246/1992 Sb.



ZÁKON



České národní rady



ze dne 15. dubna 1992



na ochranu zvířat proti týrání



Změna: 162/1993 Sb.



Změna: 193/1994 Sb.



Změna: 243/1997 Sb.



Změna: 30/1998 Sb.



Změna: 77/2004 Sb.



Změna: 77/2004 Sb.(část)



Změna: 413/2005 Sb.



Změna: 77/2006 Sb.



Změna: 312/2008 Sb.



Změna: 291/2009 Sb.



Změna: 291/2009 Sb. (část)



Změna: 291/2009 Sb. (část)



Změna: 308/2011 Sb.



Změna: 359/2012 Sb.



Změna: 359/2012 Sb. (část)



Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:



Zvířata jsou stejně jako člověk živými tvory, schopnými na různém

stupni pociťovat bolest a utrpení, a zasluhují si proto pozornost, péči

a ochranu ze strany člověka.



ČÁST PRVNÍ



OBECNÁ USTANOVENÍ



§ 1



Účel zákona



(1) Účelem zákona je chránit zvířata, jež jsou živými tvory schopnými

pociťovat bolest a utrpení, před týráním, poškozováním jejich zdraví a

jejich usmrcením bez důvodu, pokud byly způsobeny, byť i z nedbalosti,

člověkem.



(2) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie^1) a

upravuje v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropské unie^1a)



a) požadavky a podmínky ochrany zvířat proti týrání,



b) práva a povinnosti fyzických a právnických osob na úseku ochrany

zvířat proti týrání, včetně požadavků na jejich kvalifikaci a odbornou

způsobilost,



c) soustavu, působnost a pravomoce orgánů vykonávajících státní správu

na úseku ochrany zvířat proti týrání,



d) opatření pro ochranu pokusných zvířat, která jsou používána pro

vědecké nebo vzdělávací účely.



§ 2



(1) Zakazuje se týrání zvířat.



(2) Zakazují se všechny formy propagace týrání zvířat.



§ 3



Pro účely tohoto zákona se rozumí



a) zvířetem každý živý obratlovec, kromě člověka, nikoliv však plod

nebo embryo,



b) volně žijícím zvířetem zvíře, patřící k druhu, jehož populace se

udržuje v přírodě samovolně, a to i v případě jeho chovu v zajetí,



c) zvířetem v lidské péči zvíře, které je přímo závislé na

bezprostřední péči člověka,



d) hospodářským zvířetem zvíře chované pro produkci živočišných

produktů, vlny, kůže nebo kožešin, popřípadě pro další hospodářské nebo

podnikatelské účely, zejména skot, prasata, ovce, kozy, koně, osli a

jejich kříženci, drůbež, králíci, kožešinová zvířata, zvěř a jiná

zvířata ve farmovém chovu a ryby, včetně zvířat produkovaných jako

výsledek genetických modifikací nebo nových genetických kombinací,



e) zvířetem v zájmovém chovu zvíře, u kterého hospodářský efekt není

hlavním účelem chovu, a to buď chované v prostorách k tomu určených

nebo v domácnosti, jehož chov slouží především zájmové činnosti

člověka, nebo zvíře sloužící člověku jako jeho společník,



f) handicapovaným zvířetem volně žijící zvíře, které je v důsledku

zranění, nemoci nebo jiných okolností dočasně či trvale neschopno

přežít ve volné přírodě,



g) druhem zvířete vyžadujícím zvláštní péči druh zvířete v zájmovém

chovu, který vzhledem ke svým biologickým vlastnostem má zvláštní

nároky na zacházení, umístění, krmení, napájení, případně ošetřování,



h) toulavým zvířetem zvíře v lidské péči, které není pod trvalou

kontrolou nebo dohledem fyzické osoby nebo chovatele a které se

pohybuje volně mimo své ustájení, výběhové prostory nebo mimo domácnost

svého chovatele,



i) opuštěným zvířetem zvíře původně v lidské péči, které není pod

přímou kontrolou nebo dohledem fyzické osoby nebo chovatele a ze

zjištěných skutečností vyplývá, že ho jeho chovatel opustil s úmyslem

se jej zbavit nebo ho vyhnal,



j) pokusným zvířetem živý obratlovec, s výjimkou člověka, včetně

samostatně se živících larválních forem a plodů savců od poslední

třetiny jejich běžného vývoje, který je nebo má být použit k pokusům;

za pokusné zvíře se považuje také zvíře, které je v ranějším stadiu

vývoje, než je stadium samostatně se živících larválních forem a plodů

savců od poslední třetiny jejich běžného vývoje, pokud má být zvířeti

umožněno žít nad rámec tohoto stadia vývoje a v důsledku prováděných

pokusů je pravděpodobné, že po dosažení tohoto stadia vývoje je

postihne bolest, utrpení, strach nebo trvalé poškození. Za pokusné

zvíře se považují také živí hlavonožci,



k) chovatelem každá právnická nebo fyzická osoba, která drží nebo chová

(dále jen "chová") zvíře nebo zvířata, trvale nebo dočasně, přemísťuje

zvíř e, nebo obchoduje se zvířaty, provozuje jatky, útulky, záchranné

stanice, hotely a penziony pro zvířata nebo zoologické zahrady,^1)

provádí pokusy na zvířeti nebo zvířatech anebo pořádá jejich veřejná

vystoupení,



l) utrpením stav zvířete způsobený jakýmkoliv podnětem nebo zákrokem,

kterého se zvíře nemůže samo zbavit a který u zvířete způsobuje bolest,

zranění, zdravotní poruchu anebo smrt,



m) nepřiměřenou bolestí bolest neodpovídající povaze potřebného

zákroku,



n) usmrcením jakýkoliv zákrok nebo jednání, které způsobí smrt zvířete,



o) porážkou usmrcení jatečného zvířete^1c) za účelem využití jeho

produktů,



p) utracením usmrcení zvířete, pokud možno bezbolestně, stanovenými

veterinárními prostředky a vybavením, provedené veterinárním lékařem,

nebo osobou pod jeho kontrolou, nebo provedené v rámci schváleného

projektu pokusů osobou odborně způsobilou k navrhování pokusů nebo

projektů pokusů anebo osobou odborně způsobilou k provádění pokusů na

pokusných zvířatech, péči o pokusná zvířata a usmrcování pokusných

zvířat,



r) utýráním přivození smrti zvířete v důsledku bolestivého anebo jinou

trýzeň zvířeti působícího jednání člověka, které zvíře přežije, ale

které má za následek nutnost jeho utracení pro následky z utrpení,

anebo usmrcení zvířete zakázanými metodami (§ 5 odst. 5 a § 14 odst.

1),



s) kupírováním uší kosmetický zákrok na obou stranách hlavy zvířete, v

jehož důsledku dochází v podobném tvaru ke ztrátě ušního boltce, a tím

ke změně vzhledu zvířete,



t) pokusem jakékoli invazivní či neinvazivní použití zvířete pro

pokusné nebo jiné vědecké účely se známým nebo neznámým výsledkem nebo

pro vzdělávací účely, které může zvířeti způsobit bolest, utrpení,

strach nebo trvalé poškození nejméně o intenzitě odpovídající vpichu

jehly podle běžné veterinární praxe. Pokusem se rozumí rovněž jakýkoli

způsob jednání, který má nebo může vést k tomu, že se zvíře narodí nebo

vylíhne nebo že vznikne a je zachována geneticky modifikovaná linie

zvířete v takovém stavu; usmrcení zvířete pouze pro využití jeho orgánů

nebo tkání se za pokus nepovažuje,



u) projektem pokusů pracovní program s definovaným vědeckým cílem,

jehož součástí je jeden nebo více pokusů,



v) zařízením stavba, budova, komplexy budov nebo jiné prostory, v nichž

je provozována činnost se zvířaty; může se jednat o zařízení, která

nejsou úplně oplocena nebo zastřešena, jakož i o pohyblivá zařízení,



w) chovatelem pokusných zvířat fyzická nebo právnická osoba, která

chová zvířata uvedená v § 17f odst. 1 pro následné použití k pokusům

nebo proto, aby jejich tkáně nebo orgány byly použity pro vědecké

účely, nebo která chová jiná zvířata především pro tyto účely, ať již v

zájmu dosažení zisku či nikoli,



x) dodavatelem pokusných zvířat fyzická nebo právnická osoba jiná než

chovatel pokusných zvířat, která dodává pokusná zvířata pro použití k

pokusům nebo proto, aby jejich tkáně a orgány byly použity pro vědecké

účely, ať již v zájmu dosažení zisku či nikoli,



y) uživatelem pokusných zvířat fyzická nebo právnická osoba, která

používá pokusná zvířata k pokusům, ať již v zájmu dosažení zisku či

nikoli,



z) přepravou přesun živých zvířat v dopravních prostředcích,^1a) včetně

jejich nakládky, vykládky nebo překládky,



aa) intenzivním chovem chov, při kterém jsou využívány chovatelské

metody, při nichž jsou hospodářská zvířata chována v takových počtech

nebo hustotě, nebo za takových podmínek, nebo na takové úrovni

produkce, že jejich zdraví a životní pohoda závisejí na častém dohledu

člověka.



§ 4



(1) Za týrání se považuje



a) nutit zvíře k výkonům, které neodpovídají jeho fyzickému stavu a

biologickým schopnostem a prokazatelně překračují jeho síly,



b) podrobit zvíře výcviku nebo veřejnému vystoupení anebo obdobnému

účelu, je-li toto pro zvíře spojeno s bolestí, utrpením, zraněním nebo

jiným poškozením, jakož i vychovávat, cvičit nebo účelově používat

zvíře k agresivnímu chování vůči člověku nebo jiným zvířatům,



c) z jiných než zdravotních důvodů



1. omezovat výživu zvířete včetně jeho napájení, nestanoví-li zvláštní

předpis jinak,^1f)



2. podávat zvířeti potravu obsahující příměsi nebo předměty, které mu

způsobují bolest, utrpení nebo jej jinak poškozují,



3. omezovat bez nutnosti svobodu pohybu nutnou pro zvíře určitého

druhu, pokud by omezování způsobilo utrpení zvířete,



d) vydat slabé, nevyléčitelně nemocné, vyčerpané nebo staré zvíře, pro

které je další přežívání spojeno s trvalou bolestí nebo utrpením, k

jinému účelu než neodkladnému a bezbolestnému usmrcení,



e) podávat zvířeti dopingové látky a jiné látky poškozující organismus

s cílem změnit jeho výkon nebo vzhled,



f) cvičit nebo zkoušet zvíře na jiném živém zvířeti, s výjimkou výcviku

loveckého dravce^1e), používat jiných živých zvířat jako lákadel nebo

nástrah, aniž by to vyžadoval lov^1d), štvát zvířata proti sobě, aniž

by to vyžadoval lov, výcvik nebo použití ovčáckého nebo pasteveckého

psa, příprava zvířete k jeho vypuštění do volné přírody nebo k činnosti

uvedené v § 14 odst. 8,



g) provádět chirurgické zákroky za účelem změny vzhledu nebo jiných

vlastností zvířete, a to i v případě, že by uvedené zákroky byly

provedeny za použití prostředků pro celkové nebo místní znecitlivění,

prostředků snižujících bolest nebo jiných metod, nejde-li o případy

uvedené v § 7 odst. 3 a 4, zejména



1. kupírovat uši, ničit hlasivky nebo používat jiných prostředků k

omezení hlasitých projevů zvířat anebo z jiných než zdravotních důvodů

amputovat drápy, zuby, jedové nebo pachové žlázy,



2. z jiných než zdravotních důvodů řezat paroží nebo jeho části ve

vývojové fázi živé tkáně,



3. poškozovat kosti, svaly nebo nervy křídel ptáků starších 3 dnů tak,

aby bylo zabráněno jejich létání,



h) používat podnětů, předmětů nebo bolest vyvolávajících pomůcek tak,

že působí klinicky zjevné poranění nebo následné dlouhodobé klinicky

prokazatelné negativní změny v činnosti nervové soustavy nebo jiných

orgánových systémů zvířat,



i) podávat zvířeti bez souhlasu veterinárního lékaře^1f) veterinární

léčiva a přípravky^2) s výjimkou těch, které jsou volně v prodeji,

provádět krvavé zákroky, pokud nejsou prováděny osobou odborně

způsobilou^1f) nebo úprava kopyt a podkovářské úkony, pokud nejsou

prováděny osobou, která splňuje odbornou způsobilost podle zvláštního

právního předpisu;^10) za tyto zákroky se nepovažují paznehtářské

úkony,



j) vyvolávat bezdůvodně nepřiměřené působení stresových vlivů

biologické, fyzikální nebo chemické povahy,



k) chovat zvířata v nevhodných podmínkách nebo tak, aby si sama nebo

vzájemně způsobovala utrpení,



l) zasahovat do průběhu porodu způsobem, který neodpovídá obtížnosti

porodu, zvyšuje bolest anebo poškozuje zdraví matky i mláděte,



m) zacházet se zvířetem, přepravovat je nebo je pohánět způsobem, který

vyvolává nepřiměřenou bolest, utrpení nebo poškození zdraví anebo vede

k jeho neúměrnému fyzickému vyčerpání,



n) používat k vázání nebo k jinému omezení pohybu zvířete prostředky,

které zvířeti způsobují anebo lze předpokládat, že budou způsobovat,

poranění, bolest nebo jiné poškození zdraví,



o) usmrtit zvíře způsobem působícím nepřiměřenou bolest nebo utrpení,



p) překrmovat nebo krmit zvíře násilným způsobem, nejde-li o zákrok

nezbytný k záchraně jeho života nebo zachování jeho zdraví,



r) používat živá zvířata ke krmení těch druhů zvířat, u nichž z

biologických důvodů není takový způsob výživy nutný,



s) opustit zvíře s výjimkou zvířete volně žijícího s úmyslem se ho

zbavit nebo zvíře vyhnat,



t) při manipulaci s živými rybami zbavovat ryby šupin nebo ploutví,

vsouvat rybám prsty pod skřele do žáber nebo jim vtlačovat prsty do

očnic anebo násilně vytlačovat jikry nebo mlíčí, pokud se nejedná o

výzkum a umělý chov ryb a nejde-li o postup stanovený zákonem o

rybářství a zákonem o ochraně přírody a krajiny^1g)



u) označovat zvíře vymrazováním s výjimkou ryb, a označovat zvíře

výžehem, s výjimkou koní, stanoví-li tak zvláštní právní předpis^1h),



v) používat elektrický proud k omezení pohybu končetin nebo těla

zvířete mimo použití elektrických ohradníků nebo přístrojů pro

elektrické omračování a usmrcování zvířat anebo odchyt ryb podle

zvláštního právního předpisu,^1d)



w) jiné tímto zákonem zakázané jednání, v jehož důsledku dojde k

utrpení zvířete.



(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahují na zákroky nebo činnosti



a) spojené s naléhavou potřebou záchrany života zvířat nebo lidí v

naléhavých situacích záchranných prací podle zvláštních právních

předpisů,^1j)



b) prováděné podle schváleného projektu pokusů.



(3) Ustanovení odstavce 1 písm. b) se nevztahuje na výchovu, výcvik a

použití zvířete k plnění úkolů, stanovených ozbrojeným silám,

bezpečnostním sborům nebo obecní policii zvláštními právními

předpisy^1k), jakož i na výchovu a výcvik psů prováděný chovatelskými

sdruženími nebo organizacemi v rámci zájmové činnosti.



§ 4a



Za propagaci týrání se považuje zejména



a) vystavování, jiné demonstrace nebo předvádění zvířete, na kterém byl

proveden zákrok uvedený v § 4 odst. 1 písm. g), na veřejném vystoupení,



b) zveřejnění popisu, vyobrazení nebo audiovizuálního záznamu, které

navádí k postupům, praktikám chovu nebo výcviku, odchytu nebo

usmrcování, úpravám vzhledu zvířete a zásahům do jeho zdravotního stavu

spojeným s týráním zvířete tak, jak je vymezeno tímto zákonem, pokud v

doprovodné informaci není uvedeno, nebo to jinak nevyplývá, že se jedná

o činnosti zakázané tímto zákonem.



§ 5



(1) Nikdo nesmí bez důvodu usmrtit zvíře.



(2) Důvodem k usmrcení je:



a) využití produktů zvířete chovaného nebo drženého pro produkci

potravin, vlny, kůže, kožešin nebo jiných produktů,



b) slabost, nevyléčitelná nemoc, těžké poranění, genetická nebo vrozená

vada, celkové vyčerpání nebo stáří zvířete, jsou-li pro další přežívání

spojeny s trvalým utrpením,



c) bezprostřední ohrožení člověka zvířetem,



d) výkon práva myslivosti a rybářství podle zvláštních předpisů,^2a)



e) nařízené mimořádné veterinární^2b) nebo hygienické opatření^2c) při

ochraně před nákazami,^2d)



f) ukončení pokusu na pokusném zvířeti, není-li v projektu pokusů

stanoveno jinak,



g) regulování populace zvířat v lidské péči a volně žijících zvířat;

tím nejsou dotčena ustanovení zvláštních právních předpisů,^2a),^ 2e)

regulováním populace zvířat se rozumí soubor soustavně prováděných

preventivních opatření, která mají přispět k udržení populace v určité

zdravotní a genetické kvalitě, zejména omezením nepřirozené nabídky

potravních zdrojů a možností rozmnožování populace, a jejichž cílem je

omezit rizika, která mohou vzniknout nárůstem populace v jejím

teritoriu nebo rizika ohrožení populací volně žijících zvířat, a

zabránit vzniku utrpení zvířat a nadměrných škod, zejména šíření nákaz

nebo jiných nežádoucích vlivů,



h) deratizace^2c) a opatření v boji proti škodlivým organismům,^2f)



i) uložené zvláštní opatření v případě nemožnosti identifikovat zvíře

podle zvláštních právních předpisů,^2g)



j) depopulace^11).



(3) Utracení smí provádět pouze veterinární lékař nebo zletilá osoba,

tato však pouze pod odborným dohledem veterinárního lékaře.



(4) Osoby provádějící usmrcení zvířete jsou povinny přesvědčit se, že

zvíře je podle prokazatelných příznaků mrtvé; v rámci schváleného

projektu pokusů smí utracení provádět také osoba odborně způsobilá k

navrhování pokusů nebo projektů pokusů nebo osoba odborně způsobilá k

provádění pokusů na pokusných zvířatech, péči o pokusná zvířata a

usmrcování pokusných zvířat.



(5) Nestanoví-li tento zákon jinak, zakazují se následující metody

usmrcování zvířat:



a) utopení a jiné metody udušení včetně použití farmak typu

myorelaxantů,



b) použití takových látek a přípravků^2i), jejichž dávkování neuvede

zvíře do hlubokého celkového znecitlivění a bezpečně nezpůsobí

následnou smrt,



c) ubití, ubodání nebo jiné metody, které zvířeti způsobí nepřiměřenou

bolest nebo utrpení,



d) použití elektrického proudu, pokud nenastane okamžitá ztráta vědomí,



e) použití lepů a jiných podobných prostředků, které dlouhodobě omezují

pohyb zvířete tak, že k usmrcení zvířete dochází v důsledku nedostatku

potravy nebo tekutin anebo v důsledku jiných metabolických poruch.



(6) Zakazuje se výroba, dovoz a prodej čelisťových a lepících pastí.



ČÁST DRUHÁ



OCHRANA ZVÍŘAT PŘI USMRCOVÁNÍ, POUŽITÍ ZNECITLIVĚNÍ A OCHRANA ZVÍŘAT

PŘI VEŘEJNÝCH VYSTOUPENÍCH



§ 5a



Odborná způsobilost na úseku ochrany zvířat při porážení



(1) Provozovatel podniku^12) je povinen zajistit, aby činnosti podle

čl. 7 odst. 2 písm. c) až g) přímo použitelného předpisu Evropské unie

upravujícího ochranu zvířat při usmrcování^13) na jatkách prováděly

pouze osoby, které získaly



a) střední vzdělání s výučním listem v oboru řezník,



b) střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru technologie potravin,



c) střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru veterinářství nebo

vyšší odborné vzdělání v oboru veterinářství, nebo



d) vysokoškolské vzdělání na vysoké škole, která uskutečňuje studijní

programy v oblasti veterinárního lékařství a hygieny nebo v oblasti

zemědělství se zaměřením na veterinární oblast.



Tyto osoby mohou kromě činností podle čl. 7 odst. 2 písm. c) až g)

přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu zvířat

při usmrcování^13) u všech kategorií zvířat provádět také úkony

související s porážením zvířat.



(2) Na osoby uvedené v odstavci 1 se nevztahuje povinnost získat

osvědčení o způsobilosti pro osoby podílející se na úkonech

souvisejících s porážením zvířat podle přímo použitelného předpisu

Evropské unie upravujícího ochranu zvířat při usmrcování^13).



(3) V průběhu výuky k získání odborné kvalifikace podle odstavce 1

mohou osoby, které se k získání této kvalifikace připravují, provádět

porážení zvířat pouze na jatkách a pod odborným dohledem osoby odborně

způsobilé podle odstavce 1 písm. b), c) nebo d), která dbá na to, aby

bylo zamezeno týrání zvířat, a zajistí, aby při nesprávném způsobu

omráčení zvířete byla neprodleně zjednána náprava.



(4) Kvalifikace získané pro jiné účely, pokud byly získány za podmínek

odpovídajících podmínkám stanoveným v přímo použitelném předpise

Evropské unie upravujícím ochranu zvířat při usmrcování^14), jsou

považovány za rovnocenné kvalifikacím uvedeným v odstavci 1.

Kvalifikace uvedené ve větě první a kvalifikace uvedené v odstavci 1

jsou považovány za rovnocenné osvědčení o způsobilosti pro osoby

podílející se na úkonech souvisejících s porážením zvířat^14).

Ministerstvo zemědělství (dále jen „ministerstvo“) zveřejňuje a

aktualizuje také způsobem umožňujícím dálkový přístup seznam

kvalifikací získaných pro jiné účely považovaných za rovnocenné

osvědčení o způsobilosti pro osoby podílející se na úkonech

souvisejících s porážením zvířat^14).



(5) Ministerstvo vydává dočasná osvědčení o způsobilosti pro osoby

podílející se na úkonech souvisejících s porážením zvířat za podmínek

stanovených v přímo použitelném předpise Evropské unie upravujícím

ochranu zvířat při usmrcování^15).



(6) Provozovatel podniku^12) je povinen vést záznamy



a) o odborné způsobilosti pro osoby podílející se na úkonech

souvisejících s porážením zvířat a uvádět v nich



1. jméno, popřípadě jména, příjmení a datum a místo narození (dále jen

„osobní údaje“) osoby podílející se na úkonech souvisejících s

porážením zvířat,



2. datum vydání a evidenční číslo osvědčení o způsobilosti pro osoby

podílející se na úkonech souvisejících s porážením zvířat,



3. kategorie zvířat, typ zařízení a činnosti, na které se osvědčení o

způsobilosti pro osoby podílející se na úkonech souvisejících s

porážením zvířat vztahuje,



b) o odborné způsobilosti osob uvedených v odstavci 1 a uvádět v nich

osobní údaje osob provádějící porážení zvířat. Záznamy podle písmen a)

a b) lze vést také elektronickou formou.



Provozovatel podniku^12) je povinen ještě 3 roky po ukončení činnosti

těchto osob záznamy podle písmen a) a b) uchovávat a na vyžádání je

předložit příslušnému orgánu ochrany zvířat. Součástí záznamů podle

písmene b) musí být kopie dokladu o vzdělání uvedeném v odstavci 1.



(7) Obsah a rozsah kurzu odborné přípravy pro získání osvědčení o

způsobilosti pro osoby podílející se na úkonech souvisejících s

porážením zvířat, požadavky na nejvyšší dosažené vzdělání a praxi

lektorů od ukončení nejvyššího dosaženého vzdělání, vzor osvědčení o

způsobilosti pro osoby podílející se na úkonech souvisejících s

porážením zvířat, způsob doložení odpovídající odborné praxe a co se za

ni považuje, a vzor dočasného osvědčení o způsobilosti pro osoby

podílející se na úkonech souvisejících s porážením zvířat podle

odstavce 5 stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.



§ 5b



Porážení nebo utrácení nemocných, vyčerpaných nebo zraněných zvířat



(1) Pokud je přežívání nemocného, vyčerpaného nebo zraněného zvířete

spojeno s jeho nepřiměřeným utrpením, provede se jeho porážka nebo

utracení na místě, kde k nemoci, vyčerpání nebo zranění zvířete došlo,

a to za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem.^2)



(2) Pokud chovatel hodlá přepravovat nemocné, vyčerpané nebo zraněné

zvíře k porážce na jatkách, a není-li to v rozporu se zvláštním právním

předpisem,^2) je povinen si vyžádat vyšetření a zhodnocení jeho stavu

veterinárním lékařem, který způsobilost zvířete pro přepravu posoudí a

v případě souhlasu uvede tuto skutečnost v dokumentaci vydané podle

zvláštního právního předpisu.^2) Chovatel je povinen se před započetím

přepravy uvedeného zvířete přesvědčit, že zvíře bude na jatkách

přijato, a teprve potom může přepravu zahájit; při tom provede

opatření, aby zvíře bylo přepravováno šetrně, nejkratší cestou a na

nejbližší jatky. Délka cesty nesmí překročit 100 km. Chovatel nesmí

přepravovat zvířata, jejichž přepravu zakazují přímo použitelné

předpisy Evropské unie upravující ochranu zvířat během přepravy a

úřední kontroly produktů živočišného původu určených k lidské

spotřebě^1c), ^2k).



(3) Provozovatel podniku^12) je povinen zajistit, aby zvířata, u nichž

došlo během přepravy do zařízení nebo přehánění v zařízení ke strádání

nebo bolestivým stavům, byla ihned poražena, utracena nebo jiným

způsobem usmrcena; obdobně to platí pro usmrcení neodstavených mláďat.

Pokud to není možné, musí být tato zvířata umístěna odděleně a

poražena, utracena nebo usmrcena v co nejkratší době, nejpozději však

do dvou hodin od dokončení jejich přepravy nebo přehánění. Zvířata,

která nejsou schopna pohybu, nesmí být dále přepravována nebo v

uvedeném zařízení na místo porážení, utrácení nebo usmrcení vlečena.

Taková zvířata musí být usmrcena tam, kde leží, nebo pokud je to možné

a nevyvolá to zbytečné utrpení, mohou být v zařízení převezena na

vozíku nebo pohyblivé plošině na místo porážení, utrácení nebo jiného

způsobu usmrcení.



§ 5c



Usmrcování kožešinových zvířat a hlodavců



(1) Chovatel, který jako podnikatel chová kožešinová zvířata, je

povinen písemně 7 dnů přede dnem, kdy mají být tato zvířata usmrcena,

oznámit tuto skutečnost krajské veterinární správě Státní veterinární

správy nebo Městské veterinární správě v Praze Státní veterinární

správy (dále jen „krajská veterinární správa“).



(2) Za rovnocenné osvědčení o způsobilosti k usmrcování kožešinových

zvířat získané podle přímo použitelného předpisu Evropské unie

upravujícím ochranu zvířat při usmrcování^14) se považují kvalifikace

získané pro jiné účely, pokud byly získány za podmínek odpovídajících

podmínkám stanoveným v přímo použitelném předpise Evropské unie

upravujícím ochranu zvířat při usmrcování^14), a kvalifikace podle § 5a

odst. 1.



(3) Na osoby, které získaly kvalifikaci podle § 5a odst. 1, a na osoby,

které získaly kvalifikaci pro jiné účely podle odstavce 2, se

nevztahuje povinnost získat osvědčení o způsobilosti k usmrcování

kožešinových zvířat podle přímo použitelného předpisu Evropské unie

upravujícího ochranu zvířat při usmrcování^13).



(4) Ministerstvo vydává dočasná osvědčení o způsobilosti k usmrcování

kožešinových zvířat za podmínek stanovených v přímo použitelném

předpise Evropské unie upravujícím ochranu zvířat při usmrcování^15).



(5) Chovatel, který jako podnikatel chová kožešinová zvířata, je

povinen vést záznamy



a) o odborné způsobilosti k usmrcování kožešinových zvířat a uvádět v

nich



1. osobní údaje osoby usmrcující kožešinová zvířata,



2. datum vydání a evidenční číslo osvědčení o způsobilosti k usmrcování

kožešinových zvířat,



b) o odborné způsobilosti osob uvedených v § 5a odst. 1 a uvádět v nich

osobní údaje těchto osob.



Záznamy podle písmen a) a b) lze vést také elektronickou formou.

Chovatel, který jako podnikatel chová kožešinová zvířata, je povinen

ještě 3 roky po ukončení činnosti těchto osob záznamy podle písmen a) a

b) uchovávat a na vyžádání je předložit příslušnému orgánu ochrany

zvířat. Součástí záznamů podle písmene b) musí být kopie dokladu o

vzdělání uvedeném v § 5a odst. 1.



(6) Chovatel, který chová hlodavce za účelem jejich hospodářského

využití, může kromě způsobů stanovených v příloze I přímo použitelného

předpisu Evropské unie upravujícího ochranu zvířat při usmrcování^16)

použít k jejich usmrcování také oxid uhličitý nebo zlomení vazu.



(7) Obsah a rozsah kurzu odborné přípravy pro získání osvědčení o

způsobilosti k usmrcování kožešinových zvířat, požadavky na nejvyšší

dosažené vzdělání a praxi lektorů od ukončení nejvyššího dosaženého

vzdělání, vzor osvědčení o způsobilosti k usmrcování kožešinových

zvířat, způsob doložení odpovídající odborné praxe a co se za ni

považuje, a vzor dočasného osvědčení o způsobilosti k usmrcování

kožešinových zvířat podle odstavce 3 stanoví ministerstvo prováděcím

právním předpisem.



§ 5d



Kontaktní místo podle přímo použitelného předpisu Evropské unie

upravujícího ochranu zvířat při usmrcování



Kontaktní místo podle přímo použitelného předpisu Evropské unie

upravujícího ochranu zvířat při usmrcování^17) uveřejňuje ministerstvo

rovněž ve Věstníku Ministerstva zemědělství (dále jen „Věstník“).



§ 5e



Uspořádání, konstrukce a vybavení jatek



(1) Každé jatky musí mít k dispozici vhodné vybavení a zařízení pro

vykládku zvířat z dopravních prostředků. Vybavení určené pro vykládku

zvířat musí mít protiskluzovou podlahu, a pokud je to nutné, i boční

hrazení. Můstky, rampy a přeháněcí uličky musí být opatřeny bočními

stěnami, zábradlími nebo jinými ochrannými prostředky, které brání

přepadnutí zvířat. Východové nebo příchodové rampy musí mít co možná

nejmenší sklon. Přeháněcí uličky musí být zkonstruovány tak, aby

snížily na minimum riziko poranění zvířat, a musí být uzpůsobeny tak,

aby využívaly stádního instinktu zvířat.



(2) Jatky musí být vybaveny pro odpovídající ustájení zvířat

dostatečným množstvím ohrad chráněných proti nepřízni počasí. Místa pro

ustájení musí kromě požadavků stanovených jinými právními předpisy^18)

mít



a) podlahu, která snižuje na minimum riziko uklouznutí a která

nezpůsobí zvířeti zranění, když se s ní dostane do kontaktu,



b) přiměřené větrání počítající předem s krajními hodnotami teploty a

vlhkosti; v případě, že je nezbytná automatická ventilace, musí být pro

případ poruchy připraven okamžitě použitelný náhradní systém,



c) umělé osvětlení o dostatečné intenzitě umožňující kdykoliv provést

prohlídku všech zvířat; rovněž musí být k dispozici i přiměřené

náhradní osvětlení,



d) vybavení k uvázání zvířat,



e) dostatečné množství vhodné podestýlky pro všechna zvířata, která

musí strávit noc v místech pro ustájení.



(3) Jestliže výběhy, které mají jatky k dispozici kromě ustájovacích

míst, jsou bez přirozené ochrany proti nepřízni počasí ani neposkytují

stín, musí být opatřeny ochranou proti nepřízni počasí. Tyto výběhy

musí být udržovány tak, aby nebyla zvířata vystavována fyzickým,

biologickým či jiným zdravotním rizikům.



(4) Zvířata, která po svém příhonu nejsou přímo vedena do prostor

porážky, musí mít kdykoli k dispozici ze vhodných zařízení vodu, která

neohrožuje jejich zdravotní stav.



§ 5f



Porážení zvířat pro potřeby církví a náboženských společností, jejichž

náboženské obřady stanoví zvláštní metody porážky zvířat



(1) Použít k porážce zvířat zvláštní metody stanovené náboženskými

obřady^19) za podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropské

unie upravujícím ochranu zvířat při usmrcování^13) může pouze církev a

náboženská společnost^20), a to na základě rozhodnutí ministerstva o

udělení povolení k porážce zvířat pro potřeby církví a náboženských

společností^20), jejichž náboženské obřady stanoví zvláštní metody

porážky zvířat, a veterinárních podmínek stanovených krajskou

veterinární správou.



