104/1997 Sb.



VYHLÁŠKA



Ministerstva dopravy a spojů ze dne 23. dubna 1997, kterou se provádí

zákon o pozemních komunikacích



Změna: 300/1999 Sb.



Změna: 355/2000 Sb.



Změna: 355/2000 Sb. (část)



Změna: 367/2001 Sb.



Změna: 555/2002 Sb.



Změna: 490/2005 Sb.



Změna: 527/2006 Sb.



Změna: 317/2011 Sb.



Změna: 288/2012 Sb.



Změna: 26/2014 Sb.



Změna: 9/2015 Sb.



Ministerstvo dopravy a spojů stanoví podle § 46 odst. 1 se zřetelem k

ustanovení § 6 odst. 4, § 8 odst. 3, § 9 odst. 3, § 10 odst. 6, § 16

odst. 3, § 20 odst. 2, § 22 odst. 2, § 24 odst. 9, § 25 odst. 7, § 27

odst. 7, § 36 odst. 8, § 37 odst. 1 a § 41 odst. 4 zákona č. 13/1997

Sb., o pozemních komunikacích, (dále jen "zákon") :



ČÁST PRVNÍ



ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ



§ 1



Úvodní ustanovení



(1) Pro účely této vyhlášky se rozumí



a) stavbou dálnice, silnice nebo místní komunikace (dále jen

"komunikace") trvalé nebo dočasné zřízení nové komunikace nebo její

změny (stavební úpravy) spojené s přestavbou zemního tělesa; přestavbou

zemního tělesa se přitom rozumí rozšíření koruny komunikace, změna

nivelety nebo přemístění osy komunikace tak, že nelze zachovat původní

vnější půdorysné nebo výškové ohraničení,



b) opravou komunikace změna dokončené stavby, při které se zachovává

vnější ohraničení stavby a při které se zlepšují její parametry a

zvyšuje bezpečnost provozu,



c) údržbou komunikace soubor prací, kterými se komunikace udržuje v

provozně a technicky vyhovujícím stavu za všech povětrnostních podmínek

a odstraňují se vady a nedostatky uvedením do původního stavu,



d) silnicí s neomezeným přístupem každá silnice mimo rychlostní

silnici,



e) neproměnnými parametry vlastnosti určující dopravně technický stav

komunikace neměnící se bez stavebního zásahu (směrové a výškové vedení,

šířkové uspořádání, konstrukce vozovky, křížení a objekty),



f) proměnnými parametry vlastnosti určující stavební stav komunikace,

který se mění v čase působením vlivů počasí, dopravního zatížení a

stárnutí materiálu (drsnost, podélná a příčná nerovnost, poruchy krytu,

únosnost, popř. zbytková životnost),



g) systémy hospodaření s vozovkou poskytující aktuální informace o

stavu dálnic a silnic příslušným silničním správním úřadům a správcům

těchto komunikací, jejichž účelem je optimalizace stavebních činností

na základě získaných údajů a znalostí o dostupných technologiích s

cílem dosažení nejlepšího využití vložených prostředků, popř. dosažení

jiných zvolených priorit.



(2) Křižovatkou není úrovňové připojení



a) polní nebo lesní cesty,



b) účelové komunikace, která není veřejně přístupná,



c) zastávky osobní linkové dopravy, čerpací stanice pohonných hmot,

motelu, motorestu, parkoviště, odpočívky apod.,



d) sousední nemovitosti



na silnici nebo na místní komunikaci.



(3) Samostatný vyřazovací úsek (klín) sloužící pro výjezd vozidel ze

silnice nebo místní komunikace na sousední nemovitost není přídatným

pruhem a součástí dotčené komunikace.



§ 2



Označení dálnic, silnic a místních komunikací



(k § 6 odst. 4 a § 9 odst. 4 zákona)



(1) Dálnice a silnice označuje čísly vlastník (§ 9 odst. 2 zákona).

Dálnice a silnice I. třídy se označují čísly od 1 do 99; jde-li o

dálnici, uvádí se v evidenci před číslici písmeno "D", jde-li o

rychlostní silnici, uvádí se před číslici písmeno "R". Silnice II.

třídy se označují čísly od 101 do 999. Silnice III. třídy se označují

jen v evidenci čtyř až pětimístnými čísly podle nejbližší silnice I.

nebo II. třídy, případně doplněnými indexem malým písmenem. Ramena

jednosměrných silnic se označují indexem velkým písmenem.



(2) Silnice stanovené dle zvláštního předpisu^1) pro mezinárodní provoz

se označují též písmenem "E" a číslem.



(3) Kilometrovníky se vyznačuje vzdálenost v kilometrech od začátku

staničení dálnice nebo silnice I. třídy.



(4) Vzory označení podle odstavců 1 až 3 stanoví zvláštní předpis.^2)



(5) Pro evidenční účely se místní komunikace označují arabskými

číslicemi počínaje číslem 1, a to zásadně odděleně pro každou třídu

místních komunikací. K označení třídy se používá alfabetický znak:



a) pro místní komunikace I. třídy písmeno a, např. 1a, 2a,



b) pro místní komunikace II. třídy písmeno b, např. 1b, 4b,



c) pro místní komunikace III. třídy písmeno c, např. 1c, 8c,



d) pro místní komunikace IV. třídy písmeno d, např. 1d, 12d.



(6) Mostní a další objekty (podjezdy, železniční přejezdy, tunely) na

komunikacích jsou označovány pořadovými čísly počínaje číslem 1 od

začátku staničení komunikace. U dálnic a silnic se číslo objektu skládá

z čísla dotčené komunikace a pomlčkou odděleného pořadového čísla

objektu doplněného případně třemi indexy. Číslo objektu na místní

komunikaci se skládá z označení místní komunikace (číslo a třída),

pomlčkou odděleného znaku objektu (např. M = most) a jeho pořadového

čísla. Podrobnosti číslování mostů na komunikacích obsahuje závazná ČSN

73 6220.



§ 3



(k § 6 odst. 4 zákona)



(1) Místními komunikacemi I. třídy jsou rychlostní místní komunikace a

dopravně nejvýznamnější sběrné komunikace ve městech.



(2) Místními komunikacemi II. třídy jsou sběrné komunikace, které

spojují části měst navzájem nebo napojují města, případně jejich části

na pozemní komunikace vyšší třídy nebo kategorie.



(3) Místními komunikacemi III. třídy jsou obslužné místní komunikace ve

městech a obcích umožňující přímou dopravní obsluhu jednotlivých

objektů, pokud jsou přístupné běžnému provozu motorových vozidel.



(4) Místními komunikacemi IV. třídy jsou samostatné chodníky, stezky

pro pěší, cyklistické stezky, cesty v chatových oblastech, podchody,

lávky, schody, pěšiny, zklidněné komunikace, obytné a pěší zóny apod.



§ 4



Průjezdní úsek dálnice a silnice



(k § 8 odst. 3 zákona)



(1) Při určení hranice průjezdního úseku vychází příslušný stavební

úřad^3) ze skutečného stavu souvislého zastavění podél komunikace;

stavební mezery až do 200 m nepřerušují zpravidla souvislé zastavění.



(2) Umístění dopravní značky^2) označující obec nebo konec obce nemusí

být totožné s hranicí průjezdního úseku dálnice nebo silnice.



ČÁST DRUHÁ



PÉČE VLASTNÍKA O KOMUNIKACE A JEJICH EVIDENCE



(k § 9 odst. 3 zákona)



§ 5



Evidence komunikací



(1) Základní evidencí komunikací je pasport, který vedou jejich

správci.



(2) Rozsah a způsob vedení pasportu dálnic a silnic stanoví vlastník (§

9 odst. 2 zákona).



(3) Nejmenší rozsah evidence místních komunikací zahrnuje délku

místních komunikací I. až III. třídy v km, počet a celkovou délku mostů

na nich v km a objem finančních prostředků vynaložených na jejich

výstavbu a zvlášť na jejich údržbu.



§ 6



Prohlídky komunikací



(1) Prohlídku zabezpečuje vlastník nebo správce dotčené komunikace a o

jejím výsledku vede záznam. Prohlídky se dělí na běžné, hlavní,

mimořádné a bezpečnostní inspekce komunikací zařazených do

transevropské silniční sítě^16).



(2) Běžnou prohlídkou se zjišťuje především správná funkce dopravního

značení, bezpečnostního zařízení a závady ve sjízdnosti (schůdnosti) v

těchto lhůtách:



dálnice a rychlostní silnice ..... každý pracovní den,



ostatní silnice I. třídy ..... 2x týdně,



silnice II. třídy ..... 2x měsíčně,



silnice III. třídy ..... 1x měsíčně.



§ 7



Hlavní a mimořádná prohlídka komunikace



(1) Pokud není dále stanoveno jinak, zajišťuje hlavní prohlídku

vlastník nebo správce dotčené komunikace, případně ve spolupráci s

fyzickou či právnickou osobou pověřenou pořizováním dat pro systémy

hospodaření s vozovkou. Cílem prohlídky je zjištění stavebně

technického stavu komunikace, včetně jejích součástí a příslušenství.



(2) Hlavní prohlídka se provádí:



a) při uvedení nového nebo rekonstruovaného úseku komunikace do provozu

a před skončením záruční doby,



b) při inventarizaci komunikací.



(3) Rozsah a způsob provádění hlavních prohlídek a způsob záznamu o

nich jsou uvedeny v příloze č. 2.



(4) Mimořádnou prohlídku zajišťuje vlastník nebo správce mimo termíny

běžných a hlavních prohlídek, a to zejména:



a) při náhlém poškození vozovky (např. dopravní nehodou, živelní

pohromou),



b) při výrazné změně dopravního zatížení (např. v důsledku nařízení

objížďky),



c) při nutnosti získat vstupní data pro systémy hospodaření s vozovkou.



(5) Údaje získané hlavní nebo mimořádnou prohlídkou mohou být účelně

doplňovány diagnostickým měřením proměnných parametrů a využívají se

při evidenci a v systémech hospodaření s vozovkou.



§ 7a



Bezpečnostní inspekce



(1) Bezpečnostní inspekcí^17) se rozumí posouzení dopadů stavebních,

technických a provozních vlastností komunikace na bezpečnost silničního

provozu při jejím užívání a vyhodnocení rizik, která plynou z

vlastností komunikace pro účastníky silničního provozu. Bezpečnostní

inspekci zajišťuje vlastník nebo správce komunikace zařazené do

transevropské silniční sítě. Bezpečnostní inspekci provádí auditor

bezpečnosti pozemních komunikací společně s alespoň jednou další

fyzickou osobou.



(2) Bezpečnostní inspekce se provádí jednou za 5 let.



(3) Minimální rozsah bezpečnostní inspekce je uveden v příloze č. 11.



§ 8



Prohlídky mostních objektů



(1) Prohlídky mostů se dělí na běžné, hlavní, kontrolní a mimořádné.



(2) Prohlídky mostních objektů zabezpečuje jejich vlastník nebo

správce. Povinnost výkonu prohlídek trvá i v době dočasného vyloučení

mostu z provozu nebo před jeho znovuuvedením do provozu.



(3) Rozsah a způsob provádění prohlídek mostních objektů, jejich

intervaly, vedení záznamu o nich a další podrobnosti jsou uvedeny v

doporučené ČSN 73 6221.



(4) Při zjištění havarijního stavu mostu musí být neodkladně provedena

opatření nutná k zajištění bezpečnosti provozu, zejména uzavření mostu

a vyznačení objížďky, prozatímní oprava poškozeného místa apod.



§ 9



Údržba a opravy komunikací



(1) Cílem údržby a oprav je odstranit závady ve sjízdnosti, opotřebení

nebo poškození komunikace, jejích součástí a příslušenství. Rozsah a

způsob provedení závisí na vyhodnocení výsledků prohlídek, popř. na

doporučeních systému hospodaření s vozovkou.



(2) Součástí údržby jsou také opatření, která neprodleně po zjištění

závady zajišťují usměrnění dopravy na závadných úsecích komunikací. Jde

zejména o:



a) uzavírku závadného (včetně zavátého) úseku,



b) vyznačení objížďky a umístění příslušných dopravních značek a

zařízení,



c) okamžité provizorní zajištění bezpečnosti provozu (např. optická

náhrada záchytných zařízení, nouzové podepření nebo překrytí propadů a

sesuvů, odstranění pevných překážek).



Opatření provedená podle písmen a) a b) je správce povinen neprodleně

oznámit příslušnému silničnímu správnímu úřadu.



(3) Dle rozsahu a povahy prací se činnosti podle předchozích odstavců

rozdělují na běžnou a souvislou údržbu a na opravy.



(4) Běžná údržba zahrnuje zejména drobné místně vymezené práce, včetně

ošetřování silniční vegetace.



(5) Souvislá údržba zahrnuje zejména rozsáhlejší práce sloužící k

zachování a k obnově původních vlastností vozovky komunikace obnovením

či zlepšením proměnných parametrů její obrusné vrstvy.



(6) Stavebními pracemi se v rámci opravy odstraňují vady, opotřebení

nebo poškození komunikace, jejích součástí a příslušenství, popř. se

zlepšuje kvalita stavby a zvyšuje bezpečnost provozu. Opravou dochází k

obnově či zlepšení všech parametrů vozovky, popřípadě také ke zlepšení

některých parametrů dalších součástí a příslušenství komunikace.



(7) Rozsah a způsob údržby a oprav komunikací je stanoven v příloze č.

5.



§ 10



Údržba a opravy mostů



(1) Údržba a opravy mostů se provádějí v rámci technické péče o mosty

na základě technické dokumentace, výsledků prohlídek, diagnostického

průzkumu, popř. dokumentace opravy. Povinnost vykonávat údržbu a opravy

mostu začíná dnem vydání kolaudačního rozhodnutí a trvá i v době před

uvedením mostu do provozu a v době jeho dočasného vyloučení z provozu.



(2) Údržbu a opravy mostů (včetně násypových a zářezových svahů pod

nimi) zabezpečuje vlastník (správce) mostu. Údržbu a opravy komunikace,

vodního toku, nádrže, jiného objektu nebo území pod mostem (s výjimkou

svahů), popř. cizího zařízení na mostě nebo pod ním zabezpečuje

příslušný vlastník (správce) tohoto zařízení nebo území, a to vždy po

dohodě s vlastníkem (správcem) mostu.



(3) Při údržbě a opravách mostu nesmí dojít ke znečištění prostoru pod

mosty, zejména vodních toků a chráněného vodohospodářského území.



(4) Údržbu mostů tvoří souhrn prací, kterými se mosty a jejich vybavení

udržují v řádném technickém, bezpečném a sjízdném stavu za všech

povětrnostních a za běžných dopravních podmínek. Tato údržba se provádí

průběžně po celý rok.



(5) Při opravě mostu se stavebními pracemi prováděnými podle schválené

dokumentace odstraňují zjištěná poškození nebo vady.



(6) Bližší podrobnosti o údržbě a opravách mostů obsahuje doporučená

ČSN 73 6221.



§ 10a



Náležitosti smlouvy o zajištění správy a údržby dálnice nebo silnice I.

třídy



(1) Součástí smlouvy jsou vždy tyto náležitosti:



a) označení smluvních stran, včetně jména a příjmení osob oprávněných

za ně jednat,



b) přesné vymezení úseků dálnice nebo silnice I. třídy, které jsou

předmětem smlouvy, a to jejich staničením,



c) rozsah, způsob a časové lhůty pro odstraňování závad ve sjízdnosti v

zimním a v ostatním období,



d) stanovení ceny za provedenou správu a údržbu dálnice nebo silnice I.

třídy, včetně způsobu úhrady a lhůty její splatnosti,



e) datum účinnosti smlouvy,



f) doba, na kterou se smlouva uzavírá,



g) sankce za neplnění smlouvy,



h) způsob změny a ukončení smlouvy,



i) další podmínky, jejichž obsah stanoví po vzájemné dohodě obě smluvní

strany,



j) podpisy osob oprávněných jednat za smluvní strany.



(2) Smlouva musí dále obsahovat zvláštní ujednání o zabezpečení správy

a údržby dálnice nebo silnice I. třídy za krizových stavů.^3a)



(3) Smlouva i její případné dodatky musí být uzavřeny písemně.



ČÁST TŘETÍ



TECHNICKÉ PODMÍNKY PRO PŘIPOJOVÁNÍ KOMUNIKACÍ A SOUSEDNÍ NEMOVITOSTI NA

KOMUNIKACI



(k § 10 odst. 5 zákona)



§ 11



Podmínky pro vzájemné připojování pozemních komunikací



(1) Vzájemná připojení pozemních komunikací se zřizují tak, aby svým

umístěním a provedením vyhovovala bezpečnosti silničního provozu,

zajišťovala potřebnou dopravní výkonnost, potřebný rozhled, podmínky

pro plynulé vedení a průjezd dopravních proudů a řádné odvodnění.

Nejmenší vzdálenosti nově budovaných křižovatek na komunikacích,

umístění a uspořádání křižovatek obsahuje závazná ČSN 73 6102 a bližší

podrobnosti jsou uvedeny v doporučených ČSN 73 6101 a ČSN 73 6110.



(2) Určení hranice mezi pozemními komunikacemi vyšší a nižší kategorie

nebo třídy v oblasti křižovatek a zaústění účelových komunikací stanoví

příloha č. 3, přičemž za hlavní komunikaci se považuje pozemní

komunikace většího dopravního významu daného vyšší kategorií nebo

třídou.



§ 12



Podmínky pro připojování sousedních nemovitostí k silnicím a místním

komunikacím



(1) Sjezdy a nájezdy na silnici a místní komunikaci lze zřídit, jen

pokud splňují tyto podmínky:



a) rozhled pro rozhodnutí najet na komunikaci,



b) rozhled uživatele komunikace alespoň pro zastavení vozidla; vozidlo,

které zastaví při odbočování vlevo na sjezd, nesmí bránit průjezdu

ostatním vozidlům v přímém směru nebo na něj musí být výhled ze

vzdálenosti nutné pro zastavení dalšího vozidla,



c) vzájemné vzdálenosti připojení únosné z hlediska bezpečnosti a

plynulosti provozu.



