415/2012 Sb.
VYHLÁŠKA
ze dne 21. listopadu 2012
o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení
některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší
Změna: 155/2014 Sb.
Změna: 155/2014 Sb. (část)
Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 4 odst. 9, § 6 odst.
9, § 12 odst. 8, § 16 odst. 8, § 17 odst. 7, § 18 odst. 4, § 32 odst. 9
a § 34 odst. 5 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, (dále jen
„zákon“):
ČÁST PRVNÍ
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
(1) Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie^1) a
stanovuje
a) intervaly, způsob a podmínky zjišťování úrovně znečišťování měřením
a výpočtem, způsob vyhodnocení výsledků zjišťování úrovně znečišťování
a způsob zjišťování a vyhodnocení plnění tmavosti kouře,
b) obecné emisní limity, specifické emisní limity, způsob výpočtu
emisních stropů a technické podmínky provozu stacionárních zdrojů a
způsob vyhodnocování jejich plnění,
c) způsob stanovení počtu provozních hodin,
d) požadavky na kvalitu paliv, požadavky na způsob prokazování jejich
plnění a formát a rozsah ohlašování splnění těchto požadavků,
e) požadavky na výrobky s obsahem těkavých organických látek,
f) náležitosti provozní evidence a souhrnné provozní evidence,
provozního řádu, odborného posudku, rozptylové studie, protokolu o
jednorázovém měření emisí,
g) způsob uplatnění kompenzačních opatření a minimální hodnoty
příspěvku stacionárního zdroje k úrovni znečištění.
(2) Tato vyhláška byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského
parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při
poskytování informací v oblasti technických norem a předpisů a pravidel
pro služby informační společnosti, ve znění směrnice 98/48/ES.
§ 2
Základní pojmy
Pro účely této vyhlášky se rozumí
a) biomasou ke spalování ve stacionárních zdrojích produkt, který je
tvořen z rostlinného materiálu pocházejícího ze zemědělství nebo
lesnictví a který lze použít jako palivo za účelem získání jeho
energetického obsahu, a dále následující odpad použitý jako palivo:
1. rostlinný odpad ze zemědělství nebo lesnictví,
2. rostlinný odpad z potravinářského průmyslu, pokud se využije
vyrobené teplo,
3. rostlinný odpad z výroby čerstvé vlákniny a z výroby papíru z
buničiny, pokud se spoluspaluje v místě výroby a vzniklé teplo se
využije,
4. korkový odpad,
5. dřevný odpad s výjimkou dřevného odpadu, který může obsahovat
halogenované organické sloučeniny nebo těžké kovy v důsledku ošetření
látkami na ochranu dřeva nebo nátěrovými hmotami, zahrnující především
takovéto dřevné odpady pocházející ze stavebnictví a z demolic,
b) emisním faktorem měrná výrobní emise typická pro určitou skupinu
stacionárních zdrojů,
c) měrnou výrobní emisí podíl hmotnosti znečišťující látky nebo
stanovené skupiny látek vnášených ze stacionárního zdroje do ovzduší a
vztažné veličiny,
d) plynovým olejem jakékoliv kapalné palivo vyrobené z ropy s výjimkou
lodního paliva^5) uvedené pod kódy 2710 19 25, 2710 19 29, 2710 19 47,
2710 19 48, 2710 20 17 nebo 2710 20 19 kombinované nomenklatury v
příloze I nařízení Rady (EHS) č. 2658/873), nebo jakékoliv kapalné
palivo s výjimkou lodního paliva^5), z něhož se při teplotě 250 °C
vydestiluje s použitím metody podle určené technické normy podle zákona
o technických požadavcích na výrobky^2) méně než 65 % objemových včetně
ztrát a do teploty 350 °C se vydestiluje nejméně 85 % objemových včetně
ztrát,
e) těžkým topným olejem jakékoli kapalné palivo vyrobené z ropy s
výjimkou lodního paliva^5) a plynového oleje uvedené pod kódy 2710 19
51 až 2710 19 68, 2710 20 31, 2710 20 35 nebo 2710 20 39 kombinované
nomenklatury v příloze I nařízení Rady (EHS) č. 2658/873), které v
důsledku svého destilačního rozmezí náleží do kategorie těžkých olejů
určených k použití jako palivo, z něhož se při teplotě 250 °C
vydestiluje s použitím metody podle určené technické normy podle zákona
o technických požadavcích na výrobky^2) méně než 65 % objemových včetně
ztrát; pokud není možno provést destilaci podle této metody, produkt je
pokládán za těžký topný olej.
ČÁST DRUHÁ
ZJIŠŤOVÁNÍ ÚROVNĚ ZNEČIŠŤOVÁNÍ A VYHODNOCENÍ PLNĚNÍ EMISNÍCH LIMITŮ
§ 3
Intervaly jednorázového měření
(K § 6 odst. 9 zákona)
(1) Jednorázové měření emisí se provádí po
a) prvním uvedení stacionárního zdroje do provozu,
b) každé změně paliva, suroviny nebo tepelně zpracovávaného odpadu v
povolení provozu, nebo
c) každém zásahu do konstrukce nebo vybavení stacionárního zdroje,
který by mohl vést ke změně emisí,
a to nejpozději do 3 měsíců od vzniku některé z těchto skutečností nebo
ve lhůtě stanovené v povolení provozu.
(2) Kromě měření podle odstavce 1 se dále provádí jednorázové měření
emisí v následujících intervalech:
a) jedenkrát za kalendářní rok u stacionárních zdrojů neuvedených v
písmenech b) a c),
b) jedenkrát za 3 kalendářní roky
1. u spalovacích stacionárních zdrojů o celkovém jmenovitém tepelném
příkonu od 1 MW do 5 MW spalujících plynná nebo kapalná paliva a u
spalovacích stacionárních zdrojů o celkovém jmenovitém tepelném příkonu
od 0,3 MW do 1 MW spalujících pevná paliva,
2. u stacionárních zdrojů uvedených v příloze č. 5 v části II bodech
1.1., 1.2., 1.3. a 1.4. s projektovanou spotřebou organických
rozpouštědel v rozmezí 0,6-15 t/rok,
3. u stacionárních zdrojů uvedených v příloze č. 5 v části II bodech
4.1., 4.2. a 7. s projektovanou spotřebou organických rozpouštědel v
rozmezí 0,6-5 t/rok,
4. u stacionárních zdrojů uvedených v příloze č. 5 v části II bodu 4.3.
s projektovanou spotřebou organických rozpouštědel v rozmezí 0,5-2
t/rok, bodu 9. s projektovanou spotřebou organických rozpouštědel v
rozmezí 0,6-20 t/rok a bodu 4.4.,
5. u stacionárních zdrojů uvedených v příloze č. 8 v části II bodech
2.2.1., 3.8.1., 4.1.1., 6.6. a 6.13.,
6. u stacionárních zdrojů uvedených v příloze č. 8 v části II bodech
3.5.1., 3.7.1. a 5.2.1., pokud je zdroj vybaven zařízením ke snižování
emisí,
7. u stacionárních zdrojů uvedených v příloze č. 8 v části II bodu
3.4.2. s projektovaným tepelným výkonem od 1 MW do 5 MW včetně a bodu
3.5.2. s projektovaným tepelným výkonem od 0,3 MW do 5 MW včetně,
8. u stacionárních zdrojů uvedených v příloze č. 8 v části II bodu
4.2.2.,
9. u stacionárních zdrojů uvedených v příloze č. 8 v části II bodu
4.2.4.,
10. u stacionárních zdrojů uvedených v příloze č. 8 v části II bodu
4.2.5. s roční projektovanou kapacitou vyšší než 50 tun hotových
výrobků, nebo
11. u stacionárních zdrojů, u nichž je stanovená úroveň znečišťování
dosahována úpravou technologického řízení výrobního procesu nebo
použitím technologie ke snižování emisí, pokud je současně v povolení
provozu stanovena povinnost kontinuálního měření a zaznamenávání
jednoho nebo více provozních parametrů určujících úroveň znečišťování;
tato četnost měření se nevztahuje na spalovací stacionární zdroje o
celkovém jmenovitém tepelném příkonu 50 MW a vyšším a na stacionární
zdroje tepelně zpracovávající odpad,
c) dvakrát za kalendářní rok
1. u stacionárních zdrojů tepelně zpracovávajících odpad v případě
těžkých kovů, polychlorovaných dibenzodioxinů (dále jen „PCDD“) a
polychlorovaných dibenzofuranů (dále jen „PCDF“); během prvních 12
měsíců provozu se provedou 4 měření po každých 3 měsících provozu
stacionárního zdroje,
2. u spalovacích stacionárních zdrojů o celkovém jmenovitém tepleném
příkonu 50 MW a vyšším.
(3) Jednorázové měření emisí podle odstavce 2 se provádí v případech
uvedených
a) v písmenu a) nejdříve po uplynutí 6 měsíců od data předchozího
jednorázového měření,
b) v písmenu b) nejdříve po uplynutí 18 měsíců od data předchozího
jednorázového měření,
c) v písmenu c) nejdříve po uplynutí 3 měsíců od data předchozího
jednorázového měření.
(4) Jednorázové měření podle odstavce 2 se neprovádí u stacionárních
zdrojů vyjmenovaných v části A přílohy č. 4 zákona pro znečišťující
látky tam uvedené; to neplatí v případě měření emisí rtuti a jejích
sloučenin u spalovacích stacionárních zdrojů spalujících uhlí, které se
provádí jedenkrát za kalendářní rok.
(5) Namísto měření emisí znečišťujících látek podle odstavce 2 se pro
zjištění úrovně znečišťování použije výpočet
a) u spalovacích stacionárních zdrojů spalujících plynná a/nebo kapalná
paliva do celkového jmenovitého tepelného příkonu 1 MW,
b) u stacionárních zdrojů uvedených v příloze č. 5 v části II bodu 3.,
c) u stacionárních zdrojů uvedených v příloze č. 8 v části II bodech
1.3., 2.1., 3.8.3., 3.8.4. a 6.15.,
d) u stacionárních zdrojů uvedených v příloze č. 8 v části II bodech
3.5.1., 3.7.1., 5.2.1., pokud tyto zdroje nejsou vybaveny zařízením ke
snižování emisí, u stacionárních zdrojů uvedených v příloze č. 8 v
části II bodu 4.2.5. s roční projektovanou kapacitou do 50 tun hotových
výrobků včetně.
(6) Pokud nemá stacionární zdroj pro určitou znečišťující látku
stanoven specifický emisní limit v této vyhlášce, ale pouze v povolení
provozu, stanoví krajský úřad podle § 12 odst. 4 zákona v povolení
provozu rovněž způsob, podmínky a intervaly jednorázového měření emisí
této znečišťující látky. Při stanovení četnosti měření se přihlédne k
době a způsobu provozování stacionárního zdroje a jeho vlivu na kvalitu
ovzduší.
(7) U spalovacího stacionárního zdroje, u něhož nelze s ohledem na jeho
funkci v přenosové soustavě nebo soustavě zásobování tepelnou energií a
s ohledem na způsob jeho provozování dodržet podmínky pro provedení
jednorázového měření emisí stanovené v § 6 odst. 7 zákona v intervalu
stanoveném v odstavci 2, se jednorázové měření emisí provede vždy při
první příležitosti, kdy bude možné tyto podmínky splnit.
(8) Od měření emisí těkavých organických látek podle odstavce 2 lze na
základě rozhodnutí krajského úřadu podle § 6 odst. 2 zákona upustit a
emise zjišťovat výpočtem u stacionárních zdrojů uvedených v části II
přílohy č. 5, pokud nepoužívají technologii ke snižování emisí těchto
látek.
§ 4
Způsob a podmínky zjišťování úrovně znečišťování jednorázovým měřením
(K § 6 odst. 9 zákona)
(1) Jednorázové měření emisí musí být reprezentativní a průkazné a
použitá metoda měření a odběru vzorků musí co nejpřesněji odrážet
skutečnost o úrovni znečišťování. Tyto požadavky se považují za
splněné, je-li postupováno podle určených technických norem podle
zákona o technických požadavcích na výrobky2). Metody a postupy odběrů
a stanovení znečišťujících látek a doplňkových veličin, pro něž je
vyžadováno osvědčení o akreditaci, jsou uvedeny v části I přílohy č. 1
k této vyhlášce.
(2) Jednorázové měření emisí se provádí manuálními metodami se
samostatnými odběry jednotlivých na sebe navazujících vzorků nebo
přístroji pro kontinuální měření emisí. V rámci jednorázového měření
emisí se za jednotlivé měření považuje odběr jednotlivého vzorku a jeho
vyhodnocení. Pro jednorázové měření emisí lze použít pouze těch
měřicích metod, které umožní stanovit koncentrace znečišťujících látek
alespoň v intervalu od 10 % do 200 % specifického emisního limitu.
(3) Při jednorázovém měření manuálními metodami se provádí
a) nejméně 3 jednotlivá měření u stacionárních zdrojů s neměnnými
provozními podmínkami,
b) nejméně 6 jednotlivých měření u stacionárních zdrojů s proměnlivými
provozními podmínkami,
c) technickými podmínkami provozu a emisními koncentracemi
znečišťujících látek určený počet jednotlivých na sebe navazujících
měření u stacionárních zdrojů s periodickým, přerušovaným, šaržovitým
způsobem výroby tak, aby měření postihlo celý časový interval cyklu
nebo šarže; doba odběru jednotlivých na sebe navazujících měření se
přizpůsobí očekávaným koncentracím v souladu s technickými postupy pro
jednorázové měření a požadavky této vyhlášky, technickými normami pro
jednorázové měření a podmínkami stanovenými v povolení provozu,
d) jednotlivé měření po dobu nejméně 30 minut a nejvýše 8 hodin v
případě těžkých kovů a nejméně 6 hodin a nejvýše 8 hodin v případě PCDD
a PCDF,
e) odlišně od ustanovení v písmenech a) a b) pouze jedno jednotlivé
měření PCDD, PCDF a těžkých kovů u
1. stacionárních zdrojů tepelně zpracovávajících nebezpečný odpad se
jmenovitou kapacitou do 1 tuny odpadu za hodinu,
2. stacionárních zdrojů tepelně zpracovávajících komunální odpad se
jmenovitou kapacitou do 3 tun odpadu za hodinu,
3. stacionárních zdrojů tepelně zpracovávajících jiný než nebezpečný
odpad se jmenovitou kapacitou do 50 tun odpadu za den,
4. stacionárních zdrojů tepelně zpracovávajících odpad, pokud nemůže
při jeho tepelném zpracování docházet ke znečišťování danou
znečišťující látkou.
(4) Minimální doba jednorázového měření podle § 3 odst. 1, s výjimkou
stacionárních zdrojů uvedených v odstavcích 6 a 7, a při jednorázovém
měření za použití přístrojů pro kontinuální měření je
a) 6 hodin u stacionárních zdrojů při jmenovitém výkonu stacionárního
zdroje, nebo
b) u stacionárních zdrojů s periodickým, přerušovaným nebo šaržovitým
způsobem výroby stanovena tak, že se jednorázové měření provádí po
celou dobu trvání jednoho nebo více cyklů nebo šarží při jmenovitém
výkonu stacionárního zdroje; trvá-li jeden cyklus nebo šarže méně než 4
hodiny včetně, zahrnuje jednorázové měření nejméně měření 3 cyklů nebo
šarží, pokud je tato měření možné provést během jednoho dne; trvá-li
jeden cyklus nebo šarže déle než 4 hodiny nebo není-li možné provést
měření 3 cyklů nebo šarží během jednoho dne, měří se emise pouze po
dobu trvání jednoho cyklu nebo šarže.
Pokud nelze u stacionárního zdroje dosáhnout z technických důvodů
jmenovitého výkonu, provede se jednorázové měření při maximálním
dosažitelném výkonu stacionárního zdroje.
(5) Minimální doba jednorázového měření podle § 3 odst. 2, s výjimkou
stacionárních zdrojů uvedených v odstavcích 6 a 7, a při jednorázovém
měření za použití přístrojů pro kontinuální měření je
a) 6 hodin při obvyklém provozním výkonu stacionárního zdroje, nebo
b) u stacionárních zdrojů s periodickým, přerušovaným nebo šaržovitým
způsobem výroby stanovena tak, že se jednorázové měření provádí po
celou dobu trvání jednoho nebo více cyklů nebo šarží při obvyklém
provozním výkonu zdroje; trvá-li jeden cyklus nebo šarže méně než 4
hodiny včetně, zahrnuje jednorázové měření nejméně měření 3 cyklů nebo
šarží, pokud je tato měření možné provést během jednoho dne; trvá-li
jeden cyklus nebo šarže déle než 4 hodiny nebo není-li možné provést
měření 3 cyklů nebo šarží během jednoho dne, měří se emise pouze po
dobu trvání jednoho cyklu nebo šarže.
(6) U spalovacích stacionárních zdrojů o celkovém jmenovitém tepelném
příkonu do 5 MW včetně spalujících výhradně lehký topný olej, naftu,
zemní plyn, degazační plyn, zkapalněný zemní plyn, vodík nebo
zkapalněné ropné plyny a jejich směsi lze jednorázové měření oxidu
uhelnatého a oxidů dusíku provádět potenciometricky přímým měřením
přístroji s elektrochemickými články. V takovém případě se provádí
nejméně
a) 3 jednotlivá měření, každé v trvání minimálně 15 minut nepřetržitě s
periodou ukládání měřené hodnoty rovnou nebo kratší než 30 sekund u
stacionárního zdroje s neměnnými provozními podmínkami, provedená v
časovém intervalu minimálně 45 minut, nebo
b) 6 jednotlivých měření, každé v trvání minimálně 15 minut nepřetržitě
s periodou ukládání měřené hodnoty rovnou nebo kratší než 30 sekund u
stacionárního zdroje s proměnnými provozními podmínkami, provedených v
časovém intervalu minimálně 90 minut.
(7) U stacionárního zdroje vybaveného technologií ke snižování emisí
tuhých znečišťujících látek s výstupní koncentrací nižší než 50 mg.m-3
za provozních stavových podmínek a s emisním limitem stanoveným pro
tuhé znečišťující látky se provádí 3 jednotlivá měření koncentrace
tuhých znečišťujících látek. Doba odběru dílčích na sebe navazujících
vzorků se přizpůsobí očekávaným koncentracím v souladu s požadavky této
vyhlášky, technickými normami pro jednorázové měření a podmínkami
stanovenými v povolení provozu, minimálně však v trvání nepřetržitě 30
minut pro každé dílčí měření.
§ 5
Vyhodnocení jednorázového měření
(K § 6 odst. 9 zákona)
(1) Výsledky jednorázového měření se vyhodnotí
a) při použití manuálních metod jako hodnota váženého průměru podle
doby odběru jednotlivých vzorků za celé měření z výsledků jednotlivých
měření vyjádřených po přepočtu na stanovené stavové a referenční
podmínky,
b) při použití přístrojů pro kontinuální měření jako průměrné hodnoty
za každých 30 minut měření vyjádřené po přepočtu na stanovené stavové a
referenční podmínky a jako aritmetický průměr těchto hodnot za celé
měření, nebo
c) při použití přístrojů s elektrochemickými články jako průměrné
hodnoty za každých 15 minut měření vyjádřené po přepočtu na stanovené
stavové a referenční podmínky a jako aritmetický průměr těchto hodnot
za celé měření.
(2) U stacionárních zdrojů tepelně zpracovávajících nebezpečný odpad s
instalovanou technologií ke snižování emisí je přepočet na referenční
obsah kyslíku prováděn pouze tehdy, pokud zjištěný obsah kyslíku po
dobu měření emisí překračuje stanovenou hodnotu referenčního obsahu
kyslíku. U stacionárních zdrojů tepelně zpracovávajících odpad se
nepoužije přepočet na referenční obsah kyslíku v případě jeho spalování
v atmosféře obohacené kyslíkem.
(3) Vyhodnocení jednorázového měření obsahuje údaje o hmotnostní
koncentraci znečišťující látky, jejím hmotnostním toku, měrné výrobní
emisi zpracované tak, aby je bylo možno porovnat s emisními limity, a
dále specifikaci provozních a stavových podmínek, za nichž bylo měření
na stacionárních zdrojích provedeno.
(4) Hodnoty koncentrací PCDD, PCDF a polychlorovaných bifenylů se
stanoví jako součty hodnot hmotnostních koncentrací jednotlivých PCDD,
PCDF a polychlorovaných bifenylů vynásobených koeficienty ekvivalentů
toxicity uvedenými v části II přílohy č. 1.
§ 6
Vyhodnocení plnění emisních limitů při jednorázovém měření
(K § 4 odst. 9 zákona)
Emisní limit se považuje za dodržený, pokud
a) průměr výsledků jednotlivých měření koncentrace znečišťující látky
za celé jednorázové měření emisí provedené podle § 4 odst. 3 až 7 je
menší nebo roven hodnotě emisního limitu a současně každá hodnota
koncentrace znečišťující látky zjištěná jednotlivým měřením je menší
než 120 % emisního limitu; obdobně se hodnotí dodržení emisního limitu,
je-li vyjádřen jinou měřitelnou veličinou než hmotnostní koncentrací
znečišťující látky, a
b) u stacionárních zdrojů tepelně zpracovávajících odpad žádná z hodnot
koncentrací znečišťujících látek za dobu vzorkování těžkých kovů, PCDD
a PCDF nepřekročí hodnoty specifických emisních limitů.
§ 7
Způsob a podmínky zjišťování úrovně znečišťování kontinuálním měřením
(K § 6 odst. 9 zákona)
(1) Kontinuální měření, jeho kalibrace a ověřování správnosti jeho
výsledků musí být reprezentativní a průkazné a použitá metoda měření a
odběru vzorků musí co nejpřesněji odrážet skutečnost o úrovni
znečišťování. Tyto požadavky se považují za splněné, je-li postupováno
podle určených technických norem podle zákona o technických požadavcích
na výrobky^2).
(2) Pro kontinuální měření emisí se používá přístroj umožňující
stanovit hmotnostní koncentrace znečišťujících látek alespoň v
intervalu od 10 % do 250 % specifického emisního limitu nebo v případě
stacionárního zdroje vybaveného technologií ke snižování emisí tuhých
znečišťujících látek alespoň v intervalu od 10 % do 250 % koncentrace
garantované výrobcem této technologie.
§ 8
Vyhodnocení kontinuálního měření
(K § 6 odst. 9 zákona)
(1) Pro vyhodnocení kontinuálního měření emisí se použije tento postup
a) z hodnot naměřených v intervalech ne kratších než 1 minuta se jako
aritmetický průměr středních hodnot zaznamenaných po dobu nejméně
20minut ze sledovaného 30minutového intervalu vypočte půlhodinová
průměrná hodnota koncentrace příslušné znečišťující látky při
stanovených stavových podmínkách, resp. také 10minutová průměrná
hodnota oxidu uhelnatého u stacionárních zdrojů tepelně
zpracovávajících odpad,
b) z půlhodinových průměrných hodnot koncentrace se vypočte průměrná
denní hodnota koncentrace znečišťující látky a překročení emisního
limitu se zaznamená,
c) u stacionárních zdrojů tepelně zpracovávajících odpad nesmí být pro
získání platných denních průměrných hodnot vypuštěno více než 5
půlhodinových průměrných hodnot z důvodů poruchy nebo údržby systému
kontinuálního měření za den,
d) pro získání validovaných průměrných půlhodinových a 10minutových
průměrných hodnot se odečte od naměřeného výsledku hodnota intervalu
spolehlivosti uvedeného v § 9 odst. 6. Validované průměrné hodnoty a z
nich vypočtené průměrné denní hodnoty koncentrací se použijí pouze pro
vyhodnocení plnění emisních limitů podle § 9 odst. 1, 2 a 4.
(2) Pro vyhodnocení kontinuálního měření objemového toku odpadního
plynu se použije tento postup
a) z hodnot naměřených v intervalech ne kratších než 1 minuta se
vypočte půlhodinová průměrná hodnota objemového toku odpadního plynu
při stanovených stavových podmínkách; za půlhodinovou průměrnou hodnotu
se považuje aritmetický průměr minutových středních hodnot
zaznamenaných po dobu nejméně 20 minut ze sledovaného 30minutového
intervalu a
b) z půlhodinových průměrných hodnot objemového toku odpadního plynu a
denní doby provozu stacionárního zdroje se vypočte celkový objem
odpadního plynu při stanovených stavových a referenčních podmínkách
vypuštěného do ovzduší za den; v případě hodinového průměrování
znečišťující látky se postupuje shodně s odstavcem 1 písm. d).
(3) U stacionárních zdrojů tepelně zpracovávajících odpad se nepoužije
přepočet na referenční obsah kyslíku v případě spalování v atmosféře
obohacené kyslíkem. Pokud jsou emise znečišťujících látek sníženy
čištěním odpadního plynu u stacionárního zdroje tepelně
zpracovávajícího nebezpečný odpad, provede se přepočet na obsah kyslíku
pouze tehdy, pokud měřený obsah kyslíku ve stejném období, v němž
proběhlo měření znečišťujících látek, překračuje příslušný referenční
obsah kyslíku.
(4) Denní výsledky kontinuálního měření emisí jsou uchovávány
elektronicky a jsou vytištěny v případech, kdy dokumentují překročení
emisního limitu. V první pracovní den následující po skončení
kalendářního roku jsou zpracovány souhrnné výsledky za kalendářní rok,
které jsou uchovávány v elektronické podobě.
§ 9
Vyhodnocení plnění emisních limitů při kontinuálním měření
(K § 4 odst. 9 zákona)
(
1) Emisní limit při kontinuálním měření emisí na spalovacích
stacionárních zdrojích, s výjimkou stacionárních zdrojů tepelně
zpracovávajících odpad, je považován za splněný, pokud jsou splněny
tyto podmínky
a) žádná platná měsíční průměrná hodnota nepřekročí hodnotu
specifického emisního limitu,
b) žádná platná denní průměrná hodnota nepřekročí 110 % hodnoty
specifického emisního limitu nebo v případě spalovacích stacionárních
zdrojů o celkovém jmenovitém tepelném příkonu do 50 MW a spalujícím
pouze černé uhlí žádná denní průměrná hodnota nepřekročí 150 % hodnoty
specifického emisního limitu a
c) žádná platná půlhodinová průměrná hodnota nepřekročí 200 % hodnoty
specifického emisního limitu.
(2) Emisní limit při kontinuálním měření emisí na stacionárních
zdrojích tepelně zpracovávajících odpad je považován za splněný, pokud
jsou splněny tyto podmínky
a) žádná z platných denních průměrných hodnot nepřekročí hodnoty
specifických emisních limitů,
b) žádná z platných půlhodinových průměrných hodnot nebo v případech,
kdy je to relevantní, 97%ze všech půlhodinových průměrných hodnot v
kalendářním roce nepřekročí žádnou hodnotu specifických emisních
limitů,
c) 97 % všech denních průměrných hodnot koncentrací oxidu uhelnatého v
kalendářním roce nepřekročí hodnotu specifického emisního limitu,
d) 95 % desetiminutových průměrných hodnot nebo všechny půlhodinové
průměrné hodnoty koncentrací oxidu uhelnatého za období 24 hodin
nepřekročí specifické emisní limity; u zdrojů, v nichž teplota plynu ze
spalovacího procesu dosahuje nejméně 1 100 °C po dobu alespoň dvou
sekund, může být použito pro vyhodnocení desetiminutových průměrů
sedmidenní hodnotící období a
e) za kalendářní rok není z důvodů poruchy nebo údržby systému
kontinuálního měření vypuštěno více než 10 platných denních průměrných
hodnot. Podmínky uvedené pod písmeny b), c) a d) se vztahují pouze na
spalovny odpadu.
(3) Emisní limit při kontinuálním měření emisí na stacionárních
zdrojích používajících organická rozpouštědla se považuje za splněný,
pokud jsou splněny tyto podmínky
a) žádná z denních průměrných hodnot nepřekročí hodnoty specifických
emisních limitů a
b) žádný hodinový průměr nepřekročí 150 % hodnoty specifických emisních
limitů.
(4) U stacionárních zdrojů neuvedených v odstavcích 1 až 3 je emisní
limit považován za splněný, pokud jsou současně splněny tyto podmínky
a) žádná roční průměrná hodnota koncentrace, měrné výrobní emise nebo
jiného parametru, kterým je vyjádřen emisní limit, nepřekročí hodnotu
specifického emisního limitu,
b) žádná denní průměrná hodnota koncentrace nepřekročí 120 % hodnoty
specifického emisního limitu a
c) žádná platná půlhodinová průměrná hodnota koncentrace nepřekročí 200
% hodnoty specifického emisního limitu.
(5) Do hodnot rozhodných pro posouzení dodržení emisního limitu se
nezahrnují údaje zjištěné v době uvádění stacionárního zdroje do
provozu, v době jeho odstavování z provozu nebo při odstraňování
poruchy, popřípadě havárie. Délka přípustné doby trvání těchto stavů
musí být uvedena v provozním řádu. Za uvádění stacionárního zdroje do
provozu a jeho odstavování z provozu se nepovažují zahajování a
ukončování cyklů u stacionárních zdrojů s periodickým, přerušovaným
nebo šaržovitým způsobem výroby.
(6) Při posuzování plnění emisních limitů se za průměrné hodnoty
uvedené v odstavci 1 písm. a) až c), v odstavci 2 písm. a) až c) a v
odstavci 4 písm. a) až c) považují validované hodnoty podle § 8 odst.
1, které se získají z naměřených hodinových, půlhodinových nebo
desetiminutových výsledků odečtením maximální hodnoty 95% intervalu
spolehlivosti výsledků jednotlivých měření, která nesmí na úrovni
hodnoty specifického emisního limitu překročit následující procentní
podíl hodnoty tohoto emisního limitu: 10 % u oxidu uhelnatého, 20 % u
oxidu siřičitého, 20 % u oxidů dusíku, 20 % u amoniaku, 30 % u tuhých
znečišťujících látek, 30 % u celkového organického uhlíku, 40 % u
chlorovodíku, 40 % u fluorovodíku, 40 % u sulfanu a 40 % u sirouhlíku.
U stacionárních zdrojů tepelně zpracovávajících odpad je tímto emisním
limitem hodnota denního emisního limitu.
(7) Při hodnocení dodržení emisního limitu se nepřihlíží k výpadkům
kontinuálního měření, nepřekročí-li 5 % celkové provozní doby
stacionárního zdroje v kalendářním roce. To neplatí pro stacionární
zdroje tepelně zpracovávající odpad.
§ 10
Způsob zjišťování tmavosti kouře
(K § 4 odst. 9 zákona)
(1) Pro zjišťování tmavosti kouře se používá Ringelmannova stupnice,
která sestává ze 6 čtvercových polí tvořených pravoúhlou sítí černých
čar o tloušťce a hustotě sítě na bílém podkladě odpovídající
následujícím stupňům tmavosti kouře:
a) stupeň 0 odpovídá 0 % černé barvy na bílém podkladě s definovanou
odrazivostí světla 80 %,
b) stupeň 1 odpovídá 20 % černé barvy na bílém podkladě,
c) stupeň 2 odpovídá 40 % černé barvy na bílém podkladě,
d) stupeň 3 odpovídá 60 % černé barvy na bílém podkladě,
e) stupeň 4 odpovídá 80 % černé barvy na bílém podkladě,
f) stupeň 5 odpovídá 100 % černé barvy na bílém podkladě.
(2) Stupeň 5 Ringelmannovy stupnice slouží pro ověření jejích optických
vlastností. Černá barva použitá k tisku stupnice musí mít odrazivost
světla 5 %.
(3) Pro platnost měření tmavosti kouře musí být dodrženy následující
podmínky:
a) směr kouřové vlečky vystupující z komína je přibližně v pravém úhlu
na směr pozorování,
b) pozadí kouřové vlečky tvoří rozptýlené světlo oblohy během dne;
měření nelze provádět proti slunci, proti zástavbě nebo okolnímu terénu
a
c) Ringelmannovu stupnici drží pozorovatel ve volně natažené paži tak,
že se síť jednotlivých polí slije do rozdílných stupňů šedé barvy.
(4) Při vyhodnocení měření tmavosti kouře se Ringelmannova stupnice
porovná s kouřovou vlečkou v místě výstupu kouře z koruny komína a určí
se stupeň tmavosti kouře. Při měření se provádí postupně 30 stanovení
stupně tmavosti kouře v pravidelných půlminutových intervalech. Délka
jednoho odečtu činí 5 sekund. Měření se vyhodnotí jako průměrná tmavost
kouře z 30 odečtů. Do vyhodnocení se nezohledňuje doba uvádění
spalovacího stacionárního zdroje do provozu v trvání nejdéle 30 minut,
pokud není v povolení provozu stanoveno jinak.
§ 11
Vyhodnocení plnění přípustné tmavosti kouře
(K § 4 odst. 9 zákona)
Přípustná tmavost kouře je považována za dodrženou, pokud průměrná
tmavost kouře není tmavší než stupeň 2 Ringelmannovy stupnice nebo jiné
barvy.
§ 12
Způsob zjišťování úrovně znečišťování výpočtem
(K § 6 odst. 9 zákona)
(1) Výpočet za účelem zjištění emisí se provádí jednou za kalendářní
rok jedním z těchto způsobů
a) bilancí technologického procesu jako rozdíl mezi hmotností
znečišťující látky do procesu vstupující a hmotností znečišťující látky
z procesu vystupující jinými cestami než emisí do vnějšího ovzduší
(dále jen „hmotnostní bilance“),
b) jako součin emisního faktoru uvedeného pro odpovídající skupinu
stacionárních zdrojů ve Věstníku Ministerstva životního prostředí a
počtu jednotek příslušné vztažné veličiny na stacionárním zdroji v
požadovaném časovém úseku, nebo
c) jako součin měrné výrobní emise a příslušné vztažné veličiny, pokud
nelze použít způsob podle písmene a) nebo b) a je tak stanoveno v
povolení provozu.
(2) U stacionárních zdrojů uvedených v části II přílohy č. 5 se
hmotnostní bilance pro těkavé organické látky provádí podle části IV
přílohy č. 5.
ČÁST TŘETÍ
SPALOVÁNÍ PALIV
§ 13
Obecná ustanovení ke spalování paliv
Tato část vyhlášky se vztahuje na spalovací stacionární zdroje, v nichž
jsou spalována paliva, s výjimkou
a) stacionárních zdrojů, v nichž se spaliny používají pro přímý ohřev,
sušení, vypalování nebo jinou tepelnou úpravu předmětů nebo materiálů,
zejména ohřívací pece nebo pece pro tepelné zpracování,
b) stacionárních zdrojů pro dodatečné spalování, určené k čištění
odpadních plynů spalováním, nejsou-li provozovány jako nezávislé
spalovací stacionární zdroje,
c) stacionárních zdrojů pro regeneraci katalyzátorů katalytického
štěpení,
d) stacionárních zdrojů pro zpracování sulfanu na síru,
e) reaktorů užívaných v chemickém průmyslu,
f) koksárenských baterií,
g) stacionárních zdrojů tepelně zpracovávajících odpad, který není
biomasou podle § 2 písm. a),
h) ohřívačů větru vysokých pecí,
i) plynových turbín a plynových motorů umístěných na těžebních
plošinách,
j) stacionárních zdrojů, v nichž dochází k pyrolýze nebo zplyňování
paliv bez přístupu vzduchu,
k) stacionárních zdrojů o celkovém jmenovitém tepelném příkonu do 0,3
MW včetně.
§ 14
Specifické emisní limity
(K § 4 odst. 9 zákona)
(1) Specifické emisní limity a stavové a vztažné podmínky pro spalovací
stacionární zdroje o celkovém jmenovitém tepelném příkonu 50 MW a
vyšším, pro něž byla podána kompletní žádost o první povolení provozu,
nebo obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů, před 7.
lednem 2013 a byly uvedeny do provozu nejpozději 7. ledna 2014, jsou
uvedeny v tabulce 1 části I přílohy č. 2 k této vyhlášce.
(2) Specifické emisní limity a stavové a vztažné podmínky pro spalovací
stacionární zdroje o celkovém jmenovitém tepelném příkonu 50 MW a
vyšším, pro něž byla podána kompletní žádost o první povolení provozu
7. ledna 2013 nebo později nebo byly uvedeny do provozu po 7. lednu
2014, jsou uvedeny v tabulce 2 části I přílohy č. 2 k této vyhlášce.
(3) Specifické emisní limity a stavové a vztažné podmínky pro spalovací
stacionární zdroje o celkovém jmenovitém tepelném příkonu vyšším než
0,3 MW a nižším než 50 MW jsou stanoveny v části II přílohy č. 2 k této
vyhlášce.
(4) Pro spalovací stacionární zdroje, v nichž jsou současně nebo
střídavě spalovány dva nebo více druhů paliv, se hodnoty specifických
emisních limitů stanoví výpočtem uvedeným v části III přílohy č. 2 k
této vyhlášce. Použití jiných druhů paliv při uvádění stacionárního
zdroje do provozu nebo při stabilizaci hoření, definované v provozním
řádu, se nepovažuje za spalování více druhů paliv.
§ 15
Technické podmínky provozu
(K § 4 odst. 9 zákona)
(1) U spalovacích stacionárních zdrojů podle § 4 odst. 6 zákona musí
být plněn alespoň minimální poměr hmotnosti síry odloučené v místě
spalovacího stacionárního zdroje v daném časovém úseku k hmotnosti síry
obsažené v palivu, které bylo do spalovacího stacionárního zdroje
přivedeno a ve stejném časovém úseku spáleno (dále jen „stupeň
odsíření“). Stupeň odsíření se považuje za splněný, pokud vyhodnocení
provedených měření prokáže, že všechny průměrné hodnoty stupně odsíření
za daný kalendářní měsíc dosáhly stanoveného stupně. Do hodnot
rozhodných pro posouzení dodržení minimálního stupně odsíření se
nezahrnují údaje zjištěné v době uvádění stacionárního zdroje do
provozu, v době jeho odstavování z provozu nebo při odstraňování
poruchy nebo havárie.
(2) Minimální stupně odsíření pro spalovací stacionární zdroje, kterým
bylo vydáno první povolení provozu, nebo obdobné povolení podle
dřívějších právních předpisů, před 27. listopadem 2002 nebo pro něž
byla podána kompletní žádost o první povolení provozu před tímto datem
a byly uvedeny do provozu nejpozději 27. listopadu 2003, jsou stanoveny
v tabulce 1 části IV přílohy č. 2 k této vyhlášce.
(3) Minimální stupně odsíření pro spalovací stacionární zdroje, kterým
bylo vydáno první povolení provozu, nebo obdobné povolení podle
dřívějších právních předpisů, mezi 27. listopadem 2002 a 7. lednem 2013
nebo byly uvedeny do provozu mezi 27. listopadem 2003 a 7. lednem 2014,
jsou stanoveny v tabulce 2 části IV přílohy č. 2 k této vyhlášce.
