551/1991 Sb.
ZÁKON
České národní rady
ze dne 6. prosince 1991
o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky
Změna: 592/1992 Sb., 10/1993 Sb.
Změna: 60/1995 Sb.
Změna: 149/1996 Sb.
Změna: 48/1997 Sb.
Změna: 305/1997 Sb.
Změna: 93/1998 Sb.
Změna: 127/1998 Sb.
Změna: 127/1998 Sb. (část)
Změna: 69/2000 Sb.
Změna: 132/2000 Sb., 220/2000 Sb.
Změna: 49/2002 Sb.
Změna: 420/2003 Sb., 455/2003 Sb.
Změna: 438/2004 Sb.
Změna: 117/2006 Sb.
Změna: 261/2007 Sb., 296/2007Sb.
Změna: 362/2009 Sb.
Změna: 188/2011 Sb.
Změna: 298/2011 Sb.
Změna: 369/2011 Sb.
Změna: 458/2011 Sb. (část)
Změna: 60/2014 Sb.
Změna: 109/2014 Sb.
Změna: 458/2011 Sb., 256/2014 Sb.
Změna: 200/2015 Sb.
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
ČÁST PRVNÍ
Základní ustanovení
§ 1
Zřizuje se Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky (dále jen
"Pojišťovna") se sídlem v Praze.
§ 2
(1) Pojišťovna provádí veřejné zdravotní pojištění, pokud toto
pojištění neprovádějí resortní, oborové a podnikové zdravotní
pojišťovny.
(2) Pojišťovna je právnickou osobou, v právních vztazích vystupuje svým
jménem, může nabývat práv a povinností a nese odpovědnost z těchto
vztahů vyplývající.
(3) Pojišťovna nesmí provádět nábor pojištěnců prostřednictvím třetí
osoby a nesmí při náboru pojištěnců poskytovat nebo nabízet těmto
pojištěncům v souvislosti s přihlášením se k Pojišťovně nebo svým
pojištěncům anebo třetím osobám v souvislosti s náborem pojištěnců
žádné peněžní ani nepeněžní plnění ani jinou výhodu nad rámec plnění
poskytovaného jejím pojištěncům z veřejného zdravotního pojištění, a to
ani v případě, že toto plnění nebo výhoda je hrazena z jiných zdrojů
než z prostředků plynoucích z veřejného zdravotního pojištění.
ČÁST DRUHÁ
Hospodaření Pojišťovny
§ 3
Pojišťovna hospodaří s vlastním majetkem a s majetkem jí svěřeným.
§ 4
Příjmy Pojišťovny zahrnují:
a) platby pojistného od pojištěnců, zaměstnavatelů a státu,
b) vlastní zdroje vytvořené využíváním fondů Pojišťovny,
c) příjmy plynoucími z přirážek k pojistnému, pokut a poplatků z
prodlení účtované Pojišťovnou,
d) dary a ostatní příjmy.
§ 5
Výdaje Pojišťovny zahrnují:
a) platby za poskytované zdravotní služby hrazené z veřejného
zdravotního pojištění (dále jen „hrazené služby“) podle smluv
uzavřených s osobami oprávněnými poskytovat zdravotní služby podle
zákona o zdravotních službách (dále jen „poskytovatel“),
b) platby jiným zdravotním pojišťovnám nebo jiným subjektům na základě
smluv o finančním vypořádání plateb za hrazené služby poskytnuté
pojištěncům Pojišťovny,
c) náhrady nákladů za neodkladnou zdravotní péči čerpanou pojištěncem v
cizině a náhrady nákladů za zdravotní služby čerpané pojištěncem v
jiném členském státě Evropské unie podle § 14 zákona o veřejném
zdravotním pojištění^1a)
d) náklady na činnost Pojišťovny podle § 2 odst. 1, kromě nákladů
uvedených v písmenech a), b) a c),
e) úhrady částek, přesahujících limit pro doplatky za léčivé přípravky
a potraviny pro zvláštní lékařské účely částečně hrazené z veřejného
zdravotního pojištění nebo úhrady podílu na těchto částkách v případě
změny zdravotní pojišťovny pojištěncem, za podmínek stanovených
zvláštním právním předpisem^1b),
f) úhrady za zdravotní služby a náhrady nákladů vynaložené pojištěncem
na zdravotní služby čerpané v členských státech Evropské unie,
Evropského hospodářského prostoru nebo ve Švýcarské konfederaci podle
přímo použitelných předpisů Evropské unie upravujících koordinaci
systémů sociálního zabezpečení a podle mezinárodních smluv v oblasti
sociálního zabezpečení,
g) úhrady částek poskytnutých podle § 40 odst. 3 a 4 zákona o veřejném
zdravotním pojištění poskytovatelům hrazených služeb.
§ 6
(1) Rozpočet Pojišťovny je sestaven a realizován tak, aby výdaje
nepřevýšily příjmy Pojišťovny v příslušném rozpočtovém roce. Rozdíl
mezi příjmy a výdaji se zúčtovává v roční závěrce vůči rezervnímu
fondu.
(2) Pojišťovna je povinna zajistit prostřednictvím auditora^2) nebo
právnické osoby, která je zapsána v seznamu auditorů^2) (dále jen
"auditor"),
a) ověření účetní závěrky Pojišťovny,
b) ověření návrhu výroční zprávy Pojišťovny za příslušný rok.