Bližší informace jsou obsaženy v doporučených ČSN 73 6101 a ČSN 73

6110.



(2) Šířka sjezdu nebo nájezdu musí umožňovat vozidlům plynulé odbočení

ze silnice nebo z místní komunikace a výjezd na ně. Parametry

odbočovacích oblouků jsou obsaženy v závazné ČSN 73 6102. Jestliže je

součástí sjezdu nebo nájezdu propustek, musí mít nejméně tyto jmenovité

světlosti trub:



a) 400 mm pro délku propustku do 6,00 m,



b) 600 mm pro délku propustku od 6,00 do 10,00 m a pro délku propustku

přes 10,00 m při sklonu propustku nad 2 %,



c) 800 mm pro délku propustku přes 10,00 m při sklonu propustku do 2 %.



(3) Sjezd a nájezd se zřizuje se zpevněním, které vyhovuje

předpokládanému zatížení dopravou, a se snadno čistitelným vozovkovým

krytem. Stavební uspořádání musí být takové, aby se zabránilo stékání

srážkové vody na komunikaci a jejímu znečištění.



(4) Je-li zřízení sjezdu a nájezdu nebo jejich změna, popř. zrušení

vyvoláno potřebou fyzické nebo právnické osoby, která je vlastníkem

nemovitosti nebo má k ní jiná práva, pak je tato osoba stavebníkem^4)

připojení. V případě, že potřeba změny nebo zrušení sjezdu nebo nájezdu

vznikne v důsledku provádění stavebních prací na komunikaci, je

stavebníkem sjezdu nebo nájezdu stavebník dotčené komunikace.



(5) Jestliže se zřizuje, stavebně upravuje nebo ruší část sjezdu nebo

nájezdu na pozemku komunikace, musí si vlastník připojované nemovitosti

nebo osoba s jinými právy k této nemovitosti zajistit předchozí souhlas

vlastníka dotčené komunikace.



(6) Vlastník sjezdu nebo nájezdu zajišťuje řádnou údržbu celého

připojení včetně propustku.



§ 13



Podmínky pro připojování dalších nemovitostí na komunikaci



(1) Na silnice, mimo silnice rychlostní, se připojují zařízení uvedená

v § 1 odst. 2 písm. c) podle místních podmínek tak, aby nebyla snížena

plynulost a bezpečnost dopravy, přednostně na jejich průjezdních

úsecích. Tato připojení se zřizují odbočovacími a připojovacími pruhy;

rozhodnutím silničního správního úřadu může být povoleno připojení

pouze vyřazovacím úsekem, bez zařazovacího úseku.



(2) Zařízení uvedená v § 1 odst. 2 písm. c) se zásadně navrhují vpravo

na samostatných jednosměrných pruzích nebo pásech, popřípadě na

plochách oddělených od průběžné volné šířky postranním dělicím pásem

nebo dělicím ostrůvkem, popřípadě vodorovným dopravním značením. Na

dvoupruhové silnici nebo místní komunikaci s nízkou intenzitou provozu

může silniční správní úřad povolit úrovňové odbočení vlevo, pokud to

neohrozí bezpečnost a plynulost dopravy.



(3) Technické parametry připojovacích a odbočovacích pruhů,

vyřazovacích a zařazovacích úseků, poloměry oblouků a rozšíření

jízdního pruhu v oblouku a rozhledové poměry jsou obsaženy v závazné

ČSN 73 6102. Bližší podrobnosti jsou obsaženy v doporučených ČSN 73

6101 a ČSN 73 6110. Určení hranice připojení stanoví příloha č. 3.



ČÁST ČTVRTÁ



STAVEBNÍ ÚPRAVY KOMUNIKACÍ



(k § 16 odst. 3 zákona)



§ 14



Stavební úpravy vyžadující ohlášení



(1) Ohlášení speciálnímu stavebnímu úřadu podléhají všechny práce,

pokud nejsou uvedeny v § 15, nedotýkají se práv třetích osob a jedná se

o:



a) portálové konstrukce dopravního značení, technická zařízení a jejich

součásti určená k vyměření, výběru a kontrole úhrady poplatku za užití

pozemní komunikace, a skládky sypkých údržbových materiálů,



b) stavební úpravy, kterými se nemění vzhled stavby ani způsob jejího

užívání, nezasahuje se do nosných konstrukcí stavby nebo se nezvyšuje

stálé zatížení mostu,



c) udržovací práce, jejichž provedení by mohlo ovlivnit stabilitu

stavby, její vzhled nebo životní prostředí, a všechny udržovací práce

na stavbě, která je kulturní památkou nebo se nachází na území

památkové rezervace nebo památkové zóny,



d) úpravy komunikace, při nichž změna původní nivelety nepřesáhne



1. 3 cm u komunikací s přímo přilehlou zástavbou nebo s přímo

přilehlými chodníky, na železničních přejezdech, na mostech, v

podjezdech a v místech, kde jsou umístěny inženýrské sítě a jiná

vedení,



2. 10 cm u komunikací, které nejsou uvedeny v předchozím bodu.



(2) Při dodržení podmínek stanovených v odstavci 1 jsou těmito pracemi

zejména:



a) úpravy vozovek a krajnic nad rozsah běžné a souvislé údržby uvedené

v příloze č. 5,



b) zřízení obrub k vozovce,



c) místní rozšíření zúžených míst silniční koruny a vozovky ve volné

krajině,



d) zvýšení nebo zesílení chodníku s výškovou úpravou obrub,



e) sanační práce při sesuvech půdy nebo v poddolovaném území,



f) obnova propustků a zdí,



g) zřizování odvodňovacích skluzů na svazích silničního tělesa,

nadsvahových odvodňovacích rigolů nebo příkopů,



h) zřizování dalších přejezdů středního dělicího pásu,



i) doplňování stávajícího nebo stavba nového elektrického osvětlení

komunikace,



j) rozšiřování zpevněných ploch na stávajících odpočívkách,



k) oprava mostních závěrů nebo izolačních systémů na mostech.



§ 15



Stavební úpravy a činnosti, které nevyžadují ohlášení



(1) Stavební povolení ani ohlášení speciálnímu stavebnímu úřadu se

nevyžaduje u prací prováděných na komunikacích v rámci jejich údržby,

jestliže



a) jejich provedení nemůže ovlivnit stabilitu stavby (zásahem do

nosných konstrukcí), její vzhled nebo životní prostředí,



b) nejsou prováděny na stavbě, která je kulturní památkou nebo se

nachází na území památkové rezervace nebo památkové zóny,



c) nedochází k jakémukoliv rozšíření komunikace, změně její trasy nebo

nivelety,



d) nemohou být dotčeny zákonem chráněné zájmy a práva jiných osob,

včetně práv, která plynou ze styku komunikace s jinými dopravními

cestami, inženýrskými sítěmi, jinými vedeními, vodami a

vodohospodářskými díly a s chráněným územím (§ 36 a 37 zákona).



(2) Práce podle odstavce 1 jsou blíže uvedeny v přílohách č. 5 a 7.



ČÁST PÁTÁ



OBECNÉ TECHNICKÉ POŽADAVKY NA KOMUNIKACI



(k § 16 odst. 3 zákona)



§ 16



Příprava staveb, výstavba a stavební úpravy



Při přípravě staveb, výstavbě komunikací a jejich stavebních úpravách

se postupuje podle zvláštních předpisů^6) a závazných českých

technických norem uvedených v příloze č. 1 pod č. 1 až 29. Bližší

podrobnosti jsou obsaženy v doporučených českých technických normách

uvedených v příloze č. 1 pod č. 30 až 66. Při stavebních úpravách

stávajících komunikací je nutno podle místních podmínek zlepšovat

kvalitu komunikace zvýšením bezpečnosti a plynulosti provozu na ní

anebo alespoň přispívat k homogenitě celého tahu.



§ 17



Návrhové prvky a kategorie



(1) Návrhové prvky komunikace musí být voleny tak, aby poskytovaly všem

uživatelům patřičné podmínky pro plynulou a bezpečnou jízdu se zřetelem

k požadované funkci komunikace a při zohlednění únosného zatížení

území.^7)



(2) Návrhové prvky a uspořádání komunikací závisejí na volbě návrhové

kategorie komunikace, která se volí podle výhledové intenzity dopravy,

charakteristiky území, popř. zástavby a obecných technických a

ekonomických souvislostí.



(3) Každá návrhová kategorie komunikace je dána šířkou komunikace a

návrhovou rychlostí. Návrhová rychlost je taková rychlost, kterou mohou

po této komunikaci bezpečně projíždět jednotlivá vozidla. Bližší údaje

k rozmezí návrhových rychlostí pro jednotlivé návrhové kategorie

komunikací obsahují doporučené ČSN 73 6101 a ČSN 73 6110.



§ 18



Směrové a výškové vedení



(1) Směrové a výškové vedení trasy komunikace musí být vzájemně sladěno

a přizpůsobeno dopravnímu významu a kategorii komunikace, jakož i

bezpečnosti a plynulosti provozu na ní.



(2) Nejmenší návrhové hodnoty směrových a výškových prvků se navrhují

jen v odůvodněných případech a nesmí být kumulovány ani nesmí být užity

v místě a v blízkosti křižovatek nebo na jiných místech kritických z

hlediska bezpečnosti provozu.



(3) Délky rozhledu musí být po celé nově budované trase komunikace

rovny dráze potřebné pro zastavení před překážkou na vozovce.



(4) Na silnicích s jedním obousměrným jízdním pásem je třeba, aby se

úseky s větší než minimální délkou rozhledu pro předjíždění podílely co

největší mírou na celkové délce komunikace a rozmístily po ní co

nejrovnoměrněji.



(5) Podrobnosti k nejmenším návrhovým hodnotám směrových a výškových

prvků, k největším podélným a výsledným sklonům, nejmenším délkám

rozhledu pro zastavování a pro předjíždění obsahují doporučené ČSN 73

6101 a ČSN 73 6110.



§ 19



Příčné uspořádání na úsecích mezi křižovatkami



(1) Koruna komunikace zahrnuje jízdní, přídatné a přidružené pruhy,

vodicí proužky, krajnice, případně střední nebo i postranní dělicí pás,

chodníky a pásy nebo pruhy pro chodce a cyklisty. Veřejné chodníky a

pásy nebo pruhy pro chodce a cyklisty nejsou přípustné v koruně dálnic

a rychlostních silnic.



(2) Přídatné pruhy pro pomalá vozidla nebo zvětšený počet jízdních

pruhů se zřizují zejména na úsecích ve stoupání, jestliže podíl

pomalých vozidel v dopravním proudu a jejich jízdní rychlosti

vyvolávají nepřijatelné snížení plynulosti provozu.



(3) Zastávkové pruhy linkové osobní dopravy se připojují na silnicích,

mimo silnice rychlostní, a na místních komunikacích podle závazné ČSN

73 6425.



(4) Nezpevněná část krajnice musí být dostatečně široká, aby

usnadňovala rozhled a poskytovala dostatečný prostor pro umístění

součástí a příslušenství komunikace, kde je to nezbytné.



(5) Šířku středního dělicího pásu na velmi stísněných úsecích je možno

redukovat, musí však být zachována šířka nutná k osazení záchytného

bezpečnostního zařízení. Přitom musí však být zajištěn rozhled pro

zastavení ve směrovém oblouku. Střední dělicí pás u dálnic a

rychlostních silnic musí být opatřen záchytným bezpečnostním zařízením,

u ostatních směrově rozdělených komunikací se záchytné bezpečnostní

zařízení umisťuje v závislosti na intenzitě a skladbě dopravy, povolené

jízdní rychlosti a šířce dělicího pásu.



(6) Základní příčný sklon vozovky na nově budovaných úsecích musí být

nejméně 2,5 %, na rekonstruovaných úsecích nejméně 2 %. Podrobnější

informace k úsekům, kde se mění příčný sklon oboustranný na

jednostranný, a k ustanovením odstavců 2 až 5 obsahují doporučené ČSN

73 6101 a ČSN 73 6110.



§ 20



Křižovatky



(1) Tvar křižovatky se volí podle intenzity křižujících se dopravních

proudů, kategorie křižujících se komunikací a umístění křižovatky v

terénu. Druh a typ křižovatky a její návrhové prvky obsahuje závazná

ČSN 73 6102.



(2) Při návrhu úrovňových křižovatek musí být zabezpečeny co nejlepší

rozhledové poměry, geometrie křižovatky se řeší v souladu s její funkcí

co nejjednodušeji, aby byla pro uživatele přehledná a pochopitelná a

aby byly zvýrazněny hlavní a vedlejší směry z hlediska přednosti v

jízdě.



§ 21



Těleso komunikace



Konstrukce vozovky a zemního tělesa komunikace, jejich odvodnění a

ochrana, druh a jakost použitých materiálů se navrhují na základě

vyhodnocení dopravního významu, dopravního zatížení komunikace, druhu

podloží a klimatických podmínek podle závazných českých technických

norem uvedených v příloze č. 1 pod č. 5 až 16 a 23. Podrobnosti o

zemním tělese komunikace obsahují doporučené české technické normy

uvedené v příloze č. 1 pod č. 36 až 40, 44, 49 a 52.



§ 22



Životní prostředí a začlenění do krajiny



(1) Při přípravě a provádění staveb a stavebních úprav komunikací se

vychází z požadavků ochrany přírody a životního prostředí podle

zvláštních předpisů.^8)



(2) Začlenění trasy komunikace do krajiny a výsadba zeleně se řeší

ohleduplně podle místních poměrů i s ohledem na ochranu proti oslňování

a proti nepříznivým povětrnostním vlivům (vítr, sněžení apod.).

Protihlukové stěny podél komunikace musí být budovány tak, aby byly co

nejšetrněji začleněny do okolní krajiny, a zřizují se pouze v

případech, kde není možné snížit škodlivé účinky dopravního hluku jiným

způsobem.



§ 23



Součásti a příslušenství



Technické a funkční požadavky na světelná signalizační zařízení

obsahují závazné ČSN 36 5601 a ČSN 73 6021. Podrobnosti o technickém

provedení a prostorovém uspořádání dalších součástí a příslušenství

komunikací jsou uvedeny v doporučených ČSN 73 6101 a ČSN 73 6110.



§ 24



Dopravní značky, dopravní a bezpečnostní zařízení



(1) Svislé a vodorovné dopravní značky musí být navrženy, provedeny a

umístěny podle zvláštního předpisu.^2) Bližší podrobnosti obsahuje

doporučená ČSN 01 8020.



(2) Umělé clony nebo živé ploty se zřizují ve středním dělicím pásu

úseků dálnic a rychlostních silnic, popřípadě mezi souběžně

probíhajícími komunikacemi.



(3) Únikové zóny se zřizují pro zajištění bezpečnosti provozu

nákladních automobilů na mimořádně strmých nebo dlouhých klesáních.

Zpomalovacími prahy a zvýšenými přechody pro chodce je vynucováno

dodržování předepsané dovolené rychlosti. Před zpomalovacím prahem musí

být osazeny příslušné dopravní značky podle zvláštního předpisu.^2)

Bližší podrobnosti jsou uvedeny v doporučených ČSN 73 6101 a ČSN 73

6110.



(4) Na dálnicích a rychlostních silnicích se osazují zvlášť označené

sloupky tísňového telefonu či jiného spojovacího prostředku (hlásky)

napojené na dispečerské středisko s nepřetržitým provozem. Hlásky se

osazují na vnější části krajnice s odstupem od stavebních objektů,

zpravidla po 2 km, a zabezpečují osazením svodidel.



§ 25



Veřejné osvětlení



Dálnice a silnice se vždy osvětlují v zastavěném území obcí. Mimo toto

území se osvětlují jen zvlášť určené úseky, jako např. na hraničních

přechodech, v tunelech a na jejich přilehlých úsecích, výjimečně na

křižovatkách, za podmínek obsažených v závazných ČSN 73 6102 a ČSN 73

7507. Osvětlení lze zřídit i v oblastech, kde to zdůvodňuje intenzita

dopravy, případně četnost chodců a cyklistů. Podrobnosti obsahují

doporučené české technické normy uvedené v příloze č. 1 pod č. 33, 34,

35, 49 a 51.



§ 26



Odpočívky



(1) Odpočívky se budují jako součást dálnic a rychlostních silnic podle

charakteru provozu a v souladu s českými technickými normami uvedenými

v příloze č. 1. Odpočívky jsou situované v prostorech mimo křižovatky.

V základním vybavení odpočívky musí být parkovací plochy nejméně pro 25

osobních vozidel, 10 nákladních vozidel, 4 autobusy, hygienické

zařízení s odpovídající kapacitou stanovenou zvláštními právními

předpisy^8a) a nepřetržitým celoročním provozem, zdroj pitné vody a

elektrického proudu, odpočinkové plochy se stoly, lavicemi a nádobami

na odpadky.



(2) Veškeré nově budované provozní a parkovací plochy odpočívky musí

být fyzicky odděleny od jízdního pásu (pásů) dálnice či rychlostní

silnice a musí umožňovat jejich užívání též občanům odkázaným na vozík

pro invalidy.



(3) Bližší údaje k nově budovaným odpočívkám při ostatních silnicích

obsahuje doporučená ČSN 73 6101.



§ 27



Průjezdní a průchozí prostor



(1) Tvar a rozměry průjezdního a průchozího prostoru stanoví podle

šířkového uspořádání, kategorie a třídy komunikace závazná ČSN 73 6201;

kromě případů v ní uvedených nesmějí do tohoto prostoru zasahovat žádné

části staveb a zařízení.



(2) Volná výška na mostních objektech a v podjezdech se stanoví na

základě tvaru a rozměrů průjezdního a průchozího prostoru. V podjezdech

určuje závazná ČSN 73 6201 bezpečnostní vzdálenost mezi horním obrysem

průjezdního prostoru a spodní hranou nosné konstrukce, jakož i

bezpečnostní vzdálenost od případného trolejového vedení.



(3) Podle ustanovení odstavce 2 se určuje i nejmenší volná výška nad

povrchem vozovky a chodníků.



