44/1988 Sb.
ZÁKON
ze dne 19. dubna 1988 o ochraně a využití nerostného bohatství
(horní zákon)
Změna: 541/1991 Sb.
Změna: 10/1993 Sb.
Změna: 168/1993 Sb.
Změna: 168/1993 Sb. (část)
Změna: 366/2000 Sb.
Změna: 132/2000 Sb., 258/2000 Sb.
Změna: 315/2001 Sb.
Změna: 61/2002 Sb.
Změna: 320/2002 Sb.
Změna: 150/2003 Sb.
Změna: 3/2005 Sb.
Změna: 386/2005 Sb.
Změna: 313/2006 Sb.
Změna: 186/2006 Sb.
Změna: 296/2007 Sb.
Změna: 157/2009 Sb.
Změna: 227/2009 Sb.
Změna: 281/2009 Sb.
Změna: 85/2012 Sb.
Změna: 350/2012 Sb.
Změna: 498/2012 Sb.
Změna: 257/2013 Sb.
Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo
na tomto zákoně:
ČÁST PRVNÍ
Základní ustanovení
§ 1
Úvodní ustanovení
Účelem tohoto zákona je stanovit zásady ochrany a hospodárného
využívání nerostného bohatství, zejména při vyhledávání a průzkumu,
otvírce, přípravě a dobývání ložisek nerostů, úpravě a zušlechťování
nerostů prováděných v souvislosti s jejich dobýváním, jakož i
bezpečnosti provozu a ochrany životního prostředí při těchto
činnostech. Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské
unie^22).
§ 2
Nerosty
(1) Za nerosty se podle tohoto zákona považují tuhé, kapalné a plynné
části zemské kůry.
(2) Za nerosty se podle tohoto zákona nepovažují
a) vody s výjimkou mineralizovaných vod, z nichž se mohou průmyslově
získávat vyhrazené nerosty,
b) přírodní léčivé vody a přírodní stolní minerální vody, i když se z
nich mohou průmyslově získávat vyhrazené nerosty, dále léčivá bahna a
ostatní produkty přírodních léčivých zdrojů,
c) rašelina,
d) bahno, písek, štěrk a valouny v korytech vodních toků, pokud
neobsahují vyhrazené nerosty v dobyvatelném množství,
e) kulturní vrstva půdy, která je vegetačním prostředím rostlinstva.
§ 3
Rozdělení nerostů na vyhrazené a nevyhrazené
(1) Vyhrazené nerosty jsou
a) radioaktivní nerosty,
b) všechny druhy ropy a hořlavého zemního plynu (uhlovodíky), všechny
druhy uhlí a bituminosní horniny,
c) nerosty, z nichž je možno průmyslově vyrábět kovy,
d) magnezit,
e) nerosty, z nichž je možno průmyslově vyrábět fosfor, síru a fluór
nebo jejich sloučeniny,
f) kamenná sůl, draselné, borové, bromové a jodové soli,
g) tuha, baryt, azbest, slída, mastek, diatomit, sklářský a slévárenský
písek, minerální barviva, bentonit,
h) nerosty, z nichž je možno průmyslově vyrábět prvky vzácných zemin a
prvky s vlastnostmi polovodičů,
i) granit, granodiorit, diorit, gabro, diabas, hadec, dolomit a
vápenec, pokud jsou blokově dobyvatelné a leštitelné, a travertin,
j) technicky využitelné krystaly nerostů a drahé kameny,
k) halloyzit, kaolin, keramické a žáruvzdorné jíly a jílovce, sádrovec,
anhydrit, živce, perlit a zeolit,
l) křemen, křemenec, vápenec, dolomit, slín, čedič, znělec, trachyt,
pokud tyto nerosty jsou vhodné k chemicko-technologickému zpracování
nebo zpracování tavením,
m) mineralizované vody, z nichž se mohou průmyslově získávat vyhrazené
nerosty,
n) technicky využitelné přírodní plyny, pokud nepatří mezi plyny
uvedené pod písmenem b).
(2) Ostatní nerosty jsou nerosty nevyhrazené.
(3) V pochybnostech, zda některý nerost je nerostem vyhrazeným nebo
nevyhrazeným, rozhodne Ministerstvo průmyslu a obchodu v dohodě s
ministerstvem životního prostředí České republiky.
§ 4
Ložisko nerostů
Ložiskem nerostů podle tohoto zákona (dále jen "ložisko") je přírodní
nahromadění nerostů, jakož i základka v hlubinném dole, opuštěný odval,
výsypka nebo odkaliště, které vznikly hornickou činností ^1) a obsahují
nerosty.
§ 5
Nerostné bohatství
(1) Nerostné bohatství podle tohoto zákona tvoří ložiska vyhrazených
nerostů (dále jen "výhradní ložiska").
(2) Nerostné bohatství na území České republiky je ve vlastnictví České
republiky.
§ 5a
Organizace
Právnické a fyzické osoby, které v rámci podnikatelské činnosti^2) při
splnění podmínek stanovených právními předpisy vykonávají vyhledávání,
průzkum nebo dobývání výhradních ložisek nebo jinou hornickou činnost,
se považují za organizace podle tohoto zákona.
§ 6
Výhradní ložisko
(1) Zjistí-li se vyhrazený nerost v množství a jakosti, které umožňují
důvodně očekávat jeho nahromadění, vydá Ministerstvo životního
prostředí osvědčení o výhradním ložisku.
(2) Osvědčení o výhradním ložisku zašle Ministerstvo životního
prostředí Ministerstvu průmyslu a obchodu, krajskému úřadu, obvodnímu
báňskému úřadu, orgánu územního plánování, stavebnímu úřadu a
organizaci, pro niž bylo provedeno vyhledávání nebo průzkum výhradního
ložiska.^3)
§ 7
Ložisko nevyhrazených nerostů
Ložisko nevyhrazeného nerostu je součástí pozemku.
ČÁST DRUHÁ
Povinnosti organizace při využívání výhradního ložiska
§ 8
nadpis vypuštěn
Jestliže nebude výhradní ložisko po ukončení vyhledávání a průzkumu
dobýváno, zabezpečí jeho ochranu a evidenci právnická osoba, kterou tím
pověří Ministerstvo životního prostředí (§ 17 odst. 2).
§ 9
zrušen
§ 10
nadpis vypuštěn
(1) Organizace je povinna
a) navrhnout stanovení, změnu, popřípadě zrušení chráněného ložiskového
území,
b) vést důlně měřickou a geologickou dokumentaci,
c) evidovat stav zásob výhradního ložiska a jeho změny,
d) řešit včas střety zájmů při stanovení dobývacího prostoru a při
plánované otvírce, přípravě a dobývání výhradního ložiska především s
cílem omezit nepříznivé vlivy na životní prostředí,
e) navrhnout stanovení, změnu, popřípadě zrušení dobývacího prostoru,
f) evidovat výrubnost a znečištění při dobývání výhradního ložiska a
dosahované výsledky při úpravě a zušlechťování nerostů prováděných v
souvislosti s jejich dobýváním,
g) pečovat o ochranu výhradního ložiska,
h) plnit další povinnosti stanovené tímto zákonem a jinými obecně
závaznými právními předpisy.
(2) Povinnosti v odstavci 1 písm. a) až c) a písm. g) u ložisek s
nestanoveným dobývacím prostorem zajišťuje také Česká geologická
služba.^3a)
ČÁST TŘETÍ
Ložiskový průzkum a hospodaření se zásobami výhradních ložisek
§ 11
Vyhledávání a průzkum výhradních ložisek
(1) Vyhledávání a průzkum ložisek vyhrazených nerostů a výhradních
ložisek nevyhrazených nerostů je možné provádět pouze na průzkumném
území, které je stanoveno podle zvláštních právních předpisů.^3)
(2) Při vyhledávání a průzkumu výhradních ložisek jsou organizace
povinny z hlediska ochrany a racionálního využití nerostného bohatství
a) ověřovat výhradní ložisko tak, aby se zjistily a vyhodnotily všechny
využitelné nerosty ložiska a jejich užitkové složky,
b) ověřovat vývoj a úložní poměry výhradního ložiska tak, aby se
výstavba dolů a lomů, otvírka, příprava a dobývání výhradního ložiska
mohly projektovat a uskutečňovat podle zásad báňské technologie a aby
se zabezpečilo racionální využití zásob výhradního ložiska,
c) používat takové metody a postupy, aby nedošlo k znemožnění nebo
ztížení využití výhradního ložiska nebo jeho části a k neodůvodněným
ztrátám zásob výhradního ložiska,
d) zjistit skutečnosti potřebné k posouzení možných vlivů využívání
výhradního ložiska na jiná ložiska, vody a jiné přírodní zdroje, na
životní prostředí a na další zákonem chráněné obecné zájmy,
e) při přerušení vyhledávání nebo průzkumu provést opatření, aby se
nezmařila důlní díla a neztížilo provádění dalšího průzkumu a využití
výhradního ložiska.
(3) Organizace je oprávněna nakládat s nerosty získanými při
vyhledávání a průzkumu výhradních ložisek v rozsahu a za podmínek
stanovených v povolení vydaném podle zvláštních předpisů.^3)
(4) Organizace, které se stanovilo území pro vyhledávání a průzkum
výhradního ložiska, platí roční úhradu z tohoto území podle zvláštních
předpisů.^3)
(5) Provádění geologických prací upravují zvláštní předpisy.^3)
(6) Ministerstvo životního prostředí po projednání s Ministerstvem
průmyslu a obchodu a s Českým báňským úřadem podrobněji stanoví obecně
závazným právním předpisem postup při vyhledávání a průzkumu výhradních
ložisek z hlediska ochrany a hospodárného využití nerostného bohatství.
§ 12
Oznamování přírodního nahromadění vyhrazeného nerostu
Kdo zjistí mimo povolené vyhledávání (§ 11) přírodní nahromadění
vyhrazeného nerostu, je povinen to bezodkladně oznámit Ministerstvu
životního prostředí a Ministerstvu průmyslu a obchodu.
§ 13
Zásoby výhradního ložiska a podmínky jeho využitelnosti
(1) Zásoby výhradního ložiska jsou zjištěné a ověřené množství
vyhrazených nerostů ložiska nebo jeho části, odpovídající podmínkám
využitelnosti, bez ohledu na ztráty při jeho dobývání.
(2) Podkladem pro výpočet zásob výhradního ložiska jsou podmínky
využitelnosti zásob. Podmínky využitelnosti zásob jsou souborem
ukazatelů množství, jakosti nerostů, geologických, báňsko-technických,
ekologických a jiných ukazatelů, podle nichž se posuzuje vhodnost zásob
výhradních ložisek k využití.
§ 14
Klasifikace zásob výhradních ložisek, posuzování a schvalování výpočtu
zásob výhradních ložisek
(1) Výsledky vyhledávání a průzkumu výhradního ložiska se vyhodnocují.
Součástí vyhodnocení je výpočet zásob, který zabezpečuje organizace.
(2) Zásoby výhradního ložiska se ve výpočtech zásob klasifikují
a) podle stupně prozkoumanosti výhradního ložiska a znalosti jeho
úložních poměrů nebo jeho části, jakosti a technologických vlastností
nerostů a báňsko-technických podmínek na zásoby vyhledané a zásoby
prozkoumané. Obsahuje-li výhradní ložisko několik užitkových složek,
klasifikují se jejich zásoby podle dosaženého stupně jejich
prozkoumanosti a znalosti,
b) podle podmínek využitelnosti na zásoby bilanční, které jsou
využitelné v současnosti a vyhovují stávajícím technickým a ekonomickým
podmínkám využití výhradního ložiska, a zásoby nebilanční, které jsou v
současnosti nevyužitelné, protože nevyhovují stávajícím technickým a
ekonomickým podmínkám využití, ale jsou podle předpokladu využitelné v
budoucnosti s ohledem na očekávaný technický a ekonomický vývoj,
c) podle přípustnosti k dobývání, která je podmíněna technologií
dobývání, bezpečností provozu a stanovenými ochrannými pilíři, na volné
a vázané. Vázané zásoby jsou zásoby v ochranných pilířích povrchových a
podzemních staveb, zařízení a důlních děl, jakož i v pilířích
stanovených k zajištění bezpečnosti provozu a ochrany právem chráněných
zájmů. Ostatní zásoby jsou zásoby volné.
Ve výpočtu zásob, který je součástí návrhu na povolení hornické
činnosti (§ 24 odst. 1), uvede organizace zásoby, které plánuje k
vytěžení (dále jen "vytěžitelné zásoby"). Vytěžitelné zásoby jsou
bilanční zásoby zmenšené o hodnotu předpokládaných těžebních ztrát
souvisejících se zvolenou technologií dobývání nebo s vlivem přírodních
podmínek.
(3) Výpočet zásob výhradního ložiska a jeho posouzení zabezpečuje
organizace. Výpočet zásob výhradního ložiska s posouzením odesílá
organizace Ministerstvu životního prostředí, Ministerstvu průmyslu a
obchodu a obvodnímu báňskému úřadu.
(4) Klasifikaci zásob a postup při výpočtu zásob výhradních ložisek a
náležitosti výpočtu podrobněji upraví Ministerstvo životního prostředí
obecně závazným právním předpisem.
§ 14a
Odpis zásob výhradních ložisek
(1) Odpisem zásob výhradních ložisek se rozumí jejich vynětí z evidence
zásob nebo jejich převod ze zásob bilančních do zásob nebilančních.
(2) Zásoby výhradního ložiska je možno odepsat
a) z důvodů zvlášť složitých báňsko-technických, bezpečnostních nebo
geologických poměrů souvisejících s přírodními podmínkami nebo
vzniklých nepředvídanými událostmi,
b) jde-li o zásoby části výhradního ložiska, jejichž vydobytí není
hospodářsky účelné,
c) jde-li o zásoby, jejichž dobývání by ohrozilo zákonem chráněné
obecné zájmy, zejména ochranu životního prostředí a význam ochrany
převyšuje zájem na vydobytí těchto zásob.
(3) Nebilanční zásoby výhradního ložiska je možno odepsat, není-li
předpoklad jejich využití ani v budoucnosti.
(4) Za důvod odpisu zásob výhradního ložiska se nepovažují změny ve
stavu zásob způsobené
a) doplněním a zpřesněním dosavadních znalostí o vývoji ložiska a jeho
zásob průzkumem a novými poznatky zjištěnými otvírkou, přípravou a
dobýváním; prokazují se geologickou dokumentací (§ 39),
b) vydobytím zásob; prokazují se geologickou dokumentací a evidencí
těžby,
c) těžebními ztrátami, které zahrnují nevydobyté zásoby v dobývané
části ložiska, a nejsou odepsány, a nerostné suroviny vyvezené s
hlušinou na odval nebo na výsypku; prokazují se geologickou dokumentací
a evidencí těžby,
d) přehodnocením zásob podle nových podmínek využitelnosti, novým
schváleným výpočtem zásob nebo vázáním, popřípadě uvolněním zásob;
prokazují se stanovením nových podmínek využitelnosti s příslušným
přehodnocením zásob nebo schválením nového výpočtu zásob, popřípadě
rozhodnutím o vázání nebo uvolnění zásob,
e) odevzdáním nebo převzetím ložiska; prokazují se dokladem o předání
výhradního ložiska nebo jeho části.
§ 14b
Návrh na odpis zásob výhradního ložiska
(1) Zjistí-li organizace při zpracování dokumentace stavby dolu nebo
lomu, plánu otvírky, přípravy a dobývání výhradního ložiska, plánu
zajištění důlních děl a lomů nebo likvidace hlavních důlních děl a
lomů,^4) jakož i při jejich realizaci, že není možné nebo účelné
vytěžit zásoby z důvodů uvedených v § 14a odst. 2, podá návrh na jejich
odpis.
(2) Návrh na odpis zásob výhradního ložiska podávají rovněž příslušné
orgány státní správy na úseku životního prostředí. Úplnost návrhu na
odpis zásob výhradního ložiska zajistí organizace.
(3) Návrh na odpis zásob výhradního ložiska obsahuje
a) název a sídlo organizace,
b) množství bilančních a nebilančních zásob navržených k odpisu podle
bloků zásob a kategorií, jejich kvalitativní charakteristiky a návrh,
zda mají být vyjmuty z evidence zásob nebo zda bilanční zásoby mají být
převedeny do zásob nebilančních,
c) důvody, pro které se zásoby navrhují k odpisu,
d) mapy a řezy s přehledně vyznačenými částmi ložiska, v nichž se
navrhuje odpis zásob, a to ve čtyřech vyhotoveních,
e) další grafické a písemné doklady o ložisku a zásobách navržených k
odpisu, potřebné k podrobnějšímu zdůvodnění návrhu,
f) stanovisko obvodního báňského úřadu a Ministerstva životního
prostředí.
§ 14c
Rozhodnutí o odpisu zásob výhradního ložiska
(1) O návrhu na odpis zásob výhradního ložiska rozhoduje v období
vyhledávání a průzkumu výhradního ložiska Ministerstvo průmyslu a
obchodu se souhlasem ministerstva životního prostředí České republiky;
v období projektování výstavby dolů a lomů a při dobývání výhradního
ložiska rozhoduje o odpisu Ministerstvo průmyslu a obchodu po
projednání s Českým báňským úřadem.
(2) O návrhu na odpis malého množství zásob výhradního ložiska
rozhoduje obvodní báňský úřad. Malým množstvím zásob se rozumí množství
zásob nepřesahující v kalendářním roce celkově 5 % plánované roční
těžby na ložisku, nejvýše však v jednotlivém případě 100 000 t nebo 50
000 m3 a u zemního plynu 500 000 m3.
(3) Rozhodnutí o odpisu zásob výhradního ložiska obsahuje
a) množství odepisovaných zásob, jejich místní určení a stručné
zdůvodnění odpisu,
b) rozhodnutí, zda se odepisované zásoby vyjímají z evidence zásob nebo
zda se převádějí z bilančních zásob do zásob nebilančních,
c) opatření k ochraně zásob převáděných z bilančních zásob do zásob
nebilančních, s ohledem na možnost jejich pozdějšího využití.
(4) O návrhu na odpis zásob výhradního ložiska rozhodnou orgány uvedené
v odstavcích 1 a 2 do jednoho měsíce ode dne předložení návrhu.
(5) Rozhodnutí o odpisu zásob výhradního ložiska s jedním vyhotovením
dokladů uvedených v § 14b zašle Ministerstvo průmyslu a obchodu
navrhovateli a obvodnímu báňskému úřadu. Rozhodnutí o odpisu zásob
výhradního ložiska bez dokladů uvedených v § 14b zašle Ministerstvo
průmyslu a obchodu Ministerstvu životního prostředí, krajskému úřadu a
České geologické službě. Rozhodnutí o odpisu malého množství zásob
odešle obvodní báňský úřad Ministerstvu průmyslu a obchodu,
Ministerstvu životního prostředí a České geologické službě. Schválený
odpis zásob výhradního ložiska vyznačí navrhovatel v důlně měřické a
geologické dokumentaci.
(6) Organizace, která navrhne odpis zásob výhradního ložiska, nesmí
likvidovat technická zařízení potřebná k vydobytí zásob navržených k
odpisu a zrušit k nim přístup, dokud neobdržela rozhodnutí o odpisu, s
výjimkou případů, kdy to vyžaduje bezpečnost provozu a ochrana zdraví
při práci.
ČÁST ČTVRTÁ
Ochrana nerostného bohatství
§ 15
Zabezpečení ochrany nerostného bohatství při územně plánovací činnosti
(1) K včasnému zabezpečení ochrany nerostného bohatství jsou orgány
územního plánování ^6) a zpracovatelé územně plánovací dokumentace
povinni při územně plánovací činnosti vycházet z podkladů o zjištěných
a předpokládaných výhradních ložiskách poskytovaných jim ministerstvem
životního prostředí České republiky; přitom postupují podle zvláštních
předpisů ^5) a jsou povinni navrhovat řešení, které je z hlediska
ochrany a využití nerostného bohatství a dalších zákonem chráněných
obecných zájmů nejvýhodnější.
(2) Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo průmyslu a obchodu a
Český báňský úřad uplatňují stanoviska k politice územního rozvoje a k
zásadám územního rozvoje z hlediska ochrany a využití nerostného
bohatství. Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo průmyslu a
obchodu a obvodní báňské úřady uplatňují stanoviska k územním plánům a
k regulačním plánům z hlediska ochrany a využití nerostného bohatství.
§ 16
Chráněné ložiskové území
(1) Ochrana výhradního ložiska proti znemožnění nebo ztížení jeho
dobývání se zajišťuje stanovením chráněného ložiskového území.
(2) Chráněné ložiskové území zahrnuje území, na kterém stavby a
zařízení, které nesouvisí s dobýváním výhradního ložiska, by mohly
znemožnit nebo ztížit dobývání výhradního ložiska.
(3) Pro ložisko vyhrazeného nerostu se stanoví chráněné ložiskové území
v období vyhledávání nebo průzkumu po vydání osvědčení o výhradním
ložisku (§ 6).
(4) Orgán, který stanovil chráněné ložiskové území, zašle potřebné
podklady pro zápis do katastru příslušnému katastrálnímu úřadu.
§ 17
Stanovení chráněného ložiskového území
(1) Chráněné ložiskové území stanoví ministerstvo životního prostředí
po projednání s orgánem kraje v přenesené působnosti České republiky
rozhodnutím vydaným v součinnosti s Ministerstvem průmyslu a obchodu
České republiky, obvodním báňským úřadem a po dohodě s orgánem územního
plánování a stavebním úřadem.
(2) Řízení o stanovení chráněného ložiskového území se zahájí na návrh
organizace nebo z podnětu orgánu státní správy. Návrh se doloží
osvědčením o výhradním ložisku a návrhem hranic chráněného ložiskového
území.
(3) Účastníkem řízení o stanovení chráněného ložiskového území je pouze
navrhovatel. Zahájení řízení oznámí ministerstvo životního prostředí
České republiky dotčeným orgánům státní správy, orgánu územního
plánování a stavebnímu úřadu. Ministerstvo životního prostředí České
republiky nařídí ústní jednání spojené podle potřeby s místním šetřením
a současně upozorní, že stanoviska uvedených orgánů státní správy a
připomínky a návrhy účastníka se mohou uplatnit nejpozději při ústním
jednání, jinak ministerstvo životního prostředí České republiky k nim
nemusí přihlédnout. Jestliže některý z uvedených orgánů státní správy
potřebuje na řádné posouzení delší čas, ministerstvo životního
prostředí České republiky na jeho žádost stanovenou lhůtu před jejím
uplynutím přiměřeně prodlouží.
(4) V řízení o stanovení chráněného ložiskového území posoudí
ministerstvo životního prostředí České republiky návrh a podklady z
hlediska požadavků na ochranu výhradního ložiska, zabezpečí stanoviska
orgánů státní správy uvedených v odstavci 3 a posoudí připomínky a
návrhy účastníka.