(3) Pojišťovna je povinna v návaznosti na termíny stanovené
Ministerstvem financí pro předkládání návrhu státního rozpočtu a
státního závěrečného účtu předložit Ministerstvu zdravotnictví a
Ministerstvu financí návrh zdravotně pojistného plánu na následující
kalendářní rok, účetní závěrku a návrh výroční zprávy za minulý
kalendářní rok a zprávu auditora.^3)
(4) Návrh zdravotně pojistného plánu, účetní závěrku a návrh výroční
zprávy za minulý rok podle odstavce 3 schvaluje na návrh vlády
Poslanecká sněmovna Parlamentu v návaznosti na termíny projednávání
návrhu státního rozpočtu a státního závěrečného účtu. Schválený
zdravotně pojistný plán a schválenou výroční zprávu a schválenou účetní
uzávěrku Pojišťovna zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(5) Nebude-li zdravotně pojistný plán Pojišťovny schválen před 1.
lednem příslušného kalendářního roku, řídí se činnost Pojišťovny do
schválení zdravotně pojistného plánu provizoriem stanoveným
Ministerstvem zdravotnictví v dohodě s Ministerstvem financí. Základem
pro stanovení provizoria je návrh zdravotně pojistného plánu na
příslušný kalendářní rok.
(6) Zdravotně pojistný plán obsahuje plán příjmů a výdajů Pojišťovny
včetně členění podle jednotlivých fondů, předpokládaný vývoj struktury
pojištěnců, plán provozních nákladů, údaje o rozsahu hrazených služeb
hrazených Pojišťovnou, způsob zajištění dostupnosti služeb nabízených
Pojišťovnou včetně předpokládané soustavy poskytovatelů, se kterými
Pojišťovna uzavírá smlouvu o poskytování a úhradě hrazených služeb.
(7) Výnos z pokut, přirážek k pojistnému a penále ukládaných podle
zvláštních právních předpisů upravujících veřejné zdravotní
pojištění^3a) a přijatých Pojišťovnou v průběhu kalendářního roku může
Pojišťovna přidělit do fondu prevence; tyto příděly do fondu prevence
lze v průběhu kalendářního roku provádět zálohově tak, aby jejich
celková výše za kalendářní rok nepřekročila 0,3 % celkového objemu
příjmů pojistného po přerozdělení provedeném podle zákona o pojistném
na všeobecné zdravotní pojištění.^3b)
(8) Ministerstvo zdravotnictví a Ministerstvo financí posoudí
předložený návrh zdravotně pojistného plánu z hlediska souladu s
právními předpisy a z hlediska souladu s veřejným zájmem.
(9) Pokud návrh zdravotně pojistného plánu odporuje právním předpisům
nebo veřejnému zájmu, vrátí Ministerstvo zdravotnictví Pojišťovně návrh
zdravotně pojistného plánu k přepracování.
(10) V případě, kdy Ministerstvo zdravotnictví a Ministerstvo financí
po posouzení souladu zdravotně pojistného plánu s právními předpisy a
veřejným zájmem zjistí, že návrh zdravotně pojistného plánu není s
těmito hledisky v rozporu, předloží návrh zdravotně pojistného plánu
vládě.
§ 7
(1) Pojišťovna vytváří a spravuje tyto fondy:
a) základní fond; zdrojem základního fondu jsou platby pojistného na
veřejné zdravotní pojištění a další příjmy v rozsahu stanoveném
prováděcím právním předpisem. Základní fond zdravotního pojištění
slouží k úhradě hrazených služeb, k přídělům do provozního fondu ke
krytí nákladů na činnost Pojišťovny, k přídělům dalším fondům a k
dalším platbám v rozsahu stanoveném zákonem o veřejném zdravotním
pojištění nebo prováděcím právním předpisem,podle odstavce 3 a k
úhradám částek přesahujících limit pro doplatky za léčivé přípravky a
potraviny pro zvláštní lékařské účely částečně hrazené z veřejného
zdravotního pojištění nebo k úhradám podílu na těchto částkách v
případě změny zdravotní pojišťovny pojištěncem, za podmínek stanovených
zvláštním právním předpisem^1b)
b) rezervní fond; výše rezervního fondu činí 1,5 % průměrných ročních
výdajů základního fondu zdravotního pojištění Pojišťovny za
bezprostředně předcházející tři kalendářní roky. Rezervní fond se tvoří
příděly z pojistného převodem části zůstatku základního fondu.
Pojišťovna může použít nejvýše 30 % finančních prostředků rezervního
fondu k nákupu státních cenných papírů, cenných papírů se státní
zárukou, cenných papírů vydávaných obcemi, veřejně obchodovatelných
dluhopisů vydaných obchodními společnostmi a přijatých k obchodování na
regulovaném trhu^10), veřejně obchodovatelných akcií a podílových listů
přijatých k obchodování na regulovaném trhu a pokladničních poukázek
České národní banky; tyto cenné papíry a pokladniční poukázky České
národní banky zůstávají součástí rezervního fondu. Rezervní fond
používá Pojišťovna ke krytí schodků základního fondu a ke krytí
hrazených služeb v případech výskytu hromadných onemocnění a přírodních
katastrof nebo Pojišťovnou nezaviněného významného poklesu výběru
pojistného; výše rezervního fondu může v takovém případě klesnout v
průběhu kalendářního roku pod minimální výši. Nejde-li o případ uvedený
v předchozí větě, je Pojišťovna povinna udržovat rezervní fond ve
stanovené výši,
c) provozní fond,
d) sociální fond,
e) fond majetku,
f) fond reprodukce majetku.
(2) Pojišťovna může vytvářet fond prevence. Z fondu prevence lze nad
rámec hrazených služeb hradit zdravotní služby s prokazatelným
preventivním, diagnostickým nebo léčebným efektem, jsou-li poskytovány
pojištěncům v souvislosti s jejich existujícím nebo hrozícím
onemocněním. Prostředky fondu prevence lze využít také k realizaci
preventivních zdravotnických programů sloužících k odhalování závažných
onemocnění, na podporu rehabilitačně rekondičních aktivit vedoucích k
prokazatelnému zlepšení zdravotního stavu pojištěnců a dále na podporu
projektů podporujících zvýšení kvality zdravotních služeb, zdravý
způsob života a zdraví pojištěnců. Zdrojem fondu jsou finanční
prostředky z podílu na výsledku hospodaření po zdanění stanoveného
statutárními orgány Pojišťovny z činností, které nad rámec provádění
veřejného zdravotního pojištění Pojišťovna provádí v souladu se zákony
a statutem Pojišťovny, a finanční prostředky podle § 6 odst. 7.
(3) Ministerstvo financí po projednání s Ministerstvem zdravotnictví
stanoví právním předpisem podrobnější vymezení okruhu a výše příjmů a
výdajů fondů uvedených v odstavci 1, podmínky jejich tvorby, užití,
přípustnosti vzájemných převodů finančních prostředků a hospodaření s
nimi, limit nákladů na činnost podle § 5 písm. d) krytých ze zdrojů
základního fondu, a to z prostředků získaných z příjmů podle § 4 písm.
a), pokut a náhrad nákladů na péči hrazenou ze zdravotního pojištění
vynaložených v důsledku protiprávního jednání vůči pojištěnci^10),
které smí Pojišťovna použít k tvorbě provozního fondu za každé účetní
období včetně postupu propočtu tohoto limitu.
(4) Zůstatky fondu sociálního, případně jiného fondu vytvořeného v
rámci povoleného limitu maximální výše nákladů na činnost a maximální
výše výdajů na pořízení hmotného a nehmotného majetku čerpaného v
souladu s rozhodnutím Správní rady ve prospěch zaměstnanců Pojišťovny
se převádí k 1. lednu 1999 jako mimořádný příděl sociálního fondu.
Pokud Pojišťovna vytvářela v rámci tohoto limitu provozní fond, převádí
se jeho zůstatek do následujícího období. Finanční zůstatky ostatních
účelových fondů se převádí k 1. lednu 1999 jako mimořádný příděl
rezervního fondu. Pokud má Pojišťovna rezervní fond naplněn, převede
zůstatky účelových fondů do základního fondu. Převod ostatních zůstatků
účelových fondů provede Pojišťovna v souladu s podmínkami uvedenými ve
vyhlášce Ministerstva financí s využitím převodových můstků nové účtové
osnovy.
(5) Finanční prostředky Pojišťovny musí být uloženy v bance požívající
výhody jednotné licence podle práva Evropské unie.
(6) Pojišťovna nesmí zřizovat a provozovat poskytovatele^5) a
podnikat^6) s prostředky plynoucími z veřejného zdravotního pojištění.
(7) Pokutu uloženou podle tohoto zákona nebo zvláštního právního
předpisu je Pojišťovna povinna hradit z prostředků provozního fondu.
§ 7a
(1) Kontrolu činnosti Pojišťovny provádí Ministerstvo zdravotnictví v
součinnosti s Ministerstvem financí. Zjistí-li toto ministerstvo
závažné nedostatky v činnosti Pojišťovny, zejména nedodržování tohoto
zákona, předpisů o veřejném zdravotním pojištění nebo schváleného
zdravotně pojistného plánu, je oprávněno podle povahy zjištěného
nedostatku
a) vyžadovat, aby Pojišťovna ve stanovené lhůtě zjednala nápravu,
zejména uvedla svou činnost do souladu s tímto zákonem, předpisy o
veřejném zdravotním pojištění a schváleným zdravotně pojistným plánem,
b) zavést nucenou správu na dobu nejvýše jednoho roku.
(2) V případě nucené správy podléhají rozhodnutí a právní jednání
ředitele Pojišťovny a dalších orgánů Pojišťovny schválení nuceného
správce, jinak jsou neplatná. Nucený správce je oprávněn činit
rozhodnutí a právní jednání, které jinak přísluší řediteli Pojišťovny
nebo jinému orgánu Pojišťovny.
(3) Na rozhodování o nucené správě se vztahují obecné předpisy o
správním řízení,^7) pokud tento zákon nestanoví jinak. Účastníkem
řízení je Pojišťovna. Podaný rozklad proti rozhodnutí o zavedení nucené
správy nemá odkladný účinek. Rozhodnutí, kterým se zavádí nucená
správa, obsahuje též jméno, příjmení a rodné číslo správce.
(4) Správce je zaměstnancem Ministerstva zdravotnictví nebo
Ministerstva financí. Správce je oprávněn přibírat k výkonu nucené
správy další osoby. Správce a osoby přibrané k výkonu nucené správy
jsou oprávněni seznamovat se se všemi skutečnostmi, které se týkají
Pojišťovny. Jsou zároveň povinni zachovávat o těchto skutečnostech
mlčenlivost; tato povinnost platí i po skončení nucené správy.
(5) Správce může povinnosti mlčenlivosti zprostit ministr zdravotnictví
na žádost orgánu činného v trestním řízení, je-li vedeno trestní řízení
v souvislosti se závažnými nedostatky v činnosti Pojišťovny, pro které
byla zavedena nucená správa.
