450/2005 Sb.
VYHLÁŠKA
ze dne 4. listopadu 2005
o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech
havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich
zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků
Změna: 175/2011 Sb.
Změna: 66/2014 Sb.
Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 39 odst. 8 a § 41
odst. 7 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů
(vodní zákon):
§ 1
Tato vyhláška stanoví
a) náležitosti nakládání se závadnými látkami,
b) náležitosti plánu opatření pro případ havárie (dále jen "havarijní
plán"),
c) způsob a rozsah hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování
jejich škodlivých následků,
d) požadavky na odborně způsobilou osobu a na záchytné vany.
§ 2
Vymezení pojmů
Pro účely této vyhlášky se rozumí
a) nakládáním se závadnými látkami - jejich těžba, výroba, zpracování,
skladování, skládkování, zachycování, doprava, použití, zneškodňování,
distribuce, prodej nebo jiné zacházení s nimi,
b) zacházením se závadnými látkami ve větším rozsahu - zacházení se
závadnými látkami v kapalném skupenství v zařízení s celkovým množstvím
v něm obsažených závadných látek nad 1 000 l včetně nebo v přenosných,
k tomu určených, obalech s celkovým množstvím v nich obsažených
závadných látek nad 2 000 l včetně, a to v kterémkoliv okamžiku. O
zacházení s pevnými závadnými látkami ve větším rozsahu se nejedná,
je-li s nimi nakládáno v kterémkoliv okamžiku v celkovém množství
závadných látek do 2 000 kg včetně. Dále se o zacházení se závadnými
látkami ve větším rozsahu nejedná, je-li nakládáno
1. s uhlovodíky ropného původu jako pohonnými hmotami při provozu
jednotlivých dopravních prostředků silniční, drážní, vodní a letecké
dopravy a mobilních mechanizačních prostředků včetně provozu vojenské
techniky a materiálu, nebo
2. s hnojivy a přípravky na ochranu rostlin při jejich přímé aplikaci,
c) zacházením se závadnými látkami, které je spojeno se zvýšeným
nebezpečím pro povrchové nebo podzemní vody - zacházení s nebezpečnou
závadnou látkou nebo zvlášť nebezpečnou závadnou látkou, a to v
ochranných pásmech vodních zdrojů I. a II. stupně, v ochranných pásmech
přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod, v
záplavových územích, na vodních tocích či vodních nádržích nebo v
jejich blízkosti nebo v bezprostřední blízkosti kanalizačních vpustí a
šachet^1) svedených do kanalizace pro veřejnou potřebu nebo do
povrchových vod. O zacházení se závadnými látkami, které je spojeno se
zvýšeným nebezpečím pro povrchové nebo podzemní vody, se nejedná, je-li
v uvedených oblastech nakládáno
1. se zvlášť nebezpečnými závadnými látkami v kapalném skupenství v
zařízení s celkovým nejvyšším množstvím v kterémkoliv okamžiku v něm
obsažených zvlášť nebezpečných závadných látek v kapalném skupenství do
10 l včetně nebo v pevném skupenství do 15 kg včetně nebo v přenosných,
k tomu určených, obalech s celkovým nejvyšším množstvím v nich
obsažených zvlášť nebezpečných závadných látek do 15 l včetně,
2. s nebezpečnými závadnými látkami v kapalném skupenství v zařízení s
celkovým nejvyšším množstvím v kterémkoliv okamžiku v něm obsažených
závadných látek v kapalném skupenství do 250 l včetně nebo v pevném
skupenství do 300 kg včetně nebo v přenosných, k tomu určených, obalech
s celkovým nejvyšším množstvím v nich obsažených nebezpečných závadných
látek do 300 l včetně,
3. s uhlovodíky ropného původu jako pohonnými hmotami při provozu
jednotlivých dopravních prostředků silniční, drážní, vodní a letecké
dopravy a mobilních mechanizačních prostředků včetně provozu vojenské
techniky a materiálu, nebo
4. s hnojivy a přípravky na ochranu rostlin při jejich přímé aplikaci,
d) uživatelem závadných látek - každý, kdo s těmito látkami zachází,
e) zařízením - technická nebo technologická jednotka nebo provozní
soustava takových jednotek, v níž se nakládá se závadnou látkou, a to
včetně všech jejich částí nezbytných pro provoz, jako jsou stavební
objekty, potrubí, skladovací tankoviště, stroje, průmyslové dráhy nebo
nákladové prostory; zařízením je i mobilní technická jednotka sloužící
k dopravě závadné látky,
f) uceleným provozním územím - území, kde se nachází zařízení nebo
soubor zařízení, v nichž je nakládáno s jednou nebo více závadnými
látkami, a které je charakterizované společnými technickými nebo
provozními podmínkami a vlastnostmi, včetně společných nebo
souvisejících infrastruktur a území, na kterém je prováděna stavba
velkého rozsahu (například most, silnice), při jejímž provádění by
mohlo dojít k úniku závadných látek ohrožujícímu jakost povrchových
nebo podzemních vod; pro účely zpracování havarijního plánu pro dopravu
závadných látek se uceleným provozním územím rozumí technická základna,
servisní a manipulační místa používaná jejich provozovatelem, uceleným
provozním územím jsou i zemědělské pozemky s místy určenými k uložení
tuhých statkových nebo organických hnojiv^16) na zemědělské půdě před
jejich použitím,
g) havarijním plánem - písemný dokument, vypracovávaný podle § 39 odst.
2 písm. a) vodního zákona uživatelem závadných látek zacházejícím s
nimi ve větším rozsahu nebo se zvýšeným nebezpečím pro povrchové nebo
podzemní vody,
h) nesaturovanou zónou - zóna nad hladinou podzemní vody, ve které jsou
dutiny horninového prostředí částečně vyplněny vzduchem a částečně
vodou; součástí nesaturované zóny je i pásmo, kde jsou póry naplněny
vodou, ale pórový tlak je negativní,
i) saturovanou zónou - vlastní zvodnělé pásmo pod hladinou podzemní
vody, ve kterém jsou všechny dutiny horninového prostředí vyplněny
vodou,
j) odborně způsobilou osobou - fyzická osoba, která je způsobilá podle
§ 6a provádět zkoušky těsnosti potrubí nebo nádrží určených pro
skladování a dopravu nebezpečných a zvlášť nebezpečných závadných
látek,
k) kontrolním systémem - systém umožňující stálé sledování případného
úniku závadných látek,
l) havarijní jímkou - jímka, záchytná vana nebo nádrž určená k zadržení
závadných látek uniklých nebo vypuštěných při havarijních stavech z
nádrží, kontejnerů, obalů, případně technologického zařízení s objemem
minimálně odpovídajícím kapacitě největší nádrže v ní umístěné nebo do
ní svedené,
m) nadzemní nádrží - nádrž, u níž je umožněna kontrola všech vnějších
stěn a dna, a nádrž s povrchem zakrytým snímatelnou tepelnou izolací.
Náležitosti nakládání se závadnými látkami
§ 3
(1) Uživatelé závadných látek s nimi nakládají tak, aby nevnikly do
povrchových nebo podzemních vod a neohrozily jejich prostředí (§ 39
odst. 1 vodního zákona), a řídí se při tom výstražnými symboly,
uvedenými na obale výrobku s obsahem konkrétní závadné látky, a pokyny
pro bezpečné zacházení s nimi, které stanoví zvláštní právní
předpisy^2).
(2) Kontrolní systém pro zjišťování úniku závadných látek plní alespoň
jednu z těchto funkcí:
a) kontinuální technické zjišťování těsnosti zařízení, v němž je
obsažena závadná látka,
b) zjišťování přítomnosti závadné látky v okolí zařízení, včetně
horninového prostředí povrchových a podzemních vod,
c) trvalé měření hladiny závadné látky s indikací proti přeplnění a
úniku,
d) senzorickou kontrolu těsnosti zařízení, nebo
e) senzorickou kontrolu stavu a vlivu závadných látek uložených mimo
zařízení podle zvláštního právního předpisu^17) na okolní prostředí.
(3) Kontrolní systém u nadzemních zařízení, u kterých je možné provést
senzoricky kontrolu celého jejich vnějšího pláště, může být založen na
senzorickém pozorování uživatelem nebo jím vyškolenou a pověřenou
osobou.
(4) Uživatelé závadných látek provádějí kontroly způsobem podle
odstavců 2 a 3 a o jejich výsledcích vedou evidenci. Základem kontroly
je vizuální prohlídka skladů a skládek, posouzení jejich technického
stavu, kontrola výstupů z technických kontrolních systémů a kontrola
funkčnosti systémů pro průběžné měření výšky hladiny a pro ochranu
proti přeplnění. Evidence kontrol je na vyžádání předkládána
příslušnému vodoprávnímu úřadu a České inspekci životního prostředí,
případně kontrolním orgánům podle zvláštního právního předpisu^18),
včetně technické výkresové dokumentace kontrolovaných zařízení.
§ 3a
(1) Odborně způsobilá osoba v rámci provádění zkoušek těsnosti podle §
39 odst. 4 písm. d) vodního zákona:
a) se prokazatelným způsobem seznámí se zkoušeným potrubím, nádrží pro
skladování nebo prostředkem pro dopravu závadných látek,
b) vypracuje předpis pro provedení zkoušky těsnosti, který obsahuje
náležitosti uvedené v příloze č. 1 k této vyhlášce; tento předpis bude
uživatelem evidován a na vyžádání předložen příslušnému vodoprávnímu
úřadu nebo České inspekci životního prostředí,
c) posoudí aktuální technický stav potrubí, nádrže pro skladování nebo
prostředku pro dopravu závadných látek,
d) posoudí výstupy kontrolního systému podle § 3 odst. 2.
(2) Při zpracování předpisu pro provedení zkoušky těsnosti podle
odstavce 1 písm. b) lze využít dokumenty a části dokumentů zpracované
podle jiných právních předpisů nebo pro vnitřní potřebu provozovatele,
pokud odpovídají svým obsahem požadavkům podle přílohy č. 1 k této
vyhlášce. V předpisu pro provedení zkoušky těsnosti odborně způsobilá
osoba uvede odkazy na tyto dokumenty.
(3) Odborně způsobilá osoba v rámci provádění zkoušek těsnosti podle §
39 odst. 4 písm. d) vodního zákona provede zkoušku těsnosti dotčené
nádrže, potrubí nebo prostředku pro dopravu:
a) způsobem v souladu s odpovídající technickou normou^19) nebo
zvláštním právním předpisem^20), nebo
b) náhradním způsobem, v případě, že zkoušku není možné provést
způsobem podle písmene a), a to:
1. kontrolou výstupů z kontrolního systému zřízeného pro zjišťování
úniku závadných látek ze zkoušené nádrže nebo potrubí z důvodů jeho
netěsnosti,
2. zjištěním a vyhodnocením aktuálního stavu podzemní vody, zeminy nebo
půdy v okolí nádrže nebo potrubí,
3. kontrolou měřením poklesu hladiny skladované látky v nádrži, nebo
4. senzorickou kontrolou stavu zkoušené nádrže nebo potrubí.
§ 4
Identifikační údaje a vlastnosti zvlášť nebezpečných závadných látek, o
nichž jejich uživatel vede podle § 39 odst. 6 vodního zákona záznamy,
jsou uvedeny v příloze č. 2 k této vyhlášce. Má-li uživatel zvlášť
nebezpečné závadné látky k dispozici bezpečnostní list vypracovaný pro
ni podle zvláštního právního předpisu^3), může použít pro účely vedení
záznamů tento bezpečnostní list.
Náležitosti havarijního plánu
§ 5
(1) Havarijní plán obsahuje vymezení uceleného provozního území, pro
které je zpracován, a údaje o uživateli závadných látek (jméno,
popřípadě jména, příjmení a adresu místa trvalého pobytu, popřípadě
adresu místa pobytu^4), jde-li o fyzickou osobu, jméno, příjmení,
popřípadě obchodní firmu, adresu místa podnikání a identifikační číslo,
pokud bylo přiděleno, jde-li o podnikající fyzickou osobu, a obchodní
firmu nebo název, sídlo a identifikační číslo, jde-li o právnickou
osobu). V případě, že uživatel závadné látky není totožný s vlastníkem
nebo vlastníky uceleného provozního území nebo zařízení, uvedou se tyto
údaje i o vlastníkovi nebo vlastnících, popřípadě i o nájemci nebo
nájemcích uceleného provozního území nebo jednotlivých zařízení.
(2) Ustanovení týkající se uvádění údajů o vlastníkovi či vlastnících
provozního území neplatí pro havarijní plán určený pro ucelené provozní
území obsahující místa určená k uložení tuhých statkových nebo
organických hnojiv na zemědělské půdě před jejich použitím. Místa
určená k uložení hnojiv se schematicky zakreslují do mapových podkladů
evidence využití půdy vedené podle zvláštního právního předpisu^21),
pokud je uživatel závadných látek do této evidence zařazen.
(3) Dále havarijní plán obsahuje tyto náležitosti:
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, adresu místa trvalého pobytu,
dosažené odborné vzdělání a telefonické spojení na autora havarijního
plánu, jméno, popřípadě jména a příjmení statutárního zástupce
uživatele závadných látek a kontaktní spojení na něj, jde-li o
právnickou osobu, jména, popřípadě druhá jména, příjmení a funkční
zařazení osob, určených uživatelem závadných látek k zajištění plnění
úkolů podle havarijního plánu a telefonické spojení na ně,
b) seznam závadných látek, se kterými uživatel zachází, včetně jejich
průměrného a nejvyššího množství; identifikační údaje a bezpečnostní
list závadných látek nebo identifikační list nebezpečného odpadu nebo
odkazy na dokumentaci uživatele, ve které jsou tyto údaje a listy na
vyžádání vodoprávního úřadu nebo České inspekce životního prostředí k
dispozici; v případě, že není bezpečnostní list závadných látek nebo
identifikační list nebezpečného odpadu k dispozici, uvedou se
vlastnosti těchto látek nebo odpadu podle přílohy č. 2 k této vyhlášce,
c) seznam zařízení, ve kterých se zachází se závadnými látkami, včetně
přehledného schematického zakreslení jednotlivých zařízení, jejich
technických parametrů a popisu kanalizace; dokumentace zahrnuje popis
cesty odtoku odpadní vody od jejího vzniku v zařízení až po výpust
odpadní vody do povrchových vod, popřípadě do kanalizace pro veřejnou
potřebu, a dále popis cesty odtoku srážkových vod oddílnou dešťovou
kanalizací až po její výpust,
d) výčet a popis možných cest havarijního odtoku závadných látek a
odtoku vod použitých k hašení a z toho vyplývajících ohrožených
objektů, včetně horninového prostředí, podzemních zařízení (zejména
kolektorů, technologických kanálů a kanalizací) a povrchových a
podzemních vod jako pravděpodobných koncových recipientů uniklých
závadných látek; v případě uložení tuhých statkových nebo organických
hnojiv na zemědělské půdě nebo nouzové aplikaci statkových nebo
organických hnojiv v případě havarijní situace v ustájovacích nebo
skladovacích objektech se využijí informace o místech určených k
uložení nebo k použití výše uvedených hnojiv, získané z evidence
využití půdy vedené podle zvláštního právního předpisu^21), pokud je
uživatel závadných látek do této evidence zařazen,
e) výčet a popis stavebních, technologických a konstrukčních
preventivních opatření, včetně jejich parametrů,
f) výčet a popis organizačních preventivních opatření a technických
prostředků (druh, množství, účel) využitelných při bezprostředním
odstraňování příčin a následků havárie, včetně situace s vyznačením
místa uložení těchto technických prostředků, popřípadě spojení na
smluvního dodavatele těchto služeb, včetně způsobu jejich dodání,
g) popis postupu po vzniku havárie v členění na:
1. bezprostřední odstraňování příčin havárie (§ 9),
2. hlášení havárie (§ 7),
3. zneškodňování havárie (§ 10),
4. odstraňování následků havárie (§ 11),
5. vedení dokumentace o postupech použitých při zneškodňování a
odstraňování následků havárie,
h) zásady ochrany a bezpečnosti práce při havárii a její likvidaci,
i) personální zajištění činností podle havarijního plánu včetně
telefonického spojení na tyto osoby, schéma řízení při bezprostředním
odstraňování příčin havárie, a to i pro doby omezené činnosti uživatele
závadných látek, zejména mimo pracovní dobu nebo v období dovolených,
j) adresy a telefonická spojení na správní úřady, subjekty účastnící se
zneškodňování havárie a případně i jiné odborné subjekty^5) a další
zainteresované právnické i fyzické osoby, především na:
1. Hasičský záchranný sbor České republiky,
2. jednotky požární ochrany zařazené do plošného pokrytí kraje
jednotkami požární ochrany,
3. Policii České republiky,
4. správce povodí, v jehož územní působnosti se ucelené provozní území
nachází,
5. místně příslušný vodoprávní úřad,
6. místně příslušný inspektorát České inspekce životního prostředí,
oddělení ochrany vod,
7. zdravotnickou záchrannou službu,
8. místně příslušný obecní, popřípadě městský úřad,
9. místně příslušný krajský úřad,
10. příslušný orgán ochrany veřejného zdraví,
11. Český inspektorát lázní a zřídel v případě dotčení ochranných pásem
přírodních léčivých zdrojů nebo zdrojů přírodních minerálních vod,
12. správce vodního toku, v jehož povodí se ucelené provozní území
nachází,
13. vlastníka, popřípadě provozovatele kanalizace, pokud je zařízení či
ucelené provozní území odkanalizováno,
14. odběratele vody (§ 8 vodního zákona) bezprostředně ohrožené
následky havárie,
k) postup předávání hlášení o vzniku havárie, obsah hlášení a způsob
vedení záznamů o hlášeních,
l) kvalifikace a postupy (plány účelových školení a výcviku)
zabezpečující rozvoj a udržování potřebných odborných způsobilostí
ostatních osob, podílejících se na plnění úkolů stanovených havarijním
plánem,
m) údaje o umístění kopií havarijního plánu, případně výpisů z něho
tak, aby byly zajištěny trvalé a bezprostřední informace u jednotlivých
zařízení, v nichž se nakládá se závadnými látkami.
(4) Součástí havarijního plánu je též popis způsobu vedení záznamů a
fotodokumentace o opatřeních prováděných podle havarijního plánu, popis
kontrolního systému (§ 3 odst. 2), jeho funkce a provozu a způsob
vyhodnocování, podrobnosti o hlášení havárií (§ 7) a další podrobnosti
související s plněním povinností uživatele závadných látek podle § 9 až
11, zejména zásady odstraňování odpadů, které mohou při zneškodňování
havárie vzniknout.
§ 6
(1) Uživatel závadných látek zpracuje více havarijních plánů pro jedno
ucelené provozní území nebo jeden havarijní plán pro více ucelených
provozních území v odůvodněných případech po projednání s příslušným
vodoprávním úřadem. Havarijní plány zpracovávané více uživateli
závadných látek pro stejné ucelené provozní území se koordinují podle
technických podmínek tohoto území, například podle společných
podzemních sítí, zejména kanalizací.
(2) Havarijní plán zpracovávaný provozovatelem uceleného provozního
území pro dopravu závadných látek obsahuje náležitosti uvedené v § 5
odst. 1 až 3. Podkladem pro tento havarijní plán je zejména okruh běžně
manipulovaných nebo skladovaných závadných látek v tomto uceleném
provozním území a dokumenty předložené dopravcem závadné látky,
například přepravní doklad, bezpečnostní list nebezpečné chemické látky
nebo chemického přípravku^6) nebo identifikační list nebezpečného
odpadu^7). Havarijní plán zpracovaný provozovatelem uceleného
provozního území pro dopravu závadných látek nesmí být v rozporu s
mezinárodními smlouvami o dopravě^8).
(3) Havarijní plán zpracovávaný pro provádění stavby velkého rozsahu [§
2 písm. f)] obsahuje náležitosti uvedené v § 5 odst. 1 až 3 přiměřeně.
Dále tento plán obsahuje zejména:
a) popis technického zabezpečení stavby,
b) výčet a popis omezení používání závadných látek uvedených ve
stavebním povolení (druh látky, množství, technická či jiná opatření) a
c) výčet zásad pro nakládání se závadnými látkami při provozu
dopravních prostředků a mechanizace používaných na stavbě.
(4) Vypracovává-li uživatel závadných látek havarijní plán podle
zvláštního právního předpisu^9), zahrne do havarijního plánu
zpracovávaného podle § 39 odst. 2 písm. a) vodního zákona a této
vyhlášky pouze ty náležitosti uvedené v § 5, které havarijní plán
vypracovaný podle zvláštního právního předpisu neobsahuje, a uvede na
něj odkazy, které zajistí účinnost a použitelnost havarijního plánu
zpracovávaného podle této vyhlášky.
(5) Ke schválenému havarijnímu plánu se připojí kopie pravomocného
rozhodnutí vodoprávního úřadu, kterým byl tento havarijní plán
schválen.
(6) Údaje uvedené ve schváleném havarijním plánu se aktualizují do
jednoho měsíce po každé změně, která může ovlivnit účinnost a
použitelnost havarijního plánu. Aktualizovaný havarijní plán nebo jeho
upravené části či nové doplňky se zašlou vodoprávnímu úřadu nebo
správnímu úřadu příslušnému k vydání integrovaného povolení podle
zákona o integrované prevenci. Jsou-li v uceleném provozním území pro
dopravu závadných látek manipulovány nebo skladovány závadné látky,
které nejsou uvedeny v seznamu závadných látek v havarijním plánu,
zašle provozovatel tohoto uceleného provozního území vodoprávnímu úřadu
obratem podklady uvedené v odstavci 2.
(7) Schválený havarijní plán se uloží tak, aby byl dostupný v případě
havárie. Uloží se také prohlášení jednotlivých pracovníků, kteří se
závadnými látkami zachází nebo by měli v případě havárie zasahovat, že
byli s obsahem schváleného havarijního plánu seznámeni.
(8) Plán opatření pro případ havárie^10), který zpracovává správce
vodního toku nebo jeho úseku v rámci povinnosti spolupracovat při
zneškodňování havárií na vodních tocích [§ 47 odst. 2 písm. g) a § 47
odst. 4 písm. f) vodního zákona], obsahuje přiměřeně náležitosti
uvedené v § 5 odst. 2 a 3. Dále tento plán obsahuje zejména:
a) organizaci havarijní služby správce vodního toku,
b) seznam vodních toků a vodních nádrží, pro něž je plán zpracován,
c) označení nebezpečných míst a míst nejvíce ohrožených možným únikem
závadných látek,
d) seznam a popis míst na březích vodních toků, technicky vhodných ke
zneškodnění havárie,
e) charakteristiky závadných látek, s nimiž se nejčastěji nakládá v
daném území,
f) postup pro instalaci norných stěn a pro používání sorpčních
prostředků a odlučovačů a
g) seznam míst s uloženými prostředky pro zneškodňování havárie.
§ 6a
Odborně způsobilá osoba
(1) Pro provádění, organizování, řízení a vyhodnocování zkoušek
těsnosti musí mít odborně způsobilá osoba vzdělání z oboru
odpovídajícího prováděné zkoušce. Pro provádění zkoušek těsnosti podle
§ 3a odst. 3 písm. a) a b) je nezbytné technické vzdělání a odborně
způsobilá osoba musí být držitelem platného certifikátu příslušného
stupně nebo jiného osvědčení podle odpovídající technické normy, je-li
tato norma vydána.
(2) V případě, že pro provedení dané zkoušky těsnosti neexistuje
odpovídající systém certifikace, odborně způsobilá osoba musí splnit
následující předpoklady:
a) zdravotní způsobilost doložitelnou pravidelnými lékařskými
preventivními prohlídkami včetně oční prohlídky podle vykonávané práce
a charakteru pracovního prostředí s četností minimálně jedenkrát za tři
roky,
b) vzdělání a praxi v rozsahu:
1. vysokoškolského vzdělání v oblasti technických věd a technologií se
zaměřením na vodní stavby, hydrogeologii, hydrochemii nebo
vysokoškolské vzdělání v oblasti strojírenství, stavebnictví nebo
chemické technologie a minimálně jeden rok praxe v oboru,
2. středního vzdělání s maturitní zkouškou v oblasti strojírenství,
stavebnictví nebo chemické technologie a minimálně tři roky praxe v
oboru, nebo
3. středního vzdělání s výučním listem a minimálně šest let praxe v
oblasti strojírenství, strojírenská výroba, chemické technologie nebo
stavebnictví,
c) znalosti právních předpisů a technických norem upravujících provoz,
údržbu a zkoušení příslušného zařízení dle druhu jejich konstrukce a
skladované závadné látky.
(3) Pro provádění zkoušek těsnosti náhradním způsobem podle § 3a odst.
3 písm. b) bodu 2 musí mít odborně způsobilá osoba vysokoškolské
vzdělání v oblasti technických věd se zaměřením na hydrogeologii nebo
hydrochemii a musí být držitelem osvědčení k vyhodnocování výsledků
geologických prací v oboru hydrogeologie nebo sanační geologie; pro
zkoušky těsnosti náhradním způsobem podle § 3a odst. 3 písm. b) bodů 1,
3 a 4 musí mít odborně způsobilá osoba vzdělání podle § 6a odst. 2
písm. b).
(4) Odborně způsobilá osoba doloží způsobilost k provádění zkoušek
těsnosti ověřenými fotokopiemi všech oprávnění a certifikátů a dokladem
o zdravotní způsobilosti podle odstavce 2 písm. a) zaslaným spolu s
čestným prohlášením podle přílohy č. 3 Ministerstvu životního
prostředí, a to nejpozději dva měsíce před provedením první zkoušky
těsnosti.
(5) Odborně způsobilá osoba, která ze zdravotních nebo jiných důvodů
ztratí oprávnění, certifikaci nebo přestane tuto činnost vykonávat,
oznámí tuto skutečnost nejpozději do jednoho měsíce Ministerstvu
životního prostředí.
§ 7
Způsob a rozsah hlášení havárií
(1) Hlášení havárie subjektům uvedeným v § 41 odst. 2 a 3 vodního
zákona se provádí jakýmikoliv dostupnými spojovacími prostředky nebo
osobně. Hlášení havárie operačnímu a informačnímu středisku hasičského
záchranného sboru kraje se provádí na linku tísňového volání.
(2) Příjemce hlášení požaduje od osoby, která havárii hlásí, vždy
následující údaje:
a) jméno a příjmení hlásící osoby a její vztah k havárii,
b) místo, datum a čas zjištění havárie, čas vzniku havárie a příčinu
havárie, jsou-li známy, označení původce havárie, je-li znám,
c) místo zasažené havárií (například vodní tok, vodní nádrž, pozemek),
d) projevy havárie (například olej, pěna na vodě, uhynulé ryby, zápach,
rozbitá autocisterna v poli, protržená hráz odkaliště, neobvyklý výtok
z kanalizace), pokud je známo i druh a pravděpodobné množství uniklé
závadné látky,
e) subjekt, kterému již byla havárie ohlášena, a
f) bezprostřední opatření, která již byla k odstranění příčin a
následků havárie učiněna.
(3) Příjemce hlášení může klást hlásící osobě přiměřené doplňkové
otázky, vedoucí ke zjištění skutečného stavu věci.
§ 8
Při zneškodňování havárií a odstraňování jejich škodlivých následků se
postupuje podle schváleného havarijního plánu.
§ 9
Bezprostřední odstraňování příčin havárie
Opatření, která vedou k bezprostřednímu odstranění příčin havárie a k
zamezení šíření závadných látek do horninového prostředí a povrchových
nebo podzemních vod, spočívají zejména v uzavření a zajištění
uzavíracích ventilů, zaslepení havarovaných potrubí, opravě nádrží,
odčerpání zbytků závadných látek z porušených obalů, cisteren,
skladovacích a přepravních nádrží nebo z přeložení zbytků závadných
látek z dopravních prostředků a kontejnerů, je-li to technicky možné;
dále se jedná o opatření k zamezení výbuchu, požáru a zamoření
závadnými látkami.
§ 10
Zneškodňování havárie
(1) Zneškodněním havárie se rozumí zásah směřující k odstranění
závadných látek z nesaturované a saturované zóny, zemin a z povrchových
a podzemních vod za účelem dosažení jakosti vody na úroveň obvyklou
před havárií nebo na úroveň stanovenou vodoprávním úřadem, popřípadě
Českou inspekcí životního prostředí v rámci řízení prací^11) při
zneškodňování havárie.
(2) Opatřeními ke zneškodňování havárie jsou především ohrázování a
odstranění závadných látek ze zemského povrchu (horninového prostředí a
zpevněných ploch), utěsnění a zaslepení kanalizačních výpustí,
zaslepení (uzavření) kanalizací, použití zvláštních záchytných systémů,
odtěžení kontaminované zeminy, bezpečné uskladnění odpadů^12) vzniklých
zneškodňováním havárie a vyčištění kanalizací, zachycení plovoucích,
především ropných látek pomocí norných stěn a sorpčních prostředků z
povrchových vod, odstranění znečištěných sedimentů z koryt vodních
toků, sanační čerpání a jiné metody u vod podzemních.
(3) Dále se havárie zneškodňuje těmito postupy:
a) nadlepšováním průtoků ve vodních tocích, dávkováním chemických
činidel a provzdušňováním,
b) použitím pevných sorbentů při zneškodňování havárie v blízkosti
vodních toků, v ochranných pásmech vodních zdrojů, na nezpevněných
plochách a pozemních komunikacích odvodněných kanalizací nebo
odvodněných na nezpevněný terén či do povrchových vod, zejména v
oblastech s možným ohrožením jakosti povrchových nebo podzemních vod;
odmašťovací kapaliny, emulgační přípravky a biodegradanty nelze v
těchto případech použít. V ostatních případech, včetně případů, kdy je
na pozemních komunikacích nezbytný urychlený zásah a kdy jsou učiněna
opatření proti dalšímu úniku závadných látek i emulzí závadných látek s
látkami sloužícími k jejich odstranění, lze odmašťovací kapaliny,
emulgační přípravky nebo biodegradanty použít v závislosti na
ekotoxicitě a biologické rozložitelnosti jejich emulze s odstraňovanou
závadnou látkou a na posouzení, zda jejím průnikem přes záchytné
bariéry nedojde ke zhoršení následků havárie.
(4) Postupy podle odstavce 3 se použijí pouze podle pokynů vodoprávního
úřadu, udělených jím v rámci řízení prací při zneškodňování havárie;
vodoprávní úřad použití těchto postupů předem projedná se správcem
vodního toku, popřípadě i se správcem povodí.
(5) Postup zneškodňování havárie a jejích následků a konečné výsledky
zneškodňovacích prací se pro ověření účinnosti a úplnosti zásahu
sledují účelovým monitoringem jakosti povrchových a podzemních vod nebo
horninového prostředí v dotčeném území po celou dobu prací. Podrobnosti
tohoto monitoringu určí podle potřeby vodoprávní úřad v rámci řízení
prací při zneškodňování havárie.
§ 11
Odstraňování následků havárie
(1) Odstraňováním následků havárie se rozumí především
a) odstranění zachycených závadných látek, zemin, případně jiných hmot
jimi kontaminovaných, včetně použitých sorpčních prostředků, obalů^13),
pomocných nástrojů a zařízení,
b) zachycení a následné odstranění uhynulých ryb, případně jiných
vodních živočichů,
c) odstranění následků provedených opatření na pracovních plochách,
budovách a zařízeních.
(2) Odstranění uhynulých ryb, případně jiných živočichů se provádí
podle zvláštního právního předpisu^14).
(3) Podkladem pro ukončení prací na odstraňování následků havárie jsou
poznatky a výsledky šetření vodoprávního úřadu, České inspekce
životního prostředí, správce vodního toku, jde-li o havárii na vodním
toku nebo v jeho blízkosti, dále subjektů spolupracujících při
havarijních a likvidačních pracích^11) a další zjištění původce
havárie. Potřebné údaje vyžaduje Česká inspekce životního prostředí a
Hasičský záchranný sbor České republiky podle § 41 odst. 6 vodního
zákona od osob, které se zúčastnily zneškodňování havárie.
§ 12
Podle povahy havárie se mohou kroky uvedené v § 9 až 11 kombinovat.
§ 13
Údaje, které získá Česká inspekce životního prostředí v rámci
protihavarijního zásahu, a další údaje od vodoprávního úřadu, Policie
České republiky, zasahujících jednotek požární ochrany České republiky,
správce povodí a osob zúčastněných na zneškodňování havárie, jsou
podkladem pro centrální evidenci havárií vedenou podle § 112 odst. 1
písm. e) vodního zákona.
§ 14
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. května 2006.
Ministr:
RNDr. Ambrozek v. r.
Příl.1
Obsah písemného předpisu pro provádění zkoušky těsnosti
Obsah písemného předpisu zkoušky podle § 3a odst. 3 písm. a):
1. Použitá zkušební metoda
2. Rozsah platnosti
3. Použité normy a předpisy
4. Kritéria přípustnosti
5. Požadavky na kvalifikaci personálu
6. Zajištění BOZP
7. Rozsah zkoušky
8. Parametry zkoušky
9. Požadavky na materiál
10. Požadavky na prostředí
11. Zkušební zařízení
12. Schéma zapojení
13. Postup zkoušky
14. Vyhodnocení zkoušky
15. Zpracování výstupu zkoušení
16. Předání protokolu
17. Způsob archivace
Obsah písemného předpisu zkoušky podle § 3a odst. 3 písm. b):
1. Zdůvodnění, proč byla použita náhradní zkouška náhradní zkouška těsnosti
2. Rozsah platnosti
3. Použité postupy, normy a předpisy
4. Kritéria přípustnosti
5. Požadavky na kvalifikaci personálu
6. Zajištění BOZP
7. Rozsah zkoušky
8. Parametry zkoušky
9. Postup zkoušky
10. Vyhodnocení zkoušky
11. Zpracování výstupu zkoušení
12. Předání protokolu
13. Způsob archivace
Příl.2
Identifikační údaje a vlastnosti zvlášť nebezpečných závadných látek, o
nichž jejich uživatel vede podle § 39 odst. 6 vodního zákona záznamy, a
vlastnosti závadných látek a odpadu podle § 5 odst. 2 písm. b) vyhlášky
č. 450/2005 Sb.
Identifikační údaje a vlastnosti, které jsou významné
ve vztahu k ochraně povrchových a podzemních vod a k nakládání se závadnou
látkou jako případným kontaminantem prostředí:
1. obchodní název výrobku nebo obecné označení látky (pokud látka není výrobkem),
2. chemické složení, popřípadě charakteristika látky z hlediska chemického složení,
3. základní vlastnosti závadné látky:
3.1. skupenství,
3.2. měrná hmotnost
3.3. bod tání
3.4. rozpustnost nebo vyluhovatelnost ve vodě,
4. základní vlastnosti a hodnoty závadné látky nebo vodného roztoku nebo výluhu:
4.1. pH - kyselost, zásaditost,
4.2. biochemická rozložitelnost BSK 5,
4.3. jiné závažné reakce s vodou,
5. toxikologické vlastnosti, pokud jsou známy,
5.1. toxicita na teplokrevné živočichy,
5.2. toxicita na ryby,
5.3. ekotoxicita,
6. standardní věty pro rizikovost a standardní věty pro bezpečné nakládání podle zvláštního
právního předpisu ^15),^22)
7. doplňkové údaje,
8. zdroj uvedených údajů.
V případě, že závadná látka vzniká zemědělskou činností, platí požadavky na znalost jejich
vlastností přiměřeně.
Příl.3
Formuláře čestných prohlášení pro provádění zkoušek těsnosti
1) Vyhláška č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o
vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu (zákon o vodovodech a
kanalizacích).
2) Například zákon č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických
přípravcích a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 186/2004
Sb., a vyhláška č. 232/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení
zákona o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně
některých zákonů, týkající se klasifikace, balení a označování
nebezpečných chemických látek a chemických přípravků.
3) § 23 zákona č. 356/2003 Sb.
Vyhláška č. 231/2004 Sb., kterou se stanoví podrobný obsah
bezpečnostního listu k nebezpečné chemické látce a chemickému
přípravku.
4) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o
změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
5) § 3 zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a o Českém
geologickém úřadu, ve znění zákona č. 543/1991 Sb., zákona č. 366/2000
Sb., zákona č. 18/2004 Sb. a zákona 3/2005 Sb.
§ 14, § 79 odst. 1 písm. d) a § 72 odst. 1 písm. i) zákona č. 185/2001
Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č.
477/2001 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 275/2002 Sb., zákona č.
320/2002 Sb., zákona č. 356/2003 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č.
188/2004 Sb., zákona č. 317/2004 Sb. a zákona č. 7/2005 Sb.
6) § 23 zákona č. 356/2003 Sb.
7) § 13 zákona č. 185/2001 Sb.
8) Například vyhláška č. 64/1987 Sb., o Evropské dohodě o mezinárodní
silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR), ve znění sdělení MZV č.
159/1997 Sb., sdělení MZV č. 186/1998 Sb., sdělení MZV č. 54/1999 Sb.,
sdělení MZV č. 93/2000 Sb. m. s., sdělení MZV č. 6/2002 Sb. m. s.,
sdělení MZV č. 65/2003 Sb. m. s., sdělení MZV č. 77/2004 Sb. m. s a
sdělení MZV č. 33/2005 Sb. m. s., a vyhláška č. 8/1985 Sb., o Úmluvě o
mezinárodní železniční přepravě (COTIF), ve znění sdělení MZV č.
61/1991 Sb., sdělení MZV č. 251/1991 Sb., sdělení MZV č. 274/1996 Sb.,
sdělení MZV č. 29/1998 Sb., sdělení MZV č. 60/1999 Sb., sdělení MZV č.
9/2002 Sb.m.s., sdělení MZV č. 46/2003 Sb.m.s., sdělení MZV č. 8/2004
Sb.m.s. a sdělení MZV č. 34/2005 Sb.m.s.
9) Například zákon č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií
způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými
přípravky a o změně zákona č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě
jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících
(zákon o prevenci závažných havárií), ve znění zákona č. 258/2000 Sb.,
zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 82/2004 Sb., vyhláška č. 64/1987 Sb.
a vyhláška č. 8/1985 Sb.
10) § 10 vyhlášky č. 470/2001 Sb., kterou se stanoví seznam významných
vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou
vodních toků, ve znění vyhlášky č. 333/2003 Sb.
11) Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č.
425/1990 Sb., zákona č. 40/1994 Sb., zákona č. 203/1994 Sb., zákona č.
163/1998 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 237/2000 Sb. a zákona č.
320/2002 Sb.
Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně
některých zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 20/2002
Sb.
12) Zákon č. 185/2001 Sb.
13) Zákon č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon
o obalech), ve znění zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 94/2004 Sb.,
zákona č. 237/2004 Sb. a zákona č. 257/2004 Sb.
14) Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých
souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění zákona č. 29/2000
Sb., zákona č. 154/2000 Sb., zákona č. 102/2001 Sb., zákona č. 120/2002
Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 131/2003
Sb., zákona č. 316/2004 Sb. a zákona č. 309/2002 Sb.
15) § 20 odst. 5 písm. e) a f) a § 20 odst. 7 zákona č. 356/2003 Sb., §
6 a 7 vyhlášky č. 232/2004 Sb.
16) § 3a odst. 5 vyhlášky č. 274/1998 Sb., o skladování a způsobu
používání hnojiv, ve znění vyhlášky č. 353/2009 Sb.
17) Zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách,
pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém
zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění pozdějších
předpisů.
Zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči, ve znění pozdějších
předpisů.
18) Například zákon č. 147/2002 Sb., o Ústředním kontrolním a zkušebním
ústavu zemědělském a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o
Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském), ve znění
pozdějších předpisů.
19) Například ČSN 75 3415 - Objekty pro skladování a manipulaci s
ropnými látkami, ČSN 75 0905 - Zkoušky vodotěsnosti vodárenských a
kanalizačních nádrží.
20) Například vyhláška č. 64/1987 Sb., o Evropské dohodě o mezinárodní
silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR), ve znění sdělení MZV č.
159/1997 Sb., sdělení MZV č. 186/1998 Sb., sdělení MZV č. 54/1999 Sb.,
sdělení MZV č. 93/2000 Sb. m. s., sdělení MZV č. 6/2002 Sb. m. s.,
sdělení MZV č. 65/2003 Sb. m. s., sdělení MZV č. 77/2004 Sb. m. s. a
sdělení MZV č. 33/2005 Sb. m. s., a vyhláška č. 8/1985 Sb., o Úmluvě o
mezinárodní železniční přepravě (COTIF), ve znění sdělení MZV č.
61/1991 Sb., sdělení MZV č. 251/1991 Sb., sdělení MZV č. 274/1996 Sb.,
sdělení MZV č. 29/1998 Sb., sdělení MZV č. 60/1999 Sb., sdělení MZV č.
9/2002 Sb. m. s., sdělení MZV č. 46/2003 Sb. m. s., sdělení MZV č.
8/2004 Sb. m. s. a sdělení MZV č. 34/2005 Sb. m. s.
21) § 3a zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č.
291/2009 Sb.
22) Nařízení Evropského Parlamentu a Rady č. 1272/2008, ze dne 16.
prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně
a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č.
1907/2006.