(5) Hranice chráněného ložiskového území se vyznačí v územně plánovací
dokumentaci.
(6) Ministerstvo životního prostředí České republiky po projednání s
orgánem kraje v přenesené působnosti zruší chráněné ložiskové území,
jestliže pominuly důvody ochrany výhradního ložiska.
(7) Ustanovení odstavců 1 až 5 platí přiměřeně i pro změnu a zrušení
chráněného ložiskového území.
(8) Podrobnosti o stanovení, změně a zrušení chráněného ložiskového
území a jeho evidenci stanoví obecně závazným právním předpisem
ministerstvo životního prostředí České republiky.
§ 18
Omezení některých činností v chráněném ložiskovém území
(1) V zájmu ochrany nerostného bohatství lze v chráněném ložiskovém
území zřizovat stavby a zařízení, které nesouvisí s dobýváním
výhradního ložiska, jen na základě závazného stanoviska^8) dotčeného
orgánu podle tohoto zákona.
(2) Jestliže je nezbytné v zákonem chráněném obecném zájmu umístit
stavbu nebo zařízení nesouvisející s dobýváním výhradního ložiska v
chráněném ložiskovém území, je třeba dbát, aby se narušilo co nejméně
využití nerostného bohatství. Znemožnit nebo ztížit dobývání výhradních
ložisek nerostů uvedených v § 3 odst. 1 písm. a) až d) je možno jen ve
zvlášť odůvodněných případech, jde-li o mimořádně důležitou stavbu nebo
zařízení nebo bude-li stavbou nebo zařízením ztíženo nebo znemožněno
dobývání jen malého množství zásob výhradního ložiska.
(3) V chráněném území pro zvláštní zásahy do zemské kůry stanoveném pro
úložiště oxidu uhličitého nelze povolit činnosti, které by vedly k
narušení těsnosti úložiště oxidu uhličitého.
§ 19
Umisťování staveb a zařízení v chráněném ložiskovém území
(1) Rozhodnutí o umístění staveb a zařízení v chráněném ložiskovém
území, které nesouvisí s dobýváním, může vydat příslušný orgán podle
zvláštních právních předpisů^10) jen na základě závazného stanoviska^8)
orgánu kraje v přenesené působnosti, vydaného po projednání s obvodním
báňským úřadem, který navrhne podmínky pro umístění, popřípadě
provedení stavby nebo zařízení.
(2) Žadatel o vydání rozhodnutí o umístění stavby nebo zařízení v
chráněném ložiskovém území, které nesouvisí s dobýváním, doloží žádost
závazným stanoviskem podle odstavce 1.
ČÁST PÁTÁ
nadpis vypuštěn
Nakládání s pozemky
§ 20
nadpis vypuštěn
(1) Subjektu, kterému byl stanoven dobývací prostor, který se nachází
na pozemku ve vlastnictví státu, vzniká právo, aby s ním správní úřad,
právnická osoba nebo její organizační složka, která s takovým pozemkem
hospodaří nebo jej má ve správě, uzavřela dohodu o pronájmu pozemku na
dobu předpokládaného dobývání ložiska nebo kupní smlouvu o prodeji
pozemku. Žádost obsahující specifikaci pozemku údaji podle katastru
nemovitostí adresovaná správnímu úřadu, právnické osobě nebo její
organizační složce, která s pozemkem hospodaří nebo jej spravuje, a
doložená potvrzením Českého báňského úřadu, že žadateli byl stanoven
dobývací prostor, musí být podána nejpozději do 60 dnů od účinnosti
rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru. Český báňský úřad potvrzení
nevydá k pozemku v dobývacím prostoru, kde proběhne pouze hlubinná
těžba, jestliže požadovaný pozemek nemůže být hornickou činností
ohrožen. Dále musí být žádost doložena souhlasným stanoviskem obce, na
jejímž katastrálním území se pozemek nachází.
(2) Subjekt, kterému bylo vydáno oprávnění k hornické činnosti, má
přednost před ostatními zájemci o pronájem nebo prodej pozemku ve
vlastnictví státu, který se nachází ve stanoveném chráněném ložiskovém
území. Žádost obsahující specifikaci pozemku údaji podle katastru
nemovitostí adresovaná správnímu úřadu, právnické osobě nebo její
organizační složce, která s takovým pozemkem hospodaří nebo jej
spravuje, a doložená potvrzením Ministerstva životního prostředí, ve
kterém musí být uvedeno, že žadateli bylo stanoveno chráněné ložiskové
území, musí být podána nejpozději do doby podání návrhu na stanovení
dobývacího prostoru. Dále musí být žádost doložena souhlasným
stanoviskem obce, na jejímž katastrálním území se pozemek nachází.
(3) V případě prodeje podle odstavců 1 a 2 se pozemek převádí za cenu,
která je v daném místě a čase obvyklá.
§ 21
zrušen
§ 22
zrušen
ČÁST ŠESTÁ
Výstavba dolů a lomů
§ 23
Projektování, výstavba a rekonstrukce dolů a lomů
(1) Na projektování, výstavbu, popřípadě rekonstrukci dolů a lomů
včetně výsypek, odvalů a odkališť se vztahují obecné předpisy o
investiční výstavbě, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(2) Dokumentace staveb uvedených v odstavci 1 musí kromě náležitostí
stanovených obecnými předpisy zajišťovat
a) hospodárné využívání výhradních ložisek,
b) optimální rozmístění povrchových a podzemních zařízení, staveb a
důlních děl a použití nejvhodnějších dobývacích metod,
c) ukládání a uchovávání vydobytých a dočasně nevyužívaných nerostů a
ukládání odpadů (výsypky, odvaly a odkaliště),
d) ochranu před zničením nebo znehodnocením zásob sousedních výhradních
ložisek,
e) bezpečnost provozu a bezpečnost a ochranu zdraví při práci,
zajištění důlních děl, větrání, čerpání a odvádění důlních vod, ochranu
proti výbuchům, průvalům, požárům a otřesům, jakož i proti průtržím
hornin, uhlí a plynů,
f) omezení nepříznivých vlivů na životní prostředí,
g) komplexní řešení území ovlivněného hornickou činností, zvláště pak
řešení vztahů k jiným národohospodářským odvětvím, vlastníkům
nemovitostí a zákonem chráněným obecným zájmům,^5) a to nejen z
hlediska přímých následků připravované investiční výstavby, nýbrž i z
hlediska následků spojených s využitím výhradního ložiska, s uvedením
objektů a zařízení, za které bude nutno plánovat náhradu,
h) upřesňování zásob výhradního ložiska potřebným průzkumem.
(3) Důlní díla a důlní stavby pod povrchem povoluje orgán státní báňské
správy.
(4) V dobývacím prostoru obvodní báňský úřad rozhoduje též o umístění a
povolení staveb, které mají sloužit otvírce, přípravě a dobývání
výhradních ložisek, jakož i úpravě a zušlechťování nerostů prováděných
v souvislosti s jejich dobýváním, a skladů výbušnin, s výjimkou staveb
náležejících do působnosti Ministerstva průmyslu a obchodu^26) a staveb
vodních děl. Orgán státní báňské správy povoluje a kolauduje též stavby
úložných míst^16a), nejde-li o odkaliště.
(5) Důlní díla a stavby uvedené v odstavcích 3 a 4 povoluje orgán
státní báňské správy republiky zpravidla v rámci povolování otvírky,
přípravy a dobývání výhradního ložiska. ^12)
(6) Povolování staveb skladů výbušnin a jejich užívání upravují
zvláštní předpisy. ^12)
(7) Důlní díla a stavby uvedené v odstavcích 3 a 4, jakož i stavby
skladů výbušnin, jsou nezpůsobilé k posouzení autorizovaným
inspektorem.
(8) Stavební úřad na návrh organizace stanoví ochranné pásmo
zlikvidovaných hlavních důlních děl ústících na povrch.
ČÁST SEDMÁ
Dobývání výhradních ložisek
§ 24
Oprávnění k dobývání výhradního ložiska
(1) Oprávnění organizace k dobývání výhradního ložiska vzniká
stanovením dobývacího prostoru. Zahájit dobývání výhradního ložiska ve
stanoveném dobývacím prostoru může však organizace až po vydání
povolení obvodním báňským úřadem.^4) Předloží-li organizace současně se
žádostí o stanovení dobývacího prostoru plán otvírky, přípravy a
dobývání výhradního ložiska, včetně dokladu o vypořádání střetu zájmů,
a jsou-li splněny ostatní zákonem stanovené podmínky, spojí obvodní
báňský úřad správní řízení o stanovení dobývacího prostoru se správním
řízením o povolení hornické činnosti podle zvláštního právního
předpisu.^12a)
(2) K podání návrhu na stanovení dobývacího prostoru musí mít
organizace předchozí souhlas Ministerstva životního prostředí vydaný po
projednání s Ministerstvem průmyslu a obchodu. Předchozí souhlas může
Ministerstvo životního prostředí vázat na splnění podmínek vztahujících
se k tvorbě jednotné surovinové politiky České republiky a k
návratnosti prostředků vynaložených ze státního rozpočtu na vyhledávání
a průzkum výhradních ložisek. Tyto podmínky se uvedou v rozhodnutí o
stanovení dobývacího prostoru.
(3) Přednost při získání předchozího souhlasu ke stanovení dobývacího
prostoru má organizace, pro niž byl proveden průzkum výhradního
ložiska, to jest zadavatel. Pokud zadavatel neuplatní přednostní nárok,
může přednostní nárok uplatnit organizace, která se na průzkumu
výhradního ložiska finančně podílela. Tento přednostní nárok může
uplatnit organizace nejdříve po schválení výpočtu zásob výhradního
ložiska (§ 14 odst. 3), nejpozději však do jednoho roku od ukončení
platnosti rozhodnutí o stanovení průzkumného území pro vyhledávání a
průzkum výhradního ložiska, a to u Ministerstva životního prostředí.
(4) V ostatních případech Ministerstvo životního prostředí rozhodne o
udělení předchozího souhlasu na základě výsledku posouzení návrhů mezi
dvěma nebo více uchazeči o stanovení dobývacího prostoru, a to s
přihlédnutím, který návrh zaručuje lepší využití výhradního ložiska a
ochranu zákonem chráněných obecných zájmů.
(5) V případech, na které se nevztahuje odstavec 3 a které se týkají
výhradně ložisek ropy nebo hořlavého zemního plynu, rozhodne o udělení
předchozího souhlasu ke stanovení dobývacího prostoru Ministerstvo
životního prostředí podle odstavců 6 až 9.
(6) Příjem žádosti o předchozí souhlas ke stanovení dobývacího prostoru
pro účely dobývání ložisek ropy nebo hořlavého zemního plynu oznámí
Ministerstvo životního prostředí v Úředním věstníku Evropské unie (dále
jen "Úřední věstník"). V oznámení stanoví lhůtu, ve které je možné
podat konkurenční žádost. Tato lhůta nesmí být kratší než 90 dní a
začíná běžet prvním dnem po dni zveřejnění oznámení v Úředním věstníku.
Správní řízení je zahájeno dnem následujícím po dni uplynutí lhůty
stanovené podle tohoto odstavce.
(7) V oznámení Ministerstvo životního prostředí uvede označení právního
předpisu, podle kterého povede správní řízení o udělení předchozího
souhlasu ke stanovení dobývacího prostoru, území, které je předmětem
žádosti o udělení předchozího souhlasu ke stanovení dobývacího prostoru
a navrženou dobu platnosti předchozího souhlasu.
(8) V případě dvou nebo více žádostí o udělení předchozího souhlasu ke
stanovení dobývacího prostoru pro účely dobývání ložisek ropy nebo
hořlavého zemního plynu postupuje Ministerstvo životního prostředí
podle kritérií uvedených v odstavci 4 a přihlíží rovněž k jejich
technické a finanční způsobilosti.
(9) V rozhodnutí o udělení předchozího souhlasu ke stanovení dobývacího
prostoru pro účely dobývání ložisek ropy nebo hořlavého zemního plynu
mohou být podmínky stanoveny z důvodu
a) zajištění obrany státu,
b) zajištění veřejného pořádku,
c) ochrany veřejného zdraví,
d) zajištění bezpečnosti dopravy,
e) ochrany životního prostředí, včetně ochrany přírodních zdrojů,
f) ochrany zájmů státní památkové péče^12b) nebo ochrany
archeologického dědictví,^12c)
g) zajištění bezpečnosti zařízení nebo zaměstnanců,
h) ochrany ložisek ropy nebo hořlavého zemního plynu a jejich
racionálního využívání,
i) zajištění příjmů veřejných rozpočtů a návratnosti prostředků
vynaložených na geologické práce hrazené ze státního rozpočtu.
(10) Organizace je oprávněna nakládat s vydobytými nerosty v rozsahu a
za podmínek stanovených v rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru.
(11) Pokud organizace, které vzniklo oprávnění k dobývání výhradního
ložiska podle odstavce 1, nepožádá do tří let od doby vzniku tohoto
oprávnění obvodní báňský úřad o povolení hornické činnosti, může
obvodní báňský úřad rozhodnout, že se organizaci oprávnění odnímá.
§ 25
Dobývací prostor
(1) Dobývací prostor se stanoví na základě výsledků průzkumu ložiska
podle rozsahu, uložení, tvaru a mocnosti výhradního ložiska se zřetelem
na jeho zásoby a úložní poměry tak, aby ložisko mohlo být hospodárně
vydobyto. Při stanovení dobývacího prostoru se vychází ze stanoveného
chráněného ložiskového území a musí se přihlédnout i k dobývání
sousedních ložisek a k vlivu dobývání.
(2) Dobývací prostor může zahrnovat jedno nebo více výhradních ložisek
nebo, je-li to vzhledem k rozsahu ložiska účelné, jen část výhradního
ložiska.
(3) Dobývací prostor se stanoví pro dobývání výhradního ložiska
určitého nerostu nebo skupiny nerostů. Současně se stanoví, které
nerosty výhradního ložiska budou dočasně ukládány. Je-li oddělené
dobývání jiného nerostu nebo skupiny nerostů jinou organizací
racionálnější, stanoví se pro jejich dobývání zvláštní dobývací
prostor.
(4) Orgán, který stanovil dobývací prostor, zašle potřebné podklady pro
zápis do katastru příslušnému katastrálnímu úřadu.
§ 26
Hranice dobývacího prostoru
(1) Hranice dobývacího prostoru na povrchu se stanoví uzavřeným
geometrickým obrazcem s přímými stranami, jehož vrcholy se určují
souřadnicemi, udanými v platném souřadnicovém systému. Jeho prostorové
hranice pod povrchem se zpravidla stanoví svislými rovinami, které
procházejí povrchovými hranicemi. Výjimečně se tyto prostorové hranice
mohou stanovit podle přirozených hranic. Dobývací prostor může být
vymezen i hloubkově.
(2) Obvodní báňský úřad může nařídit, aby hranice dobývacího prostoru
byly vyznačeny pomezními značkami na povrchu, popřípadě i v důlních
dílech, zejména je-li to třeba v zákonem chráněném obecném zájmu nebo z
hlediska chráněných zájmů vlastníků (správců, uživatelů) nemovitostí,
které leží v hranicích dobývacího prostoru, anebo z hlediska zájmů
organizací, jejichž dobývací prostory sousedí.
(3) Hranice stanoveného dobývacího prostoru vyznačí orgán územního
plánování v územně plánovací dokumentaci. ^7)
§ 27
Stanovení, změny a zrušení dobývacího prostoru
(1) Dobývací prostor a jeho změny stanoví obvodní báňský úřad v
součinnosti s dotčenými orgány.
(2) Při stanovení zvláštního dobývacího prostoru (§ 25 odst. 3) musí
být návrh na jeho stanovení doložen vyjádřením organizace, pro kterou
již byl dobývací prostor stanoven. Pokud je to z hlediska hospodárného
využívání, ekologických vlivů a bezpečnosti provozu nutné, stanoví
obvodní báňský úřad nezbytná opatření, zejména pořadí a způsob vydobytí
výhradních ložisek.
(3) V rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru se uvede též termín
započetí dobývání výhradního ložiska. Platnost rozhodnutí o stanovení
dobývacího prostoru není časově omezena, pokud v rozhodnutí není
stanoveno jinak.
(4) Obvodní báňský úřad může za podmínek podle odstavce 1 na návrh
organizace nebo i z vlastního podnětu dobývací prostor změnit, jsou-li
pro to závažné důvody z hlediska právem chráněného obecného zájmu.
(5) Jestliže se návrh na stanovení nebo změnu dobývacího prostoru
dotýká zájmů chráněných podle zvláštních předpisů,^5) projedná
organizace, která má výhradní ložisko dobývat, podmínky stanovení
dobývacího prostoru s orgány a fyzickými a právnickými osobami, jimž
přísluší ochrana těchto zájmů, v souladu s těmito předpisy. Tyto
orgány, fyzické a právnické osoby jsou povinny své připomínky,
požadavky a stanoviska uplatnit do jednoho měsíce u organizace, která o
stanovení nebo změnu dobývacího prostoru požádala.
(6) Stanovení a změna dobývacího prostoru je i rozhodnutím o změně
využití území v rozsahu jeho vymezení na povrchu.^6)
(7) Organizace může smluvně převést dobývací prostor na jinou
organizaci po předchozím souhlasu obvodního báňského úřadu; ustanovení
§ 24 odst. 11 o tříleté lhůtě pro požádání o povolení hornické činnosti
zde platí obdobně. Převedení dobývacího prostoru, doložené stejnopisem
smlouvy, oznámí převádějící organizace obvodnímu báňskému úřadu.
(8) Obvodní báňský úřad za podmínek podle odstavce 1 dobývací prostor
na návrh organizace nebo z vlastního podnětu zruší, jestliže dobývání
výhradního ložiska skončilo nebo bylo trvale zastaveno.
(9) Podrobnosti o návrzích dobývacích prostorů a o postupu při jejich
stanovení, změnách, zrušení a evidenci stanoví Český báňský úřad obecně
závazným právním předpisem.
§ 28
Řízení o stanovení, změnách a zrušení dobývacího prostoru
(1) Řízení o stanovení, změnách a zrušení dobývacího prostoru (dále jen
"řízení o stanovení dobývacího prostoru") se zahajuje na návrh
organizace nebo z podnětu obvodního báňského úřadu. Návrh se doloží:
a) rozhodnutím o stanovení chráněného ložiskového území,
b) předchozím souhlasem Ministerstva životního prostředí vydaným podle
§ 24 odst. 2,
c) dokladem, že organizace může provádět hornickou činnost,
d) doklady a dokumentací stanovenou prováděcími předpisy k tomuto
zákonu, popřípadě zvláštními předpisy.^5) Obvodní báňský úřad může
stanovit, že se k návrhu přiloží další nezbytné doklady pro spolehlivé
posouzení návrhu, především z hlediska ochrany a hospodárného využití
výhradního ložiska, důsledků jeho dobývání, jakož i z hlediska dopadu
na právem chráněné obecné zájmy,
e) seznamem fyzických a právnických osob, které přicházejí v úvahu jako
účastníci řízení a jsou navrhovateli známy,
f) u výhradních ložisek též žádostí o povolení otvírky, přípravy a
dobývání, pokud organizace žádá současně o stanovení dobývacího
prostoru a o povolení hornické činnosti.
(2) Účastníky řízení o stanovení dobývacího prostoru jsou navrhovatel,
fyzické a právnické osoby, jejichž vlastnická práva a jiná práva k
pozemkům nebo stavbám mohou být rozhodnutím o stanovení dobývacího
prostoru přímo dotčena a obec, v jejímž územním obvodu se dobývací
prostor nachází.
(3) Obvodní báňský úřad oznámí zahájení řízení o stanovení dobývacího
prostoru dotčeným orgánům státní správy a všem známým účastníkům řízení
nejpozději 7 dní před ústním jednáním a nařídí ústní jednání spojené
zpravidla s místním šetřením. Současně upozorní účastníky, že své
připomínky a návrhy mohou uplatnit nejpozději při ústním jednání, jinak
k nim nemusí být přihlédnuto. Orgány, které se k návrhu na stanovení
dobývacího prostoru vyjadřovaly podle zvláštních předpisů, ^5) se již k
řízení nepřizvou.
(4) Dotčené orgány státní správy oznámí svá stanoviska ve lhůtě, kterou
určí obvodní báňský úřad a která nesmí být kratší než 15 dní, jinak k
nim nemusí být přihlédnuto. Jestliže některý z orgánů státní správy
potřebuje na řádné posouzení návrhu delší čas, obvodní báňský úřad na
jeho žádost stanovenou lhůtu před jejím uplynutím přiměřeně prodlouží.
(5) Zahájení řízení o stanovení dobývacího prostoru, jestliže se týká
rozsáhlého území, oznámí obvodní báňský úřad účastníkům řízení veřejnou
vyhláškou nejméně 15 dní před ústním jednáním. Zahájení řízení oznámí
obvodní báňský úřad veřejnou vyhláškou i v případě, že mu účastníci
řízení nejsou známi. Při oznámení zahájení řízení veřejnou vyhláškou se
postupuje obdobně jako při územním řízení podle zvláštních předpisů.
^14)
(6) Obvodní báňský úřad v řízení o stanovení dobývacího prostoru
posoudí návrh především z hlediska ochrany a využití nerostného
bohatství a jeho důsledků; přitom posoudí, zda je návrh v souladu s
rozhodnutím o stanovení chráněného ložiskového území a zda vyhovuje
všeobecným technickým požadavkům pro výstavbu dolů nebo lomů a
požadavkům, které stanoví zvláštní předpisy pro ochranu chráněných
zájmů. ^5)
(7) Obvodní báňský úřad v řízení o stanovení dobývacího prostoru
zabezpečí stanoviska dotčených orgánů státní správy a posoudí
připomínky a návrhy účastníků.
(8) V rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru vymezí obvodní báňský
úřad dobývací prostor a stanoví podmínky, kterými se zabezpečí zákonem
chráněné obecné zájmy v území, a rozhodne o námitkách účastníků řízení.
(9) Obvodní báňský úřad může zahájit řízení o stanovení dobývacího
prostoru i v případě, že nejsou k dispozici všechny doklady a
dokumentace podle odstavce 1 písm. d) a e). Současně stanoví organizaci
lhůtu pro doplnění návrhu. Jestliže návrh nebyl doplněn ve stanovené
lhůtě, obvodní báňský úřad řízení o stanovení dobývacího prostoru
zastaví.
§ 29
Evidence
(1) Evidenci osvědčení o výhradním ložisku vede Ministerstvo životního
prostředí.
(2) Evidenci chráněných ložiskových území vede ministerstvo životního
prostředí České republiky.
(3) Evidenci dobývacích prostorů a jejich změn vede obvodní báňský úřad
v knihách dobývacích prostorů. Souhrnnou evidenci dobývacích prostorů
vede Český báňský úřad.
(4) Ministerstvo životního prostředí vede souhrnnou evidenci zásob
výhradních ložisek a podle této evidence vede bilanci zásob nerostných
surovin České republiky.
(5) Orgány uvedené v odstavcích 1 až 4 poskytnou do 30 dnů od vyžádání
údaje z evidence orgánům územního plánování a umožní nahlížet do
evidence, popřípadě poskytnou z této evidence potřebné informace nebo
výpisy fyzickým a právnickým osobám, které prokáží, že je potřebují k
plnění svých povinností nebo k uplatnění a ochraně svých práv.
Nedotčeny zůstávají předpisy o ochraně státního, hospodářského a
služebního tajemství.^7)
(6) Ministerstvo životního prostředí upraví podrobněji vedení evidence
zásob výhradních ložisek obecně závazným právním předpisem.
§ 30
Hospodárné využívání výhradních ložisek
(1) Výhradní ložiska se musí využívat hospodárně. Hospodárným
využíváním výhradních ložisek se rozumí jejich dobývání a úprava a
zušlechťování vydobytých nerostů podle zásad uvedených v odstavci 3 s
přihlédnutím k současným technickým a ekonomickým podmínkám; přitom
musí být dodrženy zásady báňské technologie, bezpečnosti a ochrany
zdraví při práci a bezpečnosti provozu ^15) a vyloučeny neodůvodněné
nepříznivé vlivy na pracovní a životní prostředí.
(2) Při úpravě a zušlechťování nerostů, z nichž lze průmyslově vyrábět
kovy, je zakázáno využití technologie kyanidového loužení nebo i jiných
postupů využívajících kyanidové sloučeniny. Tento zákaz platí pro
samostatné použití kyanidového loužení v jakémkoli měřítku i pro jeho
použití v kombinaci s jinými metodami úpravy a zušlechťování nerostů.
(3) Při využívání výhradních ložisek je nutno zejména
a) vydobýt zásoby výhradních ložisek včetně průvodních nerostů co
nejúplněji s co nejmenšími ztrátami a znečištěním; dobývání zaměřené
výhradně na bohaté části ložiska není dovoleno,
b) řádně využít vydobyté nerosty při jejich úpravě a zušlechťování
prováděných v souvislosti s jejich dobýváním,
c) vhodně ukládat průvodní nerosty současně dobývané, avšak dočasně
nevyužívané a vést jejich evidenci,
d) vhodným způsobem ukládat skrývkové hmoty a hlušiny a podle možnosti
je účelně využívat.
(4) Je-li z hlediska úložních poměrů ložiska, hospodárnosti nebo
bezpečnosti provozu a technických a provozních poměrů organizace
účelné, aby část ložiska v jejím dobývacím prostoru vydobyla jiná
organizace, nebo je-li třeba, aby si organizace zřídila důlní dílo v
dobývacím prostoru jiné organizace, dohodnou se o tom obě organizace.
(5) Organizace může, přispěje-li to k hospodárnějšímu a bezpečnějšímu
vydobytí výhradního ložiska a připouští-li to její vlastní provoz,
dovolit jiné organizaci společné využívání svých důlních děl a
zařízení.
(6) Je-li některý z postupů podle odstavců 3 a 4 z hlediska bezpečnosti
provozu nezbytně nutný, nařídí ho obvodní báňský úřad.
(7) Dobývaná výhradního ložiska nesmí být zastaveno, aniž bylo
zajištěno, že pozdější jeho dobývání bude technicky možné a hospodářsky
účelné a bezpečné, leč by zastavení dobývání vyžadoval důležitý zákonem
chráněný obecný zájem zájem, především bezpečnost života nebo ochrana
zdraví lidí.
(8) Oxid uhličitý je zakázáno ukládat do výhradních ložisek nerostů
nebo do předpokládaných ložisek vyhrazených nerostů^23), s výjimkou
ložisek ropy a hořlavého zemního plynu, do nichž lze povolit ukládání
oxidu uhličitého podle jiného právního předpisu^24) ve spojení se
zvyšováním jejich celkové vytěžitelnosti.
(9) Vtláčení oxidu uhličitého pouze s cílem zvýšení celkové
vytěžitelnosti ložisek ropy a hořlavého zemního plynu nebo s cílem
vytěsňování slojového metanu z uhelných ložisek není považováno za
ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur podle
jiného právního předpisu^24).
(10) Podrobnosti o hospodárném využívání výhradních ložisek stanoví
obecně závazným právním předpisem Český báňský úřad.
§ 31
Povinnosti a oprávnění organizace při dobývání výhradních ložisek
(1) Organizace je oprávněna dobývat výhradní ložisko v dobývacím
prostoru, který jí byl stanoven.
(2) Bude-li při dobývání v dobývacím prostoru zjištěno ložisko jiného
vyhrazeného nerostu, než pro který byl stanoven dobývací prostor, je
organizace povinna oznámit to neprodleně Ministerstvu životního
prostředí, Ministerstvu průmyslu a obchodu a obvodnímu báňskému úřadu.
Bude-li průzkumem ložiska ověřeno, že zjištěné ložisko lze dobývat a že
jeho dobývání jinou organizací by nebylo hospodárné, může obvodní
báňský úřad organizaci uložit povinnost dobývat i toto výhradní ložisko
(§ 27). V případech, kdy dobývání tohoto výhradního ložiska by nebylo
hospodárné, je organizace povinna učinit pro nově zjištěné ložisko
přiměřená opatření k jeho ochraně.
(3) K upřesnění znalostí o množství a kvalitě zásob, o geologických a
báňskotechnických podmínkách dobývání je organizace povinna v průběhu
dobývání zabezpečit v nezbytném předstihu v hranicích svého dobývacího
prostoru další průzkum ložiska. Na tento průzkum se vztahují obdobně
ustanovení § 11.
(4) Pro účely dobývání výhradního ložiska je organizace oprávněna
zřizovat v hranicích dobývacího prostoru, a pokud je to nutné i mimo
něj, stavby a provozní zařízení, které jsou potřebné pro otvírku,
přípravu a dobývání výhradního ložiska a pro úpravu nebo zušlechťování
nerostů prováděné v souvislosti s jejich dobýváním a pro dopravu všech
zařízení a hmot.
(5) Organizace je povinna zajistit sanaci, která obsahuje i rekultivace
podle zvláštních zákonů,^14a) všech pozemků dotčených těžbou a
monitorování úložného místa^16a) po ukončení jeho provozu. Sanace
pozemků uvolněných v průběhu dobývání se provádí podle plánu otvírky,
přípravy a dobývání (§ 32). Za sanaci se považuje odstranění škod na
krajině komplexní úpravou území a územních struktur.
(6) K zajištění činností podle odstavce 5 je organizace povinna
vytvářet rezervu finančních prostředků. Výše rezervy vytvářené na vrub
nákladů musí odpovídat potřebám sanace pozemků dotčených dobýváním.
Tyto rezervy jsou nákladem na dosažení, zajištění a udržení
příjmů.^14b)
§ 32
Plány otvírky, přípravy a dobývání výhradních ložisek a plány zajištění
a likvidace hlavních důlních děl a lomů
(1) Organizace,jíž vzniklo oprávnění k dobývání výhradních ložisek je
povinna vypracovat plány otvírky, přípravy a dobývání těchto ložisek.
(2) Plány otvírky, přípravy a dobývání musí zajišťovat dostatečný
předstih otvírky a přípravy výhradního ložiska před dobýváním a jeho
hospodárné a plynulé dobývání při použití vhodných dobývacích metod a
zajištění bezpečnosti provozu. Součástí plánů otvírky, přípravy a
dobývání je vyčíslení předpokládaných nákladů na vypořádání důlních
škod vzniklých v souvislosti s plánovanou činností a na sanaci a
rekultivaci dotčených pozemků včetně návrhu na výši a způsob vytvoření
potřebné finanční rezervy (§ 31 odst. 6 a § 37a).
(3) Jestliže by otvírkou, přípravou a dobýváním byl ohrožen provoz nebo
využití výhradního ložiska v dobývacím prostoru jiné organizace,
stanoví obvodní báňský úřad nezbytná opatření, zejména pořadí a způsob
vydobytí výhradních ložisek.
(4) Před zastavením provozu v hlavních důlních dílech nebo v lomech je
organizace povinna vypracovat plány jejich zajištění nebo likvidace.
(5) Podrobnosti o plánech otvírky, přípravy a dobývání výhradních
ložisek a o plánech zajištění a likvidace hlavních důlních děl a lomů
stanoví Český báňský úřad obecně závazným právním předpisem.
§ 32a
Úhrady
(1) Organizace je povinna zaplatit na účet příslušného obvodního
báňského úřadu^8) roční úhradu z dobývacího prostoru za každý i
započatý hektar plochy dobývacího prostoru ve vymezení na povrchu. Výši
úhrady z dobývacího prostoru v rozmezí 100 Kč až 1 000 Kč na hektar,
odstupňovanou s přihlédnutím ke stupni ochrany životního prostředí
dotčeného území, charakteru činnosti prováděné v dobývacím prostoru a
jejímu dopadu na životní prostředí, stanoví vláda nařízením. Tuto
úhradu převede obvodní báňský úřad obci, na jejímž území se dobývací
prostor nachází. Je-li dobývací prostor umístěn na území více obcí,
rozdělí obvodní báňský úřad příjem podle poměru částí dobývacího
prostoru na území jednotlivých obcí.
(2) Organizace je povinna zaplatit na účet příslušného obvodního
báňského úřadu roční úhradu z vydobytých nerostů na výhradních
ložiskách nebo vyhrazených nerostů po jejich úpravě a zušlechtění,
provedeném v souvislosti s jejich dobýváním (dále jen "vydobyté
nerosty"); úhrada se stanoví z těch nerostů, pro jejichž dobývání byl
stanoven dobývací prostor. Úhrada činí nejvýše 10 % z tržní ceny
vydobytých nerostů. Rozhodná je průměrná tržní cena v roce, ve kterém
byly nerosty vydobyty. Ministerstvo průmyslu a obchodu po projednání s
Ministerstvem životního prostředí a ministerstvem financí České
republiky stanoví pro nerosty, u nichž není známa tržní cena, základ
pro vyměření úhrady z vydobytých nerostů.
(3) Ministerstvo průmyslu a obchodu v dohodě s Českým báňským úřadem, s
ministerstvem životního prostředí a v součinnosti s dotčenými orgány
státní správy a se souhlasem obcí, jejichž území jsou dotčena, může v
odůvodněných případech, zejména na podporu hornické činnosti a v zájmu
využívání nerostného bohatství, na žádost organizace snížit úhradu z
vydobytých nerostů, popřípadě i povolit osvobození od této úhrady.
(4) Z výnosu úhrady podle odstavce 2 převede obvodní báňský úřad 25 %
do státního rozpočtu České republiky, ze kterého budou tyto prostředky
účelově použity k nápravě škod na životním prostředí způsobených
dobýváním výhradních i nevyhrazených ložisek, a zbývajících 75 %
převede obvodní báňský úřad do rozpočtu obce.
(5) Povinnost úhrad podle odstavců 1 a 2 začíná kalendářním rokem
následujícím po roce, ve kterém byl dobývací prostor stanoven.
Povinnost úhrady podle odstavce 1 končí zrušením dobývacího prostoru.
(6) Jestliže organizace nezaplatí úhradu podle odstavců 1 a 2 nebo ji
neuhradí ve stanovené výši, je povinna zaplatit za každý den prodlení
úrok z prodlení ve výši 0,1 % z nedoplatku příslušné částky.
Organizaci, která úhrady nezaplatí ani v přiměřené náhradní lhůtě,
kterou stanoví obvodní báňský úřad, může obvodní báňský úřad oprávnění
k dobývání výhradního ložiska odejmout. V takovém případě zabezpečí
ochranu a evidenci výhradního ložiska právnická osoba, kterou tím
pověří Ministerstvo životního prostředí.
(7) Úhrady podle odstavců 1 a 2 včetně případného úroku z prodlení
podle odstavce 6 vypočte organizace, které vzniklo oprávnění k dobývání
výhradního ložiska (§ 24 odst. 1).
(8) Při správě úhrad podle odstavců 1 až 3 a úroku z prodlení podle
odstavce 6 se postupuje podle daňového řádu. Ke správě úhrad podle
odstavců 1 a 2 a úroku z prodlení podle odstavce 6, včetně kontrolní
činnosti, je příslušný obvodní báňský úřad, v jehož obvodu působnosti
se nachází dobývací prostor nebo výhradní ložisko.
(9) Výši úhrady podle odstavce 2 pro jednotlivé druhy vydobytých
nerostů a podrobnosti o placení úhrad podle odstavců 1 a 2 včetně
případného úroku z prodlení a o jejich odvádění do státního rozpočtu
České republiky a do rozpočtu obcí, o rozdělení příjmu z úhrad podle
odstavců 4 a 5, o podmínkách případného snížení úhrady z vydobytých
nerostů nebo osvobození od ní a o vyhotovování a uchovávání příslušných
dokladů stanoví obecně závazným právním předpisem Ministerstvo průmyslu
a obchodu po projednání s Ministerstvem životního prostředí,
ministerstvem financí České republiky a s Českým báňským úřadem.
(10) Organizace je povinna zaplatit roční úhradu z ropy nebo hořlavého
zemního plynu, které získá při provádění ložiskového průzkumu ve
stanoveném průzkumném území a uvede je na trh v rámci své podnikatelské
činnosti; ustanovení odstavců 2 až 9 se zde použijí obdobně.
§ 32b
zrušen
§ 33
Řešení střetů zájmů
(1) Jestliže jsou využitím výhradního ložiska ohroženy objekty a zájmy
chráněné podle zvláštních předpisů, ^11) objekty a zájmy fyzických nebo
právnických osob, jsou organizace, orgány a fyzické a právnické osoby,
jimž přísluší ochrana těchto objektů a zájmů, povinny ve vzájemné
součinnosti řešit tyto střety zájmů a navrhnout postup, který umožní
využití výhradního ložiska při zabezpečení nezbytné ochrany uvedených
objektů a zájmů.
(2) Organizace je povinna před zařazením příslušných prací do plánu
otvírky, přípravy a dobývání dohodnout se s orgány a fyzickými a
právnickými osobami, kterým přísluší ochrana objektů a zájmů podle
odstavce 1, o tom, zda ohrožený objekt nebo zájem se má chránit, v
jakém rozsahu, popřípadě po jakou dobu a dohodu předložit krajskému
úřadu k zaujetí stanoviska. Dohoda je platná, jestliže krajský úřad do
1 měsíce od jejího předložení nevyjádří s dohodou nesouhlas. Povinnost
uzavřít dohodu se nevztahuje na případy,kdy střety zájmů byly vyřešeny
při stanovení chráněného ložiskového území, dobývacího prostoru,
popřípadě při projektování, výstavbě nebo rekonstrukci dolu a lomu a
jestliže postup při jejich řešení stanoví zvláštními předpisy. ^11)
(3) Nedošlo-li k dohodě podle odstavce 2 nebo jestliže krajský úřad
nesouhlasí s dohodou, rozhodne o řešení střetů zájmů Ministerstvo
průmyslu a obchodu po projednání s ministerstvem životního prostředí
České republiky a Českým báňským úřadem v součinnosti s ostatními
dotčenými ústředními orgány státní správy, a to s přihlédnutím ke
stanovisku krajského úřadu.
(4) Organizace, která žádá o povolení otvírky, přípravy a dobývání
výhradního ložiska, je povinna doložit obvodnímu báňskému úřadu, že
střety zájmů byly vyřešeny.
(5) Ochranná opatření, která musí být provedena na stavbách a
zařízeních nesouvisejících s dobýváním výhradního ložiska, nařídí
příslušný stavební úřad v dohodě s obvodním báňským úřadem vlastníku
dotčených staveb a zařízení jako nezbytnou úpravu.^17) Jde-li o stavby
a zařízení, která byla vybudována před stanovením dobývacího prostoru,
uskuteční se ochranná opatření na náklad organizace.
(6) Ustanovení odstavců 1 až 5 se vztahují obdobně i na zařazení
příslušných prací do plánu zajištění důlních děl a lomů nebo do plánu
likvidace hlavních důlních děl a lomů.
(7) Postup při řešení rozporů podle tohoto zákona se nepoužije na
řešení rozporů při vymezení zastavěného území, pořizování územně
plánovací dokumentace, v územním a stavebním řízení podle zvláštního
právního předpisu^10). V uvedených případech se postupuje podle
správního řádu.
ČÁST OSMÁ
Jiné zásahy do zemské kůry
§ 34
Zvláštní zásahy do zemské kůry
(1) Zvláštními zásahy do zemské kůry se podle tohoto zákona rozumí
zřizování, provoz, zajištění a likvidace zařízení pro
a) uskladňování plynů nebo kapalin v přírodních horninových strukturách
a v podzemních prostorech (podzemní zásobníky plynů a kapalin),
b) ukládání radioaktivních a jiných odpadů v podzemních prostorech,^18)
c) průmyslové využívání tepelné energie zemské kůry s výjimkou tepelné
energie vody vyvedené na povrch,
d) ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur^24).
(2) Na zvláštní zásahy do zemské kůry včetně vyhledávání a průzkumu
prováděného pro tyto účely se vztahují přiměřeně ustanovení § 11, 16,
17, 18, 23, 32, 33 a § 36 až 39.
(3) Podzemní prostory, které vzniknou zvláštními zásahy do zemské kůry,
se považují za důlní díla.
(4) Posouzení vhodnosti plánovaného úložiště oxidu uhličitého se
provádí na základě výsledků vyhledávání a průzkumu provedeného podle
jiného právního předpisu^25).
(5) Podrobnosti o zřizování, provozu, zajištění a likvidaci zařízení
pro zvláštní zásahy do zemské kůry stanoví Český báňský úřad obecně
závazným právním předpisem.
§ 35
Stará důlní díla
(1) Starým důlním dílem se podle tohoto zákona rozumí důlní dílo v
podzemí, které je opuštěno a jehož původní provozovatel ani jeho právní
nástupce neexistuje nebo není znám.
(2) Starým důlním dílem je také opuštěný lom po těžbě vyhrazených
nerostů, jehož původní provozovatel ani jeho právní nástupce neexistuje
nebo není znám.
(3) Ministerstvo životního prostředí České republiky zabezpečuje
zjišťování starých důlních děl a vede jejich registr. Vedením registru
může pověřit jinou právnickou osobu. Údaje z registru poskytuje na
vyžádání do 30 dnů příslušným orgánům územního plánování.
(4) Kdo zjistí staré důlní dílo nebo jeho účinky na povrch, oznámí to
bezodkladně ministerstvu životního prostředí České republiky.
(5) Zajišťování nebo likvidaci starých důlních děl a jejich následků,
která ohrožují zákonem chráněný obecný zájem zabezpečí v nezbytně
nutném rozsahu ministerstvo životního prostředí České republiky.
Ministerstvo životního prostředí České republiky vypořádá i případné
škody na hmotném majetku ^19) způsobené při zajišťování nebo likvidaci
starých důlních děl.
(6) Ministerstvo životního prostředí České republiky zajišťuje v
nezbytně nutném rozsahu likvidaci starých důlních děl uvedených v
odstavcích 1 a 2, pokud existence takových děl brání dalšímu rozvoji
území a je v souladu s územním plánem velkého územního celku. V
ostatních případech o tom, zda tato skutečnost nastala, rozhodne
Ministerstvo životního prostředí České republiky v dohodě s
Ministerstvem pro místní rozvoj České republiky a Ministerstvem
průmyslu a obchodu České republiky.
(7) Ministerstvo životního prostředí České republiky podrobněji upraví
obecně závazným právním předpisem zjišťování starých důlních děl a
vedení jejich registru.
ČÁST DEVÁTÁ
Důlní škody a jejich náhrada
§ 36
Důlní škody
(1) Za důlní škody se považují škody způsobené na hmotném majetku
vyhledáváním a průzkumem ložisek, pokud se provádí důlními díly,
dobýváním výhradních ložisek, zřizováním, zajišťováním a likvidací
důlních děl a lomů, včetně jejich zařízení, odvalovým, výsypkovým a
kalovým hospodářstvím organizací, úpravou a zušlechťováním nerostů,
prováděnými v souvislosti s jejich dobýváním, jakož i škody způsobené
zvláštními zásahy do zemské kůry.
(2) Za důlní škodu se považuje i ztráta povrchové a podzemní vody,
podstatné snížení vydatnosti jejich zdrojů a zhoršení její jakosti, k
němuž došlo v důsledku činností uvedených v odstavci 1.
(3) Za důlní škodu odpovídá organizace, jejíž činností byla škoda
způsobena s výjimkou případů uvedených v § 37 odst. 7. Odpovědnosti za
důlní škodu se organizace zprostí jen prokáže-li, že škoda byla
způsobena okolností, jež nemá původ v činnosti uvedené v odstavci 1.
§ 37
Náhrada důlních škod
(1) Na vypořádání důlní škody se vztahují obecné předpisy o náhradě
škody, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(2) Organizace, která způsobila ztrátu vody, podstatné snížení
vydatnosti jejího zdroje nebo zhoršení její jakosti, je povinna
zajistit poškozenému náhradní zdroj nebo dodávku vody,popřípadě
nahradit škodu úhradou nákladů spojených s jejím obstaráním, jestliže
je poškozený účelně a hospodárně vynaložil sám, jinak o náhradě ztráty
podzemní vody platí zvláštní předpisy. ^20)
(3) Nahrazují se též prokázané náklady účelně vynaložené na preventivně
zajišťovací opatření, která směřují k odvrácení nebo zmírnění následků
hrozících vlivem činností uvedených v § 36. Za preventivní zajišťovací
opatření se nepovažují opatření prováděná na stavbách a zařízeních
podle podmínek stanovených stavebním povolením nebo zvláštními předpisy
pro nově zřizovanou stavbu nebo zařízení z hlediska možných vlivů
činností uvedených v § 36.
(4) V odůvodněných případech, zejména pokud je třeba v předstihu řešit
bezpečnost a plynulost dopravy, přeložku veřejných dopravních cest,
inženýrských sítí, telekomunikačních vedení a zařízení spojů, náhradní
bytovou nebo účelovou výstavbu, je možno předem poskytnout plnění až do
výše předpokládané škody s tím, že toto plnění se započítává na náhradu
škody. Pokud by skutečná výše škody nedosáhla částky poskytnutého
plnění, vzniklý přeplatek se vrací.
(5) Nelze-li stavbu nebo zařízení uvést do předešlého stavu proto, že
leží v území stavební uzávěry, popřípadě na území, kde se budou i
nadále dlouhodobě projevovat vlivy činností uvedených v § 36, je
organizace povinna provést prozatímní zajištění objektu; současně se
dohodne s vlastníkem objektu, zda se odškodnění provede v penězích nebo
poskytnutím náhradního objektu a o výši odškodnění. Pokud se obě strany
nedohodnou na způsobu odškodnění, stanoví se jeho výše znaleckým
posudkem. Takto vypočtená výše odškodnění nesmí být krácena o
koeficient prodejnosti, pokud je jeho hodnota nižší než 1. Do náhrady
škody se zahrne i movitý majetek, který se stává v důsledku poskytnutí
náhradního objektu nepoužitelný.
(6) Účastníci se mohou dohodnout i na jiném způsobu náhrady důlních
škod, pokud taková dohoda nebude odporovat ustanovením tohoto zákona
nebo obecným předpisům o náhradě škody.
(7) Organizace neposkytne náhradu za poškození nebo zničení staveb a
zařízení postavených v chráněném ložiskovém území nebo v dobývacím
prostoru bez stavebního povolení, popřípadě bez dodržení podmínek
stanovených ve stavebním povolení z hlediska ochrany proti možným
vlivům činností uvedených v § 36.
§ 37a
Vytváření finančních rezerv
(1) K zajištění vypořádání důlních škod je organizace povinna vytvářet
rezervu finančních prostředků. Výše rezervy vytvářené na vrub nákladů
musí odpovídat potřebám na vypořádání důlních škod v časovém průběhu
podle jejich vzniku, popřípadě v předstihu před jejich vznikem (§ 37
odst. 4).Tato rezerva je nákladem na dosažení, zajištění a udržení
příjmů.^14b)
(2) Vytváření rezerv podle odstavce 1 a podle § 31 odst. 6 podléhá
schválení příslušným obvodním báňským úřadem, který schvaluje též
čerpání z těchto rezerv po dohodě s ministerstvem životního prostředí
České republiky. Tyto finanční prostředky se ukládají na zvláštní
vázaný účet v bance ^20a) a nesmějí být předmětem ručení ani zahrnuty
do majetkové podstaty podle zvláštního právního předpisu ^20b), ani
nemohou být předmětem nařízení a provedení výkonu rozhodnutí. Obvodní
báňský úřad si před vydáním rozhodnutí o čerpání z těchto rezerv vyžádá
vyjádření dotčené obce. V případě organizací s majetkovou účastí státu
rozhoduje obvodní báňský úřad v dohodě s ministerstvem průmyslu a
obchodu České republiky.
(3) Žádost organizace o čerpání z rezervy podle odstavce 1 musí být
doložena výčtem důlních škod, odhadem nákladů na jejich odstranění a
časovým průběhem vynakládání prostředků na odstranění důlních škod.
Náklady na nezbytné znalecké posudky nese organizace.
(4) Organizace musí uložit peněžní prostředky ve výši vytvořené rezervy
na zvláštní vázaný účet za dané účetní období nejpozději do 30. června
kalendářního roku následujícího po skončení příslušného účetního
období. Neučiní-li tak organizace ani v přiměřené náhradní lhůtě
stanovené obvodním báňským úřadem, může obvodní báňský úřad rozhodnout
o pozastavení platnosti povolení k dobývání.
(5) Peněžní prostředky rezerv, které jsou uloženy na zvláštním vázaném
účtu v bance, mohou být
a) dočasně umístěny do jiných aktiv při respektování pravidel
stanovených prováděcím právním předpisem, který vydá Český báňský úřad
se souhlasem Ministerstva průmyslu a obchodu a po projednání s
Ministerstvem financí, nebo
b) převedeny po souhlasu příslušného obvodního báňského úřadu na
základě smlouvy mezi státem, jehož jménem jedná Ministerstvo financí, a
osobou povinnou tvořit tyto finanční rezervy na účet správy prostředků
rezerv, který spravuje Ministerstvo financí. Smlouva musí obsahovat
garantovanou míru zhodnocení peněžních prostředků uložených na účtu
správy prostředků rezerv a lhůty pro zpětné převedení z účtu správy
prostředků rezerv na zvláštní vázaný účet vedený u organizace.
(6) Peněžní prostředky či jiná aktiva umístěná k tíži zvláštního
vázaného účtu podle odstavce 5 nesmějí být předmětem zajištění, nesmějí
být zahrnuty do majetkové podstaty a nepodléhají výkonu rozhodnutí ani
exekuci.
ČÁST DESÁTÁ
Společná ustanovení
§ 38
Bezpečnost provozu
Při hornické činnosti ^12) jsou organizace a orgány povinny zajišťovat
bezpečnost provozu včetně havarijní prevence a plnění úkolů báňské
záchranné služby, bezodkladně odstraňovat nebezpečné stavy ohrožující
zákonem chráněný obecný zájem, zejména bezpečnost a ochranu zdraví při
práci a učinit včas potřebná preventivní a zajišťovací opatření. ^15)
§ 39
Důlně měřická a geologická dokumentace
(1) Při hornické činnosti je organizace povinna vést, včas doplňovat a
uchovávat důlně měřickou a geologickou dokumentaci.^12)
(2) Organizace jsou oprávněny reprodukovat a rozmnožovat mapy, které
potřebují k výkonu hornické činnosti.
(3) Podrobnosti o důlně měřické dokumentaci stanoví Český báňský úřad
obecně závazným právním předpisem. Podrobnosti o geologické dokumentaci
stanoví Ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním
předpisem.
§ 40
Důlní vody
(1) Důlními vodami jsou všechny podzemní, povrchové a srážkové vody,
které vnikly do hlubinných nebo povrchových důlních prostorů bez ohledu
na to, zda se tak stalo průsakem nebo gravitací z nadloží, podloží nebo
boku nebo prostým vtékáním srážkové vody, a to až do jejich spojení s
jinými stálými povrchovými nebo podzemními vodami.
(2) Organizace je při hornické činnosti ^1) oprávněna
a) bezúplatně užívat důlní vody pro vlastní potřebu,
b) bezúplatně užívat na základě povolení vodohospodářského orgánu důlní
vodu jako náhradní zdroj pro potřebu těch, kteří byli poškozeni ztrátou
vody vyvolanou činností organizace,
c) vypouštět důlní vodu, kterou nepotřebuje pro vlastní činnost, do
povrchových, popřípadě do podzemních vod a odvádět ji, pokud je to
třeba, i přes cizí pozemky způsobem a za podmínek stanovených
vodohospodářským orgánem a orgánem ochrany veřejného zdraví.
(3) Při použití důlních vod podle odstavce 2 písm. a) a b) je
organizace povinna pečovat o důlní vody a hospodárně je využívat.
Použití důlních vod k jiným účelům upravují zvláštní předpisy. ^21)
(4) K vypouštění jiných vod do důlních vod je třeba povolení
vodohospodářského orgánu vydaného po dohodě s obvodním báňským úřadem.
§ 41
Vztah ke správnímu řádu
Obecné předpisy o správním řízení se nevztahují na řízení podle § 3
odst. 3, § 6, 13, 14, 14a, 14b, 14c a 32a.
§ 41a
Působnost stanovená krajskému úřadu podle tohoto zákona je výkonem
přenesené působnosti.
§ 42
(1) Ministerstvo vnitra nebo Policie České republiky poskytuje
Ministerstvu životního prostředí pro účely výkonu působnosti podle
tohoto zákona
a) referenční údaje ze základního registru obyvatel,
b) údaje z agendového informačního systému evidence obyvatel,
c) údaje z agendového informačního systému cizinců.
(2) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. a) jsou
a) jméno, popřípadě jména, příjmení,
b) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v
cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,
c) datum a místo úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České
republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo;
je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v
rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů
prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto
rozhodnutí,
d) adresa místa pobytu,
e) státní občanství, popřípadě více státních občanství.
(3) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. b) jsou
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v
cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,
c) rodné číslo,
d) adresa místa trvalého pobytu,
e) státní občanství, popřípadě více státních občanství.
(4) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. c) jsou
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v
cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,
c) státní občanství, popřípadě více státních občanství,
d) druh a adresa místa pobytu,
e) počátek pobytu, případně datum ukončení pobytu.
(5) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru
obyvatel, se využijí z agendového informačního systému evidence
obyvatel nebo agendového informačního systému cizinců, pouze pokud jsou
ve tvaru předcházejícím současný stav.
(6) Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen
takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.
ČÁST JEDENÁCTÁ
Přechodná a závěrečná ustanovení
§ 43
Přechodná ustanovení
(1) Ložiska nevyhrazených nerostů, o nichž bylo rozhodnuto, že jsou
vhodná k průmyslovému dobývání podle dosavadních předpisů, se považují
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona za ložiska nevyhrazených
nerostů, o kterých se rozhodlo, že jsou vhodná pro potřeby a rozvoj
národního hospodářství podle § 7.
(2) Státní organizace, které provádějí vyhledávání a průzkum výhradních
ložisek, jakož i státní organizace, kterým byl stanoven dobývací
prostor, jsou ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona správci těchto
výhradních ložisek podle § 9. V ostatních případech stanoví správce
výhradního ložiska příslušný ústřední orgán, a to nejpozději do 1 roku
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(3) Chráněná území stanovená k zabezpečení ochrany výhradních ložisek a
zvláštních zásahů do zemské kůry podle dosavadních předpisů jsou ode
dne nabytí účinnosti tohoto zákona chráněnými ložiskovými územími podle
§ 16, popřípadě chráněnými územími podle § 34.
(4) Dobývací prostory stanovené podle dosavadních předpisů se posuzují
jako dobývací prostory podle tohoto zákona a jako podklad územně
plánovací dokumentace. V případech, kdy nebylo stanoveno chráněné
území, se dobývací prostor stanovený podle dosavadních předpisů
považuje též za chráněné ložiskové území podle tohoto zákona. Pokud
rozsah dosavadního chráněného území nebo dosavadního dobývacího
prostoru nezajišťuje dostatečnou ochranu ložiska, je správce, popřípadě
trvalý uživatel výhradního ložiska, povinen do 1 roku ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona navrhnout chráněné ložiskové území.
(5) Zajišťování nebo likvidaci starých důlních děl započaté před
nabytím účinnosti tohoto zákona dokončí organizace, která tyto práce
započala, pokud ústřední orgán příslušný podle § 35 nerozhodne jinak.
§ 43a
Přechodná ustanovení k úpravám účinným od nabytí účinnosti zákona České
národní rady č. 541/1991 Sb.
(1) Ložiska nevyhrazených nerostů, o nichž bylo rozhodnuto příslušnými
orgány státní správy, že jsou vhodná pro potřeby a rozvoj národního
hospodářství podle dosavadních předpisů, se považují nadále za výhradní
ložiska podle tohoto zákona.^*)
(2) Rozhodnutí příslušných ústředních orgánů státní správy o stanovení
dobývacího prostoru, vydaná podle dosavadních předpisů, se považují za
rozhodnutí vydaná podle tohoto zákona.^*) Lhůta podle § 24 odst. 6
počíná plynout pro tyto dobývací prostory ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona.^*)
(3) Výpočty zásob výhradního ložiska schválené podle dosavadních
předpisů před účinností tohoto zákona ^*) se považují za výpočty zásob
schválené podle tohoto zákona.^*)
(4) Povinnost organizací k placení úhrady podle § 32a odst. 1 vzniká
pro organizace, kterým byly stanoveny dobývací prostory před účinností
tohoto zákona,^*) rokem nabytí účinnosti tohoto zákona.^*)
(5) Úhrada z vydobytých vyhrazených nerostů podle § 32a odst. 2 poprvé
vzniká pro organizace za vyhrazené nerosty vydobyté v roce 1993.
(6) U dolů a lomů, které v době nabytí účinnosti tohoto zákona ^*) jsou
v provozu, musí organizace vytvořit rezervu na plný objem zajišťující
činnosti podle § 31 odst. 5 do konce životnosti provozu, nejpozději
však do 10 let od nabytí účinnosti tohoto zákona.^*)
(7) U dolů a lomů, jejichž jediným vlastníkem je stát a byly v rámci
restrukturalizace uhelného, uranového a rudného průmyslu zařazeny
vládou do koncepce útlumu uhelného, uranového a rudného hornictví a
nebylo proto možné v těchto případech vytvořit rezervu na sanace a
rekultivace a rezervu na zahlazování důlních škod, nebo nebylo možné
tyto rezervy vytvořit v dostatečné výši, hradí tyto náklady v potřebné
výši stát prostřednictvím rozpočtové kapitoly své příslušné organizační
složky.
(8) Za sanaci se považuje odstranění škod na krajině komplexní úpravou
důlní činností narušeného území a územních struktur.
§ 44
Zrušovací ustanovení
Zrušují se:
1. zákon č. 41/1957 Sb., o využití nerostného bohatství (horní zákon),
2. § 4 vládního nařízení č. 11/1958 Sb., o organizaci státní geologické
služby, ve znění vládního nařízení č. 82/1967 Sb., kterým se Komise pro
klasifikaci zásob ložisek nerostných surovin podřizuje vládě.
§ 45
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1988.
Vybraná ustanovení novel
Čl.II zákona č. 168/1993 Sb.
1. U dolů a lomů, které v době nabytí účinnosti tohoto zákona jsou v
provozu, musí organizace vytvořit rezervu na plný objem zajišťující
činnosti podle § 31 odst. 6 nejpozději do konce životnosti dolu, lomu
nebo jejich části. Toto ustanovení se nevztahuje na organizace s
vyhlášeným nebo schváleným programem útlumu.
2. Organizace, které mají hornickou činnost na rok 1993 již povolenou,
jsou povinny předložit příslušnému obvodnímu báňskému úřadu doplňky k
žádosti o povolení hornické činnosti s vyčíslením výše nákladů na důlní
škody a nákladů na sanace pozemků do tří měsíců od nabytí účinnosti
tohoto zákona, a to spolu s návrhem na výši potřebných finančních
rezerv a časového průběhu jejich vytvoření.
Čl.III zákona č. 315/2001 Sb.
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
1. Užívají-li právní předpisy v oblasti horního práva pojem pracovník,
rozumí se tím zaměstnanec podle zvláštního zákona.^1)
2. Pokud organizace podle zákona č. 61/1988 Sb., ve znění pozdějších
předpisů, plní úkoly vyplývající z pracovněprávních vztahů, plní úkoly
zaměstnavatele podle zvláštního zákona.^1)
Čl.IV zákona č. 315/2001 Sb.
PŘECHODNÁ USTANOVENÍ
1. Na výbušniny, výbušné předměty a pomůcky uvedené do oběhu přede dnem
nabytí účinnosti tohoto zákona v souladu s dosavadními právními
předpisy se pohlíží jako na výbušniny, výbušné předměty a pomůcky
uvedené na trh podle tohoto zákona.
2. Řízení o uvedení výbušnin, výbušných předmětů a pomůcek do oběhu
zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle
dosavadních právních předpisů.
3. Rozhodnutí o povolení k odběru výbušnin vydaná přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona se považují po dobu, na kterou byla vydána, za
povolení k předání výbušnin vydaná podle tohoto zákona.
Čl.IV zákona č. 150/2003 Sb.
Přechodné ustanovení ke změně zákona o ochraně a využití nerostného
bohatství (horní zákon)
Subjektu, kterému byl stanoven podle dosavadních právních předpisů
dobývací prostor, který se nachází na pozemku ve vlastnictví státu,
vzniká právo, aby s ním správní úřad, právnická osoba nebo její
organizační složka, která s pozemkem hospodaří nebo jej má ve správě,
uzavřela dohodu o pronájmu pozemku na dobu předpokládaného dobývání
ložiska nebo kupní smlouvu o prodeji pozemku. Žádost obsahující
specifikaci pozemku údaji podle katastru nemovitostí adresovaná
správnímu úřadu, právnické osobě nebo její organizační složce, která s
takovým pozemkem hospodaří nebo jej spravuje, a doložená potvrzením
Českého báňského úřadu, že žadateli byl stanoven dobývací prostor, musí
být podána nejpozději do 30. října 2003. Český báňský úřad potvrzení
nevydá k pozemku v dobývacích prostorech, kde probíhá nebo má probíhat
pouze hlubinná těžba, jestliže požadovaný pozemek již nemůže být
hornickou činností ohrožen, nebo v těch případech, kdy na požadovaném
pozemku byla těžba již ukončena. Ustanovení § 20 odst. 3 zákona č.
44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve
znění zákona č. 541/1991 Sb. a ve znění čl. III tohoto zákona, platí
obdobně.
Čl.IV zákona č. 3/2005 Sb.
Přechodné ustanovení
Pokud nebylo řízení o žádosti o udělení předchozího souhlasu ke
stanovení dobývacího prostoru, která se týká ložisek ropy nebo
hořlavého zemního plynu, pravomocně ukončeno přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona, dokončí se podle dosavadních právních
předpisů.
1) § 2 zákona ČNR č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o
státní báňské správě, ve znění zákona ČNR č. 542/1991 Sb.
1) Zákoník práce
2) Např. zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, zákon č. 455/1991
Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), zákon č. 111/1990
Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů.
3) Zákon ČNR č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a o Českém
geologickém úřadu, ve znění zákona ČNR č. 543/1991 Sb.
3a) § 17 zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a o Českém
geologickém úřadu, ve znění pozdějších předpisů.
4) § 10 zákona ČNR č. 61/1988 Sb., ve znění zákona ČNR č. 542/1991 Sb.
Vyhláška ČBÚ č. 104/1988 Sb., o racionálním využívání výhradních
ložisek, o povolování a ohlašování hornické činnosti a ohlašování
činnosti prováděné hornickým způsobem.
5) Např. zákon ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), zákon
ČNR č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o
některých dalších opatřeních s tím souvisejících, zákon č. 51/1964 Sb.,
o dráhách, a vyhláška ministerstva dopravy a Ústředního báňského úřadu
č. 28/1967 Sb., kterou se stanoví pravidla pro styk drah s hornickou
činností, zákon č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích, zákon č. 20/1966
Sb., o péči o zdraví lidu, zákon č. 53/1966 Sb., o ochraně zemědělského
půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 138/1973 Sb., o
vodách (vodní zákon), zákon č. 61/1977 Sb., o lesích, zákon č. 40/1956
Sb., o státní ochraně přírody, ve znění pozdějších předpisů, zákon
České národní rady č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči.
6) § 80 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu
(stavební zákon), ve znění zákona č. 350/2012 Sb.
7) § 8, 12 a 21 zákona č. 50/1976 Sb.
7) Zákon č. 102/1971 Sb., o ochraně státního tajemství, ve znění zákona
č. 383/1990 Sb.
Nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 148/1971 Sb.,
o ochraně hospodářského a služebního tajemství, ve znění nařízení vlády
České a Slovenské Federativní Republiky č. 420/1990 Sb.
Nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 419/1990 Sb.,
o základních skutečnostech tvořících předmět státního tajemství.
8) Vyhláška Českého báňského úřadu č. 56/1982 Sb., kterou se určují
obvody působnosti obvodních báňských úřadů.
8) § 149 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.
10) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu
(stavební zákon).
11) Např. zákon ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), zákon
ČNR č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o
některých dalších opatřeních s tím souvisejících, zákon č. 51/1964 Sb.,
o dráhách, a vyhláška ministerstva dopravy a Ústředního báňského úřadu
č. 28/1967 Sb., kterou se stanoví pravidla pro styk drah s hornickou
činností, zákon č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích, zákon č. 20/1966
Sb., o péči o zdraví lidu, zákon č. 53/1966 Sb., o ochraně zemědělského
půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 138/1973 Sb., o
vodách (vodní zákon), zákon č. 61/1977 Sb., o lesích, zákon č. 40/1956
Sb., o státní ochraně přírody, ve znění pozdějších předpisů, zákon
České národní rady č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči.
12) Zákon České národní rady č. 61/1988 Sb.
Zákon Slovenské národní rady č. 51/1988 Sb.
12a) § 17 a 18 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách
a o státní báňské správě, ve znění zákona č. 542/1991 Sb.
12b) Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších
předpisů.
12c) Úmluva o ochraně archeologického dědictví Evropy (revidovaná)
vyhlášená pod č. 99/2000 Sb. m. s.
14) § 58 vyhlášky federálního ministerstva pro technický a investiční
rozvoj č. 85/1976 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení a stavebním
řádu, ve znění vyhlášky č. 155/1980 Sb.
14a) Zákon ČNR č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu.
Zákon č. 61/1977 Sb., o lesích.
14b) § 24 odst. 2 písm. i) zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z
příjmů.
15) § 6 zákona České národní rady č. 61/1988 Sb.,
§ 6 zákona Slovenské národní rady č. 51/1988 Sb.
16a) § 2 odst. 2 písm. c) zákona č. 157/2009 Sb., o nakládání s
těžebním odpadem a o změně některých zákonů.
17) § 87 zákona č. 50/1976 Sb.
18) Vyhláška ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky
č. 59/1972 Sb., o ochraně zdraví před ionizujícím zářením.
Vyhláška ministerstva zdravotnictví Slovenské socialistické republiky
č. 65/1972 Sb., o ochraně zdraví před ionizujícím zářením.
Vyhláška Československé komise pro atomovou energii č. 67/1987 Sb., o
zajištění jaderné bezpečnosti při zacházení s radioaktivními odpady.
19) Obchodní zákoník
Občanský zákoník.
20) § 29 zákona č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon).
20a) Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z
příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
20b) Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení
(insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.
21) § 7 zákona č. 138/1973 Sb.
22) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES ze dne 30. května
1994 o podmínkách udělování a využívání povolení k průzkumu,
vyhledávání a dobývání uhlovodíků.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/31/ES ze dne 23. dubna 2009
o geologickém ukládání oxidu uhličitého a o změně směrnice Rady
85/337/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES,
2001/80/ES, 2004/35/ES, 2006/12/ES a 2008/1/ES a nařízení (ES) č.
1013/2006.
23) § 13 odst. 1 zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve
znění zákona č. 543/1991 Sb., zákona č. 366/2000 Sb. a zákona č.
186/2006 Sb.
Příloha č. 2 k vyhlášce č. 369/2004 Sb., o projektování, provádění a
vyhodnocování geologických prací, oznamování rizikových geofaktorů a o
postupu při výpočtu zásob výhradních ložisek.
24) Zákon č. 85/2012 Sb., o ukládání oxidu uhličitého do přírodních
horninových struktur a o změně některých zákonů.
25) § 4g zákona č. 62/1988 Sb., ve znění zákona č. 85/2012 Sb.
*) Rozumí se tím zákona č. 541/1991 Sb.
26) § 16 odst. 2 písm. d) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a
stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 350/2012 Sb.