atomový zákon


Published: 1997

Subscribe to a Global-Regulation Premium Membership Today!

Key Benefits:

Subscribe Now for only USD$20 per month, or Get a Day Pass for only USD$4.99.
18/1997 Sb.



ZÁKON



ze dne 24. ledna 1997



o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření



(atomový zákon)



a o změně a doplnění některých zákonů



Změna: 83/1998 Sb.



Změna: 71/2000 Sb.



Změna: 132/2000 Sb.



Změna: 13/2002 Sb. (část)



Změna: 13/2002 Sb.



Změna: 310/2002 Sb.



Změna: 320/2002 Sb.



Změna: 279/2003 Sb.



Změna: 13/2002 Sb. (část), 186/2004 Sb.



Změna: 1/2005 Sb.



Změna: 253/2005 Sb.



Změna: 413/2005 Sb.



Změna: 342/2006 Sb.



Změna: 186/2006 Sb.



Změna: 296/2007 Sb.



Změna: 124/2008 Sb., 189/2008 Sb.



Změna: 274/2008 Sb.



Změna: 158/2009 Sb.



Změna: 223/2009 Sb.



Změna: 227/2009 Sb.



Změna: 249/2011 Sb.



Změna: 250/2011 Sb.



Změna: 375/2011 Sb.



Změna: 249/2011 Sb. (část)



Změna: 350/2012 Sb.



Změna: 64/2014 Sb.



Změna: 250/2014 Sb.



Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:



ČÁST I



MÍROVÉ VYUŽÍVÁNÍ JADERNÉ ENERGIE A IONIZUJÍCÍHO ZÁŘENÍ



HLAVA PRVNÍ



ÚVODNÍ USTANOVENÍ



§ 1



Předmět úpravy



Tento zákon upravuje



a) způsob využívání jaderné energie a ionizujícího záření a podmínky

vykonávání činností souvisejících s využíváním jaderné energie a

činností vedoucích k ozáření,



b) systém ochrany osob a životního prostředí před nežádoucími účinky

ionizujícího záření,



c) povinnosti při přípravě a provádění zásahů vedoucích ke snížení

přírodního ozáření a ozáření v důsledku radiačních nehod,



d) zvláštní požadavky pro zajištění občanskoprávní odpovědnosti za

škody v případě jaderných škod,



e) podmínky zajištění bezpečného nakládání s radioaktivními odpady,



f) výkon státní správy a dozoru při využívání jaderné energie, při

činnostech vedoucích k ozáření a nad jadernými položkami.



§ 2



Základní pojmy



Pro účely tohoto zákona se rozumí



a) činností související s využíváním jaderné energie



1. umísťování, výstavba, uvádění do provozu, provoz, rekonstrukce a

vyřazování z provozu jaderných zařízení,



2. projektování jaderných zařízení,



3. navrhování, výroba, opravy a ověřování systémů jaderných zařízení

nebo jejich součástí, včetně materiálů k jejich výrobě,



4. navrhování, výroba, opravy a ověřování obalových souborů pro

přepravy, skladování nebo ukládání jaderných materiálů,



5. nakládání s jadernými materiály a vybranými položkami a v případě

použití v jaderné oblasti i s položkami dvojího použití,



6. výzkum a vývoj činností uvedených v bodech 1 až 5,



7. odborná příprava fyzických osob specializovaná z hlediska jaderné

bezpečnosti k činnostem uvedeným v bodě 1,



8. přeprava jaderných materiálů,



b) činností vedoucí k ozáření



1. radiační činnost, kterou je



aa) činnost s umělými zdroji ionizujícího záření, při nichž se může

zvýšit ozáření fyzických osob, kromě činnosti v případě radiační

mimořádné situace, nebo



bb) činnost, při které jsou přírodní radionuklidy využívány pro své

radioaktivní, štěpné nebo množivé charakteristiky,



2. činnost v souvislosti s výkonem práce, která je spojena se zvýšenou

přítomností přírodních radionuklidů nebo se zvýšeným vlivem kosmického

záření a vede nebo by mohla vést k významnému zvýšení ozáření fyzických

osob,



c) zdrojem ionizujícího záření látka, přístroj nebo zařízení, které

může vysílat ionizující záření nebo uvolňovat radioaktivní látky,



d) jadernou bezpečností stav a schopnost jaderného zařízení a osob

obsluhujících jaderné zařízení zabránit nekontrolovatelnému rozvoji

štěpné řetězové reakce nebo nedovolenému úniku radioaktivních látek

nebo ionizujícího záření do životního prostředí a omezovat následky

nehod,



e) radiační ochranou systém technických a organizačních opatření k

omezení ozáření fyzických osob a k ochraně životního prostředí,



f) fyzickou ochranou systém technických a organizačních opatření

zabraňujících neoprávněným činnostem s jadernými zařízeními, jadernými

materiály a vybranými položkami,



g) havarijní připraveností schopnost rozpoznat vznik radiační mimořádné

situace a při jejím vzniku plnit opatření stanovená havarijními plány,



h) jaderným zařízením



1. stavby a provozní celky, jejichž součástí je jaderný reaktor

využívající štěpnou řetězovou reakci,



2. zařízení pro výrobu, zpracování, skladování a ukládání jaderných

materiálů, kromě úpraven uranové rudy a skladů uranového koncentrátu,



3. úložiště radioaktivních odpadů, s výjimkou úložišť obsahujících

výlučně přírodní radionuklidy,



4. zařízení pro skladování radioaktivních odpadů, jejichž aktivita

přesahuje hodnoty stanovené prováděcím právním předpisem,



i) vybraným zařízením součásti nebo systémy jaderných zařízení důležité

z hlediska jaderné a technické bezpečnosti, zařazené do bezpečnostních

tříd podle svého významu pro bezpečnost provozu jaderných zařízení,

podle bezpečnostní funkce systému, jehož jsou součástí, a podle

závažnosti jejich případné poruchy. Kritéria pro zařazení a rozdělení

vybraných zařízení do bezpečnostních tříd stanoví prováděcí právní

předpis,



j) jadernou položkou



1. jaderné materiály, kterými jsou



aa) výchozí materiály, které představuje uran zahrnující směs izotopů

vyskytující se v přírodě, uran ochuzený o izotop 235U nebo thorium, a

každá z uvedených položek ve formě kovu, slitiny, chemické sloučeniny

nebo koncentrátu, jakož i materiály obsahující jednu nebo více z

uvedených položek v koncentraci nebo množství převyšujících hodnoty

stanovené prováděcím právním předpisem,



bb) zvláštní štěpné materiály, které představuje 239Pu, 233U, uran

obohacený izotopy 235U nebo 233U a materiály obsahující jeden nebo více

z uvedených radionuklidů, kromě výchozích materiálů, v koncentraci nebo

množství převyšujících hodnoty stanovené prováděcím právním předpisem,



cc) další materiály, stanoví-li tak prováděcí právní předpis,



2. vybrané položky, kterými jsou materiály, zařízení a technologie

navrhované a vyráběné k využití v jaderné oblasti, jejichž seznam je

uveden v prováděcím právním předpise,



3. položky dvojího použití, kterými jsou materiály, zařízení a

technologie, které nejsou navrhované a vyráběné k využití v jaderné

oblasti, ale jsou v této oblasti využitelné, jejichž seznam je uveden v

prováděcím právním předpise,



k) radiační nehodou událost, která má za následek nepřípustné uvolnění

radioaktivních látek nebo ionizujícího záření nebo nepřípustné ozáření

fyzických osob,



l) radiační havárií radiační nehoda, jejíž následky vyžadují naléhavá

opatření na ochranu obyvatelstva a životního prostředí,



m) radiační mimořádnou situací situace, která následuje po radiační

havárii nebo po takové radiační nehodě nebo po takovém zjištění zvýšené

úrovně radioaktivity nebo ozáření, které vyžadují naléhavá opatření na

ochranu fyzických osob,



n) havarijním plánem soubor plánovaných opatření k likvidaci radiační

nehody nebo radiační havárie a k omezení jejich následků, který se

zpracovává pro



1. prostory jaderného zařízení nebo pracoviště, kde se vykonávají

radiační činnosti (vnitřní havarijní plán),



2. přepravu jaderných materiálů nebo zdrojů ionizujícího záření

(havarijní řád),



3. oblast v okolí jaderného zařízení nebo pracoviště, kde se nachází

zdroj ionizujícího záření, v níž se na základě výsledků rozborů možných

následků radiační havárie uplatňují požadavky z hlediska havarijního

plánování, která se nazývá zóna havarijního plánování (vnější havarijní

plán),



o) vyřazováním z provozu činnosti, jejichž cílem je uvolnění jaderných

zařízení nebo pracovišť, na kterých se vykonávaly radiační činnosti, k

využití pro jiné účely,



p) radioaktivní látkou jakákoliv látka, která obsahuje jeden nebo více

radionuklidů a jejíž aktivita nebo hmotnostní aktivita je z hledisek

radiační ochrany nezanedbatelná,



r) radioaktivním odpadem látky, předměty nebo zařízení obsahující

radionuklidy nebo jimi kontaminované, pro něž se nepředpokládá další

využití,



s) skladováním radioaktivních odpadů a vyhořelého jaderného paliva

předem časově omezené umístění radioaktivních odpadů nebo vyhořelého,

případně ozářeného jaderného paliva do určených prostorů, objektů nebo

zařízení,



t) ukládáním radioaktivních odpadů trvalé umístění radioaktivních

odpadů do prostorů, objektů nebo zařízení bez úmyslu jejich dalšího

přemístění,



u) úložištěm radioaktivních odpadů prostor, objekt nebo zařízení na

povrchu nebo v podzemí sloužící k ukládání radioaktivních odpadů,



v) limity a podmínkami bezpečného provozu jaderného zařízení soubor

jednoznačně definovaných podmínek prokazující, že provoz jaderného

zařízení je bezpečný, a který je tvořen údaji o přípustných

parametrech, požadavcích na provozuschopnost zařízení, nastavení

ochranných systémů, požadavcích na činnost pracovníků a na organizační

opatření ke splnění všech definovaných podmínek pro projektované

provozní stavy,



w) ionizujícím zářením přenos energie v podobě částic nebo

elektromagnetických vln vlnové délky nižší nebo rovnající se 100

nanometrů, anebo s frekvencí vyšší nebo rovnající se 3x1015 hertzů,

který je schopen přímo nebo i nepřímo vytvářet ionty,



x) ozářením vystavení fyzických osob a životního prostředí ionizujícímu

záření, jímž je zejména



1. profesní ozáření fyzických osob v souvislosti s výkonem práce při

radiačních činnostech,



2. lékařské ozáření v rámci



aa) lékařského vyšetření nebo léčby,



bb) pracovnělékařských služeb a preventivních zdravotních služeb,



cc) dobrovolné účasti zdravých osob nebo pacientů na lékařském nebo

biolékařském, diagnostickém nebo terapeutickém výzkumném programu při

ověřování nezavedených metod,



dd) lékařsko-právních postupů^1),



3. havarijní ozáření fyzických osob v důsledku radiační nehody nebo

radiační havárie, s výjimkou havarijního ozáření zasahujících osob,



4. havarijní ozáření zasahujících fyzických osob dobrovolně se

účastnících zásahu, během kterého by mohl být překročen některý z

limitů ozáření stanovených pro radiační pracovníky,



5. přetrvávající ozáření vyplývající z dlouhodobých následků po

radiační mimořádné situaci nebo vyplývající z činnosti vedoucí k

ozáření, jejíž výkon byl již ukončen,



6. potenciální ozáření, které nelze s jistotou předvídat, avšak

pravděpodobnost jeho vzniku lze předem odhadnout,



y) radiačním pracovníkem každá fyzická osoba vystavená profesnímu

ozáření; není přitom podstatné, zda se jedná o zaměstnance či o fyzické

osoby vykonávající činnost v jiném právním vztahu,



z) jednotlivcem z obyvatelstva každá fyzická osoba, s výjimkou

radiačních pracovníků při výkonu jejich práce, fyzických osob během

jejich praktické přípravy na povolání, fyzických osob vystavených

ozáření za účelem jejich lékařského vyšetření nebo léčby, fyzických

osob, které mimo své pracovní povinnosti doprovázejí nebo dobrovolně

poskytují pomoc osobám vystavovaným ozáření při lékařském vyšetření

nebo léčbě, a fyzických osob účastnících se dobrovolně použití metod,

které dosud nebyly v klinické praxi zavedeny,



aa) kritickou skupinou obyvatel modelová skupina fyzických osob, která

představuje ty jednotlivce z obyvatelstva, kteří jsou z daného zdroje a

danou cestou ozáření nejvíce ozařováni,



bb) sledovaným pásmem prostory, které podléhají soustavnému dohledu pro

účely radiační ochrany,



cc) kontrolovaným pásmem prostory s regulovaným přístupem, ve kterých

jsou zavedena zvláštní pravidla pro zajištění radiační ochrany nebo k

zabránění rozšíření radioaktivní kontaminace,



dd) optimalizací radiační ochrany postupy k dosažení a udržení takové

úrovně radiační ochrany, aby riziko ohrožení života, zdraví osob a

životního prostředí bylo tak nízké, jak lze rozumně dosáhnout při

uvážení hospodářských a společenských hledisek,



ee) optimalizační mezí horní mez očekávaných dávek, kterými daný zdroj

může působit na fyzické osoby a která se stanovuje pro účely přípravy

optimalizace radiační ochrany,



ff) směrnou hodnotou ukazatel nebo kriterium pro posouzení úrovně

radiační ochrany, které se použije v případě, kdy nejsou dostupné

podrobné údaje o vykonávané činnosti vedoucí k ozáření nebo o

prováděném zásahu, které by umožňovaly zhodnotit optimalizaci radiační

ochrany pro jednotlivý případ,



gg) referenční úrovní ukazatel nebo kritérium, při jehož překročení

nebo nesplnění se provádí opatření v radiační ochraně; prováděcí právní

předpis stanoví podrobnosti k určování referenčních úrovní a opatření v

důsledku jejich překročení,



hh) diagnostickou referenční úrovní směrná hodnota pro ozáření v

lékařské radiodiagnostice,



ii) uvolňovací úrovní hodnota hmotnostní aktivity nebo celková

aktivita, při jejichž nepřekročení mohou být radioaktivní odpady,

radioaktivní látky a předměty nebo zařízení obsahující radionuklidy

nebo jimi kontaminované uváděny do životního prostředí bez povolení

Státního úřadu pro jadernou bezpečnost,



jj) zprošťovací úrovní hodnota hmotnostní aktivity nebo celkové

aktivity, při jejichž nepřekročení se kontaminace radionuklidy

zpravidla považuje za zanedbatelnou,



kk) mezní hodnotou ukazatel nebo kriterium pro regulaci nepřípustného

ozáření z přírodních radionuklidů,



ll) zásahem činnosti směřující k odvrácení nebo snížení ozáření ze

zdrojů ionizujícího záření, které nejsou předmětem radiačních činností

vedoucích k ozáření nebo u kterých selhala kontrola, a to působením na

zdroje, cesty nebo ozařované osoby,



mm) zdravotní újmou pravděpodobnost poškození zdraví způsobená

somatickými účinky ionizujícího záření, včetně rakoviny, a vážnými

genetickými poruchami, která se mohou projevit u fyzických osob po

ozáření ionizujícím zářením, která se stanoví odhadem rizika snížení

délky a kvality života,



nn) technickou bezpečností schopnost vybraného zařízení při činnostech

souvisejících s využíváním jaderné energie neohrožovat za stanovených

podmínek jeho provozu lidské zdraví a majetek po celou dobu jeho

životnosti a zajistit trvalou shodu s technickými požadavky, které jsou

obsaženy v prováděcím právním předpisu nebo jiné závazné technické

specifikaci pro vybrané zařízení.



§ 2a



Citlivé činnosti



Za citlivé činnosti se podle zvláštního právního předpisu^1c) považují



a) v oblasti organizace a řízení na jaderném zařízení



1. organizace a řízení provozu jaderného zařízení,



2. organizace nebo řízení činností podle vnitřního havarijního plánu

nebo havarijního řádu,



3. organizace nebo řízení činnosti úložišť radioaktivních odpadů,



4. směnové řízení jaderné elektrárny včetně jednotlivých energetických

bloků,



5. směnové řízení výzkumného jaderného reaktoru,



b) v oblasti nakládání s jadernými materiály zařazenými do I. nebo II.

kategorie z hlediska fyzické ochrany



1. evidence a kontrola jaderných materiálů,



2. řízení nebo kontrola manipulace s jadernými materiály,



3. řízení nebo kontrola skladování jaderných materiálů,



4. organizování přeprav jaderných materiálů,



5. organizování přeprav zdrojů ionizujícího záření vyžadujících

povolení Úřadu,



c) v oblasti zajišťování fyzické ochrany jaderných materiálů nebo

jaderných zařízení



1. řízení nebo kontrola fyzické ostrahy jaderných materiálů nebo

jaderných zařízení,



2. řízení nebo kontrola obsluhy a zajištění provozu řídícího centra a

obsluha řídícího centra technického systému fyzické ochrany,



3. řízení nebo kontrola údržby a opravy technického systému fyzické

ochrany a jeho komponent.



§ 3



Působnost Státního úřadu pro jadernou bezpečnost



(1) Státní správu při využívání jaderné energie a ionizujícího záření a

v oblasti radiační ochrany vykonává Státní úřad pro jadernou bezpečnost

(dále jen „Úřad“), který je ústředním správním úřadem.



(2) V čele Úřadu je předseda, kterého jmenuje a odvolává vláda; výběr,

jmenování a odvolání předsedy se řídí zákonem o státní službě.



(3) Úřad



a) vykonává státní dozor nad jadernou bezpečností, jadernými položkami,

fyzickou ochranou, radiační ochranou, havarijní připraveností a

technickou bezpečností vybraných zařízení a kontroluje dodržování

povinností podle tohoto zákona,



b) vykonává kontrolu nešíření jaderných zbraní a státní dozor nad

jadernými položkami a fyzickou ochranou jaderných materiálů a jaderných

zařízení,



c) vydává povolení k výkonu činností podle tohoto zákona a typově

schvaluje obalové soubory pro přepravu a skladování jaderných materiálů

a radioaktivních látek stanovených prováděcím právním předpisem, zdroje

ionizujícího záření a další výrobky,



d) vydává oprávnění k činnostem vybraných pracovníků,



e) schvaluje dokumentaci, programy, seznamy, limity, podmínky, způsob

zajištění fyzické ochrany, havarijní řády, a po projednání vazeb na

vnější havarijní plán s příslušným krajským úřadem a dotčenými obecními

úřady obcí s rozšířenou působností, vnitřní havarijní plány a jejich

změny,



f) stanovuje podmínky, požadavky, limity, mezní hodnoty, nejvyšší

přípustné úrovně radioaktivní kontaminace potravin, směrné hodnoty,

optimalizační meze, referenční úrovně, diagnostické referenční úrovně,

zprošťovací úrovně a uvolňovací úrovně,



g) stanovuje zónu havarijního plánování, případně její další členění a

schvaluje vymezení kontrolovaného pásma,



h) v souladu s prováděcím právním předpisem stanovuje požadavky na

zajišťování havarijní připravenosti držitelů povolení a kontroluje

jejich dodržování,



i) sleduje a posuzuje stav ozáření a usměrňuje ozáření osob,



j) vydává, eviduje a ověřuje osobní radiační průkazy; podrobnosti

stanoví prováděcí právní předpis,



k) poskytuje obcím a krajům údaje o hospodaření s radioaktivními odpady

na jimi spravovaném území,



l) řídí činnost celostátní radiační monitorovací sítě, jejíž funkci a

organizaci stanoví prováděcí právní předpis, a zajišťuje funkci jejího

ústředí, zajišťuje činnost krizového koordinačního centra a zabezpečuje

mezinárodní výměnu dat o radiační situaci,



m) ustavuje státní a odborné zkušební komise pro ověřování zvláštní

odborné způsobilosti vybraných pracovníků nebo jiných fyzických osob a

vydává statut těchto komisí a stanovuje činnosti mající bezprostřední

vliv na jadernou bezpečnost a činnosti zvlášť důležité z hlediska

radiační ochrany,



n) vede státní systém evidence a kontroly jaderných materiálů a údajů a

informací v souladu s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká

republika vázána, a stanovuje prováděcím právním předpisem požadavky na

vedení jejich evidence a způsob její kontroly,



o) vede státní systém evidence držitelů povolení, ohlašovatelů,

dovážených a vyvážených vybraných položek, zdrojů ionizujícího záření a

evidenci ozáření osob,



p) zajišťuje pomocí celostátní radiační monitorovací sítě a na základě

hodnocení radiační situace podklady pro rozhodování o opatřeních

vedoucích ke snížení nebo odvrácení ozáření v případě radiační havárie,



r) schvaluje zařazení jaderného zařízení nebo jeho částí a jaderných

materiálů do příslušné kategorie z hlediska fyzické ochrany,



s) vykonává funkci úřadu pro mezinárodní ověřování všeobecného zákazu

jaderných zkoušek a jeho verifikaci,



t) zajišťuje mezinárodní spolupráci v oboru své působnosti, zejména je

nositelem odborné spolupráce s Mezinárodní agenturou pro atomovou

energii, a v oboru své působnosti poskytuje informace Evropské komisi,

případně dalším orgánům Evropské unie a zajišťuje plnění dalších

povinností vyplývajících z předpisů Evropské unie^41) týkajících se

zejména vnitrostátního a mezinárodního hodnocení státního dozoru nad

jadernou bezpečností jaderných zařízení,



u) rozhoduje o zajištění nakládání s jadernými položkami, zdroji

ionizujícího záření nebo s radioaktivními odpady, s nimiž je nakládáno

v rozporu s právními předpisy, nebo kde není odstraňován vzniklý stav,



v) je povinen poskytovat informace podle zvláštních právních

předpisů^1b) a jednou za rok vypracovat zprávu o své činnosti a

předložit ji vládě a veřejnosti,



w) stanovuje technické požadavky k zajištění technické bezpečnosti

vybraných zařízení,



x) po dohodě se správním úřadem kontroluje činnost osob autorizovaných

podle zvláštního právního předpisu^2a),



y) uplatňuje stanovisko k politice územního rozvoje a územně plánovací

dokumentaci z hlediska bezpečnosti a radiační ochrany při činnostech

souvisejících s využíváním jaderné energie a činnostech vedoucích k

ozáření.



