Advanced Search

o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu


Published: 1988
Read law translated into English here: https://www.global-regulation.com/translation/czech-republic/507177/o-geologickch-pracch-a-o-eskm-geologickm-adu.html

Subscribe to a Global-Regulation Premium Membership Today!

Key Benefits:

Subscribe Now for only USD$40 per month.
62/1988 Sb.



ZÁKON



České národní rady



ze dne 21. dubna 1988



o geologických pracích



Změna: 543/1991 Sb.



Změna: 369/1992 Sb.



Změna: AS15/92



Změna: 366/2000 Sb.



Změna: 366/2000 Sb. (část)



Změna: 320/2002 Sb.



Změna: 18/2004 Sb.



Změna: 3/2005 Sb.



Změna: 444/2005 Sb.



Změna: 186/2006 Sb.



Změna: 124/2008 Sb.



Změna: 223/2009 Sb.



Změna: 227/2009 Sb.



Změna: 281/2009 Sb.



Změna: 85/2012 Sb.



Změna: 64/2014 Sb.



Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:



ČÁST PRVNÍ



Základní ustanovení



§ 1



Předmět úpravy



Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie^20) a upravuje

podmínky pro projektování, provádění a vyhodnocování geologických

prací, jejich kontrolu a sankce.



§ 2



Geologické práce



(1) Geologickými pracemi se podle tohoto zákona rozumí geologický

výzkum a geologický průzkum na území České republiky, který zahrnuje



a) zkoumání, hodnocení, dokumentování a zobrazování vývoje a složení

geologické stavby území a jejích zákonitostí,



b) vyhledávání a průzkum ložisek nerostů, ověřování jejich zásob a

zpracovávání geologických podkladů pro jejich využívání a ochranu,



c) vyhledávání a průzkum zdrojů podzemních vod včetně přírodních vod

léčivých, stolních minerálních a termálních, ověřování jejich

využitelných zásob, zkoumání negativních vlivů na jejich jakost a

množství, jakož i zpracovávání geologických podkladů pro jejich

využívání a ochranu,



d) zjišťování a ověřování inženýrskogeologických a hydrogeologických

poměrů území, zejména pro účely územního plánování, dokumentace a

provádění staveb včetně stabilizace sesuvných území,



e) zjišťování a ověřování geologických podmínek pro zřizování, provoz a

likvidaci zařízení k uskladňování plynů, kapalin a odpadů v horninovém

prostředí a podzemních prostorech, pro průmyslové využívání tepelné

energie zemské kůry a pro zajišťování a likvidaci starých důlních

děl,^1)



f) zjišťování a hodnocení geologických činitelů ovlivňujících životní

prostředí,



g) zjišťování a odstraňování antropogenního znečištění v horninovém

prostředí,



h) zjišťování a ověřování geologických a hydrogeologických podmínek pro

zřizování, provoz a likvidaci zařízení pro ukládání oxidu uhličitého do

přírodních horninových struktur^21).



(2) Geologický výzkum zahrnuje soubor prací, jimiž se zkoumá vznik a

působení geologických procesů, zkoumá, hodnotí a dokumentuje geologická

stavba území, její prvky a zákonitosti. Geologický výzkum se na další

etapy nečlení.



(3) Geologický průzkum zahrnuje účelově zaměřené geologické práce,

jimiž se zkoumá území v podrobnostech přesahujících geologický výzkum.

Geologický průzkum se podle účelu prací člení na ložiskový, průzkum pro

zvláštní zásahy do zemské kůry, hydrogeologický, inženýrskogeologický a

průzkum geologických činitelů ovlivňujících životní prostředí.



(4) Ložiskový průzkum se člení na etapu



a) vyhledávání, která představuje soubor geologických prací, jejichž

účelem je zhodnotit území z hlediska možného výskytu ložisek nerostů,

nalézt je, ověřit jejich přibližný rozsah a význam, provést výpočet

vyhledaných zásob a vymezit střety zájmů pro následný průzkum. U

rozsáhlých ložisek může být ověřena výpočtem zásob pouze část ložiska

umožňující samostatné využití a zbytek je možno ocenit vymezením

prognózního zdroje. Vyhledávání se provádí na území, kde dosud ložisko

vyhledávaného nerostu nebylo nalezeno a evidováno,



b) průzkumu, který se provádí na již známém a evidovaném ložisku, na

kterém dosud nebyl stanoven dobývací prostor, v rozsahu potřebném pro

získání podkladů ke zpracování dokumentace podle zvláštních právních

předpisů,^1a) pro výpočet prozkoumaných zásob a prokázání jejich

využitelnosti a pro řešení střetů zájmů s uvažovaným dobýváním ložiska,



c) těžebního průzkumu, který se provádí ve stanoveném dobývacím

prostoru v rozsahu a podrobnostech potřebných pro účelné vydobytí

ložiska.



(5) Členění průzkumných geologických prací v rámci průzkumu pro

zvláštní zásahy do zemské kůry, hydrogeologického,

inženýrskogeologického, geofyzikálního a geochemického průzkumu a

průzkumu geologických činitelů ovlivňujících životní prostředí stanoví

Ministerstvo životního prostředí (dále jen "ministerstvo") vyhláškou.



(6) V pochybnostech ministerstvo rozhodne, zda některá činnost je

geologickou prací, popřípadě zda jde o geologický výzkum nebo

geologický průzkum a jakou jeho etapu.



ČÁST DRUHÁ



Oprávnění k provádění geologických prací



nadpis zrušen



§ 3



Oprávnění k projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací

a osvědčení odborné způsobilosti



(1) Geologické práce



a) prováděné v rámci podnikatelské činnosti,



b) prováděné se zásahem do pozemku,



c) jejichž výsledky slouží k plnění práv a povinností orgánů veřejné

správy



jsou oprávněny projektovat, provádět a vyhodnocovat pouze ty fyzické a

právnické osoby, splňující podmínky stanovené právními předpisy (dále

jen "organizace"), u nichž tyto práce řídí a za jejich výkon odpovídá

fyzická osoba s osvědčením odborné způsobilosti geologické práce

projektovat, provádět a vyhodnocovat (dále jen "odpovědný řešitel

geologických prací").



(2) Geologické práce, které nespadají do prací uvedených v odstavci 1,

jsou oprávněny projektovat, provádět a vyhodnocovat



a) vědecké ústavy,^1b) vysoké školy,^1c) střední školy, vyšší odborné

školy^1d) a muzea^1e) při plnění svých vědeckých nebo pedagogických

úkolů,



b) Česká geologická služba.



(3) O odborné způsobilosti odpovědného řešitele geologických prací

rozhoduje ministerstvo. Rozhodnutí, kterým se vydává osvědčení o

odborné způsobilosti odpovědného řešitele geologických prací, se vydává

na dobu neurčitou. Ministerstvo může rozhodnutí o odborné způsobilosti

zrušit tomu, kdo závažným způsobem nebo opakovaně porušil ustanovení

tohoto zákona nebo předpisy vydané na jeho základě. Postup při uznávání

odborné kvalifikace státních příslušníků členských států Evropské unie

se řídí zvláštním právním předpisem.^2c)



(4) Podmínkou odborné způsobilosti je vysokoškolské vzdělání

geologického směru, odborná praxe v oboru minimálně tři roky,

zahrnující podíl na řešení geologických úkolů, odborná úroveň

dosavadních prací, složení zkoušky ze znalosti potřebných předpisů^2a)

a bezúhonnost.^2b) Ministerstvo si za účelem doložení bezúhonnosti

vyžádá podle zvláštního právního předpisu^2d) výpis z evidence

Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z Rejstříku trestů a výpis z

Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem

umožňujícím dálkový přístup. U žadatelů s více než desetiletou odbornou

praxí může v odůvodněných případech ministerstvo prominout nesplnění

podmínky vysokoškolského vzdělání geologického směru. K posouzení

odborné úrovně dosavadních prací pověří ministerstvo odborné garanty z

řad odborníků doporučených profesními sdruženími. Doklady potřebné k

prokázání odborné způsobilosti, obory a specializace, pro něž se

osvědčuje odborná způsobilost, rozsah potřebných znalostí právních

předpisů souvisejících s geologickými pracemi, postup při ověřování

odborné způsobilosti a způsob evidence a zveřejňování vydaných

osvědčení stanoví ministerstvo vyhláškou.