§ 28



Šířkové uspořádání na mostních objektech



(1) Šířka a počet jízdních pásů, popř. jízdních pruhů, přídatných a

přidružených pruhů, vodicích proužků, krajnic, chodníků a středního

dělicího pásu se na mostním objektu nebo v podjezdu stanoví zásadně

stejně jako na přilehlých úsecích komunikace. Se souhlasem silničního

správního úřadu je dovoleno v odůvodněných případech navrhnout zmenšení

šířky krajnic u mostů delších než 100 m, na směrově rozdělených

komunikacích s vyloučeným provozem chodců a cyklistů a dále zmenšení

šířky nouzových pruhů. Na mostních objektech a v podjezdech se

nenavrhují parkovací, zastavovací a zastávkové pruhy. Nezpevněná část

krajnice se zpevní na mostním objektu bez přesypávky.



(2) Pásy pro chodce nebo cyklisty probíhají na mostních objektech

zpravidla po oddělených (zvýšených) chodnících. Šířka veřejného

chodníku zahrnuje šířku průchozího prostoru, popř. šířku svodidla,

podpěr doplňkových zařízení a šířku zvýšené obruby, která zasahuje

nejvýše 0,50 m do průjezdního prostoru komunikace. Nouzové chodníky se

navrhují podle závazné ČSN 73 6201.



(3) Trvalé lávky pro chodce a trvalé podchody musí mít volnou šířku

nejméně 2,00 m.



§ 29



Záchytná bezpečnostní a stálá zařízení



(1) Požadovanou úroveň zadržení a požadavky na umístění a konstrukci

svodidel a zábradelních svodidel obsahuje závazná ČSN 73 6201.



(2) Svodidla musí být rovněž umístěna tam, kde je nutná ochrana podpěr

v podjezdu komunikace nebo zajištění bezpečnosti silničního provozu

před nárazem do pevné překážky.



(3) Na mostech s dovolenou rychlostí nejvýše 60 km/h lze oddělit

chodníky pouze odraznými obrubníky výšky od 0,12 m do 0,20 m.



(4) Na vnější straně chodníků, lávek pro chodce a cyklisty, revizních

lávkách a římsách přesypaných objektů ve výšce větší než 2,00 m se

zřizuje zábradlí podle závazné ČSN 73 6201.



(5) Pro stálá zařízení na mostech platí zvláštní předpis.^9)



§ 30



Zatížení mostních objektů



(1) Mostní objekty se navrhují pro zatížení, které se dělí do dvou

tříd:



a) zatěžovací třída A - pro veškeré mosty převádějící dálnice, silnice

I., II. třídy, dále silnice III. třídy, které byly určeny příslušným

silničním správním úřadem, a místní komunikace I. a II. třídy,



b) zatěžovací třída B - pro místní komunikace III. třídy a silnice III.

třídy, které nebyly určeny do třídy A podle ustanovení písmene a).



Bližší podrobnosti obsahuje doporučená ČSN 73 6203.



(2) Výjimečné zatížení mostů zvláštními vozidly nebo soupravami, které

jsou pro silniční provoz připuštěny jen na povolení, se posuzuje na

základě statického výpočtu jako zvláštní užívání komunikace podle § 25

zákona.



§ 31



Zatížitelnost mostů



(1) Stanovení zatížitelnosti mostů, případně její vyznačení na mostech

zabezpečuje vlastník nebo správce mostu.



(2) U všech stávajících mostů na komunikacích se stanoví zatížitelnosti

podle závazné ČSN 73 6220; při nižší zatížitelnosti (normální, výhradní

nebo jednou nápravou) musí být osazeny příslušné dopravní značky.^2)



§ 32



Tunely



(1) Prostorové uspořádání tunelů na komunikacích musí vyhovovat

průjezdnímu průřezu stanovenému podle dalších ustanovení. Do tohoto

průřezu nesmí - s výjimkou záchytných bezpečnostních zařízení -

zasahovat žádné části staveb, stavebních konstrukcí a zařízení

(osvětlení, větrání, signalizace, dopravní značky, odvodnění,

elektrická zařízení apod.).



(2) Nejmenší šířka vozovky mezi obrubami je pro jeden jízdní pás v

tunelové troubě 7,50 m, přičemž nejmenší šířka jízdních pruhů v tunelu

je 3,50 m a vodicích proužků 0,25 m. Nejmenší šířka služebních chodníků

je 0,75 m. Výška průjezdního průřezu tunelu je zpravidla 4,50 m.



(3) Podrobné podmínky pro příčné uspořádání tunelu, bezpečnostní

stavební úpravy (nouzové a otáčecí zálivy, únikové cesty) a vybavení

tunelu (osvětlení, větrání, bezpečnostní zařízení, řízení provozu)

obsahuje závazná ČSN 73 7507 v závislosti na délce tunelu, kategorii

komunikace, návrhové rychlosti, intenzitě a organizaci silničního

provozu.



§ 33



Galerie a obdobná zařízení



(1) V místech, kde provoz na komunikacích může být ohrožován spadem

kamenů, jiných cizích předmětů a lavinami, se zřizují v odřezu

přístřešky (galerie) nebo obdobné ochranné stavby, např. ochranné sítě,

záchytné zdi a jiná zařízení podle závazné ČSN 73 6201; bližší

podrobnosti jsou obsaženy v doporučené ČSN 73 6101.



(2) Požadavky na průjezdní a průchozí prostor, šířkové a výškové

uspořádání, konstrukční pokyny (např. ochrana členěných podpěr) jsou

stejné jako pro podjezdy (§ 27).



§ 34



Zdi



(1) Opěrné a zárubní zdi, které bezprostředně zajišťují stabilitu

tělesa komunikace, se navrhují podle závazné ČSN 73 6201.



(2) Šířkové uspořádání průjezdního prostoru nad nepřesypanými opěrnými

zdmi vyššími než 2,00 m a zásady pro navrhování záchytných

bezpečnostních zařízení jsou uvedeny v závazné ČSN 73 6201.



(3) Informace k odstavci 1 a o šířkovém uspořádání průjezdného prostoru

nad nepřesypanými opěrnými zdmi o výšce menší nebo rovné 2,00 m, nad

přesypanými opěrnými zdmi bez ohledu na jejich výšku a podél zárubních

zdí obsahují doporučené české technické normy uvedené v příloze č. 1

pod č. 40, 49, 52, 57.



§ 35



Propustky



Propustek v tělese komunikace je objekt převádějící povrchové vody s

libovolným tvarem průřezu a s kolmou světlostí otvoru do 2,00 m včetně.

Rozměry otvorů propustků se stanoví hydrotechnickým výpočtem, přičemž

nejmenší rozměr otvoru je 600 mm. Podrobnosti upravuje závazná ČSN 73

6201.



§ 36



Protihlukové stěny a valy



(1) Protihlukové stěny podél komunikace musí být umístěny mimo

průjezdní a průchozí prostor v závislosti na jejich odolnosti proti

nárazu vozidel a deformační hloubce, případně posunu svodidel. Ve stěně

delší než 300 m se zřizují únikové otvory ve vzdálenosti nejvýše 150 m.

Podrobnosti o umístění protihlukových stěn obsahují doporučené ČSN 73

6101 a ČSN 73 6110.



(2) Je-li na vnějším okraji chodníku na mostě umístěna protihluková

stěna, musí být vždy zachována šířka průchozího prostoru podle závazné

ČSN 73 6201.



(3) Zemní valy se osazují vegetací nebo opatřují jinou ochranou proti

erozi. Stěna kombinovaná se zemním valem nižším než 1,50 m se chrání

svodidlem.



ČÁST ŠESTÁ



§ 37



Minimální rozsah auditu bezpečnosti pozemních komunikací



Minimální rozsah auditu bezpečnosti pozemních komunikací^17) je uveden

v příloze č. 12.



§ 38



Obory související s auditem bezpečnosti pozemních komunikací



Obory související s auditem bezpečnosti pozemních komunikací jsou

dopravní stavitelství a dopravní inženýrství.



§ 38a



Rozsah a obsah školení auditorů bezpečnosti pozemních komunikací



(1) Rozsah školení pro získání potřebných znalostí, dovedností a

postupů pro provádění auditu bezpečnosti pozemních komunikací je 40

hodin. Školení je zaměřeno na



a) teorii nehodovosti a bezpečnost silničního provozu,



b) utváření komunikací bezpečných pro účastníky silničního provozu a



c) právní a technické normy upravující bezpečnost silničního provozu a

provádění auditu bezpečnosti pozemních komunikací.



(2) Školení se skládá z teoretické výuky v rozsahu 24 hodin, praktické

výuky v rozsahu 16 hodin a zpracování případové studie.



(3) Pravidelné školení se provádí formou teoretické výuky v rozsahu 16

hodin se zaměřením na prohloubení a udržování znalostí získaných podle

odstavce 2.



§ 38b



Zkouška k prokázání odborné způsobilosti auditorů bezpečnosti pozemních

komunikací



(1) Zkouška k prokázání odborné způsobilosti auditora bezpečnosti

pozemních komunikací se skládá z písemného testu a ústního pohovoru

před zkušební komisí.



(2) Písemný test se skládá ze 45 otázek rozdělených do 3 skupin podle

tematických okruhů školení uvedených v § 38a odstavci 1. Každá skupina

se skládá z 15 otázek. Každé otázce jsou přiřazeny 4 možné odpovědi, z

nichž pouze 1 je správná. Každá správná odpověď je hodnocena 1 bodem.



(3) Ústní pohovor se skládá z otevřených otázek k prověření hlubších

znalostí tematických okruhů uvedených v odstavci 2 a vzájemných

souvislostí.



(4) Výsledek celé zkoušky se hodnotí stupněm „prospěl“ nebo

„neprospěl“. K hodnocení stupněm „prospěl“ je třeba získat v testu

alespoň 39 bodů a správně zodpovědět otázky alespoň ze dvou tematických

okruhů v ústním pohovoru.



(5) Protokol o výsledku zkoušky obsahuje



a) označení „protokol o výsledku zkoušky k prokázání odborné

způsobilosti auditora bezpečnosti pozemních komunikací“,



b) jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a adresu bydliště

zkoušeného,



c) místo a datum konání zkoušky,



d) celkový výsledek zkoušky a



e) jména, příjmení a podpisy všech členů zkušební komise.



ČÁST SEDMÁ



UZAVÍRKY A OBJÍŽĎKY A ZVLÁŠTNÍ UŽÍVÁNÍ KOMUNIKACÍ



§ 39



Uzavírky a objížďky



(k § 24 odst. 9 zákona)



(1) Žádost o povolení uzavírky a nařízení objížďky komunikace obsahuje:



a) přesné určení uzavírky podle označení vzdálenosti v km a m od

začátku dotčené komunikace (dále jen "staničení"), popřípadě

místopisného průběhu,



b) dobu trvání uzavírky s případnou možností jejího přerušení ve dnech

pracovního volna a pracovního klidu,



c) důvod uzavírky (je-li důvodem provádění stavebních prací také jejich

rozsah, způsob provádění a označení toho, kdo má tyto práce provádět),



d) návrh trasy objížďky včetně grafické přílohy,



e) jméno popřípadě jména a příjmení pracovníka odpovědného za

organizování a zabezpečení akce, která je důvodem podání žádosti,

adresu a telefonní spojení na jeho pracoviště i bydliště,



f) pokud je požadovaná doba trvání uzavírky a objížďky delší než tři

dny a týká-li se stavebních prací, musí být uveden harmonogram prací

obsahující množství a časový průběh jednotlivých druhů prací,



g) souhlas dotčeného dopravního úřadu, pokud si uzavírka vyžádá dočasné

přemístění zastávek linkové osobní dopravy.



(2) Nejde-li o havárie (§ 24 odst. 8 zákona), žádost o povolení

uzavírky se doručí příslušnému silničnímu správnímu úřadu nejpozději 30

dní před dnem požadovaného uzavření komunikace.



(3) Označení uzavírky nebo objížďky upravuje zvláštní předpis.^2) V

případech uvedených v odstavci 1 písm. f) musí být na začátku uzavírky

navíc umístěna orientační tabule s uvedením dat zahájení a ukončení

uzavírky, název a sídlo právnické osoby, popřípadě jméno a bydliště

fyzické osoby, na jejichž žádost byla uzavírka povolena.



(4) Rozhodnutí o povolení uzavírky a nařízení objížďky obsahuje:



a) přesné označení uzavírky podle staničení dotčené komunikace,

popřípadě místopisného průběhu,



b) dobu trvání uzavírky,



c) stanovení trasy objížďky,



d) jméno popřípadě jména a příjmení pracovníka odpovědného za

organizování a zabezpečení akce (prací),



e) umístění zastávky linkové osobní dopravy, pokud si uzavírka vyžádá

její dočasné přemístění,



f) stanovení dopravního značení v místě uzavírky a na trase objížďky.



§ 40



Zvláštní užívání komunikací



(K § 25 odst. 13 zákona)



(1) Žádost o povolení zvláštního užívání komunikace předkládá

silničnímu správnímu úřadu ten, v jehož zájmu nebo kvůli jehož činnosti

má být zvláštní užívání komunikace povoleno; jsou-li takovým důvodem

stavební práce, předkládá žádost zhotovitel, pokud příslušný silniční

správní úřad nestanoví jinak.



(2) Žádost o povolení zvláštního užívání podle § 25 odst. 6 písm. a)

zákona obsahuje:



a) účel, rozsah a dobu přepravy, zda a kdy se bude opakovat,



b) návrh trasy přepravy s přesným uvedením průběhu trasy a přibližným

uvedením časového rozvrhu přepravy,



c) druh, typ a státní poznávací značky vozidel, jichž má být při

přepravě použito,



d) hmotnost vozidla, počet, zatížení a rozvor jednotlivých náprav,

počet, rozměr, huštění a typ pneumatik jednotlivých náprav, nejmenší

poloměr otáčení vozidla nebo soupravy a tomu odpovídající nejmenší

vnější poloměr otáčení,



e) nákres obrysu vozidla nebo soupravy s vyznačením rozměrů a umístění

nákladu.



(3) Přepravy podle předchozího odstavce o celkové hmotnosti vyšší než

60 tun nebo nadměrných rozměrů^10) lze povolit jen výjimečně, pokud

žadatel prokáže, že není technicky reálné snížit hmotnost nebo rozměry

přepravy ani použít jiného způsobu přepravy a že zatížitelnost mostů a

únosnost vozovek ověřené statickým posouzením umožní realizaci

přepravy.



(4) Žádost o povolení zvláštního užívání podle § 25 odst. 6 písm. b) a

f) zákona obsahuje náležitosti stanovené v odstavci 2 písm. a) až c) a

v odstavci 5 písm. d); jde-li o zvláštní užívání podle § 25 odst. 6

písm. f) zákona, žádost obsahuje také návrh způsobu ochrany vozovky

dotčené silnice nebo místní komunikace před poškozením.



(5) Žádost o povolení zvláštního užívání podle § 25 odst. 6 písm. c) až

e) zákona obsahuje:



a) přesné určení místa, účelu a doby zvláštního užívání a způsobu jeho

realizace (jaký druh stavebních prací, jaký způsob prodeje a v jakém

zařízení, jaký rozsah akce apod.),



b) jméno a příjmení toho, kdo má za průběh zvláštního užívání

zodpovídat, jeho datum narození, telefon a adresu (u právnických osob

jejich název, sídlo a IČO),



c) odhadovaný vliv zvláštního užívání (popřípadě ruchu tímto užíváním

vyvolaného) na bezpečnost a plynulost provozu na dotčeném úseku

komunikace a návrh na řešení vzniklé situace,



d) povolení k provozování předmětu činnosti v rámci zvláštního užívání,

pokud je takové povolení zapotřebí podle zvláštních předpisů,^11)



e) stanovisko dotčených správních úřadů, pokud je to zapotřebí podle

zvláštních předpisů.^12)



(6) Žádost o povolení zvláštního užívání podle § 25 odst. 6 písm. g)

zákona obsahuje



a) účel, rozsah a termín zvláštního užívání,



b) jméno a příjmení toho, kdo má za průběh zvláštního užívání

odpovídat, jeho adresu a datum narození, telefon (u právnických osob

název, sídlo a identifikační číslo),



c) návrh trasy pohybu vozidla,



d) základní technické údaje vozidla



1. druh vozidla,



2. tovární značka, typ (je-li identifikovatelný),



3. výrobní číslo (je-li na vozidle uvedeno),



4. rozměry (délka, šířka a výška),



5. provozní hmotnost, případně nejvyšší technicky přípustná hmotnost,



6. počet náprav a zatížení jednotlivých náprav,



7. světelná zařízení vozidla (druh, počet a umístění),



8. nejvyšší konstrukční rychlost,



e) nákres obrysu vozidla, ve kterém jsou vyznačeny rozměry vozidla a

umístění světelných zařízení, nebo fotografie vozidla zepředu, z boků a

zezadu.



(7) Povolení zvláštního užívání podle § 25 odst. 6 písm. a) zákona

obsahuje trasu, způsob a dobu přepravy; dále může obsahovat zejména

rychlost jízdy, doprovod a další opatření k zajištění bezpečnosti a

plynulosti provozu, ochrany dalších účastníků provozu, vozovek, mostů a

drážních zařízení (přejezdů, kolejí, trolejového vedení), vedení a

jiných inženýrských sítí, vlastníků sousedních nemovitostí apod.



(8) V povolení podle odstavce 6 může být dále žadateli uloženo, aby

písemně oznámil všem dotčeným správním úřadům a vlastníkům nemovitosti

provedení nezbytných stavebních a jiných úprav. V oznámení žadatel

uvede dobu provedení (popř. odstranění), místo, účel, rozsah a

jednoduchý technický popis těchto úprav. Týkají-li se nutné úpravy

drah, inženýrských sítí a jiných vedení, vodních toků,

vodohospodářských a jiných děl a chráněných území, postupuje se podle

zvláštních předpisů.^12)



(9) Povolení zvláštního užívání podle § 25 odst. 6 písm. b) a f) zákona

obsahuje stejné náležitosti jako žádost o toto povolení podle odstavce

4.