§ 8
(1) Pojišťovna je povinna vždy do 60 dnů po skončení kalendářního
čtvrtletí podat Ministerstvu zdravotnictví a Ministerstvu financí
zprávu o svém hospodaření. Způsob podávání těchto informací a jejich
rozsah stanoví Ministerstvo zdravotnictví v dohodě s Ministerstvem
financí prováděcím právním předpisem. V případě zjištění bilanční
nerovnováhy je současně povinna předložit Ministerstvu zdravotnictví a
Ministerstvu financí návrh opatření. Ministerstvo zdravotnictví po
projednání s Ministerstvem financí předloží návrh opatření vládě.
Ministerstvo zdravotnictví informuje veřejnost o hospodaření Pojišťovny
prostřednictvím sdělovacích prostředků.
(2) V případě platební neschopnosti Pojišťovny zaručuje uhrazení
nákladů poskytnutých hrazených služeb po vyčerpání prostředků
rezervního fondu státní rozpočet České republiky ve formě návratné
finanční výpomoci.
(3) Objem návratné finanční výpomoci ze státního rozpočtu může činit
nejvýše 50 % prokázaného nedostatku finančních prostředků způsobeného
zvýšeným rozsahem poskytovaných hrazených služeb. O poskytnutí návratné
finanční výpomoci rozhoduje vláda na návrh ministra zdravotnictví po
dohodě s ministrem financí.
§ 9
Pojišťovna je povinna zajistit oddělenou evidenci fondů a oddělenou
evidenci majetku a používání finančních prostředků. Pojišťovna je
povinna vést účetnictví podle zvláštní účtové osnovy a postupu účtování
pro zdravotní pojišťovny, které vydá Ministerstvo financí.
§ 10
Pojišťovna vytváří svůj vlastní účetní a informační systém, který musí
navazovat na státní statistickou evidenci a respektovat požadavky
průkaznosti.
§ 11
(1) Pojišťovna je povinna bezplatně předat Ministerstvu zdravotnictví
na základě jeho žádosti informace z informačního systému podle § 24,
které si Ministerstvo zdravotnictví vyžádá jako nezbytné k výkonu své
působnosti při
a) tvorbě úhradových mechanismů systému veřejného zdravotního
pojištění,
b) sledování místní a časové dostupnosti zdravotních služeb,
c) udržování a rozvoji systému přerozdělování pojistného, nebo
d) sledování ekonomické efektivity zdravotních služeb.
(2) Pojišťovna je povinna bezplatně předat Ministerstvu financí na
základě jeho žádosti informace podle odstavce 1 písm. c) a d), které si
Ministerstvo financí vyžádá jako nezbytné k výkonu své působnosti.
(3) Pojišťovna je povinna bezplatně předat Českému statistickému úřadu
na základě jeho žádosti informace z informačního systému podle § 24,
které si Český statistický úřad vyžádá jako nezbytné k výkonu své
působnosti^11), zejména pro sestavování Zdravotnického účtu České
republiky.
(4) Předáváním informací podle odstavců 1 až 3 nejsou dotčena
ustanovení jiných právních předpisů upravujících ochranu osobních
údajů.
ČÁST TŘETÍ
Organizační struktura Pojišťovny
§ 12
(1) Organizační strukturu Pojišťovny tvoří Ústředí, regionální pobočky
(zpravidla jedna regionální pobočka pro vyšší územní samosprávný celek)
a další klientská pracoviště. Regionální pobočky a klientská pracoviště
jsou organizačními složkami Pojišťovny, které jednají a vykonávají
činnost jménem Pojišťovny.
(2) Organizaci Ústředí, jakož i označení, organizaci, umístění, územní
působnost a úkoly regionálních poboček a klientských pracovišť upraví
organizační řád Pojišťovny.
§ 13
Ústředí
(1) Ústředí řídí činnost organizačních složek Pojišťovny.
(2) Ústředí provádí rozhodnutí Správní rady, rozhoduje o činnosti
Pojišťovny, zabezpečuje součinnost se státními orgány, dalšími orgány
veřejné správy, právnickými a fyzickými osobami a další činnost
související s prováděním veřejného zdravotního pojištění.
§ 14
nadpis vypuštěn
(1) Statutárním orgánem Pojišťovny je ředitel. Ředitele Pojišťovny
jmenuje a odvolává Správní rada Pojišťovny.
(2) V čele regionální pobočky stojí ředitel regionální pobočky, kterého
jmenuje a odvolává ředitel Pojišťovny.
§ 15
nadpis vypuštěn
(1) Ředitel Pojišťovny je jmenován na dobu 4 let. Ředitele Pojišťovny
lze odvolat i před uplynutím období, na které byl jmenován.
(2) Ředitelem Pojišťovny může být jmenována osoba, která
a) je plně svéprávná,
b) je bezúhonná, a
c) má ukončené vysokoškolské vzdělání.
(3) Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která
nebyla pravomocně odsouzena pro trestný čin majetkové povahy nebo pro
úmyslný trestný čin, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena.
Bezúhonnost se dokládá výpisem z evidence Rejstříku trestů, který nesmí
být starší než 3 měsíce.
(4) Ředitelem Pojišťovny nesmí být osoba, která
a) je vedoucím zaměstnancem nebo členem orgánu jiné zdravotní
pojišťovny,
b) je distributorem léčivých přípravků nebo zdravotnických prostředků,
nebo výrobcem léčivých přípravků nebo zdravotnických prostředků,
c) je společníkem, statutárním orgánem nebo členem orgánu právnické
osoby, která je distributorem léčivých přípravků nebo zdravotnických
prostředků, nebo výrobcem léčivých přípravků nebo zdravotnických
prostředků,
d) je poskytovatelem, s nímž Pojišťovna uzavřela smlouvu o poskytování
a úhradě hrazených služeb, a poskytování hrazených služeb je
převažující činností této osoby,
e) je společníkem, statutárním orgánem nebo členem orgánu právnické
osoby poskytující zdravotní služby podle zákona o zdravotních službách,
s níž Pojišťovna uzavřela smlouvu o poskytování a úhradě hrazených
služeb, a poskytování hrazených služeb je převažující činností této
osoby,
f) je společníkem, statutárním orgánem nebo členem orgánu právnické
osoby, která je dodavatelem zboží nebo služeb Pojišťovně, nebo
g) jako podnikající fyzická osoba dodává zboží nebo služby Pojišťovně.
