37/1967 Sb.



VYHLÁŠKA



ministerstva spravedlnosti



ze dne 17. dubna 1967



k provedení zákona o znalcích a tlumočnících



Změna: 11/1985 Sb.



Změna: 184/1990 Sb.



Změna: 77/1993 Sb.



Změna: 432/2002 Sb.



Ministr spravedlnosti v dohodě s ministrem financí a se zúčastněnými

ministerstvy a ústředními orgány podle § 26 zákona č. 36/1967 Sb., o

znalcích a tlumočnících, stanoví:



Část I



Řízení znalecké a tlumočnické činnosti



§ 1



Jmenování a odvolávání znalců a tlumočníků



(1) Ministr spravedlnosti jmenuje a odvolává pro jednotlivé obory

znalecké činnosti a pro odvětví těchto oborů znalce (tlumočníky), kteří

jsou pracovníky ústředních orgánů, vysokých škol, vědeckých a

výzkumných ústavů, a dále ty, kteří jsou označení (§ 2) ústředními

orgány. Dále jmenuje znalce z oboru práva pro oblast právních vztahů k

cizině, jakož i znalce (tlumočníky), u nichž si jmenování a odvolání

vyhradil. Tlumočníky ve věcech, kde jsou předmětem jednání skutečnosti

tvořící předmět státního tajemství, jmenuje ministr spravedlnosti v

součinnosti s ministrem vnitra, popřípadě ministrem národní obrany.



(2) Předsedy krajských soudů pověřuje ministr spravedlnosti jmenováním

a odvoláváním znalců (tlumočníků) v ostatních případech; příslušný je

předseda krajského soudu, v jehož obvodu má znalec (tlumočník)

bydliště.



§ 2



Výběr osob pro funkci



(1) Výběr znalců (tlumočníků) provádějí v součinnosti se státními

orgány, vědeckými institucemi, vysokými školami a hospodářskými i

společenskými organizacemi krajské soudy [§ 5 zákona č. 36/1967 Sb., o

znalcích a tlumočnících, (dále jen "zákon")].



(2) Při označení vhodných osob pro funkci znalce nebo tlumočníka nejsou

orgány, vědecké instituce, vysoké školy a organizace omezeny na vlastní

pracovníky.



(3) Při výběru znalců (tlumočníků) přihlížejí krajské soudy též k

osobám, které o jmenování požádaly.



(4) Pro každý obor (jazyk) je třeba jmenovat tolik znalců (tlumočníků),

aby jejich počet stačil krýt potřebu posudků (tlumočnických úkonů),

aniž by jednotliví znalci (tlumočníci) museli být neúměrně zatěžováni

výkonem znalecké (tlumočnické) činnosti.



§ 3



Ověřování podmínek



Krajské soudy provedou potřebná šetření a zajistí písemnými doklady

všechny podmínky pro jmenování znalcem (tlumočníkem) stanovené v § 4

zákona.



§ 4



Seznam znalců a tlumočníků



(1) U každého krajského soudu se vede seznam znalců a tlumočníků.

Zapisují se do něho všichni znalci a tlumočníci jmenovaní ministrem

spravedlnosti nebo předsedou krajského soudu, kteří mají bydliště v

obvodu krajského soudu. Seznam obsahuje oddíl pro zápis znalců a oddíl

pro zápis tlumočníků. Člení se způsobem stanoveným ministerstvem

spravedlnosti na základní obory, z nichž některé podle rozsahu se člení

na odvětví.



(2) Seznam znalců a tlumočníků a jeho doplňky i změny zasílá krajský

soud ministerstvu spravedlnosti, krajské prokuratuře, Policii České

republiky - správě příslušného kraje a krajskému úřadu vyšetřování,

okresním soudům, vojenským soudům, okresním úřadům a okresním

prokuraturám ve svém obvodu.



(3) Krajské a okresní soudy zajistí, aby seznam znalců a tlumočníků byl

veřejně přístupný u soudů tak, aby do něj mohl každý nahlédnout. Na

tuto možnost upozorní soud vývěskou v soudní budově.



(4) Na žádost fyzických a právnických osob sdělují krajské a okresní

soudy znalce (tlumočníka) z žádaného oboru a odvětví (pro žádaný

jazyk).



(5) Změní-li znalec (tlumočník) bydliště, je povinen to neprodleně

sdělit krajskému soudu, v jehož obvodu je zapsán do seznamu.



§ 5



Ústřední seznam znalců a tlumočníků



(1)



Ústřední seznam znalců a tlumočníků

, vedený ministerstvem spravedlnosti, je souhrnem seznamů krajských

soudů; člení se na obory (odvětví) jako krajské seznamy.



(2) Ústřední seznam znalců a tlumočníků obsahuje kromě údajů uvedených

v krajských seznamech též údaj o tom, u kterého krajského soudu je

znalec (tlumočník) do seznamu zapsán.



§ 6



Seznam ústavů



(1) Vedle ústředního seznamu znalců a tlumočníků vede ministerstvo

spravedlnosti



seznam ústavů

, od nichž lze žádat posudky. Tento seznam se skládá ze 2 oddílů. V

prvním oddílu se vedou v patrnosti ústavy a jiná pracoviště

specializovaná na znaleckou činnost; ve druhém oddílu vědecké ústavy,

vysoké školy a organizace, od nichž mohou státní orgány ve zvlášť

obtížných případech žádat znalecké posudky. Vědecké ústavy a organizace

oprávněné podávat znalecké posudky v oboru státního tajemství stanoví

ministr spravedlnosti v součinnosti s ministrem vnitra, popřípadě s

ministrem národní obrany.



(2) Zápisy do seznamu podle odstavce 1 uveřejňuje ministerstvo

spravedlnosti v Ústředním věstníku.



§ 7



Znalecká a tlumočnická pečeť



(1) Znalci (tlumočníci) užívají k výkonu své funkce kulaté pečeti v

jednotné úpravě, která obsahuje státní znak, jméno znalce (tlumočníka)

s uvedením znalecké (tlumočnické) funkce; u tlumočníků též s uvedením

jazyka (jazyků).



(2) Správa soudů vydá znalci (tlumočníkovi) potvrzení opravňující ho k

objednávce a převzetí pečeti na jeho náklad.



§ 8



Znalecký a tlumočnický deník



(1) Znalci a tlumočníci založí a vedou o provedených znaleckých

(tlumočnických) úkonech deník. Znalecký (tlumočnický) deník se skládá z

průběžně číslovaných a pevně spojených listů. Krajský soud opatří deník

pečetí s uvedením počtu listů deníku.



(2) Krajský soud se přesvědčuje občasnými prohlídkami, zda deníky jsou

řádně vedeny. Dohled nad prováděním těchto prohlídek vykonává

ministerstvo spravedlnosti.



§ 9



Použití prostředků organizace ke znaleckému úkonu



(1) Nemá-li organizace, u níž znalec je v pracovním poměru, přístroje,

jiná zařízení a materiály, jichž je nezbytně třeba k provedení

znaleckého úkonu, je povinna vydat o tom znalci potvrzení, na jehož

podkladě požádá znalec jinou organizaci o potřebnou pomoc v rozsahu

stanoveném zákonem.



(2) Jestliže by organizace odepřela umožnit znalci použití příslušných

prostředků, může znalec požádat předsedu krajského soudu, v jehož

seznamu je znalec zapsán, o pomoc. Předseda krajského soudu projedná

věc přímo s touto organizací. Jestliže by se touto cestou nedosáhlo

nápravy, obrátí se předseda krajského soudu o pomoc na orgán nadřízený

organizaci a v případě potřeby projedná ministerstvo spravedlnosti

rozpor s příslušným ústředním orgánem.



(3) Náklady, které znalec uhradil organizaci za použití jejich

prostředků, uplatní v rámci nákladů, které vznikly podáním posudku.



§ 10



Zánik funkce



(1) Jestliže je znalec (tlumočník) z funkce odvolán nebo zemře,

vyškrtne ho krajský soud ze seznamu.



(2) U znalců (tlumočníků) jmenovaných ministrem spravedlnosti vyrozumí

ministerstvo spravedlnosti o odvolání z funkce nebo o smrti krajský

soud, v jehož obvodu má znalec (tlumočník) bydliště.



Část II



Výkon znalecké (tlumočnické) činnosti



§ 11



Přibírání znalců (tlumočníků)



(1) Státní orgán vyžaduje posudek (tlumočnický úkon) především od

ústavu specializovaného na znaleckou (tlumočnickou) činnost (§ 21 odst.

1 zákona), a není-li ho v příslušném oboru nebo není-li to z důvodu

hospodárnosti možné, od znalce (tlumočníka) zapsaného v seznamu

krajského soudu, v jehož obvodu má státní orgán sídlo. Jestliže v

seznamu krajského soudu není zapsán znalec příslušného oboru (tlumočník

příslušného jazyka) nebo jestliže pro to svědčí vážné důvody, přibere

státní orgán znalce (tlumočníka) zapsaného v seznamu jiného krajského

soudu.



(2) Jestliže státní orgán hodlá za podmínek stanovených v § 24 zákona

ustanovit znalcem (tlumočníkem) osobu, která není zapsána v seznamu

znalců (tlumočníků), ověří si podle potřeby předpoklady této osoby pro

podání posudku (provedení tlumočnického úkonu) (§ 2 odst. 1 a 2).



(3) Znalec (tlumočník) zapsaný v seznamu se při znaleckém

(tlumočnickém) úkonu odvolá na složený slib. Znalec (tlumočník)

nezapsaný v seznamu znalců (tlumočníků) složí slib před podáním posudku

(provedením tlumočnického úkonu).



§ 12



Lhůta k provedení úkonu



(1) Při vyžádání znaleckého (tlumočnického) úkonu uloží státní orgán v

mezích stanovených zákonem znalci (tlumočníku) lhůtu, ve které má být

úkon proveden; před stanovením lhůty je podle okolností nutno se

znalcem (tlumočníkem) projednat, zda může v zamýšlené lhůtě úkon

provést.



(2) V naléhavých případech může státní orgán žádat spěšné provedení

znaleckého (tlumočnického) úkonu; v tomto případě se uvede v opatření,

kterým je znalec ustanoven, výslovně, že je žádáno spěšné provedení

úkonu, a stanoví se lhůta k jeho provedení.



§ 13



Náležitosti posudku



(1) Příslušný orgán, který v řízení ustanovil znalce, vymezí ve svém

opatření jeho úkol, podle okolností případu též formou otázek tak, aby

se znalec zabýval jen takovými skutečnostmi, k jejichž posouzení je

třeba jeho odborných znalostí.



(2) V posudku uvede znalec popis zkoumaného materiálu, popřípadě jevů,

souhrn skutečností, k nimž při úkonu přihlížel (nález), a výčet otázek,

na které má odpovědět, s odpověďmi na tyto otázky (posudek).



(3) Písemný znalecký posudek musí být sešit, jednotlivé strany

očíslovány, sešívací šňůra připevněna k poslední straně posudku a

přetištěna znaleckou pečetí.



(4) Na poslední straně písemného posudku připojí znalec znaleckou

doložku, která obsahuje označení seznamu, v němž je znalec zapsán,

označení oboru, v němž je oprávněn podávat posudky, a číslo položky,

pod kterou je úkon zapsán ve znaleckém deníku.



(5) Znalec je povinen písemný posudek na požádání státního orgánu

osobně stvrdit, doplnit nebo jeho obsah blíže vysvětlit.



(6) Při ústním posudku podaném do protokolu uvedou se též údaje, které

jsou předmětem znalecké doložky.



§ 14



Náležitosti tlumočnického úkonu



(1) Písemný překlad podává tlumočník zapsaný v seznamu tlumočníků v

obdobné úpravě, jaká je stanovena pro písemný posudek znalce. Na první

straně písemného překladu uvede tlumočník, z kterého jazyka byl překlad

proveden, a na poslední straně připojí tlumočnickou doložku.



(2) S písemným překladem musí být sešita přeložená listina. Nelze-li

tuto listinu připojit k překladu, spojí se s překladem její ověřený

opis.



(3) Tlumočnická doložka se napíše perem nebo strojem, popřípadě se

připojí otiskem razítka.



(4) Tlumočnický úkon provedený ústně před státním orgánem uzavře

tlumočník údaji, které při písemném překladu se uvádějí v tlumočnické

doložce.



§ 15



Znalecké posudky (tlumočnické úkony) prováděné mimo řízení



(1) Posudky mimo řízení provádějí znalci na základě dohody s občanem

nebo organizací; totéž platí o úkonech tlumočníků; jinak platí

přiměřeně ustanovení o znaleckých posudcích (tlumočnických úkonech) v

řízení (§ 13 a 14).



(2) Důvody, pro které je znalec (tlumočník) vyloučen z úkonu, a důvody,

pro které může odmítnout podání posudku (provedení tlumočnického úkonu)

v řízení před státním orgánem, platí též v případech uvedených v

odstavci 1.



Část III



Odměňování ústavů



§ 15a



(1) Ústavům a jiným pracovištím vykonávajícím znaleckou činnost podle §

21 zákona (dále jen "znalecké ústavy") náleží za výkon této činnosti

odměna a náhrada nákladů (dále jen "znalečné") podle této vyhlášky.



(2) Odměna příslušející znaleckému ústavu se stanoví podle sazeb odměn

za znalecké posudky (§ 16), pokud je znalecký posudek podáván v řízení

před soudem, jiným státním orgánem nebo orgánem vykonávajícím na

základě zákona veřejnou správu, a znalecký ústav byl k podání

znaleckého posudku ustanoven orgánem, který řízení vede. V případech,

kdy je pro podání znaleckého posudku znaleckým ústavem vyžadována

zvláštní odborná specializace, lze sazbu odměny příslušející znaleckému

ústavu podle § 16 zvýšit až o 50 %. Ustanovení § 20 a 21 se při

stanovení odměny znaleckému ústavu použijí obdobně.



(3) Nejde-li o podání znaleckého posudku podle odstavce 2, náleží

znaleckému ústavu znalečné ve výši odpovídající smluvní ceně účtované

znaleckým ústavem za odborné posudky, expertizy nebo obdobné úkony.



§ 15b



Jsou-li pro některé druhy znaleckých posudků stanoveny odměny a náhrady

paušální částkou, pro znalecké ústavy se tyto paušální částky

nepoužijí.



§ 15c



Při rozhodování o znalečném platí ustanovení § 25 odst. 2. Státní orgán

je oprávněn znalečné snížit, byl-li znalecký úkon proveden opožděně

nebo nekvalitně.



Část IV



Odměny a náhrady nákladů za znalecké posudky



(tlumočnické úkony)



§ 16



Sazby odměn za znalecké posudky



Odměna za znalecký posudek činí podle jeho náročnosti a podle míry

odborných znalostí, které bylo nutné k jeho podání vynaložit, za jednu

hodinu práce 100 až 350 Kč.



§ 17



Sazba odměn za tlumočnické úkony



(1) Odměna za tlumočnický úkon činí podle jeho náročnosti a podle míry

odborných znalostí, které bylo nutné k jeho podání vynaložit:



Pol. 1: Při ústním překladu z cizího

jazyka do češtiny nebo naopak

za jednu hodinu ........................... 100 až 350 Kč,

Pol. 2: Při ústním překladu z cizího

jazyka do cizího jazyka za jednu

hodinu .................................... 150 až 350 Kč,

Pol. 3: Při písemném překladu z cizího

jazyka do češtiny nebo naopak

za jednu stránku .......................... 100 až 350 Kč,

Pol. 4: Při písemném překladu z cizího

jazyka do cizího jazyka za jednu

stránku ................................... 150 až 350 Kč.



(2) Při písemném překladu se počet stránek pro stanovení odměny

tlumočníka určí vždy podle přeloženého textu. Není-li napsán latinkou

nebo azbukou vychází se z počtu stránek překládaného textu. To platí i

pro revizi překladu podle § 18.



§ 18



Revize překladu



(1) Odměna za jazykovou revizi překladu činí podle hledisek uvedených v

§ 17 odst. 1 za jednu stránku 30 až 90 Kč.



(2) Bylo-li nutno při revizi překladu jeho text zcela přepracovat,

náleží tlumočníkovi odměna podle sazeb uvedených v § 17 odst. 1.



§ 19



Tlumočníci ústních projevů ve styku s hluchoněmými osobami



Za tlumočení ústních projevů ve styku s hluchoněmými osobami přísluší

odměna podle ustanovení § 17 pol. 1.



§ 20



Zvýšení odměny za znalecký posudek



(1) Je-li znalecký posudek vzhledem k okolnostem případu mimořádně

obtížný, může být ve zvlášť odůvodněných případech odměna výjimečně

přiměřeně zvýšena až o 20 %.



(2) Jde-li o posudek, kterým je přezkoumáván posudek jiného znalce,

může být odměna zvýšena až o 10 %.



(3) Je-li nutné spěšné provedení úkonu, nebo bylo-li znalci uloženo

úkon provést v den pracovního volna nebo pracovního klidu anebo v noci,

může být odměna zvýšena až o 50 %.



(4) Zvýšení podle odstavců 1, 2 a 3 lze slučovat.



§ 21



Snížení odměny za znalecký posudek



U často se opakujících jednoduchých znaleckých posudků spočívajících v

odborném zjišťování v podstatě stejných skutečností, zejména v

provádění zkoušek pomocí speciálního zařízení, popřípadě laboratorního

postupu, snižují se hranice sazeb uvedených v § 16 o 20 %.



§ 22



Zvýšení odměny za tlumočnický úkon



(1) Odměny za tlumočnický úkon stanovené podle § 17 odst. 1 pol. 1 a 2

lze zvýšit



a) až o 20 % za tlumočení projevů zvlášť náročných na přesnost nebo

odbornost tlumočení,



b) až o 10 % za tlumočení afrických a asijských jazyků,



c) až o 50 % z důvodu jiné náročnosti, zejména bylo-li uloženo úkon

provést spěšně, nebo v den pracovního volna nebo pracovního klidu anebo

v noci.



(2) Odměny za tlumočnický úkon stanovené podle § 17 odst. 1 pol. 3, 4,

lze zvýšit



a) až o 50 %, je-li překlad zvlášť odborně náročný, nebo z důvodu jiné

náročnosti, zejména bylo-li uloženo úkon provést spěšně, nebo v den

pracovního volna nebo pracovního klidu anebo v noci,



b) až o 30 %, je-li překlad pořizován z magnetofonového nebo jiného

zvukového záznamu,



c) až o 20 % z důvodu jiné náročnosti překladu, zejména jde-li o text

těžko čitelný.



(3) Při tlumočení projevů ve styku s hluchoněmými lze odměnu podle § 17

odst. 1 pol. 1 zvýšit až o 10 %, je-li hluchoněmý stižen duševní

poruchou nebo neovládá-li dobře způsob dorozumívání.



(4) Zvýšení podle odstavce 1 písm. a) až c) a odstavce 3 lze slučovat;

rovněž lze slučovat zvýšení podle odstavce 2 písm. a) až c).



§ 23



Paušální částky odměn a náhrady nákladů za znalecké posudky



V případech, uvedených v příloze této vyhlášky, náleží za znalecký

posudek odměna a náhrada nákladů ve výši stanovené paušální částky,

nestanoví-li tato vyhláška jinak; ustanovení § 16, 20 a 21 se v těchto

případech nepoužijí.



§ 24



Výklad některých pojmů



(1) Je-li k provedení znaleckého posudku nebo tlumočnického úkonu podle

§ 17 odst. 1 pol. 1, 2 třeba méně než jedné hodiny, náleží odměna za

celou hodinu. Poslední započatá hodina se započte celá, s výjimkou

případu, kdy znalec nebo tlumočník v této době pokračuje v dalším

znaleckém nebo tlumočnickém úkonu.



(2) Jednou stránkou překladu se rozumí text psaný strojem obsahující 30

řádků po 60 úhozech včetně mezer. Nedokončená stránka se posuzuje jako

celá, uzavírá-li text nebo jeho ucelenou část.



§ 25



Řízení o odměnách a náhradách nákladů



(1) Státní orgán, který si vyžádal znalecký posudek (tlumočnický úkon),

rozhodne o odměně a náhradě nákladů, popřípadě o náhradě mzdy znalce

(tlumočníka) v rámci řízení, v němž byl znalecký (tlumočnický) úkon

proveden.



(2) Při určování výše odměny za znalecký (tlumočnický) úkon se hodnotí

především:



a) povaha a rozsah úkonu a stupeň odborné kvalifikace potřebné k jeho

provedení, a to v každé z položek provedeného úkonu,



b) charakter a účelnost pomocných prací;^1) při znaleckém úkonu je

studium spisu zpravidla součástí úkonu,



c) přiměřenost doby trvání úkonu, a to též porovnáním s obdobnými

odbornými úkony a částkami odměn za ně účtovanými,



d) dodržení stanovené lhůty znalcem, zejména bylo-li uloženo spěšné

provedení úkonu,



e) zda úkon spočíval v přezkoumávání posudku provedeného jiným znalcem.



(3) Pokud za znalecký posudek náleží odměna a náhrada nákladů stanovená

paušální částkou, určuje se odměna a náhrada nákladů touto částkou.

Pokud znalec doloží mimořádné okolnosti svědčící pro to, aby odměna

nebyla paušální částkou určena, může státní orgán při určení odměny

postupovat podle § 16 a 20, v takovém případě rozhodne též o výši

náhrady nákladů.



(4) V rozhodnutí, kterým se určuje odměna a náhrada nákladů, popř.

náhrada mzdy, se s odkazem na příslušné ustanovení vyhlášky uvedenou

důvody, podle kterých bylo rozhodnuto o jednotlivých položkách, z nichž

se skládá odměna a náhrada nákladů, popř. náhrada mzdy.



§ 26



zrušen



§ 27



Mimořádné snížení nebo odepření odměny



(1) Státní orgán je oprávněn stanovit odměnu v rámci sazby snížené až

na polovinu, jestliže znalec (tlumočník) provedl úkon opožděně nebo

nekvalitně.



(2) Jde-li o zvlášť závažný případ nekvalitního provedení úkonu, může

státní orgán odměnu odepřít.



§ 28



Náhrada cestovních a jiných výdajů



(1) Znalec (tlumočník), který podává posudek (tlumočnický úkon), má

nárok



a) na náhradu cestovních a jiných výdajů, a to podle obecných předpisů

o náhradě cestovních, stěhovacích a jiných výdajů při pracovních

cestách. Mezi hotové výdaje náleží i částky, které znalec zaplatil za

použití zařízení nebo pomůcek organizaci při provádění znaleckého úkonu

a za pomocné práce;



b) na náhradu mzdy za dobu strávenou podáním ústního znaleckého posudku

(provedením ústního tlumočnického úkonu) při jednání před státním

orgánem, včetně čekací doby a doby strávené na cestě k jednání a zpět,

jestliže jde o dobu, která se kryje s jeho pracovní dobou.



(2) Znalec (tlumočník) má nárok na poskytnutí zálohy na úhradu nákladů

uvedených v odstavci 1.



(3) Při poskytování záloh znalci (tlumočníku) na úhradu hotových výloh

spojených s úkonem, postupuje se tak, aby nedocházelo k přeplatkům.



(4) Náhrada hotových výloh se poskytuje znalci (tlumočníku) na základě

předložených dokladů; obdobně se postupuje v případech, kdy znalec

účtuje odměnu, kterou poskytl za provedení pomocných prací jiné osobě.

Za pomocné práce lze přiznat náhradu vyplacené odměny v souladu se

mzdovým (platovým) tarifem platným pro takové nebo obdobné činnosti.



(5) Při uplatnění nároku na náhradu mzdy znalce (tlumočníka) postupuje

se obdobně jako při uplatnění nároku na náhradu mzdy svědka.



(6) Neposkytuje se náhrada nákladů vzniklých znalci (tlumočníku) v

souvislosti s jmenováním, odvoláním znalce (tlumočníka), jakož i

náhrada nákladů, které znalci (tlumočníku) vzniknou v souvislosti s

úkoly řízení znalecké (tlumočnické) činnosti a metodického vedení

znalců (tlumočníků).



§ 29



Odměny za úkony mimo řízení



Odměny a náhrady nákladů za znalecké posudky a tlumočnické úkony

provedené na žádost organizace na základě dohody o práci konané mimo

pracovní poměr se řídí předpisy, které obecně upravují odměňování

těchto prací. Těchto předpisů se použije přiměřeně i pro stanovení

odměny za znalecké posudky (tlumočnické úkony) provedené na základě

smlouvy mezi znalcem (tlumočníkem) a občanem.



Část V



Všeobecná a závěrečná ustanovení



§ 30



(1) Ustanovení této vyhlášky o státních orgánech vztahují se i na

orgány a organizace, na něž je výkon některých funkcí státních orgánů

přenesen.



(2) Pokud se v této vyhlášce používá pojmu "organizace", rozumí se tím

podle povahy věci též právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby.



§ 31



Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1967.



Ministr:



Dr. Neuman v.r.



Příl.



Paušální částky odměn a náhrady nákladů za znalecké posudky



Odměny a náhrady nákladů za znalecké posudky vyžadované v trestním

řízení, které jsou spojeny s prováděním pitev, se stanoví těmito

paušálními částkami:



1. Paušální částka odměny znalce za výkon pitvy, včetně histologického

vyšetření

do 10 preparátů ................................... 6 500,- Kč,

a za vyšetření každého dalšího preparátu .......... 150,- Kč.



2. Paušální částka náhrady nákladů spojených s výkonem pitvy

a) odměna pitevnímu laborantovi ................... 500,- Kč,

b) odměna za provedení zápisu ..................... 350,- Kč,

c) odměna histologickému laborantovi při vyšetření do 10

preparátů ...................................... 400,- Kč,

a za vyšetření každého dalšího preparátu ....... 30,- Kč,

d) odměna laborantovi za provedení fotografické dokumentace

da) za jeden snímek ............................ 30,- Kč,

db) za jeden rtg snímek ........................ 100,- Kč.



3. Paušální částka odměny podle bodu 1 a paušální částka náhrady

nákladů podle bodu 2 se zvyšuje o 20 % při výkonu pitvy těla za

mimořádně obtížných okolností, zejména v pokročilém hnilobném rozkladu,

exhumovaných těl, kosterních zbytků, případů mumifikace, adipocire,

infekčně závažných případů a případů identifikace.



4. Paušální částka odměny podle bodu 1 se zvyšuje o 50 %, provádí-li se

pitva v den pracovního volna nebo pracovního klidu anebo v noci.



5. Provede-li znalec sám i takové úkony, které může vykonat laborant,

přísluší mu též paušální odměna, která by jinak příslušela laborantovi.



6. Náhrada za použití pitevny, laboratoře a materiálů se přiznává ve

výši odpovídající doloženým skutečným nákladům.



7. V paušálních částkách náhrady nákladů nejsou zahrnuty náklady

náležející podle obecných předpisů o náhradách cestovních a jiných

nákladů a náhrada mzdy.



8. Výkonem soudní pitvy se rozumí zevní a vnitřní prohlídka mrtvoly,

pitva včetně sestavení pitevního nálezu a odběru biologického materiálu

pro další vyšetření (histologické, serologické, toxikologické apod.).



Vybraná ustanovení novel



Čl.III vyhlášky č. 432/2002 Sb.



Přechodná ustanovení



1. Znalecké posudky a tlumočnické úkony podané přede dnem nabytí

účinnosti této vyhlášky se odměňují podle dosavadních předpisů.



2. Podle této vyhlášky se odměňují znalecké posudky a tlumočnické úkony

podané nejdříve v den, kdy tato vyhláška nabyla účinnosti, i když byly

zadány před tímto datem a část úkonu byla případně vykonána před tímto

datem.



1) § 18 odst. 2 zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících.