Advanced Search

o matrikách, jménu a příjmení


Published: 2000
Read law translated into English here: https://www.global-regulation.com/translation/czech-republic/507043/o-matrikch%252c-jmnu-a-pjmen.html

Subscribe to a Global-Regulation Premium Membership Today!

Key Benefits:

Subscribe Now for only USD$40 per month.
301/2000 Sb.



ZÁKON



ze dne 2. srpna 2000



o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů



Změna: 320/2002 Sb., 578/2002 Sb.



Změna: 165/2004 Sb.



Změna: 422/2004 Sb.



Změna: 499/2004 Sb.



Změna: 21/2006 Sb.



Změna: 115/2006 Sb.



Změna: 342/2006 Sb.



Změna: 165/2006 Sb.



Změna: 239/2008 Sb.



Změna: 190/2009 Sb.



Změna: 41/2009 Sb.



Změna: 227/2009 Sb.



Změna: 375/2011 Sb.



Změna: 142/2012 Sb., 167/2012 Sb.



Změna: 333/2012 Sb.



Změna: 89/2012 Sb., 312/2013 Sb.



Změna: 101/2014 Sb.



Změna: 312/2013 Sb. (část)



Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:



ČÁST PRVNÍ



MATRIKY, JMÉNO A PŘÍJMENÍ



HLAVA I



MATRIKA



DÍL 1



Obecná ustanovení



§ 1



(1) Matrika je státní evidence



a) narození, uzavření manželství, vzniku registrovaného partnerství

(dále jen „partnerství“) a úmrtí fyzických osob na území České

republiky,



b) narození, uzavření manželství, vzniku partnerství a úmrtí, k nimž

došlo v cizině, jde-li o státní občany České republiky (dále jen

„občan“), a



c) uzavření manželství, k nimž došlo v cizině, byl-li život snoubence

přímo ohrožen^15) a nejde-li o občany.



(2) Matrika se dělí na



a) matriku narození, pro kterou se vede kniha narození,



b) matriku manželství, pro kterou se vede kniha manželství,



c) matriku partnerství, pro kterou se vede kniha partnerství, a



d) matriku úmrtí, pro kterou se vede kniha úmrtí.



(3) Kniha narození, kniha manželství, kniha partnerství a kniha úmrtí

(dále jen "matriční kniha") je vytvořena z předem svázaných tiskopisů.



(4) Součástí matriční knihy je abecední jmenný rejstřík (dále jen

"rejstřík") provedených zápisů narození, uzavření manželství, vzniku

partnerství a úmrtí fyzických osob (dále jen "matriční událost").



§ 1a



V tomto zákoně se nezletilým rozumí fyzická osoba mladší 18 let, která

nenabyla plné svéprávnosti.



Působnost na úseku matrik



§ 2



(1) Působnost na úseku matrik a další činnosti stanovené tímto zákonem

vykonávají



a) matriční úřady, kterými jsou obecní úřady, v hlavním městě Praze

úřady městských částí, v územně členěných statutárních městech úřady

městských obvodů nebo úřady městských částí a pro území vojenských

újezdů újezdní úřady^1), které určí a jejich správní obvody vymezí

Ministerstvo vnitra (dále jen "ministerstvo") prováděcím právním

předpisem,



b) obecní úřady obcí s rozšířenou působností (dále jen "úřad s

rozšířenou působností"),



c) krajské úřady, v hlavním městě Praze a ve městech Brně, Ostravě a

Plzni magistráty těchto měst (dále jen "krajský úřad"),



d) ministerstvo.



(2) Určení matričního úřadu nebo jeho zrušení, popřípadě změnu

správního obvodu matričního úřadu lze provést pouze k počátku

kalendářního roku, nedojde-li ke změnám v územním členění státu k

jinému datu.



§ 3



Matriční úřad



(1) Matriční úřad vede



a) matriční knihy,



b) sbírky listin v rozsahu stanoveném tímto zákonem.



(2) Matriční úřad vede matriční knihy a sbírky listin pro



a) obec, v níž má sídlo, a dále pro obce patřící do jeho správního

obvodu vymezeného prováděcím právním předpisem [§ 2 odst. 1 písm. a)],



b) území vojenského újezdu.



(3) Matriční úřad příslušný k přijetí prohlášení o vstupu do

partnerství (dále jen „registrující matriční úřad“) vede jednu matriční

knihu pro správní obvod vymezený prováděcím právním předpisem [§ 2

odst. 1 písm. a)].



(4) V hlavním městě Praze a ve městech Brno, Ostrava a Plzeň vede

matriční úřad matriční knihy a sbírky listin pro městskou část nebo

městský obvod, v němž má sídlo, a pro další městské části nebo městské

obvody ve svém správním obvodu vymezeném prováděcím právním předpisem

[§ 2 odst. 1 písm. a)].



(5) Matriční knihy, do kterých se zapisuje narození, uzavření

manželství, vznik partnerství a úmrtí občanů, ke kterým došlo v cizině,

vede Úřad městské části Brno-střed (dále jen "zvláštní matrika").



(6) Vedení matričních knih a úkony zabezpečované v souvislosti s

vedením matričních knih jsou výkonem státní správy.



§ 4



Úřad s rozšířenou působností



(1) Úřad s rozšířenou působností provádí kontrolu vedení matričních

knih a sbírek listin, a to u všech matričních úřadů ve svém územním

obvodu nejméně jednou ročně.



(2) Úřad s rozšířenou působností provádí ověřování (§ 28) rodných,

oddacích a úmrtních listů a dokladů o partnerství (dále jen "matriční

doklad"), vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství,

vysvědčení o právní způsobilosti ke vstupu do partnerství a potvrzení o

údajích zapsaných v matriční knize a potvrzení o údajích uváděných ve

sbírce listin a v druhopisu matriční knihy vedené do 31. prosince 1958,

jde-li o narození, uzavření manželství nebo úmrtí, vydaných matričními

úřady, které jsou zařazeny do jeho správního obvodu.



(3) Úřad s rozšířenou působností vede a aktualizuje sbírku listin a

vede a aktualizuje druhopisy matričních knih vedených do 31. prosince

1958, jde-li o narození, uzavření manželství nebo úmrtí, pro matriční

úřady zařazené v jeho správním obvodu.



§ 4a



Krajský úřad



(1) Krajský úřad kontroluje výkon přenesené působnosti na úseku matrik,

užívání a změny jména a příjmení u úřadů s rozšířenou působností ve

svém správním obvodu nejméně jednou ročně.



(2) Krajský úřad provádí ověřování (§ 28) matričních dokladů,

vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství, vysvědčení o

právní způsobilosti ke vstupu do partnerství a potvrzení o údajích

zapsaných v matriční knize a potvrzení o údajích uváděných ve sbírce

listin a v druhopisu matriční knihy vedené do 31. prosince 1958, jde-li

o narození, uzavření manželství nebo úmrtí, vydaných matričními úřady a

úřady s rozšířenou působností, které jsou zařazeny do jeho správního

obvodu.



(3) Krajský úřad vede a aktualizuje sbírku listin a vede a aktualizuje

druhopisy matričních knih vedených do 31. prosince 1958, jde-li o

narození, uzavření manželství nebo úmrtí, pro úřady s rozšířenou

působností zařazené v jeho správním obvodu.



(4) Krajský úřad provádí zkoušku odborné způsobilosti k vedení

matričních knih a k plnění úkonů zabezpečovaných v souvislosti s

vedením matričních knih a sbírek listin (dále jen „zkouška“) u

zaměstnance obce, v hlavním městě Praze zaměstnance městské části nebo

zaměstnance Ministerstva obrany zařazeného do matričního úřadu (dále

jen „matrikář“), který je zařazen do jeho správního obvodu.



§ 4b



Ministerstvo kontroluje výkon přenesené působnosti na úseku matrik,

užívání a změny jména a příjmení u matričních úřadů, úřadů s rozšířenou

působností a u krajských úřadů.



Zápisy do matričních knih



§ 5



(1) Do matriční knihy se zapisuje



a) matriční událost,



b) rozhodnutí o prohlášení manželství za neplatné, nebo o tom, že

manželství nevzniklo, rozvod manželství, zrušení partnerství,

rozhodnutí o prohlášení, že partnerství nevzniklo nebo že je neplatné,

údaje o osvojení, určení rodičovství, změně jména nebo příjmení a další

skutečnosti, jimiž se mění a doplňují zápisy v matriční knize, (dále

jen "matriční skutečnost"), je-li matriční událost zapsána v matriční

knize vedené matričním úřadem (§ 1) nebo zvláštní matrikou (§ 3).



(2) Změny a opravy zápisů v matriční knize se provádějí na základě

veřejných listin nebo jiných listin, stanoví-li tak tento zákon.



§ 6



(1) Zápisy se do matriční knihy provádějí rukopisně do předem svázaných

knih.



(2) Matriční události, matriční skutečnosti, změny a opravy se souběžně

vedou pomocí výpočetní techniky.



(3) Zápisy matričních událostí, matričních skutečností, dodatečných

zápisů, změn a oprav pomocí výpočetní techniky se provádějí na základě

uzavřeného zápisu ve svazku matriční knihy rukopisně vedené. Jestliže

se údaje v zápise provedeném pomocí výpočetní techniky odlišují od

údajů uvedených v matriční knize rukopisně vedené, považují se za

správné údaje uvedené v matriční knize rukopisně vedené.



§ 7



(1) Matriční zápisy uvedené v § 5 se provádějí v úřední místnosti v

sídle matričního úřadu po obdržení podkladů nebo ústního oznámení pro

jejich provedení, nejpozději do 30 dnů od obdržení těchto podkladů,

popřípadě ústního oznámení.



(2) Úřad s rozšířenou působností nebo krajský úřad může povolit na

návrh matričního úřadu provádění matričních zápisů uvedených v odstavci

1, vydávání matričních dokladů a potvrzení o údajích zapsaných v

matriční knize i mimo úřední místnost matričního úřadu na jiném vhodném

místě, kde jsou pro to vytvořeny podmínky.



(3) Matriční úřad je povinen zabezpečit ochranu technického vybavení a

matričních knih před zneužitím údajů v nich obsažených a před zničením

nebo poškozením a uchovávat matriční knihy po stanovenou dobu.



(4) Údaje v matričních knihách jsou neveřejné, není-li dále stanoveno

jinak.



Sbírka listin



§ 8



nadpis vypuštěn



(1) Matriční úřad vede pro knihu narození, knihu manželství a knihu

úmrtí a registrující matriční úřad pro knihu partnerství sbírku listin

za každý kalendářní rok samostatně. Sbírku listin tvoří listiny, které

slouží jako podklad pro matriční zápis, jeho změnu či opravu.



(2) Matriční úřad předá sbírku listin za kalendářní rok úřadu s

rozšířenou působností nebo krajskému úřadu nejpozději do konce února

následujícího roku.



(3) Matriční úřad předává úřadu s rozšířenou působností nebo krajskému

úřadu jedenkrát měsíčně k založení do sbírky listin nebo k provedení

dodatečného zápisu matriční události, matriční skutečnosti, opravy či

změny v druhopisu matriční knihy vedené do 31. prosince 1958 a uložené

u úřadu s rozšířenou působností nebo krajského úřadu, listiny, na

jejichž podkladě provedl dodatečný zápis matriční události, matriční

skutečnosti, opravy či změny v prvopisu matriční knihy. Bude-li se

provádět dodatečný zápis matriční události, matriční skutečnosti,

opravy či změny do druhopisu matriční knihy vedené do 31. prosince

1958, matriční úřad zašle úřadu s rozšířenou působností nebo krajskému

úřadu písemné sdělení se zněním dodatečného zápisu matriční události,

matriční skutečnosti, opravy či změny provedeného v prvopisu matriční

knihy.



(4) Listiny, na jejichž podkladě úřad s rozšířenou působností nebo

krajský úřad provedl dodatečný zápis matriční události, matriční

skutečnosti, opravy či změny v druhopisu matričních knih vedených do

31. prosince 1958, se nevkládají do druhopisů matričních knih vedených

do 31. prosince 1958. Ukládají se odděleně od druhopisu matričních knih

vedených do 31. prosince 1958 za každý kalendářní rok samostatně do

složky s uvedením odkazu na příslušný prvopis matriční knihy, ve které

byl dodatečný zápis matriční události, matriční skutečnosti, opravy či

změny proveden. Zápis se opatří datem a podpisem zaměstnance úřadu s

rozšířenou působností nebo krajského úřadu pověřeného činností na úseku

matrik.



(5) Úřad s rozšířenou působností a krajský úřad uchovávají a

aktualizují sbírku listin a druhopisy matričních knih vedených do 31.

prosince 1958. Tyto úřady jsou povinny zabezpečit ochranu sbírky listin

a druhopisů matričních knih vedených do 31. prosince 1958 před

zneužitím údajů a před zničením nebo poškozením.



§ 8a



(1) Matriční úřad, úřad s rozšířenou působností nebo krajský úřad

povolí nahlédnout do sbírky listin nebo druhopisu matriční knihy vedené

do 31. prosince 1958 a činit výpisy z nich v přítomnosti matrikáře nebo

vydá potvrzení o údajích uváděných ve sbírce listin, kterou vede, nebo

v druhopisu matriční knihy vedené do 31. prosince 1958



a) fyzické osobě, které se zápis týká, nebo členům její rodiny, jejím

sourozencům a dále zmocněncům těchto osob,



b) pro úřední potřebu státních orgánů nebo výkon přenesené působnosti

orgánů územních samosprávných celků,



c) statutárním orgánům církví nebo duchovním jimi zmocněným, jde-li o

matriční knihy vedené těmito církvemi do 31. prosince 1949, nebo



d) fyzické osobě, která prokáže, že je to nezbytné pro uplatnění jejích

práv před orgány státu nebo před orgány územních samosprávných celků.



(2) Registrující matriční úřad, úřad s rozšířenou působností nebo

krajský úřad povolí nahlédnout do sbírky listin vedené ke knize

partnerství a činit výpisy z ní v přítomnosti matrikáře nebo vydá

potvrzení o údajích uváděných ve sbírce listin



a) fyzické osobě, které se zápis týká, nebo jejímu zmocněnci,



b) pro úřední potřebu státních orgánů nebo výkon přenesené působnosti

orgánů územních samosprávných celků, nebo



c) fyzické osobě, která prokáže, že je to nezbytné pro uplatnění jejích

práv před orgány státu nebo před orgány územních samosprávných celků.



(3) V případě osvojení mohou nahlédnout do sbírky listin nebo druhopisu

matriční knihy vedené do 31. prosince 1958 pouze osvojitelé a po

dovršení 12 let i osvojenec, pokud nebylo soudem rozhodnuto o utajení

osvojení; pokud bylo soudem rozhodnuto o utajení osvojení, může

osvojenec nahlédnout do sbírky listin až po nabytí svéprávnosti.



(4) Do sbírky listin vedené k zápisu narození dítěte, jehož matka

požádala o utajení své osoby v souvislosti s porodem^22), může

nahlédnout pouze matka dítěte a po dovršení 12 let i dítě.



(5) Matriční úřad, úřad s rozšířenou působností nebo krajský úřad vydá

kopii sbírky listin nebo doslovný výpis z druhopisu matriční knihy

vedené do 31. prosince 1958, který lze pořídit i kopií matričního

zápisu, pro úřední potřebu státních orgánů nebo výkon přenesené

působnosti orgánů územních samosprávných celků.



(6) Za členy rodiny se pro účely tohoto zákona považuje manžel,

partner, rodiče, děti, prarodiče, vnuci a pravnuci.



§ 8b



Je-li prvopis matriční knihy a druhopis matriční knihy vedené do 31.

prosince 1958 uložen v Národním archivu, Vojenském historickém archivu,

státním oblastním archivu nebo Archivu hlavního města Prahy,



a) archiv, v němž je uložen prvopis matriční knihy, provede dodatečný

zápis matriční události, matriční skutečnosti, opravy či změny do

tohoto prvopisu. Zápis se opatří datem jeho vyhotovení a podpisem

archiváře. Listiny, na jejichž podkladě byl dodatečný zápis podle věty

první proveden, spolu s písemným sdělením se zněním tohoto zápisu tento

archiv předá Národnímu archivu, Vojenskému historickému archivu,

státnímu oblastnímu archivu nebo Archivu hlavního města Prahy, v němž

je uložen druhopis matriční knihy vedené do 31. prosince 1958,



b) archiv, v němž je uložen druhopis matriční knihy vedené do 31.

prosince 1958, provede dodatečný zápis matriční události, matriční

skutečnosti, opravy či změny na základě písemného sdělení podle písmene

a), do tohoto druhopisu. Listiny, na jejichž podkladě byl proveden

dodatečný zápis podle věty první, se ukládají mimo příslušný druhopis

do samostatné složky za každý kalendářní rok s uvedením odkazu na

prvopis matriční knihy, ve kterém byl dodatečný zápis matriční

události, matriční skutečnosti, opravy či změny proveden. Zápis se

opatří datem jeho vyhotovení a podpisem archiváře.



§ 9



Matrikář



(1) Matrikářem může být občan, který je zaměstnancem obce, v hlavním

městě Praze zaměstnancem městské části, která má působnost matričního

úřadu, prokázal odborné znalosti zkouškou u krajského úřadu, popřípadě

zkouškou zvláštní odborné způsobilosti na úseku matrik a státního

občanství podle zvláštního zákona.^1a)



(2) Odbornou způsobilost prokazuje matrikář osvědčením o vykonání

zkoušky vydaným krajským úřadem. Obsahem zkoušky je ověření znalostí

právních předpisů, týkajících se oblasti matrik, jména a příjmení a

státního občanství, ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a

ověřování pravosti podpisu, a dalších právních předpisů, které se

vztahují k činnosti matrikáře, a ověření dovedností v užívání výpočetní

techniky.



(3) Zaměstnavatel umožní matrikáři odbornou přípravu na zkoušku a její

vykonání.



(4) Nevyhoví-li uchazeč při zkoušce, může zkoušku dvakrát opakovat.

Opakovanou zkoušku je možno vykonat nejdříve za 60 dnů a nejpozději do

90 dnů ode dne konání zkoušky, při níž uchazeč nevyhověl.



(5) Matrikář, a dále též, je-li to nezbytné pro výkon jejich funkce,

starosta, místostarosta, primátor, náměstek primátora, primátor

hlavního města Prahy a jeho náměstek, pověřený člen zastupitelstva

obce, města, hlavního města Prahy nebo jeho městské části, anebo

městské části nebo městského obvodu územně členěných statutárních měst,

tajemník obecního (městského) úřadu, magistrátu, úřadu městské části

hlavního města Prahy anebo úřadu městské části nebo úřadu městského

obvodu územně členěných statutárních měst a ředitel Magistrátu hlavního

města Prahy mají přístup k osobním údajům uvedeným v matričních knihách

a sbírkách listin; jsou povinni zachovávat mlčenlivost o těchto

údajích,^2) a to i po skončení výkonu jejich funkce.



(6) Matrikář a tajemník matričního úřadu mají při výkonu matriční

činnosti postavení úřední osoby.



Příslušnost matričního úřadu k zápisu matriční události



§ 10



(1) Příslušný k zápisu narození a úmrtí do matriční knihy je matriční

úřad, v jehož správním obvodu se fyzická osoba narodila nebo zemřela.



(2) Nezjistí-li se, kde došlo k narození nebo úmrtí fyzické osoby,

provede zápis matriční úřad, v jehož správním obvodu byla narozená nebo

zemřelá fyzická osoba nalezena.



(3) Narodí-li se nebo zemře-li fyzická osoba v dopravním prostředku,

zapíše narození nebo úmrtí matriční úřad, v jehož správním obvodu došlo

k vyložení fyzické osoby z dopravního prostředku.



(4) K provedení zápisu rozhodnutí soudu o prohlášení fyzické osoby za

mrtvou je příslušný Úřad městské části Praha 1.



§ 11



Příslušný k zápisu o uzavření manželství je matriční úřad, v jehož

správním obvodu došlo k uzavření manželství.



§ 11a



(1) Snoubenci projeví vůli, že spolu vstupují do manželství před



a) starostou, místostarostou nebo pověřeným členem zastupitelstva obce,

městské části hlavního města Prahy, městského obvodu nebo městské části

územně členěného statutárního města, které jsou matričním úřadem, a to

pouze ve správním obvodu tohoto matričního úřadu,



b) starostou nebo místostarostou obce, městské části hlavního města

Prahy, městského obvodu nebo městské části územně členěného

statutárního města, které nejsou matričním úřadem, je-li jeden ze

snoubenců přihlášen k trvalému pobytu v jeho správním obvodu, a to

pouze ve správním obvodu této obce, městské části hlavního města Prahy,

městských obvodů nebo městských částí územně členěných statutárních

měst,



c) primátorem hlavního města Prahy, náměstkem primátora hlavního města

Prahy nebo pověřeným členem zastupitelstva hlavního města Prahy, jakož

i před primátorem statutárního města, náměstkem primátora statutárního

města nebo pověřeným členem zastupitelstva statutárního města, a to

pouze ve správním obvodu hlavního města Prahy nebo statutárního města.



(2) Prohlášení snoubenců podle odstavce 1, že spolu vstupují do

manželství, musí být učiněno v přítomnosti matrikáře matričního úřadu,

v jehož správním obvodu se manželství uzavírá.



(3) Manželství se uzavírá v místě určeném obcí pro konání slavnostních

obřadů.



(4) Je-li život snoubence přímo ohrožen^15), snoubenci projeví vůli, že

spolu vstupují do manželství před starostou, místostarostou nebo

pověřeným členem zastupitelstva obce, městské části hlavního města

Prahy, městského obvodu nebo městské části územně členěného

statutárního města nebo úředníkem zařazeným do obecního úřadu, a to na

kterémkoli místě i bez přítomnosti matrikáře.



§ 12



Matriční úřad může povolit na základě žádosti snoubenců uzavření

manželství na kterémkoli vhodném místě ve svém správním obvodu nebo

mimo dobu stanovenou radou obce.



§ 13



(1) K vydání osvědčení, že snoubenci splnili všechny požadavky pro

uzavření církevního sňatku, (dále jen "osvědčení")^4) je příslušný

matriční úřad, v jehož správním obvodu má být manželství uzavřeno. K

žádosti o vydání osvědčení je třeba předložit doklady potřebné k

uzavření manželství. Požádají-li snoubenci o vydání osvědčení

prostřednictvím zmocněnce, musí být jejich podpisy na plné moci úředně

ověřeny.



(2) Osvědčení vydá matriční úřad ve dvojím vyhotovení.



§ 13a



(1) Příslušný k zápisu partnerství je registrující matriční úřad.



(2) Osoby vstupující do partnerství činí prohlášení osobně před

matrikářem registrujícího matričního úřadu.



(3) Registrující matriční úřad přijímá prohlášení na místě, které k

tomu určí ve svém správním obvodu.



DÍL 2



Zápisy narození, uzavření manželství, vzniku partnerství a úmrtí



Kniha narození



§ 14



(1) Do knihy narození se zapisuje



a) jméno, popřípadě jména a příjmení dítěte,



b) den, měsíc a rok narození dítěte,



c) rodné číslo, místo narození a pohlaví dítěte,



d) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodná příjmení, data a

místa narození, rodná čísla, státní občanství a místo trvalého pobytu

rodičů,



e) datum zápisu a podpis matrikáře.



(2) Údaje uvedené v odstavci 1 písm. d) se do knihy narození nezapisují

v případě, že matka dítěte požádala o utajení své osoby v souvislosti s

porodem.^4a)



(3) Zápis do knihy narození se provede



a) na základě písemného hlášení o narození živého nebo mrtvého dítěte,

nebo



b) na základě ústního oznámení o narození dítěte mimo zdravotnické

zařízení, nebyly-li jeho matce ani následně poskytnuty zdravotní

služby; o tomto oznámení sepíše matrikář s oznamovatelem zápis.



(4) Písemné hlášení o narození dítěte, jehož matka požádala o utajení

své osoby v souvislosti s porodem, obsahuje informaci, že se jedná o

takový případ.



(5) Při ústním oznámení je oznamovatel povinen prokázat svoji

totožnost.



(6) Je-li oznamovatel neslyšící, nebo němý, popřípadě učiní-li oznámení

v jiném než českém, nebo slovenském jazyce, je nutná přítomnost

tlumočníka.^6)



§ 15



(1) Narození je povinen oznámit matričnímu úřadu poskytovatel

zdravotních služeb, v jehož zdravotnickém zařízení byl porod ukončen;

nebyl-li porod ukončen ve zdravotnickém zařízení, oznámí narození

lékař, který jako první poskytl při porodu nebo po porodu zdravotních

služby.



(2) Nedošlo-li k oznámení podle odstavce 1, narození je povinen oznámit

matričnímu úřadu jeden z rodičů, popřípadě jeho zákonný zástupce, nebo

soudem jmenovaný opatrovník.



(3) Nedošlo-li k oznámení podle odstavce 1 nebo 2, narození je povinna

oznámit matričnímu úřadu fyzická osoba, která se o narození dozvěděla.



(4) Oznámení podle odstavců 1 a 2 se učiní nejpozději do 3 pracovních

dnů od narození dítěte. Matka učiní oznámení nejpozději do 3 pracovních

dnů od okamžiku, kdy je schopna oznámení učinit. Fyzická osoba uvedená

v odstavci 3 učiní oznámení do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o

narození dozvěděla.



(5) Matriční úřad sdělí neprodleně poskytovateli zdravotních služeb na

základě jeho žádosti rodné číslo dítěte, jehož narození tento

poskytovatel oznámil podle odstavce 1.



§ 16



(1) K zápisu do knihy narození dítěte narozeného za trvání manželství

předloží jeden z rodičů



a) oddací list,



b) občanský průkaz, nebo cestovní doklad, nebo průkaz povolení k pobytu

cizince, byl-li mu vydán,



c) souhlasné prohlášení rodičů o jménu, popřípadě jménech dítěte,



d) souhlasné prohlášení rodičů o příjmení dítěte, pokud údaj o příjmení

dítěte není patrný z oddacího listu rodičů dítěte,



e) případně další doklady potřebné k zjištění, nebo ověření správnosti

údajů, zapisovaných do knihy narození.



(2) K zápisu do knihy narození dítěte narozeného mimo manželství, jehož

otec není znám, předloží matka



a) prohlášení o jménu, popřípadě jménech dítěte,



b) rodný list,



c) pravomocný rozsudek o rozvodu manželství, je-li matka dítěte

rozvedená, nebo úmrtní list manžela, je-li matka dítěte ovdovělá,



d) občanský průkaz, nebo cestovní doklad, nebo průkaz povolení k pobytu

cizince, byl-li jí vydán,



e) případně další doklady potřebné k zjištění, nebo ověření správnosti

údajů, zapisovaných do knihy narození.



(3) K zápisu do knihy narození dítěte narozeného mimo manželství, k

němuž bylo určeno otcovství nebo jehož otcem je muž, který dal k

umělému oplodnění souhlas^23), předloží jeden z rodičů



a) souhlasné prohlášení rodičů o jménu, popřípadě jménech dítěte,



b) souhlasné prohlášení rodičů o určení otcovství nebo písemný souhlas

muže, který dal k umělému oplodnění, potvrzený poskytovatelem

zdravotních služeb, popřípadě rozhodnutí soudu o určení otcovství k

dítěti,



c) rodný list matky a otce dítěte,



d) pravomocný rozsudek o rozvodu manželství, je-li matka dítěte

rozvedená, nebo úmrtní list manžela, je-li matka dítěte ovdovělá,



e) občanský průkaz, nebo cestovní doklad, nebo průkaz povolení k pobytu

cizince, byl-li mu vydán,



f) případně další doklady potřebné k zjištění, nebo ověření správnosti

údajů, zapisovaných do knihy narození.



(4) K zápisu do knihy narození dítěte narozeného mimo zdravotnické

zařízení, jehož matce nebyly ani následně poskytnuty zdravotní služby,

předloží jeden z rodičů kromě dokladů uvedených v odstavcích 1, 2 nebo

3 další doklady potřebné k prokázání skutečnosti, že matkou dítěte je

žena, která je porodila.



(5) Pokud je rodič neslyšící, němý nebo nemluví nebo nerozumí česky, je

nutná pro souhlasné prohlášení rodičů o určení otcovství přítomnost

tlumočníka^6). Účast tlumočníka zajišťuje jeden z rodičů na vlastní

náklady, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak. Bez přítomnosti

tlumočníka nelze souhlasné prohlášení rodičů o určení otcovství v

těchto případech učinit. Nejde-li o tlumočníka jmenovaného ministrem

spravedlnosti nebo předsedou krajského soudu, musí tlumočník složit

slib do rukou matrikáře, a to ve znění slibu podle zákona o znalcích a

tlumočnících. Určit otcovství souhlasným prohlášením rodičů lze pouze

jednou a nelze je vzít zpět. Rodiče současně stvrdí svým podpisem, že

neurčili otcovství k tomuto dítěti před jiným matričním úřadem nebo

před soudem.