(5) Neexistenci překážek podle odstavce 4 osvědčuje osoba čestným
prohlášením. V čestném prohlášení je osoba povinna uvést pravdivé
údaje, opatřit jej vlastnoručním podpisem nebo jejím uznávaným
elektronickým podpisem a doručit Pojišťovně nejpozději v den
předcházející dni začátku výkonu funkce ředitele Pojišťovny, jinak
osobě funkce ředitele Pojišťovny zaniká.
(6) Ředitel Pojišťovny je povinen bez zbytečného odkladu oznámit
Správní radě, že u něj nastala některá ze skutečností uvedených v
odstavci 4, které brání výkonu funkce ředitele Pojišťovny.
(7) Výkon funkce ředitele Pojišťovny končí
a) uplynutím funkčního období,
b) odvoláním,
c) dnem doručení písemného prohlášení o vzdání se funkce nebo dnem
učinění oznámení podle odstavce 6, že přestal splňovat podmínky pro
výkon funkce ředitele Pojišťovny, Správní radě,
d) dnem nabytí právní moci rozhodnutí o spáchání přestupku podle § 23a
odst. 1 písm. a) nebo b),
e) dnem nabytí právní moci rozsudku o omezení svéprávnosti,
f) dnem nabytí právní moci rozsudku, kterým byl odsouzen pro trestný
čin uvedený v odstavci 3, nebo
g) smrtí, prohlášením za mrtvého nebo dnem prohlášení za nezvěstného.
(8) Uvolní-li se funkce ředitele Pojišťovny před uplynutím jeho
funkčního období, jmenuje Správní rada nového ředitele Pojišťovny
nejpozději do 60 kalendářních dnů. Do doby jmenování nového ředitele
Pojišťovny vykonává tuto funkci vedoucí zaměstnanec Pojišťovny, kterého
výkonem této funkce pověří Správní rada.
§ 16
zrušen
ČÁST ČTVRTÁ
Orgány Pojišťovny
§ 17
(1) Orgány Pojišťovny jsou Správní rada a Dozorčí rada.
(2) Prostřednictvím orgánů Pojišťovny je zajišťována účast pojištěnců
Pojišťovny, zaměstnavatelů pojištěnců a státu na řízení Pojišťovny.
§ 18
(1) Členem orgánu Pojišťovny anebo jeho náhradníkem může být jen
bezúhonný občan České republiky s trvalým pobytem na území České
republiky, který dosáhl věku nejméně 25 let a je plně způsobilý činit
právní úkony. Členem orgánu Pojišťovny a vedoucím pracovníkem ústředí,
případně vedoucím pracovníkem nižší organizační jednotky nebo jejich
zástupcem nesmí být z důvodu střetu zájmů osoba, která
a) je členem statutárního orgánu, dozorčí rady, společníkem právnické
osoby, která je dodavatelem zboží či služeb Pojišťovně,
b) jako fyzická osoba podnikající dodává zboží či služby Pojišťovně,
c) je v postavení osoby blízké k osobám uvedeným v písmenech a) a b).
(2) Do každého orgánu Pojišťovny jsou na stejné funkční období voleni
nebo jmenováni nejméně tři náhradníci. Náhradníci nastupují na místo
členů, jejichž členství je ukončeno v průběhu jejich funkčního období
anebo na místo členů, kteří nemohou z vážných důvodů po dobu
přesahující jeden kalendářní měsíc plnit úkoly vyplývající z jejich
funkce v Pojišťovně. Náhradník vykonává funkci za člena jen po dobu, po
kterou vážné důvody na straně člena trvají.
(3) Člen Správní rady nemůže být současně členem Dozorčí rady a naopak.
Člen Správní rady nemůže být členem Dozorčí rady ani ve čtyřletém
funkčním období, následujícím po skončení jeho členství ve Správní
radě; to platí i pro člena Dozorčí rady v případě jeho členství ve
Správní radě.
(4) Funkční období člena orgánu Pojišťovny činí čtyři roky.
(5) Volený člen orgánu Pojišťovny je povinen bez zbytečného odkladu
oznámit Pojišťovně, že u něj nastala některá ze skutečností uvedených v
odstavci 1, která brání výkonu funkce člena orgánu Pojišťovny. Jde-li o
člena orgánu, který byl jmenován, je povinen tuto skutečnost bez
zbytečného odkladu oznámit Pojišťovně a tomu, kdo navrhl vládě jeho
jmenování.
(6) Výkon funkce člena orgánu Pojišťovny končí
a) uplynutím funkčního období,
b) odvoláním,
c) dnem doručení písemného prohlášení o vzdání se funkce nebo dnem
učinění oznámení podle odstavce 5 Pojišťovně,
d) dnem nabytí právní moci rozsudku o omezení svéprávnosti,
e) dnem nabytí právní moci rozsudku, kterým byl odsouzen pro trestný
čin uvedený v § 15 odst. 3,
f) smrtí, prohlášením za mrtvého nebo dnem prohlášení za nezvěstného,
nebo
g) dnem nabytí právní moci rozhodnutí o spáchání přestupku podle § 23a
odst. 1 písm. a) nebo c).
(7) Člen orgánu Pojišťovny nevykonává svou funkci v pracovněprávním
vztahu k Pojišťovně. Člen orgánu Pojišťovny má nárok na náhradu výdajů
spojených s výkonem funkce a za výkon funkce mu lze poskytnout odměnu
ve výši stanovené ve zdravotně pojistném plánu.
(8) Pravidla jednání a způsob rozhodování orgánů Pojišťovny upraví
jednací řád Pojišťovny.
(9) Neexistenci překážek podle odstavců 1 a 3 osvědčuje osoba čestným
prohlášením. V čestném prohlášení je osoba povinna uvést pravdivé
údaje, opatřit jej vlastnoručním podpisem nebo jejím uznávaným
elektronickým podpisem a doručit Pojišťovně nejpozději v den
předcházející dni začátku výkonu funkce, jinak osobě funkce člena
orgánu Pojišťovny zaniká.
§ 19
zrušen
§ 20
Správní rada
(1) Správní rada rozhoduje o
a) schválení organizačního řádu Pojišťovny,
b) schválení návrhu zdravotně pojistného plánu, účetní závěrky a návrhu
výroční zprávy,
c) schválení objemu úhrad poskytovatelům,
d) jmenování a odvolání ředitele Pojišťovny,
e) schválení zásad smluvní politiky,
f) žádosti Pojišťovny o úvěr,
g) nákupu nemovitostí v pořizovací ceně vyšší než 2 000 000 Kč,
h) nákupu hmotného a nehmotného majetku v pořizovací ceně vyšší než 2
000 000 Kč,
i) zahájení zadávání podlimitních a nadlimitních veřejných zakázek na
služby podle zákona o veřejných zakázkách^12),
j) převzetí ručitelského závazku,
k) použití prostředků rezervního fondu,
l) dalších důležitých věcech, které souvisí s činností Pojišťovny a
které si k rozhodování vyhradí.
(2) Správní radu tvoří 10 členů jmenovaných vládou a 20 členů volených
Poslaneckou sněmovnou Parlamentu podle principu poměrného zastoupení
politických stran v Poslanecké sněmovně Parlamentu. Členy Správní rady
jmenované vládou jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra
zdravotnictví. Členy Správní rady volené Poslaneckou sněmovnou
Parlamentu volí a odvolává Poslanecká sněmovna Parlamentu.
(3) Správní rada volí ze svého středu předsedu a místopředsedu Správní
rady.
(4) Předseda, popřípadě místopředseda svolává a řídí jednání Správní
rady.
(5) Správní rada rozhoduje hlasováním. K přijetí rozhodnutí Správní
rady podle odstavce 1 písm. b), d), f), j) a k) je třeba souhlasu
nadpoloviční většiny všech členů Správní rady.K ostatním rozhodnutím
Správní rady podle odstavce 1 je třeba souhlasu nadpoloviční většiny
přítomných členů.
(6) Správní rada je usnášeníschopná, jestliže je přítomna nadpoloviční
většina všech jejích členů.
(7) Po ustavující schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu se konají do 90
kalendářních dnů nové volby 20 členů volených Poslaneckou sněmovnou
Parlamentu podle odstavce 2 věty první.
§ 21
Dozorčí rada
(1) Dozorčí rada dohlíží na dodržování právních předpisů a vnitřních
předpisů a její celkové hospodaření. Za tím účelem jsou její členové
oprávněni nahlížet do účetních dokladů všech organizačních složek
Pojišťovny a Správní rady a zjišťovat stav a způsob hospodaření
Pojišťovny.
(2) Dozorčí rada projednává návrh zdravotně pojistného plánu, účetní
závěrku a návrh výroční zprávy a své stanovisko předkládá společnému
jednání Správní rady a Dozorčí rady.
(3) Dozorčí radu tvoří
a) 3 členové, které na návrh ministra financí, ministra práce a
sociálních věcí a ministra zdravotnictví jmenuje a odvolává vláda,
b) 10 členů volených a odvolávaných Poslaneckou sněmovnou Parlamentu;
při obsazování funkcí členů Dozorčí rady se postupuje podle principu
poměrného zastoupení politických stran v Poslanecké sněmovně
Parlamentu.
(4) Dozorčí rada rozhoduje hlasováním. K přijetí rozhodnutí Dozorčí
rady je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů Dozorčí rady.
(5) Po ustavující schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu se konají do 90
kalendářních dnů nové volby 10 členů volených Poslaneckou sněmovnou
Parlamentu podle odstavce 3 písm. b).
§ 22
Společné zasedání Správní rady a Dozorčí rady
(1) Společné zasedání Správní rady a Dozorčí rady se svolává za účelem
projednání návrhu zdravotně pojistného plánu, účetní závěrky a návrhu
výroční zprávy Pojišťovny. Společné zasedání se skládá ze všech členů
Správní rady, členů Dozorčí rady a ředitele Pojišťovny.
(2) Společné zasedání Správní rady a Dozorčí rady svolává ředitel
Pojišťovny v dostatečné lhůtě před předložením návrhu zdravotně
pojistného plánu, účetní závěrky a návrhu výroční zprávy orgánům
Pojišťovny.
§ 23
zrušen
ČÁST PÁTÁ
SPRÁVNÍ DELIKTY
§ 23a
Přestupky
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a) uvede v čestném prohlášení nepravdivé údaje v rozporu s
1. § 15 odst. 5, nebo
2. § 18 odst. 9,
b) jako ředitel Pojišťovny v rozporu s § 15 odst. 6 neoznámí Správní
radě, že u něj nastala některá ze skutečností, která brání výkonu
funkce ředitele Pojišťovny, nebo
c) jako volený nebo jmenovaný člen orgánu Pojišťovny v rozporu s § 18
odst. 5 neoznámí Pojišťovně nebo tomu, kdo vládě navrhl jeho jmenování,
že u něj nastala některá ze skutečností, která brání výkonu funkce
člena orgánu Pojišťovny.
(2) Za přestupek lze uložit pokutu do
a) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) bodu 2 nebo
podle odstavce 1 písm. c),
b) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) bodu 1 nebo
podle odstavce 1 písm. b).
§ 23b
Správní delikty právnických osob
(1) Pojišťovna se dopustí správního deliktu tím, že
a) provádí nábor pojištěnců v rozporu s § 2 odst. 3,
b) nepředloží Ministerstvu zdravotnictví nebo Ministerstvu financí
návrh zdravotně pojistného plánu, účetní závěrku, návrh výroční zprávy
za minulý kalendářní rok nebo zprávu auditora podle § 6 odst. 3,
c) v rozporu s § 7 odst. 6 zřídí nebo provozuje poskytovatele, nebo
podniká s prostředky plynoucími z veřejného zdravotního pojištění,
d) nepodá Ministerstvu zdravotnictví nebo Ministerstvu financí zprávu o
svém hospodaření podle § 8 odst. 1, nebo
e) neposkytne Ministerstvu zdravotnictví, Ministerstvu financí nebo
Českému statistickému úřadu na jejich žádost informace z informačního
systému Pojišťovny podle § 11.
(2) Za správní delikt se uloží pokuta do
a) 200 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. d),
b) 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b) nebo
c),
c) 2 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. e),
d) 5 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a).
§ 23c
Společná ustanovení ke správním deliktům
(1) Pojišťovna za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že
vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení
právní povinnosti zabránila.
(2) Při určení výměry pokuty Pojišťovně se přihlédne k závažnosti
správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a
k okolnostem, za nichž byl spáchán.
(3) Odpovědnost Pojišťovny za správní delikt zaniká, jestliže správní
orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl,
nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.
(4) Správní delikty podle tohoto zákona projednává Ministerstvo
zdravotnictví.
(5) Pokuty vybírá a vymáhá orgán, který je uložil.
(6) Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu.
ČÁST ŠESTÁ
Informační systém Pojišťovny
§ 24
(1) Pojišťovna spravuje, aktualizuje a rozvíjí informační systém
Pojišťovny.
(2) Používání údajů z informačního systému Pojišťovny pro vlastní
potřebu je jejím výhradním právem. Používat údaje z informačního
systému Pojišťovny pro jiné účely lze jen způsobem a za podmínek
stanovených tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem.^8)
(3) Pojišťovna je povinna ze svého informačního systému podávat na
základě písemné žádosti registrujícího poskytovatele ambulantní péče v
oboru všeobecné praktické lékařství nebo v oboru praktické lékařství
pro děti a dorost informace o hrazených službách, které byly poskytnuty
jejím pojištěncům, kteří jsou u takového poskytovatele registrováni,
jinými poskytovateli včetně předpisu léčivých přípravků a
zdravotnických prostředků; tyto informace Pojišťovna poskytuje
bezplatně.
§ 24a
(1) Členové a náhradníci orgánů Pojišťovny, její zaměstnanci a fyzické
osoby zajišťující zpracování údajů z informačního systému na základě
smlouvy jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se
dozvěděli při výkonu své funkce nebo zaměstnání anebo při zpracování
údajů z informačního systému na základě smlouvy, popřípadě v
souvislosti s nimi. Tato povinnost trvá i po skončení jejich funkce
nebo pracovněprávního vztahu anebo smluvního vztahu k Pojišťovně.
Povinnosti mlčenlivosti mohou být tyto osoby zproštěny pouze písemně s
uvedením rozsahu a účelu tím, v jehož zájmu mají tuto povinnost.
(2) Pojišťovna je povinna vytvořit podmínky pro zachování mlčenlivosti
podle odstavce 1. To platí i při využívání a umožnění přístupu k údajům
evidovaným pomocí výpočetní techniky.
(3) Za porušení povinnosti zachovávat mlčenlivost se považuje i využití
vědomostí získaných při kontrole plateb pojistného nebo v souvislosti s
ní pro jednání přinášející prospěch osobě zavázané touto povinností
nebo osobám jiným anebo jednání, které by způsobilo někomu újmu.
Takovým jednáním není postup Pojišťovny při uplatňování nároků
Pojišťovny vyplývajících ze zákona.
(4) Za porušení povinnosti mlčenlivosti se nepovažuje poskytnutí
informací Ministerstvu zdravotnictví nebo Ministerstvu financí pro
zajištění plnění úkolů stanovených právními předpisy.
§ 24b
zrušen
§ 24c
Příslušná regionální pobočka nebo příslušné klientské pracoviště jsou
povinny vydat na žádost uchazeče,^8a) s nímž má být uzavřena smlouva,
potvrzení o tom, že tento uchazeč nemá splatný nedoplatek pojistného na
veřejné zdravotní pojištění, a to do sedmi dnů ode dne obdržení
žádosti.
ČÁST SEDMÁ
Společná, přechodná a závěrečná ustanovení
§ 25
Základní fond Pojišťovny je tvořen v roce 1992 příděly ze státního
rozpočtu České republiky.
§ 26
Pojišťovna je povinna v období prvních dvou let od nabytí účinnosti
tohoto zákona uzavřít smlouvu s každým zdravotnickým zařízením, které o
to požádá. Každé zdravotnické zařízení je v tomto období povinno
uzavřít smlouvu s Pojišťovnou, pokud o to Pojišťovna požádá. Tato
povinnost se v roce 1992 nevztahuje na zdravotnická zařízení
financovaná ze státního rozpočtu České republiky.
§ 27
Správní rada Ústřední pojišťovny, Dozorčí rada Pojišťovny, Správní rada
Okresní pojišťovny a Dozorčí rada Okresní pojišťovny se ustaví do šesti
měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona. Česká národní rada zvolí
ředitele Pojišťovny do jednoho měsíce od nabytí účinnosti tohoto
zákona.
§ 28
(1) Účinností tohoto zákona zaniká Správa všeobecného zdravotního
pojištění, zřízená při ministerstvu zdravotnictví České republiky.
(2) Právním nástupcem této organizace se dnem účinnosti tohoto zákona
stává Pojišťovna.
§ 29
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1992 s výjimkou § 4 písm. a)
a § 7 písm. b), pokud jde o poskytnutí finančních prostředků ze
státního rozpočtu České republiky, které nabývají účinnosti dnem 1.
ledna 1993.
Burešová v.r.
Pithart v.r.
Vybraná ustanovení novel
Čl.II zákona č. 438/2004 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Dozorčí rada musí být doplněna o zástupce pojištěnců a
zaměstnavatelů pojištěnců pro jednotlivé krajské pobočky do 6 měsíců
ode dne účinnosti tohoto zákona; po dobu 6 měsíců ode dne účinnosti
tohoto zákona plní funkci Dozorčí rady pouze členové Dozorčí rady
Pojišťovny zvolení a jmenovaní podle dosavadních předpisů.
2. Pojišťovna je povinna uvést svůj organizační řád do souladu se
zákonem č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České
republiky, ve znění tohoto zákona, do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona.
3. Finanční prostředky rezervního fondu přesahující ke dni nabytí
účinnosti tohoto zákona výši rezervního fondu stanovenou zákonem č.
551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve
znění tohoto zákona, je Pojišťovna povinna převést do základního fondu
do 15 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl.V zákona č. 117/2006 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Výkon funkce ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky
(dále jen "Pojišťovna"), který vykonává tuto funkci ke dni nabytí
účinnosti tohoto zákona, zaniká posledním dnem kalendářního měsíce, ve
kterém tento zákon nabyl účinnosti. Do doby zvolení nového ředitele
Pojišťovny vykonává funkci ředitele vedoucí zaměstnanec Pojišťovny,
kterého výkonem této funkce pověří Správní rada Pojišťovny.
2. Funkční období členů orgánů Pojišťovny, kteří vykonávají funkci
člena orgánu Pojišťovny ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, končí
posledním dnem kalendářního měsíce, ve kterém tento zákon nabyl
účinnosti.
Čl. VI zákona č. 298/2011 Sb.
Přechodná ustanovení
1. K zajištění kvality a dostupnosti zdravotní péče, fungování systému
zdravotnictví a jeho stability v rámci finančních možností systému
veřejného zdravotního pojištění převede k 1. lednu 2012 na zvláštní
účet všeobecného zdravotního pojištění, zřízený podle zákona č.
592/1992 Sb. Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky ze
základního fondu zdravotního pojištění částku ve výši jedné třetiny
částky, kterou evidovala Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky
na tomto účtu k 31. prosinci 2010.
2. Finanční prostředky podle bodu 1 se stanou součástí prvního
přerozdělování v roce 2012. Pokud Všeobecná zdravotní pojišťovna České
republiky nesplní povinnost stanovenou v bodu 1 nejdéle do 5. ledna
2012, bude Ministerstvo zdravotnictví postupovat na podnět dozorčího
orgánu podle § 21 odst. 4 věty druhé zákona č. 592/1992 Sb., ve znění
účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl. IV zákona č. 256/2014 Sb.
Přechodné ustanovení
Pojišťovna při plnění povinnosti uhradit pojištěnci částky přesahující
limit pro regulační poplatky a doplatky za předepsané částečně hrazené
léčivé přípravky nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely podle § 16b
odst. 2 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o
změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění účinném přede
dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, postupuje podle § 5 písm. e) a § 7
odst. 1 písm. a) zákona č. 551/1991 Sb., ve znění účinném přede dnem
nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl. IV zákona č. 200/2016 Sb.
Přechodné ustanovení
Neprokáží-li osoby, které ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona
vykonávají funkci ředitele nebo člena orgánu Všeobecné zdravotní
pojišťovny České republiky, že splňují požadavky stanovené pro její
výkon zákonem č. 551/1991 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona, výkon jejich funkce končí uplynutím 6 měsíců
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
1a) Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a
doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
1b) § 16a a 16b zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění
a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 261/2007
Sb.
2) Zákon ČNR č. 524/1992 Sb., o auditorech a Komoře auditorů České
republiky.
3) § 14 odst. 5 a 6 zákona ČNR č. 524/1992 Sb.
3a) Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní
pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 48/1997 Sb., o
veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých
souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
3b) Zákon č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
5) Zákon ČNR č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních
zdravotnických zařízeních, ve znění pozdějších předpisů.
6) § 2 odst. 1 obchodního zákoníku.
7) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).
8) Například zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní
pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 101/2000 Sb., o
ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších
předpisů.
8a) § 38 odst. 4 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek,
ve znění zákona č. 148/1996 Sb.
10) § 55 odst. 1 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém
trhu, ve znění zákona č. 230/2008 Sb.
11) Zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění
pozdějších předpisů.
12) Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších
předpisů.
