Advanced Search

o přípustné úrovni znečišťování ovzduší a jejím zjišťování


Published: 2012
Read law translated into English here: https://www.global-regulation.com/translation/czech-republic/507113/o-ppustn-rovni-zneiovn-ovzdu-a-jejm-zjiovn.html

Subscribe to a Global-Regulation Premium Membership Today!

Key Benefits:

Subscribe Now for only USD$40 per month.
415/2012 Sb.



VYHLÁŠKA



ze dne 21. listopadu 2012



o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení

některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší



Změna: 155/2014 Sb.



Změna: 155/2014 Sb. (část)



Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 4 odst. 9, § 6 odst.

9, § 12 odst. 8, § 16 odst. 8, § 17 odst. 7, § 18 odst. 4, § 32 odst. 9

a § 34 odst. 5 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, (dále jen

„zákon“):



ČÁST PRVNÍ



ÚVODNÍ USTANOVENÍ



§ 1



Předmět úpravy



(1) Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie^1) a

stanovuje



a) intervaly, způsob a podmínky zjišťování úrovně znečišťování měřením

a výpočtem, způsob vyhodnocení výsledků zjišťování úrovně znečišťování

a způsob zjišťování a vyhodnocení plnění tmavosti kouře,



b) obecné emisní limity, specifické emisní limity, způsob výpočtu

emisních stropů a technické podmínky provozu stacionárních zdrojů a

způsob vyhodnocování jejich plnění,



c) způsob stanovení počtu provozních hodin,



d) požadavky na kvalitu paliv, požadavky na způsob prokazování jejich

plnění a formát a rozsah ohlašování splnění těchto požadavků,



e) požadavky na výrobky s obsahem těkavých organických látek,



f) náležitosti provozní evidence a souhrnné provozní evidence,

provozního řádu, odborného posudku, rozptylové studie, protokolu o

jednorázovém měření emisí,



g) způsob uplatnění kompenzačních opatření a minimální hodnoty

příspěvku stacionárního zdroje k úrovni znečištění.



(2) Tato vyhláška byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského

parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při

poskytování informací v oblasti technických norem a předpisů a pravidel

pro služby informační společnosti, ve znění směrnice 98/48/ES.



§ 2



Základní pojmy



Pro účely této vyhlášky se rozumí



a) biomasou ke spalování ve stacionárních zdrojích produkt, který je

tvořen z rostlinného materiálu pocházejícího ze zemědělství nebo

lesnictví a který lze použít jako palivo za účelem získání jeho

energetického obsahu, a dále následující odpad použitý jako palivo:



1. rostlinný odpad ze zemědělství nebo lesnictví,



2. rostlinný odpad z potravinářského průmyslu, pokud se využije

vyrobené teplo,



3. rostlinný odpad z výroby čerstvé vlákniny a z výroby papíru z

buničiny, pokud se spoluspaluje v místě výroby a vzniklé teplo se

využije,



4. korkový odpad,



5. dřevný odpad s výjimkou dřevného odpadu, který může obsahovat

halogenované organické sloučeniny nebo těžké kovy v důsledku ošetření

látkami na ochranu dřeva nebo nátěrovými hmotami, zahrnující především

takovéto dřevné odpady pocházející ze stavebnictví a z demolic,



b) emisním faktorem měrná výrobní emise typická pro určitou skupinu

stacionárních zdrojů,



c) měrnou výrobní emisí podíl hmotnosti znečišťující látky nebo

stanovené skupiny látek vnášených ze stacionárního zdroje do ovzduší a

vztažné veličiny,



d) plynovým olejem jakékoliv kapalné palivo vyrobené z ropy s výjimkou

lodního paliva^5) uvedené pod kódy 2710 19 25, 2710 19 29, 2710 19 47,

2710 19 48, 2710 20 17 nebo 2710 20 19 kombinované nomenklatury v

příloze I nařízení Rady (EHS) č. 2658/873), nebo jakékoliv kapalné

palivo s výjimkou lodního paliva^5), z něhož se při teplotě 250 °C

vydestiluje s použitím metody podle určené technické normy podle zákona

o technických požadavcích na výrobky^2) méně než 65 % objemových včetně

ztrát a do teploty 350 °C se vydestiluje nejméně 85 % objemových včetně

ztrát,



e) těžkým topným olejem jakékoli kapalné palivo vyrobené z ropy s

výjimkou lodního paliva^5) a plynového oleje uvedené pod kódy 2710 19

51 až 2710 19 68, 2710 20 31, 2710 20 35 nebo 2710 20 39 kombinované

nomenklatury v příloze I nařízení Rady (EHS) č. 2658/873), které v

důsledku svého destilačního rozmezí náleží do kategorie těžkých olejů

určených k použití jako palivo, z něhož se při teplotě 250 °C

vydestiluje s použitím metody podle určené technické normy podle zákona

o technických požadavcích na výrobky^2) méně než 65 % objemových včetně

ztrát; pokud není možno provést destilaci podle této metody, produkt je

pokládán za těžký topný olej.



ČÁST DRUHÁ



ZJIŠŤOVÁNÍ ÚROVNĚ ZNEČIŠŤOVÁNÍ A VYHODNOCENÍ PLNĚNÍ EMISNÍCH LIMITŮ



§ 3



Intervaly jednorázového měření



(K § 6 odst. 9 zákona)



(1) Jednorázové měření emisí se provádí po



a) prvním uvedení stacionárního zdroje do provozu,



b) každé změně paliva, suroviny nebo tepelně zpracovávaného odpadu v

povolení provozu, nebo



c) každém zásahu do konstrukce nebo vybavení stacionárního zdroje,

který by mohl vést ke změně emisí,



a to nejpozději do 3 měsíců od vzniku některé z těchto skutečností nebo

ve lhůtě stanovené v povolení provozu.



(2) Kromě měření podle odstavce 1 se dále provádí jednorázové měření

emisí v následujících intervalech:



a) jedenkrát za kalendářní rok u stacionárních zdrojů neuvedených v

písmenech b) a c),



b) jedenkrát za 3 kalendářní roky



1. u spalovacích stacionárních zdrojů o celkovém jmenovitém tepelném

příkonu od 1 MW do 5 MW spalujících plynná nebo kapalná paliva a u

spalovacích stacionárních zdrojů o celkovém jmenovitém tepelném příkonu

od 0,3 MW do 1 MW spalujících pevná paliva,



2. u stacionárních zdrojů uvedených v příloze č. 5 v části II bodech

1.1., 1.2., 1.3. a 1.4. s projektovanou spotřebou organických

rozpouštědel v rozmezí 0,6-15 t/rok,



3. u stacionárních zdrojů uvedených v příloze č. 5 v části II bodech

4.1., 4.2. a 7. s projektovanou spotřebou organických rozpouštědel v

rozmezí 0,6-5 t/rok,



4. u stacionárních zdrojů uvedených v příloze č. 5 v části II bodu 4.3.

s projektovanou spotřebou organických rozpouštědel v rozmezí 0,5-2

t/rok, bodu 9. s projektovanou spotřebou organických rozpouštědel v

rozmezí 0,6-20 t/rok a bodu 4.4.,



5. u stacionárních zdrojů uvedených v příloze č. 8 v části II bodech

2.2.1., 3.8.1., 4.1.1., 6.6. a 6.13.,



6. u stacionárních zdrojů uvedených v příloze č. 8 v části II bodech

3.5.1., 3.7.1. a 5.2.1., pokud je zdroj vybaven zařízením ke snižování

emisí,



7. u stacionárních zdrojů uvedených v příloze č. 8 v části II bodu

3.4.2. s projektovaným tepelným výkonem od 1 MW do 5 MW včetně a bodu

3.5.2. s projektovaným tepelným výkonem od 0,3 MW do 5 MW včetně,



8. u stacionárních zdrojů uvedených v příloze č. 8 v části II bodu

4.2.2.,



9. u stacionárních zdrojů uvedených v příloze č. 8 v části II bodu

4.2.4.,



10. u stacionárních zdrojů uvedených v příloze č. 8 v části II bodu

4.2.5. s roční projektovanou kapacitou vyšší než 50 tun hotových

výrobků, nebo



11. u stacionárních zdrojů, u nichž je stanovená úroveň znečišťování

dosahována úpravou technologického řízení výrobního procesu nebo

použitím technologie ke snižování emisí, pokud je současně v povolení

provozu stanovena povinnost kontinuálního měření a zaznamenávání

jednoho nebo více provozních parametrů určujících úroveň znečišťování;

tato četnost měření se nevztahuje na spalovací stacionární zdroje o

celkovém jmenovitém tepelném příkonu 50 MW a vyšším a na stacionární

zdroje tepelně zpracovávající odpad,



c) dvakrát za kalendářní rok



1. u stacionárních zdrojů tepelně zpracovávajících odpad v případě

těžkých kovů, polychlorovaných dibenzodioxinů (dále jen „PCDD“) a

polychlorovaných dibenzofuranů (dále jen „PCDF“); během prvních 12

měsíců provozu se provedou 4 měření po každých 3 měsících provozu

stacionárního zdroje,



2. u spalovacích stacionárních zdrojů o celkovém jmenovitém tepleném

příkonu 50 MW a vyšším.



(3) Jednorázové měření emisí podle odstavce 2 se provádí v případech

uvedených



a) v písmenu a) nejdříve po uplynutí 6 měsíců od data předchozího

jednorázového měření,



b) v písmenu b) nejdříve po uplynutí 18 měsíců od data předchozího

jednorázového měření,



c) v písmenu c) nejdříve po uplynutí 3 měsíců od data předchozího

jednorázového měření.



(4) Jednorázové měření podle odstavce 2 se neprovádí u stacionárních

zdrojů vyjmenovaných v části A přílohy č. 4 zákona pro znečišťující

látky tam uvedené; to neplatí v případě měření emisí rtuti a jejích

sloučenin u spalovacích stacionárních zdrojů spalujících uhlí, které se

provádí jedenkrát za kalendářní rok.



(5) Namísto měření emisí znečišťujících látek podle odstavce 2 se pro

zjištění úrovně znečišťování použije výpočet



a) u spalovacích stacionárních zdrojů spalujících plynná a/nebo kapalná

paliva do celkového jmenovitého tepelného příkonu 1 MW,



b) u stacionárních zdrojů uvedených v příloze č. 5 v části II bodu 3.,



c) u stacionárních zdrojů uvedených v příloze č. 8 v části II bodech

1.3., 2.1., 3.8.3., 3.8.4. a 6.15.,



d) u stacionárních zdrojů uvedených v příloze č. 8 v části II bodech

3.5.1., 3.7.1., 5.2.1., pokud tyto zdroje nejsou vybaveny zařízením ke

snižování emisí, u stacionárních zdrojů uvedených v příloze č. 8 v

části II bodu 4.2.5. s roční projektovanou kapacitou do 50 tun hotových

výrobků včetně.



(6) Pokud nemá stacionární zdroj pro určitou znečišťující látku

stanoven specifický emisní limit v této vyhlášce, ale pouze v povolení

provozu, stanoví krajský úřad podle § 12 odst. 4 zákona v povolení

provozu rovněž způsob, podmínky a intervaly jednorázového měření emisí

této znečišťující látky. Při stanovení četnosti měření se přihlédne k

době a způsobu provozování stacionárního zdroje a jeho vlivu na kvalitu

ovzduší.



(7) U spalovacího stacionárního zdroje, u něhož nelze s ohledem na jeho

funkci v přenosové soustavě nebo soustavě zásobování tepelnou energií a

s ohledem na způsob jeho provozování dodržet podmínky pro provedení

jednorázového měření emisí stanovené v § 6 odst. 7 zákona v intervalu

stanoveném v odstavci 2, se jednorázové měření emisí provede vždy při

první příležitosti, kdy bude možné tyto podmínky splnit.



(8) Od měření emisí těkavých organických látek podle odstavce 2 lze na

základě rozhodnutí krajského úřadu podle § 6 odst. 2 zákona upustit a

emise zjišťovat výpočtem u stacionárních zdrojů uvedených v části II

přílohy č. 5, pokud nepoužívají technologii ke snižování emisí těchto

látek.



§ 4



Způsob a podmínky zjišťování úrovně znečišťování jednorázovým měřením



(K § 6 odst. 9 zákona)



(1) Jednorázové měření emisí musí být reprezentativní a průkazné a

použitá metoda měření a odběru vzorků musí co nejpřesněji odrážet

skutečnost o úrovni znečišťování. Tyto požadavky se považují za

splněné, je-li postupováno podle určených technických norem podle

zákona o technických požadavcích na výrobky2). Metody a postupy odběrů

a stanovení znečišťujících látek a doplňkových veličin, pro něž je

vyžadováno osvědčení o akreditaci, jsou uvedeny v části I přílohy č. 1

k této vyhlášce.



(2) Jednorázové měření emisí se provádí manuálními metodami se

samostatnými odběry jednotlivých na sebe navazujících vzorků nebo

přístroji pro kontinuální měření emisí. V rámci jednorázového měření

emisí se za jednotlivé měření považuje odběr jednotlivého vzorku a jeho

vyhodnocení. Pro jednorázové měření emisí lze použít pouze těch

měřicích metod, které umožní stanovit koncentrace znečišťujících látek

alespoň v intervalu od 10 % do 200 % specifického emisního limitu.



(3) Při jednorázovém měření manuálními metodami se provádí



a) nejméně 3 jednotlivá měření u stacionárních zdrojů s neměnnými

provozními podmínkami,



b) nejméně 6 jednotlivých měření u stacionárních zdrojů s proměnlivými

provozními podmínkami,



c) technickými podmínkami provozu a emisními koncentracemi

znečišťujících látek určený počet jednotlivých na sebe navazujících

měření u stacionárních zdrojů s periodickým, přerušovaným, šaržovitým

způsobem výroby tak, aby měření postihlo celý časový interval cyklu

nebo šarže; doba odběru jednotlivých na sebe navazujících měření se

přizpůsobí očekávaným koncentracím v souladu s technickými postupy pro

jednorázové měření a požadavky této vyhlášky, technickými normami pro

jednorázové měření a podmínkami stanovenými v povolení provozu,



d) jednotlivé měření po dobu nejméně 30 minut a nejvýše 8 hodin v

případě těžkých kovů a nejméně 6 hodin a nejvýše 8 hodin v případě PCDD

a PCDF,



e) odlišně od ustanovení v písmenech a) a b) pouze jedno jednotlivé

měření PCDD, PCDF a těžkých kovů u



1. stacionárních zdrojů tepelně zpracovávajících nebezpečný odpad se

jmenovitou kapacitou do 1 tuny odpadu za hodinu,



2. stacionárních zdrojů tepelně zpracovávajících komunální odpad se

jmenovitou kapacitou do 3 tun odpadu za hodinu,



3. stacionárních zdrojů tepelně zpracovávajících jiný než nebezpečný

odpad se jmenovitou kapacitou do 50 tun odpadu za den,



4. stacionárních zdrojů tepelně zpracovávajících odpad, pokud nemůže

při jeho tepelném zpracování docházet ke znečišťování danou

znečišťující látkou.



(4) Minimální doba jednorázového měření podle § 3 odst. 1, s výjimkou

stacionárních zdrojů uvedených v odstavcích 6 a 7, a při jednorázovém

měření za použití přístrojů pro kontinuální měření je



a) 6 hodin u stacionárních zdrojů při jmenovitém výkonu stacionárního

zdroje, nebo



b) u stacionárních zdrojů s periodickým, přerušovaným nebo šaržovitým

způsobem výroby stanovena tak, že se jednorázové měření provádí po

celou dobu trvání jednoho nebo více cyklů nebo šarží při jmenovitém

výkonu stacionárního zdroje; trvá-li jeden cyklus nebo šarže méně než 4

hodiny včetně, zahrnuje jednorázové měření nejméně měření 3 cyklů nebo

šarží, pokud je tato měření možné provést během jednoho dne; trvá-li

jeden cyklus nebo šarže déle než 4 hodiny nebo není-li možné provést

měření 3 cyklů nebo šarží během jednoho dne, měří se emise pouze po

dobu trvání jednoho cyklu nebo šarže.



Pokud nelze u stacionárního zdroje dosáhnout z technických důvodů

jmenovitého výkonu, provede se jednorázové měření při maximálním

dosažitelném výkonu stacionárního zdroje.



(5) Minimální doba jednorázového měření podle § 3 odst. 2, s výjimkou

stacionárních zdrojů uvedených v odstavcích 6 a 7, a při jednorázovém

měření za použití přístrojů pro kontinuální měření je



a) 6 hodin při obvyklém provozním výkonu stacionárního zdroje, nebo



b) u stacionárních zdrojů s periodickým, přerušovaným nebo šaržovitým

způsobem výroby stanovena tak, že se jednorázové měření provádí po

celou dobu trvání jednoho nebo více cyklů nebo šarží při obvyklém

provozním výkonu zdroje; trvá-li jeden cyklus nebo šarže méně než 4

hodiny včetně, zahrnuje jednorázové měření nejméně měření 3 cyklů nebo

šarží, pokud je tato měření možné provést během jednoho dne; trvá-li

jeden cyklus nebo šarže déle než 4 hodiny nebo není-li možné provést

měření 3 cyklů nebo šarží během jednoho dne, měří se emise pouze po

dobu trvání jednoho cyklu nebo šarže.



(6) U spalovacích stacionárních zdrojů o celkovém jmenovitém tepelném

příkonu do 5 MW včetně spalujících výhradně lehký topný olej, naftu,

zemní plyn, degazační plyn, zkapalněný zemní plyn, vodík nebo

zkapalněné ropné plyny a jejich směsi lze jednorázové měření oxidu

uhelnatého a oxidů dusíku provádět potenciometricky přímým měřením

přístroji s elektrochemickými články. V takovém případě se provádí

nejméně



a) 3 jednotlivá měření, každé v trvání minimálně 15 minut nepřetržitě s

periodou ukládání měřené hodnoty rovnou nebo kratší než 30 sekund u

stacionárního zdroje s neměnnými provozními podmínkami, provedená v

časovém intervalu minimálně 45 minut, nebo



b) 6 jednotlivých měření, každé v trvání minimálně 15 minut nepřetržitě

s periodou ukládání měřené hodnoty rovnou nebo kratší než 30 sekund u

stacionárního zdroje s proměnnými provozními podmínkami, provedených v

časovém intervalu minimálně 90 minut.



(7) U stacionárního zdroje vybaveného technologií ke snižování emisí

tuhých znečišťujících látek s výstupní koncentrací nižší než 50 mg.m-3

za provozních stavových podmínek a s emisním limitem stanoveným pro

tuhé znečišťující látky se provádí 3 jednotlivá měření koncentrace

tuhých znečišťujících látek. Doba odběru dílčích na sebe navazujících

vzorků se přizpůsobí očekávaným koncentracím v souladu s požadavky této

vyhlášky, technickými normami pro jednorázové měření a podmínkami

stanovenými v povolení provozu, minimálně však v trvání nepřetržitě 30

minut pro každé dílčí měření.



§ 5



Vyhodnocení jednorázového měření



(K § 6 odst. 9 zákona)



(1) Výsledky jednorázového měření se vyhodnotí



a) při použití manuálních metod jako hodnota váženého průměru podle

doby odběru jednotlivých vzorků za celé měření z výsledků jednotlivých

měření vyjádřených po přepočtu na stanovené stavové a referenční

podmínky,



b) při použití přístrojů pro kontinuální měření jako průměrné hodnoty

za každých 30 minut měření vyjádřené po přepočtu na stanovené stavové a

referenční podmínky a jako aritmetický průměr těchto hodnot za celé

měření, nebo



c) při použití přístrojů s elektrochemickými články jako průměrné

hodnoty za každých 15 minut měření vyjádřené po přepočtu na stanovené

stavové a referenční podmínky a jako aritmetický průměr těchto hodnot

za celé měření.



(2) U stacionárních zdrojů tepelně zpracovávajících nebezpečný odpad s

instalovanou technologií ke snižování emisí je přepočet na referenční

obsah kyslíku prováděn pouze tehdy, pokud zjištěný obsah kyslíku po

dobu měření emisí překračuje stanovenou hodnotu referenčního obsahu

kyslíku. U stacionárních zdrojů tepelně zpracovávajících odpad se

nepoužije přepočet na referenční obsah kyslíku v případě jeho spalování

v atmosféře obohacené kyslíkem.



(3) Vyhodnocení jednorázového měření obsahuje údaje o hmotnostní

koncentraci znečišťující látky, jejím hmotnostním toku, měrné výrobní

emisi zpracované tak, aby je bylo možno porovnat s emisními limity, a

dále specifikaci provozních a stavových podmínek, za nichž bylo měření

na stacionárních zdrojích provedeno.



(4) Hodnoty koncentrací PCDD, PCDF a polychlorovaných bifenylů se

stanoví jako součty hodnot hmotnostních koncentrací jednotlivých PCDD,

PCDF a polychlorovaných bifenylů vynásobených koeficienty ekvivalentů

toxicity uvedenými v části II přílohy č. 1.



§ 6



Vyhodnocení plnění emisních limitů při jednorázovém měření



(K § 4 odst. 9 zákona)



Emisní limit se považuje za dodržený, pokud



a) průměr výsledků jednotlivých měření koncentrace znečišťující látky

za celé jednorázové měření emisí provedené podle § 4 odst. 3 až 7 je

menší nebo roven hodnotě emisního limitu a současně každá hodnota

koncentrace znečišťující látky zjištěná jednotlivým měřením je menší

než 120 % emisního limitu; obdobně se hodnotí dodržení emisního limitu,

je-li vyjádřen jinou měřitelnou veličinou než hmotnostní koncentrací

znečišťující látky, a



b) u stacionárních zdrojů tepelně zpracovávajících odpad žádná z hodnot

koncentrací znečišťujících látek za dobu vzorkování těžkých kovů, PCDD

a PCDF nepřekročí hodnoty specifických emisních limitů.



§ 7



Způsob a podmínky zjišťování úrovně znečišťování kontinuálním měřením



(K § 6 odst. 9 zákona)



(1) Kontinuální měření, jeho kalibrace a ověřování správnosti jeho

výsledků musí být reprezentativní a průkazné a použitá metoda měření a

odběru vzorků musí co nejpřesněji odrážet skutečnost o úrovni

znečišťování. Tyto požadavky se považují za splněné, je-li postupováno

podle určených technických norem podle zákona o technických požadavcích

na výrobky^2).



(2) Pro kontinuální měření emisí se používá přístroj umožňující

stanovit hmotnostní koncentrace znečišťujících látek alespoň v

intervalu od 10 % do 250 % specifického emisního limitu nebo v případě

stacionárního zdroje vybaveného technologií ke snižování emisí tuhých

znečišťujících látek alespoň v intervalu od 10 % do 250 % koncentrace

garantované výrobcem této technologie.



§ 8



Vyhodnocení kontinuálního měření



(K § 6 odst. 9 zákona)



(1) Pro vyhodnocení kontinuálního měření emisí se použije tento postup



a) z hodnot naměřených v intervalech ne kratších než 1 minuta se jako

aritmetický průměr středních hodnot zaznamenaných po dobu nejméně

20minut ze sledovaného 30minutového intervalu vypočte půlhodinová

průměrná hodnota koncentrace příslušné znečišťující látky při

stanovených stavových podmínkách, resp. také 10minutová průměrná

hodnota oxidu uhelnatého u stacionárních zdrojů tepelně

zpracovávajících odpad,



b) z půlhodinových průměrných hodnot koncentrace se vypočte průměrná

denní hodnota koncentrace znečišťující látky a překročení emisního

limitu se zaznamená,



c) u stacionárních zdrojů tepelně zpracovávajících odpad nesmí být pro

získání platných denních průměrných hodnot vypuštěno více než 5

půlhodinových průměrných hodnot z důvodů poruchy nebo údržby systému

kontinuálního měření za den,



d) pro získání validovaných průměrných půlhodinových a 10minutových

průměrných hodnot se odečte od naměřeného výsledku hodnota intervalu

spolehlivosti uvedeného v § 9 odst. 6. Validované průměrné hodnoty a z

nich vypočtené průměrné denní hodnoty koncentrací se použijí pouze pro

vyhodnocení plnění emisních limitů podle § 9 odst. 1, 2 a 4.



(2) Pro vyhodnocení kontinuálního měření objemového toku odpadního

plynu se použije tento postup



a) z hodnot naměřených v intervalech ne kratších než 1 minuta se

vypočte půlhodinová průměrná hodnota objemového toku odpadního plynu

při stanovených stavových podmínkách; za půlhodinovou průměrnou hodnotu

se považuje aritmetický průměr minutových středních hodnot

zaznamenaných po dobu nejméně 20 minut ze sledovaného 30minutového

intervalu a



b) z půlhodinových průměrných hodnot objemového toku odpadního plynu a

denní doby provozu stacionárního zdroje se vypočte celkový objem

odpadního plynu při stanovených stavových a referenčních podmínkách

vypuštěného do ovzduší za den; v případě hodinového průměrování

znečišťující látky se postupuje shodně s odstavcem 1 písm. d).



(3) U stacionárních zdrojů tepelně zpracovávajících odpad se nepoužije

přepočet na referenční obsah kyslíku v případě spalování v atmosféře

obohacené kyslíkem. Pokud jsou emise znečišťujících látek sníženy

čištěním odpadního plynu u stacionárního zdroje tepelně

zpracovávajícího nebezpečný odpad, provede se přepočet na obsah kyslíku

pouze tehdy, pokud měřený obsah kyslíku ve stejném období, v němž

proběhlo měření znečišťujících látek, překračuje příslušný referenční

obsah kyslíku.



(4) Denní výsledky kontinuálního měření emisí jsou uchovávány

elektronicky a jsou vytištěny v případech, kdy dokumentují překročení

emisního limitu. V první pracovní den následující po skončení

kalendářního roku jsou zpracovány souhrnné výsledky za kalendářní rok,

které jsou uchovávány v elektronické podobě.



§ 9



Vyhodnocení plnění emisních limitů při kontinuálním měření



(K § 4 odst. 9 zákona)



(



1) Emisní limit při kontinuálním měření emisí na spalovacích

stacionárních zdrojích, s výjimkou stacionárních zdrojů tepelně

zpracovávajících odpad, je považován za splněný, pokud jsou splněny

tyto podmínky



a) žádná platná měsíční průměrná hodnota nepřekročí hodnotu

specifického emisního limitu,



b) žádná platná denní průměrná hodnota nepřekročí 110 % hodnoty

specifického emisního limitu nebo v případě spalovacích stacionárních

zdrojů o celkovém jmenovitém tepelném příkonu do 50 MW a spalujícím

pouze černé uhlí žádná denní průměrná hodnota nepřekročí 150 % hodnoty

specifického emisního limitu a



c) žádná platná půlhodinová průměrná hodnota nepřekročí 200 % hodnoty

specifického emisního limitu.



(2) Emisní limit při kontinuálním měření emisí na stacionárních

zdrojích tepelně zpracovávajících odpad je považován za splněný, pokud

jsou splněny tyto podmínky



a) žádná z platných denních průměrných hodnot nepřekročí hodnoty

specifických emisních limitů,



b) žádná z platných půlhodinových průměrných hodnot nebo v případech,

kdy je to relevantní, 97%ze všech půlhodinových průměrných hodnot v

kalendářním roce nepřekročí žádnou hodnotu specifických emisních

limitů,



c) 97 % všech denních průměrných hodnot koncentrací oxidu uhelnatého v

kalendářním roce nepřekročí hodnotu specifického emisního limitu,



d) 95 % desetiminutových průměrných hodnot nebo všechny půlhodinové

průměrné hodnoty koncentrací oxidu uhelnatého za období 24 hodin

nepřekročí specifické emisní limity; u zdrojů, v nichž teplota plynu ze

spalovacího procesu dosahuje nejméně 1 100 °C po dobu alespoň dvou

sekund, může být použito pro vyhodnocení desetiminutových průměrů

sedmidenní hodnotící období a



e) za kalendářní rok není z důvodů poruchy nebo údržby systému

kontinuálního měření vypuštěno více než 10 platných denních průměrných

hodnot. Podmínky uvedené pod písmeny b), c) a d) se vztahují pouze na

spalovny odpadu.



(3) Emisní limit při kontinuálním měření emisí na stacionárních

zdrojích používajících organická rozpouštědla se považuje za splněný,

pokud jsou splněny tyto podmínky



a) žádná z denních průměrných hodnot nepřekročí hodnoty specifických

emisních limitů a



b) žádný hodinový průměr nepřekročí 150 % hodnoty specifických emisních

limitů.



(4) U stacionárních zdrojů neuvedených v odstavcích 1 až 3 je emisní

limit považován za splněný, pokud jsou současně splněny tyto podmínky



a) žádná roční průměrná hodnota koncentrace, měrné výrobní emise nebo

jiného parametru, kterým je vyjádřen emisní limit, nepřekročí hodnotu

specifického emisního limitu,



b) žádná denní průměrná hodnota koncentrace nepřekročí 120 % hodnoty

specifického emisního limitu a



c) žádná platná půlhodinová průměrná hodnota koncentrace nepřekročí 200

% hodnoty specifického emisního limitu.



(5) Do hodnot rozhodných pro posouzení dodržení emisního limitu se

nezahrnují údaje zjištěné v době uvádění stacionárního zdroje do

provozu, v době jeho odstavování z provozu nebo při odstraňování

poruchy, popřípadě havárie. Délka přípustné doby trvání těchto stavů

musí být uvedena v provozním řádu. Za uvádění stacionárního zdroje do

provozu a jeho odstavování z provozu se nepovažují zahajování a

ukončování cyklů u stacionárních zdrojů s periodickým, přerušovaným

nebo šaržovitým způsobem výroby.



(6) Při posuzování plnění emisních limitů se za průměrné hodnoty

uvedené v odstavci 1 písm. a) až c), v odstavci 2 písm. a) až c) a v

odstavci 4 písm. a) až c) považují validované hodnoty podle § 8 odst.

1, které se získají z naměřených hodinových, půlhodinových nebo

desetiminutových výsledků odečtením maximální hodnoty 95% intervalu

spolehlivosti výsledků jednotlivých měření, která nesmí na úrovni

hodnoty specifického emisního limitu překročit následující procentní

podíl hodnoty tohoto emisního limitu: 10 % u oxidu uhelnatého, 20 % u

oxidu siřičitého, 20 % u oxidů dusíku, 20 % u amoniaku, 30 % u tuhých

znečišťujících látek, 30 % u celkového organického uhlíku, 40 % u

chlorovodíku, 40 % u fluorovodíku, 40 % u sulfanu a 40 % u sirouhlíku.

U stacionárních zdrojů tepelně zpracovávajících odpad je tímto emisním

limitem hodnota denního emisního limitu.



(7) Při hodnocení dodržení emisního limitu se nepřihlíží k výpadkům

kontinuálního měření, nepřekročí-li 5 % celkové provozní doby

stacionárního zdroje v kalendářním roce. To neplatí pro stacionární

zdroje tepelně zpracovávající odpad.



§ 10



Způsob zjišťování tmavosti kouře



(K § 4 odst. 9 zákona)



(1) Pro zjišťování tmavosti kouře se používá Ringelmannova stupnice,

která sestává ze 6 čtvercových polí tvořených pravoúhlou sítí černých

čar o tloušťce a hustotě sítě na bílém podkladě odpovídající

následujícím stupňům tmavosti kouře:



a) stupeň 0 odpovídá 0 % černé barvy na bílém podkladě s definovanou

odrazivostí světla 80 %,



b) stupeň 1 odpovídá 20 % černé barvy na bílém podkladě,



c) stupeň 2 odpovídá 40 % černé barvy na bílém podkladě,



d) stupeň 3 odpovídá 60 % černé barvy na bílém podkladě,



e) stupeň 4 odpovídá 80 % černé barvy na bílém podkladě,



f) stupeň 5 odpovídá 100 % černé barvy na bílém podkladě.



(2) Stupeň 5 Ringelmannovy stupnice slouží pro ověření jejích optických

vlastností. Černá barva použitá k tisku stupnice musí mít odrazivost

světla 5 %.



(3) Pro platnost měření tmavosti kouře musí být dodrženy následující

podmínky:



a) směr kouřové vlečky vystupující z komína je přibližně v pravém úhlu

na směr pozorování,



b) pozadí kouřové vlečky tvoří rozptýlené světlo oblohy během dne;

měření nelze provádět proti slunci, proti zástavbě nebo okolnímu terénu

a



c) Ringelmannovu stupnici drží pozorovatel ve volně natažené paži tak,

že se síť jednotlivých polí slije do rozdílných stupňů šedé barvy.



(4) Při vyhodnocení měření tmavosti kouře se Ringelmannova stupnice

porovná s kouřovou vlečkou v místě výstupu kouře z koruny komína a určí

se stupeň tmavosti kouře. Při měření se provádí postupně 30 stanovení

stupně tmavosti kouře v pravidelných půlminutových intervalech. Délka

jednoho odečtu činí 5 sekund. Měření se vyhodnotí jako průměrná tmavost

kouře z 30 odečtů. Do vyhodnocení se nezohledňuje doba uvádění

spalovacího stacionárního zdroje do provozu v trvání nejdéle 30 minut,

pokud není v povolení provozu stanoveno jinak.



§ 11



Vyhodnocení plnění přípustné tmavosti kouře



(K § 4 odst. 9 zákona)



Přípustná tmavost kouře je považována za dodrženou, pokud průměrná

tmavost kouře není tmavší než stupeň 2 Ringelmannovy stupnice nebo jiné

barvy.



§ 12



Způsob zjišťování úrovně znečišťování výpočtem



(K § 6 odst. 9 zákona)



(1) Výpočet za účelem zjištění emisí se provádí jednou za kalendářní

rok jedním z těchto způsobů



a) bilancí technologického procesu jako rozdíl mezi hmotností

znečišťující látky do procesu vstupující a hmotností znečišťující látky

z procesu vystupující jinými cestami než emisí do vnějšího ovzduší

(dále jen „hmotnostní bilance“),



b) jako součin emisního faktoru uvedeného pro odpovídající skupinu

stacionárních zdrojů ve Věstníku Ministerstva životního prostředí a

počtu jednotek příslušné vztažné veličiny na stacionárním zdroji v

požadovaném časovém úseku, nebo



c) jako součin měrné výrobní emise a příslušné vztažné veličiny, pokud

nelze použít způsob podle písmene a) nebo b) a je tak stanoveno v

povolení provozu.



(2) U stacionárních zdrojů uvedených v části II přílohy č. 5 se

hmotnostní bilance pro těkavé organické látky provádí podle části IV

přílohy č. 5.



ČÁST TŘETÍ



SPALOVÁNÍ PALIV



§ 13



Obecná ustanovení ke spalování paliv



Tato část vyhlášky se vztahuje na spalovací stacionární zdroje, v nichž

jsou spalována paliva, s výjimkou



a) stacionárních zdrojů, v nichž se spaliny používají pro přímý ohřev,

sušení, vypalování nebo jinou tepelnou úpravu předmětů nebo materiálů,

zejména ohřívací pece nebo pece pro tepelné zpracování,



b) stacionárních zdrojů pro dodatečné spalování, určené k čištění

odpadních plynů spalováním, nejsou-li provozovány jako nezávislé

spalovací stacionární zdroje,



c) stacionárních zdrojů pro regeneraci katalyzátorů katalytického

štěpení,



d) stacionárních zdrojů pro zpracování sulfanu na síru,



e) reaktorů užívaných v chemickém průmyslu,



f) koksárenských baterií,



g) stacionárních zdrojů tepelně zpracovávajících odpad, který není

biomasou podle § 2 písm. a),



h) ohřívačů větru vysokých pecí,



i) plynových turbín a plynových motorů umístěných na těžebních

plošinách,



j) stacionárních zdrojů, v nichž dochází k pyrolýze nebo zplyňování

paliv bez přístupu vzduchu,



k) stacionárních zdrojů o celkovém jmenovitém tepelném příkonu do 0,3

MW včetně.



§ 14



Specifické emisní limity



(K § 4 odst. 9 zákona)



(1) Specifické emisní limity a stavové a vztažné podmínky pro spalovací

stacionární zdroje o celkovém jmenovitém tepelném příkonu 50 MW a

vyšším, pro něž byla podána kompletní žádost o první povolení provozu,

nebo obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů, před 7.

lednem 2013 a byly uvedeny do provozu nejpozději 7. ledna 2014, jsou

uvedeny v tabulce 1 části I přílohy č. 2 k této vyhlášce.



(2) Specifické emisní limity a stavové a vztažné podmínky pro spalovací

stacionární zdroje o celkovém jmenovitém tepelném příkonu 50 MW a

vyšším, pro něž byla podána kompletní žádost o první povolení provozu

7. ledna 2013 nebo později nebo byly uvedeny do provozu po 7. lednu

2014, jsou uvedeny v tabulce 2 části I přílohy č. 2 k této vyhlášce.



(3) Specifické emisní limity a stavové a vztažné podmínky pro spalovací

stacionární zdroje o celkovém jmenovitém tepelném příkonu vyšším než

0,3 MW a nižším než 50 MW jsou stanoveny v části II přílohy č. 2 k této

vyhlášce.



(4) Pro spalovací stacionární zdroje, v nichž jsou současně nebo

střídavě spalovány dva nebo více druhů paliv, se hodnoty specifických

emisních limitů stanoví výpočtem uvedeným v části III přílohy č. 2 k

této vyhlášce. Použití jiných druhů paliv při uvádění stacionárního

zdroje do provozu nebo při stabilizaci hoření, definované v provozním

řádu, se nepovažuje za spalování více druhů paliv.



§ 15



Technické podmínky provozu



(K § 4 odst. 9 zákona)



(1) U spalovacích stacionárních zdrojů podle § 4 odst. 6 zákona musí

být plněn alespoň minimální poměr hmotnosti síry odloučené v místě

spalovacího stacionárního zdroje v daném časovém úseku k hmotnosti síry

obsažené v palivu, které bylo do spalovacího stacionárního zdroje

přivedeno a ve stejném časovém úseku spáleno (dále jen „stupeň

odsíření“). Stupeň odsíření se považuje za splněný, pokud vyhodnocení

provedených měření prokáže, že všechny průměrné hodnoty stupně odsíření

za daný kalendářní měsíc dosáhly stanoveného stupně. Do hodnot

rozhodných pro posouzení dodržení minimálního stupně odsíření se

nezahrnují údaje zjištěné v době uvádění stacionárního zdroje do

provozu, v době jeho odstavování z provozu nebo při odstraňování

poruchy nebo havárie.



(2) Minimální stupně odsíření pro spalovací stacionární zdroje, kterým

bylo vydáno první povolení provozu, nebo obdobné povolení podle

dřívějších právních předpisů, před 27. listopadem 2002 nebo pro něž

byla podána kompletní žádost o první povolení provozu před tímto datem

a byly uvedeny do provozu nejpozději 27. listopadu 2003, jsou stanoveny

v tabulce 1 části IV přílohy č. 2 k této vyhlášce.



