527/1990 Sb.
ZÁKON
ze dne 27. listopadu 1990
o vynálezech a zlepšovacích návrzích
Změna: 519/1991 Sb.
Změna: 116/2000 Sb.
Změna: 207/2000 Sb.
Změna: 116/2000 Sb. (část), 173/2002 Sb.
Změna: 59/2005 Sb.
Změna: 501/2004 Sb., 413/2005 Sb.
Změna: 221/2006 Sb.
Změna: 378/2007 Sb.
Změna: 303/2013 Sb.
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se
usneslo na tomto zákoně:
§ 1
Účel zákona
Účelem zákona je upravit práva a povinnosti vznikající z vytvoření a z
uplatnění vynálezů a zlepšovacích návrhů.
ČÁST PRVNÍ
Vynálezy
HLAVA PRVNÍ
Patent na vynález
§ 2
Na vynálezy, které splňují podmínky stanovené tímto zákonem, uděluje
Úřad průmyslového vlastnictví (dále jen "Úřad") patenty.
§ 3
Patentovatelnost vynálezů
(1) Patenty se udělují na vynálezy, které jsou nové, jsou výsledkem
vynálezecké činnosti a jsou průmyslově využitelné.
(2) Za vynálezy se nepovažují zejména
a) objevy, vědecké teorie a matematické metody;
b) estetické výtvory;
c) plány, pravidla a způsoby vykonávání duševní činnosti, hraní her
nebo vykonávání obchodní činnosti, jakož i programy počítačů;
d) podávání informací.
(3) Patentovatelnost předmětů nebo činností uvedených v odstavci 2 je
vyloučena za předpokladu, že se přihláška vynálezu nebo patent týkají
pouze těchto předmětů nebo činností.
(4) Způsoby chirurgického nebo terapeutického ošetřování lidského nebo
zvířecího těla a diagnostické metody používané na lidském nebo zvířecím
těle se nepovažují za průmyslově využitelné vynálezy ve smyslu odstavce
1. Toto ustanovení se nevztahuje na výrobky, zejména látky nebo směsi,
určené k použití při těchto způsobech ošetřování a při těchto
diagnostických metodách.
§ 4
Výluky z patentovatelnosti
Patenty se neudělují:
a) na vynálezy, jejichž využití by se příčilo veřejnému pořádku nebo
dobrým mravům; to nelze vyvodit pouze z toho, že využití vynálezu je
zakázáno právním předpisem;
b) na odrůdy rostlin a plemena zvířat nebo v zásadě biologické způsoby
pěstování rostlin či chovu zvířat; toto ustanovení neplatí pro
mikrobiologické způsoby a výrobky těmito způsoby získané.
§ 5
Novost
(1) Vynález je nový, není-li součástí stavu techniky.
(2) Stavem techniky je vše, k čemu byl přede dnem, od něhož přísluší
přihlašovateli právo přednosti (§ 27), umožněn přístup veřejnosti
písemně, ústně, využíváním nebo jiným způsobem.
(3) Stavem techniky je i obsah přihlášek vynálezů podaných v České
republice s dřívějším právem přednosti, pokud budou v den, od něhož
přísluší přihlašovateli právo přednosti, nebo po tomto dni zveřejněny
(§ 31). To platí i pro mezinárodní přihlášky vynálezů s dřívějším
právem přednosti, v nichž je Úřad určeným úřadem,^1a) a evropské
patentové přihlášky (§ 35a) s dřívějším právem přednosti, u nichž je
platně určeným státem Česká republika. Přihlášky vynálezů utajované
podle zvláštních předpisů se pokládají pro účely tohoto ustanovení za
zveřejněné uplynutím 18 měsíců od vzniku práva přednosti.
(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 nevylučují patentovatelnost použití
látky nebo směsi při způsobech uvedených v § 3 odst. 4, pokud její
použití při těchto způsobech není součástí stavu techniky.
(5) Stavem techniky není takové zveřejnění vynálezu, ke kterému nedošlo
dříve než šest měsíců před podáním přihlášky vynálezu a které přímo
nebo nepřímo vyplývá
a) ze zřejmého zneužití vzhledem k přihlašovateli nebo k jeho právnímu
předchůdci,
b) ze skutečnosti, že přihlašovatel nebo jeho právní předchůdce
vystavil vynález na úřední nebo úředně uznané výstavě podle mezinárodní
smlouvy ^1). V tomto případě je přihlašovatel povinen při podání
přihlášky vynálezu uvést, že vynález byl vystaven a do čtyř měsíců po
podání přihlášky vynálezu doložit osvědčením, že vynález byl vystaven
podle mezinárodní smlouvy.
§ 6
Vynálezecká činnost
(1) Vynález je výsledkem vynálezecké činnosti, jestliže pro odborníka
nevyplývá zřejmým způsobem ze stavu techniky.
(2) Pro hodnocení vynálezecké činnosti však není rozhodný obsah
přihlášek vynálezů, které ke dni, od něhož přísluší přihlašovateli
právo přednosti, nebyly zveřejněny (§ 31).
§ 7
Průmyslová využitelnost
Vynález se považuje za průmyslově využitelný, může-li jeho předmět být
vyráběn nebo jinak využíván v průmyslu, zemědělství nebo jiných
oblastech hospodářství.
§ 8
Právo na patent
(1) Právo na patent má původce vynálezu nebo jeho právní nástupce.
(2) Původcem vynálezu je ten, kdo jej vytvořil vlastní tvůrčí prací.
(3) Spolupůvodci mají právo na patent v rozsahu, v jakém se podíleli na
vytvoření vynálezu.
Podnikový vynález
§ 9
(1) Vytvořil-li původce vynález ke splnění úkolu z pracovního poměru, z
členského nebo jiného obdobného pracovněprávního vztahu (dále jen
"pracovní poměr") k zaměstnavateli, přechází právo na patent na
zaměstnavatele, není-li smlouvou stanoveno jinak. Právo na původcovství
tím není dotčeno.
(2) Původce, který vytvořil vynález v pracovním poměru, je povinen
zaměstnavatele o této skutečnosti neprodleně písemně vyrozumět a předat
mu podklady potřebné k posouzení vynálezu.
(3) Neuplatní-li zaměstnavatel ve lhůtě tří měsíců od vyrozumění podle
ustanovení odstavce 2 vůči původci právo na patent, přechází toto právo
zpět na původce. Zaměstnavatel i původce jsou v této lhůtě povinni
zachovávat vůči třetím osobám o vynálezu mlčenlivost.
(4) Původce, který vytvořil vynález v pracovním poměru, na nějž
zaměstnavatel uplatnil právo na patent, má právo vůči zaměstnavateli na
přiměřenou odměnu. Pro její výši je rozhodný technický a hospodářský
význam vynálezu a přínos dosažený jeho možným využitím nebo jiným
uplatněním, přičemž se přihlíží k materiálovému podílu zaměstnavatele
na vytvoření vynálezu a k rozsahu pracovních úkolů původce. Dostane-li
se již vyplacená odměna do zjevného nepoměru s přínosem dosaženým
pozdějším využitím nebo jiným uplatněním vynálezu, má původce právo na
dodatečné vypořádání.
§ 10
Práva a povinnosti vyplývající z ustanovení § 9 zůstávají po skončení
pracovního poměru původce se zaměstnavatelem nedotčena.
Účinek patentu
§ 11
(1) Majitel patentu (§ 34) má výlučné právo využívat vynález,
poskytnout souhlas k využívání vynálezu jiným osobám, nebo na ně patent
převést.
(2) Účinky patentu nastávají ode dne oznámení o udělení patentu ve
Věstníku Úřadu průmyslového vlastnictví (dále jen "Věstník").
(3) Přihlašovateli přísluší přiměřená náhrada od toho, kdo po
zveřejnění přihlášky vynálezu (§ 31) její předmět využíval. Právo na
přiměřenou náhradu lze uplatnit ode dne, od něhož nastávají účinky
patentu.
(4) V případě mezinárodní přihlášky, jíž se žádá o udělení patentu v
České republice, která byla zveřejněna podle mezinárodní smlouvy,
přísluší přihlašovateli právo na přiměřenou náhradu podle odstavce 3 až
po zveřejnění jejího překladu v českém jazyce (§ 31).
§ 12
(1) Rozsah ochrany vyplývající z patentu nebo z přihlášky vynálezu je
vymezen zněním patentových nároků. K výkladu patentových nároků se
použije i popis a výkresy.
(2) Pro období do udělení patentu je rozsah ochrany vyplývající z
přihlášky vynálezu vymezen zněním patentových nároků obsažených v
přihlášce zveřejněné podle § 31. Patent, jak byl udělen nebo pozměněn v
řízení o zrušení podle § 23, však zpětně určuje rozsah ochrany
vyplývající z přihlášky vynálezu, pokud tím není ochrana rozšířena.
§ 13
Zákaz přímého využívání
Nikdo nesmí bez souhlasu majitele patentu
a) vyrábět, nabízet, uvádět na trh nebo používat výrobek, který je
předmětem patentu, nebo k tomu účelu výrobek dovážet či skladovat anebo
s ním jiným způsobem nakládat;
b) využívat způsob, který je předmětem patentu, popřípadě nabízet tento
způsob k využití;
c) nabízet, uvádět na trh, používat nebo k tomuto účelu dovážet či
skladovat výrobek přímo získaný způsobem, který je předmětem patentu;
přitom shodné výrobky se považují za získané způsobem, který je
předmětem patentu, je-li nanejvýš pravděpodobné, že výrobek byl vyroben
způsobem, který je předmětem patentu, a majiteli patentu se přes
přiměřené úsilí nepodařilo určit skutečně užitý výrobní způsob, dokud
se neprokáže opak. Při dokazování opaku je nutno šetřit práv
vyplývajících z ochrany obchodního tajemství.^1b)
§ 13a
Zákaz nepřímého využívání
(1) Nikdo nesmí bez souhlasu majitele patentu dodávat nebo k dodání
nabízet jiné osobě, než je osoba oprávněná využívat patentovaný
vynález, prostředky týkající se podstatného prvku tohoto vynálezu a
sloužící v tomto ohledu k jeho uskutečnění, jestliže je vzhledem k
okolnostem zřejmé, že tyto prostředky jsou způsobilé k uskutečnění
patentovaného vynálezu a jsou k němu určeny.
(2) Odstavec 1 se nepoužije, pokud těmito prostředky jsou výrobky běžně
se vyskytující na trhu, ledaže třetí osoba ovlivnila odběratele, aby se
dopustil jednání zakázaného § 13.
(3) Osoby vykonávající činnosti uvedené v § 18 písm. c) až e) se
nepovažují za osoby oprávněné využívat vynález ve smyslu odstavce 1.
§ 13b
Vyčerpání práv
Majitel patentu nemá právo zakázat třetím osobám nakládat s výrobkem,
který je předmětem chráněného vynálezu, jestliže tento výrobek byl
uveden na trh v České republice majitelem patentu nebo s jeho
souhlasem, ledaže by tu byly důvody pro rozšíření práv z patentu na
uvedené činnosti.
§ 14
(1) Souhlas (licence) k využívání vynálezu chráněného patentem se
poskytuje písemnou smlouvou (dále jen "licenční smlouva").
(2) Licenční smlouva nabývá účinnosti vůči třetím osobám zápisem do
patentového rejstříku (§ 69).
§ 15
Patent se převádí písemnou smlouvou, která nabývá účinnosti vůči třetím
osobám zápisem do patentového rejstříku.
§ 16
Spolumajitelství patentu
(1) Přísluší-li práva z téhož patentu několika osobám (dále jen
"spolumajitelé"), spravují se vztahy mezi nimi obecnými předpisy o
podílovém spoluvlastnictví ^2).
(2) Pokud není spolumajiteli dohodnuto jinak, má právo využívat vynález
každý ze spolumajitelů patentu.
(3) K platnému uzavření licenční smlouvy je třeba, není-li dohodnuto
jinak, souhlasu všech spolumajitelů; každý ze spolumajitelů je oprávněn
uplatňovat nároky z porušení práv z patentu samostatně.
(4) K převodu patentu je zapotřebí souhlasu všech spolumajitelů.
Spolumajitel je oprávněn bez souhlasu ostatních převést svůj podíl jen
na některého ze spolumajitelů; na třetí osobu může převést svůj podíl
jen v případě, že žádný ze spolumajitelů nepřijme ve lhůtě jednoho
měsíce písemnou nabídku převodu.
Omezení účinků patentu
§ 17
(1) Patent nepůsobí proti tomu, kdo před vznikem právo přednosti (§ 27)
využíval vynález nezávisle na původci nebo majiteli patentu nebo kdo k
tomu vykonal prokazatelná opatření (dále jen "předchozí uživatel").
(2) Nedojde-li k dohodě, může předchozí uživatel požadovat u soudu, aby
majitel patentu jeho právo uznal.
§ 18
Práva majitele patentu nejsou porušena, využije-li se chráněného
vynálezu:
a) na lodích jiných zemí, které jsou členy Pařížské úmluvy na ochranu
průmyslového vlastnictví (dále jen "Pařížská úmluva")^3), jimiž je
Česká republika vázána (dále jen "unijní země"), v lodním tělese, ve
strojích, v lodní výstroji, v přístrojích a v jiném příslušenství, když
se tyto lodě dostanou přechodně nebo náhodně do České republiky,
jestliže se tu těchto předmětů užije jenom pro potřeby lodi;
b) při stavbě nebo provozu letadel či vozidel unijních zemí nebo u
součásti těchto letadel či vozidel, dostanou-li se přechodně nebo
náhodně do České republiky,
c) při individuální přípravě léku v lékárně na základě lékařského
předpisu včetně nakládání s lékem takto připraveným;
d) při činnosti prováděné pro neobchodní účely;
e) při činnosti prováděné s předmětem vynálezu pro experimentální účely
včetně experimentů a testů nezbytných podle zvláštního právního
předpisu^3a) před uvedením léčiva na trh.
§ 19
Nabídka licence
(1) Prohlásí-li u Úřadu přihlašovatel, popřípadě majitel patentu, že
komukoli poskytne právo k využití vynálezu (nabídka licence), vznikne
právo k využití vynálezu každému, kdo nabídku licence přijme a písemně
to sdělí přihlašovateli nebo majiteli patentu. Úřad nabídku licence
vyznačí v patentovém rejstříku.
(2) Prohlášení o nabídce licence nelze vzít zpět.
(3) Vznikem práva k využití vynálezu není dotčeno právo majitele
patentu na úhradu ceny licence.
(4) Za udržování platnosti patentu, k němuž majitel nabídl licenci
podle odstavce 1, se platí poplatky podle zvláštního právního
předpisu^3b) pouze v poloviční výši.
§ 20
Nucená licence
(1) Nevyužívá-li majitel patentu bezdůvodně vynález vůbec nebo jej
využívá nedostatečně a nepřijal-li v přiměřené lhůtě řádnou nabídku na
uzavření licenční smlouvy, může Úřad na základě odůvodněné žádosti
udělit nevýlučné právo k využívání vynálezu (nucenou licenci); tuto
nucenou licenci nelze udělit před uplynutím 4 let od podání přihlášky
vynálezu nebo 3 let od udělení patentu, přičemž platí lhůta, která
uplyne později.
(2) Nucená licence může být rovněž udělena, jestliže jsou dány důvody
ohrožení důležitého veřejného zájmu.
(3) V rozhodnutí o udělení nucené licence Úřad s přihlédnutím k
okolnostem případu stanoví podmínky, rozsah a dobu trvání nucené
licence. Nucenou licenci lze udělit převážně pro dodávky na domácí trh.
(4) Nucenou licenci nelze převádět jinak než v rámci převodu podniku
nebo jeho části, v níž podnikatel vynález na základě nucené licence
využívá (dále jen "držitel nucené licence").
(5) Držitel nucené licence se může v průběhu doby jejího trvání vzdát
práva využívat vynález podáním učiněným u Úřadu; dnem doručení tohoto
podání účinnost rozhodnutí o udělení nucené licence zaniká.
(6) Na žádost majitele patentu, v níž doloží, že se změnily podmínky
pro udělení nucené licence, aniž by bylo možné očekávat jejich
opětovnou změnu, nebo že její držitel nucenou licenci po dobu jednoho
roku nevyužívá, popřípadě neplní podmínky stanovené při udělení nucené
licence, Úřad nucenou licenci zruší nebo změní podmínky, rozsah nebo
dobu trvání nucené licence.
(7) Udělením nucené licence není dotčeno právo majitele patentu na
úhradu ceny licence. Není-li cena licence dohodnuta zúčastněnými
stranami, stanoví ji na žádost soud s přihlédnutím k významu vynálezu a
obvyklým cenám smluvních licencí v dané oblasti techniky.
(8) Nucená licence se zapisuje do patentového rejstříku (§ 69).
§ 21
Doba platnosti patentu
(1) Patent platí dvacet let od podání přihlášky vynálezu.
(2) Za udržování patentu v platnosti je majitel povinen platit
každoročně poplatky podle zvláštního právního předpisu.^3b)
(3) Práva třetích osob, které v dobré víře započaly po marném uplynutí
lhůty k zaplacení poplatku s využíváním předmětu vynálezu nebo k
takovému využívání provedly vážné a účinné přípravy, nejsou zaplacením
tohoto poplatku v dodatečné lhůtě dotčena.
§ 22
Zánik patentu
Patent zanikne, jestliže:
a) uplyne doba jeho platnosti;
b) majitel patentu nezaplatí ve stanovené lhůtě příslušné poplatky za
udržování patentu v platnosti^3b);
c) majitel patentu se ho vzdá; v tomto případě patent zanikne dnem, kdy
písemné prohlášení majitele patentu dojde Úřadu.
§ 23
Zrušení patentu
(1) Úřad patent zruší, zjistí-li se dodatečně,
a) že vynález nesplňoval podmínky patentovatelnosti;
b) že vynález není v patentu popsán tak jasně a úplně, aby jej mohl
odborník uskutečnit;
c) že předmět patentu přesahuje obsah původního podání přihlášky
vynálezu nebo že předměty patentů udělených na základě rozdělení
přihlášky přesahují obsah jejího původního podání nebo byl-li rozsah
ochrany vyplývající z patentu rozšířen;
d) že majitel patentu na něj nemá právo podle § 8; zrušení v tomto
případě Úřad provede na návrh oprávněné osoby (§ 29).
(2) Týkají-li se důvody zrušení jen části patentu, patent se zruší
částečně. Částečné zrušení patentu se provádí změnou jeho nároků,
popisu nebo výkresů.
(3) Zrušení patentu má zpětnou účinnost ode dne počátku jeho platnosti.
(4) Návrh na zrušení patentu lze podat i po zániku patentu, prokáže-li
navrhovatel právní zájem.
HLAVA DRUHÁ
Řízení o udělení patentu
Přihláška vynálezu
§ 24
(1) Řízení o udělení patentu se zahajuje podáním přihlášky vynálezu u
Úřadu.
(2) Úřad je místem, u něhož občané České republiky, jakož i jiné osoby,
které mají na území České republiky bydliště nebo sídlo, mohou podávat
mezinárodní přihlášky.
(3) Úřad je místem, u něhož lze podat evropskou patentovou přihlášku
podle Úmluvy o udělování evropských patentů uzavřené v Mnichově dne 5.
října 1973 (dále jen "evropská patentová úmluva"); to neplatí pro
rozdělenou evropskou patentovou přihlášku.
(4) Obsahuje-li evropská patentová přihláška a mezinárodní přihláška
informace utajované podle zvláštního právního předpisu,^4a) je
přihlašovatel povinen ji podat u Úřadu a současně přiložit souhlas
Národního bezpečnostního úřadu k podání takové přihlášky.
(5) Přihlašovatel je povinen za podání přihlášky podle odstavců 1 a 2
zaplatit správní poplatek podle zvláštních předpisů^4) a v případě
mezinárodní přihlášky podle odstavce 2 zaplatit rovněž poplatky
stanovené podle mezinárodní smlouvy pro mezinárodní řízení o přihlášce
vynálezu; jejichž výši oznámí Úřad ve Věstníku.
§ 25
(1) V přihlášce vynálezu musí být uvedeno, kdo je jeho původce.
(2) Na žádost původce Úřad neuvede jeho jméno při zveřejnění přihlášky
vynálezu a oznámení o udělení patentu.
§ 26
(1) Přihláška vynálezu se může týkat pouze jednoho vynálezu nebo
skupiny vynálezů navzájem spojených tak, že tvoří jedinou obecnou
vynálezeckou myšlenku. Je-li v jedné přihlášce požadována ochrana na
skupinu vynálezů, je požadavek jednotnosti vynálezu splněn, jestliže
mezi těmito vynálezy existuje technický vztah, který se týká jednoho
nebo více shodných nebo si odpovídajících zvláštních technických znaků.
Zvláštními technickými znaky se rozumí takové technické znaky, které
určují přínos každého z vynálezů uvažovaných jako celek ke stavu
techniky.
(2) Vynález musí být v přihlášce vynálezu vysvětlen tak jasně a úplně,
aby jej mohl odborník uskutečnit. Je-li vynálezem průmyslový produkční
mikroorganismus, musí být uložen ve veřejné sbírce kultur ke dni, od
něhož přísluší přihlašovateli právo přednosti.
(3) V pochybnostech může Úřad vyzvat přihlašovatele, aby předvedením
předmětu přihlášky vynálezu nebo jiným vhodným způsobem prokázal jeho
využitelnost. Neprokáže-li to, má se za to, že přihlašovaný předmět
není využitelný.
§ 27
(1) Podáním přihlášky vynálezu vzniká přihlašovateli právo přednosti.
(2) Právo přednosti, které vyplývá z mezinárodní smlouvy,^3) musí
přihlašovatel uplatnit již v přihlášce vynálezu a na výzvu Úřadu je ve
lhůtě stanovené Úřadem prokázat, jinak se k němu nepřihlíží.
(3) Právo přednosti podle odstavce 2 lze uplatnit, je-li přihláška
vynálezu podána ve státě nebo pro stát, který je smluvní stranou
Pařížské úmluvy^3) nebo který je členem Světové obchodní
organizace;^4b) jestliže stát, v němž je učiněno první podání přihlášky
vynálezu, není smluvní stranou Pařížské úmluvy^3) ani členem Světové
obchodní organizace,^4b) lze právo přednosti z tohoto podání přiznat
jen za podmínky vzájemnosti.
§ 28
(1) Bylo-li zahájeno u příslušného orgánu řízení ve sporu o právo na
patent, Úřad řízení o přihlášce vynálezu přeruší.
(2) Po dobu přerušení řízení se staví běh lhůt stanovených tímto
zákonem s výjimkou lhůty podle ustanovení § 31 odst. 1.
(3) Právo přednosti zůstává zachováno, požádá-li oprávněný
přihlašovatel o pokračování řízení ve lhůtě tří měsíců od právní moci
rozhodnutí o právu na patent. Úkony učiněné před přerušením řízení
směřující k udělení patentu se považují za platné i pro další řízení.
§ 29
(1) Úřad přepíše přihlášku vynálezu, popřípadě patent, na tu osobu, o
níž soud rozhodne, že je původcem vynálezu.
(2) Úřad přepíše přihlašovatele nebo majitele patentu, jestliže
příslušný orgán ve sporu o právo na patent rozhodne, že toto právo
přísluší jiné osobě.
Předběžný průzkum přihlášky vynálezu
§ 30
(1) Úřad podrobí přihlášku vynálezu předběžnému průzkumu,
a) zda neobsahuje předmět, který je zjevně v rozporu s ustanoveními § 3
odst. 1 nebo § 26 odst. 2,
b) zda neobsahuje předmět podle ustanovení § 3 odst. 2 nebo § 4,
c) zda nemá nedostatky, které brání jejímu zveřejnění,
d) zda přihlašovatel zaplatil příslušné správní poplatky.^4)
(2) Obsahuje-li přihláška vynálezu předmět, který je zjevně v rozporu s
ustanoveními § 3 odst. 1 nebo § 26 odst. 2, nebo obsahuje předmět podle
ustanovení § 3 odst. 2 nebo § 4, Úřad přihlášku zamítne. Před
zamítnutím musí být přihlašovateli umožněno se k podkladům, na jejichž
základě má být rozhodnuto, vyjádřit.
(3) Obsahuje-li přihláška vynálezu předmět, který má nedostatky bránící
jejímu zveřejnění, popřípadě nezaplatí-li přihlašovatel příslušné
správní poplatky,^4) vyzve Úřad přihlašovatele, aby se ve stanovené
lhůtě k těmto skutečnostem vyjádřil a vytčené nedostatky odstranil.
(4) V případě, že přihlašovatel neodstraní ve stanovené lhůtě
nedostatky přihlášky vynálezu, které brání jejímu zveřejnění, nebo
nezaplatí-li přihlašovatel příslušné správní poplatky,^4) Úřad řízení
zastaví. Na tento důsledek musí být přihlašovatel při stanovení lhůty
upozorněn.
§ 31
(1) Úřad přihlášku vynálezu zveřejní po uplynutí 18 měsíců od vzniku
práva přednosti a toto zveřejnění oznámí ve Věstníku.
(2) Přihláška vynálezu může být zveřejněna před lhůtou uvedenou v
odstavci 1, požádá-li o to přihlašovatel nejpozději ve lhůtě 12 měsíců
od vzniku práva přednosti zaplatí-li správní poplatek podle zvláštních
předpisů.^4) Úřad přihlášku vynálezu zveřejní před uplynutím lhůty
uvedené v odstavci 1, byl-li již na vynález udělen patent; bez souhlasu
přihlašovatele však Úřad přihlášku vynálezu nezveřejní před uplynutím
12 měsíců od vzniku práva přednosti.
(3) Úřad může spolu s přihláškou vynálezu zveřejnit zprávu o stavu
techniky (rešerše) vztahující se k vynálezu uplatněnému v přihlášce.
§ 32
(1) Po zveřejnění přihlášky vynálezu může kdokoli podat Úřadu
připomínky k patentovatelnosti jejího předmětu; k připomínkám Úřad
přihlédne při úplném průzkumu přihlášky vynálezu.
(2) Osoby, které podaly připomínky podle odstavce 1, nestávají se
účastníky řízení o přihlášce vynálezu. Přihlašovatel vynálezu však musí
být o připomínkách vyrozuměn.
Úplný průzkum přihlášky vynálezu
§ 33
(1) Úřad podrobí přihlášku vynálezu úplnému průzkumu, v němž zjišťuje,
zda splňuje podmínky stanovené tímto zákonem pro udělení patentu.
(2) Úřad provede úplný průzkum přihlášky vynálezu na žádost
přihlašovatele či jiné osoby, nebo jej může provést z moci úřední.
(3) Žádost o provedení úplného průzkumu musí být podána nejpozději do
36 měsíců od podání přihlášky vynálezu a nelze ji vzít zpět. Žadatel je
povinen spolu se žádostí zaplatit správní poplatek podle zvláštních
předpisů.^4)
(4) Úřad zahájí úplný průzkum neprodleně po podání žádosti.
(5) Jestliže žádost o provedení úplného průzkumu nebyla řádně podána ve
lhůtě uvedené v odstavci 3, popřípadě v téže lhůtě Úřad nezahájil úplný
průzkum přihlášky vynálezu z moci úřední, Úřad řízení o přihlášce
vynálezu zastaví.
§ 34
(1) Nejsou-li podmínky stanovené pro udělení patentu splněny, Úřad
přihlášku vynálezu zamítne. Před zamítnutím přihlášky vynálezu musí být
přihlašovateli umožněno vyjádřit se k podkladům, na jejichž základě má
být o přihlášce vynálezu rozhodnuto.
(2) V případě, že přihlašovatel neodstraní ve stanovené lhůtě vady
přihlášky, které brání udělení patentu, Úřad řízení o přihlášce
zastaví. Na tento důsledek musí být přihlašovatel při stanovení lhůty
upozorněn.
(3) Splňuje-li předmět přihlášky vynálezu stanovené podmínky a
přihlašovatel zaplatí příslušný správní poplatek podle zvláštních
předpisů,^4) Úřad udělí přihlašovateli patent; přihlašovatel se stává
majitelem patentu. Majiteli patentu vydá Úřad patentovou listinu, v níž
uvede jméno původce a jejíž součástí je popis vynálezu a patentové
nároky, a udělení patentu oznámí ve Věstníku.
§ 35
Je-li přihlášek vynálezů se shodným předmětem více, může být udělen jen
jeden patent.
HLAVA TŘETÍ
EVROPSKÁ PATENTOVÁ PŘIHLÁŠKA A EVROPSKÝ PATENT
§ 35a
(1) Evropská patentová přihláška s účinky pro Českou republiku (dále
jen "evropská patentová přihláška"), které bylo přiznáno datum podání,
má v České republice stejné účinky jako přihláška vynálezu podaná podle
§ 24 k témuž datu. Požívá-li evropská patentová přihláška právo
přednosti z dřívějšího data, než je den podání evropské patentové
přihlášky, platí pro přiznání účinků přihlášky toto dřívější datum.
(2) Byla-li evropská patentová přihláška vzata zpět nebo je-li
považována za vzatou zpět, má to účinky jako zastavení řízení o
přihlášce vynálezu podle § 64 odst. 2. Byla-li evropská patentová
přihláška zamítnuta, má to stejný účinek jako zamítnutí přihlášky
vynálezu podle § 34 odst. 1.
(3) Navrácení práv Evropským patentovým úřadem přihlašovateli evropské
patentové přihlášky, popřípadě majiteli evropského patentu s účinky pro
Českou republiku (dále jen "evropský patent") platí rovněž v České
republice.
(4) Jestliže evropská patentová přihláška byla Evropským patentovým
úřadem zveřejněna, její přihlašovatel předložil překlad patentových
nároků do jazyka českého a zaplatil správní poplatek za zpřístupnění
podle zvláštního právního předpisu,^4) Úřad tento překlad zpřístupní
veřejnosti a tuto skutečnost oznámí ve Věstníku. Přihlašovatel se může
po tomto zpřístupnění domáhat přiměřené náhrady podle § 11 odst. 3,
bude-li mít patent udělený Evropským patentovým úřadem účinky v České
republice (§ 35c).
(5) Pro výklad rozsahu ochrany vyplývající z evropské patentové
přihlášky je rozhodný obsah evropské patentové přihlášky upravený
zněním evropského patentu v jazyce, v němž před Evropským patentovým
úřadem o evropské patentové přihlášce probíhalo řízení; vyplývá-li z
evropského patentu ochrana širší než ze zveřejněné evropské patentové
přihlášky, je ochrana poskytována jen v tom rozsahu, který vyplývá jak
ze zveřejněné evropské patentové přihlášky, tak z uděleného evropského
patentu. Jestliže překlad patentových nároků podle odstavce 4
neodpovídá jejich znění v jazyce řízení, lze ochranu z evropské
patentové přihlášky uplatnit pouze v rozsahu, který je zřejmý z jejího
překladu do jazyka českého.
(6) Předloží-li přihlašovatel Úřadu opravený překlad patentových nároků
do jazyka českého, bude tento opravený překlad platit místo původního
překladu ode dne oznámení o jeho zpřístupnění ve Věstníku; za toto
zpřístupnění je přihlašovatel povinen zaplatit správní poplatek podle
zvláštního právního předpisu.^4) Práva třetích osob, které v dobré víře
využívaly nebo provedly vážné a účinné přípravy k využívání předmětu
evropské patentové přihlášky, který podle překladu předloženého
přihlašovatelem nespadal do jejího rozsahu, využívat předmět evropské
patentové přihlášky nejsou dodáním nového překladu dotčena.
§ 35b
Změna evropské patentové přihlášky na národní přihlášku
(1) Úřad na žádost přihlašovatele evropské patentové přihlášky podanou
ve smyslu čl. 136 odst. 2 evropské patentové úmluvy zahájí řízení o
této přihlášce jako o přihlášce národní.
(2) Obdrží-li Úřad žádost podle odstavce 1, vyzve přihlašovatele, aby
do 3 měsíců předložil ve trojím vyhotovení překlad evropské patentové
přihlášky do českého jazyka a zaplatil poplatek za podání přihlášky
vynálezu.
(3) Jestliže přihlašovatel splnil podmínky stanovené v odstavci 2 a
Úřad žádost o změnu evropské patentové přihlášky obdržel do 20 měsíců
ode dne vzniku práva přednosti, Úřad přizná národní přihlášce právo
přednosti z původně podané evropské patentové přihlášky.
(4) Úřad na žádost přihlašovatele projedná evropskou patentovou
přihlášku podanou podle odstavce 1 jako národní přihlášku užitného
vzoru podle zvláštního právního předpisu.^4c) Ustanovení odstavců 2 a 3
se použijí obdobně.
§ 35c
Účinky evropského patentu
(1) Patent udělený Evropským patentovým úřadem má stejné účinky jako
patent udělený podle § 34 odst. 3.
(2) Účinky evropského patentu v České republice nastávají dnem, v němž
bylo oznámeno udělení evropského patentu v Evropském patentovém
věstníku; majitel patentu je povinen předat Úřadu do 3 měsíců od tohoto
dne překlad patentového spisu do jazyka českého a zaplatit správní
poplatek za jeho zveřejnění podle zvláštního právního předpisu.^4)
Majitel patentu je v téže lhůtě povinen předložit Úřadu adresu v České
republice, kam mu budou zasílány úřední zprávy týkající se jeho
patentu. Úřad udělení evropského patentu oznámí ve Věstníku a překlad
evropského patentového spisu zveřejní.
(3) Nebude-li překlad evropského patentového spisu do jazyka českého
předložen ve lhůtě podle odstavce 2, může jej majitel evropského
patentu předložit v dodatečné lhůtě 3 měsíců, zaplatí-li současně
správní poplatek podle zvláštního právního předpisu.^4)
(4) Nebude-li překlad evropského patentového spisu do českého jazyka
předložen ani ve lhůtě podle odstavce 3, evropský patent se v České
republice pokládá za neúčinný od samého počátku.
(5) Po oznámení o udělení evropského patentu v Evropském patentovém
věstníku zapíše Úřad evropský patent do českého rejstříku evropských
patentů s údaji, které se zapisují do evropského patentového rejstříku.
§ 35d
Rozsah ochrany z evropského patentu
(1) Pro stanovení rozsahu ochrany vyplývající z evropského patentu je
rozhodné jeho znění v jazyce, v němž před Evropským patentovým úřadem
probíhalo řízení o evropské patentové přihlášce; jestliže však z
překladu patentového spisu poskytnutého Úřadu podle § 35c odst. 2
vyplývá ochrana užší než v jazyce řízení, třetí strany se mohou
dovolávat tohoto překladu.
(2) Majitel evropského patentu je oprávněn předložit Úřadu opravený
překlad evropského patentového spisu do českého jazyka. Opravený
překlad bude platit místo původního překladu po zveřejnění tohoto
opraveného překladu Úřadem; za toto zveřejnění je majitel evropského
patentu povinen zaplatit poplatek podle zvláštního právního
předpisu.^4)
(3) Práva třetích osob, které na území České republiky v dobré víře
využívaly nebo provedly vážné a účinné přípravy k využívání předmětu,
který podle překladu platného v době před zveřejněním opraveného
překladu Úřadem nespadal do rozsahu evropského patentu, využívat tento
předmět nejsou dodáním nového překladu dotčena.
§ 35e
Zákaz dvojí ochrany
(1) Pokud je národní patent udělen na vynález, na který byl témuž
majiteli nebo jeho právnímu nástupci udělen evropský patent se stejným
právem přednosti, národní patent se v rozsahu, ve kterém se shoduje s
evropským patentem, stává neúčinným ke dni, k němuž uplynula lhůta pro
podání odporu proti evropskému patentu, aniž byl odpor podán, anebo
dnem právní moci rozhodnutí, jímž byl v řízení o odporu evropský patent
zachován.
(2) Národní patent nenabývá účinky podle § 11 odst. 2 v rozsahu, ve
kterém se shoduje s evropským patentem, je-li udělen až po uplynutí
lhůty pro podání odporu proti evropskému patentu, aniž byl odpor podán,
nebo po právní moci rozhodnutí, jímž byl v řízení o odporu evropský
patent zachován.
(3) Zrušením evropského patentu podle § 35f odst. 5 nejsou ustanovení
odstavců 1 a 2 dotčena.
§ 35f
Zrušení evropského patentu
(1) Zruší-li Evropský patentový úřad evropský patent, popřípadě jej
zachová v pozměněném znění, má toto rozhodnutí účinky v České
republice.
(2) Zrušení evropského patentu, popřípadě jeho zachování v pozměněném
znění podle odstavce 1 oznámí Úřad ve Věstníku.
(3) Je-li evropský patent v řízení o odporu zachován v pozměněném znění
Evropským patentovým úřadem, je jeho majitel povinen do 3 měsíců ode
dne oznámení této změny v Evropském patentovém věstníku předat Úřadu
překlad pozměněného znění patentového spisu do českého jazyka a
zaplatit poplatek za zveřejnění. Úřad zachování evropského patentu v
pozměněném znění oznámí ve Věstníku a překlad pozměněného znění
patentového spisu zveřejní.
(4) Nebude-li český překlad pozměněného znění evropského patentového
spisu předložen ve lhůtě podle odstavce 3, pokládá se evropský patent v
České republice za neúčinný od samého počátku.
(5) Uplynula-li marně lhůta stanovená evropskou patentovou úmluvou k
podání odporu, popřípadě jestliže v řízení o odporu nebyl evropský
patent zrušen, může být evropský patent zrušen Úřadem podle § 23; Úřad
řízení o zrušení evropského patentu přeruší, probíhá-li před Evropským
patentovým úřadem řízení o odporu týkající se téže věci. Jestliže v
řízení o odporu nedošlo ke zrušení evropského patentu, Úřad na žádost
bude v řízení o zrušení patentu pokračovat.
(6) V řízení o zrušení evropského patentu je závazným jeho znění v
jazyce řízení.
§ 35g
(1) Za udržování evropského patentu v platnosti je majitel povinen
platit poplatky podle zvláštního právního předpisu.^3b)
(2) Práva třetích osob, které v dobré víře započaly po marném uplynutí
lhůty k zaplacení poplatku s využíváním předmětu vynálezu nebo k
takovému využívání provedly vážné a účinné přípravy, nejsou zaplacením
tohoto poplatku v dodatečné lhůtě dotčena.
HLAVA ČTVRTÁ
UDĚLOVÁNÍ DODATKOVÝCH OCHRANNÝCH OSVĚDČENÍ PRO LÉČIVA A PRO PŘÍPRAVKY
NA OCHRANU ROSTLIN
§ 35h
(1) Úřad uděluje na látky chráněné na území České republiky platným
patentem dodatková ochranná osvědčení (dále jen "osvědčení"), jestliže
jsou účinnými látkami přípravků, které před uvedením na trh podléhají
registraci podle zvláštních právních předpisů.^4d)
(2) Účinnou látkou je chemicky vyrobená látka nebo směs látek,
mikroorganismus nebo směs mikroorganismů, které mají obecné nebo
specifické léčebné nebo preventivní účinky ve vztahu k onemocněním lidí
nebo zvířat nebo které jim mohou být podány za účelem určení nemoci,
zlepšení nebo úpravy zdravotního stavu anebo které jsou určené k
ochraně rostlin nebo rostlinných výrobků.
(3) Přípravkem podle odstavce 1 je účinná látka nebo směs obsahující
jednu nebo více účinných látek zpracovaných do formy, která je uváděná
na trh jako léčivo^4e) nebo jako přípravek na ochranu rostlin.^4f)
§ 35i
Žádost o udělení osvědčení
(1) Žádost o udělení osvědčení podává majitel patentu, jehož předmětem
je látka, s výjimkou patentu uděleného podle § 82, nebo způsob získání
látky anebo užití látky jako léčiva, popřípadě jako přípravku na
ochranu rostlin (dále jen "základní patent"), nebo jeho právní
nástupce.
(2) Žádost o udělení osvědčení se podává do 6 měsíců ode dne rozhodnutí
o registraci přípravku podle zvláštních právních předpisů;^4d) je-li
registrace provedena před udělením základního patentu, musí být žádost
o osvědčení podána ve lhůtě 6 měsíců ode dne udělení patentu.
(3) Žádost o udělení osvědčení musí obsahovat
a) žádost o udělení osvědčení, v níž je uvedeno:
1. jméno a adresa žadatele,
2. jméno a adresa zástupce, je-li žadatel zastoupen,
3. číslo základního patentu a název vynálezu,
4. číslo a datum první registrace přípravku podle zvláštních právních
předpisů;^4d)
b) kopii rozhodnutí o registraci přípravku vydaného podle zvláštních
právních předpisů,^4d) v níž je přípravek identifikován, včetně souhrnu
údajů o přípravku u léčiva;
c) chemické, generické či jiné názvosloví umožňující ztotožnit látku
chráněnou základním patentem s registrovaným přípravkem.
(4) S podáním žádosti o udělení osvědčení je žadatel povinen zaplatit
správní poplatek podle zvláštního právního předpisu.^4)
(5) Podání žádosti o udělení osvědčení Úřad zapíše do patentového
rejstříku a zveřejní ve Věstníku. Ve zveřejnění se uvede jméno a adresa
žadatele, číslo základního patentu a název vynálezu, který je patentem
chráněn, číslo a datum registrace, včetně označení přípravku, jehož
uvedení na trh je touto registrací umožněno.
§ 35j
Podmínky pro udělení osvědčení
Úřad udělí osvědčení, jestliže k datu podání žádosti podle § 35i jsou
splněny tyto podmínky:
a) základní patent platí na území České republiky;
b) přípravek obsahuje účinnou látku chráněnou základním patentem a je
platně registrován jako léčivo nebo jako přípravek na ochranu rostlin
podle zvláštních právních předpisů;^4d)
c) na látku dosud nebylo uděleno osvědčení;
d) registrace podle písmene b) je prvním povolením k uvedení hromadně
vyráběného léčiva v České republice nebo prvním povolením k uvedení
přípravku na ochranu rostlin na trh v České republice.
§ 35k
Udělení osvědčení
(1) Splňuje-li žádost o udělení osvědčení náležitosti stanovené v § 35i
a látka, pro niž je osvědčení žádáno, splňuje náležitosti podle § 35j,
udělí Úřad osvědčení, které zapíše do patentového rejstříku. V
osvědčení Úřad uvede
a) jméno a adresu majitele osvědčení;
b) číslo základního patentu a název vynálezu;
c) číslo a datum první registrace, orgán, který vydal rozhodnutí o
registraci, a označení přípravku, jehož uvedení na trh je touto
registrací povoleno;
d) dobu platnosti osvědčení.
(2) Udělení osvědčení Úřad zveřejní ve Věstníku. Ve zveřejnění budou
uvedeny údaje podle odstavce 1.
(3) Nesplňuje-li žádost o udělení osvědčení náležitosti stanovené v §
35j, vyzve Úřad žadatele k jejich doplnění ve stanovené lhůtě.
Nedoplní-li žadatel podání ve stanovené lhůtě, Úřad řízení zastaví; na
tuto skutečnost musí být žadatel upozorněn.
(4) Nejsou-li splněny podmínky pro udělení osvědčení, žádost o udělení
osvědčení bude zamítnuta.
(5) Zamítnutí žádosti o udělení osvědčení a zastavení řízení o udělení
osvědčení zveřejní Úřad ve Věstníku; ve zveřejnění se uvedou údaje
uvedené v § 35i odst. 5.
§ 35l
Předmět a účinky osvědčení
(1) V mezích ochrany vyplývající ze základního patentu se ochrana
osvědčením vztahuje na chemickou látku či směs látek, mikroorganismus
nebo směs mikroorganismů, které jsou účinnou látkou registrovaného
přípravku, a na každé užití předmětu patentu jako léčiva nebo přípravku
na ochranu rostlin, které bylo povoleno před uplynutím doby platnosti
osvědčení.
(2) Z osvědčení vyplývají stejná práva jako ze základního patentu; na
osvědčení se vztahují stejná omezení a vyplývají z něj stejné
povinnosti jako ze základního patentu.
§ 35m
Platnost osvědčení
(1) Osvědčení platí po dobu odpovídající době, jež uplynula mezi dnem
podání přihlášky základního patentu a dnem první registrace umožňující
uvést přípravek na trh v České republice jako léčivý přípravek či jako
přípravek na ochranu rostlin, zkrácené o 5 let, nejdéle však 5 let ode
dne, kdy toto osvědčení nabylo účinnosti.
(2) Osvědčení nabývá účinnosti uplynutím zákonné doby platnosti
základního patentu.
(3) Za udržování osvědčení v platnosti je majitel povinen platit
každoročně poplatky podle zvláštního právního předpisu.^3b)
(4) Práva třetích osob, které v dobré víře započaly po marném uplynutí
lhůty k zaplacení poplatku za udržování osvědčení v platnosti, s
využíváním vynálezu nebo k takovému využívání provedly vážné a účinné
přípravy, nejsou zaplacením tohoto poplatku v další lhůtě dotčena.
§ 35n
Zánik osvědčení
(1) Osvědčení zaniká
a) uplynutím doby jeho platnosti podle § 35m odst. 1;
b) vzdá-li se jej jeho majitel;
c) nezaplatí-li jeho majitel poplatky za udržování osvědčení v
platnosti;
d) jestliže přípravek nemůže být nadále uváděn na trh z důvodu zrušení
či zániku registrace;
e) zrušením osvědčení podle § 35o.
(2) Zánik osvědčení Úřad zapíše do patentového rejstříku a oznámí ve
Věstníku.
§ 35o
Zrušení osvědčení
(1) Úřad zruší osvědčení, jestliže
a) nebyly splněny podmínky pro jeho udělení podle § 35j;
b) základní patent zanikl dříve, než uplynula doba jeho platnosti;
c) základní patent byl zrušen nebo základní patent byl omezen v takovém
rozsahu, že látka, pro kterou bylo vydáno osvědčení, není nadále
základním patentem chráněna; to platí i v případě zrušení základního
patentu, k němuž došlo po jeho zániku.
(2) Návrh na zrušení osvědčení lze podat i po zániku základního patentu
podle odstavce 1, prokáže-li navrhovatel právní zájem.
ČÁST DRUHÁ
zrušena
HLAVA PRVNÍ
zrušena
§ 36
zrušen
§ 37
zrušen
§ 38
zrušen
§ 39
zrušen
HLAVA DRUHÁ
zrušena
§ 40
zrušen
§ 41
zrušen
nadpis zrušen
§ 42
zrušen
§ 43
zrušen
nadpis zrušen
§ 44
zrušen
§ 45
zrušen
§ 46
zrušen
§ 47
zrušen
nadpis zrušen
§ 48
zrušen
§ 49
zrušen
nadpis zrušen
§ 50
zrušen
§ 51
zrušen
§ 52
zrušen
§ 53
zrušen
§ 54
zrušen
HLAVA TŘETÍ
zrušena
§ 55
zrušen
§ 56
zrušen
§ 57
zrušen
§ 58
zrušen
§ 59
zrušen
§ 60
zrušen
§ 61
zrušen
§ 62
zrušen
ČÁST TŘETÍ
Společná ustanovení o řízení před úřadem
§ 63
Správní řízení
(1) Pro řízení před Úřadem platí správní řád s odchylkami uvedenými v
tomto zákoně a s výjimkou ustanovení o ověřování plných mocí pro
neurčitý počet řízení,^5) o možnosti volby několika společných
zmocněnců,^5a) o prominutí zmeškání úkonu,^5b) o přerušení řízení,^5c)
o lhůtách pro vydání rozhodnutí^5d) a o ochraně před nečinností,^5e)
dále z ustanovení o zvláštnostech řízení o rozkladu ustanovení o
složení rozkladové komise a o možném způsobu ukončení řízení o
rozkladu^5f) a dále ustanovení o účastnících řízení;^5g) ustanovení
správního řádu o účastnících řízení podle zvláštního zákona^5h) se však
použijí.
(2) Za úkony spojené s řízením podle tohoto zákona vybírá Úřad správní
poplatky.^4) Při zahájení řízení podle ustanovení § 23, 35f, 35o a § 68
odst. 1 a 2 je navrhovatel povinen složit kauci na náklady řízení,
která bude navrhovateli vrácena, jestliže se v průběhu řízení prokáže,
že návrh na zahájení řízení byl oprávněný. Kauce činí 2 500 Kč.
(3) Proti pravomocnému rozhodnutí Úřadu je přípustná žaloba proti
rozhodnutí podle zvláštního právního předpisu^5i).
§ 64
zrušen
§ 65
(1) Úřad promine zmeškání lhůty, k němuž došlo ze závažných důvodů,
požádá-li o to účastník do dvou měsíců ode dne, kdy pominula překážka
zmeškání, a učiní-li v této době zmeškaný úkon a zaplatí správní
poplatek podle zvláštních předpisů.^4)
(2) Zmeškání lhůty nelze prominout po uplynutí jednoho roku ode dne,
kdy měl být úkon učiněn, jakož i při uplatnění nebo prokázání práva
přednosti, při žádosti o provedení úplného průzkumu přihlášky vynálezu
a při žádosti o pokračování řízení podle ustanovení § 28 odst. 3.
(3) Práva nabytá třetími osobami v době mezi zmeškáním lhůty a jejím
prominutím zůstávají nedotčena.
§ 66
Nahlížení do spisu
Úřad může povolit nahlížení do spisu třetím osobám, jen pokud prokáží
právní zájem. Před zveřejněním přihlášky vynálezu je však přípustné
sdělit pouze údaj, kdo je původcem vynálezu, přihlašovatelem vynálezu,
údaj o právu přednosti, název přihlášky vynálezu a její spisovou
značku.
§ 67
Určovací řízení
Na žádost toho, kdo osvědčí právní zájem, Úřad rozhodnutím určí, zda
předmět v žádosti popsaný spadá do rozsahu ochrany určitého patentu na
vynález.
§ 68
Opravné řízení
(1) Proti rozhodnutí Úřadu, s výjimkou rozhodnutí o prominutí zmeškání
lhůty podle ustanovení § 65, lze podat ve lhůtě jednoho měsíce od
doručení rozhodnutí rozklad.
(2) O rozkladu rozhoduje předseda Úřadu na návrh jím ustavené odborné
komise.
§ 69
Patentový rejstřík a Věstník Úřadu
(1) Úřad vede patentový rejstřík, do kterého zaznamenává rozhodné údaje
o přihláškách vynálezů, řízení o nich a rozhodné údaje o udělených
patentech.
(2) Úřad vede rejstřík evropských patentů platných na území České
republiky. Pro zápisy do rejstříku evropských patentů se použije
odstavec 1.
(3) Poznámka spornosti podle občanského zákoníku^6) se může týkat jen
záznamu v rejstříku, jímž se vyznačuje nakládání s patentem jako
předmětem vlastnictví.
(4) Úřad vydává Věstník, v němž uveřejňuje zejména skutečnosti týkající
se zveřejněných přihlášek vynálezů, udělených patentů a další údaje
týkající se vynálezů, jakož i úřední sdělení a rozhodnutí zásadní
povahy.
§ 70
Zastupování
Osoby, které nemají na území České republiky bydliště nebo sídlo, musí
být v řízení před Úřadem zastoupeny zástupcem podle zvláštních právních
předpisů.^7) To platí i pro předkládání překladů podle hlavy třetí.
§ 71
nadpis vypuštěn
Pro řízení o vynálezech, které jsou utajovány podle zvláštního právního
předpisu^4a) nebo mezinárodní smlouvy, jíž je Česká republika vázána,
platí tento zákon s výjimkou jejich zveřejnění.
ČÁST ČTVRTÁ
Zlepšovací návrhy
§ 72
(1) Za zlepšovací návrhy se pokládají technická, výrobní nebo provozní
zdokonalení, jakož i řešení problémů bezpečnosti a ochrany zdraví při
práci a životního prostředí, s nimiž má zlepšovatel právo nakládat.
(2) Práva ze zlepšovacích návrhů nevzniknou, brání-li jim práva z
patentu.
§ 73
(1) Zlepšovatel je povinen nabídnout zlepšovací návrh svému
zaměstnavateli, jestliže se zlepšovací návrh týká oboru práce nebo
činnosti zaměstnavatele.
(2) Zlepšovatel má právo se zlepšovacím návrhem nakládat bez omezení,
jestliže s ním zaměstnavatel ve lhůtě dvou měsíců od nabídky
zlepšovacího návrhu neuzavřel smlouvu o přijetí nabídky zlepšovacího
návrhu a odměně za něj (§ 74).
§ 74
Právo využívat zlepšovací návrh vzniká uzavřením smlouvy se
zlepšovatelem o přijetí nabídky zlepšovacího návrhu a odměně za něj.
ČÁST PÁTÁ
Ustanovení společná, přechodná a závěrečná
Ustanovení společná
§ 75
Porušování práv
V případě neoprávněného zásahu do práv chráněných tímto zákonem, s
výjimkou práv z patentů a dodatkových ochranných osvědčení se může ten,
jehož právo bylo porušeno, domáhat zejména toho, aby rušení práva bylo
zakázáno a aby následky porušení byly odstraněny. Byla-li tímto zásahem
způsobena škoda, má poškozený právo na její náhradu; nahrazuje se to,
oč se majetek poškozeného škodnou událostí zmenšil (skutečná škoda) a
čeho by byl dosáhl, kdyby nenastala škodná událost (ušlý zisk). Byla-li
tímto zásahem způsobena nemajetková újma, má poškozený právo na
přiměřené zadostiučinění, které může spočívat i v peněžitém plnění.
§ 75a
zrušen
§ 75b
zrušen
§ 76
Vztahy k zahraničí
(1) Osoby, které mají bydliště nebo sídlo na území státu, který je
smluvní stranou Pařížské úmluvy^3) nebo který je členem Světové
obchodní organizace,^4b) mají stejná práva jako občané České republiky.
(2) Ustanovení mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána,
nejsou tímto zákonem dotčena.
Ustanovení přechodná
§ 77
Řízení o přihláškách objevů, která neskončila před nabytím účinnosti
tohoto zákona, dokončí se podle dosavadních předpisů.
§ 78
(1) Přihlášky vynálezů, o nichž nebylo před nabytím účinnosti tohoto
zákona rozhodnuto, projednají se dále podle tohoto zákona s tím, že
Úřad provede úplný průzkum z moci úřední.
(2) U vynálezu vytvořeného za podmínek ustanovení § 28 písm. a) zákona
č. 84/1972 Sb. má právo na patent zaměstnavatel, jestliže o patent
požádá ve lhůtě tří měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona. Původce
má vůči zaměstnavateli právo na odměnu podle ustanovení § 9 odst. 4
tohoto zákona. Nepožádá-li zaměstnavatel o patent ve stanovené lhůtě,
platí, že právo na patent má původce vynálezu.
(3) Pokud využití předmětu přihlášek vynálezů uvedených v ustanovení
odstavců 1 a 2 nastalo před nabytím účinnosti tohoto zákona za podmínek
stanovených dosavadními předpisy, zůstávají práva třetích osob
nedotčena. Právo původce na odměnu za toto využití předmětu přihlášky
vynálezu se žádostí o udělení autorského osvědčení podle dosavadních
předpisů tím není dotčeno.
§ 79
Na žádost o uznání autorského osvědčení podanou podle mezinárodní
smlouvy ^9) před nabytím účinnosti tohoto zákona, Úřad udělí patent za
podmínky, že žadatel uvede ve lhůtě šesti měsíců od nabytí účinnosti
tohoto zákona žádost o uznání autorského osvědčení do souladu s
podmínkami platnými pro žádost o uznání patentu. Neučiní-li tak, Úřad
řízení zastaví.
§ 80
(1) Přihlášky průmyslových vzorů, o nichž nebylo před nabytím účinnosti
tohoto zákona rozhodnuto, projednají se dále podle tohoto zákona.
(2) Přihlašovatelem průmyslového vzoru vytvořeného za podmínek
ustanovení § 82 zákona č. 84/1972 Sb. se stane zaměstnavatel, jestliže
o to požádá ve lhůtě tří měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona.
Původce má vůči zaměstnavateli právo na odměnu podle ustanovení § 44
odst. 4 tohoto zákona. Nepožádá-li zaměstnavatel o své zapsání jako
přihlašovatele ve stanovené lhůtě, platí, že o zápis průmyslového vzoru
do rejstříku požádal jeho původce.
(3) Práva třetích osob k využití předmětů přihlášek průmyslových vzorů
uvedených v ustanovení odstavců 1 a 2, která vznikla před nabytím
účinnosti tohoto zákona za podmínek stanovených dosavadními předpisy,
zůstávají nedotčena. Právo původce na odměnu za toto využití podle
dosavadních předpisů tím není dotčeno.
§ 81
(1) Autorské osvědčení na vynález udělené podle zákona č. 84/1972 Sb.
platí 15 let od podání přihlášky; jeho platnost však neskončí dříve než
jeden rok od nabytí účinnosti tohoto zákona. Za udržování platnosti
autorského osvědčení po uplynutí jednoho roku po nabytí účinnosti
tohoto zákona je nutné platit správní poplatky podle zvláštních
předpisů.^4)
(2) Osvědčení na průmyslový vzor udělené podle zákona č. 84/1972 Sb.
platí 5 let od podání přihlášky; na žádost Úřad prodlouží platnost
osvědčení na průmyslový vzor o dalších 5 let. Platnost osvědčení však
neskončí dříve než jeden rok od nabytí účinnosti tohoto zákona. Za
žádost je nutné zaplatit správní poplatky podle zvláštních předpisů.^4)
(3) Organizaci, která podle dosavadních předpisů má k vynálezu nebo k
průmyslovému vzoru právo hospodaření nebo byla tímto právem pověřena,
příslušejí stejná práva, jaká má majitel patentu nebo majitel
průmyslového vzoru.
(4) U vynálezu vytvořeného jinak, než za podmínek ustanovení § 28 písm.
a) zákona č. 84/1972 Sb., chráněného autorským osvědčením uděleným
podle dosavadních předpisů, jejž organizace, která k němu má právo
hospodaření nebo byla tímto právem pověřena, nevyužívala, má původce
právo kdykoliv v době trvání platnosti tohoto autorského osvědčení
požádat Úřad o jeho převedení na patent. Převedení autorského osvědčení
na patent podléhá správnímu poplatku. Bližší provedení tohoto
ustanovení stanoví prováděcí předpis.
(5) Nebyl-li vynález chráněný autorským osvědčením vytvořen za podmínek
ustanovení § 28 písm. a) zákona č. 84/1972 Sb., popřípadě průmyslový
vzor chráněný osvědčením vytvořen za podmínek ustanovení § 82 téhož
zákona, má původce vynálezu nebo průmyslového vzoru právo vynález,
popřípadě průmyslový vzor, využívat při své podnikatelské činnosti
prováděné v souladu se zvláštními předpisy.^10)
(6) Jestliže organizace, které příslušejí práva podle odstavce 3,
nezaplatí do šesti měsíců po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 1 za
udržování autorského osvědčení správní poplatky podle zvláštních
předpisů^4) nebo nepožádá v téže lhůtě o vyznačení svých práv v
rejstříku průmyslových vzorů, práva majitele patentu nebo průmyslového
vzoru vzniknou přihlašovateli, jestliže tyto úkony učiní ve lhůtě
dalších šesti měsíců. Zmeškání těchto lhůt nelze prominout.
§ 82
(1) Na žádost majitele patentu uděleného v zahraničí , jehož předmět
spadá do ustanovení § 28 písm. b) a c) zákona č. 84/1972 Sb., může Úřad
přiznat právo přednosti podle mezinárodní smlouvy^3) přihlášce vynálezu
podané v České republice po uplynutí lhůty stanovené touto mezinárodní
smlouvou.
(2) Žádost podle odstavce 1 spolu s přihláškou vynálezu a dokladem o
udělení patentu v zahraničí musí být podána do 12 měsíců od nabytí
účinnosti tohoto zákona.
(3) Úřad na přihlášku podanou podle ustanovení odstavce 2 patent
neudělí, jestliže
a) přihlašovatel nepředloží doklad o udělení souhlasu k prodeji nebo
výrobě předmětu patentu v kterémkoliv státě;
b) přihlašovatel nepředloží doklad o udělení souhlasu k prodeji či
výrobě předmětu patentu v České republice, který udělil příslušný český
orgán na žádost podanou do šesti měsíců od udělení souhlasu k prodeji
či výrobě předmětu patentu v kterémkoliv státě;
c) byl předmět patentu uděleného v zahraničí před podáním přihlášky
podle ustanovení odstavců 1 a 2 v České republice uveden na trh.
(4) Majitel patentu uděleného v zahraničí je povinen po podání žádosti
podle ustanovení odstavců 1 a 2 předložit doklady uvedené v ustanovení
odstavce 3 písm. a) a b) ve lhůtě tří měsíců od jejich nabytí,
nejpozději do skončení platnosti patentu podle ustanovení odstavce 5.
(5) Patent udělený na přihlášku vynálezu podanou podle ustanovení
odstavce 2 platí 16 let od přiznaného práva přednosti.
(6) Zmeškání lhůt uvedených v ustanoveních odstavce 2, odstavce 3 písm.
a) a b) a odstavce 4 nelze prominout.
§ 83
Pro vztahy z patentů na vynálezy a z patentů na průmyslové vzory, které
byly uděleny před nabytím účinnosti tohoto zákona, se použije
dosavadních předpisů.
§ 84
Využívání vynálezu chráněného autorským osvědčením, které je v souladu
s dosavadními předpisy a které započalo před nabytím účinnosti tohoto
zákona, popřípadě k němuž bylo před nabytím účinnosti tohoto zákona
smluvně poskytnuto právo, není porušením práv majitele patentu. Právo
původce na odměnu za toto využití podle dosavadních předpisů tím není
dotčeno.
§ 85
(1) Projednávání přihlášek zlepšovacích návrhů, která neskončila před
nabytím účinnosti tohoto zákona, dokončí se podle tohoto zákona s tím,
že lhůta stanovená v ustanovení § 73 odst. 2 počíná běžet ode dne
nabytí účinnosti tohoto zákona.
(2) Pro vztahy ze zlepšovacích návrhů, o nichž bylo kladně rozhodnuto
před nabytím účinnosti tohoto zákona, se použije ustanovení dosavadních
předpisů s tím, že zlepšovatelský průkaz platí 3 roky od nabytí
účinnosti tohoto zákona.
§ 86
(1) Nároky na odměnu za objev, za využití vynálezu, průmyslového vzoru
nebo zlepšovacího návrhu, jakož i nároky na úhradu přiměřených nákladů
spojených s vypracováním výkresů, modelů nebo prototypů, odměny za
iniciativní účast na rozpracování, zkoušení nebo zavádění objevu,
vynálezu, průmyslového vzoru nebo zlepšovacího návrhu a nároky na
odměnu za upozornění na možnost využití vynálezu nebo zlepšovacího
návrhu, pokud vznikly před nabytím účinnosti tohoto zákona, vypořádají
se podle dosavadních předpisů.
(2) Dojde-li po nabytí účinnosti tohoto zákona k využití vynálezu
chráněného autorským osvědčením, k němuž má organizace právo majitele
patentu podle ustanovení § 81 odst. 3, je tato organizace povinna
zaplatit původci vynálezu odměnu podle ustanovení § 9 odst. 4 tohoto
zákona; dojde-li po nabytí účinnosti tohoto zákona k využití
průmyslového vzoru chráněného osvědčením, k němuž má organizace právo
majitele průmyslového vzoru podle ustanovení § 81 odst. 3, je tato
organizace povinna zaplatit původci průmyslového vzoru odměnu podle
ustanovení § 44 odst. 4.
(3) Nároky na odměnu za využití zlepšovacího návrhu, na nějž byl vydán
zlepšovatelský průkaz, pokud vznikly po nabytí účinnosti tohoto zákona,
vypořádají se podle dosavadních předpisů.
§ 87
Tematické úkoly vyhlášené před nabytím účinnosti tohoto zákona se
projednají a vypořádají podle dosavadních předpisů.
Ustanovení zmocňovací, zrušovací a závěrečná
§ 88
Úřad upraví vyhláškou podrobnosti o řízení ve věcech vynálezů a
průmyslových vzorů.
§ 89
Zrušují se
1. zákon č. 84/1972 Sb., o objevech, vynálezech, zlepšovacích návrzích
a průmyslových vzorech;
2. vyhláška č. 104/1972 Sb., o řízení ve věcech objevů, vynálezů a
průmyslových vzorů;
3. vyhláška č. 105/1972 Sb., o zlepšovacích návrzích;
4. vyhláška č. 107/1972 Sb., o vztazích k zahraničí ve věcech vynálezů
a průmyslových vzorů;
5. vyhláška č. 93/1972 Sb., o smírčím řízení ve sporech o odměny
poskytované v souvislosti s vynálezy, zlepšovacími návrhy a
průmyslovými vzory;
6. vyhláška č. 27/1986 Sb., o odměňování objevů, vynálezů, zlepšovacích
návrhů a průmyslových vzorů;
7. vyhláška č. 28/1986 Sb., o správě vynálezů, zlepšovacích návrhů a
průmyslových vzorů a o jejich plánovitém využívání v národním
hospodářství;
8. vyhláška č. 29/1986 Sb., o plánování tematických úkolů;
9. vyhláška č. 68/1974 Sb., kterou se stanoví odchylky z ustanovení
zákona č. 84/1972 Sb., o objevech, vynálezech, zlepšovacích návrzích a
průmyslových vzorech.
§ 90
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1991.
Havel v.r.
Dubček v.r.
Čalfa v.r.
Vybraná ustanovení novel
Čl.III
zákona č. 116/2000 Sb.
1. Právo přednosti z evropské patentové přihlášky podle § 9 odst. 3 lze
uplatnit po přistoupení České republiky k evropské patentové úmluvě.
2. Žádost o přeměnu evropské patentové přihlášky na přihlášku podle §
10a lze podat po přistoupení České republiky k evropské patentové
úmluvě.
3. Náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatnění nebo obraně práva
podle § 18 odst. 7 je možné uplatnit jen v řízení o výmazu užitného
vzoru zahájeném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
_________________
Pozn. ASPI: Zákon 527/1990 Sb. je též neoficiálně nazýván "patentový zákon".
1) Úmluva o mezinárodních výstavách sjednaná v Paříži dne 22. listopadu
1928 (Sbírka zákonů a nařízení státu československého č. 46/1932).
1a) Čl. 2 bod (xiii) Smlouvy o patentové spolupráci zveřejněné ve
sdělení Federálního ministerstva zahraničních věcí č. 296/1991 Sb., o
Smlouvě o patentové spolupráci a o Prováděcím předpisu k ní.
1b) § 124 občanského soudního řádu.
2) Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších
předpisů.
Zákon č. 109/1964 Sb., hospodářský zákoník, ve znění pozdějších
předpisů.
3) Pařížská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví ze dne 20.
března 1883 revidovaná v Bruselu dne 14. prosince 1900, ve Washingtonu
dne 2. června 1911, v Haagu dne 6. listopadu 1925, v Londýně dne 2.
června 1934, v Lisabonu dne 31. října 1958 a ve Stockholmu dne 14.
července 1967, uveřejněná pod č. 64/1975 Sb.
3a) Zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých
souvisejících zákonů (zákon o léčivech).
3b) Zákon č. 173/2002 Sb., o poplatcích za udržování patentů a
dodatkových ochranných osvědčení pro léčiva a pro přípravky na ochranu
rostlin a o změně některých zákonů.
4) Zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších
předpisů.
4a) Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o
bezpečnostní způsobilosti.
4b) Dohoda o zřízení Světové obchodní organizace (WTO), uveřejněná pod
č. 191/1995 Sb.
4c) Zákon č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech, ve znění zákona č.
116/2000 Sb.
4d) Zákon č. 147/1996 Sb., o rostlinolékařské péči a změnách některých
souvisejících zákonů.
Zákon č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých
souvisejících zákonů.
4e) § 2 odst. 1 zákona č. 79/1997 Sb.
4f) § 2 odst. 7 zákona č. 147/1996 Sb.
5) § 33 odst. 2 písm. c) správního řádu.
5a) § 35 odst. 3 správního řádu.
5b) § 41 správního řádu.
5c) § 64 a 65 správního řádu.
5d) § 71 odst. 1 a 3 správního řádu.
5e) § 80 správního řádu.
5f) § 152 odst. 3 a 5 správního řádu.
5g) § 27 odst. 1 a 2 správního řádu.
5h) § 27 odst. 3 správního řádu.
5i) Zákon č. 150/2002 Sb. , soudní řád správní, ve znění pozdějších
předpisů.
6) § 986 občanského zákoníku.
7) Zákon č. 237/1991 Sb., o patentových zástupcích, ve znění zákona č.
14/1993 Sb.
Zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění zákona č. 210/1999 Sb.
9) Vyhláška ministra zahraničních věcí Československé socialistické
republiky č. 133/1978 Sb., o Dohodě o vzájemném uznávání autorských
osvědčení a jiných ochranných dokumentů na vynálezy.
10) Zákon č. 109/1964 Sb., hospodářský zákoník, ve znění pozdějších
předpisů.
Zákon č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů.
