76/2002 Sb.



ZÁKON



ze dne 5. února 2002



o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru

znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci)



Změna: 521/2002 Sb.



Změna: 437/2004 Sb.



Změna: 695/2004 Sb.



Změna: 444/2005 Sb.



Změna: 222/2006 Sb.



Změna: 25/2008 Sb.



Změna: 227/2009 Sb.



Změna: 281/2009 Sb.



Změna: 85/2012 Sb.



Změna: 69/2013 Sb.



Změna: 64/2014 Sb.



Změna: 39/2015 Sb.



Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:



ČÁST PRVNÍ



HLAVA I



ÚVODNÍ USTANOVENÍ



§ 1



Účel a předmět zákona



(1) Účelem zákona je, v souladu s právem Evropské unie^1), dosáhnout

vysoké úrovně ochrany životního prostředí jako celku^2) uplatněním

integrované prevence a omezování znečištění vznikajícího činnostmi

uvedenými v příloze č. 1 k tomuto zákonu.



(2) Tento zákon



a) stanoví povinnosti provozovatelů zařízení,



b) upravuje postup při vydávání integrovaného povolení a další řízení a

postupy týkající se integrovaného povolení,



c) stanoví působnosti orgánů veřejné správy podle tohoto zákona,



d) upravuje náležitosti systému výměny informací o nejlepších

dostupných technikách, zřízení a činnost technických pracovních skupin

a zveřejňování informací o nejlepších dostupných technikách,



e) stanoví sankce za porušení povinností stanovených tímto zákonem,



f) upravuje vedení informačního systému integrované prevence a stanoví

jeho obsah.



(3) Tento zákon se nevztahuje na



a) znečištění způsobené vniknutím radioaktivních látek^3) do životního

prostředí,



b) vypouštění radioaktivních látek do životního prostředí a emisní

limity stanovené pro tyto látky podle zvláštního právního předpisu,^3)



c) nakládání s geneticky modifikovanými organismy podle zvláštního

právního předpisu.^4)



§ 2



Základní pojmy



Pro účely tohoto zákona se rozumí



a) zařízením stacionární technická jednotka, ve které probíhá jedna či

více průmyslových činností uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu, a

jakékoli další s tím přímo spojené činnosti, které po technické stránce

souvisejí s průmyslovými činnostmi uvedenými v příloze č. 1 k tomuto

zákonu probíhajícími v dotčeném místě a mohly by ovlivnit emise a

znečištění, nejde-li o stacionární technickou jednotku používanou k

výzkumu, vývoji a zkoušení nových výrobků a procesů; za zařízení se

považuje i stacionární technická jednotka, ve které neprobíhá žádná z

činností uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu, jestliže pro ni bylo

požádáno o vydání integrovaného povolení,



b) znečištěním lidskou činností přímo či nepřímo způsobené vniknutí

látek, vibrací, hluku, tepla nebo jiných forem neionizujícího záření do

ovzduší, vody nebo půdy, které může být škodlivé pro zdraví člověka

nebo zvířat nebo může nepříznivě ovlivnit kvalitu životního prostředí

nebo může vést ke škodám na hmotném majetku nebo může omezit či

zabránit využívání hodnot životního prostředí, které jsou chráněny

zvláštními právními předpisy,^5)



c) emisí přímé nebo nepřímé vypouštění látek, šíření vibrací a

vyzařování hluku, tepla nebo jiných forem neionizujícího záření ze

zařízení do životního prostředí,



d) emisním limitem nejvýše přípustná emise vyjádřená množstvím,

koncentrací, hmotnostním tokem nebo jinou specifickou veličinou, která

nesmí být během jednoho či několika časových období překročena; emisní

limity mohou být též stanoveny pro určité skupiny, druhy či kategorie

látek, zejména pro ty, které jsou uvedeny v příloze č. 2 k tomuto

zákonu,



e) nejlepšími dostupnými technikami nejúčinnější a nejpokročilejší

stadium vývoje technologií a způsobů jejich provozování, které ukazují

praktickou vhodnost určitých technik jako základu pro stanovení

emisních limitů a dalších závazných podmínek provozu zařízení, jejichž

smyslem je předejít vzniku emisí, nebo pokud to není možné, omezit

emise a jejich nepříznivé dopady na životní prostředí jako celek,

přičemž



1. technikami se rozumí jak použitá technologie, tak způsob, jakým je

zařízení navrženo, vybudováno, provozováno, udržováno a vyřazováno z

provozu,



2. dostupnými technikami se rozumí techniky vyvinuté v měřítku

umožňujícím zavedení v příslušném průmyslovém odvětví za ekonomicky a

technicky přijatelných podmínek s ohledem na náklady a přínosy, pokud

jsou provozovateli zařízení za rozumných podmínek dostupné bez ohledu

na to, zda jsou používány nebo vyráběny v České republice,



3. nejlepšími se rozumí nejúčinnější techniky z hlediska dosažení

vysoké úrovně ochrany životního prostředí jako celku;



při určování nejlepší dostupné techniky se přihlíží k hlediskům

uvedeným v příloze č. 2 k tomuto zákonu,



f) standardem kvality životního prostředí souhrn požadavků stanovených

na základě zvláštních právních předpisů,^5) které musí životní

prostředí splňovat v daném čase a místě,



g) integrovaným povolením rozhodnutí, kterým se stanoví podmínky k

provozu zařízení, a které se vydává namísto rozhodnutí, stanovisek,

vyjádření a souhlasů vydávaných podle zvláštních právních předpisů v

oblasti ochrany životního prostředí, ochrany veřejného zdraví a v

oblasti zemědělství, pokud to tyto předpisy^6) umožňují,



h) provozovatelem zařízení právnická osoba nebo fyzická osoba, která

skutečně provozuje nebo bude provozovat zařízení; není-li taková osoba

známa nebo neexistuje, považuje se za provozovatele zařízení vlastník

zařízení,



i) podstatnou změnou změna v užívání, způsobu provozu nebo rozsahu

zařízení, která může mít významné nepříznivé účinky na lidské zdraví

nebo životní prostředí; za podstatnou změnu se vždy považuje



1. změna v užívání, způsobu provozu nebo rozsahu zařízení, pokud sama o

sobě dosahuje prahových hodnot uvedených v příloze č. 1 k tomuto

zákonu,



2. změna provozu v zařízení k tepelnému zpracování odpadu^28)

zpracovávajícího v zařízení uvedeném v příloze č. 1 k tomuto zákonu

pouze ostatní odpad, která se dotkne tepelného zpracování nebezpečného

odpadu,



3. změna v užívání, způsobu provozu nebo rozsahu zařízení, která

zahrnuje výjimku z úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými

technikami (§ 14 odst. 5) nebo vyplývá z výsledků přezkumu závazných

podmínek integrovaného povolení provedeného na základě § 18 odst. 2

písm. d),



j) referenčním dokumentem o nejlepších dostupných technikách dokument,

jenž je výsledkem výměny informací uspořádané na úrovni Evropské unie

podle čl. 13 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU, je

vypracován pro určené činnosti a popisuje zejména použité techniky,

současné úrovně emisí a spotřeby, zvažované techniky pro určení

nejlepších dostupných technik, jakož i závěry o nejlepších dostupných

technikách a jakékoli nově vznikající techniky, se zvláštním

přihlédnutím ke kritériím uvedeným v příloze č. 3 k tomuto zákonu,



k) závěry o nejlepších dostupných technikách dokument obsahující části

referenčního dokumentu o nejlepších dostupných technikách stanovící

závěry o nejlepších dostupných technikách, jejich popis, informace k

hodnocení jejich použitelnosti, úrovně emisí spojené s nejlepšími

dostupnými technikami, související monitorování, související úrovně

spotřeby a případně příslušná sanační opatření,



l) úrovněmi emisí spojenými s nejlepšími dostupnými technikami rozsah

úrovní emisí získaný za běžných provozních podmínek použitím nejlepší

dostupné techniky nebo kombinací nejlepších dostupných technik, jak

jsou popsány v závěrech o nejlepších dostupných technikách, vyjádřeny

jako průměr za určitý časový usek za specifikovaných referenčních

podmínek,



m) nově vznikající technikou nová technika průmyslové činnosti, která

by mohla v případě, že bude vyvinuta ke komerčním účelům, poskytovat

buď vyšší obecnou úroveň ochrany životního prostředí, nebo alespoň

stejnou úroveň ochrany životního prostředí a vyšší úspory nákladů než

stávající nejlepší dostupné techniky,



n) půdou svrchní vrstva zemské kůry, která se nachází mezi pevným

skalním podložím a zemským povrchem; půda je složena z minerálních

částic, organické hmoty, vody, vzduchu a živých organismů,



o) nebezpečnými látkami látky nebo směsi vymezené v čl. 3 nařízení

Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008

o klasifikaci, označování a balení látek a směsí,



p) základní zprávou informace o stavu znečištění půdy a podzemních vod

příslušnými nebezpečnými látkami.



HLAVA II



INTEGROVANÉ POVOLENÍ



Řízení o vydání integrovaného povolení



§ 3



Žádost o vydání integrovaného povolení



(1) Žádost o vydání integrovaného povolení (dále jen "žádost") podává

provozovatel zařízení správnímu úřadu, který je místně příslušný k

vydání integrovaného povolení (dále jen „úřad“)



a) v elektronické podobě, nebo



b) v listinné a elektronické podobě.



Řízení o vydání integrovaného povolení je zahájeno dnem, v němž byla

žádost doručena úřadu, v případě podání uvedeném pod písmenem b) dnem,

kdy byla úřadu doručena žádost v listinné podobě.



(2) V případě podání podle odstavce 1 písm. a) si může úřad v

odůvodněných případech, zejména z technických důvodů, vyžádat podklady,

které jsou součástí žádosti, v listinné podobě. Tento požadavek musí s

odůvodněním a přiměřenou lhůtou sdělit žadateli do 20 dnů ode dne

doručení žádosti. Po dobu vyřizování tohoto požadavku se řízení o

vydání integrovaného povolení přerušuje.



(3) V případě podání podle odstavce 1 písm. b) může úřad v odůvodněných

případech, zejména z technických a ekonomických důvodů, upustit od

elektronické podoby mapových, obrazových nebo grafických podkladů,

které jsou součástí žádosti.



(4) V případě podání žádosti podle odstavce 1 písm. b) nebo doplnění

podkladů v listinné podobě podle odstavce 2 je rozhodující znění

listinné podoby žádosti.



