184/2006 Sb.



ZÁKON



ze dne 14. března 2006



o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě



(zákon o vyvlastnění)



Změna: 167/2012 Sb.



Změna: 405/2012 Sb.



Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:



ČÁST PRVNÍ



OBECNÁ USTANOVENÍ



§ 1



Předmět úpravy



(1) Tento zákon upravuje podmínky



a) odnětí nebo omezení vlastnického práva nebo práva odpovídajícího

věcnému břemenu k pozemku nebo ke stavbě a přechod vlastnického práva

nebo nabytí práva odpovídajícího věcnému břemenu k tomuto pozemku nebo

stavbě pro dosažení účelu vyvlastnění stanoveného zvláštním zákonem,



b) poskytnutí náhrady za odnětí nebo omezení vlastnického práva nebo

práva odpovídajícího věcnému břemenu k pozemku nebo ke stavbě,



c) zrušení odnětí nebo omezení vlastnického práva nebo práva

odpovídajícího věcnému břemenu k pozemku nebo ke stavbě a navrácení

těchto práv jejich dosavadnímu nositeli.



(2) Vyvlastnění a vyvlastňovací řízení upravená zvláštními právními

předpisy^1) nejsou tímto zákonem dotčena.



§ 2



Základní pojmy



Pro účely tohoto zákona se rozumí



a) vyvlastněním odnětí nebo omezení vlastnického práva nebo práva

odpovídajícího věcnému břemenu k pozemku nebo ke stavbě pro dosažení

účelu vyvlastnění stanoveného zvláštním zákonem,



b) vyvlastňovaným ten, kdo je vlastníkem vyvlastňovaného pozemku nebo

stavby nebo kdo k nim má právo odpovídající věcnému břemenu; bylo-li

vlastnické právo ke stavbě nebo pozemku, jichž se vyvlastnění týká,

převedeno k zajištění splnění závazku^4), je vyvlastňovaným také

povinný ze zajišťovacího převodu práva, který k zajištění svého závazku

vlastnické právo převedl na oprávněného,



c) vyvlastnitelem ten, kdo se domáhá, aby na něj přešlo vlastnické

právo k vyvlastňovanému pozemku nebo stavbě, aby v jeho prospěch bylo k

pozemku nebo stavbě zřízeno věcné břemeno nebo aby k nim bylo zrušeno

nebo omezeno právo vyvlastňovaného odpovídající věcnému břemenu,



d) vyvlastňovacím řízením řízení o odnětí nebo omezení vlastnického

práva nebo práva odpovídajícího věcnému břemenu k pozemku nebo ke

stavbě, o přechodu vlastnického práva nebo o nabytí práva

odpovídajícího věcnému břemenu k tomuto pozemku nebo stavbě a o

poskytnutí náhrady za odnětí nebo omezení vlastnického práva nebo práva

odpovídajícího věcnému břemenu k pozemku nebo ke stavbě,



e) zástavním věřitelem ten, kdo má pohledávku zajištěnou zástavním

právem na vyvlastňovaném pozemku nebo stavbě,



f) podzástavním věřitelem ten, kdo má pohledávku zajištěnou zastavením

pohledávky zajištěné zástavním právem na vyvlastňovaném pozemku nebo

stavbě,



g) vlastnickým právem také spoluvlastnictví více vlastníků,



h) nájmem též podnájem.



ČÁST DRUHÁ



PODMÍNKY VYVLASTNĚNÍ



§ 3



(1) Vyvlastnění je přípustné jen pro účel vyvlastnění stanovený

zvláštním zákonem a jen jestliže veřejný zájem na dosažení tohoto účelu

převažuje nad zachováním dosavadních práv vyvlastňovaného. Vyvlastnění

není přípustné, je-li možno práva k pozemku nebo stavbě potřebná pro

uskutečnění účelu vyvlastnění získat dohodou nebo jiným způsobem.



(2) Sleduje-li se vyvlastněním provedení změny ve využití nebo v

prostorovém uspořádání území, včetně umísťování staveb a jejich

změn^2), lze je provést, jen jestliže je v souladu s cíli a úkoly

územního plánování.



§ 4



(1) Vyvlastnění lze provést jen v takovém rozsahu, který je nezbytný k

dosažení účelu vyvlastnění stanoveného zvláštním zákonem.



(2) Veřejný zájem na vyvlastnění musí být prokázán ve vyvlastňovacím

řízení.



(3) Není-li možné pozemek, stavbu nebo jejich část, popřípadě právo

odpovídající věcnému břemenu užívat bez vyvlastňovaného pozemku, stavby

nebo jejich částí či věcného břemene buď vůbec nebo jen s nepřiměřenými

obtížemi, lze na ně rozšířit vyvlastnění, jestliže o to vyvlastňovaný

požádá, i když není nezbytné k dosažení daného účelu.



§ 5



(1) Vyvlastnění je přípustné, pokud se vyvlastniteli nepodařilo ve

lhůtě 90 dnů uzavřít smlouvu o získání práv k pozemku nebo ke stavbě

potřebných pro uskutečnění účelu vyvlastnění stanoveného zákonem. Lhůta

k uzavření smlouvy s vyvlastňovaným počíná běžet dnem následujícím po

doručení návrhu na uzavření smlouvy^3) vyvlastňovanému.



(2) K návrhu smlouvy je vyvlastnitel povinen předložit



a) znalecký posudek, podle kterého navrhl vyvlastňovanému cenu za

získání potřebných práv k pozemku nebo ke stavbě, a



b) informaci o účelu vyvlastnění, tedy o konkrétním záměru, který nelze

uskutečnit bez získání potřebných práv k pozemku nebo ke stavbě od

vyvlastňovaného, s upozorněním, že nedojde-li k uzavření smlouvy, je

možné ve veřejném zájmu získat tato práva vyvlastněním.



(3) Pokud je předmětem smlouvy část pozemku, je nedílnou součástí

návrhu smlouvy geometrický plán tuto část pozemku vymezující.



(4) Smlouva o získání potřebných práv k pozemku nebo ke stavbě podle

odstavce 1 musí založit právo vyvlastňovaného na vrácení převedených

práv, pokud nebude zahájeno uskutečňování účelu převodu do 3 let od

uzavření smlouvy.



(5) Splnění podmínky podle odstavce 1 se nevyžaduje,



a) není-li vyvlastňovaný znám, není-li znám jeho pobyt, nebo

nepodařilo-li se mu doručit na známou adresu, nebo



b) je-li vyvlastňovaný omezen ve smluvní volnosti právními předpisy,

rozhodnutím soudu nebo rozhodnutím jiného orgánu veřejné moci, kterým

mu bylo zakázáno převést vlastnické právo k pozemku nebo ke stavbě na

někoho jiného.



(6) Jsou-li pozemek nebo stavba ve spoluvlastnictví vyvlastňovaného a

vyvlastnitele, lze vyvlastnění provést, jen jestliže účelu vyvlastnění

nelze dosáhnout zrušením tohoto spoluvlastnictví.



ČÁST TŘETÍ



PRÁVA TŘETÍCH OSOB



§ 6



Vyvlastněním spočívajícím v odnětí vlastnického práva k pozemku nebo ke

stavbě zanikají všechna práva třetích osob k vyvlastněnému pozemku nebo

stavbě, není-li dále stanoveno jinak.“.



§ 7



(1) Právo nájmu bytu, nebytového prostoru, stavby nebo pozemku

vyvlastněním nezaniká.



(2) Po vyvlastnění může pronajímatel vypovědět nájem bytu, nebytového

prostoru, stavby nebo pozemku kromě důvodů uvedených ve zvláštním

právním předpise^5) též tehdy, jestliže jejich dalšímu užívání brání

účel vyvlastnění. Právo nájemce na bytovou náhradu podle zvláštního

právního předpisu^6) není dotčeno.



§ 8



Vyvlastněním nezanikají věcná břemena, u nichž veřejný zájem vyžaduje,

aby i po vyvlastnění pozemek nebo stavbu nadále zatěžovala.



§ 9



zrušen



ČÁST ČTVRTÁ



NÁHRADY PŘI VYVLASTNĚNÍ



§ 10



(1) Za vyvlastnění náleží vyvlastňovanému náhrada



a) ve výši obvyklé ceny^7) pozemku nebo stavby včetně jejich

příslušenství, došlo-li k odnětí vlastnického práva k nim, nebo



b) ve výši ceny práva odpovídajícího věcnému břemenu^8), došlo-li k

omezení vlastnického práva k pozemku nebo stavbě zřízením věcného

břemene nebo došlo-li k odnětí nebo omezení práva odpovídajícího

věcnému břemenu.



(2) Kromě náhrad uvedených v odstavci 1 náleží vyvlastňovanému též

náhrada stěhovacích nákladů, nákladů spojených se změnou místa

podnikání a dalších obdobných nákladů, které vyvlastňovaný účelně

vynaloží následkem a v souvislosti s vyvlastněním.



(3) Náhrady podle odstavců 1 a 2 se stanoví takovým způsobem a v takové

výši, aby odpovídaly majetkové újmě, která se u vyvlastňovaného projeví

v důsledku vyvlastnění.



(4) Stanoví-li se náhrada na základě ocenění, musí být ocenění

provedeno podle oceňovacího předpisu účinného v době rozhodování o

vyvlastnění. V případě, že obvyklá cena^7) pozemku nebo stavby by byla

nižší než cena zjištěná podle oceňovacího předpisu, náleží

vyvlastňovanému náhrada ve výši ceny zjištěné podle oceňovacího

předpisu.



(5) Cena pozemku nebo stavby se pro účely stanovení náhrady určí vždy

podle jejich skutečného stavu a účelu užití ke dni podání žádosti o

vyvlastnění; přitom se nepřihlédne k jejich zhodnocení nebo

znehodnocení v souvislosti s navrženým účelem vyvlastnění.



§ 11



Místo náhrady uvedené v § 10 odst. 1 písm. a) se vyvlastňovanému

poskytne jiný pozemek nebo stavba, dohodne-li se na tom s

vyvlastnitelem; právo na vyrovnání rozdílu v ceně vyvlastněného pozemku

nebo stavby a náhradního pozemku nebo stavby není dotčeno.



§ 12



Zanikají-li vyvlastněním věcná břemena váznoucí na pozemku nebo stavbě,

náleží oprávněnému z věcného břemene náhrada ve výši ceny tohoto

práva^8).



§ 13



(1) Náhrady podle § 10 a 12 je vyvlastnitel povinen poskytnout

jednorázově v penězích, a to ve lhůtě stanovené v rozhodnutí o

vyvlastnění.



(2) V případě, že osoba oprávněná k náhradě není známa, že není znám

její pobyt nebo že je v prodlení^9), složí vyvlastnitel náhradu ve

lhůtě podle odstavce 1 do úschovy u soudu^10).



(3) Zemřela-li oprávněná osoba a není-li možné náhradu v průběhu

dědického řízení vyplatit správci dědictví a ani dědicům, složí ji

vyvlastnitel ve stanovené lhůtě u soudu příslušného k projednání

dědictví nebo u soudního komisaře pověřeného provést úkony v řízení o

dědictví po zemřelé oprávněné osobě.



§ 14



(1) Vyvlastnitel poskytne vyvlastňovanému určenou náhradu v plné výši,

neváznou-li na vyvlastňovaném pozemku nebo stavbě věcná práva, která

vyvlastněním zanikají a pokud z jeho náhrady nemají být zástavnímu

věřiteli, podzástavnímu věřiteli nebo oprávněnému ze zajišťovacího

převodu práva uhrazeny dosud nesplacené pohledávky. Vyvlastnitel

poskytne určenou náhradu oprávněnému z věcného břemene, které

vyvlastněním zanikne, vždy samostatně.



(2) Váznou-li na pozemku nebo stavbě věcná práva, která vyvlastněním

zanikají, a mají-li být z náhrady pro vyvlastňovaného uhrazeny

zástavnímu věřiteli, podzástavnímu věřiteli nebo oprávněnému ze

zajišťovacího převodu práva dosud nesplacené pohledávky, vyvlastňovací

úřad rozhodne o náhradě pro vyvlastňovaného a určí, jakou část z této

náhrady vyvlastnitel poskytne uvedeným osobám na základě předložené

dohody o rozdělení náhrady s úředně ověřenými podpisy smluvních stran,

jinak uloží vyvlastniteli složit náhradu do úschovy soudu^10),^19), v

jehož obvodu je pozemek nebo stavba.



(3) V rozsahu poskytnutého plnění podle odstavce 2 se vyvlastnitel

zprostí své povinnosti vůči vyvlastňovanému.



ČÁST PÁTÁ



VYVLASTŇOVACÍ ŘÍZENÍ



§ 15



Vyvlastňovací úřad



(1) Vyvlastňovací řízení vede vyvlastňovací úřad, kterým je



a) obecní úřad obce s rozšířenou působností^11),



b) Magistrát hlavního města Prahy,



c) magistrát územně členěného statutárního města.



(2) Zastupitelstvo hlavního města Prahy a zastupitelstvo územně

členěného statutárního města nemohou působnost vyvlastňovacího úřadu

přenést statutem na městské části nebo městské obvody.



(3) Působnost podle tohoto zákona vykonávají vyvlastňovací úřady jako

přenesenou působnost.



§ 16



Příslušnost



(1) K vyvlastňovacímu řízení je příslušný vyvlastňovací úřad, v jehož

správním obvodu (území) se nachází pozemek nebo stavba, jichž se

vyvlastnění týká.



(2) Nachází-li se pozemky nebo stavby, jichž se vyvlastnění týká, ve

správním obvodu (území) dvou nebo více vyvlastňovacích úřadů, rozhodne

nejbližší společně nadřízený správní orgán usnesením, který z nich

vyvlastňovací řízení provede.



(3) Je-li vyvlastnitelem, vyvlastňovaným nebo jiným účastníkem

vyvlastňovacího řízení obec, jejíž obecní úřad je příslušným k tomuto

vyvlastňovacímu řízení, krajský úřad usnesením pověří jiný

vyvlastňovací úřad působící v jeho správním obvodu provedením

vyvlastňovacího řízení. Obdobně se postupuje i v případě, že účastníkem

vyvlastňovacího řízení je osoba, jejímž zřizovatelem je obec nebo kraj.



(4) Je-li vyvlastnitelem, vyvlastňovaným nebo jiným účastníkem

vyvlastňovacího řízení hlavní město Praha a příslušným k tomuto

vyvlastňovacímu řízení je Magistrát hlavního města Prahy, ústřední

správní úřad ve věcech vyvlastnění^12) usnesením pověří jiný

vyvlastňovací úřad provedením vyvlastňovacího řízení.



(5) Je-li vyvlastnitelem, vyvlastňovaným nebo jiným účastníkem

vyvlastňovacího řízení kraj, jehož krajský úřad je příslušným odvolacím

správním orgánem, ústřední správní úřad ve věcech vyvlastnění^12)

usnesením pověří provedením odvolacího řízení jiný odvolací správní

orgán.



§ 17



Účastníci řízení



(1) Účastníky vyvlastňovacího řízení jsou vyvlastnitel, vyvlastňovaný,

zástavní věřitel, podzástavní věřitel a oprávněný z práva

odpovídajícího věcnému břemenu váznoucímu na pozemku nebo stavbě, jichž

se vyvlastnění týká.



(2) Bylo-li vlastnické právo ke stavbě nebo pozemku, jichž se

vyvlastnění týká, převedeno k zajištění splnění závazku^4), je

účastníkem vyvlastňovacího řízení také oprávněný z tohoto zajišťovacího

převodu práva.



(3) Jsou-li pozemek nebo stavba, jichž se vyvlastnění týká, předmětem

neskončeného dědického řízení, nebo zemřel-li některý z účastníků

vyvlastňovacího řízení uvedený v odstavci 1 nebo 2, jsou účastníky

vyvlastňovacího řízení správce dědictví nebo, nepatří-li dotčený

majetek do správy dědictví, dědici zůstavitele, popřípadě stát, má-li

mu dědictví připadnout podle zvláštního právního předpisu^13).



(4) Účastníkům, kteří nejsou známi, jejichž pobyt není znám nebo kterým

se nepodařilo doručit na známou adresu, vyvlastňovací úřad ustanoví

opatrovníka.



§ 18



Zahájení řízení



(1) Vyvlastňovací řízení lze zahájit jen na žádost vyvlastnitele.



(2) Žádost o zahájení vyvlastňovacího řízení musí obsahovat kromě

náležitostí stanovených zvláštním právním předpisem^14) zejména



a) označení pozemku nebo stavby, jichž se vyvlastnění týká, a práv

třetích osob na nich váznoucích,



b) doložení skutečností nasvědčujících tomu, že byly splněny podmínky

pro vyvlastnění (§ 3 až 5),



c) údaj o tom, jakého vyvlastnění se vyvlastnitel domáhá,



d) údaj o tom, v jaké lhůtě a jakým způsobem vyvlastnitel zahájí

uskutečňování účelu vyvlastnění.



(3) K žádosti vyvlastnitel připojí



a) katastrální mapu se zákresem pozemků a staveb navržených k

vyvlastnění, doplněnou situací z jiných mapových podkladů, které

vyjadřují graficky právní vztahy k nemovitostem v případech, kdy tyto

vztahy nebyly dosud v katastrální mapě vyznačeny; navrhuje-li se

vyvlastnit část pozemku, připojí se též geometrický plán ve trojím

vyhotovení,



b) územní rozhodnutí, vyžaduje-li jeho vydání pro daný účel vyvlastnění

zvláštní právní předpis2) a není-li stavební úřad, který je vydal,

současně vyvlastňovacím úřadem,



c) listiny prokazující splnění podmínky vyvlastnění uvedené v § 5,

včetně prohlášení o tom, že ve stanovené lhůtě se vyvlastniteli

nepodařilo získat dohodou potřebná práva k pozemku nebo ke stavbě,



d) znalecký posudek, byl-li opatřen podle § 20 odst. 1 věty první,

který v případě stanovení náhrady podle § 10 odst. 1 písm. a) obsahuje

obvyklou cenu i cenu zjištěnou podle oceňovacího předpisu účinného ke

dni podání žádosti; § 10 odst. 5 platí obdobně,



e) znalecký posudek, byl-li opatřen podle § 20 odst. 1 věty první,

který v případě stanovení náhrady podle § 12 obsahuje výši náhrady pro

oprávněného ze zaniklého věcného břemene podle oceňovacího předpisu

účinného ke dni podání žádosti,



f) dohodu vyvlastňovaného o rozdělení náhrady s těmi, kterým na

vyvlastňovaném pozemku nebo stavbě váznou věcná práva zanikající

vyvlastněním, pokud byla uzavřena před podáním žádosti, a vyvlastnitel

má tuto dohodu k dispozici.



§ 19



Postup v řízení



(1) O zahájení vyvlastňovacího řízení uvědomí vyvlastňovací úřad

písemně kromě účastníků řízení též příslušný katastrální úřad. O

zahájeném vyvlastňovacím řízení zapíše katastrální úřad do Katastru

nemovitostí České republiky poznámku, týká-li se nemovitosti, která je

v něm evidována.



(2) Uvědomění podle odstavce 1 se doručuje účastníkům řízení do jejich

vlastních rukou.



(3) Po doručení uvědomění o zahájení vyvlastňovacího řízení nesmí

vyvlastňovaný nakládat s pozemkem nebo stavbou, kterých se vyvlastnění

týká, převést je, pronajmout nebo jinak zatížit. Právní úkony, kterými

vyvlastňovaný poruší tuto povinnost, jsou neplatné; to neplatí v

případě smluv uzavíraných s vyvlastnitelem. Při vyvlastnění se

neuplatní smluvní ani zákonná předkupní práva k vyvlastňovanému pozemku

nebo stavbě. O tomto následku musí být vyvlastňovaný poučen v uvědomění

o zahájení řízení.



(4) Za omezení podle odstavce 3 je vyvlastnitel povinen poskytnout

vyvlastňovanému náhradu v prokázané výši újmy způsobené tímto omezením.



§ 20



Znalecký posudek



(1) Náhrada se stanoví na základě znaleckého posudku vyhotoveného na

žádost vyvlastňovaného, nebo znaleckého posudku vyhotoveného na žádost

vyvlastnitele, jestliže s tím vyvlastňovaný vyslovil souhlas.

Nedošlo-li k vyhotovení znaleckého posudku na žádost vyvlastňovaného a

ani vyvlastnitele, stanoví se náhrada na základě posudku znalce

ustanoveného vyvlastňovacím úřadem.



(2) Vyvlastňovaný a každý, kdo pozemek nebo stavbu užívá z jakéhokoliv

právního důvodu nebo i bez právního důvodu, je povinen umožnit znalci

ustanovenému vyvlastňovacím úřadem prohlídku pozemku nebo stavby

potřebnou k vypracování posudku, jestliže mu znalec prokazatelně

oznámil dobu prohlídky alespoň 3 týdny předem.



(3) Nesplní-li vyvlastňovaný povinnost podle odstavce 2, znalec

vypracuje posudek podle údajů, které lze opatřit jinak. Vyvlastňovaný v

tomto případě nemůže vznášet námitky proti ocenění uvedenému ve

znaleckém posudku.



(4) Náklady spojené s vyhotovením znaleckého posudku hradí

vyvlastnitel.



§ 21



Povinnosti vyvlastňovaného



(1) Náhradu nákladů uvedených v § 10 odst. 2 a jejich výši je povinen

prokázat vyvlastňovaný, a to i prostřednictvím znaleckého posudku

vyhotoveného na jeho žádost.



(2) Ustanovení § 20 odst. 4 zde platí obdobně.



§ 22



Ústní jednání



(1) Ústní jednání nařídí vyvlastňovací úřad tak, aby o něm byli

účastníci řízení a další osoby, jejichž přítomnosti je třeba, uvědoměni

nejméně 30 dnů přede dnem, kdy se má konat.



(2) Námitky proti vyvlastnění a důkazy k jejich prokázání mohou být

uplatněny nejpozději při ústním jednání; k později uplatněným námitkám

a důkazům se nepřihlíží. O tomto následku musí být účastníci poučeni v

uvědomění o zahájení vyvlastňovacího řízení.



(3) Zmeškání lhůty podle odstavce 2 nelze prominout.



§ 23



Přerušení a zastavení řízení



(1) Vyvlastňovací úřad přeruší vyvlastňovací řízení, jestliže o stejném

pozemku, stavbě nebo věcném břemenu již probíhá jiné vyvlastňovací

řízení, a to až do doby, než bude dříve zahájené řízení pravomocně

skončeno.



(2) Vyvlastňovací úřad zastaví vyvlastňovací řízení, jestliže



a) již v jiném vyvlastňovacím řízení bylo pravomocně rozhodnuto o

vyvlastnění vůči stejnému pozemku, stavbě nebo věcném břemenu způsobem,

jenž vylučuje provést navrhované vyvlastnění,



b) v průběhu řízení došlo k dohodě o získání práv k pozemku nebo stavbě

potřebných k uskutečnění účelu vyvlastnění.



(3) Proti rozhodnutí o zastavení vyvlastňovacího řízení vydanému podle

odstavce 2 písm. b) se nelze odvolat.



(4) Zastaví-li vyvlastňovací úřad vyvlastňovací řízení z důvodu

zpětvzetí žádosti, je vyvlastnitel povinen nahradit vyvlastňovanému

škodu a jinou újmu, která mu vznikla v souvislosti s podáním žádosti,

ledaže by ke škodě nebo jiné újmě došlo i jinak.



(5) Je-li předmětem vyvlastnění nemovitost zapsaná v katastru

nemovitostí, vyvlastňovací úřad oznámí zastavení vyvlastňovacího řízení

katastrálnímu úřadu ke zrušení poznámky bezodkladně po nabytí právní

moci rozhodnutí o zastavení řízení.



Rozhodnutí



§ 24



(1) Nebude-li v řízení prokázáno, že jsou splněny podmínky pro

vyvlastnění, vyvlastňovací úřad žádost vyvlastnitele zamítne. Je-li

předmětem vyvlastnění nemovitost zapsaná v katastru nemovitostí,

vyvlastňovací úřad oznámí zamítnutí žádosti katastrálnímu úřadu ke

zrušení poznámky bezodkladně po nabytí právní moci rozhodnutí o

zamítnutí žádosti o vyvlastnění. Ustanovení § 23 odst. 4 o povinnosti

vyvlastnitele nahradit vyvlastňovanému škodu nebo jinou újmu, která mu

vznikla v souvislosti s podáním žádosti, se použije obdobně.



(2) Dospěje-li vyvlastňovací úřad k závěru, že podmínky pro vyvlastnění

jsou splněny, rozhodne samostatnými výroky o vyvlastnění práv k pozemku

nebo ke stavbě a o náhradě za vyvlastnění.



(3) Výroky o vyvlastnění práv k pozemku nebo ke stavbě vyvlastňovací

úřad



a) rozhodne o



1. zrušení nebo omezení práva odpovídajícího věcnému břemenu k pozemku

nebo ke stavbě, jichž se vyvlastnění týká, nebo



2. omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě zřízením věcného

břemene ve prospěch vyvlastnitele a vymezí jeho obsah, anebo



3. odnětí vlastnického práva vyvlastňovaného k pozemku nebo ke stavbě a

o jeho přechodu na vyvlastnitele,



b) rozhodne, vyžaduje-li to veřejný zájem, která práva spojená s

pozemkem, stavbou nebo jejich částí vyvlastněním nezaniknou,



c) určí, v jaké lhůtě je vyvlastnitel povinen zahájit uskutečňování

účelu vyvlastnění; lhůta nesmí být delší než 2 roky od právní moci

rozhodnutí.



(4) Výroky o náhradě za vyvlastnění vyvlastňovací úřad



a) stanoví výši náhrady pro vyvlastňovaného, jakož i pro oprávněného z

věcného břemene, jejichž práva vyvlastněním zanikají, a uloží

vyvlastniteli, aby jim náhrady zaplatil ve lhůtě, která nesmí být delší

než 60 dnů od právní moci rozhodnutí,



b) dojde-li k dohodě podle § 11, určí, jaký pozemek nebo stavba

přechází do vlastnictví vyvlastňovaného, popřípadě rozhodne též o

vyrovnání rozdílu v ceně vyvlastněného pozemku nebo stavby a náhradního

pozemku nebo stavby podle oceňovacího předpisu účinného v době

vyvlastnění, včetně lhůty k poskytnutí plnění, která nesmí být delší

než 60 dnů od právní moci rozhodnutí,



c) určí, jakou částku z náhrady pro vyvlastňovaného je vyvlastnitel

povinen poskytnout zástavnímu věřiteli, podzástavnímu věřiteli nebo

oprávněnému ze zajišťovacího převodu práva na úhradu splatných

zajištěných pohledávek, pokud byla předložena dohoda, jinak uloží

vyvlastniteli, aby náhradu za vyvlastnění složil do úschovy u

příslušného soudu^19),



d) uloží vyvlastniteli, aby nahradil vyvlastňovanému jím vynaložené

náklady na vyhotovení znaleckého posudku, a určí k tomu lhůtu, která

nesmí být delší než 60 dnů od právní moci rozhodnutí.



§ 25



(1) Rozhodnutí vydané podle § 23 a 24 nelze oznámit ústním vyhlášením.



(2) Včas podané a přípustné odvolání směřující proti některému z výroků

podle § 24 odst. 3 má odkladný účinek i na ostatní výroky rozhodnutí.

Odkladný účinek takového odvolání nelze vyloučit. Včas podané a

přípustné odvolání směřující pouze proti některému z výroků podle § 24

odst. 4, nemá odkladný účinek na ostatní výroky rozhodnutí.



(3) Vyvlastnitel zaplatí stanovenou náhradu vyvlastňovanému, popřípadě

třetím osobám, do 60 dnů od právní moci výroků o vyvlastnění; náhrada

může být složena u soudu^19) v případě, že oprávněný z náhrady

neposkytne vyvlastniteli potřebnou součinnost.



(4) Odvolací orgán nesmí v odvolacím řízení změnit výrok o náhradě v

neprospěch vyvlastňovaného ani třetích osob. Bude-li pravomocně

stanovena náhrada vyšší, vyvlastnitel vyrovná rozdíl nejpozději do 30

dnů od právní moci rozhodnutí.



(5) Pravomocné rozhodnutí o vyvlastnění zašle vyvlastňovací úřad k

zápisu do katastru nemovitostí příslušnému katastrálnímu úřadu spolu s

vyrozuměním o tom, která věcná práva k vyvlastněným nemovitostem

zapsaná v katastru nemovitostí zanikla podle § 6.



(6) Lhůtu určenou podle § 24 odst. 3 písm. c) může vyvlastňovací úřad

prodloužit na žádost vyvlastnitele podanou ještě před jejím uplynutím,

a to jen v případech hodných zvláštního zřetele, jen jednou a nejdéle o

další 2 roky.



ČÁST ŠESTÁ



ZRUŠENÍ VYVLASTNĚNÍ



§ 26



(1) Nezaplatil-li vyvlastnitel vyvlastňovanému náhradu za vyvlastnění

do uplynutí 30 dnů ode dne uplynutí lhůty určené podle § 24 oodst. 4

písm. a) nebo b) nebo nezahájil-li vyvlastnitel uskutečňování účelu

vyvlastnění ve lhůtě určené podle § 24 odst. 3 písm. c) nebo

prodloužené podle § 25 odst. 6, popřípadě bylo-li ještě před uplynutím

této lhůty zrušeno nebo pozbylo platnosti územní rozhodnutí určující

využití pozemku nebo stavby pro daný účel, vyvlastňovací úřad na žádost

vyvlastňovaného rozhodne, že provedené vyvlastnění se zrušuje.



(2) Práva, která byla vyvlastňovanému odňata nebo omezena,

vyvlastňovaný znovu nabývá dnem právní moci rozhodnutí vydaného podle

odstavce 1. Účinky spojené s vyvlastněním, které nastaly podle § 6 a §

7 odst. 2, však zůstávají zachovány.



(3) Vyvlastňovaný je povinen do 1 měsíce od právní moci rozhodnutí

vydaného podle odstavce 1 vrátit vyvlastniteli náhrady, které vyplatil

podle § 10 odst. 1; podle § 10 odst. 2 ve výši, která dosud nebyla

vyvlastňovaným skutečně vynaložena. Byla-li vyvlastňovanému poskytnuta

náhrada podle § 11, přechází dnem právní moci rozhodnutí vydaného podle

odstavce 1 poskytnutý jiný pozemek nebo stavba zpět do vlastnictví

vyvlastnitele.



§ 27



Bylo-li vyvlastnění postupem podle § 26 odst. 1 zrušeno, je

vyvlastnitel povinen nahradit vyvlastňovanému škodu a jinou újmu, která

mu vznikla v souvislosti s vyvlastněním, ledaže by ke škodě nebo jiné

újmě došlo i jinak.



ČÁST SEDMÁ



PROJEDNÁNÍ VYVLASTNĚNÍ V ŘÍZENÍ PŘED SOUDEM



§ 28



(1) Výrok podle § 24 odst. 3 lze přezkoumat v řízení o žalobě proti

rozhodnutí správního orgánu. Výrok podle § 24 odst. 4 lze projednat v

občanském soudním řízení^15); příslušný v prvním stupni je krajský

soud.



(2) Žaloba, kterou účastník řízení požaduje, aby výrok podle § 24 odst.

4 byl projednán v občanském soudním řízení^15), musí být podána ve

lhůtě 30 dnů od právní moci rozhodnutí vyvlastňovacího úřadu; zmeškání

této lhůty nelze prominout. Zrušením výroku podle § 24 odst. 3 pozbývá

platnosti i výrok podle § 24 odst. 4.



(3) Soud při určování výše náhrady zohlední všechny okolnosti tak, aby

dospěl ke spravedlivé náhradě. V odůvodněných případech stanoví částku

vyšší s přihlédnutím k mimořádným vlastnostem vyvlastňovaného pozemku

nebo stavby, popřípadě k mimořádným okolnostem věci. Kromě náhrad

uvedených v § 10 lze za vyvlastnění poskytnout vyvlastňovanému



a) částku v maximální výši 40 % z ceny stanovené podle § 10 odst. 1

písm. a) a § 10 odst. 4 a 5 za zmírnění tvrdosti vyvlastnění,

zohledňující i délku vlastnictví pozemku nebo stavby více než 15 let od

nabytí za úplatu,



b) částku v maximální výši 10 % z ceny stanovené podle § 10 odst. 1

písm. a) a § 10 odst. 4 a 5 v případě polohy pozemku nebo stavby v

zastavěném území,



c) částku v maximální výši 10 % z ceny stanovené podle § 10 odst. 1

písm. a) a § 10 odst. 4 a 5 v případě polohy pozemku nebo stavby v

území se zvláštní architektonickou hodnotou, případně se zvláštní

historickou hodnotou, nebo



d) částku v maximální výši 20 % z ceny stanovené podle § 10 odst. 1

písm. a) a § 10 odst. 4 a 5 v případě významu pozemku nebo stavby pro

podnikatelskou činnost.



(4) Žaloba podaná vyvlastňovaným proti výroku podle § 24 odst. 3 písm.

a) má odkladný účinek.



ČÁST OSMÁ



SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ



§ 29



Ustanovení správního řádu o doručování veřejnou vyhláškou^17) nelze

použít v řízení podle tohoto zákona, s výjimkou doručování neznámým

účastníkům nebo účastníkům neznámého pobytu či sídla.



§ 30



Nestanoví-li tento zákon jinak, postupuje se v občanském soudním řízení

ve věcech vyvlastnění podle občanského soudního řádu^18).



§ 30a



(1) Pro výkon působnosti podle tohoto zákona využívají správní orgány

ze základního registru obyvatel tyto referenční údaje:



a) příjmení,



b) jméno, popřípadě jména,



c) adresa místa pobytu,



d) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v

cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,



e) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území

České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí

došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den,

který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který nepřežil, a

datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.



(2) Pro výkon působnosti podle tohoto zákona využívají správní orgány z

informačního systému evidence obyvatel tyto údaje:



a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,



b) datum narození,



c) místo a okres narození, v případě narození v cizině místo a stát,



d) adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa

trvalého pobytu, případně též adresa, na kterou mají být doručovány

písemnosti podle zvláštního právního předpisu,



e) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům,



f) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České

republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo,



g) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden

jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil.



(3) Pro výkon působnosti podle tohoto zákona využívají správní orgány z

informačního systému cizinců tyto údaje:



a) jméno, popřípadě jména, příjmení,



b) datum narození,



c) místo a stát, kde se cizinec narodil; v případě, že se cizinec

narodil na území České republiky, místo a okres narození,



d) druh a adresa místa pobytu na území České republiky,



e) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům,



f) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České

republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí,



g) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden

jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil.



(4) Z údajů podle odstavců 1 až 3 lze v konkrétním případě použít vždy

jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu. Údaje,

které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel,

se využijí z informačního systému evidence obyvatel nebo informačního

systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný

stav.



§ 31



Žádosti na vyvlastnění, o nichž bylo řízení zahájeno přede dnem

účinnosti tohoto zákona a dosud nebylo pravomocně skončeno, se

projednají a rozhodnou podle právní úpravy účinné ode dne nabytí

účinnosti tohoto zákona. Povinnost vyvlastnitele podle § 5 odst. 1

učinit vše pro to, aby vyvlastňovanému byl po dobu nejméně 6 měsíců

znám účel vyvlastnění stanovený zvláštním zákonem, se neuplatní.



§ 32



Zrušuje se vyhláška č. 122/1984 Sb., o náhradách při vyvlastnění

staveb, pozemků, porostů a práv k nim.



ČÁST DEVÁTÁ



ÚČINNOST



§ 33



Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2007.



Zaorálek v. r.



Paroubek v. r.



Vybraná ustanovení novel



Čl. II zákona č. 405/2012 Sb.



Přechodná ustanovení



1. Žádosti na vyvlastnění, o nichž bylo řízení zahájeno přede dnem

nabytí účinnosti tohoto zákona a dosud nebylo pravomocně skončeno, se

projednají a rozhodnou podle zákona č. 184/2006 Sb., ve znění účinném

do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.



2. Řízení ve věcech vyvlastnění projednávaných v občanském soudním

řízení, která byla zahájena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a

dosud nebyla pravomocně skončena, se dokončí podle zákona č. 184/2006

Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.



1) Například zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České

republiky, ve znění pozdějších předpisů.



2) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu

(stavební zákon).



3) § 43 až 46 občanského zákoníku.



4) § 553 občanského zákoníku.



5) § 711 občanského zákoníku.



6) § 712 občanského zákoníku.



7) § 2 odst. 1 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně

některých zákonů (zákon o oceňování majetku).



8) § 18 zákona č. 151/1997 Sb.



9) § 522 občanského zákoníku.



10) § 185a až 185h občanského soudního řádu.



11) Zákon č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem

a stanovení obcí s rozšířenou působností, ve znění zákona č. 387/2004

Sb.



12) § 14 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných

ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších

předpisů.



13) § 462 občanského zákoníku.



14) § 45 odst. 1 správního řádu.



15) § 244 až 250t občanského soudního řádu.



16) Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád.



17) § 25 správního řádu.



18) Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších

předpisů.



19) § 185f občanského soudního řádu.