§ 3a



Poplatky na odbornou činnost Úřadu



Poplatky na odbornou činnost Úřadu jsou



a) poplatek za žádost o vydání povolení (dále jen „poplatek za

žádost“),



b) udržovací poplatek.



§ 3b



Subjekty poplatků na odbornou činnost Úřadu



(1) Poplatníkem poplatku za žádost je žadatel o vydání povolení.



(2) Poplatníkem udržovacího poplatku je držitel povolení.



§ 3c



Předmět poplatků na odbornou činnost Úřadu



(1) Předmětem poplatku za žádost je činnost Úřadu související s vydáním



a) povolení k umístění jaderného zařízení,



b) povolení k výstavbě



1. jaderného zařízení, nebo



2. pracoviště IV. kategorie s otevřenými radionuklidovými zářiči,



c) prvního povolení k provozu



1. jaderného zařízení,



2. pracoviště III. kategorie pro těžbu a zpracování uranové rudy, nebo



3. pracoviště IV. kategorie s otevřenými radionuklidovými zářiči, nebo



d) povolení k jednotlivým etapám vyřazování z provozu



1. jaderného zařízení,



2. pracoviště III. kategorie pro těžbu a zpracování uranové rudy, nebo



3. pracoviště IV. kategorie s otevřenými radionuklidovými zářiči.



(2) Předmětem udržovacího poplatku je činnost Úřadu související s

výkonem státního dozoru nad činností držitelů povolení k



a) provozu



1. jaderného zařízení,



2. pracoviště III. kategorie pro těžbu a zpracování uranové rudy, nebo



3. pracoviště IV. kategorie s otevřenými radionuklidovými zářiči, nebo



b) jednotlivým etapám vyřazování z provozu



1. jaderného zařízení,



2. pracoviště III. kategorie pro těžbu a zpracování uranové rudy, nebo



3. pracoviště IV. kategorie s otevřenými radionuklidovými zářiči.



§ 3d



Osvobození od poplatků na odbornou činnost Úřadu



(1) Od poplatků na odbornou činnost Úřadu se osvobozují



a) veřejné vysoké školy a zdravotnická zařízení, která činnosti podle

tohoto zákona vykonávají za úhradu z veřejného zdravotního pojištění,



b) osoby, které činnosti podle tohoto zákona vykonávají pouze za úhradu

z veřejných prostředků na vědu a výzkum včetně prostředků z fondů

Evropské unie.



(2) Skutečnosti rozhodné pro osvobození od poplatků na odbornou činnost

Úřadu dokládá poplatník při podání žádosti o vydání povolení nebo na

výzvu Úřadu.



(3) Dojde-li ke změně skutečností rozhodných pro osvobození od poplatků

na odbornou činnost Úřadu, oznámí poplatník tuto skutečnost Úřadu do 15

dnů ode dne, kdy k této změně došlo.



§ 3e



Sazba poplatků na odbornou činnost Úřadu



(1) Sazba poplatku za žádost činí v případě žádosti o vydání povolení

podle



a) § 3c odst. 1 písm. a) nejvýše 30 000 000 Kč,



b) § 3c odst. 1 písm. b) nejvýše 150 000 000 Kč,



c) § 3c odst. 1 písm. c) nejvýše 60 000 000 Kč,



d) § 3c odst. 1 písm. d) nejvýše 60 000 000 Kč.



(2) Sazba udržovacího poplatku činí za každý kalendářní měsíc, ve

kterém trvala poplatková povinnost, nejvýše 4 000 000 Kč.



(3) Vláda stanoví nařízením sazby poplatků na odbornou činnost Úřadu

pro jednotlivé činnosti Úřadu podle § 3c.



§ 3f



Poplatková povinnost k udržovacímu poplatku



(1) Poplatková povinnost k udržovacímu poplatku vzniká prvním dnem

kalendářního měsíce, ve kterém nabylo rozhodnutí o vydání povolení

právní moci.



(2) Poplatková povinnost k udržovacímu poplatku zaniká posledním dnem

kalendářního měsíce, ve kterém povolení zaniklo.



§ 3g



Správa a rozpočtové určení poplatků na odbornou činnost Úřadu



(1) Poplatek za žádost je splatný do 30 dnů ode dne podání žádosti o

vydání povolení.



(2) Udržovací poplatek je splatný do 30 dnů ode dne skončení

poplatkového období, kterým je kalendářní rok.



(3) Správu poplatků na odbornou činnost Úřadu vykonává Úřad.



(4) Poplatky na odbornou činnost Úřadu jsou příjmem státního rozpočtu.



HLAVA DRUHÁ



OBECNÉ PODMÍNKY PRO VYKONÁVÁNÍ ČINNOSTÍ SOUVISEJÍCÍCH S VYUŽÍVÁNÍM

JADERNÉ ENERGIE, ČINNOSTÍ VEDOUCÍCH K OZÁŘENÍ A ZÁSAHŮ KE SNÍŽENÍ

OZÁŘENÍ



§ 4



(1) Jaderná energie a jaderné položky smějí být využívány v souladu s

mezinárodními závazky České republiky^2) pouze pro mírové účely.



(2) Každý, kdo využívá jadernou energii nebo provádí činnosti vedoucí k

ozáření nebo zásahy k omezení přírodního ozáření nebo ozáření v

důsledku radiačních nehod, musí dbát na to, aby toto jeho jednání bylo

odůvodněno přínosem, který vyváží rizika, která při těchto činnostech

vznikají nebo mohou vzniknout.



(3) Každý, kdo provádí činnosti související s využíváním jaderné

energie nebo radiační činnosti, je povinen postupovat tak, aby byla

přednostně zajišťována jaderná bezpečnost a radiační ochrana.



(4) Každý, kdo využívá jadernou energii nebo provádí činnosti vedoucí k

ozáření, připravuje nebo provádí zásahy k omezení havarijního,

přetrvávajícího nebo přírodního ozáření, je povinen dodržovat takovou

úroveň jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, fyzické ochrany a

havarijní připravenosti, aby riziko ohrožení života, zdraví osob a

životního prostředí bylo tak nízké, jak lze rozumně dosáhnout při

uvážení hospodářských a společenských hledisek. Prováděcí předpis

stanoví technické a organizační požadavky a směrné hodnoty ozáření,

které se považují za dostatečné k prokázání rozumně dosažitelné úrovně,

nebo postup, jak jinak tuto úroveň prokázat.



(5) Zásah k odvrácení nebo snížení ozáření musí být proveden, pokud

ozáření



a) dosahuje nebo bez provedení zásahu by dosáhlo úrovní, při nichž

dochází k bezprostřednímu poškození zdraví, nebo



b) přesahuje nebo bez provedení zásahu by přesáhlo směrné hodnoty

stanovené prováděcím právním předpisem a jestliže zásahem očekávané

snížení škody nebo zdravotní újmy je dostatečné k odůvodnění škod a

nákladů spojených se zásahem. Prováděcí právní předpis stanoví směrné

hodnoty a podrobnosti o pravidlech pro přípravu a provádění zásahů.



(6) Každý, kdo provádí činnosti vedoucí k ozáření, je povinen omezovat

ozáření fyzických osob tak, aby celkové ozáření způsobené možnou

kombinací ozáření z činností vedoucích k ozáření nepřesáhlo v součtu

limity ozáření. Limity ozáření stanoví Úřad prováděcím právním

předpisem. Úřad je oprávněn stanovit optimalizační meze jako horní mez

pro optimalizaci radiační ochrany a v povolení stanovit nižší limity

specifické pro danou činnost (dále jen "autorizované limity").



(7) Limitům ozáření nepodléhá



a) lékařské ozáření; prováděcí právní předpis stanoví pro lékařské

ozáření diagnostické referenční úrovně,



b) ozáření z přírodních zdrojů, kromě ozáření z těch přírodních zdrojů,

které jsou záměrně využívány, a kromě prováděcím právním předpisem

stanovených případů, kdy je toto ozáření významně zvýšené,



c) havarijní ozáření zasahujících fyzických osob; toto ozáření nesmí

překročit desetinásobek limitů stanovených pro ozáření radiačních

pracovníků, pokud nejde o případ záchrany lidských životů či zabránění

rozvoje radiační mimořádné situace s možnými rozsáhlými společenskými a

hospodářskými důsledky. Zasahující fyzické osoby musí být o nebezpečí

spojeném se zásahem prokazatelně informovány a musí se zásahu účastnit

dobrovolně,



d) havarijní ozáření.



(8) Každý, kdo provádí nebo zajišťuje činnosti související s využíváním

jaderné energie nebo radiační činnosti, kromě činností podle § 2 písm.

a) bodu 5 a 6, musí mít zaveden systém jakosti způsobem a v rozsahu

stanoveném prováděcím předpisem, s cílem dosažení stanovené jakosti

příslušné položky, včetně hmotných nebo nehmotných výrobků, procesů

nebo organizačního zajištění, s ohledem na její význam z hlediska

jaderné bezpečnosti a radiační ochrany. Prováděcí předpis stanoví

základní požadavky na zabezpečování jakosti vybraných zařízení s

ohledem na jejich zařazení do bezpečnostních tříd.



(9) Pro účely fyzické ochrany musí být jaderná zařízení nebo jejich

části zařazeny do I., II. nebo III. kategorie. Z hlediska zajištění

fyzické ochrany musí být v jaderném zařízení vymezen střežený, chráněný

a vnitřní prostor. Zařazení a vymezení se provádí z hlediska závažnosti

možných důsledků na jadernou bezpečnost v případě neoprávněných

činností. Podrobnosti k zařazení a vymezení a ke způsobu a rozsahu

zajištění fyzické ochrany stanoví prováděcí předpis.



(10) Pro účely fyzické ochrany musí být jaderné materiály zařazeny do

I., II. nebo III. kategorie. Zařazení jaderného materiálu se provádí

podle jeho druhu, hmotnosti, obohacení a z hlediska závažnosti důsledků

v případě jeho zneužití. Podrobnosti k zařazení jaderných materiálů do

příslušné kategorie a ke způsobu a rozsahu zajištění jejich fyzické

ochrany stanoví prováděcí předpis.



(11) Na pracovištích, kde se vykonávají radiační činnosti, se vymezují

sledovaná a kontrolovaná pásma. Práce v těchto pásmech podléhají z

hlediska radiační ochrany soustavnému dohledu, evidenci a regulaci.

Prováděcí právní předpis stanoví označování sledovaných a

kontrolovaných pásem a podrobnosti pro jejich vymezování, ke způsobu a

rozsahu zajištění radiační ochrany při práci v nich, pro regulaci

vstupu do nich a pro oznamování sledovaných pásem a schvalování

kontrolovaných pásem.



(12) Podle míry ohrožení zdraví a životního prostředí ionizujícím

zářením se zdroje ionizujícího záření klasifikují jako nevýznamné,

drobné, jednoduché, významné a velmi významné a pracoviště, kde se

vykonávají radiační činnosti, se zařazují do I., II., III. nebo IV.

kategorie a radiační pracovníci se zařazují do kategorie A (dále jen

"pracovníci kategorie A") nebo B (dále jen "pracovníci kategorie B").

Prováděcí právní předpis stanoví podrobnosti k rozdělení zdrojů

ionizujícího záření, včetně zprošťovacích úrovní, zařazení radiačních

pracovníků a zařazení pracoviště do kategorie.



(13) Každý pracovník kategorie A, který je vybaven osobním radiačním

průkazem, je povinen tento průkaz chránit před ztrátou, odcizením,

zničením nebo zneužitím a na požádání jej předkládat Úřadu či

příslušnému držiteli povolení.



(14) Každý, kdo nalezne zdroj ionizujícího záření nebo jaderný materiál

nebo má podezření, že jde o zdroj ionizujícího záření nebo jaderný

materiál, je povinen neprodleně oznámit jeho nález Policii České

republiky nebo Úřadu.



(15) Každý, kdo zjistí ztrátu, odcizení nebo poškození zdroje

ionizujícího záření nebo jaderného materiálu nebo jejich obalu, je

povinen neprodleně oznámit tuto událost Policii České republiky a

Úřadu.



(16) Každý, kdo nakládá s vybranými položkami, vyrábí obalové soubory

pro ozářené nebo vyhořelé jaderné palivo nebo provádí výstavbu horkých

komor nebo provádí výzkumné a vývojové činnosti vztahující se k

jadernému palivovému cyklu, je povinen oznámit zahájení a rozsah těchto

činností Úřadu. Rozsah a způsob oznamování upraví prováděcí právní

předpis.



(17) Každý, kdo těží nebo zpracovává na území České republiky uranové

nebo thoriové rudy, je povinen vést a předávat Úřadu evidenční údaje.

Prováděcí právní předpis upraví podrobnosti vedení a předávání

evidenčních údajů a vzory formulářů.



§ 4a



Zajišťování technické bezpečnosti vybraných zařízení



(1) Každý, kdo vyrábí vybraná zařízení, která jsou speciálně navrhovaná

pro jaderné zařízení, je povinen zajistit posouzení shody těchto

zařízení způsobem a v rozsahu stanoveným prováděcím právním předpisem;

prováděcí právní předpis stanoví způsob určení těchto zařízení a

technické požadavky na ně.



(2) Povinnosti uvedené v odstavci 1 se vztahují i na dovozce vybraných

zařízení, která jsou speciálně navrhována pro jaderná zařízení, s

výjimkou případů, kdy vybrané zařízení odpovídá ve státě, v němž bylo

vyrobeno,



a) technickým předpisům pro jaderná zařízení, které jsou pro výrobu

tohoto zařízení závazné,



b) technickým normám nebo pravidlům správné praxe určeným pro jaderná

zařízení, které jsou vydány národním normalizačním orgánem nebo

subjektem jemu naroveň postaveným,



c) mezinárodním technickým normám pro jaderná zařízení oprávněně

používaným v tomto státě, nebo



d) výrobním postupům používaným v souladu s jejich právními předpisy

pro jaderná zařízení, pro které existuje dostatečně podrobná technická

dokumentace zajišťující, že toto zařízení může být pro daný účel

použití posouzeno v případě potřeby i na základě doplňujících zkoušek

zařízení,



pokud tyto technické předpisy, technické normy, pravidla správné praxe

nebo postupy zaručují míru ochrany oprávněného zájmu odpovídající míře

této ochrany v České republice.



§ 4b



Posuzování shody



(1) Vybraná zařízení, která jsou speciálně navrhovaná pro jaderné

zařízení, lze použít v jaderné energetice až po jejich posouzení

právnickou osobou, která je k tomu pověřena postupem podle zvláštního

právního předpisu2b) (dále jen "autorizovaná osoba"). Autorizovaná

osoba provádí posouzení shody těchto zařízení s technickými požadavky

postupy stanovenými v prováděcím právním předpisu.



(2) Náklady spojené s činností autorizované osoby při posuzování shody

nese ten, kdo o tuto činnost požádal.



(3) Pokud nejsou činnosti při posuzování shody vybraných zařízení s

technickými požadavky zabezpečeny autorizovanou osobou, zabezpečuje

plnění jejích úkolů Úřad.



§ 5



(1) Mezinárodní převody jaderných položek do států nevlastnících

jaderné zbraně a do států, které jaderné zbraně vlastní, ale nejsou

smluvními stranami Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, jež by byly v

rozporu se závazky České republiky plynoucími z mezinárodních smluv,^2)

jsou zakázány.



(2) Provádění zkušebního výbuchu jaderné zbraně nebo jiného jaderného

výbuchu, podporování nebo účast na provádění jakéhokoli zkušebního

výbuchu jaderné zbraně nebo jiného jaderného výbuchu je zakázáno.



(3) Dovoz radioaktivních odpadů na území České republiky je zakázán,

kromě zpětného dovozu zdrojů ionizujícího záření vyrobených v České

republice nebo radioaktivních odpadů vzniklých z materiálů vyvezených z

České republiky za účelem jejich zpracování nebo přepracování, který

byl povolen Úřadem.



(4) Je zakázáno, aby na území České republiky radioaktivní odpady

ukládaly jiné osoby než osoby oprávněné podle § 26 a §48 odst. 1.



(5) Je zakázáno přidávání radioaktivních látek do potravin, hraček,

šperků a kosmetických přípravků, jakož i dovoz či vývoz takto

upravených výrobků.



(6) Je zakázáno přepravovat radioaktivní odpad do



a) místa určení nacházejícího se jižně od 60. stupně jižní šířky,



b) státu, který je signatářem 4. Konvence Afrických, Tichomořských a

Karibských zemí a Evropských společenství a který není členským státem

Evropské unie, pokud nejde o zpětný dovoz zdrojů ionizujícího záření

vyrobených v tomto státě nebo radioaktivní odpad vzniklý z materiálů

vyvezených z tohoto státu za účelem jejich zpracování nebo přepracování

v České republice,



c) státu, který nemá dle stanoviska kompetentního orgánu státu původu

radioaktivních odpadů zvláštním právním předpisem upraveno bezpečné

nakládání s radioaktivními odpady nebo podle dostupných informací nemá

technicky nebo administrativně zajištěno bezpečné nakládání s

radioaktivními odpady.



§ 6



Ozáření z přírodních zdrojů



(1) Pokud jsou přírodní radionuklidy záměrně využívány pro jejich

radioaktivní, štěpné nebo množivé vlastnosti, vztahují se na nakládání

s nimi ustanovení tohoto zákona ve stejném rozsahu jako na umělé zdroje

ionizujícího záření. Těžba, úprava a zpracování radioaktivních

nerostů^3) se považuje za radiační činnost.



(2) Prováděcí právní předpis stanoví pracoviště, kde může dojít k

významnému zvýšení ozáření z přírodních zdrojů ionizujícího záření

fyzických osob při výkonu jejich práce nebo jednotlivců z obyvatelstva

v okolí stanoveného pracoviště.



(3) Na pracovištích stanovených prováděcím právním předpisem podle

odstavce 2 právnická nebo fyzická osoba vlastnící nemovitost, ve které

je stanovené pracoviště, nebo vlastnící pracoviště je povinna



a) informovat dotčené osoby vykonávající práce o možném zvýšeném

ozáření z přírodních zdrojů ionizujícího záření a o zdravotní újmě s

tím související a o překročení směrných hodnot a o provedených

zásazích,



b) zajistit měření, která dovolí pro fyzické osoby stanovené prováděcím

právním předpisem určit roční efektivní dávku a v rozsahu a formou

stanovenou prováděcím právním předpisem údaje o provedených měřeních

evidovat a pravidelně předávat Úřadu,



c) dovolit uvolňování přírodních radionuklidů do životního prostředí

jen v míře nepřevyšující uvolňovací úrovně stanovené prováděcím právním

předpisem nebo v rozsahu a za podmínek povolení Úřadu podle § 9 odst. 1

písm. h),



d) provést zásahy ke snížení ozáření v těch případech, kdy jsou

překročeny směrné hodnoty stanovené prováděcím právním předpisem a

jestliže zásahem očekávané snížení zdravotní újmy je dostatečné k

odůvodnění škod a nákladů spojených se zásahem,



e) v případě, že ozáření z přírodních zdrojů ionizujícího záření může u

osob vykonávajících práce překročit tři desetiny některého z limitů

ozáření pro radiační pracovníky, musí tuto skutečnost oznámit Úřadu a

na dotčené osoby vykonávající práce se uplatňuje stejný rozsah

požadavků jako na pracovníky kategorie A, včetně preventivní zdravotní

péče a osobního monitorování.



(4) Ten, kdo navrhuje umístění stavby s obytnými nebo pobytovými

místnostmi^3a), je povinen zajistit stanovení radonového indexu pozemku

a výsledky předložit stavebnímu úřadu. Ten, kdo ohlašuje nebo žádá o

povolení provedení stavebních úprav pro změnu v užívání části stavby,

která bude nově obsahovat obytné nebo pobytové místnosti, anebo

oznamuje změnu v užívání stavby, která bude nově obsahovat obytné nebo

pobytové místnosti, je povinen zajistit měření úrovně objemové aktivity

radonu a výsledky předložit stavebnímu úřadu nebo autorizovanému

inspektorovi. Pokud se taková stavba umísťuje nebo provádí na pozemku s

vyšším než nízkým radonovým indexem, musí být stavba preventivně

chráněna proti pronikání radonu z geologického podloží. Stanovení

radonového indexu pozemku se nemusí provádět v tom případě, bude-li

stavba umístěna v terénu tak, že všechny její obvodové konstrukce budou

od podloží odděleny vzduchovou vrstvou, kterou může volně proudit

vzduch. Prováděcí právní předpis stanoví postup pro stanovení

radonového indexu pozemku.



(5) Ve stavbách s obytnými nebo pobytovými místnostmi, u kterých úroveň

ozáření z přírodních radionuklidů ve vnitřním ovzduší je vyšší než

prováděcím právním předpisem stanovené směrné hodnoty a toto ozáření

lze snížit takovým zásahem, s nímž spojené očekávané snížení zdravotní

újmy je dostatečné k odůvodnění škod a nákladů spojených se zásahem, je

vlastník budovy povinen usilovat o jeho snížení na úroveň, jakou lze

rozumně dosáhnout při uvážení hospodářských a společenských hledisek.

Přesahuje-li úroveň ozáření prováděcím právním předpisem stanovené

mezní hodnoty, stavební úřad nařídí provedení nezbytných úprav na

stavbě z důvodů závažného ohrožení zdraví, je-li to ve veřejném zájmu.

O překročení směrných nebo mezních hodnot a o provedených zásazích musí

vlastník budovy informovat nájemce.



(6) Výrobci a dovozci stavebních materiálů, výrobci a dovozci balené

vody a dodavatelé vody určené k veřejnému zásobování pitnou vodou jsou

povinni zajistit systematické měření a hodnocení obsahu přírodních

radionuklidů a v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem vést o

výsledcích evidenci a oznamovat tyto údaje Úřadu. Výsledky měření jsou

povinni výrobci, dovozci a dodavatelé na vyžádání poskytnout

veřejnosti. Stavební materiály ani balená voda, kromě vody, která je

přírodním léčivým zdrojem,^3b) se nesmí uvádět do oběhu a pitná voda

dodávat k veřejnému zásobování, pokud



1. obsah přírodních radionuklidů překročí mezní hodnoty stanovené

prováděcím právním předpisem, nebo



2. obsah přírodních radionuklidů překročí směrné hodnoty stanovené

prováděcím právním předpisem, s výjimkou případů, kdy náklady spojené

se zásahem ke snížení obsahu radionuklidů by byly prokazatelně vyšší

než rizika zdravotní újmy.



§ 6a



Přetrvávající ozáření



Vlastník nemovitosti, na které byl zjištěn zdroj přetrvávajícího

ozáření, je odpovědný za přípravu a provedení zásahu. Přesahuje-li

zjištěné přetrvávající ozáření stanovené směrné hodnoty, je vlastník

nemovitosti povinen neprodleně oznámit zjištěnou situaci Úřadu a

osobám, které tuto nemovitost užívají, ohraničit dotčený prostor a

zajistit přiměřenou regulaci vstupu na pozemky a do budov a jejich

užívání.



§ 7



Lékařské ozáření



(1) Lékařské ozáření se smí uskutečnit pouze tehdy, je-li odůvodněno

přínosem vyvažujícím rizika, která ozářením vznikají nebo mohou

vzniknout.



(2) Podmínky lékařského ozáření a pravidla pro ozáření fyzických osob

dobrovolně pomáhajících osobám podstupujícím lékařské ozáření, včetně

prokazatelného poučení a písemného souhlasu těchto fyzických osob,

stanoví prováděcí právní předpis.



§ 8



Uvádění radionuklidů do životního prostředí



(1) Pokud nejsou překročeny uvolňovací úrovně stanovené prováděcím

právním předpisem nebo rozhodnutím Úřadu, lze radioaktivní odpady,

radioaktivní látky a předměty nebo zařízení obsahující radionuklidy

nebo jimi kontaminované uvádět do životního prostředí bez předchozího

povolení Úřadu; z hledisek radiační ochrany se dále nesledují a nakládá

se s nimi, jako by radioaktivní nebyly. V případě, kdy obsah

radionuklidů nebo znečištění radionuklidy přesahuje uvolňovací úrovně,

je možné radioaktivní odpady a jiné látky, předměty nebo zařízení

obsahující radionuklidy nebo jimi kontaminované uvést do životního

prostředí pouze na základě povolení Úřadu podle § 9 odst. 1 písm. h).



(2) Pokud povolení k uvádění látek do životního prostředí vydává

ministerstvo nebo jiný správní úřad podle zvláštních předpisů^5) a

jedním z hledisek pro vydání povolení je obsah radionuklidů, je

závazným podkladem k vydání povolení souhlas Úřadu.



HLAVA TŘETÍ



PODMÍNKY PRO VYUŽÍVÁNÍ JADERNÉ ENERGIE A IONIZUJÍCÍHO ZÁŘENÍ



§ 9



Povolení k jednotlivým činnostem



(1) Povolení Úřadu je třeba k



a) umístění jaderného zařízení nebo úložiště radioaktivních odpadů,



b) výstavbě jaderného zařízení nebo pracoviště IV. kategorie,



c) jednotlivým etapám uvádění jaderného zařízení do provozu stanoveným

prováděcím právním předpisem,



d) provozu jaderného zařízení nebo pracoviště III. nebo IV. kategorie,



e) opětovnému uvedení jaderného reaktoru do kritického stavu po výměně

jaderného paliva,



f) provedení rekonstrukce nebo jiných změn ovlivňujících jadernou

bezpečnost, radiační ochranu, fyzickou ochranu a havarijní připravenost

jaderného zařízení nebo pracoviště III. nebo IV. kategorie,



g) jednotlivým etapám vyřazování z provozu jaderného zařízení nebo

pracoviště III. nebo IV. kategorie v rozsahu a způsoby stanovenými

prováděcím právním předpisem,



h) uvádění radionuklidů do životního prostředí v rozsahu a způsoby

stanovenými prováděcím právním předpisem,



i) nakládání se zdroji ionizujícího záření v rozsahu a způsoby

stanovenými prováděcím právním předpisem,



j) nakládání s radioaktivními odpady v rozsahu a způsoby stanovenými

prováděcím právním předpisem,



k) dovozu nebo vývozu jaderných položek nebo k průvozu jaderných

materiálů a vybraných položek,



l) nakládání s jadernými materiály,



m) přepravě jaderných materiálů a radioaktivních látek stanovených

prováděcím právním předpisem; toto povolení se nevztahuje na osobu,

která dopravu provádí, případně dopravce, pokud není současně

přepravcem, případně odesílatelem nebo příjemcem,



n) odborné přípravě vybraných pracovníků (§ 18 odst. 5),



o) zpětnému dovozu radioaktivních odpadů vzniklých při zpracování

materiálů vyvezených z České republiky,



p) mezinárodní přepravě radioaktivních odpadů v rozsahu a způsoby

stanovenými prováděcím právním předpisem,



r) provádění osobní dozimetrie a dalších služeb významných z hlediska

radiační ochrany v rozsahu a způsoby stanovenými prováděcím právním

předpisem,



s) přidávání radioaktivních látek do spotřebních výrobků při jejich

výrobě nebo přípravě nebo k dovozu či vývozu takových výrobků.



(2) Povolení Úřadu vydaná podle odstavce 1 nenahrazují povolení nebo

oprávnění k činnostem vydávaná jinými správními úřady podle zvláštních

předpisů.^6)



(3) Činnosti uvedené v odstavci 1, s výjimkou činností podle odstavce 1

písm. i), n) a r), nejsou službami podle zákona o volném pohybu služeb.

Povolení podle odstavce 1 je třeba i k činnostem prováděným osobami,

které mají sídlo nebo trvalé bydliště na území jiného členského státu

Evropské unie a jsou držiteli oprávnění k výkonu těchto činností v

tomto státě.



§ 10



(1) Povolení bude vydáno za podmínky, že



a) fyzická osoba, které má být povolení vydáno, a její odpovědný

zástupce, byl-li ustanoven, jsou způsobilí k právním úkonům, bezúhonní

a odborně způsobilí; žadatel nemusí splňovat podmínku odborné

způsobilosti, jestliže ji splňuje jeho odpovědný zástupce,



b) osoby, které jsou statutárním orgánem nebo členy statutárního orgánu

právnické osoby, které má být povolení vydáno, jsou způsobilé k právním

úkonům, bezúhonné a alespoň jedna z nich je odborně způsobilá.



(2) Podmínkou pro vydání povolení podle § 9 odst. 1 písm. i) je doklad

o tom, že žadatel ustanovil k zajištění soustavného dohledu nad

dodržováním požadavků radiační ochrany fyzickou osobu, která splňuje

zvláštní odbornou způsobilost podle § 18 odst. 2 písm. b) odpovídající

rozsahu a způsobu nakládání se zdroji ionizujícího záření (dále jen

"dohlížející osoba"), nebo že zvláštní odbornou způsobilost má žadatel

sám.



(3) Změnu skutečností uvedených v odstavci 1 nebo 2 je osoba, která

obdržela povolení (dále jen "držitel povolení"), povinna Úřadu

neprodleně oznámit.



(4) Výkon činností podle § 9 odst. 1, popřípadě jejich etap nesmí být

zahájen před nabytím právní moci povolení Úřadu.



§ 11



Bezúhonnost



(1) Za bezúhonného se pro účel tohoto zákona považuje ten, kdo nebyl

pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný z nedbalosti, pokud

souvisí s povolovanou činností, nebo pro trestný čin spáchaný úmyslně.



(2) Za účelem doložení bezúhonnosti si Úřad vyžádá podle zvláštního

právního předpisu^6a) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o

vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku

trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím

dálkový přístup.



§ 12



Odborná způsobilost



(1) Odbornou způsobilostí podle § 10 odst. 1 se rozumí



a) pro činnosti související s využíváním jaderné energie řádně ukončené

vysokoškolské vzdělání získané studiem ve studijním programu v

příslušném oboru a tři roky praxe v oboru,



b) pro činnosti vedoucí k ozáření související s lékařskou

radiodiagnostikou při poskytování zdravotní péče zubními lékaři odborná

způsobilost k výkonu povolání zubního lékaře podle zákona o výkonu

zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta,



c) pro ostatní činnosti vedoucí k ozáření řádně ukončené vysokoškolské

vzdělání získané studiem ve studijním programu v příslušném oboru a tři

roky praxe v oboru nebo úplné střední odborné vzdělání příslušného

směru ukončené maturitou a šest let praxe v oboru.



(2) Při uznávání odborné kvalifikace nabyté v jiném členském státě

Evropské unie pro výkon činností uvedených v odstavci 1 písm. a) a c)

postupuje Úřad podle zákona o uznávání odborné kvalifikace^6a).

Rozhodnutí Úřadu o uznání odborné kvalifikace je dokladem prokazujícím

odbornou způsobilost podle tohoto zákona.



§ 13



Žádost o povolení



(1) Žádost o povolení musí obsahovat



a) u fyzické osoby jméno, popřípadě jména, a příjmení, rodné číslo,

bylo-li přiděleno, adresu místa trvalého pobytu nebo bydliště, případně

jméno a příjmení, rodné číslo, bylo-li přiděleno, adresu místa trvalého

pobytu nebo bydliště odpovědného zástupce, je-li ustanoven; u právnické

osoby název a právní formu, sídlo nebo adresu umístění organizační

složky na území České republiky, byla-li zřízena, identifikační číslo

osoby, bylo-li přiděleno, jméno a příjmení, adresu místa trvalého

pobytu nebo bydliště osoby nebo osob, které jsou jejím statutárním

orgánem, (dále jen „identifikace“), evidenční číslo, pokud již bylo

Úřadem přiděleno,



b) předmět a rozsah činnosti, pro kterou je povolení žádáno, místo

provozování činnosti, způsob jejího zabezpečení, dobu jejího trvání a

způsob ukončení činnosti.



(2) Žádost o povolení podepíše fyzická osoba žádající o povolení nebo

statutární orgán právnické osoby žádající o povolení nebo jiný zástupce

statutárního orgánu zmocněný na základě udělené plné moci.



(3) Žádost o povolení musí být doložena



a) výpisem z obchodního rejstříku, je-li žadatelem právnická osoba

zapisující se do obchodního rejstříku,



b) dokladem prokazujícím odbornou způsobilost pro povolovanou činnost

fyzické osoby nebo dokladem prokazujícím odbornou způsobilost

odpovědného zástupce, pokud je ustanoven, je-li žadatelem fyzická

osoba, nebo dokladem prokazujícím odbornou způsobilost pro povolovanou

činnost alespoň jednoho z členů statutárního orgánu nebo jednatelů,

je-li žadatelem právnická osoba; je-li ustavována dohlížející osoba,

jejím písemným souhlasem a dokladem o její zvláštní odborné

způsobilosti,



c) dokumentací požadovanou pro jednotlivé povolované činnosti. Obsah

dokumentace je uveden v příloze tohoto zákona. Rozsah a způsob

provedení Úřadem schvalované dokumentace pro povolované činnosti

stanoví prováděcí předpisy,



d) dokladem o vlastnictví k pozemku v případě žádosti o povolení k

výstavbě jaderného zařízení a písemným souhlasem vlastníka nemovitosti

se zřízením pracoviště III. nebo IV. kategorie, pokud má být zřizováno,



e) dokladem o pojištění odpovědnosti za jadernou škodu nebo dokladem o

jiném finančním zajištění podle § 36,



f) v případě, kdy při povolované činnosti mají vznikat radioaktivní

odpady, dokladem o zajištění bezpečného nakládání s radioaktivními

odpady, včetně financování tohoto nakládání,



g) v případě tranzitu jaderných materiálů nebo radioaktivních látek

dokladem, že je zajištěno jejich zpětné převzetí, pokud se tranzit

nedokončí.



(4) Podmínkou vydání povolení podle § 9 odst. 1 písm. a), b) a g) je

hodnocení vlivu na životní prostředí, jestliže tak stanoví zvláštní

právní předpis.^7) Podmínkou vydání povolení podle § 9 odst. 1 písm. f)

je hodnocení vlivu na životní prostředí podle zvláštního zákona^7) v

případě, že rekonstrukce nebo jiná změna ovlivňující jadernou

bezpečnost, radiační ochranu, fyzickou ochranu a havarijní připravenost

jaderného zařízení nebo pracoviště III. nebo IV. kategorie je spojena

se zvýšením autorizovaných limitů výpustí stanovených Úřadem podle § 4

odst. 6.



(5) Podmínkou vydání povolení podle § 9 odst. 1 písm. a) až g), písm.

i), j), l), n) a r) je schválení programu zabezpečování jakosti pro

povolovanou činnost Úřadem. Podmínkou vydání povolení podle § 9 odst. 1

písm. b) je schválení programu zabezpečování jakosti pro projektování

před zahájením projekčních činností majících dopad na jadernou

bezpečnost nebo radiační ochranu a schválení programu zabezpečování

jakosti výstavby. Požadavky na náplň programu zabezpečování jakosti a

na systém jakosti stanoví prováděcí předpis.



(6) Podmínkou vydání povolení podle § 9 odst. 1 písm. c), d), e), f),

g), k), l) a m) je schválení způsobu zajištění fyzické ochrany

jaderného zařízení a jaderných materiálů Úřadem. Požadavky na způsob

zajištění fyzické ochrany stanoví prováděcí předpis.



(7) Podmínkou vydání povolení podle § 9 odst. 1 písm. c), d), e), f),

g), i), j), m) a o) je schválení vnitřního havarijního plánu nebo

havarijního řádu Úřadem. Požadavky na jejich obsah, včetně podrobností

k zajištění havarijní připravenosti, stanoví prováděcí předpis.



(8) Úřad si může vyžádat doplnění dokumentace. Doklady podle odstavce 3

písm. a) a b) nemusí být předkládány, pokud bylo žadateli v rámci

předcházejícího povolovacího řízení přiděleno evidenční číslo a

nedošlo-li ke změně skutečností uvedených v těchto dokladech. V tomto

případě žadatel připojí k žádosti pouze čestné prohlášení, ve kterém

uvede, že v dokladech požadovaných podle odstavce 3 písm. a) a b)

nedošlo ke změně.



§ 14



(1) Úřad postupuje ve správním řízení nezávisle na řízení jiného

správního úřadu. Žadatel je jediným účastníkem řízení.



(2) Úřad rozhodne o povolení po ověření, že žadatel splnil všechny

podmínky stanovené tímto zákonem a prováděcími předpisy.



(3) Od zahájení řízení pro vydání povolení k jednotlivým činnostem Úřad

rozhodne ve lhůtě



a) do čtyř měsíců pro povolení k umístění jaderného zařízení nebo velmi

významného zdroje ionizujícího záření,



b) do jednoho roku pro povolení k výstavbě jaderného zařízení nebo

významného nebo velmi významného zdroje ionizujícího záření,



c) do šesti měsíců pro povolení k prvnímu zavážení jaderného paliva do

reaktoru podle § 9 odst. 1 písm. c), pro ostatní etapy uvádění do

provozu do deseti dnů,



d) do 24 hodin pro povolení podle § 9 odst. 1 písm. e); postup při

předkládání a posuzování požadované dokumentace stanoví prováděcí

předpis,



e) do 90 dnů pro ostatní povolení k jednotlivým činnostem.



(4) Povolení je zároveň souhlasem vyžadovaným podle zvláštního

zákona.^8)



(5) Povolení k činnostem podle § 9 odst. 1 písm. i), n) a r) vzniká též

marným uplynutím lhůty a způsobem podle § 28 až 30 zákona o volném

pohybu služeb.



§ 15



Náležitosti povolení



(1) V rozhodnutí o vydání povolení Úřad



a) uvede identifikaci žadatele a přidělené evidenční číslo,



b) vymezí předmět a rozsah povolované činnosti,



c) stanoví podmínky provozování a ukončení povolované činnosti potřebné

z hlediska jaderné bezpečnosti, radiační ochrany a fyzické ochrany a po

projednání s s příslušným krajským úřadem a dotčenými obecními úřady

obcí s rozšířenou působností podmínky havarijní připravenosti,



d) uvede dobu, na kterou se povolení vydává; povolení podle § 9 odst. 1

písm. b), e), f), h), i), n), r) a s) Úřad vydává na dobu neurčitou.



(2) Součástí povolovacího výroku je schválení dokumentace, pokud je to

vyžadováno v příloze tohoto zákona. Jedním rozhodnutím může Úřad

povolit více činností, které se opakují nebo na sebe navazují nebo

spolu souvisí.



§ 16



Změna, zrušení a zánik povolení



(1) Bez předchozího povolení Úřadu nesmějí být provedeny žádné změny

zařízení ani jiné technické nebo organizační změny důležité z hlediska

zajištění jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, fyzické ochrany nebo

havarijní připravenosti. Změny ovlivňující vnější havarijní plán lze

provést pouze po dohodě s příslušným krajským úřadem a dotčenými

obecními úřady obcí s rozšířenou působností.



(2) Povolení není třeba k provedení neodkladných zásahů směřujících k

odvrácení radiační nehody anebo k odstranění jejích následků. Provedení

zásahu je třeba neprodleně a prokazatelně oznámit Úřadu.



(3) Úřad může podmínky stanovené povolením změnit, změní-li se

okolnosti důležité z hlediska jaderné bezpečnosti, radiační ochrany,

fyzické ochrany nebo havarijní připravenosti, za nichž bylo povolení

vydáno, nebo na žádost osoby, která obdržela povolení. Podmínky

povolení ovlivňující vnější havarijní plán mohou být stanoveny a

změněny pouze po dohodě s příslušným krajským úřadem a dotčenými

obecními úřady obcí s rozšířenou působností.



(4) V případě, že držitel povolení poruší své povinnosti stanovené

tímto zákonem nebo jinými předpisy nebo podmínky stanovené v povolení

Úřadu, může Úřad omezit nebo pozastavit výkon povolené činnosti.



(5) Úřad zruší povolení, jestliže jeho držitel



a) přestane splňovat podmínky rozhodné pro jeho vydání nebo neplní-li

své povinnosti stanovené tímto zákonem nebo neodstraní-li nedostatky

zjištěné Úřadem ve lhůtách jím stanovených,



b) o zrušení písemně požádá a prokáže, že zajistil jadernou bezpečnost

a radiační ochranu.



(6) Povolení zaniká



a) u fyzických osob smrtí nebo prohlášením za mrtvého,



b) dnem zániku právnické osoby, která je držitelem povolení,



c) v případě povolení podle § 9 odst. 1 písm. a), c), d), g), j) až m),

o) a p) uplynutím doby, na kterou bylo uděleno,



d) rozhodnutím Úřadu o zrušení povolení.



(7) Držitel povolení je před zánikem povolení povinen se souhlasem

Úřadu smluvně zajistit právního nástupce nebo výkon bezpečného ukončení

činností souvisejících s využíváním jaderné energie nebo činností

vedoucích k ozáření.



§ 17



Všeobecné povinnosti držitelů povolení



(1) Držitel povolení podle § 9 odst. 1 je povinen, kromě ostatních

povinností stanovených zákonem,



a) zajistit jadernou bezpečnost, přičemž odpovědnost za zajištění

jaderné bezpečnosti nelze přenést na jinou osobu, radiační ochranu,

fyzickou ochranu a havarijní připravenost, včetně jejího ověřování, v

rozsahu odpovídajícím pro jednotlivá povolení,



b) soustavně a komplexně hodnotit naplňování podmínek stanovených v § 4

z hlediska stávající úrovně vědy a techniky a zajišťovat uplatnění

výsledků hodnocení v praxi,



c) dodržovat podmínky povolení vydané Úřadem, postupovat v souladu se

schválenou dokumentací a vyšetřit bezodkladně každé porušení těchto

podmínek nebo postupů a přijmout opatření k nápravě a zabránění

opakování takové situace. Všechny případy, kdy byl některý z limitů

ozáření nebo limitů bezpečného provozu jaderného zařízení překročen

nebo porušen, bezodkladně oznámit Úřadu,



d) dodržovat technické a organizační podmínky bezpečného provozu

jaderných zařízení, zdrojů ionizujícího záření a pracovišť s nimi,

stanovené prováděcími předpisy, schválený program zabezpečování jakosti

a dodržovat zvláštní požadavky na jednotnost a správnost měření a

měřidel v rozsahu stanoveném prováděcím předpisem,



e) poskytovat potřebnou součinnost pro výkon kontrolní činnosti Úřadu

podle § 39 a poskytnout součinnost osobám přibraným Úřadem za účelem

posouzení odborných otázek souvisejících s výkonem kontroly,



f) podílet se na zajišťování celostátní radiační monitorovací sítě v

rozsahu stanoveném nařízením vlády podle § 19 odst. 3,



g) uvádět do oběhu pouze zdroje ionizujícího záření označené

předepsaným způsobem a s odpovídající dokumentací a v typově

schválených transportních obalech,



h) umožnit nakládání s jaderným materiálem, radioaktivními odpady a

zdroji ionizujícího záření pouze osobám oprávněným a nakládat s nimi

podle tohoto zákona,



i) zajistit výkon stanovených činností pouze osobami splňujícími

podmínky zvláštní odborné způsobilosti a zdravotně a psychicky

způsobilými a zajistit výkon citlivé činnosti podle § 2a osobou

bezpečnostně způsobilou podle zvláštního právního předpisu^1c),



j) oznamovat bezodkladně Úřadu každou změnu nebo událost důležitou z

hlediska jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, fyzické ochrany,

nakládání s jadernými materiály, havarijní připravenosti a změnu všech

skutečností rozhodných pro vydání povolení,



k) poskytovat veřejnosti informace o zajištění jaderné bezpečnosti a

radiační ochrany, které nejsou předmětem státního, služebního ani

obchodního tajemství,



l) bez zbytečného odkladu informovat Úřad o zahájení insolvenčního

řízení,



m) zajistit technickou bezpečnost vybraných zařízení v provozu v

souladu s prováděcím právním předpisem.



(2) Držitel povolení je povinen předložit Úřadu ke schválení



a) dokumentaci uvedenou v příloze tohoto zákona a programy zabezpečení

jakosti podle § 4 odst. 7,



b) v povolení stanovené programy uvádění do provozu a vyřazování z

provozu a nestandardní programy nebo testy mající vliv na jadernou

bezpečnost,



c) v povolení stanovené programy pro přepravu, skladování, zavážení a

výměnu jaderného paliva a činností s tím souvisejících,



d) seznam pracovních činností důležitých z hlediska jaderné

bezpečnosti, požadavky na kvalifikaci, odbornou přípravu a způsob

jejího ověřování,



e) zařazení jaderného zařízení a jaderných materiálů do příslušné

kategorie z hlediska fyzické ochrany,



f) vnitřní havarijní plán a havarijní řád,



g) změny dokumentace podle písmen a) až f).



(3) Držitel povolení předkládá Úřadu návrh na stanovení zóny

havarijního plánování a na vymezení kontrolovaného pásma.



§ 18



Povinnosti z hlediska jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, fyzické

ochrany a havarijní připravenosti



(1) Držitel povolení je dále povinen



a) sledovat, měřit, hodnotit, ověřovat a zaznamenávat veličiny,

parametry a skutečnosti důležité z hlediska jaderné bezpečnosti,

radiační ochrany, fyzické ochrany a havarijní připravenosti v rozsahu

stanoveném prováděcími předpisy,



b) vést evidenci a provádět kontrolu jaderných materiálů a dokumenty o

tom archivovat a ohlašovat Úřadu způsobem stanoveným prováděcím

předpisem a ohlašovat Úřadu výsledky fyzické inventury a materiálové

bilance jaderných materiálů a každou změnu v evidenci jaderných

materiálů,



c) vést a uchovávat evidenci zdrojů ionizujícího záření, objektů,

materiálů, činností, veličin a parametrů a dalších skutečností

důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, fyzické

ochrany a havarijní připravenosti a evidované údaje předávat Úřadu

způsobem stanoveným prováděcím předpisem,



d) omezovat produkci radioaktivních odpadů a vyhořelého jaderného

paliva na nezbytnou míru,



e) vypracovávat a předávat právnické osobě oprávněné k ukládání

radioaktivních odpadů podle § 26 údaje o krátkodobé a dlouhodobé tvorbě

radioaktivních odpadů, vyhořelého jaderného paliva a další podklady pro

stanovení výše a způsobu odvádění prostředků na jaderný účet,



f) vést evidenci radioaktivních odpadů podle druhů odpadů takovým

způsobem, aby byly zřejmé všechny charakteristiky důležité pro

zajištění bezpečného nakládání s nimi,



g) umožnit vstup a poskytovat potřebnou součinnost pro výkon kontrolní

činnosti inspektorům Mezinárodní agentury pro atomovou energii a

inspektorům Evropské komise^42) podle § 39 odst. 4,



h) pro zajištění vyřazování jaderného zařízení nebo pracoviště III.

nebo IV. kategorie z provozu, pokud odhad celkových nákladů na

vyřazování ověřený Správou úložišť radioaktivních odpadů (dále jen

"Správa") přesáhne 300 000 Kč, vytvářet rovnoměrně rezervu^10) tak, aby

peněžní prostředky vedené na vázaném účtu byly k dispozici pro potřeby

přípravy a realizace vyřazování z provozu v potřebném čase a výši v

souladu s Úřadem schváleným návrhem k vyřazování. V případě, že odhad

celkových nákladů na vyřazování přesáhne 1 mld. Kč, je držitel povolení

povinen ukládat peněžní prostředky ve výši této rezervy na vázaný účet

u banky v České republice. Výnosy prostředků vázaného účtu jsou příjmem

tohoto vázaného účtu. Rezerva je výdajem na dosažení, zajištění a

udržení příjmu.^10) Prováděcí právní předpis stanoví způsob tvorby

rezervy. Peněžní prostředky vedené na vázaném účtu lze použít pouze na

přípravu a realizaci vyřazování z provozu, čerpání těchto prostředků

podléhá schválení Správou. Povinnost tvorby rezervy na vyřazování z

provozu se nevztahuje na organizační složky státu^11) a státní

příspěvkové organizace,^11a) veřejné vysoké školy,^11b) organizační

složky a příspěvkové organizace zřizované územními samosprávnými

celky,^11c)



i) zajistit soustavný dohled nad dodržováním jaderné bezpečnosti,

radiační ochrany, fyzické ochrany a havarijní připravenosti, včetně

ověřování havarijní připravenosti,



j) zajistit pro pracovníky kategorie A vstupní preventivní lékařské

prohlídky a nejméně jednou ročně periodické preventivní lékařské

prohlídky a v případech, kdy podle posouzení ozáření Úřadem došlo k

překročení limitů ozáření, zajistit mimořádnou preventivní lékařskou

prohlídku a následnou preventivní lékařskou prohlídku,^11d) pokud je

Úřadem doporučena, a dále pro zaměstnance, kteří vykonávají činnosti

mající bezprostřední vliv na jadernou bezpečnost, zajistit ověřování

psychické způsobilosti. Náklady preventivních lékařských prohlídek

hradí zaměstnavatel, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.

Držitel povolení je dále povinen pravidelně informovat poskytovatele

pracovnělékařských služeb o obdržených osobních dávkách pracovníků,



k) zajistit těhotným nebo kojícím ženám pracujícím v kontrolovaném

pásmu podmínky zajišťující pro plod nebo kojence stejný stupeň radiační

ochrany jako pro každého jednotlivce z obyvatelstva,



l) ověřovat bezpečnostní způsobilost způsobem podle zvláštního právního

předpisu^1c) u osob vykonávajících citlivé činnosti podle § 2a a

ověřovat bezúhonnost zaměstnanců a osob nakládajících s jaderným

materiálem I. a II. kategorie, zajišťujících fyzickou ochranu jaderných

zařízení a jaderných materiálů, vstupujících bez doprovodu do vnitřního

prostoru jaderných zařízení a zajistit, aby jen tyto osoby vykonávaly,

řídily a kontrolovaly uvedené činnosti a vstupovaly do vnitřního a

chráněného prostoru jaderného zařízení,



m) ověřovat bezúhonnost zaměstnanců a osob nakládajících s jaderným

materiálem III. kategorie nebo vstupujících bez doprovodu do střeženého

a chráněného prostoru jaderného zařízení a zajistit, aby jen tyto osoby

vykonávaly uvedené činnosti a vstupovaly do střeženého a chráněného

prostoru jaderného zařízení,



n) pozastavit oprávnění nakládat s jaderným materiálem nebo vstupovat

do jaderného zařízení zaměstnanci okamžikem, kdy se dozví, že bylo

proti němu zahájeno trestní řízení pro trestný čin spáchaný z

nedbalosti, spáchaný v souvislosti s vykonávanou činností, nebo pro

trestný čin spáchaný úmyslně,



o) zajistit systém vzdělávání a ověřování způsobilosti zaměstnanců

podle významu jimi vykonávané práce,



p) předávat Úřadu a Evropské komisi údaje požadované tímto zákonem a

předpisy Evropské unie; okruh údajů, způsob a formu předávání stanoví

prováděcí právní předpis,



r) vybavit radiační pracovníky kategorie A, kteří pracují v

kontrolovaném pásmu jiného držitele povolení, osobními radiačními

průkazy vydanými Úřadem a pravidelně aktualizovat údaje v nich uvedené

v rozsahu a způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem,



s) zajistit a udržovat odpovídající finanční a lidské zdroje potřebné k

plnění povinností souvisejících s jadernou bezpečností jaderného

zařízení.



(2) Zvláštní odbornou způsobilostí se pro účely tohoto zákona rozumí



a) odborná schopnost fyzických osob ověřená státní zkušební komisí

vyžadovaná pro činnosti, které mají bezprostřední vliv na jadernou

bezpečnost jaderných zařízení. Státní zkušební komisi ustavuje a jejího

předsedu a členy jmenuje předseda Úřadu,



b) odborná schopnost fyzických osob ověřená odbornou zkušební komisí

Úřadu vyžadovaná pro vykonávání činností zvláště důležitých z hlediska

radiační ochrany stanovených prováděcím předpisem.



(3) Činnosti, které mají bezprostřední vliv na jadernou bezpečnost,

mohou vykonávat pouze fyzické osoby zdravotně a psychicky způsobilé, se

zvláštní odbornou způsobilostí a kterým byla Úřadem na žádost držitele

povolení udělena oprávnění k daným činnostem.



(4) Vykonávat činnosti zvláště důležité z hlediska radiační ochrany

stanovené prováděcím předpisem mohou pouze fyzické osoby, jejichž

znalost zásad a postupů radiační ochrany byla ověřena odbornou zkušební

komisí Úřadu a kterým bylo Úřadem vydáno oprávnění k dané činnosti.



(5) Činnosti, které mají bezprostřední vliv na jadernou bezpečnost, a

činnosti zvláště důležité z hlediska radiační ochrany, požadavky na

kvalifikaci, odbornou přípravu, způsob jejich ověřování a udělování

oprávnění pro osoby oprávněné vykonávat činnosti podle odstavců 3 a 4

(dále jen "vybraní pracovníci") stanoví prováděcí předpis.



(6) Držitel povolení, který provozuje kontrolované pásmo, ve kterém

pracují i pracovníci kategorie A jiného držitele povolení, kontroluje

před započetím prací jejich osobní radiační průkaz a doplňuje do něj

údaje v rozsahu a způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem.".



(7) Při uznávání odborné kvalifikace pro výkon činností, pro které

tento zákon vyžaduje zvláštní odbornou způsobilost, postupuje podle

zákona o uznávání odborné kvalifikace^6a). Rozhodnutí Úřadu o uznání

odborné kvalifikace je dokladem o zvláštní odborné způsobilosti podle

tohoto zákona.



§ 19



Povinnosti pro případ vzniku radiační nehody



(1) Držitel povolení je povinen v rozsahu a způsobem stanoveným

vnitřním havarijním plánem schváleným Úřadem



a) neprodleně vyrozumět v souladu se zvláštním právním předpisem^11e)

příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností, Úřad a další

dotčené orgány uvedené ve vnitřním havarijním plánu o vzniku nebo

podezření na vznik radiační havárie,



b) neprodleně zajistit při vzniku radiační havárie varování

obyvatelstva v zóně havarijního plánování,



c) neprodleně zajistit likvidaci následků radiační nehody v prostorách,

kde provozuje svoji činnost, a realizovat opatření pro ochranu

zaměstnanců a dalších osob před účinky ionizujícího záření,



d) zajistit monitorování ozáření zaměstnanců a dalších osob a úniků

radionuklidů a ionizujícího záření do životního prostředí,



e) informovat dotčené orgány zejména o výsledcích svého monitorování, o

skutečném a očekávaném vývoji situace, o opatřeních přijatých na

ochranu zaměstnanců a obyvatel, o opatřeních přijatých k likvidaci

radiační nehody a o skutečném a očekávaném ozáření osob,



f) kontrolovat a usměrňovat ozáření zaměstnanců a osob podílejících se

na likvidaci radiační nehody v prostorách, kde provozuje svoji činnost,



g) spolupracovat při likvidaci následků radiační nehody svého zařízení,



h) podílet se při vzniku radiační havárie na činnosti celostátní

radiační monitorovací sítě.



(2) Držitel povolení k přepravám podle § 9 odst. 1 písm. m) je dále

povinen v rozsahu a způsobem stanoveným havarijním řádem schváleným

Úřadem



a) neprodleně vyrozumět v souladu se zvláštním právním předpisem^11e)

místně příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností, Úřad a další

dotčené orgány uvedené v havarijním řádu o vzniku nebo podezření na

vznik radiační havárie,



b) neprodleně realizovat při vzniku radiační nehody opatření pro

ochranu osob zajišťujících přepravu před účinky ionizujícího záření,



c) neprodleně informovat dotčené orgány zejména o výsledcích svého

monitorování, o skutečném a očekávaném vývoji situace, o opatřeních

přijatých na ochranu osob zajišťujících přepravu, o opatřeních

přijatých k likvidaci radiační havárie a o skutečném a očekávaném

ozáření osob,



d) kontrolovat a podílet se na usměrňování ozáření osob zajišťujících

přepravu a podílejících se na likvidaci radiační nehody,



e) spolupracovat při likvidaci následků radiační havárie svého

zařízení.



(3) Dále je držitel povolení povinen předat příslušnému krajskému úřadu

a dotčeným obecním úřadům obcí s rozšířenou působností podklady pro

vypracování vnějšího havarijního plánu, spolupracovat s ním na

zajištění havarijní připravenosti zóny havarijního plánování, v rozsahu

stanoveném v nařízení vlády k zóně havarijního plánování a na vrub

svých nákladů^12) se finančně podílet na zajištění činnosti celostátní

radiační monitorovací sítě, na vybavení obyvatelstva v zóně havarijního

plánování příslušných zařízení nebo pracovišť antidoty, na zajištění

tiskové a informační kampaně k zajištění připravenosti obyvatelstva pro

případy radiační havárie, na zajištění systému vyrozumění dotčených

orgánů v rozsahu a způsobem stanoveným vnitřním havarijním plánem, na

zajištění systému varování obyvatelstva v jejich okolí a je povinen

podílet se na likvidaci následků radiační havárie v zóně havarijního

plánování.