(5) Úřad do 20 dnů ode dne doručení žádosti ověří, zda žádost obsahuje

všechny předepsané náležitosti (§ 4) a zda je zařízení v žádosti

vymezeno v souladu s tímto zákonem a prováděcím právním předpisem.

Jestliže úřad nevyzve provozovatele zařízení v této lhůtě k doplnění

žádosti, považuje se žádost za úplnou. Úřad může vyzvat provozovatele

zařízení k doplnění kopií žádosti v listinné podobě nebo v elektronické

podobě na elektronických nosičích dat podle počtu účastníků řízení a

dotčených správních úřadů.



(6) Pokud úřad po uplynutí lhůty podle odstavce 5 v průběhu řízení

dojde k závěru, že bez dalšího doplnění žádosti není možné pokračovat v

řízení, vyzve provozovatele zařízení k jejímu doplnění. S doplněním

žádosti musí být seznámeni všichni účastníci řízení.



§ 3a



Předběžná informace o žádosti



Před podáním žádosti úřad poskytne provozovateli zařízení na jeho

žádost předběžnou informaci podle správního řádu^29) o předepsaných

náležitostech žádosti (§ 4) a o vymezení zařízení v žádosti v souladu s

tímto zákonem a prováděcím právním předpisem.



§ 4



Obsah žádosti



(1) Žádost musí obsahovat



a) firmu nebo název, anebo jméno a příjmení, sídlo nebo místo

podnikání, identifikační číslo osoby, pokud je přiděleno,



b) jméno a příjmení, číslo občanského průkazu, není-li vydán, číslo

dokladu, který jej nahrazuje, adresu místa trvalého pobytu, popřípadě

adresu určenou pro doručování, je-li provozovatelem zařízení fyzická

osoba, která není podnikatelem,



c) popis činnosti, identifikační údaje o umístění činnosti (obec,

katastrální území, parcelní číslo, popř. označení stavby), popř.

kategorii činnosti, pokud je uvedena v příloze č. 1 k tomuto zákonu, a

určení hlavní činnosti,



d) stručné shrnutí údajů uvedených v písmenech a) až c), e) až l) a p)

všeobecně srozumitelným způsobem,



e) popis surovin a pomocných materiálů, dalších látek a energií, které

se v zařízení používají nebo jsou jím produkovány,



f) seznam a popis zdrojů emisí a zdrojů hluku, vibrací a neionizujícího

záření a popis dalších vlivů zařízení, jejich vlastností, účinků na

životní prostředí a zdraví lidí a předpokládaného množství emisí do

jednotlivých složek životního prostředí,



g) charakteristiku stavu území (zejména popis stávající imisní situace

a stávajícího stavu znečištění půdy a podzemních vod), kde je nebo má

být zařízení umístěno, včetně vymezení základních střetů v území,



h) popis technologie a dalších technik k předcházení vzniku emisí, a

kde to není možné, k omezení emisí znečišťujících životní prostředí,



i) popis opatření k předcházení vzniku, k přípravě opětovného použití,

recyklaci a využití odpadů, které v zařízení vznikají,



j) popis dosavadních nebo uvažovaných opatření pro měření a

monitorování emisí vypouštěných do životního prostředí,



k) porovnání stávajícího nebo uvažovaného zařízení s nejlepšími

dostupnými technikami,



l) popis dalších plánovaných opatření k zajištění plnění povinností

preventivního charakteru, jako například hospodárné využívání energie,

předcházení haváriím^8) a omezování jejich případných následků,

vyloučení rizik případného znečišťování životního prostředí a

ohrožování zdraví člověka pocházejícího ze zařízení po ukončení jeho

činnosti v co největší možné míře,



m) návrh závazných podmínek provozu zařízení a jeho zdůvodnění (§ 13),

včetně vyhodnocení souladu návrhu se závěry o nejlepších dostupných

technikách, případně i včetně odborného posouzení (§ 14 odst. 5),



n) rozhodnutí, stanoviska, vyjádření a souhlasy, které byly vydány

podle zvláštních právních předpisů,^10) a podklady k nim, pokud mohou

nahrazovat údaje uvedené v tomto odstavci,



o) podklady, které jsou vyžadovány pro vydání rozhodnutí, stanovisek,

vyjádření a souhlasů podle zvláštních právních předpisů^6) a

integrované povolení je má nahradit, pokud již nejsou obsaženy v

náležitostech uvedených pod písmeny a) až n),



p) přehled případných náhradních řešení k navrhovaným technikám a

opatřením prověřených provozovatelem zařízení,



q) základní zprávu (§ 4a), pokud je provozovatel zařízení povinen

zajistit její vypracování.



(2) Úřad a příslušné správní úřady jsou povinny poskytovat

provozovateli zařízení na jeho písemnou žádost dostupné informace o

stavu životního prostředí v území dotčeném provozem zařízení.



(3) Prováděcí právní předpis stanoví vzor žádosti, rozsah a způsob

jejího vyplnění.



§ 4a



Základní zpráva



(1) Pokud jsou v zařízení používány, vyráběny nebo ze zařízení

vypouštěny nebezpečné látky, které mohou způsobit znečištění půdy a

podzemních vod^30) v místě zařízení, je provozovatel zařízení povinen

zajistit vypracování základní zprávy a předložit základní zprávu úřadu

ke schválení jako součást žádosti.



(2) Základní zpráva musí obsahovat informace, které jsou zapotřebí k

určení stavu znečištění půdy a podzemních vod, aby bylo možno učinit

kvantifikované srovnání se stavem při úplném ukončení provozu zařízení

podle § 15a. Náležitosti základní zprávy stanoví prováděcí právní

předpis.



(3) Základní zprávu mohou zpracovávat pouze odborně způsobilé osoby

podle § 3 zákona o geologických pracích^31). Při zpracovávání základní

zprávy postupují tyto odborně způsobilé osoby podle zákona o

geologických pracích^31).



(4) Pro zpracování základní zprávy lze využít dokumenty týkající se

znečištění půdy a podzemních vod v místě zařízení, zpracované podle

jiných právních předpisů^32).



§ 5



Odborná podpora výkonu státní správy



Ministerstvo životního prostředí (dále jen „ministerstvo“) zajistí

odbornou podporu výkonu státní správy v oblasti integrované prevence

prostřednictvím jím řízené příspěvkové organizace (dále jen

"agentura"). Ministerstvo zároveň rozšíří hlavní činnost této

organizace v její zřizovací listině v souladu s větou první a rozšíří

její organizační uspořádání o útvar integrované prevence.



§ 5a



Informační systém integrované prevence



(1) Informační systém integrované prevence je celostátní informační

systém veřejné správy^33), který spravuje ministerstvo, a je součástí

jednotného informačního systému životního prostředí.



(2) Informační systém integrované prevence slouží k zajištění veškerých

povinností vztahujících se ke zveřejňování informací a přístupu

veřejnosti k informacím podle tohoto zákona.



(3) Ministerstvo metodicky řídí a koordinuje postup příslušných orgánů

veřejné správy při zveřejňování údajů v informačním systému integrované

prevence podle tohoto zákona.



(4) V informačním systému integrované prevence jsou pro účely

zveřejnění vedeny tyto údaje:



a) stručné shrnutí údajů ze žádosti [§ 4 odst. 1 písm. d)],



b) Seznam odborně způsobilých osob včetně vydaných osvědčení o zápisu

(§ 6 odst. 2),



c) jednotný zkušební řád a požadavky na rozsah odborných znalostí,

jejichž prokázání je podmínkou zápisu do Seznamu odborně způsobilých

osob (§ 6 odst. 5),



d) vyjádření odborně způsobilé osoby (§ 11),



e) rozhodnutí o žádosti (§ 13 odst. 2 a 3), o změně integrovaného

povolení (§ 19a odst. 4), o sloučení integrovaných povolení (§ 20a), o

zrušení integrovaného povolení (§ 20 odst. 2) a o vynětí zařízení z

režimu tohoto zákona (§ 20 odst. 3),



f) rozhodnutí o odvolání proti rozhodnutí o žádosti (§ 13 odst. 11),



g) informace o udělených výjimkách z úrovní emisí spojených s

nejlepšími dostupnými technikami (§ 14 odst. 5),



h) ohlášené údaje o plnění podmínek integrovaného povolení (§ 16a odst.

1),



i) změny provozovatelů zařízení (§ 17),



j) úplná znění integrovaných povolení (§ 19a odst. 7),



k) zprávy o kontrolách (§ 20b odst. 9),



l) seznam zařízení, pro která bylo vydáno integrované povolení podle

tohoto zákona, a jejich provozovatelů,



m) informace o závěrech o nejlepších dostupných technikách a

referenčních dokumentech o nejlepších dostupných technikách,



n) informace o povinnostech České republiky vyplývajících z právních

předpisů Evropské unie v oblasti integrované prevence a omezování

znečištění^1),



o) další informace z oblasti integrované prevence v rámci České

republiky a Evropské unie.



(5) Údaje z informačního systému integrované prevence uvedené v

odstavci 4 jsou zveřejňovány na internetových stránkách ministerstva.



(6) Údaje z informačního systému integrované prevence jsou využívány k

plnění povinností České republiky vyplývajících z příslušných právních

předpisů Evropské unie v oblasti integrované prevence a omezování

znečištění^1).



Odborně způsobilá osoba



§ 6



nadpis vypuštěn



(1) Odbornou způsobilostí se pro účely tohoto zákona rozumí pověření

právnické osoby nebo fyzické osoby ministerstvem k poskytování

odborných vyjádření podle § 11, a to zapsáním do Seznamu odborně

způsobilých osob podle odstavce 2.



(2) Ministerstvo po dohodě s Ministerstvem průmyslu a obchodu nebo

Ministerstvem zemědělství podle oblasti jejich působnosti zapíše s

uvedením věcně vymezeného rozsahu odborné způsobilosti do Seznamu

odborně způsobilých osob právnickou osobu nebo fyzickou osobu, která

prokáže způsobilost podle odstavců 3 a 4 (dále jen „odborně způsobilá

osoba“). O provedení tohoto zápisu vydá ministerstvo odborně způsobilé

osobě osvědčení. Seznam odborně způsobilých osob ministerstvo

zveřejňuje ve Věstníku ministerstva a prostřednictvím informačního

systému integrované prevence. Pokud fyzická nebo právnická osoba nebyla

na základě žádosti podle odstavce 3 zapsána do Seznamu odborně

způsobilých osob, ministerstvo ji o tom sdělením uvědomí do 15 dnů ode

dne zjištění skutečnosti, na jejímž základě zápis nebyl proveden.



(3) K žádosti fyzické nebo právnické osoby o zapsání do Seznamu odborně

způsobilých osob musí být doloženy podklady, ze kterých vyplývá



a) dostatečná odborná úroveň pro danou kategorii činnosti, zejména v

oblasti integrované prevence a omezování znečištění a nejlepších

dostupných technik,



b) dostatečné technické, administrativní a organizační zázemí,



c) nezbytný počet zaměstnanců s odbornou praxí, s odpovídajícím

vysokoškolským vzděláním, znalostmi a schopnostmi, jde-li o právnickou

osobu, nebo odborná praxe v oboru, odpovídající vysokoškolské vzdělání,

znalosti a schopnosti, jde-li o fyzickou osobu,



d) kategorie činností podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu, pro něž je

žádáno o zápis do Seznamu odborně způsobilých osob,



e) bezúhonnost fyzické osoby nebo zaměstnanců právnické osoby podle

písmene c).



(4) Fyzickou nebo právnickou osobu lze zapsat do Seznamu odborně

způsobilých osob pouze ze předpokladu, že fyzická osoba nebo

zaměstnanci právnické osoby uvedení v odstavci 3 písm. c) prokázali

odborné znalosti z oblastí v působnosti tohoto zákona, zejména použití

nejlepších dostupných technik, použití emisních limitů, používaných

technik a jejich dopadů na životní prostředí, a rovněž znalostí

právních předpisů upravujících ochranu životního prostředí v rozsahu

příslušných kategorií činností a souvisejících aspektů technické

ochrany životního prostředí. Odborné znalosti jsou prokazovány zkouškou

před příslušnou komisí složenou ze zástupců ministerstva, Ministerstva

průmyslu a obchodu a Ministerstva zemědělství.



(5) Ministerstvo ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu a

Ministerstvem zemědělství podle oblasti jejich působnosti vypracuje

podrobnější požadavky na rozsah odborných znalostí, jejichž prokázání

je podmínkou zápisu do Seznamu odborně způsobilých osob, pro jednotlivé

kategorie činností podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu. Tyto požadavky a

jednotný zkušební řád ministerstvo zveřejní prostřednictvím

informačního systému integrované prevence.



(6) Za bezúhonnou se považuje fyzická osoba, která nebyla pravomocně

odsouzena za trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s činností

odborně způsobilé osoby podle tohoto zákona. Bezúhonnost se prokazuje

výpisem z evidence Rejstříku trestů ne starším než 3 měsíce.

Ministerstvo si za účelem doložení bezúhonnosti vyžádá podle jiného

právního předpisu^34) výpis z evidence Rejstříku trestů; žádost o

vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku

trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím

dálkový přístup. U cizinců je dokladem o bezúhonnosti obdobný doklad

státu, jehož je cizinec státním občanem nebo v němž má trvalé bydliště,

nebo čestné prohlášení v případě, že stát, jehož je občanem, takový

doklad nevydává. Při uznání dokladu o bezúhonnosti, který vydal

příslušný orgán jiného členského státu Evropské unie, se postupuje

podle zvláštního právního předpisu^35).



(7) Odborně způsobilá osoba má povinnost vykonávat činnost, k níž je

pověřena, tak, aby nedošlo ke střetu zájmů, nesmí zejména poskytovat

vyjádření podle § 11 u zařízení, které sama provozuje nebo které

provozuje osoba jí ovládaná nebo ji ovládající, nebo u zařízení, pro

které se podílela na vypracování žádosti.



(8) Odborně způsobilá osoba je povinna oznámit ministerstvu změnu údajů

uvedených v osvědčení o provedení zápisu do Seznamu odborně způsobilých

osob do 30 dnů ode dne, kdy ke změně došlo.



§ 6a



(1) Zápis do Seznamu odborně způsobilých osob je platný na dobu

určitou, nejdéle na dobu 5 let. Žádost o zápis do Seznamu odborně

způsobilých osob lze podat opakovaně.



(2) Platnost zápisu do Seznamu odborně způsobilých osob se prodlužuje

nejdéle o dalších 5 let, pokud odborně způsobilá osoba nadále splňuje

podmínky pro výkon činnosti odborně způsobilé osoby podle tohoto zákona

a požádá o prodloužení platnosti zápisu alespoň 6 měsíců před uplynutím

stanovené doby jeho platnosti. Ministerstvo o prodloužení zápisu vydá

odborně způsobilé osobě osvědčení. Odborně způsobilá osoba, které nebyl

zápis prodloužen, může znovu požádat o prodloužení zápisu nejdříve po

uplynutí 1 roku.



(3) V případě zveřejnění nového referenčního dokumentu o nejlepších

dostupných technikách, nových závěrů o nejlepších dostupných technikách

nebo jejich změn může ministerstvo po dohodě s Ministerstvem

zemědělství a Ministerstvem průmyslu a obchodu provést ověření odborné

způsobilosti u všech odborně způsobilých osob zapsaných v Seznamu

odborně způsobilých osob s rozsahem odborné způsobilosti, který

zahrnuje danou kategorii činností podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu.

Odborná způsobilost je ověřována zkouškou před příslušnou komisí

složenou ze zástupců ministerstva, Ministerstva průmyslu a obchodu a

Ministerstva zemědělství. Odborně způsobilé osoby jsou povinny prokázat

odborné znalosti z oblastí v působnosti tohoto zákona ve vazbě na

zveřejněné dokumenty uvedené ve větě první. Ministerstvo písemně sdělí

dotčeným odborně způsobilým osobám termín zkoušky alespoň 30 dnů

předem.



(4) Odborně způsobilá osoba je povinna podrobit se kontrole výkonu

činnosti. Kontrolu odborně způsobilých osob provádí ministerstvo ve

spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu nebo Ministerstvem

zemědělství podle oblasti jejich působnosti.



(5) Ministerstvo vymaže odborně způsobilou osobu ze Seznamu odborně

způsobilých osob, pokud tato osoba



a) zanikne, jde-li o právnickou osobu, nebo zemře či je prohlášena za

mrtvou, jde-li o fyzickou osobu,



b) pozbude odbornou způsobilost podle § 6 odst. 3,



c) poruší opakovaně nebo závažným způsobem povinnost uvedenou v § 6

odst. 7,



d) při ověření odborné způsobilosti podle odstavce 3 neprokáže

požadované odborné znalosti, nebo



e) při kontrole výkonu činnosti podle odstavce 4 jsou zjištěny závažné

nedostatky.



(6) O výmazu ze Seznamu odborně způsobilých osob z důvodů podle

odstavce 5 písm. b) až e) ministerstvo současně sdělením uvědomí

odborně způsobilou osobu, které se provedený výmaz týká.



(7) Odborně způsobilá osoba, která byla vymazána ze Seznamu odborně

způsobilých osob na základě odstavce 5 písm. c) až e), může opětovně

podat žádost o zápis do Seznamu odborně způsobilých osob pro tutéž

kategorii činnosti podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu nejdříve po

uplynutí 3 let ode dne jejího výmazu ze Seznamu odborně způsobilých

osob.



§ 6b



(1) Odborná vyjádření podle § 11 může na území České republiky dočasně

poskytovat také právnická osoba, pokud prokáže, že



a) byla založena podle práva jiného členského státu Evropské unie a má

své sídlo, ústřední správu nebo hlavní místo podnikatelské činnosti na

území jiného členského státu Evropské unie a



b) je držitelem oprávnění k výkonu činnosti, k níž je podle tohoto

zákona pověřována odborně způsobilá osoba, podle právních předpisů

jiného členského státu Evropské unie.



(2) Odborná vyjádření podle § 11 může na území České republiky dočasně

poskytovat také fyzická osoba, která je usazena v jiném členském státě

Evropské unie, pokud prokáže, že



a) je státním příslušníkem členského státu Evropské unie a



b) je držitelem oprávnění k výkonu činnosti, k níž je podle tohoto

zákona pověřována odborně způsobilá osoba, podle právních předpisů

jiného členského státu Evropské unie.



(3) Doklady o splnění podmínek podle odstavce 1 písm. a) a b) nebo

odstavce 2 písm. a) a b) jsou tyto osoby povinny předložit ministerstvu

před zahájením činnosti uvedené v § 11. Pro činnosti těchto osob platí

obdobně § 6 odst. 7.



§ 7



Účastníci řízení



(1) Účastníky řízení o vydání integrovaného povolení jsou vždy



a) provozovatel zařízení,



b) vlastník zařízení, není-li provozovatelem zařízení,



c) obec, na jejímž území je nebo má být zařízení umístěno,



d) kraj, na jehož území je nebo má být zařízení umístěno,



e) občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti, zaměstnavatelské

svazy nebo hospodářské komory, jejichž předmětem činnosti je

prosazování a ochrana profesních zájmů nebo veřejných zájmů podle

zvláštních právních předpisů,^12) dále obce nebo kraje, na jejichž

území může toto zařízení ovlivnit životní prostředí, pokud se jako

účastníci písemně přihlásily úřadu do 8 dnů ode dne zveřejnění

stručného shrnutí údajů ze žádosti podle § 8.



(2) Za účastníka řízení se považuje také ten, kdo by jím byl podle

zvláštních právních předpisů,^6) není-li již jeho postavení účastníka

vymezeno v odstavci 1.



§ 8



Rozeslání žádosti a její zveřejnění



(1) Úřad do 7 dnů ode dne, kdy žádost shledá úplnou, ji zašle k

vyjádření



a) účastníkům řízení, kromě provozovatele zařízení, který žádost podal,



b) příslušným správním úřadům, které vykonávají působnost podle

zvláštních právních předpisů^6) a jejichž správní akty se nahrazují

vydáním integrovaného povolení,



c) státu, jehož životní prostředí může být významně nepříznivě

ovlivněno provozem zařízení, (dále jen "dotčený stát").



(2) Úřad současně ve lhůtě podle odstavce 1 prostřednictvím

informačního systému integrované prevence na své úřední desce a na

úřední desce obce, na jejímž území je nebo má být zařízení umístěno,

zajistí zveřejnění stručného shrnutí údajů podle § 4 odst. 1 písm. d) a

informaci o tom, kdy a kde lze do žádosti nahlížet, pořizovat si z ní

výpisy, opisy, popřípadě kopie. Úřad a obec tyto informace vyvěsí na

svých úředních deskách na dobu 30 dnů. V této lhůtě může každý zaslat

úřadu své vyjádření k žádosti. V pochybnostech se za den zahájení

zveřejnění považuje den, v němž úřad zveřejnil stručné shrnutí údajů

podle § 4 odst. 1 písm. d) prostřednictvím informačního systému

integrované prevence



(3) Úřad dále postoupí žádost dotčenému státu ke zveřejnění, přičemž

postupuje v souladu s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká

republika vázána.



(4) Úřad je povinen zabezpečit ochranu obchodního tajemství, osobních

údajů a dalších údajů chráněných podle zvláštních právních

předpisů,^13) pokud jsou tyto údaje jako chráněné v žádosti označeny.

Takto nelze označit údaje podle § 4 odst. 1 písm. a), b), c), d), f) a

m).



§ 9



Vyjádření příslušných správních úřadů a účastníků řízení



(1) Příslušný správní úřad zašle úřadu nejpozději do 30 dnů po obdržení

žádosti své vyjádření, které musí obsahovat zejména zhodnocení návrhu

závazných podmínek k provozu zařízení, popřípadě návrh dalších

závazných podmínek, které navrhuje zahrnout do integrovaného povolení.



(2) Vyjádření příslušných správních úřadů zasílaná úřadu nejsou

správními rozhodnutími.



(3) Účastníci řízení mohou zaslat úřadu svá vyjádření ve lhůtě uvedené

v odstavci 1.



(4) K vyjádřením zaslaným po lhůtě uvedené v odstavci 1 úřad

nepřihlíží.



§ 10



Vyjádření dotčeného státu



Pokud dotčený stát požádá o projednání svého vyjádření k podané

žádosti, postupuje úřad v souladu s mezinárodními smlouvami, kterými je

Česká republika vázána. O dobu projednávání žádosti s dotčeným státem

se lhůty pro vydání integrovaného povolení stanovené tímto zákonem

prodlužují.



§ 11



Vyjádření odborně způsobilé osoby



(1) Úřad si může k posouzení žádosti vyžádat zpracování odborného

vyjádření k aplikaci nejlepších dostupných technik nebo ve zvláště

složitých případech k celé žádosti. Odborné vyjádření může zpracovávat

pouze odborně způsobilá osoba podle § 6. O tomto postupu informuje úřad

neprodleně účastníky řízení.



(2) Vyjádření odborně způsobilé osoby k použití nejlepších dostupných

technik musí minimálně obsahovat



a) porovnání zařízení s nejlepšími dostupnými technikami,



b) posouzení návrhu závazných podmínek provozu zařízení včetně

vyhodnocení jejich souladu se závěry o nejlepších dostupných technikách

a jejich technické splnitelnosti a



c) vyhodnocení odborného posouzení podle § 14 odst. 5, pokud bylo

předloženo, v případech podle § 14 odst. 6 a 7 stanovisko k určení

nejlepších dostupných technik.



(3) Odborně způsobilá osoba zašle odborné vyjádření úřadu do 30 dnů ode

dne, kdy žádost obdržela. Pokud úřad neshledá důvody k vrácení

vyjádření k dopracování, do 5 pracovních dnů od jeho obdržení jej

zveřejní prostřednictvím informačního systému integrované prevence a na

své úřední desce po dobu 15 dnů.



(4) Úřad může odborné vyjádření vrátit odborně způsobilé osobě k

dopracování do 5 pracovních dnů od jeho obdržení. Odborně způsobilá

osoba vyjádření dopracuje podle pokynů úřadu do 10 dnů ode dne, kdy jí

bylo vráceno. Dopracované odborné vyjádření úřad zveřejní neprodleně po

jeho obdržení způsobem podle odstavce 3.



§ 12



Ústní jednání o žádosti



(1) Úřad může po uplynutí lhůty podle § 9 odst. 1 nebo 3 nebo v případě

postupu podle § 11 odst. 1 po obdržení odborného vyjádření nařídit k

projednání žádosti ústní jednání. K ústnímu jednání úřad může přizvat

kromě účastníků řízení též odborně způsobilou osobu, Českou inspekci

životního prostředí (dále jen "inspekce") a příslušné správní úřady.

Úřad nařídí ústní jednání vždy, požádá-li o to účastník řízení.

Vyžádal-li si úřad k posouzení žádostí zpracování odborného vyjádření,

může se ústní jednání konat až po uplynutí doby, po kterou bylo odborné

vyjádření zveřejněno na úřední desce úřadu podle § 11 odst. 3.



(2) Účastník řízení může požádat o provedení ústního jednání ve lhůtě

pro zaslání vyjádření podle § 9 odst. 1 a 3 nebo v případě vyžádání

odborného vyjádření ve lhůtě pro jeho zaslání úřadu podle § 11 odst. 3.



§ 13



Rozhodnutí o žádosti



(1) Úřad o žádosti provozovatele zařízení rozhodne ve lhůtě do 45 dnů

ode dne uplynutí lhůty podle § 9 odst. 1. Využije-li úřad postup podle

§ 11, pak lhůta pro rozhodnutí o žádosti běží ode dne obdržení

odborného vyjádření.



(2) Pokud po projednání žádosti úřad zjistí, že záměr provozovatele

zařízení uvedený v jeho žádosti nesplňuje požadavky tohoto zákona a

zvláštních právních předpisů^6) nebo že závazné podmínky navržené pro

provoz zařízení jsou z technických důvodů nesplnitelné, žádost o vydání

integrovaného povolení zamítne.



(3) Nejsou-li dány důvody pro zamítnutí žádosti podle odstavce 2, úřad

na podkladě výsledků projednání žádosti vydá integrované povolení,

které kromě obecných náležitostí stanovených správním řádem obsahuje:



a) firmu nebo název, anebo jméno a příjmení, sídlo nebo místo

podnikání, identifikační číslo osoby, pokud je přiděleno, je-li

provozovatelem zařízení právnická osoba nebo fyzická osoba, která je

podnikatelem,



b) jméno a příjmení, číslo občanského průkazu, není-li vydán, číslo

dokladu, který jej nahrazuje, trvalý pobyt, je-li provozovatelem

zařízení fyzická osoba, která není podnikatelem,



c) popis zařízení a popis umístění zařízení,



d) podmínky provozu zařízení, dále postupy a opatření zabezpečující

plnění těchto podmínek (dále jen "závazné podmínky provozu"),



e) výčet rozhodnutí, stanovisek, vyjádření a souhlasů vydávaných podle

zvláštních právních předpisů^6), které se nahrazují integrovaným

povolením.



(4) V závazných podmínkách provozu podle odstavce 3 písm. d) úřad

stanoví



a) emisní limity (§ 14),



b) opatření k vyloučení rizik možného znečišťování životního prostředí

a ohrožování zdraví člověka pocházejících ze zařízení po ukončení jeho

činnosti a podmínky zajišťující při úplném ukončení provozu zařízení

navrácení místa provozu zařízení do stavu v souladu s požadavky § 15a,



c) podmínky zajišťující ochranu zdraví člověka a životního prostředí

při nakládání s odpady a opatření ke sledování odpadů, které v zařízení

vznikají,



d) podmínky zajišťující ochranu zdraví člověka a ochranu životního

prostředí, zejména ochranu ovzduší, půdy, podzemních a povrchových vod,



e) další zvláštní podmínky ochrany zdraví člověka a životního

prostředí, které úřad shledá nezbytnými s ohledem na místní podmínky

životního prostředí a technickou charakteristiku zařízení,



f) opatření pro hospodárné využívání surovin a energie,



g) opatření pro předcházení haváriím^8) a omezování jejich případných

následků,



h) postupy nebo opatření pro provoz týkajících se situací odlišných od

podmínek běžného provozu (například uvedení zařízení do provozu,

zkušební provoz podle zvláštního právního předpisu^24), poruchy

zařízení, krátkodobá přerušení a definitivní ukončení provozu

zařízení),



i) způsob monitorování emisí technická opatření k monitorování emisí,

včetně specifikace metodiky měření, včetně jeho frekvence, vedení

záznamů o monitorování; v případě použití postupu podle § 14 odst. 4

písm. b) též požadavek, aby výsledky monitorování emisí byly k

dispozici pro shodná časová období a referenční podmínky jako v případě

úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami,



j) opatření k minimalizaci dálkového přemisťování znečištění či

znečištění překračujícího hranice států a k zajištění vysoké úrovně

ochrany životního prostředí jako celku,



k) postup vyhodnocování plnění podmínek integrovaného povolení včetně

povinnosti předkládat úřadu pravidelně alespoň jednou za rok výsledky

monitorování emisí a další požadované údaje, které úřadu umožní

kontrolu plnění podmínek integrovaného povolení; v případě použití

postupu podle § 14 odst. 4 písm. b) též shrnutí výsledků monitorování

emisí umožňující srovnání s úrovněmi emisí spojenými s nejlepšími

dostupnými technikami,



l) postupy a požadavky na pravidelnou údržbu zařízení a postupy k

zabránění emisím do půdy a podzemních vod a způsoby monitorování půdy a

podzemních vod v souvislosti s příslušnými nebezpečnými látkami, které

se mohou na daném místě vyskytovat, a s ohledem na možnost znečištění

půdy a podzemních vod v místě zařízení,



m) podmínky pro posouzení dodržování emisních limitů; tyto podmínky

mohou být nahrazeny odkazem na jiné právní předpisy^36).



(5) Součástí odůvodnění integrovaného povolení je i vypořádání

připomínek k žádosti obsažených ve vyjádřeních podaných podle § 8 až

11, a to v plném rozsahu. Úřad v odůvodnění integrovaného povolení

rovněž uvede, na základě jakých závěrů o nejlepších dostupných

technikách a referenčních dokumentů o nejlepších dostupných technikách

byly uloženy závazné podmínky provozu. V případě udělení výjimky z

úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami podle § 14

odst. 5 musí odůvodnění integrovaného povolení obsahovat konkrétní

důvody pro udělení této výjimky, včetně závěrů odborného posouzení, a

odůvodnění závazných podmínek provozu stanovených na základě udělené

výjimky.



(6) Závazné podmínky provozu uložené úřadem podle odstavce 4 musí vždy

zahrnovat podmínky, postupy a opatření, které by jinak byly stanoveny

na základě zvláštních právních předpisů,^6) podle kterých by byla

vydána rozhodnutí, stanoviska, vyjádření a souhlasy, které se nahrazují

integrovaným povolením. Tato rozhodnutí, stanoviska, vyjádření a

souhlasy nelze po vydání integrovaného povolení vydat podle zvláštních

právních předpisů^6).



(7) Pokud se důvody odvolání nebo rozkladu proti rozhodnutí o žádosti

týkají použití nejlepších dostupných technik v působnosti Ministerstva

průmyslu a obchodu nebo Ministerstva zemědělství, případně dalších

technických aspektů provozu zařízení souvisejících s těmito nejlepšími

dostupnými technikami, zašle ministerstvo odvolání nebo rozklad a kopii

žádosti k vydání integrovaného povolení včetně tohoto rozhodnutí

Ministerstvu průmyslu a obchodu nebo Ministerstvu zemědělství podle

oblasti jejich působnosti k posouzení, zda došlo k pochybení při

použití příslušných závěrů o nejlepších dostupných technikách a

referenčního dokumentu o nejlepších dostupných technikách při stanovení

závazných podmínek provozu. Tyto ústřední správní úřady zašlou své

vyjádření do 15 dnů ode dne obdržení odvolání nebo rozkladu proti

vydanému rozhodnutí. Tato vyjádření jsou podkladem pro vydání

rozhodnutí ministerstva nebo ministra životního prostředí o odvolání

nebo rozkladu.



(8) Pokud se důvody odvolání nebo rozkladu proti rozhodnutí o žádosti

týkají podmínek souvisejících s ochranou veřejného zdraví, zašle

ministerstvo odvolání nebo rozklad a kopii žádosti k vydání

integrovaného povolení včetně tohoto rozhodnutí Ministerstvu

zdravotnictví, které se k odvolání nebo rozkladu vyjádří z hlediska

ochrany veřejného zdraví. Ministerstvo zdravotnictví zašle své

vyjádření do 15 dnů ode dne obdržení odvolání nebo rozkladu proti

vydanému rozhodnutí. Toto vyjádření je podkladem pro vydání rozhodnutí

ministerstva nebo ministra životního prostředí o odvolání nebo

rozkladu.



(9) Rozhodnutí podle odstavce 2 nebo 3 úřad do 5 dnů ode dne nabytí

právní moci zveřejní prostřednictvím informačního systému integrované

prevence a na své úřední desce po dobu 30 dnů zveřejní informaci o tom,

kdy a kde lze do rozhodnutí nahlédnout. Pokud byla žádost projednána

podle § 10, uvědomí úřad o rozhodnutí podle odstavce 2 nebo 3 dotčený

stát.



(10) Krajský úřad je povinen zaslat ministerstvu tato rozhodnutí do 7

dnů ode dne nabytí právní moci těchto rozhodnutí.



(11) Bylo-li rozhodnutím o odvolání nebo rozkladu proti rozhodnutí o

žádosti podle odstavce 2 nebo 3 řízení skončeno, zveřejní ministerstvo

rozhodnutí o odvolání nebo rozkladu do 5 dnů ode dne jeho nabytí právní

moci prostřednictvím informačního systému integrované prevence.



Způsob stanovení závazných podmínek provozu



§ 14



(1) Úřad stanoví emisní limity pro znečišťující látky uvedené v příloze

č. 2 k tomuto zákonu, pokud jsou ze zařízení vypouštěny, a další emisní

limity, které se stanovují na základě jiných právních předpisů.^6) Úřad

může též stanovit emisní limity pro jiné skupiny nebo kategorie

znečišťujících látek a příslušné limity pro hluk, vibrace a

neionizující záření^37). Vztahují-li se na zařízení ustanovení

zvláštního právního předpisu,^14a) úřad stanoví emisní limity pro tyto

skleníkové plyny jen tehdy, je-li to nezbytné k zabránění závažného

znečišťování v místě provozu. Emisní limity mohou být doplněny nebo

nahrazeny ekvivalentními parametry nebo jinými technickými opatřeními,

která zajistí rovnocennou úroveň ochrany životního prostředí.



(2) Emisní limity pro znečišťující látky a příslušné limity pro

vibrace, hluk, teplo nebo jiné formy neionizujícího záření se vztahují

obvykle k místu, kde emise vycházejí ze zařízení. K ředění před místem,

kde emise opouští zařízení, se při stanovení emisních limitů

nepřihlíží. V případě výpustí odpadních vod do kanalizace úřad při

určování emisního limitu příslušného zařízení může přihlédnout k

čisticímu efektu čistírny odpadních vod za předpokladu, že je zaručena

rovnocenná úroveň ochrany životního prostředí jako celku^2) a že

výsledkem není větší znečištění životního prostředí.



(3) Při stanovení závazných podmínek provozu, zejména emisních limitů,

úřad vychází z nejlepších dostupných technik a použije závěry o

nejlepších dostupných technikách, aniž by však předepisoval použití

jakékoli konkrétní metody či technologie. Takto stanovené závazné

podmínky provozu nesmí být mírnější než podmínky provozu, které by

jinak byly stanoveny podle zvláštních právních předpisů.^6)



(4) Úřad stanoví emisní limity, které zajišťují, že za běžných

provozních podmínek emise nepřekročí úrovně emisí spojené s nejlepšími

dostupnými technikami, jak jsou stanoveny v rozhodnutích o závěrech o

nejlepších dostupných technikách, a to jedním z těchto způsobů



a) stanovením emisních limitů, které nepřekračují úrovně emisí spojené

s nejlepšími dostupnými technikami; tyto emisní limity jsou vyjádřeny

za stejné období jako úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými

technikami nebo za období kratší a za totožných referenčních podmínek,

nebo



b) stanovením jiných emisních limitů, než jsou hodnoty uvedené v

písmeni a), pokud jde o hodnoty, období a referenční podmínky.



Použije-li se postup podle písmene b), úřad nejméně jednou ročně

posoudí výsledky monitorování emisí s cílem zajistit, aby emise za

běžných provozních podmínek nepřekračovaly úrovně emisí spojené s

nejlepšími dostupnými technikami.



(5) Úřad může v konkrétních případech stanovit mírnější emisní limity,

než je stanoveno v odstavci 4. Postup lze použít, pouze pokud odborné

posouzení předložené provozovatelem prokáže, že v jeho důsledku nedojde

k závažnému znečištění životního prostředí, celkově bude dosaženo

vysoké úrovně ochrany životního prostředí a že by dosažení úrovní emisí

spojených s nejlepšími dostupnými technikami popsanými v závěrech o

nejlepších dostupných technikách vedlo k nákladům, jejichž výše by

nebyla přiměřená přínosům pro životní prostředí, a to z důvodů



a) zeměpisné polohy daného zařízení nebo místních podmínek životního

prostředí, nebo



b) technické charakteristiky daného zařízení.



Náležitosti obsahu odborného posouzení stanoví prováděcí právní

předpis.



(6) Stanoví-li úřad závazné podmínky provozu na základě nejlepších

dostupných technik, které nejsou popsány v žádných příslušných závěrech

o nejlepších dostupných technikách, postupuje tak, aby



a) byly parametry dotyčné techniky určeny se zvláštním přihlédnutím ke

kritériím uvedeným v příloze č. 2 a



b) byly splněny požadavky stanovené v odstavcích 1 až 5.



Neobsahují-li příslušné závěry o nejlepších dostupných technikách

hodnoty emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami, musí použitá

technika zajišťovat míru ochrany životního prostředí rovnocennou

nejlepším dostupným technikám popsaným v závěrech o nejlepších

dostupných technikách.



(7) Nevztahují-li se žádné závěry o nejlepších dostupných technikách na

činnosti nebo typ výrobního procesu prováděné v zařízení nebo

nezabývají-li se žádné závěry o nejlepších dostupných technikách všemi

možnými dopady činnosti nebo procesu na životní prostředí, stanoví úřad

závazné podmínky provozu na základě nejlepších dostupných technik,

které po projednání s provozovatelem zařízení určí pro dotyčné činnosti

nebo procesy, přičemž zvláštní pozornost věnuje kritériím uvedeným v

příloze č. 2 k tomuto zákonu.



(8) Při stanovení požadavků na monitorování emisí úřad vychází z

požadavků na monitorování, které jsou popsány v závěrech o nejlepších

dostupných technikách, pokud existují. Úřad stanoví minimální frekvenci

monitorování tak, aby bylo zajištěno pravidelné monitorování půdy

alespoň jedenkrát za 10 let a pravidelné monitorování podzemních vod

jedenkrát za 5 let, není-li toto monitorování založeno na systematickém

hodnocení rizika znečištění.



(9) Úřad může ke zkoušení a použití nově vznikajících technik udělit

dočasnou výjimku z emisních limitů stanovených podle odstavců 3 až 7 v

celkové délce nepřesahující 9 měsíců, je-li po uplynutí uvedené lhůty

používání techniky buď zastaveno, nebo se při činnosti dosáhne alespoň

úrovně emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami.



(10) Do přijetí rozhodnutí podle čl. 13 odst. 5 směrnice Evropského

parlamentu a Rady 2010/75/EU o závěrech o nejlepších dostupných

technikách na úrovni Evropské unie se pro účely stanovení závazných

podmínek provozu použijí závěry o nejlepších dostupných technikách z

referenčních dokumentů o nejlepších dostupných technikách přijatých

Evropskou komisí před 6. lednem 2011, s výjimkou emisních limitů podle

odstavců 4 a 5.



§ 15



(1) Úřad v integrovaném povolení stanoví provozovateli zařízení, který

nemůže dosáhnout s použitím nejlepších dostupných technik standard

kvality životního prostředí, povinnost uskutečnit dodatečné podmínky ke

splnění standardu kvality životního prostředí, například podmínky

omezující provoz zařízení v určitou denní dobu.



(2) Úřad stanoví v integrovaném povolení v případě, kdy je standard

kvality životního prostředí mírnější, než jsou požadavky, které se

obvykle dosahují s použitím nejlepší dostupné techniky, závazné

podmínky provozu tak, aby odpovídaly možnosti použití nejlepších

dostupných technik.



(3) Úřad může v případě, že některý z požadavků standardu kvality

životního prostředí lze v místních podmínkách splnit jen tehdy,

dojde-li k nedodržení jiného požadavku standardu kvality životního

prostředí, zohlednit tuto skutečnost v integrovaném povolení za

předpokladu, že bude dosaženo účelu tohoto zákona podle § 1.



§ 15a



Ukončení provozu zařízení



(1) Závazné podmínky provozu týkající se úplného ukončení provozu

zařízení stanoví úřad v integrovaném povolení tak, aby bylo zajištěno

dodržení odstavců 2 až 5.



(2) Ukončení provozu zařízení nesmí být spojeno s ohrožením životního

prostředí a s rizikem vyšší úrovně znečištění. Provozovatel zařízení je

vždy povinen uvést místo provozu zařízení do stavu, který nebude

představovat žádné významné riziko pro lidské zdraví nebo životní

prostředí.



(3) Při úplném ukončení provozu zařízení posoudí provozovatel zařízení

zejména stav znečištění půdy a podzemních vod nebezpečnými látkami

používanými, vyráběnými nebo vypouštěnými daným zařízením. Pokud

zařízení oproti stavu uvedenému v základní zprávě způsobilo významné

znečištění půdy nebo podzemních vod těmito nebezpečnými látkami, učiní

provozovatel zařízení kroky nezbytné k odstranění znečištění tak, aby

bylo dané místo uvedeno do stavu popsaného v základní zprávě. Za tímto

účelem lze zohlednit technickou proveditelnost takových opatření.



(4) Provozovatel zařízení po úplném ukončení provozu zařízení v

případě, že znečištění půdy a podzemních vod v daném místě představuje

významné riziko pro lidské zdraví nebo životní prostředí v důsledku

povolených činností prováděných provozovatelem zařízení před schválením

základní zprávy, přijme nezbytná opatření k odstranění, regulaci,

izolaci nebo snížení množství příslušných nebezpečných látek tak, aby

dané místo přestalo uvedené riziko představovat. Přitom je nutno

zohlednit současný nebo budoucí schválený způsob využívání daného místa

a charakteristiku stavu území, kde je zařízení umístěno.



(5) Pokud se na provozovatele zařízení nevztahuje povinnost vypracovat

základní zprávu, učiní provozovatel zařízení po úplném ukončení provozu

zařízení nezbytná opatření k odstranění, regulaci, izolaci nebo snížení

množství nebezpečných látek tak, aby dané místo již v důsledku

znečištění půdy a podzemních vod způsobeného povolenými činnostmi

nepředstavovalo žádné významné riziko pro lidské zdraví nebo životní

prostředí. Přitom je nutno zohlednit současný nebo budoucí schválený

způsob využívání daného místa a charakteristiku stavu území, kde je

zařízení umístěno.



§ 16



Základní povinnosti provozovatele zařízení



(1) Provozovatel zařízení je povinen



a) provozovat zařízení v souladu s integrovaným povolením vydaným podle

tohoto zákona, včetně podmínek provozu zařízení stanovených v

provozních řádech a dalších dokumentech schválených v rámci

integrovaného povolení,



b) ohlásit úřadu každou plánovanou změnu v užívání, způsobu provozu

nebo rozsahu zařízení, která by mohla mít důsledky pro životní

prostředí,



c) předcházet výskytu havárií, neprodleně hlásit úřadu a inspekci

všechny mimořádné události, havárie zařízení a havarijní úniky^8)

znečišťujících látek ze zařízení do životního prostředí, které mají

závažné dopady na životní prostředí, a porušení závazných podmínek

provozu stanovených v integrovaném povolení,



d) v případech mimořádných událostí, havárií zařízení a havarijních

úniků^8) znečišťujících látek ze zařízení do životního prostředí, které

mají závažné dopady na životní prostředí, neprodleně přijmout opatření

k omezení dopadů na životní prostředí a k zamezení dalších možných

mimořádných událostí nebo havárií,



e) v případě porušení závazných podmínek provozu neprodleně přijmout

opatření, která zajistí v nejkratší možné době nápravu stavu

způsobeného porušením těchto podmínek,



f) vést evidenci údajů o plnění podmínek integrovaného povolení v

souladu s § 16a odst. 2.



(2) Provozovatel zařízení nesmí bez platného integrovaného povolení

zařízení provozovat. Tím nejsou dotčena ustanovení § 42 až 44.



§ 16a



Plnění podmínek integrovaného povolení



(1) Provozovatel zařízení je povinen každoročně předávat úřadu v

elektronické podobě zprávu s údaji o plnění podmínek integrovaného

povolení v rozsahu stanoveném úřadem v integrovaném povolení podle § 13

odst. 4 písm. k) (dále jen „zpráva o plnění podmínek integrovaného

povolení“). Pokud provozovatel zařízení ohlásil některé shodné údaje

požadované k doložení plnění podmínek integrovaného povolení v rámci

plnění ohlašovacích povinností podle jiných právních předpisů^38)

prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v

oblasti životního prostředí^39) nebo prostřednictvím datové schránky

ministerstva určené k plnění ohlašovacích povinností v oblasti

životního prostředí, postačí uvést odkaz na tyto údaje.



(2) Pro účely ohlašování podle odstavce 1 je provozovatel zařízení

povinen vést evidenci údajů o plnění podmínek integrovaného povolení a

uchovávat tuto evidenci po dobu 5 let. Při vedení evidence o plnění

podmínek integrovaného povolení lze využít i údaje shromažďované na

základě jiných právních předpisů^38).



(3) Ke kontrole plnění podmínek integrovaného povolení mohou příslušné

správní orgány využít i údaje ohlášené provozovatelem zařízení na

základě jiných právních předpisů^38) prostřednictvím integrovaného

systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního

prostředí^39) nebo prostřednictvím datové schránky ministerstva určené

k plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí.



(4) Vzor zprávy o plnění podmínek integrovaného povolení stanoví

prováděcí právní předpis.



nadpis zrušen



§ 17



Přechod integrovaného povolení



Práva a povinnosti z integrovaného povolení přecházejí na právního

nástupce provozovatele zařízení a jsou pro něj závazné. Právní nástupce

je povinen oznámit přechod integrovaného povolení úřadu do 15 dnů ode

dne účinnosti převodu nebo přechodu práv a povinností podle zvláštního

právního předpisu.^13)



§ 18



Přezkum závazných podmínek integrovaného povolení



(1) Úřad provede alespoň každých 8 let přezkum, zda nedošlo ke změně

okolností, které mohou vést ke změně závazných podmínek integrovaného

povolení.



(2) Úřad vždy přezkoumá závazné podmínky integrovaného povolení,



a) má-li za to, že došlo k závažnému porušení podmínek integrovaného

povolení,



b) zjistí-li, že provozní bezpečnost procesu nebo činnosti zařízení

vyžaduje, aby bylo použito jiné techniky,



c) vyžaduje-li to změna emisních limitů nebo standardů kvality

životního prostředí provedená na základě jiných právních předpisů^6),

nebo jiná změna zvláštních právních předpisů^6), která může mít vliv na

závazné podmínky provozu stanovené v integrovaném povolení,



d) je-li znečištění životního prostředí v důsledku provozu zařízení tak

značné, že významně přesahuje standard kvality životního prostředí a

nelze se k němu přiblížit jinak než změnou závazných podmínek provozu

zařízení, nebo



e) použije-li úřad při stanovování emisních limitů postup podle § 14

odst. 4 písm. b) a výsledky monitorování prokáží, že emise za běžných

provozních podmínek překračovaly úrovně emisí spojené s nejlepšími

dostupnými technikami.



(3) Úřad provede přezkum všech závazných podmínek integrovaného

povolení, je-li zveřejněno rozhodnutí o závěrech o nejlepších

dostupných technikách pro hlavní činnost zařízení podle přílohy č. 1 k

tomuto zákonu. Při přezkumu se zohlední všechny nové nebo aktualizované

závěry o nejlepších dostupných technikách použitelné pro dané zařízení,

které byly přijaty na úrovni Evropské unie podle čl. 13 odst. 5

směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU od udělení povolení

nebo jeho posledního přezkumu. Úřad na základě provedeného přezkumu

zajistí, aby do 4 let od zveřejnění příslušných závěrů o nejlepších

dostupných technikách byly závazné podmínky integrovaného povolení v

souladu se závěry o nejlepších dostupných technikách a aby provozovatel

zařízení byl povinen tyto podmínky dodržovat.



(4) Pokud se na zařízení nevztahují žádné závěry o nejlepších

dostupných technikách, úřad vždy přezkoumá závazné podmínky

integrovaného povolení, umožňuje-li vývoj v oblasti nejlepších

dostupných technik významné snížení emisí.



(5) Byla-li pro zařízení udělena výjimka z úrovní emisí spojených s

nejlepšími dostupnými technikami podle § 14 odst. 5, je úřad povinen

posoudit důvodnost udělení této výjimky v rámci každého přezkumu

závazných podmínek integrovaného povolení, s výjimkou přezkumu

prováděného na základě odstavce 2 písm. c), není-li jeho důvodem změna

emisních limitů nebo standardů kvality životního prostředí provedená z

důvodu jiné změny zvláštních právních předpisů^6), která může mít vliv

na závazné podmínky provozu stanovené v integrovaném povolení, a

přezkumu prováděného na základě odstavce 6.



(6) Úřad může provést přezkum podmínek integrovaného povolení



a) na základě ohlášení změny v zařízení podle § 16 odst. 1 písm. b),



b) na základě podnětu inspekce nebo krajské hygienické stanice, nebo



c) je-li v místě provozu zařízení dlouhodobě překračován standard

kvality životního prostředí.



(7) Přezkum závazných podmínek integrovaného povolení se provádí

šetřením v místě provozu zařízení nebo přezkumem podkladů předložených

provozovatelem zařízení, případně jiných podkladů souvisejících se

závaznými podmínkami integrovaného povolení. Zaměstnanci úřadu se při

přezkumné činnosti prokazují služebním průkazem, který je současně

dokladem o jejich pověření k provedení přezkumu.



(8) O plánovaných přezkumech, o výsledcích provedených přezkumů,

uložených pokutách a opatřeních k nápravě informuje úřad neprodleně

inspekci a krajskou hygienickou stanici. Úřad též může inspekci a

krajskou hygienickou stanici přizvat k přezkumu.



(9) Na výkon přezkumné činnosti se vztahuje zákon o kontrole, není-li v

tomto zákoně stanoveno jinak^42).



(10) Úřad při přezkumu závazných podmínek integrovaného povolení

použije relevantní informace získané z monitorování nebo kontrol

provedených podle tohoto zákona.



(11) Provozovatel zařízení je povinen na žádost úřadu předložit veškeré

informace, které jsou nezbytné k přezkumu závazných podmínek

integrovaného povolení, včetně výsledků monitorovaní emisí a jiných

údajů umožňujících srovnání provozu zařízení s nejlepšími dostupnými

technikami popsanými v příslušných závěrech o nejlepších dostupných

technikách a s úrovněmi emisí spojenými s nejlepšími dostupnými

technikami.



§ 19



Na základě přezkumu podle § 18 je úřad oprávněn



a) uložit provozovateli zařízení provést v přiměřené lhůtě opatření k

nápravě podle § 19b odst. 1,



b) v případě zjištění, že zařízení je provozováno v rozporu s

podmínkami integrovaného povolení, rozhodovat o správních deliktech

podle § 37,



c) vyzvat provozovatele zařízení v přiměřené lhůtě stanovené úřadem k

podání žádosti o změnu integrovaného povolení podle § 19a odst. 1,



d) vydat provozovateli zařízení rozhodnutí o omezení nebo zastavení

provozu zařízení nebo jeho části podle § 19b odst. 3 až 5,



e) zahájit z moci úřední řízení o změně integrovaného povolení podle §

19a odst. 3.



§ 19a



Řízení o změně integrovaného povolení



(1) Dojde-li úřad na základě ohlášení plánované změny zařízení podle §

16 odst. 1 písm. b) nebo na základě přezkumu podle § 18 a 19 k závěru,

že se jedná o podstatnou změnu v provozu zařízení, vyzve provozovatele

zařízení, aby úřadu ve lhůtě, kterou stanoví, podal žádost o změnu

integrovaného povolení, přičemž může stanovit, které náležitosti

žádosti se nevyžadují. V řízení se postupuje obdobně podle § 3 až 15.



(2) Provozovatel zařízení může v rámci ohlášení plánované změny v

zařízení podle § 16 odst. 1 písm. b) přímo podat žádost o změnu

integrovaného povolení. Dojde-li úřad k závěru, že se jedná o

podstatnou změnu zařízení, v řízení se dále postupuje obdobně podle § 3

až 15. Pokud úřad dojde k závěru, že se nejedná o podstatnou změnu v

zařízení, pokračuje v řízení o žádosti podle odstavce 4 a správního

řádu^40).



(3) Dojde-li úřad na základě ohlášení plánované změny v zařízení podle

§ 16 odst. 1 písm. b), která nebyla spojena se žádostí o změnu

integrovaného povolení podle odstavce 2, nebo na základě přezkumu podle

§ 18 a 19 k závěru, že se nejedná o podstatnou změnu zařízení, ale že

je nezbytné provést změnu integrovaného povolení, rozhodne o změně

integrovaného povolení v řízení z moci úřední.



(4) Nejedná-li se podle závěru úřadu o podstatnou změnu zařízení, jsou

účastníky řízení o změně integrovaného povolení zahájeného podle

odstavce 2 nebo 3 subjekty uvedené v § 7 odst. 1 písm. a) a b) a v § 7

odst. 2. Úřad si může vyžádat od provozovatele zařízení doplnění

podkladů nezbytných pro vydání rozhodnutí. Úřad si vždy vyžádá

vyjádření příslušných správních úřadů, jejichž působnosti se změna

dotýká. Příslušné správní úřady zašlou úřadu své vyjádření do 15 dnů

ode dne obdržení žádosti o změnu integrovaného povolení nebo oznámení o

zahájení řízení o změně integrovaného povolení z moci úřední. Změnu

integrovaného povolení zveřejní úřad obdobně podle § 13 odst. 9. Úřad

zašle změnu integrovaného povolení ministerstvu do 7 dnů od nabytí

právní moci této změny.



(5) Pokud provozovatel zařízení v rámci ohlášení plánované změny v

zařízení podal žádost o změnu integrovaného povolení a úřad shledá

důvody pro přezkum závazných podmínek integrovaného povolení podle § 18

odst. 6, může úřad po dobu přezkumu přerušit řízení o změně

integrovaného povolení.



(6) Změna zařízení se vždy považuje za podstatnou v případě, že

zahrnuje výjimku z úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými

technikami podle § 14 odst. 5 nebo vyplývá z výsledků přezkumu

závazných podmínek integrovaného povolení provedeného podle § 18 odst.

2 písm. d). Pokud provozovatel zařízení podá samostatnou žádost o

udělení výjimky podle § 14 odst. 5, postupuje se v řízení o změně

integrovaného povolení obdobně podle § 3 až 15.



(7) Na žádost provozovatele zařízení úřad vydá úplné znění výrokové

části integrovaného povolení, jak vyplývá z rozhodnutí o jeho změně.

Rozhodné je znění výrokových částí vydaného integrovaného povolení a

jednotlivých rozhodnutí o jeho změně. Úřad může úplné znění výrokové

části integrovaného povolení vydat i z moci úřední v souvislosti s

vydáním rozhodnutí o změně integrovaného povolení. Úplné znění výrokové

části integrovaného povolení se zveřejňuje prostřednictvím informačního

systému integrované prevence.



§ 19b



Opatření k nápravě a zastavení provozu zařízení



(1) V případě, že provozovatel zařízení neplní povinnosti stanovené

tímto zákonem nebo integrovaným povolením, jsou úřad nebo inspekce

oprávněny uložit provozovateli zařízení provést v přiměřené lhůtě

opatření k nápravě. Po dobu lhůty k provedení opatření k nápravě se

nepoužijí § 37 a 38.



(2) Správní orgány uvedené v odstavci 1 jsou oprávněny uložit

provozovateli zařízení opatření k nápravě i v případě, že provozovatel

zařízení neporušil povinnosti stanovené tímto zákonem nebo integrovaným

povolením, jedná-li se o mimořádné události, havárie zařízení nebo

havarijní úniky^8) znečišťujících látek ze zařízení do životního

prostředí, které mají závažné dopady na životní prostředí.



(3) Pokud provozovatel zařízení uložená opatření k nápravě ve stanovené

lhůtě neprovedl, jsou úřad nebo inspekce oprávněny vydat rozhodnutí o

omezení nebo zastavení provozu zařízení nebo jeho části.



(4) Úřad je oprávněn vydat rozhodnutí o omezení nebo zastavení provozu

zařízení nebo jeho části též v případě, že provozovatel zařízení nepodá

ve stanovené lhůtě podle § 19 písm. c) žádost o změnu integrovaného

povolení.



(5) Úřad nebo inspekce vydají rozhodnutí o omezení nebo zastavení

provozu zařízení nebo jeho části, pokud porušení povinností stanovených

tímto zákonem nebo integrovaným povolením představuje nebezpečí, že

dojde k bezprostřednímu závažnému nepříznivému dopadu na životní

prostředí. Toto rozhodnutí lze vydat i bez předchozího uložení opatření

k nápravě.



(6) Při postupu podle odstavců 1 až 5 mohou úřad nebo inspekce

stanovit, že odvolání proti rozhodnutí nemá odkladný účinek.

Rozhodnutím o omezení nebo zastavení provozu zařízení nebo jeho části

nejsou dotčeny právní účinky podmínek integrovaného povolení podle § 13

odst. 4 písm. b).



(7) Úřad nebo inspekce uloží podle potřeby opatření k nápravě právnímu

nástupci provozovatele zařízení, který není původcem závadného stavu.

Povinnosti plynoucí z opatření k nápravě a rozhodnutí o omezení nebo

zastavení provozu zařízení uložené provozovateli zařízení podle

odstavců 1 až 5 přecházejí na jeho právního nástupce.



§ 20



Zánik integrovaného povolení



(1) Integrované povolení zaniká při zániku provozovatele zařízení bez

právního nástupce.



(2) Úřad rozhodne o zrušení integrovaného povolení z moci úřední nebo

na žádost provozovatele zařízení při



a) ukončení provozu poté, co byly splněny podmínky integrovaného

povolení spojené s ukončením provozu zařízení, nebo



b) nevyužívání integrovaného povolení bez vážného důvodu po dobu delší

než 4 roky.



(3) Úřad na žádost provozovatele zařízení rozhodne o vynětí zařízení z

režimu tohoto zákona, pokud provozovatel zařízení dostatečným způsobem

prokáže pokles kapacity zařízení pod příslušnou prahovou hodnotu

uvedenou v příloze č. 1 k tomuto zákonu. Účastníky řízení o vydání

tohoto rozhodnutí jsou provozovatel zařízení a vlastník zařízení,

není-li provozovatelem zařízení. V rozhodnutí úřad uvede výčet

rozhodnutí, stanovisek, vyjádření a souhlasů podle zvláštních právních

předpisů^6) nutných k dalšímu provozu zařízení, které by jinak byly

nahrazeny integrovaným povolením. Ke každému z těchto správních aktů

úřad přiřadí závazné podmínky integrovaného povolení, které se k němu

vztahují. Zároveň úřad pro jednotlivé skupiny závazných podmínek

integrovaného povolení stanoví, že se zrušují ke dni nabytí právní moci

příslušného rozhodnutí podle zvláštních právních předpisů^6), případně

dnem nabytí právní moci rozhodnutí podle zvláštního právního

předpisu^24), pro které budou podkladem příslušná stanoviska, vyjádření

nebo souhlasy podle zvláštních právních předpisů^6). Dnem nabytí právní

moci posledního z vydaných rozhodnutí integrované povolení zaniká.



(4) Žádost o vynětí zařízení z režimu tohoto zákona může podat i

provozovatel zařízení, ve kterém neprobíhá žádná z činností uvedených v

příloze č. 1 k tomuto zákonu. V řízení se postupuje obdobně podle

odstavce 3.



(5) Rozhodnutí podle odstavců 2 a 3 se zveřejňuje obdobně podle § 13

odst. 9.



§ 20a



Sloučení integrovaných povolení



(1) Úřad na žádost provozovatele zařízení rozhodne o sloučení dvou nebo

více integrovaných povolení do jednoho integrovaného povolení, jedná-li

se o integrovaná povolení vydaná pro zařízení provozovaná stejným

provozovatelem na stejném místě. Sloučení integrovaných povolení

spočívá ve změně jednoho z integrovaných povolení, kterých se sloučení

týká, a zrušení ostatních dotčených integrovaných povolení.



(2) Účastníky řízení o sloučení integrovaných povolení jsou subjekty,

které byly účastníky řízení o vydání integrovaných povolení, kterých se

sloučení týká, popřípadě jejich právní nástupci. Rozhodnutí o žádosti o

sloučení integrovaných povolení se zveřejňuje obdobně podle § 13 odst.