(4) Minimální stupně odsíření pro spalovací stacionární zdroje, kterým
bylo vydáno první povolení provozu, nebo obdobné povolení podle
dřívějších právních předpisů, 7. ledna 2013 nebo později nebo byly
uvedeny do provozu po 7. lednu 2014, jsou stanoveny v tabulce 3 části
IV přílohy č. 2 k této vyhlášce.
(5) Dřevotřísku, překližku, dřevovláknitou desku nebo jiné lepené dřevo
lze spalovat pouze ve spalovacích stacionárních zdrojích o celkovém
jmenovitém tepelném příkonu 3 MW a vyšším, a to pouze v případě, že
neobsahují halogenované organické sloučeniny nebo těžké kovy v důsledku
ošetření látkami na ochranu dřeva nebo povrchových úprav. V místě, kde
toto palivo vzniká ve formě vedlejšího produktu výroby, jej lze
spalovat také ve spalovacím stacionárním zdroji o celkovém jmenovitém
tepelném příkonu od 0,3 MW do 3 MW vybaveném automatickým dávkováním
paliva a automatickým řízením spalovacího procesu.
§ 16
Způsob stanovení počtu provozních hodin
(K § 6 odst. 9 zákona)
(1) U spalovacího stacionárního zdroje se provozní hodiny stanoví jako
doba vyjádřená v hodinách, během níž je stacionární zdroj ve
stabilizovaném provozu. Do této doby se nezapočítává doba uvádění
spalovacího stacionárního zdroje do provozu a doba jeho odstavování z
provozu, které se stanoví v provozním řádu.
(2) U spalovacích stacionárních zdrojů o celkovém jmenovitém tepelném
příkonu 50 MW a vyšším se doba jejich uvádění do provozu a doba jejich
odstavování z provozu stanovují postupem podle rozhodnutí Evropské
komise vydaným podle článku 41 písm. a) směrnice Evropského parlamentu
a Rady 2010/75/EU.
ČÁST ČTVRTÁ
POŽADAVKY NA KVALITU PALIV
§ 17
Požadavky na kvalitu paliv a způsob prokazování jejich plnění
(K § 16 odst. 8 zákona)
(1) Požadavky na kvalitu paliv jsou stanoveny v části I přílohy č. 3 k
této vyhlášce.
(2) Prokazování plnění požadavků na kvalitu paliva se provádí doklady o
analýzách odebraných vzorků paliva provedených osobou akreditovanou
vnitrostátním akreditačním orgánem pověřeným podle jiného právního
předpisu2). Postupy pro odběr vzorků a provádění analýz musí být
reprezentativní a průkazné a musí co nejpřesněji odrážet skutečnou
kvalitu paliva. Tyto postupy se považují za splněné, je-li postupováno
podle určených technických norem podle zákona o technických požadavcích
na výrobky^2).
§ 18
Ohlašování údajů o kvalitě paliv
(K § 16 odst. 8 zákona)
(1) Ohlašování údajů o kvalitě paliv podle § 16 odst. 1 zákona se
vztahuje na těžký topný olej, plynový olej a na pevná paliva určená pro
spalovací stacionární zdroje o jmenovitém tepelném příkonu do 0,3 MW
včetně.
(2) Náležitosti hlášení o kvalitě paliv jsou stanoveny v části II
přílohy č. 3 k této vyhlášce.
ČÁST PÁTÁ
TEPELNÉ ZPRACOVÁNÍ ODPADU
§ 19
Obecná ustanovení k tepelnému zpracování odpadu
Tato část vyhlášky se vztahuje na stacionární zdroje, v nichž je
tepelně zpracováván odpad, s výjimkou stacionárních zdrojů, v nichž je
tepelně zpracováván pouze odpad spadající pod definici biomasy podle §
2 písm. a), radioaktivní odpad, těla uhynulých zvířat nebo odpad
vznikající při průzkumu a těžbě ložisek ropy a zemního plynu z
námořních zařízení a spalovaný na palubě těchto zařízení.
§ 20
Specifické emisní limity a technické podmínky provozu
(K § 4 odst. 9 zákona)
(1) Specifické emisní limity pro spalovny odpadu a stavové a vztažné
podmínky jsou stanoveny v bodu 1. části I přílohy č. 4 k této vyhlášce.
(2) Způsob stanovení specifických emisních limitů a stavových a
vztažných podmínek pro tepelné zpracování odpadu ve stacionárním zdroji
jiném než spalovna odpadu je stanoven v bodu 2. části II přílohy č. 4 k
této vyhlášce.
(3) U spalovacích stacionárních zdrojů podle § 4 odst. 6 zákona, které
tepelně zpracovávají odpad společně s palivem, musí být namísto
emisního limitu pro oxid siřičitý plněn alespoň stupeň odsíření
stanovený v části IV přílohy č. 2. Požadované stupně odsíření se
považují za splněné, pokud jsou splněny podmínky stanovené v § 15 odst.
1.
(4) Technické podmínky provozu pro stacionární zdroje tepelně
zpracovávající odpad jsou stanoveny v části II přílohy č. 4 k této
vyhlášce.
ČÁST ŠESTÁ
NAKLÁDÁNÍ S TĚKAVÝMI ORGANICKÝMI LÁTKAMI
§ 21
Obecná ustanovení k nakládání s těkavými organickými látkami
Pro účely této vyhlášky se těkavé organické látky dělí na
a) těkavé organické látky, které jsou klasifikovány jako látky
karcinogenní, mutagenní a toxické pro reprodukci a jimž jsou přiřazeny
standardní věty o nebezpečnosti H340, H350, H350i, H360D nebo H360F,
nebo které musí být těmito větami označovány, s výjimkou benzinu,
b) halogenované těkavé organické látky, jimž jsou přiřazeny standardní
věty o nebezpečnosti H341 nebo H351, nebo které musí být těmito větami
označovány,
c) benzin a těkavé organické látky, které nespadají pod písmeno a) nebo
b).
§ 22
Specifické emisní limity, emisní stropy a technické podmínky provozu
(K § 4 odst. 9 zákona)
(1) Specifické emisní limity, emisní stropy a technické podmínky
provozu stacionárních zdrojů, ve kterých dochází k používání
organických rozpouštědel, jsou uvedeny v příloze č. 5 k této vyhlášce.
(2) Specifické emisní limity a technické podmínky provozu pro
stacionární zdroje, ve kterých dochází k nakládání s benzinem, jsou
stanoveny v příloze č. 6 k této vyhlášce.
§ 23
Požadavky na výrobky s obsahem těkavých organických látek
(K § 18 odst. 4 zákona)
(1) Seznam vybraných barev, laků a výrobků pro opravy nátěru vozidel
podle § 18 zákona (dále jen „vybrané výrobky“) je uvedený v části I
přílohy č. 7 k této vyhlášce.
(2) Limitní hodnoty obsahu organických sloučenin nebo směsi organických
sloučenin, s výjimkou methanu, jejichž počáteční bod varu je menší nebo
roven 250 °C, při normálním atmosférickém tlaku 101,3 kPa ve vybraných
výrobcích (dále jen „těkavá organická látka ve vybraném výrobku“), jsou
stanoveny v části II přílohy č. 7 k této vyhlášce.
(3) Analytické metody pro stanovení obsahu těkavých organických látek
ve vybraných výrobcích jsou uvedeny v části III přílohy č. 7 k této
vyhlášce.
(4) Vybrané výrobky jsou opatřeny štítkem s označením
a) kategorie a subkategorie vybraného výrobku podle části II přílohy č.
7,
b) limitní hodnoty obsahu těkavých organických látek ve vybraném
výrobku v g/l podle části II přílohy č. 7 a
c) maximálního obsahu těkavých organických látek ve vybraném výrobku ve
stavu připraveném k použití v g/l.
(5) U vybraných výrobků, u nichž se před použitím přidávají organická
rozpouštědla, se limitní hodnoty obsahu těkavých organických látek
uvedené v části II přílohy č. 7 vztahují na výrobek ve stavu, ve kterém
je připraven k použití. Za část obsahu těkavých organických látek se u
vybraných výrobků nepovažuje hmotnost těkavých organických látek, které
během zasychání chemicky reagují za vzniku ochranného filmu nátěrové
hmoty.
(6) Výrobky podle § 16 odst. 3 zákona jsou na štítku nebo v průvodní
technické dokumentaci označeny
a) údajem o celkovém obsahu těkavých organických látek dle § 2 písm. m)
zákona ve výrobku vyjádřeným hmotnostním zlomkem nebo v hmotnostních
procentech a
b) v případě nátěrových hmot, adhesivních materiálů nebo tiskařských
barev uvedených v příloze č. 5 také údajem o obsahu látek ve výrobku,
které po odpaření vody nebo těkavých organických látek ztuhnou (dále
jen „netěkavé látky“) v hmotnostních nebo objemových procentech a o
hustotě výrobku v g/cm3, pokud je předchozí údaj uveden v objemových
procentech.
ČÁST SEDMÁ
OSTATNÍ STACIONÁRNÍ ZDROJE
§ 24
Specifické emisní limity a technické podmínky provozu
(K § 4 odst. 9 zákona)
Specifické emisní limity, stavové a vztažné podmínky a technické
podmínky provozu stacionárních zdrojů neuvedených v částech třetí, páté
a šesté (dále jen „ostatní stacionární zdroje“) jsou uvedeny v příloze
č. 8 k této vyhlášce.
ČÁST OSMÁ
OBECNÉ EMISNÍ LIMITY A OBSAHOVÉ NÁLEŽITOSTI DOKUMENTŮ
§ 25
Obecné emisní limity
(K § 4 odst. 9 zákona)
Obecné emisní limity pro koncentrace znečišťujících látek při tlaku
101,325 kPa a teplotě 273,15 K ve vlhkém plynu jsou stanoveny v příloze
č. 9 k této vyhlášce.
§ 26
Obsahové náležitosti dokumentů
(K § 12 odst. 8 a § 17 odst. 7 zákona)
(1) Náležitosti provozní evidence jsou stanoveny v příloze č. 10 k této
vyhlášce.
(2) Náležitosti souhrnné provozní evidence jsou stanoveny v příloze č.
11 k této vyhlášce.
(3) Náležitosti provozního řádu jsou stanoveny v příloze č. 12 k této
vyhlášce.
(4) Náležitosti odborného posudku jsou stanoveny v příloze č. 13 k této
vyhlášce.
(5) Náležitosti protokolu o jednorázovém měření jsou stanoveny v
příloze č. 14 k této vyhlášce.
(6) Náležitosti rozptylové studie jsou stanoveny v příloze č. 15 k této
vyhlášce.
ČÁST DEVÁTÁ
KOMPENZAČNÍ OPATŘENÍ
§ 27
Způsob uplatnění kompenzačních opatření
(K § 12 odst. 8 zákona)
(1) Kompenzační opatření se uloží u stacionárního zdroje a pozemní
komunikace uvedené v § 11 odst. 1 písm. b) zákona v případě, že by
jejich umístěním došlo k nárůstu úrovně znečištění o více než 1 %
imisního limitu pro znečišťující látku s dobou průměrování 1 kalendářní
rok.
(2) Pro účely vyhodnocování kompenzačního opatření jsou v příloze č. 16
k této vyhlášce stanoveny koeficienty významnosti příspěvku zdroje ke
znečištění ovzduší (dále jen „koeficient významnosti“), a to v
závislosti na efektivní výšce zdroje.
(3) Kompenzační opatření je uplatněno dostatečným způsobem, pokud je
snížení součinu změny množství vypouštěné znečišťující látky v tunách
za rok a koeficientu významnosti stacionárních nebo mobilních zdrojů,
na nichž se realizuje kompenzační opatření, větší nebo rovno součinu
změny množství vypouštěné znečišťující látky v tunách za rok a
koeficientu významnosti nově umisťovaného stacionárního zdroje nebo
mobilních zdrojů na posuzované pozemní komunikaci.
(4) V případě uplatnění kompenzačního opatření formou izolační zeleně,
čištění komunikací nebo jiných obdobných opatření se neuvažuje při
hodnocení kompenzačního opatření podle odstavce 3 o vypouštění
znečišťujících látek do ovzduší, ale o odstraněném znečištění.
ČÁST DESÁTÁ
USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ
Přechodná ustanovení
§ 28
(1) U stacionárních zdrojů, u nichž na základě § 3 nově vzniká nebo se
zvyšuje četnost jednorázového měření emisí na měření jedenkrát ročně,
se první měření provede nejpozději do 31. prosince 2013.
(2) U stacionárních zdrojů, u nichž bylo v roce 2012 provedeno
jednorázové měření emisí podle dosavadní právní úpravy, se toto měření
započítává do četnosti měření podle požadavků stanovených v této
vyhlášce.
(3) U metod a postupů pro měření emisí uvedených pod body 11. a 12. v
části II přílohy č. 1 je akreditace vyžadována od 1. září 2013.
(4) Údaje souhrnné provozní evidence podle přílohy č. 11 se ohlašují
poprvé za rok 2013. Údaje souhrnné provozní evidence za rok 2012 se
ohlašují podle dosavadní právní úpravy, a to do 31. března 2013.
(5) Pro Lepolovy pece a dlouhé rotační pece může krajský úřad do 1.
ledna 2016 povolit výjimku z plnění emisních limitů pro oxidy dusíku
stanovených v příloze č. 4, pokud emisní limit stanovený v povolení
provozu nepřekročí 800 mg.m-3.
(6) Těkavé organické látky, které jsou klasifikovány jako látky
karcinogenní, mutagenní a toxické pro reprodukci a jimž jsou přiřazeny
standardní věty o nebezpečnosti H340, H350, H350i, H360D nebo H360F, s
výjimkou benzinu, mohou být do 31. května 2015 zároveň označeny větami
označujícími specifickou rizikovost R45, R46, R49, R60 nebo R61.
Halogenované těkavé organické látky, jimž jsou přiřazeny standardní
věty o nebezpečnosti H341 nebo H351, mohou být do 31. května 2015
zároveň označeny větami označujícími specifickou rizikovost R40 nebo
R68.
(7)
zrušen
(8) Do 31. prosince 2015 se namísto § 9 odst. 1 při kontinuálním měření
u spalovacích stacionárních zdrojů, pro něž byla podána kompletní
žádost o první povolení provozu před nabytím účinnosti této vyhlášky,
emisní limit považuje za splněný, jestliže jsou v průběhu kalendářního
roku splněny tyto podmínky
a) roční průměr denních průměrných hodnot je nižší než hodnota emisního
limitu,
b) 95 % všech půlhodinových průměrných hodnot je nižší než 120 %
hodnoty emisního limitu,
c) všechny půlhodinové průměrné hodnoty jsou nižší než dvojnásobek
hodnoty emisního limitu a d) žádná z měsíčních průměrných hodnot
nepřesáhne emisní limit a pro oxid siřičitý a tuhé znečišťující látky
97 % a pro oxidy dusíku 95 % všech 48hodinových průměrných hodnot
nepřesáhne 110 % emisního limitu; 48hodinovou průměrnou hodnotou se
rozumí aritmetický průměr dvou platných po sobě jdoucích denních
průměrných hodnot; pro výpočet 48hodinové průměrné hodnoty se použijí
denní průměrné hodnoty počínaje 1. lednem a konče 31. prosincem
kalendářního roku, přičemž pro výpočet 48hodinové průměrné hodnoty může
být každý ze dnů v roce použit pouze jednou; osamocené denní průměry v
průběhu roku se pro výpočet 48hodinové průměrné hodnoty nesčítají.
§ 29
(1) Specifické emisní limity stanovené v § 14 odst. 1 se uplatní od 1.
ledna 2016. Do 31. prosince 2015 platí pro spalovací stacionární
zdroje, kterým bylo vydáno první povolení provozu, nebo obdobné
povolení podle dřívějších právních předpisů, před 27. listopadem 2002
nebo pro něž byla podána kompletní žádost o první povolení provozu před
tímto datem a byly uvedeny do provozu nejpozději 27. listopadu 2003,
specifické emisní limity stanovené v tabulce 3 části I přílohy č. 2 a
pro spalovací stacionární zdroje, kterým bylo vydáno první povolení
provozu nebo obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů mezi
27. listopadem 2002 a 7. lednem 2013 nebo byly uvedeny do provozu mezi
27. listopadem 2003 a 7. lednem 2014, specifické emisní limity
stanovené v tabulce 4 části I přílohy č. 2.
(2) Specifické emisní limity stanovené v tabulkách 1.1, 2.1 a 3.1 části
II přílohy č. 2 se pro zde uvedené spalovací stacionární zdroje, pro
něž byla podána kompletní žádost o povolení provozu nebo obdobné
povolení podle dřívějších právních předpisů před 1. září 2013, a které
byly uvedeny do provozu nejpozději 1. září 2014, uplatní od 1. ledna
2018. Do 31. prosince 2017 platí pro tyto spalovací stacionární zdroje
specifické emisní limity uvedené v tabulkách 1.2, 2.2 a 3.2 části II
přílohy č. 2.
(3) Minimální stupně odsíření stanovené v tabulce 1 části IV přílohy č.
2 se pro spalovací stacionární zdroje, kterým bylo vydáno první
povolení provozu, nebo obdobné povolení podle dřívějších právních
předpisů, před 27. listopadem 2002 nebo pro něž byla podána kompletní
žádost o první povolení provozu před tímto datem a byly uvedeny do
provozu nejpozději 27. listopadu 2003, se uplatní od 1. ledna 2016. Do
31. prosince 2015 platí pro tyto spalovací stacionární zdroje minimální
stupně odsíření stanovené v tabulce 4 části IV přílohy č. 2.
(4) Minimální stupně odsíření stanovené v tabulce 2 části IV přílohy č.
2 se pro spalovací stacionární zdroje, kterým bylo vydáno první
povolení provozu, nebo obdobné povolení podle dřívějších právních
předpisů mezi 27. listopadem 2002 a 7. lednem 2013 nebo byly uvedeny do
provozu mezi 27. listopadem 2003 a 7. lednem 2014, uplatní od 1. ledna
2016. Do 31. prosince 2015 platí pro tyto spalovací stacionární zdroje
minimální stupně odsíření stanovené v tabulce 5 části IV přílohy č. 2.
(5) Specifické emisní limity uvedené v tabulkách 1.1, 2.1 a 3.1 části
II přílohy č. 2 se u spalovacích stacionárních zdrojů spalujících
plynná paliva uplatní od 1. ledna 2020. Do 31. prosince 2019 platí pro
tyto spalovací stacionární zdroje emisní limity uvedené v tabulkách
1.2, 2.2 a 3.2 části II přílohy č. 2.
ČÁST JEDENÁCTÁ
ÚČINNOST
§ 30
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. prosince 2012.
Ministr:
Mgr. Chalupa v. r.
Příloha 1
Metody a postupy pro měření emisí, u kterých je vyžadováno osvědčení o
akreditaci, a koeficienty ekvivalentu toxicity PCDD, PCDF a
polychlorovaných bifenylů
Část I
Metody a postupy pro měření emisí, u kterých je vyžadováno osvědčení o
akreditaci
----------------------------------------------------------------------------------------------
Číslo Název zkoušky Metoda stanovení
----------------------------------------------------------------------------------------------
1. Stanovení rychlosti proudění Měření rychlosti proudění
a objemového toku odpadního plynu a průřezu
----------------------------------------------------------------------------------------------
2. Stanovení vlhkosti odpadního plynu Kondenzační metoda
Adsorpční metoda
----------------------------------------------------------------------------------------------
3. Stanovení koncentrace kyslíku Metoda paramagnetická
Elektrochemický článek
(tuhý elektrolyt)
----------------------------------------------------------------------------------------------
4. Stanovení hmotnostní koncentrace plynných Spektroskopie
znečišťujících látek automatizovanými Chemiluminiscence
analyzátory (oxid siřičitý, oxidy dusíku,
oxid uhelnatý)
----------------------------------------------------------------------------------------------
5. Stanovení úhrnné hmotnostní koncentrace Plamenoionizační detekce
organických látek vyjádřených jako celkový
organický uhlík automatizovanými analyzátory
----------------------------------------------------------------------------------------------
6. Stanovení koncentrace organických látek Plynová chromatografie
----------------------------------------------------------------------------------------------
7. Stanovení hmotnostní koncentrace tuhých Gravimetrie
znečišťujících látek
----------------------------------------------------------------------------------------------
8. Stanovení koncentrace pachových látek Dynamická olfaktometrie
dynamickou olfaktometrií
----------------------------------------------------------------------------------------------
9. Odběr vzorků pro stanovení těžkých kovů Izokinetický odběr a absorpce do
kapaliny
----------------------------------------------------------------------------------------------
10. Odběr vzorků pro stanovení persistentních Metoda filtračně-kondenzační
organických látek Metoda zřeďovací
Metoda s chlazenou sondou
----------------------------------------------------------------------------------------------
11. Odběr vzorků pro stanovení oxidu siřičitého Absorpce do kapaliny
----------------------------------------------------------------------------------------------
12. Odběr vzorků pro stanovení těkavých Absorpce do kapaliny
anorganických sloučenin chlóru
----------------------------------------------------------------------------------------------
Část II
Výčet PCDD, PCDF, polychlorovaných bifenylů a jejich koeficienty
ekvivalentu toxicity
Ke stanovení součtové hodnoty se hmotnostní koncentrace dále uvedených
PCDD, PCDF a polychlorovaných bifenylů před sečtením násobí uvedenými
koeficienty ekvivalentů toxicity.
1. Výčet PCDD a PCDF a jejich koeficienty ekvivalentu toxicity
----------------------------------------------------------------------------------------------
PCDD/PCDF Koeficient ekvivalentu toxicity
----------------------------------------------------------------------------------------------
2,3,7,8-tetrachlordibenzodioxin (TCDD) 1
1,2,3,7,8-pentachlordibenzodioxin (PeCDD) 0,5
1,2,3,4,7,8-hexachlordibenzodioxin (HxCDD) 0,1
1,2,3,7,8,9-hexachlordibenzodioxin (HxCDD) 0,1
1,2,3,6,7,8-hexachlordibenzodioxin (HxCDD) 0,1
1,2,3,4,6,7,8-heptachlordibenzodioxin (HpCDD) 0,01
oktachlordibenzodioxin (OCDD) 0,001
2,3,7,8-tetrachlordibenzofuran (TCDF) 0,1
2,3,4,7,8-pentachlordibenzofuran (PeCDF) 0,5
1,2,3,7,8-pentachlordibenzofuran (PeCDF) 0,05
1,2,3,4,7,8-hexachlordibenzofuran (HxCDF) 0,1
1,2,3,7,8,9-hexachlordibenzofuran (HxCDF) 0,1
1,2,3,6,7,8-hexachlordibenzofuran (HxCDF) 0,1
2,3,4,6,7,8-hexachlordibenzofuran (HxCDF) 0,1
1,2,3,4,6,7,8-heptachlordibenzofuran (HpCDF) 0,01
1,2,3,4,7,8,9-heptachlordibenzofuran (HpCDF) 0,01
oktachlordibenzofuran (OCDF) 0,001
----------------------------------------------------------------------------------------------
2. Výčet polychlorovaných bifenylů a jejich koeficienty ekvivalentu
toxicity
-------------------------------------------------------------------
Kód UIPAC Polychlorovaný bifenyl Koeficient
ekvivalentu toxicity
-------------------------------------------------------------------
77 3,3',4,4'-tetraCB 0,0005
126 3,3',4,4',5-pentaCB 0,1
169 3,3',4,4',5,5'-hexaCB 0,01
105 2,3,3',4,4'-pentaCB 0,0001
114 2,3,4,4',5-pentaCB 0,0005
118 2,3',4,4',5-pentaCB 0,0001
123 2',3,4,4',5-pentaCB 0,0001
156 2,3,3',4,4',5-hexaCB 0,0005
157 2,3,3',4,4',5'-hexaCB 0,0005
167 2,3',4,4',5,5'-hexaCB 0,00001
189 2,3,3',4,4',5,5'-heptaCB 0,0001
170 - di-ortho PCB 0,0001
180 - di-ortho PCB 0,00001
-------------------------------------------------------------------
Příloha 2
PODMÍNKY PROVOZU PRO SPALOVACÍ STACIONÁRNÍ ZDROJE
Část I
Specifické emisní limity pro spalovací stacionární zdroje o celkovém
jmenovitém tepelném příkonu 50 MW a vyšším
Specifické emisní limity jsou vztaženy k celkovému jmenovitému
tepelnému příkonu a na normální stavové podmínky a suchý plyn při
referenčním obsahu kyslíku v odpadním plynu 6% v případě pevných paliv
a 3 % v případě kapalných a plynných paliv.
Specifické emisní limity pro plynové turbíny a pístové spalovací motory
jsou vztaženy k celkovému jmenovitému tepelnému příkonu a na normální
stavové podmínky a suchý plyn při referenčním obsahu kyslíku v odpadním
plynu 15 % a nevztahují se na záložní zdroje energie provozované méně
než 300 provozních hodin ročně. Specifické emisní limity pro plynové
turbíny se uplatní pouze na provozní stavy, při kterých je překročeno
70 % instalovaného tepelného příkonu. Plynovým motorem se rozumí motor
s vnitřním spalováním pracující na principu Ottova cyklu a využívající
zážehové zapalování paliva nebo v případě dvoupalivového motoru
využívající vznětové zapalování paliva.
Tabulka 1 - Specifické emisní limity pro spalovací stacionární zdroje,
pro něž byla podána kompletní žádost o první povolení provozu, nebo
obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů, před 7. lednem
2013 a byly uvedeny do provozu nejpozději 7. ledna 2014
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Druh paliva Specifické emisní limity [mg.m-3]
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
50-100 MW > 100-300 MW > 300 MW
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
SO2 NOx TZL CO SO2 NOx TZL CO SO2 NOx CO TZL
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Pevné palivo
obecně 400^1) 300^3),^4) 30^7) 250 250^1) 200^3),^4) 25^7) 250 200^1) 200^3),^4) 20^7) 250
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Biomasa podle 200^1) 300^3),^4) 30 250 200^1) 250 20 250 200^1) 200^3) 20 250
§ 2 písm. a)
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Rašelina 300^1) 300^3),^4) 30 250 300^1) 250^3) 20 250 200^1) 200^3) 20 250
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Kapalné palivo
obecně 350^1) 450^3),^4),^5) 30^7) 175^8) 250^1) 200^3),^4),^5) 25^7) 175^8) 200^1) 150^3),^4),^5) 20^7)175^8)
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Zkapalněný plyn 5 200^5),^6) 5 100 5 200^5),^6)5 100 5 200^5),^6) 5 100
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Plynné palivo
obecně 35 200^5),^6) 5 100 35 200^5),^6)5 100 35 200^5),^6) 5 100
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Zemní plyn 35 100^5) 5 100 35 100^5) 5 100 35 100^5) 5 100
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Koksárenský plyn 400 200^5),^6) 30 100 400 200^5),^6)30 100 400 200^5),^6) 30 100
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Vysokopecní plyn 200 200^5),^6) 10 100 200 200^5),^6)10 100 200 200^5),^6) 10 100
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Plyn ze
zplyňování 35^2) 200^5),^6) 5 100 35^2) 200^5),^6) 5 100 35^2) 200^5),^6) 5 100
rafinérských
zbytků
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Vysvětlivky:
1) Na spalovací stacionární zdroje, které nejsou v provozu více než 1
500 provozních hodin za rok vyjádřených jako klouzavý průměr za 5 let,
kterým bylo vydáno povolení provozu nebo jiné obdobné povolení podle
dřívějších právních předpisů před 27. listopadem 2002 nebo jejichž
provozovatel podal úplnou žádost o povolení provozu před tímto datem a
byly uvedeny do provozu nejpozději 27. listopadem 2003, se vztahují
následující specifické emisní limity pro SO2.
Při spalování pevných paliv specifický emisní limit 800 mg.m-3, při
spalování kapalných paliv ve spalovacích stacionárních zdrojích o
celkovém jmenovitém tepelném příkonu nepřekračujícím 300 MW specifický
emisní limit 850 mg.m-3 a v případě spalovacích stacionárních zdrojů o
celkovém jmenovitém tepelném příkonu vyšším než 300 MW specifický
emisní limit 400 mg.m-3.
Specifické emisní limity uvedené v této poznámce platí také pro
jednotlivé spalovací stacionární zdroje, pokud jsou odpadní plyny
odváděny odděleně jedním průduchem komína, a které nejsou v provozu
více než 1500 provozních hodin za rok, vyjádřeno jako klouzavý průměr
za dobu 5 let, pokud je zjišťování emisí prováděno odděleně pro každý
takový komínový průduch.
2) Na spalovací stacionární zdroje, kterým bylo vydáno povolení provozu
nebo jiné obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů před 27.
listopadem 2002 nebo jejichž provozovatel podal úplnou žádost o
povolení provozu před tímto datem a byly uvedeny do provozu nejpozději
27. listopadem 2003, se vztahuje specifický emisní limit pro SO2 800
mg.m-3.
3) Na spalovací stacionární zdroje, které nejsou v provozu více než 1
500 provozních hodin za rok vyjádřených jako klouzavý průměr za 5 let
se vztahují následující specifické emisní limity pro NOx. Při spalování
kapalných paliv ve spalovacích stacionárních zdrojích o celkovém
jmenovitém tepelném příkonu vyšším než 500 MW, kterým bylo vydáno první
povolení provozu, nebo obdobné povolení podle dřívějších právních
předpisů, před 27. listopadem 2002 nebo pro něž byla podána kompletní
žádost o první povolení provozu před tímto datem a byly uvedeny do
provozu nejpozději 27. listopadu 2003, specifický emisní limit 400
mg.m-3.
Při spalování pevných paliv ve spalovacích stacionárních zdrojích o
celkovém jmenovitém tepelném příkonu vyšším než 500 MW, kterým by lo
vydáno první povolení provozu, nebo obdobné povolení podle dřívějších
právních předpisů, před 1. červencem 1987, specifický emisní limit 450
mg.m-3.
Při spalování pevných nebo kapalných paliv ve spalovacích stacionárních
zdrojích o celkovém jmenovitém tepelném příkonu nepřesahujícím 500 MW,
kterým bylo vydáno první povolení provozu, nebo obdobné povolení podle
dřívějších právních předpisů, před 27. listopadem 2002 nebo pro něž
byla podána kompletní žádost o první povolení provozu před tímto datem
a byly uvedeny do provozu nejpozději 27. listopadu 2003, specifický
emisní limit 450 mg.m-3.
Specifické emisní limity uvedené v této poznámce platí také pro
jednotlivé spalovací stacionární zdroje, pokud jsou odpadní plyny
odváděny odděleně jedním průduchem komína, a které nejsou v provozu
více než 1500 provozních hodin za rok, vyjádřeno jako klouzavý průměr
za dobu 5 let, pokud je zjišťování emisí prováděno odděleně pro každý
takový komínový průduch.
4) Na spalování práškového hnědého uhlí ve spalovacích stacionárních
zdrojích o celkovém jmenovitém tepelném příkonu nepřekračujícím 100 MW
se vztahuje specifický emisní limit pro NOx 450 mg.m-3.
Na spalování pevných a kapalných zbytků pocházejících z destilace či
zpracování surové ropy pro vlastní spotřebu ve spalovacích
stacionárních zdrojích o celkovém jmenovitém tepelném příkonu
nepřesahujícím 500 MW, kterým bylo vydáno první povolení provozu, nebo
obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů, před 27.
listopadem 2002 nebo pro něž byla podána kompletní žádost o první
povolení provozu před tímto datem a byly uvedeny do provozu nejpozději
27. listopadu 2003, se vztahuje specifický emisní limit 450 mg.m-3.
Na spalování nekomerčních kapalných zbytků z chemické výroby pro
vlastní spotřebu ve spalovacích stacionárních zdrojích o celkovém
jmenovitém tepelném příkonu nepřesahujícím 500 MW v chemických
zařízeních, kterým bylo vydáno první povolení provozu, nebo obdobné
povolení podle dřívějších právních předpisů, před 27. listopadem 2002
nebo pro něž byla podána kompletní žádost o první povolení provozu před
tímto datem a byly uvedeny do provozu nejpozději 27. listopadu 2003, se
vztahuje specifický emisní limit 450 mg.m-3.
5) Pro plynové turbíny, včetně plynových turbín s kombinovaným cyklem,
spalující jako kapalná paliva lehké a střední destiláty platí
specifický emisní limit pro NOx 90 mg.m-3, 120 mg.m-3 pokud spalují
jiné plyny a 50 mg.m-3 pokud spalují zemní plyn.
Pro plynové turbíny pracující v základním zatížení při kombinované
výrobu tepla a elektřiny s celkovou účinností vyšší než 75 %, s
kombinovaným cyklem s roční průměrnou celkovou elektrickou účinností
vyšší než 55 % a pro mechanický pohon (plynové turbíny pohánějící
kompresory rozvodné sítě dodávek plynu veřejnosti) platí specifický
emisní limit pro NOx 75 mg.m-3. Pro plynové turbíny s jednoduchým
cyklem pracující v základním zatížení, které mají účinnost větší než 35
% (stanovenou na základě podmínek Mezinárodní organizace pro
normalizaci ISO) platí emisní limit ve výši 50×éta/35, kde éta je
účinnost plynové turbíny za podmínek základního zatížení podle ISO
vyjádřená v procentech.
Pro plynové turbíny, včetně plynových turbín s kombinovaným cyklem,
kterým bylo vydáno první povolení provozu, nebo obdobné povolení podle
dřívějších právních předpisů, před 27. listopadem 2002 nebo pro něž
byla podána kompletní žádost o první povolení provozu před tímto datem
a byly uvedeny do provozu nejpozději 27. listopadu 2003, a které nejsou
v provozu více než 1500 provozních hodin za rok, vyjádřeno jako
klouzavý průměr za dobu 5 let, platí při spalování zemního plynu
specifický emisní limit 150 mg.m-3 a při spalování ostatních plynných
paliv nebo kapalných paliv specifický emisní limit 200 mg.m-3.
Specifické emisní limity uvedené v tomto odstavci této poznámce platí
také pro jednotlivé plynové turbíny, pokud jsou odpadní plyny odváděny
odděleně jedním průduchem komína, a které nejsou v provozu více než
1500 provozních hodin za rok, vyjádřeno jako klouzavý průměr za dobu 5
let, pokud je zjišťování emisí prováděno odděleně pro každý takový
komínový průduch.
6) Na spalovací stacionární zdroje, s výjimkou plynových turbín a
pístových spalovacích motorů, o celkovém jmenovitém tepelném příkonu
nepřesahujícím 500 MW, využívající jiné palivo než zemní plyn, kterým
bylo vydáno první povolení provozu, nebo obdobné povolení podle
dřívějších právních předpisů, před 27. listopadem 2002 nebo pro něž
byla podána kompletní žádost o první povolení provozu před tímto datem
a byly uvedeny do provozu nejpozději 27. listopadu 2003, se vztahuje
specifický emisní limit 300 mg.m-3.
7) Na spalování pevných a kapalných zbytků pocházejících z destilace či
zpracování surové ropy pro vlastní spotřebu ve spalovacích
stacionárních zdrojích, kterým bylo vydáno první povolení provozu, nebo
obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů, před 27.
listopadem 2002 nebo pro něž byla podána kompletní žádost o první
povolení provozu před tímto datem a byly uvedeny do provozu nejpozději
27. listopadu 2003, se vztahuje specifický emisní limit pro TZL 50
mg.m-3.
8) Pro plynové turbíny, včetně plynových turbín s kombinovaným cyklem,
spalující jako kapalná paliva lehké a střední destiláty platí
specifický emisní limit 100 mg.m-3.
Tabulka 2 - Specifické emisní limity pro spalovací stacionární zdroje,
pro něž byla podána kompletní žádost o první povolení provozu 7. ledna
2013 nebo později nebo byly uvedeny do provozu po 7. lednu 2014
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Druh paliva Specifické emisní limity [mg.m-3]
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
50-100 MW> 100-300 MW > 300 MW
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
SO2 NOx TZL CO SO2 NOx TZL CO SO2 NOx TZL CO
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Pevné palivo obecně 400 300 20 250 200 200 20 250 150 150 10 250
400^1) 200^2) 200^1)
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Biomasa podle 200 250 20 250 200 200 20 250 150 150 20 250
§ 2 písm. a)
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Rašelina 300 250 20 250 300 200 20 250 150 150 20 250
250^2) 200^2)
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Kapalné palivo obecně 350 300 20 175 200 150 20 175 150 100 10 175
50^5) 100^5) 50^5) 100^5) 50^5)100^5)
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Zkapalněný plyn 5 300 5 175 5 150 5 175 5 150 5 175
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Plynné palivo obecně 35 100 5 100 35 100 5 100 35 100 5 100
50^3) 50^3) 50^3)
75^4) 75^4) 75^4)
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Zemní plyn 35 100 5 100 35 100 5 100 35 100 5 100
50^3) 50^3) 50^3)
75^4) 75^4) 75^4)
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Koksárenský plyn 400 100 30 100 400 100 30 100 400 100 30 100
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Vysokopecní plyn 200 100 10 100 200 100 10 100 200 100 10 100
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Plyn ze zplyňování 35 100 5 100 35 100 5 100 35 100 5 100
rafinérských zbytků
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Vysvětlivky:
1) Vztahuje se pouze na spalování práškového hnědého uhlí.
2) Vztahuje se pouze na spalování ve fluidním loži.
3) Vztahuje se pouze na plynové turbíny s jednoduchým cyklem, které
mají účinnost větší než 35 % (stanovenou na základě podmínek
Mezinárodní organizace pro normalizaci ISO) platí emisní limit ve výši
50×éta/35, kde éta je účinnost plynové turbíny pracující v základním
zatížení (podle ISO) vyjádřená v procentech.
U plynových turbín, včetně plynových turbín s kombinovaným cyklem,
emisní limit platí pouze při zatížení větším než 70 %
4) Vztahuje se pouze na pístové spalovací motory.
5) Vztahuje se pouze na plynové turbíny, včetně plynových turbín s
kombinovaným cyklem.
Tabulka 3 - Specifické emisní limity platné do 31. prosince 2015 pro
spalovací stacionární zdroje, kterým bylo vydáno první povolení
provozu, nebo obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů, před
27. listopadem 2002 nebo pro něž byla podána kompletní žádost o první
povolení provozu před tímto datem a byly uvedeny do provozu nejpozději
27. listopadu 2003
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Druh paliva Specifické emisní limity [mg.m-3]
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
50-100 MW> 100-300 MW > 300 MW
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
SO2 NOx TZL CO SO2 NOx TZL CO SO2 NOx TZL CO
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Pevné palivo 2000 600^7) 100 250 2000-600^7) 100 250 1200-400^1),^6) 600^7) 100250
1200^1) 400^2),^6) 500^2),^7) 50^2)
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Kapalné palivo 1700 450 50^4) 175 1700450 50^4) 175 1700-400^3) 400 50^4) 175
3005) 1005) 300^5) 100^5) 400^2) 300^5) 100^7)
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Zkapalněný plyn 5 300 5 100 5 300 5 100 5 300 5 100
200^2)
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Plynné palivo 35 200 5 100 35 200 5 100 35 200 5 100
obecně 300^5)300^5) 300^5)
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Zemní plyn 35 200 5 100 35 200 5 100 35 200 5 100
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Koksárenský plyn 800 300 50 100 800 300 50 100 800 200 50 100
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Vysokopecní plyn 800 300 10 100 800 300 10 100 800 300 10 100
200^2)
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Plyn ze zplyňování 800 300 5 100 800 300 5 100 800 200 5 100
rafinérských zbytků
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Vysvětlivky:
1) Specifický emisní limit je stanoven v tomto rozmezí lineárním
poklesem tak, že emisní limit v mg.m-3 se rovná 2400 - 4P, kdy P je
celkový jmenovitý tepelný příkon stacionárních zdrojů v MW.
2) Vztahuje se pouze na spalovací stacionární zdroje o celkovém
jmenovitém tepelném příkonu vyšším než 500 MW.
3) Specifický emisní limit je stanoven v tomto rozmezí lineárním
poklesem tak, že emisní limit v mg.m-3 se rovná 3650 - 6,5P, kdy P je
celkový jmenovitý tepelný příkon stacionárních zdrojů v MW.
4) Pro spalovací stacionární zdroje o celkovém jmenovitém tepelném
příkonu < 500 MW, spalující kapalná paliva s obsahem popela vyšším než
0,06 %, platí specifický emisní limit 100 mg.m-3.
5) Vztahuje se pouze na plynové turbíny včetně plynových turbín s
kombinovaným cyklem.
6) Pro spalovací stacionární zdroje, jejichž celkový jmenovitý tepelný
příkon je 400 MW a vyšší a který nebude do 31. prosince 2015 v provozu
více než 2 000 provozních hodin ročně, vypočteno jako klouzavý průměr
za 5 let, platí specifický emisní limit 800 mg.m-3.
7) Pro spalovací stacionární zdroj spalující pevná paliva s obsahem
prchavé hořlaviny menším než 10 %, který byl v provozu nejméně dvanáct
měsíců do 1. ledna 2001, platí specifický emisní limit 1200 mg.m-3.
Tabulka 4 - Specifické emisní limity platné do 31. prosince 2015 pro
spalovací stacionární zdroje, kterým bylo vydáno první povolení
provozu, nebo obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů, mezi
27. listopadem 2002 a 7. lednem 2013 nebo byly uvedeny do provozu mezi
27. listopadem 2003 a 7. lednem 2014
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Druh paliva Specifické emisní limity [mg.m-3]
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
50-100 MW > 100-300 MW > 300 MW
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
SO2 NOx TZL CO SO2 NOx TZL CO SO2 NOx TZL CO
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Pevné palivo obecně 850 400 250 200 200 30 250 200 200 30 250
50
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Biomasa podle 200 400 50 250 200 300 30 250 200 200 30 250
§ 2 písm. a)
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Rašelina 850 400 50 250 200 200 30 250 200 200 30 250
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Kapalné palivo 850 400 175 400- 200 30 175 200 200 30 175
obecně 120^1) 50 200^2) 120^1) 120^1)
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Zkapalněný plyn 5 200 5 175 5 200 5 175 5 200 5 175
50^1) 50^1) 50^1)
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Plynné palivo obecně 35 200 5 100 35 200 5 100 35 200 5 100
120^1) 120^1) 120^1)
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Zemní plyn 35 150 5 100 35 150 5 100 35 100 5 100
50^1) 50^1) 50^1)
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Koksárenský plyn 400 200 100 400 200 30 100 400 200 30 100
120^1) 30 120^1) 120^1)
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Vysokopecní plyn 200 200 100 200 200 10 100 200 200 10 100
120^1) 10 120^1) 120^1)
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Plyn ze zplyňování 35 200 5 100 35 200 5 100 35 200 5 100
rafinérských zbytků 120^1) 120^1) 120^1)
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Vysvětlivky:
1) Pro plynové turbíny využívané pro kombinovanou produkci tepla a
elektřiny s celkovou účinností vyšší než 75 %, pro plynové turbíny s
kombinovaným cyklem s roční průměrnou celkovou elektrickou účinností
vyšší než 55 % a pro plynové turbíny pro mechanický pohon (plynové
turbíny pohánějící kompresory rozvodné sítě dodávek plynu veřejnosti)
platí specifický emisní limit 75 mg.m-3; pro ostatní plynové turbíny,
které mají účinnost větší než 35 % (na základě podmínek Mezinárodní
organizace pro normalizaci ISO) platí specifický emisní limit 50
mg.m-3.
2) Specifický emisní limit je stanoven v tomto rozmezí lineárním
poklesem tak, že se rovná 500 - P, kdy P je celkový jmenovitý tepelný
příkon stacionárních zdrojů v MW.
Část II
Specifické emisní limity pro spalovací stacionární zdroje o celkovém
jmenovitém tepelném příkonu vyšším než 0,3 MW a nižším než 50 MW
Pro kotle jsou specifické emisní limity vztaženy k celkovému
jmenovitému tepelnému příkonu a na normální stavové podmínky a suchý
plyn při referenčním obsahu kyslíku v odpadním plynu 6 % v případě
pevných paliv obecně, 11 % v případě biomasy a 3 % v případě kapalných
a plynných paliv.
Pro pístové spalovací motory jsou specifické emisní limity vztaženy k
celkovému jmenovitému tepelnému příkonu a na normální stavové podmínky
a suchý plyn (pro TZL vztaženo na vlhký plyn), při referenčním obsahu
kyslíku 5 % a nevztahují se na záložní zdroje energie a požární
čerpadla provozované méně než 300 provozních hodin ročně. Plynovým
motorem se rozumí motor s vnitřním spalováním pracující na principu
Ottova cyklu a využívající zážehové zapalování paliva nebo v případě
dvoupalivového motoru využívající vznětové zapalování paliva.
Pro plynové turbíny jsou specifické emisní limity vztaženy na normální
stavové podmínky a suchý plyn při referenčním obsahu kyslíku 15 % a
nevztahují se na záložní zdroje energie provozované méně než 300
provozních hodin ročně. Pro teplovzdušné spalovací stacionární zdroje
jsou specifické emisní limity vztaženy na normální stavové podmínky a
suchý plyn při referenčním obsahu kyslíku 17 %.
1. Specifické emisní limity pro kotle a teplovzdušné přímotopné
stacionární zdroje
Tabulka 1.1 - Specifické emisní limity platné od 1. ledna 2018
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Druh paliva Specifické emisní limity [mg.m-3]
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
> 0,3-1 MW > 1-5MW > 5-50 MW
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
SO2 NOx TZL CO SO2 NOx TZL CO SO2 NOx TZL CO
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Pevné palivo - 600 100 400 - 500 50 500 1500^1) 500 30 300
500^3)
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Kapalné palivo - 130 - 80 - 130 50 80 1500^4) 130 30 80
450^4) 450^4)
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Plynné palivo a - 100^2) - 50 - 100^2) - 50 - 100^2) - 50
zkapalněný plyn
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Vysvětlivky:
1) Na spalovací stacionární zdroje spalující hnědé uhlí, provozované
nejvýše 3200 provozních hodin ročně, se vztahuje specifický emisní
limit 2000 mg.m-3.
2) Pokud nelze této hodnoty z technických důvodů dosáhnout použitím
nízkoemisních hořáků, platí specifický emisní limit 200 mg.m-3.
3) Platí v případě spalování biomasy pro spalování ve stacionárních
zdrojích s výjimkou spalování výlisků z takové biomasy.
4) Vztahuje se na spalování těžkého topného oleje a jemu podobných
kapalných paliv.
Tabulka 1.2 - Specifické emisní limity platné do 31. prosince 2017
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Druh paliva Specifické emisní limity [mg.m-3]
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
> 0,3 - 1 MW > 1 - 5MW > 5 - 50 MW
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
SO2 NOx TZL CO SO2 NOx TZL CO SO2 NOx TZL CO
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Pevné palivo obecně - 650 250 650 - 650 250 650 2500 650 150 400
1100^2) 1100^2) 1500^1) 500^1) 100^1) 300^1)
1100^2) 250^5) 650^5)
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Paliva dle § 15 odst. 5 - 650 150 300 - 650 150 300 - 650 150 300
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Kapalné palivo - 500 - 175 - 500 100 175 1700 450 100 175
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Plynné palivo a zkapalněný plyn - 200 - 100 - 200 - 100 900^4) 200 50^4) 100
300^3) 300^3) 300^3)
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Vysvětlivky:
1) Vztahuje se na spalovací stacionární zdroje s fluidním ložem.
2) Vztahuje se na spalování pevných paliv ve výtavném topeništi.
3) Vztahuje se na spalování propan butanu.
4) Vztahuje se na spalování paliv mimo veřejné distribuční sítě.
5) Vztahuje se na spalování biomasy pro spalování ve stacionárních
zdrojích.
2. Specifické emisní limity pro pístové spalovací motory
Tabulka 2.1 - Specifické emisní limity platné od 1. ledna 2018
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Druh paliva Specifické emisní limity [mg.m-3]
--------------------------------------------------------------------------------------
> 0,3-1 MW > 1-5 MW > 5-50 MW
--------------------------------------------------------------------------------------
NOx TZL CO NOx TZL CO NOx TZL CO
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Kapalné palivo 400 - 450 400 50 450 400 20 450
Plynné palivo a zkapalněný plyn 500 - 650 500 - 650 500 - 650
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Tabulka 2.2 - Specifické emisní limity platné do 31. prosince 2017
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Druh pístového Druh paliva Specifické emisní limity [mg.m-3]
spalovacího -------------------------------------------------------------------------------------------
motoru > 0,3 - 1 MW > 1 - 5 MW > 5 MW
-------------------------------------------------------------------------------------------
NOx TZL CO NOxTZL CO NOx TZL CO
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Plynový motor Kapalné palivo 500 - 650 500130 650 500 130 650
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Zemní plyn a degazační plyn 500 - 650 500 - 650 500 - 650
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Plynné palivo obecně 1000 - 1300 500130 1300 500 130 650
1000^3)
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Dieselový motor Kapalné palivo 4000 - 650 500130 650 500 130 650
600^2) 600^2)
4000^3) 2000^3)
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Zemní plyn a degazační 4000 - 650 500 - 650 500 - 650
plyn^1) 4000^3) 2000^3)
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Plynné palivo obecně 4000 - 1300 500130 1300 500 130 650
4000^3) 2000^3)
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Vysvětlivky:
1) Se vstřikovacím zapalováním.
2) Platí pro těžký topný olej.
3) Platí pouze pro pístové spalovací motory, jejichž stavba či
přestavba byla zahájena před 17. květnem 2006.
3. Specifické emisní limity pro plynové turbíny
Tabulka 3.1 - Specifické emisní limity platné od 1. ledna 2018
-------------------------------------------------------------------------------------------------------
Druh paliva Specifické emisní limity [mg.m-3]
------------------------------------------------------------------
> 0,3-1 MW > 1-5 MW > 5-50 MW
------------------------------------------------------------------
NOx CO NOx CO NOx CO
-------------------------------------------------------------------------------------------------------
Kapalné palivo 300 100 300 100 300 100
-------------------------------------------------------------------------------------------------------
Plynné palivo a zkapalněný plyn 250 100 50 100 50 100
-------------------------------------------------------------------------------------------------------
Tabulka 3.2 - Specifické emisní limity platné do 31. prosince 2017
-------------------------------------------------------------------------------------------------------
Celkový jmenovitý tepelný příkon Specifické emisní limity [mg.m-3]
-------------------------------------------------------------
NOx CO
-------------------------------------------------------------------------------------------------------
> 0,3-5 MW 350 100
> 5 MW 300 100
-------------------------------------------------------------------------------------------------------
Část III
Specifické emisní limity pro spalovací stacionární zdroje ke spalování
více druhů paliv
1. U spalovacího stacionárního zdroje používajícího současně dva nebo
více druhů paliv se stanoví hodnoty specifických emisních limitů
následujícím postupem:
a) přiřadí se hodnota specifického emisního limitu odpovídající každému
jednotlivému palivu a znečišťující látce v závislosti na celkovém
jmenovitém tepelném příkonu spalovacích stacionárních zdrojů,
b) následně se určí vážené hodnoty specifických emisních limitů podle
jednotlivých druhů paliv, a to tak, že jednotlivé hodnoty specifických
emisních limitů se vynásobí tepelným příkonem každého paliva a tento
součin se vydělí součtem tepelných příkonů dodaných všemi palivy, a
c) sečtou se vážené hodnoty specifických emisních limitů pro jednotlivá
paliva.
2. U spalovacího stacionárního zdroje spalujícího více druhů paliv, ve
kterém se používají zbytky z destilace a zpracování ropy samostatně
nebo s jinými druhy paliv pro vlastní spotřebu, platí bez ohledu na
ustanovení bodu 1 požadavky na spalování paliva s nejvyšším specifickým
emisním limitem, pokud během provozu stacionárního zdroje činí podíl,
jímž přispívá toto palivo k souhrnu tepelných příkonů dodaných všemi
palivy, alespoň 50 %. Je-li podíl tohoto paliva nižší než 50 %, stanoví
se hodnota specifického emisního limitu na základě poměrného podílu
tepelného příkonu zabezpečeného jednotlivými palivy na součtu tepelných
příkonů všech paliv následujícím postupem:
a) přiřadí se hodnota specifického emisního limitu odpovídající každému
jednotlivému palivu a odpovídající znečišťující látce v závislosti na
celkovém jmenovitém tepelném příkonu spalovacích stacionárních zdrojů,
b) následně se vypočte hodnota specifického emisního limitu pro palivo
s nejvyšší hodnotou specifického emisního limitu a v případě dvou druhů
paliv se stejnou hodnotou specifického emisního limitu, palivo s vyšším
tepelným příkonem (dále jen „směrodatné palivo“); tato hodnota se získá
vynásobením hodnoty specifického emisního limitu příslušného paliva
dvěma a od tohoto součinu se odečte hodnota specifického emisního
limitu paliva s nejnižší hodnotou specifického emisního limitu,
c) následně se určí vážené hodnoty specifických emisních limitů pro
jednotlivá paliva, které se získají vynásobením vypočtené hodnoty
specifického emisního limitu paliva tepelným příkonem směrodatného
paliva, a další jednotlivé hodnoty specifických emisních limitů se
vynásobí tepelným příkonem dodaným každým palivem a výsledek násobení
se podělí součtem tepelných příkonů dodaných všemi palivy, a
d) sečtou se vážené hodnoty specifických emisních limitů pro jednotlivá
paliva.
3. Jako alternativu k bodu 2 lze použít následující průměrné hodnoty
specifických emisních limitů pro oxid siřičitý (bez ohledu na použitou
kombinaci paliv)
a) pro spalovací stacionární zdroje uvedené do provozu před 27.
listopadem 2003 včetně v průměru 1000 mg/m-3 pro všechny takové
spalovací stacionární zdroje v rámci rafinerie nebo
b) pro spalovací stacionární zdroje uvedené do provozu po 27. listopadu
2003 v průměru 600 mg/m-3 pro všechny takové spalovací stacionární
zdroje v rámci rafinerie s výjimkou plynových turbín a pístových
spalovacích motorů.
Část IV
Minimální stupně odsíření pro spalovací stacionární zdroje o celkovém
jmenovitém tepelném příkonu 50 MW a vyšším
Tabulka 1 - Minimální stupně odsíření pro spalovací stacionární zdroje,
kterým bylo vydáno první povolení provozu, nebo obdobné povolení podle
dřívějších právních předpisů, před 27. listopadem 2002 nebo pro něž
byla podána kompletní žádost o první povolení provozu před tímto datem
a byly uvedeny do provozu nejpozději 27. listopadu 2003
---------------------------------------------
Celkový jmenovitý Stupeň odsíření
tepelný příkon [%]
---------------------------------------------
50-100 MW 80
> 100-300 MW 90
> 300 MW 96
---------------------------------------------
Tabulka 2 - Minimální stupně odsíření pro spalovací stacionární zdroje,
kterým bylo vydáno první povolení provozu, nebo obdobné povolení podle
dřívějších právních předpisů, mezi 27. listopadu 2002 a 7. lednem 2013
nebo byly uvedeny do provozu mezi 27. listopadem 2003 a 7. lednem 2014
---------------------------------------------
Celkový jmenovitý tepelný Stupeň odsíření
příkon [%]
---------------------------------------------
50-100 MW 92
> 100-300 MW 92
> 300 MW 96
---------------------------------------------
Tabulka 3 - Minimální stupně odsíření pro spalovací stacionární zdroje,
kterým bylo vydáno první povolení provozu, nebo obdobné povolení podle
dřívějších právních předpisů, 7. ledna 2013 nebo později nebo byly
uvedeny do provozu po 7. lednu 2014
---------------------------------------------
Celkový jmenovitý tepelný Stupeň odsíření
příkon [%]
---------------------------------------------
50-100 MW 93
> 100-300 MW 93
> 300 MW 97
---------------------------------------------
Tabulka 4 - Minimální stupně odsíření platné do 31. prosince 2015 pro
spalovací stacionární zdroje, kterým bylo vydáno první povolení
provozu, nebo obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů, před
27. listopadem 2002 nebo pro něž byla podána kompletní žádost o první
povolení provozu před tímto datem a byly uvedeny do provozu nejpozději
27. listopadu 2003
---------------------------------------------
Celkový jmenovitý Stupeň odsíření
tepelný příkon [%]
---------------------------------------------
50-100 MW 60
> 100-300 MW 75
> 300-500 MW 90
> 500 MW 94
---------------------------------------------
Tabulka 5 - Minimální stupně odsíření platné do 31. prosince 2015 pro
spalovací stacionární zdroje, kterým bylo vydáno první povolení
provozu, nebo obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů, mezi
27. listopadu 2002 a 7. lednem 2013 nebo byly uvedeny do provozu mezi
27. listopadem 2003 a 7. lednem 2014
---------------------------------------------
Celkový jmenovitý Stupeň odsíření
tepelný příkon [%]
---------------------------------------------
50-300 MW 92
> 300 MW 95^1)
---------------------------------------------
Vysvětlivka:
1) Současně platí specifický emisní limit 400 mg.m-3 vztaženo na
referenční obsah kyslíku 6 %, normální stavové podmínky a suchý plyn.
Příloha 3
POŽADAVKY NA KVALITU PALIV A HLÁŠENÍ O KVALITĚ PALIVA
Část I
Požadavky na kvalitu paliv
1. Požadavky na kvalitu paliv platné do 31.prosince 2013
1.1. Požadavky na kvalitu pevných paliv pro spalovací stacionární
zdroje o celkovém jmenovitém tepelném příkonu do 5 MW včetně
------------------------------------------------------------------------------------
Kvalitativní ukazatel Limitní hodnoty dle celkového jmenovitého
v bezvodém stavu Jednotka tepelného příkonu určeného spalovacího
stacionárního zdroje
---------------------------------------------
=< 0,3 MW > 0,3-5 MW
------------------------------------------------------------------------------------
Výhřevnost MJhvezdickakg-1 > 12 >10
------------------------------------------------------------------------------------
Měrná sirnatost uhlí^1) ghvezdickaMJ-1 < 0,9 < 0,9
< 0,5^2) < 0,5^2)
------------------------------------------------------------------------------------
Vysvětlivky:
1) Měrnou sirnatostí se rozumí celkový obsah síry v původním stavu,
vztažený k výhřevnosti spalovaného paliva v původním stavu, vyjádřený v
g.MJ-1
2) Vztahuje se pouze na výlisky z uhlí.
1.2. Požadavky na kvalitu kapalných paliv
----------------------------------------------------------------------------------------------------
Kvalitativní ukazatel Jednotka Limitní hodnoty dle určeného stacionárního zdroje
v bezvodém stavu -----------------------------------------------------------
Spalovací stacionární zdroje o Ostatní stacionární
celkovém jmenovitém tepelném příkonu zdroje
-----------------------------------------------------------
=< 5 MW > 5 MW
----------------------------------------------------------------------------------------------------
Výhřevnost MJhvezdickakg-1 > 32^1) - -
----------------------------------------------------------------------------------------------------
Obsah síry a jejích % hm. < 0,1^1) < 0,1^2) < 0,1^2)
sloučenin
----------------------------------------------------------------------------------------------------
Obsah polychlorovaných ghvezdickaMJ-1 < 5 < 5 < 5
bifenylů a jejich
sloučenin
----------------------------------------------------------------------------------------------------
Vysvětlivky::
1) Vztahuje se pouze na paliva pro spalovací stacionární zdroje o
celkovém jmenovitém tepelném příkonu do 5 MW.
2) Nevztahuje se na těžký topný olej, u nějž nesmí maximální obsah síry
a jejích sloučenin překročit 1 % hm. Tento požadavek se nevztahuje na
těžký topný olej spalovaný
a) ve spalovacích stacionárních zdrojích o celkovém jmenovitém tepelném
příkonu 50 MW a vyšším,
b) v rafineriích, pokud měsíční průměr emisí oxidu siřičitého ze všech
spalovacích stacionárních zdrojů v rafinerii s výjimkou spalovacích
stacionárních zdrojů spadajících pod písmeno a), bez ohledu na druh
paliva nebo kombinace používaných paliv, nepřekročí 1700 mg/m3 a tato
podmínka je stanovena v povolení provozu
c) v ostatních stacionárních zdrojích, pokud emisní limit pro oxid
siřičitý stanovený pro ně v povolení provozu nepřekročí 1700 mg.m-3 při
obsahu kyslíku ve spalinách 3 % objemová, vztaženo na suchý plyn.
2. Požadavky na kvalitu paliv platné od 1.ledna 2014
2.1. Požadavky na kvalitu pevných paliv
2.1.1. Požadavky na kvalitu uhlí a výlisky z uhlí pro spalovací
stacionární zdroje o celkovém jmenovitém tepelném příkonu do 5 MW
včetně
-----------------------------------------------------------------------
Kvalitativní Limitní hodnoty dle celkového
ukazatel Jednotka jmenovitého tepelného příkonu
určeného spalovacího
stacionárního zdroje
----------------------------------------
=< 0,3 MW > 0,3-5 MW
-----------------------------------------------------------------------
Voda % hm. < 33 < 35
-----------------------------------------------------------------------
Kvalitativní
ukazatel v bezvodém
stavu
-----------------------------------------------------------------------
Výhřevnost MJhvezdickakg-1 > 15 > 15
-----------------------------------------------------------------------
Obsah popela % hm. < 13 < 20
-----------------------------------------------------------------------
Měrná sirnatost^1) ghvezdickaMJ-1 < 0,65 < 0,75
< 0,5^2) < 0,5^2)
-----------------------------------------------------------------------
Vysvětlivky:
1) Měrnou sirnatostí se rozumí celkový obsah síry v původním stavu,
vztažený k výhřevnosti spalovaného paliva v původním stavu, vyjádřený v
g.MJ-1
2) Vztahuje se pouze na výlisky z uhlí.
2.1.2. Požadavky na kvalitu výlisků z biomasy podle § 2 písm. a) pro
spalovací stacionární zdroje o celkovém jmenovitém tepelném příkonu do
5 MW včetně
------------------------------------------------------------------------
Kvalitativní Limitní hodnoty dle celkového
ukazatel Jednotka jmenovitého příkonu určeného
spalovacího stacionárního zdroje
----------------------------------------
=< 0,3 MW > 0,3-5 MW
------------------------------------------------------------------------
Voda % hm. < 15 < 20
------------------------------------------------------------------------
Kvalitativní ukazatel
v bezvodém stavu
------------------------------------------------------------------------
Výhřevnost MJhvezdickakg-1 > 15 > 13
------------------------------------------------------------------------
Obsah popela % hm. < 10 < 25
------------------------------------------------------------------------
Obsah chlóru a jeho mghvezdickakg-1 < 10 000 < 10 000
sloučenin
------------------------------------------------------------------------
Obsah arsenu a jeho mghvezdickakg-1 < 5 < 10
sloučenin
------------------------------------------------------------------------
Obsah kadmia a jeho mghvezdickakg-1 < 1,05 < 1,5
sloučenin
------------------------------------------------------------------------
Obsah rtuti a jejích mghvezdickakg-1 < 0,05 < 0,05
sloučenin
------------------------------------------------------------------------
Obsah olova a jeho mghvezdickakg-1 < 10 < 10
sloučenin
------------------------------------------------------------------------
2.2. Požadavky na kvalitu kapalných paliv
------------------------------------------------------------------------
Kvalitativní ukazatel Jednotka Limitní hodnoty
------------------------------------------------------------------------
Voda % hm. < 2^1)
------------------------------------------------------------------------
Kvalitativní ukazatel
v bezvodém stavu
------------------------------------------------------------------------
Výhřevnost MJhvezdickakg-1 > 32^1)
------------------------------------------------------------------------
Obsah síry a jejích % hm. < 0,1^2)
sloučenin
------------------------------------------------------------------------
Obsah chlóru a jeho mghvezdickakg-1 < 300
sloučenin
------------------------------------------------------------------------
Obsah arsenu a jeho mghvezdickakg-1 < 10
sloučenin
------------------------------------------------------------------------
Obsah kadmia a jeho mghvezdickakg-1 < 0,3
sloučenin
------------------------------------------------------------------------
Obsah rtuti a jejích mghvezdickakg-1 < 0,05
sloučenin
------------------------------------------------------------------------
Obsah olova a jeho sloučenin mghvezdickakg-1 < 25
------------------------------------------------------------------------
Obsah polychlorovaných mghvezdickakg-1 < 5
bifenylů a jejich sloučenin
------------------------------------------------------------------------
Vysvětlivky:
1) Vztahuje se pouze na paliva pro spalovací stacionární zdroje o
celkovém jmenovitém tepelném příkonu do 5 MW.
2) Nevztahuje se na těžký topný olej, u nějž nesmí maximální obsah síry
a jejích sloučenin překročit 1 % hm. Tento požadavek se nevztahuje na
těžký topný olej spalovaný
a) ve spalovacích stacionárních zdrojích o celkovém jmenovitém tepelném
příkonu 50 MW a vyšším,
b) v rafineriích, pokud měsíční průměr emisí oxidu siřičitého ze všech
spalovacích stacionárních zdrojů v rafinerii s výjimkou spalovacích
stacionárních zdrojů spadajících pod písmeno a), bez ohledu na druh
paliva nebo kombinace používaných paliv, nepřekročí 1700 mg/m3 a tato
podmínka je stanovena v povolení provozu
c) v ostatních stacionárních zdrojích, pokud emisní limit pro oxid
siřičitý stanovený pro ně v povolení provozu nepřekročí 1700 mg.m-3 při
obsahu kyslíku ve spalinách 3 % objemová, vztaženo na suchý plyn.
2.3. Požadavky na kvalitu plynných paliv pro stacionární zdroje o
celkovém jmenovitém tepelném příkonu do 5 MW včetně s výjimkou zemního
a degazačního plynu
---------------------------------------------------------------
Kvalitativní ukazatel Limitní hodnoty
v bezvodém stavu Jednotka
---------------------------------------------------------------
Obsah síry a jejích mghvezdickam-3 < 1 000^1)
sloučenin
---------------------------------------------------------------
Obsah chlóru a jeho mghvezdickam-3 < 50
sloučenin
---------------------------------------------------------------
Vysvětlivky:
1) Vyjádřeno jako čtvrtletní průměr z minimálně 3 v čase rovnoměrně
odebraných vzorků.
Vysvětlivky:
1) Jde-li o právnickou osobu název a právní formu; jde-li o fyzickou
osobu jméno a příjmení.
2) Jde-li právnickou osobu, adresa sídla; jde-li o fyzickou osobu,
adresa bydliště; jde-li o zahraniční osobu, u fyzických osob adresa
místa pobytu nebo adresa místa bydliště a u právnických osob adresa
sídla mimo území České republiky.
3) Identifikační číslo se uvede v případě, že bylo přiděleno; jde-li o
fyzickou osobu, které identifikační číslo přiděleno nebylo, uvede se
datum narození.
4) V případě biomasy podle § 2 písm. a) se také uvede, zda se jedná o
dřevní pelety, dřevní brikety, pelety z bylinné biomasy, brikety z
bylinné biomasy či jiné. U těžkého topného oleje se uvede také rozmezí
obsahu síry = 3 % hm., a podle toho se vykazují
jednotlivé parametry. V případě směsných paliv se uvede jejich obchodní
název.
5) Dodávky z dovozu ze zemí mimo území Evropské unie.
6) Dodávky z přeshraniční přepravy ze zemí Evropské unie za účelem
distribuce na trhu v České republice.
7) Dle parametrů, za podmínek a v jednotkách stanovených v části I této
přílohy. V případě uhlí a výlisků z uhlí se obsah síry uvede v mg.MJ-1.
Příloha 4
PODMÍNKY PROVOZU PRO STACIONÁRNÍ ZDROJE TEPELNĚ ZPRACOVÁVAJÍCÍ ODPAD
Část I
Specifické emisní limity
1. Specifické emisní limity pro spalovny odpadu
Emisní limity pro spalovny odpadu jsou vztaženy k celkové jmenovité
kapacitě a na normální stavové podmínky a suchý plyn při referenčním
obsahu kyslíku v odpadním plynu 11 %. Pro spalování odpadních olejů
jsou emisní limity vztaženy k referenčnímu obsahu kyslíku v odpadním
plynu 3 %.
1. Emisní limity pro znečišťující látky zjišťované primárně
kontinuálním měřením
------------------------------------------------------------------------------
Znečišťující Emisní limit^1) [mg.m-3]
látka -----------------------------------------------------------------
Půlhodinové průměry 10 minutový průměr
Denní průměr --------------------------------------------------
97 % 100 % 95 %
------------------------------------------------------------------------------
TZL 10 10 30
------------------------------------------------------------------------------
NOx 400^2) 200 200 400
------------------------------------------------------------------------------
SO2 50 50 200
------------------------------------------------------------------------------
TOC 10 10 20
------------------------------------------------------------------------------
HCl 10 10 60
------------------------------------------------------------------------------
HF 1 2 4
------------------------------------------------------------------------------
CO 50 100^3) 150^3)
------------------------------------------------------------------------------
Vysvětlivky:
1) V případě poruchy nesmí být za žádných okolností překročeny
specifické emisní limity pro celkový organický uhlík a oxid uhelnatý
stanovené podle této tabulky a koncentrace tuhých znečišťujících látek
150 mg.m-3, vyjádřené jako průměrné půlhodinové hodnoty.
2) Vztahuje se pouze na stacionární zdroje tepelně zpracovávající odpad
o celkové jmenovité kapacitě nižší než 6 t.h-1, povolené pro tepelné
zpracování odpadu před 28. listopadem 2002 a uvedené do provozu
nejpozději 28. prosince 2003 nebo pokud provozovatel podal úplnou
žádost o povolení před 28. prosincem 2002 za podmínky že stacionární
zdroj byl uveden do provozu nejpozději 28. prosince 2004. Na tyto
stacionární zdroje se nevztahuje povinnost plnit půlhodinové průměry
koncentrací NOx.
3) Pro spalovny odpadu s fluidním ložem může příslušný orgán povolit
výjimky z emisních limitů pro CO, pokud v povolení provozu současně
stanoví emisní limit vyjádřený jako průměrná hodinová hodnota nejvýše
100 mg.m-3.
2. Emisní limity pro znečišťující látky zjišťované primárně
jednorázovým měřením
-----------------------------------------------------------------
Znečišťující látky Emisní limit
-----------------------------------------------------------------
Cd+Tl a jejich sloučeniny 0,05 mg.m-3
-----------------------------------------------------------------
Hg a její sloučeniny 0,05 mg.m-3
-----------------------------------------------------------------
Sb+As+Pb+Cr+Co+Cu+Mn+Ni+V a jejich sloučeniny 0,5 mg.m-3
-----------------------------------------------------------------
PCDD/F 0,1 ng TEQ.m-3
-----------------------------------------------------------------
2. Specifické emisní limity pro stacionární zdroje tepelně
zpracovávající odpad společně s palivem, jiné než spalovny odpadu
2.1. Specifické emisní limity pro cementářské pece tepelně
zpracovávající odpad společně s palivem
Emisní limity se vztahují na normální stavové podmínky, suchý plyn a
referenční obsah kyslíku 10 % a představují v případě kontinuálního
měření průměrnou denní hodnotu. Dále jsou uplatněny emisní limity pro
těžké kovy a PCDD/F jako v bodu 1.2 části I této přílohy.
-----------------------------------------------------------------
Znečišťující látka Emisní limit [mg.m-3]
-----------------------------------------------------------------
TZL 30
-----------------------------------------------------------------
NOx 500
-----------------------------------------------------------------
SO2 50^1), ^2)
-----------------------------------------------------------------
TOC 10^1)
-----------------------------------------------------------------
HCl 10
-----------------------------------------------------------------
HF 1
-----------------------------------------------------------------
Vysvětlivky:
1) V případě, že emise oxidu siřičitého nebo celkového organického
uhlíku nevznikají tepelným zpracováním odpadu, může krajský úřad udělit
výjimky z emisních limitů stanovených pro tyto znečišťující látky.
2) Při stanovení emisního limitu pro oxid siřičitý vychází krajský úřad
z emisního limitu uvedeného v bodě 4.1.2 přílohy č. 8 k této vyhlášce.
2.2. Specifické emisní limity pro stacionární zdroje tepelně
zpracovávající odpad společně s palivem, jiné než spalovny odpadu a
cementářské rotační pece
Specifické emisní limity pro spalovací stacionární zdroje jsou vztaženy
k celkovému jmenovitému tepelnému příkonu a na normální stavové
podmínky, suchý plyn, pro pevná paliva jsou vztaženy k vypočtenému
referenčnímu obsahu kyslíku.
Emisní limity stanovené jako denní průměry pro TZL, NOx, SO2, TOC, HCl
a HF pro tepelné zpracování odpadu společně s palivem se vypočtou podle
následujícího vzorce:
(Vodpad x Codpad) + (Vproc x Cproc)
--------------------------------------- = C
Vodpad + Vproc
---------------------------------------------------------------------------------------------
Vodpad Objem odpadního plynu vzniklého tepelným zpracováním pouze odpadu,
stanovený podle odpadu s nejnižší výhřevností specifikovaného v povolení
a přepočtený na příslušné podmínky stanovené v této vyhlášce.
Jestliže je teplo uvolňované při tepelném zpracování nebezpečného odpadu
nižší než 10 % celkového tepla uvolňovaného v tomto zařízení, vypočte se
hodnota Vodpad z (teoretického) množství odpadu, jehož spálením by se
dosáhlo 10 % uvolněného tepla při stanovené hodnotě celkového
uvolňovaného tepla.
---------------------------------------------------------------------------------------------
Codpad Emisní limity stanovené v části I této přílohy.
---------------------------------------------------------------------------------------------
Vproc Objem odpadního plynu vznikajícího ve stacionárním zdroji spalováním
povolených paliv, stanovený na základě referenčního obsahukyslíku, na
který musí být emise přepočteny v souladu s touto vyhláškou. Pokud pro
daný druh stacionárního zdroje není referenční obsah kyslíku stanoven,
použije se skutečný obsah kyslíku v odpadním plynu nezředěný přídavkem
vzduchu, který je pro vlastní proces nadbytečný.
---------------------------------------------------------------------------------------------
Cproc Emisní limity stanovené v této části, nebo pokud tyto hodnoty neexistují,
emisní limity stanovené touto vyhláškou pro spalování paliv, případně
stanovených v povolení provozu. Jestliže pro některé průmyslové činnosti
tyto emisní limity nejsou stanoveny, použijí se skutečné hmotnostní
koncentrace.
---------------------------------------------------------------------------------------------
C Emisní limity vztažené k referenčnímu obsahu kyslíku stanovenému v části
II této přílohy, nebo pokud takové hodnoty neexistují, emisní limity,
kterými se nahradí emisní limity stanovené ve specifických přílohách této
vyhlášky. Celkový obsah kyslíku, kterým se nahradí obsahkyslíku pro
přepočtení, se vypočte na základě výše uvedeného obsahu kyslíku
s respektováním parciálních objemů.
---------------------------------------------------------------------------------------------
U spalovacích stacionárních zdrojů se dále uplatní emisní limity pro
těžké kovy a PCDD/F jako v bodu 1.2. části I této přílohy, vztažené na
normální stavové podmínky, suchý plyn a referenční obsah kyslíku 6 % v
případě spalování pevných paliv a 3 % v případě spalování kapalných
paliv.
2.2.1. Hodnoty Cproc, vyjádřené jako denní průměrné hodnoty, pro
spalovací stacionární zdroje s výjimkou plynových turbín a plynových
motorů platné do 31. prosince 2015
------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Druh Emisní limity [mg.m-3]
paliva
------------------------------------------------------------------------------------------------------------
< 50 MW 50-100 MW > 100-300 MW > 300 MW
--------------------------------------------------------------------------------------------------
SO2 NOx TZL SO2 NOx TZL SO2 NOx TZL SO2 NOx TZL
------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Pevné - - 50 850 400 50 200 200 30 200 200 30
palivo
obecně
------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Biomasa - - 50 200 350 50 200 300 30 200 200 30
podle § 2
písm. a)
------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Kapalné - - 50 850 400 50 400-200^1) 200 30 200 200 30
palivo
------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Vysvětlivky: 1) Hodnota Cproc je stanovena v tomto rozmezí lineárním
poklesem tak, že se rovná 500 - P, kdy P je celkový jmenovitý tepelný
příkon spalovacích stacionárních zdrojů v MW.
Hodnota Cproc pro HCl je stanovena v případě spalovacích stacionárních
zdrojů ve výši 50 mg.m-3.
Hodnoty Cproc jsou vztaženy na normální stavové podmínky, suchý plyn a
referenční obsah kyslíku 6 % v případě spalování pevných paliv a 3 % v
případě spalování kapalných paliv.
2.2.2. Hodnoty Cproc pro spalovací stacionární zdroje s výjimkou
plynových turbín a plynových motorů platné od 1. ledna 2016
Hodnoty Cproc jsou vztaženy na normální stavové podmínky, suchý plyn a
referenční obsah kyslíku 6 % v případě spalování pevných paliv a 3 % v
případě spalování kapalných paliv.
Hodnota Cproc pro HCl je stanovena v případě spalovacích stacionárních
zdrojů ve výši 50 mg.m-3.