(2) Provádět porážku zvířat lze pouze pro potřeby církví a náboženských

společností^20), jejichž náboženské obřady stanoví zvláštní metody

porážky zvířat a jen na jatkách. Církev a náboženská společnost je

povinna požádat krajskou veterinární správu o stanovení veterinárních

podmínek pro provádění porážky pro jednotlivá jatka; porážku musí

církev a náboženská společnost provádět v souladu s těmito podmínkami.



(3) Žádost o udělení povolení k porážce zvířat pro potřeby církví a

náboženských společností^20), jejichž náboženské obřady stanoví

zvláštní metody porážky zvířat, se podává na předepsaném formuláři,

jehož vzor stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem. Žádost

obsahuje kromě obecných náležitostí stanovených správním řádem také



a) osobní údaje a adresu místa trvalého pobytu, popřípadě též adresu

pro doručování, není-li shodná s adresou místa trvalého pobytu, osoby,

která splňuje podmínky podle § 5a,



b) údaje identifikující jatky, na kterých má být porážka prováděna,



c) druh zvířat, která mají být na jatkách porážena,



d) maximální počet zvířat, která hodlá žadatel na jednotlivých jatkách

porazit za den a za kalendářní rok a odůvodnění požadovaného počtu,



e) způsob porážky zvířat.



(4) Kromě náležitostí uvedených v odstavci 3 jsou součástí žádosti o

udělení povolení k porážce zvířat pro potřeby církví a náboženských

společností^20), jejichž náboženské obřady stanoví zvláštní metody

porážky zvířat,



a) písemný souhlas provozovatele podniku^12) s prováděním porážky

zvířat pro potřeby církví a náboženských společností^20), jejichž

náboženské obřady stanoví zvláštní metody porážky zvířat, na uvedených

jatkách, s uvedením maximální denní a roční kapacity jatek pro daný

druh a kategorii zvířat,



b) popis náboženského obřadu nebo předpis církve a náboženské

společnosti, který stanoví zvláštní metody porážky zvířat, a to v

českém jazyce,



c) podrobný popis způsobu provedení porážky zvířete a písemné potvrzení

církve a náboženské společnosti^20) o způsobilosti osoby uvedené v

odstavci 3 písm. a) k provedení požadovaného způsobu porážky tak, aby

bylo minimalizováno utrpení poráženého zvířete.



(5) Rozhodnutí o udělení povolení k porážce zvířat pro potřeby církví a

náboženských společností^21), jejichž náboženské obřady stanoví

zvláštní metody porážky zvířat, musí obsahovat náležitosti uvedené v

odstavci 3 a dobu platnosti. Toto rozhodnutí vydává ministerstvo

nejdéle na dobu 1 roku.



(6) Ministerstvo zašle rozhodnutí o udělení povolení k porážce zvířat

pro potřeby církví a náboženských společností^20), jejichž náboženské

obřady stanoví zvláštní metody porážky zvířat, na vědomí krajské

veterinární správě, Ústřední veterinární správě a provozovateli

podniku^12), ve kterém se má porážka uskutečnit.



(7) Vzor žádosti o udělení povolení k porážce zvířat pro potřeby církví

a náboženských společností^20), jejichž náboženské obřady stanoví

zvláštní metody porážky zvířat, stanoví ministerstvo prováděcím právním

předpisem.



§ 5g



Omračování zvířat



(1) Nákresy a popis stanovených míst na hlavě vybraných druhů zvířat

pro vedení omračovacího úderu a umístění mechanického omračovacího

nástroje stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.



(2) Požadavky na omračování zvířat s výjimkou kožešinových zvířat,

stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.



§ 5h



Usmrcování králíků, zajíců a drůbeže při domácí porážce



(1) Králíci, zajíci a drůbež nesmějí být během domácí porážky a

souvisejících úkonů vystaveni nepřiměřené bolesti nebo utrpení.



(2) Zvířata uvedená v odstavci 1 lze před omráčením zavěsit pouze za

předpokladu, že se učiní opatření k tomu, aby v okamžiku omráčení byla

v takovém fyzickém stavu, který umožní jeho provedení účinným a rychlým

způsobem.



(3) Při usmrcování drůbeže při domácí porážce lze k vykrvení použít

odtětí hlavy bez předchozího omráčení.



§ 5i



Postupy při usmrcování ryb



(1) Usmrcení ryb vykrvením se smí provádět pouze po jejich omráčení

zaručujícím ztrátu citlivosti a vnímání po celou dobu vykrvování.

Jatečné zpracování ryb před jejich vykrvením je zakázáno.



(2) Vykrvování ryb při prodeji se provádí po omráčení silným úderem

tupým předmětem na temeno hlavy a přetětím žaberních oblouků nebo

přetětím míchy a cév řezem bezprostředně za hlavou.



(3) Při průmyslovém zpracování ryb krajská veterinární správa povolí na

žádost provozovatele podniku výjimku z povinnosti a zákazu stanovených

v odstavci 1, pokud technologie umožňuje zpracování ryb ihned po jejich

porážce.



(4) Ryby při průmyslovém zpracování lze omračovat zařízením

využívajícím střídavý elektrický proud o napětí 230 V, plyn CO2 nebo

jiný plyn nebo směs plynů schválených podle zvláštního právního

předpisu^2).



(5) Živé ryby v zařízení používaném v rámci podnikatelské činnosti se

před usmrcením přechovávají v kádích a příručních nádržích při neustálé

výměně a přítoku vody, která neohrožuje jejich zdravotní stav,

popřípadě při zajištění jiného účinného způsobu provzdušňování nebo

okysličování vody.



(6) Poměr hmotnosti vybraných druhů živých ryb a vody (hustotu obsádky)

v kádích a příručních nádržích, včetně nejnižšího množství kyslíku ve

vodě a teploty vody, stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.



§ 6



Nikdo nesmí zvíře opustit s úmyslem se ho zbavit nebo je vyhnat. Za

opuštění zvířete se nepovažuje vypuštění zvířete do jeho přirozeného

prostředí, pokud je to vhodné z hlediska stavu zvířete a podmínek

prostředí.



§ 7



(1) S výjimkou pokusů na pokusných zvířatech se mohou vykonávat zásahy,

které způsobují bolest, jedině po celkovém nebo místním znecitlivění

zvířete osobou odborně způsobilou.^1d)



(2) Znecitlivění se nepožaduje,



a) jestliže se při srovnatelných zákrocích na lidech znecitlivění

neprovádí,



b) pokud podle úsudku veterinárního lékaře není znecitlivění

proveditelné nebo nutné anebo by způsobilo bolest větší než zákrok sám.



(3) Jestliže je zákrok prováděn osobou odborně způsobilou podle

veterinárního zákona,^1f) pak se znecitlivění rovněž nepožaduje při



a) kastraci samců mladších 7 dnů u prasat a mladších 8 týdnů u skotu,

ovcí, koz nebo králíků, kteří netrpí anatomickou vadou pohlavních

orgánů,



b) odrohování nebo tlumení růstu rohů u telat a kůzlat ve věku do 4

týdnů provedenou chemickou kauterizací, tepelnou kauterizací nástrojem,

který vyvíjí potřebné teplo po dobu nejméně 10 sekund,



c) krácení ocasu u selat mladších 7 dnů, jehňat a štěňat mladších 8

dnů,



d) odstraňování ostruh, hřebenů, posledních článků křídel, krácení

zobáků, drápů, nastřihování meziprstních blan během prvního dne života

drůbeže, u pižmových kachen odstraňování drápů a zkrácení horní části

zobáku do 21 dní věku,



e) kauterizaci zobáků u kuřat mladších 10 dnů, která jsou určena k

produkci konzumních vajec,



f) obrušování nebo odštípnutí zubů savých selat,



g) označování zvířat jejich tetováním, ušní známkou nebo elektronickým

čipem,



h) označování zvířat vrubováním uší, označování koní výžehem nebo

označování ryb vymrazováním.



(4) Zákroky uvedené v odstavci 3 písm. a) a b) je možné u zvířat

starších, než je uvedeno v těchto ustanoveních, provádět pouze se

znecitlivěním.



§ 7a



Ochrana zvířat při chovu



(1) Sdružení právnických nebo fyzických osob, která se zabývají chovem

zvířat, a chovatelé, kteří jsou jejich členy, nebo podnikatelé, kteří

se v rámci podnikatelské činnosti zabývají chovem zvířat, musí chovat

psy nebo kočky v souladu s podmínkami stanovenými prováděcím právním

předpisem.



(2) Podmínky chovu psů a koček, pokud se jedná o chovná zvířata,

stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.



§ 8



Veřejná vystoupení zvířat



(1) Veřejným vystoupením se rozumí jednorázové nebo opakované provádění

činnosti se zvířetem nebo zvířaty chovatele, které je přístupné

veřejnosti, a to i prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků,

za účelem výchovy, vzdělávání, reklamy, soutěže nebo za účelem

podnikání, nebo činnost, při které vznikne doklad o zvířeti, který je

hodnocením jeho vzhledu, výkonu nebo určitých vloh; za veřejné

vystoupení se nepovažuje svod zvířat^1c).



(2) Fyzická nebo právnická osoba, která pořádá nebo provádí veřejné

vystoupení (dále jen „pořadatel“), je povinna zajistit, aby při

veřejném vystoupení byla přítomna fyzická osoba, která je schopna



a) rozpoznat zjevné příznaky zhoršeného zdravotního stavu zvířat,



b) zjistit změny v chování zvířat,



c) určit, zda celkové prostředí je vhodné k zachování zdraví a pohody

zvířat,



d) bezpečně manipulovat s daným druhem zvířat,



e) organizačně zabezpečit ochranu zvířat při pořádání veřejného

vystoupení.



(3) Pořadatel je povinen



a) oznámit nejméně 14 dnů přede dnem konání veřejného vystoupení

krajské veterinární správě a příslušné obci



1. místo a datum konání,



2. druh a počet zvířat, která se mají veřejného vystoupení zúčastnit,



3. údaje umožňující identifikaci osoby podle odstavce 2,



b) současně s oznámením podle písmene a) předložit seznam činností se

zvířaty,



c) poučit osoby, které se aktivně zúčastňují veřejného vystoupení

zvířat, jak mají manipulovat se zvířaty, připravovat pomůcky nebo jiné

vybavení a seznámit je se zásadami zabezpečení pohody a ochrany zvířat

podle tohoto zákona a kontrolovat, zda je v průběhu veřejného

vystoupení zvířat dodržují,



d) oznámit porušení podmínek ochrany zvířat účastníkem veřejného

vystoupení krajské veterinární správě.



(4) Povinnosti stanovené v odstavci 3 písm. a) a b) se nevztahují



a) na ozbrojené síly, bezpečností sbory nebo obecní policii,



b) na zoologickou zahradu nebo záchranou stanici, pokud se veřejné

vystoupení koná v prostoru této zoologické zahrady nebo záchranné

stanice, a



c) na zpětné vypuštění zvířete do volné přírody zoologickou zahradou

nebo záchrannou stanicí.



(5) Pořadatel je oprávněn při důvodném podezření na porušení podmínek

ochrany zvířat stanovených tímto zákonem účastníkem veřejného

vystoupení konání veřejného vystoupení zvířat až do provedení nápravy

zastavit, nebo osobu, která stanovené podmínky porušila, vyloučit a

její zvíře z veřejného vystoupení zvířat vyřadit.



ČÁST TŘETÍ



OCHRANA ZVÍŘAT PŘI PŘEPRAVĚ



§ 8a



Maximální doba trvání přepravy



Doba trvání cesty při vnitrostátní přepravě hospodářských zvířat

určených k porážce na jatkách nesmí překročit 8 hodin.



§ 8b



Odborná způsobilost na úseku ochrany zvířat při přepravě



(1) Zaměstnanci dopravce nebo provozovatele sběrného střediska^2l) či

shromažďovacího střediska^2m) (dále jen „sběrné středisko“), kteří

provádějí manipulaci se zvířaty, musí absolvovat školení, které stanoví

přímo použitelný předpis Evropské unie^2n), a získat potvrzení o

absolvování tohoto školení. Toto školení zajistí dopravce nebo

provozovatel sběrného střediska.



(2) Zaměstnanci dopravce nebo provozovatele sběrného střediska nemusí

absolvovat školení podle odstavce 1 v případě, že předloží potvrzení o

absolvování školení, které stanoví přímo použitelný předpis Evropské

unie^2n), vydané v jiném členském státě Evropské unie.



(3) Dopravce nebo provozovatel sběrného střediska je povinen vést

evidenci o školení osob vykonávajících činnosti uvedené v odstavci 1.

Obsahem této evidence je jméno, příjmení, datum narození a místo

trvalého pobytu nebo pobytu^2o) školených osob, obsah školení, jméno a

příjmení školitelů a datum, kdy bylo školení provedeno. Dopravce nebo

provozovatel sběrného střediska je povinen ještě 3 roky ode dne

ukončení činnosti těchto osob tuto evidenci uchovávat a na vyžádání ji

předložit příslušnému orgánu ochrany zvířat.



(4) Obsah školení a způsob potvrzení o absolvování školení zaměstnanců

dopravce nebo provozovatele sběrného střediska stanoví ministerstvo

prováděcím právním předpisem.



(5) Řidiči nebo průvodci^2p) silničních vozidel musí absolvovat obecný

nebo specializovaný kurz a získat osvědčení o způsobilosti pro řidiče a

průvodce silničních vozidel v souladu s přímo použitelným předpisem

Evropské unie^2q). Toto osvědčení vydává ministerstvo, a to i ve formě

průkazu. Zkušební řády schvaluje a zkoušky provádí ministerstvo.



(6) Řidiči nebo průvodci silničních vozidel nemusí absolvovat kurz

podle odstavce 5 v případě, že předloží osvědčení o způsobilosti pro

řidiče a průvodce silničních vozidel^2q) vydané v jiném členském státě

Evropské unie.



(7) Obsah a rozsah odborného kurzu pro získání osvědčení o způsobilosti

pro řidiče a průvodce silničních vozidel, a to jak pro obecný kurz

vztahující se na přepravu všech druhů zvířat, tak pro specializovaný

kurz vztahující se pouze na přepravu některých druhů zvířat, požadavky

na vybavení školicího pracoviště, požadavky na nejvyšší dosažené

vzdělání a praxi lektorů od ukončení nejvyššího dosaženého vzdělání,

složení zkušební komise, průběh zkoušky, podmínky a způsob vydávání

osvědčení ve formě průkazu a jeho vzor stanoví ministerstvo prováděcím

právním předpisem.



§ 8c



Obecné podmínky pro přepravu zvířat



(1) Nikdo nesmí provádět ani nařídit přepravu zvířat způsobem, který

jim může přivodit zranění nebo zbytečné utrpení.



(2) Dopravce musí při přepravě zvířat splnit tyto podmínky:



a) dopravní prostředky musí být navrženy, konstruovány, udržovány a

provozovány tak, aby se předešlo zranění a utrpení zvířat a byla

zajištěna jejich bezpečnost,



b) zařízení k nakládce a vykládce, pokud jsou použita, musí být

navržena, konstruována, udržována a provozována tak, aby se předešlo

zranění a utrpení zvířat a byla zajištěna jejich bezpečnost,



c) pro zvířata musí být zajištěna dostatečná plocha a výška přiměřená

jejich vzrůstu a zamýšlené cestě.



(3) Chovatel musí zajistit



a) napojení a nakrmení zvířete v kvalitě a množství odpovídajícím druhu

zvířete a jeho vzrůstu,



b) aby zvířeti byl poskytnut odpočinek ve vhodných intervalech,



c) zvířeti, které během přepravy onemocnělo nebo bylo zraněno,

poskytnutí první pomoci; vyžaduje-li to zdravotní stav zvířete, zajistí

jeho veterinární ošetření.



§ 8d



Způsobilost zvířat k přepravě



(1) Chovatel může zvířata přepravovat nebo je předat k přepravě

dopravci pouze tehdy, jsou-li pro plánovanou cestu způsobilá.



(2) Poraněná zvířata a zvířata s fyziologickými potížemi nebo

patologickými stavy se nepovažují za způsobilá k přepravě, zejména

pokud



a) se bez bolesti nebo pomoci nemohou sama pohybovat,



b) mají velké otevřené rány nebo výhřezy,



c) jde o březí zvířata, u nichž již uplynulo 90 % či více očekávané

doby březosti, nebo jde o samice, které porodily v předcházejícím

týdnu,



d) jde o novorozená zvířata, která ještě nemají úplně zahojený pupek,



e) jde o selata mladší 3 týdnů, jehňata mladší 1 týdne a telata mladší

10 dnů, ledaže jsou přepravována na vzdálenost menší než 100 km,



f) savce, kteří dosud nebyli odstaveni od matky nebo kteří dosud

nepřivykli samostatnému přijímání potravy a tekutin, pokud nejsou

přepravováni společně s matkou; to neplatí u volně žijících zvířat v

případě, kdy může dojít k ohrožení mláděte matkou, g) jde o jelenovité

v období, kdy se jim obnovuje paroží.



(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 neplatí pro přepravu zvířat



a) k ošetření veterinárním lékařem a zpět, nebo je-li přeprava jinak

nutná k zamezení dalších bolestí, utrpení nebo škod,



b) na pokyn veterinárního lékaře k diagnostickým účelům.



§ 8e



Dopravní prostředky



(1) Chovatel musí zajistit, aby dopravní prostředky, kontejnery, klece

a podobně a jejich vybavení byly konstruovány, udržovány a provozovány

tak, aby



a) se předešlo zranění a utrpení a zajistila bezpečnost zvířat,



b) zvířata byla chráněna před nepříznivým počasím, příliš vysokými či

nízkými teplotami a nepříznivými změnami klimatických podmínek,



c) zvířata neměla možnost z nich uniknout nebo vypadnout a mohla snášet

případný stres související s pohybem vozidla,



d) podlaha nebyla kluzká,



e) podlaha minimalizovala prosakování moči a výkalů.



(2) Chovatel musí zajistit



a) aby uvnitř prostoru pro zvířata byl dostatek místa a dostatečné

proudění vzduchu, když zvíře stojí v přirozeném postoji,



b) studenokrevným obratlovcům, danému druhu odpovídající okysličení

vody, popřípadě přívod vody nebo kyslíku, a to po celou dobu jejich

přepravy.



(3) Velikost prostor pro přepravu zvířat stanoví ministerstvo

prováděcím právním předpisem.



§ 8f



Postupy při přepravě



(1) Předměty, které mají být přepravovány ve stejném dopravním

prostředku společně se zvířaty, musí chovatel umístit tak, aby nemohly

zvířatům přivodit zranění, utrpení nebo stres.



(2) Pokud jsou zvířata přepravována v kontejnerech, musí chovatel

zajistit, aby



a) nedocházelo k jejich strkání, házení, svrhávání, nárazům, převracení

nebo shazování,



b) s přepravovanými zvířaty nebylo manipulováno hlavou dolů,



c) nebylo omezeno větrání nebo u studenokrevných obratlovců

okysličování, pokud jsou kontejnery přepravovány naskládané na sobě

nebo vedle sebe,



d) přeprava probíhala ve vodorovné poloze za účelem zamezení vytékání

nebo vypadávání výkalů,



e) byla zajištěna stabilita kontejnerů, zejména pokud jsou umístěny na

sebe,



f) kontejnery, jejichž celková hmotnost přesáhne 50 kg, byly vybaveny

úchyty a byly během přepravy upevněny.



(3) Nikdo nesmí při přepravě



a) zvířata bít, kopat nebo užívat jiného násilí,



b) používat tlak na zvlášť citlivé části těla tak, aby tím byla

způsobena zbytečná bolest nebo utrpení,



c) zavěšovat zvířata pomocí mechanických prostředků,



d) zvedat nebo tahat zvířata za hlavu, uši, rohy, končetiny, ocas nebo

srst, nebo s nimi zacházet tak, aby jim tím byla působena zbytečná

bolest nebo utrpení,



e) používat poháněče nebo pomůcky se špičatými konci,



f) úmyslně zdržovat zvířata, která jsou poháněna nebo vedena prostorem,

ve kterém se manipuluje se zvířaty,



g) přepravovat zvířata se svázanými končetinami s výjimkou

handicapovaných zvířat, přivazovat zvířata za končetiny s výjimkou

dravců chovaných v zajetí podle zákona o myslivosti^1e).



(4) Elektrické poháněče se smějí používat jen u dospělého skotu a

prasat v případě, když odmítají pohyb, a to jen tehdy, když zvířata

mají dostatečný prostor k průchodu. Výboje nesmějí trvat déle než 1

vteřinu, musí být vhodným způsobem časově rozloženy a smějí být

aplikovány jen na svaly zadních končetin. Výboje se nesmějí používat

opakovaně, pokud zvíře nereaguje.



(5) Chovatel musí při přepravě zajistit, aby



a) zvířata nebyla přivázána za rohy, parohy, kroužky v nose ani za nohy

svázané k sobě,



b) telata neměla náhubek,



c) domácí koňovití starší 8 měsíců během přepravy měli ohlávku, vyjma

nezkrocené koně.



(6) Pokud musí být zvířata přivázána, musí chovatel zajistit, aby

provazy, řetězy nebo jiné použité prostředky upevnění



a) byly dostatečně pevné a za normálních přepravních podmínek se

nemohly přetrhnout,



b) v případě potřeby umožnily zvířatům ulehnutí, nakrmení a napojení,



c) zabránily jakémukoli riziku uškrcení nebo poranění a aby umožňovaly

zvířata v případě potřeby rychle uvolnit.



§ 8g



nadpis vypuštěn



(1) Ustanovení § 8c až 8f se vztahují na přepravu, která se

neuskutečňuje v souvislosti s hospodářskou činností, a na přepravu

hospodářských zvířat do vzdálenosti nejvýše 50 km nebo v rámci

hospodářství^2).



(2) Na přepravu ryb se vztahují ustanovení § 8c odst. 1, § 8c odst. 2

písm. a) a b), § 8d odst. 1, § 8e odst. 1 písm. a), b) a c), § 8e odst.

2 písm. b), § 8f odst. 2 písm. a), c), e) a f) a § 8f odst. 3 písm. b).



§ 8h



zrušen



§ 8i



zrušen



§ 8j



zrušen



§ 8k



zrušen



§ 8l



zrušen



ČÁST ČTVRTÁ



OCHRANA HOSPODÁŘSKÝCH ZVÍŘAT, ZVÍŘAT V ZÁJMOVÝCH CHOVECH A VOLNĚ

ŽIJÍCÍCH ZVÍŘAT



Ochrana hospodářských zvířat



§ 9



(1) Při chovu hospodářských zvířat je zakázáno



a) chovat zvíře v izolaci, působí-li mu to utrpení, pokud to nevyžadují

zvláštní předpisy,^3)



b) chovat zvířata v tak velkých nebo v tak uspořádaných skupinách anebo

v takových prostorách,



1. ve kterých jim míra nebo četnost vzájemných útoků působí utrpení,



2. které neumožňují přirozený odpočinek či řádnou péči,



3. ve kterých nemohou uspokojit své potřeby v příjmu potravy a vody

anebo jiné potřeby nezbytné pro jejich život a zdraví,



c) chovat zvířata trvale ve tmě nebo je ponechat bez náležité doby

odpočinku od umělého osvětlení,



d) používat takové způsoby nebo postupy plemenitby, které způsobují

nebo mohou způsobit zvířeti utrpení nebo zranění,



e) chovat zvíře k hospodářským účelům, u něhož lze na základě jeho

fenotypu nebo genotypu očekávat, že bude chováno v dalších generacích

se škodlivými účinky na jeho zdraví a životní pohodu.



(2) Je zakázáno hospodářská zvířata používat k dosažení jiných cílů,

včetně nátlakových akcí, nejedná-li se o veřejné vystoupení nebo

použití zvířete k plnění úkolů stanovených ozbrojeným silám,

bezpečnostním sborům nebo obecní policii zvláštními právními

předpisy^1k).



§ 10



Dojde-li k utrpení nebo jinému poškozování zvířat prokazatelně v

důsledku nevhodné technologie, je chovatel povinen tuto technologii

upravit nebo změnit.



§ 10a



Hospodářská zvířata dovážená do České republiky ze zemí, které nejsou

členskými státy Evropské unie (třetí země), musí být doprovázena

osvědčením vystaveným úředním nebo státem pověřeným veterinárním

lékařem země původu, v němž se osvědčuje, že se zvířaty bylo zacházeno

způsobem přinejmenším rovnocenným způsobu používanému v České republice

a v zemích Evropské unie.



§ 11



(1) V intenzivních chovech je chovatel povinen zabezpečit nejméně

jedenkrát denně prohlídku hospodářských zvířat a technologických

zařízení a odstranit v nejkratší možné době každou zjištěnou závadu

tak, aby nebylo ohroženo zdraví a život zvířat. K zajištění prohlídky

hospodářských zvířat v kterékoli době musí být připraveno stabilní nebo

mobilní osvětlení, které umožní důsledné provedení prohlídky.



(2) Chovatel je povinen učinit opatření nezbytná pro zabránění úniku

hospodářských zvířat a mít pohotově k dispozici nástroje a pomůcky k

okamžitému poskytnutí první pomoci, pomoci při porodu či náhlém

onemocnění a vlastní vyprošťovací nářadí odpovídající druhu chovaných

zvířat a používané technologii, zařízení k nakládce a vykládce zvířat,

jakož i nástroje k okamžitému omráčení a vykrvení hospodářského zvířete

při nutné porážce.



§ 12



(1) Chovatel je povinen zajistit s ohledem na druh hospodářského

zvířete, stupeň jeho vývoje, adaptaci a domestikaci, životní podmínky

odpovídající fyziologickým a etologickým potřebám hospodářských zvířat

tak, aby jim nebylo působeno utrpení a byla zajištěna jejich pohoda v

souladu se získanými zkušenostmi a vědeckými poznatky.



(2) Chovatel hospodářských zvířat musí zajistit dostatečně početný a

odborně způsobilý personál s takovými teoretickými a praktickými

znalostmi o příslušném druhu a kategorii hospodářských zvířat a

používaném chovatelském systému, aby



a) byl schopen rozpoznat zjevné příznaky zhoršeného zdravotního stavu

hospodářského zvířete,



b) zjistit změny v chování hospodářského zvířete,



c) byl schopen určit, zda celkové prostředí je vhodné k zachování

zdraví a pohody hospodářského zvířete.



(3) Hospodářským zvířatům nesmí být podáváno krmivo nebo nápoj

způsobem, který vyvolává zbytečné utrpení. Krmiva musí splňovat

podmínky stanovené zvláštními právními předpisy.^3a)



(4) Pro zabezpečení podmínek ochrany zvířat každé hospodářské zvíře, na

němž se projeví příznaky onemocnění nebo zranění, musí být bez odkladu

náležitě ošetřeno v souladu se zvláštními právními předpisy;^2)

vyžaduje-li to situace, musí být nemocná nebo zraněná zvířata izolována

ve vhodném ustájení.



§ 12a



(1) Volnost pohybu hospodářského zvířete nesmí být omezována způsobem,

který by mu působil utrpení. Ustájení musí umožnit hospodářským

zvířatům bez obtíží uléhat, odpočívat, vstávat a pečovat o povrch svého

těla a vidět na ostatní zvířata. Prostor pro ležení musí být pohodlný,

čistý a s řádným odtokem tekutých odpadů a nesmí působit nepříznivě na

hospodářská zvířata.



(2) Pomůcky na přivazování hospodářských zvířat musí být pravidelně

kontrolovány a upravovány, aby maximálně omezily riziko udušení nebo

jiného poranění hospodářského zvířete.



(3) Pro zajištění pohody a zdraví hospodářských zvířat v intenzivních

chovech, pokud větrání závisí na umělém větracím systému, musí být

tento systém vybaven poplašným systémem, který bude varovat při

selhání, nebo musí být k dispozici náležitý pomocný systém, který

zaručí obnovení větrání. Všechna automatická a mechanická zařízení,

která mají podstatný význam pro zdraví a pohodu zvířat, musí být

kontrolována alespoň jednou denně. Jsou-li shledány závady, musí být

okamžitě odstraněny, nebo není-li to možné, musí být podniknuty

náležité kroky k zajištění zdraví a příznivého stavu zvířat.



(4) Hospodářským zvířatům, která nejsou chována v budovách, se

poskytuje přiměřená ochrana před nepříznivými povětrnostními

podmínkami, predátory a riziky ohrožujícími jejich zdraví.



(5) Podrobnosti stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.



§ 12b



Hospodářská zvířata musí



a) dostávat potravu, která je vhodná pro jejich stáří, druh a která je

podávána v dostatečném množství, aby uspokojovala jejich potřeby.

Všechna hospodářská zvířata musí mít přístup ke krmivu v intervalech

vhodných pro jejich fyziologické potřeby,



b) mít přístup k vodě, která neohrožuje zdravotní stav zvířat, nebo jim

musí být umožněno, podle druhu a věkové kategorie, uspokojovat potřeby

tekutin,



c) mít možnost přístupu k zařízení pro krmení a napájení tak, aby bylo

minimalizováno znečištění krmiva a vody i vyloučeny nepříznivé účinky

zápolení o krmivo a napájecí vodu mezi hospodářskými zvířaty.



§ 12c



(1) Hospodářská zvířata musí být chována s ohledem na druh a věkovou

kategorii nebo hmotnost a další specifické podmínky nároků na jejich

ochranu a pohodu podle stanovených minimálních standardů.



(2) Minimální standardy pro ochranu nosnic druhu Kur domácí (Gallus

gallus), které dosáhly snáškové zralosti a jsou chovány pro produkci

vajec nezamýšlených k vylíhnutí (dále jen "nosnice"), se nevztahují na

chovy s méně než 350 nosnicemi a zařízení pro chov chovných nosnic.



(3) Minimální standardy pro chov hospodářských zvířat stanoví

ministerstvo prováděcím právním předpisem.



§ 12d



(1) Při chovu kuřat druhu Kur domácí (Gallus gallus), která jsou

chována na maso (dále jen „kuřata chovaná na maso“) musí chovatel



a) dodržovat požadavky na hospodářství a požadavky na chov kuřat

chovaných na maso stanovené prováděcím právním předpisem,



b) předávat pověřené osobě podle plemenářského zákona^3b) hlášení o

chovu kuřat chovaných na maso,



c) vést záznamy o chovu kuřat chovaných na maso stanovené prováděcím

právním předpisem; tyto záznamy musí chovatel uchovávat alespoň po dobu

3 let a na vyžádání je předložit příslušnému orgánu ochrany zvířat,



d) poskytovat osobě uvedené v § 20 odst. 1 písm. j) zákona údaje a

vzorky stanovené prováděcím právním předpisem.



(2) Maximální hustota osazení v hospodářství, kterým se rozumí výrobní

provoz s chovem kuřat chovaných na maso, nebo v hale hospodářství,

kterou se rozumí budova hospodářství, ve které je chováno hejno kuřat

chovaných na maso, nesmí překročit 33 kg/m2. Hustotou osazení se rozumí

celková živá hmotnost kuřat chovaných na maso, která se ve stejném čase

nacházejí v hale, a to na čtvereční metr využitelné plochy. Využitelnou

plochou se rozumí plocha se stelivem kdykoliv přístupná kuřatům

chovaným na maso. Hejnem kuřat chovaných na maso se rozumí skupina

kuřat chovaných na maso, která jsou umístěna v hale hospodářství a

která se v této hale nacházejí současně.



(3) Chovatel, který splňuje požadavky podle odstavců 1 a 2, může

provozovat chov kuřat chovaných na maso s hustotou osazení vyšší než 33

kg/m2, pokud



a) sdělí pověřené osobě podle plemenářského zákona^3b) úmysl používat

vyšší hustotu osazení hlášením o chovu kuřat chovaných na maso a



b) splňuje požadavky na hospodářství, požadavky na obsah a vedení

dokumentace a požadavky pro vyšší hustotu osazení stanovené prováděcím

právním předpisem.

Maximální hustota osazení v tomto případě nesmí překročit 39 kg/m2.

Chovatel je povinen hlásit změnu hustoty osazení nejméně 15 dnů před

umístěním hejna kuřat chovaných na maso do haly.



(4) Chovatel může provozovat chov kuřat chovaných na maso se zvýšenou

hustotou osazení, která překračuje hustotu uvedenou v odstavci 3

maximálně o 3 kg/m2, pokud mu bude na žádost a po splnění kritérií pro

povolení zvýšené hustoty osazení stanovených prováděcím právním

předpisem vydáno krajskou veterinární správou rozhodnutí o povolení

chovu kuřat chovaných na maso se zvýšenou hustotou osazení. Krajská

veterinární správa povolení rozhodnutím odejme či změní, jestliže

chovatel přestane splňovat kritéria, za kterých bylo rozhodnutí o

povolení vydáno. Požadavky stanovené v odstavci 3 platí obdobně.



(5) Chovatel, který chová kuřata chovaná na maso s hustotou osazení

vyšší než 33 kg/m2, je povinen



a) z údajů vedených podle odstavce 1 písm. c) vypočítat údaje o denní

míře úmrtnosti hejna a kumulativní denní míře úmrtnosti hejna a



b) v doprovodné dokumentaci^3c) k dodávce kuřat chovaných na maso na

jatky uvést údaje o denní míře úmrtnosti hejna a kumulativní denní míře

úmrtnosti hejna a údaje o hybridu a plemeni kuřete.



(6) Chovatel musí poskytnout osobám, které jsou jím zaměstnány nebo

najaty, aby pečovaly o kuřata chovaná na maso nebo aby je chytaly a

nakládaly, poučení týkající se požadavků na ochranu zvířat, včetně

požadavků na způsoby porážení používané v hospodářstvích. Splnění této

povinnosti je na vyžádání orgánů ochrany zvířat chovatel povinen

doložit.



(7) Chovatel musí zajistit, aby za každý chov kuřat chovaných na maso

byla stanovena osoba odborně způsobilá k péči o kuřata chovaná na maso,

která má osvědčení o způsobilosti k péči o kuřata chovaná na maso. Toto

osvědčení vydává ministerstvo na základě absolvování kurzu odborné

přípravy k péči o kuřata chovaná na maso.



(8) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem požadavky na

hospodářství a požadavky na chov kuřat chovaných na maso, obsah záznamů

o chovu kuřat chovaných na maso, obsah údajů a seznam vzorků, které

jsou chovatelé povinni poskytovat osobě uvedené v § 20 odst. 1 písm. j)

zákona, požadavky na hospodářství, požadavky na obsah a vedení

dokumentace a požadavky na chov kuřat chovaných na maso při hustotě

osazení vyšší než 33 kg/m2, kritéria pro povolení zvýšené hustoty

osazení, obsah a rozsah kurzu odborné přípravy k péči o kuřata chovaná

na maso pro získání osvědčení o způsobilosti k péči o kuřata chovaná na

maso, požadavky na vybavení školicího pracoviště, požadavky na nejvyšší

dosažené vzdělání a praxi lektorů od ukončení nejvyššího dosaženého

vzdělání a vzor osvědčení.



§ 12e



Ustanovení § 12d se nevztahuje na



a) hospodářství s méně než 500 kuřaty,



b) hejna kuřat pro rozmnožovací chov,



c) líhně,



d) kuřata z extenzivního chovu ve vnitřních prostorách a z chovu ve

volném výběhu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie^3d),



e) kuřata z ekologického chovu podle přímo použitelného předpisu

Evropské unie^3e).



§ 12f



Pokyny a poučení o péči o prasata a kurz k péči o prasata



(1) Chovatel, který chová prasata ustájená pro odchov a výkrm (dále jen

„chovatel prasat“), zajistí, aby prasata ošetřovala osoba, která

obdržela pokyny a poučení o péči o prasata v rozsahu stanoveném tímto

zákonem a právními předpisy vydanými k jeho provedení.



(2) Za osobu podle odstavce 1 se považuje osoba, která



a) od chovatele prasat obdržela pokyny a poučení o péči o prasata, nebo



b) se zúčastnila kurzu k péči o prasata pro získání osvědčení o

způsobilosti k péči o prasata, organizovaného školicím pracovištěm.



(3) Účastníkovi kurzu k péči o prasata podle odstavce 2 písm. b) vydá

školicí pracoviště osvědčení o způsobilosti k péči o prasata.



(4) Chovatel prasat je povinen vést záznamy o předání pokynů a poučení

o péči o prasata a o vydaných osvědčeních o způsobilosti k péči o

prasata u osob, které zaměstnává k ošetřování prasat, a uvádět v nich



a) osobní údaje osoby, která je jím zaměstnána k ošetřování prasat, a



b) datum vydání a evidenční číslo osvědčení o způsobilosti k péči o

prasata nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení osoby, která pokyny a

poučení o péči o prasata předala, a datum, kdy k jejich předání došlo.



Tyto záznamy lze vést také elektronickou formou. Chovatel je povinen

ještě 3 roky po ukončení činnosti těchto osob tyto záznamy uchovávat a

na vyžádání je předložit příslušnému orgánu ochrany zvířat.



(5) Obsah a rozsah kurzu k péči o prasata pro získání osvědčení o

způsobilosti k péči o prasata, požadavky na nejvyšší dosažené vzdělání

a praxi lektorů od ukončení nejvyššího dosaženého vzdělání, vzor

osvědčení o způsobilosti k péči o prasata a vzor pokynů a poučení o

péči o prasata stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.



§ 13



Ochrana zvířat v zájmových chovech



(1) Každý je povinen zabezpečit zvířeti v zájmovém chovu přiměřené

podmínky pro zachování jeho fyziologických funkcí a zajištění jeho

biologických potřeb tak, aby nedocházelo k bolesti, utrpení nebo

poškození zdraví zvířete, a učinit opatření proti úniku zvířat. Zvíře

nesmí být chováno jako zvíře v zájmovém chovu, jestliže nejsou

zabezpečeny přiměřené podmínky pro zachování jeho fyziologických funkcí

a zajištění jeho biologických potřeb nebo jestliže se zvíře nemůže

adaptovat, přestože tyto podmínky zabezpečeny jsou.



(2) Každý, kdo chová zvíře v zájmovém chovu nebo se ujal toulavého,

případně opuštěného zvířete, odpovídá za jeho zdraví a dobrý stav; za

splnění této povinnosti se považuje i oznámení místa nálezu obci nebo

předání toulavého, případně opuštěného zvířete do útulku.



(3) Je zakázáno chovat zvířata v zájmových chovech, jestliže chovatel

nebo občan vytvořil takové podmínky chovu, že v dalších generacích

zvířat na základě dědičnosti budou zvířatům chybět části těla nebo

orgány nebo budou-li orgány zvířat funkčně nezpůsobilé anebo

znetvořené.



(4) Zvíře v zájmovém chovu nesmí být prodáno nebo darováno osobě



a) mladší 15 let bez souhlasu jejích rodičů nebo jiné osoby mající k

uvedené osobě mladší 15 let rodičovskou odpovědnost,



b) která byla pravomocným rozhodnutím soudu zbavena způsobilosti k

právním úkonům,



c) jíž byla pravomocným rozhodnutím soudu způsobilost k právním úkonům

omezena, bez souhlasu jejího opatrovníka.



(5) Chovatelem druhu zvířete vyžadujícího zvláštní péči může být

fyzická osoba starší 18 let nebo právnická osoba; je-li chovatelem

takového zvířete právnická osoba, musí stanovit osobu starší 18 let,

jíž bude svěřena péče o zvíře. Nejde-li o chov zvířat v zoologických

zahradách^1b) a záchranných stanicích, nebo o chov loveckých dravců

držených podle zákona o myslivosti^1e), je k chovu zvířete vyžadujícího

zvláštní péči potřeba povolení krajské veterinární správy příslušné

podle místa chovu zvířete.



(6) Žádost o povolení chovu podle odstavce 5 musí obsahovat



a) identifikační údaje žadatele a místo chovu na území České republiky,



b) druh a počet chovaných jedinců,



c) stručný popis chovu a jeho vybavení,



d) souhlas odpovědné osoby s prováděním kontroly chovaného jedince nebo

skupiny druhu zvířat vyžadujícího zvláštní péči, míst a zařízení, v

němž jsou tato zvířata chována, a prostor s chovem spojených, zejména

prostor pro skladování krmiv.



(7) Krajská veterinární správa neudělí povolení podle odstavce 5,

nejsou-li dodrženy podmínky podle odstavce 1. Krajská veterinární

správa v povolení podle odstavce 5 stanoví maximální počty zvířat,

které je možno chovat ve vybavení uvedeném v žádosti podle odstavce 6

písm. c). Krajská veterinární správa může rozhodnutím povolení změnit

nebo odejmout, jestliže se změnily nebo zanikly podmínky, za jakých

bylo uděleno. Povolení k chovu druhu zvířat vyžadujícího zvláštní péči

se vydává na tři roky a může být na písemnou žádost prodlouženo.

Krajská veterinární správa, která povolení vydala, je povinna alespoň

jednou za rok provádět dozor nad dodržováním podmínek chovu. Záznamy o

provedené kontrole uchová po dobu pěti let.



(8) Dojde-li ke změně podmínek, za nichž bylo povolení vydáno, je

chovatel povinen do 30 dnů tuto změnu oznámit krajské veterinární

správě.



(9) Chovatel, jemuž bylo vydáno povolení podle odstavce 5, je povinen

bez zbytečného odkladu oznámit změny v údajích uvedených v žádosti

podle odstavce 6, k nimž dojde po vydání povolení. Má-li dojít k

rozšíření chovu zvířat vyžadujících zvláštní péči z hlediska jejich

počtu nebo druhů, je chovatel povinen podat novou žádost o povolení

chovu.



(10) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem druhy zvířat

vyžadující zvláštní péči a vzor žádosti o povolení chovu druhů zvířat

vyžadujících zvláštní péči.



§ 13a



Zvláštní podmínky pro obchod se zvířaty určenými pro zájmové chovy



(1) Právnická nebo fyzická osoba, která na základě živnostenského

oprávnění



a) chová zvířata určená pro zájmové chovy pro účely obchodu s nimi nebo

s těmito zvířaty obchoduje,



b) provozuje jezdeckou firmu nebo povoznictví, anebo chová zvířata pro

cirkusová nebo veřejná vystoupení,

je povinna nejpozději 30 dnů před zahájením nebo ukončením podnikání

oznámit výkon živnosti, druhy a počty zvířat příslušné krajské

veterinární správě a současně je povinna doložit, jakým způsobem bude

zabezpečena péče o zvířata, jejich zdraví a pohodu v případě zahájení

činnosti.



(2) Zjistí-li krajská veterinární správa závažné nebo opětovné porušení

povinností právnické nebo fyzické osoby uvedené v odstavci 1

stanovených tímto zákonem, může podat návrh příslušnému živnostenskému

úřadu, aby živnostenské oprávnění zrušil nebo provozování pozastavil.



(3) Právnická nebo fyzická osoba, která obchoduje se zvířaty pro

zájmové chovy, je povinna vést evidenci o nakoupených a prodaných

zvířatech včetně dokladů o původu zvířete a uchovávat ji po dobu tří

let.



(4) Právnická nebo fyzická osoba, která obchoduje se zvířaty určenými

pro zájmové chovy, je při prodeji každého zvířete povinna poskytnout

bezplatně kupujícímu v písemné podobě správné a podrobné informace o

podmínkách chovu a péči o zdraví a pohodu kupovaného zvířete.



(5) Ministerstvo může stanovit prováděcím právním předpisem podmínky

pro chov, ochranu a péči o zdraví a pohodu zvířat určených pro zájmové

chovy v době, kdy jsou umístěna v obchodech se zvířaty a na ostatních

místech prodeje.



§ 13b



Toulavá a opuštěná zvířata



(1) Obec může k regulaci populace toulavých a opuštěných zvířat provést



a) informační, osvětové a jiné účelově cílené preventivní aktivity

zaměřené na prohloubení odpovědného chování člověka k zvířatům, zejména

k zvířatům v lidské péči,



b) finanční nebo jiné zvýhodnění osob, které se ujaly péče o toulavé

nebo opuštěné zvíře, zejména psa nebo kočku,



c) odchyt toulavých a opuštěných zvířat osobou odborně způsobilou k

výkonu této odborné veterinární činnosti podle veterinárního

zákona^1f),



d) podporu činnosti k uskutečnění regulace populace omezováním

nekontrolovaných zdrojů potravy a neplánovaného rozmnožování psů a

koček podporováním jejich sterilizace.



(2) Obec může obecně závaznou vyhláškou stanovit chovatelům povinnost

nechat trvale označit psy, kteří dosud označeni nejsou, osobou odborně

způsobilou k výkonu této odborné veterinární činnosti podle

veterinárního zákona^1f), a to prostředky, které způsobují při aplikaci

jen mírnou nebo přechodnou bolest, zejména tetováním nebo identifikací

čipem. Obec může obecně závaznou vyhláškou stanovit povinnost přihlásit

psy do evidence a upravit náležitosti a způsob vedení evidence

označených psů a jejich chovatelů.



(3) Obec může nechat trvale označit osobou odborně způsobilou k výkonu

této odborné veterinární činnosti podle veterinárního zákona^1f)

toulavé a opuštěné psy v obci, kteří dosud označeni nejsou, a to

prostředky, které způsobují při aplikaci jen mírnou nebo přechodnou

bolest, zejména tetováním nebo identifikací čipem. Označení těchto psů

hradí obec. Přihlásí-li se chovatel psa nebo zjistí-li jej obec, je

povinen obci jí vynaložené náklady na označení toulavého psa nahradit.



§ 14



Ochrana volně žijících zvířat



(1) Je zakázáno odchytávat nebo usmrcovat volně žijící zvíře



a) pomocí oka, tlučky, sítě, smyčky, pytláckého oka, harpuny nebo

čelisťových pastí anebo pomocí obdobně zkonstruovaného zařízení,



b) pomocí jedovatých návnad a jedů v jakýchkoliv formách včetně

plynování a vykuřování, nejde-li o případ podle odstavce 4,



c) do jestřábích košů a pomocí lepu,



d) pomocí výbušnin,



e) pomocí luků a samostřílů,



f) pomocí elektrického proudu, nejde-li o výkon práva upravený

zvláštními právními předpisy,^2a)



g) pomocí poloautomatické nebo automatické zbraně se zásobníkem

schopným pojmout více než 2 náboje, nejedná-li se o případ podle § 5

odst. 2 písm. c),



h) pomocí zbraně s hledím pro střelbu v noci, s elektronickým hledím

apod.,



i) pomocí letadla nebo motorového vozidla,



j) pomocí zvuku magnetofonu nebo podobného zařízení, mimo zařízení

používaných v souladu se zvláštními právními předpisy,^2a)



k) pomocí zrcadla nebo jiného oslňujícího zařízení,



l) pomocí zdroje umělého osvětlení a zařízení pro osvětlení terčů,



m) pomocí formalínových nebo lepících pastí,



n) pomocí zvířat použitých jako živá návnada, nebo nástraha, nejde-li o

lov podle zvláštních předpisů^1g).



(2) Ustanovení odstavce 1 písm. k) a l) se nevztahuje na lov nebo

usmrcování ryb podle zákona o rybářství^4).



(3) Ustanovení odstavce 1 písm. h), k) a l) se nevztahuje na případy,

kdy orgán státní správy myslivosti rozhodne o povolení, popřípadě o

uložení úpravy stavu zvěře podle zákona o myslivosti^4a), a je

zabezpečeno, že účinek opatření se bude vztahovat cíleně na vyjmenovaný

druh zvěře a nezpůsobí utrpení jiným zvířatům.



(4) Deratizace, odchyt a usmrcování volně žijících zvířat patřících

mezi škodlivé organismy se řídí zvláštními právními předpisy.^2),^ 2c),

^2e), ^2f)



(5) Provozovatel odchytových zařízení je musí provozovat tak, aby

odchycená zvířata nebyla týrána.



(6) Zákaz odchytu do sítí se nevztahuje na odchyt savců nebo ptáků za

účelem zazvěřování honiteb^4b), za účelem jejich návratu do přirozeného

prostředí, ptáků a netopýrů za účelem výzkumu, na odchyt zvířete

drženého v zajetí anebo na odchyt toulavého nebo opuštěného zvířete.

Zákaz se nevztahuje na odchyt ryb v rybářských revírech, který provádí

uživatel revíru. Pro účely ornitologického výzkumu dále neplatí zákaz

odchytu ptáků do sítí za použití zvuku magnetofonu nebo podobného

zařízení a za použití zdroje umělého osvětlení. Zákaz odchytu do sítí a

smyček se nevztahuje na odchyt handicapovaných zvířat za účelem jejich

přijetí do záchranné stanice. Ustanovení odstavce 1 písm. a), pokud jde

o sítě, a písm. f), j) a l), pokud jde o zdroj umělého osvětlení, se

nevztahují na odchyt volně žijících zvířat s jejich zpětným vypuštěním

do volné přírody prováděný za účelem určení druhu, pohlaví, stáří a

získání biometrických údajů v rámci sledování stavu volně žijících

zvířat.



(7) Zakazuje se odchyt jedinců druhů původních volně žijících na území

České republiky pro chov ve farmovém chovu, zájmovém chovu nebo chovu,

jehož cílem je domestikace, včetně drezúry; to neplatí pro odchyt a

chov loveckých dravců provedený v souladu se zákonem o ochraně přírody

a krajiny a zákonem o obchodování s ohroženými druhy^4c), jakož pro

odlov generačních ryb pro potřeby umělého výtěru.



(8) Pro ochranu letišť, městských aglomerací nebo jiných objektů je

povoleno použít loveckých vycvičených dravců, je-li to v souladu se

zvláštním právním předpisem^1e),^2e).



(9) Úpravou ochrany volně žijících zvířat podle tohoto zákona nejsou

dotčeny zvláštní právní předpisy na úseku ochrany přírody a

krajiny^2e).



§ 14a



Zakázané činnosti s volně žijícími zvířaty



(1) Je zakázáno



a) provozovat mobilní zařízení typů pojízdných zvěřinců, exotarií,

terárií a akvárií, v nichž jsou jedinci volně žijících druhů umístěni

převážně v prostoru dopravního prostředku, s výjimkou zvířat, se

kterými je pracováno v cirkusové manéži,



b) u nově narozených primátů, ploutvonožců, kytovců, vyjma

delfinovitých, nosorožců, hrochů nebo žiraf provádět zvláštní způsob

výcviku pro přípravu a provedení triků nebo výkonu v cirkuse,

divadelním a varietním představení, filmu, televizním programu nebo

podobném veřejném představení, s výjimkou cílených pohybových aktivit

zvířat, v zoologických zahradách (dále jen "drezúra") a k těmto účelům

s nimi vstupovat na území státu.



(2) Volně žijící zvířata musí být chována a jejich drezúra musí být

prováděna s ohledem na druh a věkovou kategorii nebo hmotnost a další

specifické podmínky nároků na jejich ochranu podle podmínek pro chov a

drezúru stanovených prováděcím právním předpisem.



(3) Bližší podmínky pro chov a drezúru zvířat stanoví ministerstvo

prováděcím právním předpisem.



§ 14b



Ochrana handicapovaných zvířat



(1) Každý, kdo se ujal handicapovaného zvířete, je povinen zajistit

péči o ně podle odstavce 2 nebo předat toto zvíře záchranné stanici,

popřípadě oznámit místo jeho nálezu záchranné stanici.



(2) Chovatel, který poskytuje soustavnou nezbytnou péči handicapovaným

zvířatům, je povinen



a) vytvářet podmínky pro zachování jejich fyziologických funkcí a

biologických potřeb, a to zejména vybavením prostor pro handicapovaná

zvířata,



b) předcházet jejich únikům,



c) mít osvědčení o odborné způsobilosti osoby odpovědné za péči o

handicapovaná zvířata, udělené příslušným orgánem ochrany zvířat, nebo

zajistit, aby péči o handicapovaná zvířata zajišťovala osoba s tímto

osvědčením, pokud se jedná o záchrannou stanici,



d) dodržovat podmínky chovu handicapovaných zvířat, vybavení a

minimální velikost prostor pro handicapovaná zvířata, stanovené

prováděcím právním předpisem.



(3) Osoba, která provozuje záchrannou stanici, je povinna stanovit

alespoň 1 osobu odpovědnou za péči o handicapovaná zvířata. Osoba

odpovědná za péči o handicapovaná zvířata musí úspěšně absolvovat

odborný kurz a získat osvědčení o odborné způsobilosti osoby odpovědné

za péči o handicapovaná zvířata; další osoby, které provádějí činnosti

související s chovem a péčí o handicapovaná zvířata, musí osoba

odpovědná za péči o handicapovaná zvířata poučit tak, aby uvedené

činnosti prováděly kvalifikovaným způsobem. Osoba, která provozuje

záchrannou stanici, je povinna uchovávat osvědčení o odborné

způsobilosti osoby odpovědné za péči o handicapovaná zvířata a vést

dokumentaci o poučení osob, které provádějí činnosti související s

chovem a péčí o handicapovaná zvířata, uchovávat ji od doby zahájení

činnosti těchto osob související s chovem a péčí o handicapovaná

zvířata, a to ještě po dobu 3 let od ukončení této činnosti.



(4) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem rozsah odborných

znalostí nezbytných pro získání osvědčení o odborné způsobilosti osoby

odpovědné za péči o handicapovaná zvířata, obsah odborného kurzu pro

získání této odborné způsobilosti, složení zkušební komise, požadavky

na nejvyšší dosažené vzdělání a praxi lektorů od ukončení nejvyššího

dosaženého vzdělání, průběh zkoušky, vzor osvědčení a podmínky pro chov

handicapovaných zvířat, vybavení a minimální velikost prostor pro

handicapovaná zvířata.



ČÁST PÁTÁ



OCHRANA POKUSNÝCH ZVÍŘAT



§ 15



Použití ustanovení o ochraně pokusných zvířat



(1) Ustanovení tohoto zákona, která upravují ochranu pokusných zvířat,

se použijí v případech,



a) kdy jsou pokusná zvířata používána nebo mají být použita k pokusům

nebo jsou specificky chována tak, aby mohly být jejich orgány nebo

tkáně použity pro vědecké účely,



b) dokud pokusná zvířata nejsou usmrcena, umístěna do zájmového chovu

nebo navrácena do vhodného přírodního stanoviště nebo chovu.



(2) Odstranění bolesti, utrpení, strachu nebo trvalého poškození

pokusných zvířat pomocí úspěšného použití anestetik, analgetik nebo

jiných metod nevylučuje z oblasti působnosti tohoto zákona použití

pokusných zvířat při pokusech.



(3) Ustanovení tohoto zákona, která upravují ochranu pokusných zvířat,

se nevztahují na případy, kdy jsou pokusná zvířata použita pro:



a) nepokusné úkony prováděné v zemědělství,



b) nepokusné klinické veterinární úkony,



c) veterinární klinická hodnocení požadovaná při registraci

veterinárního léčivého přípravku,



d) úkony prováděné pro účely uznaných chovatelských postupů,



e) úkony, jejichž hlavním účelem je identifikace zvířete,



f) úkony, které pravděpodobně zvířeti nezpůsobí bolest, utrpení, strach

ani trvalé poškození o intenzitě odpovídající nejméně bolesti, utrpení,

strachu nebo trvalému poškození způsobenému vpichem jehly podle řádné

veterinární praxe.



(4) Ustanovení tohoto zákona za účelem uvedeným v § 1 odst. 2 písm. d)

stanovují pravidla, která se týkají



a) nahrazení a omezení používání pokusných zvířat k pokusům a šetrného

zacházení s pokusnými zvířaty při jejich chovu, umístění, péči o ně a

používání k pokusům,



b) původu, chovu, označení pokusných zvířat, péče o ně a jejich

umístění a usmrcování,



c) úkonů chovatelů pokusných zvířat, dodavatelů pokusných zvířat a

uživatelů pokusných zvířat,



d) hodnocení a schvalování projektů pokusů, při nichž jsou v rámci

pokusů používána pokusná zvířata.



(5) Tímto zákonem nejsou dotčena ustanovení zákona č. 258/2000 Sb., o

ochraně veřejného zdraví a o změně souvisejících zákonů, ve znění

pozdějších předpisů.



§ 15a



Oprávnění k chovu, oprávnění k dodávce a oprávnění k používání

pokusných zvířat



(1) Chovat, dodávat nebo používat pokusná zvířata smí jen osoba, které

bylo k těmto činnostem uděleno oprávnění.



(2) Pokusy mohou být prováděny pouze ve schválených zařízeních

uživatele pokusných zvířat. Ministerstvo může udělit výjimku z

požadavku uvedeného ve větě první, pokud uživatel pokusných zvířat

prokáže, že je to vědecky odůvodněno.



(3) Osoba, která je držitelem oprávnění k dodávce pokusných zvířat, smí

dodávat pokusná zvířata osobě, která je držitelem oprávnění k používání

pokusných zvířat, pouze z chovného zařízení osoby, která je držitelem

oprávnění k chovu pokusných zvířat.



(4) Zařízení určená k chovu a dodávce pokusných zvířat musí být

oddělena od zařízení určených k používání pokusných zvířat, to neplatí

v případě chovu, dodávky a využití ryb a pokusů, při nichž je prováděn

u pokusných zvířat pouze odběr krve.



§ 15b



Rozhodnutí o udělení oprávnění k chovu pokusných zvířat, oprávnění k

dodávce pokusných zvířat a oprávnění k používání pokusných zvířat



(1) Oprávnění k chovu pokusných zvířat, k dodávce pokusných zvířat nebo

k používání pokusných zvířat uděluje ministerstvo na základě žádosti

podané na předepsaném formuláři, jehož vzor stanoví ministerstvo

prováděcím právním předpisem. Žádost obsahuje kromě obecných

náležitostí stanovených správním řádem také



a) adresu místa, kde hodlá žadatel vykonávat svoji činnost, včetně

přesného umístění, názvu, případně jiného označení jednotlivých

prostor, kde má být činnost prováděna; pokud má být na základě žádosti

v rozhodnutí o udělení daného oprávnění stanoveno, že je možno chovat,

dodávat nebo používat pokusná zvířata i mimo zařízení, uvede žadatel v

žádosti specifikaci místa, kde bude činnost prováděna, zejména zda bude

činnost prováděna ve volné přírodě a na jakém území,



b) druh činnosti; u uživatelů pokusných zvířat také účel, za jakým

mohou být pokusy prováděny,



c) druhy pokusných zvířat určených k chovu, dodávce nebo použití a

jejich maximální denní stavy,



d) osobní údaje, adresu místa trvalého pobytu a číslo osvědčení podle §

15d nebo § 15e osoby odpovědné za péči o pokusná zvířata a určeného

veterinárního lékaře a osobní údaje statutárního orgánu, který je

odpovědný za dodržování tohoto zákona.



(2) Ministerstvo udělí oprávnění uvedené v odstavci 1, splňuje-li

žadatel požadavky stanovené tímto zákonem a právními předpisy vydanými

k jeho provedení. Žadatel je povinen předložit posuzovatelům údaje

vztahující se k provozu zařízení stanovené prováděcím právním

předpisem.



(3) Rozhodnutí o udělení oprávnění podle odstavce 1 vydává ministerstvo

na dobu určitou. V případě prvního udělení oprávnění se oprávnění

vydává na dobu 3 let, při každém dalším udělení oprávnění se oprávnění

vydává na dobu 5 let; na základě žádosti žadatele může ministerstvo

udělit oprávnění i na dobu kratší.



(4) Rozhodnutí o udělení oprávnění podle odstavce 1 obsahuje kromě

obecných náležitostí



a) náležitosti uvedené v odstavci 1 písm. a) až d),



b) dobu jeho platnosti.



(5) Ministerstvo zašle rozhodnutí o udělení oprávnění podle odstavce 1

na vědomí krajské veterinární správě nebo orgánu příslušnému podle § 19

odst. 1 písm. d). Rozhodnutí o udělení oprávnění k používání pokusných

zvířat zašle ministerstvo na vědomí také státnímu orgánu příslušnému ke

schvalování projektů pokusů podle § 23.



(6) Chovatel pokusných zvířat, dodavatel pokusných zvířat nebo uživatel

pokusných zvířat je povinen bez zbytečného odkladu ohlásit ministerstvu

změnu údajů uvedených v rozhodnutí o udělení oprávnění podle odstavce

1.



(7) V případě jakékoli významné změny struktury nebo funkce zařízení

podle odstavce 1, která by mohla nepříznivě ovlivnit životní podmínky

pokusných zvířat, v případě změny místa, kde jsou prováděny činnosti s

pokusnými zvířaty, rozšíření druhů činností nebo zvýšení počtu

chovaných, dodávaných nebo užívaných druhů pokusných zvířat musí

chovatel pokusných zvířat, dodavatel pokusných zvířat nebo uživatel

pokusných zvířat podat novou žádost podle odstavce 1. Provést změny

uvedené v předchozí větě je možné až po nabytí právní moci rozhodnutí o

udělení oprávnění chovatele pokusných zvířat, dodavatele pokusných

zvířat nebo uživatele pokusných zvířat.



(8) Ministerstvo vede evidenci chovatelů pokusných zvířat, dodavatelů

pokusných zvířat a uživatelů pokusných zvířat, kterým bylo uděleno

oprávnění. Obsahem této evidence je název zařízení a název obce sídla

tohoto zařízení.



§ 15c



Posuzovatelé



(1) Zařízení chovatele pokusných zvířat, dodavatele pokusných zvířat

nebo uživatele pokusných zvířat před rozhodnutím o udělení oprávnění

podle § 15b odst. 1 posoudí nejméně 2 posuzovatelé, kteří posuzují, zda

zařízení splňuje všechny požadavky stanovené tímto zákonem a právními

předpisy vydanými k jeho provedení, a vypracují společný písemný

posudek. Společně s posuzovateli se posouzení zařízení může zúčastnit

zaměstnanec ministerstva.



(2) Posuzovatele jmenuje a odvolává ministerstvo. Na jmenování

posuzovatelem není právní nárok. Posuzovatelem může být jmenována

osoba, která



a) je lékařem, veterinárním lékařem nebo osobou s jiným vysokoškolským

vzděláním v oblasti biologických oborů, která se během studia nebo

postgraduálního studia prokazatelně seznámila s metodami chovu a práce

na pokusných zvířatech, s jejich ochranou a s vyhledáváním a používáním

alternativních metod,



b) má osvědčení o odborné způsobilosti k navrhování pokusů a projektů

pokusů nebo osvědčení o prodloužení doby platnosti odborné způsobilosti

k navrhování pokusů a projektů pokusů,



c) předloží



1. přehled o své odborné činnosti a publikační činnosti a



2. doklad o minimálně 5 letech odborné praxe při využívání pokusných

zvířat k vědeckým účelům, a to za posledních 10 let.



(3) Ministerstvo může posuzovatele odvolat, jestliže



a) neplní povinnosti posuzovatele,



b) opakovaně odevzdá posudek nepravdivý nebo chybný, nebo



c) požádal o odvolání.



(4) Jmenování posuzovatele zaniká



a) dnem uvedeným v odvolání, nebo



b) úmrtím posuzovatele nebo jeho prohlášením za mrtvého.



(5) Před posouzením konkrétního zařízení zašle ministerstvo

posuzovateli písemné pověření k posouzení určeného zařízení s

požadavkem na zpracování posudku.



(6) Posuzovatel



a) je povinen



1. se v určeném zařízení prokázat pověřením k posouzení vydaným

ministerstvem,



2. na základě pověření posoudit určené zařízení fyzickou kontrolou na

místě, včetně posouzení stanovené dokumentace, o zjištěných

skutečnostech zpracovat písemný posudek a zaslat jej ministerstvu,



3. oznámit neprodleně ministerstvu skutečnosti, pro které by nemohl

vypracovat posudek pravdivě nebo pro které je z činnosti posuzovatele

vyloučen,



4. předložit v souladu s platnými právními předpisy vyúčtování nákladů

spojených s posuzováním určeného zařízení,



5. se na vyzvání ministerstva zúčastnit školení k dané problematice,



b) je oprávněn



1. si vyžádat písemné stanovisko osoby zmocněné k zastupování žadatele

ve správním řízení k posudku, který v souvislosti s posuzováním

určeného zařízení zpracoval,



2. se účastnit jednání ministerstva při projednávání posudku, který na

určené zařízení zpracoval.



(7) Seznam údajů, které je chovatel pokusných zvířat, dodavatel

pokusných zvířat nebo uživatel pokusných zvířat povinen předložit

posuzovatelům, obsah písemného posudku posuzovatelů a postup

posuzovatelů při posuzování stanoví ministerstvo prováděcím právním

předpisem.



§ 15d



Kurzy odborné přípravy k získání kvalifikace a odborné způsobilosti na

úseku pokusných zvířat



(1) Každý chovatel pokusných zvířat, dodavatel pokusných zvířat a

uživatel pokusných zvířat je povinen



a) mít v daném zařízení nebo na daném místě dostatečný počet

zaměstnanců, aby byla zajištěna řádná péče o pokusná zvířata,



b) zabezpečit, aby péči o pokusná zvířata vykonávaly osoby odborně

způsobilé k provádění pokusů na pokusných zvířatech, péči o pokusná

zvířata a usmrcování pokusných zvířat, schopné rozpoznat změny v

chování pokusného zvířete a posoudit zjevné příznaky jeho zhoršeného

zdravotního stavu, jakož i vhodnost, případně přiměřenost vnějšího

prostředí ve vztahu k zdravotnímu stavu pokusného zvířete a přijmout

potřebná opatření.



(2) Osoba, která bude navrhovat pokusy a projekty pokusů, provádět

pokusy na pokusných zvířatech, pečovat o pokusná zvířata nebo usmrcovat

pokusná zvířata, musí před prováděním těchto úkonů absolvovat náležité

vzdělávání a odbornou přípravu v



a) navrhování pokusů a projektů pokusů,



b) provádění pokusů na pokusných zvířatech,



c) péči o pokusná zvířata, nebo



d) usmrcování pokusných zvířat.



(3) Úkony uvedené v odstavci 2 písm. a) mohou provádět pouze lékaři,

veterinární lékaři a osoby s jiným vysokoškolským vzděláním v oblasti

biologických oborů, pokud se během studia nebo postgraduálního studia

prokazatelně seznámili s metodami chovu a práce na pokusných zvířatech,

s jejich ochranou a s vyhledáváním a používáním alternativních metod a

kteří absolvovali kurz odborné přípravy a získali osvědčení o odborné

způsobilosti k navrhování pokusů a projektů pokusů. Na základě tohoto

osvědčení mohou tyto osoby provádět také pokusy na pokusných zvířatech,

péči o pokusná zvířata a usmrcování pokusných zvířat. Osvědčení o

odborné způsobilosti k navrhování pokusů a projektů pokusů vydává

ministerstvo, a to na dobu 7 let.



(4) Provádět úkony uvedené v odstavci 2 písm. b), c) nebo d) mohou

pouze osoby, které absolvovaly kurz odborné přípravy a získaly

osvědčení o odborné způsobilosti k provádění pokusů na pokusných

zvířatech, péči o pokusná zvířata a usmrcování pokusných zvířat. Toto

osvědčení vydává ministerstvo, a to na dobu 7 let.



(5) Nad osobami, které provádějí úkony uvedené v odstavci 2 písm. b),

c) nebo d), musí chovatel pokusných zvířat, dodavatel pokusných zvířat

a uživatel pokusných zvířat při plnění jejich úkolů zajistit dohled,

dokud neprokáží požadovanou kvalifikaci. Osoba, která ke dni vzniku

pracovního nebo obdobného poměru není držitelem osvědčení o odborné

způsobilosti, nebo u níž nebylo rozhodnuto o uznání odborné kvalifikace

podle zákona o uznávání odborné kvalifikace^4d), musí zkoušku odborné

způsobilosti složit do 6 měsíců ode dne vzniku pracovního nebo

obdobného poměru.



(6) Chovatel pokusných zvířat, dodavatel pokusných zvířat a uživatel

pokusných zvířat je povinen vést záznamy o odborné způsobilosti k

navrhování pokusů a projektů pokusů a o odborné způsobilosti k

provádění pokusů na pokusných zvířatech, péči o pokusná zvířata a

usmrcování pokusných zvířat a uvádět v nich



a) osobní údaje osob, kterým byla vydána uvedená osvědčení, a



b) datum vydání a evidenční číslo uvedených osvědčení.



Tyto záznamy lze vést také elektronickou formou. Chovatel pokusných

zvířat, dodavatel pokusných zvířat a uživatel pokusných zvířat je

povinen ještě 3 roky po ukončení činnosti osob tuto dokumentaci

uchovávat a na vyžádání ji předložit příslušnému orgánu ochrany zvířat.



(7) Obsah a rozsah kurzu odborné přípravy pro získání osvědčení o

odborné způsobilosti k navrhování pokusů a projektů pokusů, obsah a

rozsah kurzu odborné přípravy pro získání osvědčení o odborné

způsobilosti k provádění pokusů na pokusných zvířatech, péči o pokusná

zvířata a usmrcování pokusných zvířat, požadavky na nejvyšší dosažené

vzdělání a praxi lektorů od ukončení nejvyššího dosaženého vzdělání,

složení zkušební komise, průběh zkoušky, vzor osvědčení o odborné

způsobilosti k navrhování pokusů a projektů pokusů a vzor osvědčení o

odborné způsobilosti k provádění pokusů na pokusných zvířatech, péči o

pokusná zvířata a usmrcování pokusných zvířat stanoví ministerstvo

prováděcím právním předpisem.



§ 15e



Kurzy odborné přípravy k prodloužení doby platnosti osvědčení o odborné

způsobilosti na úseku pokusných zvířat



(1) Osoby, které získaly osvědčení o odborné způsobilosti k navrhování

pokusů a projektů pokusů, nebo kterým byla prodloužena doba platnosti

tohoto osvědčení podle tohoto ustanovení, a které chtějí nadále

provádět úkony uvedené v § 15d odst. 2, musí před uplynutím doby

platnosti uvedeného osvědčení, nejdříve však 1 rok před uplynutím doby

jeho platnosti, absolvovat kurz odborné přípravy k prodloužení doby

platnosti osvědčení o způsobilosti k navrhování pokusů a projektů

pokusů. Osvědčení o prodloužení doby platnosti osvědčení o odborné

způsobilosti k navrhování pokusů a projektů pokusů vydává ministerstvo,

a to na dobu 7 let.



(2) Osoby, které získaly osvědčení o odborné způsobilosti k provádění

pokusů na pokusných zvířatech, péči o pokusná zvířata a usmrcování

pokusných zvířat nebo kterým byla prodloužena doba platnosti tohoto

osvědčení podle tohoto ustanovení, a které chtějí nadále provádět úkony

uvedené v § 15d odst. 2 písm. b), c) nebo d), musí před uplynutím doby

platnosti uvedeného osvědčení, nejdříve však 1 rok před uplynutím doby

jeho platnosti, absolvovat kurz odborné přípravy k prodloužení doby

platnosti osvědčení o odborné způsobilosti k provádění pokusů na

pokusných zvířatech, péči o pokusná zvířata a usmrcování pokusných

zvířat. Osvědčení o prodloužení doby platnosti osvědčení o odborné

způsobilosti k provádění pokusů na pokusných zvířatech, péči o pokusná

zvířata a usmrcování pokusných zvířat vydává ministerstvo, a to na dobu

7 let.



(3) Obsah a rozsah kurzu odborné přípravy k prodloužení doby platnosti

osvědčení o odborné způsobilosti k navrhování pokusů a projektů pokusů,

obsah a rozsah kurzu odborné přípravy k prodloužení doby platnosti

osvědčení o odborné způsobilosti k provádění pokusů na pokusných

zvířatech, péči o pokusná zvířata a usmrcování pokusných zvířat,

požadavky na nejvyšší dosažené vzdělání a praxi lektorů od ukončení

nejvyššího dosaženého vzdělání, složení zkušební komise, průběh

zkoušky, vzor osvědčení o prodloužení doby platnosti osvědčení o

odborné způsobilosti k navrhování pokusů a projektů pokusů, vzor

osvědčení o prodloužení doby platnosti odborné způsobilosti k provádění

pokusů na pokusných zvířatech, péči o pokusná zvířata a usmrcování

pokusných zvířat stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.



§ 15f



Specifické požadavky na pracovníky



(1) Každý chovatel pokusných zvířat, dodavatel pokusných zvířat a

uživatel pokusných zvířat musí mít v daném místě jednu či více osob,

které zajišťují



a) dohled nad životními podmínkami pokusných zvířat v daném zařízení a

péči o ně,



b) přístup osob zacházejících s pokusnými zvířaty k informacím o

jednotlivých druzích pokusných zvířat, které jsou v zařízení umístěny,

a



c) náležité vzdělání a kvalifikaci osob zacházejících s pokusnými

zvířaty, průběžné absolvování kurzů odborné přípravy k prodloužení doby

platnosti osvědčení o odborné způsobilosti podle § 15e těmito osobami a

výkon dohledu nad těmito osobami, dokud neprokáží požadovanou

kvalifikaci,



(dále jen „osoba odpovědná za péči o pokusná zvířata“).



(2) Osoba odpovědná za péči o pokusná zvířata je povinna vykonávat

činnosti uvedené v odstavci 1.



(3) Osoby, které odpovídají za celkové provedení projektu pokusů a za

jeho soulad s rozhodnutím o schválení projektu pokusů (dále jen

„vedoucí projektu pokusů“), musí zajistit, aby



a) bolest, utrpení, strach nebo trvalé poškození, které jsou pokusnému

zvířeti v průběhu pokusu způsobovány, pokud nejsou nevyhnutelné, byly

minimalizovány na nejnižší možnou úroveň,



b) projekty pokusů byly prováděny v souladu s rozhodnutím o schválení

projektu pokusů, a aby v případě porušení požadavků byla přijata a

zaznamenána vhodná nápravná opatření,



c) byl zpracován projekt pokusů a předložen ke stanovisku odborné

komisi pro zajišťování dobrých životních podmínek pokusných zvířat,



d) v případě schválení projektu pokusů to bylo oznámeno krajské

veterinární správě,



e) po zahájení pokusu byl veden protokol a v něm potvrzovány úkony

stanovené projektem pokusů,



f) byla umožněna osobě odpovědné za péči o pokusná zvířata, odborné

komisi pro zajišťování dobrých životních podmínek pokusných zvířat a

orgánům ochrany zvířat kontrola plnění podmínek projektu pokusů, včetně

provádění zápisů o této kontrole do protokolu,



g) byla zabezpečena péče o pokusná zvířata při pokusu a kontrolována

činnost dalších zaměstnanců související s pokusem, zejména

ošetřovatelů, kteří se na ní podílejí,



h) byl pokus ukončen po dosažení cíle nebo nejpozději v termínu

stanoveném projektem pokusů.



(4) Vedoucí projektu pokusů si v odůvodněných případech může stanovit

svého zástupce; ustanovení odstavce 3 se na zástupce vedoucího pokusů

použije obdobně. Vedoucí projektu pokusů nebo jeho zástupce se nesmí

účastnit zpracování stanoviska, které se týká jejich projektu pokusů,

jako člen odborné komise pro zajišťování dobrých životních podmínek

pokusných zvířat nebo státního orgánu příslušného ke schvalování

projektů pokusů.



(5) Každý chovatel pokusných zvířat, dodavatel pokusných zvířat a

uživatel pokusných zvířat musí určit veterinárního lékaře s odbornou

způsobilostí v oblasti zdravotní problematiky pokusných zvířat (dále

jen „určený veterinární lékař“), nebo kvalifikovaného odborníka, který

je pověřen poskytováním poradenství ohledně dobrých životních podmínek

pokusných zvířat a zacházení s nimi. Za patřičně kvalifikovaného

odborníka podle věty první se považuje lékař nebo osoba s jiným

vysokoškolským vzděláním v oblasti biologických oborů, pokud se během

studia nebo postgraduálního studia prokazatelně seznámila s metodami

chovu a práce na pokusných zvířatech, s jejich ochranou, s vyhledáváním

a používáním alternativních metod.



(6) Osoba odpovědná za péči o pokusná zvířata, vedoucí projektu pokusů,

jeho zástupce nebo jiný kvalifikovaný odborník podle odstavce 5, a

členové odborné komise zařízení pro dobré životní podmínky pokusných

zvířat musí mít osvědčení o odborné způsobilosti k navrhování pokusů a

projektů pokusů nebo osvědčení o prodloužení doby platnosti osvědčení o

odborné způsobilosti k navrhování pokusů a projektů pokusů.



§ 15g



Odborná komise pro zajišťování dobrých životních podmínek pokusných

zvířat



(1) Každý chovatel pokusných zvířat, dodavatel pokusných zvířat a

uživatel pokusných zvířat je povinen pro své zařízení zřídit odbornou

komisi pro zajišťování dobrých životních podmínek pokusných zvířat

(dále jen „odborná komise“) a zajistit podmínky pro řádné plnění úkolů

komise stanovené jí tímto zákonem.



(2) Odborná komise zřízená uživatelem pokusných zvířat musí mít alespoň

3 členy. Odborná komise zřízená chovatelem pokusných zvířat nebo

dodavatelem pokusných zvířat musí mít alespoň 2 členy.



(3) Členy odborné komise musí být všechny osoby odpovědné za péči o

pokusná zvířata a v případě uživatele pokusných zvířat i vědecký

pracovník, který je lékařem, veterinárním lékařem nebo osobou s

odpovídajícím vzděláním podle § 15d odst. 3. Odborná komise rovněž

získává informace od určeného veterinárního lékaře nebo odborníka

uvedeného v § 15f odst. 5.



(4) Odborná komise plní tyto úkoly:



a) osobám, které zacházejí s pokusnými zvířaty, poskytuje poradenství

týkající se dobrých životních podmínek pokusných zvířat v souvislosti

se získáváním a umísťováním pokusných zvířat, péčí o ně a jejich

používáním, a kontroluje jejich činnost,



b) poskytuje osobám uvedeným v písmeni a) poradenství k uplatňování

požadavku nahrazení a omezení používání pokusných zvířat a šetrného

zacházení s nimi a informuje je o technickém a vědeckém pokroku při

uplatňování tohoto požadavku,



c) zavádí, kontroluje a přezkoumává vnitřní provozní postupy, pokud jde

o monitorování, podávání zpráv a návazné kroky týkající se dobrých

životních podmínek pokusných zvířat, která jsou v zařízení umístěna

nebo používána,



d) sleduje a kontroluje průběh a výsledky projektů pokusů a přitom

zohledňuje jejich dopad na používaná pokusná zvířata, určuje prvky,

které dále přispívají k nahrazení a omezení používání pokusných zvířat

a šetrnému zacházení s nimi, a poskytuje v těchto věcech poradenství,



e) poskytuje poradenství o režimech pro umístění pokusných zvířat do

zájmového chovu včetně odpovídající socializace pokusných zvířat, která

mají být do zájmového chovu umístěna,



f) projednává a předkládá odpovědnému pracovníkovi zařízení návrhy

provozního řádu, technologických postupů a návrhy na opatření k ochraně

pokusných zvířat a



g) kontroluje stanovenou evidenci pokusných zvířat podle odstavce 5

písm. d) bodu 4.



(5) Odborná komise v zařízení provozovaném uživatelem pokusných zvířat

plní dále tyto úkoly:



a) projednává a vyjadřuje se k předloženému projektu pokusů písemným

stanoviskem s odůvodněním, které postoupí státnímu orgánu příslušnému

ke schvalování projektů pokusů a současně o tomto písemně vyrozumí

předkladatele; nemá-li projekt pokusů veškeré náležitosti, vrátí jej

předkladateli k doplnění, přitom je povinna ověřit všechny náležitosti

projektu pokusů,



b) na základě rozhodnutí o schválení projektu pokusů vydaného státním

orgánem příslušným ke schvalování projektů pokusů vydává vedoucímu

projektu pokusů souhlas k zahájení projektu pokusů; zahájit projekt

pokusů je možné až po vydání tohoto souhlasu,



c) kontroluje, zda jsou o pokusech vedeny protokoly a jsou v nich

zaznamenávány údaje stanovené příslušným projektem pokusů,



d) zpracovává a odevzdává státnímu orgánu příslušnému ke schvalování

projektů pokusů nejpozději do 31. ledna roku následujícího souhrnnou

zprávu o činnosti za kalendářní rok včetně statistických tabulek,

jejichž vzor stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem, s

uvedením



1. identifikace uživatele pokusných zvířat, označení rozhodnutí o

udělení oprávnění k používání pokusných zvířat a doby jeho platnosti,



2. jména, popřípadě jmen, příjmení a čísla osvědčení o odborné

způsobilosti k navrhování pokusů a projektů pokusů nebo osvědčení o

prodloužení doby platnosti osvědčení o odborné způsobilosti k

navrhování pokusů a projektů pokusů členů odborné komise,



3. počtu projednaných a z toho doporučených projektů pokusů s označením

účelů pokusů uvedených v § 18 odst. 1,



4. evidence počtu pokusných zvířat použitých pro pokusy a počtu a druhu

provedených pokusů, včetně informací o skutečné závažnosti pokusů a

původu a druzích subhumánních primátů, kteří byli k pokusům použiti,



5. podrobných informací o výjimkách udělených podle § 18g odst. 6,



6. dalších údajů stanovených dohodami Rady Evropy na úseku ochrany

pokusných zvířat nebo prováděcím právním předpisem nebo požadovaných

ministerstvem,



e) zpracovává a odevzdává státnímu orgánu příslušnému ke schvalování

projektů pokusů nejpozději do 31. srpna 2018, a poté každých 5 let vždy

do 31. srpna daného kalendářního roku, souhrnnou zprávu s uvedením

informací o uplatňování § 15g, § 16a odst. 2 a 3, § 16b, 16c, § 17c

odst. 4 a § 17f.



(6) Záznamy o každém poradenství poskytnutém odbornou komisí a o

rozhodnutích přijatých na základě tohoto poradenství musí chovatel

pokusných zvířat, dodavatel pokusných zvířat a uživatel pokusných

zvířat uchovávat nejméně po dobu 3 let. Záznamy musí být na vyžádání

poskytnuty příslušnému orgánu ochrany zvířat.



(7) Vzory statistických tabulek, pokyny pro jejich vyplnění a další

údaje, které musí obsahovat souhrnná zpráva o činnosti zařízení,

stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.



§ 16



Schvalování projektů pokusů



Nikdo nesmí provést nebo nařídit provedení projektu pokusů nebo pokusu

bez jeho předchozího schválení státním orgánem příslušným ke

schvalování projektů pokusů. Pokusy smí uživatel pokusných zvířat

provádět výhradně v rámci určitého schváleného projektu pokusů. Projekt

pokusů musí být prováděn v souladu s rozhodnutím o schválení projektu

pokusů.



§ 16a



Žádost o schválení projektu pokusů



(1) Uživatel pokusných zvířat musí podat státnímu orgánu příslušnému ke

schvalování projektů pokusů žádost o schválení projektu pokusů na

předepsaném formuláři, jehož vzor stanoví ministerstvo prováděcím

právním předpisem. Žádost obsahuje kromě obecných náležitostí

stanovených správním řádem také



a) adresu místa, kde hodlá vykonávat uživatel pokusných zvířat svoji

činnost, včetně přesného umístění, názvu, případně jiného označení

jednotlivých prostor, kde má být činnost prováděna; pokud má být na

základě žádosti v rozhodnutí stanoveno, že je možno využívat pokusná

zvířata i mimo zařízení, uvede žadatel v žádosti specifikaci místa, kde

bude činnost prováděna, zejména zda bude činnost prováděna ve volné

přírodě a na jakém území,



b) číslo jednací a spisovou značku rozhodnutí o udělení oprávnění k

používání pokusných zvířat a dobu jeho platnosti,



c) název projektu pokusů, úkolu studie, případně označení grantu,



d) následující informace



1. význam a zdůvodnění používání pokusných zvířat, včetně jejich

původu, odhadovaného počtu, druhů a stadií vývoje; význam a zdůvodnění

pokusů,



2. uplatnění metod v zájmu nahrazení a omezení používání pokusných

zvířat a šetrného zacházení s nimi,



3. plánované použití anestezie, analgezie nebo jiných metod tlumících

bolest,



4. případné omezení a zmírnění všech forem utrpení pokusných zvířat od

narození po smrt a zabránění tomuto utrpení,



5. používání hledisek humánního zacházení s pokusnými zvířaty,



6. pokusné nebo pozorovací strategie a statistický plán pro

minimalizaci počtu pokusných zvířat, jejich bolesti, utrpení a strachu

a případného dopadu na životní prostředí,



7. opětovné použití pokusných zvířat a jeho kumulativní dopad na daná

pokusná zvířata,



8. navrhované klasifikace závažnosti pokusů,



9. zabránění případnému neodůvodněnému opakování pokusů,



10. podmínky umístění a chovu pokusných zvířat a péče o ně,



11. metody usmrcování pokusných zvířat,



12. seznam osob, které se na projektu pokusů podílejí, a čísla jejich

osvědčení podle § 15d odst. 3 a 4 nebo § 15e,



e) návrh projektu pokusů, včetně písemného stanoviska odborné komise

podle § 15g k předloženému projektu pokusů,



f) netechnické shrnutí projektu pokusů,



g) veterinární podmínky pro provádění pokusů na pokusných zvířatech

stanovené krajskou veterinární správou v případech uvedených v jiném

právním předpise^2),



h) v případě použití jedinců druhů volně žijících zvířat vyjádření

místně příslušného orgánu ochrany přírody.



(2) Netechnické shrnutí projektu pokusů je anonymní a neobsahuje jména

ani adresy uživatele pokusných zvířat ani jeho zaměstnanců. S výhradou

ochrany duševního vlastnictví a důvěrných informací obsahuje

netechnické shrnutí projektu pokusů tyto údaje:



a) informace o cílech projektu pokusů, včetně předpokládané újmy a

předpokládaného přínosu, a počtu a druzích pokusných zvířat, která mají

být použita,



b) prokázání toho, že byl dodržen požadavek nahrazení a omezení

používání pokusných zvířat a šetrného zacházení s nimi.



(3) Státní orgán příslušný ke schvalování projektů pokusů netechnická

shrnutí schválených projektů pokusů a veškeré jejich aktualizace

zveřejňuje, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup, nejpozději do 30

dnů ode dne právní moci rozhodnutí o schválení projektu pokusů.



§ 16b



Hodnocení projektu pokusů



(1) Státní orgán příslušný ke schvalování projektů pokusů musí provést

hodnocení projektu pokusů dostatečně podrobně v závislosti na druhu

projektu pokusů a ověřit, zda projekt pokusů vyhovuje těmto kritériím:



a) projekt pokusů je odůvodněný z vědeckého nebo vzdělávacího hlediska

nebo jeho provedení vyžadují právní předpisy,



b) použití pokusných zvířat je odůvodněno účely projektu pokusů,



c) projekt pokusů je koncipován tak, aby pokusy mohly být prováděny

způsobem co nejhumánnějším a co nejcitlivějším vůči životnímu

prostředí.



(2) Hodnocení projektu pokusů se skládá z



a) hodnocení cílů projektu pokusů, předpokládaného vědeckého přínosu

nebo vzdělávací hodnoty,



b) posouzení souladu projektu pokusů s požadavkem nahrazení a omezení

používání pokusných zvířat a šetrného zacházení s nimi,



c) posouzení a klasifikace závažnosti pokusů,



d) analýzy újmy a přínosů spojených s projektem pokusů, aby bylo možné

posoudit, zda je újma, která je pokusným zvířatům způsobena utrpením,

bolestí a strachem, obhajitelná z hlediska očekávaného výsledku, při

zohlednění etického hlediska, a může být v konečném důsledku přínosem

pro člověka, zvířata či životní prostředí,



e) posouzení všech odůvodnění uvedených v § 17a až 17f, § 18b, 18d a

18g.



(3) Státní orgán příslušný ke schvalování projektů pokusů, který

provádí hodnocení projektu pokusů, zohledňuje odborná stanoviska,

zejména pokud jde o



a) oblasti vědeckého použití, v nichž budou pokusná zvířata použita,

včetně nahrazení a omezení používání pokusných zvířat a šetrného

zacházení s nimi v těchto oblastech,



b) koncepci pokusu, případně včetně statistických hodnocení,



c) veterinární praxi v oblasti pokusných zvířat nebo případně

veterinární praxi týkající se volně žijících zvířat,



d) chovatelské postupy a péči o pokusná zvířata druhů, které mají být

použity k pokusům.



(4) Proces hodnocení projektu musí být transparentní. Hodnocení

projektu pokusů se provádí s výhradou ochrany duševního vlastnictví a

důvěrných informací nestranně a mohou při něm být zohledněna stanoviska

nezávislých subjektů.



(5) Státní orgán příslušný ke schvalování projektů pokusů ve

vyhodnocení projektu pokusů uvede, zda projekt pokusů obdržel příznivé

nebo nepříznivé hodnocení, a určí, zda a kdy by se měl projekt pokusů

zpětně posoudit, obdržel-li projekt pokusů příznivé hodnocení projektu

pokusů.



§ 16c



Zpětné posouzení



(1) V případě, že tak určí státní orgán příslušný ke schvalování

projektů pokusů v souladu s § 16b odst. 5, provede státní orgán

příslušný ke schvalování projektů pokusů zpětné posouzení, a na jeho

základě vydá stanovisko, které zhodnotí



a) zda bylo dosaženo cílů projektu pokusů,



b) újmu způsobenou pokusným zvířatům, včetně počtu a druhů použitých

pokusných zvířat a závažnosti pokusů,



c) skutečnosti, které mohou přispět k dalšímu provádění požadavku

nahrazení a omezení používání pokusných zvířat a šetrného zacházení s

nimi.



(2) Státní orgán příslušný ke schvalování projektů pokusů posuzuje

zpětně všechny projekty pokusů, při nichž jsou použiti subhumánní

primáti, a projekty pokusů, jejichž součástí jsou pokusy označené jako

závažné, včetně pokusů uvedených v § 18c odst. 3 a 4.



(3) Povinnost zpětného posouzení se nevztahuje na projekty pokusů

zahrnující pouze pokusy klasifikované jako mírné nebo jako pokusy, při

nichž pokusné zvíře nenabude vědomí.



(4) Uživatel pokusných zvířat je povinen na vyžádání poskytnout

státnímu orgánu příslušnému ke schvalování projektů pokusů všechny

doklady a informace nezbytné k provedení zpětného posouzení.



(5) Státní orgán příslušný ke schvalování projektů pokusů ve stanovisku

o zpětném posouzení projektu pokusů uvede, zda projekt pokusů obdržel

příznivé nebo nepříznivé hodnocení zpětného posouzení.



§ 16d



Rozhodnutí o schválení projektu pokusů a lhůty pro jeho vydání



(1) Projekt pokusů lze schválit, pokud obdržel příznivé hodnocení

projektu pokusů podle § 16b.



(2) V rozhodnutí o schválení projektu pokusů musí být kromě obecných

náležitostí stanovených správním řádem uvedeny



a) jméno, popřípadě jména, příjmení a evidenční číslo osvědčení o

odborné způsobilosti k navrhování pokusů a projektů pokusů nebo

osvědčení o prodloužení doby platnosti osvědčení o odborné způsobilosti

k navrhování pokusů a projektů pokusů vedoucího projektu pokusů a jeho

zástupce, pokud byl ustanoven,



b) adresy zařízení nebo jiné označení místa, na kterém bude projekt

pokusů prováděn,



c) údaje o veškerých specifických podmínkách vyplývajících z hodnocení

projektu pokusů včetně toho, zda a kdy bude projekt pokusů zpětně

posuzován,



d) doba platnosti rozhodnutí.



(3) Rozhodnutí o schválení projektu pokusů se vydává nejdéle na dobu 5

let. Rozhodnutí o schválení projektu pokusů však nesmí být uděleno na

delší dobu, než je platnost rozhodnutí o udělení oprávnění k používání

pokusných zvířat.



(4) Státní orgán příslušný ke schvalování projektů pokusů může povolit

provádění vícenásobných generických projektů pokusů prováděných týmž

uživatelem pokusných zvířat, pokud jsou tyto projekty pokusů nezbytné

ke splnění požadavků stanovených právními předpisy nebo pokud používají

pokusná zvířata určená k produkci nebo diagnostickým účelům za použití

zavedených metod.



(5) Státní orgán příslušný ke schvalování projektů pokusů musí vydat

rozhodnutí o schválení projektu pokusů do 40 pracovních dnů po přijetí

úplné a správně vyplněné žádosti. Tato lhůta zahrnuje i hodnocení

projektu pokusů. Pokud je to odůvodněno složitostí projektu pokusů nebo

jeho víceoborovou povahou, může státní orgán příslušný ke schvalování

projektů pokusů lhůtu uvedenou ve větě první jednou prodloužit o dobu

nepřesahující 15 pracovních dnů. Prodloužení lhůty musí být odůvodněno

a žadatel musí být o této skutečnosti informován před uplynutím lhůty

uvedené ve větě první.



(6) Státní orgán příslušný ke schvalování projektů pokusů bezodkladně

potvrdí žadateli přijetí všech žádostí o schválení projektu pokusů a

uvede lhůtu podle odstavce 5, v níž má být rozhodnuto.



§ 16e



Změna, pozastavení, odnětí nebo zánik platnosti rozhodnutí o schválení

projektu pokusů



(1) Uživatel pokusných zvířat je povinen bez zbytečného odkladu ohlásit

státnímu orgánu příslušnému ke schvalování projektů pokusů změnu údajů

uvedených v rozhodnutí o schválení projektu pokusů.



(2) V případě jakékoli významné změny struktury nebo funkce daného

zařízení uživatele pokusných zvířat, která by mohla nepříznivě ovlivnit

životní podmínky pokusných zvířat, nebo změny místa, na kterém jsou

prováděny činnosti s pokusnými zvířaty, anebo zvýšení počtu užívaných

druhů pokusných zvířat, musí uživatel pokusných zvířat podat žádost o

změnu rozhodnutí o schválení projektu pokusů. Provést změny uvedené v

předchozí větě je možné až po nabytí právní moci rozhodnutí o změně

rozhodnutí o schválení projektu pokusů. V případě změny druhů činností,

které mají být s pokusnými zvířaty prováděny, musí uživatel pokusných

zvířat podat novou žádost o schválení projektu pokusů.



(3) Každá změna rozhodnutí o schválení projektu pokusů je podmíněna

dalším příznivým výsledkem hodnocení projektu pokusů.



(4) Státní orgán příslušný ke schvalování projektů pokusů na základě

nepříznivého hodnocení zpětného posouzení projektu pokusů podle § 16c

pozastaví nebo odejme schválení projektu pokusů podle § 16d.



(5) Pro rozhodnutí o změně, pozastavení nebo odnětí schválení projektu

pokusů platí ustanovení § 20a odst. 1 až 3 obdobně. Pro zánik platnosti

schválení projektu pokusů platí ustanovení § 20a odst. 4 obdobně.



§ 16f



Uchovávání dokumentace o projektech pokusů



(1) Státní orgán příslušný ke schvalování projektů pokusů musí

uchovávat a mít k dispozici veškerou příslušnou dokumentaci, včetně

rozhodnutí o schválení projektu pokusů, a výsledek hodnocení projektu

pokusů po dobu alespoň 3 let ode dne zániku platnosti rozhodnutí o

schválení projektu pokusů.



(2) Státní orgán příslušný ke schvalování projektů pokusů uchovává

dokumentaci vztahující se k projektům pokusů, u nichž musí být

provedeno zpětné posouzení, dokud není zpětné posouzení dokončeno; tím

není dotčeno ustanovení odstavce 1.



§ 16g



Alternativní přístupy a kontaktní místo



(1) Kontaktní místo, které poskytuje poradenství ohledně právní

závažnosti a vhodnosti alternativních přístupů navrhovaných k validaci,

uveřejňuje ministerstvo rovněž ve Věstníku.



(2) Kontaktní místo uvedené v odstavci 1 poskytuje bezplatně státním

orgánům příslušným ke schvalování projektů pokusů a za úplatu odborným

komisím podle § 15g poradenství ohledně právní závažnosti a vhodnosti

alternativních přístupů navrhovaných k validaci.



§ 17



Požadavky na zařízení, prostory a vybavení



(1) Chovatel pokusných zvířat, dodavatel pokusných zvířat a uživatel

pokusných zvířat je povinen



a) zajistit, aby všechna jeho zařízení měla prostory a vybavení vhodné

pro druhy pokusných zvířat, které jsou v nich umístěny, a jsou-li v

daném zařízení prováděny pokusy, rovněž pro provádění těchto pokusů,



b) dodržovat další požadavky na zařízení, prostory a vybavení stanovené

prováděcím právním předpisem.



(2) Řešení, konstrukce a způsob fungování prostor a vybavení, které

jsou uvedeny v odstavci 1 písm. a), musí zajišťovat, aby byly pokusy

prováděny co nejúčelněji s cílem dosáhnout spolehlivých výsledků za

použití co nejnižšího počtu pokusných zvířat, jimž se musí způsobit co

nejméně bolesti, utrpení, strachu nebo trvalého poškození.



(3) Požadavky na prostory a vybavení zařízení, pokud jde o jejich

funkci a obecné uspořádání, chovné prostory, prostory pro provádění

obecných a specifických pokusů, provozní prostory, požadavky na

prostředí a jeho kontrolu, pokud jde o větrání a teplotu, osvětlení,

hluk, poplašné systémy, a další požadavky na zařízení, prostory a

vybavení stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.



§ 17a



Podmínky péče o pokusná zvířata



(1) Pokud jde o péči a umístění pokusných zvířat, je chovatel pokusných

zvířat, dodavatel pokusných zvířat a uživatel pokusných zvířat povinen

zajistit, aby



a) všem pokusným zvířatům bylo zajištěno umístění, životní prostředí,

krmivo, voda a péče, které odpovídají jejich zdravotnímu stavu a dobrým

životním podmínkám,



b) veškerá omezení, která pokusnému zvířeti brání v uspokojování

fyziologických a etologických potřeb, byla udržována na minimu,



c) podmínky prostředí, v němž jsou pokusná zvířata chována, držena nebo

používána, byly denně kontrolovány,



d) byla přijata opatření, která zajistí co nejrychlejší odstranění

jakýchkoli zjištěných nedostatků nebo jiné než nezbytné bolesti,

utrpení, strachu nebo trvalého poškození, a



e) pokusná zvířata byla přepravována za vhodných podmínek a v

kontejnerech označených symbolem upozorňujícím na přepravu pokusných

zvířat; tato skutečnost musí být vyznačena v průvodní dokumentaci.



(2) Chovatel pokusných zvířat, dodavatel pokusných zvířat a uživatel

pokusných zvířat je dále povinen,



a) zabezpečit v bariérových systémech vstup pouze přes propust a

přemísťování veškerého materiálu pouze podle stanoveného standardního

operačního postupu nebo postupu, podle kterého se zajišťuje, kontroluje

a eviduje soubor navazujících úkonů spojených s opakovanou činností

související s chovem zvířat, zejména provozem a využitím

technologického vybavení (dále jen "technologický postup"),



b) zabezpečit, aby osoby, které do prostor pro zvířata vstupují,

používaly technologickým postupem stanovený pracovní oděv, obuv a další

ochranné pomůcky,



c) stanovit a zabezpečit dodržování zákazu kouření v prostorách pro

zvířata a minimalizovat působení dráždivých podnětů, zejména pachů a

toxických plynů a ozdobných předmětů u osob manipulujících se zvířaty,



d) zabezpečit dezinfekci, dezinsekci, deratizaci a při pokusech s

radioaktivními látkami též dezaktivaci, jakož i úklid a čištění

prostor, technologického vybavení, nástrojů, nářadí, pracovních

pomůcek, přepravních prostředků a osobních ochranných prostředků osob

podle technologického postupu tak, aby přitom byly minimalizovány pro

zvířata dráždivé podněty, vést o tom evidenci a uchovávat ji po dobu 3

let,



e) zřídit samostatné prostory a stanovit technologický postup pro

skladování a úpravu tekutin a krmiv, podestýlky a pomůcek,



f) zřídit a vybavit prostory a stanovit technologický postup pro

neškodné ukládání a likvidaci používaných biologických materiálů,

pomůcek a odpadů způsobem, který zabezpečuje ochranu pokusných zvířat a

vnějšího prostředí,



g) zpracovat, dodržovat a kontrolovat soubor personálních, materiálních

a technických opatření a zařízení zabezpečujících provoz zařízení a

ochranu pokusných zvířat (provozní řád zařízení),



h) operace a metody práce pro opakované pracovní postupy zpracovat ve

formě technologického postupu a stanovit způsob jejich kontroly.



(3) Státní orgán příslušný ke schvalování projektů pokusů může z

vědeckých důvodů, z důvodu dobrých životních podmínek pokusných zvířat

nebo z důvodu zdraví pokusných zvířat v rozhodnutí o schválení projektu

pokusů povolit výjimky z požadavků podle odstavce 1 písm. a) a z

požadavků na péči a umístění pokusných zvířat stanovených prováděcím

právním předpisem.



(4) Chovatel pokusných zvířat, dodavatel pokusných zvířat a uživatel

pokusných zvířat je povinen dodržovat požadavky týkající se péče a

umístění pokusných zvířat a požadavky týkající se péče a umístění ve

vztahu k jednotlivým druhům pokusných zvířat stanovených prováděcím

právním předpisem.



(5) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem



a) bližší podmínky chovu a využití pokusných zvířat,



b) počet pokusných zvířat při jejich přepravě v kontejneru,



c) požadavky týkající se péče a umístění pokusných zvířat, pokud se

jedná o zdravotní stav, zvířata odchycená ve volné přírodě k pokusům,

umístění pokusných zvířat, úpravu prostředí, konstrukci uzavřených

prostor, krmení, napájení, konstrukci a vybavení prostor pro odpočinek

a spánek a manipulaci s pokusnými zvířaty, a



d) požadavky týkající se péče a umístění ve vztahu k jednotlivým druhům

pokusných zvířat.



§ 17b



Ohrožené druhy zvířat



(1) Jedinci ohrožených druhů uvedených v příloze A nařízení Rady (ES)

č. 338/97 ze dne 9. prosince 1996 o ochraně druhů volně žijících

živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi, na

které se nevztahuje čl. 7 odst. 1 uvedeného nařízení, se k pokusům

nesmějí používat, s výjimkou pokusů, které splňují tyto podmínky:



a) pokus slouží jednomu z účelů uvedených v § 18 odst. 1 písm. b) bodě

1 nebo v § 18 odst. 1 písm. c) nebo e),



b) je vědecky doloženo, že účelu pokusu nelze dosáhnout za použití

jiných druhů pokusných zvířat než těch, které jsou vyjmenovány v

uvedené příloze.



(2) Výjimka uvedená v odstavci 1 se nevztahuje na žádný druh

subhumánních primátů.



§ 17c



Subhumánní primáti



(1) Subhumánní primáti se nesmějí používat k pokusům s výjimkou

uvedenou v odstavci 2 a s výjimkou pokusů, které splňují tyto podmínky:



a) pokus slouží jednomu z účelů uvedených



1. v § 18 odst. 1 písm. b) bodě 1 nebo § 18 odst. 1 písm. c) a provádí

se s cílem zabránit nebo předcházet klinickým stavům, které oslabují

člověka nebo které mohou ohrozit lidský život, nebo takové stavy

diagnostikovat či léčit; klinickým stavem, který oslabuje, se rozumí

omezení běžných tělesných nebo duševních schopností člověka; nebo



2. v § 18 odst. 1 písm. a) nebo e) a



b) je vědecky doloženo, že účelu pokusu nelze dosáhnout za použití

jiných druhů pokusných zvířat než subhumánních primátů.



(2) Subhumánní primáti uvedení v příloze A nařízení (ES) č. 338/97, na

které se nevztahuje čl. 7 odst. 1 uvedeného nařízení, se k pokusům

nesmějí používat, s výjimkou pokusů, které splňují tyto podmínky:



a) pokus slouží jednomu z účelů uvedených



1. v § 18 odst. 1 písm. b) bodě 1 nebo § 18 odst. 1 písm. c) a provádí

se s cílem zabránit nebo předcházet klinickým stavům, které oslabují

člověka nebo které mohou ohrozit lidský život, nebo takové stavy

diagnostikovat či léčit, nebo



2. v § 18 odst. 1 písm. e) a



b) je vědecky doloženo, že účelu pokusu nelze dosáhnout za použití

jiných druhů pokusných zvířat než subhumánních primátů a za použití

druhů, které nejsou uvedeny v dané příloze.



(3) K pokusům nesmějí být používáni lidoopi, s výjimkou uvedenou v

odstavci 6.



(4) Chovatel pokusných zvířat, který chová subhumánní primáty, musí

uplatňovat strategii pro zvýšení podílu pokusných zvířat, která jsou

potomky subhumánních primátů chovaných v zajetí.



(5) Pokud má státní orgán příslušný ke schvalování projektů pokusů

vědecky podložené důvody domnívat se, že je s ohledem na člověka

zásadně důležité použít subhumánní primáty pro účely uvedené v odstavci

1 písm. a) bodu 1, ale pokus se neprovádí s cílem zabránit nebo

předcházet klinickým stavům, které oslabují člověka nebo které mohou

ohrozit lidský život, nebo takové stavy diagnostikovat či léčit, může v

rozhodnutí o schválení projektu pokusů povolit takové použití, pokud

účelu nelze dosáhnout za použití jiných druhů zvířat než subhumánních

primátů.



(6) Pokud je třeba přijmout opatření v zájmu ochrany určitého druhu

zvířat nebo v souvislosti s neočekávaným výskytem klinických stavů,

které ohrožují lidský život nebo člověka oslabují, může státní orgán

příslušný ke schvalování projektů pokusů rozhodnutím o schválení

projektu pokusů povolit použití lidoopů k pokusům prováděným za jedním

z účelů uvedených v § 18 odst. 1 písm. b) bodě 1, § 18 odst. 1 písm. c)

nebo e), pokud účelu pokusu nelze dosáhnout použitím jiných druhů

zvířat než lidoopů nebo použitím alternativních metod. Výjimka z § 18

odst. 1 písm. b) bodu 1 se nevztahuje na případy, kdy se jedná o

zvířata a rostliny.



§ 17d



Zvířata odchycená ve volné přírodě



(1) Zvířata odchycená ve volné přírodě se k pokusům nesmějí používat.



(2) Státní orgán příslušný ke schvalování projektů pokusů může na

základě žádosti uživatele pokusných zvířat udělit výjimku z odstavce 1,

pokud uživatel pokusných zvířat prokáže, že je vědecky doloženo, že

účelu pokusu nelze dosáhnout za použití pokusného zvířete, které je pro

použití k pokusům chováno. Státní orgán příslušný ke schvalování

projektů pokusů může udělit tuto výjimku, pokud je použití zvířat

odchycených ve volné přírodě k pokusům povoleno uživateli pokusných

zvířat v rozhodnutí o udělení oprávnění uživatele pokusných zvířat,

které vydává ministerstvo, nestanoví-li tento zákon jinak.



(3) Odchyt zvířat žijících ve volné přírodě, která mají být použita k

pokusům, může provádět pouze osoba odborně způsobilá k provádění pokusů

na pokusných zvířatech, péči o pokusná zvířata a usmrcování pokusných

zvířat a za použití metod, jež pokusným zvířatům způsobí jen takovou

bolest, utrpení, strach nebo trvalé poškození, které jsou nevyhnutelné.



(4) Každé zvíře, u něhož se při odchytu ve volné přírodě nebo po něm

zjistí, že je zraněné nebo ve špatném zdravotním stavu, prohlédne

veterinární lékař. Veterinární lékař nebo uživatel pokusných zvířat

musí učinit kroky k minimalizaci utrpení zvířete odchyceného ve volné

přírodě, které má být použito k pokusům. Státní orgán příslušný ke

schvalování projektů pokusů může v rámci rozhodnutí o schválení

projektu pokusů udělit výjimky z požadavku na učinění kroků k

minimalizaci utrpení pokusného zvířete, pokud pro to existují vědecké

důvody.



§ 17e



Opuštěná a toulavá zvířata domestikovaných druhů



(1) Opuštěná a toulavá zvířata domestikovaných druhů se k pokusům

nesmějí používat.



(2) Státní orgán příslušný ke schvalování projektů pokusů může udělit

výjimku z odstavce 1, pouze jsou-li splněny tyto podmínky:



a) uživatel pokusných zvířat prokáže, že je nezbytně nutné provést

studie týkající se zdraví a dobrých životních podmínek těchto zvířat

nebo vážného ohrožení životního prostředí nebo zdraví lidí nebo zvířat,



b) uživatel pokusných zvířat prokáže, že je vědecky doloženo, že účelu

pokusu může být dosaženo pouze za použití opuštěného nebo toulavého

zvířete,



c) ministerstvo povolilo použití opuštěných nebo toulavých zvířat v

rozhodnutí o udělení oprávnění uživatele pokusných zvířat.



(3) Ministerstvo může v rozhodnutí o udělení oprávnění k používání

pokusných zvířat udělit výjimku z odstavce 1, pokud uživatel pokusných

zvířat prokáže, že je vědecky doloženo, že účelu pokusu může být

dosaženo pouze za použití opuštěného nebo toulavého zvířete, a zároveň,

že je nezbytně nutné provést studie týkající se zdraví a dobrých

životních podmínek těchto zvířat nebo vážného ohrožení životního

prostředí nebo zdraví lidí nebo zvířat.



§ 17f



Zvířata chovaná pro použití k pokusům



(1) Myši laboratorní (



Mus musculus

), potkani laboratorní (



Rattus norvegicus

), morčata domácí (



Cavia porcellus

), křečci zlatí (



Mesocricetus auratus

), křečíci čínští (



Cricetulus griseus

), pískomilové mongolští (



Meriones unguiculatus

), králíci domácí (



Oryctolagus cuniculus

), psi domácí (



Canis familiaris

), kočky domácí (



Felis catus

), subhumánní primáti, drápatky vodní a tropické (



Xenopus laevis a tropicalis

), skokani hnědí a levhartí (



Rana temporaria a pipiens

) nebo danio pruhované (



Danio rerio

) smějí být používáni k pokusům pouze tehdy, byli-li pro použití k

pokusům chováni.



(2) Od 1. ledna 2013 kosman bělovousý (



Callithrix jacchus

) a 5 let po zveřejnění studie proveditelnosti, která bude obsahovat

posouzení zdraví a dobrých životních podmínek zvířat^21), pokud tato

studie nedoporučuje prodlouženou lhůtu, makak jávský (



Macaca fascicularis

), makak rhesus (



Macaca mulatta

) a ostatní druhy subhumánních primátů mohou být používáni k pokusům,

pouze pokud jsou potomky subhumánních primátů chovaných v zajetí nebo

pokud pocházejí ze soběstačných populací. Soběstačnou populací se

rozumí populace, ve které jsou chována zvířata pocházející pouze z této

populace nebo z jiných populací, ne však pocházející z volné přírody, a

ve které jsou zvířata chována způsobem, který zajišťuje, že jsou zvyklá

na člověka.



(3) Ministerstvo může udělit výjimku z odstavců 1 a 2, je-li uživatelem

pokusných zvířat prokázáno, že je to vědecky doloženo.



§ 17g



Záznamy o pokusných zvířatech



(1) Chovatel pokusných zvířat, dodavatel pokusných zvířat a uživatel

pokusných zvířat je povinen vést záznamy o těchto skutečnostech:



a) počet a druh pokusných zvířat, která jsou chována, nebo byla

získána, dodána, použita k pokusům, vypuštěna do volné přírody či

umístěna do chovu,



b) původ pokusných zvířat, včetně údajů o tom, zda jsou chována pro

použití k pokusům,



c) data, kdy byla pokusná zvířata získána, dodána, vypuštěna do volné

přírody nebo umístěna do chovu,



d) jméno, popřípadě jména, příjmení a adresa nebo název nebo obchodní

firma, identifikační číslo nebo obdobný údaj a adresa sídla (dále jen

„identifikační údaje“) osoby, která zvířata dodala,



e) identifikační údaje příjemce pokusných zvířat,



f) počet a druh pokusných zvířat, která v jednotlivých zařízeních

uhynula nebo byla usmrcena; u pokusných zvířat, která uhynula, je třeba

zaznamenat příčinu smrti, je-li známa, a



g) v případě uživatelů pokusných zvířat projekty pokusů, v jejichž

rámci se pokusná zvířata používají k pokusům.



(2) Záznamy uvedené v odstavci 1 je chovatel pokusných zvířat,

dodavatel pokusných zvířat a uživatel pokusných zvířat povinen

uchovávat po dobu nejméně 5 let a musí je na požádání poskytnout

příslušnému orgánu ochrany zvířat.



§ 17h



Informace o psech, kočkách a subhumánních primátech a jejich označování

a identifikace



(1) Chovatel pokusných zvířat, dodavatel pokusných zvířat a uživatel

pokusných zvířat je povinen o jednotlivých psech, kočkách a

subhumánních primátech



a) zaznamenávat následující informace:



1. podrobnosti o jejich identitě,



2. místo a datum jejich narození, pokud jsou tyto údaje dostupné,



3. zda jsou chováni pro použití k pokusům a



4. u subhumánních primátů, zda jde o potomky subhumánních primátů

chovaných v zajetí, a



b) vést úplnou dokumentaci, která sleduje život pokusného zvířete,

dokud je chováno pro použití k pokusům; tato dokumentace musí



1. být založena při jeho narození nebo co nejdříve poté a



2. obsahovat veškeré důležité informace o reprodukci a veterinární a

sociální informace o jednotlivých pokusných zvířatech a projektech

pokusů, k nimž se používala.



(2) Informace a dokumentaci uvedené v odstavci 1 je chovatel pokusných

zvířat, dodavatel pokusných zvířat a uživatel pokusných zvířat povinen

uchovávat po dobu nejméně 3 let po smrti pokusného zvířete nebo jeho

umístění do chovu a musí být na požádání poskytnuty příslušnému orgánu

ochrany zvířat. V případě umístění zvířete do chovu musí být současně

se zvířetem předány informace o příslušné veterinární péči a sociální

informace z jeho dokumentace uvedené v odstavci 1.



(3) Chovatel pokusných zvířat, dodavatel pokusných zvířat a uživatel

pokusných zvířat je povinen



a) všechny psy, kočky a subhumánní primáty nejpozději při odstavení od

matky co nejméně bolestivým způsobem trvale označit individuálním

identifikačním prostředkem,



b) po přijetí neoznačeného psa, kočky nebo subhumánního primáta

odstaveného od matky jej co nejdříve a co nejméně bolestivým způsobem

trvale označit, nebo



c) na požádání příslušného orgánu ochrany zvířat zdůvodnit, proč není

pokusné zvíře označeno.



(4) Je-li pes, kočka nebo subhumánní primát před odstavením od matky

přemístěn od jednoho chovatele pokusných zvířat, dodavatele pokusných

zvířat nebo uživatele pokusných zvířat k jinému a není z praktických

důvodů možné pokusné zvíře předem označit, musí příjemce pokusného

zvířete až do jeho označení uchovat údaje o matce pokusného zvířete.



§ 18



Účely pokusů



(1) Pokusy lze provádět výhradně pro tyto účely:



a) základní výzkum,



b) translační nebo aplikovaný výzkum s cílem



1. zabránit a předejít onemocnění, špatnému zdravotnímu stavu nebo

jiným anomáliím nebo jejich následkům u lidí, zvířat nebo rostlin a

diagnostikovat je nebo léčit,



2. posoudit, zjistit, regulovat nebo upravit fyziologické předpoklady

lidí, zvířat nebo rostlin, nebo



3. zlepšit životní podmínky a podmínky produkce zvířat chovaných k

zemědělským účelům,



c) pro jakýkoli z cílů uvedených v písmeni b) při vývoji, výrobě nebo

zkoušení kvality, účinnosti a nezávadnosti léčiv, potravin, krmiv a

jiných látek nebo výrobků,



d) ochrana přírodního prostředí v zájmu zdraví nebo dobrých životních

podmínek lidí nebo zvířat,



e) výzkum zaměřený na zachování druhů,



f) vyšší vzdělávání nebo odborná příprava za účelem získání, udržení

nebo zlepšení odborných znalostí,



g) trestní řízení a jiné soudní řízení.



(2) Provádět na zvířatech pokusy za účelem vývoje nebo zkoušení zbraní,

bojových látek nebo munice a k nim příslušných zařízení je zakázáno.



§ 18a



Volba metod



(1) Uživatel pokusných zvířat nesmí pokus provádět a státní orgán

příslušný ke schvalování projektů pokusů nesmí pokus schválit, je-li

pro dosažení žádaného výsledku dostupná jiná metoda či zkušební

strategie, která nevyžaduje použití živého pokusného zvířete a která je

uznána podle předpisů Evropské unie.



(2) Při výběru mezi pokusy musí uživatel pokusných zvířat volit ty,

které v co nejvyšší míře splňují tyto požadavky:



a) používají nejnižší počet pokusných zvířat,



b) používají pokusná zvířata s nejnižší schopností cítit bolest,

utrpení nebo strach nebo utrpět trvalé poškození, nebo



c) působí nejmenší bolest, utrpení, strach nebo trvalé poškození,



a je u nich největší pravděpodobnost, že bude dosaženo uspokojivých

výsledků.



(3) V co největší míře musí uživatel pokusných zvířat předcházet tomu,

aby pokus končil úhynem nebo usmrcením pokusného zvířete, a ukončení

pokusu musí být včasné a humánní. Je-li úhyn nebo usmrcení pokusného

zvířete na konci pokusu nevyhnutelné, musí uživatel pokusných zvířat

pokus koncipovat tak, aby



a) jeho výsledkem byla smrt co nejnižšího počtu pokusných zvířat a



b) pro pokusná zvířata se doba trvání a intenzita utrpení snížila na

možné minimum, a pokud je to možné, byla zajištěna bezbolestná smrt.



§ 18b



Znecitlivění



(1) Uživatel pokusných zvířat musí v případě, že je to z hlediska účelu

pokusu možné, provádět pokusy za použití prostředků pro celkové nebo

místní znecitlivění. Ke znecitlivění musí použít prostředky snižující

bolest či jinou vhodnou metodu zajišťující co největší omezení bolesti,

utrpení a strachu. Znecitlivění musí být provedeno vždy při pokusech,

při nichž dochází k vážným zraněním pokusného zvířete, která mu mohou

způsobit značnou bolest.



(2) Při rozhodování o vhodnosti použití znecitlivění se přihlíží k

tomu,



a) zda se předpokládá, že znecitlivění způsobí pokusnému zvířeti větší

újmu než samotný pokus,



b) zda je znecitlivění neslučitelné s účelem pokusu.



(3) Uživatel pokusných zvířat nesmí pokusným zvířatům bez

odpovídajícího znecitlivění nebo snížení bolesti podávat látky, které

jim brání v projevování bolesti nebo je v něm omezují. V těchto

případech musí uživatel pokusných zvířat poskytnout státnímu orgánu

příslušnému ke schvalování projektů pokusů vědecké odůvodnění s

podrobnými údaji o režimu znecitlivění a snížení bolesti.



(4) Pokusné zvíře, které by mohlo po odeznění účinků znecitlivění trpět

bolestí, musí být ošetřeno preventivním nebo pooperačním podáním

prostředků snižujících bolest nebo jinými vhodnými metodami tlumícími

bolest, pokud je to slučitelné s účelem pokusu.



(5) Jakmile je dosaženo účelu pokusu, učiní uživatel pokusných zvířat

příslušná opatření podle § 18f nebo 18g s cílem omezit utrpení

pokusného zvířete na minimum.



§ 18c



Klasifikace závažnosti pokusů



(1) Závažnost pokusu se určuje podle míry bolesti, utrpení, strachu

nebo trvalého poškození, které jednotlivé pokusné zvíře v průběhu

pokusu pravděpodobně pocítí.



(2) Každý pokus musí být za použití kritérií přiřazování uvedených v

prováděcím právním předpise klasifikován podle kategorie závažnosti

jako



a) pokus, při němž již pokusné zvíře nenabude vědomí, kterým se rozumí

pokus, který se provádí v celkové anestézii, po jehož provedení již

pokusné zvíře nenabude vědomí,



b) mírný, kterým se rozumí pokus prováděný na pokusných zvířatech, v

jehož důsledku pokusná zvířata pravděpodobně pocítí krátkodobou mírnou

bolest, utrpení či strach, jakož i pokus, který výrazně nezhoršuje

dobré životní podmínky nebo celkový stav pokusných zvířat,



c) střední, kterým se rozumí pokus prováděný na pokusných zvířatech, v

jehož důsledku pokusná zvířata pravděpodobně pocítí krátkodobou středně

intenzivní bolest, utrpení či strach, nebo dlouhodobou mírnou bolest,

utrpení či strach, jakož i pokus, který pravděpodobně způsobí středně

závažné zhoršení dobrých životních podmínek nebo celkového stavu

pokusných zvířat, nebo



d) závažný, kterým se rozumí pokus prováděný na pokusných zvířatech, v

jehož důsledku pokusná zvířata pravděpodobně pocítí značnou bolest,

utrpení či strach, nebo dlouhodobou středně intenzivní bolest, utrpení

či strach, jakož i pokus, který pravděpodobně způsobí značné zhoršení

dobrých životních podmínek nebo celkového stavu pokusných zvířat.



(3) S výjimkou uvedenou v odstavci 4 nesmí uživatel pokusných zvířat

pokus provádět, pokud je jeho součástí způsobení značné bolesti,

utrpení nebo strachu, u nichž je pravděpodobné, že budou dlouhodobé a

nezmírnitelné.



(4) Pokud je z výjimečných a vědecky podložených důvodů, které je

povinen prokázat uživatel pokusných zvířat, nezbytné umožnit provedení

pokusu, při němž je působena značná bolest, utrpení nebo strach, které

budou pravděpodobně dlouhodobé a není možné je zmírnit, jak je uvedeno

v odstavci 3, může státní orgán příslušný ke schvalování projektů

pokusů takový pokus povolit.



(5) Kritéria přiřazování, faktory, jež se vztahují k danému pokusu, a

příklady různých pokusů zařazených do jednotlivých kategorií závažnosti

na základě faktorů, jež se vztahují k danému druhu pokusu, stanoví

ministerstvo prováděcím právním předpisem.



§ 18d



Opětovné použití pokusných zvířat



(1) Pokusné zvíře již použité k jednomu či více pokusům smí uživatel

pokusných zvířat opětovně použít k novému pokusu, k němuž by bylo možné

použít pokusné zvíře dosud k žádnému pokusu nepoužité, pouze pokud jsou

splněny tyto podmínky:



a) skutečná závažnost předchozího pokusu byla mírná nebo střední,



b) je prokázáno, že pokusné zvíře je v dobrém zdravotním stavu a má

znovu v plné míře dobré životní podmínky,



c) další pokus je klasifikován jako mírný, střední nebo jako pokus, při

němž již pokusné zvíře nenabude vědomí, a



d) je to v souladu s doporučením veterinárního lékaře s ohledem na

způsob předchozího použití pokusného zvířete.



(2) Odchylně od odstavce 1 písm. a) může státní orgán příslušný ke

schvalování projektů pokusů ve výjimečných případech a po veterinárním

vyšetření pokusného zvířete povolit jeho opětovné použití, pokud

pokusné zvíře nebylo použito více než jedenkrát k pokusu spojenému se

značnými bolestmi, strachem nebo odpovídajícím utrpením.



§ 18e



Konec pokusu



(1) Pokus je považován za ukončený, nemají-li být v jeho rámci

provedena žádná další pozorování, nebo pokud jde o nově geneticky

modifikované linie pokusných zvířat, jestliže již nejsou u potomstva

pozorovány nebo očekávány bolesti, utrpení, strach nebo trvalé

poškození, jež nejméně odpovídají bolesti, utrpení, strachu nebo

trvalému poškození způsobeným vpichem jehly.



(2) Na konci pokusu rozhodne veterinární lékař nebo osoba odborně

způsobilá k navrhování pokusů nebo projektů pokusů, zda bude pokusné

zvíře ponecháno naživu. Pokusné zvíře bude usmrceno, pokud je

pravděpodobné, že bude nadále trpět střední nebo značnou bolestí,

utrpením, strachem nebo trvalým poškozením.



(3) Má-li být pokusné zvíře ponecháno naživu, musí mu uživatel

pokusných zvířat poskytnout péči a umístění přiměřené jeho zdravotnímu

stavu.



(4) Při výskytu nákazy s klinickými projevy onemocnění, případně úhynů,

a při laboratorním průkazu nákazy přenosné ze zvířat na jiná zvířata

nebo na člověka se pokus ukončí, pokud sledování uvedených projevů není

stanoveno projektem pokusů.



§ 18f



Vypuštění pokusných zvířat do volné přírody a umístění pokusných zvířat

do chovu



(1) Pokusná zvířata, která byla nebo měla být použita k pokusům, mohou

být umístěna do zájmového chovu nebo vrácena do vhodného přírodního

stanoviště či chovu odpovídajícího danému druhu pokusných zvířat, pokud



a) to umožňuje zdravotní stav pokusného zvířete,



b) není ohroženo veřejné zdraví, zdraví zvířat ani životní prostředí,



c) byla přijata vhodná opatření, na základě kterých budou pokusnému

zvířeti zajištěny dobré životní podmínky, a



d) pokud to není v rozporu s právními předpisy upravujícími ochranu

přírody a krajiny a obchodování s ohroženými druhy^2e) a myslivosti

nebo rybářství^2a).



(2) Chovatelé pokusných zvířat, dodavatelé pokusných zvířat a uživatelé

pokusných zvířat, od nichž mají být pokusná zvířata umístěna do

zájmového chovu, musí uplatňovat režim pro umístění zvířat do zájmového

chovu, který zajišťuje socializaci těchto zvířat. Pokud to je vhodné,

musí osoby uvedené ve větě první zavést v případě zvířat žijících ve

volné přírodě program rehabilitace před jejich navrácením do jejich

přírodních stanovišť.



§ 18g



Metody usmrcování pokusných zvířat



(1) Chovatel pokusných zvířat, dodavatel pokusných zvířat a uživatel

pokusných zvířat je povinen zajistit, aby pokusná zvířata byla při

usmrcování vystavena co nejmenší míře bolesti, utrpení a strachu.



(2) Chovatel pokusných zvířat, dodavatel pokusných zvířat a uživatel

pokusných zvířat je povinen zajistit, aby usmrcování pokusných zvířat

prováděla v jeho zařízení osoba odborně způsobilá k navrhování pokusů

nebo projektů pokusů nebo osoba odborně způsobilá k provádění pokusů na

pokusných zvířatech, péči o pokusná zvířata a usmrcování pokusných

zvířat. V případě terénní studie však může osoba uvedená ve větě první

pokusné zvíře usmrtit mimo zařízení.



(3) Při usmrcování pokusných zvířat použijí osoby uvedené v odstavci 2

následující metody:



a) předávkování anestetikem,



b) upoutaný projektil,



c) oxid uhličitý,



d) zlomení vazu,



e) tupý úder do hlavy,



f) oddělení hlavy od trupu,



g) omráčení elektrickým proudem,



h) inertní plyny (Ar, N2), nebo



i) zastřelení volným projektilem odpovídající střelnou zbraní a

střelivem.



(4) Jiné metody, které nejsou uvedeny v odstavci 3, je možné použít u

pokusných zvířat, která



a) nejsou při vědomí, pokud pokusné zvíře před smrtí opět nenabude

vědomí, a



b) jsou používána k zemědělskému výzkumu, při němž cíl projektu pokusů

vyžaduje, aby byla pokusná zvířata chována za obdobných podmínek jako

hospodářská zvířata; tato pokusná zvířata mohou být usmrcena v souladu

s požadavky stanovenými v přímo použitelném předpisu Evropské unie

upravujícím ochranu zvířat při usmrcování^16).



(5) Usmrcení pokusných zvířat musí být dokončeno jedním z těchto

způsobů:



a) potvrzením trvalého zastavení oběhu,



b) destrukcí mozku,



c) zlomením vazu,



d) vykrvením, nebo



e) potvrzením nástupu posmrtné ztuhlosti.



(6) Státní orgán příslušný ke schvalování projektů pokusů může v

rozhodnutí o schválení projektu pokusů na základě odůvodněné žádosti

uživatele pokusných zvířat udělit výjimky z požadavků uvedených v

odstavcích 3 až 5



a) s cílem povolit použití jiné metody za předpokladu, že je tato

metoda na základě vědeckých poznatků považována za alespoň stejně

humánní, nebo



b) pokud uživatel pokusných zvířat předloží doklady o tom, že je

vědecky doloženo, že účelu pokusu nelze dosáhnout za použití metody

usmrcování uvedené v odstavci 3 nebo 4.



(7) Odstavce 2 až 5 se nevztahují na případy, kdy je třeba pokusné

zvíře usmrtit za mimořádných okolností z důvodu ochrany zvířat proti

týrání, veřejného zdraví, veřejného pořádku a bezpečnosti, zdraví

zvířat nebo životního prostředí.



(8) Metody usmrcování jednotlivých druhů pokusných zvířat podle

odstavce 3 stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.



ČÁST ŠESTÁ



ORGÁNY OCHRANY ZVÍŘAT



§ 19



(1) Orgány ochrany zvířat jsou



a) ministerstvo,



b) Státní veterinární správa,^2)



c) státní orgány příslušné ke schvalování projektů pokusů,



d) Ministerstvo vnitra a Ministerstvo obrany v rámci své působnosti,



e) obecní úřady obcí s rozšířenou působností.



(2) Na úseku ochrany zvířat vykonávají též ve vymezeném rozsahu

působnost obce.



(3) Kde se v přímo použitelných předpisech Evropské unie^5) mluví o



a) příslušném úřadu, příslušném ústředním úřadu nebo kompetentní

autoritě, rozumí se tím pro účely tohoto zákona ústřední orgán státní

správy nebo jiný orgán státní správy, do jehož působnosti náleží výkon

příslušného oprávnění nebo provedení příslušného opatření, anebo orgán,

na který byly výkon příslušného oprávnění nebo provádění příslušného

opatření přeneseny,



b) příslušném veterinárním úřadu, rozumí se tím pro účely tohoto zákona

Státní veterinární správa.



(4) Kde se v předpisech uvedených v odstavci 3 mluví o opatřeních k

zajištění dodržování povinností a jednotného uplatňování požadavků

stanovených těmito předpisy nebo k odstranění zjištěných nedostatků,

rozumí se tím odpovídající opatření podle tohoto zákona.



(5) Osoby, které jsou povinny plnit povinnosti uložené jim tímto

zákonem, jsou povinny plnit v oblasti ochrany zvířat také povinnosti,

které pro ně vyplývají z předpisů uvedených v odstavci 3.



§ 20



Ministerstvo



(1) Ministerstvo



a) projednává, koordinuje a kontroluje plnění úkolů ochrany

hospodářských zvířat, pokusných zvířat, zvířat v zájmových chovech a

volně žijících zvířat, včetně zvířat v zoologických zahradách, a

předkládá příslušným státním orgánům návrhy na nezbytná opatření,



b) spolupracuje s ostatními ústředními orgány státní správy, Akademií

věd České republiky, vysokými školami a právnickými osobami

zabývajícími se ochranou nebo chovem zvířat, které se podílejí na

plnění úkolů ochrany zvířat,



c) schvaluje statut a jednací řád Ústřední komise pro ochranu zvířat

(dále jen „ústřední komise“) a výboru pro ochranu zvířat používaných

pro vědecké účely,



d) plní úkoly vyplývající pro něj z přímo použitelného předpisu

Evropské unie upravujícího ochranu zvířat během přepravy a

souvisejících činností^5) a z přímo použitelného předpisu Evropské unie

upravujícího ochranu zvířat při usmrcování^13),



e) ustanovuje kontaktní místa v případech, kdy je to požadováno

předpisy Evropské unie, a uveřejňuje je rovněž ve Věstníku,



f) rozhoduje o udělení, změně nebo odnětí povolení k porážce zvířat pro

potřeby církví a náboženských společností, jejichž náboženské obřady

stanoví zvláštní metody porážky zvířat, a to i na základě řízení

zahájeného z moci úřední,



g) rozhoduje o udělení, změně, pozastavení nebo odnětí oprávnění k

chovu pokusných zvířat, k dodávce pokusných zvířat a k používání

pokusných zvířat, a to i na základě řízení zahájeného z moci úřední,



h) jmenuje a odvolává posuzovatele ve správním řízení o udělení

oprávnění k chovu pokusných zvířat, k dodávce pokusných zvířat a k

užívání pokusných zvířat; metodicky řídí, kontroluje, organizačně a

materiálně zabezpečuje činnost posuzovatelů,



i) na úseku ochrany pokusných zvířat zasílá Evropské komisi (dále jen

„Komise“) informace o uplatňování § 15g, § 16a odst. 2 a 3, § 16b, 16c,

§ 17c odst. 4, § 17f, § 20b odst. 2 písm. b) a § 22 odst. 1 písm. s), a

to do 10. listopadu 2018 a poté každých 5 let; každoročně shromažďuje a

zveřejňuje statistické informace o používání pokusných zvířat k

pokusům, včetně informací o skutečné závažnosti pokusů a původu a

druzích subhumánních primátů, kteří byli k pokusům použiti, tyto

statistické informace předkládá Komisi do 10. listopadu 2015 a poté

každý rok; předkládá každý rok Komisi podrobné informace o výjimkách

udělených podle § 18g odst. 6,



j) stanoví osobu, která zajistí od chovatelů sběr a vědecky podloženou

objektivní a srovnatelnou analýzu údajů založených na sledování

reprezentativního vzorku hejn kuřat chovaných na maso, porážených během

období o délce minimálně 1 roku, a předloží tuto analýzu ministerstvu,



k) vydává písemné vyjádření ve schvalovacím řízení zoologických

zahrad^1b).



(2) Ministerstvo dále



a) může udělit, pozastavit nebo odejmout akreditaci školicím

pracovištím k pořádání



1. kurzu odborné přípravy k získání osvědčení o způsobilosti pro osoby

podílející se na úkonech souvisejících s porážením zvířat,



2. kurzu odborné přípravy k získání osvědčení o způsobilosti k

usmrcování kožešinových zvířat,



3. odborného kurzu pro získání osvědčení o způsobilosti pro řidiče a

průvodce silničních vozidel,



4. kurzu odborné přípravy k péči o kuřata chovaná na maso,



5. kurzu k péči o prasata pro získání osvědčení o způsobilosti k péči o

prasata,



6. odborného kurzu pro získání osvědčení o odborné způsobilosti osoby

odpovědné za péči o handicapovaná zvířata,



7. kurzu odborné přípravy pro získání osvědčení o odborné způsobilosti

k navrhování pokusů a projektů pokusů a kurzu odborné přípravy k

prodloužení doby platnosti osvědčení o odborné způsobilosti k

navrhování pokusů a projektů pokusů,



8. kurzu odborné přípravy pro získání osvědčení o odborné způsobilosti

k provádění pokusů na pokusných zvířatech, péči o pokusná zvířata a

usmrcování pokusných zvířat a kurzu odborné přípravy k prodloužení doby

platnosti osvědčení o odborné způsobilosti k provádění pokusů na

pokusných zvířatech, péči o pokusná zvířata a usmrcování pokusných

zvířat,



9. odborného kurzu pro získání odborné způsobilosti k výkonu dozoru na

úseku ochrany zvířat, (dále jen „kurzy na úseku ochrany zvířat proti

týrání“),



b) vede seznam akreditovaných školicích pracovišť a uveřejňuje ho

způsobem umožňujícím dálkový přístup,



c) jmenuje na základě návrhu školicího pracoviště lektory v kurzech na

úseku ochrany zvířat proti týrání, a to do 30 dnů ode dne doručení

návrhu na jmenování lektora,



d) ve spolupráci se Státní veterinární správou provádí zkoušky pro

získání odborné způsobilosti v kurzech na úseku ochrany zvířat proti

týrání,



e) jmenuje zkušební komise v kurzech na úseku ochrany zvířat proti

týrání, a to do 30 dnů ode dne doručení návrhu na jmenování zkušební

komise,



f) vydává osvědčení o úspěšném složení zkoušky, odnímá osvědčení nebo

pozastavuje jeho platnost,



g) vede seznam osob, kterým vydalo osvědčení,



h) vede seznam osob, kterým vydalo osvědčení školicí pracoviště,



i) provádí kontroly školicích pracovišť, zejména jejich činnosti a

úrovně kurzů na úseku ochrany zvířat proti týrání.



(3) Ustanovení odstavce 2 písm. c) až g) se nevztahují na kurz k péči o

prasata pro získání osvědčení o způsobilosti k péči o prasata, kurz

odborné přípravy k získání osvědčení o způsobilosti k usmrcování

kožešinových zvířat a kurz odborné přípravy k získání osvědčení o

způsobilosti pro osoby podílející se na úkonech souvisejících s

porážením zvířat.



(4) Ministerstvo ve správním řízení podle odstavce 1 písm. g) rozhodne

nejdéle do 120 dnů ode dne zahájení řízení. Požádá-li žadatel, kterému

již bylo vydáno rozhodnutí podle odstavce 1 písm. g), o vydání dalšího

rozhodnutí, které má na předchozí rozhodnutí navazovat, rozhodnutí

nezanikne, dokud o žádosti není pravomocně rozhodnuto. Žádost je nutné

podat minimálně 60 dnů přede dnem uplynutí platnosti vydaného

rozhodnutí, jinak předchozí rozhodnutí zanikne uplynutím doby v něm

stanovené.



§ 20a



Změna, pozastavení nebo odnětí oprávnění nebo povolení udělených

ministerstvem



(1) Ministerstvo může z moci úřední oprávnění nebo povolení udělená

podle § 20 odst. 1 změnit, pozastavit nebo odejmout, pokud ten, komu

bylo oprávnění nebo povolení uděleno, nedodržuje podmínky stanovené

zákonem, právními předpisy vydanými k jeho provedení, přímo

použitelnými předpisy Evropské unie nebo těmito oprávněními nebo

povoleními.



(2) Změna, pozastavení nebo odnětí oprávnění udělených podle § 20 odst.

1 písm. g) nesmí mít nepříznivý vliv na životní podmínky pokusných

zvířat, která jsou v zařízení umístěna. V rozhodnutí o změně,

pozastavení nebo odnětí oprávnění k chovu pokusných zvířat, oprávnění k

dodávce pokusných zvířat a oprávnění k používání pokusných zvířat podle

§ 20 odst. 1 písm. g) ministerstvo stanoví, je-li to nezbytné, způsob

zabezpečení další péče o pokusná zvířata chovaná chovatelem pokusných

zvířat, dodávaná dodavatelem pokusných zvířat nebo používaná uživatelem

pokusných zvířat.



(3) Ministerstvo může oprávnění nebo povolení udělená podle § 20 odst.

1 změnit nebo odejmout na žádost žadatele. Bylo-li oprávnění nebo

povolení uděleno jiné osobě, musí žadatel doložit, že je oprávněným z

tohoto povolení nebo oprávnění.



(4) Platnost oprávnění nebo povolení udělených podle § 20 odst. 1

zaniká



a) uplynutím doby, na kterou byla udělena,



b) zánikem zařízení, ve kterém měla být prováděna povolená činnost,



c) zánikem právnické osoby nebo smrtí fyzické osoby anebo jejím

prohlášením za mrtvou.



§ 20b



Výbor pro ochranu zvířat používaných pro vědecké účely



(1) Ministerstvo zřizuje výbor pro ochranu zvířat používaných pro

vědecké účely. Tento výbor není součástí ústřední komise.



(2) Výbor pro ochranu zvířat používaných pro vědecké účely



a) poskytuje bezplatně státním orgánům příslušným ke schvalování

projektů pokusů a za úplatu odborným komisím podle § 15g poradenství,

pokud jde o získání, chov a umístění pokusných zvířat, péči o ně a

používání pokusných zvířat k pokusům, a zaručuje, že jsou sdíleny

osvědčené postupy,



b) na úseku ochrany pokusných zvířat přijímá za účelem zamezení

opakování pokusů od ostatních členských států Evropské unie údaje,

které vznikají při pokusech uznaných právními předpisy Evropské unie,

pokud není třeba provést v souvislosti s těmito údaji další pokusy pro

účely ochrany veřejného zdraví, bezpečnosti nebo životního prostředí, a

předává je státním orgánům příslušným ke schvalování projektů pokusů,

kontaktnímu místu, případně odborným komisím podle § 15g,



c) zpracovává a odevzdává ministerstvu nejpozději do 30. září 2018, a

poté každých 5 let vždy do 30. září, zprávu s uvedením informací o

uplatňování písmene b).



(3) Výbory pro ochranu zvířat používaných pro vědecké účely členských

států Evropské unie si vyměňují informace o fungování odborných komisí

podle § 15g a o provádění hodnocení projektů pokusů a sdílejí osvědčené

postupy.



(4) Předsedu a členy výboru pro ochranu zvířat používaných pro vědecké

účely jmenuje a odvolává ministr zemědělství. Na jmenování členem

výboru pro ochranu zvířat používaných pro vědecké účely není právní

nárok. Ministr zemědělství může jmenovat členem výboru osobu, která



a) je lékařem, veterinárním lékařem nebo osobou s jiným vysokoškolským

vzděláním v oblasti biologických oborů, která se během studia nebo

postgraduálního studia prokazatelně seznámila s metodami chovu a práce

na pokusných zvířatech, s jejich ochranou, s vyhledáváním a používáním

alternativních metod,



b) má osvědčení o odborné způsobilosti k navrhování pokusů a projektů

pokusů nebo osvědčení o prodloužení doby platnosti osvědčení o odborné

způsobilosti k navrhování pokusů a projektů pokusů a



c) předloží



1. přehled o své odborné činnosti a publikační činnosti a



2. doklad o minimálně 5 letech odborné praxe při využívání pokusných

zvířat k vědeckým účelům, a to za posledních 10 let.



(5) Další podrobnosti o složení a způsobu činnosti výboru pro ochranu

zvířat používaných pro vědecké účely stanoví statut a jednací řád

výboru pro ochranu zvířat používaných pro vědecké účely.



§ 21



Ústřední komise



(1) K plnění úkolů uvedených v § 20 odst. 1 zřizuje ministr zemědělství

jako svůj odborný poradní orgán na úseku ochrany zvířat ústřední

komisi. Předsedu a členy ústřední komise jmenuje a odvolává ministr

zemědělství po dohodě s ministrem životního prostředí, a to z odborníků

navržených příslušnými státními orgány a právnickými osobami

zabývajícími se ochranou nebo chovem zvířat, které se podílejí na

plnění úkolů ochrany zvířat.



(2) Členství v ústřední komisi je veřejnou funkcí, která nezakládá

pracovněprávní poměr k České republice. Odměny členům ústřední komise

stanoví ministerstvo. Členové ústřední komise mají nárok na úhradu

nákladů spojených s výkonem funkce člena ústřední komise.



(3) Orgány ústřední komise jsou předseda a rada. Ústřední komise se

člení na výbor pro ochranu hospodářských zvířat, výbor pro ochranu

zvířat v zájmových chovech, výbor pro ochranu volně žijících zvířat a

výbor pro ochranu pokusných zvířat. Radu tvoří předseda a 4

místopředsedové volení z členů ústřední komise, kteří jsou zároveň

předsedy výborů. Rada řídí činnost ústřední komise mezi jejími

zasedáními a koordinuje činnost výborů.



(4) Další podrobnosti o složení a způsobu rozhodování ústřední komise

stanoví statut a jednací řád ústřední komise.



§ 22



Státní veterinární správa



(1) Krajské veterinární správy a na území hlavního města Prahy Městská

veterinární správa na úseku ochrany zvířat



a) vykonávají dozor nad dodržováním povinností uložených chovatelům a

ostatním fyzickým a právnickým osobám,



b) plní úkoly vyplývající pro ně z přímo použitelných předpisů Evropské

unie^5), upravujících ochranu zvířat během přepravy a souvisejících

činností a z přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího

ochranu zvířat při usmrcování^13) zejména vykonávají dozor nad plněním

povinností fyzických a právnických osob vyplývajících z těchto

předpisů,



c) povolují výjimku podle § 5i odst. 3,



d) vydávají, mění nebo odnímají rozhodnutí o povolení chovu druhů

zvířat vyžadujících zvláštní péči, a to jedinců i skupin podle § 13

odst. 5,



e) přijímají oznámení podle § 13a odst. 1 a podávají návrh příslušnému

živnostenskému úřadu podle § 13a odst. 2,



f) vypracovávají odborná vyjádření a vydávají osvědčení o schválení

silničního dopravního prostředku nebo plavidla pro přepravu

hospodářských zvířat^5b), pozastavují a odnímají tato osvědčení,



g) vydávají, pozastavují a odnímají povolení dopravce a povolení

dopravce pro dlouhotrvající cesty^5c),



h) oznamují ministerstvu porušení přímo použitelného předpisu Evropské

unie upravujícího ochranu zvířat během přepravy a souvisejících

činností^1a) řidičem nebo průvodcem, který je držitelem osvědčení,



i) provádí kontroly a jiná opatření související s knihou jízd^5d),



j) rozhodují o udělení, pozastavení nebo odnětí schválení vydaného

kontrolnímu stanovišti^5e),



k) stanovují veterinární podmínky pro provádění pokusů na zvířatech a

pro provádění porážky podle § 5f,



l) na základě kontrolního zjištění mohou vydávat v případě porušení

právních předpisů na úseku ochrany zvířat proti týrání rozhodnutí o

závazném pokynu k odstranění zjištěných nedostatků; v tomto rozhodnutí

stanoví, jaká právní povinnost byla porušena, jakým způsobem a v jaké

lhůtě mají být zjištěné nedostatky odstraněny, a kontrolují odstranění

těchto nedostatků,



m) podávají podněty obecním úřadům obcí s rozšířenou působností k

projednávání přestupků a správních deliktů vyplývajících z porušení

povinností uložených chovatelům a ostatním fyzickým nebo právnickým

osobám na úseku ochrany zvířat,



n) provádějí kontroly podmíněnosti podle zákona o zemědělství^5f) v

souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím

prováděcí pravidla pro podmíněnost, odlišení a integrovaný

administrativní a kontrolní systém^5g),



o) vydávají a odnímají povolení chovu kuřat chovaných na maso se

zvýšenou hustotou osazení podle § 12d odst. 4,



p) na jatkách přijímají s dodávkou kuřat chovaných na maso údaje podle

§ 12d odst. 5 písm. b), posuzují plnění pravidel ochrany kuřat při

chovu způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem,



q) plní úkoly spojené s depopulací stanovené v čl. 18 nařízení Rady

(ES) č. 1099/2009 ze dne 24. září 2009 o ochraně zvířat při usmrcování,



r) plní úkoly stanovené v čl. 22 odst. 1 písm. a), b) a e) nařízení

Rady (ES) č. 1099/2009 ze dne 24. září 2009 o ochraně zvířat při

usmrcování,



s) vykonávají pravidelný dozor nad plněním povinností stanovených

chovatelům pokusných zvířat, dodavatelům pokusných zvířat a uživatelům

pokusných zvířat, při výkonu dozoru přizpůsobují četnost kontrol

výsledkůmanalýzy rizik u každého zařízení s přihlédnutím k počtu a

druhu umístěných pokusných zvířat, dosavadnímu dodržování právních

předpisů chovatelem pokusných zvířat, dodavatelem pokusných zvířat a

uživatelem pokusných zvířat, počtu a typům projektů pokusů prováděných

daným uživatelem pokusných zvířat a veškerým informacím, které by mohly

ukazovat na nedodržení tohoto zákona a právních předpisů vydaných k

jeho provedení; kontroly se provádějí každoročně alespoň u třetiny

uživatelů pokusných zvířat v souladu s analýzou rizik podle tohoto

písmene, v případě subhumánních primátů jsou chovatelé pokusných

zvířat, dodavatelé pokusných zvířat a uživatelé pokusných zvířat

kontrolováni alespoň jednou ročně; přiměřený počet kontrol se provádí

bez předchozího upozornění; záznamy o všech inspekcích se uchovávají po

dobu nejméně 5 let.



(2) Ústřední veterinární správa Státní veterinární správy na úseku

ochrany zvířat



a) zpracovává a realizuje program ochrany zvířat,



b) vykonává dozor nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem

a obecně závaznými právními předpisy vydanými na jeho základě v

případech, kdy si to vyhradí,



c) plní úkoly vyplývající pro ni z přímo použitelných předpisů Evropské

unie^5b) upravujících ochranu zvířat během přepravy a souvisejících

činností a z přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího

ochranu zvířat při usmrcování^13), zejména vykonává dozor nad plněním

povinností fyzických a právnických osob vyplývající z těchto předpisů,

kdy si to vyhradí,



d) spolupracuje na úseku dozoru nad ochranou zvířat s orgány ochrany

zvířat Rady Evropy, Evropské unie a třetích zemí a na vyžádání jim

poskytuje příslušné informace,



e) vede záznamy o povoleních dopravců a o povoleních dopravců pro

dlouhotrvající cesty, o osvědčeních o schválení silničních dopravních

prostředků a o schválení plavidel pro přepravu hospodářských

zvířat^5h),



f) může zakázat přepravu zvířat určitým dopravcem nebo určitým

dopravním prostředkem v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské

unie upravujícím ochranu zvířat během přepravy a souvisejících

činností^5i),



g) vede a zveřejňuje na webové stránce Státní veterinární správy

informace o programu ochrany zvířat,



h) v oboru ochrany zvířat a péče o jejich pohodu organizuje odbornou

přípravu a celoživotní vzdělávání úředních veterinárních lékařů podle §

26, případně dalších odborně způsobilých pracovníků pro výkon činností

podle zvláštních právních předpisů,^2)



i) plní úkoly podle čl. 13 odst. 3 až 5 nařízení Rady (ES) č. 1099/2009

ze dne 24. září 2009 o ochraně zvířat při usmrcování,



j) zpracuje a odevzdá ministerstvu nejpozději do 30. září 2018, a poté

zpracovává a odevzdává každý rok vždy do 30. září, zprávu s uvedením

informací o uplatňování odstavce 1 písm. s).



(3) Úkoly orgánů ochrany zvířat provádějících dozor nad dodržováním

tohoto zákona a právních předpisů vydaných k jeho provedení podle

odstavce 1 písm. a) plní v oboru působnosti při chovu a využití zvířat

pro účely Ministerstva obrany a Ministerstva vnitra příslušné orgány

těchto ministerstev a poskytují o nich informace Státní veterinární

správě a ministerstvu.



§ 23



Státní orgány příslušné ke schvalování projektů pokusů



(1) Státním orgánem příslušným ke schvalování projektů pokusů je

ústřední orgán státní správy věcně příslušný podle předmětu činnosti

uživatele pokusných zvířat podle zákona o zřízení ministerstev a jiných

ústředních orgánů státní správy České republiky, není-li dále stanoveno

jinak.



(2) Jedná-li se



a) o pokusy na volně žijících zvířatech, je státním orgánem příslušným

ke schvalování projektů pokusů Ministerstvo životního prostředí, s

výjimkou použití pokusných zvířat v kurzech na úseku ochrany zvířat

proti týrání,



b) o použití pokusných zvířat v kurzech na úseku ochrany zvířat proti

týrání, je státním orgánem příslušným ke schvalování projektů pokusů

ministerstvo,



c) o pokusy prováděné veřejnou výzkumnou institucí Akademie věd České

republiky, je státním orgánem příslušným ke schvalování projektů pokusů

Akademie věd České republiky.



§ 23a



Úkoly státních orgánů příslušných ke schvalování projektů pokusů



(1) Státní orgán příslušný ke schvalování projektů pokusů



a) rozhoduje o schválení nebo neschválení projektu pokusů z hlediska

jeho souladu s tímto zákonem a prováděcími právními předpisy vydanými k

jeho provedení, a o změně, pozastavení nebo odnětí rozhodnutí o

schválení projektu pokusů,



b) zpracovává a odevzdává ministerstvu nejpozději do 28. února roku

následujícího souhrnnou zprávu o činnosti uživatelských zařízení, pro

která jsou státním orgánem příslušným ke schvalování projektů pokusů,

za kalendářní rok včetně statistických tabulek, jejichž vzor stanoví

ministerstvo prováděcím právním předpisem, s uvedením



1. identifikace uživatele pokusných zvířat, označení rozhodnutí o

udělení oprávnění k používání pokusných zvířat a doby jeho platnosti,



2. jména, popřípadě jmen, příjmení a čísel osvědčení o odborné

způsobilosti k navrhování pokusů a projektů pokusů nebo osvědčení o

prodloužení doby platnosti osvědčení o odborné způsobilosti k

navrhování pokusů a projektů pokusů členů odborné komise podle § 15g,



3. počtu projednaných a z toho doporučených projektů pokusů s označením

účelů pokusů uvedených v § 18 odst. 1,



4. evidence počtu pokusných zvířat použitých pro pokusy a počtu a druhu

provedených pokusů, včetně informací o skutečné závažnosti pokusů a

původu a druzích subhumánních primátů, kteří byli k pokusům použiti,



5. podrobných informací o výjimkách udělených podle § 18g odst. 6,



6. dalších údajů stanovených dohodami Rady Evropy na úseku ochrany

pokusných zvířat, prováděcím právním předpisem nebo požadovaných

ministerstvem,



c) zpracuje a odevzdá ministerstvu nejpozději do 30. září 2018, a poté

zpracovává a odevzdává každých 5 let vždy do 30. září, souhrnnou zprávu

s uvedením informací o uplatňování § 15g, § 16a odst. 2 a 3, § 16b,

16c, § 17c odst. 4 a § 17f.



(2) Státní orgán příslušný ke schvalování projektů pokusů neschválí ty

projekty pokusů, které neobdržely příznivé hodnocení projektu pokusů

podle § 16b.



(3) Místně příslušný orgán ochrany přírody^2e) podle místa, kde má být

proveden pokus na volně žijících zvířatech, se na žádost uživatele

pokusných zvířat vyjadřuje k projektům pokusů na jedincích druhů volně

žijících zvířat. Jeho vyjádření je pro státní orgán příslušný ke

schvalování projektů pokusů závazné.



(4) Státní orgán příslušný ke schvalování projektů pokusů, který

povolil ve svém rozhodnutí pokus podle § 17c odst. 5 nebo 6 nebo podle

§ 18c odst. 4, o něm neprodleně informuje Komisi a ostatní členské

státy, přičemž své rozhodnutí odůvodní a poskytne důkazy o situaci

odůvodňující jeho rozhodnutí, na jejichž základě bylo rozhodnutí

vydáno^22).



(5) Státní orgán příslušný ke schvalování projektů pokusů učiní

potřebná opatření, aby měl k plnění úkolů podle odstavce 1 poradce z

kruhu odborníků s osvědčením o odborné způsobilosti k navrhování pokusů

a projektů pokusů, osvědčení o prodloužení doby platnosti osvědčení o

odborné způsobilosti k navrhování pokusů a projektů pokusů nebo s

kvalifikací podle § 26, kteří ustaví rezortní odbornou komisi pro

schvalování projektů pokusů. Státní orgán příslušný ke schvalování

projektů pokusů si v každém řízení o schválení projektu pokusů vyžádá

stanovisko rezortní odborné komise pro schvalování projektů pokusů.



§ 24



Obce



(1) Obec může zřizovat, provozovat a rušit útulky pro zvířata.^6)



(2) Obec může obecně závaznou vyhláškou upravit pravidla pro pohyb psů

na veřejném prostranství a vymezit prostory pro volné pobíhání psů.



§ 24a



Obecní úřady obcí s rozšířenou působností



(1) Obecní úřady obcí s rozšířenou působností



a) rozhodují o zvláštním opatření podle § 28a a § 28b a o předběžné

náhradní péči podle § 28c, včetně náhrady nákladů za toto opatření,



b) plní další úkoly v ochraně zvířat stanovené tímto zákonem a

zvláštními právními předpisy, není-li příslušný jiný orgán ochrany

zvířat.



(2) Na území hlavního města Prahy plní úkoly podle odstavce 1 příslušný

úřad městské části hlavního města Prahy.



(3) Obecní úřady obcí s rozšířenou působností vedou a 3 roky od nabytí

právní moci rozhodnutí o přestupku uchovávají evidenci osob, které se

dopustily přestupku podle tohoto zákona.



(4) Obecní úřad obce s rozšířenou působností je povinen projednat

všechny podněty podané podle § 22 odst. 1 písm. m), písemně vyrozumět

příslušnou krajskou veterinární správu do 1 měsíce od podání podnětu o

učiněných opatřeních a po vydání rozhodnutí jej bezodkladně zaslat

příslušné krajské veterinární správě; to platí i v případech, kdy

nebylo správní řízení zahájeno na základě podnětu příslušné krajské

veterinární správy s výjimkou řízení o správním deliktu spočívajícím v

porušení povinnosti učinit opatření proti úniku zvířete. Totéž platí

pro rozhodnutí vydaná v řízení o odvolání, v přezkumném řízení a při

obnově řízení a vydání nového rozhodnutí.



(5) Obecní úřad obce s rozšířenou působností si vyžádá v řízení o

správním deliktu odborné vyjádření krajské veterinární správy, které je

pro toto řízení závazné. Je-li řízení zahájeno z podnětu krajské

veterinární správy a součástí podnětu je i odborné vyjádření, další

odborné vyjádření se nevyžaduje. Odborné vyjádření se rovněž nevyžaduje

v řízení o správním deliktu spočívajícím v porušení povinnosti učinit

opatření proti úniku zvířete.



§ 25



(1) Zaměstnanci zařazení v orgánu ochrany zvířat, pověření výkonem

dozoru nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem, právními

předpisy vydanými k jeho provedení a přímo použitelnými předpisy

Evropské unie, posuzovatelé zařízení ve správním řízení o udělení

oprávnění k chovu pokusných zvířat, k dodávce pokusných zvířat nebo k

používání pokusných zvířat a při dodržení podmínek stanovených

veterinárním zákonem^2) také zaměstnanci obcí zařazení v obecních

úřadech obcí s rozšířenou působností, pokud je to nezbytné k provedení

řízení o správním deliktu nebo při provádění zvláštního opatření podle

tohoto zákona, jsou oprávněni



a) vstupovat do zařízení chovatele pokusných zvířat, dodavatele

pokusných zvířat nebo uživatele pokusných zvířat, do objektů, v nichž

je prováděna obchodní činnost se zvířaty, do objektů a na místa, kde se

konají veřejná vystoupení anebo kde jsou provozovány útulky pro

zvířata, do objektů chovatelů, v nichž jsou chována zvířata, a do

objektů, v nichž jsou zvířata usmrcována,



b) vyžadovat od chovatelů potřebné doklady, informace, věcnou osobní a

jinou pomoc nezbytnou k výkonu své činnosti; tato pomoc je bezplatná,



c) pořizovat obrazovou dokumentaci.



(2) Každý chovatel nebo pořadatel veřejného vystoupení je povinen

pracovníkům orgánů ochrany zvířat provádějícím dozor nad dodržováním

tohoto zákona a právních předpisů vydaných k jeho provedení a osobám

uvedeným v odstavci 1



a) umožnit vstup do prostor a míst uvedených v odstavci 1 písm. a),



b) poskytnout potřebné informace, doklady, věcnou a osobní pomoc

nezbytnou k výkonu jejich činnosti, včetně umožnění bezplatného

přístupu na veřejná vystoupení,



c) předvést na požádání zvíře nebo zvířata na místo určené pracovníkem

provádějícím dozor.



(3) Provozovatel útulku nebo záchranné stanice musí kromě povinností

stanovených v odstavci 2 vést a poskytnout pracovníkům orgánů ochrany

zvířat, provádějícím dozor nad dodržováním právních předpisů na úseku

ochrany zvířat, tyto informace a doklady:



a) provozní řád zabezpečující ochranu pohody zvířat a organizaci práce

a pracovních postupů stanovených zvláštními právními předpisy^6a),



b) seznam přijatých zvířat s uvedením počtu, druhu, popisu včetně

identifikačních znaků, hmotnosti, data a místa nálezu zvířat nebo

uvedení jejich původních chovatelů^6b),



c) seznam vydaných zvířat a jejich nových chovatelů^6b), včetně data

předání, adresy, kde budou zvířata chována, nebo míst, kde byla zvířata

opětně vypuštěna do původního prostředí,



d) evidenci úniků zvířat z útulku,



e) doklad o odborné způsobilosti.



(4) Provádí-li Evropská komise v České republice svými odborníky,

popřípadě i odborníky z jiných členských států, kteří jsou zapsáni v

seznamu vedeném Evropskou komisí pro tyto účely, ve spolupráci s orgány

ochrany zvířat (§ 19 odst. 1) kontroly dodržování a jednotného

uplatňování povinností a požadavků, stanovených tímto zákonem a

prováděcími právními předpisy vydanými na jeho základě, anebo přímo

použitelnými předpisy Evropské unie^5b), orgány ochrany zvířat jim

poskytují věcnou a osobní pomoc a informace potřebné k provedení této

kontroly.



(5) Pro provádění kontrol uvedených v odstavci 4 platí ustanovení

odstavce 1 obdobně. Zejména musí být těmto odborníkům umožněn stejný

přístup do míst, zařízení a části dopravních prostředků, v nichž jsou

přepravována zvířata, jaký mají pracovníci orgánu ochrany zvířat

pověření výkonem dozoru. Informace získané těmito odborníky v průběhu

kontrol a závěry z nich nesmí sloužit jiným účelům než předmětu

kontroly.



(6) Orgán nebo jiná osoba, která provádí zapečetění bytu nebo jiného

prostoru, či jiné opatření, v jehož důsledku nebude do bytu nebo jiného

prostoru dočasně nikdo vcházet, je povinna se ujistit, že v bytě nebo

jiném prostoru nezůstane živé zvíře, které by mohlo být týráno v

důsledku omezení jeho výživy a napájení. Pokud zjistí, že takové

ohrožení existuje, neprodleně to oznámí příslušnému obecnímu úřadu nebo

úřadu městské části. Tento úřad bezodkladně zajistí zvířeti potřebnou

péči, popřípadě je za tímto účelem umístí do náhradní péče; účelně

vynaložené náklady spojené s touto péčí hradí stát. Vlastník zvířete je

povinen nahradit státu náklady, které byly vynaloženy na úhradu nákladů

spojených se zajištěním náhradní péče o zvíře.



(7) Účelně vynaloženými náklady podle odstavce 6 se rozumí náklady na

přepravu zvířete, náklady na krmivo, na veterinární péči, na léky a

zdravotnický materiál a ostatní podle zdravotního stavu zvířete, mzdové

a obdobné náklady na zabezpečení potřebné péče nebo náhradní péče o

zvíře. Žádost o úhradu účelně vynaložených nákladů spojených se

zajištěním péče o zvíře podle odstavce 6 se podává vždy nejpozději do 3

měsíců od ukončení péče o zvíře ministerstvu. V případě péče o zvíře,

která trvá déle než 3 měsíce, je možné požádat o zálohu na úhradu

nákladů za uplynulé období. Ministerstvo může poskytnout přiměřenou

zálohu na doložené účelně vynaložené náklady. Po ukončení péče o zvíře,

na kterou byla vyplacena záloha, se podává žádost o úhradu účelně

vynaložených nákladů spojených se zajištěním péče o zvíře podle

odstavce 6.



(8) Žádost o úhradu účelně vynaložených nákladů spojených se zajištěním

péče o zvíře podle odstavce 6 se podává na formuláři, jehož vzor

uveřejní ministerstvo způsobem umožňujícím dálkový přístup. Žádost

obsahuje kromě obecných náležitostí stanovených správním řádem také



a) celkovou výši účelně vynaložených nákladů,



b) osobní údaje a adresu bydliště nebo identifikační údaje vlastníka

zvířete, popřípadě též osobní údaje a adresu bydliště nebo

identifikační údaje chovatele zvířete, pokud zvíře chová osoba odlišná

od vlastníka zvířete,



c) osobní údaje a adresu bydliště nebo identifikační údaje osoby

zajišťující péči o zvíře.



(9) Přílohou žádosti o úhradu účelně vynaložených nákladů spojených se

zajištěním péče o zvíře podle odstavce 6 musí být



a) identifikace zvířete nebo zvířat, na které je požadována úhrada

účelně vynaložených nákladů,



b) odůvodnění žádosti, včetně uvedení skutečnosti, který orgán a z

jakého důvodu zajistil péči o zvíře,



c) doklad o skutečnosti, že chovatel nemůže zabezpečit péči o zvíře,

zejména potvrzení o hospitalizaci nebo potvrzení o nástupu výkonu

trestu odnětí svobody,



d) protokol o předání zvířete do péče,



e) smlouva o zajištění péče o zvíře, byla-li uzavřena,



f) doklad o účelně vynaložených nákladech, včetně finanční rozvahy

zdůvodňující výši požadované náhrady nákladů,



g) doklad o oprávnění jednat jménem žadatele.



§ 26



(1) Pověřen výkonem dozoru může být pouze odborný pracovník s

vysokoškolským vzděláním v oblasti veterinárního lékařství a hygieny,

který získal osvědčení o způsobilosti po úspěšném složení zkoušek podle

zkušebního řádu a prokázal v rámci zkoušky znalost právních předpisů

vztahujících se k činnosti jím vykonávané. Zkušební řády schvaluje a

zkoušky provádí ministerstvo.



(2) Obsah a rozsah odborného kurzu pro získání odborné způsobilosti k

výkonu dozoru na úseku ochrany zvířat, požadavky na školicí pracoviště,

požadavky na nejvyšší dosažené vzdělání a praxi lektorů od ukončení

nejvyššího dosaženého vzdělání, složení zkušební komise, průběh zkoušky

a vzor osvědčení stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.



§ 26a



Akreditace k pořádání kurzů na úseku ochrany zvířat proti týrání



(1) Kurzy na úseku ochrany zvířat proti týrání mohou pořádat pouze

školicí pracoviště, která k tomu jsou akreditována ministerstvem a

splňují podmínky stanovené tímto zákonem, právními předpisy vydanými k

jeho provedení a přímo použitelným předpisem Evropské unie na úseku

ochrany zvířat proti týrání. Akreditace k pořádání kurzů na úseku

ochrany zvířat proti týrání je nepřevoditelná a nepřechází na právní

nástupce. Pověřením se podle přímo použitelného předpisu Evropské unie

upravujícího ochranu zvířat při usmrcování^23) rozumí akreditace podle

tohoto ustanovení.



(2) Školicí pracoviště musí zaslat ministerstvu žádost o akreditaci k

pořádání kurzů na úseku ochrany zvířat proti týrání. Žádost obsahuje

kromě obecných náležitostí stanovených správním řádem také název kurzu

na úseku ochrany zvířat proti týrání, který hodlá školicí pracoviště

pořádat.



(3) Kromě náležitostí uvedených v odstavci 2 jsou součástí žádosti o

akreditaci k pořádání kurzů na úseku ochrany zvířat proti týrání



a) oprávnění ke vzdělávací činnosti nebo doklad o tom, že školicí

pracoviště má v předmětu činnosti vzdělávání,



b) přehled dosavadní činnosti školicího pracoviště v oblasti

vzdělávání,



c) doklady o dostatečném technickém, materiálním a organizačním

zabezpečení kurzu na úseku ochrany zvířat proti týrání, zejména adresy

budov, ve kterých budou vzdělávací programy uskutečňovány, údaje o

počtu a kapacitě učeben a údaje o technickém vybavení učeben,



d) vyplněné dotazníky odborných lektorů s uvedením jejich jména,

popřípadě jmen, příjmení a titulu, údaje o jejich nejvyšším dosaženém

vzdělání, údaje o jejich praxi od ukončení nejvyššího dosaženého

vzdělání, nejdéle však za posledních 10 let, přehled o jejich odborné a

případně i publikační činnosti, doklad o jejich způsobilosti k

lektorské činnosti, například osvědčení o absolvování kurzu a doklady o

jejich odborné způsobilosti v rozsahu stanoveném prováděcím právním

předpisem,



e) písemný souhlas lektora s jeho účastí v kurzech na úseku ochrany

zvířat proti týrání a jeho souhlas s uveřejněním osobních údajů v

žádosti o akreditaci,



f) program kurzu na úseku ochrany zvířat proti týrání, tedy podrobný

rozpis obsahu a rozsahu jednotlivých přednášených témat, rozvrh hodin,



g) způsob zajištění zpětné vazby od absolventů kurzu na úseku ochrany

zvířat proti týrání,



h) rozhodnutí o udělení oprávnění uživatele pokusných zvířat, pokud

jsou v rámci kurzu na úseku ochrany zvířat proti týrání používána živá

zvířata; toto rozhodnutí musí být vydáno školicímu pracovišti nebo jiné

osobě, v jejímž zařízení se kurz na úseku ochrany zvířat proti týrání

bude konat.



(4) Na udělení akreditace k pořádání kurzů na úseku ochrany zvířat

proti týrání není právní nárok. Ministerstvo může akreditaci udělit,

pokud školicí pracoviště



a) předloží a řádně doloží všechny náležitosti uvedené v odstavcích 2 a

3,



b) má náležitou způsobilost, personální obsazení a vybavení pro

pořádání kurzů na úseku ochrany zvířat proti týrání.



(5) Ministerstvo může akreditace udělené podle odstavce 1 změnit nebo

odejmout na žádost školicího pracoviště. Ministerstvo může z moci

úřední akreditace udělené podle odstavce 1 změnit nebo odejmout, pokud

ten, komu byla akreditace udělena,



a) nejméně po dobu 2 let neuspořádá kurz na úseku ochrany zvířat proti

týrání, k jehož pořádání mu byla udělena akreditace,



b) nedodržuje při pořádání kurzu na úseku ochrany zvířat proti týrání

podmínky stanovené zákonem, právními předpisy vydanými k jeho

provedení, přímo použitelnými předpisy Evropské unie nebo v rozhodnutí

o udělení akreditace.



V případě změny lektora v kurzu na úseku ochrany zvířat proti týrání je

školicí pracoviště povinno požádat o změnu akreditace k pořádání kurzů

na úseku ochrany zvířat proti týrání. Lektor neuvedený v akreditaci k

pořádání kurzů na úseku ochrany zvířat proti týrání může vyučovat v

kurzu na úseku ochrany zvířat proti týrání až po změně akreditace.



(6) Zjistí-li ministerstvo při kontrole nedostatky při uskutečňování

kurzů na úseku ochrany zvířat proti týrání, vyzve školicí pracoviště,

aby v přiměřené lhůtě zjednalo nápravu. Nezjedná-li toto školicí

pracoviště ve stanovené lhůtě nápravu, ministerstvo mu akreditaci

odejme.



§ 26b



Požadavky na školicí pracoviště, která hodlají pořádat nebo pořádají

kurzy na úseku ochrany zvířat proti týrání



(1) Kromě požadavků na školicí pracoviště, která hodlají pořádat nebo

pořádají kurzy na úseku ochrany zvířat proti týrání, uvedených v § 26a,

musí tato školicí pracoviště splňovat požadavky uvedené v odstavcích 2

až 6.



(2) Kurz odborné přípravy pro získání osvědčení o způsobilosti pro

osoby podílející se na úkonech souvisejících s porážením zvířat pořádá

střední nebo vysoká škola s akreditovaným studijním programem v oblasti

veterinářství nebo technologie zpracování masa nebo právnická osoba,

která provádí usmrcování zvířat nebo sdružuje osoby, které provádějí

usmrcování zvířat, nebo státní orgán vykonávající státní veterinární

dozor^2) nebo právnická osoba, která sdružuje veterinární lékaře podle

zákona o Komoře veterinárních lékařů České republiky.



(3) Kurz odborné přípravy k péči o kuřata chovaná na maso pro získání

osvědčení o způsobilosti k péči o kuřata chovaná na maso pořádá střední

nebo vysoká škola s akreditovaným studijním programem v oblasti

veterinářství nebo chovatelství nebo právnická osoba, která se zabývá

chovem kuřat chovaných na maso nebo sdružuje osoby, které chovají

kuřata chovaná na maso, nebo jiná osoba, která splňuje zákonem

stanovené požadavky.



(4) Kurz k péči o prasata pro získání osvědčení k péči o prasata pořádá

střední nebo vysoká škola s akreditovaným studijním programem v oblasti

veterinářství nebo chovatelství nebo právnická osoba, která se zabývá

chovem prasat nebo sdružuje osoby, které chovají prasata, nebo jiná

osoba, která splňuje zákonem stanovené požadavky.



(5) Kurzy odborné přípravy na úseku ochrany pokusných zvířat proti

týrání pořádá vysoká škola, které bylo vydáno rozhodnutí o udělení

oprávnění uživatele pokusných zvířat; to platí i v případě, kdy při

výuce v kurzu odborné přípravy na úseku ochrany pokusných zvířat proti

týrání nejsou používána živá pokusná zvířata.



(6) Kurz odborné způsobilosti k výkonu dozoru na úseku ochrany zvířat

proti týrání pořádá vysoká škola s akreditovaným studijním programem v

oblasti veterinárního lékařství a hygieny.



§ 26c



Podmínky pořádání kurzů na úseku ochrany zvířat proti týrání a uznávání

kvalifikace



(1) Školicí pracoviště je povinno při pořádání kurzu na úseku ochrany

zvířat proti týrání dodržovat podmínky stanovené tímto zákonem,

právními předpisy vydanými k jeho provedení, přímo použitelnými

předpisy Evropské unie nebo akreditací.



(2) Kurzy na úseku ochrany zvířat proti týrání není možno pořádat

formou dálkového studia nebo samostudia.



(3) Kurzy na úseku ochrany zvířat proti týrání, při kterých se provádí

manipulace se zvířaty, smí pořádat pouze školicí pracoviště, které v

žádosti o akreditaci doložilo rozhodnutí o udělení oprávnění uživatele

pokusných zvířat, které bylo vydáno tomuto školicímu pracovišti nebo

jiné osobě, v jejímž zařízení se bude kurz na úseku ochrany zvířat

proti týrání konat. Toto rozhodnutí musí být účinné ke dni konání kurzu

na úseku ochrany zvířat proti týrání.



(4) Lektorem v kurzu na úseku ochrany zvířat proti týrání může být

pouze osoba, která je uvedena v akreditaci k pořádání kurzů na úseku

ochrany zvířat proti týrání podle § 26a.



(5) Školicí pracoviště smí umožnit vykonání zkoušky v kurzu odborné

přípravy pro získání osvědčení o odborné způsobilosti k navrhování

pokusů a projektů pokusů pouze lékařům, veterinárním lékařům a osobám s

jiným vysokoškolským vzděláním v oblasti biologických oborů. Školicí

pracoviště je povinno vyžádat si od účastníka kurzu odborné přípravy

pro získání osvědčení o odborné způsobilosti k navrhování pokusů a

projektů pokusů kopii vysokoškolského diplomu a účastník uvedeného

kurzu je povinen tuto kopii předložit. Školicí pracoviště je povinno

posuzovat, zda doklad o dosaženém vzdělání odpovídá požadavkům

stanoveným v § 15d odst. 3.



(6) Školicí pracoviště smí umožnit vykonání zkoušky v odborném kurzu

pro získání odborné způsobilosti k výkonu dozoru na úseku ochrany

zvířat pouze odborným pracovníkům s vysokoškolským vzděláním v oblasti

veterinárního lékařství a hygieny. Školicí pracoviště je povinno

vyžádat si od účastníka odborného kurzu pro získání odborné

způsobilosti k výkonu dozoru na úseku ochrany zvířat kopii

vysokoškolského diplomu a účastník uvedeného kurzu je povinen tuto

kopii předložit. Školicí pracoviště je povinno posuzovat, zda doklad o

dosaženém vzdělání odpovídá požadavkům stanoveným v § 26 odst. 1.



(7) Zkušební komise může vyloučit ze zkoušky účastníka kurzu, který v

průběhu zkoušky použije nedovolené pomůcky nebo průběh zkoušky jinak

vážně narušuje.



(8) Školicí pracoviště vydává osvědčení o úspěšném složení zkoušky,

nestanoví-li zákon jinak. Školicí pracoviště je povinno, není-li dále

uvedeno jinak, zaslat seznam účastníků kurzu s uvedením osobních údajů

a čísla příslušného osvědčení do 7 dnů ode dne konání kurzu na úseku

ochrany zvířat proti týrání ministerstvu.



(9) Při uznávání kvalifikace získané v jiném členském státě Evropské

unie, jiném smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru

nebo Švýcarské konfederaci se postupuje podle zvláštního právního

předpisu o uznávání odborné kvalifikace^4d). Pokud uznávací orgán uzná

odbornou kvalifikaci podle jiného právního předpisu^4d) pouze částečně,

může uchazeč skládat rozdílovou zkoušku před zkušební komisí. U

rozdílové zkoušky není uchazeč zkoušen z těch oblastí, ve kterých mu

byla uznána odborná kvalifikace.



ČÁST SEDMÁ



SPRÁVNÍ DELIKTY



§ 27



Přestupky



(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že



a) propaguje týrání zvířat,



b) týrá zvíře nebo utýrá zvíře,



c) jako zákonný zástupce nezletilé osoby nebo osoby, která byla

rozhodnutím soudu zbavena způsobilosti k právním úkonům, nebo jejíž

způsobilost k právním úkonům byla rozhodnutím soudu omezena, nepřekazí

týrání zvířete, o němž se hodnověrně dozví, touto osobou,



d) usmrtí zvíře, aniž by byl naplněn důvod uvedený v § 5 odst. 2,



e) usmrtí zvíře veterinárními prostředky, ačkoliv není osobou uvedenou

v § 5 odst. 3,



f) vyrobí, doveze nebo prodá čelisťovou nebo lepicí past,



g) usmrtí zvíře při domácí porážce v rozporu s § 5h,



h) usmrtí rybu v rozporu s § 5i odst. 1, 2 nebo 4,



i) poruší zákaz odchytu podle § 14 odst. 7,



j) provede pokus nebo projekt pokusů bez osvědčení o odborné

způsobilosti k navrhování pokusů a projektů pokusů podle § 15d odst. 3

nebo bez osvědčení o prodloužení doby platnosti osvědčení o odborné

způsobilosti k navrhování pokusů a projektů pokusů podle § 15e odst. 1,



k) provede pokus na pokusném zvířeti, pečuje o pokusné zvíře nebo

usmrtí pokusné zvíře, aniž k tomu získala osvědčení o odborné

způsobilosti k provádění pokusů na pokusných zvířatech, péči o pokusná

zvířata a usmrcování pokusných zvířat podle § 15d odst. 4 nebo

osvědčení o prodloužení doby platnosti odborné způsobilosti k provádění

pokusů na pokusných zvířatech, péči o pokusná zvířata a usmrcování

pokusných zvířat podle § 15e odst. 2,



l) provede nebo přikáže provést projekt pokusů nebo pokus bez

předchozího schválení státním orgánem příslušným ke schvalování

projektů pokusů podle § 16,



m) odchytí zvíře ve volné přírodě, které má být použito k pokusům, aniž

splňuje podmínky stanovené v § 17d odst. 3,



n) usmrtí pokusné zvíře v rozporu s požadavky stanovenými v § 18g odst.

3, 4 nebo 5,



o) neposkytne součinnost podle § 25 odst. 2, nesplní povinnost předvést

zvíře nebo jinak maří výkon oprávnění osob uvedených v § 25 odst. 1,



p) pořádá kurz na úseku ochrany zvířat proti týrání bez akreditace

podle § 26a odst. 1,



q) nesplní povinnost stanovenou na základě tohoto zákona v obecně

závazné vyhlášce obce, nebo



r) nesplní povinnost stanovenou přímo použitelným předpisem Evropské

unie^1a) na úseku ochrany zvířat proti týrání.



(2) Fyzická osoba se jako chovatel dopustí přestupku tím, že



a) poruší povinnost týkající se podmínek chovu psa nebo kočky

stanovenou v § 7a odst. 1,



b) přepravuje zvíře v rozporu s § 8a nebo § 8c až 8f,



c) prodá nebo daruje zvíře v zájmovém chovu osobě uvedené v § 13 odst.

4,



d) chová druh zvířete vyžadující zvláštní péči v rozporu s § 13 odst.

5, nebo



e) poruší zákaz činnosti s volně žijícími zvířaty podle § 14a odst. 1,



f) neučiní opatření proti úniku zvířat podle § 13 odst. 1.



(3) Fyzická osoba se jako chovatel hospodářských zvířat dopustí

přestupku tím, že



a) nevyžádá vyšetření a zhodnocení stavu zvířete veterinárním lékařem

podle § 5b odst. 2,



b) v rozporu s § 5b odst. 2 zahájí přepravu zvířete nebo jej přepravuje

na vzdálenost delší než 100 km,



c) doveze hospodářské zvíře bez osvědčení podle § 10a,



d) nezajistí provádění prohlídky hospodářských zvířat podle § 11 odst.

1,



e) neučiní opatření nezbytná pro zabránění úniku hospodářských zvířat

nebo nemá k dispozici nástroje a pomůcky uvedené v § 11 odst. 2,



f) nezajistí pro chov hospodářských zvířat dostatečně početný a odborně

způsobilý personál podle § 12 odst. 2,



g) v rozporu s § 12a odst. 3 chová hospodářská zvířata v intenzivním

chovu bez zajištění poplašného systému větrání nebo bez pomocného

systému větrání anebo v případě zjištěné závady automatických a

mechanických zařízení neprovede náležité kroky k zajištění zdraví a

příznivého stavu zvířat, nebo



h) nedodrží minimální standardy pro chov hospodářských zvířat podle §

12c odst. 3,



i) při chovu kuřat chovaných na maso neplní podmínky chovu stanovené v

§ 12d odst. 1 písm. a) a odst. 2 až 5,



j) při chovu kuřat chovaných na maso nevede, neuchovává a při kontrole

nepředloží záznamy podle § 12d odst. 1 písm. c), nepředává pověřené

osobě údaje podle § 12d odst. 1 písm. b), neposkytne údaje a vzorky

podle § 12d odst. 1 písm. d), neposkytuje údaje podle § 12d odst. 5,

neprovede poučení podle § 12d odst. 6 nebo pečuje o kuřata chovaná na

maso bez zajištění osoby odborně způsobilé podle § 12d odst. 7,



k) nezajistí požadavky podle § 12f odst. 1, nebo



l) nevede záznamy podle § 12f odst. 4.



(4) Fyzická osoba se jako chovatel druhu zvířete vyžadujícího zvláštní

péči dopustí přestupku tím, že neoznámí změnu podmínek podle § 13 odst.

8.



(5) Fyzická osoba se jako chovatel poskytující soustavnou nezbytnou

péči handicapovanému zvířeti dopustí přestupku tím, že nesplní

povinnost podle § 14b odst. 2.



(6) Fyzická osoba se jako pořadatel dopustí přestupku tím, že



a) nezajistí při veřejném vystoupení zvířat přítomnost fyzické osoby

podle § 8 odst. 2,



b) neprovede oznámení podle § 8 odst. 3 písm. a) nebo d), nebo



c) neprovede poučení podle § 8 odst. 3 písm. c).



(7) Fyzická osoba se jako osoba odpovědná za péči o pokusná zvířata

dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost podle § 15f odst. 2.



(8) Vedoucí projektu pokusů se dopustí přestupku tím, že nesplní

povinnost podle § 15f odst. 3.



(9) Vedoucí projektu pokusů nebo jeho zástupce se dopustí přestupku

tím, že se účastní na zpracování stanoviska v rozporu s § 15f odst. 4.



(10) Fyzická osoba se jako osoba odpovědná za péči o pokusná zvířata,

vedoucí projektu pokusů, jeho zástupce, nebo jiný kvalifikovaný

odborník, anebo člen odborné komise podle § 15g dopustí přestupku tím,

že není držitelem osvědčení o odborné způsobilosti k navrhování pokusů

a projektů pokusů podle § 15d odst. 3 nebo osvědčení o prodloužení doby

platnosti osvědčení o odborné způsobilosti k navrhování pokusů a

projektů pokusů podle § 15e odst. 1.



(11) Fyzická osoba se jako provozovatel útulku nebo záchranné stanice

dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností podle § 25

odst. 3.



(12) Za přestupek lze uložit pokutu



a) do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), c), d),

f), g), h), i), j), k), l), n) nebo r) anebo podle odstavce 2 písm. e),



b) do 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), e) nebo

p), podle odstavce 2 písm. a) nebo b), podle odstavce 3 písm. g) až i),

podle odstavce 5, podle odstavce 6 písm. a) až c), podle odstavce 7,

odstavce 8 nebo 10,



c) do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. m), o) nebo

q),j), k) nebo l), podle odstavce 2 písm. c), d) nebo f), podle

odstavce 3 písm. a) až f) nebo j), podle odstavce 4, 9 nebo 11.



(13) Spolu s pokutou lze za přestupek podle odstavce 1 písm. a) uložit

zákaz činnosti a za přestupek podle odstavce 1 písm. b) nebo c)

propadnutí zvířete nebo zákaz chovu zvířat na dobu až 5 let.



§ 27a



Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob



(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního

deliktu tím, že



a) propaguje týrání zvířat,



b) týrá zvíře nebo utýrá zvíře,



c) usmrtí zvíře bez důvodu uvedeného v § 5 odst. 2,



d) vyrobí, doveze nebo prodá čelisťovou nebo lepicí past,



e) usmrtí zvíře při domácí porážce v rozporu s § 5h,



f) usmrtí rybu v rozporu s § 5i odst. 1 až 4,



g) poruší zákaz odchytu podle § 14 odst. 7,



h) chová pokusná zvířata bez oprávnění k chovu pokusných zvířat, dodává

pokusná zvířata bez oprávnění k dodávce pokusných zvířat nebo používá

pokusná zvířata bez oprávnění k používání pokusných zvířat podle § 15a

odst. 1,



i) provede nebo přikáže provést projekt pokusů nebo pokus bez

předchozího schválení státním orgánem příslušným ke schvalování

projektů pokusů podle § 16,



j) odchytí zvíře ve volné přírodě, které má být použito k pokusům, aniž

splňuje podmínky stanovené v § 17d odst. 3,



k) usmrtí pokusné zvíře v rozporu s požadavky podle § 18g odst. 3, 4

nebo 5,



l) neposkytne součinnost podle § 25 odst. 2, nesplní povinnost předvést

zvíře nebo jinak maří výkon oprávnění osob uvedených v § 25 odst. 1,



m) pořádá kurz na úseku ochrany zvířat proti týrání bez akreditace

podle § 26a odst. 1,



n) nesplní povinnost stanovenou na základě tohoto zákona v obecně

závazné vyhlášce obce, nebo



o) nesplní povinnost stanovenou přímo použitelným předpisem Evropské

unie^1a) na úseku ochrany zvířat proti týrání.



(2) Podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že



a) usmrtí zvíře veterinárními prostředky, ačkoliv není osobou uvedenou

v § 5 odst. 3,



b) provede pokus nebo projekt pokusů bez osvědčení o odborné

způsobilosti k navrhování pokusů a projektů pokusů podle § 15d odst. 3

nebo bez osvědčení o prodloužení doby platnosti osvědčení o odborné

způsobilosti k navrhování pokusů a projektů pokusů podle § 15e odst. 1,

nebo



c) provede pokus na pokusném zvířeti, pečuje o pokusné zvíře nebo

usmrtí pokusné zvíře, aniž k tomu získala osvědčení o odborné

způsobilosti k provádění pokusů na pokusných zvířatech, péči o pokusná

zvířata a usmrcování pokusných zvířat podle § 15d odst. 4 nebo bez

osvědčení o prodloužení doby platnosti osvědčení o odborné způsobilosti

k navrhování pokusů a projektů pokusů podle § 15e odst. 2.



(3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako chovatel dopustí

správního deliktu tím, že



a) přepravuje zvíře v rozporu s § 8a nebo § 8c až 8f,



b) prodá nebo daruje zvíře v zájmovém chovu osobě uvedené v § 13 odst.

4, nebo



c) poruší zákaz činnosti s volně žijícími zvířaty podle § 14a odst. 1,



d) neučiní opatření proti úniku zvířat podle § 13 odst. 1.



(4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako chovatel

hospodářských zvířat dopustí správního deliktu tím, že



a) nevyžádá vyšetření a zhodnocení stavu zvířete veterinárním lékařem

podle § 5b odst. 2,



b) v rozporu s § 5b odst. 2 zahájí přepravu zvířete nebo jej přepravuje

na vzdálenost delší než 100 km,



c) doveze hospodářské zvíře bez osvědčení podle § 10a,



d) nezajistí provádění prohlídky hospodářských zvířat podle § 11 odst.

1,



e) neučiní opatření nezbytná pro zabránění úniku hospodářských zvířat

nebo nemá k dispozici nástroje a pomůcky uvedené v § 11 odst. 2,



f) nezajistí pro chov hospodářských zvířat dostatečně početný a odborně

způsobilý personál podle § 12 odst. 2,



g) v rozporu s § 12a odst. 3 chová hospodářská zvířata v intenzivním

chovu bez zajištění poplašného systému větrání nebo bez pomocného

systému větrání anebo v případě zjištěné závady automatických a

mechanických zařízení neprovede náležité kroky k zajištění zdraví a

příznivého stavu zvířat,



h) nedodrží minimální standardy pro chov hospodářských zvířat podle §

12c odst. 3,



i) při chovu kuřat chovaných na maso neplní podmínky chovu stanovené v

§ 12d odst. 1 písm. a) a odst. 2 až 5,



j) při chovu kuřat chovaných na maso nevede, neuchovává a při kontrole

nepředloží záznamy podle § 12d odst. 1 písm. c), nepředává pověřené

osobě údaje podle § 12d odst. 1 písm. b), neposkytne údaje a vzorky

podle § 12d odst. 1 písm. d), neposkytuje údaje podle § 12d odst. 5,

neprovede poučení podle § 12d odst. 6 nebo pečuje o kuřata chovaná na

maso bez zajištění osoby odborně způsobilé podle § 12d odst. 7,



k) nezajistí požadavky podle § 12f odst. 1, nebo



l) nevede záznamy podle § 12f odst. 4.



(5) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako chovatel druhu

zvířete vyžadujícího zvláštní péči dopustí správního deliktu tím, že



a) neoznámí změnu podmínek podle § 13 odst. 8, nebo



b) nestanoví osobu starší 18 let v rozporu s § 13 odst. 5.



(6) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako chovatel

poskytující soustavnou nezbytnou péči handicapovanému zvířeti dopustí

správního deliktu tím, že nesplní povinnost podle § 14b odst. 2.



(7) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako chovatel, který se

zabývá chovem zvířat v rámci podnikatelské činnosti, anebo sdružení

právnických nebo fyzických osob, která se zabývají chovem zvířat,

dopustí správního deliktu tím, že chová psa nebo kočku v rozporu s § 7a

odst. 1.



(8) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako pořadatel dopustí

správního deliktu tím, že



a) nezajistí při veřejném vystoupení zvířat přítomnost fyzické osoby

podle § 8 odst. 2,



b) neprovede oznámení podle § 8 odst. 3 písm. a) nebo d),



c) nepředloží seznam činností se zvířaty podle § 8 odst. 3 písm. b),

nebo



d) neprovede poučení podle § 8 odst. 3 písm. c).



(9) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba uvedená v §

13a odst. 1 dopustí správního deliktu tím, že neoznámí nejpozději 30

dnů před zahájením nebo ukončením podnikání výkon živnosti, druhy a

počty zvířat příslušné krajské veterinární správě nebo nedoloží, jakým

způsobem bude zabezpečena péče o zvířata, jejich zdraví a pohodu v

případě zahájení činnosti, nebo nevede evidenci podle § 13a odst. 3,

nebo prodá zvíře určené pro zájmové chovy bez poskytnutí informací

podle § 13a odst. 4 nebo poskytne nesprávné nebo neúplné informace nebo

za poskytnutí informací vyžaduje úhradu v rozporu s § 13a odst. 4.



(10) Církev nebo náboženská společnost se dopustí správního deliktu

tím, že provede porážku zvířete pro potřeby církví a náboženských

společností, jejichž náboženské obřady stanoví zvláštní metody porážky

zvířat,



a) v rozporu s rozhodnutím ministerstva o udělení povolení k porážce

zvířat pro potřeby církví a náboženských společností, jejichž

náboženské obřady stanoví zvláštní metody porážky zvířat, podle § 5f

odst. 1,



b) bez rozhodnutí ministerstva o udělení povolení k porážce zvířat pro

potřeby církví a náboženských společností, jejichž náboženské obřady

stanoví zvláštní metody porážky zvířat, podle § 5f odst. 1,



c) v rozporu se stanovenými veterinárními podmínkami pro provádění

porážky podle § 5f odst. 2, nebo



d) bez stanovených veterinárních podmínek pro provádění porážky podle §

5f odst. 2.



(11) Provozovatel podniku^12) se dopustí správního deliktu tím, že



a) nezajistí, aby usmrcování zvířat prováděla osoba podle § 5a odst. 1

nebo 4,



b) nezajistí, aby se na úkonech souvisejících s porážením zvířat

podílela osoba, která získala osvědčení o způsobilosti pro osoby

podílející se na úkonech souvisejících s porážením zvířat, nebo která

má kvalifikaci považovanou za rovnocennou tomuto osvědčení, nebo která

má kvalifikaci podle § 5a odst. 1,



c) nevede anebo neuchovává záznamy podle § 5a odst. 6, nebo



d) v rozporu s § 5a odst. 3 nezajistí v průběhu výuky k získání

kvalifikace, která je považována za rovnocennou osvědčení o

způsobilosti pro osoby podílející se na úkonech souvisejících při

porážení zvířat, odborný dohled.



(12) Chovatel, který jako podnikatel chová kožešinová zvířata, se

dopustí správního deliktu tím, že



a) v rozporu s § 5c odst. 1 neoznámí, kdy mají být zvířata usmrcena,

nebo



b) nevede nebo neuchovává záznamy podle § 5c odst. 5.



(13) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako chovatel

pokusných zvířat, dodavatel pokusných zvířat nebo uživatel pokusných

zvířat dopustí správního deliktu tím, že



a) v rozporu s § 15a odst. 4 neoddělí zařízení určené k chovu a dodávce

pokusných zvířat od zařízení určeného k používání pokusných zvířat,



b) neohlásí bez zbytečného odkladu změnu údajů uvedených v rozhodnutí o

udělení oprávnění k chovu pokusných zvířat, k dodávce pokusných zvířat

nebo k používání pokusných zvířat podle § 15b odst. 6,



c) v rozporu s § 15b odst. 7 provede významnou změnu struktury nebo

funkce zařízení k chovu pokusných zvířat, k dodávce pokusných zvířat

nebo k používání pokusných zvířat, která by mohla nepříznivě ovlivnit

životní podmínky pokusných zvířat, provede změnu místa, kde jsou

prováděny činnosti s pokusnými zvířaty, rozšíření druhů činností nebo

zvýšení počtu chovaných, dodávaných nebo užívaných druhů pokusných

zvířat, bez nového rozhodnutí o udělení oprávnění k chovu pokusných

zvířat, k dodávce pokusných zvířat nebo k používání pokusných zvířat,



d) nezabezpečí, aby péči o pokusná zvířata vykonávaly osoby podle § 15d

odst. 1,



e) v rozporu s § 15d odst. 5 nezajistí nad osobami, které provádějí

úkony podle § 15d odst. 2 písm. b), c) nebo d) dohled, dokud neprokáží

požadovanou kvalifikaci,



f) v rozporu s § 15d odst. 6 nevede záznamy nebo neuchovává

dokumentaci,



g) v rozporu s § 15f odst. 1 nemá v daném místě osobu odpovědnou za

péči o pokusná zvířata,



h) v rozporu s § 15f odst. 5 neurčí určeného veterinárního lékaře nebo

kvalifikovaného odborníka,



i) v rozporu s § 15g odst. 1 nezřídí odbornou komisi podle § 15g, nebo

nezajistí podmínky pro řádný výkon činnosti této komise nebo nesplní

podmínky podle § 15g odst. 2 nebo 3,



j) nevede nebo neuchovává záznamy nebo je neposkytne příslušnému orgánu

ochrany zvířat podle § 15g odst. 6,



k) nezajistí požadavky na zařízení, prostory a vybavení podle § 17,



l) nezajistí požadavky na péči a umístění pokusných zvířat podle § 17a

odst. 1, 2 nebo 4,



m) nevede záznamy podle § 17g odst. 1 nebo tyto záznamy v rozporu s §

17g odst. 2 neuchovává nebo neposkytne příslušnému orgánu ochrany

zvířat,



n) nevede záznamy nebo dokumentaci podle § 17h odst. 1 nebo tyto

záznamy nebo dokumentaci v rozporu s § 17h odst. 2 neuchovává nebo

neposkytne příslušnému orgánu ochrany zvířat, nebo je nepředá při

umístění zvířete do chovu podle § 17h odst. 2,



o) neoznačí psa, kočku nebo subhumánního primáta trvale individuálním

identifikačním prostředkem podle § 17h odst. 3 písm. a) nebo b), nebo

nezdůvodní, proč není pokusné zvíře označeno podle § 17h odst. 3 písm.

c), nebo neuchovává údaje podle § 17h odst. 4,



p) postupuje v rozporu s § 18f odst. 1, nebo



q) usmrtí pokusné zvíře v rozporu s požadavky podle § 18g odst. 1 nebo

2 nebo nezajistí dodržování těchto požadavků podle § 18g odst. 1 nebo

2.



(14) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako chovatel

pokusných zvířat dopustí správního deliktu tím, že neuplatňuje

strategii podle § 17c odst. 4.



(15) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako dodavatel

pokusných zvířat dopustí správního deliktu tím, že dodá pokusné zvíře v

rozporu s § 15a odst. 3.



(16) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako uživatel

pokusných zvířat dopustí správního deliktu tím, že



a) provede pokus v rozporu s § 15a odst. 2,



b) v rozporu s § 16 provede pokus mimo rámec schváleného projektu

pokusů nebo v rozporu s rozhodnutím o schválení projektu pokusů,



c) v rozporu s § 16c odst. 4 neposkytne státnímu orgánu příslušnému ke

schvalování projektů pokusů všechny doklady nebo informace nezbytné k

provedení zpětného posouzení,



d) neohlásí bez zbytečného odkladu státnímu orgánu příslušnému ke

schvalování projektů pokusů změnu údajů uvedených v rozhodnutí o

schválení projektu pokusů podle § 16e odst. 1,



e) v rozporu s § 16e odst. 2 provede významnou změnu struktury nebo

funkce zařízení uživatele pokusných zvířat, která by mohla nepříznivě

ovlivnit životní podmínky pokusných zvířat, provede změnu místa, kde

jsou prováděny činnosti s pokusnými zvířaty, rozšíření druhů činností

nebo zvýšení počtu užívaných druhů pokusných zvířat, bez nového

rozhodnutí o schválení projektu pokusů,



f) v rozporu s § 17b odst. 1 provede pokus na jedinci ohroženého druhu

zvířat, v rozporu s § 17c odst. 1, 2 nebo 3 provede pokus na

subhumánním primátovi nebo lidoopovi, nebo v rozporu s § 17d odst. 1

nebo 2 provede pokus na zvířeti odchyceném ve volné přírodě,



g) neučiní kroky k minimalizaci utrpení pokusného zvířete podle § 17d

odst. 4,



h) v rozporu s § 17e odst. 1 nebo 2 použije k pokusu opuštěné nebo

toulavé zvíře,



i) použije k pokusu zvířata v rozporu s § 17f odst. 1 nebo 2,



j) provede pokus v rozporu s požadavky podle § 18a,



k) provede pokus na pokusném zvířeti v rozporu s požadavky podle § 18b,



l) provede pokus na pokusném zvířeti v rozporu s § 18c odst. 3,



m) provede pokus v rozporu s § 18d, nebo



n) nesplní některou z povinností podle § 18e odst. 3 nebo 4.



(17) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel

útulku nebo záchranné stanice dopustí správního deliktu tím, že nesplní

některou z povinností podle § 25 odst. 3.



(18) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako školicí

pracoviště dopustí správního deliktu tím, že nedodržuje při pořádání

kurzu na úseku ochrany zvířat proti týrání podmínky nebo nesplní

některou z povinností podle § 26c odst. 1 až 6 nebo 8.



(19) Fyzická podnikající osoba se jako určený veterinární lékař dopustí

správního deliktu tím, že v rozporu s § 17d odst. 4 neprohlédne pokusné

zvíře nebo neučiní kroky k minimalizaci utrpení pokusného zvířete.



(20) Za správní delikt se uloží pokuta



a) do 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b),

c), d), e), f), g), h), i), k) nebo o), podle odstavce 2 písm. b) nebo

c), podle odstavce 3 písm. c), podle odstavce 10, podle odst. 13 písm.

c) nebo q) anebo podle odstavce 16 písm. a), b), e), f), g), i) až m),



b) do 200 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a)

nebo m), podle odstavce 2 písm. a), podle odstavce 3 písm. a), podle

odstavce 4 písm. g) až i), podle odstavce 6 nebo 7, podle odstavce 8,

podle odstavce 9, podle odstavce 11 písm. a), b) nebo d), podle

odstavce 13 písm. d), g), k) nebo l), podle odstavce 15, odstavce 16

písm. h) nebo n), podle odstavce 18 anebo podle odstavce 19,



c) do 50 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. j), l)

nebo n), podle odstavce 3 písm. b) nebo d), podle odstavce 4 písm. a)

až f), j), k) nebo l), podle odstavce 5, podle odstavce 11 písm. c),

podle odstavce 12, podle odstavce 13 písm. a), b), e), f), h), i), j),

m) až p), podle odstavce 14, podle odstavce 16 písm. c) nebo d) anebo

podle odstavce 17.



(21) Spolu s pokutou lze za správní delikt podle odstavce 1 písm. a)

nebo podle odstavce 16 písm. b), e), f), g), i), j), k), l) nebo m)

uložit zákaz činnosti a za správní delikt podle odstavce 1 písm. b)

propadnutí zvířete nebo zákaz chovu na dobu až 5 let.



§ 27b



Zákaz chovu zvířat a propadnutí týraného zvířete



(1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností může rozhodnout o uložení

zákazu chovu zvířat, jestliže je důvodná obava, že pachatel správního

deliktu



a) bude v týrání zvířete pokračovat, zejména, jde-li o pachatele, který

byl za týrání zvířete v posledních 3 letech potrestán za správní delikt

nebo odsouzen,



b) neposkytne týranému zvířeti péči, kterou vyžaduje jeho zdravotní

stav, nebo



c) začne chovat další zvířata stejným způsobem, za který byl v

minulosti v souvislosti s jiným zvířetem potrestán za správní delikt

nebo odsouzen.



(2) Propadnutí týraného zvířete může obecní úřad obce s rozšířenou

působností rozhodnutím uložit, jestliže týrané zvíře náleží pachateli

správního deliktu a je důvodná obava, že pachatel správního deliktu



a) bude v týrání zvířete pokračovat, zejména, jde-li o pachatele, který

byl za týrání zvířete v posledních 3 letech potrestán za správní delikt

nebo odsouzen, nebo



b) neposkytne týranému zvířeti péči, kterou vyžaduje jeho zdravotní

stav.



(3) Pokud je uložen zákaz chovu zvířat nebo propadnutí týraného

zvířete, musí obecní úřad obce s rozšířenou působností uložit vždy také

pokutu podle tohoto zákona. Zákaz chovu zvířat nebo propadnutí týraného

zvířete nelze uložit, pokud je závažnost správního deliktu tak nízká,

že je pokuta, která byla zároveň uložena, na dolní hranici sazby

stanovené za daný správní delikt.



(4) Vlastníkem propadlého zvířete se stává stát.



§ 27c



Zabrání týraného zvířete



(1) Nebylo-li uloženo propadnutí týraného zvířete podle § 27b a týrané

zvíře náleží osobě, kterou nelze za správní delikt stíhat, lze

rozhodnout o zabrání týraného zvířete.



(2) Vlastníkem zabraného zvířete se stává stát.



§ 28



Společná ustanovení ke správním deliktům



(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že

vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení

právní povinnosti zabránila.



(2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti

správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a

okolnostem, za nichž byl správní delikt spáchán.



(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže

příslušný orgán ochrany zvířat o něm nezahájil řízení do 2 let, kdy se

o něm dozvěděl, nejpozději však do 4 let ode dne, kdy byl spáchán.



(4) Zákaz činnosti lze právnické osobě uložit nejdéle na 5 let, jde-li

o činnost, k níž je třeba povolení nebo souhlasu státního orgánu, a

byl-li správní delikt touto činností nebo v souvislosti s ní spáchán.

Do doby zákazu činnosti se započítává doba, po kterou pachatel na

základě opatření správního orgánu učiněného v souvislosti s

projednávaným správním deliktem nesměl již tuto činnost vykonávat.



(5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické

osoby7) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona o

odpovědnosti a postihu právnické osoby.



(6) Správní delikty podle tohoto zákona projednává v prvním stupni

obecní úřad obce s rozšířenou působností, s výjimkou správních deliktů

podle § 27 odst. 1 písm. q) a podle § 27a odst. 1 písm. n), které v

prvním stupni projednává obec. Na území hlavního města Prahy

projednávají v prvním stupni správní delikty podle tohoto zákona

městské části hlavního města Prahy.



(7) Pokuty vybírá a vymáhá orgán, který je uložil. Příjem z pokut je

příjmem rozpočtu, ze kterého je hrazena činnost orgánu, který pokutu

uložil.



(8) Pokuta je splatná do 15 dnů ode dne, kdy rozhodnutí o jejím uložení

nabylo právní moci.



§ 28a



Zvláštní opatření



(1) Na návrh krajské veterinární správy může obecní úřad obce s

rozšířenou působností správním rozhodnutím



a) nařídit a zajistit umístění týraného zvířete do náhradní péče,

vyžaduje-li to jeho zdravotní stav, nebo pokud je opakovaně týráno,



b) nařídit chovateli zajistit opatření ke snížení počtu zvířat včetně

jejich usmrcení v souladu s tímto zákonem, dochází-li k jejich týrání,



c) nařídit chovateli pozastavení činnosti, při které dochází k týrání

zvířat, a to do doby odstranění závad. Pozastavení činnosti není

zákazem činnosti. Pozastavení činnosti nezahrnuje povinnost chovatele

zajistit náhradní péči o zvířata. Obecní úřad obce s rozšířenou

působností rozhoduje o ukončení pozastavení činnosti na základě

odborného vyjádření krajské veterinární správy, která posuzuje, zda

došlo k odstranění závad,



d) nařídit vlastníkovi zvířete zajistit utracení zvířete odborně

způsobilou osobou podle veterinárního zákona, pokud je dán důvod k

usmrcení zvířete podle § 5 odst. 2 písm. b),



e) nařídit chovateli umožnit provádění péče o zvíře jinou osobou na

pozemku, ve stájích nebo v jiných objektech chovatele, kde se zvíře

nachází.



(2) Odvolání proti rozhodnutí podle odstavce 1 písm. a), c) a e nemá

odkladný účinek.



(3) Náklady spojené s umístěním týraného zvířete do náhradní péče a s

následnou péčí o něj hradí osoba, jíž bylo zvíře odebráno.



(4) Náklady na léčení zvířete, které bylo týráno a poškozeno tak na

jeho zdraví, ponese osoba, jež tento stav způsobila, i když přesahují

hodnotu zvířete.



(5) Náklady spojené se snížením počtu zvířat nebo s utracením zvířat

hradí chovatel.



(6) O nákladech podle odstavců 3 a 4 rozhoduje obecní úřad obce s

rozšířenou působností ve správním řízení. Pokud osoba, jejíž zvíře bylo

umístěno do náhradní péče, neuhradí náklady podle věty první do 3

měsíců ode dne oznámení rozhodnutí o nákladech, a zvíře je vlastnictvím

této osoby, může obecní úřad obce s rozšířenou působností rozhodnout,

že se zvíře stává vlastnictvím státu. Na tuto skutečnost musí být

vlastník v rozhodnutí o nákladech výslovně upozorněn. Stát zabezpečí

péči o takové zvíře.



(7) Pokud je zahájeno správní řízení o zvláštním opatření, zahájí

obecní úřad obce s rozšířenou působností vždy také řízení o správním

deliktu; to neplatí, jestliže bylo zahájeno v dané věci trestní řízení.

Rozhodnutí o zvláštním opatření nelze vydat, pokud je závažnost

správního deliktu tak nízká, že je pokuta, která by měla být nebo byla

zároveň uložena, na dolní hranici sazby stanovené za daný správní

delikt.



§ 28b



Náhradní péče o týrané zvíře



(1) Rozhodnutí podle § 28a odst. 1 písm. a) musí kromě obecných

náležitostí stanovených správním řádem obsahovat také stanovení

podmínek k zabezpečení ochrany zvířete, po jejichž splnění bude zvíře

vráceno vlastníkovi zvířete. Obecní úřad obce s rozšířenou působností

může na základě podnětu vlastníka rozhodnout o ukončení provádění

zvláštního opatření a o navrácení zvířete vlastníkovi. Obecní úřad obce

s rozšířenou působností rozhodne o navrácení zvířete vlastníkovi na

základě odborného vyjádření krajské veterinární správy, která posuzuje

splnění podmínek uvedených ve větě první.



(2) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, pokud po posouzení všech

okolností případu nelze předpokládat, že dojde k nápravě pachatele, a

zároveň je nepochybné, že nebude v budoucnosti zabezpečena řádná péče o

zvíře.



(3) Vlastník zvířete, kterému bylo oznámeno rozhodnutí o umístění

zvířete do náhradní péče, je povinen zvíře obecnímu úřadu obce s

rozšířenou působností vydat. Není-li zvíře v určené lhůtě správnímu

orgánu vydáno, může být tomu, kdo ho má u sebe, odňato. Za účelem

odnětí týraného zvířete, je osoba, která odnětí provádí, oprávněna

vstupovat do všech prostor, kde je zvíře chováno. O vydání nebo odnětí

zvířete se sepíše protokol, v němž se uvede též popis zvířete.



(4) Náhradní péči zajišťuje osoba, která má zkušenosti s chovem daného

druhu zvířat (dále jen „pečovatel“), na základě smlouvy uzavřené s

obecním úřadem obce s rozšířenou působností. Součástí smlouvy je rovněž

povinnost pečovatele poskytnout obecnímu úřadu obce s rozšířenou

působností doklady o nákladech spojených se zajištěním náhradní péče.

Pečovatel je povinen starat se o zvíře s péčí řádného hospodáře.



(5) Pokud se v době náhradní péče narodí mláďata, vztahuje se na ně

také rozhodnutí o zvláštním opatření. Jiné produkty a užitky zvířete

vzniklé v době náhradní péče jsou vlastnictvím pečovatele.



§ 28c



Předběžná náhradní péče



(1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností může rozhodnutím nařídit

předběžnou náhradní péči o týrané zvíře, jestliže lze ve správním

řízení očekávat uložení propadnutí týraného zvířete, rozhodnutí o jeho

zabrání nebo rozhodnutí o umístění týraného zvířete do náhradní péče.

Toto rozhodnutí nemá odkladný účinek. Prvním úkonem v řízení o

předběžném opatření může být vydání rozhodnutí o předběžném opatření.

Toto rozhodnutí je ihned po jeho vyhlášení vykonatelné. Odvolání proti

tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek. Zvíře může být odebráno a

umístěno do předběžné náhradní péče, i když není při vyhlášení

rozhodnutí a odebírání zvířete přítomen chovatel zvířete. Ustanovení §

28b odst. 3 platí pro předběžnou náhradní péči obdobně.



(2) Není-li propadnutí týraného zvířete uloženo, nebo není-li

rozhodnuto o jeho zabrání nebo umístění do náhradní péče, obecní úřad

obce s rozšířenou působností rozhodne o vydání zvířete z předběžné

náhradní péče na žádost chovatele.



(3) Za účelem zajištění předběžné náhradní péče o týrané zvíře může

obecní úřad obce s rozšířenou působností uzavřít smlouvu o provádění

předběžné náhradní péče s pečovatelem. Ustanovení § 28b odst. 4 a 5

platí pro předběžnou náhradní péči obdobně.



(4) Do doby, než je zvíře odvedeno do předběžné náhradní péče z

prostor, v nichž je chováno, je uživatel těchto prostor povinen strpět

v nich provádění činnosti, která je při péči o zvíře obvyklá. To platí

i v případě, má-li být odvedeno zvíře již propadlé nebo zabrané.



(5) Obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, který předběžnou

náhradní péči o zvíře zajišťuje, náleží náhrada nákladů, které účelně

vynaložil na zajištění předběžné náhradní péče a na veterinární péči za

účelem odstranění nebo zmírnění újmy na zdraví způsobené zvířeti

týráním. Náhradu uvedených nákladů je povinen uhradit pachatel

správního deliktu, bylo-li uloženo propadnutí týraného zvířete nebo

rozhodnuto o umístění týraného zvířete do náhradní péče, nebo osoba,

kterou nelze za správní delikt stíhat, bylo-li rozhodnuto o zabrání

týraného zvířete.



(6) Pro předběžnou náhradní péči platí ustanovení správního řádu o

předběžném opatření obdobně.



ČÁST OSMÁ



ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ



§ 29



(1) Ministerstvo vydá vyhlášku k provedení § 5a odst. 7, § 5c odst. 7,

§ 5f odst. 7, § 5g, § 5i odst. 6, § 7a odst. 2, § 8b odst. 4 a 7, § 8e

odst. 3, § 12a odst. 5, § 12c odst. 3, § 12d odst. 8, § 12f odst. 5, §

13 odst. 10, § 14a odst. 3, § 14b odst. 4, § 15b odst. 1, § 15c odst.

7, § 15d odst. 7, § 15e odst. 3, § 15g odst. 7, § 16a odst. 1, § 17

odst. 3, § 17a odst. 5, § 18c odst. 5, § 18g odst. 8 a § 26 odst. 2.



(2) Ministerstvo může vydat vyhlášku k provedení § 13a odst. 5.



§ 29a



(1) Osoba, která je k 1. březnu 2004 již zaregistrována podle

zvláštních právních předpisů,^9) je povinna předložit ústřední komisi

ke schválení řády ochrany zvířat při veřejném vystoupení nebo svodu

zvířat a řády ochrany zvířat při chovu [§ 21 odst. 3 písm. g)]

nejpozději do 1. července 2004.



(2) Chová-li chovatel v podniku uvedeném v prováděcím právním předpisu

nosnice za použití již instalované technologie, která má minimální

výšku 36 cm na více než 65 % plochy klece a jinde minimálně 33 cm, a

není starší než 16 let, nepovažuje se jeho jednání do 31. prosince 2009

za týrání zvířat podle § 4 odst. 1 písm. v).



(3) Akreditace udělené uživatelským zařízením podle dosavadních

právních předpisů zůstávají v platnosti i po nabytí účinnosti tohoto

zákona, nejdéle však do doby stanovené v rozhodnutí o jejím vydání.



(4) Osvědčení udělená chovným zařízením a dodavatelským zařízením podle

dosavadních právních předpisů zůstávají v platnosti i po nabytí

účinnosti tohoto zákona, nejdéle však do doby stanovené v rozhodnutí o

jejich vydání.



(5) Řády pro chov a zkoušky zvířat, řády ochrany zvířat při veřejném

vystoupení nebo svodu zvířat schválené ústřední komisí podle

dosavadních právních předpisů uvedou jejich předkladatelé do souladu s

tímto zákonem nejdéle do 2 let od nabytí jeho účinnosti.



(6) Osvědčení udělená podle dosavadních právních předpisů k řízení a

kontrole pokusů na zvířatech a k výkonu dozoru zůstávají nadále v

platnosti.



§ 29b



Působnosti stanovené obci v § 25 odst. 6 a § 28 odst. 6, působnosti

stanovené obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností nebo příslušnému

úřadu městské části hlavního města Prahy v § 28 odst. 6 a § 28a až §

28c jsou výkonem přenesené působnosti.



§ 30



Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.



Vybraná ustanovení novel



Čl. II zákona č. 312/2008 Sb.



Přechodná ustanovení



1. Osvědčení o odborné kvalifikaci dopravce přepravujícího zvířata,

průkaz osoby přepravující zvířata a registrační list dopravce

přepravujícího zvířata, vydané podle dosavadních právních předpisů,

pozbývají platnosti uplynutím 6 měsíců po dni nabytí účinnosti tohoto

zákona.



2. Osoby, které získaly osvědčení o odborné kvalifikaci dopravce

přepravujícího zvířata a průkaz osoby přepravující zvířata podle

dosavadních právních předpisů, jsou povinny požádat ministerstvo o

výměnu tohoto průkazu do 6 měsíců po dni nabytí účinnosti tohoto

zákona. Při výměně osvědčení budou tyto osoby poučeny o přímo

použitelných předpisech Evropských společenství na úseku ochrany

zvířat.



3. Osoby, které získaly registrační list dopravce podle dosavadních

právních předpisů, jsou povinny požádat do 6 měsíců ode dne nabytí

účinnosti tohoto zákona příslušný orgán veterinární správy o



a) povolení dopravce, nebo



b) povolení dopravce pro dlouhotrvající cesty a osvědčení o schválení

silničních dopravních prostředků nebo osvědčení o schválení plavidel

pro přepravu hospodářských zvířat.



4. U vybraných druhů zvířat vyžadujících zvláštní péči, které jsou

stanoveny prováděcím právním předpisem, musí chovatel zabezpečit, aby

odborně způsobilá osoba provedla jejich trvalé nezaměnitelné označení

prostředky, které způsobují při aplikaci jen mírnou nebo přechodnou

bolest, zejména tetováním nebo identifikací čipem, a to do 3 let ode

dne nabytí účinnosti tohoto zákona.



5. Osoba odpovědná za péči o handicapovaná zvířata musí úspěšně

absolvovat odborný kurz a získat osvědčení o odborné způsobilosti osoby

odpovědné za péči o handicapovaná zvířata do 2 let ode dne nabytí

účinnosti tohoto zákona.



6. Akreditace udělené uživatelským zařízením a osvědčení udělená

chovným a dodavatelským zařízením podle dosavadních právních předpisů

zůstávají v platnosti i po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, nejdéle

však do doby stanovené v rozhodnutí o jejich vydání.



7. Rozhodnutí o schválení řádu ochrany zvířat při chovu a řádu ochrany

zvířat při veřejném vystoupení nebo svodu, vydaná podle dosavadních

právních předpisů, zůstávají v platnosti i po dni nabytí účinnosti

tohoto zákona.



8. Osvědčení o odborné způsobilosti k výkonu dozoru na úseku ochrany

zvířat, vydaná podle dosavadních právních předpisů, zůstávají v

platnosti i po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.



9. Správní řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se

dokončí podle dosavadních právních předpisů.



Čl. II zákona č. 359/2012 Sb.



Přechodná ustanovení



1. Pravomocná rozhodnutí o povolení výjimky k porážení jatečných zvířat

pro potřeby církví a náboženských společností vydaná podle dosavadních

právních předpisů pozbývají platnosti uplynutím 2 měsíců ode dne nabytí

účinnosti tohoto zákona.



2. Do 8. prosince 2015 Ministerstvo zemědělství vydává osvědčení o

způsobilosti pro osoby podílející se na úkonech souvisejících s

porážením zvířat a osvědčení o způsobilosti k usmrcování kožešinových

zvířat osobám, které řádně doloží odpovídající odbornou praxi v délce

nejméně 3 let.



3. Osobě, která ošetřuje prasata, musí chovatel prasat předat pokyny a

poučení o péči o prasata ve lhůtě do 1 roku ode dne nabytí účinnosti

tohoto zákona nebo se v této lhůtě taková osoba musí zúčastnit kurzu k

péči o prasata pro získání osvědčení o způsobilosti k péči o prasata.



4. Akreditace udělené osobám provozujícím uživatelská zařízení a

osvědčení udělená osobám provozujícím chovná a dodavatelská zařízení

podle dosavadních právních předpisů zůstávají v platnosti i po dni

nabytí účinnosti tohoto zákona do doby stanovené v rozhodnutí o jejich

vydání, nejdéle však do 1. ledna 2018.



5. Osvědčení o odborné způsobilosti k řízení, provádění a kontrole

pokusů na zvířatech podle § 17 odst. 1 zákona vydaná podle dosavadních

právních předpisů pozbývají platnosti uplynutím 2 let ode dne nabytí

účinnosti tohoto zákona.



6. Osvědčení o odborné způsobilosti pro laboranty, techniky a

ošetřovatele podle § 17 odst. 3 zákona vydaná podle dosavadních

právních předpisů pozbývají platnosti uplynutím 2 let ode dne nabytí

účinnosti tohoto zákona.



7. Pravomocná rozhodnutí o schválení projektu pokusů vydaná podle

dosavadních právních předpisů zůstávají v platnosti i po dni nabytí

účinnosti tohoto zákona, nejdéle však do doby stanovené v rozhodnutí o

jejich vydání. Rozhodnutí o schválení projektu pokusů vydaná podle

dosavadních právních předpisů, jejichž doba platnosti přesahuje 1.

leden 2018, zůstávají v platnosti i po dni nabytí účinnosti tohoto

zákona, nejdéle však do 1. ledna 2018. Rozhodnutí o schválení projektu

pokusů vydaná podle dosavadních právních předpisů, ve kterých není doba

platnosti výslovně uvedena, zůstávají v platnosti i po dni nabytí

účinnosti tohoto zákona, nejdéle však do doby ukončení platnosti

rozhodnutí o udělení akreditace osoby provozující uživatelské zařízení,

na jehož základě bylo rozhodnutí o schválení projektu pokusů vydáno.



8. Správní řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se

dokončí podle dosavadních právních předpisů.



9. Školicí pracoviště, která pořádají kurzy na úseku ochrany zvířat

proti týrání podle dosavadních právních předpisů, musí požádat o

akreditaci k pořádání kurzů na úseku ochrany zvířat proti týrání do 1

měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Jestliže školicí

pracoviště podá žádost podle předchozí věty, je oprávněno pořádat do

doby 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona kurzy na úseku

ochrany zvířat proti týrání bez akreditace k pořádání kurzů na úseku

ochrany zvířat proti týrání.



1) Směrnice Rady 93/119/ES ze dne 22. prosince 1993 o ochraně zvířat

při porážení nebo usmrcování.



Směrnice Rady 98/58/ES ze dne 20. července 1998 o ochraně zvířat

chovaných pro hospodářské účely.



Směrnice Rady 2007/43/ES ze dne 28. června 2007 o minimálních

pravidlech pro ochranu kuřat chovaných na maso.



Směrnice Rady 2008/120/ES ze dne 18. prosince 2008, kterou se stanoví

minimální požadavky pro ochranu prasat.



Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/63/EU ze dne 22. září 2010 o

ochraně zvířat používaných pro vědecké účely.



1a) Nařízení Rady (ES) č. 1255/97 ze dne 25. června 1997 o kritériích

Společenství pro místa zastávek a o změně plánu cesty uvedeného v

příloze směrnice 91/628/EHS.



Nařízení Rady (ES) č. 1040/2003 ze dne 11. června 2003, kterým se mění

nařízení Rady (ES) č. 1255/97, pokud jde o použití míst zastávek.



Nařízení Rady (ES) č. 1/2005 ze dne 22. prosince 2004 o ochraně zvířat

během přepravy a souvisejících činností a o změně směrnic 64/432/EHS a

93/119/ES a nařízení Rady (ES) č. 1255/97.



Nařízení Rady (ES) č. 1099/2009 ze dne 24. září 2009 o ochraně zvířat

při usmrcování.



1b) Zákon č. 162/2003 Sb., o zoologických zahradách a o změně některých

dalších zákonů (zákon o zoologických zahradách).



1c) § 3 zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých

souvisejících zákonů (veterinární zákon).



1d) Například vyhláška č. 286/1999 Sb., kterou se provádějí některá

ustanovení zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně

některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), o zdraví zvířat a

jeho ochraně, o veterinárních podmínkách dovozu, vývozu a tranzitu

veterinárního zboží, o veterinární asanaci a o atestačním studiu, ve

znění vyhlášky č. 399/2001 Sb., vyhláška č. 287/1999 Sb., o

veterinárních požadavcích na živočišné produkty, ve znění pozdějších

předpisů.



1e) § 44 odst. 2 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti.



1f) § 59 a 59a zákona č. 166/1999 Sb.



1g) Zákon č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva,

rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně

některých zákonů (zákon o rybářství), ve znění pozdějších předpisů.



Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších

předpisů.



1h) Zákon č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci

hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů

(plemenářský zákon), ve znění pozdějších předpisů.



Vyhláška č. 136/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti označování

zvířat a jejich evidence a evidence hospodářství a osob stanovených

plemenářským zákonem.



1j) Například zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému

a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.



1k) Zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve

znění pozdějších předpisů.



Zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších

předpisů.



Zákon č. 124/1992 Sb., o Vojenské policii, ve znění pozdějších

předpisů.



Zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů.



Zákon č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České

republiky, ve znění pozdějších předpisů.



Zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů.



Zákon č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky.



2) Zákon č. 166/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.



2a) Zákon č. 449/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.



Zákon č. 99/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.



2b) § 54 zákona č. 166/1999 Sb.



2c) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně

některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.



2d) § 10 a násl. zákona č. 166/1999 Sb.



2e) Zákon č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.



Zákon č. 100/2004 Sb., o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě

rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi a dalších opatřeních k

ochraně těchto druhů a o změně některých zákonů (zákon o obchodování s

ohroženými druhy), ve znění zákona č. 444/2005 Sb.



2f) Zákon č. 120/2002 Sb., o podmínkách uvádění biocidních přípravků a

účinných látek na trh a o změně některých souvisejících zákonů, ve

znění pozdějších předpisů.



Zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých

souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.



2g) § 22 zákona č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci

hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů

(plemenářský zákon), ve znění zákona č. 309/2002 Sb.



§ 53 zákona č. 166/1999 Sb.



2i) Například zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně

některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č.

79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících

zákonů, ve znění pozdějších předpisů.



2j) § 21 odst. 2 a 3 zákona č. 166/1999 Sb.



2k) Příloha 1 oddíl 2 kapitola 3 bod 4 nařízení Evropského parlamentu a

Rady (ES) č. 854/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní

pravidla pro organizaci úředních kontrol produktů živočišného původu

určených k lidské spotřebě.



2l) Čl. 2 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 1/2005.



2m) § 3 odst. 1 písm. f) zákona č. 166/1999 Sb., ve znění zákona č.

131/2003 Sb. a zákona č. 48/2006 Sb.



2n) Čl. 6 odst. 4, čl. 9 odst. 2 písm. a), čl. 17 odst. 1 a přílohy I a

II nařízení Rady (ES) č. 1/2005.



2o) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a

o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.



2p) Čl. 2 písm. c) nařízení Rady (ES) č. 1/2005.



2q) Čl. 6 odst. 5, čl. 17 odst. 2, příloha III kapitola III a příloha

IV nařízení Rady (ES) č. 1/2005.



3) Zákon č. 166/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č.

296/2003 Sb., o zdraví zvířat a jeho ochraně, o přemísťování a přepravě

zvířat a o oprávnění a odborné způsobilosti k výkonu některých

odborných veterinárních činností, ve znění pozdějších předpisů.



3a) Zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění pozdějších předpisů.



Vyhláška č. 451/2000 Sb., kterou se provádí zákon č. 91/1996 Sb., o

krmivech, ve znění pozdějších předpisů.



3b) § 23c zákona č. 154/2000 Sb., ve znění zákona č. 282/2003 Sb. a

zákona č. 130/2006 Sb.



3c) Oddíl III přílohy II nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č.

853/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní hygienická

pravidla pro potraviny živočišného původu, v platném znění.



3d) Písmena b) až e) přílohy IV nařízení Komise (EHS) č. 1538/91 ze dne

5. června 1991, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (EHS)

č. 1906/90 o některých obchodních normách pro drůbeží maso, v platném

znění.



3e) Nařízení Rady (EHS) č. 2092/91 ze dne 24. června 1991 o ekologickém

zemědělství a k němu se vztahujícím označování zemědělských produktů a

potravin, v platném znění.



4) Zákon č. 99/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.



4a) § 45 odst. 2 zákona č. 449/2001 Sb.



4b) Zákon č. 449/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.



4c) Zákon č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.



Zákon č. 100/2004 Sb., ve znění zákona č. 444/2005 Sb.



4d) Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné

způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o

změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění

pozdějších předpisů.



5) Například nařízení Rady č. 1255/97 ze dne 25. června 1997 o

kritériích Společenství pro místa zastávek a o změně plánu cesty

uvedeného v příloze směrnice 91/628/EHS, nařízení Rady 1040/2003 ze dne

11. června 2003, kterým se mění nařízení (ES) č. 1255/1997, pokud jde o

použití míst zastávek, nařízení Rady (ES) č. 411/98 o doplňkových

požadavcích na ochranu zvířat u silničních vozidel používaných pro

delší než osmihodinovou přepravu zvířat.



5a) Čl. 26 odst. 5 nařízení Rady (ES) č. 1/2005.



5b) Čl. 18 a 19 nařízení Rady (ES) č. 1/2005.



5c) Čl. 10 a 11 nařízení Rady (ES) č. 1/2005.



5d) Čl. 14 nařízení Rady (ES) č. 1/2005.



5e) Čl. 2 písm. h) nařízení Rady (ES) č. 1/2005.



5f) § 4c zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č.

291/2009 Sb.



5g) Čl. 48 nařízení Komise (ES) č. 796/2004 ze dne 21. dubna 2004,

kterým se stanoví prováděcí pravidla k podmíněnosti, odlišení a

integrovanému administrativnímu a kontrolnímu systému uvedených v

nařízení Rady (ES) č. 1782/2003, kterým se stanoví společná pravidla

pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým

se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce, v platném znění.



5h) Čl. 13 odst. 3, čl. 18 odst. 3 a čl. 19 odst. 3 nařízení Rady (ES)

č. 1/2005.



5i) Čl. 26 odst. 6 nařízení Rady (ES) č. 1/2005.



6) § 35 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění

zákona č. 313/2002 Sb.



6a) Například nařízení vlády č. 27/2002 Sb., kterým se stanoví způsob

organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen

zajistit při práci související s chovem zvířat.



6b) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých

zákonů, ve znění pozdějších předpisů.



7) § 2 odst. 2 obchodního zákoníku.



9) Například zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění

pozdějších předpisů.



10) § 21 a 22 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání

(živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.



11) Čl. 2 písm. n) nařízení Rady (ES) č. 1099/2009.



12) Čl. 2 písm. l) nařízení Rady (ES) č. 1099/2009.



13) Nařízení Rady (ES) č. 1099/2009.



14) Čl. 21 nařízení Rady (ES) č. 1099/2009.



15) Čl. 21 odst. 5 a 6 nařízení Rady (ES) č. 1099/2009.



16) Příloha I nařízení Rady (ES) č. 1099/2009.



17) Čl. 20 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1099/2009.



18) § 1b vyhlášky č. 208/2004 Sb., o minimálních standardech pro

ochranu hospodářských zvířat, ve znění pozdějších předpisů.



§ 50 vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve

znění pozdějších předpisů.



19) Čl. 2 písm. g) nařízení Rady (ES) č. 1099/2009.



20) § 3 písm. a) zákona č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a

o postavení církví a náboženských společností a o změně některých

zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech), ve znění

pozdějších předpisů.



21) Čl. 10 odst. 1 čtvrtý pododstavec směrnice Evropského parlamentu a

Rady 2010/63/EU.



22) Čl. 55 odst. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/63/EU.



23) Čl. 21 odst. 2 nařízení Rady (ES) 1099/2009.