(3) Minimální stupně odsíření pro spalovací stacionární zdroje, kterým

bylo vydáno první povolení provozu, nebo obdobné povolení podle

dřívějších právních předpisů, mezi 27. listopadem 2002 a 7. lednem 2013

nebo byly uvedeny do provozu mezi 27. listopadem 2003 a 7. lednem 2014,

jsou stanoveny v tabulce 2 části IV přílohy č. 2 k této vyhlášce.



(4) Minimální stupně odsíření pro spalovací stacionární zdroje, kterým

bylo vydáno první povolení provozu, nebo obdobné povolení podle

dřívějších právních předpisů, 7. ledna 2013 nebo později nebo byly

uvedeny do provozu po 7. lednu 2014, jsou stanoveny v tabulce 3 části

IV přílohy č. 2 k této vyhlášce.



(5) Dřevotřísku, překližku, dřevovláknitou desku nebo jiné lepené dřevo

lze spalovat pouze ve spalovacích stacionárních zdrojích o celkovém

jmenovitém tepelném příkonu 3 MW a vyšším, a to pouze v případě, že

neobsahují halogenované organické sloučeniny nebo těžké kovy v důsledku

ošetření látkami na ochranu dřeva nebo povrchových úprav. V místě, kde

toto palivo vzniká ve formě vedlejšího produktu výroby, jej lze

spalovat také ve spalovacím stacionárním zdroji o celkovém jmenovitém

tepelném příkonu od 0,3 MW do 3 MW vybaveném automatickým dávkováním

paliva a automatickým řízením spalovacího procesu.



§ 16



Způsob stanovení počtu provozních hodin



(K § 6 odst. 9 zákona)



(1) U spalovacího stacionárního zdroje se provozní hodiny stanoví jako

doba vyjádřená v hodinách, během níž je stacionární zdroj ve

stabilizovaném provozu. Do této doby se nezapočítává doba uvádění

spalovacího stacionárního zdroje do provozu a doba jeho odstavování z

provozu, které se stanoví v provozním řádu.



(2) U spalovacích stacionárních zdrojů o celkovém jmenovitém tepelném

příkonu 50 MW a vyšším se doba jejich uvádění do provozu a doba jejich

odstavování z provozu stanovují postupem podle rozhodnutí Evropské

komise vydaným podle článku 41 písm. a) směrnice Evropského parlamentu

a Rady 2010/75/EU.



ČÁST ČTVRTÁ



POŽADAVKY NA KVALITU PALIV



§ 17



Požadavky na kvalitu paliv a způsob prokazování jejich plnění



(K § 16 odst. 8 zákona)



(1) Požadavky na kvalitu paliv jsou stanoveny v části I přílohy č. 3 k

této vyhlášce.



(2) Prokazování plnění požadavků na kvalitu paliva se provádí doklady o

analýzách odebraných vzorků paliva provedených osobou akreditovanou

vnitrostátním akreditačním orgánem pověřeným podle jiného právního

předpisu2). Postupy pro odběr vzorků a provádění analýz musí být

reprezentativní a průkazné a musí co nejpřesněji odrážet skutečnou

kvalitu paliva. Tyto postupy se považují za splněné, je-li postupováno

podle určených technických norem podle zákona o technických požadavcích

na výrobky^2).



§ 18



Ohlašování údajů o kvalitě paliv



(K § 16 odst. 8 zákona)



(1) Ohlašování údajů o kvalitě paliv podle § 16 odst. 1 zákona se

vztahuje na těžký topný olej, plynový olej a na pevná paliva určená pro

spalovací stacionární zdroje o jmenovitém tepelném příkonu do 0,3 MW

včetně.



(2) Náležitosti hlášení o kvalitě paliv jsou stanoveny v části II

přílohy č. 3 k této vyhlášce.



ČÁST PÁTÁ



TEPELNÉ ZPRACOVÁNÍ ODPADU



§ 19



Obecná ustanovení k tepelnému zpracování odpadu



Tato část vyhlášky se vztahuje na stacionární zdroje, v nichž je

tepelně zpracováván odpad, s výjimkou stacionárních zdrojů, v nichž je

tepelně zpracováván pouze odpad spadající pod definici biomasy podle §

2 písm. a), radioaktivní odpad, těla uhynulých zvířat nebo odpad

vznikající při průzkumu a těžbě ložisek ropy a zemního plynu z

námořních zařízení a spalovaný na palubě těchto zařízení.



§ 20



Specifické emisní limity a technické podmínky provozu



(K § 4 odst. 9 zákona)



(1) Specifické emisní limity pro spalovny odpadu a stavové a vztažné

podmínky jsou stanoveny v bodu 1. části I přílohy č. 4 k této vyhlášce.



(2) Způsob stanovení specifických emisních limitů a stavových a

vztažných podmínek pro tepelné zpracování odpadu ve stacionárním zdroji

jiném než spalovna odpadu je stanoven v bodu 2. části II přílohy č. 4 k

této vyhlášce.



(3) U spalovacích stacionárních zdrojů podle § 4 odst. 6 zákona, které

tepelně zpracovávají odpad společně s palivem, musí být namísto

emisního limitu pro oxid siřičitý plněn alespoň stupeň odsíření

stanovený v části IV přílohy č. 2. Požadované stupně odsíření se

považují za splněné, pokud jsou splněny podmínky stanovené v § 15 odst.

1.



(4) Technické podmínky provozu pro stacionární zdroje tepelně

zpracovávající odpad jsou stanoveny v části II přílohy č. 4 k této

vyhlášce.



ČÁST ŠESTÁ



NAKLÁDÁNÍ S TĚKAVÝMI ORGANICKÝMI LÁTKAMI



§ 21



Obecná ustanovení k nakládání s těkavými organickými látkami



Pro účely této vyhlášky se těkavé organické látky dělí na



a) těkavé organické látky, které jsou klasifikovány jako látky

karcinogenní, mutagenní a toxické pro reprodukci a jimž jsou přiřazeny

standardní věty o nebezpečnosti H340, H350, H350i, H360D nebo H360F,

nebo které musí být těmito větami označovány, s výjimkou benzinu,



b) halogenované těkavé organické látky, jimž jsou přiřazeny standardní

věty o nebezpečnosti H341 nebo H351, nebo které musí být těmito větami

označovány,



c) benzin a těkavé organické látky, které nespadají pod písmeno a) nebo

b).



§ 22



Specifické emisní limity, emisní stropy a technické podmínky provozu



(K § 4 odst. 9 zákona)



(1) Specifické emisní limity, emisní stropy a technické podmínky

provozu stacionárních zdrojů, ve kterých dochází k používání

organických rozpouštědel, jsou uvedeny v příloze č. 5 k této vyhlášce.



(2) Specifické emisní limity a technické podmínky provozu pro

stacionární zdroje, ve kterých dochází k nakládání s benzinem, jsou

stanoveny v příloze č. 6 k této vyhlášce.



§ 23



Požadavky na výrobky s obsahem těkavých organických látek



(K § 18 odst. 4 zákona)



(1) Seznam vybraných barev, laků a výrobků pro opravy nátěru vozidel

podle § 18 zákona (dále jen „vybrané výrobky“) je uvedený v části I

přílohy č. 7 k této vyhlášce.



(2) Limitní hodnoty obsahu organických sloučenin nebo směsi organických

sloučenin, s výjimkou methanu, jejichž počáteční bod varu je menší nebo

roven 250 °C, při normálním atmosférickém tlaku 101,3 kPa ve vybraných

výrobcích (dále jen „těkavá organická látka ve vybraném výrobku“), jsou

stanoveny v části II přílohy č. 7 k této vyhlášce.



(3) Analytické metody pro stanovení obsahu těkavých organických látek

ve vybraných výrobcích jsou uvedeny v části III přílohy č. 7 k této

vyhlášce.



(4) Vybrané výrobky jsou opatřeny štítkem s označením



a) kategorie a subkategorie vybraného výrobku podle části II přílohy č.

7,



b) limitní hodnoty obsahu těkavých organických látek ve vybraném

výrobku v g/l podle části II přílohy č. 7 a



c) maximálního obsahu těkavých organických látek ve vybraném výrobku ve

stavu připraveném k použití v g/l.



(5) U vybraných výrobků, u nichž se před použitím přidávají organická

rozpouštědla, se limitní hodnoty obsahu těkavých organických látek

uvedené v části II přílohy č. 7 vztahují na výrobek ve stavu, ve kterém

je připraven k použití. Za část obsahu těkavých organických látek se u

vybraných výrobků nepovažuje hmotnost těkavých organických látek, které

během zasychání chemicky reagují za vzniku ochranného filmu nátěrové

hmoty.



(6) Výrobky podle § 16 odst. 3 zákona jsou na štítku nebo v průvodní

technické dokumentaci označeny



a) údajem o celkovém obsahu těkavých organických látek dle § 2 písm. m)

zákona ve výrobku vyjádřeným hmotnostním zlomkem nebo v hmotnostních

procentech a



b) v případě nátěrových hmot, adhesivních materiálů nebo tiskařských

barev uvedených v příloze č. 5 také údajem o obsahu látek ve výrobku,

které po odpaření vody nebo těkavých organických látek ztuhnou (dále

jen „netěkavé látky“) v hmotnostních nebo objemových procentech a o

hustotě výrobku v g/cm3, pokud je předchozí údaj uveden v objemových

procentech.



ČÁST SEDMÁ



OSTATNÍ STACIONÁRNÍ ZDROJE



§ 24



Specifické emisní limity a technické podmínky provozu



(K § 4 odst. 9 zákona)



Specifické emisní limity, stavové a vztažné podmínky a technické

podmínky provozu stacionárních zdrojů neuvedených v částech třetí, páté

a šesté (dále jen „ostatní stacionární zdroje“) jsou uvedeny v příloze

č. 8 k této vyhlášce.



ČÁST OSMÁ



OBECNÉ EMISNÍ LIMITY A OBSAHOVÉ NÁLEŽITOSTI DOKUMENTŮ



§ 25



Obecné emisní limity



(K § 4 odst. 9 zákona)



Obecné emisní limity pro koncentrace znečišťujících látek při tlaku

101,325 kPa a teplotě 273,15 K ve vlhkém plynu jsou stanoveny v příloze

č. 9 k této vyhlášce.



§ 26



Obsahové náležitosti dokumentů



(K § 12 odst. 8 a § 17 odst. 7 zákona)



(1) Náležitosti provozní evidence jsou stanoveny v příloze č. 10 k této

vyhlášce.



(2) Náležitosti souhrnné provozní evidence jsou stanoveny v příloze č.

11 k této vyhlášce.



(3) Náležitosti provozního řádu jsou stanoveny v příloze č. 12 k této

vyhlášce.



(4) Náležitosti odborného posudku jsou stanoveny v příloze č. 13 k této

vyhlášce.



(5) Náležitosti protokolu o jednorázovém měření jsou stanoveny v

příloze č. 14 k této vyhlášce.



(6) Náležitosti rozptylové studie jsou stanoveny v příloze č. 15 k této

vyhlášce.



ČÁST DEVÁTÁ



KOMPENZAČNÍ OPATŘENÍ



§ 27



Způsob uplatnění kompenzačních opatření



(K § 12 odst. 8 zákona)



(1) Kompenzační opatření se uloží u stacionárního zdroje a pozemní

komunikace uvedené v § 11 odst. 1 písm. b) zákona v případě, že by

jejich umístěním došlo k nárůstu úrovně znečištění o více než 1 %

imisního limitu pro znečišťující látku s dobou průměrování 1 kalendářní

rok.



(2) Pro účely vyhodnocování kompenzačního opatření jsou v příloze č. 16

k této vyhlášce stanoveny koeficienty významnosti příspěvku zdroje ke

znečištění ovzduší (dále jen „koeficient významnosti“), a to v

závislosti na efektivní výšce zdroje.



(3) Kompenzační opatření je uplatněno dostatečným způsobem, pokud je

snížení součinu změny množství vypouštěné znečišťující látky v tunách

za rok a koeficientu významnosti stacionárních nebo mobilních zdrojů,

na nichž se realizuje kompenzační opatření, větší nebo rovno součinu

změny množství vypouštěné znečišťující látky v tunách za rok a

koeficientu významnosti nově umisťovaného stacionárního zdroje nebo

mobilních zdrojů na posuzované pozemní komunikaci.



(4) V případě uplatnění kompenzačního opatření formou izolační zeleně,

čištění komunikací nebo jiných obdobných opatření se neuvažuje při

hodnocení kompenzačního opatření podle odstavce 3 o vypouštění

znečišťujících látek do ovzduší, ale o odstraněném znečištění.



ČÁST DESÁTÁ



USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ



Přechodná ustanovení



§ 28



(1) U stacionárních zdrojů, u nichž na základě § 3 nově vzniká nebo se

zvyšuje četnost jednorázového měření emisí na měření jedenkrát ročně,

se první měření provede nejpozději do 31. prosince 2013.



(2) U stacionárních zdrojů, u nichž bylo v roce 2012 provedeno

jednorázové měření emisí podle dosavadní právní úpravy, se toto měření

započítává do četnosti měření podle požadavků stanovených v této

vyhlášce.



(3) U metod a postupů pro měření emisí uvedených pod body 11. a 12. v

části II přílohy č. 1 je akreditace vyžadována od 1. září 2013.



(4) Údaje souhrnné provozní evidence podle přílohy č. 11 se ohlašují

poprvé za rok 2013. Údaje souhrnné provozní evidence za rok 2012 se

ohlašují podle dosavadní právní úpravy, a to do 31. března 2013.



(5) Pro Lepolovy pece a dlouhé rotační pece může krajský úřad do 1.

ledna 2016 povolit výjimku z plnění emisních limitů pro oxidy dusíku

stanovených v příloze č. 4, pokud emisní limit stanovený v povolení

provozu nepřekročí 800 mg.m-3.



(6) Těkavé organické látky, které jsou klasifikovány jako látky

karcinogenní, mutagenní a toxické pro reprodukci a jimž jsou přiřazeny

standardní věty o nebezpečnosti H340, H350, H350i, H360D nebo H360F, s

výjimkou benzinu, mohou být do 31. května 2015 zároveň označeny větami

označujícími specifickou rizikovost R45, R46, R49, R60 nebo R61.

Halogenované těkavé organické látky, jimž jsou přiřazeny standardní

věty o nebezpečnosti H341 nebo H351, mohou být do 31. května 2015

zároveň označeny větami označujícími specifickou rizikovost R40 nebo

R68.



(7)



zrušen



(8) Do 31. prosince 2015 se namísto § 9 odst. 1 při kontinuálním měření

u spalovacích stacionárních zdrojů, pro něž byla podána kompletní

žádost o první povolení provozu před nabytím účinnosti této vyhlášky,

emisní limit považuje za splněný, jestliže jsou v průběhu kalendářního

roku splněny tyto podmínky



a) roční průměr denních průměrných hodnot je nižší než hodnota emisního

limitu,



b) 95 % všech půlhodinových průměrných hodnot je nižší než 120 %

hodnoty emisního limitu,



c) všechny půlhodinové průměrné hodnoty jsou nižší než dvojnásobek

hodnoty emisního limitu a d) žádná z měsíčních průměrných hodnot

nepřesáhne emisní limit a pro oxid siřičitý a tuhé znečišťující látky

97 % a pro oxidy dusíku 95 % všech 48hodinových průměrných hodnot

nepřesáhne 110 % emisního limitu; 48hodinovou průměrnou hodnotou se

rozumí aritmetický průměr dvou platných po sobě jdoucích denních

průměrných hodnot; pro výpočet 48hodinové průměrné hodnoty se použijí

denní průměrné hodnoty počínaje 1. lednem a konče 31. prosincem

kalendářního roku, přičemž pro výpočet 48hodinové průměrné hodnoty může

být každý ze dnů v roce použit pouze jednou; osamocené denní průměry v

průběhu roku se pro výpočet 48hodinové průměrné hodnoty nesčítají.



§ 29



(1) Specifické emisní limity stanovené v § 14 odst. 1 se uplatní od 1.

ledna 2016. Do 31. prosince 2015 platí pro spalovací stacionární

zdroje, kterým bylo vydáno první povolení provozu, nebo obdobné

povolení podle dřívějších právních předpisů, před 27. listopadem 2002

nebo pro něž byla podána kompletní žádost o první povolení provozu před

tímto datem a byly uvedeny do provozu nejpozději 27. listopadu 2003,

specifické emisní limity stanovené v tabulce 3 části I přílohy č. 2 a

pro spalovací stacionární zdroje, kterým bylo vydáno první povolení

provozu nebo obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů mezi

27. listopadem 2002 a 7. lednem 2013 nebo byly uvedeny do provozu mezi

27. listopadem 2003 a 7. lednem 2014, specifické emisní limity

stanovené v tabulce 4 části I přílohy č. 2.



(2) Specifické emisní limity stanovené v tabulkách 1.1, 2.1 a 3.1 části

II přílohy č. 2 se pro zde uvedené spalovací stacionární zdroje, pro

něž byla podána kompletní žádost o povolení provozu nebo obdobné

povolení podle dřívějších právních předpisů před 1. září 2013, a které

byly uvedeny do provozu nejpozději 1. září 2014, uplatní od 1. ledna

2018. Do 31. prosince 2017 platí pro tyto spalovací stacionární zdroje

specifické emisní limity uvedené v tabulkách 1.2, 2.2 a 3.2 části II

přílohy č. 2.



(3) Minimální stupně odsíření stanovené v tabulce 1 části IV přílohy č.

2 se pro spalovací stacionární zdroje, kterým bylo vydáno první

povolení provozu, nebo obdobné povolení podle dřívějších právních

předpisů, před 27. listopadem 2002 nebo pro něž byla podána kompletní

žádost o první povolení provozu před tímto datem a byly uvedeny do

provozu nejpozději 27. listopadu 2003, se uplatní od 1. ledna 2016. Do

31. prosince 2015 platí pro tyto spalovací stacionární zdroje minimální

stupně odsíření stanovené v tabulce 4 části IV přílohy č. 2.



(4) Minimální stupně odsíření stanovené v tabulce 2 části IV přílohy č.

2 se pro spalovací stacionární zdroje, kterým bylo vydáno první

povolení provozu, nebo obdobné povolení podle dřívějších právních

předpisů mezi 27. listopadem 2002 a 7. lednem 2013 nebo byly uvedeny do

provozu mezi 27. listopadem 2003 a 7. lednem 2014, uplatní od 1. ledna

2016. Do 31. prosince 2015 platí pro tyto spalovací stacionární zdroje

minimální stupně odsíření stanovené v tabulce 5 části IV přílohy č. 2.



(5) Specifické emisní limity uvedené v tabulkách 1.1, 2.1 a 3.1 části

II přílohy č. 2 se u spalovacích stacionárních zdrojů spalujících

plynná paliva uplatní od 1. ledna 2020. Do 31. prosince 2019 platí pro

tyto spalovací stacionární zdroje emisní limity uvedené v tabulkách

1.2, 2.2 a 3.2 části II přílohy č. 2.



ČÁST JEDENÁCTÁ



ÚČINNOST



§ 30



Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. prosince 2012.



Ministr:



Mgr. Chalupa v. r.



Příloha 1



Metody a postupy pro měření emisí, u kterých je vyžadováno osvědčení o

akreditaci, a koeficienty ekvivalentu toxicity PCDD, PCDF a

polychlorovaných bifenylů



Část I



Metody a postupy pro měření emisí, u kterých je vyžadováno osvědčení o

akreditaci



----------------------------------------------------------------------------------------------

Číslo Název zkoušky Metoda stanovení

----------------------------------------------------------------------------------------------

1. Stanovení rychlosti proudění Měření rychlosti proudění

a objemového toku odpadního plynu a průřezu

----------------------------------------------------------------------------------------------

2. Stanovení vlhkosti odpadního plynu Kondenzační metoda

Adsorpční metoda

----------------------------------------------------------------------------------------------

3. Stanovení koncentrace kyslíku Metoda paramagnetická

Elektrochemický článek

(tuhý elektrolyt)

----------------------------------------------------------------------------------------------

4. Stanovení hmotnostní koncentrace plynných Spektroskopie

znečišťujících látek automatizovanými Chemiluminiscence

analyzátory (oxid siřičitý, oxidy dusíku,

oxid uhelnatý)

----------------------------------------------------------------------------------------------

5. Stanovení úhrnné hmotnostní koncentrace Plamenoionizační detekce

organických látek vyjádřených jako celkový

organický uhlík automatizovanými analyzátory

----------------------------------------------------------------------------------------------

6. Stanovení koncentrace organických látek Plynová chromatografie

----------------------------------------------------------------------------------------------

7. Stanovení hmotnostní koncentrace tuhých Gravimetrie

znečišťujících látek

----------------------------------------------------------------------------------------------

8. Stanovení koncentrace pachových látek Dynamická olfaktometrie

dynamickou olfaktometrií

----------------------------------------------------------------------------------------------

9. Odběr vzorků pro stanovení těžkých kovů Izokinetický odběr a absorpce do

kapaliny

----------------------------------------------------------------------------------------------

10. Odběr vzorků pro stanovení persistentních Metoda filtračně-kondenzační

organických látek Metoda zřeďovací

Metoda s chlazenou sondou

----------------------------------------------------------------------------------------------

11. Odběr vzorků pro stanovení oxidu siřičitého Absorpce do kapaliny

----------------------------------------------------------------------------------------------

12. Odběr vzorků pro stanovení těkavých Absorpce do kapaliny

anorganických sloučenin chlóru

----------------------------------------------------------------------------------------------



Část II



Výčet PCDD, PCDF, polychlorovaných bifenylů a jejich koeficienty

ekvivalentu toxicity



Ke stanovení součtové hodnoty se hmotnostní koncentrace dále uvedených

PCDD, PCDF a polychlorovaných bifenylů před sečtením násobí uvedenými

koeficienty ekvivalentů toxicity.



1. Výčet PCDD a PCDF a jejich koeficienty ekvivalentu toxicity

----------------------------------------------------------------------------------------------

PCDD/PCDF Koeficient ekvivalentu toxicity

----------------------------------------------------------------------------------------------

2,3,7,8-tetrachlordibenzodioxin (TCDD) 1

1,2,3,7,8-pentachlordibenzodioxin (PeCDD) 0,5

1,2,3,4,7,8-hexachlordibenzodioxin (HxCDD) 0,1

1,2,3,7,8,9-hexachlordibenzodioxin (HxCDD) 0,1

1,2,3,6,7,8-hexachlordibenzodioxin (HxCDD) 0,1

1,2,3,4,6,7,8-heptachlordibenzodioxin (HpCDD) 0,01

oktachlordibenzodioxin (OCDD) 0,001

2,3,7,8-tetrachlordibenzofuran (TCDF) 0,1

2,3,4,7,8-pentachlordibenzofuran (PeCDF) 0,5

1,2,3,7,8-pentachlordibenzofuran (PeCDF) 0,05

1,2,3,4,7,8-hexachlordibenzofuran (HxCDF) 0,1

1,2,3,7,8,9-hexachlordibenzofuran (HxCDF) 0,1

1,2,3,6,7,8-hexachlordibenzofuran (HxCDF) 0,1

2,3,4,6,7,8-hexachlordibenzofuran (HxCDF) 0,1

1,2,3,4,6,7,8-heptachlordibenzofuran (HpCDF) 0,01

1,2,3,4,7,8,9-heptachlordibenzofuran (HpCDF) 0,01

oktachlordibenzofuran (OCDF) 0,001

----------------------------------------------------------------------------------------------



2. Výčet polychlorovaných bifenylů a jejich koeficienty ekvivalentu

toxicity

-------------------------------------------------------------------

Kód UIPAC Polychlorovaný bifenyl Koeficient

ekvivalentu toxicity

-------------------------------------------------------------------

77 3,3',4,4'-tetraCB 0,0005

126 3,3',4,4',5-pentaCB 0,1

169 3,3',4,4',5,5'-hexaCB 0,01

105 2,3,3',4,4'-pentaCB 0,0001

114 2,3,4,4',5-pentaCB 0,0005

118 2,3',4,4',5-pentaCB 0,0001

123 2',3,4,4',5-pentaCB 0,0001

156 2,3,3',4,4',5-hexaCB 0,0005

157 2,3,3',4,4',5'-hexaCB 0,0005

167 2,3',4,4',5,5'-hexaCB 0,00001

189 2,3,3',4,4',5,5'-heptaCB 0,0001

170 - di-ortho PCB 0,0001

180 - di-ortho PCB 0,00001

-------------------------------------------------------------------



Příloha 2



PODMÍNKY PROVOZU PRO SPALOVACÍ STACIONÁRNÍ ZDROJE



Část I



Specifické emisní limity pro spalovací stacionární zdroje o celkovém

jmenovitém tepelném příkonu 50 MW a vyšším



Specifické emisní limity jsou vztaženy k celkovému jmenovitému

tepelnému příkonu a na normální stavové podmínky a suchý plyn při

referenčním obsahu kyslíku v odpadním plynu 6% v případě pevných paliv

a 3 % v případě kapalných a plynných paliv.



Specifické emisní limity pro plynové turbíny a pístové spalovací motory

jsou vztaženy k celkovému jmenovitému tepelnému příkonu a na normální

stavové podmínky a suchý plyn při referenčním obsahu kyslíku v odpadním

plynu 15 % a nevztahují se na záložní zdroje energie provozované méně

než 300 provozních hodin ročně. Specifické emisní limity pro plynové

turbíny se uplatní pouze na provozní stavy, při kterých je překročeno

70 % instalovaného tepelného příkonu. Plynovým motorem se rozumí motor

s vnitřním spalováním pracující na principu Ottova cyklu a využívající

zážehové zapalování paliva nebo v případě dvoupalivového motoru

využívající vznětové zapalování paliva.



Tabulka 1 - Specifické emisní limity pro spalovací stacionární zdroje,

pro něž byla podána kompletní žádost o první povolení provozu, nebo

obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů, před 7. lednem

2013 a byly uvedeny do provozu nejpozději 7. ledna 2014



---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Druh paliva Specifické emisní limity [mg.m-3]

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

50-100 MW > 100-300 MW > 300 MW

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

SO2 NOx TZL CO SO2 NOx TZL CO SO2 NOx CO TZL

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Pevné palivo

obecně 400^1) 300^3),^4) 30^7) 250 250^1) 200^3),^4) 25^7) 250 200^1) 200^3),^4) 20^7) 250

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Biomasa podle 200^1) 300^3),^4) 30 250 200^1) 250 20 250 200^1) 200^3) 20 250

§ 2 písm. a)

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Rašelina 300^1) 300^3),^4) 30 250 300^1) 250^3) 20 250 200^1) 200^3) 20 250

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Kapalné palivo

obecně 350^1) 450^3),^4),^5) 30^7) 175^8) 250^1) 200^3),^4),^5) 25^7) 175^8) 200^1) 150^3),^4),^5) 20^7)175^8)

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Zkapalněný plyn 5 200^5),^6) 5 100 5 200^5),^6)5 100 5 200^5),^6) 5 100

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Plynné palivo

obecně 35 200^5),^6) 5 100 35 200^5),^6)5 100 35 200^5),^6) 5 100

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Zemní plyn 35 100^5) 5 100 35 100^5) 5 100 35 100^5) 5 100

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Koksárenský plyn 400 200^5),^6) 30 100 400 200^5),^6)30 100 400 200^5),^6) 30 100

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Vysokopecní plyn 200 200^5),^6) 10 100 200 200^5),^6)10 100 200 200^5),^6) 10 100

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Plyn ze

zplyňování 35^2) 200^5),^6) 5 100 35^2) 200^5),^6) 5 100 35^2) 200^5),^6) 5 100

rafinérských

zbytků

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------



Vysvětlivky:



1) Na spalovací stacionární zdroje, které nejsou v provozu více než 1

500 provozních hodin za rok vyjádřených jako klouzavý průměr za 5 let,

kterým bylo vydáno povolení provozu nebo jiné obdobné povolení podle

dřívějších právních předpisů před 27. listopadem 2002 nebo jejichž

provozovatel podal úplnou žádost o povolení provozu před tímto datem a

byly uvedeny do provozu nejpozději 27. listopadem 2003, se vztahují

následující specifické emisní limity pro SO2.



Při spalování pevných paliv specifický emisní limit 800 mg.m-3, při

spalování kapalných paliv ve spalovacích stacionárních zdrojích o

celkovém jmenovitém tepelném příkonu nepřekračujícím 300 MW specifický

emisní limit 850 mg.m-3 a v případě spalovacích stacionárních zdrojů o

celkovém jmenovitém tepelném příkonu vyšším než 300 MW specifický

emisní limit 400 mg.m-3.



Specifické emisní limity uvedené v této poznámce platí také pro

jednotlivé spalovací stacionární zdroje, pokud jsou odpadní plyny

odváděny odděleně jedním průduchem komína, a které nejsou v provozu

více než 1500 provozních hodin za rok, vyjádřeno jako klouzavý průměr

za dobu 5 let, pokud je zjišťování emisí prováděno odděleně pro každý

takový komínový průduch.



2) Na spalovací stacionární zdroje, kterým bylo vydáno povolení provozu

nebo jiné obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů před 27.

listopadem 2002 nebo jejichž provozovatel podal úplnou žádost o

povolení provozu před tímto datem a byly uvedeny do provozu nejpozději

27. listopadem 2003, se vztahuje specifický emisní limit pro SO2 800

mg.m-3.



3) Na spalovací stacionární zdroje, které nejsou v provozu více než 1

500 provozních hodin za rok vyjádřených jako klouzavý průměr za 5 let

se vztahují následující specifické emisní limity pro NOx. Při spalování

kapalných paliv ve spalovacích stacionárních zdrojích o celkovém

jmenovitém tepelném příkonu vyšším než 500 MW, kterým bylo vydáno první

povolení provozu, nebo obdobné povolení podle dřívějších právních

předpisů, před 27. listopadem 2002 nebo pro něž byla podána kompletní

žádost o první povolení provozu před tímto datem a byly uvedeny do

provozu nejpozději 27. listopadu 2003, specifický emisní limit 400

mg.m-3.



Při spalování pevných paliv ve spalovacích stacionárních zdrojích o

celkovém jmenovitém tepelném příkonu vyšším než 500 MW, kterým by lo

vydáno první povolení provozu, nebo obdobné povolení podle dřívějších

právních předpisů, před 1. červencem 1987, specifický emisní limit 450

mg.m-3.



Při spalování pevných nebo kapalných paliv ve spalovacích stacionárních

zdrojích o celkovém jmenovitém tepelném příkonu nepřesahujícím 500 MW,

kterým bylo vydáno první povolení provozu, nebo obdobné povolení podle

dřívějších právních předpisů, před 27. listopadem 2002 nebo pro něž

byla podána kompletní žádost o první povolení provozu před tímto datem

a byly uvedeny do provozu nejpozději 27. listopadu 2003, specifický

emisní limit 450 mg.m-3.



Specifické emisní limity uvedené v této poznámce platí také pro

jednotlivé spalovací stacionární zdroje, pokud jsou odpadní plyny

odváděny odděleně jedním průduchem komína, a které nejsou v provozu

více než 1500 provozních hodin za rok, vyjádřeno jako klouzavý průměr

za dobu 5 let, pokud je zjišťování emisí prováděno odděleně pro každý

takový komínový průduch.



4) Na spalování práškového hnědého uhlí ve spalovacích stacionárních

zdrojích o celkovém jmenovitém tepelném příkonu nepřekračujícím 100 MW

se vztahuje specifický emisní limit pro NOx 450 mg.m-3.



Na spalování pevných a kapalných zbytků pocházejících z destilace či

zpracování surové ropy pro vlastní spotřebu ve spalovacích

stacionárních zdrojích o celkovém jmenovitém tepelném příkonu

nepřesahujícím 500 MW, kterým bylo vydáno první povolení provozu, nebo

obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů, před 27.

listopadem 2002 nebo pro něž byla podána kompletní žádost o první

povolení provozu před tímto datem a byly uvedeny do provozu nejpozději

27. listopadu 2003, se vztahuje specifický emisní limit 450 mg.m-3.



Na spalování nekomerčních kapalných zbytků z chemické výroby pro

vlastní spotřebu ve spalovacích stacionárních zdrojích o celkovém

jmenovitém tepelném příkonu nepřesahujícím 500 MW v chemických

zařízeních, kterým bylo vydáno první povolení provozu, nebo obdobné

povolení podle dřívějších právních předpisů, před 27. listopadem 2002

nebo pro něž byla podána kompletní žádost o první povolení provozu před

tímto datem a byly uvedeny do provozu nejpozději 27. listopadu 2003, se

vztahuje specifický emisní limit 450 mg.m-3.



5) Pro plynové turbíny, včetně plynových turbín s kombinovaným cyklem,

spalující jako kapalná paliva lehké a střední destiláty platí

specifický emisní limit pro NOx 90 mg.m-3, 120 mg.m-3 pokud spalují

jiné plyny a 50 mg.m-3 pokud spalují zemní plyn.



Pro plynové turbíny pracující v základním zatížení při kombinované

výrobu tepla a elektřiny s celkovou účinností vyšší než 75 %, s

kombinovaným cyklem s roční průměrnou celkovou elektrickou účinností

vyšší než 55 % a pro mechanický pohon (plynové turbíny pohánějící

kompresory rozvodné sítě dodávek plynu veřejnosti) platí specifický

emisní limit pro NOx 75 mg.m-3. Pro plynové turbíny s jednoduchým

cyklem pracující v základním zatížení, které mají účinnost větší než 35

% (stanovenou na základě podmínek Mezinárodní organizace pro

normalizaci ISO) platí emisní limit ve výši 50×éta/35, kde éta je

účinnost plynové turbíny za podmínek základního zatížení podle ISO

vyjádřená v procentech.



Pro plynové turbíny, včetně plynových turbín s kombinovaným cyklem,

kterým bylo vydáno první povolení provozu, nebo obdobné povolení podle

dřívějších právních předpisů, před 27. listopadem 2002 nebo pro něž

byla podána kompletní žádost o první povolení provozu před tímto datem

a byly uvedeny do provozu nejpozději 27. listopadu 2003, a které nejsou

v provozu více než 1500 provozních hodin za rok, vyjádřeno jako

klouzavý průměr za dobu 5 let, platí při spalování zemního plynu

specifický emisní limit 150 mg.m-3 a při spalování ostatních plynných

paliv nebo kapalných paliv specifický emisní limit 200 mg.m-3.

Specifické emisní limity uvedené v tomto odstavci této poznámce platí

také pro jednotlivé plynové turbíny, pokud jsou odpadní plyny odváděny

odděleně jedním průduchem komína, a které nejsou v provozu více než

1500 provozních hodin za rok, vyjádřeno jako klouzavý průměr za dobu 5

let, pokud je zjišťování emisí prováděno odděleně pro každý takový

komínový průduch.



6) Na spalovací stacionární zdroje, s výjimkou plynových turbín a

pístových spalovacích motorů, o celkovém jmenovitém tepelném příkonu

nepřesahujícím 500 MW, využívající jiné palivo než zemní plyn, kterým

bylo vydáno první povolení provozu, nebo obdobné povolení podle

dřívějších právních předpisů, před 27. listopadem 2002 nebo pro něž

byla podána kompletní žádost o první povolení provozu před tímto datem

a byly uvedeny do provozu nejpozději 27. listopadu 2003, se vztahuje

specifický emisní limit 300 mg.m-3.



7) Na spalování pevných a kapalných zbytků pocházejících z destilace či

zpracování surové ropy pro vlastní spotřebu ve spalovacích

stacionárních zdrojích, kterým bylo vydáno první povolení provozu, nebo

obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů, před 27.

listopadem 2002 nebo pro něž byla podána kompletní žádost o první

povolení provozu před tímto datem a byly uvedeny do provozu nejpozději

27. listopadu 2003, se vztahuje specifický emisní limit pro TZL 50

mg.m-3.



8) Pro plynové turbíny, včetně plynových turbín s kombinovaným cyklem,

spalující jako kapalná paliva lehké a střední destiláty platí

specifický emisní limit 100 mg.m-3.



Tabulka 2 - Specifické emisní limity pro spalovací stacionární zdroje,

pro něž byla podána kompletní žádost o první povolení provozu 7. ledna

2013 nebo později nebo byly uvedeny do provozu po 7. lednu 2014



----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Druh paliva Specifické emisní limity [mg.m-3]

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

50-100 MW> 100-300 MW > 300 MW

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

SO2 NOx TZL CO SO2 NOx TZL CO SO2 NOx TZL CO

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Pevné palivo obecně 400 300 20 250 200 200 20 250 150 150 10 250

400^1) 200^2) 200^1)

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Biomasa podle 200 250 20 250 200 200 20 250 150 150 20 250

§ 2 písm. a)

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Rašelina 300 250 20 250 300 200 20 250 150 150 20 250

250^2) 200^2)

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Kapalné palivo obecně 350 300 20 175 200 150 20 175 150 100 10 175

50^5) 100^5) 50^5) 100^5) 50^5)100^5)

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Zkapalněný plyn 5 300 5 175 5 150 5 175 5 150 5 175

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Plynné palivo obecně 35 100 5 100 35 100 5 100 35 100 5 100

50^3) 50^3) 50^3)

75^4) 75^4) 75^4)

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Zemní plyn 35 100 5 100 35 100 5 100 35 100 5 100

50^3) 50^3) 50^3)

75^4) 75^4) 75^4)

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Koksárenský plyn 400 100 30 100 400 100 30 100 400 100 30 100

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Vysokopecní plyn 200 100 10 100 200 100 10 100 200 100 10 100

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Plyn ze zplyňování 35 100 5 100 35 100 5 100 35 100 5 100

rafinérských zbytků

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------



Vysvětlivky:



1) Vztahuje se pouze na spalování práškového hnědého uhlí.



2) Vztahuje se pouze na spalování ve fluidním loži.



3) Vztahuje se pouze na plynové turbíny s jednoduchým cyklem, které

mají účinnost větší než 35 % (stanovenou na základě podmínek

Mezinárodní organizace pro normalizaci ISO) platí emisní limit ve výši

50×éta/35, kde éta je účinnost plynové turbíny pracující v základním

zatížení (podle ISO) vyjádřená v procentech.



U plynových turbín, včetně plynových turbín s kombinovaným cyklem,

emisní limit platí pouze při zatížení větším než 70 %



4) Vztahuje se pouze na pístové spalovací motory.



5) Vztahuje se pouze na plynové turbíny, včetně plynových turbín s

kombinovaným cyklem.