(5) Odpovědný řešitel geologických prací opatřuje projekty, dílčí a

závěrečné zprávy geologických prací vlastnoručním podpisem a otiskem

kulatého razítka, které obsahuje malý státní znak České republiky,

jméno odpovědného řešitele geologických prací, vyznačený obor nebo

specializaci a pořadové číslo, pod kterým mu bylo osvědčení odborné

způsobilosti vydáno.



(6) Osvědčení odborné způsobilosti se nevyžaduje u osoby, která je

usazena v jiném členském státě Evropské unie a na území České republiky

hodlá ojediněle nebo dočasně projektovat, provádět a vyhodnocovat

geologické práce, pokud prokáže, že



a) je státním příslušníkem členského státu Evropské unie a



b) je oprávněna k projektování, provádění nebo vyhodnocování

geologických prací podle právních předpisů jiného členského státu

Evropské unie.



(7) Doklady o splnění podmínek podle odstavce 6 je tato osoba povinna

předložit ministerstvu před zahájením těchto činností. O nesplnění

požadavků pro projektování, provádění a vyhodnocování geologických

prací vydá ministerstvo rozhodnutí ve lhůtě 15 dnů ode dne, kdy mu byly

předloženy doklady o splnění podmínek podle odstavce 6.



§ 3a



Osvědčení odborné způsobilosti odpovědného řešitele geologických prací

podle § 3 odst. 3 vzniká též marným uplynutím lhůty a způsobem podle §

28 až 30 zákona o volném pohybu služeb. Ministerstvo o žádosti o vydání

osvědčení rozhodne ve lhůtě 3 měsíců ode dne doručení žádosti.



§ 4



Stanovení průzkumného území pro ložiskový průzkum



(1) Geologické práce pro vyhledávání a průzkum ložisek vyhrazených

nerostů a průzkum výhradních ložisek nevyhrazených nerostů je možné

provádět pouze na průzkumném území, které je stanoveno právnické osobě

nebo fyzické osobě, která má oprávnění k hornické činnosti^3a) (dále

jen "zadavatel").



(2) Žádost o stanovení průzkumného území pro vyhledávání a průzkum

výhradních ložisek (dále jen "průzkumné území") se předkládá ve dvojím

vyhotovení a obsahuje



a) návrh průzkumného území s jeho zákresem do mapy povrchové situace ve

vhodném měřítku, ne však v menším než 1 : 25 000 u území do 50 km2 a 1

: 50 000 nad 50 km2, s výpočtem plošného obsahu území, a souřadnice

vrcholů průzkumného území vymezeného přímými čarami,



b) nerost v případě vyhledávání a výhradní ložisko nerostu v případě

průzkumu,



c) zákres hranic dobývacích prostorů, chráněných ložiskových území,

popřípadě jiných chráněných území nebo ochranných pásem v navrhovaném

průzkumném území a výčet těchto území,



d) údaje o žadateli a doklady o jeho oprávnění pro podnikání v oboru

hornické činnosti,



e) etapu prací, cíl, rozsah a způsob provádění prací a dobu, na kterou

se o stanovení průzkumného území žádá,



f) u vyhledávání nebo průzkumu ložisek ropy nebo zemního plynu doložení

technické a finanční způsobilosti žadatele,



g) rozdělení plošného obsahu území pro průzkum do území jednotlivých

obcí. V případě, že navrhované průzkumné území výhradního ložiska

nevyhrazeného nerostu přesahuje jeho rozsah vymezený zvláštním právním

předpisem,^3b) musí žádost obsahovat také písemný souhlas vlastníků

dotčených pozemků.^3c)



(3) V řízení o stanovení průzkumného území ministerstvo posuzuje

bezúhonnost žadatele, která se prokazuje výpisem z evidence Rejstříku

trestů. Ministerstvo si za účelem doložení bezúhonnosti vyžádá podle

zvláštního právního předpisu^2d) výpis z evidence Rejstříku trestů.

Žádost o vydání výpisu z Rejstříku trestů a výpis z Rejstříku trestů se

předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový

přístup.



(4) Na průzkumném území má zadavatel výhradní právo na vyhledávání a

průzkum výhradního ložiska v souladu se stanovením průzkumného území.



(5) Stanovení průzkumného území může zadavatel převést na jinou

fyzickou osobu nebo právnickou osobu jen na základě písemné smlouvy a s

písemným souhlasem ministerstva. Bez tohoto souhlasu je převod

neplatný. Touto smlouvou přecházejí na nového zadavatele veškeré

povinnosti a závazky vzniklé původnímu zadavateli v souvislosti s

projektováním, prováděním a vyhodnocováním geologických prací od

počátku platnosti průzkumného území před uzavřením smlouvy.

Ministerstvo souhlas udělí osobě, na kterou má být průzkumné území

převedeno, pokud tato osoba prokáže, že je schopna dostát přebíraným

závazkům a povinnostem.



(6) Povrchové hranice průzkumného území jsou dány uzavřeným

geometrickým obrazcem s přímými stranami, jehož vrcholy jsou definovány

souřadnicemi v platném souřadnicovém systému. Hranice pod povrchem jsou

dány svislými rovinami procházejícími stranami povrchového obrazce.



(7) Organizace, která bude realizovat veřejnou zakázku^3d) zadávanou

ministerstvem pro vyhledání nebo průzkum ložiska vyhrazeného nerostu,

podává žádost podle odstavce 2.



(8) Pro žádost o stanovení průzkumného území pro zvláštní zásah do

zemské kůry^3e) platí obdobný postup jako pro vyhledávání nebo průzkum

ložisek vyhrazených nerostů.



(9) Pokud se v průběhu platnosti stanovení průzkumného území zadavatel

písemně vzdá stanovení průzkumného území nebo se vzdá oprávnění k

využití části tohoto území, platí tato skutečnost dnem doručení tohoto

oznámení ministerstvu.



(10) Ministerstvo vede souhrnnou evidenci stanovených průzkumných

území. Údaje o umístění a rozsahu průzkumného území, nerostu nebo

ložisku, termín platnosti stanovení průzkumného území a údaje o osobě,

na jejíž žádost bylo stanovení tohoto území provedeno, jsou veřejně

přístupné.



§ 4a



nadpis zrušen



(1) Průzkumné území se stanoví za účelem vyhledávání a průzkumu

výhradního ložiska.



(2) Žádost o stanovení průzkumného území se podává ministerstvu.

Účastníkem řízení je žadatel, obec, na jejímž území je návrh

průzkumného území nebo jeho část situována, popřípadě osoba, které

zvláštní zákon^4a) postavení účastníka řízení přiznává. Na výhradní

ložisko může být stanoveno jenom jedno průzkumné území.



(3) Příjem žádosti podle odstavce 2, která se týká průzkumu ložiska

nalezeného za prostředky ze státního rozpočtu, oznámí ministerstvo v

Obchodním věstníku. Do 30 dní od oznámení žádosti je možné podat

konkurenční žádost; do této doby není zahájeno správní řízení. V

případě dvou nebo více žádostí rozhodne ministerstvo na základě jejich

posouzení a přihlédne k tomu, která žádost zajišťuje získání úplnějších

geologických informací a lepší ochranu zákonem chráněných zájmů.



(4) V rozhodnutí o stanovení průzkumného území se souřadnicemi vymezí

území, popřípadě výhradní ložisko, pro jehož průzkum se průzkumné území

stanoví, doba platnosti území a podmínky pro provádění prací. V

případě, že je průzkumné území situováno na území více obcí, vymezí se

i podíl jednotlivých obcí v km2.



(5) Žádost o stanovení průzkumného území ministerstvo zamítne v

případě, že



a) navržené průzkumné území se zcela nebo zčásti překrývá s územím již

stanoveným pro stejný nerost jinému zadavateli nebo se stanoveným

dobývacím prostorem,



b) na ložisko byl udělen předchozí souhlas k podání návrhu na stanovení

dobývacího prostoru podle zvláštních právních předpisů^3b) jiné osobě

než žadateli,



c) žadatel neprokáže požadovanou bezúhonnost nebo oprávnění k hornické

činnosti,



d) u vyhledávání ložisek ropy nebo zemního plynu žadatel neprokáže

technickou nebo finanční způsobilost,



e) žadateli bylo v posledních deseti letech zrušeno průzkumné území

podle § 21 tohoto zákona.



(6) Ministerstvo žádost o stanovení průzkumného území dále zamítne

zejména v případě, že průzkum je v rozporu se státní surovinovou

politikou, státní politikou životního prostředí, zájmy obrany státu,

zahraničními závazky státu nebo pokud další veřejný zájem převýší zájem

na dalším průzkumu a následném využití výhradního ložiska.



(7) Dobu platnosti rozhodnutí o stanovení průzkumného území lze

prodloužit, jestliže stanovená lhůta není dostatečná k ukončení

činnosti, která je předmětem rozhodnutí, a činnost byla vykonávána v

souladu s rozhodnutím.



§ 4b



Poplatek za oprávnění provádět ložiskový průzkum



(1) Na základě rozhodnutí o stanovení průzkumného území zadavatel hradí

poplatek, jehož výše se odvozuje z plochy tohoto území, který činí v

prvním roce 2 000 Kč za každý i započatý rok a každý i započatý km2

stanoveného průzkumného území. Tento poplatek se každý další rok

zvyšuje o 1 000 Kč za každý km2.



(2) Poplatek za oprávnění provádět ložiskový průzkum, jehož výše byla

stanovena podle odstavce 1, je za první rok splatný do tří měsíců od

začátku platnosti stanovení průzkumného území, pro další léta vždy v

ročním intervalu od začátku platnosti stanovení průzkumného území.



(3) Poplatek za oprávnění provádět ložiskový průzkum, jehož výše byla

stanovena podle odstavce 1, je příjmem obce, na jejímž území se

průzkumné území nachází. Leží-li průzkumné území na území více obcí,

rozdělí zadavatel poplatek podle poměru ploch průzkumného území

nacházejících se na území jednotlivých obcí.



§ 4c



Vyhledávání a průzkum ložisek nevyhrazených nerostů



Vyhledávání a průzkum ložisek nevyhrazených nerostů může organizace

provádět jen na základě dohody s vlastníkem pozemku, pokud zvláštní

předpis nestanoví jinak.^5)



Zvláštní ustanovení pro vyhledávání a průzkum ložisek ropy nebo

hořlavého zemního plynu



§ 4d



(1) V souladu s právními předpisy Evropských společenství^5a) oznámí

ministerstvo příjem žádosti o stanovení průzkumného území pro

vyhledávání a průzkum ložisek ropy nebo hořlavého zemního plynu nebo

svůj podnět v Úředním věstníku Evropské unie (dále jen "Úřední

věstník"). V oznámení stanoví lhůtu, ve které je možné podat

konkurenční žádost. Tato lhůta nesmí být kratší než 90 dní a začíná

běžet prvním dnem po dni zveřejnění oznámení v Úředním věstníku.

Správní řízení je zahájeno dnem následujícím po dni uplynutí lhůty

stanovené podle tohoto odstavce.



(2) V oznámení podle odstavce 1 ministerstvo dále uvede označení

právního předpisu, podle kterého povede správní řízení, území, které je

předmětem žádosti, a navrženou dobu platnosti průzkumného území.



(3) V případě dvou nebo více žádostí o stanovení průzkumného území

rozhodne ministerstvo na základě jejich posouzení a přihlédne k

technické a finanční způsobilosti žadatele, navrženému způsobu průzkumu

nebo vyhledávání na území, které je předmětem žádosti, a k tomu, která

žádost zajišťuje získání úplnějších geologických informací a lepší

ochranu zákonem chráněných zájmů.



(4) Podle odstavců 1 až 3 se nepostupuje, pokud žádost o stanovení

průzkumného území pro vyhledávání a průzkum ložisek ropy nebo hořlavého

zemního plynu podá zadavatel, kdy alespoň jedna hranice navrhovaného

průzkumného území je společná s průzkumným územím, k němuž již bylo

vydáno rozhodnutí o stanovení průzkumného území pro ropu nebo hořlavý

zemní plyn, a to žadateli nebo jiné osobě. Pokud je stanoveno průzkumné

území jiné osobě než žadateli, vyzve ji ministerstvo, aby se v

ministerstvem stanovené přiměřené lhůtě vyjádřila k podané žádosti nebo

podala konkurenční žádost. Pokud je podána konkurenční žádost, rozhodne

ministerstvo o stanovení průzkumného území na základě posouzení, který

ze žadatelů je schopen zajistit získání nejúplnějších geologických

informací a nejlepší ochranu zákonem chráněných zájmů.



§ 4e



(1) Průzkumné území pro vyhledávání a průzkum ložisek ropy nebo zemního

plynu se rozhodnutím stanoví na dobu, která je nezbytně nutná k výkonu

geologických prací, a pro území, které nepřesahuje rozlohu odůvodněnou

nejvhodnějším výkonem geologických prací z technického a ekonomického

hlediska.



(2) V rozhodnutí o stanovení průzkumného území pro vyhledávání a

průzkum ložisek ropy nebo zemního plynu mohou být podmínky stanoveny z

důvodu



a) zajištění obrany státu,



b) zajištění veřejného pořádku,



c) ochrany veřejného zdraví,



d) zajištění bezpečnosti dopravy,



e) ochrany životního prostředí včetně ochrany přírodních zdrojů,



f) ochrany zájmů státní památkové péče^5b) nebo ochrany archeologického

dědictví,^5c)



g) zajištění bezpečnosti zařízení a zaměstnanců,



h) ochrany ložisek ropy nebo hořlavého zemního plynu a jejich

racionálního využívání,



i) zajištění příjmů veřejných rozpočtů spojených se stanovením

průzkumného území.



(3) Zjistí-li ministerstvo, že účelu, pro který bylo průzkumné území

stanoveno, bylo dosaženo ještě před uplynutím platnosti příslušného

rozhodnutí, může dobu jeho platnosti v odůvodněných případech zkrátit.



§ 4f



V souladu s právem Evropských společenství^5a) poskytuje ministerstvo

příslušným orgánům Evropských společenství informace týkající se

vyhledávání a průzkumu ložisek ropy nebo hořlavého zemního plynu,

včetně informací o volně přístupných zeměpisných oblastech pro

vyhledávání a průzkum ropy nebo hořlavého zemního plynu, o udělených

povoleních a jejich držitelích a o zjištěných a předpokládaných

zásobách těchto surovin nacházejících se na území České republiky.

Ministerstvo nezveřejňuje informace, které mají povahu obchodního

tajemství.



Zvláštní ustanovení pro vyhledávání a průzkum úložišť oxidu uhličitého

v přírodních horninových strukturách



§ 4g



(1) Účelem vyhledávání a průzkumu pro umístění úložiště oxidu

uhličitého je poskytnout údaje pro popis a posouzení vhodnosti

plánovaného úložného komplexu^22) z hlediska ukládání oxidu uhličitého.



(2) Kritéria pro popis a posuzování plánovaného úložného komplexu a

okolní oblasti, která jsou nezbytná pro zpracování závěrečné zprávy o

výsledcích průzkumu úložiště oxidu uhličitého a úložného komplexu, jsou

stanovena v příloze k tomuto zákonu.



(3) Během doby platnosti rozhodnutí o stanovení průzkumného území nelze

povolit využití plánovaného úložného komplexu, které by bylo v rozporu

s účelem zákona o ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových

struktur a o změně některých zákonů, zejména takové, které by mohlo

vést k úniku oxidu uhličitého z případného budoucího úložiště nebo k

narušení jeho bezpečnosti.