(6) V případech hodných zvláštního zřetele, zejména u osoby, která žádá

o udělení mezinárodní ochrany na území České republiky, azylanta nebo

osoby požívající doplňkové ochrany, může matriční úřad připustit

nahrazení dokladů uvedených v odstavcích 1, 2 a 3 čestným prohlášením

rodičů, nebo jednoho z nich.



§ 17



(1) Zápis dítěte, jehož matka požádala o utajení své osoby v

souvislosti s porodem,^22) do knihy narození se provede podle zprávy

poskytovatele zdravotních služeb, v jehož zdravotnickém zařízení, byl

porod ukončen, obsahující údaje uvedené v § 14 odst. 1, přičemž údaje

uvedené v § 14 odst. 1 písm. d) se do knihy narození nezapíší.



(2) Zápis dítěte nezjištěné totožnosti se do knihy narození provede

podle výsledků šetření orgánů policie a zprávy lékaře obsahující

sdělení o pohlaví a pravděpodobném datu narození dítěte. Výsledek

šetření i zprávu lékaře předává matričnímu úřadu orgán policie, který

šetření prováděl.^7)



(3) Nelze-li ani po následném dalším šetření zjistit datum narození

dítěte nezjištěné totožnosti, matriční úřad o tom učiní oznámení soudu

a datum narození dítěte určí soud.



(4) Nelze-li ani po následném dalším šetření zjistit místo narození

dítěte, uvede se v zápisu, dodatečném zápisu, dodatečném záznamu a

opravě zápisu jako místo narození sídlo matričního úřadu příslušného k

provedení zápisu narození do matriční knihy.



§ 17a



Dodatečný záznam o změně pohlaví se do knihy narození provede na

základě potvrzení vydaného poskytovatelem zdravotních služeb, který je

povinen toto potvrzení oznámit matričnímu úřadu do 3 pracovních dnů ode

dne provedení změny pohlaví. Dnem změny pohlaví je den uvedený v tomto

potvrzení^24). Vzor potvrzení poskytovatele zdravotních služeb o

zahájení a ukončení léčby pro změnu pohlaví stanoví ministerstvo

prováděcím právním předpisem.



§ 18



(1) Jméno, popřípadě jména dítěte se do matriky zapíší podle

souhlasného prohlášení rodičů; není-li jeden rodič znám, je rodičovské

odpovědnosti zbaven nebo je výkon jeho rodičovské odpovědnosti v této

oblasti omezen nebo pozastaven, zapíše se jméno, popřípadě jména dítěte

podle prohlášení druhého z rodičů, jinak podle pravomocného rozhodnutí

soudu.



(2) Zapsána mohou být dvě jména, která nesmí být stejná; dítěti, které

není občanem a jehož rodiče nemají státní občanství České republiky,

lze zapsat více jmen. Ustanovení odstavce 1 se užije obdobně.



(3) Souhlasným prohlášením je i písemné prohlášení rodičů učiněné u

poskytovatele zdravotních služeb na předepsaném tiskopise.



(4) Matriční úřad nezapíše do knihy narození jméno, popřípadě jména, a

učiní o tom oznámení soudu, jestliže rodiče



a) se nedohodnou na jménu, popřípadě jménech dítěte do jednoho měsíce

od narození dítěte, nebo



b) jméno dítěti neurčí do jednoho měsíce od narození dítěte, nebo



c) určí dítěti jméno, popřípadě jména, které nelze do knihy narození

zapsat, nebo



d) nejsou známi.



§ 19



(1) Do knihy narození se dítěti zapíše společné příjmení rodičů, nebo,

mají-li příjmení různá, zapíše se příjmení jednoho z nich, určené

dohodou při uzavření manželství. Nevyplývá-li z oddacího listu rodičů

dohoda o příjmení dítěte, zapíše se dítěti příjmení, na jehož užívání

se manželé (rodiče) dohodli.



(2) Dítěti, jehož rodiče neuzavřeli manželství a mají různá příjmení,

se zapíše příjmení podle dohody rodičů při určení otcovství souhlasným

prohlášením rodičů, nebo podle pravomocného rozsudku soudu o určení

otcovství. Dohodou je možné určit příjmení, které v době, kdy k dohodě

došlo, má jeden z rodičů nebo dítě. Dítěti, které není občanem a jehož

rodiče nemají státní občanství České republiky, se zapíše příjmení

podle dohody rodičů. U dítěte staršího 15 let musí být připojen k této

dohodě jeho souhlas. Tuto dohodu nelze měnit.



(3) Dítěti, které se narodí v době od uzavření manželství do uplynutí

třístého dne poté, co manželství zaniklo nebo bylo prohlášeno za

neplatné, nebo poté, co byl manžel matky prohlášen za nezvěstného, se

zapíše příjmení, na kterém se manželé dohodli při uzavření manželství,

pokud matka neuzavřela nové manželství^8).



(4) Narodí-li se dítě, které je počato umělým oplodněním, ženě

neprovdané, u něhož se má za to, že otcem dítěte je muž, který dal k

umělému oplodnění souhlas^23), zapíše se dítěti do knihy narození

příjmení, na němž se rodiče dohodli podle odstavce 2.



(5) Není-li otec dítěte znám, zapíše se do knihy narození příjmení

matky, které má v době narození dítěte.



(6) Nelze-li dosáhnout dohody rodičů o příjmení dítěte, příjmení se do

knihy narození nezapíše a matriční úřad o tom učiní oznámení soudu.



Kniha manželství



§ 20



(1) Do knihy manželství se zapisují



a) jména, příjmení, popřípadě rodná příjmení, den, měsíc, rok a místo

narození, rodná čísla, osobní stav a státní občanství muže a ženy,

kteří uzavřeli manželství, (dále jen "manželé"),



b) den, měsíc, rok a místo uzavření manželství,



c) jména a příjmení, popřípadě rodná příjmení, den, měsíc, rok a místo

narození rodičů manželů,



d) dohoda manželů o příjmení a v případě, že si manželé ponechají

dosavadní příjmení, i dohoda o příjmení dětí v mužském a ženském tvaru,



e) jména, příjmení a rodná čísla svědků; jde-li o cizince, který nemá

rodné číslo, datum a místo jeho narození,



f) datum zápisu a podpis matrikáře.



(2) Zápis do knihy manželství se provede na základě protokolu o

uzavření manželství (§ 40). Zapisované údaje matrikář ověří z dokladů

potřebných k uzavření manželství (§ 33 až 38).



§ 20a



Kniha partnerství



(1) Do knihy partnerství se zapisují



a) jména a příjmení, popřípadě rodná příjmení, den, měsíc, rok a místo

narození, rodná čísla, osobní stav a státní občanství partnerů,



b) den, měsíc, rok a místo prohlášení o vstupu do partnerství,



c) jména a příjmení, popřípadě rodná příjmení, den, měsíc, rok a místo

narození rodičů partnerů,



d) datum zápisu a podpis matrikáře.



(2) Zápis do knihy partnerství se provede na základě protokolu o vstupu

do partnerství (§ 40a). Zapisované údaje matrikář ověří z dokladů

potřebných ke vstupu do partnerství (§ 33 až 35).



Kniha úmrtí



§ 21



(1) Do knihy úmrtí se zapisuje



a) den, měsíc, rok a místo úmrtí,



b) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodné příjmení, den,

měsíc, rok a místo narození, rodné číslo, osobní stav, pohlaví, státní

občanství a místo trvalého pobytu zemřelého,



c) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodné příjmení, a rodné

číslo žijícího manžela, partnera^8a),



d) datum zápisu a podpis matrikáře.



(2) Zápis do knihy úmrtí se provede na základě



a) listu o prohlídce zemřelého, nebo



b) pravomocného rozhodnutí soudu o prohlášení fyzické osoby za mrtvou

(§ 10 odst. 4).



(3) Poskytovatel zdravotních služeb je povinen oznámit úmrtí

příslušnému matričnímu úřadu do 3 pracovních dnů od prohlídky těla

zemřelého, popřípadě od provedení pitvy na listu o prohlídce

zemřelého^9).



§ 22



(1) Zápis úmrtí fyzické osoby nezjištěné totožnosti se provede do knihy

úmrtí na základě listu o prohlídce zemřelého.



(2) Nelze-li ani po následném dalším šetření zjistit místo úmrtí

fyzické osoby, uvede se v zápisu, dodatečném zápisu, dodatečném záznamu

a opravě zápisu jako místo úmrtí místo, kde bylo tělo nalezeno^25).



(3) Nelze-li ani po následném dalším šetření zjistit datum úmrtí

fyzické osoby, matriční úřad o tom učiní oznámení soudu a datum úmrtí

určí soud.



§ 23



Doba uložení matriční knihy a sbírky listin



(1) Matriční knihy zůstanou uloženy po provedení posledního zápisu u

matričního úřadu:



a) kniha narození po dobu 100 let,



b) kniha manželství po dobu 75 let,



c) kniha partnerství po dobu 75 let,



d) kniha úmrtí po dobu 75 let.



(2) Po uplynutí stanovené doby se matriční knihy předají k archivaci

příslušnému státnímu oblastnímu archivu, není-li dále stanoveno jinak.



(3) Druhopisy matričních knih a sbírky listin zůstanou uložené po

provedení posledního zápisu v prvopisu matriční knihy u úřadu s

rozšířenou působností nebo krajského úřadu,



a) jde-li o zápisy narození, po dobu 100 let,



b) jde-li o zápisy manželství, po dobu 75 let,



c) jde-li o zápisy partnerství, sbírky listin po dobu 75 let,



d) jde-li o zápisy úmrtí, po dobu 75 let.



(4) Po uplynutí stanovené doby se druhopisy matričních knih a sbírky

listin předají k archivaci příslušnému státnímu oblastnímu archivu. V

hlavním městě Praze zůstanou uloženy v Archivu hlavního města Prahy.



(5) Matriční knihy musí být ve státních oblastních archivech uloženy

odděleně od druhopisů matričních knih, popřípadě sbírek listin.



DÍL 3



Matriční doklad, potvrzení o údajích z matriční knihy a doslovný výpis

z matriční knihy



§ 24



(1) Matriční doklad obsahuje údaje zapsané v matriční knize a je

opatřen zvláštními zajišťovacími prvky proti jeho padělání a pozměnění.



(2) Doslovný výpis z matriční knihy obsahuje všechny údaje zapsané v

matriční knize v původním i pozměněném znění.



(3) Potvrzení o údajích zapsaných v matriční knize obsahuje údaje

potřebné pro uplatnění nároku fyzické osoby v cizině; v jiných

případech se takové potvrzení vydá, jen stanoví-li tak zvláštní zákon.



(4) Matriční knihy, sbírky listin, matriční doklady, potvrzení o

údajích zapsaných v matričních knihách, doslovné výpisy z nich a

potvrzení vydaná matričním úřadem, úřadem s rozšířenou působností nebo

krajským úřadem ze sbírky listin jsou veřejnými listinami.



§ 24a



Rodným listem se prokazuje narození, oddacím listem se prokazuje

uzavření manželství, dokladem o partnerství se prokazuje vznik

partnerství a úmrtním listem se prokazuje úmrtí.



§ 25



(1) Matriční úřad vydá matriční doklad, nebo povolí nahlédnout do

matriční knihy a činit výpisy z nich v přítomnosti matrikáře



a) fyzické osobě, které se zápis týká, nebo členům její rodiny, jejím

sourozencům a dále zmocněncům těchto osob,



b) pro úřední potřebu státních orgánů nebo výkon přenesené působnosti

orgánů územních samosprávných celků,



c) statutárním orgánům církví nebo duchovním jimi zmocněným, jde-li o

matriční knihy vedené těmito církvemi do 31. prosince 1949,



d) fyzické osobě, která prokáže, že je to nezbytné pro uplatnění jejích

práv před orgány státu nebo před orgány územních samosprávných celků.



(2) V případě osvojení mohou nahlédnout do zápisu pouze osvojitelé a po

dovršení 12 let i osvojenec, pokud nebylo soudem rozhodnuto o utajení

osvojení; pokud bylo soudem rozhodnuto o utajení osvojení, může

osvojenec nahlédnout do zápisu až po nabytí svéprávnosti.



(3) Do zápisu narození dítěte, jehož matka požádala o utajení své osoby

v souvislosti s porodem^22), může nahlédnout pouze matka dítěte a po

dovršení 12 let i dítě.



(4) Matriční úřad vydá školským zařízením pro výkon ústavní výchovy

nebo ochranné výchovy a střediskům výchovné péče^9a) rodný list fyzické

osoby^9b) umístěné v těchto zařízeních.



(5) Matriční úřad vydá úmrtní list fyzické osobě, která na jeho vydání

prokáže právní zájem nebo která žila se zemřelým v době jeho smrti ve

společné domácnosti anebo osobě, která je vypravitelem jeho pohřbu.



(6) Doslovný výpis z matriční knihy se vydává



a) fyzické osobě uvedené v odstavci 1 písmeno a),



b) pro úřední potřebu státních orgánů nebo výkon přenesené působnosti

orgánů územních samosprávných celků,



a lze jej pořídit i kopií matričního zápisu.



(7) Požádá-li fyzická osoba uvedená v odstavci 1 písm. a), c) a d) nebo

odstavci 5 o vydání matričního dokladu nebo doslovného výpisu z

matriční knihy prostřednictvím zmocněnce, musí být její podpis na plné

moci úředně ověřen.



§ 25a



(1) Registrující matriční úřad vydá doklad o partnerství nebo povolí

nahlédnout do knihy partnerství a činit výpisy z nich v přítomnosti

matrikáře



a) fyzické osobě, které se zápis týká, nebo jejímu zmocněnci,



b) pro úřední potřebu státních orgánů nebo výkon přenesené působnosti

orgánů územních samosprávných celků, nebo



c) fyzické osobě, která prokáže, že je to nezbytné pro uplatnění jejích

práv před orgány státu nebo před orgány územních samosprávných celků.



(2) Doslovný výpis z knihy partnerství se vydává



a) fyzické osobě uvedené v odstavci 1 písm. a), nebo



b) pro úřední potřebu státních orgánů nebo výkon přenesené působnosti

orgánů územních samosprávných celků,



a lze jej pořídit i kopií matričního zápisu.



(3) Požádá-li fyzická osoba uvedená v odstavci 1 písm. a) a c) o vydání

matričního dokladu nebo doslovného výpisu z matriční knihy

prostřednictvím zmocněnce, musí být její podpis na plné moci úředně

ověřen.



§ 25b



(1) Matriční úřad vydá fyzické osobě matriční doklad nebo povolí

nahlédnout do matriční knihy a činit výpisy z ní v přítomnosti

matrikáře, uplynula-li od provedení dotčeného zápisu v matriční knize

lhůta 100 let u knihy narození, 75 let u knihy manželství nebo knihy

partnerství a 30 let u knihy úmrtí.



(2) Matriční úřad, úřad s rozšířenou působností nebo krajský úřad

povolí nahlédnout do sbírky listin nebo druhopisu matriční knihy vedené

do 31. prosince 1958 a činit výpisy z nich v přítomnosti matrikáře,

uplynula-li od provedení dotčeného zápisu v matriční knize lhůta 100

let u knihy narození, 75 let u knihy manželství nebo knihy partnerství

a 30 let u knihy úmrtí.



§ 26



(1) Matriční doklad, potvrzení o údajích zapsaných v matriční knize a

doslovný výpis z matriční knihy vedené v jiném než českém jazyce, s

výjimkou kopie matričního zápisu, se vydává v českém jazyce.



(2) Na žádost fyzické osoby, které se zápis týká, může být jméno,

popřípadě jména, uvedeno v matričním dokladu podle původního zápisu,

tj. v jiném než českém jazyce. Do matriční knihy se vyznačí, že byl

vydán matriční doklad s uvedením jména, popřípadě jmen, podle původního

zápisu; další matriční doklady se dále vydávají s uvedením jména,

popřípadě jmen, v této podobě.



(3) Na žádost občana, který je příslušníkem národnostní menšiny, jehož

jméno, popřípadě jména, a příjmení jsou v matriční knize zapsána v

českém nebo v jiném než českém jazyce, uvede se jeho jméno, popřípadě

jména, a příjmení v matričním dokladu v jazyce národnostní menšiny^9c)

znaky přepsanými do podoby, ve které se zobrazují v informačních

systémech veřejné správy. Vzniknou-li pochybnosti o správné pravopisné

podobě jména nebo příjmení, je občan povinen předložit doklad vydaný

znalcem^6). Jde-li o společné příjmení manželů, uvede se příjmení v

jazyce národnostní menšiny pouze se souhlasem druhého manžela,

popřípadě jejich nezletilého dítěte staršího 15 let. Do matriční knihy

se vyznačí, že byl vydán matriční doklad s uvedením jména, popřípadě

jmen, a příjmení v jazyce národnostní menšiny. Další matriční doklady

se vydávají s uvedením jména, popřípadě jmen, a příjmení v této podobě.



(4) Do poznámky matričního dokladu cizince se uvede tvar jeho jména,

popřípadě jmen, a příjmení uvedený latinkou v jeho cestovním dokladu.



§ 27



V matričním dokladu se uvede jméno, popřípadě dvě jména, v pořadí, jak

jsou v matriční knize uvedena.



§ 28



Mají-li být doklady vydané matričním úřadem použity v cizině, úřad s

rozšířenou působností nebo krajský úřad provede na žádost jejich

ověření.



§ 29



Rodný list obsahuje



a) jméno, popřípadě jména, a příjmení dítěte,



b) den, měsíc a rok narození,



c) rodné číslo, místo narození a pohlaví dítěte,



d) jména, příjmení, popřípadě rodná příjmení, datum a místo narození a

rodná čísla rodičů dítěte; v případě osvojení dítěte se namísto

uvedených údajů o rodičích dítěte uvádějí tyto údaje o osvojiteli,

popřípadě osvojitelích dítěte,



e) datum, jméno, příjmení a podpis matrikáře, označení matričního úřadu

a otisk razítka matričního úřadu, který doklad vydává.



§ 30



Oddací list obsahuje



a) den, měsíc, rok a místo uzavření manželství,



b) jména, příjmení, popřípadě rodná příjmení, manželů a jejich rodná

čísla,



c) den, měsíc, rok a místo narození manželů,



d) osobní stav manželů,



e) jména, příjmení, popřípadě rodná příjmení, rodičů manželů,



f) dohodu manželů o příjmení a dohodu o příjmení jejich společných

dětí, a to v mužském a ženském tvaru,



g) datum, jméno, příjmení a podpis matrikáře, označení matričního úřadu

a otisk razítka matričního úřadu, který doklad vydává.



§ 30a



Doklad o partnerství obsahuje



a) den, měsíc, rok a místo prohlášení o vstupu do partnerství,



b) jména, příjmení, popřípadě rodná příjmení partnerů, a jejich rodná

čísla,



c) den, měsíc, rok a místo narození partnerů,



d) osobní stav partnerů,



e) jména, příjmení, popřípadě rodná příjmení, rodičů partnerů,



f) datum, jméno, popřípadě jména, příjmení a podpis matrikáře, označení

registrujícího matričního úřadu a otisk razítka registrujícího

matričního úřadu, který doklad vydává.



§ 31



Úmrtní list obsahuje



a) den, měsíc, rok a místo úmrtí,



b) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodné příjmení,

zemřelého,



c) den, měsíc, rok a místo narození zemřelého,



d) rodné číslo, osobní stav, pohlaví, místo trvalého pobytu zemřelého,



e) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodné příjmení, a rodné

číslo žijícího manžela, partnera^8a),



f) datum, jméno, popřípadě jména, příjmení a podpis matrikáře, označení

matričního úřadu a otisk razítka matričního úřadu, který doklad vydává.



DÍL 4



Doklady potřebné k uzavření manželství a ke vstupu do partnerství



§ 32



Snoubenci nebo ti, kdo chtějí vstoupit do partnerství, vyplní před

uzavřením manželství nebo vstupem do partnerství předepsaný tiskopis a

předloží jej matričnímu úřadu, v jehož správním obvodu má být

manželství uzavřeno nebo partnerství vzniknout.



§ 33



Je-li snoubenec nebo osoba, která chce vstoupit do partnerství, občanem

přihlášeným k trvalému pobytu v České republice, je povinen matričnímu

úřadu prokázat svoji totožnost a k tiskopisu uvedenému v § 32 připojit



a) rodný list,



b) doklad o státním občanství,



c) výpis údajů z informačního systému evidence obyvatel (dále jen

"výpis z evidence obyvatel") o místě trvalého pobytu,



d) výpis z evidence obyvatel o osobním stavu,



e) pravomocný rozsudek o rozvodu předchozího manželství, nebo úmrtní

list zemřelého manžela, popřípadě pravomocné rozhodnutí soudu o zrušení

partnerství, nebo úmrtní list zemřelého partnera^8a).



§ 34



(1) Je-li snoubenec nebo osoba, která chce vstoupit do partnerství,

občanem, který má trvalý pobyt v cizině, je povinen prokázat svoji

totožnost a k předepsanému tiskopisu připojit doklady uvedené v § 33,

nebo jim odpovídající obdobné doklady, pokud jsou cizím státem

vydávány.



(2) Doklady uvedené v § 33 písm. c) a d) nebo jim odpovídající obdobné

doklady, pokud jsou cizím státem vydávány, musí být vydány státem, na

jehož území má snoubenec nebo osoba, která chce vstoupit do

partnerství, pobyt.



§ 35



(1) Je-li snoubenec nebo osoba, která chce vstoupit do partnerství,

cizincem, k předepsanému tiskopisu (§ 32) připojí



a) rodný list,



b) doklad o státním občanství,



c) doklad o právní způsobilosti k uzavření manželství nebo doklad o

právní způsobilosti ke vstupu do partnerství, je-li cizím státem

vydáván,



d) potvrzení o osobním stavu a pobytu, je-li cizím státem vydáváno,



e) úmrtní list zemřelého manžela, jde-li o ovdovělého cizince; tento

doklad není třeba předkládat, je-li tato skutečnost uvedena v dokladu o

právní způsobilosti k uzavření manželství nebo dokladu o právní

způsobilosti ke vstupu do partnerství,



f) pravomocný rozsudek o rozvodu manželství, jde-li o rozvedeného

cizince,



g) potvrzení o tom, že bude manželství v domovském státě cizince uznáno

za platné, je-li uzavíráno zmocněncem,



h) pravomocné rozhodnutí soudu o zrušení partnerství, anebo úmrtní list

zemřelého partnera^8a), jde-li o cizince, který žil v partnerství^8a),



i) doklad, kterým je možné prokázat totožnost.



(2) Je-li snoubenec nebo osoba, která chce vstoupit do partnerství,

cizincem, předloží matričnímu úřadu před uzavřením manželství nebo

vznikem partnerství potvrzení vydané Policií České republiky o

oprávněnosti pobytu na území České republiky; to neplatí, jde-li o

občana Evropské unie, občana jiného smluvního státu Dohody o Evropském

hospodářském prostoru, nebo jeho rodinné příslušníky^10a). Toto

potvrzení nesmí být ke dni uzavření manželství nebo vzniku partnerství

starší 7 pracovních dnů.



(3) Údaje uvedené v odstavci 1 písm. b) až d) mohou být uvedeny v

jednom dokladu; státní občanství lze rovněž prokázat cestovním

dokladem.



(4) Doklad o právní způsobilosti k uzavření manželství nebo doklad o

právní způsobilosti ke vstupu do partnerství nesmí být k datu uzavření

manželství nebo vzniku partnerství starší 6 měsíců.



(5) Registrující matriční úřad může na žádost osoby, která chce

vstoupit do partnerství a která žádá o udělení mezinárodní ochrany na

území České republiky nebo je azylantem nebo osobou požívající

doplňkové ochrany, předložení dokladů uvedených v odstavci 1 písm. a)

až f) a h) prominout, je-li jejich opatření spojeno s těžko

překonatelnou překážkou.



§ 36



Snoubenec, který je občanem, nebo snoubenec, který je osobou bez

státního občanství (dále jen "bezdomovec"), jíž byl povolen trvalý

pobyt na území České republiky podle zvláštních právních předpisů,^11)

předkládá při uzavření manželství před zastupitelským úřadem České

republiky v cizině také vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření

manželství (dále jen "vysvědčení").



§ 37



Nezletilý, který není plně svéprávný a dovršil 16 let věku, připojí k

předepsanému tiskopisu (§ 32) rozhodnutí soudu o povolení uzavřít

manželství^12).



§ 38



(1) O povolení uzavřít manželství zmocněncem rozhoduje krajský úřad, v

jehož správním obvodu má být manželství uzavřeno. K žádosti o povolení

uzavřít manželství zmocněncem přiloží snoubenci doklady, které jsou

přikládány k uzavření manželství, a písemnou plnou moc s úředně

ověřeným podpisem^13).



(2) Písemná plná moc obsahuje



a) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodné příjmení, datum a

místo narození, rodná čísla a místo trvalého pobytu snoubenců a

zmocněnce,



b) prohlášení o příjmení snoubenců a jejich společných dětí v mužském a

ženském tvaru,



c) prohlášení, že zmocniteli nejsou známy překážky, které by mu bránily

uzavřít manželství, že je mu znám zdravotní stav druhého snoubence a že

spolu zvážili uspořádání budoucích majetkových poměrů, svého bydlení a

hmotné zajištění po uzavření manželství.



(3) Zmocněncem může být pouze zletilá fyzická osoba, jejíž svéprávnost

není v této oblasti omezena.



§ 39



Pokud je snoubenec nebo osoba, která chce vstoupit do partnerství,

neslyšící, němý nebo nemluví nebo nerozumí česky, je nutná při

prohlášení o uzavření manželství nebo vstupu do partnerství přítomnost

tlumočníka^6). Účast tlumočníka zajišťuje jeden ze snoubenců nebo osob,

které chtějí vstoupit do partnerství, na vlastní náklady, nestanoví-li

zvláštní právní předpis jinak. Bez přítomnosti tlumočníka nelze

prohlášení o uzavření manželství nebo o vstupu do partnerství v těchto

případech učinit. Nejde-li o tlumočníka jmenovaného ministrem

spravedlnosti nebo předsedou krajského soudu, musí tlumočník složit

slib do rukou matrikáře, a to ve znění slibu podle zákona o znalcích a

tlumočnících.



§ 40



O uzavření manželství se sepíše protokol, který podepisují



a) manželé, svědci a oddávající,



b) zmocněnec, je-li manželství uzavíráno zmocněncem,



c) tlumočník, je-li jeho přítomnost k prohlášení o uzavření manželství

nutná (§ 39),



d) matrikář, je-li uzavřen občanský sňatek.



§ 40a



O vstupu do partnerství se sepíše protokol, který podepisují



a) partneři,



b) tlumočník, je-li jeho přítomnost k prohlášení o vstupu do

partnerství nutná (§ 39),



c) matrikář, který prohlášení o vstupu do partnerství přijal.



§ 41



(1) Bylo-li manželství uzavřeno v případě, že byl život snoubence přímo

ohrožen,^15)



a) před obecním úřadem, úřadem městské části či městského obvodu, v

hlavním městě Praze úřadem městské části, který není matričním úřadem,

zašle tento úřad do 3 pracovních dnů protokol o uzavření manželství

matričnímu úřadu příslušnému podle místa uzavření manželství,



b) v cizině před velitelem námořního plavidla plujícího pod státní

vlajkou České republiky nebo velitelem letadla zapsaného v leteckém

rejstříku v České republice, a je-li alespoň jeden ze snoubenců státním

občanem České republiky, rovněž před velitelem vojenské jednotky České

republiky v cizině, zašle oddávající protokol o uzavření manželství

bezodkladně zvláštní matrice prostřednictvím zastupitelského úřadu

České republiky a na území České republiky přímo; jsou-li oba snoubenci

cizinci, zašle oddávající protokol o uzavření manželství bezodkladně

Úřadu městské části Praha 1, který je příslušný k provedení zápisu do

matriční knihy.



(2) V protokolu o uzavření manželství se uvedou alespoň jména a

příjmení manželů, jejich rodná čísla, popřípadě datum a místo narození,

platný úřední průkaz, kterým prokázali totožnost, a prohlášení, že jim

nejsou známy okolnosti, které by uzavření manželství vylučovaly. Jde-li

o manželství podle odstavce 1 písm. b), oddávající spolu s protokolem o

uzavření manželství doručí vyjádření lékaře o zdravotním stavu manžela,

a není-li to možné, prohlášení manžela. Jsou-li oba snoubenci cizinci,

oddávající je před uzavřením manželství poučí, že takto uzavřené

manželství nemusí být platné na území jejich domovského státu.



DÍL 5



Zvláštní matrika



§ 42



(1) Do zvláštní matriky se zapisují narození, uzavření manželství a

úmrtí občana, ke kterému došlo na



a) území cizího státu,



b) zastupitelském úřadu České republiky,



c) námořním plavidle nebo v letadle mimo území České republiky,



d) místě, které nepatří pod pravomoc žádného státu.



(2) Do zvláštní matriky se zapisují i partnerství občana vzniklá na

území cizího státu.



(3) Došlo-li k narození, uzavření manželství, vzniku partnerství nebo

úmrtí občana v cizině a stanoví- li tento zákon nebo zvláštní právní

předpis, že je občan povinen předložit matriční doklad, je občan nebo

pozůstalý, jde-li o zápis úmrtí, povinen předložit matriční doklad

vydaný zvláštní matrikou.



(4) Uzavřel-li cizinec manželství nebo partnerství s občanem v cizině,

je povinen předložit při jednání před orgány veřejné moci, Českou

národní bankou, Veřejným ochráncem práv, Úřadem pro zastupování státu

ve věcech majetkových, státními fondy a zdravotními pojišťovnami (dále

jen „úřední styk“) oddací list nebo doklad o partnerství vydaný

zvláštní matrikou, nelze-li požadované údaje ověřit jinak.



§ 43



(1) Žádost o zápis do zvláštní matriky se podává u zastupitelského

úřadu České republiky, u kteréhokoli matričního úřadu nebo u krajského

úřadu, před nímž občan složil státoobčanský slib nebo učinil prohlášení

o nabytí státního občanství České republiky, a připojí se k ní



a) cizozemský matriční doklad, který se týká matriční události, jež má

být zapsána do zvláštní matriky; nelze-li cizozemský matriční doklad

pro závažnou překážku předložit, je možno provést zápis i na podkladě

jiných veřejných listin,



b) doklad o státním občanství České republiky osoby, které se zápis

týká,^16)



c) další doklady potřebné k ověření správnosti matričních skutečností,

zapisovaných do matriční knihy, nelze-li je prokázat doklady uvedenými

v písmenu a) nebo b).



(2) Zastupitelský úřad České republiky nebo matriční úřad vyhotoví

písemné oznámení, v němž uvede skutečnosti zapisované do matričních

knih (§ 14, 20, 20a a 21), a zašle je spolu s předloženými doklady

zvláštní matrice.



(3) Doklady uvedené v odstavci 1 lze předložit a písemné oznámení

učinit i přímo zvláštní matrice.



(4) Zápis do zvláštní matriky se provede i na základě protokolu o

uzavření manželství v případě, že byl život snoubence přímo

ohrožen^15), pokud k uzavření manželství došlo před velitelem námořního

plavidla plujícího pod státní vlajkou České republiky, velitelem

letadla zapsaného v leteckém rejstříku v České republice nebo velitelem

vojenské jednotky České republiky v cizině, je-li alespoň jeden ze

snoubenců občanem.



(5) Zápis do zvláštní matriky se provede i z úřední povinnosti na

základě údajů uvedených v cizozemském matričním dokladu, který zvláštní

matrika obdrží podle mezinárodních smluv. Zvláštní matrika může požádat

příslušný orgán cizího státu o doplnění, případně upřesnění údajů.

Překlady těchto zaslaných podkladů do českého jazyka zabezpečí zvláštní

matrika sama. Ověření cizozemského matričního dokladu není třeba,

obdrží-li jej zvláštní matrika od orgánu cizího státu přímo nebo

prostřednictvím jiného orgánu České republiky.



§ 44



Správní úřady, soudy, státní zastupitelství a orgány územních

samosprávných celků, které obdrží na základě mezinárodních smluv

doklady vystavené orgány cizího státu, osvědčující narození, úmrtí nebo

uzavření manželství, které jim nejsou určeny, zašlou tyto doklady

bezodkladně zvláštní matrice.



DÍL 6



Vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství a vysvědčení o

právní způsobilosti ke vstupu do partnerství



§ 45



Vysvědčení vydá na žádost občana nebo na žádost bezdomovce, který má

povolen pobyt na území České republiky podle zvláštních právních

předpisů,^18) matriční úřad podle místa trvalého pobytu, popřípadě

posledního trvalého pobytu občana na území České republiky před

odchodem do ciziny, a pokud takový pobyt nikdy neměl, Úřad městské

části Praha 1.



§ 46



(1) Vysvědčení obsahuje



a) jméno, popřípadě jména a příjmení, popřípadě rodné příjmení,



b) datum a místo narození,



c) rodné číslo,



d) osobní stav,



e) údaj o místu trvalého pobytu,



f) státní občanství,



g) údaj o tom, že občan, popřípadě bezdomovec, který má povolen pobyt

na území České republiky podle zvláštních právních předpisů, je podle

právních předpisů České republiky způsobilý k uzavření manželství,

popřípadě ke vstupu do partnerství,



h) jméno, popřípadě jména a příjmení, datum a místo narození a místo

trvalého pobytu druhého snoubence, popřípadě druhé osoby, která chce

vstoupit do partnerství,



i) datum vydání, otisk úředního razítka, jméno, příjmení a podpis

matrikáře.



(2) K žádosti o vydání vysvědčení žadatel předkládá



a) občanský průkaz, cestovní pas nebo povolení k pobytu pro cizince,



b) rodný list,



c) výpis z evidence obyvatel o místu trvalého pobytu,



d) výpis z evidence obyvatel o osobním stavu,



e) úřední doklad o bydlišti a o osobním stavu, vydaný orgánem cizího

státu, zdržuje-li se žadatel trvale v cizině,



f) pravomocný rozsudek o rozvodu předchozího manželství, nebo úmrtní

list zemřelého manžela, popřípadě pravomocné rozhodnutí soudu o zrušení

partnerství, nebo úmrtní list zemřelého partnera^8a).



g) úřední doklad o správné podobě užívaného příjmení, není-li tato

skutečnost patrna z předložených matričních dokladů.



(3) Požádá-li snoubenec o vydání vysvědčení prostřednictvím zmocněnce,

musí být jeho podpis na plné moci úředně ověřen.



(4) Vysvědčení se vydává na předepsaném tiskopise a platí 6 měsíců ode

dne jeho vydání.



DÍL 7



Vymezení některých pojmů a postupů matričních úřadů



§ 47



Zápis do matriční knihy



Zápisem do matriční knihy se rozumí zapsání údajů o narození, uzavření

manželství, vzniku partnerství nebo úmrtí podle časové posloupnosti

uvedených matričních událostí.



§ 48



Dodatečný zápis do matriční knihy



Dodatečným zápisem do matriční knihy se rozumí zapsání údajů o

narození, uzavření manželství, vzniku partnerství nebo úmrtí mimo

časovou posloupnost uvedených matričních událostí.



§ 49



Dodatečný záznam do matriční knihy



Dodatečným záznamem se rozumí zapsání některých matričních skutečností

[§ 5 odst. 1 písm. b)] po uzavření zápisu (§ 51).



§ 50



Oprava zápisu v matriční knize



Opravou zápisu v matriční knize se rozumí opravení chybných či

nesprávných údajů v zápisu, dodatečném zápisu, nebo dodatečném záznamu

v této knize.



§ 51



Uzavření zápisu, dodatečného zápisu, dodatečného záznamu v matriční

knize



Zápis, dodatečný zápis, dodatečný záznam, nebo oprava zápisu v matriční

knize jsou uzavřeny podpisem matrikáře s uvedením data, kdy byly

pořízeny.



§ 52



zrušen



§ 53



Do matriční knihy se zapíše osvojení občana nebo cizince podle právních

předpisů cizího státu za předpokladu, že jeho narození nebo uzavření

manželství je zapsáno v matriční knize vedené matričním úřadem podle

tohoto zákona. Pokud žije cizinec v manželství s občanem, zapíše se

změna příjmení v důsledku osvojení i u tohoto občana, popřípadě u

jejich nezletilých dětí.



§ 54



(1) Stanoví-li tak mezinárodní smlouvy, současně se zápisem o narození,

uzavření manželství nebo vstupem do partnerství cizince na území České

republiky do matriční knihy se vydá rodný nebo oddací list anebo doklad

o partnerství a zašle se do 3 pracovních dnů zastupitelskému úřadu

cizího státu, jehož je narozená fyzická osoba, popřípadě osoba, která

uzavřela manželství, anebo vstoupila do partnerství, státním občanem.

Není-li takový zastupitelský úřad na území České republiky, zašle se

tento doklad Ministerstvu zahraničních věcí České republiky.



(2) Úmrtí cizince na území České republiky se po zápisu do knihy úmrtí

oznámí zastupitelskému úřadu cizího státu v České republice, a není-li

na jejím území, Ministerstvu zahraničních věcí České republiky, vždy

úmrtním listem.^19)



§ 55



Obnovení matriční knihy a sbírky listin



(1) Jestliže se prvopis matriční knihy, nebo její druhopis vedený do

31. prosince 1958 ztratí, nebo zničí, zabezpečí matriční úřad jejich

obnovení, nebo určí druhopis za prvopis a zabezpečí vyhotovení nového

druhopisu ve spolupráci s úřadem s rozšířenou působností nebo krajským

úřadem.



(2) Jestliže se matriční kniha vedená po 1. lednu 1959 ztratí, nebo

zničí, zabezpečí matriční úřad její obnovení podle sbírky listin ve

spolupráci s úřadem s rozšířenou působností*) nebo krajským úřadem.



(3) Ztratí-li se, nebo zničí opis matriční knihy pořízený podle

dřívějších předpisů a není-li zachována sbírka listin, zajistí úřad s

rozšířenou působností nebo krajský úřad, u něhož byl opis matriční

knihy uložen, vyhotovení nového opisu matriční knihy. Je-li matriční

kniha vedena v cizím jazyce, či je obtížně čitelná, může úřad s

rozšířenou působností zajistit nový opis matriční knihy vyhotovením

kopií matriční knihy. Jednotlivé listy opisu matriční knihy musí být

pevně spojeny vazbou nebo provlečením šňůry, která se opatří pečetí či

otiskem úředního razítka, podpisem zaměstnance zařazeného do úřadu s

rozšířenou působností, nebo zaměstnance kraje zařazeného do krajského

úřadu a ověřovací doložkou.



(4) Ztratí-li se, nebo zničí sbírka listin uložená u úřadu s rozšířenou

působností nebo krajského úřadu, nahradí ji opis matriční knihy, nebo

její kopie pořízená způsobem uvedeným v odstavci 3.



(5) Jestliže se nedochová ani sbírka listin, zabezpečí matriční úřad

obnovení matriční knihy podle jiných listin, popřípadě i podle jiných

dokladů. Listiny, popřípadě doklady, které sloužily k obnovení matriční

knihy, tvoří sbírku listin.



§ 56



(1) Matriční doklad, který má být vydán ze zápisu v matriční knize,

uložené ve státním oblastním archivu, vystaví matriční úřad, v jehož

správním obvodu k narození, uzavření manželství, nebo úmrtí došlo.

Podklady pro jeho vydání zašle matričnímu úřadu příslušný státní

oblastní archiv na základě žádosti matričního úřadu, právnické či

fyzické osoby.



(2) Matriční doklad, který má být vydán ze zápisu v matriční knize

uložené v Archivu hlavního města Prahy, Národním archivu nebo ve

Vojenském historickém archivu, vystaví Úřad městské části Praha 1.



(3) Matriční doklad, který má být vydán ze zápisu v matriční knize

vedené do 31. prosince 1949 pro území hlavního města Prahy, vydá Úřad

městské části Praha 1.



(4) Matriční doklad, který má být vydán ze zápisu v matriční knize

vedené do 31. prosince 2002 pro území města Brna, vydá Úřad městské

části Brno-střed.



(5) Za matriční doklad vydaný podle odstavců 1 až 4 vybere správní

poplatek pouze matriční úřad, který tento doklad vydá.



§ 57



(1) Listiny vydané orgány cizího státu, které platí v místě, kde byly

vydány, za veřejné listiny a které jsou podkladem pro zápis, dodatečný

zápis, anebo dodatečný záznam v matriční knize, nebo opravu zápisu v

matriční knize, se předkládají s úředním překladem do českého

jazyka.^6)



(2) Listiny uvedené v odstavci 1 musí být opatřeny potřebnými

ověřeními.^19a) Matriční úřad může potřebná ověření listin prominout,

je-li jejich opatření spojeno s těžko překonatelnou překážkou.



§ 58



(1) Jsou-li v matriční knize zapsány chybně údaje o jménu, popřípadě

jménech, příjmení, popřípadě rodném příjmení, datu narození, uzavření

manželství, vzniku partnerství, úmrtí, nebo o rodném čísle, provede se

oprava zápisu podle druhopisu matriční knihy, nebo sbírky listin,

popřípadě podle zápisu, který je uveden v knize narození.



(2) Jsou-li údaje uvedené v odstavci 1 zapsány chybně v matričním

dokladu, příslušný matriční úřad vydá nový matriční doklad.



(3) Jestliže se údaje v matričních dokladech odlišují od údajů

uvedených v jiných veřejných listinách, považují se za správné údaje

uvedené v matričním dokladu, pokud se neprokáže opak.



(4) Matriční úřad provede opravu chybně zapsaného údaje uvedeného v

odstavci 1 v zápise provedeném v matriční knize u fyzické osoby, které

se zápis týká, a u jejích nezletilých dětí. U zletilých dětí této

fyzické osoby matriční úřad provede opravu chybně zapsaného údaje pouze

na jejich žádost.



(5) Pokud fyzická osoba v dobré víře po dobu nejméně 5 let užívá své

příjmení v nesprávné podobě, může před kterýmkoli matričním úřadem

prohlásit, že bude nadále užívat své příjmení ve tvaru, v jakém je

uvedeno na vydaných dokladech. Jde-li o společné příjmení manželů, lze

učinit prohlášení pouze se souhlasem druhého manžela, popřípadě jejich

nezletilého dítěte staršího 15 let.



§ 59



Jsou-li podklady k provedení zápisu do matriční knihy neúplné a

nelze-li údaje pro zápis zjistit od osob, jichž se zápis týká, je každý

povinen sdělit k dotazu matričního úřadu jemu známé skutečnosti, které

jsou pro zápis rozhodující.



§ 60



Pokud tento zákon stanoví, že se do matriční knihy zapisují rodná

čísla, vztahuje se toto ustanovení na občany. Na cizince nebo

bezdomovce se vztahuje pouze za předpokladu, že jim bylo příslušným

státním orgánem České republiky rodné číslo přiděleno.



HLAVA II



JMÉNO A PŘÍJMENÍ



DÍL 1



Jméno



§ 61



(1) Fyzická osoba, které byl matričním úřadem vydán matriční doklad, má

povinnost užívat v úředním styku jméno, popřípadě jména, která jsou

uvedena na tomto matričním dokladu.



(2) Jménem se rozumí osobní jméno podle občanského zákoníku^26).



§ 62



(1) Do matriční knihy lze zapsat jakékoliv existující jméno, a to v

správné pravopisné podobě. Nelze zapsat jména zkomolená, zdrobnělá a

domácká. Fyzické osobě mužského pohlaví nelze zapsat jméno ženské a

naopak. Matriční úřad dále nezapíše jméno, pokud je mu známo, že toto

jméno užívá žijící sourozenec, mají-li sourozenci společné rodiče.

Vzniknou-li pochybnosti o správné pravopisné podobě jména, je občan

povinen předložit doklad vydaný znalcem.^6)



(2) Fyzická osoba je povinna užívat v úředním styku dvě jména, jsou-li

zapsána v matriční knize vedené matričním úřadem.



(3) Fyzická osoba, která má v matriční knize zapsáno jedno jméno, může

před matričním úřadem prohlásit, že bude užívat dvě jména. Při volbě

druhého jména platí ustanovení odstavce 1 a § 18. Za nezletilého učiní

toto prohlášení jeho zákonní zástupci. U nezletilého staršího 15 let

připojí k prohlášení jeho souhlas, bez něhož ke zvolení druhého jména

nemůže dojít.



(4) Prohlášení podle odstavce 3 se činí před matričním úřadem

příslušným podle místa trvalého pobytu fyzické osoby, nebo před

matričním úřadem, v jehož knize narození je jméno zapsáno. Matriční

úřad, v jehož knize narození není zapsáno jméno, jehož se prohlášení

týká, postoupí toto prohlášení do 3 pracovních dnů matričnímu úřadu, v

jehož knize narození je jméno zapsáno. Toto prohlášení lze učinit pouze

jednou a nelze je vzít zpět.



(5) Jde-li o zápis narození do zvláštní matriky a je-li na cizozemském

matričním dokladu uvedeno více jmen, může občan prohlásit, které z

nich, popřípadě, která dvě z nich bude užívat. Za nezletilého učiní

prohlášení jeho zákonní zástupci.



§ 63



(1) Užívání české podoby cizojazyčného jména nevyžaduje povolení.



(2) Občan, který chce užívat českou podobu cizojazyčného jména,

popřípadě jmen, oznámí tuto skutečnost matričnímu úřadu, v jehož knize

narození je jméno, popřípadě jména, zapsáno, není-li to v rozporu s

tímto zákonem. V případě pochybnosti, zda jde o českou podobu jména, je

oznamovatel povinen předložit vyjádření znalce.^6) Toto oznámení lze

učinit pouze jednou a nelze je vzít zpět.



§ 64



(1) Osvojitelé mají právo do 6 měsíců od právní moci rozsudku o

osvojení, nejpozději však do dosažení zletilosti osvojence, zvolit

osvojenci souhlasným prohlášením před matričním úřadem jiné jméno,

popřípadě jména, než to, které má zapsáno v matriční knize. Má-li

zapsáno pouze jedno jméno, mohou mu zvolit druhé. Je-li osvojenec

starší 15 let, připojí k prohlášení jeho souhlas, bez něhož ke změně

jména nebo zvolení jiného nebo druhého jména nemůže dojít.



(2) Jde-li o osvojení manželem matky dítěte, nebo manželkou otce

dítěte, práva uvedená v odstavci 1 mají manželé.



(3) Jde-li o osvojení osamělou fyzickou osobou, má práva uvedená v

odstavci 1 tato osoba.



(4) Na zvolení jména, popřípadě jmen, podle odstavců 1 až 3 se vztahují

ustanovení § 18 a 62.



§ 65



Zánik, nebo zrušení osvojení nemá vliv na jméno, popřípadě jména,

osvojence zvolená podle § 64.



§ 66



K přijetí prohlášení podle § 64 je příslušný kterýkoli matriční úřad.

Není-li zápis o narození zapsán v knize narození, kterou vede, postoupí

prohlášení nejpozději do 3 pracovních dnů matričnímu úřadu, v jehož

knize narození je narození osvojence zapsáno.



§ 67



(1) Prohlášení o zvolení jména, popřípadě jmen, obsahuje



a) jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a rodné číslo

osoby, jejíhož jména se prohlášení týká,



b) místo narození osoby, jejíhož jména se prohlášení týká,



c) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodná příjmení, a datum

narození fyzických osob činících prohlášení za nezletilce,



d) jméno, popřípadě jména, která si zvolí,



e) ověřený podpis prohlašovatelů; je-li prohlášení činěno osobně,

ověření podpisů není třeba a matriční úřad na prohlášení poznamená, že

bylo podepsáno před ním, popřípadě, že byl podpis, popřípadě podpisy,

uznány za vlastní.



(2) K prohlášení se připojí



a) rodný list osoby, jejíhož jména se prohlášení týká,



b) pravomocný rozsudek o osvojení, jde-li o postup podle § 64,



c) rodné listy fyzických osob uvedených v § 62, popřípadě jejich oddací

list.



DÍL 2



Příjmení



§ 68



(1) Fyzická osoba, které byl matričním úřadem vydán matriční doklad, má

povinnost užívat v úředním styku příjmení, popřípadě více příjmení,

která jsou uvedena na tomto matričním dokladu.



(2) Rodným příjmením se rozumí příjmení uvedené v knize narození při

narození dítěte, určení otcovství nebo osvojení do nabytí svéprávnosti

dítěte a v souvislosti se změnou pohlaví.



§ 69



(1) Příjmení žen se tvoří v souladu s pravidly české mluvnice.



(2) Při zápisu uzavření manželství nebo vzniku partnerství lze na

základě žádosti ženy, jíž se uzavření manželství nebo vznik partnerství

týká, uvést v matriční knize příjmení, které bude po uzavření

manželství nebo vstupu do partnerství užívat, v mužském tvaru, jde-li o



a) cizinku,



b) občanku, která má nebo bude mít trvalý pobyt v cizině,



c) občanku, jejíž manžel je cizinec nebo jejíž partnerka je cizinka,

nebo



d) občanku, která je jiné než české národnosti.



(3) Při zápisu narození dítěte lze na základě žádosti rodičů uvést

příjmení dítěte ženského pohlaví v mužském tvaru, je-li dítě



a) cizincem,



b) občanem, který má nebo bude mít trvalý pobyt v cizině,



c) občanem, jehož jeden z rodičů je cizincem, nebo



d) občanem, který je jiné než české národnosti.



Není-li jeden rodič znám, je rodičovské odpovědnosti zbaven nebo je

výkon jeho rodičovské odpovědnosti v této oblasti omezen nebo

pozastaven, zapíše se mužský tvar příjmení dítěte ženského pohlaví

podle prohlášení druhého z rodičů.



(4) Při zápisu úmrtí cizinky se uvede v matriční knize příjmení ženy,

jíž se zápis týká, v mužském tvaru, je-li jeho užívání prokázáno

matričním dokladem, popřípadě jinou veřejnou listinou.



§ 69a



(1) Na základě žádosti ženy, jejíž příjmení je zapsáno v matriční knize

v souladu s pravidly české mluvnice, lze uvést její příjmení v mužském

tvaru, jde-li o



a) cizinku,



b) občanku, která má trvalý pobyt v cizině,



c) občanku, jejíž manžel je cizinec nebo jejíž partnerka je cizinka,

nebo



d) občanku, která je jiné než české národnosti.



(2) Na základě žádosti rodičů dítěte ženského pohlaví, jehož příjmení

je zapsáno v matriční knize v souladu s pravidly české mluvnice, lze

uvést jeho příjmení v mužském tvaru, je-li dítě



a) cizincem,



b) občanem, který má trvalý pobyt v cizině,



c) občanem, jehož jeden z rodičů je cizincem, nebo



d) občanem, který je jiné než české národnosti.



Jde-li o dítě starší 15 let, připojí se k žádosti jeho souhlas, bez

něhož nemůže ke změně tvaru příjmení dojít. Není-li jeden rodič znám,

je rodičovské odpovědnosti zbaven nebo je výkon jeho rodičovské

odpovědnosti v této oblasti omezen nebo pozastaven, zapíše se mužský

tvar příjmení dítěte ženského pohlaví podle žádosti druhého z rodičů.



(3) Žádost podle odstavce 1 nebo 2 lze podat u kteréhokoli matričního

úřadu nebo u zastupitelského úřadu České republiky.



(4) Do poznámky matričního dokladu matriční úřad nebo registrující

matriční úřad vyznačí, odkdy užívá žena nebo dítě ženského pohlaví své

příjmení v mužském tvaru.



(5) Uvede-li se příjmení ženy nebo dítěte ženského pohlaví v mužském

tvaru podle odstavce 1 nebo 2, další matriční doklady se vydávají s

příjmením v tomto tvaru.



(6) Žádost o užívání příjmení v mužském tvaru lze podat pouze jednou.

Veškeré další žádosti o uvedení téhož příjmení v mužském tvaru jsou

posuzovány jako změna příjmení (§ 72).



§ 69b



Užívá-li žena v souladu s § 69 nebo § 69a příjmení v mužském tvaru,

může u kteréhokoli matričního úřadu požádat o užívání svého příjmení v

souladu s pravidly české mluvnice. Jde-li o dítě starší 15 let, připojí

se k žádosti jeho souhlas, bez něhož nemůže ke změně tvaru příjmení

dojít. Není-li jeden rodič znám, je rodičovské odpovědnosti zbaven nebo

je výkon jeho rodičovské odpovědnosti v této oblasti omezen nebo

pozastaven, zapíše se mužský tvar příjmení dítěte ženského pohlaví

podle žádosti druhého z rodičů.



§ 70



(1) Občan může užívat více příjmení pouze za těchto podmínek:



a) nabyl-li je podle dříve platných předpisů a je oprávněn je užívat

podle tohoto zákona, anebo



b) prohlásil-li souhlasně při uzavírání manželství, že příjmení druhého

snoubence užívajícího více příjmení bude jejich příjmením společným,

anebo



c) prohlásil-li při uzavírání manželství, že spolu se společným

příjmením bude užívat a na druhém místě uvádět příjmení předchozí,^20)

nebo



d) jde-li o příjmení dítěte po jeho rodičích, kteří jsou oprávněni

užívat více příjmení, nebo



e) nabyl-li je v souvislosti s osvojením^27).



(2) Fyzická osoba, jejíž příjmení jsou zapsána v knize narození nebo v

knize manželství, může před kterýmkoli matričním úřadem prohlásit, že

bude užívat pouze jedno, popřípadě dvě příjmení. Za trvání manželství

lze takovéto prohlášení učinit pouze souhlasným prohlášením manželů.

Prohlásila-li fyzická osoba při uzavírání manželství, že spolu se

společným příjmením bude užívat a na druhém místě uvádět příjmení

předchozí, nelze prohlášením upustit od užívání společného příjmení,

jestliže toto manželství trvá.



(3) Prohlásila-li fyzická osoba při uzavírání manželství, že si ponechá

své dosavadní příjmení, které je složeno z více příjmení, a tato

příjmení užívají společné nezletilé děti manželů, prohlášení o upuštění

od užívání příjmení lze za trvání manželství učinit pouze se souhlasem

druhého manžela a vztahuje se i na společné nezletilé děti manželů.



(4) Ponechají-li si manželé po uzavření manželství svá dosavadní

příjmení, mohou i později učinit prohlášení před kterýmkoli matričním

úřadem, že se dohodli na společném příjmení jednoho z nich. Prohlášení

se vztahuje i na společné nezletilé děti manželů. V poznámce oddacího

listu matriční úřad vyznačí, odkdy manželé užívají společné

příjmení^28).



(5) Při zápisu manželství uzavřeného na území cizího státu zvláštní

matrika na základě žádosti občana uvede jeho příjmení i příjmení jeho

manžela v podobě uvedené na cizozemském matričním dokladu nebo dokladu

totožnosti anebo v potvrzení cizího státu.



(6) Postupem podle odstavce 5 zapíše zvláštní matrika i manželství,

které bylo uzavřeno na území cizího státu přede dnem 1. července 2012.



§ 70a



(1) Matriční úřad na základě prohlášení občana, který je současně

státním občanem jiného členského státu Evropské unie, uvede v matriční

knize jméno, popřípadě jména, nebo příjmení občana v podobě, kterou mu

umožňuje užívat právo a tradice tohoto jiného členského státu Evropské

unie, prokáže-li občan jeho užívání matričním dokladem, popřípadě jinou

veřejnou listinou tohoto jiného členského státu Evropské unie.

Prohlášení se činí před matričním úřadem, v jehož knize narození nebo

knize manželství je jméno, popřípadě jména, nebo příjmení zapsáno. U

nezletilého staršího 15 let se k prohlášení připojí jeho souhlas, bez

něhož k prohlášení nemůže dojít. Prohlášení lze učinit pouze jednou a

nelze je vzít zpět.



(2) K prohlášení podle odstavce 1 nezletilého dítěte musí být přiložen

písemný souhlas druhého rodiče nebo pravomocné rozhodnutí soudu

nahrazující tento souhlas. Není-li souhlas činěn před matričním úřadem,

musí být podpis na listině obsahující souhlas druhého rodiče úředně

ověřen. Není-li jeden rodič znám, je rodičovské odpovědnosti zbaven

nebo je výkon jeho rodičovské odpovědnosti v této oblasti omezen nebo

pozastaven, zapíše se prohlášení podle druhého z rodičů.



§ 71



Do knihy manželství se zapíše oznámení rozvedeného manžela, že přijímá

zpět své dřívější příjmení, za podmínek stanovených zvláštním právním

předpisem.^21)



§ 71a



Po zrušení osvojení může osvojenec prohlásit před kterýmkoli matričním

úřadem, že si příjmení nabyté v souvislosti s osvojením ponechá^29).



DÍL 3



Změna jména a příjmení



§ 72



(1) Jméno, popřípadě jména, nebo příjmení, popřípadě více příjmení,

která je fyzická osoba povinna užívat, lze změnit fyzické osobě pouze

na základě její žádosti, případně žádosti jejích zákonných zástupců.



(2) Změna příjmení se povolí zejména tehdy, jde-li o příjmení hanlivé,

nebo směšné, nebo je-li pro to vážný důvod.



(3) Změna jména se nepovolí, žádá-li fyzická osoba mužského pohlaví o

změnu na jméno ženské, nebo naopak, žádá-li o změnu jména na jméno

zkomolené, zdrobnělé, domácké, nebo na jméno, které má žijící

sourozenec společných rodičů. Vzniknou-li pochybnosti o správné

pravopisné podobě jména, je žadatel povinen předložit doklad vydaný

znalcem.^6)



(4) Změna jména nebo příjmení se nepovolí, jestliže by změna byla v

rozporu s potřebami a zájmy nezletilého.



(5) Matriční úřad povolí na základě žádosti fyzické osoby a potvrzení

poskytovatele zdravotních služeb změnu jména, popřípadě jmen, a

příjmení



a) na neutrální jméno a příjmení, byla-li zahájena léčba pro změnu

pohlaví, nebo



b) na jiné jméno, popřípadě jména, a příjmení, byla-li léčba pro změnu

pohlaví dokončena^24).



Nepožádá-li fyzická osoba po změně pohlaví o změnu jména a příjmení,

matriční úřad uvede v knize narození její příjmení v souladu s pravidly

české mluvnice ve tvaru odpovídajícím novému pohlaví; jméno do knihy

narození nezapíše a učiní o tom oznámení soudu.



(6) Fyzické osobě, která není občanem, lze povolit změnu jména nebo

příjmení, jen má-li povolen trvalý pobyt podle zvláštních právních

předpisů.^18)



§ 73



(1) Za trvání manželství může být změna příjmení povolena pouze na

základě souhlasu obou manželů.



(2) Mají-li manželé společné příjmení a je-li povolena změna příjmení

jednomu z nich, vztahuje se tato změna i na příjmení druhého manžela a

příjmení jejich nezletilých dětí.



(3) Mají-li manželé a rodiče dítěte různá příjmení, změna příjmení toho

z manželů, jehož příjmení má nezletilý, se vztahuje i na nezletilého.



(4) Mají-li manželé společné příjmení a jeden z nich užívá a na druhém

místě uvádí příjmení předchozí, může jim být povolena změna pouze

tohoto společného příjmení.



§ 73a



U fyzických osob, které změnily osobní stav a kterým byla povolena

změna rodného příjmení, se povolená změna příjmení zapíše v knize

manželství nebo v knize partnerství, popřípadě v knize úmrtí v zápise

úmrtí zemřelého manžela, popřípadě partnera.



§ 74



(1) O žádosti o povolení změny jména nebo příjmení rozhoduje matriční

úřad, v jehož správním obvodu je žadatel přihlášen k trvalému pobytu; u

nezletilých dětí rozhoduje matriční úřad v místě trvalého pobytu

dítěte.



(2) Pokud žadatel, popřípadě nezletilé dítě, není na území České

republiky přihlášen k trvalému pobytu, je příslušný k projednání

žádosti matriční úřad podle místa posledního trvalého pobytu na území

České republiky. Pokud není ani takový pobyt, je příslušný k projednání

žádosti Úřad městské části Praha 1.



(3) Jsou-li pro to závažné důvody, může matriční úřad postoupit žádost

k vyřízení matričnímu úřadu, v jehož knize narození je jméno nebo

příjmení, které má být změněno, zapsáno.



§ 75



Žádost o povolení změny jména nebo příjmení obsahuje



a) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodné příjmení, datum a

místo narození, případně datum a místo uzavření manželství nebo vzniku

partnerství^8a) žadatele,



b) rodné číslo,



c) místo trvalého pobytu žadatele, popřípadě nezletilého dítěte,



d) jméno, popřípadě jména, nebo příjmení, které si žadatel zvolil,



e) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodné příjmení, datum a

místo narození manžela, popřípadě nezletilých dětí, vztahuje-li se

změna jména, nebo příjmení i na tyto fyzické osoby,



f) údaj o státním občanství žadatele, nebo nezletilého dítěte,



g) odůvodnění.



§ 76



(1) K žádosti o povolení změny jména, nebo příjmení musí být přiložen



a) rodný, popřípadě oddací, list žadatele, nebo nezletilého dítěte,

popřípadě doklad o uzavřeném partnerství^8a),



b) jde-li o osoby rozvedené, pravomocný rozsudek o rozvodu manželství,



c) jde-li o osoby, jejichž partnerství^8a) zaniklo, pravomocné

rozhodnutí soudu o zrušení partnerství, anebo úmrtní list zemřelého

partnera^8a),



d) jde-li o osoby ovdovělé, úmrtní list,



e) doklad o místu trvalého pobytu na území České republiky,



f) doklad o státním občanství,^16)



g) souhlas fyzické osoby starší 15 let, jde-li o změnu jejího jména,

popřípadě jmen a příjmení.



(2) K žádosti o povolení změny jména nebo příjmení nezletilého dítěte

musí být dále přiložen písemný souhlas druhého rodiče, nebo pravomocné

rozhodnutí soudu nahrazující tento souhlas.



(3) Není-li souhlas činěn před matričním úřadem, který rozhoduje o

změně jména, nebo příjmení nezletilého dítěte, musí být podpis na

souhlasu s uvedenou změnou úředně ověřen.



(4) Doklad podle odstavce 2 není třeba předkládat, pokud



a) druhý rodič zemřel; v tom případě se k žádosti přiloží jeho úmrtní

list, anebo



b) pokud byl druhý rodič rodičovské odpovědnosti zbaven nebo byl výkon

jeho rodičovské odpovědnosti v této oblasti omezen nebo pozastaven; v

tom případě se k žádosti přiloží pravomocný rozsudek, nebo



c) není známo místo trvalého pobytu druhého rodiče.



§ 77



(1) Občan, který žije v manželství s cizincem, k žádosti o změnu

příjmení přiloží doklad o tom, že podle právního řádu jeho domovského

státu tento stát uzná změnu příjmení, pokud se má změna příjmení

vztahovat i na tohoto cizince.



(2) Doklad podle odstavce 1 se nepředkládá, pokud má cizinec povolen

pobyt na území České republiky podle zvláštních právních předpisů.^18)



§ 78



Pravomocná rozhodnutí cizího státu ve věci změny příjmení občana, ke

kterým došlo za trvání manželství s cizincem v době,



a) kdy měl občan na území cizího státu trvalý pobyt, jsou platná bez

dalšího i na území České republiky,



b) kdy neměl občan na území cizího státu trvalý pobyt, jsou platná i na

území České republiky poté, co ministerstvo uzná jejich platnost.



§ 79



Rozhodnutí o změně jména nebo příjmení občanů vydaná orgány cizího

státu jsou platná i pro orgány České republiky bez ohledu na ustanovení

§ 78, stanoví-li tak mezinárodní smlouva.



HLAVA III



USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ, ZMOCŇOVACÍ A ZÁVĚREČNÁ



§ 80



Způsobilost k vedení matričních knih a zabezpečování s tím

souvisejících úkonů získaná podle dosavadních právních předpisů se

považuje za zkoušku podle tohoto zákona.



§ 81



Za veřejnou listinu podle tohoto zákona se považuje listina, která

osvědčuje skutečnosti o narození, uzavření manželství, vzniku

partnerství, úmrtí a osobním stavu, pokud byla vydána matričním úřadem,

soudem nebo jiným státním orgánem České republiky v mezích jeho

pravomoci, nebo listina, která byla zvláštním právním předpisem za

veřejnou listinu prohlášena, anebo listina, která se za veřejnou

považuje podle zvláštního právního předpisu nebo podle mezinárodní

smlouvy.



§ 81a



Doklad, který je jinak třeba podle tohoto zákona předložit matričnímu

úřadu, se nepředkládá, pokud si skutečnost v něm uvedenou matriční úřad

může ověřit z jím vedené matriční knihy, ze základního registru

obyvatel, z informačního systému evidence obyvatel, z informačního

systému cizinců, z informačního systému evidence občanských průkazů

nebo z informačního systému evidence cestovních dokladů.



§ 82



(1) Matriční úřad plní oznamovací povinnost o údajích zapsaných v

matričních knihách, nebo o rozhodnutích týkajících se jména, nebo

příjmení v případech a způsoby, které stanoví zvláštní zákon.



(2) Matriční úřad zašle soudu příslušnému k projednání dědictví úmrtní

list; pokud je mu znám vypravitel pohřbu, uvede tuto skutečnost do

poznámky úmrtního listu.



§ 83



(1) Soudy, správní úřady, obce a matriční úřady jsou povinny zasílat

příslušnému matričnímu úřadu oznámení o vydaných rozhodnutích, nebo

učiněných dohodách, nebo souhlasných prohlášeních, které mají vliv na

matriční události a matriční skutečnosti zapisované do matričních knih.

Tyto doklady, které jsou podkladem pro zápis, nebo dodatečný zápis do

matriční knihy, popřípadě dodatečný záznam do matriční knihy, zašlou

uvedené orgány příslušnému matričnímu úřadu do 30 dnů od právní moci

rozsudku nebo do 30 dnů od uzavření dohody, nebo souhlasného

prohlášení.



(2) Jsou-li rozhodnutí uvedená v odstavci 1 doručována do ciziny a

nelze-li splnit oznamovací povinnost vůči příslušnému matričnímu úřadu

do 30 dnů od právní moci rozhodnutí, je nutno tak učinit i po uplynutí

této lhůty, nejdéle do 30 dnů od obdržení potvrzení o převzetí

rozhodnutí.



§ 84



(1) K ověření správnosti údajů zapisovaných do matričních knih jsou

ministerstva, ostatní správní úřady, soudy a orgány územních

samosprávných celků povinny poskytnout potřebné informace.



(2) Pro výkon státní správy na úseku matrik využívají ministerstvo,

krajské úřady a matriční úřady ze základního registru obyvatel tyto

referenční údaje:



a) příjmení,



b) jméno, popřípadě jména,



c) adresa místa pobytu,



d) datum, místo a okres narození, u subjektu údajů, který se narodil v

cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,



e) datum, místo a okres úmrtí, jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území

České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí

došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den,

který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který nepřežil, a

datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí,



f) státní občanství, popřípadě více státních občanství.



§ 84a



(1) Pro výkon státní správy na úseku matrik využívají ministerstvo,

krajské úřady a matriční úřady z informačního systému evidence obyvatel

tyto údaje:



a) jméno, popřípadě jména, příjmení, včetně předchozích příjmení, rodné

příjmení,



b) datum narození,



c) pohlaví,



d) místo a okres narození, v případě narození v cizině místo a stát,



e) rodné číslo,



f) státní občanství, popřípadě více státních občanství,



g) adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa

trvalého pobytu, popřípadě též adresa, na kterou mají být doručovány

písemnosti podle zvláštního právního předpisu,



h) počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu

trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České

republiky,



i) omezení svéprávnosti, jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo

opatrovníka, nebylo-li mu přiděleno, datum, místo a okres jeho

narození; je-li opatrovníkem ustanoven orgán místní správy, název a

adresa sídla,



j) jméno, popřípadě jména, příjmení, včetně předchozích příjmení, rodné

číslo otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce; v případě, že

jeden z rodičů nebo jiný zákonný zástupce nemá přiděleno rodné číslo,

jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození; je-li jiným zákonným

zástupcem dítěte právnická osoba, název a adresa sídla,



k) rodinný stav, datum, místo a okres uzavření manželství, došlo-li k

uzavření manželství mimo území České republiky, místo a stát, datum

nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení manželství za

neplatné, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o neexistenci

manželství, datum zániku manželství smrtí jednoho z manželů, nebo datum

nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z manželů za

mrtvého a den, který byl v pravomocném rozhodnutí o prohlášení za

mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil,

anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o rozvodu manželství,



l) datum a místo vzniku partnerství, datum nabytí právní moci

rozhodnutí soudu o neplatnosti nebo o neexistenci partnerství, datum

zániku partnerství smrtí jednoho z partnerů, nebo datum nabytí právní

moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z partnerů za mrtvého a den,

který byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden

jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil, anebo datum nabytí

právní moci rozhodnutí soudu o zrušení partnerství,



m) jméno, popřípadě jména, příjmení, včetně předchozích příjmení, a

rodné číslo manžela nebo partnera; je-li manželem nebo partnerem

fyzická osoba, která nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě

jména, příjmení manžela nebo partnera a datum jeho narození,



n) jméno, popřípadě jména, příjmení, včetně předchozích příjmení, a

rodné číslo dítěte; je-li dítě cizinec, který nemá přiděleno rodné

číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení dítěte a datum jeho narození,



o) o osvojenci údaje v rozsahu data nabytí právní moci rozhodnutí o

osvojení nebo rozhodnutí o zrušení osvojení,



p) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za nezvěstného uveden

jako den, kdy nastaly účinky prohlášení nezvěstnosti, a datum nabytí

právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení za nezvěstného,



q) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České

republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo,



r) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden

jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil.



(2) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru

obyvatel, se využijí z informačního systému evidence obyvatel, pouze

pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.



(3) Pro výkon státní správy na úseku matrik využívají ministerstvo,

krajské úřady a matriční úřady z registru rodných čísel tyto údaje:



a) důvod přidělení rodného čísla,



b) označení výdejového místa, které rodné číslo přidělilo,



c) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodné příjmení nositele

rodného čísla,



d) rodné číslo,



e) datum přidělení rodného čísla,



f) datum, místo a okres narození a u nositele rodného čísla, který se

narodil v cizině, stát, na jehož území se narodil.



§ 84b



(1) Pro výkon státní správy na úseku matrik využívají ministerstvo,

krajské úřady a matriční úřady z informačního systému cizinců tyto

údaje:



a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,



b) datum narození,



c) pohlaví,



d) místo a stát, kde se cizinec narodil; v případě, že se cizinec

narodil na území České republiky, místo a okres narození,



e) rodné číslo,



f) státní občanství, popřípadě více státních občanství,



g) druh a adresa místa pobytu na území České republiky,



h) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu,



i) omezení svéprávnosti,



j) rodinný stav, datum a místo uzavření manželství, datum nabytí právní

moci rozhodnutí soudu o prohlášení manželství za neplatné, datum nabytí

právní moci rozhodnutí soudu o neexistenci manželství, datum zániku

manželství smrtí jednoho z manželů, nebo datum nabytí právní moci

rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z manželů za mrtvého a den, který

byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako

den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil, anebo datum nabytí

právní moci rozhodnutí soudu o rozvodu manželství,



k) datum a místo vzniku partnerství, datum nabytí právní moci

rozhodnutí soudu o neplatnosti nebo o neexistenci partnerství, datum

zániku partnerství smrtí jednoho z partnerů, nebo datum nabytí právní

moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z partnerů za mrtvého a den,

který byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden

jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil, anebo datum nabytí

právní moci rozhodnutí soudu o zrušení partnerství,



l) jméno, popřípadě jména, příjmení manžela nebo partnera a jeho rodné

číslo; je-li manžel nebo partner cizinec, který nemá přiděleno rodné

číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození,



m) jméno, popřípadě jména, příjmení dítěte a jeho rodné číslo; v

případě, že dítěti nebylo rodné číslo přiděleno, jméno, popřípadě

jména, příjmení a datum narození,



n) jméno, popřípadě jména, příjmení otce, matky, popřípadě jiného

zákonného zástupce a jejich rodné číslo; v případě, že jeden z rodičů

nebo jiný zákonný zástupce nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě

jména, příjmení a datum narození,



o) o osvojenci údaje v rozsahu data nabytí právní moci rozhodnutí o

osvojení nebo rozhodnutí o zrušení osvojení,



p) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za nezvěstného uveden

jako den, kdy nastaly účinky prohlášení nezvěstnosti, a datum nabytí

právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení za nezvěstného,



q) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České

republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí,



r) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden

jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil.



(2) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru

obyvatel, se využijí z informačního systému cizinců, pouze pokud jsou

ve tvaru předcházejícím současný stav.



§ 84c



Údaje ze základního registru obyvatel, z informačního systému evidence

obyvatel a informačního systému cizinců může pro účely tohoto zákona

ministerstvo, krajský úřad a matriční úřad dále předávat.



§ 84d



(1) Pro výkon státní správy na úseku matrik využívají ministerstvo,

krajské úřady a matriční úřady z informačního systému evidence

občanských průkazů o občanských průkazech a jejich držitelích způsobem

umožňujícím dálkový přístup tyto údaje:



a) jméno, popřípadě jména, příjmení,



b) rodné číslo,



c) místo a okres narození, v případě narození v cizině místo a stát,



d) číslo, popřípadě série občanského průkazu,



e) datum vydání občanského průkazu,



f) označení úřadu, který občanský průkaz vydal,



g) datum skončení platnosti občanského průkazu,



h) čísla, popřípadě série ztracených, odcizených, zničených nebo

neplatných občanských průkazů a datum ohlášení ztráty, odcizení, nebo

zničení občanského průkazu.



(2) Pro výkon státní správy na úseku matrik využívají ministerstvo,

krajské úřady a matriční úřady z informačního systému evidence

cestovních dokladů o cestovních dokladech a jejich držitelích způsobem

umožňujícím dálkový přístup tyto údaje:



a) jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo,



b) místo a okres narození, v případě narození v cizině stát narození,



c) číslo a druh vydaného cestovního dokladu,



d) datum vydání cestovního dokladu,



e) datum převzetí cestovního dokladu,



f) datum skončení platnosti cestovního dokladu,



g) označení orgánu, který cestovní doklad vydal,



h) o ztracených, odcizených nebo neplatných cestovních dokladech číslo,

druh, datum vydání a datum skončení platnosti ztraceného, odcizeného

nebo neplatného cestovního dokladu a datum a místo ohlášení jeho ztráty

nebo odcizení.



§ 84e



Z využívaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen takové

údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.



§ 85



Jestliže jsou v matriční knize zapsána k 31. prosinci 1949 dvě jména,

nebo více jmen, platí v úředním styku jméno uvedené na prvním místě.

Je-li však některé z nich označeno za hlavní, platí v úředním styku

toto jméno.



§ 86



(1) Fyzická osoba, která má v matriční knize zapsána k 31. prosinci

1949 dvě jména, může před matričním úřadem prohlásit, že bude tato

jména užívat. Má-li v této matriční knize zapsána více než dvě jména,

může před matričním úřadem prohlásit, které jméno z těchto zapsaných

jmen bude užívat jako druhé.



(2) Prohlášení se činí před matričním úřadem příslušným podle místa

trvalého pobytu fyzické osoby, nebo matričním úřadem, v jehož knize

narození jsou jména zapsána. Matriční úřad, v jehož knize narození

nejsou zapsána jména, jichž se prohlášení týká, postoupí toto

prohlášení do 3 pracovních dnů matričnímu úřadu, v jehož knize narození

jsou jména zapsána. Toto prohlášení lze učinit pouze jednou a nelze je

vzít zpět.



§ 87



Pokud se žadateli podle § 5, § 8a odst. 1 písm. a) nebo d), § 8a odst.

2 písm. a) nebo c), § 8a odst. 3 nebo 4, § 12, 13, § 16 odst. 6, § 19,

§ 25 odst. 1 písm. a) nebo d), § 25 odst. 2 nebo 3, § 25 odst. 6 písm.

a), § 25a odst. 1 písm. a) nebo c), § 25a odst. 2 písm. a), § 25b, § 26

odst. 2 nebo 3, § 28, 45, 53, § 57 odst. 2, § 62 odst. 1, 3 nebo 5, §

63 odst. 2, § 64 odst. 1, § 69 až 71 nebo § 86 odst. 1 nevyhoví v plném

rozsahu, vydá se o tom rozhodnutí.



§ 88



Matriční úřad, který od účinnosti tohoto zákona povede matriční knihy,

převezme nejpozději do jednoho měsíce od účinnosti tohoto zákona

matriční knihy od obecních úřadů a újezdních úřadů,^1) pověřených

vedením matrik, jejichž působnost na úseku matrik zanikla.



§ 89



Sbírku listin podle § 8 odst. 1 tvoří od 1. ledna 2006 též výtisk

počítačového záznamu.



§ 90



(1) V případech, kdy nejsou uloženy prvopisy a druhopisy matričních

knih a sbírky listin v souladu s ustanovením § 23, předá matriční úřad,

úřad s rozšířenou působností nebo krajský úřad a archiv ve lhůtě 2 let

od účinnosti tohoto zákona matriční knihy k uložení příslušnému archivu

stanovenému tímto zákonem.



(2) Není-li zachován prvopis či druhopis matriční knihy u příslušného

matričního nebo úřadu s rozšířenou působností anebo krajského úřadu,

postupuje matriční úřad a úřad s rozšířenou působností nebo krajský

úřad před předáním matričních knih (§ 23) příslušnému archivu podle §

55.



(3) Není-li zachován druhopis matriční knihy a její prvopis je již

uložen u příslušného archivu, zajistí tento archiv vyhotovení druhopisu

matriční knihy. Přitom postupuje podle § 55 odst. 3.



§ 91



(1) Matriční doklady



a) vyhotovené orgány příslušnými k jejich vydání podle předpisů

platných k 31. prosinci 1949 (rodný, případně rodný a křestní,

popřípadě křestní a rodný, nebo oddací, anebo úmrtní list), nebo



b) vyhotovené podle právních předpisů platných k počátku účinnosti

tohoto zákona (rodný, oddací, nebo úmrtní list),



zůstávají i nadále v platnosti a mají charakter veřejných listin, pokud

nedošlo ke změně skutečností v nich uvedených (§ 58).



(2) Křestní list se považuje za veřejnou listinu prokazující narození

za předpokladu, že



a) obsahuje údaje uváděné v době jeho vydání v rodném listu,



b) byl vydán do 31. prosince 1949.



§ 92



Při vydávání matričních dokladů ze zápisů v matričních knihách se údaje

uvádějí v souladu s předpisy platnými v době vzniku matriční události.

Obdobně se postupuje při dodatečných zápisech matričních událostí,

dodatečných záznamech nebo jejich změnách.



§ 93



zrušen



§ 94



Zápis do zvláštní matriky se neprovede, jestliže došlo k matriční

události před 1. lednem 1950, pokud tato událost byla zapsána podle

právních předpisů platných v době provedení zápisu do matriční knihy,

kterou nyní vede matriční úřad na území České republiky.



§ 95



Podání učiněná před účinností tohoto zákona se vyřizují podle

dosavadních předpisů.



§ 95a



Působnosti stanovené krajskému úřadu, obecnímu úřadu obce s rozšířenou

působností, Magistrátu hlavního města Prahy, úřadu městské části

hlavního města Prahy, magistrátu měst Brna, Ostravy a Plzně, úřadům

městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních

měst, obecnímu úřadu, starostovi, místostarostovi nebo pověřenému členu

zastupitelstva podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.



§ 96



Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem



a) matriční úřady a jejich správní obvody,



b) registrující matriční úřady a jejich správní obvody,



c) podrobnosti o technickém způsobu vedení předem svázaných matričních

knih,



d) způsob a postup při vedení rejstříku,



e) postup při zapisování do matričních knih,



f) postup při vydávání matričních dokladů, potvrzení a doslovných

výpisů z matričních knih,



g) postup při zasílání matričních dokladů do ciziny,



h) obecné podmínky pro vedení sbírky listin a nahlížení do ní,



i) postup při vydávání osvědčení^4) a vysvědčení,



j) postup při zápisu oznámení o užívání příjmení po rozvodu,



k) postup při uvádění příjmení žen v matričních knihách a na matričních

dokladech,



l) vzory matričních tiskopisů,



m) vzor potvrzení poskytovatele zdravotních služeb o zahájení a

ukončení léčby pro změnu pohlaví,



n) způsob a postup ověřování odborné způsobilosti pro výkon funkce

matrikáře,



o) postup při provádění zápisů do zvláštní matriky,



p) postup při předávání matričních knih a sbírek listin k archivaci.



ČÁST DRUHÁ



zrušena



§ 97



zrušen



ČÁST TŘETÍ



Změna zákona, kterým se mění a doplňují některé zákony na úseku

všeobecné vnitřní správy



§ 98



Zákon č. 68/1993 Sb., kterým se mění a doplňují některé zákony na úseku

všeobecné vnitřní správy, ve znění zákona č. 117/1994 Sb., se mění

takto:



Čl. IV se zrušuje.



ČÁST ČTVRTÁ



ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ



§ 99



Zrušují se:



1. Zákon č. 268/1949 Sb., o matrikách.



2. Zákon č. 55/1950 Sb., o užívání a změně jména a příjmení.



3. Vládní nařízení č. 161/1950 Sb., o některých přesunech působnosti v

oboru vojenské správy.



4. Vládní nařízení č. 93/1958 Sb., o změnách působnosti v matričních

věcech.



ČÁST PÁTÁ



ÚČINNOST



§ 100



Účinnost



Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2001, s výjimkou

ustanovení § 6 odst. 2, uvedeného v části první tohoto zákona, které

nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2006.



Klaus v. r.



Havel v. r.



Zeman v. r.



Vybraná ustanovení novel



Čl. II zákona č. 165/2004 Sb.



Přechodné ustanovení



Matriční události, matriční skutečnosti, změny a opravy se ode dne

vyhlášení tohoto zákona do 31.12.2005 mohou vést souběžně pomocí

výpočetní techniky. Sbírku listin podle § 8 odst. 1 tvoří v takovém

případě též výtisk počítačového záznamu.



§ 92 zákona č. 499/2004 Sb.



Přechodná ustanovení



(1) Po uplynutí lhůt stanovených v § 23 zákona č. 301/2000 Sb., o

matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů,

ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 578/2002 Sb. a tohoto

zákona, jsou uloženy



a) matriční knihy z území hlavního města Prahy v Archivu hlavního města

Prahy,



b) matriční knihy, včetně druhopisů a popřípadě sbírek listin,

židovských obcí z území České republiky v Národním archivu,



c) vojenské matriční knihy z území České republiky ve Vojenském

historickém archivu.



(2) Do 10 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona vyhotoví Národní

archiv mikrografické kopie matričních knih a druhopisů matričních knih

židovských obcí z území České republiky z období do roku 1949 a uloží

je odděleně. Ve stejné lhůtě vyhotoví Vojenský historický archiv

mikrografické kopie matričních knih u něj uložených a předá je

Národnímu archivu.



Čl. XIX zákona č. 167/2012 Sb.



Na žádost fyzické osoby, které byla povolena změna příjmení podle § 73

zákona č. 301/2000 Sb. přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a byla

zapsána v knize narození, matriční úřad provede opravu matričního

zápisu a vydá nový rodný list, na němž bude uvedeno její původní rodné

příjmení před povolenou změnou.



Čl. II zákona č. 312/2013 Sb.



Přechodné ustanovení



Rodné příjmení, které fyzická osoba užívá ke dni nabytí účinnosti

tohoto zákona, se považuje za rodné příjmení podle zákona č. 301/2000

Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.



1) § 35 zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky.



1a) § 21 zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných

celků a o změně některých zákonů.



2) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých

zákonů.



4) § 666 odst. 1 občanského zákoníku.



4a) § 67b odst. 20 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu.



Zákon č. 155/1998 Sb., o znakové řeči a o změně dalších zákonů.



6) Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících. Zákon č. 155/1998

Sb., o znakové řeči a o změně dalších zákonů.



7) § 2 odst. 1 písm. e) zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České

republiky, ve znění pozdějších předpisů.



§ 212 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon.



8) § 776 odst. 1 občanského zákoníku.



8a) Zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně

některých souvisejících zákonů.



9) Vyhláška č. 297/2012 Sb., o náležitostech Listu o prohlídce

zemřelého, způsobu jeho vyplňování a předávání místům určení, a o

náležitostech hlášení ukončení těhotenství porodem mrtvého dítěte, o

úmrtí dítěte a hlášení o úmrtí matky (vyhláška o Listu o prohlídce

zemřelého).



9a) § 1 a 2 odst. 1 zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy

nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné

péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění zákona

č. 562/2004 Sb., zákona č. 563/2004 Sb., zákona č. 383/2005 Sb. a

zákona č. 112/2006 Sb.



9b) § 1 odst. 2 zákona č. 109/2002 Sb.



9c) Čl. 11 odst. 1 Rámcové úmluvy o ochraně národnostních menšin

(sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 96/1998 Sb.).



§ 7 zákona č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin

a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.



10a) Článek 24 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne

29. 4. 2004 o právu občanů unie a jejich rodinných příslušníků svobodně

se pohybovat a pobývat na území členských států.



11) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a

o změně některých zákonů.



12) § 672 občanského zákoníku.



13) § 669 občanského zákoníku.



14) § 86a zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění

zákona č. 155/1998 Sb.



15) § 667 občanského zákoníku.



16) § 20 zákona č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního

občanství České republiky, ve znění zákona č. 194/1999 Sb.



18) Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o

Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu),

ve znění pozdějších předpisů.



Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o

změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.



19) Čl. 37 vyhlášky č. 32/1969 Sb., o Vídeňské úmluvě o konzulárních

stycích.



19a) § 52 zákona č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a

procesním.



20) § 660 písm. c) občanského zákoníku.



21) § 759 občanského zákoníku.



22) § 37 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách

jejich poskytování (zákon o zdravotních službách).



23) § 778 občanského zákoníku.



24) § 29 odst. 1 občanského zákoníku.



25) § 28 odst. 1 občanského zákoníku.



26) § 77 odst. 1 občanského zákoníku.



27) § 835 odst. 2 a § 851 odst. 2 občanského zákoníku.



28) § 661 odst. 2 občanského zákoníku.



29) § 842 občanského zákoníku.