2.2.2.1. Hodnoty Cproc, vyjádřené jako denní průměrné hodnoty, pro
spalovací stacionární zdroje, pro něž byla podána kompletní žádost o
první povolení provozu před 7. lednem 2013 a byly uvedeny do provozu
nejpozději 7. ledna 2014
------------------------------------------------------------------------------------------------------
Druh Hodnoty Cproc [mg.m-3]
paliva
------------------------------------------------------------------------------------------------------
< 50 MW 50-100 MW > 100-300 MW > 300 MW
------------------------------------------------------------------------------------------
SO2 NOx TZL SO2 NOx TZL SO2 NOx TZL SO2 NOx TZL
------------------------------------------------------------------------------------------------------
Pevné - - 50 400 300 30 200 200 25 200 200 20
palivo 400^1)
obecně
------------------------------------------------------------------------------------------------------
Rašelina - - 50 300 400 30 200 200 20 200 200 20
------------------------------------------------------------------------------------------------------
Biomasa - - 50 200 300 30 200 250 20 200 200 20
podle § 2
písm. a)
------------------------------------------------------------------------------------------------------
Kapalné - - 50 350 400 30 250 200 25 200 150 20
palivo
------------------------------------------------------------------------------------------------------
Vysvětlivka: 1) Platí pro práškové hnědé uhlí
2.2.2.2. Hodnoty Cproc pro spalovací stacionární zdroje, pro něž byla
podána kompletní žádost o první povolení provozu 7. ledna 2013 nebo
později nebo byly uvedeny do provozu po 7. lednu 2014
--------------------------------------------------------------------------------------------------------
Druh Hodnoty Cproc [mg.m-3]
paliva --------------------------------------------------------------------------------------------
< 50 MW 50-100 MW > 100-300 MW > 300 MW
--------------------------------------------------------------------------------------------
SO2 NOx TZL SO2 NOx TZL SO2 NOx TZL SO2 NOx TZL
--------------------------------------------------------------------------------------------------------
Pevné - - 50 400 300 20 200 200 20 150 150 10
palivo 200^1) 200^2)
obecně
--------------------------------------------------------------------------------------------------------
Rašelina - - 50 300 250 20 300 200 20 150 150 20
250^3) 200^3)
--------------------------------------------------------------------------------------------------------
Biomasa - - 50 200 250 20 200 200 20 150 150 20
podle § 2
písm. a)
--------------------------------------------------------------------------------------------------------
Kapalné - - 50 350 300 20 200 150 20 150 100 10
palivo
--------------------------------------------------------------------------------------------------------
Vysvětlivky:
1) Platí pro cirkulační nebo tlakové spalování ve fluidním loži
2) Platí pro spalování práškového hnědého uhlí
3) Platí pro spalování ve fluidním loži
2.3. Specifické emisní limity pro stacionární zdroje tepelně
zpracovávající odpad jiné než spalovny odpadu, cementářské pece a
spalovací stacionární zdroje
Na tyto stacionární zdroje se vztahují emisní limity pro PCDD/F, rtuť,
kadmium a thalium uvedené v části I. 1.2 vyjádřené jako průměrná
hodnota bez přepočtu na referenční obsah kyslíku.
Část II
Technické podmínky provozu
(1) V zásobníku odpadu stacionárních zdrojů tepelně zpracovávajících
komunální odpad je trvale udržován podtlak a odsávaný vzduch přiváděn
do ohniště. Pokud neprobíhá spalování, vzduch odsávaný ze zásobníku
odpadu se odvádí do výduchu schváleného v rámci povolení provozu.
(2) Stacionární zdroje tepelně zpracovávající odpad se konstruují a
provozují způsobem, který zaručuje, že
a) u spalovny odpadu je zajištěna dostatečná doba setrvání tepelně
zpracovávaného odpadu v prostoru, kde dochází k tepelnému zpracování,
za účelem dokonalého vyhoření nebo tepelného rozkladu tak, aby struska
a popel obsahovaly méně než 3 % celkového organického uhlíku, nebo aby
ztráta žíháním byla menší než 5 % hmotnosti suchého materiálu,
b) odpadní plyn je za posledním přívodem spalovacího vzduchu řízeným
způsobem ohřát ve všech místech profilu toku odpadního plynu, a to i za
nejméně příznivých podmínek, na teplotu nejméně 850°C po dobu nejméně
dvou sekund, měřeno v blízkosti vnitřní stěny nebo v jiném
reprezentativním místě spalovací komory schváleném v rámci povolení
provozu; pokud se spaluje nebezpečný odpad s obsahem organických
sloučenin chloru vyjádřených jako chlor vyšším než 1 %, musí tato
teplota dosáhnout nejméně 1100°C po dobu nejméně dvou sekund,
c) ve spalovně odpadu se automaticky zapne nejméně jeden pomocný hořák
v každé spalovací komoře, který nesmí spalovat palivo, jehož spálením
by vznikly vyšší emise než ze spalování plynového oleje, zkapalněného
plynu nebo zemního plynu, v těchto případech:
1. během uvádění stacionárního zdroje tepelně zpracovávajícího odpad do
provozu a jeho odstavování s cílem zajistit, že stanovená teplota bude
v prostoru, v němž dochází k tepelnému zpracování odpadu, udržena po
celou tuto dobu, dokud je v prostoru, kde dochází k tepelnému
zpracování odpadu, nějaký nespálený odpad,
2. pokud teplota odpadního plynu po posledním vstřiku spalovacího
vzduchu poklesne pod stanovenou teplotu 850°C nebo 1100°C podle tepelně
zpracovávaného odpadu nebo
3. pokud kontinuální měření emisí prokáže překročení některého ze
specifických emisních limitů podle bodu 1.1 části I této přílohy;
d) při uvádění stacionárního zdroje do provozu a při jeho odstavování,
v případě poklesu teploty pod stanovenou minimální mez podle písm. b)
nebo v případě překročení některého ze specifických emisních limitů
bude automaticky zabráněno přívodu odpadu do prostoru, kde dochází k
tepelnému zpracování odpadu přímou oxidací.
(3) Na žádost provozovatele a za předpokladu, že jsou splněny ostatní
požadavky stanovené touto vyhláškou a specifické emisní limity pro
celkový organický uhlík a oxid uhelnatý, lze v povolení provozu uvést
provozní podmínky pro určité kategorie a druhy odpadu a určité
technologické postupy odlišně od podmínek stanovených v bodu 2 písm. a)
až d), pokud tyto změny nepovedou k produkci většího množství pevných
zbytků nebo k vyššímu obsahu organických látek v pevných zbytcích než
při dodržení podmínek podle bodu 1 a pokud bude v povolení stanoveno
kontinuální měření těchto parametrů.
(4) Odpady ze zdravotnické a veterinární péče, na jejichž sběr a
odstraňování jsou kladeny zvláštní požadavky, se dávkují přímo bez
toho, aby byly nejdříve smíšeny s jinými druhy odpadu nebo s nimi bylo
jinak manipulováno.
(5) Nejméně jednou při prvním uvádění stacionárního zdroje, v němž je
povoleno tepelné zpracování odpadu, do provozu a za předpokládaných
nejméně příznivých provozních podmínek se ověří doba setrvání odpadního
plynu při stanovené nejnižší teplotě za posledním přívodem spalovacího
vzduchu podle bodu 2. Současně se zjišťuje obsah kyslíku v odpadním
plynu.
(6) Aniž je dotčeno ustanovení bodu 2 písm. d), nesmí být doba trvání
provozu stacionárních zdrojů tepelně zpracovávajících odpad při
překročení specifických emisních limitů delší než 4 hodiny nepřetržitě
a současně celková doba trvání provozu při překročení specifických
emisích limitů v jednom kalendářním roce nesmí překročit 60 hodin. To
platí pro všechny stacionární zdroje, jejichž odpadní plyny jsou
svedeny do stejné technologie ke snižování emisí.
Příloha 5
SPECIFICKÉ EMISNÍ LIMITY, EMISNÍ STROPY A TECHNICKÉ PODMÍNKY PROVOZU
STACIONÁRNÍCH ZDROJŮ, VE KTERÝCH DOCHÁZÍ K POUŽÍVÁNÍ ORGANICKÝCH
ROZPOUŠTĚDEL, ZPŮSOB PROVEDENÍ ROČNÍ HMOTNOSTNÍ BILANCE TĚKAVÝCH
ORGANICKÝCH LÁTEK
Část I
Obecná ustanovení a pojmy
1. Pro účely této přílohy jsou použita tato označení a pojmy:
a) fugitivní emise těkavých organických látek, kterými se rozumí
jakékoli emise těkavých organických látek, které nejsou odváděny do
ovzduší komínem nebo výduchem
b) pojem činnost používaný v této příloze zahrnuje rovněž čištění
procesního zařízení a čištění pracovních prostorů, avšak nezahrnuje
čištění výrobků, pokud není dále uvedeno jinak
c) spotřeba organických rozpouštědel/VOC/práškových plastů, kterou se
rozumí celkové vstupní množství organických rozpouštědel/VOC/práškových
plastů do zdroje za kalendářní nebo běžný rok snížené o všechna
organická rozpouštědla/VOC/práškové plasty, které byly regenerovány v
rámci daného zdroje pro opakované použití jako vstup v daném zdroji
d) emisní limit TOC stanovený v této příloze znamená hmotnostní
koncentraci těkavých organických látek vyjádřených jako celkový
organický uhlík.
2. Požadavky na plnění specifických emisních limitů pro zdroje uvedené
v části II této přílohy
a) u stacionárního zdroje emitujícího těkavé organické látky podle § 21
písm. a) nesmí být při celkovém hmotnostním toku těchto znečišťujících
látek větším nebo rovném 10 g/h, překročen emisní limit pro těkavé
organické látky 2 mg/m3, vyjádřený jako celková hmotnostní koncentrace,
b) u stacionárního zdroje emitujícího těkavé organické látky podle § 21
písm. b) nesmí být při celkovém hmotnostním toku těchto znečišťujících
látek větším nebo rovném 100 g/h, překročen emisní limit pro těkavé
organické látky 20 mg/m3, vyjádřený jako celková hmotnostní
koncentrace; tento emisní limit se nevztahuje na chemické čištění
uvedené pod bodem 3. části II této přílohy,
c) emisní limit stanovený v této příloze se neuplatní, pokud u
stacionárního zdroje i přes použití nejlepší dostupné techniky není
technicky a ekonomicky možné dosáhnout stanoveného emisního limitu VOC,
vyjádřeného jako podíl hmotnosti fugitivních emisí a hmotnosti
vstupních organických rozpouštědel, a zároveň tím nemohou vzniknout
významná rizika pro lidské zdraví nebo životní prostředí,
d) emisní limity se uplatňují za normálních podmínek ve vlhkém plynu.
3. Technické podmínky provozu stacionárních zdrojů
Provozovatel stacionárního zdroje uvedeného v této příloze používající
těkavé organické látky podle § 21 písm. a) nebo směsi s obsahem těchto
látek nahrazuje tyto látky nebo směsi s obsahem těchto látek co
nejdříve a v nejvyšší možné míře méně škodlivými látkami nebo směsmi.
Část II
Specifické emisní limity a technické podmínky provozu
1. Polygrafie
(kódy 9.1. až 9.4. přílohy č. 2 k zákonu)
Polygrafické činnosti v podbodech 1.1. - 1.4. zahrnují procesy a
operace reprodukování textu či obrazu, ve kterých se využívá tisková
forma obrazu či textu a kde jsou tiskařské barvy přenášeny na jakýkoliv
typ povrchů. Tyto činnosti zahrnují rovněž související postupy, výrobu
tiskové formy a její přenos, laminování, natírání a lakování.
Tiskařskou barvou se rozumí směs, včetně všech organických rozpouštědel
nebo směsí obsahujících organická rozpouštědla nezbytných pro její
správné použití, která se používá k tisku textu nebo obrazu na určitý
povrch.
1.1. Ofset s projektovanou spotřebou organických rozpouštědel od 0,6
t/rok
--------------------------------------------------------------
Projektovaná spotřeba Emisní limit
organických --------------------------------------
rozpouštědel [t/rok] TOC [mg/m3] VOC^1) [%]
--------------------------------------------------------------
0,6 - 15 50 -
--------------------------------------------------------------
> 15 20 30
--------------------------------------------------------------
Vysvětlivka: 1) Podíl hmotnosti fugitivních emisí a hmotnosti vstupních
organických rozpouštědel, přičemž zbytky organických rozpouštědel v
konečných výrobcích se nepovažují za součást fugitivních emisí.
1.2. Publikační hlubotisk s projektovanou spotřebou organických
rozpouštědel od 0,6 t/rok
--------------------------------------------------------------
Projektovaná spotřeba Emisní limit
organických --------------------------------------
rozpouštědel [t/rok] TOC [mg/m3] VOC^1) [%]
--------------------------------------------------------------
0,6 - 15 50 -
--------------------------------------------------------------
> 15 50 10
--------------------------------------------------------------
Vysvětlivka: 1) Podíl hmotnosti fugitivních emisí a hmotnosti vstupních
organických rozpouštědel.
1.3. Jiné tiskařské činnosti s projektovanou spotřebou organických
rozpouštědel od 0,6 t/rok
--------------------------------------------------------------------------------------
Činnost Projektovaná spotřeba Emisní limit
organických
rozpouštědel [t/rok]
TOC [mg/m3] VOC^1)[%]
--------------------------------------------------------------------------------------
rotační sítotisk na 0,6 - 15 50 -
textil a lepenku --------------------------------------------------------------
> 15 - 30 50 25
--------------------------------------------------------------
> 30 50 20
--------------------------------------------------------------------------------------
rotační válcový sítotisk, 0,6 - 15 50 -
jiné hlubotisky, --------------------------------------------------------------
gumotisk, laminování, > 15 - 25 50 25
natírání, lakování --------------------------------------------------------------
> 25 50 20
--------------------------------------------------------------------------------------
Vysvětlivka: 1) Podíl hmotnosti fugitivních emisí a hmotnosti vstupních
organických rozpouštědel.
1.4. Knihtisk s projektovanou spotřebou organických rozpouštědel od 0,6
t/rok
-----------------------------------------------------------------------------
Projektovaná spotřeba Emisní limit
organických rozpouštědel ------------------------------------------------
[t/rok] TOC [mg/m3] VOC^1) [%]
-----------------------------------------------------------------------------
0,6 - 15 50 -
-----------------------------------------------------------------------------
> 15 50 15
-----------------------------------------------------------------------------
Vysvětlivka: 1) Podíl hmotnosti fugitivních emisí a hmotnosti vstupních
organických rozpouštědel.
2. Odmašťování a čištění povrchů
(kód 9.5. - 9.6. přílohy č. 2 k zákonu)
Pod činnostmi v podbodech 2.1. a 2.2. jsou zahrnuty jakékoli procesy,
při nichž jsou organická rozpouštědla používána k odstranění znečištění
z povrchu materiálů, odmaštění, snímání povlaků, odlakování a další
povrchové úpravy výrobních polotovarů a výrobků.
Tyto činnosti se nevztahují na chemické čištění, které je vyjmenované
jako samostatná činnost v bodu 3. Dále se tyto činnosti nevztahují na
čištění pracovních prostorů a čištění procesního zařízení.
2.1. Odmašťování a čištění povrchů prostředky s obsahem těkavých
organických látek podle § 21 písm. a) s projektovanou spotřebou
organických rozpouštědel od 0,01 t/rok; odmašťování a čištění povrchů
prostředky s obsahem těkavých organických látek podle § 21 písm. b) s
projektovanou spotřebou organických rozpouštědel od 0,1 t/rok
Tyto činnosti nesmí být prováděny mimo zařízení, která jsou vybavena
systémem záchytu par s recyklací organických rozpouštědel.
-----------------------------------------------------------------------------
Projektovaná spotřeba Emisní limit
organických rozpouštědel
[t/rok] ---------------------------------------------------
VOC hmotnostní tok VOC^2)
[mg/m3] [g/h] [%]
-----------------------------------------------------------------------------
>1 - 5 20 100 15
2^1) 10^1)
-----------------------------------------------------------------------------
> 5 20 100 10
2^1) 10^1)
-----------------------------------------------------------------------------
Vysvětlivky:
1) Platí pro stacionární zdroje používající organická rozpouštědla s
obsahem těkavých organických látek podle § 21 písm. a).
2) Podíl hmotnosti fugitivních emisí a hmotnosti vstupních organických
rozpouštědel.
2.2. Odmašťování a čištění povrchů prostředky s obsahem těkavých
organických látek, které nejsou uvedeny pod kódem 2.1., s projektovanou
spotřebou organických rozpouštědel od 0,6 t/rok
-----------------------------------------------------------------------------
Projektovaná spotřeba Emisní limit
organických rozpouštědel --------------------------------------------
[t/rok] TOC [mg/m3] VOC^2) [%]
-----------------------------------------------------------------------------
> 2 - 10 751 201
>10 501 151
-----------------------------------------------------------------------------
Vysvětlivky:
1) Emisní limit se neuplatňuje v případě, že jsou při provozu zdroje
používány výhradně čisticí prostředky, jejichž průměrný obsah
organických rozpouštědel nepřesahuje 30 % hmotnostních.
2) Podíl hmotnosti fugitivních emisí a hmotnosti vstupních organických
rozpouštědel.
Odmašťování a čištění povrchů smí být provozováno ve vymezených
prostorách především s využitím odmašťovacích stolů nebo podobných
zařízení tam, kde je to technicky možné. Použitá organická rozpouštědla
jsou shromažďována, uchovávána a předávána k dalšímu využití či k
odstranění.
2.2.1. Jednorázové činnosti odmašťování a čištění, které se z důvodu
nadměrných rozměrů odmašťovaných povrchů uskutečňují mimo prostory
odmašťoven nebo lakoven, a jejichž spotřeba organických rozpouštědel je
vyšší než 0,1 tun
Při těchto činnostech musí být dodržovány následující technické
podmínky provozu: průměrný obsah organických rozpouštědel ve všech
užívaných čisticích prostředcích nepřesahuje 30 % hmotnostních tam, kde
je to technicky možné, a nejsou používána organická rozpouštědla s
obsahem těkavých organických látek podle § 21 písm. a) nebo b). Použitá
organická rozpouštědla jsou shromažďována, uchovávána a předávána k
dalšímu využití či k odstranění.
3. Chemické čištění
(kód 9.7. přílohy č. 2 k zákonu)
Chemické čištění zahrnuje činnosti využívající organická rozpouštědla v
zařízení k čištění oděvů, vybavení bytů a malých spotřebních předmětů s
výjimkou ručního odstraňování skvrn a znečištěných míst v textilním a
oděvním průmyslu, které jsou zařazeny pod činnosti uvedené v podbodech
2.1. a 2.2. této přílohy.
Tato zařízení musí být vybavena systémem záchytu par s úplnou recyklací
organických rozpouštědel.
-----------------------------------------------------------------------------
Projektovaná spotřeba organických Emisní limit
rozpouštědel [t/rok] ------------------------------------
VOC^1) [g/kg]
-----------------------------------------------------------------------------
> 0 20
-----------------------------------------------------------------------------
Vysvětlivka:
1) Podíl hmotnosti emisí těkavých organických látek a celkové hmotnosti
vyčištěného a vysušeného výrobku.
4. Aplikace nátěrových hmot
(kód 9.8 - 9.14. přílohy č. 2 k zákonu)
Aplikací nátěrových hmot se rozumí jakákoliv činnost zahrnující
jednoduchou nebo vícenásobnou aplikaci spojitého filmu nátěrových hmot
na různé typy povrchů včetně souvisejících procesů vytěkání, sušení a
vypalování.
Pokud aplikace nátěrových hmot zahrnuje operaci, při které je tentýž
výrobek potiskován jakoukoli tiskařskou technologií, je tato tiskařská
operace považována za součást natírání. Samostatné tiskařské činnosti
však do těchto činností zahrnuty nejsou.
Nátěrovou hmotou se rozumí jakákoliv směs, včetně transparentních laků
a všech organických rozpouštědel nebo směsí obsahujících organická
rozpouštědla nezbytných pro její správné použití, k vytváření filmu s
dekorativním, ochranným nebo jiným funkčním účinkem na určitém povrchu.
4.1. Aplikace nátěrových hmot, včetně kataforetického nanášení,
nespadají-li pod činnosti uvedené v podbodech 4.2. až 4.7., s
projektovanou spotřebou organických rozpouštědel od 0,6 t/rok
-----------------------------------------------------------------------------
Činnost Projektovaná Emisní limit
spotřeba
organických ---------------------------------------
rozpouštědel TOC^1),^2) VOC^3) [%]
[t/rok] [g/m2]
-----------------------------------------------------------------------------
nanášení nátěrových 0,6 - 5 90 -
hmot > 5 60 20
-----------------------------------------------------------------------------
nanášení nátěrových > 5 45 20
hmot - hromadné či
kontinuální
-----------------------------------------------------------------------------
Vysvětlivky:
1) Podíl hmotnosti emisí těkavých organických látek vyjádřených jako
TOC a celkové velikosti plochy finálního výrobku opatřeného nátěrem bez
ohledu na počet aplikovaných nátěrů.
2) Nelze-li technicky a ekonomicky dosáhnout stanoveného hodnoty
emisního limitu v g/m2, nebo pokud technicky nelze stanovit velikost
upravovaného povrchu, nesmí být překročen emisní limit TOC 50 mg/m3 v
žádném z výduchů pro odpadní plyn z jednotlivých prostorů - nanášení,
vytěkání, sušení, vypalování.
3) Podíl hmotnosti fugitivních emisí a hmotnosti vstupních organických
rozpouštědel.
4.1.1. Jednorázové aplikace nátěrových hmot, které se z důvodu
nadměrných rozměrů natíraných povrchů uskutečňují mimo prostory
lakoven, a jejichž spotřeba organických rozpouštědel je vyšší než 0,1
tun
Tyto činnosti zahrnují jednorázové aplikace nátěrových hmot, jako je
natírání rozměrných dílů mimo prostory lakoven v areálu provozovny,
nebo natírání na vnitřních nebo venkovních plochách, zejména na
budovách, konstrukcích, stožárech atp.
Technická podmínka provozu:
Přijmout vhodná opatření k minimalizaci emisí těkavých organických
látek, např. použitím nátěrových hmot se sníženým obsahem organických
rozpouštědel, zvolením vhodné aplikační techniky (aplikace nátěrových
hmot válečkováním či štětcem), omezením přestřiků.
4.2. Nátěry dřevěných povrchů s projektovanou spotřebou organických
rozpouštědel od 0,6 t/rok
-----------------------------------------------------------------------------
Projektovaná spotřeba Emisní limit
organických rozpouštědel -----------------------------------------------
[t/rok] TOC [mg/m3] VOC^3) [%]
-----------------------------------------------------------------------------
0,6 - 5 100 -
-----------------------------------------------------------------------------
> 5 50^1) 20
75^2)
-----------------------------------------------------------------------------
Vysvětlivky:
1) Platí pro sušící procesy.
2) Platí pro proces nanášení nátěrových hmot.
3) Podíl hmotnosti fugitivních emisí a hmotnosti vstupních organických
rozpouštědel.
4.3. Přestříkávání vozidel - opravárenství s projektovanou spotřebou
organických rozpouštědel od 0,5 t/rok a nátěry při výrobě nových
silničních a kolejových vozidel s projektovanou spotřebou organických
rozpouštědel menší než 15 tun/rok
Jakákoli činnost zahrnující jednoduchou nebo vícenásobnou aplikaci
spojitého nátěrového filmu a související operace odmašťování, kterými
se provádí
a) nanášení nátěrů na silniční a kolejová vozidla nebo na jejich části
prováděné jako součást oprav, konzervace nebo dekorace vozidla mimo
původní výrobní zařízení,
b) nanášení originálních nátěrů na silniční a kolejová vozidla nebo na
jejich části za použití výrobků určených k přestříkávání vozidel, které
je prováděno mimo původní výrobní zařízení,
c) nanášení nátěrů na přívěsy (včetně polopřívěsů),
d) nátěry při výrobě nových silničních a kolejových vozidel s
projektovanou spotřebou organických rozpouštědel menší než 15 tun za
rok.
---------------------------------------------------------
Projektovaná spotřeba Emisní limit
organických rozpouštědel -----------------------------
[t/rok] TOC [mg/m3] VOC^1) [%]
---------------------------------------------------------
> 0,5 50^2) 25^2)
---------------------------------------------------------
Vysvětlivky:
1) Podíl hmotnosti fugitivních emisí a hmotnosti vstupních organických
rozpouštědel.
2) Emisní limit se neuplatňuje v případě zdroje uvedeného v písm. a),
jsou-li při provozu zdroje používány výhradně vybrané výrobky uvedené v
části I kategorii B přílohy č. 7, splňující limitní hodnoty obsahu VOC
stanovené pro tyto výrobky v bodu 2. části II přílohy č. 7.
S účinností od 1.ledna 2014 se pro zdroje spadající pod činnost
uvedenou pod písm. a) uplatňuje namísto výše uvedených emisních limitů
TOC a VOC tato technická podmínka provozu: V uvedených zdrojích jsou
používány výhradně vybrané výrobky uvedené v části I kategorii B
přílohy č. 7, splňující limitní hodnoty obsahu VOC stanovené pro tyto
výrobky v bodu 2. části II přílohy č. 7.
4.4. Nanášení práškových plastů
------------------------------------------------------------
Projektovaná spotřeba Emisní limit
práškových plastů [t/rok] ------------------------------
TOC^1) [mg/m3]
------------------------------------------------------------
>= 1 50
------------------------------------------------------------
Vysvětlivka: 1) Týká se vypalování a chlazení výrobků.
4.5. Nátěry kůže s projektovanou spotřebou organických rozpouštědel od
5 t/rok
------------------------------------------------------------
Projektovaná spotřeba Emisní limit
organických rozpouštědel ------------------------------
[t/rok] VOC^1) [g/m2]
------------------------------------------------------------
> 5 75
150^2)
------------------------------------------------------------
Vysvětlivky:
1) Podíl hmotnosti emisí těkavých organických látek a celkové plochy
výrobku.
2) Platí pro nátěry bytových doplňků a malých kožených předmětů jako
jsou tašky, peněženky, opasky a jiné.
4.6. Nátěry pásů a svitků
Jakákoli činnost, při níž je nanášen souvislý film nátěrových hmot na
pásové svitky kovových a jiných materiálů.
------------------------------------------------------------
Projektovaná spotřeba Emisní limit
organických rozpouštědel ---------------------------------
[t/rok] TOC [mg/m3] VOC^2) [%]
------------------------------------------------------------
> 5 50 5
150^1)
------------------------------------------------------------
Vysvětlivky:
1) Platí pro stacionární zdroje, které opětovně využívají regenerovaná
organická rozpouštědla.
2) Podíl hmotnosti fugitivních emisí a hmotnosti vstupních organických
rozpouštědel.
4.7. Nátěry při výrobě nových silničních a kolejových vozidel s
projektovanou spotřebou organických rozpouštědel od 15 t/rok
Velikost povrchu opatřeného nátěrem je v případech výrobků uvedených v
této části definována jako
a) plocha povrchu vypočtená jako součet celkové velikosti povrchu
opatřeného elektroforeticky nanášenou vrstvou nátěrové hmoty a
velikosti povrchů všech částí připojených k výrobku v dalších fázích
výroby, které jsou natírány stejným nátěrovým systémem, nebo
b) celková velikost povrchu výrobku opatřeného nátěrovými hmotami v
daném zařízení.
Velikost povrchu opatřeného elektroforeticky nanášenou vrstvou nátěrové
hmoty se vypočítává ze vztahu:
[ 2 x hmotnost karosérie ] / [ průměrná tloušťka plechu x hustota
materiálu plechu ]
Tuto metodu lze rovněž použít pro jiné výrobky z plechu. K výpočtu
celkové velikosti povrchu výrobku opatřovaného v daném zařízení vrstvou
nátěrové hmoty lze rovněž využít softwarové systémy nebo jiné
ekvivalentní metody. Jednotkou pro výpočet velikosti povrchu je m2.
Pro nátěry při výrobě nových silničních a kolejových vozidel s roční
projektovanou spotřebou organických rozpouštědel od 15 t/rok platí
údaje v následující tabulce.
Pro nátěry při výrobě nových silničních a kolejových vozidel s roční
projektovanou spotřebou organických rozpouštědel menší než 15 t/rok
platí požadavky stanovené v podbodu 4.3. této přílohy - Přestříkávání
vozidel - opravárenství.
----------------------------------------------------------------------------------------------
Činnost Roční produkce [ks] Emisní limit
VOC^1),^2) [g/m2]
----------------------------------------------------------------------------------------------
nátěry nových > 5000 45
osobních automobilů ----------------------------------------------------------------------
=< 5000 samonosných karosérií nebo 90
> 3500 karoserií upevněných na podvozek
----------------------------------------------------------------------------------------------
nátěry nových kabin =< 5000 65
nákladních automobilů ----------------------------------------------------------------------
a dodávek > 5000 55
----------------------------------------------------------------------------------------------
nátěry nových =< 2500 90
nákladních automobilů ----------------------------------------------------------------------
> 2500 70
----------------------------------------------------------------------------------------------
nátěry nových =< 2000 90
autobusů, trolejbusů ----------------------------------------------------------------------
a kolejových vozidel > 2000 70
----------------------------------------------------------------------------------------------
Vysvětlivky:
1) Podíl hmotnosti emisí těkavých organických látek a celkové plochy
výrobku. Hodnota podílu je vztažena na všechny fáze procesu
provozovaného ve stejném zařízení elektroforetickým nanášením nebo
jakýmkoli jiným typem procesu aplikace nátěrových hmot, včetně konečné
konzervace voskem a leštění vrchního nátěru, včetně použití organických
rozpouštědel k čištění provozního zařízení.
2) Nelze-li této hodnoty dosáhnout, potom nesmí být překročen emisní
limit TOC 50 mg/m3.
5. Navalování navíjených drátů s projektovanou spotřebou organických
rozpouštědel od 0,6 tun ročně
(kód 9.15. přílohy č. 2 k zákonu)
Jakákoli činnost natírání kovových vodičů používaných k navíjení cívek
v transformátorech, motorech atd.
---------------------------------------------------
Projektovaná spotřeba Emisní limit
organických rozpouštědel ---------------------
[t/rok] VOC^1) [g/kg]
---------------------------------------------------
> 5 10^2)
5^3)
---------------------------------------------------
Vysvětlivky:
1) Podíl hmotnosti emisí těkavých organických látek a celkové hmotnosti
výrobku.
2) Platí pro nátěry drátu o průměru menším než 0,1 mm.
3) Platí v ostatních případech.
6. Nanášení adhesivních materiálů s projektovanou spotřebou organických
rozpouštědel od 0,6 tun ročně
(kód 9.16. přílohy č. 2 k zákonu)
Jakákoli činnost zahrnující aplikaci adhesivních materiálů na povrchy
včetně následného lisování těchto materiálů, s výjimkou adhesivních
nátěrů a laminování v polygrafii.
Pokud aplikace adhesivních materiálů zahrnuje operaci, při které je
tentýž výrobek potiskován jakoukoli tiskařskou technologií, je tato
tiskařská operace považována za součást nanášení adhesivních materiálů.
Samostatné tiskařské činnosti však do těchto činností zahrnuty nejsou.
Adhesivním materiálem se rozumí jakákoliv směs, včetně organických
rozpouštědel a včetně složek nezbytných pro její správnou aplikaci,
která je použita ke spojování oddělených částí vyráběných výrobků.
----------------------------------------------------------
Projektovaná spotřeba Emisní limit
organických rozpouštědel --------------------------------
[t/rok] TOC [mg/m3] VOC^2) [%]
----------------------------------------------------------
> 5 - 15 50 25
150^1)
> 15 50 20
150^1)
----------------------------------------------------------
Vysvětlivky:
1) Platí pro stacionární zdroje, které opětovně využívají regenerovaná
organická rozpouštědla.
2) Podíl hmotnosti fugitivních emisí a hmotnosti vstupních organických
rozpouštědel.
7. Impregnace dřeva s projektovanou spotřebou organických rozpouštědel
od 0,6 tun ročně
(kód 9.17. přílohy č. 2 k zákonu)
Jakákoliv činnost zavádějící ochranné prostředky do dřeva.
--------------------------------------------------------------------
Projektovaná spotřeba Emisní limit
organických rozpouštědel --------------------------------------------
[t/rok] VOC^1) [kg/m3] TOC^2) [mg/m3] VOC^3) [%]
--------------------------------------------------------------------
0,6 - 5 11 100 -
--------------------------------------------------------------------
> 5 11 100 45
--------------------------------------------------------------------
Vysvětlivky:
1) Podíl hmotnosti emisí těkavých organických látek a celkového objemu
impregnovaného dřeva. Tento emisní limit se neuplatňuje zároveň s
ostatními emisními limity TOC a VOC.
2) Uvedený emisní limit TOC neplatí pro zařízení využívající k
impregnaci dřeva kreosot.
3) Podíl hmotnosti emisí VOC a hmotnosti vstupních organických
rozpouštědel.
8. Laminování dřeva a plastů s projektovanou spotřebou organických
rozpouštědel od 0,6 tun ročně
(kód 9.18. přílohy č. 2 k zákonu)
Jakákoli činnost spojování vrstev dřeva a/nebo plastů k výrobě
laminátů.
-----------------------------------------------------------------
Projektovaná spotřeba Emisní limit
organických rozpouštědel -----------------------------------
[t/rok] VOC^1) [g/m2] TZL^2) [mg/m3]
-----------------------------------------------------------------
> 5 30 3
-----------------------------------------------------------------
Vysvětlivky:
1) Podíl hmotnosti emisí těkavých organických látek a celkové velikosti
povrchu finální nalaminované plochy, ze které dochází k uvolňování
těkavých organických látek do ovzduší.
2) Platí v případech broušení a řezání laminátů v rámci daného zdroje.
9. Výroba kompozitů za použití kapalných nenasycených polyesterových
pryskyřic s obsahem styrenu s projektovanou spotřebou těkavých
organických látek od 0,6 tun ročně
(kód 9.19. přílohy č. 2 k zákonu)
Jakákoli činnost, při které jsou používány kapalné nenasycené
polyesterové pryskyřice s obsahem styrenu k výrobě kompozitů.
---------------------------------------------------------------------
Projektovaná spotřeba Emisní limit
VOC^1)
[t/rok] --------------------------------------------
VOC^2) [kg/t]TOC [mg/m3] TZL^3)[mg/m3]
---------------------------------------------------------------------
0,6 - 5 180^4) 85^4) 3^4)
--------------------------------------------------------------------
> 5 - 20 160 85 3^4)
140^4)
--------------------------------------------------------------------
> 20 - 200 120 85 3^4)
100^4)
--------------------------------------------------------------------
> 200 100 85 3^4)
80^4)
---------------------------------------------------------------------
Vysvětlivky:
1) Do projektované spotřeby VOC se započítává také celkové množství
styrenu obsaženého ve vstupních surovinách.
2) Podíl hmotnosti emisí VOC a celkového množství spotřebovaných
vstupních surovin s obsahem VOC (pryskyřice, gelcoaty, aceton a další).
3) Platí v případech broušení a řezání kompozitových výrobků v rámci
daného zdroje.
4) Platí od 1. ledna 2013.
10. Výroba nátěrových hmot, adhesivních materiálů a tiskařských barev s
projektovanou spotřebou organických rozpouštědel od 10 t/rok
(kód 9.20. přílohy č. 2 k zákonu)
Výroba konečných výrobků nebo meziproduktů nátěrových hmot, adhesivních
materiálů a tiskařských barev vyráběných ve stejném místě mísením
pigmentů, pryskyřic nebo adhesivních materiálů s organickými
rozpouštědly nebo s jinými nosiči, včetně procesu dispergování a
přípravných predispergačních aktivit, včetně úprav viskozity nebo
odstínu a operací plnění konečného výrobku do jeho obalů.
--------------------------------------------------------------------
Projektovaná spotřeba Emisní limit
organických rozpouštědel -----------------------------------------
[t/rok] TOC[mg/m3] VOC^1) [%] VOC^2)[%]
--------------------------------------------------------------------
>100 - 1000 150 5 5
--------------------------------------------------------------------
> 1000 150 3 3
--------------------------------------------------------------------
Vysvětlivky:
1) Podíl hmotnosti fugitivních emisí a hmotnosti vstupních organických
rozpouštědel, přičemž hmotnost organických rozpouštědel, která jsou
součástí nátěrových hmot prodaných v hermeticky uzavřených nádobách, se
nepovažuje za součást fugitivních emisí.
2) Podíl hmotnosti emisí VOC a hmotnosti vstupních organických
rozpouštědel. Tento emisní limit se neuplatňuje zároveň s ostatními
emisními limity TOC a VOC.
11. Výroba obuvi s projektovanou spotřebou organických rozpouštědel od
0,6 t/rok
(kód 9.21. přílohy č. 2 k zákonu)
Jakákoli činnost výroby obuvi nebo jejich částí.
--------------------------------------------------------------------
Projektovaná spotřeba organických VOC^1) [g/pár]
rozpouštědel
[t/rok]
--------------------------------------------------------------------
> 5 25
--------------------------------------------------------------------
Vysvětlivka: 1) Podíl hmotnosti emisí těkavých organických látek a
počtu vyrobených párů.
12. Výroba farmaceutických směsí
(kód 9.22. přílohy č. 2 k zákonu)
Chemická syntéza, fermentace, extrakce, skladba a dokončení
farmaceutických směsí a v případech, kdy jsou vyráběny ve stejném
místě, i výroba meziproduktů.
-------------------------------------------------------------------
Projektovaná spotřeba Emisní limit
organických rozpouštědel-------------------------------------------
[t/rok] TOC [mg/m3] VOC^2) [%] VOC^3)[%]
-------------------------------------------------------------------
> 50 20 5 5
150^1)
-------------------------------------------------------------------
Vysvětlivky:
1) Platí pro stacionární zdroje, které opětovně využívají regenerovaná
organická rozpouštědla.
2) Podíl hmotnosti fugitivních emisí a hmotnosti vstupních organických
rozpouštědel, přičemž hmotnost organických rozpouštědel, která jsou
součástí výrobků prodaných v hermeticky uzavřených nádobách, se
nepovažuje za součást fugitivních emisí.
3) Podíl hmotnosti emisí VOC a hmotnosti vstupních organických
rozpouštědel. Tento emisní limit se neuplatňuje zároveň s ostatními
emisními limity TOC a VOC.
13. Zpracování kaučuku, výroba pryže s projektovanou spotřebou
organických rozpouštědel od 5 t/rok
(kód 9.23. přílohy č. 2 k zákonu)
Operace plastikace kaučuku a sestavování kaučukových směsí mísením,
hnětením, kalandrováním, drcením, mletím, barvením, operace zpracování
kaučukových směsí vytlačováním (extruzí), lisováním, vstřikovacím
lisováním, operace vulkanizace a jakékoliv další pomocné operace, které
jsou součástí procesu přeměny přírodního či syntetického kaučuku do
konečného pryžového výrobku.
-------------------------------------------------------------------
Projektovaná spotřeba Emisní limit
organických rozpouštědel-------------------------------------------
[t/rok] TOC [mg/m3] VOC^2) [%] VOC^3)[%]
-------------------------------------------------------------------
> 15 20 25 25
150^1)
-------------------------------------------------------------------
Vysvětlivky:
1) Platí pro stacionární zdroje, které opětovně využívají regenerovaná
organická rozpouštědla.
2) Podíl hmotnosti fugitivních emisí a hmotnosti vstupních organických
rozpouštědel, přičemž hmotnost organických rozpouštědel, která jsou
součástí výrobků prodaných v hermeticky uzavřených nádobách, se
nepovažuje za součást fugitivních emisí.
