62/1988 Sb.
ZÁKON
České národní rady
ze dne 21. dubna 1988
o geologických pracích
Změna: 543/1991 Sb.
Změna: 369/1992 Sb.
Změna: AS15/92
Změna: 366/2000 Sb.
Změna: 366/2000 Sb. (část)
Změna: 320/2002 Sb.
Změna: 18/2004 Sb.
Změna: 3/2005 Sb.
Změna: 444/2005 Sb.
Změna: 186/2006 Sb.
Změna: 124/2008 Sb.
Změna: 223/2009 Sb.
Změna: 227/2009 Sb.
Změna: 281/2009 Sb.
Změna: 85/2012 Sb.
Změna: 64/2014 Sb.
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
ČÁST PRVNÍ
Základní ustanovení
§ 1
Předmět úpravy
Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie^20) a upravuje
podmínky pro projektování, provádění a vyhodnocování geologických
prací, jejich kontrolu a sankce.
§ 2
Geologické práce
(1) Geologickými pracemi se podle tohoto zákona rozumí geologický
výzkum a geologický průzkum na území České republiky, který zahrnuje
a) zkoumání, hodnocení, dokumentování a zobrazování vývoje a složení
geologické stavby území a jejích zákonitostí,
b) vyhledávání a průzkum ložisek nerostů, ověřování jejich zásob a
zpracovávání geologických podkladů pro jejich využívání a ochranu,
c) vyhledávání a průzkum zdrojů podzemních vod včetně přírodních vod
léčivých, stolních minerálních a termálních, ověřování jejich
využitelných zásob, zkoumání negativních vlivů na jejich jakost a
množství, jakož i zpracovávání geologických podkladů pro jejich
využívání a ochranu,
d) zjišťování a ověřování inženýrskogeologických a hydrogeologických
poměrů území, zejména pro účely územního plánování, dokumentace a
provádění staveb včetně stabilizace sesuvných území,
e) zjišťování a ověřování geologických podmínek pro zřizování, provoz a
likvidaci zařízení k uskladňování plynů, kapalin a odpadů v horninovém
prostředí a podzemních prostorech, pro průmyslové využívání tepelné
energie zemské kůry a pro zajišťování a likvidaci starých důlních
děl,^1)
f) zjišťování a hodnocení geologických činitelů ovlivňujících životní
prostředí,
g) zjišťování a odstraňování antropogenního znečištění v horninovém
prostředí,
h) zjišťování a ověřování geologických a hydrogeologických podmínek pro
zřizování, provoz a likvidaci zařízení pro ukládání oxidu uhličitého do
přírodních horninových struktur^21).
(2) Geologický výzkum zahrnuje soubor prací, jimiž se zkoumá vznik a
působení geologických procesů, zkoumá, hodnotí a dokumentuje geologická
stavba území, její prvky a zákonitosti. Geologický výzkum se na další
etapy nečlení.
(3) Geologický průzkum zahrnuje účelově zaměřené geologické práce,
jimiž se zkoumá území v podrobnostech přesahujících geologický výzkum.
Geologický průzkum se podle účelu prací člení na ložiskový, průzkum pro
zvláštní zásahy do zemské kůry, hydrogeologický, inženýrskogeologický a
průzkum geologických činitelů ovlivňujících životní prostředí.
(4) Ložiskový průzkum se člení na etapu
a) vyhledávání, která představuje soubor geologických prací, jejichž
účelem je zhodnotit území z hlediska možného výskytu ložisek nerostů,
nalézt je, ověřit jejich přibližný rozsah a význam, provést výpočet
vyhledaných zásob a vymezit střety zájmů pro následný průzkum. U
rozsáhlých ložisek může být ověřena výpočtem zásob pouze část ložiska
umožňující samostatné využití a zbytek je možno ocenit vymezením
prognózního zdroje. Vyhledávání se provádí na území, kde dosud ložisko
vyhledávaného nerostu nebylo nalezeno a evidováno,
b) průzkumu, který se provádí na již známém a evidovaném ložisku, na
kterém dosud nebyl stanoven dobývací prostor, v rozsahu potřebném pro
získání podkladů ke zpracování dokumentace podle zvláštních právních
předpisů,^1a) pro výpočet prozkoumaných zásob a prokázání jejich
využitelnosti a pro řešení střetů zájmů s uvažovaným dobýváním ložiska,
c) těžebního průzkumu, který se provádí ve stanoveném dobývacím
prostoru v rozsahu a podrobnostech potřebných pro účelné vydobytí
ložiska.
(5) Členění průzkumných geologických prací v rámci průzkumu pro
zvláštní zásahy do zemské kůry, hydrogeologického,
inženýrskogeologického, geofyzikálního a geochemického průzkumu a
průzkumu geologických činitelů ovlivňujících životní prostředí stanoví
Ministerstvo životního prostředí (dále jen "ministerstvo") vyhláškou.
(6) V pochybnostech ministerstvo rozhodne, zda některá činnost je
geologickou prací, popřípadě zda jde o geologický výzkum nebo
geologický průzkum a jakou jeho etapu.
ČÁST DRUHÁ
Oprávnění k provádění geologických prací
nadpis zrušen
§ 3
Oprávnění k projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací
a osvědčení odborné způsobilosti
(1) Geologické práce
a) prováděné v rámci podnikatelské činnosti,
b) prováděné se zásahem do pozemku,
c) jejichž výsledky slouží k plnění práv a povinností orgánů veřejné
správy
jsou oprávněny projektovat, provádět a vyhodnocovat pouze ty fyzické a
právnické osoby, splňující podmínky stanovené právními předpisy (dále
jen "organizace"), u nichž tyto práce řídí a za jejich výkon odpovídá
fyzická osoba s osvědčením odborné způsobilosti geologické práce
projektovat, provádět a vyhodnocovat (dále jen "odpovědný řešitel
geologických prací").
(2) Geologické práce, které nespadají do prací uvedených v odstavci 1,
jsou oprávněny projektovat, provádět a vyhodnocovat
a) vědecké ústavy,^1b) vysoké školy,^1c) střední školy, vyšší odborné
školy^1d) a muzea^1e) při plnění svých vědeckých nebo pedagogických
úkolů,
b) Česká geologická služba.
(3) O odborné způsobilosti odpovědného řešitele geologických prací
rozhoduje ministerstvo. Rozhodnutí, kterým se vydává osvědčení o
odborné způsobilosti odpovědného řešitele geologických prací, se vydává
na dobu neurčitou. Ministerstvo může rozhodnutí o odborné způsobilosti
zrušit tomu, kdo závažným způsobem nebo opakovaně porušil ustanovení
tohoto zákona nebo předpisy vydané na jeho základě. Postup při uznávání
odborné kvalifikace státních příslušníků členských států Evropské unie
se řídí zvláštním právním předpisem.^2c)
(4) Podmínkou odborné způsobilosti je vysokoškolské vzdělání
geologického směru, odborná praxe v oboru minimálně tři roky,
zahrnující podíl na řešení geologických úkolů, odborná úroveň
dosavadních prací, složení zkoušky ze znalosti potřebných předpisů^2a)
a bezúhonnost.^2b) Ministerstvo si za účelem doložení bezúhonnosti
vyžádá podle zvláštního právního předpisu^2d) výpis z evidence
Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z Rejstříku trestů a výpis z
Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem
umožňujícím dálkový přístup. U žadatelů s více než desetiletou odbornou
praxí může v odůvodněných případech ministerstvo prominout nesplnění
podmínky vysokoškolského vzdělání geologického směru. K posouzení
odborné úrovně dosavadních prací pověří ministerstvo odborné garanty z
řad odborníků doporučených profesními sdruženími. Doklady potřebné k
prokázání odborné způsobilosti, obory a specializace, pro něž se
osvědčuje odborná způsobilost, rozsah potřebných znalostí právních
předpisů souvisejících s geologickými pracemi, postup při ověřování
odborné způsobilosti a způsob evidence a zveřejňování vydaných
osvědčení stanoví ministerstvo vyhláškou.
(5) Odpovědný řešitel geologických prací opatřuje projekty, dílčí a
závěrečné zprávy geologických prací vlastnoručním podpisem a otiskem
kulatého razítka, které obsahuje malý státní znak České republiky,
jméno odpovědného řešitele geologických prací, vyznačený obor nebo
specializaci a pořadové číslo, pod kterým mu bylo osvědčení odborné
způsobilosti vydáno.
(6) Osvědčení odborné způsobilosti se nevyžaduje u osoby, která je
usazena v jiném členském státě Evropské unie a na území České republiky
hodlá ojediněle nebo dočasně projektovat, provádět a vyhodnocovat
geologické práce, pokud prokáže, že
a) je státním příslušníkem členského státu Evropské unie a
b) je oprávněna k projektování, provádění nebo vyhodnocování
geologických prací podle právních předpisů jiného členského státu
Evropské unie.
(7) Doklady o splnění podmínek podle odstavce 6 je tato osoba povinna
předložit ministerstvu před zahájením těchto činností. O nesplnění
požadavků pro projektování, provádění a vyhodnocování geologických
prací vydá ministerstvo rozhodnutí ve lhůtě 15 dnů ode dne, kdy mu byly
předloženy doklady o splnění podmínek podle odstavce 6.
§ 3a
Osvědčení odborné způsobilosti odpovědného řešitele geologických prací
podle § 3 odst. 3 vzniká též marným uplynutím lhůty a způsobem podle §
28 až 30 zákona o volném pohybu služeb. Ministerstvo o žádosti o vydání
osvědčení rozhodne ve lhůtě 3 měsíců ode dne doručení žádosti.
§ 4
Stanovení průzkumného území pro ložiskový průzkum
(1) Geologické práce pro vyhledávání a průzkum ložisek vyhrazených
nerostů a průzkum výhradních ložisek nevyhrazených nerostů je možné
provádět pouze na průzkumném území, které je stanoveno právnické osobě
nebo fyzické osobě, která má oprávnění k hornické činnosti^3a) (dále
jen "zadavatel").
(2) Žádost o stanovení průzkumného území pro vyhledávání a průzkum
výhradních ložisek (dále jen "průzkumné území") se předkládá ve dvojím
vyhotovení a obsahuje
a) návrh průzkumného území s jeho zákresem do mapy povrchové situace ve
vhodném měřítku, ne však v menším než 1 : 25 000 u území do 50 km2 a 1
: 50 000 nad 50 km2, s výpočtem plošného obsahu území, a souřadnice
vrcholů průzkumného území vymezeného přímými čarami,
b) nerost v případě vyhledávání a výhradní ložisko nerostu v případě
průzkumu,
c) zákres hranic dobývacích prostorů, chráněných ložiskových území,
popřípadě jiných chráněných území nebo ochranných pásem v navrhovaném
průzkumném území a výčet těchto území,
d) údaje o žadateli a doklady o jeho oprávnění pro podnikání v oboru
hornické činnosti,
e) etapu prací, cíl, rozsah a způsob provádění prací a dobu, na kterou
se o stanovení průzkumného území žádá,
f) u vyhledávání nebo průzkumu ložisek ropy nebo zemního plynu doložení
technické a finanční způsobilosti žadatele,
g) rozdělení plošného obsahu území pro průzkum do území jednotlivých
obcí. V případě, že navrhované průzkumné území výhradního ložiska
nevyhrazeného nerostu přesahuje jeho rozsah vymezený zvláštním právním
předpisem,^3b) musí žádost obsahovat také písemný souhlas vlastníků
dotčených pozemků.^3c)
(3) V řízení o stanovení průzkumného území ministerstvo posuzuje
bezúhonnost žadatele, která se prokazuje výpisem z evidence Rejstříku
trestů. Ministerstvo si za účelem doložení bezúhonnosti vyžádá podle
zvláštního právního předpisu^2d) výpis z evidence Rejstříku trestů.
Žádost o vydání výpisu z Rejstříku trestů a výpis z Rejstříku trestů se
předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový
přístup.
(4) Na průzkumném území má zadavatel výhradní právo na vyhledávání a
průzkum výhradního ložiska v souladu se stanovením průzkumného území.
(5) Stanovení průzkumného území může zadavatel převést na jinou
fyzickou osobu nebo právnickou osobu jen na základě písemné smlouvy a s
písemným souhlasem ministerstva. Bez tohoto souhlasu je převod
neplatný. Touto smlouvou přecházejí na nového zadavatele veškeré
povinnosti a závazky vzniklé původnímu zadavateli v souvislosti s
projektováním, prováděním a vyhodnocováním geologických prací od
počátku platnosti průzkumného území před uzavřením smlouvy.
Ministerstvo souhlas udělí osobě, na kterou má být průzkumné území
převedeno, pokud tato osoba prokáže, že je schopna dostát přebíraným
závazkům a povinnostem.
(6) Povrchové hranice průzkumného území jsou dány uzavřeným
geometrickým obrazcem s přímými stranami, jehož vrcholy jsou definovány
souřadnicemi v platném souřadnicovém systému. Hranice pod povrchem jsou
dány svislými rovinami procházejícími stranami povrchového obrazce.
(7) Organizace, která bude realizovat veřejnou zakázku^3d) zadávanou
ministerstvem pro vyhledání nebo průzkum ložiska vyhrazeného nerostu,
podává žádost podle odstavce 2.
(8) Pro žádost o stanovení průzkumného území pro zvláštní zásah do
zemské kůry^3e) platí obdobný postup jako pro vyhledávání nebo průzkum
ložisek vyhrazených nerostů.
(9) Pokud se v průběhu platnosti stanovení průzkumného území zadavatel
písemně vzdá stanovení průzkumného území nebo se vzdá oprávnění k
využití části tohoto území, platí tato skutečnost dnem doručení tohoto
oznámení ministerstvu.
(10) Ministerstvo vede souhrnnou evidenci stanovených průzkumných
území. Údaje o umístění a rozsahu průzkumného území, nerostu nebo
ložisku, termín platnosti stanovení průzkumného území a údaje o osobě,
na jejíž žádost bylo stanovení tohoto území provedeno, jsou veřejně
přístupné.
§ 4a
nadpis zrušen
(1) Průzkumné území se stanoví za účelem vyhledávání a průzkumu
výhradního ložiska.
(2) Žádost o stanovení průzkumného území se podává ministerstvu.
Účastníkem řízení je žadatel, obec, na jejímž území je návrh
průzkumného území nebo jeho část situována, popřípadě osoba, které
zvláštní zákon^4a) postavení účastníka řízení přiznává. Na výhradní
ložisko může být stanoveno jenom jedno průzkumné území.
(3) Příjem žádosti podle odstavce 2, která se týká průzkumu ložiska
nalezeného za prostředky ze státního rozpočtu, oznámí ministerstvo v
Obchodním věstníku. Do 30 dní od oznámení žádosti je možné podat
konkurenční žádost; do této doby není zahájeno správní řízení. V
případě dvou nebo více žádostí rozhodne ministerstvo na základě jejich
posouzení a přihlédne k tomu, která žádost zajišťuje získání úplnějších
geologických informací a lepší ochranu zákonem chráněných zájmů.
(4) V rozhodnutí o stanovení průzkumného území se souřadnicemi vymezí
území, popřípadě výhradní ložisko, pro jehož průzkum se průzkumné území
stanoví, doba platnosti území a podmínky pro provádění prací. V
případě, že je průzkumné území situováno na území více obcí, vymezí se
i podíl jednotlivých obcí v km2.
(5) Žádost o stanovení průzkumného území ministerstvo zamítne v
případě, že
a) navržené průzkumné území se zcela nebo zčásti překrývá s územím již
stanoveným pro stejný nerost jinému zadavateli nebo se stanoveným
dobývacím prostorem,
b) na ložisko byl udělen předchozí souhlas k podání návrhu na stanovení
dobývacího prostoru podle zvláštních právních předpisů^3b) jiné osobě
než žadateli,
c) žadatel neprokáže požadovanou bezúhonnost nebo oprávnění k hornické
činnosti,
d) u vyhledávání ložisek ropy nebo zemního plynu žadatel neprokáže
technickou nebo finanční způsobilost,
e) žadateli bylo v posledních deseti letech zrušeno průzkumné území
podle § 21 tohoto zákona.
(6) Ministerstvo žádost o stanovení průzkumného území dále zamítne
zejména v případě, že průzkum je v rozporu se státní surovinovou
politikou, státní politikou životního prostředí, zájmy obrany státu,
zahraničními závazky státu nebo pokud další veřejný zájem převýší zájem
na dalším průzkumu a následném využití výhradního ložiska.
(7) Dobu platnosti rozhodnutí o stanovení průzkumného území lze
prodloužit, jestliže stanovená lhůta není dostatečná k ukončení
činnosti, která je předmětem rozhodnutí, a činnost byla vykonávána v
souladu s rozhodnutím.
§ 4b
Poplatek za oprávnění provádět ložiskový průzkum
(1) Na základě rozhodnutí o stanovení průzkumného území zadavatel hradí
poplatek, jehož výše se odvozuje z plochy tohoto území, který činí v
prvním roce 2 000 Kč za každý i započatý rok a každý i započatý km2
stanoveného průzkumného území. Tento poplatek se každý další rok
zvyšuje o 1 000 Kč za každý km2.
(2) Poplatek za oprávnění provádět ložiskový průzkum, jehož výše byla
stanovena podle odstavce 1, je za první rok splatný do tří měsíců od
začátku platnosti stanovení průzkumného území, pro další léta vždy v
ročním intervalu od začátku platnosti stanovení průzkumného území.
(3) Poplatek za oprávnění provádět ložiskový průzkum, jehož výše byla
stanovena podle odstavce 1, je příjmem obce, na jejímž území se
průzkumné území nachází. Leží-li průzkumné území na území více obcí,
rozdělí zadavatel poplatek podle poměru ploch průzkumného území
nacházejících se na území jednotlivých obcí.
§ 4c
Vyhledávání a průzkum ložisek nevyhrazených nerostů
Vyhledávání a průzkum ložisek nevyhrazených nerostů může organizace
provádět jen na základě dohody s vlastníkem pozemku, pokud zvláštní
předpis nestanoví jinak.^5)
Zvláštní ustanovení pro vyhledávání a průzkum ložisek ropy nebo
hořlavého zemního plynu
§ 4d
(1) V souladu s právními předpisy Evropských společenství^5a) oznámí
ministerstvo příjem žádosti o stanovení průzkumného území pro
vyhledávání a průzkum ložisek ropy nebo hořlavého zemního plynu nebo
svůj podnět v Úředním věstníku Evropské unie (dále jen "Úřední
věstník"). V oznámení stanoví lhůtu, ve které je možné podat
konkurenční žádost. Tato lhůta nesmí být kratší než 90 dní a začíná
běžet prvním dnem po dni zveřejnění oznámení v Úředním věstníku.
Správní řízení je zahájeno dnem následujícím po dni uplynutí lhůty
stanovené podle tohoto odstavce.
(2) V oznámení podle odstavce 1 ministerstvo dále uvede označení
právního předpisu, podle kterého povede správní řízení, území, které je
předmětem žádosti, a navrženou dobu platnosti průzkumného území.
(3) V případě dvou nebo více žádostí o stanovení průzkumného území
rozhodne ministerstvo na základě jejich posouzení a přihlédne k
technické a finanční způsobilosti žadatele, navrženému způsobu průzkumu
nebo vyhledávání na území, které je předmětem žádosti, a k tomu, která
žádost zajišťuje získání úplnějších geologických informací a lepší
ochranu zákonem chráněných zájmů.
(4) Podle odstavců 1 až 3 se nepostupuje, pokud žádost o stanovení
průzkumného území pro vyhledávání a průzkum ložisek ropy nebo hořlavého
zemního plynu podá zadavatel, kdy alespoň jedna hranice navrhovaného
průzkumného území je společná s průzkumným územím, k němuž již bylo
vydáno rozhodnutí o stanovení průzkumného území pro ropu nebo hořlavý
zemní plyn, a to žadateli nebo jiné osobě. Pokud je stanoveno průzkumné
území jiné osobě než žadateli, vyzve ji ministerstvo, aby se v
ministerstvem stanovené přiměřené lhůtě vyjádřila k podané žádosti nebo
podala konkurenční žádost. Pokud je podána konkurenční žádost, rozhodne
ministerstvo o stanovení průzkumného území na základě posouzení, který
ze žadatelů je schopen zajistit získání nejúplnějších geologických
informací a nejlepší ochranu zákonem chráněných zájmů.
§ 4e
(1) Průzkumné území pro vyhledávání a průzkum ložisek ropy nebo zemního
plynu se rozhodnutím stanoví na dobu, která je nezbytně nutná k výkonu
geologických prací, a pro území, které nepřesahuje rozlohu odůvodněnou
nejvhodnějším výkonem geologických prací z technického a ekonomického
hlediska.
(2) V rozhodnutí o stanovení průzkumného území pro vyhledávání a
průzkum ložisek ropy nebo zemního plynu mohou být podmínky stanoveny z
důvodu
a) zajištění obrany státu,
b) zajištění veřejného pořádku,
c) ochrany veřejného zdraví,
d) zajištění bezpečnosti dopravy,
e) ochrany životního prostředí včetně ochrany přírodních zdrojů,
f) ochrany zájmů státní památkové péče^5b) nebo ochrany archeologického
dědictví,^5c)
g) zajištění bezpečnosti zařízení a zaměstnanců,
h) ochrany ložisek ropy nebo hořlavého zemního plynu a jejich
racionálního využívání,
i) zajištění příjmů veřejných rozpočtů spojených se stanovením
průzkumného území.
(3) Zjistí-li ministerstvo, že účelu, pro který bylo průzkumné území
stanoveno, bylo dosaženo ještě před uplynutím platnosti příslušného
rozhodnutí, může dobu jeho platnosti v odůvodněných případech zkrátit.
§ 4f
V souladu s právem Evropských společenství^5a) poskytuje ministerstvo
příslušným orgánům Evropských společenství informace týkající se
vyhledávání a průzkumu ložisek ropy nebo hořlavého zemního plynu,
včetně informací o volně přístupných zeměpisných oblastech pro
vyhledávání a průzkum ropy nebo hořlavého zemního plynu, o udělených
povoleních a jejich držitelích a o zjištěných a předpokládaných
zásobách těchto surovin nacházejících se na území České republiky.
Ministerstvo nezveřejňuje informace, které mají povahu obchodního
tajemství.
Zvláštní ustanovení pro vyhledávání a průzkum úložišť oxidu uhličitého
v přírodních horninových strukturách
§ 4g
(1) Účelem vyhledávání a průzkumu pro umístění úložiště oxidu
uhličitého je poskytnout údaje pro popis a posouzení vhodnosti
plánovaného úložného komplexu^22) z hlediska ukládání oxidu uhličitého.
(2) Kritéria pro popis a posuzování plánovaného úložného komplexu a
okolní oblasti, která jsou nezbytná pro zpracování závěrečné zprávy o
výsledcích průzkumu úložiště oxidu uhličitého a úložného komplexu, jsou
stanovena v příloze k tomuto zákonu.
(3) Během doby platnosti rozhodnutí o stanovení průzkumného území nelze
povolit využití plánovaného úložného komplexu, které by bylo v rozporu
s účelem zákona o ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových
struktur a o změně některých zákonů, zejména takové, které by mohlo
vést k úniku oxidu uhličitého z případného budoucího úložiště nebo k
narušení jeho bezpečnosti.
(4) Kromě náležitostí uvedených v § 4 odst. 2 obsahuje žádost o
stanovení průzkumného území pro vyhledávání a průzkum úložišť oxidu
uhličitého v přírodních horninových strukturách návrh monitorování
vtláčecích zkoušek.
(5) V řízení o stanovení průzkumného území pro vyhledávání a průzkum
přeshraničních úložišť oxidu uhličitého spolupracuje ministerstvo s
příslušným orgánem jiného členského státu Evropské unie.
ČÁST TŘETÍ
Projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací
§ 5
zrušen
§ 6
Projektování geologických prací
(1) Geologické práce se provádějí podle schváleného projektu
geologických prací, který vyjadřuje zejména sledovaný cíl geologických
prací a určuje metodický a technický postup jejich odborného,
racionálního a bezpečného provádění; součástí projektu je rozpočet
geologických prací.
(2) Při projektování geologických prací se vychází ze zhodnocení
výsledků a poznatků získaných dřívějšími geologickými pracemi. Přitom
se zjišťuje, zda se geologické práce nedotýkají zájmů chráněných
zvláštními předpisy (§ 22).
(3) Projekt geologických prací a jeho změny obsahující strojní vrtné
práce hlubší než 30 m nebo strojní vrtné práce, jejichž celková délka
přesahuje 100 m, je organizace povinna zaslat krajskému úřadu, v jehož
správním obvodu mají být práce spojené se zásahem do pozemku prováděny,
a to nejméně 30 dní před zahájením prací spojených se zásahem do
pozemku. Krajský úřad se k projektu do 30 dnů vyjádří z hlediska zájmů
chráněných zvláštními právními předpisy.^2a) V odůvodněných případech
může zadavateli uložit opatření expertního posouzení Českou geologickou
službou, biologického hodnocení nebo jiného odborného posouzení nebo
podkladu. V takovém případě se zahájení těchto prací na přiměřenou dobu
odloží.
(4) Postup při projektování geologických prací, při zajištění střetů
zájmů chráněných zvláštními předpisy a při schvalování projektu
geologických prací a jeho změn podrobněji upraví obecně závazný právní
předpis, který též stanoví náležitosti projektu geologických prací a
kdy je možno zahájit provádění geologických prací výjimečně před
schválením projektu.
§ 7
Evidence geologických prací
(1) K zajištění přehledu o geologických pracích a organizacích, které
je provádějí, se geologické práce před jejich realizací evidují.
Podklady k evidenci zpracovává organizace provádějící geologické práce.
Ta je povinna tyto podklady do 30 dnů před zahájením těchto prací
odevzdat České geologické službě, která projekt zaeviduje a vydá o tom
organizaci potvrzení.
(2) Evidenci nepodléhají geologické práce prováděné organizacemi při
těžebním průzkumu.
(3) Jestliže se evidované geologické práce neuskuteční nebo se jejich
zaměření, popřípadě rozsah podstatným způsobem v průběhu provádění
prací změní, je organizace, která podala žádost o jejich evidenci,
povinna oznámit tuto skutečnost České geologické službě do třiceti dnů
od rozhodnutí o změně prací nebo o jejich neuskutečnění.
(4) Rozsah evidovaných údajů a postup evidence geologických prací
stanoví ministerstvo vyhláškou.
§ 8
zrušen
§ 9
Provádění geologických prací
(1) Organizace je povinna provádět geologické práce odborně, racionálně
a bezpečně v souladu s projektem geologických prací.
(2) Organizace je povinna geologické práce během jejich provádění řádně
a včas dokumentovat a vést, doplňovat a uchovávat o tom písemné,
grafické a hmotné doklady (dále jen "geologická dokumentace"). Přitom
dbá, aby byly s postupem geologických prací určeny a zaznamenány
všechny geologické skutečnosti a podle nich se usměrňovalo další
provádění geologických prací.
(3) Provádění geologických prací, náležitosti a obsah geologické
dokumentace podrobněji upraví obecně závazný právní předpis, který též
stanoví dobu, po kterou je třeba geologickou dokumentaci uchovávat.
§ 9a
Podávání návrhů a oznámení
(1) Při provádění geologických prací je organizace povinna podat
a) ministerstvu
1. hlášení o zjištění výhradního ložiska s uvedením množství jeho
zásob,
2. oznámení o rizikových geofaktorech životního prostředí v rozsahu
stanoveném prováděcím právním předpisem. Vymezení rizikových geofaktorů
a podrobnosti o jejich oznamování stanoví ministerstvo vyhláškou,
3. do 31. ledna následujícího roku roční zprávu o rozsahu a výsledcích
geologických prací prováděných při vyhledávání nebo průzkumu výhradního
ložiska,
b) Ministerstvu zdravotnictví oznámení o zjištění zdroje termální nebo
minerální vody, plynu, emanací a peloidu,
c) Českému hydrometeorologickému ústavu v Praze oznámení o zjištění
zdroje podzemní vody s vydatností větší než 1,0 l.s-1 nebo zdroje
podzemní vody s napjatou hladinou (artéské vody) s vydatností větší než
0,5 l.s-1.
(2) Návrh nebo oznámení podle odstavce 1 je organizace povinna podat do
třiceti dnů od zjištění skutečnosti, na kterou se povinnost vztahuje.
(3) Nejméně patnáct dní před zahájením geologických prací spojených se
zásahem do pozemku je organizace povinna oznámit účel, rozsah a
očekávanou dobu provádění uvedených prací obci, na jejímž území mají
být provedeny.
(4) Zjistí-li organizace provádějící geologické práce, že jsou dotčeny
zájmy chráněné zvláštními právními předpisy,^2a) které jsou překážkou
využití výsledků těchto prací nebo jejich využití vylučují, je povinna
neprodleně tuto skutečnost oznámit zadavateli nebo objednavateli těchto
geologických prací.
§ 10
Vyhodnocování geologických prací
(1) Provedené geologické práce organizace vyhodnocuje. Vyhodnocení
všech geologických prací obsahuje zejména jejich přehled a výsledky z
hlediska cíle sledovaného v projektu, nové geologické poznatky včetně
těch, které přímo nesouvisí s cílem projektu, především ložiska nerostů
a zdroje podzemních vod.
(2) Náležitosti a obsah vyhodnocování geologických prací podrobněji
upraví obecně závazný právní předpis, který též stanoví lhůty
vyhodnocování takových prací.
§ 11
Návratnost prostředků za geologické práce
Ten, kdo využije k podnikatelské činnosti výsledky geologických prací
hrazených z prostředků ze státního rozpočtu, je povinen tyto prostředky
uhradit ve výši, lhůtě a způsobem, který stanoví ministerstvo při
rozhodování o žádosti o předchozí souhlas k podání návrhu na stanovení
dobývacího prostoru podle zvláštního právního předpisu.^4b) Vybírání a
vymáhání těchto odvodů zajišťuje ministerstvo podle zvláštního právního
předpisu.^4c)
§ 12
Odevzdávání a zpřístupňování výsledků geologických prací
(1) Zadavatel je povinen bezúplatně odevzdat do dvou měsíců po
ukončení, popřípadě schválení geologických prací jejich výsledky ve
stanoveném rozsahu a úpravě k trvalému uchovávání České geologické
službě.
(2) Výsledky geologických prací předané k trvalému uchovávání podle
odstavce 1 Česká geologická služba zpřístupňuje bezplatně orgánům
státní správy, pokud je potřebují pro svou činnost.
(3) Zadavatel, který odevzdal výsledky geologických prací podle
odstavce 1 si může vyhradit, že tyto výsledky nebudou zpřístupňovány
nebo budou zpřístupňovány jiné právnické nebo fyzické osobě na základě
smlouvy mezi zadavatelem a touto právnickou nebo fyzickou osobou,
popřípadě určit jiné podmínky pro jejich zpřístupňování a využívání s
výjimkou případů podle odstavce 2. Tyto výhrady a podmínky však
zadavatel může uplatňovat po dobu nejvýše sedmi let od odevzdání prací
České geologické službě. Po uplynutí této lhůty jsou výsledky
geologických prací přístupné bez omezení, přitom však musí být
zachováno státní, služební a hospodářské tajemství.^5d) Česká
geologická služba poskytuje služby spojené s podáváním informací o
výsledcích těchto geologických prací za úhradu,^5e) která je jejím
příjmem.
(4) Organizace, na které se nevztahuje povinnost podle odstavce 1, jsou
povinny odevzdat písemnou a grafickou geologickou dokumentaci
provedených geologických prací České geologické službě do dvou měsíců
od schválení výsledků prací, nejpozději však do šesti měsíců od
ukončení prací. U geologických prací končících výpočtem zásob
podzemních vod je organizace povinna odevzdat také tento výpočet.
(5) Odevzdávání výsledků geologických prací a geologické dokumentace a
podmínky jejich zpřístupňování podrobněji upraví obecně závazný právní
předpis.
§ 13
Využití výsledků geologických prací při územním plánování
(1) Orgány územního plánování a stavební úřady vycházejí při své
činnosti z výsledků geologických prací s cílem zajistit v co největší
míře zejména ochranu zjištěných a předpokládaných ložisek nerostů a
zdrojů podzemních vod a vytvářet podmínky pro jejich hospodárné
využití.
(2) Ministerstvo poskytuje orgánům územního plánování informace o
výsledcích geologických prací, které mohou mít vliv na vypracování
územně plánovací dokumentace a na životní prostředí. Ministerstvo
uplatňuje stanovisko k politice územního rozvoje, územně plánovací
dokumentaci a závazné stanovisko^5c) při územním řízení z hlediska
zvláštních podmínek geologické stavby území.
(3) Ministerstvo může v zájmu racionálního postupu při územním
plánování vymezit území se zvláštními podmínkami geologické stavby,
zejména s předpokládanými ložisky nerostů nebo se zvlášť nepříznivými
inženýrskogeologickými poměry, kde mohou stavební úřady vydat územní
rozhodnutí jen na základě jeho závazného stanoviska^5c). V území
vojenských újezdů^6) a v zájmových územích vojenské správy postupuje
ministerstvo v dohodě s Ministerstvem obrany.
§ 14
Vstup na cizí nemovitosti a jejich využívání
(1) Při záměru provádět geologické práce spojené se zásahem do pozemku
jsou organizace povinny před vstupem na cizí pozemek uzavřít s
vlastníkem pozemku nebo, není-li možné zjistit vlastníka, s nájemcem
pozemku písemnou dohodu o provádění geologických prací, zřizování
pracovišť, přístupových cest, přívodu vody a energie, jakož i provádění
nezbytných úprav půdy a odstraňování porostů, popřípadě zřizování
staveb; ustanovení zvláštních právních předpisů^2a) zůstávají
nedotčena.
(2) Nedojde-li k dohodě podle odstavce 1, rozhodne příslušný krajský
úřad o omezení vlastnických práv vlastníka nebo nájemce nemovitosti
uložením povinnosti strpět provedení geologických prací. Rozhodnutí o
omezení práv vlastníka nebo nájemce nemovitosti lze vydat pouze ve
veřejném zájmu, není-li v rozporu se státní surovinovou politikou, v
nezbytném rozsahu, na dobu určitou, za náhradu, a pokud tento zákon
nestanoví jinak, podle zvláštního právního předpisu,^7a) pro
a) vyhledávání ložisek ropy nebo zemního plynu,
b) vyhledávání ložisek vyhrazených nerostů hrazené plně z prostředků
státního rozpočtu,
c) vyhledávání a průzkum zdrojů podzemních vod pro hromadné zásobování
pitnou vodou nebo přírodních léčivých zdrojů (minerálních a termálních
vod, plynů a emanací),
d) zjišťování a hodnocení geologických údajů pro tvorbu a ochranu
životního prostředí,
e) vyhledávání a průzkum geologických struktur vhodných pro ukládání
rizikových a radioaktivních odpadů,
f) vyhledávání a průzkum přírodních horninových struktur vhodných pro
budování podzemních zásobníků pro uskladňování zemního plynu nebo ropy,
nebo pro ukládání oxidu uhličitého^21),
g) geologické práce potřebné pro jiné činnosti prováděné ve veřejném
zájmu,
h) zjišťování a vyhodnocování geologických údajů nezbytných pro
prevenci nebo likvidaci stavů veřejného ohrožení zdraví a bezpečnosti
obyvatelstva,
i) geologické práce prováděné při výkonu státní geologické služby.
(3) Vstup do prostorů a objektů užívaných ozbrojenými silami nebo
ozbrojenými sbory, dále vstup na místa, kde jsou umístěna zařízení
sloužící obraně a bezpečnosti státu, a na území, pro které lze vydat
územní rozhodnutí nebo stavební povolení jen se souhlasem příslušných
správních úřadů,^8a) upravují zvláštní právní předpisy.^8b)
§ 15
Ochrana výzkumných a průzkumných děl
Vlastník nemovitosti je povinen strpět na své nemovitosti vyznačení a
uchovávání významných výzkumných děl a průzkumných děl, která určí
ministerstvo, a zdržet se všeho, co by tato díla mohlo poškodit, zničit
nebo učinit nepoužitelnými.
§ 16
Náhrada škody
(1) Na náhradu škody způsobené činností podle § 14 odst. 2 a § 15 se
vztahují obecné předpisy o náhradě škody,^9) pokud tento zákon
nestanoví jinak.
(2) Orgány a organizace jsou povinny po skončení činností podle § 14
odst. 2 a § 15 uvést použité nemovitosti neprodleně do předešlého
stavu, popřípadě pozemky po dohodě s vlastníkem nemovitosti
rekultivovat.
(3) Pokud není možné nebo hospodářsky účelné nahradit způsobenou škodu
uvedením do předešlého stavu, má vlastník nemovitosti právo na náhradu
škody v penězích.
(4) Je-li vlastník nemovitosti činností podle § 14 odst. 2, popřípadě
vyznačením a uchováváním významných výzkumných a průzkumných děl podle
§ 15 podstatně omezen v obvyklém užívání nemovitosti, má za toto
omezení též právo na přiměřenou náhradu. Právo na náhradu lze uplatnit
u organizace do jednoho roku ode dne doručení oznámení o skončení
geologických prací, popřípadě u ministerstva do jednoho roku ode dne
doručení jeho rozhodnutí o vyznačení a uchovávání významných výzkumných
a průzkumných děl, jinak právo zaniká.
(5) Provádí-li se vyhledávání a průzkum výhradních ložisek důlními
díly, platí o náhradě tím způsobené škody zvláštní předpisy.^10)
nadpis vypuštěn
§ 17
Státní geologická služba
(1) Výkonem státní geologické služby se shromažďují a poskytují údaje o
geologickém složení území, ochraně a využití přírodních nerostných
zdrojů a zdrojů podzemních vod a o geologických rizicích.
(2) Pro výkon státní geologické služby zřídí ministerstvo Českou
geologickou službu.
§ 18
(1) Ministerstvo vnitra nebo Policie České republiky poskytuje
Ministerstvu životního prostředí pro účely výkonu působnosti podle
tohoto zákona
a) referenční údaje ze základního registru obyvatel,
b) údaje z agendového informačního systému evidence obyvatel,
c) údaje z agendového informačního systému cizinců.
(2) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. a) jsou
a) jméno, popřípadě jména, příjmení,
b) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v
cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,
c) datum a místo úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České
republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo;
je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v
rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů
prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto
rozhodnutí,
d) adresa místa pobytu,
e) státní občanství, popřípadě více státních občanství.
(3) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. b) jsou
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v
cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,
c) rodné číslo,
d) adresa místa trvalého pobytu,
e) státní občanství, popřípadě více státních občanství.
(4) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. c) jsou
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v
cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,
c) státní občanství, popřípadě více státních občanství,
d) druh a adresa místa pobytu,
e) počátek pobytu, případně datum ukončení pobytu.
(5) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru
obyvatel, se využijí z agendového informačního systému evidence
obyvatel nebo agendového informačního systému cizinců, pouze pokud jsou
ve tvaru předcházejícím současný stav.
(6) Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen
takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.
ČÁST ČTVRTÁ
Kontrola a sankce
§ 19
Kontrola
(1) Ministerstvo na svém úseku kontroluje, jak orgány a organizace plní
povinnosti stanovené tímto zákonem a předpisy vydanými na jeho základě;
je oprávněno uložit, aby byly ve stanovené lhůtě odstraněny zjištěné
nedostatky.
(2) V dobývacích prostorech vykonává ministerstvo kontrolu geologických
prací v dohodě s Českým báňským úřadem.
nadpis vypuštěn
§ 20
Sankce
(1) Ministerstvo může uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč tomu, kdo
poruší ustanovení tohoto zákona tím, že
a) provádí geologické práce a nesplňuje podmínky podle § 3 odst. 1,
b) provádí bez evidence geologické práce podléhající evidenci,
c) nezabezpečil řádně a včas geologickou dokumentaci a její předepsané
uchovávání,
d) neodevzdal výsledky geologických prací pro vyhledávání nebo průzkum
výhradního ložiska, popřípadě písemnou a grafickou geologickou
dokumentaci České geologické službě podle § 12 odst. 1 nebo 4,
e) provádí geologické práce pro vyhledávání nebo průzkum ložisek
vyhrazených nerostů bez stanovení průzkumného území podle § 4 nebo
porušuje stanovené podmínky,
f) neodstranil ve stanovené lhůtě závažné nedostatky, jejichž
odstranění bylo uloženo podle § 19 odst. 1,
g) neodevzdal projekt krajskému úřadu podle § 6,
h) nesplnil oznamovací povinnost podle § 9a,
i) neuhradil ve stanoveném termínu, stanovené výši a stanoveným
způsobem prostředky ze státního rozpočtu vynaložené na dosažení
výsledků geologických prací podle § 11,
j) nezajistil v zákonem stanovené lhůtě podklady pro zpracování návrhu
na odpis zásob podle zvláštního právního předpisu,^10a)
k) nesplní povinnosti vyplývající z ustanovení § 14,
l) nesplní povinnost vyplývající z ustanovení § 3 odst. 7.
(2) Nezjedná-li organizace, které byla uložena pokuta, ve stanovené
lhůtě nápravu, může jí být uložena další pokuta až do výše dvojnásobku
uložené pokuty.
(3) Řízení o uložení pokuty lze zahájit nejpozději do jednoho roku ode
dne, kdy ministerstvo zjistilo porušení povinnosti podle tohoto zákona,
nejpozději však do dvou let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.
Porušení povinnosti podle odstavce 1 však nelze projednat, uplynuly-li
od porušení této povinnosti tři roky.
§ 21
Zrušení průzkumného území
Ministerstvo může zadavateli zrušit stanovení průzkumného území,
poruší-li organizace opakovaně nebo se závažnými důsledky povinnosti
stanovené tímto zákonem nebo rozhodnutím vydaným na jeho základě nebo
zákony vydanými k ochraně veřejného zdraví a k ochraně životního
prostředí.^11)
ČÁST PÁTÁ
Společná, přechodná a závěrečná ustanovení
§ 22
Jestliže se provádění geologických prací dotýká zájmů chráněných
zvláštními předpisy,^2a) postupuje se v souladu s těmito předpisy.
§ 22a
(1) Při vyhledávání a průzkumu území vhodného pro zvláštní zásah do
zemské kůry podle zvláštních právních předpisů se postupuje obdobně
jako podle § 4a a 4b.
(2) V případě časového souběhu řízení o stanovení průzkumného území
podle tohoto zákona a udělení předchozího souhlasu k podání návrhu na
stanovení dobývacího prostoru podle horního zákona na stejné výhradní
ložisko je přednostně dokončeno řízení, které bylo zahájeno dříve.
Druhé řízení je přerušeno do doby potřebné k ukončení prvního řízení.
Tento postup se nevztahuje na případy, kdy má žadatel o udělení
předchozího souhlasu k podání návrhu na stanovení dobývacího prostoru
přednostní nárok podle zvláštního zákona.^3b)
(3) V případě časového souběhu řízení o stanovení chráněného
ložiskového území a stanovení průzkumného území pro průzkum výhradního
ložiska se postupuje současně a nezávisle v obou řízeních.
(4) V případě časového souběhu řízení o stanovení průzkumného území s
řízením o stanovení chráněného území pro zvláštní zásah do zemské kůry
se nejdříve rozhodne o stanovení chráněného území pro zvláštní zásah do
zemské kůry, přičemž žadatel o stanovení průzkumného území je
účastníkem řízení o stanovení chráněného území pro zvláštní zásah do
zemské kůry.
§ 23
Působnost a úkoly orgánů týkající se geologického výzkumu a průzkumu a
využití výsledků geologických prací, jakož i způsob financování
geologických prací, upravené zvláštními předpisy,^16) nejsou tímto
zákonem dotčeny.
§ 24
Organizace, které mají ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona v předmětu
činnosti určeném ve zřizovací listině, ve statutu nebo ve stanovách,
popřípadě v jiném obdobném aktu provádění geologických prací a na něž
se vztahuje ustanovení § 3 odst. 1 písm. d), považují se za organizace,
kterým bylo uděleno povolení k provádění geologických prací podle
tohoto zákona.
§ 25
Obecné předpisy o správním řízení se nevztahují na řízení podle § 7.
§ 25a
Působnosti stanovené krajskému úřadu podle tohoto zákona jsou výkonem
přenesené působnosti.
§ 26
(1) Ministerstvo stanoví vyhláškou podrobnosti k provedení § 2 odst. 5,
§ 3 odst. 4, § 6 odst. 4, § 7 odst. 4, § 9 odst. 3, § 9a odst. 1, § 10
odst. 2 a § 12 odst. 5.
(2) Obecně závazné právní předpisy k provedení § 9 odst. 3 a § 10 odst.
2 vydá ministerstvo též v dohodě s Českým báňským úřadem, pokud jde o
práce uvedené v § 2 odst. 1 písm. b).
§ 27
Zrušují se § 1 až 3 a § 5 až 9 vládního nařízení č. 11/1958 Sb., o
organizaci státní geologické služby, ve znění vládního nařízení č.
82/1967 Sb., kterým se Komise pro klasifikaci zásob ložisek nerostných
surovin podřizuje vládě, a ve znění zákona ČNR č. 2/1969 Sb., o zřízení
ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České
socialistické republiky.^19)
§ 28
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1988.
Příloha
Kritéria pro popis a posuzování plánovaného úložného komplexu a okolní
oblasti
1. Základní údaje pro popis a posuzování plánovaného úložného komplexu
a okolní oblasti
Pro popis a posuzování plánovaného úložného komplexu a okolních oblastí
a pro sestrojení volumetrického a statického trojrozměrného (3-D)
geologického modelu úložiště a úložného komplexu včetně nadloží a
okolní oblasti a včetně hydraulicky spojených oblastí se shromáždí a
získají alespoň tyto údaje o vnitřních vlastnostech úložného komplexu:
a) geologické a geofyzikální parametry,
b) hydrogeologické parametry (zejména existence podzemní vody určené ke
spotřebě),
c) inženýrské parametry rezervoáru (včetně objemových výpočtů objemu
pórů pro vtláčení oxidu uhličitého a maximální úložné kapacity),
d) geochemické parametry (rychlosti rozpouštění, rychlosti
mineralizace),
e) geomechanické parametry (permeabilita, mezní tlak porušení nadloží),
f) seizmicita,
g) přítomnost a stav přírodních a umělých cest, včetně studní a vrtů,
které by se mohly stát únikovými cestami.
O vlastnostech nejbližšího okolí plánovaného úložného komplexu se
shromáždí a získají tyto údaje:
a) zda úložný komplex nezasahuje na území sousedních států,
b) jaké oblasti obklopující úložný komplex mohou být ovlivněny
ukládáním oxidu uhličitého v úložišti,
c) distribuce obyvatelstva v oblasti ležící nad úložištěm oxidu
uhličitého,
d) blízkost cenných přírodních zdrojů (zejména soustavy Natura 2000,
zdrojů pitné podzemní vody a ložisek uhlovodíků),
e) činnosti v okolí úložného komplexu a možné interakce s nimi
(například průzkum, dobývání a ukládání uhlovodíků, geotermální
využívání vodonosných horizontů a využívání zdrojů podzemní vody),
f) blízkost k potenciálním zdrojům oxidu uhličitého (včetně odhadů
celkového potenciálního množství oxidu uhličitého, které je hospodárné
získat k uložení) a ke vhodným přepravním sítím.
2. Posuzování plánovaného úložného komplexu pomocí trojrozměrného
statického geologického modelu
Posuzování plánovaného úložného komplexu se provádí pomocí
trojrozměrného statického geologického modelu následujícím postupem.
2.1. S využitím údajů uvedených v bodu 1 se s pomocí počítačových
rezervoárových simulátorů vytvoří trojrozměrný statický geologický
model potenciálního úložného komplexu včetně nadloží a hydraulicky
spojených oblastí a fluid nebo soubor takových modelů. Tento statický
geologický model nebo modely podloží popíší komplex z těchto hledisek:
a) geologická struktura fyzikální pasti,
b) geomechanické, geochemické a průtočné vlastnosti nadloží rezervoáru
(nadloží, těsnící horniny, porézní a propustné horizonty) a okolních
formací,
c) popis systému zlomů a přítomnost jakýchkoli uměle vytvořených cest,
d) plošný a vertikální rozsah úložného komplexu,
e) objem pórového prostoru (včetně rozložení pórovitosti),
f) základní rozložení fluid,
g) veškeré další důležité vlastnosti.
2.2. Nejistota spojená s každým z parametrů použitých k vytvoření
modelu se posoudí prostřednictvím vytvoření několika scénářů pro každý
parametr a výpočtu příslušných mezí spolehlivosti. Posoudí se také
případná nejistota spojená s modelem samotným.
3. Popis dynamického chování úložiště, charakterizace citlivosti,
posouzení rizik
K popisu a posouzení dynamického chování plánovaného úložiště oxidu
uhličitého se použije dynamické modelování skládajícího se ze simulace
postupu vtláčení oxidu uhličitého do úložiště s využitím trojrozměrného
statického geologického modelu nebo modelů podloží vytvořených podle
bodu 2 v počítačovém simulátoru úložného komplexu.
3.1 Popis dynamického chování úložiště
Při popisu dynamického chování úložiště se přihlíží alespoň k těmto
faktorům:
a) možná rychlost vtláčení a vlastnosti toku oxidu uhličitého,
b) účinnost modelování sdružených procesů (tj. způsob, jakým na sebe
vzájemně působí jednotlivé dílčí vlivy v simulátoru (simulátorech),
c) reaktivní procesy (tj. způsob, jakým model zpětně zohledňuje reakci
vtláčeného oxidu uhličitého s minerály v místě ukládání),
d) použitý rezervoárový simulátor (pro ověření některých poznatků může
být zapotřebí využít více simulací),
e) krátkodobé a dlouhodobé simulace (s cílem určit působení a chování
oxidu uhličitého v řádu desetiletí a tisíciletí, včetně míry
rozpustnosti oxidu uhličitého ve vodě).
Výsledkem dynamického modelování jsou modelové hodnoty těchto
parametrů:
f) tlak a teplota úložné formace jako funkce rychlosti vtláčení a
kumulativního objemu vtláčení v čase,
g) plošné a vertikální rozšíření oxidu uhličitého v čase,
h) vlastnosti toku oxidu uhličitého v rezervoáru včetně skupenských
přeměn,
i) mechanismy a míry zadržení oxidu uhličitého (včetně bodů přetoku a
bočního a vertikálního utěsnění),
j) druhotné zádržné systémy v celém úložném komplexu,
k) úložná kapacita a tlakové gradienty v úložišti,
l) riziko vzniku zlomů v úložné formaci (úložných formacích) a nadloží,
m) riziko průniku oxidu uhličitého do nadloží,
n) riziko úniku z úložiště (například opuštěnými nebo nevhodně
utěsněnými vrty),
o) rychlost migrace (v otevřených rezervoárech),
p) míra utěsnění zlomů,
q) změny chemických parametrů fluid ve formaci (formacích) a následné
reakce (například změna pH, tvorba minerálů) a využití reaktivního
modelování k posouzení účinků,
r) vytlačení formačních fluid,
s) zvýšená seizmicita a zdvihy povrchu.
3.2. Popis citlivosti
Pro charakterizaci citlivosti se provede více simulací a určí se
citlivost posouzení na změny předpokladů přijatých ohledně jednotlivých
parametrů. Simulace musí být založeny na měnících se parametrech ve
statickém geologickém modelu nebo modelech podloží a měnících se
rychlostních funkcích a předpokladech v dynamickém modelování. Jakákoli
případná významná citlivost se vezme v úvahu při posuzování rizika.
3.3. Posouzení rizik
Posouzení rizik zahrnuje především tyto prvky:
3.3.1. Popis nebezpečí
Popis nebezpečí spočívá v charakterizaci možností úniku z úložného
komplexu zjištěných pomocí výše popsaného dynamického modelování a
charakterizace bezpečnosti. Při popisu nebezpečí se přihlíží mimo jiné
k těmto faktorům:
a) potenciální únikové cesty,
b) potenciální rozsah úniků zjištěnými únikovými cestami (rychlosti
proudění),
c) rozhodující parametry mající vliv na případný únik (např. maximální
tlak v rezervoáru, maximální rychlost vtláčení, teplota, citlivost na
jednotlivé předpoklady ve statickém geologickém modelu nebo modelech
podloží),
d) druhotné účinky ukládání oxidu uhličitého včetně vytlačení původních
formačních fluid a vytvoření nových látek uložením oxidu uhličitého,
e) veškeré další faktory, které by mohly představovat nebezpečí pro
lidské zdraví nebo životní prostředí (např. fyzické struktury spojené s
projektem).
Popis nebezpečí zahrnuje plný rozsah provozních podmínek v zájmu
ověření bezpečnosti úložného komplexu.
3.3.2. Posouzení expozice - na základě vlastností prostředí a
distribuce a činností obyvatelstva nad úložným komplexem a
potenciálního chování a osudu oxidu uhličitého uniklého potenciálními
únikovými cestami zjištěnými podle bodu 3.3.1.
3.3.3. Posouzení účinků - na základě citlivosti konkrétních chráněných
druhů organismů, společenstev nebo přírodních stanovišť v souvislosti s
možnými úniky zjištěnými podle bodu 3.3.1. Posouzení účinků v
relevantních případech zahrnuje účinky (asfyxie; hyperkapnie) expozice
zvýšeným koncentracím oxidu uhličitého v biosféře, včetně půdy, a
poklesu pH v těchto prostředích v důsledku úniku oxidu uhličitého.
Posouzení účinků zahrnuje rovněž posouzení účinků dalších látek, které
mohou být přítomny v unikajících tocích oxidu uhličitého (nečistoty
přítomné ve vtláčeném toku nebo nové látky vzniklé po uložení oxidu
uhličitého. Tyto účinky se posoudí v delším časovém a prostorovém
měřítku a v závislosti na různých rozsazích úniků.
