zákon o poštovních službách


Published: 2000

Subscribe to a Global-Regulation Premium Membership Today!

Key Benefits:

Subscribe Now for only USD$20 per month, or Get a Day Pass for only USD$4.99.
29/2000 Sb.



ZÁKON



ze dne 18. ledna 2000



o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních

službách)



Změna: 517/2002 Sb.



Změna: 225/2003 Sb.



Změna: 95/2005 Sb.



Změna: 501/2004 Sb., 413/2005 Sb., 444/2005 Sb.



Změna: 264/2006 Sb.



Změna: 110/2007 Sb.



Změna: 285/2009 Sb.



Změna: 41/2009 Sb.



Změna: 153/2010 Sb.



Změna: 281/2009 Sb.



Změna: 329/2011 Sb.



Změna: 221/2012 Sb.



Změna: 212/2013 Sb.



Změna: 89/2012 Sb.



Změna: 258/2014 Sb.



Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:



ČÁST PRVNÍ



PRÁVNÍ ÚPRAVA POŠTOVNÍCH SLUŽEB



HLAVA I



ÚVODNÍ USTANOVENÍ



§ 1



Předmět úpravy



(1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie^1) a

upravuje podmínky pro podnikání v oblasti poštovních služeb, podmínky

pro poskytování a provozování poštovních služeb, práva a povinnosti,

které při této činnosti vznikají, jakož i zvláštní práva a zvláštní

povinnosti těch provozovatelů poštovních služeb, kteří mají povinnost

poskytovat a zajišťovat základní služby, a výkon státní správy a

regulaci v oblasti poštovních služeb.



(2) Poštovní službou je činnost prováděná podle poštovní smlouvy a za

podmínek stanovených tímto zákonem. Poštovní služba zpravidla zahrnuje

poštovní podání, třídění a přepravu poštovní zásilky prostřednictvím

poštovní sítě a je prováděna za účelem dodání poštovní zásilky

příjemci. Za poštovní službu se považuje i dodání poukázané peněžní

částky.



(3) Poštovní službou není:



a) přeprava poštovních zásilek, pokud je vykonávána osobou, která k

těmto zásilkám současně neprovedla poštovní podání, třídění nebo

dodání,



b) služba obdobná poštovní službě, která je vykonávána odesílatelem

nebo s ním propojenou osobou.



§ 2



Vymezení základních pojmů



Pro účely tohoto zákona se rozumí



a) poštovní zásilkou adresná zásilka v konečné podobě, ve které má být

provozovatelem dodána; poštovní zásilkou se rozumí i poštovní balík,



b) poštovním poukazem poštovní služba, jejímž účelem je dodání

poukázané peněžní částky,



c) provozovatelem osoba poskytující poštovní služby nebo zajišťující

zahraniční poštovní služby,



d) odesílatelem osoba, která je na poštovní zásilce nebo v dokladu o

poštovním poukazu jako odesílatel označena; není-li odesílatel označen,

je jím osoba, která poštovní smlouvu uzavřela,



e) adresátem osoba, která je na poštovní zásilce nebo v dokladu o

poštovním poukazu jako adresát odesílatelem označena,



f) příjemcem adresát, popřípadě jiná osoba, které podle poštovní

smlouvy má nebo může být vydána poštovní zásilka nebo vyplacena

poukázaná peněžní částka,



g) dodáním vydání poštovní zásilky nebo výplata poukázané peněžní

částky provozovatelem příjemci,



h) vrácením vydání poštovní zásilky nebo výplata poukázané peněžní

částky provozovatelem odesílateli, případně jiné osobě, které podle

poštovní smlouvy má nebo může být vrácena,



i) zahraniční poštovní službou služba, jejíž poskytnutí bylo sjednáno v

zahraničí a jejímž účelem je dodání poštovní zásilky nebo peněžní

částky v České republice a která spadá do oblasti poštovních služeb v

té fázi, jež je provozovatelem zajišťována na území České republiky,



j) základními službami poštovní služby a zahraniční poštovní služby,

které jsou vzhledem k potřebám veřejnosti pod ochranou státu

zajišťovanou způsobem podle tohoto zákona,



k) zahraničním provozovatelem ten, kdo se v zahraničí v součinnosti s

provozovatelem podílí na poskytnutí poštovní služby do zahraničí,



l) písemností sdělení v písemné podobě na listině určené konkrétní

osobě,



m) poštovním podáním převzetí poštovní zásilky nebo poukazované peněžní

částky provozovatelem k poskytnutí poštovní služby,



n) poštovní sítí systém organizace činností a technologické prvky,

technická zařízení, síť provozoven nebo specifické služby

provozovatele, které využívá pro zajištění poskytování poštovních

služeb,



o) expresní zásilkovou službou se rozumí služba, která se mimo větší

rychlosti a spolehlivosti sběru a dodávání poštovních zásilek vyznačuje

poskytováním služeb s těmito znaky nebo některým z nich: záruka dodání

ke stanovenému dni, sběr zásilek z výchozího místa, předání adresátovi

do vlastních rukou, možnost změny místa určení a adresáta během

přepravy, potvrzení odesílateli převzetí jeho zásilky, kontrola a

sledování odeslaných zásilek, osobní služba zákazníkům a poskytování

služby podle požadavků zákazníka, pokud je požadována.



§ 3



Základní služby



(1) Základní služby zahrnují



a) službu dodání poštovních zásilek do 2 kg,



b) službu dodání poštovních balíků do 10 kg,



c) službu dodání peněžní částky poštovním poukazem,



d) službu dodání doporučených zásilek, kterou se rozumí služba

poskytující záruku náhrady škody v paušální výši pro případ ztráty,

poškození nebo úbytku obsahu poštovní zásilky a dávající odesílateli

důkaz o poštovním podání poštovní zásilky a případně na jeho žádost

důkaz o jejím dodání adresátovi,



e) službu dodání cenných zásilek, kterou se rozumí služba poskytující

záruku náhrady škody pro případ ztráty, poškození nebo úbytku obsahu

poštovní zásilky, a to až do výše odesílatelem udané hodnoty poštovní

zásilky,



f) službu bezúplatného dodání poštovních zásilek do 7 kg pro nevidomé

osoby,



g) služby, které musí být zajištěny na základě závazků vyplývajících z

členství České republiky ve Světové poštovní unii.



(2) Základní služby musí být poskytovány



a) trvale na celém území České republiky prostřednictvím sítě

provozoven, jejichž minimální počet stanoví na návrh Českého

telekomunikačního úřadu (dále jen „Úřad“) vláda nařízením; do tohoto

počtu se započítávají i provozovny vedené třetí stranou jménem a na

účet držitele poštovní licence,



b) ve stanovené kvalitě, která je v souladu s potřebami veřejnosti,



c) za dostupné ceny umožňující využívání základních služeb v rozsahu

odpovídajícím běžné potřebě osob,



d) každý pracovní den a musí umožnit v těchto dnech nejméně jedno

poštovní podání a dále alespoň jedno dodání na adresu každé fyzické

nebo právnické osoby, nebo ve výjimečných případech, zejména je-li

místo dodání nebezpečné nebo neúměrně obtížně dostupné, které jsou

stanoveny prováděcím právním předpisem podle odstavce 3, jedno dodání

do vhodného zařízení nebo dodávací schrány,



e) způsobem, který odpovídá požadavkům úředního doručování písemností

podle zvláštního právního předpisu.



(3) Prováděcí právní předpis stanoví podrobnou technickou specifikaci

jednotlivých základních služeb včetně rozměrů poštovních balíků a

jiných poštovních zásilek a dále stanoví podle odstavce 2 způsob

poskytování a zajišťování základních služeb tak, aby byl realizován v

kvalitě, jež je ve veřejném zájmu nezbytná (dále jen „základní

kvalitativní požadavky“). Základní kvalitativní požadavky zabezpečí

zejména rychlost, spolehlivost a pravidelnost základních služeb,

dostatečnou hustotu obslužných míst zajišťujících poštovní podání,

jakož i nezbytnou úroveň informovanosti uživatelů o způsobu zajištění

základních služeb.



HLAVA II



POŠTOVNÍ SLUŽBY



Uzavření poštovní smlouvy



§ 4



(1) Provozovatel je povinen zpřístupnit v každé své provozovně a rovněž

způsobem umožňujícím dálkový přístup poštovní podmínky. Tímto

zpřístupněním nabízí každému uzavření poštovní smlouvy.



(2) Provozovatel je povinen uzavřít poštovní smlouvu s každým, kdo její

uzavření v mezích poštovních podmínek a způsobem v nich stanoveným

požaduje.



(3) Provozovateli nevzniká povinnost uzavřít poštovní smlouvu, jestliže

jejím obsahem mají být také odchylky od práv a povinností, které se

mají stát obsahem právního vztahu vzniklého z poštovní smlouvy, nebo

jejich doplnění. Takovou poštovní smlouvu může provozovatel uzavřít,

pokud je na takovou možnost v poštovních podmínkách upozorněno a pokud

se těmito odchylkami a doplňky nezmění povaha nabízené poštovní služby.



(4) Provozovatel je oprávněn při uzavírání poštovní smlouvy požadovat,

aby odesílatel prokázal, že poštovní zásilka a její úprava odpovídají

poštovním podmínkám; není však povinen to zjišťovat.



§ 5



(1) Poštovní smlouvou se provozovatel zavazuje odesílateli, že dodá

poštovní zásilku nebo peněžní částku z místa poštovního podání

sjednaným způsobem příjemci do místa uvedeného v adrese, a odesílatel

se zavazuje, není-li sjednáno jinak, uhradit provozovateli dohodnutou

cenu. Za poštovní smlouvu se považuje jakákoliv smlouva, jejímž

předmětem je poskytnutí poštovní služby.



(2) Provozovatel neodpovídá za nesplnění povinností podle poštovní

smlouvy z příčin na straně příjemce nebo v důsledku plnění povinnosti

uložené provozovateli tímto zákonem nebo zvláštním právním

předpisem.^2)



(3) Není-li s provozovatelem dohodnuto něco jiného, odesílatel je

povinen upravit poštovní zásilku způsobem podle § 6 odst. 2 písm. c) a

d).



§ 6



Poštovní podmínky



(1) Poštovní podmínky musejí mít písemnou formu.



(2) Poštovní podmínky musí srozumitelným, úplným a snadno přístupným

způsobem obsahovat minimálně



a) popis poskytované poštovní služby,



b) způsob, jakým lze uzavřít poštovní smlouvu,



c) požadovanou úpravu poštovní zásilky, její rozměry a hmotnost,



d) ustanovení určující, který obsah poštovní zásilky je považován za

nebezpečný nebo vyžaduje zvláštní zacházení, jakož i povinnou zvláštní

úpravu takové poštovní zásilky,



e) ustanovení určující nedovolený obsah poštovní zásilky,



f) způsob a podmínky dodání,



g) cenu poštovní služby, způsob její úhrady a rozsah nároku odesílatele

na její vrácení, jestliže provozovatel porušil povinnost vyplývající z

poštovní smlouvy,



h) postup provozovatele při nemožnosti dodání poštovní zásilky,



i) způsob uplatnění reklamace vad poskytované poštovní služby, včetně

údajů o tom, kde a v jakých lhůtách lze reklamaci uplatnit a lhůty o

jejím vyřízení,



j) postup provozovatele při otevření poštovní zásilky podle § 8,



k) postup provozovatele při prodeji nebo zničení poštovní zásilky nebo

její části podle § 9 a 10, včetně lhůty, jejímž uplynutím je takové

nakládání se zásilkou podmíněno,



l) rozsah odpovědnosti za vzniklou škodu podle § 13 odst. 1,



m) omezení výše náhrady škody podle § 13 odst. 4,



n) výčet ustanovení, od nichž se nelze odchýlit dohodou stran,



o) podmínky pro zaslání poštovní zásilky nebo peněžní částky do

zahraničí, pokud takovou službu nabízí.



(3) Provozovatel je povinen nejméně 30 dnů před nabytím účinnosti změny

poštovních podmínek uveřejnit informaci o této změně v každé své

provozovně a způsobem umožňujícím dálkový přístup.



(4) Úřad vyzve provozovatele, aby ve lhůtě ne kratší než 10 dnů provedl

změnu poštovních podmínek, jsou-li v rozporu s tímto zákonem nebo

prováděcími právními předpisy k tomuto zákonu nebo v rozporu se zákonem

obsahujícím pravidla ochrany spotřebitele, a to z důvodu nekalých

obchodních praktik nebo z důvodu diskriminace spotřebitele^17); v tomto

případě se odstavec 3 nepoužije. Nedojde-li k nápravě ve lhůtě

stanovené ve výzvě, Úřad zahájí řízení o správním deliktu.