3) Podíl hmotnosti emisí VOC a hmotnosti vstupních organických
rozpouštědel. Tento emisní limit se neuplatňuje zároveň s ostatními
emisními limity TOC a VOC.
14. Extrakce a rafinace rostlinných olejů a živočišných tuků
(kód 9.24. přílohy č. 2 k zákonu)
Extrakce rostlinných olejů ze semen nebo z jiných rostlinných
materiálů, zpracování suchých (vyextrahovaných) zbytků rostlin na
krmivo pro zvířata, přečišťování tuků a olejů získaných ze semen, z
rostlinných nebo z živočišných materiálů.
-----------------------------------------------------------------------
Činnost - extrakce a rafinace z Projektovaná VOC^1) [kg/t]
následujících materiálů spotřeba
organických
rozpouštědel
[t/rok]
-----------------------------------------------------------------------
živočišný tuk > 10 1,5
-----------------------------------------------------------------------
ricin > 10 3
-----------------------------------------------------------------------
řepková nebo slunečnicová > 10 1
semena
-----------------------------------------------------------------------
sojové boby - normální drť > 10 0,8
-----------------------------------------------------------------------
sojové boby - bílé vločky > 10 1,2
-----------------------------------------------------------------------
ostatní semena a jiný rostlinný > 10 3
materiál
-----------------------------------------------------------------------
ostatní semena a jiný rostlinný > 10 1,5
materiál
- procesy frakcionace vyjma
odstraňování klovatiny či
pryskyřic z olejů
-----------------------------------------------------------------------
ostatní semena a jiný rostlinný > 10 4
materiál - odstraňování
klovatiny či pryskyřice z olejů
-----------------------------------------------------------------------
Vysvětlivka: 1) Podíl hmotnosti emisí těkavých organických látek a
celkové hmotnosti zpracované suroviny.
Část III
Emisní strop a způsob jeho výpočtu
1) Emisní strop nepřesáhne maximální množství emisí těkavých
organických látek za období jednoho roku, jaké by byly zdrojem
vyprodukovány v případě uplatnění emisních limitů uvedených v části I
této přílohy.
2) Odchylně od odstavce 1 se postupuje v případě stacionárního zdroje
uvedeného v části I této přílohy bodu 4.1. jehož emise těkavých
organických látek nelze shromažďovat a kontrolovaným způsobem odvádět
prostřednictvím výduchu, komínu nebo výpusti ze zařízení pro snižování
emisí těkavých organických látek, a jehož emise jsou tudíž zcela
fugitivní (např. nátěry lodí nebo letadel), a u kterého splnění
požadavku na plnění emisního stropu dle odst. 1 není technicky a
ekonomicky dosažitelné. V takovém případě se považuje emisní strop za
plněný, jestliže je vzhledem k emisím těkavých organických látek
používána nejlepší dostupná technika.
3) Emisní strop nemůže nahrazovat emisní limit stanovený v části I bodu
2 písm. a) a b).
4) V případě aplikace nátěrových hmot, adhesivních materiálů nebo
tiskařských barev lze využít následujícího způsobu stanovení emisního
stropu.
Emisní strop = celková hmotnost netěkavých látek ve spotřebovaných
materiálech x K1 x K2
---------------------------------------------------------------
Činnost faktor K1
---------------------------------------------------------------
publikační hlubotisk 4
---------------------------------------------------------------
rotační válcový sítotisk 1,5
---------------------------------------------------------------
ostatní polygrafické činnosti (s výjimkou 2,5
publikačního hlubotisku a rotačního válcového
sítotisku)
---------------------------------------------------------------
aplikace nátěrových hmot na dřevo, textil, 4
tkaniny, filmy, fólie a papír
---------------------------------------------------------------
nanášení adhesivních materiálů 3
nátěry a lakování pásových a svitkových materiálů 2,5
---------------------------------------------------------------
přestříkávání vozidel - opravárenství 2,5
---------------------------------------------------------------
nátěry pro styk s potravinami; nátěry v leteckém 2,33
průmyslu
---------------------------------------------------------------
aplikace nátěrových hmot na ostatní materiály 1,5
---------------------------------------------------------------
V případě, že je při provozu zdroje dosahováno vyšší účinnosti využití
netěkavých látek obsažených v nátěrových hmotách, adhesivních
materiálech a tiskařských barvách, může být velikost faktoru K1 pro
jednotlivé zdroje upravena.
Hodnota faktoru K2 se určuje z hodnoty emisního limitu pro fugitivní
emise uvedeného pro jednotlivé činnosti v části I této přílohy takto:
K2 = [emisní limit pro fugitivní emise + 15] / 100
pro činnosti uvedené v bodu 4.3. části I této přílohy, dále
pro činnosti uvedené v bodu 4.1. části II této přílohy s projektovanou
spotřebou organických rozpouštědel < 15 t/rok a pro činnosti uvedené v
bodu 4.2. části I této přílohy s projektovanou spotřebou organických
rozpouštědel < 25 t/rok
nebo
K2 = [emisní limit pro fugitivní emise + 5] / 100 pro všechny ostatní
činnosti.
Část IV
Způsob provedení roční hmotnostní bilance těkavých organických látek
1. Veličiny roční hmotnostní bilance
Bilance se provádí pro organická rozpouštědla vyjádřená jako VOC. V
případě veličiny O1 změřené jako TOC se provede přepočet na VOC.
Přepočet se provede na základě znalosti složení měřených emisí. V
případě, že složení měřených emisí není známé, provede se přepočet na
základě vztahu: VOC = TOC / 0,8.
--------------------------------------------------------------
vstupy (I)
--------------------------------------------------------------
I1 celková hmotnost organických rozpouštědel v čisté formě
nebo ve směsích, která byla zakoupena a využita jako
vstupy do procesů v časovém rámci, ve kterém je
vypočítávána tato hmotnostní bilance
--------------------------------------------------------------
I2 celková hmotnost organických rozpouštědel, v čisté
formě nebo ve směsích, která byla interně regenerována
a znovu (recyklovaně) využita jako vstupy do procesů v
časovém rámci, ve kterém je vypočítávána tato
hmotnostní bilance (recyklovaná rozpouštědla
se započítávají pokaždé, kdy jsou využita v rámci
provozu daného zdroje)
výstupy (O)
--------------------------------------------------------------
O1 emise těkavých organických látek v odpadním plynu,
který je odváděn do ovzduší komínem nebo výduchem
--------------------------------------------------------------
O2 hmotnost organických rozpouštědel obsažených v odpadní
vodě; v některých případech je vhodné při výpočtu
veličiny O5 brát v úvahu i způsob zpracování odpadních
vod
--------------------------------------------------------------
O3 hmotnost organických rozpouštědel obsažených jako
nečistoty nebo rezidua v konečných výrobcích
--------------------------------------------------------------
O4 hmotnost nezachycených těkavých organických látek
uvolněných do ovzduší vlivem větrání místností, kdy
jsou tyto emise z pracovního prostředí vypouštěny do
ovzduší okny, dveřmi, ventilačními otvory apod.
--------------------------------------------------------------
O5 hmotnost organických rozpouštědel spotřebovaných v
průběhu chemických a fyzikálních procesů, například
spalováním, sorpcí apod., pokud tato hmotnost nebyla
započtena do veličin O6, O7 a O8
--------------------------------------------------------------
O6 hmotnost organických rozpouštědel obsažených ve
shromážděných odpadech
--------------------------------------------------------------
O7 hmotnost organických rozpouštědel v čisté formě nebo ve
směsích prodaných nebo určených k prodeji jako komerční
výrobek
--------------------------------------------------------------
O8 hmotnost organických rozpouštědel, která byla interně
regenerována ze směsí k opětovnému využití v rámci
provozu daného zdroje, a která nebyla v časovém rámci,
pro který je zpracovávána tato bilance, opětovně
využita jako vstup I2
--------------------------------------------------------------
O9 hmotnost organických rozpouštědel uvolněných do
životního prostředí jiným způsobem
--------------------------------------------------------------
2. Základní bilanční výpočty
a) Spotřeba organických rozpouštědel C se vypočítá ze vztahu:
C = I1 - O8 (uvádí se v hmotnostních jednotkách - g, kg nebo tuny)
b) Fugitivní emise F se vypočtou podle některé z následujících rovnic:
F = I1 - O1 - O5 - O6 - O7 - O8 nebo F = O2 + O3 + O4 + O9
(uvádí se v hmotnostních jednotkách - g, kg nebo tuny)
Fugitivní emise lze stanovit též omezeným, leč reprezentativním
souborem měření, a dokud nedojde ke změně vybavení, není nutné tato
měření opakovat.
c) Emise E se vypočtou ze vztahu:
E = F + O1 (uvádí se v hmotnostních jednotkách - g, kg nebo tuny)
d) Měrná výrobní emise se vypočte jako podíl množství emisí těkavých
organických látek a množství nebo velikosti produkce (uvádí se v g/kg,
g/m2, kg/m3, g/pár nebo v kg/t).
e) Emisní podíl fugitivních emisí se vypočte jako podíl množství
fugitivních emisí a vstupního množství organických rozpouštědel I, kde
I = I1 + I2 (uvádí se v %).
f) Emisní podíl emisí se vypočte jako podíl množství emisí a vstupního
množství organických rozpouštědel (uvádí se v %).
g) V případě plnění emisního stropu stanoveného výpočtem podle části
III bodu 4 této přílohy se určuje celkové množství netěkavých látek N
obsažených ve spotřebovaných nátěrových hmotách, adhesivních
materiálech nebo tiskařských barvách, které se vypočítá ze vztahu:
N = celková roční spotřeba materiálu x obsah netěkavých látek v
materiálu
(uvádí se v hmotnostních jednotkách - g, kg nebo tuny)
Vyplněný bilanční list provozovatelé uloží do své provozní evidence a
na požádání jej poskytují příslušným orgánům ochrany ovzduší současně
se všemi podklady potřebnými pro ověření správnosti vstupních dat
použitých pro výpočty.
Příloha 6
SPECIFICKÉ EMISNÍ LIMITY A TECHNICKÉ PODMÍNKY PROVOZU PRO STACIONÁRNÍ
ZDROJE, VE KTERÝCH DOCHÁZÍ K NAKLÁDÁNÍ S BENZINEM
1. Pojmy
Pro účely této přílohy se rozumí
a) benzinem - jakýkoliv ropný výrobek, s aditivy nebo bez aditiv, který
je určen pro použití jako palivo motorových vozidel, vyjma kapalného
propanbutanu, a jehož nasycené páry mají při teplotě 20 °C tlak roven
nebo větší než 1,32 kPa,
b) benzinovými parami - všechny plynné sloučeniny, které se odpařují z
benzinu,
c) čerpací stanicí - zařízení pro vydávání benzinu ze stacionárních
skladovacích nádrží do palivových nádrží motorových vozidel,
d) meziskladem par - prostor v nádrži s pevnou střechou, v němž jsou
shromažďovány páry benzinu pro účely pozdější přepravy k jednotce
omezování emisí par v jiném terminálu. Přeprava těchto par mezi
jednotlivými skladovacími zařízeními v terminálu se nepovažuje za
meziskladování par ve smyslu této přílohy,
e) mobilním kontejnerem - cisterna pro přepravu benzinu po silnici,
železnici nebo vodních cestách z jednoho terminálu do druhého nebo z
terminálu do čerpací stanice,
f) plnicí lávkou - každá konstrukce v terminálu, ze které lze kdykoliv
plnit benzin do jednotlivých silničních cisteren,
g) plnicím zařízením - jakékoli zařízení v terminálu pro plnění benzinu
do mobilních kontejnerů,
h) ročním obratem benzinu - největší celkové množství benzinu odebrané
ze skladovacího zařízení terminálu do mobilních kontejnerů v průběhu
předchozích tří let,
i) systémem rekuperace benzinových par etapy I - zařízení pro zpětné
získávání benzinu z par skladovacích zařízení terminálů včetně všech
vyrovnávacích zásobníkových systémů v terminálu,
j) systémem rekuperace benzinových par etapy II - zařízení zajišťující
rekuperaci benzinových par vytěsněných z palivové nádrže motorového
vozidla při čerpání pohonných hmot na čerpací stanici a přenášející
benzinové páry do skladovací nádrže na čerpací stanici nebo zpět do
benzinového čerpacího automatu k opětovnému prodeji,
k) terminálem - zařízení pro skladování a k plnění benzinu do mobilních
kontejnerů, včetně technologického příslušenství na místě tohoto
zařízení,
l) účinností zachycení benzinových par - množství benzinových par
zachycených systémem rekuperace benzinových par etapy II ve srovnání s
množstvím benzinových par, které by bylo jinak vypouštěno do ovzduší,
pokud by takový systém neexistoval, a které je vyjádřeno jako procentní
podíl.
2. Požadavky na skladovací zařízení terminálů
a) Pro terminál, jehož skladovací zařízení je vybaveno systémem
rekuperace benzinových par etapy I, je na výduchu z tohoto systému
stanoven emisní limit 150 mg/m3, vyjádřený jako hmotnostní koncentrace
celkového organického uhlíku s výjimkou methanu, vztažený na normální
stavové podmínky a vlhký plyn.
b) Střecha a vnější stěny nádrží nad úrovní terénu musí být opatřeny
vhodnou izolací a reflexním nátěrem s celkovou odrazivostí sálavé
tepelné energie nejméně 70 %. Toto ustanovení se nevztahuje na nádrže
napojené na systém rekuperace benzinových par etapy I, který splňuje
požadavky uvedené v písmenu a).
c) Nádrže s vnějšími nebo vnitřními plovoucími střechami musí být
vybaveny primárním těsněním pro zakrytí prstencového prostoru mezi
stěnou nádrže a vnějším obvodem plovoucí střechy a sekundárním těsněním
umístěným nad primárním těsněním. Tato těsnění jsou provedena tak, aby
účinnost záchytu par benzinu činila nejméně 95 % ve srovnání s podobnou
nádrží s pevnou střechou bez řízeného záchytu par benzinu (tzn. nádrž s
pevnou střechou s pojistným ventilem).
d) Nádrže s pevnou střechou musí být napojeny na systém rekuperace
benzinových par etapy I, který splňuje požadavky uvedené v písmenu a).
e) Požadavky na omezení úniku benzinových par uvedené v písmenu d) se
nevztahují na nádrže s pevnou střechou v terminálech, kde je povoleno
meziskladování par podle bodu 3 této přílohy.
3. Požadavky na zařízení pro plnění a stáčení
a) Páry vytěsněné z plněných mobilních kontejnerů musí být vedeny
parotěsným potrubím do systému rekuperace benzinových par etapy I
terminálu. Toto ustanovení se nevztahuje na mobilní kontejnery s horním
plněním po dobu platnosti povolení tohoto plnicího systému.
b) V terminálech, kde se plní benzin do plavidel, může být systém
rekuperace benzinových par etapy I nahrazen jednotkou pro spalování
par, pokud zpětné získávání par není bezpečné nebo technicky není možné
vzhledem k objemu vytěsněných par. Požadavky na emise do ovzduší z
jednotek omezování par benzinu, které jsou uvedené v písm. a) bodu 2.
této přílohy, se vztahují také na jednotku spalování par.
c) V terminálech s ročním obratem benzinu do 25 000 tun může být systém
rekuperace benzinových par etapy I nahrazen meziskladem par.
d) V terminálech, kde je systém rekuperace benzinových par etapy I
nahrazen meziskladem par, musí být vytěsněné páry vedeny plynotěsným
potrubím do meziskladu par s účinností nejméně 99 %. Plnění mobilního
kontejneru benzinem nesmí být zahájeno, dokud nejsou obě nádrže řádně
propojeny potrubím pro odvod par a dokud není zajištěna řádná funkce
systému přečerpání par.
e) V případě úniku par benzinu musí být stáčení neprodleně zastaveno.
Na plnicí lávce terminálu je umístěn ovladač, kterým lze stáčení
kdykoli zastavit.
f) Při plnění mobilních kontejnerů s horním plněním musí být plnicí
rameno zajištěno tak, aby jeho ústí bylo u dna kontejneru a zamezilo se
rozstřiku benzinu.
4. Požadavky na zařízení pro spodní plnění, sběr par a ochranu před
přeplněním silničních cisternových vozidel
4.1 Potrubní spojky
a) Rychlospojky pro stáčení benzinu na plnicím rameni a na vozidle musí
odpovídat ustanovení směrnice API Recommended Practice 1004, sedmé
vydání, listopad 1988: „Spodní plnění a zpětné získávání par u
cisternových silničních vozidel MC- 306", část 2.1.1.1 - Typ potrubní
spojky pro spodní plnění.
b) Rychlospojky potrubí pro sběr par benzinu na plnicí lávce a na
vozidle odpovídají ustanovení směrnice API Recommended Practice 1004,
sedmé vydání, listopad 1988: "Spodní plnění a zpětné získávání par u
cisternových silničních vozidel MC-306", část 4.1.1.2 - Přípojka pro
odvod par.
4.2. Podmínky plnění
a) Obvyklý průtok benzinu jedním ramenem při plnění je 2 300 l/min,
maximální povolený průtok je 2 500 l/min.
b) Při nejvyšším zatížení terminálu se připouští v místě přípojky na
vozidle maximální přetlak par 5,5 kPa.
c) Všechna schválená vozidla se spodním plněním jsou opatřena kovovým
identifikačním štítkem, na němž je uveden nejvyšší povolený počet
plnicích ramen, která mohou být provozována současně tak, aby nedošlo k
úniku par pojistnými ventily při maximálním povoleném přetlaku 5,5 kPa.
Dále je na štítku uveden typ nainstalovaných čidel pro detekci horní
hladiny (tj. dvouvodičové nebo pětivodičové) použitých na vozidle.
4.3. Připojení signalizace uzemnění a přeplnění
Plnicí lávka musí být vybavena řídicí jednotkou pro signalizaci
přeplnění. Pokud tato jednotka po připojení k vozidlu neindikuje
naplnění cisterny, musí vyslat signál umožňující plnění cisterny.
a) Vozidlo se k řídicí jednotce na plnicí lávce připojuje standardním
desetipólovým elektrickým konektorem. Desetikolíková vidlice (přívodka)
je připojena k vozidlu a zásuvka na pohyblivém vedení (nástrčka) je
připojena k řídicí jednotce na plnicí lávce.
b) Hladinové snímače na vozidle musí být buď dvouvodičová termistorová
čidla, dvouvodičová optická čidla, pětivodičová optická čidla nebo jiná
kompatibilní spolehlivá čidla
c) Řídicí jednotka na plnicí lávce musí umožňovat propojení jak s
dvouvodičovými, tak s pětivodičovými systémy vozidel.
d) Společný vodič hladinových snímačů musí být připojen ke kolíku 10 na
přívodce a dále k podvozku vozidla. Kolík 10 na nástrčce je připojen ke
krytu řídicí jednotky, který je připojen k zemnění plnicí lávky.
4.4. Umístění spojek
a) Konstrukce zařízení pro stáčení benzinu a sběr par na plnicí lávce
musí splňovat následující požadavky
1. výška osy rychlospojky pro stáčení benzinu je maximálně 1,4 m
(nenaložené vozidlo) a nejméně 0,5 m (naložené vozidlo); doporučená
výška je 0,7 m až 1,0 m,
2. vodorovná mezera mezi rychlospojkami pro stáčení benzinu nesmí být
menší než 0,25 m; doporučená nejmenší velikost mezery je 0,3 m,
3. všechny rychlospojky pro stáčení benzinu jsou v krytém prostoru,
jehož délka nepřesahuje 2,5 m,
4. přípojka pro odvod par je umístěna pokud možno vpravo od
rychlospojek pro stáčení benzinu ve výši nepřesahující 1,5 m (pro
nenaložené vozidlo) a ne níže než 0,5 m (pro naložené vozidlo),
a) konektor signalizace uzemnění a přeplnění musí být umístěn vpravo od
rychlospojek pro stáčení benzinu a odvod par ve výši nepřesahující 1,5
m (pro nenaložené vozidlo) a ne níže než 0,5 m (pro naložené vozidlo),
b) veškeré rychlospojky, přípojky a konektory musí být umístěny na
jedné straně vozidla.
4.5. Bezpečnostní blokování
a) Signalizace uzemnění a přeplnění - plnění cisterny musí být
zablokováno, dokud řídicí jednotka uzemnění a přeplnění nevyšle
příslušný signál. V případě přeplnění nebo poruchy uzemnění vozidla je
řídicí jednotka uzavřena uzavíracím ventilem na plnicí lávce.
b) Signalizace odvodu par - plnění cisterny musí být zablokováno, dokud
není k vozidlu připojena hadice pro odvod par a dokud není zajištěn
volný průchod těchto par do sběrného systému terminálu.
5. Požadavky na plnicí a skladovací zařízení v čerpacích stanicích a
terminálech, kde se provádí meziskladování par
Páry vytlačované stáčeným benzinem z plněných skladovacích zařízení v
čerpacích stanicích a v nádržích s pevnou střechou používaných pro
meziskladování par musí být vraceny potrubím s parotěsnými spoji do
mobilní cisterny dodávající benzin. Plnění nesmí být zahájeno, dokud
tyto systémy nejsou připraveny a dokud není zajištěna jejich správná
funkce.
Roční ztráty motorového benzinu vznikající při plnění skladovacích
zařízeních v čerpacích stanicích musí být nižší než 0,01 % hmotnostních
z ročního obratu motorového benzinu.
6. Podmínky provozu čerpacích stanic
6.1. Podmínky provozu čerpacích stanic
Všechny stojany sloužící k výdeji benzinu musí být vybaveny zřetelným
nápisem, upozorňujícím zákazníky na nutnost úplného zasunutí výdejní
pistole do plnicího hrdla nádrže motorového vozidla.
Čerpací stanice musí být vybaveny systémem rekuperace benzinových par
etapy II, který musí pracovat s minimální účinností zachycení
benzinových par rovnou 85 %, což potvrdí výrobce v souladu s
příslušnými evropskými technickými normami nebo postupy schvalování,
nebo neexistují-li žádné takové normy nebo postupy, v souladu s
jakoukoli příslušnou vnitrostátní normou. Poměr objemu odvedených
benzinových par při atmosférickém tlaku k celkovému objemu benzinu
přečerpaného do palivové nádrže motorového vozidla je v rozmezí 0,95 až
1,05.
Kontrola funkčnosti systému rekuperace benzinových par etapy II u
výdejních stojanů musí být prováděna jedenkrát za směnu. U stojanů
vybavených optickou signalizací správné funkčnosti systému rekuperace
benzinových par etapy II musí být kontrolována funkčnost tohoto systému
při výdeji benzinu. Jsou-li stojany vybaveny automatickým monitorovacím
systémem, musí tento systém automaticky zjišťovat poruchy řádné funkce
systému rekuperace benzinových par etapy II a samotného automatického
monitorovacího systému, signalizovat poruchy obsluze čerpací stanice a
automaticky zastavovat průtok benzinu z vadného palivového automatu,
pokud by porucha nebyla opravena do sedmi dnů. U výdejních stojanů,
které nejsou vybaveny optickou signalizací správné funkčnosti systému
nebo automatickým monitorovacím systémem, musí být správná funkčnost
systému rekuperace benzinových par etapy II kontrolována mechanickým
testerem rekuperace.
6.2. Kontrola systému rekuperace benzinových par etapy II
Kontrola systému rekuperace benzinových par etapy II je prováděna
pracovníkem servisní organizace, která je oprávněna k montážím a
opravárenským zásahům výrobcem těchto zařízení. Kontrola je prováděna
jedenkrát za kalendářní rok a dále při každém podezření na chybnou
funkčnost tohoto zařízení.
Pro kontrolu provozní účinnosti systému rekuperace benzinových par
etapy II se používají tyto postupy:
1. Postup pro výdejní stojany, kde je vývěva poháněna elektromotorem
čerpadla bez elektronického řízení systému zpětného odvodu par. Zkouška
se provádí při čerpání benzinu do vhodné odměrné nádoby při 50 % a při
100 % jmenovitého průtoku benzinu. Měření účinnosti tohoto systému se
provádí výhradně plynoměrem k tomuto účelu určeným.
2. Postup pro výdejní stojany s elektronicky řízeným systémem
rekuperace benzinových par etapy II, který umožňuje provést zkoušku bez
čerpání benzinu. U multiproduktových stojanů se měří a seřizuje vždy
jen jedna strana výdejního stojanu. Zkouška se provádí přístrojem k
tomuto účelu schváleným.
Příloha 7
VYBRANÉ VÝROBKY, LIMITNÍ HODNOTY OBSAHU TĚKAVÝCH ORGANICKÝCH LÁTEK V
TĚCHTO VÝROBCÍCH A ANALYTICKÉ METODY PRO STANOVENÍ OBSAHU TĚKAVÝCH
ORGANICKÝCH LÁTEK V TĚCHTO VÝROBCÍCH
Část I
Dělení vybraných výrobků
Kategorie A
Nátěrové hmoty určené pro budovy, jejich vybavení a příslušenství a s
nimi spojené konstrukce, a sloužící k dekorativním, funkčním a
ochranným účelům, s výjimkou aerosolů.
Subkategorie:
a) matné nátěrové hmoty pro stěny a stropy v interiéru jsou nátěrové
hmoty určené k nanášení na vnitřní stěny a stropy, se stupněm lesku =<
25@60°,
b) lesklé nátěrové hmoty pro stěny a stropy v interiéru jsou nátěrové
hmoty určené k nanášení na vnitřní stěny a stropy, se stupněm lesku >
25@60°,
c) nátěrové hmoty pro venkovní stěny z minerálního podkladu jsou
nátěrové hmoty určené k nanášení na vnější zdivo a cihlové, betonové
nebo sádrové stěny,
d) vnitřní/venkovní nátěrové hmoty na dřevo, kov nebo plasty pro
vybavení a obklady budov jsou nátěrové hmoty vytvářející neprůhledný
film a jsou určené pro dřevěné, kovové nebo plastové podklady. Tato
podkategorie též zahrnuje podkladové nátěrové hmoty a nátěrové hmoty
pro mezivrstvy,
e) vnitřní/venkovní laky a mořidla jsou nátěrové hmoty určené k
nanášení na budovy a jejich vybavení a vytvářející transparentní nebo
polotransparentní film pro účely dekorace nebo ochrany dřeva, kovu a
plastů. Tato podkategorie zahrnuje též lazurovací hmoty na dřevo,
kterými se rozumějí nátěrové hmoty vytvářející silnovrstvý film a
sloužící k dekoraci nebo k ochraně dřeva před povětrnostními vlivy
podle normy EN 927-1 (kategorie polostabilní),
f) nefilmotvorná mořidla jsou mořidla, která v souladu s normou EN
927-1:1996 tvoří vrstvu průměrné tloušťky menší než 5 ěm, měřeno
metodou 5A podle normy ISO 2808:1997,
g) základní nátěrové hmoty jsou nátěrové hmoty s těsnicím a/nebo
izolačním účinkem určené k použití na dřevu nebo stěnách a stropech,
h) penetrační nátěrové hmoty jsou nátěrové hmoty určené ke stabilizaci
volných částic podkladu nebo k dosažení hydrofobních vlastností a/nebo
k ochraně dřeva proti zmodrání,
i) jednosložkové speciální nátěrové hmoty jsou nátěrové hmoty se
speciální funkcí na bázi filmotvorných látek. Jsou určeny pro aplikace
se zvláštními požadavky, jako jsou základní a vrchní nátěry na plasty,
základní nátěry na železné podklady, základní nátěry na lehké kovy jako
je zinek a hliník, antikorozní nátěry, nátěrové hmoty na podlahy,
včetně dřevěných a betonových podlah, ochrana proti graffiti,
protipožární nátěry a nátěry odpovídající hygienickým normám v
potravinářském průmyslu a ve zdravotnických zařízeních,
j) vícesložkové speciální nátěrové hmoty jsou nátěrové hmoty ke
stejnému použití jako jednosložkové nátěrové hmoty se speciální funkcí,
avšak s druhou složkou (např. terciálními aminy) přidávanou před
použitím,
k) vícebarevné nátěrové hmoty jsou nátěrové hmoty, které přímo při
prvním nanesení vytvářejí dvoubarevné nebo vícebarevné efekty,
l) nátěrové hmoty s dekorativními efekty jsou nátěrové hmoty určené k
vytváření zvláštních estetických efektů na speciálně upravených, předem
natřených podkladech nebo podkladových nátěrech, s následným
opracováním různými nástroji během fáze zasychání.
Kategorie B
Výrobky určené pro opravy a přestříkávání silničních vozidel podle
směrnice 70/156/EHS nebo jejich částí při jejich opravě, údržbě nebo za
účely dekorace prováděné vně výrobních zařízeních.
Subkategorie:
a) výrobky pro přípravné a čisticí operace jsou výrobky určené k
mechanickému nebo chemickému odstraňování starých nátěrů a rzi nebo k
přípravě na nanášení nových nátěrů:
i) přípravné prostředky zahrnují čisticí prostředky na nástroje
(výrobky určené k čištění stříkacích pistolí a dalších zařízení),
odstraňovače nátěrů, odmašťovadla (včetně antistatických činidel pro
plasty) a odstraňovače silikonu,
ii) čisticí prostředek je výrobek určený k odstranění povrchových
nečistot během příprav na nanášení nátěrových hmot a před jejich
nanesením,
b) karosářské plniče a tmely jsou viskózní látky určené k vyplnění
hlubokých nerovností povrchu před nanesením vyrovnávacího nátěru,
c) základní nátěrové hmoty jsou veškeré nátěrové hmoty určené k
nanášení na holý povrch kovu nebo na existující nátěry jako ochrana
proti korozi před nanesením vyrovnávací nátěrové hmoty
i) vyrovnávací nátěrové hmoty jsou nátěrové hmoty určené k nanášení
bezprostředně před nanesením vrchního nátěru ke zvýšení odolnosti proti
korozi a přilnavosti vrchního nátěru a k dosažení rovnoměrné jakosti
povrchu vyplněním drobných povrchových nerovností,
ii) základní nátěrové hmoty na kov jsou nátěrové hmoty určené k
nanášení jako základní nátěr, jako jsou promotory přilnavosti, plniče,
vyrovnávací nátěrové hmoty, podkladové nátěrové hmoty, základní
nátěrové hmoty na plasty, nátěrové hmoty pro nanášení způsobem mokrý do
mokrého, plniče neurčené k broušení a stříkací plniče,
iii) reaktivní základní nátěrové hmoty jsou nátěrové hmoty obsahující
nejméně 0,5 % hmotn. kyseliny fosforečné, určené k přímému nanášení na
holý povrch kovu k zajištění odolnosti proti korozi a přilnavosti,
nátěrové hmoty používané jako svařitelné základní nátěrové hmoty a
mořicí roztoky pro galvanizované a pozinkované povrchy,
d) vrchní nátěrové hmoty jsou pigmentované nátěrové hmoty určené k
nanášení v jedné nebo několika vrstvách k dosažení lesku a
trvanlivosti; zahrnují veškeré výrobky užívané k těmto účelům, jako
jsou podkladové nátěrové hmoty a laky
i) podkladové nátěrové hmoty jsou pigmentované nátěrové hmoty určené k
dosažení požadovaných barevných odstínů a optických efektů, avšak
nikoli lesku nebo odolnosti povrchu nátěrového systému,
ii) laky jsou transparentní nátěrové hmoty určené k vytváření konečného
lesku a odolnosti nátěrového systému,
e) speciální vrchní nátěrové hmoty jsou nátěrové hmoty určené k
nanášení jako vrchní nátěry se zvláštními vlastnostmi v jediné vrstvě,
jako je metalíza a perleťové efekty, dále to jsou vysoce odolné barevné
nebo transparentní nátěry (např. nátěry odolné proti poškrábání a
fluorované transparentní nátěry), reflexní podkladové nátěry, vrchní
nátěry se strukturními efekty (např. tepané efekty), protiskluzové
nátěry, plniče na spodky karoserií, ochranné nátěry proti nárazům,
nátěry interiérů a aerosoly.
Část II
Limitní hodnoty obsahu těkavých organických látek ve vybraných
výrobcích
1. Limitní hodnoty obsahu těkavých organických látek pro výrobky
spadající pod kategorii A
----------------------------------------------------------------------------------------
Subkategorie výrobků druh VOC g/l*
----------------------------------------------------------------------------------------
a matné nátěrové hmoty pro stěny a stropy VŘNH 30
v interiéru (stupeň lesku =< 25@60°) RNH 30
----------------------------------------------------------------------------------------
b lesklé nátěrové hmoty pro stěny a stropy VŘNH100
v interiéru (stupeň lesku > 25@60°) RNH100
----------------------------------------------------------------------------------------
c nátěrové hmoty pro venkovní stěny z minerálního VŘNH 40
podkladu RNH430
----------------------------------------------------------------------------------------
d vnitřní/venkovní nátěrové hmoty na dřevo, kov VŘNH130
nebo plasty pro vybavení a obklady budov RNH300
----------------------------------------------------------------------------------------
e vnitřní/venkovní laky a mořidla včetně VŘNH130
silnovrstvých lazurovacích hmot na dřevo RNH400
----------------------------------------------------------------------------------------
f vnitřní/venkovní nefilmotvorná mořidla VŘNH130
RNH700
----------------------------------------------------------------------------------------
g základní nátěrové hmoty VŘNH 30
RNH350
----------------------------------------------------------------------------------------
h penetrační nátěrové hmoty VŘNH 30
RNH750
----------------------------------------------------------------------------------------
i jednosložkové nátěrové hmoty se speciální VŘNH140
funkcí RNH500
----------------------------------------------------------------------------------------
j vícesložkové reaktivní nátěrové hmoty se VŘNH140
speciální funkcí pro specifické účely RNH500
----------------------------------------------------------------------------------------
k vícebarevné nátěrové hmoty VŘNH100
RNH100
----------------------------------------------------------------------------------------
l nátěrové hmoty s dekorativními efekty VŘNH200
RNH200
----------------------------------------------------------------------------------------
Vysvětlivky:
*) obsah těkavých organických látek ve výrobku připraveném k použití.
VŘNH - vodou ředitelné nátěrové hmoty
RNH - rozpouštědlové nátěrové hmoty
2. Limitní hodnoty obsahu těkavých organických látek pro výrobky
spadající pod kategorii B
--------------------------------------------------------------------------------
Subkategorie výrobků Výrobky VOC g/l*)
--------------------------------------------------------------------------------
a výrobky pro přípravné přípravné prostředky850
a čisticí operace čisticí prostředky 200
--------------------------------------------------------------------------------
b karosářské plniče všechny druhy 250
a tmely
--------------------------------------------------------------------------------
c základní nátěrové hmoty vyrovnávací nátěrové hmoty 540
a základní nátěrové hmoty (na kov)
reaktivní základní nátěrové hmoty 780
--------------------------------------------------------------------------------
d vrchní nátěrové hmoty všechny druhy 420
e speciální vrchní všechny druhy 840
nátěrové hmoty
--------------------------------------------------------------------------------
Vysvětlivka:
*) obsah těkavých organických látek ve výrobku připraveném k použití.
Případný obsah vody ve výrobku připraveném k použití se odečte, s
výjimkou výrobků v subkategorii a.
Část III
Analytické metody pro stanovení obsahu těkavých organických látek ve
vybraných výrobcích
Povolené metody pro výrobky o obsahu VOC nižším než 15 % hmotnostních
bez přítomnosti reaktivních ředidel
---------------------------------------------------------------------------------------------
Parametr Jednotky Zkouška
-------------------------------------------------------
Metoda Datum zveřejnění
---------------------------------------------------------------------------------------------
Obsah VOC g/l ČSN ISO EN ISO 11890-2 2006
---------------------------------------------------------------------------------------------
Povolené metody pro výrobky o obsahu VOC 15 % hmotnostních a více bez
přítomnosti reaktivních ředidel
---------------------------------------------------------------------------------------------
Parametr Jednotky Zkouška
-------------------------------------------------------
Metoda Datum zveřejnění
---------------------------------------------------------------------------------------------
Obsah VOC g/l ČSN ISO EN ISO 11890-1 2007
Obsah VOC g/l ČSN ISO EN ISO 11890-2 2006
---------------------------------------------------------------------------------------------
Povolené metody pro výrobky obsahující VOC za přítomnosti reaktivních
ředidel
---------------------------------------------------------------------------------------------
Parametr Jednotky Zkouška
-------------------------------------------------------
Metoda Datum zveřejnění
---------------------------------------------------------------------------------------------
Obsah VOC g/l ASTMD 2369 2003
---------------------------------------------------------------------------------------------
Příloha 8
PODMÍNKY PROVOZU PRO OSTATNÍ STACIONÁRNÍ ZDROJE
Část I
Obecná ustanovení a pojmy
1. Pojmy
Pro účely této přílohy se rozumí
a) vztažnými podmínkami A pro emisní limit - koncentrace příslušné
látky při normálních stavových podmínkách v suchém plynu, někdy s
udáním referenčního obsahu některé látky v odpadním plynu, obvykle
kyslíku,
b) vztažnými podmínkami B pro emisní limit - koncentrace příslušné
látky ve vlhkém plynu za normálních stavových podmínek, někdy s udáním
referenčního obsahu některé látky v odpadním plynu, obvykle kyslíku,
c) vztažnými podmínkami C pro emisní limit - koncentrace příslušné
látky v odpadním plynu za obvyklých provozních podmínek,
d) přímým procesním ohřevem - ohřev, u kterého jsou znečišťující látky
vzniklé spalováním paliv odváděny a vnášeny do ovzduší společně se
znečišťujícími látkami vzniklými v technologickém procesu,
e) flérou (pochodní) - zařízení pro snížení úrovně znečišťování, které
pracuje jako havarijní výpust plynů do vnějšího ovzduší, při spojení
technologických prostorů s vnějším ovzduším nebo při neustáleném a
jinak těžce zpracovatelném přebytku plynů.
2. Technické podmínky provozu pro stacionární zdroje využívající fléry
a) Všechna, i nouzová, technologická zařízení k likvidaci odpadních
plynů jsou konstruována tak, aby při spalování odpadních plynů bylo
zabezpečeno optimální vedení spalovacího režimu a snižování úrovně
znečišťování.
b) V případě kolísání výhřevnosti nebo množství odpadního plynu
vstupujícího do fléry je odpadní plyn spalován současně s vhodným
stabilizačním palivem.
c) Každá fléra je posuzována individuálně s ohledem na její konstrukci,
lokalizaci a na spalované plynné médium. Při posuzování je třeba dávat
přednost asistovaným flérám, tedy flérám, které mají konstrukční
možnost ovlivňovat množství přiváděného vzduchu a teploty spalování.
