Advanced Search

horní zákon


Published: 1988
Read law translated into English here: https://www.global-regulation.com/translation/czech-republic/507063/horn-zkon.html

Subscribe to a Global-Regulation Premium Membership Today!

Key Benefits:

Subscribe Now for only USD$40 per month.
44/1988 Sb.



ZÁKON



ze dne 19. dubna 1988 o ochraně a využití nerostného bohatství



(horní zákon)



Změna: 541/1991 Sb.



Změna: 10/1993 Sb.



Změna: 168/1993 Sb.



Změna: 168/1993 Sb. (část)



Změna: 366/2000 Sb.



Změna: 132/2000 Sb., 258/2000 Sb.



Změna: 315/2001 Sb.



Změna: 61/2002 Sb.



Změna: 320/2002 Sb.



Změna: 150/2003 Sb.



Změna: 3/2005 Sb.



Změna: 386/2005 Sb.



Změna: 313/2006 Sb.



Změna: 186/2006 Sb.



Změna: 296/2007 Sb.



Změna: 157/2009 Sb.



Změna: 227/2009 Sb.



Změna: 281/2009 Sb.



Změna: 85/2012 Sb.



Změna: 350/2012 Sb.



Změna: 498/2012 Sb.



Změna: 257/2013 Sb.



Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo

na tomto zákoně:



ČÁST PRVNÍ



Základní ustanovení



§ 1



Úvodní ustanovení



Účelem tohoto zákona je stanovit zásady ochrany a hospodárného

využívání nerostného bohatství, zejména při vyhledávání a průzkumu,

otvírce, přípravě a dobývání ložisek nerostů, úpravě a zušlechťování

nerostů prováděných v souvislosti s jejich dobýváním, jakož i

bezpečnosti provozu a ochrany životního prostředí při těchto

činnostech. Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské

unie^22).



§ 2



Nerosty



(1) Za nerosty se podle tohoto zákona považují tuhé, kapalné a plynné

části zemské kůry.



(2) Za nerosty se podle tohoto zákona nepovažují



a) vody s výjimkou mineralizovaných vod, z nichž se mohou průmyslově

získávat vyhrazené nerosty,



b) přírodní léčivé vody a přírodní stolní minerální vody, i když se z

nich mohou průmyslově získávat vyhrazené nerosty, dále léčivá bahna a

ostatní produkty přírodních léčivých zdrojů,



c) rašelina,



d) bahno, písek, štěrk a valouny v korytech vodních toků, pokud

neobsahují vyhrazené nerosty v dobyvatelném množství,



e) kulturní vrstva půdy, která je vegetačním prostředím rostlinstva.



§ 3



Rozdělení nerostů na vyhrazené a nevyhrazené



(1) Vyhrazené nerosty jsou



a) radioaktivní nerosty,



b) všechny druhy ropy a hořlavého zemního plynu (uhlovodíky), všechny

druhy uhlí a bituminosní horniny,



c) nerosty, z nichž je možno průmyslově vyrábět kovy,



d) magnezit,



e) nerosty, z nichž je možno průmyslově vyrábět fosfor, síru a fluór

nebo jejich sloučeniny,



f) kamenná sůl, draselné, borové, bromové a jodové soli,



g) tuha, baryt, azbest, slída, mastek, diatomit, sklářský a slévárenský

písek, minerální barviva, bentonit,



h) nerosty, z nichž je možno průmyslově vyrábět prvky vzácných zemin a

prvky s vlastnostmi polovodičů,



i) granit, granodiorit, diorit, gabro, diabas, hadec, dolomit a

vápenec, pokud jsou blokově dobyvatelné a leštitelné, a travertin,



j) technicky využitelné krystaly nerostů a drahé kameny,



k) halloyzit, kaolin, keramické a žáruvzdorné jíly a jílovce, sádrovec,

anhydrit, živce, perlit a zeolit,



l) křemen, křemenec, vápenec, dolomit, slín, čedič, znělec, trachyt,

pokud tyto nerosty jsou vhodné k chemicko-technologickému zpracování

nebo zpracování tavením,



m) mineralizované vody, z nichž se mohou průmyslově získávat vyhrazené

nerosty,



n) technicky využitelné přírodní plyny, pokud nepatří mezi plyny

uvedené pod písmenem b).



(2) Ostatní nerosty jsou nerosty nevyhrazené.



(3) V pochybnostech, zda některý nerost je nerostem vyhrazeným nebo

nevyhrazeným, rozhodne Ministerstvo průmyslu a obchodu v dohodě s

ministerstvem životního prostředí České republiky.



§ 4



Ložisko nerostů



Ložiskem nerostů podle tohoto zákona (dále jen "ložisko") je přírodní

nahromadění nerostů, jakož i základka v hlubinném dole, opuštěný odval,

výsypka nebo odkaliště, které vznikly hornickou činností ^1) a obsahují

nerosty.



§ 5



Nerostné bohatství



(1) Nerostné bohatství podle tohoto zákona tvoří ložiska vyhrazených

nerostů (dále jen "výhradní ložiska").



(2) Nerostné bohatství na území České republiky je ve vlastnictví České

republiky.



§ 5a



Organizace



Právnické a fyzické osoby, které v rámci podnikatelské činnosti^2) při

splnění podmínek stanovených právními předpisy vykonávají vyhledávání,

průzkum nebo dobývání výhradních ložisek nebo jinou hornickou činnost,

se považují za organizace podle tohoto zákona.



§ 6



Výhradní ložisko



(1) Zjistí-li se vyhrazený nerost v množství a jakosti, které umožňují

důvodně očekávat jeho nahromadění, vydá Ministerstvo životního

prostředí osvědčení o výhradním ložisku.



(2) Osvědčení o výhradním ložisku zašle Ministerstvo životního

prostředí Ministerstvu průmyslu a obchodu, krajskému úřadu, obvodnímu

báňskému úřadu, orgánu územního plánování, stavebnímu úřadu a

organizaci, pro niž bylo provedeno vyhledávání nebo průzkum výhradního

ložiska.^3)



§ 7



Ložisko nevyhrazených nerostů



Ložisko nevyhrazeného nerostu je součástí pozemku.



ČÁST DRUHÁ



Povinnosti organizace při využívání výhradního ložiska



§ 8



nadpis vypuštěn



Jestliže nebude výhradní ložisko po ukončení vyhledávání a průzkumu

dobýváno, zabezpečí jeho ochranu a evidenci právnická osoba, kterou tím

pověří Ministerstvo životního prostředí (§ 17 odst. 2).



§ 9



zrušen



§ 10



nadpis vypuštěn



(1) Organizace je povinna



a) navrhnout stanovení, změnu, popřípadě zrušení chráněného ložiskového

území,



b) vést důlně měřickou a geologickou dokumentaci,



c) evidovat stav zásob výhradního ložiska a jeho změny,



d) řešit včas střety zájmů při stanovení dobývacího prostoru a při

plánované otvírce, přípravě a dobývání výhradního ložiska především s

cílem omezit nepříznivé vlivy na životní prostředí,



e) navrhnout stanovení, změnu, popřípadě zrušení dobývacího prostoru,



f) evidovat výrubnost a znečištění při dobývání výhradního ložiska a

dosahované výsledky při úpravě a zušlechťování nerostů prováděných v

souvislosti s jejich dobýváním,



g) pečovat o ochranu výhradního ložiska,



h) plnit další povinnosti stanovené tímto zákonem a jinými obecně

závaznými právními předpisy.



(2) Povinnosti v odstavci 1 písm. a) až c) a písm. g) u ložisek s

nestanoveným dobývacím prostorem zajišťuje také Česká geologická

služba.^3a)



ČÁST TŘETÍ



Ložiskový průzkum a hospodaření se zásobami výhradních ložisek



§ 11



Vyhledávání a průzkum výhradních ložisek



(1) Vyhledávání a průzkum ložisek vyhrazených nerostů a výhradních

ložisek nevyhrazených nerostů je možné provádět pouze na průzkumném

území, které je stanoveno podle zvláštních právních předpisů.^3)



(2) Při vyhledávání a průzkumu výhradních ložisek jsou organizace

povinny z hlediska ochrany a racionálního využití nerostného bohatství



a) ověřovat výhradní ložisko tak, aby se zjistily a vyhodnotily všechny

využitelné nerosty ložiska a jejich užitkové složky,



b) ověřovat vývoj a úložní poměry výhradního ložiska tak, aby se

výstavba dolů a lomů, otvírka, příprava a dobývání výhradního ložiska

mohly projektovat a uskutečňovat podle zásad báňské technologie a aby

se zabezpečilo racionální využití zásob výhradního ložiska,



c) používat takové metody a postupy, aby nedošlo k znemožnění nebo

ztížení využití výhradního ložiska nebo jeho části a k neodůvodněným

ztrátám zásob výhradního ložiska,



d) zjistit skutečnosti potřebné k posouzení možných vlivů využívání

výhradního ložiska na jiná ložiska, vody a jiné přírodní zdroje, na

životní prostředí a na další zákonem chráněné obecné zájmy,



e) při přerušení vyhledávání nebo průzkumu provést opatření, aby se

nezmařila důlní díla a neztížilo provádění dalšího průzkumu a využití

výhradního ložiska.



(3) Organizace je oprávněna nakládat s nerosty získanými při

vyhledávání a průzkumu výhradních ložisek v rozsahu a za podmínek

stanovených v povolení vydaném podle zvláštních předpisů.^3)



(4) Organizace, které se stanovilo území pro vyhledávání a průzkum

výhradního ložiska, platí roční úhradu z tohoto území podle zvláštních

předpisů.^3)



(5) Provádění geologických prací upravují zvláštní předpisy.^3)



(6) Ministerstvo životního prostředí po projednání s Ministerstvem

průmyslu a obchodu a s Českým báňským úřadem podrobněji stanoví obecně

závazným právním předpisem postup při vyhledávání a průzkumu výhradních

ložisek z hlediska ochrany a hospodárného využití nerostného bohatství.



§ 12



Oznamování přírodního nahromadění vyhrazeného nerostu



Kdo zjistí mimo povolené vyhledávání (§ 11) přírodní nahromadění

vyhrazeného nerostu, je povinen to bezodkladně oznámit Ministerstvu

životního prostředí a Ministerstvu průmyslu a obchodu.



§ 13



Zásoby výhradního ložiska a podmínky jeho využitelnosti



(1) Zásoby výhradního ložiska jsou zjištěné a ověřené množství

vyhrazených nerostů ložiska nebo jeho části, odpovídající podmínkám

využitelnosti, bez ohledu na ztráty při jeho dobývání.



(2) Podkladem pro výpočet zásob výhradního ložiska jsou podmínky

využitelnosti zásob. Podmínky využitelnosti zásob jsou souborem

ukazatelů množství, jakosti nerostů, geologických, báňsko-technických,

ekologických a jiných ukazatelů, podle nichž se posuzuje vhodnost zásob

výhradních ložisek k využití.



§ 14



Klasifikace zásob výhradních ložisek, posuzování a schvalování výpočtu

zásob výhradních ložisek



(1) Výsledky vyhledávání a průzkumu výhradního ložiska se vyhodnocují.

Součástí vyhodnocení je výpočet zásob, který zabezpečuje organizace.