Tabulka 3 - Specifické emisní limity platné do 31. prosince 2015 pro

spalovací stacionární zdroje, kterým bylo vydáno první povolení

provozu, nebo obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů, před

27. listopadem 2002 nebo pro něž byla podána kompletní žádost o první

povolení provozu před tímto datem a byly uvedeny do provozu nejpozději

27. listopadu 2003

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Druh paliva Specifické emisní limity [mg.m-3]

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

50-100 MW> 100-300 MW > 300 MW

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

SO2 NOx TZL CO SO2 NOx TZL CO SO2 NOx TZL CO

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Pevné palivo 2000 600^7) 100 250 2000-600^7) 100 250 1200-400^1),^6) 600^7) 100250

1200^1) 400^2),^6) 500^2),^7) 50^2)

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Kapalné palivo 1700 450 50^4) 175 1700450 50^4) 175 1700-400^3) 400 50^4) 175

3005) 1005) 300^5) 100^5) 400^2) 300^5) 100^7)

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Zkapalněný plyn 5 300 5 100 5 300 5 100 5 300 5 100

200^2)

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Plynné palivo 35 200 5 100 35 200 5 100 35 200 5 100

obecně 300^5)300^5) 300^5)

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Zemní plyn 35 200 5 100 35 200 5 100 35 200 5 100

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Koksárenský plyn 800 300 50 100 800 300 50 100 800 200 50 100

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Vysokopecní plyn 800 300 10 100 800 300 10 100 800 300 10 100

200^2)

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Plyn ze zplyňování 800 300 5 100 800 300 5 100 800 200 5 100

rafinérských zbytků

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------



Vysvětlivky:



1) Specifický emisní limit je stanoven v tomto rozmezí lineárním

poklesem tak, že emisní limit v mg.m-3 se rovná 2400 - 4P, kdy P je

celkový jmenovitý tepelný příkon stacionárních zdrojů v MW.



2) Vztahuje se pouze na spalovací stacionární zdroje o celkovém

jmenovitém tepelném příkonu vyšším než 500 MW.



3) Specifický emisní limit je stanoven v tomto rozmezí lineárním

poklesem tak, že emisní limit v mg.m-3 se rovná 3650 - 6,5P, kdy P je

celkový jmenovitý tepelný příkon stacionárních zdrojů v MW.



4) Pro spalovací stacionární zdroje o celkovém jmenovitém tepelném

příkonu < 500 MW, spalující kapalná paliva s obsahem popela vyšším než

0,06 %, platí specifický emisní limit 100 mg.m-3.



5) Vztahuje se pouze na plynové turbíny včetně plynových turbín s

kombinovaným cyklem.



6) Pro spalovací stacionární zdroje, jejichž celkový jmenovitý tepelný

příkon je 400 MW a vyšší a který nebude do 31. prosince 2015 v provozu

více než 2 000 provozních hodin ročně, vypočteno jako klouzavý průměr

za 5 let, platí specifický emisní limit 800 mg.m-3.



7) Pro spalovací stacionární zdroj spalující pevná paliva s obsahem

prchavé hořlaviny menším než 10 %, který byl v provozu nejméně dvanáct

měsíců do 1. ledna 2001, platí specifický emisní limit 1200 mg.m-3.



Tabulka 4 - Specifické emisní limity platné do 31. prosince 2015 pro

spalovací stacionární zdroje, kterým bylo vydáno první povolení

provozu, nebo obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů, mezi

27. listopadem 2002 a 7. lednem 2013 nebo byly uvedeny do provozu mezi

27. listopadem 2003 a 7. lednem 2014

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Druh paliva Specifické emisní limity [mg.m-3]

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

50-100 MW > 100-300 MW > 300 MW

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

SO2 NOx TZL CO SO2 NOx TZL CO SO2 NOx TZL CO

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Pevné palivo obecně 850 400 250 200 200 30 250 200 200 30 250

50

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Biomasa podle 200 400 50 250 200 300 30 250 200 200 30 250

§ 2 písm. a)

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Rašelina 850 400 50 250 200 200 30 250 200 200 30 250

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Kapalné palivo 850 400 175 400- 200 30 175 200 200 30 175

obecně 120^1) 50 200^2) 120^1) 120^1)

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Zkapalněný plyn 5 200 5 175 5 200 5 175 5 200 5 175

50^1) 50^1) 50^1)

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Plynné palivo obecně 35 200 5 100 35 200 5 100 35 200 5 100

120^1) 120^1) 120^1)

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Zemní plyn 35 150 5 100 35 150 5 100 35 100 5 100

50^1) 50^1) 50^1)

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Koksárenský plyn 400 200 100 400 200 30 100 400 200 30 100

120^1) 30 120^1) 120^1)

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Vysokopecní plyn 200 200 100 200 200 10 100 200 200 10 100

120^1) 10 120^1) 120^1)

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Plyn ze zplyňování 35 200 5 100 35 200 5 100 35 200 5 100

rafinérských zbytků 120^1) 120^1) 120^1)

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------





Vysvětlivky:



1) Pro plynové turbíny využívané pro kombinovanou produkci tepla a

elektřiny s celkovou účinností vyšší než 75 %, pro plynové turbíny s

kombinovaným cyklem s roční průměrnou celkovou elektrickou účinností

vyšší než 55 % a pro plynové turbíny pro mechanický pohon (plynové

turbíny pohánějící kompresory rozvodné sítě dodávek plynu veřejnosti)

platí specifický emisní limit 75 mg.m-3; pro ostatní plynové turbíny,

které mají účinnost větší než 35 % (na základě podmínek Mezinárodní

organizace pro normalizaci ISO) platí specifický emisní limit 50

mg.m-3.



2) Specifický emisní limit je stanoven v tomto rozmezí lineárním

poklesem tak, že se rovná 500 - P, kdy P je celkový jmenovitý tepelný

příkon stacionárních zdrojů v MW.



Část II



Specifické emisní limity pro spalovací stacionární zdroje o celkovém

jmenovitém tepelném příkonu vyšším než 0,3 MW a nižším než 50 MW



Pro kotle jsou specifické emisní limity vztaženy k celkovému

jmenovitému tepelnému příkonu a na normální stavové podmínky a suchý

plyn při referenčním obsahu kyslíku v odpadním plynu 6 % v případě

pevných paliv obecně, 11 % v případě biomasy a 3 % v případě kapalných

a plynných paliv.



Pro pístové spalovací motory jsou specifické emisní limity vztaženy k

celkovému jmenovitému tepelnému příkonu a na normální stavové podmínky

a suchý plyn (pro TZL vztaženo na vlhký plyn), při referenčním obsahu

kyslíku 5 % a nevztahují se na záložní zdroje energie a požární

čerpadla provozované méně než 300 provozních hodin ročně. Plynovým

motorem se rozumí motor s vnitřním spalováním pracující na principu

Ottova cyklu a využívající zážehové zapalování paliva nebo v případě

dvoupalivového motoru využívající vznětové zapalování paliva.



Pro plynové turbíny jsou specifické emisní limity vztaženy na normální

stavové podmínky a suchý plyn při referenčním obsahu kyslíku 15 % a

nevztahují se na záložní zdroje energie provozované méně než 300

provozních hodin ročně. Pro teplovzdušné spalovací stacionární zdroje

jsou specifické emisní limity vztaženy na normální stavové podmínky a

suchý plyn při referenčním obsahu kyslíku 17 %.



1. Specifické emisní limity pro kotle a teplovzdušné přímotopné

stacionární zdroje



Tabulka 1.1 - Specifické emisní limity platné od 1. ledna 2018

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Druh paliva Specifické emisní limity [mg.m-3]

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

> 0,3-1 MW > 1-5MW > 5-50 MW

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

SO2 NOx TZL CO SO2 NOx TZL CO SO2 NOx TZL CO

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Pevné palivo - 600 100 400 - 500 50 500 1500^1) 500 30 300

500^3)

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Kapalné palivo - 130 - 80 - 130 50 80 1500^4) 130 30 80

450^4) 450^4)

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Plynné palivo a - 100^2) - 50 - 100^2) - 50 - 100^2) - 50

zkapalněný plyn

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------



Vysvětlivky:



1) Na spalovací stacionární zdroje spalující hnědé uhlí, provozované

nejvýše 3200 provozních hodin ročně, se vztahuje specifický emisní

limit 2000 mg.m-3.



2) Pokud nelze této hodnoty z technických důvodů dosáhnout použitím

nízkoemisních hořáků, platí specifický emisní limit 200 mg.m-3.



3) Platí v případě spalování biomasy pro spalování ve stacionárních

zdrojích s výjimkou spalování výlisků z takové biomasy.



4) Vztahuje se na spalování těžkého topného oleje a jemu podobných

kapalných paliv.



Tabulka 1.2 - Specifické emisní limity platné do 31. prosince 2017

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Druh paliva Specifické emisní limity [mg.m-3]

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

> 0,3 - 1 MW > 1 - 5MW > 5 - 50 MW

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

SO2 NOx TZL CO SO2 NOx TZL CO SO2 NOx TZL CO

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Pevné palivo obecně - 650 250 650 - 650 250 650 2500 650 150 400

1100^2) 1100^2) 1500^1) 500^1) 100^1) 300^1)

1100^2) 250^5) 650^5)

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Paliva dle § 15 odst. 5 - 650 150 300 - 650 150 300 - 650 150 300

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Kapalné palivo - 500 - 175 - 500 100 175 1700 450 100 175

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Plynné palivo a zkapalněný plyn - 200 - 100 - 200 - 100 900^4) 200 50^4) 100

300^3) 300^3) 300^3)

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------



Vysvětlivky:



1) Vztahuje se na spalovací stacionární zdroje s fluidním ložem.



2) Vztahuje se na spalování pevných paliv ve výtavném topeništi.



3) Vztahuje se na spalování propan butanu.



4) Vztahuje se na spalování paliv mimo veřejné distribuční sítě.



5) Vztahuje se na spalování biomasy pro spalování ve stacionárních

zdrojích.



2. Specifické emisní limity pro pístové spalovací motory



Tabulka 2.1 - Specifické emisní limity platné od 1. ledna 2018

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Druh paliva Specifické emisní limity [mg.m-3]

--------------------------------------------------------------------------------------

> 0,3-1 MW > 1-5 MW > 5-50 MW

--------------------------------------------------------------------------------------

NOx TZL CO NOx TZL CO NOx TZL CO

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Kapalné palivo 400 - 450 400 50 450 400 20 450



Plynné palivo a zkapalněný plyn 500 - 650 500 - 650 500 - 650

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------





Tabulka 2.2 - Specifické emisní limity platné do 31. prosince 2017

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Druh pístového Druh paliva Specifické emisní limity [mg.m-3]

spalovacího -------------------------------------------------------------------------------------------

motoru > 0,3 - 1 MW > 1 - 5 MW > 5 MW

-------------------------------------------------------------------------------------------

NOx TZL CO NOxTZL CO NOx TZL CO

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Plynový motor Kapalné palivo 500 - 650 500130 650 500 130 650

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Zemní plyn a degazační plyn 500 - 650 500 - 650 500 - 650

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Plynné palivo obecně 1000 - 1300 500130 1300 500 130 650

1000^3)

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Dieselový motor Kapalné palivo 4000 - 650 500130 650 500 130 650

600^2) 600^2)

4000^3) 2000^3)

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Zemní plyn a degazační 4000 - 650 500 - 650 500 - 650

plyn^1) 4000^3) 2000^3)

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Plynné palivo obecně 4000 - 1300 500130 1300 500 130 650

4000^3) 2000^3)

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------



Vysvětlivky:



1) Se vstřikovacím zapalováním.



2) Platí pro těžký topný olej.



3) Platí pouze pro pístové spalovací motory, jejichž stavba či

přestavba byla zahájena před 17. květnem 2006.



3. Specifické emisní limity pro plynové turbíny



Tabulka 3.1 - Specifické emisní limity platné od 1. ledna 2018

-------------------------------------------------------------------------------------------------------

Druh paliva Specifické emisní limity [mg.m-3]

------------------------------------------------------------------

> 0,3-1 MW > 1-5 MW > 5-50 MW

------------------------------------------------------------------

NOx CO NOx CO NOx CO

-------------------------------------------------------------------------------------------------------

Kapalné palivo 300 100 300 100 300 100

-------------------------------------------------------------------------------------------------------

Plynné palivo a zkapalněný plyn 250 100 50 100 50 100

-------------------------------------------------------------------------------------------------------



Tabulka 3.2 - Specifické emisní limity platné do 31. prosince 2017

-------------------------------------------------------------------------------------------------------

Celkový jmenovitý tepelný příkon Specifické emisní limity [mg.m-3]

-------------------------------------------------------------

NOx CO

-------------------------------------------------------------------------------------------------------

> 0,3-5 MW 350 100



> 5 MW 300 100

-------------------------------------------------------------------------------------------------------



Část III



Specifické emisní limity pro spalovací stacionární zdroje ke spalování

více druhů paliv



1. U spalovacího stacionárního zdroje používajícího současně dva nebo

více druhů paliv se stanoví hodnoty specifických emisních limitů

následujícím postupem:



a) přiřadí se hodnota specifického emisního limitu odpovídající každému

jednotlivému palivu a znečišťující látce v závislosti na celkovém

jmenovitém tepelném příkonu spalovacích stacionárních zdrojů,



b) následně se určí vážené hodnoty specifických emisních limitů podle

jednotlivých druhů paliv, a to tak, že jednotlivé hodnoty specifických

emisních limitů se vynásobí tepelným příkonem každého paliva a tento

součin se vydělí součtem tepelných příkonů dodaných všemi palivy, a



c) sečtou se vážené hodnoty specifických emisních limitů pro jednotlivá

paliva.



2. U spalovacího stacionárního zdroje spalujícího více druhů paliv, ve

kterém se používají zbytky z destilace a zpracování ropy samostatně

nebo s jinými druhy paliv pro vlastní spotřebu, platí bez ohledu na

ustanovení bodu 1 požadavky na spalování paliva s nejvyšším specifickým

emisním limitem, pokud během provozu stacionárního zdroje činí podíl,

jímž přispívá toto palivo k souhrnu tepelných příkonů dodaných všemi

palivy, alespoň 50 %. Je-li podíl tohoto paliva nižší než 50 %, stanoví

se hodnota specifického emisního limitu na základě poměrného podílu

tepelného příkonu zabezpečeného jednotlivými palivy na součtu tepelných

příkonů všech paliv následujícím postupem:



a) přiřadí se hodnota specifického emisního limitu odpovídající každému

jednotlivému palivu a odpovídající znečišťující látce v závislosti na

celkovém jmenovitém tepelném příkonu spalovacích stacionárních zdrojů,



b) následně se vypočte hodnota specifického emisního limitu pro palivo

s nejvyšší hodnotou specifického emisního limitu a v případě dvou druhů

paliv se stejnou hodnotou specifického emisního limitu, palivo s vyšším

tepelným příkonem (dále jen „směrodatné palivo“); tato hodnota se získá

vynásobením hodnoty specifického emisního limitu příslušného paliva

dvěma a od tohoto součinu se odečte hodnota specifického emisního

limitu paliva s nejnižší hodnotou specifického emisního limitu,



c) následně se určí vážené hodnoty specifických emisních limitů pro

jednotlivá paliva, které se získají vynásobením vypočtené hodnoty

specifického emisního limitu paliva tepelným příkonem směrodatného

paliva, a další jednotlivé hodnoty specifických emisních limitů se

vynásobí tepelným příkonem dodaným každým palivem a výsledek násobení

se podělí součtem tepelných příkonů dodaných všemi palivy, a



d) sečtou se vážené hodnoty specifických emisních limitů pro jednotlivá

paliva.



3. Jako alternativu k bodu 2 lze použít následující průměrné hodnoty

specifických emisních limitů pro oxid siřičitý (bez ohledu na použitou

kombinaci paliv)



a) pro spalovací stacionární zdroje uvedené do provozu před 27.

listopadem 2003 včetně v průměru 1000 mg/m-3 pro všechny takové

spalovací stacionární zdroje v rámci rafinerie nebo



b) pro spalovací stacionární zdroje uvedené do provozu po 27. listopadu

2003 v průměru 600 mg/m-3 pro všechny takové spalovací stacionární

zdroje v rámci rafinerie s výjimkou plynových turbín a pístových

spalovacích motorů.



Část IV



Minimální stupně odsíření pro spalovací stacionární zdroje o celkovém

jmenovitém tepelném příkonu 50 MW a vyšším



Tabulka 1 - Minimální stupně odsíření pro spalovací stacionární zdroje,

kterým bylo vydáno první povolení provozu, nebo obdobné povolení podle

dřívějších právních předpisů, před 27. listopadem 2002 nebo pro něž

byla podána kompletní žádost o první povolení provozu před tímto datem

a byly uvedeny do provozu nejpozději 27. listopadu 2003

---------------------------------------------

Celkový jmenovitý Stupeň odsíření

tepelný příkon [%]

---------------------------------------------

50-100 MW 80

> 100-300 MW 90

> 300 MW 96

---------------------------------------------



Tabulka 2 - Minimální stupně odsíření pro spalovací stacionární zdroje,

kterým bylo vydáno první povolení provozu, nebo obdobné povolení podle

dřívějších právních předpisů, mezi 27. listopadu 2002 a 7. lednem 2013

nebo byly uvedeny do provozu mezi 27. listopadem 2003 a 7. lednem 2014

---------------------------------------------

Celkový jmenovitý tepelný Stupeň odsíření

příkon [%]

---------------------------------------------

50-100 MW 92

> 100-300 MW 92

> 300 MW 96

---------------------------------------------



Tabulka 3 - Minimální stupně odsíření pro spalovací stacionární zdroje,

kterým bylo vydáno první povolení provozu, nebo obdobné povolení podle

dřívějších právních předpisů, 7. ledna 2013 nebo později nebo byly

uvedeny do provozu po 7. lednu 2014

---------------------------------------------

Celkový jmenovitý tepelný Stupeň odsíření

příkon [%]

---------------------------------------------

50-100 MW 93

> 100-300 MW 93

> 300 MW 97

---------------------------------------------



Tabulka 4 - Minimální stupně odsíření platné do 31. prosince 2015 pro

spalovací stacionární zdroje, kterým bylo vydáno první povolení

provozu, nebo obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů, před

27. listopadem 2002 nebo pro něž byla podána kompletní žádost o první

povolení provozu před tímto datem a byly uvedeny do provozu nejpozději

27. listopadu 2003

---------------------------------------------

Celkový jmenovitý Stupeň odsíření

tepelný příkon [%]

---------------------------------------------

50-100 MW 60

> 100-300 MW 75

> 300-500 MW 90

> 500 MW 94

---------------------------------------------



Tabulka 5 - Minimální stupně odsíření platné do 31. prosince 2015 pro

spalovací stacionární zdroje, kterým bylo vydáno první povolení

provozu, nebo obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů, mezi

27. listopadu 2002 a 7. lednem 2013 nebo byly uvedeny do provozu mezi

27. listopadem 2003 a 7. lednem 2014

---------------------------------------------

Celkový jmenovitý Stupeň odsíření

tepelný příkon [%]

---------------------------------------------

50-300 MW 92

> 300 MW 95^1)

---------------------------------------------



Vysvětlivka:



1) Současně platí specifický emisní limit 400 mg.m-3 vztaženo na

referenční obsah kyslíku 6 %, normální stavové podmínky a suchý plyn.



Příloha 3



POŽADAVKY NA KVALITU PALIV A HLÁŠENÍ O KVALITĚ PALIVA



Část I



Požadavky na kvalitu paliv



1. Požadavky na kvalitu paliv platné do 31.prosince 2013



1.1. Požadavky na kvalitu pevných paliv pro spalovací stacionární

zdroje o celkovém jmenovitém tepelném příkonu do 5 MW včetně

------------------------------------------------------------------------------------

Kvalitativní ukazatel Limitní hodnoty dle celkového jmenovitého

v bezvodém stavu Jednotka tepelného příkonu určeného spalovacího

stacionárního zdroje

---------------------------------------------

=< 0,3 MW > 0,3-5 MW

------------------------------------------------------------------------------------

Výhřevnost MJhvezdickakg-1 > 12 >10

------------------------------------------------------------------------------------

Měrná sirnatost uhlí^1) ghvezdickaMJ-1 < 0,9 < 0,9

< 0,5^2) < 0,5^2)

------------------------------------------------------------------------------------



Vysvětlivky:



1) Měrnou sirnatostí se rozumí celkový obsah síry v původním stavu,

vztažený k výhřevnosti spalovaného paliva v původním stavu, vyjádřený v

g.MJ-1



2) Vztahuje se pouze na výlisky z uhlí.



1.2. Požadavky na kvalitu kapalných paliv

----------------------------------------------------------------------------------------------------

Kvalitativní ukazatel Jednotka Limitní hodnoty dle určeného stacionárního zdroje

v bezvodém stavu -----------------------------------------------------------

Spalovací stacionární zdroje o Ostatní stacionární

celkovém jmenovitém tepelném příkonu zdroje

-----------------------------------------------------------

=< 5 MW > 5 MW

----------------------------------------------------------------------------------------------------

Výhřevnost MJhvezdickakg-1 > 32^1) - -

----------------------------------------------------------------------------------------------------

Obsah síry a jejích % hm. < 0,1^1) < 0,1^2) < 0,1^2)

sloučenin

----------------------------------------------------------------------------------------------------

Obsah polychlorovaných ghvezdickaMJ-1 < 5 < 5 < 5

bifenylů a jejich

sloučenin

----------------------------------------------------------------------------------------------------



Vysvětlivky::



1) Vztahuje se pouze na paliva pro spalovací stacionární zdroje o

celkovém jmenovitém tepelném příkonu do 5 MW.



2) Nevztahuje se na těžký topný olej, u nějž nesmí maximální obsah síry

a jejích sloučenin překročit 1 % hm. Tento požadavek se nevztahuje na

těžký topný olej spalovaný



a) ve spalovacích stacionárních zdrojích o celkovém jmenovitém tepelném

příkonu 50 MW a vyšším,



b) v rafineriích, pokud měsíční průměr emisí oxidu siřičitého ze všech

spalovacích stacionárních zdrojů v rafinerii s výjimkou spalovacích

stacionárních zdrojů spadajících pod písmeno a), bez ohledu na druh

paliva nebo kombinace používaných paliv, nepřekročí 1700 mg/m3 a tato

podmínka je stanovena v povolení provozu



c) v ostatních stacionárních zdrojích, pokud emisní limit pro oxid

siřičitý stanovený pro ně v povolení provozu nepřekročí 1700 mg.m-3 při

obsahu kyslíku ve spalinách 3 % objemová, vztaženo na suchý plyn.



2. Požadavky na kvalitu paliv platné od 1.ledna 2014



2.1. Požadavky na kvalitu pevných paliv



2.1.1. Požadavky na kvalitu uhlí a výlisky z uhlí pro spalovací

stacionární zdroje o celkovém jmenovitém tepelném příkonu do 5 MW

včetně

-----------------------------------------------------------------------

Kvalitativní Limitní hodnoty dle celkového

ukazatel Jednotka jmenovitého tepelného příkonu

určeného spalovacího

stacionárního zdroje

----------------------------------------

=< 0,3 MW > 0,3-5 MW

-----------------------------------------------------------------------

Voda % hm. < 33 < 35

-----------------------------------------------------------------------

Kvalitativní

ukazatel v bezvodém

stavu

-----------------------------------------------------------------------

Výhřevnost MJhvezdickakg-1 > 15 > 15

-----------------------------------------------------------------------

Obsah popela % hm. < 13 < 20

-----------------------------------------------------------------------

Měrná sirnatost^1) ghvezdickaMJ-1 < 0,65 < 0,75

< 0,5^2) < 0,5^2)

-----------------------------------------------------------------------



Vysvětlivky:



1) Měrnou sirnatostí se rozumí celkový obsah síry v původním stavu,

vztažený k výhřevnosti spalovaného paliva v původním stavu, vyjádřený v

g.MJ-1



2) Vztahuje se pouze na výlisky z uhlí.



2.1.2. Požadavky na kvalitu výlisků z biomasy podle § 2 písm. a) pro

spalovací stacionární zdroje o celkovém jmenovitém tepelném příkonu do

5 MW včetně

------------------------------------------------------------------------

Kvalitativní Limitní hodnoty dle celkového

ukazatel Jednotka jmenovitého příkonu určeného

spalovacího stacionárního zdroje

----------------------------------------

=< 0,3 MW > 0,3-5 MW

------------------------------------------------------------------------

Voda % hm. < 15 < 20

------------------------------------------------------------------------

Kvalitativní ukazatel

v bezvodém stavu

------------------------------------------------------------------------

Výhřevnost MJhvezdickakg-1 > 15 > 13

------------------------------------------------------------------------

Obsah popela % hm. < 10 < 25

------------------------------------------------------------------------

Obsah chlóru a jeho mghvezdickakg-1 < 10 000 < 10 000

sloučenin

------------------------------------------------------------------------

Obsah arsenu a jeho mghvezdickakg-1 < 5 < 10

sloučenin

------------------------------------------------------------------------

Obsah kadmia a jeho mghvezdickakg-1 < 1,05 < 1,5

sloučenin

------------------------------------------------------------------------

Obsah rtuti a jejích mghvezdickakg-1 < 0,05 < 0,05

sloučenin

------------------------------------------------------------------------

Obsah olova a jeho mghvezdickakg-1 < 10 < 10

sloučenin

------------------------------------------------------------------------





2.2. Požadavky na kvalitu kapalných paliv

------------------------------------------------------------------------

Kvalitativní ukazatel Jednotka Limitní hodnoty

------------------------------------------------------------------------

Voda % hm. < 2^1)

------------------------------------------------------------------------

Kvalitativní ukazatel

v bezvodém stavu

------------------------------------------------------------------------

Výhřevnost MJhvezdickakg-1 > 32^1)

------------------------------------------------------------------------

Obsah síry a jejích % hm. < 0,1^2)

sloučenin

------------------------------------------------------------------------

Obsah chlóru a jeho mghvezdickakg-1 < 300

sloučenin

------------------------------------------------------------------------

Obsah arsenu a jeho mghvezdickakg-1 < 10

sloučenin

------------------------------------------------------------------------

Obsah kadmia a jeho mghvezdickakg-1 < 0,3

sloučenin

------------------------------------------------------------------------

Obsah rtuti a jejích mghvezdickakg-1 < 0,05

sloučenin

------------------------------------------------------------------------

Obsah olova a jeho sloučenin mghvezdickakg-1 < 25

------------------------------------------------------------------------

Obsah polychlorovaných mghvezdickakg-1 < 5

bifenylů a jejich sloučenin

------------------------------------------------------------------------



Vysvětlivky:



1) Vztahuje se pouze na paliva pro spalovací stacionární zdroje o

celkovém jmenovitém tepelném příkonu do 5 MW.



2) Nevztahuje se na těžký topný olej, u nějž nesmí maximální obsah síry

a jejích sloučenin překročit 1 % hm. Tento požadavek se nevztahuje na

těžký topný olej spalovaný



a) ve spalovacích stacionárních zdrojích o celkovém jmenovitém tepelném

příkonu 50 MW a vyšším,



b) v rafineriích, pokud měsíční průměr emisí oxidu siřičitého ze všech

spalovacích stacionárních zdrojů v rafinerii s výjimkou spalovacích

stacionárních zdrojů spadajících pod písmeno a), bez ohledu na druh

paliva nebo kombinace používaných paliv, nepřekročí 1700 mg/m3 a tato

podmínka je stanovena v povolení provozu



c) v ostatních stacionárních zdrojích, pokud emisní limit pro oxid

siřičitý stanovený pro ně v povolení provozu nepřekročí 1700 mg.m-3 při

obsahu kyslíku ve spalinách 3 % objemová, vztaženo na suchý plyn.



2.3. Požadavky na kvalitu plynných paliv pro stacionární zdroje o

celkovém jmenovitém tepelném příkonu do 5 MW včetně s výjimkou zemního

a degazačního plynu

---------------------------------------------------------------

Kvalitativní ukazatel Limitní hodnoty

v bezvodém stavu Jednotka

---------------------------------------------------------------

Obsah síry a jejích mghvezdickam-3 < 1 000^1)

sloučenin

---------------------------------------------------------------

Obsah chlóru a jeho mghvezdickam-3 < 50

sloučenin

---------------------------------------------------------------



Vysvětlivky:



1) Vyjádřeno jako čtvrtletní průměr z minimálně 3 v čase rovnoměrně

odebraných vzorků.









Vysvětlivky:



1) Jde-li o právnickou osobu název a právní formu; jde-li o fyzickou

osobu jméno a příjmení.



2) Jde-li právnickou osobu, adresa sídla; jde-li o fyzickou osobu,

adresa bydliště; jde-li o zahraniční osobu, u fyzických osob adresa

místa pobytu nebo adresa místa bydliště a u právnických osob adresa

sídla mimo území České republiky.



3) Identifikační číslo se uvede v případě, že bylo přiděleno; jde-li o

fyzickou osobu, které identifikační číslo přiděleno nebylo, uvede se

datum narození.



4) V případě biomasy podle § 2 písm. a) se také uvede, zda se jedná o

dřevní pelety, dřevní brikety, pelety z bylinné biomasy, brikety z

bylinné biomasy či jiné. U těžkého topného oleje se uvede také rozmezí

obsahu síry = 3 % hm., a podle toho se vykazují

jednotlivé parametry. V případě směsných paliv se uvede jejich obchodní

název.



5) Dodávky z dovozu ze zemí mimo území Evropské unie.



6) Dodávky z přeshraniční přepravy ze zemí Evropské unie za účelem

distribuce na trhu v České republice.



7) Dle parametrů, za podmínek a v jednotkách stanovených v části I této

přílohy. V případě uhlí a výlisků z uhlí se obsah síry uvede v mg.MJ-1.



Příloha 4



PODMÍNKY PROVOZU PRO STACIONÁRNÍ ZDROJE TEPELNĚ ZPRACOVÁVAJÍCÍ ODPAD



Část I



Specifické emisní limity



1. Specifické emisní limity pro spalovny odpadu



Emisní limity pro spalovny odpadu jsou vztaženy k celkové jmenovité

kapacitě a na normální stavové podmínky a suchý plyn při referenčním

obsahu kyslíku v odpadním plynu 11 %. Pro spalování odpadních olejů

jsou emisní limity vztaženy k referenčnímu obsahu kyslíku v odpadním

plynu 3 %.



1. Emisní limity pro znečišťující látky zjišťované primárně

kontinuálním měřením

------------------------------------------------------------------------------

Znečišťující Emisní limit^1) [mg.m-3]

látka -----------------------------------------------------------------

Půlhodinové průměry 10 minutový průměr

Denní průměr --------------------------------------------------

97 % 100 % 95 %

------------------------------------------------------------------------------

TZL 10 10 30

------------------------------------------------------------------------------

NOx 400^2) 200 200 400

------------------------------------------------------------------------------

SO2 50 50 200

------------------------------------------------------------------------------

TOC 10 10 20

------------------------------------------------------------------------------

HCl 10 10 60

------------------------------------------------------------------------------

HF 1 2 4

------------------------------------------------------------------------------

CO 50 100^3) 150^3)

------------------------------------------------------------------------------



Vysvětlivky:



1) V případě poruchy nesmí být za žádných okolností překročeny

specifické emisní limity pro celkový organický uhlík a oxid uhelnatý

stanovené podle této tabulky a koncentrace tuhých znečišťujících látek

150 mg.m-3, vyjádřené jako průměrné půlhodinové hodnoty.



2) Vztahuje se pouze na stacionární zdroje tepelně zpracovávající odpad

o celkové jmenovité kapacitě nižší než 6 t.h-1, povolené pro tepelné

zpracování odpadu před 28. listopadem 2002 a uvedené do provozu

nejpozději 28. prosince 2003 nebo pokud provozovatel podal úplnou

žádost o povolení před 28. prosincem 2002 za podmínky že stacionární

zdroj byl uveden do provozu nejpozději 28. prosince 2004. Na tyto

stacionární zdroje se nevztahuje povinnost plnit půlhodinové průměry

koncentrací NOx.



3) Pro spalovny odpadu s fluidním ložem může příslušný orgán povolit

výjimky z emisních limitů pro CO, pokud v povolení provozu současně

stanoví emisní limit vyjádřený jako průměrná hodinová hodnota nejvýše

100 mg.m-3.



2. Emisní limity pro znečišťující látky zjišťované primárně

jednorázovým měřením

-----------------------------------------------------------------

Znečišťující látky Emisní limit

-----------------------------------------------------------------

Cd+Tl a jejich sloučeniny 0,05 mg.m-3

-----------------------------------------------------------------

Hg a její sloučeniny 0,05 mg.m-3

-----------------------------------------------------------------

Sb+As+Pb+Cr+Co+Cu+Mn+Ni+V a jejich sloučeniny 0,5 mg.m-3

-----------------------------------------------------------------

PCDD/F 0,1 ng TEQ.m-3

-----------------------------------------------------------------



2. Specifické emisní limity pro stacionární zdroje tepelně

zpracovávající odpad společně s palivem, jiné než spalovny odpadu



2.1. Specifické emisní limity pro cementářské pece tepelně

zpracovávající odpad společně s palivem



Emisní limity se vztahují na normální stavové podmínky, suchý plyn a

referenční obsah kyslíku 10 % a představují v případě kontinuálního

měření průměrnou denní hodnotu. Dále jsou uplatněny emisní limity pro

těžké kovy a PCDD/F jako v bodu 1.2 části I této přílohy.



-----------------------------------------------------------------

Znečišťující látka Emisní limit [mg.m-3]

-----------------------------------------------------------------

TZL 30

-----------------------------------------------------------------

NOx 500

-----------------------------------------------------------------

SO2 50^1), ^2)

-----------------------------------------------------------------

TOC 10^1)

-----------------------------------------------------------------

HCl 10

-----------------------------------------------------------------

HF 1

-----------------------------------------------------------------



Vysvětlivky:



1) V případě, že emise oxidu siřičitého nebo celkového organického

uhlíku nevznikají tepelným zpracováním odpadu, může krajský úřad udělit

výjimky z emisních limitů stanovených pro tyto znečišťující látky.



2) Při stanovení emisního limitu pro oxid siřičitý vychází krajský úřad

z emisního limitu uvedeného v bodě 4.1.2 přílohy č. 8 k této vyhlášce.



2.2. Specifické emisní limity pro stacionární zdroje tepelně

zpracovávající odpad společně s palivem, jiné než spalovny odpadu a

cementářské rotační pece



Specifické emisní limity pro spalovací stacionární zdroje jsou vztaženy

k celkovému jmenovitému tepelnému příkonu a na normální stavové

podmínky, suchý plyn, pro pevná paliva jsou vztaženy k vypočtenému

referenčnímu obsahu kyslíku.



Emisní limity stanovené jako denní průměry pro TZL, NOx, SO2, TOC, HCl

a HF pro tepelné zpracování odpadu společně s palivem se vypočtou podle

následujícího vzorce:



(Vodpad x Codpad) + (Vproc x Cproc)

--------------------------------------- = C

Vodpad + Vproc







---------------------------------------------------------------------------------------------

Vodpad Objem odpadního plynu vzniklého tepelným zpracováním pouze odpadu,

stanovený podle odpadu s nejnižší výhřevností specifikovaného v povolení

a přepočtený na příslušné podmínky stanovené v této vyhlášce.

Jestliže je teplo uvolňované při tepelném zpracování nebezpečného odpadu

nižší než 10 % celkového tepla uvolňovaného v tomto zařízení, vypočte se

hodnota Vodpad z (teoretického) množství odpadu, jehož spálením by se

dosáhlo 10 % uvolněného tepla při stanovené hodnotě celkového

uvolňovaného tepla.

---------------------------------------------------------------------------------------------

Codpad Emisní limity stanovené v části I této přílohy.

---------------------------------------------------------------------------------------------

Vproc Objem odpadního plynu vznikajícího ve stacionárním zdroji spalováním

povolených paliv, stanovený na základě referenčního obsahukyslíku, na

který musí být emise přepočteny v souladu s touto vyhláškou. Pokud pro

daný druh stacionárního zdroje není referenční obsah kyslíku stanoven,

použije se skutečný obsah kyslíku v odpadním plynu nezředěný přídavkem

vzduchu, který je pro vlastní proces nadbytečný.

---------------------------------------------------------------------------------------------

Cproc Emisní limity stanovené v této části, nebo pokud tyto hodnoty neexistují,

emisní limity stanovené touto vyhláškou pro spalování paliv, případně

stanovených v povolení provozu. Jestliže pro některé průmyslové činnosti

tyto emisní limity nejsou stanoveny, použijí se skutečné hmotnostní

koncentrace.

---------------------------------------------------------------------------------------------

C Emisní limity vztažené k referenčnímu obsahu kyslíku stanovenému v části

II této přílohy, nebo pokud takové hodnoty neexistují, emisní limity,

kterými se nahradí emisní limity stanovené ve specifických přílohách této

vyhlášky. Celkový obsah kyslíku, kterým se nahradí obsahkyslíku pro

přepočtení, se vypočte na základě výše uvedeného obsahu kyslíku

s respektováním parciálních objemů.

---------------------------------------------------------------------------------------------



U spalovacích stacionárních zdrojů se dále uplatní emisní limity pro

těžké kovy a PCDD/F jako v bodu 1.2. části I této přílohy, vztažené na

normální stavové podmínky, suchý plyn a referenční obsah kyslíku 6 % v

případě spalování pevných paliv a 3 % v případě spalování kapalných

paliv.



2.2.1. Hodnoty Cproc, vyjádřené jako denní průměrné hodnoty, pro

spalovací stacionární zdroje s výjimkou plynových turbín a plynových

motorů platné do 31. prosince 2015



------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Druh Emisní limity [mg.m-3]

paliva

------------------------------------------------------------------------------------------------------------

< 50 MW 50-100 MW > 100-300 MW > 300 MW

--------------------------------------------------------------------------------------------------

SO2 NOx TZL SO2 NOx TZL SO2 NOx TZL SO2 NOx TZL

------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Pevné - - 50 850 400 50 200 200 30 200 200 30

palivo

obecně

------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Biomasa - - 50 200 350 50 200 300 30 200 200 30

podle § 2

písm. a)

------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Kapalné - - 50 850 400 50 400-200^1) 200 30 200 200 30

palivo

------------------------------------------------------------------------------------------------------------



Vysvětlivky: 1) Hodnota Cproc je stanovena v tomto rozmezí lineárním

poklesem tak, že se rovná 500 - P, kdy P je celkový jmenovitý tepelný

příkon spalovacích stacionárních zdrojů v MW.



Hodnota Cproc pro HCl je stanovena v případě spalovacích stacionárních

zdrojů ve výši 50 mg.m-3.



Hodnoty Cproc jsou vztaženy na normální stavové podmínky, suchý plyn a

referenční obsah kyslíku 6 % v případě spalování pevných paliv a 3 % v

případě spalování kapalných paliv.



2.2.2. Hodnoty Cproc pro spalovací stacionární zdroje s výjimkou

plynových turbín a plynových motorů platné od 1. ledna 2016



Hodnoty Cproc jsou vztaženy na normální stavové podmínky, suchý plyn a

referenční obsah kyslíku 6 % v případě spalování pevných paliv a 3 % v

případě spalování kapalných paliv.



Hodnota Cproc pro HCl je stanovena v případě spalovacích stacionárních

zdrojů ve výši 50 mg.m-3.



2.2.2.1. Hodnoty Cproc, vyjádřené jako denní průměrné hodnoty, pro

spalovací stacionární zdroje, pro něž byla podána kompletní žádost o

první povolení provozu před 7. lednem 2013 a byly uvedeny do provozu

nejpozději 7. ledna 2014





------------------------------------------------------------------------------------------------------

Druh Hodnoty Cproc [mg.m-3]

paliva

------------------------------------------------------------------------------------------------------

< 50 MW 50-100 MW > 100-300 MW > 300 MW

------------------------------------------------------------------------------------------

SO2 NOx TZL SO2 NOx TZL SO2 NOx TZL SO2 NOx TZL

------------------------------------------------------------------------------------------------------

Pevné - - 50 400 300 30 200 200 25 200 200 20

palivo 400^1)

obecně

------------------------------------------------------------------------------------------------------

Rašelina - - 50 300 400 30 200 200 20 200 200 20

------------------------------------------------------------------------------------------------------

Biomasa - - 50 200 300 30 200 250 20 200 200 20

podle § 2

písm. a)

------------------------------------------------------------------------------------------------------

Kapalné - - 50 350 400 30 250 200 25 200 150 20

palivo

------------------------------------------------------------------------------------------------------



Vysvětlivka: 1) Platí pro práškové hnědé uhlí



2.2.2.2. Hodnoty Cproc pro spalovací stacionární zdroje, pro něž byla

podána kompletní žádost o první povolení provozu 7. ledna 2013 nebo

později nebo byly uvedeny do provozu po 7. lednu 2014



--------------------------------------------------------------------------------------------------------

Druh Hodnoty Cproc [mg.m-3]

paliva --------------------------------------------------------------------------------------------

< 50 MW 50-100 MW > 100-300 MW > 300 MW

--------------------------------------------------------------------------------------------

SO2 NOx TZL SO2 NOx TZL SO2 NOx TZL SO2 NOx TZL

--------------------------------------------------------------------------------------------------------

Pevné - - 50 400 300 20 200 200 20 150 150 10

palivo 200^1) 200^2)

obecně

--------------------------------------------------------------------------------------------------------

Rašelina - - 50 300 250 20 300 200 20 150 150 20

250^3) 200^3)

--------------------------------------------------------------------------------------------------------

Biomasa - - 50 200 250 20 200 200 20 150 150 20

podle § 2

písm. a)

--------------------------------------------------------------------------------------------------------

Kapalné - - 50 350 300 20 200 150 20 150 100 10

palivo

--------------------------------------------------------------------------------------------------------



Vysvětlivky:



1) Platí pro cirkulační nebo tlakové spalování ve fluidním loži



2) Platí pro spalování práškového hnědého uhlí



3) Platí pro spalování ve fluidním loži



2.3. Specifické emisní limity pro stacionární zdroje tepelně

zpracovávající odpad jiné než spalovny odpadu, cementářské pece a

spalovací stacionární zdroje



Na tyto stacionární zdroje se vztahují emisní limity pro PCDD/F, rtuť,

kadmium a thalium uvedené v části I. 1.2 vyjádřené jako průměrná

hodnota bez přepočtu na referenční obsah kyslíku.



Část II



Technické podmínky provozu



(1) V zásobníku odpadu stacionárních zdrojů tepelně zpracovávajících

komunální odpad je trvale udržován podtlak a odsávaný vzduch přiváděn

do ohniště. Pokud neprobíhá spalování, vzduch odsávaný ze zásobníku

odpadu se odvádí do výduchu schváleného v rámci povolení provozu.



(2) Stacionární zdroje tepelně zpracovávající odpad se konstruují a

provozují způsobem, který zaručuje, že



a) u spalovny odpadu je zajištěna dostatečná doba setrvání tepelně

zpracovávaného odpadu v prostoru, kde dochází k tepelnému zpracování,

za účelem dokonalého vyhoření nebo tepelného rozkladu tak, aby struska

a popel obsahovaly méně než 3 % celkového organického uhlíku, nebo aby

ztráta žíháním byla menší než 5 % hmotnosti suchého materiálu,



b) odpadní plyn je za posledním přívodem spalovacího vzduchu řízeným

způsobem ohřát ve všech místech profilu toku odpadního plynu, a to i za

nejméně příznivých podmínek, na teplotu nejméně 850°C po dobu nejméně

dvou sekund, měřeno v blízkosti vnitřní stěny nebo v jiném

reprezentativním místě spalovací komory schváleném v rámci povolení

provozu; pokud se spaluje nebezpečný odpad s obsahem organických

sloučenin chloru vyjádřených jako chlor vyšším než 1 %, musí tato

teplota dosáhnout nejméně 1100°C po dobu nejméně dvou sekund,



c) ve spalovně odpadu se automaticky zapne nejméně jeden pomocný hořák

v každé spalovací komoře, který nesmí spalovat palivo, jehož spálením

by vznikly vyšší emise než ze spalování plynového oleje, zkapalněného

plynu nebo zemního plynu, v těchto případech:



1. během uvádění stacionárního zdroje tepelně zpracovávajícího odpad do

provozu a jeho odstavování s cílem zajistit, že stanovená teplota bude

v prostoru, v němž dochází k tepelnému zpracování odpadu, udržena po

celou tuto dobu, dokud je v prostoru, kde dochází k tepelnému

zpracování odpadu, nějaký nespálený odpad,



2. pokud teplota odpadního plynu po posledním vstřiku spalovacího

vzduchu poklesne pod stanovenou teplotu 850°C nebo 1100°C podle tepelně

zpracovávaného odpadu nebo



3. pokud kontinuální měření emisí prokáže překročení některého ze

specifických emisních limitů podle bodu 1.1 části I této přílohy;



d) při uvádění stacionárního zdroje do provozu a při jeho odstavování,

v případě poklesu teploty pod stanovenou minimální mez podle písm. b)

nebo v případě překročení některého ze specifických emisních limitů

bude automaticky zabráněno přívodu odpadu do prostoru, kde dochází k

tepelnému zpracování odpadu přímou oxidací.



(3) Na žádost provozovatele a za předpokladu, že jsou splněny ostatní

požadavky stanovené touto vyhláškou a specifické emisní limity pro

celkový organický uhlík a oxid uhelnatý, lze v povolení provozu uvést

provozní podmínky pro určité kategorie a druhy odpadu a určité

technologické postupy odlišně od podmínek stanovených v bodu 2 písm. a)

až d), pokud tyto změny nepovedou k produkci většího množství pevných

zbytků nebo k vyššímu obsahu organických látek v pevných zbytcích než

při dodržení podmínek podle bodu 1 a pokud bude v povolení stanoveno

kontinuální měření těchto parametrů.



(4) Odpady ze zdravotnické a veterinární péče, na jejichž sběr a

odstraňování jsou kladeny zvláštní požadavky, se dávkují přímo bez

toho, aby byly nejdříve smíšeny s jinými druhy odpadu nebo s nimi bylo

jinak manipulováno.



(5) Nejméně jednou při prvním uvádění stacionárního zdroje, v němž je

povoleno tepelné zpracování odpadu, do provozu a za předpokládaných

nejméně příznivých provozních podmínek se ověří doba setrvání odpadního

plynu při stanovené nejnižší teplotě za posledním přívodem spalovacího

vzduchu podle bodu 2. Současně se zjišťuje obsah kyslíku v odpadním

plynu.



(6) Aniž je dotčeno ustanovení bodu 2 písm. d), nesmí být doba trvání

provozu stacionárních zdrojů tepelně zpracovávajících odpad při

překročení specifických emisních limitů delší než 4 hodiny nepřetržitě

a současně celková doba trvání provozu při překročení specifických

emisích limitů v jednom kalendářním roce nesmí překročit 60 hodin. To

platí pro všechny stacionární zdroje, jejichž odpadní plyny jsou

svedeny do stejné technologie ke snižování emisí.



Příloha 5



SPECIFICKÉ EMISNÍ LIMITY, EMISNÍ STROPY A TECHNICKÉ PODMÍNKY PROVOZU

STACIONÁRNÍCH ZDROJŮ, VE KTERÝCH DOCHÁZÍ K POUŽÍVÁNÍ ORGANICKÝCH

ROZPOUŠTĚDEL, ZPŮSOB PROVEDENÍ ROČNÍ HMOTNOSTNÍ BILANCE TĚKAVÝCH

ORGANICKÝCH LÁTEK



Část I



Obecná ustanovení a pojmy



1. Pro účely této přílohy jsou použita tato označení a pojmy:



a) fugitivní emise těkavých organických látek, kterými se rozumí

jakékoli emise těkavých organických látek, které nejsou odváděny do

ovzduší komínem nebo výduchem



b) pojem činnost používaný v této příloze zahrnuje rovněž čištění

procesního zařízení a čištění pracovních prostorů, avšak nezahrnuje

čištění výrobků, pokud není dále uvedeno jinak



c) spotřeba organických rozpouštědel/VOC/práškových plastů, kterou se

rozumí celkové vstupní množství organických rozpouštědel/VOC/práškových

plastů do zdroje za kalendářní nebo běžný rok snížené o všechna

organická rozpouštědla/VOC/práškové plasty, které byly regenerovány v

rámci daného zdroje pro opakované použití jako vstup v daném zdroji



d) emisní limit TOC stanovený v této příloze znamená hmotnostní

koncentraci těkavých organických látek vyjádřených jako celkový

organický uhlík.



2. Požadavky na plnění specifických emisních limitů pro zdroje uvedené

v části II této přílohy



a) u stacionárního zdroje emitujícího těkavé organické látky podle § 21

písm. a) nesmí být při celkovém hmotnostním toku těchto znečišťujících

látek větším nebo rovném 10 g/h, překročen emisní limit pro těkavé

organické látky 2 mg/m3, vyjádřený jako celková hmotnostní koncentrace,



b) u stacionárního zdroje emitujícího těkavé organické látky podle § 21

písm. b) nesmí být při celkovém hmotnostním toku těchto znečišťujících

látek větším nebo rovném 100 g/h, překročen emisní limit pro těkavé

organické látky 20 mg/m3, vyjádřený jako celková hmotnostní

koncentrace; tento emisní limit se nevztahuje na chemické čištění

uvedené pod bodem 3. části II této přílohy,



c) emisní limit stanovený v této příloze se neuplatní, pokud u

stacionárního zdroje i přes použití nejlepší dostupné techniky není

technicky a ekonomicky možné dosáhnout stanoveného emisního limitu VOC,

vyjádřeného jako podíl hmotnosti fugitivních emisí a hmotnosti

vstupních organických rozpouštědel, a zároveň tím nemohou vzniknout

významná rizika pro lidské zdraví nebo životní prostředí,



d) emisní limity se uplatňují za normálních podmínek ve vlhkém plynu.



3. Technické podmínky provozu stacionárních zdrojů



Provozovatel stacionárního zdroje uvedeného v této příloze používající

těkavé organické látky podle § 21 písm. a) nebo směsi s obsahem těchto

látek nahrazuje tyto látky nebo směsi s obsahem těchto látek co

nejdříve a v nejvyšší možné míře méně škodlivými látkami nebo směsmi.



Část II



Specifické emisní limity a technické podmínky provozu



1. Polygrafie

(kódy 9.1. až 9.4. přílohy č. 2 k zákonu)



Polygrafické činnosti v podbodech 1.1. - 1.4. zahrnují procesy a

operace reprodukování textu či obrazu, ve kterých se využívá tisková

forma obrazu či textu a kde jsou tiskařské barvy přenášeny na jakýkoliv

typ povrchů. Tyto činnosti zahrnují rovněž související postupy, výrobu

tiskové formy a její přenos, laminování, natírání a lakování.



Tiskařskou barvou se rozumí směs, včetně všech organických rozpouštědel

nebo směsí obsahujících organická rozpouštědla nezbytných pro její

správné použití, která se používá k tisku textu nebo obrazu na určitý

povrch.



1.1. Ofset s projektovanou spotřebou organických rozpouštědel od 0,6

t/rok

--------------------------------------------------------------

Projektovaná spotřeba Emisní limit

organických --------------------------------------

rozpouštědel [t/rok] TOC [mg/m3] VOC^1) [%]

--------------------------------------------------------------

0,6 - 15 50 -

--------------------------------------------------------------

> 15 20 30

--------------------------------------------------------------



Vysvětlivka: 1) Podíl hmotnosti fugitivních emisí a hmotnosti vstupních

organických rozpouštědel, přičemž zbytky organických rozpouštědel v

konečných výrobcích se nepovažují za součást fugitivních emisí.



1.2. Publikační hlubotisk s projektovanou spotřebou organických

rozpouštědel od 0,6 t/rok



--------------------------------------------------------------

Projektovaná spotřeba Emisní limit

organických --------------------------------------

rozpouštědel [t/rok] TOC [mg/m3] VOC^1) [%]

--------------------------------------------------------------

0,6 - 15 50 -

--------------------------------------------------------------

> 15 50 10

--------------------------------------------------------------



Vysvětlivka: 1) Podíl hmotnosti fugitivních emisí a hmotnosti vstupních

organických rozpouštědel.



1.3. Jiné tiskařské činnosti s projektovanou spotřebou organických

rozpouštědel od 0,6 t/rok

--------------------------------------------------------------------------------------

Činnost Projektovaná spotřeba Emisní limit

organických

rozpouštědel [t/rok]

TOC [mg/m3] VOC^1)[%]

--------------------------------------------------------------------------------------

rotační sítotisk na 0,6 - 15 50 -

textil a lepenku --------------------------------------------------------------

> 15 - 30 50 25

--------------------------------------------------------------

> 30 50 20

--------------------------------------------------------------------------------------

rotační válcový sítotisk, 0,6 - 15 50 -

jiné hlubotisky, --------------------------------------------------------------

gumotisk, laminování, > 15 - 25 50 25

natírání, lakování --------------------------------------------------------------

> 25 50 20

--------------------------------------------------------------------------------------



Vysvětlivka: 1) Podíl hmotnosti fugitivních emisí a hmotnosti vstupních

organických rozpouštědel.



1.4. Knihtisk s projektovanou spotřebou organických rozpouštědel od 0,6

t/rok

-----------------------------------------------------------------------------

Projektovaná spotřeba Emisní limit

organických rozpouštědel ------------------------------------------------

[t/rok] TOC [mg/m3] VOC^1) [%]

-----------------------------------------------------------------------------

0,6 - 15 50 -

-----------------------------------------------------------------------------

> 15 50 15

-----------------------------------------------------------------------------



Vysvětlivka: 1) Podíl hmotnosti fugitivních emisí a hmotnosti vstupních

organických rozpouštědel.



2. Odmašťování a čištění povrchů

(kód 9.5. - 9.6. přílohy č. 2 k zákonu)



Pod činnostmi v podbodech 2.1. a 2.2. jsou zahrnuty jakékoli procesy,

při nichž jsou organická rozpouštědla používána k odstranění znečištění

z povrchu materiálů, odmaštění, snímání povlaků, odlakování a další

povrchové úpravy výrobních polotovarů a výrobků.



Tyto činnosti se nevztahují na chemické čištění, které je vyjmenované

jako samostatná činnost v bodu 3. Dále se tyto činnosti nevztahují na

čištění pracovních prostorů a čištění procesního zařízení.



2.1. Odmašťování a čištění povrchů prostředky s obsahem těkavých

organických látek podle § 21 písm. a) s projektovanou spotřebou

organických rozpouštědel od 0,01 t/rok; odmašťování a čištění povrchů

prostředky s obsahem těkavých organických látek podle § 21 písm. b) s

projektovanou spotřebou organických rozpouštědel od 0,1 t/rok



Tyto činnosti nesmí být prováděny mimo zařízení, která jsou vybavena

systémem záchytu par s recyklací organických rozpouštědel.

-----------------------------------------------------------------------------

Projektovaná spotřeba Emisní limit

organických rozpouštědel

[t/rok] ---------------------------------------------------

VOC hmotnostní tok VOC^2)

[mg/m3] [g/h] [%]

-----------------------------------------------------------------------------

>1 - 5 20 100 15

2^1) 10^1)

-----------------------------------------------------------------------------

> 5 20 100 10

2^1) 10^1)

-----------------------------------------------------------------------------



Vysvětlivky:



1) Platí pro stacionární zdroje používající organická rozpouštědla s

obsahem těkavých organických látek podle § 21 písm. a).



2) Podíl hmotnosti fugitivních emisí a hmotnosti vstupních organických

rozpouštědel.



2.2. Odmašťování a čištění povrchů prostředky s obsahem těkavých

organických látek, které nejsou uvedeny pod kódem 2.1., s projektovanou

spotřebou organických rozpouštědel od 0,6 t/rok

-----------------------------------------------------------------------------

Projektovaná spotřeba Emisní limit

organických rozpouštědel --------------------------------------------

[t/rok] TOC [mg/m3] VOC^2) [%]

-----------------------------------------------------------------------------

> 2 - 10 751 201

>10 501 151

-----------------------------------------------------------------------------



Vysvětlivky:



1) Emisní limit se neuplatňuje v případě, že jsou při provozu zdroje

používány výhradně čisticí prostředky, jejichž průměrný obsah

organických rozpouštědel nepřesahuje 30 % hmotnostních.



2) Podíl hmotnosti fugitivních emisí a hmotnosti vstupních organických

rozpouštědel.



Odmašťování a čištění povrchů smí být provozováno ve vymezených

prostorách především s využitím odmašťovacích stolů nebo podobných

zařízení tam, kde je to technicky možné. Použitá organická rozpouštědla

jsou shromažďována, uchovávána a předávána k dalšímu využití či k

odstranění.



2.2.1. Jednorázové činnosti odmašťování a čištění, které se z důvodu

nadměrných rozměrů odmašťovaných povrchů uskutečňují mimo prostory

odmašťoven nebo lakoven, a jejichž spotřeba organických rozpouštědel je

vyšší než 0,1 tun



Při těchto činnostech musí být dodržovány následující technické

podmínky provozu: průměrný obsah organických rozpouštědel ve všech

užívaných čisticích prostředcích nepřesahuje 30 % hmotnostních tam, kde

je to technicky možné, a nejsou používána organická rozpouštědla s

obsahem těkavých organických látek podle § 21 písm. a) nebo b). Použitá

organická rozpouštědla jsou shromažďována, uchovávána a předávána k

dalšímu využití či k odstranění.



3. Chemické čištění

(kód 9.7. přílohy č. 2 k zákonu)



Chemické čištění zahrnuje činnosti využívající organická rozpouštědla v

zařízení k čištění oděvů, vybavení bytů a malých spotřebních předmětů s

výjimkou ručního odstraňování skvrn a znečištěných míst v textilním a

oděvním průmyslu, které jsou zařazeny pod činnosti uvedené v podbodech

2.1. a 2.2. této přílohy.



Tato zařízení musí být vybavena systémem záchytu par s úplnou recyklací

organických rozpouštědel.



-----------------------------------------------------------------------------

Projektovaná spotřeba organických Emisní limit

rozpouštědel [t/rok] ------------------------------------

VOC^1) [g/kg]

-----------------------------------------------------------------------------

> 0 20

-----------------------------------------------------------------------------





Vysvětlivka:



1) Podíl hmotnosti emisí těkavých organických látek a celkové hmotnosti

vyčištěného a vysušeného výrobku.



4. Aplikace nátěrových hmot

(kód 9.8 - 9.14. přílohy č. 2 k zákonu)



Aplikací nátěrových hmot se rozumí jakákoliv činnost zahrnující

jednoduchou nebo vícenásobnou aplikaci spojitého filmu nátěrových hmot

na různé typy povrchů včetně souvisejících procesů vytěkání, sušení a

vypalování.



Pokud aplikace nátěrových hmot zahrnuje operaci, při které je tentýž

výrobek potiskován jakoukoli tiskařskou technologií, je tato tiskařská

operace považována za součást natírání. Samostatné tiskařské činnosti

však do těchto činností zahrnuty nejsou.



Nátěrovou hmotou se rozumí jakákoliv směs, včetně transparentních laků

a všech organických rozpouštědel nebo směsí obsahujících organická

rozpouštědla nezbytných pro její správné použití, k vytváření filmu s

dekorativním, ochranným nebo jiným funkčním účinkem na určitém povrchu.



4.1. Aplikace nátěrových hmot, včetně kataforetického nanášení,

nespadají-li pod činnosti uvedené v podbodech 4.2. až 4.7., s

projektovanou spotřebou organických rozpouštědel od 0,6 t/rok

-----------------------------------------------------------------------------

Činnost Projektovaná Emisní limit

spotřeba

organických ---------------------------------------

rozpouštědel TOC^1),^2) VOC^3) [%]

[t/rok] [g/m2]

-----------------------------------------------------------------------------

nanášení nátěrových 0,6 - 5 90 -

hmot > 5 60 20

-----------------------------------------------------------------------------

nanášení nátěrových > 5 45 20

hmot - hromadné či

kontinuální

-----------------------------------------------------------------------------



Vysvětlivky:



1) Podíl hmotnosti emisí těkavých organických látek vyjádřených jako

TOC a celkové velikosti plochy finálního výrobku opatřeného nátěrem bez

ohledu na počet aplikovaných nátěrů.



2) Nelze-li technicky a ekonomicky dosáhnout stanoveného hodnoty

emisního limitu v g/m2, nebo pokud technicky nelze stanovit velikost

upravovaného povrchu, nesmí být překročen emisní limit TOC 50 mg/m3 v

žádném z výduchů pro odpadní plyn z jednotlivých prostorů - nanášení,

vytěkání, sušení, vypalování.



3) Podíl hmotnosti fugitivních emisí a hmotnosti vstupních organických

rozpouštědel.



4.1.1. Jednorázové aplikace nátěrových hmot, které se z důvodu

nadměrných rozměrů natíraných povrchů uskutečňují mimo prostory

lakoven, a jejichž spotřeba organických rozpouštědel je vyšší než 0,1

tun



Tyto činnosti zahrnují jednorázové aplikace nátěrových hmot, jako je

natírání rozměrných dílů mimo prostory lakoven v areálu provozovny,

nebo natírání na vnitřních nebo venkovních plochách, zejména na

budovách, konstrukcích, stožárech atp.



Technická podmínka provozu:



Přijmout vhodná opatření k minimalizaci emisí těkavých organických

látek, např. použitím nátěrových hmot se sníženým obsahem organických

rozpouštědel, zvolením vhodné aplikační techniky (aplikace nátěrových

hmot válečkováním či štětcem), omezením přestřiků.



4.2. Nátěry dřevěných povrchů s projektovanou spotřebou organických

rozpouštědel od 0,6 t/rok

-----------------------------------------------------------------------------

Projektovaná spotřeba Emisní limit

organických rozpouštědel -----------------------------------------------

[t/rok] TOC [mg/m3] VOC^3) [%]

-----------------------------------------------------------------------------

0,6 - 5 100 -

-----------------------------------------------------------------------------

> 5 50^1) 20

75^2)

-----------------------------------------------------------------------------



Vysvětlivky:



1) Platí pro sušící procesy.



2) Platí pro proces nanášení nátěrových hmot.



3) Podíl hmotnosti fugitivních emisí a hmotnosti vstupních organických

rozpouštědel.



4.3. Přestříkávání vozidel - opravárenství s projektovanou spotřebou

organických rozpouštědel od 0,5 t/rok a nátěry při výrobě nových

silničních a kolejových vozidel s projektovanou spotřebou organických

rozpouštědel menší než 15 tun/rok



Jakákoli činnost zahrnující jednoduchou nebo vícenásobnou aplikaci

spojitého nátěrového filmu a související operace odmašťování, kterými

se provádí



a) nanášení nátěrů na silniční a kolejová vozidla nebo na jejich části

prováděné jako součást oprav, konzervace nebo dekorace vozidla mimo

původní výrobní zařízení,



b) nanášení originálních nátěrů na silniční a kolejová vozidla nebo na

jejich části za použití výrobků určených k přestříkávání vozidel, které

je prováděno mimo původní výrobní zařízení,



c) nanášení nátěrů na přívěsy (včetně polopřívěsů),



d) nátěry při výrobě nových silničních a kolejových vozidel s

projektovanou spotřebou organických rozpouštědel menší než 15 tun za

rok.



---------------------------------------------------------

Projektovaná spotřeba Emisní limit

organických rozpouštědel -----------------------------

[t/rok] TOC [mg/m3] VOC^1) [%]

---------------------------------------------------------

> 0,5 50^2) 25^2)

---------------------------------------------------------



Vysvětlivky:



1) Podíl hmotnosti fugitivních emisí a hmotnosti vstupních organických

rozpouštědel.



2) Emisní limit se neuplatňuje v případě zdroje uvedeného v písm. a),

jsou-li při provozu zdroje používány výhradně vybrané výrobky uvedené v

části I kategorii B přílohy č. 7, splňující limitní hodnoty obsahu VOC

stanovené pro tyto výrobky v bodu 2. části II přílohy č. 7.



S účinností od 1.ledna 2014 se pro zdroje spadající pod činnost

uvedenou pod písm. a) uplatňuje namísto výše uvedených emisních limitů

TOC a VOC tato technická podmínka provozu: V uvedených zdrojích jsou

používány výhradně vybrané výrobky uvedené v části I kategorii B

přílohy č. 7, splňující limitní hodnoty obsahu VOC stanovené pro tyto

výrobky v bodu 2. části II přílohy č. 7.



4.4. Nanášení práškových plastů

------------------------------------------------------------

Projektovaná spotřeba Emisní limit

práškových plastů [t/rok] ------------------------------

TOC^1) [mg/m3]

------------------------------------------------------------

>= 1 50

------------------------------------------------------------



Vysvětlivka: 1) Týká se vypalování a chlazení výrobků.



4.5. Nátěry kůže s projektovanou spotřebou organických rozpouštědel od

5 t/rok

------------------------------------------------------------

Projektovaná spotřeba Emisní limit

organických rozpouštědel ------------------------------

[t/rok] VOC^1) [g/m2]

------------------------------------------------------------

> 5 75

150^2)

------------------------------------------------------------



Vysvětlivky:



1) Podíl hmotnosti emisí těkavých organických látek a celkové plochy

výrobku.



2) Platí pro nátěry bytových doplňků a malých kožených předmětů jako

jsou tašky, peněženky, opasky a jiné.



4.6. Nátěry pásů a svitků



Jakákoli činnost, při níž je nanášen souvislý film nátěrových hmot na

pásové svitky kovových a jiných materiálů.



------------------------------------------------------------

Projektovaná spotřeba Emisní limit

organických rozpouštědel ---------------------------------

[t/rok] TOC [mg/m3] VOC^2) [%]

------------------------------------------------------------

> 5 50 5

150^1)

------------------------------------------------------------



Vysvětlivky:



1) Platí pro stacionární zdroje, které opětovně využívají regenerovaná

organická rozpouštědla.



2) Podíl hmotnosti fugitivních emisí a hmotnosti vstupních organických

rozpouštědel.



4.7. Nátěry při výrobě nových silničních a kolejových vozidel s

projektovanou spotřebou organických rozpouštědel od 15 t/rok



Velikost povrchu opatřeného nátěrem je v případech výrobků uvedených v

této části definována jako



a) plocha povrchu vypočtená jako součet celkové velikosti povrchu

opatřeného elektroforeticky nanášenou vrstvou nátěrové hmoty a

velikosti povrchů všech částí připojených k výrobku v dalších fázích

výroby, které jsou natírány stejným nátěrovým systémem, nebo



b) celková velikost povrchu výrobku opatřeného nátěrovými hmotami v

daném zařízení.



Velikost povrchu opatřeného elektroforeticky nanášenou vrstvou nátěrové

hmoty se vypočítává ze vztahu:



[ 2 x hmotnost karosérie ] / [ průměrná tloušťka plechu x hustota

materiálu plechu ]



Tuto metodu lze rovněž použít pro jiné výrobky z plechu. K výpočtu

celkové velikosti povrchu výrobku opatřovaného v daném zařízení vrstvou

nátěrové hmoty lze rovněž využít softwarové systémy nebo jiné

ekvivalentní metody. Jednotkou pro výpočet velikosti povrchu je m2.



Pro nátěry při výrobě nových silničních a kolejových vozidel s roční

projektovanou spotřebou organických rozpouštědel od 15 t/rok platí

údaje v následující tabulce.



Pro nátěry při výrobě nových silničních a kolejových vozidel s roční

projektovanou spotřebou organických rozpouštědel menší než 15 t/rok

platí požadavky stanovené v podbodu 4.3. této přílohy - Přestříkávání

vozidel - opravárenství.





----------------------------------------------------------------------------------------------

Činnost Roční produkce [ks] Emisní limit

VOC^1),^2) [g/m2]

----------------------------------------------------------------------------------------------

nátěry nových > 5000 45

osobních automobilů ----------------------------------------------------------------------

=< 5000 samonosných karosérií nebo 90

> 3500 karoserií upevněných na podvozek

----------------------------------------------------------------------------------------------

nátěry nových kabin =< 5000 65

nákladních automobilů ----------------------------------------------------------------------

a dodávek > 5000 55

----------------------------------------------------------------------------------------------

nátěry nových =< 2500 90

nákladních automobilů ----------------------------------------------------------------------

> 2500 70

----------------------------------------------------------------------------------------------

nátěry nových =< 2000 90

autobusů, trolejbusů ----------------------------------------------------------------------

a kolejových vozidel > 2000 70

----------------------------------------------------------------------------------------------



Vysvětlivky:



1) Podíl hmotnosti emisí těkavých organických látek a celkové plochy

výrobku. Hodnota podílu je vztažena na všechny fáze procesu

provozovaného ve stejném zařízení elektroforetickým nanášením nebo

jakýmkoli jiným typem procesu aplikace nátěrových hmot, včetně konečné

konzervace voskem a leštění vrchního nátěru, včetně použití organických

rozpouštědel k čištění provozního zařízení.



2) Nelze-li této hodnoty dosáhnout, potom nesmí být překročen emisní

limit TOC 50 mg/m3.



5. Navalování navíjených drátů s projektovanou spotřebou organických

rozpouštědel od 0,6 tun ročně

(kód 9.15. přílohy č. 2 k zákonu)



Jakákoli činnost natírání kovových vodičů používaných k navíjení cívek

v transformátorech, motorech atd.

---------------------------------------------------

Projektovaná spotřeba Emisní limit

organických rozpouštědel ---------------------

[t/rok] VOC^1) [g/kg]

---------------------------------------------------

> 5 10^2)

5^3)

---------------------------------------------------



Vysvětlivky:



1) Podíl hmotnosti emisí těkavých organických látek a celkové hmotnosti

výrobku.



2) Platí pro nátěry drátu o průměru menším než 0,1 mm.



3) Platí v ostatních případech.



6. Nanášení adhesivních materiálů s projektovanou spotřebou organických

rozpouštědel od 0,6 tun ročně

(kód 9.16. přílohy č. 2 k zákonu)



Jakákoli činnost zahrnující aplikaci adhesivních materiálů na povrchy

včetně následného lisování těchto materiálů, s výjimkou adhesivních

nátěrů a laminování v polygrafii.



Pokud aplikace adhesivních materiálů zahrnuje operaci, při které je

tentýž výrobek potiskován jakoukoli tiskařskou technologií, je tato

tiskařská operace považována za součást nanášení adhesivních materiálů.

Samostatné tiskařské činnosti však do těchto činností zahrnuty nejsou.



Adhesivním materiálem se rozumí jakákoliv směs, včetně organických

rozpouštědel a včetně složek nezbytných pro její správnou aplikaci,

která je použita ke spojování oddělených částí vyráběných výrobků.



----------------------------------------------------------

Projektovaná spotřeba Emisní limit

organických rozpouštědel --------------------------------

[t/rok] TOC [mg/m3] VOC^2) [%]

----------------------------------------------------------

> 5 - 15 50 25

150^1)

> 15 50 20

150^1)

----------------------------------------------------------



Vysvětlivky:



1) Platí pro stacionární zdroje, které opětovně využívají regenerovaná

organická rozpouštědla.



2) Podíl hmotnosti fugitivních emisí a hmotnosti vstupních organických

rozpouštědel.



7. Impregnace dřeva s projektovanou spotřebou organických rozpouštědel

od 0,6 tun ročně

(kód 9.17. přílohy č. 2 k zákonu)



Jakákoliv činnost zavádějící ochranné prostředky do dřeva.



--------------------------------------------------------------------

Projektovaná spotřeba Emisní limit

organických rozpouštědel --------------------------------------------

[t/rok] VOC^1) [kg/m3] TOC^2) [mg/m3] VOC^3) [%]



--------------------------------------------------------------------

0,6 - 5 11 100 -

--------------------------------------------------------------------

> 5 11 100 45

--------------------------------------------------------------------



Vysvětlivky:



1) Podíl hmotnosti emisí těkavých organických látek a celkového objemu

impregnovaného dřeva. Tento emisní limit se neuplatňuje zároveň s

ostatními emisními limity TOC a VOC.



2) Uvedený emisní limit TOC neplatí pro zařízení využívající k

impregnaci dřeva kreosot.



3) Podíl hmotnosti emisí VOC a hmotnosti vstupních organických

rozpouštědel.



8. Laminování dřeva a plastů s projektovanou spotřebou organických

rozpouštědel od 0,6 tun ročně

(kód 9.18. přílohy č. 2 k zákonu)



Jakákoli činnost spojování vrstev dřeva a/nebo plastů k výrobě

laminátů.



-----------------------------------------------------------------

Projektovaná spotřeba Emisní limit

organických rozpouštědel -----------------------------------

[t/rok] VOC^1) [g/m2] TZL^2) [mg/m3]

-----------------------------------------------------------------

> 5 30 3

-----------------------------------------------------------------



Vysvětlivky:



1) Podíl hmotnosti emisí těkavých organických látek a celkové velikosti

povrchu finální nalaminované plochy, ze které dochází k uvolňování

těkavých organických látek do ovzduší.



2) Platí v případech broušení a řezání laminátů v rámci daného zdroje.



9. Výroba kompozitů za použití kapalných nenasycených polyesterových

pryskyřic s obsahem styrenu s projektovanou spotřebou těkavých

organických látek od 0,6 tun ročně

(kód 9.19. přílohy č. 2 k zákonu)



Jakákoli činnost, při které jsou používány kapalné nenasycené

polyesterové pryskyřice s obsahem styrenu k výrobě kompozitů.



---------------------------------------------------------------------

Projektovaná spotřeba Emisní limit

VOC^1)

[t/rok] --------------------------------------------

VOC^2) [kg/t]TOC [mg/m3] TZL^3)[mg/m3]

---------------------------------------------------------------------

0,6 - 5 180^4) 85^4) 3^4)

--------------------------------------------------------------------

> 5 - 20 160 85 3^4)

140^4)

--------------------------------------------------------------------

> 20 - 200 120 85 3^4)

100^4)

--------------------------------------------------------------------

> 200 100 85 3^4)

80^4)

---------------------------------------------------------------------



Vysvětlivky:



1) Do projektované spotřeby VOC se započítává také celkové množství

styrenu obsaženého ve vstupních surovinách.



2) Podíl hmotnosti emisí VOC a celkového množství spotřebovaných

vstupních surovin s obsahem VOC (pryskyřice, gelcoaty, aceton a další).



3) Platí v případech broušení a řezání kompozitových výrobků v rámci

daného zdroje.



4) Platí od 1. ledna 2013.



10. Výroba nátěrových hmot, adhesivních materiálů a tiskařských barev s

projektovanou spotřebou organických rozpouštědel od 10 t/rok

(kód 9.20. přílohy č. 2 k zákonu)



Výroba konečných výrobků nebo meziproduktů nátěrových hmot, adhesivních

materiálů a tiskařských barev vyráběných ve stejném místě mísením

pigmentů, pryskyřic nebo adhesivních materiálů s organickými

rozpouštědly nebo s jinými nosiči, včetně procesu dispergování a

přípravných predispergačních aktivit, včetně úprav viskozity nebo

odstínu a operací plnění konečného výrobku do jeho obalů.



--------------------------------------------------------------------

Projektovaná spotřeba Emisní limit

organických rozpouštědel -----------------------------------------

[t/rok] TOC[mg/m3] VOC^1) [%] VOC^2)[%]

--------------------------------------------------------------------

>100 - 1000 150 5 5

--------------------------------------------------------------------

> 1000 150 3 3

--------------------------------------------------------------------



Vysvětlivky:



1) Podíl hmotnosti fugitivních emisí a hmotnosti vstupních organických

rozpouštědel, přičemž hmotnost organických rozpouštědel, která jsou

součástí nátěrových hmot prodaných v hermeticky uzavřených nádobách, se

nepovažuje za součást fugitivních emisí.



2) Podíl hmotnosti emisí VOC a hmotnosti vstupních organických

rozpouštědel. Tento emisní limit se neuplatňuje zároveň s ostatními

emisními limity TOC a VOC.



11. Výroba obuvi s projektovanou spotřebou organických rozpouštědel od

0,6 t/rok

(kód 9.21. přílohy č. 2 k zákonu)



Jakákoli činnost výroby obuvi nebo jejich částí.



--------------------------------------------------------------------

Projektovaná spotřeba organických VOC^1) [g/pár]

rozpouštědel

[t/rok]

--------------------------------------------------------------------

> 5 25

--------------------------------------------------------------------



Vysvětlivka: 1) Podíl hmotnosti emisí těkavých organických látek a

počtu vyrobených párů.



12. Výroba farmaceutických směsí

(kód 9.22. přílohy č. 2 k zákonu)



Chemická syntéza, fermentace, extrakce, skladba a dokončení

farmaceutických směsí a v případech, kdy jsou vyráběny ve stejném

místě, i výroba meziproduktů.



-------------------------------------------------------------------

Projektovaná spotřeba Emisní limit

organických rozpouštědel-------------------------------------------

[t/rok] TOC [mg/m3] VOC^2) [%] VOC^3)[%]

-------------------------------------------------------------------

> 50 20 5 5

150^1)

-------------------------------------------------------------------



Vysvětlivky:



1) Platí pro stacionární zdroje, které opětovně využívají regenerovaná

organická rozpouštědla.



2) Podíl hmotnosti fugitivních emisí a hmotnosti vstupních organických

rozpouštědel, přičemž hmotnost organických rozpouštědel, která jsou

součástí výrobků prodaných v hermeticky uzavřených nádobách, se

nepovažuje za součást fugitivních emisí.



3) Podíl hmotnosti emisí VOC a hmotnosti vstupních organických

rozpouštědel. Tento emisní limit se neuplatňuje zároveň s ostatními

emisními limity TOC a VOC.



13. Zpracování kaučuku, výroba pryže s projektovanou spotřebou

organických rozpouštědel od 5 t/rok

(kód 9.23. přílohy č. 2 k zákonu)



Operace plastikace kaučuku a sestavování kaučukových směsí mísením,

hnětením, kalandrováním, drcením, mletím, barvením, operace zpracování

kaučukových směsí vytlačováním (extruzí), lisováním, vstřikovacím

lisováním, operace vulkanizace a jakékoliv další pomocné operace, které

jsou součástí procesu přeměny přírodního či syntetického kaučuku do

konečného pryžového výrobku.



-------------------------------------------------------------------

Projektovaná spotřeba Emisní limit

organických rozpouštědel-------------------------------------------

[t/rok] TOC [mg/m3] VOC^2) [%] VOC^3)[%]

-------------------------------------------------------------------

> 15 20 25 25

150^1)

-------------------------------------------------------------------



Vysvětlivky:



1) Platí pro stacionární zdroje, které opětovně využívají regenerovaná

organická rozpouštědla.



2) Podíl hmotnosti fugitivních emisí a hmotnosti vstupních organických

rozpouštědel, přičemž hmotnost organických rozpouštědel, která jsou

součástí výrobků prodaných v hermeticky uzavřených nádobách, se

nepovažuje za součást fugitivních emisí.



3) Podíl hmotnosti emisí VOC a hmotnosti vstupních organických

rozpouštědel. Tento emisní limit se neuplatňuje zároveň s ostatními

emisními limity TOC a VOC.



14. Extrakce a rafinace rostlinných olejů a živočišných tuků

(kód 9.24. přílohy č. 2 k zákonu)



Extrakce rostlinných olejů ze semen nebo z jiných rostlinných

materiálů, zpracování suchých (vyextrahovaných) zbytků rostlin na

krmivo pro zvířata, přečišťování tuků a olejů získaných ze semen, z

rostlinných nebo z živočišných materiálů.



-----------------------------------------------------------------------

Činnost - extrakce a rafinace z Projektovaná VOC^1) [kg/t]

následujících materiálů spotřeba

organických

rozpouštědel

[t/rok]

-----------------------------------------------------------------------

živočišný tuk > 10 1,5

-----------------------------------------------------------------------

ricin > 10 3

-----------------------------------------------------------------------

řepková nebo slunečnicová > 10 1

semena

-----------------------------------------------------------------------

sojové boby - normální drť > 10 0,8

-----------------------------------------------------------------------

sojové boby - bílé vločky > 10 1,2

-----------------------------------------------------------------------

ostatní semena a jiný rostlinný > 10 3

materiál

-----------------------------------------------------------------------

ostatní semena a jiný rostlinný > 10 1,5

materiál

- procesy frakcionace vyjma

odstraňování klovatiny či

pryskyřic z olejů

-----------------------------------------------------------------------

ostatní semena a jiný rostlinný > 10 4

materiál - odstraňování

klovatiny či pryskyřice z olejů

-----------------------------------------------------------------------



Vysvětlivka: 1) Podíl hmotnosti emisí těkavých organických látek a

celkové hmotnosti zpracované suroviny.



Část III



Emisní strop a způsob jeho výpočtu



1) Emisní strop nepřesáhne maximální množství emisí těkavých

organických látek za období jednoho roku, jaké by byly zdrojem

vyprodukovány v případě uplatnění emisních limitů uvedených v části I

této přílohy.



2) Odchylně od odstavce 1 se postupuje v případě stacionárního zdroje

uvedeného v části I této přílohy bodu 4.1. jehož emise těkavých

organických látek nelze shromažďovat a kontrolovaným způsobem odvádět

prostřednictvím výduchu, komínu nebo výpusti ze zařízení pro snižování

emisí těkavých organických látek, a jehož emise jsou tudíž zcela

fugitivní (např. nátěry lodí nebo letadel), a u kterého splnění

požadavku na plnění emisního stropu dle odst. 1 není technicky a

ekonomicky dosažitelné. V takovém případě se považuje emisní strop za

plněný, jestliže je vzhledem k emisím těkavých organických látek

používána nejlepší dostupná technika.



3) Emisní strop nemůže nahrazovat emisní limit stanovený v části I bodu

2 písm. a) a b).



4) V případě aplikace nátěrových hmot, adhesivních materiálů nebo

tiskařských barev lze využít následujícího způsobu stanovení emisního

stropu.



Emisní strop = celková hmotnost netěkavých látek ve spotřebovaných

materiálech x K1 x K2



---------------------------------------------------------------

Činnost faktor K1

---------------------------------------------------------------

publikační hlubotisk 4

---------------------------------------------------------------

rotační válcový sítotisk 1,5

---------------------------------------------------------------

ostatní polygrafické činnosti (s výjimkou 2,5

publikačního hlubotisku a rotačního válcového

sítotisku)

---------------------------------------------------------------

aplikace nátěrových hmot na dřevo, textil, 4

tkaniny, filmy, fólie a papír

---------------------------------------------------------------

nanášení adhesivních materiálů 3

nátěry a lakování pásových a svitkových materiálů 2,5

---------------------------------------------------------------

přestříkávání vozidel - opravárenství 2,5

---------------------------------------------------------------

nátěry pro styk s potravinami; nátěry v leteckém 2,33

průmyslu

---------------------------------------------------------------

aplikace nátěrových hmot na ostatní materiály 1,5

---------------------------------------------------------------



V případě, že je při provozu zdroje dosahováno vyšší účinnosti využití

netěkavých látek obsažených v nátěrových hmotách, adhesivních

materiálech a tiskařských barvách, může být velikost faktoru K1 pro

jednotlivé zdroje upravena.



Hodnota faktoru K2 se určuje z hodnoty emisního limitu pro fugitivní

emise uvedeného pro jednotlivé činnosti v části I této přílohy takto:



K2 = [emisní limit pro fugitivní emise + 15] / 100



pro činnosti uvedené v bodu 4.3. části I této přílohy, dále



pro činnosti uvedené v bodu 4.1. části II této přílohy s projektovanou

spotřebou organických rozpouštědel < 15 t/rok a pro činnosti uvedené v

bodu 4.2. části I této přílohy s projektovanou spotřebou organických

rozpouštědel < 25 t/rok



nebo



K2 = [emisní limit pro fugitivní emise + 5] / 100 pro všechny ostatní

činnosti.



Část IV



Způsob provedení roční hmotnostní bilance těkavých organických látek



1. Veličiny roční hmotnostní bilance



Bilance se provádí pro organická rozpouštědla vyjádřená jako VOC. V

případě veličiny O1 změřené jako TOC se provede přepočet na VOC.

Přepočet se provede na základě znalosti složení měřených emisí. V

případě, že složení měřených emisí není známé, provede se přepočet na

základě vztahu: VOC = TOC / 0,8.



--------------------------------------------------------------

vstupy (I)

--------------------------------------------------------------

I1 celková hmotnost organických rozpouštědel v čisté formě

nebo ve směsích, která byla zakoupena a využita jako

vstupy do procesů v časovém rámci, ve kterém je

vypočítávána tato hmotnostní bilance

--------------------------------------------------------------

I2 celková hmotnost organických rozpouštědel, v čisté

formě nebo ve směsích, která byla interně regenerována

a znovu (recyklovaně) využita jako vstupy do procesů v

časovém rámci, ve kterém je vypočítávána tato

hmotnostní bilance (recyklovaná rozpouštědla

se započítávají pokaždé, kdy jsou využita v rámci

provozu daného zdroje)

výstupy (O)

--------------------------------------------------------------

O1 emise těkavých organických látek v odpadním plynu,

který je odváděn do ovzduší komínem nebo výduchem

--------------------------------------------------------------

O2 hmotnost organických rozpouštědel obsažených v odpadní

vodě; v některých případech je vhodné při výpočtu

veličiny O5 brát v úvahu i způsob zpracování odpadních

vod

--------------------------------------------------------------

O3 hmotnost organických rozpouštědel obsažených jako

nečistoty nebo rezidua v konečných výrobcích

--------------------------------------------------------------

O4 hmotnost nezachycených těkavých organických látek

uvolněných do ovzduší vlivem větrání místností, kdy

jsou tyto emise z pracovního prostředí vypouštěny do

ovzduší okny, dveřmi, ventilačními otvory apod.

--------------------------------------------------------------

O5 hmotnost organických rozpouštědel spotřebovaných v

průběhu chemických a fyzikálních procesů, například

spalováním, sorpcí apod., pokud tato hmotnost nebyla

započtena do veličin O6, O7 a O8

--------------------------------------------------------------

O6 hmotnost organických rozpouštědel obsažených ve

shromážděných odpadech

--------------------------------------------------------------

O7 hmotnost organických rozpouštědel v čisté formě nebo ve

směsích prodaných nebo určených k prodeji jako komerční

výrobek

--------------------------------------------------------------

O8 hmotnost organických rozpouštědel, která byla interně

regenerována ze směsí k opětovnému využití v rámci

provozu daného zdroje, a která nebyla v časovém rámci,

pro který je zpracovávána tato bilance, opětovně

využita jako vstup I2

--------------------------------------------------------------

O9 hmotnost organických rozpouštědel uvolněných do

životního prostředí jiným způsobem

--------------------------------------------------------------



2. Základní bilanční výpočty



a) Spotřeba organických rozpouštědel C se vypočítá ze vztahu:



C = I1 - O8 (uvádí se v hmotnostních jednotkách - g, kg nebo tuny)



b) Fugitivní emise F se vypočtou podle některé z následujících rovnic:



F = I1 - O1 - O5 - O6 - O7 - O8 nebo F = O2 + O3 + O4 + O9



(uvádí se v hmotnostních jednotkách - g, kg nebo tuny)



Fugitivní emise lze stanovit též omezeným, leč reprezentativním

souborem měření, a dokud nedojde ke změně vybavení, není nutné tato

měření opakovat.



c) Emise E se vypočtou ze vztahu:



E = F + O1 (uvádí se v hmotnostních jednotkách - g, kg nebo tuny)



d) Měrná výrobní emise se vypočte jako podíl množství emisí těkavých

organických látek a množství nebo velikosti produkce (uvádí se v g/kg,

g/m2, kg/m3, g/pár nebo v kg/t).



e) Emisní podíl fugitivních emisí se vypočte jako podíl množství

fugitivních emisí a vstupního množství organických rozpouštědel I, kde

I = I1 + I2 (uvádí se v %).



f) Emisní podíl emisí se vypočte jako podíl množství emisí a vstupního

množství organických rozpouštědel (uvádí se v %).



g) V případě plnění emisního stropu stanoveného výpočtem podle části

III bodu 4 této přílohy se určuje celkové množství netěkavých látek N

obsažených ve spotřebovaných nátěrových hmotách, adhesivních

materiálech nebo tiskařských barvách, které se vypočítá ze vztahu:



N = celková roční spotřeba materiálu x obsah netěkavých látek v

materiálu



(uvádí se v hmotnostních jednotkách - g, kg nebo tuny)



Vyplněný bilanční list provozovatelé uloží do své provozní evidence a

na požádání jej poskytují příslušným orgánům ochrany ovzduší současně

se všemi podklady potřebnými pro ověření správnosti vstupních dat

použitých pro výpočty.



Příloha 6



SPECIFICKÉ EMISNÍ LIMITY A TECHNICKÉ PODMÍNKY PROVOZU PRO STACIONÁRNÍ

ZDROJE, VE KTERÝCH DOCHÁZÍ K NAKLÁDÁNÍ S BENZINEM



1. Pojmy



Pro účely této přílohy se rozumí



a) benzinem - jakýkoliv ropný výrobek, s aditivy nebo bez aditiv, který

je určen pro použití jako palivo motorových vozidel, vyjma kapalného

propanbutanu, a jehož nasycené páry mají při teplotě 20 °C tlak roven

nebo větší než 1,32 kPa,



b) benzinovými parami - všechny plynné sloučeniny, které se odpařují z

benzinu,



c) čerpací stanicí - zařízení pro vydávání benzinu ze stacionárních

skladovacích nádrží do palivových nádrží motorových vozidel,



d) meziskladem par - prostor v nádrži s pevnou střechou, v němž jsou

shromažďovány páry benzinu pro účely pozdější přepravy k jednotce

omezování emisí par v jiném terminálu. Přeprava těchto par mezi

jednotlivými skladovacími zařízeními v terminálu se nepovažuje za

meziskladování par ve smyslu této přílohy,



e) mobilním kontejnerem - cisterna pro přepravu benzinu po silnici,

železnici nebo vodních cestách z jednoho terminálu do druhého nebo z

terminálu do čerpací stanice,



f) plnicí lávkou - každá konstrukce v terminálu, ze které lze kdykoliv

plnit benzin do jednotlivých silničních cisteren,



g) plnicím zařízením - jakékoli zařízení v terminálu pro plnění benzinu

do mobilních kontejnerů,



h) ročním obratem benzinu - největší celkové množství benzinu odebrané

ze skladovacího zařízení terminálu do mobilních kontejnerů v průběhu

předchozích tří let,



i) systémem rekuperace benzinových par etapy I - zařízení pro zpětné

získávání benzinu z par skladovacích zařízení terminálů včetně všech

vyrovnávacích zásobníkových systémů v terminálu,



j) systémem rekuperace benzinových par etapy II - zařízení zajišťující

rekuperaci benzinových par vytěsněných z palivové nádrže motorového

vozidla při čerpání pohonných hmot na čerpací stanici a přenášející

benzinové páry do skladovací nádrže na čerpací stanici nebo zpět do

benzinového čerpacího automatu k opětovnému prodeji,



k) terminálem - zařízení pro skladování a k plnění benzinu do mobilních

kontejnerů, včetně technologického příslušenství na místě tohoto

zařízení,



l) účinností zachycení benzinových par - množství benzinových par

zachycených systémem rekuperace benzinových par etapy II ve srovnání s

množstvím benzinových par, které by bylo jinak vypouštěno do ovzduší,

pokud by takový systém neexistoval, a které je vyjádřeno jako procentní

podíl.



2. Požadavky na skladovací zařízení terminálů



a) Pro terminál, jehož skladovací zařízení je vybaveno systémem

rekuperace benzinových par etapy I, je na výduchu z tohoto systému

stanoven emisní limit 150 mg/m3, vyjádřený jako hmotnostní koncentrace

celkového organického uhlíku s výjimkou methanu, vztažený na normální

stavové podmínky a vlhký plyn.



b) Střecha a vnější stěny nádrží nad úrovní terénu musí být opatřeny

vhodnou izolací a reflexním nátěrem s celkovou odrazivostí sálavé

tepelné energie nejméně 70 %. Toto ustanovení se nevztahuje na nádrže

napojené na systém rekuperace benzinových par etapy I, který splňuje

požadavky uvedené v písmenu a).



c) Nádrže s vnějšími nebo vnitřními plovoucími střechami musí být

vybaveny primárním těsněním pro zakrytí prstencového prostoru mezi

stěnou nádrže a vnějším obvodem plovoucí střechy a sekundárním těsněním

umístěným nad primárním těsněním. Tato těsnění jsou provedena tak, aby

účinnost záchytu par benzinu činila nejméně 95 % ve srovnání s podobnou

nádrží s pevnou střechou bez řízeného záchytu par benzinu (tzn. nádrž s

pevnou střechou s pojistným ventilem).



d) Nádrže s pevnou střechou musí být napojeny na systém rekuperace

benzinových par etapy I, který splňuje požadavky uvedené v písmenu a).



e) Požadavky na omezení úniku benzinových par uvedené v písmenu d) se

nevztahují na nádrže s pevnou střechou v terminálech, kde je povoleno

meziskladování par podle bodu 3 této přílohy.



3. Požadavky na zařízení pro plnění a stáčení



a) Páry vytěsněné z plněných mobilních kontejnerů musí být vedeny

parotěsným potrubím do systému rekuperace benzinových par etapy I

terminálu. Toto ustanovení se nevztahuje na mobilní kontejnery s horním

plněním po dobu platnosti povolení tohoto plnicího systému.



b) V terminálech, kde se plní benzin do plavidel, může být systém

rekuperace benzinových par etapy I nahrazen jednotkou pro spalování

par, pokud zpětné získávání par není bezpečné nebo technicky není možné

vzhledem k objemu vytěsněných par. Požadavky na emise do ovzduší z

jednotek omezování par benzinu, které jsou uvedené v písm. a) bodu 2.

této přílohy, se vztahují také na jednotku spalování par.



c) V terminálech s ročním obratem benzinu do 25 000 tun může být systém

rekuperace benzinových par etapy I nahrazen meziskladem par.



d) V terminálech, kde je systém rekuperace benzinových par etapy I

nahrazen meziskladem par, musí být vytěsněné páry vedeny plynotěsným

potrubím do meziskladu par s účinností nejméně 99 %. Plnění mobilního

kontejneru benzinem nesmí být zahájeno, dokud nejsou obě nádrže řádně

propojeny potrubím pro odvod par a dokud není zajištěna řádná funkce

systému přečerpání par.



e) V případě úniku par benzinu musí být stáčení neprodleně zastaveno.

Na plnicí lávce terminálu je umístěn ovladač, kterým lze stáčení

kdykoli zastavit.



f) Při plnění mobilních kontejnerů s horním plněním musí být plnicí

rameno zajištěno tak, aby jeho ústí bylo u dna kontejneru a zamezilo se

rozstřiku benzinu.



4. Požadavky na zařízení pro spodní plnění, sběr par a ochranu před

přeplněním silničních cisternových vozidel



4.1 Potrubní spojky



a) Rychlospojky pro stáčení benzinu na plnicím rameni a na vozidle musí

odpovídat ustanovení směrnice API Recommended Practice 1004, sedmé

vydání, listopad 1988: „Spodní plnění a zpětné získávání par u

cisternových silničních vozidel MC- 306", část 2.1.1.1 - Typ potrubní

spojky pro spodní plnění.



b) Rychlospojky potrubí pro sběr par benzinu na plnicí lávce a na

vozidle odpovídají ustanovení směrnice API Recommended Practice 1004,

sedmé vydání, listopad 1988: "Spodní plnění a zpětné získávání par u

cisternových silničních vozidel MC-306", část 4.1.1.2 - Přípojka pro

odvod par.



4.2. Podmínky plnění



a) Obvyklý průtok benzinu jedním ramenem při plnění je 2 300 l/min,

maximální povolený průtok je 2 500 l/min.



b) Při nejvyšším zatížení terminálu se připouští v místě přípojky na

vozidle maximální přetlak par 5,5 kPa.



c) Všechna schválená vozidla se spodním plněním jsou opatřena kovovým

identifikačním štítkem, na němž je uveden nejvyšší povolený počet

plnicích ramen, která mohou být provozována současně tak, aby nedošlo k

úniku par pojistnými ventily při maximálním povoleném přetlaku 5,5 kPa.

Dále je na štítku uveden typ nainstalovaných čidel pro detekci horní

hladiny (tj. dvouvodičové nebo pětivodičové) použitých na vozidle.



4.3. Připojení signalizace uzemnění a přeplnění



Plnicí lávka musí být vybavena řídicí jednotkou pro signalizaci

přeplnění. Pokud tato jednotka po připojení k vozidlu neindikuje

naplnění cisterny, musí vyslat signál umožňující plnění cisterny.



a) Vozidlo se k řídicí jednotce na plnicí lávce připojuje standardním

desetipólovým elektrickým konektorem. Desetikolíková vidlice (přívodka)

je připojena k vozidlu a zásuvka na pohyblivém vedení (nástrčka) je

připojena k řídicí jednotce na plnicí lávce.



b) Hladinové snímače na vozidle musí být buď dvouvodičová termistorová

čidla, dvouvodičová optická čidla, pětivodičová optická čidla nebo jiná

kompatibilní spolehlivá čidla



c) Řídicí jednotka na plnicí lávce musí umožňovat propojení jak s

dvouvodičovými, tak s pětivodičovými systémy vozidel.



d) Společný vodič hladinových snímačů musí být připojen ke kolíku 10 na

přívodce a dále k podvozku vozidla. Kolík 10 na nástrčce je připojen ke

krytu řídicí jednotky, který je připojen k zemnění plnicí lávky.



4.4. Umístění spojek



a) Konstrukce zařízení pro stáčení benzinu a sběr par na plnicí lávce

musí splňovat následující požadavky



1. výška osy rychlospojky pro stáčení benzinu je maximálně 1,4 m

(nenaložené vozidlo) a nejméně 0,5 m (naložené vozidlo); doporučená

výška je 0,7 m až 1,0 m,



2. vodorovná mezera mezi rychlospojkami pro stáčení benzinu nesmí být

menší než 0,25 m; doporučená nejmenší velikost mezery je 0,3 m,



3. všechny rychlospojky pro stáčení benzinu jsou v krytém prostoru,

jehož délka nepřesahuje 2,5 m,



4. přípojka pro odvod par je umístěna pokud možno vpravo od

rychlospojek pro stáčení benzinu ve výši nepřesahující 1,5 m (pro

nenaložené vozidlo) a ne níže než 0,5 m (pro naložené vozidlo),



a) konektor signalizace uzemnění a přeplnění musí být umístěn vpravo od

rychlospojek pro stáčení benzinu a odvod par ve výši nepřesahující 1,5

m (pro nenaložené vozidlo) a ne níže než 0,5 m (pro naložené vozidlo),



b) veškeré rychlospojky, přípojky a konektory musí být umístěny na

jedné straně vozidla.



4.5. Bezpečnostní blokování



a) Signalizace uzemnění a přeplnění - plnění cisterny musí být

zablokováno, dokud řídicí jednotka uzemnění a přeplnění nevyšle

příslušný signál. V případě přeplnění nebo poruchy uzemnění vozidla je

řídicí jednotka uzavřena uzavíracím ventilem na plnicí lávce.



b) Signalizace odvodu par - plnění cisterny musí být zablokováno, dokud

není k vozidlu připojena hadice pro odvod par a dokud není zajištěn

volný průchod těchto par do sběrného systému terminálu.



5. Požadavky na plnicí a skladovací zařízení v čerpacích stanicích a

terminálech, kde se provádí meziskladování par



Páry vytlačované stáčeným benzinem z plněných skladovacích zařízení v

čerpacích stanicích a v nádržích s pevnou střechou používaných pro

meziskladování par musí být vraceny potrubím s parotěsnými spoji do

mobilní cisterny dodávající benzin. Plnění nesmí být zahájeno, dokud

tyto systémy nejsou připraveny a dokud není zajištěna jejich správná

funkce.



Roční ztráty motorového benzinu vznikající při plnění skladovacích

zařízeních v čerpacích stanicích musí být nižší než 0,01 % hmotnostních

z ročního obratu motorového benzinu.



6. Podmínky provozu čerpacích stanic



6.1. Podmínky provozu čerpacích stanic



Všechny stojany sloužící k výdeji benzinu musí být vybaveny zřetelným

nápisem, upozorňujícím zákazníky na nutnost úplného zasunutí výdejní

pistole do plnicího hrdla nádrže motorového vozidla.



Čerpací stanice musí být vybaveny systémem rekuperace benzinových par

etapy II, který musí pracovat s minimální účinností zachycení

benzinových par rovnou 85 %, což potvrdí výrobce v souladu s

příslušnými evropskými technickými normami nebo postupy schvalování,

nebo neexistují-li žádné takové normy nebo postupy, v souladu s

jakoukoli příslušnou vnitrostátní normou. Poměr objemu odvedených

benzinových par při atmosférickém tlaku k celkovému objemu benzinu

přečerpaného do palivové nádrže motorového vozidla je v rozmezí 0,95 až

1,05.



Kontrola funkčnosti systému rekuperace benzinových par etapy II u

výdejních stojanů musí být prováděna jedenkrát za směnu. U stojanů

vybavených optickou signalizací správné funkčnosti systému rekuperace

benzinových par etapy II musí být kontrolována funkčnost tohoto systému

při výdeji benzinu. Jsou-li stojany vybaveny automatickým monitorovacím

systémem, musí tento systém automaticky zjišťovat poruchy řádné funkce

systému rekuperace benzinových par etapy II a samotného automatického

monitorovacího systému, signalizovat poruchy obsluze čerpací stanice a

automaticky zastavovat průtok benzinu z vadného palivového automatu,

pokud by porucha nebyla opravena do sedmi dnů. U výdejních stojanů,

které nejsou vybaveny optickou signalizací správné funkčnosti systému

nebo automatickým monitorovacím systémem, musí být správná funkčnost

systému rekuperace benzinových par etapy II kontrolována mechanickým

testerem rekuperace.



6.2. Kontrola systému rekuperace benzinových par etapy II



Kontrola systému rekuperace benzinových par etapy II je prováděna

pracovníkem servisní organizace, která je oprávněna k montážím a

opravárenským zásahům výrobcem těchto zařízení. Kontrola je prováděna

jedenkrát za kalendářní rok a dále při každém podezření na chybnou

funkčnost tohoto zařízení.



Pro kontrolu provozní účinnosti systému rekuperace benzinových par

etapy II se používají tyto postupy:



1. Postup pro výdejní stojany, kde je vývěva poháněna elektromotorem

čerpadla bez elektronického řízení systému zpětného odvodu par. Zkouška

se provádí při čerpání benzinu do vhodné odměrné nádoby při 50 % a při

100 % jmenovitého průtoku benzinu. Měření účinnosti tohoto systému se

provádí výhradně plynoměrem k tomuto účelu určeným.



2. Postup pro výdejní stojany s elektronicky řízeným systémem

rekuperace benzinových par etapy II, který umožňuje provést zkoušku bez

čerpání benzinu. U multiproduktových stojanů se měří a seřizuje vždy

jen jedna strana výdejního stojanu. Zkouška se provádí přístrojem k

tomuto účelu schváleným.



Příloha 7



VYBRANÉ VÝROBKY, LIMITNÍ HODNOTY OBSAHU TĚKAVÝCH ORGANICKÝCH LÁTEK V

TĚCHTO VÝROBCÍCH A ANALYTICKÉ METODY PRO STANOVENÍ OBSAHU TĚKAVÝCH

ORGANICKÝCH LÁTEK V TĚCHTO VÝROBCÍCH



Část I



Dělení vybraných výrobků



Kategorie A



Nátěrové hmoty určené pro budovy, jejich vybavení a příslušenství a s

nimi spojené konstrukce, a sloužící k dekorativním, funkčním a

ochranným účelům, s výjimkou aerosolů.



Subkategorie:



a) matné nátěrové hmoty pro stěny a stropy v interiéru jsou nátěrové

hmoty určené k nanášení na vnitřní stěny a stropy, se stupněm lesku =<

25@60°,



b) lesklé nátěrové hmoty pro stěny a stropy v interiéru jsou nátěrové

hmoty určené k nanášení na vnitřní stěny a stropy, se stupněm lesku >

25@60°,



c) nátěrové hmoty pro venkovní stěny z minerálního podkladu jsou

nátěrové hmoty určené k nanášení na vnější zdivo a cihlové, betonové

nebo sádrové stěny,



d) vnitřní/venkovní nátěrové hmoty na dřevo, kov nebo plasty pro

vybavení a obklady budov jsou nátěrové hmoty vytvářející neprůhledný

film a jsou určené pro dřevěné, kovové nebo plastové podklady. Tato

podkategorie též zahrnuje podkladové nátěrové hmoty a nátěrové hmoty

pro mezivrstvy,



e) vnitřní/venkovní laky a mořidla jsou nátěrové hmoty určené k

nanášení na budovy a jejich vybavení a vytvářející transparentní nebo

polotransparentní film pro účely dekorace nebo ochrany dřeva, kovu a

plastů. Tato podkategorie zahrnuje též lazurovací hmoty na dřevo,

kterými se rozumějí nátěrové hmoty vytvářející silnovrstvý film a

sloužící k dekoraci nebo k ochraně dřeva před povětrnostními vlivy

podle normy EN 927-1 (kategorie polostabilní),



f) nefilmotvorná mořidla jsou mořidla, která v souladu s normou EN

927-1:1996 tvoří vrstvu průměrné tloušťky menší než 5 ěm, měřeno

metodou 5A podle normy ISO 2808:1997,



g) základní nátěrové hmoty jsou nátěrové hmoty s těsnicím a/nebo

izolačním účinkem určené k použití na dřevu nebo stěnách a stropech,



h) penetrační nátěrové hmoty jsou nátěrové hmoty určené ke stabilizaci

volných částic podkladu nebo k dosažení hydrofobních vlastností a/nebo

k ochraně dřeva proti zmodrání,



i) jednosložkové speciální nátěrové hmoty jsou nátěrové hmoty se

speciální funkcí na bázi filmotvorných látek. Jsou určeny pro aplikace

se zvláštními požadavky, jako jsou základní a vrchní nátěry na plasty,

základní nátěry na železné podklady, základní nátěry na lehké kovy jako

je zinek a hliník, antikorozní nátěry, nátěrové hmoty na podlahy,

včetně dřevěných a betonových podlah, ochrana proti graffiti,

protipožární nátěry a nátěry odpovídající hygienickým normám v

potravinářském průmyslu a ve zdravotnických zařízeních,



j) vícesložkové speciální nátěrové hmoty jsou nátěrové hmoty ke

stejnému použití jako jednosložkové nátěrové hmoty se speciální funkcí,

avšak s druhou složkou (např. terciálními aminy) přidávanou před

použitím,



k) vícebarevné nátěrové hmoty jsou nátěrové hmoty, které přímo při

prvním nanesení vytvářejí dvoubarevné nebo vícebarevné efekty,



l) nátěrové hmoty s dekorativními efekty jsou nátěrové hmoty určené k

vytváření zvláštních estetických efektů na speciálně upravených, předem

natřených podkladech nebo podkladových nátěrech, s následným

opracováním různými nástroji během fáze zasychání.



Kategorie B



Výrobky určené pro opravy a přestříkávání silničních vozidel podle

směrnice 70/156/EHS nebo jejich částí při jejich opravě, údržbě nebo za

účely dekorace prováděné vně výrobních zařízeních.



Subkategorie:



a) výrobky pro přípravné a čisticí operace jsou výrobky určené k

mechanickému nebo chemickému odstraňování starých nátěrů a rzi nebo k

přípravě na nanášení nových nátěrů:



i) přípravné prostředky zahrnují čisticí prostředky na nástroje

(výrobky určené k čištění stříkacích pistolí a dalších zařízení),

odstraňovače nátěrů, odmašťovadla (včetně antistatických činidel pro

plasty) a odstraňovače silikonu,



ii) čisticí prostředek je výrobek určený k odstranění povrchových

nečistot během příprav na nanášení nátěrových hmot a před jejich

nanesením,



b) karosářské plniče a tmely jsou viskózní látky určené k vyplnění

hlubokých nerovností povrchu před nanesením vyrovnávacího nátěru,



c) základní nátěrové hmoty jsou veškeré nátěrové hmoty určené k

nanášení na holý povrch kovu nebo na existující nátěry jako ochrana

proti korozi před nanesením vyrovnávací nátěrové hmoty



i) vyrovnávací nátěrové hmoty jsou nátěrové hmoty určené k nanášení

bezprostředně před nanesením vrchního nátěru ke zvýšení odolnosti proti

korozi a přilnavosti vrchního nátěru a k dosažení rovnoměrné jakosti

povrchu vyplněním drobných povrchových nerovností,



ii) základní nátěrové hmoty na kov jsou nátěrové hmoty určené k

nanášení jako základní nátěr, jako jsou promotory přilnavosti, plniče,

vyrovnávací nátěrové hmoty, podkladové nátěrové hmoty, základní

nátěrové hmoty na plasty, nátěrové hmoty pro nanášení způsobem mokrý do

mokrého, plniče neurčené k broušení a stříkací plniče,



iii) reaktivní základní nátěrové hmoty jsou nátěrové hmoty obsahující

nejméně 0,5 % hmotn. kyseliny fosforečné, určené k přímému nanášení na

holý povrch kovu k zajištění odolnosti proti korozi a přilnavosti,

nátěrové hmoty používané jako svařitelné základní nátěrové hmoty a

mořicí roztoky pro galvanizované a pozinkované povrchy,



d) vrchní nátěrové hmoty jsou pigmentované nátěrové hmoty určené k

nanášení v jedné nebo několika vrstvách k dosažení lesku a

trvanlivosti; zahrnují veškeré výrobky užívané k těmto účelům, jako

jsou podkladové nátěrové hmoty a laky



i) podkladové nátěrové hmoty jsou pigmentované nátěrové hmoty určené k

dosažení požadovaných barevných odstínů a optických efektů, avšak

nikoli lesku nebo odolnosti povrchu nátěrového systému,



ii) laky jsou transparentní nátěrové hmoty určené k vytváření konečného

lesku a odolnosti nátěrového systému,



e) speciální vrchní nátěrové hmoty jsou nátěrové hmoty určené k

nanášení jako vrchní nátěry se zvláštními vlastnostmi v jediné vrstvě,

jako je metalíza a perleťové efekty, dále to jsou vysoce odolné barevné

nebo transparentní nátěry (např. nátěry odolné proti poškrábání a

fluorované transparentní nátěry), reflexní podkladové nátěry, vrchní

nátěry se strukturními efekty (např. tepané efekty), protiskluzové

nátěry, plniče na spodky karoserií, ochranné nátěry proti nárazům,

nátěry interiérů a aerosoly.



Část II



Limitní hodnoty obsahu těkavých organických látek ve vybraných

výrobcích



1. Limitní hodnoty obsahu těkavých organických látek pro výrobky

spadající pod kategorii A





----------------------------------------------------------------------------------------

Subkategorie výrobků druh VOC g/l*

----------------------------------------------------------------------------------------

a matné nátěrové hmoty pro stěny a stropy VŘNH 30

v interiéru (stupeň lesku =< 25@60°) RNH 30

----------------------------------------------------------------------------------------

b lesklé nátěrové hmoty pro stěny a stropy VŘNH100

v interiéru (stupeň lesku > 25@60°) RNH100

----------------------------------------------------------------------------------------

c nátěrové hmoty pro venkovní stěny z minerálního VŘNH 40

podkladu RNH430

----------------------------------------------------------------------------------------

d vnitřní/venkovní nátěrové hmoty na dřevo, kov VŘNH130

nebo plasty pro vybavení a obklady budov RNH300

----------------------------------------------------------------------------------------

e vnitřní/venkovní laky a mořidla včetně VŘNH130

silnovrstvých lazurovacích hmot na dřevo RNH400

----------------------------------------------------------------------------------------

f vnitřní/venkovní nefilmotvorná mořidla VŘNH130

RNH700

----------------------------------------------------------------------------------------

g základní nátěrové hmoty VŘNH 30

RNH350

----------------------------------------------------------------------------------------

h penetrační nátěrové hmoty VŘNH 30

RNH750

----------------------------------------------------------------------------------------

i jednosložkové nátěrové hmoty se speciální VŘNH140

funkcí RNH500

----------------------------------------------------------------------------------------

j vícesložkové reaktivní nátěrové hmoty se VŘNH140

speciální funkcí pro specifické účely RNH500

----------------------------------------------------------------------------------------

k vícebarevné nátěrové hmoty VŘNH100

RNH100

----------------------------------------------------------------------------------------

l nátěrové hmoty s dekorativními efekty VŘNH200

RNH200

----------------------------------------------------------------------------------------



Vysvětlivky:



*) obsah těkavých organických látek ve výrobku připraveném k použití.



VŘNH - vodou ředitelné nátěrové hmoty



RNH - rozpouštědlové nátěrové hmoty



2. Limitní hodnoty obsahu těkavých organických látek pro výrobky

spadající pod kategorii B





--------------------------------------------------------------------------------

Subkategorie výrobků Výrobky VOC g/l*)

--------------------------------------------------------------------------------

a výrobky pro přípravné přípravné prostředky850

a čisticí operace čisticí prostředky 200

--------------------------------------------------------------------------------

b karosářské plniče všechny druhy 250

a tmely

--------------------------------------------------------------------------------

c základní nátěrové hmoty vyrovnávací nátěrové hmoty 540

a základní nátěrové hmoty (na kov)

reaktivní základní nátěrové hmoty 780

--------------------------------------------------------------------------------

d vrchní nátěrové hmoty všechny druhy 420

e speciální vrchní všechny druhy 840

nátěrové hmoty

--------------------------------------------------------------------------------



Vysvětlivka:



*) obsah těkavých organických látek ve výrobku připraveném k použití.

Případný obsah vody ve výrobku připraveném k použití se odečte, s

výjimkou výrobků v subkategorii a.



Část III



Analytické metody pro stanovení obsahu těkavých organických látek ve

vybraných výrobcích



Povolené metody pro výrobky o obsahu VOC nižším než 15 % hmotnostních

bez přítomnosti reaktivních ředidel



---------------------------------------------------------------------------------------------

Parametr Jednotky Zkouška

-------------------------------------------------------

Metoda Datum zveřejnění

---------------------------------------------------------------------------------------------

Obsah VOC g/l ČSN ISO EN ISO 11890-2 2006

---------------------------------------------------------------------------------------------





Povolené metody pro výrobky o obsahu VOC 15 % hmotnostních a více bez

přítomnosti reaktivních ředidel



---------------------------------------------------------------------------------------------

Parametr Jednotky Zkouška

-------------------------------------------------------

Metoda Datum zveřejnění

---------------------------------------------------------------------------------------------

Obsah VOC g/l ČSN ISO EN ISO 11890-1 2007

Obsah VOC g/l ČSN ISO EN ISO 11890-2 2006

---------------------------------------------------------------------------------------------



Povolené metody pro výrobky obsahující VOC za přítomnosti reaktivních

ředidel



---------------------------------------------------------------------------------------------

Parametr Jednotky Zkouška

-------------------------------------------------------

Metoda Datum zveřejnění

---------------------------------------------------------------------------------------------

Obsah VOC g/l ASTMD 2369 2003

---------------------------------------------------------------------------------------------





Příloha 8



PODMÍNKY PROVOZU PRO OSTATNÍ STACIONÁRNÍ ZDROJE



Část I



Obecná ustanovení a pojmy



1. Pojmy



Pro účely této přílohy se rozumí



a) vztažnými podmínkami A pro emisní limit - koncentrace příslušné

látky při normálních stavových podmínkách v suchém plynu, někdy s

udáním referenčního obsahu některé látky v odpadním plynu, obvykle

kyslíku,



b) vztažnými podmínkami B pro emisní limit - koncentrace příslušné

látky ve vlhkém plynu za normálních stavových podmínek, někdy s udáním

referenčního obsahu některé látky v odpadním plynu, obvykle kyslíku,



c) vztažnými podmínkami C pro emisní limit - koncentrace příslušné

látky v odpadním plynu za obvyklých provozních podmínek,



d) přímým procesním ohřevem - ohřev, u kterého jsou znečišťující látky

vzniklé spalováním paliv odváděny a vnášeny do ovzduší společně se

znečišťujícími látkami vzniklými v technologickém procesu,



e) flérou (pochodní) - zařízení pro snížení úrovně znečišťování, které

pracuje jako havarijní výpust plynů do vnějšího ovzduší, při spojení

technologických prostorů s vnějším ovzduším nebo při neustáleném a

jinak těžce zpracovatelném přebytku plynů.



2. Technické podmínky provozu pro stacionární zdroje využívající fléry



a) Všechna, i nouzová, technologická zařízení k likvidaci odpadních

plynů jsou konstruována tak, aby při spalování odpadních plynů bylo

zabezpečeno optimální vedení spalovacího režimu a snižování úrovně

znečišťování.



b) V případě kolísání výhřevnosti nebo množství odpadního plynu

vstupujícího do fléry je odpadní plyn spalován současně s vhodným

stabilizačním palivem.



c) Každá fléra je posuzována individuálně s ohledem na její konstrukci,

lokalizaci a na spalované plynné médium. Při posuzování je třeba dávat

přednost asistovaným flérám, tedy flérám, které mají konstrukční

možnost ovlivňovat množství přiváděného vzduchu a teploty spalování.



Část II



Specifické emisní limity a technické podmínky provozu



1. NAKLÁDÁNÍ S ODPADY A ODPADNÍMI VODAMI



1.1 Kompostárny a zařízení na biologickou úpravu odpadů o projektované

kapacitě rovné nebo větší než 10 tun na jednu zakládku nebo větší než

150 tun zpracovaného odpadu ročně

(kód 2.3. přílohy č. 2 k zákonu)



Technické podmínky provozu



a) Násypné bunkry jsou v uzavřeném provedení s komorou pro vozidla, u

otevřených hal a při vykládce svozových vozidel s odpady, musí být

plyny z bunkrů odsávány a odváděny do zařízení na čištění odpadních

plynů.



b) Zkondenzované výpary a voda vznikající při kompostovacím procesu

(zrání kompostů) smí být u stavebně neuzavřených a nezakrytých

kompostáren používány k vlhčení kompostu pouze tehdy, nebude-li použití

zvyšovat pachovou zátěž okolí.



c) Odpadní plyny z dozrávání kompostů v uzavřených halách kompostárny

jsou odváděny do zařízení na čištění odpadních plynů.



1.2 Biodegradační a solidifikační zařízení

(kód 2.4. přílohy č. 2 k zákonu)



Technická podmínka provozu platná od 1. 1. 2013:



V případě zpracovávání materiálů, u nichž může docházet k emisím

znečišťujících látek obtěžujících zápachem, musí být zajištěna

technicko-organizační opatření ke snížení těchto látek např.

zakrytování biodegradačních ploch a odtah odpadních plynů do zařízení

na čištění odpadních plynů.



V případě volných zakládek snižovat vnášení tuhých znečišťujících látek

do ovzduší, například umístěním zakládek na závětrné straně, jejich

skrápěním nebo mlžením.



1.3. Sanační zařízení (odstraňování ropných a chlorovaných uhlovodíků z

kontaminovaných zemin) s projektovaným ročním výkonem vyšším než 1 t

VOC včetně

(kód 2.5. přílohy č. 2 k zákonu)



Platí pro sanační zařízení provozovaná ex situ.



-------------------------------------------------------------

Emisní limit [mg/m3]

--------------------------------------- Vztažné podmínky

VOC

-------------------------------------------------------------

50 C

-------------------------------------------------------------



1.4. Čistírny odpadních vod; zařízení určená pro provoz technologií

produkujících odpadní vody nepřevoditelné na ekvivalentní obyvatele v

množství větším než 50 m3/den

(kód 2.6. přílohy č. 2 k zákonu)



Technická podmínka provozu platná od 1. 1. 2014:



Za účelem snížení emisí znečišťujících látek obtěžujících zápachem

využívat opatření ke snižování emisí těchto látek, např. provedením

odsávání odpadních plynů do zařízení k omezování emisí, zakrytováním

jímek a dopravníků, uzavřením objektů, pravidelným odstraňováním

usazenin organického původu ze zařízení pro předčištění odpadních vod,

dodržování technologické kázně.



1.5. Čistírny odpadních vod s projektovanou kapacitou pro 10 000 a více

ekvivalentních obyvatel

(kód 2.7. přílohy č. 2 k zákonu)



Technická podmínka provozu platná od 1. 1. 2014:



Za účelem snížení emisí znečišťujících látek obtěžujících zápachem

využívat opatření ke snižování emisí těchto látek, např. provedením

odsávání odpadních plynů do zařízení k omezování emisí, zakrytováním

jímek a dopravníků, uzavřením objektů, pravidelným odstraňováním

usazenin organického původu ze zařízení pro předčištění odpadních vod,

dodržování technologické kázně.



2. ENERGETIKA - OSTATNÍ



2.1. Rozmrazovny s přímým procesním ohřevem

(kód 3.2. přílohy č. 2 k zákonu)

-------------------------------------------------------------

Emisní limity [mg/m3]

-------------------------------------- Vztažné podmínky

NOx CO

-------------------------------------------------------------

400 800 A

-------------------------------------------------------------



2.2. Třídění a úprava uhlí, briketárny



2.2.1. Třídění a jiná studená úprava uhlí

(kód 3.3. přílohy č. 2 k zákonu)



-------------------------------------------------------------

Emisní limit [mg/m3]

------------------------------- Vztažné podmínky

TZL

-------------------------------------------------------------

100 C

20^1)

-------------------------------------------------------------



Vysvětlivka: 1) Platí od 1. ledna 2020.



2.2.2. Tepelná úprava uhlí (briketárny, nízkoteplotní karbonizace,

sušení)

(kód 3.4. přílohy č. 2 k zákonu)



------------------------------------------------------------------

Emisní limity [mg/m3]

------------------------------- Vztažné podmínky

TZL VOC

------------------------------------------------------------------

100 50 C

20^1) B^1)

------------------------------------------------------------------



Vysvětlivka: 1) Platí od 1. ledna 2020.



2.3. Výroba koksu



2.3.1. - 2.3.3. (kódy 3.5.1, 3.5.2, 3.5.4. přílohy č. 2 k zákonu)



---------------------------------------------------------------------------------------

Emisní limity [mg/m3] O2R

------------------------------------------------------ [%] Vztažné podmínky

TZL SO2 NOx PAH^2)

---------------------------------------------------------------------------------------

2.3.1.

Otop koksárenských baterií

(kód 3.5.1. přílohy č. 2 k zákonu)

---------------------------------------------------------------------------------------

20^1) 500 500 5 B

---------------------------------------------------------------------------------------

2.3.2.

Příprava uhelné vsázky

(kód 3.5.2. přílohy č. 2 k zákonu)

---------------------------------------------------------------------------------------

50 C

---------------------------------------------------------------------------------------

2.3.3

Vytlačování koksu

(kód 3.5.4. přílohy č. 2 k zákonu)

---------------------------------------------------------------------------------------

50 0,2 B

---------------------------------------------------------------------------------------



Vysvětlivka:



1) Platí od 1. ledna 2016.



2) Benzo(b)fluoranten, benzo(a)pyren, indeno(1,2,3-c,d)pyren,

benzo(k)fluoranten.



Technické podmínky provozu:



a) Koksárenský plyn používaný pro otop koksárenských baterií musí být

odsířený.



b) Plnicí plyny při plnění koksovacích komor jsou odváděny do surového

koksárenského plynu nebo do jiné koksovací komory. Podmínky průběhu

operačního cyklu stanoví provozní řád.



c) Zařízení chemických provozů koksoven jsou zabezpečena proti únikům

VOC do vnějšího ovzduší. Voda z přímého chlazení plynu nesmí být v

přímém styku s ovzduším.



d) Obsah sulfanu v koksárenském plynu na výstupu z chemických provozů

nesmí překročit 500 mg/m3. Obsah sulfanu se zjišťuje trvale provozním

měřením.



e) Vypouštění koksárenského plynu do ovzduší není dovoleno. Podmínky

pro jeho případné řízené spalování v souladu s bodem 2 části I této

přílohy je třeba stanovit v provozním řádu.



f) Těsnost dveří koksovacích komor musí být trvale zajištěna

pravidelným čištěním, seřizováním, opravami a náhradním způsobem tak,

aby nebyly zjevné emise posuzované ze vzdálenosti cca 30 m u více než

10 % dveří komor na strojové i koksové straně.



g) Při vytlačování koksu z koksovacích komor musí být odpadní plyny

jímány a zaváděny do odprašovacího zařízení.



h) Při poruše na odsávání surového koksárenského plynu z koksárenských

baterií a při nutnosti spalovat jej na flérách musí být zastaveno

vytlačování a plnění koksovacích komor.



2.3.4. Třídění koksu

(kód 3.5.5. přílohy č. 2 k zákonu)

-------------------------------------------------------------

Emisní limit [mg/m3]

----------------------------------- Vztažné podmínky

TZL

-------------------------------------------------------------

50 C

-------------------------------------------------------------



2.3.5. Chlazení koksu

(kód 3.5.6. přílohy č. 2 k zákonu)



Technické podmínky provozu:



Hasicí věže musí být vybaveny přepážkami na snižování emisí tuhých

znečišťujících látek. U nových hasicích věží musí být jejich minimální

výška alespoň 30 m.



2.4. Úprava uhlí a výroba plynů a olejů



2.4.1. Zplyňování a zkapalňování uhlí, výroba a rafinace plynů a

minerálních olejů, výroba energetických plynů (generátorový plyn,

svítiplyn) a syntézních plynů

(kód 3.6. přílohy č. 2 k zákonu)



----------------------------------------------------------------------------------

Emisní limity [mg/m3]

-------------------------------------------------------- Vztažné podmínky

TZL SO2 NOx CO sulfan amoniak

----------------------------------------------------------------------------------

150 2500 500 800 10 50 A

50^1)

----------------------------------------------------------------------------------



Vysvětlivka: 1) Platí od 1. ledna 2020.



3. VÝROBA A ZPRACOVÁNÍ KOVŮ A PLASTŮ



3.1. Pražení nebo slinování kovové rudy, včetně sirníkové rudy



3.1.1. Příprava vsázky

(kód 4.1.1. přílohy č. 2 k zákonu)

---------------------------------------------------------------

Emisní limit [mg/m3]

-------------------------------------------- Vztažné podmínky

TZL

---------------------------------------------------------------

50 C

---------------------------------------------------------------





3.1.2. Spékací pásy aglomerace

(kód 4.1.2. přílohy č. 2 k zákonu)



-------------------------------------------------------------------------------

Emisní limity [mg/m3] O2R

------------------------------------------------- [%] Vztažné podmínky

TZL SO2 NOx CO plynné sloučeniny

rtuti

-------------------------------------------------------------------------------

50 400 400 8000 1 19 A

-------------------------------------------------------------------------------



3.1.3. Manipulace se spečencem jako chlazení, drcení, mletí, třídění

(kód 4.1.3. přílohy č. 2 k zákonu)

-------------------------------------------------------------

Emisní limit [mg/m3]

------------------------------------ Vztažné podmínky

TZL

-------------------------------------------------------------

50 C

-------------------------------------------------------------



3.1.4. Peletizační provozy (drcení, sušení, peletizace)

(kód 4.1.4. přílohy č. 2 k zákonu)





--------------------------------------------------------------------------

Emisní limity [mg/m3]

------------------------------------------------- Vztažné podmínky

TZL SO2

--------------------------------------------------------------------------

Drcení, sušení 25 - C

--------------------------------------------------------------------------

Vytvrzovací pás 40 100^1) A

--------------------------------------------------------------------------



Vysvětlivka: 1) Platí od 1.ledna 2020.



3.2.Výroba železa



-----------------------------------------------------------------------------------------

Emisní limity [mg/m3]

----------------------------------------------- O2R [%] Vztažné podmínky

TZL SO2 NOx CO

-----------------------------------------------------------------------------------------

3.2.1. Doprava a manipulace s vysokopecní vsázkou

(kód 4.2.1. přílohy č. 2 k zákonu)

-----------------------------------------------------------------------------------------

50 - - - - C

-----------------------------------------------------------------------------------------

3.2.2. Odlévání (vysoká pec)

(kód 4.2.2. přílohy č. 2 k zákonu)

-----------------------------------------------------------------------------------------

50 - - - - A

-----------------------------------------------------------------------------------------

3.2.3. Ohřívače větru

(kód 4.2.3. přílohy č. 2 k zákonu)

-----------------------------------------------------------------------------------------

2500 400 4000 7 A

2000^1) 100^1)

-----------------------------------------------------------------------------------------



Vysvětlivka: 1) Platí od 1. ledna 2020.



Technická podmínka provozu platná od 1. ledna 2016:



Vysokopecní plyn je třeba jímat, odprašovat a dále jej využívat;

koncentrace zbytkového prachu ve vyčištěném vysokopecním plynu nesmí

přesahovat 10 mg/m3 v suchém plynu za normálních podmínek.



3.3. Výroba oceli



3.3.1. Doprava a manipulace se vsázkou nebo produktem

(kód 4.3.1. přílohy č. 2 k zákonu)





----------------------------------------------------------------

Emisní limity [mg/m3]

-------------------------------------------- Vztažné podmínky

TZL

----------------------------------------------------------------

50^1) C

----------------------------------------------------------------



Vysvětlivka: 1) Platí i pro mletí a třídění strusky.



Technická podmínka provozu:



Definovat způsob odsávání a odlučování znečišťujících látek při dělení

těžkého kovového odpadu řezáním kyslíkem.



3.3.2. Nístějové pece s intenzifikací kyslíkem

(kód 4.3.2. přílohy č. 2 k zákonu)



---------------------------------------------------------------

Emisní limity [mg/m3]

---------------------------------------- Vztažné podmínky

TZL SO2 NOx

---------------------------------------------------------------

50 400 400 B

---------------------------------------------------------------



3.3.3. Kyslíkové konvertory

(kód 4.3.3. přílohy č. 2 k zákonu)

---------------------------------------------------------------

Emisní limity [mg/m3]

----------------------------------------- Vztažné podmínky

TZL

---------------------------------------------------------------

50 A

20^1)

---------------------------------------------------------------



Vysvětlivka: 1) Platí pro sekundární odprášení od 1. 1. 2020.



Technické podmínky provozu:



a) Konvertorový plyn je třeba jímat s ohledem na procesní možnosti a

dále jej využívat.



b) Hala ocelárny musí být odprášena s účinností alespoň 90 %. Tato

podmínka platí od 1. ledna 2020.



3.3.4. - 3.3.6.

(kód 4.3.4. - 4.3.6. přílohy č. 2 k zákonu)

---------------------------------------------------------------------------------------------

Emisní limity [mg/m3]

------------------------------------------------------------------- Vztažnépodmínky

TZL SO2 NOx CO

---------------------------------------------------------------------------------------------

3.3.4. Elektrické obloukové pece

(kód 4.3.4. přílohy č. 2 k zákonu)

---------------------------------------------------------------------------------------------

20 - 400 1000 A

---------------------------------------------------------------------------------------------

3.3.5. Pánvové pece

(kód 4.3.5. přílohy č. 2 k zákonu)

---------------------------------------------------------------------------------------------

50 400 400 1000 - A

20^1)

---------------------------------------------------------------------------------------------

3.3.6. Elektrické indukční pece s projektovaným výkonem nad 2,5 t/hod

(kód 4.3.6. přílohy

č. 2 k zákonu)

---------------------------------------------------------------------------------------------

50 - 400 1000 - A

---------------------------------------------------------------------------------------------





Vysvětlivka: 1) Platí od 1. ledna 2020.



3.4. Zpracování železných kovů ve válcovnách a kovárnách



Uvedené emisní limity platí pro pece s přímým procesním ohřevem nebo

při použití speciální ochranné atmosféry. Emisní limit na SO2 neplatí

pro pece používající jako palivo pouze zemní plyn.



3.4.1. Válcovny za tepla a za studena, včetně ohřívacích pecí a pecí na

tepelné zpracování

(kód 4.4. přílohy č. 2 k zákonu)



----------------------------------------------------------

Emisní limity [mg/m3]

------------------------------------- Vztažné podmínky

SO2 NOx CO

----------------------------------------------------------

500 400 800 A

400^1)

----------------------------------------------------------



Vysvětlivka: 1) Platí od 1. ledna 2016.



3.4.2. Kovárny - ohřívací pece a pece na tepelné zpracování s

projektovaným tepelným výkonem od 1 MW včetně

(kód 4.5. přílohy č. 2 k zákonu)



------------------------------------------------------------

Emisní limity [mg/m3]

------------------------------------ Vztažné podmínky

SO2 NOx CO

------------------------------------------------------------

500 400 800 A

400^1)

------------------------------------------------------------



Vysvětlivka: 1) Platí od 1. ledna 2016.



3.5. Slévárny železných kovů (slitin železa)



3.5.1. Doprava a manipulace se vsázkou nebo produktem

(kód 4.6.1. přílohy č. 2 k zákonu)



Včetně ostatních technologických uzlů, jako jsou úpravárenská zařízení,

výroby forem a jader, odlévání, čištění odlitků, dokončovací operace.





-------------------------------------------------------------

Emisní limity [mg/m3]

------------------------------------ Vztažné podmínky

TZL

-------------------------------------------------------------

100 C

20^1)

-------------------------------------------------------------



Vysvětlivka: 1) Platí od 1. ledna 2020 pro slévárny železných kovů o

výrobní kapacitě větší než 20 t za den.



Technické podmínky provozu:



Omezování emisí VOC vznikajících při výrobě forem a jader běžně

dostupnými prostředky např. minimalizací spotřeby pojiva, náhradou

nátěrů na bázi alkoholu za nátěry na bázi vody, použitím takových

rozpouštědel pro výrobu jader cold- box, která nejsou na bázi

aromatických uhlovodíků.



3.5.2. Žíhací a sušící pece

(kód 4.6.2. přílohy č. 2 k zákonu)



--------------------------------------------------------------

Emisní limity^1) [mg/m3]

--------------------------------------- Vztažné podmínky

SO2 NOx CO

--------------------------------------------------------------

400^2) 400 800 A

--------------------------------------------------------------



Vysvětlivky:



1) Platí pro jednotky o jmenovitém tepelném výkonu od 0,3 MW včetně



2) Neplatí pro pece používající jako palivo pouze zemní plyn.



3.5.3. - 3.5.7.

(kód 4.6.3. - 4.6.7. dle přílohy č. 2 zákona)



-------------------------------------------------------------------------

Emisní limity [mg/m3]

---------------------------------------------------- Vztažné podmínky

TZL SO2 NOx CO TOC

-------------------------------------------------------------------------

3.5.3. Tavení v elektrické obloukové peci

(kód 4.6.3. dle přílohy č. 2 zákona)

-------------------------------------------------------------------------

20 - 400 1000 - A

-------------------------------------------------------------------------

3.5.4. Tavení v elektrické indukční peci

(kód 4.6.4. dle přílohy č. 2 zákona)

-------------------------------------------------------------------------

20 - - - - A

-------------------------------------------------------------------------

3.5.5. Kuplovny

(kód 4.6.5. dle přílohy č. 2 zákona)

-------------------------------------------------------------------------

20 400 400 1000^1) 50^2) A

-------------------------------------------------------------------------

3.5.6. Tavení v ostatních pecích - kapalná paliva

(kód 4.6.6. dle přílohy č. 2 zákona)

-------------------------------------------------------------------------

30 1700 400 300 - A

20^3)

-------------------------------------------------------------------------

3.5.7. Tavení v ostatních pecích - plynná paliva

(kód 4.6.7. dle přílohy č. 2 zákona)

-------------------------------------------------------------------------

20 400 200 - A

-------------------------------------------------------------------------



Vysvětlivky:



1) Platí v komíně za rekuperátorem u horkovětrných kuploven.



2) Platí pro studenovětrné kuplovny.



3) Platí od 1. ledna 2016.



Technická podmínka provozu:



U studenovětrných kuploven omezování emisí CO běžně dostupnými

prostředky např. zlepšením tepelné účinnosti kuplovny, řízením jakosti

koksu na vstupu, dodatečným spalováním, použitím biofiltru.



3.6. Metalurgie neželezných kovů



3.6.1. Úprava rud neželezných kovů

(kód 4.7. dle přílohy č. 2 zákona)



----------------------------------------------------------------

Emisní limity [mg/m3]

------------------------------------------ Vztažné podmínky

TZL

----------------------------------------------------------------

50 A

10^1)

----------------------------------------------------------------



Vysvětlivka: 1) Při zpracování rud na získání olova.



3.7. Výroba nebo tavení neželezných kovů, včetně slévání slitin a

přetavování produktů, rafinace a výroby odlitků



3.7.1. Doprava a manipulace se vsázkou nebo produktem

(kód 4.8.1. dle přílohy č. 2 zákona)



Včetně ostatních technologických uzlů, jako úpravárenských zařízení,

výroby forem a jader, odlévání, čištění odlitků, dokončovacích operací

apod.



---------------------------------------------------------------

Emisní limity [mg/m3]

------------------------------------------- Vztažné podmínky

TZL

---------------------------------------------------------------

50 C

20^1)

---------------------------------------------------------------





Vysvětlivka: 1) Platí od 1. ledna 2016 pro provoz sléváren neželezných

kovů o kapacitě tavení větší než 4 t za den.



Technická podmínka provozu:



Omezování emisí VOC vznikajících při výrobě forem a jader např.

minimalizací spotřeby pojiva, náhradou nátěrů na bázi alkoholu za

nátěry na bázi vody, použitím takových rozpouštědel pro výrobu jader

cold-box, která nejsou na bázi aromatických uhlovodíků.



3.7.2. Pecní agregáty pro výrobu neželezných kovů

(kód 4.8.2. dle přílohy č. 2 zákona)



------------------------------------------------------------------

Emisní limity [mg/m3]

--------------------------------------------- Vztažné podmínky

TZL NOx TOC

------------------------------------------------------------------

10^1) 400 50 A

20^2)

50^3)

30^4)

------------------------------------------------------------------





Vysvětlivky:



1) Platí při výrobě olova



2) Platí při výrobě mědi a zinku, včetně pecí Imperial Smelting.



3) Platí pro ostatní výroby.



4) Platí pro ostatní výroby od 1. ledna 2016.



3.7.3. Elektrolytická výroba hliníku

(kód 4.9. dle přílohy č. 2 zákona)





-------------------------------------------------------------

Emisní limity [mg/m3]

--------------------------------------------- Vztažné podmínky

TZL HF

-------------------------------------------------------------

30 2 A

20^1)

---------------------------------------------

Emisní limity [kg/t hliníku] zjištěné

z denních průměrů

---------------------------------------------

TZL HF

---------------------------------------------

5 0,5

-------------------------------------------------------------



Vysvětlivka: 1) Platí od 1. ledna 2016.



3.7.4. Tavení a odlévání neželezných kovů a jejich slitin

(kód 4.10. dle přílohy č. 2 zákona)



Technická podmínka provozu:



Při roztavování hliníku se nesmí používat organické sloučeniny

obsahující chlor.



-----------------------------------------------------------------------

Emisní limity^1) [mg/m3]

-------------------------------------------- Vztažné podmínky

TZL NOx Zn

-----------------------------------------------------------------------

50 400 10^3) A

20^2)

-----------------------------------------------------------------------



Vysvětlivky:



1) Emisní limity platí pouze pro tavení a odlévání o projektované

kapacitě 200 kg slitiny/den a vyšší.



2) Platí od 1. ledna 2016.



3) Platí pro tavení a odlévání zinku a jeho slitin.



3.8. Povrchová úprava kovů a plastů a jiných nekovových předmětů



3.8.1. Povrchová úpravu kovů a plastů a jiných nekovových předmětů a

jejich zpracování s projektovaným objemem lázně do 30 m3 včetně (vyjma

oplachu), procesy bez použití lázní

(kód 4.12. dle přílohy č. 2 zákona)



Platí pro pokovování i nekovových předmětů, ale nevztahuje se na

nanášení nátěrových hmot. Platí pro procesy moření, galvanické

pokovování, fosfatizace, fosfátování a leštění s použitím

elektrolytických nebo chemických postupů a dále smaltování, tryskání,

metalizaci a související operace.



--------------------------------------------------------------

Emisní limity [mg/m3]

------------------------------------------- Vztažné podmínky

TZL NOx^1) HCl^1)

--------------------------------------------------------------

50^2) 1500^3) 10^4) C

--------------------------------------------------------------



Vysvětlivky:



1) Emisní limity platné pro lázně s objemem od 3 m3 do 30 m3 včetně,

vyjma oplachu.



2) Neplatí pro procesy s použitím lázní a ve vodném prostředí.



3) Platí pro použití kyseliny dusičné při kontinuálně pracujícím

zařízení.



4) Platí při použití HCl u povrchových úprav.



Technická podmínka provozu platná pro povrchovou úpravu tryskáním:



Prostor tryskání je zajištěn proti emisím tuhých znečišťujících látek,

např. těsněním, pod tlakem.



3.8.2. Povrchová úpravu kovů a plastů a jiných nekovových předmětů a

jejich zpracování s projektovaným objemem lázně nad 30 m3 (vyjma

oplachu)

(kód 4.12. dle přílohy č. 2 zákona)



------------------------------------------------------------------

Emisní limity [mg/m3]

----------------------------------------------- Vztažné podmínky

SO2 NOx H2SO4 HCl HF

------------------------------------------------------------------

Moření

pomocí HCl - - - 10 - B

------------------------------------------------------------------

Moření

pomocí

H2SO4 - 20 - 2 - B

------------------------------------------------------------------

Moření

pomocí

kyseliny

HNO3+HF - 650 - - 5 B

------------------------------------------------------------------



3.8.3. Obrábění kovů (brusírny a obrobny) a plastů, jejichž celkový

projektovaný elektrický příkon je vyšší než 100 kW

(kód 4.13. dle přílohy č. 2 zákona)

------------------------------------------------------------

Emisní limit [mg/m3]

--------------------------------------- Vztažné podmínky

TZL

------------------------------------------------------------

50^1) C

------------------------------------------------------------



Vysvětlivka: 1) Emisní limit platí pouze pro obrábění za sucha a

neplatí pro třískové obrábění.



3.8.4. Svařování kovových materiálů, jejichž celkový projektovaný

elektrický příkon je roven nebo vyšší 1000 kVA

(kód 4.14. dle přílohy č. 2 zákona)



------------------------------------------------------------

Emisní limit [mg/m3]

------------------------------------- Vztažné podmínky

TZL

------------------------------------------------------------

50^1) C

------------------------------------------------------------



Vysvětlivka: 1) Neplatí pro odporové sváření.



3.8.5. Nanášení ochranných povlaků z roztavených kovů s projektovaným

výkonem menším než 1 tuna pokovené oceli za hodinu včetně

(kód 4.15. dle přílohy č. 2 zákona)



Uvedené emisní limity platí pro pece s přímým procesním ohřevem nebo

při použití speciální ochranné atmosféry.



Technologický ohřev procesních van

-------------------------------------------------------------

Emisní limity [mg/m3]

----------------------------------------- Vztažné podmínky

TZL NO2

-------------------------------------------------------------

50 400 A

-------------------------------------------------------------



3.8.6. Nanášení ochranných povlaků z roztavených kovů - procesní vany s

projektovaným výkonem větším než 1 tuna pokovené oceli za hodinu

(kód 4.16. dle přílohy č. 2 zákona)



Uvedené emisní limity platí pro pece s přímým procesním ohřevem nebo

při použití speciální ochranné atmosféry.



Technologický ohřev procesních van

-------------------------------------------------------------

Emisní limity [mg/m3]

---------------------------------------- Vztažné podmínky

TZL NO2

-------------------------------------------------------------

50 400 A

20^1)

-------------------------------------------------------------



Vysvětlivka: 1) Platí od 1. ledna 2016.



3.8.7. Žárové pokovování zinkem

(kód 4.17. dle přílohy č. 2 zákona)

-------------------------------------------------------------

Emisní limity [mg/m3]

-------------------------------------- Vztažné podmínky

TZL zinek

-------------------------------------------------------------

10^1) 10 A

5^1)

-------------------------------------------------------------



Vysvětlivka: 1) Platí od 1. ledna 2016



4. ZPRACOVÁNÍ NEROSTNÝCH SUROVIN

(kód 5. dle přílohy č. 2 zákona)



4.1. Výroba cementářského slínku, vápna, úprava žárovzdorných jílovců a

zpracování produktů odsíření



4.1.1. Manipulace se surovinou a výrobkem, včetně skladování a expedice

(kód 5.1.1. dle přílohy č. 2 zákona)



Včetně drcení, třídění a mletí vápenců; chlazení, mletí a hydratace

páleného vápna.



-------------------------------------------------------------

Emisní limity [mg/m3]

--------------------------------------- Vztažné podmínky

TZL

-------------------------------------------------------------

50 C

30^1)

-------------------------------------------------------------



Vysvětlivka: 1) Platí od 1. ledna 2016. Nevztahuje se pro hydrataci

páleného vápna.



4.1.2. Výroba cementářského slínku v rotačních pecích

(kód 5.1.2. dle přílohy č. 2 zákona)



---------------------------------------------------------------------

Emisní limity [mg/m3] O2R

------------------------------------------- [%] Vztažné podmínky

TZL SO2 NOx

---------------------------------------------------------------------

30 400 800 10 A

500^1)

---------------------------------------------------------------------





Vysvětlivka: 1) Platí od 1. ledna 2016.



4.1.3. Ostatní technologická zařízení pro výrobu cementu

(kód 5.1.3. dle přílohy č. 2 zákona)



---------------------------------------------------------------------

Emisní limit [mg/m3]

------------------------------------------- Vztažné podmínky

TZL

---------------------------------------------------------------------

30 C

---------------------------------------------------------------------



4.1.4. Výroba vápna v rotačních pecích

(kód 5.1.4. dle přílohy č. 2 zákona)



---------------------------------------------------------------------

Emisní limity [mg/m3]

--------------------------------------------- Vztažné podmínky

TZL NOx

---------------------------------------------------------------------

30 1200 A

---------------------------------------------------------------------



4.1.5. Výroba vápna v šachtových a jiných pecích

(kód 5.1.5. dle přílohy č. 2 zákona)

---------------------------------------------------------------------

Emisní limity [mg/m3] Emisní limit

[% obj.]

------------------------------------------------- Vztažné podmínky

TZL NOx CO

---------------------------------------------------------------------

50 1200 3^2) A

30^1)

---------------------------------------------------------------------



Vysvětlivky:



1) Platí od 1. ledna 2016.



2) Platí pouze pro výrobu vápna v šachtových koksových pecích.



4.1.6. Pece pro zpracování produktů odsíření

(kód 5.1.6. dle přílohy č. 2 zákona)

---------------------------------------------------------------------

Emisní limity^1) [mg/m3]

------------------------------------------------- Vztažné podmínky

TZL NOx SO2 CO

---------------------------------------------------------------------

50 200 100 100 A

---------------------------------------------------------------------



Vysvětlivka: 1) Platí pro pece pracující samostatně, nezávisle na

provozu vlastního odsíření.



4.1.7. Úprava a zušlechťování žáruvzdorných jílovců a kaolínů v

rotačních pecích

(kód 5.1.7. dle přílohy č. 2 zákona)



---------------------------------------------------------------------

Emisní limity [mg/m3]

-------------------------------------------------- Vztažné podmínky

TZL NOx

---------------------------------------------------------------------

75 500 B

---------------------------------------------------------------------



4.2. Výroba skla, včetně skleněných vláken





-----------------------------------------------------------------------------------------------

Emisní limity [mg/m3]

-------------------------------------------------------------- O2R [%] Vztažné podmínky

TZL SO2 NOx CO jiné

-----------------------------------------------------------------------------------------------

4.2.1. Výroby skla, vláken, sklářských výrobků, smaltovacích a glazurovacích frit a skla

pro bižuterní zpracování o projektované kapacitě tavení vyšší než 150 t/rok



(kód 5.3. dle přílohy č. 2 zákona)

-----------------------------------------------------------------------------------------------

500^3) 2000^5) 5^10),^11) 8^15)

100^1) 1600^4),^21) 1000^6) 2^12) 13^6),^16) A

50^2),^21) 1200^7),^8) 800^9) 50^13)

30^14)

-----------------------------------------------------------------------------------------------

4.2.2. Výroby skla, vláken, sklářských výrobků, smaltovacích a glazurovacích frit a skla

pro bižuterní zpracování o projektované kapacitě tavení nižší než 150 t/rok včetně



(kód 5.3. dle přílohy č. 2 zákona)

-----------------------------------------------------------------------------------------------

100^1) 500^3)

50^2) 1600^4) 2000 13^16) A

-----------------------------------------------------------------------------------------------

4.2.3. Výroba kompozitních skleněných vláken s použitím organických pojiv



(kód 5.4. dle přílohy č. 2 zákona)

-----------------------------------------------------------------------------------------------

50^17) 800^3)

75^18) 1600^4) 2000 50^19) C

-----------------------------------------------------------------------------------------------

4.2.4. Zpracování a zušlechťování skla (tavení z polotovarů nebo střepů, výrobabižuterie, aj.)



(kód 5.5. dle přílohy č. 2 zákona)

-----------------------------------------------------------------------------------------------

100^20) 500^20) 800^20) A

-----------------------------------------------------------------------------------------------



Vysvětlivky:



1) Platí při hmotnostním toku nižším než 2,5 kg/h



2) Platí při hmotnostním toku vyšším a rovném 2,5 kg/h



3) Platí při spalování zemního plynu.



4) Platí pro ostatní paliva.



5) Platí pro regenerační kontinuální tavicí agregáty.



6) Platí pro diskontinuální tavicí agregáty.



7) Platí pro rekuperační kontinuální tavicí agregáty.



8) Při nitrátovém čeření nesmí příslušná hmotnostní koncentrace oxidů

dusíku překročit dvojnásobek uvedených hodnot.



9) Platí při hmotnostním toku rovném nebo větším než 5 kg/h.



10) Platí pro olovo, antimon, mangan, vanad, cín, měď (při hmotnostním

toku všech těchto látek rovném nebo větším než 0,05kg/h.)



11) Platí pro kobalt, nikl, chrom, arsen, kadmium, selen (při

hmotnostním toku všech těchto látek rovném nebo větším než 0,01kg/h.)

do 31. prosince 2015.



12) Platí pro kobalt, nikl, chrom, arsen, kadmium, selen (při

hmotnostním toku všech těchto látek rovném nebo větším než 0,01kg/h.)

od 1. ledna 2016.



13) Platí pro HF (při hmotnostním toku rovném nebo větším než

0,05kg/h.)



14) Platí pro HC1 (při hmotnostním toku rovném nebo větším než

0,05kg/h.)



15) Platí pro kontinuální tavicí agregáty.



16) Přepočet na O2R se neprovádí u diskontinuálních agregátů v době,

kdy u nich nedochází ke spalovacímu procesu, a neprovádí se vždy při

kyslíkovém tavení, a u pecí s elektrickým otopem.



Dále pak se přepočet na O2R neprovádí pro ty znečišťující látky,

jejichž koncentrace je snižována instalovaným odlučovačem, u kterého je

pro chlazení použito mísení spalin se vzduchem.



17) V odpadních plynech z odsávání, dopravy, manipulace se vsázkou a

ostatních zařízení, která emitují TZL.



18) V odpadních plynech z usazování, vytvrzování a sušení vláken s

organickými pojivy.



19) Platí pro VOC.



20) Platí pro tavení z polotovarů nebo střepů, při kterém je zdrojem

tepla spalování paliv. Emisní limit na tuhé znečišťující látky platí

pouze tehdy, je-li spalováno jiné palivo než zemní plyn.



21) Platí pro zdroje, které mají termíny generálních oprav uvedeny v

rozhodnutích podle jiného právního předpisu^3), platí pro provedení

generálních oprav.



4.2.5. Chemické leštění skla

(kód 5.6. dle přílohy č. 2 zákona)

---------------------------------------------------------------

Emisní limit [mg/m3]

------------------------------------------ Vztažné podmínky

HF

---------------------------------------------------------------

5 C

---------------------------------------------------------------



4.3. Tavení nerostných materiálů, včetně výroby nerostných vláken



4.3.1. Zpracování magnezitu a výroba bazických žáruvzdorných materiálů,

křemence apod.

(kód 5.7. dle přílohy č. 2 zákona)



---------------------------------------------------------------

Emisní limity [mg/m3]

------------------------------------------- Vztažné podmínky

TZL SO2 NOx

---------------------------------------------------------------

20^1) 400^1) 1000^3) A

10^2) 1500^4),^5)

---------------------------------------------------------------



Vysvětlivky:



1) Platí pro výpal a sušení hmoty.



2) Platí pro ostatní operace (manipulace se surovinou, manipulace s

výrobkem, atd.)



3) Platí od 1. ledna 2016 při teplotě nižší než 1300°C včetně.



4) Platí od 1. ledna 2016 při teplotě vyšší než 1300°C.



5) Platí do 31. prosince 2015 pro výpal z hmoty.



4.3.2. Tavení nerostných materiálů v kupolových pecích

(kód 5.8. dle přílohy č. 2 zákona)



-------------------------------------------------------------------

Emisní limity [mg/m3]

----------------------------------------------- Vztažné podmínky

TZL SO2 HF HCl

-------------------------------------------------------------------

20 2500 10 50 A

-------------------------------------------------------------------



4.3.3. Výroba kompozitních nerostných vláken s použitím organických

pojiv

(kód 5.9. dle přílohy č. 2 zákona)

---------------------------------------------------------------

Emisní limity [mg/m3]

-------------------------------------------- Vztažné podmínky

TZL VOC

---------------------------------------------------------------

20 50 A

---------------------------------------------------------------



4.4. Výroba keramických výrobků



4.4.1. Výroba keramických výrobků vypalováním, zejména krytinových

tašek, cihel, žáruvzdorných tvárnic, obkládaček, kameniny nebo

porcelánu o projektovaném výkonu vyšším než 75 t/den

(kód 5.10. dle přílohy č. 2 zákona)

---------------------------------------------------------------------

Emisní limity [mg/m3]

--------------------------------------------------- Vztažné podmínky

TZL SO2 NOx CO VOC

---------------------------------------------------------------------

150 2500 500 800 50 B

75^1) 1500^1)

---------------------------------------------------------------------



Vysvětlivka: 1) Platí od 1. ledna 2020.



4.5. Výroba stavebních hmot, těžba a zpracování kamene, nerostů a paliv

z povrchových dolů



4.5.1. Kamenolomy a zpracování kamene, ušlechtilá kamenická výroba,

těžba, úprava a zpracování kameniva - přírodního i umělého, o

projektovaném výkonu vyšším než 25 m3/den

(kód 5.11. dle přílohy č. 2 zákona)



Technické podmínky provozu:



Snížit emise tuhých znečišťujících látek na všech místech a při všech

operacích, kde dochází k emisím tuhých znečišťujících látek do ovzduší,

a to v závislosti na povahu procesu, například:



a) zakrytováním třídících a drtících zařízení a všech dopravních cest,



b) instalací zařízení k omezování emisí - odprašovací, mlžící, pěnové,

skrápěcí zařízení,



c) opatřeními pro skladování prašných materiálů - uzavřené skladovací

prostory, umisťování venkovních skládek na závětrnou stranu, jejich

skrápění a budování zástěn,



d) opatřeními pro přepravu materiálů - pravidelná očista a skrápění

komunikací a manipulačních ploch, omezení rychlosti pohybu vozidel v

areálu zdroje, zakrývání nákladních prostorů expedujících dopravních

prostředků.



Provozovatel stacionárního zdroje zjišťuje úroveň znečišťování podle §

6 odst. 1 písm. a) zákona výpočtem.



4.5.2. Příprava stavebních hmot a betonu, recyklační linky stavebních

hmot o projektovaném výkonu vyšším než 25 m3/den

(kód 5.12. dle přílohy č. 2 zákona)



Technické podmínky provozu:



Snížit emise tuhých znečišťujících látek na všech místech a při všech

operacích, kde dochází k emisím tuhých znečišťujících látek do ovzduší,

a to v závislosti na povahu procesu, například:



a) zakrytováním třídících a drtících zařízení a všech dopravních cest,



b) instalací zařízení k omezování emisí - odprašovací, mlžící, pěnové,

skrápěcí zařízení,



c) opatřeními pro skladování prašných materiálů - uzavřené skladovací

prostory, umisťování venkovních skládek na závětrnou stranu, jejich

skrápění a budování zástěn,



d) opatřeními pro přepravu materiálů - pravidelná očista a skrápění

komunikací a manipulačních ploch, omezení rychlosti pohybu vozidel v

areálu zdroje, zakrývání nákladních prostorů expedujících dopravních

prostředků.



4.5.3. Povrchové doly paliv, rud, nerudných surovin a jejich

zpracování, především těžba, vrtání, odstřel, bagrování, třídění drcení

a doprava, o projektované kapacitě vyšší než 25 m3/den

(kód 5.13. dle přílohy č. 2 zákona)



Technické podmínky provozu: Snížit emise tuhých znečišťujících látek na

všech místech a při všech operacích, kde dochází k emisím tuhých

znečišťujících látek do ovzduší, a to v závislosti na povahu procesu,

například:



a) zakrytováním třídících a drtících zařízení a všech dopravních cest,



b) instalací zařízení k omezování emisí - odprašovací, mlžící, pěnové,

skrápěcí zařízení,



c) opatřeními pro skladování prašných materiálů - uzavřené skladovací

prostory, umisťování venkovních skládek na závětrnou stranu, jejich

skrápění a budování zástěn,



d) opatřeními pro přepravu materiálů - pravidelná očista a skrápění

komunikací a manipulačních ploch, omezení rychlosti pohybu vozidel v

areálu zdroje, zakrývání nákladních prostorů expedujících dopravních

prostředků.



4.6. Obalovny živičných směsí a mísírny živic, recyklace živičných

povrchů

(kód 5.14. dle přílohy č. 2 zákona)

----------------------------------------------------------------------

Emisní limity [mg/m3]

---------------------------------------- O2R [%] Vztažné podmínky

TZL NOx CO

---------------------------------------------------------------------

20 500 800 17 A

----------------------------------------------------------------------



Technická podmínka provozu platná od 1. ledna 2014:



Za účelem předcházení emisím znečišťujících látek obtěžujících zápachem

využívat opatření ke snižování emisí těchto látek např. zakrytování

všech přepravních cest a dopravníků horké směsi, odsávání odpadních

plynů ze zásobníků asfaltu a z míchačky směsi do zařízení k omezování

emisí pachových látek, zaplachtování přepravních vozidel.



5. CHEMICKÝ PRŮMYSL



5.1. Výroba a zpracování organických látek a výrobků s jejich obsahem



5.1.1. Výroba 1,2-dichlorethanu a vinylchloridu

(kód 6.1. dle přílohy č. 2 zákona)



----------------------------------------------------------------------

Emisní limity [mg/m3]

--------------------------------------------------- Vztažné podmínky

1,2- vinylchlorid

dichlorethan

----------------------------------------------------------------------

Výroba 1,2-dichlorethanu

5 C

----------------------------------------------------------------------

Výroba vinylchloridu

5 5 C

----------------------------------------------------------------------



5.1.2. Výroba a zpracování polymerů na bázi polyakrylonitrilu

(kód 6.3. dle přílohy č. 2 zákona)



-------------------------------------------------------------------------

Emisní limit pro akrylonitril [mg/m3]

------------------------------------------------------- Vztažné podmínky

za zařízením na snižování emisí ze sušáren

-------------------------------------------------------------------------

0,2^1),^2) C

5^2),^3)

10^4) 20^4)

10^5),^6) 25^8)

35^7),^5)

-------------------------------------------------------------------------



Vysvětlivky:



1) Platí ze zařízení na snižování emisí spalováním.



2) Platí pro výrobu vláken.



3) Platí na výstupu z ostatních zařízení na snižování emisí.



4) Platí pro výrobu a zpracování ACN polymerů.



5) Platí u spřádání vláken.



6) Platí při mokrém procesu zvlákňování.



7) Platí při suchém procesu zvlákňování.



8) Platí pro výrobu ABS polymerů (hmot).



Technická podmínka provozu:



Odvádění všech plynů s obsahem akrylonitrilu při spřádání vláken, plynů

z reaktorů, sběrných nádob na suspenze a propíracích filtrů, které

obsahují akrylonitril a butadien do zařízení k omezování emisí



5.1.3. Výroba polyvinylchloridu

(kód 6.4. dle přílohy č. 2 zákona)



--------------------------------------------------------------------------

Emisní limity [mg/m3]

------------------------------- Emisní limit [g/t] Vztažné podmínky

Vinylchlorid

--------------------------------------------------------------------------

5 10^1) C

100^2)

--------------------------------------------------------------------------



Vysvětlivky:



1) Platí pro vinylchlorid u hotového výrobku na jednotku PVC.



2) Platí pro zbytkový obsah vinylchloridu v místě přechodu z uzavřeného

systému na úpravu nebo na sušení v otevřeném systému v měsíčním

průměru, v suspenzi polymeru na jednotku PVC.



5.1.4. Výroba a zpracování ostatních syntetických polymerů a výroba

kompozitů, s výjimkou kompozitů vyjmenovaných jinde

(kód 6.5. dle přílohy č. 2 zákona)



---------------------------------------------------------------

Emisní limity^1) [mg/m3] Vztažné

---------------------------------------- podmínky

TOC NH3

---------------------------------------------------------------

85^2) 50^4) C

50^3)

---------------------------------------------------------------



Vysvětlivky:



1) Platí od 1. ledna 2016. Neplatí pro zpracování kapalných epoxidových

pryskyřic přímo v místě jejich konečného použití (např. během stavby

budov).



2) Platí pro zpracování kapalných epoxidových pryskyřic s aminy



3) Platí pro zařízení na výrobu polyuretanových dílců, stavebnin s

použitím polyuretanu, nevztahuje se na polyuretan nadouvaný uhlovodíkem

(např. pentan)



4) Platí pro zařízení na výrobu předmětů tepelnou úpravou s použitím

aminoplastů nebo fenoplastů jako např. furanových,

močovinoformaldehydových, fenolových nebo xylenových pryskyřic



Technická podmínka provozu platná od 1. ledna 2016:



Za účelem předcházení emisím znečišťujících látek obtěžujících zápachem

využívat opatření ke snižování emisí těchto látek, např. svedením emisí

organických látek na jednotku termického spalování.



5.1.5. Výroba a zpracování viskózy

(kód 6.6. dle přílohy č. 2 zákona)



-------------------------------------------------------------------------

Emisní limity [mg/m3]

----------------------------------------------------- Vztažné podmínky

H2S CS2 H2S a CS2 celkem

-------------------------------------------------------------------------

10 100 200^2) C

50^1) 400^1)

-------------------------------------------------------------------------



Vysvětlivky:



1) Platí pro výrobu kordového hedvábí.



2) Platí pro výrobu střiže a textilního hedvábí.



Technické podmínky provozu:



a) Měrná výrobní emise sirouhlíku ve výrobě střiže a textilního hedvábí

je 200 000 g/t.



b) Odvádění odpadních plynů z výroby viskózy, přípravy zvlákňovacích

lázní a podle technických možností i z ostatních operací do zařízení k

omezování emisí, uzavření zvlákňovacích strojů při kontinuálním způsobu

zvlákňování, odsávání vznikajících plynů a jejich odvedení do zařízení

k omezování emisí, např. do katalytické spalovací jednotky.



5.1.6. Výroba gumárenských pomocných přípravků

(kód 6.7. dle přílohy č. 2 zákona)

-------------------------------------------------------------------

Emisní limity [mg/m3]

------------------------------------ O2R [%] Vztažné podmínky

TZL NOx

-------------------------------------------------------------------

20 700^1),^2) 11^2) B

-------------------------------------------------------------------



Vysvětlivky:



1) Platí, pokud jsou odpadní plyny spalovány jiným způsobem než na

fléře.



2) Neplatí pro technologická zařízení výroby sazí.



Technická podmínka provozu:



Výroba sazí musí být vybavena kontinuálně provozovaným zařízením

dodatečného spalování odpadních plynů.



5.1.7. Výroba a zpracování expandovaného polystyrenu

(kód 6.9. dle přílohy č. 2 zákona)



Technická podmínka provozu:



Při výrobě expandovaného polystyrenu používat minimálně 50 % podílu

surovin obsahujících nejvýše 5 % pentanu.



5.1.8. Výroba acetylenu mokrou metodou

(kód 6.10. dle přílohy č. 2 zákona)

-----------------------------------------------------------

Emisní limit [mg/m3]

---------------------------------------- Vztažné podmínky

VOC

-----------------------------------------------------------

200 B

-----------------------------------------------------------



5.2. Výroba anorganických látek



5.2.1. Výroba chloru

(kód 6.11. dle přílohy č. 2 zákona) Odpadní plyn z elektrolýzy a

katalytické oxidace

---------------------------------------------------------------

Emisní limit Emisní limit^1) [g/t]

[mg/m3]

-------------------------------------------- Vztažné podmínky

Cl rtuť

---------------------------------------------------------------

3 1 A

0,01^2)

---------------------------------------------------------------



Vysvětlivky:



1) Vztaženo na roční projektovanou kapacitu výroby chloru.



2) Platí pro zdroje, na které bylo vydáno pravomocné stavební povolení

nebo jiné obdobné rozhodnutí po 14. srpnu 2002.



5.2.2. Výroba kyseliny chlorovodíkové

(kód 6.12. dle přílohy č. 2 zákona)



---------------------------------------------------------------

Emisní limit Emisní limit^1) [g/t]

[mg/m3]

-------------------------------------------- Vztažné podmínky

HCl

---------------------------------------------------------------

25 50 A

---------------------------------------------------------------



Vysvětlivka: 1) Zjištěno z měsíčního průměru výroby, přepočteno na 36%

kyselinu chlorovodíkovou.



5.2.3. Výroba síry (Clausův proces)

(kód 6.13. dle přílohy č. 2 zákona)

--------------------------------------------------------------------

Emisní limit Emisní limit

[mg/m3] [%] Vztažné

--------------------------------------------------------- podmínky

H2S Sloučeniny síry vyjádřené

jako elementární síra

--------------------------------------------------------------------

10 4^1) A

2^2)

1,5^3)

0,5^4)

--------------------------------------------------------------------



Vysvětlivky:



1) Platí u zařízení s projektovaným výkonem do 20 t/den síry včetně.



2) Platí u zařízení s projektovaným výkonem vyšším než 20 t/den až 50

t/den síry včetně.



3) Platí u zařízení s projektovaným výkonem vyšším než 50 t/den síry.



4) Platí u zařízení s projektovaným výkonem vyšším než 50 t/den síry

povolených po 1.lednu 2007.



Technická podmínka provozu:



Odpadní plyny obsahující sulfan musí být spalovány.



5.2.4. Výroba kapalného oxidu siřičitého

(kód 6.14. dle přílohy č. 2 zákona)



Technická podmínka provozu:



Odpadní plyn z výroby kapalného oxidu siřičitého je zaváděn ke

zpracování do zařízení na výrobu kyseliny sírové nebo jiného

zpracovatelského či odsiřovacího zařízení.



5.2.5. Výroba kyseliny sírové

(kód 6.15. dle přílohy č. 2 zákona)

---------------------------------------------------------------

Emisní limit^1) [kg/t] Vztažné

------------------------------------------------- podmínky

SO2

---------------------------------------------------------------

2,2 C

---------------------------------------------------------------



Vysvětlivka: 1) Zjištěno z měsíčního průměru výroby, přepočteno na 100%

kyselinu sírovou.



5.2.6. Výroba amoniaku

(kód 6.16. dle přílohy č. 2 zákona)

---------------------------------------------------------------

Emisní limit^1) [kg/t] Vztažné

------------------------------------------------- podmínky

NH3

---------------------------------------------------------------

0,2 C

---------------------------------------------------------------



Vysvětlivka: 1) Zjištěno z měsíčního průměru výroby amoniaku.



5.2.7. Výroba kyseliny dusičné a jejích solí

(kód 6.17. dle přílohy č. 2 zákona)

--------------------------------------------------------------------

Emisní limity [mg/m3] Emisní limit^1)

[kg/t]

------------------------------------------------- Vztažné podmínky

NO2 amoniak NO2

--------------------------------------------------------------------

350^2) 300^3) 1,6 A^4)

C^4)

--------------------------------------------------------------------



Vysvětlivky:



1) Přepočteno na 65% kyselinu dusičnou.



2) Neplatí pro jednotky na úpravu koncentrace kyseliny dusičné,



3) V případě použití selektivní redukce oxidů dusíku amoniakem,



4) Vztažné podmínky A platí pro NO2, vztažné podmínky C platí pro

amoniak.



5.2.8. Výroba hnojiv

(kód 6.18. dle přílohy č. 2 zákona)



--------------------------------------------------------------------

Emisní limity [mg/m3] Vztažné

----------------------------------------------------- podmínky

TZL SO2 NOx amoniak HCl HF

--------------------------------------------------------------------

50 2 500^2) 500 50 50^3) 10^4) B

20^1)

--------------------------------------------------------------------



Vysvětlivky:



1) Platí pro drcení fosfátové horniny od 1. ledna 2016.



2) Platí při použití kyseliny sírové.



3) Platí pro výrobu NPK hnojiv (vícesložková průmyslová hnojiva

obsahující dusík, fosfor a draslík).



4) Platí pro výrobu hnojiv z fosfátové horniny.



5.2.9. Sulfátový proces při výrobě oxidu titaničitého

(kód 6.21. dle přílohy č. 2 zákona)

---------------------------------------------------------------

Emisní limity [mg/m3] Emisní limit [kg/t] Vztažné

---------------------------------------------- podmínky

TZL SO2^1) SO2^1)

---------------------------------------------------------------

50^2) 500^4) 6 B

150^3)

---------------------------------------------------------------



Vysvětlivky:



1) Platí pro oxid siřičitý a oxid sírový vypuštěný ve fázi rozkladu a

kalcinace, včetně kapiček kyseliny v přepočtu na ekvivalent SO2.



2) Platí pro hlavní výpusti.



3) Platí pro vedlejší výpusti.



4) Platí pro zařízení na koncentraci kyselého odpadu.



Technická podmínka provozu od 1. ledna 2014:



Proces musí být vybaven zařízením k předcházení emisí kapek kyseliny

sírové.



5.2.10. Chloridový proces při výrobě oxidu titaničitého

(kód 6.22. dle přílohy č. 2 zákona)



---------------------------------------------------------------

Emisní limity [mg/m3] Vztažné

----------------------------------------------- podmínky

TZL chlor

---------------------------------------------------------------

50^1) 5 B

150^2)

---------------------------------------------------------------



Vysvětlivky:



1) Platí pro hlavní výpusti.



2) Platí pro vedlejší výpusti.



5.2.11. Výroba ostatních pigmentů

(kód 6.23. dle přílohy č. 2 zákona)

-------------------------------------------------------------

Emisní limit [mg/m3]

------------------------------------------ Vztažné podmínky

TZL

---------------------------------------------------------------

50

100^1) C

-------------------------------------------------------------



Vysvětlivka:



1) Platí pro výrobu litoponu, stálé běloby (blanc fix) a výrobu

železitých pigmentů.



Technická podmínka provozu:



U kalcinace, kde je odtah zaveden do odlučovače jiné technologie, smí

být kalcinace v provozu pouze za součinnosti tohoto odlučovacího

zařízení.



5.3. Ropná rafinerie, výroba, zpracování a skladování petrochemických

výrobků a jiných těkavých kapalných organických látek



5.3.1. Ropná rafinerie, výroba a zpracování petrochemických výrobků

(kód 6.24. dle přílohy č. 2 zákona)



Platí pro zpracování ropy a jejích ropných frakcí jako jsou těžké a

lehké benziny, plyny, plynové oleje, petrolej, mazut apod. a pro výrobu

alkenů a dienů, aromatických sloučenin a syntézního plynu.



Technická podmínka provozu platná od 1. ledna 2016:



Za účelem předcházení emisím znečišťujících látek obtěžujících zápachem

využívat opatření ke snižování emisí znečišťujících látek, např.

svedením emisí organických látek na jednotku termické spalování

(teplota spalování nejméně 720°C) apod.



5.3.2. Skladování petrochemických výrobků a jiných těkavých kapalných

organických látek o objemu nad 1000 m3 nebo skladovací nádrže s ročním

objemem výtoče nad 10000 m3 a manipulace (není určeno pro automobilové

benziny)

(kód 6.25. dle přílohy č. 2 zákona)



Technické podmínky provozu:



a) Uspořádání a vybavení skladovacích nádrží o objemu rovném nebo

větším než 1000 m3 nebo skladovacích nádrží s ročním obratem rovném

nebo větším než 10 000 m3 při skladování surovin, meziproduktů a

výrobků, které mají tlak par větší než 1,32 kPa při teplotě 293,15 K:



1. Skladovací nádrže s vnější plovoucí střechou musí být opatřeny

účinným primárním a sekundárním těsněním okrajů střechy.



2. Nádrže s pevnou střechou



2.1 musí být vybaveny vnitřní plovoucí střechou s těsněním, které

zajistí snížení emisí nejméně o 90 % ve srovnání s emisemi z nádrže s

pevnou střechou bez jakýchkoli opatření, nebo



2.2 musí být zajištěno zachycování, zpětné vracení a odstraňování par

uvedených kapalin s účinností nejméně 99 %; k dosažení této účinnosti

nesmí být použito spalování mimo případy, kdy je zpětné zkapalňování

par nebezpečné nebo technicky neproveditelné; spalování smí být použito

jako druhý stupeň čištění.



3. Nádrže je třeba opatřit vhodnou izolací. V případě, že povrch

izolace nádrže nedostatečně odráží sálavé teplo, nebo izolace nebyla

provedena, pak i reflexním nátěrem světlého odstínu za účelem snížení

objemových změn kapalin v nádržích v důsledku výkyvů venkovní teploty.

Pro skladovací nádrže zdrojů o objemu menším než 1 000 m3 nebo pro

zdroje s ročním obratem menším než 10 000 m3 platí tato opatření v

přiměřeném rozsahu.



b) Podmínky provozu při přečerpávání látek, které mají tlak par větší

než 1,32 kPa při teplotě 293,15 K, zejména při jejich stáčení z

mobilních zásobníků nebo při plnění mobilních zásobníků ze skladovacích

nádrží:



1. Musí být zajištěno zachycování, zpětné vracení a odstraňování par

těchto látek s účinností nejméně 99 %.



2. Musí být používána čerpadla bez úniku přečerpávaných látek,

například s mechanickou ucpávkou.



3. Manipulační zařízení pro plnění mobilních zásobníků vrchem musí být

zajištěno tak, aby konec plnicího potrubí byl během plnění udržován u

dna mobilního zásobníku.



6. POTRAVINÁŘSKÝ, DŘOVEZPRACUJÍCÍ A OSTATNÍ PRŮMYSL



6.1 Jatka o kapacitě porážky větší než 50 t denně

(kód 7.1. dle přílohy č. 2 zákona)



Technická podmínka provozu platná od 1. ledna 2013:



Za účelem snížení emisí znečišťujících látek obtěžujících zápachem

využívat opatření ke snižování emisí znečišťujících látek, např.:

provozovat zařízení k úpravě vedlejších produktů a odpadů, porážkovou

linku, vykládku a nahánění v uzavřených prostorách, při vyprazdňování

nádrží s krví používat odsávání plynů, zajistit pravidelné čištění

zásobníků krve, jímat a odvádět do zařízení na čištění odpadních plynů

odpadní plyn ze skladování jatečního odpadu a vedlejších produktů v

uzavřených zásobnících, odpadní plyn z výrobních zařízení a ze zařízení

k úpravě a skladování vedlejších jatečních produktů a odpadů.



6.2 Zařízení na úpravu a zpracování za účelem výroby potravin z

rostlinných surovin o projektované kapacitě 75 t hotových výrobků denně

a vyšší

(kód 7.2. dle přílohy č. 2 zákona)



Technické podmínky provozu:



a) V případě, že dochází k emisi tuhých znečišťujících látek např. při

úpravě semen, na úseku sušení, u sila na šrot peletizace a u překládek

šrotu, odvádět odpadní plyn a využívat zařízení na snižování TZL s

účinností alespoň 80%.



b) Při výrobě olejů a tuků využívat opatření ke snižování emisí

znečišťujících látek obtěžujících zápachem.



c) Pro zařízení o projektované kapacitě 100 t hotových výrobků denně a

vyšší platí tyto podmínky od 1. ledna 2013.



d) Pro zařízení o projektované kapacitě od 75 t hotových výrobků denně

včetně do 100 t platí tyto podmínky od 1. ledna 2014.



6.3 Zařízení na úpravu a zpracování za účelem výroby potravin z

živočišných surovin (jiných než mléka) o projektované kapacitě 50 t

hotových výrobků denně a vyšší

(kód 7.3. dle přílohy č. 2 zákona)



Technická podmínka provozu:



Za účelem snížení emisí znečišťujících látek obtěžujících zápachem

využívat opatření ke snižování emisí těchto látek, např. surové

produkty a meziprodukty skladovat v uzavřených zásobnících a prostorách

(popřípadě prostory chladit), jímat a odvádět odpadní plyn z

technologických zařízení do zařízení na čištění odpadních plynů.



Pro zařízení o projektované kapacitě 75 t hotových výrobků denně a

vyšší platí tyto podmínky od 1. ledna 2013.



Pro zařízení o projektované kapacitě od 50 t hotových výrobků denně

včetně do 75 t platí tyto podmínky od 1. ledna 2014.



6.4 Pražírny kávy o projektovaném výkonu větším než 1 t/den

(kód 7.5. dle přílohy č. 2 zákona)



Technická podmínka provozu platná od 1. ledna 2013:



Snižovat emise tuhých znečišťujících látek a s ohledem na technické

možnosti a povahu procesu provádět např.: vykládku materiálu v

uzavřených prostorách hal, jímání odpadních plynů v místě vzniku do

zařízení ke snižování emisí (u pražících zařízení včetně chladícího

vzduchu, vakuových zařízení, sil) apod.



6.5 Udírny s projektovaným výkonem na zpracování více než 1000 kg

výrobků denně

(kód 7.6. dle přílohy č. 2 zákona)



Technická podmínka provozu platná od 1. ledna 2013:



Za účelem předcházení vzniku emisí znečišťujících látek obtěžujících

zápachem a emisí TZL jímat odpadní plyn v místě vzniku a odvádět do

zařízení ke snižování emisí, zajistit technicko-organizační opatření ke

snížení emisí, např. výrobní odpad skladovat v uzavřených zásobnících,

případně prostory chladit atd.



6.6. Průmyslové zpracování dřeva o projektované roční spotřebě

materiálu větší než 150 m3 včetně

(kód 7.7. dle přílohy č. 2 zákona)



Neplatí pro pilařské provozy v tzv. manipulačních či expedičních

skladech (krácení kmenů).



---------------------------------------------------------------

Emisní limity [mg/m3]

----------------------------------------- Vztažné podmínky

TZL

---------------------------------------------------------------

50 C

30^1)

10^2)

---------------------------------------------------------------



Vysvětlivky:



1) Platí od 1. ledna 2018



2) Platí pro broušení.



6.7. Výroba dřevotřískových, dřevovláknitých a OSB desek, sušení třísek

a dřevních vláken při zpracování dřeva o projektované roční kapacitě

větší než 150 m3 včetně

(kód 7.7 a 7.8. dle přílohy č. 2 zákona)



---------------------------------------------------------------

Emisní limity [mg/m3] Vztažné

-------------------------------------------------- podmínky

TZL TOC^3) Formaldehyd^4)

---------------------------------------------------------------

50 300 15 C

30^1) 250^1) B^1),^3)

10^2)

---------------------------------------------------------------



Vysvětlivky:



1) Platí od 1. ledna 2018.



2) Platí pro broušení.



3) Platí pro sušení třísek a dřevních vláken.



4) Platí od 1. ledna 2018 pro lisování dřevotřískových, dřevovláknitých

a OSB desek, kde je využíváno pryskyřic na bázi formaldehydu.



Technická podmínka provozu:



Teplota při sušení třísek a pilin musí být omezena tak, aby nedocházelo

k jejich doutnání.



6.8. Výroba buničiny ze dřeva a papíru z panenské buničiny

(kód 7.9. dle přílohy č. 2 zákona)



------------------------------------------------------------------------------------

Emisní limity Emisní limity [g/t]

[mg/m3]

------------------------------------------------------- O2R [%] Vztažné podmínky

TZL síra a její sloučeniny^1)

------------------------------------------------------------------------------------

50^2) 2000^3) 5^2) A

350^4)

------------------------------------------------------------------------------------



Vysvětlivky:



1) Vyjádřené jako síra na hmotnostní jednotku vyrobené absolutně suché

vařákové buničiny.



2) Platí od 1. ledna 2016 pro regenerační kotle a vápenné pece.



3) Platí při sulfitovém způsobu výroby včetně emisí ze spalování

sulfitových výluhů.



4) Platí u sulfátového způsobu výroby při centrálním odstraňování

zapáchajících látek.



Technická podmínka provozu:



Za účelem předcházení emisí znečišťujících látek obtěžujících zápachem

využívat opatření ke snižování emisí znečišťujících látek, např.

provedením místního nebo centrálního odsávání odpadních plynů z varny,

z odparky, vyvařovací kolony do zařízení ke snižování emisí.



6.9. Výroby papíru a lepenky, které nespadají pod bod 6.8.

(kód 7.10. dle přílohy č. 2 zákona)



Platí pro výroby papíru a lepenky papírenskou technologií, které přímo

nenavazují na výrobu buničiny nebo výroby lepenky z papíru.

---------------------------------------------------------------

Emisní limity [mg/m3]

------------------------------------------- Vztažné podmínky

TOC^1)

---------------------------------------------------------------

40 B

---------------------------------------------------------------



Vysvětlivka:



1) Platí při impregnaci s použitím těkavých organických látek a při

výrobě speciálních papírů s použitím těkavých organických látek ve

výrobním procesu.



6.10. Předúpravy (operace jako praní, bělení, mercerace) nebo barvení

vláken či textilií

(kód 7.11. dle přílohy č. 2 zákona)



Technická podmínka provozu platná od 1. 1. 2014:



Za účelem předcházení emisí znečišťujících látek obtěžujících zápachem

využívat opatření ke snižování emisí znečišťujících látek, například

odsávání odpadních plynů do zařízení ke snižování emisí.



6.11. Vydělávání kůží a kožešin

(kód 7.12. dle přílohy č. 2 zákona)



Technická podmínka provozu platná od 1. 1. 2013: Za účelem předcházení

emisím znečišťujících látek obtěžujících zápachem zajistit např.

pravidelnou údržbu a čištění výrobních zařízení a skladovacích prostor,

surové kůže a odpady skladovat v uzavřených prostorech, popřípadě

prostory chladit, řízené odsávání emisí těchto látek do zařízení ke

snižování emisí (např. mokrá pračka, biofiltr). Technická podmínka

provozu neplatí pro provozy s projektovanou kapacitou nižší než 12 t

hotových výrobků ročně.



6.12. Zařízení na výrobu uhlíku (vysokoteplotní karbonizací uhlí) nebo

elekrografitu vypalováním či grafitací a zpracování uhlíkatých

materiálů

(kód 7.14. dle přílohy č. 2 zákona)

---------------------------------------------------------------------

Emisní limity [mg/m3]

-------------------------------------------------- Vztažné podmínky

TZL TOC PAH^4)

---------------------------------------------------------------------

50 100^1) 0,2 C

200^2)

50^3)

---------------------------------------------------------------------



Vysvětlivky:



1) Platí z formovacích a mísicích zařízení, v nichž se zpracovávají

smola, dehet nebo jiná kapalná pojiva při zvýšené teplotě,



2) Platí z kruhových pecí pro grafitové elektrody, uhlíkové elektrody a

uhlíkové cihly,



3) Platí z jednotlivých komorových pecí, spojených komorových a

tunelových pecí z impregnačních zařízení, v nichž se používají

impregnační prostředky na bázi dehtu.



4) Benzo(b)fluoranten, benzo(a)pyren, indeno(1,2,3-c,d)pyren,

benzo(k)fluoranten.



Technická podmínka provozu:



Odvádění emisí VOC z tepelných procesů při výrobě uhlíkatých materiálů

do zařízení ke snižování emisí.



6.13. Krematoria

(kód 7.15. dle přílohy č. 2 zákona)



Platí i pro veterinární spalovny v případě výhradního spalování těl

zvířat a živočišných zbytků.



------------------------------------------------------------------------------------

Emisní limity [mg/m3]

----------------------------------------------- O2R [%] Vztažné podmínky

TZL NOx CO VOC

------------------------------------------------------------------------------------

50 350 100 15 17 A

------------------------------------------------------------------------------------



Technická podmínka provozu:



Udržování takové teploty ve spalovacím prostoru za posledním přívodem

vzduchu, která zajišťuje termickou a oxidační destrukci všech

odcházejících znečišťujících látek (nejméně 850°C) s dobou setrvání

spalin nejméně 2 s.



6.14. Veterinární asanační zařízení

(kód 7.16. dle přílohy č. 2 zákona)



Platí i pro sběr a zpracování zvířecích těl a výrobu krmiv nebo

technických tuků z vedlejších produktů porážky, například kostí,

chlupů, peří, paroží, drápů, krve apod.



Technická podmínka provozu platná od 1. ledna 2013:



Za účelem předcházení emisí znečišťujících látek obtěžujících zápachem

zajistit např. odsávání odpadních plynů do zařízení k omezování emisí,

skladování v uzavřených zásobnících a čištění přepravních zásobníků v

uzavřených prostorech.



6.15. Regenerace a aktivace katalyzátorů pro katalytické štěpení ve

fluidní vrstvě

(kód 7.17. dle přílohy č. 2 zákona)



----------------------------------------------------------------------------

Emisní limity [mg/m3]



---------------------------------------- O2R [%] Vztažné podmínky

TZL SO2 NOx

----------------------------------------------------------------------------

50 1700 700 17 A

----------------------------------------------------------------------------



7. CHOVY HOSPODÁŘSKÝCH ZVÍŘAT



7.1. Chovy hospodářských zvířat s celkovou roční emisí amoniaku nad 5 t

včetně

(kód 8. přílohy č. 2 zákona)



Technická podmínka provozu:



Za účelem předcházení emisí znečišťujících látek obtěžujících zápachem

zajistit technicko-organizační opatření ke snížení těchto emisí např.

využitím snižujících technologii, jejichž seznam je uveden ve Věstníku

Ministerstva životního prostředí.



Příloha 9



OBECNÉ EMISNÍ LIMITY





------------------------------------------------------------------------------------------------

Název znečišťující látky Hmotnostní tokHmotnostní

[g/h] koncentrace [mg/m3]

------------------------------------------------------------------------------------------------

tuhé znečišťující látky =2500 150

------------------------------------------------------------------------------------------------

oxidy síry vyjádřené jako oxid siřičitý >20000 2500

------------------------------------------------------------------------------------------------

oxidy dusíku vyjádřené jako oxid dusičitý >10000 500

------------------------------------------------------------------------------------------------

oxid uhelnatý >5000 500

------------------------------------------------------------------------------------------------

organické látky vyjádřené jako celkový organický uhlík >3000 150

(TOC)

------------------------------------------------------------------------------------------------

amoniak a soli amonné vyjádřené jako amoniak >500 50

------------------------------------------------------------------------------------------------

Sulfan >100 10

------------------------------------------------------------------------------------------------

Sirouhlík >100 20

------------------------------------------------------------------------------------------------

chlor a jeho plynné anorganické sloučeniny vyjádřené >500 50

jako HCl

------------------------------------------------------------------------------------------------

fluor a jeho plynné anorganické sloučeniny vyjádřené >100 10

jako HF

------------------------------------------------------------------------------------------------



Příloha 10



NÁLEŽITOSTI PROVOZNÍ EVIDENCE



1.1. Identifikace provozovatele a provozovny



Stálé údaje



Údaje o provozovateli



Identifikační číslo provozovatele (IČ), bylo-li přiděleno, obchodní

firma, sídlo a statutární zástupce nebo jméno, příjmení a adresa místa

trvalého pobytu.



Údaje o provozovně



Identifikační číslo provozovny (IČP), bylo-li přiděleno, název, počet

stacionárních zdrojů v provozovně, adresa provozovny, kód územně

technické jednotky, odpovědná osoba.



1.2. Údaje o stacionárním zdroji



Stálé údaje



Pořadové (příp. také evidenční) číslo každého stacionárního zdroje v

rámci provozovny, název stacionárního zdroje dle provozního řádu nebo

povolení k provozu nebo technické dokumentace, typ stacionárního

zdroje, zařazení stacionárního zdroje podle zákona, výrobce, datum

uvedení do provozu, , směnnost, denní, týdenní a roční rytmus,

jmenovitý tepelný výkon a příkon, projektovaná kapacita spalovny odpadu

nebo výroby, účinnost spalovacího stacionárního zdroje podle výrobce,

druh topeniště, instalovaný elektrický výkon, druh výrobku, měrná

jednotka množství výrobku, pořadová příp. evidenční čísla technologií

ke snižování emisí a komínů nebo výduchů do nichž je stacionární zdroj

zaústěn.



Proměnné údaje



Provozní hodiny (rok, měsíc, den), využití kapacity v %, množství

vyrobené elektrické energie a množství vyrobeného tepla, včetně podílu

množství tepla dodaného do veřejné sítě dálkového vytápění ve formě

páry či horké vody, množství výrobku.



1.3. Údaje o palivech, surovinách nebo odpadech



Proměnné údaje



Druh a spotřeba paliv, suroviny, tepelně zpracovávaného odpadu (den^*),

měsíc rok), výhřevnost paliva, hmotnostní toky jednotlivých druhů

nebezpečných odpadů, jejich spalné teplo a obsah znečišťujících látek v

nebezpečných odpadech (zejména polychlorovaných bifenylů,

pentachlorfenolu, chloridů, fluoridů, síry a těžkých kovů), doklady o

výsledcích analýz provedených podle § 17 odst. 2.



_______________



*) neplatí pro spalovací stacionární zdroje o celkovém jmenovitém

tepelném příkonu 5 MW a nižším, spalující výhradně zemní plyn



1.4. Údaje o technologiích ke snižování emisí



Stálé údaje



Evidenční čísla a druh a počet technologií ke snižování emisí, výrobce,

datum uvedení do provozu, odlučované znečišťující látky, garantovaná

účinnost technologie ke snižování emisí případně účinnost odpovídající

garantované výstupní koncentraci.



Proměnné údaje



Provozní doba (pokud je odlišná od provozních hodin stacionárního

zdroje), provozní účinnost (je-li sledována), objemový tok odpadního

plynu, provozní parametr stanovený v provozním řádu dokladující plnění

emisního limitu.



1.5. Údaje o komínech a výduších



Stálé údaje



Pořadové, případně také evidenční číslo komínu nebo jiného výduchu,

výška komínu od paty komínu, výška výduchu, převýšení ústí komínu nebo

jiného výduchu nad okolním terénem, průřez v koruně komínu, zeměpisné

souřadnice paty komínu nebo výduchu, materiál a tepelně-izolační

vlastnosti komínu, vypouštěné znečišťující látky.



Proměnné údaje



Průměrná teplota a rychlost plynů protékajících komínem nebo výduchem z

technologie ke snižování emisí v místě měření emisí, v případě

vypouštění emisí chladicí věží obsah vodní páry v odpadním plynu v %,

časový režim vypouštění emisí z komína, výduchu nebo výpusti a provozní

hodiny komína (výduchu nebo výpusti, pokud jsou odlišné od provozních

hodin stacionárního zdroje).



1.6. Údaje o emisích



Stálé údaje



Seznam znečišťujících látek, které má stacionární zdroj povinnost

zjišťovat, na které látky se vztahuje jednorázové a na které

kontinuální měření emisí.



Proměnné údaje



Naměřená koncentrace znečišťující látky při referenčních podmínkách,

hmotnostní tok znečišťující látky, vypočtená nebo odvozená měrná

výrobní emise, emisní faktor použitý pro výpočet množství emisí, datum

jednorázového měření emisí, datum ověření správnosti údajů

kontinuálního měření, datum kalibrace systému kontinuálního měření,

roční hmotnostní bilance těkavých organických látek u stacionárních

zdrojů, ve kterých dochází k používání organických rozpouštědel, s

výjimkou činnosti nanášení práškových plastů uvedené v části II bodu

4.4. přílohy č. 5.



Jednotlivé údaje provozní evidence lze vést i samostatně v rámci

provozní dokumentace, jako jsou např. operační listy, provozní deníky,

záznamy v řídicím systému apod. Za součást provozní evidence jsou

považovány protokoly z jednorázových měření emisí, protokoly z

vyhodnocení a ověření kontinuálních měření emisí a doklady o kalibraci

měřicích přístrojů.



Příloha 11



NÁLEŽITOSTI SOUHRNNÉ PROVOZNÍ EVIDENCE



Obecné pokyny k vyplňování formulářů souhrnné provozní evidence:



1. Spalovací stacionární zdroje uvedené v příloze č. 2 k zákonu pod

kódem 1.1. o celkovém jmenovitém tepelném příkonu do 5 MW včetně

spalující kapalná nebo plynná paliva, na něž se vztahuje osvobození od

poplatku podle § 15, odst. 3 zákona, vykazují údaje uvedené v bodu 1.1.

a v bodu 1.2. v položkách 17. a 19. způsobem určeným datovým standardem

podle jiného právního předpisu^4). Ostatní údaje uvedené v bodech 1.2.,

1.4. a 1.5. neohlašují.



2. Stacionární zdroje uvedené v příloze č. 2 k zákonu pod kódem 10.2.,

na něž se vztahuje osvobození od poplatku podle § 15, odst. 3 zákona,

vykazují údaje uvedené v bodu 1.1. a v bodu 1.3. v položce 13 způsobem

určeným datovým standardem podle jiného právního předpisu^4). Ostatní

údaje uvedené v bodech 1.3., 1.4. a 1.5. neohlašují.



1.1. Identifikace provozovatele a provozovny



------------------------------------------------------------------------

1. Údaje o provozovateli

------------------------------------------------------------------------

Identifikační číslo (IČ)^1),

------------------------------------------------------------------------

Název provozovatele (obchodní firma nebo

příjmení a jméno:

------------------------------------------------------------------------

Adresa (ulice, číslo popisné/orientační):

------------------------------------------------------------------------

Adresa (obec, město - městská část):

------------------------------------------------------------------------

PSČ:

------------------------------------------------------------------------

2. Údaje o provozovně

------------------------------------------------------------------------

Identifikační číslo provozovny (IČP)^2):

------------------------------------------------------------------------

Územně technická jednotka:

------------------------------------------------------------------------

Název provozovny:

------------------------------------------------------------------------

Adresa (ulice, číslo popisné/orientační):

------------------------------------------------------------------------

Adresa (obec, město - městská část):

------------------------------------------------------------------------

PSČ:

------------------------------------------------------------------------

Souhrnná provozní evidence za rok:

------------------------------------------------------------------------





Vysvětlivky k tabulce:



1) Identifikační číslo (IČ), bylo-li přiděleno. Fyzické osoby bez IČ

vyplní datum narození.



2) Identifikační číslo provozovny (IČP) - označení provozovny, ve které

je provozován jeden nebo více stacionárních zdrojů. IČP je přidělováno

prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v

oblasti životního prostředí.



3) Územně technickou jednotkou se rozumí jednotka, která je vymezena

jako katastrální území nebo jeho část. Názvy a kódy ÚTJ jsou součástí

METIS, vedeného ČSÚ, který je garantem vedení číselníku územně

technických jednotek.



1.2. Souhrnná provozní evidence spalovacích stacionárních zdrojů a

spaloven odpadů

------------------------------------------------------------------------

1 Pořadové číslo stacionárního zdroje

------------------------------------------------------------------------

2 Zařazení stacionárního zdroje podle zákona

------------------------------------------------------------------------

3 Datum vydání povolení provozu

------------------------------------------------------------------------

4 Název stacionárního zdroje

------------------------------------------------------------------------

5 Účinnost [%]

------------------------------------------------------------------------

6 Jmenovitý tepelný výkon [MW]

------------------------------------------------------------------------

7 Instalovaný elektrický výkon [MW]

------------------------------------------------------------------------

8 Jmenovitý tepelný příkon [MW]

------------------------------------------------------------------------

9 Celkový jmenovitý tepelný příkon [MW]

------------------------------------------------------------------------

10 Projektovaná kapacita spalovny odpadu [t/rok]

------------------------------------------------------------------------

11 Druh topeniště

------------------------------------------------------------------------

12 Provozní hodiny [h/rok]

------------------------------------------------------------------------

13 Celkové provozní hodiny (h/rok]

------------------------------------------------------------------------

14 Využití kapacity [%]

------------------------------------------------------------------------

15 Celková výroba tepla [GJ/rok]

------------------------------------------------------------------------

16 Celkové množství dodaného tepla [%]

------------------------------------------------------------------------

17 Druh paliva nebo odpadu

------------------------------------------------------------------------

18 Výhřevnost paliva [kJ/kg, kJ/m3]

------------------------------------------------------------------------

19 Spotřeba paliva nebo odpadů [t/rok, tis. m3/rok]

------------------------------------------------------------------------

20 Emise znečišťujících látek

[t/rok] ------------------------------------



------------------------------------



------------------------------------------------------------------------





Vysvětlivky a návod pro vyplnění údajů podle čísla řádku:



V případě spalovacích stacionárních zdrojů označených stejným kódem

podle přílohy č. 2 k zákonu o jmenovitém tepelném příkonu do 1 MW

včetně, spalujících plynná paliva, se níže uvedené údaje vyplňují

souhrnně.



1 Pořadové číslo stacionárního zdroje v rámci provozovny, přidělené

ISPOP.



2 Zařazení stacionárního zdroje do kategorie podle přílohy č. 2 zákona

(dle číselníku uveřejněného ve Věstníku MŽP).



3 Uvede se datum vydání povolení provozu nebo jiného obdobného povolení

vydaného podle dřívějších právních předpisů pro daný stacionární zdroj.



4 Uvede se název stacionárního zdroje dle provozního řádu nebo povolení

provozu nebo technické dokumentace.



5 Vyplní se tepelná účinnost stacionárního zdroje.



6 Vyplní se jmenovitý tepelný výkon spalovacího stacionárního zdroje

dle technické dokumentace spalovacího stacionárního zdroje.



7 Vyplní se údaj o instalovaném elektrickém výkonu dle technické

dokumentace stacionárního zdroje znečišťování.



8 Vyplní se jmenovitý tepelný příkon spalovacího stacionárního zdroje

dle technické dokumentace spalovacího stacionárního zdroje.



9 Vyplní se celkový jmenovitý tepelný příkon podle § 4 odst.7 a 8

zákona.



10 Vyplní se údaj o projektované kapacitě spalovny odpadů dle technické

dokumentace.



11 Vyplní se druh topeniště (např. roštové, fluidní, plynový hořák,

atd.) dle číselníku uvedeném ve Věstníku Ministerstva životního

prostředí.



12 Počet provozních hodin, po které byl spalovací stacionární zdroj ve

vykazovaném kalendářním roce v provozu.



13 Celkový počet provozních hodin, po které byly spalovací stacionární

zdroje, u nichž se jmenovité tepelné příkony podle § 4 odst. 7 a 8

zákona sčítají, ve vykazovaném roce provozovány. Je-li současně v

provozu více spalovacích stacionárních zdrojů, u nichž se jmenovité

tepelné příkony podle § 4 odst. 7 a 8 zákona sčítají, každá hodina

jejich společného provozu se započítává pouze jednou. Tento údaj se

vyplňuje pouze u spalovacích stacionárních zdrojů s celkovým jmenovitým

tepelným příkonem 50 MW a vyšším a u záložních zdrojů energie.



14 Počet provozních hodin stacionárního zdroje za rok po přepočtu na

stupeň využití instalované kapacity.



15 Celkové množství vyrobeného užitného tepla.



16 Celkové množství tepla dodaného do veřejné sítě dálkového vytápění

ve formě páry či horké vody, vyjádřeno jako procenta (%) z celkového

množství vyrobeného užitného tepla (procenta z údaje uvedeného na řádku

č. 13). Tento údaj se vyplňuje se pouze u spalovacích stacionárních

zdrojů s celkovým jmenovitým tepelným příkonem 20 MW a vyšším.



17 Uvede se druh (druhy) spalovaného paliva (dle číselníku uveřejněného

ve Věstníku MŽP), u spaloven odpadů nebo u spalovacích stacionárních

zdrojů tepelně zpracovávajících odpad společně s palivem se uvede

rovněž jako samostatná položka odpad (bez bližšího určení).



18 Uvede se hodnota roční průměrné výhřevnosti paliva podle údajů

dodavatele paliva.



19 Uvede se celková spotřeba paliva využívaného spalovacím stacionárním

zdrojem ve vykazovaném roce; v případě, že je tepelně zpracováván

odpad, uvede se k údaji odpovídajícímu položce odpadu celkové množství

tepelně zpracovaných odpadů.



20 Celkové množství emisí znečišťujících látek (dle číselníku

uveřejněného ve Věstníku MŽP), vypuštěných do ovzduší ze stacionárního

zdroje za vykazovaný kalendářní rok, pro které má provozovatel

stacionárního zdroje podle § 6 odst. 1 zákona stanovenu povinnost

zjišťovat emise.



1.3. Souhrnná provozní evidence jiných stacionárních zdrojů

-----------------------------------------------------------------------------

1 Pořadové číslo stacionárního zdroje

-----------------------------------------------------------------------------

2 Zařazení stacionárního zdroje podle zákona

-----------------------------------------------------------------------------

3 Označení sektoru

-----------------------------------------------------------------------------

4 Název stacionárního zdroje

-----------------------------------------------------------------------------

5 Provozní hodiny [h/rok]

-----------------------------------------------------------------------------

6 Druh spalovaného paliva nebo odpadu

-----------------------------------------------------------------------------

7 Výhřevnost paliva v [kJ/kg, kJ/m3]

-----------------------------------------------------------------------------

8 Spotřeba spáleného paliva a odpadů

[t/rok, tis m3/rok]

-----------------------------------------------------------------------------

9 Spotřeba VOC dle § 21 písm. a)

(t/rok] --------------------------------------------------

10 dle § 21 písm. b)

--------------------------------------------------

11 dle § 21 písm. c)

-----------------------------------------------------------------------------

12 Druh výrobku

-----------------------------------------------------------------------------

13 Množství výrobku [t/rok]

-----------------------------------------------------------------------------

14 Emise

znečišťujících --------------------------------------------------

látek [t/rok]

--------------------------------------------------



-----------------------------------------------------------------------------



Vysvětlivky a návod pro vyplnění údajů podle čísla řádku:



V případě jiného stacionárního zdroje, pro nějž je tato možnost uvedena

v číselníku uveřejněném ve Věstníku MŽP, se níže uvedené údaje vyplňují

souhrnně.



1 Pořadové číslo jiného stacionárního zdroje v rámci provozovny,

přidělené ISPOP.



2 Zařazení stacionárního zdroje do kategorie podle přílohy č. 2 zákona

(dle číselníku uveřejněného ve Věstníku MŽP).



3 Označení sektoru v souladu s nomenklaturou pro reporting (dle

číselníku uveřejněného ve Věstníku MŽP).



4 Název jiného stacionárního zdroje dle provozního řádu nebo povolení k

provozu nebo technické dokumentace (dle číselníku uveřejněného ve

Věstníku MŽP).



5 Počet provozních hodin, po které byl stacionární zdroj ve vykazovaném

kalendářním roce v provozu.



6 Uvede se druh (druhy) spalovaného paliva (dle číselníku uveřejněného

ve Věstníku MŽP); v případě, že je tepelně zpracováván odpad nebo

odpady, uvede se jako samostatná položka odpad (bez bližšího určení).



7 Uvede se hodnota roční průměrné výhřevnosti paliva podle údajů

dodavatele paliva.



8 Uvede se celková spotřeba paliva využívaného stacionárním zdrojem ve

vykazovaném kalendářním roce; v případě, že je tepelně zpracováván

odpad nebo odpady, uvede se k údaji odpovídajícímu položce odpadu

celkové množství spálených odpadů.



9 - 11 Spotřeba těkavých organických látek podle kategorií používaných

těkavých organických látek podle § 21 písm. a), b) a c) této vyhlášky.



12 Druh výrobku u vybraných technologií (dle číselníku uveřejněného ve

Věstníku MŽP).



13 Množství výrobku v jednotkách uveřejněných ve Věstníku MŽP.



14 Celkové množství emisí znečišťujících látek (dle číselníku

uveřejněného ve Věstníku MŽP), vypuštěných do ovzduší za stacionární

zdroj a vykazovaný kalendářní rok, pro které má provozovatel

stacionárního zdroje podle § 6 odst. 1 zákona stanovenu povinnost

zjišťovat emise.



1.4. Údaje o komínech a výduších

--------------------------------------------------------------------

1 Pořadové číslo výduchu/komínu

--------------------------------------------------------------------

2 Pořadové číslo každého jednotlivého

stacionárního zdroje zaústěného do

komína/výduchu

--------------------------------------------------------------------

3 Výška komínu/výduchu [m]

--------------------------------------------------------------------

4 Průřez v koruně komínu, průřez výduchu [m2]

--------------------------------------------------------------------

5 Zeměpisné N

souřadnice paty -------------------------------------------

6 komínu/výduchu E

--------------------------------------------------------------------

7 Průměrná rychlost plynů v [m/s]

--------------------------------------------------------------------

8 Průměrná teplota plynů [°C]

--------------------------------------------------------------------

9 Časový režim vypouštění emisí

--------------------------------------------------------------------

10 Provozní hodiny komína/výduchu [h/rok]

--------------------------------------------------------------------

11 Druh technologie ke snižování emisí

--------------------------------------------------------------------

12 Účinnost technologie ke snižování emisí

--------------------------------------------------------------------

13 Emise

znečišťujících -------------------------------------------

látek [t/rok]

-------------------------------------------



--------------------------------------------------------------------





Vysvětlivky a návod pro vyplnění údajů podle čísla řádku:



1 Pořadové číslo komínu/výduchu v rámci provozovny, přidělené ISPOP.



2 Pořadové číslo stacionárního zdroje uvedeného v položce č. 1 bodu

1.2. a 1.3.



3 Stavební výška komínu nebo převýšení výduchu/komínu nad okolním

terénem.



4 Plocha průřezu ústí komínu (vnitřní plocha v koruně komínu), plocha

průřezu výduchu.



5,6 Zeměpisná šířka a délka umístění komínu/výduchu, uvedená v

souřadnicovém systému WGS 84 (World Geodetic System) používaná běžně

přístroji GPS.



7 Zjištěná nebo odborně odhadnutá průměrná rychlost vzdušiny v ústí

komínu/výduchu.



8 Zjištěná nebo odborně odhadnutá průměrná teplota vzdušiny v ústí

komínu/výduchu.



9 Časový režim charakterizující denní, týdenní a roční období, v němž

dochází k vypouštění podstatného množství škodlivin z komínu/výduchu

dle schématu uveřejněného ve Věstníku MŽP (1 = znečišťující látky jsou

v daném časovém úseku vypouštěny; 0 = je vypouštěno malé množství

znečišťujících látek nebo nejsou v daném časovém úseku vůbec

vypouštěny).



10 Provozní doba komínu/výduchu (doba, po kterou docházelo k vypouštění

škodlivin z některého ze zaústěných stacionárních zdrojů do

komínu/výduchu).



11 Uvede se druh každé technologie ke snižování emisí každé

znečišťující látky (dle číselníku uveřejněného ve věstníku MŽP); v

případě tuhých znečišťujících látek se uvede druh posledního stupně

odlučovacího zařízení, v němž dochází ke snižování množství tuhých

znečišťujících látek.



12 Průměrná roční provozní účinnost každé technologie ke snižování

emisí vyjádřená v % snížení koncentrace znečišťující látky vstupující

do technologie ke snižování emisí. Není-li provozní účinnost sledována,

uvede se garantovaná účinnost případně účinnost odpovídající

garantované výstupní koncentraci.



13 Celkové množství emisí znečišťujících látek (dle číselníku

uveřejněného ve Věstníku MŽP) vypuštěných do ovzduší za vykazovaný

kalendářní rok daným komínem/výduchem, pro které má provozovatel

stacionárního zdroje stanovenu povinnost zjišťovat emise podle § 6

odst. 1 zákona. V případě, že dochází k vypouštění/úniku veškerých

emisí ze stacionárních zdrojů pouze jedním komínem/výduchem, tento údaj

se nevyplňuje.



1.5. Údaje o měření emisí

--------------------------------------------------------------------

1 Pořadové číslo stacionárního zdroje/zdrojů

--------------------------------------------------------------------

2 Označení místa měření emisí

--------------------------------------------------------------------

3 Datum měření

--------------------------------------------------------------------

4 specifický emisní limit

----- Emise ---------------------------------------------

5 znečišťujících jednotka emisního limitu

----- látek ---------------------------------------------

6 emisní koncentrace BAT

----- ---------------------------------------------

7 jednotka emisní

koncentrace BAT

--------------------------------------------------------------------

8 hmotnostní koncentrace

--------------------------------------------------------------------

9 jednotka hmotnostní

koncentrace

--------------------------------------------------------------------

10 hmotnostní tok [kg/h]

--------------------------------------------------------------------

11 měrná výrobní emise

--------------------------------------------------------------------

12 jednotka měrné výrobní

emise

--------------------------------------------------------------------



Vysvětlivky a návod pro vyplnění údajů podle čísla řádku:



1 Pořadové číslo stacionárního zdroje uvedeného v položce č. 1 bodu

1.2. a 1.3.



2 Uvede se označení místa měření emisí dle provozního řádu nebo

povolení k provozu nebo technické dokumentace.



3 Datum posledního platného autorizovaného měření emisí; nevyplňuje se

v případě, že se zjišťování emisí provádí kontinuálním měřením.



4 Uvede se specifický emisní limit pro jednotlivé znečišťující látky

(dle číselníku uveřejněného ve Věstníku MŽP) stanovený v povolení

provozu, a pokud v povolení provozu specifický emisní limit stanoven

není, emisní limit platný pro daný stacionární zdroj podle této

vyhlášky.



5 Jednotka specifického emisního limitu (dle číselníku uveřejněného ve

Věstníku MŽP).



6 Emisní koncentrace odpovídající horní hranici úrovně emisí spojené s

nejlepšími dostupnými technikami (BAT) podle informací zveřejňovaných

Evropskou komisí odpovídající příslušnému stacionárnímu zdroji. Vyplní

se v údajích za r. 2016 a v dalším období v případě uplatnění § 15,

odst. 5 a odst. 6, písm. b) zákona.



7 Jednotka emisní koncentrace BAT (dle číselníku uveřejněného ve

Věstníku MŽP).



8 Hmotnostní koncentrace emisí jednotlivých znečišťujících látek

přepočtená na podmínky stanovené pro emisní limit stacionárního zdroje

v právním předpisu v mg.m-3 , případně v jiných jednotkách uvedených v

řádku č. 7; v případě kontinuálního měření se uvede hodnota vypočtená

jako aritmetický průměr všech platných denních hodnot za kalendářní

rok.



9 Jednotka hmotnostní koncentrace, ve které je stanoven emisní limit.



10 Podíl hmotnosti emisí jednotlivých znečišťujících látek za hodinu.



11 Podíl hmotnosti emisí znečišťujících látek a vztažné veličiny, která

je stanovena pro emisní limit stacionárního zdroje v právním předpisu.



12 Jednotka měrné výrobní emise (dle číselníku uveřejněného ve Věstníku

MŽP).



Příloha 12



NÁLEŽITOSTI PROVOZNÍHO ŘÁDU



1. Identifikace stacionárního zdroje (stacionárních zdrojů) a

provozovny, ve které je stacionární zdroj umístěn, provozovatele,

případně majitele stacionárního zdroje.



2. Podrobný popis stacionárního zdroje a dále popis technologií ke

snižování emisí a jejich funkce. Číslování stacionárního zdroje je

shodné s provozní evidencí stacionárního zdroje a v jednoznačné

návaznosti na platné provozní a technologické předpisy provozovatele.



3. Údaj o funkci spalovacího stacionárního zdroje v přenosové soustavě

nebo v soustavě zásobování tepelnou energií a údaj o tom, zda se jedná

o záložní zdroj energie.



4. Vstupy do technologie - zpracovávané suroviny, paliva a odpady

tepelně zpracovávané ve stacionárním zdroji.



5. Popis technologických operací prováděných ve stacionárních zdrojích

se vstupními surovinami a s palivy, mechanismus reakcí včetně známých

vedlejších reakcí, způsoby řízení a kontroly prováděných operací

(detailní podmínky zpracování surovin a podmínky spalování paliv,

podmínky provozu technologií ke snižování emisí nebo dalších operací

sloužících ke snižování emisí).^*)



6. Výstupy z technologie - znečišťující látky a jejich vlastnosti,

množství a způsob zacházení s nimi, místa výstupu znečišťujících látek

ze stacionárního zdroje do vnějšího ovzduší.



7. Popis zařízení pro kontinuální měření emisí (pokud je instalováno) a

popis měřícího místa, včetně postupu sledování provozu stacionárního

zdroje a stanovení emisí pro případ výpadku kontinuálního měření emisí

(např. sledováním teploty, tlaku, obsahu kyslíku, viskozity, pH). V

případě stacionárního zdroje, u nějž je emisní limit dosahován úpravou

technologického řízení výrobního procesu nebo použitím technologie ke

snižování emisí, popis provozního parametru a jeho číselné vyjádření,

dokladující plnění emisního limitu, způsob jeho měření včetně způsobu a

frekvence kalibrace měřidla (v souladu s příslušnými technickými

normami, jsou-li k dispozici) a popis způsobu nepřetržitého

zaznamenávání naměřených hodnot.



8. Popis měřicího místa pro jednorázové měření emisí.



9. Druh, odhadované množství a vlastnosti znečišťujících látek, u

kterých může dojít, v případě poruchy nebo havárie stacionárního zdroje

nebo jeho části, k vyšším emisím než při obvyklém provozu.



10. Vymezení stavů uvádění stacionárního zdroje do provozu a jeho

odstavování.



11. Aktuální spojení^**) na příslušný orgán ochrany ovzduší, způsob

podávání hlášení o havárii nebo poruše orgánům ochrany ovzduší a

veřejnosti, odpovědné osoby a způsob interního předávání informací o

poruchách a haváriích.



12. Způsob předcházení haváriím a poruchám; opatření, která jsou nebo

budou provozovatelem přijata ke zmírnění důsledků havárií a poruch a

uvedení postupů provozovatele při zmáhání havárií a odstraňování poruch

včetně režimů omezování nebo zastavování provozu stacionárního

zdroje.^**) U stacionárních zdrojů tepelně zpracovávajících odpad

nejvýše přípustné doby pro jakékoli technicky nezamezitelné odstávky,

poruchy nebo závady technologického zařízení sloužícího ke snižování

emisí nebo měřicích přístrojů, během kterých může koncentrace

znečišťujících látek překročit stanovené hodnoty emisních limitů.



13. Způsob zajištění spolehlivosti a řádné funkce kontinuálního

měřícího systému při výpadku kontinuálního měření emisí, z důvodů

poruchy nebo údržby systému, překračujícím 10 dní v kalendářním roce.

Neplatným dnem z hlediska kontinuálního měření emisí se rozumí den, ve

kterém jsou více než 3 průměrné hodinové hodnoty z důvodu poruchy nebo

údržby kontinuálního měření neplatné. V případě vyhodnocování

půlhodinových intervalů tvoří neplatnou hodinovou hodnotu dvě neplatné

půlhodinové průměrné hodnoty v rámci jedné hodiny.



14. Vymezení doby uvádění spalovacích stacionárních zdrojů do provozu a

jejich odstavování z provozu.



15. Termíny kontrol, revizí a údržby technologických zařízení

sloužících ke snižování emisí. Uvedení způsobu proškolení obsluh a

odpovědných osob.^*)



16. Definice poruch a havárií s dopadem na vnější ovzduší a jejich

odstraňování, termíny odstraňování poruch pro konkrétní technologii

stacionární zdroje a podmínky odstavení stacionárního zdroje z

provozu.^*)



17. Způsob a četnost seřizování spalovacích stacionárních zdrojů.



18. Výjimečné situace - odůvodnění neplnění stanovených emisních limitů

v případech definovaných poruch, definovaných havárií, při najíždění

technologií do provozu nebo při odstavování technologií z provozu po

stanovenou dobu, při seřizování technologií. Uvedou se pracovní a

kontrolní postupy pro zamezení úniků znečišťujících látek při opravách,

najíždění nebo odstavování stacionárního zdroje.^*)



19. Provozovatel chovu hospodářských zvířat dále uvede



a) způsob ustájení a projektovanou kapacitu ustájení hospodářských

zvířat,



b) způsob odvádění amoniaku do ovzduší,



c) referenční nebo snižující technologie podle Metodického pokynu

Ministerstva životního prostředí „Stanovení kategorie a uplatnění

snižujících technologií u zemědělských zdrojů“ pro chovy hospodářských

zvířat, skládky chlévského hnoje a kejdy a způsoby zapravení na

pozemek, u kterých je deklarován emisní hmotnostní tok amoniaku do

ovzduší, a které budou v rámci plánu u stacionárního zdroje

instalovány, nebo jiné technologie snižující emise amoniaku,



d) další související technickoorganizační opatření.



20. Provozovatel stacionárního zdroje vypouštějící fugitivní emise

tuhých znečišťujících látek, nebo provozovatel stacionárního zdroje,

jehož součástí je výroba, zpracování, úprava, doprava, nakládka,

vykládka a skladování prašných materiálů uvede v provozním řádu

technická a provozní opatření k omezení tuhých znečišťujících látek a

resuspenze prachu.



21. Provozovatel stacionárního zdroje emitujícího znečišťující látky

obtěžující zápachem, zejména kategorie 2.3, 2.4, 2.6, 7.8, 7.9, 7.10,

7.11, 7.12, 7.16 a 8 přílohy č. 2 k zákonu, uvede v provozním řádu

technická a provozní opatření k omezení emisí těchto látek



22. Podpis provozovatele nebo v případě právnické osoby jejího

statutárního zástupce nebo jím pověřené osoby.



Vysvětlivky:



*) Přípustný je odkaz na jinou dokumentaci provozovatele, která bude

požadované údaje obsahovat.



**) Takto označené údaje mohou být zpracovány společné pro všechny

stacionární zdroje jediné provozovny.



Příloha 13



OBSAHOVÉ NÁLEŽITOSTI ODBORNÉHO POSUDKU



1. Určení posudku, základní identifikační údaje: Pro koho byl odborný

posudek zpracován, kdo jej zpracoval (včetně kopie rozhodnutí o vydání

autorizace, razítka autorizované osoby a podpisu osoby oprávněné jednat

za autorizovanou osobu), kdy jej zpracoval a za jakým účelem byl

odborný posudek zpracován.



2. Obecné údaje: Podklady (popis šetření na místě, popis projektové

dokumentace, atd.), Identifikační údaje (název stacionární zdroje,

adresa, provozovatel, IČ provozovatele). Návrh zařazení stacionárního

zdroje dle přílohy č. 2 zákona.



3. Popis stacionárního zdroje a jeho provozu: Popis používané

technologie, technický popis všech technologických zařízení, název jeho

výrobce, údaje o vzduchotechnice (samostatný či společný odvod

odpadních plynů do atmosféry, množství, stavové podmínky, výška

komína), systém řízení, regulace a měření procesů

(manuální/kontinuální/automatika). Dále pak údaje o referenčních

stavbách, schémata, nákresy (jsou-li k dispozici). U stacionárních

zdrojů nespadajících do působnosti referenčních dokumentů o nejlepších

dostupných technikách porovnání navrženého technického řešení a

emisních parametrů s nejlepším běžně dostupným technickým řešením,

případně také s obdobnými již provozovanými technologiemi. Popis

výrobního programu, jmenovité (projektované) výrobní kapacity, údaj o

provozu stacionárního zdroje. Návrh zařazení uvedené technologie podle

přílohy č. 2 k zákonu.



4. Emisní charakteristika stacionárního zdroje: Umístění měřícího

místa. Specifikace znečišťujících látek emitovaných ze stacionárního

zdroje. Naměřené hodnoty emisí na stacionárním zdroji (přílohou kopie

měřicího protokolu), případně na referenčním stacionárním zdroji

obdobné technologie (jsou-li k dispozici), vypočtené hodnoty emisí.

Porovnání s požadavky stanovenými zákonem nebo prováděcími právními

předpisy. V případě stacionárního zdroje, u nějž je emisní limit

dosahován úpravou technologického řízení výrobního procesu nebo

použitím technologie ke snižování emisí, návrh vhodného provozního

parametru a jeho číselné vyjádření, dokladující za všech okolností

plnění emisního limitu, způsob jeho měření včetně způsobu a frekvence

kalibrace měřidla (v souladu s příslušnými technickými normami, jsou-li

k dispozici) a popis způsobu nepřetržitého zaznamenávání naměřených

hodnot.



5. Zhodnocení úrovně znečištění ovzduší v lokalitě, kde má být

stacionární zdroj umístěn: Komentář vývoje úrovně znečištění ovzduší

relevantními znečišťujícími látkami a popis aktuálního stavu. Popis

vlivu stacionárního zdroje na úroveň znečištění ovzduší, porovnání s

ostatními stacionárními zdroji, které mají vliv na předmětnou lokalitu

a posouzení splnění požadavků vyplývajících z programů ke zlepšení

kvality ovzduší a návrh opatření k jejich naplnění.



6. Závěr a doporučení podmínek provozu: Stanovení základních podmínek

provozu a doporučení dodatečných podmínek provozu s ohledem na

konkrétní umístění stacionárního zdroje, shrnutí případných rizik s

ohledem na kvalitu ovzduší.



Příloha 14



OBSAHOVÉ NÁLEŽITOSTI PROTOKOLU O JEDNORÁZOVÉM MĚŘENÍ EMISÍ



1. Datum provedení jednorázového měření emisí, datum vystavení

protokolu



2. Jména osob provádějících jednorázové měření emisí



3. Jméno a podpis osoby odpovědné za správnost provedení měření a

zpracování protokolu (odpovědný zástupce pro výkon autorizované

činnosti)



4. Identifikace provozovatele stacionárního zdroje



5. Účel jednorázového měření emisí



6. Předmět jednorázového měření emisí (pořadové číslo měřeného

stacionárního zdroje přidělené systémem ISPOP, základní technická data

stacionárního zdroje a instalovaných technologií ke snižování emisí),

další související údaje (technologické vstupy a výstupy), hodnoty

proměnných parametrů zařízení ke snižování emisí



7. Umístění měřicího místa, porovnání s požadavky určených norem,

zhodnocení dopadu odchylky od normy, v případě nejednoznačnosti nákres

s vyznačením odběrových míst



8. Rozsah jednorázového měření emisí (měřené veličiny včetně

doprovodných veličin), metody stanovení jednotlivých znečišťujících

látek a jejich skupin včetně odkazů na normy a standardní operační

postupy



9. Použitá přístrojová technika (odběrová zařízení, analyzátory a

jejich rozsahy, měřidla dalších souvisejících veličin), kalibrační

materiály, způsoby sběru a vyhodnocování dat



10. Oblast spolupráce (identifikace spolupracujícího akreditovaného

subjektu, předmět spolupráce - stanovované veličiny, metody stanovení)



11. Údaje o průběhu jednorázového měření emisí (odběry vzorků, slepé

pokusy, měření souvisejících veličin, hodnoty provozních parametrů

včetně hodnot parametrů zařízení ke snižování emisí)



12. Soubory výsledků naměřených veličin včetně stavových a dalších

doprovodných veličin



13. Seznam dokumentů použitých pro jednorázové měření emisí a jeho

vyhodnocení (právní předpisy, normy, standardní operační postupy),

seznam značek



14. Vyhodnocení jednorázového měření emisí, které obsahuje: emisní

limit a podmínky za jakých je stanoven, výsledky naměřených hodnot

koncentrací znečišťujících látek a souvisejících doprovodných veličin z

jednotlivých měření, hodnoty hmotnostních koncentrací znečišťujících

látek z jednotlivých měření přepočtené na podmínky, za kterých je

stanoven emisní limit a průměrnou hodnotu této hmotnostní koncentrace

za celou dobu měření, hmotnostní tok a její měrnou výrobní emisi.



Příloha 15



OBSAHOVÉ NÁLEŽITOSTI ROZPTYLOVÉ STUDIE



1. Zadání rozptylové studie



2. Použitá metodika výpočtu



3. Vstupní údaje



3.1.Umístění záměru



Popis řešeného území, popis a mapa umístění zdroje ve vztahu k obytné a

jiné zástavbě a reliéfu území. Mapové podklady jsou opatřeny legendou,

měřítkem, identifikací souřadného systému a použitého digitálního

výškopisu.



3.2. Údaje o zdrojích



a) Popis technologického vybavení zdroje a souvisejících technologií.



b) Podkladové údaje o emisích (z posuzovaného zdroje i emise přímo

související s tímto zdrojem a emise z technologicky propojených či

navazujících záměrů bez ohledu na investora) a výduších, a to:



i. emisní koncentrace znečišťujících látek,

ii. průtoky odpadních vzdušin, jejich teplota a rychlost



ve vyústění,



iii. celkové roční emisní bilance látek; pro výpočet výchozího stavu se

použijí emise vykázané v souhrnné provozní evidenci; pro roční emisní

bilanci se použije pětiletý průměr vykázaných dat, pokud jsou tato data

dostupná; pro výpočet emisí nového zdroje se použije příslušný emisní

limit nebo emisní faktor; použít lze také nižší emisní koncentraci,

pokud bude zajištěno plnění této emisní koncentrace technickými

podmínkami provozu stacionárního zdroje uloženými v povolení provozu,



iv. specifikace výduchů (konstrukce, výška, průměr).



Množství spalin nebo odpadních vzdušin je doloženo technickou

dokumentací zdroje nebo přiloženým výpočtem včetně vysvětlení postupu

výpočtu.



c) V případě emisí z mobilních zdrojů jsou uvedeny rovněž údaje o

intenzitě dopravy (denní počty vozidel a pojezdy) a složení dle

kategorií a emisních tříd vozidel.



3.3. Meteorologické podklady



Je uvedena větrná růžice odpovídající dané lokalitě, a to jak graficky,

tak tabelárně s četností výskytu jednotlivých tříd stability a tříd

rychlosti větru vzhledem k rozptylovým podmínkám v atmosféře. V případě

volby větrné růžice jiné lokality je nutno uvést důvody a popsat

případný vliv na přesnost výsledků.



3.4. Popis referenčních bodů



Krok sítě výpočtových bodů je volen tak, aby byly vyhodnoceny maximální

úrovně znečištění v místě dotyku kouřové vlečky s terénem resp. v místě

dosažení výpočtové (respirační) výšky. Volba velikosti modelovaného

území zohledňuje i umístění zdroje a výškový profil území. Model

rozptylu posuzuje i vliv zdroje na vícepatrové obytné domy ve výškách,

odpovídajících nejvyšším patrům těchto budov (posouzení možného

„zachycení“ kouřové vlečky na návětrné straně budov).



V odůvodněných případech je součástí rozptylové studie provedení

citlivostní analýzy vlivu změny výšky komínu zdroje (případně návrh

této výšky) na úroveň znečištění ve specifických výpočtových bodech,

jejímž výsledkem je návrh výšky komína.



3.5. Znečišťující látky a příslušné imisní limity



Seznam relevantních znečišťujících látek včetně typu počítaných

koncentrací (hodinové, denní koncentrace, roční průměrná koncentrace,

apod.) a příslušných imisních limitů.



3.6. Hodnocení úrovní znečištění v předmětné lokalitě



Při hodnocení stávající úrovně znečištění v předmětné lokalitě se

vychází z map úrovní znečištění konstruovaných v síti 1×1 km, ve

formátu shapefile (.shp ESRI). Tyto mapy zveřejňuje ministerstvo na

internetových stránkách. Tyto mapy obsahují v každém čtverci hodnotu

klouzavého průměru koncentrace pro všechny znečišťující látky za

předchozích 5 kalendářních let, které mají stanoven roční imisní limit.



4. Výsledky rozptylové studie



Výsledky rozptylové studie jsou uvedeny



a) ve stručném komentáři hodnotícím budoucí úrovně znečištění ovzduší a

předpoklad plnění imisních limitů,



b) v tabulkové formě (v případě výpočtu pro jednotlivé vybrané

referenční body; pokud je výpočet prováděn v pravidelné síti

referenčních bodů, lze výsledky v tabulkové formě přiložit k rozptylové

studii na CD, zde je nutné číslo referenčního bodu doplnit jeho

souřadnicemi),



c) kartograficky (s uvedením umístění zástavby, mapy jsou v definovaném

měřítku).



5. Návrh kompenzačních opatření



Přesná identifikace stacionárního zdroje nebo pozemní komunikace, pro

které budou prováděna kompenzační opatření.



Podrobný popis kompenzačních opatření s termínem jejich realizace, v

případě opakovaně uplatňovaných opatření s časovým plánem. Jsou popsána

rizika realizace kompenzačních opatření a způsoby minimalizace těchto

rizik.



Je proveden výpočet podle § 27 dokládající dostatečnost navržených

kompenzačních opatření.



6. Závěrečné hodnocení



Kromě vyhodnocení příspěvků k úrovním znečištění je komentováno také

plnění imisních limitů při zohlednění stávající úrovně znečištění a

příspěvku nového stacionárního zdroje. Zároveň jsou komentována

navržená kompenzační opatření a jejich přínos ke kvalitě ovzduší v dané

oblasti.



7. Seznam použitých podkladů



Příloha 16



Koeficienty významnosti pro výpočet kompenzačních opatření



---------------------------------------------------------------------------------------------------------

Efektivní výška zdroje*) Koeficient Efektivní výška zdroje*) Koeficient

[m] významnosti [m] významnosti

---------------------------------------------------------------------------------------------------------

0 - 1,5 50 > 28 - 31 23

> 1,5 - 2,5 48 > 31 - 35 22

> 2,5 - 3 46 > 35 - 38 21

> 3 - 3,5 44 > 38 - 43 20

> 3,5 - 4 42 > 43 - 47 19

> 4 - 4,5 41 > 47 - 53 18

> 4,5 - 5 40 > 53 - 58 17

> 5 - 6 39 > 58 - 65 16

> 6 - 6,5 38 > 65 - 72 15

> 6,5 - 7 37 > 72 - 80 14

> 7 - 8 36 > 80 - 89 13

> 8 - 9 35 > 89 - 99 12

> 9 - 10 34 > 99 - 110 11

> 10 - 11 33 > 110 - 122 10

> 11 - 12 32 > 122 - 135 9

> 12 - 13,5 31 > 135 - 150 8

> 13,5 - 15 30 > 150 - 167 7

> 15 - 16,5 29 > 167 - 185 6

> 16,5 - 18,5 28 > 185 - 206 5

> 18,5 - 20,5 27 > 206 - 229 4

> 20,5 - 23 26 > 229 - 254 3

> 23 - 25 25 > 254 - 282 2

> 25 - 28 24 > 282 a více 1

---------------------------------------------------------------------------------------------------------

*) Pro výpočet efektivní výšky zdroje se použije II. třída stability a rychlostvětru 5 m.s-1.







Vybraná ustanovení novel



Čl. II vyhlášky č. 155/2014 Sb.



Přechodné ustanovení



Ustanovení § 8 odst. 1 písm. d) a § 9 odst. 6 vyhlášky č. 415/2012 Sb.

se uplatní nejdříve od 1. ledna 2016, nejde-li o stacionární zdroj

tepelně zpracovávající odpad nebo spalovací stacionární zdroj, pro nějž

byla podána kompletní žádost o první povolení provozu 7. ledna 2013

nebo později nebo byl uveden do provozu po 7. lednu 2014. Pro spalovací

stacionární zdroje využívající některý z přechodných režimů podle § 37,

38 nebo 39 zákona č. 201/2012 Sb., ve znění zákona č. 87/2014 Sb., se §

8 odst. 1 písm. d) a § 9 odst. 6 vyhlášky č. 415/2012 Sb. uplatní až po

skončení využití těchto režimů.



1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24.

listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování

znečištění).



Směrnice Rady 1999/32/ES ze dne 26. dubna 1999 o snižování obsahu síry

v některých kapalných palivech a o změně směrnice 93/12/EHS, ve znění

směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/33/ES, ze dne 6. července

2005, kterou se mění směrnice 1999/32/ES, pokud jde o obsah síry v

lodních palivech.



Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/63/ES ze dne 20. prosince 1994

o omezování emisí těkavých organických sloučenin (VOC) vznikajících při

skladování benzinu a při jeho distribuci od terminálů k čerpacím

stanicím.



Směrnice Rady 1999/13/ES ze dne 11. března 1999 o omezování emisí

těkavých organických látek vznikajících při užívání organických

rozpouštědel při některých činnostech a v některých zařízeních.



Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/42/ES ze dne 21. dubna 2004

o omezování emisí těkavých organických sloučenin vznikajících při

používání organických rozpouštědel v některých barvách a lacích a

výrobcích pro opravy nátěru vozidel a o změně směrnice 1999/13/ES.



Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/76/ES ze dne 4. prosince

2000 o spalování odpadu.



Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/80/ES ze dne 23. října 2001

o omezení emisí některých znečišťujících látek do ovzduší z velkých

spalovacích zařízení.



Směrnice Rady 87/217/EHS ze dne 19. března 1987 o předcházení a

omezování znečišťování životního prostředí azbestem.



Směrnice Rady 92/112/EHS ze dne 15. prosince 1992 o postupech ke

slaďování programů omezování a konečného vyloučení znečišťování

způsobeného odpady z průmyslu oxidu titaničitého.



2) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně

a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.



3) Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a

statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku, ve znění

pozdějších předpisů.



4) Zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování a

integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního

prostředí, ve znění pozdějších předpisů.



5) Vyhláška č. 312/2012 Sb., o stanovení požadavků na kvalitu paliv

používaných pro vnitrozemská a námořní plavidla z hlediska ochrany

ovzduší, ve znění vyhlášky č. 154/2014 Sb.