37/1992 Sb.



VYHLÁŠKA



ministerstva spravedlnosti České republiky



ze dne 23. prosince 1991



o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy



Změna: 584/1992 Sb.



Změna: 194/1993 Sb.



Změna: 246/1995 Sb.



Změna: 278/1996 Sb.



Změna: 234/1997 Sb.



Změna: 482/2000 Sb.



Změna: 104/2002 Sb.



Změna: 268/2003 Sb.



Změna: 202/2007 Sb.



Změna: 315/2007 Sb.



Změna: 168/2009 Sb.



Změna: 457/2009 Sb.



Změna: 438/2011 Sb.



Změna: 322/2013 Sb.



Ministerstvo spravedlnosti České republiky stanoví podle § 62 odst. 2

zákona č. 335/1991 Sb., o soudech a soudcích, podle § 391 a § 391a

odst. 2 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní

řád), ve znění pozdějších předpisů, podle § 374a a čl. III bodu 12

občanského soudního řádu č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů,

a § 71 písm. b) zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání:



ČÁST PRVNÍ



Organizace práce u soudů



§ 1



Základy organizace



Základem vnitřního uspořádání soudů jsou soudní oddělení, která se

vytvářejí pro jednotlivé senáty a samosoudce. Administrativní a jiné

kancelářské práce pro jedno nebo více oddělení provádí soudní kancelář.

Dále jsou zřízeny společné útvary vykonávající úkony pro celý soud.



§ 2



nadpis vypuštěn



(1) Na trestním úseku zajistí předseda soudu v rozvrhu práce

specializaci v řízení ve věcech



a) korupce úředních osob,



b) korupce při veřejných zakázkách,



c) korupce při veřejných soutěžích,



d) korupce při veřejných dražbách.



(2) Při rozdělení věcí mezi jednotlivá soudní oddělení v rozvrhu práce

se v rozsahu, v jakém je soud příslušný na daném stupni v těchto věcech

podle zákona jednat, a s přihlédnutím k personálnímu vybavení soudu,

zajistí specializace soudních oddělení



a) na trestním úseku zejména v řízení ve věcech



1. mladistvých,



2. cizinců,



3. dopravní kriminality,



4. finanční a bankovní kriminality,



5. trestných činů vojenských,



6. závažné organizované kriminality (zejména účast na organizované

zločinecké skupině a trestné činy spáchané organizovanou skupinou);



b) na občanskoprávním úseku zejména v řízení ve věcech



1. péče soudu o nezletilé,



2. pozůstalostních,



3. duševního vlastnictví,



4. nekalé soutěže a nedovoleného omezování hospodářské soutěže,



5. veřejných rejstříků právnických a fyzických osob,



6. insolvenčních,



7. směnečných a šekových,



8. pracovněprávních,



9. výkonu rozhodnutí a exekucí,



10. s cizím prvkem;



c) na úseku správního soudnictví.



(3) Na úřední desce soudu se uvede, kde je rozvrh práce na soudu uložen

a v jakou dobu lze do něj nahlížet a činit z něj opisy a výpisy. Rozvrh

práce musí být veřejně přístupný též způsobem umožňujícím dálkový

přístup.



§ 2a



(1) Nemůže-li věc v určeném soudním oddělení projednat a rozhodnout

žádný senát nebo samosoudce určený rozvrhem práce podle § 2, přidělí

předseda soudu věc jinému senátu (samosoudci); obdobně postupuje,

nemůže-li ve věci provést úkony žádný z vyšších soudních úředníků,

soudních tajemníků nebo soudních vykonavatelů určených rozvrhem práce.



(2) Brání-li náhlá překážka nebo překážka krátkodobé povahy soudci nebo

vyššímu soudnímu úředníku, soudnímu tajemníku, soudnímu vykonavateli

anebo justičnímu čekateli provést ve věci jednotlivé úkony, určí

předseda soudu, kdo místo něj potřebné úkony provede.



§ 3



Úkony mimo soudní budovu



(1) Má-li být některý úkon soudu vykonán mimo pracoviště soudu v budově

státního orgánu nebo státního ústavu, zařízení, obchodního závodu nebo

jiné právnické osoby, je nutno úkon předem dohodnout s jejich vedoucím.



(2) Ve vojenských objektech nebo v objektech ozbrojených bezpečnostních

sborů může soud vykonat úkon jen se svolením příslušného velitele.



(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se neužije, jde-li o provedení důkazu

ohledáním.



(4) Soudní úkony v budovách a místnostech těch osob, které používají

diplomatické výsady a imunity, mohou být provedeny jen potud, pokud to

připouští mezinárodní právo. O takových úkonech musí soud včas

vyrozumět Ministerstvo spravedlnosti (dále jen "ministerstvo") a

Ministerstvo zahraničních věcí a požádat je o vyslání zástupce k

takovému úkonu.



ČÁST DRUHÁ



Vymezení úkolů



§ 4



Okruh soudních pracovníků



Úkoly výkonu soudnictví u okresních a krajských soudů plní soudci,

přísedící, justiční čekatelé, asistenti soudců, vyšší soudní úředníci,

soudní tajemníci, soudní vykonavatelé a zaměstnanci odborného aparátu

soudů.



§ 5



(1) Vyšší soudní úředníci, soudní tajemníci, soudní vykonavatelé a

zaměstnanci odborného aparátu soudů jsou povinni zachovávat mlčenlivost

o všech skutečnostech, o nichž se dozvěděli v souvislosti s výkonem

soudnictví. Povinnost mlčenlivosti trvá i po skončení pracovního

poměru.



(2) Povinnosti zachovávat mlčenlivost může vyššího soudního úředníka,

soudního tajemníka, soudního vykonavatele a zaměstnance odborného

aparátu zprostit předseda soudu.



§ 6



Jednoduché úkony konané justičními čekateli, soudními tajemníky a

vedoucími soudní kanceláře



(1) Předseda soudu může pověřit justiční čekatele a soudní tajemníky,

aby v trestních věcech samostatně vykonávali tyto jednoduché úkony

vyhrazené podle zákonů o soudním řízení předsedovi senátu (samosoudci):



a) dožádání v jednoduchých věcech,



b) doručování soudních písemností osobám ve vazbě nebo ve výkonu trestu

odnětí svobody a sepisování protokolu o tomto úkonu,



c) sepisování podání, včetně návrhů a opravných prostředků v

jednoduchých věcech,



d) rozhodnutí o vrácení věci důležité pro trestní řízení po právní moci

rozhodnutí ve věci samé,



e) rozhodnutí o povinnosti odsouzeného hradit náklady trestního řízení

stanovené paušální částkou a náklady spojené s výkonem vazby, o

povinnosti odsouzeného k náhradě nákladů poškozeného a o povinnosti

odsouzeného nahradit odměnu a hotové výdaje uhrazené ustanovenému

obhájci státem,



f) opatření potřebná k výkonu trestu odnětí svobody,



g) rozhodnutí o zápočtu vazby a trestu,



h) opatření ve věcech výkonu trestu propadnutí majetku,



i) výzva k zaplacení peněžitého trestu nebo pořádkové pokuty a opatření

související s prováděním výkonu rozhodnutí o nich,



j) opatření potřebná k výkonu jiných uložených trestů,



k) opatření k výkonu ochranného léčení, zabezpečovací detence, ochranné

výchovy a zabrání věci nebo jiné majetkové hodnoty,



l) zajišťování podkladů pro rozhodnutí o osvědčení při podmíněném

odsouzení nebo o podmíněném zastavení trestního stíhání, podkladů v

řízení o výkonu obecně prospěšných prací a podkladů potřebných k

rozhodnutí o schválení narovnání, podkladů v řízení o podmíněném

propuštění, o podmíněném upuštění od výkonu zbytku trestu zákazu

činnosti a od výkonu zbytku trestu zákazu pobytu, o podmíněném upuštění

od výkonu zbytku trestu zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné

společenské akce, podkladů pro rozhodnutí o změně způsobu výkonu trestu

odnětí svobody a zahlazení odsouzení,



m) vyrozumění o podmíněném propuštění a o zahlazení odsouzení,



n) podávání dalších dodatečných zpráv rejstříku trestů,



o) rozhodnutí o výši odměny ustanoveného obhájce a o znalečném a

tlumočném,



p) účast při návštěvách obviněných ve vazbě,



q) kontrola korespondence obviněných,



r) přibrání tlumočníka,



s) pověření probačního úředníka.



(2) Předseda soudu může pověřit justiční čekatele a soudní tajemníky,

aby ve věcech projednávaných v občanském soudním řízení samostatně

vykonávali tyto jednoduché úkony příslušející podle zákonů o soudním

řízení předsedovi senátu (samosoudci):



a) sepisování jednoduchých podání, včetně návrhů,



b) vyřizování dožádání v jednoduchých věcech,



c) úkony při odstraňování vad podání podle § 43 občanského soudního

řádu (dále jen "o. s. ř. "),



d) řízení o určení otcovství souhlasným prohlášením rodičů,



e) úkony při přípravě jednání podle § 114a o. s. ř. a rozhodování podle

§ 114b odst. 1 o.s.ř., bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem,

evropským platebním rozkazem nebo elektronickým platebním rozkazem,



f) vyžádání spisů správního orgánu podle § 250c odst. 1 o. s. ř. a

doručení stejnopisu žaloby správnímu orgánu podle § 250c odst. 2 o. s.

ř.



g) rozhodování o osvobození od soudních poplatků podle § 138 o. s. ř.,

nejde-li o rozhodování při jednání,



h) rozhodování ve věcech soudních poplatků, nejde-li o rozhodování při

jednání,



i) rozhodování o vrácení záloh složených v občanském soudním řízení,



j) rozhodování v řízení o návrzích na vydání platebního rozkazu,

bylo-li výslovně vydání platebního rozkazu navrženo v žalobě, na vydání

elektronického platebního rozkazu a na vydání evropského platebního

rozkazu,



k) úkony a rozhodování v řízení o pozůstalosti, nejde-li o ustanovení

správce pozůstalosti nebo její části podle § 97 odst. 2 zákona č.

292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. z. ř.“), o

postup podle § 167 odst. 2 z. z. ř., o likvidaci pozůstalosti podle §

192 z. z. ř., o rozvrh výtěžku zpeněžení majetku zůstavitele podle §

269 z. z. ř., o zrušení pověření notáře podle § 103 z. z. ř., o

vyloučení notáře a jeho zaměstnanců podle § 104 z. z. ř., o

pozůstalosti, jejíž obecná cena je vyšší než 5 miliónů Kč, o

pozůstalosti, která se nachází v cizině, nebo o pozůstalosti po

zůstaviteli, který žil v cizině,



l) úkony ve věcech péče soudu o nezletilé, ve věcech určení, zda je

třeba souhlasu rodičů dítěte k jeho osvojení, v opatrovnických věcech

osob omezených ve svéprávnosti, a osob nepřítomných nebo neznámých a

právnických osob, jakož i úkony v těchto věcech směřující k přípravě

rozhodnutí soudce vydávaného bez jednání,



m) úkony a rozhodování v řízení o úschovách,



n) úkony a rozhodování v řízení o umořování listin,



o) vyřizování jednoduchých věcí týkajících se veřejných rejstříků

právnických a fyzických osob,



p) vydávání úředních opisů, výpisů nebo potvrzení,



q) úkony soudu podle § 260 odst. 2 o. s. ř.,



r) úkony při prohlášení o majetku povinného s výjimkou postupu podle §

260e o. s. ř.,



s) výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy, přikázáním pohledávky nebo

prodejem movitých věcí s výjimkou odkladu výkonu rozhodnutí podle § 266

o. s. ř. a zastavení výkonu rozhodnutí podle § 268 odst. 1 písm. g) a

h) o. s. ř.,



t) úkony v insolvenčním řízení s výjimkou jednání a rozhodnutí o



1. ustanovení insolvenčního správce,



2. odvolání insolvenčního správce z funkce,



3. zproštění výkonu funkce insolvenčního správce,



4. zrušení usnesení schůze věřitelů,



5. ustanovení prozatímního věřitelského výboru,



6. opatřeních přijatých při provádění výkonu rozhodnutí nebo exekuce v

rozporu s omezeními podle insolvenčního zákona,



7. návrhu na nařízení předběžného opatření, jímž má být omezeno právo

dlužníka nakládat s majetkovou podstatou,



8. návrhu na moratorium,



9. úpadku,



10. zamítnutí insolvenčního návrhu,



11. tom, že dlužník není v úpadku,



12. prohlášení konkursu a o jeho zrušení,



13. schválení konečné zprávy a rozvrhového usnesení,



14. povolení reorganizace, o schválení reorganizačního plánu a jeho

změn a o přeměně reorganizace v konkurs,



15. schválení oddlužení a jeho změn, o přiznání osvobození od placení

pohledávek zahrnutých do oddlužení a o odejmutí tohoto osvobození a o

zrušení oddlužení,



16. ukončení provozu dlužníkova obchodního závodu,



17. věci samé v incidenčních sporech,



u) protesty směnek a šeků.



(3) Předseda soudu může pověřit justiční čekatele a soudní tajemníky,

aby ve věcech projednávaných ve správním soudnictví samostatně

vykonávali tyto jednoduché úkony příslušející podle zákonů o soudním

řízení předsedovi senátu (samosoudci):



a) sepisování jednoduchých podání, včetně návrhů,



b) vyřizování dožádání v jednoduchých věcech s výjimkou dožádání ve

styku s cizinou,



c) úkony při odstraňování vad podání, zejména výzvy k odstranění

konkrétních vad a upozornění na následky spojené s jejich

neodstraněním,



d) úkony při přípravě jednání,



e) doručení stejnopisu žaloby žalovanému a osobám zúčastněným na

řízení, uložení žalovanému nebo jiným osobám anebo úřadům předložit ve

stanovené lhůtě správní spisy a své vyjádření k žalobě nebo stanovisko

k věci,



f) vyrozumění osob, které přicházejí v úvahu jako osoby zúčastněné na

řízení, o probíhajícím řízení, poučení těchto osob o jejich právech a

výzvy těmto osobám k oznámení, zda budou uplatňovat práva osoby

zúčastněné na řízení,



g) zjišťování pobytu žalobce v řízení ve věcech azylu nebo doplňkové

ochrany,



h) vydávání úředních opisů, výpisů nebo potvrzení.



(4) Soudní tajemníci a justiční čekatelé mohou na pověření předsedy

soudu provádět v trestním řízení podle pokynů předsedy senátu

(samosoudce) i jiné úkony související s výkonem rozhodnutí.



(5) Předseda soudu může pověřit některé zaměstnance odborného aparátu

nebo justiční čekatele, jestliže to považuje pro snížení pracovního

zatížení soudců bez újmy kvality a hospodárnosti prací za účelné, aby

vyhotovovali statistické listy a prováděli v určeném rozsahu další

práce v oboru statistiky.



(6) Předseda soudu může pověřit justiční čekatele a soudní tajemníky,

aby samostatně vykonávali úkony v jiné činnosti soudu podle § 352

o.s.ř.



(7) Předseda senátu (samosoudce), jemuž byla věc přikázána podle

rozvrhu práce, dohlíží na to, aby úkony, které vykonává zaměstnanec tím

pověřený podle odstavců 1 až 3 a 6, byly správně a včas prováděny.



(8) Oprávnění soudních tajemníků podle jiných předpisů není dotčeno.



(9) Vedoucí soudní kanceláře vykonávají vedle dalších úkolů uvedených v

jiných ustanoveních samostatně zejména tyto práce:



a) sepisují do protokolu podání a ústní prohlášení účastníků řízení o

udělení, odvolání nebo výpovědi plné moci, učiněná mimo jednání, a

oznamují odvolání nebo výpověď plné moci účastníkům řízení,



b) přijímají do protokolu žádosti o osvobození od soudních poplatků (§

138 o.s.ř.) a o ustanovení zástupce, byla-li žádost podána mimo

jednání,



c) vyznačují doložku právní moci a doložku vykonatelnosti na stejnopisy

rozhodnutí,



d) oznamují příslušnému katastrálnímu úřadu, že byl podán návrh na

nařízení výkonu rozhodnutí správou nemovité věci, návrh na nařízení

výkonu rozhodnutí prodejem nemovitých věcí nebo návrh na nařízení

výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva na nemovité

věci,



e) v insolvenčním řízení sepisují do protokolu prohlášení podle § 18

odst. 3 insolvenčního zákona, vyznačují na originálech i stejnopisech

písemností, pro jejichž zveřejnění je rozhodný den nebo okamžik jejich

zveřejnění v insolvenčním rejstříku, doložku okamžiku zveřejnění v

insolvenčním rejstříku a v jednoduchých případech provádí

znepřístupnění osobních údajů fyzických osob v podáních zveřejňovaných

v insolvenčním rejstříku,



f) zasílají státnímu zastupitelství návrh nebo usnesení o zahájení

řízení ve věcech podle § 8 odst. 1 z. z. ř.



§ 7



Opravný prostředek proti rozhodnutí justičního čekatele nebo soudního

tajemníka



(1) Proti rozhodnutí vydanému justičním čekatelem nebo soudním

tajemníkem ve věcech uvedených v § 6 odst. 1 až 4 lze podat opravný

prostředek za stejných podmínek jako proti rozhodnutí předsedy senátu

(samosoudce). Podaný opravný prostředek se však předloží nejprve

předsedovi senátu (samosoudci), který o něm v občanskoprávních a

obchodních věcech rozhodne, má-li za to, že se mu má zcela vyhovět (§

374 odst. 3 o.s.ř.), v trestních věcech, má-li za to, že se mu má

vyhovět a nedotkne-li se změna původního rozhodnutí práv jiné strany

trestního řízení [§ 146 odst. 1 trestního řádu (dále jen "tr. ř.")],

jinak jej předloží soudu druhého stupně, aby o něm rozhodl.



(2) Rozhodne-li předseda senátu (samosoudce) o opravném prostředku sám,

považuje se i jeho rozhodnutí za rozhodnutí soudu prvního stupně; proti

němu přísluší opravný prostředek podle obecných ustanovení o řízení

před soudy.



ČÁST TŘETÍ



Nahlížení do soudních spisů a do veřejných rejstříků právnických a

fyzických osob



§ 8



(1) Do soudního spisu nebo veřejných rejstříků právnických a fyzických

osob lze u soudu nahlížet a pořizovat z nich opisy a výpisy podle

zvláštního právního předpisu v úředních hodinách pod dozorem pověřeného

zaměstnance soudu. Místnosti k tomu určené musí být zřetelně označeny a

uvedeny na orientační tabuli soudu. Pro nahlížení do soudního spisu je

třeba předchozí objednání.



(2) Je-li součástí spisu zvukový nebo zvukově obrazový záznam (dále jen

„záznam“), soud umožní jeho přehrání a pořízení jeho kopie za stejných

podmínek jako v odstavci 1.



(3) Je-li spis veden v elektronické podobě (dále jen „elektronický

spis“), soud postupuje obdobně.



ČÁST ČTVRTÁ



Příprava jednání, jednání a další úkony soudu



§ 9



Předložení stejnopisů účastníky



V občanském soudním řízení mohou účastníci pro urychlené vyřízení věci

předložit soudu současně s podáním též vyhotovení a potřebné stejnopisy

rozhodnutí, jehož vydání navrhují a které má soud vydat bez slyšení

účastníků. Tato vyhotovení soud po případném doplnění využije k vydání

rozhodnutí.



§ 10



Seznam projednávaných věcí



Vedoucí soudní kanceláře učiní opatření, aby seznam všech věcí, v nichž

je nařízeno jednání, hlavní líčení nebo veřejné zasedání na týž den

nebo v nichž bude vyhlášen rozsudek, byl vyvěšen na dveřích jednací

síně. V seznamu se uvedou příslušné soudní oddělení, jméno, příjmení a

akademické tituly členů senátu (samosoudce), spisová značka, jména a

příjmení účastníků nebo obžalovaných starších osmnácti let a doba

jednání.



Důstojnost soudního jednání



§ 11



(1) Před zahájením jednání vyvolá zapisovatel přede dveřmi jednací síně

hlasitě a srozumitelně věc, která bude projednávána. Zároveň předběžně

zjistí, zda se dostavily osoby, které byly k jednání obeslány a vyzve

je ke vstupu do jednací síně. Vyvolání věci tímto způsobem může být

nahrazeno vhodným technickým zařízením. Není přípustné, aby se kromě

soudních osob někdo další zdržoval v jednací síni před vyvoláním věci.



(2) Před zahájením jednání se na místech určených v jednací síni pro

členy senátu (samosoudce) a zapisovatele viditelně umístí štítky

uvádějící jména, příjmení a akademické tituly soudců a přísedících,

kteří věc projednají, a jméno a příjmení zapisovatele a ponechají se

tam po celou dobu jednání.



(3) Do jednací síně se vstupuje s nepokrytou hlavou; to se nevztahuje

na příslušníky ozbrojených sborů ve službě a na ženy.



§ 12



(1) Při použití pout, předváděcích řetízků a dalších donucovacích

prostředků předváděných osob se orgány Vězeňské služby řídí zvláštními

předpisy.



(2) Po dobu přítomnosti v jednací síni se předvedeným donucovací

prostředky snímají. Ponechat, případně je znovu přiložit, lze jen na

pokyn předsedy senátu (samosoudce). Při rozhodování o takovém opatření

zváží předseda senátu (samosoudce) zejména, zda podle dostupných

informací o předváděném je dáno důvodné podezření z pokusu o útěk,

napadení přítomných osob nebo jiného násilného jednání. Ponechání nebo

znovupřiložení donucovacích prostředků se uvede v protokolu o jednání.



§ 13



(1) Při příchodu nebo odchodu senátu (samosoudce) povstanou osoby

přítomné v jednací síni. Jestliže není k dispozici poradní síň, musí

být soudní osoby v úředním oděvu a na svých místech již při vyvolání

věci.



(2) K senátu (samosoudci) se mluví jen ve stoje. Předseda senátu

(samosoudce) však může dovolit osobám, jejichž věk nebo zdravotní stav

to odůvodňuje, aby při přednesech i výpovědi seděly.



(3) Ve stoje vyslechnou všichni přítomní, včetně soudních osob,

vyhlášení výroku rozsudku. Jinak během jednání sedí všichni přítomní

včetně soudních osob na svých místech.



(4) Klást otázky a vyjadřovat se lze jen se souhlasem nebo na pokyn

předsedy senátu (samosoudce).



(5) Slovní projevy soudců i ostatních osob, kterým bylo uděleno

slovo,musí být hlasité a srozumitelné.



(6) Osoby přítomné v jednací síni jsou povinny zdržet se všeho, co by

mohlo narušit průběh či důstojnost soudního jednání, včetně projevování

souhlasu nebo nesouhlasu s průběhem jednání, výpovědí osob, s

vyhlášenými rozhodnutími aj.



(7) Účastníků a jejich zástupcům, zmocněncům nebo podpůrcům je třeba

umožnit, aby se v průběhu soudního jednání navzájem poradili o svých

stanoviscích a návrzích. Za tím účelem je možno jednání na přiměřenou

dobu přerušit.



(8) Kouření nebo požívání jídel a nápojů v jednací síni je zakázáno.



§ 14



(1) V jednací síni se všem, s výjimkou osob mladších patnácti roků,

vyká.



(2) Soudní osoby i ostatní přítomné osoby se vzájemně oslovují

"pane-paní-slečno", s připojením funkce či procesního postavení, ve

kterém oslovený vystupuje, nebo jeho akademického titulu. Pouze osoby

mladší patnácti roků, lze oslovit, jeví-li se to účelným pro překonání

jejich ostychu, jen osobním jménem.



(3) V případě, že je nezbytné rozlišit osoby se stejným procesním

postavením, lze oslovení podle předchozího odstavce doplnit i příjmením

konkrétní osoby.



§ 15



(1) Před vyhlášením rozhodnutí se senát odebere do poradní síně.

Není-li k dispozici poradní síň, vyzve předseda senátu přítomné, aby

jednací síň se všemi svými věcmi opustili.



(2) Před návratem soudu z poradní síně zařídí zapisovatel, aby

účastníci jednání zaujali opět svá místa v jednací síni. Konala-li se

porada přímo v jednací síni, vyzve zapisovatel po skončení porady

účastníky k návratu do jednací síně, případně se k výzvě využije vhodné

technické zařízení.



(3) Obdobně jako senát může postupovat i samosoudce.



§ 16



(1) Před vyhlášením rozsudku vyzve předseda senátu (samosoudce)

přítomné, aby povstali. Sám vyhlašuje rozsudek až do konce výrokové

části rovněž ve stoje, důstojným způsobem, plynule a hlasitě.



(2) Po vyhlášení výrokové části rozsudku vyzve předseda senátu

(samosoudce) přítomné, aby usedli, a sám, rovněž vsedě, rozsudek

odůvodní, poučí účastníky o odvolání (dovolání) a o možnosti výkonu

rozhodnutí a zpravidla účastníky vyzve, aby se vyjádřili, zda se

vzdávají odvolání proti vyhlášenému rozsudku; to neplatí, není-li

přítomen vyhlášení rozsudku žádný z účastníků. Jde-li o správní

soudnictví, předseda senátu (samosoudce) poučí účastníky a osoby

zúčastněné na řízení o kasační stížnosti a možnosti výkonu rozhodnutí.

Jde-li o trestní řízení, poučí předseda senátu oprávněné osoby o

odvolání a vyzve je, aby se vyjádřily, zda se vzdávají práva odvolání

proti vyhlášenému rozsudku nebo zda odvolání podávají anebo zda si

ponechávají zákonnou lhůtu k případnému podání odvolání po doručení

písemného vyhotovení rozsudku; předseda senátu také zpravidla vyzve

státního zástupce a obžalovaného, aby se vyjádřili, zda trvají na

vyhotovení odůvodnění, jsou-li jinak splněny podmínky pro vydání

zjednodušeného rozsudku (§ 129 odst. 2 tr. ř.); jde-li o rozhodnutí,

proti kterému je přípustné dovolání, poučí oprávněné osoby v rozsahu

stanoveném zákonem.



(3) Obdobně se postupuje i při vyhlašování usnesení s tím rozdílem, že

se celé usnesení vyhlašuje vsedě a že usnesení uvedená v § 169 odst. 2

o.s.ř. nemusí být odůvodněna.



(4) Po úplném vyčerpání obsahu jednání prohlásí předseda senátu

(samosoudce) jednání za skončené a vyzve přítomné, aby se vzdálili z

jednací síně.



§ 17



(1) Jestliže je veřejnost vyloučena, oznámí se takové rozhodnutí senátu

(samosoudce) zřetelně na dveřích jednací síně zároveň se zákazem vstupu

nepovolaným osobám.



(2) Jestliže lze očekávat, že občané projeví o projednání některé věci

větší zájem, učiní předseda senátu (samosoudce) za součinnosti správy

soudu opatření k důstojnému průběhu jednání. Zejména nařídí projednání

věci do vhodné jednací síně s přihlédnutím k rozsahu předpokládaného

zájmu i možnostem soudu.



Některé další úkony soudu



§ 18



Přibrání tlumočníka



Ustanoví-li soud tlumočníka, může být tlumočník zároveň zapisovatelem.

Tato okolnost se poznamená v protokolu.



§ 19



Předvolání některých osob k soudu



(1) Vojáci v činné službě se k soudu předvolávají prostřednictvím

jejich velitele. Není-li znám útvar, ve kterém voják koná službu,

předvolává se prostřednictvím příslušné územní vojenské správy.



(2) Osoba ve výkonu trestu odnětí svobody, osoba ve výkonu

zabezpečovací detence nebo ve vazbě se předvolává a předvádí

prostřednictvím příslušného orgánu Vězeňské služby. Je-li předvolaná

osoba ve vazbě v jiné věci, je třeba k žádosti připojit písemný souhlas

příslušného orgánu činného v trestním řízení s předvedením.



(3) Osoba v ústavní péči, která v ní byla umístěna bez svého souhlasu

nebo která je v ní z důvodů, pro něž by mohla být umístěna i bez svého

souhlasu, se předvolává prostřednictvím ústavu zdravotnické péče nebo

zdravotnického zařízení, který také zajistí její předvedení.



(4) Mladistvý, který je ve výkonu ochranné výchovy, se předvolává

prostřednictvím ústavu, kde vykonává tuto výchovu, a který rovněž

zajistí jeho účast, včetně doprovodu k jednání soudu.



§ 20



nadpis vypuštěn



Nebrání-li tomu důležité důvody, předseda senátu (samosoudce) při

nařízení hlavního líčení nebo veřejného zasedání v trestních věcech

přihlíží k požadavku státního zástupce, který před podáním obžaloby

vykonával dozor nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení, aby se

mohl osobně zúčastnit projednávání věci před soudem. Obdobně přihlíží k

odůvodněnému požadavku obhájce.



§ 21



Protokoly v řízení před soudem



(1) Protokol o jednání se diktuje hlasitě, aby přítomní diktované znění

slyšeli, pokud zákon nepřipouští jiný postup.^2) Předseda senátu

(samosoudce) může vyslýchanému, zejména jde-li o znalce, dovolit, aby

svou výpověď do protokolu nadiktoval. Tato okolnost se zaznamená v

protokolu nebo uvede do zvukového záznamu, pokud se protokol pořizuje

následně podle takového záznamu. O úplnost a srozumitelnost zvukového

záznamu v trestním řízení dbá vyšší soudní úředník nebo protokolující

úředník.



(2) Pokud to zákony o řízení před soudcem připouštějí, může být

protokol o jednání vyhotoven podle nahlas diktovaného znění záznamovou

technikou; o tom se k protokolu připojí doložka, v níž se uvede osobní

jméno a příjmení zaměstnance, který protokol podle záznamu vyhotovil.

Předseda senátu (samosoudce) a v případech, kdy tak stanoví zákon, jiná

osoba odpovědná za správnost a úplnost protokolace, jsou povinni

ověřit, zda obsah vyhotoveného protokolu je totožný s obsahem záznamu a

správnost vyhotovení protokolu potvrdí svým podpisem. Pokud zákony o

řízení před soudem nestanoví jinak, není třeba záznam uchovávat. Je-li

protokol o jednání vyhotoven tímto způsobem, lze upustit od přítomnosti

zapisovatele při jednání, s výjimkou hlavního líčení, veřejného a

neveřejného zasedání.



(3) Byl-li při jednání, o němž je pořizován protokol podle odstavce 2,

uzavřen smír nebo jiná dohoda o předmětu řízení, dohoda pozůstalého

manžela s dědici o vypořádání majetku patřícího do společného jmění

manželů, dohoda o vypořádání povinného dílu pro nepominutelného dědice,

nadiktuje předseda senátu jeho znění do záznamu. Zároveň musí být při

jednání vyhotovena příloha protokolu o jednání, která obsahuje označení

soudu, spisovou značku projednávané věci, datum, úplné znění smíru nebo

dohody a podpisy předsedy senátu (samosoudce), účastníků smíru nebo

dohody a zapisovatele, pokud byl k jejímu vyhotovení přizván. Příloha

se po přepisu protokolu o jednání k němu trvale připojí.



(4) Uzná-li při jednání, o němž je pořizován protokol podle odstavce 2,

žalovaný zcela nebo zčásti nárok nebo základ nároku, který je proti

němu žalobou uplatňován, nadiktuje předseda senátu obsah uznávacího

prohlášení do záznamu. Zároveň musí být při jednání vyhotovena příloha

protokolu o jednání, která obsahuje označení soudu, spisovou značku

projednávané věci, datum, úplné znění uznávacího prohlášení žalovaného

a podpisy předsedy senátu (samosoudce), žalovaného a zapisovatele,

pokud byl k jejímu vyhotovení přizván. Příloha se po přepisu protokolu

o jednání k němu trvale připojí.



(5) Není-li poradě o hlasování přítomen zapisovatel, sepíše a zalepí

protokol o hlasování předseda senátu nebo jím pověřený člen senátu; v

protokolu se vyznačí, kdo jej sepsal a podepíší jej všichni členové

senátu.



(6) Protokol se zapisuje v českém jazyce. Záleží-li na doslovném znění

výpovědi toho, kdo nevypovídá v českém jazyce, zapíše zapisovatel nebo

tlumočník její příslušnou část pokud možno také v jazyce, jímž

vyslýchaný vypovídal, případně zapisovatel či protokolující úředník

pořídí zvukový záznam.



(7) Protokol o hlasování smí otevřít jen předseda nebo člen senátu,

který jedná o opravném prostředku podaném proti rozhodnutí, o jehož

přijetí byl protokol vyhotoven. Po nahlédnutí musí být protokol o

hlasování ihned zalepen a opatřen otiskem kulatého úředního razítka

soudu, u něhož byl otevřen, a podpisem soudce, který tyto úkony

provedl.



(8) Protokol o hlasování se nesepisuje, jde-li o jednoduchá rozhodnutí,

na kterých se senát usnesl jednomyslně a kterým předcházela porada

pouze v jednací síni bez přerušení jednání; v protokole o jednání se v

takovém případě poznamená, že rozhodnutí bylo učiněno bez přerušení

jednání.



(9) O poučení, které je povinen předseda senátu (samosoudce) poskytnout

k zajištění tajnosti utajovaných skutečností podle zvláštního zákona^1)

a o trestních následcích porušení tajnosti utajovaných skutečností, se

sepíše zvláštní protokol, a jde-li o trestní řízení, učiní záznam do

protokolu; postup podle odstavce 2 je vyloučen. Protokol nebo záznam

musí obsahovat rovněž jména a příjmení, povolání, zaměstnavatele a

bydliště všech osob, kterým bylo poučení poskytnuto. Protokol podepíší

předseda senátu (samosoudce), poučené osoby a zapisovatel, který byl k

jeho vyhotovení přizván.



§ 21a



Pořizování záznamu a jeho přepisu v řízení před soudem v civilním

řízení



(1) Záznam podle § 40 o.s.ř. se pořizuje pomocí záznamového zařízení

schopného zajistit automatickou identifikaci řečníka. O úplnost a

srozumitelnost záznamu dbá zapisovatel nebo jiný pověřený zaměstnanec

soudu.



(2) Záznam se uchovává na trvalém nosiči dat s tím, že není-li jeho

připojení ke spisu vedenému v listinné podobě možné, místo jeho uložení

se zaznamená do spisu. Záznam se vyřazuje ve skartačním řízení současně

se spisem.



(3) Přepis se zapisuje v českém jazyce. Vypovídá-li někdo v jiném než

českém jazyce, zapíše příslušnou část v jazyce, jímž vyslýchaný

vypovídal, zapisovatel nebo tlumočník.



§ 21b



Rozhodnutí a další písemnosti soudu



(1) Soud vyhotovuje rozhodnutí a další písemnosti v té podobě, v jaké

je veden spis. Opisy nebo stejnopisy rozhodnutí a dalších písemností se

vyhotovují v listinné nebo v elektronické podobě podle způsobu

doručování účastníkům nebo jiným osobám.



(2) Listinné opisy nebo stejnopisy podepisuje ten, kdo je vyhotovil.



(3) Elektronicky vyhotovené opisy nebo stejnopisy rozhodnutí a další

písemnosti soudu musí být podepsány uznávaným elektronickým podpisem

toho, kdo je vyhotovil, nebo označeny uznávanou elektronickou značkou

soudu.



(4) Listinné stejnopisy rozhodnutí a další písemnosti soudu, které se

vyhotovují za součinnosti provozovatele poštovních služeb, musí soud

opatřit specifickým identifikátorem rozhodnutí nebo další písemnosti

soudu a vizualizovanou podobou uznávaného elektronického podpisu toho,

kdo jej vyhotovil, nebo uznávané elektronické značky soudu.

Provozovatel poštovních služeb může opatřit takový stejnopis řídícími

znaky pro vyhotovování. Elektronické rozhodnutí a další písemnosti

soudu v elektronické podobě se účastníkovi zpřístupní způsobem

umožňujícím dálkový přístup; o tom musí být účastník poučen.



§ 22



Použití úředního razítka



(1) Otiskem kulatého úředního razítka opatřuje soud zejména listinné

opisy nebo stejnopisy vyhotovení soudních rozhodnutí, listiny o

pověření péčí a zastupováním nezletilého, o ustanovení nebo jmenování

opatrovníkem nebo poručníkem, pověření soudního komisaře, pověření a

nařízení exekuce, schválení smlouvy o nápomoci, schválení zastoupení

členem domácnosti, úřední potvrzení (vysvědčení), nařízení výkonu

trestu a ochranných opatření, příkaz k zatčení, příkaz k zadržení,

příkaz k vzetí do vazby a příkaz k propuštění z vazby nebo z výkonu

trestu odnětí svobody, žádost o vypátrání pobytu osob, opatření o

ustanovení obhájce, jakož i všechny písemnosti určené pro soudy nebo

jiné orgány v cizině.



(2) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije v případech, kdy se na

vyhotovování listinných stejnopisů rozhodnutí a jiných písemností soudu

podílí provozovatel poštovních služeb podle § 48 odst. 4 o. s. ř.



§ 23



Vyznačení právní moci



(1) Jakmile soudce zjistí, že rozhodnutí nabylo právní moci, zaznamená

to na vyhotoveném rozhodnutí založeném ve spise s uvedením dne, kdy

nastala právní moc, a připojí svůj čitelný podpis a datum vyznačení.

Nabylo-li rozhodnutí právní moci jen zčásti, je to nutno v záznamu

přesně vyjádřit. Když byl podán návrh na doplnění rozsudku, není to na

překážku tomu, aby byla vyznačena právní moc rozhodnutí.



(2) Právní moc může vyznačit i vyšší soudní úředník, justiční čekatel,

asistent soudce a soudní tajemník v případech, kdy rozhodnutí vydal

nebo kdy k tomu byl soudcem pověřen.



(3) Do elektronického spisu právní moc rozhodnutí vyznačí osoba uvedená

v odstavcích 1 a 2 a podepíše svým uznávaným elektronickým podpisem.



§ 24



Doložka o právní moci a vykonatelnosti rozhodnutí



(1) Na žádost toho, komu bylo elektronické rozhodnutí nebo stejnopis

rozhodnutí doručeno dříve než toto rozhodnutí nabylo právní moci,

vyznačí soud na předloženém listinném stejnopisu rozhodnutí nebo na

listinném výstupu z autorizované konverze elektronického rozhodnutí

nebo elektronického stejnopisu rozhodnutí podle zvláštního právního

předpisu^2a) (dále jen „listinná konvertovaná verze“) doložku o právní

moci s uvedením data, kdy nastala právní moc, a podpisem osoby, která

doložku připojila.



(2) Na žádost toho, komu bylo doručeno elektronické rozhodnutí nebo

stejnopis rozhodnutí, vyznačí soud na předloženém listinném stejnopisu

rozhodnutí nebo na listinné konvertované verzi doložku vykonatelnosti

rozhodnutí s podpisem osoby, která doložku připojila.



(3) Soud zašle jako součást datové zprávy na žádost toho, komu bylo

doručeno rozhodnutí nebo stejnopis rozhodnutí, elektronické rozhodnutí

s doložkou o právní moci a vykonatelnosti nebo elektronický stejnopis

rozhodnutí, jehož obsahem je doložka o právní moci a vykonatelnosti.



(4) Podání návrhu na doplnění rozsudku není na překážku připojení

doložky o právní moci a doložky vykonatelnosti rozhodnutí.



§ 25



Podání



(1) Nepředloží-li účastník v občanském soudním řízení nebo ve správním

soudnictví ve stanovené lhůtě potřebný počet stejnopisů písemného

podání v listinné podobě, ačkoliv byl k tomu vyzván, vyhotoví tyto

stejnopisy soud a účastníku vyměří soudní poplatek podle zvláštního

zákona^1a); na to musí být účastník ve výzvě upozorněn.



(2) Vede-li se ve věci spis v listinné podobě, soud založí podání a

jiné písemnosti doručené v listinné podobě do listinného spisu.



(3) Vede-li se ve věci spis v elektronické podobě, soud převede podání

a jiné písemnosti doručené v listinné podobě do elektronické podoby,

kterou založí do elektronického spisu; autorizovaná konverze se

neprovádí. Podání a jiné písemnosti v listinné podobě se založí do

sběrného spisu, který soud vede za tímto účelem v souladu se zvláštním

právním předpisem^2b).



(4) Bylo-li podání nebo jiná písemnost doručena soudu jako součást

datové zprávy, soud jej založí do elektronického spisu nebo převede do

listinné podoby a založí do listinného spisu; autorizovaná konverze se

neprovádí.



(5) Přílohy podání doručených soudu jako součást datové zprávy soud

založí do elektronického spisu nebo převede do listinné podoby, založí

do listinného spisu a uloží do příslušného informačního systému.

Předseda senátu (samosoudce) může vydat pokyn, aby některé přílohy

podání doručeného do datové schránky nebyly převedeny do listinné

podoby a založeny do listinného spisu. Listinnou konvertovanou verzi

těchto dokumentů soud pořídí, jen je-li to nutné.



§ 26



Rekonstrukce spisu



(1) Spisy, které byly zcela nebo zčásti zničeny nebo se ztratily,

rekonstruuje, jestliže je to třeba, na návrh nebo bez návrhu podle

záznamů v rejstřících a jiných evidenčních pomůckách soud, který ve

věci konal řízení v prvním stupni. O tom pořídí záznam, v němž vyznačí

den podání návrhu, data všech jednání, data rozhodnutí ve věci, údaj,

zda byl, kým byl a kdy byl podán opravný prostředek a způsob jeho

vyřízení. Údaje o soudních poplatcích se nevyznačují.



(2) Soud pořídí ověřené opisy stejnopisů vyhotoveného rozhodnutí nebo

jiných písemností, které má sám, nebo které si vyžádá od jiného soudu

nebo jiného státního orgánu. Na ověřených opisech stejnopisů připojí

doložku, že opis nahrazuje zničenou nebo ztracenou listinu. Za tím

účelem může uložit účastníkům, jejich zástupcům a třetím osobám, aby

předložili stejnopisy podání, opisy rozhodnutí a jiné písemnosti; tyto

listiny soud po opatření ověřeného opisu vrátí.



(3) Nestačí-li prostředky uvedené v odstavci 2, soud provede potřebná

šetření, zejména za účelem osvědčení toho, jak výpovědi byly

protokolovány, vyslechne osoby, jež byly vyslechnuty jako účastníci,

svědci, znalci, popřípadě provede jiná osvědčení a výsledek těchto

šetření zachytí v protokolu o rekonstrukci. Protokolem o rekonstrukci

se nahrazují listiny, zejména různá podání, protokoly o jednání a

přílohy. Opis protokolu o rekonstrukci se doručí známým účastníkům.

Vznesou-li účastníci námitky proti znění protokolu, soud je k němu

připojí.



§ 26a



Elektronický spis



Elektronický spis je možné vést pouze v informačním systému speciálně k

tomu určenému.



§ 27



Vydávání úředních potvrzení



Předseda senátu (samosoudce) může na žádost těch, kteří to potřebují k

uplatnění nebo hájení svých práv, vydat úřední potvrzení o

skutečnostech známých ze spisu, popřípadě opis některé písemnosti po

zaplacení soudního poplatku.



§ 28



Vyžadování součinnosti



(1) Soudy jsou oprávněny vyžadovat od orgánů obcí, orgánů policie i od

jiných orgánů a právnických a fyzických osob součinnost při plnění

svých úkolů, a to zejména sdělování skutečností, které mají význam pro

soudní řízení a rozhodování (§ 8 tr. ř., § 128 o.s.ř., § 140 odst. 2, §

141 a 215 z. z. ř.).



(2) Od orgánů obcí lze vyžadovat zejména zprávy o chování, majetkových

a sociálních poměrech obviněného a účastníků řízení, zprávy o tom, zda

odsouzený řádně vykonává trest obecně prospěšných prací, a zprávy o

poměrech mladistvého, které mají podklad ve vlastních poznatcích těchto

orgánů.



(3) Od orgánů policie mohou soudy vyžadovat zejména zprávy o chování

obviněného a účastníků řízení, o chování podmíněně odsouzeného a

podmíněně propuštěného z výkonu trestu odnětí svobody ve stanovené

zkušební době a o chování odsouzeného pro účely rozhodnutí o zahlazení

odsouzení a o pobytu a zaměstnání osob. Je-li toho třeba, orgány

policie na žádost soudu provádějí pátrání po pobytu osoby.



(4) Od zaměstnavatelů mohou soudy vyžadovat zprávy o chování jejich

pracovníků v zaměstnání a o jejich výdělkových poměrech, nebo i o

dalších skutečnostech, pokud je toho třeba k soudnímu řízení a

rozhodnutí.



ČÁST PÁTÁ



Doručování



§ 28a



Doručování při jednání nebo jiném soudním úkonu



(1) Doručuje-li soud písemnost při jednání nebo při jiném soudním

úkonu, uvede se to v protokolu o jednání nebo v protokolu, který byl

sepsán o jiném soudním úkonu.



(2) V protokolu musí být uvedeno, kdo doručení provedl, jaká písemnost

byla doručena a jak byla zjištěna totožnost adresáta nebo toho, kdo

jemu určenou písemnost převzal. Protokol podepíše ten, kdo doručení

provedl, a adresát, popřípadě ten, kdo za něho písemnost převzal.



§ 28b



Doručování prostřednictvím veřejné datové sítě



(1) Má-li adresát zpřístupněnou datovou schránku zřízenou podle

zvláštního právního předpisu^2a) (dále jen „datová schránka“) nebo

požádá-li adresát o doručování na elektronickou adresu podle § 46 odst.

2 a § 46a odst. 2 o.s.ř., soud doručí tomuto adresátovi elektronicky

vyhotovené rozhodnutí nebo elektronicky vyhotovený stejnopis nebo opis

rozhodnutí nebo další elektronicky vyhotovené písemnosti soudu,

umožňuje-li to povaha dokumentu, prostřednictvím veřejné datové sítě do

jeho datové schránky nebo na jeho elektronickou adresu.



(2) Bylo-li podání nebo jiná písemnost účastníka nebo jiné osoby (dále

jen „podání“) doručena soudu v listinné podobě, soud jej převede do

elektronické podoby a zašle adresátu, kterému se doručuje

prostřednictvím veřejné datové sítě, jako součást datové zprávy;

autorizovaná konverze se neprovádí.



(3) Bylo-li podání doručeno soudu jako součást datové zprávy, zašle

soud adresátu, kterému se doručuje prostřednictvím veřejné datové sítě,

obsah této datové zprávy. Adresátu, kterému se doručuje v listinné

podobě, soud zašle listinnou verzi tohoto podání; autorizovaná konverze

se neprovádí.



§ 28c



Vyhotovování rozhodnutí a jiných písemností soudu za součinnosti

provozovatele poštovních služeb a jejich doručování



(1) Vede-li se ve věci elektronický spis a soud vyhotovuje listinné

stejnopisy rozhodnutí a jiné písemnosti soudu prostřednictvím

provozovatele poštovních služeb, předá je soud v elektronické podobě

tomuto provozovateli, který v souladu s uzavřenou smlouvou vyhotoví

jejich listinnou podobu a doručí je; autorizovanou konverzi přitom

provozovatel poštovních služeb neprovádí. Předávání a vyhotovování se

provádí automatizovaným způsobem, který vylučuje lidský zásah nad míru

nezbytně nutnou.



(2) Vede-li se ve věci elektronický spis a soud do- ručuje listinné

stejnopisy rozhodnutí a jiné písemnosti soudu způsobem podle odstavce

1, zakládá se do elektronického spisu doručenka v elektronické podobě,

kterou převede provozovatel poštovních služeb do elektronické podoby v

souladu s uzavřenou smlouvou; autorizovanou konverzi přitom

provozovatel poštovních služeb neprovádí. Doručenku v listinné podobě

soud založí do sběrného spisu, který soud vede za tímto účelem v

souladu se zvláštním právním předpisem^2b).



§ 28d



zrušen



§ 28e



zrušen



§ 28f



zrušen



§ 28g



zrušen



ČÁST ŠESTÁ



Náhrada nutných výdajů osobám zúčastněným na řízení



§ 29



(1) K hotovým výdajům účastníka náleží jízdné, stravné a nocležné.



(2) Podklady pro výpočet ztráty na výdělku účastníka, který je v

pracovním poměru nebo v poměru obdobném pracovnímu poměru nebo

pracovnímu vztahu, tvoří průměrný výdělek vypočtený podle zvláštního

předpisu.^3) Výši průměrného výdělku prokáže účastník potvrzením

zaměstnavatele, u něhož pracuje, kde je uvedeno, zda a jakou částku

zaměstnavatel srazí za dobu nepřítomnosti v práci, a zda účastník může

nastoupit do práce na zbytek směny.



(3) U účastníka, který není v pracovním poměru nebo v poměru obdobném

pracovnímu poměru, je však výdělečně činný, podklad pro výpočet náhrady

za ztrátu na výdělku tvoří částka, vypočtená ze základu daně z příjmů

fyzických osob^4), dělená počtem pracovních hodin stanovených zvláštním

právním předpisem^5) připadajících na týž kalendářní rok. Pro výpočet

náhrady ušlého výdělku se použije částka základu daně, podle které je

určena poslední známá daňová povinnost, nejvýše však 486 000 Kč; pokud

nelze výši ztráty na výdělku tímto způsobem prokázat, přísluší

účastníku náhrada za ztrátu na výdělku za hodinu v částce odpovídající

výši minimální mzdy za hodinu podle nařízení vlády o minimální mzdě,

nejvýše však osminásobek této částky za jeden den.



(4) Potřebuje-li účastník stižený těžkou tělesnou chorobou nebo vadou

nebo v jiných závažných případech průvodce, tvoří nutná vydání průvodce

a jeho ušlý výdělek součást nákladů řízení účastníka. Součástí nákladů

řízení účastníka jsou rovněž nutná vydání a ušlý výdělek důvěrníka

dítěte nebo podpůrce.



§ 30



(1) Nárok na jízdné má jen účastník, který nebydlí nebo nepracuje v

místě, kde se řízení koná, nebo je předvolán z místa, kde se dočasně

zdržuje.



(2) Účastníku se hradí skutečné, účelné a hospodárné cestovní výdaje

veřejným hromadným dopravním prostředkem. Pokud s předchozím souhlasem

soudu použil účastník vlastního motorového vozidla, poskytne se mu

náhrada podle zvláštního právního předpisu.^6)



§ 31



(1) Jestliže účastník použil ještě také místního veřejného hromadného

dopravního prostředku, hradí se mu i místní přepravné.



(2) Místní přepravné se hradí i účastníku, který bydlí nebo pracuje v

místě, kde se řízení koná, jestliže použil místního veřejného

hromadného dopravního prostředku.



§ 32



Stravné a nocležné náleží účastníku podle zvláštního právního

předpisu.^6)



§ 33



(1) Pro určení výše náhrady nutných výdajů a náhrady ztráty na výdělku

a pro určení nákladů zákonného zástupce účastníka nebo jeho zástupce,

který není advokátem, pro určení nákladů opatrovníka ustanoveného

účastníku, pro určení nákladů nutného průvodce, důvěrníka dítěte a

podpůrce (§ 29 odst. 4), jakož i pro určení výše svědečného užije se

ustanovení § 29 až § 32 obdobně.



(2) O náhradách poskytovaných znalcům a tlumočníkům platí zvláštní

předpisy.



ČÁST SEDMÁ



Trest domácího vězení



§ 34



Soud může před uložením trestu domácího vězení požádat středisko

Probační a mediační služby příslušné podle místa bydliště obviněného o

opatření písemného slibu obviněného podle § 60 odst. 1 písm. b)

trestního zákoníku (dále jen „tr. zák.“). Před podpisem písemného slibu

je třeba obviněnému vysvětlit podstatu výkonu a kontroly trestu

domácího vězení, způsob jeho součinnosti a jaká omezení jsou pro něho a

osoby žijící s ním ve společném obydlí s tímto trestem spojena.



§ 34a



Obdrží-li soud písemný slib obviněného za okolností, z nichž není

dostatečně patrné, že obviněnému je známa podstata trestu domácího

vězení a s ním spojená omezení ve způsobu jeho života, soud před

uložením tohoto trestu obviněného poučí nebo pověří tímto úkonem

úředníka Probační a mediační služby.



§ 34b



(1) Jakmile se rozhodnutí, podle něhož se má vykonat trest domácího

vězení, stane vykonatelným, předseda senátu zašle jeho opis spolu s

nařízením výkonu trestu a dostupnými kontaktními údaji odsouzeného,

jako je adresa uvedená pro účely doručování a telefonní kontakt,

příslušnému středisku Probační a mediační služby.



(2) Opisy všech rozhodnutí týkající se trestu domácího vězení zašle

soud po právní moci středisku Probační a mediační služby.



§ 34c



Zjistí-li soud, že obviněný, který je ve vazbě nebo odsouzený, který je

ve výkonu trestu odnětí svobody, má zároveň vykonávat trest domácího

vězení, vyrozumí bezodkladně o této skutečnosti soud, který trest

domácího vězení uložil.



§ 34d



zrušen



§ 34e



zrušen



ČÁST OSMÁ



Výkon některých rozhodnutí v trestním řízení



§ 35



Předběžné opatření



Jakmile se rozhodnutí o uložení předběžného opatření stane

vykonatelným, zašle soud jeho opis policejnímu orgánu, který vedl nebo

vede trestní řízení, a orgánu, který se bude podílet na jeho realizaci.

To platí obdobně i pro další rozhodnutí týkající se uloženého

předběžného opatření.



§ 36



Peněžitá záruka



(1) Rozhodne-li soud, že přijetí peněžité záruky je přípustné, určí

její výši a způsob jejího složení. V nutných případech umožní

obviněnému nebo jiné osobě, aby peněžitou záruku složili do pokladny

soudu. Jinak těmto osobám uloží, aby peněžitou záruku zaslaly přímo na

depozitní účet soudu. To platí i pro případ peněžité záruky v cizí

měně.



(2) Je-li obviněný ve vazbě a soud rozhodl, že přijetí peněžité záruky

v jím určené výši je přípustné, rozhodne o nahrazení vazby peněžitou

zárukou a o propuštění obviněného z vazby ihned poté, co byla peněžitá

záruka složena. Výplatu částky složené na peněžitou záruku lze provést

pouze na základě písemného příkazu předsedy senátu.



§ 37



Opatření k nařízení výkonu trestu odnětí svobody a k nařízení výkonu

trestního opatření odnětí svobody



(1) Jestliže odsouzený nenastoupí ve stanovené lhůtě výkon trestu

odnětí svobody nebo výkon trestního opatření odnětí svobody nebo

bylo-li z konkrétních skutečností zjištěno, že jeho pobyt na svobodě je

nebezpečný, nebo jestliže z jeho jednání nebo dalších konkrétních

skutečností vyplývá důvodná obava, že uprchne nebo se bude skrývat,

nařídí předseda senátu (samosoudce), aby odsouzený byl dodán k výkonu

trestu odnětí svobody nebo k výkonu trestního opatření odnětí svobody

do příslušné spádové věznice (§ 321 odst. 3 věta první tr. ř.).

Jestliže pobyt odsouzeného není znám, soud to na příkazu k dodání do

výkonu trestu odnětí svobody nebo do výkonu trestního opatření odnětí

svobody výslovně uvede s tím, že je nutno vypátrat pobyt odsouzeného (§

321 odst. 3 věta druhá tr. ř.). Příkaz k dodání do výkonu trestu odnětí

svobody nebo do výkonu trestního opatření odnětí svobody se zašle

územnímu odboru krajského ředitelství Policie České republiky,

městskému ředitelství Policie České republiky nebo obvodnímu

ředitelství Policie České republiky příslušnému podle místa bydliště

odsouzeného. Není-li bydliště odsouzeného známo, příkaz k dodání do

výkonu trestu odnětí svobody nebo do výkonu trestního opatření odnětí

svobody se zašle územnímu odboru krajského ředitelství Policie České

republiky, městskému ředitelství Policie České republiky nebo obvodnímu

ředitelství Policie České republiky v obvodu soudu.



(2) Byl-li pobyt odsouzeného vypátrán jinak než orgány policie nebo

jestliže se odsouzený dobrovolně přihlásil k výkonu trestu odnětí

svobody nebo k výkonu trestního opatření odnětí svobody, je třeba

příkaz k dodání do výkonu trestu odnětí svobody nebo do výkonu

trestního opatření odnětí svobody bez zbytečného odkladu odvolat, a to

u toho orgánu policie, kterému byl zaslán.



(3) U odsouzeného, který se zdržuje v cizině, se při nařízení výkonu

trestu odnětí svobody nebo při nařízení výkonu trestního opatření

odnětí svobody postupuje podle zvláštních předpisů^9).



(4) U mladistvého, který je v ústavní nebo ochranné výchově, zašle soud

nařízení výkonu trestního opatření odnětí svobody ústavu, ve kterém je

mladistvý, s tím, aby byl do výkonu trestního opatření dodán

pracovníkem ústavu. Není-li to možné zajistit, požádá předseda senátu

(samosoudce) o předvedení mladistvého do výkonu trestního opatření

územní odbor krajského ředitelství Policie České republiky, městské

ředitelství Policie České republiky nebo obvodní ředitelství Policie

České republiky, v jehož obvodu je ústav.



(5) Věznice pro mladistvé sdělí u trestních opatření odnětí svobody

delších tří měsíců nejméně dva měsíce před předpokládaným dnem skončení

výkonu trestního opatření odnětí svobody školskému zařízení pro výkon

ústavní nebo ochranné výchovy (dále jen „výchovné zařízení“) nebo

léčebnému zařízení, z něhož byl mladistvý dodán do výkonu trestního

opatření odnětí svobody, výsledky převýchovy mladistvého výkonem

trestního opatření odnětí svobody z hlediska případného propuštění z

ochranné výchovy, podmíněného umístění mimo výchovné zařízení nebo

zrušení ústavní výchovy.



(6) Věznice vrátí soudu jedno vyhotovení nařízení výkonu trestu odnětí

svobody nebo nařízení výkonu trestního opatření odnětí svobody s

potvrzením, že odsouzený nastoupil trest odnětí svobody nebo trestní

opatření odnětí svobody, nebo oznámí bez průtahu soudu, že trest odnětí

svobody nebo trestní opatření odnětí svobody ve stanovené lhůtě

nastoupeny nebyly. Je-li odsouzený ve výkonu jiného trestu odnětí

svobody nebo ve výkonu jiného trestního opatření odnětí svobody,

potvrdí věznice příjem nařízení výkonu trestu odnětí svobody nebo

trestního opatření odnětí svobody na jednom jeho vyhotovení, uvede, kdy

trest odnětí svobody nebo trestní opatření odnětí svobody bude

pravděpodobně nastoupeno, a vrátí je neprodleně soudu.Opřemístění

odsouzeného do jiné věznice, o zahájení ochranného léčení, o jeho útěku

a dopadení, o jeho úmrtí, o přerušení výkonu trestu odnětí svobody nebo

trestního opatření odnětí svobody, o podmíněném propuštění, jakož i o

tom, že byl odsouzený v důsledku výkonu uloženého trestu odnětí svobody

nebo výkonu trestního opatření odnětí svobody, udělení milosti,

amnestie nebo z jiného důvodu propuštěn na svobodu, podá věznice, v níž

odsouzený naposledy byl, neprodleně zprávu soudu, který rozhodl v

prvním stupni; v případě podmíněného propuštění podá zprávu též soudu,

který o podmíněném propuštění rozhodl.



§ 38



Podmíněný odklad výkonu trestu odnětí svobody



Byl-li povolen podmíněný odklad výkonu trestu odnětí svobody a soud

rozhodl o přijetí záruky zájmového sdružení občanů za nápravu

obviněného, v žádosti o výchovné spolupůsobení podle § 329 odst. 3 tr.

ř. soud zájmovému sdružení občanů sdělí, zda a jaká přiměřená omezení a

povinnosti podle § 48 odst. 4 tr. zák. byly obviněnému uloženy. Zároveň

je požádá, aby podle obsahu těchto omezení a povinností zaměřilo své

výchovné působení, sledovalo, zda obviněný omezení dodržuje, a podalo

soudu ihned zprávu o jejich případném porušování. Rovněž požádá o

sdělení změny zaměstnání nebo bydliště obviněného.



§ 39



Podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody a trestního

opatření odnětí svobody



Obdobně jako v § 38 postupuje soud i v případech podmíněného propuštění

odsouzeného z výkonu trestu odnětí svobody nebo z výkonu trestního

opatření odnětí svobody.



§ 40



Výkon trestu obecně prospěšných prací



(1) Ve vyrozumění o nařízení výkonu trestu obecně prospěšných prací

soud probačního úředníka upozorní, že v rámci provádění kontroly nad

výkonem tohoto trestu je třeba, aby probační úředník měl průběžný

přehled o tom, zda odsouzený vykonává práce v souladu s rozhodnutím

soudu o jejich druhu a místě a jakou část těchto prací vykonal. Zároveň

jej požádá, aby v případě, že odsouzený obecně prospěšné práce

nevykonává, bez odkladu zjistil důvod a podle jeho povahy v součinnosti

s obecním úřadem nebo institucí, u níž mají být obecně prospěšné práce

vykonávány, učinil opatření k nápravě. Ve vyrozumění soud probačního

úředníka zároveň upozorní, aby v případě, že zjistí důvod pro přeměnu

trestu obecně prospěšných prací v peněžitý trest, trest domácího vězení

nebo trest odnětí svobody, podal soudu příslušný návrh podle trestního

řádu.



(2) Zjistí-li soud, že počet požadavků na provedení obecně prospěšných

prací v jeho obvodu neodpovídá počtu pravomocně odsouzených, kteří

tento trest mají vykonávat, v předstihu o tom vyrozumí probačního

úředníka a požádá jej, aby poskytl obcím a obecně prospěšným institucím

odbornou pomoc při vyhledávání vhodných prací a formulaci požadavků na

jejich provedení.



§ 41



Výkon ochranného léčení ústavního



(1) Nařízení výkonu ochranného léčení ústavního s přílohami podle § 351

odst. 5 tr. ř. zašle předseda senátu (samosoudce) zdravotnickému

zařízení příslušnému podle bydliště nebo pobytu osoby, na níž má být

ochranné léčení vykonáno, ve dvou vyhotoveních spolu s jedním opisem

rozhodnutí, kterým bylo ochranné léčení uloženo. Po dohodě se správou

zdravotnického zařízení stanoví předseda senátu (samosoudce) den, kdy

má být ochranné léčení nastoupeno. Současně upozorní správu

zdravotnického zařízení, že k změně ústavní formy ochranného léčení na

ambulantní nebo k propuštění z ochranného léčení za podmínek § 99 odst.

6 tr. zák. může dojít jen na podkladě pravomocného rozhodnutí okresního

soudu, v jehož obvodu se ochranné léčení vykonává, a požádá, aby tomuto

soudu byla neprodleně podána zpráva, jestliže nastanou důvody pro

některé z těchto opatření. Dále požádá, aby zdravotnické zařízení

sdělilo soudu, který výkon ochranného léčení nařídil, zda osoba, které

bylo ochranné léčení uloženo, nastoupila ve stanovenou dobu jeho výkon.



(2) Předseda senátu (samosoudce) vyzve osobu, které bylo ochranné

léčení uloženo, aby jeho výkon nastoupila v příslušném zdravotnickém

zařízení ve stanoveném termínu. Není-li tato osoba plně svéprávná,

učiní tak prostřednictvím jejího zákonného zástupce nebo opatrovníka.

Jestliže osoba, u níž má být ochranné léčení vykonáno, není nebezpečná

pro své okolí, může jí poskytnout potřebnou lhůtu k obstarání jejích

záležitostí. U vojáků se výzva doručuje prostřednictvím velitele nebo

náčelníka útvaru, ve kterém odsouzený vykonává vojenskou službu.



(3) Nenastoupí-li vyzvaná osoba výkon ochranného léčení ústavního ve

stanoveném termínu nebo je-li nebezpečná pro své okolí, nařídí předseda

senátu (samosoudce) její dodání do zdravotnického zařízení územnímu

odboru krajského ředitelství Policie České republiky, městskému

ředitelství Policie České republiky nebo obvodnímu ředitelství Policie

České republiky podle místa bydliště nebo pobytu osoby. Není-li

bydliště osoby, jíž bylo léčení uloženo, známo, příkaz k dodání do

výkonu ochranného léčení v ústavní formě se zašle územnímu odboru

krajského ředitelství Policie České republiky, městskému ředitelství

Policie České republiky nebo obvodnímu ředitelství Policie České

republiky v obvodu soudu.



§ 42



Výkon ochranného léčení ambulantního



(1) Nařízení výkonu ochranného léčení ambulantního zašle předseda

senátu (samosoudce) zdravotnickému zařízení příslušnému pro tuto formu

léčení podle bydliště nebo pobytu osoby, které bylo ochranné léčení

uloženo, ve dvou vyhotoveních spolu s jedním opisem rozhodnutí, kterým

bylo uloženo. Po dohodě se správou zdravotnického zařízení stanoví

předseda senátu (samosoudce) dobu, do kdy nejpozději má být s výkonem

ochranného léčení započato. Správu zdravotnického zařízení současně

požádá, aby okresnímu soudu, v jehož obvodu je toto zařízení, navrhlo

změnu léčby na formu ústavní, jestliže se léčená osoba odmítá podrobit

ochrannému léčení nebo jestliže se ukáže další pobyt léčené osoby na

svobodě nebezpečný anebo jestliže se dodatečně zjistí, že vzhledem k

povaze choroby a léčebným možnostem nelze očekávat splnění účelu

ochranného léčení ambulantní formou. Soud rovněž zdravotnické zařízení

upozorní, že k propuštění z ochranného léčení může dojít za podmínek

uvedených v § 99 odst. 6 tr. zák. jen na podkladě pravomocného

rozhodnutí okresního soudu, v jehož obvodu se ochranné léčení vykonává.

Dále požádá, aby zdravotnické zařízení sdělilo soudu, který výkon

ochranného léčení nařídil, zda osoba, které bylo ochranné léčení

uloženo, se do stanovené doby přihlásila k jeho výkonu. Soud dále

zdravotnické zařízení upozorní na povinnost podle § 353 odst. 1 věty

druhé tr. ř.



(2) Předseda senátu (samosoudce) vyzve osobu, které bylo ochranné

léčení ambulantní uloženo, aby se k jeho výkonu přihlásila v příslušném

zdravotnickém zařízení nejpozději do stanovené doby. Současně ji

upozorní na následky, jestliže tak neučiní. Není-li tato osoba plně

svéprávná, učiní tak prostřednictvím jejího zákonného zástupce nebo

opatrovníka. U vojáků se výzva doručuje prostřednictvím velitele nebo

náčelníka útvaru, ve kterém odsouzený vykonává vojenskou službu. Soud

požádá příslušného velitele nebo náčelníka útvaru o spolupůsobení při

výkonu ambulantní léčby a odesílání léčené osoby k léčebným úkonům

podle pokynů zdravotnického zařízení.



§ 43



Výkon ochranného léčení ve výkonu trestu odnětí svobody



(1) Jestliže u odsouzeného, který je ve výkonu trestu odnětí svobody,

je léčení vykonáváno ve věznici, a nebylo rozhodnuto o upuštění od

výkonu ochranného léčení (§ 99 odst. 7 tr. zák.), nebo odsouzený nebyl

z výkonu tohoto ochranného léčení propuštěn, anebo nebylo léčení

ukončeno (§ 99 odst. 6 tr. zák.), podá věznice dva měsíce před

předpokládaným ukončením výkonu trestu odnětí svobody okresnímu soudu,

v jehož obvodu se ochranné léčení vykonává, zprávu o dosaženém výsledku

ochranného léčení. Jestliže účelu ochranného léčení vzhledem k délce

výkonu trestu odnětí svobody nebylo dosaženo, rozhodne soud o jeho

pokračování ve zdravotnickém zařízení ještě před ukončením výkonu

trestu.



(2) Jestliže odsouzený má být po výkonu trestu odnětí svobody předán do

zdravotnického zařízení k dalšímu výkonu ochranného léčení, soud, který

o pokračování v ochranném léčení rozhodl, dohodne s příslušným

zdravotnickým zařízením datum nástupu ochranného léčení tak, aby bylo

totožné s datem ukončení výkonu trestu odnětí svobody. Nedojde-li k

předání odsouzeného do dalšího výkonu ochranného léčení, věznice jej

propustí a nařízení ochranného léčení vrátí soudu. Jinak je spolu s

přílohami, včetně znaleckého posudku a zprávou o dosavadním průběhu a

výsledcích léčení předá zdravotnickému zařízení.



§ 44



Výkon ochranné výchovy



(1) Výchovnému zařízení, v němž má být s výkonem ochranné výchovy

započato, zašle soud ve dvojím vyhotovení nařízení jeho výkonu, opis

rozhodnutí, kterým byla ochranná výchova uložena, opatření doložkou o

právní moci a opis znaleckého posudku z oboru psychiatrie či

psychologie, pokud byl v dané věci vypracován. Výkon tohoto rozhodnutí

provádí soud za účasti příslušného orgánu sociálně-právní ochrany dětí.

Výchovné zařízení, v němž bylo s výkonem ochranné výchovy započato,

potvrdí její nástup na jednom vyhotovení nařízení ochranné výchovy a

vrátí je soudu.



(2) Výchovné zařízení, v němž se ochranná výchova vykonává, podává

soudu, který ochrannou výchovu uložil, zprávu o podmíněném umístění

mimo výchovné zařízení, o prodloužení ochranné výchovy, o přeměně

ochranné výchovy v ústavní výchovu podle zvláštního právního

předpisu^6a), o propuštění dítěte z ochranné výchovy nebo o tom, že byl

předveden k výkonu trestu odnětí svobody.



ČÁST DEVÁTÁ



Výkon rozhodnutí v občanskoprávních věcech



Oddíl první



Obecná ustanovení



§ 45



(1) O návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí rozhoduje a další řízení

koná samosoudce nebo v rozsahu svých oprávnění vyšší soudní úředník,

popřípadě v rozsahu pověření jiný zaměstnanec soudu.



(2) Úkony, jež vyžaduje výkon rozhodnutí, provádějí zaměstnanci určení

k tomu rozvrhem práce (vykonavatelé). Jednoduchými úkony mohou být

pověřeni předsedou soudu i jiní zaměstnanci.



(3) Vykonavatelé jsou vázáni příkazy soudce nebo vyššího soudního

úředníka; v případě potřeby si vyžádají od soudce nebo vyššího soudního

úředníka pokyny.



§ 46



Působnost vykonavatelů



(1) Vykonavatelé jsou oprávněni přijmout od povinného plnění,

zprostředkovat vzájemné plnění oprávněného, které souvisí s výkonem

rozhodnutí a v případech stanovených zákonem provádějí všechny úkony,

jichž je k výkonu rozhodnutí třeba.



(2) Vykonavatelé provádějí zejména tyto úkony:



a) prodej movitých věcí při likvidaci pozůstalosti prováděný soudem

podle ustanovení o výkonu rozhodnutí prodejem movitých věcí (§ 232

odst. 1 písm. a) z. z. ř.),



b) úkony spojené s odnětím dítěte (§ 504 z. z. ř.),



c) úkony spojené s provedením výkonu rozhodnutí o nařízení předběžného

opatření (§ 493 až 497 z. z. ř.),



d) úkony spojené s realizací výkonu rozhodnutí postižením jiných

majetkových práv povinného spočívajících ve vydání nebo dodání věci (§

320 o. s. ř.),



e) úkony spojené s provedením výkonu rozhodnutí správou nemovité věci,



f) osobní prohlídku povinného a prohlídku jeho místností, skříní a

jiných schránek (§ 325a o. s. ř.),



g) soupis movitých věcí (§ 326 o. s. ř.),



h) prodej věcí, které se rychle kazí, mimo dražbu (§ 326b o. s. ř.),



i) zajištění sepsaných věcí (§ 327 o. s. ř.),



j) označení sepsaných věcí, které nebyly zajištěny (§ 327 odst. 3 o. s.

ř.),



k) pojetí věci do soupisu zápisem do protokolu (§ 327a odst. 1 o. s.

ř.),



l) odhad sepsaných movitých věcí, nebyl-li přibrán znalec (§ 328 o. s.

ř.),



m) prodej pohledávek a prodej sepsaných věcí v dražbě (§ 314b odst. 1 a

§ 329 odst. 1 o. s. ř.),



n) vydání výtěžku z prodaných věcí oprávněným nebo jiným věřitelům,

popřípadě složení výtěžku u soudu (§ 331 a 331a o. s. ř.),



o) vydání odebraných peněz oprávněnému nebo jejich složení u soudu (§

333 o. s. ř.),



p) jednání potřebná k uplatnění práv z cenných papírů nebo

zaknihovaných cenných papírů či listin představujících právo na

splacení dlužné částky (§ 334 o. s. ř.),



q) úkony potřebné ke zpeněžení sepsaných cenných papírů a zaknihovaných

cenných papírů (§ 334a o. s. ř.),



r) jednotlivé úkony při dražbě nemovité věci a závodu (§ 336h odst. 1 a

§ 338u odst. 1 o. s. ř.),



s) podání návrhu k vymožení potřebných částek proti vydražiteli (§ 336n

odst. 3 o. s. ř.),



t) vyklizení nemovitých věcí, staveb, bytů a jiných místností,

odevzdání vyklizených věcí povinnému nebo zletilému příslušníku jeho

domácnosti, předání vyklizených věcí do úschovy obci nebo jinému

vhodnému schovateli, prodej nevyzvednutých věcí a rozdělení výtěžku

tohoto prodeje (§ 340 až 344 o. s. ř.),



u) zničení zjevně bezcenné věci (§ 341 odst. 4 o. s. ř.),



v) odebrání movitých věcí se vším, co k nim patří, povinnému, nebo

tomu, kdo je ochoten je vydat, a jejich odevzdání oprávněnému (§ 345 o.

s. ř.),



w) úkony spojené s realizací rozhodnutí prodejem movité věci podle §

348 o. s. ř.,



x) úkony směřující k obnovení předešlého stavu podle § 351a o. s. ř.



§ 47



Vyrozumění účastníka o výkonu



(1) Vykonavatel vždy vyrozumí oprávněného, kdy a kde bude jednotlivý

úkol proveden.



(2) Vykonavatel nesmí povinného vyrozumět o nastávajícím úkonu dříve,

než přijde na místo úkonu, ani způsobit, aby se o tom povinný předem

dozvěděl, ledaže je vyrozumění povinného před úkonem výslovně

předepsáno.



(3) Nedostaví-li se oprávněný ve stanovenou dobu na místo, kde má být

úkon výkonu rozhodnutí vykonán, provede se úkon v jeho nepřítomnosti,

pokud zákon nestanoví, že výkon rozhodnutí lze provést jen za

přítomnosti oprávněného nebo jeho zástupce.



§ 48



Opatření k zachování pořádku při výkonu rozhodnutí



Vykonavatel je oprávněn učinit opatření, jichž je třeba, aby byl při

provádění výkonu rozhodnutí zachován pořádek. Osoby, které hrubě ruší

výkon, může vykázat z místa jeho provádění. Jsou-li pro to důvody

stanovené zvláštním předpisem, může požádat nejbližší policejní orgán o

poskytnutí ochrany.



§ 49



Protokol o úkonu



(1) O každém úkonu vykonavatel pořídí záznam nebo sepíše stručný

protokol. Ve věcech podle § 68 odst. 1 vykonavatel vždy sepíše protokol

nebo pořídí zvukově obrazový záznam.



(2) Protokol má zejména obsahovat:



a) označení soudu,



b) místo, datum, čas a předmět úkonu,



c) osobní jména a příjmení zaměstnanců soudu, kteří se zúčastnili

úkonu, osobní jména a příjmení přítomných účastníků a jejich zástupců a

osobní jména a příjmení dalších osob, které jsou úkonu podle § 53 a 54

přítomny,



d) stručné, výstižné vylíčení průběhu úkonu, zejména podané návrhy,



e) doručení usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí nebo jiných

písemností (§ 28a),



f) zjištění osobního jména, příjmení a adresy manžela povinného nebo

spoluvlastníků povinného.



(3) Protokol musí být sepsán při skončení úkonu a pokud možno ještě na

místě úkonu. Kromě vykonavatele podepíší protokol účastníci, jejich

zástupci, dále ti, kteří potvrzují příjem peněz nebo věcí, a osoby

přibrané k úkonu; dále podepíší protokol ti, jejichž prohlášení je

nutno uvést v protokolu.



(4) Výjimečně může vykonavatel sepsat protokol dodatečně podle poznámek

učiněných při úkonu; protokol pak podepíše sám. Takto nelze postupovat,

má-li být protokolem osvědčen příjem peněz nebo věcí nebo má-li

protokol podepsat osoba přibraná k úkonu nebo ten, jehož prohlášení je

třeba uvést v protokolu nebo doručuje-li písemnost při úkonu.



(5) Jestliže se účastník nebo jeho zástupce vzdálí před podpisem,

poznamená se to v protokolu; odepře-li podpis, poznamená se to v

protokolu a vyznačí se důvody, které uvedl.



(6) Pořizuje-li se o průběhu prohlídky bytu a jiných místností záznam,

je třeba pořídit zvukově obrazový záznam, který obsahuje datum a čas, v

němž pořizování záznamu probíhá. Zaznamenány musí být všechny úkony, k

nimž při prohlídce bytu a jiných místností dochází.



Oddíl druhý



Výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí



§ 49a



Příprava výkonu



Je-li to vzhledem k osobám účastníků účelné, vyšší soudní úředník či

soudní tajemník vyzve oprávněného, aby sdělil číslo bankovního účtu, na

který mu má být zaslána peněžní částka získaná výkonem. Dotázáním na

evidence majetku zjistí movité věci povinného (např. evidence cenných

papírů či motorových vozidel).



§ 50



Soupis na místě samém



(1) Sepsány mohou být movité věci, které jsou v bytě, sídle nebo na

jiném místě, kde má povinný své věci umístěny, jakož i věci povinného,

které má u sebe někdo jiný, jestliže byly současně vykonavateli

odevzdány. Vykonavatel nesepíše věci, o nichž je nepochybné, že na

místo soupisu byly přineseny těmi, kdo jsou tam pouze na návštěvě.

Sepsány nemohou být movité věci, které tvoří příslušenství nemovité

věci.



(2) Vykonavatel sepíše především hotové peníze, cennosti a jiné věci,

které lze snadno prodat a které může povinný nejspíše postrádat. Věci

se sepíší v takovém rozsahu, v jakém výtěžek z jejich prodeje zřejmě

postačí k uspokojení vymáhané pohledávky. Byl-li výkon rozhodnutí

nařízen prodejem jen určitých věcí, lze sepsat jen tyto věci.



(3) Sepsány nemohou být věci, o nichž to výslovně prohlásí oprávněný.

Prohlášení oprávněného se uvede v protokolu.



§ 51



Práva jiných osob



(1) Tvrdí-li osoba přítomná při soupisu, že věc je ve vlastnictví třetí

osoby, nebo se jedná o věci, které jsou vyloučeny z výkonu rozhodnutí,

provede vykonavatel přesto jejich soupis, pokud nejsou jiné

postižitelné věci postačující k úhradě nároku s příslušenstvím. Soupis

se neprovede, pokud je na místě nepochybně prokázáno, že tyto věci

nepatří povinnému.



(2) Tvrzení osoby přítomné při soupisu podle odstavce 1 je třeba

poznamenat v protokolu. Přitom uvede vykonavatel osobní jméno,

příjmení, zaměstnání a bydliště této osoby a osoby, které podle tvrzení

osoby přítomné při soupisu náležejí sepsané věci, pokud byly tyto údaje

uvedeny, a právní důvod, ze kterého je uplatňováno právo na vyloučení

věci z výkonu rozhodnutí. Vykonavatel je kromě toho povinen dát

poučení, jakým způsobem lze tvrzená práva uplatnit (§ 267 o.s.ř.).



§ 52



Označení věcí



(1) Věci, které nebyly zajištěny, vykonavatel ponechá na místě, kde

byly sepsány, a označí je štítkem nebo nálepkou. Označení je třeba na

věc umístit tak, aby tím věc nebyla poškozena a aby bylo možné věc

nadále užívat k účelu, jemuž slouží. Označení musí být na věci

připevněno tak, aby nemohlo být odstraněno bez jeho poškození nebo

znehodnocení.



(2) V označení se uvede, který soud věc sepsal, kdo je oprávněným,

spisová značka věci, den soupisu a pořadové číslo, pod nímž byla věc

pojata do soupisu.



(3) Označení bude z věci odstraněno, jakmile věc bude prodána,

vyloučena z výkonu rozhodnutí nebo vyloučena ze soupisu, výkon

rozhodnutí zastaven, dražba skončena podle § 330 odst. 1 o. s. ř. nebo

věc převzata oprávněným podle § 330 odst. 4 o. s. ř.



§ 53



Prohlídka bytu a jiných místností povinného a osobní prohlídka

povinného



(1) K otevření bytu, sídla nebo jiné místnosti, skříně nebo jiné

schránky povinného je třeba přibrat zámečníka.



(2) Po skončení prohlídky musí být dveře bytu, sídla nebo jiné

místnosti povinného opět uzamčeny a klíče od zámku předány dotčeným

osobám, popřípadě uloženy na jiném vhodném místě dosažitelném pro tyto

osoby. O tom, kde si mohou klíče vyzvednout, musí být dotčené osoby

vyrozuměny. Je-li to možné, po otevření se skříně nebo jiné schránky

opět uzavřou.



(3) Osobní prohlídku povinného je třeba provádět šetrně, zejména jde-li

o prohlídku šatů, které má povinný na sobě. Není-li vykonavatel

stejného pohlaví jako povinný, přibere si k prohlídce šatů osobu

stejného pohlaví jako povinný, která prohlídku provede.



§ 54



Přibrání vhodné osoby



Je-li to potřebné, zejména vzhledem k okolnostem případu, vykonavatel

přibere k provádění soupisu věcí vhodnou osobu a v protokolu, případně

záznamu uvede její osobní jméno, příjmení a bydliště; osoba protokol

rovněž podepíše.



§ 55



Věci povinného u jiné osoby



(1) Jsou-li věci povinného u někoho jiného a ten není ochoten je vydat,

nesmí vykonavatel takové věcí pojmout do soupisu.



(2) Odepře-li někdo věc vydat nebo popře-li vůbec, že věc má, omezí se

úkon na to, že se takové prohlášení pojme do protokolu. Kdo učinil

takové prohlášení, podepíše protokol o úkonu.



§ 56



Soupis věcí



(1) V soupisu se věci uvedou jednotlivě pod pořadovými čísly a stručně

se popíší.



(2) V soupisu se kromě obecných náležitostí uvede zejména,



a) pro které oprávněné se soupis provádí,



b) jakého výtěžku lze prodejem jednotlivých sepsaných věcí zřejmě

dosáhnout,



c) zda sepsané věci nebyly již podle označení, prohlášení povinného

nebo někoho, kdo byl při soupisu přítomen, postiženy při výkonu

rozhodnutí nebo exekuci nařízené nebo vedené soudem, soudním

exekutorem, správcem daně nebo orgánem veřejné správy,



d) které ze sepsaných věcí byly zajištěny a které byly ponechány na

místě a označeny,



e) zda věc byla zastavena, zadržena nebo převedena k zajištění dluhu

povinného a kdo je oprávněným z těchto práv,



f) jaké jsou podle zběžného zjištění vykonavatele osobní, majetkové a

rodinné poměry povinného v rozsahu nutném pro posouzení postižitelnosti

jednotlivých věcí,



g) zda sepsané věci pravděpodobně stačí k uspokojení pohledávky

oprávněného, včetně příslušenství.



(3) Při soupisu se věci popíší takovým způsobem, aby bylo možno zjistit

jejich totožnost a aby byla vyloučena jejich záměna.



(4) Jestliže věc byla již dříve sepsána pro jiného věřitele, lze ji až

do prodeje v dražbě pojmout do soupisu věcí ve prospěch jiného

věřitele.



(5) Byla-li sepsána věc, která podle § 321 a 322 o. s. ř. nepodléhá

výkonu rozhodnutí nebo k níž uplatňuje právo nepřipouštějící výkon

rozhodnutí třetí osoba, může ji vykonavatel vyloučit ze soupisu,

souhlasí-li s tím oprávněný, v jehož prospěch byla sepsána. Vykonavatel

takovou věc ze soupisu vyloučí rovněž na návrh oprávněného.



§ 57



Postup při soupisu peněžních prostředků v cizí měně



Peněžní prostředky v cizí měně vykonavatel převezme a odevzdá

neprodleně soudu, který je urychleně nabídne devizovému místu ke koupi.



§ 58



Zajištění movitých věcí



(1) Navrhne-li to oprávněný, převezmou se sepsané movité věci a uloží

se u vhodného schovatele. Pokud se sepsané věci k tomu hodí, uloží se u

soudu. Se souhlasem oprávněného a povinného lze sepsané věci též uložit

do místnosti povinného nebo oprávněného, která se uzamkne a klíč se

uloží u soudu.



(2) Pokud si zajištění věcí vyžádá náklady, provede vykonavatel jejich

zajištění jen tehdy, složí-li oprávněný na tyto náklady zálohu.



§ 59



Dražba movitých věcí



(1) Při dražbě movité věci mohou dražitelé zvyšovat podání nejméně o 50

Kč. To neplatí, jde-li o věc, jejíž vyvolaná cena je nižší.



(2) Dražba movité věci pokračuje, dokud dražitelé na vyzvání slovy

"poprvé, podruhé" činí vyšší podání. Není-li další podání, vykonavatel

upozorní dražitele, že nebude-li učiněno vyšší podání, udělí po vyzvání

slovy "potřetí" příklep.



(3) Jestliže bezprostředně po skončení postupu podle odstavce 2 neučiní

žádný z dražitelů vyšší podání, vykonavatel udělí příklep tomu

dražiteli, který učinil nejvyšší podání.



§ 59a



Postup při soupisu cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů či

listin představujících právo na splacení dlužné částky



(1) Akcie, směnky, šeky nebo jiné listinné cenné papíry a jiné listiny

představující právo na splacení dlužné částky vykonavatel sepíše, i bez

návrhu je vždy odebere povinnému a odevzdá je u soudu. Je-li údaj o

cenném papíru nebo jiné listině představující právo na splacení dlužné

částky znám z rejstříku, seznamu nebo jiné evidence, vykonavatel věc

sepíše postupem podle § 327a o. s. ř.



(2) Zaknihované nebo imobilizované cenné papíry vykonavatel sepíše

postupem podle § 327a o. s. ř., jakmile se z listin nalezených u

povinného, z jeho sdělení nebo na základě zprávy centrálního depozitáře

nebo osoby vedoucí jinou evidenci dozví, že pro povinného jsou takové

cenné papíry evidovány. V protokolu o soupisu vykonavatel uvede, jaké

cenné papíry byly sepsány a kdy a že povinný s nimi ode dne soupisu

nesmí nakládat.



§ 59b



Zpeněžení cenných papírů



(1) Odebrané vkladní listy, akcie, směnky, šeky nebo jiné listinné

cenné papíry anebo jiné listiny představující právo na splacení dlužné

částky vykonavatel neprodleně odevzdá soudci nebo v rámci jeho

oprávnění vyššímu soudnímu úředníkovi, aby posoudil, je-li třeba

nějakého úkonu k zachování nebo výkonu práva z listiny, a vyžádá si

jeho pokyn pro další postup.



(2) Je-li nutno právo uplatnit návrhem u soudu nebo jiného orgánu,

učiní tak vykonavatel jménem státu. Za stát jedná před soudem nebo

jiným orgánem vykonavatel; je přitom vázán pokyny soudce.



(3) Zpeněžení hodnot uvedených v odstavci 1 a zaknihovaných nebo

imobilizovaných cenných papírů provede vykonavatel způsobem, který určí

soudce.



§ 59c



Hotové peníze



(1) Nalezne-li vykonavatel při soupisu hotové peníze přesahující částku

odpovídající dvojnásobku životního minima jednotlivce, uvede je v

soupisu, povinnému je odebere a odevzdá je u soudu. Povinnému na

odebranou částku současně vystaví potvrzení.



(2) Je-li povinný ochoten dobrovolně zaplatit vymáhanou pohledávku

zcela nebo zčásti, avšak oprávněný není přítomen, převezme vykonavatel

hotové peníze, uvede to v protokolu o soupisu a neprodleně je odevzdá

oprávněnému. Na odevzdanou částku vykonavatel vystaví povinnému

potvrzení.



(3) Vykonavatel nesmí odmítnout částečné placení splatné směnky nebo

šeku. Při částečném placení splatné směnky nebo šeku vyznačí se to na

listině a tomu, kdo platil, vydá se potvrzení. Byla-li zaplacena celá

pohledávka, vydá se tomu, kdo platil, listina opatřená potvrzením o

zaplacení.



§ 59d



(1) Byla-li v dražbě prodána movitá věc, která byla zastavena, zadržena

nebo převedena k zajištění dluhu povinného ve prospěch jeho věřitele (§

331a o. s. ř.), soud vyzve věřitele, aby listinami doložili své právo k

movité věci a den vzniku tohoto práva (§ 332 odst. 2 o. s. ř.).



(2) O rozvrhu výtěžku z prodané věci, na které vázlo uvedené právo,

rozhodne soud usnesením.



§ 59e



Dražba movitých věcí provedená elektronicky



Pro dražbu movitých věcí provedenou elektronicky platí § 62a obdobně.



Oddíl třetí



Výkon rozhodnutí prodejem nemovitých věcí



§ 60



Usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí prodejem nemovité věci musí

obsahovat přesné označení nemovité věci, která má být prodána, a

upozornění, že nařízení výkonu rozhodnutí se vztahuje i na

příslušenství a součásti nemovité věci, včetně movitých věcí, které

tvoří příslušenství nemovité věci, a má-li být prodána nemovitá věc, k

jejímuž využití slouží věc v přídatném spoluvlastnictví, nařízení

výkonu rozhodnutí se vztahuje i na podíl na této věci v přídatném

spoluvlastnictví.



§ 61



V bytě nacházejícím se v prodávané nemovité věci může být uskutečněna

dražba, jen když v něm jsou vhodné prostory a souhlasí-li s tím všechny

osoby, které v něm trvale bydlí.



§ 62



(1) Při dražbě nemovité věci (§ 336i až 336j o.s.ř.) mohou dražitelé

zvyšovat podání nejméně o 1000 Kč. Dražba nemovité věci pokračuje,

dokud dražitelé na vyzvání slovy "poprvé, podruhé" činí vyšší podání.

Není-li další podání, soudce upozorní dražitele, že nebude-li učiněno

vyšší podání, udělí po vyzvání slovy "potřetí" příklep.



(2) Jestliže bezprostředně po skončení postupu podle odstavce 1 neučiní

žádný z dražitelů vyšší podání, soudce udělí příklep tomu dražiteli,

který učinil nejvyšší podání.



§ 62a



Dražba nemovité věci provedená elektronicky



(1) Rozhodne-li soud provést dražbu elektronicky, dražební jednání se

nenařizuje. Bezprostředně před časem zahájení elektronické dražby na

internetové stránce, na které se dražba bude konat, soud zveřejní

rozhodnutí, zda je prokázáno předkupní právo nebo výhrada zpětné koupě,

a oznámení, která další věcná břemena, výměnky a nájemní, pachtovní či

předkupní práva neuvedená v dražební vyhlášce na nemovité věci váznou.

Dále uvede, zda bylo zjištěno, že byla podána žaloba na vyloučení

prodávané nemovité věci z exekuce.



(2) Totožnost dražitelů a dalších účastníků dražby lze ověřit

přihláškou k účasti na dražbě podepsanou



a) před vyšším soudním úředníkem nebo vykonatelem po prokázání

totožnosti platným dokladem totožnosti,



b) úředně ověřeným podpisem, nebo



c) uznávaným elektronickým podpisem.



(3) Každý dražitel je v dražbě navenek označen identifikátorem, ze

kterého nelze zjistit jeho totožnost.



(4) Dražba se koná, pokud dražitelé činí podání. Soudce nevyzývá

dražitele, aby činili vyšší podání, a neupozorňuje dražitele, že bude

udělovat příklep.



(5) Je-li v posledních 5 minutách před časem ukončení dražby učiněno

podání, posouvá se čas ukončení dražby o 5 minut od okamžiku posledního

podání. Je-li v této lhůtě učiněno vyšší podání, posouvá se čas

ukončení dražby o 5 minut. Uplyne-li od posledního učiněného podání 5

minut, aniž by bylo učiněno vyšší podání, elektronická dražba se tím

končí.



(6) Bezprostředně po ukončení dražby soudce udělí příklep dražiteli,

který učinil nejvyšší podání.



(7) O provedené dražbě se pořizuje protokol, ve kterém se uvedou



a) údaje podle § 49 odst. 2 písm. a) a b) a označení oprávněného a

povinného,



b) stručný obsah úkonů a rozhodnutí podle odstavce 1,



c) seznam jednotlivých dražitelů s přiřazeným identifikátorem podle

odstavce 3,



d) přehled učiněných příhozů s uvedením částky, času a osoby, která

příhoz učinila,



e) údaje o skutečnostech podle odstavce 6.



§ 63



(1) Usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí prodejem nemovité věci se

vyvěsí na úřední desku soudu v den, kdy bylo zjištěno, že nabylo právní

moci, a sejme se z ní v den, kdy na ní byla vyvěšena dražební vyhláška.



(2) Dražební vyhláška se vyvěsí na úřední desce soudu v den, kdy byla

vydána, a sejme se z ní v den následující po dražbě nemovité věci.



(3) Usnesení o příklepu se vyvěsí na úřední desce soudu v den, kdy bylo

vydáno.



(4) Oznámení o přihlášených pohledávkách, o nichž soud rozhodne v

rozvrhu, se vyvěsí na úřední desce soudu nejpozději do 7 dnů ode dne

konání první dražby.



(5) Předvolání k rozvrhovému jednání se vyvěsí na úřední desce soudu,

jakmile bylo vydáno, a sejme se z ní po skončení rozvrhového jednání.



(6) Byl-li výkon rozhodnutí prodejem nemovité věci zastaven, sejmou se

po jeho právní moci z úřední desky soudu všechna rozhodnutí, která se

týkají této nemovité věci.



Postižení závodu



§ 63a



Usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí postižením závodu musí obsahovat

přesné označení závodu, který má být postižen, a upozornění, že

nařízení výkonu rozhodnutí se vztahuje na jmění, které slouží

provozování závodu nebo vzhledem ke své povaze má tomuto účelu sloužit,

a to podle stavu, jaký tu bude ke dni příklepu, a má-li být postižen

závod, k jehož využití slouží věc v přídatném spoluvlastnictví,

nařízení výkonu rozhodnutí se vztahuje i na podíl na této věci v

přídatném spoluvlastnictví.



§ 63b



(1) Správcem závodu ustanoví soud zpravidla osobu zapsanou v seznamu

insolvenčních správců podle zvláštního právního předpisu^7) s

přihlédnutím k sídlu nebo bydlišti takové osoby ve vztahu k místu, kde

je prodávaný závod. Jinou osobu soud ustanoví správcem, není-li tu

vhodná osoba zapsaná v seznamu insolvenčních správců, jestliže splňuje

podmínky pro zapsání do seznamu insolvenčních správců podle zvláštního

právního předpisu^7) a jestliže s ustanovením správcem závodu souhlasí.



(2) Při výběru správce závodu soud dbá, aby povaha případu byla

přiměřená jeho schopnostem.



§ 63c



V prodávaném podniku může být uskutečněna dražba, jen když v něm jsou

vhodné prostory a nebude-li tím narušen provoz podniku.



§ 63d



(1) Při dražbě podniku (§ 338w a 338x o. s. ř.) mohou dražitelé

zvyšovat podání nejméně o částku, která se rovná 5 % nejnižšího podání.

Dražba podniku pokračuje, dokud dražitelé na vyzvání slovy "poprvé,

podruhé" činí vyšší podání. Není-li další podání, soudce upozorní

dražitele, že nebude-li učiněno vyšší podání, udělí po vyzvání slovy

"potřetí" příklep.



(2) Jestliže bezprostředně po skončení postupu podle odstavce 1 neučiní

žádný z dražitelů vyšší podání, soudce udělí příklep tomu dražiteli,

který učinil nejvyšší podání.



§ 63e



(1) Usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí postižením podniku se vyvěsí

na úřední desku soudu v den, kdy bylo zjištěno, že nabylo právní moci,

a sejme se z ní v den, kdy na ni byla vyvěšena dražební vyhláška.



(2) Dražební vyhláška se vyvěsí na úřední desce soudu v den, kdy byla

vydána, a sejme se z ní v den následující po dražbě závodu.



(3) Předvolání k rozvrhovému jednání se vyvěsí na úřední desce soudu,

jakmile bylo vydáno, a sejme se z ní po skončení rozvrhového jednání.



(4) Byl-li výkon rozhodnutí postižením podniku zastaven, sejmou se po

jeho právní moci z úřední desky soudu všechna rozhodnutí, která se

týkají tohoto podniku.



Oddíl čtvrtý



Výkon rozhodnutí vyklizením



§ 64



zrušen



§ 65



Zjistí-li vykonavatel při vyklizení nemovité věci, stavby, bytu nebo

místnosti (dále jen "vyklizení bytu"), že ten, kdo má být vyklizen, je

pro nemoc upoután na lůžko, nebo že jde o ženu v šestinedělí nebo ve

vyšším stupni těhotenství a že by výkon vyklizení mohl vážně ohrozit

zdravotní stav takové osoby, není provedení výkonu přípustné; není-li

předloženo potvrzení lékaře anebo je-li pochybnost o správnosti

takového potvrzení, vykonavatel vyžádá vyjádření odborného lékaře.



§ 66



Jsou-li při výkonu rozhodnutí vyklizením z vyklizovaného objektu

odstraněny věci, které jsou zjevně bezcenné, a vyklizení není přítomen

nikdo, kdo by mohl věci převzít, nebo je-li převzetí věci odmítnuto,

soud věci zdokumentuje tak, že je vyfotografuje nebo pořídí jejich

zvukově obrazový záznam. Nařízení zničení věci se uvede v záznamu,

případně protokolu o vyklizení.



Oddíl pátý



Jiné způsoby výkonu rozhodnutí



§ 67



Odebrání movitých věcí povinnému



(1) Výkon rozhodnutí, kterým se ukládá, aby povinný vydal nebo dodal

oprávněnému věc, provede se tím, že vykonavatel ji odejme spolu s

příslušnými doklady povinnému nebo tomu, kdo ji má u sebe a je ochoten

ji vydat a odevzdá ji oprávněnému (§ 345 o.s.ř.). Nenajde-li

vykonavatel věc u povinného, zjistí dotazem, kde věc je, popřípadě co

se s ní stalo.



(2) Je-li předmětem výkonu rozhodnutí motorové vozidlo, vyrozumí

vykonavatel příslušný dopravní inspektorát, u něhož je toto motorové

vozidlo zapsáno v evidenci.



(3) Vyžaduje-li účel výkonu rozhodnutí, aby byla provedena osobní

prohlídka povinného nebo prohlídka jeho bytu nebo jiných místností jím

užívaných, postupuje se obdobně podle § 53.



§ 68



Výkon rozhodnutí ve věcech péče soudu o nezletilé



(1) Výkon předběžného opatření upravujícího poměry dítěte, rozhodnutí

nebo soudem schválené dohody o péči o nezletilé dítě, popřípadě o

úpravě styku s ním anebo rozhodnutí o navrácení dítěte provádí rozvrhem

práce určený soudní vykonavatel, kterým může být předsedou soudu určen

i vyšší soudní úředník, soudní tajemník nebo asistent soudce. Výkon

podle věty první může provést i soudce určený rozvrhem práce.



(2) Bližší podrobnosti výkonu rozhodnutí nebo dohody podle odstavce 1

upravuje instrukce ministra spravedlnosti.



§ 69



Výkon rozhodnutí ve věci ochrany proti domácímu násilí



(1) Výkon rozhodnutí ve věci ochrany proti domácímu násilí provádí

rozvrhem práce určený soudní vykonavatel, vyšší soudní úředník, soudní

tajemník nebo asistent soudce (dále jen "soudní orgán"). Vyžadují-li

okolnosti případu provedení výkonu mimo pracovní dobu soudu, pak úkon

uskuteční přímo soudce, který takové předběžné opatření nařídil.



(2) Výkon rozhodnutí předběžného opatření, aby povinný opustil společné

obydlí, jakož i jeho bezprostřední okolí, nebo aby se zdržel setkávání

s osobou, kterou soud v usnesení označil, se provede tak, že

vykonavatel na základě rozhodnutí o předběžném opatření v součinnosti s

příslušnými orgány veřejné moci vykáže povinného ze společného obydlí,

odebere mu všechny klíče od společného obydlí, které povinný drží, a

uloží je u soudu; popřípadě na základě rozhodnutí o předběžném opatření

zakáže povinnému setkávat se s označenou osobou nebo ji jinak

kontaktovat. Soudní orgán zároveň poskytne povinnému příležitost, aby

si bezprostředně při výkonu rozhodnutí vyzvedl ze společného obydlí své

osobní cennosti a dokumenty, jakož i věci, které slouží jeho osobní

potřebě; během trvání předběžného opatření pak povinnému umožní

vyzvednout i věci nezbytné k výkonu jeho podnikatelské činnosti nebo

výkonu povolání, případně věci nezbytné z jiného vážného důvodu, a to

jednorázově, nikoliv opakovaně. Oprávněný musí být o provedení úkonu

předem informován. Při vyzvedávání věcí povinným musí být soudní orgán

přítomen.



(3) Není-li povinný při výkonu rozhodnutí přítomen, vyrozumí

vykonavatel oznámením zanechaným na dveřích společného obydlí povinného

o právu požádat během trvání předběžného opatření o vyzvednutí si shora

uvedených věcí.



§ 70



Výkon rozhodnutí srážkou ze mzdy nebo z pracovní odměny osob ve výkonu

trestu odnětí svobody nebo ve vazbě k vymáhání výživného



(1) Je-li k vymáhání výživného nařizován výkon rozhodnutí srážkami ze

mzdy nebo u osob ve výkonu trestu odnětí svobody anebo ve vazbě

srážkami z pracovní odměny, uvede se v usnesení též osobní jméno a

příjmení, rodné číslo a data narození všech oprávněných a kolik připadá

z vymáhané částky na jednotlivé z nich. Přitom je nutno uvést přesnou

adresu osoby, k jejímž rukám má být výživné poukazováno.



(2) Je-li povinný ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve vazbě, je

nutno v usnesení uvést též datum jeho narození.



Oddíl šestý



Exekuční řízení



§ 70a



Soud vydá nové pověření podle § 43a exekučního řádu, pokud zjistí, že

pověření obsahuje chyby v psaní a počtech, jakož i jiné zjevné

nesprávnosti. V novém pověření zároveň uvede, že pověření nahrazuje

dříve vydané pověření.



Oddíl sedmý



Dohled nad nezletilými, ústavní výchova, pěstounská péče a dohled nad

opatrovníkem osob omezených ve svéprávnosti



§ 71



(1) U nezletilých, nad nimiž soud nařídil dohled nebo jimž uložil

omezení bránící škodlivým vlivům na jejich výchovu, vyžaduje soud

prvního stupně v pravidelných obdobích, nejméně jednou za šest měsíců,

zprávy o výchově nezletilého a jeho chování od příslušného orgánu

sociálně-právní ochrany dětí, školy nebo internátu, popřípadě požádá

při nařízení dohledu o pravidelné podávání takových zpráv v určených

obdobích.



(2) Byla-li nařízena ústavní výchova, může soud při přezkoumávání, zda

trvají důvody pro nařízení tohoto opatření, vykonat návštěvu zařízení

pro výkon ústavní výchovy, nebo požádat soud, v jehož obvodu se

vykonává ústavní výchova, aby soudce návštěvou v zařízení pro výkon

ústavní výchovy zjistil skutečnosti potřebné pro přezkoumání, zda

trvají důvody pro nařízení ústavní výchovy, a podal dožadujícímu soudu

zprávu o výsledku návštěvy.



§ 72



(1) Bylo-li dítě svěřeno do pěstounské péče, uloží soud pěstounovi, aby

v určených obdobích, nejméně jednou ročně, podal soudu zprávu o

svěřeném dítěti, zejména o jeho zdravotním stavu a postupu výchovy.



(2) Vyžaduje-li to stav dítěte, vyžádá si soud od orgánu

sociálně-právní ochrany dětí, v jehož obvodu je dítě v pěstounské péči,

zprávu, jak je pěstounská péče vykonávána, jakým způsobem se vyvíjejí

vztahy mezi dítětem v pěstounské péči a jeho rodiči a jak se vyvíjejí

rodinné a sociální poměry rodičů z hlediska možnosti převzetí péče o

dítě.



§ 73



Byl-li osobě omezené ve svéprávnosti jmenován soudem opatrovník, uloží

soud opatrovníkovi, aby podával podle potřeby, nejméně však jedenkrát

ročně, zprávu o činnosti opatrovníka. Ve zprávě o činnosti opatrovník

uvede přehled o nakládání s majetkem opatrovance, zda je opatrovanec v

nějakém zařízení nebo jak a kde bydlí, rámcově jaký je zdravotní stav

opatrovance, jakým způsobem plní opatrovník své povinnosti a další

podstatné okolnosti, které mu soud uložil. Údaje obsažené ve zprávě

opatrovníka soud přezkoumá.



ČÁST DESÁTÁ



Řízení o pozůstalosti



§ 74



Pověření a činnost notáře



(1) Soud příslušný k řízení o pozůstalosti (dále jen „pozůstalostní

soud“) předá notáři, kterého pověřil provedením úkonů v řízení o

pozůstalosti jako soudního komisaře (dále jen „soudní komisař“),

bezodkladně příslušný spis.



(2) Pro činnost soudního komisaře se použijí přiměřeně ustanovení částí

čtvrté až šesté.



(3) Potřebné úkony ve vztahu k cizině provádí na žádost soudního

komisaře pozůstalostní soud.



(4) Stanoví-li zákon, že rozhodnutí nebo jiná písemnost mají být

vyvěšeny na úřední desce soudu, předá soudní komisař takovou písemnost

pozůstalostnímu soudu k vyvěšení, a to v listinné i elektronické

podobě.



(5) Je-li soudnímu komisaři podle § 14 odst. 1 nebo 2 notářského řádu

ustanoven zástupce, převezme od soudního komisaře nevyřízené věci, v

nichž byl soudní komisař pověřen, za součinnosti pozůstalostního soudu.

Příslušná notářská komora rozhodnutí o ustanovení zástupce předá

příslušnému okresnímu soudu.



(6) Je-li soudnímu komisaři podle § 14 odst. 3 notářského řádu

ustanoven náhradník notáře nebo je-li na jeho místo jmenován jiný

notář, převezmou tito za součinnosti pozůstalostního soudu nevyřízené

věci, v nichž byl soudní komisař pověřen. To platí i v případě, že věci

přebírá nově jmenovaný notář od náhradníka notáře. Příslušnému

okresnímu soudu doručí příslušná notářská komora rozhodnutí o

ustanovení náhradníka notáře nebo sdělení, že nově jmenovaný notář

zahájil činnost. Náhradník notáře vykonává úkony soudního komisaře svým

jménem.



(7) Do spisu vedeného v řízení o pozůstalosti se založí listina, z níž

vyplývá převzetí věci podle odstavce 5 nebo 6.



§ 75



Zjišťování v evidencích



(1) Zjišťování v Evidenci právních jednání pro případ smrti vedené

Notářskou komorou České republiky (dále jen „Komora“) podle § 140 odst.

1 z. z. ř. provádí soudní komisař neprodleně po převzetí spisu.



(2) Zjišťování v Evidenci listin o manželském majetkovém režimu vedené

Komorou podle § 140 odst. 1 z. z. ř. provádí soudní komisař až na

základě výsledku předběžného šetření podle § 139 z. z. ř. Toto

zjišťování se provede vždy u zůstavitelů, u nichž v době smrti trvalo

manželství, jinak jen odůvodňují-li potřebu zjišťování výsledky řízení.



(3) Výtisk sdělení Komory podle zvláštního právního předpisu^13) se

založí do spisu.



§ 76



(1) V protokolu sepsaném podle § 142 odst. 2 z. z. ř. se ohledně

právních jednání pro případ smrti zejména uvede, v jaké formě je

listina sepsána, zda není poškozena nebo opravována, zda neobsahuje

skutečnosti zeslabující její věrohodnost, datum listiny a identifikační

údaje o osobách uvedených v listině. Jedná-li se o notářský zápis,

uvede se dále jméno, příjmení a sídlo notáře, který zápis sepsal, a

rejstříkové označení notářského zápisu.



(2) V protokolu sepsaném podle § 144 odst. 3 z. z. ř. se uvede, že

soudní komisař vyjmul listinu z obalu, kterým byla opatřena při jejím

převzetí do úschovy, a že listinu přečetl. Dále se v protokolu uvedou

údaje podle odstavce 1 věty první a stanoviska osob podle § 144 odst. 3

z. z. ř.



§ 77



(1) Je-li listina uvedená v § 142 odst. 1 z. z. ř. předložena osobně,

uvede se v protokolu sepsaném podle § 142 odst. 2 z. z. ř. jméno,

příjmení, datum narození a bydliště této osoby (dále jen

„předkladatel“), dále její prohlášení, kde byla listina uložena nebo

nalezena, a údaje uvedené v § 76 odst. 1 větě první.



(2) Jedná-li se o listinu, která měla být podle prohlášení

předkladatele sepsána nebo podepsána zůstavitelem, uvede se v protokolu

prohlášení předkladatele, zda byla listina sepsána nebo podepsána

vlastní rukou zůstavitele a zda tomuto jednání byl přítomen.



(3) Jedná-li se o listinu, u níž spolupůsobili svědci nebo další osoby,

zjišťuje se, jaké je jejich současné bydliště a jaký je jejich vztah k

závětí povolaným a zákonným dědicům. Pokud svědkové nežijí, zjišťuje se

také datum jejich smrti.



(4) V protokolu sepsaném podle odstavců 1 až 3 se potvrdí převzetí

listiny a jedno jeho vyhotovení se vydá předkladateli.



§ 78



(1) Bylo-li v řízení o pozůstalosti zjištěno, že zůstavitel zanechal

více právních jednání pro případ smrti, která nejsou totožná, je třeba

zjistit stav a obsah všech.



(2) Vyjde-li listina zůstavitele uvedená v § 142 odst. 1 z. z. ř.

najevo až po skončení řízení o pozůstalosti, soud zjistí její stav a

obsah a seznámí s ní osoby, jejichž práv nebo povinností by se listina

mohla týkat. Na tuto činnost se pověření notáře podle § 101 z. z. ř.

nevztahuje.



§ 79



(1) Účastníci řízení mohou nahlížet do listin uvedených v § 142 odst. 1

z. z. ř., které nebyly sepsány formou notářského zápisu a jejichž stav

a obsah byl zjištěn, a pořídit si z nich opisy nebo výpisy. Soud nebo

soudní komisař, u nichž je listina uložena, umožní nahlédnutí do ní jen

účastníkovi řízení. Pro nahlížení do notářských zápisů platí příslušná

ustanovení notářského řádu.



(2) Listinu, která nebyla sepsána formou notářského zápisu, může soud

zapůjčit jen jinému soudu nebo znalci ustanovenému k tomu, aby ohledně

listiny vypracoval znalecký posudek, a dále orgánu činnému v trestním

řízení pro účely trestního řízení. Na místo zapůjčené listiny se do

Sbírky prohlášených pořízení pro případ smrti založí její ověřená

kopie, na níž se vyznačí doložka obsahující údaje o tom, kdy a komu,

popřípadě k jaké spisové značce byla listina zapůjčena.



§ 80



Manželské smlouvy



(1) Zjistí-li se postupem podle § 140 odst. 1 z. z. ř., že zůstavitel

uzavřel smlouvu o manželském majetkovém režimu a tato smlouva je

uložena u soudního komisaře, postupuje se obdobně podle § 76 odst. 1.



(2) Soudní komisař v řízení také zjišťuje, zda zůstavitel měl změněn

manželský majetkový režim listinou, která v Evidenci listin o

manželském majetkovém režimu není evidována.



§ 81



Předběžné šetření



V rámci předběžného šetření podle § 139 z. z. ř. soudní komisař zejména

provede výslech osoby, o níž lze předpokládat, že je informována o

osobních a majetkových poměrech zůstavitele, o jeho dluzích, nákladech

jeho pohřbení, případně o jeho právních jednáních pro případ smrti, a

vyhotoví o tom protokol.



§ 82



zrušen



§ 83



Závěra pozůstalosti zajištěním motorového vozidla se provede uložením

dokladů a startovacího zařízení nezbytného k provozu motorového vozidla

do úschovy u soudu nebo u soudního komisaře. Tak se postupuje jen v

případě, že motorové vozidlo se nachází na vhodném místě; jinak se

umístí u vhodného schovatele.



§ 84



zrušen



§ 85



(1) Závěru pozůstalosti zapečetěním v bytě nebo na jiném místě (dále

jen „byt“) provede soud nebo soudní komisař u vstupu do bytu uzávěrami

tak, aby bylo možno následně zjistit, zda nedošlo k neoprávněnému

vniknutí do tohoto bytu. Jako uzávěra se zpravidla použije lepicí páska

a otisky úředního razítka tak, aby bylo možno následně zjistit případné

porušení uzávěry. O zapečetění bytu se vyhotoví protokol.



(2) Zapečetění bytu nelze provést, nebyl-li zůstavitel jeho jediným

uživatelem nebo brání-li tomu jiná závažná okolnost. Překážka, která

brání zapečetění, se uvede do protokolu nebo poznamená do spisu.



§ 86



Pominou-li důvody zákazu výplaty z účtu nebo z vkladní knížky podle §

150 odst. 1 z. z. ř., zruší ho soud usnesením.



§ 87



zrušen



§ 88



Zjišťování aktiv a pasiv pozůstalosti



(1) Soudní komisař činí v řízení výzvy podle § 141 z. z. ř. týkající se

aktiv a pasiv pozůstalosti, nepostačí-li k jejich zjištění údaje

získané postupem podle § 172 a 173 z. z. ř. V dotazu vždy uvede, kterým

soudem byl k provedení úkonů jako soudní komisař pověřen.



(2) Je-li pro to v řízení důvod, soudní komisař provede dálkovým

přístupem zjišťování údajů vedených ve formě počítačových souborů v

katastru nemovitostí tak, aby bylo zjištěno vlastnictví zůstavitele k

nemovitým věcem evidovaným v katastru nemovitostí. Zjišťování provádí

zejména vyhotovením přehledů vlastnictví a výpisů z listů vlastnictví.

Nelze-li údaje z katastru nemovitostí získat tímto způsobem bezplatně,

požádá soudní komisař o jejich poskytnutí katastrální pracoviště

katastrálního úřadu, v jehož obvodu působnosti se nemovité věci

nacházejí.



§ 89



Zaplacení zálohy soudnímu komisaři



Soudní komisař může požádat účastníky řízení, aby složili přiměřenou

zálohu na jeho odměnu za prováděné úkony a jeho hotové výdaje.



§ 90



Rozhodnutí o dědictví



(1) V rozhodnutí o dědictví se uvede jméno a příjmení soudního

komisaře, adresa jeho notářské kanceláře a údaj, že byl v řízení o

pozůstalosti pozůstalostním soudem pověřen k provedení úkonů jako

soudní komisař. V poučení o odvolání se jako místo k podání odvolání

uvede adresa sídla pozůstalostního soudu a adresa notářské kanceláře

soudního komisaře. Písemné vyhotovení rozhodnutí o dědictví podepisuje

soudní komisař, zástupce notáře ustanovený podle § 24 odst. 1

notářského řádu, společník notáře nebo notářský kandidát, který byl

notářskou komorou ustanoven k zastupování notáře při výkonu jeho

činnosti.



(2) Stejnopisy rozhodnutí o dědictví vydaných soudním komisařem se

opatří otiskem jeho úředního razítka. Je-li zástupcem soudního komisaře

notář, opatří stejnopis usnesení svým úředním razítkem. Je-li zástupcem

soudního komisaře notářský kandidát, opatří stejnopis usnesení úředním

razítkem notáře, kterého zastupuje.



(3) Při doručování rozhodnutí o dědictví vydaných soudním komisařem se

postupuje obdobně jako při doručování jiných soudních rozhodnutí.



§ 91



Návrh rozhodnutí



Má-li soudní komisař připravit pro pozůstalostní soud návrhy rozhodnutí

a jiných úkonů soudu podle § 100 odst. 3 z. z. ř., předá spis a návrh

rozhodnutí či jiných úkonů v elektronické podobě tomuto soudu.



§ 92



Oznamovací povinnost



(1) Stejnopis pravomocného rozhodnutí o dědictví, které se týká věcných

práv k nemovitým věcem, předá soudní komisař v elektronické podobě

katastrálnímu pracovišti katastrálního úřadu, v jehož obvodu působnosti

se nemovité věci nacházejí.



(2) Je-li součástí rozhodnutí o dědictví, z něhož se vyhotovuje

stejnopis podle odstavce 1, geometrický plán, jímž došlo k rozdělení

nebo sloučení pozemků nebo k zaměření půdorysu budov, které nejsou

evidovány v katastru nemovitostí, stejnopis pravomocného rozhodnutí o

dědictví s geometrickým plánem se příslušnému katastrálnímu pracovišti

katastrálního úřadu předají v listinné podobě.



(3) Doručuje-li soudní komisař stejnopis rozhodnutí o dědictví

příslušnému katastrálnímu pracovišti, připojí k němu vyplněný formulář

zveřejněný za tímto účelem na internetové stránce Českého úřadu

zeměměřického a katastrálního.



§ 93



Likvidace pozůstalosti



Pokud soudní komisař rozhodne o likvidaci pozůstalosti, postupuje při

zpeněžení zůstavitelova majetku tak, aby zpeněžení bylo dosaženo

neprodleně.



§ 93a



zrušen



§ 94



Opravné prostředky



(1) Je-li proti usnesení vydanému soudním komisařem podáno odvolání u

soudního komisaře, předá soudní komisař po provedení potřebných úkonů

spis pozůstalostnímu soudu. Je-li odvolání podáno u pozůstalostního

soudu, předá tento soud odvolání neprodleně soudnímu komisaři k

provedení potřebných úkonů podle věty první.



(2) Vyhoví-li pozůstalostní soud zcela odvolání, předá spis soudnímu

komisaři s tím, aby rozhodnutí doručil účastníkům řízení a provedl

další úkony v řízení.



(3) Nevyhoví-li pozůstalostní soud zcela odvolání proti usnesení

soudního komisaře, předloží spis příslušnému odvolacímu soudu.



(4) Rozhodne-li o odvolání odvolací soud, předá spis pozůstalostnímu

soudu, který ho předá soudnímu komisaři. Soudní komisař rozhodnutí

odvolacího soudu doručí účastníkům řízení a provede další úkony v

řízení.



(5) Je-li soudnímu komisaři doručena žaloba na obnovu řízení, žaloba

pro zmatečnost nebo dovolání v době, kdy soudní komisař nemá k

dispozici pozůstalostní spis, předá soudní komisař tato podání

nejpozději nejbližší následující pracovní den po doručení

pozůstalostnímu soudu.



§ 95



Předání spisu soudu



Po provedení všech potřebných úkonů v řízení o pozůstalosti předá

soudní komisař spis bezodkladně dědickému soudu.



§ 96



zrušen



§ 96a



zrušen



§ 97



zrušen



§ 98



zrušen



ČÁST JEDENÁCTÁ



Rozvrh pověřování notářů a pověřování pracovníků notáře v řízení o

pozůstalosti



Rozvrh pověřování notářů



§ 99



(1) Rozvrh pověřování úkony v řízení o pozůstalosti podle § 100 odst. 1

z. z. ř. (dále jen „rozvrh“) se člení na oddíly odpovídající

jednotlivým okresním soudům v obvodu krajského soudu.



(2) Každý oddíl rozvrhu obsahuje zejména



a) seznam notářů, kteří v obvodu okresního soudu mají sídlo,



b) označení notářů, kteří vykonávají činnost jako společníci,



c) způsob pověřování notářů úkony v řízení o pozůstalosti,



d) způsob určení notáře, který bude pověřen, zruší-li soud pověření

notáře podle § 104 z. z. ř., bude-li pověřený notář vyloučen podle §

105 z. z. ř. nebo byla-li soudem nařízena výměna notáře podle § 131 z.

z. ř.



§ 100



Způsob rovnoměrného pověřování soudních komisařů úkony v řízení o

pozůstalosti může být založen



a) na obvodovém systému, který dělí obvod okresního soudu na počet

obvodů tvořených obcemi shodující se s počtem notářských úřadů v obvodu

okresního soudu v závislosti na místě trvalého pobytu zůstavitele nebo

jiném hledisku uvedeném v § 98 z. z. ř., nebo



b) na časovém systému, podle něhož budou soudní komisaři pověřováni

úkony v řízení o pozůstalosti v závislosti na datu narození nebo smrti

zůstavitele v rámci kalendářního roku, anebo



c) na kombinaci systémů uvedených pod písmeny a) a b).



§ 101



(1) Notářská komora zřízená v obvodu krajského soudu předloží

nejpozději do 31. října každého kalendářního roku předsedovi krajského

soudu návrh rozvrhu na následující kalendářní rok.



(2) Předseda krajského soudu vydá rozvrh nejpozději do 10. prosince

roku předcházejícího kalendářnímu roku, pro který je rozvrh vydán.

Rozvrh doručí všem předsedům okresních soudů v obvodu krajského soudu a

příslušné notářské komoře.



§ 102



(1) Pokud ministr spravedlnosti v průběhu kalendářního roku zřídí nebo

zruší notářský úřad, předloží příslušná notářská komora nejpozději do

jednoho měsíce ode dne, kdy jí bylo toto rozhodnutí oznámeno,

předsedovi příslušného krajského soudu návrh na změnu rozvrhu.



(2) Předseda krajského soudu vydá změnu rozvrhu nejpozději do jednoho

měsíce ode dne, kdy mu byl doručen návrh na jeho změnu. Předseda

krajského soudu zašle změnu rozvrhu příslušnému předsedovi okresního

soudu a příslušné notářské komoře.



§ 103



zrušen



§ 104



zrušen



ČÁST DVANÁCTÁ



Úschovy v řízení o pozůstalosti



Oddíl první



Úschovy u soudu



§ 105



zrušen



§ 106



Výše peněžní hotovosti uložené v kovové skříni soudu nesmí překročit

částku 50 000 Kč.



§ 107



V případě, že byl předmět úschovy uložen u schovatele, při skončení

úschovy soud nařídí poukazem schovateli, aby předmět úschovy vydal

určenému příjemci; současně schovatele vyzve k vyúčtování nákladů

spojených s úschovou.



§ 108



K vydání předmětu úschovy dává písemný pokyn soudce.



§ 109



zrušen



Oddíl druhý



Úschovy u soudního komisaře



§ 110



(1) Přijímá-li soudní komisař do úschovy peníze v hodnotě vyšší než 20

000 Kč, poskytne složiteli údaje potřebné ke složení na účet soudu.



(2) Do trezoru soudního komisaře v jeho kanceláři nebo do bezpečnostní

schránky notáře u banky lze peníze trvale uložit jen do celkové výše 50

000 Kč ve všech věcech řízení o pozůstalosti.



§ 111



(1) Peníze uložené na běžném účtu soudu u banky vydá soud na základě

sdělení podepsaného soudním komisařem opatřeného jeho úředním razítkem.



(2) Pominou-li důvody úschovy, vydá soudní komisař úschovu neprodleně

příjemci.



(3) Schovatel úschovu vydá poté, co ho soudní komisař vyzve k vydání

úschovy. Soudní komisař schovatele současně vyzve k vyúčtování nákladů

spojených s úschovou, nebudou-li mu při vydání úschovy tyto náklady

příjemcem zaplaceny.



§ 112



Zjistí-li soudní komisař v době, kdy na základě pověření soudu provádí

úkony v řízení o pozůstalosti, že předmět úschovy nepatřil zůstaviteli,

vydá předmět úschovy oprávněné osobě.



ČÁST TŘINÁCTÁ



Řízení o úschovách



§ 113



(1) Soud rozhoduje o přijetí do úschovy, jen jestliže byl předmět

úschovy již složen do úschovy soudu.



(2) K vydání předmětu úschovy dává písemný pokyn soudce.



§ 113a



(1) Soud v rámci jiné činnosti soudu přijímá do úschovy



a) peníze složením nebo převodem na běžný účet soudu u banky,



b) vkladní knížky, cenné papíry, cennosti a jiné movité věci tak, že je

uloží nejprve do kovové skříně soudu, pokud to velikost věcí dovolí,



c) ostatní movité věci, jež se nehodí pro úschovu v kovové skříni, tím,

že je uloží u vhodného schovatele.



(2) Do úschovy nelze přijmout věci podléhající zkáze a věci, které pro

jejich povahu nebo velikost nelze uložit v kovové skříni soudu ani u

banky a nepodaří se pro ně nalézt schovatele.



§ 113b



(1) Věci a peníze uložené do kovové skříně soudu musí být nejpozději

následující pracovní den předány do úschovy u banky.



(2) Od postupu podle odstavce 1 lze upustit, jde-li o úschovu vkladních

knížek se zůstatky, které v jedné věci nepřesahují v součtu 20 000 Kč,

cenných papírů znějících v jedné věci na hodnotu nepřesahující v součtu

20 000 Kč a drobných movitých věcí nepatrné ceny.



§ 113c



(1) Věci, které se nehodí k úschově v kovové skříni soudu ani k úschově

u banky, se uloží u schovatele. Soud vyhledá vhodného schovatele

zejména mezi právnickými a fyzickými osobami zabývajícími se úschovou

věcí.



(2) Při skončení úschovy soud nařídí poukazem schovateli, aby předmět

úschovy vydal určenému příjemci; současně schovatele vyzve k vyúčtování

nákladů spojených s úschovou.



§ 114



(1) Jestliže navrhovatel vyvlastňovacího řízení složí u soudu náhradu

za vyvlastnění, protože nedošlo mezi dosavadním vlastníkem a těmi,

kterým na vyvlastňovaném pozemku nebo stavbě váznou práva zanikající

vyvlastněním, k dohodě o rozdělení náhrady,^20) uspokojí se nároky

těch, jejichž práva zanikají vyvlastněním, přiměřeně podle § 337c a

337d o. s. ř. a zbytek náhrady připadne dosavadnímu vlastníku.



(2) Rozsudek podle odstavce 1 nahrazuje rozsudek soudu podle § 299 z.

z. ř.; na jeho základě soud předmět úschovy vydá.^21)



ČÁST ČTRNÁCTÁ



Řízení o umoření listin



§ 115



Z povahy listiny jsou z možnosti umoření vyloučeny listiny důkazní,

např. dlužní úpisy, listiny, které lze nahradit opisem, a listiny

dispozitivní jako smlouva nebo závěť.



§ 116



(1) Jestliže mohou být k řízení o umoření listin místně příslušné dva

nebo více soudů, dotáže se soud, u něhož byl návrh na umoření listiny

podán, ostatních v úvahu přicházejících soudů, zda v této věci u nich

neprobíhá řízení o umoření listin.



(2) Usnesení podle § 307 odst. 1 a 2 z. z. ř. se doručí navrhovateli s

upozorněním na možnost postupu podle § 313 odst. 3 z. z. ř.Usnesení se

dále doručí osobě podle listiny zavázané a jiným osobám, o nichž se

soud dozví, že mají k věci nějaký vztah nebo že by mohly věc objasnit.



ČÁST PATNÁCTÁ



Některá opatření k plnění povinností soudů v soudním řízení



§ 116a



(1) K zabezpečení povinnosti soudce (předsedy senátu) nebo k dodržení

lhůt uvedených v § 69, 76a, 77, 83, 83a, 88, 88a, 88m, 158a, 158d,

158e, 179b a 314b tr. ř., § 81, § 96 odst. 3, § 143 odst. 3, § 144

odst. 2, § 208 odst. 3 zákona č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční

spolupráci ve věcech trestních, § 75c odst. 2 o. s. ř. a § 404, 456 a

462 z. z. ř.dohodne předseda okresního soudu pro dobu mimo rozvrženou

pracovní dobu a dny pracovního klidu dosažitelnost soudce (předsedy

senátu), kterému umožní přístup do budovy soudu, k přímé telefonní

stanici, k telefaxu, do kanceláře, kde jsou uloženy spisy v

neskončených trestních věcech a spisy ve věcech péče soudu o nezletilé

nebo ve věcech předběžných opatření, a použití kulatého úředního

razítka.



(2) K zabezpečení výkonu předběžného opatření nařízeného soudem podle §

405 a 452 z. z. ř. dohodne předseda okresního soudu pro dobu mimo

rozvrženou pracovní dobu a dny pracovního klidu též dosažitelnost

vykonavatele nebo jiného zaměstnance soudu, kterého pověří úkony výkonu

rozhodnutí podle § 493 a 497 z. z. ř.; dosažitelnost není třeba

dohodnout v případě, kdy soudce, jehož dosažitelnost byla dohodnuta

podle odstavce 1, výslovně prohlásí, že zabezpečí výkon předběžného

opatření sám.



(3) Vyžaduje-li povaha navrženého předběžného opatření, aby o něm soud

rozhodl neprodleně, pokud možno již v den, kdy byl návrh podán,

předseda soudu na žádost soudce, který věc vyřizuje, zabezpečí, aby o

předběžném opatření bylo možné rozhodnout, usnesení písemně vyhotovit a

účastníkům nebo jejich zástupcům doručit soudním doručovatelem i mimo

rozvrženou pracovní dobu nebo ve dnech pracovního klidu.



(4) Odůvodňují-li okolnosti případu, aby navržené zajištění důkazu bylo

provedeno již v den, kdy byl návrh podán, zabezpečí předseda soudu, aby

k zajištění důkazu mohlo dojít i mimo rozvrženou pracovní dobu.



§ 116b



(1) Po dobu dosažitelnosti je určený soudce (předseda senátu) povinen

se zdržovat na adrese svého trvalého pobytu. Má-li přechodný pobyt v

sídle soudu, ke kterému je přidělen, může se zdržovat na adrese

přechodného pobytu. Předseda soudu oznámí příslušnému státnímu

zastupitelství, stálé službě okresního ředitelství Policie České

republiky a obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností v obvodu soudu

adresu a číslo telefonní stanice, kde se určený soudce (předseda

senátu) bude během dosažitelnosti zdržovat. Písemnosti určené soudu se

po dobu dosažitelnosti doručují do sídla soudu, pokud předseda soudu

nebo soudce zajišťující dosažitelnost nedohodne s těmito orgány jiný

způsob doručování písemností.



(2) Při doručení písemnosti soudce (předseda senátu) potvrdí datum a

čas převzetí písemnosti. Je-li doručován návrh na nařízení předběžného

opatření podle § 452 z. z. ř., sdělí navrhovatel soudci adresu,

popřípadě číslo telefonní stanice, na které se bude zdržovat

zaměstnanec navrhovatele, který poskytne soudu potřebnou součinnost k

provedení výkonu předběžného opatření, bude-li soudem nařízeno.



§ 116c



(1) Je-li třeba v době dosažitelnosti vyslechnout obviněného a

rozhodnout o vazbě, ustanovit obhájce obviněnému, vydat příkaz k

domovní prohlídce, příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního

provozu, provést neodkladný nebo neopakovatelný úkon za účasti soudce,

provádět sledování osob a věcí, které je podmíněno povolením soudce,

ustanovit obhájce podezřelému ve zkráceném přípravném řízení nebo

vyslechnout zadrženého podezřelého, na kterého byl podán návrh na

potrestání, orgány policie nebo státní zastupitelství o tom vyrozumí

soudce (předsedu senátu) příslušného podle § 116a.



(2) Jestliže je soudci (předsedovi senátu) dodán obviněný, který byl

zatčen na základě příkazu k zatčení vydaného soudcem jiného soudu,

soudce (předseda senátu) přezkoumá, zda jsou splněny podmínky, pro

které obviněného nelze ve lhůtě uvedené v § 69 odst. 4 tr. ř. dodat

soudu, který příkaz k zatčení vydal. Jsou-li tyto podmínky splněny a

orgány policie předloží příkaz k zatčení, soudce (předseda senátu)

obviněného vyslechne k důvodům, pro které byl příkaz vydán,

prostřednictvím příslušných orgánů policie se spojí se soudcem soudu,

který příkaz k zatčení vydal, a o výslechu jej informuje faxem nebo

jiným obdobným telekomunikačním prostředkem soudu anebo dálnopisem

policie. Soudce (předseda senátu) soudu, který příkaz k zatčení vydal,

na základě této informace a skutečností obsažených v trestním spise

rozhodne o vazbě a své rozhodnutí stejným způsobem oznámí

prostřednictvím soudu provádějícího výslech obviněného.



(3) Jestliže bylo rozhodnuto, že se obviněný bere do vazby, je třeba o

tom doručit příslušné spádové věznici usnesení a příkaz k přijetí do

vazby. Nařizuje-li vazbu jiný soud než ten, který vydal příkaz k

zatčení a rozhodl o vazbě, doručí věznici pouze příkaz k přijetí do

vazby. Soud, který příkaz k zatčení vydal a rozhodl o vazbě, doručí

usnesení přímo své spádové věznici.



(4) Účastní-li se soudce úkonu prováděného podle § 158a tr. ř., po jeho

skončení do spisu vedeného u soudu založí opis protokolu o takovém

úkonu, který si za tím účelem od policejního orgánu nebo státního

zástupce provádějícího úkon vyžádá.



§ 116d



(1) Nařídí-li soud předběžným opatřením, aby nezletilé dítě bylo

předáno do péče určené osoby, soudce přikáže vykonavateli, popřípadě

jinému pověřenému zaměstnanci soudu, aby provedl úkony výkonu

rozhodnutí, pokud je neprovede sám.



(2) Nebyl-li výkon rozhodnutí proveden na základě vyhlášeného

předběžného opatření, soudce usnesení o předběžném opatření uvedené v

odstavci 1 po jeho vydání neprodleně písemně vyhotoví, vyznačí na něm

doložku vykonatelnosti a postará se, aby bylo doručeno při provedení

výkonu rozhodnutí přítomným účastníkům řízení.



§ 116e



(1) Ustanovení § 116a odst. 1, § 116b odst. 1 a § 116c se obdobně užijí

též na činnost krajského soudu, který vydal dosud nerealizovaný příkaz

k zatčení.



(2) Dosažitelnost mimo rozvrženou pracovní dobu a ve dnech pracovního

klidu zajišťuje předseda krajského soudu nebo vrchního soudu též k

provádění úkonů, k nimž je tento soud příslušný podle zvláštního zákona

a které nesnesou odkladu.^22) O spojení na soudce, který má

dosažitelnost, vyrozumí toho, komu podle zvláštního zákona přísluší

podat návrh na rozhodnutí o takovém úkonu.



ČÁST ŠESTNÁCTÁ



§ 116f



Jednací řád pro vrchní soudy



Ustanovení této vyhlášky se užijí též pro řízení před vrchními soudy.



ČÁST SEDMNÁCTÁ



Závěrečná ustanovení



§ 117



Zrušují se



1. instrukce ministra spravedlnosti ČSR ze dne 5. června 1973 č.j.

417/73 - L, kterou se vydává jednací řád pro okresní a krajské soudy,

reg. v částce 19/1973 Sb., ve znění instrukce č.j. 354/75 - LO,

instrukce č.j. 826/78 - LO, instrukce č.j. 24/83, instrukce č.j. 852/90

- L a instrukce č.j. 1436/91 - OOD,



2. ustanovení § 10 a 11 včetně nadpisu vyhlášky ministerstva

spravedlnosti České republiky č. 476/1991 Sb., kterou se provádějí

některá ustanovení zákona o konkursu a vyrovnání.



§ 118



Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.



1) Zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně

některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.



1a) položka 24 přílohy č. 1 Sazebníku soudních poplatků k zákonu č.

549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.



2) § 40 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších

předpisů.



§ 55b zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád),

ve znění pozdějších předpisů.



2a) Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované

konverzi dokumentů.



2b) Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně

některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.



3) Zákon č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o

průměrném výdělku.



4) Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších

předpisů.



5) Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.



6) Zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách.



6) Zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách.



6a) § 23 zákona č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní

činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákon

o soudnictví ve věcech mládeže), ve znění pozdějších předpisů.



7) § 16 zákona č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích.



9) Instrukce Ministerstva spravedlnosti ze dne 23.2.2005 č. j.

81/2002-MO-J/142, o postupu soudů ve styku s cizinou ve věcech

trestních, uveřejněná pod č. 14/2006 SIS.



Instrukce Ministerstva spravedlnosti ze dne 30.12.2004 č. j.

66/2004-MOJ/89, o postupu soudů ve styku s členskými státy Evropské

unie ve věcech trestních, uveřejněná pod č. 18/2005 SIS.



11) § 1 písm. d) zákona č. 219/1995 Sb., devizový zákon.



11a) § 1 písm. m) zákona č. 219/1995 Sb.



12) § 1 písm. e) zákona č. 219/1995 Sb.



13) § 35c odst. 2 a § 35d odst. 3 zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a

jejich činnosti (notářský řád), ve znění zákona č. 7/2009 Sb. a zákona

č. 303/2013 Sb.



20) § 111 odst. 3 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a

stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.



21) § 185d odst. 1 o.s.ř.



22) § 36 odst. 3 zákona ČNR č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky,

ve znění pozdějších předpisů.



§ 9 odst. 1 a § 10 odst. 2 zákona č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní

informační službě.