130/2002 Sb.
ZÁKON
ze dne 14. března 2002
o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných
prostředků a o změně některých souvisejících zákonů
(zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací)
Změna: 41/2004 Sb., 215/2004 Sb.
Změna: 342/2005 Sb.
Změna: 413/2005 Sb.
Změna: 227/2006 Sb.
Změna: 81/2006 Sb.
Změna: 171/2007 Sb.
Změna: 296/2007 Sb.
Změna: 124/2008 Sb.
Změna: 110/2009 Sb.
Změna: 420/2011 Sb.
Změna: 469/2011 Sb.
Změna: 49/2013 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
PODPORA VÝZKUMU, EXPERIMENTÁLNÍHO VÝVOJE A INOVACÍ Z VEŘEJNÝCH
PROSTŘEDKŮ
HLAVA I
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
Tento zákon upravuje podporu výzkumu, experimentálního vývoje a inovací
z veřejných prostředků (dále jen "podpora") a
a) práva a povinnosti právnických osob a fyzických osob, úkoly
organizačních složek státu a úkoly organizačních jednotek Ministerstva
obrany a Ministerstva vnitra (dále jen „organizační jednotka
ministerstva“), zabývajících se výzkumem, experimentálním vývojem a
inovacemi podporovanými z veřejných prostředků, a dále podmínky podpory
a veřejnou soutěž ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích,
b) poskytování informací o výzkumu,, experimentálním vývoji a inovacích
prostřednictvím informačního systému výzkumu, experimentálního vývoje a
inovací,
c) úkoly orgánů výzkumu, experimentálního vývoje a inovací.
§ 2
Vymezení pojmů
(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) základním výzkumem teoretická nebo experimentální práce prováděná
zejména za účelem získání nových vědomostí o základních principech jevů
nebo pozorovatelných skutečností, která není primárně zaměřena na
uplatnění nebo využití v praxi,
b) aplikovaným výzkumem teoretická a experimentální práce zaměřená na
získání nových poznatků a dovedností pro vývoj nových nebo podstatně
zdokonalených výrobků, postupů nebo služeb,
c) experimentálním vývojem získávání, spojování, formování a používání
stávajících vědeckých, technologických, obchodních a jiných příslušných
poznatků a dovedností pro návrh nových nebo podstatně zdokonalených
výrobků, postupů nebo služeb (dále jen „vývoj“),
d) inovacemi zavedení nových nebo podstatně zdokonalených výrobků,
postupů nebo služeb do praxe, s tím, že se rozlišují:
1. inovace postupů, kterými se rozumí realizace nového nebo podstatně
zdokonaleného způsobu výroby nebo poskytování služeb, včetně významných
změn techniky, zařízení nebo programového vybavení,
2. organizační inovace, kterými se rozumí realizace nového způsobu
organizace obchodních praktik podniků, pracovišť nebo vnějších vztahů.
(2) Pro účely poskytování podpory je
a) poskytovatelem organizační složka státu nebo územní samosprávný
celek, který rozhoduje o poskytnutí podpory a který tuto podporu
poskytuje,
b) uchazečem organizační složka státu nebo organizační jednotka
ministerstva, zabývající se výzkumem a vývojem, a dále právnická osoba
nebo fyzická osoba, která se uchází o poskytnutí podpory,
c) příjemcem uchazeč, v jehož prospěch bylo o poskytnutí podpory
poskytovatelem rozhodnuto,
d) výzkumnou organizací právnická osoba, organizační složka státu nebo
organizační jednotka ministerstva, zabývající se výzkumem a vývojem
1. jejímž hlavním účelem je provádět základní výzkum, aplikovaný výzkum
nebo vývoj a šířit jejich výsledky prostřednictvím výuky, publikování
nebo převodu technologií; jde-li o územní samosprávný celek, ustanovení
o hlavním účelu výzkumné organizace se vztahuje na jeho organizační
složku,
2. která zisk zpětně investuje do činností podle bodu 1,
3. k jejímž výzkumným kapacitám nebo výsledkům podle písmene k) nemají
přednostní přístup subjekty provádějící ekonomickou činnost spočívající
v nabídce zboží nebo služeb, které by na ni mohly uplatňovat vliv,
e) infrastrukturou zařízení nebo podpůrná činnost výzkumu, vývoje a
inovací, která je podporována z veřejných prostředků a která může
zahrnovat
1. služby pro výzkum, vývoj a inovace,
2. speciální výzkumná zařízení, včetně jejich pořízení, souvisejících
investic a zajištění jejich činnosti, která jsou nezbytná pro část
výzkumné a vývojové činnosti a která jsou zřizována výzkumnými
organizacemi pro využití pouze jimi samými,
3. systémy pořizování a uchování dat,
4. činnost právnických osob zajišťujících administrativu a financování
výzkumu, vývoje a inovací,
5. ověřování výsledků výzkumu a vývoje, zajišťování práv k nim a jejich
rozšiřování,
f) velkou infrastrukturou pro výzkum, vývoj a inovace jedinečné
výzkumné zařízení, včetně jeho pořízení, souvisejících investic a
zajištění jeho činnosti, které je nezbytné pro ucelenou výzkumnou a
vývojovou činnost s vysokou finanční a technologickou náročností a
které je schvalováno vládou a zřizováno jednou výzkumnou organizací pro
využití též dalšími výzkumnými organizacemi (dále jen „velká
infrastruktura“),
g) veřejnou zakázkou ve výzkumu, vývoji a inovacích zakázka na služby v
aplikovaném výzkumu, vývoji nebo inovacích pro potřeby poskytovatele
nebo správního úřadu, který není poskytovatelem, pokud jsou tito
jedinými uživateli výsledku podle písmene k), která je zadána příjemci
v rámci programu aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací postupem podle
zákona o veřejných zakázkách^2) a realizována na základě smlouvy o
poskytnutí podpory podle tohoto zákona, popřípadě na základě rozhodnutí
o poskytnutí podpory (§ 9 odst. 5 a 6), je-li příjemce organizační
složkou státu nebo organizační jednotkou ministerstva, zabývající se
výzkumem a vývojem (dále jen „veřejná zakázka“),
h) programem výzkumu, vývoje a inovací soubor věcných, časových a
finančních podmínek pro činnosti potřebné k dosažení cílů
1. aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací, vyhlášených poskytovatelem
ve veřejné soutěži ve výzkumu, vývoji a inovacích nebo v zadání veřejné
zakázky na jednotlivé projekty [písmeno i)] v rámci programu,
2. mezinárodní spolupráce České republiky ve výzkumu a vývoji
realizované na základě mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika
vázána, včetně spolupráce realizované na základě právních aktů vydaných
k provedení těchto smluv, nebo
3. operačních programů ve výzkumu, vývoji a inovacích, (dále jen
„program“),
i) projektem výzkumu, vývoje a inovací soubor věcných, časových a
finančních podmínek pro činnosti potřebné k dosažení cílů ve výzkumu,
vývoji a inovacích formulovaný uchazečem ve veřejné soutěži ve výzkumu,
vývoji a inovacích, nebo poskytovatelem v rámci zadání veřejné zakázky
(dále jen „projekt“),
j) dalším účastníkem projektu organizační složka státu nebo organizační
jednotka ministerstva, zabývající se výzkumem a vývojem, dále právnická
osoba nebo fyzická osoba, jejíž účast na projektu je vymezena v návrhu
projektu a s níž příjemce uzavřel smlouvu o účasti na řešení projektu,
k) výsledkem výzkumu, vývoje a inovací jsou
1. v základním výzkumu nové vědomosti o základních principech jevů,
procesů nebo pozorovatelných skutečností, které jsou publikovány podle
zvyklostí v daném vědním oboru,
2. v aplikovaném výzkumu nové poznatky a dovednosti pro vývoj výrobků,
postupů nebo služeb, poznatky a dovednosti uplatněné jako výsledky,
které jsou chráněny podle zákonů upravujících ochranu výsledků
autorské, vynálezecké nebo obdobné činnosti^17) nebo využívané odbornou
veřejností či jinými uživateli, nebo poznatky a dovednosti pro potřeby
poskytovatele, využité v jeho činnosti, pokud vznikly při plnění
veřejné zakázky,
3. ve vývoji návrhy nových nebo podstatně zdokonalených výrobků,
postupů nebo služeb,
4. v inovacích nové nebo podstatně zdokonalené výrobky, postupy nebo
služby, zavedené do praxe,
(dále jen „výsledek“),
l) způsobilými náklady takové náklady nebo výdaje ve výzkumu, vývoji a
inovacích, které mohou být příjemcem vynaloženy na činnosti ve výzkumu,
vývoji a inovacích, nebo v souvislosti s nimi, a to
1. osobní náklady nebo výdaje, včetně stipendií na výzkum, vývoj a
inovace podle zákona o vysokých školách^3),
2. náklady nebo výdaje na pořízení hmotného a nehmotného majetku,
3. další provozní náklady nebo výdaje,
4. náklady nebo výdaje na služby,
5. doplňkové náklady nebo výdaje,
m) uznanými náklady takové způsobilé náklady nebo výdaje ve výzkumu,
vývoji a inovacích, které poskytovatel schválí a které jsou zdůvodněné.
(3) Národní politika výzkumu, vývoje a inovací České republiky je
dokument schvalovaný vládou, který obsahuje základní cíle podpory, její
věcné zaměření, předpoklad vývoje výdajů na výzkum, vývoj a inovace ze
státního rozpočtu, z prostředků Evropské unie a ze soukromých zdrojů,
priority aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací na období 4 až 6 let a
opatření k jejich realizaci (dále jen „Národní politika výzkumu, vývoje
a inovací“).
HLAVA II
PŘEDMĚT A ZPŮSOBY PODPORY
Předmět podpory, způsoby jejího poskytování a poskytovatelé
§ 3
nadpis vypuštěn
(1) Podporu, včetně podpory infrastruktury a podpory velké
infrastruktury, lze poskytnout jen v rozsahu a za podmínek stanovených
tímto zákonem, a to jako účelovou nebo institucionální podporu.
(2) Účelovou podporu lze poskytnout na
a) grantový projekt, ve kterém příjemce cíle a způsoby řešení v
základním výzkumu stanovuje sám ve skupině grantových projektů
vyhlášené poskytovatelem,
b) programový projekt, ve kterém příjemce vyjadřuje, jakým způsobem a
za jakých podmínek přispěje k naplnění cílů programu; řešení
programového projektu může obsahovat i nezbytné činnosti základního
výzkumu, pokud na ně navazují činnosti aplikovaného výzkumu, vývoje
nebo inovací,
c) specifický vysokoškolský výzkum, kterým je výzkum prováděný studenty
při uskutečňování akreditovaných doktorských nebo magisterských
studijních programů a který je bezprostředně spojen s jejich
vzděláváním,
d) velkou infrastrukturu.
(3) Institucionální podporu lze poskytnout na
a) dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace na základě
zhodnocení jí dosažených výsledků,
b) mezinárodní spolupráci České republiky ve výzkumu a vývoji,
realizovanou na základě mezinárodních smluv, včetně spolupráce
realizované na základě právních aktů vydaných k jejich provedení, jako
1. poplatky za účast České republiky v mezinárodních programech výzkumu
a vývoje,
2. poplatky za členství v mezinárodních organizacích výzkumu a vývoje,
nebo
3. finanční podíly z prostředků České republiky na podporu projektů
mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích, pokud je tento
finanční podíl možno hradit z veřejných prostředků a pokud jsou
projekty podporovány z rozpočtu jiných států nebo z rozpočtu Evropské
unie nebo z prostředků mezinárodních organizací,
c) operační programy ve výzkumu, vývoji a inovacích nebo na jejich část
zajišťující cíle ve výzkumu, vývoji a inovacích,
d) zabezpečení veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích, dále na
zadání veřejné zakázky, včetně nákladů na hodnocení a kontrolu projektů
a zhodnocení dosažených výsledků, a dále na vyhodnocení podmínek pro
poskytnutí podpory na specifický vysokoškolský výzkum, velkou
infrastrukturu nebo mezinárodní spolupráci České republiky ve výzkumu,
vývoji a inovacích, a to až do celkové výše 2,5 % prostředků
poskytovatele na výzkum, vývoj a inovace v daném kalendářním roce, s
výjimkou nákladů orgánů hrazených podle písmene f),
e) věcné nebo finanční ocenění mimořádných výsledků výzkumu, vývoje a
inovací nebo finanční ocenění propagace či popularizace výzkumu, vývoje
a inovací, kde podmínky pro ocenění stanoví vláda na návrh Rady pro
výzkum, vývoj a inovace,
f) náklady spojené s činností Rady pro výzkum, vývoj a inovace,
Grantové agentury České republiky, Technologické agentury České
republiky a Akademie věd České republiky^4).
§ 4
nadpis vypuštěn
(1) Účelová podpora je poskytována formou dotace právnickým nebo
fyzickým osobám nebo zvýšením výdajů organizačních složek státu,
organizačních složek územních samosprávných celků nebo organizačních
jednotek ministerstva zabývajících se výzkumem a vývojem na
a) grantové projekty z výdajů Grantové agentury České republiky,
b) programové projekty v průřezových a odvětvových oblastech výzkumu,
vývoje a inovací, které stanoví vláda na návrh Rady pro výzkum, vývoj a
inovace v Národní politice výzkumu, vývoje a inovací, z výdajů na
výzkum, vývoj a inovace příslušného poskytovatele účelové podpory v
dané oblasti,
c) programové projekty z výdajů Technologické agentury České republiky,
d) projekty řešené v rámci programu územního samosprávného celku z jeho
výdajů na výzkum, vývoje a inovace,
e) projekty programů mezinárodní spolupráce České republiky ve výzkumu
a vývoji, projekty velkých infrastruktur schválených vládou a
specifický vysokoškolský výzkum z výdajů na výzkum a vývoj Ministerstva
školství, mládeže a tělovýchovy.
