Advanced Search

o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů


Published: 2000
Read law translated into English here: https://www.global-regulation.com/translation/czech-republic/507145/o-integrovanm-zchrannm-systmu-a-o-zmn-nkterch-zkon.html

Subscribe to a Global-Regulation Premium Membership Today!

Key Benefits:

Subscribe Now for only USD$40 per month.
239/2000 Sb.



ZÁKON



ze dne 28. června 2000



o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů



Změna: 320/2002 Sb.



Změna: 20/2004 Sb.



Změna: 186/2006 Sb.



Změna: 306/2008 Sb.



Změna: 151/2010 Sb.



Změna: 375/2011 Sb.



Změna: 303/2013 Sb., 344/2013 Sb.



Změna: 64/2014 Sb.



Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:



ČÁST PRVNÍ



HLAVA I



ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ



§ 1



Předmět úpravy



Tento zákon vymezuje integrovaný záchranný systém, stanoví složky

integrovaného záchranného systému a jejich působnost, pokud tak

nestanoví zvláštní právní předpis, působnost a pravomoc státních orgánů

a orgánů územních samosprávných celků, práva a povinnosti právnických a

fyzických osob při přípravě na mimořádné události a při záchranných a

likvidačních pracích a při ochraně obyvatelstva před a po dobu

vyhlášení stavu nebezpečí, nouzového stavu, stavu ohrožení státu a

válečného stavu (dále jen "krizové stavy").



§ 2



Vymezení pojmů



Pro účely tohoto zákona se rozumí



a) integrovaným záchranným systémem koordinovaný postup jeho složek při

přípravě na mimořádné události a při provádění záchranných a

likvidačních prací,



b) mimořádnou událostí škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností

člověka, přírodními vlivy, a také havárie, které ohrožují život,

zdraví, majetek nebo životní prostředí a vyžadují provedení záchranných

a likvidačních prací,



c) záchrannými pracemi činnost k odvrácení nebo omezení bezprostředního

působení rizik vzniklých mimořádnou událostí, zejména ve vztahu k

ohrožení života, zdraví, majetku nebo životního prostředí, a vedoucí k

přerušení jejich příčin,



d) likvidačními pracemi činnosti k odstranění následků způsobených

mimořádnou událostí,



e) ochranou obyvatelstva plnění úkolů civilní ochrany,^1) zejména

varování, evakuace, ukrytí a nouzové přežití obyvatelstva a další

opatření k zabezpečení ochrany jeho života, zdraví a majetku,



f) zařízením civilní ochrany bez právní subjektivity (dále jen

"zařízení civilní ochrany") součásti právnické osoby nebo obce určené k

ochraně obyvatelstva; tvoří je zaměstnanci nebo jiné osoby na základě

dohody a věcné prostředky,



g) věcnou pomocí je poskytnutí věcných prostředků při provádění

záchranných a likvidačních prací a při cvičení na výzvu velitele

zásahu, hejtmana kraje nebo starosty obce; věcnou pomocí se rozumí i

pomoc poskytnutá dobrovolně bez výzvy, ale se souhlasem nebo s vědomím

velitele zásahu, starosty obce nebo hejtmana kraje,



h) osobní pomocí je činnost nebo služba při provádění záchranných a

likvidačních prací a při cvičení na výzvu velitele zásahu, hejtmana

kraje nebo starosty obce; osobní pomocí se rozumí i pomoc poskytnutá

dobrovolně bez výzvy, ale se souhlasem nebo s vědomím velitele zásahu,

starosty obce nebo hejtmana kraje.



HLAVA II



INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM



§ 3



Použití integrovaného záchranného systému



Integrovaný záchranný systém se použije v přípravě na vznik mimořádné

události a při potřebě provádět současně záchranné a likvidační práce

dvěma anebo více složkami integrovaného záchranného systému.



§ 4



Složky integrovaného záchranného systému



(1) Základními složkami integrovaného záchranného systému jsou Hasičský

záchranný sbor České republiky^2) (dále jen "hasičský záchranný sbor"),

jednotky požární ochrany zařazené do plošného pokrytí kraje jednotkami

požární ochrany,^3) poskytovatelé zdravotnické záchranné služby a

Policie České republiky.



(2) Ostatními složkami integrovaného záchranného systému jsou vyčleněné

síly a prostředky ozbrojených sil, ostatní ozbrojené bezpečnostní

sbory, ostatní záchranné sbory, orgány ochrany veřejného zdraví,^4)

havarijní, pohotovostní, odborné a jiné služby, zařízení civilní

ochrany, neziskové organizace a sdružení občanů, která lze využít k

záchranným a likvidačním pracím. Ostatní složky integrovaného

záchranného systému poskytují při záchranných a likvidačních pracích

plánovanou pomoc na vyžádání (§ 21).



(3) V době krizových stavů se stávají ostatními složkami integrovaného

záchranného systému také poskytovatelé akutní lůžkové péče, kteří mají

zřízen urgentní příjem^27). Pokud poskytovatelé zdravotních služeb

uvedení ve větě první uzavřou s místně příslušným poskytovatelem

zdravotnické záchranné služby nebo krajským úřadem dohodu o plánované

pomoci na vyžádání (§ 21), začlení je hasičský záchranný sbor kraje do

poplachového plánu integrovaného záchranného systému kraje a stanou se

ostatními složkami integrovaného záchranného systému i pro období mimo

krizový stav.



(4) Základní složky integrovaného záchranného systému zajišťují

nepřetržitou pohotovost pro příjem ohlášení vzniku mimořádné události,

její vyhodnocení a neodkladný zásah v místě mimořádné události. Za

tímto účelem rozmísťují své síly a prostředky po celém území České

republiky.



(5) Působením základních a ostatních složek v integrovaném záchranném

systému není dotčeno jejich postavení a úkoly stanovené zvláštními

právními předpisy.^5)



(6) Složky integrovaného záchranného systému jsou při zásahu povinny se

řídit příkazy velitele zásahu, popřípadě pokyny starosty obce s

rozšířenou působností, hejtmana kraje, v Praze primátora hlavního města

Prahy (dále jen "hejtman") nebo Ministerstva vnitra, pokud provádějí

koordinaci záchranných a likvidačních prací.



(7) Složka integrovaného záchranného systému zařazená v příslušném

poplachovém plánu integrovaného záchranného systému kraje je povinna

při poskytnutí pomoci jinému kraji o tom informovat své místně

příslušné operační a informační středisko integrovaného záchranného

systému; poplachovým plánem integrovaného záchranného systému kraje se

rozumí požární poplachový plán kraje vydaný podle zvláštního právního

předpisu.^3)



(8) Při provádění záchranných a likvidačních prací za nouzového stavu,

stavu ohrožení státu nebo válečného stavu se složky integrovaného

záchranného systému řídí pokyny Ministerstva vnitra. Za stavu nebezpečí

se složky integrovaného záchranného systému na území příslušného kraje

řídí pokyny toho, kdo vyhlásil stav nebezpečí podle zvláštního právního

předpisu.^6)



(9) Personál a prostředky základních a ostatních složek jsou za

válečného stavu označeny mezinárodně platnými rozpoznávacími znaky pro

zdravotnickou službu, duchovní personál a civilní ochranu.^7)



§ 5



Stálé orgány pro koordinaci složek integrovaného záchranného systému



(1) Stálými orgány pro koordinaci složek integrovaného záchranného

systému jsou operační a informační střediska integrovaného záchranného

systému, kterými jsou operační střediska hasičského záchranného sboru

kraje a operační a informační středisko generálního ředitelství

hasičského záchranného sboru.



(2) Operační a informační střediska integrovaného záchranného systému

jsou povinna



a) přijímat a vyhodnocovat informace o mimořádných událostech,



b) zprostředkovávat organizaci plnění úkolů ukládaných velitelem zásahu

podle § 19 odst. 3,



c) plnit úkoly uložené orgány oprávněnými koordinovat záchranné a

likvidační práce,



d) zabezpečovat v případě potřeby vyrozumění základních i ostatních

složek integrovaného záchranného systému a vyrozumění státních orgánů a

orgánů územních samosprávných celků podle dokumentace integrovaného

záchranného systému.



(3) Operační a informační střediska integrovaného záchranného systému

jsou oprávněna



a) povolávat a nasazovat síly a prostředky hasičského záchranného sboru

a jednotek požární ochrany, dalších složek integrovaného záchranného

systému podle poplachového plánu integrovaného záchranného systému nebo

podle požadavků velitele zásahu; při tom dbají, aby uvedené požadavky

nebyly v rozporu s rozhodnutím příslušného funkcionáře hasičského

záchranného sboru, hejtmana nebo Ministerstva vnitra při jejich

koordinaci záchranných a likvidačních prací,



b) vyžadovat a organizovat pomoc (§ 20), osobní a věcnou pomoc podle

požadavků velitele zásahu (§ 19),



c) provést při nebezpečí z prodlení varování obyvatelstva na ohroženém

území, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.^8)



(4) Prováděcí právní předpis stanoví



a) zásady koordinace složek integrovaného záchranného systému při

společném zásahu, spolupráce operačních středisek základních složek

integrovaného záchranného systému a podrobnosti o úkolech operačních a

informačních středisek integrovaného záchranného systému,



b) obsah dokumentace integrovaného záchranného systému, způsob jejího

zpracování a podrobnosti o stupních poplachů poplachového plánu

integrovaného záchranného systému.



HLAVA III



POSTAVENÍ A ÚKOLY STÁTNÍCH ORGÁNŮ A ORGÁNŮ ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ

PŘI PŘÍPRAVĚ NA MIMOŘÁDNÉ UDÁLOSTI A PŘI PROVÁDĚNÍ ZÁCHRANNÝCH A

LIKVIDAČNÍCH PRACÍ



DÍL 1



Ministerstva a jiné ústřední správní úřady



§ 6



Ministerstva a jiné ústřední správní úřady (dále jen "ministerstvo")

při přípravě na mimořádné události, při provádění záchranných a

likvidačních prací a při ochraně obyvatelstva v oboru své působnosti



a) vedou přehled možných zdrojů rizik, provádějí analýzy ohrožení a v

rámci prevence podle zvláštních právních předpisů^9) sjednávají nápravu

skutečností a stavů, které by mohly způsobit vznik mimořádné situace,



b) rozhodují o činnostech k provádění záchranných a likvidačních prací

a ke zmírnění jejich následků, pokud zvláštní právní předpis^10)

nestanoví jinak,



c) organizují okamžité opravy nezbytných veřejných zařízení pro ochranu

obyvatelstva.



§ 7



Ministerstvo vnitra



(1) Ministerstvo vnitra plní úkoly v oblasti^11)



a) přípravy na mimořádné události, integrovaného záchranného systému a

ochrany obyvatelstva,



b) zapojení České republiky do mezinárodních záchranných operací při

mimořádných událostech v zahraničí a poskytování humanitární pomoci do

zahraničí v součinnosti s Ministerstvem zahraničních věcí; humanitární

pomocí se pro účely tohoto zákona rozumí opatření prováděná za účelem

pomoci obyvatelstvu postiženému mimořádnou událostí, v jejichž rámci se

využívají lidské a materiální zdroje.



(2) Ministerstvo vnitra při plnění úkolů uvedených v odstavci 1



a) sjednocuje postupy ministerstev, krajských úřadů, obecních úřadů,

právnických osob a fyzických osob vykonávajících podnikatelskou činnost

podle zvláštních právních předpisů^12) (dále jen "podnikající fyzické

osoby"),



b) usměrňuje integrovaný záchranný systém,



c) provádí kontrolu a koordinaci poplachových plánů integrovaného

záchranného systému krajů a zpracovává ústřední poplachový plán

integrovaného záchranného systému, který schvaluje ministr vnitra,



d) řídí výstavbu a provoz informačních a komunikačních sítí a služeb

integrovaného záchranného systému,



e) zpracovává koncepci ochrany obyvatelstva,



f) zajišťuje a provozuje jednotný systém varování a vyrozumění, stanoví

způsob informování právnických a fyzických osob o charakteru možného

ohrožení, připravovaných opatřeních, způsobu a době jejich provedení,



g) organizuje instruktáže a školení v oblasti ochrany obyvatelstva a

pro přípravu složek integrovaného záchranného systému zaměřené na

jejich vzájemnou součinnost; k tomuto účelu zřizuje vzdělávací

zařízení,



h) uplatňuje stanovisko k politice územního rozvoje z hlediska ochrany

obyvatelstva a civilního nouzového plánování při přípravě na mimořádné

události,



i) stanoví, po projednání s Ministerstvem pro místní rozvoj, stavebně

technické požadavky na stavby určené k ochraně obyvatelstva při

mimořádných událostech, k zabezpečení záchranných prací, ke skladování

materiálu civilní ochrany a k ochraně a ukrytí obsluh důležitých

provozů (dále jen "stavby civilní ochrany nebo stavby dotčené požadavky

civilní ochrany"),



j) usměrňuje postup při zřizování zařízení civilní ochrany.



(3) Ministerstvo vnitra zabezpečuje ústřední koordinaci záchranných a

likvidačních prací, jestliže



a) mimořádná událost přesahuje státní hranice České republiky a je

nutná koordinace záchranných a likvidačních prací nad rámec

příhraničních styků, nebo



b) mimořádná událost přesahuje území kraje a velitel zásahu (§ 19)

vyhlásil nejvyšší stupeň poplachu, anebo



c) o tuto koordinaci požádá velitel zásahu (§ 19), starosta obce s

rozšířenou působností nebo hejtman.



(4) Ministerstvo vnitra dále



a) organizuje záchranářskou a materiální pomoc do zahraničí ve

spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí, složkami integrovaného

záchranného systému nebo ústředními správními úřady,



b) průběžně zajišťuje v souladu s mezinárodními smlouvami, kterými je

Česká republika vázána, funkci kontaktního místa pro vyžádání

humanitární pomoci do zahraničí postiženým státem nebo mezinárodní

organizací; tím není dotčena možnost vyžádání humanitární pomoci do

zahraničí diplomatickou cestou, nebo oznámení vzniku závažné mimořádné

události v zahraničí, která může ohrozit i území České republiky,



c) informuje příslušné mezinárodní organizace o silách a prostředcích

České republiky předurčených pro poskytování humanitární pomoci do

zahraničí.



(5) Úkoly Ministerstva vnitra uvedené v odstavcích 2 až 4 plní

generální ředitelství hasičského záchranného sboru zřízené podle

zvláštního zákona.^2)



(6) Ministerstvo vnitra je oprávněno vyžádat si účast zástupců

ostatních ministerstev a zástupců složek uvedených v § 4 odst. 2 a

popřípadě jiných odborníků při přípravě na mimořádné události a při

provádění záchranných a likvidačních prací.



(7) Ministerstvo vnitra určí způsob zajištění nepřetržité obsluhy

telefonní linky jednotného evropského čísla tísňového volání.



(8) Prováděcí právní předpis stanoví



a) pravidla pro zapojování do mezinárodních záchranných operací,



b) pravidla poskytování a přijímání humanitární pomoci,



c) postup při zřizování zařízení civilní ochrany a při odborné přípravě

jejich personálu,



d) způsob informování právnických a fyzických osob o charakteru možného

ohrožení, připravovaných opatřeních a způsobu jejich provedení,



e) technické, provozní a organizační zabezpečení jednotného systému

varování a vyrozumění a způsob poskytování tísňových informací,



f) způsob provádění evakuace a jejího všestranného zabezpečení,



g) zásady postupu při poskytování úkrytů a způsob a rozsah kolektivní a

individuální ochrany obyvatel,



h) požadavky ochrany obyvatelstva v územním plánování a stavebně

technické požadavky na stavby civilní ochrany nebo stavby dotčené

požadavky civilní ochrany.



§ 8



Ministerstvo zdravotnictví



(1) Přesahuje-li mimořádná událost územní obvod kraje, který

poskytovatele zdravotnické záchranné služby zřídil, nebo je-li to nutné

z odborných nebo kapacitních důvodů, a nedohodnou-li se kraje na řešení

situace, koordinuje činnost poskytovatele zdravotnické záchranné služby

a poskytovatele zdravotnické dopravní služby a přepravy pacientů

neodkladné péče na vyžádání kraje Ministerstvo zdravotnictví.



(2) Při koordinaci podle odstavce 1 je poskytovatel zdravotnické

záchranné služby, poskytovatel zdravotnické dopravní služby a přepravy

pacientů neodkladné péče povinen uposlechnout pokynů Ministerstva

zdravotnictví.



(3) Ministerstvo zdravotnictví odpovídá v okruhu své působnosti za

výběr a metodické řízení přípravy zdravotnických pracovníků a za výběr

prostředků pro mezinárodní záchranné operace a poskytování humanitární

pomoci do zahraničí.



§ 9



Ministerstvo dopravy a spojů



(1) Ministerstvo dopravy a spojů zabezpečuje pro potřeby správních

úřadů a základních složek integrovaného záchranného systému celostátní

informační systém pro záchranné a likvidační práce v oblasti mobilních

zdrojů nebezpečí v dopravě (dále jen "dopravní informační systém").



(2) Správní úřady a dopravci jsou povinni Ministerstvu dopravy a spojů

poskytnout potřebné podklady a údaje pro účely dopravního informačního

systému před každým provedením přepravy nebezpečných věcí v silniční,

železniční, letecké a vnitrozemské vodní dopravě. Údaje z dopravního

informačního systému se použijí jen pro účely stanovené tímto zákonem.



(3) Provozovatel dopravního informačního systému zabezpečí ochranu

poskytnutých informací a údajů, jejichž případné zneužití by mohlo vést

k ohrožení zdraví, života, majetku, životního prostředí nebo

podnikatelských zájmů právnických osob nebo podnikajících fyzických

osob.



(4) Prováděcí právní předpis stanoví způsob zřízení a vedení dopravního

informačního systému a obsah a rozsah podkladů a údajů poskytovaných

pro účely dopravního informačního systému.



DÍL 2



Orgány kraje



§ 10



(1) Orgány kraje zajišťují přípravu na mimořádné události, provádění

záchranných a likvidačních prací a ochranu obyvatelstva.



(2) Krajský úřad při výkonu státní správy za účelem uvedeným v odstavci

1



a) organizuje součinnost mezi obecními úřady obcí s rozšířenou

působností a dalšími správními úřady a obcemi v kraji, zejména při

zpracování poplachového plánu integrovaného záchranného systému,

zajišťuje havarijní připravenost a ověřuje ji cvičeními (§ 17),



b) usměrňuje integrovaný záchranný systém na úrovni kraje,



c) sjednocuje postupy obecních úřadů obcí s rozšířenou působností a

územních správních úřadů s krajskou působností v oblasti ochrany

obyvatelstva,



d) zpracovává plán k provádění záchranných a likvidačních prací na

území kraje (dále jen "havarijní plán kraje"),



e) zpracovává poplachový plán integrovaného záchranného systému kraje,



f) spolupracuje při zpracování a aktualizaci povodňového plánu kraje

podle zvláštního právního předpisu,^13)



g) uzavírá dohody s příslušným územním celkem sousedního státu, pokud

mezinárodní smlouva schválená Parlamentem České republiky a vyhlášená

ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv nestanoví jinak.



(3) Pokud zóna havarijního plánování^8) zasahuje území více než jednoho

správního obvodu obce s rozšířenou působností vlastního kraje nebo

zasahuje na území kraje z území jiného kraje, zpracovává krajský úřad

ve spolupráci s dotčenými obecními úřady obcí s rozšířenou působností

plán k provádění záchranných a likvidačních prací v okolí zdroje

nebezpečí (dále jen "vnější havarijní plán"). V případě, že zóna

havarijního plánování zasahuje území více krajů, zabezpečuje koordinaci

zpracování vnějšího havarijního plánu a společné řešení mimořádné

události krajský úřad, na jehož území se zdroj nebezpečí nachází.



(4) Pro zpracování havarijního plánu kraje a vnějších havarijních plánů

je krajský úřad oprávněn za podmínek ochrany údajů využívat,

shromažďovat a evidovat údaje z krizového plánu kraje podle zvláštního

právního předpisu.^6)



(5) Úkoly orgánů kraje uvedené v odstavcích 1 až 4 plní hasičský

záchranný sbor kraje zřízený podle zvláštního zákona.^2) Ten pro

zabezpečení záchranných a likvidačních prací dále



a) řídí výstavbu a provoz informačních a komunikačních sítí

integrovaného záchranného systému,



b) organizuje instruktáže a školení v oblasti ochrany obyvatelstva a v

přípravě složek integrovaného záchranného systému zaměřené na jejich

vzájemnou součinnost; k tomuto účelu zřizuje vzdělávací zařízení,



c) zabezpečuje varování a vyrozumění,



d) koordinuje záchranné a likvidační práce a plní úkoly při provádění

záchranných a likvidačních prací stanovené Ministerstvem vnitra,



e) organizuje zjišťování a označování nebezpečných oblastí, provádění

dekontaminace a dalších ochranných opatření,



f) organizuje a koordinuje evakuaci, nouzové ubytování, nouzové

zásobování pitnou vodou, potravinami a dalšími nezbytnými prostředky k

přežití obyvatelstva,



g) organizuje a koordinuje humanitární pomoc,



h) organizuje hospodaření s materiálem civilní ochrany,



i) vede evidenci a provádí kontrolu staveb civilní ochrany a staveb

dotčených požadavky civilní ochrany v kraji,



j) uplatňuje stanovisko k zásadám územního rozvoje z hlediska ochrany

obyvatelstva a civilního nouzového plánování při přípravě na mimořádné

události.



(6) Hasičský záchranný sbor kraje je dotčeným orgánem v územním a

stavebním řízení^14) z hlediska ochrany obyvatelstva.



(7) Krajský úřad vykonává činnosti uvedené v odstavcích 1 až 5 tak, aby

byly přiměřené a svým obsahem a rozsahem odpovídaly účelu a podmínkám

konkrétní mimořádné události.



§ 11



Hejtman



a) organizuje integrovaný záchranný systém na úrovni kraje,



b) koordinuje a kontroluje přípravu na mimořádné události prováděnou

orgány kraje, územními správními úřady s krajskou působností,

právnickými a fyzickými osobami,



c) koordinuje záchranné a likvidační práce při řešení mimořádné

události vzniklé na území kraje, pokud přesahuje území jednoho

správního obvodu obce s rozšířenou působností a velitel zásahu vyhlásil

nejvyšší stupeň poplachu nebo jej o to požádal anebo jej o koordinaci

požádal starosta obce s rozšířenou působností. Pro koordinaci

záchranných a likvidačních prací může hejtman použít krizový štáb kraje

zřízený podle zvláštního právního předpisu,^6)



d) schvaluje havarijní plán kraje, vnější havarijní plán a poplachový

plán integrovaného záchranného systému kraje.



DÍL 3



Orgány obce s rozšířenou působností



§ 12



Obecní úřad obce s rozšířenou působností



(1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností při výkonu státní správy

kromě úkolů uvedených v § 15 zajišťuje připravenost správního obvodu

obecního úřadu obce s rozšířenou působností na mimořádné události,

provádění záchranných a likvidačních prací a ochranu obyvatelstva.



(2) Úkoly obecního úřadu obce s rozšířenou působností uvedené v

odstavci 1 plní hasičský záchranný sbor kraje, který pro potřebu

správních obvodů obecních úřadů obcí s rozšířenou působností a přípravu

záchranných a likvidačních prací dále



a) plní úkoly při provádění záchranných a likvidačních prací stanovené

Ministerstvem vnitra,



b) organizuje součinnost mezi obecním úřadem obce s rozšířenou

působností a územními správními úřady s působností v jeho správním

obvodu a ostatními obcemi,



c) pro zabezpečení záchranných a likvidačních prací vykonává obdobně

činnosti uvedené v § 10 odst. 5 za podmínek stanovených v § 10 odst. 7,



d) za podmínek stanovených v § 10 odst. 4 shromažďuje a používá pro

zpracování vnějších havarijních plánů a havarijního plánu kraje

potřebné údaje,



e) seznamuje ostatní obce, právnické a fyzické osoby ve svém správním

obvodu s charakterem možného ohrožení obyvatel s připravenými

záchrannými a likvidačními pracemi,



f) zpracovává vnější havarijní plán, pokud to vyplývá ze zvláštního

právního předpisu^8) a zóna havarijního plánování nepřesahuje správní

obvod obecního úřadu obce s rozšířenou působností,



g) spolupracuje při zpracování vnějšího havarijního plánu a při

koordinovaném řešení mimořádné události s krajským úřadem, pokud zóna

havarijního plánování přesahuje území správního obvodu obecního úřadu

obce s rozšířenou působností,



h) zajišťuje havarijní připravenost stanovenou havarijním plánem kraje

a vnějšími havarijními plány a ověřuje ji cvičeními (§ 17),



i) uplatňuje stanoviska k územním plánům a regulačním plánům z hlediska

své působnosti v požární ochraně, integrovaném záchranném systému a

ochraně obyvatelstva při přípravě na mimořádné události.



(3) Prováděcí právní předpis stanoví zásady a způsob zpracování,

schvalování a používání havarijního plánu kraje a vnějšího havarijního

plánu.



§ 13



Starosta obce s rozšířenou působností



Starosta obce s rozšířenou působností



a) koordinuje záchranné a likvidační práce při řešení mimořádné

události vzniklé ve správním obvodu obecního úřadu obce s rozšířenou

působností, pokud jej velitel zásahu o koordinaci požádal. Pro

koordinaci záchranných a likvidačních prací může starosta obce s

rozšířenou působností použít krizový štáb své obce,



b) schvaluje vnější havarijní plány.



§ 14



Hejtman a starosta obce s rozšířenou působností jsou při své koordinaci

záchranných a likvidačních prací povinni předávat Ministerstvu vnitra

zprávy o jejich průběhu prostřednictvím operačních a informačních

středisek integrovaného záchranného systému (§ 5).



DÍL 4



Orgány obce



§ 15



(1) Orgány obce zajišťují připravenost obce na mimořádné události a

podílejí se na provádění záchranných a likvidačních prací a na ochraně

obyvatelstva.



(2) Obecní úřad při výkonu státní správy za účelem uvedeným v odstavci

1



a) organizuje přípravu obce na mimořádné události,



b) podílí se na provádění záchranných a likvidačních prací s

integrovaným záchranným systémem,



c) zajišťuje varování, evakuaci a ukrytí osob před hrozícím nebezpečím,

pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak,^8)



d) hospodaří s materiálem civilní ochrany,



e) poskytuje hasičskému záchrannému sboru kraje podklady a informace

potřebné ke zpracování havarijního plánu kraje nebo vnějšího

havarijního plánu,



f) podílí se na zajištění nouzového přežití obyvatel obce,



g) vede evidenci a provádí kontrolu staveb civilní ochrany nebo staveb

dotčených požadavky civilní ochrany v obci.



(3) K plnění úkolů uvedených v odstavci 2 je obec oprávněna zřizovat

zařízení civilní ochrany. Při zřizování těchto zařízení a plnění úkolů

ochrany obyvatel jsou orgány obce povinny postupovat podle tohoto

zákona a zvláštního právního předpisu.^3)



(4) Obecní úřad seznamuje právnické a fyzické osoby v obci s

charakterem možného ohrožení, s připravenými záchrannými a likvidačními

pracemi a ochranou obyvatelstva. Za tímto účelem organizuje jejich

školení.



(5) Obecní úřad je dotčeným orgánem z hlediska ochrany obyvatelstva při

rozhodování o umisťování a povolování staveb, změnách staveb a změnách

v užívání staveb, odstraňování staveb a při rozhodování o povolení a

odstraňování terénních úprav a zařízení.



§ 16



Starosta obce při provádění záchranných a likvidačních prací



a) zajišťuje varování osob nacházejících se na území obce před hrozícím

nebezpečím,



b) organizuje v dohodě s velitelem zásahu nebo se starostou obce s

rozšířenou působností evakuaci osob z ohroženého území obce,



c) organizuje činnost obce v podmínkách nouzového přežití obyvatel

obce,



d) je oprávněn vyzvat právnické a fyzické osoby k poskytnutí osobní

nebo věcné pomoci.



DÍL 5



Cvičení a komunikace složek integrovaného záchranného systému



§ 17



Prověřovací cvičení a taktické cvičení



(1) Prověřovací cvičení se provádí za účelem ověření přípravy složek

integrovaného záchranného systému k provádění záchranných a

likvidačních prací. Součástí cvičení může být i vyhlášení cvičného

poplachu pro složky integrovaného záchranného systému.



(2) Taktické cvičení se provádí za účelem přípravy složek integrovaného

záchranného systému a orgánů podílejících se na provedení a koordinaci

záchranných a likvidačních prací při mimořádné události. Konání

taktického cvičení se předem projedná se zúčastněnými složkami a

orgány.



(3) Prověřovací cvičení nebo taktické cvičení je oprávněn nařídit

ministr vnitra, generální ředitel hasičského záchranného sboru, hejtman

kraje nebo ředitel hasičského záchranného sboru kraje.



§ 18



Komunikace složek integrovaného záchranného systému



(1) Při přípravě na mimořádnou událost a při provádění záchranných a

likvidačních prací se použije krizová komunikace; krizovou komunikací

se pro účely tohoto zákona rozumí přenos informací mezi státními

orgány, územními samosprávnými orgány a mezi složkami integrovaného

záchranného systému za využití prostředků hlasového a datového přenosu

informací veřejné telekomunikační sítě i vybrané části neveřejných

telekomunikačních sítí.



(2) Ministerstvo vnitra je povinno umožnit orgánům a složkám uvedeným v

odstavci 1 krizovou komunikaci v účelové telekomunikační síti

Ministerstva vnitra.



(3) Poskytovatelé služeb v oblasti komunikací jsou povinni

spolupracovat s Ministerstvem vnitra při přípravě a řešení způsobu

krizové komunikace a jednotného evropského čísla tísňového volání (§ 7

odst. 6).



(4) Prováděcí právní předpis stanoví



a) zásady způsobu krizové komunikace a spojení v integrovaném

záchranném systému a strukturu sdílených dat,



b) způsob využívání telekomunikačních sítí složkami integrovaného

záchranného systému.



HLAVA IV



ORGANIZACE ZÁCHRANNÝCH A LIKVIDAČNÍCH PRACÍ V MÍSTĚ ZÁSAHU



DÍL 1



Velitel zásahu



§ 19



(1) Koordinování záchranných a likvidačních prací v místě nasazení

složek integrovaného záchranného systému a v prostoru předpokládaných

účinků mimořádné události (dále jen "místo zásahu") a řízení

součinnosti těchto složek provádí velitel zásahu, který vyhlásí podle

závažnosti mimořádné události odpovídající stupeň poplachu podle

příslušného poplachového plánu integrovaného záchranného systému. Pokud

zvláštní právní předpis nestanoví jinak,^5) je velitelem zásahu velitel

jednotky požární ochrany^3) nebo příslušný funkcionář hasičského

záchranného sboru s právem přednostního velení.^15)



(2) Pokud na místě zásahu není ustanoven velitel zásahu podle odstavce

1, řídí součinnost těchto složek velitel nebo vedoucí zasahujících sil

a prostředků složky integrovaného záchranného systému, která v místě

zásahu provádí převažující činnost.



(3) Velitel zásahu je při provádění záchranných a likvidačních prací

oprávněn



a) zakázat nebo omezit vstup osob na místo zásahu a nařídit, aby místo

zásahu opustila osoba, jejíž přítomnost není potřebná, nařídit evakuaci

osob, popřípadě stanovit i jiná dočasná omezení k ochraně života,

zdraví, majetku a životního prostředí a vyzvat osobu, která se

nepodřídí stanoveným omezením, aby prokázala svoji totožnost; tato

osoba je povinna výzvě vyhovět,



b) nařídit bezodkladné provádění nebo odstraňování staveb, terénních

úprav za účelem zmírnění nebo odvrácení rizik vzniklých mimořádnou

událostí,



c) vyzvat právnické osoby nebo fyzické osoby k poskytnutí osobní nebo

věcné pomoci,



d) zřídit štáb velitele zásahu jako svůj výkonný orgán a určit

náčelníka a členy štábu. Členy štábu jsou zejména velitelé a vedoucí

složek integrovaného záchranného systému. Členy tohoto štábu mohou být

dále fyzické osoby a zástupci právnických osob, se kterými složky

integrovaného záchranného systému spolupracují nebo které poskytují

osobní nebo věcnou pomoc,



e) rozdělit místo zásahu na sektory, popřípadě úseky a stanovit jejich

velitele, kterým je oprávněn ukládat úkoly a rozhodovat o přidělování

sil a prostředků do podřízenosti velitelů sektorů a úseků.



DÍL 2



Vyžadování pomoci pro provádění záchranných a likvidačních prací



§ 20



Oprávnění vyžadovat pomoc



(1) Ministerstvo vnitra vyžaduje pomoc podle ústředního poplachového

plánu integrovaného záchranného systému prostřednictvím operačního a

informačního střediska generálního ředitelství hasičského záchranného

sboru; pomocí se pro účely tohoto zákona rozumí poskytnutí sil, věcných

prostředků nebo činností složek integrovaného záchranného systému pro

účely záchranných a likvidačních prací, v případě ostatních složek

integrovaného záchranného systému se takto realizuje plánovaná pomoc na

vyžádání (§ 21).



(2) Hejtman a starosta obce s rozšířenou působností vyžadují pomoc

podle poplachového plánu integrovaného záchranného systému kraje. Tuto

i další pomoc vyžadují prostřednictvím operačního a informačního

střediska integrovaného záchranného systému kraje.



(3) Velitel zásahu vyžaduje pomoc přímo u velitelů a vedoucích složek

integrovaného záchranného systému na místě zásahu, v ostatních

případech vyžaduje pomoc prostřednictvím místně příslušného operačního

a informačního střediska integrovaného záchranného systému.



(4) Pro provádění záchranných a likvidačních prací na území České

republiky vyžaduje Ministerstvo vnitra zahraniční pomoc po dohodě s

Ministerstvem zahraničních věcí a připravuje její využití, pokud

mezinárodní smlouva schválená Parlamentem České republiky a vyhlášená

ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv nestanoví jinak.



(5) Hejtman je oprávněn vyžadovat pomoc z příslušného územního celku

sousedního státu a připravovat její využití pro provádění záchranných a

likvidačních prací, pokud mezinárodní smlouva schválená Parlamentem

České republiky a vyhlášená ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce

mezinárodních smluv nestanoví jinak.



(6) Starosta obce při výzvě k poskytnutí věcné pomoci postupuje při

evidenci poskytnutého věcného prostředku podle zvláštního právního

předpisu.^6) Jde-li o poskytnutí věcné pomoci na základě výzvy velitele

zásahu, zaznamenává velitel zásahu tuto skutečnost do dokumentace o

vedení zásahu. Obsah záznamu tvoří údaje o osobě, která věcný

prostředek poskytla, identifikační údaje tohoto prostředku a údaje o

době a účelu využití vyžádaného prostředku.



§ 21



Plánovaná pomoc na vyžádání



(1) Poskytování plánované pomoci na vyžádání se zahrnuje do

poplachového plánu integrovaného záchranného systému; plánovanou pomocí

na vyžádání se pro účely tohoto zákona rozumí předem písemně dohodnutý

způsob poskytnutí pomoci ostatními složkami integrovaného záchranného

systému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, krajskému úřadu,

Ministerstvu vnitra nebo základním složkám integrovaného záchranného

systému při provádění záchranných a likvidačních prací.



(2) Plánovanou pomoc na vyžádání jsou povinny poskytnout



a) ministerstva, územní správní úřady, orgány krajů a obcí v mezích své

působnosti,



b) právnické a fyzické osoby, které jsou vlastníkem nebo uživatelem

stavby civilní ochrany nebo stavby dotčené požadavky civilní ochrany,



c) poskytovatelé akutní lůžkové péče, kteří mají zřízen urgentní

příjem^27),



d) ostatní složky integrovaného záchranného systému uvedené v § 4 odst.

2,



e) vojenské záchranné útvary,^16)



f) ostatní osoby, které se k tomu smluvně zavázaly.



(3) Plánovanou pomoc na vyžádání není povinen poskytnout ten, kdo by

poskytnutím této pomoci vážně ohrozil plnění vlastních závažnějších

úkolů stanovených podle zvláštních právních předpisů.^5)



(4) Ostatní složky integrovaného záchranného systému jsou povinny při

stanovení rozsahu plánované pomoci na vyžádání na základě žádosti

operačního a informačního střediska integrovaného záchranného systému

sdělit



a) osoby pověřené pro zabezpečování pomoci a způsob jejich vyrozumění,



b) síly a prostředky určené k poskytnutí pomoci,



c) dobu potřebnou pro poskytnutí sil a prostředků v případě vyžádání

pomoci.



§ 22



Ostatní pomoc



Na žádost hasičského záchranného sboru kraje, krajského úřadu nebo

Ministerstva vnitra mohou být pro potřebu složek integrovaného

záchranného systému při provádění záchranných a likvidačních prací

využita hospodářská opatření, vojenské útvary a vojenská zařízení

ozbrojených sil České republiky podle zvláštních právních předpisů.^17)



ČÁST DRUHÁ



PRÁVA A POVINNOSTI PRÁVNICKÝCH A FYZICKÝCH OSOB PŘI MIMOŘÁDNÝCH

UDÁLOSTECH



HLAVA I



PRÁVNICKÉ OSOBY A PODNIKAJÍCÍ FYZICKÉ OSOBY A FYZICKÉ OSOBY



§ 23



(1) Pokud krajský úřad zahrne do havarijního plánu kraje nebo vnějšího

havarijního plánu konkrétní právnickou osobu nebo podnikající fyzickou

osobu, je tato povinna



a) bezplatně poskytnout a aktualizovat požadované podklady,



b) zajistit vůči svým zaměstnancům dotčeným předpokládanou mimořádnou

událostí opatření uvedená v § 24 odst. 1 písm. b) tohoto zákona.



(2) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby jsou v souvislosti se

záchrannými a likvidačními pracemi a s jejich přípravou povinny



a) poskytnout osobní nebo věcnou pomoc na přímou výzvu velitele zásahu

(§ 19) nebo starosty obce (§ 16) nebo prostřednictvím operačního a

informačního střediska integrovaného záchranného systému,



b) strpět vstup osob provádějících záchranné nebo likvidační práce na

pozemky a do staveb a použití nezbytné techniky, provedení terénních

úprav, budování ochranných staveb, vyklizení pozemku a odstranění

staveb, jejich částí a porostů, pokud jsou vlastníky nebo uživateli

nemovitostí a pokud zvláštní právní předpis^9) nestanoví jinak,



c) strpět umístění zařízení systému varování a vyrozumění na

nemovitostech, které mají ve vlastnictví, a umožnit k nim přístup

hasičskému záchrannému sboru kraje nebo jím zmocněným osobám za účelem

používání, kontroly, údržby a oprav,



d) pokud jsou vlastníky stavby civilní ochrany nebo stavby dotčené

požadavky civilní ochrany, dbát při užívání těchto nemovitostí a

veškerých činnostech s tím spojených, aby nedošlo ke změně charakteru

této stavby ve vztahu k jejímu účelu, a umožnit její využití pro

potřeby civilní ochrany a přístup orgánům hasičského záchranného sboru

nebo jimi zmocněným osobám do těchto objektů za účelem používání,

kontroly, údržby a oprav,



e) pokud provozují školská, sociální nebo obdobná zařízení nebo jsou

poskytovateli zdravotních služeb, vytvořit podmínky pro výdej

ochranných masek, dětských ochranných vaků, dětských ochranných

kazajek, ochranných oděvů, filtrů pro ochranu dýchacích cest a povrchu

těla a dalších ochranných prostředků.



(3) K plnění úkolů podle odstavce 1 mohou právnické osoby a podnikající

fyzické osoby zřizovat zařízení civilní ochrany podle tohoto zákona a

podle zvláštního právního předpisu.^3)



(4) Prováděcí právní předpis stanoví náhrady výdajů vynakládaných

právnickými osobami a podnikajícími fyzickými osobami na ochranu

obyvatelstva.



§ 24



(1) Pokud dojde k mimořádné události v souvislosti s provozem

technických zařízení a budov, při nakládání s nebezpečnými chemickými

látkami^18) a při jejich přepravě nebo při nakládání s nebezpečnými

odpady (dále jen "havárie"), je právnická nebo podnikající fyzická

osoba, která je vlastníkem, správcem nebo uživatelem uvedených

zařízení, budov, látek nebo odpadů, povinna



a) podílet se na přípravě záchranných a likvidačních prací a na

zpracování havarijního plánu kraje nebo vnějšího havarijního plánu tím,

že poskytne na vyžádání hasičskému záchrannému sboru kraje, pokud

zvláštní právní předpis nestanoví jinak,^8) informace o



1. zdrojích rizik,



2. pravděpodobných následcích havárií a možných způsobech jejich

likvidace,



3. možných účincích na obyvatele a životní prostředí,



4. opatřeních připravených ve své působnosti pro zajištění nezbytných

sil a prostředků k provedení záchranných a likvidačních prací ve svém

objektu nebo zařízení,



b) vůči svým zaměstnancům zajistit, pokud zvláštní právní předpis

nestanoví jinak,^8)



1. informování o hrozících mimořádných událostech a plánovaných

opatřeních,



2. varování, evakuaci, popřípadě ukrytí,



3. organizování záchranných prací,



4. organizování přípravy k sebeochraně a vzájemné pomoci.



(2) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, u které došlo k

havárii, je povinna



a) provádět neprodleně záchranné a likvidační práce,



b) ohlásit neprodleně havárii místně příslušnému operačnímu a

informačnímu středisku integrovaného záchranného systému a

bezprostředně ohroženým obcím; tím není dotčena oznamovací povinnost

stanovená podle zvláštních právních předpisů,



c) podílet se na varování osob ohrožených havárií v rozsahu stanoveném

zvláštním právním předpisem,^8)



d) poskytnout veliteli zásahu informace o skutečnostech, které by mohly

ohrozit životy nebo zdraví osob provádějících zásah nebo ostatního

obyvatelstva, zejména informace o výbušninách, nebezpečných chemických

látkách, zdrojích ionizujícího záření, dravých či nebezpečných

zvířatech,



e) spolupracovat při odstraňování havárie se složkami integrovaného

záchranného systému, správními úřady a orgány krajů a obcí,



f) uhradit krajskému úřadu nebo složkám integrovaného záchranného

systému náklady spojené s poskytnutím věcné a osobní pomoci, s

likvidačními pracemi a se škodami prokazatelně vzniklými havárií,



g) zabezpečit asanační práce podle pokynů příslušných správních úřadů

nebo obcí,



h) zabezpečit zneškodnění odpadů, které vznikly v důsledku havárie i v

důsledku její likvidace,



i) spolupracovat při zpracování dokumentace o záchranných a

likvidačních pracích.



§ 25



Fyzické osoby



(1) Fyzická osoba pobývající na území České republiky má právo na

informace o opatřeních k zabezpečení ochrany obyvatelstva a na

poskytnutí instruktáže a školení ke své činnosti při mimořádných

událostech.



(2) Fyzická osoba je povinna



a) strpět omezení vyplývající z opatření stanovených při mimořádné

události a omezení nařízená velitelem zásahu při provádění záchranných

a likvidačních prací,



b) poskytnout na výzvu starosty obce nebo velitele zásahu osobní nebo

věcnou pomoc,



c) strpět, pokud je to nutné k provádění záchranných a likvidačních

prací a pokud je vlastníkem, uživatelem nebo správcem nemovitosti,

vstup osob provádějících záchranné nebo likvidační práce na pozemky

nebo do objektů, použití nezbytné techniky, provedení terénních úprav,

budování ochranných staveb, vyklizení pozemku a odstranění staveb,

jejich částí, zařízení a porostů,



d) poskytnout veliteli zásahu informace o skutečnostech, které by mohly

ohrozit životy nebo zdraví osob provádějících zásah nebo ostatního

obyvatelstva, zejména informace o výbušninách, nebezpečných chemických

látkách, zdrojích ionizujícího záření, dravých či nebezpečných

zvířatech,



e) strpět umístění zařízení systému varování a vyrozumění na

nemovitostech, které má ve vlastnictví, a umožnit k nim přístup

hasičskému záchrannému sboru kraje nebo jím zmocněným osobám za účelem

používání, kontroly, údržby a oprav,



f) pokud je vlastníkem stavby civilní ochrany nebo stavby dotčené

požadavky civilní ochrany, dbát při užívání těchto nemovitostí a

veškerých činnostech s tím spojených, aby nedošlo ke změně charakteru

této stavby ve vztahu k jejímu účelu, a umožnit její využití pro

potřeby civilní ochrany a přístup hasičskému záchrannému sboru kraje

nebo jím zmocněným osobám do těchto staveb za účelem používání,

kontroly, údržby a oprav.



(3) Plnění povinností uvedených v odstavci 2 může fyzická osoba

odmítnout, pokud by tím ohrozila život nebo zdraví vlastní nebo jiných

osob anebo pokud ji v tom brání důležité okolnosti, které by zjevně

způsobily závažnější následek než ohrožení, kterému se má předcházet.



HLAVA II



VÝJIMKY



§ 26



(1) K poskytnutí věcné nebo osobní pomoci nelze vyzvat fyzické osoby,

které požívají výsady a imunity podle mezinárodního práva.



(2) Od osobní pomoci jsou osvobozeny osoby ve věku do 18 let a od 62

let a osoby zdravotně nezpůsobilé k výkonu požadovaných činností, osoby

invalidní ve třetím stupni, poslanci a senátoři Parlamentu České

republiky a členové vlády a dále osoby, které by tím vystavily vážnému

ohrožení sebe nebo osoby blízké.



(3) Ženám lze nařídit pouze takovou osobní pomoc, která není v rozporu

se zvláštním právním předpisem.^19)



(4) Osoby osvobozené od osobní pomoci mohou poskytnout dobrovolnou

pomoc.



HLAVA III



KONTROLA, POKUTY, NÁHRADA A FINANČNÍ ZABEZPEČENÍ



§ 27



Kontrola



(1) Ministerstvo, hasičský záchranný sbor kraje a orgány obcí, které

zajišťují přípravu na mimořádné události, záchranné a likvidační práce

a ochranu obyvatelstva, jsou oprávněny v mezích své působnosti

kontrolovat dodržování tohoto zákona a předpisů vydaných k jeho

provedení.



(2) Kontrolu uvedenou v odstavci 1 vykonává u obce krajský úřad, u

krajského úřadu a hasičského záchranného sboru kraje Ministerstvo

vnitra.



§ 28



Pokuty



(1) Za nesplnění povinnosti podle tohoto zákona může orgán, který

porušení povinnosti zjistil, uložit



a) fyzické osobě pokutu do výše 20 000 Kč,



b) právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě pokutu do výše 3 000

000 Kč.



(2) Nebyla-li povinnost splněna ani ve lhůtě stanovené při uložení

pokuty, lze uložit pokutu opětovně.



(3) Řízení o uložení pokuty lze zahájit do 1 roku ode dne, kdy se o

porušení povinnosti dozvěděl orgán, který pokutu ukládá, a musí být

pravomocně skončeno do 3 let od porušení povinnosti. Pokuta je splatná

do 30 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí, jímž byla pokuta uložena.



(4) Pokutu vybírá a vymáhá orgán, který ji uložil.



(5) Výnos pokut je příjmem státního rozpočtu, pokud zvláštní právní

předpis nestanoví jinak.



§ 29



Náhrada za omezení vlastnického nebo užívacího práva, poskytnutí věcné

a osobní pomoci



(1) Za omezení vlastnického nebo užívacího práva, poskytnutí věcné nebo

osobní pomoci náleží právnické nebo fyzické osobě peněžní náhrada.

Náhradu poskytuje krajský úřad, v jehož územním obvodu byla pomoc

poskytována. Peněžní náhrada se vyplácí do 6 měsíců od ukončení

záchranných nebo likvidačních prací.



(2) Pokud dojde k omezení výkonu vlastnického práva k nemovitosti,

poskytne se jejímu vlastníku náhrada odpovídající míře omezení jeho

majetkových práv podle občanského zákoníku.



(3) Jde-li o vykonání osobní pomoci, u níž nelze určit výši náhrady

dohodou nebo postupem podle občanského zákoníku, stanoví se náhrada ve

výši, která odpovídá obvyklé mzdě za stejné či podobné práce nebo

služby. Při stanovení náhrady za věcnou pomoc se vychází z výše výdajů

vzniklých povinnému nebo z výše náhrady obvykle účtované za použití

stejného nebo obdobného věcného prostředku v době jeho poskytnutí,

zjištěné podle občanského zákoníku.



(4) Poskytne-li podnikající fyzická osoba, která má příjmy pouze ze

samostatné činnosti^22) osobní pomoc na výzvu velitele zásahu nebo v

rámci plánované pomoci na vyžádání, náleží jí náhrada ušlého výdělku za

dobu, po kterou pomoc poskytne. Náhradu poskytuje krajský úřad, v jehož

správním obvodu byla pomoc poskytována. Při výpočtu náhrady ušlého

výdělku se postupuje přiměřeně podle zvláštního právního předpisu.^23)



(5) Obce, kraje, popřípadě základní složky integrovaného záchranného

systému jsou oprávněny požadovat uhrazení nákladů, které vynaložily

jako náhradu za poskytnutí věcné nebo osobní pomoci, za provedené

likvidační práce a škody prokazatelně vzniklé havárií (§ 24), po

původci havárie. Těmito úhradami se kompenzují vynaložené výdaje.^24)



§ 30



Náhrada škody



(1) Stát odpovídá za škodu způsobenou právnickým a fyzickým osobám

vzniklou v příčinné souvislosti se záchrannými a likvidačními pracemi a

cvičeními prováděnými podle tohoto zákona. Této odpovědnosti se může

stát zprostit jen tehdy, pokud se prokáže, že poškozený si způsobil

škodu sám nebo způsobil havárii.



(2) Peněžní náhrada se poskytne právnickým a fyzickým osobám, které

utrpěly škodu na zdraví nebo věcnou škodu při



a) činnosti složek integrovaného záchranného systému nebo orgánů

koordinujících záchranné a likvidační práce,



b) poskytnutí osobní nebo věcné pomoci.



(3) Škoda na zdraví se uhrazuje obdobně podle předpisů o odškodňování

pracovních úrazů,^25) pokud nevznikl nárok na náhradu této škody již z

pracovněprávního vztahu. V případě úmrtí poškozeného se peněžní náhrada

poskytne dědicům.

----------------------------------------------



Pozn. ASPI:

Změna § 30 odst. 3 provedená zákonem č. 303/2013 Sb., část čtyřicátá,

článek XLVII bod 3. s účinností od 1.1.2014 byla zapracována do textu

účinného od 1.1.2015.

----------------------------------------------



(4) Peněžní náhradu poskytne stát prostřednictvím krajského úřadu, v

jehož správním obvodu při záchranných a likvidačních pracích nebo

cvičení škoda či újma vznikla. Při poskytování této náhrady za věcnou

škodu se postupuje podle ustanovení občanského zákoníku platných v době

vzniku škody.



(5) Právo na náhradu škody s uvedením důvodů je třeba uplatnit písemně

u příslušného krajského úřadu do 6 měsíců od doby, kdy se právnická

nebo fyzická osoba o škodě dozvěděla, nejdéle do 5 let od vzniku škody,

jinak právo zaniká. Krajský úřad může v případech hodných zvláštního

zřetele přiznat náhradu škody i po uplynutí termínu k podání žádosti,

nebo i bez podání žádosti, ale nejdéle do 5 let od vzniku škody.



(6) Vznikne-li škoda složkám integrovaného záchranného systému nebo

osobám v nich zařazeným při poskytování pomoci v zahraničí, hradí tuto

škodu Ministerstvo vnitra, pokud ke škodě došlo při mezistátní pomoci

schválené Ministerstvem vnitra. V případě poskytování pomoci v

příhraničí hradí škodu kraj, z jehož území byla pomoc poskytnuta.

Odškodnění se provádí tak, jako kdyby škoda vznikla na území České

republiky.



(7) Náhrada škody se neposkytuje právnickým a fyzickým osobám, které

zavinily vznik havárie.



§ 31



Finanční zabezpečení integrovaného záchranného systému



(1) Finanční prostředky ke krytí výdajů potřebných pro zpracování

dokumentace integrovaného záchranného systému, ochranu obyvatelstva,

společných výdajů při ověřování připravenosti k záchranným a

likvidačním pracím a na budování a provozování společně užívaných

zařízení pro potřeby integrovaného záchranného systému, zejména v

oblasti telekomunikací a informačních systémů, uplatňuje Ministerstvo

vnitra a kraj v návrhu svého rozpočtu.



(2) K úhradě mimořádných výdajů vzniklých v důsledku prováděných

záchranných a likvidačních prací může být použita rezerva finančních

prostředků vyčleněná v rozpočtové kapitole Všeobecná pokladní správa.



(3) Vláda nebo orgány kraje hradí náklady vynaložené složkami

integrovaného záchranného systému ke krytí výdajů vzniklých při

nasazení sil a prostředků složek integrovaného záchranného systému v

případě, že neuhrazení těchto nákladů by mohlo ohrozit funkčnost složek

integrovaného záchranného systému k provádění záchranných a

likvidačních prací.



(4) Způsob finančního zabezpečení jednotlivých složek integrovaného

záchranného systému při výkonu činností stanovených těmto složkám

zvláštními právními předpisy není tímto zákonem dotčen.



HLAVA IV



USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ



§ 32



Hromadné informační prostředky



Každý, kdo provozuje hromadné informační prostředky, včetně televizního

a rozhlasového vysílání, je povinen bez náhrady nákladů na základě

žádosti operačního a informačního střediska integrovaného záchranného

systému neprodleně a bez úpravy obsahu a smyslu uveřejnit tísňové

informace potřebné pro záchranné a likvidační práce.



§ 33



Vztah k zvláštním právním předpisům



(1) Na rozhodování a ukládání povinností podle tohoto zákona, s

výjimkou pokut podle § 28, se nevztahuje správní řád. Stanoviska

uplatněná k politice územního rozvoje a územně plánovací dokumentaci

nejsou správním rozhodnutím. Stanoviska vydávaná podle tohoto zákona

jako podklad pro rozhodnutí podle zvláštního právního předpisu nebo

územní souhlas anebo ohlášení stavby jsou závazným stanoviskem podle

správního řádu^25a) a nejsou samostatným rozhodnutím ve správním

řízení.



(2) Za stavu ohrožení státu vyhlášeného v souvislosti se zajišťováním

obrany České republiky před vnějším napadením a za válečného stavu plní

složky integrovaného záchranného systému i právnické a fyzické osoby

úkoly stanovené tímto zákonem, pokud zvláštní právní předpis^26)

nestanoví jinak.



§ 34



Zvláštní případy



Tento zákon se vztahuje i na případy, kdy jde o mimořádnou událost,

kterou je ohroženo veřejné zdraví a orgán ochrany veřejného zdraví

požádá hasičský záchranný sbor kraje, orgán kraje nebo Ministerstvo

vnitra o společné řešení mimořádné události.



§ 35



Zmocňovací ustanovení



(1) Vláda vydá nařízení k provedení § 7 odst. 7 písm. a) a b) a § 23

odst. 4.



(2) Ministerstvo vnitra vydá vyhlášku k provedení § 5 odst. 4, § 7

odst. 7 písm. c) až g), § 12 odst. 3 a § 18 odst. 4 písm. a).



(3) Ministerstvo vnitra vydá po projednání s Ministerstvem pro místní

rozvoj vyhlášku k provedení § 7 odst. 7 písm. h).



(4) Ministerstvo dopravy a spojů vydá po projednání s Ministerstvem

vnitra vyhlášku k provedení § 9 odst. 4 a § 18 odst. 4 písm. b).



§ 35a



Působnosti stanovené krajskému úřadu nebo obecnímu úřadu obce s

rozšířenou působností podle tohoto zákona jsou výkonem státní správy v

přenesené působnosti.



ČÁST TŘETÍ



HLAVA I



Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní

správy České republiky



§ 36



Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů

státní správy České republiky, ve znění zákona č. 34/1970 Sb., zákona

č. 125/1970 Sb., zákona č. 147/1970 Sb., zákona č. 60/1988 Sb., zákona

č. 173/1989 Sb., zákonného opatření č. 9/1990 Sb., zákona č. 126/1990

Sb., zákona č. 203/1990 Sb., zákona č. 288/1990 Sb., zákonného opatření

č. 305/1990 Sb., zákona č. 575/1990 Sb., zákona č. 173/1991 Sb., zákona

č. 283/1991 Sb., zákona č. 19/1992 Sb., zákona č. 23/1992 Sb., zákona

č. 103/1992 Sb., zákona č. 167/1992 Sb., zákona č. 239/1992 Sb.,

zákonného opatření č. 350/1992 Sb., zákona č. 358/1992 Sb., zákona č.

359/1992 Sb., zákona č. 474/1992 Sb., zákona č. 548/1992 Sb., zákona č.

21/1993 Sb., zákona č. 166/1993 Sb., zákona č. 285/1993 Sb., zákona č.

47/1994 Sb., zákona č. 89/1995 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., zákona č.

135/1996 Sb., zákona č. 272/1996 Sb., zákona č. 152/1997 Sb., zákona č.

15/1998 Sb., zákona č. 148/1998 Sb., zákona č. 63/2000 Sb., zákona č.

130/2000 Sb. a zákona č. 154/2000 Sb., se mění takto:



1. V § 12 odst. 1 se na konci písmene l) tečka nahrazuje čárkou a

doplňuje se písmeno m), které zní:



"m) krizové řízení, civilní nouzové plánování, ochranu obyvatelstva a

integrovaný záchranný systém.".



2. V § 12 odstavec 2 zní:



"(2) Ministerstvo vnitra zajišťuje komunikační sítě pro Policii České

republiky, složky integrovaného záchranného systému a územní orgány

státní správy.".



3. V § 16 odst. 1 písmeno c) zní:



"c) správu vojenských újezdů.".



Dosavadní písmeno e) se zrušuje.



4. V § 16 se doplňuje odstavec 4, který zní:



"(4) Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů ve věcech státní

správy na úseku civilní ochrany přecházejí z Ministerstva obrany na

Ministerstvo vnitra dnem nabytí účinnosti zákona o integrovaném

záchranném systému a o změně některých zákonů.".



HLAVA II



zrušena



§ 37



zrušen



ČÁST ČTVRTÁ



ÚČINNOST



§ 38



Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001.



Klaus v. r.



Havel v. r.



Zeman v. r.



1) Čl. 61 Dodatkového protokolu k Ženevským úmluvám z 12. srpna 1949 o

ochraně obětí mezinárodních ozbrojených konfliktů (Protokol I),

přijatého v Ženevě dne 8. června 1977 a publikovaného sdělením pod č.

168/1991 Sb.



2) Zákon č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky

a o změně některých zákonů.



3) Zákon č. 133/1985 Sb, o požární ochraně, ve znění pozdějších

předpisů.



4) Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších

předpisů.



5) Například zákon č. 133/1985 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon

č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších

předpisů, zákon č. 238/2000 Sb.



6) Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů

(krizový zákon).



7) Například sdělení č. 168/1991 Sb., zákon č. 126/1992 Sb., o ochraně

znaku a názvu Červeného kříže a o Československém červeném kříži.



8) Například zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie

a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých

zákonů, ve znění pozdějších předpisů, nařízení vlády č. 11/1999 Sb., o

zóně havarijního plánování, zákon č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných

havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a

chemickými přípravky a o změně zákona č. 425/1990 Sb., o okresních

úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s

tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci

závažných havárií).



9) Například zákon č. 133/1985 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon

č. 18/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 353/1999 Sb.



10) Například zákon č. 18/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.



11) § 12 odst. 2 písm. m) zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev

a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění

pozdějších předpisů.



12) Například zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání

(živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 513/1991

Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.



13) Například zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), ve znění

pozdějších předpisů.



14) Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu

(stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.



15) § 13 vyhlášky č. 22/1996 Sb., kterou se upravují podrobnosti o

úkolech jednotek požární ochrany, stanoví se činnost osob zúčastněných

na jejich plnění a zásady velení při zásahu.



16) § 19 zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky.



17) Například § 15 až 18 zákona č. 219/1999 Sb., zákon č. 241/2000 Sb.,

o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých

souvisejících zákonů.



18) § 3 až 5 zákona č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických

přípravcích a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č.

352/1999 Sb.



19) Zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.



Vyhláška č. 261/1997 Sb., kterou se stanoví práce a pracoviště, které

jsou zakázané všem ženám, těhotným ženám, matkám do konce devátého

měsíce po porodu a mladistvým, a podmínky, za nichž mohou mladiství

výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolání, ve znění

vyhlášky č. 185/1998 Sb.



22) § 7 odst. 1 a 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění

pozdějších předpisů.



23) § 2 odst. 1 vyhlášky č. 298/1993 Sb., o stanovení výše nároku

náhrady ušlého výdělku při správě daní.



24) § 49 odst. 9. zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o

změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla)



25) § 190 až 203, § 260 zákoníku práce.



Nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce a

některé další zákony.



25a) § 149 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.



26) Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky.



27) § 17 zákona č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě.