256/2001 Sb.
ZÁKON
ze dne 29. června 2001
o pohřebnictví a o změně některých zákonů
Změna: 479/2001 Sb.
Změna: 320/2002 Sb.
Změna: 274/2003 Sb.
Změna: 122/2004 Sb.
Změna: 67/2006 Sb.
Změna: 41/2009 Sb.
Změna: 227/2009 Sb.
Změna: 375/2011 Sb.
Změna: 202/2015 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
POHŘEBNICTVÍ
HLAVA I
OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
Tento zákon stanoví podmínky pro zacházení s lidskými pozůstatky a s
lidskými ostatky, práva a povinnosti související s provozováním
pohřební služby, prováděním balzamací a konzervací lidských pozůstatků
a s provozováním krematorií a pohřebišť.
§ 2
Vymezení základních pojmů
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) lidskými pozůstatky mrtvé lidské tělo nebo jeho části do pohřbení,
pokud nejsou za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem^2)
použity pro potřeby lékařské vědy, výzkumu nebo k výukovým účelům a
zpopelněny ve spalovně poskytovatele zdravotních služeb podle
zvláštního právního předpisu,^2)
b) lidskými ostatky lidské pozůstatky po pohřbení,
c) pohřbením uložení lidských pozůstatků do hrobu nebo hrobky na
veřejném nebo neveřejném pohřebišti nebo jejich zpopelnění v
krematoriu,
d) veřejným pohřebištěm prostor určený k pohřbení lidských pozůstatků
nebo uložení zpopelněných lidských ostatků v podobě míst pro hroby a
hrobky nebo úložiště jednotlivých uren nebo rozptylové či vsypové louky
nebo jejich kombinace,
e) hrobovým místem místo na pohřebišti určené pro zřízení hrobu nebo
hrobky nebo vyhrazené místo v úložišti jednotlivých uren,
f) balzamací úprava lidských pozůstatků zamezující rozvoji posmrtných
změn vyvolaných hnilobnými bakteriemi nebo hmyzem,
g) konzervací úprava lidských pozůstatků zpomalující rozvoj posmrtných
změn vyvolaných hnilobnými bakteriemi nebo hmyzem,
h) úpravou lidských pozůstatků jejich úprava před pietním uložením do
rakve, zejména umývání, holení, stříhání, kosmetické úpravy, oblečení
do šatů nebo rubáše,
i) konečnou rakví rakev, v níž jsou lidské pozůstatky pohřbeny,
j) totožností jméno, příjmení, datum narození a státní příslušnost
zemřelého, a
k) exhumací manipulace s nezetlelými i zetlelými lidskými ostatky.
§ 3
Neveřejná pohřebiště
(1) Účelová zařízení určená výlučně pro uložení lidských pozůstatků
nebo zpopelněných lidských ostatků členů řeholních řádů nebo kongregací
a prostory zřízené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona pro
uložení lidských pozůstatků nebo zpopelněných lidských ostatků členů
uzavřených, zejména příbuzenských společenství, se považují za
neveřejná pohřebiště.
(2) Za neveřejná pohřebiště se rovněž považují účelová zařízení určená
výlučně pro uložení lidských pozůstatků příslušníků registrovaných
církví nebo náboženských společností,^3) jejichž vnitřní předpisy a
obřady neumožňují ukládání lidských pozůstatků nebo zpopelněných
lidských ostatků na veřejném pohřebišti. Tuto skutečnost jsou
registrované církve a náboženské společnosti před zřízením nového
neveřejného pohřebiště povinny prokázat krajskému úřadu, v jehož obvodu
hodlají neveřejné pohřebiště zřídit, předložit mu řád neveřejného
pohřebiště, upravující zejména způsob pohřbívání, a vyžádat si jeho
stanovisko. Stanovisko krajského úřadu je jedním z podkladů pro vydání
příslušného územního rozhodnutí.
(3) Provozování neveřejného pohřebiště nesmí ohrozit veřejné zdraví a
podléhá státnímu zdravotnímu dozoru.^4) Pro provozování neveřejných
pohřebišť platí obdobně § 22 odst. 1 až 5, s výjimkou odstavce 1 písm.
c), a § 23 odst. 1 a 2.
§ 4
(1) S lidskými pozůstatky a s lidskými ostatky musí být zacházeno
důstojně a tak, aby nedošlo k ohrožení veřejného zdraví nebo veřejného
pořádku; z těchto důvodů je zakázáno
a) upravovat, konzervovat nebo balzamovat lidské pozůstatky osoby,
která v době úmrtí byla nakažena morem, cholerou, žlutou zimnicí,
pravými neštovicemi, skvrnivkou a hemoragickou horečkou typu Lassa,
Marburg a Ebola, nebo dalšími infekčními onemocněními, vyvolanými
jinými vysoce rizikovými biologickými agens a jejich toxiny; tato
infekční onemocnění stanoví příslušný orgán ochrany veřejného
zdraví^4a) (dále jen "nebezpečná nemoc") nebo které jsou ve stavu
pokročilého rozkladu; lidské pozůstatky osoby, která v době úmrtí
trpěla nebezpečnou nemocí, smí být uloženy pouze do konečné rakve,
b) ukládat a vystavovat konzervované nebo balzamované lidské pozůstatky
před pohřbením v rozporu s podmínkami stanovenými osobou, která
konzervaci nebo balzamaci prováděla,
c) vystavovat lidské pozůstatky před pohřbením, s výjimkou
nekonzervovaného mrtvého lidského těla, které může být vystaveno v
otevřené rakvi do 1 týdne od úmrtí, a s výjimkou konzervovaného mrtvého
lidského těla, které může být vystaveno v otevřené rakvi i po uplynutí
1 týdne od úmrtí,
d) odstraňovat z lidských pozůstatků nesnímatelné náhrady,
e) nakládat s lidskými pozůstatky, které jsou kontaminovány
radionuklidy, v rozporu s pokyny Státního úřadu pro jadernou
bezpečnost,
f) provést pohřbení jiným způsobem než uvedeným v § 2 písm. c),
g) přepravovat lidské pozůstatky v rozporu s požadavky stanovenými v §
9, a
h) zacházet s lidskými pozůstatky nebo lidskými ostatky způsobem
dotýkajícím se důstojnosti zemřelého nebo mravního cítění pozůstalých a
veřejnosti.
(2) Při úmrtí na námořním plavidle se musí zacházet s lidskými
pozůstatky důstojně; postup při úmrtí se řídí zvláštním právním
předpisem.^5)
(3) Poskytovatel zdravotních služeb nebo ústav sociální péče, kteří
a) mají zřízeno oddělení patologie (prosektura) nebo oddělení soudního
lékařství, musí předat lidské pozůstatky provozovateli pohřební služby
nebo jiné osobě zajišťující pohřbení nebo balzamaci či konzervaci v
souladu s tímto zákonem, umyté, a byla-li provedena pitva, zašité po
jejím dokončení, bezplatně zajistit pro tyto osoby možnost úpravy
lidských pozůstatků ve vhodné místnosti a umožnit jim nezbytnou
hygienickou očistu,
b) nemají zřízeno oddělení patologie (prosektura) nebo oddělení
soudního lékařství, musí bezplatně zajistit provozovateli pohřební
služby nebo jiné osobě zajišťující pohřbení nebo balzamaci či
konzervaci v souladu s tímto zákonem, možnost úpravy lidských
pozůstatků ve vhodné místnosti a umožnit jim nezbytnou hygienickou
očistu.
(4) Jestliže došlo k úmrtí ve zdravotnickém zařízení nebo v ústavu
sociální péče, hradí tento poskytovatel zdravotních služeb nebo ústav
sociální péče po dobu 48 hodin od úmrtí náklady spojené s uložením
lidských pozůstatků; byla-li provedena pitva, počítá se lhůta 48 hodin
od provedení pitvy. Náklady spojené s uložením lidských pozůstatků ve
zdravotnickém zařízení nebo ústavu sociální péče po uplynutí 48 hodin
od úmrtí nebo pitvy a s jejich převozem nebo s jejich uložením po
uplynutí této doby u jiného subjektu hradí ten, kdo sjedná pohřbení
podle § 5 odst. 1. Pokud poskytovatel zdravotních služeb nebo ústav
sociální péče po uplynutí 48 hodin od úmrtí nemůže sám zajistit další
uložení lidských pozůstatků, zajistí jejich uložení u jiné osoby;
přitom jsou povinny počínat si tak, aby náklady spojené s převozem a
uložením do doby pohřbení byly co nejnižší. Obec může obecně závaznou
vyhláškou upravit způsob a podmínky převozu a přechodného uložení
zemřelých.
§ 5
(1) Nesjedná-li ve lhůtě 96 hodin od oznámení úmrtí podle zvláštního
právního předpisu žádná fyzická nebo právnická osoba pohřbení nebo
nebyla-li zjištěna totožnost mrtvého do 1 týdne od zjištění úmrtí a
žádný poskytovatel zdravotních služeb v souladu s podmínkami
stanovenými zvláštním právním předpisem^2) neprojevil zájem o využití
lidských pozůstatků pro potřeby lékařské vědy a výzkumu nebo k výukovým
účelům, je povinna zajistit pohřbení obec, na jejímž území k úmrtí
došlo nebo byly lidské pozůstatky nalezeny, případně vyloženy z
dopravního prostředku. Lidské pozůstatky osob, u nichž nebyla zjištěna
totožnost, mohou být pohřbeny pouze uložením do hrobu nebo hrobky.
(2) Právnická nebo fyzická osoba, u které jsou lidské pozůstatky
uloženy, je povinna neprodleně informovat příslušnou obec, že nastaly
skutečnosti podle odstavce 1. Je-li prokázáno, že se jedná o lidské
pozůstatky státního příslušníka cizího státu, může obec sjednat jeho
pohřbení až po obdržení souhlasu příslušného státu s pohřbením na území
České republiky; pokud obec tento souhlas neobdrží do 1 měsíce od
zjištění úmrtí, může zajistit pohřbení těchto lidských pozůstatků,
avšak pouze uložením do hrobu nebo hrobky.
(3) Krajská hygienická stanice může v případě, že osoba byla v době
úmrtí nakažena nebezpečnou nemocí, stanovit způsob nakládání s lidskými
pozůstatky při pohřbení, jakož i rozhodnout o pohřbení zpopelněním bez
ohledu na vůli osoby sjednávající pohřbení, a to i v případech
uvedených v odstavci 1 větě druhé a v odstavci 2 větě druhé. Odvolání
proti rozhodnutí krajské hygienické stanice nemá odkladný účinek.
(4) Obec má právo na úhradu účelně vynaložených nákladů na pohřbení
vůči dědicům zemřelého, a není-li dědiců, vůči státu.
(5) Náklady spojené s převozy lidských pozůstatků a úkony s tím
spojené, vyjma převozů lidských pozůstatků na pitvu, a náklady spojené
s výzvou učiněnou podle § 7 odst. 1 písm. d) hradí ten, kdo sjednal
pohřbení podle odstavce 1.
HLAVA II
POHŘEBNÍ SLUŽBA, BALZAMACE A KONZERVACE, KREMATORIUM
Díl 1
Pohřební služba
Provozování pohřební služby
§ 6
(1) Provozování pohřební služby, zahrnující činnosti spojené s
pohřbením, s výjimkou provozování pohřebiště, provádění balzamací a
konzervací a zpopelňování lidských pozůstatků nebo exhumovaných
lidských ostatků, úpravy popela a jeho ukládání do uren, a převozy
lidských pozůstatků pro potřebu poskytovatele zdravotních služeb,
policejních orgánů nebo jiných orgánů činných v trestním řízení, je
koncesovanou živností.^6)
(2) Žadatel o koncesi na provozování pohřební služby musí prokázat
svoji odbornou způsobilost, kterou se rozumí úspěšné absolvování
specializované odborné přípravy zaměřené na odbornou provozní,
ekonomickou a právní problematiku související s provozováním pohřební
služby a
a) úplné střední, úplné střední odborné, vyšší odborné nebo
vysokoškolské vzdělání a minimálně tříletá praxe v oboru, nebo
b) základní vzdělání a minimálně desetiletá praxe v oboru.
(3) Specializovaná odborná příprava podle odstavce 2 je zajišťována
podle zvláštního právního předpisu;^7) její obsah a rozsah stanoví
prováděcí právní předpis.
(4) K udělení koncese k provozování pohřební služby je nutné vyjádření
krajské hygienické stanice^8) vydané podle zvláštního právního
předpisu.^9) Krajská hygienická stanice vydá kladné vyjádření, pokud
žadatel o koncesi prokáže, že
a) chladicí zařízení, které bude používat, odpovídá požadavkům uvedeným
v § 7 odst. 1 písm. f), a
b) úprava silničních vozidel určených k přepravě lidských pozůstatků,
která bude používat, odpovídá požadavkům uvedeným v § 9 odst. 1.
§ 7
(1) Provozovatel pohřební služby je povinen
a) mít vždy k dispozici
1. alespoň o 1 vozidlo určené pro přepravu lidských pozůstatků a o 2
transportní rakve nebo transportní vaky více, než činí jeho průměrná
denní potřeba, minimálně však 2 vozidla a 4 transportní rakve nebo
transportní vaky,
2. chladicí zařízení k ukládání lidských pozůstatků do doby pohřbení o
kapacitě odpovídající průměrné třídenní potřebě, minimálně však se 3
místy,
b) v prostorách zdravotnického zařízení nebo ústavu sociální péče se
zdržet sjednávání pohřbení, a to i prostřednictvím jiné osoby,
c) zdržet se ve styku s pozůstalými chování nešetrného k jejich citům a
umožnit při smutečních obřadech účast registrovaných církví,
náboženských společností a jiných osob v souladu s projevenou vůlí
osoby sjednávající pohřbení,
d) převzít lidské pozůstatky bez zbytečného odkladu po výzvě lékaře
nebo Policie České republiky; účelně vynaložené náklady včetně
přiměřeného zisku nese ten, v jehož zájmu vznikly,
e) po převzetí lidských pozůstatků podle odstavce 2 postupovat podle
pokynů uvedených na listě o prohlídce mrtvého, případně stanovených
státním zástupcem nebo jiným orgánem činným v trestním řízení, který je
k tomu oprávněn podle zvláštního právního předpisu,^10)
f) ukládat lidské pozůstatky do doby pohřbení pouze v chladicím
zařízení zajišťujícím trvalé udržení teploty v rozmezí 0 až +2 st. C a
v případě, kdy lhůta od zjištění úmrtí prohlížejícím lékařem do
pohřbení přesáhne 1 týden nebo kdy to vyžaduje stav lidských
pozůstatků, v chladicím zařízení zajišťujícím trvalé udržení teploty
nižší než -10 st. C.
(2) Provozovatel pohřební služby je oprávněn převzít lidské pozůstatky
ke sjednanému pohřbení jen tehdy, je-li úmrtí doloženo
a) listem o prohlídce mrtvého vystaveným prohlížejícím lékařem a v
případě provedení pitvy doplněným o příslušné údaje lékařem, který
pitvu provedl, a postupovat podle pokynů na tomto listě uvedených,
b) v případě podezření ze spáchání trestného činu v souvislosti s
úmrtím, kromě dokladů uvedených v písmenu a), i písemným souhlasem
státního zástupce nebo jiného orgánu činného v trestním řízení, který
je k tomu oprávněn podle zvláštního právního předpisu.^10)
(3) Provozovatel pohřební služby nesmí mít v nájmu chladicí nebo
mrazicí zařízení a jiné místnosti ve zdravotnickém zařízení nebo v
ústavu sociální péče.
Přeprava lidských pozůstatků
§ 8
(1) Provozovatel pohřební služby je povinen zajistit, aby lidské
pozůstatky při převozech na místo pohřbení nebo vystavení byly vždy
oblečené uloženy do konečné rakve; v ostatních případech mohou být
uloženy i do rakve transportní nebo do transportního vaku. Tyto rakve a
transportní vaky musí být označeny tak, aby nemohlo dojít k záměně
lidských pozůstatků v nich uložených. Označení rakve a transportního
vaku musí odpovídat dokumentaci vystavené prohlížejícím lékařem.
(2) Pokud přeprava nekonzervovaných nebo nebalzamovaných lidských
pozůstatků přesahuje dobu 8 hodin nebo vzdálenost 500 km, musí
provozovatel pohřební služby zajistit, aby byly lidské pozůstatky
uloženy do neprodyšně uzavřené rakve nebo uloženy v chladicím zařízení.
(3) Pokud provozovatel pohřební služby zajišťuje přepravu lidských
pozůstatků po pozemních komunikacích prostřednictvím jiného dopravce,
může uzavřít přepravní smlouvu za předpokladu, že obsahuje závazek
dopravce uskutečnit přepravu jen dopravními prostředky odpovídajícími
požadavkům stanoveným v § 9 odst. 1.
(4) Lidské pozůstatky může vedle provozovatele pohřební služby
přepravovat k provedení pitvy jako součásti zdravotních služeb též
poskytovatel zdravotních služeb za podmínek stanovených v § 9 odst. 1.
§ 9
(1) Lidské pozůstatky mohou být převáženy po pozemních komunikacích
pouze ve speciálním vozidle k tomu účelu schváleném podle zvláštního
právního předpisu^11) nebo ve vozidle se skříňovou karoserií. Skříňová
karoserie může být v provedení pevné nástavby nebo nedělené skříně. V
případě nedělené skříně musí být prostor určený pro posádku vozidla od
prostoru určeného k přepravě lidských pozůstatků oddělen pevnou
přepážkou. Ve skříňových vozidlech lze lidské pozůstatky přepravovat
pouze ve speciálních pevných nebo výměnných nástavbách nebo
kontejnerech umístěných v prostoru pro přepravu nákladu, které musí
být, včetně jejich umístění a uchycení ve vozidle, schváleny. Ložný
prostor speciálního vozidla určeného pro přepravu lidských pozůstatků
nebo prostor skříně vozidla, pevné nebo výměnné nástavby nebo
kontejneru, kde mají být lidské pozůstatky převáženy, musí být určen
výhradně pro přepravu lidských pozůstatků v rakvích nebo v
transportních vacích a musí být opatřen osvětlením a potřebnými úchyty
pro upevnění rakví nebo transportních vaků. Stěny a dno prostoru pro
přepravu lidských pozůstatků a stěny a dno pevné nebo výměnné nástavby
nebo kontejneru musí být snadno omyvatelné.
(2) Přepravu lidských pozůstatků osoby, která byla v době úmrtí
nakažena nebezpečnou nemocí, lze provést jen s předchozím povolením
krajské hygienické stanice.
(3) Přeprava lidských pozůstatků, na kterou se vztahují mezinárodní
smlouvy, jimiž je Česká republika vázána, se provádí způsobem upraveným
těmito smlouvami. Průvodní list k přepravě lidských pozůstatků,
potřebný podle příslušné mezinárodní smlouvy,^12) vydává krajská
hygienická stanice.
(4) Dojde-li k úmrtí na území státu, který není vázán příslušnou
mezinárodní smlouvou,^12) je pro převoz na území České republiky nebo
převoz přes její území nutný souhlas diplomatické mise nebo
konzulárního úřadu příslušného k zastupování zájmů České republiky.
Souhlas může být vydán po předložení úmrtního listu a potvrzení o tom,
že proti přepravě není námitek z hlediska trestněprávního nebo
zdravotního, zejména že osoba, která má být přepravována, nebyla v době
úmrtí nakažena nebezpečnou nemocí.
Díl 2
Balzamace a konzervace
§ 10
(1) Provádění balzamace a konzervace je koncesovanou živností.^6)
(2) Žadatel o koncesi na provádění balzamace a konzervace musí prokázat
svoji odbornou způsobilost, kterou se rozumí úspěšné absolvování
specializované odborné přípravy zaměřené na odbornou problematiku
související s balzamací a konzervací a
a) vysokoškolské vzdělání v oboru všeobecné lékařství,
b) vzdělání bakalářského stupně^13) ve zdravotnických oborech,
c) vyšší střední vzdělání ve zdravotnických oborech diplomovaná
všeobecná sestra, diplomovaná dětská sestra, diplomovaná sestra pro
intenzivní péči nebo diplomovaná porodní asistentka, anebo
d) úplné střední odborné vzdělání ve zdravotnických oborech všeobecná
sestra, dětská sestra nebo porodní asistentka.
(3) Specializovaná odborná příprava podle odstavce 2 je zajišťována
podle zvláštního právního předpisu;^7) její obsah a rozsah stanoví
prováděcí právní předpis.
(4) K udělení koncese k provádění balzamace a konzervace je nutné
vyjádření krajské hygienické stanice^8) vydané podle zvláštního
právního předpisu.^9) Krajská hygienická stanice vydá kladné vyjádření,
pokud žadatel o koncesi prokáže, že vybavení, které bude k provádění
balzamace a konzervace užívat, není v rozporu s požadavky na ochranu
veřejného zdraví.
§ 11
Osoba provádějící balzamace a konzervace je
a) povinna zdržet se ve styku s pozůstalými chování nešetrného k jejich
citům,
b) oprávněna převzít lidské pozůstatky k balzamaci nebo konzervaci jen
tehdy, je-li úmrtí doloženo listem o prohlídce mrtvého vystaveným
prohlížejícím lékařem a v případě provedení pitvy doplněným o příslušné
údaje lékařem, který pitvu provedl; v případě podezření ze spáchání
trestného činu v souvislosti s úmrtím je kromě toho nutný i písemný
souhlas státního zástupce nebo jiného orgánu činného v trestním řízení,
který je k tomu oprávněn podle zvláštního právního předpisu.^10)
Díl 3
Krematorium
§ 12
Zřízení krematoria
(1) Krematorium lze zřídit jen na základě územního rozhodnutí^14) a
následného stavebního povolení; dotčenými orgány jsou vždy také krajská
hygienická stanice a orgán ochrany ovzduší.
(2) Ochranné pásmo okolo krematoria se zřizuje v šíři nejméně 100 m.
Stavební úřad může v tomto ochranném pásmu zakázat nebo omezit
provádění staveb, jejich změny a činnosti, které by byly ohrožovány
provozem krematoria nebo by mohly ohrozit jeho provoz.
(3) Vlastník pozemku v ochranném pásmu má nárok na náhradu za prokázané
omezení užívání pozemku. Náklady spojené s technickými úpravami v
ochranném pásmu a náhrady za prokázané omezení užívání pozemku v
ochranném pásmu nesou společně zřizovatel a provozovatel krematoria.
Provozování krematoria
§ 13
(1) Provozování krematoria, zahrnující zpopelňování lidských pozůstatků
nebo exhumovaných lidských ostatků a související nakládání s nimi,
ukládání lidských pozůstatků, úpravu popela, jeho ukládání do uren a
jejich předávání, je koncesovanou živností.^6)
(2) Žadatel o koncesi na provozování krematoria musí prokázat svoji
odbornou způsobilost, kterou se rozumí úspěšné absolvování
specializované odborné přípravy zaměřené na odbornou problematiku
související s provozováním krematoria a
a) úplné střední, úplné střední odborné, vyšší odborné nebo
vysokoškolské vzdělání a minimálně tříletá praxe v provozu krematoria,
nebo
b) základní vzdělání a minimálně desetiletá praxe v provozu krematoria.
(3) Specializovaná odborná příprava podle odstavce 2 je zajišťována
podle zvláštního právního předpisu;^7) její obsah a rozsah stanoví
prováděcí právní předpis.
(4) K udělení koncese k provozování krematoria je nutné vyjádření
krajské hygienické stanice^8) vydané podle zvláštního právního
předpisu.^9) Krajská hygienická stanice vydá kladné vyjádření, pokud
žadatel o koncesi prokáže, že chladicí zařízení, které bude užívat pro
uložení lidských pozůstatků do zpopelnění, odpovídá podmínkám
stanoveným v § 7 odst. 1 písm. f).
§ 14
(1) Provozovatel krematoria je oprávněn převzít lidské pozůstatky ke
zpopelnění a zpopelnit je jen tehdy, je-li úmrtí doloženo úmrtním
listem, průvodním listem k přepravě lidských pozůstatků (umrlčí pas),
zprávou oprávněného orgánu cizího státu nebo listem o prohlídce mrtvého
vystaveným podle zvláštního právního předpisu; v případě podezření ze
spáchání trestného činu v souvislosti s úmrtím je kromě toho nutný i
písemný souhlas státního zástupce nebo jiného orgánu činného v trestním
řízení, který je k tomu oprávněn podle zvláštního právního
předpisu.^10)
(2) Provozovatel krematoria je povinen
a) zpopelňovat v krematoriu pouze lidské pozůstatky nebo exhumované
lidské ostatky,
b) před zahájením provozu vydat řád krematoria, který musí být schválen
krajskou hygienickou stanicí, a krematorium provozovat v souladu s
tímto řádem a zvláštními právními předpisy,^15)
c) zdržet se ve styku s pozůstalými chování nešetrného k jejich citům a
umožnit při smutečních obřadech účast registrovaných církví,
náboženských společností a jiných subjektů a právnických osob v souladu
s projevenou vůlí osoby sjednávající pohřbení,
d) ukládat lidské pozůstatky do zpopelnění pouze v chladicím zařízení
splňujícím požadavky uvedené v § 7 odst. 1 písm. f). To neplatí,
provede-li zpopelnění lidských pozůstatků do 48 hodin od jejich
převzetí; v tomto případě je provozovatel krematoria povinen zajistit
uložení lidských pozůstatků do doby zpopelnění v chladicím zařízení
zajišťujícím trvalé udržení teploty v rozmezí od 0 st.C do +2 st.C, i
když lhůta od zjištění úmrtí prohlížejícím lékařem přesáhla nebo
přesáhne 1 týden,,
e) zajistit, aby rakev s lidskými pozůstatky byla před zasunutím do
kremační pece opatřena značkou nezničitelnou ohněm obsahující číslo
záznamu o zpopelnění v návaznosti na jím vedenou evidenci lidských
pozůstatků a ostatků,
f) uložit popel zbavený kovových a jiných nespalitelných příměsí spolu
se značkou uvedenou v písmenu e) do pevně uzavíratelné urny a označit
ji číslem záznamu o zpopelnění v návaznosti na jím vedenou evidenci
lidských pozůstatků a ostatků, jménem a příjmením zemřelého, místem a
datem narození, úmrtí a zpopelnění,
g) vyzvat k převzetí a předat urnu fyzické nebo právnické osobě, která
sjednala pohřbení, nebo jí pověřené osobě, způsobem a ve lhůtě
stanovené řádem krematoria; pokud tato osoba do 12 měsíců ode dne
zpopelnění urnu od provozovatele krematoria nepřevezme, je provozovatel
krematoria oprávněn lidské ostatky uložit smísením se zemí do
společného hrobu na veřejném pohřebišti.
§ 15
(1) Provozovatel krematoria v řádu krematoria vydaném podle § 14 odst.
2 písm. b) upraví
a) postup při přijímání lidských pozůstatků a lidských ostatků ke
zpopelnění, včetně druhů rakví, které je možné zpopelňovat,
b) způsob evidence lidských pozůstatků a lidských ostatků do
zpopelnění,
c) způsob uložení lidských pozůstatků nebo lidských ostatků,
d) podmínky zpopelňování lidských pozůstatků a lidských ostatků,
e) způsob ukládání lidských ostatků do uren,
f) uskladnění a předávání uren.
(2) Provozovatel krematoria vede evidenci lidských pozůstatků a
ostatků, které mu byly předány ke zpopelnění, obsahující zejména
a) jméno a příjmení zemřelého,
b) místo a datum jeho narození a úmrtí,
c) rodné číslo, bylo-li přiděleno,
d) datum převzetí lidských pozůstatků nebo ostatků ke zpopelnění včetně
přidělení čísla v evidenci,
e) datum zpopelnění,
f) datum výzvy k převzetí urny a datum vydání nebo odeslání urny včetně
jména, příjmení a adresy jejího příjemce, nebo pokud nebyla urna
převzata podle § 14 odst. 2 písm. g), datum a místo, kde byly
zpopelněné lidské ostatky uloženy do společného hrobu.
HLAVA III
VEŘEJNÉ POHŘEBIŠTĚ
§ 16
(1) Provozování veřejného pohřebiště je službou ve veřejném zájmu
zajišťovanou obcí v samostatné působnosti nebo registrovanou církví
nebo náboženskou společností (dále jen "provozovatel pohřebiště").
Nemůže-li obec zajistit provozování veřejného pohřebiště v územním
obvodu své působnosti, je povinna zajistit provozování veřejného
pohřebiště v jiné obci v okolí na základě dohody s provozovatelem
pohřebiště.
(2) Jestliže obec ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona provozovala
veřejné pohřebiště na pozemku ve vlastnictví církve nebo náboženské
společnosti, je oprávněna provozovat toto veřejné pohřebiště i nadále.
V takovém případě může registrovaná církev nebo náboženská společnost
ve lhůtě 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona obci písemně
oznámit, že nadále hodlá veřejné pohřebiště provozovat sama, a vyzvat
ji ke smluvnímu vypořádání vztahů souvisejících se změnou provozovatele
pohřebiště. Jestliže registrovaná církev nebo náboženská společnost ve
stanovené lhůtě svůj požadavek na změnu provozovatele pohřebiště u obce
neuplatní, může tak učinit nejdříve za 10 let ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona. Změnou provozovatele pohřebiště nesmí dojít k narušení
provozu veřejného pohřebiště.
§ 17
Zřízení veřejného pohřebiště
(1) Veřejné pohřebiště lze zřídit na návrh obce nebo registrované
církve nebo náboženské společnosti na pozemku v jejich vlastnictví jen
na základě územního rozhodnutí a následného stavebního povolení, je-li
podle zvláštního právního předpisu vyžadováno; dotčenými orgány jsou
vždy také krajská hygienická stanice a vodohospodářský orgán. Mají-li
být součástí veřejného pohřebiště hroby, je obec nebo registrovaná
církev nebo náboženská společnost povinna kromě podkladů stanovených
zvláštním právním předpisem^16) předložit i výsledky hydrogeologického
průzkumu, z nichž je patrno, že pozemek je k takovému způsobu
pohřbívání vhodný. Ke zřizování hrobů, hrobek, náhrobků a hrobových
zařízení na veřejném pohřebišti není třeba povolení nebo ohlášení podle
zvláštních předpisů.^17)
(2) Ochranné pásmo okolo veřejných pohřebišť se zřizuje v šíři nejméně
100 m. Stavební úřad může v tomto ochranném pásmu zakázat nebo omezit
provádění staveb, jejich změny nebo činnosti, které by byly ohrožovány
provozem veřejného pohřebiště nebo by mohly ohrozit řádný provoz
veřejného pohřebiště nebo jeho důstojnost.
(3) Vlastník pozemku v ochranném pásmu má nárok na náhradu za prokázané
omezení užívání pozemku. Náklady spojené s technickými úpravami v
ochranném pásmu a náhrady za prokázané omezení užívání pozemku v
ochranném pásmu nese provozovatel pohřebiště.
Provozování veřejného pohřebiště
§ 18
(1) Provozování veřejného pohřebiště zahrnuje výkopové práce
související s pohřbením a exhumací, pohřbívání lidských pozůstatků a
lidských ostatků do hrobů nebo hrobek, provádění exhumací, ukládání,
rozptyl a vsyp zpopelněných lidských pozůstatků, správu a údržbu
veřejného pohřebiště, včetně komunikací a okolní zeleně, pronájem
hrobových míst a vedení související evidence.
(2) Zajišťuje-li provozovatel veřejného pohřebiště jeho provozování
prostřednictvím jiné právnické nebo fyzické osoby, vztahují se na tuto
osobu povinnosti, které tento zákon ukládá provozovateli veřejného
pohřebiště.
(3) K provozování veřejného pohřebiště a změnám řádu veřejného
pohřebiště je nutný předchozí souhlas územně příslušného krajského
úřadu. Krajský úřad vydá souhlas za předpokladu, že řád veřejného
pohřebiště byl vypracován v souladu s požadavky stanovenými zákonem.
(4) Provozovatel pohřebiště je povinen předložit krajskému úřadu
veškeré podklady, které si pro tento účel vyžádá.
§ 19
Řád veřejného pohřebiště
(1) Provozovatel pohřebiště se při své činnosti řídí řádem veřejného
pohřebiště.
(2) Řád veřejného pohřebiště, umožňující stejné podmínky pro sjednání
nájmu hrobového místa pro všechny občany, musí být zveřejněn v místě na
daném veřejném pohřebišti obvyklém. V řádu veřejného pohřebiště jeho
provozovatel zejména podrobně upraví
a) rozsah služeb poskytovaných na veřejném pohřebišti včetně stanovení
druhů rakví pro ukládání do hrobů a hrobek, do kterých lze pohřbívat
pouze v rakvích celodubových nebo z jiných tvrdých dřev, do kterých
bude vložena spodní část zinkové vložky, nebo v rakvích kovových s
nepropustným dnem,
b) jsou-li součástí veřejného pohřebiště hroby, tlecí dobu pro lidské
ostatky do nich ukládané v souladu s § 22 odst. 3,
c) povinnosti návštěvníků veřejného pohřebiště v souvislosti s pořádkem
na veřejném pohřebišti a zachováním důstojnosti tohoto místa a způsob a
pravidla užívání zařízení veřejného pohřebiště (např. obřadních síní),
pokud je této úpravy třeba,
d) povinnosti provozovatele pohřebiště a dalších osob vykonávajících
činnosti související se zajištěním řádného provozu veřejného
pohřebiště,
e) povinnosti nájemce hrobového místa, zejména pokud jde o rozsah
údržby hrobového místa,
f) dobu, po kterou je veřejné pohřebiště přístupno návštěvníkům,
g) omezení vyplývající z územního rozhodnutí o zřízení veřejného
pohřebiště,
h) je-li veřejné pohřebiště provozováno prostřednictvím právnické nebo
fyzické osoby, informace o této skutečnosti spolu s uvedením jejího
jména a adresy, jde-li o fyzickou osobu, nebo názvu a sídla, jde-li o
právnickou osobu.
§ 20
Provozovatel pohřebiště je povinen
a) provozovat veřejné pohřebiště v souladu se zveřejněným řádem
veřejného pohřebiště, tímto zákonem a zvláštními právními předpisy,^18)
b) stanovit stejné podmínky pro sjednání nájmu hrobového místa pro
každého nájemce,
c) zdržet se ve styku s pozůstalými chování nešetrného k jejich citům a
umožnit při smutečních obřadech účast registrovaných církví,
náboženských společností a jiných osob v souladu s projevenou vůlí
osob, které sjednaly pohřbení,
d) vést evidenci související s provozováním veřejného pohřebiště,
e) v případě, že lidské ostatky nejsou ani po uplynutí stanovené tlecí
doby zetlelé, neprodleně zajistit příslušné podklady pro stanovení nové
tlecí doby ve smyslu § 22 odst. 3, na jejich základě navrhnout novou
tlecí dobu, vyžádat si k ní stanovisko krajské hygienické stanice a na
základě tohoto stanoviska upravit odpovídajícím způsobem řád veřejného
pohřebiště,
f) v případě zákazu pohřbívání bezodkladně písemně informovat nájemce
hrobových míst, pokud je mu známa jejich adresa, a současně informovat
veřejnost o tomto zákazu v místě na daném veřejném pohřebišti obvyklém,
g) v případě rušení veřejného pohřebiště
1. písemně informovat nájemce hrobových míst o zahájení řízení podle §
24 odst. 1, pokud je mu známa jejich adresa, a současně tuto informaci
zveřejnit na místě na daném veřejném pohřebišti obvyklém,
2. písemně informovat nájemce hrobových míst o vydání rozhodnutí podle
§ 24 odst. 1 a datu, k němuž má být veřejné pohřebiště zrušeno, pokud
je mu známa jejich adresa, a současně tuto informaci zveřejnit na místě
na daném veřejném pohřebišti obvyklém,
3. pokud nájemci hrobových míst před zveřejněným dnem zrušení veřejného
pohřebiště nepřemístí lidské ostatky na jiné veřejné pohřebiště,
ponechat nezpopelněné lidské ostatky na místě, urny vybrat a lidské
ostatky, které v nich byly obsaženy, uložit do společného hrobu na
jiném veřejném pohřebišti, nebo je volně smísit se zemí,
4. je-li provozovatelem veřejného pohřebiště obec, informovat vlastníka
náhrobku a ostatního hrobového zařízení, které jejich vlastník
neodstraní do dne zrušení veřejného pohřebiště, že pokud se do 1 roku o
tyto věci nepřihlásí, bude s nimi naloženo jako s věcmi opuštěnými;
není-li provozovatelem veřejného pohřebiště obec, odevzdat obci, spolu
s adresou vlastníka, náhrobky a ostatní hrobové zařízení, které jejich
vlastník neodstraní do dne zrušení veřejného pohřebiště, a o tomto
postupu předem vlastníka informovat s tím, že pokud se do 1 roku o tyto
věci nepřihlásí, bude s nimi naloženo jako s věcmi opuštěnými,
5. pokud má být využito zrušeného veřejného pohřebiště k účelu, při
kterém je třeba prohloubit terén, zajistit, aby všechny lidské ostatky
byly vyzvednuty a na jiném veřejném pohřebišti uloženy do společného
hrobu, a s nalezenými předměty, u nichž se předpokládá, že jsou
zhotoveny z drahých kovů nebo s předměty, které mají
kulturně-historickou hodnotu, ponechanými v hrobech a hrobkách, naložit
obdobně jako v bodu 4,
6. pokud jsou na něm vsypové a rozptylové louky, zajistit přemístění
jejich travního porostu a zeminy na jiné veřejné pohřebiště.
§ 21
Evidence související s provozováním veřejného pohřebiště
(1) Evidence související s provozováním veřejného pohřebiště vedená
podle § 20 písm. d) obsahuje následující údaje:
a) jméno a příjmení osob, jejichž lidské ostatky jsou na veřejném
pohřebišti uloženy,
b) místo a datum jejich narození a úmrtí,
c) rodné číslo, bylo-li přiděleno,
d) datum uložení lidských pozůstatků nebo zpopelněných lidských ostatků
na veřejném pohřebišti včetně určení hrobového místa a hloubky
pohřbení; u zpopelněných lidských ostatků způsob uložení jejich popela
a v případě vsypu i místo jejich uložení,
e) záznam o nebezpečné nemoci, pokud osoba, jejíž lidské pozůstatky
byly uloženy do hrobu nebo hrobky, byla touto nemocí nakažena,
f) jméno, příjmení, adresu místa trvalého pobytu a rodné číslo nájemce
hrobového místa, jde-li o fyzickou osobu, nebo obchodní jméno, nebo
název firmy, sídlo a identifikační číslo osoby nájemce hrobového místa,
jde-li o právnickou osobu,
g) datum uzavření nájemní smlouvy a dobu jejího trvání včetně údajů o
změně smlouvy,
h) záznamy o skutečnostech uvedených v § 29 odst. 4 a 5, pokud nastaly,
i) údaje o hrobovém zařízení daného hrobového místa,
j) údaje o skutečnosti uvedené v § 20 písm. e), pokud nastala,
k) údaje o zákazu pohřbívání a době jeho trvání, pokud byl zákaz vydán,
l) v případě rušení veřejného pohřebiště údaje o skutečnostech
uvedených v § 20 písm. g) bodech 3 až 6, pokud nastaly.
(2) Provozovatel pohřebiště postupuje při zpracovávání osobních údajů
vedených v evidenci související s provozováním veřejného pohřebiště
podle zvláštního zákona.^19)
§ 22
Ukládání lidských pozůstatků a jejich exhumace
(1) Hroby pro ukládání lidských pozůstatků musí splňovat následující
požadavky:
a) jejich hloubka musí být u dospělých osob a dětí od 10 let nejméně
1,5 m, u dětí mladších 10 let nejméně 1,2 m,
b) dno hrobu musí ležet nejméně 0,5 m nad hladinou podzemní vody,
c) boční vzdálenosti mezi jednotlivými hroby musí činit nejméně 0,3 m,
d) rakev s lidskými pozůstatky musí být po uložení do hrobu zasypána
zkypřenou zeminou ve výši minimálně 1,2 m.
(2) Provozovatel pohřebiště je oprávněn převzít lidské pozůstatky k
pohřbení do hrobu nebo hrobky jen tehdy, je-li úmrtí doloženo úmrtním
listem, průvodním listem k přepravě lidských pozůstatků (umrlčí pas),
zprávou oprávněného orgánu cizího státu nebo listem o prohlídce
mrtvého; v případě podezření ze spáchání trestného činu v souvislosti s
úmrtím je kromě toho nutný i písemný souhlas státního zástupce nebo
jiného orgánu činného v trestním řízení, který je k tomu oprávněn podle
zvláštního právního předpisu^10).
(3) Nezpopelněné lidské ostatky musí být uloženy v hrobě po tlecí dobu,
která se zřetelem ke složení půdy musí trvat minimálně 10 let.
Konkrétní délku tlecí doby pro veřejné pohřebiště stanoví jeho
provozovatel v řádu veřejného pohřebiště na základě výsledků
hydrogeologického průzkumu a vyžádaného stanoviska krajské hygienické
stanice.
(4) Před uplynutím tlecí doby mohou být do téhož hrobu uloženy další
lidské pozůstatky, pokud je možné je umístit nad úroveň naposledy
pohřbených lidských pozůstatků a vrstva ulehlé zeminy nad rakví bude
činit nejméně 1 m.
(5) Před uplynutím tlecí doby mohou být lidské ostatky exhumovány na
žádost nájemce hrobového místa jen se souhlasem krajské hygienické
stanice, nebo nařídí-li exhumaci v trestním řízení předseda senátu nebo
státní zástupce. Náklady na exhumaci hradí ten, kdo o ni požádal;
provozovatel pohřebiště zajistí při exhumaci provoz na pohřebišti tak,
aby nebyl narušen veřejný pořádek a aby byl vyloučen přenos možné
nákazy.
(6) Pokud jsou lidské ostatky uloženy v hrobce, není třeba k jejich
přemístění, nemá-li být rakev otevřena, souhlasu krajské hygienické
stanice.
(7) Zpopelněné lidské ostatky je možné uložit na veřejném pohřebišti
vždy jen se souhlasem provozovatele pohřebiště a způsobem, který
odpovídá podmínkám pohřbívání na daném veřejném pohřebišti.
§ 23
Zákaz pohřbívání
(1) V případě, že by dalším pohřbíváním mohlo dojít k ohrožení
veřejného zdraví nebo vodního hospodářství, může o zákazu pohřbívání v
části veřejného pohřebiště nebo na celém jeho území rozhodnout
příslušný orgán státní správy.^20)
(2) Na veřejném pohřebišti, kde je zakázáno pohřbívání lidských
pozůstatků do hrobů podle odstavce 1, lze nadále pohřbívat jinými
způsoby, pokud orgán, který o zákazu pohřbívání rozhodoval, nerozhodl
jinak.
(3) Provozovatel pohřebiště je povinen o zákazu pohřbívání neprodleně
informovat územně příslušný krajský úřad.
§ 24
Zrušení veřejného pohřebiště
(1) Veřejné pohřebiště může být zrušeno jen ve veřejném zájmu a na
základě rozhodnutí územně příslušného krajského úřadu, kterým je
současně vyhlášen i zákaz pohřbívání, je-li to nutné. Veřejné
pohřebiště může být zrušeno až po uplynutí všech lhůt, na které byla
hrobová místa pronajata, nejdříve však po uplynutí tlecí doby od
posledního uložení lidských pozůstatků do hrobu.
(2) Je-li z důvodu veřejného zájmu výjimečně nutné zrušit veřejné
pohřebiště před uplynutím lhůt uvedených v odstavci 1, je územně
příslušný krajský úřad povinen zajistit a uhradit exhumace a převezení
lidských ostatků, jakož i přemístění zeminy a travního porostu z
rozptylových a vsypových luk, na jiné vhodné veřejné pohřebiště.
(3) Zrušení hrobů a hrobek prohlášených za kulturní památky lze provést
pouze po předchozím zrušení jejich prohlášení za kulturní památky
Ministerstvem kultury.^21) Při rušení válečných hrobů se postupuje
podle zvláštního právního předpisu.^21a)
(4) Náklady spojené s pracemi v souvislosti se zrušením veřejného
pohřebiště podle § 20 písm. g) bodů 3, 5 a 6 hradí ten, v jehož zájmu
má být veřejné pohřebiště zrušeno.
(5) V případě, že obci byly předány náhrobky a hrobová zařízení podle §
20 písm. g) bodu 4 nebo cenné předměty podle § 20 písm. g) bodu 5, obec
s těmito věcmi naloží jako s věcmi opuštěnými, nepřihlásí-li se o ně
vlastník do 1 roku od jejich převzetí.^22)
(6) Pokud je provozovatel pohřebiště povinen postupovat podle § 20
písm. g) bodu 6, musí provést u rozptylové louky skrývku a přemístění
porostu a zeminy do hloubky 10 cm, u vsypové louky skrývku a přemístění
travního porostu a zeminy do hloubky odpovídající nejnižší úrovni
uložení zpopelněných lidských ostatků.
§ 25
Užívání hrobového místa
(1) Nájem hrobového místa (dále jen "nájem") vzniká na základě smlouvy
o nájmu hrobového místa uzavřené mezi provozovatelem pohřebiště jako
pronajímatelem a nájemcem (dále jen "smlouva o nájmu"). Smlouva o nájmu
musí mít písemnou formu a musí obsahovat výši nájemného a výši úhrady
za služby spojené s nájmem, pokud je provozovatel pohřebiště poskytuje.
(2) V případě, že se jedná o nájem hrobového místa v podobě hrobu, musí
být doba, na niž se smlouva o nájmu uzavírá, stanovena tak, aby od
pohřbení mohla být dodržena tlecí doba stanovená pro veřejné
pohřebiště, na němž se hrob nachází.
(3) Nájem hrobového místa lze sjednat i na dobu předcházející pohřbení
nebo uložení urny. Podnájem hrobového místa je zakázán.
(4) Provozovatel pohřebiště je povinen během doby trvání nájmu zajistit
k hrobovému místu přístup a zdržet se jakýchkoli zásahů do hrobového
místa, s výjimkou případů, kdy je nezbytné bezodkladně zajistit
bezpečný provoz veřejného pohřebiště. O takovémto připravovaném nebo
již provedeném zásahu je provozovatel pohřebiště povinen neprodleně
písemně vyrozumět nájemce.
(5) Nájemce je povinen vlastním nákladem zajišťovat údržbu pronajatého
hrobového místa v rozsahu stanoveném smlouvou o nájmu a oznamovat
provozovateli pohřebiště veškeré změny údajů potřebných pro vedení
evidence veřejného pohřebiště.
(6) Je-li nájemcem fyzická osoba, přechází nájemné na její dědice.
Je-li nájemcem právnická osoba, přechází nájem na jejího právního
nástupce. Dědic nebo právní nástupce nájemce je povinen sdělit
provozovateli pohřebiště nové údaje potřebné pro vedení evidence
veřejného pohřebiště.
(7) Provozovatel pohřebiště může odstoupit od smlouvy o nájmu, s
výjimkou smlouvy o nájmu hrobu, kde dosud neuplynula stanovená tlecí
doba, jestliže nájemce neuhradí dlužné nájemné nebo úhradu za služby
spojené s nájmem do 3 měsíců ode dne, kdy ho k tomu provozovatel
písemně vyzval.
(8) Provozovatel pohřebiště je povinen písemně upozornit nájemce na
skončení sjednané doby nájmu nejméně 90 dnů před jejím skončením.
Není-li mu trvalý pobyt nebo sídlo nájemce znám, uveřejní tuto
informaci na veřejném pohřebišti způsobem, který je v místě obvyklý,
nejméně 60 dnů před skončením sjednané doby nájmu. Jestliže nájemce
podá před uplynutím sjednané doby nájmu návrh na prodloužení smlouvy o
nájmu, může provozovatel pohřebiště jeho návrh odmítnout jen v případě,
že
a) nájemce neplní své povinnosti podle odstavce 5,
b) nájemce neuhradil dlužné nájemné nebo úhradu za služby spojené s
nájmem do 3 měsíců ode dne, kdy ho k tomu provozovatel písemně vyzval,
nebo
c) má-li být veřejné pohřebiště zrušeno podle § 24 odst. 1.
(9) Pokud si nájemce po skončení nájmu neodebere hrobové zařízení
včetně urny, postupuje provozovatel pohřebiště podle § 20 písm. g) bodů
4 a 5 obdobně.
HLAVA IV
SANKCE
§ 26
Přestupky
(1) Přestupku se dopustí ten, kdo
a) upravuje lidské pozůstatky osoby, která byla v době úmrtí nakažena
nebezpečnou nemocí,
b) ukládá nebo vystavuje konzervované nebo balzamované lidské
pozůstatky do pohřbení v rozporu s podmínkami stanovenými osobou, která
konzervaci nebo balzamaci prováděla,
c) vystavuje lidské pozůstatky před pohřbením, nejde-li o výjimky
stanovené v § 4 odst. 1 písm. c),
d) odstraňuje z lidských pozůstatků nesnímatelné náhrady,
e) nakládá s lidskými pozůstatky kontaminovanými radionuklidy v rozporu
s pokyny Státního úřadu pro jadernou bezpečnost,
f) provádí pohřbení jiným způsobem než uvedeným v § 2 písm. c),
g) přepravuje lidské pozůstatky v rozporu s požadavky stanovenými v §
9,
h) nezajišťuje údržbu hrobového místa i přes písemné upozornění
provozovatele pohřebiště, nebo
i) zachází s lidskými pozůstatky nebo lidskými ostatky způsobem
dotýkajícím se důstojnosti zemřelého nebo mravního cítění pozůstalých a
veřejnosti.
(2) Za přestupky podle odstavce 1 písm. b) a c) lze uložit pokutu až do
výše 20 000 Kč a za přestupky podle odstavce 1 písm. a), d), e), f),
g), h) a i) pokutu až do výše 50 000 Kč.
(3) O řízení ve věcech přestupků, o podmínkách odpovědnosti za
přestupky, jakož i o příslušnosti k projednávání přestupků platí obecné
předpisy.^23)
(4) Za přestupek podle odstavce 1 se nepovažuje jednání v něm uvedené,
které je správním deliktem postižitelným podle zvláštního právního
předpisu.^24)
§ 27
Při porušení povinností provozovatelem pohřební služby, krematoria nebo
osobou provádějící balzamace a konzervace se postupuje podle zvláštního
právního předpisu.^24)
§ 28
(1) Při dozoru nad činností provozovatele pohřebiště a při vymáhání
povinností stanovených provozovateli pohřebiště tímto zákonem se v
případě, že provozovatelem pohřebiště je obec, postupuje podle
zvláštního právního předpisu.^25)
(2) Je-li provozovatelem pohřebiště registrovaná církev nebo náboženská
společnost, vykonává dozor nad její činností podle tohoto zákona územně
příslušný krajský úřad, který rovněž vymáhá splnění uložených
povinností.
(3) Při výkonu dozoru podle odstavce 2 je územně příslušný krajský úřad
oprávněn
a) požadovat poskytnutí informací potřebných pro výkon dozoru, a to ve
stanovených lhůtách,
b) požadovat splnění povinnosti stanovené tímto zákonem; není-li
náprava zjednána, zabezpečit náhradní výkon na náklad provozovatele
pohřebiště, jestliže uloženou povinnost může splnit někdo jiný,
c) není-li splnění povinnosti podle povahy věci možné nebo účelné
zabezpečit podle písmene b), vymáhat splnění povinnosti postupným
ukládáním pokut rozhodnutími vydanými ve správním řízení; úhrn
uložených pokut nesmí převýšit předpokládané náklady na plnění
povinnosti způsobem uvedeným v písmenu b),
d) v odůvodněných případech upustit od vymáhání nákladů a povinností
provozovatele pohřebiště podle písmen b) a c).
HLAVA V
PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 29
Přechodná ustanovení
(1) Provozování pohřební služby nebo krematoria na základě
koncesovaných živností vydaných přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona se považuje za provozování pohřební služby nebo krematoria podle
tohoto zákona. Právnická nebo fyzická osoba podnikající po dni nabytí
účinnosti tohoto zákona na základě koncesovaných živností vydaných
přede dnem nabytí jeho účinnosti je povinna předložit živnostenskému
úřadu doklady ve smyslu § 6 a 13 nejpozději do 3 let ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona; pokud požadované doklady ve stanovené lhůtě
nepředloží, její oprávnění k provozování činnosti zanikne. Pokud
živnostenský úřad zjistí, že předložené doklady jsou neúplné nebo
dostatečně neprokazují odbornou způsobilost a právnická nebo fyzická
osoba v termínu jím stanoveném doklady nedoplní nebo závady neodstraní,
její oprávnění k provozování činnosti po uplynutí lhůty pro doplnění
nebo odstranění závad zanikne.
(2) Živnostenská oprávnění k činnosti "Provozování pohřebišť", která
podle tohoto zákona již není živností, zanikají uplynutím 1 roku ode
dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(3) Obdobně jako v odstavci 1 se postupuje v případě provádění
balzamace a konzervace, pokud byla tato živnost provozována před
účinností tohoto zákona v rámci koncesované živnosti pohřební služba
nebo provozování pohřebišť a krematorií.
(4) Do 2 let po nabytí účinnosti tohoto zákona je provozovatel
pohřebiště povinen předložit dosavadním uživatelům hrobových míst návrh
smlouvy o nájmu hrobového místa, pokud takové smlouvy již nejsou
uzavřeny písemně. V případě, že dosavadní uživatel hrobového místa
a) není znám nebo není známa jeho adresa nebo adresa jeho právních
nástupců a návrh nájemní smlouvy mu proto není možno doručit, je
provozovatel pohřebiště povinen nejpozději do 24 měsíců ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona na veřejně přístupném místě na veřejném
pohřebišti zveřejnit výzvu k uzavření nájemní smlouvy k takovému
hrobovému místu a místo (adresu), na něž se má dosavadní uživatel nebo
jeho právní nástupce obrátit, spolu s upozorněním, že pokud nebude
nájemní smlouva uzavřena do 30 měsíců po dni nabytí účinnosti tohoto
zákona, dosavadní užívací právo k hrobovému místu zanikne;
b) odmítne uzavřít nájemní smlouvu nebo pokud k uzavření nájemní
smlouvy nedojde z důvodu jeho nečinnosti, jeho dosavadní právo k
užívání hrobového místa zanikne po uplynutí 6 měsíců ode dne odmítnutí
uzavřít nájemní smlouvu nebo po uplynutí 6 měsíců ode dne, kdy mu byl
doručen návrh smlouvy o nájmu hrobového místa.
(5) Pokud v případech uvedených v odstavci 4 od uložení lidských
pozůstatků dosud neuplynula stanovená tlecí doba, dosavadní užívací
právo k hrobovému místu zanikne až jejím uplynutím. Pokud jde o
náhrobky a ostatní hrobové zařízení a cenné předměty nalezené v hrobech
a hrobkách, k nimž zanikne dosavadní užívací právo podle odstavce 4,
postupuje provozovatel hřbitova obdobně jako při zrušení veřejného
pohřebiště.
(6) U válečných hrobů^21a) se užívací právo poskytuje bezplatně na
neomezenou dobu.
(7) Obce, které provozovaly veřejné pohřebiště přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona buď samy, nebo prostřednictvím jiné právnické
nebo fyzické osoby, jsou povinny upravit řád veřejného pohřebiště v
souladu s tímto zákonem a vyžádat si jeho schválení územně příslušným
okresním úřadem nejpozději do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona.
(8) Organizační složka státu, která ke dni účinnosti tohoto zákona
provozuje veřejné pohřebiště, převede jeho provozování do 3 měsíců ode
dne účinnosti tohoto zákona obci, na jejímž území je veřejné pohřebiště
umístěno.
§ 30
Není-li tímto zákonem stanoveno jinak, použijí se pro občanskoprávní
vztahy podle tohoto zákona ustanovení občanského zákoníku.
§ 30a
Působnosti stanovené krajskému úřadu podle tohoto zákona jsou výkonem
přenesené působnosti.
§ 31
Zmocňovací ustanovení
Ministerstvo pro místní rozvoj vydá vyhlášku k provedení § 6 odst. 3, §
10 odst. 3 a § 13 odst. 3.
§ 32
Zrušovací ustanovení
Zrušují se § 9 a 10, § 12 odst. 2 a § 13 až 29 včetně poznámek pod
čarou č. 9) až 15) vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 19/1988 Sb.,
o postupu při úmrtí a o pohřebnictví.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění
zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního
vysílání, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 258/2000 Sb.
§ 33
V zákoně č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona
č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve
znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 258/2000 Sb., se za § 6
vkládá nový § 6a, který zní:
"§ 6a
(1) Reklama poskytování pohřebních služeb, provádění balzamace a
konzervace, provozování krematoria a provozování veřejného pohřebiště
(dále jen "činnosti v pohřebnictví") může obsahovat pouze následující
údaje:
a) název obchodní firmy nebo jméno, příjmení nebo název provozovatele
činností v pohřebnictví,
b) vymezení předmětu činností v pohřebnictví, popřípadě dalších
navazujících poskytovaných služeb,
c) adresu pracoviště určeného pro styk se zákazníky,
d) telefonní a faxové číslo, adresu elektronické pošty nebo
internetovou adresu,
e) provozní dobu pro veřejnost,
f) firemní logo nebo jiný grafický motiv.
(2) Reklama činností v pohřebnictví nesmí být
a) užita v prostorách zdravotnického zařízení nebo ústavu sociální
péče,
b) doručována prostřednictvím dopisů, letáků, elektronickou poštou nebo
jinou adresnou formou.
(3) V souvislosti s oznamováním úmrtí nelze uplatňovat jakékoli formy
reklamy.".
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský
zákon), ve znění pozdějších předpisů
§ 34
Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon),
ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č.
600/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č.
38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č.
200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č.
94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č.
19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č.
79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 280/1997 Sb., zákona č.
15/1998 Sb., zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č.
167/1998 Sb., zákona č. 159/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č.
358/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č.
27/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č.
122/2000 Sb., zákona č. 123/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č.
149/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č.
247/2000 Sb., zákona č. 249/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č.
309/2000 Sb., zákona č. 362/2000 Sb., zákona č. 409/2000 Sb., zákona č.
458/2000 Sb., zákona č. 61/2001 Sb., zákona č. 100/2001 Sb., zákona č.
120/2001 Sb. a zákona č. 164/2001 Sb., se mění takto:
1. V § 3 odst. 3 se na konci písmene ac) tečka nahrazuje čárkou a
doplňuje se písmeno ad), které včetně poznámky pod čarou č. 23k) zní:
"ad) provozování pohřebišť.^23k)
23k) Zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých
zákonů.".
2. V příloze č. 3 skupině 314: "Ostatní" se název oboru živnosti
"Pohřební služba" nahrazuje názvem "Provozování pohřební služby", text
ve sloupci 2 zní: "§ 6 odst. 2 zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a
o změně některých zákonů", text ve sloupci 4 zní: "okresní hygienik" a
text ve sloupci 5 zní: "§ 6 odst. 4 zákona č. 256/2001 Sb., o
pohřebnictví a o změně některých zákonů".
3. V příloze č. 3 skupině 314: "Ostatní" se za obor živnosti
"Provozování pohřební služby" vkládá nový obor živnosti, který zní:
"Provádění balzamace a konzervace", text ve sloupci 2 zní: "§ 10 odst.
2 zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů",
text ve sloupci 4 zní: "okresní hygienik" a text ve sloupci 5 zní: "§
10 odst. 4 zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých
zákonů".
4. V příloze č. 3 skupině 314: "Ostatní" se název oboru živnosti
"Provozování pohřebišť a krematorií" nahrazuje názvem "Provozování
krematoria", text ve sloupci 2 zní: "§ 13 odst. 2 zákona č. 256/2001
Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů", text ve sloupci 4 zní:
"okresní hygienik" a text ve sloupci 5 zní: "§ 13 odst. 4 zákona č.
256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů".
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních
orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů
§ 35
V § 14 odst. 1 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných
ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění zákona č.
60/1988 Sb., zákonného opatření Předsednictva České národní rady č.
305/1990 Sb., zákona č. 575/1990 Sb., zákona č. 474/1992 Sb. a zákona
č. 272/1996 Sb., se za slovy "investiční politiky" spojka "a" nahrazuje
čárkou a za slovem "ruchu" se doplňují slova "a pohřebnictví".
ČÁST PÁTÁ
zrušena
§ 36
zrušen
ČÁST ŠESTÁ
ÚČINNOST
§ 37
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
2) Vyhláška č. 19/1988 Sb., o postupu při úmrtí a o pohřebnictví.
3) Zákon č. 308/1991 Sb., o svobodě náboženské víry a postavení církví
a náboženských společností.
Zákon č. 161/1992 Sb., o registraci církví a náboženských společností.
4) § 84 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně
některých souvisejících zákonů.
4a) § 80 odst. 1 písm. j) zákona č. 258/2000 Sb., ve znění zákona č.
274/2003 Sb.
5) § 40 zákona č. 61/2000 Sb., o námořní plavbě.
6) Příloha č. 3 k zákonu č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání
(živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
7) Vyhláška č. 21/1991 Sb., o bližších podmínkách zabezpečování
rekvalifikace uchazečů o zaměstnání a zaměstnanců, ve znění vyhlášky č.
324/1992 Sb.
8) Zákon č. 258/2000 Sb.
9) § 52 odst. 1 zákona č. 455/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
10) Trestní řád.
11) Vyhláška č. 102/1995 Sb., o schvalování technické způsobilosti a
technických podmínkách provozu silničních vozidel na pozemních
komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.
12) Mezinárodní Ujednání o přepravě mrtvol, vyhlášené pod č. 44/1938
Sb.
13) Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění
dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších
předpisů.
14) § 32 odst. 1 písm. c) zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a
stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 83/1998 Sb.
15) Například zákon č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před
znečišťujícími látkami (zákon o ovzduší), ve znění pozdějších předpisů.
16) § 35 zákona č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
17) § 54 zákona č. 50/1976 Sb.
18) Například zákon č. 125/1997 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších
předpisů.
19) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých
zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
20) zákon č. 258/2000 sb.
zákon č. 254/2001 sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní
zákon).
21) § 8 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění zákona
č. 132/2000 Sb.
21a) Zákon č. 122/2004 Sb., o válečných hrobech a pietních místech a o
změně zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých
zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
22) § 135 občanského zákoníku.
23) Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění
pozdějších předpisů.
24) Zákon č. 455/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
25) § 123 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení).