(2) Institucionální podpora je poskytována z výdajů na výzkum, vývoj a
inovace na
a) dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace na základě
zhodnocení jí dosažených výsledků formou dotace právnickým osobám anebo
zvýšením výdajů organizačních složek státu, organizačních složek
územních samosprávných celků nebo organizačních jednotek ministerstva
zabývajících se výzkumem a vývojem
1. jejich zřizovatelem, pokud z jeho rozpočtové kapitoly, v případě
územního samosprávného celku z jeho rozpočtu, lze výzkum, vývoj a
inovace podporovat,
2. Ministerstvem průmyslu a obchodu nebo Ministerstvem zemědělství
podle působnosti, pokud je výzkumná organizace zřízena podle soukromého
práva,
3. Ministerstvem vnitra, pokud výzkumná organizace provádí převážně
bezpečnostní výzkum,
4. Ministerstvem obrany, pokud je výzkumná organizace jeho organizační
jednotkou,
5. Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, pokud nelze
poskytovat institucionální podporu podle bodů 1 až 4,
b) mezinárodní spolupráci České republiky ve výzkumu a vývoji podle § 3
odst. 3 písm. b) Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy,
c) operační programy ve výzkumu, vývoji a inovacích Ministerstvem
školství, mládeže a tělovýchovy nebo Ministerstvem průmyslu a obchodu
podle působnosti,
d) činnosti podle § 3 odst. 3 písm. c) až e) příslušným poskytovatelem
a Radě pro výzkum, vývoj a inovace prostřednictvím rozpočtové kapitoly
Úřadu vlády České republiky.
Návrh výdajů státního rozpočtu na výzkum, vývoj a inovace
§ 5
nadpis vypuštěn
(1) Návrh výdajů státního rozpočtu na výzkum a vývoj vychází z Národní
politiky výzkumu, vývoje a inovací a obsahuje návrh výdajů na
kalendářní rok a střednědobý výhled podpory na období bezprostředně
navazujících 2 let.
(2) Před předložením prvního návrhu výdajů podle odstavce 1 schvaluje
vláda program, který je v kalendářním roce zahajován. Návrh programu
zpracuje příslušný správní úřad v souladu s Národní politikou výzkumu,
vývoje a inovací. Návrh programu předloží zpracovatel k vyjádření Radě
pro výzkum, vývoj a inovace. V případě, že bude program realizován
Technologickou agenturou České republiky, je součástí návrhu programu
též její vyjádření. Návrh programu obsahuje zejména
a) identifikační údaje programu, jeho případné členění na podprogramy,
termín jeho vyhlášení a dobu trvání,
b) celkové výdaje na uskutečnění programu, popřípadě podprogramu, z
toho výdaje z veřejných prostředků s uvedením výdajů státního rozpočtu,
a jejich členění v jednotlivých letech,
c) nejvyšší povolenou míru podpory a její odůvodnění,
d) specifikaci cílů programu spolu s jejich odůvodněním a způsobem
jejich dosažení, kritéria splnění cílů programu, srovnání se současným
stavem v České republice a v zahraničí a očekávané výsledky a přínosy
programu,
e) požadavky na prokázání způsobilosti uchazečů a způsob a kritéria
hodnocení návrhů projektů.
(3) Návrh na změnu programu se předkládá, pokud poskytovatel hodlá
a) zvýšit nebo snížit celkové výdaje na program nebo podprogram o více
než 20 %,
b) změnit povolenou míru podpory,
c) změnit dobu trvání programu, nebo
d) změnit cíle programu.
Při předložení návrhu na změnu programu se postupuje podle odstavce 2
obdobně.
(4) Má-li být součástí návrhu podle odstavce 1 požadavek na zahájení
nové skupiny grantových projektů, předložený Grantovou agenturou České
republiky, použijí se ustanovení odstavce 2 obdobně.
(5) Postup při oznámení programu Evropské komisi, včetně postupu při
změnách programu, se řídí přímo použitelnými předpisy Evropských
společenství^5).
(6) Na programy vymezené tímto zákonem se nevztahují ustanovení o
programech podle rozpočtových pravidel^6).
§ 5a
(1) Celkovou výši výdajů na výzkum, vývoj a inovace jednotlivých
rozpočtových kapitol stanoví vláda na návrh Rady pro výzkum, vývoj a
inovace.
(2) Rada pro výzkum, vývoj a inovace zašle správcům rozpočtových
kapitol^7)
a) návrh celkové výše výdajů na výzkum, vývoj a inovace jednotlivých
rozpočtových kapitol,
b) návrh výše výdajů podle § 6 odst. 2 písm. c) v členění podle
výzkumných organizací; návrh vychází ze zhodnocení výsledků dosažených
výzkumnými organizacemi v uplynulých 5 letech, z Národní politiky
výzkumu, vývoje a inovací a z výsledků mezinárodního hodnocení výzkumu
a vývoje v České republice.
(3) Správci rozpočtových kapitol, ze kterých je výzkum, vývoj a inovace
podporován, zpracují návrh výdajů na výzkum, vývoj a inovace svých
kapitol tak, aby přednostně zajistili plnění projektů zahájených v
předchozích letech a dalších závazků. Návrh výdajů obsahuje zejména
a) návrh výše výdajů v členění podle § 6 s tím, že návrh výše výdajů
podle § 6 odst. 2 písm. c) je dále členěn podle výzkumných organizací,
b) údaje o schválených programech podle § 5 odst. 2 a o dalších
aktivitách výzkumu, vývoje a inovací, na které lze poskytnout podporu
podle § 3.
(4) Návrhy výdajů na výzkum, vývoj a inovace předloží správci
rozpočtových kapitol Radě pro výzkum, vývoj a inovace, která je s nimi
projedná. Rada pro výzkum, vývoj a inovace může vládě doporučit úpravu
návrhu výše výdajů podle výsledků mezinárodního hodnocení výzkumu a
vývoje v České republice, které zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový
přístup nejpozději v termínu rozeslání návrhu výdajů podle odstavce 2.
(5) Je-li součástí návrhu střednědobého výhledu podpory požadavek na
zahájení nového programu, musí být odůvodněn. V odůvodnění se uvádí
návrh
a) názvu programu,
b) zaměření a cílů programu,
c) doby trvání programu,
d) celkových výdajů na uskutečnění programu v jednotlivých letech, z
toho výdaje z veřejných prostředků s uvedením výdajů státního rozpočtu,
a návrh míry podpory.
§ 6
nadpis vypuštěn
(1) Závaznými ukazateli příslušných rozpočtových kapitol jsou výdaje na
výzkum, vývoj a inovace celkem, z toho institucionální podpora celkem a
účelová podpora celkem.
(2) Z celkových výdajů na výzkum, vývoj a inovace jednotlivých
rozpočtových kapitol jsou dalšími závaznými ukazateli, pokud přicházejí
v úvahu,
a) účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací,
b) účelová podpora na specifický vysokoškolský výzkum,
c) institucionální podpora výzkumných organizací podle zhodnocení jimi
dosažených výsledků,
d) institucionální podpora na mezinárodní spolupráci České republiky ve
výzkumu a vývoji.
HLAVA III
PODMÍNKY PODPORY
§ 7
Poskytnutí podpory
(1) Podpora vychází z Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací a musí
být poskytnuta v souladu s příslušnými předpisy a pravidly Evropských
společenství, upravujícími státní podporu výzkumu, vývoje a
inovací^7a).
(2) Podpora může být poskytnuta pouze na způsobilé náklady.
(3) Podpora nemůže být poskytnuta
a) fyzické osobě pravomocně odsouzené pro trestný čin^25), jehož
skutková podstata souvisí s předmětem podnikání této osoby, nebo pro
trestný čin hospodářský nebo trestný čin proti majetku,
b) právnické osobě pravomocně odsouzené pro trestný čin^25), jehož
skutková podstata souvisí s předmětem podnikání (činnosti) této osoby,
nebo pro trestný čin hospodářský nebo trestný čin proti majetku,
pokud se na tuto osobu podle zákona nehledí, jako by nebyla odsouzena.
(4) Účelovou podporu poskytne poskytovatel po provedení veřejné soutěže
ve výzkumu, vývoji a inovacích podle tohoto zákona nebo na základě
zadání veřejné zakázky podle zákona o veřejných zakázkách^2), s
výjimkou případů podle odstavců 5 a 6 a těch projektů mezinárodní
spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích, kde výběr projektů proběhl
na mezinárodní úrovni.
(5) Účelovou podporu na projekty velké infrastruktury poskytne
poskytovatel po schválení projektu vládou. Při předložení návrhu
projektu velké infrastruktury vládě ke schválení se postupuje obdobně
podle § 5 odst. 2 věty první až třetí.
(6) Na specifický vysokoškolský výzkum je poskytována účelová podpora
podle pravidel schvalovaných vládou, ve kterých jsou stanoveni příjemci
podpory, kritéria a způsob poskytování podpory.
(7) Institucionální podporu poskytne poskytovatel výzkumné organizaci
na základě zhodnocení jí dosažených výsledků tak, že její podíl na
celkové výši institucionální podpory výzkumných organizací ze státního
rozpočtu v daném roce odpovídá jejímu podílu na hodnotě výsledků všech
výzkumných organizací dosažených v uplynulých 5 letech podle hodnocení
prováděného každoročně Radou pro výzkum, vývoj a inovace. Poskytovatel
může výši podpory upravit podle podrobnějšího hodnocení používajícího
mezinárodně uznávaných metodik^7b), které společně s výsledky
podrobnějšího hodnocení a pravidly úpravy podpory před jejím
poskytnutím zveřejní. Poskytovatel dále v institucionální podpoře
zohlední i výši nepřímé podpory, která byla výzkumné organizaci
poskytnuta v předchozích letech formou úlev od daňových povinností.
(8) Institucionální podpora na mezinárodní spolupráci je poskytována
podle § 3 odst. 3 písm. b)
a) bodu 1 a 2 prostřednictvím toho orgánu či organizace, které Českou
republiku zastupují,
b) bodu 3 na základě žádosti, kterou předloží poskytovateli uchazeč,
vybraný v souladu s pravidly příslušného programu mezinárodní
spolupráce ve výzkumu a vývoji.
§ 8
Použití podpory
(1) Příjemce vede v souladu se zákonem o účetnictví^7c) pro každý
projekt, pro poskytnutou institucionální podporu a pro další činnosti
ve výzkumu, vývoji a inovacích podporované z veřejných prostředků podle
§ 3 odst. 2 a 3 oddělenou evidenci o vynaložených výdajích nebo
nákladech a v rámci této evidence sleduje výdaje nebo náklady hrazené z
podpory. Způsob této evidence stanoví na základě zákona o
účetnictví^7c) příjemce.
(2) Z účelové podpory projektu lze hradit uznané náklady na výzkum,
vývoj a inovace prováděný příjemcem, popřípadě dalším účastníkem
projektu.
(3) Při pořízení hmotného a nehmotného majetku pro činnost ve výzkumu,
vývoji a inovacích lze do způsobilých nákladů zahrnout pouze takovou
část nákladů na jeho pořízení, která odpovídá předpokládanému využití
pro danou činnost ve výzkumu, vývoji a inovacích.
(4) Z institucionální podpory může příjemce hradit náklady na činnosti
ve výzkumu, vývoji a inovacích jiné výzkumné organizace, pokud jsou
tyto činnosti předmětem spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích mezi
výzkumnými organizacemi na základě písemné smlouvy.
(5) V případě, že v projektu není podrobně specifikován předmět služby
nebo pořízení hmotného nebo nehmotného majetku ve výzkumu, vývoji a
inovacích, včetně ceny a kurzu platného v době podání návrhu projektu a
dodavatele, postupuje příjemce podle zákona o veřejných zakázkách^2).
§ 9
Úprava vztahů mezi poskytovatelem a příjemcem
(1)Poskytovatel uzavře s příjemcem účelové podpory na grantový nebo
programový projekt písemnou smlouvu o poskytnutí podpory na řešení
vybraného projektu. Doba platnosti smlouvy zahrnuje dobu řešení
projektu a následující období potřebné pro vyhodnocení výsledků řešení
projektu, včetně vypořádání poskytnuté podpory podle rozpočtových
pravidel^8), ne však delší než 180 dnů ode dne ukončení řešení
projektu. Platnost smlouvy o poskytnutí podpory může být prodloužena.
Mezi náležitosti smlouvy o poskytnutí podpory patří zejména
a) označení poskytovatele,
b) označení příjemce, v případě účasti více příjemců označení toho
příjemce, který bude řešení projektu koordinovat ve vztahu k
poskytovateli a jeho práva a povinnosti,
c) název, identifikační údaje projektu a předmět jeho řešení,
d) cíle projektu a jeho předpokládané výsledky, způsob ověření jejich
dosažení,
e) jméno, příjmení a případné akademické tituly a vědecké hodnosti
fyzické osoby, která je příjemci odpovědná za odbornou úroveň projektu,
(dále jen "řešitel"),
f) termíny zahájení a ukončení řešení projektu,
g) výše uznaných nákladů projektu a jejich členění, výše podpory a její
rozdělení v jednotlivých letech včetně termínů a způsobu jejího
poskytování,
h) úprava užívacích a vlastnických práv k výsledkům podle podmínek
stanovených tímto zákonem,
i) smluvní podmínky pro účast dalších účastníků projektu, případná výše
jejich podpory s uvedením výše výdajů státního rozpočtu a její
rozdělení v jednotlivých letech včetně termínů a způsobu jejího
poskytování a kontroly,
j) způsob vykazování uznaných nákladů projektu,
k) způsob kontroly řešení projektu, včetně kontroly využití poskytnuté
podpory a kontroly využití výsledků,
l) způsob vyhodnocení výsledků řešení projektu včetně vypořádání
poskytnuté podpory,
m) vymezení stupně důvěrnosti údajů zahrnující jejich označení podle
zvláštních právních předpisů,^10)
n) způsob poskytnutí údajů o projektu a jeho výsledcích pro informační
systém výzkumu, vývoje a inovací,
o) způsob řešení sporů,
p) sankce za porušení smlouvy,
q) datum nabytí a ukončení účinnosti smlouvy.
(2) Součástí smlouvy o poskytnutí podpory je schválený návrh projektu.
(3) Nestanoví-li tento zákon jinak, řídí se smlouva o poskytnutí
podpory ustanoveními obchodního zákoníku.
(4) Smlouvu o poskytnutí podpory lze uzavřít s více příjemci současně s
tím, že jejich vzájemné vztahy budou smluvně upraveny jako nedílná
součást smlouvy. Ustanovení tohoto zákona o obsahu smlouvy o poskytnutí
podpory se přiměřeně vztahují i na smlouvy uzavírané k provedení
veřejné zakázky podle zvláštního právního předpisu.^2)
(5) Je-li příjemcem účelové podpory na grantový nebo programový
projekt, popřípadě dalším účastníkem projektu, kterému má být
poskytnuta podpora, organizační složka státu nebo organizační jednotka
ministerstva, zabývající se výzkumem a vývojem, poskytovatel vydá
rozhodnutí o poskytnutí podpory podle rozpočtových pravidel^8). Pro
náležitosti rozhodnutí o poskytnutí podpory se přiměřeně použijí
ustanovení o náležitostech smlouvy o poskytnutí podpory podle odstavců
1, 2 a 4. Jsou-li příjemcem a dalším účastníkem projektu organizační
složky státu v působnosti jednoho správce rozpočtové kapitoly,
neposkytují si v souladu s rozpočtovými pravidly^8) vzájemně peněžitá
plnění. V tomto případě postupuje poskytovatel stejně jako u více
příjemců podle odstavce 4.
(6) Rozhodnutí podle odstavce 5 poskytovatel dále vydá v případě
poskytnutí
a) institucionální podpory výzkumné organizaci podle zhodnocení jí
dosažených výsledků,
b) účelové podpory na specifický vysokoškolský výzkum,
c) podpory na mezinárodní spolupráci, nebo
d) institucionální podpory na projekt operačního programu ve výzkumu,
vývoji a inovacích.
(7) Výše uznaných nákladů a s tím související výše podpory poskytnuté
na řešení projektu na celou dobu řešení nesmí být v průběhu řešení
změněny o více než 50 % výše uznaných nákladů nebo výše podpory z
veřejných prostředků uvedených ve smlouvě o poskytnutí podpory nebo v
rozhodnutí o poskytnutí podpory, jak o nich poskytovatel rozhodl při
vyhodnocení veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích nebo na
základě veřejné zakázky. Změny výše uznaných nákladů a s tím
související výše podpory musí být zdůvodněné, podložené schválenými
činnostmi a změnou smlouvy o poskytnutí podpory nebo rozhodnutí o
poskytnutí podpory a musí splňovat podmínky podpory uvedené v tomto
zákoně.
(8) Příjemce je povinen písemně informovat poskytovatele o změnách,
které nastaly v době účinnosti smlouvy o poskytnutí podpory nebo v době
vykonatelnosti rozhodnutí o poskytnutí podpory a které se dotýkají jeho
právní subjektivity, údajů požadovaných pro prokázání způsobilosti nebo
které by mohly mít vliv na řešení projektu, a to do 7 kalendářních dnů
ode dne, kdy se o takové skutečnosti dozvěděl.
(9) Příjemce je povinen bez zbytečného odkladu písemně informovat
poskytovatele o svém pravomocném odsouzení pro trestný čin dotýkající
se splnění podmínek pro poskytnutí podpory. Poskytovatel si také podle
jiného právního předpisu^27) může ohledně příjemce vyžádat výpis z
evidence Rejstříku trestů; žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku
trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické
podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.
§ 10
Lhůta a způsob poskytnutí podpory
(1) Nedojde-li v důsledku rozpočtového provizoria podle zvláštního
právního předpisu^8) k regulaci čerpání rozpočtu, je povinností
poskytovatele začít poskytovat podporu do 60 kalendářních dnů ode dne
nabytí účinnosti smlouvy o poskytnutí podpory nebo ode dne vydání
rozhodnutí o poskytnutí podpory. U víceletých projektů ve druhém roce a
dalších letech řešení je povinností poskytovatele začít poskytovat
podporu do 60 kalendářních dnů od začátku kalendářního roku v případě,
že jsou splněny závazky příjemce vyplývající ze smlouvy o poskytnutí
podpory nebo z rozhodnutí o poskytnutí podpory a že jsou zařazeny údaje
do informačního systému výzkumu, vývoje a inovací v souladu s tímto
zákonem a se zvláštním právním předpisem.^12) Ve stejné lhůtě má
příjemce povinnost začít řešit projekt.
(2) Podporu poskytuje poskytovatel pouze příjemci bez provedení
rozpočtového opatření, a to přímým převodem z účtu poskytovatele na
bankovní účet příjemce nebo umožněním čerpání z rozpočtového výdajového
účtu poskytovatele do výše stanoveného limitu příjemce. Pokud se na
řešení projektu podílí další účastník, poskytuje poskytovatel příjemci
účelovou podporu včetně její části určené dalšímu účastníkovi bez
provedení rozpočtového opatření, s výjimkou případů, kdy je příjemce
nebo další účastník organizační složkou státu zřízenou jiným
zřizovatelem než je poskytovatel. Příjemce podporu eviduje podle
zvláštních právních předpisů.^13)
(3) Poskytovatel poskytuje příjemcům podporu na projekty, které nejsou
veřejnými zakázkami, jednorázově na daný kalendářní rok, v ostatních
případech v termínech stanovených smlouvou nebo rozhodnutím o
poskytnutí podpory.
§ 11
Úprava vlastnických práv k výsledkům a využití výsledků projektu
(1) Příjemce podpory na řešení projektu aplikovaného výzkumu uzavře s
uživatelem výsledků smlouvu o využití výsledků, kterou předloží
poskytovateli nejpozději před ukončením řešení projektu. Při uzavírání
smlouvy o využití výsledků se vychází z úpravy užívacích a vlastnických
práv k výsledkům uvedené ve smlouvě o poskytnutí podpory podle § 9
odst. 1 písm. h).
(2) Mezi náležitosti smlouvy o využití výsledků patří zejména
a) název a identifikační údaje projektu,
b) vymezení výsledků a jejich srovnání s cíli projektu,
c) úprava vlastnických a užívacích práv k výsledkům podle § 16,
d) způsob využití výsledků a doba, ve které budou výsledky využity,
nejdéle však do 5 let od ukončení řešení projektu,
e) rozsah stupně důvěrnosti údajů a způsob nakládání s nimi podle
zvláštních právních předpisů,^10)
f) sankce za porušení smlouvy,
g) datum nabytí a ukončení účinnosti smlouvy.
(3) Nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se na smlouvu o využití
výsledků ustanovení obchodního zákoníku.
§ 12
Poskytování informací
(1) Podporu lze poskytnout pouze za podmínky zveřejnění pravdivých a
včasných informací příjemcem i poskytovatelem o prováděném výzkumu,
vývoji a inovacích a o jejich výsledcích prostřednictvím informačního
systému výzkumu, vývoje a inovací.
(2) Pokud je předmět řešení projektu nebo jiné aktivity výzkumu, vývoje
a inovací předmětem zákonem stanovené nebo uznané povinnosti
mlčenlivosti, poskytovatel a příjemce poskytují informace o prováděném
výzkumu, vývoji a inovacích a jejich výsledcích s vyloučením těch
informací, o nichž to stanoví zákon.
§ 13
Kontrola
(1) Poskytovatel je povinen provádět kontrolu plnění cílů projektu,
včetně kontroly čerpání a využívání podpory, účelnosti vynaložených
nákladů projektu podle uzavřené smlouvy o poskytnutí podpory nebo
rozhodnutí o poskytnutí podpory. Povinností příjemce je tuto kontrolu
umožnit.
(2) Kontrola podle odstavce 1 včetně zhodnocení dosažených výsledků a
jejich právní ochrany se provádí vždy po ukončení řešení projektu. V
případě, že doba, po kterou se poskytuje podpora, je delší než dva
roky, je poskytovatel povinen provést kontrolu podle odstavce 1 rovněž
nejméně jedenkrát v průběhu řešení projektu.
(3) Poskytovatel je povinen provádět finanční kontrolu u příjemců
podpory podle zvláštních právních předpisů^15) nejméně u 5 % objemu
účelové a institucionální podpory poskytnuté poskytovatelem v daném
kalendářním roce.
(4) Poskytovatel je povinen při závěrečném hodnocení projektů po
ukončení jejich řešení postupem podle § 21 odst. 4 až 7 zhodnotit
dosažení cílů stanovených ve smlouvě o poskytnutí podpory uzavřené
podle § 9 odst. 1 až 4, popřípadě v rozhodnutí o poskytnutí podpory,
dosažené výsledky projektu, jejich vztah k cílům projektu a poskytnout
o nich do informačního systému výzkumu, vývoje a inovací údaje, jejichž
rozsah stanoví prováděcí právní předpis.
§ 14
Důsledky porušení ustanovení zákona
(1) Neoprávněné poskytnutí, použití nebo zadržení podpory se posuzuje
jako porušení rozpočtové kázně podle rozpočtových pravidel.^8)
(2) Při porušení podmínek rozhodnutí o povolení výjimky ze zákazu
veřejné podpory se postupuje podle zákona o veřejné podpoře.^16)
(3) Při porušení závazků ze smlouvy o poskytnutí podpory nebo smlouvy o
využití výsledků se postupuje podle příslušných smluvních ujednání a
podle obchodního zákoníku.
(4) Při nedodržení povinností stanovených tímto zákonem nebo při
nedodržení podmínek rozhodnutí o poskytnutí podpory vydaného podle § 9
odst. 5 a 6 ze strany příjemce nebo při porušení závazků ze smlouvy o
poskytnutí podpory nebo smlouvy o využití výsledků ze strany příjemce
poskytovatel může vyloučit návrh projektu příjemce z veřejné soutěže ve
výzkumu, vývoji a inovacích po dobu až 3 let ode dne, kdy bylo příjemci
toto porušení prokázáno nebo kdy ho písemně uznal.
(5) V případě, že jsou do informačního systému výzkumu, vývoje a
inovací předány údaje, které neodpovídají definici datových prvků a
které ovlivní výši poskytnuté podpory, provozovatel je ze systému
odstraní a na tuto skutečnost upozorní Radu pro výzkum, vývoj a
inovace, která v návrhu výdajů na výzkum, vývoj a inovace na
následující pětileté období pro příslušného poskytovatele výši výdajů
sníží, a to každoročně až o 100 % objemu podpory, která měla být podle
těchto nesprávných údajů na daný rok poskytnuta. Poskytovatel obdobným
způsobem sníží podporu příjemci, který mu nesprávné údaje předal.
§ 14a
V případě, kdy byl příjemce pravomocně odsouzen pro trestný čin uvedený
v § 7 odst. 3 písm. a) nebo b), může poskytovatel zcela nebo zčásti
odstoupit od smlouvy o poskytnutí podpory nebo zrušit nebo změnit
rozhodnutí o poskytnutí podpory. Odstoupením od smlouvy z tohoto důvodu
se smlouva od počátku zcela nebo zčásti ruší a příjemce je povinen
vrátit veškerou podporu nebo její část. Pro účinky rozhodnutí platí
věta druhá obdobně.
HLAVA IV
VLASTNICTVÍ HMOTNÉHO MAJETKU POŘÍZENÉHO PRO VÝZKUM A VÝVOJ, PRÁVA K
VÝSLEDKŮM A JEJICH VYUŽITÍ
§ 15
Vlastnictví majetku pro výzkum, vývoj a inovace
(1) Vlastníkem majetku pořízeného z podpory je příjemce.
(2) Pokud se na pořízení majetku podílí více účastníků projektu,
stávají se vlastníky příslušných podílů majetku podle úpravy obsažené
ve smyslu § 9 odst. 1 písm. i) ve smlouvě nebo v rozhodnutí o
poskytnutí podpory.
§ 16
Práva k výsledkům a jejich využití
(1) Jde-li o výsledek veřejné zakázky, který nelze chránit podle zákonů
upravujících ochranu výsledků autorské, vynálezecké nebo obdobné tvůrčí
činnosti^17), ^18), je vlastníkem výsledků poskytovatel a jejich
zveřejnění a využití je možné pouze s předchozím písemným souhlasem
poskytovatele.
(2) Jde-li o výsledek veřejné zakázky, který lze chránit podle zákonů
upravujících ochranu výsledků autorské, vynálezecké nebo obdobné tvůrčí
činnosti^17), ^18), potom příjemce, pokud poskytovatel nestanoví jinak,
musí uplatnit právo k výsledkům, zajistit jejich právní ochranu a po
jejím udělení vlastnické právo převést na poskytovatele. Příjemce má
nárok na úhradu prokazatelných nákladů s tím spojených, pokud nebyly
součástí uznaných nákladů projektu. Ke zveřejnění výsledků před podáním
přihlášky k průmyslové právní ochraně je nutný písemný souhlas
poskytovatele.
(3) Práva k výsledkům činnosti ve výzkumu, vývoji a inovacích, která
není veřejnou zakázkou, patří příjemci. Příjemce, který není fyzickou
osobou, upraví způsob nakládání s výsledky svým vnitřním předpisem.
(4) Pro využití výsledků, s výjimkou ustanovení podle odstavců 1 a 2,
platí, že v případě
a) výsledku plně financovaného z veřejných prostředků je příjemce
povinen zpřístupnit výsledky za stejných podmínek, stanovených ve
smlouvě o využití výsledků, všem zájemcům o jejich využití, pokud
předpisy Evropských společenství nestanoví jinak^18a),
b) výsledku financovaného z veřejných prostředků ve výši přesahující 50
% a nižší než 100 % výše nákladů projektu je příjemce povinen za
podmínek stanovených ve smlouvě o využití výsledků přednostně
poskytnout výsledky těm subjektům, které se na podpoře z neveřejných
zdrojů podílely,
c) výsledku podílově financovaného z veřejných prostředků ve výši
dosahující 50 % nebo méně nákladů projektu musí být součástí smlouvy o
využití výsledků dohoda o způsobu a termínech využití výsledků s těmi
subjekty, které se na podpoře z neveřejných zdrojů podílely,
d) nevyužití výsledků podílově financovaného z veřejných a z jiných
prostředků způsobem a v době stanovené ve smlouvě o využití výsledků je
příjemce povinen poskytnout dosažené výsledky k využití za
nediskriminujících podmínek za tržní cenu všem zájemcům.
HLAVA V
VEŘEJNÁ SOUTĚŽ VE VÝZKUMU, VÝVOJI A INOVACÍCH
§ 17
Vyhlášení, obsah a podmínky veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a
inovacích
(1) Nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se na veřejnou soutěž ve
výzkumu, vývoji a inovacích ustanovení obchodního zákoníku.
(2) Veřejnou soutěž ve výzkumu, vývoji a inovacích, její obsah a
podmínky, popřípadě zrušení musí vyhlásit poskytovatel v Obchodním
věstníku a prostřednictvím informačního systému výzkumu, vývoje a
inovací a může ji zároveň uveřejnit jiným způsobem. Vyhlášené podmínky
veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích nesmí poskytovatel
změnit. Podmínky veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích musí
obsahovat zejména
a) platné znění programu schváleného vládou podle § 5 odst. 2 a 3 a
posouzeného Evropskou komisí nebo skupiny grantových projektů a dále
předpokládanou dobu jejich zahájení a ukončení,
b) požadavky na prokázání způsobilosti uchazečů,
c) způsob a kritéria hodnocení návrhů projektů,
d) soutěžní lhůtu podle tohoto zákona,
e) hodnotící lhůtu podle tohoto zákona,
f) místo převzetí zadávací dokumentace, místo a způsob podávání návrhů
projektů a dobu, v níž lze tyto návrhy podat,
g) název a sídlo poskytovatele a telefon a elektronickou adresu jeho
kontaktního pracovníka.
(3) Poskytovatel může stanovit i další podmínky veřejné soutěže ve
výzkumu, vývoji a inovacích, které vyhlásí současně s podmínkami této
soutěže uvedenými v odstavci 2. Poskytovatel může stanovit způsob
podání návrhů projektů podle zvláštního právního předpisu^20) jako
výlučný pouze v případě, že tím neomezí některé uchazeče.
(4) V případě, kdy by zveřejnění podmínek veřejné soutěže ve výzkumu,
vývoji a inovacích mohlo ohrozit ochranu utajovaných informací nebo
obranu nebo bezpečnost státu,^14) poskytovatel zadá řešení projektu na
podkladě písemné výzvy vybraným právnickým osobám, fyzickým osobám,
organizačním složkám státu nebo územních samosprávných celků,
organizačním jednotkám ministerstva, zabývajícím se výzkumem a vývojem.
K tomuto postupu je nutný předchozí písemný souhlas Rady pro výzkum,
vývoj a inovace.
(5) Návrh projektu je žádostí uchazeče o poskytnutí účelové podpory
formou dotace nebo formou zvýšení výdajů organizační složky státu nebo
územního samosprávného celku nebo organizační jednotky ministerstva,
zabývající se výzkumem a vývojem, podle rozpočtových pravidel.
(6) Pro účely veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích je
poskytovatel oprávněn shromažďovat potřebné údaje o návrzích projektů a
uchazečích včetně osobních údajů jak v písemné, tak v elektronické
podobě. Tyto údaje nejsou veřejně přístupnými informacemi podle
zvláštního právního předpisu.^12) Poskytovatel je povinen při
shromažďování, zveřejňování nebo jiném zpracování těchto údajů
postupovat podle zvláštních právních předpisů.^21) Rozsah údajů o
návrzích projektů a údajů o uchazečích určených ke zveřejnění musí
poskytovatel vymezit v zadávací dokumentaci v souladu s tímto zákonem a
se zvláštními právními předpisy.^22) Z osobních údajů smí poskytovatel
zveřejnit pouze jméno, příjmení a případné akademické tituly a vědecké
hodnosti řešitele a dalších pracovníků podílejících se na navrhovaném
projektu.
§ 18
Prokazování způsobilosti uchazeče
(1) Uchazeč je povinen prokázat svoji způsobilost k řešení navrhovaného
projektu. Uchází-li se o řešení jednoho projektu společně více
uchazečů, vztahuje se povinnost prokázat svoji způsobilost na všechny
tyto uchazeče.
(2) Způsobilost má uchazeč, který
a) má odborné předpoklady k řešení projektu,
b) má příslušné oprávnění k činnosti, je-li vyžadováno zvláštním
právním předpisem,^23)
c) není v likvidaci a jehož úpadek nebo hrozící úpadek není řešen v
insolvenčním řízení^24),
d) má vypořádány splatné závazky ve vztahu ke státnímu rozpočtu nebo
rozpočtu územního samosprávného celku a další splatné závazky vůči
státu, státnímu fondu, zdravotní pojišťovně nebo k České správě
sociálního zabezpečení,
e) je-li fyzickou osobou, nebyl pravomocně odsouzen pro trestný čin,
jehož skutková podstata souvisí s předmětem podnikání uchazeče, nebo
pro trestný čin hospodářský nebo trestný čin proti majetku, nebo se na
něj tak podle zákona hledí, a je-li právnickou osobou, nebyl pravomocně
odsouzen pro trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s předmětem
podnikání (činnosti) nebo pro trestný čin hospodářský, nebo trestný čin
proti majetku, nebo se na něj tak podle zákona hledí,
f) nebyl v posledních třech letech disciplinárně potrestán podle
zvláštních právních předpisů upravujících výkon odborné činnosti,^26)
pokud tato činnost souvisí s předmětem veřejné soutěže ve výzkumu,
vývoji a inovacíchi,
g) není v pracovněprávním ani jiném obdobném poměru k právnické osobě
pověřené organizací veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích
podle § 23 odst. 2. To neplatí pro organizační jednotky ministerstva,
zabývající se výzkumem a vývojem.
(3) Způsob prokázání a posuzování způsobilosti podle odstavce 2 písm.
a) stanoví poskytovatel při vyhlášení veřejné soutěže ve výzkumu,
vývoji a inovacích s ohledem na charakter vyhlašované veřejné soutěže a
předpokládaný finanční rozsah projektů.
(4) Uchazeč prokazuje splnění způsobilosti při podání návrhu projektu
takto:
a) způsobilost podle odstavce 2 písm. b) dokladem o oprávnění k
podnikání nebo jiným požadovaným oprávněním,
b) způsobilost podle odstavce 2 písm. c), d), f) a u fyzických osob
také podle odstavce 2 písm. g) čestným prohlášením, přičemž způsobilost
podle odstavce 2 písm. f) se v případě právnických osob prokazuje u
osob, které vykonávají funkci statutárního orgánu uchazeče nebo jeho
člena s výjimkou osob, u kterých jsou pro výkon funkce statutárního
orgánu nebo jeho člena stanoveny jiným právním předpisem^27a) obdobné
podmínky jako podmínky způsobilosti uvedené v odstavci 2 písm. f),
c) způsobilost podle odstavce 2 písm. e) výpisem z evidence Rejstříku
trestů, přičemž v případě právnických osob se prokazuje u těchto osob a
současně u osob, které vykonávají funkci statutárního orgánu uchazeče
nebo jeho člena s výjimkou osob, u kterých jsou pro výkon funkce
statutárního orgánu nebo jeho člena stanoveny jiným právním
předpisem^27a) obdobné podmínky jako podmínky způsobilosti uvedené v
odstavci 2 písm. e).
(5) Uchazeč, se kterým má být o poskytnutí účelové podpory podle § 9
uzavřena smlouva o poskytnutí podpory nebo v jehož prospěch má být
vydáno rozhodnutí o poskytnutí podpory, prokáže před uzavřením smlouvy
nebo před vydáním rozhodnutí způsobilost podle odstavce 2 písm. b),
ověřenou kopií, ne starší než 90 kalendářních dnů, oprávnění k
činnosti^26), zřizovací listiny, zakládací listiny nebo jiného dokladu
o zřízení nebo založení, anebo výpisem, ne starším než 90 kalendářních
dnů, z obchodního rejstříku nebo jiné zákonem stanovené evidence.
(6) Za účelem doložení bezúhonnosti uchazeče si poskytovatel vyžádá
podle jiného právního předpisu^27) výpis z evidence Rejstříku trestů.
Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence
Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem
umožňujícím dálkový přístup. U osob, které vykonávají funkci
statutárního orgánu nebo jsou členy uchazeče, který je právnickou
osobou, se prokazuje bezúhonnost, pokud nejsou pro výkon funkce
statutárního orgánu nebo jeho člena stanoveny jiným právním
předpisem^27a) obdobné podmínky jako podmínky způsobilosti uvedené v
odstavci 2 písm. e) a f).
(7) Uchazeč, se kterým má být podle § 9 uzavřena smlouva o poskytnutí
podpory nebo v jehož prospěch má být vydáno rozhodnutí o poskytnutí
podpory, prokazuje způsobilost podle odstavců 2 a 6 pouze jedenkrát v
rámci jedné veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích.
(8) Poskytovatel může požadovat splnění dalších požadavků na
způsobilost uchazeče, které souvisí s charakterem a podmínkami
vyhlašovaného programu. Tyto požadavky na způsobilost a způsob jejich
prokázání musí poskytovatel předem stanovit v podmínkách veřejné
soutěže ve výzkumu a vývoji.
(9) Uchazeč je povinen písemně informovat poskytovatele o změnách,
které nastaly v době od podání jeho návrhu projektu do případného
uzavření smlouvy nebo vydání rozhodnutí o poskytnutí podpory a které se
dotýkají jeho právního postavení či údajů požadovaných pro prokázání
způsobilosti nebo které by mohly mít vliv na rozhodování poskytovatele,
a to do 7 kalendářních dnů ode dne, kdy se o takové skutečnosti
dozvěděl.
(10) Veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích se může účastnit i
právnická osoba se sídlem v členském státě Evropské unie nebo jiném
státě tvořícím Evropský hospodářský prostor nebo Švýcarské konfederaci
nebo občan takového státu nebo dlouhodobě pobývající rezident na území
České republiky nebo státní příslušník jiného státu, byl-li mu na území
České republiky povolen pobyt za účelem vědeckého výzkumu, pokud
splňuje podmínky způsobilosti podle odstavce 2 s tím, že způsobilost
podle odstavce 2 písm. b) až f) prokazuje čestným prohlášením,
(11) Nesplnění požadavků na způsobilost, povinnosti prokázat svoji
způsobilost nebo povinnosti podle odstavce 8 je důvodem k vyloučení
návrhu projektu z veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích, za
které odpovídá poskytovatel.
§ 19
Zadávací dokumentace
(1) Poskytovatel zpracuje pro vyhlášení veřejné soutěže ve výzkumu,
vývoji a inovacích zadávací dokumentaci jako soubor podkladů a
informací nezbytných pro zpracování a podání návrhu projektu.
Poskytovatel zajistí, aby zadávací dokumentace byla úplná. Zadávací
dokumentace obsahuje zejména:
a) údaje o programu podle § 17 odst. 2 písm. a) až e) a g) nebo skupině
grantových projektů,
b) podmínky veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích,
c) upřesněné položky způsobilých nákladů podle podmínek veřejné soutěže
ve výzkumu, vývoji a inovacích,
d) další podmínky veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích podle
§ 17 odst. 5, pokud jsou stanoveny,
e) rozsah požadovaných údajů a pokyny pro zpracování návrhu projektu,
popřípadě povinné přílohy,
f) vymezení rozsahu údajů o návrzích projektů, uchazečích a dalších
účastnících projektu určených ke zveřejnění,
g) v případě dvoustupňové veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a
inovacích požadavky na dopracování návrhu projektu podle § 22 odst. 6,
h) místo, způsob a termín pro podávání návrhů projektů a pro vyhlášení
výsledku veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích.
(2) Při vyhlášení dvoustupňové veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a
inovacích je poskytovatel povinen zpracovat zadávací dokumentaci pro
první i pro druhý stupeň veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a
inovacích.
(3) Zadávací dokumentaci poskytovatel zveřejní na místě a v době, které
byly oznámeny při vyhlášení veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a
inovacích.
§ 20
Soutěžní lhůta a hodnotící lhůta
(1) Soutěžní lhůta je období, ve kterém je možno podávat návrhy
projektů. Začíná se počítat ode dne následujícího po dni vyhlášení
veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích v Obchodním věstníku a
končí v den ukončení přijímání návrhů projektů. „Délka soutěžní lhůty
pro jednostupňovou veřejnou soutěž ve výzkumu, vývoji a inovacích je
nejméně 43 kalendářních dní. Délka soutěžní lhůty pro první i druhý
stupeň dvoustupňové veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích je
nejméně 36 kalendářních dní.
(2) Hodnotící lhůta je období, ve kterém poskytovatel zajistí
vyhodnocení návrhů projektů, rozhodne a vyhlásí výsledky veřejné
soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích. Začíná se počítat ode dne
následujícího po ukončení soutěžní lhůty a končí dnem vyhlášení
výsledků veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích. „Délka
hodnotící lhůty u jednostupňové i dvoustupňové veřejné soutěže ve
výzkumu, vývoji a inovacích je nejvýše 240 kalendářních dnů.
§ 21
Přijímání a hodnocení návrhů projektů
(1) Pro přijímání návrhů projektů poskytovatel jmenuje komisi pro
přijímání návrhů projektů. Složení komise, způsob nakládání s údaji
obsaženými v návrzích projektů a další pravidla činnosti komise stanoví
poskytovatel. Členové komise nesmí být ve vztahu k předmětu veřejné
soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích nebo k uchazečům podjati,
zejména se nesmí podílet na zpracování projektu, nesmí mít osobní zájem
na rozhodnutí o poskytnutí podpory určitému projektu a s uchazeči je
nesmí spojovat osobní ani pracovní či jiný obdobný poměr.
(2) Komise pro přijímání návrhů projektů vyhodnotí splnění podmínek
veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích podle § 17 odst. 2 písm.
b), d) a f) a podmínek veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji pro přijetí
návrhů projektů podle § 17 odst. 5 a zpracuje protokol, který obsahuje
zejména seznam doručených návrhů projektů, údaje o doručení v soutěžní
lhůtě, o úplnosti návrhů projektů a o návrzích projektů nevyhovujících
těmto podmínkám s uvedením důvodů pro jejich vyřazení. Protokol musí
obsahovat i údaje o návrzích doručených po uplynutí soutěžní lhůty,
včetně doby jejich doručení.
(3) Návrh projektu doručený v rozporu s podmínkami podle odstavce 2
nesmí být přijat do veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích a
hodnocen podle odstavců 4 až 9. O přijetí nebo nepřijetí návrhu
projektu do veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích rozhodne
poskytovatel.
(4) Pro hodnocení návrhů projektů přijatých do veřejné soutěže ve
výzkumu, vývoji a inovacích ustaví poskytovatel odborný poradní orgán.
Složení odborného poradního orgánu, způsob nakládání s údaji obsaženými
v návrzích projektů a další pravidla jeho činnosti upraví poskytovatel
vnitřním předpisem, který zveřejní nejpozději při vyhlášení veřejné
soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích. Ustanovení odstavce 1 věty
třetí o nepodjatosti se pro členy odborného poradního orgánu použije
obdobně.
(5) Poskytovatel je povinen zajistit ke každému návrhu projektu nejméně
2 posudky oponentů jako podklad pro hodnocení návrhu projektu odborným
poradním orgánem s výjimkou případu, kdy na základě zdůvodněného
doporučení odborného poradního orgánu rozhodne, že návrh projektu
nebude ze zásadních důvodů dále hodnocen a bude vyřazen z veřejné
soutěže ve výzkumu a vývoji. Ustanovení odstavce 1 věty třetí o
nepodjatosti se pro oponenty použije obdobně. Za způsob nakládání s
údaji obsaženými v návrzích projektů odpovídá poskytovatel.
(6) Odborný poradní orgán zajistí, s výjimkou podle odstavce 5,
objektivní a nezaujaté hodnocení návrhů projektů podle vyhlášených
pravidel a kritérií veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích s
přihlédnutím k posudkům oponentů. O výsledku hodnocení každého návrhu
projektu zpracuje odborný poradní orgán protokol.
(7) Protokoly o hodnocení návrhů projektů a výsledný návrh pořadí všech
návrhů projektů ve veřejné soutěži ve výzkumu, vývoji a inovacích
předloží odborný poradní orgán poskytovateli, který je povinen
rozhodnout o výběru návrhů projektů a zveřejnit výsledky veřejné
soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích ve vyhlášené hodnotící lhůtě.
Poskytovatel může rozhodnout v rozporu s doporučením odborného
poradního orgánu, pokud písemně zdůvodní toto rozhodnutí v protokolu a
zveřejní své rozhodnutí prostřednictvím internetu. Poskytovatel umožní
uchazeči se seznámit s výsledkem hodnocení jeho návrhu projektu ve
veřejné soutěži ve výzkumu, vývoji a inovacích, včetně zdůvodnění a
poskytnutí oponentních posudků k jeho projektu bez uvedení osobních
údajů oponentů.
(8) Návrh projektu nesmí být v průběhu veřejné soutěže ve výzkumu a
vývoji měněn s výjimkou dopracování návrhu projektu do druhého stupně
dvoustupňové veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích. Za změnu
návrhu projektu se nepovažuje, pokud poskytovatel neuzná část uchazečem
navržených celkových nákladů projektu a nezahrne je mezi uznané náklady
projektu nebo na základě tohoto zákona sníží celkovou výši podpory.
Snížení navržených celkových nákladů projektu nebo výše podpory musí
být uvedeno v protokolu podle odstavců 6 a 7.
(9) Hodnocení návrhů grantových projektů zajišťují oborové komise
Grantové agentury České republiky nebo oborové rady Grantové agentury
Akademie věd České republiky podle odstavců 1 až 8.
(10) Na rozhodování podle odstavců 3 a 7 se nevztahuje správní řád.^29)
§ 22
Dvoustupňová veřejná soutěž ve výzkumu, vývoji a inovacích
(1) Dvoustupňovou veřejnou soutěž ve výzkumu, vývoji a inovacích může
poskytovatel podle tohoto zákona vyhlásit tehdy, je-li nezbytné nebo
účelné od sebe oddělit posouzení účelnosti navrhovaného řešení a jeho
porovnání s vyhlášenými cíli a podmínkami programu (první stupeň) a
hodnocení odborné úrovně a proveditelnosti návrhu projektu (druhý
stupeň), nebo v případě, je-li nezbytné postupně vyjasnit způsob plnění
vyhlášených cílů a podmínek programu.
(2) Poskytovatel je povinen uvést skutečnost, že vyhlašuje
dvoustupňovou veřejnou soutěž ve výzkumu, vývoji a inovacích, již při
přípravě a schvalování příslušného programu a při vyhlášení veřejné
soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích spolu s podmínkami této soutěže
uvedenými v § 17 odst. 2.
(3) Při vyhlášení dvoustupňové veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a
inovacích poskytovatel stanoví kromě podmínek uvedených v § 17 odst. 2
také
a) soutěžní lhůtu, způsob posouzení návrhů projektů a způsob oznámení
výsledků prvního stupně veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích
uchazečům, případně rovněž místo a dobu zveřejnění zadávací dokumentace
pro druhý stupeň veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích,
b) lhůty a způsob hodnocení návrhů projektů ve druhém stupni veřejné
soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích.
(4) Pro přijímání a hodnocení návrhů projektů v prvním stupni veřejné
soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích platí ustanovení § 21 obdobně s
tím, že protokoly o hodnocení návrhů projektů a výsledný návrh pořadí
všech návrhů projektů hodnocených v prvním stupni veřejné soutěže ve
výzkumu, vývoji a inovacích předloží odborný poradní orgán
poskytovateli, který rozhodne o přijetí návrhu a jeho postoupení do
druhého stupně této soutěže.
(5) Do druhého stupně veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích
mohou být postoupeny jen návrhy projektů vyhodnocené a schválené v
prvním stupni veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích podle
vyhlášených podmínek a podle pravidel stanovených tímto zákonem a
splňující podmínky druhého stupně veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a
inovacích. Pro přijímání a hodnocení návrhů projektů ve druhém stupni
veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích, včetně rozhodování
poskytovatele o výběru návrhů projektů a zveřejnění výsledků veřejné
soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích, platí ustanovení § 21 odst. 1
až 4, 6 až 10 obdobně.
(6) Poskytovatel je oprávněn požadovat dopracování návrhu projektu do
druhého stupně veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích vybraným
uchazečem na základě upřesnění vyhlášených podmínek a doplnění dalších
nezbytných podmínek, a to zejména výše nákladů projektu, časových údajů
a využití výsledků. V návrhu projektu mezi prvním a druhým stupněm
veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích nesmí být měněny cíle
projektu.
(7) V zadávací dokumentaci pro druhý stupeň veřejné soutěže
poskytovatel stanoví způsob dopracování návrhu a podmínky jeho podání.
(8) Na rozhodování podle odstavců 4 a 5 se nevztahuje správní řád.^29)
§ 23
Organizační zajištění veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích
(1) Za provedení veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích podle
tohoto zákona odpovídá poskytovatel. Ten může ve veřejném výběrovém
řízení^2) vybrat právnickou osobu, s níž uzavře smlouvu o pomoci při
organizačním zajištění veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích.
(2) Právnická osoba, s níž poskytovatel uzavřel smlouvu podle odstavce
1, je vyloučena z účasti v této soutěži, nesmí se podílet na přípravě
návrhu projektu a nesmí mít prokazatelný osobní zájem na výsledku
hodnocení návrhu projektu.
§ 24
Zrušení veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích
(1) Veřejnou soutěž ve výzkumu, vývoji a inovacích může poskytovatel
zrušit
a) jestliže nebyl podán žádný návrh projektu,
b) jestliže nastala podstatná změna okolností, za nichž byla veřejná
soutěž ve výzkumu, vývoji a inovacích vyhlášena a kterou nemohl
poskytovatel předvídat, ani ji nezpůsobil, nebo pokud pominuly důvody
pro plnění předmětu veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích,
nebo
c) u dvoustupňové veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích také
tehdy, nepostoupil-li do druhého stupně veřejné soutěže ve výzkumu,
vývoji a inovacích žádný návrh projektu.
(2) Veřejnou soutěž ve výzkumu, vývoji a inovacích poskytovatel zruší,
pokud je vyhlášení veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích nebo
její zadávací dokumentace v rozporu s tímto zákonem, s vládou
schváleným programem nebo výsledkem jeho posouzení Evropskou komisí.
(3) Za podstatnou změnu okolností uvedenou v odstavci 1 písm. b) se
považuje také takové snížení výše účelových výdajů na výzkum, vývoj a
inovace v rozpočtové kapitole poskytovatele, které neumožňuje
financovat nově zahájené projekty s tím, že přednost má podpora již
řešených projektů.
(4) Poskytovatel rozhodnutí o zrušení veřejné soutěže ve výzkumu,
vývoji a inovacích neprodleně zveřejní stejným způsobem a na stejném
místě jako vyhlášení této veřejné soutěže. Pokud je veřejná soutěž ve
výzkumu, vývoji a inovacích zrušena z důvodů uvedených v odstavci 1,
uchazeč nemá nárok na úhradu vzniklých nákladů.
(5) Uchazeč může z veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích
kdykoliv odstoupit tím, že tuto skutečnost oznámí poskytovateli.
§ 25
Lhůta pro uzavření smlouvy nebo vydání rozhodnutí o poskytnutí podpory
(1) Lhůta pro uzavření smlouvy o poskytnutí podpory nebo vydání
rozhodnutí o poskytnutí podpory podle § 9 se stanovuje na nejvýše 60
kalendářních dnů
a) ode dne nabytí účinnosti zákona o státním rozpočtu České republiky
na příslušný rok, v němž má být zahájeno řešení a poskytování podpory
projektu podle zvláštního právního předpisu,^8) jestliže byl výsledek
veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích vyhlášen před jeho
schválením, nebo
b) od vyhlášení výsledků veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a
inovacích, jestliže byl výsledek této soutěže vyhlášen po nabytí
účinnosti zákona o státním rozpočtu České republiky na příslušný rok, v
němž má být zahájeno řešení a poskytování podpory projektu podle
zvláštního právního předpisu.^8)
(2) Nedodržení lhůty pro uzavření smlouvy o poskytnutí podpory nebo
podmínek pro vydání rozhodnutí o poskytnutí podpory podle § 9 způsobené
důvody na straně příjemce opravňuje poskytovatele uzavřít smlouvu o
poskytnutí podpory s dalším uchazečem v pořadí vyplývajícím z výsledků
veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích nebo vydat rozhodnutí o
poskytnutí podpory ve prospěch tohoto uchazeče.
(3) V případě nedodržení lhůty pro uzavření smlouvy o poskytnutí
podpory nebo podmínek pro vydání rozhodnutí o poskytnutí podpory podle
§ 9 způsobené důvody na straně poskytovatele má příjemce nárok na
náhradu z rozpočtu poskytovatele ve výši odpovídající plánovaným
nákladům na řešení projektu za období od data zahájení řešení projektu
schváleného v návrhu projektu do data uzavření smlouvy o poskytnutí
podpory, popřípadě vykonatelnosti rozhodnutí o poskytnutí podpory.
§ 26
Uchovávání dokladů
(1) Doklady o veřejné soutěži ve výzkumu, vývoji a inovacích, včetně
všech přijatých návrhů projektů, uchovává poskytovatel nejméně 10 let
od vyhlášení výsledků veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích.
(2) Poskytovatel je povinen uchovávat doklady o každé poskytnuté
podpoře nejméně po dobu 10 let ode dne poskytnutí podpory.
HLAVA VI
zrušena
§ 27
zrušen
§ 28
zrušen
§ 29
zrušen
HLAVA VII
POSKYTOVÁNÍ INFORMACÍ O VÝZKUMU, VÝVOJI A INOVACÍCH
§ 30
Informační systém výzkumu, vývoje a inovací
(1) Informační systém výzkumu, vývoje a inovací je informační systém
veřejné správy^31) zajišťující shromažďování, zpracování, poskytování a
využívání údajů o výzkumu, vývoji a inovacích podporovaných z veřejných
prostředků a dalších údajů za podmínek stanovených tímto zákonem. Má
čtyři vzájemně provázané části, kterými jsou centrální evidence
projektů, centrální evidence aktivit výzkumu, vývoje a inovací,
rejstřík informací o výsledcích a evidence veřejných soutěží ve
výzkumu, vývoji a inovacích. Údaje těchto čtyř částí informačního
systému výzkumu, vývoje a inovací jsou provozovatelem využívány k cílům
stanoveným v odstavci 2.
(2) Účelem informačního systému výzkumu, vývoje a inovací je poskytovat
informace o výzkumu, vývoji a inovacích podporovaných z veřejných
prostředků veřejnosti a poskytovatelům s cílem
a) informovat veřejnost a uchazeče o vyhlášených veřejných soutěžích
výzkumu, vývoje a inovacích a jejich výsledcích,
b) informovat veřejnost o projektech a aktivitách výzkumu, vývoje a
inovací podporovaných z veřejných prostředků a jejich výsledcích,
c) informovat další orgány a osoby stanovené zvláštními právními
předpisy^32) nebo mezinárodními smlouvami,
d) kontrolovat poskytování a použití účelové nebo institucionální
podpory,
e) připravovat návrh státního rozpočtu a zajistit další zvláštními
právními předpisy^32) stanovené činnosti poskytovatelů nebo orgánů
výzkumu, vývoje a inovací podle tohoto zákona,
f) hodnotit výsledky výzkumných organizací a programů a poskytovat
informace vládě a veřejnosti.
(3) Výběr technických a programových prostředků a dalších produktů pro
provoz informačního systému výzkumu, vývoje a inovací, jeho číselníky a
datové prvky, způsob kontroly úplnosti údajů a vazeb mezi nimi a
koncepční záměr informačního systému výzkumu, vývoje a inovací navrhuje
po projednání s poskytovateli provozovatel a správce datových prvků a
číselníků informačního systému výzkumu, vývoje a inovací (dále jen
„provozovatel“) a schvaluje správce informačního systému výzkumu,
vývoje a inovací.
§ 31
Práva a povinnosti při předání a poskytnutí údajů informačního systému
výzkumu, vývoje a inovací
(1) Podmínkou poskytnutí podpory v daném kalendářním roce je předání
údajů o projektech a aktivitách výzkumu, vývoje a inovací
poskytovatelem a jejich zařazení do informačního systému výzkumu,
vývoje a inovací provozovatelem podle podmínek stanovených správcem v
souladu s ustanovením § 30 odst. 3.
(2) Poskytovatel ve lhůtě nejméně 15 dnů před vyhlášením veřejné
soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích předá provozovateli údaje o této
veřejné soutěži pro evidenci veřejných soutěží ve výzkumu, vývoji a
inovacích. Do 50 dnů ode dne ukončení veřejné soutěže ve výzkumu,
vývoji a inovacích předá poskytovatel provozovateli údaje o vyhodnocení
této veřejné soutěže. Postup při předání údajů o vyhlašovaných
veřejných soutěžích ve výzkumu, vývoji a inovacích a jejich vyhodnocení
poskytovatelem provozovateli upraví prováděcí právní předpis.
(3) Údaje o projektech a jejich výsledcích, o aktivitách výzkumu,
vývoje a inovací a o výsledcích výzkumných organizací dosažených s
podporou, je příjemce povinen předat poskytovateli ve formě a v
termínech stanovených poskytovatelem v souladu s odstavci 4 až 6. Ve
stejné formě a termínech může výzkumná organizace předat poskytovateli
údaje o svých dalších výsledcích dosažených v uplynulých 5 letech.
Postup při předání údajů o projektech a aktivitách výzkumu, vývoje a
inovací a jejich výsledcích příjemcem poskytovateli upraví prováděcí
právní předpis.
(4) Poskytovatel předá údaje o projektech nebo aktivitách výzkumu,
vývoje a inovací podporovaných z jeho rozpočtové kapitoly provozovateli
do 50 kalendářních dnů
a) od počátku kalendářního roku u projektů nebo aktivitách výzkumu,
vývoje a inovací zahájených v minulých letech a řešených v daném roce,
nebo
b) ode dne nabytí účinnosti smlouvy o poskytnutí podpory nebo
vykonatelnosti rozhodnutí o poskytnutí podpory u nově zahajovaných
projektů nebo aktivit výzkumu, vývoje a inovací.
(5) Pokud dojde v průběhu kalendářního roku ke změně údajů předaných
podle odstavce 4, poskytovatel předá nové údaje o řešených projektech a
aktivitách výzkumu, vývoje a inovací provozovateli nejpozději do 30
kalendářních dnů ode dne, kdy změna nastala nebo byla poskytovateli
oznámena.
(6) Poskytovatel předá provozovateli údaje o výsledcích výzkumných
organizací podporovaných z jeho rozpočtové kapitoly včetně údajů o
jejich zveřejnění a údajů o jejich ochraně podle zvláštních právních
předpisů nebo realizování (dále jen „uplatnění“), nejpozději do 150
kalendářních dnů od počátku roku, obdobné údaje o výsledcích projektů
nejpozději do 250 kalendářních dnů po ukončení poskytování podpory, s
výjimkou údajů o výsledcích projektů, jimž byla poskytnuta podpora
podle § 3 odst. 2 písm. a), u nichž lhůta na předání provozovateli činí
730 dní. Poskytovatel předá do informačního systému výzkumu, vývoje a
inovací i údaje o dalších výsledcích výzkumných organizací dosažených v
uplynulých 5 letech.
(7) Postup při předání údajů o projektech a jejich výsledcích, o
aktivitách výzkumu, vývoje a inovací a o výsledcích výzkumných
organizací podle odstavců 4 až 6 poskytovatelem provozovateli upraví
prováděcí právní předpis.
(8) Provozovatel zařadí do informačního systému výzkumu, vývoje a
inovací údaje předložené poskytovatelem, které splňují náležitosti
stanovené tímto zákonem, a oznámí tuto skutečnost poskytovateli ve
lhůtě od doručení údajů do
a) 10 kalendářních dnů u údajů o veřejných soutěžích ve výzkumu, vývoji
a inovacích, údajů o projektech nebo údajů o aktivitách výzkumu, vývoje
a inovací,
b) 60 kalendářních dnů u údajů o výsledcích projektů a o výsledcích
výzkumných organizací.
(9) Údaje jsou považovány za zařazené pouze v případě, že provozovatel
potvrdí jejich zařazení do informačního systému výzkumu, vývoje a
inovací na základě kontroly úplnosti údajů. Postup při zařazení údajů
předaných poskytovatelem do informačního systému výzkumu, vývoje a
inovací provozovatelem podle odstavce 8 upraví prováděcí právní
předpis.
(10) Provozovatel je povinen provést nejpozději do 90 kalendářních dnů
od počátku kalendářního roku následujícího po zařazení údajů do
informačního systému výzkumu, vývoje a inovací kontrolu souladu mezi
údaji různých poskytovatelů včetně kontroly jejich souladu s údaji
zařazenými v předcházejících letech. Při zjištění nesouladu mezi údaji
nebo dojde-li změnou zvláštních právních předpisů ke změně číselníků
nebo datových prvků informačního systému výzkumu, vývoje a inovací
podle § 30 odst. 3, je provozovatel oprávněn požadovat od poskytovatele
opravu předaných údajů v souladu s ustanoveními § 12 a § 31 odst. 5.
(11) Provozovatel poskytne z informačního systému výzkumu, vývoje a
inovací
a) veřejnosti všechny údaje informačního systému výzkumu, vývoje a
inovací, které nejsou chráněny podle zvláštních právních předpisů^22),
způsobem umožňujícím dálkový přístup,
b) poskytovateli na základě písemné žádosti všechny údaje informačního
systému výzkumu, vývoje a inovací, které do něj poskytl,
c) příjemci na základě písemné žádosti všechny údaje informačního
systému výzkumu, vývoje a inovací o jeho projektech a výsledcích jím
dosažených, které jsou chráněny podle zvláštních právních předpisů^22),
d) správci všechny údaje informačního systému výzkumu, vývoje a
inovací,
e) dalším orgánům a osobám stanoveným zvláštními právními předpisy^32)
nebo mezinárodními smlouvami České republiky údaje stanovené těmito
předpisy nebo smlouvami.
(12) Způsob a termíny poskytnutí údajů z informačního systému výzkumu,
vývoje a inovací stanoví prováděcí právní předpis.
§ 32
Obsah informačního systému výzkumu, vývoje a inovací
(1) Centrální evidence projektů obsahuje zejména údaje určující
projekt, název a předmět řešení projektu, jeho příjemce, řešitele,
dalšího účastníka projektu a osobu jemu odpovědnou za řešení projektu,
dobu řešení projektu, celkové náklady projektu a jejich členění, výši
podpory s uvedením výše výdajů ze státního rozpočtu, stupeň důvěrnosti
údajů a po ukončení řešení projektu jeho zhodnocení poskytovatelem.
Údaje centrální evidence projektů stanoví prováděcí právní předpis.
(2) Centrální evidence aktivit výzkumu, vývoje a inovací obsahuje údaje
o
a) příjemci a výši podpory
1. specifického vysokoškolského výzkumu podle § 3 odst. 2 písm. c),
2. výzkumných organizací podle zhodnocení jimi dosažených výsledků
podle § 3 odst. 3 písm. a),
3. na mezinárodní spolupráci České republiky ve výzkumu a vývoji podle
§ 3 odst. 3 písm. b),
b) poskytovateli a výši podpory na programy podle § 2 odst. 2 písm. h)
a dále údaje o
1. názvu programu, jeho cílech a době jeho trvání,
2. schválené výši podpory na uskutečňování programu celkem a v
jednotlivých letech řešení,
3. schválení vládou nebo zastupitelstvem územního samosprávného celku,
4. výsledku posouzení Evropské komise, pokud je program oznámen
Evropské komisi,
5. způsobu zveřejnění platného znění programu,
c) poskytovateli a výši podpory vynaložené na
1. skupiny grantových projektů podle § 3 odst. 2 písm. a),
2. zabezpečení veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích nebo na
zadání veřejné zakázky podle § 3 odst. 3 písm. d),
3. finanční ocenění mimořádných výsledků výzkumu, vývoje a inovací nebo
finanční ocenění propagace či popularizace výzkumu, vývoje a inovací
podle § 3 odst. 3 písm. e),
4. náklady spojené s činností Rady pro výzkum, vývoj a inovace,
Grantové agentury České republiky, Technologické agentury České
republiky a Akademie věd České republiky podle § 3 odst. 3 písm. f).
Obsah údajů centrální evidence aktivit výzkumu, vývoje a inovací
stanoví prováděcí právní předpis.
(3) Rejstřík informací o výsledcích obsahuje zejména údaje určující
výsledek a projekt, jehož řešením výsledek vznikl nebo zdroj
prostředků, ze kterých byl podporován, příjemce, autory výsledku, druh
výsledku, název výsledku a jeho popis, rok uplatnění výsledku a stupeň
důvěrnosti údajů. Obsah údajů rejstříku informací o výsledcích stanoví
prováděcí právní předpis.
(4) Evidence veřejných soutěží ve výzkumu, vývoji a inovací obsahuje
údaje zahrnující zejména podmínky veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a
inovacích podle § 17 a údaje o jejím vyhodnocení podle § 31. Obsah
údajů evidence veřejných soutěží ve výzkumu, vývoji a inovacích stanoví
prováděcí právní předpis.
(5) Z osobních údajů smí informační systém výzkumu, vývoje a inovací
obsahovat pouze jméno, příjmení, rodné číslo a případné akademické
tituly a vědecké hodnosti řešitele nebo dalších fyzických osob
podílejících se na projektu nebo autorů jeho výsledků. Nemá-li řešitel
nebo další fyzická osoba přidělené rodné číslo, pak jeho jméno,
příjmení, státní příslušnost a identifikační kód stanovený správcem
informačního systému výzkumu, vývoje a inovací, případné akademické
tituly a vědecké hodnosti řešitele a dalších pracovníků podílejících se
na projektu nebo autorů jeho výsledků.
HLAVA VIII
ORGÁNY VÝZKUMU, VÝVOJE A INOVACÍ
§ 33
Ústřední správní úřad odpovědný za výzkum a vývoj
(1) Ústředním správním úřadem odpovědným za výzkum a vývoj je
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy s výjimkou oblastí, které
zabezpečuje Rada pro výzkum, vývoj a inovace podle § 35.
(2) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy odpovídá za
a) mezinárodní spolupráci České republiky ve výzkumu a vývoji, včetně
jednání s orgány a institucemi Evropských společenství a jednotlivých
států Evropských společenství s působností pro výzkum a vývoj a včetně
užití prostředků na výzkum a vývoj z fondů Evropské unie,
b) koncepci podpory velké infrastruktury,
c) specifický vysokoškolský výzkum,
d) výkon správní funkce ústředního správního úřadu pro výzkum a vývoj
podle zvláštních právních předpisů^32a).
(3) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy předkládá zprávu o
průběhu a výsledcích spolupráce v mezinárodních orgánech a organizacích
po projednání s Radou pro výzkum, vývoj a inovace vládě a po projednání
vládou tuto zprávu zveřejní.
§ 34
Ústřední a jiné správní úřady odpovědné za výzkum a vývoj v oblasti
svých působností
(1) Ústřední a jiné správní úřady včetně Ministerstva školství, mládeže
a tělovýchovy, které jsou oprávněny poskytovat podporu ze své
rozpočtové kapitoly podle § 4, odpovídají v oblasti své působnosti
zejména za
a) přípravu koncepcí výzkumu, vývoje a inovací a jejich realizaci,
b) přípravu a realizaci programů v působnosti poskytovatele a dalších
aktivit výzkumu, vývoje a inovací,
c) veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích vyhlášené podle
tohoto zákona a zadání veřejných zakázek podle zvláštního právního
předpisu^2) na poskytnutí účelové podpory z jejich rozpočtových
kapitol,
d) kontrolu využití účelové nebo institucionální podpory poskytnuté z
jejich rozpočtových kapitol, plnění cílů, pokud byly stanoveny, a
zhodnocení dosažených výsledků.
(2) Ústřední a jiné správní úřady, které podle zákona o státním
rozpočtu České republiky neposkytují podporu ze své rozpočtové kapitoly
podle § 4, zabezpečují v oblasti své působnosti přípravu programů,
jejichž realizaci zajistí Technologická agentura České republiky.
§ 35
Rada pro výzkum, vývoj a inovace
(1) Rada pro výzkum, vývoj a inovace je odborným a poradním orgánem
vlády pro oblast výzkumu, vývoje a inovací.
(2) Rada pro výzkum, vývoj a inovace plní úkoly podle tohoto zákona a
zabezpečuje zejména
a) přípravu Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací ve spolupráci s
Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a v souladu s
mezinárodními smlouvami a její předložení vládě,
b) kontrolu realizace Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací formou
stanovisek k souladu programů výzkumu a vývoje předložených
poskytovateli s Národní politikou výzkumu a vývoje před schválením
těchto programů vládou,
c) přípravu Metodiky hodnocení výsledků výzkumných organizací a
výsledků ukončených programů a její předložení vládě,
d) hodnocení výsledků výzkumných organizací a výsledků ukončených
programů podle Metodiky hodnocení výsledků výzkumných organizací a
výsledků ukončených programů schvalované vládou,
e) návrhy na členy předsednictva a předsedu Technologické agentury
České republiky a Grantové agentury České republiky,
f) zpracování priorit aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací České
republiky,
g) zpracování pravidelných ročních analýz a hodnocení stavu výzkumu,
vývoje a inovací v České republice a jejich srovnání se zahraničím a
jejich předložení vládě,
h) úlohu správce a provozovatele informačního systému výzkumu, vývoje a
inovací podle § 30 a schvaluje provozní řád informačního systému
výzkumu, vývoje a inovací,
i) zpracování stanovisek k materiálům předkládaným vládě za oblast
výzkumu, vývoje a inovací,
j) jednání s poradními orgány pro výzkum, vývoj a inovace Evropských
společenství a s vadami pro výzkum, vývoj a inovace jednotlivých
členských států Evropských společenství i dalších zemí,
k) zpracování návrhu střednědobého výhledu podpory výzkumu, vývoje a
inovací,
l) návrh výše celkových výdajů na výzkum, vývoj a inovace jednotlivých
rozpočtových kapitol a návrh jejich rozdělení podle § 5a,
m) zpracování stanoviska k žádosti o povolení výzkumu na lidských
embryonálních kmenových buňkách nebo k žádosti o změnu tohoto povolení,
popřípadě k žádosti o povolení dovozu lidských embryonálních kmenových
buněk, a to na podkladě návrhu svého poradního orgánu, kterým je
Bioetická komise,
n) plnění dalších úkolů a povinností stanovených tímto zákonem,
zvláštním právním předpisem nebo uložených vládou.
(3) Rada pro výzkum, vývoj a inovace má 17 členů včetně předsedy. Členy
Rady pro výzkum, vývoj a inovace s výjimkou jejího předsedy jmenuje
vláda na návrh předsedy Rady pro výzkum, vývoj a inovace tak, aby byli
zastoupeni zejména přední odborníci základního výzkumu a aplikovaného
výzkumu, vývoje a inovací.
(4) Členy Rady pro výzkum, vývoj a inovace s výjimkou jejího předsedy
odvolává vláda na návrh předsedy Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Člen
Rady pro výzkum, vývoj a inovace může písemně požádat předsedu Rady pro
výzkum, vývoj a inovace o předložení návrhu vládě na své odvolání z
této funkce. Do doby, než vláda rozhodne o návrhu na jeho odvolání,
zůstává členem Rady pro výzkum, vývoj a inovace.
(5) Orgány Rady pro výzkum, vývoj a inovace jsou předseda a
předsednictvo. Předsedou Rady pro výzkum, vývoj a inovace je člen
vlády. Předsedu Rady pro výzkum, vývoj a inovace jmenuje a odvolává
vláda na návrh předsedy vlády. Předsednictvo Rady pro výzkum, vývoj a
inovace tvoří předseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace a tři
místopředsedové volení z členů Rady pro výzkum, vývoj a inovace.
Předsednictvo řídí činnost Rady pro výzkum, vývoj a inovace mezi jejími
zasedáními a koordinuje činnost poradních orgánů Rady pro výzkum, vývoj
a inovace.
(6) Členství v Radě pro výzkum, vývoj a inovace je veřejnou funkcí,
která nezakládá pracovněprávní vztah^33) k České republice. Za výkon
této veřejné funkce náleží odměna, jejíž výši stanoví vláda, a cestovní
náhrady, které se poskytují ve výši a za podmínek stanovených zákoníkem
práce^34). Funkční období členů Rady pro výzkum, vývoj a inovace je
čtyřleté. Člen Rady pro výzkum, vývoj a inovace může být jmenován
nejvýše na dvě po sobě následující funkční období.
(7) Rada pro výzkum, vývoj a inovace ustavuje jako své odborné a
poradní orgány zejména
a) odborné komise pro zpracování priorit aplikovaného výzkumu, vývoje a
inovací České republiky v jednotlivých oblastech aplikovaného výzkumu,
vývoje a inovací,
b) Komisi pro hodnocení výsledků výzkumných organizací a ukončených
programů,
c) Bioetickou komisi, která zpracovává podklady pro řešení úkolů Rady
pro výzkum, vývoj a inovace spojených s bioetickými aspekty výzkumu a
vývoje, zejména návrhy odborných stanovisek Rady pro výzkum, vývoj a
inovace k žádostem o povolení výzkumu na lidských embryonálních
kmenových buňkách nebo k žádostem o změnu tohoto povolení, popřípadě k
žádostem o povolení dovozu lidských embryonálních kmenových buněk.
Předsedou Bioetické komise je člen Rady pro výzkum, vývoj a inovace.
(8) Členství v odborných a poradních orgánech Rady pro výzkum, vývoj a
inovace nezakládá pracovněprávní vztah^33) k České republice. Za výkon
této veřejné funkce náleží odměna, jejíž výši stanoví předseda Rady pro
výzkum, vývoj a inovace, a cestovní náhrady, které se poskytují ve výši
a za podmínek stanovených zákoníkem práce^34).
(9) Členy odborných a poradních orgánů Rady pro výzkum, vývoj a inovace
volí z předních odborníků pro danou oblast výzkumu, vývoje a inovací
Rada pro výzkum, vývoj a inovace, a jmenuje je a na návrh Rady pro
výzkum, vývoj a inovace odvolává její předseda.
§ 36
Grantová agentura České republiky
(1) Grantová agentura České republiky je organizační složkou státu a
správcem rozpočtové kapitoly. Grantová agentura České republiky je
samostatnou účetní jednotkou a hospodaří samostatně s účelovými a
institucionálními prostředky přidělenými zákonem o státním rozpočtu
České republiky. Sídlem Grantové agentury České republiky je Praha.
(2) Grantová agentura České republiky zabezpečuje
a) přípravu a realizaci skupin grantových projektů a dalších aktivit v
oblasti základního výzkumu včetně veřejných soutěží ve výzkumu, vývoji
a inovacích na podporu grantových projektů,
b) hodnocení a výběr návrhů grantových projektů,
c) poskytování účelové podpory grantových projektů na základě smluv o
poskytnutí podpory nebo rozhodnutí o poskytnutí podpory,
d) kontrolu plnění smluv o poskytnutí podpory nebo rozhodnutí o
poskytnutí podpory a čerpání účelové podpory,
e) hodnocení a kontrolu průběhu řešení a plnění cílů grantových
projektů a kontrolu jimi dosažených výsledků,
f) zpracování návrhu výdajů Grantové agentury České republiky a zpráv o
její činnosti,
g) jednání s příslušnými orgány České republiky nebo Evropské unie v
otázce posuzování slučitelnosti poskytované podpory se společným trhem,
h) spolupráci s obdobnými zahraničními agenturami.
(3) Orgány Grantové agentury České republiky jsou předseda,
předsednictvo, vědecká rada a kontrolní rada Grantové agentury České
republiky. Funkce členů vědecké rady Grantové agentury České republiky
je veřejnou funkcí, která nezakládá pracovněprávní vztah^33) k České
republice. Za výkon této veřejné funkce náleží odměna, jejíž výši
stanoví vláda, a cestovní náhrady, které se poskytují ve výši a za
podmínek stanovených zákoníkem práce^34). Předseda a členové
předsednictva Grantové agentury České republiky vykonávají funkci v
pracovním poměru. Platové poměry předsedy a členů předsednictva
Grantové agentury České republiky se řídí právními předpisy
upravujícími platové poměry zaměstnanců v orgánech státní správy^35).
(4) Předseda Grantové agentury České republiky zastupuje Grantovou
agenturu České republiky navenek a jedná jejím jménem ve všech jejích
věcech. Předsedu Grantové agentury České republiky jmenuje z členů
předsednictva Grantové agentury České republiky a odvolává na návrh
Rady pro výzkum, vývoj a inovace vláda.
(5) Předsednictvo Grantové agentury České republiky je výkonným orgánem
Grantové agentury České republiky, který schvaluje vyhlášení veřejných
soutěží ve výzkumu a vývoji, rozhoduje o uzavření smluv o poskytnutí
podpory nebo o vydání rozhodnutí o poskytnutí podpory, předkládá vládě
ke schválení návrh statutu Grantové agentury České republiky a jeho
změn a předkládá návrh rozpočtu Grantové agentury České republiky.
Předsednictvo Grantové agentury České republiky má pět členů. Funkční
období členů předsednictva Grantové agentury České republiky je
čtyřleté s možností jmenování nejvýše na dvě období po sobě
následující. Členy předsednictva Grantové agentury České republiky
jmenuje a odvolává vláda na návrh Rady pro výzkum a vývoj.
Předsednictvo Grantové agentury České republiky koordinuje činnost
oborových komisí jako poradních orgánů Grantové agentury České
republiky, které posuzují a hodnotí návrhy grantových projektů s
žádostmi o udělení podpory.
(6) Vědecká rada Grantové agentury České republiky je koncepčním
orgánem Grantové agentury České republiky, který zejména navrhuje
předsednictvu Grantové agentury České republiky ustavení a zaměření
oborových komisí, skupiny grantových projektů a jejich zaměření,
vyhodnocuje vědeckou úroveň Grantové agentury České republiky a
navrhuje potřebná opatření. Vědecká rada Grantové agentury České
republiky má dvanáct členů, které z řad odborníků jmenuje a odvolává
vláda na návrh Rady pro výzkum, vývoj a inovace.
(7) Kontrolní rada Grantové agentury České republiky je kontrolním
orgánem Grantové agentury České republiky, který kontroluje rozdělování
finančních prostředků Grantové agentury České republiky a hospodaření s
majetkem státu, k němuž má Grantová agentura České republiky
příslušnost hospodaření, projednává stížnosti na postup poskytovatele
při hodnocení návrhu grantového projektu, a který předkládá svá
stanoviska předsednictvu Grantové agentury České republiky. Stanoviska,
která jsou vydávána v rámci kompetence kontrolní rady Grantové agentury
České republiky, jsou pro předsednictvo Grantové agentury České
republiky závazná. Kontrolní rada Grantové agentury České republiky má
deset členů, které z řad odborníků jmenuje Poslanecká sněmovna na návrh
právnických osob zabývajících se výzkumem a vývojem. Funkční období
členů kontrolní rady Grantové agentury České republiky je čtyřleté s
možností jmenování nejvýše na dvě období po sobě následující. Kontrolní
rada Grantové agentury České republiky předkládá Poslanecké sněmovně
výroční zprávu o své činnosti. Poslanecká sněmovna může odvolat
kontrolní radu Grantové agentury České republiky, pokud opakovaně
neschválí výroční zprávu. Členům kontrolní rady Grantové agentury České
republiky může být přiznána za výkon jejich funkce odměna. Výši odměny
stanoví na základě zprávy o činnosti kontrolní rady Grantové agentury
České republiky na návrh výboru Poslanecké sněmovny příslušného ve
věcech vědy Poslanecká sněmovna. Kontrolní rada Grantové agentury České
republiky předkládá výboru Poslanecké sněmovny příslušnému ve věcech
vědy nejméně jednou za 6 měsíců informaci o činnosti Grantové agentury
České republiky včetně informace o jednotlivých veřejných soutěžích ve
výzkumu, vývoji a inovacích.
§ 36a
Technologická agentura České republiky
(1) Zřizuje se Technologická agentura České republiky se sídlem v
Praze.
(2) Technologická agentura České republiky je organizační složkou státu
a správcem rozpočtové kapitoly. Technologická agentura České republiky
je samostatnou účetní jednotkou a hospodaří samostatně s účelovými a
institucionálními prostředky přidělenými zákonem o státním rozpočtu
České republiky. Technologická agentura České republiky je povinna mít
účetní závěrku ověřenou auditorem.
(3) Technologická agentura České republiky zabezpečuje:
a) přípravu a realizaci programů aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací
včetně programů pro potřeby státní správy, veřejných soutěží ve
výzkumu, vývoji a inovacích na podporu projektů a zadávání veřejných
zakázek,
b) hodnocení a výběr návrhů programových projektů,
c) poskytování účelové podpory na řešení programových projektů na
základě smluv o poskytnutí podpory nebo rozhodnutí o poskytnutí
podpory,
d) kontrolu plnění smluv o poskytnutí podpory nebo rozhodnutí o
poskytnutí podpory a čerpání účelové podpory,
e) hodnocení a kontrolu průběhu řešení a plnění cílů programových
projektů a kontrolu jimi dosažených výsledků,
f) zpracování návrhu výdajů Technologické agentury České republiky a
zpráv o její činnosti,
g) poradenství řešitelům projektů a uživatelům výsledků aplikovaného
výzkumu, vývoje a inovací, zejména v oblasti právní, finanční a ochrany
duševního vlastnictví,
h) podporu komunikace mezi výzkumnými organizacemi a soukromým sektorem
a podílové financování programových projektů,
i) jedná s příslušnými orgány České republiky nebo Evropské unie v
otázce posuzování slučitelnosti poskytované podpory se společným trhem,
j) spolupráci s obdobnými zahraničními agenturami.
(4) Orgány Technologické agentury České republiky jsou předseda,
předsednictvo, výzkumná rada a kontrolní rada Technologické agentury
České republiky. Funkce členů výzkumné rady Technologické agentury
České republiky je veřejnou funkcí, která nezakládá pracovněprávní
vztah^33) k České republice. Za výkon této veřejné funkce náleží
odměna, jejíž výši stanoví vláda, a cestovní náhrady, které se
poskytují ve výši a za podmínek stanovených zákoníkem práce^34).
Předseda a členové předsednictva Technologické agentury České republiky
vykonávají funkci v pracovním poměru. Platové poměry předsedy a členů
předsednictva Technologické agentury České republiky se řídí právními
předpisy upravujícími platové poměry zaměstnanců v orgánech státní
správy^35).
(5) Předseda Technologické agentury České republiky zastupuje
Technologickou agenturu České republiky navenek a jedná jejím jménem ve
všech jejích věcech. Předsedu Technologické agentury České republiky
jmenuje z členů předsednictva Technologické agentury České republiky a
odvolává na návrh Rady pro výzkum, vývoj a inovace vláda.
(6) Předsednictvo Technologické agentury České republiky je výkonným
orgánem Technologické agentury České republiky, který schvaluje
vyhlášení veřejných soutěží ve výzkumu, vývoji a inovacích, rozhoduje o
uzavření smluv o poskytnutí podpory nebo o vydání rozhodnutí o
poskytnutí podpory, předkládá vládě ke schválení návrh statutu
Technologické agentury České republiky a jeho změn a předkládá návrh
rozpočtu Technologické agentury České republiky. Předsednictvo
Technologické agentury České republiky má pět členů. Funkční období
členů předsednictva Technologické agentury České republiky je čtyřleté
s možností jmenování nejvýše na dvě období po sobě následující. Členy
předsednictva Technologické agentury České republiky jmenuje a odvolává
vláda na návrh Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Předsednictvo
Technologické agentury České republiky koordinuje činnost oborových
komisí jako poradních orgánů Technologické agentury České republiky,
které posuzují a hodnotí návrhy projektů s žádostmi o udělení podpory.
(7) Výzkumná rada Technologické agentury České republiky je koncepčním
orgánem Technologické agentury České republiky, který zejména navrhuje
předsednictvu Technologické agentury České republiky ustavení a
zaměření oborových komisí, vyjadřuje se k programům aplikovaného
výzkumu, vývoje a inovací, vyhodnocuje odbornou úroveň Technologické
agentury České republiky a navrhuje potřebná opatření. Výzkumná rada
Technologické agentury České republiky má dvanáct členů, které z řad
odborníků jmenuje a odvolává vláda na návrh Rady pro výzkum, vývoj a
inovace.
(8) Kontrolní rada Technologické agentury České republiky je kontrolním
orgánem Technologické agentury České republiky, který kontroluje
rozdělování finančních prostředků Technologické agentury České
republiky a hospodaření s majetkem státu, k němuž má Technologická
agentura České republiky příslušnost hospodaření, projednává stížnosti
na postup poskytovatele při hodnocení návrhu programového projektu, a
který předkládá svá stanoviska předsednictvu Technologické agentury
České republiky. Kontrolní rada Technologické agentury České republiky
je oprávněna vyžádat si při kontrole rozdělování finančních prostředků
nezávislý audit. Stanoviska, která jsou vydávána v rámci kompetence
kontrolní rady, jsou pro předsednictvo Technologické agentury České
republiky závazná. Kontrolní rada Technologické agentury České
republiky má deset členů, které z řad odborníků jmenuje Poslanecká
sněmovna na návrh právnických osob zabývajících se výzkumem a vývojem.
Funkční období členů kontrolní rady Technologické agentury České
republiky je čtyřleté s možností jmenování nejvýše na dvě období po
sobě následující. Kontrolní rada Technologické agentury České republiky
předkládá Poslanecké sněmovně výroční zprávu o své činnosti. Poslanecká
sněmovna může odvolat kontrolní radu Technologické agentury České
republiky, pokud opakovaně neschválí výroční zprávu. Členům kontrolní
rady Technologické agentury České republiky může být přiznána za výkon
jejich funkce odměna. Výši odměny stanoví na základě zprávy o činnosti
kontrolní rady Technologické agentury České republiky na návrh výboru
Poslanecké sněmovny příslušného ve věcech vědy Poslanecká sněmovna.
Kontrolní rada Technologické agentury České republiky předkládá výboru
Poslanecké sněmovny příslušnému ve věcech vědy nejméně jednou za 6
měsíců informaci o činnosti Technologické agentury České republiky
včetně informace o jednotlivých veřejných soutěžích ve výzkumu, vývoji
a inovacích.
HLAVA IX
ÚZEMNÍ SAMOSPRÁVNÉ CELKY
§ 37
Územní samosprávné celky postupují podle tohoto zákona obdobně a podle
ustanovení § 5 až 6 přiměřeně; ustanovení § 5 odst. 2 věty třetí a § 5a
odst. 4 se nepoužijí.
HLAVA X
PŘECHODNÁ A ZMOCŇOVACÍ USTANOVENÍ
§ 38
Přechodná ustanovení
(1) Na právní vztahy v oblasti výzkumu a vývoje, která je upravena
tímto zákonem, vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se
vztahují dosavadní právní předpisy.
(2) Pro návrhy výzkumných záměrů s navrženým termínem zahájení od 1.
ledna 2004 stanoví poskytovatel náležitosti pro předložení výzkumného
záměru podle § 27 odst. 1 do 30 kalendářních dnů ode dne nabytí
účinnosti nařízení vlády o institucionální podpoře výzkumu a vývoje a
hodnocení výzkumných záměrů podle § 39. Uchazeči předloží
poskytovatelům návrhy výzkumných záměrů s navrženým termínem zahájení
od 1. ledna 2004 do 90 kalendářních dnů od stanovení náležitostí pro
předložení výzkumného záměru poskytovatelem.
(3) Členové dozorčí rady Grantové agentury České republiky zvolení
přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se stávají členy kontrolní
rady Grantové agentury České republiky. Jejich funkční období zůstává
zachováno.
§ 39
Zmocňovací ustanovení
Vláda vydá nařízení k provedení § 13 odst. 4, § 31 odst. 2, 3, 7, 9 a
12 a § 32 odst. 1 až 4.
HLAVA XI
SPOLEČNÉ A ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ
§ 40
Společné ustanovení
Pokud ustanovení mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána
a která byla schválena Parlamentem a vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve
Sbírce mezinárodních smluv, stanoví něco jiného než tento zákon,
použijí se ustanovení mezinárodní smlouvy.
§ 41
Zrušovací ustanovení
Zrušují se:
1. Zákon č. 300/1992 Sb., o státní podpoře vědecké činnosti a vývoje
technologií.
2. Zákon č. 1/1995 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní
rady č. 300/1992 Sb., o státní podpoře vědecké činnosti a vývoje
technologií.
ČÁST DRUHÁ
zrušena
§ 42
zrušen
ČÁST TŘETÍ
zrušena
§ 43
zrušen
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona č. 220/2000 Sb., o změnách některých zákonů v souvislosti
s přijetím zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v
právních vztazích
§ 44
V zákoně č. 220/2000 Sb., o změnách některých zákonů v souvislosti s
přijetím zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v
právních vztazích, ve znění zákona č. 364/2000 Sb., se část desátá
zrušuje.
ČÁST PÁTÁ
ÚČINNOST
§ 45
(1) Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2002.
(2) Ustanovení § 4 odst. 6 a § 18 odst. 9 písm. b) a c) pozbývají
platnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské
unii v platnost.
Klaus v. r.
Havel v. r.
v z. Rychetský v. r.
Vybraná ustanovení novel
§ 24 zákona č. 227/2006 Sb.
Přechodné ustanovení ke změně zákona č. 130/2002 Sb.
Rada ustaví Bioetickou komisi jako svůj poradní orgán a schválí její
Statut a Jednací řád do 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona. Ve statutu Rada zejména upraví způsob řešení střetu zájmů, a to
tak, aby byla zajištěna nezávislost při zpracování návrhu stanoviska k
žádosti o povolení k výzkumu na lidských embryonálních kmenových
buňkách nebo k žádosti o změnu tohoto povolení.
Čl. II zákona č. 171/2007 Sb.
Přechodné ustanovení
Zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných
prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře
výzkumu a vývoje), ve znění pozdějších předpisů, ve znění tohoto zákona
se poprvé použije pro institucionální podporu zahájenou a probíhající
od 1. ledna 2007.
Čl. II zákona č. 110/2009 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Na právní vztahy v oblasti výzkumu a vývoje vzniklé přede dnem
nabytí účinnosti tohoto zákona se vztahují dosavadní právní předpisy.
2. Výzkumné záměry, jejichž řešení bylo zahájeno a k nimž poskytovatel
vydal rozhodnutí o poskytnutí podpory přede dnem 31. prosince 2006, se
ukončí nejpozději k 31. prosinci 2011. V roce 2010 se příjemcům
institucionální podpory na tyto výzkumné záměry poskytnou prostředky ve
výši dvou třetin objemu výdajů ze státního rozpočtu uvedené v
rozhodnutí o poskytnutí podpory, v roce 2011 ve výši jedné třetiny
objemu výdajů ze státního rozpočtu uvedené v rozhodnutí o poskytnutí
podpory.
3. Výzkumné záměry, jejichž řešení bylo zahájeno a k nimž poskytovatel
vydal rozhodnutí o poskytnutí podpory v období od 1. ledna 2007 do dne
nabytí účinnosti tohoto zákona, se ukončí nejpozději k 31. prosinci
2013. V roce 2012 se příjemcům institucionální podpory na tyto výzkumné
záměry poskytnou prostředky ve výši dvou třetin objemu výdajů ze
státního rozpočtu uvedené v rozhodnutí o poskytnutí podpory, v roce
2013 ve výši jedné třetiny objemu výdajů ze státního rozpočtu uvedené v
rozhodnutí o poskytnutí podpory.
4. Výzkumné záměry, jejichž řešení bylo zahájeno a k nimž vydal
poskytovatel rozhodnutí o poskytnutí podpory na 5 nebo 6 let přede dnem
nabytí účinnosti tohoto zákona, může poskytovatel prodloužit až na 7
let, nejdéle však do 31. prosince 2011. Podmínky prodloužení v souladu
s bodem 2 stanoví poskytovatel a vydá rozhodnutí o změně výše uznaných
nákladů a institucionální podpory výzkumného záměru.
5. Pro výzkumné organizace, na které se nevztahují body 2 až 4, se
ustanovení zákona č. 130/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona, poprvé použijí od 1. ledna roku následujícího
po roce nabytí účinnosti tohoto zákona.
6. Rada pro výzkum a vývoj podle § 35 odst. 6 zákona č. 130/2002 Sb.,
ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za
Radu pro výzkum, vývoj a inovace podle § 35 odst. 6 zákona č. 130/2002
Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Do
funkčního období člena Rady pro výzkum, vývoj a inovace podle § 35
odst. 6 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona, se započte i doba jeho funkčního období člena
Rady pro výzkum a vývoj podle § 35 odst. 6 zákona č. 130/2002 Sb., ve
znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
7. Do 4 měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona vláda jmenuje
předsednictvo Technologické agentury České republiky a schválí její
statut.
Čl. II zákona č. 469/2011 Sb.
Přechodné ustanovení
Na veřejné soutěže ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích
vyhlášené před nabytím účinnosti tohoto zákona se vztahují dosavadní
právní předpisy.
1) Například obchodní zákoník, zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku,
ve znění pozdějších předpisů.
2) Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších
předpisů.
2a) § 3 odst. 1 a 2 zákona č. 283/1992 Sb., o Akademii věd České
republiky.
3) § 91 odst. 2 písm. c) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o
změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění
zákona č. 552/2005 Sb.
4) § 3 odst. 1 a 2 zákona č. 283/1992 Sb., o Akademii věd České
republiky, ve znění pozdějších předpisů.
5) Nařízení Rady (ES) č. 659/1999 ze dne 22. 3. 1999, kterým se stanoví
prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES. Nařízení Komise (ES) č.
794/2004 ze dne 21. 4. 2004, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č.
659/1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy ES.
5a) Například § 8 zákona č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných
skutečností a o změně některých zákonů.
6) § 12 a 13 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o
změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění
zákona č. 26/2008 Sb.
7) § 3 písm. g) zákona č. 218/2000 Sb.
7a) Články 87 až 89 Smlouvy o založení ES.
Nařízení Komise (ES) č. 1998/2006 ze dne 15. 12. 2006 o použití článků
87 a 88 Smlouvy o ES na podporu de minimis.
Nařízení Komise (ES) č. 70/2001 ze dne 12. 1. 2001 o použití článků 87
a 88 Smlouvy o ES na státní podpory malým a středním podnikům v platném
znění.
Rámec Společenství pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací, Úřední
věstník Evropské unie ze dne 30. 12. 2006, C 323/01.
7b) Například Research Assessment Exercise.
7c) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
8) Zákon č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.
10) Zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně
některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Obchodní zákoník.
11) Zákon č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
12) Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění
pozdějších předpisů.
13) Zákon č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 250/2000 Sb.
Zákon č. 563/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
14) Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o
bezpečnostní způsobilosti.
15) § 39 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
§ 15 zákona č. 250/2000 Sb., ve znění zákona č. 320/2001 Sb.
Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně
některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších
předpisů.“.
16) § 10 a 11 zákona č. 59/2000 Sb.
17) Zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích, ve
znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 529/1991 Sb., o ochraně topografií polovodičových výrobků, ve
znění zákona č. 116/2000 Sb.
Zákon č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech, ve znění zákona č. 116/2000
Sb.
Zákon č. 206/2000 Sb., o ochraně biotechnologických vynálezů a o změně
zákona č. 132/1989 Sb., o ochraně práv k novým odrůdám rostlin a
plemenům zvířat, ve znění zákona č. 93/1996 Sb.
Zákon č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů a o změně zákona č.
527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích
návrzích, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 408/2000 Sb., o ochraně práv k odrůdám rostlin a o změně
zákona č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin,
ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochraně práv k odrůdám).
18) Například zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech
souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský
zákon), zákon č. 527/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č.
529/1991 Sb., ve znění zákona č. 116/2000 Sb., zákon č. 478/1992 Sb.,
ve znění zákona č. 116/2000 Sb., zákon č. 206/2000 Sb., ve znění zákona
č. 93/1996 Sb., zákon č. 408/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
18a) Články 32 až 38 Smlouvy o založení Evropského společenství, v
platném znění.
Článek 9 Rámce Společenství pro státní podporu výzkumu, vývoje a
inovací (uveřejněn v Úředním věstníku dne 30. 12. 2006 pod č. 2006/C
323/01).
19) Zákon č. 527/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 408/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
20) Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých
dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu).
21) Zákon č. 148/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých
zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Obchodní zákoník.
22) Zákon č. 148/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 101/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 106/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 121/2000 Sb.
Obchodní zákoník.
23) Například živnostenský zákon, zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu
zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č.
311/1997 Sb., o chovu a využití pokusných zvířat.
24) Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení
(insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.
25) Trestní zákon.
26) Například zákon č. 246/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a
vyhláška č. 311/1997 Sb.
27) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších
předpisů.
27a) Například § 17 odst. 4 zákona č. 341/2005 Sb., o veřejných
výzkumných institucích.
28) Sdělení č. 96/2000 Sb. m. s., o sjednání Rozhodnutí č. 1/99 Rady
přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na
jedné straně a Českou republikou na straně druhé ze dne 30. července
1999 o přijetí podmínek pro účast České republiky v programech
Společenství v oblasti výzkumu, technologického rozvoje a demonstrací
(1998 - 2002), a v programech pro výzkum a vzdělávání (1998 - 2002).
29) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění
pozdějších předpisů.
31) Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o
změně některých dalších zákonů.
32) Například zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním
prostředí, ve znění pozdějších předpisů.
32a) Zákon č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích, ve
znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 227/2006 Sb., o výzkumu na lidských embryonálních kmenových
buňkách a souvisejících činnostech a o změně některých souvisejících
zákonů.
Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o
změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
33) § 3 věta druhá zákoníku práce.
34) Část sedmá zákoníku práce.
35) Nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve
veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů.