309/2006 Sb.
ZÁKON
ze dne 23. května 2006,
kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při
práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany
zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy
(zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při
práci)
Změna: 362/2007 Sb.
Změna: 189/2008 Sb.
Změna: 223/2009 Sb.
Změna: 365/2011 Sb.
Změna: 375/2011 Sb.
Změna: 225/2012 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
DALŠÍ POŽADAVKY BEZPEČNOSTI A OCHRANY ZDRAVÍ PŘI PRÁCI V
PRACOVNĚPRÁVNÍCH VZTAZÍCH
HLAVA I
POŽADAVKY NA PRACOVIŠTĚ A PRACOVNÍ PROSTŘEDÍ, VÝROBNÍ A PRACOVNÍ
PROSTŘEDKY A ZAŘÍZENÍ, ORGANIZACI PRÁCE A PRACOVNÍ POSTUPY A
BEZPEČNOSTNÍ ZNAČKY
§ 1
Úvodní ustanovení
Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství^1),
upravuje v návaznosti na zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, další
požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních
vztazích a zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo
poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy podle § 3 zákoníku práce.
§ 2
Požadavky na pracoviště a pracovní prostředí
(1) Zaměstnavatel je povinen zajistit, aby pracoviště byla prostorově a
konstrukčně uspořádána a vybavena tak, aby pracovní podmínky pro
zaměstnance z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci
odpovídaly bezpečnostním a hygienickým požadavkům na pracovní prostředí
a pracoviště, aby
a) prostory určené pro práci, chodby, schodiště a jiné komunikace měly
stanovené rozměry a povrch a byly vybaveny pro činnosti zde vykonávané,
b) pracoviště byla osvětlena, pokud možno denním světlem, měla
stanovené mikroklimatické podmínky, zejména pokud jde o objem vzduchu,
větrání, vlhkost, teplotu a zásobování vodou,
c) prostory pro osobní hygienu, převlékání, odkládání osobních věcí,
odpočinek a stravování zaměstnanců měly stanovené rozměry, provedení a
vybavení,
d) únikové cesty, východy a dopravní komunikace k nim včetně
přístupových cest byly stále volné,
e) v prostorách uvedených v písmenech a) až d) byla zajištěna
pravidelná údržba, úklid a čištění,
f) pracoviště byla vybavena v rozsahu dohodnutém s příslušným
poskytovatelem pracovnělékařských služeb prostředky pro poskytnutí
první pomoci a vybavena prostředky pro přivolání poskytovatele
zdravotnické záchranné služby.
(2) Bližší požadavky na pracoviště a pracovní prostředí stanoví
prováděcí právní předpis.
§ 3
Požadavky na pracoviště a pracovní prostředí na staveništi
(1) Zaměstnavatel, který provádí jako zhotovitel stavební, montážní,
stavebně montážní nebo udržovací práce pro jinou fyzickou nebo
právnickou osobu na jejím pracovišti, zajistí v součinnosti s touto
osobou vybavení pracoviště pro bezpečný výkon práce. Práce podle věty
první mohou být zahájeny pouze tehdy, pokud je pracoviště náležitě
zajištěno a vybaveno.
(2) Zaměstnavatel je povinen dodržovat další požadavky kladené na
bezpečnost a ochranu zdraví při práci při přípravě projektu a realizaci
stavby, jimiž jsou
a) udržování pořádku a čistoty na staveništi,
b) uspořádání staveniště podle příslušné dokumentace,
c) umístění pracoviště, jeho dostupnost, stanovení komunikací nebo
prostoru pro příchod a pohyb fyzických osob, výrobních a pracovních
prostředků a zařízení,
d) zajištění požadavků na manipulaci s materiálem,
e) předcházení zdravotním rizikům při práci s břemeny,
f) provádění kontroly před prvním použitím, během používání, při údržbě
a pravidelném provádění kontrol strojů, technických zařízení, přístrojů
a nářadí během používání s cílem odstranit nedostatky, které by mohly
nepříznivě ovlivnit bezpečnost a ochranu zdraví,
g) splnění požadavků na způsobilost fyzických osob konajících práce na
staveništi,
h) určení a úprava ploch pro uskladnění, zejména nebezpečných látek,
přípravků a materiálů,
i) splnění podmínek pro odstraňování a odvoz nebezpečných odpadů,
j) uskladňování, manipulace, odstraňování a odvoz odpadu a zbytků
materiálů,
k) přizpůsobování času potřebného na jednotlivé práce nebo jejich etapy
podle skutečného postupu prací,
l) předcházení ohrožení života a zdraví fyzických osob, které se s
vědomím zaměstnavatele mohou zdržovat na staveništi,
m) zajištění spolupráce s jinými osobami,
n) předcházení rizikům vzájemného působení činností prováděných na
staveništi nebo v jeho těsné blízkosti,
o) vedení evidence přítomnosti zaměstnanců a dalších fyzických osob na
staveništi, které mu bylo předáno,
p) přijetí odpovídajících opatření, pokud budou na staveništi
vykonávány práce a činnosti vystavující zaměstnance ohrožení života
nebo poškození zdraví,
q) dodržování bližších minimálních požadavků na bezpečnost a ochranu
zdraví při práci na staveništích stanovených prováděcím právním
předpisem.
(3) Bližší minimální požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci
na staveništích a bližší vymezení prací a činností vystavujících
zaměstnance zvýšenému ohrožení života nebo zdraví, při jejichž výkonu
je nezbytná zvláštní odborná způsobilost, stanoví prováděcí právní
předpis.
§ 4
Požadavky na výrobní a pracovní prostředky a zařízení
(1) Zaměstnavatel je povinen zajistit, aby stroje, technická zařízení,
dopravní prostředky a nářadí byly z hlediska bezpečnosti a ochrany
zdraví při práci vhodné pro práci, při které budou používány. Stroje,
technická zařízení, dopravní prostředky a nářadí musí být
a) vybaveny ochrannými zařízeními, která chrání život a zdraví
zaměstnanců,
b) vybaveny nebo upraveny tak, aby odpovídaly ergonomickým požadavkům a
aby zaměstnanci nebyli vystaveni nepříznivým faktorům pracovních
podmínek,
c) pravidelně a řádně udržovány, kontrolovány a revidovány.
(2) Bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických
zařízení, dopravních prostředků a nářadí stanoví prováděcí právní
předpis.
§ 5
Požadavky na organizaci práce a pracovní postupy
(1) Zaměstnavatel je povinen organizovat práci a stanovit pracovní
postupy tak, aby byly dodržovány zásady bezpečného chování na
pracovišti a aby zaměstnanci
a) nevykonávali činnosti jednotvárné a jednostranně zatěžující
organismus. Nelze-li je vyloučit, musí být přerušovány bezpečnostními
přestávkami^2); v případech stanovených zvláštními právními předpisy^3)
musí být doba výkonu takové činnosti v rámci pracovní doby časově
omezena,
b) nebyli ohroženi padajícími nebo vymrštěnými předměty nebo materiály,
c) byli chráněni proti pádu nebo zřícení,
d) nebyli ohroženi dopravou na pracovištích,
e) na pracovišti se zvýšeným rizikem nepracovali osamoceně bez dohledu
dalšího zaměstnance, pokud jejich ochranu nezajistí jinak,
f) nevykonávali ruční manipulaci s břemeny, která může poškodit zdraví,
zejména páteř.
(2) Bližší požadavky na způsob organizace práce a pracovních postupů,
které je zaměstnavatel povinen zajistit, stanoví prováděcí právní
předpis.
§ 6
Bezpečnostní značky, značení a signály
(1) Na pracovištích, na kterých jsou vykonávány práce, při nichž může
dojít k poškození zdraví, je zaměstnavatel povinen umístit bezpečnostní
značky a značení a zavést signály, které poskytují informace nebo
instrukce týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, a
seznámit s nimi zaměstnance. Bezpečnostní značky, značení a signály
mohou být zejména obrazové, zvukové nebo světelné.
(2) Vzhled, umístění a provedení bezpečnostních značek a značení a
zavedení signálů stanoví prováděcí právní předpis.
HLAVA II
PŘEDCHÁZENÍ OHROŽENÍ ŽIVOTA A ZDRAVÍ
§ 7
Rizikové faktory pracovních podmínek a kontrolovaná pásma
(1) Jestliže se na pracovištích zaměstnavatele vyskytují rizikové
faktory, je zaměstnavatel povinen pravidelně, a dále bez zbytečného
odkladu vždy, pokud dojde ke změně podmínek práce, měřením zjišťovat a
kontrolovat jejich hodnoty a zabezpečit, aby byly vyloučeny nebo
alespoň omezeny na nejmenší rozumně dosažitelnou míru. Při zjišťování,
hodnocení a přijímání opatření k dodržení nejvyšších přípustných hodnot
je povinen postupovat podle prováděcího právního předpisu. Rizikovými
faktory jsou zejména faktory fyzikální (například hluk, vibrace),
chemické (například karcinogeny), biologické činitele (například viry,
bakterie, plísně), prach, fyzická zátěž, psychická a zraková zátěž a
nepříznivé mikroklimatické podmínky (například extrémní chlad, teplo a
vlhkost). Nelze-li výskyt biologických činitelů a překročení nejvyšších
přípustných hodnot rizikových faktorů vyloučit, je zaměstnavatel
povinen omezovat jejich působení technickými, technologickými a jinými
opatřeními, kterými jsou zejména úprava pracovních podmínek, doba
výkonu práce, zřízení kontrolovaných pásem, používání vhodných osobních
ochranných pracovních prostředků nebo poskytování ochranných nápojů.
(2) Při práci s vědomým záměrem vykonávat činnosti spojené s vystavením
(dále jen "expozice") biologickým činitelům skupin druhé až čtvrté
uvedeným ve zvláštním právním předpisu^4) nebo překročí-li výsledky
měření rizikových faktorů stanovené nejvyšší přípustné hodnoty, je
zaměstnavatel povinen zjistit příčiny tohoto stavu. Nelze-li výskyt
biologických činitelů odstranit nebo hodnoty rizikových faktorů snížit
pod stanovené nejvyšší přípustné hodnoty a odstranit tak riziko pro
zaměstnance, je zaměstnavatel povinen postupovat podle § 104 zákoníku
práce. Současně je povinen neprodleně informovat zaměstnance. Není-li
možné ochranu zdraví zaměstnance zajistit opatřeními podle odstavce 1,
popřípadě opatřeními podle zvláštního právního předpisu, je
zaměstnavatel povinen zdroj rizikového faktoru vyřadit z provozu, a
není-li to možné, práci zastavit.
(3) Zaměstnavatel je povinen zajistit, aby práce s azbestem, s
chemickými karcinogeny a biologickými činiteli a pracovní procesy s
rizikem chemické karcinogenity byly v rozsahu stanoveném prováděcím
právním předpisem vždy prováděny v kontrolovaných pásmech, která budou
označena a zajištěna tak, aby do nich nevstupovali zaměstnanci, kteří v
něm nevykonávají práci, opravy, údržbu, zkoušky, revize, kontrolu nebo
dozor. Do kontrolovaných pásem mohou být zaměstnavatelem zařazeny i
další práce, při kterých jsou zaměstnanci vystaveni působení rizikových
faktorů, pokud je toho třeba k ochraně zdraví zaměstnanců.
(4) O kontrolovaných pásmech a zaměstnancích, kteří vstupují do
kontrolovaných pásem, nebo zde konají práce uvedené v odstavci 3, je
zaměstnavatel povinen vést evidenci a ukládat ji po dobu stanovenou
zvláštním právním předpisem^5). Evidence obsahuje
a) jméno, popřípadě jména a příjmení zaměstnance a datum narození,
b) název kontrolovaného pásma, den jeho zřízení a zrušení,
c) charakteristiku vykonávané práce,
d) účel vstupu a dobu pobytu v kontrolovaném pásmu,
e) počet odpracovaných směn,
f) výčet biologických činitelů, chemických látek a přípravků, se
kterými se v kontrolovaném pásmu zachází, nebo jiných rizikových
faktorů,
g) záznam o mimořádných situacích a změnách údajů uvedených v evidenci
s datem jejich provedení.
(5) V kontrolovaném pásmu je zakázáno jíst, pít a kouřit; pro tyto
účely zaměstnavatel vyhradí zvláštní prostory. Vstupovat do
kontrolovaného pásma je možné jen s osobními ochrannými pracovními
prostředky určenými pro výkon práce v kontrolovaném pásmu.
(6) V kontrolovaném pásmu nesmějí pracovat mladiství zaměstnanci, a to
ani z důvodu přípravy na povolání, dále těhotné zaměstnankyně,
zaměstnankyně, které kojí, a zaměstnankyně-matky do konce devátého
měsíce po porodu.
(7) Rizikové faktory pracovních podmínek, jejich členění, hygienické
limity, způsob jejich zjišťování a hodnocení a minimální rozsah
opatření k ochraně zdraví zaměstnance stanoví prováděcí právní předpis.
§ 8
Zákaz výkonu některých prací
(1) Zakázány jsou práce s 2-naftylaminem a jeho solemi,
4-aminobifenylem a jeho solemi, benzidinem a jeho solemi,
4-nitrodifenylem a polychlorovanými bifenyly, s výjimkou mono- a
dichlorovaných bifenylů, a práce s přípravky obsahujícími více než 0,1
% 2-naftylaminu a jeho solí, 4-aminobifenylu a jeho solí, benzidinu a
jeho solí nebo 4-nitrodifenylu nebo více než 0,005 % polychlorovaných
bifenylů. Zákaz těchto prací neplatí, jde-li o výzkumné laboratorní
práce, analytické práce, práce při likvidaci nepotřebných zásob, odpadů
a zařízení, která obsahují tyto látky a přípravky, a práce při
zneškodňování uvedených látek, pokud vznikají jako nežádoucí průvodní
látka při zpracování jiné látky nebo přípravku.
(2) Zakázány jsou práce s azbestem. Zákaz těchto prací neplatí, jde-li
o výzkumné laboratorní práce, analytické práce, práce při likvidaci
zásob, odpadů a zařízení, která obsahují azbest, a práce při
odstraňování staveb a částí staveb obsahujících azbest, nebo opravy a
udržovací práce na stavbách nebo práce s ojedinělou krátkodobou
expozicí.
(3) Aplikace azbestu nástřikem a pracovní postupy, které zahrnují
použití tepelně nebo zvukově izolačních materiálů s hustotou menší než
1 g/cm3 obsahujících azbest, jsou zakázány.
HLAVA III
ODBORNÁ ZPŮSOBILOST A ZVLÁŠTNÍ ODBORNÁ ZPŮSOBILOST
§ 9
Odborná způsobilost
(1) Zaměstnavatel je povinen zajišťovat a provádět úkoly v hodnocení a
prevenci rizik možného ohrožení života nebo zdraví zaměstnance (dále
jen "zajišťování úkolů v prevenci rizik") s ohledem na
a) nebezpečí ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců při práci ve
vztahu k předmětu činnosti zaměstnavatele,
b) základní znalosti a dovednosti zaměstnanců,
c) počet zaměstnanců, jejich odbornou připravenost a jimi vykonávanou
práci.
(2) Zaměstnavatel může zajišťovat plnění úkolů v prevenci rizik, je-li
k tomu způsobilý nebo odborně způsobilý v případech a za podmínek
uvedených v odstavci 3 písm. a) a b) sám, jinak je povinen zajistit
tyto úkoly odborně způsobilým zaměstnancem, kterého zaměstnává v
pracovněprávním vztahu^6). Nemá-li takového zaměstnance, je povinen
zajistit je jinou odborně způsobilou osobou. Odborně způsobilý
zaměstnanec zaměstnavatele nebo jiná odborně způsobilá fyzická osoba
jsou odborně způsobilými osobami.
(3) Zaměstnává-li zaměstnavatel
a) nejvýše 25 zaměstnanců, může zajišťovat úkoly v prevenci rizik sám,
má-li k tomu potřebné znalosti,
b) 26 až 500 zaměstnanců, může zajišťovat úkoly v prevenci rizik sám,
je-li k tomu odborně způsobilý, nebo jednou nebo více odborně
způsobilými osobami,
c) více než 500 zaměstnanců, zajišťuje úkoly v prevenci rizik vždy
jednou nebo více odborně způsobilými osobami.
(4) Zaměstnavatel je povinen
a) poskytnout odborně způsobilé osobě k zajišťování úkolů v prevenci
rizik zejména potřebné prostředky a dobu potřebnou k výkonu její
činnosti, zvláště ve vztahu k zaměstnancům v pracovním poměru na dobu
určitou^7), mladistvým zaměstnancům^8), těhotným zaměstnankyním,
zaměstnankyním, které kojí, nebo zaměstnankyním-matkám dítěte do konce
devátého měsíce po porodu a zaměstnancům agentury práce^9) dočasně
přiděleným k výkonu práce k jinému zaměstnavateli,
b) zajistit dostatečný počet odborně způsobilých osob,
c) poskytnout odborně způsobilé osobě dokumentaci a informace
1. o všech skutečnostech a okolnostech, o nichž je mu známo, že mají
nebo by mohly mít vliv na bezpečnost zaměstnanců nebo vést k poškození
jejich zdraví,
2. podané zaměstnancům jiného zaměstnavatele, které obdrželi před
zahájením práce na pracovištích zaměstnavatele k zajištění bezpečnosti
a ochrany zdraví při práci.
(5) Při zajišťování úkolů v prevenci rizik postupuje odborně způsobilá
osoba v součinnosti s odborně způsobilými fyzickými osobami
vykonávajícími svoji působnost podle zvláštních právních předpisů^10),
s odborovou organizací a zástupcem pro oblast bezpečnosti a ochrany
zdraví při práci^11).
(6) Zaměstnavatel je povinen poskytnout odborně způsobilé osobě
písemnosti týkající se pracovních úrazů a nemocí z povolání a potřebnou
součinnost
a) při předcházení ohrožení života a zdraví^12) s ohledem na povahu
rizika na jeho pracovištích,
b) k přijetí ochranných opatření, jde-li o práce se zvýšeným ohrožením
zdraví zaměstnanců,
c) při výběru a volbě ochranných zařízení.
(7) Plní-li na jednom pracovišti úkoly v prevenci rizik více než 2
odborně způsobilé osoby, zaměstnavatel určí, kdo bude provádět
koordinaci jejich činnosti.
§ 10
(1) Předpokladem odborné způsobilosti fyzické osoby je
a) alespoň střední vzdělání s maturitní zkouškou^13),
b) odborná praxe v délce alespoň 3 let nebo v délce alespoň 1 roku,
jestliže fyzická osoba získala vysokoškolské vzdělání v bakalářském
nebo magisterském studijním programu v oblasti bezpečnosti a ochrany
zdraví při práci; za odbornou praxi se považuje doba činnosti
vykonávané v oboru, ve kterém fyzická osoba bude zajišťovat úkoly v
prevenci rizik nebo činnost v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při
práci, a
c) doklad o úspěšně vykonané zkoušce z odborné způsobilosti (§ 20).
(2) Zkouška z odborné způsobilosti se skládá opakovaně každých 5 let.
(3) Při uznávání odborné kvalifikace, kterou fyzická osoba získala v
jiném členském státě Evropské unie, jiném smluvním státě Dohody o
Evropském hospodářském prostoru nebo ve Švýcarské konfederaci, se
postupuje podle zákona o uznávání odborné kvalifikace^14). Uznávacím
orgánem je Ministerstvo práce a sociálních věcí. Před zahájením
dočasného nebo příležitostného výkonu činnosti na území České republiky
fyzickou osobou, která je oprávněna vykonávat obdobnou činnost v
členském státě Evropské unie, jiném smluvním státě Dohody o Evropském
hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederaci, Ministerstvo práce a
sociálních věcí její odbornou kvalifikaci ověří^15).
§ 10a
Dokladem o úspěšném vykonání zkoušky z odborné způsobilosti je
osvědčení. Osvědčení se vydává na dobu 5 let.
§ 11
Zvláštní odborná způsobilost
(1) Na technických zařízeních, která představují zvýšenou míru ohrožení
života a zdraví zaměstnanců, pokud jde o jejich obsluhu, montáž,
údržbu, kontrolu nebo opravy, mohou práce a činnosti samostatně
vykonávat a samostatně je obsluhovat jen zvlášť odborně způsobilí
zaměstnanci.
(2) Předpokladem zvláštní odborné způsobilosti zaměstnance je
a) zdravotní způsobilost podle zvláštního právního předpisu,
b) dosažení věku stanoveného zvláštním právním předpisem; tento věk
však nesmí být nižší než 18 let,
c) odborné vzdělání stanovené prováděcím právním předpisem,
d) odborná praxe v délce a v oboru stanoveném prováděcím právním
předpisem,
e) splnění požadavků podle odstavce 3 určených osobou, která uvádí na
trh nebo distribuuje, popřípadě uvádí do provozu výrobky, které by
mohly ve zvýšené míře ohrozit oprávněný zájem^17),
f) doklad o úspěšně vykonané zkoušce ze zvláštní odborné způsobilosti
(§ 20).
(3) Zvlášť odborně způsobilý zaměstnanec musí dokončit zaškolení nebo
zácvik, v němž působil pod dohledem osoby uvedené v odstavci 2 písm.
e), popřípadě osoby touto osobou určené. Nebyl-li způsob, obsah a doba
zaškolení nebo zácviku určen osobou uvedenou v odstavci 2 písm. e),
určí je zaměstnavatel s ohledem na charakter práce a náročnost obsluhy.
(4) Zkouška ze zvláštní odborné způsobilosti se skládá opakovaně
každých 5 let.
(5) Ustanovení § 10 odst. 3 platí obdobně.
ČÁST DRUHÁ
ZAJIŠTĚNÍ BEZPEČNOSTI A OCHRANY ZDRAVÍ PŘI ČINNOSTI NEBO POSKYTOVÁNÍ
SLUŽEB MIMO PRACOVNĚPRÁVNÍ VZTAHY
§ 12
Na právní vztahy týkající se zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při
činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy, jde-li o
a) zaměstnavatele, který je fyzickou osobou^18) a sám též pracuje,
b) fyzickou osobou, která provozuje samostatně výdělečnou činnost podle
zvláštního právního předpisu^19),
c) spolupracujícího manžela nebo dítě osoby uvedené v písmenu a) nebo
b),
d) fyzickou nebo právnickou osobu, která je zadavatelem stavby
(stavebník) nebo jejím zhotovitelem, popřípadě se na zhotovení stavby
podílí,
se vztahuje § 101 odst. 1 a 2, § 102, 104 a 105 zákoníku práce a § 2 až
11 s přihlédnutím k podmínkám vykonávané činnosti nebo poskytování
služeb a jejich rozsahu.
§ 13
Tam, kde se v zákoníku práce nebo v části první uvádí zaměstnavatel
nebo zaměstnanec, rozumí se tím osoba uvedená v § 12.
ČÁST TŘETÍ
DALŠÍ ÚKOLY ZADAVATELE STAVBY, JEJÍHO ZHOTOVITELE, POPŘÍPADĚ FYZICKÉ
OSOBY, KTERÁ SE PODÍLÍ NA ZHOTOVENÍ STAVBY, A KOORDINÁTORA BEZPEČNOSTI
A OCHRANY ZDRAVÍ PŘI PRÁCI NA STAVENIŠTI
§ 14
(1) Budou-li na staveništi působit zaměstnanci více než jednoho
zhotovitele stavby, je zadavatel stavby povinen určit potřebný počet
koordinátorů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi (dále
jen "koordinátor") s přihlédnutím k rozsahu a složitosti díla a jeho
náročnosti na koordinaci ve fázi přípravy a ve fázi jeho realizace.
Činnosti koordinátora při přípravě díla a při jeho realizaci mohou být
vykonávány toutéž osobou.
(2) Koordinátorem je fyzická nebo právnická osoba určená zadavatelem
stavby k provádění stanovených činností při přípravě stavby, popřípadě
při realizaci stavby na staveništi. Koordinátorem může být určena
fyzická osoba, která splňuje stanovené předpoklady odborné způsobilosti
(§ 10). Právnická osoba může vykonávat činnost koordinátora,
zabezpečí-li její výkon odborně způsobilou fyzickou osobou. Koordinátor
nemůže být totožný s osobou, která odborně vede realizaci stavby^20).
(3) Určí-li zadavatel stavby více koordinátorů, kteří působí při
přípravě nebo realizaci stavby současně, vymezí pravidla jejich
vzájemné spolupráce. Zadavatel stavby, který je fyzickou osobou a
splňuje stanovené předpoklady odborné způsobilosti, koordinátora
neurčí, bude-li činnost koordinátora vykonávat sám.
(4) Zadavatel stavby je povinen předat koordinátorovi veškeré podklady
a informace pro jeho činnost, včetně informace o fyzických osobách,
které se mohou s jeho vědomím zdržovat na staveništi, poskytovat mu
potřebnou součinnost a zavázat všechny zhotovitele stavby, popřípadě
jiné osoby k součinnosti s koordinátorem po celou dobu přípravy a
realizace stavby.
(5) Koordinátor je povinen zachovávat mlčenlivost o všech informacích a
skutečnostech, o nichž se v souvislosti s činností dozvěděl a které
nelze sdělovat dalším osobám, nestanoví-li zvláštní právní předpis
jinak.
(6) Při přípravě a realizaci staveb
a) u nichž nevzniká povinnost doručení oznámení o zahájení prací podle
§ 15 odst. 1,
b) které provádí stavebník sám pro sebe svépomocí podle zvláštního
právního předpisu^21), nebo
c) nevyžadujících stavební povolení ani ohlášení podle zvláštního
právního předpisu^22),
se koordinátor podle odstavce 1 neurčuje.
§ 15
(1) V případech, kdy při realizaci stavby
a) celková předpokládaná doba trvání prací a činností je delší než 30
pracovních dnů, ve kterých budou vykonávány práce a činnosti a bude na
nich pracovat současně více než 20 fyzických osob po dobu delší než 1
pracovní den, nebo
b) celkový plánovaný objem prací a činností během realizace díla
přesáhne 500 pracovních dnů v přepočtu na jednu fyzickou osobu,
je zadavatel stavby povinen doručit oznámení o zahájení prací, jehož
náležitosti stanoví prováděcí právní předpis, oblastnímu inspektorátu
práce příslušnému podle místa staveniště^23) nejpozději do 8 dnů před
předáním staveniště zhotoviteli; oznámení může být doručeno v listinné
nebo elektronické podobě. Dojde-li k podstatným změnám údajů obsažených
v oznámení, je zadavatel stavby povinen provést bez zbytečného odkladu
jeho aktualizaci. Stejnopis oznámení o zahájení prací musí být vyvěšen
na viditelném místě u vstupu na staveniště po celou dobu provádění
stavby až do ukončení prací a předání stavby stavebníkovi k užívání.
Rozsáhlé stavby mohou být označeny jiným vhodným způsobem, například
tabulí s uvedením potřebných údajů. Uvedené údaje mohou být součástí
štítku nebo tabule umisťované na staveništi nebo stavbě.
(2) Budou-li na staveništi vykonávány práce a činnosti vystavující
fyzickou osobu zvýšenému ohrožení života nebo poškození zdraví, které
jsou stanoveny prováděcím právním předpisem, stejně jako v případech
podle odstavce 1, zadavatel stavby zajistí, aby před zahájením prací na
staveništi byl zpracován plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na
staveništi (dále jen "plán") podle druhu a velikosti stavby tak, aby
plně vyhovoval potřebám zajištění bezpečné a zdraví neohrožující práce.
V plánu je nutné uvést potřebná opatření z hlediska časové potřeby i
způsobu provedení; musí být rovněž přizpůsoben skutečnému stavu a
podstatným změnám během realizace stavby.
§ 16
Zhotovitel stavby je povinen
a) nejpozději do 8 dnů před zahájením prací na staveništi doložit, že
informoval koordinátora o rizicích vznikajících při pracovních nebo
technologických postupech, které zvolil,
b) poskytovat koordinátorovi součinnost potřebnou pro plnění jeho úkolů
po celou dobu svého zapojení do přípravy a realizace stavby, zejména mu
včas předávat informace a podklady potřebné pro zhotovení plánu a jeho
změny, brát v úvahu podněty a pokyny koordinátora, zúčastňovat se
zpracování plánu, tento plán dodržovat, zúčastňovat se kontrolních dnů
a postupovat podle dohodnutých opatření, a to v rozsahu, způsobem a ve
lhůtách uvedených v plánu.
§ 17
(1) Jiná fyzická osoba, která se osobně podílí na zhotovení stavby a
která nezaměstnává zaměstnance (dále jen "jiná osoba"), je povinna
poskytnout zhotoviteli stavby a koordinátorovi potřebnou součinnost a
postupovat podle pokynů nebo opatření k zajištění bezpečné a zdraví
neohrožující práce stanovených zhotovitelem stavby. Jiná osoba
informuje zhotovitele stavby nejpozději do 5 pracovních dnů před
převzetím pracoviště, a není-li to ze závažných důvodů možné, bez
zbytečného odkladu o všech okolnostech, které by mohly při její
činnosti na staveništi vést k ohrožení života a poškození zdraví
dalších fyzických osob zdržujících se na staveništi s vědomím
zhotovitele.
(2) Jiná osoba
a) je povinna
1. dodržovat právní předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci
na staveništi a přihlížet k podnětům koordinátora,
2. používat potřebné osobní ochranné pracovní prostředky^24), technická
zařízení, přístroje a nářadí, splňující požadavky stanovené zvláštním
právním předpisem^25),
b) nesmí vyřazovat, měnit nebo přestavovat svévolně ochranná zařízení
strojů, přístrojů a nářadí a tato zařízení musí používat k účelům a za
podmínek, pro které jsou určena.
(3) Odstavec 2 se vztahuje i na zhotovitele stavby, který osobně na
staveništi pracuje.
§ 18
(1) Koordinátor je při přípravě stavby povinen
a) v dostatečném časovém předstihu před zadáním díla zhotoviteli stavby
předat zadavateli stavby přehled právních předpisů vztahujících se ke
stavbě, informace o rizicích, která se mohou při realizaci stavby
vyskytnout, se zřetelem na práce a činnosti vystavující fyzickou osobu
zvýšenému ohrožení života nebo poškození zdraví a další podklady nutné
pro zajištění bezpečného a zdraví neohrožujícího pracovního prostředí a
podmínek výkonu práce, na které je třeba vzít zřetel s ohledem na
charakter stavby a její realizaci,
b) bez zbytečného odkladu předat projektantovi, zhotoviteli stavby,
pokud byl již určen, popřípadě jiné osobě veškeré další informace o
bezpečnostních a zdravotních rizicích, které jsou mu známy a které se
dotýkají jejich činnosti,
c) provádět další činnosti stanovené prováděcím právním předpisem.
(2) Koordinátor je při realizaci stavby povinen
a) bez zbytečného odkladu
1. informovat všechny dotčené zhotovitele stavby o bezpečnostních a
zdravotních rizicích, která vznikla na staveništi během postupu prací,
2. upozornit zhotovitele stavby na nedostatky v uplatňování požadavků
na bezpečnost a ochranu zdraví při práci zjištěné na pracovišti
převzatém zhotovitelem stavby a vyžadovat zjednání nápravy; k tomu je
oprávněn navrhovat přiměřená opatření,
3. oznámit zadavateli stavby případy podle bodu 2, nebyla-li
zhotovitelem stavby neprodleně přijata přiměřená opatření ke zjednání
nápravy,
b) provádět další činnosti stanovené prováděcím právním předpisem.
ČÁST ČTVRTÁ
SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
HLAVA I
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
§ 19
Tímto zákonem nejsou dotčeny obecné technické požadavky na
výstavbu^26), zvláštní požadavky na pracoviště^27), na uvedení výrobků
na trh a do provozu^17), na činnosti související s využíváním jaderné
energie a ionizujícího záření^28), na požární ochranu^27) a na činnosti
související s prevencí závažných havárií, které jsou stanoveny
zvláštními právními předpisy^29).
§ 20
(1) O udělení, pozastavení, změně, zrušení nebo prodloužení akreditace
fyzické nebo právnické osoby k provádění zkoušky z odborné způsobilosti
nebo zvláštní odborné způsobilosti (dále jen „akreditace“) rozhoduje
Ministerstvo práce a sociálních věcí. Akreditace vzniká též marným
uplynutím lhůty a způsobem podle § 28 až 30 zákona o volném pohybu
služeb. Akreditace se uděluje na dobu 3 let. Tato doba bude na žádost
držitele akreditace nebo oprávnění prodloužena o 10 let, jestliže
držitel akreditace nebo oprávnění prokazatelně zkoušky z odborné
způsobilosti nebo zvláštní odborné způsobilosti podle tohoto zákona v
uvedené době soustavně prováděl. Držitel akreditace nebo oprávnění podá
žádost o prodloužení nejméně 60 dní před uplynutím platnosti akreditace
nebo oprávnění.
(2) Součástí žádosti o udělení nebo změnu akreditace je písemná
dokumentace o způsobu a provádění zkoušek z odborné způsobilosti nebo
zvláštní odborné způsobilosti.
(3) Jsou-li splněny podmínky pro udělení akreditace, je na udělení
akreditace právní nárok.
(4) Zkoušky z odborné způsobilosti nebo zvláštní odborné způsobilosti
podle tohoto zákona může provádět i fyzická nebo právnická osoba
usazená v jiném členském státě Evropské unie, jiném smluvním státě
Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo ve Švýcarské konfederaci,
pokud akreditace nebo jiné oprávnění z tohoto státu k provádění
obdobných zkoušek zaručuje úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví při
práci jako tento zákon a právní předpisy vydané k jeho provedení. O
oprávnění těchto osob rozhoduje Ministerstvo práce a sociálních věcí
podle odstavce 1.
(5) Ministerstvo práce a sociálních věcí může kontrolovat^30)
dodržování podmínek, na základě kterých byly akreditace podle odstavce
1 nebo oprávnění podle odstavce 4 uděleny.
(6) Udělení, změna nebo prodloužení akreditace a prodloužení oprávnění
podle odstavce 1 a udělení oprávnění podle odstavce 4 podléhá správnímu
poplatku. Žadatel přiloží ke své žádosti o udělení, změnu nebo
prodloužení akreditace a prodloužení oprávnění nebo o udělení oprávnění
doklad o zaplacení tohoto správního poplatku.
(7) Náklady spojené s provedením zkoušky z odborné způsobilosti nebo
zvláštní odborné způsobilosti a s vydáním dokladu podle § 10 odst. 1
písm. c) nebo § 11 odst. 2 písm. f) stanovené držitelem akreditace
uhradí uchazeč o vykonání zkoušky držiteli akreditace nejpozději 7
kalendářních dnů před konáním zkoušky.
§ 21
Vláda
a) vydá nařízení k provedení § 2 odst. 2, § 3 odst. 3, § 4 odst. 2, § 5
odst. 2, § 6 odst. 2, § 7 odst. 7, § 15 a § 18 odst. 1 písm. c) a odst.
2 písm. b),
b) stanoví nařízením
1. která technická zařízení představují zvýšenou míru ohrožení života a
zdraví zaměstnanců, pokud jde o jejich obsluhu, montáž a opravy nebo
kontrolu vyžadující zvláštní odbornou způsobilost,
2. věk zaměstnance pro zvláštní odbornou způsobilost, má-li být vyšší
než 18 let,
3. stupeň, popřípadě obor odborného vzdělání pro zvláštní odbornou
způsobilost a délku a obor odborné praxe,
4. podmínky pro udělení, pozastavení, změnu nebo zrušení akreditace
fyzické nebo právnické osoby pro provádění zkoušek odborné způsobilosti
a zvláštní odborné způsobilosti,
5. zkušební okruhy teoretických znalostí pro zkoušku z odborné
způsobilosti a ze zvláštní odborné způsobilosti,
6. obsah a způsob zkoušky z odborné způsobilosti a ze zvláštní odborné
způsobilosti, jejich organizaci, průběh, hodnocení a podmínky pro
opravu těchto zkoušek, jakož i náležitosti dokladu o úspěšném vykonání
uvedených zkoušek,
7. vedení dokumentace držitelem akreditace o vykonaných zkouškách
odborné způsobilosti a zvláštní odborné způsobilosti.
HLAVA II
PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 22
(1) Tímto zákonem se řídí také pracovněprávní vztahy týkající se
bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci vzniklé před 1. lednem
2007, není-li v odstavci 2 stanoveno jinak.
(2) Odborná způsobilost a zvláštní odborná způsobilost získaná podle
dosavadních právních předpisů se považuje za splněnou nejdéle po dobu
pěti let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(3) U staveb, u kterých bylo vydáno stavební povolení, nebo byly
zahájeny přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se postupuje podle
dosavadních právních předpisů.
(4) Tímto zákonem se řídí právní vztahy týkající se bezpečnosti a
ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní
vztahy vzniklé před 1. lednem 2007.
§ 23
Do vydání prováděcích právních předpisů k provedení § 2 odst. 2, § 4
odst. 2, § 5 odst. 2, § 6 odst. 2 a § 7 odst. 7 se postupuje podle
a) nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost
a ochranu zdraví při práci na pracovišti s nebezpečím pádu z výšky nebo
do hloubky,
b) nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na
pracoviště a pracovní prostředí,
c) nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky
na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů
a nářadí,
d) nařízení vlády č. 27/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace
práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při
práci související s chovem zvířat,
e) nařízení vlády č. 28/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace
práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při
práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru,
f) nařízení vlády č. 406/2004 Sb., o bližších požadavcích na zajištění
bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v prostředí s nebezpečím
výbuchu,
g) nařízení vlády č. 168/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace
práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při
provozování dopravy dopravními prostředky,
h) nařízení vlády č. 11/2002 Sb., kterým se stanoví vzhled a umístění
bezpečnostních značek a zavedení signálů, ve znění nařízení vlády č.
405/2004 Sb.,
i) nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany
zdraví zaměstnanců při práci, ve znění nařízení vlády č. 523/2002 Sb. a
nařízení vlády č. 441/2004 Sb.
§ 24
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2007.
Zaorálek v. r.
Klaus v. r.
Paroubek v. r.
Vybraná ustanovení novel
Čl. LXII zákona č. 223/2009 Sb.
Přechodné ustanovení
Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto
dne neskončená se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se
posuzují podle dosavadních právních předpisů.