§ 20



Povinnosti při přepravě a dopravě jaderných položek a radioaktivních

látek



(1) Držitel povolení podle § 9 odst. 1 písm. m) nebo osoba předávající

radioaktivní látky k přepravě, uvedená jako odesílatel v přepravních

dokladech, (dále jen "přepravce") je povinna



a) přesvědčit se, že příjemce je oprávněn k nakládání s jaderným

materiálem nebo radioaktivní látkou podle tohoto zákona,



b) zabezpečit přepravu a dopravu jaderných materiálů a prováděcím

předpisem stanovených radioaktivních látek způsobem podle prováděcího

předpisu a v souladu s požadavky stanovenými ve zvláštních

předpisech,13)



c) předávat k dopravě jaderné materiály a prováděcím předpisem

stanovené radioaktivní látky jen v obalových souborech typově

schválených Úřadem podle tohoto zákona,



d) zajistit, aby během přepravy a dopravy únik radionuklidů ani ozáření

osob nepřekročily limity a směrné hodnoty stanovené v prováděcím

předpise, a zajistit fyzickou ochranu přeprav jaderných materiálů v

souladu s prováděcím předpisem.



(2) Přepravce nebo držitel povolení podle § 9 odst. 1 písm. i), j), k),

l), o) nebo p) zajistí, aby osoba, která provádí dopravu, předložila

celnímu úřadu při provádění dohledu^13a) nebo při provádění kontrolní

činnosti při dopravě



a) jaderných položek, radioaktivních látek nebo radioaktivních odpadů,

ověřenou kopii příslušného povolení Úřadu, pokud je vyžadováno, a

ohlásila jejich vstup nebo výstup z území České republiky celnímu

úřadu,



b) radioaktivních látek nebo radioaktivních odpadů v rámci Evropské

unie kromě dokladů podle písmene a) písemné prohlášení příjemce

radioaktivních látek nebo radioaktivních odpadů,^13b) potvrzené

kompetentním orgánem státu příjemce,



c) jaderných materiálů, vybraných položek a radioaktivních látek

vyvážených přes území České republiky z území Evropské unie kromě

dokladů podle písmen a) a b) ověřenou kopii platného povolení státu, do

něhož mají být jaderné materiály, vybrané položky nebo radioaktivní

látky vyvezeny,



d) při mezinárodních přepravách radioaktivních odpadů podle § 9 odst. 1

písm. p) kromě dokladů podle písmen a), b) a c) formuláře požadované

zvláštním právním předpisem.^13c)

Údaje uvedené v těchto dokladech v případě jaderných položek celní

úřady neprodleně oznámí Úřadu; v případě radioaktivních látek nebo

radioaktivních odpadů celní úřady oznámí Úřadu požadované údaje

souhrnně jednou měsíčně.



(3) Jsou-li dováženy na území členského státu Evropské unie nebo

vyváženy z území členského státu Evropské unie radioaktivní látky nebo

radioaktivní odpady, jejichž příjemce nebo odesílatel má sídlo nebo

bydliště v České republice, podává se celní prohlášení na propuštění do

příslušného režimu^13d) u celního úřadu se sídlem v České republice.



(4) Zjistí-li celní úřady nedostatky v činnosti u osob kontrolovaných

podle odstavce 2, jsou povinny přepravované jaderné položky,

radioaktivní látky nebo radioaktivní odpady zadržet a o této

skutečnosti neprodleně informovat Úřad.



§ 21



Používání nevýznamných a drobných zdrojů ionizujícího záření



(1) Povolení k nakládání se zdroji ionizujícího záření podle § 9 odst.

1 písm. i) není třeba k používání nevýznamných nebo typově schválených

drobných zdrojů ionizujícího záření, pokud se uskutečňuje v souladu s

návodem k použití těchto zdrojů schváleným Úřadem při jejich typovém

schválení.



(2) Ten, kdo používá typově schválené drobné zdroje (dále jen

"ohlašovatel"), je povinen nejpozději den před zahájením této činnosti

ohlásit Úřadu



a) identifikaci ohlašovatele,



b) specifikaci používaných zdrojů ionizujícího záření a jejich počet,



c) objekt, kde budou zdroje umístěny,



d) předpokládaný způsob likvidace zdrojů ionizujícího záření.



(3) Povolení k nakládání se zdroji ionizujícího záření podle § 9 odst.

1 písm. i) ani ohlášení podle odstavce 2 není třeba, pokud se jedná o

jednotlivé úkony a práce se zdroji v rámci povoleného nebo ohlášeného

nakládání se zdroji ionizujícího záření.



§ 22



Povinnosti ohlašovatele



Ohlašovatel je povinen



a) používat zdroje ionizujícího záření pouze v souladu s návodem k

použití schváleným Úřadem v rámci typového schvalování podle § 23,



b) oznamovat Úřadu každou změnu v údajích uvedených v § 21,



c) prověřit každé porušení tohoto zákona a prováděcích předpisů a

přijmout opatření k nápravě,



d) zajistit bezpečné ukončení činností,



e) vést a uchovávat evidenci zdrojů ionizujícího záření a evidované

údaje předávat Úřadu způsobem stanoveným prováděcím předpisem,



f) poskytovat potřebnou součinnost pro výkon kontrolní činnosti Úřadu.



§ 23



Typové schválení



(1) Obalové soubory pro přepravu, skladování nebo ukládání jaderného

materiálu a radioaktivních látek stanovených prováděcím právním

předpisem smějí být používány, pouze pokud byly typově schváleny

Úřadem. Zdroje ionizujícího záření stanovené prováděcím právním

předpisem smějí být uváděny na trh, pokud byly typově schváleny Úřadem.

Posouzení shody výrobků postupy podle zvláštního právního předpisu^13e)

nahrazuje typové schválení Úřadem a takto posouzené výrobky se považují

za typově schválené podle tohoto zákona, pokud zvláštní právní

předpis^13e) nestanoví jinak; toto se netýká obalových souborů pro

přepravu, skladování nebo ukládání jaderného materiálu a radioaktivních

látek stanovených prováděcím právním předpisem.



(2) Úřad zahájí řízení o typovém schválení podle odstavce 1 na žádost

výrobce nebo u dovážených zařízení na žádost dovozce, a to dnem, kdy

Úřadu byla doručena žádost. Úřad rozhodne o žádosti o typové schválení

obalového souboru pro přepravu nebo skladování jaderného materiálu a

radioaktivní látky stanovené prováděcím předpisem ve lhůtě do 12 měsíců

od zahájení řízení. V ostatních případech do 90 dnů od zahájení řízení.

Náležitosti žádosti, doklady, které je nutno k žádosti doložit, a

způsob schválení stanoví prováděcí předpis.



(3) U výrobků určených prováděcím předpisem je součástí podkladů pro

rozhodnutí Úřadu o typovém schválení dokumentace zkoušek, které se

provádějí na náklad žadatele u právnických osob, které určí Úřad.



(4) Výrobce zařízení podle odstavce 1, vyráběných za účelem jejich

uvedení do oběhu, je povinen je vyrábět podle Úřadem schváleného typu,

ověřovat shodu vlastností a parametrů jednotlivých výrobků se

schváleným typem a dokládat ji v rozsahu a způsobem stanoveným Úřadem v

rozhodnutí o typovém schválení zařízení nebo v prováděcím předpise.



(5) Dovozce zařízení podle odstavce 1 je povinen dovážet pouze Úřadem

schválené typy. Dovozce, nebo osoba uvádějící toto zařízení do oběhu,

je povinen zajistit ověřování shody vlastností a parametrů jednotlivých

výrobků se schváleným typem a dokládat ji v rozsahu a způsobem

stanoveným Úřadem v rozhodnutí o typovém schválení zařízení nebo v

prováděcím předpise.



(6) Nevýznamné a drobné zdroje ionizujícího záření a obalové soubory

typu B(U)^13f) pro přepravu radioaktivních látek, které byly schváleny

obdobným způsobem v členských státech Evropské unie, se považují za

typově schválené podle tohoto zákona.



HLAVA ČTVRTÁ



NAKLÁDÁNÍ S RADIOAKTIVNÍMI ODPADY



§ 24



(1) Každý, kdo nakládá s radioaktivními odpady, je povinen brát v úvahu

všechny jejich fyzikální, chemické a biologické vlastnosti, které by

mohly bezpečnost nakládání s nimi ovlivnit.



(2) Vlastník radioaktivních odpadů, případně jiná fyzická nebo

právnická osoba, která nakládá s věcí vlastníka tak, že při její

činnosti vznikají radioaktivní odpady, (dále jen "původce") nese

veškeré náklady spojené s jejich nakládáním od jejich vzniku až po

jejich uložení, včetně monitorování úložišť radioaktivních odpadů po

jejich uzavření a potřebných výzkumných a vývojových prací. Smluvní

převod práva k nakládání s radioaktivními odpady nebo jejich

vlastnictví musí mít písemnou formu.



(3) Do doby, než vyhořelé nebo ozářené jaderné palivo jeho původce nebo

Úřad prohlásí za radioaktivní odpad, se na nakládání s ním, kromě

požadavků vyplývajících z jiných ustanovení tohoto zákona, vztahují

také požadavky jako na radioaktivní odpady. Vlastník vyhořelého nebo

ozářeného jaderného paliva je povinen nakládat s ním tak, aby nebyla

ztížena možnost jeho další úpravy.



(4) Na nakládání s radioaktivními odpady se nevztahuje zákon o

odpadech.^14) Podrobnosti pro nakládání s radioaktivními odpady stanoví

prováděcí předpis.



(5) Osoba, která žádá Úřad o povolení činnosti podle § 9 odst. 1, při

níž mají vznikat radioaktivní odpady, se zaeviduje u Správy jako

budoucí původce radioaktivních odpadů; uvede údaje nutné k její

jednoznačné identifikaci, jde-li o právnickou osobu, též údaje k

identifikaci členů statutárního orgánu, a dále údaje o činnosti, která

má být povolena, a o předpokládaném druhu a množství radioaktivních

odpadů, které mají vznikat. Údaje z evidence jsou uchovávány po dobu 5

let po ukončení placení odvodů podle § 27.



§ 25



Stát ručí za podmínek stanovených tímto zákonem za bezpečné ukládání

všech radioaktivních odpadů, včetně monitorování a kontroly úložišť i

po jejich uzavření.



§ 26



(1) Pro zajišťování činností spojených s ukládáním radioaktivních

odpadů Ministerstvo průmyslu a obchodu zřizuje Správu jako organizační

složku státu. Správa vykonává příslušné činnosti na základě povolení

podle § 9 odst. 1. V případě jejího zrušení přecházejí práva a závazky

Správy na zřizovatele.



(2) Činnosti Správy jsou financovány z prostředků zúročitelného účtu

vedeného u České národní banky (dále jen "jaderný účet"). Ministerstvo

financí spravuje jaderný účet, který je součástí účtů státních

finančních aktiv a pasiv, o jejichž použití rozhoduje vláda.^15)

Prostředky jaderného účtu lze použít pouze pro účely podle tohoto

zákona.



(3) Předmětem činnosti Správy je



a) příprava, výstavba, uvádění do provozu, provoz a uzavření úložišť

radioaktivních odpadů a monitorování jejich vlivu na okolí,



b) nakládání s radioaktivními odpady,



c) úprava vyhořelého nebo ozářeného jaderného paliva do formy vhodné

pro uložení nebo následné využití,



d) vedení evidence převzatých radioaktivních odpadů a jejich původců,



e) správa odvodů podle § 27,



f) vypracování návrhů na stanovení odvodů plátců na jaderný účet,



g) zajištění a koordinace výzkumu a vývoje v oblasti nakládání s

radioaktivními odpady,



h) kontrola rezervy držitelů povolení na vyřazování jejich zařízení z

provozu a schvalování čerpání peněžních prostředků této rezervy,



i) poskytování služeb v oblasti nakládání s radioaktivními odpady,



j) nakládání s radioaktivními odpady, které byly dopraveny na území

České republiky ze zahraničí a nelze je vrátit,



k) zajišťování prozatímní správy^16) u radioaktivních odpadů v

případech, kdy podle zvláštního zákona^17) připadly do vlastnictví

státu; jde-li o věci nalezené, opuštěné nebo skryté,^18) je Správa

příslušná i k jejich přijetí namísto státního orgánu určeného zvláštním

zákonem,^19)



l) správa radioaktivních látek zajištěných podle zvláštního

zákona,^19a)



m) poskytování příspěvků obcím podle § 27.



(4) Svou činnost vykonává Správa na základě vládou schváleného statutu,

rozpočtu a ročního, tříletého a dlouhodobého plánu činnosti. Činnost

podle odstavce 3 písm. a), b) a c) Správa zajišťuje především výběrem

dodavatelů na základě hodnocení zajištění jaderné bezpečnosti, radiační

ochrany a ekonomické výhodnosti, činnost podle odstavce 3 písm. i)

Správa vykonává pouze v souvislosti s jinými svými činnostmi.



(5) Ministerstvo financí převádí prostředky z jaderného účtu na

samostatný účet Správy podle vládou schváleného plánu činnosti a

rozpočtu Správy.



(6) Správa vykonává právo hospodaření s majetkem státu a účtuje o něm

ve svém účetnictví.^20) Svůj majetek Správa nemá. Správa neodpisuje

investiční majetek, netvoří rezervy a opravné položky.



(7) Při zadávání zakázek se Správa řídí zvláštním zákonem.^21)



(8) Prostředky Správy jsou předmětem ročního zúčtování k jadernému

účtu. Příjem z vlastní činnosti Správa převádí na jaderný účet a je

oprávněna zprostředkovat platby v jeho prospěch.



(9) Statut Správy v souladu s § 27 stanoví způsob finančního zúčtování

k jadernému účtu, další podrobnosti o hospodaření a vymezí majetek, k

němuž má Správa právo hospodaření při svém zřízení.



(10) Správa vytváří fond kulturních a sociálních potřeb podle

zvláštního předpisu.^22)



§ 27



(1) Příjmy jaderného účtu jsou zejména



a) prostředky získané od původců radioaktivních odpadů,



b) úroky z jaderného účtu,



c) výnosy z operací s prostředky jaderného účtu na finančním trhu,



d) příjmy Správy a platby zprostředkované Správou,



e) dotace, dary, granty a jiné příjmy.



(2) Původci jsou povinni odvádět na vrub svých nákladů^12) prostředky

ke krytí nákladů na uložení radioaktivních odpadů, které jim vznikly

nebo vzniknou, a s tím spojených činností Správy. Tyto prostředky se

shromažďují na jaderném účtu formou odvodů. Nestanoví-li tento zákon

jinak, postupuje se při správě odvodů podle daňového řádu.



(3) Výše odvodů se stanoví na základě předpokládaných nákladů na

činnosti zajišťované Správou a podílu jednotlivých původců na celkovém

vzniku radioaktivních odpadů ve vztahu k jednotlivým činnostem Správy s

předstihem tří let ve vazbě na roční, tříletý a dlouhodobý plán

činnosti Správy.



(4) Odvody podle odstavců 2 a 3 se platí



a) zálohově měsíčně ze základu odvodu, kterým je u původců

provozujících jaderné elektrárny roční výroba elektrické energie měřená

na svorkách generátoru a u původců provozujících výzkumné jaderné

reaktory s odvodem tepla vyšším než 0,1 megawatthodiny roční výroba

tepelné energie; výše zálohy se odvozuje z výroby v daném měsíci a

sazby odvodu stanovené nařízením vlády,



b) jednorázově původci neuvedenými v písmeni a) (dále jen „původci

malého množství radioaktivních odpadů“), a to ve výši stanovené

nařízením vlády podle podmínek pro přijetí radioaktivních odpadů k

uložení nebo skladování (§ 31); výše odvodu se každoročně zvyšuje,

nejvýše však o 7 % oproti roku bezprostředně předcházejícímu; původci

malého množství radioaktivních odpadů platí odvod při převzetí

radioaktivních odpadů Správou s tím, že odvod za radioaktivní odpad

nesplňující podmínky k uložení nebo skladování stanoví Správa

přiměřeně.



(5) Přiznání k odvodu podle odstavce 4 písm. a) se podává Správě na

jejím tiskopisu do 31. ledna následujícího roku.



(6) Zůstatky jaderného účtu vedeného ve státních finančních aktivech

mohou být investovány na finančním trhu výhradně do likvidních

dluhopisů státu, České národní banky, dluhopisů se státními zárukami,

případně do cenných papírů emitentů, kteří mají stupeň ohodnocení

některou společností podle výběru Ministerstva financí minimálně na

úrovni České republiky. Finanční investování může Ministerstvo financí

zajišťovat prostřednictvím jiných osob. Na způsob investování a jeho

výnosnost dohlíží Ministerstvo financí.



(7) Výši a způsob odvádění prostředků na jaderný účet, zejména základ

odvodu, sazbu odvodu, odvodové období, splatnost odvodu, podání

přiznání odvodu a zálohy na odvod a způsob jejich správy, včetně

způsobu evidence dle plátců, pravidla, podle kterých bude umožněno

původcům malého množství radioaktivních odpadů splatit odvod úhradou

nákladů na jejich uložení ve prospěch jaderného účtu prostřednictvím

Správy, stanoví vláda nařízením.



(8) V případě, kdy dojde k bezpečnému zneškodnění radioaktivních odpadů

tak, že náklady Správy na činnosti související s odpady daného původce

nedosáhnou předpokládané výše a původce ukončil činnosti, při kterých

mu radioaktivní odpady vznikaly, vláda při schvalování rozpočtu Správy

rozhodne o refundaci nespotřebovaných prostředků tomuto původci.



(9) Příspěvek z jaderného účtu náleží obci, na jejímž katastrálním

území je



a) stanoveno průzkumné území pro zvláštní zásah do zemské kůry k

ukládání radioaktivních odpadů v podzemních prostorech^41),



b) stanoveno chráněné území pro zvláštní zásah do zemské kůry k

ukládání radioaktivních odpadů v podzemních prostorech^3), nebo



c) povoleno provozování úložiště radioaktivních odpadů.



(10) Obci, které náleží v kalendářním roce příspěvek podle odstavce 9

písm. a) nebo c), příspěvek podle odstavce 9 písm. b) nenáleží.

Příspěvek se poskytuje z moci úřední po marném uplynutí lhůty pro

podání žaloby proti rozhodnutí správního orgánu ve smyslu odstavce 9.



(11) Příspěvek z jaderného účtu činí nejvýše 4 000 000 Kč ročně. Vláda

stanoví nařízením pravidla pro poskytování příspěvku a výši příspěvku

podle odstavce 9 písm. b) a c), jakož i způsob výpočtu příspěvku podle

odstavce 9 písm. a), a to s přihlédnutím k velikosti průzkumného území

pro zvláštní zásah do zemské kůry k ukládání radioaktivních odpadů v

podzemních prostorech.



§ 28



(1) Stát poskytne Správě peněžní prostředky na činnost, kterou vykonává

podle § 26 odst. 3 písm. j) a k), a na nakládání s radioaktivními

odpady, které byly uloženy podle předpisů platných do nabytí účinnosti

tohoto zákona.



(2) Stát může poskytnout dotaci na likvidaci starých radiačních zátěží,

a to



a) na zneškodnění radioaktivních odpadů, které vznikly do doby

privatizace^24) jejich původců,



b) na likvidaci radioaktivního znečištění životního prostředí, ke

kterému došlo do doby privatizace^24) jeho původců,



c) v rozsahu poměrné části nákladů na likvidaci radioaktivních odpadů

vzniklých z látek nebo předmětů, které byly znečištěny radionuklidy do

doby privatizace^24) jejich původců,



d) v rozsahu poměrné části nákladů na vyřazování z provozu zařízení

uvedených do provozu před jejich privatizací^24) včetně nezbytných

výzkumných a vývojových prací,



e) na zjištění rizika vyplývajícího z přítomnosti radonu a jeho

produktů přeměny ve vnitřním ovzduší staveb, na přijetí opatření

prokazatelně zdůvodněných podle § 6 odst. 5 a opatření ke snížení

obsahu přírodních radionuklidů v pitné vodě určené pro veřejné

zásobování.



Dotace může být poskytnuta na základě žádosti dokládající skutečnosti

uvedené pod písmeny a) až e).