(2) Zásoby výhradního ložiska se ve výpočtech zásob klasifikují



a) podle stupně prozkoumanosti výhradního ložiska a znalosti jeho

úložních poměrů nebo jeho části, jakosti a technologických vlastností

nerostů a báňsko-technických podmínek na zásoby vyhledané a zásoby

prozkoumané. Obsahuje-li výhradní ložisko několik užitkových složek,

klasifikují se jejich zásoby podle dosaženého stupně jejich

prozkoumanosti a znalosti,



b) podle podmínek využitelnosti na zásoby bilanční, které jsou

využitelné v současnosti a vyhovují stávajícím technickým a ekonomickým

podmínkám využití výhradního ložiska, a zásoby nebilanční, které jsou v

současnosti nevyužitelné, protože nevyhovují stávajícím technickým a

ekonomickým podmínkám využití, ale jsou podle předpokladu využitelné v

budoucnosti s ohledem na očekávaný technický a ekonomický vývoj,



c) podle přípustnosti k dobývání, která je podmíněna technologií

dobývání, bezpečností provozu a stanovenými ochrannými pilíři, na volné

a vázané. Vázané zásoby jsou zásoby v ochranných pilířích povrchových a

podzemních staveb, zařízení a důlních děl, jakož i v pilířích

stanovených k zajištění bezpečnosti provozu a ochrany právem chráněných

zájmů. Ostatní zásoby jsou zásoby volné.



Ve výpočtu zásob, který je součástí návrhu na povolení hornické

činnosti (§ 24 odst. 1), uvede organizace zásoby, které plánuje k

vytěžení (dále jen "vytěžitelné zásoby"). Vytěžitelné zásoby jsou

bilanční zásoby zmenšené o hodnotu předpokládaných těžebních ztrát

souvisejících se zvolenou technologií dobývání nebo s vlivem přírodních

podmínek.



(3) Výpočet zásob výhradního ložiska a jeho posouzení zabezpečuje

organizace. Výpočet zásob výhradního ložiska s posouzením odesílá

organizace Ministerstvu životního prostředí, Ministerstvu průmyslu a

obchodu a obvodnímu báňskému úřadu.



(4) Klasifikaci zásob a postup při výpočtu zásob výhradních ložisek a

náležitosti výpočtu podrobněji upraví Ministerstvo životního prostředí

obecně závazným právním předpisem.



§ 14a



Odpis zásob výhradních ložisek



(1) Odpisem zásob výhradních ložisek se rozumí jejich vynětí z evidence

zásob nebo jejich převod ze zásob bilančních do zásob nebilančních.



(2) Zásoby výhradního ložiska je možno odepsat



a) z důvodů zvlášť složitých báňsko-technických, bezpečnostních nebo

geologických poměrů souvisejících s přírodními podmínkami nebo

vzniklých nepředvídanými událostmi,



b) jde-li o zásoby části výhradního ložiska, jejichž vydobytí není

hospodářsky účelné,



c) jde-li o zásoby, jejichž dobývání by ohrozilo zákonem chráněné

obecné zájmy, zejména ochranu životního prostředí a význam ochrany

převyšuje zájem na vydobytí těchto zásob.



(3) Nebilanční zásoby výhradního ložiska je možno odepsat, není-li

předpoklad jejich využití ani v budoucnosti.



(4) Za důvod odpisu zásob výhradního ložiska se nepovažují změny ve

stavu zásob způsobené



a) doplněním a zpřesněním dosavadních znalostí o vývoji ložiska a jeho

zásob průzkumem a novými poznatky zjištěnými otvírkou, přípravou a

dobýváním; prokazují se geologickou dokumentací (§ 39),



b) vydobytím zásob; prokazují se geologickou dokumentací a evidencí

těžby,



c) těžebními ztrátami, které zahrnují nevydobyté zásoby v dobývané

části ložiska, a nejsou odepsány, a nerostné suroviny vyvezené s

hlušinou na odval nebo na výsypku; prokazují se geologickou dokumentací

a evidencí těžby,



d) přehodnocením zásob podle nových podmínek využitelnosti, novým

schváleným výpočtem zásob nebo vázáním, popřípadě uvolněním zásob;

prokazují se stanovením nových podmínek využitelnosti s příslušným

přehodnocením zásob nebo schválením nového výpočtu zásob, popřípadě

rozhodnutím o vázání nebo uvolnění zásob,



e) odevzdáním nebo převzetím ložiska; prokazují se dokladem o předání

výhradního ložiska nebo jeho části.



§ 14b



Návrh na odpis zásob výhradního ložiska



(1) Zjistí-li organizace při zpracování dokumentace stavby dolu nebo

lomu, plánu otvírky, přípravy a dobývání výhradního ložiska, plánu

zajištění důlních děl a lomů nebo likvidace hlavních důlních děl a

lomů,^4) jakož i při jejich realizaci, že není možné nebo účelné

vytěžit zásoby z důvodů uvedených v § 14a odst. 2, podá návrh na jejich

odpis.



(2) Návrh na odpis zásob výhradního ložiska podávají rovněž příslušné

orgány státní správy na úseku životního prostředí. Úplnost návrhu na

odpis zásob výhradního ložiska zajistí organizace.



(3) Návrh na odpis zásob výhradního ložiska obsahuje



a) název a sídlo organizace,



b) množství bilančních a nebilančních zásob navržených k odpisu podle

bloků zásob a kategorií, jejich kvalitativní charakteristiky a návrh,

zda mají být vyjmuty z evidence zásob nebo zda bilanční zásoby mají být

převedeny do zásob nebilančních,



c) důvody, pro které se zásoby navrhují k odpisu,



d) mapy a řezy s přehledně vyznačenými částmi ložiska, v nichž se

navrhuje odpis zásob, a to ve čtyřech vyhotoveních,



e) další grafické a písemné doklady o ložisku a zásobách navržených k

odpisu, potřebné k podrobnějšímu zdůvodnění návrhu,



f) stanovisko obvodního báňského úřadu a Ministerstva životního

prostředí.



§ 14c



Rozhodnutí o odpisu zásob výhradního ložiska



(1) O návrhu na odpis zásob výhradního ložiska rozhoduje v období

vyhledávání a průzkumu výhradního ložiska Ministerstvo průmyslu a

obchodu se souhlasem ministerstva životního prostředí České republiky;

v období projektování výstavby dolů a lomů a při dobývání výhradního

ložiska rozhoduje o odpisu Ministerstvo průmyslu a obchodu po

projednání s Českým báňským úřadem.



(2) O návrhu na odpis malého množství zásob výhradního ložiska

rozhoduje obvodní báňský úřad. Malým množstvím zásob se rozumí množství

zásob nepřesahující v kalendářním roce celkově 5 % plánované roční

těžby na ložisku, nejvýše však v jednotlivém případě 100 000 t nebo 50

000 m3 a u zemního plynu 500 000 m3.



(3) Rozhodnutí o odpisu zásob výhradního ložiska obsahuje



a) množství odepisovaných zásob, jejich místní určení a stručné

zdůvodnění odpisu,



b) rozhodnutí, zda se odepisované zásoby vyjímají z evidence zásob nebo

zda se převádějí z bilančních zásob do zásob nebilančních,



c) opatření k ochraně zásob převáděných z bilančních zásob do zásob

nebilančních, s ohledem na možnost jejich pozdějšího využití.



(4) O návrhu na odpis zásob výhradního ložiska rozhodnou orgány uvedené

v odstavcích 1 a 2 do jednoho měsíce ode dne předložení návrhu.



(5) Rozhodnutí o odpisu zásob výhradního ložiska s jedním vyhotovením

dokladů uvedených v § 14b zašle Ministerstvo průmyslu a obchodu

navrhovateli a obvodnímu báňskému úřadu. Rozhodnutí o odpisu zásob

výhradního ložiska bez dokladů uvedených v § 14b zašle Ministerstvo

průmyslu a obchodu Ministerstvu životního prostředí, krajskému úřadu a

České geologické službě. Rozhodnutí o odpisu malého množství zásob

odešle obvodní báňský úřad Ministerstvu průmyslu a obchodu,

Ministerstvu životního prostředí a České geologické službě. Schválený

odpis zásob výhradního ložiska vyznačí navrhovatel v důlně měřické a

geologické dokumentaci.



(6) Organizace, která navrhne odpis zásob výhradního ložiska, nesmí

likvidovat technická zařízení potřebná k vydobytí zásob navržených k

odpisu a zrušit k nim přístup, dokud neobdržela rozhodnutí o odpisu, s

výjimkou případů, kdy to vyžaduje bezpečnost provozu a ochrana zdraví

při práci.



ČÁST ČTVRTÁ



Ochrana nerostného bohatství



§ 15



Zabezpečení ochrany nerostného bohatství při územně plánovací činnosti



(1) K včasnému zabezpečení ochrany nerostného bohatství jsou orgány

územního plánování ^6) a zpracovatelé územně plánovací dokumentace

povinni při územně plánovací činnosti vycházet z podkladů o zjištěných

a předpokládaných výhradních ložiskách poskytovaných jim ministerstvem

životního prostředí České republiky; přitom postupují podle zvláštních

předpisů ^5) a jsou povinni navrhovat řešení, které je z hlediska

ochrany a využití nerostného bohatství a dalších zákonem chráněných

obecných zájmů nejvýhodnější.



(2) Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo průmyslu a obchodu a

Český báňský úřad uplatňují stanoviska k politice územního rozvoje a k

zásadám územního rozvoje z hlediska ochrany a využití nerostného

bohatství. Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo průmyslu a

obchodu a obvodní báňské úřady uplatňují stanoviska k územním plánům a

k regulačním plánům z hlediska ochrany a využití nerostného bohatství.



§ 16



Chráněné ložiskové území



(1) Ochrana výhradního ložiska proti znemožnění nebo ztížení jeho

dobývání se zajišťuje stanovením chráněného ložiskového území.



(2) Chráněné ložiskové území zahrnuje území, na kterém stavby a

zařízení, které nesouvisí s dobýváním výhradního ložiska, by mohly

znemožnit nebo ztížit dobývání výhradního ložiska.



(3) Pro ložisko vyhrazeného nerostu se stanoví chráněné ložiskové území

v období vyhledávání nebo průzkumu po vydání osvědčení o výhradním

ložisku (§ 6).



(4) Orgán, který stanovil chráněné ložiskové území, zašle potřebné

podklady pro zápis do katastru příslušnému katastrálnímu úřadu.



§ 17



Stanovení chráněného ložiskového území



(1) Chráněné ložiskové území stanoví ministerstvo životního prostředí

po projednání s orgánem kraje v přenesené působnosti České republiky

rozhodnutím vydaným v součinnosti s Ministerstvem průmyslu a obchodu

České republiky, obvodním báňským úřadem a po dohodě s orgánem územního

plánování a stavebním úřadem.



(2) Řízení o stanovení chráněného ložiskového území se zahájí na návrh

organizace nebo z podnětu orgánu státní správy. Návrh se doloží

osvědčením o výhradním ložisku a návrhem hranic chráněného ložiskového

území.



(3) Účastníkem řízení o stanovení chráněného ložiskového území je pouze

navrhovatel. Zahájení řízení oznámí ministerstvo životního prostředí

České republiky dotčeným orgánům státní správy, orgánu územního

plánování a stavebnímu úřadu. Ministerstvo životního prostředí České

republiky nařídí ústní jednání spojené podle potřeby s místním šetřením

a současně upozorní, že stanoviska uvedených orgánů státní správy a

připomínky a návrhy účastníka se mohou uplatnit nejpozději při ústním

jednání, jinak ministerstvo životního prostředí České republiky k nim

nemusí přihlédnout. Jestliže některý z uvedených orgánů státní správy

potřebuje na řádné posouzení delší čas, ministerstvo životního

prostředí České republiky na jeho žádost stanovenou lhůtu před jejím

uplynutím přiměřeně prodlouží.



(4) V řízení o stanovení chráněného ložiskového území posoudí

ministerstvo životního prostředí České republiky návrh a podklady z

hlediska požadavků na ochranu výhradního ložiska, zabezpečí stanoviska

orgánů státní správy uvedených v odstavci 3 a posoudí připomínky a

návrhy účastníka.



(5) Hranice chráněného ložiskového území se vyznačí v územně plánovací

dokumentaci.



(6) Ministerstvo životního prostředí České republiky po projednání s

orgánem kraje v přenesené působnosti zruší chráněné ložiskové území,

jestliže pominuly důvody ochrany výhradního ložiska.



(7) Ustanovení odstavců 1 až 5 platí přiměřeně i pro změnu a zrušení

chráněného ložiskového území.



(8) Podrobnosti o stanovení, změně a zrušení chráněného ložiskového

území a jeho evidenci stanoví obecně závazným právním předpisem

ministerstvo životního prostředí České republiky.



§ 18



Omezení některých činností v chráněném ložiskovém území



(1) V zájmu ochrany nerostného bohatství lze v chráněném ložiskovém

území zřizovat stavby a zařízení, které nesouvisí s dobýváním

výhradního ložiska, jen na základě závazného stanoviska^8) dotčeného

orgánu podle tohoto zákona.



(2) Jestliže je nezbytné v zákonem chráněném obecném zájmu umístit

stavbu nebo zařízení nesouvisející s dobýváním výhradního ložiska v

chráněném ložiskovém území, je třeba dbát, aby se narušilo co nejméně

využití nerostného bohatství. Znemožnit nebo ztížit dobývání výhradních

ložisek nerostů uvedených v § 3 odst. 1 písm. a) až d) je možno jen ve

zvlášť odůvodněných případech, jde-li o mimořádně důležitou stavbu nebo

zařízení nebo bude-li stavbou nebo zařízením ztíženo nebo znemožněno

dobývání jen malého množství zásob výhradního ložiska.



(3) V chráněném území pro zvláštní zásahy do zemské kůry stanoveném pro

úložiště oxidu uhličitého nelze povolit činnosti, které by vedly k

narušení těsnosti úložiště oxidu uhličitého.



§ 19



Umisťování staveb a zařízení v chráněném ložiskovém území



(1) Rozhodnutí o umístění staveb a zařízení v chráněném ložiskovém

území, které nesouvisí s dobýváním, může vydat příslušný orgán podle

zvláštních právních předpisů^10) jen na základě závazného stanoviska^8)

orgánu kraje v přenesené působnosti, vydaného po projednání s obvodním

báňským úřadem, který navrhne podmínky pro umístění, popřípadě

provedení stavby nebo zařízení.



(2) Žadatel o vydání rozhodnutí o umístění stavby nebo zařízení v

chráněném ložiskovém území, které nesouvisí s dobýváním, doloží žádost

závazným stanoviskem podle odstavce 1.



ČÁST PÁTÁ



nadpis vypuštěn



Nakládání s pozemky



§ 20



nadpis vypuštěn



(1) Subjektu, kterému byl stanoven dobývací prostor, který se nachází

na pozemku ve vlastnictví státu, vzniká právo, aby s ním správní úřad,

právnická osoba nebo její organizační složka, která s takovým pozemkem

hospodaří nebo jej má ve správě, uzavřela dohodu o pronájmu pozemku na

dobu předpokládaného dobývání ložiska nebo kupní smlouvu o prodeji

pozemku. Žádost obsahující specifikaci pozemku údaji podle katastru

nemovitostí adresovaná správnímu úřadu, právnické osobě nebo její

organizační složce, která s pozemkem hospodaří nebo jej spravuje, a

doložená potvrzením Českého báňského úřadu, že žadateli byl stanoven

dobývací prostor, musí být podána nejpozději do 60 dnů od účinnosti

rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru. Český báňský úřad potvrzení

nevydá k pozemku v dobývacím prostoru, kde proběhne pouze hlubinná

těžba, jestliže požadovaný pozemek nemůže být hornickou činností

ohrožen. Dále musí být žádost doložena souhlasným stanoviskem obce, na

jejímž katastrálním území se pozemek nachází.



(2) Subjekt, kterému bylo vydáno oprávnění k hornické činnosti, má

přednost před ostatními zájemci o pronájem nebo prodej pozemku ve

vlastnictví státu, který se nachází ve stanoveném chráněném ložiskovém

území. Žádost obsahující specifikaci pozemku údaji podle katastru

nemovitostí adresovaná správnímu úřadu, právnické osobě nebo její

organizační složce, která s takovým pozemkem hospodaří nebo jej

spravuje, a doložená potvrzením Ministerstva životního prostředí, ve

kterém musí být uvedeno, že žadateli bylo stanoveno chráněné ložiskové

území, musí být podána nejpozději do doby podání návrhu na stanovení

dobývacího prostoru. Dále musí být žádost doložena souhlasným

stanoviskem obce, na jejímž katastrálním území se pozemek nachází.



(3) V případě prodeje podle odstavců 1 a 2 se pozemek převádí za cenu,

která je v daném místě a čase obvyklá.



§ 21



zrušen



§ 22



zrušen



ČÁST ŠESTÁ



Výstavba dolů a lomů



§ 23



Projektování, výstavba a rekonstrukce dolů a lomů



(1) Na projektování, výstavbu, popřípadě rekonstrukci dolů a lomů

včetně výsypek, odvalů a odkališť se vztahují obecné předpisy o

investiční výstavbě, pokud tento zákon nestanoví jinak.



(2) Dokumentace staveb uvedených v odstavci 1 musí kromě náležitostí

stanovených obecnými předpisy zajišťovat



a) hospodárné využívání výhradních ložisek,



b) optimální rozmístění povrchových a podzemních zařízení, staveb a

důlních děl a použití nejvhodnějších dobývacích metod,



c) ukládání a uchovávání vydobytých a dočasně nevyužívaných nerostů a

ukládání odpadů (výsypky, odvaly a odkaliště),



d) ochranu před zničením nebo znehodnocením zásob sousedních výhradních

ložisek,



e) bezpečnost provozu a bezpečnost a ochranu zdraví při práci,

zajištění důlních děl, větrání, čerpání a odvádění důlních vod, ochranu

proti výbuchům, průvalům, požárům a otřesům, jakož i proti průtržím

hornin, uhlí a plynů,



f) omezení nepříznivých vlivů na životní prostředí,



g) komplexní řešení území ovlivněného hornickou činností, zvláště pak

řešení vztahů k jiným národohospodářským odvětvím, vlastníkům

nemovitostí a zákonem chráněným obecným zájmům,^5) a to nejen z

hlediska přímých následků připravované investiční výstavby, nýbrž i z

hlediska následků spojených s využitím výhradního ložiska, s uvedením

objektů a zařízení, za které bude nutno plánovat náhradu,



h) upřesňování zásob výhradního ložiska potřebným průzkumem.



(3) Důlní díla a důlní stavby pod povrchem povoluje orgán státní báňské

správy.



(4) V dobývacím prostoru obvodní báňský úřad rozhoduje též o umístění a

povolení staveb, které mají sloužit otvírce, přípravě a dobývání

výhradních ložisek, jakož i úpravě a zušlechťování nerostů prováděných

v souvislosti s jejich dobýváním, a skladů výbušnin, s výjimkou staveb

náležejících do působnosti Ministerstva průmyslu a obchodu^26) a staveb

vodních děl. Orgán státní báňské správy povoluje a kolauduje též stavby

úložných míst^16a), nejde-li o odkaliště.



(5) Důlní díla a stavby uvedené v odstavcích 3 a 4 povoluje orgán

státní báňské správy republiky zpravidla v rámci povolování otvírky,

přípravy a dobývání výhradního ložiska. ^12)



(6) Povolování staveb skladů výbušnin a jejich užívání upravují

zvláštní předpisy. ^12)



(7) Důlní díla a stavby uvedené v odstavcích 3 a 4, jakož i stavby

skladů výbušnin, jsou nezpůsobilé k posouzení autorizovaným

inspektorem.



(8) Stavební úřad na návrh organizace stanoví ochranné pásmo

zlikvidovaných hlavních důlních děl ústících na povrch.



ČÁST SEDMÁ



Dobývání výhradních ložisek



§ 24



Oprávnění k dobývání výhradního ložiska



(1) Oprávnění organizace k dobývání výhradního ložiska vzniká

stanovením dobývacího prostoru. Zahájit dobývání výhradního ložiska ve

stanoveném dobývacím prostoru může však organizace až po vydání

povolení obvodním báňským úřadem.^4) Předloží-li organizace současně se

žádostí o stanovení dobývacího prostoru plán otvírky, přípravy a

dobývání výhradního ložiska, včetně dokladu o vypořádání střetu zájmů,

a jsou-li splněny ostatní zákonem stanovené podmínky, spojí obvodní

báňský úřad správní řízení o stanovení dobývacího prostoru se správním

řízením o povolení hornické činnosti podle zvláštního právního

předpisu.^12a)



(2) K podání návrhu na stanovení dobývacího prostoru musí mít

organizace předchozí souhlas Ministerstva životního prostředí vydaný po

projednání s Ministerstvem průmyslu a obchodu. Předchozí souhlas může

Ministerstvo životního prostředí vázat na splnění podmínek vztahujících

se k tvorbě jednotné surovinové politiky České republiky a k

návratnosti prostředků vynaložených ze státního rozpočtu na vyhledávání

a průzkum výhradních ložisek. Tyto podmínky se uvedou v rozhodnutí o

stanovení dobývacího prostoru.



(3) Přednost při získání předchozího souhlasu ke stanovení dobývacího

prostoru má organizace, pro niž byl proveden průzkum výhradního

ložiska, to jest zadavatel. Pokud zadavatel neuplatní přednostní nárok,

může přednostní nárok uplatnit organizace, která se na průzkumu

výhradního ložiska finančně podílela. Tento přednostní nárok může

uplatnit organizace nejdříve po schválení výpočtu zásob výhradního

ložiska (§ 14 odst. 3), nejpozději však do jednoho roku od ukončení

platnosti rozhodnutí o stanovení průzkumného území pro vyhledávání a

průzkum výhradního ložiska, a to u Ministerstva životního prostředí.



(4) V ostatních případech Ministerstvo životního prostředí rozhodne o

udělení předchozího souhlasu na základě výsledku posouzení návrhů mezi

dvěma nebo více uchazeči o stanovení dobývacího prostoru, a to s

přihlédnutím, který návrh zaručuje lepší využití výhradního ložiska a

ochranu zákonem chráněných obecných zájmů.



(5) V případech, na které se nevztahuje odstavec 3 a které se týkají

výhradně ložisek ropy nebo hořlavého zemního plynu, rozhodne o udělení

předchozího souhlasu ke stanovení dobývacího prostoru Ministerstvo

životního prostředí podle odstavců 6 až 9.



(6) Příjem žádosti o předchozí souhlas ke stanovení dobývacího prostoru

pro účely dobývání ložisek ropy nebo hořlavého zemního plynu oznámí

Ministerstvo životního prostředí v Úředním věstníku Evropské unie (dále

jen "Úřední věstník"). V oznámení stanoví lhůtu, ve které je možné

podat konkurenční žádost. Tato lhůta nesmí být kratší než 90 dní a

začíná běžet prvním dnem po dni zveřejnění oznámení v Úředním věstníku.

Správní řízení je zahájeno dnem následujícím po dni uplynutí lhůty

stanovené podle tohoto odstavce.



(7) V oznámení Ministerstvo životního prostředí uvede označení právního

předpisu, podle kterého povede správní řízení o udělení předchozího

souhlasu ke stanovení dobývacího prostoru, území, které je předmětem

žádosti o udělení předchozího souhlasu ke stanovení dobývacího prostoru

a navrženou dobu platnosti předchozího souhlasu.



(8) V případě dvou nebo více žádostí o udělení předchozího souhlasu ke

stanovení dobývacího prostoru pro účely dobývání ložisek ropy nebo

hořlavého zemního plynu postupuje Ministerstvo životního prostředí

podle kritérií uvedených v odstavci 4 a přihlíží rovněž k jejich

technické a finanční způsobilosti.



(9) V rozhodnutí o udělení předchozího souhlasu ke stanovení dobývacího

prostoru pro účely dobývání ložisek ropy nebo hořlavého zemního plynu

mohou být podmínky stanoveny z důvodu



a) zajištění obrany státu,



b) zajištění veřejného pořádku,



c) ochrany veřejného zdraví,



d) zajištění bezpečnosti dopravy,



e) ochrany životního prostředí, včetně ochrany přírodních zdrojů,



f) ochrany zájmů státní památkové péče^12b) nebo ochrany

archeologického dědictví,^12c)



g) zajištění bezpečnosti zařízení nebo zaměstnanců,



h) ochrany ložisek ropy nebo hořlavého zemního plynu a jejich

racionálního využívání,



i) zajištění příjmů veřejných rozpočtů a návratnosti prostředků

vynaložených na geologické práce hrazené ze státního rozpočtu.



(10) Organizace je oprávněna nakládat s vydobytými nerosty v rozsahu a

za podmínek stanovených v rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru.



(11) Pokud organizace, které vzniklo oprávnění k dobývání výhradního

ložiska podle odstavce 1, nepožádá do tří let od doby vzniku tohoto

oprávnění obvodní báňský úřad o povolení hornické činnosti, může

obvodní báňský úřad rozhodnout, že se organizaci oprávnění odnímá.



§ 25



Dobývací prostor



(1) Dobývací prostor se stanoví na základě výsledků průzkumu ložiska

podle rozsahu, uložení, tvaru a mocnosti výhradního ložiska se zřetelem

na jeho zásoby a úložní poměry tak, aby ložisko mohlo být hospodárně

vydobyto. Při stanovení dobývacího prostoru se vychází ze stanoveného

chráněného ložiskového území a musí se přihlédnout i k dobývání

sousedních ložisek a k vlivu dobývání.



(2) Dobývací prostor může zahrnovat jedno nebo více výhradních ložisek

nebo, je-li to vzhledem k rozsahu ložiska účelné, jen část výhradního

ložiska.



(3) Dobývací prostor se stanoví pro dobývání výhradního ložiska

určitého nerostu nebo skupiny nerostů. Současně se stanoví, které

nerosty výhradního ložiska budou dočasně ukládány. Je-li oddělené

dobývání jiného nerostu nebo skupiny nerostů jinou organizací

racionálnější, stanoví se pro jejich dobývání zvláštní dobývací

prostor.



(4) Orgán, který stanovil dobývací prostor, zašle potřebné podklady pro

zápis do katastru příslušnému katastrálnímu úřadu.



§ 26



Hranice dobývacího prostoru



(1) Hranice dobývacího prostoru na povrchu se stanoví uzavřeným

geometrickým obrazcem s přímými stranami, jehož vrcholy se určují

souřadnicemi, udanými v platném souřadnicovém systému. Jeho prostorové

hranice pod povrchem se zpravidla stanoví svislými rovinami, které

procházejí povrchovými hranicemi. Výjimečně se tyto prostorové hranice

mohou stanovit podle přirozených hranic. Dobývací prostor může být

vymezen i hloubkově.



(2) Obvodní báňský úřad může nařídit, aby hranice dobývacího prostoru

byly vyznačeny pomezními značkami na povrchu, popřípadě i v důlních

dílech, zejména je-li to třeba v zákonem chráněném obecném zájmu nebo z

hlediska chráněných zájmů vlastníků (správců, uživatelů) nemovitostí,

které leží v hranicích dobývacího prostoru, anebo z hlediska zájmů

organizací, jejichž dobývací prostory sousedí.



(3) Hranice stanoveného dobývacího prostoru vyznačí orgán územního

plánování v územně plánovací dokumentaci. ^7)



§ 27



Stanovení, změny a zrušení dobývacího prostoru



(1) Dobývací prostor a jeho změny stanoví obvodní báňský úřad v

součinnosti s dotčenými orgány.



(2) Při stanovení zvláštního dobývacího prostoru (§ 25 odst. 3) musí

být návrh na jeho stanovení doložen vyjádřením organizace, pro kterou

již byl dobývací prostor stanoven. Pokud je to z hlediska hospodárného

využívání, ekologických vlivů a bezpečnosti provozu nutné, stanoví

obvodní báňský úřad nezbytná opatření, zejména pořadí a způsob vydobytí

výhradních ložisek.



(3) V rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru se uvede též termín

započetí dobývání výhradního ložiska. Platnost rozhodnutí o stanovení

dobývacího prostoru není časově omezena, pokud v rozhodnutí není

stanoveno jinak.



(4) Obvodní báňský úřad může za podmínek podle odstavce 1 na návrh

organizace nebo i z vlastního podnětu dobývací prostor změnit, jsou-li

pro to závažné důvody z hlediska právem chráněného obecného zájmu.



(5) Jestliže se návrh na stanovení nebo změnu dobývacího prostoru

dotýká zájmů chráněných podle zvláštních předpisů,^5) projedná

organizace, která má výhradní ložisko dobývat, podmínky stanovení

dobývacího prostoru s orgány a fyzickými a právnickými osobami, jimž

přísluší ochrana těchto zájmů, v souladu s těmito předpisy. Tyto

orgány, fyzické a právnické osoby jsou povinny své připomínky,

požadavky a stanoviska uplatnit do jednoho měsíce u organizace, která o

stanovení nebo změnu dobývacího prostoru požádala.



(6) Stanovení a změna dobývacího prostoru je i rozhodnutím o změně

využití území v rozsahu jeho vymezení na povrchu.^6)



(7) Organizace může smluvně převést dobývací prostor na jinou

organizaci po předchozím souhlasu obvodního báňského úřadu; ustanovení

§ 24 odst. 11 o tříleté lhůtě pro požádání o povolení hornické činnosti

zde platí obdobně. Převedení dobývacího prostoru, doložené stejnopisem

smlouvy, oznámí převádějící organizace obvodnímu báňskému úřadu.



(8) Obvodní báňský úřad za podmínek podle odstavce 1 dobývací prostor

na návrh organizace nebo z vlastního podnětu zruší, jestliže dobývání

výhradního ložiska skončilo nebo bylo trvale zastaveno.



(9) Podrobnosti o návrzích dobývacích prostorů a o postupu při jejich

stanovení, změnách, zrušení a evidenci stanoví Český báňský úřad obecně

závazným právním předpisem.



§ 28



Řízení o stanovení, změnách a zrušení dobývacího prostoru



(1) Řízení o stanovení, změnách a zrušení dobývacího prostoru (dále jen

"řízení o stanovení dobývacího prostoru") se zahajuje na návrh

organizace nebo z podnětu obvodního báňského úřadu. Návrh se doloží:



a) rozhodnutím o stanovení chráněného ložiskového území,



b) předchozím souhlasem Ministerstva životního prostředí vydaným podle

§ 24 odst. 2,



c) dokladem, že organizace může provádět hornickou činnost,



d) doklady a dokumentací stanovenou prováděcími předpisy k tomuto

zákonu, popřípadě zvláštními předpisy.^5) Obvodní báňský úřad může

stanovit, že se k návrhu přiloží další nezbytné doklady pro spolehlivé

posouzení návrhu, především z hlediska ochrany a hospodárného využití

výhradního ložiska, důsledků jeho dobývání, jakož i z hlediska dopadu

na právem chráněné obecné zájmy,



e) seznamem fyzických a právnických osob, které přicházejí v úvahu jako

účastníci řízení a jsou navrhovateli známy,



f) u výhradních ložisek též žádostí o povolení otvírky, přípravy a

dobývání, pokud organizace žádá současně o stanovení dobývacího

prostoru a o povolení hornické činnosti.



(2) Účastníky řízení o stanovení dobývacího prostoru jsou navrhovatel,

fyzické a právnické osoby, jejichž vlastnická práva a jiná práva k

pozemkům nebo stavbám mohou být rozhodnutím o stanovení dobývacího

prostoru přímo dotčena a obec, v jejímž územním obvodu se dobývací

prostor nachází.



(3) Obvodní báňský úřad oznámí zahájení řízení o stanovení dobývacího

prostoru dotčeným orgánům státní správy a všem známým účastníkům řízení

nejpozději 7 dní před ústním jednáním a nařídí ústní jednání spojené

zpravidla s místním šetřením. Současně upozorní účastníky, že své

připomínky a návrhy mohou uplatnit nejpozději při ústním jednání, jinak

k nim nemusí být přihlédnuto. Orgány, které se k návrhu na stanovení

dobývacího prostoru vyjadřovaly podle zvláštních předpisů, ^5) se již k

řízení nepřizvou.



(4) Dotčené orgány státní správy oznámí svá stanoviska ve lhůtě, kterou

určí obvodní báňský úřad a která nesmí být kratší než 15 dní, jinak k

nim nemusí být přihlédnuto. Jestliže některý z orgánů státní správy

potřebuje na řádné posouzení návrhu delší čas, obvodní báňský úřad na

jeho žádost stanovenou lhůtu před jejím uplynutím přiměřeně prodlouží.



(5) Zahájení řízení o stanovení dobývacího prostoru, jestliže se týká

rozsáhlého území, oznámí obvodní báňský úřad účastníkům řízení veřejnou

vyhláškou nejméně 15 dní před ústním jednáním. Zahájení řízení oznámí

obvodní báňský úřad veřejnou vyhláškou i v případě, že mu účastníci

řízení nejsou známi. Při oznámení zahájení řízení veřejnou vyhláškou se

postupuje obdobně jako při územním řízení podle zvláštních předpisů.

^14)



(6) Obvodní báňský úřad v řízení o stanovení dobývacího prostoru

posoudí návrh především z hlediska ochrany a využití nerostného

bohatství a jeho důsledků; přitom posoudí, zda je návrh v souladu s

rozhodnutím o stanovení chráněného ložiskového území a zda vyhovuje

všeobecným technickým požadavkům pro výstavbu dolů nebo lomů a

požadavkům, které stanoví zvláštní předpisy pro ochranu chráněných

zájmů. ^5)



(7) Obvodní báňský úřad v řízení o stanovení dobývacího prostoru

zabezpečí stanoviska dotčených orgánů státní správy a posoudí

připomínky a návrhy účastníků.



(8) V rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru vymezí obvodní báňský

úřad dobývací prostor a stanoví podmínky, kterými se zabezpečí zákonem

chráněné obecné zájmy v území, a rozhodne o námitkách účastníků řízení.



(9) Obvodní báňský úřad může zahájit řízení o stanovení dobývacího

prostoru i v případě, že nejsou k dispozici všechny doklady a

dokumentace podle odstavce 1 písm. d) a e). Současně stanoví organizaci

lhůtu pro doplnění návrhu. Jestliže návrh nebyl doplněn ve stanovené

lhůtě, obvodní báňský úřad řízení o stanovení dobývacího prostoru

zastaví.



§ 29



Evidence



(1) Evidenci osvědčení o výhradním ložisku vede Ministerstvo životního

prostředí.



(2) Evidenci chráněných ložiskových území vede ministerstvo životního

prostředí České republiky.



(3) Evidenci dobývacích prostorů a jejich změn vede obvodní báňský úřad

v knihách dobývacích prostorů. Souhrnnou evidenci dobývacích prostorů

vede Český báňský úřad.



(4) Ministerstvo životního prostředí vede souhrnnou evidenci zásob

výhradních ložisek a podle této evidence vede bilanci zásob nerostných

surovin České republiky.



(5) Orgány uvedené v odstavcích 1 až 4 poskytnou do 30 dnů od vyžádání

údaje z evidence orgánům územního plánování a umožní nahlížet do

evidence, popřípadě poskytnou z této evidence potřebné informace nebo

výpisy fyzickým a právnickým osobám, které prokáží, že je potřebují k

plnění svých povinností nebo k uplatnění a ochraně svých práv.

Nedotčeny zůstávají předpisy o ochraně státního, hospodářského a

služebního tajemství.^7)



(6) Ministerstvo životního prostředí upraví podrobněji vedení evidence

zásob výhradních ložisek obecně závazným právním předpisem.



§ 30



Hospodárné využívání výhradních ložisek



(1) Výhradní ložiska se musí využívat hospodárně. Hospodárným

využíváním výhradních ložisek se rozumí jejich dobývání a úprava a

zušlechťování vydobytých nerostů podle zásad uvedených v odstavci 3 s

přihlédnutím k současným technickým a ekonomickým podmínkám; přitom

musí být dodrženy zásady báňské technologie, bezpečnosti a ochrany

zdraví při práci a bezpečnosti provozu ^15) a vyloučeny neodůvodněné

nepříznivé vlivy na pracovní a životní prostředí.



(2) Při úpravě a zušlechťování nerostů, z nichž lze průmyslově vyrábět

kovy, je zakázáno využití technologie kyanidového loužení nebo i jiných

postupů využívajících kyanidové sloučeniny. Tento zákaz platí pro

samostatné použití kyanidového loužení v jakémkoli měřítku i pro jeho

použití v kombinaci s jinými metodami úpravy a zušlechťování nerostů.



(3) Při využívání výhradních ložisek je nutno zejména



a) vydobýt zásoby výhradních ložisek včetně průvodních nerostů co

nejúplněji s co nejmenšími ztrátami a znečištěním; dobývání zaměřené

výhradně na bohaté části ložiska není dovoleno,



b) řádně využít vydobyté nerosty při jejich úpravě a zušlechťování

prováděných v souvislosti s jejich dobýváním,



c) vhodně ukládat průvodní nerosty současně dobývané, avšak dočasně

nevyužívané a vést jejich evidenci,



d) vhodným způsobem ukládat skrývkové hmoty a hlušiny a podle možnosti

je účelně využívat.



(4) Je-li z hlediska úložních poměrů ložiska, hospodárnosti nebo

bezpečnosti provozu a technických a provozních poměrů organizace

účelné, aby část ložiska v jejím dobývacím prostoru vydobyla jiná

organizace, nebo je-li třeba, aby si organizace zřídila důlní dílo v

dobývacím prostoru jiné organizace, dohodnou se o tom obě organizace.



(5) Organizace může, přispěje-li to k hospodárnějšímu a bezpečnějšímu

vydobytí výhradního ložiska a připouští-li to její vlastní provoz,

dovolit jiné organizaci společné využívání svých důlních děl a

zařízení.



(6) Je-li některý z postupů podle odstavců 3 a 4 z hlediska bezpečnosti

provozu nezbytně nutný, nařídí ho obvodní báňský úřad.



(7) Dobývaná výhradního ložiska nesmí být zastaveno, aniž bylo

zajištěno, že pozdější jeho dobývání bude technicky možné a hospodářsky

účelné a bezpečné, leč by zastavení dobývání vyžadoval důležitý zákonem

chráněný obecný zájem zájem, především bezpečnost života nebo ochrana

zdraví lidí.



(8) Oxid uhličitý je zakázáno ukládat do výhradních ložisek nerostů

nebo do předpokládaných ložisek vyhrazených nerostů^23), s výjimkou

ložisek ropy a hořlavého zemního plynu, do nichž lze povolit ukládání

oxidu uhličitého podle jiného právního předpisu^24) ve spojení se

zvyšováním jejich celkové vytěžitelnosti.



(9) Vtláčení oxidu uhličitého pouze s cílem zvýšení celkové

vytěžitelnosti ložisek ropy a hořlavého zemního plynu nebo s cílem

vytěsňování slojového metanu z uhelných ložisek není považováno za

ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur podle

jiného právního předpisu^24).



(10) Podrobnosti o hospodárném využívání výhradních ložisek stanoví

obecně závazným právním předpisem Český báňský úřad.



§ 31



Povinnosti a oprávnění organizace při dobývání výhradních ložisek



(1) Organizace je oprávněna dobývat výhradní ložisko v dobývacím

prostoru, který jí byl stanoven.



(2) Bude-li při dobývání v dobývacím prostoru zjištěno ložisko jiného

vyhrazeného nerostu, než pro který byl stanoven dobývací prostor, je

organizace povinna oznámit to neprodleně Ministerstvu životního

prostředí, Ministerstvu průmyslu a obchodu a obvodnímu báňskému úřadu.

Bude-li průzkumem ložiska ověřeno, že zjištěné ložisko lze dobývat a že

jeho dobývání jinou organizací by nebylo hospodárné, může obvodní

báňský úřad organizaci uložit povinnost dobývat i toto výhradní ložisko

(§ 27). V případech, kdy dobývání tohoto výhradního ložiska by nebylo

hospodárné, je organizace povinna učinit pro nově zjištěné ložisko

přiměřená opatření k jeho ochraně.



(3) K upřesnění znalostí o množství a kvalitě zásob, o geologických a

báňskotechnických podmínkách dobývání je organizace povinna v průběhu

dobývání zabezpečit v nezbytném předstihu v hranicích svého dobývacího

prostoru další průzkum ložiska. Na tento průzkum se vztahují obdobně

ustanovení § 11.



(4) Pro účely dobývání výhradního ložiska je organizace oprávněna

zřizovat v hranicích dobývacího prostoru, a pokud je to nutné i mimo

něj, stavby a provozní zařízení, které jsou potřebné pro otvírku,

přípravu a dobývání výhradního ložiska a pro úpravu nebo zušlechťování

nerostů prováděné v souvislosti s jejich dobýváním a pro dopravu všech

zařízení a hmot.



(5) Organizace je povinna zajistit sanaci, která obsahuje i rekultivace

podle zvláštních zákonů,^14a) všech pozemků dotčených těžbou a

monitorování úložného místa^16a) po ukončení jeho provozu. Sanace

pozemků uvolněných v průběhu dobývání se provádí podle plánu otvírky,

přípravy a dobývání (§ 32). Za sanaci se považuje odstranění škod na

krajině komplexní úpravou území a územních struktur.



(6) K zajištění činností podle odstavce 5 je organizace povinna

vytvářet rezervu finančních prostředků. Výše rezervy vytvářené na vrub

nákladů musí odpovídat potřebám sanace pozemků dotčených dobýváním.

Tyto rezervy jsou nákladem na dosažení, zajištění a udržení

příjmů.^14b)



§ 32



Plány otvírky, přípravy a dobývání výhradních ložisek a plány zajištění

a likvidace hlavních důlních děl a lomů



(1) Organizace,jíž vzniklo oprávnění k dobývání výhradních ložisek je

povinna vypracovat plány otvírky, přípravy a dobývání těchto ložisek.



(2) Plány otvírky, přípravy a dobývání musí zajišťovat dostatečný

předstih otvírky a přípravy výhradního ložiska před dobýváním a jeho

hospodárné a plynulé dobývání při použití vhodných dobývacích metod a

zajištění bezpečnosti provozu. Součástí plánů otvírky, přípravy a

dobývání je vyčíslení předpokládaných nákladů na vypořádání důlních

škod vzniklých v souvislosti s plánovanou činností a na sanaci a

rekultivaci dotčených pozemků včetně návrhu na výši a způsob vytvoření

potřebné finanční rezervy (§ 31 odst. 6 a § 37a).



(3) Jestliže by otvírkou, přípravou a dobýváním byl ohrožen provoz nebo

využití výhradního ložiska v dobývacím prostoru jiné organizace,

stanoví obvodní báňský úřad nezbytná opatření, zejména pořadí a způsob

vydobytí výhradních ložisek.



(4) Před zastavením provozu v hlavních důlních dílech nebo v lomech je

organizace povinna vypracovat plány jejich zajištění nebo likvidace.



(5) Podrobnosti o plánech otvírky, přípravy a dobývání výhradních

ložisek a o plánech zajištění a likvidace hlavních důlních děl a lomů

stanoví Český báňský úřad obecně závazným právním předpisem.



§ 32a



Úhrady



(1) Organizace je povinna zaplatit na účet příslušného obvodního

báňského úřadu^8) roční úhradu z dobývacího prostoru za každý i

započatý hektar plochy dobývacího prostoru ve vymezení na povrchu. Výši

úhrady z dobývacího prostoru v rozmezí 100 Kč až 1 000 Kč na hektar,

odstupňovanou s přihlédnutím ke stupni ochrany životního prostředí

dotčeného území, charakteru činnosti prováděné v dobývacím prostoru a

jejímu dopadu na životní prostředí, stanoví vláda nařízením. Tuto

úhradu převede obvodní báňský úřad obci, na jejímž území se dobývací

prostor nachází. Je-li dobývací prostor umístěn na území více obcí,

rozdělí obvodní báňský úřad příjem podle poměru částí dobývacího

prostoru na území jednotlivých obcí.



(2) Organizace je povinna zaplatit na účet příslušného obvodního

báňského úřadu roční úhradu z vydobytých nerostů na výhradních

ložiskách nebo vyhrazených nerostů po jejich úpravě a zušlechtění,

provedeném v souvislosti s jejich dobýváním (dále jen "vydobyté

nerosty"); úhrada se stanoví z těch nerostů, pro jejichž dobývání byl

stanoven dobývací prostor. Úhrada činí nejvýše 10 % z tržní ceny

vydobytých nerostů. Rozhodná je průměrná tržní cena v roce, ve kterém

byly nerosty vydobyty. Ministerstvo průmyslu a obchodu po projednání s

Ministerstvem životního prostředí a ministerstvem financí České

republiky stanoví pro nerosty, u nichž není známa tržní cena, základ

pro vyměření úhrady z vydobytých nerostů.



(3) Ministerstvo průmyslu a obchodu v dohodě s Českým báňským úřadem, s

ministerstvem životního prostředí a v součinnosti s dotčenými orgány

státní správy a se souhlasem obcí, jejichž území jsou dotčena, může v

odůvodněných případech, zejména na podporu hornické činnosti a v zájmu

využívání nerostného bohatství, na žádost organizace snížit úhradu z

vydobytých nerostů, popřípadě i povolit osvobození od této úhrady.



(4) Z výnosu úhrady podle odstavce 2 převede obvodní báňský úřad 25 %

do státního rozpočtu České republiky, ze kterého budou tyto prostředky

účelově použity k nápravě škod na životním prostředí způsobených

dobýváním výhradních i nevyhrazených ložisek, a zbývajících 75 %

převede obvodní báňský úřad do rozpočtu obce.



(5) Povinnost úhrad podle odstavců 1 a 2 začíná kalendářním rokem

následujícím po roce, ve kterém byl dobývací prostor stanoven.

Povinnost úhrady podle odstavce 1 končí zrušením dobývacího prostoru.



(6) Jestliže organizace nezaplatí úhradu podle odstavců 1 a 2 nebo ji

neuhradí ve stanovené výši, je povinna zaplatit za každý den prodlení

úrok z prodlení ve výši 0,1 % z nedoplatku příslušné částky.

Organizaci, která úhrady nezaplatí ani v přiměřené náhradní lhůtě,

kterou stanoví obvodní báňský úřad, může obvodní báňský úřad oprávnění

k dobývání výhradního ložiska odejmout. V takovém případě zabezpečí

ochranu a evidenci výhradního ložiska právnická osoba, kterou tím

pověří Ministerstvo životního prostředí.



(7) Úhrady podle odstavců 1 a 2 včetně případného úroku z prodlení

podle odstavce 6 vypočte organizace, které vzniklo oprávnění k dobývání

výhradního ložiska (§ 24 odst. 1).



(8) Při správě úhrad podle odstavců 1 až 3 a úroku z prodlení podle

odstavce 6 se postupuje podle daňového řádu. Ke správě úhrad podle

odstavců 1 a 2 a úroku z prodlení podle odstavce 6, včetně kontrolní

činnosti, je příslušný obvodní báňský úřad, v jehož obvodu působnosti

se nachází dobývací prostor nebo výhradní ložisko.



(9) Výši úhrady podle odstavce 2 pro jednotlivé druhy vydobytých

nerostů a podrobnosti o placení úhrad podle odstavců 1 a 2 včetně

případného úroku z prodlení a o jejich odvádění do státního rozpočtu

České republiky a do rozpočtu obcí, o rozdělení příjmu z úhrad podle

odstavců 4 a 5, o podmínkách případného snížení úhrady z vydobytých

nerostů nebo osvobození od ní a o vyhotovování a uchovávání příslušných

dokladů stanoví obecně závazným právním předpisem Ministerstvo průmyslu

a obchodu po projednání s Ministerstvem životního prostředí,

ministerstvem financí České republiky a s Českým báňským úřadem.



(10) Organizace je povinna zaplatit roční úhradu z ropy nebo hořlavého

zemního plynu, které získá při provádění ložiskového průzkumu ve

stanoveném průzkumném území a uvede je na trh v rámci své podnikatelské

činnosti; ustanovení odstavců 2 až 9 se zde použijí obdobně.



§ 32b



zrušen



§ 33



Řešení střetů zájmů



(1) Jestliže jsou využitím výhradního ložiska ohroženy objekty a zájmy

chráněné podle zvláštních předpisů, ^11) objekty a zájmy fyzických nebo

právnických osob, jsou organizace, orgány a fyzické a právnické osoby,

jimž přísluší ochrana těchto objektů a zájmů, povinny ve vzájemné

součinnosti řešit tyto střety zájmů a navrhnout postup, který umožní

využití výhradního ložiska při zabezpečení nezbytné ochrany uvedených

objektů a zájmů.



(2) Organizace je povinna před zařazením příslušných prací do plánu

otvírky, přípravy a dobývání dohodnout se s orgány a fyzickými a

právnickými osobami, kterým přísluší ochrana objektů a zájmů podle

odstavce 1, o tom, zda ohrožený objekt nebo zájem se má chránit, v

jakém rozsahu, popřípadě po jakou dobu a dohodu předložit krajskému

úřadu k zaujetí stanoviska. Dohoda je platná, jestliže krajský úřad do

1 měsíce od jejího předložení nevyjádří s dohodou nesouhlas. Povinnost

uzavřít dohodu se nevztahuje na případy,kdy střety zájmů byly vyřešeny

při stanovení chráněného ložiskového území, dobývacího prostoru,

popřípadě při projektování, výstavbě nebo rekonstrukci dolu a lomu a

jestliže postup při jejich řešení stanoví zvláštními předpisy. ^11)



(3) Nedošlo-li k dohodě podle odstavce 2 nebo jestliže krajský úřad

nesouhlasí s dohodou, rozhodne o řešení střetů zájmů Ministerstvo

průmyslu a obchodu po projednání s ministerstvem životního prostředí

České republiky a Českým báňským úřadem v součinnosti s ostatními

dotčenými ústředními orgány státní správy, a to s přihlédnutím ke

stanovisku krajského úřadu.



(4) Organizace, která žádá o povolení otvírky, přípravy a dobývání

výhradního ložiska, je povinna doložit obvodnímu báňskému úřadu, že

střety zájmů byly vyřešeny.



(5) Ochranná opatření, která musí být provedena na stavbách a

zařízeních nesouvisejících s dobýváním výhradního ložiska, nařídí

příslušný stavební úřad v dohodě s obvodním báňským úřadem vlastníku

dotčených staveb a zařízení jako nezbytnou úpravu.^17) Jde-li o stavby

a zařízení, která byla vybudována před stanovením dobývacího prostoru,

uskuteční se ochranná opatření na náklad organizace.



(6) Ustanovení odstavců 1 až 5 se vztahují obdobně i na zařazení

příslušných prací do plánu zajištění důlních děl a lomů nebo do plánu

likvidace hlavních důlních děl a lomů.



(7) Postup při řešení rozporů podle tohoto zákona se nepoužije na

řešení rozporů při vymezení zastavěného území, pořizování územně

plánovací dokumentace, v územním a stavebním řízení podle zvláštního

právního předpisu^10). V uvedených případech se postupuje podle

správního řádu.



ČÁST OSMÁ



Jiné zásahy do zemské kůry



§ 34



Zvláštní zásahy do zemské kůry



(1) Zvláštními zásahy do zemské kůry se podle tohoto zákona rozumí

zřizování, provoz, zajištění a likvidace zařízení pro



a) uskladňování plynů nebo kapalin v přírodních horninových strukturách

a v podzemních prostorech (podzemní zásobníky plynů a kapalin),



b) ukládání radioaktivních a jiných odpadů v podzemních prostorech,^18)



c) průmyslové využívání tepelné energie zemské kůry s výjimkou tepelné

energie vody vyvedené na povrch,



d) ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur^24).



(2) Na zvláštní zásahy do zemské kůry včetně vyhledávání a průzkumu

prováděného pro tyto účely se vztahují přiměřeně ustanovení § 11, 16,

17, 18, 23, 32, 33 a § 36 až 39.



(3) Podzemní prostory, které vzniknou zvláštními zásahy do zemské kůry,

se považují za důlní díla.



(4) Posouzení vhodnosti plánovaného úložiště oxidu uhličitého se

provádí na základě výsledků vyhledávání a průzkumu provedeného podle

jiného právního předpisu^25).



(5) Podrobnosti o zřizování, provozu, zajištění a likvidaci zařízení

pro zvláštní zásahy do zemské kůry stanoví Český báňský úřad obecně

závazným právním předpisem.



§ 35



Stará důlní díla



(1) Starým důlním dílem se podle tohoto zákona rozumí důlní dílo v

podzemí, které je opuštěno a jehož původní provozovatel ani jeho právní

nástupce neexistuje nebo není znám.



(2) Starým důlním dílem je také opuštěný lom po těžbě vyhrazených

nerostů, jehož původní provozovatel ani jeho právní nástupce neexistuje

nebo není znám.



(3) Ministerstvo životního prostředí České republiky zabezpečuje

zjišťování starých důlních děl a vede jejich registr. Vedením registru

může pověřit jinou právnickou osobu. Údaje z registru poskytuje na

vyžádání do 30 dnů příslušným orgánům územního plánování.



(4) Kdo zjistí staré důlní dílo nebo jeho účinky na povrch, oznámí to

bezodkladně ministerstvu životního prostředí České republiky.



(5) Zajišťování nebo likvidaci starých důlních děl a jejich následků,

která ohrožují zákonem chráněný obecný zájem zabezpečí v nezbytně

nutném rozsahu ministerstvo životního prostředí České republiky.

Ministerstvo životního prostředí České republiky vypořádá i případné

škody na hmotném majetku ^19) způsobené při zajišťování nebo likvidaci

starých důlních děl.



(6) Ministerstvo životního prostředí České republiky zajišťuje v

nezbytně nutném rozsahu likvidaci starých důlních děl uvedených v

odstavcích 1 a 2, pokud existence takových děl brání dalšímu rozvoji

území a je v souladu s územním plánem velkého územního celku. V

ostatních případech o tom, zda tato skutečnost nastala, rozhodne

Ministerstvo životního prostředí České republiky v dohodě s

Ministerstvem pro místní rozvoj České republiky a Ministerstvem

průmyslu a obchodu České republiky.



(7) Ministerstvo životního prostředí České republiky podrobněji upraví

obecně závazným právním předpisem zjišťování starých důlních děl a

vedení jejich registru.



ČÁST DEVÁTÁ



Důlní škody a jejich náhrada



§ 36



Důlní škody



(1) Za důlní škody se považují škody způsobené na hmotném majetku

vyhledáváním a průzkumem ložisek, pokud se provádí důlními díly,

dobýváním výhradních ložisek, zřizováním, zajišťováním a likvidací

důlních děl a lomů, včetně jejich zařízení, odvalovým, výsypkovým a

kalovým hospodářstvím organizací, úpravou a zušlechťováním nerostů,

prováděnými v souvislosti s jejich dobýváním, jakož i škody způsobené

zvláštními zásahy do zemské kůry.



(2) Za důlní škodu se považuje i ztráta povrchové a podzemní vody,

podstatné snížení vydatnosti jejich zdrojů a zhoršení její jakosti, k

němuž došlo v důsledku činností uvedených v odstavci 1.



(3) Za důlní škodu odpovídá organizace, jejíž činností byla škoda

způsobena s výjimkou případů uvedených v § 37 odst. 7. Odpovědnosti za

důlní škodu se organizace zprostí jen prokáže-li, že škoda byla

způsobena okolností, jež nemá původ v činnosti uvedené v odstavci 1.



§ 37



Náhrada důlních škod



(1) Na vypořádání důlní škody se vztahují obecné předpisy o náhradě

škody, pokud tento zákon nestanoví jinak.



(2) Organizace, která způsobila ztrátu vody, podstatné snížení

vydatnosti jejího zdroje nebo zhoršení její jakosti, je povinna

zajistit poškozenému náhradní zdroj nebo dodávku vody,popřípadě

nahradit škodu úhradou nákladů spojených s jejím obstaráním, jestliže

je poškozený účelně a hospodárně vynaložil sám, jinak o náhradě ztráty

podzemní vody platí zvláštní předpisy. ^20)



(3) Nahrazují se též prokázané náklady účelně vynaložené na preventivně

zajišťovací opatření, která směřují k odvrácení nebo zmírnění následků

hrozících vlivem činností uvedených v § 36. Za preventivní zajišťovací

opatření se nepovažují opatření prováděná na stavbách a zařízeních

podle podmínek stanovených stavebním povolením nebo zvláštními předpisy

pro nově zřizovanou stavbu nebo zařízení z hlediska možných vlivů

činností uvedených v § 36.



(4) V odůvodněných případech, zejména pokud je třeba v předstihu řešit

bezpečnost a plynulost dopravy, přeložku veřejných dopravních cest,

inženýrských sítí, telekomunikačních vedení a zařízení spojů, náhradní

bytovou nebo účelovou výstavbu, je možno předem poskytnout plnění až do

výše předpokládané škody s tím, že toto plnění se započítává na náhradu

škody. Pokud by skutečná výše škody nedosáhla částky poskytnutého

plnění, vzniklý přeplatek se vrací.



(5) Nelze-li stavbu nebo zařízení uvést do předešlého stavu proto, že

leží v území stavební uzávěry, popřípadě na území, kde se budou i

nadále dlouhodobě projevovat vlivy činností uvedených v § 36, je

organizace povinna provést prozatímní zajištění objektu; současně se

dohodne s vlastníkem objektu, zda se odškodnění provede v penězích nebo

poskytnutím náhradního objektu a o výši odškodnění. Pokud se obě strany

nedohodnou na způsobu odškodnění, stanoví se jeho výše znaleckým

posudkem. Takto vypočtená výše odškodnění nesmí být krácena o

koeficient prodejnosti, pokud je jeho hodnota nižší než 1. Do náhrady

škody se zahrne i movitý majetek, který se stává v důsledku poskytnutí

náhradního objektu nepoužitelný.



(6) Účastníci se mohou dohodnout i na jiném způsobu náhrady důlních

škod, pokud taková dohoda nebude odporovat ustanovením tohoto zákona

nebo obecným předpisům o náhradě škody.



(7) Organizace neposkytne náhradu za poškození nebo zničení staveb a

zařízení postavených v chráněném ložiskovém území nebo v dobývacím

prostoru bez stavebního povolení, popřípadě bez dodržení podmínek

stanovených ve stavebním povolení z hlediska ochrany proti možným

vlivům činností uvedených v § 36.



§ 37a



Vytváření finančních rezerv



(1) K zajištění vypořádání důlních škod je organizace povinna vytvářet

rezervu finančních prostředků. Výše rezervy vytvářené na vrub nákladů

musí odpovídat potřebám na vypořádání důlních škod v časovém průběhu

podle jejich vzniku, popřípadě v předstihu před jejich vznikem (§ 37

odst. 4).Tato rezerva je nákladem na dosažení, zajištění a udržení

příjmů.^14b)



(2) Vytváření rezerv podle odstavce 1 a podle § 31 odst. 6 podléhá

schválení příslušným obvodním báňským úřadem, který schvaluje též

čerpání z těchto rezerv po dohodě s ministerstvem životního prostředí

České republiky. Tyto finanční prostředky se ukládají na zvláštní

vázaný účet v bance ^20a) a nesmějí být předmětem ručení ani zahrnuty

do majetkové podstaty podle zvláštního právního předpisu ^20b), ani

nemohou být předmětem nařízení a provedení výkonu rozhodnutí. Obvodní

báňský úřad si před vydáním rozhodnutí o čerpání z těchto rezerv vyžádá

vyjádření dotčené obce. V případě organizací s majetkovou účastí státu

rozhoduje obvodní báňský úřad v dohodě s ministerstvem průmyslu a

obchodu České republiky.



(3) Žádost organizace o čerpání z rezervy podle odstavce 1 musí být

doložena výčtem důlních škod, odhadem nákladů na jejich odstranění a

časovým průběhem vynakládání prostředků na odstranění důlních škod.

Náklady na nezbytné znalecké posudky nese organizace.



(4) Organizace musí uložit peněžní prostředky ve výši vytvořené rezervy

na zvláštní vázaný účet za dané účetní období nejpozději do 30. června

kalendářního roku následujícího po skončení příslušného účetního

období. Neučiní-li tak organizace ani v přiměřené náhradní lhůtě

stanovené obvodním báňským úřadem, může obvodní báňský úřad rozhodnout

o pozastavení platnosti povolení k dobývání.



(5) Peněžní prostředky rezerv, které jsou uloženy na zvláštním vázaném

účtu v bance, mohou být



a) dočasně umístěny do jiných aktiv při respektování pravidel

stanovených prováděcím právním předpisem, který vydá Český báňský úřad

se souhlasem Ministerstva průmyslu a obchodu a po projednání s

Ministerstvem financí, nebo



b) převedeny po souhlasu příslušného obvodního báňského úřadu na

základě smlouvy mezi státem, jehož jménem jedná Ministerstvo financí, a

osobou povinnou tvořit tyto finanční rezervy na účet správy prostředků

rezerv, který spravuje Ministerstvo financí. Smlouva musí obsahovat

garantovanou míru zhodnocení peněžních prostředků uložených na účtu

správy prostředků rezerv a lhůty pro zpětné převedení z účtu správy

prostředků rezerv na zvláštní vázaný účet vedený u organizace.



(6) Peněžní prostředky či jiná aktiva umístěná k tíži zvláštního

vázaného účtu podle odstavce 5 nesmějí být předmětem zajištění, nesmějí

být zahrnuty do majetkové podstaty a nepodléhají výkonu rozhodnutí ani

exekuci.



ČÁST DESÁTÁ



Společná ustanovení



§ 38



Bezpečnost provozu



Při hornické činnosti ^12) jsou organizace a orgány povinny zajišťovat

bezpečnost provozu včetně havarijní prevence a plnění úkolů báňské

záchranné služby, bezodkladně odstraňovat nebezpečné stavy ohrožující

zákonem chráněný obecný zájem, zejména bezpečnost a ochranu zdraví při

práci a učinit včas potřebná preventivní a zajišťovací opatření. ^15)



§ 39



Důlně měřická a geologická dokumentace



(1) Při hornické činnosti je organizace povinna vést, včas doplňovat a

uchovávat důlně měřickou a geologickou dokumentaci.^12)



(2) Organizace jsou oprávněny reprodukovat a rozmnožovat mapy, které

potřebují k výkonu hornické činnosti.



(3) Podrobnosti o důlně měřické dokumentaci stanoví Český báňský úřad

obecně závazným právním předpisem. Podrobnosti o geologické dokumentaci

stanoví Ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním

předpisem.



§ 40



Důlní vody



(1) Důlními vodami jsou všechny podzemní, povrchové a srážkové vody,

které vnikly do hlubinných nebo povrchových důlních prostorů bez ohledu

na to, zda se tak stalo průsakem nebo gravitací z nadloží, podloží nebo

boku nebo prostým vtékáním srážkové vody, a to až do jejich spojení s

jinými stálými povrchovými nebo podzemními vodami.



(2) Organizace je při hornické činnosti ^1) oprávněna



a) bezúplatně užívat důlní vody pro vlastní potřebu,



b) bezúplatně užívat na základě povolení vodohospodářského orgánu důlní

vodu jako náhradní zdroj pro potřebu těch, kteří byli poškozeni ztrátou

vody vyvolanou činností organizace,



c) vypouštět důlní vodu, kterou nepotřebuje pro vlastní činnost, do

povrchových, popřípadě do podzemních vod a odvádět ji, pokud je to

třeba, i přes cizí pozemky způsobem a za podmínek stanovených

vodohospodářským orgánem a orgánem ochrany veřejného zdraví.



(3) Při použití důlních vod podle odstavce 2 písm. a) a b) je

organizace povinna pečovat o důlní vody a hospodárně je využívat.

Použití důlních vod k jiným účelům upravují zvláštní předpisy. ^21)



(4) K vypouštění jiných vod do důlních vod je třeba povolení

vodohospodářského orgánu vydaného po dohodě s obvodním báňským úřadem.



§ 41



Vztah ke správnímu řádu



Obecné předpisy o správním řízení se nevztahují na řízení podle § 3

odst. 3, § 6, 13, 14, 14a, 14b, 14c a 32a.



§ 41a



Působnost stanovená krajskému úřadu podle tohoto zákona je výkonem

přenesené působnosti.



§ 42



(1) Ministerstvo vnitra nebo Policie České republiky poskytuje

Ministerstvu životního prostředí pro účely výkonu působnosti podle

tohoto zákona



a) referenční údaje ze základního registru obyvatel,



b) údaje z agendového informačního systému evidence obyvatel,



c) údaje z agendového informačního systému cizinců.



(2) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. a) jsou



a) jméno, popřípadě jména, příjmení,



b) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v

cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,



c) datum a místo úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České

republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo;

je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v

rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů

prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto

rozhodnutí,



d) adresa místa pobytu,



e) státní občanství, popřípadě více státních občanství.



(3) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. b) jsou



a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,



b) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v

cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,



c) rodné číslo,



d) adresa místa trvalého pobytu,



e) státní občanství, popřípadě více státních občanství.



(4) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. c) jsou



a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,



b) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v

cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,



c) státní občanství, popřípadě více státních občanství,



d) druh a adresa místa pobytu,



e) počátek pobytu, případně datum ukončení pobytu.



(5) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru

obyvatel, se využijí z agendového informačního systému evidence

obyvatel nebo agendového informačního systému cizinců, pouze pokud jsou

ve tvaru předcházejícím současný stav.



(6) Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen

takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.



ČÁST JEDENÁCTÁ



Přechodná a závěrečná ustanovení



§ 43



Přechodná ustanovení



(1) Ložiska nevyhrazených nerostů, o nichž bylo rozhodnuto, že jsou

vhodná k průmyslovému dobývání podle dosavadních předpisů, se považují

ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona za ložiska nevyhrazených

nerostů, o kterých se rozhodlo, že jsou vhodná pro potřeby a rozvoj

národního hospodářství podle § 7.



(2) Státní organizace, které provádějí vyhledávání a průzkum výhradních

ložisek, jakož i státní organizace, kterým byl stanoven dobývací

prostor, jsou ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona správci těchto

výhradních ložisek podle § 9. V ostatních případech stanoví správce

výhradního ložiska příslušný ústřední orgán, a to nejpozději do 1 roku

ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.



(3) Chráněná území stanovená k zabezpečení ochrany výhradních ložisek a

zvláštních zásahů do zemské kůry podle dosavadních předpisů jsou ode

dne nabytí účinnosti tohoto zákona chráněnými ložiskovými územími podle

§ 16, popřípadě chráněnými územími podle § 34.



(4) Dobývací prostory stanovené podle dosavadních předpisů se posuzují

jako dobývací prostory podle tohoto zákona a jako podklad územně

plánovací dokumentace. V případech, kdy nebylo stanoveno chráněné

území, se dobývací prostor stanovený podle dosavadních předpisů

považuje též za chráněné ložiskové území podle tohoto zákona. Pokud

rozsah dosavadního chráněného území nebo dosavadního dobývacího

prostoru nezajišťuje dostatečnou ochranu ložiska, je správce, popřípadě

trvalý uživatel výhradního ložiska, povinen do 1 roku ode dne nabytí

účinnosti tohoto zákona navrhnout chráněné ložiskové území.



(5) Zajišťování nebo likvidaci starých důlních děl započaté před

nabytím účinnosti tohoto zákona dokončí organizace, která tyto práce

započala, pokud ústřední orgán příslušný podle § 35 nerozhodne jinak.



§ 43a



Přechodná ustanovení k úpravám účinným od nabytí účinnosti zákona České

národní rady č. 541/1991 Sb.



(1) Ložiska nevyhrazených nerostů, o nichž bylo rozhodnuto příslušnými

orgány státní správy, že jsou vhodná pro potřeby a rozvoj národního

hospodářství podle dosavadních předpisů, se považují nadále za výhradní

ložiska podle tohoto zákona.^*)



(2) Rozhodnutí příslušných ústředních orgánů státní správy o stanovení

dobývacího prostoru, vydaná podle dosavadních předpisů, se považují za

rozhodnutí vydaná podle tohoto zákona.^*) Lhůta podle § 24 odst. 6

počíná plynout pro tyto dobývací prostory ode dne nabytí účinnosti

tohoto zákona.^*)



(3) Výpočty zásob výhradního ložiska schválené podle dosavadních

předpisů před účinností tohoto zákona ^*) se považují za výpočty zásob

schválené podle tohoto zákona.^*)



(4) Povinnost organizací k placení úhrady podle § 32a odst. 1 vzniká

pro organizace, kterým byly stanoveny dobývací prostory před účinností

tohoto zákona,^*) rokem nabytí účinnosti tohoto zákona.^*)



(5) Úhrada z vydobytých vyhrazených nerostů podle § 32a odst. 2 poprvé

vzniká pro organizace za vyhrazené nerosty vydobyté v roce 1993.



(6) U dolů a lomů, které v době nabytí účinnosti tohoto zákona ^*) jsou

v provozu, musí organizace vytvořit rezervu na plný objem zajišťující

činnosti podle § 31 odst. 5 do konce životnosti provozu, nejpozději

však do 10 let od nabytí účinnosti tohoto zákona.^*)



(7) U dolů a lomů, jejichž jediným vlastníkem je stát a byly v rámci

restrukturalizace uhelného, uranového a rudného průmyslu zařazeny

vládou do koncepce útlumu uhelného, uranového a rudného hornictví a

nebylo proto možné v těchto případech vytvořit rezervu na sanace a

rekultivace a rezervu na zahlazování důlních škod, nebo nebylo možné

tyto rezervy vytvořit v dostatečné výši, hradí tyto náklady v potřebné

výši stát prostřednictvím rozpočtové kapitoly své příslušné organizační

složky.



(8) Za sanaci se považuje odstranění škod na krajině komplexní úpravou

důlní činností narušeného území a územních struktur.



§ 44



Zrušovací ustanovení



Zrušují se:



1. zákon č. 41/1957 Sb., o využití nerostného bohatství (horní zákon),



2. § 4 vládního nařízení č. 11/1958 Sb., o organizaci státní geologické

služby, ve znění vládního nařízení č. 82/1967 Sb., kterým se Komise pro

klasifikaci zásob ložisek nerostných surovin podřizuje vládě.



§ 45



Účinnost



Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1988.



Vybraná ustanovení novel



Čl.II zákona č. 168/1993 Sb.



1. U dolů a lomů, které v době nabytí účinnosti tohoto zákona jsou v

provozu, musí organizace vytvořit rezervu na plný objem zajišťující

činnosti podle § 31 odst. 6 nejpozději do konce životnosti dolu, lomu

nebo jejich části. Toto ustanovení se nevztahuje na organizace s

vyhlášeným nebo schváleným programem útlumu.



2. Organizace, které mají hornickou činnost na rok 1993 již povolenou,

jsou povinny předložit příslušnému obvodnímu báňskému úřadu doplňky k

žádosti o povolení hornické činnosti s vyčíslením výše nákladů na důlní

škody a nákladů na sanace pozemků do tří měsíců od nabytí účinnosti

tohoto zákona, a to spolu s návrhem na výši potřebných finančních

rezerv a časového průběhu jejich vytvoření.



Čl.III zákona č. 315/2001 Sb.



SPOLEČNÁ USTANOVENÍ



1. Užívají-li právní předpisy v oblasti horního práva pojem pracovník,

rozumí se tím zaměstnanec podle zvláštního zákona.^1)



2. Pokud organizace podle zákona č. 61/1988 Sb., ve znění pozdějších

předpisů, plní úkoly vyplývající z pracovněprávních vztahů, plní úkoly

zaměstnavatele podle zvláštního zákona.^1)



Čl.IV zákona č. 315/2001 Sb.



PŘECHODNÁ USTANOVENÍ



1. Na výbušniny, výbušné předměty a pomůcky uvedené do oběhu přede dnem

nabytí účinnosti tohoto zákona v souladu s dosavadními právními

předpisy se pohlíží jako na výbušniny, výbušné předměty a pomůcky

uvedené na trh podle tohoto zákona.



2. Řízení o uvedení výbušnin, výbušných předmětů a pomůcek do oběhu

zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle

dosavadních právních předpisů.



3. Rozhodnutí o povolení k odběru výbušnin vydaná přede dnem nabytí

účinnosti tohoto zákona se považují po dobu, na kterou byla vydána, za

povolení k předání výbušnin vydaná podle tohoto zákona.



Čl.IV zákona č. 150/2003 Sb.



Přechodné ustanovení ke změně zákona o ochraně a využití nerostného

bohatství (horní zákon)



Subjektu, kterému byl stanoven podle dosavadních právních předpisů

dobývací prostor, který se nachází na pozemku ve vlastnictví státu,

vzniká právo, aby s ním správní úřad, právnická osoba nebo její

organizační složka, která s pozemkem hospodaří nebo jej má ve správě,

uzavřela dohodu o pronájmu pozemku na dobu předpokládaného dobývání

ložiska nebo kupní smlouvu o prodeji pozemku. Žádost obsahující

specifikaci pozemku údaji podle katastru nemovitostí adresovaná

správnímu úřadu, právnické osobě nebo její organizační složce, která s

takovým pozemkem hospodaří nebo jej spravuje, a doložená potvrzením

Českého báňského úřadu, že žadateli byl stanoven dobývací prostor, musí

být podána nejpozději do 30. října 2003. Český báňský úřad potvrzení

nevydá k pozemku v dobývacích prostorech, kde probíhá nebo má probíhat

pouze hlubinná těžba, jestliže požadovaný pozemek již nemůže být

hornickou činností ohrožen, nebo v těch případech, kdy na požadovaném

pozemku byla těžba již ukončena. Ustanovení § 20 odst. 3 zákona č.

44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve

znění zákona č. 541/1991 Sb. a ve znění čl. III tohoto zákona, platí

obdobně.



Čl.IV zákona č. 3/2005 Sb.



Přechodné ustanovení



Pokud nebylo řízení o žádosti o udělení předchozího souhlasu ke

stanovení dobývacího prostoru, která se týká ložisek ropy nebo

hořlavého zemního plynu, pravomocně ukončeno přede dnem nabytí

účinnosti tohoto zákona, dokončí se podle dosavadních právních

předpisů.



1) § 2 zákona ČNR č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o

státní báňské správě, ve znění zákona ČNR č. 542/1991 Sb.



1) Zákoník práce



2) Např. zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, zákon č. 455/1991

Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), zákon č. 111/1990

Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů.



3) Zákon ČNR č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a o Českém

geologickém úřadu, ve znění zákona ČNR č. 543/1991 Sb.



3a) § 17 zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a o Českém

geologickém úřadu, ve znění pozdějších předpisů.



4) § 10 zákona ČNR č. 61/1988 Sb., ve znění zákona ČNR č. 542/1991 Sb.



Vyhláška ČBÚ č. 104/1988 Sb., o racionálním využívání výhradních

ložisek, o povolování a ohlašování hornické činnosti a ohlašování

činnosti prováděné hornickým způsobem.



5) Např. zákon ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), zákon

ČNR č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o

některých dalších opatřeních s tím souvisejících, zákon č. 51/1964 Sb.,

o dráhách, a vyhláška ministerstva dopravy a Ústředního báňského úřadu

č. 28/1967 Sb., kterou se stanoví pravidla pro styk drah s hornickou

činností, zákon č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích, zákon č. 20/1966

Sb., o péči o zdraví lidu, zákon č. 53/1966 Sb., o ochraně zemědělského

půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 138/1973 Sb., o

vodách (vodní zákon), zákon č. 61/1977 Sb., o lesích, zákon č. 40/1956

Sb., o státní ochraně přírody, ve znění pozdějších předpisů, zákon

České národní rady č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči.



6) § 80 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu

(stavební zákon), ve znění zákona č. 350/2012 Sb.



7) § 8, 12 a 21 zákona č. 50/1976 Sb.



7) Zákon č. 102/1971 Sb., o ochraně státního tajemství, ve znění zákona

č. 383/1990 Sb.



Nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 148/1971 Sb.,

o ochraně hospodářského a služebního tajemství, ve znění nařízení vlády

České a Slovenské Federativní Republiky č. 420/1990 Sb.



Nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 419/1990 Sb.,

o základních skutečnostech tvořících předmět státního tajemství.



8) Vyhláška Českého báňského úřadu č. 56/1982 Sb., kterou se určují

obvody působnosti obvodních báňských úřadů.



8) § 149 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.



10) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu

(stavební zákon).



11) Např. zákon ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), zákon

ČNR č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o

některých dalších opatřeních s tím souvisejících, zákon č. 51/1964 Sb.,

o dráhách, a vyhláška ministerstva dopravy a Ústředního báňského úřadu

č. 28/1967 Sb., kterou se stanoví pravidla pro styk drah s hornickou

činností, zákon č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích, zákon č. 20/1966

Sb., o péči o zdraví lidu, zákon č. 53/1966 Sb., o ochraně zemědělského

půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 138/1973 Sb., o

vodách (vodní zákon), zákon č. 61/1977 Sb., o lesích, zákon č. 40/1956

Sb., o státní ochraně přírody, ve znění pozdějších předpisů, zákon

České národní rady č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči.



12) Zákon České národní rady č. 61/1988 Sb.



Zákon Slovenské národní rady č. 51/1988 Sb.



12a) § 17 a 18 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách

a o státní báňské správě, ve znění zákona č. 542/1991 Sb.



12b) Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších

předpisů.



12c) Úmluva o ochraně archeologického dědictví Evropy (revidovaná)

vyhlášená pod č. 99/2000 Sb. m. s.



14) § 58 vyhlášky federálního ministerstva pro technický a investiční

rozvoj č. 85/1976 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení a stavebním

řádu, ve znění vyhlášky č. 155/1980 Sb.



14a) Zákon ČNR č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu.



Zákon č. 61/1977 Sb., o lesích.



14b) § 24 odst. 2 písm. i) zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z

příjmů.



15) § 6 zákona České národní rady č. 61/1988 Sb.,



§ 6 zákona Slovenské národní rady č. 51/1988 Sb.



16a) § 2 odst. 2 písm. c) zákona č. 157/2009 Sb., o nakládání s

těžebním odpadem a o změně některých zákonů.



17) § 87 zákona č. 50/1976 Sb.



18) Vyhláška ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky

č. 59/1972 Sb., o ochraně zdraví před ionizujícím zářením.



Vyhláška ministerstva zdravotnictví Slovenské socialistické republiky

č. 65/1972 Sb., o ochraně zdraví před ionizujícím zářením.



Vyhláška Československé komise pro atomovou energii č. 67/1987 Sb., o

zajištění jaderné bezpečnosti při zacházení s radioaktivními odpady.



19) Obchodní zákoník



Občanský zákoník.



20) § 29 zákona č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon).



20a) Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z

příjmů, ve znění pozdějších předpisů.



20b) Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení

(insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.



21) § 7 zákona č. 138/1973 Sb.



22) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES ze dne 30. května

1994 o podmínkách udělování a využívání povolení k průzkumu,

vyhledávání a dobývání uhlovodíků.



Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/31/ES ze dne 23. dubna 2009

o geologickém ukládání oxidu uhličitého a o změně směrnice Rady

85/337/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES,

2001/80/ES, 2004/35/ES, 2006/12/ES a 2008/1/ES a nařízení (ES) č.

1013/2006.



23) § 13 odst. 1 zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve

znění zákona č. 543/1991 Sb., zákona č. 366/2000 Sb. a zákona č.

186/2006 Sb.



Příloha č. 2 k vyhlášce č. 369/2004 Sb., o projektování, provádění a

vyhodnocování geologických prací, oznamování rizikových geofaktorů a o

postupu při výpočtu zásob výhradních ložisek.



24) Zákon č. 85/2012 Sb., o ukládání oxidu uhličitého do přírodních

horninových struktur a o změně některých zákonů.



25) § 4g zákona č. 62/1988 Sb., ve znění zákona č. 85/2012 Sb.



*) Rozumí se tím zákona č. 541/1991 Sb.



26) § 16 odst. 2 písm. d) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a

stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 350/2012 Sb.