Čl. XVIII zákona č. 365/2011 Sb.
Přechodné ustanovení
Odborná způsobilost fyzické osoby k plnění úkolů v prevenci rizik a
odborná způsobilost fyzické osoby k činnosti koordinátora bezpečnosti a
ochrany zdraví při práci na staveništi, která byla získána do 30.
června 2008 podle zákona č. 309/2006 Sb. na dobu neurčitou, se považuje
za splněnou nejdéle do 1. ledna 2014.
Čl. II zákona č. 225/2012 Sb.
Přechodné ustanovení
Řízení o udělení akreditace, změnu akreditace, prodloužení akreditace,
prodloužení oprávnění k provádění zkoušek z odborné způsobilosti nebo
zvláštní odborné způsobilosti a udělení oprávnění k provádění zkoušek z
odborné způsobilosti nebo zvláštní odborné způsobilosti zahájená a
pravomocně neskončená do dne nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí
podle zákona č. 309/2006 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti
tohoto zákona.
1) Směrnice Rady 89/391/EHS ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření
pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci.
Směrnice Rady 89/654/EHS ze dne 30. listopadu 1989 o minimálních
požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví na pracovišti (první
samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS).
Směrnice Rady 89/655/EHS ze dne 30. listopadu 1989 o minimálních
požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro používání pracovního
zařízení zaměstnanci při práci, ve znění směrnic 95/63/ES a 2001/45/ES
(druhá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice
89/391/EHS).
Směrnice Rady 90/269/EHS ze dne 29. května 1990 o minimálních
požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro ruční manipulaci s
břemeny, spojenou s rizikem, zejména poškození páteře, pro zaměstnance
(čtvrtá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice
89/391/EHS).
Směrnice Rady 90/270/EHS ze dne 29. května 1990 o minimálních
požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro práci se zobrazovacími
jednotkami (pátá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice
89/391/EHS).
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/37/ES ze dne 29. dubna 2004
o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům
nebo mutagenům při práci (šestá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16
odst. 1 směrnice 89/391/EHS).
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/54/ES ze dne 18. září 2000 o
ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí biologickým
činitelům při práci (sedmá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1
směrnice 89/391/EHS).
Směrnice Rady 92/57/EHS ze dne 24. června 1992 o minimálních
požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví na dočasných nebo
přechodných staveništích (osmá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16
odst. 1 směrnice 89/391/EHS).
Směrnice Rady 92/58/EHS ze dne 24. června 1992 o minimálních
požadavcích na bezpečnostní nebo zdravotní značky na pracovišti (devátá
samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS).
Směrnice Rady 98/24/EHS ze dne 7. dubna 1998 o bezpečnosti a ochraně
zdraví zaměstnanců před riziky spojenými s chemickými činiteli
používanými při práci (čtrnáctá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16
odst. 1 směrnice 89/391/EHS).
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/92/ES ze dne 16. prosince
1999 o minimálních požadavcích na zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví
zaměstnanců vystavených riziku výbušných prostředí (patnáctá samostatná
směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS).
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/44/ES ze dne 25. června 2002
o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví před expozicí
zaměstnanců rizikům spojeným s fyzikálními činiteli (vibracemi)
(šestnáctá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice
89/391/EHS).
2) § 89 zákoníku práce.
3) Například § 3 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění
zákona č. 150/2000 Sb.
4) § 41 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně
některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 274/2003 Sb.
5) § 39 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění zákona č. 13/2002 Sb. a zákona
č. 356/2003 Sb.
6) § 3 zákoníku práce.
7) § 40 zákoníku práce.
8) § 343 odst. 2 zákoníku práce.
9) § 2 odst. 5 zákoníku práce.
10) Například § 83a odst. 1 písm. g), h) a i) zákona č. 258/2000 Sb.,
ve znění zákona č. 254/2001 Sb. a zákona č. 274/2003 Sb., § 5 odst. 3
zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní
báňské správě, ve znění zákona č. 542/1991 Sb., § 17 zákona č. 18/1997
Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový
zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č.
13/2002 Sb. a zákona č. 310/2002 Sb., § 9 zákona č. 356/2003 Sb., o
chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů,
§ 11 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně.
11) § 15 a 108 zákoníku práce.
12) § 102 zákoníku práce.
13) § 58 odst. 1 písm. c) zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním,
základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský
zákon).
14) Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné
způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a
některých příslušníků jiných států a o změně některých zákonů (zákon o
uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů.
15) § 36b zákona č. 18/2004 Sb., ve znění zákona č. 189/2008 Sb.
17) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o
změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
18) § 10 zákoníku práce.
19) Například zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání
(živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
20) § 160 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu
(stavební zákon).
21) § 160 odst. 3 stavebního zákona.
22) § 103 stavebního zákona.
23) § 2 odst. 1 zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce.
24) § 104 zákoníku práce.
25) Nařízení vlády č. 21/2003 Sb., kterým se stanoví technické
požadavky na osobní ochranné prostředky.
26) Například stavební zákon, vyhláška č. 137/1998 Sb., o obecných
technických požadavcích na výstavbu, vyhláška č. 369/2001 Sb., o
obecných technických požadavcích zabezpečujících užívání staveb osobami
s omezenou schopností pohybu a orientace.
27) Zákon č. 133/1985 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
28) Zákon č. 18/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
29) Zákon č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených
vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky a o
změně zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně
některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona
č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s
ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění pozdějších předpisů,
(zákon o prevenci závažných havárií).
30) Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších
předpisů.
31) Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších
předpisů.