§ 6a



Námitky proti vyřízení reklamace



(1) Pokud provozovatel nevyhoví nebo nevyřídí reklamaci vad poskytované

poštovní služby, je odesílatel nebo adresát oprávněn podat u Úřadu

návrh na zahájení řízení o námitce proti vyřízení reklamace bez

zbytečného odkladu, nejpozději však do 1 měsíce ode dne doručení

vyřízení reklamace nebo marného uplynutí lhůty pro její vyřízení, jinak

právo uplatnit námitku zanikne. Podání návrhu podléhá správnímu

poplatku.



(2) Neuzavřou-li účastníci řízení smír nebo Úřad tento smír neschválí,

Úřad rozhodne o tom, zda byla reklamace vyřízena řádně či nikoli. Na

návrh Úřad rozhodne v řízení podle odstavce 1 o právech a povinnostech

účastníků řízení vyplývajících z poštovní smlouvy nebo tohoto zákona.



(3) Úřad přizná účastníku řízení, který měl ve věci plný úspěch,

náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva

proti účastníku řízení, který ve věci úspěch neměl. Měl-li účastník

řízení ve věci úspěch jen částečný, může Úřad náhradu nákladů poměrně

rozdělit, popřípadě rozhodnout, že žádný z účastníků řízení nemá na

náhradu nákladů právo. I když měl účastník řízení ve věci úspěch jen

částečný, může mu Úřad přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li

neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši

plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze Úřadu. Úřad přizná náhradu

nákladů řízení v plné výši účastníkovi také v případě, že byl pro

chování dalšího účastníka řízení vzat zpět návrh, který byl účastníkem

podán důvodně.



§ 7



Práva z poštovní smlouvy



(1) Právo nakládat s poštovní zásilkou nebo poukázanou peněžní částkou

má až do jejího dodání jen odesílatel; provozovatel může s poštovní

zásilkou nebo poukázanou peněžní částkou zacházet jen v nezbytné míře a

jen takovým způsobem, který je součástí poskytování poštovní služby.



(2) Jiné osoby a orgány neuvedené v odstavci 1 mohou s poštovní

zásilkou nebo poukázanou peněžní částkou až do doby jejího dodání

nakládat jen tehdy, je-li to v souladu s poštovní smlouvou nebo

stanoví-li tak zvláštní právní předpis^3a).



(3) Práva z poštovní smlouvy se promlčují uplynutím jednoho roku od

poštovního podání, nestanoví-li tento zákon něco jiného.



§ 8



Otevření poštovní zásilky



(1) Provozovatel je oprávněn otevřít poštovní zásilku, jestliže



a) ji nelze dodat a současně ji nelze vrátit nebo nemá být podle

poštovní smlouvy vrácena,



b) je důvodné podezření, že obsahuje věc považovanou podle poštovních

podmínek za nebezpečnou, nebo věc, jejíž poštovní podání není podle

poštovních podmínek dovoleno,



c) byla poškozena,



d) je důvodná obava, že došlo nebo že by do dodání mohlo dojít ke

vzniku škody, nebo



e) je to nezbytné k dodržení povinností uložených provozovateli

zvláštním právním předpisem.^3b)



(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na poštovní zásilku, z jejíž

vnější úpravy je zřejmé, že je podle mezinárodní smlouvy, která je

součástí právního řádu České republiky,^4) nedotknutelná.



(3) Provozovatel je povinen o otevření poštovní zásilky informovat při

dodání adresáta, popřípadě odesílatele při vrácení poštovní zásilky.



(4) Obsah poštovní zásilky smí být při jejím otevření prohlížen jen v

rozsahu nezbytném pro zajištění účelu prohlídky. Při otevírání musí být

zajištěna ochrana skutečností, jež jsou chráněny podle zvláštního

právního předpisu,^5) jakož i ochrana poštovního tajemství (§ 16) a

listovního tajemství.^6)



§ 9



Prodej poštovní zásilky provozovatelem



(1) Provozovatel je oprávněn po uplynutí sjednané lhůty prodat poštovní

zásilku nebo její část, jestliže



a) poštovní zásilku nelze dodat a současně ji nelze vrátit nebo nemá

být podle poštovní smlouvy vrácena, nebo



b) je důvodná obava, že se obsah poštovní zásilky do dodání znehodnotí.



(2) Prodat nelze poštovní zásilku, jež je podle mezinárodní smlouvy,

která je součástí právního řádu České republiky,^4) nedotknutelná.

Prodat nelze takový obsah poštovní zásilky, na který se vztahuje

listovní tajemství.^6)



(3) Je-li to možné, výtěžek z prodeje po odečtení nákladů na

uskladnění, nákladů prodeje a nezaplacené části ceny (dále jen "čistý

výtěžek") vydá provozovatel odesílateli. Nebyl-li čistý výtěžek vydán,

odesílatel má právo požádat o jeho vydání ve lhůtě podle § 7 odst. 3;

po marném uplynutí této lhůty právo na vydání čistého výtěžku zaniká a

čistý výtěžek připadne provozovateli.



§ 10



Zničení poštovní zásilky provozovatelem



(1) Provozovatel je oprávněn po uplynutí sjednané lhůty zničit poštovní

zásilku nebo její část, jestliže se obsah poštovní zásilky zcela nebo

zčásti znehodnotil.



(2) Provozovatel je oprávněn i před uplynutím sjednané lhůty zničit

poštovní zásilku nebo její část, jestliže je to nezbytné pro zajištění

ochrany zdraví lidí.



(3) Nedojde-li k prodeji poštovní zásilky, kterou nelze dodat a

současně ji nelze vrátit nebo nemá být podle poštovní smlouvy vrácena,

provozovatel ji po uplynutí sjednané lhůty zničí.



(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 se nevztahuje na poštovní zásilku, jež

je podle mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu České

republiky,^4) nedotknutelná.



§ 11



Vydání poukázané peněžní částky odesílateli



Nebyla-li poukázaná peněžní částka dodána ani vrácena, provozovatel ji

vyplatí odesílateli, pokud o to odesílatel požádá do deseti let od

poštovního podání; po marném uplynutí této lhůty právo na vydání

peněžní částky zaniká a peněžní částka připadne provozovateli.



Odpovědnost za škodu vzniklou při poskytování poštovních služeb



§ 12



(1) Za škodu vzniklou při poskytování poštovních služeb odpovídá

provozovatel v rozsahu stanoveném tímto zákonem a poštovní smlouvou.



(2) Provozovatel odpovídá jen za škodu, která vznikla v době od

poštovního podání do dodání či vrácení.



(3) Provozovatel neodpovídá za škodu způsobenou odesílatelem nebo

příjemcem.



(4) Provozovatel neodpovídá za škodu způsobenou neodvratitelnou

událostí, pokud není sjednáno jinak.



(5) Provozovatel neodpovídá za škodu vzniklou zabavením nebo zadržením

poštovní zásilky nebo poukázané peněžní částky nebo jiným opatřením,

pokud byly provedeny podle tohoto zákona nebo podle zvláštního právního

předpisu.^2)



(6) Provozovatel neodpovídá za škodu vzniklou zvláštní povahou nebo

vadností obsahu poštovní zásilky.



(7) Dokud poštovní zásilka nebo poukázaná peněžní částka nebyla dodána,

právo na náhradu škody má odesílatel; po jejím dodání má toto právo

adresát.



(8) Právo na náhradu škody nelze postoupit jinému, není-li sjednáno

jinak.



(9) Škoda se hradí v penězích.



§ 13



(1) Za škodu vzniklou ztrátou, poškozením nebo úbytkem obsahu poštovní

zásilky provozovatel odpovídá jen v rozsahu sjednaném v poštovní

smlouvě. Za jinak vzniklé škody na poštovní zásilce odpovídá, jen

bylo-li to v poštovní smlouvě sjednáno.



(2) Při ztrátě poštovní zásilky hradí provozovatel škodu ve výši ceny,

kterou měla poštovní zásilka v době a místě jejího poštovního podání.

Byla-li však sjednána náhrada škody v paušální výši, provozovatel hradí

škodu ve výši sjednané paušální částky.



(3) Je-li obsah poštovní zásilky poškozen nebo je neúplný, provozovatel

hradí škodu ve výši rozdílu mezi cenou, kterou měla poštovní zásilka v

době a místě jejího poštovního podání, a cenou, kterou by měla v době a

místě poštovního podání poštovní zásilka poškozená nebo neúplná; je-li

však účelné provést opravu, provozovatel hradí škodu ve výši nákladů

opravy.



(4) Pokud odesílatel v souladu s poštovní smlouvou uvedl na poštovní

zásilce částku, kterou ji oceňuje, škoda se hradí nejvýše do této

částky. V ostatních případech se škoda hradí nejvýše do částky sjednané

v poštovní smlouvě; nebyla-li taková částka sjednána, výše náhrady není

omezena.



(5) Prokáže-li se, že ztráta, poškození nebo úbytek obsahu poštovní

zásilky vznikly úmyslným jednáním zaměstnance provozovatele nebo osoby

oprávněné za provozovatele jednat nebo jiné osoby, které provozovatel

použil, anebo provozovatele, který je fyzickou osobou, náhrada škody se

poskytne ve výši podle odstavců 2 a 3, přičemž k omezení rozsahu

odpovědnosti sjednanému podle odstavce 1 ani k omezení výše náhrady

škody podle odstavce 4 se nepřihlíží. Pokud byla sjednána náhrada škody

v paušální výši podle odstavce 2 věty druhé, lze místo nároku na

náhradu škody v paušální výši uplatnit vůči provozovateli nárok na

náhradu škody podle odstavce 2 věty první.



§ 14



Za škodu vzniklou v souvislosti s poštovním poukazem provozovatel

odpovídá jen tehdy, bylo-li to v poštovní smlouvě sjednáno.



§ 15



Poštovní zásilky a poštovní poukazy do zahraničí



(1) Při sjednávání smlouvy o poštovní zásilce do zahraničí nebo o

poštovním poukazu do zahraničí se ustanovení § 2 až 14 použijí

přiměřeně s přihlédnutím k účasti zahraničního provozovatele a k

předpisům platným v zahraničí.



(2) Lhůta pro promlčení práv ze smlouvy o poštovní zásilce do zahraničí

nebo o poštovním poukazu do zahraničí může být sjednána odlišně od

ustanovení § 7 odst. 3, pokud je takovou úpravou lhůty podmíněna

součinnost zahraničního provozovatele při poskytnutí poštovní služby.



(3) Odpovědnost provozovatele za škodu vzniklou v souvislosti s

poštovní zásilkou do zahraničí nebo poštovním poukazem do zahraničí

může být sjednána odlišně od ustanovení § 12 až 14, pokud je takovou

úpravou odpovědnosti provozovatele za škodu podmíněna součinnost

zahraničního provozovatele při poskytnutí poštovní služby.



HLAVA III



POŠTOVNÍ TAJEMSTVÍ



§ 16



(1) Provozovatel, osoba podílející se na poskytování poštovních služeb

a osoba vykonávající činnost podle § 37 (dále jen "nositel poštovního

tajemství") mají povinnost zachovávat mlčenlivost o skutečnostech

týkajících se poskytované nebo poskytnuté poštovní služby, které se při

své činnosti dozvěděli. Znalosti těchto skutečností smějí využívat jen

pro potřeby poskytování poštovní služby nebo činnosti podle § 37;

nesmějí umožnit, aby se s nimi neoprávněně seznámila jiná osoba.



(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na informace, ze kterých

nevyplývá, kdo byl odesílatelem ani kdo byl adresátem.



(3) Nositel poštovního tajemství může sdělit informace o poskytované

nebo poskytnuté poštovní službě odesílateli, adresátovi, právnímu

nástupci odesílatele nebo adresáta, zástupci odesílatele nebo adresáta,

popřípadě jiným osobám, které s vědomím odesílatele nebo adresáta

jednají v jejich prospěch.



(4) Zprostit nositele poštovního tajemství povinností podle odstavce 1

může jen odesílatel, adresát, právní nástupce odesílatele nebo adresáta

a zástupce odesílatele nebo adresáta.



(5) Zjišťovat obsah poštovní zásilky smí jen provozovatel při jejím

otevření podle § 8 odst. 1.



(6) Ustanovení odstavců 1 až 5 se nevztahují na případ, kdy má

provozovatel poštovních služeb podle tohoto zákona nebo podle

zvláštního právního předpisu^2) povinnost



a) sdělit osobám a orgánům oprávněným podle zvláštního právního

předpisu^3a) informace o poskytované nebo poskytnuté poštovní službě,

nebo jim umožnit, aby tyto informace získaly,



b) vydat osobám a orgánům oprávněným podle zvláštního právního

předpisu^3a) poštovní zásilku nebo poukázanou peněžní částku, nebo



c) učinit nebo umožnit jiná opatření.



(7) Provozovatel poštovních služeb je povinen



a) vydat na nezbytně nutnou dobu orgánům oprávněným k použití

zpravodajské techniky podle zvláštního právního předpisu^9a) poštovní

zásilku, nebo jim umožnit jiná opatření dotýkající se poštovní zásilky,

a to na žádost vedoucího tohoto orgánu nebo jím pověřené osoby a za

podmínek stanovených zvláštním právním předpisem,^9a)



b) zachovávat mlčenlivost o postupu podle písmene a).



(8) Ustanovení odstavců 1 až 7 se použijí obdobně i na zahraniční

poštovní služby.



HLAVA IV



PROVOZOVÁNÍ POŠTOVNÍCH SLUŽEB



Podmínky pro provozování poštovních služeb



§ 17



Podmínky podnikání v oblasti poštovních služeb



(1) Podnikat v oblasti poštovních služeb mohou za podmínek stanovených

tímto zákonem fyzické nebo právnické osoby, které splňují obecné

podmínky pro podnikání podle tohoto zákona.



(2) Obecnými podmínkami pro podnikání v oblasti poštovních služeb se

rozumí



a) u fyzických osob dosažení věku nejméně 18 let a plná způsobilost k

právním úkonům,



b) bezúhonnost,



c) skutečnost, že fyzická nebo právnická osoba nemá v evidenci daní u

orgánů Finanční správy České republiky ani u orgánů Celní správy České

republiky evidován nedoplatek s výjimkou nedoplatku, u kterého je

povoleno posečkání jeho úhrady nebo rozložení jeho úhrady na splátky.



(3) Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona nepovažuje ten, kdo byl

pravomocně odsouzen



a) pro úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v

trvání alespoň 1 roku,



b) pro úmyslný trestný čin spáchaný v souvislosti s podnikáním, na

který se nevztahuje písmeno a), nebo



c) pro trestný čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti s podnikáním v

oblasti poštovních služeb,

pokud se na něho nehledí, jako by nebyl odsouzen.



(4) U právnické osoby musí podmínku bezúhonnosti podle odstavce 3

splňovat členové statutárního orgánu.



(5) Bezúhonnost se prokazuje výpisem z evidence Rejstříku trestů, u

zahraničních osob doklady podle § 18 odst. 3 písm. b). Úřad si vyžádá

výpis z evidence Rejstříku trestů podle zvláštního právního

předpisu^18). Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a

výpis z Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to

způsobem umožňujícím dálkový přístup.



(6) Podnikat v oblasti poštovních služeb nemůže fyzická nebo právnická

osoba, na jejíž majetek byl prohlášen konkurs, ode dne



a) prodeje podniku jedinou smlouvou v rámci zpeněžení majetkové

podstaty v době běhu lhůty podle zvláštního právního předpisu^19),



b) nabytí právní moci rozhodnutí, kterým soud ukončil provozování

podniku nebo ode dne určeného v tomto rozhodnutí jako den ukončení

provozování podniku.



(7) Podnikat v oblasti poštovních služeb nemůže fyzická nebo právnická

osoba, a to po dobu 3 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o

zamítnutí insolvenčního návrhu proto, že majetek dlužníka nebude

postačovat k úhradě nákladů insolvenčního řízení. Podnikat v oblasti

poštovních služeb nemůže dále fyzická nebo právnická osoba, a to po

dobu 3 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení konkursu

proto, že majetek dlužníka je zcela nepostačující pro uspokojení

věřitelů. Byl-li konkurs zrušen z jiného důvodu, překážka podnikání v

oblasti poštovních služeb uvedená v odstavci 6 odpadá dnem nabytí

právní moci rozhodnutí o zrušení konkursu.



§ 18



Oznámení podnikání v oblasti poštovních služeb



(1) Oprávnění k podnikání v oblasti poštovních služeb vzniká dnem

doručení písemného oznámení podnikání, které splňuje náležitosti podle

odstavců 2 a 3, Úřadu, a to prostřednictvím formuláře (dále jen

„oznámení“), jehož vzor Úřad stanoví prováděcím právním předpisem. Úřad

uveřejní formulář též způsobem umožňujícím dálkový přístup.



(2) Oznámení obsahuje náležitosti podle § 37 odst. 2 správního řádu a

dále



a) u zahraniční fyzické osoby adresu místa trvalého pobytu mimo území

České republiky, adresu místa pobytu v České republice, pokud byl

povolen, adresu umístění organizační složky na území České republiky,

pokud ji zřizuje; u zahraniční právnické osoby adresu sídla a adresu

umístění organizační složky na území České republiky,



b) výčet základních služeb nebo jiných poštovních služeb, které hodlá

poskytovat,



c) územní rozsah, na kterém hodlá poštovní služby poskytovat,



d) údaje o poštovní síti, jejímž prostřednictvím mají být poštovní

služby poskytovány,



e) datum předpokládaného zahájení poskytování poštovních služeb.



(3) K oznámení podle odstavce 1 se připojí



a) doklad o tom, že právnická osoba byla zřízena nebo založena, pokud

zápis do obchodního rejstříku nebyl ještě proveden, anebo doklad o tom,

že právnická osoba je zapsána do příslušného rejstříku, s výjimkou

obchodního rejstříku, pokud byl již zápis proveden; u zahraniční

právnické osoby výpis z obchodního nebo obdobného rejstříku vedeného ve

státě sídla a doklad o provozování podniku v zahraničí; doklad o

provozování podniku v zahraničí nepředkládá právnická osoba se sídlem,

ústřední správou nebo hlavním místem své podnikatelské činnosti v

členském státu Evropské unie; výpis z rejstříku nesmí být starší než 3

měsíce,



b) u zahraniční fyzické osoby výpis z cizozemské evidence trestů nebo

rovnocenný doklad vydaný orgánem státu, jehož je občanem, jakož i

státu, kde se naposledy osoba v posledních 3 letech zdržovala

nepřetržitě po dobu nejméně 6 měsíců; nevydává-li stát takové doklady,

pak prohlášení o bezúhonnosti učiněné před příslušným orgánem takového

státu; tyto doklady nebo prohlášení nesmí být starší než 3 měsíce,



c) u zahraniční fyzické osoby doklad o trvalém pobytu, byl-li jí

udělen; zahraniční fyzická osoba, která zřizuje na území České

republiky organizační složku podniku, doklad prokazující, že má podnik

mimo území České republiky a doklady o jeho provozování; doklad o

provozování podniku nedokládá státní příslušník členského státu

Evropské unie,



d) potvrzení příslušného finančního úřadu o splnění podmínky podle § 17

odst. 2 písm. c),



e) doklad o zaplacení správního poplatku podle zvláštního právního

předpisu^20).



(4) Provozovatel, který splnil oznamovací povinnost podle odstavců 2 a

3, je povinen Úřadu písemně bez zbytečného odkladu sdělit změny údajů a

dokladů, které jsou stanoveny pro oznámení podnikání v oblasti

poštovních služeb, a bez zbytečného odkladu předložit o nich doklady;

to neplatí, pokud jde o změny a doplnění již zapsané v základních

registrech^21), v obchodním rejstříku^22) nebo v informačním systému

evidence obyvatel^23), pokud je provozovatel státním občanem České

republiky, anebo v informačním systému cizinců^24), pokud je

provozovatel cizincem.



(5) Fyzická a právnická osoba, která ukončila nebo přerušila podnikání

v oblasti poštovních služeb, je povinna ve lhůtě 10 dnů ode dne

ukončení nebo přerušení podnikání v oblasti poštovních služeb písemně

oznámit tuto skutečnost Úřadu.



(6) Fyzická a právnická osoba, která přerušila podnikání v oblasti

poštovních služeb podle odstavce 5, je povinna v případě opětovného

zahájení podnikání v oblasti poštovních služeb písemně oznámit tuto

skutečnost Úřadu přede dnem opětovného zahájení podnikání.



nadpis vypuštěn



§ 19



Osvědčení a evidence provozovatelů poštovních služeb



(1) Do 10 dnů ode dne doručení oznámení Úřad vydá osobě uvedené v § 17

odst. 1 osvědčení potvrzující, že tato osoba předložila oznámení podle

§ 18, a současně jí přidělí identifikační číslo, pokud jí dosud nebylo

přiděleno; identifikační číslo poskytne Úřadu správce základního

registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů

veřejné moci. Nesplňuje-li oznámení náležitosti podle § 18 odst. 2 a 3,

Úřad neprodleně vyzve dotčenou osobu k jeho doplnění ve lhůtě ne kratší

než 14 dnů. Nesplňuje-li oznámení náležitosti ani po uplynutí této

lhůty, Úřad rozhodne, že oprávnění k podnikání v oblasti poštovních

služeb nevzniklo.



(2) V osvědčení podle odstavce 1 Úřad uvede



a) tyto identifikační údaje:



1. u fyzické osoby jméno, popřípadě jména, a příjmení, popřípadě název

nebo obchodní firmu, adresu místa trvalého pobytu a identifikační číslo

osoby (dále jen „identifikační číslo“); u zahraniční osoby dále adresu

místa trvalého pobytu mimo území České republiky, adresu místa trvalého

pobytu v České republice, byl-li povolen,



2. u právnické osoby obchodní firmu, adresu sídla, identifikační číslo;

u zahraniční osoby dále adresu umístění organizační složky na území

České republiky,



b) vymezení druhu a územního rozsahu poštovních služeb, jejichž

poskytování bylo oznámeno,



c) den vzniku oprávnění k podnikání v oblasti poštovních služeb,



d) datum a místo vydání osvědčení.



(3) Úřad vede v elektronické podobě evidenci provozovatelů, kteří

splnili oznamovací povinnost podle § 18 odst. 1. Evidence obsahuje

údaje nejvýše v rozsahu údajů uvedených v odstavci 2 a je veřejně

přístupná způsobem umožňujícím dálkový přístup.



(4) Na žádost provozovatele vydá Úřad osvědčení o sdělení změny

oznámených údajů v rozsahu podle odstavce 2.



§ 20



Provozování služby dodání peněžní částky poštovním poukazem



Provozovat službu dodání peněžní částky poštovním poukazem může pouze

držitel poštovní licence, jehož poštovní licence výslovně obsahuje tuto

službu.



§ 21



Poštovní licence



(1) Obsahem poštovní licence je povinnost zajistit všeobecnou

dostupnost některých nebo všech základních služeb na celém území České

republiky nebo na jeho části (dále jen „poštovní povinnost“) a doba

platnosti této poštovní licence.



(2) Držitelem poštovní licence je provozovatel, který má povinnost

poskytovat a zajišťovat základní služby, které jsou obsaženy v jeho

poštovní licenci.



§ 22



Udělení poštovní licence



(1) Povinnost poskytovat a zajišťovat základní služby na celém území

státu nebo na jeho části jednomu nebo několika provozovatelům Úřad

ukládá udělením poštovní licence na základě výběrového řízení tak, aby

byly všechny základní služby všeobecně dostupné na celém území státu, a

to na dobu nejvýše 5 let.



(2) Vyhlášení výběrového řízení Úřad uveřejní na úřední desce a v

Poštovním věstníku. Ve vyhlášení uvede náležitosti žádosti, lhůtu pro

podání žádostí, podmínky účasti a dále výčet základních služeb,

požadavky na kvalitu a dostupnost základních služeb a kritéria

hodnocení žádosti.



(3) Kritéria hodnocení žádostí stanoví Úřad. Kritéria zahrnují zejména



a) finanční, technické a odborné podmínky provozovatele,



b) výši čistých nákladů na poskytování a zajišťování základních služeb

v požadovaném rozsahu a kvalitě.



(4) Žádost musí obsahovat způsob výpočtu ročních čistých nákladů na

poskytování základních služeb, který je v souladu s § 34b, a výši

čistých nákladů v členění za jednotlivé kalendářní roky, na které má

být povinnost uložena.



(5) Úřad může po žadateli požadovat, aby předložil nezbytné doklady,

kterými prokáže, že je způsobilý zajistit poskytování základních služeb

uvedených ve vyhlášení výběrového řízení podle odstavce 2.



(6) Úřad rozhodnutím udělí poštovní licenci provozovateli, který podal

žádost ve lhůtě podle odstavce 2, vyhověl podmínkám účasti ve výběrovém

řízení a nejlépe vyhověl stanoveným kritériím hodnocení žádostí.



(7) Úřad zprávu o průběhu a výsledcích výběrového řízení a rozhodnutí o

udělení poštovní licence podle odstavce 6 uveřejní v Poštovním

věstníku.



(8) Úřad může, pokud se vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele

zejména v důsledku podstatné změny okolností, vyhlášené výběrové řízení

zrušit a řízení zastavit, a to i po lhůtě stanovené pro předkládání

žádostí. Rozhodnutí o zastavení řízení Úřad oznámí všem provozovatelům,

kteří již podali žádost, a dále toto rozhodnutí uveřejní v Poštovním

věstníku.



(9) Nezúčastní-li se žádný provozovatel výběrového řízení nebo

nebude-li žádný provozovatel vybrán pro nesplnění podmínek účasti nebo

pro nevyhovění kritériím hodnocení žádostí, Úřad uloží rozhodnutím o

udělení poštovní licence povinnost poskytovat a zajišťovat základní

služby uvedené ve vyhlášení výběrového řízení podle odstavce 2

provozovateli, který nejlépe vyhovuje kritériím hodnocení žádostí.



§ 23



Změna poštovní licence



Úřad může z vlastního podnětu změnit rozsah poštovní povinnosti,



a) vyžaduje-li to veřejný zájem na zajištění dostupnosti další základní

služby,



b) je-li to nezbytné k dodržení závazků vyplývajících z práva Evropské

unie^1) nebo k dodržení mezinárodních závazků České republiky,^12) nebo



c) zjistí-li na základě přezkumu a konzultace podle § 37 odst. 4 a 5,

že poskytování některé základní služby, která je obsažena v poštovní

licenci, je zajištěno na celém území České republiky za podmínek

srovnatelných s požadavky na zajištění dotčené základní služby podle

tohoto zákona.



§ 24



Odnětí poštovní licence



Úřad z vlastního podnětu rozhodne o odnětí poštovní licence, jestliže

držitel poštovní licence



a) přestal splňovat některou z podmínek, na jejichž základě mu byla

poštovní licence udělena, nebo



b) neplní povinnosti stanovené tímto zákonem nebo rozhodnutím o udělení

nebo o změně poštovní licence, nebo neumožňuje kontrolu podle § 37

odst. 2 písm. a), ačkoliv byl na možnost odnětí poštovní licence z

tohoto důvodu Úřadem písemně upozorněn a nápravu nezjednal ani v

přiměřené lhůtě stanovené Úřadem.



§ 25



Zánik poštovní licence



Poštovní licence zaniká



a) uplynutím období, na které byla udělena,



b) dnem zrušení právnické osoby bez právního nástupce nebo smrtí

fyzické osoby, které byla udělena, nebo



c) dnem stanoveným v rozhodnutí Úřadu o odnětí poštovní licence podle §

24.



nadpis vypuštěn



§ 26



zrušen



§ 27



zrušen



§ 28



zrušen



§ 29



zrušen



§ 29a



zrušen



§ 30



zrušen



§ 31



zrušen



§ 32



Zveřejňování rozhodnutí



Rozhodnutí o udělení, změně a odnětí poštovní licence, včetně práv a

povinností z ní vyplývajících a sdělení o jejím zániku Úřad zveřejní v

Poštovním věstníku.



HLAVA V



PRÁVA A POVINNOSTI PROVOZOVATELE POŠTOVNÍCH SLUŽEB A DRŽITELE POŠTOVNÍ

LICENCE



§ 32a



Informační povinnost provozovatele poštovních služeb



(1) Provozovatel je povinen na písemnou žádost poskytovat Úřadu ve

stanovené lhůtě, formě a rozsahu úplné a pravdivé informace, včetně

finančních informací, a údaje a podklady, které jsou nezbytné k plnění

činností, k nimž má podle tohoto zákona Úřad působnost. Součástí

žádosti Úřadu je odůvodnění včetně uvedení účelu, pro který Úřad

informace, údaje a podklady vyžaduje. Úřad vyžaduje informace, údaje a

podklady od provozovatelů rovněž na žádost Evropské komise. Úřad

nevyžaduje více informací, než je přiměřené účelu, pro který jsou

získávány.



(2) Provozovatel předá Úřadu i informace, údaje a podklady podle

odstavce 1, které obsahují osobní údaje, skutečnosti, které jsou

předmětem obchodního tajemství, nebo skutečnosti, které jsou předmětem

ochrany podle zvláštního právního předpisu^3).



(3) Pro účely plnění povinností podle tohoto zákona provádí Úřad sběr

informací a provozovatel je povinen poskytnout tyto informace

prostřednictvím programové aplikace na elektronickém formuláři,

nestanoví- li se forma poskytnutí informací v žádosti podle odstavce 1

jinak.



(4) Úřad může provést kontrolu informací, údajů a podkladů předložených

podle odstavců 1 až 3.



(5) Informace, podklady a údaje předané povinnou osobou podle odstavců

1 až 3 je Úřad povinen chránit před zneužitím.



§ 32b



Evidence výnosů a příjmů



(1) Provozovatel, který je účetní jednotkou podle zvláštního právního

předpisu, uvede v účtovém rozvrhu samostatné účty pro účtování o

výnosech z činností spojených s provozováním poštovních služeb a

zahraničních poštovních služeb a z činností spojených s jinou

podnikatelskou činností tak, aby mohl být určen procentní podíl a výše

platby podle § 34c odst. 7 a 8. Provozovatel, který není účetní

jednotkou podle zvláštního právního předpisu, vede samostatnou evidenci

příjmů z těchto činností.



(2) Provozovatel je povinen předkládat Úřadu výsledky evidence výnosů a

příjmů vedené podle odstavce 1 do 30. června za předchozí kalendářní

rok. Úřad je oprávněn provést kontrolu výsledků.



(3) Prováděcí právní předpis stanoví způsob vedení evidence výnosů a

příjmů podle odstavce 1 a formulář pro vykazování výsledků podle

odstavce 2.



§ 33



Povinnosti držitele poštovní licence



(1) Držitel poštovní licence je povinen



a) plnit poštovní povinnost způsobem, který je v souladu s potřebami

veřejnosti a se základními kvalitativními požadavky, včetně soustavného

poskytování informací o základních službách a způsobu jejich užití,



b) nabízet poštovní služby, na něž se vztahuje poštovní povinnost,

podle poštovních podmínek.



(2) Držitel poštovní licence nemusí dočasně plnit povinnosti podle

odstavce 1 písm. a), jestliže tomu brání překážky, jež sám nevyvolal a

jejichž vzniku nemohl ani při řádné péči zabránit, zejména nezaviněné

technické problémy, důsledky přírodních událostí, nedostatek potřebné

součinnosti jiných osob nebo důsledky krizové situace. Držitel poštovní

licence je však povinen počínat si tak, aby plnění povinností bylo

omezeno co nejméně a aby překážky byly co nejdříve odstraněny.



(3) Držitel poštovní licence nemusí poskytnout poštovní službu, na niž

se vztahuje poštovní povinnost, pokud by její poskytnutí bylo v

důsledku toho, že některý z požadavků podle § 6 odst. 2 písm. b) až e)

nebyl splněn, neúměrně komplikované, anebo by bylo pro něho spojeno s

rizikem jiných vážných následků.



(4) Držitel poštovní licence je povinen



a) zajistit, aby nedocházelo k neodůvodněnému zvýhodňování nebo

znevýhodňování zájemců o základní služby, které jsou obsaženy v jeho

poštovní licenci,



b) vhodně poskytovat informace o základních službách, které jsou

obsaženy v jeho poštovní licenci, a způsobu jejich užití,



c) zajistit rychlé a účinné projednávání námitek uživatelů základních

služeb, které jsou obsaženy v jeho poštovní licenci; informace o počtu

námitek a způsobu jejich vyřízení se uveřejňují podle písmene e),



d) dodržovat technické normy pro poštovní odvětví závazné podle

předpisů Evropské unie a vhodně poskytovat informace o těchto normách a

provádět nezávislá měření přepravních dob poštovních zásilek a výsledky

uveřejňovat podle písmene e),



e) každoročně uveřejňovat a současně Úřadu předkládat úplné a pravdivé

informace o výsledcích poskytování a zajišťování základních služeb,

které jsou obsaženy v jeho poštovní licenci, a vyhodnocení plnění

parametrů kvality podle stavu k 31. prosinci kalendářního roku, a to

nejpozději do 31. března následujícího kalendářního roku; obsah, formu

a způsob uveřejnění informací stanoví prováděcí právní předpis.



(5) Držitel poštovní licence má povinnost poskytovat základní služby,

které jsou obsaženy v jeho poštovní licenci, za nákladově orientované

ceny s výjimkou podle odstavce 6, § 3 odst. 1 písm. f) a § 34a.

Nákladově orientovanou cenou se rozumí cena, která zahrnuje efektivně a

účelně vynaložené náklady a přiměřený zisk a která se stanovuje tak,

aby zajistila návratnost investic v přiměřeném časovém období a

zohlednila příslušná rizika.



(6) Držitel poštovní licence může sjednat ceny, které zahrnují nižší

míru zisku, než je přiměřený zisk odpovídající nákladově orientovaným

cenám základních služeb podle odstavce 5; nevzniká mu však právo na

úhradu čistých nákladů stanovených podle § 34b z rozdílu mezi

uplatňovaným a přiměřeným ziskem.



(7) Držitel poštovní licence je povinen sjednat ceny základních služeb,

které jsou obsaženy v jeho poštovní licenci, transparentně a

nediskriminačně. Pokud za určitých podmínek sjedná cenu některé z

těchto základních služeb specificky, je povinen za srovnatelných

podmínek nabídnout každému takto sjednanou cenu.



(8) Držitel poštovní licence je povinen písemně Úřadu oznámit



a) zvýšení cen základních služeb, které jsou obsaženy v jeho poštovní

licenci,



b) veškeré změny technické, organizační nebo právní povahy vztahující

se k tomuto držiteli poštovní licence, jež mohou zásadním způsobem

ovlivnit poskytování a zajišťování základních služeb, které jsou

obsaženy v jeho poštovní licenci.



(9) Oznámení podle odstavce 8 písm. a) je držitel poštovní licence

povinen učinit alespoň 90 dnů přede dnem, od kterého hodlá zvýšit ceny

základních služeb, a oznámení podle odstavce 8 písm. b) alespoň 30 dnů

přede dnem rozhodné události.



§ 33a



Oddělená evidence nákladů a výnosů spojených s poskytováním a

zajišťováním jednotlivých základních služeb



(1) Držitel poštovní licence je povinen vést v souladu s prováděcím

právním předpisem podle odstavce 2 oddělenou evidenci nákladů a výnosů

spojených s poskytováním jednotlivých základních služeb, které jsou

obsaženy v jeho poštovní licenci, a ostatních služeb tak, aby byly

zajištěny podklady pro výpočet čistých nákladů pro jednotlivé základní

služby, pro regulaci cen základních služeb a pro prokázání skutečnosti,

že nedochází ke křížovému financování mezi základními službami, které

jsou obsaženy v jeho poštovní licenci, a ostatními službami.



(2) Prováděcí právní předpis stanoví způsob vedení oddělené evidence

nákladů a výnosů, metodiku účelového členění nákladů a výnosů a jejich

přiřazování včetně stanovení přiměřeného zisku a strukturu vykazovaných

informací.



(3) Držitel poštovní licence je povinen v oddělené evidenci přiřazovat

přímé náklady konkrétní službě, na kterou se vztahují, a při

přiřazování společných nákladů používat způsoby, které vycházejí z

charakteru a původu nákladů, a používat za stejných podmínek stejná

pravidla pro přiřazení nákladů na základní služby a na ostatní služby.

Držitel poštovní licence zajistí, aby součet všech přiřazených nákladů

a výnosů v oddělené evidenci odpovídal nákladům a výnosům ve výkazu

zisku a ztráty sestaveném v rámci roční účetní závěrky.



(4) Pravidla, která navrhne držitel poštovní licence a podle nichž

budou náklady společné pro více činností držitele poštovní licence

přiřazovány jednotlivým základním službám, které jsou obsaženy v jeho

licenci, mohou nabýt platnosti až po jejich schválení Úřadem. Držitel

poštovní licence musí zajistit, že dodržování schválených pravidel

oddělené evidence nákladů a výnosů bude jednou ročně ověřeno osobou

odborně způsobilou a nezávislou na držiteli poštovní licence; tato

osoba musí být schválena Úřadem. Výsledky tohoto ověření Úřad zveřejní

v Poštovním věstníku.



(5) Držitel poštovní licence je povinen předložit ověřené výsledky

oddělené evidence nákladů a výnosů Úřadu nejpozději do 31. července za

předchozí účetní období.



HLAVA VI



SDÍLENÍ ZVLÁŠTNÍCH SLUŽEB A PRVKŮ POŠTOVNÍ INFRASTRUKTURY



§ 34



nadpis vypuštěn



(1) Držitel poštovní licence je povinen transparentním a

nediskriminačním způsobem na základě písemné smlouvy umožnit přístup

ostatním provozovatelům k prvkům poštovní infrastruktury a k zvláštním

službám souvisejícím s provozováním poštovní infrastruktury (dále jen

„poštovní infrastruktura“). Poštovní infrastruktura zahrnuje databázi

adres s informacemi o adresátech, kteří požádali o dodávání na jiné než

odesílateli uvedené adrese a o jejich nových adresách, poštovní

přihrádky, dodávací schrány, službu dosílky, službu vrácení

odesílateli, službu dodání na adresy uvedené na poštovních zásilkách.



(2) Držitel poštovní licence může odmítnout návrh na uzavření smlouvy

podle odstavce 1, pokud by plnění z této smlouvy mohlo vést k ohrožení

činností související s poskytováním a zajišťováním základních služeb,

které jsou obsaženy v jeho poštovní licenci, nebo k ohrožení

bezpečnosti provozu poštovní infrastruktury.



(3) Nedojde-li k uzavření smlouvy podle odstavce 1 do 2 měsíců ode dne

zahájení jednání o návrhu smlouvy, Úřad rozhodne spor o úpravě

vzájemných práv a povinností na základě návrhu kterékoliv smluvní

strany. Součástí návrhu smluvní strany na rozhodnutí sporu musí být

návrh smlouvy se specifikací jeho sporných částí. Je-li předmětem sporu

cena za přístup k poštovní infrastruktuře, Úřad v rámci rozhodnutí

sporu stanoví tuto cenu podle odstavce 6. Lhůta pro vydání rozhodnutí o

sporu činí 4 měsíce, ve zvláště složitých případech 6 měsíců.

Rozhodnutí sporu uveřejní Úřad v Poštovním věstníku a způsobem

umožňujícím dálkový přístup.



(4) Úřad může v rámci řízení o sporu uložit pořádkovou pokutu až do

výše 100 000 Kč.



(5) Úřad přizná náhradu nákladů řízení v plné výši účastníkovi v

případě, že byl pro chování dalšího účastníka řízení vzat zpět návrh,

který byl účastníkem podán důvodně.



(6) Držitel poštovní licence sjednává ceny za přístup k poštovní

infrastruktuře za nákladově orientované ceny.



(7) Držitel poštovní licence umožňuje všem bezúplatně využívat poštovní

směrovací čísla, kterými se rozumí číselná označení provozoven, míst

anebo adresátů zavedená pro účely dodávání poštovních zásilek.



(8) Držitel poštovní licence je povinen vést oddělenou evidenci nákladů

a výnosů na služby spojené s přístupem k poštovní infrastruktuře v

souladu s prováděcím právním předpisem podle § 33a odst. 2. Ustanovení

§ 33a odst. 3 až 5 se použijí obdobně.



(9) Držitel poštovní licence není povinen uzavřít poštovní smlouvu

podle § 4 odst. 2 s provozovatelem v případě, že předmětem této smlouvy

je dodání poštovních zásilek, které byly podány u tohoto provozovatele.



(10) Provozovatel je povinen poštovní zásilku, která byla u něj podána,

označit tak, aby z označení bylo jednoznačně zřejmé, u kterého

provozovatele byla poštovní zásilka podána.



HLAVA VII



REGULACE CEN ZÁKLADNÍCH SLUŽEB



§ 34a



Ceny základních služeb



(1) Úřad sleduje a vyhodnocuje vývoj úrovně cen základních služeb a

pravidelně přezkoumává jejich cenovou dostupnost zejména s ohledem na

spotřebitelské ceny, inflaci a průměrnou mzdu.



(2) Zjistí-li Úřad, že ceny základních služeb jsou v rozporu s

ustanovením § 3 odst. 2 písm. c), uplatní regulaci cen vydáním

rozhodnutí o ceně podle správního řádu. Úřad při regulaci cen použije

způsoby regulace cen stanovené zákonem o cenách^3). Takto stanovené

ceny jsou závazné pouze pro držitele poštovní licence v rámci

základních služeb, které jsou obsaženy v jeho poštovní licenci.



(3) Rozhodnutí o ceně Úřad uveřejní v Poštovním věstníku.



(4) Odstavce 1 a 2 se nepoužijí na službu dodání peněžní částky

poštovním poukazem.



HLAVA VIII



STANOVENÍ A FINANCOVÁNÍ ČISTÝCH NÁKLADŮ



§ 34b



Stanovení čistých nákladů



(1) Čistými náklady se rozumí rozdíl mezi efektivně a účelně

vynaloženými náklady, které jsou nezbytné na poskytování základní

služby, a výnosy získanými z poskytování základní služby, bez ohledu na

to, zda výsledek je kladný nebo záporný. Čisté náklady na plnění

povinnosti poskytovat základní služby se stanoví jako rozdíl mezi

čistými náklady provozovatele s povinností poskytovat základní služby a

téhož provozovatele bez povinnosti poskytovat základní služby. Při

stanovení čistých nákladů se zohlední všechny důležité skutečnosti,

včetně jakýchkoliv nehmotných a tržních výhod, které provozovatel s

povinností poskytovat základní služby získá, nároku na přiměřený zisk a

pobídek k nákladové efektivnosti. Čisté náklady se stanoví za

kalendářní rok, v němž měl provozovatel povinnost poskytovat základní

služby (dále jen „zúčtovací období“).



(2) Čisté náklady mohou zahrnovat pouze náklady na plnění povinností

týkajících se základních služeb, které jsou obsaženy v poštovní

licenci. Výpočet čistých nákladů na poskytování jednotlivých základních

služeb se provádí pro každou základní službu odděleně; je zakázáno

duplicitní uvedení údajů jakýchkoli přímých nebo nepřímých nákladů a

nehmotných a tržních výhod.



(3) Celkové čisté náklady každého držitele poštovní licence se stanoví

jako souhrn všech výsledků výpočtu čistých nákladů vzniklých z

poskytování jednotlivých základních služeb, které jsou obsaženy v jeho

poštovní licenci, při zohlednění veškerých nehmotných a tržních výhod a

pobídek k nákladové efektivnosti.



(4) Úplné podklady umožňující správný výpočet čistých nákladů za

zúčtovací období předloží držitel poštovní licence Úřadu spolu se

žádostí o úhradu čistých nákladů podle § 34c odst. 1. Držitel poštovní

licence odpovídá za správnost a úplnost jím předloženého výpočtu a

předložených dokladů a podkladů. Úřad je oprávněn si v průběhu

ověřování výše čistých nákladů vyžádat další potřebné podklady z účetní

evidence nebo jiných technických evidencí tak, aby ověřil správnost

údajů zahrnutých do výpočtu. Čisté náklady Úřad stanoví postupem podle

odstavce 7 na základě výpočtu čistých nákladů, provedeného držitelem

poštovní licence podle odstavců 1 a 2, a účetních záznamů, kterými musí

být tyto výpočty doloženy, popřípadě dalších podkladů držitele poštovní

licence, které byly vyžádány v průběhu ověřování. Pokud Úřad zjistí, že

podklady držitele poštovní licence jsou neúplné nebo mají nedostatky,

stanoví přiměřenou lhůtu k jejich doplnění, popřípadě k opravě.

Neprovede-li držitel poštovní licence ve stanovené lhůtě nápravu, Úřad

nezahrne náklady na splnění povinnosti poskytovat některou ze

základních služeb, které se neúplná nebo nedostatečná dokumentace týká,

do čistých nákladů na poskytování základních služeb.



(5) Pokud držitel poštovní licence v žádosti o úhradu čistých nákladů

uplatňuje vyšší čisté náklady, než které uvedl v žádosti o udělení

licence, Úřad rozhodne, zda nastaly mimořádné okolnosti, které

zapříčinily zvýšení čistých nákladů a které držitel poštovní licence

nemohl rozumně předvídat. Tyto okolnosti je držitel poštovní licence

povinen doložit.



(6) Úřad ověří správnost a úplnost podkladů podle odstavců 4 a 5 do 60

dnů ode dne předložení nebo doplnění posledního z nich, popřípadě

ověřením pověří třetí subjekt, u něhož je zajištěna nestrannost a

nezávislost na držiteli poštovní licence. Rozhodnutí o ověření výše

čistých nákladů na poskytování základních služeb Úřad zveřejní v

Poštovním věstníku.



(7) Postup Úřadu při výpočtu čistých nákladů, výpočtu čistých nákladů

jednotlivých základních služeb, vymezení nehmotných a tržních výhod a

jiných skutečností podle odstavce 1, a doklady, kterými musí být tyto

výpočty doloženy, stanoví prováděcí právní předpis.



§ 34c



Financování čistých nákladů představujících nespravedlivou finanční

zátěž



(1) Žádost o úhradu čistých nákladů je držitel poštovní licence povinen

doručit Úřadu nejpozději do 31. srpna kalendářního roku následujícího

po skončení zúčtovacího období, jinak jeho právo zanikne. Účastníkem

řízení o úhradě čistých nákladů je pouze žádající držitel poštovní

licence.



(2) Úřad určí, zda výše čistých nákladů na poskytování základních

služeb stanovená podle § 34b představuje pro držitele poštovní licence

nespravedlivou finanční zátěž. Za nespravedlivou finanční zátěž se

nepovažují čisté náklady do výše 1 procenta celkových nákladů držitele

poštovní licence za zúčtovací období. Úhradě podléhají čisté náklady ve

výši, od které jsou odečteny čisté náklady nepředstavující

nespravedlivou finanční zátěž stanovené podle věty druhé.



(3) K úhradě vzniklých čistých nákladů Úřad zřídí účet pro financování

základních služeb (dále jen „účet“), který spravuje. Účet není součástí

státního rozpočtu. Prostředky účtu jsou vedeny u banky a lze je použít

pouze pro účely podle tohoto zákona. Zůstatek na účtu se na konci

kalendářního roku převádí do roku následujícího. Úroky jsou příjmem

státního rozpočtu, úhrady za bankovní služby spojené s vedením účtu

jsou výdajem státního rozpočtu.



(4) Příjmy účtu tvoří platby plátců a penále podle odstavce 11. Úřad

vede evidenci plátců. Výdaji účtu jsou platby držitelům poštovní

licence.



(5) Plátcem je každý provozovatel, který poskytuje poštovní služby nebo

zahraniční poštovní služby na území České republiky.



(6) Za plátce se nepovažuje provozovatel, jehož výnosy v zúčtovacím

období z poskytování poštovních služeb a zahraničních poštovních služeb

jsou v souhrnu nižší než 3 000 000 Kč.



(7) Úřad stanoví rozhodnutím procentní podíly výnosů za poskytování

poštovních služeb a zahraničních poštovních služeb jednotlivých plátců

na celkových výnosech za poskytování poštovních služeb a zahraničních

poštovních služeb všech plátců v daném zúčtovacím období. Pravomocné

rozhodnutí Úřad uveřejní v Poštovním věstníku.



(8) Úřad podle procentního podílu určeného podle odstavce 7 bezodkladně

stanoví z čistých nákladů určených podle § 34b výši platby plátce. Na

stanovenou výši platby Úřad vystaví platební výměr; lhůta splatnosti

nesmí být kratší než 30 dnů. Povinnost provést platbu vzniká plátci

dnem uvedeným v platebním výměru. Držitel poštovní licence, který je

příjemcem úhrady čistých nákladů podle odstavce 10, není povinen platbu

provést. Řízení o platebním výměru se vede s každým plátcem samostatně.

Žaloba proti rozhodnutí o platebním výměru nemá odkladný účinek.



(9) Výše platby podle odstavce 8 nesmí být pro plátce z hlediska jeho

výnosů za poskytování poštovních služeb a zahraničních poštovních

služeb za zúčtovací období zjevně nepřiměřená.



(10) Úřad bezodkladně po obdržení plateb na účet převede peněžní

prostředky držiteli poštovní licence na úhradu čistých nákladů

stanovených postupem podle § 34b po odečtení výše jeho platby podle

odstavce 8.



(11) Došlo-li k čerpání finančních prostředků z účtu na základě

nesprávných nebo neúplných údajů držitele poštovní licence, je tento

držitel poštovní licence povinen neoprávněně čerpané finanční

prostředky vrátit na účet nejpozději do 15 dnů ode dne právní moci

rozhodnutí Úřadu. Zároveň je držitel poštovní licence povinen zaplatit

penále ve výši 1 promile denně z neoprávněně čerpaných prostředků,

nejvýše však do výše této částky. Penále je příjmem účtu.



(12) Došlo-li na základě nesprávných nebo neúplných údajů poskytnutých

plátcem ke stanovení nižšího procentního podílu tohoto plátce, stanoví

Úřad na základě opraveného výpočtu procentního podílu povinnost tomuto

plátci uhradit rozdíl mezi původně stanovenou výší platby a novou

platební povinností platebním výměrem. Takto uhrazená částka bude

použita pro úhradu čistých nákladů vypočítaných za nejbližší

následující zúčtovací období.



(13) Při vyměřování, vybírání a vymáhání plateb Úřad postupuje podle

daňového řádu.



HLAVA IX



POŠTOVNÍ ZNÁMKY



§ 35



(1) Poštovní známky vydává a dobu jejich platnosti stanoví Ministerstvo

průmyslu a obchodu; při vydávání poštovních známek přihlíží k potřebám

držitele poštovní licence. Vydání, počátek a konec platnosti poštovní

známky Ministerstvo průmyslu a obchodu zveřejní v Poštovním věstníku.



(2) Držitel poštovní licence je povinen hradit náklady na vydávání

poštovních známek.



(3) Pouze držitel poštovní licence má právo uvádět poštovní známky do

oběhu.



(4) Platné poštovní známky lze použít jako doklad o úhradě ceny

poštovní služby poskytované držitelem poštovní licence, pokud z

poštovní smlouvy nevyplývá něco jiného.



(5) Po ukončení platnosti poštovní známky má její držitel právo, aby

ten, kdo poštovní známku uvedl do oběhu, mu ji vyměnil za platnou, nebo

aby ji od něho zpětně odkoupil. Toto právo se promlčuje uplynutím

jednoho roku ode dne ukončení platnosti poštovní známky.



(6) Práva a povinnosti podle odstavců 2 až 5 má držitel poštovní

licence, jehož poštovní licence obsahuje povinnost poskytovat základní

službu podle § 3 odst. 1 písm. a) na celém území České republiky nebo

na jeho největší části v případě, že tato základní služba je obsažena

ve více poštovních licencích. Není-li povinnost poskytovat základní

službu podle § 3 odst. 1 písm. a) uložena, práva a povinnosti podle

odstavců 2 až 5 má provozovatel, který je měl jako držitel poštovní

licence poslední.



HLAVA X



STÁTNÍ SPRÁVA A REGULACE



§ 36



Státní správa v oblasti poštovních služeb



Ministerstvo průmyslu a obchodu vykonává státní správu v oblasti

poštovních služeb, s výjimkou věcí svěřených tímto zákonem Úřadu.



§ 36a



(1) Úřad podle tohoto zákona



a) provádí analýzy všeobecné dostupnosti základních služeb a

přezkoumává nutnost uložení povinnosti poskytovat a zajišťovat základní

služby,



b) vede evidenci provozovatelů a uděluje určenému provozovateli, který

má povinnost poskytovat a zajišťovat základní služby, poštovní licenci,



c) stanovuje čisté náklady na poskytování a zajišťování základních

služeb, rozhoduje o povinnosti vrátit finanční prostředky neoprávněně

čerpané na úhradu čistých nákladů a rozhoduje, zda výše čistých nákladů

představuje pro držitele poštovní licence nespravedlivou finanční

zátěž,



d) vydává rozhodnutí o ceně základních služeb a vykonává kontrolu cen v

oblasti poštovních služeb, včetně poštovních služeb do zahraničí, a cen

za přístup k poštovní infrastruktuře,



e) rozhoduje ve sporech, stanoví-li tak tento zákon,



f) spolupracuje s orgány Evropské unie a s regulačními orgány členských

států Evropské unie s obdobnou věcnou působností zejména při předávání

a získávání údajů a informací stanovených zákonem, rozhodnutími

vydanými na základě zákona nebo právními akty Evropské unie a plní

další úkoly, které pro oblast regulace poštovních služeb vyplývají z

členství České republiky v Evropské unii,



g) stanovuje, vybírá a vymáhá poplatky,



h) vykonává kontrolu v oblasti poštovních služeb,



i) vykonává státní statistickou službu, včetně sběru dat, v oblasti

poštovních služeb a zahraničních poštovních služeb,



j) ukládá, vybírá a vymáhá pokuty za porušení povinností stanovených

tímto zákonem,



k) vydává prováděcí právní předpisy v oblasti poštovních služeb v

rozsahu zmocnění podle tohoto zákona,



l) je exekučním správním orgánem pro vymáhání povinností stanovených

tímto zákonem nebo uložených z moci úřední na jeho základě,



m) rozhoduje o změně poštovních podmínek podle § 6 odst. 4,



n) stanovuje, vybírá a vymáhá platby na účet pro financování základních

služeb.



(2) Rada Úřadu provádí přezkum podle § 37 odst. 4, rozhoduje v řízení

ve věci poštovní licence podle § 22, 23, 24 a 25 a vydává rozhodnutí o

ceně jednotlivých základních služeb podle § 34a. Proti rozhodnutí Rady

Úřadu není přípustný opravný prostředek.



(3) Předseda Rady Úřadu v prvním stupni rozhoduje v řízení o výši a

úhradě čistých nákladů na poskytování a zajišťování základních služeb

podle § 34b a ve sporech o přístup k poštovní infrastruktuře podle §

34.



(4) Stanoví-li tento zákon, že o věci rozhoduje Úřad, může statut

Úřadu^25) stanovit, že v prvním stupni rozhoduje předseda Rady Úřadu s

výjimkou podle odstavce 2.



(5) O rozkladu nebo odvolání proti rozhodnutí Úřadu, které v prvním

stupni nevydal předseda Rady Úřadu, rozhoduje předseda Rady Úřadu s

výjimkou podle odstavce 2.



(6) Pokud v prvním stupni vydal rozhodnutí předseda Rady Úřadu, při

rozhodování o odvolání nebo rozkladu v Radě nehlasuje.



§ 37



nadpis vypuštěn



(1) Úřad dohlíží, zda provozovatelé plní své povinnosti podle tohoto

zákona.



(2) Úkony dohledu se uskutečňují



a) prováděním kontroly^26); pověření ke kontrole může mít formu

průkazu, jehož vzor stanoví prováděcí právní předpis,



b) využitím poznatků získaných jiným způsobem.



(3) Úřad dále



a) zaujímá stanovisko ke sporům týkajícím se poskytování a zajišťování

poštovních služeb, o které byl požádán, pokud je toho k vyřešení sporu

zapotřebí,



b) nejméně jednou ročně vhodným způsobem zveřejní, včetně zveřejnění v

Poštovním věstníku, souhrnnou zprávu o plnění povinností uložených

držiteli poštovní licence tímto zákonem,



c) činí další opatření v zájmu řádného poskytování a zajišťování

základních služeb,



d) v pochybnostech rozhoduje, zda se v případě určité služby jedná o

poštovní službu, a to na žádost nebo z vlastního podnětu.



(4) Úřad pravidelně přezkoumává úroveň kvality a způsob poskytování a

zajišťování základních služeb a jejich všeobecnou dostupnost na celém

území České republiky podle základních kvalitativních požadavků; v

případě přezkumu všeobecné dostupnosti služby dodání peněžní částky

poštovním poukazem Úřad bere v úvahu obdobné služby v oblasti

platebního styku, které nejsou poštovními službami. Úřad rovněž

pravidelně přezkoumává povinnost držitele poštovní licence poskytovat a

zajišťovat základní služby. Na základě výsledku přezkumu a po

konzultaci s dotčenými subjekty podle odstavce 5 může Úřad zahájit

výběrové řízení podle § 22 odst. 2 nebo řízení o změně poštovní licence

podle § 23 nebo uveřejní v Poštovním věstníku sdělení o neuložení

povinnosti poskytovat a zajišťovat některou ze základních služeb.

Přezkum podle věty druhé musí být dokončen nejpozději 6 kalendářních

měsíců před koncem platnosti poštovní licence.



(5) Úřad konzultuje podle odstavce 4



a) rozsah základních služeb, které budou předmětem neuložení nebo

uložení povinnosti poskytovat a zajišťovat základní služby, a území,

jehož se bude neuložení nebo uložení povinnosti poskytovat a zajišťovat

základní služby týkat,



b) odůvodněný záměr Úřadu povinnost poskytovat a zajišťovat jednotlivou

základní službu



1. neuložit, neboť poskytování dotčené základní služby na celém území

státu nebo na jeho části je zajištěno za podmínek srovnatelných s

požadavky na zajištění základních služeb podle tohoto zákona, aniž by

bylo nutné tuto povinnost uložit,



2. uložit, neboť poskytování dotčené základní služby na celém území

státu nebo na jeho části není zajištěno za podmínek srovnatelných s

požadavky na zajištění základních služeb podle tohoto zákona.



(6) Výsledky konzultace Úřad uveřejní v Poštovním věstníku.



Správní delikty



§ 37a



(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního

deliktu tím, že



a) poruší některou z povinností podle § 16 odst. 1,



b) zjišťuje obsah poštovní zásilky v rozporu s § 16 odst. 5,



c) podniká v oblasti poštovních služeb bez oprávnění nebo v rozporu s

obecnými podmínkami podnikání podle § 17,



d) poskytuje poštovní službu nebo zajišťuje zahraniční poštovní službu

bez oprávnění podle § 18 odst. 1,



e) nesplní povinnost podle § 18 odst. 5 nebo 6, nebo



f) provozuje službu dodání peněžní částky poštovním poukazem bez

poštovní licence v rozporu s § 20.



(2) Provozovatel se dopustí správního deliktu tím, že



a) nezpřístupní poštovní podmínky podle § 4 odst. 1,



b) neuzavře poštovní smlouvu podle § 4 odst. 2,



c) v rozporu s § 6 odst. 4 neprovede ve lhůtě stanovené Úřadem změnu

poštovních podmínek,



d) neuveřejní informaci o změně poštovních podmínek podle § 6 odst. 3,



e) zachází s poštovní zásilkou nebo poukázanou peněžní částkou v

rozporu s § 7 odst. 1,



f) otevře nebo prohlíží poštovní zásilku v rozporu § 8 odst. 1, 2 a 4,



g) neinformuje o otevření poštovní zásilky při dodání adresáta,

popřípadě odesílatele při vrácení poštovní zásilky podle § 8 odst. 3,



h) prodá poštovní zásilku v rozporu s § 9 odst. 1 a 2,



i) nevydá čistý výtěžek podle § 9 odst. 3,



j) zničí poštovní zásilku v rozporu s § 10,



k) nevyplatí poukázanou peněžní částku v rozporu § 11,



l) v rozporu s § 16 odst. 7 nevydá poštovní zásilku nebo neumožní jiná

opatření dotýkající se poštovní zásilky,



m) nesplní povinnost podle § 18 odst. 4,



n) neplní informační povinnost podle § 32a,



o) neplní některou z povinností podle § 32b odst. 1 a 2, nebo



p) neplní povinnost podle § 34 odst. 10.



(3) Držitel poštovní licence se dopustí správního deliktu tím, že



a) poruší poštovní povinnost podle § 33 odst. 1 písm. a),



b) nabízí poštovní služby v rozporu s § 33 odst. 1 písm. b),



c) poruší některou z povinností podle § 33 odst. 4,



d) poruší některou z povinností podle § 33 odst. 5, 7, 8 nebo 9,



e) neplní některou z povinností podle § 33a,



f) poruší některou z povinností podle § 34 odst. 7 nebo 8, nebo



g) nabízí základní služby, které jsou obsaženy v jeho poštovní licenci,

v rozporu s rozhodnutím o ceně podle § 34a odst. 2.



(4) Za správní delikt se uloží pokuta do



a) 10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. c), d)

nebo f), nebo podle odstavce 2 písm. o), nebo podle odstavce 3 písm.

e),



b) 2 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) nebo

b), nebo podle odstavce 2 písm. f) nebo l), nebo podle odstavce 3 písm.

a), c), d), f) nebo g),



c) 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. e),

nebo podle odstavce 2 písm. b), e), i), k), m) nebo n), nebo podle

odstavce 3 písm. b), nebo



d) 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. a), c),

d), g), h), j) nebo p).



§ 37b



(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že

vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení

právní povinnosti zabránila.



(2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti

správního deliktu, zejména k rozsahu takového jednání a jeho následkům.



(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže

správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm

dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.



(4) Správní delikty podle § 37a projednává Úřad.



(5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické

osoby,^14b) se vztahují ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu

právnické osoby.



(6) Pokuty vybírá a vymáhá Úřad. Příjem z pokut je příjmem státního

rozpočtu.



§ 37c



(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že



a) zničí, poškodí, znečistí, anebo neoprávněně odstraní nebo přemístí

schránu určenou k poštovnímu podání nebo dodání, nebo



b) jako odesílatel ohrozí zdraví lidí tím, že předá provozovateli k

poskytnutí poštovní služby poštovní zásilku,



1. jejíž obsah je podle poštovních podmínek považován za nebezpečný,

aniž by byla dodržena její povinná zvláštní úprava podle poštovních

podmínek nebo další požadované náležitosti podle poštovních podmínek,

nebo



2. jejíž obsah podle poštovních podmínek není dovolen,nebo



c) jako osoba jednající jménem nebo v zastoupení nositele poštovního

tajemství poruší povinnost mlčenlivosti podle § 16 odst. 1 až 3.



(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu do výše 10

000 Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. b) nebo c) pokutu do výše

20 000 Kč.



HLAVA XI



SPOLEČNÁ, ZMOCŇOVACÍ, PŘECHODNÁ A ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ



Společná ustanovení



§ 38



(1) Na činnost Ministerstva průmyslu a obchodu podle § 35 a na činnost

Úřadu podle § 37 odst. 3 písm. a) a c) se správní řád^15) nevztahuje.



(2) Splnění povinnosti uložené držiteli poštovní licence rozhodnutím

podle § 22 odst. 6 nebo 9 nebo § 34 odst. 3 lze vymáhat ukládáním

donucovacích pokut až do celkové výše 10 000 000 Kč.



§ 39



Právní vztahy při poskytování poštovních služeb, které nejsou upraveny

v § 4 až 15 tohoto zákona, se řídí občanským zákoníkem.



§ 40



Úřad vydává podle tohoto zákona Poštovní věstník, který je publikační

sbírkou v oblasti poštovních služeb. Úřad zveřejňuje Poštovní věstník

způsobem umožňujícím dálkový přístup.



§ 41



Zmocňovací ustanovení



(1) Úřad vydá vyhlášku k provedení § 3 odst. 3, § 18 odst. 1, § 32b

odst. 3, § 33 odst. 4 písm. e), § 33a odst. 2 a § 34b odst. 7.



(2) Vláda vydá nařízení k provedení § 3 odst. 2 písm. a).



(3) Ministerstvo průmyslu a obchodu vydá vyhlášku k provedení § 37

odst. 2 písm. a).



§ 42



Přechodná ustanovení



(1) Na právní vztahy u poštovní zásilky, která byla podána u České

pošty, státního podniku, před dnem účinnosti tohoto zákona, se vztahují

dosavadní právní předpisy.^16)



(2) Provozovatel poštovních služeb je povinen požádat do jednoho roku

od účinnosti tohoto zákona ministerstvo o udělení souhlasu k

provozování poštovních služeb. Do doby udělení souhlasu se provozovatel

poštovních služeb považuje za provozovatele poštovních služeb, kterému

byl udělen souhlas podle tohoto zákona. Nepožádá-li provozovatel

poštovních služeb ve stanovené lhůtě o udělení souhlasu nebo nebude-li

mu ministerstvem souhlas udělen, dosavadní povolení podle zvláštního

právního předpisu^10) zaniká.



(3) Česká pošta, státní podnik, se považuje do konce kalendářního roku

2003 za držitele souhlasu a poštovní licence podle tohoto zákona.



(4) Ministerstvo stanoví poštovní závazek České pošty, státního

podniku.



(5) Je-li ve zvláštním právním předpisu vydaném před účinností tohoto

zákona použit výraz "pošta" ve smyslu § 4 odst. 1 zákona č. 222/1946

Sb., o poště (poštovní zákon), rozumí se tím držitel poštovní licence.



§ 43



Zrušovací ustanovení



Zrušují se



1. zákon č. 222/1946 Sb., o poště (poštovní zákon), ve znění zákona č.

86/1950 Sb. a zákona č. 88/1950 Sb.,



2. vládní nařízení č. 240/1949 Sb., kterým se provádí poštovní zákon,



3. vyhláška č. 135/1980 Sb., kterou se vydává Řád poštovní novinové

služby,



4. vyhláška č. 78/1989 Sb., o právech a povinnostech pošty a jejích

uživatelů (poštovní řád), ve znění vyhlášky č. 59/1991 Sb.



ČÁST DRUHÁ



§ 44



Změna zákona o přestupcích



Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění zákona č. 337/1992 Sb.,

zákona č. 344/1992 Sb., zákona č. 359/1992 Sb., zákona č. 67/1993 Sb.,

zákona č. 290/1993 Sb., zákona č. 134/1994 Sb., zákona č. 82/1995 Sb.,

zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 279/1995 Sb., zákona č. 289/1995 Sb.,

zákona č. 112/1998 Sb. a zákona č. 168/1999 Sb., se mění takto:



§ 36 včetně nadpisu zní:



"§ 36



Přestupky na úseku poštovních služeb a telekomunikací



(1) Přestupku se dopustí ten, kdo



a) zničí, poškodí, znečistí anebo neoprávněně odstraní nebo přemístí

poštovní schránku,



b) jako odesílatel tím, že poruší poštovní smlouvu podáním poštovní

zásilky obsahující věc nebezpečnou, aniž by byla dodržena povinná

zvláštní úprava,



c) jako odesílatel poruší zákaz umístění živého zvířete do poštovní

zásilky,



d) se neoprávněně napojí na telekomunikační síť nebo na jiné zařízení

správy spojů anebo do nich neoprávněně zasáhne,



e) poruší obecně závazný právní předpis o držení a provozu vysílacích

rádiových stanic a jiných telekomunikačních zařízení,



f) úmyslně ruší příjem rozhlasového, televizního nebo jiného signálu.



(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu až do výše 20 000

Kč; zákaz činnosti do jednoho roku lze uložit za přestupek podle

odstavce 1 písm. e).".



ČÁST TŘETÍ



§ 45



Změna zákona o cenách



V § 1 odst. 4 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění zákona č.

135/1994 Sb. a zákona č. 151/1997 Sb., se čárka za slovem "nákladů"

nahrazuje slovem "a" a slova "a tarify mezinárodní dopravy a spojů" se

zrušují.



ČÁST ČTVRTÁ



§ 46



Změna trestního řádu



Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve

znění zákona č. 57/1965 Sb., zákona č. 58/1969 Sb., zákona č. 149/1969

Sb., zákona č. 48/1973 Sb., zákona č. 29/1978 Sb., zákona č. 43/1980

Sb., zákona č. 159/1989 Sb., zákona č. 178/1990 Sb., zákona č. 303/1990

Sb., zákona č. 558/1991 Sb., zákona č. 25/1993 Sb., zákona č. 115/1993

Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 154/1994 Sb., nálezu Ústavního

soudu č. 214/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 8/1995 Sb., zákona č.

152/1995 Sb., zákona č. 150/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č.

148/1998 Sb., zákona č. 166/1998 Sb. a zákona č. 191/1999 Sb., se mění

takto:



1. V § 60 odst. 4 písm. a) se slova "dáno na poštu a adresováno"

nahrazují slovy "podáno jako poštovní zásilka adresovaná".



2. V § 62 odst. 1 se slovo "poštou" nahrazuje slovy "jako poštovní

zásilka".



3. V § 86 odst. 1 se slova "telegramů, dopisů nebo jiných zásilek"

nahrazují slovy "poštovních zásilek, jiných zásilek nebo telegramů" a

slovo "pošta" se nahrazuje slovy "provozovatel poštovních služeb".



4. V § 86 odst. 2 větě druhé se slovo "pošta" nahrazuje slovy

"provozovatel poštovních služeb".



5. V § 87 odst. 3 se slovo "poště" nahrazuje slovy "provozovateli

poštovních služeb".



ČÁST PÁTÁ



zrušena



§ 47



zrušen



ČÁST ŠESTÁ



zrušena



§ 48



zrušen



ČÁST SEDMÁ



zrušena



§ 49



zrušen



ČÁST OSMÁ



§ 50



Změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní

politiku zaměstnanosti



Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku

na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 10/1993 Sb.,

zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb.,

zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb.,

zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 113/1997 Sb.,

zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb. a zákona č. 18/2000 Sb.,

se mění takto:



1. V § 19 odst. 1 písmeno b) zní:



"b) v hotovosti prostřednictvím banky nebo držitele poštovní licence na

příslušný účet podle písmene a).".



2. V § 19 odstavec 3 zní:



"(3) Banka je povinna připsat platbu na příslušný účet správy

sociálního zabezpečení (§ 9 a 10) vždy nejpozději následující pracovní

den poté, kdy byla platba z účtu příkazce odepsána nebo kdy byla ve

prospěch účtu správy sociálního zabezpečení v hotovosti bankou přijata.

Pokud je účet správy sociálního zabezpečení veden u jiné banky než účet

příkazce, z něhož je platba odepisována, nebo pokud byla platba přijata

v hotovosti jinou bankou, je banka, která platbu uskutečňuje, povinna

převést uhrazovanou částku té bance, u níž je veden účet správy

sociálního zabezpečení, ve stejné lhůtě jako v předchozí větě. Banka, u

které je veden účet správy sociálního zabezpečení, připíše v jeho

prospěch takto převedenou platbu nejpozději následující pracovní den

poté, co k těmto peněžním prostředkům získala dispoziční právo. Pokud

platbu v hotovosti přijal držitel poštovní licence, je povinen předat

ji k provedení převodu bance, která vede jeho účet, nejpozději do dvou

pracovních dnů od přijetí platby. V případě nedodržení uvedených lhůt

jsou banky a držitel poštovní licence povinni uhradit správě sociálního

zabezpečení úrok ve výši diskontní sazby České národní banky platné v

první den kalendářního čtvrtletí, v němž měli uhrazenou částku převést.

Banka, u které je veden účet správy sociálního zabezpečení, je povinna

sdělit správě sociálního zabezpečení den, kdy došlo k odepsání platby z

účtu příkazce nebo k přijetí platby v hotovosti v bance. Držitel

poštovní licence je povinen sdělit přímo nebo prostřednictvím

zúčastněné banky správě sociálního zabezpečení den, kdy přijal hotovost

a kdy platbu v hotovosti předal bance, která vede jeho účet.".



3. V § 23 odst. 4 se slova "podání předáno poštovní přepravě" nahrazují

slovy "podána poštovní zásilka obsahující podání".



ČÁST DEVÁTÁ



§ 51



Změna zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění



Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve

znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 15/1993 Sb., zákona č. 161/1993

Sb., zákona č. 324/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994

Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb., zákona č. 48/1997

Sb. a zákona č. 127/1998 Sb., se mění takto:



1. V § 17 odst. 1 písmeno b) zní:



"b) v hotovosti prostřednictvím banky nebo držitele poštovní licence na

příslušný účet podle písmene a).".



2. V § 17 odstavec 3 zní:



"(3) Banka je povinna připsat platbu na příslušný účet zdravotní

pojišťovny vždy nejpozději následující pracovní den poté, kdy byla

platba z účtu příkazce odepsána nebo kdy byla ve prospěch účtu

zdravotní pojišťovny v hotovosti bankou přijata. Pokud je účet

zdravotní pojišťovny veden u jiné banky než účet příkazce, z něhož je

platba odepisována, nebo pokud byla platba přijata v hotovosti jinou

bankou, je banka, která platbu uskutečňuje, povinna převést uhrazovanou

částku té bance, u níž je veden účet zdravotní pojišťovny, ve stejné

lhůtě jako v předchozí větě. Banka, u které je veden účet zdravotní

pojišťovny, připíše v jeho prospěch takto převedenou platbu nejpozději

následující pracovní den poté, co k těmto peněžním prostředkům získala

dispoziční právo. Pokud platbu v hotovosti přijal držitel poštovní

licence, je povinen předat ji k provedení převodu bance, která vede

jeho účet, nejpozději do dvou pracovních dnů od přijetí platby. V

případě nedodržení uvedených lhůt jsou banky a držitel poštovní licence

povinni uhradit zdravotní pojišťovně úrok ve výši diskontní sazby České

národní banky platné v první den kalendářního čtvrtletí, v němž měli

uhrazenou částku převést. Banka, u které je veden účet zdravotní

pojišťovny, je povinna sdělit zdravotní pojišťovně den, kdy došlo k

odepsání platby z účtu příkazce nebo k přijetí platby v hotovosti v

bance. Držitel poštovní licence je povinen sdělit přímo nebo

prostřednictvím zúčastněné banky zdravotní pojišťovně den, kdy přijal

hotovost a kdy platbu v hotovosti předal bance, která vede jeho účet.".



ČÁST DESÁTÁ



§ 52



Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení



Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení,

ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č.

160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č.

118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č.

306/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb. a zákona č.

18/2000 Sb., se mění takto:



1. Za § 116a se vkládá nový § 116b, který včetně poznámky pod čarou č.

73) zní:



"§ 116b



Výplaty dávek důchodového pojištění v hotovosti zprostředkuje držitel

poštovní licence. Odměna držiteli poštovní licence za zprostředkování

výplaty dávek se stanoví podle cenových předpisů.^73)



73) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška č. 580/1990 Sb., kterou se provádí zákon č. 526/1990 Sb., o

cenách, ve znění pozdějších předpisů.".



2. V § 120a se slova "poštovní přepravě" nahrazují slovy "byla podána

poštovní zásilka obsahující podání".



ČÁST JEDENÁCTÁ



zrušena



§ 53



zrušen



ČÁST DVANÁCTÁ



zrušena



§ 54



zrušen



ČÁST TŘINÁCTÁ



§ 55



Změna zákona o veterinární péči a o změně některých souvisejících

zákonů



Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých

souvisejících zákonů, se mění takto:



1. V § 28 odst. 4 písm. a) se slovo "poštou" nahrazuje slovy

"provozovatelem poštovních služeb".



2. V § 34 odst. 1 se slovo "pošta" nahrazuje slovy "provozovatel

poštovních služeb".



3. V § 34 odst. 2 se slovo "poštu" nahrazuje slovy "provozovatele

poštovních služeb".



4. V § 36 odst. 4 se slovo "pošty" nahrazuje slovy "provozovatele

poštovních služeb".



ČÁST ČTRNÁCTÁ



§ 56



Změna zákona směnečného a šekového



Zákon směnečný a šekový č. 191/1950 Sb. se mění takto:



1. V čl. I § 45 odst. 5 se věta druhá nahrazuje touto větou: "Lhůta je

dodržena, byla-li během lhůty podána poštovní zásilka obsahující

zprávu.".



2. V čl. II § 42 odst. 5 se věta druhá nahrazuje touto větou: "Lhůta je

dodržena, byla-li během lhůty podána poštovní zásilka obsahující

zprávu.".



ČÁST PATNÁCTÁ



zrušena



§ 57



zrušen



ČÁST ŠESTNÁCTÁ



§ 58



Změna živnostenského zákona



Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon),

ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č.

600/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č.

38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č.

200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č.

94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č.

19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č.

79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 280/1997 Sb., zákona č.

15/1998 Sb., zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č.

167/1998 Sb., zákona č. 159/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č.

358/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb. a zákona

č. 27/2000 Sb., se mění takto:



V příloze č. 2 VÁZANÉ ŽIVNOSTI se ve skupině 214: "Ostatní" doplňuje

nový obor:



"Provozování poštovních služeb



Průkaz způsobilosti



Souhlas podle § 17 zákona č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o

změně některých zákonů (zákon o poštovních službách).".



ČÁST SEDMNÁCTÁ



zrušena



§ 59



zrušen



ČÁST OSMNÁCTÁ



§ 60



Účinnost



Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2000.



Klaus v. r.



Havel v. r.



Zeman v. r.



Vybraná ustanovení novel



Čl.II zákona č. 95/2005 Sb.



Přechodná ustanovení



1. Až do zveřejnění základních služeb podle § 19 odst. 2 zákona o

poštovních službách, nejdéle však do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti

tohoto zákona, se za základní služby považují poštovní služby podle

vyhlášky č. 286/2004 Sb., kterou se stanoví poštovní podmínky

základních služeb a základní požadavky kvality při jejich zajišťování

držitelem poštovní licence (vyhláška o základních službách držitele

poštovní licence), a zahraniční poštovní služby, jejichž zajišťování je

mezinárodním závazkem České republiky.



2. Až do vyslovení souhlasu s poštovními podmínkami poštovních služeb,

na něž se vztahuje poštovní povinnost, Úřadem, nejdéle však do 3 měsíců

ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se za poštovní podmínky podle §

33 odst. 1 písm. b) zákona o poštovních službách považují poštovní

podmínky, jež jsou v souladu s vyhláškou č. 286/2004 Sb.



3. Až do stanovení základních kvalitativních požadavků Úřadem, nejdéle

však do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se za základní

kvalitativní požadavky podle § 33 odst. 1 písm. a) zákona o poštovních

službách považují základní požadavky kvality při zajišťování základních

služeb podle části třetí vyhlášky č. 286/2004 Sb.



4. Až do rozhodnutí Úřadu podle § 33 odst. 5 zákona o poštovních

službách zůstávají v platnosti rozhodnutí Ministerstva informatiky

učiněná podle § 34 odst. 3 zákona o poštovních službách v dosavadním

znění.



5. Poštovní licence a zvláštní poštovní licence udělené podle dosavadní

právní úpravy zůstávají v platnosti.



6. Správní řízení o udělení souhlasu, které bylo zahájeno přede dnem

nabytí účinností tohoto zákona a které nebylo dosud ukončeno, se dnem

nabytí účinnosti tohoto zákona zastavuje.



7. Ostatní správní řízení podle dosavadní právní úpravy, která byla

zahájena přede dnem nabytí účinností tohoto zákona a která nebyla dosud

ukončena, dokončí Úřad.



Čl. II zákona č. 221/2012 Sb.



Přechodná ustanovení



1. Provozovatel poštovních služeb (dále jen „provozovatel“), který je

oprávněn poskytovat poštovní služby podle zákona č. 29/2000 Sb., ve

znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, je povinen do

konce 3. kalendářního měsíce, který následuje po kalendářním měsíci, ve

kterém nabyl účinnosti tento zákon, doručit Českému telekomunikačnímu

úřadu (dále jen „Úřad“) oznámení podnikání podle § 18 zákona č. 29/2000

Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Živnostenské oprávnění k provozování poštovních a zahraničních

poštovních služeb podle zákona č. 29/2000 Sb., ve znění účinném do dne

nabytí účinnosti tohoto zákona, zaniká dnem, kdy osoba, která na jeho

základě podniká, doručila Úřadu oznámení podnikání podle § 18 zákona č.

29/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,

nejpozději však uplynutím lhůty podle věty první; toto oznámení

nepodléhá správnímu poplatku.



2. Držitelem poštovní licence je ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona

do 31. prosince 2017 Česká pošta, s. p., případně její právní nástupce,

který je na celém území České republiky povinen poskytovat a zajišťovat

základní služby podle § 3 zákona č. 29/2000 Sb., ve znění účinném ode

dne nabytí účinnosti tohoto zákona, v souladu s poštovní licencí podle

bodu 3.



3. Úřad udělí poštovní licenci osobě podle bodu 2 do 60 dnů ode dne

nabytí účinnosti tohoto zákona. Účastníkem řízení o udělení poštovní

licence je pouze osoba uvedená v bodu 2. Úřad v této poštovní licenci

stanoví všechny základní služby podle § 3 zákona č. 29/2000 Sb., ve

znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Tato poštovní

licence může být případně změněna podle § 23 zákona č. 29/2000 Sb., ve

znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejdříve ode dne

1. ledna 2016.



4. Pokud zvláštní právní předpisy za účelem zajištění jiných činností

než poskytování poštovních služeb stanoví jako povinnou osobu držitele

poštovní licence, rozumí se jí Česká pošta, s. p., popřípadě její

právní nástupce.



5. Provozovatel je povinen uvést do souladu poštovní podmínky podle § 6

zákona č. 29/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto

zákona, do 60 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.



6. Provozovatel je povinen vést oddělenou evidenci výnosů a příjmů

podle § 32b zákona č. 29/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí

účinnosti tohoto zákona, ode dne 1. července 2013.



7. Držitel poštovní licence je povinen vést oddělenou evidenci nákladů

a výnosů podle § 33a zákona č. 29/2000 Sb., ve znění účinném ode dne

nabytí účinnosti tohoto zákona, ode dne 1. července 2013.



8. Držitel poštovní licence je povinen dodržovat povinnosti uložené mu

rozhodnutími vydanými Úřadem podle § 33 odst. 5 zákona č. 29/2000 Sb.,

ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a to do doby,

než uplatní způsob vedení oddělené evidence nákladů a výnosů podle bodu

7.



9. Úřad stanoví případné čisté náklady za období ode dne nabytí

účinnosti tohoto zákona do konce roku 2013 podle § 34b odst. 4 zákona

č. 29/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto

zákona, a procentní podíl a výše platby jednotlivých provozovatelů

podle § 34c odst. 7 a 8 zákona č. 29/2000 Sb., ve znění účinném ode dne

nabytí účinnosti tohoto zákona, takto:



a) ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do 30. června 2013 na základě

informací získaných podle § 32a zákona č. 29/2000 Sb., ve znění účinném

ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a podle bodu 8,



b) ode dne 1. července 2013 do 31. prosince 2013 na základě informací

podle bodů 6 a 7.



10. Cenová rozhodnutí vydaná Úřadem a Ministerstvem financí podle

zákona č. 29/2000 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto

zákona, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zrušují.



11. Řízení zahájená a nedokončená přede dnem nabytí účinnosti tohoto

zákona dokončí správní úřady, které řízení zahájily, podle dosavadních

právních předpisů.



1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/67/ES ze dne 15. prosince

1997 o společných pravidlech pro rozvoj vnitřního trhu poštovních

služeb Společenství a zvyšování kvality služby.



Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/39/ES ze dne 10. června

2002, kterou se mění směrnice 97/67/ES s ohledem na další otevření

poštovních služeb Společenství hospodářské soutěži.



Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/6/ES ze dne 20. února 2008,

kterou se mění směrnice 97/67/ES s ohledem na úplné dotvoření vnitřního

trhu poštovních služeb Společenství.



2) Například § 86 až 87a zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení

soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 13/1993

Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů.



3) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.



3a) Například § 86 až 87a zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení

soudním (trestní řád), ve znění zákona č. 152/1995 Sb., zákona č.

29/2000 Sb. a zákona č. 265/2001 Sb., § 7 až 12 zákona č. 154/1994 Sb.,

o Bezpečnostní informační službě, ve znění zákona č. 290/2005 Sb., § 8

až 12 zákona č. 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství, zákon č.

13/1993 Sb., Celní zákon, ve znění pozdějších předpisů.



3b) Například zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve

znění pozdějších předpisů.



4) Například čl. 27 odst. 2 a 3 vyhlášky č. 157/1964 Sb., o Vídeňské

úmluvě o diplomatických stycích.



5) Například zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a

o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 164/1999 Sb.



6) Čl. 13 Listiny základních práv a svobod.



9a) Například § 7 až 12 zákona č. 154/1994 Sb., § 11 až 16 zákona č.

67/1992 Sb., ve znění zákona č. 153/1994 Sb. a zákona č. 88/1995 Sb.



10) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský

zákon), ve znění pozdějších předpisů.



11) Například zákon č. 252/1994 Sb., o rozhlasových a televizních

poplatcích, ve znění zákona č. 135/1997 Sb.



12) Například závazky podle Světové poštovní úmluvy a jejího

Závěrečného protokolu, Ujednání o poštovních peněžních službách, Řádu

listovních zásilek a jeho Závěrečného protokolu, Řádu poštovních balíků

a jeho Závěrečného protokolu, Řádu Ujednání o poštovních peněžních

službách a jeho Závěrečného protokolu.



13) Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky.



14) Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích.



14b) § 2 odst. 2 obchodního zákoníku.



14c) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění

pozdějších předpisů.



15) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).



16) Zákon č. 222/1946 Sb., o poště (poštovní zákon), ve znění zákona č.

86/1950 Sb. a zákona č. 88/1950 Sb.



Vládní nařízení č. 240/1949 Sb., kterým se provádí poštovní zákon.



Vyhláška č. 78/1989 Sb., o právech a povinnostech pošty a jejích

uživatelů (poštovní řád), ve znění vyhlášky č. 59/1991 Sb.



17) Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších

předpisů.



18) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších

předpisů.



19) Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení

(insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.



20) Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších

předpisů.



21) Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších

předpisů.



22) § 27 a násl. obchodního zákoníku.



23) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o

změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších

předpisů.



24) § 158 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České

republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 274/2008 Sb.,

zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 424/2010 Sb. a zákona č. 427/2010 Sb.



25) § 107 odst. 8 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích

a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických

komunikacích).