(4) Kromě náležitostí uvedených v § 4 odst. 2 obsahuje žádost o

stanovení průzkumného území pro vyhledávání a průzkum úložišť oxidu

uhličitého v přírodních horninových strukturách návrh monitorování

vtláčecích zkoušek.



(5) V řízení o stanovení průzkumného území pro vyhledávání a průzkum

přeshraničních úložišť oxidu uhličitého spolupracuje ministerstvo s

příslušným orgánem jiného členského státu Evropské unie.



ČÁST TŘETÍ



Projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací



§ 5



zrušen



§ 6



Projektování geologických prací



(1) Geologické práce se provádějí podle schváleného projektu

geologických prací, který vyjadřuje zejména sledovaný cíl geologických

prací a určuje metodický a technický postup jejich odborného,

racionálního a bezpečného provádění; součástí projektu je rozpočet

geologických prací.



(2) Při projektování geologických prací se vychází ze zhodnocení

výsledků a poznatků získaných dřívějšími geologickými pracemi. Přitom

se zjišťuje, zda se geologické práce nedotýkají zájmů chráněných

zvláštními předpisy (§ 22).



(3) Projekt geologických prací a jeho změny obsahující strojní vrtné

práce hlubší než 30 m nebo strojní vrtné práce, jejichž celková délka

přesahuje 100 m, je organizace povinna zaslat krajskému úřadu, v jehož

správním obvodu mají být práce spojené se zásahem do pozemku prováděny,

a to nejméně 30 dní před zahájením prací spojených se zásahem do

pozemku. Krajský úřad se k projektu do 30 dnů vyjádří z hlediska zájmů

chráněných zvláštními právními předpisy.^2a) V odůvodněných případech

může zadavateli uložit opatření expertního posouzení Českou geologickou

službou, biologického hodnocení nebo jiného odborného posouzení nebo

podkladu. V takovém případě se zahájení těchto prací na přiměřenou dobu

odloží.



(4) Postup při projektování geologických prací, při zajištění střetů

zájmů chráněných zvláštními předpisy a při schvalování projektu

geologických prací a jeho změn podrobněji upraví obecně závazný právní

předpis, který též stanoví náležitosti projektu geologických prací a

kdy je možno zahájit provádění geologických prací výjimečně před

schválením projektu.



§ 7



Evidence geologických prací



(1) K zajištění přehledu o geologických pracích a organizacích, které

je provádějí, se geologické práce před jejich realizací evidují.

Podklady k evidenci zpracovává organizace provádějící geologické práce.

Ta je povinna tyto podklady do 30 dnů před zahájením těchto prací

odevzdat České geologické službě, která projekt zaeviduje a vydá o tom

organizaci potvrzení.



(2) Evidenci nepodléhají geologické práce prováděné organizacemi při

těžebním průzkumu.



(3) Jestliže se evidované geologické práce neuskuteční nebo se jejich

zaměření, popřípadě rozsah podstatným způsobem v průběhu provádění

prací změní, je organizace, která podala žádost o jejich evidenci,

povinna oznámit tuto skutečnost České geologické službě do třiceti dnů

od rozhodnutí o změně prací nebo o jejich neuskutečnění.



(4) Rozsah evidovaných údajů a postup evidence geologických prací

stanoví ministerstvo vyhláškou.



§ 8



zrušen



§ 9



Provádění geologických prací



(1) Organizace je povinna provádět geologické práce odborně, racionálně

a bezpečně v souladu s projektem geologických prací.



(2) Organizace je povinna geologické práce během jejich provádění řádně

a včas dokumentovat a vést, doplňovat a uchovávat o tom písemné,

grafické a hmotné doklady (dále jen "geologická dokumentace"). Přitom

dbá, aby byly s postupem geologických prací určeny a zaznamenány

všechny geologické skutečnosti a podle nich se usměrňovalo další

provádění geologických prací.



(3) Provádění geologických prací, náležitosti a obsah geologické

dokumentace podrobněji upraví obecně závazný právní předpis, který též

stanoví dobu, po kterou je třeba geologickou dokumentaci uchovávat.



§ 9a



Podávání návrhů a oznámení



(1) Při provádění geologických prací je organizace povinna podat



a) ministerstvu



1. hlášení o zjištění výhradního ložiska s uvedením množství jeho

zásob,



2. oznámení o rizikových geofaktorech životního prostředí v rozsahu

stanoveném prováděcím právním předpisem. Vymezení rizikových geofaktorů

a podrobnosti o jejich oznamování stanoví ministerstvo vyhláškou,



3. do 31. ledna následujícího roku roční zprávu o rozsahu a výsledcích

geologických prací prováděných při vyhledávání nebo průzkumu výhradního

ložiska,



b) Ministerstvu zdravotnictví oznámení o zjištění zdroje termální nebo

minerální vody, plynu, emanací a peloidu,



c) Českému hydrometeorologickému ústavu v Praze oznámení o zjištění

zdroje podzemní vody s vydatností větší než 1,0 l.s-1 nebo zdroje

podzemní vody s napjatou hladinou (artéské vody) s vydatností větší než

0,5 l.s-1.



(2) Návrh nebo oznámení podle odstavce 1 je organizace povinna podat do

třiceti dnů od zjištění skutečnosti, na kterou se povinnost vztahuje.



(3) Nejméně patnáct dní před zahájením geologických prací spojených se

zásahem do pozemku je organizace povinna oznámit účel, rozsah a

očekávanou dobu provádění uvedených prací obci, na jejímž území mají

být provedeny.



(4) Zjistí-li organizace provádějící geologické práce, že jsou dotčeny

zájmy chráněné zvláštními právními předpisy,^2a) které jsou překážkou

využití výsledků těchto prací nebo jejich využití vylučují, je povinna

neprodleně tuto skutečnost oznámit zadavateli nebo objednavateli těchto

geologických prací.



§ 10



Vyhodnocování geologických prací



(1) Provedené geologické práce organizace vyhodnocuje. Vyhodnocení

všech geologických prací obsahuje zejména jejich přehled a výsledky z

hlediska cíle sledovaného v projektu, nové geologické poznatky včetně

těch, které přímo nesouvisí s cílem projektu, především ložiska nerostů

a zdroje podzemních vod.



(2) Náležitosti a obsah vyhodnocování geologických prací podrobněji

upraví obecně závazný právní předpis, který též stanoví lhůty

vyhodnocování takových prací.



§ 11



Návratnost prostředků za geologické práce



Ten, kdo využije k podnikatelské činnosti výsledky geologických prací

hrazených z prostředků ze státního rozpočtu, je povinen tyto prostředky

uhradit ve výši, lhůtě a způsobem, který stanoví ministerstvo při

rozhodování o žádosti o předchozí souhlas k podání návrhu na stanovení

dobývacího prostoru podle zvláštního právního předpisu.^4b) Vybírání a

vymáhání těchto odvodů zajišťuje ministerstvo podle zvláštního právního

předpisu.^4c)



§ 12



Odevzdávání a zpřístupňování výsledků geologických prací



(1) Zadavatel je povinen bezúplatně odevzdat do dvou měsíců po

ukončení, popřípadě schválení geologických prací jejich výsledky ve

stanoveném rozsahu a úpravě k trvalému uchovávání České geologické

službě.



(2) Výsledky geologických prací předané k trvalému uchovávání podle

odstavce 1 Česká geologická služba zpřístupňuje bezplatně orgánům

státní správy, pokud je potřebují pro svou činnost.