Část II
Specifické emisní limity a technické podmínky provozu
1. NAKLÁDÁNÍ S ODPADY A ODPADNÍMI VODAMI
1.1 Kompostárny a zařízení na biologickou úpravu odpadů o projektované
kapacitě rovné nebo větší než 10 tun na jednu zakládku nebo větší než
150 tun zpracovaného odpadu ročně
(kód 2.3. přílohy č. 2 k zákonu)
Technické podmínky provozu
a) Násypné bunkry jsou v uzavřeném provedení s komorou pro vozidla, u
otevřených hal a při vykládce svozových vozidel s odpady, musí být
plyny z bunkrů odsávány a odváděny do zařízení na čištění odpadních
plynů.
b) Zkondenzované výpary a voda vznikající při kompostovacím procesu
(zrání kompostů) smí být u stavebně neuzavřených a nezakrytých
kompostáren používány k vlhčení kompostu pouze tehdy, nebude-li použití
zvyšovat pachovou zátěž okolí.
c) Odpadní plyny z dozrávání kompostů v uzavřených halách kompostárny
jsou odváděny do zařízení na čištění odpadních plynů.
1.2 Biodegradační a solidifikační zařízení
(kód 2.4. přílohy č. 2 k zákonu)
Technická podmínka provozu platná od 1. 1. 2013:
V případě zpracovávání materiálů, u nichž může docházet k emisím
znečišťujících látek obtěžujících zápachem, musí být zajištěna
technicko-organizační opatření ke snížení těchto látek např.
zakrytování biodegradačních ploch a odtah odpadních plynů do zařízení
na čištění odpadních plynů.
V případě volných zakládek snižovat vnášení tuhých znečišťujících látek
do ovzduší, například umístěním zakládek na závětrné straně, jejich
skrápěním nebo mlžením.
1.3. Sanační zařízení (odstraňování ropných a chlorovaných uhlovodíků z
kontaminovaných zemin) s projektovaným ročním výkonem vyšším než 1 t
VOC včetně
(kód 2.5. přílohy č. 2 k zákonu)
Platí pro sanační zařízení provozovaná ex situ.
-------------------------------------------------------------
Emisní limit [mg/m3]
--------------------------------------- Vztažné podmínky
VOC
-------------------------------------------------------------
50 C
-------------------------------------------------------------
1.4. Čistírny odpadních vod; zařízení určená pro provoz technologií
produkujících odpadní vody nepřevoditelné na ekvivalentní obyvatele v
množství větším než 50 m3/den
(kód 2.6. přílohy č. 2 k zákonu)
Technická podmínka provozu platná od 1. 1. 2014:
Za účelem snížení emisí znečišťujících látek obtěžujících zápachem
využívat opatření ke snižování emisí těchto látek, např. provedením
odsávání odpadních plynů do zařízení k omezování emisí, zakrytováním
jímek a dopravníků, uzavřením objektů, pravidelným odstraňováním
usazenin organického původu ze zařízení pro předčištění odpadních vod,
dodržování technologické kázně.
1.5. Čistírny odpadních vod s projektovanou kapacitou pro 10 000 a více
ekvivalentních obyvatel
(kód 2.7. přílohy č. 2 k zákonu)
Technická podmínka provozu platná od 1. 1. 2014:
Za účelem snížení emisí znečišťujících látek obtěžujících zápachem
využívat opatření ke snižování emisí těchto látek, např. provedením
odsávání odpadních plynů do zařízení k omezování emisí, zakrytováním
jímek a dopravníků, uzavřením objektů, pravidelným odstraňováním
usazenin organického původu ze zařízení pro předčištění odpadních vod,
dodržování technologické kázně.
2. ENERGETIKA - OSTATNÍ
2.1. Rozmrazovny s přímým procesním ohřevem
(kód 3.2. přílohy č. 2 k zákonu)
-------------------------------------------------------------
Emisní limity [mg/m3]
-------------------------------------- Vztažné podmínky
NOx CO
-------------------------------------------------------------
400 800 A
-------------------------------------------------------------
2.2. Třídění a úprava uhlí, briketárny
2.2.1. Třídění a jiná studená úprava uhlí
(kód 3.3. přílohy č. 2 k zákonu)
-------------------------------------------------------------
Emisní limit [mg/m3]
------------------------------- Vztažné podmínky
TZL
-------------------------------------------------------------
100 C
20^1)
-------------------------------------------------------------
Vysvětlivka: 1) Platí od 1. ledna 2020.
2.2.2. Tepelná úprava uhlí (briketárny, nízkoteplotní karbonizace,
sušení)
(kód 3.4. přílohy č. 2 k zákonu)
------------------------------------------------------------------
Emisní limity [mg/m3]
------------------------------- Vztažné podmínky
TZL VOC
------------------------------------------------------------------
100 50 C
20^1) B^1)
------------------------------------------------------------------
Vysvětlivka: 1) Platí od 1. ledna 2020.
2.3. Výroba koksu
2.3.1. - 2.3.3. (kódy 3.5.1, 3.5.2, 3.5.4. přílohy č. 2 k zákonu)
---------------------------------------------------------------------------------------
Emisní limity [mg/m3] O2R
------------------------------------------------------ [%] Vztažné podmínky
TZL SO2 NOx PAH^2)
---------------------------------------------------------------------------------------
2.3.1.
Otop koksárenských baterií
(kód 3.5.1. přílohy č. 2 k zákonu)
---------------------------------------------------------------------------------------
20^1) 500 500 5 B
---------------------------------------------------------------------------------------
2.3.2.
Příprava uhelné vsázky
(kód 3.5.2. přílohy č. 2 k zákonu)
---------------------------------------------------------------------------------------
50 C
---------------------------------------------------------------------------------------
2.3.3
Vytlačování koksu
(kód 3.5.4. přílohy č. 2 k zákonu)
---------------------------------------------------------------------------------------
50 0,2 B
---------------------------------------------------------------------------------------
Vysvětlivka:
1) Platí od 1. ledna 2016.
2) Benzo(b)fluoranten, benzo(a)pyren, indeno(1,2,3-c,d)pyren,
benzo(k)fluoranten.
Technické podmínky provozu:
a) Koksárenský plyn používaný pro otop koksárenských baterií musí být
odsířený.
b) Plnicí plyny při plnění koksovacích komor jsou odváděny do surového
koksárenského plynu nebo do jiné koksovací komory. Podmínky průběhu
operačního cyklu stanoví provozní řád.
c) Zařízení chemických provozů koksoven jsou zabezpečena proti únikům
VOC do vnějšího ovzduší. Voda z přímého chlazení plynu nesmí být v
přímém styku s ovzduším.
d) Obsah sulfanu v koksárenském plynu na výstupu z chemických provozů
nesmí překročit 500 mg/m3. Obsah sulfanu se zjišťuje trvale provozním
měřením.
e) Vypouštění koksárenského plynu do ovzduší není dovoleno. Podmínky
pro jeho případné řízené spalování v souladu s bodem 2 části I této
přílohy je třeba stanovit v provozním řádu.
f) Těsnost dveří koksovacích komor musí být trvale zajištěna
pravidelným čištěním, seřizováním, opravami a náhradním způsobem tak,
aby nebyly zjevné emise posuzované ze vzdálenosti cca 30 m u více než
10 % dveří komor na strojové i koksové straně.
g) Při vytlačování koksu z koksovacích komor musí být odpadní plyny
jímány a zaváděny do odprašovacího zařízení.
h) Při poruše na odsávání surového koksárenského plynu z koksárenských
baterií a při nutnosti spalovat jej na flérách musí být zastaveno
vytlačování a plnění koksovacích komor.
2.3.4. Třídění koksu
(kód 3.5.5. přílohy č. 2 k zákonu)
-------------------------------------------------------------
Emisní limit [mg/m3]
----------------------------------- Vztažné podmínky
TZL
-------------------------------------------------------------
50 C
-------------------------------------------------------------
2.3.5. Chlazení koksu
(kód 3.5.6. přílohy č. 2 k zákonu)
Technické podmínky provozu:
Hasicí věže musí být vybaveny přepážkami na snižování emisí tuhých
znečišťujících látek. U nových hasicích věží musí být jejich minimální
výška alespoň 30 m.
2.4. Úprava uhlí a výroba plynů a olejů
2.4.1. Zplyňování a zkapalňování uhlí, výroba a rafinace plynů a
minerálních olejů, výroba energetických plynů (generátorový plyn,
svítiplyn) a syntézních plynů
(kód 3.6. přílohy č. 2 k zákonu)
----------------------------------------------------------------------------------
Emisní limity [mg/m3]
-------------------------------------------------------- Vztažné podmínky
TZL SO2 NOx CO sulfan amoniak
----------------------------------------------------------------------------------
150 2500 500 800 10 50 A
50^1)
----------------------------------------------------------------------------------
Vysvětlivka: 1) Platí od 1. ledna 2020.
3. VÝROBA A ZPRACOVÁNÍ KOVŮ A PLASTŮ
3.1. Pražení nebo slinování kovové rudy, včetně sirníkové rudy
3.1.1. Příprava vsázky
(kód 4.1.1. přílohy č. 2 k zákonu)
---------------------------------------------------------------
Emisní limit [mg/m3]
-------------------------------------------- Vztažné podmínky
TZL
---------------------------------------------------------------
50 C
---------------------------------------------------------------
3.1.2. Spékací pásy aglomerace
(kód 4.1.2. přílohy č. 2 k zákonu)
-------------------------------------------------------------------------------
Emisní limity [mg/m3] O2R
------------------------------------------------- [%] Vztažné podmínky
TZL SO2 NOx CO plynné sloučeniny
rtuti
-------------------------------------------------------------------------------
50 400 400 8000 1 19 A
-------------------------------------------------------------------------------
3.1.3. Manipulace se spečencem jako chlazení, drcení, mletí, třídění
(kód 4.1.3. přílohy č. 2 k zákonu)
-------------------------------------------------------------
Emisní limit [mg/m3]
------------------------------------ Vztažné podmínky
TZL
-------------------------------------------------------------
50 C
-------------------------------------------------------------
3.1.4. Peletizační provozy (drcení, sušení, peletizace)
(kód 4.1.4. přílohy č. 2 k zákonu)
--------------------------------------------------------------------------
Emisní limity [mg/m3]
------------------------------------------------- Vztažné podmínky
TZL SO2
--------------------------------------------------------------------------
Drcení, sušení 25 - C
--------------------------------------------------------------------------
Vytvrzovací pás 40 100^1) A
--------------------------------------------------------------------------
Vysvětlivka: 1) Platí od 1.ledna 2020.
3.2.Výroba železa
-----------------------------------------------------------------------------------------
Emisní limity [mg/m3]
----------------------------------------------- O2R [%] Vztažné podmínky
TZL SO2 NOx CO
-----------------------------------------------------------------------------------------
3.2.1. Doprava a manipulace s vysokopecní vsázkou
(kód 4.2.1. přílohy č. 2 k zákonu)
-----------------------------------------------------------------------------------------
50 - - - - C
-----------------------------------------------------------------------------------------
3.2.2. Odlévání (vysoká pec)
(kód 4.2.2. přílohy č. 2 k zákonu)
-----------------------------------------------------------------------------------------
50 - - - - A
-----------------------------------------------------------------------------------------
3.2.3. Ohřívače větru
(kód 4.2.3. přílohy č. 2 k zákonu)
-----------------------------------------------------------------------------------------
2500 400 4000 7 A
2000^1) 100^1)
-----------------------------------------------------------------------------------------
Vysvětlivka: 1) Platí od 1. ledna 2020.
Technická podmínka provozu platná od 1. ledna 2016:
Vysokopecní plyn je třeba jímat, odprašovat a dále jej využívat;
koncentrace zbytkového prachu ve vyčištěném vysokopecním plynu nesmí
přesahovat 10 mg/m3 v suchém plynu za normálních podmínek.
3.3. Výroba oceli
3.3.1. Doprava a manipulace se vsázkou nebo produktem
(kód 4.3.1. přílohy č. 2 k zákonu)
----------------------------------------------------------------
Emisní limity [mg/m3]
-------------------------------------------- Vztažné podmínky
TZL
----------------------------------------------------------------
50^1) C
----------------------------------------------------------------
Vysvětlivka: 1) Platí i pro mletí a třídění strusky.
Technická podmínka provozu:
Definovat způsob odsávání a odlučování znečišťujících látek při dělení
těžkého kovového odpadu řezáním kyslíkem.
3.3.2. Nístějové pece s intenzifikací kyslíkem
(kód 4.3.2. přílohy č. 2 k zákonu)
---------------------------------------------------------------
Emisní limity [mg/m3]
---------------------------------------- Vztažné podmínky
TZL SO2 NOx
---------------------------------------------------------------
50 400 400 B
---------------------------------------------------------------
3.3.3. Kyslíkové konvertory
(kód 4.3.3. přílohy č. 2 k zákonu)
---------------------------------------------------------------
Emisní limity [mg/m3]
----------------------------------------- Vztažné podmínky
TZL
---------------------------------------------------------------
50 A
20^1)
---------------------------------------------------------------
Vysvětlivka: 1) Platí pro sekundární odprášení od 1. 1. 2020.
Technické podmínky provozu:
a) Konvertorový plyn je třeba jímat s ohledem na procesní možnosti a
dále jej využívat.
b) Hala ocelárny musí být odprášena s účinností alespoň 90 %. Tato
podmínka platí od 1. ledna 2020.
3.3.4. - 3.3.6.
(kód 4.3.4. - 4.3.6. přílohy č. 2 k zákonu)
---------------------------------------------------------------------------------------------
Emisní limity [mg/m3]
------------------------------------------------------------------- Vztažnépodmínky
TZL SO2 NOx CO
---------------------------------------------------------------------------------------------
3.3.4. Elektrické obloukové pece
(kód 4.3.4. přílohy č. 2 k zákonu)
---------------------------------------------------------------------------------------------
20 - 400 1000 A
---------------------------------------------------------------------------------------------
3.3.5. Pánvové pece
(kód 4.3.5. přílohy č. 2 k zákonu)
---------------------------------------------------------------------------------------------
50 400 400 1000 - A
20^1)
---------------------------------------------------------------------------------------------
3.3.6. Elektrické indukční pece s projektovaným výkonem nad 2,5 t/hod
(kód 4.3.6. přílohy
č. 2 k zákonu)
---------------------------------------------------------------------------------------------
50 - 400 1000 - A
---------------------------------------------------------------------------------------------
Vysvětlivka: 1) Platí od 1. ledna 2020.
3.4. Zpracování železných kovů ve válcovnách a kovárnách
Uvedené emisní limity platí pro pece s přímým procesním ohřevem nebo
při použití speciální ochranné atmosféry. Emisní limit na SO2 neplatí
pro pece používající jako palivo pouze zemní plyn.
3.4.1. Válcovny za tepla a za studena, včetně ohřívacích pecí a pecí na
tepelné zpracování
(kód 4.4. přílohy č. 2 k zákonu)
----------------------------------------------------------
Emisní limity [mg/m3]
------------------------------------- Vztažné podmínky
SO2 NOx CO
----------------------------------------------------------
500 400 800 A
400^1)
----------------------------------------------------------
Vysvětlivka: 1) Platí od 1. ledna 2016.
3.4.2. Kovárny - ohřívací pece a pece na tepelné zpracování s
projektovaným tepelným výkonem od 1 MW včetně
(kód 4.5. přílohy č. 2 k zákonu)
------------------------------------------------------------
Emisní limity [mg/m3]
------------------------------------ Vztažné podmínky
SO2 NOx CO
------------------------------------------------------------
500 400 800 A
400^1)
------------------------------------------------------------
Vysvětlivka: 1) Platí od 1. ledna 2016.
3.5. Slévárny železných kovů (slitin železa)
3.5.1. Doprava a manipulace se vsázkou nebo produktem
(kód 4.6.1. přílohy č. 2 k zákonu)
Včetně ostatních technologických uzlů, jako jsou úpravárenská zařízení,
výroby forem a jader, odlévání, čištění odlitků, dokončovací operace.
-------------------------------------------------------------
Emisní limity [mg/m3]
------------------------------------ Vztažné podmínky
TZL
-------------------------------------------------------------
100 C
20^1)
-------------------------------------------------------------
Vysvětlivka: 1) Platí od 1. ledna 2020 pro slévárny železných kovů o
výrobní kapacitě větší než 20 t za den.
Technické podmínky provozu:
Omezování emisí VOC vznikajících při výrobě forem a jader běžně
dostupnými prostředky např. minimalizací spotřeby pojiva, náhradou
nátěrů na bázi alkoholu za nátěry na bázi vody, použitím takových
rozpouštědel pro výrobu jader cold- box, která nejsou na bázi
aromatických uhlovodíků.
3.5.2. Žíhací a sušící pece
(kód 4.6.2. přílohy č. 2 k zákonu)
--------------------------------------------------------------
Emisní limity^1) [mg/m3]
--------------------------------------- Vztažné podmínky
SO2 NOx CO
--------------------------------------------------------------
400^2) 400 800 A
--------------------------------------------------------------
Vysvětlivky:
1) Platí pro jednotky o jmenovitém tepelném výkonu od 0,3 MW včetně
2) Neplatí pro pece používající jako palivo pouze zemní plyn.
3.5.3. - 3.5.7.
(kód 4.6.3. - 4.6.7. dle přílohy č. 2 zákona)
-------------------------------------------------------------------------
Emisní limity [mg/m3]
---------------------------------------------------- Vztažné podmínky
TZL SO2 NOx CO TOC
-------------------------------------------------------------------------
3.5.3. Tavení v elektrické obloukové peci
(kód 4.6.3. dle přílohy č. 2 zákona)
-------------------------------------------------------------------------
20 - 400 1000 - A
-------------------------------------------------------------------------
3.5.4. Tavení v elektrické indukční peci
(kód 4.6.4. dle přílohy č. 2 zákona)
-------------------------------------------------------------------------
20 - - - - A
-------------------------------------------------------------------------
3.5.5. Kuplovny
(kód 4.6.5. dle přílohy č. 2 zákona)
-------------------------------------------------------------------------
20 400 400 1000^1) 50^2) A
-------------------------------------------------------------------------
3.5.6. Tavení v ostatních pecích - kapalná paliva
(kód 4.6.6. dle přílohy č. 2 zákona)
-------------------------------------------------------------------------
30 1700 400 300 - A
20^3)
-------------------------------------------------------------------------
3.5.7. Tavení v ostatních pecích - plynná paliva
(kód 4.6.7. dle přílohy č. 2 zákona)
-------------------------------------------------------------------------
20 400 200 - A
-------------------------------------------------------------------------
Vysvětlivky:
1) Platí v komíně za rekuperátorem u horkovětrných kuploven.
2) Platí pro studenovětrné kuplovny.
3) Platí od 1. ledna 2016.
Technická podmínka provozu:
U studenovětrných kuploven omezování emisí CO běžně dostupnými
prostředky např. zlepšením tepelné účinnosti kuplovny, řízením jakosti
koksu na vstupu, dodatečným spalováním, použitím biofiltru.
3.6. Metalurgie neželezných kovů
3.6.1. Úprava rud neželezných kovů
(kód 4.7. dle přílohy č. 2 zákona)
----------------------------------------------------------------
Emisní limity [mg/m3]
------------------------------------------ Vztažné podmínky
TZL
----------------------------------------------------------------
50 A
10^1)
----------------------------------------------------------------
Vysvětlivka: 1) Při zpracování rud na získání olova.
3.7. Výroba nebo tavení neželezných kovů, včetně slévání slitin a
přetavování produktů, rafinace a výroby odlitků
3.7.1. Doprava a manipulace se vsázkou nebo produktem
(kód 4.8.1. dle přílohy č. 2 zákona)
Včetně ostatních technologických uzlů, jako úpravárenských zařízení,
výroby forem a jader, odlévání, čištění odlitků, dokončovacích operací
apod.
---------------------------------------------------------------
Emisní limity [mg/m3]
------------------------------------------- Vztažné podmínky
TZL
---------------------------------------------------------------
50 C
20^1)
---------------------------------------------------------------
Vysvětlivka: 1) Platí od 1. ledna 2016 pro provoz sléváren neželezných
kovů o kapacitě tavení větší než 4 t za den.
Technická podmínka provozu:
Omezování emisí VOC vznikajících při výrobě forem a jader např.
minimalizací spotřeby pojiva, náhradou nátěrů na bázi alkoholu za
nátěry na bázi vody, použitím takových rozpouštědel pro výrobu jader
cold-box, která nejsou na bázi aromatických uhlovodíků.
3.7.2. Pecní agregáty pro výrobu neželezných kovů
(kód 4.8.2. dle přílohy č. 2 zákona)
------------------------------------------------------------------
Emisní limity [mg/m3]
--------------------------------------------- Vztažné podmínky
TZL NOx TOC
------------------------------------------------------------------
10^1) 400 50 A
20^2)
50^3)
30^4)
------------------------------------------------------------------
Vysvětlivky:
1) Platí při výrobě olova
2) Platí při výrobě mědi a zinku, včetně pecí Imperial Smelting.
3) Platí pro ostatní výroby.
4) Platí pro ostatní výroby od 1. ledna 2016.
3.7.3. Elektrolytická výroba hliníku
(kód 4.9. dle přílohy č. 2 zákona)
-------------------------------------------------------------
Emisní limity [mg/m3]
--------------------------------------------- Vztažné podmínky
TZL HF
-------------------------------------------------------------
30 2 A
20^1)
---------------------------------------------
Emisní limity [kg/t hliníku] zjištěné
z denních průměrů
---------------------------------------------
TZL HF
---------------------------------------------
5 0,5
-------------------------------------------------------------
Vysvětlivka: 1) Platí od 1. ledna 2016.
3.7.4. Tavení a odlévání neželezných kovů a jejich slitin
(kód 4.10. dle přílohy č. 2 zákona)
Technická podmínka provozu:
Při roztavování hliníku se nesmí používat organické sloučeniny
obsahující chlor.
-----------------------------------------------------------------------
Emisní limity^1) [mg/m3]
-------------------------------------------- Vztažné podmínky
TZL NOx Zn
-----------------------------------------------------------------------
50 400 10^3) A
20^2)
-----------------------------------------------------------------------
Vysvětlivky:
1) Emisní limity platí pouze pro tavení a odlévání o projektované
kapacitě 200 kg slitiny/den a vyšší.
2) Platí od 1. ledna 2016.
3) Platí pro tavení a odlévání zinku a jeho slitin.
3.8. Povrchová úprava kovů a plastů a jiných nekovových předmětů
3.8.1. Povrchová úpravu kovů a plastů a jiných nekovových předmětů a
jejich zpracování s projektovaným objemem lázně do 30 m3 včetně (vyjma
oplachu), procesy bez použití lázní
(kód 4.12. dle přílohy č. 2 zákona)
Platí pro pokovování i nekovových předmětů, ale nevztahuje se na
nanášení nátěrových hmot. Platí pro procesy moření, galvanické
pokovování, fosfatizace, fosfátování a leštění s použitím
elektrolytických nebo chemických postupů a dále smaltování, tryskání,
metalizaci a související operace.
--------------------------------------------------------------
Emisní limity [mg/m3]
------------------------------------------- Vztažné podmínky
TZL NOx^1) HCl^1)
--------------------------------------------------------------
50^2) 1500^3) 10^4) C
--------------------------------------------------------------
Vysvětlivky:
1) Emisní limity platné pro lázně s objemem od 3 m3 do 30 m3 včetně,
vyjma oplachu.
2) Neplatí pro procesy s použitím lázní a ve vodném prostředí.
3) Platí pro použití kyseliny dusičné při kontinuálně pracujícím
zařízení.
4) Platí při použití HCl u povrchových úprav.
Technická podmínka provozu platná pro povrchovou úpravu tryskáním:
Prostor tryskání je zajištěn proti emisím tuhých znečišťujících látek,
např. těsněním, pod tlakem.
3.8.2. Povrchová úpravu kovů a plastů a jiných nekovových předmětů a
jejich zpracování s projektovaným objemem lázně nad 30 m3 (vyjma
oplachu)
(kód 4.12. dle přílohy č. 2 zákona)
------------------------------------------------------------------
Emisní limity [mg/m3]
----------------------------------------------- Vztažné podmínky
SO2 NOx H2SO4 HCl HF
------------------------------------------------------------------
Moření
pomocí HCl - - - 10 - B
------------------------------------------------------------------
Moření
pomocí
H2SO4 - 20 - 2 - B
------------------------------------------------------------------
Moření
pomocí
kyseliny
HNO3+HF - 650 - - 5 B
------------------------------------------------------------------
3.8.3. Obrábění kovů (brusírny a obrobny) a plastů, jejichž celkový
projektovaný elektrický příkon je vyšší než 100 kW
(kód 4.13. dle přílohy č. 2 zákona)
------------------------------------------------------------
Emisní limit [mg/m3]
--------------------------------------- Vztažné podmínky
TZL
------------------------------------------------------------
50^1) C
------------------------------------------------------------
Vysvětlivka: 1) Emisní limit platí pouze pro obrábění za sucha a
neplatí pro třískové obrábění.
3.8.4. Svařování kovových materiálů, jejichž celkový projektovaný
elektrický příkon je roven nebo vyšší 1000 kVA
(kód 4.14. dle přílohy č. 2 zákona)
------------------------------------------------------------
Emisní limit [mg/m3]
------------------------------------- Vztažné podmínky
TZL
------------------------------------------------------------
50^1) C
------------------------------------------------------------
Vysvětlivka: 1) Neplatí pro odporové sváření.
3.8.5. Nanášení ochranných povlaků z roztavených kovů s projektovaným
výkonem menším než 1 tuna pokovené oceli za hodinu včetně
(kód 4.15. dle přílohy č. 2 zákona)
Uvedené emisní limity platí pro pece s přímým procesním ohřevem nebo
při použití speciální ochranné atmosféry.
Technologický ohřev procesních van
-------------------------------------------------------------
Emisní limity [mg/m3]
----------------------------------------- Vztažné podmínky
TZL NO2
-------------------------------------------------------------
50 400 A
-------------------------------------------------------------
3.8.6. Nanášení ochranných povlaků z roztavených kovů - procesní vany s
projektovaným výkonem větším než 1 tuna pokovené oceli za hodinu
(kód 4.16. dle přílohy č. 2 zákona)
Uvedené emisní limity platí pro pece s přímým procesním ohřevem nebo
při použití speciální ochranné atmosféry.
Technologický ohřev procesních van
-------------------------------------------------------------
Emisní limity [mg/m3]
---------------------------------------- Vztažné podmínky
TZL NO2
-------------------------------------------------------------
50 400 A
20^1)
-------------------------------------------------------------
Vysvětlivka: 1) Platí od 1. ledna 2016.
3.8.7. Žárové pokovování zinkem
(kód 4.17. dle přílohy č. 2 zákona)
-------------------------------------------------------------
Emisní limity [mg/m3]
-------------------------------------- Vztažné podmínky
TZL zinek
-------------------------------------------------------------
10^1) 10 A
5^1)
-------------------------------------------------------------
Vysvětlivka: 1) Platí od 1. ledna 2016
4. ZPRACOVÁNÍ NEROSTNÝCH SUROVIN
(kód 5. dle přílohy č. 2 zákona)
4.1. Výroba cementářského slínku, vápna, úprava žárovzdorných jílovců a
zpracování produktů odsíření
4.1.1. Manipulace se surovinou a výrobkem, včetně skladování a expedice
(kód 5.1.1. dle přílohy č. 2 zákona)
Včetně drcení, třídění a mletí vápenců; chlazení, mletí a hydratace
páleného vápna.
-------------------------------------------------------------
Emisní limity [mg/m3]
--------------------------------------- Vztažné podmínky
TZL
-------------------------------------------------------------
50 C
30^1)
-------------------------------------------------------------
Vysvětlivka: 1) Platí od 1. ledna 2016. Nevztahuje se pro hydrataci
páleného vápna.
4.1.2. Výroba cementářského slínku v rotačních pecích
(kód 5.1.2. dle přílohy č. 2 zákona)
---------------------------------------------------------------------
Emisní limity [mg/m3] O2R
------------------------------------------- [%] Vztažné podmínky
TZL SO2 NOx
---------------------------------------------------------------------
30 400 800 10 A
500^1)
---------------------------------------------------------------------
Vysvětlivka: 1) Platí od 1. ledna 2016.
4.1.3. Ostatní technologická zařízení pro výrobu cementu
(kód 5.1.3. dle přílohy č. 2 zákona)
---------------------------------------------------------------------
Emisní limit [mg/m3]
------------------------------------------- Vztažné podmínky
TZL
---------------------------------------------------------------------
30 C
---------------------------------------------------------------------
4.1.4. Výroba vápna v rotačních pecích
(kód 5.1.4. dle přílohy č. 2 zákona)
---------------------------------------------------------------------
Emisní limity [mg/m3]
--------------------------------------------- Vztažné podmínky
TZL NOx
---------------------------------------------------------------------
30 1200 A
---------------------------------------------------------------------
4.1.5. Výroba vápna v šachtových a jiných pecích
(kód 5.1.5. dle přílohy č. 2 zákona)
---------------------------------------------------------------------
Emisní limity [mg/m3] Emisní limit
[% obj.]
------------------------------------------------- Vztažné podmínky
TZL NOx CO
---------------------------------------------------------------------
50 1200 3^2) A
30^1)
---------------------------------------------------------------------
Vysvětlivky:
1) Platí od 1. ledna 2016.
2) Platí pouze pro výrobu vápna v šachtových koksových pecích.
4.1.6. Pece pro zpracování produktů odsíření
(kód 5.1.6. dle přílohy č. 2 zákona)
---------------------------------------------------------------------
Emisní limity^1) [mg/m3]
------------------------------------------------- Vztažné podmínky
TZL NOx SO2 CO
---------------------------------------------------------------------
50 200 100 100 A
---------------------------------------------------------------------
Vysvětlivka: 1) Platí pro pece pracující samostatně, nezávisle na
provozu vlastního odsíření.
4.1.7. Úprava a zušlechťování žáruvzdorných jílovců a kaolínů v
rotačních pecích
(kód 5.1.7. dle přílohy č. 2 zákona)
---------------------------------------------------------------------
Emisní limity [mg/m3]
-------------------------------------------------- Vztažné podmínky
TZL NOx
---------------------------------------------------------------------
75 500 B
---------------------------------------------------------------------
4.2. Výroba skla, včetně skleněných vláken
-----------------------------------------------------------------------------------------------
Emisní limity [mg/m3]
-------------------------------------------------------------- O2R [%] Vztažné podmínky
TZL SO2 NOx CO jiné
-----------------------------------------------------------------------------------------------
4.2.1. Výroby skla, vláken, sklářských výrobků, smaltovacích a glazurovacích frit a skla
pro bižuterní zpracování o projektované kapacitě tavení vyšší než 150 t/rok
(kód 5.3. dle přílohy č. 2 zákona)
-----------------------------------------------------------------------------------------------
500^3) 2000^5) 5^10),^11) 8^15)
100^1) 1600^4),^21) 1000^6) 2^12) 13^6),^16) A
50^2),^21) 1200^7),^8) 800^9) 50^13)
30^14)
-----------------------------------------------------------------------------------------------
4.2.2. Výroby skla, vláken, sklářských výrobků, smaltovacích a glazurovacích frit a skla
pro bižuterní zpracování o projektované kapacitě tavení nižší než 150 t/rok včetně
(kód 5.3. dle přílohy č. 2 zákona)
-----------------------------------------------------------------------------------------------
100^1) 500^3)
50^2) 1600^4) 2000 13^16) A
-----------------------------------------------------------------------------------------------
4.2.3. Výroba kompozitních skleněných vláken s použitím organických pojiv
(kód 5.4. dle přílohy č. 2 zákona)
-----------------------------------------------------------------------------------------------
50^17) 800^3)
75^18) 1600^4) 2000 50^19) C
-----------------------------------------------------------------------------------------------
4.2.4. Zpracování a zušlechťování skla (tavení z polotovarů nebo střepů, výrobabižuterie, aj.)
(kód 5.5. dle přílohy č. 2 zákona)
-----------------------------------------------------------------------------------------------
100^20) 500^20) 800^20) A
-----------------------------------------------------------------------------------------------
Vysvětlivky:
1) Platí při hmotnostním toku nižším než 2,5 kg/h
2) Platí při hmotnostním toku vyšším a rovném 2,5 kg/h
3) Platí při spalování zemního plynu.
4) Platí pro ostatní paliva.
5) Platí pro regenerační kontinuální tavicí agregáty.
6) Platí pro diskontinuální tavicí agregáty.
7) Platí pro rekuperační kontinuální tavicí agregáty.
8) Při nitrátovém čeření nesmí příslušná hmotnostní koncentrace oxidů
dusíku překročit dvojnásobek uvedených hodnot.
9) Platí při hmotnostním toku rovném nebo větším než 5 kg/h.
10) Platí pro olovo, antimon, mangan, vanad, cín, měď (při hmotnostním
toku všech těchto látek rovném nebo větším než 0,05kg/h.)
11) Platí pro kobalt, nikl, chrom, arsen, kadmium, selen (při
hmotnostním toku všech těchto látek rovném nebo větším než 0,01kg/h.)
do 31. prosince 2015.
12) Platí pro kobalt, nikl, chrom, arsen, kadmium, selen (při
hmotnostním toku všech těchto látek rovném nebo větším než 0,01kg/h.)
od 1. ledna 2016.
13) Platí pro HF (při hmotnostním toku rovném nebo větším než
0,05kg/h.)
14) Platí pro HC1 (při hmotnostním toku rovném nebo větším než
0,05kg/h.)
15) Platí pro kontinuální tavicí agregáty.
16) Přepočet na O2R se neprovádí u diskontinuálních agregátů v době,
kdy u nich nedochází ke spalovacímu procesu, a neprovádí se vždy při
kyslíkovém tavení, a u pecí s elektrickým otopem.
Dále pak se přepočet na O2R neprovádí pro ty znečišťující látky,
jejichž koncentrace je snižována instalovaným odlučovačem, u kterého je
pro chlazení použito mísení spalin se vzduchem.
17) V odpadních plynech z odsávání, dopravy, manipulace se vsázkou a
ostatních zařízení, která emitují TZL.
18) V odpadních plynech z usazování, vytvrzování a sušení vláken s
organickými pojivy.
19) Platí pro VOC.
20) Platí pro tavení z polotovarů nebo střepů, při kterém je zdrojem
tepla spalování paliv. Emisní limit na tuhé znečišťující látky platí
pouze tehdy, je-li spalováno jiné palivo než zemní plyn.
21) Platí pro zdroje, které mají termíny generálních oprav uvedeny v
rozhodnutích podle jiného právního předpisu^3), platí pro provedení
generálních oprav.
4.2.5. Chemické leštění skla
(kód 5.6. dle přílohy č. 2 zákona)
---------------------------------------------------------------
Emisní limit [mg/m3]
------------------------------------------ Vztažné podmínky
HF
---------------------------------------------------------------
5 C
---------------------------------------------------------------
4.3. Tavení nerostných materiálů, včetně výroby nerostných vláken
4.3.1. Zpracování magnezitu a výroba bazických žáruvzdorných materiálů,
křemence apod.
(kód 5.7. dle přílohy č. 2 zákona)
---------------------------------------------------------------
Emisní limity [mg/m3]
------------------------------------------- Vztažné podmínky
TZL SO2 NOx
---------------------------------------------------------------
20^1) 400^1) 1000^3) A
10^2) 1500^4),^5)
---------------------------------------------------------------
Vysvětlivky:
1) Platí pro výpal a sušení hmoty.
2) Platí pro ostatní operace (manipulace se surovinou, manipulace s
výrobkem, atd.)
3) Platí od 1. ledna 2016 při teplotě nižší než 1300°C včetně.
4) Platí od 1. ledna 2016 při teplotě vyšší než 1300°C.
5) Platí do 31. prosince 2015 pro výpal z hmoty.
4.3.2. Tavení nerostných materiálů v kupolových pecích
(kód 5.8. dle přílohy č. 2 zákona)
-------------------------------------------------------------------
Emisní limity [mg/m3]
----------------------------------------------- Vztažné podmínky
TZL SO2 HF HCl
-------------------------------------------------------------------
20 2500 10 50 A
-------------------------------------------------------------------
4.3.3. Výroba kompozitních nerostných vláken s použitím organických
pojiv
(kód 5.9. dle přílohy č. 2 zákona)
---------------------------------------------------------------
Emisní limity [mg/m3]
-------------------------------------------- Vztažné podmínky
TZL VOC
---------------------------------------------------------------
20 50 A
---------------------------------------------------------------
4.4. Výroba keramických výrobků
4.4.1. Výroba keramických výrobků vypalováním, zejména krytinových
tašek, cihel, žáruvzdorných tvárnic, obkládaček, kameniny nebo
porcelánu o projektovaném výkonu vyšším než 75 t/den
(kód 5.10. dle přílohy č. 2 zákona)
---------------------------------------------------------------------
Emisní limity [mg/m3]
--------------------------------------------------- Vztažné podmínky
TZL SO2 NOx CO VOC
---------------------------------------------------------------------
150 2500 500 800 50 B
75^1) 1500^1)
---------------------------------------------------------------------
Vysvětlivka: 1) Platí od 1. ledna 2020.
4.5. Výroba stavebních hmot, těžba a zpracování kamene, nerostů a paliv
z povrchových dolů
4.5.1. Kamenolomy a zpracování kamene, ušlechtilá kamenická výroba,
těžba, úprava a zpracování kameniva - přírodního i umělého, o
projektovaném výkonu vyšším než 25 m3/den
(kód 5.11. dle přílohy č. 2 zákona)
Technické podmínky provozu:
Snížit emise tuhých znečišťujících látek na všech místech a při všech
operacích, kde dochází k emisím tuhých znečišťujících látek do ovzduší,
a to v závislosti na povahu procesu, například:
a) zakrytováním třídících a drtících zařízení a všech dopravních cest,
b) instalací zařízení k omezování emisí - odprašovací, mlžící, pěnové,
skrápěcí zařízení,
c) opatřeními pro skladování prašných materiálů - uzavřené skladovací
prostory, umisťování venkovních skládek na závětrnou stranu, jejich
skrápění a budování zástěn,
d) opatřeními pro přepravu materiálů - pravidelná očista a skrápění
komunikací a manipulačních ploch, omezení rychlosti pohybu vozidel v
areálu zdroje, zakrývání nákladních prostorů expedujících dopravních
prostředků.
Provozovatel stacionárního zdroje zjišťuje úroveň znečišťování podle §
6 odst. 1 písm. a) zákona výpočtem.
4.5.2. Příprava stavebních hmot a betonu, recyklační linky stavebních
hmot o projektovaném výkonu vyšším než 25 m3/den
(kód 5.12. dle přílohy č. 2 zákona)
Technické podmínky provozu:
Snížit emise tuhých znečišťujících látek na všech místech a při všech
operacích, kde dochází k emisím tuhých znečišťujících látek do ovzduší,
a to v závislosti na povahu procesu, například:
a) zakrytováním třídících a drtících zařízení a všech dopravních cest,
b) instalací zařízení k omezování emisí - odprašovací, mlžící, pěnové,
skrápěcí zařízení,
c) opatřeními pro skladování prašných materiálů - uzavřené skladovací
prostory, umisťování venkovních skládek na závětrnou stranu, jejich
skrápění a budování zástěn,
d) opatřeními pro přepravu materiálů - pravidelná očista a skrápění
komunikací a manipulačních ploch, omezení rychlosti pohybu vozidel v
areálu zdroje, zakrývání nákladních prostorů expedujících dopravních
prostředků.