3.3.4. Popis rizik - součástí popisu rizik je posouzení bezpečnosti a
neporušenosti úložiště oxidu uhličitého v krátkodobém a dlouhodobém
výhledu, včetně posouzení rizika úniku za zamýšlených podmínek užívání
a nejhorších dopadů na životní prostředí a zdraví. Popis rizik se
provádí na základě posouzení nebezpečí, expozice a účinků. Jeho
součástí je posouzení zdrojů nejistoty určených v průběhu provádění
jednotlivých kroků popisu a posouzení úložiště, a je-li to možné, popis
způsobů, jimiž lze nejistotu snížit.
Vybraná ustanovení novel
Čl.II zákona č. 543/1991 Sb.
1. Osvědčení vydaná podle dosavadních předpisů se považují za osvědčení
vydaná podle tohoto zákona.
2. Pracovníci, kteří projektovali, prováděli a vyhodnocovali geologické
práce ve funkci odpovědného řešitele geologického úkolu^9) u organizace
oprávněné provádět geologické práce podle dosavadních předpisů, se
považují za odpovědné řešitele ve smyslu § 3 tohoto zákona, pokud práce
vykonávají u této organizace nebo organizace, která je jejím právním
nástupcem.
3. Bez povolení podle § 4 odst. 1 může zadavatel nadále provádět
geologické práce pro vyhledávání a průzkum ložisek vyhrazených nerostů
nejdéle do šesti měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl.II zákona č. 366/2000 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Placení úhrad podle povolení vydaných do účinnosti tohoto zákona se
řídí dosavadním právním předpisem. Žádosti o povolení vyhledávání nebo
průzkumu ložisek vyhrazených nerostů a žádosti o prodloužení již
vydaných povolení podané a dosud nevyřízené do účinnosti tohoto zákona
se posuzují podle právní úpravy platné před nabytím účinnosti tohoto
zákona.
2. Do zřízení České geologické služby vykonávají její působnost
právnické osoby pověřené ministerstvem podle dosavadních předpisů.
Čl.II zákona č. 3/2005 Sb.
Přechodné ustanovení
Pokud nebylo řízení o žádosti o stanovení průzkumného území pro
vyhledávání a průzkum ložisek ropy nebo hořlavého zemního plynu
pravomocně ukončeno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dokončí
se podle dosavadních právních předpisů.
Čl. VIII zákona č. 223/2009 Sb.
Přechodné ustanovení
Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto
dne neskončená se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se
posuzují podle dosavadních právních předpisů.
§ 27 zákona č. 85/2012 Sb.
Přechodné ustanovení
Držitel rozhodnutí o stanovení průzkumného území pro zvláštní zásahy do
zemské kůry, které nabylo právní moci před nabytím účinnosti tohoto
zákona, který na tomto průzkumném území plánuje provádět vyhledávání
nebo průzkum pro ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových
struktur, je povinen předložit ministerstvu návrh monitorování
vtláčecích zkoušek do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Ministerstvo posoudí předložený návrh monitorování vtláčecích zkoušek a
v případě potřeby změní rozhodnutí o stanovení průzkumného území.
1) § 35 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství
(horní zákon), ve znění zákona č. 541/1991 Sb.
1a) § 27 zákona č. 44/1988 Sb.
1b) Zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných
prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře
výzkumu a vývoje), ve znění pozdějších předpisů.
1c) Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění
dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších
předpisů.
1d) Zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a
vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
1e) Zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně
některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
2a) Například zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním
řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 44/1988
Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně
přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 138/1973 Sb.,
o vodách (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 61/1988
Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve
znění pozdějších předpisů, zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně
zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č.
20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, zákon
č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích, zákon č. 289/1995 Sb., o
lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění
pozdějších předpisů, zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění
pozdějších předpisů.
2b) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský
zákon), ve znění pozdějších předpisů.
2c) Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné
způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o
změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění
zákona č. 96/2004 Sb.
2d) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších
předpisů.
3a) § 5 zákona č. 61/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
3b) § 43a zákona č. 44/1988 Sb., ve znění zákona č. 541/1991 Sb.
3c) § 7 zákona č. 44/1988 Sb., ve znění zákona č. 541/1991 Sb.
3d) Zákon č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění
pozdějších předpisů.
3e) § 34 zákona č. 44/1988 Sb., ve znění zákona č. 541/1991 Sb.
4a) Například § 70 zákona č. 114/1992 Sb.
4b) § 24 zákona č. 44/1988 Sb., ve znění zákona č. 541/1991 Sb.
4c) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění
pozdějších předpisů.
5) § 9 zákona ČNR č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o
státní báňské správě, ve znění zákona ČNR č. 542/1991 Sb.
5a) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES ze dne 30. května
1994 o podmínkách udělování a využívání povolení k průzkumu,
vyhledávání a dobývání uhlovodíků.
5b) Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších
předpisů.
5c) Úmluva o ochraně archeologického dědictví Evropy (revidovaná)
vyhlášená pod č. 99/2000 Sb. m. s.
5c) § 149 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.
5d) Zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně
některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
5e) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách.
6) Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky.
7a) § 108 až 116 zákona č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
8a) § 125 zákona č. 50/1976 Sb., ve znění zákona č. 83/1998 Sb.
8b) Například zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České
republiky, zákon č. 20/1966 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
9) Například § 420 až 450 občanského zákoníku, § 373 až 386 obchodního
zákoníku.
9) § 1 odst. 6 vyhlášky ČGÚ č. 121/1989 Sb.
10) § 36 a 37 horního zákona.
10a) § 14b zákona č. 44/1988 Sb., ve znění zákona č. 541/1991 Sb.
11) Zákon č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 289/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 334/1992 Sb., ve znění zákona č. 10/1993 Sb. a zákona č.
98/1999 Sb.
Zákon č. 130/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství, ve znění
pozdějších předpisů.
Zákon č. 138/1973 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 86/1995 Sb., o ochraně ozónové vrstvy Země.
Zákon č. 389/1991 Sb., o státní správě ochrany ovzduší a poplatcích za
jeho znečišťování, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami
(zákon o ovzduší), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 125/1997 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a
ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých
zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 20/1966 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
16) Např. zákon č. 54/1963 Sb., třetí část vyhlášky č. 9/1967 Sb.,
zákon č. 133/1970 Sb., o působnosti federálních ministerstev, ve znění
pozdějších předpisů, směrnice federálního ministerstva pro technický a
investiční rozvoj č. 8/1978 o oponentním řízení (reg. v částce 24/1978
Sb.), vyhláška federálního ministerstva financí, ministerstva financí
ČSR a ministerstva financí SSR č. 118/1984 Sb., o financování
neinvestičních výdajů na rozvoj vědy a techniky, vyhláška Státní komise
pro vědeckotechnický a investiční rozvoj č. 5/1987 Sb., o dokumentaci
staveb, horní zákon a zákon ČNR č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti,
výbušninách a o státní báňské správě.
19) § 4 vládního nařízení č. 11/1958 Sb., ve znění vládního nařízení č.
82/1967 Sb., se zrušuje horním zákonem.
20) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES ze dne 30. května
1994 o podmínkách udělování a využívání povolení k průzkumu,
vyhledávání a dobývání uhlovodíků.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/31/ES ze dne 23. dubna 2009
o geologickém ukládání oxidu uhličitého a o změně směrnice Rady
85/337/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES,
2001/80/ES, 2004/35/ES, 2006/12/ES a 2008/1/ES a nařízení (ES) č.
1013/2006.
21) Zákon č. 85/2012 Sb., o ukládání oxidu uhličitého do přírodních
horninových struktur a o změně některých zákonů.
22) § 2 písm. d) zákona č. 85/2012 Sb.