§ 29



(1) Orgány Správy jsou Rada a ředitel. Statutárním orgánem Správy je

ředitel. Ředitel musí být bezúhonný podle § 11, musí splňovat požadavky

ověřené způsobem podle zvláštního zákona,^9) musí být způsobilý k

právním úkonům a musí mít vysokoškolské vzdělání a nejméně šest let

odborné praxe.



(2) Členy Rady a ředitele Správy jmenuje a odvolává ministr průmyslu a

obchodu (dále jen "ministr").



(3) Rada má 11 členů. Radu tvoří zástupci orgánů státní správy, původců

radioaktivních odpadů a veřejnosti. Počet zástupců původců

radioaktivních odpadů činí čtyři osoby, počet zástupců veřejnosti též

čtyři osoby. Členství v Radě je veřejnou funkcí.^25)



(4) Členem Rady může být pouze osoba bezúhonná podle § 11 a způsobilá k

právním úkonům. Člen Rady nesmí být se Správou v pracovněprávním vztahu

nebo ve vztahu obdobném. Funkční období členů Rady je pět let.



(5) Rada



a) dohlíží na hospodárnost a účelnost vynakládání prostředků na

činnosti zajišťované a prováděné Správou, upozorňuje ředitele Správy a

ministra na zjištěné nedostatky a navrhuje opatření k nápravě,



b) doporučuje ministrovi k předložení vládě roční, tříletý a dlouhodobý

plán činnosti a rozpočet Správy,



c) hodnotí plnění ročního plánu činnosti a rozpočtu Správy a zajišťuje

ověření roční účetní závěrky Správy auditorem,



d) doporučuje ministrovi odvolání nebo jmenování ředitele Správy,

případně organizační změny Správy nebo změny statutu Správy,



e) doporučuje ministrovi návrh na stanovení odvodů na jaderný účet.



(6) Ředitel má právo účastnit se jednání Rady s hlasem poradním.



§ 30



(1) Ministr na návrh Správy předkládá ke schválení vládě



a) roční plán činnosti Správy, včetně ročního rozpočtu,



b) tříletý plán činnosti Správy, včetně plánovaných příjmů a výdajů,

spojený s dlouhodobým plánem činnosti Správy a odhadem předpokládaných

příjmů a výdajů,



c) výroční zprávu o činnosti Správy, včetně auditorem ověřené roční

účetní závěrky a vyhodnocení účelnosti vynaložených prostředků,



d) statut Správy,



e) návrh nařízení vlády pro stanovení odvodů na jaderný účet na základě

návrhu podle § 26 odst. 3 písm. f).



(2) V případech nebezpečí z prodlení schválení ročního plánu činnosti a

rozpočtu Správy má ministr právo schválit provizorní roční plán a

rozpočet Správy, na jejichž základě vykonává Správa svou činnost až do

schválení plánu činnosti a rozpočtu vládou.



§ 31



(1) Správa je povinna převzít radioaktivní odpady od původce v případě,

že tyto odpady splňují podmínky přijatelnosti odpadů k uložení (dále

jen "podmínky přijatelnosti").



(2) Podmínky přebírání odpadů k ukládání a odvádění prostředků, včetně

sankcí, budou upraveny smlouvou, která bude uzavřena mezi původcem a

Správou.



(3) Podmínky přijatelnosti stanoví Úřad v povolení provozu pro

jednotlivá úložiště na základě posouzení Správou předložených

bezpečnostních rozborů z hlediska jaderné bezpečnosti, radiační

ochrany, fyzické ochrany a havarijní připravenosti.



(4) Správa je povinna převzít radioaktivní odpady nebo nakládat s

radioaktivními odpady na základě rozhodnutí Úřadu podle § 3 odst. 3

písm. u), a to i v případě, že nevyhovují podmínkám přijatelnosti. V

tomto případě Správa na náklady původce zajistí úpravu takových odpadů

do formy splňující podmínky přijatelnosti na úložiště nebo bezpečné

skladování takových odpadů do vytvoření podmínek pro konečné řešení.



(5) Nárok na uplatnění náhrady nákladů za nakládání s radioaktivními

odpady se promlčuje ve lhůtě tří let ode dne zjištění původce

radioaktivních odpadů, nejpozději však ve lhůtě 20 let ode dne, kdy

Správa převzala tyto radioaktivní odpady k uložení.



(6) Radioaktivní odpady okamžikem převzetí Správou od jejich původce

přecházejí do vlastnictví státu. Předání a převzetí radioaktivních

odpadů si původce a Správa navzájem písemně potvrdí.



HLAVA PÁTÁ



OBČANSKOPRÁVNÍ ODPOVĚDNOST ZA JADERNÉ ŠKODY



§ 32



(1) Pro účely občanskoprávní odpovědnosti za jaderné škody se použijí

ustanovení mezinárodní smlouvy,^26) kterou je Česká republika vázána.



(2) Ustanovení obecných právních předpisů^27),^28) o odpovědnosti za

škodu se použijí jen tehdy, nestanoví-li mezinárodní smlouva^26) nebo

tento zákon jinak.



§ 33



(1) Držitel povolení k provozu jaderného zařízení^29) Čl. I bod 1 písm.

j) Vídeňské úmluvy o občanskoprávní odpovědnosti za jaderné škody. nebo

k jakékoliv činnosti spojené s užíváním jaderného zařízení nebo držitel

povolení k přepravě jaderných materiálů^30) Čl. I bod 1 písm. h)

Vídeňské úmluvy o občanskoprávní odpovědnosti za jaderné škody. je

provozovatelem^31) Čl. I bod 1 písm. c) Vídeňské úmluvy o

občanskoprávní odpovědnosti za jaderné škody. odpovědným za jadernou

škodu^32) Čl. I bod 1 písm. k) Vídeňské úmluvy o občanskoprávní

odpovědnosti za jaderné škody. podle mezinárodní smlouvy,^26) kterou je

Česká republika vázána.



(2) Pokud jedna osoba je držitelem povolení k více jaderným zařízením

nacházejícím se na území, pro něž byl schválen společný vnitřní

havarijní plán, jsou tato zařízení považována pro účely odpovědnosti za

jaderné škody za jedno jaderné zařízení. Za jedno jaderné zařízení ve

vztahu k odpovědnosti za jaderné škody však nelze považovat více

jaderných zařízení, ke kterým mají povolení různé osoby, i když tato

zařízení na sebe přímo navazují.



§ 34



(1) Při stanovení rozsahu a způsobu náhrady jaderné škody se použijí

ustanovení obecných právních předpisů o odpovědnosti za škodu.^27) Pro

stanovení výše škody se použijí předpisy platné v době vzniku jaderné

události,^33) která jadernou škodu způsobila.



(2) Jadernou škodou je také škoda vzniklá vynaložením nákladů na

nezbytná opatření k odvrácení nebo snížení ozáření nebo k obnovení

původního nebo obdobného stavu životního prostředí, pokud byla tato

opatření vyvolána v důsledku jaderné události a povaha škody to

umožňuje.



(3) Prováděcí předpis stanoví limity koncentrace a množství jaderného

materiálu, na které se ustanovení o jaderných škodách v souladu s

mezinárodní smlouvou^34) nevztahují.



§ 35



Odpovědnost držitele povolení za jadernou škodu způsobenou každou

jednotlivou jadernou událostí je omezena v případě



a) jaderných zařízení pro energetické účely,^35) skladů a úložišť

vyhořelého jaderného paliva, určeného pro tato zařízení, nebo jaderných

materiálů, vzniklých zpracováním tohoto paliva, na částku 8 mld. Kč,



b) ostatních jaderných zařízení a přeprav na částku 2 mld. Kč.



§ 36



(1) Držitel povolení podle § 33 je povinen sjednat pojištění své

odpovědnosti za jadernou škodu s pojistitelem oprávněným podle

zvláštního zákona,^36) pokud není stanoveno jiné finanční zajištění pro

případ odpovědnosti za jadernou škodu.



(2) Ministerstvo financí v dohodě s Úřadem a Ministerstvem průmyslu a

obchodu stanoví formou rozhodnutí o výjimce z odstavce 1 v zájmu

hospodárného vynakládání státních prostředků, u kterého držitele

povolení se namísto pojištění vyžaduje jiné finanční zajištění pro

případ odpovědnosti za jadernou škodu.



(3) Pojistná částka v případech podle § 35 písm. a) nesmí být nižší než

2 mld. Kč, v případech podle § 35 písm. b) nižší než 300 mil. Kč.



(4) Pojištění se uzavírá nebo jiné finanční zajištění se stanoví zvlášť

pro každé jaderné zařízení nebo přepravu jaderných materiálů ve smyslu

§ 33 odst. 2.



(5) Bližší podmínky pojištění stanoví všeobecné pojistné podmínky

pojistitele schválené orgánem státního dozoru nad pojišťovnictvím.

Bližší podmínky jiného finančního zajištění stanoví Ministerstvo

financí.



§ 37



(1) Stát poskytuje záruku za uspokojení přiznaných nároků na náhradu

jaderné škody, pokud nejsou uhrazeny z povinného pojištění nebo jiného

stanoveného finančního zajištění, a to do částky



a) 8 mld. Kč po vyčerpání plnění pojistitele v rozsahu 2 mld. Kč v

případech zařízení podle § 35 písm. a),



b) 2 mld. Kč po vyčerpání plnění pojistitele v rozsahu 300 mil. Kč v

případech zařízení podle § 35 písm. b).



(2) Právo státu jako ručitele na postih za uspokojení přiznaných nároků

na náhradu jaderné škody vůči držiteli povolení není dotčeno.



§ 38



(1) Právo na náhradu jaderné škody se promlčí, jestliže nárok na její

náhradu nebyl uplatněn ve lhůtě tří let ode dne, kdy se poškozený o

události, která vedla k jaderné škodě, a o tom, kdo za ni odpovídá,

dozvěděl nebo mohl dozvědět, nejpozději však ve lhůtě deseti let ode

dne vzniku takové události, popřípadě po uplynutí platnosti pojištění,

pokud byla platnost pojištění delší.



(2) Držitel povolení je v případě, kdy u něj dojde ke vzniku jaderné

události, povinen písemně oznámit v oblasti ovlivněné touto událostí

podle zjištění Úřadu na základě činnosti celostátní radiační

monitorovací sítě podle § 3 odst. 3 písm. j), že za jadernou škodu

způsobenou touto událostí odpovídá. Toto písemné oznámení musí být

veřejně přístupné u držitele povolení a na příslušném krajském úřadu a

na všech obecních úřadech v této oblasti.



HLAVA ŠESTÁ



VÝKON STÁTNÍHO DOZORU A POKUTY



§ 39



Kontrolní činnost



(1) Úřad kontroluje dodržování tohoto zákona, předpisů vydaných k jeho

provedení a povinností uložených na jeho základě. Úřad vykonává

kontrolu u osob, kterým bylo vydáno povolení podle § 9 odst. 1 nebo

splnily ohlašovací povinnost podle § 21 odst. 2, u osob vykonávajících

činnosti související s využíváním jaderné energie a činnosti vedoucí k

ozáření, které nevyžadují povolení ani ohlášení, u osob odpovědných za

přípravu nebo za provádění zásahů ke snížení přírodního ozáření nebo

ozáření v důsledku radiačních nehod a u osob, u nichž lze důvodně

předpokládat, že neoprávněně využívají jadernou energii, vykonávají

činnosti vedoucí k ozáření nebo další činnosti vyžadující povolení

podle tohoto zákona, a u osob, u nichž je důvodné podezření, že

porušují závazky vyplývající z mezinárodních smluv, které se týkají

využívání jaderné energie a ionizujícího záření a kterými je Česká

republika vázána, a u výrobců, dovozců a dodavatelů stavebních

materiálů a vod.



(2) Kontrolujícími Úřadu jsou inspektoři. Inspektorem může být pouze

osoba způsobilá k právním úkonům, která má vysokoškolské vzdělání

příslušného směru a tři roky odborné praxe. Inspektor musí být odborně

způsobilý v jím kontrolované oblasti, bezúhonný podle § 11 a

bezpečnostně způsobilý podle zvláštního právního předpisu^1c) v případě

vykonávání citlivých činností podle § 2a. Inspektory jmenuje předseda

Úřadu.



(3) Inspektoři a předseda Úřadu jsou oprávněni se účastnit šetření a

likvidace událostí důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti, radiační

ochrany, fyzické ochrany a havarijní připravenosti, včetně

neoprávněného nakládání s jadernými položkami nebo zdroji ionizujícího

záření.



(4) Provádět fyzickou kontrolu jaderných položek a kontrolu jejich

evidence jsou oprávněni v doprovodu inspektorů Úřadu též inspektoři

Mezinárodní agentury pro atomovou energii v souladu s mezinárodní

smlouvou, kterou je Česká republika vázána^2) a inspektoři Evropské

komise. Prověřování plnění závazků vyplývajících ze Smlouvy o

všeobecném zákazu jaderných zkoušek provádí inspektoři pověření podle

této Smlouvy. Způsob provedení kontroly se řídí ustanovením této

Smlouvy.



§ 40



Opatření k nápravě



Zjistí-li Úřad nedostatky v činnosti kontrolované osoby, je oprávněn



a) uložit kontrolované osobě ve stanovené lhůtě zjednat nápravu,



b) uložit kontrolované osobě provedení technických kontrol, revizí nebo

zkoušek provozní způsobilosti zařízení, jejich částí, systému nebo

jejich souborů, pokud je to nezbytné pro ověření jaderné bezpečnosti a

radiační ochrany, a dále monitorování a provedení zásahů k omezení nebo

likvidaci přetrvávajícího ozáření, nebo



c) odebrat oprávnění zvláštní odborné způsobilosti zaměstnanci

kontrolované osoby, který závažně porušil své povinnosti nebo který

nesplňuje podmínky odborné, zdravotní nebo psychické způsobilosti.



§ 41



Pokuty



Úřad uloží za porušení právní povinnosti stanovené tímto zákonem pokutu

až do výše



a) 100 mil. Kč tomu, kdo poruší zákaz využívání jaderné energie k jiným

než mírovým účelům podle § 4 nebo zákaz podle § 5 odst. 1,



b) 50 mil. Kč osobě, která vykonává bez povolení činnosti podle § 9

odst. 1,



c) 10 mil. Kč držiteli povolení za porušení povinností podle § 17 až

20,



d) 10 mil. Kč osobě, která poruší zákaz dovozu radioaktivních odpadů k

jejich uložení podle § 5 odst. 2, neplní povinnost odvodů na jaderný

účet podle § 27 nebo povinnost ukládání radioaktivních odpadů pouze

osobou určenou k tomu podle § 26 a § 48 odst. 1,



e) 200 tisíc Kč fyzickým osobám statutárních orgánů a 100 tisíc Kč

zaměstnancům kontrolované osoby za zkreslení nebo zatajení skutečností

důležitých pro výkon dozoru nebo za neposkytnutí součinnosti při

kontrole,



f) 1 mil. Kč za nesplnění ostatních povinností uložených tímto zákonem.



§ 42



(1) Pokutu podle § 41 lze uložit do tří let ode dne, kdy Úřad zjistil

porušení povinnosti, nejdéle však do deseti let ode dne, kdy k porušení

povinnosti došlo.



(2) Při stanovení výše pokuty se přihlíží k závažnosti, významu a době

trvání protiprávního jednání a k rozsahu způsobených následků, k

včasnosti a účinné součinnosti při odstraňování závad. V případě, kdy

došlo k nápravě bezprostředně poté, kdy bylo zjištěno porušení

povinnosti, a Úřadu byla poskytnuta účinná součinnost a nedošlo-li ke

vzniku škody osobám nebo na životní prostředí, Úřad může od uložení

pokuty upustit.



(3) Úřad zahájené správní řízení s fyzickou osobou o udělení pokuty

podle tohoto zákona zastaví nebo řízení nezahajuje, pokud správní

delikt byl spáchán v souběhu s její trestnou činností a o skutku bylo

pravomocně rozhodnuto orgánem činným v trestním řízení. Pokud bylo

trestní řízení teprve zahájeno, Úřad správní řízení přeruší. Po dobu

trestního řízení neběží lhůty podle § 42.



(4) Úřad vybírá pokuty uložené podle § 41. Pokuty jsou příjmem státního

rozpočtu.



ČÁST II



zrušena



§ 43



zrušen



ČÁST III



zrušena



§ 44



zrušen



ČÁST IV



DOPLNĚNÍ ZÁKONA ČESKÉ NÁRODNÍ RADY Č. 586/1992 SB., O DANÍCH Z PŘÍJMŮ,

VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ



§ 45



Zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění

zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona

č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona

č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona

č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona

č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb. a

zákona č. 316/1996 Sb., se doplňuje takto:



V § 18 odst. 2 písm. b) se tečka nahrazuje čárkou a vkládá se nové

písmeno c), které včetně poznámky č. 19e) zní:



"c) příjmy z vlastní činnosti Správy úložišť radioaktivních odpadů^19e)

s výjimkou příjmů podléhajících zvláštní sazbě daně vybírané srážkou

podle § 36 tohoto zákona.



19e) § 26 odst. 8 zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné

energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění

některých zákonů.".



ČÁST V



USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ



§ 46



Úkoly a povinnosti ústředních orgánů státní správy v oblasti havarijní

připravenosti



(1) Pro potřeby radiační monitorovací sítě na území České republiky



a) Ministerstvo financí zajišťuje provoz určených částí měřicích míst

na hraničních přechodech a podílí se na zajištění mobilních skupin,



b) Ministerstvo obrany se podílí na zajištění sítě včasného zjišťování

radiační situace, měřicích míst na uzávěrách a na hraničních

přechodech, mobilních skupin a letecké skupiny a zajišťuje letecké

prostředky průzkumu,



c) Ministerstvo vnitra se podílí na zajištění mobilních skupin,



d) Ministerstvo zemědělství se podílí na zajištění měřicích míst

kontaminace vod a měřicích míst kontaminace potravin,



e) Ministerstvo životního prostředí zajišťuje meteorologické služby a

podílí se na zajištění sítě včasného zjišťování radiační situace,

měřicích míst kontaminace ovzduší a měřicích míst kontaminace vody.



Prováděcí právní předpis stanoví způsob přenosu dat.



(2) Ministerstvo vnitra poskytuje při zajišťování havarijní

připravenosti a při jejím ověřování systém vyrozumění a varování.



(3) Ministerstvo zdravotnictví vytváří systém poskytování speciální

lékařské pomoci vybranými klinickými pracovišti osobám ozářeným při

radiačních nehodách.



§ 46a



(1) Krajský úřad v rámci ochrany obyvatelstva před ozářením z

přírodních zdrojů



a) provádí distribuci a sběr detektorů určených k vyhledávání staveb s

vyšší úrovní ozáření z přírodních radionuklidů v jejich vnitřním

ovzduší způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem,



b) předává majitelům staveb výsledky měření a informuje je o podmínkách

získání dotace ze státního rozpočtu podle § 28 odst. 2 písm. e),



c) přijímá žádosti o poskytnutí dotace ze státního rozpočtu podle § 28

odst. 2 písm. e) a spolu se svým stanoviskem a stanoviskem Úřadu, které

si vyžádá, je předává Ministerstvu financí,



d) kontroluje ve spolupráci s Úřadem a příslušným stavebním úřadem

účinnost prováděných opatření na ochranu zdraví obyvatelstva před

ozářením z přírodních radionuklidů.



(2) Dotace ze státního rozpočtu podle § 28 odst. 2 písm. e) poskytuje

Ministerstvo financí. Postup při přijímání žádostí o poskytnutí těchto

dotací, náležitosti žádosti, jakož i postup při předávání žádostí

krajským úřadem Ministerstvu financí upraví prováděcí právní předpis.



(3) Úřad



a) koordinuje a metodicky řídí distribuci a sběr detektorů určených k

vyhledávání staveb s vyšší úrovní ozáření z přírodních radionuklidů v

jejich vnitřním ovzduší,



b) stanoví prováděcím právním předpisem podmínky pro poskytnutí dotace

ze státního rozpočtu podle § 28 odst. 2 písm. e) a ve spolupráci s

krajskými úřady vede evidenci vyhledaných objektů splňujících tyto

podmínky,



c) vydává stanovisko k žádosti o poskytnutí dotace ze státního rozpočtu

podle § 28 odst. 2 písm. e) a stanovisko k posouzení účinnosti

protiradonového opatření.



§ 46b



Působnosti stanovené krajskému úřadu, obecnímu úřadu obce s rozšířenou

působností nebo obecnímu úřadu podle tohoto zákona jsou výkonem

přenesené působnosti.



§ 46c



(1) Ministerstvo vnitra nebo Policie České republiky Úřadu pro výkon

působnosti podle § 3 odst. 3 písm. i) a o) zákona poskytuje



a) referenční údaje ze základního registru obyvatel,



b) údaje z agendového informačního systému evidence obyvatel,



c) údaje z agendového informačního systému cizinců.



(2) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. a) jsou



a) příjmení,



b) jméno, popřípadě jména,



c) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v

cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,



d) adresa místa pobytu,



e) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území

České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí

došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den,

který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt

údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto

rozhodnutí,



f) státní občanství, popřípadě více státních občanství.



(3) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. b) jsou



a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,



b) datum narození,



c) pohlaví,



d) místo a okres narození; u občana, který se narodil v cizině, stát,

kde se narodil,



e) rodné číslo,



f) státní občanství, popřípadě více státních občanství,



g) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České

republiky, datum, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo.



(4) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. c) jsou



a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,



b) datum narození,



c) pohlaví,



d) místo a stát, kde se cizinec narodil,



e) rodné číslo,



f) státní občanství, popřípadě více státních občanství,



g) druh a adresa místa pobytu,



h) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České

republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, a datum úmrtí.



(5) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru

obyvatel, se využijí z agendového informačního systému evidence

obyvatel nebo agendového informačního systému cizinců, pouze pokud jsou

ve tvaru předcházejícím současný stav.



(6) Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen

takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.



§ 47



Společná a přechodná ustanovení



(1) V řízení podle tohoto zákona se postupuje podle obecných právních

předpisů,^39) pokud tento zákon nestanoví jinak.



(2) Osoby, které ukládají radioaktivní odpady na základě povolení

vydaných podle zákona č. 28/1984 Sb., o státním dozoru nad jadernou

bezpečností jaderných zařízení, nebo na základě vyhlášky Ministerstva

zdravotnictví České socialistické republiky č. 59/1972 Sb., o ochraně

zdraví před ionizujícím zářením, jsou oprávněny vykonávat tuto činnost

do okamžiku předání svých úložišť radioaktivních odpadů Správě podle §

48 odst. 1.



(3) Osoby, které vykonávají činnosti upravené v tomto zákoně na základě

povolení nebo souhlasu vydaného podle zákona č. 28/1984 Sb., o státním

dozoru nad jadernou bezpečností jaderných zařízení, jsou povinny

přizpůsobit své právní poměry do jednoho roku od nabytí účinnosti

tohoto zákona požadavkům uvedeným v § 18 odst. 1 písm. e) a § 36, do

dvou let od nabytí účinnosti tohoto zákona požadavkům uvedeným v § 17

odst. 1 písm. i), v § 18 odst. 1 písm. m) a n) a ostatním požadavkům

tohoto zákona do pěti let od nabytí jeho účinnosti s výjimkou § 48, kdy

povinnost vzniká dnem zřízení jaderného účtu. Uplynutím těchto lhůt

platnost původního povolení nebo souhlasu zaniká.



(4) Platnost oprávnění k nakládání se zdroji ionizujícího záření

vydaných podle vyhlášky Ministerstva zdravotnictví České socialistické

republiky č. 59/1972 Sb., o ochraně zdraví před ionizujícím zářením,

končí uplynutím doby, na kterou byla vydána, nejpozději však uplynutím

pěti let od účinnosti tohoto zákona.



(5) Řízení, která neskončila před nabytím účinnosti tohoto zákona, se

dokončí podle právních předpisů platných v době zahájení řízení.



(6) Zóny havarijního plánování stanovené před účinností tohoto zákona

se pokládají za zóny havarijního plánování stanovené tímto zákonem.



(7) Úřad vydá vyhlášky k provedení § 2, 3, 4, 4a, 4b, 6, 7, 8, 9, 13,

14, 17, 18, s výjimkou odstavec 1 písm. h), § 20, 22, 23, 24, 34, 46 a

bodů A.I.1, A.I.2, B.I.1, D.b)4, I.6., I.7, I.8, I. 2, I. 3 a P.

přílohy.



(8) Ministerstvo průmyslu a obchodu v dohodě s Úřadem stanoví právním

předpisem zvláštní požadavky na zabezpečování jednotnosti a správnosti

měřidel a měření při činnostech spojených s využíváním jaderné energie

a při činnostech vedoucích k ozáření.



(9) Ministerstvo průmyslu a obchodu v dohodě s Úřadem a Ministerstvem

financí vydá prováděcí právní předpis k § 18 odst. 1 písm. h).



(10) Úřad vydá vyhlášku k provedení § 46a odst. 1 písm. a) a § 46a

odst. 3 písm. b). Ministerstvo financí vydá vyhlášku k provedení § 46a

odst. 2.



(11) Ministerstvo obrany v rámci své působnosti vykonávat státní dozor

nad radiační ochranou ve vojenských objektech činí opatření k

odstranění zjištěných nedostatků a poskytuje Úřadu informace důležité z

hlediska radiační ochrany.



(12) Pro účely zvláštního právního předpisu39a) se ozáření ionizujícím

zářením, včetně významně zvýšeného ozáření z přírodních zdrojů,

považuje na pracovištích za rizikový faktor pracovních podmínek a na

práci v kontrolovaných pásmech se vztahuje i zvláštní právní

předpis,^39a) pokud tímto zákonem není stanoveno jinak. Práce se zdroji

ionizujícího záření, které smí vykonávat pouze pracovníci kategorie A,

a práce při výkonu dozoru nad jadernou bezpečností a radiační ochranou

jsou ve smyslu zvláštního právního předpisu^39b) pracemi kategorie

druhé a pracemi rizikovými. Ostatní práce se zdroji ionizujícího záření

se považují za práce kategorie první.



§ 48



(1) Úložiště radioaktivních odpadů, provozovaná dosud jinými osobami

než Správou, budou převedena do tří let od nabytí účinnosti tohoto

zákona do vlastnictví státu a svěřena Správě, s výjimkou úložišť

tvořených výsypkami, odkališti nebo odvaly vzniklými hornickou

činností, které obsahují radioaktivní odpady, případně tvořených

důlními díly, do jejichž základky jsou použity radioaktivní odpady,



a) pokud je jejich provozovatelem státní podnik^40) a do tří let od

nabytí účinnosti tohoto zákona získá povolení Úřadu podle § 9 písm. j)

nebo



b) pokud jejich vlastník do tří let od nabytí účinnosti tohoto zákona

se Správou uzavře smlouvu k zajištění radiační ochrany nebo



c) u kterých zásah ke snížení radioaktivního znečištění není zdůvodněn

přínosem podle § 6 odst. 2.



(2) Státní podnik,^40) u kterého zakladatel vyhlásil útlum, není

povinen vytvářet rezervu na vyřazování z provozu podle § 18 odst. 1

písm. h).



§ 49



Závěrečná ustanovení



Zrušují se:



1. Zákon č. 287/1993 Sb., o působnosti Státního úřadu pro jadernou

bezpečnost, ve znění zákona č. 85/1995 Sb.



2. Zákon č. 28/1984 Sb., o státním dozoru nad jadernou bezpečností

jaderných zařízení.



3. Vyhláška Ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky č.

59/1972 Sb., o ochraně zdraví před ionizujícím zářením.



4. Vyhláška Československé komise pro atomovou energii č. 28/1977 Sb.,

o evidenci a kontrole jaderných materiálů, ve znění vyhlášky č.

100/1989 Sb.



5. Vyhláška Československé komise pro atomovou energii č. 67/1987 Sb.,

o zajištění jaderné bezpečnosti při zacházení s radioaktivními odpady.



6. Vyhláška Československé komise pro atomovou energii č. 100/1989 Sb.,

o bezpečnostní ochraně jaderných zařízení a jaderných materiálů.



7. Vyhláška Československé komise pro atomovou energii č. 191/1989 Sb.,

kterou se stanoví způsob, lhůty a podmínky ověřování zvláštní odborné

způsobilosti vybraných pracovníků jaderných zařízení.



8. Vyhláška Československé komise pro atomovou energii č. 436/1990 Sb.,

o zajištění jakosti vybraných zařízení z hlediska jaderné bezpečnosti

jaderných zařízení.



9. Vyhláška Ministerstva zdravotnictví České republiky č. 76/1991 Sb.,

o požadavcích na omezování ozáření z radonu a dalších přírodních

radionuklidů.



10. Výnos Československé komise pro atomovou energii č. 2/1978 o

zajištění jaderné bezpečnosti při navrhování, povolování a provádění

staveb s jaderně energetickým zařízením (registrován v částce 28/1978

Sb.).



11. Výnos Československé komise pro atomovou energii č. 4/1979 o

obecných kritériích zajištění jaderné bezpečnosti při umisťování staveb

s jaderně energetickým zařízením (registrován v částce 9/1979 Sb.).



12. Výnos Československé komise pro atomovou energii č. 6/1980 o

zajištění jaderné bezpečnosti při spouštění a provozu jaderně

energetických zařízení (registrován v částce 13/1980 Sb.).



13. Výnos Československé komise pro atomovou energii č. 8/1981 o

zkoušení zařízení pro přepravu a ukládání radioaktivních materiálů

(registrován v částce 20/1981 Sb.).



14. Výnos Československé komise pro atomovou energii č. 9/1985 o

zajištění jaderné bezpečnosti výzkumných jaderných zařízení

(registrován v částce 11/1985 Sb.).



§ 50



Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1997, s výjimkou hlavy

čtvrté a páté a § 48, které nabývají účinnosti dnem vyhlášení.



Zeman v. r.



Havel v. r.



Klaus v. r.



Příl.



Obsah dokumentace požadované pro vydání povolení k jednotlivým

činnostem podle § 13 odst. 3 písm. d) tohoto zákona



A.



Dokumentace pro povolení umístění jaderného zařízení nebo úložišť

radioaktivních odpadů



I. Zadávací bezpečnostní zpráva, jejímž obsahem musí být



1. charakteristika a průkazy o vhodnosti vybrané lokality z hlediska

kritérií na umísťování jaderných zařízení nebo úložišť radioaktivních

odpadů stanovených prováděcím právním předpisem,



2. charakteristika a předběžné hodnocení koncepce projektu z hlediska

požadavků stanovených prováděcím předpisem na jadernou bezpečnost,

radiační ochranu, havarijní připravenost,



3. předběžné hodnocení vlivu provozu navrhovaného zařízení na

zaměstnance, obyvatele a životní prostředí,



4. návrh koncepce bezpečného ukončení provozu,



5. vyhodnocení zabezpečení jakosti při výběru lokality, způsob

zabezpečení jakosti přípravy realizace výstavby a zásady zabezpečení

jakosti navazujících etap.



II. Analýza potřeb a možnosti zajištění fyzické ochrany.



B.



Dokumentace pro povolení výstavby jaderného zařízení nebo pracoviště

IV. kategorie



I. Předběžná bezpečnostní zpráva, jejímž obsahem musí být



1. průkaz, že navrhované řešení dané projektem splňuje požadavky na

jadernou bezpečnost, radiační ochranu a havarijní připravenost

stanovené prováděcími předpisy,



2. bezpečnostní rozbory a rozbory možností neoprávněného nakládání s

jadernými materiály a zdroji ionizujícího záření a hodnocení jejich

následků na pracovníky, obyvatele a životní prostředí,



3. údaje o předpokládané životnosti jaderného zařízení nebo velmi

významného zdroje ionizujícího záření,



4. hodnocení vzniku radioaktivních odpadů a nakládání s nimi během

uvádění do provozu a provozu povolovaného zařízení nebo pracoviště,



5. koncepce bezpečného ukončení provozu a vyřazení z provozu

povolovaného zařízení nebo pracoviště, včetně likvidace radioaktivních

odpadů,



6. koncepce nakládání s vyhořelým jaderným palivem,



7. vyhodnocení zabezpečování jakosti při přípravě výstavby, způsob

zabezpečování jakosti realizace výstavby a zásady zabezpečování jakosti

navazujících etap,



8. seznam vybraných zařízení.



II. Návrh způsobu zajištění fyzické ochrany.



Dokumentaci uvedenou v bodě I. 8 a v bodě II. schvaluje Úřad.



C.



Dokumentace pro povolení jednotlivých etap uvádění jaderného zařízení

do provozu



a) Pro etapy před zavezením jaderného paliva do reaktoru



1. harmonogram prací dané etapy,



2. program dané etapy,



3. průkazy připravenosti zařízení a personálu k dané etapě,



4. vyhodnocení výsledků předchozí etapy,



5. způsob zajištění fyzické ochrany.



b) Pro první zavezení jaderného paliva do reaktoru



I. předprovozní bezpečnostní zpráva, která musí obsahovat



1. popis změny původního projektu hodnoceného v předběžné bezpečnostní

zprávě a průkazy, že nedošlo ke snížení úrovně jaderné bezpečnosti

jaderného zařízení,



2. doplňující a upřesňující průkazy o zajištění jaderné bezpečnosti a

radiační ochrany,



3. limity a podmínky bezpečného provozu jaderného zařízení,



4. neutronově-fyzikální charakteristiky reaktoru,



5. způsob nakládání s radioaktivními odpady,



6. vyhodnocení jakosti vybraných zařízení;



II. další dokumentace, která musí obsahovat



1. průkaz, že byly splněny předchozí rozhodnutí a podmínky Úřadu,



2. harmonogram zavážení jaderného paliva,



3. program zavážení jaderného paliva,



4. průkaz připravenosti zařízení a personálu k zavážení jaderného

paliva,



5. vyhodnocení výsledku předchozích etap,



6. vnitřní havarijní plán,



7. změny v zajištění fyzické ochrany,



8. program provozních kontrol,



9. návrh způsobu vyřazování z provozu,



10. odhad nákladů na vyřazování z provozu podle bodu II. 9 ověřený

Správou.



c) Pro etapy následující po prvním zavážení jaderného paliva do

reaktoru



1. harmonogram prací dané etapy,



2. program dané etapy,



3. průkazy o připravenosti zařízení a personálu k dané etapě,



4. vyhodnocení výsledků předchozí etapy.



d) Pro etapu zkušebního provozu úložiště radioaktivních odpadů



I. předprovozní bezpečnostní zpráva, která musí obsahovat



1. popis změny původního projektu hodnoceného v předběžné bezpečnostní

zprávě a důkazy, že nedošlo ke snížení úrovně jaderné bezpečnosti

jaderného zařízení,



2. doplňující upřesňující průkazy o zajištění jaderné bezpečnosti a

radiační ochrany,



3. limity a podmínky bezpečného provozu jaderného zařízení,



4. způsob nakládání s radioaktivními odpady,



5. vyhodnocení jakosti vybraných zařízení;



II. další dokumentace, která musí obsahovat



1. harmonogram prací,



2. program prací,



3. důkaz, že byly splněny předchozí rozhodnutí a podmínky Úřadu,



4. důkazy připravenosti zařízení a personálu,



5. způsob zajištění fyzické ochrany,



6. vnitřní havarijní plán,



7. program provozních kontrol.



Dokumentaci uvedenou pod písmenem a) v bodech 2 a 5, pod písmenem b) v

bodech I. 3, II. 6 až 9 a pod písmenem c) v bodě 2 a pod písmenem d) v

bodech I.3, II.5 a II.6 schvaluje Úřad. Úřad může zahájit řízení, i

když není předložena dokumentace podle bodů II. 4.



D.



Dokumentace pro povolení provozu jaderného zařízení nebo pracoviště

III. nebo IV. kategorie



a) Pro povolení provozu jaderného zařízení



1. doplňky předprovozní bezpečnostní zprávy a další doplňky dokumentace

vyžadované k vydání povolení pro první zavezení jaderného paliva do

reaktoru, vztahující se ke změnám realizovaným po prvním zavezení

jaderného paliva,



2. vyhodnocení výsledků předchozích etap uvádění do provozu,



3. průkaz o splnění předchozích rozhodnutí a podmínek Úřadu,



4. průkaz o připravenosti zařízení a personálu k provozu,



5. harmonogram provozu,



6. aktualizované limity a podmínky pro bezpečný provoz.



b) Pro povolení provozu pracoviště III. nebo IV. kategorie



1. očekávaný způsob a rozsah prací se zdroji ionizujícího záření na

pracovišti, specifikace zdrojů záření, s kterými má být nakládáno,

jejich typy a příslušenství,



2. popis stavu stavebních a montážních prací, důkaz o účinnosti

stínění, izolačních a ochranných zařízení, dovolujících zahájení

radiačních činností,



3. důkaz optimalizace radiační ochrany (§ 4 odst. 4 tohoto zákona),



4. program monitorování v rozsahu stanoveném prováděcím právním

předpisem,



5. návrh vymezení kontrolovaného pásma, předpokládaný počet osob

pracujících v něm a způsob zábrany vstupu nepovolaných osob do tohoto

pásma,



6. vnitřní havarijní plán,



7. doklad o zvláštní odborné způsobilosti pracovníků vykonávajících

činnosti významné z hlediska radiační ochrany,



8. předpokládaný druh a množství uvolňovaných radionuklidů a

předpokládaný druh a množství vznikajících radioaktivních odpadů a

způsob jejich likvidace,



9. návrh způsobu vyřazování z provozu a odhad nákladů na vyřazování

ověřený Správou.



Dokumentaci uvedenou pod písmenem a) v bodě 6 a pod písmenem b) v

bodech 4, 5 a 6 schvaluje Úřad. Úřad může zahájit řízení, i když není

předložena dokumentace podle písmene a) bodu 4.



E.



Dokumentace pro povolení k opětovnému uvedení jaderného reaktoru do

kritického stavu po výměně jaderného paliva



1. Neutronově-fyzikální charakteristiky reaktoru,



2. průkazy o připravenosti zařízení a personálu k opětovnému uvedení

jaderného reaktoru do kritického stavu, včetně předběžného vyhodnocení

provozních kontrol,



3. harmonogram dalšího provozu.



Úřad může zahájit řízení, i když není předložena dokumentace podle bodu

2.



F.



Dokumentace pro povolení provedení rekonstrukce nebo jiných změn

ovlivňujících jadernou bezpečnost, radiační ochranu, fyzickou ochranu a

havarijní připravenost jaderného zařízení nebo pracoviště III. nebo IV.

kategorie



1. Popis a zdůvodnění připravované rekonstrukce nebo jiných změn,



2. aktualizace dokumentace, která byla schválena v rámci uvádění do

provozu a provozu jaderného zařízení,



3. předpokládaný časový harmonogram rekonstrukce nebo změn,



4. průkazy, že důsledky rekonstrukce nebo jiných prováděných změn

neovlivní nepříznivě jadernou bezpečnost, radiační ochranu, fyzickou

ochranu a havarijní připravenost



Dokumentaci uvedenou v bodě 2 schvaluje Úřad.



G.



Dokumentace pro povolení jednotlivých etap vyřazování z provozu

jaderného zařízení nebo pracoviště III. nebo IV. kategorie



1. Průkaz o finančním krytí vyřazování z provozu,



2. popis změn lokality v důsledku provozu jaderného zařízení,



3. popis technologických postupů navržených pro vyřazování,



4. časový harmonogram vyřazování,



5. způsob demontáže, dekontaminace, úpravy, přepravy, skladování a

likvidace částí zařízení znečištěných radionuklidy,



6. předpokládané radionuklidové složení a aktivity radionuklidů

uváděných do životního prostředí a vzniklých radioaktivních odpadů,



7. způsob nakládání s radioaktivními odpady, včetně jejich uložení,



8. limity a podmínky pro nakládání s radioaktivními odpady v průběhu

vyřazování,



9. bezpečnostní rozbory,



10. rozsah a způsob měření a hodnocení ozáření zaměstnanců a osob a

znečištění pracoviště a jeho okolí radionuklidy a ionizujícím zářením,



11. vnitřní havarijní plán,



12. průkaz zajištění fyzické ochrany jaderného zařízení vyřazeného z

provozu.



Dokumentaci uvedenou v bodech 8, 10 a 11 schvaluje Úřad.



H.



Dokumentace pro povolení uvádění radionuklidů do životního prostředí



1. Zdůvodnění uvedení radionuklidů do životního prostředí,



2. radionuklidové složení a aktivity radionuklidů uváděných do

životního prostředí,



3. zhodnocení ozáření kritické skupiny obyvatel uvolněnými

radionuklidy,



4. analýza možností kumulace radionuklidů v životním prostředí při

jejich dlouhodobém vypouštění.



I.



Dokumentace pro povolení nakládání se zdroji ionizujícího záření



1. Zdůvodnění nakládání se zdroji záření,



2. specifikace zdrojů záření, s kterými má být nakládáno, jejich typy a

příslušenství,



3. popis vymezení sledovaného pásma (§ 4 odst. 4 tohoto zákona) na

pracovišti, kde bude se zdroji nakládáno, (schematický plánek) doplněný

informací o stínění, ochranných zařízeních a vybavení pracovních míst,



4. důkaz optimalizace radiační ochrany (§ 4 odst. 4 tohoto zákona),



5. doklad o zvláštní odborné způsobilosti pracovníků vykonávajících

činnosti významné z hlediska radiační ochrany,



6. program monitorování v rozsahu stanoveném prováděcím právním

předpisem,



7. v případech stanovených prováděcím právním předpisem návrh vymezení

kontrolovaného pásma, předpokládaný počet osob pracujících v něm a

způsob zábrany vstupu nepovolaných osob do tohoto pásma,



8. při nakládání se zdroji stanovenými prováděcím právním předpisem

vnitřní havarijní plán,



9. při očekávaném uvolňování radionuklidů do životního prostředí nebo

vzniku radioaktivních odpadů předpokládaný druh a množství uvolňovaných

radionuklidů a předpokládaný druh a množství vznikajících

radioaktivních odpadů a způsob jejich likvidace,



10. při výrobě nebo dovozu zdrojů specifikace typů zdrojů ionizujícího

záření, které mají být vyráběny nebo dováženy, jejich očekávaná

množství a harmonogram výroby nebo dovozu a důkaz schopnosti ověřovat

shodu vlastností jednotlivých výrobků s daným typem,



11. při distribuci zdrojů ionizujícího záření nebo jiném uvádění na trh

specifikace typů zdrojů ionizujícího záření a očekávaná množství

jednotlivých výrobků,



12. při provádění zkoušek stanovených prováděcím právním předpisem k

hodnocení vlastností umělých zdrojů důkaz o schopnosti měřit a ověřovat

vlastnosti zdrojů ionizujícího záření, návrh příslušných metodik a

postupů, přehled přístrojového vybavení a jeho zajištění pro vykonávání

navrhovaných služeb a koncepce metrologického zabezpečení,



13. při vývozu zdrojů ionizujícího záření specifikace typů, které mají

být vyváženy, jejich očekávaná množství a harmonogram vývozu a u zdrojů

stanovených prováděcím právním předpisem rovněž doklad potvrzený

kompetentním orgánem země příjemce o tom, že příjemce splňuje podmínky

pro nakládání se zdroji ionizujícího záření.



Dokumentaci uvedenou pod body 6, 7 a 8 schvaluje Úřad.



J.



Dokumentace pro povolení nakládání s radioaktivními odpady



1. Popis použitých zařízení a technologie,



2. údaje o původu, druhu, množství, radionuklidovém složení a aktivitě

radioaktivních odpadů,



3. způsob sběru, třídění, skladování, zpracovávání, úprav a uložení

radioaktivních odpadů,



4. předpokládané množství radionuklidů uvolňovaných do životního

prostředí,



5. rozsah a způsob měření (program monitorování) a hodnocení ozáření

zaměstnanců a osob a znečištění pracoviště a jeho okolí radionuklidy a

ionizujícím zářením,



6. bezpečnostní rozbory,



7. vnitřní havarijní plán,



8. doklad o zvláštní odborné způsobilosti zaměstnanců a osob přímo

řídících práce nebo vykonávajících další činnosti významné z hlediska

radiační ochrany,



9. limity a podmínky bezpečného nakládání s radioaktivními odpady.



Dokumentaci uvedenou v bodech 5, 7 a 9 schvaluje Úřad.



K.



Dokumentace pro povolení dovozu nebo vývozu jaderných položek nebo

tranzitu jaderných materiálů a vybraných položek



a) Pro jaderné materiály a vybrané položky



1. při dovozu prohlášení uživatele o účelu využití, včetně jeho závazku

umožnit uplatňování záruk, zajistit fyzickou ochranu, nepředávat a

nevyvážet tyto položky bez písemného souhlasu Úřadu, v rozsahu

vyplývajícím z mezinárodních smluv, dohod a úmluv, kterými je Česká

republika vázána,



2. při vývozu nebo průvozu záruka státu, do kterého se jaderné

materiály nebo vybrané položky vyvážejí, v rozsahu podmínek

vyplývajících z mezinárodních smluv, dohod a úmluv, kterými je Česká

republika vázána.



b) Pro položky dvojího použití



1. při dovozu prohlášení uživatele o účelu využití a závazek nevyvážet

tyto položky bez písemného souhlasu Úřadu, v rozsahu podmínek

vyplývajících z mezinárodních smluv, dohod a úmluv, kterými je Česká

republika vázána,



2. při vývozu záruka konečného uživatele nebo státu, do kterého se

položky dvojího použití vyvážejí, v rozsahu podmínek vyplývajících z

mezinárodních smluv, dohod a úmluv, kterými je Česká republika vázána.



L.



Dokumentace pro povolení nakládání s jadernými materiály



1. Účel, zdůvodnění a časový interval nakládání s jadernými materiály,



2. specifikaci druhu a množství jaderných materiálů, včetně jejich

chemické a fyzikální formy a obohacení,



3. popis manipulací s jadernými materiály se zřetelem na možnosti

vzniku jejich provozních ztrát či jejich spotřeby,



4. směrnice pro evidenci a kontrolu jaderných materiálů,



5. údaje nezbytné pro plnění podmínek vyplývajících z mezinárodních

smluv, dohod a úmluv, kterými je Česká republika vázána v oblasti

evidence a kontroly jaderných materiálů.



M.



Dokumentace pro povolení přepravy jaderných materiálů a radioaktivních

látek



1. Přepravní instrukce zahrnující specifikaci druhu přepravy a

navrhovanou trasu včetně trasy záložní,



2. hodnocení rizik vyplývajících z povahy radioaktivního obsahu,

způsobu přepravy a zvolené trasy,



3. havarijní řád,



4. způsob zajištění radiační ochrany při přepravě,



5. doklad o způsobilosti obsluhy dopravního prostředku k přepravě

nebezpečného zboží, případně průkaz této způsobilosti podle zvláštního

předpisu,^14)



6. doklad způsobilosti dopravního prostředku, případně průkaz této

způsobilosti podle zvláštního předpisu,^14)



7. návrh na zařazení přepravovaných jaderných materiálů do příslušné

kategorie z hlediska fyzické ochrany,



8. způsob zajištění fyzické ochrany přepravy,



9. průkaz shody obalových souborů s typovým schvalováním.



Dokumentaci uvedenou v bodech 3, 7 a 8 schvaluje Úřad.



N.



Dokumentace pro povolení odborné přípravy vybraných pracovníků



1. Doklady dokumentující organizační a technickou způsobilost žadatele

k přípravě vybraných pracovníků,



2. doklady dokumentující odbornou způsobilost zaměstnanců žadatele k

přípravě vybraných pracovníků,



3. doklady dokumentující způsob přípravy vybraných pracovníků.



Dokumentaci uvedenou v bodě 3 schvaluje Úřad.



O.



Dokumentace pro povolení zpětného dovozu radioaktivních odpadů

vzniklých z materiálu vyvezeného z České republiky za účelem jeho

zpracování (přepracování)



1. Doklad dokumentující původ, druh, fyzikální vlastnosti a chemické

složení materiálu, který byl vyvezen a zpracován mimo území České

republiky, spolu s dokladem o celkové hmotnosti tohoto materiálu,



2. doklad o fyzikálních vlastnostech dovážených radioaktivních odpadů a

jejich chemickém složení spolu s dokladem o jejich celkové hmotnosti,



3. doklad o technologickém procesu, jakým byl vyvezený materiál

zpracován (přepracován), spolu s materiálovou bilancí, která prokáže

pravděpodobné množství radioaktivních odpadů, které může vzniknout z

daného množství materiálu uvedeným technologickým procesem.



P.



Dokumentace pro povolení mezinárodní přepravy radioaktivních odpadů



Údaje o žadateli o povolení přepravy, o druhu a způsobu přepravy

předložené ve formuláři, jehož vzor stanoví prováděcí právní předpis.



R.



Dokumentace pro povolení k provádění osobní dozimetrie a dalších služeb

významných z hlediska radiační ochrany



1. popis služeb, které mají být poskytovány a jejich očekávaný rozsah,



2. popis připravenosti zařízení a personálu,



3. doklady prokazující zvláštní odbornou způsobilost k provádění

služeb,



4. specifikace používaných metodik a postupů,



5. přehled přístrojového vybavení a jeho zajištění pro vykonávání

navrhovaných služeb,



6. koncepce metrologického zabezpečení služeb.



Dokumentace uvedená pod body 4. až 6. se nepředkládá pro služby, které

nejsou spojené s měřením a hodnocením ionizujícího záření nebo

radionuklidů.



S.



Dokumentace pro povolení přidávání radioaktivních látek do spotřebních

výrobků při jejich výrobě nebo přípravě nebo k dovozu či vývozu

takových výrobků



1. Zdůvodnění přínosu přidávání radioaktivních látek do výrobků,



2. radionuklidové složení a aktivity radionuklidů přidávané do

jednotlivých výrobků,



3. celkový očekávaný objem výroby nebo dovozů,



4. návrh návodu na použití (pokynů pro bezpečné používání výrobků

uživatelem),



5. koncepce likvidace použitých výrobků.



Vybraná ustanovení novel



Část druhá zákona č. 13/2002 Sb.



PŘECHODNÁ USTANOVENÍ



Čl.II



Prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni vyhlášení tohoto

zákona pozbývají platnosti rozhodnutí orgánu hygienické služby, kterými

se práce vykonávaná pracovníky kategorie A podle zákona č. 18/1997 Sb.,

o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový

zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších

předpisů, (dále jen "atomový zákon"), stanovila jako práce riziková.



Čl.III



1. Osoby, které vykonávají radiační činnosti upravené v čl. I tohoto

zákona na základě povolení vydaného do 30. června 2002, jsou povinny

přizpůsobit nejdéle do 30. června 2003 dokumentaci pro povolovanou

činnost požadavkům podle čl. I bodu 10 a bodu 11, pokud jde o § 4 odst.

12. Platnost povolení vydaných podle § 9 odst. 1 písm. d) atomového

zákona, s výjimkou povolení provozu jaderného zařízení, které bylo

vydáno na základě dokumentace požadované podle bodu D.a) přílohy

atomového zákona, a podle § 9 odst. 1 písm. i) atomového zákona, která

nabyla právní moci do 30. června 2002, končí uplynutím doby, na kterou

byla vydána, nejpozději však 30. června 2007.



2. Držitelé povolení, kteří tvoří rezervu na vyřazování z provozu a

jejichž náklady na vyřazování z provozu přesáhnou 1 mld. Kč, jsou

povinni pro zajištění požadavků uvedených v § 18 odst. 1 písm. h)

atomového zákona zřídit vázaný účet do 6 měsíců od nabytí účinnosti

tohoto článku tohoto zákona a peněžní prostředky ve výši rezervy

vytvořené podle dosavadní právní úpravy převést na vázaný účet do 5 let

od nabytí účinnosti tohoto článku tohoto zákona. Držitelé povolení,

kteří po nabytí účinnosti tohoto článku tohoto zákona nemají povinnost

rezervu tvořit, rezervu vytvořenou podle dosavadní právní úpravy zruší,

a to jednu polovinu ve zdaňovacím období roku nabytí účinnosti tohoto

článku tohoto zákona a druhou polovinu ve zdaňovacím období roku

následujícího, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.



Čl.XII zákona č. 253/2005 Sb.



Přechodná ustanovení



1. Státní odborný dozor nad bezpečností vyhrazených technických

zařízení týkající se technických zařízení v jaderné energetice zahájený

přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona podle zákona č. 174/1968 Sb.,

o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění pozdějších

předpisů, organizací státního odborného dozoru, dokončí Státní úřad pro

jadernou bezpečnost.



2. Organizace vykonávající státní odborný dozor nad bezpečností

vyhrazených technických zařízení v jaderné energetice předají

dokumentaci vztahující se k oprávněním a osvědčením podle bodu 1

Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnost do 1 měsíce od nabytí účinnosti

tohoto zákona.



Čl. XX zákona č. 223/2009 Sb.



Přechodné ustanovení



Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto

dne neskončená se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se

posuzují podle dosavadních právních předpisů.



1) Zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách.



1b) Zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí,

ve znění zákona č. 132/2000 Sb.



Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění

pozdějších předpisů.



1c) Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o

bezpečnostní způsobilosti.



2) Vyhláška ministra zahraničních věcí č. 61/1974 Sb., o Smlouvě o

nešíření jaderných zbraní.



Vyhláška ministra zahraničních věcí č. 62/1974 Sb., o Smlouvě o zákazu

umisťování jaderných zbraní a jiných zbraní hromadného ničení na dně

moří a oceánů a v jeho podzemí.



2a) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o

změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.



3) Zákon ČNR č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o

státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů.



3) Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství

(horní zákon), ve znění pozdějších předpisů.



3a) Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby.



4b) Například § 23 a 27b zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu,

ve znění pozdějších předpisů.



5) Např. zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), ve znění

pozdějších předpisů, zákon č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před

znečišťujícími látkami (zákon o ovzduší), ve znění pozdějších předpisů.



6) Např. zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský

zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 222/1994 Sb., o

podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích

a o Státní energetické inspekci, zákon č. 50/1976 Sb., o územním

plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších

předpisů, zákon č. 21/1997 Sb., o kontrole vývozu a dovozu zboží a

technologií podléhajících mezinárodním kontrolním režimům, zákon č.

44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve

znění pozdějších předpisů, zákon ČNR č. 61/1988 Sb., ve znění

pozdějších předpisů.



6a) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších

předpisů.



6a) Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné

způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a

některých příslušníků jiných států a o změně některých zákonů (zákon o

uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů.



7) Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o

změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na

životní prostředí).



8) Např. zákon č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů.



Zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně

některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.



10) Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z

příjmů, ve znění pozdějších předpisů.



11) § 3 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím

vystupování v právních vztazích.



11a) Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně

některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění

pozdějších předpisů.



11b) Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění

dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších

předpisů.



11c) Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních

rozpočtů, ve znění zákona č. 320/2001 Sb.



11d) § 84 odst. 1 písm. v) zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného

zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších

předpisů.



11e) § 5 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o

změně některých zákonů.



12) § 24 odst. 2 písm. p) zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z

příjmů, ve znění pozdějších předpisů.



13) Např. zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, vyhláška

Ministerstva dopravy č. 187/1994 Sb., kterou se provádí zákon o

silniční dopravě, zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, příloha I. k

vyhlášce ministra zahraničních věcí č. 8/1985 Sb., o Úmluvě o

mezinárodní železniční přepravě (COTIF), zákon č. 114/1995 Sb., o

vnitrozemské plavbě, vyhláška Ministerstva dopravy č. 17/1966 Sb., o

leteckém přepravním řádu, ve znění vyhlášky č. 15/1971 Sb.



13a) Čl. 4/13 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992,

kterým se vydává celní kodex Společenství, v platném znění.



13b) Čl. 4 nařízení Rady (Euratom) č. 1493/93 ze dne 8. června 1993 o

přepravě radioaktivních látek mezi členskými státy.



13c) § 10 vyhlášky č. 317/2002 Sb., o typovém schvalování obalových

souborů pro přepravu, skladování a ukládání jaderných materiálů a

radioaktivních látek, o typovém schvalování zdrojů ionizujícího záření

a o přepravě jaderných materiálů a určených radioaktivních látek (o

typovém schvalování a přepravě).



13d) Čl. 4 písm. p) nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října

1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, v platném znění.



13e) § 12 a 13 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na

výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č.

71/2000 Sb.



13f) Vyhláška č. 142/1997 Sb., o typovém schvalování obalových souborů

pro přepravu, skladování nebo ukládání radionuklidových zářičů a

jaderných materiálů, typovém schvalování zdrojů ionizujícího záření,

typovém schvalování ochranných pomůcek pro práce se zdroji ionizujícího

záření a dalších zařízení pro práce s nimi (o typovém schvalování).



14) Zákon č. 238/1991 Sb., o odpadech, ve znění zákona č. 300/1995 Sb.



15) Zákon ČNR č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými

prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová

pravidla republiky), ve znění pozdějších předpisů.



16) § 761 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění

pozdějších předpisů.



17) Např. § 135 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění

pozdějších předpisů.



18) § 135 odst. 1 a 3 zákona č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších

předpisů.



19) § 13 zákona č. 102/1992 Sb., kterým se upravují některé otázky

související s vydáním zákona č. 509/1991 Sb., kterým se mění, doplňuje

a upravuje občanský zákoník.



19a) Zákon č. 279/2003 Sb., o výkonu zajištění majetku a věcí v

trestním řízení a o změně některých zákonů.



20) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 117/1994

Sb.



21) Zákon č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění

zákona č. 148/1996 Sb.



22) Vyhláška Ministerstva financí č. 310/1995 Sb., o fondu kulturních a

sociálních potřeb.



24) Zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné

osoby, ve znění pozdějších předpisů.



25) § 124 odst. 1 a 2 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění

pozdějších předpisů.



26) Vídeňská úmluva o občanskoprávní odpovědnosti za jaderné škody a

Společný protokol týkající se aplikace Vídeňské úmluvy a Pařížské

úmluvy, vyhlášené pod č. 133/1994 Sb.



27) Zákon č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů.



28) § 5 odst. 2 zákona ČNR č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě

jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících,

ve znění zákona č. 254/1994 Sb.



29) Čl. I bod 1 písm. j) Vídeňské úmluvy o občanskoprávní odpovědnosti

za jaderné škody.



30) Čl. I bod 1 písm. h) Vídeňské úmluvy o občanskoprávní odpovědnosti

za jaderné škody.



31) Čl. I bod 1 písm. c) Vídeňské úmluvy o občanskoprávní odpovědnosti

za jaderné škody.



32) Čl. I bod 1 písm. k) Vídeňské úmluvy o občanskoprávní odpovědnosti

za jaderné škody.



33) Čl. I bod 1 písm. l) Vídeňské úmluvy o občanskoprávní odpovědnosti

za jaderné škody.



34) Čl. I bod 2 Vídeňské úmluvy o občanskoprávní odpovědnosti za

jaderné škody.



35) Zákon č. 222/1994 Sb.



36) Zákon ČNR č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších

předpisů.



38a) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o

změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších

předpisů.



38b) § 1 zákona č. 133/2000 Sb., ve znění zákona č. 53/2004 Sb.



38c) Zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství

České republiky, ve znění pozdějších předpisů.



39) Zákon č. 71/1967 Sb.



39a) § 134c zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č.

155/2000 Sb.



39b) Zákon č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.



40) Zákon č. 111/1990 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších

předpisů.



41) Směrnice Rady 2009/71/Euratom ze dne 25. června 2009, kterou se

stanoví rámec Společenství pro jadernou bezpečnost jaderných zařízení.



41) Zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění pozdějších

předpisů.



42) Čl. 81 Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou

energii.