4.5.3. Povrchové doly paliv, rud, nerudných surovin a jejich
zpracování, především těžba, vrtání, odstřel, bagrování, třídění drcení
a doprava, o projektované kapacitě vyšší než 25 m3/den
(kód 5.13. dle přílohy č. 2 zákona)
Technické podmínky provozu: Snížit emise tuhých znečišťujících látek na
všech místech a při všech operacích, kde dochází k emisím tuhých
znečišťujících látek do ovzduší, a to v závislosti na povahu procesu,
například:
a) zakrytováním třídících a drtících zařízení a všech dopravních cest,
b) instalací zařízení k omezování emisí - odprašovací, mlžící, pěnové,
skrápěcí zařízení,
c) opatřeními pro skladování prašných materiálů - uzavřené skladovací
prostory, umisťování venkovních skládek na závětrnou stranu, jejich
skrápění a budování zástěn,
d) opatřeními pro přepravu materiálů - pravidelná očista a skrápění
komunikací a manipulačních ploch, omezení rychlosti pohybu vozidel v
areálu zdroje, zakrývání nákladních prostorů expedujících dopravních
prostředků.
4.6. Obalovny živičných směsí a mísírny živic, recyklace živičných
povrchů
(kód 5.14. dle přílohy č. 2 zákona)
----------------------------------------------------------------------
Emisní limity [mg/m3]
---------------------------------------- O2R [%] Vztažné podmínky
TZL NOx CO
---------------------------------------------------------------------
20 500 800 17 A
----------------------------------------------------------------------
Technická podmínka provozu platná od 1. ledna 2014:
Za účelem předcházení emisím znečišťujících látek obtěžujících zápachem
využívat opatření ke snižování emisí těchto látek např. zakrytování
všech přepravních cest a dopravníků horké směsi, odsávání odpadních
plynů ze zásobníků asfaltu a z míchačky směsi do zařízení k omezování
emisí pachových látek, zaplachtování přepravních vozidel.
5. CHEMICKÝ PRŮMYSL
5.1. Výroba a zpracování organických látek a výrobků s jejich obsahem
5.1.1. Výroba 1,2-dichlorethanu a vinylchloridu
(kód 6.1. dle přílohy č. 2 zákona)
----------------------------------------------------------------------
Emisní limity [mg/m3]
--------------------------------------------------- Vztažné podmínky
1,2- vinylchlorid
dichlorethan
----------------------------------------------------------------------
Výroba 1,2-dichlorethanu
5 C
----------------------------------------------------------------------
Výroba vinylchloridu
5 5 C
----------------------------------------------------------------------
5.1.2. Výroba a zpracování polymerů na bázi polyakrylonitrilu
(kód 6.3. dle přílohy č. 2 zákona)
-------------------------------------------------------------------------
Emisní limit pro akrylonitril [mg/m3]
------------------------------------------------------- Vztažné podmínky
za zařízením na snižování emisí ze sušáren
-------------------------------------------------------------------------
0,2^1),^2) C
5^2),^3)
10^4) 20^4)
10^5),^6) 25^8)
35^7),^5)
-------------------------------------------------------------------------
Vysvětlivky:
1) Platí ze zařízení na snižování emisí spalováním.
2) Platí pro výrobu vláken.
3) Platí na výstupu z ostatních zařízení na snižování emisí.
4) Platí pro výrobu a zpracování ACN polymerů.
5) Platí u spřádání vláken.
6) Platí při mokrém procesu zvlákňování.
7) Platí při suchém procesu zvlákňování.
8) Platí pro výrobu ABS polymerů (hmot).
Technická podmínka provozu:
Odvádění všech plynů s obsahem akrylonitrilu při spřádání vláken, plynů
z reaktorů, sběrných nádob na suspenze a propíracích filtrů, které
obsahují akrylonitril a butadien do zařízení k omezování emisí
5.1.3. Výroba polyvinylchloridu
(kód 6.4. dle přílohy č. 2 zákona)
--------------------------------------------------------------------------
Emisní limity [mg/m3]
------------------------------- Emisní limit [g/t] Vztažné podmínky
Vinylchlorid
--------------------------------------------------------------------------
5 10^1) C
100^2)
--------------------------------------------------------------------------
Vysvětlivky:
1) Platí pro vinylchlorid u hotového výrobku na jednotku PVC.
2) Platí pro zbytkový obsah vinylchloridu v místě přechodu z uzavřeného
systému na úpravu nebo na sušení v otevřeném systému v měsíčním
průměru, v suspenzi polymeru na jednotku PVC.
5.1.4. Výroba a zpracování ostatních syntetických polymerů a výroba
kompozitů, s výjimkou kompozitů vyjmenovaných jinde
(kód 6.5. dle přílohy č. 2 zákona)
---------------------------------------------------------------
Emisní limity^1) [mg/m3] Vztažné
---------------------------------------- podmínky
TOC NH3
---------------------------------------------------------------
85^2) 50^4) C
50^3)
---------------------------------------------------------------
Vysvětlivky:
1) Platí od 1. ledna 2016. Neplatí pro zpracování kapalných epoxidových
pryskyřic přímo v místě jejich konečného použití (např. během stavby
budov).
2) Platí pro zpracování kapalných epoxidových pryskyřic s aminy
3) Platí pro zařízení na výrobu polyuretanových dílců, stavebnin s
použitím polyuretanu, nevztahuje se na polyuretan nadouvaný uhlovodíkem
(např. pentan)
4) Platí pro zařízení na výrobu předmětů tepelnou úpravou s použitím
aminoplastů nebo fenoplastů jako např. furanových,
močovinoformaldehydových, fenolových nebo xylenových pryskyřic
Technická podmínka provozu platná od 1. ledna 2016:
Za účelem předcházení emisím znečišťujících látek obtěžujících zápachem
využívat opatření ke snižování emisí těchto látek, např. svedením emisí
organických látek na jednotku termického spalování.
5.1.5. Výroba a zpracování viskózy
(kód 6.6. dle přílohy č. 2 zákona)
-------------------------------------------------------------------------
Emisní limity [mg/m3]
----------------------------------------------------- Vztažné podmínky
H2S CS2 H2S a CS2 celkem
-------------------------------------------------------------------------
10 100 200^2) C
50^1) 400^1)
-------------------------------------------------------------------------
Vysvětlivky:
1) Platí pro výrobu kordového hedvábí.
2) Platí pro výrobu střiže a textilního hedvábí.
Technické podmínky provozu:
a) Měrná výrobní emise sirouhlíku ve výrobě střiže a textilního hedvábí
je 200 000 g/t.
b) Odvádění odpadních plynů z výroby viskózy, přípravy zvlákňovacích
lázní a podle technických možností i z ostatních operací do zařízení k
omezování emisí, uzavření zvlákňovacích strojů při kontinuálním způsobu
zvlákňování, odsávání vznikajících plynů a jejich odvedení do zařízení
k omezování emisí, např. do katalytické spalovací jednotky.
5.1.6. Výroba gumárenských pomocných přípravků
(kód 6.7. dle přílohy č. 2 zákona)
-------------------------------------------------------------------
Emisní limity [mg/m3]
------------------------------------ O2R [%] Vztažné podmínky
TZL NOx
-------------------------------------------------------------------
20 700^1),^2) 11^2) B
-------------------------------------------------------------------
Vysvětlivky:
1) Platí, pokud jsou odpadní plyny spalovány jiným způsobem než na
fléře.
2) Neplatí pro technologická zařízení výroby sazí.
Technická podmínka provozu:
Výroba sazí musí být vybavena kontinuálně provozovaným zařízením
dodatečného spalování odpadních plynů.
5.1.7. Výroba a zpracování expandovaného polystyrenu
(kód 6.9. dle přílohy č. 2 zákona)
Technická podmínka provozu:
Při výrobě expandovaného polystyrenu používat minimálně 50 % podílu
surovin obsahujících nejvýše 5 % pentanu.
5.1.8. Výroba acetylenu mokrou metodou
(kód 6.10. dle přílohy č. 2 zákona)
-----------------------------------------------------------
Emisní limit [mg/m3]
---------------------------------------- Vztažné podmínky
VOC
-----------------------------------------------------------
200 B
-----------------------------------------------------------
5.2. Výroba anorganických látek
5.2.1. Výroba chloru
(kód 6.11. dle přílohy č. 2 zákona) Odpadní plyn z elektrolýzy a
katalytické oxidace
---------------------------------------------------------------
Emisní limit Emisní limit^1) [g/t]
[mg/m3]
-------------------------------------------- Vztažné podmínky
Cl rtuť
---------------------------------------------------------------
3 1 A
0,01^2)
---------------------------------------------------------------
Vysvětlivky:
1) Vztaženo na roční projektovanou kapacitu výroby chloru.
2) Platí pro zdroje, na které bylo vydáno pravomocné stavební povolení
nebo jiné obdobné rozhodnutí po 14. srpnu 2002.
5.2.2. Výroba kyseliny chlorovodíkové
(kód 6.12. dle přílohy č. 2 zákona)
---------------------------------------------------------------
Emisní limit Emisní limit^1) [g/t]
[mg/m3]
-------------------------------------------- Vztažné podmínky
HCl
---------------------------------------------------------------
25 50 A
---------------------------------------------------------------
Vysvětlivka: 1) Zjištěno z měsíčního průměru výroby, přepočteno na 36%
kyselinu chlorovodíkovou.
5.2.3. Výroba síry (Clausův proces)
(kód 6.13. dle přílohy č. 2 zákona)
--------------------------------------------------------------------
Emisní limit Emisní limit
[mg/m3] [%] Vztažné
--------------------------------------------------------- podmínky
H2S Sloučeniny síry vyjádřené
jako elementární síra
--------------------------------------------------------------------
10 4^1) A
2^2)
1,5^3)
0,5^4)
--------------------------------------------------------------------
Vysvětlivky:
1) Platí u zařízení s projektovaným výkonem do 20 t/den síry včetně.
2) Platí u zařízení s projektovaným výkonem vyšším než 20 t/den až 50
t/den síry včetně.
3) Platí u zařízení s projektovaným výkonem vyšším než 50 t/den síry.
4) Platí u zařízení s projektovaným výkonem vyšším než 50 t/den síry
povolených po 1.lednu 2007.
Technická podmínka provozu:
Odpadní plyny obsahující sulfan musí být spalovány.
5.2.4. Výroba kapalného oxidu siřičitého
(kód 6.14. dle přílohy č. 2 zákona)
Technická podmínka provozu:
Odpadní plyn z výroby kapalného oxidu siřičitého je zaváděn ke
zpracování do zařízení na výrobu kyseliny sírové nebo jiného
zpracovatelského či odsiřovacího zařízení.
5.2.5. Výroba kyseliny sírové
(kód 6.15. dle přílohy č. 2 zákona)
---------------------------------------------------------------
Emisní limit^1) [kg/t] Vztažné
------------------------------------------------- podmínky
SO2
---------------------------------------------------------------
2,2 C
---------------------------------------------------------------
Vysvětlivka: 1) Zjištěno z měsíčního průměru výroby, přepočteno na 100%
kyselinu sírovou.
5.2.6. Výroba amoniaku
(kód 6.16. dle přílohy č. 2 zákona)
---------------------------------------------------------------
Emisní limit^1) [kg/t] Vztažné
------------------------------------------------- podmínky
NH3
---------------------------------------------------------------
0,2 C
---------------------------------------------------------------
Vysvětlivka: 1) Zjištěno z měsíčního průměru výroby amoniaku.
5.2.7. Výroba kyseliny dusičné a jejích solí
(kód 6.17. dle přílohy č. 2 zákona)
--------------------------------------------------------------------
Emisní limity [mg/m3] Emisní limit^1)
[kg/t]
------------------------------------------------- Vztažné podmínky
NO2 amoniak NO2
--------------------------------------------------------------------
350^2) 300^3) 1,6 A^4)
C^4)
--------------------------------------------------------------------
Vysvětlivky:
1) Přepočteno na 65% kyselinu dusičnou.
2) Neplatí pro jednotky na úpravu koncentrace kyseliny dusičné,
3) V případě použití selektivní redukce oxidů dusíku amoniakem,
4) Vztažné podmínky A platí pro NO2, vztažné podmínky C platí pro
amoniak.
5.2.8. Výroba hnojiv
(kód 6.18. dle přílohy č. 2 zákona)
--------------------------------------------------------------------
Emisní limity [mg/m3] Vztažné
----------------------------------------------------- podmínky
TZL SO2 NOx amoniak HCl HF
--------------------------------------------------------------------
50 2 500^2) 500 50 50^3) 10^4) B
20^1)
--------------------------------------------------------------------
Vysvětlivky:
1) Platí pro drcení fosfátové horniny od 1. ledna 2016.
2) Platí při použití kyseliny sírové.
3) Platí pro výrobu NPK hnojiv (vícesložková průmyslová hnojiva
obsahující dusík, fosfor a draslík).
4) Platí pro výrobu hnojiv z fosfátové horniny.
5.2.9. Sulfátový proces při výrobě oxidu titaničitého
(kód 6.21. dle přílohy č. 2 zákona)
---------------------------------------------------------------
Emisní limity [mg/m3] Emisní limit [kg/t] Vztažné
---------------------------------------------- podmínky
TZL SO2^1) SO2^1)
---------------------------------------------------------------
50^2) 500^4) 6 B
150^3)
---------------------------------------------------------------
Vysvětlivky:
1) Platí pro oxid siřičitý a oxid sírový vypuštěný ve fázi rozkladu a
kalcinace, včetně kapiček kyseliny v přepočtu na ekvivalent SO2.
2) Platí pro hlavní výpusti.
3) Platí pro vedlejší výpusti.
4) Platí pro zařízení na koncentraci kyselého odpadu.
Technická podmínka provozu od 1. ledna 2014:
Proces musí být vybaven zařízením k předcházení emisí kapek kyseliny
sírové.
5.2.10. Chloridový proces při výrobě oxidu titaničitého
(kód 6.22. dle přílohy č. 2 zákona)
---------------------------------------------------------------
Emisní limity [mg/m3] Vztažné
----------------------------------------------- podmínky
TZL chlor
---------------------------------------------------------------
50^1) 5 B
150^2)
---------------------------------------------------------------
Vysvětlivky:
1) Platí pro hlavní výpusti.
2) Platí pro vedlejší výpusti.
5.2.11. Výroba ostatních pigmentů
(kód 6.23. dle přílohy č. 2 zákona)
-------------------------------------------------------------
Emisní limit [mg/m3]
------------------------------------------ Vztažné podmínky
TZL
---------------------------------------------------------------
50
100^1) C
-------------------------------------------------------------
Vysvětlivka:
1) Platí pro výrobu litoponu, stálé běloby (blanc fix) a výrobu
železitých pigmentů.
Technická podmínka provozu:
U kalcinace, kde je odtah zaveden do odlučovače jiné technologie, smí
být kalcinace v provozu pouze za součinnosti tohoto odlučovacího
zařízení.
5.3. Ropná rafinerie, výroba, zpracování a skladování petrochemických
výrobků a jiných těkavých kapalných organických látek
5.3.1. Ropná rafinerie, výroba a zpracování petrochemických výrobků
(kód 6.24. dle přílohy č. 2 zákona)
Platí pro zpracování ropy a jejích ropných frakcí jako jsou těžké a
lehké benziny, plyny, plynové oleje, petrolej, mazut apod. a pro výrobu
alkenů a dienů, aromatických sloučenin a syntézního plynu.
Technická podmínka provozu platná od 1. ledna 2016:
Za účelem předcházení emisím znečišťujících látek obtěžujících zápachem
využívat opatření ke snižování emisí znečišťujících látek, např.
svedením emisí organických látek na jednotku termické spalování
(teplota spalování nejméně 720°C) apod.
5.3.2. Skladování petrochemických výrobků a jiných těkavých kapalných
organických látek o objemu nad 1000 m3 nebo skladovací nádrže s ročním
objemem výtoče nad 10000 m3 a manipulace (není určeno pro automobilové
benziny)
(kód 6.25. dle přílohy č. 2 zákona)
Technické podmínky provozu:
a) Uspořádání a vybavení skladovacích nádrží o objemu rovném nebo
větším než 1000 m3 nebo skladovacích nádrží s ročním obratem rovném
nebo větším než 10 000 m3 při skladování surovin, meziproduktů a
výrobků, které mají tlak par větší než 1,32 kPa při teplotě 293,15 K:
1. Skladovací nádrže s vnější plovoucí střechou musí být opatřeny
účinným primárním a sekundárním těsněním okrajů střechy.
2. Nádrže s pevnou střechou
2.1 musí být vybaveny vnitřní plovoucí střechou s těsněním, které
zajistí snížení emisí nejméně o 90 % ve srovnání s emisemi z nádrže s
pevnou střechou bez jakýchkoli opatření, nebo
2.2 musí být zajištěno zachycování, zpětné vracení a odstraňování par
uvedených kapalin s účinností nejméně 99 %; k dosažení této účinnosti
nesmí být použito spalování mimo případy, kdy je zpětné zkapalňování
par nebezpečné nebo technicky neproveditelné; spalování smí být použito
jako druhý stupeň čištění.
3. Nádrže je třeba opatřit vhodnou izolací. V případě, že povrch
izolace nádrže nedostatečně odráží sálavé teplo, nebo izolace nebyla
provedena, pak i reflexním nátěrem světlého odstínu za účelem snížení
objemových změn kapalin v nádržích v důsledku výkyvů venkovní teploty.
Pro skladovací nádrže zdrojů o objemu menším než 1 000 m3 nebo pro
zdroje s ročním obratem menším než 10 000 m3 platí tato opatření v
přiměřeném rozsahu.
b) Podmínky provozu při přečerpávání látek, které mají tlak par větší
než 1,32 kPa při teplotě 293,15 K, zejména při jejich stáčení z
mobilních zásobníků nebo při plnění mobilních zásobníků ze skladovacích
nádrží:
1. Musí být zajištěno zachycování, zpětné vracení a odstraňování par
těchto látek s účinností nejméně 99 %.
2. Musí být používána čerpadla bez úniku přečerpávaných látek,
například s mechanickou ucpávkou.
3. Manipulační zařízení pro plnění mobilních zásobníků vrchem musí být
zajištěno tak, aby konec plnicího potrubí byl během plnění udržován u
dna mobilního zásobníku.
6. POTRAVINÁŘSKÝ, DŘOVEZPRACUJÍCÍ A OSTATNÍ PRŮMYSL
6.1 Jatka o kapacitě porážky větší než 50 t denně
(kód 7.1. dle přílohy č. 2 zákona)
Technická podmínka provozu platná od 1. ledna 2013:
Za účelem snížení emisí znečišťujících látek obtěžujících zápachem
využívat opatření ke snižování emisí znečišťujících látek, např.:
provozovat zařízení k úpravě vedlejších produktů a odpadů, porážkovou
linku, vykládku a nahánění v uzavřených prostorách, při vyprazdňování
nádrží s krví používat odsávání plynů, zajistit pravidelné čištění
zásobníků krve, jímat a odvádět do zařízení na čištění odpadních plynů
odpadní plyn ze skladování jatečního odpadu a vedlejších produktů v
uzavřených zásobnících, odpadní plyn z výrobních zařízení a ze zařízení
k úpravě a skladování vedlejších jatečních produktů a odpadů.
6.2 Zařízení na úpravu a zpracování za účelem výroby potravin z
rostlinných surovin o projektované kapacitě 75 t hotových výrobků denně
a vyšší
(kód 7.2. dle přílohy č. 2 zákona)
Technické podmínky provozu:
a) V případě, že dochází k emisi tuhých znečišťujících látek např. při
úpravě semen, na úseku sušení, u sila na šrot peletizace a u překládek
šrotu, odvádět odpadní plyn a využívat zařízení na snižování TZL s
účinností alespoň 80%.
b) Při výrobě olejů a tuků využívat opatření ke snižování emisí
znečišťujících látek obtěžujících zápachem.
c) Pro zařízení o projektované kapacitě 100 t hotových výrobků denně a
vyšší platí tyto podmínky od 1. ledna 2013.
d) Pro zařízení o projektované kapacitě od 75 t hotových výrobků denně
včetně do 100 t platí tyto podmínky od 1. ledna 2014.
6.3 Zařízení na úpravu a zpracování za účelem výroby potravin z
živočišných surovin (jiných než mléka) o projektované kapacitě 50 t
hotových výrobků denně a vyšší
(kód 7.3. dle přílohy č. 2 zákona)
Technická podmínka provozu:
Za účelem snížení emisí znečišťujících látek obtěžujících zápachem
využívat opatření ke snižování emisí těchto látek, např. surové
produkty a meziprodukty skladovat v uzavřených zásobnících a prostorách
(popřípadě prostory chladit), jímat a odvádět odpadní plyn z
technologických zařízení do zařízení na čištění odpadních plynů.
Pro zařízení o projektované kapacitě 75 t hotových výrobků denně a
vyšší platí tyto podmínky od 1. ledna 2013.
Pro zařízení o projektované kapacitě od 50 t hotových výrobků denně
včetně do 75 t platí tyto podmínky od 1. ledna 2014.
6.4 Pražírny kávy o projektovaném výkonu větším než 1 t/den
(kód 7.5. dle přílohy č. 2 zákona)
Technická podmínka provozu platná od 1. ledna 2013:
Snižovat emise tuhých znečišťujících látek a s ohledem na technické
možnosti a povahu procesu provádět např.: vykládku materiálu v
uzavřených prostorách hal, jímání odpadních plynů v místě vzniku do
zařízení ke snižování emisí (u pražících zařízení včetně chladícího
vzduchu, vakuových zařízení, sil) apod.
6.5 Udírny s projektovaným výkonem na zpracování více než 1000 kg
výrobků denně
(kód 7.6. dle přílohy č. 2 zákona)
Technická podmínka provozu platná od 1. ledna 2013:
Za účelem předcházení vzniku emisí znečišťujících látek obtěžujících
zápachem a emisí TZL jímat odpadní plyn v místě vzniku a odvádět do
zařízení ke snižování emisí, zajistit technicko-organizační opatření ke
snížení emisí, např. výrobní odpad skladovat v uzavřených zásobnících,
případně prostory chladit atd.
6.6. Průmyslové zpracování dřeva o projektované roční spotřebě
materiálu větší než 150 m3 včetně
(kód 7.7. dle přílohy č. 2 zákona)
Neplatí pro pilařské provozy v tzv. manipulačních či expedičních
skladech (krácení kmenů).
---------------------------------------------------------------
Emisní limity [mg/m3]
----------------------------------------- Vztažné podmínky
TZL
---------------------------------------------------------------
50 C
30^1)
10^2)
---------------------------------------------------------------
Vysvětlivky:
1) Platí od 1. ledna 2018
2) Platí pro broušení.
6.7. Výroba dřevotřískových, dřevovláknitých a OSB desek, sušení třísek
a dřevních vláken při zpracování dřeva o projektované roční kapacitě
větší než 150 m3 včetně
(kód 7.7 a 7.8. dle přílohy č. 2 zákona)
---------------------------------------------------------------
Emisní limity [mg/m3] Vztažné
-------------------------------------------------- podmínky
TZL TOC^3) Formaldehyd^4)
---------------------------------------------------------------
50 300 15 C
30^1) 250^1) B^1),^3)
10^2)
---------------------------------------------------------------
Vysvětlivky:
1) Platí od 1. ledna 2018.
2) Platí pro broušení.
3) Platí pro sušení třísek a dřevních vláken.
4) Platí od 1. ledna 2018 pro lisování dřevotřískových, dřevovláknitých
a OSB desek, kde je využíváno pryskyřic na bázi formaldehydu.
Technická podmínka provozu:
Teplota při sušení třísek a pilin musí být omezena tak, aby nedocházelo
k jejich doutnání.
6.8. Výroba buničiny ze dřeva a papíru z panenské buničiny
(kód 7.9. dle přílohy č. 2 zákona)
------------------------------------------------------------------------------------
Emisní limity Emisní limity [g/t]
[mg/m3]
------------------------------------------------------- O2R [%] Vztažné podmínky
TZL síra a její sloučeniny^1)
------------------------------------------------------------------------------------
50^2) 2000^3) 5^2) A
350^4)
------------------------------------------------------------------------------------
Vysvětlivky:
1) Vyjádřené jako síra na hmotnostní jednotku vyrobené absolutně suché
vařákové buničiny.
2) Platí od 1. ledna 2016 pro regenerační kotle a vápenné pece.
3) Platí při sulfitovém způsobu výroby včetně emisí ze spalování
sulfitových výluhů.
4) Platí u sulfátového způsobu výroby při centrálním odstraňování
zapáchajících látek.
Technická podmínka provozu:
Za účelem předcházení emisí znečišťujících látek obtěžujících zápachem
využívat opatření ke snižování emisí znečišťujících látek, např.
provedením místního nebo centrálního odsávání odpadních plynů z varny,
z odparky, vyvařovací kolony do zařízení ke snižování emisí.
6.9. Výroby papíru a lepenky, které nespadají pod bod 6.8.
(kód 7.10. dle přílohy č. 2 zákona)
Platí pro výroby papíru a lepenky papírenskou technologií, které přímo
nenavazují na výrobu buničiny nebo výroby lepenky z papíru.
---------------------------------------------------------------
Emisní limity [mg/m3]
------------------------------------------- Vztažné podmínky
TOC^1)
---------------------------------------------------------------
40 B
---------------------------------------------------------------
Vysvětlivka:
1) Platí při impregnaci s použitím těkavých organických látek a při
výrobě speciálních papírů s použitím těkavých organických látek ve
výrobním procesu.
6.10. Předúpravy (operace jako praní, bělení, mercerace) nebo barvení
vláken či textilií
(kód 7.11. dle přílohy č. 2 zákona)
Technická podmínka provozu platná od 1. 1. 2014:
Za účelem předcházení emisí znečišťujících látek obtěžujících zápachem
využívat opatření ke snižování emisí znečišťujících látek, například
odsávání odpadních plynů do zařízení ke snižování emisí.
6.11. Vydělávání kůží a kožešin
(kód 7.12. dle přílohy č. 2 zákona)
Technická podmínka provozu platná od 1. 1. 2013: Za účelem předcházení
emisím znečišťujících látek obtěžujících zápachem zajistit např.
pravidelnou údržbu a čištění výrobních zařízení a skladovacích prostor,
surové kůže a odpady skladovat v uzavřených prostorech, popřípadě
prostory chladit, řízené odsávání emisí těchto látek do zařízení ke
snižování emisí (např. mokrá pračka, biofiltr). Technická podmínka
provozu neplatí pro provozy s projektovanou kapacitou nižší než 12 t
hotových výrobků ročně.
6.12. Zařízení na výrobu uhlíku (vysokoteplotní karbonizací uhlí) nebo
elekrografitu vypalováním či grafitací a zpracování uhlíkatých
materiálů
(kód 7.14. dle přílohy č. 2 zákona)
---------------------------------------------------------------------
Emisní limity [mg/m3]
-------------------------------------------------- Vztažné podmínky
TZL TOC PAH^4)
---------------------------------------------------------------------
50 100^1) 0,2 C
200^2)
50^3)
---------------------------------------------------------------------
Vysvětlivky:
1) Platí z formovacích a mísicích zařízení, v nichž se zpracovávají
smola, dehet nebo jiná kapalná pojiva při zvýšené teplotě,
2) Platí z kruhových pecí pro grafitové elektrody, uhlíkové elektrody a
uhlíkové cihly,
3) Platí z jednotlivých komorových pecí, spojených komorových a
tunelových pecí z impregnačních zařízení, v nichž se používají
impregnační prostředky na bázi dehtu.
4) Benzo(b)fluoranten, benzo(a)pyren, indeno(1,2,3-c,d)pyren,
benzo(k)fluoranten.
Technická podmínka provozu:
Odvádění emisí VOC z tepelných procesů při výrobě uhlíkatých materiálů
do zařízení ke snižování emisí.
6.13. Krematoria
(kód 7.15. dle přílohy č. 2 zákona)
Platí i pro veterinární spalovny v případě výhradního spalování těl
zvířat a živočišných zbytků.
------------------------------------------------------------------------------------
Emisní limity [mg/m3]
----------------------------------------------- O2R [%] Vztažné podmínky
TZL NOx CO VOC
------------------------------------------------------------------------------------
50 350 100 15 17 A
------------------------------------------------------------------------------------
Technická podmínka provozu:
Udržování takové teploty ve spalovacím prostoru za posledním přívodem
vzduchu, která zajišťuje termickou a oxidační destrukci všech
odcházejících znečišťujících látek (nejméně 850°C) s dobou setrvání
spalin nejméně 2 s.
6.14. Veterinární asanační zařízení
(kód 7.16. dle přílohy č. 2 zákona)
Platí i pro sběr a zpracování zvířecích těl a výrobu krmiv nebo
technických tuků z vedlejších produktů porážky, například kostí,
chlupů, peří, paroží, drápů, krve apod.
Technická podmínka provozu platná od 1. ledna 2013:
Za účelem předcházení emisí znečišťujících látek obtěžujících zápachem
zajistit např. odsávání odpadních plynů do zařízení k omezování emisí,
skladování v uzavřených zásobnících a čištění přepravních zásobníků v
uzavřených prostorech.
6.15. Regenerace a aktivace katalyzátorů pro katalytické štěpení ve
fluidní vrstvě
(kód 7.17. dle přílohy č. 2 zákona)
----------------------------------------------------------------------------
Emisní limity [mg/m3]
---------------------------------------- O2R [%] Vztažné podmínky
TZL SO2 NOx
----------------------------------------------------------------------------
50 1700 700 17 A
----------------------------------------------------------------------------
7. CHOVY HOSPODÁŘSKÝCH ZVÍŘAT
7.1. Chovy hospodářských zvířat s celkovou roční emisí amoniaku nad 5 t
včetně
(kód 8. přílohy č. 2 zákona)
Technická podmínka provozu:
Za účelem předcházení emisí znečišťujících látek obtěžujících zápachem
zajistit technicko-organizační opatření ke snížení těchto emisí např.
využitím snižujících technologii, jejichž seznam je uveden ve Věstníku
Ministerstva životního prostředí.
Příloha 9
OBECNÉ EMISNÍ LIMITY
------------------------------------------------------------------------------------------------
Název znečišťující látky Hmotnostní tokHmotnostní
[g/h] koncentrace [mg/m3]
------------------------------------------------------------------------------------------------
tuhé znečišťující látky =2500 150
------------------------------------------------------------------------------------------------
oxidy síry vyjádřené jako oxid siřičitý >20000 2500
------------------------------------------------------------------------------------------------
oxidy dusíku vyjádřené jako oxid dusičitý >10000 500
------------------------------------------------------------------------------------------------
oxid uhelnatý >5000 500
------------------------------------------------------------------------------------------------
organické látky vyjádřené jako celkový organický uhlík >3000 150
(TOC)
------------------------------------------------------------------------------------------------
amoniak a soli amonné vyjádřené jako amoniak >500 50
------------------------------------------------------------------------------------------------
Sulfan >100 10
------------------------------------------------------------------------------------------------
Sirouhlík >100 20
------------------------------------------------------------------------------------------------
chlor a jeho plynné anorganické sloučeniny vyjádřené >500 50
jako HCl
------------------------------------------------------------------------------------------------
fluor a jeho plynné anorganické sloučeniny vyjádřené >100 10
jako HF
------------------------------------------------------------------------------------------------
Příloha 10
NÁLEŽITOSTI PROVOZNÍ EVIDENCE
1.1. Identifikace provozovatele a provozovny
Stálé údaje
Údaje o provozovateli
Identifikační číslo provozovatele (IČ), bylo-li přiděleno, obchodní
firma, sídlo a statutární zástupce nebo jméno, příjmení a adresa místa
trvalého pobytu.
Údaje o provozovně
Identifikační číslo provozovny (IČP), bylo-li přiděleno, název, počet
stacionárních zdrojů v provozovně, adresa provozovny, kód územně
technické jednotky, odpovědná osoba.
1.2. Údaje o stacionárním zdroji
Stálé údaje
Pořadové (příp. také evidenční) číslo každého stacionárního zdroje v
rámci provozovny, název stacionárního zdroje dle provozního řádu nebo
povolení k provozu nebo technické dokumentace, typ stacionárního
zdroje, zařazení stacionárního zdroje podle zákona, výrobce, datum
uvedení do provozu, , směnnost, denní, týdenní a roční rytmus,
jmenovitý tepelný výkon a příkon, projektovaná kapacita spalovny odpadu
nebo výroby, účinnost spalovacího stacionárního zdroje podle výrobce,
druh topeniště, instalovaný elektrický výkon, druh výrobku, měrná
jednotka množství výrobku, pořadová příp. evidenční čísla technologií
ke snižování emisí a komínů nebo výduchů do nichž je stacionární zdroj
zaústěn.
Proměnné údaje
Provozní hodiny (rok, měsíc, den), využití kapacity v %, množství
vyrobené elektrické energie a množství vyrobeného tepla, včetně podílu
množství tepla dodaného do veřejné sítě dálkového vytápění ve formě
páry či horké vody, množství výrobku.
1.3. Údaje o palivech, surovinách nebo odpadech
Proměnné údaje
Druh a spotřeba paliv, suroviny, tepelně zpracovávaného odpadu (den^*),
měsíc rok), výhřevnost paliva, hmotnostní toky jednotlivých druhů
nebezpečných odpadů, jejich spalné teplo a obsah znečišťujících látek v
nebezpečných odpadech (zejména polychlorovaných bifenylů,
pentachlorfenolu, chloridů, fluoridů, síry a těžkých kovů), doklady o
výsledcích analýz provedených podle § 17 odst. 2.
_______________
*) neplatí pro spalovací stacionární zdroje o celkovém jmenovitém
tepelném příkonu 5 MW a nižším, spalující výhradně zemní plyn
1.4. Údaje o technologiích ke snižování emisí
Stálé údaje
Evidenční čísla a druh a počet technologií ke snižování emisí, výrobce,
datum uvedení do provozu, odlučované znečišťující látky, garantovaná
účinnost technologie ke snižování emisí případně účinnost odpovídající
garantované výstupní koncentraci.
Proměnné údaje
Provozní doba (pokud je odlišná od provozních hodin stacionárního
zdroje), provozní účinnost (je-li sledována), objemový tok odpadního
plynu, provozní parametr stanovený v provozním řádu dokladující plnění
emisního limitu.
1.5. Údaje o komínech a výduších
Stálé údaje
Pořadové, případně také evidenční číslo komínu nebo jiného výduchu,
výška komínu od paty komínu, výška výduchu, převýšení ústí komínu nebo
jiného výduchu nad okolním terénem, průřez v koruně komínu, zeměpisné
souřadnice paty komínu nebo výduchu, materiál a tepelně-izolační
vlastnosti komínu, vypouštěné znečišťující látky.
Proměnné údaje
Průměrná teplota a rychlost plynů protékajících komínem nebo výduchem z
technologie ke snižování emisí v místě měření emisí, v případě
vypouštění emisí chladicí věží obsah vodní páry v odpadním plynu v %,
časový režim vypouštění emisí z komína, výduchu nebo výpusti a provozní
hodiny komína (výduchu nebo výpusti, pokud jsou odlišné od provozních
hodin stacionárního zdroje).
1.6. Údaje o emisích
Stálé údaje
Seznam znečišťujících látek, které má stacionární zdroj povinnost
zjišťovat, na které látky se vztahuje jednorázové a na které
kontinuální měření emisí.
Proměnné údaje
Naměřená koncentrace znečišťující látky při referenčních podmínkách,
hmotnostní tok znečišťující látky, vypočtená nebo odvozená měrná
výrobní emise, emisní faktor použitý pro výpočet množství emisí, datum
jednorázového měření emisí, datum ověření správnosti údajů
kontinuálního měření, datum kalibrace systému kontinuálního měření,
roční hmotnostní bilance těkavých organických látek u stacionárních
zdrojů, ve kterých dochází k používání organických rozpouštědel, s
výjimkou činnosti nanášení práškových plastů uvedené v části II bodu
4.4. přílohy č. 5.
Jednotlivé údaje provozní evidence lze vést i samostatně v rámci
provozní dokumentace, jako jsou např. operační listy, provozní deníky,
záznamy v řídicím systému apod. Za součást provozní evidence jsou
považovány protokoly z jednorázových měření emisí, protokoly z
vyhodnocení a ověření kontinuálních měření emisí a doklady o kalibraci
měřicích přístrojů.
Příloha 11
NÁLEŽITOSTI SOUHRNNÉ PROVOZNÍ EVIDENCE
Obecné pokyny k vyplňování formulářů souhrnné provozní evidence:
1. Spalovací stacionární zdroje uvedené v příloze č. 2 k zákonu pod
kódem 1.1. o celkovém jmenovitém tepelném příkonu do 5 MW včetně
spalující kapalná nebo plynná paliva, na něž se vztahuje osvobození od
poplatku podle § 15, odst. 3 zákona, vykazují údaje uvedené v bodu 1.1.
a v bodu 1.2. v položkách 17. a 19. způsobem určeným datovým standardem
podle jiného právního předpisu^4). Ostatní údaje uvedené v bodech 1.2.,
1.4. a 1.5. neohlašují.
2. Stacionární zdroje uvedené v příloze č. 2 k zákonu pod kódem 10.2.,
na něž se vztahuje osvobození od poplatku podle § 15, odst. 3 zákona,
vykazují údaje uvedené v bodu 1.1. a v bodu 1.3. v položce 13 způsobem
určeným datovým standardem podle jiného právního předpisu^4). Ostatní
údaje uvedené v bodech 1.3., 1.4. a 1.5. neohlašují.
1.1. Identifikace provozovatele a provozovny
------------------------------------------------------------------------
1. Údaje o provozovateli
------------------------------------------------------------------------
Identifikační číslo (IČ)^1),
------------------------------------------------------------------------
Název provozovatele (obchodní firma nebo
příjmení a jméno:
------------------------------------------------------------------------
Adresa (ulice, číslo popisné/orientační):
------------------------------------------------------------------------
Adresa (obec, město - městská část):
------------------------------------------------------------------------
PSČ:
------------------------------------------------------------------------
2. Údaje o provozovně
------------------------------------------------------------------------
Identifikační číslo provozovny (IČP)^2):
------------------------------------------------------------------------
Územně technická jednotka:
------------------------------------------------------------------------
Název provozovny:
------------------------------------------------------------------------
Adresa (ulice, číslo popisné/orientační):
------------------------------------------------------------------------
Adresa (obec, město - městská část):
------------------------------------------------------------------------
PSČ:
------------------------------------------------------------------------
Souhrnná provozní evidence za rok:
------------------------------------------------------------------------
Vysvětlivky k tabulce:
1) Identifikační číslo (IČ), bylo-li přiděleno. Fyzické osoby bez IČ
vyplní datum narození.
2) Identifikační číslo provozovny (IČP) - označení provozovny, ve které
je provozován jeden nebo více stacionárních zdrojů. IČP je přidělováno
prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v
oblasti životního prostředí.
3) Územně technickou jednotkou se rozumí jednotka, která je vymezena
jako katastrální území nebo jeho část. Názvy a kódy ÚTJ jsou součástí
METIS, vedeného ČSÚ, který je garantem vedení číselníku územně
technických jednotek.
1.2. Souhrnná provozní evidence spalovacích stacionárních zdrojů a
spaloven odpadů
------------------------------------------------------------------------
1 Pořadové číslo stacionárního zdroje
------------------------------------------------------------------------
2 Zařazení stacionárního zdroje podle zákona
------------------------------------------------------------------------
3 Datum vydání povolení provozu
------------------------------------------------------------------------
4 Název stacionárního zdroje
------------------------------------------------------------------------
5 Účinnost [%]
------------------------------------------------------------------------
6 Jmenovitý tepelný výkon [MW]
------------------------------------------------------------------------
7 Instalovaný elektrický výkon [MW]
------------------------------------------------------------------------
8 Jmenovitý tepelný příkon [MW]
------------------------------------------------------------------------
9 Celkový jmenovitý tepelný příkon [MW]
------------------------------------------------------------------------
10 Projektovaná kapacita spalovny odpadu [t/rok]
------------------------------------------------------------------------
11 Druh topeniště
------------------------------------------------------------------------
12 Provozní hodiny [h/rok]
------------------------------------------------------------------------
13 Celkové provozní hodiny (h/rok]
------------------------------------------------------------------------
14 Využití kapacity [%]
------------------------------------------------------------------------
15 Celková výroba tepla [GJ/rok]
------------------------------------------------------------------------
16 Celkové množství dodaného tepla [%]
------------------------------------------------------------------------
17 Druh paliva nebo odpadu
------------------------------------------------------------------------
18 Výhřevnost paliva [kJ/kg, kJ/m3]
------------------------------------------------------------------------
19 Spotřeba paliva nebo odpadů [t/rok, tis. m3/rok]
------------------------------------------------------------------------
20 Emise znečišťujících látek
[t/rok] ------------------------------------
------------------------------------
------------------------------------------------------------------------
Vysvětlivky a návod pro vyplnění údajů podle čísla řádku:
V případě spalovacích stacionárních zdrojů označených stejným kódem
podle přílohy č. 2 k zákonu o jmenovitém tepelném příkonu do 1 MW
včetně, spalujících plynná paliva, se níže uvedené údaje vyplňují
souhrnně.
1 Pořadové číslo stacionárního zdroje v rámci provozovny, přidělené
ISPOP.
2 Zařazení stacionárního zdroje do kategorie podle přílohy č. 2 zákona
(dle číselníku uveřejněného ve Věstníku MŽP).
3 Uvede se datum vydání povolení provozu nebo jiného obdobného povolení
vydaného podle dřívějších právních předpisů pro daný stacionární zdroj.
4 Uvede se název stacionárního zdroje dle provozního řádu nebo povolení
provozu nebo technické dokumentace.
5 Vyplní se tepelná účinnost stacionárního zdroje.
6 Vyplní se jmenovitý tepelný výkon spalovacího stacionárního zdroje
dle technické dokumentace spalovacího stacionárního zdroje.
7 Vyplní se údaj o instalovaném elektrickém výkonu dle technické
dokumentace stacionárního zdroje znečišťování.
8 Vyplní se jmenovitý tepelný příkon spalovacího stacionárního zdroje
dle technické dokumentace spalovacího stacionárního zdroje.
9 Vyplní se celkový jmenovitý tepelný příkon podle § 4 odst.7 a 8
zákona.
10 Vyplní se údaj o projektované kapacitě spalovny odpadů dle technické
dokumentace.
11 Vyplní se druh topeniště (např. roštové, fluidní, plynový hořák,
atd.) dle číselníku uvedeném ve Věstníku Ministerstva životního
prostředí.
12 Počet provozních hodin, po které byl spalovací stacionární zdroj ve
vykazovaném kalendářním roce v provozu.
13 Celkový počet provozních hodin, po které byly spalovací stacionární
zdroje, u nichž se jmenovité tepelné příkony podle § 4 odst. 7 a 8
zákona sčítají, ve vykazovaném roce provozovány. Je-li současně v
provozu více spalovacích stacionárních zdrojů, u nichž se jmenovité
tepelné příkony podle § 4 odst. 7 a 8 zákona sčítají, každá hodina
jejich společného provozu se započítává pouze jednou. Tento údaj se
vyplňuje pouze u spalovacích stacionárních zdrojů s celkovým jmenovitým
tepelným příkonem 50 MW a vyšším a u záložních zdrojů energie.
14 Počet provozních hodin stacionárního zdroje za rok po přepočtu na
stupeň využití instalované kapacity.
15 Celkové množství vyrobeného užitného tepla.
16 Celkové množství tepla dodaného do veřejné sítě dálkového vytápění
ve formě páry či horké vody, vyjádřeno jako procenta (%) z celkového
množství vyrobeného užitného tepla (procenta z údaje uvedeného na řádku
č. 13). Tento údaj se vyplňuje se pouze u spalovacích stacionárních
zdrojů s celkovým jmenovitým tepelným příkonem 20 MW a vyšším.
17 Uvede se druh (druhy) spalovaného paliva (dle číselníku uveřejněného
ve Věstníku MŽP), u spaloven odpadů nebo u spalovacích stacionárních
zdrojů tepelně zpracovávajících odpad společně s palivem se uvede
rovněž jako samostatná položka odpad (bez bližšího určení).
18 Uvede se hodnota roční průměrné výhřevnosti paliva podle údajů
dodavatele paliva.
19 Uvede se celková spotřeba paliva využívaného spalovacím stacionárním
zdrojem ve vykazovaném roce; v případě, že je tepelně zpracováván
odpad, uvede se k údaji odpovídajícímu položce odpadu celkové množství
tepelně zpracovaných odpadů.
20 Celkové množství emisí znečišťujících látek (dle číselníku
uveřejněného ve Věstníku MŽP), vypuštěných do ovzduší ze stacionárního
zdroje za vykazovaný kalendářní rok, pro které má provozovatel
stacionárního zdroje podle § 6 odst. 1 zákona stanovenu povinnost
zjišťovat emise.
1.3. Souhrnná provozní evidence jiných stacionárních zdrojů
-----------------------------------------------------------------------------
1 Pořadové číslo stacionárního zdroje
-----------------------------------------------------------------------------
2 Zařazení stacionárního zdroje podle zákona
-----------------------------------------------------------------------------
3 Označení sektoru
-----------------------------------------------------------------------------
4 Název stacionárního zdroje
-----------------------------------------------------------------------------
5 Provozní hodiny [h/rok]
-----------------------------------------------------------------------------
6 Druh spalovaného paliva nebo odpadu
-----------------------------------------------------------------------------
7 Výhřevnost paliva v [kJ/kg, kJ/m3]
-----------------------------------------------------------------------------
8 Spotřeba spáleného paliva a odpadů
[t/rok, tis m3/rok]
-----------------------------------------------------------------------------
9 Spotřeba VOC dle § 21 písm. a)
(t/rok] --------------------------------------------------
10 dle § 21 písm. b)
--------------------------------------------------
11 dle § 21 písm. c)
-----------------------------------------------------------------------------
12 Druh výrobku
-----------------------------------------------------------------------------
13 Množství výrobku [t/rok]
-----------------------------------------------------------------------------
14 Emise
znečišťujících --------------------------------------------------
látek [t/rok]
--------------------------------------------------
-----------------------------------------------------------------------------
Vysvětlivky a návod pro vyplnění údajů podle čísla řádku:
V případě jiného stacionárního zdroje, pro nějž je tato možnost uvedena
v číselníku uveřejněném ve Věstníku MŽP, se níže uvedené údaje vyplňují
souhrnně.
1 Pořadové číslo jiného stacionárního zdroje v rámci provozovny,
přidělené ISPOP.
2 Zařazení stacionárního zdroje do kategorie podle přílohy č. 2 zákona
(dle číselníku uveřejněného ve Věstníku MŽP).
3 Označení sektoru v souladu s nomenklaturou pro reporting (dle
číselníku uveřejněného ve Věstníku MŽP).
4 Název jiného stacionárního zdroje dle provozního řádu nebo povolení k
provozu nebo technické dokumentace (dle číselníku uveřejněného ve
Věstníku MŽP).
5 Počet provozních hodin, po které byl stacionární zdroj ve vykazovaném
kalendářním roce v provozu.
6 Uvede se druh (druhy) spalovaného paliva (dle číselníku uveřejněného
ve Věstníku MŽP); v případě, že je tepelně zpracováván odpad nebo
odpady, uvede se jako samostatná položka odpad (bez bližšího určení).
7 Uvede se hodnota roční průměrné výhřevnosti paliva podle údajů
dodavatele paliva.
8 Uvede se celková spotřeba paliva využívaného stacionárním zdrojem ve
vykazovaném kalendářním roce; v případě, že je tepelně zpracováván
odpad nebo odpady, uvede se k údaji odpovídajícímu položce odpadu
celkové množství spálených odpadů.
9 - 11 Spotřeba těkavých organických látek podle kategorií používaných
těkavých organických látek podle § 21 písm. a), b) a c) této vyhlášky.
12 Druh výrobku u vybraných technologií (dle číselníku uveřejněného ve
Věstníku MŽP).
13 Množství výrobku v jednotkách uveřejněných ve Věstníku MŽP.
14 Celkové množství emisí znečišťujících látek (dle číselníku
uveřejněného ve Věstníku MŽP), vypuštěných do ovzduší za stacionární
zdroj a vykazovaný kalendářní rok, pro které má provozovatel
stacionárního zdroje podle § 6 odst. 1 zákona stanovenu povinnost
zjišťovat emise.
1.4. Údaje o komínech a výduších
--------------------------------------------------------------------
1 Pořadové číslo výduchu/komínu
--------------------------------------------------------------------
2 Pořadové číslo každého jednotlivého
stacionárního zdroje zaústěného do
komína/výduchu
--------------------------------------------------------------------
3 Výška komínu/výduchu [m]
--------------------------------------------------------------------
4 Průřez v koruně komínu, průřez výduchu [m2]
--------------------------------------------------------------------
5 Zeměpisné N
souřadnice paty -------------------------------------------
6 komínu/výduchu E
--------------------------------------------------------------------
7 Průměrná rychlost plynů v [m/s]
--------------------------------------------------------------------
8 Průměrná teplota plynů [°C]
--------------------------------------------------------------------
9 Časový režim vypouštění emisí
--------------------------------------------------------------------
10 Provozní hodiny komína/výduchu [h/rok]
--------------------------------------------------------------------
11 Druh technologie ke snižování emisí
--------------------------------------------------------------------
12 Účinnost technologie ke snižování emisí
--------------------------------------------------------------------
13 Emise
znečišťujících -------------------------------------------
látek [t/rok]
-------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------
Vysvětlivky a návod pro vyplnění údajů podle čísla řádku:
1 Pořadové číslo komínu/výduchu v rámci provozovny, přidělené ISPOP.
2 Pořadové číslo stacionárního zdroje uvedeného v položce č. 1 bodu
1.2. a 1.3.
3 Stavební výška komínu nebo převýšení výduchu/komínu nad okolním
terénem.
4 Plocha průřezu ústí komínu (vnitřní plocha v koruně komínu), plocha
průřezu výduchu.
5,6 Zeměpisná šířka a délka umístění komínu/výduchu, uvedená v
souřadnicovém systému WGS 84 (World Geodetic System) používaná běžně
přístroji GPS.
7 Zjištěná nebo odborně odhadnutá průměrná rychlost vzdušiny v ústí
komínu/výduchu.
8 Zjištěná nebo odborně odhadnutá průměrná teplota vzdušiny v ústí
komínu/výduchu.
9 Časový režim charakterizující denní, týdenní a roční období, v němž
dochází k vypouštění podstatného množství škodlivin z komínu/výduchu
dle schématu uveřejněného ve Věstníku MŽP (1 = znečišťující látky jsou
v daném časovém úseku vypouštěny; 0 = je vypouštěno malé množství
znečišťujících látek nebo nejsou v daném časovém úseku vůbec
vypouštěny).
10 Provozní doba komínu/výduchu (doba, po kterou docházelo k vypouštění
škodlivin z některého ze zaústěných stacionárních zdrojů do
komínu/výduchu).
11 Uvede se druh každé technologie ke snižování emisí každé
znečišťující látky (dle číselníku uveřejněného ve věstníku MŽP); v
případě tuhých znečišťujících látek se uvede druh posledního stupně
odlučovacího zařízení, v němž dochází ke snižování množství tuhých
znečišťujících látek.
12 Průměrná roční provozní účinnost každé technologie ke snižování
emisí vyjádřená v % snížení koncentrace znečišťující látky vstupující
do technologie ke snižování emisí. Není-li provozní účinnost sledována,
uvede se garantovaná účinnost případně účinnost odpovídající
garantované výstupní koncentraci.
13 Celkové množství emisí znečišťujících látek (dle číselníku
uveřejněného ve Věstníku MŽP) vypuštěných do ovzduší za vykazovaný
kalendářní rok daným komínem/výduchem, pro které má provozovatel
stacionárního zdroje stanovenu povinnost zjišťovat emise podle § 6
odst. 1 zákona. V případě, že dochází k vypouštění/úniku veškerých
emisí ze stacionárních zdrojů pouze jedním komínem/výduchem, tento údaj
se nevyplňuje.
1.5. Údaje o měření emisí
--------------------------------------------------------------------
1 Pořadové číslo stacionárního zdroje/zdrojů
--------------------------------------------------------------------
2 Označení místa měření emisí
--------------------------------------------------------------------
3 Datum měření
--------------------------------------------------------------------
4 specifický emisní limit
----- Emise ---------------------------------------------
5 znečišťujících jednotka emisního limitu
----- látek ---------------------------------------------
6 emisní koncentrace BAT
----- ---------------------------------------------
7 jednotka emisní
koncentrace BAT
--------------------------------------------------------------------
8 hmotnostní koncentrace
--------------------------------------------------------------------
9 jednotka hmotnostní
koncentrace
--------------------------------------------------------------------
10 hmotnostní tok [kg/h]
--------------------------------------------------------------------
11 měrná výrobní emise
--------------------------------------------------------------------
12 jednotka měrné výrobní
emise
--------------------------------------------------------------------
Vysvětlivky a návod pro vyplnění údajů podle čísla řádku:
1 Pořadové číslo stacionárního zdroje uvedeného v položce č. 1 bodu
1.2. a 1.3.
2 Uvede se označení místa měření emisí dle provozního řádu nebo
povolení k provozu nebo technické dokumentace.
3 Datum posledního platného autorizovaného měření emisí; nevyplňuje se
v případě, že se zjišťování emisí provádí kontinuálním měřením.
4 Uvede se specifický emisní limit pro jednotlivé znečišťující látky
(dle číselníku uveřejněného ve Věstníku MŽP) stanovený v povolení
provozu, a pokud v povolení provozu specifický emisní limit stanoven
není, emisní limit platný pro daný stacionární zdroj podle této
vyhlášky.
5 Jednotka specifického emisního limitu (dle číselníku uveřejněného ve
Věstníku MŽP).
6 Emisní koncentrace odpovídající horní hranici úrovně emisí spojené s
nejlepšími dostupnými technikami (BAT) podle informací zveřejňovaných
Evropskou komisí odpovídající příslušnému stacionárnímu zdroji. Vyplní
se v údajích za r. 2016 a v dalším období v případě uplatnění § 15,
odst. 5 a odst. 6, písm. b) zákona.
7 Jednotka emisní koncentrace BAT (dle číselníku uveřejněného ve
Věstníku MŽP).
8 Hmotnostní koncentrace emisí jednotlivých znečišťujících látek
přepočtená na podmínky stanovené pro emisní limit stacionárního zdroje
v právním předpisu v mg.m-3 , případně v jiných jednotkách uvedených v
řádku č. 7; v případě kontinuálního měření se uvede hodnota vypočtená
jako aritmetický průměr všech platných denních hodnot za kalendářní
rok.
9 Jednotka hmotnostní koncentrace, ve které je stanoven emisní limit.
10 Podíl hmotnosti emisí jednotlivých znečišťujících látek za hodinu.
11 Podíl hmotnosti emisí znečišťujících látek a vztažné veličiny, která
je stanovena pro emisní limit stacionárního zdroje v právním předpisu.
12 Jednotka měrné výrobní emise (dle číselníku uveřejněného ve Věstníku
MŽP).
Příloha 12
NÁLEŽITOSTI PROVOZNÍHO ŘÁDU
1. Identifikace stacionárního zdroje (stacionárních zdrojů) a
provozovny, ve které je stacionární zdroj umístěn, provozovatele,
případně majitele stacionárního zdroje.
2. Podrobný popis stacionárního zdroje a dále popis technologií ke
snižování emisí a jejich funkce. Číslování stacionárního zdroje je
shodné s provozní evidencí stacionárního zdroje a v jednoznačné
návaznosti na platné provozní a technologické předpisy provozovatele.
3. Údaj o funkci spalovacího stacionárního zdroje v přenosové soustavě
nebo v soustavě zásobování tepelnou energií a údaj o tom, zda se jedná
o záložní zdroj energie.
4. Vstupy do technologie - zpracovávané suroviny, paliva a odpady
tepelně zpracovávané ve stacionárním zdroji.
5. Popis technologických operací prováděných ve stacionárních zdrojích
se vstupními surovinami a s palivy, mechanismus reakcí včetně známých
vedlejších reakcí, způsoby řízení a kontroly prováděných operací
(detailní podmínky zpracování surovin a podmínky spalování paliv,
podmínky provozu technologií ke snižování emisí nebo dalších operací
sloužících ke snižování emisí).^*)
6. Výstupy z technologie - znečišťující látky a jejich vlastnosti,
množství a způsob zacházení s nimi, místa výstupu znečišťujících látek
ze stacionárního zdroje do vnějšího ovzduší.
7. Popis zařízení pro kontinuální měření emisí (pokud je instalováno) a
popis měřícího místa, včetně postupu sledování provozu stacionárního
zdroje a stanovení emisí pro případ výpadku kontinuálního měření emisí
(např. sledováním teploty, tlaku, obsahu kyslíku, viskozity, pH). V
případě stacionárního zdroje, u nějž je emisní limit dosahován úpravou
technologického řízení výrobního procesu nebo použitím technologie ke
snižování emisí, popis provozního parametru a jeho číselné vyjádření,
dokladující plnění emisního limitu, způsob jeho měření včetně způsobu a
frekvence kalibrace měřidla (v souladu s příslušnými technickými
normami, jsou-li k dispozici) a popis způsobu nepřetržitého
zaznamenávání naměřených hodnot.
8. Popis měřicího místa pro jednorázové měření emisí.
9. Druh, odhadované množství a vlastnosti znečišťujících látek, u
kterých může dojít, v případě poruchy nebo havárie stacionárního zdroje
nebo jeho části, k vyšším emisím než při obvyklém provozu.
10. Vymezení stavů uvádění stacionárního zdroje do provozu a jeho
odstavování.
11. Aktuální spojení^**) na příslušný orgán ochrany ovzduší, způsob
podávání hlášení o havárii nebo poruše orgánům ochrany ovzduší a
veřejnosti, odpovědné osoby a způsob interního předávání informací o
poruchách a haváriích.
12. Způsob předcházení haváriím a poruchám; opatření, která jsou nebo
budou provozovatelem přijata ke zmírnění důsledků havárií a poruch a
uvedení postupů provozovatele při zmáhání havárií a odstraňování poruch
včetně režimů omezování nebo zastavování provozu stacionárního
zdroje.^**) U stacionárních zdrojů tepelně zpracovávajících odpad
nejvýše přípustné doby pro jakékoli technicky nezamezitelné odstávky,
poruchy nebo závady technologického zařízení sloužícího ke snižování
emisí nebo měřicích přístrojů, během kterých může koncentrace
znečišťujících látek překročit stanovené hodnoty emisních limitů.
13. Způsob zajištění spolehlivosti a řádné funkce kontinuálního
měřícího systému při výpadku kontinuálního měření emisí, z důvodů
poruchy nebo údržby systému, překračujícím 10 dní v kalendářním roce.
Neplatným dnem z hlediska kontinuálního měření emisí se rozumí den, ve
kterém jsou více než 3 průměrné hodinové hodnoty z důvodu poruchy nebo
údržby kontinuálního měření neplatné. V případě vyhodnocování
půlhodinových intervalů tvoří neplatnou hodinovou hodnotu dvě neplatné
půlhodinové průměrné hodnoty v rámci jedné hodiny.
14. Vymezení doby uvádění spalovacích stacionárních zdrojů do provozu a
jejich odstavování z provozu.
15. Termíny kontrol, revizí a údržby technologických zařízení
sloužících ke snižování emisí. Uvedení způsobu proškolení obsluh a
odpovědných osob.^*)
16. Definice poruch a havárií s dopadem na vnější ovzduší a jejich
odstraňování, termíny odstraňování poruch pro konkrétní technologii
stacionární zdroje a podmínky odstavení stacionárního zdroje z
provozu.^*)
17. Způsob a četnost seřizování spalovacích stacionárních zdrojů.
18. Výjimečné situace - odůvodnění neplnění stanovených emisních limitů
v případech definovaných poruch, definovaných havárií, při najíždění
technologií do provozu nebo při odstavování technologií z provozu po
stanovenou dobu, při seřizování technologií. Uvedou se pracovní a
kontrolní postupy pro zamezení úniků znečišťujících látek při opravách,
najíždění nebo odstavování stacionárního zdroje.^*)
19. Provozovatel chovu hospodářských zvířat dále uvede
a) způsob ustájení a projektovanou kapacitu ustájení hospodářských
zvířat,
b) způsob odvádění amoniaku do ovzduší,
c) referenční nebo snižující technologie podle Metodického pokynu
Ministerstva životního prostředí „Stanovení kategorie a uplatnění
snižujících technologií u zemědělských zdrojů“ pro chovy hospodářských
zvířat, skládky chlévského hnoje a kejdy a způsoby zapravení na
pozemek, u kterých je deklarován emisní hmotnostní tok amoniaku do
ovzduší, a které budou v rámci plánu u stacionárního zdroje
instalovány, nebo jiné technologie snižující emise amoniaku,
d) další související technickoorganizační opatření.
20. Provozovatel stacionárního zdroje vypouštějící fugitivní emise
tuhých znečišťujících látek, nebo provozovatel stacionárního zdroje,
jehož součástí je výroba, zpracování, úprava, doprava, nakládka,
vykládka a skladování prašných materiálů uvede v provozním řádu
technická a provozní opatření k omezení tuhých znečišťujících látek a
resuspenze prachu.
21. Provozovatel stacionárního zdroje emitujícího znečišťující látky
obtěžující zápachem, zejména kategorie 2.3, 2.4, 2.6, 7.8, 7.9, 7.10,
7.11, 7.12, 7.16 a 8 přílohy č. 2 k zákonu, uvede v provozním řádu
technická a provozní opatření k omezení emisí těchto látek
22. Podpis provozovatele nebo v případě právnické osoby jejího
statutárního zástupce nebo jím pověřené osoby.
Vysvětlivky:
*) Přípustný je odkaz na jinou dokumentaci provozovatele, která bude
požadované údaje obsahovat.
**) Takto označené údaje mohou být zpracovány společné pro všechny
stacionární zdroje jediné provozovny.
Příloha 13
OBSAHOVÉ NÁLEŽITOSTI ODBORNÉHO POSUDKU
1. Určení posudku, základní identifikační údaje: Pro koho byl odborný
posudek zpracován, kdo jej zpracoval (včetně kopie rozhodnutí o vydání
autorizace, razítka autorizované osoby a podpisu osoby oprávněné jednat
za autorizovanou osobu), kdy jej zpracoval a za jakým účelem byl
odborný posudek zpracován.
2. Obecné údaje: Podklady (popis šetření na místě, popis projektové
dokumentace, atd.), Identifikační údaje (název stacionární zdroje,
adresa, provozovatel, IČ provozovatele). Návrh zařazení stacionárního
zdroje dle přílohy č. 2 zákona.
3. Popis stacionárního zdroje a jeho provozu: Popis používané
technologie, technický popis všech technologických zařízení, název jeho
výrobce, údaje o vzduchotechnice (samostatný či společný odvod
odpadních plynů do atmosféry, množství, stavové podmínky, výška
komína), systém řízení, regulace a měření procesů
(manuální/kontinuální/automatika). Dále pak údaje o referenčních
stavbách, schémata, nákresy (jsou-li k dispozici). U stacionárních
zdrojů nespadajících do působnosti referenčních dokumentů o nejlepších
dostupných technikách porovnání navrženého technického řešení a
emisních parametrů s nejlepším běžně dostupným technickým řešením,
případně také s obdobnými již provozovanými technologiemi. Popis
výrobního programu, jmenovité (projektované) výrobní kapacity, údaj o
provozu stacionárního zdroje. Návrh zařazení uvedené technologie podle
přílohy č. 2 k zákonu.
4. Emisní charakteristika stacionárního zdroje: Umístění měřícího
místa. Specifikace znečišťujících látek emitovaných ze stacionárního
zdroje. Naměřené hodnoty emisí na stacionárním zdroji (přílohou kopie
měřicího protokolu), případně na referenčním stacionárním zdroji
obdobné technologie (jsou-li k dispozici), vypočtené hodnoty emisí.
Porovnání s požadavky stanovenými zákonem nebo prováděcími právními
předpisy. V případě stacionárního zdroje, u nějž je emisní limit
dosahován úpravou technologického řízení výrobního procesu nebo
použitím technologie ke snižování emisí, návrh vhodného provozního
parametru a jeho číselné vyjádření, dokladující za všech okolností
plnění emisního limitu, způsob jeho měření včetně způsobu a frekvence
kalibrace měřidla (v souladu s příslušnými technickými normami, jsou-li
k dispozici) a popis způsobu nepřetržitého zaznamenávání naměřených
hodnot.
5. Zhodnocení úrovně znečištění ovzduší v lokalitě, kde má být
stacionární zdroj umístěn: Komentář vývoje úrovně znečištění ovzduší
relevantními znečišťujícími látkami a popis aktuálního stavu. Popis
vlivu stacionárního zdroje na úroveň znečištění ovzduší, porovnání s
ostatními stacionárními zdroji, které mají vliv na předmětnou lokalitu
a posouzení splnění požadavků vyplývajících z programů ke zlepšení
kvality ovzduší a návrh opatření k jejich naplnění.
6. Závěr a doporučení podmínek provozu: Stanovení základních podmínek
provozu a doporučení dodatečných podmínek provozu s ohledem na
konkrétní umístění stacionárního zdroje, shrnutí případných rizik s
ohledem na kvalitu ovzduší.
Příloha 14
OBSAHOVÉ NÁLEŽITOSTI PROTOKOLU O JEDNORÁZOVÉM MĚŘENÍ EMISÍ
1. Datum provedení jednorázového měření emisí, datum vystavení
protokolu
2. Jména osob provádějících jednorázové měření emisí
3. Jméno a podpis osoby odpovědné za správnost provedení měření a
zpracování protokolu (odpovědný zástupce pro výkon autorizované
činnosti)
4. Identifikace provozovatele stacionárního zdroje
5. Účel jednorázového měření emisí
6. Předmět jednorázového měření emisí (pořadové číslo měřeného
stacionárního zdroje přidělené systémem ISPOP, základní technická data
stacionárního zdroje a instalovaných technologií ke snižování emisí),
další související údaje (technologické vstupy a výstupy), hodnoty
proměnných parametrů zařízení ke snižování emisí
7. Umístění měřicího místa, porovnání s požadavky určených norem,
zhodnocení dopadu odchylky od normy, v případě nejednoznačnosti nákres
s vyznačením odběrových míst
8. Rozsah jednorázového měření emisí (měřené veličiny včetně
doprovodných veličin), metody stanovení jednotlivých znečišťujících
látek a jejich skupin včetně odkazů na normy a standardní operační
postupy
9. Použitá přístrojová technika (odběrová zařízení, analyzátory a
jejich rozsahy, měřidla dalších souvisejících veličin), kalibrační
materiály, způsoby sběru a vyhodnocování dat
10. Oblast spolupráce (identifikace spolupracujícího akreditovaného
subjektu, předmět spolupráce - stanovované veličiny, metody stanovení)
11. Údaje o průběhu jednorázového měření emisí (odběry vzorků, slepé
pokusy, měření souvisejících veličin, hodnoty provozních parametrů
včetně hodnot parametrů zařízení ke snižování emisí)
12. Soubory výsledků naměřených veličin včetně stavových a dalších
doprovodných veličin
13. Seznam dokumentů použitých pro jednorázové měření emisí a jeho
vyhodnocení (právní předpisy, normy, standardní operační postupy),
seznam značek
14. Vyhodnocení jednorázového měření emisí, které obsahuje: emisní
limit a podmínky za jakých je stanoven, výsledky naměřených hodnot
koncentrací znečišťujících látek a souvisejících doprovodných veličin z
jednotlivých měření, hodnoty hmotnostních koncentrací znečišťujících
látek z jednotlivých měření přepočtené na podmínky, za kterých je
stanoven emisní limit a průměrnou hodnotu této hmotnostní koncentrace
za celou dobu měření, hmotnostní tok a její měrnou výrobní emisi.
Příloha 15
OBSAHOVÉ NÁLEŽITOSTI ROZPTYLOVÉ STUDIE
1. Zadání rozptylové studie
2. Použitá metodika výpočtu
3. Vstupní údaje
3.1.Umístění záměru
Popis řešeného území, popis a mapa umístění zdroje ve vztahu k obytné a
jiné zástavbě a reliéfu území. Mapové podklady jsou opatřeny legendou,
měřítkem, identifikací souřadného systému a použitého digitálního
výškopisu.
3.2. Údaje o zdrojích
a) Popis technologického vybavení zdroje a souvisejících technologií.
b) Podkladové údaje o emisích (z posuzovaného zdroje i emise přímo
související s tímto zdrojem a emise z technologicky propojených či
navazujících záměrů bez ohledu na investora) a výduších, a to:
i. emisní koncentrace znečišťujících látek,
ii. průtoky odpadních vzdušin, jejich teplota a rychlost
ve vyústění,
iii. celkové roční emisní bilance látek; pro výpočet výchozího stavu se
použijí emise vykázané v souhrnné provozní evidenci; pro roční emisní
bilanci se použije pětiletý průměr vykázaných dat, pokud jsou tato data
dostupná; pro výpočet emisí nového zdroje se použije příslušný emisní
limit nebo emisní faktor; použít lze také nižší emisní koncentraci,
pokud bude zajištěno plnění této emisní koncentrace technickými
podmínkami provozu stacionárního zdroje uloženými v povolení provozu,
iv. specifikace výduchů (konstrukce, výška, průměr).
Množství spalin nebo odpadních vzdušin je doloženo technickou
dokumentací zdroje nebo přiloženým výpočtem včetně vysvětlení postupu
výpočtu.
c) V případě emisí z mobilních zdrojů jsou uvedeny rovněž údaje o
intenzitě dopravy (denní počty vozidel a pojezdy) a složení dle
kategorií a emisních tříd vozidel.
3.3. Meteorologické podklady
Je uvedena větrná růžice odpovídající dané lokalitě, a to jak graficky,
tak tabelárně s četností výskytu jednotlivých tříd stability a tříd
rychlosti větru vzhledem k rozptylovým podmínkám v atmosféře. V případě
volby větrné růžice jiné lokality je nutno uvést důvody a popsat
případný vliv na přesnost výsledků.
3.4. Popis referenčních bodů
Krok sítě výpočtových bodů je volen tak, aby byly vyhodnoceny maximální
úrovně znečištění v místě dotyku kouřové vlečky s terénem resp. v místě
dosažení výpočtové (respirační) výšky. Volba velikosti modelovaného
území zohledňuje i umístění zdroje a výškový profil území. Model
rozptylu posuzuje i vliv zdroje na vícepatrové obytné domy ve výškách,
odpovídajících nejvyšším patrům těchto budov (posouzení možného
„zachycení“ kouřové vlečky na návětrné straně budov).
V odůvodněných případech je součástí rozptylové studie provedení
citlivostní analýzy vlivu změny výšky komínu zdroje (případně návrh
této výšky) na úroveň znečištění ve specifických výpočtových bodech,
jejímž výsledkem je návrh výšky komína.
3.5. Znečišťující látky a příslušné imisní limity
Seznam relevantních znečišťujících látek včetně typu počítaných
koncentrací (hodinové, denní koncentrace, roční průměrná koncentrace,
apod.) a příslušných imisních limitů.
3.6. Hodnocení úrovní znečištění v předmětné lokalitě
Při hodnocení stávající úrovně znečištění v předmětné lokalitě se
vychází z map úrovní znečištění konstruovaných v síti 1×1 km, ve
formátu shapefile (.shp ESRI). Tyto mapy zveřejňuje ministerstvo na
internetových stránkách. Tyto mapy obsahují v každém čtverci hodnotu
klouzavého průměru koncentrace pro všechny znečišťující látky za
předchozích 5 kalendářních let, které mají stanoven roční imisní limit.
4. Výsledky rozptylové studie
Výsledky rozptylové studie jsou uvedeny
a) ve stručném komentáři hodnotícím budoucí úrovně znečištění ovzduší a
předpoklad plnění imisních limitů,
b) v tabulkové formě (v případě výpočtu pro jednotlivé vybrané
referenční body; pokud je výpočet prováděn v pravidelné síti
referenčních bodů, lze výsledky v tabulkové formě přiložit k rozptylové
studii na CD, zde je nutné číslo referenčního bodu doplnit jeho
souřadnicemi),
c) kartograficky (s uvedením umístění zástavby, mapy jsou v definovaném
měřítku).
5. Návrh kompenzačních opatření
Přesná identifikace stacionárního zdroje nebo pozemní komunikace, pro
které budou prováděna kompenzační opatření.
Podrobný popis kompenzačních opatření s termínem jejich realizace, v
případě opakovaně uplatňovaných opatření s časovým plánem. Jsou popsána
rizika realizace kompenzačních opatření a způsoby minimalizace těchto
rizik.
Je proveden výpočet podle § 27 dokládající dostatečnost navržených
kompenzačních opatření.
6. Závěrečné hodnocení
Kromě vyhodnocení příspěvků k úrovním znečištění je komentováno také
plnění imisních limitů při zohlednění stávající úrovně znečištění a
příspěvku nového stacionárního zdroje. Zároveň jsou komentována
navržená kompenzační opatření a jejich přínos ke kvalitě ovzduší v dané
oblasti.
7. Seznam použitých podkladů
Příloha 16
Koeficienty významnosti pro výpočet kompenzačních opatření
---------------------------------------------------------------------------------------------------------
Efektivní výška zdroje*) Koeficient Efektivní výška zdroje*) Koeficient
[m] významnosti [m] významnosti
---------------------------------------------------------------------------------------------------------
0 - 1,5 50 > 28 - 31 23
> 1,5 - 2,5 48 > 31 - 35 22
> 2,5 - 3 46 > 35 - 38 21
> 3 - 3,5 44 > 38 - 43 20
> 3,5 - 4 42 > 43 - 47 19
> 4 - 4,5 41 > 47 - 53 18
> 4,5 - 5 40 > 53 - 58 17
> 5 - 6 39 > 58 - 65 16
> 6 - 6,5 38 > 65 - 72 15
> 6,5 - 7 37 > 72 - 80 14
> 7 - 8 36 > 80 - 89 13
> 8 - 9 35 > 89 - 99 12
> 9 - 10 34 > 99 - 110 11
> 10 - 11 33 > 110 - 122 10
> 11 - 12 32 > 122 - 135 9
> 12 - 13,5 31 > 135 - 150 8
> 13,5 - 15 30 > 150 - 167 7
> 15 - 16,5 29 > 167 - 185 6
> 16,5 - 18,5 28 > 185 - 206 5
> 18,5 - 20,5 27 > 206 - 229 4
> 20,5 - 23 26 > 229 - 254 3
> 23 - 25 25 > 254 - 282 2
> 25 - 28 24 > 282 a více 1
---------------------------------------------------------------------------------------------------------
*) Pro výpočet efektivní výšky zdroje se použije II. třída stability a rychlostvětru 5 m.s-1.
Vybraná ustanovení novel
Čl. II vyhlášky č. 155/2014 Sb.
Přechodné ustanovení
Ustanovení § 8 odst. 1 písm. d) a § 9 odst. 6 vyhlášky č. 415/2012 Sb.
se uplatní nejdříve od 1. ledna 2016, nejde-li o stacionární zdroj
tepelně zpracovávající odpad nebo spalovací stacionární zdroj, pro nějž
byla podána kompletní žádost o první povolení provozu 7. ledna 2013
nebo později nebo byl uveden do provozu po 7. lednu 2014. Pro spalovací
stacionární zdroje využívající některý z přechodných režimů podle § 37,
38 nebo 39 zákona č. 201/2012 Sb., ve znění zákona č. 87/2014 Sb., se §
8 odst. 1 písm. d) a § 9 odst. 6 vyhlášky č. 415/2012 Sb. uplatní až po
skončení využití těchto režimů.
1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24.
listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování
znečištění).
Směrnice Rady 1999/32/ES ze dne 26. dubna 1999 o snižování obsahu síry
v některých kapalných palivech a o změně směrnice 93/12/EHS, ve znění
směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/33/ES, ze dne 6. července
2005, kterou se mění směrnice 1999/32/ES, pokud jde o obsah síry v
lodních palivech.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/63/ES ze dne 20. prosince 1994
o omezování emisí těkavých organických sloučenin (VOC) vznikajících při
skladování benzinu a při jeho distribuci od terminálů k čerpacím
stanicím.
Směrnice Rady 1999/13/ES ze dne 11. března 1999 o omezování emisí
těkavých organických látek vznikajících při užívání organických
rozpouštědel při některých činnostech a v některých zařízeních.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/42/ES ze dne 21. dubna 2004
o omezování emisí těkavých organických sloučenin vznikajících při
používání organických rozpouštědel v některých barvách a lacích a
výrobcích pro opravy nátěru vozidel a o změně směrnice 1999/13/ES.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/76/ES ze dne 4. prosince
2000 o spalování odpadu.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/80/ES ze dne 23. října 2001
o omezení emisí některých znečišťujících látek do ovzduší z velkých
spalovacích zařízení.
Směrnice Rady 87/217/EHS ze dne 19. března 1987 o předcházení a
omezování znečišťování životního prostředí azbestem.
Směrnice Rady 92/112/EHS ze dne 15. prosince 1992 o postupech ke
slaďování programů omezování a konečného vyloučení znečišťování
způsobeného odpady z průmyslu oxidu titaničitého.
2) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně
a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
3) Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a
statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku, ve znění
pozdějších předpisů.
4) Zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování a
integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního
prostředí, ve znění pozdějších předpisů.
5) Vyhláška č. 312/2012 Sb., o stanovení požadavků na kvalitu paliv
používaných pro vnitrozemská a námořní plavidla z hlediska ochrany
ovzduší, ve znění vyhlášky č. 154/2014 Sb.