(3) Zadavatel, který odevzdal výsledky geologických prací podle

odstavce 1 si může vyhradit, že tyto výsledky nebudou zpřístupňovány

nebo budou zpřístupňovány jiné právnické nebo fyzické osobě na základě

smlouvy mezi zadavatelem a touto právnickou nebo fyzickou osobou,

popřípadě určit jiné podmínky pro jejich zpřístupňování a využívání s

výjimkou případů podle odstavce 2. Tyto výhrady a podmínky však

zadavatel může uplatňovat po dobu nejvýše sedmi let od odevzdání prací

České geologické službě. Po uplynutí této lhůty jsou výsledky

geologických prací přístupné bez omezení, přitom však musí být

zachováno státní, služební a hospodářské tajemství.^5d) Česká

geologická služba poskytuje služby spojené s podáváním informací o

výsledcích těchto geologických prací za úhradu,^5e) která je jejím

příjmem.



(4) Organizace, na které se nevztahuje povinnost podle odstavce 1, jsou

povinny odevzdat písemnou a grafickou geologickou dokumentaci

provedených geologických prací České geologické službě do dvou měsíců

od schválení výsledků prací, nejpozději však do šesti měsíců od

ukončení prací. U geologických prací končících výpočtem zásob

podzemních vod je organizace povinna odevzdat také tento výpočet.



(5) Odevzdávání výsledků geologických prací a geologické dokumentace a

podmínky jejich zpřístupňování podrobněji upraví obecně závazný právní

předpis.



§ 13



Využití výsledků geologických prací při územním plánování



(1) Orgány územního plánování a stavební úřady vycházejí při své

činnosti z výsledků geologických prací s cílem zajistit v co největší

míře zejména ochranu zjištěných a předpokládaných ložisek nerostů a

zdrojů podzemních vod a vytvářet podmínky pro jejich hospodárné

využití.



(2) Ministerstvo poskytuje orgánům územního plánování informace o

výsledcích geologických prací, které mohou mít vliv na vypracování

územně plánovací dokumentace a na životní prostředí. Ministerstvo

uplatňuje stanovisko k politice územního rozvoje, územně plánovací

dokumentaci a závazné stanovisko^5c) při územním řízení z hlediska

zvláštních podmínek geologické stavby území.



(3) Ministerstvo může v zájmu racionálního postupu při územním

plánování vymezit území se zvláštními podmínkami geologické stavby,

zejména s předpokládanými ložisky nerostů nebo se zvlášť nepříznivými

inženýrskogeologickými poměry, kde mohou stavební úřady vydat územní

rozhodnutí jen na základě jeho závazného stanoviska^5c). V území

vojenských újezdů^6) a v zájmových územích vojenské správy postupuje

ministerstvo v dohodě s Ministerstvem obrany.



§ 14



Vstup na cizí nemovitosti a jejich využívání



(1) Při záměru provádět geologické práce spojené se zásahem do pozemku

jsou organizace povinny před vstupem na cizí pozemek uzavřít s

vlastníkem pozemku nebo, není-li možné zjistit vlastníka, s nájemcem

pozemku písemnou dohodu o provádění geologických prací, zřizování

pracovišť, přístupových cest, přívodu vody a energie, jakož i provádění

nezbytných úprav půdy a odstraňování porostů, popřípadě zřizování

staveb; ustanovení zvláštních právních předpisů^2a) zůstávají

nedotčena.



(2) Nedojde-li k dohodě podle odstavce 1, rozhodne příslušný krajský

úřad o omezení vlastnických práv vlastníka nebo nájemce nemovitosti

uložením povinnosti strpět provedení geologických prací. Rozhodnutí o

omezení práv vlastníka nebo nájemce nemovitosti lze vydat pouze ve

veřejném zájmu, není-li v rozporu se státní surovinovou politikou, v

nezbytném rozsahu, na dobu určitou, za náhradu, a pokud tento zákon

nestanoví jinak, podle zvláštního právního předpisu,^7a) pro



a) vyhledávání ložisek ropy nebo zemního plynu,



b) vyhledávání ložisek vyhrazených nerostů hrazené plně z prostředků

státního rozpočtu,



c) vyhledávání a průzkum zdrojů podzemních vod pro hromadné zásobování

pitnou vodou nebo přírodních léčivých zdrojů (minerálních a termálních

vod, plynů a emanací),



d) zjišťování a hodnocení geologických údajů pro tvorbu a ochranu

životního prostředí,



e) vyhledávání a průzkum geologických struktur vhodných pro ukládání

rizikových a radioaktivních odpadů,



f) vyhledávání a průzkum přírodních horninových struktur vhodných pro

budování podzemních zásobníků pro uskladňování zemního plynu nebo ropy,

nebo pro ukládání oxidu uhličitého^21),



g) geologické práce potřebné pro jiné činnosti prováděné ve veřejném

zájmu,



h) zjišťování a vyhodnocování geologických údajů nezbytných pro

prevenci nebo likvidaci stavů veřejného ohrožení zdraví a bezpečnosti

obyvatelstva,



i) geologické práce prováděné při výkonu státní geologické služby.



(3) Vstup do prostorů a objektů užívaných ozbrojenými silami nebo

ozbrojenými sbory, dále vstup na místa, kde jsou umístěna zařízení

sloužící obraně a bezpečnosti státu, a na území, pro které lze vydat

územní rozhodnutí nebo stavební povolení jen se souhlasem příslušných

správních úřadů,^8a) upravují zvláštní právní předpisy.^8b)



§ 15



Ochrana výzkumných a průzkumných děl



Vlastník nemovitosti je povinen strpět na své nemovitosti vyznačení a

uchovávání významných výzkumných děl a průzkumných děl, která určí

ministerstvo, a zdržet se všeho, co by tato díla mohlo poškodit, zničit

nebo učinit nepoužitelnými.



§ 16



Náhrada škody



(1) Na náhradu škody způsobené činností podle § 14 odst. 2 a § 15 se

vztahují obecné předpisy o náhradě škody,^9) pokud tento zákon

nestanoví jinak.



(2) Orgány a organizace jsou povinny po skončení činností podle § 14

odst. 2 a § 15 uvést použité nemovitosti neprodleně do předešlého

stavu, popřípadě pozemky po dohodě s vlastníkem nemovitosti

rekultivovat.



(3) Pokud není možné nebo hospodářsky účelné nahradit způsobenou škodu

uvedením do předešlého stavu, má vlastník nemovitosti právo na náhradu

škody v penězích.



(4) Je-li vlastník nemovitosti činností podle § 14 odst. 2, popřípadě

vyznačením a uchováváním významných výzkumných a průzkumných děl podle

§ 15 podstatně omezen v obvyklém užívání nemovitosti, má za toto

omezení též právo na přiměřenou náhradu. Právo na náhradu lze uplatnit

u organizace do jednoho roku ode dne doručení oznámení o skončení

geologických prací, popřípadě u ministerstva do jednoho roku ode dne

doručení jeho rozhodnutí o vyznačení a uchovávání významných výzkumných

a průzkumných děl, jinak právo zaniká.



(5) Provádí-li se vyhledávání a průzkum výhradních ložisek důlními

díly, platí o náhradě tím způsobené škody zvláštní předpisy.^10)



nadpis vypuštěn



§ 17



Státní geologická služba



(1) Výkonem státní geologické služby se shromažďují a poskytují údaje o

geologickém složení území, ochraně a využití přírodních nerostných

zdrojů a zdrojů podzemních vod a o geologických rizicích.



(2) Pro výkon státní geologické služby zřídí ministerstvo Českou

geologickou službu.



§ 18



(1) Ministerstvo vnitra nebo Policie České republiky poskytuje

Ministerstvu životního prostředí pro účely výkonu působnosti podle

tohoto zákona



a) referenční údaje ze základního registru obyvatel,



b) údaje z agendového informačního systému evidence obyvatel,



c) údaje z agendového informačního systému cizinců.



(2) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. a) jsou



a) jméno, popřípadě jména, příjmení,



b) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v

cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,



c) datum a místo úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České

republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo;

je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v

rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů

prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto

rozhodnutí,



d) adresa místa pobytu,



e) státní občanství, popřípadě více státních občanství.



(3) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. b) jsou



a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,



b) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v

cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,



c) rodné číslo,



d) adresa místa trvalého pobytu,



e) státní občanství, popřípadě více státních občanství.



(4) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. c) jsou



a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,



b) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v

cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,



c) státní občanství, popřípadě více státních občanství,



d) druh a adresa místa pobytu,



e) počátek pobytu, případně datum ukončení pobytu.



(5) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru

obyvatel, se využijí z agendového informačního systému evidence

obyvatel nebo agendového informačního systému cizinců, pouze pokud jsou

ve tvaru předcházejícím současný stav.



(6) Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen

takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.



ČÁST ČTVRTÁ



Kontrola a sankce



§ 19



Kontrola



(1) Ministerstvo na svém úseku kontroluje, jak orgány a organizace plní

povinnosti stanovené tímto zákonem a předpisy vydanými na jeho základě;

je oprávněno uložit, aby byly ve stanovené lhůtě odstraněny zjištěné

nedostatky.



(2) V dobývacích prostorech vykonává ministerstvo kontrolu geologických

prací v dohodě s Českým báňským úřadem.



nadpis vypuštěn



§ 20



Sankce



(1) Ministerstvo může uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč tomu, kdo

poruší ustanovení tohoto zákona tím, že



a) provádí geologické práce a nesplňuje podmínky podle § 3 odst. 1,



b) provádí bez evidence geologické práce podléhající evidenci,



c) nezabezpečil řádně a včas geologickou dokumentaci a její předepsané

uchovávání,



d) neodevzdal výsledky geologických prací pro vyhledávání nebo průzkum

výhradního ložiska, popřípadě písemnou a grafickou geologickou

dokumentaci České geologické službě podle § 12 odst. 1 nebo 4,



e) provádí geologické práce pro vyhledávání nebo průzkum ložisek

vyhrazených nerostů bez stanovení průzkumného území podle § 4 nebo

porušuje stanovené podmínky,



f) neodstranil ve stanovené lhůtě závažné nedostatky, jejichž

odstranění bylo uloženo podle § 19 odst. 1,



g) neodevzdal projekt krajskému úřadu podle § 6,



h) nesplnil oznamovací povinnost podle § 9a,



i) neuhradil ve stanoveném termínu, stanovené výši a stanoveným

způsobem prostředky ze státního rozpočtu vynaložené na dosažení

výsledků geologických prací podle § 11,



j) nezajistil v zákonem stanovené lhůtě podklady pro zpracování návrhu

na odpis zásob podle zvláštního právního předpisu,^10a)



k) nesplní povinnosti vyplývající z ustanovení § 14,



l) nesplní povinnost vyplývající z ustanovení § 3 odst. 7.



(2) Nezjedná-li organizace, které byla uložena pokuta, ve stanovené

lhůtě nápravu, může jí být uložena další pokuta až do výše dvojnásobku

uložené pokuty.



(3) Řízení o uložení pokuty lze zahájit nejpozději do jednoho roku ode

dne, kdy ministerstvo zjistilo porušení povinnosti podle tohoto zákona,

nejpozději však do dvou let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.

Porušení povinnosti podle odstavce 1 však nelze projednat, uplynuly-li

od porušení této povinnosti tři roky.



§ 21



Zrušení průzkumného území



Ministerstvo může zadavateli zrušit stanovení průzkumného území,

poruší-li organizace opakovaně nebo se závažnými důsledky povinnosti

stanovené tímto zákonem nebo rozhodnutím vydaným na jeho základě nebo

zákony vydanými k ochraně veřejného zdraví a k ochraně životního

prostředí.^11)



ČÁST PÁTÁ



Společná, přechodná a závěrečná ustanovení



§ 22



Jestliže se provádění geologických prací dotýká zájmů chráněných

zvláštními předpisy,^2a) postupuje se v souladu s těmito předpisy.



§ 22a



(1) Při vyhledávání a průzkumu území vhodného pro zvláštní zásah do

zemské kůry podle zvláštních právních předpisů se postupuje obdobně

jako podle § 4a a 4b.



(2) V případě časového souběhu řízení o stanovení průzkumného území

podle tohoto zákona a udělení předchozího souhlasu k podání návrhu na

stanovení dobývacího prostoru podle horního zákona na stejné výhradní

ložisko je přednostně dokončeno řízení, které bylo zahájeno dříve.

Druhé řízení je přerušeno do doby potřebné k ukončení prvního řízení.

Tento postup se nevztahuje na případy, kdy má žadatel o udělení

předchozího souhlasu k podání návrhu na stanovení dobývacího prostoru

přednostní nárok podle zvláštního zákona.^3b)



(3) V případě časového souběhu řízení o stanovení chráněného

ložiskového území a stanovení průzkumného území pro průzkum výhradního

ložiska se postupuje současně a nezávisle v obou řízeních.



(4) V případě časového souběhu řízení o stanovení průzkumného území s

řízením o stanovení chráněného území pro zvláštní zásah do zemské kůry

se nejdříve rozhodne o stanovení chráněného území pro zvláštní zásah do

zemské kůry, přičemž žadatel o stanovení průzkumného území je

účastníkem řízení o stanovení chráněného území pro zvláštní zásah do

zemské kůry.



§ 23



Působnost a úkoly orgánů týkající se geologického výzkumu a průzkumu a

využití výsledků geologických prací, jakož i způsob financování

geologických prací, upravené zvláštními předpisy,^16) nejsou tímto

zákonem dotčeny.



§ 24



Organizace, které mají ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona v předmětu

činnosti určeném ve zřizovací listině, ve statutu nebo ve stanovách,

popřípadě v jiném obdobném aktu provádění geologických prací a na něž

se vztahuje ustanovení § 3 odst. 1 písm. d), považují se za organizace,

kterým bylo uděleno povolení k provádění geologických prací podle

tohoto zákona.



§ 25



Obecné předpisy o správním řízení se nevztahují na řízení podle § 7.



§ 25a



Působnosti stanovené krajskému úřadu podle tohoto zákona jsou výkonem

přenesené působnosti.



§ 26



(1) Ministerstvo stanoví vyhláškou podrobnosti k provedení § 2 odst. 5,

§ 3 odst. 4, § 6 odst. 4, § 7 odst. 4, § 9 odst. 3, § 9a odst. 1, § 10

odst. 2 a § 12 odst. 5.



(2) Obecně závazné právní předpisy k provedení § 9 odst. 3 a § 10 odst.

2 vydá ministerstvo též v dohodě s Českým báňským úřadem, pokud jde o

práce uvedené v § 2 odst. 1 písm. b).



§ 27



Zrušují se § 1 až 3 a § 5 až 9 vládního nařízení č. 11/1958 Sb., o

organizaci státní geologické služby, ve znění vládního nařízení č.

82/1967 Sb., kterým se Komise pro klasifikaci zásob ložisek nerostných

surovin podřizuje vládě, a ve znění zákona ČNR č. 2/1969 Sb., o zřízení

ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České

socialistické republiky.^19)



§ 28



Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1988.



Příloha



Kritéria pro popis a posuzování plánovaného úložného komplexu a okolní

oblasti



1. Základní údaje pro popis a posuzování plánovaného úložného komplexu

a okolní oblasti



Pro popis a posuzování plánovaného úložného komplexu a okolních oblastí

a pro sestrojení volumetrického a statického trojrozměrného (3-D)

geologického modelu úložiště a úložného komplexu včetně nadloží a

okolní oblasti a včetně hydraulicky spojených oblastí se shromáždí a

získají alespoň tyto údaje o vnitřních vlastnostech úložného komplexu:



a) geologické a geofyzikální parametry,



b) hydrogeologické parametry (zejména existence podzemní vody určené ke

spotřebě),



c) inženýrské parametry rezervoáru (včetně objemových výpočtů objemu

pórů pro vtláčení oxidu uhličitého a maximální úložné kapacity),



d) geochemické parametry (rychlosti rozpouštění, rychlosti

mineralizace),



e) geomechanické parametry (permeabilita, mezní tlak porušení nadloží),



f) seizmicita,



g) přítomnost a stav přírodních a umělých cest, včetně studní a vrtů,

které by se mohly stát únikovými cestami.



O vlastnostech nejbližšího okolí plánovaného úložného komplexu se

shromáždí a získají tyto údaje:



a) zda úložný komplex nezasahuje na území sousedních států,



b) jaké oblasti obklopující úložný komplex mohou být ovlivněny

ukládáním oxidu uhličitého v úložišti,



c) distribuce obyvatelstva v oblasti ležící nad úložištěm oxidu

uhličitého,



d) blízkost cenných přírodních zdrojů (zejména soustavy Natura 2000,

zdrojů pitné podzemní vody a ložisek uhlovodíků),



e) činnosti v okolí úložného komplexu a možné interakce s nimi

(například průzkum, dobývání a ukládání uhlovodíků, geotermální

využívání vodonosných horizontů a využívání zdrojů podzemní vody),



f) blízkost k potenciálním zdrojům oxidu uhličitého (včetně odhadů

celkového potenciálního množství oxidu uhličitého, které je hospodárné

získat k uložení) a ke vhodným přepravním sítím.



2. Posuzování plánovaného úložného komplexu pomocí trojrozměrného

statického geologického modelu



Posuzování plánovaného úložného komplexu se provádí pomocí

trojrozměrného statického geologického modelu následujícím postupem.



2.1. S využitím údajů uvedených v bodu 1 se s pomocí počítačových

rezervoárových simulátorů vytvoří trojrozměrný statický geologický

model potenciálního úložného komplexu včetně nadloží a hydraulicky

spojených oblastí a fluid nebo soubor takových modelů. Tento statický

geologický model nebo modely podloží popíší komplex z těchto hledisek:



a) geologická struktura fyzikální pasti,



b) geomechanické, geochemické a průtočné vlastnosti nadloží rezervoáru

(nadloží, těsnící horniny, porézní a propustné horizonty) a okolních

formací,



c) popis systému zlomů a přítomnost jakýchkoli uměle vytvořených cest,



d) plošný a vertikální rozsah úložného komplexu,



e) objem pórového prostoru (včetně rozložení pórovitosti),



f) základní rozložení fluid,



g) veškeré další důležité vlastnosti.



2.2. Nejistota spojená s každým z parametrů použitých k vytvoření

modelu se posoudí prostřednictvím vytvoření několika scénářů pro každý

parametr a výpočtu příslušných mezí spolehlivosti. Posoudí se také

případná nejistota spojená s modelem samotným.



3. Popis dynamického chování úložiště, charakterizace citlivosti,

posouzení rizik



K popisu a posouzení dynamického chování plánovaného úložiště oxidu

uhličitého se použije dynamické modelování skládajícího se ze simulace

postupu vtláčení oxidu uhličitého do úložiště s využitím trojrozměrného

statického geologického modelu nebo modelů podloží vytvořených podle

bodu 2 v počítačovém simulátoru úložného komplexu.



3.1 Popis dynamického chování úložiště



Při popisu dynamického chování úložiště se přihlíží alespoň k těmto

faktorům:



a) možná rychlost vtláčení a vlastnosti toku oxidu uhličitého,



b) účinnost modelování sdružených procesů (tj. způsob, jakým na sebe

vzájemně působí jednotlivé dílčí vlivy v simulátoru (simulátorech),



c) reaktivní procesy (tj. způsob, jakým model zpětně zohledňuje reakci

vtláčeného oxidu uhličitého s minerály v místě ukládání),



d) použitý rezervoárový simulátor (pro ověření některých poznatků může

být zapotřebí využít více simulací),



e) krátkodobé a dlouhodobé simulace (s cílem určit působení a chování

oxidu uhličitého v řádu desetiletí a tisíciletí, včetně míry

rozpustnosti oxidu uhličitého ve vodě).



Výsledkem dynamického modelování jsou modelové hodnoty těchto

parametrů:



f) tlak a teplota úložné formace jako funkce rychlosti vtláčení a

kumulativního objemu vtláčení v čase,



g) plošné a vertikální rozšíření oxidu uhličitého v čase,



h) vlastnosti toku oxidu uhličitého v rezervoáru včetně skupenských

přeměn,



i) mechanismy a míry zadržení oxidu uhličitého (včetně bodů přetoku a

bočního a vertikálního utěsnění),



j) druhotné zádržné systémy v celém úložném komplexu,



k) úložná kapacita a tlakové gradienty v úložišti,



l) riziko vzniku zlomů v úložné formaci (úložných formacích) a nadloží,



m) riziko průniku oxidu uhličitého do nadloží,



n) riziko úniku z úložiště (například opuštěnými nebo nevhodně

utěsněnými vrty),



o) rychlost migrace (v otevřených rezervoárech),



p) míra utěsnění zlomů,



q) změny chemických parametrů fluid ve formaci (formacích) a následné

reakce (například změna pH, tvorba minerálů) a využití reaktivního

modelování k posouzení účinků,



r) vytlačení formačních fluid,



s) zvýšená seizmicita a zdvihy povrchu.



3.2. Popis citlivosti



Pro charakterizaci citlivosti se provede více simulací a určí se

citlivost posouzení na změny předpokladů přijatých ohledně jednotlivých

parametrů. Simulace musí být založeny na měnících se parametrech ve

statickém geologickém modelu nebo modelech podloží a měnících se

rychlostních funkcích a předpokladech v dynamickém modelování. Jakákoli

případná významná citlivost se vezme v úvahu při posuzování rizika.



3.3. Posouzení rizik



Posouzení rizik zahrnuje především tyto prvky:



3.3.1. Popis nebezpečí



Popis nebezpečí spočívá v charakterizaci možností úniku z úložného

komplexu zjištěných pomocí výše popsaného dynamického modelování a

charakterizace bezpečnosti. Při popisu nebezpečí se přihlíží mimo jiné

k těmto faktorům:



a) potenciální únikové cesty,



b) potenciální rozsah úniků zjištěnými únikovými cestami (rychlosti

proudění),



c) rozhodující parametry mající vliv na případný únik (např. maximální

tlak v rezervoáru, maximální rychlost vtláčení, teplota, citlivost na

jednotlivé předpoklady ve statickém geologickém modelu nebo modelech

podloží),



d) druhotné účinky ukládání oxidu uhličitého včetně vytlačení původních

formačních fluid a vytvoření nových látek uložením oxidu uhličitého,



e) veškeré další faktory, které by mohly představovat nebezpečí pro

lidské zdraví nebo životní prostředí (např. fyzické struktury spojené s

projektem).



Popis nebezpečí zahrnuje plný rozsah provozních podmínek v zájmu

ověření bezpečnosti úložného komplexu.



3.3.2. Posouzení expozice - na základě vlastností prostředí a

distribuce a činností obyvatelstva nad úložným komplexem a

potenciálního chování a osudu oxidu uhličitého uniklého potenciálními

únikovými cestami zjištěnými podle bodu 3.3.1.



3.3.3. Posouzení účinků - na základě citlivosti konkrétních chráněných

druhů organismů, společenstev nebo přírodních stanovišť v souvislosti s

možnými úniky zjištěnými podle bodu 3.3.1. Posouzení účinků v

relevantních případech zahrnuje účinky (asfyxie; hyperkapnie) expozice

zvýšeným koncentracím oxidu uhličitého v biosféře, včetně půdy, a

poklesu pH v těchto prostředích v důsledku úniku oxidu uhličitého.

Posouzení účinků zahrnuje rovněž posouzení účinků dalších látek, které

mohou být přítomny v unikajících tocích oxidu uhličitého (nečistoty

přítomné ve vtláčeném toku nebo nové látky vzniklé po uložení oxidu

uhličitého. Tyto účinky se posoudí v delším časovém a prostorovém

měřítku a v závislosti na různých rozsazích úniků.



3.3.4. Popis rizik - součástí popisu rizik je posouzení bezpečnosti a

neporušenosti úložiště oxidu uhličitého v krátkodobém a dlouhodobém

výhledu, včetně posouzení rizika úniku za zamýšlených podmínek užívání

a nejhorších dopadů na životní prostředí a zdraví. Popis rizik se

provádí na základě posouzení nebezpečí, expozice a účinků. Jeho

součástí je posouzení zdrojů nejistoty určených v průběhu provádění

jednotlivých kroků popisu a posouzení úložiště, a je-li to možné, popis

způsobů, jimiž lze nejistotu snížit.



Vybraná ustanovení novel



Čl.II zákona č. 543/1991 Sb.



1. Osvědčení vydaná podle dosavadních předpisů se považují za osvědčení

vydaná podle tohoto zákona.



2. Pracovníci, kteří projektovali, prováděli a vyhodnocovali geologické

práce ve funkci odpovědného řešitele geologického úkolu^9) u organizace

oprávněné provádět geologické práce podle dosavadních předpisů, se

považují za odpovědné řešitele ve smyslu § 3 tohoto zákona, pokud práce

vykonávají u této organizace nebo organizace, která je jejím právním

nástupcem.



3. Bez povolení podle § 4 odst. 1 může zadavatel nadále provádět

geologické práce pro vyhledávání a průzkum ložisek vyhrazených nerostů

nejdéle do šesti měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona.



Čl.II zákona č. 366/2000 Sb.



Přechodná ustanovení



1. Placení úhrad podle povolení vydaných do účinnosti tohoto zákona se

řídí dosavadním právním předpisem. Žádosti o povolení vyhledávání nebo

průzkumu ložisek vyhrazených nerostů a žádosti o prodloužení již

vydaných povolení podané a dosud nevyřízené do účinnosti tohoto zákona

se posuzují podle právní úpravy platné před nabytím účinnosti tohoto

zákona.



2. Do zřízení České geologické služby vykonávají její působnost

právnické osoby pověřené ministerstvem podle dosavadních předpisů.



Čl.II zákona č. 3/2005 Sb.



Přechodné ustanovení



Pokud nebylo řízení o žádosti o stanovení průzkumného území pro

vyhledávání a průzkum ložisek ropy nebo hořlavého zemního plynu

pravomocně ukončeno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dokončí

se podle dosavadních právních předpisů.



Čl. VIII zákona č. 223/2009 Sb.



Přechodné ustanovení



Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto

dne neskončená se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se

posuzují podle dosavadních právních předpisů.



§ 27 zákona č. 85/2012 Sb.



Přechodné ustanovení



Držitel rozhodnutí o stanovení průzkumného území pro zvláštní zásahy do

zemské kůry, které nabylo právní moci před nabytím účinnosti tohoto

zákona, který na tomto průzkumném území plánuje provádět vyhledávání

nebo průzkum pro ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových

struktur, je povinen předložit ministerstvu návrh monitorování

vtláčecích zkoušek do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Ministerstvo posoudí předložený návrh monitorování vtláčecích zkoušek a

v případě potřeby změní rozhodnutí o stanovení průzkumného území.



1) § 35 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství

(horní zákon), ve znění zákona č. 541/1991 Sb.



1a) § 27 zákona č. 44/1988 Sb.



1b) Zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných

prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře

výzkumu a vývoje), ve znění pozdějších předpisů.



1c) Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění

dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších

předpisů.



1d) Zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a

vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.



1e) Zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně

některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.



2a) Například zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním

řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 44/1988

Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně

přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 138/1973 Sb.,

o vodách (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 61/1988

Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve

znění pozdějších předpisů, zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně

zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č.

20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, zákon

č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů,

zákon č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích, zákon č. 289/1995 Sb., o

lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění

pozdějších předpisů, zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění

pozdějších předpisů.



2b) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský

zákon), ve znění pozdějších předpisů.



2c) Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné

způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o

změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění

zákona č. 96/2004 Sb.



2d) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších

předpisů.



3a) § 5 zákona č. 61/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů.



3b) § 43a zákona č. 44/1988 Sb., ve znění zákona č. 541/1991 Sb.



3c) § 7 zákona č. 44/1988 Sb., ve znění zákona č. 541/1991 Sb.



3d) Zákon č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění

pozdějších předpisů.



3e) § 34 zákona č. 44/1988 Sb., ve znění zákona č. 541/1991 Sb.



4a) Například § 70 zákona č. 114/1992 Sb.



4b) § 24 zákona č. 44/1988 Sb., ve znění zákona č. 541/1991 Sb.



4c) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění

pozdějších předpisů.



5) § 9 zákona ČNR č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o

státní báňské správě, ve znění zákona ČNR č. 542/1991 Sb.



5a) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES ze dne 30. května

1994 o podmínkách udělování a využívání povolení k průzkumu,

vyhledávání a dobývání uhlovodíků.



5b) Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších

předpisů.



5c) Úmluva o ochraně archeologického dědictví Evropy (revidovaná)

vyhlášená pod č. 99/2000 Sb. m. s.



5c) § 149 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.



5d) Zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně

některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.



Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.



5e) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách.



6) Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky.



7a) § 108 až 116 zákona č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů.



8a) § 125 zákona č. 50/1976 Sb., ve znění zákona č. 83/1998 Sb.



8b) Například zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České

republiky, zákon č. 20/1966 Sb., ve znění pozdějších předpisů.



9) Například § 420 až 450 občanského zákoníku, § 373 až 386 obchodního

zákoníku.



9) § 1 odst. 6 vyhlášky ČGÚ č. 121/1989 Sb.



10) § 36 a 37 horního zákona.



10a) § 14b zákona č. 44/1988 Sb., ve znění zákona č. 541/1991 Sb.



11) Zákon č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.



Zákon č. 289/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.



Zákon č. 334/1992 Sb., ve znění zákona č. 10/1993 Sb. a zákona č.

98/1999 Sb.



Zákon č. 130/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství, ve znění

pozdějších předpisů.



Zákon č. 138/1973 Sb., ve znění pozdějších předpisů.



Zákon č. 86/1995 Sb., o ochraně ozónové vrstvy Země.



Zákon č. 389/1991 Sb., o státní správě ochrany ovzduší a poplatcích za

jeho znečišťování, ve znění pozdějších předpisů.



Zákon č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami

(zákon o ovzduší), ve znění pozdějších předpisů.



Zákon č. 125/1997 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů.



Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a

ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých

zákonů, ve znění pozdějších předpisů.



Zákon č. 20/1966 Sb., ve znění pozdějších předpisů.



16) Např. zákon č. 54/1963 Sb., třetí část vyhlášky č. 9/1967 Sb.,

zákon č. 133/1970 Sb., o působnosti federálních ministerstev, ve znění

pozdějších předpisů, směrnice federálního ministerstva pro technický a

investiční rozvoj č. 8/1978 o oponentním řízení (reg. v částce 24/1978

Sb.), vyhláška federálního ministerstva financí, ministerstva financí

ČSR a ministerstva financí SSR č. 118/1984 Sb., o financování

neinvestičních výdajů na rozvoj vědy a techniky, vyhláška Státní komise

pro vědeckotechnický a investiční rozvoj č. 5/1987 Sb., o dokumentaci

staveb, horní zákon a zákon ČNR č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti,

výbušninách a o státní báňské správě.



19) § 4 vládního nařízení č. 11/1958 Sb., ve znění vládního nařízení č.

82/1967 Sb., se zrušuje horním zákonem.



20) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES ze dne 30. května

1994 o podmínkách udělování a využívání povolení k průzkumu,

vyhledávání a dobývání uhlovodíků.



Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/31/ES ze dne 23. dubna 2009

o geologickém ukládání oxidu uhličitého a o změně směrnice Rady

85/337/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES,

2001/80/ES, 2004/35/ES, 2006/12/ES a 2008/1/ES a nařízení (ES) č.

1013/2006.



21) Zákon č. 85/2012 Sb., o ukládání oxidu uhličitého do přírodních

horninových struktur a o změně některých zákonů.



22) § 2 písm. d) zákona č. 85/2012 Sb.