163/2014 Sb.



VYHLÁŠKA



ze dne 30. července 2014



o výkonu činnosti bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s

cennými papíry



Česká národní banka stanoví podle § 8b odst. 7, § 8c odst. 3, § 10a

odst. 3, § 11a odst. 6, § 11b odst. 7, § 12a odst. 4, § 12d odst. 6, §

12m odst. 6, § 13 odst. 2, § 14 odst. 3, § 15 odst. 2, § 22 odst. 2, §

24 odst. 1 a 2 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č.

120/2007 Sb. a zákona č. 135/2014 Sb., podle § 7a odst. 7, § 7ab odst.

3, § 7ad odst. 3, § 7b odst. 10, § 8aa odst. 6, § 8aj odst. 6, § 8b

odst. 1, § 11 odst. 2, § 27 odst. 1 zákona č. 87/1995 Sb., o

spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím

souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o

daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č.

120/2007 Sb., zákona č. 227/2013 Sb. a zákona č. 135/2014 Sb., a podle

§ 199 odst. 2 k provedení § 9aa odst. 6, § 9aj odst. 6, § 12f písm. a),

b) a d), § 12g odst. 3, § 12i odst. 3, § 16 odst. 5, § 16a odst. 10, §

16b odst. 2 a § 32 odst. 8 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na

kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 120/2007 Sb., zákona č. 230/2008

Sb. a zákona č. 135/2014 Sb.:



ČÁST PRVNÍ



ÚVODNÍ USTANOVENÍ



§ 1



Předmět úpravy



Tato vyhláška zapracovává příslušný předpis Evropské unie^1), zároveň

navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie^2) a upravuje



a) požadavky na řídicí a kontrolní systém,



b) obsah zprávy o ověření řídicího a kontrolního systému, způsob,

strukturu a periodicitu jejího zpracování a lhůtu pro její předložení,



c) pravidla pro krytí a omezení rizik,



d) uveřejňování informací,



e) některé informace a podklady předkládané České národní bance.



Osobní působnost



§ 2



Tato vyhláška se vztahuje na banku, spořitelní a úvěrní družstvo,

obchodníka s cennými papíry, investičního zprostředkovatele a pobočku

banky z jiného než členského státu.



§ 3



Na banku a spořitelní a úvěrní družstvo se nevztahuje část třetí hlava

I a část čtvrtá hlavy I a V.



§ 4



(1) Na obchodníka s cennými papíry podle § 8a odst. 1, 2 a 3 zákona o

podnikání na kapitálovém trhu se nevztahují část druhá hlava II, část

třetí hlava I, část čtvrtá a přílohy č. 3 až 6 této vyhlášky.



(2) Na obchodníka s cennými papíry podle § 8a odst. 4 a 7 zákona o

podnikání na kapitálovém trhu se vztahují § 8 až 51, s výjimkou příloh

č. 3 až 6 této vyhlášky, a § 94.



§ 5



(1) Na investičního zprostředkovatele se vztahují § 9, § 10 odst. 1, §

11 odst. 2 a 3, § 12, 13, 16 a 17, § 18 odst. 1, § 20 a 21, § 23 odst.

1 a 5, § 24, 26, 46, 48 a 51.



(2) Na investičního zprostředkovatele, který je fyzickou osobou a

poskytuje investiční služby výhradně osobně, se tato vyhláška vztahuje

v tom rozsahu, že tento zprostředkovatel



a) v písemné podobě stanoví zásady a pracovní postupy podle § 10 odst.

1, § 11 odst. 2 a 3, § 12 a 21 a § 23 odst. 5,



b) v písemné podobě zaznamenává zásady a pracovní postupy pro účely

zabezpečení průběžné kontroly dodržování povinností a výkonu činnosti v

souladu s § 13, 16 a 17, § 18 odst. 1, § 20, § 23 odst. 1, § 24, 26,

46, 48 a 51 a



c) průběžně kontroluje výkon činnosti a dodržování povinností, zásad a

pracovních postupů podle písmen a) a b).



§ 6



Na pobočku banky z jiného než členského státu se vztahují § 52 až 62, §

71 až 74, § 76, 78, 91, 92, 95, 98, 100 a 103, § 107 až 110, § 112 až

116 a § 118.



§ 7



Vymezení pojmů



(1) Pro účely této vyhlášky se rozumí



a) čistým peněžním tokem rozdíl mezi přítoky a odtoky peněžních

prostředků,



b) externí ratingovou agenturou externí ratingová agentura podle článku

4 odst. 1 bodu 98 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.

575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na

úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č.

648/2012 (dále jen „nařízení“),



c) funkcí souhrn personálních, technických, organizačních a dalších

předpokladů vymezených za účelem zajištění výkonu určité činnosti nebo

souboru činností povinné osoby,



d) informačním a komunikačním systémem funkční celek zabezpečující

získávání, zpracování, přenos, sdílení a uchovávání informací v

jakékoli formě včetně systému vnitřní a vnější komunikace povinné

osoby,



e) institucí instituce podle článku 4 odst. 1 bodu 3 nařízení,



f) interním přístupem



1. přístup založený na interním ratingu podle článku 143 odst. 1

nařízení,



2. přístup založený na interních modelech podle článku 221 nařízení,



3. přístup založený na vlastních odhadech podle článku 225 nařízení,



4. pokročilé přístupy k měření podle článku 312 odst. 2 nařízení,



5. metoda interního modelu podle článků 283 a 363 nařízení, nebo



6. metoda interního hodnocení podle článku 259 odst. 3 nařízení,



g) kapitálem kapitál podle článku 4 odst. 1 bodu 118 nařízení,



h) kapitálovým nástrojem kapitálový nástroj podle článku 4 odst. 1 bodu

119 nařízení,



i) klientem vkladatel, dlužník, člen spořitelního a úvěrního družstva,

zákazník obchodníka s cennými papíry a zákazník investičního

zprostředkovatele a další osoby v podobném postavení vůči povinné osobě

včetně osob, jež by v budoucnu mohly být v některém z uvedených

postavení,



j) klíčovou funkcí funkce, kterou takto označila povinná osoba na

základě vyhodnocení významu dané funkce jako klíčového pro činnost

povinné osoby,



k) kolaterálem věc sloužící k zajištění expozice,



l) konsolidovaným základem konsolidovaný základ podle článku 4 odst. 1

bodu 48 nařízení,



m) kontrolním orgánem dozorčí rada, kontrolní komise, správní rada při

výkonu kontrolní působnosti nebo jiný orgán s obdobnou kontrolní

působností, v závislosti na právní formě osoby, o kterou jde.



(2) Pro účely této vyhlášky se dále rozumí



a) kvalifikovanou účastí kvalifikovaná účast podle článku 4 odst. 1

bodu 36 nařízení,



b) likviditní pozicí očekávaný čistý peněžní tok v rámci stanovených

časových pásem,



c) nepřímou kapitálovou investicí nepřímá kapitálová investice podle

článku 4 odst. 1 bodu 114 nařízení,



d) nevýkonným členem člen orgánu, který v povinné osobě nezastává

výkonnou řídicí funkci,



e) obchodním portfoliem obchodní portfolio podle článku 4 odst. 1 bodu

86 nařízení,



f) odměnou mzda, peněžní i nepeněžní požitky a další příjmy pracovníka,



g) operačním rizikem operační riziko podle článku 4 odst. 1 bodu 52

nařízení,



h) orgánem orgán jiný než valná hromada nebo členská schůze, v

závislosti na právní formě osoby, o kterou jde,



i) osobou finančního sektoru subjekt finančního sektoru podle článku 4

odst. 1 bodu 27 nařízení,



j) osobou ve vrcholném vedení osoba, která zastává v povinné osobě

výkonnou řídicí funkci, při níž zajišťuje každodenní řízení výkonu

činností povinné osoby a je při výkonu této funkce přímo podřízena

orgánu povinné osoby nebo jeho členovi, a to i v případě, že takovou

funkci zastává člen orgánu povinné osoby,



k) ovládající osobou mateřský podnik podle článku 4 odst. 1 bodu 15

nařízení,



l) ovládáním kontrola podle článku 4 odst. 1 bodu 37 nařízení,



m) ovládanou osobou dceřiný podnik podle článku 4 odst. 1 bodu 16

nařízení.



(3) Pro účely této vyhlášky se dále rozumí



a) pákou páka podle článku 4 odst. 1 bodu 93 nařízení,



b) pobočkou banky z jiného než členského státu pobočka zahraniční banky

se sídlem v jiném než členském státě, které Česká národní banka udělila

licenci podle zákona o bankách,



c) povinnou osobou banka, spořitelní a úvěrní družstvo, obchodník s

cennými papíry, investiční zprostředkovatel,



d) pracovníkem osoba, která je s povinnou osobou v základním

pracovněprávním nebo podobném vztahu, anebo jiná osoba, pokud je členem

orgánu nebo výboru povinné osoby,



e) původcem původce podle článku 4 odst. 1 bodu 13 nařízení,



f) regulovaným trhem regulovaný trh podle článku 4 odst. 1 bodu 92

nařízení,



g) restrukturalizací nucená restrukturalizace podle článku 178 odst. 3

písm. d) nařízení,



h) rizikem modelu potenciální ztráta, která může povinné osobě

vzniknout v důsledku rozhodnutí učiněného zejména na základě výsledků

interně využívaných modelů vzhledem k chybám ve vývoji, zavádění nebo

využívání těchto modelů,



i) rizikem nadměrné páky riziko nadměrné páky podle článku 4 odst. 1

bodu 94 nařízení,



j) řídicím orgánem představenstvo, jednatel, správní rada při výkonu

řídicí působnosti nebo jiný orgán s obdobnou řídicí působností, v

závislosti na právní formě osoby, o kterou jde,



k) sekuritizací sekuritizace podle článku 4 odst. 1 bodu 61 nařízení,



l) sekuritizační jednotkou pro speciální účel sekuritizační jednotka

pro speciální účel podle článku 4 odst. 1 bodu 66 nařízení,



m) sekuritizovanou expozicí sekuritizovaná pozice podle článku 4 odst.

1 bodu 62 nařízení.



(4) Pro účely této vyhlášky se dále rozumí



a) selháním dlužníka selhání podle článku 178 nařízení,



b) sponzorem sponzor podle článku 4 odst. 1 bodu 14 nařízení,



c) subkonsolidovaným základem subkonsolidovaný základ podle článku 4

odst. 1 bodu 49 nařízení,



d) syntetickou kapitálovou investicí syntetická kapitálová investice

podle článku 4 odst. 1 bodu 126 nařízení,



e) systémově významnou institucí osoba podle článku 4 odst. 1 bodu 29,

osoba podle článku 4 odst. 1 bodu 31 nařízení, osoba podle článku 4

odst. 1 bodu 32 nařízení nebo instituce, jejíž selhání nebo špatné

fungování by mohlo vést ke vzniku systémového rizika,



f) systémovým rizikem riziko narušení kontinuity finančního systému s

možnými závažnými negativními dopady na finanční systém a reálnou

ekonomiku,



g) ústřední protistranou ústřední protistrana podle článku 4 odst. 1

bodu 34 nařízení,



h) útvarem osoba nebo skupina osob pověřená výkonem určité činnosti

povinné osoby včetně orgánů a výborů povinné osoby,



i) úzkým propojením úzké propojení podle článku 4 odst. 1 bodu 38

nařízení,



j) uznanou burzou uznaná burza podle článku 4 odst. 1 bodu 72 nařízení,



k) vedoucím orgánem řídicí orgán a kontrolní orgán,



l) vnitřním předpisem stanovy, organizační řády, statuty, plány a jiné

vnitřně stanovené zásady, pravidla, postupy a akty vnitřního řízení,



m) výkonným členem člen orgánu, který v povinné osobě zastává výkonnou

řídicí funkci,



n) zvláštními penzijními výhodami zvláštní penzijní výhody podle článku

4 odst. 1 bodu 73 nařízení.



ČÁST DRUHÁ



ŘÍDICÍ A KONTROLNÍ SYSTÉM



HLAVA I



POŽADAVKY NA ŘÍDICÍ A KONTROLNÍ SYSTÉM



[K § 8b odst. 7, § 8c odst. 3 a § 10a odst. 3 zákona o bankách, § 7a

odst. 7, § 7ab odst. 3 a § 7ad odst. 3 zákona o spořitelních a úvěrních

družstvech a § 12f písm. a), b) a d) a § 32 odst. 8 písm. a) zákona o

podnikání na kapitálovém trhu]



Díl 1



Předpoklady řádné správy a řízení



Základní požadavky na výkon činnosti



§ 8



Povinná osoba zajistí, že řídicí a kontrolní systém je ucelený a

pokrývá všechny její činnosti po celou dobu výkonu činnosti povinné

osoby na finančním trhu. Ve vztahu k osobám v konsolidačním celku

nezahrnutým do obezřetnostní konsolidace platí tento požadavek

přiměřeně.



§ 9



Povinná osoba splňuje požadavky stanovené na řídicí a kontrolní systém

a jeho součásti^3) s ohledem na svou velikost, model svého podnikání,

jeho složitost a s ním spojená rizika, organizační uspořádání, povahu,

rozsah a složitost činností, které vykonává nebo hodlá vykonávat.

Přihlíží přitom k vývoji prostředí, v němž podniká, včetně vývoje v

oblasti řádné správy a řízení.



§ 10



(1) Povinná osoba zajistí, že požadavky stanovené na řídicí a kontrolní

systém a jeho součásti a postupy povinné osoby k jejich splnění a při

výkonu dalších činností jsou promítnuty do vnitřních předpisů povinné

osoby a konsolidačního celku. Povinná osoba stanoví postup při

přijímání, změně a uplatňování vnitřních předpisů.



(2) Pro účely plnění předpokladu řádné správy a řízení prostřednictvím

uplatňování řádných postupů povinná osoba zvolí, zapracuje do vnitřních

předpisů a uplatňuje při své činnosti jí zvolené uznávané a osvědčené

principy a postupy vydávané uznávanými vydavateli a využívané při

činnostech obdobné povahy (dále jen „uznávaný standard“).



(3) Pro účely plnění předpokladu řádné správy a řízení prostřednictvím

uplatňování řádných postupů povinná osoba vždy



a) dodržuje při své činnosti a zapracuje do vnitřních předpisů



1. právní povinnosti a



2. obecné pokyny Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro

bankovnictví)^4), Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro

cenné papíry a trhy)^5), Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu

pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění)^6), Společného

výboru evropských orgánů dohledu^7) a Evropské rady pro systémová

rizika, ledaže by jejich konkrétní ustanovení bylo v rozporu s

požadavky právních předpisů nebo umožňovalo obcházení jejich účelu, a



b) přihlíží k informacím, které Česká národní banka uveřejňuje ve

Věstníku České národní banky, s tím, že při určování uznávaných

standardů podle odstavce 2 povinná osoba vždy přihlédne k



1. přehledu vybraných uznávaných standardů a vybraných uznávaných

vydavatelů a



2. srovnávacím standardům, jejichž obsahem jsou očekávání České národní

banky při plnění požadavků této vyhlášky.



(4) Promítnutí standardů podle odstavce 3 písm. b) do vnitřních

předpisů a jejich použití povinnou osobou se považuje za plnění

ustanovení odstavce 2. Tím není dotčeno právo povinné osoby zvolit a do

vnitřních předpisů promítnout i jiné uznávané standardy; jejich obsah

nebo použití však nesmí být v rozporu s požadavky právních předpisů ani

obcházet jejich účel.



(5) Povinná osoba pravidelně prověřuje, zda vnitřní předpisy a jí

zvolené uznávané standardy jsou aktuální a v souladu s dalšími

požadavky této vyhlášky a jiných právních předpisů.



(6) Povinná osoba zajistí, že součástí vnitřních předpisů jsou pravidla

pro



a) evidování reklamací a stížností klientů, jejich vyřizování a

sledování přijatých opatření a



b) interní hlášení pracovníků o porušení nebo hrozícím porušení

požadavků stanovených touto vyhláškou, zákonem, který tato vyhláška

provádí, nařízením nebo jinými relevantními předpisy včetně vnitřních,

jakož i pravidla pro sdělování konkrétních obav pracovníků ohledně

funkčnosti a efektivnosti řídicího a kontrolního systému nebo některé

jeho součásti, mimo běžné informační toky.



§ 11



(1) Povinná osoba zajistí, že její orgán, výbor a jejich členové, jakož

i jimi vykonávané činnosti splňují požadavky podle § 13 až 19 a další

požadavky jim stanovené touto vyhláškou nebo zákonem, který tato

vyhláška provádí, nařízením nebo jinými relevantními předpisy včetně

vnitřních.



(2) Povinná osoba zajistí, že veškeré schvalovací a rozhodovací

procesy, jakož i kontrolní a další její významné činnosti včetně

souvisejících působností a pravomocí a vnitřních předpisů je možné

zpětně vysledovat a rekonstruovat, včetně působností a pravomocí,

složení a fungování orgánů a výborů povinné osoby a působností,

pravomocí a činností jejich členů. K zabezpečení tohoto požadavku

slouží též systém uchovávání informací, který povinná osoba zavede a

udržuje.



(3) Povinná osoba zajistí vyváženost působností při schvalovacích,

rozhodovacích a kontrolních činnostech a zamezí nepřiměřenému vlivu

jediné osoby nebo malé skupiny osob na tyto procesy; to platí i v rámci

konsolidačního celku.



§ 12



(1) Pokud některou činnost, kterou by jinak vykonávala nebo mohla

vykonávat povinná osoba sama, vykonává povinná osoba prostřednictvím

jiné osoby (dále jen „outsourcing“), není tím dotčena odpovědnost

povinné osoby.



(2) Povinná osoba zajistí, že v souvislosti s outsourcingem



a) není omezen soulad takto vykonávaných činností s příslušnými

právními předpisy, možnost jejich kontroly povinnou osobou, plnění

informačních povinností vůči České národní bance, výkon dohledu, včetně

případné kontroly skutečností podléhajících dohledu u poskytovatele

outsourcingu, provedení auditu účetní závěrky a dalších ověření

stanovených jinými právními předpisy^8),



b) není ohrožena účinnost, ucelenost a přiměřenost předpokladů řádné

správy a řízení, řízení rizik a vnitřní kontroly včetně dodržování

právních povinností, zejména pravidel obezřetného podnikání,



c) nejsou dotčeny právní vztahy povinné osoby s klientem a



d) jsou stanovena pravidla kontroly takto vykonávaných činností

povinnou osobou, včetně případné kontroly skutečností týkajících se

dané činnosti u poskytovatele outsourcingu.



(3) Povinná osoba uzavírá smlouvu upravující outsourcing způsobem,

který umožňuje zachycení jejího obsahu, kontrolovatelnost a

vymahatelnost, jakož i uchovatelnost.



Orgány a výbory



§ 13



(1) Kontrolní orgán dohlíží, zda řídicí a kontrolní systém je účinný,

ucelený a přiměřený, a poznatky z této činnosti alespoň jednou ročně

vyhodnocuje. V rámci plnění této povinnosti pravidelně jedná také o

záležitostech, které se týkají strategického směřování, hospodaření a

výsledků činnosti povinné osoby a usměrňování rizik, kterým je nebo by

mohla být povinná osoba vystavena, a to i z hlediska zajištěnosti

trvalého fungování povinné osoby na finančním trhu v souladu s

předmětem a plánem její činnosti.



(2) Kontrolní orgán průběžně dohlíží a ujišťuje se o plnění schválených

strategií včetně strategie řízení rizik, o integritě systémů účetnictví

a finančního výkaznictví včetně spolehlivosti finanční a provozní

kontroly, o dodržování právních povinností a příslušných standardů

povinnou osobou, o adekvátnosti jejího systému komunikace a

uveřejňování informací a o celkové funkčnosti a efektivnosti řídicího a

kontrolního systému.



(3) V rámci plnění svých kontrolních působností se kontrolní orgán

kriticky a konstruktivně podílí vhodným způsobem zejména na



a) vyhodnocování strategického a finančního řízení,



b) vyhodnocování řízení rizik,



c) vyhodnocování



1. souladu vnitřních předpisů s právními předpisy,



2. vzájemného souladu vnitřních předpisů a



3. souladu činností s právními a vnitřními předpisy



(dále jen „compliance“) a



d) směrování, plánování a vyhodnocování činnosti vnitřního auditu.



(4) Kontrolní orgán v rámci své působnosti rozhoduje o vhodných

opatřeních zaměřených na nápravu zjištěných nedostatků.



(5) Při výkonu těch činností kontrolního orgánu v oblasti řídicího a

kontrolního systému, u kterých hrozí střet zájmů výkonných členů (dále

jen „zvláštní kontrolní činnost kontrolního orgánu“), povinná osoba

zajistí projednání věci a rozhodnutí o ní bez přítomnosti výkonných

členů; v takovém případě se rozhodnutí přijaté většinou nevýkonných

členů považuje za rozhodnutí orgánu. Zvláštní kontrolní činností

kontrolního orgánu jsou vždy činnosti podle § 14.



§ 14



(1) Kontrolní orgán vhodným způsobem posuzuje činnost členů řídicího

orgánu. Při posuzování činnosti členů řídicího orgánu a případném

vyhledávání jeho nových členů kontrolní orgán zohledňuje dostatečně

širokou škálu vlastností a schopností a uplatňuje také zásady

podporující účelnou a přiměřenou rozmanitost v celkovém složení

řídicího orgánu.



(2) Kontrolní orgán se předem vyjadřuje k návrhu na pověření fyzické

nebo právnické osoby zajišťováním výkonu funkce řízení rizik, funkce

compliance a funkce vnitřního auditu nebo na její odvolání. Kontrolní

orgán vhodným způsobem posuzuje činnost těchto osob. Bez souhlasu

kontrolního orgánu nelze osobu z těchto funkcí odvolat. V případě, že

do výkonu funkce je zapojeno více osob, vyjadřuje se kontrolní orgán

pouze k návrhu na pověření nebo odvolání osoby ve vedení dotčené

funkce.



(3) Kontrolní orgán stanoví zejména zásady odměňování osoby, k jejímuž

pověření vedením funkce se předem vyjadřuje podle odstavce 2, a členů

řídicího orgánu, pokud toto není v pravomoci valné hromady nebo členské

schůze.



(4) Kontrolní orgán vyhodnocuje celkový systém odměňování. Podrobnější

vymezení některých požadavků na odměňování je uvedeno v příloze č. 1

této vyhlášky.



§ 15



(1) Povinná osoba přijme opatření, která vedou k zajištění, že

kontrolní orgán jako celek a jeho členové mají pro výkon svých činností

vhodné odborné, časové a další předpoklady a věnují jim odpovídající a

dostatečné kapacity. Součástí vhodných předpokladů pro výkon činnosti

kontrolního orgánu jako celku je dostatečná míra nezávislosti při

plnění svých povinností. Obdobně se tyto požadavky uplatní na výbor

kontrolního orgánu a jeho členy.



(2) Pokud povinná osoba zřizuje z vlastního rozhodnutí nebo na základě

zákona nebo jiného právního předpisu výbor kontrolního orgánu,

jednoznačně vymezí jeho působnost a pravomoci, složení, způsob jednání

a rozhodování a začlenění výboru do organizačního uspořádání a

informačních toků povinné osoby. Činnosti výboru se zaměřují na účelnou

podporu činností kontrolního orgánu. Odpovědnost kontrolního orgánu

nelze přenést na jeho výbor, ledaže jiný právní předpis stanoví jinak.



(3) Pokud povinná osoba nezřizuje výbor nebo výbory kontrolního orgánu,

uplatní se požadavky stanovené touto vyhláškou nebo jiným právním

předpisem na složení a činnost určitého výboru kontrolního orgánu

obdobně na její kontrolní orgán a jeho členy a taková činnost

kontrolního orgánu se považuje za zvláštní kontrolní činnost

kontrolního orgánu.



(4) Podrobnější vymezení některých požadavků na činnosti a výbory

kontrolního orgánu je uvedeno v příloze č. 2 této vyhlášky.



(5) Pro účely zřizování výborů pro jmenování, pro rizika a pro

odměňování se považuje postavení povinné osoby za významné, pokud podíl

povinné osoby na celkové bilanční sumě všech povinných osob na daném

trhu dosahuje nebo přesahuje 5 %.



(6) Povinná osoba, která není podle odstavce 5 považována za významnou,

může sloučit výbor pro rizika a výbor pro audit^9) s tím, že na

sloučený výbor se použijí obdobně požadavky stanovené pro každý výbor

samostatně.



§ 16



Řídicí orgán zajistí vytvoření uceleného a přiměřeného řídicího a

kontrolního systému a soustavné udržování jeho funkčnosti a

efektivnosti v jeho celku i částech, včetně



a) plnění stanovených strategií, zásad a cílů a každodenního řízení

výkonu činnosti povinné osoby,



b) zajištění souladu řídicího a kontrolního systému s právními

předpisy, zejména dodržování právních povinností a příslušných

standardů povinnou osobou; součástí tohoto požadavku je zajištění

výkonu činností s odbornou péčí,



c) nastavení a udržování řídicího a kontrolního systému tak, aby

zajistil adekvátnost informací a komunikace při výkonu činností povinné

osoby, zejména zavedení a udržování funkčního a efektivního systému

získávání, využívání a uchovávání informací včetně systému vnitřní a

vnější komunikace a uveřejňování informací povinnou osobou,



d) zavedení a udržování funkčního a efektivního organizačního

uspořádání včetně oddělení neslučitelných funkcí a zamezování vzniku

možného střetu zájmů,



e) vyčlenění odpovídajících a dostatečných kapacit pro výkon činností

povinné osoby, zejména pro tyto oblasti:



1. řízení významných rizik,



2. řízení kapitálu a likvidity, finanční řízení, vedení účetnictví,

oceňování a činnosti přímo související s těmito činnostmi,



3. využívání externích ratingů a



4. interní modely používané pro řízení rizik a interní modely

související s těmito činnostmi, včetně interních validací a přezkumů

těchto modelů,



f) zajištění integrity systémů účetnictví a finančního výkaznictví,



g) zajištění spolehlivosti finanční a provozní kontroly a



h) zajištění plynulého výkonu činnosti a trvalého fungování povinné

osoby na finančním trhu v souladu s předmětem a plánem její činnosti.



§ 17



(1) Řídicí orgán zajistí stanovení celkové strategie, zejména

dostatečně konkrétních zásad a cílů jejího naplňování, a rozpracování,

zavedení a udržování postupů pro naplňování stanovené strategie.



(2) Řídicí orgán zajistí stanovení pravidel, která jednoznačně

formulují etické a profesní zásady a předpokládané modely chování a

jednání pracovníků v souladu s těmito zásadami a pravidly, a jejich

prosazování, uplatňování a vymáhání.



(3) Řídicí orgán zajistí stanovení zásad řízení lidských zdrojů,

zejména zásad pro výběr, odměňování, hodnocení a motivování pracovníků

v souladu s jím schváleným celkovým systémem odměňování, a jejich

zavedení a udržování. Součástí zásad je též požadavek, aby veškeré

činnosti včetně činností orgánů a výborů, pokud jsou zřízeny, a jejich

členů, osob ve vrcholném vedení a osob v klíčových funkcích vykonávali

kvalifikovaní pracovníci s odpovídajícími znalostmi a zkušenostmi a aby

rozsah a povaha činností osob, jimiž povinná osoba zabezpečuje výkon

svých činností, nebránily řádnému výkonu jednotlivých činností těchto

osob.



(4) Řídicí orgán zajistí, že jsou stanoveny, udržovány a uplatňovány



a) požadavky na důvěryhodnost, znalosti a zkušenosti osob, jimiž

zabezpečuje výkon svých činností, včetně členů orgánů a výborů,



b) požadavky na celkové znalosti a zkušenosti osob tvořících orgán nebo

výbor, osob ve vrcholném vedení a osob v klíčových funkcích a



c) působnosti a požadavky při



1. prokazování požadovaných znalostí a zkušeností a důvěryhodnosti,



2. prověřování trvající důvěryhodnosti a



3. prověřování, zda znalosti a zkušenosti osob, jimiž povinná osoba

zabezpečuje výkon svých činností, jsou stále aktuální a přiměřené

povaze, rozsahu a složitosti činností.



(5) Řídicí orgán zajistí, že povinná osoba soustavně uplatňuje řádné

řídicí, administrativní, účetní a další postupy. Řídicí orgán zajistí,

že všichni pracovníci jsou seznámeni s příslušnými vnitřními předpisy a

dodržují je, rozumí své úloze v řídicím a kontrolním systému a aktivně

se do tohoto systému stanoveným způsobem zapojují; k zabezpečení tohoto

požadavku slouží též ovlivňování podnikové kultury jednáním řídicího

orgánu a jeho členů a systém vnitřní komunikace povinné osoby.



(6) Řídicí orgán zajistí, že jsou uplatňovány takové systémy a postupy

řízení, které



a) zabezpečí plnění stanovených strategií, zásad, cílů a postupů a



b) vedou k zamezení nežádoucím činnostem nebo jevům, kterými jsou

zejména



1. upřednostňování krátkodobých výsledků a cílů, které nejsou v souladu

s naplňováním celkové strategie,



2. systém odměňování, který je nepřiměřeně závislý na krátkodobém

výkonu, a



3. jiné postupy, které nepodporují funkčnost a efektivnost výkonu

činností, umožňují zneužití zdrojů nebo zakrývání nedostatků nebo jiné

nepatřičné jednání včetně obcházení účelu právních předpisů.



§ 18



(1) Řídicí orgán schvaluje a pravidelně vyhodnocuje



a) celkovou strategii,



b) organizační uspořádání,



c) strategii řízení lidských zdrojů včetně zásad podporujících

rozmanitost v celkovém složení orgánů povinné osoby zohledňováním

dostatečně široké škály vlastností a schopností členů orgánů povinné

osoby, včetně navrhovaných, při jejich vyhledávání a posuzování,



d) strategii řízení rizik, včetně rizik vyplývajících z

makroekonomického prostředí, v němž povinná osoba působí, a to i v

závislosti na hospodářském cyklu, a včetně zásad



1. přijímání rizik povinnou osobou a



2. rozpoznávání, vyhodnocování, měření, sledování, ohlašování a

omezování výskytu nebo dopadů výskytu rizik, kterým je nebo může být

povinná osoba vystavena,



e) strategii související s kapitálem a kapitálovými poměry,



f) strategii rozvoje informačního a komunikačního systému s tím, že

klíčovými prvky tohoto systému jsou



1. informace a jejich toky, včetně uveřejňování informací povinnou

osobou a vnitřních a vnějších hlášení povinné osoby, a



2. informační technika a technologie včetně záznamové techniky a

technologií,



g) zásady systému vnitřní kontroly, v tom vždy zásady pro



1. zamezování vzniku možného střetu zájmů,



2. compliance a



3. vnitřní audit, a



h) bezpečnostní zásady včetně bezpečnostních zásad pro informační a

komunikační systém.



(2) Řídicí orgán schvaluje a pravidelně vyhodnocuje, jako součást

strategických rozhodnutí podle odstavce 1,



a) soustavu limitů včetně celkové akceptované míry rizika a případných

vnitřně stanovených kapitálových, likviditních a jiných obezřetnostních

rezerv nebo přirážek (dále jen „obezřetnostní rezerva nebo přirážka“),

které povinná osoba bude používat pro omezení rizik v rámci jí

akceptované míry rizika,



b) akceptovanou míru rizika a další limity samostatně pro riziko

úvěrové, tržní, operační, koncentrace, nadměrné páky a likvidity,

včetně požadavků na strukturu aktiv, dluhů a podrozvahových položek,

ledaže tuto pravomoc řídicí orgán přenesl, aniž by tím byla dotčena

jeho odpovědnost, částečně nebo v plném rozsahu na jím určený výkonný

výbor nebo výkonné výbory, komise nebo jiné útvary řídicího orgánu

obdobné povahy (dále jen „výkonný výbor“),



c) vymezení a zásady systému vnitřní alokace nákladů a vnitřních cen,

zohledňovaného povinnou osobou v rámci systému řízení rizik a systému

vnitřně stanoveného kapitálu, pokud je to relevantní,



d) vymezení a zásady přístupu povinné osoby k využívání outsourcingu,



e) vymezení a zásady přístupu povinné osoby k operacím s osobami

vykonávajícími činnosti nebo poskytujícími služby obdobné bankovním,

nad nimiž není vykonáván dohled,



f) vymezení a zásady přístupu povinné osoby k operacím, ve kterých je

nebo by mohla být přímo nebo zprostředkovaně zapojena nedostatečně

transparentní nebo jinak potenciálně riziková protistrana nebo

zeměpisná oblast včetně offshorových center; povinnosti stanovené

povinné osobě v oblasti předcházení legalizace výnosů z trestné

činnosti a boje proti terorismu tím nejsou dotčeny a



g) vymezení a zásady přístupu povinné osoby k nestandardním operacím,

zejména takovým, které jsou ojedinělé a netypické a nejsou běžně

realizovány ani jinými poskytovateli finančních služeb; jako

nestandardní operace může povinná osoba určit také operace podle písmen

e) a f).



(3) Řídicí orgán schvaluje



a) nové produkty, činnosti a systémy a jiné záležitosti mající pro

povinnou osobu zásadní význam nebo jiný možný podstatný dopad, ledaže

tuto pravomoc řídicí orgán přenesl, aniž by tím byla dotčena jeho

odpovědnost, částečně nebo v plném rozsahu na jím určený výkonný výbor

nebo výkonné výbory,



b) statut a předmět funkce řízení rizik, funkce compliance a funkce

vnitřního auditu a personální a technické zajištění jejich výkonu a



c) strategický a periodický plán vnitřního auditu.



(4) Řídicí orgán dohlíží na realizaci schválených strategií, zásad a

cílů povinné osoby a další činnosti, zejména činnosti osob ve vrcholném

vedení. Řídicí orgán včas a dostatečně vyhodnocuje pravidelné zprávy i

mimořádná zjištění, která jsou mu předkládána osobami ve vrcholném

vedení, v rámci výkonu funkce řízení rizik, funkce compliance a funkce

vnitřního auditu, kontrolním orgánem, výbory, pokud jsou zřízeny,

auditorem^11) nebo příslušnými orgány dohledu či z jiných zdrojů. Na

základě těchto vyhodnocení přijímá přiměřená opatření a zajistí jejich

realizaci bez zbytečného odkladu.



(5) Řídicí orgán pravidelně jedná s osobami ve vrcholném vedení o

záležitostech, které se týkají řídicího a kontrolního systému.



(6) Řídicí orgán při každé zásadní změně v situaci povinné osoby,

alespoň však jednou ročně, vyhodnocuje celkovou funkčnost a efektivnost

řídicího a kontrolního systému a zajistí vhodné kroky k nápravě takto

zjištěných nedostatků.



§ 19



(1) Povinná osoba přijme opatření, která vedou k zajištění, že řídicí

orgán jako celek a jeho členové mají pro výkon svých činností vhodné

odborné, časové a další předpoklady a věnují jim odpovídající a

dostatečné kapacity. Obdobně se tyto požadavky uplatní na výkonný výbor

a jeho členy.



(2) Pokud povinná osoba zřizuje z vlastního rozhodnutí nebo na základě

zákona nebo jiného právního předpisu výkonný výbor, jednoznačně vymezí

jeho působnost, pravomoci, složení, způsob jednání a rozhodování a

začlenění výkonného výboru do organizačního uspořádání a informačních

toků povinné osoby. Činnosti výkonného výboru se zaměřují na účelnou

podporu činností řídicího orgánu. Odpovědnost řídicího orgánu nelze

přenést na výbor, ledaže jiný právní předpis stanoví jinak.



(3) Pokud povinná osoba nezřizuje výkonný výbor, uplatní se požadavky

stanovené touto vyhláškou nebo jiným právním předpisem na složení a

činnost určitého výkonného výboru řídicího orgánu obdobně na její

řídicí orgán a jeho členy.



Organizace výkonu činnosti



§ 20



(1) Povinná osoba zajistí, že organizační uspořádání a vnitřní

předpisy, které jej upravují, stanoví jednoznačně a uceleně působnost a

pravomoci, hlavní informační toky a vazby



a) orgánů, výborů, pokud jsou zřízeny, jejich členů a dalších

pracovníků a útvarů povinné osoby a v rámci konsolidačního celku pro

účely obezřetnostních požadavků; povinná osoba také zajistí, že

uspořádání výkonu některých činností v rámci konsolidačního celku

formou jejich centralizace nebo obdobnou formou, včetně uplatňování

skupinových modelů,



1. nenaruší řádné plnění právních a smluvních povinností povinné osoby,



2. neomezí nepřiměřeně informovanost povinné osoby a



3. neoslabí jiné významné předpoklady výkonu dané činnosti v souladu s

pravidly obezřetného podnikání, včetně předpokladu dostatečného

porozumění takto uspořádaným činnostem a možnosti odpovídajícího

ovlivňování jejich výkonu povinnou osobou.



(2) Povinná osoba stanoví pracovní náplň jednotlivých útvarů a osob

umožňující účinnou komunikaci a spolupráci na všech úrovních a

zajišťující funkční, efektivní a obezřetné řízení a výkon dalších

činností, včetně činností rozhodovacích a kontrolních, a to způsobem

neohrožujícím řádné, čestné a profesionální plnění povinností.



(3) Povinná osoba vymezí své klíčové funkce s tím, že míru významnosti

členství v orgánu, výboru, nebo vrcholném vedení povinná osoba

nehodnotí. Konkrétní funkci nebo funkce povinné osoby, včetně

klíčových, může zajišťovat, částečně, anebo v plném rozsahu, zpravidla

i jiná osoba než pracovník.



(4) Povinná osoba vymezí vnitřní informační toky vůči vedoucímu orgánu

tak, aby jednoznačně pokrývaly řízení všech významných rizik, byly v

souladu se zásadami povinné osoby pro řízení rizik a jeho

uspořádáním^10) a adekvátně zohledňovaly změny v rizikovém profilu

povinné osoby nebo jejích zásadách a uspořádání řízení rizik.



§ 21



(1) Povinná osoba zajistí, že orgánům a výborům, pokud jsou zřízeny,

jejich členům a dalším pracovníkům a útvarům je na všech řídicích a

organizačních úrovních vymezena působnost a pravomoci tak, aby bylo

dostatečně zamezeno vzniku možného střetu zájmů.



(2) Povinná osoba identifikuje oblasti, kde existuje možnost vzniku

střetu zájmů, včetně možných střetů mezi zájmy povinné osoby a klientů,

v rámci skupiny, jejíž je povinná osoba členem, při zastupování a při

outsourcingu.



(3) Povinná osoba zajistí, že její postupy pro výkon činností jsou

stanoveny tak, aby omezily možnosti střetu zájmů. Povinná osoba dále

zajistí, že oblasti střetu zájmů a oblasti jeho možného vzniku jsou

také předmětem průběžného nezávislého sledování vnitřním auditem nebo

jiným srovnatelným způsobem.



(4) Povinná osoba stanoví pracovníkům povinnost informovat ji

stanoveným způsobem bez zbytečného odkladu o vzniklém nebo hrozícím

střetu zájmů, zejména pokud se takový střet týká nebo mohl týkat

pracovníka samého.



(5) Povinná osoba zajistí odpovídající nezávislost výkonu vnitřní

kontroly vzhledem k povaze, předmětu a významu kontroly a zamezení

střetu zájmů při zajišťování všech kontrolních mechanismů včetně

kontroly řízení rizik a compliance. Jako součást plnění požadavku podle

věty první povinná osoba zajistí, že



a) pracovníci ve vnitřních kontrolních funkcích jsou nezávislí na

útvarech, které kontrolují, a



b) výkon funkce řízení rizik a výkon funkce compliance jsou vzájemně

odděleny, ledaže by takové uspořádání bylo nepřiměřené povaze, rozsahu

a složitosti činností povinné osoby.



(6) Výkon vnitřního auditu je nezávislý na jiných činnostech povinné

osoby, jakož i na výkonu jiných kontrolních funkcí povinné osoby. Výkon

vnitřního auditu je neslučitelný s členstvím v orgánu dané povinné

osoby; to platí i pro osobu blízkou členovi orgánu dané povinné osoby.



§ 22



(1) Povinná osoba zajistí, že nezávisle na činnostech, v jejichž přímém

důsledku je povinná osoba vystavena úvěrovému nebo tržnímu riziku (dále

jen „obchodní činnost“), je prováděno



a) schvalování systémů a metod pro oceňování zajištění,



b) oceňování zajištění,



c) oceňování transakcí sjednaných na finančních trzích,



d) vypořádání a kontrola souladu údajů (dále jen „rekonciliace“) o

transakcích sjednaných na finančních trzích,



e) uvolňování poskytnutých peněžních prostředků,



f) schvalování limitů pro řízení rizika úvěrového, tržního, likvidity,

koncentrace a nadměrné páky,



g) schvalování oceňovacích a dalších metod, systémů a modelů

používaných pro řízení rizik,



h) řízení rizika úvěrového, tržního, likvidity, koncentrace a nadměrné

páky včetně kontroly dodržování limitů,



i) vytváření kvantitativních a kvalitativních informací o riziku

úvěrovém, tržním, likvidity, koncentrace a nadměrné páky, ohlašovaných

osobám ve vrcholném vedení a vedoucímu orgánu a



j) měření a sledování likviditní pozice a její ohlašování osobám ve

vrcholném vedení a vedoucímu orgánu.



(2) Povinná osoba zajistí až do úrovně členů řídicího orgánu oddělení

působnosti a pravomocí v oblasti řízení obchodních činností od

působnosti a pravomocí v oblasti řízení rizika úvěrového, tržního,

likvidity, koncentrace a nadměrné páky a vypořádání a rekonciliaci

transakcí sjednaných na finančních trzích.



(3) Vývoj informačního a komunikačního systému je zajišťován odděleně

od jeho provozu a správa systému je prováděna odděleně od vyhodnocování

bezpečnostních auditních záznamů, kontroly přidělování přístupových

práv a vypracování a aktualizace bezpečnostních předpisů pro daný

systém.



(4) Pokud by nebylo uspořádání podle odstavců 2 a 3 v některé z jeho

částí přiměřené povaze, rozsahu a složitosti činností povinné osoby,

může povinná osoba uplatnit jiné vhodné uspořádání za předpokladu, že

nedojde ke střetu zájmů.



Informace a komunikace



§ 23



(1) Povinná osoba zajistí, že příslušné orgány včetně kontrolních,

výbory, pokud jsou zřízeny, jejich členové a další pracovníci a útvary

mají pro své rozhodování a další stanovené činnosti k dispozici

informace, které jsou aktuální, spolehlivé a ucelené.



(2) Povinná osoba zajistí, že řídicí orgán je v přiměřené době

informován o



a) všech skutečnostech, které by mohly významně nepříznivě ovlivnit

finanční situaci povinné osoby, včetně vlivů změn vnitřního či vnějšího

prostředí, a



b) všech překročeních limitů ohrožujících dodržení akceptované míry

úvěrového, tržního a dalších významných podstupovaných rizik, včetně

rizika koncentrace, nadměrné páky a likvidity; v případech, kdy se

likviditní situace výrazně nepříznivě mění, je řídicí orgán informován

bez zbytečného odkladu.



(3) Povinná osoba zajistí, že vedoucí orgán určí povahu, rozsah, formát

a periodicitu jím požadovaných informací a je pravidelně informován

alespoň o



a) dodržování požadavků stanovených právními předpisy a vnitřními

předpisy, včetně celkového vyhodnocení, zda vnitřní předpisy a

standardy zvolené a používané povinnou osobou podle § 10 odst. 2 jsou

aktuální a přiměřené povaze, rozsahu a složitosti činností povinné

osoby, a včetně zjištěných významných rozdílů postupů povinné osoby

oproti požadavkům stanoveným právními předpisy a vnitřními předpisy,



b) dodržování pravidel pro velké expozice a o riziku koncentrace,



c) míře podstupovaného rizika úvěrového, tržního, operačního a nadměrné

páky a o likviditní situaci,



d) celkovém rizikovém profilu, kterým se rozumí celková míra

podstupovaných rizik i při zohlednění vlivu mechanismů vnitřní

kontroly,



e) kapitálových poměrech a



f) typech, velikosti a vývoji zatížení aktiv, v tom vždy o



1. úrovni, trendech a typech zatížení aktiv a zdrojích zatížení aktiv,

a to v členění alespoň na repa, půjčky cenných papírů ve smyslu

nařízení^11) a ostatní transakce,



2. množství, trendech a úvěrové kvalitě nezatížených, avšak

zatížitelných aktiv včetně vyčíslení objemu aktiv disponibilních pro

zatížení, a



3. množství, trendech a typech dodatečného zatížení aktiv na základě

zohlednění výsledků stresových testů včetně informací o uplatněném

stresovém scénáři.



(4) Povinná osoba zajistí, že má a využívá informace o



a) průběhu a výsledcích výkonu činností povinné osoby,



b) srovnání míry podstupovaného rizika s vnitřními limity a s požadavky

stanovenými právními předpisy nebo příslušným orgánem dohledu,



c) výsledcích analýz významných pro zajištění ucelenosti a přiměřenosti

předpokladů řádné správy a řízení, řízení rizik a vnitřní kontroly

včetně dodržování pravidel obezřetného podnikání, včetně výsledků

analýzy vlivů ekonomického a tržního prostředí na činnost povinné

osoby, analýzy jejích aktiv, dluhů a podrozvahových položek a analýzy

jejího úvěrového portfolia,



d) výsledcích stresových testů,



e) srovnání předchozích odhadů míry podstupovaného rizika se skutečnými

výsledky (zpětné testování), pokud povinná osoba používá metody

využívající nebo založené na odhadu míry rizika,



f) výsledcích měření likvidity na denní bázi, ve stanovených časových

pásmech, v jednotlivých hlavních měnách a souhrnně za všechny měny a



g) srovnání skutečného vývoje likvidity s příslušným scénářem a limity

pro řízení rizika likvidity.



(5) Povinná osoba



a) stanoví podmínky přístupu pracovníků k informačním a komunikačním

systémům a údajům v nich zaznamenaným, rozsah přístupových práv a

proces jejich stanovení, včetně způsobu rozhodování o rozsahu

přístupových práv jednotlivých pracovníků a rozhodování o jejich

změnách,



b) stanoví způsob zajištění a podmínky, za kterých budou do

informačních a komunikačních systémů ukládána data související s

prováděnými obchody a poskytovanými službami a prováděny jejich

dovolené úpravy, podmínky nakládání s těmito daty a zajištění snadné

zjistitelnosti jejich původního obsahu a provedených úprav a



c) zabezpečuje ochranu informačních a komunikačních systémů před

přístupem a zásahy ze strany neoprávněných osob a před poškozením a

možnost zpětně získat stanovené informace i v případě, že k poškození

došlo.



§ 24



(1) Povinná osoba zabezpečí dostatečnou transparentnost řídicího a

kontrolního systému a řádné uveřejňování informací o tomto systému a

jeho klíčových součástech.



(2) Povinná osoba uveřejňuje informace o své současné situaci a o

předpokládaném vývoji včas, dostupnou formou, dostatečně a vyváženě,

včetně poskytování pravdivého a úplného obrazu o jí podstupovaných

rizicích a jejich míře.



(3) Informace povinné osoby pro klienty, včetně propagačních sdělení,

jsou objektivní, jasné, dostatečné a neklamavé.



§ 25



Povinná osoba zajistí v souvislosti s nabízením a poskytováním úvěrů v

cizí měně informování klientů o



a) rizicích spojených s úvěry poskytnutými v cizí měně v takovém

rozsahu, aby to bylo postačující pro informované a obezřetné

rozhodování klienta, včetně informování o nepříznivém vlivu případného

významného znehodnocení domácí měny nebo nárůstu zahraniční úrokové

míry na výši splátek cizoměnového úvěru, a



b) existenci nabídky povinné osoby, pokud jde o



1. úvěry stejné povahy v domácí měně a



2. finanční nástroje poskytující klientovi zajištění proti měnovému

riziku.



§ 26



(1) Povinná osoba zajistí, že systém pro vytváření, kontrolu a

předávání informací České národní bance a dalším příslušným orgánům je

vytvořen a udržován tak, aby poskytoval informace včas, aktuálně,

spolehlivě a uceleně.



(2) Povinná osoba zajistí, že jsou zavedeny a udržovány mechanismy

vnitřní kontroly zajišťující úplnost a správnost veškerých výpočtů,

údajů, výkazů a dalších informací na individuálním i konsolidovaném

základě, poskytovaných České národní bance a dalším příslušným orgánům

pravidelně nebo na jejich žádost.



(3) Povinná osoba zajistí, že postupy uplatňované pro vytváření a

poskytování údajů České národní bance a dalším příslušným orgánům,

včetně předkládání výkazů, jsou zpětně vysledovatelné a

rekonstruovatelné i v rámci konsolidačního celku sestaveného pro účely

obezřetnostních požadavků.



(4) Povinná osoba uchovává data potřebná pro sledování dodržování

limitů a dalších pravidel stanovených touto vyhláškou nebo nařízením

alespoň po dobu pěti let, není-li stanoveno jinak; to platí i po zániku

oprávnění povinné osoby k výkonu činnosti na finančním trhu, jakož i

pro právního nástupce povinné osoby.



Díl 2



Systém řízení rizik



Základní požadavky na systém řízení rizik



§ 27



(1) Povinná osoba



a) zajistí, že řídicí a kontrolní systém je nastaven tak, že umožňuje

soustavné řízení rizik,



b) zavede a udržuje systém řízení rizik tak, že poskytuje nezkreslený

obraz o míře podstupovaných rizik,



c) zabezpečí, že proces rozpoznávání rizik je zajištěn u všech činností

a na všech řídicích a organizačních úrovních a umožňuje odhalování

nových, dosud neidentifikovaných rizik a



d) při řízení rizik zohledňuje všechna významná rizika a rizikové

faktory, kterým je nebo může být vystavena s přihlédnutím k povaze,

rozsahu a složitosti činností. Řízení rizik v jeho celku i částech

zohledňuje vnitřní a vnější faktory včetně zohledňování budoucí

strategie podnikání povinné osoby, vlivů ekonomického prostředí a cyklu

a vlivů regulatorního prostředí. Řízení rizik zohledňuje kvantitativní

a kvalitativní aspekty rizik, reálné možnosti jejich řízení a náklady a

výnosy vyplývající z řízení rizik.



§ 28



Povinná osoba zavede a udržuje



a) strategii a postupy pro rozpoznávání, vyhodnocování, měření,

sledování, ohlašování a omezování výskytu nebo dopadů výskytu rizik,



b) soustavu limitů používanou při řízení rizik, včetně postupů a

informačních toků při překročení dílčích limitů nebo akceptované míry

rizika nebo při poklesu případných obezřetnostních rezerv nebo přirážek

pod jejich vnitřně stanovenou úroveň nebo regulatorní limity,



c) zásady kontrolních mechanismů a činností při řízení rizik, včetně

kontroly dodržování stanovených postupů a limitů pro řízení rizik,

interních validací a přezkumů modelů používaných při řízení rizik,

ověřování výstupů hodnocení a měření rizik a ověřování účinnosti

opatření přijatých povinnou osobou k omezování výskytu nebo dopadů

výskytu rizik, a



d) funkci řízení rizik.



§ 29



(1) Povinná osoba zajistí soustavný a účinný výkon funkce řízení rizik.



(2) Povinná osoba zajistí, že osoba ve vedení funkce řízení rizik je

osobou nezávislou na jiných osobách ve vrcholném vedení, s jednoznačně

vymezenou působností a pravomocemi v oblasti řízení rizik povinné

osoby. Pokud by nebylo takové uspořádání výkonu funkce řízení rizik

přiměřené povaze, rozsahu a složitosti činností povinné osoby, může

výkon funkce řízení rizik zajišťovat jiný vhodný odborně způsobilý a

dostatečně zkušený pracovník za předpokladu, že nedojde ke střetu

zájmů.



(3) Povinná osoba zajistí, že míra nezávislosti funkce řízení rizik na

jiných útvarech, vymezení působnosti a pravomocí, organizační

začlenění, statut a zdroje přidělené pro její výkon jsou přiměřené

povaze, rozsahu a složitosti činností, které povinná osoba vykonává

nebo hodlá vykonávat.



(4) Povinná osoba zajistí, že funkce řízení rizik je zavedena a

udržována tak, že zabezpečí identifikaci, vyhodnocování, měření,

sledování, ohlašování a omezování výskytu nebo dopadů výskytu rizik a

odpovídající informování o všech významných rizicích a aktivně se

podílí na přípravě strategie řízení rizik povinné osoby a na všech

významných rozhodnutích v oblasti řízení rizik.



(5) Povinná osoba zavede a udržuje funkci řízení rizik tak, aby

soustavně poskytovala ucelené a úplné informace o jednotlivých

rizicích, jejich vzájemných souvislostech a celkovém rozsahu rizik

povinné osoby.



(6) Povinná osoba zajistí, že osoba ve vedení funkce řízení rizik má

zajištěn přístup k vedoucímu orgánu. Pokud tato osoba dojde k závěru,

že určité riziko se vyvíjí způsobem, který má nebo by mohl mít

nepříznivý vliv na povinnou osobu, podá v případě potřeby hlášení o

svých obavách včetně jejich odůvodnění i přímo kontrolnímu orgánu,

nezávisle na řídicím orgánu a osobách ve vrcholném vedení. V případě

zjištění, která mohou významným způsobem záporně ovlivnit finanční

situaci povinné osoby, dá osoba ve vedení funkce řízení rizik podnět k

mimořádnému zasedání kontrolního orgánu, které se může uskutečnit z

rozhodnutí tohoto orgánu nebo na důvodný návrh osoby ve vedení funkce

řízení rizik, jako zvláštní kontrolní činnost kontrolního orgánu.

Odpovědnost vedoucího orgánu není dotčena.



§ 30



(1) Povinná osoba má strategii řízení rizik, která je přiměřená povaze,

rozsahu a složitosti jejích činností. Povinná osoba vypracuje konkrétní

postupy pro naplňování této strategie.



(2) Strategie řízení rizik stanoví zejména



a) vnitřní vymezení (definice) rizik, kterým je nebo může být povinná

osoba vystavena, včetně vymezení jejich klíčových součástí,



b) zásady pro posuzování a určování významnosti pro účely řízení rizik

povinnou osobou,



c) zásady řízení jednotlivých rizik včetně soustavy vhodných časových

horizontů pro jejich řízení, v tom vždy rizika úvěrového, tržního,

operačního, likvidity, koncentrace a nadměrné páky,



d) metody pro řízení rizik, včetně stresového testování, v tom vždy

rizika úvěrového, tržního, operačního, likvidity, koncentrace a

nadměrné páky,



e) akceptovanou míru rizika, v tom vždy rizika úvěrového, tržního,

operačního, likvidity, koncentrace a nadměrné páky,



f) zásady pro sestavení a úpravy pohotovostních plánů včetně

pohotovostního plánu pro případ krize likvidity a



g) zásady pro vymezení povolených produktů, měn, států, zeměpisných

oblastí, trhů a protistran.



(3) Povinná osoba zajistí, že pracovníci, jejichž činnost má vliv na

řízení rizik, jsou se schválenou strategií seznámeni v potřebném

rozsahu a postupují v souladu s touto strategií a z ní vyplývajícími

postupy a limity včetně akceptované míry rizika a obezřetnostních

rezerv nebo přirážek.



(4) Povinná osoba zajistí, že



a) postupy používané pro sledování, měření a usměrňování jednotlivých

rizik včetně limitů a obezřetnostních rezerv nebo přirážek jsou ucelené

a propojené,



b) soustava limitů a dalších opatření pro řízení jednotlivých rizik

bere v úvahu ostatní rizika a regulatorní limity a je v souladu s

modelem podnikání a celkovou strategií povinné osoby a tržními

podmínkami a



c) uplatňované limity a postupy účinně zamezují překročení

regulatorních limitů a povinnou osobou akceptované míry rizika celkově

i za jednotlivá rizika.



(5) Povinná osoba zajistí, že strategie řízení rizik a veškeré postupy

a limity, včetně akceptované míry rizika a obezřetnostních rezerv nebo

přirážek, týkající se řízení rizik jsou pravidelně, zejména při každé

významné změně odpovídajících skutečností, alespoň však jednou ročně,

vyhodnocovány a případně upravovány.



§ 31



Povinná osoba soustavně řídí



a) riziko úvěrové, tržní, operační, likvidity, koncentrace a nadměrné

páky,



b) další významná rizika nebo součásti rizik, kterým je nebo může být

vystavena, zejména riziko reputační, riziko strategické, riziko spojené

se zdroji kapitálu a financováním, riziko spojené s účastí v

konsolidačním celku včetně rizika operací se členy téhož konsolidačního

celku, riziko spojené se správou zajištění a zatížením aktiv, riziko

tržní infrastruktury, riziko nestandardních operací, riziko operací, ve

kterých je nebo by mohla být zapojena netransparentní nebo jinak

potenciálně riziková protistrana nebo zeměpisná oblast, riziko operací

s osobami poskytujícími finanční služby obdobné bankovním, nad nimiž

není vykonáván dohled, riziko operací, ve kterých je zapojen jiný než

členský stát, riziko vlivu regulatorního prostředí, riziko vlivu

politického prostředí, riziko nákazy a riziko systémové, ledaže pro

povinnou osobu nepřichází toto riziko v úvahu nebo není významné, a



c) celkově podstupované riziko.



§ 32



(1) Povinná osoba ve skupině smíšené holdingové osoby zavede a udržuje

postupy, které jí umožňují vhodným způsobem sledovat operace, které

sjednala se smíšenou holdingovou osobou, členem jejíž skupiny povinná

osoba je, nebo s osobou ovládanou touto smíšenou holdingovou osobou

(dále jen „operace uvnitř skupiny“). Zvláštní pozornost věnuje

významným operacím uvnitř skupiny.



(2) Operace uvnitř skupiny se považuje za významnou, přesahuje-li na

individuálním základě 5 % z 8 % z celkového objemu rizikové expozice

podle článku 92 odst. 3 nařízení s tím, že operace uvnitř skupiny

stejné povahy, sjednané se stejnou protistranou a ve stejné měně, se

považují za jednu operaci.



§ 33



(1) Povinná osoba zajišťuje kapitálové nebo jiné vhodné krytí rizik,

kterým je nebo může být vystavena.



(2) Strategie a postupy pro řízení rizik a pro zajišťování jejich krytí

jsou ucelené a propojené.



(3) Povinná osoba při řízení rizik a zajišťování jejich krytí obezřetně

zohledňuje faktory, které ovlivňují výsledky vyhodnocování či měření

podstupovaných rizik, včetně vlivů



a) tvorby opravných položek a dalších úprav ocenění aktiv a tvorby

rezerv k podrozvahovým položkám,



b) používání vlastních odhadů a modelů,



c) zohledňování výsledků testů, zejména testu úrokového šoku a dalších

stresových testů,



d) využívání derivátů, zohledňování zajištění a dalších technik

snižujících riziko a



e) zohledňování efektů z rozložení rizik.



(4) Pokud podstupované riziko nebo celková míra podstupovaných rizik

nejsou i při zohlednění vlivu mechanismů vnitřní kontroly přiměřeně

kryty, povinná osoba včas přijme vhodná a účinná nápravná opatření.



Podrobnější požadavky na řízení vybraných rizik



§ 34



(1) Povinná osoba rozpoznává a řídí rizika spjatá s novými nebo

nestandardními produkty, operacemi, službami a dalšími činnostmi, trhy,

segmenty klientů, zeměpisnými oblastmi, protistranami, distribučními

místy a kanály, tržní infrastrukturou, technologiemi, interními modely

a systémy, včetně rizik spjatých s jejich začleňováním do stávajících

činností a struktur povinné osoby.



(2) Povinná osoba



a) vymezí, kdy jde o případ podle odstavce 1,



b) vymezí působnost a pravomoci,



c) zajistí, že případ podle odstavce 1 je před zavedením prověřen

přiměřenými kontrolními a schvalovacími postupy v zájmu rozlišení jeho

rizikovosti a zařazení do procesu řízení rizik, v souladu se zásadou

významnosti.



(3) Povinná osoba stanoví náležitosti, které obsahuje návrh případu

podle odstavce 1. Návrh obsahuje alespoň



a) popis případu podle odstavce 1, včetně popisu účetních, daňových a

právních aspektů a případné potřeby souhlasu příslušného orgánu

dohledu,



b) analýzu očekávaných dopadů zavedení na povinnou osobu a její řídicí

a kontrolní systém,



c) návrh postupu zavedení,



d) analýzu rizik včetně návrhů na jejich řízení; navržená opatření

povinná osoba následně začlení do systému řízení rizik,



e) identifikaci lidských, technických a jiných zdrojů, které je nutno

vyčlenit na zabezpečení řádného řízení rizik v souladu s výsledky

analýzy rizik,



f) oceňovací postupy,



g) definici nebo seznam navrhovaných protistran a



h) způsoby vypořádání transakcí.



(4) Skutečnosti podle odstavce 3 písm. f), g) nebo h) návrh obsahuje

pouze, pokud je to pro případ podle odstavce 1 relevantní.



(5) Za účelem účinného předcházení a omezování rizik spjatých s

případem podle odstavce 1 povinná osoba



a) považuje pro účely řízení rizik za samostatný případ podle odstavce

1 zejména každou skupinu obchodů nebo služeb, které mají společné

charakteristiky a rizika odlišující je od charakteristik a rizik jiného

jí navrhovaného, nabízeného nebo poskytovaného obchodu nebo služby,



b) u jednotlivě samostatného případu podle odstavce 1 určeného způsobem

podle písmene a) cíleně uplatňuje odlišnosti, pokud jde o zásady,

postupy, metody a nástroje řízení rizik, a



c) zakáže svým pracovníkům sjednávat



1. transakce s neschválenými případy podle odstavce 1,



2. transakce, které by na základě rozboru jejich hospodářské

opodstatněnosti, finanční situace protistrany, možných nepříznivých

důsledků pro povinnou osobu nebo jiných rozpoznaných rizikových faktorů

předmětné transakce nebyly běžně provedeny s jinými osobami, a



3. transakce, které by vedly k překročení vnitřních limitů nebo nebyly

v souladu s požadavky stanovenými právními předpisy, Českou národní

bankou nebo jiným příslušným orgánem dohledu.



(6) Povinnosti podle odstavců 1 až 5 se vztahují obdobně i na změny v

případech podle odstavce 1.



§ 35



(1) Povinná osoba zajistí, že



a) poskytování úvěrů je založeno na spolehlivých a jednoznačně

stanovených kritériích a je jasně stanoven postup pro schvalování,

doplňky, změny, obnovy a refinancování úvěrů,



b) prostřednictvím účinných systémů je zajišťována průběžná správa a

sledování různých portfolií a expozic, s nimiž je spojeno úvěrové

riziko, včetně identifikování a řízení problematických expozic a

zajišťování odpovídajících úprav v ocenění, zejména opravných položkách

u rozvahových aktiv a rezerv k podrozvahovým položkám, a



c) diverzifikace portfolií s úvěrovým rizikem zohledňuje celkovou

úvěrovou strategii včetně cílových trhů.



(2) V přímé závislosti na rozsahu, povaze a složitosti svých činností

povinná osoba důkladně zváží vytvoření nástrojů interního hodnocení

úvěrového rizika a zvýšení míry uplatňování přístupu založeného na

interním ratingu pro výpočet kapitálových požadavků pro úvěrové riziko,

zejména pokud jsou expozice povinné osoby významné v absolutním měřítku

a zároveň má velký počet významných protistran. Plnění požadavků

stanovených pro používání přístupu založeného na interním ratingu není

tímto požadavkem dotčeno.



§ 36



Povinná osoba



a) prostřednictvím zdokumentovaných zásad a postupů ovlivňuje a

kontroluje, pokud je účinek uznatelných technik snižování úvěrového

rizika nižší než očekávaný, a



b) zajistí vhodnost a spolehlivost zásad a postupů pro řízení

zbytkového rizika spojeného s používáním uznatelných technik snižování

úvěrového rizika a správnost jejich uplatňování.



§ 37



(1) Pokud je povinná osoba investorem, původcem či sponzorem

sekuritizace, vyhodnocuje a usměrňuje prostřednictvím přiměřených zásad

a postupů riziko sekuritizace včetně reputačního rizika; přitom vždy

posoudí reputační riziko ve vztahu ke komplikovaným strukturám či

produktům a zajistí, že ekonomická podstata transakce se plně promítá

do hodnocení rizika a rozhodovacích procesů.



(2) Pokud je povinná osoba původcem sekuritizace revolvingových expozic

s možností předčasného splacení, stanoví plány likvidity jak pro

situace očekávané, tak pro případy předčasného splacení.



(3) Povinná osoba je schopna na žádost České národní banky doložit jí,

do jaké míry je kapitál udržovaný vůči aktivům, která sekuritizovala,

odpovídající vzhledem k ekonomické podstatě dané transakce, včetně

dosaženého stupně převodu rizika.



(4) Povinná osoba zajistí, že dosažení očekávaného převodu rizika není

sníženo poskytnutím mimosmluvní podpory.



§ 38



(1) Povinná osoba zavede a udržuje zásady a postupy pro řízení míry

tržního rizika včetně vyhodnocování či měření všech jeho významných

zdrojů a dopadů. Povinná osoba zavede a udržuje systém řízení tržního

rizika obchodního portfolia v souladu s požadavky podle článků 102 až

106 nařízení a systém řízení úrokového, měnového, akciového a

komoditního rizika investičního portfolia. Je-li krátká pozice splatná

dříve než dlouhá pozice, povinná osoba přijme také opatření proti

riziku nedostatku likvidity.



(2) Povinná osoba provádí stresové testování dopadů náhlé a neočekávané

změny úrokových sazeb na investiční portfolio měřením vlivu úrokového

šoku na hodnotu kapitálu.



(3) Povinná osoba zajistí měření a zdokumentování dopadů úrokového šoku

na kapitál alespoň jednou za 3 měsíce, samostatně pro každou měnu s

minimálně 5% podílem na hodnotě aktiv či dluhů investičního portfolia a

agregovaným způsobem pro zbývající měny investičního portfolia, metodou

paralelního posunu výnosové křivky o 200 bazických bodů oběma směry; v

případě významného zvýšení volatility změn úrokových sazeb povinná

osoba provede kalibraci hodnoty posunu výnosové křivky. Nejnižší

přípustná hodnota úrokové sazby je 0 %. Úrokový šok je počítán pouze z

úrokově citlivých položek, mezi které nelze zařazovat kapitál. Povinná

osoba, která nemá povinnost stanovovat kapitálové požadavky k měnovému

riziku, protože nepřekračuje práh významnosti podle článku 351

nařízení, úrokový šok za cizí měny nemusí počítat.



(4) V případě, kdy celkový dopad úrokového šoku by mohl způsobit pokles

ekonomické hodnoty povinné osoby o více než 20 % kapitálu, povinná

osoba přijme neodkladně nápravná opatření; ekonomickou hodnotou povinné

osoby se pro tyto účely rozumí současná hodnota očekávaných budoucích

čistých peněžních toků. O přijatých opatřeních povinná osoba informuje

bez zbytečného odkladu Českou národní banku.



(5) S ohledem na povahu a velikost podstupovaného úrokového rizika

povinná osoba při řízení úrokového rizika investičního portfolia

používá případně také alternativní stresové scénáře vývoje výnosové

křivky, například vývoj inverzní nebo změny tvaru výnosové křivky,

případně též používá scénář přímo stanovený Českou národní bankou.



(6) Povinná osoba, která při výpočtu kapitálových požadavků pro poziční

riziko podle části třetí hlavy IV kapitoly 2 nařízení kompenzovala své

pozice u jedné nebo více akcií, které tvoří akciový index, oproti jedné

nebo více pozicím ve futures na akciový index nebo v jiném produktu

akciového indexu, zohledňuje bazické riziko ztráty způsobené tím, že se

hodnota futures nebo jiného produktu nepohybuje plně v souladu s

hodnotou jednotlivých akcií, ze kterých je index tvořen, ve strategiích

a postupech pro vnitřně stanovený kapitál^12) povinné osoby. V těchto

strategiích a postupech je zohledněno rovněž bazické riziko existující

v případě, kdy povinná osoba drží opačné pozice ve futures na akciové

indexy, které nejsou identické co do splatnosti, složení, nebo obojího.



§ 39



(1) Povinná osoba zohlední ve strategiích a postupech pro vnitřně

stanovený kapitál riziko ztráty, které existuje v případě postupu podle

článku 345 nařízení v době od vzniku prvního dluhu do následujícího

pracovního dne.



(2) V přímé závislosti na rozsahu, povaze a složitosti svých činností

povinná osoba důkladně zváží vytvoření nástrojů interního hodnocení

specifického rizika a stanovování kapitálových požadavků pro specifické

úrokové riziko dluhových nástrojů v obchodním portfoliu interním

modelem, spolu s používáním interního modelu pro výpočet požadavků na

kapitál ke krytí rizika selhání a migrace, zejména pokud jsou expozice

povinné osoby vůči specifickému riziku významné v absolutním měřítku a

má velký počet významných pozic v dluhových nástrojích různých

emitentů. Plnění požadavků stanovených pro používání interních modelů

ke stanovování kapitálových požadavků k tržnímu riziku a specifickému

riziku není tímto požadavkem dotčeno.



§ 40



(1) Povinná osoba zavede a udržuje zásady a postupy pro vyhodnocování a

ovlivňování míry podstupovaného operačního rizika, včetně rizika modelů

a včetně zohlednění málo častých významných událostí. Povinná osoba

stanoví, co tvoří operační riziko pro účely těchto zásad a postupů,

aniž by tímto bylo dotčeno vymezení operačního rizika podle článku 4

odst. 1 bodu 52 nařízení.



(2) Povinná osoba vytvoří a udržuje pohotovostní plány, kterými se

rozumí plány pro mimořádné situace včetně havarijních a krizových

situací a pro obnovu činností, k zajištění schopnosti povinné osoby

průběžně vykonávat činnosti a k limitování ztrát v případě významného

narušení činností.



§ 41



(1) Povinná osoba zavede a udržuje



a) zásady a postupy pro průběžné a prospektivní měření a řízení

likviditní pozice,



b) scénáře pro řízení rizika likvidity, a to



1. standardní scénář pro řízení rizika likvidity, kterým se rozumí

soubor vnitřních předpokladů, zejména předpoklad vývoje struktury

aktiv, dluhů a podrozvahových položek, a vnějších předpokladů, zejména

předpoklad vývoje na mezibankovním trhu a vývoje platební schopnosti

jednotlivých států, na jejichž základě povinná osoba odhaduje

likviditní pozici při běžné činnosti povinné osoby, a dále souhrn

následných kroků povinné osoby za účelem odpovídajícího pokrytí

očekávaného peněžního odtoku a



2. alternativní scénáře pro řízení rizika likvidity včetně

alternativních stresových scénářů pro řízení rizika likvidity;

alternativním stresovým scénářem pro řízení rizika likvidity se rozumí

soubor vnitřních předpokladů, zejména předpoklad vývoje struktury

aktiv, dluhů a podrozvahových položek, a vnějších předpokladů, zejména

předpoklad vývoje na mezibankovním trhu a vývoje platební schopnosti

jednotlivých států, na jejichž základě povinná osoba odhaduje

likviditní pozici při různé míře stresových situací, a dále souhrn

následných kroků povinné osoby za účelem odpovídajícího pokrytí

očekávaného odtoku a



c) pohotovostní plány pro případ krize likvidity.



(2) Povinná osoba



a) má dostatečně propracované strategie, zásady, postupy a systémy k

identifikaci, měření, řízení a sledování rizika likvidity v náležité

soustavě časových pásem, včetně vnitrodenních časových pásem tak, aby

bylo zajištěno, že bude udržovat likviditní rezervu na adekvátní

úrovni. Tyto strategie, zásady, postupy a systémy jsou



1. zvoleny tak, aby byly vhodné vzhledem k jednotlivým liniím

podnikání, měnám, pobočkám a právnickým osobám, a zahrnují adekvátní

alokační mechanismy nákladů na likviditu, přínosů a rizik s tím, že

vnitřní ceny uplatní povinná osoba na všechna významná aktiva, dluhy a

podrozvahové položky, a



2. přiměřené složitosti vykonávaných činností, rizikovému profilu

povinné osoby a akceptované míře rizika schválené řídicím orgánem a

odrážejí význam povinné osoby v každém členském nebo jiném státě, ve

kterém uskutečňuje své podnikatelské aktivity s tím, že o akceptované

míře rizika likvidity jsou informovány všechny relevantní linie řízení

a podnikání,



b) zohlední při řízení rizika likvidity povahu, rozsah a složitost

svých činností, zejména strukturu a rozsah produktového portfolia,

systém řízení rizik a zásady financování včetně jeho případných

koncentrací tak, aby její rizikový profil v oblasti likvidity byl v

souladu s požadavky na odpovídající a dostatečnou funkčnost řízení

tohoto rizika a nedocházelo k překračování stanovených limitů,



c) uplatňuje metody k identifikaci, měření, řízení a sledování

refinančních pozic, které zahrnují současné i odhadované peněžní toky z

aktiv, dluhů a podrozvahových položek a možný dopad reputačního rizika,



d) rozlišuje mezi aktivy zatíženými a aktivy nezatíženými, která jsou

kdykoli k dispozici, zejména v krizové situaci. Přihlíží též k

právnické osobě, jež má k aktivům určitá práva, ke skutečnosti, ve

kterém státě jsou právně evidována, a k jejich uznatelnosti. Povinná

osoba dále sleduje, zda mohou být aktiva včas prodána nebo zatížena,



e) přihlíží k existujícím právním, regulatorním a operačním překážkám

při případném převodu likvidních nebo nezatížených aktiv mezi

právnickými osobami, a to uvnitř i vně Evropského hospodářského

prostoru, a



f) posuzuje a bere v úvahu možnosti různých používaných nástrojů

zmírňování rizika likvidity včetně systému limitů a likviditních rezerv

za účelem zajistit, aby nebyl narušen její chod při škále různých

stresových událostí a aby disponovala náležitě diverzifikovanou

strukturou financování a přístupem ke zdrojům financování.



(3) Povinná osoba



a) bere v úvahu různé alternativní scénáře včetně stresových pro své

likviditní pozice a pro nástroje zmírňování rizika likvidity a

podrobuje pravidelnému přezkoumávání předpoklady, na kterých je

založeno rozhodování o refinanční pozici, s ohledem na měnící se

vnitřní nebo vnější podmínky, a tento přezkum provádí při každé

významné relevantní změně skutečností, alespoň však jednou ročně, a



b) zahrne do používaných alternativních scénářů zejména podrozvahové

položky a ostatní podmíněné dluhy, včetně podrozvahových položek a

ostatních podmíněných dluhů týkajících se sekuritizačních jednotek pro

speciální účel a jiných právnických osob zřízených se speciálním

účelem, vůči kterým je povinná osoba v pozici sponzora nebo kterým

poskytuje významnou likviditní podporu.



(4) Povinná osoba



a) zvažuje potenciální dopad alternativních stresových scénářů

týkajících se specificky povinné osoby, scénářů týkajících se trhu jako

celku a kombinovaných alternativních stresových scénářů. V úvahu jsou

brána různá časová pásma a různé míry závažnosti stresových situací; a



b) přezkoumává a udržuje funkčnost a efektivnost svých strategií,

zásad, postupů, systémů, limitů a dalších mechanismů pro řízení rizika

likvidity včetně pohotovostních plánů, přičemž zohlední výsledky

alternativních stresových scénářů podle odstavce 3.



(5) Pohotovostní plány pro případ krize likvidity stanovují adekvátní

strategie a řádnou implementaci opatření k řešení situace vzniklé

případným nedostatkem likvidity, a to i ve vztahu k zahraničním

pobočkám. Tyto plány jsou pravidelně testovány, aktualizovány podle

výsledků alternativních stresových scénářů a v periodicitě podle

odstavce 3 písm. a) předkládány osobám ve vrcholném vedení a

schvalovány těmito osobami tak, aby bylo možné náležitě přizpůsobit

vnitřní postupy. Povinná osoba přijme předem nezbytná provozní

opatření, aby mohly být pohotovostní plány okamžitě použity. U povinné

osoby, která je bankou nebo spořitelním a úvěrním družstvem, tato

operační opatření zahrnují držení kolaterálu uznatelného centrální

bankou; pokud je to nezbytné, zahrnuje tento požadavek také



a) držení kolaterálu v měně jiného státu, v níž je povinná osoba

vystavena riziku likvidity, a



b) pokud je to nezbytné z operačních důvodů, také držení kolaterálu na

území jiného státu, v jehož měně je povinná osoba vystavena riziku

likvidity.



§ 42



(1) Povinná osoba zavede a udržuje řádné řídicí, administrativní a

účetní postupy a přiměřené mechanismy vnitřní kontroly ke zjištění a

zaznamenání významných koncentrací včetně všech velkých expozic podle

článku 393 nařízení a jejich následných změn v souladu s požadavky

nařízení, zákona a této vyhlášky a ke sledování a vyhodnocování všech

případů významných koncentrací a velkých expozic s ohledem na vnitřní

zásady povinné osoby v této oblasti.



(2) Zásady a postupy pro řízení rizika koncentrace zahrnují



a) zásady a postupy pro zacházení s riziky vznikajícími z koncentrace

expozic vůči osobám, ekonomicky či jinak spjatým skupinám osob nebo

vůči osobám ve stejném odvětví nebo zeměpisné oblasti, z koncentrace

expozic ze stejné činnosti nebo obchodované komodity nebo podkladového

aktiva sekuritizovaných expozic, expozic vůči ústředním protistranám,

fondům kolektivního investování nebo ostatních expozic nebo z jiné

významné koncentrace se společným faktorem rizika a



b) zásady a postupy pro zacházení s rizikem koncentrace vznikajícím v

důsledku používání technik snižování úvěrového rizika, zvláště v

případě významných nepřímých expozic, například vůči jednomu emitentovi

cenných papírů přijatých jako zajištění.



§ 43



(1) Povinná osoba zavede a udržuje zásady a postupy pro identifikaci,

řízení a sledování rizika nadměrné páky. Ukazatele rizika nadměrné páky

zahrnují pákový poměr stanovený v souladu s článkem 429 nařízení a

nesoulad mezi aktivy a dluhy.



(2) Povinná osoba přistupuje k řízení rizika nadměrné páky preventivně.

Povinná osoba řídí riziko nadměrné páky tak, aby byla schopna

kontrolovat celý rozsah různých krizových událostí, pokud jde o riziko

nadměrné páky, a dostatečně zohledňovat možné zvýšení rizika nadměrné

páky způsobeného snižováním kapitálu povinné osoby z důvodu

předpokládaných nebo realizovaných ztrát, v závislosti na používaných

účetních pravidlech.



§ 44



(1) Povinná osoba zavede a udržuje zásady a postupy pro identifikaci,

sledování a řízení rizika spojeného se správou zajištění a se zatížením

aktiv.



(2) Zásady a postupy podle odstavce 1



a) zohledňují model podnikání povinné osoby, zeměpisné rozložení

předmětných činností a aktiv, tržní specifika a makroekonomickou

situaci a



b) zahrnují zásady pro pohotovostní plány zaměřené na řešení

dodatečného zatížení v důsledku stresových událostí na základě

zohlednění výsledků testování dopadů možných, i když málo

pravděpodobných šoků, včetně důsledků případného poklesu hodnocení

úvěrové kvality povinné osoby, znehodnocení zajištění a nárůstu

požadavků na zálohy při obchodování povinné osoby.



§ 45



Další vymezení některých požadavků na řízení vybraných rizik je uvedeno

pro



a) úvěrové riziko v příloze č. 3 této vyhlášky,



b) tržní riziko v příloze č. 4 této vyhlášky,



c) riziko likvidity v příloze č. 5 této vyhlášky,



d) operační riziko v příloze č. 6 této vyhlášky a



e) riziko outsourcingu v příloze č. 7 této vyhlášky.



Díl 3



Systém vnitřní kontroly



Základní požadavky na systém vnitřní kontroly



§ 46



(1) Povinná osoba zavede a udržuje kontrolní funkce a mechanismy a

postupy pro kontrolní činnost na všech řídicích a organizačních

úrovních. Povinná osoba zajistí, že pracovníci ve vnitřních kontrolních

funkcích mají soustavně pro výkon svých kontrolních působností

odpovídající personální a další předpoklady.



(2) Kontrolní činnosti jsou součástí běžné, zpravidla každodenní,

činnosti povinné osoby a zahrnují zejména



a) kontrolu po linii řízení,



b) přiměřené kontrolní mechanismy pro jednotlivé procesy, zejména

kontrolu průběhu činností a transakcí, kontrolu řízení rizik, ověřování

výstupů používaných systémů a modelů, kontrolu dodržování právních a

vnitřních předpisů a limitů včetně vyhodnocování aktuálnosti,

ucelenosti a úplnosti vnitřních předpisů a soustavy limitů, kontrolu

řízení střetů zájmů, kontrolu spolehlivosti bezpečnostních opatření,

kontrolu schvalování a autorizace transakcí nad stanovené limity,

ověřování detailů transakcí, pravidelnou rekonciliaci, a rovněž

kontrolní mechanismy pro činnosti, které povinná osoba outsourcuje nebo

hodlá outsourcovat, a



c) fyzickou kontrolu; fyzická kontrola se zaměřuje zejména na omezení

přístupu k hmotnému majetku, cenným papírům a jiným finančním aktivům a

na pravidelné inventury majetku.



§ 47



(1) Povinná osoba zajistí soustavný a účinný výkon funkce compliance a

funkce vnitřního auditu.



(2) Systém vnitřní kontroly zahrnuje mechanismy povinné osoby pro

interní hlášení pracovníků o porušení nebo hrozícím porušení požadavků

stanovených touto vyhláškou, zákonem, který tato vyhláška provádí,

nařízením nebo jinými relevantními předpisy včetně vnitřních, včetně

mechanismů pro sdělování konkrétních obav pracovníků ohledně funkčnosti

nebo efektivnosti řídicího a kontrolního systému nebo některé jeho

součásti, mimo běžné informační toky.



(3) V rámci systému vnitřní kontroly povinná osoba zavede a udržuje

vnitřní mechanismy preventivního i následného vyhodnocování funkčnosti

a efektivnosti řídicího a kontrolního systému jako celku a jeho

součástí.



Podrobnější požadavky na vybrané vnitřní kontrolní funkce, mechanismy a

postupy



§ 48



(1) Povinná osoba zavede a udržuje zásady a postupy pro zajišťování

compliance.



(2) Povinná osoba zajistí průběžnou kontrolu dodržování právních

povinností a povinností plynoucích z jejích vnitřních předpisů.



(3) Povinná osoba zajistí výkon compliance a související kontroly tak,

že je rovněž zabezpečeno



a) informování osob ve vrcholném vedení o veškerých zjištěných

odchylkách a nesouladech,



b) informování vedoucího orgánu o významných odchylkách a nesouladech,



c) informování osob ve vrcholném vedení o připravovaných nebo nových

právních předpisech a uznávaných standardech týkajících se činností

povinné osoby a



d) poskytování dalších účelných informací ohledně compliance vedoucímu

orgánu a osobám ve vrcholném vedení.



(4) Zásady a postupy pro zajišťování compliance pokrývají uceleně a

propojeně veškeré činnosti povinné osoby.



§ 49



(1) Povinná osoba zajistí výkon vnitřního auditu tak, že pokrývá

uceleně a propojeně veškeré činnosti povinné osoby a zaměřuje se na

odhalování nedostatků a rizik.



(2) Povinná osoba zajistí výkon vnitřního auditu tak, že poskytuje

příslušné úrovni řízení objektivní a nezávislé ujištění o činnostech

povinné osoby, informace o zjištěných skutečnostech a jasná doporučení

k zajištění nápravy zjištěných nedostatků.



(3) Působnost funkce vnitřního auditu se vztahuje zejména na



a) dodržování pravidel obezřetného podnikání povinné osoby,



b) dodržování stanovených zásad, cílů a postupů,



c) systém řízení rizik včetně interních přístupů a interních modelů a

systém vnitřní kontroly,



d) finanční řízení a řádnost hospodaření,



e) úplnost, průkaznost a správnost vedení účetnictví,



f) spolehlivost a bezrozpornost účetních, statistických a dalších

informací, včetně informací poskytovaných orgánům povinné osoby,

informací poskytovaných klientům a uveřejňovaných informací, a



g) funkčnost a bezpečnost informačního a komunikačního systému včetně

spolehlivosti systému sestavování a předkládání výkazů České národní

bance.



(4) Povinná osoba zajistí, že při výkonu vnitřního auditu jsou

provedeny tyto činnosti:



a) sestavení analýzy rizik, a to alespoň jednou ročně,



b) sestavení strategického a periodického plánu vnitřního auditu,



c) zavedení a udržování systému sledování opatření k nápravě uložených

na základě zjištění vnitřního auditu a



d) vyhodnocení funkčnosti a efektivnosti řídicího a kontrolního systému

včetně oblastí podle odstavce 3, a to alespoň jednou ročně.



(5) Osoba ve vedení funkce vnitřního auditu informuje o zjištěných

skutečnostech řídicí orgán a v případě potřeby nebo na vyžádání také

kontrolní orgán, přičemž z rozhodnutí tohoto orgánu nebo na důvodný

návrh osoby ve vedení funkce vnitřního auditu se může jednat o zvláštní

kontrolní činnost kontrolního orgánu. V případě zjištění, která mohou

významným způsobem záporně ovlivnit finanční situaci povinné osoby, dá

osoba ve vedení funkce vnitřního auditu podnět k mimořádnému zasedání

kontrolního orgánu, které se může uskutečnit z rozhodnutí tohoto orgánu

nebo na důvodný návrh osoby ve vedení funkce vnitřního auditu, jako

zvláštní kontrolní činnost kontrolního orgánu. Odpovědnost vedoucího

orgánu není dotčena.



(6) Další vymezení některých požadavků na vnitřní audit je uvedeno v

příloze č. 8 této vyhlášky.



§ 50



(1) Povinná osoba zavede mechanismus pro interní hlášení pracovníků o

porušení nebo hrozícím porušení požadavků stanovených touto vyhláškou,

zákonem, který tato vyhláška provádí, nařízením nebo jinými

relevantními předpisy včetně vnitřních, včetně mechanismů pro sdělování

konkrétních obav pracovníků ohledně funkčnosti a efektivnosti řídicího

a kontrolního systému nebo některé jeho součásti, mimo běžné informační

toky, zajistí pro všechny pracovníky soustavnou a spolehlivou

dostupnost mechanismu a právo na zachování důvěrnosti zdroje informací

v případě, že pracovník mechanismu využije.



(2) Povinná osoba zajistí vhodný způsob vyřizování hlášení pracovníků

podle odstavce 1 a dostatečně transparentní sledování a vyhodnocování

opatření případně přijatých na jejich základě.



(3) Povinná osoba zajistí v případě, že pracovník využije mechanismu

podle odstavce 1, plnou ochranu dotčeného pracovníka, zejména před

nerovným jednáním, odvetným opatřením nebo jiným nespravedlivým

zacházením.



§ 51



Vyhodnocování funkčnosti a efektivnosti řídicího a kontrolního systému



(1) Povinná osoba nastaví systém odhalování a ohlašování nedostatků

řídicího a kontrolního systému tak, že pokrývá uceleně a propojeně

všechny řídicí a organizační úrovně a veškeré činnosti povinné osoby a

umožňuje včasnou nápravu nedostatků.



(2) Povinná osoba zajistí, že nedostatky řídicího a kontrolního systému

nebo některé z jeho součástí odhalené kontrolním orgánem, po linii

řízení, v rámci vnitřního auditu nebo na základě jiné vnitřní kontroly,

auditorem nebo jiným způsobem jsou bez zbytečného odkladu oznámeny

příslušné řídicí úrovni a řešeny v přiměřené době.



(3) Povinná osoba zajistí, že významné nedostatky řídicího a

kontrolního systému nebo některé z jeho součástí jsou oznámeny

vedoucímu orgánu a výboru pro audit a případnému dalšímu relevantnímu

výboru a řešeny bez zbytečného odkladu.



(4) Povinná osoba vhodným způsobem následně ověřuje účinnost přijatých

nápravných opatření.



HLAVA II



ZPRÁVA O OVĚŘENÍ ŘÍDICÍHO A KONTROLNÍHO SYSTÉMU AUDITOREM



(K § 22 odst. 2 zákona o bankách a § 8b odst. 1 zákona o spořitelních a

úvěrních družstvech)



§ 52



(1) Zpráva je výsledkem ověření, které vyhovuje těmto požadavkům:



a) ověření bylo provedeno podle stavu k 31. prosinci,



b) systém byl porovnán s právními předpisy a standardy podle § 10

takto:



1. základní součástí ověření systému bylo porovnání a vyhodnocení

souladu systému s požadavky právních předpisů,



2. zvolené standardy podle § 10, které byly použity pro ověření

systému, podle odborného úsudku auditora nejlépe odrážely velikost,

organizační uspořádání, povahu, rozsah a složitost činností, které

povinná osoba vykonává; auditor může použít i uznávané standardy

neuvedené v přehledu uveřejňovaném Českou národní bankou,



c) byla vyhodnocena funkčnost a efektivnost kontrolních mechanismů a

specifikovány chybějící mechanismy vnitřní kontroly,



d) bylo vyjádřeno, jaké riziko zjištěné nedostatky představovaly a

představují pro řídicí a kontrolní systém, a



e) byla vyhodnocena funkčnost a efektivnost řídicího a kontrolního

systému v daných oblastech jako celku.



(2) Podrobnější vymezení struktury a formátu zprávy o ověření řídicího

a kontrolního systému je uvedeno v příloze č. 9 této vyhlášky.



§ 53



(1) Povinná osoba předloží České národní bance zprávu o ověření systému

do konce února následujícího roku spolu s případnými komentáři povinné

osoby ke zprávě.



(2) Významné skutečnosti, které byly zjištěny po předložení zprávy

České národní bance a mají podstatný vztah k jejímu obsahu, oznámí

povinná osoba bez zbytečného odkladu České národní bance.



ČÁST TŘETÍ



PRAVIDLA PRO KRYTÍ RIZIK



HLAVA I



PRAVIDLA PRO VÝPOČET KAPITÁLOVÉHO POMĚRU POBOČKY BANKY Z JINÉHO NEŽ

ČLENSKÉHO STÁTU



(K § 12a odst. 4 zákona o bankách)



§ 54



Kapitálový poměr pobočky banky z jiného než členského státu



(1) Kapitálový poměr pobočky banky z jiného než členského státu činí



a) na úrovni kapitálu tier 1 alespoň 6 %,



b) na úrovni kapitálu alespoň 8 %.



(2) Pobočka banky z jiného než členského státu postupuje při výpočtu

kapitálového poměru obdobně podle článku 92 odst. 2 písm. b) a c) a

článků 102 až 106 nařízení.



§ 55



Stanovení kapitálu pobočky banky z jiného než členského státu



(1) Do kapitálu pobočky banky z jiného než členského státu lze zahrnout

jednotlivé položky kapitálu jen jednou, a to po snížení o závazky z

daňových povinností.



(2) Kapitál je odvozen z rozvahy pobočky banky z jiného než členského

státu.



(3) Kapitál je pobočce banky z jiného než členského státu okamžitě a

neomezeně k dispozici pro krytí ztrát z rizik, kterým je vystavena.



§ 56



Položky kapitálu pobočky banky z jiného než členského státu



(1) Kapitál pobočky banky z jiného než členského státu je součtem

kapitálu tier 1 a kapitálu tier 2.



(2) Kapitál tier 1 pobočky banky z jiného než členského státu je

součtem kmenového kapitálu tier 1 a vedlejšího kapitálu tier 1.



(3) Kmenový kapitál tier 1 pobočky banky z jiného než členského státu

se skládá z položek kmenového kapitálu tier 1 obdobně podle článku 26

odst. 1 písm. c) až f) a odst. 2 a 3 nařízení po provedení úprav podle

článků 32 až 35 nařízení, odpočtů podle článků 36 až 48 nařízení a

uplatnění článku 79 nařízení.



(4) Vedlejší kapitál tier 1 pobočky banky z jiného než členského státu

se skládá z položek vedlejšího kapitálu tier 1 obdobně podle článků 51

až 55 nařízení po odpočtu položek podle článků 56, 58 až 61 nařízení a

uplatnění článku 79 nařízení.



(5) Kapitál tier 2 pobočky banky z jiného než členského státu se skládá

z položek kapitálu tier 2 obdobně podle článků 62 až 65 nařízení po

odpočtech podle článku 66 nařízení a uplatnění článku 79 nařízení.



§ 57



Celkový objem rizikové expozice a kapitálové požadavky pobočky banky z

jiného než členského státu



Pobočka banky z jiného než členského státu stanovuje celkový objem

rizikové expozice obdobně podle článku 92 odst. 3 a 4 nařízení a

kapitálové požadavky



a) k úvěrovému riziku obdobně podle článků 107 až 311 nařízení,



b) k operačnímu riziku obdobně podle článků 312 až 324 nařízení,



c) k tržnímu riziku obdobně podle článků 325 až 377 nařízení,



d) k vypořádacímu riziku obdobně podle článků 378 až 380 nařízení,



e) k riziku úvěrových úprav v ocenění obdobně podle článků 381 až 386

nařízení.



Žádost pobočky banky z jiného než členského státu o souhlas s

používáním interního přístupu nebo se změnou interního přístupu



§ 58



(1) Žádost o souhlas s používáním některého z interních přístupů pro

výpočet kapitálového požadavku nebo se změnou používaného přístupu

(dále jen „žádost o souhlas“) předkládá pobočka banky z jiného než

členského státu České národní bance, a to samostatně pro každý interní

přístup pro výpočet kapitálového požadavku.



(2) Žádost o souhlas obsahuje základní údaje a přílohy s tím, že

informace a skutečnosti uvedené v základních údajích a přílohách k

žádosti umožňují České národní bance prověřit splnění požadavků

kladených na daný interní přístup.



§ 59



(1) Žádost o souhlas předkládaná České národní bance obsahuje ve svých

základních údajích kromě obecných náležitostí i



a) vymezení, jaký interní přístup a od kterého data pobočka banky z

jiného než členského státu hodlá použít,



b) seznam příloh, které jsou součástí žádosti,



c) prohlášení žadatele, že veškeré jím uváděné informace a skutečnosti

a předložené doklady a dokumenty jsou aktuální, úplné a pravdivé.



(2) V případě, že pobočka banky z jiného než členského státu Českou

národní banku žádá o souhlas s používáním dvou nebo více interních

přístupů současně, a pokud se pro schválení těchto přístupů vyžaduje

předložení stejných dokladů a dokumentů, předkládá je pobočka banky z

jiného než členského státu pouze jednou s tím, že v žádosti o souhlas

uvede, ke které žádosti a kdy byly tyto doklady a dokumenty předloženy.



§ 60



(1) Přílohy uvedené v seznamu podle § 59 odst. 1 písm. b) v případě

žádosti o souhlas s používáním některého z interních přístupů pro

výpočet kapitálového požadavku předkládané České národní bance tvoří



a) dokumentace k organizaci, strategii, systému a procesům řízení

daného rizika,



b) dokumentace k systému měření daného rizika,



c) dokumentace k postupu implementace daného interního přístupu,



d) sebehodnocení pro daný interní přístup vypracované útvarem řízení

daného rizika s případnou podporou útvaru vnitřního auditu nebo i s

podporou auditora nebo konzultantů,



e) seznam všech příslušných dokumentů, které jsou k dispozici u pobočky

banky z jiného než členského státu a vztahují se k systému řízení a

měření rizika, pro které chce tato pobočka uplatnit interní přístup, s

tím, že pobočka banky z jiného než členského státu je schopna

poskytnout tyto dokumenty České národní bance na její vyžádání.



(2) V případě žádosti o souhlas s interním přístupem dokumentují

přílohy k žádosti přehledně a úplně splnění požadavků nařízení na

příslušný interní přístup.



(3) Pokud to vyžaduje pobočkou banky z jiného než členského státu

zvolený způsob implementace interního přístupu, předloží pobočka banky

z jiného než členského státu i další doklady nebo dokumenty, než které

jsou uvedeny v odstavcích 1 a 2 a v § 59 odst. 1, a to tak, aby žádost

přehledně a úplně dokumentovala splnění požadavků nařízení na příslušný

interní přístup.



(4) Pokud pobočka banky z jiného než členského státu již dříve

předložila České národní bance doklady nebo dokumenty vyžadované v

žádosti o souhlas nebo jejich část, předkládá pouze ty doklady nebo

dokumenty, u kterých došlo ke změně oproti předchozímu stavu. Dříve

předané a nadále platné doklady a dokumenty pobočka banky z jiného než

členského státu označí v žádosti. V přiloženém prohlášení pobočka banky

z jiného než členského státu v tomto případě uvede, že tyto doklady a

dokumenty zůstávají beze změny.



§ 61



(1) Dokumentace k organizaci, systému a procesům řízení daného rizika

obsahuje



a) celkovou strategii a strategii řízení daného rizika,



b) přehled organizačního uspořádání, působnosti, pravomocí a

informačních toků při řízení daného rizika,



c) přehled procesu ověření daného interního přístupu,



d) přehled a zprávy z akcí ujišťovacího i konzultačního charakteru

provedených útvarem vnitřního auditu nebo jiným obdobným útvarem nebo

auditorem,



e) zápisy z jednání řídicích a poradních orgánů pobočky banky z jiného

než členského státu o dané oblasti a



f) další dokumentaci prokazující způsob splnění požadavků na

organizaci, systém a procesy řízení daného rizika.



(2) Dokumentace k systému měření daného rizika obsahuje



a) odpovídající kategorizaci rizik, expozic nebo portfolií použitou pro

daný přístup a její kritéria,



b) přehled všech použitých metodologií a modelů a způsob jejich využití

pobočkou banky z jiného než členského státu z odpovídajících hledisek,

například pokrytí kategorií expozic, zeměpisných oblastí, jednotek nebo

linií podnikání, druhů rizik nebo ztrát měřením,



c) popis a vysvětlení všech použitých metodologií a postupů,



d) popis informačně technologické struktury, systémového a databázového

prostředí, použitého programového vybavení a



e) další dokumentaci prokazující způsob splnění požadavků na systém

měření daného rizika.



(3) Dokumentace k postupu implementace daného interního přístupu

obsahuje



a) vývoj metodologie měření daného rizika, pokud byla vyvinuta pobočkou

banky z jiného než členského státu,



b) popis implementace informačního systému pro měření a řízení daného

rizika,



c) přehled provedených vzdělávání pracovníků vztahujících se k danému

internímu přístupu,



d) popis postupu při přechodu od existujícího systému k novému,



e) postupy při změně rozsahu použití metod nebo modelů, promítání

významných změn metod nebo modelů v rámci daného přístupu,



f) postupy pro průběžné hodnocení vhodnosti použitých modelů, metod a

postupů včetně plánu auditů vhodnosti modelů,



g) přehled oblastí využití daného interního přístupu v procesech

pobočky banky z jiného než členského státu a



h) další dokumentaci prokazující postup implementace daného interního

přístupu.



(4) Sebehodnocení pro daný interní přístup obsahuje



a) posouzení přiměřenosti strategie a organizačního uspořádání z

hlediska požadavků na řídicí a kontrolní systém v dané oblasti,



b) posouzení dostatečnosti zdrojů na další vývoj, zavedení a využití

daného interního přístupu,



c) vyhodnocení vzájemných vazeb mezi použitými metodologiemi a

ucelenosti interního přístupu a



d) zjištěné nedostatky a chyby a plán na jejich odstranění a dosažení

souladu s požadavky nařízení na příslušný interní přístup.



§ 62



Pokud pobočka banky z jiného než členského státu předává doklady nebo

dokumenty v elektronické podobě, uvádí druh použitého nosiče a použitý

formát dat, zejména pro databáze, tabulky nebo schémata, který předem

dohodne s Českou národní bankou. Pro vyjádření dat v peněžních

jednotkách pobočka banky z jiného než členského státu předem dohodne s

Českou národní bankou použitou měnu.



HLAVA II



KAPITÁLOVÉ REZERVY



(K § 12d odst. 6 a § 12m odst. 6 zákona o bankách, § 8aa odst. 6 a §

8aj odst. 6 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech a § 9aa odst. 6

a § 9aj odst. 6 zákona o podnikání na kapitálovém trhu)



§ 63



Proticyklická kapitálová rezerva



(1) Proticyklická kapitálová rezerva specifická pro příslušnou povinnou

osobu se vypočte podle vztahu



ISCCB = sp . TRE,

kde:

ISCCB označuje proticyklickou kapitálovou rezervu

specifickou pro příslušnou povinnou

osobu, vyjádřenou v českých korunách,

sp označuje sazbu proticyklické kapitálové rezervy

specifickou pro příslušnou povinnou osobu,

TRE označuje celkový objem rizikové expozice

podle článku 92 odst. 3 nařízení stanovený

na individuálním nebo konsolidovaném základě,

vyjádřený v českých korunách.



(2) Sazba proticyklické kapitálové rezervy specifická pro příslušnou

povinnou osobu sp se vypočte jako vážený průměr sazeb spi

proticyklických kapitálových rezerv, které se uplatňují ve státech, v

nichž má povinná osoba umístěny pro proticyklickou kapitálovou rezervu

rozhodné úvěrové expozice, podle vztahu



n

SUMA spi . Xi

i=1

sp = ----------------

n

SUMA Xi

i=1

kde:

sp označuje sazbu proticyklické kapitálové rezervy

specifické pro příslušnou povinnou osobu,

spi označuje sazbu proticyklické kapitálové rezervy

ve státě i, ve kterém má povinná osoba

umístěny své expozice,

i označuje stát,

n označuje celkový počet států, ve kterých má

povinná osoba umístěny své expozice,

Xi označuje celkový požadavek na kapitál k úvěrovému

riziku stanovený podle části třetí

hlav II a IV nařízení, vztahující se k úvěrovým

expozicím rozhodným pro proticyklickou

kapitálovou rezervu a umístěným ve státě

i, vyjádřený v českých korunách,

n

SUMA Xi označuje celkový požadavek na kapitál k úvěrovému

i=1 riziku stanovený podle části třetí hlav

II a IV nařízení, vztahující se

ke všem úvěrovým expozicím rozhodným

pro proticyklickou kapitálovou rezervu, vyjádřený

v českých korunách.



(3) Úvěrové expozice rozhodné pro proticyklickou kapitálovou rezervu

zahrnují veškeré kategorie expozic vyjma kategorií podle článku 112

písm. a) až f) nařízení, pokud tyto expozice podléhají požadavku na

kapitál k úvěrovému riziku podle části třetí hlavy II nařízení nebo

jsou drženy v obchodním portfoliu a podléhají požadavku na kapitál ke

specifickému riziku podle části třetí hlavy IV kapitoly 2 nařízení nebo

požadavku na kapitál k dodatečnému riziku selhání a riziku migrace

podle části třetí hlavy IV kapitoly 5 nařízení nebo, jde-li o expozice,

které jsou sekuritizací, podléhají požadavku na kapitál podle části

třetí hlavy II kapitoly 5 nařízení.



(4) Povinná osoba při určení státu, ve kterém je úvěrová expozice

rozhodná pro výpočet proticyklické kapitálové rezervy umístěna,

postupuje podle předpisu Evropské unie upravujícího zeměpisné zařazení

úvěrových expozic^13).



(5) Jako sazba spi, která je vstupní proměnnou pro výpočet

proticyklické kapitálové rezervy specifické pro příslušnou povinnou

osobu, se použije



a) sazba proticyklické kapitálové rezervy pro expozice umístěné v České

republice ve výši stanovené Českou národní bankou,



b) sazba proticyklické kapitálové rezervy pro expozice umístěné v jiném

členském státě ve výši a ode dne stanovených příslušným orgánem

členského státu, pokud tato činí nejvýše 2,5 % z celkového objemu

rizikové expozice,



c) sazba proticyklické kapitálové rezervy pro expozice umístěné v jiném

členském státě 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice ode dne, od

něhož příslušný orgán jiného členského státu stanovil sazbu převyšující

2,5 % z celkového objemu rizikové expozice. Pokud byla uznána Českou

národní bankou sazba převyšující 2,5 % z celkového objemu rizikové

expozice, použije se tato sazba,



d) sazba proticyklické kapitálové rezervy pro expozice umístěné v jiném

než členském státě ve výši stanovené příslušným orgánem jiného než

členského státu, pokud Česká národní banka nestanovila jinou sazbu

podle písmene e). K části sazby převyšující 2,5 % z celkového objemu

rizikové expozice se nepřihlíží. Jestliže se sazba zvyšuje, použije se

od okamžiku uplynutí 12 měsíců ode dne vyhlášení; to však neplatí,

jestliže se sazba snižuje,



e) sazba proticyklické kapitálové rezervy pro expozice umístěné v jiném

než členském státě ve výši stanovené Českou národní bankou.



§ 64



Kapitálová rezerva ke krytí systémového rizika



(1) Kapitálová rezerva ke krytí systémového rizika pro příslušnou

povinnou osobu se vypočte podle vztahu



SRB = sr . TRE,



kde:

SRB označuje kapitálovou rezervu ke krytí systémového

rizika pro příslušnou povinnou

osobu, vyjádřenou v českých korunách,

sr označuje sazbu kapitálové rezervy ke krytí

systémového rizika pro příslušnou povinnou

osobu, jejíž výši a den, od kdy se použije,

stanoví Česká národní banka,

TRE označuje celkový objem rizikové expozice

podle článku 92 odst. 3 nařízení, stanovený

na individuálním nebo konsolidovaném základě,

vyjádřený v českých korunách.



(2) Pokud odchylně od odstavce 1 Česká národní banka stanoví, že

výpočet kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika se vztahuje jen

na část celkového objemu rizikové expozice v závislosti na zeměpisném

umístění expozic v jednotlivých státech, nebo uzná pro expozice

umístěné v jiných členských státech sazby kapitálové rezervy ke krytí

systémového rizika ve výši stanovené příslušnými orgány daných

členských států, pak se kapitálová rezerva ke krytí systémového rizika

pro příslušnou povinnou osobu vypočte podle vztahu



n

SRB' = SUMA sri . TREi + ( sri . TRE')

i=1



kde:

SRB' označuje kapitálovou rezervu ke krytí systémového

rizika pro příslušnou povinnou osobu upravenou

podle zeměpisného umístění expozic a podle sazeb

kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika

v jiných členských státech uznaných Českou

národní bankou, vyjádřenou v českých korunách,

sri označuje sazbu kapitálové rezervy ke krytí

systémového rizika pro expozice povinné

osoby umístěné ve státě i, jejíž výši a den,

od kdy se použije, stanoví Česká národní

banka. Pokud se na expozice umístěné v daném

státě kapitálová rezerva ke krytí systémového

rizika nevztahuje, přiřadí se jim ve

výpočtu sazba sri = 0 %,

i označuje stát,

n označuje celkový počet států, ve kterých

má povinná osoba umístěny své expozice

a neuplatňuje se na ně sazba sr proto, že

Česká národní banka pro ně uznala sazby

kapitálových rezerv ke krytí systémového

rizika ve výši stanovené příslušnými

orgány daných členských států nebo na

expozice v nich umístěné kapitálovou rezervu

ke krytí systémového rizika nevztahuje,

TREi označuje část celkového objemu rizikové

expozice TRE stanovené podle článku 92

odst. 3 nařízení, kde příslušné expozice

jsou zeměpisně umístěny ve státě i,

TRE' označuje zbývající část celkového objemu

rizikové expozice, na niž se vztahuje kapitálová

rezerva pro krytí systémového rizika

a jež je umístěna v České republice nebo ve

státech, pro něž nebyla uznána sazba kapitálové

rezervy ke krytí systémového rizika

stanovená příslušnými orgány daného

státu, na individuálním nebo konsolidovaném

základě, vyjádřená v českých korunách.

Přitom platí, že



n

TRE = TRE' + SUMA TREi

i=1





(3) Způsob určení zeměpisného umístění rizikových expozic v určitém

státě je shodný jako u rozhodných expozic v případě proticyklické

kapitálové rezervy. Zbývající část rizikových expozic, jejichž umístění

nelze tímto způsobem určit, považuje povinná osoba za rizikové expozice

umístěné v České republice.



(4) Sazby kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika se uplatňují

ode dne a ve výši uveřejněných Českou národní bankou.



§ 65



Bezpečnostní kapitálová rezerva



Bezpečnostní kapitálová rezerva pro příslušnou povinnou osobu se

vypočte podle vztahu





CB = sb . TRE,



kde:

CB označuje bezpečnostní kapitálovou rezervu

pro příslušnou povinnou osobu, vyjádřenou

v českých korunách,

sb označuje sazbu bezpečnostní kapitálové rezervy

stanovenou podle zákona o bankách,

zákona o spořitelních a úvěrních družstvech,

zákona o podnikání na kapitálovém trhu,

TRE označuje celkový objem rizikové expozice

podle článku 92 odst. 3 nařízení stanovený

na individuálním nebo konsolidovaném základě,

vyjádřený v českých korunách.



§ 66



Kapitálová rezerva pro systémově významnou instituci



(1) Kapitálová rezerva pro systémově významnou instituci se pro

příslušnou povinnou osobu vypočte podle vztahu



SIIB = sI . TRE,



kde:

SIIB označuje kapitálovou rezervu pro systémově

významnou instituci vyjádřenou v českých

korunách,

sI označuje příslušnou sazbu kapitálové rezervy

pro systémově významnou instituci,

TRE označuje celkový objem rizikové expozice

podle článku 92 odst. 3 nařízení stanovený

na individuálním nebo konsolidovaném základě,

vyjádřený v českých korunách.



(2) Stanovení výsledné kapitálové rezervy pro systémově významnou

instituci a kapitálové rezervy pro systémové riziko, pokud se vztahuje

i na expozice umístěné mimo Českou republiku, se řídí těmito pravidly:



a) pokud povinná osoba na konsolidovaném základě podléhá kapitálové

rezervě pro globální systémově významnou instituci a kapitálové rezervě

pro jinou systémově významnou instituci, uplatní se v konečném výsledku

ta kapitálová rezerva, která je vyšší z nich,



b) pokud povinná osoba na konsolidovaném základě podléhá kapitálové

rezervě pro globální systémově významnou instituci, kapitálové rezervě

pro jinou systémově významnou instituci a kapitálové rezervě pro krytí

systémového rizika, uplatní se v konečném výsledku ta kapitálová

rezerva, která je nejvyšší z nich,



c) pokud povinná osoba na individuálním nebo subkonsolidovaném základě

podléhá kapitálové rezervě pro jinou systémově významnou instituci a

kapitálové rezervě pro krytí systémového rizika, uplatní se v konečném

výsledku ta kapitálová rezerva, která je vyšší z nich.



(3) Pokud se kapitálová rezerva pro krytí systémového rizika vztahuje

pouze na expozice umístěné v České republice, tak se v konečném

výsledku tato kapitálová rezerva přičítá k vyšší z těchto kapitálových

rezerv pro systémově významnou instituci:



a) kapitálová rezerva pro globální systémově významnou instituci a



b) kapitálová rezerva pro jinou systémově významnou instituci.



(4) Pokud se uplatní odstavec 2 a povinná osoba je členem skupiny,

jejímž členem je také globální systémově významná instituce nebo jiná

systémově významná instituce, tak tato povinná osoba na individuálním

základě podléhá kombinované kapitálové rezervě, která je alespoň rovna

součtu bezpečnostní kapitálové rezervy, proticyklické kapitálové

rezervy a vyšší z dvojice kapitálových rezerv zahrnující kapitálovou

rezervu pro jinou systémově významnou instituci a kapitálovou rezervu

pro krytí systémového rizika, které se na ni uplatní na individuálním

základě.



(5) Pokud se uplatní odstavec 3 a povinná osoba je členem skupiny,

jejímž členem je také globální systémově významná instituce nebo jiná

systémově významná instituce, tak tato povinná osoba na individuálním

základě podléhá kombinované kapitálové rezervě, která je alespoň rovna

součtu bezpečnostní kapitálové rezervy, proticyklické kapitálové

rezervy, kapitálové rezervy pro jinou systémově významnou instituci a

kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika, které se na ni uplatní

na individuálním základě.



Kombinovaná kapitálová rezerva a omezení s ní související



§ 67



(1) Povinná osoba udržuje kombinovanou kapitálovou rezervu

prostřednictvím kmenového kapitálu tier 1. Není oprávněna k tomuto

účelu využít ten kmenový kapitál tier 1, který je povinna udržovat pro

pokrytí požadavků na kapitál podle článku 92 nařízení nebo pro splnění

opatření k nápravě a jiných opatření podle zákona o bankách, zákona o

spořitelních a úvěrních družstvech, zákona o podnikání na kapitálovém

trhu nebo podle jiných právních předpisů.



(2) Povinná osoba naplňuje jednotlivé kapitálové rezervy, které se na

ni vztahují, kmenovým kapitálem tier 1, jenž má pro tento účel k

dispozici, v tomto pořadí:



a) bezpečnostní kapitálová rezerva,



b) proticyklická kapitálová rezerva,



c) kapitálové rezervy jiné než podle písmen a) a b).



(3) Povinná osoba, která zcela plní kombinovanou kapitálovou rezervu,

může rozhodnout o rozdělení kmenového kapitálu tier 1 jen v tom

rozsahu, v němž nedojde ke snížení kmenového kapitálu tier 1 na takovou

úroveň, kdy by kombinovaná kapitálová rezerva již splněna nebyla;

rozdělením kmenového kapitálu tier 1 se rozumí:



a) výplata peněžitého podílu na zisku,



b) poskytnutí plně nebo částečně placených akcií nebo jiných

kapitálových nástrojů podle článku 26 odst. 1 písm. a) nařízení,



c) splacení nebo odkup vlastních akcií nebo jiných kapitálových

nástrojů podle článku 26 odst. 1 písm. a) nařízení uskutečněné povinnou

osobou,



d) vrácení částek splacených v souvislosti s kapitálovými nástroji

podle článku 26 odst. 1 písm. a) nařízení,



e) přidělení položek podle článku 26 odst. 1 písm. b) až e) nařízení.



§ 68



(1) Povinná osoba, která neplní kombinovanou kapitálovou rezervu,



a) vypočte nejvyšší částku k možnému rozdělení podle odstavce 2 a bez

zbytečného odkladu o ní informuje Českou národní banku,



b) předtím, než vypočte nejvyšší částku k možnému rozdělení, není

oprávněna



1. rozhodnout o rozdělení kmenového kapitálu tier 1 podle § 67 odst. 3,



2. převzít závazek výplaty pohyblivé složky odměny nebo zvláštních

penzijních výhod nebo vyplatit pohyblivou složku odměny, pokud

povinnost k její výplatě vznikla v době, kdy povinná osoba nesplňovala

kombinovanou kapitálovou rezervu,



3. provést výplaty související s nástroji vedlejšího kapitálu tier 1,



c) prostřednictvím činností podle písmene b) nerozdělí částku vyšší,

než je nejvyšší částka k možnému rozdělení podle odstavce 2.



(2) Povinná osoba vypočte nejvyšší částku k možnému rozdělení podle

vztahu



MDA = (PI + PYE - T) . F ,



kde:

PI označuje zisk za běžné účetní období nezahrnutý

do kmenového kapitálu tier 1 podle

článku 26 odst. 2 nařízení, který byl vytvořen

od posledního rozhodnutí o rozdělení zisku

nebo přijetí kteréhokoli z opatření podle odstavce

1 písm. b),

PYE označuje zisk za předchozí účetní období nezahrnutý

do kmenového kapitálu tier 1 podle

článku 26 odst. 2 nařízení, který byl vytvořen

od posledního rozhodnutí o rozdělení zisku

nebo přijetí kteréhokoli z opatření podle odstavce

1 písm. b),

T označuje daň, která by byla splatná, pokud by

zisky PI a PYE nebyly rozděleny,

F označuje multiplikační faktor.



(3) Multiplikační faktor F se stanoví takto:



a) pokud se kmenový kapitál tier 1 udržovaný povinnou osobou, který

není použit pro účely splnění požadavku na kapitál podle článku 92

odst. 1 nařízení, vyjádřený v procentech v poměru k celkovému objemu

rizikové expozice podle článku 92 odst. 3 nařízení, nachází v prvním

(nejnižším) intervalu požadované kombinované kapitálové rezervy, neboli

je vyšší než jeho dolní hranice a není vyšší než jeho horní hranice,

pak F = 0,



b) pokud se kmenový kapitál tier 1 udržovaný povinnou osobou, který

není použit pro účely splnění požadavku na kapitál podle článku 92

odst. 1 nařízení, vyjádřený v procentech v poměru k celkovému objemu

rizikové expozice podle článku 92 odst. 3 nařízení, nachází v druhém

intervalu požadované kombinované kapitálové rezervy, neboli je vyšší

než jeho dolní hranice a není vyšší než jeho horní hranice, pak F =

0,2,



c) pokud se kmenový kapitál tier 1 udržovaný povinnou osobou, který

není použit pro účely splnění požadavku na kapitál podle článku 92

odst. 1 nařízení, vyjádřený v procentech v poměru k celkovému objemu

rizikové expozice podle článku 92 odst. 3 nařízení, nachází ve třetím

intervalu požadované kombinované kapitálové rezervy, neboli je vyšší

než jeho dolní hranice a není vyšší než jeho horní hranice, pak F =

0,4,



d) pokud se kmenový kapitál tier 1 udržovaný povinnou osobou, který

není použit pro účely splnění požadavku na kapitál podle článku 92

odst. 1 nařízení, vyjádřený v procentech v poměru k celkovému objemu

rizikové expozice podle článku 92 odst. 3 nařízení, nachází ve čtvrtém

intervalu požadované kombinované kapitálové rezervy, neboli je vyšší

než jeho dolní hranice, pak F = 0,6.



(4) Dolní hranice a horní hranice každého intervalu se vypočte podle

vztahů





CombiB

DHq = -------- . (q-1),

4



CombiB

HHq = -------- . (q-1),

4



kde:

DH označuje dolní hranici každého intervalu,

HH označuje horní hranici každého intervalu,

CombiB označuje celkovou kombinovanou kapitálovou

rezervu, kterou má povinná osoba

udržovat, vyjádřenou v českých korunách,

q označuje pořadové číslo příslušného intervalu

a nabývá hodnot 1, 2, 3, nebo 4.



§ 69



(1) Omezení podle § 68 odst. 1 se týkají pouze plateb, které by měly za

následek snížení kmenového kapitálu tier 1 nebo snížení zisků, za

podmínky, že odložení nebo neprovedení platby nenaplní událost selhání

nebo podmínku pro zahájení insolvenčního řízení vztahující se na

dotčenou povinnou osobu.



(2) Pokud povinná osoba nesplňuje kombinovanou kapitálovou rezervu a

hodlá provést výplatu částky k možnému rozdělení nebo přijmout některé

z opatření podle § 68 odst. 1 písm. b), informuje o tom bez zbytečného

odkladu Českou národní banku a poskytne jí alespoň informace o



a) výši kapitálu udržovaného dotčenou povinnou osobou v členění na



1. kmenový kapitál tier 1,



2. vedlejší kapitál tier 1 a



3. kapitál tier 2,



b) výši zisku za běžné účetní období a zisku za předchozí účetní

období,



c) nejvyšší částce k možnému rozdělení vypočtené podle § 68 odst. 2,



d) zamýšlených opatřeních, jestliže jde o:



1. platby podílů na zisku,



2. odkupy vlastních akcií nebo jiných kapitálových nástrojů podle

článku 26 odst. 1 písm. a) nařízení povinnou osobou,



3. platby na nástroje vedlejšího kapitálu tier 1, nebo



4. výplaty pohyblivé složky odměny nebo zvláštních penzijních výhod bez

ohledu na skutečnost, zda se tak má stát na základě nově vzniklého

závazku k výplatě nebo na základě závazku vzniklého v době, kdy povinná

osoba nesplňovala na ni se vztahující požadavek na kombinovanou

kapitálovou rezervu, a



e) předpokládaných dopadech opatření podle písmene d) na kmenový

kapitál tier 1 nebo zisky podle písmene b).



(3) Povinná osoba zajistí správnost vyčíslení částek a dopadů

zamýšlených opatření podle odstavce 2 písm. e) a správnost výpočtu

nejvyšší částky k možnému rozdělení a je schopna České národní bance na

vyžádání správnost tohoto výpočtu prokázat.



§ 70



Náležitosti plánu na obnovení kapitálu



Plán na obnovení kapitálu obsahuje



a) opatření, která mají zajistit zvýšení kapitálových poměrů povinné

osoby s cílem splnit požadavek kombinované kapitálové rezervy v plném

rozsahu včetně navýšení kapitálu, jejich plán a časový rámec,



b) odhady finančních údajů alespoň v rozsahu odhadů příjmů a výdajů a

předpokládané rozvahy pro časový rámec podle písmene a) a



c) informace, které doloží reálnost splnění plánu na obnovení kapitálu.



ČÁST ČTVRTÁ



PRAVIDLA PRO OMEZENÍ RIZIK



HLAVA I



PRAVIDLA PRO KVALIFIKOVANÉ ÚČASTI MIMO FINANČNÍ SEKTOR, VELKÉ EXPOZICE

A PŘEVOD RIZIK POBOČKY BANKY Z JINÉHO NEŽ ČLENSKÉHO STÁTU



(K § 13 odst. 2, § 14 odst. 3 a § 15 odst. 2 zákona o bankách)



§ 71



Kvalifikované účasti mimo finanční sektor pobočky banky z jiného než

členského státu



Pobočka banky z jiného než členského státu uplatňuje podmínky pro

kvalifikované účasti mimo finanční sektor obdobně podle článku 89 odst.

1, 2 a odst. 3 písm. b) a článku 91 nařízení s tím, že použitelný

kapitál této pobočky je součtem jejího kapitálu tier 1 a kapitálu tier

2, který činí nejvýše jednu třetinu kapitálu tier 1 této pobočky.



Velké expozice pobočky banky z jiného než členského státu



§ 72



Pobočka banky z jiného než členského státu uplatňuje pravidla velkých

expozic obdobně podle článků 387 až 403 nařízení s tím, že použitelným

kapitálem se rozumí použitelný kapitál pobočky banky z jiného než

členského státu podle § 71.



§ 73



Pobočka banky z jiného než členského státu vyjme z limitů obdobně podle

článku 395 odst. 1 nařízení také



a) expozice v krytých dluhopisech podle článku 129 odst. 1, 3 a 6

nařízení, a to do výše 75 % hodnoty expozice,



b) podrozvahové dokumentární akreditivy a nečerpané úvěrové přísliby se

středně nízkým rizikem podle přílohy I nařízení, a to do výše 50 %

jejich hodnoty,



c) expozice vůči uznaným burzám.



§ 74



Pobočka banky z jiného než členského státu uplatňuje pravidla pro

převod rizik obdobně podle článků 404 až 409 nařízení.



HLAVA II



PRAVIDLA PRO NABÝVÁNÍ NĚKTERÝCH DRUHŮ AKTIV



(K § 14 odst. 3 a § 15 odst. 2 zákona o bankách a § 11 odst. 2 zákona o

spořitelních a úvěrních družstvech)



§ 75



(1) Povinná osoba nesmí nabývat podíl nebo podřízenou pohledávku na

osobě, která má kvalifikovanou účast na této povinné osobě samostatně

nebo jednáním ve shodě s jinou osobou.



(2) Povinná osoba může nabýt kapitálové nástroje vydané osobou, jež má

na povinné osobě kvalifikovanou účast podle odstavce 1, pouze při

současném splnění těchto podmínek:



a) povinná osoba, která hodlá nabýt kapitálové nástroje vydané osobou,

jež má na povinné osobě kvalifikovanou účast podle odstavce 1, je v

pozici tvůrce trhu a toto své postavení České národní bance prokáže

před prvním nabytím kapitálového nástroje vydaného osobou, jež má na

povinné osobě kvalifikovanou účast podle odstavce 1,



b) tyto kapitálové nástroje nabývá za účelem tvorby trhu a zařazuje je

do svého obchodního portfolia a



c) reálná hodnota všech kapitálových nástrojů jednoho emitenta, který

je osobou, jež má na povinné osobě kvalifikovanou účast podle odstavce

1, nesmí přesáhnout 1 % kapitálu povinné osoby stanoveného na

individuálním základě.



§ 76



(1) Pobočka banky z jiného než členského státu nesmí nabývat podíl nebo

podřízenou pohledávku na osobě, která má kvalifikovanou účast na

zahraniční bance, jejíž je pobočkou, samostatně nebo jednáním ve shodě

s jinou osobou.



(2) Pobočka banky z jiného než členského státu může nabýt kapitálové

nástroje vydané osobou, jež má na zahraniční bance, jejíž je pobočkou,

kvalifikovanou účast podle odstavce 1, pouze při současném splnění

těchto podmínek:



a) pobočka banky z jiného než členského státu, která hodlá nabýt

kapitálové nástroje vydané osobou, jež má na zahraniční bance, jejíž je

pobočkou, kvalifikovanou účast podle odstavce 1, je v pozici tvůrce

trhu a toto své postavení České národní bance prokáže před prvním

nabytím kapitálového nástroje vydaného osobou, jež má na zahraniční

bance, jejíž je pobočkou, kvalifikovanou účast podle odstavce 1,



b) tyto kapitálové nástroje nabývá za účelem tvorby trhu a zařazuje je

do svého obchodního portfolia a



c) reálná hodnota všech kapitálových nástrojů jednoho emitenta, který

je osobou, jež má na zahraniční bance, jejíž je pobočkou,

kvalifikovanou účast podle odstavce 1, nesmí přesáhnout 1 % kapitálu

této pobočky.



HLAVA III



PRAVIDLA PRO FINANCOVÁNÍ NABYTÍ NĚKTERÝCH DRUHŮ AKTIV



(K § 14 odst. 3 a § 15 odst. 2 zákona o bankách a § 11 odst. 2 zákona o

spořitelních a úvěrních družstvech)



§ 77



(1) Povinná osoba nesmí poskytovat úvěry ani vystavovat zajišťovací

nebo platební nástroje, například záruky, akreditivy, za účelem přijetí

úvěru na nákup kapitálových nástrojů, které byly vydány



a) touto povinnou osobou,



b) právnickou osobou s kvalifikovanou účastí na povinné osobě,



c) právnickou osobou, která je ovládána osobou s kvalifikovanou účastí

na povinné osobě,



d) právnickou osobou, která je ovládána osobami jednajícími ve shodě,

pokud tyto osoby ovládají povinnou osobu,



e) právnickou osobou, která patří mezi osoby jednající ve shodě podle

písmene d),



f) právnickou osobou, která je ovládána některou z osob jednajících ve

shodě podle písmene d), nebo



g) právnickou osobou ovládanou povinnou osobou.



(2) Povinná osoba nesmí poskytovat úvěry ani vystavovat zajišťovací

nebo platební nástroje za účelem přijetí úvěru k financování nabytí



a) podílu, který není ve formě cenného papíru, v osobách podle odstavce

1, nebo



b) podřízené pohledávky za osobou podle odstavce 1.



(3) Povinná osoba nesmí poskytovat úvěry ani vystavovat zajišťovací

nebo platební nástroje za účelem splacení základního členského vkladu

nebo dalšího členského vkladu do povinné osoby.



§ 78



(1) Pobočka banky z jiného než členského státu nesmí poskytovat úvěry

ani vystavovat zajišťovací nebo platební nástroje, zejména záruky nebo

akreditivy, za účelem přijetí úvěru na nákup kapitálových nástrojů,

které byly vydány



a) zahraniční bankou, jejíž je pobočkou,



b) právnickou osobou s kvalifikovanou účastí na zahraniční bance, jejíž

je pobočkou,



c) právnickou osobou, která je ovládána osobou s kvalifikovanou účastí

na zahraniční bance, jejíž je pobočkou,



d) právnickou osobou, která je ovládána osobami jednajícími ve shodě a

tyto osoby ovládají zahraniční banku, jejíž je pobočkou,



e) právnickou osobou, která patří mezi osoby jednající ve shodě podle

písmene d),



f) právnickou osobou, která je ovládána některou z osob jednajících ve

shodě podle písmene d), nebo



g) právnickou osobou ovládanou zahraniční bankou, jejíž je pobočkou.



(2) Pobočka banky z jiného než členského státu nesmí poskytovat úvěry

ani vystavovat zajišťovací nebo platební nástroje za účelem přijetí

úvěru k financování



a) nabytí podílu, který není ve formě cenného papíru, na osobách podle

odstavce 1, nebo



b) získání podřízené pohledávky za osobou podle odstavce 1.



(3) Pobočka banky z jiného než členského státu nesmí poskytovat úvěry

ani vystavovat zajišťovací nebo platební nástroje za účelem splacení

základního členského vkladu nebo dalšího členského vkladu v zahraniční

bance, jejíž je pobočkou.



HLAVA IV



PRAVIDLA PRO POSUZOVÁNÍ AKTIV



(K § 14 odst. 3 a § 15 odst. 2 zákona o bankách a § 11 odst. 2 zákona o

spořitelních a úvěrních družstvech)



§ 79



Předmět kategorizace



(1) Povinná osoba kategorizuje expozice představované pohledávkami

vzniklými z výkonu činností vyplývajících z oprávnění k činnosti (dále

jen „pohledávky z finančních činností“). Pohledávkami z finančních

činností jsou zejména poskytnuté úvěry, pohledávky z finančního

leasingu, pohledávky z vkladu, pohledávky ze záruky, pohledávky z

akreditivu, pohledávky z faktoringu, zálohy na pořízení cenných papírů

poskytnuté na dobu delší než 30 dnů, pohledávky z prodeje cenných

papírů s odkladem splatnosti prodejní ceny na dobu delší než 30 dnů,

pohledávky z prodeje cenných papírů nevypořádaných do 30 dnů po

stanoveném dni vypořádání.



(2) Kategorizace vybraných expozic se nevztahuje na expozice zařazené

do obchodního portfolia, pohledávky z držení cenných papírů, pohledávky

z derivátů a pohledávky z jiných než finančních činností, zejména

pohledávky z pracovněprávních a obdobných vztahů, poskytnuté provozní

zálohy nebo zálohy na pořízení hmotného a nehmotného majetku,

pohledávky z prodeje zásob, hmotného a nehmotného majetku.



§ 80



Základní kategorie



(1) Povinná osoba zařazuje pohledávky z finančních činností do těchto

kategorií:



a) pohledávky bez selhání dlužníka,



b) pohledávky se selháním dlužníka.



(2) Pokud povinná osoba pro účely kapitálových poměrů aplikuje u

retailových expozic definici selhání dlužníka na úrovni transakce,

aplikuje ji stejným způsobem i pro účely kategorizace těchto expozic.



§ 81



Pohledávky bez selhání dlužníka



(1) Pohledávky bez selhání dlužníka povinná osoba zařazuje do těchto

podkategorií:



a) standardní pohledávky,



b) sledované pohledávky.



(2) Povinná osoba nemusí pohledávky bez selhání dlužníka podle odstavce

1 dále členit, pokud k nim při posuzování, zda došlo ke snížení jejich

účetní hodnoty, přistupuje jako k portfoliu jednotlivě nevýznamných

pohledávek.



(3) Pohledávka se považuje za standardní, pokud jsou splátky jistiny a

příslušenství řádně hrazeny, žádná z nich není po splatnosti déle než

30 dnů, u žádné z pohledávek za dlužníkem nebyla v posledních 2 letech

z důvodu zhoršení jeho finanční situace provedena restrukturalizace a

není důvod pochybovat o jejím úplném splacení, aniž by povinná osoba

přistoupila k uspokojení svého nároku ze zajištění.



(4) Pohledávka se považuje za sledovanou, pokud došlo od vzniku

pohledávky ke zhoršení finanční situace dlužníka nebo splátky jistiny

nebo příslušenství jsou hrazeny s dílčími problémy, avšak žádná z nich

není po splatnosti déle než 90 dnů nebo u žádné z pohledávek nebyla v

posledních 6 měsících z důvodu zhoršení finanční situace dlužníka

provedena restrukturalizace, a s ohledem na finanční a ekonomickou

situaci dlužníka je pravděpodobné její úplné splacení, aniž by povinná

osoba přistoupila k uspokojení svého nároku ze zajištění.



§ 82



Pohledávky se selháním dlužníka



(1) Pohledávky se selháním dlužníka se považují za ohrožené pohledávky.

Povinná osoba je zařazuje do těchto podkategorií:



a) nestandardní pohledávky,



b) pochybné pohledávky,



c) ztrátové pohledávky.



(2) Pohledávka se považuje za nestandardní, pokud její úplné splacení

je zejména s ohledem na finanční a ekonomickou situaci dlužníka

nejisté. Její částečné splacení je vysoce pravděpodobné, aniž by

povinná osoba přistoupila k uspokojení svého nároku ze zajištění.

Pohledávka se považuje za nestandardní také tehdy, pokud jsou splátky

jistiny nebo příslušenství hrazeny s problémy, avšak žádná z nich není

po splatnosti déle než 180 dnů.



(3) Pohledávka se považuje za pochybnou, pokud její úplné splacení je

zejména s ohledem na finanční a ekonomickou situaci dlužníka vysoce

nepravděpodobné. Její částečné splacení je možné a pravděpodobné, aniž

by povinná osoba přistoupila k uspokojení svého nároku ze zajištění.

Pohledávka se považuje za pochybnou také tehdy, pokud splátky jistiny

nebo příslušenství jsou hrazeny s problémy, avšak žádná z nich není po

splatnosti déle než 360 dnů.



(4) Pohledávka se považuje za ztrátovou, pokud její úplné splacení je

zejména s ohledem na finanční a ekonomickou situaci dlužníka nemožné.

Předpokládá se, že tato pohledávka nebude uspokojena nebo bude

uspokojena pouze částečně ve velmi malé částce, aniž by povinná osoba

přistoupila k uspokojení svého nároku ze zajištění. Pohledávka se

považuje za ztrátovou také tehdy, pokud jsou splátky jistiny nebo

příslušenství po splatnosti déle než 360 dnů. Za ztrátovou se také

považuje pohledávka za dlužníkem, na jehož majetek byl prohlášen

konkurs, ledaže jde o pohledávku za majetkovou podstatou vzniklou po

prohlášení konkursu.



§ 83



Zařazování do kategorií a podkategorií



(1) Pokud má povinná osoba více pohledávek z finančních činností za

stejným dlužníkem a některá z nich naplňuje znaky selhání dlužníka,

jsou všechny pohledávky za dlužníkem zařazeny do kategorie pohledávek

se selháním dlužníka a v jejím rámci do stejné podkategorie pohledávek.

Povinná osoba takto nepostupuje u pohledávek z finančních činností

zařazovaných pro účely kapitálových poměrů do kategorie retailových

expozic, u nichž sleduje selhání dlužníka na úrovni transakcí.



(2) Splňuje-li pohledávka současně kritéria pro zařazení do více

podkategorií, povinná osoba ji zařazuje do nejhorší z těchto

podkategorií. Povinná osoba takto nepostupuje u pohledávek z finančních

činností zařazovaných pro účely kapitálových poměrů do kategorie

retailových expozic, u nichž sleduje selhání dlužníka na úrovni

transakcí.



(3) Restrukturalizovanou pohledávku povinná osoba zařazuje v okamžiku

restrukturalizace do podkategorie, ve které tato pohledávka byla nebo

měla být zařazena před restrukturalizací. Je-li povinná osoba schopna

prokázat, že míra rizika nesplacení této pohledávky oproti stavu před

restrukturalizací poklesla, může ji zařadit do lepší podkategorie,

pokud je zachován soulad v přístupu k pohledávce i pro účely

kapitálového poměru; tím nejsou dotčena ustanovení, která vymezují

standardní a sledovanou pohledávku.



(4) Pohledávku, která vznikla povinné osobě v souvislosti s postoupením

skupiny jiných jejích pohledávek, povinná osoba zařazuje při vzniku do

podkategorie, ve které byl nebo měl být zařazen rozhodující podíl

postupovaných pohledávek. Je-li povinná osoba schopna prokázat, že míra

rizika nesplacení této pohledávky oproti stavu před postoupením

poklesla, může ji zařadit do lepší podkategorie, pokud je zachován

soulad v přístupu k pohledávce i pro účely kapitálového poměru.



(5) Povinná osoba alespoň jednou za čtvrtletí prověřuje správnost

zařazení pohledávek do kategorií a podkategorií a ve shodě s výsledky

zjištění provádí příslušné změny v jejich zařazení. Povinná osoba může

správnost zařazení objemově nevýznamných pohledávek prověřovat i v

delší periodě, než je čtvrtletí, nejméně však jednou ročně, pokud to

odpovídá charakteru pohledávky nebo dlužníka a pokud je schopna

prokázat dostatečnou obezřetnost při uplatňování takového postupu.



§ 84



Individuální a portfoliový přístup



(1) Povinná osoba posuzuje, zda došlo ke snížení účetní hodnoty (dále

jen „znehodnocení“) jednotlivých pohledávek nebo portfolia pohledávek s

obdobnými charakteristikami vzhledem k úvěrovému riziku (dále jen

„portfolium stejnorodých pohledávek“).



(2) Povinná osoba uplatňuje portfoliový přístup u jednotlivě

posuzovaných pohledávek, u nichž jednotlivě nezjistila znehodnocení. V

tomto případě povinná osoba také posuzuje, zda došlo ke znehodnocení

portfolia stejnorodých jednotlivě neznehodnocených pohledávek. Pokud

povinná osoba nemá více stejnorodých pohledávek, portfoliový přístup

neuplatňuje.



(3) Povinná osoba může uplatňovat portfoliový přístup u jednotlivě

nevýznamných stejnorodých pohledávek.



(4) Znehodnocení portfolia stejnorodých pohledávek, k němuž došlo v

důsledku událostí, které nastaly po vzniku pohledávek, je objektivně

prokázáno existencí pozorovatelných dat, která indikují snížení

očekávaných budoucích peněžních toků z tohoto portfolia, ačkoli toto

snížení nelze ještě identifikovat podle jednotlivých pohledávek

zařazených do portfolia.



(5) Indikátorem snížení očekávaných budoucích peněžních toků z

portfolia stejnorodých pohledávek může být zejména



a) zvýšení nezaměstnanosti v relevantních oblastech,



b) snížení cen nemovitostí v relevantních oblastech,



c) nepříznivé podmínky v odvětvích, ve kterých působí dlužníci,



d) zvýšení počtu dlužníků, kteří plně čerpají svůj limit a splácí své

dluhy v minimální možné výši.



§ 85



Úpravy ocenění



(1) Pokud dojde ke znehodnocení pohledávky, povinná osoba provede

úpravu ocenění. Pokud povinná osoba pohledávku nebo její část, která

odpovídá ztrátě ze znehodnocení, neodepíše, tvoří k pohledávce na tuto

ztrátu opravnou položku.



(2) Povinná osoba alespoň jednou za čtvrtletí posuzuje dostatečnost a

důvodnost vytvořených opravných položek k pohledávkám a upravuje jejich

výši.



(3) Povinná osoba je schopna prokázat dostatečnost a důvodnost

opravných položek.



§ 86



Metody pro stanovení výše ztráty ze znehodnocení



(1) Ztrátu ze znehodnocení lze stanovovat pomocí



a) diskontování očekávaných budoucích peněžních toků,



b) koeficientů, nebo



c) statistických modelů.



(2) Pro účely plnění pravidel obezřetného podnikání povinná osoba

stanovuje výši ztráty ze znehodnocení stejnou metodou jako pro účely

vedení účetnictví a sestavení účetní závěrky.



(3) Povinná osoba může při stanovení výše ztráty ze znehodnocení

zohlednit zajištění, pokud



a) zajištění a s ním související uplatňované zásady a používané postupy

vedoucí ke snižování úvěrového rizika zakládají nároky, které jsou

právně účinné a vymahatelné ve všech právních řádech, jež jsou rozhodné

pro nároky ze zajištění,



b) odpovídajícím způsobem řídí rizika, kterým je nebo může být

vystavena v souvislosti se zajištěním, které zohledňuje,



c) bez ohledu na zohledňované zajištění nadále provádí plné posuzování

úvěrového rizika spojeného s pohledávkou,



d) je kolaterál v přiměřené době zpeněžitelný alespoň v hodnotě, v jaké

je zohledněn při výpočtu ztráty ze znehodnocení; pokud byl kolaterál v

uplynulých 3 letech zobchodován, je možné jej při stanovení výše ztráty

ze znehodnocení zohlednit nejvýše do ceny posledního obchodu,



e) je v případě selhání dlužníka nebo, jestliže to připadá v úvahu,

osoby, která převzala kolaterál do úschovy, ke skladování, anebo do

správy, zejména bylo-li vydáno rozhodnutí o úpadku některé z těchto

osob, nebo nastala-li jiná stanovená úvěrová událost, oprávněna

uspokojit svou pohledávku v přiměřené době od rozhodné skutečnosti,



f) stupeň korelace mezi hodnotou kolaterálu a úvěrovou kvalitou

dlužníka je nevýznamný,



g) je poskytovatel osobního zajištění dostatečně důvěryhodný tak, aby

byla zabezpečena dostatečná jistota, že dosažená úroveň snížení

úvěrového rizika odpovídá míře, v jaké je toto snížení zohledněno při

výpočtu ztráty ze znehodnocení, a



h) má stanovena a uplatňuje jednoznačná kritéria pro posuzování

způsobilosti poskytovatelů osobního zajištění.



§ 87



Diskontování očekávaných budoucích peněžních toků



(1) Pokud povinná osoba používá diskontování očekávaných budoucích

peněžních toků, ztrátu ze znehodnocení pohledávky stanovuje jako rozdíl

mezi účetní hodnotou pohledávky a současnou hodnotou očekávaných

budoucích peněžních toků z pohledávky diskontovaných původní efektivní

úrokovou mírou. Původní efektivní úroková míra je efektivní úroková

míra zjištěná v okamžiku vzniku pohledávky.



(2) Efektivní úroková míra odpovídá úrokové míře, kterou se diskontují

očekávané budoucí peněžní toky až do splatnosti pohledávky, nebo, je-li

to vhodnější, do kratší doby, a to na účetní hodnotu pohledávky.



(3) Při výpočtu efektivní úrokové míry povinná osoba odhaduje očekávané

budoucí peněžní toky při zohlednění všech smluvních podmínek, zejména

možnosti předčasného splacení a poplatků. Pokud nelze spolehlivě

stanovit očekávané budoucí peněžní toky, použijí se smluvní peněžní

toky. Při výpočtu efektivní úrokové míry povinná osoba nezohledňuje

budoucí ztráty ze znehodnocení vzhledem k úvěrovému riziku.



§ 88



Koeficienty



(1) Pokud povinná osoba používá koeficienty, stanovuje ztrátu ze

znehodnocení pohledávky tak, že rozdíl mezi jistinou pohledávky

zvýšenou o naběhlé příslušenství a povinnou osobou zohledněným

zajištěním dané pohledávky násobí koeficientem



a) 0,01 v případě sledované pohledávky,



b) 0,2 v případě nestandardní pohledávky,



c) 0,5 v případě pochybné pohledávky,



d) 1,0 v případě ztrátové pohledávky.



(2) Povinná osoba rovněž prověřuje, zda ztráta ze správně zařazené

sledované, nestandardní nebo pochybné pohledávky není vyšší než ztráta

stanovená podle odstavce 1. Je-li ztráta vyšší než ztráta stanovená

podle odstavce 1, povinná osoba zvýší koeficient, ale tak, aby u



a) sledované pohledávky byl nižší než 0,2,



b) nestandardní pohledávky byl nižší než 0,5 a



c) pochybné pohledávky byl nižší než 1,0.



(3) Uplatňuje-li povinná osoba u ohrožené pohledávky princip časového

rozlišení (akruální princip), ve výpočtu podle odstavce 1 použije

jistinu pohledávky nezvýšenou o naběhlé příslušenství a vypočtenou

ztrátu zvýší o částku rovnající se naběhlému příslušenství.



(4) Stanovuje-li povinná osoba ztrátu ze snížení účetní hodnoty

pohledávky, zejména pohledávky nabyté za úplatu, která je oceněna k

okamžiku uskutečnění účetního případu pořizovací cenou, postupuje tak,

že zjistí, zda k okamžiku uskutečnění účetního případu, zejména k

okamžiku nabytí pohledávky, existuje rozdíl mezi pořizovací cenou

pohledávky a jistinou pohledávky zvýšenou o naběhlé příslušenství.



(5) Pokud existuje rozdíl podle odstavce 4 a má charakter



a) diskontu, kdy pořizovací cena pohledávky je nižší než jistina

pohledávky zvýšená o naběhlé příslušenství, povinná osoba ztrátu

stanovenou podle odstavce 1 sníží o diskont nebo část diskontu, je-li

diskont větší než tato ztráta,



b) prémie, kdy pořizovací cena pohledávky je vyšší než jistina

pohledávky zvýšená o naběhlé příslušenství, povinná osoba ztrátu

stanovenou podle odstavce 1 zvýší o prémii.



(6) Pokud neexistuje rozdíl podle odstavce 4, povinná osoba stanoví

ztrátu podle odstavce 1.



(7) Ztrátu ze znehodnocení pohledávky, kterou povinná osoba má v

souvislosti s postoupením skupiny jiných jejích pohledávek, stanovuje

tak, aby jistina pohledávky zvýšená o naběhlé příslušenství a snížená o

opravnou položku nebyla vyšší, než by byl součet jistin postupovaných

pohledávek zvýšených o naběhlé příslušenství a snížených o opravné

položky v případě, že by k postoupení nedošlo a povinná osoba by

stanovovala ztráty ze znehodnocení jednotlivých pohledávek. To neplatí,

pokud povinná osoba postupuje podle § 81 odst. 4 věty poslední.



§ 89



Statistické modely



(1) Povinná osoba při zahájení posuzování portfolií jednotlivě

nevýznamných pohledávek má



a) vytvořena z hlediska počtu dostatečně velká portfolia jednotlivě

nevýznamných stejnorodých pohledávek pro zajištění statistické

významnosti ztrát; do portfolia jednotlivě nevýznamných stejnorodých

pohledávek povinná osoba pro účely využití statistického modelu

zařazuje všechny své pohledávky daného typu, a to i ty, které se

rozhodla vyřadit z portfolia jednotlivě nevýznamných pohledávek,

protože měla dostatek informací pro posouzení jejich znehodnocení,



b) dostatečně dlouhé časové řady týkající se daných pohledávek,

zpravidla srovnatelné s průměrnou dobou splatnosti jednotlivě

nevýznamných pohledávek; délka časových řad u portfolií jednotlivě

nevýznamných pohledávek s původní dobou splatnosti delší než rok je

však zpravidla alespoň jeden ekonomický cyklus, popřípadě alespoň 3

roky, a



c) statistický model zohledňující časovou hodnotu peněz, všechny

očekávané budoucí peněžní toky spojené s portfoliem pohledávek a

splatností pohledávek v portfoliu a nezpůsobující ztráty ze

znehodnocení pohledávek v portfoliu k okamžiku uskutečnění účetního

případu.



(2) Povinná osoba monitoruje skutečné ztráty spojené s portfoliem

jednotlivě nevýznamných pohledávek a testuje správnost odhadu ztrát na

základě nových údajů o skutečných selháních dlužníků v portfoliu ve

vhodné časové periodě v závislosti na frekvenci splátek; v úvahu bere i

informace o jednotlivě nevýznamných pohledávkách, které vyřadila z

portfolia jednotlivě nevýznamných pohledávek, protože měla dostatek

informací pro posouzení znehodnocení.



(3) Povinná osoba pravidelně ověřuje vhodnost statistického modelu a

správnost nastavení jeho parametrů.



(4) Povinná osoba tvoří opravné položky k portfoliím jednotlivě

nevýznamných pohledávek ve výši statistického odhadu ztrát z těchto

portfolií vypočtených s použitím statistických modelů, pokud v této

výši pohledávky neodepíše.



(5) Povinná osoba je schopna prokázat dostatečnou obezřetnost při

používání statistických modelů pro stanovení výše ztrát k portfoliím

jednotlivě nevýznamných pohledávek.



§ 90



Rezervy k podrozvahovým položkám



(1) Povinná osoba alespoň jednou za čtvrtletí posuzuje dostatečnost a

důvodnost rezerv, které se v souladu s účetními metodami tvoří k

podrozvahovým položkám, a upravuje jejich výši.



(2) Povinná osoba je schopna prokázat dostatečnost a důvodnost rezerv

podle odstavce 1.



§ 91



Pravidla pro posuzování aktiv pobočky banky z jiného než členského

státu



Pobočka banky z jiného než členského státu uplatňuje pravidla pro

posuzování aktiv podle § 79 až 90.



HLAVA V



PRAVIDLA LIKVIDITY POBOČKY BANKY Z JINÉHO NEŽ ČLENSKÉHO STÁTU



(K § 14 odst. 3 a § 15 odst. 2 zákona o bankách)



§ 92



Pobočka banky z jiného než členského státu dodržuje likviditní

požadavky obdobně podle článků 411 a 412 nařízení.



ČÁST PÁTÁ



UVEŘEJŇOVÁNÍ INFORMACÍ



(K § 11a odst. 6 a § 11b odst. 7 zákona o bankách, § 7b odst. 10 zákona

o spořitelních a úvěrních družstvech a § 16a odst. 10 a § 16b odst. 2

zákona o podnikání na kapitálovém trhu)



Obsah údajů určených k uveřejnění



§ 93



Obsah údajů, které povinná osoba uveřejňuje



a) o sobě, o složení společníků nebo členů, o struktuře konsolidačního

celku, jehož je součástí, o své činnosti a finanční situaci na

individuálním základě, je uveden v příloze č. 10 této vyhlášky,



b) o majetkoprávních vztazích mezi členy konsolidačního celku, jehož je

součástí, a jeho řídicím a kontrolním systému, je uveden v příloze č.

11 této vyhlášky.



§ 94



Obsah údajů o druzích a rozsahu poskytnutých investičních služeb je

uveden v příloze č. 12 této vyhlášky.



§ 95



Obsah údajů uveřejňovaných pobočkou banky z jiného než členského státu

je uveden v příloze č. 13 této vyhlášky.



Periodicita a lhůty uveřejňování údajů



§ 96



(1) Povinná osoba čtvrtletně uveřejňuje údaje podle příloh č. 10 a 12

této vyhlášky.



(2) Povinná osoba, která uveřejňuje informace podle části osmé

nařízení, čtvrtletně také uveřejňuje údaje



a) podle článku 437 odst. 1 písm. a) nařízení s výjimkou úplného

sesouhlasení položek, filtrů a odpočtů na rozvahu v rámci auditované

účetní závěrky a



b) podle článku 438 písm. c) až f) nařízení.



(3) Povinná osoba, která uveřejňuje informace o majetkoprávních

vztazích mezi členy konsolidačního celku a řídicím a kontrolním

systému, ročně uveřejňuje údaje podle přílohy č. 11 této vyhlášky.



§ 97



(1) Povinná osoba uveřejňuje údaje ke dni



a) 31. března, 30. června a 30. září do 6 týdnů po skončení příslušného

kalendářního čtvrtletí,



b) 31. prosince do 4 měsíců po skončení příslušného kalendářního roku.



(2) Pokud povinná osoba uplatňuje jako účetní období hospodářský rok

namísto kalendářního roku, může uveřejňovat čtvrtletní rozvahu,

čtvrtletní výkaz zisku a ztráty a poměrové ukazatele podle přílohy č.

10 této vyhlášky k poslednímu dni každého čtvrtletí hospodářského roku,

a to



a) do 6 týdnů po skončení příslušného čtvrtletí hospodářského roku a



b) do 4 měsíců po skončení příslušného hospodářského roku.



(3) Čtvrtletní údaje o finanční situaci povinná osoba uveřejňuje

společně s údaji za 3 předcházející čtvrtletí.



(4) Současně s údaji podle odstavců 1 až 3 uveřejní povinná osoba i

datum jejich uveřejnění. Věta první se vztahuje obdobně také na

doplnění a opravu již uveřejněných údajů.



§ 98



(1) Pobočka banky z jiného než členského státu uveřejňuje čtvrtletně

údaje ke dni



a) 31. března, 30. června a 30. září do 6 týdnů po skončení příslušného

kalendářního čtvrtletí,



b) 31. prosince do 4 měsíců po skončení příslušného kalendářního roku.



(2) Pokud pobočka banky z jiného než členského státu uplatňuje jako

účetní období hospodářský rok namísto kalendářního roku, může

uveřejňovat čtvrtletní rozvahu, čtvrtletní výkaz zisku a ztráty a

poměrové ukazatele podle přílohy č. 13 této vyhlášky k poslednímu dni

každého čtvrtletí hospodářského roku, a to



a) do 6 týdnů po skončení příslušného čtvrtletí hospodářského roku a



b) do 4 měsíců po skončení příslušného hospodářského roku.



(3) Současně s údaji podle odstavců 1 a 2 uveřejní pobočka banky z

jiného než členského státu datum jejich uveřejnění. Věta první se

vztahuje obdobně také na doplnění a opravu již uveřejněných údajů.



Způsob a struktura uveřejňování údajů



§ 99



(1) Povinná osoba uveřejňuje údaje podle části osmé nařízení, zákona o

bankách, zákona o spořitelních a úvěrních družstvech, zákona o

podnikání na kapitálovém trhu a této vyhlášky v českém jazyce na svých

internetových stránkách ve složce pod společným označením „Povinně

uveřejňované informace“, v podobě neuzamčených datových souborů

vhodných ke stažení, a to ve formátu xls/xlsx. Součástí této složky

jsou alespoň údaje podle věty první za posledních 5 let, posledních 5

výročních zpráv a posledních 5 konsolidovaných výročních zpráv, má-li

povinnost ji vyhotovovat; tyto zprávy obsahují také účetní závěrku

ověřenou auditorem.



(2) Povinná osoba bez zbytečného odkladu sdělí České národní bance

přesnou adresu internetových stránek, na které jsou údaje podle

odstavce 1 dostupné, a případnou aktualizaci této adresy. Tuto adresu

povinná osoba uvádí rovněž ve své výroční zprávě.



§ 100



(1) Pobočka banky z jiného než členského státu uveřejňuje požadované

údaje v českém jazyce na svých internetových stránkách ve složce pod

společným označením „Povinně uveřejňované informace“, v podobě

neuzamčených datových souborů vhodných ke stažení, a to ve formátu

xls/xlsx.



(2) Pobočka banky z jiného než členského státu bez zbytečného odkladu

sdělí České národní bance přesnou adresu internetových stránek, na

které jsou údaje podle odstavce 1 dostupné, a případnou aktualizaci

této adresy.



§ 101



Jsou-li údaje požadované k uveřejnění předmětem informační povinnosti

vůči České národní bance, povinná osoba je uveřejňuje v obdobné

struktuře, jakou použila ve výkazech předkládaných České národní bance,

nestanoví-li strukturu uveřejňovaných údajů přímo použitelný předpis

Evropské unie upravující uveřejňování těchto údajů.



Obsah údajů ověřovaných auditorem



§ 102



(1) Obsah údajů na individuálním nebo konsolidovaném základě ke dni 31.

prosince nebo k poslednímu dni hospodářského roku určených k uveřejnění

povinnou osobu, které jsou ověřovány auditorem, je uveden v příloze č.

14 této vyhlášky.



(2) Povinná osoba uveřejňuje údaje podle odstavce 1 v českém jazyce na

svých internetových stránkách ve složce pod společným označením

„Povinně uveřejňované informace“.



§ 103



(1) Obsah údajů ke dni 31. prosince nebo k poslednímu dni hospodářského

roku určených k uveřejnění pobočkou banky z jiného než členského státu,

které jsou ověřovány auditorem, je uveden v příloze č. 14 této

vyhlášky.



(2) Pobočka banky z jiného než členského státu uveřejňuje údaje podle

odstavce 1 v českém jazyce na svých internetových stránkách ve složce

pod společným označením „Povinně uveřejňované informace“.



ČÁST ŠESTÁ



NĚKTERÉ INFORMACE A PODKLADY PŘEDKLÁDANÉ ČESKÉ NÁRODNÍ BANCE



(K § 24 odst. 1 a 2 zákona o bankách, § 27 odst. 1 zákona o

spořitelních a úvěrních družstvech a § 16 odst. 5 zákona o podnikání na

kapitálovém trhu)



§ 104



Informace o systému vnitřně stanoveného kapitálu



(1) Informaci o systému vnitřně stanoveného kapitálu předkládá České

národní bance povinná osoba, která podle zákona o bankách, zákona o

spořitelních a úvěrních družstvech nebo zákona o podnikání na

kapitálovém trhu plní povinnosti týkající se vnitřně stanoveného

kapitálu^13).



(2) Povinná osoba podle odstavce 1 informuje Českou národní banku o

systému, který v rámci svého řídicího a kontrolního systému zavedla a

udržuje pro



a) stanovení a průběžné posuzování vnitřně stanovené kapitálové potřeby

a



b) plánování a průběžné udržování vnitřně stanovených kapitálových

zdrojů v takové výši, struktuře a rozložení, aby dostatečně pokrývaly

rizika, kterým je nebo by mohla být vystavena. Vždy informuje o

řídicích a organizačních předpokladech a uspořádání, postupech,

výstupech a jejich využití a kontrolních mechanismech svého systému.



(3) Rozsah a míra podrobnosti informace odpovídá rozsahu a složitosti

systému vnitřně stanoveného kapitálu povinné osoby podle odstavce 1.

Jde-li o informaci o tomto systému na konsolidovaném základě, povinná

osoba podle odstavce 1 uvede údaje také v členění podle jednotlivých

osob, které jsou členem téhož konsolidačního celku a jsou zahrnuty do

jejího systému vnitřně stanoveného kapitálu.



(4) Povinná osoba podle odstavce 1 informuje Českou národní banku o

systému vnitřně stanoveného kapitálu za uplynulé účetní období

nejpozději do 30. dubna, nedohodne-li se s Českou národní bankou jinak.

Pokud z povahy věci nevyplývá jinak, obsahuje informace o systému

vnitřně stanoveného kapitálu informaci o plánu a skutečnosti za dané

účetní období a o plánu dalšího udržování vnitřně stanovených

kapitálových poměrů.



(5) Povinná osoba podle odstavce 1 předkládá informaci o svém systému

vnitřně stanoveného kapitálu v listinné a elektronické podobě,

nedohodne-li se s Českou národní bankou jinak. Formát dat použitý při

předložení této informace v elektronické podobě dohodne povinná osoba

podle odstavce 1 s Českou národní bankou individuálně.



§ 105



Informace o transakcích uvnitř skupiny



(1) Povinná osoba informuje bez zbytečného odkladu Českou národní banku

o sjednání transakce v hodnotě převyšující 1 % z bilanční sumy povinné

osoby, která znamená, že se na povinnou osobu převádí úvěrové riziko,

jemuž je vystavena osoba,



a) která je ovládána povinnou osobou,



b) kterou ovládá tatáž osoba jako povinnou osobu, nebo



c) která ovládá povinnou osobu.



(2) Transakcí podle odstavce 1 je zejména



a) nabytí aktiva, které není obchodováno na aktivním trhu,



b) nabytí portfolia pohledávek, které nejsou obchodovány na aktivním

trhu,



c) nabytí sekuritizované expozice,



d) poskytnutí syndikátního úvěru, spoluúčast na úvěrovém riziku nebo

podobný obchod, nebo



e) poskytnutí záruky nebo sjednání úvěrového derivátu.



(3) Pokud dochází k převodu úvěrového rizika na povinnou osobu v

důsledku více souvisejících transakcí, považují se tyto transakce pro

účely posouzení hodnoty přesahující 1 % z bilanční sumy povinné osoby

za jednu transakci.



§ 106



Informace o strukturálních změnách



Povinná osoba informuje bez zbytečného odkladu Českou národní banku o



a) sjednání koupě obchodního závodu, anebo jeho části od osoby,



1. která je ovládána povinnou osobou,



2. kterou ovládá tatáž osoba jako povinnou osobu, nebo



3. která ovládá povinnou osobu,



b) sjednání přímé, nepřímé, anebo syntetické kapitálové investice do

osoby, kterou ovládá táž osoba jako povinnou osobu, pokud tato

kapitálová investice převyšuje 10 % základního kapitálu osoby, do níž

investice směřuje, a



c) rozhodnutí zúčastnit se na přeměně obchodní korporace.



§ 107



Informace o outsourcingu



(1) Pokud povinná osoba pro zajištění svých významných činností nebo k

jejich podpoře sjednává outsourcing, informuje o tom v dostatečném

předstihu Českou národní banku. Součástí této informace je přehled

takto vykonávaných činností a základní identifikační údaje o

poskytovateli outsourcingu.



(2) Pro účely odstavce 1 se významnou činností rozumí



a) činnosti takového významu, že nedostatek nebo selhání při jejich

zajišťování může mít významný dopad na schopnost povinné osoby plnit

obezřetnostní pravidla nebo na nepřetržitost výkonu jejích činností,



b) činnosti, jejichž poskytování je podmíněno udělením oprávnění k

činnosti příslušným orgánem dohledu,



c) činnosti, které mají významný vliv na řízení rizik povinné osoby,



d) řízení rizik spjatých s činnostmi podle písmen a) až c).



(3) Povinná osoba informuje v dostatečném předstihu Českou národní

banku o případných podstatných změnách ve skutečnostech podle odstavce

1, zejména o případné změně poskytovatele outsourcingu a změně povahy,

rozsahu nebo složitosti takto vykonávané činnosti.



(4) Na pobočku banky z jiného než členského státu se odstavce 1 až 3

vztahují obdobně.



§ 108



Informace o přístupech pro výpočet kapitálových požadavků



(1) Povinná osoba, která používá standardizovaný přístup, informuje

Českou národní banku bez zbytečného odkladu o zapsané ratingové

agentuře nebo exportní úvěrové agentuře, kterou zvolila pro účely

stanovení úvěrové kvality.



(2) Povinná osoba, která používá interní přístup pro výpočet objemů

rizikově vážených expozic nebo pro výpočet kapitálových požadavků

jiných, než jsou kapitálové požadavky k operačnímu riziku, informuje

Českou národní banku o výsledcích výpočtů svých interních přístupů pro

své expozice nebo pozice uvedené ve srovnávacích portfoliích spolu s

vysvětlením použitých metodik, a to podle stavu ke dni 31. prosince

nejpozději do 30. dubna následujícího roku a v souladu s předpisem

Evropské unie upravujícím předkládání těchto informací a srovnávání

portfolia^14).



(3) Povinná osoba, která používá externí rating pro účely stanovení

úvěrové kvality sekuritizované expozice, informuje bez zbytečného

odkladu o své volbě zapsané ratingové agentury Českou národní banku.



(4) Pokud povinná osoba hodlá změnit některý z dosud používaných

přístupů pro výpočet kapitálových požadavků nebo provést změnu v

používaném interním přístupu nebo interním modelu, informuje o tomto

záměru bez zbytečného odkladu Českou národní banku.



(5) Na pobočku banky z jiného než členského státu se odstavce 1 až 4

vztahují obdobně.



§ 109



Informace o malém obchodním portfoliu



(1) Povinná osoba informuje bez zbytečného odkladu Českou národní banku



a) o využití možnosti stanovovat kapitálové požadavky k nástrojům

zařazeným do malého obchodního portfolia jako k nástrojům zařazeným do

investičního portfolia a



b) o ukončení postupu podle písmene a).



(2) Na pobočku banky z jiného než členského státu se odstavec 1

vztahuje obdobně.



§ 110



Informace o riziku nesplnění dluhu



(1) Povinná osoba informuje bez zbytečného odkladu Českou národní banku

o všech repo obchodech a půjčkách či výpůjčkách cenných papírů nebo

komodit ve smyslu nařízení^15), u kterých nastalo selhání protistrany.



(2) Na pobočku banky z jiného než členského státu se odstavec 1

vztahuje obdobně.



§ 111



Informace o změně účetního období



(1) Pokud povinná osoba hodlá změnit účetní období, informuje Českou

národní banku o tomto záměru bez zbytečného odkladu, alespoň však 12

měsíců před plánovanou změnou.



(2) Na pobočku banky z jiného než členského státu se odstavec 1

vztahuje obdobně.



§ 112



Informace o měnových pozicích



(1) Povinná osoba informuje bez zbytečného odkladu Českou národní

banku, pokud



a) absolutní hodnota čisté měnové pozice povinné osoby v jakékoliv cizí

měně nebo v českých korunách stanovené podle článku 352 nařízení

přesáhne 15 % kapitálu povinné osoby stanoveného na individuálním

základě, nebo



b) celková čistá měnová pozice povinné osoby stanovená podle článku 352

nařízení přesáhne 20 % kapitálu povinné osoby stanoveného na

individuálním základě.



(2) Na pobočku banky z jiného než členského státu se odstavec 1

vztahuje obdobně.



§ 113



Informace o odměňování



(1) Povinná osoba informuje Českou národní banku o odměňování v

uplynulém účetním období nejpozději do 30. června.



(2) Informace o odměňování obsahuje



a) počet pracovníků s odměnami odpovídajícími částce 1 000 000 eur a

více za účetní období,



b) pracovní zařazení pracovníků podle písmene a) v členění podle

oblastí podnikání v rámci činností povinné osoby včetně informace o

pracovních povinnostech těchto pracovníků,



c) údaje o základní struktuře jednotlivých odměn pracovníků podle

písmene a) v členění podle oblastí podnikání v rámci činností povinné

osoby.



(3) Na pobočku banky z jiného než členského státu se odstavce 1 a 2

vztahují obdobně.



§ 114



Informace o změně osoby ve vedení klíčové funkce



(1) Pokud povinná osoba provádí změnu osoby ve vedení klíčové funkce,

informuje o tom bez zbytečného odkladu Českou národní banku. Součástí

informace je



a) přesné označení funkce, o kterou jde,



b) upřesnění důvodu změny; to neplatí, pokud jde o změnu prováděnou

výhradně z podnětu osoby, která z dané funkce odchází,



c) základní identifikační údaje o obou dotčených osobách a



d) termín změny a případné další podstatné informace k oznamované

změně.



(2) Na pobočku banky z jiného než členského státu se odstavec 1

vztahuje obdobně.



§ 115



Informace o operacích s vybranými rizikovými protistranami nebo

zeměpisnými oblastmi



(1) Pokud povinná osoba v rámci svých činností uzavřela ujednání nebo

je jinou formou aktivní vůči protistraně nebo ve státě, jež jsou nebo

by mohly být považovány za netransparentní nebo jinak potenciálně

rizikovými včetně offshorových center [§ 18 odst. 2 písm. f)],

informuje o tom bez zbytečného odkladu Českou národní banku. To platí i

v případě, že jde o aktivity povinné osoby pro klienta nebo na jeho

žádost.



(2) Součástí informace je



a) identifikace protistrany nebo státu, o něž jde,



b) výstižný popis oznamované aktivity,



c) upřesnění, zda jde o vlastní aktivitu povinné osoby nebo aktivitu z

podnětu klienta, a



d) časové a případné další podstatné informace k oznamované aktivitě;

pokud je to relevantní, je součástí oznámení



1. alespoň rámcová kvantifikace rozsahu aktivity,



2. alespoň rámcové vyhodnocení rizik spojených s aktivitou a



3. základní informace o osobě nebo osobách přímo zapojených nebo s

jinou významnou vazbou na oznamovanou aktivitu.



(3) Na pobočku banky z jiného než členského státu se odstavce 1 a 2

vztahují obdobně.



§ 116



Informace o možném významném ohrožení reputace



(1) Povinná osoba informuje bez zbytečného odkladu Českou národní

banku, pokud zaznamená možné významné ohrožení reputace, které má nebo

by mohlo mít vliv na výkon činností povinné osoby.



(2) Povinná osoba informuje bez zbytečného odkladu Českou národní banku

o



a) významné trestné činnosti, která může ohrozit nebo ohrožuje výkon

její činnosti, a



b) významném trendu v oblasti boje proti legalizaci příjmů z trestné

činnosti a financování terorismu.



(3) Součástí informace podle odstavců 1 a 2 je výstižný popis

oznamovaného jevu a jeho klíčové věcné, časové a další charakteristiky.

Pokud je to relevantní, je součástí popisu alespoň rámcová kvantifikace

hrozícího nebo již vzniklého nepříznivého finančního dopadu

oznamovaného jevu a základní informace o osobě nebo osobách s vazbou na

oznamovaný jev.



(4) Na pobočku banky z jiného než členského státu se odstavce 1 až 3

vztahují obdobně.



ČÁST SEDMÁ



USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ



§ 117



Povinná osoba uvede své právní a vnitřní poměry do souladu s požadavky

podle § 11 a 29 do 5. září 2014.



§ 118



Údaje podle stavu k 30. červnu 2014 uveřejní povinná osoba a pobočka

banky z jiného než členského státu v souladu s ustanoveními části páté

vyhlášky č. 23/2014 Sb., o výkonu činnosti bank, spořitelních a

úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry, ve znění účinném k 30.

červnu 2014.



§ 119



Vyhláška č. 23/2014 Sb., o výkonu činnosti bank, spořitelních a

úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry se zrušuje.



§ 120



Účinnost



Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení.



Guvernér:



Ing. Singer, Ph.D., v. r.



Příloha 1



Podrobnější vymezení některých požadavků na odměňování



Působnost



1. Povinná osoba uplatňuje



a) obecné a ostatní zásady odměňování na celkový systém odměňování

povinné osoby a pro odměňování všech pracovníků,



b) zvláštní zásady a postupy odměňování na vybrané oblasti celkového

systému odměňování povinné osoby a alespoň pro odměňování vybraných

pracovníků a jimi tvořených skupin pracovníků, jejichž činnosti mají

významný vliv na celkový rizikový profil povinné osoby (dále jen

"vybraní pracovníci"), ledaže by uplatnění postupů podle bodů 13 až 20

nebylo přiměřené vlivu vybraného pracovníka nebo skupiny vybraných

pracovníků na celkový rizikový profil povinné osoby; ustanovení písmene

c) tím není dotčeno; za zavedení, udržování a uplatňování kritérií pro

určování vybraných pracovníků odpovídá povinná osoba.



c) pokud je postavení povinné osoby na daném trhu významné, uplatní

povinná osoba přiměřeně všechny zvláštní zásady a postupy s tím, že

postavení povinné osoby se pro tyto účely považuje za významné vždy,

pokud její podíl na celkové bilanční sumě všech povinných osob na daném

trhu dosahuje nebo přesahuje 5 %.



2. Zásady odměňování podle bodu 1 povinná osoba vhodným způsobem

zohlední při odměňování dalších právnických nebo fyzických osob, pokud

fakticky vykonávají činnost pro povinnou osobu a tato činnost má

významný vliv na celkový rizikový profil povinné osoby nebo jejichž

odměňování je obdobné jako u vybraných pracovníků podle bodu 1 písm. b)

bodů 2 a 4, a to bez ohledu na právní vztah s povinnou osobou, právní

formu a zeměpisné umístění.



Obecné zásady odměňování



3. Zásady a postupy odměňování



a) podporují řádné a efektivní řízení rizik a jsou s ním v souladu,



b) nepodněcují k podstupování rizika nad rámec míry rizika akceptované

povinnou osobou,



c) jsou v souladu se strategií, cíli, hodnotami a dlouhodobými zájmy

povinné osoby,



d) zahrnují opatření k zamezování střetům zájmů v souvislosti s

odměňováním a



e) zajišťují, že pohyblivé složky odměny jako celek neomezují schopnost

povinné osoby posílit kapitál.



Zvláštní zásady a postupy odměňování



Vybrané předpoklady a uspořádání celkového systému odměňování



4. Kontrolní orgán schvaluje a pravidelně vyhodnocuje souhrnné zásady

odměňování vybraných pracovníků nebo jejich skupin; tato činnost se

považuje za zvláštní kontrolní činnost kontrolního orgánu.



5. Uplatňování zásad odměňování vybraných pracovníků nebo jejich skupin

je alespoň jedenkrát ročně podrobeno celkovému nezávislému vnitřnímu

prověření z hlediska souladu se souhrnnými zásadami odměňování

vybraných skupin pracovníků, schválenými kontrolním orgánem.



6. Aniž by tím byla dotčena ustanovení jiných právních předpisů, zásady

odměňování vybraných pracovníků jednoznačně rozlišují mezi kritérii pro

stanovení



a) základní pevné části odměny, která by měla zejména odrážet příslušné

odborné zkušenosti a stanovenou pracovní náplň pracovníka, a



b) pohyblivé složky odměny, která by měla odrážet udržitelný výkon

povinné osoby, zohledňovat rizika a výkon nad rámec toho, co je

požadováno ke splnění popisu pracovní náplně vybraného pracovníka.



7. Pracovníci ve vnitřních kontrolních funkcích jsou odměňováni podle

plnění cílů stanovených pro danou kontrolní funkci, nezávisle na

výkonnosti útvarů, které kontrolují.



8. Odměňování pracovníků ve vedení výkonu funkce řízení rizik, funkce

vnitřního auditu a funkce compliance je pod přímým dohledem výboru pro

odměňování, nebo kontrolního orgánu.



Měření výkonnosti v souvislosti s odměňováním



9. Pokud jsou stanoveny výkonnostní odměny,



a) celková odměna je založena na kombinaci hodnocení individuální

pracovní výkonnosti a výkonnosti dotčeného útvaru s hodnocením

celkových výsledků povinné osoby,



b) při hodnocení individuální pracovní výkonnosti se zohlední finanční

i nefinanční kritéria,



c) hodnocení výkonnosti je založeno na víceletém základě tak, aby bylo

zajištěno, že proces odměňování je založen na dlouhodobějších

výsledcích a že uvolňování částí pohyblivé složky odměn založených na

hodnocení výkonnosti je rozloženo do období, jehož délka zohledňuje

cyklus podnikání povinné osoby a s ním spojených rizik, a



d) postup měření výkonnosti pro účely kalkulace pohyblivé složky odměny

nebo pohyblivých složek odměn jako celku zahrnuje úpravy, které

zohlední všechny druhy stávajících a budoucích rizik i náklady na

zajištění požadovaného kapitálu a likvidity.



Forma a struktura odměn



10. Pevná a pohyblivá složka celkové odměny vybraného pracovníka jsou

vhodně vyvážené; pevná složka odměny tvoří dostatečně velký podíl

celkové odměny, aby bylo možno uplatňovat plně flexibilní přístup k

pohyblivé složce odměny, včetně možnosti pohyblivou složku odměny

nevyplatit. Povinná osoba stanoví vhodný poměr mezi pevnou a pohyblivou

složkou odměny individuálně pro jednotlivé osoby nebo skupiny osob,

přičemž platí:



a) pohyblivá složka nepřesahuje u žádného jednotlivce 100 % pevné

složky jeho celkové odměny, ledaže společníci nebo členové povinné

osoby schválí vyšší maximální úroveň poměru mezi pevnou a pohyblivou

složkou odměny za předpokladu, že celková úroveň pohyblivé složky

nepřesáhne u žádného jednotlivce 200 % pevné složky jeho celkové

odměny, a



b) povinná osoba může uplatnit pro účely výpočtu výše pohyblivé složky

odměny diskontní sazbu až do 25 % celkového objemu pohyblivé složky

odměny u kteréhokoli jednotlivce za předpokladu, že je vyplacena

prostřednictvím nástrojů, jež jsou odloženy na dobu nejméně 5 let.



11. Vyšší poměr pevné a pohyblivé složky celkové odměny podle bodu 10

písm. a) je schválen tímto postupem:



a) společníci nebo členové povinné osoby jednají na základě podrobného

doporučení vypracovaného povinnou osobou, obsahujícího důvody pro

požadované schválení a jeho rozsah, včetně uvedení počtu vybraných

pracovníků, na které se bude vztahovat, jejich funkce, a očekávaný

dopad na požadavek udržovat řádný kapitál,



b) společníci nebo členové povinné osoby jednají alespoň 66% většinou

za předpokladu, že je zastoupeno minimálně 50 % akcií nebo rovnocenných

vlastnických podílů, nebo v případě nesplnění této podmínky, jednají

75% většinou zastoupených akcií nebo vlastnických podílů,



c) povinná osoba v dostatečném časovém předstihu uvědomí všechny

společníky nebo členy povinné osoby o tom, že bude žádat o souhlas s

návrhem podle bodu 10 písm. a),



d) povinná osoba neprodleně uvědomí Českou národní banku o svém

doporučení společníkům nebo členům i o navrhovaném vyšším maximálním

poměru pevné a pohyblivé složky celkové odměny a jeho odůvodnění a je

schopna České národní bance prokázat, že navrhovaný vyšší poměr není v

rozporu s povinnostmi povinné osoby podle této vyhlášky nebo nařízení,

s ohledem zejména na požadavky na kapitál,



e) povinná osoba neprodleně uvědomí Českou národní banku o rozhodnutích

přijatých jejími společníky nebo členy, a to včetně veškerých vyšších

maximálních poměrů podle bodu 10 písm. a), které byly schváleny,



f) vybraní pracovníci, jichž se uvedená vyšší maximální úroveň

pohyblivé složky odměny podle bodu 10 písm. a) přímo týká, nesmějí

případně přímo ani nepřímo uplatňovat při souvisejících jednáních

jakákoli hlasovací práva, která mohou mít jako společníci nebo členové

povinné osoby; povinná osoba pro tyto případy upraví ve svých stanovách

pravidla pro posuzování schopnosti valné hromady nebo členské schůze se

usnášet.



12. Alokace pohyblivých složek odměn vybraných pracovníků zohledňuje

všechny druhy stávajících a budoucích rizik.



13. Vznik nároku na podstatnou část pohyblivé složky odměny, a to

nejméně 40 %, je oddálen alespoň do následujících 3 až 5 let; délka

období je vhodně stanovena s ohledem na povahu podnikání povinné osoby,

jeho rizika a činnosti dotčeného vybraného pracovníka. Nárok na

oddálenou část pohyblivé složky odměny nelze přiznat rychleji než na

poměrném základě vůči celkové délce období, do kterého bylo přiznání

nároku podstatné části pohyblivé složky odměny oddáleno. V případě, že

část pohyblivé složky odměny dosahuje mimořádně vysokého objemu, je

oddáleno přiznání nároku alespoň ve výši 60 % tohoto objemu.



14. Podstatná část, nejméně však 50 % oddálené a 50 % neoddálené

pohyblivé složky odměny vybraného pracovníka, je tvořena vhodnou

kombinací



a) kapitálových nástrojů, anebo jiných majetkových hodnot podle právní

formy povinné osoby, nástrojů souvisejících s kapitálovými nástroji

nebo, v případě, že povinná osoba nevydala kapitálové nástroje přijaté

k obchodování na regulovaném trhu, dalších nepeněžních nástrojů a



b) je-li to vhodné, nástrojů podle článků 52 nebo 63 nařízení nebo

jinými nástroji, které lze plně přeměnit na nástroje kmenového kapitálu

tier 1 nebo odepsat a které vždy odpovídajícím způsobem náležitě

zohledňují úvěrovou kvalitu povinné osoby při zohlednění zásady

trvalého fungování povinné osoby na finančním trhu v souladu s

předmětem a plánem její činnosti a jsou odpovídajícím způsobem

použitelné pro účely pohyblivé složky odměny.



15. Nástroje podle bodu 14 jsou po přiměřenou dobu podle zásad povinné

osoby zadržovány tak, aby byla motivace vybraných pracovníků provázána

s dlouhodobými zájmy povinné osoby.



16. Nástroje podle bodu 14 vydané povinnou osobou nebo osobou s úzkým

propojením se bez dalšího nepovažují za nástroje, které odpovídajícím

způsobem náležitě zohledňují úvěrovou kvalitu povinné osoby při

zohlednění zásady trvalého fungování povinné osoby na finančním trhu v

souladu s předmětem a plánem její činnosti, ledaže je povinná osoba

schopna prokázat opak.



Omezení pohyblivé složky odměny



17. Nárok na pohyblivou složku odměny nebo jakékoli její části je

přiznán pouze tehdy, je-li to udržitelné vzhledem k celkové finanční

situaci povinné osoby a odůvodněné výkonností dotčeného útvaru a

individuální pracovní výkonností dotčeného vybraného pracovníka. V

opačném případě se nárok nepřizná, anebo se přizná pouze v omezeném

rozsahu.



18. Povinná osoba zavede opatření, která jí umožní odejmout již

přiznanou pohyblivou složku odměny nebo jakékoli její části a požadovat

zpět již vyplacenou pohyblivou složku odměny; ustanovení jiných

právních předpisů tím nejsou dotčena.



19. V případě nepříznivé finanční výkonnosti nebo jejího poklesu je

celková pohyblivá složka odměn podstatně snížena, včetně uplatnění

opatření podle bodů 17 a 18, a to jak v aktuálním odměňování, tak i v

odměnách za předchozí období.



20. Povinná osoba stanoví konkrétní kritéria pro použití systému

nepřiznání části, anebo celého nároku na odměnu a zpětného vyžadování

již vyplacené odměny. Tato kritéria se vztahují zejména na situace, kdy

vybraný pracovník



a) se účastnil nebo nesl odpovědnost za jednání, které vedlo k

významným ztrátám povinné osoby,



b) nedodržel odpovídající standardy důvěryhodnosti, odborné

způsobilosti a zkušenosti.



Zvláštní penzijní výhody



21. Zásady poskytování případných zvláštních penzijních výhod,

poskytovaných vybraným pracovníkům mimo rámec případného plošného

programu povinné osoby pro pracovníky včetně případného zaměstnaneckého

připojištění, jsou v souladu se strategií, cíli, hodnotami a

dlouhodobými zájmy povinné osoby. Za zvláštní penzijní výhody se

nepovažují příspěvky v rámci zaměstnaneckého penzijního pojištění,

penzijního připojištění se státním příspěvkem, doplňkového penzijního

spoření, důchodového pojištění nebo příspěvky obdobné povahy obvyklé

pro pracovníky povinné osoby. Zvláštní penzijní výhody jsou součástí

pohyblivé složky odměny. Pokud vybraný pracovník



a) odejde před vznikem nároku na důchod, zvláštní penzijní výhody budou

povinnou osobou oddáleny po dobu 5 let ve formě nástrojů podle bodu 14,



b) dosáhne nároku na důchod, budou mu zvláštní penzijní výhody přiznány

ve formě nástrojů podle bodu 14 a povinná osoba bude mít povinnost je 5

let zadržovat.



Předejití možnému obcházení účelu regulace odměňování



22. Pohyblivá složka odměny není vyplácena v nástrojích, anebo formou,

která by umožnila obcházení požadavků této vyhlášky nebo jiných

právních předpisů.



23. Povinná osoba smluvně zaváže vybrané pracovníky, aby neuplatňovali

pojištění nebo jiné zajišťovací strategie spojené s jejich odměňováním

nebo odpovědností, které by mohly ohrozit nebo omezit účinky rizikově

zaměřených prvků zásad odměňování.



24. Pohyblivá složka odměny, která je zaručena bez ohledu na výkonnost,

je poskytována výjimečně a jen v případě, že povinná osoba udržuje

dostatečné kapitálové vybavení, a je upravena pouze jde-li o získávání

nových vybraných pracovníků; tento způsob odměňování je omezen na

období prvního roku po nástupu nového vybraného pracovníka.



25. Smluvně zaručená pohyblivá složka odměny neodpovídá řádnému řízení

rizik ani zásadě odměny za výkon, a tudíž není zařazena do budoucích

plánů odměňování.



26. Smluvní odstupné poskytované vybraným pracovníkům v souvislosti s

předčasným ukončením vztahu odráží jejich výkonnost dosaženou v průběhu

daného období a je navrženo způsobem, který neodměňuje neúspěch.



27. Odměna, která souvisí s náhradou nebo vyplacením ze smlouvy v

předchozím zaměstnání, je v souladu s dlouhodobými zájmy povinné osoby,

včetně zadržení, odkladu, výkonnosti a ustanovení o odejmutí přiznané

nebo vyplacené pohyblivé složky odměny.



Ostatní zásady odměňování



Zvláštní ustanovení pro odměňování v případě veřejné podpory



28. Pokud je povinné osobě poskytnuta mimořádně veřejná podpora,



a) pohyblivou složku limituje procentuální částí ze svých čistých

příjmů tak, aby to bylo v souladu s udržováním kapitálu a včasným

ukončením poskytování veřejné podpory,



b) přehodnotí celkový systém odměňování tak, aby byl v souladu s řádným

řízením rizik a dlouhodobým růstem, a bude-li to vhodné, stanoví limity

odměňování členů vedoucího orgánu, a



c) členům vedoucího orgánu přizná pohyblivou složku odměny jen tehdy,

pokud to je ospravedlnitelné.



Příloha 2



Podrobnější vymezení některých požadavků na činnosti a výbory

kontrolního orgánu



Obecná ustanovení o výborech



1. Povinná osoba zajistí, že výbor kontrolního orgánu je složen z

nevýkonných členů kontrolního orgánu, ledaže právní předpis stanoví

jinak.



2. Na činnosti výboru kontrolního orgánu se mohou podílet i jiné osoby

než členové daného výboru, pokud je to účelné a povinná osoba zajistí,

že takové uspořádání je jednoznačně stanoveno, nemůže tím dojít ke

střetu zájmů nebo ovládnutí či jinému nežádoucímu ovlivnění rozhodování

nevýkonných členů ve výboru a informace o této skutečnosti je přiměřeně

dostupná, a to i veřejnosti.



Výbor pro odměňování



3. Povinná osoba zajistí, že členové výboru pro odměňování jsou

dostatečně odborně způsobilí a zkušení, zejména aby bylo zajištěno

kompetentní a nezávislé posuzování zásad a postupů odměňování a návrhů

motivačních pobídek pro řízení rizik, kapitálu a likvidity.



4. V působnosti výboru pro odměňování je příprava návrhů na rozhodnutí

týkajících se odměňování, včetně těch, které mají dopad na rizika a

řízení rizik povinné osoby, přijímaná kontrolním orgánem povinné osoby.

Při přípravě těchto rozhodnutí přihlíží výbor pro odměňování k

dlouhodobým zájmům společníků nebo členů povinné osoby, investorů a

ostatních zúčastněných stran a k veřejnému zájmu.



5. Pokud jsou v kontrolním orgánu zastoupeni v souladu s jinými

právními předpisy zaměstnanci povinné osoby, povinná osoba zajistí, že

členem výboru pro odměňování je jeden nebo více zástupců zaměstnanců.



Výbor pro rizika



6. Členové výboru pro rizika jsou dostatečně odborně způsobilí a

zkušení, aby mohli plně porozumět a sledovat strategii v oblasti rizik

a přístup povinné osoby k podstupování rizik.



7. Výbor pro rizika vykonává zejména tyto činnosti:



a) poskytuje poradenství kontrolnímu orgánu pro celkový současný a

budoucí přístup povinné osoby k riziku, její strategii v oblasti rizik

a akceptované míře rizika a je kontrolnímu orgánu nápomocen při jím

prováděné kontrole nad realizací uvedené strategie osobami ve vrcholném

vedení; celková odpovědnost řídicího orgánu za rizika tím není dotčena;

a



b) přezkoumává, zda oceňování aktiv, závazků a podrozvahových položek

promítnuté do nabídky klientům plně zohledňuje model podnikání povinné

osoby a její strategii v oblasti rizik. Pokud promítnutí rizik do cen

není v náležitém souladu s modelem podnikání a strategií povinné osoby

v oblasti rizik, výbor pro rizika předloží kontrolnímu orgánu plán

směřující k nápravě.



8. Kontrolní orgán a výbor pro rizika mají odpovídající přístup k

informacím o rizikové situaci povinné osoby, k funkci řízení rizik a k

externím poradenským službám, pokud je to adekvátní a nutné.



9. Kontrolní orgán a výbor pro rizika určí povahu, objem, formát a

četnost informaci týkajících se rizik, které požadují získávat.



10. Kontrolní orgán a výbor pro rizika, za účelem přispět k zavádění

řádných zásad a postupů odměňovaní, přezkoumají, aniž jsou dotčeny

úkoly výboru pro odměňování, zda pobídky stanovené v celkovém systému

odměňování zohledňují rizika, kapitál, likviditu a pravděpodobnost a

načasování předpokládaného zisku povinné osoby.



Výbor pro jmenování



11. Členové výboru pro jmenování jsou dostatečně odborně způsobilí a

zkušení, aby mohli objektivně posuzovat důvěryhodnost, odbornou

způsobilost a zkušenost vybraných pracovníků nebo potenciálních

pracovníků povinné osoby.



12. Výbor pro jmenování vykonává zejména tyto činnosti:



a) určuje a navrhuje ke schválení kontrolním orgánem, valnou hromadou

nebo členskou schůzí kandidáty na uvolněná místa ve vedoucím orgánu

povinné osoby. Při tom výbor pro jmenování posuzuje také vyváženost

odborné způsobilosti a zkušeností a rozmanitost složení daného orgánu

jako celku. Výbor pro jmenování navrhne popis činností a schopností

požadovaných pro konkrétní funkci a odhadne předpokládaný časový rozsah

závazků spojených s výkonem funkce; výbor pro jmenování rovněž doporučí

cílové zastoupení méně zastoupeného pohlaví v daném orgánu a zásady,

jak zvýšit počet zástupců méně zastoupeného pohlaví v daném orgánu, aby

se dosáhlo stanoveného cíle;



b) pravidelně a alespoň jednou ročně hodnotí strukturu, velikost,

složení a činnost vedoucího orgánu a předkládá kontrolnímu orgánu

doporučení ohledně jakýchkoliv změn,



c) pravidelně a alespoň jednou ročně hodnotí důvěryhodnost, odbornou

způsobilost a zkušenost jednotlivých členů vedoucího orgánu a vedoucího

orgánu jako celku a podává kontrolnímu orgánu o tomto hodnocení zprávy

a



d) pravidelně přezkoumává zásady vedoucího orgánu v otázkách výběru a

jmenování osob ve vrcholném vedení a předkládá doporučení kontrolnímu

orgánu.



13. Kontrolní orgán a výbor pro jmenování při průběžném plnění svých

povinností dále vykonávají, v nejvyšším možném rozsahu, svou činnost za

účelem, aby rozhodování vedoucího orgánu a výboru neovládala jediná

osoba nebo malá skupina osob způsobem, který by škodil zájmům povinné

osoby.



14. Kontrolní orgán a výbor pro jmenování mají možnost používat veškeré

druhy zdrojů, které považují za vhodné, včetně externího poradenství, a

za tímto účelem jsou jim k dispozici dostatečné finanční zdroje.



15. Kontrolní orgán a výbor pro jmenování při vyhledávání a posuzování

členů řídicího orgánu povinné osoby zohledňují dostatečně širokou škálu

vlastností a schopností daných osob a za tímto účelem realizují také

schválené zásady povinné osoby podporující rozmanitost v rámci

příslušného orgánu.



Příloha 3



Podrobnější vymezení některých požadavků na řízení úvěrového rizika



Systém pro provádění obchodů



1. Povinná osoba zavede a udržuje systém pro provádění obchodů tak, aby

byly omezeny ty subjektivní aspekty rozhodovacího procesu, které

nepřispívají ke kvalitě tohoto procesu.



2. Povinná osoba zajistí, že obchody s osobami se zvláštním vztahem k

ní jsou sjednávány na základě podmínek obvyklých na daném trhu.



3. Povinná osoba zajistí, že má k dispozici informace, které jí umožní

i před sjednáním obchodu zhodnotit finanční a ekonomickou situaci

(bonitu) protistrany, a to i v případě syndikátních úvěrů, spoluúčastí

na úvěrovém riziku, strukturovaných produktů a podobných obchodů.

Povinná osoba zakáže sjednat obchod bez posouzení bonity protistrany.



4. Povinná osoba zajistí, že je každý obchod posouzen s ohledem na jeho

výši a složitost.



5. Povinná osoba zajistí, že v rámci jejího systému pro provádění

obchodů jsou v závislosti na druhu produktu a typu protistrany

posuzovány, a to v časovém horizontu zohledňujícím splatnost expozice,

zejména



c) finanční a ekonomická situace protistrany,



d) účel provedení obchodu,



e) zdroje splácení včetně poměru hodnoty expozice k příjmům protistrany

a včetně posouzení trvalosti a závaznosti těchto příjmů,



f) kvalita a dostatečnost zajištění,



g) situace v ekonomickém odvětví protistrany; je-li expozice zajištěna

majetkovým zajištěním, posoudí povinná osoba také poměr hodnoty

expozice k hodnotě zajištění,



h) makroekonomické podmínky ve státě sídla protistrany včetně fází

hospodářského cyklu,



i) podmínky, za nichž má být obchod uskutečněn,



j) rozhodné právo, zejména jedná-li se o zahraniční právní úpravu, a



k) v případě financování určitého aktiva také poměr vlastních zdrojů

použitých protistranou k hodnotě tohoto aktiva.



6. Povinná osoba při řízení úvěrového rizika používá techniky a

nástroje omezující toto riziko, včetně zajištění, s tím, že použití

těchto technik a nástrojů nemůže nahradit vyhodnocení finanční a

ekonomické situace protistrany, nemůže být při posuzování protistrany

považováno za náhradní zdroj splácení expozice, ani zohledňováno v

interním ratingu protistrany. Z posouzení podle odstavce 5 je patrné,

že expozice bude řádně a včas splacena, aniž by došlo k uspokojení se

ze zajištění.



Systém měření a sledování úvěrového rizika



7. Povinná osoba má takový systém měření a sledování úvěrového rizika,

který je přiměřený povaze, rozsahu a složitosti činností, podchytí

všechny významné zdroje úvěrového rizika a umožňuje vyhodnotit dopad na

výnosy a náklady a na hodnotu aktiv, dluhů a podrozvahových položek

tak, aby poskytl nezkreslený obraz o míře podstupovaného rizika.



8. Povinná osoba zajistí, že její systém měření a sledování úvěrového

rizika umožňuje zejména



a) včasně, přesně a úplně zaznamenat všechny obchody tak, aby bylo

možno podchytit veškeré s nimi spojené podstupované úvěrové riziko,



b) podchytit a vyhodnotit všechny významné zdroje úvěrového rizika,



c) stanovit způsob sledování expozic vůči ekonomicky spjatým skupinám a



d) měřit úvěrové riziko souhrnně za všechny obchodní jednotky a

porovnávat míru podstupovaného rizika se schválenými vnitřními limity

ve vhodné časové periodě s ohledem na velikost a povahu podstupovaného

rizika a regulatorní limity.



9. Povinná osoba zajistí, že její systém měření a sledování úvěrového

rizika vyplývajícího ze sjednaných obchodů dále zajistí zejména



a) sledování finanční a ekonomické situace protistrany s ohledem na typ

obchodů sjednaných s touto protistranou,



b) sledování plnění podmínek smlouvy protistranou,



c) sledování ocenění hodnoty zajištění,



d) sledování aktuálních problémů, které bezodkladně vyžadují nápravná

opatření, a



e) sledování přiměřenosti výše opravných položek a rezerv.



10. Povinná osoba dále zajistí, že



a) příslušní pracovníci, včetně osob ve vrcholném vedení a příslušných

výborech, pokud jsou zřízeny, rozumí předpokladům, ze kterých systém

měření a sledování úvěrového rizika vychází, a



b) předpoklady, ze kterých systém vychází, jsou dostatečně

zdokumentovány.



Limity pro řízení úvěrového rizika



11. Povinná osoba zavede a udržuje soustavu limitů pro řízení úvěrového

rizika a postupy pro jejich využívání a dodržování zajišťující, aby

nebyla překročena míra úvěrového rizika akceptovaná řídicím orgánem,

případně výkonným výborem, na který řídicí orgán tuto pravomoc

delegoval, nebo stanovená příslušným orgánem dohledu. Za tímto účelem

zejména



a) zajistí, že soustava limitů a postupy používané pro měření a

sledování úvěrového rizika jsou ucelené a propojené a soustava limitů

bere v úvahu ostatní rizika, kterým je nebo může být vystavena, zejména

riziko tržní a likvidity,



b) zajistí přiměřenost soustavy limitů vzhledem ke své velikosti,

organizačnímu uspořádání, povaze, rozsahu a složitosti činností,

kapitálu a kapitálovým požadavkům. V závislosti na těchto faktorech

stanoví dílčí limity, například pro jednotlivé protistrany, jednotlivé

státy, zeměpisné oblasti nebo pro jednotlivé činnosti;



c) zajistí, že dílčí limity úvěrového rizika jsou využívány tak, aby

nebyla překročena celková akceptovaná míra úvěrového rizika a



d) při stanovování limitů zohlední pozice vyplývající z celkové

struktury aktiv, dluhů a podrozvahových položek.



Příloha 4



Podrobnější vymezení některých požadavků na řízení tržního rizika



Systém měření a sledování tržního rizika



1. Povinná osoba má takový systém měření a sledování tržního rizika,

který je přiměřený povaze, rozsahu a složitosti činností a který

podchytí všechny významné zdroje tržního rizika a umožňuje vyhodnotit

dopad změn v tržních sazbách a kurzech na výnosy a náklady a na hodnotu

aktiv, dluhů a podrozvahových položek tak, aby poskytl nezkreslený

obraz o míře podstupovaného rizika.



2. Povinná osoba zajistí, že její systém měření a sledování tržního

rizika umožňuje zejména



a) včasně, přesně a úplně zaznamenat všechny transakce tak, aby bylo

možno podchytit veškeré s nimi spojené podstupované tržní riziko,



b) správně tyto transakce ocenit. Pro tyto účely je nezbytné používat

oceňování prováděné nezávisle na obchodních činnostech (útvarech).

Povinná osoba má stanoveny postupy pro oceňování včetně



1. detailní identifikace zdrojů dat pro přecenění a



2. způsobu stanovení tržní ceny;



c) podchytit všechny významné zdroje tržního rizika ze všech transakcí

a vyhodnotit vliv změn v tržních sazbách a kurzech způsobem přiměřeným

k povaze, rozsahu a složitosti transakcí,



d) stanovit způsob agregace jednotlivých pozic tak, aby při agregaci

nedošlo k výraznějšímu zkreslení podstupovaného rizika, včetně

zkreslení nevhodným stanovením počtu nebo délky časových pásem při gap

(diferenční) analýze, a aby všechny významné pozice a peněžní toky

citlivé na tržní riziko byly uceleně a včas systémem podchyceny,



e) měřit tržní riziko souhrnně za všechny obchodní jednotky a

porovnávat míru podstupovaného rizika se schválenými limity ve vhodné

časové periodě i s ohledem na velikost a povahu podstupovaného rizika a

regulatorní limity a



f) měřit úrokové riziko v každé měně, ve které má povinná osoba úrokově

citlivé pozice, samostatně. Pokud je úrokové riziko měřeno ve dvou či

více měnách společně, je nutné tento postup odůvodnit významnou

korelací měn, tím, že povinná osoba má v těchto měnách zanedbatelnou

činnost nebo jinou skutečností, a jednoznačně stanovit podmínky, za

kterých je takovýto postup možný.



3. Povinná osoba dále zajistí, že



a) příslušní pracovníci, včetně příslušných osob ve vrcholném vedení a

členů příslušných výborů, pokud jsou zřízeny, rozumí předpokladům, ze

kterých systém měření a sledování tržního rizika vychází, a



b) předpoklady, ze kterých systém vychází, jsou dostatečně

zdokumentovány.



Limity pro řízení tržního rizika



4. Povinná osoba zavede a udržuje soustavu limitů pro řízení tržního

rizika a postupy pro jejich využívání a dodržování zajišťující, aby

nebyla překročena míra tržního rizika akceptovaná řídicím orgánem nebo

stanovená příslušným orgánem dohledu. Za tímto účelem povinná osoba

zejména



a) zajistí, že soustava limitů a postupy používané pro měření sledování

tržního rizika jsou ucelené a propojené a soustava limitů bere v úvahu

ostatní rizika, kterým povinná osoba je nebo může být vystavena,

zejména riziko úvěrové a likvidity,



b) zajistí přiměřenost soustavy limitů vzhledem ke své velikosti a

způsobu řízení, povaze, rozsahu a složitosti činností a kapitálu a

kapitálovým požadavkům. V závislosti na těchto faktorech stanoví dílčí

limity, například pro jednotlivé obchodní jednotky, portfolia nebo

specifické nástroje;



c) zajistí, že dílčí limity tržního rizika jsou využívány tak, aby

nebyla překročena celková akceptovaná míra tržního rizika,



d) při stanovování limitů zohlední jak pozice vyplývající z denního

obchodování, tak pozice vyplývající z celkové struktury aktiv, dluhů a

podrozvahových položek, a



e) limity konstruuje tak, aby omezily dopad potenciálních změn v

tržních rizikových faktorech na výnosy i na hodnotu aktiv, dluhů a

podrozvahových položek, s tím, že bere do úvahy rychlost, s jakou je

schopna své pozice uzavřít.



Stresové testování tržního rizika



5. Povinná osoba provádí stresové testování pro posouzení dopadů

mimořádně nepříznivých tržních podmínek. Povinná osoba bere tyto

výsledky do úvahy při stanovování a ověřování spolehlivosti postupů a

limitů pro řízení tržního rizika tak, aby ztráty, které utrpí v

důsledku nepříznivých prudkých změn v tržních podmínkách, nezpůsobily

její platební neschopnost či nesnížily její kapitálové poměry pod

stanovenou úroveň.



6. Povinná osoba zajistí, že stresové testování je prováděno na základě

stresových scénářů. Při tvorbě stresových scénářů povinná osoba

zohledňuje svůj rizikový profil v oblasti tržního rizika, zejména

velikost a strukturu obchodního portfolia a faktory, vůči jejichž změně

je nebo by mohla být nejzranitelnější.



7. Povinná osoba zajistí



a) pravidelné provádění stresového testování, s přihlédnutím k

velikosti, struktuře a povaze obchodního portfolia,



b) pravidelné prověřování platnosti předpokladů stresových scénářů s

ohledem na měnící se podmínky na trhu nebo uvnitř povinné osoby. Změny

předpokladů jsou podnětem pro úpravu scénářů a následné provedení

stresových testů;



c) předkládání výsledků stresových testů osobám ve vrcholném vedení, do

jejichž působnosti náleží řízení rizik.



Příloha 5



Podrobnější vymezení některých požadavků na řízení rizika likvidity



Měření a sledování rizika likvidity



1. Pro účely řízení rizika likvidity má povinná osoba přiměřené postupy

měření a sledování likviditní pozice tak, aby bylo možné určit kroky

povinné osoby potřebné k řízení rizika likvidity.



2. Povinná osoba zajistí, že postupy měření a sledování likviditní

pozice umožňují zejména:



a) měření a porovnání přítoku a odtoku peněžních prostředků,



b) sledování očekávaných čistých peněžních toků na denní bázi pro

období nejméně 5 pracovních dnů dopředu, sestavení kalendáře splatností

a propočtu likviditní pozice s přihlédnutím ke smluvním splatnostem.

Pokud povinná osoba zařazuje aktiva do pásem s kratší splatností než by

odpovídalo skutečným splatnostem těchto aktiv, stanoví k těmto aktivům

systém srážek, které budou odrážet tržní riziko související s rychlým

odprodejem jednotlivých aktiv. Pokud povinná osoba zařazuje závazky do

pásem s delší splatností než by odpovídalo skutečným splatnostem těchto

dluhů, je schopna prokázat oprávněnost takovýchto přesunů.



3. Povinná osoba dále zajistí, že



a) příslušní pracovníci, včetně příslušných osob ve vrcholném vedení a

členů příslušných výborů, pokud jsou zřízeny, rozumí předpokladům, ze

kterých systém měření a sledování rizika likvidity vychází, a



b) předpoklady, ze kterých systém vychází, jsou dostatečně

zdokumentovány.



Řízení rizika likvidity v jednotlivých hlavních měnách a limity



4. Pro účely řízení rizika likvidity v jednotlivých měnách má povinná

osoba postupy umožňující měření, sledování a kontrolu likvidity povinné

osoby v každé z hlavních měn, se kterými pracuje.



5. Pokud povinná osoba financuje aktiva držená v jedné měně závazky

drženými v jiné měně, analyzuje tržní podmínky, které mohou ovlivnit

její přístup na devizový trh, možné podmínky směny jedné měny za jinou

při různých situacích a další podmínky, které mohou ovlivnit její

přístup ke zdrojům v požadované měně.



6. V závislosti na objemu činností v jednotlivých měnách povinná osoba

stanoví limity pro řízení rizika likvidity, a to jak souhrnně za

všechny měny, tak i jednotlivě pro každou hlavní měnu, se kterou

pracuje.



7. Při stanovování limitů povinná osoba zohlední také dopad možných

nestandardních podmínek nebo mimořádných krizových okolností.



Řízení finančních zdrojů a přístupu na trh



8. Povinná osoba dostatečně stabilizuje a diverzifikuje své finanční

zdroje. Za tímto účelem zejména



a) vytvoří a udržuje pravidelné kontakty s významnými věřiteli, s

korespondenčními bankami a dalšími významnými obchodními partnery a

klienty,



b) prověřuje míru spolehlivosti jednotlivých finančních zdrojů,



c) sleduje různé možnosti financování svých aktiv a vývoj těchto

možností a



d) sleduje a udržuje možnost přístupu na trh za účelem prodeje svých

aktiv.



Scénáře pro řízení rizika likvidity



9. Povinná osoba stanoví pro jednotlivé scénáře předpoklady vývoje

objemu a struktury aktiv, dluhů a podrozvahových položek a dalších

důležitých faktorů pro scénáře řízení rizika likvidity, které zejména

zahrnují



a) odhad



1. objemu splatných aktiv, která hodlá a je schopna obnovit,



2. předpokládaného nárůstu objemově nejvýznamnějších aktiv a



3. kategorizace jednotlivých aktiv z hlediska jejich likvidnosti,



b) odhad



1. objemu dluhů, včetně vymezení obvyklé úrovně obnovení splatných

dluhů a obvyklého růstu nových vkladů a



2. průměrné splatnosti vkladů a obdobných nástrojů na viděnou založený

na historické zkušenosti,



c) prověření odlivu finančních toků prostřednictvím úvěrových příslibů,

záruk a akreditivů, pevných termínových kontraktů a opcí a



d) další důležité faktory, které je třeba zohlednit při sestavování a

ověřování scénáře řízení rizika likvidity, zejména likviditní potřeby

spojené s některými činnostmi povinné osoby a aktivitami jejích klientů

a dalších osob včetně vypořádání obchodů klientů a dalších osob nebo

korespondenční bankovní služby.



10. Povinná osoba zajistí prověřování správnosti předpokladů scénářů

řízení rizika likvidity s ohledem na měnící se vnitřní nebo vnější

podmínky; prověřování správnosti předpokladů alternativních stresových

scénářů provádí povinná osoba alespoň jednou ročně. Změny předpokladů

jsou podnětem pro úpravu scénářů.



Pohotovostní plán pro případ krize likvidity



11. Povinná osoba zajistí, že pohotovostní plán pro případ krize

likvidity obsahuje zejména



a) zajištění přesných a včasných informačních toků v rámci povinné

osoby, včetně vymezení rozhodných událostí,



b) jednoznačné vymezení působností a pravomocí v rámci povinné osoby,



c) možné způsoby ovlivnění vývoje aktiv, dluhů a podrozvahových

položek,



d) způsob komunikace s významnými věřiteli, obchodními partnery,

dalšími osobami, klienty a veřejností při realizaci této strategie a



e) specifikaci dalších záložních finančních zdrojů nad rámec likviditní

rezervy.



12. Povinná osoba zajistí ve vhodné časové periodicitě testování

proveditelnosti a funkčnosti pohotovostního plánu.



13. Povinná osoba zajistí aktualizaci pohotovostního plánu s ohledem na

měnící se vnitřní nebo vnější podmínky a výsledky testování plánu.



Příloha 6



Podrobnější vymezení některých požadavků na řízení operačního rizika



Systém řízení operačního rizika



1. Povinná osoba zavede a udržuje systém řízení operačního rizika,

který je přiměřený povaze, rozsahu a složitosti činností a obsahuje

alespoň



a) vymezení operačního rizika,



b) zásady a cíle řízení operačního rizika,



c) postupy řízení operačního rizika,



d) působnosti, pravomoci a informační toky při řízení operačního rizika

na všech řídicích a organizačních úrovních,



e) informace o významných událostech a ztrátách vzniklých v důsledku

operačního rizika,



f) míru akceptovaného operačního rizika a



g) způsob případného vyvedení operačního rizika mimo povinnou osobu.



2. Povinná osoba pravidelně vyhodnocuje a případně upravuje systém

řízení operačního rizika.



Rozpoznávání, vyhodnocování, sledování a ohlašování operačního rizika



3. Povinná osoba identifikuje zdroje operačního rizika.



4. Povinná osoba zajistí, že vyhodnocování a sledování operačního

rizika je začleněno do jejích běžných procesů.



5. Povinná osoba pravidelně vyhodnocuje a sleduje možné dopady a

potenciální ztráty vyplývající z událostí operačního rizika.



6. Povinná osoba zajistí pravidelné informování příslušných pracovníků

o podstupovaném operačním riziku souvisejícím s jejich činností

(ohlašování operačního rizika).



Omezování operačního rizika



7. Povinná osoba upravuje míru podstupovaného operačního rizika

uplatňováním vhodných postupů omezování výskytu či nepříznivých dopadů

výskytu událostí operačního rizika.



8. Povinná osoba posoudí jak rizika ovlivnitelná, tak rizika stojící

mimo její přímý vliv, a rozhodne, zda rizika přijme, omezí jejich

případné dopady, či zda omezí nebo zcela ukončí příslušnou činnost.



9. Pro omezování operačního rizika povinná osoba zavede a udržuje také

postupy pro



a) řízení přístupů pracovníků, klientů a dalších oprávněných osob k

hmotnému a nehmotnému majetku povinné osoby,



b) řešení odezvy na případný výskyt bezpečnostních incidentů a



c) řešení operačního rizika, včetně rizika modelů, rizika právního a

compliance, při zajišťování dodávek zboží a služeb a při outsourcingu,

pokud je povinnou osobou uplatňován či zvažován, ledaže je riziko

outsourcingu interně definováno a řízeno jako samostatná riziková

kategorie.



Pohotovostní plánování



10. Povinná osoba zavede a udržuje pohotovostní plány pro případy

neplánovaného přerušení nebo omezení svých činností, selhání pro

povinnou osobu významných třetích osob nebo selhání vnější

infrastruktury.



11. Povinná osoba stanoví v pohotovostních plánech alespoň tato

opatření:



a) činnost následující bezprostředně po vzniku krizové situace zaměřená

na minimalizaci škod,



b) činnost následující po vzniku krizové situace zaměřená na likvidaci

následků krizové situace,



c) způsob zálohování, pokud je to relevantní,



d) způsob zajištění nouzového provozu s uvedením minimálních funkcí,

které zůstanou zachovány, a



e) způsob obnovy činností včetně činností zajišťovaných třetími

osobami.



12. Povinná osoba zajistí, že příslušní pracovníci jsou s

pohotovostními plány seznámeni a postupují podle nich.



13. Povinná osoba zajistí, že pohotovostní plány jsou pravidelně

testovány, vyhodnocovány a případně aktualizovány.



Informační systémy a technologie



14. Pro účely tohoto bodu a bodů 15 až 21 se rozumí



a) informačním systémem dílčí funkční celek zabezpečující získávání,

uchovávání, přenášení, zpracovávání a poskytování informací pomocí

informačních technologií,



b) informační technologií technické a programové vybavení. Technickým

vybavením se rozumí hmotné technické prostředky výpočetní a komunikační

techniky. Programovým vybavením se rozumí programy, procedury a

pravidla nutné k tomu, aby příslušné technické vybavení plnilo

požadovanou funkci;



c) aktivem informačního systému informační technologie, informace

uložené v informačním systému a dokumentace informačního systému,



d) autentizací uživatele proces ověření jeho totožnosti,



e) autorizací uživatele proces ověření jeho přístupových práv na

základě autentizace,



f) důvěrností informace zajištění, že informace je přístupná pouze

uživateli, který je k přístupu oprávněn,



g) dostupností informace zajištění, že informace je pro oprávněného

uživatele přístupná ve stanovené době,



h) integritou informace zajištění správnosti a úplnosti informace a

metody jejího zpracování.



15. Povinná osoba zajistí, že bezpečnostní zásady informačních systémů

obsahují



a) cíle bezpečnosti informačních systémů,



b) hlavní zásady a postupy pro zajištění důvěrnosti, integrity a

dostupnosti informací a



c) působnost a pravomoci v oblasti ochrany aktiv a plnění

bezpečnostních zásad informačních systémů.



16. Povinná osoba zajistí dodržování bezpečnostních zásad v

jednotlivých informačních systémech.



17. Povinná osoba provede analýzu rizik spjatých s informačními

systémy. V ní definuje aktiva informačních systémů, hrozby, které na ně

působí, zranitelná místa informačních systémů, pravděpodobnost

realizace hrozeb a odhad jejich následků a protiopatření. Povinná osoba

pravidelně provádí aktualizaci analýzy rizik spjatých s informačními

systémy.



18. V oblasti bezpečnosti přístupu k informacím povinná osoba zajistí



a) přidělení přístupových práv uživatelům v informačních systémech,



b) jednoznačnou autentizaci uživatele, která předchází jeho činnostem v

informačních systémech,



c) přístup k informacím v informačních systémech pouze uživateli, který

byl pro tento přístup autorizován,



d) ochranu důvěrnosti a integrity autentizační informace,



e) zaznamenávání událostí, které ohrozily nebo narušily bezpečnost

informačních systémů, do bezpečnostních auditních záznamů, ochranu

těchto záznamů před neautorizovaným přístupem, zejména úpravou

(modifikací) nebo zničením, a jejich uchovávání a



f) vyhodnocování bezpečnostních auditních záznamů pracovníkem, který

nemá možnost upravovat (modifikovat) v informačních systémech informace

související s činností, o které je bezpečnostní auditní záznam pořízen.



19. V oblasti bezpečnosti komunikačních sítí povinná osoba zajistí



a) připojení sítě, která je pod kontrolou povinné osoby, k vnější

komunikační síti, která není pod kontrolou povinné osoby, tak, aby byla

minimalizována možnost průniku do jejích informačních systémů,



b) že při přenosu důvěrných informací vnější komunikační sítí je

zajištěna



1. přiměřená důvěrnost a integrita informací a



2. spolehlivá autentizace komunikujících stran, včetně ochrany

autentizačních informací.



20. Povinná osoba zavede a udržuje opatření pro fyzickou ochranu aktiv

informačních systémů.



21. Při provozování informačních systémů povinná osoba zejména zajistí



a) že změnu v provozovaných informačních systémech je možno provést až

po vyhodnocení vlivu této změny na bezpečnost informačních systémů,



b) že v provozovaných informačních systémech je používáno pouze

otestované programové vybavení, u kterého výsledky testů prokázaly, že

bezpečnostní funkce jsou v souladu se schválenými bezpečnostními

zásadami informačních systémů. Výsledky testů jsou zdokumentovány;



c) že servisní činnost v provozovaných informačních systémech je

organizována tak, aby bylo minimalizováno ohrožení jejich bezpečnosti,



d) zálohování informací a programového vybavení provozovaných

informačních systémů významných pro její fungování. Zálohované

informace a programové vybavení jsou uloženy tak, aby byly zabezpečeny

proti poškození, zničení a krádeži; a



e) pravidelné prověřování a vyhodnocování bezpečnosti informačních

systémů.



Příloha 7



Podrobnější vymezení některých požadavků na řízení rizika outsourcingu



Systém řízení rizika outsourcingu



1. Řízením rizika outsourcingu se rozumí



a) vymezení celkového přístupu povinné osoby k riziku outsourcingu

včetně jednoznačného interního vymezení tohoto rizika, a to v rámci

strategie řízení rizik povinné osoby, a



b) zavedení a udržování konkrétních postupů řízení rizika outsourcingu

včetně postupů rozpoznávání, vyhodnocování, měření, sledování,

ohlašování a omezování výskytu nebo dopadů výskytu tohoto rizika.



2. Povinná osoba má takový systém řízení rizika outsourcingu, který je

přiměřený povaze, rozsahu a složitosti činností, které outsourcuje nebo

hodlá outsourcovat, a který podchytí a zohlední všechny významné zdroje

rizika outsourcingu a omezí jejich možný nepříznivý dopad na výnosy a

náklady povinné osoby a její celkový rizikový profil. Za tímto účelem

zavede a udržuje tyto zásady a postupy.



Obecné zásady a postupy řízení rizik při outsourcingu



Obecné požadavky na řídicí a kontrolní systém při outsourcingu



3. Povinná osoba zavede a udržuje strategii pro využívání outsourcingu

včetně stanovení přiměřeného přístupu k outsourcingu nevýznamných

činností. Přitom zohlední a zajistí, že



a) využívání outsourcingu nebude představovat podstatnou změnu ve

skutečnostech, na jejichž základě bylo povinné osobě uděleno povolení k

výkonu činnosti, zejména neadekvátní změnu ve věcných, organizačních

nebo jiných předpokladech pro výkon činnosti, a



b) k outsourcingu se nepřistoupí, pokud by byl výsledný stav v rozporu

s povinnostmi povinné osoby stanovenými právními předpisy.



4. Zásady a postupy podporující omezování rizika outsourcingu povinnou

osobou zahrnují zejména



a) zajištění ucelenosti a přiměřenosti předpokladů řádné správy a

řízení, řízení rizik a vnitřní kontroly povinné osoby při využívání

outsourcingu, i v případě řetězení outsourcingu (bod 8),



b) zajištění systematického řízení rizika outsourcingu,



c) zachování adekvátní úrovně kvality řídicího a kontrolního systému

povinné osoby i při využívání outsourcingu,



d) zachování odpovědnosti orgánů a osob, které vedou podnikání povinné

osoby, i při využívání outsourcingu,



e) zachování odpovědnosti povinné osoby i při využívání outsourcingu,



f) zachování nepřetržitého souladu s podmínkami povolení k výkonu

činnosti povinné osoby i při využívání outsourcingu a



g) zachování možnosti vykonávat kontrolu a nezávislý dohled využívání

outsourcingu.



Dodržování pravidel obezřetného podnikání, i v případě řetězení

outsourcingu



5. Povinná osoba zajistí dodržování právních povinností, zejména

pravidel obezřetného podnikání, i při využívání outsourcingu.



6. Porušením podmínky podle bodu 5 je, pokud způsob vymezení

outsourcingu nebo způsob jeho využívání povinnou osobou vede nebo by

mohl vést k obcházení účelu obezřetnostní regulace outsourcingu. K tomu

povinná osoba zejména zajistí, že její interní vymezení outsourcingu je

jednoznačné a obezřetné a v případě pochybností povinné osoby, zda jde

o outsourcing, rozhodne konzervativně; v případě obchodních vztahů

povinné osoby s jinými osobami, které nejsou outsourcingem, zajistí

povinná osoba dodržování právních povinností, zejména pravidel

obezřetného podnikání jiným vhodným způsobem s tím, že pro daný účel

jsou pravidla pro outsourcing účelně využitelná.



7. Porušením podmínky podle bodu 5 není, pokud povinná osoba nepovažuje

za outsourcing dodávky standardizovaných produktů a vybavení povinné

osobě včetně standardně nabízených informací o trhu a dodávky zboží,

zařízení a služeb, s nimiž není spojeno poskytnutí informací povinnou

osobou, které se jí týkají, které spravuje nebo jí náleží, dodavateli,

ledaže jde o informace běžně dostupné, a je-li povinnou osobou jiným

vhodným způsobem spolehlivě zabezpečena účelnost a efektivnost daných

dodávek.



8. Řetězení outsourcingu, neboli využívání outsourcingu jeho

poskytovatelem pro zajišťování činností pro povinnou osobu, podléhá

obdobným zásadám jako využívání outsourcingu povinnou osobou a je možné

pouze tehdy, pokud



a) není v rozporu s požadavky na poskytovatele outsourcingu povinné

osobě a



b) každá osoba takto zapojená do činností pro poskytovatele

outsourcingu se zaváže dodržovat v plném rozsahu ujednání mezi povinnou

osobou a poskytovatelem outsourcingu.



Za tímto účelem jsou možnost a podmínky řetězení outsourcingu

jednoznačně upraveny již v rámci ujednání mezi povinnou osobou a

poskytovatelem outsourcingu.



Uspořádání řízení rizik



9. Řízení rizika outsourcingu je součástí řízení operačního rizika,

ledaže je riziko outsourcingu povinnou osobou interně definováno a

řízeno jako samostatná riziková kategorie.



10. Řízení rizika outsourcingu zahrnuje také riziko koncentrace při

outsourcingu, zejména riziko koncentrace z hlediska míry využívání

určitého poskytovatele outsourcingu, a koncentraci rizik outsourcingu,

včetně vystavení se takovému riziku v rámci konsolidačního celku.



Zachování adekvátní úrovně kvality řídicího a kontrolního systému

povinné osoby



11. Povinná osoba zajistí při využívání outsourcingu úroveň kvality

řídicího a kontrolního systému, která odpovídá situaci, kdy by povinná

osoba činnost vykonávala sama.



12. Pokud právní předpis stanoví požadavky na odbornou způsobilost,

zkušenost nebo důvěryhodnost osob pro výkon určité činnosti povinné

osoby, povinná osoba zajistí, že jiná fyzická nebo právnická osoba,

která fakticky tuto činnost vykonává, splňuje dané požadavky i v

případě využívání outsourcingu.



13. Pokud právní předpis stanoví požadavky na odměňování za výkon

určité činnosti povinné osoby, zohledňuje povinná osoba při využívání

outsourcingu tyto požadavky vhodným způsobem v přístupu k odměňování za

danou činnost, vymezeném ujednáním mezi povinnou osobou a

poskytovatelem outsourcingu (body 37 a 38), a to včetně přístupu k

odměňování dalších jiných osob v případě řetězení outsourcingu (bod 8).



14. Povinná osoba si ponechá dostatečné odborné kapacity a oprávnění

zajišťující jí možnost kontroly nad outsourcovanou činností a řízení

rizik outsourcingu v dostatečném rozsahu a odpovídající kvalitě.



Zachování odpovědnosti orgánů a osob, které vedou podnikání povinné

osoby



15. Povinná osoba zajistí, že působnosti jejího vedoucího orgánu a

jejich členů nejsou narušeny v důsledku neadekvátního rozsahu nebo

způsobu využití outsourcingu.



16. Je zejména nepřípustné, aby v rámci outsourcingu došlo k přenosu

základních řídicích a kontrolních působností vedoucího orgánu povinné

osoby a jejich členů na poskytovatele outsourcingu, zejména

odpovědnosti za řádnou správu, řízení a kontrolu celkového výkonu

činnosti povinné osoby včetně dodržování pravidel obezřetného

podnikání.



Zachování odpovědnosti povinné osoby za výkon činností včetně

poskytovaných služeb a produktů



17. Využíváním outsourcingu se povinná osoba nezbavuje svých povinností

a odpovědnosti vůči příslušným orgánům dohledu a jiným osobám za

činnosti, které takto vykonává, zejména povinností



a) postupovat při výkonu své činnosti včetně jednání s klienty způsobem

neohrožujícím řádné, čestné a profesionální plnění povinností a

nepoškozovat zájmy klientů a



b) při ochraně osobních údajů ^16) a dalších informací podléhajících

ochraně, zejména obchodnímu tajemství, bankovnímu tajemství nebo

ochraně údajů o obchodech člena se spořitelním a úvěrním družstvem

^17).



18. Odpovědnost povinné osoby za dodržování požadavků na výkon činnosti

je při využívání outsourcingu zachována, i když jiná skutečnost,

zejména smlouva s klientem, smlouva s poskytovatelem outsourcingu, nebo

právo státu sídla poskytovatele outsourcingu stanoví jinak.



19. Odpovědnost povinné osoby za škody způsobené klientovi je zachována

i při využívání outsourcingu a povinná osoba učiní veškerá vhodná

opatření k předcházení nedostatků nebo škod při využívání outsourcingu

v důsledku porušení jejích povinností, zejména aby nedošlo k

neoprávněnému zveřejnění nebo využití jakýchkoli informací týkajících

se klienta a podléhajících ochraně, které jsou dostupné poskytovateli

outsourcingu.



20. Odpovědnost poskytovatele outsourcingu vůči povinné osobě není

ustanoveními bodů 17 až 19 dotčena.



Zachování nepřetržitého souladu s podmínkami povolení k výkonu činnosti



21. Povinná osoba splňuje soustavně i v případě využívání outsourcingu

všechny podstatné podmínky, jimiž je podmíněno udělení povolení k

výkonu činnosti povinné osoby.



22. Povinná osoba nemůže zejména využívat outsourcing takovým způsobem,

že by byla většina činností zajišťována poskytovateli outsourcingu a

povinná osoba by se stala prázdnou schránkou.



Zachování možnosti vykonávat kontrolu a nezávislý dohled využívání

outsourcingu



23. Využívání outsourcingu nesmí omezit schopnost povinné osoby a

orgánů a pracovníků v řídicích a kontrolních funkcích řídit a

kontrolovat činnost povinné osoby jako celku i při využívání

outsourcingu.



24. Povinná osoba zajistí, že využívání outsourcingu nepředstavuje

snížení možnosti České národní banky vykonávat nad ní dohled včetně

zajištění součinnosti poskytovatele outsourcingu s Českou národní

bankou při výkonu dohledu, včetně možnosti případné kontroly a přezkumu

skutečností, dat a dalších informací podléhajících dohledu u

poskytovatele outsourcingu, i pokud poskytovatel outsourcingu sídlí v

zahraničí.



Zásady a postupy řízení rizik při realizaci outsourcingu



Rámec řízení rizik při realizaci outsourcingu



25. Povinná osoba zavede a udržuje ucelený systém řízení a kontroly

přípravy a využívání outsourcingu v souladu se schválenou strategií pro

využívání outsourcingu. Za tímto účelem zavede a udržuje zásady a

postupy pro řízení, sledování a posuzování přípravy a využívání

outsourcingu jako celku a jeho jednotlivých případů, které zejména

zabezpečí řádné a obezřetné využívání outsourcingu a soulad se

schválenou strategií povinné osoby.



26. Před zahájením využívání outsourcingu povinná osoba provede

dostatečnou analýzu rizik spojených s daným záměrem, včetně posouzení

možných nepříznivých dopadů na řídicí a kontrolní činnosti a funkce

povinné osoby, a stanoví konkrétní metody a postupy, jakými budou takto

rozpoznaná rizika řízena, které následně zavede a udržuje.



27. Povinná osoba posuzuje rizika outsourcingu rovněž s přihlédnutím k

možným střetům zájmů včetně možného střetu zájmů, pokud existuje mezi

povinnou osobou a poskytovatelem outsourcingu ovládání.



28. V rámci systému vnitřní kontroly povinná osoba zajistí, že je

průběžně prováděno sledování a hodnocení jednotlivých případů

outsourcingu, a to zejména z hlediska kontroly souladu s právními

předpisy a souladu se sjednanou mírou a kvalitou takto vykonávaných

činností a rovněž z hlediska řízení rizik a bezpečnosti a spolehlivosti

přenosu, zpracování a zabezpečení informací, zejména dat podléhajících

ochraně.



29. Předmětem posuzování využívání outsourcingu, které pravidelně

provádí povinná osoba, je zejména zda



a) je činnost trvale vykonávána v souladu s příslušnými právními

předpisy a smlouvou,



b) je poskytovatel outsourcingu nadále důvěryhodný a právně, finančně,

odborně a technicky způsobilý k zajišťování dané činnosti,



c) zabezpečení informací podléhajících ochraně je zajištěno trvale a

dostatečně a



d) poskytovatel outsourcingu pravidelně prověřuje funkčnost a

dostatečnost svých systémů vnitřní kontroly a řízení rizik včetně

řízení rizika výskytu mimořádných událostí, které by mohly mít významný

negativní vliv na řádný výkon dané činnosti.



30. Využívání outsourcingu povinná osoba posuzuje prostřednictvím osoby

či osob s adekvátními znalostmi a zkušenostmi v dané oblasti či

oblastech a v dostatečném rozsahu.



31. Povinná osoba před zahájením využívání outsourcingu stanoví, jak

často a kým bude kontrolován a posuzován, včetně případné kontroly

kvality dané činnosti a účinnosti vnitřní kontroly a řízení rizik přímo

u poskytovatele outsourcingu.



32. V případě zjištění významného nedostatku při outsourcingu zajistí

povinná osoba bez zbytečného odkladu nápravu, v případě jiných

nedostatků nápravu zajistí v přiměřené době.



Potenciální poskytovatel outsourcingu



33. Povinná osoba, která hodlá využívat outsourcing, provede před

uzavřením smlouvy podrobné posouzení potenciálního poskytovatele

outsourcingu.



34. Poskytovatel outsourcingu splňuje zejména tato kritéria:



a) má podnikatelské povolení nebo jiné oprávnění k výkonu dané

činnosti,



b) má předpoklady pro řádné provádění příslušné činnosti, zejména

důvěryhodnost, odbornou způsobilost a zkušenost pro zajišťování dané

činnosti a je finančně stabilní a



c) zavede a udržuje alespoň takové vnitřní řídicí a kontrolní zásady a

postupy, které zajišťují v porovnání s obdobnými pravidly povinné osoby

alespoň srovnatelnou úroveň kvality a spolehlivosti.



35. Poskytovatel outsourcingu splňuje kritéria podle bodu 34 po celou

dobu, kdy se podílí na výkonu činností povinné osoby. Povinná osoba

plnění těchto a dalších stanovených podmínek, včetně podmínek pro

případné využívání řetězení outsourcingu, kontroluje a je schopna ve

lhůtě přiměřené povaze, rozsahu a složitosti dané činnosti reagovat na

situace, které by ohrožovaly nebo vylučovaly plnění stanovených

podmínek poskytovatelem outsourcingu.



36. Nejpozději před zahájením využívání outsourcingu určité činnosti

povinná osoba zajistí, že poskytovatel outsourcingu zavede a udržuje

pro činnosti, které souvisí s činnostmi pro povinnou osobu, alespoň

takový systém řízení rizik a systém vnitřní kontroly, jaké by použila

povinná osoba v souladu se svými zásadami pro řídicí a kontrolní

systém, pokud by činnost zajišťovala sama.



Ujednání mezi povinnou osobou a poskytovatelem outsourcingu



37. Povinná osoba zajistí, že ve smlouvě s poskytovatelem outsourcingu

je jednoznačně a určitě stanoven dohodnutý způsob a výsledky

uplatňování outsourcingu, zejména



a) specifikace činnosti vykonávané prostřednictvím outsourcingu,

zejména předmětu a rozsahu takto vykonávané činnosti,



b) jednoznačné vymezení rolí, působností a vztahů mezi povinnou osobou

a poskytovatelem outsourcingu,



c) podrobná úprava požadované kvantitativní a kvalitativní úrovně

činnosti vykonávané prostřednictvím outsourcingu a podmínek, na základě

kterých bude poskytovatel outsourcingu tuto činnost vykonávat, včetně

podmínek cenových,



d) podmínky zabezpečení informací podléhajících ochraně, zejména pokud

poskytovatel outsourcingu přichází do styku s důvěrnými nebo jinými

chráněnými informacemi o povinné osobě nebo jejích klientech, včetně

jednoznačné povinnosti poskytovatele outsourcingu nakládat náležitě s

informacemi podléhajícími ochraně,



e) stanovení povinnosti poskytovatele outsourcingu poskytovat povinné

osobě veškerá relevantní data a další informace související s činnostmi

vykonávanými na základě smlouvy a bezodkladně informovat povinnou osobu

o hrozícím nebo vzniklém ohrožení řádného výkonu dané činnosti,



f) úprava způsobu sledování a kontroly plnění smluvních ujednání,

včetně zajištění možnosti povinné osoby vykonávat tyto monitorovací a

kontrolní činnosti v sídle poskytovatele outsourcingu anebo dalších

místech výkonu předmětných činností, a to i pokud jsou v zahraničí,



g) nápravná opatření a vhodné sankce při porušení či nesplnění

smluvních podmínek nebo jiném selhání poskytovatele,



h) postup při ukončení smlouvy včetně práva povinné osoby odstoupit od

smlouvy s okamžitou účinností a včetně smluvního zajištění možnosti

převést výkon činnosti na jinou osobu (jiného poskytovatele

outsourcingu) nebo zpět na povinnou osobu a včetně situace, kdy výpověď

smlouvy bude povinnou osobou provedena na základě rozhodnutí České

národní banky o uložení opatření k nápravě,



i) specifikace podmínek pro možnost řetězení outsourcingu,



j) úprava vztahů vůči dohledu České národní banky. Smlouva jednoznačně

vymezuje povinnost poskytovatele outsourcingu zpřístupnit a poskytovat

veškeré informace o daném outsourcingu a zajišťuje možnost České

národní banky vykonávat dohled nad povinnou osobou, i pokud je sídlo

poskytovatele outsourcingu nebo další místo nebo místa výkonu

předmětných činností v zahraničí; a



k) volba práva v případě, že je sídlo poskytovatele outsourcingu anebo

další místo nebo místa výkonu předmětných činností v jiném než členském

státě, tak aby nebyla omezena proveditelnost nebo vymahatelnost

ustanovení smlouvy mezi povinnou osobou a poskytovatelem outsourcingu.



38. Za účelem zajištění řádných administrativních postupů a hospodaření

s péčí řádného hospodáře uplatňuje povinná osoba zásadu dosahovat

využíváním outsourcingu vyšší efektivnosti výkonu dané činnosti v

porovnání se situací, pokud by činnost vykonávala sama, zejména

pravidlo přiměřenosti výše ceny, za kterou poskytovatel outsourcingu

výkon dané činnosti povinné osobě poskytuje. Úroveň výkonu

poskytovatele outsourcingu povinná osoba zpravidla posuzuje na základě

kombinace kvantitativních a kvalitativních ukazatelů a charakteristik

poskytujících nezkreslený a dostatečný obraz o množství a kvalitě

činnosti vykonávané poskytovatelem outsourcingu. Smlouva mezi povinnou

osobou a poskytovatelem outsourcingu nesmí být uzavřena za nápadně

výhodných nebo nápadně nevýhodných podmínek pro povinnou osobu, zejména

nesmí zavazovat povinnou osobu k hospodářsky neodůvodněnému plnění nebo

k plnění, jež není úměrné poskytované protihodnotě.



Pohotovostní plány při outsourcingu



39. Před zahájením využívání outsourcingu povinná osoba stanoví

pohotovostní plán. Pohotovostní plán určí jednoznačně postup pro

případ, že poskytovatel outsourcingu nebude schopen nebo ochoten řádně

vykonávat předmětnou činnost nebo že dojde k jinému nežádoucímu vývoji

při využívání outsourcingu.



40. Obsah a míra podrobnosti pohotovostního plánu zohledňují význam a

prioritu obnovy a kontinuity činnosti vykonávané prostřednictvím

outsourcingu z hlediska celkových priorit povinné osoby při zajišťování

obnovy a kontinuity svých činností v případě mimořádné události.



41. Pohotovostní plán zahrnuje způsob odezvy povinné osoby na

jednostranné ukončení outsourcingu a případ, kdy je jeho ukončení

požadavkem dohledu České národní banky v rámci opatření uložených

Českou národní bankou k nápravě nedostatků zjištěných při výkonu

dohledu nad dodržováním povinností stanovených právními předpisy

povinnou osobou.



42. Povinná osoba připravuje, prověřuje, vyhodnocuje a případně

aktualizuje pohotovostní plány pravidelně a zejména v návaznosti na

významné změny v provozních a jiných podmínkách relevantních využívání

outsourcingu.



43. Povinná osoba zajistí, že



a) jsou stanoveny vnitřní postupy pro přípravu, schvalování, testování

a aktualizace pohotovostních plánů,



b) prověřování pohotovostních plánů jejich testováním je prováděno

pravidelně a po jejich významných úpravách, nebo pokud potřeba

opětovného testování vyplývá z výsledků testů,



c) výsledky testů pohotovostních plánů jsou dokumentovány,



d) je prováděna kontrola dodržování postupů pro pohotovostní plánování

a kontrola testování těchto plánů a



e) jsou přijímána nápravná opatření k odstranění zjištěných nedostatků

v oblasti pohotovostního plánování a odstranění je sledováno a

vyhodnocováno.



44. Za účelem efektivního omezení finančních nebo jiných ztrát povinné

osoby následkem mimořádné události včetně ztráty dat nebo jiných

informací významných pro povinnou osobu povinná osoba vyhodnotí a v

pohotovostním plánu zohlední možné následky selhání nebo neplnění ze

strany konkrétního poskytovatele outsourcingu a proti této možnosti a

případným dopadům mimořádné události se adekvátně zajistí také v

příslušné smlouvě s poskytovatelem outsourcingu [bod 37, zejména písm.

e), g) a h)].



Vyhodnocování funkčnosti a efektivnosti využívání outsourcingu



45. Povinná osoba ve vhodné časové periodě a vždy při významné změně

podmínek posuzuje:



a) zda jsou schválené vnitřní zásady a postupy povinné osoby pro

využívání outsourcingu dodržovány a nadále aktuální a dostatečné,



b) zda systém vnitřní kontroly povinné osoby zajišťuje včasné zjištění

nedostatků při využívání outsourcingu a přijetí nápravných opatření,



c) přístup povinné osoby k využívání outsourcingu, v tom vždy celkovou

strategii a hlavní cíle a zásady využívání outsourcingu,



d) celkové přínosy a případné významné negativní vlivy nebo jiné

nepříznivé skutečnosti vyplývající pro povinnou osobu v souvislosti s

využíváním outsourcingu a



e) celkovou funkčnost a efektivnost využívání outsourcingu z hlediska

povinné osoby.



46. Případná nápravná opatření přijímá povinná osoba bez zbytečného

odkladu a následně ověří jejich účinnost.



Zásady a postupy řízení rizik ve vybraných případech outsourcingu



Poskytovatel outsourcingu se sídlem v zahraničí



47. Pokud jde o poskytovatele outsourcingu, který sídlí v zahraničí,

zejména v jiném než členském státě, zaměří se povinná osoba také na

možná rizika vyplývající z této skutečnosti, zejména na posouzení

schopnosti poskytovatele outsourcingu přiměřeně prokázat, a to i České

národní bance, že jím uplatňované řízení rizik a vnitřní kontrola jsou

v souladu s obezřetnostními požadavky stanovenými povinné osobě.



48. Povinná osoba provede dostatečnou analýzu prostředí v zemi sídla

poskytovatele outsourcingu za účelem rozpoznat a následně účinně

zamezit možným negativním jevům při plnění nebo vymáhání sjednaných

podmínek poskytování outsourcingu poskytovatelem outsourcingu, který

sídlí v zahraničí, nebo od daného záměru upustit, pokud by rizika s ním

spojená byla povinnou osobou vyhodnocena jako nepřiměřená.



Poskytovatel outsourcingu, nad kterým není vykonáván dohled



49. Povinná osoba adekvátně přihlédne ke skutečnosti, že využívání jiné

osoby, nad níž není vykonáván dohled, jako poskytovatele outsourcingu

může být pro povinnou osobu spojeno s dodatečnými nebo specifickými

riziky nebo rizikovými faktory a řádně se proti nim zajistí.



50. Povinná osoba může při řízení rizika outsourcingu přiměřeně

zohlednit, pokud je nad poskytovatelem outsourcingu vykonáván dohled,

zejména pokud poskytovateli outsourcingu vyplývají z právních předpisů

určité povinnosti obezřetnostní povahy, zejména požadavky na řízení

rizik a požadavky na důvěryhodnost, odbornou způsobilost a zkušenost

osob, jejichž prostřednictvím poskytovatel outsourcingu vykonává svou

činnost, a pokud se povinná osoba vhodným způsobem ujistí, že

poskytovatel outsourcingu postupuje soustavně v souladu s těmito

povinnostmi.



Využívání outsourcingu v rámci skupiny



51. Pokud je poskytovatelem outsourcingu osoba, s níž je povinná osoba

v úzkém propojení, lze uplatnit určité modifikace podmínek využívání

outsourcingu včetně sdílení informací a dalších relevantních výstupů a

modifikací pohotovostního plánování (bod 39 až 44), ledaže by to mělo

významný nepříznivý vliv na účinnost řízení rizika outsourcingu

povinnou osobou.



52. Povinná osoba zavede a udržuje kontrolní mechanismy, které zajistí,

že úzké propojení neovlivní řádný a obezřetný výkon činnosti povinné

osoby. Povinná osoba i při využívání outsurcingu v rámci skupiny účinně

řídí rizika. Využíváním outsourcingu v rámci skupiny odpovědnost

povinné osoby není dotčena.



Příloha 8



Podrobnější vymezení některých požadavků na vnitřní audit



Obecné požadavky



1. Pro výkon vnitřního auditu povinná osoba má nebo získá takové

kapacity, které jsou nezbytné pro plnění stanovených požadavků.



2. Osoba vykonávající vnitřní audit (dále jen "vnitřní auditor")

vykonává při plnění svých úkolů nezávislou a objektivní ujišťovací a

případně konzultační činnost, která



a) se zaměřuje na přidávání hodnoty a zdokonalování vnitřních procesů a



b) přináší systematický metodický přístup k hodnocení a zlepšování

funkčnosti a efektivnosti řízení rizik, kontrolních procesů a procesů

správy a řízení společnosti.



3. Vnitřní auditoři poskytují své výstupy příslušným orgánům, výborům a

pracovníkům včas a tyto výstupy jsou aktuální, spolehlivé a ucelené.



4. Při provádění své činnosti mají vnitřní auditoři zajištěn přístup ke

všem relevantním osobám, prostorám, zařízením, informacím a dokumentům

povinné osoby.



5. Osoba ve vedení funkce vnitřního auditu má možnost zúčastnit se

zasedání všech orgánů a výborů povinné osoby. V případech hodných

zvláštního zřetele může být toto právo jednotlivě omezeno důvodným

rozhodnutím vedoucího orgánu.



6. Osoba ve vedení funkce vnitřního auditu je podřízena takovému

organizačnímu stupni v povinné osobě, který umožní plnění požadavků na

výkon vnitřního auditu.



7. Pokud se ve zcela výjimečných případech podílí na poskytování

ujištění o činnosti fyzická osoba, která tuto činnost vykonávala nebo

na jejímž zavádění se podílela před méně než 12 měsíci, je tato

skutečnost uvedena a odůvodněna ve zprávě o provedeném vnitřním auditu

a zároveň je zajištěna maximální objektivita této zprávy.



8. Při případném výkonu konzultační činnosti je zajištěno, že není

omezena schopnost vnitřního auditora podávat nezávislé a objektivní

ujištění o funkčnosti a efektivnosti řídicího a kontrolního systému

nebo jinou ujišťovací činnost pro povinnou osobu; při případném výkonu

konzultační činnosti vnitřní auditor poskytuje nestranné konzultace v

otázkách zavedení a udržování řídicího a kontrolního systému a jeho

součástí, zejména v otázkách zavádění a udržování funkčních a

efektivních systémů a mechanismů řízení rizik a kontrolních mechanismů

a řádných administrativních a účetních postupů včetně spolehlivosti a

integrity finančních a dalších informací.



Statut vnitřního auditu



9. Povinná osoba vymezí statut vnitřního auditu, kterým upraví zejména



a) působnost a pravomoci útvaru či právnické nebo fyzické osoby

vykonávající v povinné osobě nebo pro povinnou osobu vnitřní audit,



b) cíl, předmět a rozsah výkonu vnitřního auditu,



c) povahu ujišťovacích a případných konzultačních činností vykonávaných

vnitřními auditory a výstupů z těchto činností,



d) proces plánování vnitřního auditu,



e) způsob sdělování výsledků vnitřního auditu včetně návrhů nápravných

opatření,



f) způsob vypořádání připomínek ohledně závěrů vnitřního auditu a

řešení sporů a



g) způsob ukládání nápravných opatření na základě zjištění vnitřního

auditu.



Analýza rizik a plánování vnitřního auditu



10. Plánování činnosti a rozvrhování kapacit vnitřních auditorů je

založeno na analýze rizik.



11. Analýza rizik hodnotí míru rizik spojených s jednotlivými činnostmi

povinné osoby tak, že zohlední pravděpodobnost selhání řídicího a

kontrolního systému v jednotlivých oblastech a míru možné ztráty z

tohoto selhání vyplývající. Výstup z provedené analýzy rizik předkládá

osoba ve vedení funkce vnitřního auditu řídicímu orgánu, případně

výboru pro audit, k projednání. Odlišné názory řídicího orgánu nebo

výboru pro audit na výstup z analýzy rizik jsou zdokumentovány.



12. Na základě analýzy rizik sestavuje osoba ve vedení funkce vnitřního

auditu návrh strategického a periodického plánu vnitřního auditu. Při

přípravě plánu vyžaduje a vyhodnocuje podněty vedoucího orgánu,

případně výboru pro audit, osob ve vrcholném vedení, zohledňuje

požadavky příslušných právních předpisů na prověření vnitřním auditem a

přihlíží k dalším významným relevantním požadavkům, informacím a

skutečnostem, zejména k nově zaváděným činnostem povinné osoby a k

obsahu zpráv orgánů dohledu. Zároveň bere v úvahu činnost vnitřního

auditu jiných osob, které jsou členem téhož konsolidačního celku, pokud

je to relevantní, a auditora.



13. Plány činnosti vnitřního auditu jsou před schválením řídicím

orgánem předloženy k projednání kontrolnímu orgánu, případně výboru pro

audit. Důvody změn plánů vnitřního auditu jsou zdokumentovány.



14. Strategický plán vnitřního auditu je sestavován na období tří až

pěti let. Strategický plán zajišťuje, že činnost vnitřního auditu je

efektivně rozvržena na příslušné období (tří až pěti let), jsou

zohledněna strategická rozhodnutí vedoucího orgánu povinné osoby a

rizikovost jednotlivých činností a je určena předpokládaná perioda

ověřování. Strategický plán je v návaznosti na provedenou analýzu rizik

případně aktualizován.



15. Periodický plán vnitřního auditu je sestavován na období jednoho

roku nebo kratší časový úsek. Periodický plán určuje cíl, předmět a

termín plánovaných vnitřních auditů. Periodický plán dále rozvrhuje

kapacitu na plánované vnitřní audity, mimořádné vnitřní audity,

vzdělávání a ostatní činnosti.



Výkon a informace vnitřního auditu



16. Osoba ve vedení funkce vnitřního auditu zajistí, že výkon vnitřního

auditu je efektivně koordinován, pokud je to relevantní, s vnitřními

auditory jiných osob, které jsou členem téhož konsolidačního celku.

Zároveň při koordinaci činnosti zohlední ověřování zadaná mimo plán

vedoucím orgánem a ověření dle požadavku příslušného orgánu dohledu.



17. Pro každou jednotlivou auditní akci je veden auditorský spis.

Auditorský spis je veden takovým způsobem, aby byl plně

rekonstruovatelný postup při provedeném auditu. Auditorské spisy jsou

prověřovány osobou ve vedení funkce vnitřního auditu nebo jí zmocněným

vnitřním auditorem.



18. O provedeném vnitřním auditu je vypracovávána zpráva. Zpráva

obsahuje zejména cíl, předmět, rozsah provedeného vnitřního auditu a

zjištění spolu s návrhem nápravných opatření. Zpráva obsahuje názor

vnitřního auditora na míru rizik obsaženou v auditované činnosti včetně

zbytkového (nekrytého) rizika v dané oblasti a jeho přijatelnost.

Zpráva je přístupná vedoucímu orgánu, výboru pro audit a věcně

příslušným řídicím osobám včetně osob ve vrcholném vedení.



19. Osoba ve vedení funkce vnitřního auditu zajistí vytvoření a

udržování systému sledování nápravných opatření uložených na základě

zjištění vnitřního auditu, včetně sledování, zda jsou tato opatření

efektivně zavedena. V případě, že osoba ve vedení funkce vnitřního

auditu dojde k závěru, že je stupeň zbytkového rizika v dané oblasti v

důsledku nezavedení efektivních nápravných opatření pro povinnou osobu

nepřijatelný, projedná tuto skutečnost s řídicím orgánem. Pokud dle

úsudku osoby odpovědné za vedení funkce vnitřního auditu není otázka

zbytkového rizika v dané oblasti vyřešena, předá tuto informaci

kontrolnímu orgánu, případně výboru pro audit.



20. Osoba ve vedení funkce vnitřního auditu pravidelně informuje o

zjištěních vnitřního auditu, o návrzích nápravných opatření a o

odstraňování zjištěných nedostatků vedoucí orgán, případně výbor pro

audit.



21. Osoba ve vedení funkce vnitřního auditu předkládá alespoň jednou

ročně vedoucímu orgánu, případně výboru pro audit, k projednání

souhrnné vyhodnocení funkčnosti a efektivnosti řídicího a kontrolního

systému povinné osoby. Toto hodnocení se týká zejména spolehlivosti a

integrity finančních a dalších informací, funkčnosti a efektivnosti

procesů, ochrany aktiv a dodržování právních a vnitřních předpisů.



22. Osoba ve vedení funkce vnitřního auditu zpracovává pravidelně,

alespoň však jednou ročně, zprávu o činnosti vnitřního auditu a

předkládá ji vedoucímu orgánu, případně výboru pro audit, k projednání.



23. Osoba ve vedení funkce vnitřního auditu informuje řídicí orgán,

případně kontrolní orgán nebo výbor pro audit, o možných dopadech v

důsledku případných omezených zdrojů vnitřního auditu.



Zabezpečení a zvyšování kvality vnitřního auditu



24. Povinná osoba zajistí personální a další zabezpečení výkonu

vnitřního auditu tak, aby soustavně poskytoval nezávislé a objektivní

ujištění o činnostech povinné osoby, zejména o funkčnosti a

efektivnosti řídicího a kontrolního systému a jeho součástí, v

odpovídající kvalitě a s patřičnou přidanou hodnotou. Využíváním

outsourcingu při zajišťování výkonu funkce vnitřního auditu není tato

povinnost dotčena.



25. Osoba ve vedení funkce vnitřního auditu vypracuje a pravidelně

aktualizuje program pro zabezpečení a zvyšování kvality vnitřního

auditu, který zahrne všechny aspekty vnitřního auditu a průběžně

sleduje funkčnost a efektivnost tohoto programu, ledaže toto provádí

kontrolní orgán nebo výbor pro audit.



Příloha 9



Podrobnější vymezení požadavků na zprávu o ověření řídicího a

kontrolního systému auditorem



Struktura zprávy



1. Kapitola 1: Stručný popis ověřovaných oblastí.



Tato kapitola obsahuje:



a) organizační schéma s detailnějším popisem organizačního uspořádání v

dané součásti řídicího a kontrolního systému,



b) stručné vymezení působnosti a pravomocí relevantních orgánů povinné

osoby, útvarů a výborů,



c) popis schvalovacích a rozhodovacích procesů v rámci jednotlivých

ověřovaných oblastí,



d) popis metod a postupů používaných v jednotlivých oblastech,

například metody používané pro řízení rizik,



e) strukturu limitů v dané oblasti, pokud je to pro ověřovanou oblast

relevantní,



f) popis struktury používaných informačních a komunikačních systémů.



2. Kapitola 2: Identifikace zavedených mechanismů vnitřní kontroly a

zhodnocení funkčnosti a efektivnosti těchto mechanismů, zejména

porovnáním s uznávanými standardy.



Tato kapitola obsahuje přehled všech zavedených mechanismů vnitřní

kontroly. V případě, že byly identifikovány nedostatky, jsou tyto

skutečnosti v rámci této kapitoly uvedeny, podrobněji jsou jednotlivé

nedostatky analyzovány v kapitole 3.



3. Kapitola 3: Specifikace chybějících mechanismů vnitřní kontroly a

vyhodnocení závažnosti jednotlivých nedostatků.



V této kapitole jsou podrobně popsány nedostatky zjištěné v průběhu

ověřování systému auditorem. Součástí je i zhodnocení závažnosti daných

nedostatků podle stupnice:



a) nedostatek s velmi vysokou mírou závažnosti - nedostatek, který může

mít vliv na další existenci povinné osoby nebo který významně ohrožuje

finanční situaci a kapitál povinné osoby. Nedostatek má zásadní vliv na

funkčnost a efektivnost procesů povinné osoby;



b) nedostatek s vysokou mírou závažnosti - nedostatek může ohrozit

finanční situaci a kapitál povinné osoby, nedostatek má vliv na

funkčnost a efektivnost více dílčích procesů v povinné osobě, jedná se

o zásadní systémový nedostatek určité oblasti;



c) nedostatek se střední mírou závažnosti - nedostatek neohrožuje

finanční situaci a kapitál povinné osoby, jedná se o dílčí nedostatek

systémového charakteru nebo významnější nedostatek nesystémového

charakteru;



d) nedostatek s nízkou mírou závažnosti - nedostatek neohrožuje

finanční situaci a kapitál povinné osoby, jedná se o méně významný

nedostatek nesystémového charakteru.



Dále je součástí identifikace chybějících mechanismů vnitřní kontroly.

Součástí je i popis, jaký vliv tyto skutečnosti představovaly a

představují pro funkčnost a efektivnost řídicího a kontrolního systému

nebo jeho součástí.



4. Kapitola 4: Celkové vyhodnocení funkčnosti a efektivnosti řídicího a

kontrolního systému v dané oblasti. V této kapitole je vyhodnocena

funkčnost a efektivnost řídicího a kontrolního systému v dané oblasti

jako celku.



Formát a další náležitosti zprávy



5. Zpráva o ověření systému je předkládána České národní bance v

listinné i elektronické podobě, ve formátu *.doc/ docx, *.xls/xlsx nebo

*.mdb.



6. Zpráva o ověření systému je opatřena obchodní firmou a číslem

osvědčení o zápisu auditora, s uvedením jména a příjmení auditora,

čísla osvědčení o zápisu a datem vyhotovení zprávy. Zpráva v listinné

podobě je opatřena navíc vlastnoručním podpisem auditora.



Příloha 10



Obsah údajů o povinné osobě, složení společníků nebo členů, struktuře

konsolidačního celku, jehož je součástí, o činnosti a finanční situaci



1. Údaje o povinné osobě



a) obchodní firma, právní forma, adresa sídla a identifikační číslo

osoby (dále jen "identifikační číslo") povinné osoby podle zápisu v

obchodním rejstříku,



b) datum zápisu do obchodního rejstříku, včetně data zápisu poslední

změny s uvedením účelu poslední změny,



c) výše základního kapitálu zapsaného v obchodním rejstříku,



d) výše splaceného základního kapitálu,



e) druh, forma, podoba a počet emitovaných akcií s uvedením jejich

jmenovité hodnoty, pokud povinná osoba je akciovou společností,



f) údaje o nabytí vlastních akcií a zatímních listů a jiných

kapitálových nástrojů, pokud povinná osoba je akciovou společností,



g) údaje o zvýšení základního kapitálu, pokud základní kapitál byl

zvýšen od posledního uveřejnění:



1. způsob a rozsah zvýšení základního kapitálu,



2. jsou-li vydávány nové akcie, povinná osoba uveřejňuje druh a počet

emitovaných akcií s uvedením jmenovité hodnoty, rozsah splacení nově

upsaných akcií a lhůtu pro splacení nově upsaných akcií,



3. při zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů povinná osoba

uveřejňuje částku, o níž se základní kapitál zvyšuje, označí vlastní

zdroje, z nichž se základní kapitál zvyšuje. Povinná osoba, která je

akciovou společností, dále uvede, zda se zvyšuje jmenovitá hodnota

akcií a pokud se zvyšuje, o jakou částku se zvyšuje;



h) organizační struktura povinné osoby s uvedením počtu obchodních míst

a počtu pracovníků (přepočtený stav),



i) údaje o členech vedoucího orgánu a o osobách ve vrcholném vedení

povinné osoby v tomto rozsahu:



1. jméno a příjmení, včetně titulů,



2. označení orgánu a v něm vykonávané funkce nebo označení pozice ve

vrcholném vedení, a datum, od kdy osoba vykonává příslušnou funkci nebo

zastává danou pozici,



3. dosavadní zkušenosti a kvalifikační předpoklady pro výkon dané

funkce nebo zastávané pozice,



4. členství v orgánech jiných právnických osob včetně označení dané

osoby, orgánu a funkce,



5. souhrnná výše úvěrů poskytnutých povinnou osobou členům vedoucího

orgánu a osobám ve vrcholném vedení povinné osoby,



6. souhrnná výše záruk vydaných povinnou osobou za členy vedoucího

orgánu a osoby ve vrcholném vedení povinné osoby.



2. Údaje o složení společníků nebo členů povinné osoby



Údaje o společnících nebo členech povinné osoby s kvalifikovanou účastí

na povinné osobě s tím, že



a) o společnících nebo členech, kteří jsou právnickými osobami, povinná

osoba uveřejňuje obchodní firmu, právní formu, adresu sídla,

identifikační číslo, je-li přiděleno, odvětvovou klasifikaci

ekonomických činností a výši podílu na hlasovacích právech v

procentech,



b) o společnících nebo členech, kteří jsou fyzickými osobami, povinná

osoba uveřejňuje jméno a příjmení a výši podílu na hlasovacích právech

v procentech.



3. Údaje o struktuře konsolidačního celku, jehož je povinná osoba

součástí



a) informace o osobách, které jsou ve vztahu k povinné osobě

ovládajícími osobami, popřípadě většinovým společníkem, jež zahrnuje



1. obchodní firmu, právní formu, adresu sídla, identifikační číslo,

je-li přiděleno, a odvětvovou klasifikaci ekonomických činností

takovéto osoby; jde-li o fyzickou osobu jméno a příjmení;



2. přímý nebo nepřímý podíl na základním kapitálu povinné osoby v

procentech,



3. přímý nebo nepřímý podíl na hlasovacích právech povinné osoby v

procentech,



4. jiný způsob ovládání,



5. souhrnnou výši dluhových nástrojů, které má povinná osoba v aktivech

a které jsou dluhem těchto osob, souhrnnou výši dluhů povinné osoby

vůči těmto osobám, v členění podle osob a v členění na dluhové cenné

papíry a ostatní dluhové nástroje,



6. souhrnnou výši kapitálových nástrojů, které má povinná osoba v

aktivech a které jsou vlastním kapitálem těchto osob, a souhrnnou výši

dluhů povinné osoby z těchto kapitálových nástrojů, v členění podle

osob,



7. souhrnnou výši povinnou osobou vydaných záruk za těmito osobami a

souhrnnou výši povinnou osobou přijatých záruk od takových osob, v

členění podle osob.



b) informace o osobách, které jsou ve vztahu k povinné osobě ovládanými

osobami, popřípadě v nichž je povinná osoba většinovým společníkem, jež

zahrnuje



1. obchodní firmu, právní formu, adresu sídla, identifikační číslo,

je-li přiděleno, a odvětvovou klasifikaci ekonomických činností

takovéto osoby,



2. přímý nebo nepřímý podíl povinné osoby na základním kapitálu v

procentech,



3. přímý nebo nepřímý podíl povinné osoby na hlasovacích právech v

procentech,



4. jiný způsob ovládání,



5. souhrnnou výši dluhových nástrojů, které má povinná osoba v aktivech

a které jsou dluhem těchto osob, souhrnnou výši dluhů povinné osoby

vůči těmto osobám, v členění podle osob a v členění na dluhové cenné

papíry a ostatní dluhové nástroje,



6. souhrnnou výši kapitálových nástrojů, které má povinná osoba v

aktivech a které jsou vlastním kapitálem těchto osob, souhrnnou výši

dluhů povinné osoby z těchto kapitálových nástrojů, v členění podle

osob,



7. souhrnnou výši povinnou osobou vydaných záruk za takové osoby a

souhrnnou výši povinnou osobou přijatých záruk od takových osob, v

členění podle osob;



c) grafické znázornění konsolidačního celku, jehož členem je povinná

osoba, z hlediska vlastnického uspořádání s vyznačením osob, které jsou

zahrnuty do obezřetnostní konsolidace, a uvedením důvodu pro nezahrnutí

do obezřetnostní konsolidace u ostatních osob,



d) grafické znázornění konsolidačního celku, jehož členem je povinná

osoba, z hlediska řízení s vyznačením osob, které jsou zahrnuty do

obezřetnostní konsolidace, a uvedením důvodu pro nezahrnutí do

obezřetnostní konsolidace u ostatních osob.



4. Údaje o činnosti povinné osoby



a) předmět podnikání (činnosti) zapsaný v obchodním rejstříku,



b) přehled činností skutečně vykonávaných a



c) přehled činností, jejichž vykonávání nebo poskytování bylo Českou

národní bankou omezeno nebo vyloučeno.



5. Údaje o finanční situaci povinné osoby



a) čtvrtletní rozvaha povinné osoby,



b) čtvrtletní výkaz zisku a ztráty povinné osoby,



c) informace povinné osoby, která je bankou nebo spořitelním a úvěrním

družstvem, o pohledávkách z finančních činností bez selhání a v

selhání, a to v členění na pohledávky za úvěrovými institucemi a jinými

osobami než úvěrovými institucemi a dále v členění podle jednotlivých

kategorií a podkategorií pohledávek z finančních činností, s uvedením

účetní hodnoty bez opravných položek, opravných položek k jednotlivým

pohledávkám a k portfoliím pohledávek a s uvedením kumulované ztráty z

ocenění reálnou hodnotou,



d) informace povinné osoby, která je bankou nebo spořitelním a úvěrním

družstvem, o pohledávkách bez znehodnocení a se znehodnocením, s

uvedením hodnoty před znehodnocením, opravných položek a kumulovaných

ztrát z ocenění reálnou hodnotou a s uvedením účetní hodnoty,



e) souhrnná výše pohledávek povinné osoby, která je bankou nebo

spořitelním a úvěrním družstvem, z finančních činností, u nichž byla

během účetního období provedena restrukturalizace (součet zůstatků účtů

pohledávek k vykazovanému datu, a to pohledávek, u nichž byla během

účetního období provedena restrukturalizace); pohledávky jsou uváděny

bez opravných položek,



f) reálné a jmenovité hodnoty derivátů



1. souhrnně za deriváty sjednané za účelem zajišťování a souhrnně za

deriváty sjednané za účelem obchodování nebo spekulace,



2. souhrnně za deriváty, u nichž povinná osoba uplatňuje zajišťovací

účetnictví, a souhrnně za deriváty ostatní,



g) kapitálové poměry



1. kapitálový poměr pro kmenový kapitál tier 1,



2. kapitálový poměr pro kapitál tier 1,



3. kapitálový poměr pro celkový kapitál,



h) poměrové ukazatele povinné osoby, která je bankou nebo spořitelním a

úvěrním družstvem



1. rentabilita průměrných aktiv (ROAA),



2. rentabilita průměrného kapitálu tier 1 (ROAE),



3. aktiva na jednoho pracovníka,



4. správní náklady na jednoho pracovníka,



5. zisk nebo ztráta po zdanění na jednoho pracovníka,



i) poměrové ukazatele povinné osoby, která je obchodníkem s cennými

papíry



1. zadluženost I (celkový dluh bez majetku klientů/aktiva bez majetku

klientů),



2. zadluženost II (celkový dluh bez majetku klientů/vlastní kapitál),



3. rentabilita průměrných aktiv (ROAA, aktiva bez majetku klientů),



4. rentabilita průměrného kapitálu tier 1 (ROAE),



5. rentabilita tržeb (zisk po zdanění/výnosy z investičních služeb),



6. správní náklady na jednoho pracovníka.



Příloha 11



Obsah údajů o majetkoprávních vztazích mezi členy konsolidačního celku

a řídicím a kontrolním systému



1. Údaje o osobách, které jsou ve vztahu k povinné osobě v úzkém

propojení



a) obchodní firma, právní forma, adresa sídla, identifikační číslo,

je-li přiděleno, a odvětvová klasifikace ekonomických činností,



b) stručné shrnutí hlavních činností a



c) klasifikace úzkého propojení vyjádřená písmeny a), b) nebo c) podle

článku 4 odst. 1 bodu 38 nařízení.



2. Údaje o řídicím a kontrolním systému



a) stručné shrnutí uspořádání, zásad a postupů správy a řízení

společnosti,



b) stručné shrnutí uspořádání, zásad a postupů systému řízení rizik,



c) stručné shrnutí uspořádání, zásad a postupů systému vnitřní

kontroly,



d) stručné shrnutí přístupu k zajišťování důvěryhodnosti, odborné

způsobilosti a zkušenosti členů vedoucího orgánu, osob ve vrcholném

vedení a osob v klíčových funkcích a



e) stručné shrnutí přístupu k ověřování a hodnocení účinnosti,

ucelenosti a přiměřenosti řídicího a kontrolního systému.



3. Údaje o výborech zřízených povinnou osobou



a) označení výboru,



b) stručné shrnutí působnosti, pravomoci, způsobu jednání a rozhodování

a začlenění výboru do organizačního uspořádání a informačních toků

povinné osoby a



c) údaje o členech jednotlivých výborů v tomto rozsahu:



1. jméno a příjmení, včetně titulů,



2. označení výboru, funkce, datum, od kdy osoba příslušnou funkci člena

výboru vykonává,



3. dosavadní zkušenosti a kvalifikační předpoklady pro výkon funkce

člena výboru a



4. členství v orgánech povinné osoby nebo jiných právnických osob.



Příloha 12



Obsah údajů o druzích a rozsahu poskytnutých investičních služeb



1. Investiční služby poskytnuté obchodníkem s cennými papíry jiným než

podle § 8a odst. 4, anebo 7 zákona o podnikání na kapitálovém trhu



a) objem obchodů s cennými papíry pro klienty



1. obchody pro klienty v rámci obhospodařování majetku



aa. investiční cenné papíry - akcie a obdobné cenné papíry



ab. investiční cenné papíry - dluhopisy a obdobné cenné papíry



ac. investiční cenné papíry - ostatní



ad. cenné papíry kolektivního investování



ae. nástroje peněžního trhu



2. ostatní obchody pro klienty



aa. investiční cenné papíry - akcie a obdobné cenné papíry



ab. investiční cenné papíry - dluhopisy a obdobné cenné papíry



ac. investiční cenné papíry - ostatní



ad. cenné papíry kolektivního investování



ae. nástroje peněžního trhu



b) objem obchodů s cennými papíry na vlastní účet



1. investiční cenné papíry - akcie a obdobné cenné papíry



2. investiční cenné papíry - dluhopisy a obdobné cenné papíry



3. investiční cenné papíry - ostatní



4. cenné papíry kolektivního investování



5. nástroje peněžního trhu



c) objem obchodů s deriváty pro klienty



1. obchody pro klienty v rámci obhospodařování majetku



ca. akciové deriváty



cb. úrokové deriváty



cc. měnové deriváty



cd. komoditní deriváty



ce. úvěrové deriváty



cf. ostatní deriváty



2. ostatní obchody pro klienty



ca. akciové deriváty



cb. úrokové deriváty



cc. měnové deriváty



cd. komoditní deriváty



ce. úvěrové deriváty



cf. ostatní deriváty



d) objem obchodů s deriváty na vlastní účet



1. akciové deriváty



2. úrokové deriváty



3. měnové deriváty



4. komoditní deriváty



5. úvěrové deriváty



6. ostatní deriváty



2. Investiční služby poskytnuté obchodníkem s cennými papíry podle § 8a

odst. 4 a 7 zákona o podnikání na kapitálovém trhu



a) počet smluv o poskytování investiční služby



1. přijímání a předávání pokynů



2. poskytování investičního poradenství



3. obhospodařování majetku



b) počet a objem přijatých pokynů



1. k nákupu investičních cenných papírů



2. k prodeji investičních cenných papírů



3. k nákupu cenných papírů kolektivního investování



4. k prodeji cenných papírů kolektivního investování



Příloha 13



Obsah údajů uveřejňovaných pobočkou banky z jiného než členského státu



1. Údaje o zahraniční bance z jiného než členského státu



a) obchodní firma a adresa sídla zahraniční banky z jiného než

členského státu, která je zřizovatelem pobočky banky z jiného než

členského státu,



b) označení a adresa sídla orgánu, který vykonává dohled nad zahraniční

bankou z jiného než členského státu,



c) údaje o společnících nebo členech s kvalifikovanou účastí na

zahraniční bance z jiného než členského státu s tím, že o společnících

nebo členech, kteří jsou



1. právnickými osobami, se uveřejňuje obchodní firma, adresa sídla,

identifikační číslo, je-li přiděleno, odvětvová klasifikace

ekonomických činností a výše podílu na kapitálu v procentech a na

hlasovacích právech v procentech,



2. fyzickými osobami, se uveřejňuje jméno a příjmení a výše podílu na

kapitálu v procentech a na hlasovacích právech v procentech,



d) předmět podnikání (činnosti) zahraniční banky z jiného než členského

státu,



e) přehled činností zahraniční bankou z jiného než členského státu

skutečně vykonávaných,



f) přehled činností zahraniční banky z jiného než členského státu,

jejichž vykonávání nebo poskytování bylo příslušným orgánem dohledu

omezeno nebo vyloučeno,



g) výroční zpráva zahraniční banky z jiného než členského státu a

účetní závěrka zahraniční banky z jiného než členského státu, není-li

součástí výroční zprávy, alespoň za poslední účetní období, nebo

internetová adresa, na které jsou tyto informace k dispozici.



2. Údaje o pobočce banky z jiného než členského státu



a) označení, adresa sídla a identifikační číslo pobočky banky z jiného

než členského státu podle zápisu v obchodním rejstříku,



b) datum zápisu do obchodního rejstříku, včetně data zápisu poslední

změny s uvedením účelu poslední změny,



c) předmět podnikání (činnosti) zapsaný v obchodním rejstříku,



d) přehled činností skutečně vykonávaných,



e) přehled činností, jejichž vykonávání nebo poskytování bylo Českou

národní bankou omezeno nebo vyloučeno,



f) organizační struktura pobočky banky z jiného než členského státu s

uvedením počtu obchodních míst a počtu pracovníků (přepočtený stav),



g) údaje o vedoucím pobočky banky z jiného členského státu a dalších

osobách ve vedení této pobočky v tomto rozsahu:



1. jméno a příjmení, včetně titulů,



2. funkce a datum, od kdy osoba příslušnou funkci vykonává,



3. dosavadní zkušenosti a kvalifikační předpoklady pro výkon funkce,



4. členství v orgánech jiných právnických osob,



5. souhrnná výše úvěrů poskytnutých pobočkou banky z jiného než

členského státu vedoucímu této pobočky a osobám ve vedení této pobočky,



6. souhrnná výše záruk vydaných pobočkou banky z jiného než členského

státu za vedoucího této pobočky a další osoby ve vedení této pobočky.



3. Údaje o plnění obezřetnostních pravidel pobočky banky z jiného než

členského státu



a) údaje podle článku 437 odst. 1 písm. a) nařízení s výjimkou úplného

sesouhlasení položek, filtrů a odpočtů na rozvahu v rámci auditované

účetní závěrky pobočky banky z jiného než členského státu,



b) údaje podle článku 438 písm. c) až f) nařízení,



c) informace pobočky banky z jiného než členského státu o pohledávkách

z finančních činností bez selhání a v selhání, a to v členění na

pohledávky za úvěrovými institucemi a jinými osobami než úvěrovými

institucemi a dále v členění podle jednotlivých kategorií a

podkategorií pohledávek z finančních činností, s uvedením účetní

hodnoty bez opravných položek, opravných položek k jednotlivým

pohledávkám a k portfoliím pohledávek a s uvedením kumulované ztráty z

ocenění reálnou hodnotou,



d) informace pobočky banky z jiného než členského státu o pohledávkách

bez znehodnocení a se znehodnocením, s uvedením hodnoty před

znehodnocením, opravných položek a kumulovaných ztrát z ocenění reálnou

hodnotou a s uvedením účetní hodnoty,



e) souhrnná výše pohledávek pobočky banky z jiného než členského státu,

z finančních činností, u nichž byla během účetního období provedena

restrukturalizace (součet zůstatků účtů pohledávek k vykazovanému datu,

a to pohledávek, u nichž byla během účetního období provedena

restrukturalizace); pohledávky jsou uváděny bez opravných položek,



f) reálné a jmenovité hodnoty derivátů



1. souhrnně za deriváty sjednané za účelem zajišťování a souhrnně za

deriváty sjednané za účelem obchodování nebo spekulace,



2. souhrnně za deriváty, u nichž pobočka banky z jiného než členského

státu uplatňuje zajišťovací účetnictví, a souhrnně za deriváty ostatní,



g) kapitálové poměry



1. kapitálový poměr pro kapitál tier 1,



2. kapitálový poměr pro celkový kapitál,



h) poměrové ukazatele pobočky banky z jiného než členského státu



1. rentabilita průměrných aktiv (ROAA),



2. rentabilita průměrného kapitálu tier 1 (ROAE),



3. aktiva na jednoho pracovníka,



4. správní náklady na jednoho pracovníka,



5. zisk nebo ztráta po zdanění na jednoho pracovníka a



i) údaje o objemu obchodů uskutečněných v rámci poskytování

investičních služeb ve vztahu k jednotlivým investičním nástrojům,

pokud pobočka banky z jiného než členského státu je oprávněna

poskytovat investiční služby podle zákona o podnikání na kapitálovém

trhu.



Příloha 14



Obsah údajů ověřovaných auditorem



1. Údaje o kapitálu a kapitálových požadavcích



a) podle článku 437 odst. 1 písm. a) nařízení,



b) podle článku 438 písm. c) až f) nařízení.



2. Kapitálové poměry



a) povinné osoby



1. kapitálový poměr pro kmenový kapitál tier 1,



2. kapitálový poměr pro kapitál tier 1,



3. kapitálový poměr pro celkový kapitál.



b) pobočky banky z jiného než členského státu



1. kapitálový poměr pro kapitál tier 1,



2. kapitálový poměr pro celkový kapitál.



3. Poměrové ukazatele



a) povinné osoby, která je bankou nebo spořitelním a úvěrním družstvem



1. rentabilita průměrných aktiv (ROAA),



2. rentabilita průměrného kapitálu tier 1 (ROAE),



3. aktiva na jednoho pracovníka,



4. správní náklady na jednoho pracovníka,



5. zisk nebo ztráta po zdanění na jednoho pracovníka,



b) povinné osoby, která je obchodníkem s cennými papíry



1. zadluženost I (celkový dluh bez majetku klientů/aktiva bez majetku

klientů),



2. zadluženost II (celkový dluh bez majetku klientů/vlastní kapitál),



3. rentabilita průměrných aktiv (ROAA, aktiva bez majetku klientů),



4. rentabilita průměrného kapitálu tier 1 (ROAE),



5. rentabilita tržeb (zisk po zdanění/výnosy z investičních služeb),



6. správní náklady na jednoho pracovníka,



c) pobočky banky z jiného než členského státu



1. rentabilita průměrných aktiv (ROAA),



2. rentabilita průměrného kapitálu tier 1 (ROAE),



3. aktiva na jednoho pracovníka,



4. správní náklady na jednoho pracovníka,



5. zisk nebo ztráta po zdanění na jednoho pracovníka.



1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června

2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním

dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně

směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES, v

platném znění.



2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26.

června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a

investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012.



3) Například § 22 odst. 3 zákona o bankách, ve znění zákona č. 254/2012

Sb. a zákona č. 227/2013 Sb., a čl. 103 až 105, 144, 166, 173 až 179,

185 až 191, 209, 221, 225, 243, 259, 287 až 294, 318, 320 až 322, 368,

369, 393, 434 a 435 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.

575/2013.



4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24.

listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu

pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení

rozhodnutí Komise 2009/78/ES, v platném znění.



5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24.

listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu

pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení

rozhodnutí Komise 2009/77/ES, v platném znění.



6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 ze dne 24.

listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu

pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), o změně

rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/79/ES, v

platném znění.



7) Například čl. 54 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.

1093/2010.



8) Například § 22 odst. 2 zákona o bankách.



9) Zákon č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon

o auditorech), ve znění pozdějších předpisů.



10) Například čl. 368 odst. 1 písm. b) věta třetí nařízení Evropského

parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.



11) Například čl. 100 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.

575/2013.



12) § 12c zákona o bankách.



§ 8a zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a

některých opatřeních s tím souvisejících, ve znění zákona č. 230/2009

Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 41/2011

Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 470/2011

Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 254/2012 Sb., zákona č. 227/2013

Sb., zákona č. 303/2013 Sb. a zákona č. 135/2014 Sb.



§ 9a zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění

zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 230/2009 Sb.,

zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 41/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb.,

zákona č. 37/2012 Sb. a zákona č. 135/2014 Sb.



13) Čl. 140 odst. 5 a 7 směrnice Evropského parlamentu a Rady

2013/36/EU.



14) Čl. 78 odst. 2 a 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady

2013/36/EU.



15) Například čl. 111 odst. 2 a čl. 273 odst. 2 písm. c) nařízení

Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.



16) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a změně některých

zákonů, ve znění pozdějších předpisů.



17) Např. § 38 zákona zákona o bankách, § 25b odst. 1 zákona o

spořitelních a úvěrních družstvech nebo § 116 zákona o podnikání na

kapitálovém trhu.