(10) Povolení způsobů zvláštního užívání podle § 25 odst. 6 písm.c) až

e) zákona obsahuje:



a) přesné určení místa, účelu a doby zvláštního užívání a způsobu jeho

realizace (jaký druh stavebních prací, jaký způsob prodeje a v jakém

zařízení, jaký rozsah akce apod.),



b) jméno a příjmení toho, kdo má za průběh zvláštního užívání

zodpovídat, jeho datum narození, telefon a adresu (u právnických osob

jejich obchodní jméno, sídlo a IČO),



c) stanovení dopravního značení, pokud je zvláštním užíváním vyvolána

jeho potřeba nebo změna,



d) termín a způsob uvedení komunikace do původního stavu (úklid,

vyčištění apod.).



(11) Povolení zvláštního užívání podle § 25 odst. 6 písm. g) zákona

obsahuje



a) stanovení trasy pohybu vozidla a doby, ve které je zvláštní užívání

přípustné,



b) jméno a příjmení toho, kdo má za průběh zvláštního užívání

odpovídat, jeho adresu a datum narození, telefon (u právnických osob

název, sídlo a identifikační číslo),



c) technické požadavky na vozidlo



1. zajištění řádného technického stavu brzdového systému,



2. zákaz úniku provozních kapalin,



3. vybavení vozidla funkčním světelným zařízením (světlomety s

potkávacími světly, přední a zadní obrysová světla, přední a zadní

směrová světla a při konstrukční rychlosti nad 6 km/h též brzdová

světla), které musí svým umístěním a barvou odpovídat zvláštnímu

právnímu předpisu.^12a)



(12) Povolení podle odstavce 11 může obsahovat též stanovení podmínky

doprovodného vozidla nebo další podmínky k zajištění bezpečnosti,

plynulosti a ochrany dalších účastníků provozu anebo požadavky dané

zvláštním charakterem vozidla (použití přenosné soupravy světel,

použití výstražného světelného zařízení oranžové barvy apod.). V

povolení se dále stanoví podmínka, že samojízdné pracovní stroje nebo

přípojná vozidla traktorů, které nejsou vybaveny pneumatikami, musí být

při jízdě na komunikaci opatřena tak, aby nedošlo k poškození vozovky,

a že nesená zařízení musí být zajištěna tak, aby nemohlo dojít k jejich

vlečení po komunikaci.



§ 40a



Výše náhrady za poskytnutí policejního doprovodu



(1) Výše náhrady za poskytnutí policejního doprovodu se stanoví jako

součet částky 600 Kč za každý kalendářní den, na který byl policejní

doprovod poskytnut, a celkové výše dalších nákladů spojených s

poskytnutím policejního doprovodu.



(2) Další náklady spojené s poskytnutím policejního doprovodu jsou



a) 400 Kč za 1 hodinu služby policisty, který se účastnil policejního

doprovodu,



b) 15 Kč za 1 km ujetý služebním vozidlem Policie České republiky,

které bylo použito při policejním doprovodu, a



c) pořizovací cena materiálu spotřebovaného Policií České republiky při

policejním doprovodu, s výjimkou pohonných hmot.



ČÁST OSMÁ



ROZSAH, ZPŮSOB A ČASOVÉ LHŮTY PRO ODSTRAŇOVÁNÍ ZÁVAD VE SJÍZDNOSTI



(k § 27 odst. 7 zákona)



§ 41



Základní ustanovení



(1) Zimní údržbou se podle pořadí důležitosti zmírňují závady

vznikající povětrnostními vlivy a podmínkami za zimních situací ve

sjízdnosti komunikací a ve schůdnosti místních komunikací a průjezdních

úseků silnic.



(2) Zimní údržba se provádí podle plánu zimní údržby. V obvyklé zimní

situaci vlastník (správce) komunikace odstraní nebo alespoň zmírní

závady ve sjízdnosti (schůdnosti) komunikace v časových lhůtách

stanovených plánem zimní údržby, jehož vzor je uveden v příloze č. 6.



(3) Opatření před zahájením zimní údržby a přehled technologií

používaných v zimní údržbě jsou podrobně uvedeny v příloze č. 7, vzor

deníku o zimní údržbě a způsob jejího vyhodnocení jsou uvedeny v

příloze č. 8.



(4) Pro účely této vyhlášky je zimním obdobím doba od 1. listopadu do

31. března následujícího roku. V tomto období se provádí zimní údržba

podle plánu zimní údržby. Pokud vznikne zimní povětrnostní situace mimo

toto období, zmírňují se závady ve sjízdnosti (schůdnosti) komunikace

bez zbytečných odkladů přiměřeně k vzniklé situaci.



§ 42



Plán zimní údržby



(1) Pro účely plánu zimní údržby se silnice rozdělují podle pořadí

důležitosti takto:



a) I. pořadí - silnice I. třídy a dopravně důležité silnice II. třídy,



b) II. pořadí - zbývající úseky silnic II. třídy nezařazené do I.

pořadí a dopravně významné silnice III. třídy,



c) III. pořadí - ostatní silnice III. třídy nezařazené do II. pořadí a

udržované zpravidla jen pluhováním,



d) neudržované - silnice, na nichž není provozována osobní linková

doprava a na nichž není nutno pro jejich nepatrný dopravní význam

vykonávat zimní údržbu [na tuto skutečnost musí být uživatelé

upozorněni způsobem stanoveným ve zvláštním předpise^2)].



(2) O zpracování plánu zimní údržby pro místní komunikace rozhodují

obce podle velikosti obce a dopravního významu místních komunikací.

Pokud obce rozhodnou o zpracování plánu zajištění sjízdnosti místních

komunikací I. až III. třídy, přihlédnou k tomuto pořadí důležitosti:



a) I. pořadí - rychlostní a sběrné místní komunikace s hromadnou

veřejnou dopravou a s linkovou osobní dopravou, příjezdové místní

komunikace ke zdravotnickým zařízením a další významné místní

komunikace,



b) II. pořadí - sběrné místní komunikace nezařazené do I. pořadí a

důležité obslužné místní komunikace,



c) III. pořadí - ostatní obslužné místní komunikace,



d) neudržované - místní komunikace, na nichž není třeba vykonávat zimní

údržbu z důvodu dopravní bezvýznamnosti (na tuto skutečnost obec

upozorní uživatele způsobem v místě obvyklým).



§ 43



Dálnice a rychlostní silnice



(1) Závady ve sjízdnosti se zmírňují na všech průběžných jízdních

pruzích, dále postupně na jízdních pruzích křižovatek, pruzích pro

pomalá vozidla, na zpevněných krajnicích, na příjezdech a výjezdech z

odpočívek a na odpočívkách. Potom se zmírňují závady ve schůdnosti

odpočívek, a to vždy za denního světla.



(2) Za nepříznivých povětrnostních podmínek se napřed zmírňují závady

ve sjízdnosti nejméně na jednom jízdním pruhu v každém jízdním směru.



(3) Posyp či postřik se provádí zásadně chemickými rozmrazovacími

materiály, především prostřednictvím mechanismů či zařízeními, která

umožňují přesné dávkování a rovnoměrné rozprostření chemických

rozmrazovacích látek na vozovce. Zdrsňovací materiály se používají

pouze v případě, kdy je pro daný úsek vydán zákaz použití chemických

rozmrazovacích materiálů, anebo pokud by jejich použitím nebylo možno v

důsledku povětrnostní situace zmírnit závady ve sjízdnosti.



§ 44



Ostatní silnice



Při výkonu zimní údržby se v souladu se schváleným plánem zimní údržby

použije taková dostupná technologie, která nejlépe vyhovuje místním

podmínkám a pořadí důležitosti silnice (§ 42 odst. 1):



a) I. pořadí - udržuje se celá šířka a délka vozovky



1. náledí a zbytková vrstva sněhu po pluhování o tloušťce menší než 3

cm se odstraňuje posypy chemickými rozmrazovacími materiály,



2. náledí a kluzkost sněhové vrstvy při neúčinnosti chemických

rozmrazovacích materiálů se zdrsňuje posypem zdrsňovacími materiály,



b) II. pořadí - shodné technologie jako v I. pořadí s tím, že v případě

nutnosti se na silnicích ponechávají uježděné sněhové vrstvy, které se

zdrsňují posypem zdrsňovacími materiály. Posyp je možno provádět pouze

na místech, kde si to vyžaduje dopravně technický stav komunikace

(křižovatky, velká stoupání, ostré oblouky, zastávky linkové osobní

dopravy),



c) III. pořadí - udržují se až po ošetření silnic I. a II. pořadí

důležitosti v zásadě pluhováním a v místech, kde si to vyžádá dopravně

technický stav komunikace se provádí posyp zdrsňovacími materiály.



§ 45



Lhůty pro zmírňování závad ve sjízdnosti dálnic a silnic



(1) Správci komunikací zabezpečují zimní údržbu tak, aby pokyn k

zahájení příslušného zásahu byl vydán neprodleně po zjištění jeho

potřeby a aby pluhování bylo prováděno již v průběhu spadu sněhu a

podle potřeby i po jeho skončení.



(2) Doba od zjištění vzniku závady ve sjízdnosti dálnice nebo silnice

do doby výjezdu prvních mechanismů ke zmírnění této závady nesmí být v

zimním období delší než 30 minut. Mimo zimní období se závady ve

sjízdnosti zmírňují bez průtahů.



(3) Vlastními výkony posypu musí být zajištěna sjízdnost v těchto

časových lhůtách od výjezdu posypových mechanismů:



a) na dálnicích a rychlostních silnicích .... do 2 hodin,



b) na silnicích zařazených



do I. pořadí .... do 3 hodin,



II. pořadí .... do 6 hodin,



III. pořadí .... do 12 hodin.



(4) Lhůty uvedené v odstavci 3 platí pro dálnice a silnice zařazené do

I. pořadí po celých 24 hodin, pro silnice zařazené do II. a III. pořadí

po dobu stanovenou v plánu zimní údržby.



§ 46



Lhůty pro zmírňování závad ve sjízdnosti místních komunikací



Obce zajišťují sjízdnost místních komunikací I. až III. třídy v těchto

lhůtách:



a) I. pořadí důležitosti................. do 4 hodin,



b) II. pořadí důležitosti................. do 12 hodin,



c) III. pořadí důležitosti... po ošetření komunikací I. a II. pořadí,

nejpozději však do 48 hodin.



§ 47



Zajišťování sjízdnosti čištěním komunikací a mostů



(1) Čištění komunikací se provádí v těchto případech a termínech:



a) po zimním období na dálnicích, silnicích I. třídy a místních

komunikacích I. třídy nejpozději do 30. dubna, na silnicích II. a III.

třídy a na místních komunikacích II. a III. třídy nejpozději do 31.

května (odstranění zbytků zdrsňovacích materiálů, očištění dopravních

značek a zařízení apod.),



b) v období do 30. listopadu odstranění spadaného listí a zajištění

funkčnosti odvodnění,



c) před zahájením prací na souvislé údržbě nebo na opravě,



d) neprodleně po zjištění mimořádného znečištění, zejména po haváriích

a poruchách vozidel, v jejichž důsledku došlo ke snížení protismykových

vlastností obrusné vrstvy vozovky (rozlitý olej a pohonné hmoty), nebo

při vzniku nebezpečí ekologických škod, a to pokud znečištění

neodstranil ihned ten, kdo je k tomu povinen podle § 28 odst. 1 zákona,



e) podle možností v průběhu zimního období odstraňování přebytečného

zdrsňovacího materiálu.



(2) Správce dálnice nebo silnice zajišťuje čištění jejich průjezdních

úseků ve stejném rozsahu a lhůtách jako na přilehlých úsecích dálnice

nebo silnice mimo zastavěné území.



(3) Bližší podrobnosti o čištění mostů obsahuje doporučená ČSN 73 6221.



§ 47a



zrušen



ČÁST DEVÁTÁ



STYK KOMUNIKACÍ S VODNÍMI TOKY, DRÁHAMI, INŽENÝRSKÝMI SÍTĚMI A JINÝMI

VEDENÍMI



(k § 36 odst. 8 a § 37 odst. 1 zákona)



§ 48



Křížení s vodními toky



(1) U nových mostních objektů přes vodní toky musí být v mostním otvoru

zachována volná výška nejméně 0,50 m nad hladinou návrhového průtoku.

Návrhové průtoky, prostorové uspořádání mostních otvorů přes jiné vodní

překážky, posouzení vlivů vzdutí a případy, kdy je dovoleno přemostění

vodního toku mostním objektem, u kterého se počítá se zahlcením vtoku,

jakož i další podmínky křížení s vodními toky obsahuje závazná ČSN 73

6201.



(2) Křižuje-li komunikace vodní cestu dopravně významnou ve smyslu

zvláštního předpisu,^13) musí mostní otvor splňovat podmínky stanovené

zvláštním předpisem.^14)



§ 49



Křížení s dráhami



(1) Na mostních objektech přes elektrizované železniční, tramvajové

nebo trolejbusové dráhy musí být osazeny zábrany (ochranné štíty a sítě

apod.) proti dotyku s živými částmi trakčního vedení. V případě drah s

motorovou trakcí musí být osazeny ochrany proti kouřovým plynům.

Podmínky pro uvedené zábrany a ochrany obsahují závazné ČSN 73 6201 a

ČSN 73 6223.



(2) Zřízení a způsob zabezpečení úrovňového křížení silnic a místních

komunikací s drahou v případech malého dopravního významu stanoví

zvláštní předpisy^2),^15) a závazná ČSN 73 6380. Bližší podrobnosti

obsahují též doporučené ČSN 73 6101 a ČSN 73 6110.



§ 50



Vedení v tělese komunikací



(1) Při křížení podzemních inženýrských sítí se silnicí nebo místní

komunikací musí být v technicky a ekonomicky únosné míře používáno

tunelování a protlaky. Překop nesmí být povolen u dálnice, rychlostní

silnice a rychlostní místní komunikace mimo zastavěné území obcí. Při

souběžném uložení většího počtu inženýrských sítí uvnitř zastavěného

území obcí je tyto sítě nutno přednostně ukládat do sdružených tras

podle závazné ČSN 73 7505.



(2) Do komunikace mimo zastavěné území obcí a do tunelů se nesmí

umisťovat nadzemní ani podzemní sítě pro dopravu hořlavých kapalin,

uhlovodíkových plynů ve zkapalněném stavu nebo jiných hořlavých a nebo

výbušných médií.



(3) Nejmenší dovolené krytí podzemních inženýrských sítí obsahuje

závazná ČSN 73 6005. Bližší podrobnosti o způsobu a prostorovém

uspořádání styku komunikace s inženýrskými sítěmi a jinými vedeními

obsahují doporučené české technické normy uvedené v příloze č. 1 pod č.

49, 51, 65 a 66.



§ 51



Vedení na mostních objektech



(1) Podmínky pro vedení cizího zařízení na mostním objektu, při jeho

křížení nebo v souběhu s ním upravuje závazná ČSN 73 6201.



(2) Po mostním objektu, v jeho otvorech a ve vzdálenosti ochranného

pásma dotčeného vedení nesmí být veden plynovod, produktovody nebo jiná

cizí zařízení, pokud by svou polohou, provozem a náhlými poruchami

mohla způsobit zničení nebo poškození mostního objektu, bránit jeho

údržbě nebo ohrozit bezpečnost provozu na mostě.



ČÁST DESÁTÁ



KONTROLNÍ VÁŽENÍ VOZIDEL



Nízkorychlostní kontrolní vážení



(K § 38b odst. 6 zákona)



§ 51a



Způsob provádění nízkorychlostního kontrolního vážení



Řidič vozidla zajede na zařízení pro kontrolní vážení, kde je provedeno

nízkorychlostní kontrolní vážení. Vážení je provedeno za přítomnosti

řidiče a dalších členů osádky v kabině vozidla.



§ 51b



Náležitosti dokladu o výsledku nízkorychlostního kontrolního vážení



(1) Doklad musí obsahovat



a) datum, čas a místo provedeného nízkorychlostního kontrolního vážení,



b) výrobce a typové označení váhy, na níž bylo provedeno

nízkorychlostní kontrolní vážení, včetně výrobního čísla a data

platnosti ověření tohoto stanoveného měřidla podle zvláštního právního

předpisu^18),



c) údaj o největší povolené hmotnosti vozidla, údaj o největší povolené

hmotnosti na nápravu a skupinu náprav vozidla, údaj o okamžité

hmotnosti vozidla, případně údaj o okamžité hmotnosti připadající na

příslušnou nápravu vozidla a dále údaje o měření rozměrů vozidla a jeho

nákladu vyplývající ze zvláštního právního předpisu^10),



d) výsledek měření okamžité hmotnosti na nápravu a skupinu náprav

vozidla a okamžité hmotnosti vozidla,



e) zjištěné překročení největší povolené hmotnosti vozidla na nápravu a

skupinu náprav v kilogramech a procentech podle zvláštního právního

předpisu^10) po odečtení relativní chyby měření stanovené na základě

zvláštního právního předpisu^18) a zjištěné překročení největší

povolené hmotnosti vozidla v kilogramech a procentech podle zvláštního

právního předpisu^10) po odečtení relativní chyby měření stanovené na

základě zvláštního právního předpisu^18),



f) zjištěné překročení rozměrů vozidla anebo nákladu vyplývající ze

zvláštního právního předpisu^10),



g) jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození, adresa místa

trvalého nebo jiného pobytu anebo bydliště v cizině a státní

příslušnost řidiče vozidla,



h) státní poznávací značku, tovární značku a typ vozidla, rozlišovací

značku státu registrace vozidla,



i) stav počítadla ujetých kilometrů vozidla při příjezdu na kontrolní

místo,



j) označení provozovatele^17) vozidla nebo tažného vozidla soupravy

(název, sídlo, identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, jde-li o

právnickou osobu nebo fyzickou osobu podnikatele; jméno, popřípadě

jména, příjmení, rodné číslo, bylo-li přiděleno, jinak datum narození,

adresa místa trvalého nebo jiného pobytu anebo bydliště v cizině,

jde-li o fyzickou osobu),



k) jméno, popřípadě jména, příjmení a podpis příslušného zástupce

vlastníka pozemní komunikace nebo jím pověřené osoby nebo kraje,

zajišťuje-li vážení, nebo jím pověřené osoby, který se zúčastnil

nízkorychlostního kontrolního vážení,



l) jméno, popřípadě jména a příjmení osoby provádějící nízkorychlostní

kontrolní vážení,



m) písemné vyjádření řidiče vozidla k obsahu dokladu spolu s jeho

podpisem,



n) evidenční označení povolení zvláštního užívání (bylo-li vydáno dle §

25 zákona),



o) způsob úhrady nákladů spojených s nízkorychlostním kontrolním

vážením,



p) datum a čas vyhotovení dokladu,



q) označení odesílatele nákladu (název, sídlo, identifikační číslo

osoby, bylo-li přiděleno, jde-li o právnickou osobu nebo fyzickou osobu

podnikatele; jméno, popřípadě jména, příjmení, adresa místa trvalého

nebo jiného pobytu anebo bydliště v cizině, jde-li o fyzickou osobu).



(2) Vzor tohoto dokladu je uveden v příloze č. 10 bodě 1.



Vysokorychlostní kontrolní vážení



(K § 38d odst. 5 zákona)



§ 51c



Náležitosti dokladu o výsledku vysokorychlostního kontrolního vážení



(1) Doklad musí obsahovat



a) datum, čas a místo provedeného vysokorychlostního kontrolního

vážení,



b) výrobce a typové označení váhy, na níž bylo provedeno

vysokorychlostní kontrolní vážení, včetně výrobního čísla a data

platnosti ověření tohoto stanoveného měřidla podle zvláštního právního

předpisu^18),



c) údaj o největší povolené hmotnosti vozidla, údaj o největší povolené

hmotnosti na nápravu a skupinu náprav vozidla, údaj o okamžité

hmotnosti vozidla, případně údaj o okamžité hmotnosti připadající na

příslušnou nápravu vozidla vyplývající ze zvláštního právního

předpisu^10),



d) výsledek měření okamžité hmotnosti na nápravu a skupinu náprav

vozidla a okamžité hmotnosti vozidla,



e) zjištěné překročení největší povolené hmotnosti na nápravu a skupinu

náprav v kilogramech a procentech podle zvláštního právního

předpisu^10) po odečtení relativní chyby měření stanovené na základě

zvláštního právního předpisu^16) a zjištěné překročení největší

povolené hmotnosti v kilogramech a procentech podle zvláštního právního

předpisu^10) po odečtení relativní chyby měření stanovené na základě

zvláštního právního předpisu^16),



f) státní poznávací značku vozidla nebo tažného vozidla soupravy,

tovární značku a typ vozidla, rozlišovací značku státu registrace

tažného vozidla, státní poznávací značku přípojného vozidla, tovární

značku a typ vozidla, rozlišovací značku státu registrace přípojného

vozidla,



g) fotografii vozidla nebo tažného vozidla soupravy a jeho státní

poznávací značky, fotografii přípojného vozidla a jeho státní poznávací

značky,



h) označení provozovatele^17) vozidla nebo tažného vozidla soupravy

(název, sídlo, identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, jde-li o

právnickou osobu nebo fyzickou osobu podnikatele; jméno, popřípadě

jména, příjmení, rodné číslo, bylo-li přiděleno, jinak datum narození,

adresa místa trvalého nebo jiného pobytu anebo bydliště v cizině,

jde-li o fyzickou osobu),



i) označení vlastníka pozemní komunikace nebo jím pověřené osoby nebo

kraje, zajišťuje-li vážení, nebo jím pověřené osoby, který provedl

vysokorychlostní kontrolní vážení,



j) jméno, popřípadě jména, příjmení a podpis oprávněné osoby vlastníka

pozemní komunikace nebo jím pověřené osoby nebo kraje, zajišťuje-li

vážení, nebo jím pověřené osoby,



k) způsob úhrady nákladů spojených s vysokorychlostním kontrolním

vážením,



l) datum a čas vyhotovení dokladu.



(2) Vzor tohoto dokladu je uveden v příloze č. 10 bodě 2.



ČÁST JEDENÁCTÁ



ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ



§ 52



zrušen



§ 53



Účinnost



Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.



Ministr:



Ing. Říman v. r.



Příl.1



SEZNAM SOUVISEJÍCÍCH ČESKÝCH TECHNICKÝCH NOREM



Závazné české technické normy



1. ČSN 36 5601 Světelná signalizační zařízení. Technické a funkční

požadavky. SSZ pro řízení silničního provozu, SSZ pro zvýraznění

nebezpečných míst.



2. ČSN 73 6005 Prostorové uspořádání sítí technického vybavení.



3. ČSN 73 6021 Světelné signalizační zařízení. Umístění a použití

návěstidel.



4. ČSN 73 6102 Projektování křižovatek na silničních komunikacích.



5. ČSN 73 6114 Vozovky pozemních komunikací. Základní ustanovení pro

navrhování.



6. ČSN 73 6121 Stavba vozovek. Hutněné asfaltové vrstvy.



7. ČSN 73 6122 Stavba vozovek. Lité asfalty.



8. ČSN 73 6123 Stavba vozovek. Cementobetonové kryty.



9. ČSN 73 6124 Stavba vozovek. Kamenivo stmelené hydraulickým pojivem.



10.ČSN 73 6125 Stavba vozovek. Stabilizované podklady.



11.ČSN 73 6126 Stavba vozovek. Nestmelené vrstvy.



12.ČSN 73 6127 Stavba vozovek. Prolévané vrstvy.



13.ČSN 73 6128 Stavba vozovek. Vtlačované vrstvy.



14.ČSN 73 6129 Stavba vozovek. Postřiky a nátěry.



15.ČSN 73 6130 Stavba vozovek. Emulzní kalové vrstvy.



16.ČSN 73 6131 Stavba vozovek. Dlažby a dílce.



Část 1: Kryty z dlažeb



Část 2: Kryty ze silničních dílců



Část 3: Kryty z vegetačních dílců



17.ČSN 73 6201 Projektování mostních objektů.



18.ČSN 73 6207 Navrhování mostních konstrukcí z předpjatého betonu.



19.ČSN 73 6212 Navrhování dřevěných mostních konstrukcí.



20.ČSN 73 6213 Navrhování zděných mostních konstrukcí.



21.ČSN 73 6220 Zatížitelnost a evidence mostů pozemních komunikací.



22.ČSN 73 6223 Ochrany proti nebezpečnému dotyku s živými částmi

trakčního vedení a proti účinkům výfukových plynů na objektech nad

kolejemi celostátních drah a vleček.



23.ČSN 73 6242 Navrhování a provádění vozovek na mostech pozemních

komunikací.



24.ČSN 73 6266 Protinárazové zábrany mostů přes pozemní komunikace.



25.ČSN 73 6380 Železniční přejezdy a přechody.



26.ČSN 73 6425 Autobusové, trolejbusové a tramvajové zastávky.



27.ČSN 73 7505 Sdružené trasy městských vedení technického vybavení.



28.ČSN 73 7507 Projektovanie tunelov na cestných komunikáciach.



29.ČSN 75 6101 Stokové sítě a kanalizační přípojky.



Doporučené české technické normy



30.ČSN 01 3466 Výkresy pozemních komunikací.



31.ČSN 01 3467 Výkresy mostů.



32.ČSN 01 8020 Dopravní značky na pozemních komunikacích.



33.ČSN 36 0400 Veřejné osvětlení.



34.ČSN 36 0410 Osvětlení místních komunikací.



35.ČSN 36 0411 Osvětlení silnic a dálnic.



36.ČSN 72 1002 Klasifikace zemin pro dopravní stavby.



37.ČSN 72 1006 Kontrola zhutnění zemin a sypanin.



38.ČSN 73 0031 Spolehlivost stavebních konstrukcí a základových půd.

Základní ustanovení pro výpočet.



39.ČSN P ENV 1991-1 Zásady navrhování a zatížení konstrukcí. 73 0035

Část 1: Zásady navrhování



40.ČSN 73 0037 Zemní tlak na stavební konstrukce.



41.ČSN 73 2401 Provádění a kontrola konstrukcí z předpjatého betonu.



42.ČSN P ENV 206 Beton. Vlastnosti, výroba, ukládání a kritéria

hodnocení. 73 2403



43. ČSN 73 2603 Provádění ocelových mostních konstrukcí.



44.ČSN 73 3050 Zemní práce.



45.ČSN 73 6056 Odstavné a parkovací plochy silničních vozidel.



46.ČSN 73 6059 Servisy a opravy motorových vozidel. Čerpací stanice

pohonných hmot. Základní ustanovení.



47.ČSN 73 6075 Navrhovanie autobusových staníc.



48.ČSN 73 6100 Názvosloví silničních komunikací.



49.ČSN 73 6101 Projektování silnic a dálnic.



50.ČSN 73 6108 Lesní dopravní síť.



51.ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací.



52.ČSN 73 6133 Navrhování a provádění zemního tělesa pozemních

komunikací.



53.ČSN 73 6175 Měření nerovnosti povrchů vozovek.



54.ČSN 73 6177 Měření a hodnocení protismykových vlastností povrchů

vozovek.



55.ČSN 73 6192 Rázové zatěžovací zkoušky vozovek a podloží.



56.ČSN 73 6200 Mostní názvosloví.



57.ČSN 73 6203 Zatížení mostů.



58.ČSN 73 6205 Navrhování ocelových mostních konstrukcí.



59.ČSN 73 6206 Navrhování betonových a železobetonových mostních

konstrukcí.



60.ČSN 73 6209 Zatěžovací zkoušky mostů.



61.ČSN 73 6221 Prohlídky mostů pozemních komunikací.



62.ČSN 73 6244 Přechody mostů pozemních komunikací.



63.ČSN 73 7501 Navrhování konstrukcí ražených podzemních objektů.



64.ČSN P 74 2871 Systémy dodatečného předpínání. Obecné požadavky a

zkoušení.



65.ČSN 75 5630 Podchody vodovodního potrubí pod železnicí a silniční

komunikací.



66.ČSN 75 6230 Kanalizační podchody pod dráhou a pozemní komunikací.



Příl.2



HLAVNÍ PROHLÍDKY



Cílem je stanovení jednotného způsobu záznamu jevů sledovaných v rámci

hlavních prohlídek. Její součástí je i stanovení kritérií na posouzení

zjištěných skutečností.



1.



ZÁSADY PROVÁDĚNÍ HLAVNÍ PROHLÍDKY



1.1. Hlavní prohlídka je prováděna v uzlovém lokalizačním systému, pro

dálnice je přípustný i lokalizační systém liniový. V případě místních

komunikací se systém sběru dat a jejich následného zpracování

přizpůsobí používanému lokalizačnímu systému.



1.2. Sledováno je celé těleso komunikace, včetně součástí a

příslušenství. V případě směrově rozdělené čtyřpruhové komunikace je

každý jízdní pás brán jako samostatná komunikace.



1.3. Hlavní prohlídky mostů se provádějí dle doporučené ČSN 73 6221.



2.



ZPŮSOB ZÁZNAMU SLEDOVANÝCH JEVŮ



2.1. Vozovka a těleso komunikace (včetně krajnice) U poruch je sledován

jejich rozsah (plocha, délka) a umístění na vozovce. Jevy zjištěné v

průběhu hlavní prohlídky jsou doplněny o dostupné údaje proměnných

parametrů (drsnost, podélná a příčná nerovnost, zbytková životnost),

změřené a vyhodnocené na základě příslušných ČSN uvedených v příloze č.

1.



2.2. Mostní objekty jsou sledovány podle závazné ČSN 73 6220 a

doporučené ČSN 73 6221.



2.3. Zemní těleso komunikace, odvodňovací zařízení a další objekty mimo

mostních Je evidován jejich výskyt, umístění (poloha a délka), stavebně

technický stav a funkčnost.



Klasifikace stavebně technického stavu



I. výborný bez zjevných vad



II. dobrý drobnější vady neovlivňující funkčnost a bezprostředně ani

životnost



III. vyhovující závažnější poruchy mající částečný vliv na funkčnost a

bez provedení údržby či opravy také na životnost



IV. nevyhovující závažné poruchy, téměř znemožňující funkčnost,

životnost je minimální



V. havarijní prvek je nefunkční, životnost je nulová



2.4. Další součásti a příslušenství komunikace Je evidován jejich

výskyt, umístění (poloha, resp. délka) a technický stav. Skutečný stav

je kontrolován s údaji v pasportu. Zvýšená pozornost je věnována stavu

dopravního značení a dopravního zařízení.



3.



VYHODNOCENÍ ZJIŠTĚNÝCH JEVŮ



3.1. Vozovka komunikace (včetně krajnice)



Vyhodnocení zjištěných jevů je zpravidla v systémech hospodaření s

vozovkou.



Stanoví se návrhová úroveň porušení v závislosti na dopravním zatížení

komunikace a jejím dopravním významu.



Měření a vyhodnocení je prováděno schválenými typy měřicích přístrojů v

souladu s doporučenými ČSN uvedenými pod č. 53, 54 a 55 v příloze č. 1.

V odůvodněných případech musí být měření doplněno sondami do konstrukce

vozovky a laboratorními zkouškami zabudovaných materiálů.



Při souběhu dvou a více poruch je vždy upřednostněna porucha

nejzávažnější.



Na základě zjištěných hodnot charakteristik provozní způsobilosti a

nebo rozsahu jednotlivých poruch vozovky se vozovka rozdělí do

homogenních sekcí a zatřídí do pěti klasifikačních stupňů a rozhoduje

se o způsobu údržby nebo opravy.



Údržbu (běžnou i souvislou) nebo opravu lze většinou navrhnout více

variantami technologií. Jejich výběr je závislý především na

ekonomickém posouzení.



3.2. Mostní objekty Vyhodnocení zjištěných jevů a návrh opatření se

provádí podle závazné ČSN 73 6220 a doporučené ČSN 73 6221.



3.3. Zemní těleso komunikace, odvodňovací zařízení a další objekty mimo

mostních



Navržená opatření odpovídají klasifikaci stavebního stavu dle bodu 2.3.



I. výborný - žádná opatření



II. vyhovující - běžná údržba dle plánu



III. dobrý - běžná nebo souvislá údržba, zařazení do plánu oprav



IV. nevyhovující - provedení opravy nebo souvislé údržby



V. havarijní - okamžité provedení opravy, rekonstrukce,

dopravně-organizační opatření



Opatření, s výjimkou havarijního stavu, jsou zapracována do

harmonogramu prací na příští období.



3.4. Další součásti a příslušenství komunikace Na základě zjištěných

skutečností je upřesňován harmonogram prací správce komunikace.



Příl.3



URČENÍ HRANICE MEZI POZEMNÍMI KOMUNIKACEMI NAVZÁJEM A MEZI NIMI A

NEMOVITOSTMI (SCHÉMA KŘIŽOVATEK A PŘIPOJENÍ)



Obrázek 1 - Úrovňová křižovatka bez směrovacích ostrůvků na vedlejší

komunikaci nebo se směrovacími ostrůvky mimo volnou šířku hlavní

komunikace







Obrázek 2 - Úrovňová křižovatka se směrovacími ostrůvky na vedlejší

komunikaci







Obrázek 3 - Úrovňová křižovatka s odbočovacím pruhem pro odbočení

vpravo







Obrázek 4 - Úrovňová křižovatka s odbočovacím pruhem pro odbočení

vpravo a připojovacím pruhem







Obrázek 5 - Okružní křižovatka







Obrázek 6 - Mimoúrovňová křižovatka trubkovitá







Obrázek 7 - Mimoúrovňová křižovatka bez průpletových úseků nebo s

průpletovými úseky







Obrázek 8 - Mimoúrovňová křižovatka kosodélná







Obrázek 9 - Připojení nemovitostí (obslužných zařízení) k dálnici,

silnici nebo místní komunikaci







Vysvětlivky k obrázkům



1. Hranice mezi pozemními komunikacemi v místě připojení je vyznačena

na obrázcích silnou čárkovanou čarou. Lomové body hranice jsou označeny

křížkem v místech, kde lze osadit mezníky a kroužkem na zpevněných

plochách, kde se užijí hřeby pro vyznačení lomů.



2. Část hranice sledující podélný směr hlavní komunikace se umístí do

úrovně okraje zpevnění na hlavní komunikaci (viz obrázek 1) nebo do

úrovně nejbližších směrovacích ostrůvků na vedlejší komunikaci (viz

obrázky 1 až 4).



3. Část hranice oddělující větve připojení je vedena jako spojnice

okraje zpevnění ostrůvku a okraje zpevnění na začátku oblouku pro

odbočení (větve křižovatky).



4. Hranice mezi vedlejší a hlavní komunikací na okružní křižovatce v

místě připojení je kolmice vedená z bodu vzdálenějšího oblouku větve od

kruhového objezdu k ose příslušné vedlejší komunikace.



Příl.4



zrušena



Příl.5



ÚDRŽBA A OPRAVY KOMUNIKACÍ



1.



BĚŽNÁ ÚDRŽBA KOMUNIKACÍ



Běžná údržba zahrnuje drobné, místně vymezené práce, jejichž potřeba

byla zjištěna v rámci prohlídek komunikací.



Jedná se především o následující práce:



1.1. údržba vozovky a krajnic



- vysprávka asfaltových krytů



- vysprávka cementobetonových krytů



- vyrovnání a údržba dlážděných krytů



- údržba štěrkových krytů



- seříznutí, doplnění, zpevnění a čištění krajnic



1.2. údržba dopravního značení, dopravních zařízení a dalšího

příslušenství (svislé a vodorovné dopravní značky a zařízení, zrcadla,

hlásky, veřejné osvětlení, světelná signalizační zařízení sloužící k

řízení dopravy, zábradlí, odrazníky, svodidla, pružidla, směrové

sloupky, zásněžky, zásobníky a skládky údržbových hmot apod.)



1.3. údržba odvodňovacích zařízení (propustky, příkopy, rigoly, skluzy,

trativody a vsakovací jímky, silniční kanalizace, uliční vpusti a

lapače splavenin)



1.4. údržba svahů a násypů zemního tělesa komunikace



1.5. údržba chodníků a dalších nemotoristických komunikací, dělicích

pásů a dopravních ostrůvků



1.6. údržba ploch a vybavení odpočívek, odstavných a parkovacích ploch

a dalších součástí komunikace (staničníky, mezníky, zpomalovací prahy,

únikové zóny, protihlukové zdi a valy)



1.7. údržba objektů (tunely, galerie, opěrné, zárubní, obkladní a

parapetní zdi, tarasy)



1.8. ošetřování silniční vegetace



2.



SOUVISLÁ ÚDRŽBA KOMUNIKACÍ



Souvislá údržba zahrnuje rozsáhlejší práce v souvislých úsecích

sloužící k zachování a obnově původních vlastností. Podkladem pro

rozhodnutí o jejím provedení jsou výsledky systémů hospodaření s

vozovkou, případně vyhodnocené údaje z prohlídek komunikací.



Jedná se především o následující práce:



2.1. obnova vozovkového souvrství, zpevnění a úprava krajnic, chodníků

a dalších nemotoristických komunikací



- vozovky s asfaltovým krytem obnova krytu obnova protismykových

vlastností krytu obnova rovnosti krytu metody využívající recyklace

původního krytu



- vozovky s cementobetonovým krytem obnova protismykových vlastností

krytu obnova rovnosti krytu



- vozovky s dlážděným krytem nebo s krytem ze silničních dílců obnova

protismykových vlastností i rovnosti krytu zesílení



- štěrkové vozovky obnova rovnosti krytu zesílení



2.2. obnova jednotlivých druhů součástí a příslušenství komunikací (v

souvislém tahu)



2.3. úprava zemního tělesa a jeho zabezpečení zřízením zdí



2.4. odstranění výmrazků v souvislých úsecích



2.5. obnova silniční vegetace v souvislých úsecích



3.



OPRAVY



Opravy zahrnují především následující práce:



3.1. zesílení nebo rozšíření vozovky a krajnic



3.2. zřízení chodníků, jejich zesílení, popř. zvýšení nivelety



3.3. odstranění sesuvů, zpevňování hornin v zářezech a odřezech



3.4. odstranění důlních škod na tělese komunikace



3.5. oprava koruny komunikace včetně součástí a příslušenství



3.6. obnova objektů uvedených v bodu 1.7.



Příl.6



PLÁN A ORGANIZACE ZIMNÍ ÚDRŽBY



1.



Plán zimní údržby dálnic



Plán zimní údržby dálnic se zpracovává ve dvou stupních



- operační plán jednotlivých středisek správy a údržby dálnic (dále jen

"SSÚD")



- operační plán organizace; organizace předkládá plán do 20. října

Ministerstvu dopravy a spojů.



1.1. Plán SSÚD obsahuje:



a) mapu dálničního úseku v měřítku 1:50 000, v níž se vyznačí:



- dálniční úseky udržované posypem chemickými rozmrazovacími materiály

(červenou barvou), postřikem chemickými roztoky (modrou barvou) a

posypem zdrsňovacími materiály (žlutou barvou)



- stanoviště mechanismů pro zimní údržbu a trasy pracovních okruhů



- úložiště zdrsňovacích posypových materiálů nad 1000 m3 (písmena IP),

chemických rozmrazovacích materiálů nad 100 t (písmena CHRL) a

chemických roztoků (písmena CHR)



- rozmístění zásněžek podél dálnice (hnědou barvou)



- telefonní spojení (písmeno T)



- stanoviště radiotelefonních stabilních stanic (písmeno V)



- sklady a čerpací stanice pohonných hmot (písmena PH - benzin, nafta)



- umístění sond hlásičů náledí (písmena HN)



b) textovou část, ve které se uvede:



- seznam zaměstnanců odpovědných za zmírňování závad ve sjízdnosti a

schůdnosti vozovek, parkovišť, chodníků a za zpravodajskou službu

včetně jejich bydliště a telefonního spojení



- seznam zaměstnanců zařazených do zimní služby včetně jejich bydliště

a telefonního spojení



- seznam zaměstnanců smluvně zajištěných



- seznam důležitých telefonních a faxových spojení na vedoucí

zaměstnance organizace, ostatní SSÚD, ústřední orgán státní správy,

Policii ČR, zdravotnická zařízení apod.



- seznam úseků dálnic, křižovatek a udržovaných odpočívek



- seznam úseků dálnic udržovaných posypem chemickými rozmrazovacími

materiály, chemickými roztoky a zdrsňovacími posypovými materiály



- organizace provádění zásahu zimní údržby -- zpracovává se variantně

podle charakteristických klimatických a povětrnostních podmínek v

zimním období v daném úseku dálnice



- organizace kontroly stavu sjízdnosti dálnice



- organizace směn a jejich vedení



- soupis úložišť posypových a kapalných materiálů pro zimní údržbu a

jejich zdrojů



- soupis skladů materiálů, pohonných hmot a čerpacích stanic



- soupis stanovišť mechanismů s uvedením druhů a počtů mechanismů



- popis ubytovacích a stravovacích podmínek pro pracovníky zimní údržby



- údaje o sjednané výpomoci v kalamitních situacích



- způsob získávání meteorologických zpráv a předpovědí.



1.2. Plán organizace obsahuje:



a) mapu udržovaných dálnic v měřítku 1:50 000 s vyznačením jednotlivých

úseků a SSÚD



b) tabelární přehled o vybavenosti mechanismy a zařízeními pro zimní

údržbu, o počtech zaměstnanců určených k výkonu zimní údržby a množství

posypových a kapalných materiálů podle jednotlivých SSÚD



c) údaje o sjednaných výpomocech v době kalamitních situací



d) seznam zaměstnanců organizace odpovědných za výkon zimní údržby

dálnic včetně telefonního spojení a bydliště



e) způsob organizace a zajištění zpravodajské služby



f) předpokládaný způsob výpomoci jednotlivými SSÚD včetně spojení na

vedoucí zaměstnance SSÚD



g) režim zimní údržby v chráněné krajinné oblasti, v oblasti zdroje

pitných vod, na mostech dle doporučené ČSN 73 6221.



2.



Plán zimní údržby silnic



Plán zimní údržby silnic předkládá správce silnic příslušnému správnímu

úřadu k zaujetí stanoviska a do 30. září pracovišti pověřenému

Ministerstvem dopravy a spojů. Plán sestává z těchto částí:



2.1. Mapová část:



a) Mapa udržované sítě v měřítku 1:100 000 s vyznačením pořadí

důležitosti zimní služby takto:



I. pořadí - červená



II. pořadí - modrá



III. pořadí - žlutá



neudržované - bez označení



b) Mapa tras jízd posypových mechanismů v obvyklých zimních podmínkách

se zpracovává s přihlédnutím k pořadí důležitosti silnic v měřítku 1:50

000. Zde se vyznačí:



- trasy (okruhy) jízd sypačů - plnou barevnou odlišnou čarou u každé

trasy se zkratkou vyjádří:



CH - posyp chemickým rozmrazovacím materiálem



Z - zdrsňovací posyp



1 - ... - číslo obvodu



V - provedení vlastní kapacitou



D - provedení dodavatelsky

(příklad: CH 12 - V )



- silnice udržovaná pouze pluhováním - čerchovanou barevnou čarou



- silnice neudržované - bez označení



c) Mapa s určením tras pluhování v měřítku 1:100 000 nebo 1:50 000.



2.2. Textová část:



a) Osoby odpovědné za zimní údržbu. Odpovědnost za zimní údržbu je

stanovena organizačním řádem správce komunikace a pracovní náplní

vedoucích zaměstnanců.



Za výkon zimní údržby odpovídá:



- na celém spravovaném území: vedoucí zimní údržby, mimo pracovní dobu

směnový vedoucí zimní údržby



- na cestmistrovském obvodu: v pracovní době cestmistr, v mimopracovní

době pověřený zaměstnanec (dispečer, vedoucí směny)



- na trase udržované z domácí pohotovosti: řidič, jemuž je trasa

přidělena a připadá na něj v dané době směna stanovená řádným rozpisem.

Případné změny zaznamenává do deníku zimní údržby na středisku

cestmistr.



b) Seznam silnic a kilometry údržby dle technologií







Celkový přehled



---------------------------------------------------------------------------------------------

Třída Celkem Z tohoNeudržováno

silnice km chem. rozmrazovacími zdrsňovacími jen

materiály materiály pluhováním

---------------------------------------------------------------------------------------------

bez se struska, drť,

zvlhčení zvlhčením škvára písek

---------------------------------------------------------------------------------------------

I.

---------------------------------------------------------------------------------------------

II.

---------------------------------------------------------------------------------------------

III.

---------------------------------------------------------------------------------------------

Celkem

---------------------------------------------------------------------------------------------

Dodavatelsky

---------------------------------------------------------------------------------------------

Vlast. zaměst.

---------------------------------------------------------------------------------------------





Seznam silnic dle pořadí důležitosti



---------------------------------------------------------------------------------------------------

Pořadí Označení silnice Staničení Celkem km Posyp km Pluhování

důležitosti km

---------------------------------------------------------------------------------------------------

I. silnice č.:................

silnice č.:................

I. pořadí celkem

silnice č.:................

silnice č.:................

II. pořadí celkem

silnice č.:................

silnice č.:................

III. pořadí celkem

silnice v zimním období neudržované:

silnice č.:................

silnice č.:................

silnice v zimním období neudržované

celkem:

---------------------------------------------------------------------------------------------------



Seznam jednotlivých tras (okruhů)



Pro každou trasu se uvede:

Označení trasy

Staničení

Zaměstnanec (dodavatel)

Stanoviště

Spojení (telefon, vysílačka, ...)

Specifikace okruhů a prací



Časový plán jízd posypu



Zpracovává se pro jednotlivé trasy a stanoví časové pořadí jízd a dobu,

za kterou při obvyklých zimních povětrnostních podmínkách provede

mechanismus posyp vozovek. Časový plán se zpracuje tak, aby byly

dodrženy časové limity pro jednotlivá pořadí důležitosti a přednostně

ošetřena dopravně důležitá místa.



c) Seznam mechanismů (s rozdělením na vlastní a dodavatelské)



Mechanismy pro posyp



sypače pro posyp chemickými rozmrazovacími látkami (suchá sůl, zvlhčená

sůl)



- se sněhovou radlicí



- bez radlice



sypače pro zdrsňovací posyp



- se sněhovou radlicí



- bez radlice



Mechanismy pro pluhování (bez možnosti současného posypu)



nosiče se sněhovou radlicí



nosiče se šípovým pluhem



traktory se závěsnou radlicí nebo škrabkou



sněhové metače



sněhové frézy



Rekapitulace:



sypače celkem



nosiče radlic bez posypu



radlice celkem



šípové pluhy celkem



traktorové radlice a škrabky celkem



nakladače celkem



sněhové metače celkem



sněhové frézy celkem.



d) Spojení s nepřetržitou službou Uvede se místo, adresa a možnost

spojení s nepřetržitou službou zodpovědnou za výkon zimní údržby.



e) Seznam vedoucích zaměstnanců zajišťujících zimní údržbu Uvedou se

všichni vedoucí zaměstnanci správce komunikace, cestmistři a mistři na

cestmistrovských obvodech takto: Jméno a příjmení, funkce, pracoviště,

telefon na pracoviště, telefon do bydliště.



f) Seznam úložišť posypového materiálu: Místo, druh materiálu,

kapacita, předpoklad stavu zásob k 1. listopadu.



g) Sjednaná výpomoc Firma (organizace), sídlo, jméno obsluhy, telefon,

sjednaná činnost.



h) Režim zimní údržby v chráněné krajinné oblasti a v oblasti zdroje

pitných vod, v ochranných pásmech přírodních léčivých zdrojů a

přírodních zdrojů minerálních vod stolních, na mostech dle doporučené

ČSN 73 6221



Název úseku - číslo silnice, místní název, technologie údržby.



i) Doklady



- záznamy z jednání štábu zimní údržby



- smlouvy o vzájemné výpomoci při zimní údržbě na silnicích

přecházejících ze sousedních území, včetně dohod o použitých

technologiích



- schvalovací doložka Ministerstva dopravy a spojů



- smlouvy o výpomocích sjednané podle písmene g)



- další doklady.



3.



Plán zimní údržby místních komunikací



O zpracování plánu zimní údržby místních komunikací a jeho rozsahu

rozhodují obce podle § 42 odst. 2 vyhlášky.



4.



Operační štáby zimní údržby



4.1. Pomocnými orgány správců silnic jsou okresní operační štáby zimní

údržby silnic. K účasti v operačním štábu přizve správce silnice

zástupce referátu dopravy a referátu životního prostředí OKÚ, okresního

ředitelství Policie ČR a právnických osob, které se rozhodujícím

způsobem podílejí na materiální a technické spolupráci při

zabezpečování zimní údržby silnic.



Operační štáby zimní údržby zřizuje a jejich zasedání svolává správce

silnic a dálnic.



4.2. Ministerstvo dopravy a spojů zřizuje jako svůj pomocný orgán

hlavní operační štáb zimní údržby silnic a dálnic za účelem

operativního řešení mimořádných situací. K účasti v operačním štábu

přizve Ministerstvo dopravy a spojů zejména zástupce Prezidia Policie

ČR, Ministerstva obrany a Ministerstva životního prostředí.



4.3. Na svém zasedání před začátkem zimního období projedná operační

štáb plán zimní údržby, její organizaci a vzájemná spojení. Další

zasedání jsou operativně svolávána podle potřeby. V případech, kdy

správce silnice nebo dálnice není schopen v důsledku mimořádné

povětrnostní situace zvládnout vzniklou kalamitní situaci ani při

nasazení všech vlastních i všech v oblasti dosažitelných sil a

prostředků, svolá operační štáb. Za zcela mimořádných povětrnostních

situací, které ohrožují život a zdraví občanů, nebo při bezprostředně

hrozících velkých škodách na majetku využijí okresní úřady pravomocí

podle § 5 odst. 2 až 4 zákona č. 425/1990 Sb., ve znění pozdějších

předpisů.



4.4. Obce postupují podle bodu 3; v případě stavu ohrožení podle bodu

4.3., včetně využití pravomocí podle § 47 zákona č. 367/1990 Sb., ve

znění pozdějších předpisů.



5.



Zpravodajství



Správci dálnic a silnic předkládají ve stanovených termínech informace

o sjízdnosti těchto komunikací pracovišti pověřenému Ministerstvem

dopravy a spojů, které zajišťuje informování veřejnosti sdělovacími

prostředky.



Příl.7



TECHNOLOGIE ZIMNÍ ÚDRŽBY



1. Opatření před zahájením zimní údržby



V přípravě na zimní údržbu provedou správci silnic a dálnic rozbor

minulého zimního období a zajistí zejména:



- připravenost mechanismů pro zimní údržbu, prověření znalostí

pracovníků vykonávajících zimní údržbu (technologie, předpisy pro

obsluhu mechanismů, pravidla o bezpečnosti práce apod.) do 15. října



- projednání smluv o výpomoci do 31. října



- projednání vstupu na přilehlé pozemky a postavení zásněžek do 30.

listopadu.



a) Stavění zásněžek V místech opakovaného nebezpečí zavátí komunikace

se umisťují zásněžky v bezpečné vzdálenosti od hrany koruny komunikace

na návětrné straně, pokud možno kolmo na směr převládajících větrů,

souběžně s komunikací ve vzdálenosti 12 - 18násobku jejich výšky, a to

dle místních podmínek. Když návěj a závěj dosáhnou plné výšky zásněžek

a povrch sněhu se pak nad jejich horní hranou úplně vyrovná, postaví se

další řada zásněžek před první řadu proti převládajícímu směru větru na

vzdálenost 12 až 25 metrů, a to podle hloubky zářezu. Správce

komunikace postupuje při umisťování zásněžek tak, aby nevznikly škody

na dotčených pozemcích a aby zásněžky byly dostatečně zajištěny proti

účinkům větru.



b) Orientační sněhové tyče V oblastech s nadměrnými sněhovými srážkami

se osazují orientační sněhové tyče sloužící k lepší orientaci při

pluhování. Tyče opatřené odrazkami nebo černožlutě natřené mají průměr

cca 5 cm. Jejich délka je 1 - 3 m v závislosti na výšce sněhové

pokrývky v dané oblasti. Osazují se 50 cm vně od čištěné plochy ve

vzdálenostech cca po 50 m. Tato vzdálenost se přiměřeně zkracuje v

obloucích nebo v místech s častým výskytem mlh.



c) Označení neudržovaných komunikací Komunikace, jejichž sjízdnost se v

zimním období nezajišťuje, musí být před začátkem zimního období

označeny dopravní značkou A 22 "Jiné nebezpečí" s doplňkovou tabulkou

"Silnice se v zimě neudržuje".



d) Označení změny technologie Tam, kde v jedné trase komunikace dochází

ke změně technologie posypu, musí být osazena dopravní značka A 22

"Jiné nebezpečí" s doplňkovou tabulkou, např. "Konec chemického

posypu".



e) Uzavření smluv S dostatečným předstihem uzavře správce komunikace

smlouvy o výpomoci v kalamitních situacích, smlouvy o vzájemné výměně

udržovaných komunikací a dohody o jednotné údržbě silnic procházejících

územími více správců tak, aby jejich sjízdnost byla zajišťována pokud

možno stejnou technologií. Nedojde-li k dohodě nebo není-li to

technicky možné, musí být použitá technologie schválena silničními

správními úřady. Místa změny technologie musí být označena podle

odstavce d).



f) Školení osob provádějících zimní údržbu Všechny osoby provádějící

zimní údržbu musí být řádně a prokazatelně proškoleny (i osoby

provádějící zimní údržbu dodavatelsky). Osnova školení musí obsahovat

kromě technických a organizačních pokynů také pravidla bezpečné práce v

zimní údržbě a zásady ochrany životního prostředí.



2. Mechanické odklízení sněhu



Odklízení sněhu se provádí především mechanicky. Provádět posyp či

postřik chemickými rozmrazovacími materiály do vrstvy čerstvě

napadaného sněhu vyšší než 3 cm bez předchozího pluhování je neúčinné,

a proto nepřípustné. Sníh je za obvyklé zimní situace třeba odstraňovat

tak, aby nedošlo k jeho ujetí provozem a přimrznutí k povrchu vozovky.

Sněhovou břečku je třeba z vozovky odstranit.



Boční sněhové valy je třeba rozšiřovat, aby byl zachován průjezdní

prostor a nebyl případně omezen výhled. Při tání musí být zabezpečen

odtok vody.



U dvoupruhových obousměrných silnic se sníh odklízí ze středu jízdní

dráhy k pravému okraji vozovky. Při mimořádném spadu sněhu se v

průjezdních úsecích a na místních komunikacích sníh shrnuje pouze k

okrajům chodníků a dle možností odváží.



Odklízení sněhu jízdou v protisměru je přípustné pouze ve výjimečných

případech a za stanovených bezpečnostních opatření.



U vícepruhových komunikací je vhodné odklízet sníh ve vícečlenných

pracovních sestavách.



Na odpočívkách a parkovištích může být sníh nejprve shrnut do valů,

které se následně odstraní.



Při úrovňovém křížení komunikace s ponechanou sněhovou vrstvou s dráhou

je nutno dbát na to, aby tato sněhová vrstva plynule navazovala na

niveletu železničního přejezdu. U podjezdů je nutno dbát na zachování

volné výšky.



Na mostech se sníh odstraňuje z celé šířky a délky mostu. Přitom má být

sníh přesunován pokud možno v podélném směru nebo odvezen, pokud by při

odhozu do stran padal na dole ležící dopravní cesty nebo jiné objekty.



K odklízení sněhu se běžně používají sněhové radlice. Vznikají-li při

sněžení závěje nebo dosáhne-li výška sněhu cca 30 - 50 cm, nasazují se

šípové pluhy. Vrstvy sněhu vyšší než 70 cm se odstraňují sněhovými

frézami. Sněhové metače se používají k rozšíření průjezdního prostoru

vozovky.



Při trvalém sněžení se pluhování periodicky opakuje. Na dopravně

důležitých komunikacích nemá po skončeném pluhování zbytková vrstva

sněhu přesáhnout 3 cm.



3. Odklizení sněhu s použitím chemických rozmrazovacích materiálů



Tato technologie se používá pouze na komunikacích určených plánem zimní

služby. Posyp solí se zahajuje, pokud výška sněhu nepřesáhne 3 cm. Do

sněhové vrstvy vyšší než 3 cm není dovoleno posyp provádět.



Dávkování při posypu chloridem sodným nebo chloridem vápenatým se

provádí v závislosti na intenzitě sněžení. Při malé intenzitě (1 - 1,5

cm za hodinu) se sype dávkou 10 g.m-2, při větší intenzitě dávkou 20

g.m-2. Použití větších dávek již způsobuje vznik sněhové břečky. Při

mimořádně dlouhém sněžení nebo při mimořádné intenzitě spadu lze v

průběhu sněžení posyp dávkou 10 g.m-2 opakovat, ale vždy až po

provedeném pluhování, aby se sůl dostala na povrch vozovky.



4. Odstraňování náledí nebo ujetých sněhových vrstev za pomoci

chemických rozmrazovacích materiálů



Chemické rozmrazovací materiály se zásadně aplikují až na zbytkovou

vrstvu sněhu, kterou již nelze odstranit nebo snížit mechanickými

prostředky. Těmito materiály lze účinně a rychle odstraňovat vrstvy

uježděného sněhu do tloušťky 1 - 2 cm nebo náledí do tloušťky 2 mm. Na

vyšší vrstvy je nutný opakovaný posyp a součinnost mechanických

prostředků. Při teplotách kolem -5 stupňů C se použije chlorid sodný,

při teplotách kolem -15 stupňů C se použije chlorid vápenatý - v

mezilehlém intervalu teplot může být použita směs obou chloridů. Níže

uvedené dávkování platí pro chlorid sodný i chlorid vápenatý a uvedené

maximální dávky nesmí být překročeny.



Minimální, technologicky dostačující dávka pro tento typ posypu je 20

g.m-2. Při likvidaci vyšších vrstev náledí je zpravidla nutno použít

dávek vyšších, celková spotřeba posypových solí však při jednom

zásahovém dni nemá překročit 60 g.m-2. Jen ve zcela výjimečných

případech, kdy je nezbytné obnovit rychle úplnou sjízdnost komunikace,

lze použít dávku vyšší než 60 g.m-2. Dávky vyšší než 20 g.m-2 se nesmí

používat na úsecích silnic vystavených silným větrům, pokud není na

sypači použito zkrápěcí zařízení.



Na tenké vrstvy náledí se nechá posyp působit cca 2 hodiny. Na silnější

vrstvy náledí se nechá posyp působit 2 - 5 hodin. Pokud se za tuto dobu

vrstva od povrchu zcela neuvolní, zpluhuje se uvolněná povrchová vrstva

radlicí s ocelovým břitem a celý postup se opakuje. Celková spotřeba

posypové soli přitom nesmí přesáhnout výše uvedené povolené dávky.



Vzniklou sněhovou břečku nebo ledovou tříšť je nutno z vozovky

neprodleně mechanicky odstranit.



Jen v mimořádných případech (při mrznoucím dešti nebo mrznoucím

mrholení) lze výjimečně použít posypu směsí zdrsňovacího a chemického

materiálu. Dávka se přitom volí tak, aby celkové množství chemické

složky nepřesáhlo výše uvedenou maximální dávku - např. maximálně 240

g.m-2 směsi s poměrem 1 : 5.



5. Zdrsňování náledí nebo ujetých sněhových vrstev posypem zdrsňovacími

materiály



Posyp zdrsňovacími materiály se používá na komunikacích, které nejsou

udržovány pomocí chemických rozmrazovacích materiálů. Může být prováděn

pouze občasný posyp na dopravně důležitých místech nebo na místech, kde

to vyžaduje dopravně technický stav komunikace (křižovatky, velká

stoupání, ostré směrové oblouky, zastávky osobní linkové dopravy). Na

těchto místech je vhodné zřídit i samoobslužné skládky zdrsňovacích

materiálů.



Pro posyp náledí je vhodný jemnozrnný materiál (zrna menší než 2 mm).

Pro posyp nezledovatělých ujetých sněhových vrstev by měl být použit

materiál s větším obsahem hrubých frakcí (zrn větších než 4 mm).



V zastavěných oblastech se nesmí používat materiál se zrny nad 8 mm.



Přímé úseky silnic se sypou dávkou cca 70 až 100 g.m-2, místa, kde to

vyžaduje dopravně technický stav komunikace, se sypou dávkou cca 300

g.m-2. Na frekventovaných zledovatělých vozovkách je vzhledem k

odmetení materiálu provozem účelné dávky zvýšit o 50 až 100 %. Dávky

vyšší než 500 g.m-2 jsou však neúčelné.



Posyp zdrsňovacími materiály se provádí v celé šířce komunikace,

případně v celé šířce dopravního pruhu, tj. minimálně 3,5 m v jednom

směru.



6. Odstraňování sněhu a náledí na místních komunikacích IV. třídy



O odstraňování sněhu a náledí na místních komunikacích IV. třídy k

zajištění jejich schůdnosti rozhodují obce. Schůdnost těchto komunikací

se zajišťuje odmetením nebo odhrnutím sněhu, oškrábáním zmrazků a

posypem zdrsňovacími materiály. Chemickým rozmrazovacím materiálem se

smějí sypat pouze ty chodníky a stezky, ve kterých nejsou uloženy

inženýrské sítě (ledaže mají uzavřený kryt) a jsou odděleny od zelených

ploch a pásů pro stromy takovým způsobem, aby na ně nemohl stékat slaný

roztok.



7. Mechanismy pro zimní údržbu



a) Sypače chemických rozmrazovacích materiálů mají splňovat tyto

technické požadavky:



- dávka chemického rozmrazovacího materiálu v g.m-2 na pruhu požadované

šířky má být nastavitelná v mezích 10 - 60 g.m-2, a to nejlépe plynule,



- při stupňovité regulaci posypové dávky se požaduje možnost nastavení

10, 20, 30, 40 a 60 g.m-2, nejméně však 10, 20 a 40 g.m-2



- nastavené dávkování má být automaticky dodržováno i při změnách

pracovní rychlosti sypače v mezích 10 až 60 km.h-1



- šířka posypu má být nastavitelná minimálně v mezích 2 - 9 m, u sypačů

s konstantní šířkou posypu má být minimálně 2 m, maximálně 3,5 m



- příčná a podélná rovnoměrnost posypu v závislosti na jakosti posypové

soli má být uvedena v technických podmínkách sypače



- sypače, u nichž je instalováno zkrápěcí zařízení, mají umožňovat

dodržení poměru suchého materiálu a solanky 7 : 3 při dávkování 5 - 20

g.m-2. Doporučená koncentrace chloridu sodného v solance je 18 - 21 %.

Před zimním obdobím je nutno přezkoušet skutečné dávkování v g.m-1 s

používaným materiálem a podle výsledků korigovat nastavení dávkovacího

ústrojí tak, aby skutečné dávky byly v souladu s požadovanými

hodnotami.



b) Sypače zdrsňovacích materiálů mají splňovat tyto technické

požadavky:



- dávka zdrsňovacího posypového materiálu má být nastavitelná v mezích

70 - 500 g.m-2 (minimálně do 300 g.m-2), což odpovídá 0,05 - 0,33 l.m-2

kameniva při sypné hmotnosti 1500 kg.m-3



- při stupňovité regulaci posypové dávky se požaduje možnost nastavení

dávky 70, 100, 200, 300 (500) g.m-2 při použití zdrsňovacích materiálů

se zrnem max. 18 mm, přednostně se však požaduje plynulé nastavování



- nastavená dávka má být automaticky udržována i při změnách pracovní

rychlosti sypače v mezích 10 - 40 km.h-1



- šířka posypu (u sypačů s nastavitelnou šířkou posypu) má být

nastavitelná v mezích 2,5 - 10 m (minimálně 2,4 - 5 m)



- šířka posypu u sypačů s konstantní šířkou má být v mezích 2,5 až 3,5

m



- příčná a podélná nerovnoměrnost posypu v závislosti na granulaci

posypového materiálu má být uvedena v technických podmínkách sypače.



8. Doporučené materiály pro zimní údržbu



a) Chemické rozmrazovací materiály



K posypu silnic, dálnic a místních komunikací s výjimkou

nemotoristických komunikací lze používat následující chemické

rozmrazovací materiály:



- Chlorid sodný



- Chlorid vápenatý



- Směsi chloridů



Chlorid sodný - (sůl kamenná, sůl kuchyňská) NaCl - je účinný pro

odstraňování náledí a sněhových vrstev při teplotách do -5 stupňů C a

za určitých podmínek i nižších.



Chlorid vápenatý, CaCl2 - je účinný pro odstraňování náledí a sněhových

vrstev pod -15 stupňů C.



Jakost posypových solí



Používané posypové soli nemají obsahovat více než 5 váhových procent

prachových částí pod 0,16 mm. Skladba zrnitosti je významná pro způsob

použití a techniku posypu. Jemné částice způsobují rychlé plošné

rozpouštění, účinek do hloubky je však omezený. Hrubé částice pronikají

více do hloubky, takže ujetá sněhová vrstva nebo silnější náledí jsou

účinkem silničního provozu rozmělňovány.



Sůl nemá vykazovat při dodání více než 2 váhová procenta stálé vlhkosti

a má obsahovat nejméně 96 váhových procent účinné rozpouštěcí

substance.



Při dodání soli musí být dokladovány údaje o chemickém složení, o

podílu nerozpustných příměsí, o vlhkosti a skladbě zrnitosti v tomto

členění:



pod 0,16 mm



od 0,16 mm do 0,80 mm



od 0,80 mm do 3,15 mm



od 3,15 mm do 5,00 mm



nad 5,00 mm



Limity pro obsah těžkých kovů a nevhodných příměsí nebyly dosud

stanoveny zvláštními předpisy.



Skladování chemických rozmrazovacích materiálů Chemické rozmrazovací

materiály není dovoleno skladovat na otevřených skládkách. Pro

skladování jsou nejúčelnější celodřevěné haly o kapacitě 500 - 1000 t

nebo celodřevěná sila o kapacitě 40 - 200 t umístěná s ohledem na

možnosti plnění sypačů. V uzavřených skladech musí být zabráněno úniku

do okolí i průsaku do podloží. V uzavřeném skladu je možno skladovat

chlorid sodný volně ložený.



Roztoky rozmrazovacích prostředků



Pro zkrápění posypových solí se používají jejich roztoky o koncentraci

18 - 21 %. K přípravě roztoku (solanky) jsou určeny ambulantní mísicí

stanice.



Přímé použití roztoků rozmrazovacích prostředků k odstraňování náledí

nebo ujetých sněhových vrstev je možné, jestliže se nepředpokládá

pokles teplot pod -3 stupně C. Roztoky se aplikují kropičkami, které

umožňují rovnoměrný postřik. Při stanovení limitních dávek roztoků se

vychází z koncentrace účinné látky, jejíž množství nesmí přestoupit

mezní hodnoty dávky podle bodu 3.



b) Zdrsňovací posypové materiály Z hlediska péče o životní prostředí se

dává přednost čistým materiálům - pískům a drtím. Z ekonomického

hlediska je možné používat sypké materiály z místních zdrojů, jako je

struska a škvára. Použité strusky a škváry nesmí obsahovat toxické nebo

jinak škodlivé látky, mají mít přiměřené zrnění a jejich zrna mají být

ostrohranná. Nezávadnost těchto materiálů musí jejich dodavatel

každoročně doložit atestem. Hmoty pro posyp nesmí obsahovat hlinité

částice - písek má být ostrý, tvrdý a bez větších zrn.



Zrnitost zdrsňovacích posypových materiálů má být v rozmezí 0,5 až 8

mm. V žádném případě nemá zdrsňovací materiál obsahovat částice menší

než 0,3 mm nebo větší než 16 mm.



Skladování zdrsňovacích posypových materiálů



Zdrsňovací materiály se mohou skladovat na volném prostranství,

vhodnější je však jejich skladování v silech, halách nebo pod

přístřešky. Za předpokladu, že úložiště tohoto materiálu je vybudováno

tak, aby bylo zabráněno průsaku vody do okolí a podloží, je možno proti

zmrznutí hromad použít malou dávku (1 - 3 %) chloridu sodného.



c) Směsi zdrsňovacích a chemických rozmrazovacích materiálů Pro řadu

negativních vlastností je použití směsných materiálů přípustné pouze za

mimořádných okolností, kdy selhává posyp těmito materiály jednotlivě. K

přípravě směsného materiálu se použije vhodný písek nebo drť, do

kterého se rovnoměrně promísí chlorid sodný v poměru 1 díl chloridu na

3 až 6 dílů písku.



Nejvyšší přípustná dávka tohoto posypu při jednom zásahu je odvozena od

množství chloridu ve směsi.



Při použití směsi v poměru 1 : 6 je to 280 g.m-2, při použití směsi v

poměru 1 : 3 pouze 160 g.m-2.



Příl.8



DENNÍ ZÁZNAM O ZIMNÍ ÚDRŽBĚ A JEJÍ VYHODNOCENÍ



Správci dálnic a silnic vedou dokumentaci o zimní údržbě jako

samostatný deník, ve kterém chronologicky zaznamenávají všechna

zjištění a činnosti tak, aby do deníku nemohlo být nic dodatečně

vpisováno, ani z něj dodatečně vypuštěno.



V průběhu služby se zaznamenávají veškerá hlášení, oznámení, sdělení,

výjezdy na kontrolu nebo zásah, návraty, zpráva o sjízdnosti, počasí,

náhlé změny teplot, srážky, vítr, podávaná hlášení na centrální nebo

regionální dispečink a hlášené dopravní nehody, u nichž je předpoklad,

že byly zaviněny závadou ve sjízdnosti, dále záznamy o kontrole

vedoucích zaměstnanců nebo kontrolních orgánů apod.



Při skončení služby se zapíše sjízdnost nebo nesjízdnost komunikací a

správnost deníku potvrdí svým podpisem zodpovědný zaměstnanec. Záznamy

se provádí chronologicky za sebou tak, aby nebylo možno dodatečně

vpisovat další údaje. Zápis se provádí s jedním průpisem. Vyplněné

deníky se archivují po dobu pěti let.



1.



Deník zimní údržby dálnic a silnic



Vedoucí směny (u silnic též směnový mistr a směnový mistr obvodu)



- jméno, příjmení



Pracovníci směny



- seznam zaměstnanců pro zimní údržbu podle skutečné přítomnosti



Domácí pohotovost



- seznam zaměstnanců pro posílení směny



Vozidla a mechanismy v provozu



- počty a druhy mechanismů vyčleněných pro výkony zimní údržby v

provozuschopném stavu pro danou směnu



Povětrnostní situace



- teplota, jasno, oblačno, zamračeno, déšť, mlha, sněžení, vítr apod.



Stav sjízdnosti



- stručný popis (u silnic dle pořadí důležitosti), vozovka sjízdná,

sjízdnost omezená, vrstva sněhu v cm, námraza, závěje v km, vozovka

nesjízdná - doprava odkloněna - předpoklad sjízdnosti



Průběh služby



- čas nástupu a ukončení služby



- chronologický záznam nejdůležitějších událostí



- záznam kontroly stavu sjízdnosti



- zprávy o sjízdnosti od jiných orgánů - uvádí se čas, obsah a kdo

informaci podal



- upozornění na závady přecházející do další směny.



2.



Deník zimní údržby místních komunikací



Pro osoby zajišťující sjízdnost zimní údržbou místních komunikací na

území hl. m. Prahy, Plzně, Brna a Ostravy je vedení deníku podle bodu

1. povinné, pro ostatní obce doporučené.



3.



Vyhodnocení zimní údržby dálnic a silnic



Vyhodnocení zimní údržby se sestavuje v těchto základních údajích:



- rozsah udržované sítě



- zhodnocení přípravy na zimní období ve vztahu ke skutečnému průběhu

zimní údržby



- zhodnocení mechanizačního vybavení, počtu strojů, jejich

poruchovosti, oprav apod.



- vyhodnocení použitých technologií, jejich dodržování a výsledky

kontrol



- zhodnocení organizace práce - personálního zabezpečení úkolů,

dodržování časových limitů apod.



- zhodnocení ostatních podmínek - umístění a sociální vybavení

pracovišť, výpomoci apod.



Vyhodnocení obsahuje následující údaje:



- Udržované vozovky celkem: ............km



- Používané technologie: suchá sůl: ....... km vlhčená sůl: ....... km

struska, škvára: ....... km drtě, písky: ....... km pouze pluhované:

....... km neudržované: ....... km



- Finanční náklady tis. Kč

------------------------------------------------------------------

Sezona z toho

---------------------------

IV. čtvrtletí I.čtvrtletí

------------------------------------------------------------------

Celkově

------------------------------------------------------------------

z toho dodavatelsky

------------------------------------------------------------------

Přepočet na 1 km

------------------------------------------------------------------



- Spotřeba posypových hmot

------------------------------------------------------------------

Sezona z toho

---------------------------

IV. čtvrtletí I.čtvrtletí

------------------------------------------------------------------

Sůl t

------------------------------------------------------------------

Solanka hl

------------------------------------------------------------------

Drtě, písky t

------------------------------------------------------------------

Struska, škvára t

------------------------------------------------------------------



- Počet zásahových dní dny

------------------------------------------------------------------

Měsíc 10 11 12 1 2 3 4

------------------------------------------------------------------

Posyp

------------------------------------------------------------------

Pluhování

------------------------------------------------------------------



- Vybavenost pro zimní údržbu

------------------------------------------------------------------

vlastní cizí

------------------------------------------------------------------

Sypače Suchá sůl

vozovek

-----------------------------------------------

Vlhčená sůl

-----------------------------------------------

Zdrsňovací materiál

-----------------------------------------------

Kombinované -

2 komory

------------------------------------------------------------------

Radlice, pluhy Předsazené

-----------------------------------------------

- z toho segmentové

-----------------------------------------------

Šípové pluhy

-----------------------------------------------

Závěsné radlice a škrabky

------------------------------------------------------------------

Sněhové frézy,

metače

------------------------------------------------------------------

Nakladače

------------------------------------------------------------------

Solankové Výrobník - mísicí zařízení

-----------------------------------------------

hospodářství Skladovací nádrže

------------------------------------------------------------------

Hlásiče náledí

------------------------------------------------------------------





Správce odevzdá vyhodnocení pracovišti pověřenému Ministerstvem

dopravy a spojů za předchozí zimní období do 30. dubna.



4.



Vyhodnocení zimní údržby místních komunikací



O rozsahu a způsobu vyhodnocení zimní údržby rozhodují obce. Jako vzor

může být přiměřeně použito vyhodnocení zimní údržby silnic.



Příl.9



zrušena



Příl.10



1. Vzor dokladu nízkorychlostního kontrolního vážení



Doklad o výsledku nízkorychlostního kontrolního vážení





Dne ........ v ........ hod. bylo provedeno na ............ (kategorie pozemní komunikace, kontrolní stanoviště)

v místě ................. nízkorychlostní kontrolní vážení na vahách výrobce/typové označení ..............

výrobního čísla ............



Byly zjištěny tyto údaje:



Jméno popřípadě jména a příjmení řidiče: .................................. Datum narození: .................

Místo pobytu^1: ................................ Státní příslušnost: ................

Státní poznávací značka vozidla: ................

Tovární značka a typ vozidla ................ Rozlišovací značka státu: ................

Stav počítadla ujetých kilometrů vozidla: ................



Provozovatel vozidla:

Název/jméno popřípadě jména a příjmení^2: ................................

Sídlo/místo pobytu^1,^2: ................................

IČO/rodné číslo nebo datum narození^2: ................



Odesílatel nákladu:

Název/jméno popřípadě jména a příjmení^2: ................................

Sídlo/místo pobytu^1,^2: ................................................

IČO: ................



Evidenční označení povolení zvláštního užívání (bylo-li vydáno) ................



-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Okamžitá hmotnost Největší povolená hmotnost na nápravu Překročeno o ....... tj ... % připadající na nápravu



Č. 1 ............. kg ............... kg ......... kg .........

Č. 2 ............. kg ............... kg ......... kg..........

Č. 3 ............. kg ............... kg ......... kg .........

Č. 4 ............. kg ............... kg ......... kg .........

Č. 5 ............. kg ............... kg ......... kg .........

Č. 6 ............. kg ............... kg ......... kg .........

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Okamžitá hmotnost Největší povolená hmotnost na sk.náprav Překročeno o ....... tj ... % připadající na skupinu náprav



Č. 1 ............. kg ............... kg ......... kg .........

Č. 2 ............. kg ............... kg ......... kg .........

Č. 3 ............. kg ............... kg ......... kg .........

Č. 4 ............. kg ............... kg ......... kg .........

Č. 5 ............. kg ............... kg ......... kg .........

Č. 6 ............. kg ............... kg ......... kg .........

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Okamžitá hmotnost Největší povolená hmotnost vozidla Překročeno o ....... tj ... % vozidla



............. kg ............... kg ......... kg .........

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------



Zjištěné rozměry vozidla včetně nákladu ..............................



Překročeno: ................





Kontrolní vážení provedl (jméno popřípadě jména a příjmení):



............................................. Podpis ...............





Kontrolního vážení se účastnil: (jméno popřípadě jména a příjmení příslušného zástupce vlastníka pozemní komunikace

nebo jím pověřené osoby nebo kraje, zajišťuje-li vážení, nebo jím pověřené osoby):



............................................. Podpis ...............



Způsob úhrady nákladů spojených s nízkorychlostním kontrolním vážením ..............



Vyjádření řidiče vozidla k obsahu dokladu: ..............



Podpis řidiče a potvrzení převzetí jednoho výtisku dokladu:..............



Doklad o provedeném nízkorychlostním kontrolním vážení vyhotoven dne .............. v .............. hod.



------------------------

Poznámky:

1) místem pobytu se rozumí adresa místa trvalého nebo jiného pobytu anebo bydliště v cizině

2) vyplní se odpovídající údaje s ohledem na to, zda jde o právnickou osobu nebo fyzickou osobu podnikatele

nebo jde-li o fyzickou osobu



2. Vzor dokladu vysokorychlostního kontrolního vážení



Doklad o výsledku vysokorychlostního kontrolního vážení





Dne ........ v ........ hod. bylo provedeno na ............ (kategorie pozemní komunikace) ............ v km

................. vysokorychlostní kontrolní vážení na váze pro vysokorychlostní kontrolní

vážení výrobce/typové označení ................. výrobního čísla .................



Byly zjištěny tyto údaje:

Státní poznávací značka vozidla nebo tažného vozidla soupravy: ..............

Tovární značka a typ vozidla .............. Rozlišovací značka státu: ..............

Státní poznávací značka přípojného vozidla: ..............

Tovární značka a typ vozidla .............. Rozlišovací značka státu: ..............



Provozovatel vozidla:

Název/jméno popřípadě jména a příjmení^2: ............................

Sídlo/místo pobytu^1,^2: .............................

IČO/rodné číslo nebo datum narození2: ..............



-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Okamžitá hmotnost Největší povolená hmotnost na nápravu Překročeno o ....... tj ... % připadající na nápravu



Č. 1 ............. kg ............... kg ......... kg .........

Č. 2 ............. kg ............... kg ......... kg..........

Č. 3 ............. kg ............... kg ......... kg .........

Č. 4 ............. kg ............... kg ......... kg .........

Č. 5 ............. kg ............... kg ......... kg .........

Č. 6 ............. kg ............... kg ......... kg .........

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Okamžitá hmotnost Největší povolená hmotnost na sk.náprav Překročeno o ....... tj ... % připadající na sk. náprav



Č. 1 ............. kg ............... kg ......... kg .........

Č. 2 ............. kg ............... kg ......... kg .........

Č. 3 ............. kg ............... kg ......... kg .........

Č. 4 ............. kg ............... kg ......... kg .........

Č. 5 ............. kg ............... kg ......... kg .........

Č. 6 ............. kg ............... kg ......... kg .........

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Okamžitá hmotnost Největší povolená hmotnost vozidla Překročeno o ....... tj ... % vozidla



............. kg ............... kg ......... kg .........

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------



Fotodokumentace z místa provedení vysokorychlostního kontrolního vážení:



Fotografie vozidla nebo tažného vozidla soupravy a jeho státní poznávací značky: ...............

Fotografie přípojného vozidla a jeho státní poznávací značky: ...............

Vysokorychlostní kontrolní vážení provedl (označení vlastníka pozemní komunikace nebo jím pověřené osoby nebo kraje,

zajišťuje-li vážení, nebo jím pověřené osoby ) : ...............



Osoba vydávající tento doklad (jméno popřípadě jména, příjmení, a podpis oprávněné osoby vlastníka pozemní komunikace

nebo jím pověřené osoby nebo kraje, zajišťuje-li vážení, nebo jím pověřené osoby):



.............................. Podpis: ...............



Způsob úhrady nákladů spojených s vysokorychlostním kontrolním vážením ...............



Doklad o výsledku vysokorychlostního kontrolního vážení vyhotoven dne ............... v ............... hod.



------------------------

Poznámky:

1) místem pobytu se rozumí adresa místa trvalého nebo jiného pobytu anebo bydliště v cizině

2) vyplní se odpovídající údaje s ohledem na to, zda jde o právnickou osobu nebo fyzickou osobu podnikatele

nebo jde-li o fyzickou osobu



Příl.11



Minimální rozsah bezpečnostní inspekce



1. Prověření dostupných dopravně inženýrských charakteristik (například

rychlost, hustota, intenzita)



2. Prověření šířkového uspořádání prostoru komunikace, včetně způsobu

zajištění přechodu komunikace do zastavěného území



3. Posouzení směrového a výškového vedení



4. Posouzení uspořádání křižovatky (rozhledové poměry, připojovací a

odbočovací pruhy) a pohybů vozidel v křižovatce



5. Posouzení stavu vozovky a krajnic (např. protismykové vlastnosti,

odvodnění, kvalita povrchu)



6. Posouzení parkovacích a odstavných stání



7. Posouzení správnosti užití a provedení dopravního značení a

příslušenství komunikací, včetně světelného signalizačního zařízení

sloužícího k řízení provozu průjezdního úseku dálnic a silnic



8. Posouzení osvětlení



9. Posouzení existujících pevných překážek a aplikací prvků pasivní

bezpečnosti (např. podpěrné konstrukce, zeleň, reklamní zařízení,

nebezpečný tvar příkopu, svodidla, zábradlí)



10. Zhodnocení bezpečnosti všech účastníků silničního provozu a

viditelnosti za různých podmínek (např. tma, povětrnostní podmínky)



11. Posouzení železničních přejezdů (např. svislé a vodorovné dopravní

značení, rozhledové poměry, úhel křížení, přejezdové zabezpečovací

zařízení)



12. Posouzení vlivu prací na komunikaci na bezpečnost silničního

provozu



13. Závěry a doporučení.



Příl.12



Minimální rozsah auditu bezpečnosti pozemních komunikací



I. Kritéria pro posouzení návrhu dokumentace záměru



1. Přehledná a celková situace stavby komunikace, sezónní a klimatické

podmínky a povětrnostní podmínky



2. Posouzení uspořádání křižovatek a úrovňových křížení (například

železniční přejezdy) a jejich vzdálenosti



3. Posouzení šířkového uspořádání prostoru komunikace



4. Posouzení vhodnosti zvolené návrhové kategorie komunikace s ohledem

na navazující úseky a očekávanou skladbu a intenzitu dopravního proudu



5. Posouzení způsobu začlenění předmětné stavby do stávající sítě,

včetně hodnocení dopadu na bezpečnost komunikací



6. Posouzení základních dopravně inženýrských charakteristik navrhované

stavby (například rychlost, hustota, intenzita)



7. Posouzení směrového a výškového vedení trasy a jejich kombinací



8. Prověření rozhledových poměrů



9. Zhodnocení způsobu zajištění přechodu komunikace do zastavěného

území



10. Zhodnocení potřeb všech účastníků silničního provozu (chodců,

cyklistů, motocyklistů, řidičů osobních a nákladních vozidel a osob s

omezenou schopností pohybu a orientace)



11. Posouzení možností a dopadů veřejné dopravy



II. Kritéria pro posouzení návrhu projektové dokumentace



1. Posouzení parametrů návrhových prvků, včetně zemního tělesa a

odvodnění



2. Posouzení správnosti, logické návaznosti a konzistence svislého a

vodorovného dopravního značení, včetně posouzení možnosti předjíždění



3. Prověření rozhledových poměrů



4. Zhodnocení bezprostředního okolí komunikace a pevných překážek



5. Posouzení osvětlení



6. Posouzení prvků zeleně



7. Zhodnocení potřeb všech účastníků silničního provozu (chodců,

cyklistů, motocyklistů, řidičů osobních a nákladních vozidel a osob s

omezenou schopností pohybu a orientace)



8. Posouzení parkovacích a odstavných ploch



9. Posouzení aplikací prvků pasivní bezpečnosti (například střední

dělicí pásy a zábrany proti srážkám určené k předcházení rizikům pro

zranitelné účastníky silničního provozu)



10. Posouzení případné místní a přechodné úpravy na komunikaci



11. Posouzení výsledků předchozí fáze auditu bezpečnosti pozemní

komunikace



III. Kritéria pro posouzení provedené stavby pro zkušební provoz



1. Zhodnocení bezpečnosti všech účastníků silničního provozu a

viditelnosti za různých podmínek (např. tma, povětrnostní podmínky)



2. Posouzení správnosti užití a provedení dopravního značení a

příslušenství komunikací, včetně světelného signalizačního zařízení

sloužícího k řízení provozu průjezdního úseku dálnic a silnic



3. Posouzení stavu vozovky



4. Prověření odvodnění



5. Posouzení existujících pevných překážek



6. Prověření viditelnosti a rozhledových poměrů



7. Posouzení aplikací pro prvky pasivní bezpečnosti



8. Posouzení provedení prvků zeleně



9. Posouzení výsledků předchozích fází auditu bezpečnosti pozemní

komunikace



IV. Kritéria pro posouzení dokončené stavby pro kolaudační souhlas



1. Celkové zhodnocení bezpečnosti silničního provozu



2. Situace širších vztahů komunikace



3. Zhodnocení potřeb všech účastníků silničního provozu (chodců,

cyklistů, motocyklistů, řidičů osobní a nákladních vozidel a osob s

omezenou schopností pohybu a orientace)



4. Prověření viditelnosti a rozhledových poměrů



5. Zhodnocení bezprostředního okolí komunikace a pevných překážek



6. Posouzení aplikací prvků pasivní bezpečnosti



7. Posouzení správnosti, konzistence a logičnosti dopravního značení



8. Posouzení výsledků předchozích fází auditu bezpečnosti pozemní

komunikace



Vybraná ustanovení novel



Čl.II vyhlášky č. 490/2005 Sb.



Přechodné ustanovení



Stavební řízení týkající se staveb odpočívek zahájených před účinností

vyhlášky se dokončí podle dosavadních předpisů.



§ 10 vyhlášky č. 9/2015 Sb.



Přechodné ustanovení



Dosavadní pověření k výkonu státního dozoru nad místními komunikacemi a

veřejně přístupnými účelovými komunikacemi ve formě průkazu vydaná

podle vzoru uvedeného v příloze č. 9 vyhlášky č. 104/1997 Sb., ve znění

účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, zůstávají v

platnosti nejdéle do 31. prosince 2017.



1) Evropská dohoda o hlavních silnicích s mezinárodním provozem (AGR -

Ženeva 1975).



2) Vyhláška Federálního ministerstva vnitra č. 99/1989 Sb., o

pravidlech provozu na pozemních komunikacích (pravidla silničního

provozu), ve znění pozdějších předpisů.



3) § 117 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu

(stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.



3a) Například zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému

a o změně některých zákonů, zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a

o změně některých zákonů (krizový zákon), zákon č. 241/2000 Sb., o

hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých

souvisejících zákonů.



4) § 139 odst. 3 zákona č. 50/1976 Sb.



6) Např. zákon č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vyhláška

Ministerstva hospodářství č. 174/1994 Sb., kterou se stanoví obecné

technické požadavky zabezpečující užívání staveb osobami s omezenou

schopností pohybu a orientace, vyhláška Ministerstva dopravy č.

177/1995 Sb., kterou se vydává stavební a technický řád drah.



7) § 5 zákona č. 17/1992 Sb., o životním prostředí.



8) Např. zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, zákon č.

244/1992 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, zákon č.

138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů,

zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů

(lesní zákon), zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění

pozdějších předpisů.



8a) Například vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj č. 369/2001 Sb.,

o obecných technických požadavcích zabezpečujících užívání staveb

osobami s omezenou schopností pohybu a orientace.



9) Směrnice Federálního ministerstva obrany a Federálního ministerstva

dopravy pro budování stálého zařízení k ničení na pozemní komunikaci

č.j. 01115-25-81, ve znění doplňků č.j. 07012/15-88 a č.j. 013012/1-91.



10) Vyhláška Ministerstva dopravy č. 341/2002 Sb., o schvalování

technické způsobilosti a technických podmínkách provozu vozidel na

pozemních komunikacích, ve znění vyhlášky č. 100/2003 Sb.



11) Např. zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání

(živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.



12) Např. zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, zákon č. 222/1994 Sb., o

podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích

a o Státní energetické inspekci, zákon č. 138/1973 Sb., ve znění

pozdějších předpisů, zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití

nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon

č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích, ve znění pozdějších předpisů,

zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších

předpisů, zákon č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů.



12a) § 2 odst. 1 písm. b) bod 1 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru

nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších

předpisů.



13) § 3 zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě.



14) § 8 vyhlášky č. 222/1995 Sb., o vodních cestách, plavebním provozu

v přístavech, společné havárii a dopravě nebezpečných věcí.



15) Vyhláška č. 177/1995 Sb.



16) Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 345/2002 Sb., kterou se

stanoví měřidla k povinnému ověřování a měřidla podléhající schválení

typu, ve znění pozdějších předpisů.



17) Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o

změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění

pozdějších předpisů.



18) Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů.