Advanced Search

o civilním letectví a o změně a doplnění živnost. zákona


Published: 1997
Read law translated into English here: https://www.global-regulation.com/translation/czech-republic/507115/o-civilnm-letectv-a-o-zmn-a-doplnn-ivnost.-zkona.html

Subscribe to a Global-Regulation Premium Membership Today!

Key Benefits:

Subscribe Now for only USD$40 per month.
49/1997 Sb.



ZÁKON



ze dne 6. března 1997



o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o

živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších

předpisů



Změna: 189/1999 Sb.



Změna: 146/2000 Sb.



Změna: 258/2002 Sb.



Změna: 258/2002 Sb. (část)



Změna: 167/2004 Sb.



Změna: 413/2005 Sb.



Změna: 225/2006 Sb.



Změna: 186/2006 Sb.



Změna: 124/2008 Sb.



Změna: 274/2008 Sb., 301/2009 Sb.



Změna: 301/2009 Sb. (část)



Změna: 227/2009 Sb.



Změna: 281/2009 Sb.



Změna: 407/2010 Sb.



Změna: 137/2011 Sb.



Změna: 225/2006 Sb. (část)



Změna: 375/2011 Sb.



Změna: 250/2014 Sb.



Změna: 127/2014 Sb.



Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:



ČÁST PRVNÍ



ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ



§ 1



Předmět úpravy



(1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie^1),

zároveň navazuje na přímo použitelné předpisy Evropské unie^1a) a

upravuje ve věcech civilního letectví



a) podmínky stavby a provozování letadla,



b) podmínky zřizování, provozování a osvědčování způsobilosti letišť,



c) podmínky pro letecké stavby,



d) podmínky pro činnost leteckého personálu,



e) podmínky využívání vzdušného prostoru,



f) podmínky poskytování leteckých služeb,



g) podmínky provozování leteckých činností,



h) rozsah a podmínky ochrany letectví,



i) podmínky užívání sportovního létajícího zařízení,



j) rozsah a podmínky výkonu státní správy.



(2) Tento zákon se vztahuje ve vymezeném rozsahu na vojenské letectví

ve věcech leteckého personálu, vojenských letišť a leteckých staveb,

užívání vzdušného prostoru, poskytování leteckých služeb a provozování

leteckých činností.



§ 2



Základní pojmy



(1) Civilním letectvím se rozumí letecké činnosti provozované v České

republice civilními letadly jakékoliv státní příslušnosti pro civilní

účely, jakož i letecké činnosti provozované letadly státní příslušnosti

České republiky v cizině pro civilní účely a provozování civilních

letišť a poskytování leteckých služeb na území České republiky.



(2) Letadlem se rozumí zařízení schopné vyvozovat síly nesoucí jej v

atmosféře z reakcí vzduchu, které nejsou reakcemi vůči zemskému

povrchu. Pro účely tohoto zákona se nepovažuje za letadlo model

letadla, jehož maximální vzletová hmotnost nepřesahuje 20 kg.



(3) Výrobkem letecké techniky (dále jen "výrobek") se ve smyslu tohoto

zákona rozumí letadlo, motor nebo vrtule.



(4) Letadlovými částmi a zařízeními se rozumí jakýkoli přístroj,

vybavení, mechanismus, aparatura, příslušenství nebo agregát včetně

komunikačního vybavení, které je využíváno nebo určeno k použití při

provozu nebo řízení letadla za letu a je vestavěné v letadle nebo k

němu upevněné. Zahrnuje části draku, motoru nebo vrtule.



(5) Leteckým pozemním zařízením se rozumí technické zařízení, které je

umístěné na zemi a slouží k zajištění leteckého provozu.



(6) Vzdušným prostorem České republiky je prostor nad územím České

republiky do výšky, kterou lze využít pro letecký provoz.



(7) Letištěm je územně vymezená a vhodným způsobem upravená plocha

včetně souboru leteckých staveb a zařízení letiště, trvale určená ke

vzletům a přistávání letadel a k pohybům letadel s tím souvisejícím.



(8) Letištním pozemkem je jakýkoli pozemek, na němž se nachází letiště,

nebo jeho část.



(9) Událostí se rozumí přerušení, závada, porucha nebo jiná mimořádná

okolnost, která ovlivňuje nebo by mohla ovlivnit bezpečnost letu, a

která současně nemá za následek leteckou nehodu nebo vážný incident.



(10) Obchodní leteckou dopravou se rozumí doprava osob, zvířat,

zavazadel, pošty nebo jiného nákladu letadlem za úplatu.



(11) Leteckým dopravcem se rozumí osoba oprávněná provozovat obchodní

leteckou dopravu na základě licence nebo jiného obdobného oprávnění.



(12) Tuzemským leteckým dopravcem se rozumí letecký dopravce, který je

držitelem licence k provozování obchodní letecké dopravy vydané

příslušným správním orgánem České republiky.



(13) Leteckým dopravcem jiného členského státu se rozumí letecký

dopravce, který je držitelem licence k provozování obchodní letecké

dopravy vydané příslušným orgánem jiného členského státu Evropské unie,

jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor nebo Švýcarské

konfederace.



(14) Leteckým dopravcem ze třetí země se rozumí letecký dopravce, který

je držitelem licence k provozování obchodní letecké dopravy nebo

obdobného dokladu vydaného příslušným orgánem státu, který není

členským státem Evropské unie, státem tvořícím Evropský hospodářský

prostor nebo Švýcarskou konfederací.



(15) Sérií nepravidelných letů se rozumí uskutečnění více než 3 letů v

průběhu 2 po sobě jdoucích kalendářních měsíců.



§ 3



Zřízení Úřadu pro civilní letectví



(1) Zřizuje se správní úřad Úřad pro civilní letectví se sídlem v Praze

(dále jen "Úřad") pro výkon státní správy ve věcech civilního letectví.

Úřad je podřízen Ministerstvu dopravy.



(2) V čele Úřadu je ředitel, jehož výběr, jmenování a odvolání se řídí

zákonem o státní službě.



(3) Úřad spolupracuje s Evropskou agenturou pro bezpečnost letectví

(dále jen "Agentura") na základě přímo použitelného předpisu Evropských

společenství^1c). Rozsah a podmínky spolupráce jsou dále upraveny

smlouvou uzavřenou mezi Úřadem a Agenturou.



(4) Provádí-li Úřad činnosti pro Agenturu, je povinen zřídit pro výnosy

z těchto činností zvláštní účet a vést oddělené účtování nákladů a

výnosů. Prostředky účtu je Úřad oprávněn použít jen na zvýšení

kvalifikace svých zaměstnanců, nákup technických zařízení a financování

dalších potřeb nezbytných pro výkon činností pro Agenturu. Nevyčerpané

prostředky účtu v kalendářním roce jsou příjmem státního rozpočtu.

Výkaz o hospodaření s účtem za příslušný kalendářní rok je Úřad povinen

zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup^1d) do 6 měsíců od konce

příslušného kalendářního roku.



(5) Úřad plní úkoly vnitrostátního dozorového orgánu podle přímo

použitelného předpisu Evropské unie^1e).



(6) Úřad může svým rozhodnutím pověřit plněním úkolů v oblasti

hodnocení shody nebo vhodnosti použití složek a ověřování systémů

Evropské sítě řízení letového provozu právnickou osobu, která splňuje

podmínky stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie^1f). Úřad

pověření odejme za podmínek stanovených přímo použitelným předpisem

Evropské unie^1f).



(7) Úřad dohlíží na plnění povinností leteckého dopravce týkajících se

náhrad a pomoci cestujícím v případě odepření nástupu na palubu,

zrušení nebo významného zpoždění letu podle přímo použitelného předpisu

Evropské unie^1g) a vyřizuje stížnosti na porušování těchto povinností.



(8) Úřad dohlíží na plnění povinností



a) provozovatele letiště a leteckého dopravce týkajících se dodržování

práv osob se zdravotním postižením a osob s omezenou schopností pohybu

a orientace podle přímo použitelného předpisu Evropské unie^1h),



b) leteckého dopravce týkajících se informování cestujících v letecké

dopravě podle přímo použitelného předpisu Evropské unie^1i).



(9) Týkají-li se povinnosti stanovené v odstavci 8 písm. a) a b)

provozovatele cestovní kanceláře nebo provozovatele cestovní agentury,

dohlíží na jejich plnění obecní živnostenský úřad.



(10) Nesnese-li věc odkladu a je-li to potřebné k plnění závazku

vyplývajícího z přímo použitelného předpisu Evropské unie, Úřad může do

doby schválení jeho organizační struktury nebo její změny podle zákona

o státní službě prozatímně postupovat tak, jako by navržená organizační

struktura nebo její změna byla schválena; to neplatí, pokud by tím

došlo ke skončení služebního poměru.



ČÁST DRUHÁ



LETECKÝ REJSTŘÍK, ZPŮSOBILOST VÝROBKŮ, LETADLOVÝCH ČÁSTÍ A ZAŘÍZENÍ K

POUŽITÍ V CIVILNÍM LETECTVÍ



HLAVA I



LETECKÝ REJSTŘÍK



§ 4



Letecký rejstřík



(1)



Letecký rejstřík České republiky

(dále jen "letecký rejstřík") je evidencí letadel, s výjimkou

sportovních létajících zařízení, jejichž provozovatelem je fyzická

osoba s trvalým pobytem nebo právnická osoba se sídlem v České

republice. Letecký rejstřík je veden Úřadem.



(2) Letecký rejstřík je veřejně přístupný seznam. Každý je oprávněn do

leteckého rejstříku nahlížet a požadovat od Úřadu opis nebo výpis

zapsaných údajů nebo potvrzení, že údaj v leteckém rejstříku zapsán

není. Do leteckého rejstříku se zapisují tyto údaje o letadle:



a) údaje o jeho vlastníku, a to



1. jméno, příjmení, bydliště a datum narození, jde-li o fyzickou osobu,

nebo



2. obchodní firmu nebo jméno a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,

jde-li o podnikající fyzickou osobu nebo právnickou osobu,



b) údaje o jeho provozovateli, a to



1. jméno, příjmení, bydliště a datum narození, jde-li o fyzickou osobu,

nebo



2. obchodní firmu nebo jméno a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,

jde-li o podnikající fyzickou osobu nebo právnickou osobu,



c) poznávací značka,



d) typ a výrobní číslo letadla a ostatní základní technické údaje

stanovené prováděcím právním předpisem,



e) zřízení zástavního práva k letadlu, leteckým motorům a vrtulím,

náhradním dílům k letadlu, jeho letadlovým částem a zařízením,



f) letadlová adresa, byla-li přidělena,



g) datum zápisu a výmazu z leteckého rejstříku.



(3) Do leteckého rejstříku může být zapsáno pouze letadlo, které není

zapsáno v leteckém rejstříku jiného státu.



(4) Úřad může na základě žádosti přidělit poznávací značku předběžně

před zápisem letadla do leteckého rejstříku. Rozhodnutí o předběžném

přidělení poznávací značky pozbývá platnosti uplynutím 6 měsíců od

nabytí právní moci. Náležitosti žádosti stanoví prováděcí právní

předpis.



(5) Zápisem do leteckého rejstříku získává letadlo státní příslušnost

České republiky.



(6) Úřad přidělí letadlu při zápisu do leteckého rejstříku poznávací

značku a vydá osvědčení o zápisu letadla. Osvědčení o zápisu letadla

osvědčuje vlastnictví k letadlu.



§ 5



(1) Žádost o zapsání letadla do leteckého rejstříku podává vlastník

nebo provozovatel letadla.



(2) Náležitosti žádosti o zápis letadla do leteckého rejstříku a

doklady, které je nutné k žádosti přiložit, stanoví prováděcí právní

předpis.



§ 5a



(1) Žádost o zapsání zástavního práva k letadlu podává vlastník letadla

spolu se zástavním věřitelem.



(2) Náležitosti žádosti o zápis zástavního práva do leteckého rejstříku

a doklady, které je nutné k žádosti přiložit, stanoví prováděcí právní

předpis.



(3) Jsou-li splněny podmínky stanovené tímto zákonem pro zápis

zástavního práva do leteckého rejstříku, Úřad provede zápis a vyrozumí

o tom žadatele a zástavce.



(4) Smluvní zástavní právo k letadlu vzniká dnem zápisu zástavního

práva do leteckého rejstříku podle pořadí došlých žádostí. Smluvní

zástavní práva zapsaná v leteckém rejstříku před účinností tohoto

zákona, pokud nadále trvají, se považují za zástavní práva vzniklá

dnem, kdy byla zapsána do leteckého rejstříku.



(5) Proti tomu, kdo jedná v důvěře v zápis zástavního práva k letadlu

do leteckého rejstříku, nemůže ten, jehož se zápis týká, namítat, že

zápis neodpovídá skutečnosti.



§ 5b



(1) Smlouvy o převodu vlastnického práva k letadlu musí mít písemnou

formu. Převod vlastnictví a zástavního práva k letadlu zapsanému do

leteckého rejstříku nabývá účinnosti dnem zápisu do leteckého

rejstříku.



(2) K převodu vlastnictví zastaveného letadla je zapotřebí souhlasu

zástavního věřitele.



(3) Zástavní věřitel, jehož zástavní právo je zapsáno v leteckém

rejstříku, je při výkonu rozhodnutí oprávněn domáhat se přednostního

uspokojení z prodeje letadla před jiným zástavním věřitelem, nejde-li o

věřitele, jehož zástavní právo bylo v leteckém rejstříku zapsáno dříve,

jakož i věřitelem, který má k letadlu právo zadržovací.



§ 6



(1) Provozovatel letadla zapsaného v leteckém rejstříku, vlastník

letadla, zástavní věřitel a osoby, jichž se zápis v leteckém rejstříku

týká jsou povinni neprodleně ohlásit a doložit Úřadu veškeré změny

údajů zapisovaných do leteckého rejstříku, a jedná-li se o právnickou

osobu, přidělené identifikační číslo osoby, pokud nebylo obsaženo v

žádosti o zapsání letadla do leteckého rejstříku.



(2) Výmaz zápisu letadla z leteckého rejstříku provede Úřad na žádost

provozovatele nebo vlastníka zapsaného letadla nebo z vlastního

podnětu, pokud zjistí, že došlo ke změně nebo zániku podmínek

stanovených pro zápis letadla do leteckého rejstříku. Není-li

provozovatel letadla současně vlastníkem letadla, lze výmaz zápisu

letadla z leteckého rejstříku provést jen se souhlasem vlastníka

letadla. Nejde-li o prodej letadla při výkonu rozhodnutí, může Úřad

provést výmaz letadla z leteckého rejstříku pouze v případě, že s

výmazem vyslovili souhlas všichni držitelé práv vztahujících se k

letadlu zapsanému do leteckého rejstříku. O provedeném výmazu zápisu

letadla vyrozumí Úřad provozovatele letadla, a není-li provozovatel

letadla současně vlastníkem letadla, i vlastníka.



§ 6a



Výmaz zápisu zástavního práva k letadlu zapsanému v leteckém rejstříku

provede Úřad na žádost zástavního věřitele nebo z vlastního podnětu na

základě dokladu prokazujícího zánik zástavního práva. O provedeném

výmazu zápisu zástavního práva vyrozumí Úřad vlastníka letadla,

zástavce, není-li současně vlastníkem letadla, a zástavního věřitele.



§ 6b



(1) Na vznik zástavních práv k leteckým motorům a vrtulím, náhradním

dílům k letadlu, jeho letadlovým částem a zařízením a na zápis těchto

práv do leteckého rejstříku, jakož i na jejich výmaz z leteckého

rejstříku, se vztahují ustanovení § 5a a 6a obdobně.



(2) Vlastník leteckých motorů a vrtulí, náhradních dílů k letadlu,

letadlových částí a zařízení na kterých vázne zástavní právo zapsané v

leteckém rejstříku, musí zajistit jejich



a) umístění ve skladu odděleně od jiných náhradních dílů,



b) opatření viditelným označením o existenci zástavního práva s

uvedením jména, obchodní firmy nebo názvu zástavního věřitele a

leteckého rejstříku, v němž je zástavní právo zapsáno.



HLAVA II



SCHVÁLENÍ TYPU VÝROBKU, ZPŮSOBILOSTI LETADLA K LÉTÁNÍ A ZPŮSOBILOSTI

LETADLOVÝCH ČÁSTÍ A ZAŘÍZENÍ A LETECKÝCH POZEMNÍCH ZAŘÍZENÍ



§ 7



Schválení typu výrobku



(1) Typ výrobku schvaluje Úřad na základě žádosti výrobce, dovozce nebo

jiné právnické nebo fyzické osoby, která prokáže právní zájem na

schválení typu výrobku. Účastníkem řízení o schválení typu výrobku je

pouze žadatel.



(2) Úřad pro účely schvalování typu výrobku stanoví nejpozději ve lhůtě

jednoho měsíce od doručení žádosti



a) po vyjádření žadatele předpisy určené pro schvalování typu

mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu (dále jen

"předpisová základna"), na základě kterých bude typ výrobku schvalován



b) lhůtu, do které lze pro schválení typu výrobku vycházet ze stanovené

předpisové základny.



(3) V průběhu schvalování typu výrobku může Úřad od žadatele o

schválení typu požadovat předložení podkladů potřebných pro schválení

typu.



(4) Úřad schválí typ výrobku na základě výsledků posouzení a ověření

shody vlastností výrobku s požadavky stanovenými na bezpečnost výrobku

a ekologii provozu letadla předpisovou základnou (dále jen "posouzení a

ověření shody vlastností"), které doloží žadatel o schválení typu. Úřad

při schvalování typu výrobku postupuje podle stanovené předpisové

základny. Posouzení a ověření shody vlastností zajistí žadatel na svůj

náklad u Úřadu. Úřad může posouzením a ověřením shody vlastností

pověřit právnickou osobu.



(5) Úřad vydá rozhodnutí o schválení typu výrobku nejpozději do 3 let

od zahájení řízení; ve zvlášť složitých případech do 5 let.



(6) Výrobce je povinen vyrábět výrobky podle typu schváleného nebo

uznaného Úřadem a prokázat shodu výrobku se schváleným nebo uznaným

typem.



(7) Výrobce je povinen sledovat jím vyrobený výrobek v provozu a na

základě analýz poruch výrobku vydávat opatření pro udržení nebo

obnovení letové způsobilosti letadla.



(8) Náležitosti žádosti o schválení typu výrobku, doklady, které je

nutno k žádosti doložit, způsob schvalování typu výrobku stanoví

prováděcí předpis.



§ 8



Způsobilost letadla



(1) O způsobilosti letadla k létání (dále jen "letová způsobilost")

rozhoduje Úřad na základě žádosti



a) výrobce, dovozce nebo jiné právnické nebo fyzické osoby, která

prokáže právní zájem, jedná-li se o nově vyrobené letadlo,



b) provozovatele, jedná-li se o letadlo již provozované.

O schválení letové způsobilosti vydá Úřad osvědčení letové

způsobilosti.



(2) Podmínkou schválení letové způsobilosti Úřadem je shoda letadla se

schváleným typem a ověření jeho letové způsobilosti. Ověřování letové

způsobilosti zajišťuje žadatel na svůj náklad. Posuzováním a ověřováním

letové způsobilosti může Úřad pověřit právnickou nebo fyzickou osobu.



(3) Prováděcí předpis stanoví podmínky letové způsobilosti jednotlivých

druhů letadel z hlediska jejich konstrukce, technických parametrů a

jejich využívání.



§ 9



Způsobilost individuálně vyrobeného výrobku



O schválení letové způsobilosti individuálně vyrobeného výrobku

rozhoduje Úřad na základě žádosti výrobce, dovozce nebo jiné právnické

nebo fyzické osoby, která prokáže právní zájem na schválení. O

schválení letové způsobilosti vydá Úřad osvědčení letové způsobilosti.

Úřad vydá osvědčení letové způsobilosti, pokud jsou splněny požadavky

stanovené prováděcím předpisem na bezpečnost výrobku a ekologii provozu

letadla.



§ 10



Kontroly letové způsobilosti



(1) Letadla evidovaná v leteckém rejstříku podléhají kontrolám letové

způsobilosti, které zajišťuje na svůj náklad provozovatel letadla u

Úřadu. Kontrolami letové způsobilosti může Úřad pověřit právnickou

osobu.



(2) Zjistí-li Úřad při kontrole, že letadlo nesplňuje podmínky letové

způsobilosti, zadrží osvědčení letové způsobilosti do doby odstranění

závady v letové způsobilosti.



(3) V případě zjištění trvalé letové nezpůsobilosti letadla rozhodne

Úřad o letové nezpůsobilosti letadla a odejme osvědčení letové

způsobilosti.



(4) Rozsah a způsob provádění kontrol letové způsobilosti v provozu

stanoví prováděcí předpis.



§ 11



Provoz zahraničního letadla



Letadlo, které je evidováno v leteckém rejstříku jiného státu, jehož

provozovatelem je fyzická osoba s trvalým pobytem nebo právnická osoba

se sídlem v České republice, může být provozováno ve vzdušném prostoru

České republiky, byl-li schválen typ letadla a jeho letová způsobilost

jiným státem a uzná-li, na základě mezinárodní smlouvy, která je

součástí právního řádu, nebo na základě přímo použitelného předpisu

Evropské unie^1c), osvědčení o schválení typu letadla a osvědčení

letové způsobilosti vydané jiným státem Úřad za platné.



§ 12



(1) Ve vzdušném prostoru České republiky je zakázáno provozovat

letadlo,



a) které nemá platné osvědčení letové způsobilosti nebo pro které

nebylo uznáno osvědčení letové způsobilosti vydané jiným státem za

platné Úřadem,



b) pro které nebylo vydáno osvědčení o zápisu do leteckého rejstříku

nebo leteckého rejstříku jiného státu,



c) jehož technický a provozní stav neodpovídá požadavkům bezpečnosti

létání a ochrany životního prostředí stanoveným prováděcím předpisem.



(2) Provozovatel letadla je povinen



a) udržovat letovou způsobilost letadla,



b) zajistit u jím provozovaného letadla přistavení letadla ke kontrole

letové způsobilosti podle požadavku stanoveného v prováděcím předpise,



c) poskytovat na žádost výrobci letadla jednou za kalendářní rok seznam

závad týkajících se technického stavu letadla,



d) mít po celou dobu provozování letadla sjednáno pojištění

odpovědnosti za škody z provozu letadla a zaplaceno pojistné,



e) vést záznamy o provozu letadla.



(3) Způsob vedení záznamů o provozu letadla stanoví prováděcí předpis.



§ 12a



(1) Úřad shromažďuje a zpracovává veškeré pro bezpečnost létání

významné údaje o technickém a provozním stavu letadel (dále jen

"technický stav letadel") přistávajících na území České republiky a

evidovaných v leteckém rejstříku státu, jenž není členským státem

Evropské unie.



(2) Údaji podle odstavce 1 se rozumí zejména údaje



a) ze záznamů o provozu letadla,



b) ze zpráv pilotů,



c) získané právnickou nebo fyzickou osobou, která je oprávněna provádět

údržbu a opravy výrobků, letadlových částí a zařízení podle § 17,



d) získané při zjišťování příčin leteckých nehod a incidentů,



e) získané od fyzických a právnických osob nebo od správních orgánů,



f) o zákazu letu uloženém po kontrole letadla na odbavovací ploše

letiště podle § 91a odst. 6,



g) o opatřeních uložených provozovateli letadla nebo přijatých

provozovatelem letadla, směřujících k odstranění závad technického

stavu letadla zjištěných při kontrole letadla na odbavovací ploše

letiště podle § 91a odst. 6,



h) o opětovném zjištění závad technického stavu letadla,



i) o výměně informací s příslušným orgánem státu, na jehož území má

provozovatel letadla sídlo nebo místo podnikání.



(3) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na státní letadla podle

mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu^1i), a na letadla,

která neslouží obchodní letecké dopravě a jejichž maximální vzletová

hmotnost je nižší než 5 700 kg.



(4) Každý, kdo má k dispozici údaje podle odstavce 1, je povinen je na

žádost předat Úřadu. Úřad stanoví k předání údajů přiměřenou lhůtu.



(5) Na základě údajů podle odstavce 1 zpracuje Úřad bez zbytečného

odkladu zprávu, kterou neprodleně předá Evropské komisi a na žádost

příslušným orgánům členských států Evropské unie a Agentuře. Jestliže

tyto údaje vedou k podezření z ohrožení bezpečnosti létání, předá Úřad

zprávu neprodleně všem příslušným orgánům členských států Evropské unie

a Evropské komisi.



(6) Zaměstnanci Úřadu jsou povinni zachovávat mlčenlivost o údajích

týkajících se technického stavu letadel poskytnutých příslušnými orgány

členských států Evropské unie. Povinnost zachovávat mlčenlivost se

nevztahuje na vzájemné poskytování informací mezi správními orgány při

zajišťování bezpečnosti létání.



(7) Vzor zprávy podle odstavce 5 stanoví prováděcí právní předpis.



§ 13



(1) Posuzování a ověřování shody vlastností výrobku, posuzování a

ověřování letové způsobilosti a kontroly letové způsobilosti může

provádět pro potřeby Úřadu právnická nebo fyzická osoba, která je k

této činnosti pověřena Úřadem.



(2) Posuzováním a ověřováním shody vlastností výrobku, posuzováním a

ověřováním letové způsobilosti a kontrolou letové způsobilosti se

rozumí práce, kterými se zjišťují, ověřují nebo prokazují vlastnosti

letadla nebo jeho součástí pro účely



a) schválení typu výrobku,



b) schválení individuálně vyrobeného letadla nebo jeho součástí,



c) schválení letové způsobilosti,



d) kontroly letové způsobilosti.



(3) Posuzování a ověřování shody vlastností leteckého pozemního

zařízení při vývoji, konstrukci, výrobě, zástavbě a provozu může pro

potřeby Úřadu provádět právnická nebo fyzická osoba, která je k této

činnosti pověřena Úřadem.



§ 14



(1) Úřad může pověřit právnickou nebo fyzickou osobu, která



a) je technicky a stavebně vybavena k posuzování a ověřování shody

vlastností nebo k posuzování a ověřování letové způsobilosti výrobků

nebo ke kontrole letové způsobilosti výrobků, nebo k posuzování a

ověřování shody vlastností leteckého pozemního zařízení při vývoji,

konstrukci, výrobě, instalaci a provozu,



b) zajistí, aby činnosti podle písmene a) prováděly fyzické osoby

odborně způsobilé, které mají povinnost zachovávat mlčenlivost o

utajovaných skutečnostech a obchodní tajemství.



(2) Úřad kontroluje, zda pověřená právnická nebo fyzická osoba dodržuje

požadavky, za kterých jí bylo uděleno pověření. Při nesplnění požadavků

Úřad pozastaví nebo odejme právnické nebo fyzické osobě pověření.



§ 15



Zkušební létání



(1) Prototyp letadla, letadlo, pro které nebylo dosud vydáno osvědčení

letové způsobilosti, nebo letadlo, které nesplňuje podmínky letové

způsobilosti v důsledku změny účelu v jeho využívání, nebo letadlo,

které pozbylo letovou způsobilost, může být použito ke zkušebnímu

létání jen na základě souhlasu Úřadu.



(2) Úřad udělí souhlas ke zkušebnímu létání po ověření podmínek

stanovených prováděcím předpisem pro zkušební létání.



§ 16



Letadlové části a zařízení a letecká pozemní zařízení



(1) Letadlové části a zařízení a letecká pozemní zařízení určené

prováděcím předpisem mohou být použity v civilním letectví, jen pokud

byla schválena nebo uznána jejich způsobilost k použití v civilním

letectví Úřadem. Náklady spojené s vydáním osvědčení o způsobilosti

letadlové části a zařízení a leteckého pozemního zařízení hradí

žadatel.



(2) Náležitosti žádosti o schválení způsobilosti letadlových částí a

zařízení a leteckých pozemních zařízení k použití v civilním letectví a

technické podmínky letadlových částí a zařízení a leteckých pozemních

zařízení stanoví prováděcí předpis.



§ 17



(1) Vývoj, projektování, výrobu, zkoušky, instalaci, údržbu, opravy,

modifikace a konstrukční změny výrobků, letadlových částí a zařízení a

leteckých pozemních zařízení určených prováděcím právním předpisem může

provádět právnická nebo fyzická osoba, která má k této činnosti

oprávnění vydané Úřadem nebo Agenturou nebo jiným členským státem podle

přímo použitelného předpisu Evropské unie^1l) nebo uznané podle

zvláštního právního předpisu^1i).



(2) Úřad udělí oprávnění podle odstavce 1 právnické nebo fyzické osobě,

která splňuje tyto požadavky:



a) má technické vybavení k vývoji, projektování, výrobě, instalaci,

opravě, zkoušení nebo údržbě výrobků, letadlových částí a zařízení a

leteckých pozemních zařízení,



b) zajistí, aby vývoj, projektování, výrobu, instalaci, opravu,

zkoušení nebo údržbu výrobků, letadlových částí a zařízení a leteckých

pozemních zařízení prováděly odborně způsobilé fyzické osoby.



(3) Náležitosti žádosti o udělení oprávnění na vývoj, projektování,

výrobu, instalaci, opravu, zkoušení nebo údržbu výrobků, letadlových

částí a zařízení a leteckých pozemních zařízení, podmínky pro udělení

oprávnění a odborné znalosti fyzických osob, které provádějí vývoj,

projektování, výrobu, opravu, zkoušení nebo údržbu výrobků, letadlových

částí a zařízení a pozemních leteckých zařízení, stanoví prováděcí

právní předpis.



HLAVA III



SPRÁVA LETADLOVÝCH ADRES



§ 17a



(1) Letadlová adresa je elektronický identifikační kód, určený k

mezinárodní identifikaci letadel, sportovních létajících zařízení (§

81) a dalších zařízení stanovených prováděcím právním předpisem (dále

jen "kódované zařízení") pro potřeby civilního a vojenského letectví.



(2) Ministerstvo dopravy vykonává správu letadlových adres přidělených

České republice mezinárodní organizací na základě mezinárodní smlouvy,

která je součástí právního řádu^1h). Správou letadlových adres se

rozumí sestavování plánu rozdělování letadlových adres (dále jen

"plán") a kontrola účelného využívání takto rozdělených adres. Části

plánu týkající se letadel a kódovaných zařízení užívaných pro vojenské

účely sestavuje Ministerstvo dopravy v součinnosti s Ministerstvem

obrany. Části plánu týkající se letadel provozovaných Policií České

republiky (dále jen „policejní letadla“) sestavuje Ministerstvo dopravy

v součinnosti s Ministerstvem vnitra.



(3) Ministerstvo dopravy v plánu určí množství letadlových adres pro

potřeby civilních letadel, vojenských letadel, policejních letadel,

celních letadel, sportovních létajících zařízení a kódovaných zařízení.



§ 17b



(1) Úřad rozhoduje o přidělení letadlových adres na základě žádosti



a) provozovatele letadla,



b) uživatele sportovního létajícího zařízení, nebo



c) provozovatele kódovaného zařízení.



(2) Podmínkou vydání rozhodnutí o přidělení letadlové adresy je volná

kapacita letadlových adres podle plánu, přidělení poznávací značky nebo

zápis sportovního létajícího zařízení v rejstříku sportovních

létajících zařízení podle § 84b anebo prokázání účelnosti přidělení

letadlové adresy pro kódované zařízení.



(3) Přidělena může být pouze jedna letadlová adresa, a to vždy jen pro

jedno letadlo, sportovní létající zařízení nebo kódované zařízení.



(4) Pro potřeby vojenského letectví přiděluje a odnímá letadlové adresy

podle plánu Ministerstvo obrany. Ministerstvo obrany oznámí neprodleně

přidělení nebo odnětí letadlové adresy podle věty první Úřadu. Pro

přidělování a odnímání letadlové adresy Ministerstvem obrany platí

obdobně ustanovení § 17b a 17c.



(5) Pro potřeby létání policejních letadel přiděluje a odnímá letadlové

adresy podle plánu Ministerstvo vnitra. Ministerstvo vnitra oznámí

neprodleně přidělení nebo odnětí letadlové adresy podle věty první

Úřadu. Pro přidělování a odnímání letadlové adresy Ministerstvem vnitra

platí obdobně ustanovení odstavců 1 až 4 a § 17c.



(6) Náležitosti žádosti o přidělení letadlové adresy a seznam dokladů,

kterými musí být žádost doložena, stanoví prováděcí právní předpis.



§ 17c



(1) Provozovatel letadla, uživatel sportovního létajícího zařízení a

provozovatel kódovaného zařízení je povinen užívat letadlovou adresu v

souladu s rozhodnutím o jejím přidělení. Úřad kontroluje užívání jím

přidělených letadlových adres.



(2) Provozovatel letadla, uživatel sportovního létajícího zařízení a

provozovatel kódovaného zařízení jsou povinni neprodleně písemně

ohlásit Úřadu změnu skutečností, na základě kterých byla letadlová

adresa přidělena.



(3) Úřad letadlovou adresu odejme



a) při výmazu letadla z leteckého rejstříku,



b) při výmazu sportovního létajícího zařízení z evidence podle § 84b,

anebo



c) pokud již není dána účelnost přidělení letadlové adresy pro kódované

zařízení.



§ 17d



(1) Úřad vede seznam všech letadlových adres přidělených podle plánu.

Tento seznam Úřad vede v písemné a v elektronické podobě.



(2) Úřad zpřístupní údaje ze seznamu přidělených letadlových adres

Ministerstvu dopravy, osobě pověřené poskytováním letových provozních

služeb (§ 46) a osobě pověřené podle § 82 odst. 1 vedením evidence

sportovních létajících zařízení.



(3) Úřad poskytne údaje ze seznamu přidělených letadlových adres osobě,

která prokáže právní zájem.



(4) Náležitosti a způsob vedení seznamu přidělených letadlových adres

stanoví prováděcí právní předpis.



ČÁST TŘETÍ



LETECKÝ PERSONÁL



HLAVA I



OBECNÁ USTANOVENÍ O LETECKÉM PERSONÁLU



§ 18



(1) Fyzické osoby, které vykonávají činnosti k zajištění bezpečného a

plynulého leteckého provozu, jsou leteckým personálem. Fyzické osoby,

které se účastní letu na palubě letadla a vykonávají činnosti k

zajištění bezpečného provedení letu nebo činnosti související s

udržováním jejich kvalifikace nebo činnosti za účelem kontroly letu

nebo letové způsobilosti, jsou posádkou letadla.



(2) Leteckým personálem jsou



a) výkonní letci,



b) obsluhující personál,



c) pozemní letecký personál.



(3) Činnosti leteckého personálu mohou vykonávat osoby, které jsou

odborně a zdravotně způsobilé a které mají platný průkaz způsobilosti k

výkonu příslušné činnosti. Činnosti palubních průvodčích mohou

vykonávat osoby, o nichž to stanoví přímo použitelný předpis Evropské

unie, přičemž průkaz způsobilosti se k výkonu těchto činností nevydává.



(4) Úřad vede evidenci leteckého personálu. Toto ustanovení neplatí pro

palubní průvodčí.



§ 19



Průkaz způsobilosti leteckého personálu



(1) Průkaz způsobilosti vydává a platnost průkazu způsobilosti vydaného

jiným státem uznává Úřad.



(2) Průkaz způsobilosti vydá Úřad žadateli, který prokázal odbornou

způsobilost k vykonávání příslušné činnosti leteckého personálu

zkouškou a zdravotní způsobilost.



(3) Úřad zadrží průkaz způsobilosti a nařídí ověření odborné

způsobilosti nebo přezkoumání zdravotní způsobilosti člena leteckého

personálu v případě, že při výkonu činnosti, k níž ho opravňuje průkaz

způsobilosti, vykazuje nedostatky, které mohou ohrozit bezpečnost

leteckého provozu. Podle výsledků ověření odborné způsobilosti nebo

přezkoumání zdravotní způsobilosti může Úřad činnost, k níž je člen

leteckého personálu oprávněn, omezit nebo zakázat. V případě zákazu

činnosti Úřad průkaz způsobilosti odejme.



(4) Člen leteckého personálu, který je držitelem průkazu způsobilosti,

nesmí vykonávat činnost, k níž jej průkaz způsobilosti opravňuje, pokud

si je vědom nemoci nebo takové změny zdravotního stavu, která omezuje

nebo vylučuje výkon této činnosti.



§ 19a



zrušen



§ 20



Odborná způsobilost leteckého personálu



(1) Zkoušku může vykonat žadatel, který dosáhl potřebnou kvalifikaci.



(2) Žadatel o výkon činnosti člena leteckého personálu musí před

zkouškou absolvovat předepsanou výuku a výcvik. Součástí odborné

způsobilosti žadatele o vydání průkazu způsobilosti řídícího letového

provozu je v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie

upravujícím udělování průkazu způsobilosti a podmínky výkonu činnosti

řídícího letového provozu^16) znalost českého jazyka.



(3) Podrobnosti o kategorizaci členů leteckého personálu, potřebné

kvalifikaci, rozsah odborných znalostí potřebných pro jednotlivé druhy

odborné způsobilosti, způsob a rozsah provádění výuky a výcviku, způsob

provádění zkoušek, druhy průkazů způsobilosti a podmínky pro možnost

prodlužovat dobu platnosti průkazů stanoví prováděcí předpis.



§ 21



zrušen



§ 22



Zdravotní způsobilost leteckého personálu



(1) Žadatel o vykonávání činnosti člena leteckého personálu nebo

držitel průkazu způsobilosti žádající o prodloužení platnosti průkazu

způsobilosti musí doložit, že je zdravotně způsobilý.



(2) Lékařský posudek^1n) o zdravotní způsobilosti vydává na základě

lékařské prohlídky podle zvláštního právního předpisu



a) určený poskytovatel zdravotních služeb prostřednictvím lékaře

pověřeného Úřadem,



b) poskytovatel zdravotních služeb prostřednictvím lékaře pověřeného

Úřadem.



(3) Posuzujícím lékařem se pro účely tohoto zákona rozumí lékař

pověřený Úřadem, pokud tento zákon nebo na něj navazující prováděcí

právní předpis nebo přímo použitelný předpis Evropské unie nestanoví,

že je posuzujícím lékařem lékař se způsobilostí v oboru všeobecné

praktické lékařství. Náklady spojené s posouzením zdravotní

způsobilosti a vydáním lékařského posudku podle odstavce 2 hradí

zaměstnavatel v tom rozsahu, v jakém nejsou kryty z veřejného

zdravotního pojištění.



(4) Úřad určuje poskytovatele zdravotních služeb na základě jeho

písemné žádosti a po prokázání způsobilosti k samostatnému výkonu

povolání podle zvláštního zákona^15) jeho lékařů a po dohodě s

Ministerstvem obrany a Ministerstvem zdravotnictví a pověřuje lékaře

uvedeného v odstavci 3 na základě jeho písemné žádosti a po prokázání

jeho způsobilosti k samostatnému výkonu povolání podle zvláštního

zákona^15).



(5) Provozovatel letecké činnosti je povinen zajistit pro zaměstnance

vykonávající činnosti leteckého personálu pracovnělékařské služby u

poskytovatele těchto služeb^1n), jehož lékaři mají znalosti leteckého

lékařství.



(6) Zjistí-li posuzující lékař u držitele průkazu způsobilosti člena

leteckého personálu takovou změnu zdravotního stavu, která má za

následek změnu nebo ztrátu jeho zdravotní způsobilosti k držení průkazu

způsobilosti, je poskytovatel zdravotních služeb povinen vydat nový

posudek o zdravotní způsobilosti a zaslat jej Úřadu.



(7) Lékařský posudek o zdravotní způsobilosti leteckého personálu nesmí

být starší než tři měsíce od data jeho vydání.



(8) Druhy vyšetření, podrobnosti o zdravotní způsobilosti leteckého

personálu, podrobnosti o pověřování právnické osoby k posuzování

znalosti leteckého lékařství a lhůty k prokazování znalosti leteckého

lékařství stanoví prováděcí předpis.



HLAVA II



PRAVIDLA PRO SLUŽBU A ODPOČINEK ČLENŮ POSÁDEK LETADEL



§ 22a



(1) Ministerstvo dopravy stanoví k zajištění bezpečnosti civilního

letového provozu prováděcím právním předpisem pravidla pro určení

maximální doby ve službě, doby letové služby, doby letu, minimální

požadavky na odpočinek včetně odpočinku při překračování více časových

pásem, principy dělené služby, principy pro použití zesílené a zdvojené

posádky a pravidla pro určování letové zálohy členů posádek letadel

(dále jen "bezpečnostní letová norma").



(2) Tuzemští letečtí dopravci a provozovatelé leteckých prací stanoví v

souladu s bezpečnostní letovou normou způsob určení maximální doby ve

službě, doby letové služby, doby letu, minimální požadavky na odpočinek

včetně odpočinku při překračování více časových pásem, principy dělené

služby, principy pro použití zesílené a zdvojené posádky a pravidla pro

určování letové zálohy členů posádek letadel (dále jen "bezpečnostní

letová norma provozovatele").



(3) O schválení bezpečnostní letové normy provozovatele, včetně jejích

případných změn, před nabytím jejich účinnosti rozhoduje Úřad na žádost

tuzemského leteckého dopravce nebo provozovatele leteckých prací. Před

schválením bezpečnostní letové normy provozovatele prověří Úřad vnitřní

systém kontroly tuzemského leteckého dopravce nebo provozovatele

leteckých prací k zajištění jejího dodržování. V případě zjištění

závažných nedostatků vnitřního systému kontroly Úřad zamítne žádost

tuzemského leteckého dopravce nebo provozovatele leteckých prací o

schválení bezpečnostní letové normy provozovatele.



(4) V případě zamítnutí žádosti tuzemského leteckého dopravce o

schválení bezpečnostní letové normy provozovatele Úřad zahájí řízení o

odejmutí osvědčení leteckého provozovatele. V případě zamítnutí žádosti

provozovatele leteckých prací o schválení bezpečnostní letové normy

provozovatele Úřad zahájí řízení o odejmutí povolení k provozování

leteckých prací.



(5) Úřad může schválit na základě odůvodněné žádosti tuzemského

leteckého dopravce nebo provozovatele leteckých prací výjimku z

bezpečnostní letové normy provozovatele pro jednotlivý let.



§ 22b



Tuzemský letecký dopravce nebo provozovatel leteckých prací je povinen



a) zajistit dodržování limitů stanovených v souladu s bezpečnostní

letovou normou,



b) po dobu nejméně 15 měsíců uchovávat záznamy o době služby, době

letové služby, době letu a jejích prodlouženích a době odpočinku a

jejím zkrácení,



c) do 28 dnů od okamžiku prodloužení maximální doby letové služby o

více než 1 hodinu nebo zkrácení doby odpočinku o více než 1 hodinu

předložit Úřadu kopii záznamu o těchto skutečnostech s odůvodněním.



§ 22c



(1) Člen posádky letadla je povinen



a) dodržovat bezpečnostní letovou normu provozovatele,



b) vést záznamy o jím vykonané době služby, době letové služby, době

letu a jejích prodlouženích a o době odpočinku a jejím zkrácení,



c) předkládat tuzemskému leteckému dopravci nebo provozovateli

leteckých prací záznamy podle písmene b) před každým výkonem letové

služby, vykonává-li činnost člena posádky letadla pro více leteckých

dopravců nebo provozovatelů leteckých prací.



(2) Člen posádky letadla nesmí vykonávat letovou službu, je-li si

vědom, že vlivem jeho únavy nebo aktuálního zdravotního stavu by mohlo

dojít k ohrožení bezpečnosti letového provozu.



(3) Velitel letadla je povinen předložit po ukončení letu tuzemskému

leteckému dopravci nebo provozovateli leteckých prací záznam o

prodloužení doby letové služby nebo zkrácení doby odpočinku.



HLAVA III



VOJENSKÝ LETECKÝ PERSONÁL



§ 22d



zrušen



§ 22e



zrušen



§ 22f



zrušen



§ 22g



zrušen



§ 22h



zrušen



§ 22i



zrušen



§ 22j



zrušen



§ 22k



zrušen



§ 22l



zrušen



§ 22m



zrušen



§ 23



Ustanovení této části zákona se vztahují i na vojenský letecký personál

s výjimkou ustanovení 22a, 22b a 22c. Ve věcech vojenského leteckého

personálu vykonává působnost Úřadu Ministerstvo obrany.



ČÁST ČTVRTÁ



LETIŠTĚ A LETECKÉ STAVBY



HLAVA I



DRUHY LETIŠŤ



Druhy letišť



§ 24



(1) Letiště se rozdělují



a) podle vybavení, provozních podmínek a základního určení na letiště



1. vnitrostátní, jimiž jsou letiště určená a vybavená k uskutečňování

vnitrostátních letů, při nichž není překročena státní hranice České

republiky, a letů, při nichž není překročena vnější hranice^1n) (dále

jen „vnitřní lety“),



2. mezinárodní, jimiž jsou celní letiště určená a vybavená k

uskutečňování jak vnitrostátních a vnitřních letů, tak i letů, při

nichž je překročena vnější hranice podle jiného právního předpisu^1n).



b) podle okruhu uživatelů a charakteru letiště na letiště



1. civilní, jimiž jsou letiště pro potřeby civilní letecké dopravy;

rozumí se jimi letiště veřejná, jimiž jsou letiště přijímající v mezích

své technické a provozní způsobilosti všechna letadla, a letiště

neveřejná, jimiž jsou letiště přijímající na základě předchozí dohody

provozovatele nebo velitele letadla s provozovatelem neveřejného

letiště a v mezích své technické a provozní způsobilosti všechna

letadla a letadla uživatelů letiště stanovených Úřadem na návrh jeho

provozovatele,



2. vojenská, jimiž jsou letiště pro potřeby ozbrojených sil České

republiky a jiných oprávněných uživatelů pověřených Ministerstvem

obrany.



(2) Na využívání vojenského letiště i pro civilní letecký provoz se

použije tento zákon.



§ 25



(1) O stanovení druhu letiště a o jeho změně rozhoduje Úřad na základě

žádosti provozovatele letiště po posouzení technických a provozních

podmínek stanovených pro požadovaný druh letiště. Rozhodnutí Úřadu,

kterým se letiště určí jako letiště mezinárodní, je podkladem pro

stanovení průběhu hranice celního pohraničního pásma okolo celního

letiště podle zvláštního předpisu.^2)



(2) Při vydávání rozhodnutí podle odstavce 1, kterým se letiště určí

jako letiště mezinárodní , je Úřad vázán stanoviskem Ministerstva

vnitra vydaným podle zvláštního právního předpisu^1m). Obdrží-li Úřad

stanovisko Ministerstva vnitra o neplnění bezpečnostních podmínek

mezinárodního letiště podle zvláštního právního předpisu^1m), zahájí

řízení o změně druhu letiště.



(3) Technické a provozní podmínky jednotlivých druhů letišť a

podrobnosti o obsahu žádosti podle odstavce 1 stanoví prováděcí

předpis.



(4) Na veřejných mezinárodních letištích zajistí orgány veterinární

správy veterinární kontrolu na pohraniční veterinární stanici, pokud ji

schválí příslušný orgán Evropské unie.



HLAVA II



PROVOZOVÁNÍ LETIŠTĚ



§ 25a



Evidence letišť



(1) Úřad vede evidenci letišť, kterou zveřejňuje způsobem umožňujícím

dálkový přístup. Úřad zapíše letiště do evidence letišť do tří dnů po

právní moci rozhodnutí, kterým byl stanoven druh letiště.



(2) Do evidence letišť se zapisují tyto údaje o letišti:



a) označení letiště,



b) provozovatel letiště a jeho odpovědný zástupce, byl-li ustanoven,



c) druh letiště,



d) letištní pozemky,



e) údaj o tom, zda k letištním pozemkům bylo zřízeno věcné břemeno,



f) datum zápisu a výmazu letiště z evidence letišť.



(3) Úřad vymaže letiště z evidence letišť, dojde-li k jeho zániku.



§ 25b



Povinnosti vlastníka letiště



(1) Vlastník letiště je povinen zajistit provozování letiště.



(2) Nemůže-li vlastník letiště zajistit provozování letiště, je povinen

nabídnout letiště k zajištění jeho provozování státu. Písemnou nabídku

podává vlastník letiště Ministerstvu dopravy ve lhůtě 60 dnů ode dne,

kdy se o skutečnosti podle věty první dozvěděl, nejpozději však do 60

dnů před ukončením provozování letiště, není-li současně provozovatelem

letiště.



(3) Vyžaduje-li to veřejný zájem, Ministerstvo dopravy zajistí

provozování letiště na základě písemné smlouvy uzavřené s vlastníkem

letiště po dobu, po kterou není vlastník letiště schopen zajistit jeho

provozování vlastními silami nebo prostřednictvím jiného provozovatele.



Provozování letiště



§ 26



(1) Provozováním letiště se rozumí činnosti, kterými se zajišťuje



a) možnost pro přistávání a vzlety letadel a pohyb letadel s tím

související,



b) ochrana a ošetřování letadel,



c) uskutečňování leteckých činností,



d) pořádek, bezpečnost, záchranná a hasičská služba na letišti,



e) ochrana před protiprávními činy ohrožujícími bezpečnost civilního

letectví,



f) údržba a rozvoj letiště, podle podmínek stanovených pro provozování

letiště.



(2) Technické a provozní podmínky pro provozování letiště stanoví

prováděcí předpis.



§ 27



(1) Provozovat letiště může právnická osoba se sídlem nebo fyzická

osoba s trvalým pobytem v České republice na základě povolení. Povolení

provozovat letiště může vydat Úřad na základě písemné žádosti.



(2) Povolení může být vydáno za podmínky, že



a) fyzická osoba a její odpovědný zástupce, byl-li ustanoven, dosáhli

věku 18 let, jsou způsobilí k právním úkonům, bezúhonní a alespoň jeden

z nich je odborně způsobilý,



b) všechny fyzické osoby, které jsou statutárním orgánem právnické

osoby nebo členy statutárního orgánu, dosáhly věku 18 let, jsou

způsobilé k právním úkonům, bezúhonné a alespoň jeden člen statutárního

orgánu nebo odpovědný zástupce právnické osoby splňuje podmínku odborné

způsobilosti.



(3) Povolení provozovat letiště Úřad vydá přednostně žadateli, který

prokáže, že je vlastníkem nadpoloviční většiny výměry letištních

pozemků. Původní provozovatel letiště má vůči žadateli podle věty první

nárok na náhradu. Výše náhrady se stanoví zejména s ohledem na výši a

trvání investic účelně vynaložených v souvislosti s letištěm.



§ 28



Bezúhonnost



(1) Za bezúhonného se nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro

trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s provozováním letiště,

nebo ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro jiný trestný čin spáchaný

úmyslně, jestliže vzhledem k povaze provozování letiště a osobě

žadatele o vydání povolení je obava, že se dopustí stejného nebo

podobného činu při provozování letiště, pokud se na něj nehledí, jako

by nebyl odsouzen.



(2) Za účelem zjištění, zda osoba podle § 27 odst. 2 písm. a) a b)

splňuje podmínku bezúhonnosti, si Úřad vyžádá podle zvláštního právního

předpisu^1m) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu

z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se

předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový

přístup.



§ 29



nadpis vypuštěn



Odborná způsobilost se prokazuje dokladem o dosažení středního nebo

vyššího odborného vzdělání nebo dokladem o ukončeném vysokoškolském

vzdělání získaném studiem v magisterském studijním programu v oblasti

ekonomie, v oblasti technických věd a technologií nebo v oblasti práva

a dokladem o nejméně pětileté odborné praxi v řídící činnosti v oboru

civilního letectví.



§ 30



Žádost o povolení provozovat letiště



(1) Žádost o povolení provozovat letiště musí obsahovat



a) obchodní firmu nebo název, sídlo a právní formu právnické osoby a

její identifikační číslo, bylo-li přiděleno, nebo jméno a trvalý pobyt,

obchodní firmu nebo název a rodné číslo fyzické osoby,



b) označení vlastníka letiště, není-li budoucí provozovatel současně

vlastníkem letiště, způsobem uvedeným v písmenu a).



(2) Žádost o povolení provozovat letiště musí být doložena



a) ověřenou kopií smlouvy nebo listiny o zřízení nebo založení

právnické osoby, u právnických osob zapsaných v obchodním rejstříku

výpisem z obchodního rejstříku,



b) dokladem prokazujícím odbornou způsobilost,



c) dokladem, který osvědčuje, že žadatel je vlastníkem letiště nebo že

má jiný právní vztah k letišti, a dokladem osvědčujícím souhlas

vlastníka letiště s provozováním letiště, není-li vlastník současně

provozovatelem letiště.



§ 30a



Věcné břemeno provozování letiště



(1) Soud na základě návrhu provozovatele letiště, které existuje ke dni

31. prosince 2009, rozhodne o zřízení věcného břemene pro provozování

letiště k letištnímu pozemku, na němž se nachází letiště, nebo jeho

část, které existují ke dni 31. prosince 2009, za účelem provozování

letiště. Zřízení věcného břemene provozování letiště je přípustné jen

tehdy, převažuje-li veřejný zájem na jeho zřízení nad zachováním

dosavadních práv vlastníka letištního pozemku a nepodařilo-li se

provozovateli letiště právo k letištnímu pozemku získat dohodou.



(2) Za zřízení věcného břemene provozování letiště náleží vlastníku

pozemku, ke kterému bylo zřízeno věcné břemeno, ze strany provozovatele

letiště náhrada. Náhradu za zřízení věcného břemene provozování letiště

soud určí jako roční plnění, a to ve výši odpovídající místně obvyklému

nájemnému k pozemku, ke kterému se zřizuje věcné břemeno. Náhrada je

splatná nejpozději do 31. prosince příslušného kalendářního roku,

není-li v rozhodnutí o zřízení věcného břemene stanoveno jinak.

Vlastník pozemku, ke kterému bylo zřízeno věcné břemeno, a provozovatel

letiště si mohou písemně sjednat jinou výši ročního plnění a jeho

dřívější splatnost. Soud na žádost provozovatele letiště nebo vlastníka

pozemku, ke kterému bylo zřízeno věcné břemeno, rozhodne o změně výše

náhrady, pokud se podstatně změnily okolnosti, za nichž byla výše

náhrady určena nebo sjednána.



(3) Soud rozhodne o zrušení věcného břemene



a) na návrh provozovatele letiště,



b) není-li letiště po dobu jednoho roku provozováno,



c) zanikne-li letiště.



(4) Věcné břemeno dále zanikne, nezaplatil-li provozovatel letiště

náhradu do 90 dnů ode dne splatnosti ročního plnění.



(5) Postačuje-li pro splnění účelu zřízení věcného břemene zřídit věcné

břemeno k části letištního pozemku, rozhodne soud o zřízení věcného

břemene pouze k této části pozemku, kterou určí na základě

geometrického plánu vyhotoveného na náklady provozovatele letiště. To

neplatí, došlo-li by tímto postupem k znehodnocení části pozemku, která

není zatížena věcným břemenem.



§ 31



(1) Provozovatel letiště je povinen



a) ke dni zahájení provozu letiště doložit Úřadu, že splňuje podmínky

stanovené pro provozování letiště,



b) provozovat letiště podle platného povolení k provozování letiště,



c) ve lhůtě šesti měsíců před uvažovaným ukončením provozování letiště

oznámit Úřadu záměr ukončit provozování letiště a ve stejné lhůtě

vyrozumět vlastníka letiště, není-li provozovatel současně vlastníkem

letiště. Jedná-li se o provozovatele mezinárodního veřejného letiště,

činí tato lhůta dvanáct měsíců.



(2) Provozovatel letiště je oprávněn vydávat příkazy provozovatelům

leteckých činností, cestujícím a ostatním osobám zúčastněným na provozu

letiště a leteckém provozu k zajištění bezpečného provozu letiště a

koordinovat činnost na letišti.



§ 32



(1) Úřad na písemnou žádost provozovatele letiště nebo leteckých

dopravců, uskutečňujících v předcházejícím kalendářním roce více než

polovinu vzletů nebo přistání na daném letišti, nebo z vlastního

podnětu určí za podmínek stanovených přímo použitelným předpisem

Evropské unie^2a) provozované letiště jako letiště s plánovaným

provozem nebo koordinované letiště. V případě podání žádosti Evropské

komise podle přímo použitelného předpisu Evropské unie^2a) postupuje

Úřad přiměřeně. Náležitosti žádosti provozovatele letiště nebo

leteckých dopravců podle věty první stanoví prováděcí právní předpis.



(2) Pro koordinované letiště Úřad pověří, za podmínek stanovených přímo

použitelným předpisem Evropské unie^2a), přidělováním volných

letištních časů leteckým dopravcům a dohledem nad jejich využíváním

fyzickou osobu s trvalým pobytem v České republice nebo právnickou

osobu se sídlem v České republice (dále jen "koordinátor"). Koordinátor

zajistí ve lhůtě 3 měsíců od svého pověření a za podmínek stanovených

přímo použitelným předpisem Evropské unie^2a) ustanovení koordinačního

výboru jako poradního orgánu koordinátora.



(3) Koordinátor přiděluje volné letištní časy na základě písemné

žádosti v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie^2a).

Náležitosti žádosti stanoví prováděcí právní předpis.



(4) Koordinátor je povinen být nejpozději při započetí výkonu své

činnosti pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou výkonem

této činnosti.



(5) Pro letiště s plánovaným provozem Úřad pověří, za podmínek

stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie^2a),

vyhodnocováním letových řádů leteckých dopravců a vydáváním s tím

souvisejících doporučení fyzickou osobu s trvalým pobytem v České

republice nebo právnickou osobu se sídlem v České republice.



§ 33



(1) Nevyhovuje-li provozní stav letiště nebo jeho části bezpečnému

provozování letiště, může Úřad rozhodnout o dočasném přerušení

provozování letiště nebo jeho části.



(2) Rozhodnutí se může vztahovat pouze na určité typy letadel nebo na

určité druhy letů.



§ 34



Povolení k provozování letiště zaniká



a) rozhodnutím Úřadu o zrušení povolení, jestliže provozovatel letiště

přestal splňovat předpoklady pro vydání povolení, závažně porušil

ustanovení tohoto zákona nebo podal návrh na zrušení povolení k

provozování letiště,



b) uplynutím doby, na kterou bylo povolení vydáno,



c) dnem zániku právnické osoby nebo uplynutím 30 dnů po úmrtí fyzické

osoby, která je držitelem povolení,



d) dnem právní moci rozhodnutí o povolení provozovat letiště vydaného

žadateli, který prokázal, že je vlastníkem nadpoloviční většiny výměry

letištních pozemků.



Provozní způsobilost letiště



§ 34a



(1) Veřejné mezinárodní letiště lze provozovat pouze, je-li schválena

jeho provozní způsobilost.



(2) Provozní způsobilost veřejného mezinárodního letiště schvaluje Úřad

na žádost provozovatele letiště. Přílohou žádosti je stejnopis

provozovatelem letiště vypracované letištní příručky, která obsahuje

technické a provozní údaje o provozovateli letiště a o jím provozovaném

letišti.



(3) Provozovatel letiště průběžně zaznamenává v letištní příručce změny

údajů v ní uvedených. Provozovatel letiště oznámí Úřadu změny údajů

uvedených v letištní příručce nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne,

kdy k těmto změnám došlo; k oznámení přiloží stejnopis záznamu změn v

letištní příručce.



(4) Náležitosti letištní příručky stanoví prováděcí právní předpis.



§ 34b



(1) Při schvalování provozní způsobilosti letiště Úřad zjišťuje, zda

veškerá zařízení, vybavení, provozní postupy a systém řízení

bezpečnosti provozu na letišti, jakož i letecké služby poskytované na

tomto letišti, uváděné v letištní příručce, jsou v souladu s leteckými

předpisy. Dále Úřad zjišťuje, zda provozovatel letiště a letištní

personál, uvedení v letištní příručce, splňují požadavky odborné

způsobilosti pro provoz letiště a jeho údržbu stanovené leteckými

předpisy.



(2) Úřad vydá rozhodnutí o schválení provozní způsobilosti letiště bez

zbytečného odkladu, nejpozději však do 1 roku od zahájení řízení.



§ 34c



(1) Zjistí-li Úřad, že veřejné mezinárodní letiště nesplňuje během

provozu podmínky pro schválení provozní způsobilosti, uloží

provozovateli tohoto letiště, aby odstranil zjištěné nedostatky, a

stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu, která nesmí být delší než 6 měsíců.



(2) Neodstraní-li provozovatel letiště ve stanovené lhůtě vytčené

nedostatky, Úřad schválení provozní způsobilosti letiště zruší.

Odvolání proti rozhodnutí o zrušení schválení provozní způsobilosti

letiště nemá odkladný účinek.



§ 34d



Provozní způsobilost lze schválit i u veřejného vnitrostátního letiště.

Ustanovení § 34a odst. 2 až 4, § 34b a 34c se použijí obdobně.



HLAVA III



PLOCHY URČENÉ KE VZLETŮM A PŘISTÁNÍM A LETECKÉ STAVBY



§ 35



Plochy určené k vzletům a přistáním



(1) Územně vymezené plochy v územně plánovací dokumentaci nebo v

územním rozhodnutí o využití území,^3) určené k vzletům a přistáním

letadel a s tím souvisejícím činnostem mohou být využívány k vzletům a

přistáním pouze za podmínek stanovených prováděcím předpisem.



(2) K vzletům a přistáním stanovených druhů letadel při vymezených

leteckých činnostech lze použít jakékoliv plochy, pokud zajišťují

bezpečný vzlet nebo přistání.



(3) Charakteristiku ploch, vymezení druhů letadel a leteckých činností,

při kterých lze využít k vzletům a přistáním jakékoliv plochy, stanoví

prováděcí předpis.



§ 36



Letecká stavba



(1) Leteckou stavbou je



a) dráha ke vzletům a přistávání letadel bez zřetele na její stavebně

technické provedení,



b) dráhy a plochy určené k pohybům a stáním letadel souvisejícím s

jejich vzlety a přistáváním bez zřetele na jejich stavebně technické

provedení a



c) stavba sloužící k zajištění leteckého provozu.



(2) Stavbami sloužícími k zajištění letového provozu mimo prostor

letiště se rozumí stavby pro radiolokační, radionavigační,

telekomunikační a radiokomunikační služby, leteckou meteorologickou a

leteckou informační službu, pro službu pátrání a záchrany a denní,

světelná a rádiová návěstidla.



(3) Speciálním stavebním úřadem^4) pro letecké stavby je Úřad.



(4) Úřad, jako speciální stavební úřad, vydá kolaudační souhlas podle

stavebního zákona na základě posouzení provozní způsobilosti letecké

stavby z hlediska bezpečnosti leteckého provozu.



HLAVA IV



OCHRANNÁ PÁSMA



nadpis vypuštěn



§ 37



Ochranná pásma



(1) Kolem leteckých staveb se zřizují ochranná pásma. Ochranné pásmo

zřídí Úřad opatřením obecné povahy podle správního řádu po projednání s

úřadem územního plánování. Opatřením obecné povahy podle věty druhé

Úřad stanoví parametry ochranného pásma a jednotlivá opatření k ochraně

leteckých staveb.



(2) Ochranná pásma leteckých staveb se dělí na ochranná pásma



a) letišť a



b) leteckých pozemních zařízení.



(3) Ochranná pásma letišť se dělí na ochranná pásma



a) se zákazem staveb,



b) s výškovým omezením staveb,



c) k ochraně před nebezpečnými a klamavými světly,



d) se zákazem laserových zařízení,



e) s omezením staveb vzdušných vedení vysokého napětí a velmi vysokého

napětí,



f) hluková^4a) a



g) ornitologická.



(4) Ochranná pásma leteckých zabezpečovacích zařízení se dělí na

ochranná pásma



a) radionavigačních zařízení a



b) světelných zařízení a



c) podzemních leteckých staveb.



§ 38



zrušen



§ 39



zrušen



§ 40



V ochranných pásmech leteckých staveb lze zřizovat zařízení a provádět

činnosti jen se souhlasem Úřadu. Úřad souhlas udělí, nebude-li zařízení

nebo činnost bránit leteckému provozu ani ohrožovat jeho bezpečnost a

nepůjde-li o objekt vyžadující ochranu před hlukem.



§ 41



(1) K umístění staveb a zařízení mimo ochranná pásma je nutný souhlas

Úřadu a Ministerstva obrany, jestliže jde o



a) stavby nebo zařízení vysoké 75 m a více nad terénem,



b) stavby nebo zařízení vysoké 30 m a více na přirozených nebo umělých

vyvýšeninách, které vyčnívají 75 m a výše nad okolní krajinu,



c) zařízení, která mohou ohrozit bezpečnost letového provozu nebo rušit

funkci leteckých palubních přístrojů a leteckých zabezpečovacích

zařízení, zejména zařízení průmyslových závodů, vedení vysokého napětí

a velmi vysokého napětí, energetická zařízení, větrné elektrárny a

vysílací stanice.



(2) Provozovatel přenosové soustavy vedení a zařízení 110 kV a více

(dále jen "vedení") je povinen na žádost osoby, která v souvislosti s

předmětem svého podnikání nebo činnosti vytváří kartografické

znázornění přenosové soustavy vedení, sdělit ve vhodné formě aktuální

zeměpisné souřadnice umístění stožárových konstrukcí vedení a nákres

trasy vedení mezi nimi.



§ 42



Provozovatel letiště nebo jiných leteckých staveb je oprávněn i mimo

ochranné pásmo, po předchozím prokazatelném informování vlastníka,

vstupovat na cizí pozemky za účelem zajištění provozování letišť a

jiných leteckých staveb, případně odstraňování překážek omezujících

provozování letiště nebo leteckých staveb. Přitom je povinen dbát toho,

aby užívání pozemků a staveb na nich stojících bylo co nejméně rušeno a

aby vstupem a činnostmi nevznikly škody, kterým je možno zabránit.

Výkon těchto oprávnění musí být omezen na nezbytnou dobu a nezbytnou

míru. Vlastník nemovitosti je povinen strpět omezení vlastnického práva

ke své nemovitosti při výkonu těchto oprávnění. Tímto ustanovením není

dotčeno právo na náhradu škody podle občanského zákoníku.



HLAVA V



PROVOZNÍ OMEZENÍ KE SNÍŽENÍ HLUKU NA LETIŠTI



§ 42a



Provozním omezením ke snížení hluku na letišti se rozumí opatření

směřující k omezení přístupu podzvukových proudových letadel se

vzletovou hmotností 34 tun a vyšší nebo s celkovým počtem sedadel pro

cestující více než 19 na letiště nebo omezení jejich provozu na

letišti.



§ 42b



(1) Jsou-li dlouhodobě překračovány hygienické limity stanovené

zvláštním právním předpisem^4a), Ministerstvo dopravy vydá rozhodnutí o

zavedení provozních omezení ke snížení hluku na letišti zajišťujícím v

předcházejícím kalendářním roce více než 50 000 vzletů a přistání

podzvukových proudových letadel ročně.



(2) Podkladem pro rozhodnutí podle odstavce 1 je zpráva o hlukové

situaci na letišti nebo stanovisko podle zvláštního právního

předpisu^4b). Zprávu o hlukové situaci na letišti zpracuje za každé 2

kalendářní roky provozovatel letiště a zašle ji Ministerstvu dopravy do

30. června roku následujícího po skončení druhého kalendářního roku,

jehož se zpráva o hlukové situaci na letišti týká.



(3) Ministerstvo dopravy při vydání rozhodnutí vezme v úvahu



a) přínos provozních omezení ke snížení hluku na letišti a v jeho

ochranných pásmech podle § 37 a podle zvláštního právního předpisu^4c),



b) předpokládané náklady na zavedení provozních omezení ke snížení

hluku na letišti a jejich vliv na provoz letiště.



(4) Rozhodnutí musí být zveřejněno po dobu 15 dnů ode dne právní moci

rozhodnutí na úřední desce Ministerstva dopravy a bez zbytečného

odkladu též v Letecké informační příručce, nejpozději však 2 měsíce

před konáním konference Mezinárodního sdružení leteckých dopravců o

letových řádech.



(5) Je-li to nezbytné k zamezení překračování hygienických limitů podle

odstavce 1 může Ministerstvo dopravy rozhodnutím omezit provoz letadel

určených podle právního předpisu Evropské unie^4d) (dále jen "určená

letadla") na letišti, a to až po úplný zákaz jejich provozu. Přitom

Ministerstvo dopravy přihlédne k charakteru provozu letadla, je-li

mimořádné povahy, nebo jedná-li se o lety za účelem přestavby, opravy

nebo údržby letadla.



(6) Rozhodnutím podle odstavce 5 Ministerstvo dopravy omezí počet

vzletů a přistání určených letadel na letišti, a to na dobu 6 měsíců po

právní moci rozhodnutí, tak, aby počet vzletů a přistání určených

letadel na daném letišti nebyl vyšší než v témže období předchozího

kalendářního roku. Nejdříve po uplynutí 12 měsíců po právní moci

rozhodnutí podle odstavce 5 v něm Ministerstvo dopravy omezí počet

vzletů a přistání určených letadel na letišti, nejvýše však ročně o 20

procent z celkového počtu vzletů a přistání každého provozovatele za

předcházející kalendářní rok. Nastane-li počátek provozního omezení až

v průběhu kalendářního roku, omezí Ministerstvo dopravy počet vzletů a

přistání určených letadel v tomto kalendářním roce o poměrnou část výše

uvedeného maximálního rozsahu.



(7) Rozhodnutí podle odstavce 1 zašle Ministerstvo dopravy po nabytí

právní moci bez zbytečného odkladu Evropské komisi a ostatním členským

státům Evropské unie.



(8) Náležitosti zprávy o hlukové situaci na letišti stanoví prováděcí

právní předpis.



§ 42c



zrušen



HLAVA VI



CENA ZA UŽÍVÁNÍ LETIŠTĚ



§ 42d



(1) Ustanovení této hlavy se použijí na sjednávání ceny za užívání

letiště, na němž se odbaví



a) více než 5 milionů cestujících v kalendářním roce, nebo



b) nejvíce cestujících v kalendářním roce, nesplňuje-li žádné letiště

podmínku podle písmene a).



(2) Ministerstvo dopravy každý rok zveřejní způsobem umožňujícím

dálkový přístup seznam letišť, na která se použijí ustanovení této

hlavy.



§ 42e



Provozovatel letiště nesmí při sjednávání ceny za užívání letiště

leteckého dopravce diskriminovat. To nebrání rozlišení ceny za užívání

letiště z důvodu veřejného zájmu, zejména s ohledem na provozní

bezpečnost letiště, ochranu životního prostředí nebo zdraví lidí, a to

na základě podstatných, přesných a objektivně měřitelných kritérií,

souvisejících s provozem letiště.



§ 42f



Provozovatel letiště vyzve každý rok způsobem umožňujícím dálkový

přístup letecké dopravce, kteří užívají jím provozované letiště, aby se

přihlásili k účasti na projednávání návrhu ceny za užívání letiště

(dále jen „letištní ceník“); k tomu jim stanoví přiměřenou lhůtu, která

nesmí být kratší než 60 dnů. Letečtí dopravci, kteří se přihlásí na

výzvu provozovatele letiště, mu ve lhůtě podle věty první sdělí údaje

předpokládané alespoň pro období následujících 2 let v ročním členění v

rozsahu:



a) počet přepravených, včetně přestupujících cestujících a

předpokládaný počet vzletů a přistání na letišti,



b) složení a využití letadlového parku a



c) požadavky na činnosti a vybavení letiště, které jsou zahrnovány do

letištního ceníku.



§ 42g



(1) Provozovatel letiště každý rok projedná letištní ceník s leteckými

dopravci, kteří se přihlásili na jeho výzvu a sdělili mu požadované

údaje. To neplatí, dohodne-li si provozovatel letiště s leteckými

dopravci četnost projednání jinak.



(2) Pro účely projednání letištního ceníku sdělí provozovatel letiště

Ministerstvu dopravy a leteckým dopravcům, kteří se přihlásili na jím

zveřejněnou výzvu, údaje v rozsahu:



a) letištní ceník, jeho složky a způsob jejich stanovení,



b) činnosti a vybavení letiště, které jsou zahrnuty do letištního

ceníku,



c) prostředky z veřejných rozpočtů poskytnuté na činnosti nebo vybavení

letiště, které byly zahrnuty do letištního ceníku v předcházejícím

kalendářním roce,



d) výši nákladů na činnosti a vybavení letiště, které byly zahrnuty do

letištního ceníku v předcházejícím kalendářním roce,



e) výši výnosů spojených s platbou cen za užívání letiště v

předcházejícím kalendářním roce,



f) počet odbavených cestujících a počet vzletů a přistání na letišti v

předcházejícím kalendářním roce,



g) rozsah využití vybavení letiště, které bylo zahrnuto do letištního

ceníku v předcházejícím kalendářním roce,



h) počet odbavených cestujících a počet vzletů a přistání na letišti

předpokládaný alespoň pro období následujících 2 let v ročním členění,



i) výši nákladů na činnosti a vybavení letiště, které jsou zahrnuty do

letištního ceníku, předpokládanou alespoň pro období následujících 2

let v ročním členění,



j) výši výnosů spojených s platbou cen za užívání letiště,

předpokládanou alespoň pro období následujících 2 let v ročním členění.



(3) Provozovatel letiště sdělí požadované údaje alespoň 4 měsíce přede

dnem, od kterého má být letištní ceník použit. Tuto lhůtu může

provozovatel letiště zkrátit, vyžadují-li to závažné a odůvodněné

okolnosti.



(4) Údaje poskytované provozovatelem letiště a leteckými dopravci pro

účely projednání letištního ceníku nelze sdělovat třetím osobám bez

souhlasu toho, kdo je poskytl; tímto ustanovením není dotčena povinnost

sdělovat údaje orgánům příslušným podle tohoto nebo zvláštního zákona.



(5) Letecký dopravce může sdělit své odůvodněné připomínky k letištnímu

ceníku v přiměřené lhůtě stanovené provozovatelem letiště. Provozovatel

letiště tyto připomínky projedná, přičemž postupuje tak, aby bylo

dosaženo shody, je-li to s ohledem na užívání letiště možné.



(6) Provozovatel letiště letištní ceník po jeho projednání s leteckými

dopravci zveřejní. Letištní ceník lze pro účely sjednávání ceny za

užívání letiště použít nejdříve 2 měsíce ode dne jeho zveřejnění.

Nebylo-li o letištním ceníku dosaženo mezi provozovatelem letiště a

leteckými dopravci shody, provozovatel letiště zveřejní konkrétní

důvody, které jej k odmítnutí připomínek leteckých dopravců vedly.



§ 42h



Provozovatel letiště vyzve způsobem umožňujícím dálkový přístup letecké

dopravce, kteří užívají jím provozované letiště, aby se přihlásili k

účasti na projednávání záměru rozvoje letiště, jehož předpokládané

náklady jsou vyšší než 15 % ročního obratu provozovatele letiště v

předcházejícím kalendářním roce. K tomu jim stanoví přiměřenou lhůtu,

která nesmí být kratší než 60 dnů. Provozovatel letiště projedná s

leteckými dopravci, kteří se přihlásili na jeho výzvu, záměr rozvoje

letiště nejpozději před započetím realizace takového záměru.



§ 42i



(1) Ministerstvo dopravy rozhodne na žádost leteckého dopravce, zda

zveřejněný letištní ceník, jeho složky a způsob jejich stanovení nejsou

v rozporu s § 42e. Žádost lze podat nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy

provozovatel letiště letištní ceník zveřejnil.



(2) Žádost musí obsahovat údaje o tom, v čem je spatřován rozpor

zveřejněného letištního ceníku, jeho složek nebo způsobu jejich

stanovení s § 42e, a označení důkazů potřebných k prokázání tohoto

rozporu. Neobsahuje- li žádost stanovené údaje, Ministerstvo dopravy

vyzve žadatele, aby ve lhůtě 3 dnů ode dne doručení výzvy žádost

doplnil. Nedoplní-li žadatel v této lhůtě svoji žádost, Ministerstvo

dopravy ji neprojedná a řízení zastaví.



(3) Účastníky řízení jsou žadatel a provozovatel letiště.



(4) Rozhodne-li Ministerstvo dopravy, že zveřejněný letištní ceník,

jeho složky nebo způsob jejich stanovení je v rozporu s § 42e, nelze

tento letištní ceník použít, přičemž provozovatel letiště upravený

letištní ceník bez zbytečného odkladu opětovně projedná.



(5) Proti rozhodnutí podle odstavce 4 nelze podat rozklad.



(6) Ministerstvo dopravy každý rok zveřejňuje způsobem umožňujícím

dálkový přístup souhrnnou zprávu za předchozí kalendářní rok o

výsledcích dohledu nad plněním povinností provozovatele letiště a

leteckého dopravce a zahájených řízeních podle této hlavy.



HLAVA VII



§ 43



Ustanovení § 26 a § 35 až 42 se vztahují i na vojenská letiště,

vojenské letecké stavby a jejich ochranná pásma. Působnost Úřadu ve

věcech vojenských letišť, vojenských leteckých staveb a jejich

ochranných pásem vykonává Ministerstvo obrany.



ČÁST PÁTÁ



UŽÍVÁNÍ VZDUŠNÉHO PROSTORU ČESKÉ REPUBLIKY A LETECKÉ SLUŽBY



HLAVA I



UŽÍVÁNÍ VZDUŠNÉHO PROSTORU ČESKÉ REPUBLIKY



§ 44



(1) Vzdušný prostor České republiky je přístupný k létání za podmínek

stanovených tímto zákonem, mezinárodní smlouvou, kterou je Česká

republika vázána, a při dodržení pravidel létání, která stanovují

postupy při létání ve vzdušném prostoru. Pravidla létání stanoví

prováděcí předpis.



(2) Za účelem bezpečného provádění letů a účinného poskytování

leteckých služeb vydá Úřad opatření obecné povahy podle správního řádu

o rozdělení vzdušného prostoru České republiky, a to v dohodě s

Ministerstvem obrany a po projednání s osobou pověřenou výkonem státní

správy ve věcech sportovních létajících zařízení.



(3) Úřad opatřením obecné povahy vydaným podle správního řádu může na

dobu nezbytně nutnou nebo trvale omezit nebo zakázat užívání vzdušného

prostoru České republiky k létání nad určitými oblastmi, a to z důvodu

obrany státu, z bezpečnostních důvodů nebo z důvodů ochrany životního

prostředí^5) a zdraví lidí. Úřad vydá opatření obecné povahy podle věty

první v dohodě s Ministerstvem obrany a po projednání s osobou

pověřenou výkonem státní správy ve věcech sportovních létajících

zařízení.



(4) Je-li létání ve vzdušném prostoru České republiky bezprostředně a

vážně ohroženo nebo vyžaduje-li to zvláště významný veřejný zájem, a

nelze-li pro nebezpečí z prodlení postupovat jinak, Úřad opatřením

obecné povahy podle správního řádu omezí nebo zakáže užívání vzdušného

prostoru České republiky nebo jeho části k létání na dobu nezbytně

nutnou.



(5) Dočasně vyhradit části vzdušného prostoru České republiky k létání

jednoho uživatele nebo kategorie uživatelů může



a) civilně-vojenské pracoviště pro uspořádání vzdušného prostoru v

rámci poskytování letových navigačních služeb, zřízené osobou pověřenou

poskytováním letových navigačních služeb na základě rozhodnutí Úřadu o

stanovení podmínek pro vydání osvědčení podle přímo použitelného

předpisu Evropské unie^5b) a Ministerstvem obrany, nepřesáhne-li doba

vyhrazení 24 hodin v průběhu tří dnů po sobě jdoucích ode dne

vyhrazení,



b) civilně-vojenské pracoviště pro uspořádání vzdušného prostoru podle

písmene a) v oblastech určených postupem podle odstavce 2.



(6) Úřad opatřením obecné povahy vydaným podle správního řádu může

dočasně vyhradit části vzdušného prostoru České republiky k létání

jednoho uživatele nebo kategorie uživatelů na základě žádosti uživatele

vzdušného prostoru, přesáhne-li doba vyhrazení 24 hodin v průběhu tří

dnů po sobě jdoucích ode dne vyhrazení a nejedná-li se o oblasti podle

odstavce 5 písm. b). Úřad vydá opatření obecné povahy podle věty první

v dohodě s Ministerstvem obrany a po projednání s osobou pověřenou

výkonem státní správy ve věcech sportovních létajících zařízení.



(7) Charakteristiku částí vzdušného prostoru České republiky, v nichž

může být létání omezeno nebo zakázáno, podmínky pro omezení nebo zákaz,

podmínky pro vyhrazení částí vzdušného prostoru České republiky a další

náležitosti žádosti podle odstavce 6, stanoví prováděcí právní předpis.



§ 44a



(1) Návrh opatření obecné povahy Úřad po projednání s dotčenými orgány

uvedenými v § 44 odst. 2, 3 a 6 a osobou pověřenou poskytováním

letových provozních služeb doručí veřejnou vyhláškou, kterou vyvěsí na

své úřední desce.



(2) Poskytovatelé leteckých služeb a organizace sdružující v České

republice uživatele vzdušného prostoru, nebo, určí-li tak Úřad, i jiné

osoby, jejichž oprávněné zájmy mohou být opatřením obecné povahy přímo

dotčeny, mohou podat proti návrhu opatření obecné povahy podle § 44

odst. 2, 3 a 6 písemné odůvodněné námitky.



(3) Opatření obecné povahy podle § 44 odst. 2, 3 a 6 Úřad oznámí

veřejnou vyhláškou, kterou vyvěsí na své úřední desce a po nabytí

účinnosti uveřejní v Letecké informační příručce.



§ 44b



(1) Návrh opatření obecné povahy podle § 44 odst. 4 se nezveřejňuje a

připomínky ani námitky se k němu nepodávají.



(2) Návrh opatření obecné povahy podle § 44 odst. 4 s odůvodněním Úřad

zašle Ministerstvu obrany, osobě pověřené výkonem státní správy ve

věcech sportovních létajících zařízení a osobě pověřené poskytováním

letových provozních služeb k vyjádření a stanoví jim k tomu přiměřenou

lhůtu. Úřad je povinen se vyjádřením zabývat jako podkladem pro

opatření obecné povahy a vypořádat se s ním v jeho odůvodnění.

Nevyjádří-li se dotčené orgány podle věty první ve stanovené lhůtě,

platí, že s návrhem opatření obecné povahy souhlasí.



(3) Opatření obecné povahy podle § 44 odst. 4 Úřad oznámí veřejnou

vyhláškou, kterou vyvěsí na své úřední desce. Opatření obecné povahy

nabývá účinnosti dnem vyvěšení veřejné vyhlášky.



§ 44c



Je-li užívání vzdušného prostoru České republiky k létání nad určitými

oblastmi trvale nebo dočasně nebezpečné, aniž by užívání vzdušného

prostoru nad těmito oblastmi bylo zakázáno nebo omezeno, uveřejní Úřad

tuto skutečnost v Letecké informační příručce nebo jiným vhodným

způsobem.



HLAVA II



LETECKÉ SLUŽBY



Díl 1



§ 45



Letecké služby



(1) Bezpečnost a plynulost létání ve vzdušném prostoru České republiky

se zajišťuje prostřednictvím leteckých služeb.



(2) Leteckými službami jsou



a) letové provozní služby včetně letištních,



b) letecká telekomunikační služba,



c) letecká meteorologická služba,



d) letecká služba pátrání a záchrany,



e) letecká informační služba,



f) služby při předletové přípravě a monitorování letu,



g) služby při odbavovacím procesu na letišti,



h) služba tvorby letových postupů.



(3) Při užívání vzdušného prostoru je každý povinen se řídit pokyny

osob zajišťujících letové provozní služby včetně letištních.



(4) Charakteristiku jednotlivých druhů leteckých služeb a činností,

kterými se zajišťuje jejich poskytování, stanoví prováděcí předpis.



Díl 2



Letové provozní služby



nadpis vypuštěn



§ 46



(1) Letové provozní služby pro civilní létání může poskytovat právnická

osoba se sídlem v České republice, kterou pověří Úřad. Letištní službou

může být pověřena i fyzická osoba s trvalým pobytem v České republice.



(2) Úřad může pověřit poskytováním letových provozních služeb

právnickou nebo fyzickou osobu podle odstavce 1, která



a) má technické zařízení potřebné k poskytování letových provozních

služeb,



b) zajistí poskytování letových provozních služeb prostřednictvím

odborně a zdravotně způsobilého pozemního leteckého personálu,



c) má sjednáno pojištění odpovědnosti za škody a zaplaceno pojistné.



§ 47



(1) Pověřená osoba je povinna při poskytování letových provozních

služeb dodržovat pravidla a postupy pro poskytování letových provozních

služeb.



(2) Technické zařízení potřebné k poskytování letových provozních

služeb, pravidla a postupy pro jejich poskytování stanoví prováděcí

předpis.



§ 48



Úřad může udělené pověření odejmout, jestliže osoba



a) neposkytuje letové provozní služby prostřednictvím stanoveného

technického zařízení a odborně způsobilého pozemního leteckého

personálu,



b) neplní povinnosti stanovené v pravidlech a postupech pro poskytování

letových provozních služeb,



c) o odejmutí pověření požádala.



Díl 3



Letecká telekomunikační služba, letecká meteorologická služba, letecká

informační služba, služba při předletové přípravě a monitorování letu,

letecká služba pátrání a záchrany a služba tvorby letových postupů



§ 49



(1) Leteckou telekomunikační službu, leteckou meteorologickou službu,

leteckou informační službu, službu při předletové přípravě a

monitorování letu a službu tvorby letových postupů může poskytovat

právnická nebo fyzická osoba po předchozím souhlasu Úřadu. Úřad udělí

souhlas za předpokladu, že právnická nebo fyzická osoba prokáže, že má

technické zařízení potřebné k poskytování těchto služeb.



(2) Leteckou službu pátrání a záchrany zajišťuje Ministerstvo dopravy

ve spolupráci s Ministerstvem obrany a Ministerstvem vnitra.

Podrobnosti o vzájemné spolupráci při zajišťování letecké služby

pátrání a záchrany stanoví dohoda uzavřená mezi Ministerstvem dopravy,

Ministerstvem obrany a Ministerstvem vnitra.



Díl 4



Letové navigační služby



§ 49a



nadpis vypuštěn



(1) Letové navigační služby podle přímo použitelného předpisu Evropské

unie upravujícího vytvoření jednotného evropského nebe a jeho

fungování^17) může poskytovat právnická osoba, která je držitelem

osvědčení vydaného podle přímo použitelného předpisu Evropské unie

upravujícího poskytování letových navigačních služeb v jednotném

evropském nebi^18), nestanoví-li tento přímo použitelný předpis jinak.

Letové provozní služby a meteorologické služby podle přímo použitelného

předpisu Evropské unie upravujícího vytvoření jednotného evropského

nebe a jeho fungování^17) může poskytovat právnická osoba podle věty

první, která byla k poskytování těchto služeb určena Úřadem. Na

poskytování letových navigačních služeb podle přímo použitelného

předpisu Evropské unie upravujícího vytvoření jednotného evropského

nebe a jeho fungování^17) se ustanovení § 46 až 49 nepoužijí.



(2) Úřad určení k poskytování letových provozních služeb nebo

meteorologických služeb podle přímo použitelného předpisu Evropské unie

upravujícího poskytování letových navigačních služeb v jednotném

evropském nebi^18) zruší, jestliže určená osoba



a) pozbyla osvědčení vydané podle přímo použitelného předpisu Evropské

unie upravujícího poskytování letových navigačních služeb v jednotném

evropském nebi^18),



b) nedodržuje pravidla pro poskytování letových provozních služeb nebo

meteorologických služeb stanovená tímto zákonem, mezinárodní smlouvou,

která je součástí právního řádu, nebo přímo použitelným předpisem

Evropské unie upravujícím poskytování letových navigačních služeb v

jednotném evropském nebi^18), nebo



c) o zrušení určení požádala.



(3) Osoba poskytující letové navigační služby zpřístupní provozní

údaje, stanoví-li tak přímo použitelný předpis Evropské unie^5c),

Ministerstvu dopravy a Úřadu.



(4) Letové provozní služby nebo meteorologické služby je oprávněna

poskytovat rovněž právnická osoba, která



a) byla určena orgánem jiného členského státu k poskytování letových

provozních služeb nebo meteorologických služeb podle přímo použitelného

předpisu Evropské unie upravujícího poskytování letových navigačních

služeb v jednotném evropském nebi^18) a



b) je smluvní stranou smlouvy uzavřené podle přímo použitelného

předpisu Evropské unie upravujícího poskytování letových navigačních

služeb v jednotném evropském nebi^18) (dále jen „smlouva o využití

služeb“) s osobou určenou Úřadem k poskytování letových provozních

služeb nebo meteorologických služeb.



(5) Smlouva o využití služeb musí být schválena Úřadem, jinak je

neúčinná. Žádost o schválení smlouvy o využití služeb podává ta ze

smluvních stran, která je určena Úřadem k poskytování letových

provozních služeb nebo meteorologických služeb. Účastníky řízení o

schválení smlouvy o využití služeb jsou pouze smluvní strany.



(6) Úřad může smlouvu o využití služeb schválit, má-li písemnou formu,

obsahuje-li označení smluvních stran, předmět a účel smlouvy a

nedojde-li jejím plněním k ohrožení bezpečnosti letového provozu.



(7) Smlouva o využití služeb uzavřená mezi poskytovateli letových

provozních služeb nebo meteorologických služeb může být měněna pouze

dohodou smluvních stran, na kterou se ustanovení odstavců 5 a 6 použijí

obdobně.



(8) Oprávnění poskytovat letové provozní služby nebo meteorologické

služby na základě smlouvy o využití služeb zanikne dnem, kdy osoba

poskytující tyto služby přestala splňovat podmínku podle odstavce 4

písm. a). Úřad oprávnění poskytovat letové provozní služby nebo

meteorologické služby na základě smlouvy o využití služeb zruší,

jestliže osoba poskytující tyto služby



a) přestala splňovat podmínky podle odstavce 4 písm. b), nebo



b) nedodržuje pravidla pro poskytování letových provozních služeb nebo

meteorologických služeb stanovená tímto zákonem, mezinárodní smlouvou,

která je součástí právního řádu, nebo přímo použitelným předpisem

Evropské unie upravujícím vytvoření jednotného evropského nebe a jeho

fungování^17).



(9) Úřad předkládá Evropské komisi v oblasti poskytování letových

navigačních služeb výroční zprávy podle přímo použitelného předpisu

Evropské unie^5e). Za tímto účelem je Úřad oprávněn požadovat informace

od osob poskytujících letové navigační služby.



§ 49aa



Odepření poskytování letových navigačních služeb



(1) Osoba poskytující letové navigační služby může odepřít jejich

poskytování příjemci, který je vůči ní prokazatelně v prodlení s

úhradou ceny za dříve poskytnuté letové navigační služby, činí-li



a) souhrnná výše jeho neuhrazených splatných pohledávek nejméně 100 000

Kč a



b) doba prodlení nejméně 3 měsíce.



(2) Poskytování letových navigačních služeb nelze odepřít, byla-li by

tím ohrožena bezpečnost nebo plynulost letového provozu, zejména jde-li

o letadlo provozované příjemcem těchto služeb v letu.



(3) Nedohodne-li se s příjemcem jinak, zahájí osoba poskytující letové

navigační služby jejich poskytování bezodkladně poté, co příjemce

uhradil veškeré splatné pohledávky související s dříve poskytnutými

letovými navigačními službami.



(4) Osoba poskytující letové navigační služby bezodkladně oznámí

odepření jejich poskytování



a) Úřadu,



b) provozovateli letiště, na kterém poskytování těchto služeb odepřela,



c) Organizaci pro bezpečnost leteckého provozu EUROCONTROL.



Díl 5



Služby při odbavovacím procesu na veřejném letišti



§ 49b



nadpis vypuštěn



(1) Služby při odbavovacím procesu na veřejném letišti^5f) (dále jen

"odbavovací služby") může pro cizí potřeby poskytovat právnická osoba,

fyzická osoba, včetně leteckého dopravce a provozovatele letiště; pouze

letecký dopravce může tyto služby poskytovat pro vlastní potřebu.



(2) Odbavovací služby lze poskytovat na základě souhlasu uděleného

Úřadem.



§ 49c



Podmínky pro udělení souhlasu



(1) Úřad udělí souhlas k poskytování odbavovacích služeb na základě

písemné žádosti, prokáže-li žadatel, že



a) je fyzickou osobou s trvalým pobytem v České republice nebo

právnickou osobou se sídlem v České republice



b) fyzická osoba a její odpovědný zástupce, byl-li ustanoven, dosáhli

věku 18 let, jsou plně způsobilí k právním úkonům, bezúhonní a odborně

způsobilí, je-li žadatelem fyzická osoba,



c) statutární orgán nebo člen statutárního orgánu dosáhli věku 18 let,

jsou plně způsobilí k právním úkonům, jsou bezúhonní a alespoň jeden

člen statutárního orgánu je odborně způsobilý, je-li žadatelem

právnická osoba,



d) má technické zařízení k poskytování odbavovacích služeb,



e) má sjednáno pojištění odpovědnosti za škody z poskytování

odbavovacích služeb a zaplaceno pojistné,



f) má finanční zajištění k poskytování odbavovacích služeb.



(2) Náležitosti písemné žádosti o udělení souhlasu, podrobnosti o

způsobu prokázání finančního zajištění odbavovacích služeb a

náležitosti rozhodnutí o udělení souhlasu stanoví prováděcí právní

předpis.



§ 49d



Bezúhonnost



(1) Za bezúhonného podle § 49c se nepovažuje ten, kdo byl pravomocně

odsouzen pro trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s

poskytováním odbavovacích služeb, nebo ten, kdo byl pravomocně odsouzen

pro jiný trestný čin spáchaný úmyslně, jestliže vzhledem k povaze

poskytování odbavovacích služeb a osobě žadatele o udělení souhlasu s

poskytováním odbavovacích služeb je obava, že se dopustí stejného nebo

podobného činu při poskytování odbavovacích služeb, pokud se na něj

nehledí, jako by nebyl odsouzen.



(2) Za účelem zjištění, zda osoba podle § 49c odst. 1 písm. b) a c)

splňuje podmínku bezúhonnosti, si Úřad vyžádá podle zvláštního právního

předpisu^1m) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu

z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se

předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový

přístup.



§ 49e



nadpis vypuštěn



Odbornou způsobilost žadatel prokazuje dokladem o ukončeném

vysokoškolském vzdělání v oblasti ekonomie, v oblasti technických věd a

technologií nebo v oblasti práva a dokladem o vykonání tříleté praxe v

řídící činnosti v oboru civilního letectví nebo dokladem o dosažení

středního nebo vyššího odborného vzdělání v oblasti ekonomie, v oblasti

technických věd a technologií nebo v oblasti práva a dokladem o nejméně

pětileté praxi v řídící činnosti v oboru civilního letectví.



§ 49f



Opatření k regulaci odbavovacích služeb z důvodu zajištění bezpečnosti



(1) Úřad může z důvodu zajištění bezpečnosti civilního letectví a

bezpečnosti provozování veřejného letiště vydat pro poskytování

odbavovacích služeb spočívajících v odbavování zavazadel, nákladů a

pošty, technickém a provozním odbavení letadla na odbavovací ploše a

manipulaci s leteckými pohonnými hmotami a oleji, opatření k regulaci

odbavovacích služeb. Opatřením k regulaci odbavovacích služeb může Úřad

pro veřejné letiště,



a) na němž se odbaví nejméně tři miliony cestujících nebo 75 tisíc tun

nákladu v kalendářním roce, omezit počet poskytovatelů odbavovacích

služeb pro cizí potřeby, nejméně však na dva poskytovatele, z nichž

jeden může být provozovatelem letiště,



b) na němž se odbaví nejméně jeden milion cestujících nebo 25 tisíc tun

nákladu v kalendářním roce, vyhradit poskytování odbavovacích služeb

pro vlastní potřeby omezenému počtu leteckých dopravců, nejméně však

dvěma leteckým dopravcům.



(2) Vymezení důvodu zajištění bezpečnosti stanoví prováděcí právní

předpis.



§ 49g



Opatření k regulaci odbavovacích služeb z důvodu provozního přetížení

letiště



(1) Úřad může v případě provozního přetížení veřejného letiště, v jehož

důsledku dojde k omezení využitelného prostoru pro poskytování

odbavovacích služeb vydat opatření k regulaci odbavovacích služeb.

Opatřením k regulaci odbavovacích služeb z důvodu provozního přetížení

letiště může Úřad pro veřejné letiště,



a) na němž se odbaví nejméně tři miliony cestujících nebo 75 tisíc tun

nákladu v kalendářním roce,



1. omezit počet poskytovatelů odbavovacích služeb pro cizí potřeby

spočívajících v odbavování cestujících a zásobování palubního bufetu

letadla potravinami a nápoji,



2. vyhradit poskytování odbavovacích služeb pro cizí potřeby

spočívajících v odbavování zavazadel, nákladů a pošty, technickém a

provozním odbavení letadla na odbavovací ploše a manipulaci s leteckými

pohonnými hmotami a oleji jedinému poskytovateli odbavovacích služeb,



b) na němž se odbaví nejméně jeden milion cestujících nebo 25 tisíc tun

nákladu v kalendářním roce,



1. vyhradit poskytování odbavovacích služeb pro vlastní potřeby

spočívajících ve službách odbavování cestujících a zásobování palubního

bufetu letadla potravinami a nápoji omezenému počtu leteckých dopravců,



2. zakázat leteckému dopravci poskytovat odbavovací služby pro vlastní

potřeby spočívající ve službách odbavování zavazadel, nákladů a pošty,

technickém a provozním odbavení letadla na odbavovací ploše a

manipulaci s leteckými pohonnými hmotami a oleji, nebo vyhradit jejich

poskytování jedinému leteckému dopravci.



(2) Vymezení důvodů provozního přetížení letiště stanoví prováděcí

právní předpis.



§ 49h



nadpis vypuštěn



(1) V opatření obecné povahy, kterým se zavádí opatření k regulaci

odbavovacích služeb podle § 49f a 49g, Úřad uvede



a) druh odbavovacích služeb, na které se opatření vztahuje,



b) prostor veřejného letiště, na který se opatření vztahuje,



c) postup směřující k překonání zavedených omezení,



d) den, kterým se opatření zavádí, a



e) dobu, na kterou se opatření zavádí.



(2) Po zahájení řízení Úřad oznámí Evropské komisi navrhované opatření,

včetně důvodů pro jeho zavedení a dne, kterým má být opatření zavedeno;

musí tak učinit alespoň 4 měsíce přede dnem, kterým má být opatření

zavedeno. Dnem oznámení se řízení přerušuje na dobu 3 měsíců.



(3) Vysloví-li Evropská komise s navrhovaným opatřením nesouhlas, Úřad

řízení zastaví. Požaduje-li Evropská komise změny navrhovaného

opatření, Úřad je jimi při vydání opatření vázán.



§ 49i



Výbor leteckých dopravců



Úřad zajistí, aby byl na veřejném letišti, na kterém může být

poskytování odbavovacích služeb regulováno opatřením podle § 49f odst.

1 a § 49g odst. 1, ustaven výbor leteckých dopravců složený ze zástupců

leteckých dopravců, kteří toto letiště užívají, popřípadě zástupců

organizací, které tyto letecké dopravce zastupují, vyhradí-li si

letečtí dopravci tuto možnost.



§ 49j



Výběrové řízení



(1) Úřad vyhlásí k udělení souhlasu v případě, kdy bude poskytování

odbavovacích služeb regulováno opatřením podle § 49f odst. 1 písm. a)

nebo § 49g odst. 1 písm. a), výběrové řízení.



(2) Pro výběrové řízení platí přiměřeně ustanovení o obchodní veřejné

soutěži podle obchodního zákoníku. Podmínky a postup výběrového řízení

a způsob hodnocení žádostí o poskytování odbavovacích služeb stanoví

Úřad po projednání s provozovatelem veřejného letiště a s výborem

leteckých dopravců a uveřejní je v Letecké informační příručce.

Součástí podmínek výběrového řízení musí být podmínky stanovené v § 49c

pro udělení souhlasu. Podmínky a postup výběrového řízení Úřad předává

k uveřejnění v Úředním věstníku EU.



(3) Úřad na základě posouzení a vyhodnocení žádostí o udělení souhlasu

ve výběrovém řízení a po projednání s provozovatelem veřejného letiště

a s výborem leteckých dopravců udělí souhlas k poskytování odbavovacích

služeb žadateli, který splnil nejlépe podmínky stanovené ve výběrovém

řízení.



(4) Souhlas k poskytování odbavovacích služeb na základě výběrového

řízení může být udělen nejdéle na dobu



a) 7 let, je-li udělován na základě opatření k regulaci podle § 49f

odst. 1,



b) 3 let, je-li udělován na základě opatření k regulaci podle § 49g

odst. 1 písm. a) bodu 1,



c) 2 let, je-li udělován na základě opatření k regulaci podle § 49g

odst. 1 písm. a) bodu 2.



(5) Jestliže je poskytování odbavovacích služeb regulováno podle § 49f

odst. 1 nebo § 49g odst. 1, může bez výběrového řízení poskytovat

odbavovací služby provozovatel veřejného letiště na letišti, jehož je

provozovatelem, na základě souhlasu uděleného podle § 49b.



§ 49k



Souhlas



(1) Úřad udělí souhlas na základě výběrového řízení v případě, že je

poskytování odbavovacích služeb regulováno podle § 49f odst. 1 písm. a)

nebo § 49g odst. 1 písm. a) bodu 1, tak, aby nejméně jeden z

poskytovatelů odbavovacích služeb pro cizí potřeby nebyl řízen



a) provozovatelem letiště, nebo



b) leteckým dopravcem, jehož výkon byl větší než 25 % cestujících a

nákladu zaznamenaný na letišti během kalendářního roku předcházejícího

roku, v němž byl udělen souhlas k poskytování odbavovacích služeb pro

cizí potřeby, nebo



c) Ministerstvem dopravy nebo Úřadem.



(2) Úřad rozhodne o udělení souhlasu na základě výběrového řízení ve

lhůtě 120 dnů od vyhlášení obchodní veřejné soutěže.



§ 49l



Změna údajů



Změní-li se podmínky stanovené v § 49c odst. 1, je držitel souhlasu k

poskytování odbavovacích služeb povinen oznámit Úřadu změny týkající se

údajů, na jejichž základě byl souhlas udělen, a ve lhůtě 30 dnů ode dne

vzniku změn předložit Úřadu doklady osvědčující tyto změny.



§ 49m



Odnětí souhlasu



Úřad odejme souhlas udělený k poskytování odbavovacích služeb, jestliže

poskytovatel odbavovacích služeb



a) porušuje podmínky stanovené pro poskytování odbavovacích služeb v

rozhodnutí o udělení souhlasu,



b) přestal splňovat některou z podmínek, na jejichž základě mu byl

souhlas udělen,



c) o odnětí souhlasu požádal,



d) nesplní povinnost uloženou v § 49l.



§ 49n



Přístup k letištním zařízením



Provozovatel veřejného letiště je povinen umožnit právnické nebo

fyzické osobě, která poskytuje odbavovací služby pro cizí potřeby, a

leteckému dopravci, který poskytuje odbavovací služby pro vlastní

potřeby, přístup k letištním zařízením v rozsahu nezbytném pro

zajištění těchto služeb. Za přístup k letištním zařízením a jejich

užívání sjednává provozovatel veřejného letiště s poskytovatelem

odbavovacích služeb cenu podle cenových předpisů.^9)



§ 49o



Vedení účtů



Poskytovatel odbavovacích služeb musí vést pro poskytování těchto

služeb oddělené účtování nákladů, tržeb a výnosů. Provozovatel letiště

nesmí převádět finanční prostředky získané z provozování letiště do

odbavovací služby. Úřad provádí dozor nad vedením odděleného účtování.



HLAVA III



§ 50



Létání vojenských, policejních a celních letadel



(1) Létání vojenských, policejních a celních letadel se řídí tímto

zákonem, s výjimkou létání pro účely obrany, výcviku a zajištění

bezpečnosti státu.



(2) Pro létání ve stejné části vzdušného prostoru jsou jednotná

pravidla létání pro vojenská, policejní a celní letadla a civilní

létání.



(3) Nelze-li jinak zajistit bezpečnost osob, majetku či veřejný

pořádek, lze se výjimečně při létání policejních letadel v rozsahu

zcela nezbytném odchýlit od pravidel létání.



§ 51



Letecké služby pro vojenské účely



(1) Letecké služby pro vojenské účely mohou být sloučeny s leteckými

službami pro civilní létání.



(2) Letové provozní služby pro civilní létání a pro vojenské účely musí

být vzájemně koordinovány a poskytovány ve vzájemné součinnosti.



(3) Podrobnosti o vzájemné koordinaci a součinnosti při poskytování

letových provozních služeb nebo sloučených letových provozních služeb

stanoví dohoda uzavřená mezi Úřadem a Ministerstvem obrany.



§ 51a



Databáze údajů o terénu a překážkách



(1) Ministerstvo dopravy vede elektronickou databázi geografických,

topografických a geodetických údajů o terénu a překážkách na území

České republiky (dále jen „databáze“).



(2) Ministerstvo dopravy může se souhlasem Ministerstva obrany

rozhodnout o pověření vedením databáze právnickou osobu na základě její

žádosti, pokud tato osoba



a) poskytuje leteckou informační službu,



b) má vytvořen administrativní systém vedení databáze,



c) má vybavení k vedení databáze a zajistí, aby nedocházelo ke ztrátě

nebo změně údajů uchovávaných v databázi, a



d) zajistí vedení databáze odborně způsobilými osobami, které mají

ukončené alespoň střední vzdělání s maturitní zkouškou nebo jinou

obdobnou zkouškou prokazující stejný stupeň dosaženého vzdělání.



(3) Ministerstvo dopravy v pověření stanoví podmínky vedení databáze a

dobu jeho platnosti.



(4) Ministerstvo dopravy pověření odejme, pokud osoba pověřená vedením

databáze



a) přestala splňovat podmínky pro vydání pověření,



b) závažným způsobem porušila ustanovení tohoto zákona,



c) závažným způsobem porušila podmínky stanovené v pověření, nebo



d) o odnětí pověření požádala.



(5) Pověření zaniká



a) uplynutím doby, na kterou bylo vydáno,



b) dnem zániku právnické osoby, která je jeho držitelem.



(6) Ministerstvo dopravy nebo osoba pověřená vedením databáze zajišťuje

ochranu databáze před zneužitím a zásahem neoprávněných osob.



(7) Ministerstvo obrany a provozovatel letiště způsobilého k přijetí

letu podle přístrojů bezúplatně předává údaje uvedené v odstavci 1

Ministerstvu dopravy nebo osobě pověřené vedením databáze.



(8) Ministerstvo obrany může na žádost provozovatele letiště

způsobilého k přijetí letu podle přístrojů, který provozuje letiště ve

vlastnictví České republiky, s nímž přísluší právo hospodařit

Ministerstvu obrany, předat bezúplatně Ministerstvu dopravy nebo osobě

pověřené vedením databáze výsledky zeměměřičských činností zpracovaných

pro potřeby obrany státu, za účelem zpracování údajů podle odstavce 1.



(9) Ministerstvo dopravy nebo osoba pověřená vedením databáze

bezúplatně zpřístupní databázi Ministerstvu obrany a Úřadu. Osoba

pověřená vedením databáze bezúplatně zpřístupní databázi rovněž

Ministerstvu dopravy.



(10) Ministerstvo dopravy nebo osoba pověřená vedením databáze

zveřejňuje údaje z databáze v Letecké informační příručce podle § 99

odst. 2 při každé jejich změně, nejméně však jednou za rok.



(11) Vymezení údajů uchovávaných v databázi, jejich rozsah a

vlastnosti, způsob vedení databáze, doklady, které je třeba k žádosti o

pověření k vedení databáze doložit, požadavky na způsob ochrany

databáze, údaje předávané Ministerstvem obrany a provozovatelem letiště

způsobilého k přijetí letu podle přístrojů, jejich rozsah, vlastnosti,

formu a četnost předávání, a rozsah údajů zveřejňovaných v Letecké

informační příručce stanoví prováděcí právní předpis.



§ 52



Létání letadel bez pilota



Letadlo způsobilé létat bez pilota může létat nad územím České

republiky jen na základě povolení vydaného Úřadem a za podmínek v tomto

povolení stanovených. Úřad povolení vydá, nebudou-li ohroženy

bezpečnost létání ve vzdušném prostoru, stavby a osoby na zemi a

životní prostředí.



§ 53



Povinné opuštění vzdušného prostoru



(1) Letadlo, které se dostalo do části vzdušného prostoru České

republiky, kde je zakázáno nebo omezeno létání, musí, jakmile to

zjistí, tento prostor opustit. Pokud letadlo tento prostor neopustí,

může být z důvodů zajištění bezpečnosti létání ve vzdušném prostoru k

opuštění prostoru donuceno.



(2) Postupy při donucení k opuštění zakázaného nebo omezeného vzdušného

prostoru stanoví prováděcí předpis.



§ 54



Velitel letadla



Za bezpečné provedení letu odpovídá velitel letadla. V rámci této

odpovědnosti je velitel letadla oprávněn ukládat všem osobám přítomným

na palubě letadla příkazy. Všechny osoby přítomné na palubě letadla

jsou povinny splnit příkazy velitele letadla.



HLAVA IV



ZJIŠŤOVÁNÍ PŘÍČIN LETECKÝCH NEHOD A INCIDENTŮ A HLÁŠENÍ UDÁLOSTÍ



§ 55



Ústav pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod



(1) Ústav pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod (dále jen

„Ústav“) je správní úřad se sídlem v Praze, jehož rozpočet je součástí

rozpočtové kapitoly Ministerstva dopravy.



(2) V čele Ústavu je ředitel, kterého jmenuje a odvolává vláda na návrh

ministra dopravy. Ředitelem Ústavu může být jmenován bezúhonný občan

České republiky; za bezúhonného se považuje občan, který nebyl odsouzen

za trestný čin spáchaný úmyslně, pokud se na něj nehledí, jako by nebyl

odsouzen. Ředitel Ústavu se považuje za služební orgán a je oprávněn

dávat státnímu zaměstnanci příkazy k výkonu státní služby podle zákona

o státní službě. Kromě ředitele Ústavu jsou zaměstnanci Ústavu i

inspektoři.



(3) Ředitel Ústavu a inspektoři Ústavu nesmějí po dobu výkonu své

funkce vykonávat jakoukoliv činnost související se schvalováním typu

výrobku, letové způsobilosti letadlových částí a zařízení a leteckých

pozemních zařízení, s udělováním licencí k provozování obchodní letecké

dopravy, s řízením letového provozu nebo provozu letiště a nesmějí

vykonávat funkci poradce či člena ve statutárních orgánech subjektů,

jejichž zájmy by mohly být v rozporu s činností Ústavu.



nadpis vypuštěn



§ 55a



Činnost Ústavu



(1) Ústav



a) zjišťuje příčiny leteckých nehod a incidentů,



b) shromažďuje, zpracovává, vyhodnocuje a uchovává údaje o hlášených

událostech.



(2) Inspektoři Ústavu jsou povinni



a) zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděli v

souvislosti s výkonem své funkce, a



b) prokázat se při výkonu své funkce průkazem inspektora Ústavu.



(3) V mimořádných nebo skutkově složitých případech mohou inspektoři

Ústavu využít pomoci odborného konzultanta, který má znalost

speciálního oboru (dále jen „konzultant“). O přibrání konzultanta

provede inspektor Ústavu záznam do spisu. Se souhlasem inspektora

Ústavu může konzultant v rozsahu nezbytném pro výkon své funkce

nahlížet do spisu o letecké nehodě nebo incidentu a být přítomen výkonu

oprávnění inspektorů Ústavu. Do výkonu oprávnění inspektorů Ústavu

nesmí konzultant zasahovat. O všech skutečnostech, o nichž se

konzultant v souvislosti s výkonem své funkce dozvěděl, je povinen

zachovávat mlčenlivost. Této povinnosti jej může zprostit Ústav. Na

vyloučení konzultanta se přiměřeně užijí zvláštní předpisy o znalcích a

tlumočnících.



(4) Při zjišťování příčin leteckých nehod a odstraňování jejich

následků Ústav spolupracuje se stálými orgány pro koordinaci složek

integrovaného záchranného systému. Při provádění záchranných a

likvidačních prací na místě letecké nehody spolupracují inspektoři

Ústavu s velitelem zásahu zejména za účelem zachování důkazů nezbytných

pro odborné zjištění příčiny letecké nehody.



(5) Při zjišťování příčin leteckých nehod a incidentů, které se týkají

civilního a vojenského letectví, spolupracuje Ústav v potřebném rozsahu

s Ministerstvem obrany. Při zjišťování příčin leteckých nehod a

incidentů, které se týkají provozu civilních a policejních letadel,

spolupracuje Ústav v potřebném rozsahu s Ministerstvem vnitra.



(6) Vzor průkazu inspektora Ústavu stanoví prováděcí právní předpis.



§ 55b



Zjišťování příčin jiných než vážných incidentů



(1) Každý jiný než vážný incident, k němuž došlo na území České

republiky, je provozovatel nebo pilot letadla, nebo poskytovatel

leteckých služeb povinen bez zbytečného odkladu oznámit Ústavu.



(2) Při zjišťování příčin jiných než vážných incidentů jsou inspektoři

Ústavu oprávněni zajišťovat části letadla pro účely jejich dalšího

zkoumání a vyžadovat



a) volný přístup na místo jiného než vážného incidentu, k letadlu, jeho

částem a obsahu,



b) okamžité vypracování seznamu důkazů,



c) volný přístup k letovým zapisovačům a veškerým ostatním záznamům a

tyto využívat,



d) volný přístup k výsledkům výslechů leteckého personálu a pilotů

sportovních létajících zařízení,



e) volný přístup k výsledkům testů sloužících ke zjištění přítomnosti

alkoholu nebo jiné návykové látky u leteckého personálu a pilotů

sportovních létajících zařízení,



f) vysvětlení od osob,



g) volný přístup k veškerým dalším informacím týkajícím se jiného než

vážného incidentu.



(3) O každém jiném než vážném incidentu, jehož příčiny byly Ústavem

zjišťovány, zpracuje inspektor Ústavu bez zbytečného odkladu zprávu,

která, je-li to vhodné, obsahuje bezpečnostní doporučení. Ústav zprávu

zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup do 12 měsíců ode dne, kdy

k jinému než vážnému incidentu došlo; současně ji předá Ministerstvu

dopravy, Úřadu, provozovatelům letadel nebo poskytovatelům leteckých

služeb zúčastněným na jiném než vážném incidentu a dalším osobám, které

by mohly s ohledem na provozní bezpečnost civilního letectví mít

prospěch z jejích závěrů.



§ 55c



Pověření



(1) Ústav může zjišťováním příčin leteckých nehod, při nichž nedošlo k

usmrcení osob, a incidentů pověřit na žádost právnickou osobu, která je

způsobilá zajistit řádný výkon těchto činností prostřednictvím odborně

způsobilých fyzických osob a s pomocí odpovídajícího technického

vybavení. Při výkonu činností, jimiž byla pověřena, je právnická osoba

podřízena Ústavu.



(2) Právnická osoba pověřená podle odstavce 1 postupuje při zjišťování

příčin leteckých nehod a vážných incidentů podle přímo použitelného

předpisu Evropské unie upravujícího šetření nehod a incidentů v

civilním letectví^19). Na výkon činností právnickou osobou pověřenou

podle odstavce 1 se ustanovení § 55a odst. 2 písm. a), § 55a odst. 3 a

4 a § 55b odst. 2 a 3 použijí obdobně. Fyzická osoba, jejímž

prostřednictvím zajišťuje právnická osoba pověřená podle odstavce 1

zjišťování příčin leteckých nehod a incidentů, je povinna prokázat se

při provádění této činnosti průkazem vydaným pověřenou právnickou

osobou.



(3) Právnická osoba pověřená podle odstavce 1 je povinna Ústavu

bezodkladně oznamovat



a) veškeré výsledky činností, jimiž byla pověřena, a



b) veškeré změny týkající se skutečností rozhodných pro udělení

pověření.



(4) Ústav udělené pověření odejme, pokud jeho držitel



a) přestal splňovat podmínky pro udělení pověření,



b) závažným způsobem porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem, nebo



c) o odejmutí pověření požádal.



(5) Vzor průkazu fyzické osoby podle odstavce 2 stanoví prováděcí

právní předpis.



§ 55d



Hlášení událostí



(1) Události jsou Ústavu povinny hlásit tyto osoby:



a) provozovatel nebo pilot letadla s turbínovým motorem nebo letadla

určeného k provozování obchodní letecké dopravy,



b) osoba provádějící vývoj, projektování, výrobu, zkoušky, instalaci,

údržbu, opravy, modifikace a konstrukční změny výrobků, letadlových

částí a zařízení a leteckých pozemních zařízení,



c) zaměstnanec v Úřadu podepisující osvědčení letové způsobilosti nebo

doklad o provedené kontrole letové způsobilosti letadla s turbínovým

motorem nebo letadla určeného k provozování obchodní letecké dopravy

nebo o schválení způsobilosti letadlové části a zařízení k použití v

civilním letectví,



d) osoba pověřená poskytováním služby řízení letového provozu nebo

letové informační služby,



e) provozovatel letiště,



f) osoba provádějící instalaci, modifikace, údržbu, opravy, zkoušky a

kontroly technického zařízení potřebného k poskytování letových

navigačních služeb,



g) osoba zúčastněná na poskytování odbavovacích služeb.



(2) Ústav vede údaje poskytnuté v rámci hlášení událostí v elektronické

podobě. Tyto údaje Ústav zpřístupní příslušným orgánům členských států

Evropské unie a Evropské komisi. V případě potřeby Ústav oznámí vedené

údaje příslušnému orgánu členského státu Evropské unie, na jehož území

k události došlo, v jehož leteckém rejstříku je letadlo, kterého se

událost týká, zapsáno, na jehož území bylo toto letadlo vyrobeno, nebo

kterým byla provozovateli tohoto letadla vydána licence k provozování

obchodní letecké dopravy.



(3) Ústav uchovává údaje poskytnuté v rámci hlášení událostí po

likvidaci veškerých osobních údajů, které se vztahují k osobě

podávající hlášení, a po likvidaci technických údajů, které poukazují

nebo mohou poukazovat na totožnost osoby podávající hlášení, nebo

třetích stran.



(4) Ústav každoročně zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup

souhrnnou bezpečnostní zprávu obsahující údaje o událostech hlášených

Ústavu za uplynulý rok.



(5) Kategorie událostí podléhajících hlášení a údaje, které jsou v

hlášení obsaženy, stanoví prováděcí právní předpis.



§ 55e



zrušen



ČÁST ŠESTÁ



LETECKÉ ČINNOSTI



HLAVA I



OBCHODNÍ LETECKÁ DOPRAVA



§ 56



(1) Obchodní leteckou dopravu lze provozovat pouze na základě licence

vydané Úřadem.



(2) Obchodní letecká doprava se rozděluje na pravidelnou a

nepravidelnou podle způsobu provozování, na vnitrostátní a mezinárodní

podle svého rozsahu.



nadpis vypuštěn



§ 57



zrušen



§ 58



(1) Úřad vydá v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie^5i)

licenci k provozování obchodní letecké dopravy na základě žádosti za

těchto podmínek:



a) fyzická osoba a její odpovědný zástupce, byl-li ustanoven, dosáhli

věku 18 let, jsou plně způsobilí k právním úkonům, bezúhonní a alespoň

jeden z nich je odborně způsobilý,



b) všechny fyzické osoby, které jsou statutárním orgánem právnické

osoby nebo členy statutárního orgánu, dosáhly věku 18 let, jsou

způsobilé k právním úkonům, bezúhonné a alespoň jeden člen statutárního

orgánu nebo odpovědný zástupce právnické osoby splňuje podmínku odborné

způsobilosti,



c) žadatel prokáže, že splňuje podmínky stanovené přímo použitelným

předpisem Evropské unie^5i).



(2) Náležitosti žádosti o vydání licence a doklady, které je nutno k

žádosti doložit, stanoví prováděcí právní předpis.



§ 59



Bezúhonnost



(1) Za bezúhonného se nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro

trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s obchodní leteckou

dopravou, nebo ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro jiný trestný čin

spáchaný úmyslně, jestliže vzhledem k povaze obchodní letecké dopravy a

osobě žadatele o vydání licence je obava, že se dopustí stejného nebo

podobného činu při provozování obchodní letecké dopravy, pokud se na

něj nehledí, jako by nebyl odsouzen.



(2) Za účelem zjištění, zda osoba podle § 58 odst. 1 písm. a) a b)

splňuje podmínku bezúhonnosti, si Úřad vyžádá podle zvláštního právního

předpisu^1m) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu

z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se

předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový

přístup.



§ 60



Odborná způsobilost



Odborná způsobilost se prokazuje dokladem o ukončeném středoškolském

nebo vysokoškolském vzdělání ekonomického, dopravního, technického nebo

právního zaměření a nejméně pětiletou odbornou praxí v civilním

letectví.



§ 61



zrušen



§ 62



Úřad v rozhodnutí o vydání licence uvede



a) označení tuzemského leteckého dopravce, včetně identifikačního čísla

osoby poskytnutého správcem základního registru právnických osob,

podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci^9a),



b) druh obchodní letecké dopravy,



c) četnost a rozsah obchodní letecké dopravy v časovém období,



d) počet a druhy provozovaných letadel,



e) datum zahájení provozování obchodní letecké dopravy,



f) dobu, na kterou se licence uděluje,



g) podmínky provozování obchodní letecké dopravy.



§ 63



Změna licence



Úřad může rozhodnout o změně licence



a) došlo-li ke změně skutečností, na základě kterých se rozhodovalo o

vydání licence,



b) vyžaduje-li to veřejný zájem na uspokojování přepravních potřeb nebo

bezpečnost obchodní letecké dopravy,



c) na základě odůvodněné žádosti držitele licence.



§ 64



Omezení obchodní letecké dopravy



Úřad může rozhodnout o omezení obchodní letecké dopravy na nezbytně

nutnou dobu z důvodů



a) bezpečnosti létání,



b) veřejného zájmu na jiné mimořádné letecké činnosti,



c) je-li to nezbytné k dodržení závazků vyplývajících z mezinárodní

smlouvy, která je součástí právního řádu.



§ 65



Odejmutí licence



Úřad licenci odejme, jestliže držitel licence



a) závažným způsobem porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem nebo

přímo použitelným předpisem Evropské unie^5j),



b) neplní podmínky stanovené v licenci, nebo



c) o odejmutí licence požádal.



§ 66



Licence pozbývá platnosti



a) dnem zániku právnické osoby, která je držitelem licence,



b) rozhodnutím Úřadu o odejmutí licence.



§ 67



Osvědčení leteckého provozovatele



(1) Osvědčení leteckého provozovatele vydává Úřad na základě žádosti

tuzemského leteckého dopravce.



(2) Osvědčením leteckého provozovatele se osvědčuje, že tuzemský

letecký dopravce



a) splňuje podmínky stanovené tímto zákonem pro letecký personál,

bezpečnost leteckého provozu a provozování letadel potřebných pro

obchodní leteckou dopravu,



b) má vnitřní organizační strukturu a systém řízení pro zajištění

obchodní letecké dopravy.



(3) Osvědčení leteckého provozovatele Úřad odejme, přestane-li tuzemský

letecký dopravce splňovat podmínky podle odstavce 2.



(4) Náležitosti žádosti stanoví prováděcí předpis.



§ 68



Povinnosti tuzemského leteckého dopravce



(1) Tuzemský letecký dopravce je povinen



a) provozovat obchodní leteckou dopravu podle podmínek stanovených v

licenci,



b) oznámit Úřadu všechny změny týkající se skutečností, na jejichž

podkladě bylo rozhodováno o udělení licence, a identifikační číslo

právnické osoby, pokud nebylo obsaženo v žádosti o udělení licence,

nebo změny týkající se plnění podmínek stanovených v licenci do 10 dnů

od vzniku těchto změn,



c) oznámit nejpozději 20 dnů předem Úřadu zahájení pravidelné obchodní

letecké dopravy, k níž má platnou licenci,



d) oznámit nejpozději 3 dny předem Úřadu zahájení nepravidelné obchodní

letecké dopravy, k níž má platnou licenci,



e) oznámit do 24 hodin Úřadu přerušení nebo ukončení obchodní letecké

dopravy, k níž má platnou licenci,



f) při odejmutí licence zajistit na svůj náklad dopravu osob,

zavazadel, zvířat, zboží a pošty, ke které se zavázal,



g) ke dni zahájení obchodní letecké dopravy vyhlásit přepravní

podmínky.



(2) Tuzemský letecký dopravce je dále povinen vypracovat plán pomoci

obětem leteckých nehod a jejich příbuzným^19) a podle tohoto plánu

postupovat. Plán pomoci obětem leteckých nehod a jejich příbuzným

obsahuje



a) pracovní postupy pro potvrzení účasti cestujícího na letecké nehodě

a jejich personální a materiální zabezpečení a



b) pracovní postupy pro poskytnutí péče obětem leteckých nehod a jejich

příbuzným, včetně informační, psychologické, právní a finanční pomoci,

a jejich personální a materiální zabezpečení.



§ 69



Předávání údajů o cestujících



(1) Letecký dopravce je povinen za účelem zdokonalení hraničních

kontrol a boje proti nedovolenému přistěhovalectví předávat útvaru

Policie České republiky, který je podle zvláštního právního

předpisu^5j) příslušný k provedení hraniční kontroly na letišti, na

jeho žádost elektronicky, a v případě poruchy jiným vhodným způsobem,

údaje o cestujících, kteří překročí vnější hranici^1n), a to neprodleně

po doručení žádosti, nejdříve však po ukončení nástupu všech

cestujících do letadla.



(2) Údaji předávanými podle odstavce 1 jsou



a) jméno, popřípadě jména, a příjmení,



b) den, měsíc a rok narození,



c) státní občanství,



d) číslo a typ cestovního dokladu, kterým se cestující prokázal,



e) místo vstupu na území České republiky,



f) číslo letu,



g) datum a čas odletu a příletu,



h) počáteční místo nástupu k dopravě a



i) celkový počet cestujících přepravovaných příslušným letem.



(3) Letecký dopravce je povinen informovat cestující podle zvláštního

právního předpisu^5k) o shromažďování a zpracování údajů podle odstavce

1.



(4) Letecký dopravce provede likvidaci osobních údajů o cestujících,

které byly shromážděny za účelem splnění povinností podle odstavce 1,

do 24 hodin po přistání letadla, jímž byli na území České republiky

tito cestující přepraveni.



(5) Práva a povinnosti leteckého dopravce a cestujících týkající se

ochrany osobních údajů stanovené zvláštním právním předpisem nejsou

ustanoveními odstavců 1 až 4 dotčena.



(6) Policie České republiky provede likvidaci osobních údajů

předávaných podle odstavce 1 do 24 hodin po jejich obdržení, pokud tyto

údaje nevyužije k plnění jí stanoveného úkolu.



(7) Práva a povinnosti Policie České republiky týkající se ochrany

osobních údajů stanovené zvláštním právním předpisem^5l) nejsou

ustanoveními odstavců 1 a 6 dotčena.



§ 70



Mezinárodní obchodní letecká doprava



(1) O záměru provozovat pravidelnou mezinárodní obchodní leteckou

dopravu z České republiky do státu, který není členským státem Evropské

unie, informuje letecký dopravce Evropské unie^20) bez zbytečného

odkladu Ministerstvo dopravy.



(2) Letecký dopravce Evropské unie^20), který hodlá provozovat

pravidelnou mezinárodní obchodní leteckou dopravu na základě

mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu, a která obsahuje

omezení přístupu leteckých dopravců na přepravní trh mezi Českou

republikou a druhou smluvní stranou, musí mít k této obchodní letecké

dopravě uděleno právo provozovat pravidelnou mezinárodní obchodní

leteckou dopravu na určené lince v daném rozsahu (dále jen „přepravní

právo“).



§ 70a



Udělování přepravního práva



(1) Ministerstvo dopravy rozhoduje o udělení přepravního práva

leteckému dopravci Evropské unie^20) na základě jeho žádosti.



(2) Žádost o udělení přepravního práva vedle obecných náležitostí

podání podle správního řádu obsahuje



a) název a adresu sídla orgánu, který leteckému dopravci Evropské

unie^20) vydal licenci k provozování obchodní letecké dopravy a

osvědčení leteckého provozovatele, a který nad ním vykonává kontrolu,



b) adresu provozovny leteckého dopravce na území České republiky,

jedná-li se o leteckého dopravce jiného členského státu,



c) vymezení nabízených služeb obchodní letecké dopravy včetně období a

typu provozu,



d) návrh letového řádu včetně organizačního a zeměpisného vymezení

plánovaného provozu a dne předpokládaného zahájení provozu,



e) vymezení způsobu technického zabezpečení provozu včetně typu a

vnitřního uspořádání používaných letadel a právního vztahu k nim,



f) vymezení plánované cenové politiky včetně nabízených tarifů a

konečných cen za přepravu,



g) vymezení předpokládaného vývoje objemu dopravy a předpokládaného

využití kapacity letadla v průběhu 3 let ode dne předpokládaného

zahájení provozu,



h) vymezení způsobu nabízení služeb obchodní letecké dopravy včetně

distribuce přepravních dokladů,



i) vymezení způsobu a rozsahu zapojení linky odpovídající požadovanému

přepravnímu právu do sítě linek leteckého dopravce Evropské unie^20) a

její návaznosti na sítě ostatních leteckých dopravců a



j) vymezení zamýšlené spolupráce s jinými leteckými dopravci, včetně

způsobu a rozsahu této spolupráce, na lince odpovídající požadovanému

přepravnímu právu.



§ 70b



(1) Ministerstvo dopravy zveřejní informaci o obdržení první žádosti o

udělení přepravního práva na své úřední desce do 7 dnů od jejího

doručení. Další letečtí dopravci Evropské unie^20) mohou podat žádost o

udělení přepravního práva v téže věci ve lhůtě 21 dnů od zveřejnění

informace o první žádosti. K později podaným žádostem se nepřihlíží.

Informaci o obdržení žádostí dalších leteckých dopravců Evropské

unie^20) zveřejní Ministerstvo dopravy na své úřední desce do 7 dnů od

jejich doručení.



(2) O žádostech podaných podle odstavce 1 rozhoduje Ministerstvo

dopravy ve společném řízení.



(3) V řízení o udělení přepravního práva lze nahlížet do spisu až po

uplynutí lhůty pro podávání žádostí podle odstavce 1.



§ 70c



(1) Ministerstvo dopravy při rozhodování o udělení přepravního práva

přihlédne k



a) typu, úrovni a rozsahu nabízených služeb obchodní letecké dopravy,

míře zohlednění potřeb jednotlivých kategorií uživatelů a poměru ceny a

úrovně služeb obchodní letecké dopravy,



b) četnosti nabízených služeb obchodní letecké dopravy, nabízené

kapacitě a rozložení letů v průběhu kalendářního roku,



c) termínu předpokládaného zahájení provozu a období provozu,



d) dostupnosti nabízených služeb obchodní letecké dopravy uživatelům,



e) cenové politice leteckého dopravce Evropské unie^20) včetně

nabízených tarifů a konečných cen za přepravu,



f) zajištění dopravní obslužnosti včetně návaznosti a zapojení do

stávající sítě linek,



g) technickému zabezpečení provozu včetně využití vlastních letadel,

pronajatých letadel bez posádky a pronajatých letadel s posádkou,



h) způsobu a rozsahu spolupráce s jinými leteckými dopravci,



i) podmínkám provozu na určené lince a přiměřenosti nabídky a



j) dosavadnímu využívání přidělených přepravních práv leteckým

dopravcem Evropské unie^20).



(2) Ministerstvo dopravy může udělit přepravní právo více žadatelům,

umožňuje-li to mezinárodní smlouva, která je součástí právního řádu.



(3) Ministerstvo dopravy rozhodne o žádosti o udělení přepravního práva

ve lhůtě 60 dnů od doručení první žádosti. Rozhodnutí o udělení

přepravního práva se vydává na dobu neurčitou.



(4) Ministerstvo dopravy může v rozhodnutí o udělení přepravního práva

stanovit podmínky pro jeho výkon. O změně podmínek pro výkon

přepravního práva může Ministerstvo dopravy rozhodnout na základě

žádosti leteckého dopravce Evropské unie^20), kterému bylo uděleno

přepravní právo, nebo z moci úřední za podmínky, že došlo ke změně

skutečností rozhodných pro udělení přepravního práva.



(5) Ministerstvo dopravy zveřejní rozhodnutí o udělení přepravního

práva na své úřední desce.



(6) Letecký dopravce Evropské unie^20), kterému bylo uděleno přepravní

právo, je povinen oznámit Ministerstvu dopravy



a) změnu skutečností uvedených v žádosti, může-li mít podstatný vliv na

výkon uděleného přepravního práva, a to nejpozději do 14 dnů ode dne,

kdy ke změně došlo, a



b) skutečnost, že mu příslušný orgán nevydal nebo zrušil povolení k

poskytování služeb obchodní letecké dopravy na určené lince, a to bez

zbytečného odkladu.



(7) Letecký dopravce Evropské unie^20) nesmí udělené přepravní právo

převést na jinou osobu.



§ 70d



nadpis vypuštěn



(1) Letecký dopravce Evropské unie^20) může požádat Ministerstvo

dopravy o udělení přepravního práva, které bylo uděleno jinému

leteckému dopravci, nejdříve po uplynutí 5 let ode dne nabytí právní

moci rozhodnutí o udělení přepravního práva. V řízení o žádosti podle

věty první se ustanovení § 70a odst. 2, § 70b a § 70c odst. 1 až 5

použijí obdobně.



(2) Ministerstvo dopravy po obdržení žádosti podle odstavce 1 posoudí

dosavadní způsob využívání přepravního práva leteckým dopravcem

Evropské unie^20), kterému bylo uděleno, a svým rozhodnutím



a) ponechá přepravní právo tomuto leteckému dopravci a žádost zamítne,



b) odebere přepravní právo tomuto leteckému dopravci a udělí je

žadateli, nebo



c) ponechá přepravní právo tomuto leteckému dopravci a současně je

udělí žadateli.



§ 70e



Odnětí přepravního práva



(1) Ministerstvo dopravy odejme udělené přepravní právo, pokud letecký

dopravce Evropské unie^20)



a) nezahájí provoz na určené lince do 6 měsíců ode dne nabytí právní

moci rozhodnutí o udělení přepravního práva,



b) nevyužívá udělené přepravní právo po dobu delší než 6 po sobě

jdoucích měsíců, není-li to v důsledku mimořádných okolností, které

nemohl ovlivnit,



c) porušuje podmínky stanovené v rozhodnutí o udělení přepravního

práva,



d) oznámí, že udělené přepravní právo nehodlá nadále využívat, nebo



e) ukončí provozování obchodní letecké dopravy.



(2) Ministerstvo dopravy rovněž odejme udělené přepravní právo, pokud



a) dojde k podstatné změně skutečností uvedených v žádosti leteckého

dopravce Evropské unie^20), kterému bylo přepravní právo uděleno,

přičemž tato změna má nežádoucí vliv na výkon uděleného přepravního

práva, nebo



b) leteckému dopravci Evropské unie^20) příslušný orgán nevydá nebo

zruší povolení k poskytování služeb obchodní letecké dopravy na určené

lince.



§ 70f



Obchodní letecká doprava leteckého dopravce jiného členského státu



(1) Letecký dopravce jiného členského státu je povinen oznámit

Ministerstvu dopravy zahájení pravidelné obchodní letecké dopravy do

České republiky, z České republiky nebo na území České republiky.

Oznámení se podává alespoň 10 dnů před plánovaným dnem zahájení

pravidelné obchodní letecké dopravy a vedle obecných náležitostí podání

podle správního řádu obsahuje název a adresu sídla orgánu, který

leteckému dopravci jiného členského státu vydal licenci k provozování

obchodní letecké dopravy a osvědčení leteckého provozovatele. Hodlá-li

letecký dopravce jiného členského státu provozovat pravidelnou obchodní

leteckou dopravu z České republiky do státu, který není členským státem

Evropské unie, uvede v oznámení rovněž adresu své provozovny na území

České republiky.



(2) Letecký dopravce jiného členského státu k oznámení přiloží letový

řád, který obsahuje



a) kódové označení leteckého dopravce jiného členského státu přidělené

mezinárodní organizací podle mezinárodní smlouvy, která je součástí

právního řádu,



b) číslo, den, předpokládané časy a směrování letu,



c) typ a poznávací značku letadla,



d) nabízenou kapacitu letadla,



e) organizační a zeměpisné vymezení plánovaného provozu a



f) dobu platnosti letového řádu.



(3) Hodlá-li letecký dopravce jiného členského státu provozovat

pravidelnou obchodní leteckou dopravu, ke které se uděluje přepravní

právo, z České republiky do státu, který není členským státem Evropské

unie, oznámení nepodává.



(4) Bez ohledu na povinnost podat oznámení předkládá letecký dopravce

jiného členského státu letový řád Ministerstvu dopravy vždy alespoň 10

dnů před zahájením každého provozního období.



(5) Letecký dopravce jiného členského státu je povinen oznámit

Ministerstvu dopravy provedení nepravidelného letu nebo série

nepravidelných letů do České republiky, z České republiky nebo na území

České republiky letadlem s celkovým počtem sedadel pro cestující vyšším

než 9 nebo s maximální vzletovou hmotností vyšší než 5,7 tuny. Oznámení

se podává alespoň 3 dny před plánovaným dnem provedení letu nebo v

případě série nepravidelných letů alespoň 7 dnů před plánovaným dnem

provedení prvního letu.



(6) Vedle obecných náležitostí podání podle správního řádu oznámení

obsahuje



a) kódové označení leteckého dopravce jiného členského státu přidělené

mezinárodní organizací podle mezinárodní smlouvy, která je součástí

právního řádu,



b) číslo, den, předpokládané časy, směrování a účel letu,



c) typ a poznávací značku letadla a



d) název a adresu sídla orgánu, který leteckému dopravci jiného

členského státu vydal licenci k provozování obchodní letecké dopravy a

osvědčení leteckého provozovatele.



§ 71



Pravidelná obchodní letecká doprava leteckého dopravce ze třetí země



(1) Letecký dopravce ze třetí země může provozovat pravidelnou obchodní

leteckou dopravu do České republiky, z České republiky, na území České

republiky nebo přes území České republiky na základě povolení vydaného

Ministerstvem dopravy. Ministerstvo dopravy vydá povolení na žádost

leteckého dopravce ze třetí země, je-li to v souladu s mezinárodní

smlouvou o letecké dopravě, která je součástí právního řádu, nebo

nepředstavuje-li to ekonomické nebo bezpečnostní riziko.



(2) Žádost se podává alespoň 30 dnů před plánovaným dnem zahájení

provozu pravidelné obchodní letecké dopravy. Letecký dopravce ze třetí

země k žádosti přiloží doklad o pojištění odpovědnosti za škodu

způsobenou provozem letadla a dále tyto doklady vydané k tomu

příslušným orgánem:



a) licenci k provozování obchodní letecké dopravy, je-li vydávána,



b) osvědčení leteckého provozovatele,



c) osvědčení letové způsobilosti,



d) osvědčení hlukové způsobilosti.



(3) Letecký dopravce ze třetí země k žádosti dále přiloží letový řád,

který obsahuje



a) kódové označení leteckého dopravce ze třetí země přidělené

mezinárodní organizací podle mezinárodní smlouvy, která je součástí

právního řádu,



b) číslo, den, předpokládané časy a směrování letu,



c) typ a poznávací značku letadla,



d) nabízenou kapacitu letadla,



e) organizační a zeměpisné vymezení plánovaného provozu,



f) dobu platnosti letového řádu.



(4) Žádá-li letecký dopravce ze třetí země o vydání povolení k

provozování pravidelné obchodní letecké dopravy přes území České

republiky, doklady uvedené v odstavci 2 písm. c) a d) a údaje uvedené v

odstavci 3 písm. d) a e) se nevyžadují.



(5) Povolení se vydává na dobu neurčitou. Vyhoví-li Ministerstvo

dopravy žádosti o vydání povolení v plném rozsahu, nelze proti takovému

rozhodnutí podat rozklad.



(6) Držitel povolení neprodleně informuje Ministerstvo dopravy o změně

skutečností uvedených v žádosti o jeho vydání a v dokladech, které jsou

k ní přiloženy.



§ 71a



Ministerstvo dopravy povolení vydané podle § 71 odst. 1 zruší, pokud

letecký dopravce ze třetí země



a) nevyužívá vydané povolení po dobu delší než 12 po sobě jdoucích

měsíců, není-li to v důsledku mimořádných okolností, které nemohl

ovlivnit,



b) oznámí, že vydané povolení nehodlá nadále využívat,



c) závažným způsobem poruší ustanovení tohoto zákona, přímo

použitelného předpisu Evropské unie nebo mezinárodní smlouvy, která je

součástí právního řádu,



d) ukončí provozování obchodní letecké dopravy, nebo



e) podléhá zákazu provozu podle přímo použitelného předpisu Evropské

unie upravujícího seznam leteckých dopravců podléhajících zákazu

provozování letecké dopravy v Evropské unii^21) nebo rozhodnutí

mezinárodní organizace vydaného na základě mezinárodní smlouvy, která

je součástí právního řádu.



§ 71b



Oznamovací povinnost leteckého dopravce ze třetí země



(1) Letecký dopravce ze třetí země oznámí Ministerstvu dopravy zahájení

přímého nebo zprostředkovaného prodeje služeb pravidelné obchodní

letecké dopravy na území České republiky. Oznámení se podává alespoň 20

dnů před plánovaným dnem zahájení prodeje.



(2) Vedle obecných náležitostí podání podle správního řádu oznámení

obsahuje



a) obchodní firmu nebo název a adresu sídla organizační složky

leteckého dopravce ze třetí země zřízené na území České republiky,



b) obchodní firmu nebo název a adresu sídla osoby zprostředkující pro

leteckého dopravce ze třetí země prodej služeb obchodní letecké dopravy

na území České republiky, není-li organizační složka zřízena, a



c) druh nabízených služeb obchodní letecké dopravy na území České

republiky.



(3) Letecký dopravce ze třetí země informuje Ministerstvo dopravy o

změně skutečností uvedených v oznámení ve lhůtě 15 dnů ode dne, kdy k

této změně došlo.



§ 71c



Nepravidelná obchodní letecká doprava leteckého dopravce ze třetí země



(1) Letecký dopravce ze třetí země může provozovat nepravidelnou

obchodní leteckou dopravu do České republiky, z České republiky, na

území České republiky nebo přes území České republiky na základě

povolení vydaného Ministerstvem dopravy. Ministerstvo dopravy vydá

povolení na žádost leteckého dopravce ze třetí země, je-li to v souladu

s mezinárodní smlouvou o letecké dopravě, která je součástí právního

řádu, nebo nepředstavuje-li to ekonomické nebo bezpečnostní riziko.



(2) Žádost se podává alespoň



a) 3 pracovní dny před plánovaným dnem letu, jde-li o žádost o povolení

jednotlivého letu,



b) 7 pracovních dnů před plánovaným dnem letu, jde-li o přepravu

nebezpečného zboží^22), nebo



c) 15 pracovních dnů před plánovaným dnem prvního letu, jde-li o sérii

nepravidelných letů.



(3) Žádost vedle obecných náležitostí podání podle správního řádu

obsahuje



a) kódové označení leteckého dopravce ze třetí země přidělené

mezinárodní organizací podle mezinárodní smlouvy, která je součástí

právního řádu,



b) číslo, den, předpokládané časy, směrování a účel letu,



c) typ a poznávací značku letadla,



d) organizační a zeměpisné vymezení plánovaného provozu,



e) počet cestujících nebo druh a množství nákladu,



f) název, klasifikaci, množství a způsob balení nebezpečného zboží^22),

je-li přepravováno,



g) číselný kód přidělený nebezpečnému zboží^22) Organizací spojených

národů, je-li přepravováno,



h) jméno, příjmení a adresu trvalého pobytu nebo obchodní firmu nebo

název a adresu sídla objednatele přepravy,



i) jméno, příjmení a adresu trvalého pobytu nebo obchodní firmu nebo

název a adresu sídla odesílatele a příjemce zboží, je-li přepravováno,

a



j) obchodní firmu nebo název zvoleného poskytovatele odbavovacích

služeb na území České republiky.



(4) Letecký dopravce ze třetí země k žádosti přiloží doklad o pojištění

odpovědnosti za škodu způsobenou provozem letadla a dále tyto doklady

vydané k tomu příslušným orgánem:



a) licenci k provozování obchodní letecké dopravy, je-li vydávána,



b) licenci nebo jiný obdobný doklad pro přepravu nebezpečného

zboží^22), je-li přepravováno,



c) osvědčení leteckého provozovatele,



d) osvědčení letové způsobilosti,



e) osvědčení hlukové způsobilosti.



(5) Žádá-li letecký dopravce ze třetí země o vydání povolení k

provozování nepravidelné obchodní letecké dopravy přes území České

republiky, údaje uvedené v odstavci 3 písm. d), e), h) až j) a doklady

uvedené v odstavci 4 písm. d) a e) se nevyžadují.



(6) Vyhoví-li Ministerstvo dopravy žádosti o vydání povolení v plném

rozsahu, nelze proti takovému rozhodnutí podat rozklad.



(7) Držitel povolení neprodleně informuje Ministerstvo dopravy o změně

skutečností uvedených v žádosti o jeho vydání a v dokladech, které jsou

k ní přiloženy.



§ 71d



Ministerstvo dopravy povolení vydané podle § 71c odst. 1 zruší,

nastane-li některý z důvodů uvedených v § 71a písm. b) až e).



§ 72



Zvláštní ustanovení o řízeních ve věcech obchodní letecké dopravy



(1) V řízeních podle § 70a až 70e, 71, 71a, 71c a 71d může účastník

jednat a písemnosti předkládat i v anglickém jazyce. Písemnosti

vyhotovené v originálním znění v jiném než českém nebo anglickém jazyce

předkládá účastník řízení v úředně ověřeném překladu do českého nebo

anglického jazyka, nesdělí- li Ministerstvo dopravy účastníku řízení,

že postačuje úředně neověřený překlad. Takové prohlášení může

Ministerstvo dopravy učinit na své úřední desce pro veškerá řízení

podle věty první. Ustanovení tohoto odstavce se na podání učiněná podle

§ 70f a 71b použije obdobně.



(2) V řízeních podle § 71, 71a, 71c a 71d činí Ministerstvo dopravy

souběžně úkony v jazyce českém a anglickém. To neplatí, nesouhlasí-li s

tím účastník řízení, nebo by tím byl ohrožen průběh řízení, anebo by

takový postup byl spojen s nepřiměřenými náklady Ministerstva dopravy;

v takovém případě se úkony činí jen v českém jazyce a Ministerstvo

dopravy o tom vydá usnesení, které se oznamuje účastníku řízení. V

případě rozporu mezi českým a anglickým zněním úkonu je rozhodující

české znění.



(3) V řízeních podle § 71, 71a, 71c a 71d lze podání učinit i v

elektronické podobě bez použití uznávaného elektronického podpisu nebo

prostřednictvím telegrafu nebo telefaxu. V takovém případě se podání

nepotvrzuje ani nedoplňuje. Pokud podání bylo učiněno jinou osobou, než

která je v něm uvedena, nemá podání účinky, které s ním zákon spojuje;

Ministerstvo dopravy o tom vydá usnesení, které se poznamená do spisu.

Ustanovení tohoto odstavce se na podání učiněná podle § 70f a 71b

použije obdobně.



(4) V řízeních podle § 71, 71a, 71c a 71d doručuje Ministerstvo dopravy

písemnosti prostřednictvím veřejné datové sítě na elektronickou adresu,

kterou mu účastník řízení sdělí, nebo prostřednictvím telefaxu; v

těchto případech platí, že písemnost je doručena dnem odeslání,

nevrátí-li se zpráva jako nedoručitelná. Potvrzení převzetí doručované

písemnosti adresátem prostřednictvím zprávy opatřené jeho uznávaným

elektronickým podpisem se nevyžaduje.



HLAVA II



LETECKÉ PRÁCE A DALŠÍ LETECKÉ ČINNOSTI



Letecké práce



§ 73



Leteckými pracemi jsou letecké činnosti, při nichž letecký provozovatel

využívá letadlo k pracovní činnosti za úplatu. Leteckými pracemi se

dále rozumějí vyhlídkové lety, využití letadla leteckým provozovatelem

při výuce v leteckých školách a činnost leteckých škol.



§ 74



(1) Letecké práce může provozovat fyzická osoba s trvalým pobytem a

právnická osoba se sídlem v České republice jen na základě povolení.

Povolení může vydat na základě žádosti Úřad.



(2) Povolení lze vydat, splňuje-li žadatel podmínky stanovené tímto

zákonem pro žadatele o vydání licence k provozování obchodní letecké

dopravy podle § 58 odst. 1, pro letecký personál a pro provozování

letadel používaných pro letecké práce.



(3) Prováděcí předpis stanoví jednotlivé druhy leteckých prací,

technické a provozní podmínky jejich provozování, náležitosti žádosti o

vydání povolení a náležitosti rozhodnutí o vydání povolení.



§ 74a



(1) Státní příslušník jiného členského státu Evropské unie nebo

právnická osoba se sídlem, ústřední správou nebo hlavní provozovnou v

jiném členském státě Evropské unie, kteří jsou v tomto členském státě

oprávněni provozovat letecké práce, mohou tyto letecké práce dočasně

provozovat i na území České republiky.



(2) Na provozování leteckých prací podle odstavce 1 se ustanovení § 74

nevztahuje.



(3) Zahájení provozování leteckých prací na území České republiky

oznámí osoba podle odstavce 1 nejpozději 3 dny předem Úřadu.



(4) Osoba provozující letecké práce na území České republiky podle

odstavce 1 je při kontrole povinna prokázat oprávnění provozovat

letecké práce v jiném členském státě Evropské unie.



(5) Ustanovení předchozích odstavců se vztahuje také na státního

příslušníka jiného státu nebo právnickou osobu se sídlem, ústřední

správou nebo hlavní provozovnou v jiném státě, vyplývá-li to z

mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu.



§ 75



Letecké činnosti pro potřeby státu



(1) Leteckou činností pro potřeby státu se rozumí lety uskutečňované

leteckým provozovatelem za účelem



a) přepravy ústavních činitelů,



b) výkonu státní správy.



(2) Lety za účelem přepravy ústavních činitelů lze uskutečňovat se

souhlasem státu zastoupeným vládou. Lety za účelem výkonu státní správy

lze uskutečňovat se souhlasem Ministerstva dopravy.



§ 76



Letecké činnosti pro vlastní potřebu



(1) Leteckou činností pro vlastní potřebu se rozumí lety, kterými

zajišťuje právnická nebo fyzická osoba podnikatelskou nebo jinou

činnost, k níž je oprávněna podle zvláštních předpisů.



(2) Leteckou činnost pro vlastní potřebu může provozovat fyzická osoba

s trvalým pobytem nebo právnická osoba se sídlem v České republice na

základě povolení vydaného Úřadem. Úřad může vydat povolení na základě

žádosti, splňuje-li žadatel podmínky stanovené tímto zákonem pro

letecký personál a pro provozování letadel potřebných pro leteckou

činnost pro vlastní potřebu.



(3) Prováděcí předpis stanoví náležitosti žádosti pro vydání povolení k

provozování letecké činnosti pro vlastní potřebu.



§ 77



Rekreační a sportovní létání



Rekreačním a sportovním létáním se rozumí užívání letadla pro vlastní

potřebu nebo potřebu jiných osob za účelem rekreace, osobní dopravy

nebo sportu, které není uskutečňováno za účelem zisku. Rekreační a

sportovní létání lze provozovat pouze letadly s maximální vzletovou

hmotností menší než 5,7 t a s celkovým počtem sedadel pro cestující

menším než 9.



§ 78



Letecké veřejné vystoupení



Letecké veřejné vystoupení lze provozovat jen se souhlasem Úřadu. Úřad

udělí souhlas, nebude-li ohrožena bezpečnost létání ve vzdušném

prostoru.



HLAVA III



POVINNOSTI PROVOZOVATELŮ LETECKÝCH ČINNOSTÍ A UŽIVATELŮ LETADEL



§ 79



Provozovatel leteckých činností a uživatel letadla je povinen



a) provozovat leteckou činnost letově způsobilým letadlem,



b) zajišťovat leteckou činnost odborně a zdravotně způsobilým leteckým

personálem,



c) používat ke vzletům a přistávání letadel a pohybům letadel s tím

souvisejícím letiště nebo plochy k tomu určené,



d) provádět lety podle pravidel létání,



e) dodržovat pokyny osob zajišťujících letové provozní služby.



§ 80



(1) Provozovatel letecké činnosti může vyloučit z přepravy osoby,

zvířata a náklad, jejichž přeprava by ohrozila bezpečnost leteckého

provozu nebo by jejich přepravou došlo k porušení předpisů platných ve

státě odletu, státě příletu nebo státě přeletu.



(2) Předměty a látky, pro jejichž povahu může být ohrožena bezpečnost

leteckého provozu, mohou být přepravovány jen při dodržení podmínek

stanovených prováděcími a zvláštními předpisy.



ČÁST SEDMÁ



SPORTOVNÍ LÉTAJÍCÍ ZAŘÍZENÍ



§ 81



(1) Sportovním létajícím zařízením je maximálně dvoumístné letadlo nebo

sportovní padák, určené k létání pro vlastní potřebu nebo potřebu

jiných osob za účelem rekreace, individuální osobní dopravy, sportu

nebo výcviku pilotů, které není uskutečňováno za účelem dosažení zisku,

s výjimkou výcviku pilotů, letů závěsných a padákových kluzáků s

pasažérem a seskoků sportovních padáků s pasažérem.



(2) Druhy sportovních létajících zařízení jsou zejména



a) ultralehký kluzák,



b) ultralehký letoun,



c) motorový závěsný kluzák,



d) ultralehký vrtulník,



e) ultralehký motorový vírník,



f) motorový padákový kluzák,



g) závěsný kluzák,



h) padákový kluzák,



i) sportovní padák.



(3) Pilot sportovního létajícího zařízení je osoba, která je držitelem

platného pilotního průkazu a sportovní létající zařízení řídí. Za

pilota je ve smyslu tohoto zákona považován i parašutista.



(4) Pilotní žák sportovního létajícího zařízení je osoba, která se jej

učí řídit podle výcvikové osnovy.



(5) Stavitel sportovního létajícího zařízení je fyzická osoba, která

sportovní létající zařízení staví pro vlastní potřebu.



(6) Výrobce sportovního létajícího zařízení je fyzická nebo právnická

osoba, která sportovní létající zařízení a s nimi související další

výrobky, letadlové části a zařízení vyrábí za účelem prodeje.



(7) Inspektor provozu nebo inspektor techniky je odborně způsobilá

fyzická osoba, která v rozsahu působnosti vyplývající z tohoto zákona

vykonává dohled nad plněním povinností stavitelů, výrobců, pilotů a

jiných osob podílejících se na provozu sportovních létajících zařízení.



(8) Charakteristiky jednotlivých druhů sportovních létajících zařízení

stanoví prováděcí právní předpis.



Správa sportovních létajících zařízení



§ 82



(1) Ministerstvo dopravy může svým rozhodnutím pověřit výkonem státní

správy ve věcech sportovních létajících zařízení právnickou osobu (dále

jen "pověřená osoba") na základě její písemné žádosti. Ministerstvo

dopravy v rozhodnutí o pověření k výkonu státní správy stanoví podmínky

a postupy při tomto výkonu a vymezí jeho rozsah.



(2) Ministerstvo dopravy rozhodnutí vydá, pokud žadatel



a) má sídlo na území České republiky,



b) má vytvořen administrativní a technický systém správy sportovních

létajících zařízení podle tohoto zákona,



c) disponuje kvalifikovanými osobami a odborným zázemím pro výkon

státní správy sportovních létajících zařízení podle tohoto zákona a

tvorbu provozních a technických předpisů,



d) má vytvořen a zabezpečen informační systém pro vedení rejstříku

pilotů a sportovních létajících zařízení,



e) má stanoveny postupy pro ověřování a schvalování letové způsobilosti

sportovních létajících zařízení,



f) má stanoveny postupy pro výuku a ověřování způsobilosti žadatelů o

vydání pilotních průkazů a přiznávání kvalifikací,



g) nemá finanční nebo jiné zájmy, které by mohly ovlivnit nestrannost

výkonu činnosti pověřené osoby,



h) je způsobilý zajistit ochranu informací a údajů podle zvláštního

právního předpisu^5k).



(3) Ministerstvo dopravy pověření odejme,



a) jestliže pověřená osoba neplní povinnosti nebo podmínky stanovené

tímto zákonem nebo rozhodnutím o pověření,



b) jestliže pověřená osoba o odejmutí pověření požádá.



(4) Rozhodnutí o pověření a o odejmutí tohoto pověření zveřejní

Ministerstvo dopravy sdělením ve Sbírce zákonů.



(5) Pokud není výkon státní správy ve věcech sportovních létajících

zařízení zabezpečen pověřenou osobou, zabezpečuje jej Úřad.



(6) Náležitosti žádosti o pověření a doklady, které je nutno k žádosti

doložit, stanoví prováděcí právní předpis.



§ 83



(1) Pověřená osoba



a) vydává nebo odnímá osvědčení právnickým a fyzickým osobám, které

provozují formou podnikání výrobu sportovních létajících zařízení a s

nimi souvisejících dalších výrobků, letadlových částí a zařízení,

opravy a údržbu, a kontroluje plnění jejich povinností,

b



) zpracovává a předkládá Ministerstvu dopravy návrhy provozních a

technických předpisů pro provoz sportovních létajících zařízení a

návrhy výcvikových osnov k jejich schválení a po schválení

Ministerstvem dopravy tyto předpisy a výcvikové osnovy vydává,



c) vykonává dohled nad činností stavitelů sportovních létajících

zařízení,



d) schvaluje, uznává a ověřuje letovou způsobilost sportovních

létajících zařízení a vydává, prodlužuje a odnímá osvědčení o jejich

letové způsobilosti,



e) vede rejstřík sportovních létajících zařízení podle § 84b a

přiděluje určeným sportovním létajícím zařízením poznávací značku,

f



) přiznává kvalifikace pilotům a jiným osobám podílejícím se na provozu

sportovních létajících zařízení, vydává pilotní průkazy, zapisuje do

nich kvalifikace, prodlužuje jejich platnost, vydává průkazy

osvědčující dosažené kvalifikace a vede o nich evidenci,



g) vydává nebo odnímá souhlas k provozu středisek výcviku pilotů

jednotlivých druhů sportovních létajících zařízení, kontroluje plnění

jejich povinností,



h) stanovuje podmínky pro užívání ploch ke vzletům a přistáním

sportovních létajících zařízení, plochy registruje, schvaluje provozní

řády a způsobilost registrovaných ploch; evidenci ploch předkládá

Ministerstvu dopravy k uveřejnění,



i) povoluje provádění zkušebních letů sportovních létajících zařízení,



j) uděluje souhlas s pořádáním veřejných leteckých vystoupení

sportovních létajících zařízení,



k) vykonává dohled nad činností provozovatelů, pilotů a dalších osob

zúčastněných na provozu sportovních létajících zařízení,



l) poskytuje potřebnou součinnost orgánům státní správy v souvislosti s

šetřením leteckých nehod a incidentů sportovních létajících zařízení,



m) jmenuje a odvolává inspektory provozu a inspektory techniky; seznam

jmenovaných a odvolaných inspektorů provozu a inspektorů techniky

předkládá Ministerstvu dopravy k uveřejnění.



(2) V zájmu bezpečnosti leteckého provozu nebo v jiném veřejném zájmu

může pověřená osoba nebo Úřad v odůvodněných případech létání určitého

sportovního létajícího zařízení omezit nebo zakázat.



§ 84



Dohled nad konstrukcí, stavbou, výrobou, opravou a údržbou sportovních

létajících zařízení a s nimi souvisejících dalších výrobků, letadlových

částí a zařízení a dohled nad činností provozovatelů, pilotů a dalších

osob zúčastněných na provozu sportovních létajících zařízení vykonává

inspektor provozu nebo inspektor techniky.



§ 84a



(1) Inspektor provozu a inspektor techniky jsou v rámci dohledu nad

sportovními létajícími zařízeními oprávněni



a) vyžadovat předložení dokladů potřebných k provozu sportovního

létajícího zařízení,



b) zadržet technický průkaz sportovního létajícího zařízení v případě

zjištění závady v letové způsobilosti sportovního létajícího zařízení

do doby odstranění závady v letové způsobilosti,



c) zakázat let, pokud by ohrozil bezpečnost letového provozu, život,

zdraví nebo majetek osob nebo životní prostředí nebo jiný právem

chráněný zájem,



d) zadržet pilotní průkaz nebo jiný průkaz osvědčující kvalifikaci a

nařídit ověření odborné způsobilosti nebo přezkoumání zdravotní

způsobilosti držitele zadrženého průkazu v případě, že při výkonu

činnosti spojené s provozem sportovního létajícího zařízení vykazuje

nedostatky, které mohou ohrozit bezpečnost letového provozu,



e) odejmout pilotní průkaz osobě, která ohrozila bezpečnost letového

provozu, porušila pravidla létání, nebo pravidla provozu sportovních

létajících zařízení, a předat jej bez zbytečného odkladu pověřené osobě

k dalšímu řízení.



(2) Inspektor techniky je dále v rámci dohledu nad stavbou, výrobou a

opravami sportovních létajících zařízení a s nimi souvisejících dalších

výrobků, letadlových částí a zařízení oprávněn



a) vyžadovat předložení veškerých dokladů týkajících se stavby a výroby

sportovního létajícího zařízení a s nimi souvisejících dalších výrobků,

letadlových částí a zařízení, zejména veškerých výpočtů, stavební a

výrobní dokumentace a stavebního deníku,



b) vstupovat do prostor, kde se sportovní létající zařízení a s nimi

související další výrobky, letadlové části a zařízení staví nebo

vyrábí, kontrolovat stroje a nářadí, prověřit používané materiály a

spojovací součásti,



c) v případě zjištěných konstrukčních vad vyžádat či uložit provedení

zkoušek pevnosti, pružnosti a jiných, v případě výroby zakázat provoz

dříve vyrobených sportovních létajících zařízení, případně žádat změny

konstrukce nebo vypracování znaleckého posudku.



§ 84b



Rejstřík sportovních létajících zařízení



(1) Do rejstříku sportovních létajících zařízení (dále jen "rejstřík")

se zapisují sportovní létající zařízení vymezená v § 81 odst. 2 písm.

a) až g) na základě písemné žádosti vlastníka nebo provozovatele se

souhlasem vlastníka za těchto podmínek:



a) vlastníkem nebo provozovatelem sportovního létajícího zařízení je

fyzická osoba s trvalým pobytem v České republice nebo právnická osoba

se sídlem v České republice,



b) sportovní létající zařízení není registrováno v jiném státě,



c) letová způsobilost sportovního létajícího zařízení byla ověřena,

nebo je ověřována podle § 83 odst. 1 písm. d), nebo bylo uznáno za

platné jeho osvědčení letové způsobilosti vydané orgánem cizího státu.



(2) Sportovnímu létajícímu zařízení zapsanému v rejstříku se přiděluje

poznávací značka. Přidělením poznávací značky získává sportovní

létající zařízení státní příslušnost České republiky.



(3) Údaje zapisované do rejstříku, údaje, které z něj lze zveřejnit, a

způsob označení sportovního létajícího zařízení stanoví prováděcí

právní předpis.



§ 84c



Piloti a osoby ve výcviku



(1) Sportovní létající zařízení může řídit



a) pilot, který je držitelem platného pilotního průkazu s příslušnou

kvalifikací, nebo



b) pilotní žák za podmínek stanovených výcvikovou osnovou.



(2) Podmínkou vydání pilotního průkazu je prokázání zdravotní

způsobilosti uchazeče, absolvování teoretické výuky, praktického

výcviku a složení příslušné zkoušky v souladu s výcvikovou osnovou.



(3) Lékařský posudek^1n) o zdravotní způsobilosti uchazečů a pilotů

sportovních létajících zařízení vydává na základě lékařské prohlídky a

dalších potřebných odborných vyšetření poskytovatel zdravotních služeb

prostřednictvím posuzujícího lékaře pověřeného Úřadem. Posuzujícím

lékařem se rozumí



a) lékař poskytovatele zdravotních služeb, který byl pověřen podle § 22

odst. 3, pro sportovní létající zařízení uvedená v § 81 odst. 2 písm.

a) až e) a i) a dvoumístná sportovní létající zařízení uvedená v § 81

odst. 2 písm. f) až h),



b) lékař, který je registrujícím poskytovatelem zdravotních služeb v

oboru všeobecné praktické lékařství pro jednomístná sportovní létající

zařízení uvedená v § 81 odst. 2 písm. f) až h).



(4) Doba platnosti lékařského posudku o zdravotní způsobilosti je



a) pro piloty sportovních létajících zařízení podle odstavce 3 písm. a)



1. 60 měsíců u osob do 40 let, nestanoví-li příslušný lékař s ohledem

na zdravotní stav posuzované osoby lhůtu kratší,



2. 24 měsíců u osob od 40 do 75 let, nestanoví-li příslušný lékař s

ohledem na zdravotní stav posuzované osoby lhůtu kratší,



3. 12 měsíců u osob od 75 let, nestanoví-li příslušný lékař s ohledem

na zdravotní stav posuzované osoby lhůtu kratší,



b) pro piloty sportovních létajících zařízení podle odstavce 3 písm. b)



1. neomezená u osob do 75 let, nestanoví-li lékař s ohledem na

zdravotní stav posuzované osoby omezení doby jeho platnosti,



2. 12 měsíců u osob od 75 let, nestanoví-li příslušný lékař s ohledem

na zdravotní stav posuzované osoby lhůtu kratší.



(5) Kvalifikací se rozumí splnění podmínek stanovených pro získání

oprávnění k výkonu činností spojených s provozem sportovních létajících

zařízení. Je-li podmínkou zapsání příslušné kvalifikace do pilotního

průkazu praxe, je žadatel povinen ji doložit.



(6) Bezprostředně před letem, za letu a bezprostředně po ukončení letu

je pilot nebo pilotní žák povinen mít u sebe tyto platné doklady:



a) průkaz totožnosti,



b) pilotní průkaz nebo doklad žáka,



c) osvědčení letové způsobilosti sportovního létajícího zařízení,



d) doklad o pojištění odpovědnosti za škody způsobené provozem

sportovního létajícího zařízení.



(7) Pilot nebo pilotní žák je povinen při provozu sportovního

létajícího zařízení dbát pokynů inspektora provozu, inspektora techniky

nebo osob vykonávajících státní dozor podle tohoto zákona.



(8) Náležitosti žádosti o vydání pilotního průkazu, doklady, které je

nutno k žádosti přiložit, podmínky zahájení praktického výcviku a

samostatných letů, způsob stanovení kvalifikačních podmínek pro vydání

pilotního průkazu a způsob stanovení kvalifikačních podmínek osob

provádějících teoretickou výuku a praktický výcvik stanoví prováděcí

právní předpis.



§ 84d



Plochy pro vzlety a přistání sportovních létajících zařízení



(1) Ke vzletům a přistáním při pravidelném provozu sportovních

létajících zařízení může být použito



a) letiště, pokud letecká informační příručka stanoví provoz určitého

druhu sportovního létajícího zařízení na tomto letišti, nebo se

souhlasem provozovatele tohoto letiště,



b) plochy trvale užívané ke vzletům a přistáním letadel a vymezené k

tomuto účelu v územně plánovací dokumentaci nebo v územním rozhodnutí,

za předpokladu souhlasu vlastníka nebo provozovatele plochy a obce, na

jejímž území se plocha nalézá.



(2) Ke vzletům a přistáním při nepravidelném provozu motorových

sportovních létajících zařízení a pravidelném i nepravidelném provozu

nemotorových sportovních létajících zařízení může být použito jakékoliv

další plochy, vyslovil-li s využíváním plochy k tomuto účelu souhlas

vlastník plochy, při splnění následujících podmínek:



a) plocha leží mimo obytné území obce ve vzdálenosti nejméně 100 m od

obytných budov a při provozu nebudou ve vzdálenosti menší než 50 m od

sportovních létajících zařízení osoby nezúčastněné na provozu,



b) plocha leží mimo území národního parku, chráněné krajinné oblasti,

národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní

památky a přírodní památky, pokud k využívání území k tomuto účelu

nedal souhlas příslušný orgán ochrany přírody, a



c) plocha leží mimo území pásem hygienické ochrany vodních zdrojů a

chráněných oblastí přirozené akumulace vody, pokud k využívání území

pásem hygienické ochrany vodních zdrojů a chráněných oblastí přirozené

akumulace vody nedal souhlas příslušný vodohospodářský orgán.



ČÁST OSMÁ



OCHRANA CIVILNÍHO LETECTVÍ PŘED PROTIPRÁVNÍMI ČINY



HLAVA I



OBECNÁ USTANOVENÍ O OCHRANĚ CIVILNÍHO LETECTVÍ PŘED PROTIPRÁVNÍMI ČINY



§ 85



Příslušný orgán



Úkoly příslušného orgánu, včetně informační povinnosti členského státu

Evropské unie vůči Evropské komisi, podle přímo použitelného předpisu

Evropské unie upravujícího ochranu civilního letectví před

protiprávními činy^23) a předpisů vydaných na jeho základě plní Úřad.



§ 85a



Národní programy



(1) Úřad vydává a aktualizuje národní programy podle přímo použitelného

předpisu Evropské unie upravujícího ochranu civilního letectví před

protiprávními činy^23) nebo podle rozhodnutí mezinárodní organizace

vydaného na základě mezinárodní smlouvy, která je součástí právního

řádu. Národní programy obsahují popis způsobu zajištění ochrany

civilního letectví před protiprávními činy.



(2) Národní programy Úřad zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový

přístup, nestanoví-li přímo použitelný předpis Evropské unie upravující

ochranu civilního letectví před protiprávními činy^23) jinak.



§ 85b



Obecná povinnost k ochraně civilního letectví před protiprávními činy



Každý, kdo vstupuje do míst sloužících k ochraně civilního letectví

před protiprávními činy podle přímo použitelného předpisu Evropské unie

upravujícího ochranu civilního letectví před protiprávními činy^23), je

povinen při vstupu do těchto míst, jakož i během pobytu v nich, počínat

si s náležitou obezřetností tak, aby svým chováním nevystavil civilní

letectví nebezpečí protiprávního činu, nebo aby takové chování jiným

neumožnil.



§ 85c



Příkazy k zajištění ochrany civilního letectví před protiprávními činy



(1) Fyzické a právnické osoby zajišťující ochranu civilního letectví

před protiprávními činy jsou za tímto účelem v místech sloužících k

ochraně civilního letectví před protiprávními činy podle přímo

použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu civilního

letectví před protiprávními činy^23) oprávněny vydávat fyzickým osobám,

které do těchto míst vstupují nebo se tam zdržují, příkazy; přitom jsou

povinny dbát toho, aby příkazy byly přiměřené jejich účelu. Příkazem se

rozumí ústní nebo písemný pokyn vyzývající k tomu, aby se osoba, vůči

které pokyn směřuje, chovala způsobem stanoveným tímto zákonem nebo

přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ochranu civilního

letectví před protiprávními činy^23), nebo aby se zdržela jednání,

které tento zákon nebo přímo použitelný předpis Evropské unie

upravující ochranu civilního letectví před protiprávními činy^23)

zakazuje, případně aby místo sloužící k ochraně civilního letectví před

protiprávními činy neprodleně opustila.



(2) Fyzické osoby, vůči kterým příkaz směřuje, jsou povinny se jím

řídit.



§ 85d



Obecné ustanovení o detekční kontrole osob



Každý, kdo provádí detekční kontrolu fyzických osob podle tohoto zákona

a přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu

civilního letectví před protiprávními činy^23), je povinen provádět ji

takovými způsoby a s použitím takových prostředků, které sledují

výhradně účel kontroly a šetří důstojnost každého člověka, který je

kontrole podroben. Za tím účelem provádí ruční prohlídku fyzických osob

osoba stejného pohlaví.



HLAVA II



SPOLEHLIVOST



§ 85e



Ověření spolehlivosti



(1) Každý, kdo vstupuje bez doprovodu do vyhrazeného bezpečnostního

prostoru podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího

ochranu civilního letectví před protiprávními činy^23), musí být

spolehlivý, nestanoví-li tento přímo použitelný předpis jinak.

Podmínkou spolehlivosti fyzické osoby je její bezúhonnost a

důvěryhodnost.



(2) Ověření spolehlivosti fyzické osoby provádí na její žádost Úřad;

spolehlivost fyzické osoby je takto ověřena na dobu 5 let. To neplatí,

jde-li o osobu, která vykonává službu u Policie České republiky,

Hasičského záchranného sboru České republiky, Celní správy České

republiky, Vězeňské služby České republiky, Generální inspekce

bezpečnostních sborů, Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro

zahraniční styky a informace, nebo která je držitelem platného dokladu

o bezpečnostní způsobilosti fyzické osoby nebo platného osvědčení

fyzické osoby podle zákona upravujícího ochranu utajovaných informací;

taková osoba se považuje za spolehlivou podle tohoto zákona.

Přestane-li taková osoba splňovat podmínku podle předchozí věty,

bezodkladně tuto skutečnost oznámí osobě, která jí umožnila vstup bez

doprovodu do vyhrazeného bezpečnostního prostoru.



(3) Žádost vedle obecných náležitostí podání podle správního řádu

obsahuje



a) místo narození žadatele; narodil-li se žadatel v cizině, rovněž

stát, na jehož území se narodil,



b) státní občanství žadatele,



c) název stávajícího žadatelova zaměstnavatele, označení zastávané

funkce a popis vykonávané pracovní činnosti,



d) zdůvodnění nezbytnosti vstupovat bez doprovodu do vyhrazeného

bezpečnostního prostoru,



e) další údaje za období 5 let přede dnem podání žádosti, kterými jsou



1. předchozí státní občanství žadatele,



2. názvy předchozích žadatelových zaměstnavatelů s uvedením data vzniku

a zániku pracovněprávního vztahu, označení zastávané funkce a popis

vykonávané pracovní činnosti; to platí obdobně i pro služební poměr,



3. názvy osob, u kterých žadatel získával vzdělání, obsah a délka

tohoto vzdělání s uvedením data a způsobu jeho ukončení,



4. nepřetržitý pobyt žadatele v cizím státě delší než 6 měsíců a jeho

důvod, a



f) čestné prohlášení o pravdivosti a úplnosti údajů v žádosti

uvedených.



(4) K žádosti se přiloží doklad obdobný výpisu z evidence Rejstříku

trestů státu, v němž žadatel v období 5 let přede dnem podání žádosti

pobýval nepřetržitě po dobu delší než 6 měsíců, nebo výpis z evidence

Rejstříku trestů, v jehož příloze jsou tyto informace obsaženy. Je-li

žadatel cizincem, přiloží k žádosti též doklad obdobný výpisu z

evidence Rejstříku trestů státu, jehož je státním příslušníkem, nebo

výpis z evidence Rejstříku trestů, v jehož příloze jsou tyto informace

obsaženy. Nevydává-li takový stát doklad obdobný výpisu z evidence

Rejstříku trestů, přiloží žadatel čestné prohlášení o bezúhonnosti

učiněné před notářem nebo orgánem státu, jehož je státním příslušníkem,

nebo před notářem nebo orgánem státu posledního pobytu. Tyto doklady

nesmí být starší než 3 měsíce.



§ 85f



Bezúhonnost a důvěryhodnost



(1) Za bezúhonnou se pro účely ověření spolehlivosti považuje fyzická

osoba, která nebyla pravomocně odsouzena pro úmyslný trestný čin ani

nebyla pravomocně odsouzena pro trestný čin spáchaný z nedbalosti v

souvislosti s výkonem činnosti leteckého personálu, provozováním

letiště, poskytováním leteckých služeb nebo provozováním leteckých

činností, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena.



(2) Za důvěryhodnou se pro účely ověření spolehlivosti považuje fyzická

osoba, u které nelze v souvislosti s jejím vstupem bez doprovodu do

vyhrazeného bezpečnostního prostoru spatřovat specifické riziko.

Specifickým rizikem je důvodné podezření, že dosavadní chování fyzické

osoby, její pracovní nebo společenské styky významně nasvědčují tomu,

že by mohla vystavit civilní letectví nebezpečí protiprávního činu.



§ 85g



Ověření totožnosti a bezúhonnosti



(1) Účastníkem řízení o ověření spolehlivosti je pouze žadatel. Úřad po

zahájení řízení ověří žadatelovu totožnost a bezúhonnost.



(2) Pro účely ověření totožnosti využívá Úřad ze základního registru

obyvatel tyto referenční údaje:



a) příjmení,



b) jméno, popřípadě jména,



c) adresa místa pobytu,



d) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v

cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,



e) datum úmrtí; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého,

den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který

subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní

moci tohoto rozhodnutí,



f) státní občanství, popřípadě více státních občanství.



(3) Pro účely ověření totožnosti využívá Úřad z agendového informačního

systému evidence obyvatel tyto údaje:



a) jméno, popřípadě jména, příjmení,



b) datum narození,



c) místo a okres narození; u občana, který se narodil v cizině, místo a

stát, kde se narodil,



d) státní občanství, popřípadě více státních občanství,



e) adresa místa trvalého pobytu.



(4) Pro účely ověření totožnosti využívá Úřad z agendového informačního

systému cizinců tyto údaje:



a) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě jejich změna,



b) datum narození,



c) místo a stát narození, kde se cizinec narodil; v případě, že se

narodil na území České republiky, místo a okres narození,



d) státní občanství, popřípadě více státních občanství,



e) adresa místa pobytu na území České republiky,



f) datum úmrtí, popřípadě den, který byl v rozhodnutí soudu o

prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který cizinec

prohlášený za mrtvého nepřežil.



(5) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru

obyvatel, se využijí z agendového informačního systému evidence

obyvatel nebo agendového informačního systému cizinců, pouze pokud jsou

ve tvaru předcházejícím současný stav.



(6) Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen

takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.



(7) Pro účely ověření bezúhonnosti si Úřad vyžádá výpis z evidence

Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu a výpis z evidence Rejstříku

trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím

dálkový přístup. Pro účely ověření bezúhonnosti je Úřad rovněž oprávněn

vyžádat si od soudu stejnopis pravomocného rozhodnutí. Neobsahuje-li

rozhodnutí skutečnosti rozhodné pro ověření bezúhonnosti, je Úřad

oprávněn nahlížet do těch částí trestního spisu, které tyto skutečnosti

obsahují.



(8) Uvedl-li žadatel nepravdivé údaje rozhodné pro ověření totožnosti

nebo není-li bezúhonný, vydá Úřad rozhodnutí o jeho nespolehlivosti. V

opačném případě požádá Úřad Policii České republiky o posouzení jeho

důvěryhodnosti.



§ 85h



Posouzení důvěryhodnosti



Policie České republiky posoudí důvěryhodnost fyzické osoby nejpozději

do 10 dnů ode dne doručení žádosti Úřadu a vydá o tom závazné

stanovisko. Pro účely posouzení důvěryhodnosti si Policie České

republiky může vyžádat potřebnou informaci od příslušné zpravodajské

služby České republiky. Ve zvlášť složitých případech, při kterých

nelze důvěryhodnost posoudit ve lhůtě podle věty první, je lhůta pro

vydání závazného stanoviska 20 dnů ode dne doručení žádosti Úřadu.

Obsahuje-li závazné stanovisko utajované informace, o nichž Policie

České republiky tvrdí, že by v souvislosti s nimi mohla být její

činnost nebo činnost zpravodajských služeb České republiky ohrožena

nebo vážně narušena, jsou části spisu obsahující takové závazné

stanovisko vyloučeny z nahlížení.



§ 85i



nadpis vypuštěn



Není-li žadatel podle závazného stanoviska Policie České republiky

důvěryhodný, vydá Úřad rozhodnutí o jeho nespolehlivosti. To platí i

tehdy, vyjde-li v řízení najevo, že žadatel úmyslně uvedl nepravdivé

údaje rozhodné pro ověření spolehlivosti nebo takové údaje úmyslně

zamlčel. V opačném případě vydá Úřad namísto písemného vyhotovení

rozhodnutí doklad o spolehlivosti.



§ 85j



Doklad o spolehlivosti



(1) Doklad o spolehlivosti je veřejnou listinou a doba jeho platnosti

činí 5 let. Odcizení nebo ztrátu dokladu o spolehlivosti jeho držitel

bezodkladně ohlásí Úřadu a osobě, která mu umožnila vstup bez doprovodu

do vyhrazeného bezpečnostního prostoru.



(2) Doklad o spolehlivosti obsahuje



a) jméno, popřípadě jména, a příjmení,



b) den, měsíc a rok narození,



c) státní občanství,



d) datum vydání a dobu platnosti a



e) otisk úředního razítka a podpis oprávněné úřední osoby.



(3) Platnost dokladu o spolehlivosti zaniká



a) uplynutím doby jeho platnosti,



b) dnem nabytí jiných právních účinků rozhodnutí Úřadu o

nespolehlivosti jeho držitele vydaného v řízení o přezkumu

spolehlivosti,



c) ohlášením jeho odcizení nebo ztráty,



d) takovým poškozením, že zápisy v něm uvedené jsou nečitelné nebo je

porušena jeho celistvost,



e) změnou některého z údajů v něm obsažených,



f) vrácením dokladu jeho držitelem Úřadu,



g) dnem doručení nového dokladu, nebo



h) úmrtím držitele dokladu, nebo jeho prohlášením za mrtvého.



(4) Držitel dokladu o spolehlivosti odevzdá Úřadu do 5 dnů doklad,

jehož platnost zanikla podle odstavce 3 písm. a), b), d), e) a g), a

bezodkladně tuto skutečnost oznámí osobě, která mu umožnila vstup bez

doprovodu do vyhrazeného bezpečnostního prostoru. Každý je povinen

bezodkladně odevzdat nalezený doklad o spolehlivosti Úřadu nebo Policii

České republiky.



(5) Držitel dokladu o spolehlivosti, jehož platnost zanikla podle

odstavce 3 písm. c) až e), požádá do 5 dnů ode dne zániku platnosti

Úřad o vydání dokladu nového. V takovém případě vydá Úřad do 5 dnů od

doručení žádosti nový doklad o spolehlivosti, který nahrazuje doklad

původní.



(6) Vzor dokladu o spolehlivosti stanoví prováděcí právní předpis.



§ 85k



Přezkum spolehlivosti



(1) Úřad zahájí z moci úřední řízení o přezkumu spolehlivosti,

zjistí-li během doby platnosti dokladu o spolehlivosti skutečnosti

nasvědčující tomu, že držitel dokladu



a) není bezúhonný,



b) není důvěryhodný, nebo



c) úmyslně uvedl nepravdivé údaje rozhodné pro ověření spolehlivosti

nebo takové údaje úmyslně zamlčel.



(2) Účastníkem řízení o přezkumu spolehlivosti je pouze ten, jehož

spolehlivost se přezkoumává. Zjistí-li Úřad skutečnosti nasvědčující

tomu, že držitel dokladu o spolehlivosti není důvěryhodný, požádá

Policii České republiky o posouzení jeho důvěryhodnosti. Na řízení o

přezkumu spolehlivosti se ustanovení § 85f, § 85g odst. 7 a § 85h

použijí obdobně.



(3) Zjistí-li Úřad, že držitel dokladu o spolehlivosti není bezúhonný

nebo důvěryhodný, vydá rozhodnutí o jeho nespolehlivosti. To platí i

tehdy, uvedl-li držitel dokladu o spolehlivosti úmyslně nepravdivé

údaje rozhodné pro ověření spolehlivosti nebo takové údaje úmyslně

zamlčel. V opačném případě Úřad usnesením řízení zastaví. Odvolání

proti rozhodnutí o nespolehlivosti nemá odkladný účinek.



§ 85l



Soudní přezkum



(1) Dokazování se v soudním řízení provádí tak, aby byla šetřena

povinnost zachovávat mlčenlivost o utajovaných informacích obsažených v

údajích z evidencí Policie České republiky nebo zpravodajských služeb

České republiky nebo ve výsledcích jejich šetření. K těmto okolnostem

lze provést důkaz výslechem jen tehdy, byl-li ten, kdo povinnost

mlčenlivosti má, této povinnosti příslušným orgánem zproštěn; zprostit

mlčenlivosti nelze pouze v případě, kdy by mohlo dojít k ohrožení nebo

vážnému narušení činnosti Policie České republiky nebo zpravodajských

služeb České republiky. Provádí-li se důkaz jinak než výslechem,

postupuje se přiměřeně podle tohoto odstavce.



(2) Předseda senátu rozhodne, že části spisu obsahující utajované

informace, budou odděleny, může-li v souvislosti s těmito informacemi

dojít k ohrožení nebo vážnému narušení činnosti Policie České republiky

nebo zpravodajských služeb České republiky; do oddělených částí spisu

účastník řízení, jeho zástupce a osoby zúčastněné na řízení nahlížet

nemohou.



HLAVA III



OCHRANA LETIŠŤ, LETADEL, CESTUJÍCÍCH A ZAVAZADEL



§ 85m



Bezpečnostní program letiště



(1) Provozovatel letiště nesmí provozovat letiště bez schváleného

bezpečnostního programu letiště podle přímo použitelného předpisu

Evropské unie upravujícího ochranu civilního letectví před

protiprávními činy^23). Bezpečnostní program letiště schvaluje Úřad na

žádost provozovatele letiště, jejíž přílohou je bezpečnostní program

letiště; tuto žádost může podat i žadatel o povolení provozovat letiště

současně se žádostí o povolení provozovat letiště.



(2) Úřad bezpečnostní program letiště schválí, obsahuje-li opatření

zajišťující dostatečnou úroveň ochrany civilního letectví před

protiprávními činy na letišti v souladu s tímto zákonem a přímo

použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ochranu civilního

letectví před protiprávními činy^23). Účastníkem řízení o schválení

bezpečnostního programu letiště je pouze žadatel. V řízení o schválení

bezpečnostního programu letiště je dotčeným orgánem Policie České

republiky.



(3) Změnu bezpečnostního programu letiště mající vliv na zajištění

ochrany civilního letectví před protiprávními činy schvaluje Úřad na

žádost provozovatele letiště. Na schválení změny bezpečnostního

programu letiště se odstavec 2 použije obdobně. Jiné změny

bezpečnostního programu letiště, než které jsou uvedeny ve větě první,

provozovatel letiště neprodleně oznámí Úřadu.



(4) Obsahové náležitosti a strukturu bezpečnostního programu letiště

stanoví prováděcí právní předpis.



§ 85n



Povinnosti provozovatele letiště



(1) Provozovatel letiště v souladu s přímo použitelným předpisem

Evropské unie upravujícím ochranu civilního letectví před protiprávními

činy^23) rozdělí prostor letiště podle druhu uplatňovaných

bezpečnostních opatření na jednotlivé oblasti, viditelně je označí a s

použitím vhodných zabezpečovacích prvků zajistí, aby průchod mezi nimi

byl možný jen za splnění podmínek stanovených tímto zákonem a přímo

použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ochranu civilního

letectví před protiprávními činy^23).



(2) Provozovatel letiště v souladu s přímo použitelným předpisem

Evropské unie upravujícím ochranu civilního letectví před protiprávními

činy^23) dále zajistí



a) provádění kontroly osob a vozidel vstupujících a vjíždějících do

prostoru letiště,



b) vydávání letištních identifikačních průkazů a povolení k vjezdu,



c) provádění detekční kontroly osob jiných než cestujících a jimi

vnášených věcí,



d) ostrahu prostoru letiště.



§ 85o



Informace o bezpečnostní prohlídce letadla



Letecký dopravce zajistí, aby informace o bezpečnostní prohlídce

letadla podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího

ochranu civilního letectví před protiprávními činy^23) byla po dobu

tímto přímo použitelným předpisem stanovenou uchovávána rovněž na

palubě letadla.



§ 85p



Detekční kontrola cestujících, kabinových zavazadel a zapsaných

zavazadel



(1) Provozovatel letiště a letecký dopravce zajistí provádění detekční

kontroly cestujících, kabinových zavazadel a zapsaných zavazadel v

souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ochranu

civilního letectví před protiprávními činy^23).



(2) Letecký dopravce může umožnit vnést na palubu letadla věc, jejíž

vnášení zakazuje přímo použitelný předpis Evropské unie upravující

ochranu civilního letectví před protiprávními činy^23), jen po

předchozím souhlasu Úřadu a za podmínek stanovených tímto předpisem

Evropské unie. Umožní-li letecký dopravce vnesení takové věci na palubu

letadla, neprodleně o tom uvědomí dotčeného provozovatele letiště.



(3) Úřad na žádost fyzické nebo právnické osoby udělí souhlas s

vnesením věci, jejíž vnášení na palubu letadla je zakázáno přímo

použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ochranu civilního

letectví před protiprávními činy^23), lze-li s ohledem na fyzikální a

chemické vlastnosti věci a účel jejího použití mít za to, že její

vnesení nepředstavuje ohrožení civilního letectví.



(4) Účastníkem řízení o udělení souhlasu je pouze žadatel. V řízení o

udělení souhlasu Úřad provede ohledání věci, o jejíž vnesení na palubu

letadla se žádá. V rozhodnutí o udělení souhlasu s vnesením věci Úřad

stanoví podmínky pro bezpečné nakládání s věcí po jejím vnesení do

prostoru letiště a na palubu letadla a dobu, na kterou se souhlas

uděluje.



(5) Udělil-li Úřad souhlas s vnesením věci, oprávněná úřední osoba

bezodkladně po vydání rozhodnutí umístí věc do uzavíratelného

neprůhledného obalu, který viditelně opatří plombou nebo jiným

viditelným zajišťovacím prostředkem s jedinečným číselným

identifikátorem, uvedeným v rozhodnutí, a to takovým způsobem, aby z

něj nebylo možno věc vyjmout, aniž by došlo k porušení zajišťovacího

prostředku. Každý, kdo s věcí nakládá, musí zajistit, že věc bude

umístěna v obalu opatřeném zajišťovacím prostředkem během svého vnesení

do prostoru letiště a na palubu letadla a po celou dobu svého uložení v

prostoru letiště a na palubě letadla. Letecký dopravce zajistí, že věc

bude od svého vnesení do prostoru letiště bezpečně doprovázena a

bezpečně uložena v prostoru letiště a na palubě letadla.



§ 85q



Následná ochrana cestujících, kabinových zavazadel a zapsaných

zavazadel



Provozovatel letiště a letecký dopravce zajistí následnou ochranu

cestujících, kabinových zavazadel a zapsaných zavazadel po provedení

jejich detekční kontroly v souladu s přímo použitelným předpisem

Evropské unie upravujícím ochranu civilního letectví před protiprávními

činy^23).



§ 85r



Bezpečnostní program poskytovatele letových provozních služeb



(1) Poskytovatel letových provozních služeb vypracuje a dodržuje

bezpečnostní program, který obsahuje opatření zajišťující v souladu s

tímto zákonem a rozhodnutím mezinárodní organizace vydaným na základě

mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu, dostatečnou

úroveň ochrany civilního letectví před protiprávními činy^23) při

poskytování letových provozních služeb.



(2) Poskytovatel letových provozních služeb bez zbytečného odkladu

zpřístupní Úřadu na jeho žádost svůj bezpečnostní program.



(3) Obsahové náležitosti a strukturu bezpečnostního programu

poskytovatele letových provozních služeb stanoví prováděcí právní

předpis.



HLAVA IV



OCHRANA NÁKLADU, POŠTOVNÍCH ZÁSILEK A VĚCÍ LETECKÉHO DOPRAVCE



§ 85s



Osoba provádějící bezpečnostní kontrolu v souvislosti s nákladem a

poštovními zásilkami namísto schváleného agenta



(1) Fyzická nebo právnická osoba v postavení schváleného agenta podle

přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu

civilního letectví před protiprávními činy^23) může prováděním

bezpečnostní kontroly nákladu a poštovních zásilek mimo svoji

provozovnu pověřit jinou fyzickou nebo právnickou osobu, stanoví-li

její povinnosti zajišťující dostatečnou úroveň ochrany civilního

letectví před protiprávními činy ve svém bezpečnostním programu a

zabezpečí jejich řádné plnění.



(2) Fyzická nebo právnická osoba může provádět bezpečnostní kontrolu

nákladu a poštovních zásilek namísto schváleného agenta mimo jeho

provozovnu se souhlasem Úřadu uděleným na její žádost. Žádost vedle

obecných náležitostí podání podle správního řádu obsahuje vymezení

druhu a rozsahu bezpečnostní kontroly, kterou žadatel hodlá provádět.



(3) Úřad souhlas udělí, pokud žadatel



a) splňuje podmínky stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie

upravujícím ochranu civilního letectví před protiprávními činy^23) pro

provádění bezpečnostní kontroly uvedené v žádosti a



b) má pro tuto činnost zavedena opatření zajišťující její řádné

provádění.



(4) Osoba provádějící bezpečnostní kontrolu v souvislosti s nákladem a

poštovními zásilkami namísto schváleného agenta bezodkladně oznamuje

Úřadu změnu skutečností majících vliv na udělení souhlasu.



(5) Úřad souhlas odejme, pokud osoba, které byl udělen,



a) přestala splňovat podmínky pro udělení souhlasu,



b) závažným způsobem porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem nebo

přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ochranu civilního

letectví před protiprávními činy^23), nebo



c) o odejmutí souhlasu požádala.



§ 85t



Rejstřík osob oprávněných provádět bezpečnostní kontrolu v souvislosti

s nákladem a poštovními zásilkami namísto schváleného agenta



(1) Zřizuje se neveřejný rejstřík osob oprávněných provádět

bezpečnostní kontrolu v souvislosti s nákladem a poštovními zásilkami

namísto schváleného agenta (dále jen „rejstřík oprávněných osob“),

jehož účelem je v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie

upravujícím ochranu civilního letectví před protiprávními činy^23)

zpřístupnit přehled o těchto osobách a jejich službách schváleným

agentům.



(2) Správcem rejstříku oprávněných osob je Úřad. Přístup k němu mají

pouze schválení agenti, kterým Úřad přístup dálkově zajistí.



(3) Úřad zapíše osobu, které udělil souhlas k provádění bezpečnostní

kontroly v souvislosti s nákladem a poštovními zásilkami namísto

schváleného agenta, do rejstříku oprávněných osob do 3 dnů ode dne

nabytí právní moci rozhodnutí o udělení takového souhlasu.



(4) V rejstříku oprávněných osob jsou zpracovávány tyto druhy osobních

údajů o fyzických osobách, které nepodnikají:



a) jméno, popřípadě jména,



b) příjmení,



c) datum narození a



d) adresa místa trvalého pobytu, popřípadě jiného pobytu na území České

republiky.



(5) Jedná-li se o podnikající fyzickou osobu, v rejstříku oprávněných

osob jsou zpracovávány tyto druhy osobních údajů:



a) obchodní firma nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení,



b) adresa sídla a



c) identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno.



(6) V rejstříku oprávněných osob jsou zpracovávány tyto druhy údajů o

právnických osobách:



a) obchodní firma nebo název,



b) adresa sídla a



c) identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno.



(7) V rejstříku oprávněných osob jsou dále zpracovávány tyto druhy

údajů:



a) datum zápisu a



b) datum výmazu.



(8) Osobní údaje jsou v rejstříku oprávněných osob zpracovávány po dobu

trvání souhlasu k provádění bezpečnostní kontroly v souvislosti s

nákladem a poštovními zásilkami namísto schváleného agenta; po odnětí

souhlasu Úřad takové údaje bezodkladně zlikviduje.



§ 85u



Detekční kontrola a následná ochrana věcí leteckého dopravce



Letecký dopravce zajistí provádění detekční kontroly svých věcí a

jejich následnou ochranu po provedení detekční kontroly v souladu s

přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ochranu civilního

letectví před protiprávními činy^23).



HLAVA V



ODBORNÉ POŽADAVKY



§ 85v



Přijímání do zaměstnání



Každý, kdo hodlá přijmout do základního pracovněprávního vztahu

fyzickou osobu za účelem výkonu pracovních činností stanovených přímo

použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ochranu civilního

letectví před protiprávními činy^23), podrobí uchazeče přijímacímu

řízení zahrnujícímu ověření uchazeče před sjednáním základního

pracovněprávního vztahu v souladu s tímto přímo použitelným předpisem

Evropské unie. Ověření uchazeče před nástupem do zaměstnání se

neprovádí, podléhá-li uchazeč ověření spolehlivosti podle přímo

použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu civilního

letectví před protiprávními činy^23).



§ 85w



Odborná příprava



Každý, pro něhož osoby plní povinnosti související s ochranou civilního

letectví před protiprávními činy, zajistí, aby tyto osoby absolvovaly

odbornou přípravu v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie

upravujícím ochranu civilního letectví před protiprávními činy^23).



§ 85x



Uskutečňování odborné přípravy



(1) Fyzická osoba může uskutečňovat odbornou přípravu podle přímo

použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu civilního

letectví před protiprávními činy^23) na základě povolení vydaného na

její žádost Úřadem.



(2) Žádost vedle obecných náležitostí podání podle správního řádu

obsahuje návrh druhu odborné přípravy podle přímo použitelného předpisu

Evropské unie upravujícího ochranu civilního letectví před

protiprávními činy^23), kterou žadatel hodlá uskutečňovat. K žádosti se

přiloží



a) doklad o nejvyšším dosaženém vzdělání v originále nebo ověřené

kopii,



b) čestné prohlášení o dosavadní praxi v oblasti ochrany civilního

letectví před protiprávními činy obsahující popis veškerých

vykonávaných činností souvisejících s ochranou civilního letectví před

protiprávními činy, včetně délky jejich trvání, a



c) návrh obsahu, rozsahu a formy odborné přípravy, kterou žadatel hodlá

uskutečňovat.



(3) Úřad povolení k uskutečňování odborné přípravy vydá, pokud



a) žadatel



1. dosáhl věku 18 let,



2. má alespoň úplné střední vzdělání s maturitní zkouškou,



3. po dobu alespoň 1 roku vykonával činnosti v oblasti ochrany

civilního letectví před protiprávními činy,



4. v rámci správního řízení prokázal odborné znalosti a praktické

dovednosti potřebné pro uskutečňování navrhovaného druhu odborné

přípravy a



b) návrh obsahu, rozsahu a formy odborné přípravy, kterou žadatel hodlá

uskutečňovat, odpovídá podmínkám pro uskutečňování odborné přípravy

podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu

civilního letectví před protiprávními činy^23).



(4) Účastníkem řízení o vydání povolení je pouze žadatel. Odborné

znalosti a praktické dovednosti žadatele se v řízení prokazují

teoretickou a praktickou zkouškou před tříčlennou odbornou komisí

složenou ze zaměstnanců Úřadu, jejíž členy jmenuje a odvolává generální

ředitel Úřadu.



(5) Úřad v rozhodnutí o vydání povolení uvede druh odborné přípravy

podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu

civilního letectví před protiprávními činy^23), kterou je žadatel

oprávněn uskutečňovat, a dobu platnosti rozhodnutí.



(6) Úřad vydané povolení zruší, pokud fyzická osoba uskutečňující

odbornou přípravu (dále jen „školitel“)



a) neplní podmínky pro uskutečňování odborné přípravy stanovené tímto

zákonem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím

ochranu civilního letectví před protiprávními činy^23), nebo



b) o zrušení povolení požádala.



(7) Obsah a formu zkoušky, při níž se prokazují odborné znalosti a

praktické dovednosti žadatele o vydání povolení k uskutečňování odborné

přípravy, stanoví prováděcí právní předpis.



§ 85y



Absolvování odborné přípravy



(1) Odborná příprava podle přímo použitelného předpisu Evropské unie

upravujícího ochranu civilního letectví před protiprávními činy^23) je

zakončena zkouškou. Tomu, kdo úspěšně absolvoval odbornou přípravu,

vystaví školitel o této skutečnosti písemný doklad. Není-li fyzická

osoba držitelem platného dokladu o absolvování odborné přípravy, nesmí

vykonávat činnosti, s nimiž odborná příprava přímo souvisí.



(2) Doba platnosti dokladu o absolvování odborné přípravy fyzických

osob vykonávajících činnosti přímo související s prováděním detekční

kontroly, jimž přímo použitelný předpis Evropské unie upravující

ochranu civilního letectví před protiprávními činy^23) ukládá úspěšně

absolvovat odbornou přípravu alespoň jednou v průběhu 6 měsíců, činí 6

měsíců. V ostatních případech platnost dokladu o absolvování odborné

přípravy činí 2 roky.



(3) Vzor dokladu o absolvování odborné přípravy stanoví prováděcí

právní předpis.



§ 85z



zrušen



Odborný výcvik psovodů a psů určených k odhalování výbušnin



(1) Fyzická nebo právnická osoba může uskutečňovat odborný výcvik

psovodů a psů určených k odhalování výbušnin podle přímo použitelného

předpisu Evropské unie upravujícího ochranu civilního letectví před

protiprávními činy^23) na základě povolení vydaného na její žádost

Úřadem.



(2) Žádost vedle obecných náležitostí podání podle správního řádu

obsahuje jméno, popřípadě jména, a příjmení školitele určeného

žadatelem k zabezpečování odborného výcviku (dále jen „garant

výcviku“). K žádosti se přiloží



a) doklad osvědčující oprávnění žadatele k nakládání s výbušninami na

území České republiky,



b) doklad osvědčující oprávnění garanta výcviku k nakládání s

výbušninami na území České republiky,



c) čestné prohlášení garanta výcviku o dosavadní praxi v oblasti

výcviku psů obsahující popis veškerých vykonávaných činností, včetně

délky jejich trvání, a



d) návrh obsahu, rozsahu a formy odborného výcviku, který žadatel hodlá

uskutečňovat.



(3) Úřad povolení k uskutečňování odborného výcviku vydá, pokud



a) žadatel provádí detekční kontrolu podle přímo použitelného předpisu

Evropské unie upravujícího ochranu civilního letectví před

protiprávními činy^23),



b) garant výcviku alespoň po dobu 5 let vykonával činnosti v oblasti

výcviku psů a v rámci správního řízení prokázal odborné znalosti a

praktické dovednosti nezbytné pro odhalování výbušnin a řádné

zabezpečování odborného výcviku a



c) návrh obsahu, rozsahu a formy odborného výcviku, který žadatel hodlá

uskutečňovat, zahrnuje užití prostředků zajišťujících dosažení

dostatečné odhalovací schopnosti psů a odpovídá podmínkám pro

uskutečňování odborného výcviku podle přímo použitelného předpisu

Evropské unie upravujícího ochranu civilního letectví před

protiprávními činy^23).



(4) Účastníkem řízení o vydání povolení je pouze žadatel. Odborné

znalosti a praktické dovednosti garanta výcviku se v řízení prokazují

teoretickou zkouškou a praktickým testem před tříčlennou odbornou

komisí, jejíž členy jmenuje a odvolává generální ředitel Úřadu. Většinu

členů odborné komise tvoří příslušníci nebo zaměstnanci Policie České

republiky nebo Armády České republiky, náplní jejichž činnosti je

provádění výcviku psů určených k odhalování výbušnin. Skutečně

vynaložené náklady spojené s řízením o vydání povolení hradí žadatel.

Povolení je platné po dobu 5 let.



(5) Úřad vydané povolení zruší, pokud fyzická nebo právnická osoba

uskutečňující odborný výcvik



a) neplní podmínky pro uskutečňování odborného výcviku stanovené tímto

zákonem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím

ochranu civilního letectví před protiprávními činy^23), nebo



b) o zrušení povolení požádala.



(6) Obsah a formu teoretické zkoušky a praktického testu, při nichž se

prokazují odborné znalosti a praktické dovednosti garanta výcviku a

prostředky zajišťující dosažení dostatečné odhalovací schopnosti psů

stanoví prováděcí právní předpis.



HLAVA VI



PROSTŘEDKY SLOUŽÍCÍ K OCHRANĚ CIVILNÍHO LETECTVÍ PŘED PROTIPRÁVNÍMI

ČINY



§ 86



Užívání prostředků sloužících k ochraně civilního letectví před

protiprávními činy



Fyzická nebo právnická osoba, která zajišťuje provádění detekční

kontroly podle tohoto zákona nebo přímo použitelného předpisu Evropské

unie upravujícího ochranu civilního letectví před protiprávními

činy^23), zajistí, aby prostředky sloužící k ochraně civilního letectví

před protiprávními činy (dále jen „bezpečnostní prostředky“), užívané

při provádění detekční kontroly, splňovaly požadavky na odhalovací

schopnosti, technické nastavení a provozní zabezpečení stanovené tímto

přímo použitelným předpisem Evropské unie.



§ 86a



Psi určení k odhalování výbušnin



(1) Fyzická nebo právnická osoba, která zajišťuje provádění detekční

kontroly, může při plnění této povinnosti umožnit užití psa určeného k

odhalování výbušnin jen tehdy, bylo-li osobě plnící úkoly psovoda

vydáno Úřadem povolení k výkonu této činnosti. To neplatí, jde-li o psa

užívaného k odhalování výbušnin Policií České republiky nebo Armádou

České republiky.



(2) Úřad na žádost fyzické osoby plnící úkoly psovoda vydá povolení k

užívání psa určeného k odhalování výbušnin, byla-li tato osoba spolu se

psem vybaveným elektronickým čipem úspěšně vycvičena podle přímo

použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu civilního

letectví před protiprávními činy^23) a v rámci správního řízení

prokázala odborné znalosti a praktické dovednosti nezbytné pro

odhalování výbušnin stanovené tímto přímo použitelným předpisem

Evropské unie.



(3) Žádost vedle obecných náležitostí podání podle správního řádu

obsahuje označení předmětu detekční kontroly, pro niž bude pes určený k

odhalování výbušnin žadatelem užíván. Žádost dále obsahuje tyto údaje

určující totožnost psa, kterého žadatel hodlá při detekční kontrole

užívat:



a) jméno, popřípadě jména,



b) datum narození,



c) plemeno,



d) pohlaví,



e) identifikační údaj uložený na elektronickém čipu, kterým je pes

vybaven.



(4) K žádosti se přiloží doklad o úspěšném absolvování odborného

výcviku psovodů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie

upravujícího ochranu civilního letectví před protiprávními činy^23).



(5) Účastníkem řízení o vydání povolení je pouze žadatel. Odborné

znalosti a praktické dovednosti osoby plnící úkoly psovoda nezbytné pro

odhalování výbušnin se v řízení prokazují teoretickou zkouškou a

praktickým testem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie

upravujícího ochranu civilního letectví před protiprávními činy^23).

Teoretická zkouška a praktický test se provádějí před tříčlennou

odbornou komisí, jejíž členy jmenuje a odvolává generální ředitel

Úřadu. Většinu členů odborné komise tvoří příslušníci nebo zaměstnanci

Policie České republiky nebo Armády České republiky, náplní jejichž

činnosti je provádění výcviku psů určených k odhalování výbušnin.

Součástí praktického testu je rovněž ověření odhalovacích schopností

psa, jehož hodlá žadatel užívat. Skutečně vynaložené náklady spojené s

řízením o vydání povolení hradí žadatel. Úřad v rozhodnutí o vydání

povolení uvede dobu jeho platnosti a údaje určující totožnost psa,

kterého žadatel hodlá při detekční kontrole užívat.



(6) Úřad vydané povolení zruší, pokud držitel povolení



a) neplní podmínky pro užívání psa určeného k odhalování výbušnin při

detekční kontrole stanovené tímto zákonem nebo přímo použitelným

předpisem Evropské unie upravujícím ochranu civilního letectví před

protiprávními činy^23), nebo



b) o zrušení povolení požádal.



(7) Odvolání proti rozhodnutí o zrušení povolení nemá odkladný účinek.



§ 86b



Odlišný způsob provádění detekční kontroly



(1) Úřad na žádost fyzické nebo právnické osoby, která zajišťuje

provádění detekční kontroly, může povolit, aby tato osoba mohla

zajistit provádění detekční kontroly odlišným způsobem, než jaký

stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie upravující ochranu

civilního letectví před protiprávními činy^23) včetně užití

bezpečnostního prostředku využívajícího nejnovějších vědeckých

poznatků, jsou-li splněny podmínky stanovené tímto přímo použitelným

předpisem Evropské unie.



(2) Účastníkem řízení o vydání povolení je pouze žadatel. Úřad v

rozhodnutí o vydání povolení uvede podmínky povoleného způsobu

provádění detekční kontroly a dobu platnosti povolení.



(3) Úřad vydané povolení zruší, pokud držitel povolení



a) neplní podmínky pro povolený způsob provádění detekční kontroly

stanovené tímto zákonem, přímo použitelným předpisem Evropské unie

upravujícím ochranu civilního letectví před protiprávními činy^23) nebo

rozhodnutím o vydání povolení, nebo



b) o zrušení povolení požádal.



(4) Odvolání proti rozhodnutí o zrušení povolení nemá odkladný účinek.



HLAVA VII



ZÁKLADNÍ, ZVLÁŠTNÍ A MIMOŘÁDNÁ OPATŘENÍ



§ 86c



Oznamovací povinnost



(1) Fyzická nebo právnická osoba, která hodlá provozovat letiště nebo

obchodní leteckou dopravu podle tohoto zákona nebo vykonávat činnost

schváleného agenta, známého odesílatele, schváleného dodavatele

palubních zásob nebo školitele podle přímo použitelného předpisu

Evropské unie upravujícího ochranu civilního letectví před

protiprávními činy^23), oznámí tuto skutečnost Úřadu alespoň 45 dnů

před podáním žádosti o vydání rozhodnutí správního orgánu zakládajícího

právo k výkonu této činnosti. Pro fyzickou nebo právnickou osobu, která

hodlá uskutečňovat odborný výcvik psovodů a psů určených k odhalování

výbušnin, a pro fyzickou nebo právnickou osobu, která hodlá provádět

bezpečnostní kontrolu v souvislosti s nákladem a poštovními zásilkami

namísto schváleného agenta mimo jeho provozovnu, se věta první použije

obdobně.



(2) Fyzická nebo právnická osoba, která hodlá vykonávat činnost stálého

odesílatele, známého dodavatele palubních zásob nebo známého dodavatele

letištních zásob podle přímo použitelného předpisu Evropské unie

upravujícího ochranu civilního letectví před protiprávními činy^23),

oznámí tuto skutečnost Úřadu alespoň 45 dnů přede dnem zahájení výkonu

této činnosti. Pro jinou fyzickou nebo právnickou osobu, která hodlá

přepravovat náklad nebo poštovní zásilky podrobené bezpečnostní

kontrole podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího

ochranu civilního letectví před protiprávními činy^23), se věta první

použije obdobně.



(3) Fyzická nebo právnická osoba bezodkladně informuje Úřad o změně

skutečností uvedených v jejím oznámení; to neplatí, nabylo-li

rozhodnutí zakládající právo k výkonu její činnosti právní moci.



§ 86d



Základní opatření



(1) Obdrží-li Úřad oznámení podle § 86c, bez zbytečného odkladu stanoví

z moci úřední na základě rozhodnutí Evropské komise upravujícího

ochranu civilního letectví před protiprávními činy a v jeho mezích

fyzické nebo právnické osobě, která toto oznámení učinila, základní

opatření nezbytná k zajištění dostatečné úrovně ochrany civilního

letectví před protiprávními činy při výkonu její činnosti (dále jen

„základní opatření“). To neplatí, má-li Úřad důvodné podezření, že

oznamovatel by mohl svých znalostí základních opatření zneužít a

vystavit civilní letectví nebezpečí protiprávního činu. V takovém

případě mu Úřad bez zbytečného odkladu tuto skutečnost sdělí. Postup

podle tohoto odstavce se nepoužije na přístup k utajované informaci

podle zákona upravujícího ochranu utajovaných informací.



(2) Účastníkem řízení o stanovení základních opatření je pouze ten,

jemuž se základní opatření stanovují (dále jen „příjemce základních

opatření“). Rozhodnutí, kterým se stanovují základní opatření, je

prvním úkonem v řízení. Odvolání proti rozhodnutí nemá odkladný účinek.



(3) Je-li to nezbytné ke kontrole plnění základních opatření, může Úřad

v rozhodnutí příjemci základních opatření uložit povinnost informovat

jej o skutečnostech významných pro posouzení obsahu a rozsahu výkonu

jeho činnosti.



(4) Každý je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech obsažených

v rozhodnutí, kterým byla stanovena základní opatření; to neplatí,

zpřístupní-li tyto skutečnosti fyzické nebo právnické osobě, která je

nezbytně potřebuje k plnění svých povinností uložených zákonem nebo

přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ochranu civilního

letectví před protiprávními činy^23).



(5) Do dne vykonatelnosti rozhodnutí, kterým byla stanovena základní

opatření, nesmí příjemce základních opatření vykonávat činnost, s níž

tato opatření přímo souvisejí.



(6) Zjistí-li Úřad skutečnosti, na jejichž základě je nezbytné změnit

stanovená základní opatření, zejména dojde-li ke změně rozhodnutí

Evropské komise upravujícího ochranu civilního letectví před

protiprávními činy, rozhodnutí, kterým taková opatření byla stanovena,

změní. V tomto případě Úřad stanoví rovněž lhůtu pro splnění povinností

vyplývajících ze změny základních opatření. Pomine-li důvod stanovení

základních opatření, Úřad rozhodnutí, kterým taková opatření byla

stanovena, zruší. Na řízení o změně nebo zrušení rozhodnutí se

ustanovení odstavce 2 použije obdobně.



§ 86e



Zvláštní opatření



(1) Umožňuje-li to přímo použitelný předpis Evropské unie upravující

ochranu civilního letectví před protiprávními činy^23), může Úřad po

posouzení místních podmínek stanovit provozovateli letiště nebo

leteckému dopravci na jeho žádost zvláštní opatření obsahující odchylky

od ustanovení tohoto přímo použitelného předpisu Evropské unie, bude-li

zvláštním opatřením i nadále zajištěna dostatečná úroveň ochrany

civilního letectví před protiprávními činy.



(2) Účastníkem řízení o stanovení zvláštního opatření je pouze ten,

jemuž se zvláštní opatření stanovuje.



(3) Zjistí-li Úřad skutečnosti, na jejichž základě je nezbytné změnit

stanovené zvláštní opatření, rozhodnutí, kterým takové opatření bylo

stanoveno, změní. V tomto případě Úřad stanoví rovněž lhůtu pro splnění

povinností vyplývajících ze změny zvláštního opatření. Pomine-li důvod

stanovení zvláštního opatření, nebo požádá-li o to provozovatel letiště

nebo letecký dopravce, jemuž bylo zvláštní opatření stanoveno, Úřad

rozhodnutí, kterým takové opatření bylo stanoveno, zruší. Na řízení o

změně nebo zrušení rozhodnutí se ustanovení odstavce 2 použije obdobně.

Odvolání proti rozhodnutí o změně nebo zrušení rozhodnutí, kterým bylo

stanoveno zvláštní opatření, nemá odkladný účinek.



§ 86f



Mimořádná opatření



(1) Zjistí-li provozovatel letiště, že civilní letectví je

bezprostředně ohroženo zvláště závažným protiprávním činem, bezodkladně

přijme na dobu nezbytně nutnou tato mimořádná opatření:



a) přísnější způsob provádění kontrol na letišti,



b) přísnější podmínky pro vstup a vjezd do prostoru letiště,



c) přísnější postup pro zajištění ostrahy letiště, nebo



d) omezení nebo zastavení provozu letiště.



(2) Zjistí-li letecký dopravce, že civilní letectví je bezprostředně

ohroženo zvláště závažným protiprávním činem, bezodkladně přijme na

dobu nezbytně nutnou přísnější způsob provádění kontrol nebo přísnější

postup pro zajištění bezpečnosti provozu obchodní letecké dopravy.



(3) Zjistí-li provozovatel letiště nebo letecký dopravce nové

skutečnosti, na jejichž základě je nezbytné změnit přijaté mimořádné

opatření, takové opatření změní. Pomine-li důvod přijetí mimořádného

opatření, provozovatel letiště nebo letecký dopravce takové opatření

zruší.



(4) Přijetí, změnu nebo zrušení mimořádného opatření oznámí

provozovatel letiště nebo letecký dopravce bezodkladně Úřadu.



(5) Je-li civilní letectví bezprostředně ohroženo zvláště závažným

protiprávním činem a nepřijal-li mimořádné opatření provozovatel

letiště nebo letecký dopravce, nebo není-li takové opatření dostatečné,

nařídí mimořádné opatření z moci úřední Úřad.



(6) Účastníkem řízení o nařízení mimořádného opatření je pouze ten,

jemuž se mimořádné opatření nařizuje. Rozhodnutí, kterým se nařizuje

mimořádné opatření, je prvním úkonem v řízení. Odvolání proti

rozhodnutí nemá odkladný účinek. Vydání rozhodnutí Úřad bez zbytečného

odkladu oznámí Evropské komisi.



(7) Zjistí-li Úřad nové skutečnosti, na jejichž základě je nezbytné

změnit nařízené mimořádné opatření, rozhodnutí, kterým takové opatření

bylo nařízeno, změní. Pomine-li důvod nařízení mimořádného opatření,

Úřad rozhodnutí, kterým takové opatření bylo nařízeno, zruší. Na řízení

o změně nebo zrušení rozhodnutí se ustanovení odstavce 6 použije

obdobně.



ČÁST DEVÁTÁ



STÁTNÍ SPRÁVA A SPRÁVNÍ DELIKTY V CIVILNÍM LETECTVÍ



HLAVA I



STÁTNÍ SPRÁVA



§ 87



(1) Státní správu ve věcech civilního letectví vykonává podle tohoto

zákona a v rozsahu jím vymezeném a podle mezinárodních smluv, které

jsou součástí právního řádu, Ministerstvo dopravy, Úřad a Ústav.



(2) Státní správu ve věcech vojenského letectví vykonává podle tohoto

zákona a v rozsahu jím vymezeném Ministerstvo obrany.



§ 88



(1) Ministerstvo dopravy podle tohoto zákona



a) vykonává správu letadlových adres přidělených České republice

mezinárodní organizací,



b) zajišťuje provozování letiště po dobu, po kterou není vlastník

letiště schopen zajistit jeho provozování vlastními silami nebo

prostřednictvím jiného provozovatele,



c) vydává



1. rozhodnutí o zavedení provozních omezení ke snížení hluku na

letišti,



2. rozhodnutí o tom, zda zveřejněný letištní ceník, jeho složky a

způsob jejich stanovení nejsou v rozporu s § 42e,



d) zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup seznam letišť, na

která se použijí ustanovení části čtvrté hlavy VI,



e) zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup souhrnnou zprávu o

výsledcích dohledu nad plněním povinností provozovatele letiště a

leteckého dopravce a zahájených řízeních podle části čtvrté hlavy VI,



f) kontroluje plnění povinností provozovatele letiště a leteckého

dopravce podle části čtvrté hlavy VI,“.



g) ve spolupráci s Ministerstvem obrany a Ministerstvem vnitra

zajišťuje leteckou službu pátrání a záchrany,



h) rozhoduje o udělení a odnětí přepravního práva leteckým dopravcům

Evropské unie,



i) rozhoduje o povolení a o zrušení povolení k provozování pravidelné

obchodní letecké dopravy a nepravidelné obchodní letecké dopravy

leteckého dopravce ze třetí země,



j) schvaluje provozní a technické předpisy pro provoz sportovních

létajících zařízení a výcvikové osnovy,



k) uděluje souhlas k letům za účelem výkonu státní správy,



l) pověřuje právnickou osobu výkonem státní správy ve věcech

sportovních létajících zařízení a odnímá udělené pověření,



m) projednává správní delikty fyzických a právnických osob na úseku

provozu sportovních létajících zařízení,



n) jmenuje zástupce České republiky do správní rady Evropské agentury

pro bezpečnost letectví a do výboru ustanoveného podle přímo

použitelného předpisu Evropské unie^1c),



o) je dotčeným orgánem státní správy při pořizování územně plánovací

dokumentace a v územním řízení, týkají-li se leteckých staveb,



p) uplatňuje stanovisko k politice územního rozvoje a územně plánovací

dokumentaci z hlediska zájmů letecké dopravy,



q) vede databázi, uděluje a odnímá pověření právnické osoby k vedení

databáze, chrání a zpřístupňuje databázi podle § 51a.



(2) Ministerstvo dopravy je odvolacím úřadem ve správním řízení proti

rozhodnutím Úřadu vydaným podle tohoto zákona. Při rozhodování o

odvolání proti rozhodnutí o odejmutí průkazu způsobilosti k výkonu

činnosti člena leteckého personálu z důvodu zdravotní nezpůsobilosti je

Ministerstvo dopravy vázáno stanoviskem Ministerstva zdravotnictví.



(3) Ministerstvo dopravy je odvolacím orgánem ve správním řízení proti

rozhodnutím pověřené osoby vydaným podle tohoto zákona.



(4) Ministerstvo dopravy je odvolacím úřadem ve správním řízení proti

rozhodnutím Ústavu vydaným podle tohoto zákona.



(5) Ministerstvo dopravy je oprávněno v mimořádných situacích, které

bezprostředně a vážně ohrožují civilní letectví, vydat příkazy k

provádění letů na dobu nezbytně nutnou.



§ 89



(1) Úřad



a) spolupracuje s Evropskou agenturou pro bezpečnost letectví a uzavírá

s ní smlouvu o podmínkách spolupráce,



b) plní úkoly vnitrostátního dozorového orgánu podle přímo použitelného

předpisu Evropské unie^1e),



c) pověřuje



1. právnickou osobu plněním úkolů v oblasti hodnocení shody nebo

vhodnosti k použití složek a ověřování systémů Evropské sítě řízení

letového provozu a odnímá udělené pověření,



2. posuzováním a ověřováním shody vlastností výrobku, posuzováním a

ověřováním letové způsobilosti nebo kontrolou letové způsobilosti

právnickou nebo fyzickou osobu a pozastavuje nebo odnímá udělené

pověření,



3. lékaře poskytovatele zdravotních služeb a po dohodě s Ministerstvem

obrany a Ministerstvem zdravotnictví určuje poskytovatele zdravotních

služeb,



4. fyzickou nebo právnickou osobu vyhodnocováním letových řádů

leteckých dopravců a vydáváním s tím souvisejících doporučení,



d) dohlíží na plnění povinností leteckého dopravce týkajících se náhrad

a pomoci cestujícím v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo

významného zpoždění letu a vyřizuje stížnosti na porušování těchto

povinností,



e) rozhoduje



1. o schválení typu výrobku a posuzuje a ověřuje shodu vlastností

výrobku,



2. o letové způsobilosti a vydává osvědčení letové způsobilosti a

ověřuje letovou způsobilost,



3. o schválení letové způsobilosti individuálně vyrobeného výrobku a

vydává osvědčení letové způsobilosti,



4. o letové nezpůsobilosti letadla a odnímá osvědčení letové

způsobilosti a uznává za platné osvědčení letové způsobilosti vydané

jiným státem,



5. o stanovení druhu letiště a o jeho změně,



6. o dočasném přerušení provozování letiště nebo jeho části,



f) provádí kontroly letové způsobilosti,



g) zadržuje osvědčení letové způsobilosti do doby odstranění závady v

letové způsobilosti,



h) uděluje souhlas ke zkušebnímu létání,



i) schvaluje, uznává a kontroluje způsobilost letadlových částí a

zařízení a leteckých pozemních zařízení k jejich použití v civilním

letectví,



j) vydává, pozastavuje platnost a odnímá oprávnění k provádění vývoje,

projektování, výroby, zkoušek, instalace, údržby, oprav, modifikací a

konstrukčních změn výrobků, letadlových částí a zařízení a leteckých

pozemních zařízení,



k) přiděluje a odnímá letadlovou adresu a vede seznam všech přidělených

letadlových adres,



l) vede evidenci leteckého personálu, vydává průkaz způsobilosti

leteckého personálu a uznává platnost průkazu způsobilosti leteckého

personálu vydaného jiným státem, zadržuje nebo odnímá průkaz

způsobilosti leteckého personálu, nařizuje a provádí ověřování jeho

odborné i letové způsobilosti, ověření odborné způsobilosti nebo

přezkoumání zdravotní způsobilosti člena leteckého personálu a omezuje

nebo zakazuje činnost, k níž je člen leteckého personálu oprávněn,



m) schvaluje bezpečnostní letovou normu provozovatele a odchylku od

bezpečnostní letové normy provozovatele pro jednotlivý let,



n) vydává povolení k provozování letiště a rozhoduje o jeho zrušení,



o) vede evidenci letišť,



p) určuje provozované letiště jako letiště s plánovaným provozem nebo

koordinované letiště a pověřuje koordinátora přidělováním volných

letištních časů leteckým dopravcům,



q) dohlíží na plnění povinností provozovatele letiště a leteckého

dopravce týkajících se dodržování práv osob se zdravotním postižením a

osob s omezenou schopností pohybu a orientace,



r) dohlíží na plnění povinností leteckého dopravce týkajících se

informování cestujících v letecké dopravě podle přímo použitelného

předpisu Evropské unie^1i),



s) je příslušným úřadem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie

upravujícího pravidla pro vydávání průkazů způsobilosti a některých

osvědčení řídících letového provozu^16),



t) projednává správní delikty fyzických a právnických osob na úseku

provozu sportovních létajících zařízení,



u) kontroluje plnění povinností tuzemského leteckého dopravce

vypracovat plán pomoci obětem leteckých nehod a jejich příbuzným,



v) sleduje provádění opatření přijatých v návaznosti na Ústavem vydané

bezpečnostní doporučení podle přímo použitelného předpisu Evropské unie

upravujícího šetření nehod a incidentů v civilním letectví^19),



w) projednává správní delikty fyzických a právnických osob na úseku

zavedení postupů pro sledování provádění opatření přijatých v

návaznosti na Ústavem vydané bezpečnostní doporučení podle přímo

použitelného předpisu Evropské unie upravujícího šetření nehod a

incidentů v civilním letectví^19) a



x) vede Letecký rejstřík a rozhoduje o



1. zápisu letadla do Leteckého rejstříku a o výmazu letadla z Leteckého

rejstříku,



2. zápisu zástavního práva k letadlu do Leteckého rejstříku a o výmazu

zástavního práva z Leteckého rejstříku,



3. předběžném přidělení poznávací značky nebo letadlové adresy,



4. přidělení letadlové adresy pozemnímu kódovacímu zařízení a

sportovnímu létajícímu zařízení a



5. změně údajů zapisovaných do Leteckého rejstříku.



(2) Úřad dále



a) schvaluje a zrušuje provozní způsobilost letiště,



b) je speciálním stavebním úřadem pro letecké stavby,



c) zřizuje ochranná pásma k ochraně leteckých staveb,



d) v dohodě s příslušnou krajskou hygienickou stanicí zřizuje ochranná

hluková pásma,



e) uděluje souhlas



1. ke zřizování zařízení a k provádění činností v ochranných pásmech

leteckých staveb a mimo ochranné pásmo k umístění staveb a zařízení

přesahujících stanovenou výšku, nebo staveb a zařízení, které mohou

ohrozit bezpečnost leteckého provozu nebo mít rušivý účinek na

stanovená letecká zařízení,



2. právnické nebo fyzické osobě k poskytování letecké telekomunikační

služby, letecké meteorologické služby, letecké informační služby,

služby při předletové přípravě a monitorování letu, služby tvorby

letových postupů,



3. právnické nebo fyzické osobě k poskytování odbavovacích služeb a

rozhoduje o jeho odnětí,



4. k provozování leteckých veřejných vystoupení,



f) v dohodě s Ministerstvem obrany rozděluje vzdušný prostor České

republiky,



g) vydává opatření obecné povahy, kterým se omezuje nebo zakazuje

užívání vzdušného prostoru České republiky,



h) pověřuje právnickou osobu nebo fyzickou osobu poskytováním

letištních služeb a odnímá udělené pověření,



i) vydává osvědčení podle přímo použitelného předpisu Evropské unie

upravujícího poskytování letových navigačních služeb v jednotném

evropském nebi^18),



j) určuje právnickou osobu a ruší určení právnické osoby k poskytování

letových provozních a meteorologických služeb podle přímo použitelného

předpisu Evropské unie upravujícího vytvoření jednotného evropského

nebe a jeho fungování^17),



k) schvaluje smlouvu o využití služeb uzavřenou podle přímo

použitelného předpisu Evropské unie upravujícího poskytování letových

navigačních služeb v jednotném evropském nebi^18),



l) zrušuje oprávnění právnické osoby poskytovat letové provozní služby

nebo meteorologické služby na základě smlouvy o využití služeb uzavřené

podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího

poskytování letových navigačních služeb v jednotném evropském nebi^18),



m) v dohodě s Ministerstvem obrany vyhrazuje části vzdušného prostoru

České republiky k létání,



n) uveřejňuje sdělení o tom, že je užívání vzdušného prostoru České

republiky k létání nad určitými oblastmi trvale nebo dočasně nebezpečné

v Letecké informační příručce nebo jiným vhodným způsobem,



o) vydává



1. opatření obecné povahy, kterým se zavádí opatření k regulaci

odbavovacích služeb z důvodu zajištění bezpečnosti nebo provozního

přetížení letiště,



2. povolení k létání letadla bez pilota,



3. licenci k provozování obchodní letecké dopravy a rozhoduje o její

změně nebo jejím odejmutí,



4. osvědčení leteckého provozovatele a rozhoduje o jeho odejmutí,



5. povolení k provozování leteckých prací,



6. povolení k provozování letecké činnosti pro vlastní potřebu,



7. omezení nebo zákaz létání určitého sportovního létajícího zařízení,



p) rozhoduje o omezení obchodní letecké dopravy, nejde-li o případ, kdy

je toto rozhodování svěřeno na základě zvláštního právního předpisu

jinému orgánu,



q) zabezpečuje výkon státní správy ve věcech sportovních létajících

zařízení, pokud není zabezpečen pověřenou osobou,



r) pověřuje právnickou osobu výkonem státního dozoru nad poskytováním

letových navigačních služeb a odnímá udělené pověření,



s) plní další úkoly stanovené zvláštními právními předpisy^6b) a přímo

použitelnými předpisy Evropské unie,



t) zabezpečuje koordinaci civilního letového provozu s vojenským

letovým provozem.



(3) Úřad na úseku ochrany civilního letectví před protiprávními činy



a) plní úkoly příslušného orgánu, včetně informační povinnosti

členského státu Evropské unie vůči Evropské komisi, podle přímo

použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu civilního

letectví před protiprávními činy^23) a předpisů vydaných na jeho

základě,



b) vydává, aktualizuje a zveřejňuje národní programy podle přímo

použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu civilního

letectví před protiprávními činy^23) nebo podle rozhodnutí mezinárodní

organizace vydaného na základě mezinárodní smlouvy, která je součástí

právního řádu,



c) provádí ověření a přezkum spolehlivosti osob vstupujících do

bezpečnostního vyhrazeného prostoru podle přímo použitelného předpisu

Evropské unie upravujícího ochranu civilního letectví před

protiprávními činy^23),



d) schvaluje bezpečnostní program letiště a jeho změny,



e) uděluje souhlas k umožnění vnesení věci, jejíž vnášení do prostoru

letiště a na palubu letadla je zakázáno přímo použitelným předpisem

Evropské unie upravujícím ochranu civilního letectví před protiprávními

činy^23),



f) uděluje a odnímá souhlas k provádění bezpečnostní kontroly v

souvislosti s nákladem a poštovními zásilkami namísto schváleného

agenta mimo jeho provozovnu,



g) je správcem rejstříku osob oprávněných provádět bezpečnostní

kontrolu související s nákladem a poštovními zásilkami namísto

schváleného agenta,



h) vydává a zrušuje povolení k uskutečňování odborné přípravy podle

přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu

civilního letectví před protiprávními činy^23),



i) vydává a zrušuje povolení k uskutečňování odborného výcviku psovodů

a psů určených k odhalování výbušnin podle přímo použitelného předpisu

Evropské unie upravujícího ochranu civilního letectví před

protiprávními činy^23),



j) vydává a zrušuje povolení k užití psa určeného k odhalování výbušnin

při provádění detekční kontroly,



k) vydává a zrušuje povolení k zajištění provádění detekční kontroly

odlišným způsobem, než jaký stanoví přímo použitelný předpis Evropské

unie upravující ochranu civilního letectví před protiprávními činy^23),



l) stanovuje, mění a zrušuje základní opatření nezbytná k zajištění

dostatečné úrovně ochrany civilního letectví před protiprávními činy

podle § 86d,



m) stanovuje, mění a zrušuje zvláštní opatření obsahující odchylky od

ustanovení přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího

ochranu civilního letectví před protiprávními činy^23) podle § 86e a



n) rozhoduje o nařízení, změně a zrušení mimořádného opatření podle §

86f.



HLAVA II



STÁTNÍ DOZOR



§ 90



nadpis vypuštěn



(1) Státní dozor v civilním letectví vykonávají v rozsahu své

působnosti Ministerstvo dopravy, Úřad a Ústav.



(2) Pověření k výkonu státního dozoru má formu průkazu.



(3) Při výkonu státního dozoru za letu je kontrolovaná osoba povinna v

nezbytném rozsahu a bezplatně přepravit kontrolujícího letadlem.



(4) Náležitosti a vzor průkazu k výkonu státního dozoru stanoví

prováděcí právní předpis.



§ 91



(1) Zjistí-li kontrolující při výkonu státního dozoru porušení

povinností stanovených právními předpisy v civilním letectví, podle

potřeby a povahy zjištěných nedostatků uloží způsob a lhůtu k

odstranění těchto nedostatků a jejich příčin.



(2) Může-li být bezprostředně ohrožen život nebo zdraví osob nebo

bezpečnost leteckého provozu, kontrolující zakáže výkon činnosti,

případně zadrží doklady vztahující se k této činnosti. Ministerstvo

dopravy nebo Úřad zahájí do 10 dnů od vydání rozhodnutí správní řízení

související se zákazem výkonu činnosti nebo zadržením dokladů.

Rozhodnutí o zákazu výkonu činnosti pozbývá účinnosti dnem ukončení

správního řízení souvisejícího s tímto zákazem pravomocným rozhodnutím.



(3) Kontrolovaná osoba musí umožnit osobám pověřeným mezinárodní

organizací nebo Evropskou komisí výkon kontrolní činnosti v souladu s

mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu, nebo v souladu s

přímo použitelným předpisem Evropské unie^7a).



§ 91a



(1) Při výkonu státního dozoru nad technickým stavem letadel Úřad

provádí na odbavovací ploše letiště kontrolu letadel přistávajících na

území České republiky a evidovaných v leteckém rejstříku státu, jenž

není členským státem Evropské unie, zejména pokud



a) zjistí, že je nedostatečně prováděna údržba letadla nebo že letadlo

je poškozené nebo má technické nebo provozní závady (dále jen

"technické závady"),



b) po vstupu letadla do vzdušného prostoru České republiky došlo k

porušení pravidel létání způsobem, který vyvolává obavu z ohrožení

bezpečnosti létání,



c) má podezření, že dříve zjištěné technické závady nebyly odstraněny,



d) zjistí, že příslušné orgány státu, v jehož leteckém rejstříku je

letadlo evidováno, nevykonávají náležitý dozor nad technickým stavem

letadel,



e) z údajů podle § 12a odst. 1 usoudí, že provozovatel letadla ohrožuje

bezpečnost létání,



f) předchozí kontrola na odbavovací ploše letiště odhalila technické

závady u letadla stejného provozovatele.



(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na státní letadla podle

mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu^1j), a na letadla,

která neslouží obchodní letecké dopravě a jejichž maximální vzletová

hmotnost je nižší než 5 700 kg.



(3) O výsledku kontroly podle odstavce 1 zpracuje kontrolující

protokol, který předá veliteli letadla neprodleně po skončení kontroly.



(4) Na základě výsledků kontroly podle odstavce 1 zpracuje Úřad zprávu,

kterou předá Evropské komisi do 15 pracovních dnů ode dne provedení

kontroly. Na žádost předá Úřad zprávu příslušným orgánům členských

států Evropské unie a Agentuře. Jestliže kontrola prokáže, že letadlo

nesplňuje podmínky stanovené leteckými předpisy podle § 102 odst. 2

písm. a) a může ohrozit bezpečnost létání, předá Úřad zprávu neprodleně

provozovateli letadla, příslušným orgánům členských států Evropské

unie, Evropské komisi a příslušným orgánům státu, v jehož rejstříku je

letadlo evidováno. Úřad pravidelně informuje Agenturu o přijetí a

plnění opatření k nápravě nedostatků zjištěných při kontrole podle

odstavce 1.



(5) V protokolu podle odstavce 3 a ve zprávě podle odstavce 4 se

neuvádí označení osob, které poskytly údaje o technickém stavu letadla

bez vyžádání.



(6) Rozhodnutí, kterým se při výkonu kontroly letadel na odbavovací

ploše letiště ukládá způsob odstranění nedostatků ohrožujících

bezpečnost létání a jejich příčin, má do doby odstranění těchto

nedostatků účinek zákazu letu. Součástí rozhodnutí je výrok označující

odstraňované nedostatky za nedostatky ohrožující bezpečnost létání.



(7) Na žádost kontrolované osoby může Úřad po dohodě s orgánem státu, v

jehož leteckém rejstříku je letadlo evidováno, nebo státu

vykonávajícího dozor nad technickým stavem letadla, rozhodnutím

vyloučit účinek zákazu letu podle odstavce 6; součástí rozhodnutí jsou

podmínky letu na letiště, na kterém mohou být odstraněny nedostatky

ohrožující bezpečnost létání. Spočívají-li nedostatky ohrožující

bezpečnost létání v nesplnění podmínek letové způsobilosti, může Úřad

vyloučit účinek zákazu letu pouze, obdrží-li povolení orgánů státu,

jehož vzdušného prostoru má být využito k letu na letiště, na kterém

mohou být nedostatky odstraněny.



(8) Zaměstnanci Úřadu jsou povinni zachovávat mlčenlivost o výsledcích

kontrol technického stavu letadel prováděných na odbavovací ploše

letiště, které jim byly poskytnuty příslušnými orgány členských států

Evropské unie. Povinnost zachovávat mlčenlivost se nevztahuje na

vzájemné poskytování informací mezi správními orgány při zajišťování

bezpečnosti létání.



(9) Úřad předá na žádost příslušnému orgánu členského státu Evropské

unie seznam mezinárodních letišť spolu s počtem vzletů a přistání

letadel uvedených v odstavci 1 a s počtem provedených kontrol podle

odstavce 1 na každém z těchto letišť za kalendářní rok.



(10) Na žádost kontrolované osoby se při výkonu kontroly letadel na

odbavovací ploše letiště jedná v anglickém jazyce; to neplatí,

nesouhlasí-li s tím jiná kontrolovaná osoba, u které je kontrola

prováděna, nebo byl-li by tím ohrožen účel kontroly anebo byl-li by

takový postup pro Úřad spojen s nepřiměřenými náklady. O způsobu

vyřízení žádosti podle věty první se pořizuje protokol; jedná-li se při

výkonu kontroly v anglickém jazyce, pořizuje se protokol v jazyce

českém a anglickém. Jedná-li se při výkonu kontroly v anglickém jazyce,

vyhotovuje se rozhodnutí vydané v řízení na místě, které navazuje na

provedenou kontrolu, v českém a anglickém jazyce. V případě rozporu

mezi českým a anglickým zněním protokolu nebo rozhodnutí je rozhodující

české znění.



(11) Vzor protokolu podle odstavce 3 a vzor zprávy podle odstavce 4

stanoví prováděcí právní předpis.



§ 91b



(1) Úřad při výkonu státního dozoru nad poskytováním letových

navigačních služeb podle přímo použitelného předpisu Evropské unie

upravujícího vytvoření jednotného evropského nebe a jeho fungování^17)

nebo mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu, spolupracuje

s příslušnými orgány ostatních členských států Evropské unie nebo

jiného státu, který je smluvní stranou takové mezinárodní smlouvy (dále

jen „jiný členský nebo třetí stát“). Za tím účelem může Úřad uzavřít s

příslušným orgánem jiného členského nebo třetího státu písemnou smlouvu

o spolupráci, která musí obsahovat



a) označení smluvních stran,



b) vymezení předmětu smlouvy,



c) práva a povinnosti smluvních stran a



d) způsob a podmínky odstoupení od smlouvy.



(2) Stanoví-li tak mezinárodní smlouva, která je součástí právního

řádu, Úřad rovněž vykonává státní dozor nad plněním povinností při

poskytování letových navigačních služeb na území jiného členského nebo

třetího státu. V takovém případě kontroluje, zda poskytovatel letových

navigačních služeb, kterému vydal osvědčení nebo kterého určil podle

přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího poskytování

letových navigačních služeb v jednotném evropském nebi^18) a který

poskytuje letové navigační služby na území jiného členského nebo

třetího státu, plní povinnosti vyplývající pro něj z právních předpisů

a rozhodnutí příslušného orgánu jiného členského nebo třetího státu.



(3) Při výkonu státního dozoru nad plněním povinností při poskytování

letových navigačních služeb na území jiného členského nebo třetího

státu Úřad přihlíží jen k těm právním předpisům a rozhodnutím

příslušného orgánu jiného členského nebo třetího státu, které mu tento

orgán oznámil.



(4) Veškeré výsledky výkonu státního dozoru nad plněním povinností při

poskytování letových navigačních služeb na území jiného členského nebo

třetího státu Úřad bez zbytečného odkladu oznámí příslušnému orgánu

jiného členského nebo třetího státu.



(5) Dožádá-li v souvislosti s výkonem státního dozoru nad plněním

povinností při poskytování letových navigačních služeb na území jiného

členského nebo třetího státu příslušný orgán jiného členského nebo

třetího státu Úřad o provedení úkonů, které by sám mohl provést jen s

obtížemi nebo s vynaložením neúčelných nákladů, anebo které by nemohl

provést vůbec, Úřad bezodkladně dožádané úkony provede, nebo

příslušnému orgánu jiného členského nebo třetího státu sdělí důvody,

pro které dožádání vyhovět nemůže. Lze-li účelu dožádání dosáhnout

provedením jiných než dožádaných úkonů, Úřad takové úkony bezodkladně

provede a jejich výsledky sdělí příslušnému orgánu jiného členského

nebo třetího státu.



§ 91c



(1) Při provádění inspekce Evropskou komisí v oblasti ochrany civilního

letectví před protiprávními činy Úřad spolupracuje s Evropskou komisí v

rozsahu stanoveném přímo použitelným předpisem Evropské unie

upravujícím postupy pro provádění takovéto inspekce^24) a za tím účelem

jí poskytuje veškerou potřebnou součinnost. Úřad rovněž pověří alespoň

jednoho svého zaměstnance účastí na inspekcích prováděných Evropskou

komisí a sdělí jí jeho jméno, příjmení a kontaktní údaje.



(2) V průběhu inspekce jsou inspektoři Evropské komise oprávněni mít u

sebe předměty nezbytné k řádnému provedení inspekce, a to včetně věcí,

jejichž vnášení do prostoru letiště a na palubu letadla je zakázáno.



HLAVA III



SPRÁVNÍ DELIKTY



Díl 1



Přestupky



nadpis vypuštěn



§ 92



nadpis vypuštěn



(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že



a) v rozporu s § 12a odst. 4 nepředá na žádost Úřadu požadované údaje,



b) v rozporu s § 16 odst. 1 používá v civilním letectví výrobky,

letadlové části nebo zařízení nebo letecká pozemní zařízení bez

platného osvědčení,



c) v rozporu s § 18 odst. 3 vykonává činnost leteckého personálu bez

platného průkazu způsobilosti,



d) v rozporu s § 19 odst. 4 vykonává činnost leteckého personálu

přesto, že ví o nemoci nebo o takových změnách zdravotního stavu, které

omezují nebo vylučují výkon této činnosti,



e) v rozporu s § 40 zřídí zařízení nebo provádí činnost v ochranném

pásmu letecké stavby bez souhlasu Úřadu,



f) umístí stavbu nebo zařízení mimo ochranná pásma v rozporu s § 41

odst. 1,



g) v rozporu s § 54 nesplní příkaz velitele letadla,



h) v rozporu s § 78 provozuje letecké veřejné vystoupení bez souhlasu,



i) v rozporu s § 81 odst. 1 užije sportovní létající zařízení za účelem

dosažení zisku,



j) v rozporu s § 84c odst. 1 řídí sportovní létající zařízení bez

platného pilotního průkazu,



k) nesplní příkaz vydaný Ministerstvem dopravy podle § 88 odst. 5 nebo

neuposlechne zákaz vydaný Úřadem podle § 89 odst. 2 písm. o) bodu 7 k

zachování bezpečnosti civilního letectví,



l) nesplní příkaz provozovatele letiště, osoby poskytující letecké

služby, poskytovatele letových navigačních služeb, leteckého dopravce

nebo provozovatele leteckých prací nebo leteckých činností pro vlastní

potřebu vydaný ke splnění jejich úkolů,



m) provozuje obchodní leteckou dopravu bez licence nebo povolení,

provozuje letecké práce nebo letecké činnosti pro vlastní potřebu bez

povolení, nebo provozuje letiště bez povolení, nebo



n) ohrozí bezpečnost letového provozu tím, že poškodí leteckou stavbu

nebo jiné zařízení, které je součástí této stavby, nebo naruší činnost

leteckého pozemního zařízení.



(2) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že



a) jako provozovatel letadla zapsaného v leteckém rejstříku, vlastník

letadla, zástavní věřitel nebo osoba, jíž se zápis v leteckém rejstříku

týká, v rozporu s § 6 neprodleně neohlásí nebo nedoloží Úřadu veškeré

změny údajů zapisovaných do leteckého rejstříku,



b) jako provozovatel letadla, provozovatel sportovního létajícího

zařízení nebo provozovatel kódovaného zařízení užije letadlovou adresu

v rozporu s § 17c odst. 1,



c) jako konzultant v rozporu s § 55a odst. 3 nezachová mlčenlivost,



d) jako provozovatel letadla nebo sportovního létajícího zařízení

neudržuje letovou způsobilost nebo nepodrobuje letadlo nebo sportovní

létající zařízení pravidelným kontrolám letové způsobilosti,



e) jako provozovatel letadla provozuje letadlo bez pojištění

odpovědnosti za škody způsobené jeho provozem,



f) jako provozovatel sportovního létajícího zařízení provozuje

sportovní létající zařízení bez pojištění odpovědnosti za škody

způsobené jeho provozem, nebo



g) jako provozovatel letadla poruší povinnost stanovenou rozhodnutím o

zavedení provozních omezení ke snížení hluku na letišti.



(3) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že



a) v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím

pravidla pro přidělování letištních časů^25) úmyslně a opakovaně

použije koordinované letiště v čase, který se podstatně liší od

koordinátorem přiděleného letištního času, nebo užije přidělený

letištní čas způsobem podstatně odlišným od způsobu stanoveného

koordinátorem, a tím naruší provoz letecké dopravy nebo letištní

provoz,



b) provádí lety ve vzdušném prostoru České republiky v rozporu s

podmínkami stanovenými v tomto zákoně nebo přímo použitelném předpise

Evropské unie upravujícím provádění letů ve vzdušném prostoru^26),



c) ohrozí bezpečnost létání porušením leteckého předpisu nebo přímo

použitelného předpisu Evropské unie upravujícího provádění letů ve

vzdušném prostoru^26),



d) při provozu letadla nebo sportovního létajícího zařízení způsobí v

leteckém provozu nehodu porušením povinnosti stanovené tímto zákonem

nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím provádění

letů ve vzdušném prostoru^26), nebo



e) v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím

šetření nehod a incidentů v civilním letectví^19)



1. zpřístupní nebo použije záznamy získané v rámci šetření letecké

nehody nebo vážného incidentu k jiným účelům než k jejich šetření nebo

ke zlepšení letecké provozní bezpečnosti letectví,



2. jako osoba zúčastněná na nehodě nebo vážném incidentu neoznámí

neprodleně Ústavu, že došlo k nehodě nebo vážnému incidentu,



3. neuvědomí ve stanovené lhůtě Ústav o opatřeních, jež přijala na

základě jeho bezpečnostního doporučení, nebo



4. nezavede příslušné postupy při provádění opatření přijatých v

návaznosti na Ústavem vydané bezpečnostní doporučení.



(4) Za přestupek lze uložit pokutu



a) do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a),

odstavce 2 písm. a),



b) do 300 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. g), j) nebo

l), odstavce 2 písm. c), nebo odstavce 3 písm. e) bodu 1, 2 nebo 3,



c) do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c) až e),

i) nebo n), odstavce 2 písm. b), f) nebo g), nebo odstavce 3 písm. a),



d) od 50 000 Kč do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1

písm. b), f) nebo h), odstavce 2 písm. d) nebo e), nebo odstavce 3

písm. b), c) nebo e) bodu 4, nebo



e) od 100 000 Kč do 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1

písm. k) nebo m), nebo odstavce 3 písm. d).



(5) Za přestupek lze uložit zákaz činnosti



a) do 6 měsíců, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d), odstavce

2 písm. e) nebo f),



b) do 1 roku, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), c), i) nebo

j), nebo odstavce 3 písm. c), nebo



c) do 2 let, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. k), nebo

odstavce 3 písm. d).



§ 92a



Přestupky na úseku zajištění ochrany civilního letectví před

protiprávními činy



(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že



a) v rozporu s § 85b si nepočíná při vstupu do míst sloužících k

zajištění ochrany civilního letectví před protiprávními činy, jakož i

během pobytu v nich, s náležitou obezřetností,



b) se v rozporu s § 85c odst. 2 neřídí příkazem fyzické nebo právnické

osoby zajišťující ochranu civilního letectví před protiprávními činy,



c) v rozporu s § 85j odst. 4 neodevzdá nalezený doklad o spolehlivosti

nebo neodevzdá doklad o spolehlivosti, jehož platnost zanikla,



d) poruší podmínku pro bezpečné nakládání s věcí po jejím vnesení do

vyhrazeného bezpečnostního prostoru letiště nebo na palubu letadla

stanovenou v souhlasu s vnesením věci vydaném podle § 85p odst. 3,



e) v rozporu s § 85y odst. 1 vykonává činnosti v rámci ochrany

civilního letectví před protiprávními činy bez platného dokladu o

absolvování odborné přípravy,



f) v rozporu s § 86d odst. 4 nezachová mlčenlivost o skutečnosti

obsažené v rozhodnutí, kterým byla stanovena základní opatření, nebo



g) v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím

provádění detekční a bezpečnostní kontroly^27)



1. vstoupí bez doprovodu do neveřejného prostoru nebo do vyhrazeného

bezpečnostního prostoru letiště bez platného oprávnění ke vstupu nebo

povolení k vjezdu,



2. bezodkladně neoznámí provozovateli letiště ztrátu nebo odcizení

letištního identifikačního průkazu nebo povolení k vjezdu,



3. bezodkladně nevrátí provozovateli letiště letištní identifikační

průkaz nebo povolení k vjezdu, nebo



4. neoprávněně použije letištní identifikační průkaz nebo povolení k

vjezdu.



(2) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že jako



a) osoba provádějící detekční nebo bezpečnostní kontrolu provede tuto

kontrolu v rozporu s § 85d nebo v rozporu s přímo použitelným předpisem

Evropské unie upravujícím provádění detekční a bezpečnostní

kontroly^27),



b) cestující v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie

upravujícím provádění detekční a bezpečnostní kontroly^27)



1. vnese na palubu letadla věc, jejíž vnesení na palubu letadla je

zakázáno,



2. vnese do vyhrazeného bezpečnostního prostoru letiště věc, jejíž

vnesení je do tohoto prostoru zakázáno, nebo



3. předá k přepravě zapsané zavazadlo obsahující věc, jejíž vnesení v

zapsaném zavazadle do vyhrazeného bezpečnostního prostoru letiště je

zakázáno,



c) osoba, která nakládá s věcí, k jejímuž vnesení na palubu letadla

Úřad udělil souhlas, nezajistí, aby věc byla umístěna v obalu opatřeném

zajišťovacím prostředkem podle § 85p odst. 5,



d) osoba zajišťující provádění detekční kontroly v rozporu s § 86a

odst. 1 umožní užití psa určeného k odhalování výbušnin, aniž bylo

osobě plnící úkoly psovoda vydáno povolení k výkonu této činnosti,



e) v rozporu s § 86c odst. 2 neoznámí, že hodlá vykonávat činnost

stálého odesílatele, známého dodavatele palubních zásob nebo známého

dodavatele letištních zásob nebo v rozporu s § 86c odst. 3 neinformuje

Úřad o změně skutečností uvedených v oznámení, nebo



f) psovod psa určeného k odhalování výbušnin vykonává tuto činnost bez

povolení, nebo ji vykonává v rozporu s přímo použitelným předpisem

Evropské unie upravujícím provádění detekční a bezpečnostní

kontroly^27).



(3) Za přestupek lze uložit pokutu



a) do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c) nebo g)

bodu 2 nebo 3,



b) do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b), d),

e) nebo g) bodu 1, nebo podle odstavce 2, nebo



c) od 50 000 Kč do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1

písm. f) nebo g) bodu 4.



(4) Za přestupek lze uložit zákaz činnosti do 1 roku, jde-li o

přestupek podle odstavce 2 písm. f).



§ 92b



Přestupky na úseku užívání vzdušného prostoru



(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že



a) v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím

udělování průkazu způsobilosti a podmínky výkonu činnosti řídícího

letového provozu^28) vykonává činnost



1. řídícího letového provozu, řídícího letového provozu žáka nebo

instruktora přesto, že ví o nemoci nebo o takových změnách zdravotního

stavu, které omezují nebo vylučují výkon této činnosti, nebo neoznámí

poskytovateli letových navigačních služeb svoji zdravotní indispozici,



2. řídícího letového provozu, řídícího letového provozu žáka nebo

instruktora bez platného průkazu způsobilosti, nebo



3. zkoušejícího odborné způsobilosti nebo hodnotitele odborné

způsobilosti pro místní a průběžný výcvik bez schválení Úřadem nebo bez

platného průkazu způsobilosti,



b) v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím

uspořádání toku letového provozu^29) nezajistí v případě pozastavení

platnosti letového plánu jeho aktualizaci nebo zrušení, nebo



c) poskytuje letecké služby bez pověření nebo souhlasu.



(2) Za přestupek lze uložit pokutu



a) do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b),



b) do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) bodu 1

nebo 2,



c) od 50 000 Kč do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1

písm. a) bodu 3, nebo



d) od 100 000 Kč do 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1

písm. c).



(3) Za přestupek lze uložit zákaz činnosti



a) do 6 měsíců, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) bodu 1,



b) do 1 roku, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) bodu 2, nebo



c) do 2 let, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) bodu 3.



Díl 2



Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob



§ 93



nadpis vypuštěn



(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního

deliktu tím, že



a) v rozporu s § 12a odst. 4 nepředá na žádost Úřadu požadované údaje,



b) v rozporu s § 16 odst. 1 používá v civilním letectví výrobky,

letadlové části nebo zařízení nebo letecká pozemní zařízení bez

platného osvědčení,



c) v rozporu s § 40 zřídí zařízení nebo provádí činnost v ochranném

pásmu letecké stavby bez souhlasu Úřadu,



d) umístí stavbu nebo zařízení mimo ochranná pásma v rozporu s § 41

odst. 1,



e) v rozporu s § 78 provozuje letecké veřejné vystoupení bez souhlasu,



f) nesplní příkaz vydaný Ministerstvem dopravy podle § 88 odst. 5 nebo

neuposlechne zákaz vydaný Úřadem podle § 89 odst. 2 písm. o) bodu 7 k

zachování bezpečnosti civilního letectví,



g) nesplní příkaz provozovatele letiště, osoby poskytující letecké

služby, leteckého dopravce, poskytovatele letových navigačních služeb

nebo provozovatele leteckých prací nebo leteckých činností pro vlastní

potřebu vydaný ke splnění jejich úkolů,



h) využívá ke své letecké činnosti letecký personál bez platného

průkazu způsobilosti,



i) provádí vývoj, projektování, výrobu, zkoušky, instalaci, údržbu,

opravy, modifikace nebo konstrukční změny výrobků, letadlových částí

nebo zařízení nebo leteckých pozemních zařízení podle přímo

použitelného předpisu Evropské unie o společných pravidlech v oblasti

civilního letectví^30) bez oprávnění,



j) uvádí na trh výrobky bez platného osvědčení, nebo



k) provozuje letiště bez platného povolení, provozuje obchodní leteckou

dopravu bez licence nebo bez povolení nebo provozuje letecké práce nebo

letecké činnosti pro vlastní potřebu bez povolení.



(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního

deliktu tím, že jako



a) provozovatel letadla zapsaného v leteckém rejstříku, vlastník

letadla, zástavní věřitel nebo osoba, jíž se zápis v leteckém rejstříku

týká, v rozporu s § 6 neohlásí nebo nedoloží Úřadu veškeré změny údajů

zapisovaných do leteckého rejstříku,



b) provozovatel letadla, provozovatel sportovního létajícího zařízení

nebo provozovatel kódovaného zařízení užije letadlovou adresu v rozporu

s § 17c odst. 1,



c) koordinátor koordinovaného letiště vykonává v rozporu s § 32 odst. 4

svoji činnost bez pojištění pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou

jejím výkonem,



d) provozovatel letiště



1. uvedeného v § 42d odst. 1 neprojedná s leteckými dopravci letištní

ceník podle § 42g, nebo



2. způsobilého k přijetí letu podle přístrojů v rozporu s § 51a odst. 7

nepředá údaje o terénu a překážkách nebo tyto údaje předá v rozporu s

přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím vlastnosti

leteckých dat a leteckých informací^31),



e) provozovatel letiště, tuzemský letecký dopravce nebo poskytovatel

letových provozních služeb v rozporu s § 98a odst. 1 nepředá stanovené

údaje,



f) poskytovatel odbavovacích služeb nepředá v rozporu s § 98a odst. 2

provozovateli letiště údaje o počtu jím odbavených cestujících,



g) provozovatel letadla nebo sportovního létajícího zařízení neudržuje

letovou způsobilost nebo nepodrobuje letadlo nebo sportovní létající

zařízení pravidelným kontrolám letové způsobilosti,



h) provozovatel letadla nebo letecký dopravce provozuje letadlo bez

pojištění odpovědnosti za škody způsobené jeho provozem,



i) provozovatel sportovního létajícího zařízení provozuje sportovní

létající zařízení bez pojištění odpovědnosti za škody způsobené jeho

provozem,



j) provozovatel letadla poruší povinnost stanovenou rozhodnutím o

zavedení provozních omezení ke snížení hluku na letišti, nebo



k) letecký dopravce nebo provozovatel leteckých prací poruší schválenou

bezpečnostní letovou normu provozovatele.



(3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního

deliktu tím, že



a) v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím

pravidla pro přidělování letištních časů^25) úmyslně a opakovaně

použije koordinované letiště v čase, který se podstatně liší od

koordinátorem přiděleného letištního času, nebo užije přidělený

letištní čas způsobem podstatně odlišným od způsobu stanoveného

koordinátorem, a tím naruší provoz letecké dopravy nebo letištní

provoz,



b) v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím

zachování letové způsobilosti letadel a leteckých výrobků, letadlových

částí a zařízení^32)



1. provádí činnosti související s řízením zachování letové způsobilosti

bez oprávnění,



2. vystaví nebo prodlouží osvědčení kontroly letové způsobilosti

letadla, nebo



3. osvědčí uvolnění letadla nebo letadlového celku do provozu,



c) provádí lety ve vzdušném prostoru České republiky v rozporu s

podmínkami stanovenými v tomto zákoně nebo přímo použitelném předpise

Evropské unie upravujícím provádění letů ve vzdušném prostoru^26),



d) ohrozí bezpečnost létání porušením leteckého předpisu nebo přímo

použitelného předpisu Evropské unie upravujícího provádění letů ve

vzdušném prostoru^26),



e) při provozu letadla nebo sportovního létajícího zařízení způsobí v

leteckém provozu nehodu porušením povinnosti stanovené tímto zákonem

nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím provádění

letů ve vzdušném prostoru^26), nebo



f) v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím

šetření nehod a incidentů v civilním letectví^19)



1. zpřístupní nebo použije záznamy získané v rámci šetření letecké

nehody nebo vážného incidentu k jiným účelům než k jejich šetření nebo

ke zlepšení letecké provozní bezpečnosti letectví,



2. jako zúčastněná osoba neoznámí neprodleně Ústavu, že došlo k nehodě

nebo vážnému incidentu,



3. neuvědomí ve stanovené lhůtě Ústav o opatřeních, jež přijal na

základě jeho bezpečnostního doporučení,



4. nezavede příslušné postupy při provádění opatření přijatých v

návaznosti na Ústavem vydané bezpečnostní doporučení, 5. jako tuzemský

letecký dopravce nezavede postupy umožňující ve stanovené lhůtě od

oznámení letecké nehody vypracovat seznam osob a seznam nebezpečného

zboží na palubě letadla nebo tyto seznamy nezpřístupní oprávněným

subjektům, nebo



6. jako tuzemský letecký dopravce sdělí třetí osobě nebo neoprávněně

použije kontaktní údaje určené pro případ nehody nebo neoprávněně

zveřejní v souvislosti s leteckou nehodou jména cestujících.



(4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dále dopustí správního

deliktu tím, že



a) jako letecký dopravce v rozporu s § 69 odst. 1 nepředá stanovené

údaje,



b) jako tuzemský letecký dopravce v rozporu s § 68 odst. 2 nevypracuje

plán pomoci obětem letecké nehody a jejich příbuzným nebo v souladu s

ním nepostupuje,



c) jako letecký dopravce Evropské unie^20) provozuje obchodní leteckou

dopravu bez uděleného přepravního práva,



d) jako letecký dopravce Evropské unie^20), kterému bylo uděleno

přepravní právo, neoznámí Ministerstvu dopravy skutečnosti stanovené v

§ 70c odst. 6 nebo nesplní podmínku stanovenou pro výkon přepravního

práva v rozhodnutí podle § 70c odst. 4,



e) jako letecký dopravce jiného členského státu



1. v rozporu s § 70f odst. 1 neoznámí zahájení pravidelné obchodní

letecké dopravy nebo nesplní podmínky stanovené pro toto oznámení, nebo



2. v rozporu s § 70f odst. 5 neoznámí zahájení nepravidelné obchodní

letecké dopravy nebo nesplní podmínky stanovené pro toto oznámení, nebo



f) jako letecký dopravce ze třetí země



1. provozuje pravidelnou obchodní leteckou dopravu bez povolení nebo

nesplní povinnost stanovenou v § 71 odst. 6,



2. neoznámí zahájení přímého nebo zprostředkovaného prodeje služeb

pravidelné obchodní letecké dopravy nebo nesplní povinnost stanovenou v

§ 71b odst. 3, nebo



3. provozuje nepravidelnou obchodní leteckou dopravu bez povolení nebo

nesplní povinnost stanovenou v § 71c odst. 7.



(5) Za správní delikt se uloží pokuta



a) do 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a),

odstavce 2 písm. a) nebo f) nebo odstavce 4 písm. e) bodu 1 nebo 2 nebo

písm. f) bodu 2,



b) do 300 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. g),

odstavce 2 písm. e), odstavce 3 písm. f) bodu 2 nebo 3, nebo odstavce 4

písm. d),



c) do 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. c),

odstavce 2 písm. b), d) bodu 2 nebo písm. j), odstavce 3 písm. a), b)

bodu 2, f) bodu 1, 5 nebo 6, nebo odstavce 4 písm. a), b) nebo c),



d) od 50 000 Kč do 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce

1 písm. b), d), e) nebo h), odstavce 2 písm. c), d) bodu 1, g) nebo i),

odstavce 3 písm. b) bodu 3, c), d) nebo f) bodu 4, nebo odstavce 4

písm. f) bodu 1 nebo 3,



e) od 75 000 Kč do 3 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce

2 písm. k), nebo



f) od 100 000 Kč do 5 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle

odstavce 1 písm. f), i), j) nebo k), odstavce 2 písm. h), nebo odstavce

3 písm. b) bodu 1 nebo písm. e).



(6) Za správní delikt se uloží zákaz činnosti



a) do 6 měsíců, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. i),



b) do 1 roku, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b),

odstavce 2 písm. h), nebo odstavce 3 písm. d), nebo



c) do 2 let, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. f), j) nebo

k), nebo odstavce 3 písm. e).



§ 93a



Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob na úseku

zajištění ochrany civilního letectví před protiprávními činy



(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního

deliktu tím, že



a) v rozporu s § 85x odst. 1 uskutečňuje odbornou přípravu podle přímo

použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu civilního

letectví před protiprávními činy^23) bez povolení,



b) v rozporu s § 85z odst. 1 provádí odborný výcvik psovodů a psů

určených k odhalování výbušnin bez povolení nebo jej provádí v rozporu

s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím provádění

detekční a bezpečnostní kontroly^27),



c) v rozporu s § 86c odst. 2 neoznámí, že hodlá vykonávat činnost

stálého odesílatele, známého dodavatele palubních zásob nebo známého

dodavatele letištních zásob ve stanovené lhůtě nebo v rozporu s § 86c

odst. 3 neinformuje Úřad o změně skutečností uvedených v oznámení, nebo



d) v rozporu s § 86d odst. 4 zpřístupní skutečnost obsaženou v

rozhodnutí, kterým byla stanovena základní opatření.



(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního

deliktu tím, že jako



a) provozovatel letiště



1. v rozporu s § 85m odst. 1 provozuje letiště bez schváleného

bezpečnostního programu letiště,



2. v rozporu s § 85m odst. 3 neoznámí Úřadu jiné změny bezpečnostního

programu,



3. v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím

ochranu civilního letectví před protiprávními činy^23) nezajistí plnění

opatření a postupů uvedených v bezpečnostním programu letiště, nebo



4. nesplní některou z povinností podle § 85n odst. 1 nebo 2, nebo

takovou povinnost plní v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské

unie upravujícím provádění detekční a bezpečnostní kontroly^27),



b) provozovatel letiště nebo jako letecký dopravce



1. v rozporu s § 85p odst. 1 nezajistí provádění detekční kontroly

cestujících, kabinových a zapsaných zavazadel,



2. v rozporu s § 85q nezajistí následnou ochranu cestujících,

kabinových zavazadel a zapsaných zavazadel,



3. v rozporu s § 86f nepřijme mimořádná opatření, změnu mimořádných

opatření, neoznámí přijetí, změnu nebo zrušení mimořádných opatření,

nebo nesplní povinnost vyplývající z mimořádného opatření nařízeného

Úřadem, nebo



4. v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím

provádění detekční a bezpečnostní kontroly^27) vydá letištní

identifikační průkaz nebo povolení vjezdu, nebo letištní identifikační

průkaz nebo povolení vjezdu neodejme,



c) osoba provádějící detekční nebo bezpečnostní kontrolu provede tuto

kontrolu v rozporu s § 85d, nebo ji provede v rozporu s přímo

použitelným předpisem Evropské unie upravujícím provádění detekční a

bezpečnostní kontroly^27),



d) letecký dopravce



1. v rozporu s § 85o nezajistí, aby informace o bezpečnostní prohlídce

letadla byla uchovávána na palubě letadla, nebo



2. v rozporu s § 85p odst. 5 nezajistí bezpečné doprovázení a uložení

věci, k jejímuž vnesení byl udělen souhlas, v prostoru letiště nebo na

palubě letadla,



e) poskytovatel letových provozních služeb v rozporu s § 85r

nevypracuje nebo nedodržuje bezpečnostní program nebo jej na žádost

Úřadu nezpřístupní,



f) schválený agent pověří fyzickou nebo právnickou osobu prováděním

bezpečnostní kontroly v souvislosti s nákladem a poštovními zásilkami

mimo svou provozovnu v rozporu s § 85s odst. 1,



g) osoba pověřená schváleným agentem prováděním bezpečnostní kontroly v

souvislosti s nákladem a poštovními zásilkami



1. provádí tuto bezpečnostní kontrolu v rozporu s § 85s odst. 2 bez

souhlasu Úřadu nebo ji provádí v rozporu s přímo použitelným předpisem

Evropské unie upravujícím provádění detekční a bezpečnostní

kontroly^27), nebo



2. v rozporu s § 85s odst. 4 bezodkladně neoznámí změnu skutečností

majících vliv na udělení souhlasu,



h) zaměstnavatel fyzické osoby, která má vykonávat pracovní činnosti

stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ochranu

civilního letectví před protiprávními činy^23),



1. v rozporu s § 85v nepodrobí uchazeče o zaměstnání přijímacímu řízení

nebo toto přijímací řízení provede v rozporu s přímo použitelným

předpisem Evropské unie upravujícím provádění detekční a bezpečnostní

kontroly^27), nebo



2. v rozporu s § 85w nezajistí, aby tyto pracovní činnosti plnily

fyzické osoby, které úspěšně absolvovaly odbornou přípravu,



i) osoba zajišťující provádění detekční kontroly,



1. v rozporu s § 86a umožní užití psa určeného k odhalování výbušnin,

aniž bylo osobě plnící úkoly psovoda vydáno povolení k výkonu této

činnosti, nebo



2. v rozporu s § 86b odst. 1 zajistí provádění detekční kontroly

odlišným způsobem, než jaký stanoví přímo použitelný předpis Evropské

unie upravující ochranu civilního letectví před protiprávními činy^23),

bez povolení nebo v rozporu s podmínkami v něm stanovenými,



j) příjemce základních opatření



1. nedodržuje základní opatření stanovená podle § 86d odst. 1,



2. v rozporu s § 86d odst. 3 neinformuje o skutečnostech významných pro

posouzení obsahu a rozsahu výkonu jeho činnosti, nebo



3. v rozporu s § 86d odst. 5 vykonává činnost, s níž přímo souvisí

stanovená základní opatření, přede dnem vykonatelnosti rozhodnutí o

jejich stanovení,



k) osoba, která je povinna používat normy ochrany letectví před

protiprávními činy podle přímo použitelného předpisu Evropské unie

upravujícího ochranu civilního letectví před protiprávními činy^23),

nevypracuje nebo neaktualizuje bezpečnostní program, nezajistí plnění

opatření a postupů v něm stanovených, nebo bezpečnostní program

nepředloží na výzvu Úřadu,



l) schválený agent, známý odesílatel, schválený dodavatel palubních

zásob, školitel nebo přepravce nákladu či poštovních zásilek

podrobených bezpečnostní kontrole vykonává tuto činnost v rozporu s

přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím provádění

detekční a bezpečnostní kontroly^27) bez schválení Úřadu,



m) stálý odesílatel, známý dodavatel palubních zásob, známý dodavatel

letištních zásob v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie

upravujícím provádění detekční a bezpečnostní kontroly^27)



1. vykonává tyto činnosti, ačkoliv nebyl k provádění této činnosti

jmenován, nebo



2. provádí dodávky palubních a letištních zásob nebo manipuluje se

zásilkami, nebo



n) schválený agent, letecký dopravce nebo provozovatel letiště v

rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím

provádění detekční a bezpečnostní kontroly^27) neodejme jmenování

stálým odesílatelem, známým dodavatelem palubních zásob nebo známým

dodavatelem letištních zásob.



(3) Za správní delikt se uloží pokuta



a) do 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. c)

nebo odstavce 2 písm. c), d) bodu 1, písm. j) bodu 2 nebo písm. n),



b) od 50 000 Kč do 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce

1 písm. d) nebo odstavce 2 písm. a) bodu 2, písm. b) bodu 4, písm. d)

bodu 2, písm. g) bodu 2, písm. i), písm. j) bodu 1 nebo 3, písm. k)

nebo písm. m) bodu 2,



c) od 75 000 Kč do 3 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce

1 písm. a) nebo b) nebo odstavce 2 písm. a) bodu 3, písm. e), f), písm.

g) bodu 1, písm. h), l) nebo písm. m) bodu 1, nebo



d) od 100 000 Kč do 5 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle

odstavce 2 písm. a) bodu 1 nebo 4 nebo písm. b) bodů 1 až 3.



(4) Za správní delikt se uloží zákaz činnosti do 2 let, jde-li o

správní delikt podle odstavce 2 písm. a) bodu 4 nebo písm. b) bodu 1

nebo 2.



§ 93b



Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob na úseku

užívání vzdušného prostoru



(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního

deliktu tím, že v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie

upravujícím uspořádání toku letového provozu^29) nezajistí v případě

pozastavení platnosti letového plánu jeho aktualizaci nebo zrušení.



(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního

deliktu tím, že v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie

upravujícím udělování průkazu způsobilosti a podmínky výkonu činnosti

řídícího letového provozu^28)



a) jako poskytovatel letových navigačních služeb nezajistí, aby činnost

řídícího letového provozu, řídícího letového provozu žáka nebo

instruktora vykonávala osoba s platným průkazem způsobilosti,



b) jako organizace zajišťující výcvik řídících letového provozu,

řídících letového provozu žáků nebo výcvik instruktorů,



1. provádí výcvik řídících letového provozu, řídících letového provozu

žáků nebo výcvik instruktorů bez osvědčení nebo v rozporu s podmínkami

v něm stanovenými,



2. pověří prováděním zkoušek v rámci výcviku řídících letového provozu,

řídících letového provozu žáků a instruktorů fyzickou osobu, která

nebyla pro tuto činnost schválena Úřadem nebo která není držitelem

platného průkazu způsobilosti, nebo



3. nepředložíÚřadu ke schválení změny v osnovách výcvikových kurzů,

plánech vstupního a místního výcviku nebo místních systémech odborné

způsobilosti.



(3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního

deliktu tím, že



a) v rozporu s § 46 odst. 1 nebo § 49 odst. 1 poskytuje letecké služby

bez pověření nebo souhlasu, nebo



b) v rozporu s § 49a odst. 1 poskytuje



1. letové navigační služby bez osvědčení vydaného podle přímo

použitelného předpisu Evropské unie upravujícího poskytování letových

navigačních služeb v jednotném evropském nebi^18), nebo



2. letové provozní služby a meteorologické služby bez určení Úřadem

nebo v rozporu s § 49 odst. 4.



(4) Za správní delikt se uloží pokuta



a) do 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1,



b) do 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. b)

bodu 3,



c) od 50 000 Kč do 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce

2 písm. a) nebo písm. b) bodu 2, nebo



d) od 100 000 Kč do 5 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle

odstavce 2 písm. b) bodu 1 nebo podle odstavce 3 písm. a) nebo písm. b)

bodu 1 nebo 2.



(5) Za správní delikt se uloží zákaz činnosti do 2 let, jde-li o

správní delikt podle odstavce 2 písm. b) bodu 1 nebo podle odstavce 3

písm. a) nebo písm. b) bodu 1 nebo 2.



§ 93c



Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob na úseku

ochrany práv cestujících v rámci provozování obchodní letecké dopravy



(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního

deliktu tím, že v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie

upravujícím práva osob se zdravotním postižením a osob s omezenou

schopností pohybu a orientace v letecké dopravě^33)



a) jako letecký dopravce, provozovatel cestovní kanceláře nebo cestovní

agentury



1. nezpřístupní veřejnosti ve formě a jazycích dostupných cestujícím

bezpečnostní pravidla vztahující se na přepravu osob se zdravotním

postižením a osob s omezenou schopností pohybu a orientace, včetně

pravidel pro omezení přepravy těchto osob nebo přepravy jejich vybavení

pro mobilitu z důvodu velikosti letadla,



2. nevynaloží přiměřené úsilí, aby osobě se zdravotním postižením nebo

osobě s omezenou schopností pohybu a orientace, které oprávněně odmítne

rezervaci, navrhl přijatelnou alternativu přepravy,



3. nepřijme na všech svých prodejních místech, včetně prodeje s

využitím prostředků komunikace na dálku, veškerá nezbytná opatření k

přijetí oznámení o potřebě pomoci od osob se zdravotním postižením a

osob s omezenou schopností pohybu a orientace, nebo nezajistí, aby

přijaté oznámení bylo předáno řádně a včas,



4. neinformuje ve stanovené lhůtě nebo stanoveným způsobem osobu se

zdravotním postižením nebo osobu s omezenou schopností pohybu a

orientace, které oprávněně odmítl rezervaci nebo kterou odmítl přijmout

na palubu, o důvodech, které ho k tomu vedly,



5. bezdůvodně odmítne osobě se zdravotním postižením nebo osobě s

omezenou schopností pohybu a orientace provedení rezervace pro let,

nebo odmítne přijmout tuto osobu na palubu, ačkoliv má tato osoba

platnou letenku a rezervaci, nebo



6. nenabídne osobě, které byl odepřen nástup na palubu letadla z důvodu

jejího zdravotního postižení nebo omezené schopnosti pohybu a

orientace, nebo osobě, která tuto osobu doprovází, proplacení výdajů

nebo přesměrování,



b) jako provozovatel letiště



1. nestanoví normy kvality pro pomoc osobám se zdravotním postižením a

osobám s omezenou schopností pohybu a orientace, neurčí prostředky

potřebné pro jejich splnění nebo své normy kvality nezveřejní,



2. neurčí místa příjezdu a odjezdu v areálu letiště, na kterých mohou

osoby se zdravotním postižením nebo osoby s omezenou schopností pohybu

a orientace snadno oznámit svůj příjezd, neposkytne na těchto místech

základní informace o letišti nebo tato místa jasně neoznačí, nebo



3. nezajistí, aby byla osobě se zdravotním postižením nebo osobě s

omezenou schopností pohybu a orientace poskytnuta bezúplatně pomoc tak,

aby se tato osoba byla schopna zúčastnit se letu, na který má

rezervaci,



c) jako letecký dopravce nebo provozovatel letiště



1. nezajistí, aby všechny osoby, které využívají k tomu, aby

poskytovaly přímou pomoc osobám se zdravotním postižením a osobám s

omezenou schopností pohybu a orientace, měly znalosti o tom, jak

vyhovět zvláštním potřebám těchto osob, nebo



2. nezajistí, aby všichni jeho zaměstnanci prošli školením o

problematice zdravotního postižení, nebo



3. nezajistí školení o rovnoprávnosti zdravotně postižených osob a o

problematice zdravotního postižení veškerému personálu letiště, který

přichází do přímého styku s cestující veřejností, nebo



d) jako letecký dopravce neposkytne osobě se zdravotním postižením nebo

osobě s omezenou schopností pohybu a orientace při odletu, příletu nebo

tranzitu na letišti, bezúplatně pomoc.



(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního

deliktu tím, že v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie

upravujícím informování v letecké dopravě^34) jako smluvní letecký

dopravce



a) při provádění rezervace neinformuje cestujícího o totožnosti

provozujícího leteckého dopravce nebo dopravců nebo o jejich změně po

provedení rezervace,



b) neposkytne cestujícímu, který se rozhodl neletět s leteckým

dopravcem podléhajícím zákazu provozování letecké dopravy, proplacení

výdajů nebo přesměrování, nebo



c) nevymezí povinnost informovat cestující o totožnosti provozujícího

leteckého dopravce nebo dopravců ve všeobecných prodejních podmínkách

vztahujících se ke smlouvě o přepravě.



(3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního

deliktu tím, že v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie

upravujícím náhrady a pomoc cestujícím v případě odepření nástupu na

palubu, zrušení nebo významného zpoždění letu^1g) jako letecký dopravce



a) nesplní informační povinnost, nezajistí přesměrování letu nebo

neproplatí výdaje s tím spojené, nezajistí péči nebo neuhradí škodu

vzniklou v souvislosti s odepřením nástupu na palubu letadla, zrušením

či zpožděním letu, nebo



b) jako letecký dopravce požaduje doplatit rozdíl v ceně letenky nebo

jej nevrátí, umístil-li cestujícího do vyšší nebo nižší třídy, než pro

kterou byla letenka zakoupena, v souvislosti s odepřením nástupu na

palubu letadla, zrušením nebo zpožděním letu.



(4) Za správní delikt se uloží pokuta



a) do 300 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a)

bodu 1 nebo 4 nebo písm. c) bodu 2 nebo 3, nebo podle odstavce 2 písm.

a) nebo c),



b) do 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a)

bodu 2 nebo 3, písm. b) bodu 1 nebo 2 nebo písm. c) bodu 1 nebo podle

odstavce 3 písm. b), nebo



c) od 50 000 Kč do 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce

1 písm. a) bodu 5 nebo 6, písm. b) bodu 3 nebo písm. d), odstavce 2

písm. b) nebo odstavce 3 písm. a).



Díl 3



Společná ustanovení ke správním deliktům



§ 94



(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že

vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení

právní povinnosti zabránila.



(2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti

správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání, jeho následkům a k

okolnostem, za nichž byl spáchán.



(3) Odpovědnost za správní delikt zaniká a přestupek fyzické osoby

nelze projednat, jestliže správní orgán nezahájil řízení do 2 let od

okamžiku, kdy se dozvěděl o jeho spáchání, nejpozději však do 5 let ode

dne, kdy byl spáchán.



(4) Zákaz činnosti lze právnické osobě uložit jen tehdy, byl-li správní

delikt spáchán touto činností nebo v souvislosti s ní. Do doby zákazu

činnosti se započítává doba, po kterou již právnická osoba nesměla na

základě opatření správního orgánu učiněného v souvislosti s

projednávaným správním deliktem tuto činnost vykonávat.



(5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické

osoby^8) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona

o odpovědnosti a postihu právnické osoby.



(6) Správní delikty podle tohoto zákona projednává v prvním stupni:



a) Ministerstvo dopravy nebo Úřad podle své působnosti uvedené v § 88 a

89, jde-li o



1. přestupky, s výjimkou přestupků podle § 92 odst. 2 písm. c) nebo §

92 odst. 3 písm. e), nebo



2. správní delikty, s výjimkou správních deliktů podle § 93 odst. 3

písm. f), § 93 odst. 4 písm. a) a správních deliktů podle § 93c odst. 1

písm. a) nebo § 93c odst. 2, je-li pachatelem tohoto správního deliktu

provozovatel cestovní kanceláře nebo cestovní agentury,



b) útvar Policie České republiky, který je podle zvláštního právního

předpisu^5j) příslušný k provádění hraniční kontroly, jde-li o správní

delikty podle § 93 odst. 4 písm. a),



c) obecní živnostenský úřad, jde-li o správní delikty podle § 93c odst.

1 písm. a) nebo § 93c odst. 2, je-li pachatelem tohoto správního

deliktu provozovatel cestovní kanceláře nebo cestovní agentury, nebo



d) Ústav, jde-li o přestupky podle § 92 odst. 2 písm. c) nebo § 92

odst. 3 písm. e), nebo o správní delikty podle § 93 odst. 3 písm. f).



(7) O odvolání proti rozhodnutí Policie České republiky podle odstavce

6 písm. b) rozhoduje Ministerstvo vnitra.



(8) Pokutu uloženou podle tohoto zákona vybírá orgán, který ji uložil.

Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu, s výjimkou pokut uložených

podle odstavce 6 písm. c) obecním živnostenským úřadem, které jsou

příjmem rozpočtu příslušné obce s rozšířenou působností.



§ 94a



zrušen



ČÁST DESÁTÁ



SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ



Společná ustanovení



§ 95



zrušen



§ 96



Ustanovení tohoto zákona se použijí, jen pokud mezinárodní smlouva,

která je součástí právního řádu, nestanoví jinak.



§ 97



Pro vymezení postavení odpovědného zástupce platí § 11 živnostenského

zákona obdobně.



§ 98



(1) Cenu za užívání letiště a poskytování letových provozních služeb

sjednávají provozovatelé letišť a provozovatelé letových provozních

služeb podle cenových předpisů.^9) Při sjednávání ceny musí být

dodrženy mezinárodní smlouvy, které jsou součástí právního řádu a které

výši ceny limitují. Ministerstvo dopravy dohlíží, zda provozovatelé

letišť a provozovatelé letových provozních služeb tyto mezinárodní

smlouvy při sjednávání cen dodržují. Tímto ustanovením není dotčena

hlava VI části čtvrté.



(2) Rozsah a podmínky pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou

provozem letadla stanoví prováděcí právní předpis, nestanoví-li přímo

použitelný předpis Evropské unie^10a) jinak.



§ 98a



(1) Za účelem statistického zjišťování předává Ministerstvu dopravy



a) provozovatel letiště



1. údaje o počtu pohybů letadel, počtu odbavených cestujících, množství

odbaveného nákladu a pošty na letišti za kalendářní rok, a to

nejpozději do konce dubna následujícího kalendářního roku,



2. údaje o počtu pohybů letadel, počtu odbavených cestujících, množství

odbaveného nákladu a pošty na letišti a o počátečním a konečném místě

uskutečněných obchodních letů za uplynulé čtvrtletí, jde-li o

mezinárodní letiště, které odbavuje nejméně 90 % z celkově

přepravovaných cestujících nebo nákladu v České republice, nebo o

letiště odbavující alespoň 1 milion cestujících nebo 100 tisíc tun

nákladu ročně, a to vždy nejpozději do konce února, května, srpna a

listopadu v příslušném kalendářním roce,



3. údaje o výnosech, nákladech a investicích provozovatele letiště a o

počtu a struktuře jeho zaměstnanců, jde-li o mezinárodní letiště, které

odbavuje nejméně 90 % z celkově přepravovaných cestujících nebo nákladu

v České republice, nebo o letiště odbavující alespoň 1 milion

cestujících nebo 100 tisíc tun nákladu ročně, a to nejpozději do konce

dubna následujícího kalendářního roku,



b) tuzemský letecký dopravce



1. údaje o počtu jím přepravených cestujících, nákladu a pošty a o

využité kapacitě jím provozovaných letadel za kalendářní rok, a to vždy

nejpozději do konce dubna následujícího kalendářního roku,



2. údaje o počtu a typu jím provozovaných letadel, jejich nabízené a

využité kapacitě, o počtu a struktuře leteckého personálu a o mzdových

nákladech s ním souvisejících, za kalendářní rok, a to vždy nejpozději

do konce března následujícího kalendářního roku,



3. údaje o spotřebě paliva na uskutečněné lety podle typu letadla za

kalendářní rok, a to vždy nejpozději do konce února následujícího

kalendářního roku,



c) tuzemský letecký dopravce provozující alespoň jedno letadlo s

celkovým počtem sedadel pro cestující vyšším než 30 nebo letadlo

výhradně pro přepravu nákladu a pošty s maximální vzletovou hmotností

více než 10 tun



1. údaje o počtu jím přepravených cestujících, nákladu a pošty a o

využité kapacitě jím provozovaných letadel za kalendářní měsíc, a to

vždy nejpozději do konce druhého kalendářního měsíce následujícího po

měsíci rozhodném pro předávání těchto údajů,



2. údaje o počátečním a konečném místě uskutečněných obchodních letů za

uplynulé čtvrtletí, a to vždy nejpozději do konce února, května, srpna

a listopadu v příslušném kalendářním roce,



3. rozvahu, výkaz zisků a ztrát, prohlášení o nerozděleném zisku a

kategorizaci výnosů podle přepravených osob, nákladu a pošty a podle

toho, zda jde o provozování pravidelné nebo nepravidelné obchodní

letecké dopravy, za kalendářní rok, a to vždy nejpozději do konce dubna

následujícího kalendářního roku,



d) tuzemský letecký dopravce provozující mezinárodní pravidelnou

obchodní leteckou dopravu údaje o počtu uskutečněných letů, typu jím

provozovaných letadel, organizačním a zeměpisném vymezení provozu

letadel, nabízené kapacitě jím provozovaných letadel a počtu

přepravených cestujících, nákladu a pošty za kalendářní rok, a to

nejpozději do konce února následujícího kalendářního roku,



e) poskytovatel letových provozních služeb



1. údaje o výnosech, nákladech a investicích a údaje o počtu a

struktuře jeho zaměstnanců za kalendářní rok, a to vždy nejpozději do

konce května následujícího kalendářního roku,



2. údaje o poskytnutých letových provozních službách za kalendářní rok,

a to vždy nejpozději do konce března následujícího kalendářního roku.



(2) Poskytovatel odbavovacích služeb průběžně předává provozovateli

letiště údaje o počtu jím odbavených cestujících.



(3) Jednotlivé údaje předávané za účelem statistického zjišťování

Ministerstvu dopravy, údaje o počtu odbavených cestujících předávané

poskytovatelem odbavovacích služeb provozovateli letiště a jejich

strukturu stanoví prováděcí právní předpis.



§ 99



Ministerstvo dopravy zabezpečuje vydávání Letecké informační příručky,

ve které se publikují rozhodující skutečnosti, které mají vliv na

bezpečnost leteckého provozu.



§ 99a



(1) Pokud se v tomto zákoně hovoří o fyzické osobě s trvalým pobytem v

České republice, státním občanovi České republiky nebo právnické osobě

se sídlem v České republice, rozumí se tím také státní příslušník

jiného členského státu Evropské unie nebo právnická osoba se sídlem,

ústřední správou nebo hlavní provozovnou v jiném členském státě

Evropské unie.



(2) Ustanovení odstavce 1 se vztahuje také na státního příslušníka

jiného státu nebo právnickou osobu se sídlem, ústřední správou nebo

hlavní provozovnou v jiném státě, vyplývá-li to z mezinárodní smlouvy,

kterou je Česká republika vázána^11a).



(3) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na § 82.



§ 100



Přechodná ustanovení



(1) Pokud není uvedeno jinak, řídí se tímto zákonem i právní vztahy

vzniklé podle právních předpisů platných do dne nabytí účinnosti tohoto

zákona.



(2) Pokuty podle tohoto zákona lze uložit pouze za protiprávní jednání,

k němuž došlo po účinnosti tohoto zákona.



(3) Provozovatel letiště je povinen požádat do jednoho roku od

účinnosti tohoto zákona Úřad o vydání povolení k provozování letiště.

Do doby rozhodnutí Úřadu se provozovatel letiště považuje za

provozovatele letiště, kterému bylo vydáno povolení podle tohoto

zákona. Nepožádá-li provozovatel letiště ve stanovené lhůtě o vydání

povolení, dosavadní povolení provozovat letiště zaniká.



(4) Právnická nebo fyzická osoba, která poskytuje letové provozní

služby, je povinna požádat Ministerstvo dopravy o vydání pověření do

jednoho roku od účinnosti tohoto zákona. Do doby rozhodnutí

Ministerstva dopravy o vydání pověření se považuje právnická nebo

fyzická osoba za oprávněnou k zajišťování těchto služeb. Nepožádá-li

právnická nebo fyzická osoba, která poskytuje letové provozní služby,

ve stanovené lhůtě o vydání pověření, dosavadní oprávnění poskytovat

letové provozní služby zaniká.



(5) Právnická nebo fyzická osoba, která poskytuje leteckou

telekomunikační, leteckou meteorologickou, leteckou informační službu a

službu při odbavovacím procesu na letišti, je povinna požádat

Ministerstvo dopravy o udělení souhlasu do doby jednoho roku od

účinnosti tohoto zákona. Do doby udělení souhlasu se považuje právnická

nebo fyzická osoba za oprávněnou k zajišťování těchto služeb.

Nepožádá-li fyzická nebo právnická osoba ve stanovené lhůtě o udělení

souhlasu, dosavadní oprávnění k poskytování služeb zaniká.



(6) Dopravci, kteří provozují obchodní leteckou dopravu na základě

udělené koncese a chtějí provozovat nadále obchodní leteckou dopravu na

základě licence, jsou povinni do jednoho roku od účinnosti tohoto

zákona požádat o udělení licence Ministerstvo dopravy. Do doby

rozhodnutí Ministerstva dopravy se tito dopravci považují za dopravce,

kterým byla udělena licence podle tohoto zákona. Nepožádá-li dopravce o

udělení licence ve stanovené lhůtě, dosavadní oprávnění k provozování

obchodní letecké dopravy zaniká. Dopravci, kteří provozují obchodní

leteckou dopravu na základě udělené koncese a chtějí nadále provozovat

dopravu aerotaxi, jsou povinni požádat do jednoho roku od účinnosti

tohoto zákona o vydání povolení Úřad. Nepožádá-li dopravce o vydání

povolení ve stanovené lhůtě, dosavadní oprávnění k provozování obchodní

letecké dopravy zaniká.



(7) Právnická nebo fyzická osoba, která provozuje letecké práce na

základě koncese, je povinna do jednoho roku od účinnosti tohoto zákona

požádat Úřad o vydání povolení. Do doby rozhodnutí Úřadu se tato osoba

považuje za oprávněnou k provozování leteckých prací podle tohoto

zákona. Nepožádá-li právnická nebo fyzická osoba ve stanovené lhůtě o

vydání povolení, dosavadní oprávnění k provozování leteckých prací

zaniká.



(8) Správní řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona,

která není potřeba podle tohoto zákona dokončit, se ke dni účinnosti

tohoto zákona zastaví.



Závěrečná ustanovení



§ 101



Zrušuje se správní úřad Státní letecká inspekce zřízený zákonem č.

305/1993 Sb. Práva a závazky z pracovněprávních a jiných vztahů

přecházejí ze správního úřadu Státní letecká inspekce na Úřad zřízený

tímto zákonem.



§ 102



(1) Ministerstvo dopravy vydá právní předpis k provedení § 4 odst. 2

písm. d), § 4 odst. 4, § 5 odst. 2, § 5a odst. 2, § 7 odst. 8, § 12

odst. 2 písm. b), § 12a odst. 7, § 16 odst. 1 a 2, § 17 odst. 1 a 3, §

17a odst. 1, § 17b odst. 6, § 17d odst. 4, § 22a odst. 1, § 25 odst. 3,

§ 32 odst. 1 a 3, § 34a odst. 4, § 35 odst. 1 a 3, § 42b odst. 8, § 44

odst. 7, § 45 odst. 4, § 49c odst. 2, § 49f odst. 2, § 49g odst. 2, §

51a odst. 11, § 55a odst. 6, § 55c odst. 5, § 55d odst. 5, § 58 odst.

2, § 67 odst. 4, § 74 odst. 3, § 76 odst. 3, § 81 odst. 8, § 82 odst.

6, § 84b odst. 3, § 84c odst. 8, § 85j odst. 6, § 85m odst. 4, § 85r

odst. 3, § 85x odst. 7, § 85y odst. 3, § 85z odst. 6, § 90 odst. 4, §

91a odst. 11, § 98 odst. 2 a § 98a odst. 3 tohoto zákona.



(2) Provozovatelé letišť a leteckých staveb, osoby pověřené

provozováním leteckých služeb, provozovatelé leteckých činností a

ostatní osoby zúčastněné na civilním letectví jsou povinni dodržovat

letecké předpisy, které jsou v souladu s mezinárodními smlouvami, které

jsou součástí právního řádu, vydávány



a) Mezinárodní organizací pro civilní letectví,^1k)



b) Sdružením leteckých úřadů podle předpisů Evropské unie,^13) a



c) Evropskou organizací pro bezpečnost leteckého provozu

EUROCONTROL,^14)



a to ve znění přijatém Českou republikou zastoupenou Ministerstvem

dopravy. Tyto předpisy se uveřejňují v Letecké informační příručce a

jsou k dispozici na Ministerstvu dopravy a na Úřadu.



§ 103



Zrušují se:



1. Zákon č. 47/1956 Sb., o civilním letectví (letecký zákon), ve znění

zákona č. 40/1964 Sb., zákona č. 43/1976 Sb., zákona č. 90/1990 Sb.,

zákona č. 383/1990 Sb. a zákona č. 305/1993 Sb.



2. Zákon č. 203/1964 Sb., o úpravě některých úkolů státní správy v

civilním letectví.



3. Ustanovení písmena c) v čl. II bodu 2 zákona č. 385/1990 Sb., kterým

se doplňuje zákon č. 40/1974 Sb., o Sboru národní bezpečnosti, ve znění

zákona č. 74/1990 Sb.



4. Vyhláška Ministerstva dopravy č. 209/1964 Sb., o zřízení Státní

letecké inspekce a Správy dopravních letišť, ve znění vyhlášky č.

104/1977 Sb. a zákona č. 305/1993 Sb.



5. Vyhláška Federálního ministerstva dopravy č. 47/1980 Sb., o létání

se závěsnými kluzáky.



ČÁST JEDENÁCTÁ



ZMĚNA A DOPLNĚNÍ ZÁKONA Č. 455/1991 SB., O ŽIVNOSTENSKÉM PODNIKÁNÍ

(ŽIVNOSTENSKÝ ZÁKON), VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ



§ 104



Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon),

ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona České národní rady č. 591/1992

Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993

Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994

Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995

Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996

Sb. a zákona č. 19/1997 Sb., se mění a doplňuje takto:



1. V § 3 odst. 3 písm. x) se tečka na konci věty nahrazuje čárkou a

připojuje se písmeno y), které včetně poznámky č. ^23f) zní:



"y) provozování letišť, provozování obchodní letecké dopravy a

leteckých prací a poskytování leteckých služeb.^23f)



23f) Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění

zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon),

ve znění pozdějších předpisů.".



2. V příloze č. 3 KONCESOVANÉ ŽIVNOSTI se ve skupině 314: Ostatní

vypouští obor "Letecká doprava a letecké práce".



ČÁST DVANÁCTÁ



ÚČINNOST ZÁKONA



§ 105



Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1997.



Zeman v. r.



Havel v. r.



Klaus v. r.



Vybraná ustanovení novel



Čl.II zákona č. 225/2006 Sb.



Přechodná ustanovení



1. Letecký dopravce a provozovatel leteckých prací jsou povinni

předložit do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona

bezpečnostní letovou normu provozovatele Úřadu pro civilní letectví

(dále jen "Úřad") ke schválení. Do doby rozhodnutí Úřadu se na

leteckého dopravce a provozovatele leteckých prací povinnost podle §

22a odst. 2 a 3 zákona č. 49/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí

účinnosti tohoto zákona, nevztahuje. Nepředloží-li letecký dopravce a

provozovatel leteckých prací ve stanovené lhůtě bezpečnostní letovou

normu provozovatele ke schválení, vztahuje se na ně povinnost podle §

22a odst. 2 a 3 zákona č. 49/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí

účinnosti tohoto zákona, bez dalšího.



2. Provozovatel mezinárodního veřejného letiště je povinen požádat do

jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona Úřad o vydání

osvědčení. Do doby rozhodnutí Úřadu se provozovatel mezinárodního

veřejného letiště považuje za provozovatele osvědčeného letiště.

Nepožádá-li provozovatel letiště ve stanovené lhůtě o vydání osvědčení

letiště, Úřad zahájí řízení o změně druhu letiště. Odkladný účinek

odvolání proti rozhodnutí o změně druhu letiště podle předchozí věty je

vyloučen.



3. Osoba pověřená Ministerstvem dopravy přidělováním volných letištních

časů leteckým dopravcům a dohledem na jejich využívání podle § 32 odst.

2 zákona č. 49/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti

tohoto zákona, musí být pojištěna pro případ odpovědnosti za škodu

způsobenou výkonem své činnosti do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti

tohoto zákona.



4. Dopravci, kteří provozují mezinárodní obchodní leteckou dopravu na

základě mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, přede

dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jsou povinni do 5 let od účinnosti

tohoto zákona požádat Ministerstvo dopravy o udělení přepravního práva

k provozování mezinárodní obchodní letecké dopravy na lince, k jejímuž

provozování se vyžaduje udělení přepravního práva podle zákona č.

49/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Nepožádá-li dopravce o udělení přepravního práva ve stanovené lhůtě,

dosavadní oprávnění k provozování mezinárodní obchodní letecké dopravy

na lince, k jejímuž provozování se vyžaduje udělení přepravního práva,

zaniká.



5. Provozovatel letiště a letecký dopravce jsou povinni předložit do 6

měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona bezpečnostní program

ochrany civilního letectví před protiprávními činy podle § 85a zákona

č. 49/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto

zákona, Ministerstvu dopravy ke schválení. Do doby rozhodnutí

Ministerstva dopravy se program ochrany civilního letectví před

protiprávními činy provozovatele letiště a leteckého dopravce schválený

přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za bezpečnostní

program schválený podle tohoto zákona.



6. Poskytovatel letových provozních služeb a poskytovatel služeb při

odbavovacím procesu na letišti jsou povinni předložit do 6 měsíců ode

dne nabytí účinnosti tohoto zákona bezpečnostní program Ministerstvu

dopravy ke schválení. Do doby rozhodnutí Ministerstva dopravy se na

poskytovatele letových provozních služeb a poskytovatele služeb při

odbavovacím procesu na letišti povinnost podle § 85a odst. 3 písm. a) a

b) zákona č. 49/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti

tohoto zákona, nevztahuje. Nepředloží-li poskytovatel letových

provozních služeb a poskytovatel služeb při odbavovacím procesu na

letišti ve stanovené lhůtě bezpečnostní program ke schválení, vztahuje

se na ně povinnost podle § 85a odst. 3 písm. a) a b) zákona č. 49/1997

Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, bez

dalšího.



7. Do doby nabytí úplné účinnosti služebního zákona jmenuje a odvolává

ředitele Úřadu ministr dopravy.



8. Do doby nabytí úplné účinnosti služebního zákona vykonávají státní

dozor v civilním letectví pověření zaměstnanci Ministerstva dopravy a

Úřadu.



9. Vlastník veřejného letiště, který nemůže zajistit jeho provozování

do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, je povinen podat písemnou

nabídku podle § 25a odst. 2 zákona č. 49/1997 Sb., ve znění účinném ode

dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 6 měsíců ode dne nabytí

účinnosti tohoto zákona.



10. Pověření k poskytování letových provozních služeb a letištní služby

udělená podle § 46 zákona č. 49/1997 Sb., ve znění účinném do dne

nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za pověření udělená podle §

46 zákona č. 49/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti

tohoto zákona.



11. Souhlas k poskytování letecké telekomunikační služby, letecké

meteorologické služby, letecké informační služby, služby při předletové

přípravě a monitorování letu udělený podle § 49 zákona č. 49/1997 Sb.,

ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za

souhlas udělený podle § 49 zákona č. 49/1997 Sb., ve znění účinném ode

dne nabytí účinnosti tohoto zákona.



12. Souhlas k poskytování služeb při odbavovacím procesu na veřejném

letišti udělený podle § 49b zákona č. 49/1997 Sb., ve znění účinném do

dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za souhlas udělený

podle § 49b zákona č. 49/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí

účinnosti tohoto zákona.



13. Licence k provozování obchodní letecké dopravy vydaná podle § 58

zákona č. 49/1997 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto

zákona, se považuje za licenci vydanou podle § 56 zákona č. 49/1997

Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.



14. Právnická osoba pověřená podle § 81 odst. 2 zákona č. 49/1997 Sb.,

ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, je povinna

podat žádost podle § 82 odst. 1 zákona č. 49/1997 Sb., ve znění účinném

ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 1 roku ode dne nabytí

účinnosti tohoto zákona, jinak udělené pověření zanikne.



15. Fyzické osoby, jimž byl vydán doklad o bezpečnostní způsobilosti

pro citlivou činnost, týkající se civilního letectví podle dosavadních

předpisů, se považují za fyzické osoby, u nichž byla ověřena

spolehlivost podle tohoto zákona.



16. Ověření spolehlivosti fyzických osob, které ke dni účinnosti tohoto

zákona vykonávají činnosti podle § 86a musí být provedeno do 6

kalendářních měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.



17. Dnem účinnosti tohoto zákona se zastavují správní řízení o vydání

dokladu o bezpečnostní způsobilosti, týkající se civilního letectví,

která provádí Národní bezpečnostní úřad podle zákona o ochraně

utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti. Národní

bezpečnostní úřad do 1 měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona

vrátí podané žádosti o doklad žadatelům.



Čl. II zákona č. 301/2009 Sb.



Přechodná ustanovení



1. Platnost průkazů způsobilosti obsluhujícího personálu vydaných podle

§ 19 zákona č. 49/1997 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti

tohoto zákona, zaniká do šesti měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto

zákona. Držitelé průkazu způsobilosti obsluhujícího personálu jsou

povinni do šesti měsíců ode dne zániku jeho platnosti odevzdat tento

průkaz Úřadu.



2. Držitelé průkazu způsobilosti leteckého personálu vydaného podle §

19 zákona č. 49/1997 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti

tohoto zákona, kteří vykonávají činnosti podle § 22d zákona č. 49/1997

Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jsou

povinni požádat do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona Úřad o

výměnu dosavadního průkazu způsobilosti za průkaz způsobilosti podle §

22e zákona č. 49/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti

tohoto zákona, jinak platnost průkazu způsobilosti zaniká. Do doby

výměny se průkaz způsobilosti leteckého personálu vydaný podle § 19

zákona č. 49/1997 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto

zákona, považuje za průkaz způsobilosti podle § 22e zákona č. 49/1997

Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.



3. Držitelé průkazu způsobilosti leteckého personálu vyměněného podle

zákona č. 49/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto

zákona, nebo vydaného podle § 22e zákona č. 49/1997 Sb., ve znění

účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jsou povinni požádat do

1 roku ode dne nabytí účinnosti § 22f tohoto zákona Úřad nebo jím

pověřenou osobu o ověření potřebné úrovně znalostí anglického jazyka

podle § 22f zákona č. 49/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí

účinnosti tohoto zákona, jinak platnost průkazu způsobilosti zaniká.

Pokud ověřená úroveň znalostí anglického jazyka odpovídá stupni nižšímu

než stupeň 4 hodnotící stupnice podle § 22f zákona č. 49/1997 Sb., ve

znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, Úřad průkaz

způsobilosti odejme.



4. Letiště určená podle § 24 zákona č. 49/1997 Sb., ve znění účinném do

dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jako letiště mezinárodní s vnitřní

hranicí, se považují za letiště vnitrostátní podle § 24 zákona č.

49/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Letiště určená podle § 24 zákona č. 49/1997 Sb., ve znění účinném do

dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jako letiště mezinárodní s vnější

hranicí se považují za letiště mezinárodní podle § 24 zákona č. 49/1997

Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.



5. Letiště existující ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona zapíše Úřad

do evidence letišť podle § 25a zákona č. 49/1997 Sb., ve znění účinném

ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do tří měsíců ode dne nabytí

účinnosti tohoto zákona.



6. Ochranná pásma zřízená kolem leteckých staveb do dne nabytí

účinnosti tohoto zákona se považují za ochranná pásma zřízená opatřením

obecné povahy podle § 37 odst. 1 zákona č. 49/1997 Sb., ve znění

účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Ochranná hluková pásma

zřízená podle § 31 odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění účinném do

dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za ochranná hluková

pásma zřízená opatřením obecné povahy podle § 31 odst. 2 zákona č.

258/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.



7. Úřad rozdělí vzdušný prostor České republiky podle § 44 odst. 2

zákona č. 49/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto

zákona, do jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.



8. Stanoviště pro poskytování letových provozních služeb určené Úřadem

v dohodě s Ministerstvem obrany podle § 44 odst. 3 zákona č. 49/1997

Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se

považuje za civilně-vojenské pracoviště pro uspořádání vzdušného

prostoru podle § 44 odst. 4 písm. a) a b) zákona č. 49/1997 Sb., ve

znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.



9. Ministerstvo obrany a provozovatel letiště způsobilého k přijetí

letu podle přístrojů jsou povinni podle § 51a odst. 7 zákona č. 49/1997

Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, předat do

1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona údaje využitelné pro

databázi Ministerstvu dopravy nebo jím pověřené osobě vedením databáze.



Čl. II zákona č. 137/2011 Sb.



Přechodné ustanovení



Cena sjednaná podle § 98 odst. 1 zákona č. 49/1997 Sb., ve znění

účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se hradí nejdéle do dne

sjednání ceny za užívání letiště podle části čtvrté hlavy VI zákona č.

49/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.



Čl. II zákona č. 127/2014 Sb.



Přechodná ustanovení



1. Osvědčení způsobilosti letiště vydané podle § 34a odst. 2 a 3 zákona

č. 49/1997 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona,

se považuje za rozhodnutí o schválení provozní způsobilosti letiště

vydané podle § 34a odst. 2 a § 34d zákona č. 49/1997 Sb., ve znění

účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.



2. Pověření poskytováním letových provozních služeb nebo

meteorologických služeb vydané podle § 49a odst. 2 zákona č. 49/1997

Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se

považuje za rozhodnutí o určení k poskytování letových provozních

služeb nebo meteorologických služeb vydané podle § 49a odst. 1 zákona

č. 49/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto

zákona.



3. Ústav pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod zřízený podle §

55a odst. 1 zákona č. 49/1997 Sb., ve znění účinném do dne nabytí

účinnosti tohoto zákona, se považuje za Ústav pro odborné zjišťování

příčin leteckých nehod podle § 55 odst. 1 zákona č. 49/1997 Sb., ve

znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.



4. Pověření shromažďováním a analyzováním informací o incidentech a

leteckých nehodách, při nichž nedošlo k usmrcení osob, určováním jejich

příčin a vypracováváním závěrů a bezpečnostních doporučení vydané podle

§ 55b odst. 1 zákona č. 49/1997 Sb., ve znění účinném do dne nabytí

účinnosti tohoto zákona, se považuje za pověření zjišťováním příčin

incidentů a leteckých nehod, při nichž nedošlo k usmrcení osob, vydané

podle § 55c odst. 1 zákona č. 49/1997 Sb., ve znění účinném ode dne

nabytí účinnosti tohoto zákona.



5. Přepravní právo udělené podle § 70a odst. 1 zákona č. 49/1997 Sb.,

ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstává v

platnosti v rozsahu a za podmínek, za kterých bylo uděleno.



6. Na využívání přepravního práva uděleného podle § 70a odst. 1 zákona

č. 49/1997 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona,

se § 70d zákona č. 49/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí

účinnosti tohoto zákona, nepoužije.



7. Povolení k provozování pravidelné obchodní letecké dopravy

zahraničním leteckým dopravcem vydané podle § 71 odst. 1 zákona č.

49/1997 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se

považuje za povolení k provozování pravidelné obchodní letecké dopravy

leteckým dopravcem ze třetí země vydané podle § 71 odst. 1 zákona č.

49/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.



8. Povolení k provozování nepravidelné obchodní letecké dopravy

zahraničním leteckým dopravcem vydané podle § 71 odst. 1 zákona č.

49/1997 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se

považuje za povolení k provozování nepravidelné obchodní letecké

dopravy leteckým dopravcem ze třetí země vydané podle § 71c odst. 1

zákona č. 49/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto

zákona.



9. Národní programy vydané podle § 85 odst. 3 zákona č. 49/1997 Sb., ve

znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za

národní programy vydané podle § 85a odst. 1 zákona č. 49/1997 Sb., ve

znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.



10. Fyzická osoba, která vstupuje bez doprovodu do vyhrazeného

bezpečnostního prostoru podle přímo použitelného předpisu Evropské unie

upravujícího ochranu civilního letectví před protiprávními činy^23), je

povinna požádat do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona o

ověření spolehlivosti podle § 85e odst. 2 zákona č. 49/1997 Sb., ve

znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; to neplatí,

jde-li o osobu podle § 85e odst. 2 zákona č. 49/1997 Sb., ve znění

účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Do doby vydání dokladu

o spolehlivosti podle § 85i zákona č. 49/1997 Sb., ve znění účinném ode

dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zastavení řízení o žádosti podle

věty první nebo nabytí právní moci rozhodnutí o žádosti podle věty

první, se žadatel považuje za osobu spolehlivou.



11. Provozovatel letiště je povinen požádat do 12 měsíců ode dne nabytí

účinnosti tohoto zákona o schválení bezpečnostního programu letiště

podle § 85m odst. 1 zákona č. 49/1997 Sb., ve znění účinném ode dne

nabytí účinnosti tohoto zákona. Do doby nabytí právní moci rozhodnutí o

žádosti podle věty první nebo zastavení řízení o žádosti podle věty

první se bezpečnostní program ochrany civilního letectví před

protiprávními činy takového provozovatele letiště schválený podle § 85a

odst. 1 zákona č. 49/1997 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti

tohoto zákona, považuje za bezpečnostní program letiště schválený podle

§ 85m odst. 1 zákona č. 49/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí

účinnosti tohoto zákona.



12. Osvědčení k provádění školení na úseku ochrany civilního letectví

před protiprávními činy vydané podle § 85k odst. 1 zákona č. 49/1997

Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se

považuje za povolení k uskutečňování odborné přípravy vydané podle §

85x odst. 1 zákona č. 49/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí

účinnosti tohoto zákona.



13. Fyzická nebo právnická osoba, která vykonává činnost stálého

odesílatele, známého dodavatele palubních zásob nebo známého dodavatele

letištních zásob podle přímo použitelného předpisu Evropské unie

upravujícího ochranu civilního letectví před protiprávními činy^23),

nebo která přepravuje náklad nebo poštovní zásilky podrobené

bezpečnostní kontrole, je povinna oznámit do 3 měsíců ode dne nabytí

účinnosti tohoto zákona tuto skutečnost podle § 86c odst. 2 zákona č.

49/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona;

neučiní-li tak, nesmí takovou činnost nadále vykonávat.



14. Fyzické nebo právnické osobě, která provozuje letiště nebo obchodní

leteckou dopravu, nebo vykonává činnost schváleného agenta, známého

odesílatele, schváleného dodavatele palubních zásob nebo školitele

podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu

civilního letectví před protiprávními činy^23), stanoví Úřad pro

civilní letectví do 60 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona

základní opatření podle § 86d odst. 1 zákona č. 49/1997 Sb., ve znění

účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Do doby vykonatelnosti

rozhodnutí, kterým byla stanovena základní opatření, se na osobu podle

věty první § 86d odst. 5 zákona č. 49/1997 Sb., ve znění účinném ode

dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nepoužije; to neplatí, sdělil-li

takové osobě Úřad pro civilní letectví, že jí základní opatření

nestanoví z důvodu podle § 86d odst. 1 zákona č. 49/1997 Sb., ve znění

účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.



15. Správní řízení podle zákona č. 49/1997 Sb., ve znění účinném do dne

nabytí účinnosti tohoto zákona, zahájená přede dnem nabytí účinnosti

tohoto zákona a do tohoto dne pravomocně neskončená se dokončí a práva

a povinnosti s nimi související se posuzují podle dosavadních právních

předpisů.



1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/30/ES ze dne 26. března

2002 o pravidlech a postupech pro zavedení provozních omezení ke

snížení hluku na letištích Společenství.



Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/42/ES ze dne 13. června 2003

o hlášení událostí v civilním letectví.



Směrnice Rady 96/67/ES ze dne 15. října 1996 o přístupu na trh

odbavovacích služeb na letištích Společenství.



Směrnice Rady 2004/82/ES ze dne 29. dubna 2004 o povinnosti dopravců

předávat údaje o cestujících.



Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/36/ES ze dne 21. dubna 2004

o bezpečnosti letadel třetích zemí, která používají letiště

Společenství.



Směrnice Komise 2008/49/ES ze dne 16. dubna 2008, kterou se mění

příloha II směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/36/ES, pokud jde

o provádění prohlídek na odbavovací ploše u letadel, která používají

letiště Společenství.



Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/12/ES ze dne 11. března 2009

o letištních poplatcích.



1a) Nařízení Rady (EHS) č. 95/93 ze dne 18. ledna 1993 o společných

pravidlech pro přidělování letištních časů na letištích Společenství, v

platném znění.



Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 ze dne 11. února

2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v

letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo

významného zpoždění letů a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 295/91.



Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 549/2004 ze dne 10.

března 2004, kterým se stanoví rámec pro vytvoření jednotného

evropského nebe (rámcové nařízení), v platném znění.



Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 550/2004 ze dne 10.

března 2004 o poskytování letových navigačních služeb v jednotném

evropském nebi (nařízení o poskytování služeb), v platném znění.



Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 551/2004 ze dne 10.

března 2004 o organizaci a užívání vzdušného prostoru v jednotném

evropském nebi (nařízení o vzdušném prostoru), v platném znění.



Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 552/2004 ze dne 10.

března 2004 o interoperabilitě Evropské sítě řízení letového provozu

(nařízení o interoperabilitě), v platném znění.



Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 785/2004 ze dne 21. dubna

2004 o požadavcích na pojištění u leteckých dopravců a provozovatelů

letadel, v platném znění.



Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 847/2004 ze dne 29. dubna

2004 o sjednávání a provádění leteckých dohod mezi členskými státy a

třetími zeměmi.



Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2111/2005 ze dne 14.

prosince 2005 o vytvoření seznamu Společenství uvádějícího letecké

dopravce, kteří podléhají zákazu provozování letecké dopravy ve

Společenství, o informování cestujících v letecké dopravě o totožnosti

provozujícího leteckého dopravce a o zrušení článku 9 Směrnice

2004/36/ES, v platném znění.



Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2006 ze dne 5.

července 2006 o právech osob se zdravotním postižením a osob s omezenou

schopností pohybu a orientace v letecké dopravě.



Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008 ze dne 20. února

2008 o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení

Evropské agentury pro bezpečnost letectví, kterým se ruší směrnice Rady

91/670 EHS, nařízení (ES) č. 1592/2002 a směrnice 2004/36/ES, v platném

znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 300/2008 ze dne

11. března 2008 o společných pravidlech v oblasti ochrany civilního

letectví před protiprávními činy a o zrušení nařízení (ES) č.

2320/2002, v platném znění.



Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1008/2008 ze dne 24. září

2008 o společných pravidlech pro provozování leteckých služeb ve

Společenství.



Nařízení Komise (EU) č. 72/2010 ze dne 26. ledna 2010, kterým se

stanoví postupy pro provádění inspekcí Komisí v oblasti ochrany

letectví před protiprávními činy.



Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 996/2010 ze dne 20. října

2010 o šetření a prevenci nehod a incidentů v civilním letectví a o

zrušení směrnice 94/56/ES.



Nařízení Komise (EU) č. 805/2011 ze dne 10. srpna 2011, kterým se

stanoví prováděcí pravidla k udělování průkazů způsobilosti a některých

osvědčení řídících letového provozu podle nařízení Evropského

parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008.“.



1c) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008 v platném

znění.



1d) Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění

pozdějších předpisů.



1e) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 549/2004 ze dne 10.

března 2004, kterým se stanoví rámec pro vytvoření jednotného

evropského nebe (rámcové nařízení).



1f) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 552/2004 ze dne 10.

března 2004 o interoperabilitě Evropské sítě řízení letového provozu

(nařízení o interoperabilitě).



1g) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 ze dne 11.

února 2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci

cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu,

zrušení nebo významného zpoždění letu a kterým se zrušuje nařízení

(EHS) č. 295/91.



1h) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2006 ze dne 5.

prosince 2006 o právech osob se zdravotním postižením a osob s omezenou

schopností pohybu a orientace v letecké dopravě.



1i) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2111/2005 ze dne 14.

prosince 2005 o vytvoření seznamu Společenství uvádějícího letecké

dopravce, kteří podléhají zákazu provozování letecké dopravy ve

Společenství, o informování cestujících v letecké dopravě o totožnosti

provozujícího leteckého dopravce a o zrušení článku 9 Směrnice

2004/36/ES.



1j) Úmluva č. 147/1947 Sb. z. a n., o mezinárodním civilním letectví,

ve znění pozdějších předpisů.



1k) Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné

způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o

změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění

pozdějších předpisů.



1l) Úmluva č. 147/1947 Sb. z. a n., o mezinárodním civilním letectví,

ve znění pozdějších předpisů.



1m) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších

předpisů.



1n) Zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách.



2) § 1 zákona ČNR č. 13/1993 Sb., celní zákon.



2a) Nařízení Rady (EHS) č. 95/93 ze dne 18. ledna 1993 o společných

pravidlech pro přidělování letištních časů na letištích Společenství.



3) Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební

zákon), ve znění pozdějších předpisů.



4) § 120 zákona č. 50/1976 Sb.



4a) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně

některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.



Nařízení vlády č. 502/2000 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými

účinky hluku a vibrací, ve znění nařízení vlády č. 88/2004 Sb.



4b) Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o

změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na

životní prostředí), ve znění zákona č. 93/2004 Sb.



4c) § 31 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně

některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.



4d) Čl. 2 písm. d) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/30/ES ze

dne 26. března 2002 o pravidlech a postupech pro zavedení provozních

omezení ke snížení hluku na letištích Společenství.



5) Např. § 16 odst. 1 písm. n) zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně

přírody a krajiny.



5a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 549/2004 ze dne 10.

března 2004, kterým se stanoví rámec pro vytvoření jednotného

evropského nebe (rámcové nařízení).



Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 550/2004 ze dne 10.

března 2004 o poskytování letových navigačních služeb v jednotném

evropském nebi (nařízení o poskytování služeb).



5b) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 550/2004 ze dne 10.

března 2004 o poskytování letových navigačních služeb v jednotném

evropském nebi (nařízení o poskytování služeb).



5c) Čl. 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 550/2004 ze

dne 10. března 2004 o poskytování letových navigačních služeb v

jednotném evropském nebi (nařízení o poskytování služeb).



5d) Čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 551/2004 ze dne

10. března 2004 o organizaci a užívání vzdušného prostoru v jednotném

evropském nebi (nařízení o vzdušném prostoru).



5e) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 549/2004 ze dne 10.

března 2004, kterým se stanoví rámec pro vytvoření jednotného

evropského nebe (rámcové nařízení).



Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 551/2004 ze dne 10.

března 2004 o organizaci a užívání vzdušného prostoru v jednotném

evropském nebi (nařízení o vzdušném prostoru).



5f) § 16a odst. 7 vyhlášky č. 108/1997 Sb., kterou se provádí zákon č.

49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č.

455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění

pozdějších předpisů, ve znění vyhlášky č. 101/1999 Sb.



5g) § 5 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o

změně některých zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb.



5h) § 19 zákona č. 239/2000 Sb.



5i) Nařízení Rady (EHS) č. 2407/1992 ze dne 23. července 1992 o

vydávání licencí leteckým dopravcům.



5j) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a

o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.



5k) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých

zákonů, ve znění pozdějších předpisů.



5l) Zákon č. 101/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č.

283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů.



5m) Nařízení Rady (EHS) č. 2408/1992 ze dne 23. července 1992 o

přístupu leteckých dopravců Společenství na letecké trasy uvnitř

Společenství.



5n) Čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 847/2004 ze dne

29. dubna 2004 o sjednávání a provádění leteckých dohod mezi členskými

státy a třetími zeměmi.



6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2320/2002 ze dne 16.

prosince 2002, kterým se stanoví společná pravidla v oblasti

bezpečnosti civilního letectví, v platném znění.



6a) Zákon č. 189/1999 Sb., o nouzových zásobách ropy, o řešení stavů

ropné nouze a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nouzových

zásobách ropy).



6b) Zákon č. 189/1999 Sb., o nouzových zásobách ropy, o řešení stavů

ropné nouze a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nouzových

zásobách ropy), ve znění zákona č. 560/2004 Sb.



7) § 2 písm. d) a § 8 až 20 zákona ČNR č. 552/1991 Sb., o státní

kontrole.



7a) Čl. 45 a 46 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1592/2002

ze dne 15. července 2002 o společných pravidlech v oblasti civilního

letectví a o zřízení Evropské agentury pro bezpečnost letectví.



8) § 2 odst. 2 obchodního zákoníku.



8a) § 149 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.



9) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.



9a) Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech.



10) Zákon ČNR č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění

pozdějších předpisů.



10a) Nařízení Rady č. 785/2004 o požadavcích na pojištění u leteckých

dopravců a provozovatelů.



11) Zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě.



11a) Dohoda ze dne 11. listopadu 2003 o účasti České republiky,

Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské

republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky,

Republiky Slovinsko a Slovenské republiky v Evropském hospodářském

prostoru.



12) Úmluva č. 147/1947 Sb., o mezinárodním civilním letectví, ve znění

pozdějších předpisů.



13) Nařízení Rady ES č. 3922/91 EEC z 16. prosince 1991 k harmonizaci

technických požadavků a správních postupů v oblasti civilního letectví,

ve znění nařízení Rady ES č. 2176/96 EHS.



14) Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 159/1996 Sb., o

Mezinárodní úmluvě o spolupráci při zajišťování bezpečnosti letového

provozu - Evropská organizace pro bezpečnost leteckého provozu

(EUROCONTROL).



15) Zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné

způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického

povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění pozdějších

předpisů.



16) Nařízení Komise (EU) č. 805/2011.



17) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 549/2004, v platném

znění.



Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 550/2004, v platném

znění.



Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 551/2004, v platném

znění.



Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 552/2004, v platném

znění.



18) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 550/2004, v platném

znění.



19) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 996/2010.



20) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1008/2008 ze dne 24.

září 2008 o společných pravidlech pro provozování leteckých služeb ve

Společenství.



21) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2111/2005, v platném

znění.



22 Nařízení Komise (ES) č. 859/2008 ze dne 20. srpna 2008, kterým se

mění nařízení Rady (EHS) č. 3922/91, pokud jde o společné technické

požadavky a správní postupy platné pro obchodní leteckou dopravu.



23) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 300/2008.



24) Nařízení Komise (EU) č. 72/2010.



25) Nařízení Rady (EHS) č. 95/93, v platném znění.



26) Například nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008, v

platném znění.



Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 923/2012 ze dne 26. září 2012, kterým

se stanoví společná pravidla létání a provozní předpisy týkající se

služeb a postupů v oblasti letecké navigace a kterým se mění prováděcí

nařízení (ES) č. 1035/2011 a nařízení (ES) č. 1265/2007, (ES) č.

1794/2006, (ES) č. 1033/2006 a (EU) č. 255/2010.



27) Nařízení Komise (EU) č. 185/2010 ze dne 4. března 2010, kterým se

stanoví prováděcí opatření ke společným základním normám letecké

bezpečnosti, v platném znění.



28) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008, v platném

znění.



Nařízení Komise (EU) č. 805/2011.



29) Nařízení Komise (EU) č. 255/2010 ze dne 25. března 2010, kterým se

stanoví společná pravidla uspořádání toku letového provozu.



30) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008, v platném

znění.



31) Nařízení Komise (EU) č. 73/2010 ze dne 26. ledna 2010, kterým se

stanoví požadavky na jakost leteckých dat a leteckých informací pro

jednotné evropské nebe.



32) Nařízení Komise (ES) č. 2042/2003 ze dne 20. listopadu 2003 o

zachování letové způsobilosti letadel a leteckých výrobků, letadlových

částí a zařízení a schvalování organizací a personálu zapojených do

těchto úkolů, v platném znění.



33) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2006.



34) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2111/2005, v platném

znění.