9.



Kontrola



§ 20b



(1) Kontrola, kterou podle tohoto zákona provádí inspekce, zahrnuje

veškeré činnosti, včetně výkonu kontroly na místě provozu zařízení,

monitorování emisí a kontrol dokumentace a podkladů, ověřování

vlastního monitorování, kontrol používaných technik a vhodnosti řízení

provozu zařízení z hlediska životního prostředí, prováděné s cílem

kontrolovat zařízení z hlediska dodržovaní povinností stanovených tímto

zákonem nebo integrovaným povolením, podporovat dodržovaní těchto

povinností a tam, kde je to nezbytné, monitorovat jejich dopad na

životní prostředí.



(2) Inspektoři se při výkonu kontrolní činnosti prokazují průkazem

inspekce, který je současně dokladem o jejich pověření k provedení

kontroly.



(3) Inspekce zpracovává plán kontrol na období kalendářního roku. Plány

kontrol se vztahují na všechna zařízení, pro která bylo vydáno

integrované povolení podle tohoto zákona.



(4) Plán kontrol musí minimálně obsahovat



a) obecné posouzení příslušných významných otázek v oblasti životního

prostředí,



b) zeměpisnou oblast, na kterou se vztahuje,



c) seznam zařízení, na která se vztahuje,



d) postupy pro vypracování programů běžných kontrol podle odstavce 5,



e) postupy pro mimořádné kontroly podle odstavce 7.



(5) Inspekce na základě plánů kontrol pravidelně vypracovává programy

běžných kontrol, včetně stanovení četnosti kontrol na místě u různých

druhů zařízení. Doba mezi dvěma kontrolami na místě se stanoví na

základě systematického posuzování rizik v oblasti životního prostředí u

dotčených zařízení, přičemž v případě zařízení představujících nejvyšší

riziko nesmí být delší než 1 rok a v případě zařízení představujících

nejnižší riziko delší než 3 roky.



(6) Při systematickém posuzování rizik v oblasti životního prostředí se

vždy posoudí



a) možné a skutečné dopady dotyčných zařízení na lidské zdraví a

životní prostředí při zohlednění úrovní a druhů emisí, citlivosti

místního prostředí a rizika havárií,



b) historie dodržování podmínek integrovaného povolení,



c) účast provozovatele zařízení v systému Společenství pro

environmentální řízení podniků a audit (EMAS)^41) nebo jiném systému

environmentálního řízení.



(7) Mimořádné kontroly se provádějí zejména za účelem prošetření

stížností týkajících se životního prostředí a vyšetření závažných

havárií, mimořádných událostí a případů nedodržování požadavků v

oblasti životního prostředí, a pokud je třeba, i před vydáním

integrovaného povolení, přezkumem závazných podmínek integrovaného

povolení nebo změnou integrovaného povolení. Mimořádné kontroly lze

provádět též na základě poznatků kontrolního orgánu z vlastní kontrolní

činnosti.



(8) Pokud inspekce zjistí v rámci výkonu kontroly na místě závažné

porušení závazných podmínek integrovaného povolení, provede do 6 měsíců

od této kontroly opakovanou kontrolu na místě.



(9) V návaznosti na každou kontrolu na místě vypracuje inspekce vedle

protokolu o kontrole^42) zprávu, která obsahuje popis kontrolního

zjištění a závěry o případných dalších opatřeních (dále jen „zpráva“).



(10) Stejnopis zprávy zašle inspekce provozovateli zařízení do 2 měsíců

od provedení výkonu kontroly na místě, pouze pokud v této lhůtě nebyl

vyhotoven protokol o kontrole.



(11) Inspekce zveřejní zprávu prostřednictvím informačního systému

integrované prevence do 4 měsíců od uskutečnění výkonu kontroly na

místě.



(12) Inspekce informuje úřad a krajskou hygienickou stanici o

plánovaných kontrolách a uložených pokutách a opatřeních k nápravě.



§ 20c



(1) Kontrolu dodržování závazných podmínek stanovených v integrovaném

povolení k ochraně veřejného zdraví v oblasti ochrany před nepříznivými

účinky hluku, vibrací a neionizujícího záření provádí krajské

hygienické stanice.



(2) Ustanovení § 20b odst. 9 až 11 o zprávě z kontroly se na kontrolu

prováděnou na základě tohoto zákona krajskými hygienickými stanicemi

použijí obdobně.



(3) Krajská hygienická stanice informuje inspekci a úřad o plánovaných

kontrolách a uložených pokutách.



HLAVA III



zrušena



§ 21



zrušen



§ 22



zrušen



§ 23



zrušen



§ 24



zrušen



§ 25



zrušen



§ 26



zrušen



HLAVA IV



SYSTÉM VÝMĚNY INFORMACÍ O NEJLEPŠÍCH DOSTUPNÝCH TECHNIKÁCH



§ 27



(1) Systém výměny informací o nejlepších dostupných technikách (dále

jen „systém výměny informací“) zabezpečují ministerstvo, Ministerstvo

průmyslu a obchodu a Ministerstvo zemědělství. Na systému výměny

informací se rovněž podílejí agentura, krajské úřady, občanská

sdružení, obecně prospěšné společnosti, zaměstnavatelské svazy a

hospodářské komory, jejichž předmětem činnosti je prosazování a ochrana

profesních zájmů nebo veřejných zájmů podle zvláštních právních

předpisů.



(2) V rámci systému výměny informací ministerstvo, Ministerstvo

průmyslu a obchodu, Ministerstvo zemědělství k jednotlivým kategoriím

činností uvedeným v příloze č. 1 k tomuto zákonu a průřezovým oblastem

podle své působnosti zajišťují



a) zřízení a činnost technických pracovních skupin,



b) překlady relevantních dokumentů Evropské unie k nejlepším dostupným

technikám,



c) informování orgánů veřejné správy, provozovatelů zařízení a

veřejnosti o nejlepších dostupných technikách a nově vznikajících

technikách.



(3) Technické pracovní skupiny se ve své činnosti zaměřují především na



a) sledování nejlepších dostupných technik v příslušné oblasti v České

republice a na úrovni Evropské unie,



b) přípravu podkladů k závěrům o nejlepších dostupných technikách a

referenčním dokumentům o nejlepších dostupných technikách,



c) poskytování podkladů pro přípravu pozice České republiky při

vyjednávání na úrovni Evropské unie,



d) hodnocení odborné kvality překladů závěrů o nejlepších dostupných

technikách před jejich zveřejněním,



e) sledování vývoje nově vznikajících technik.



(4) Vedoucí a ostatní členy technických pracovních skupin jmenuje

ministerstvo, Ministerstvo průmyslu a obchodu nebo Ministerstvo

zemědělství podle oblasti své působnosti. Členy technických pracovních

skupin mohou navrhovat všichni účastníci systému výměny informací podle

odstavce 1.



(5) Informace o nejlepších dostupných technikách a nově vznikajících

technikách zveřejňuje na svých internetových stránkách Ministerstvo

průmyslu a obchodu.



§ 27a



Ministerstvo, Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo

zemědělství v oblastech své působnosti podle tohoto zákona podporují

vývoj a uplatňování nově vznikajících technik, zejména nově

vznikajících technik popsaných v referenčních dokumentech o nejlepších

dostupných technikách.



§ 27b



(1) Ministerstvo poskytuje příslušným orgánům Evropské komise v jimi

požadovaném rozsahu a formátu a v jimi požadovaných intervalech

informace k plnění požadavků právních předpisů Evropské unie v oblasti

integrované prevence a omezování znečištění^1).



(2) Ministerstvo zajišťuje poskytování informací o integrované prevenci

a omezování znečištění i v případě dalších mezinárodních závazků České

republiky.



(3) Krajské úřady, inspekce, Ministerstvo průmyslu a obchodu,

Ministerstvo zemědělství, agentura, krajské hygienické stanice a

příslušné správní úřady jsou povinny na vyžádání poskytnout

ministerstvu potřebné informace.



HLAVA V



VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY



§ 28



Státní správu podle tohoto zákona vykonávají



a) ministerstvo,



b) Ministerstvo průmyslu a obchodu,



c) Ministerstvo zemědělství,



d) Ministerstvo zdravotnictví,



e) krajské úřady,



f) inspekce,



g) krajské hygienické stanice^19).



§ 28a



(1) Ministerstvo vnitra nebo Policie České republiky poskytuje orgánům

vykonávajícím státní správu podle tohoto zákona



a) referenční údaje ze základního registru obyvatel,



b) údaje z agendového informačního systému evidence obyvatel,



c) údaje z agendového informačního systému cizinců.



(2) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. a) jsou



a) jméno, popřípadě jména, příjmení,



b) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v

cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,



c) datum a místo úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České

republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo;

je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v

rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů

prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto

rozhodnutí,



d) adresa místa pobytu,



e) státní občanství, popřípadě více státních občanství.



(3) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. b) jsou



a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,



b) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v

cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,



c) rodné číslo,



d) adresa místa trvalého pobytu,



e) státní občanství, popřípadě více státních občanství.



(4) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. c) jsou



a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,



b) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v

cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,



c) státní občanství, popřípadě více státních občanství,



d) druh a adresa místa pobytu,



e) počátek pobytu, případně datum ukončení pobytu.



(5) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru

obyvatel, se využijí z agendového informačního systému evidence

obyvatel nebo agendového informačního systému cizinců, pouze pokud jsou

ve tvaru předcházejícím současný stav.



(6) Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen

takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.



§ 29



Ministerstvo



Ministerstvo



a) vykonává vrchní státní dozor a je ústředním orgánem státní správy

podle tohoto zákona,



b) rozhoduje o žádosti o vydání integrovaného povolení pro zařízení,

jehož provoz může významně nepříznivě ovlivnit životní prostředí

dotčeného státu,



c) rozhoduje o odvoláních proti rozhodnutím krajského úřadu,



d) rozhoduje o odvoláních proti rozhodnutím inspekce,



e) provádí přezkum závazných podmínek integrovaného povolení pro

zařízení, jehož provoz může významně nepříznivě ovlivnit životní

prostředí dotčeného státu,



f) zabezpečuje z hlediska vlivů nejlepších dostupných technik na

životní prostředí a v oblasti, která není v působnosti Ministerstva

průmyslu a obchodu, Ministerstva zemědělství nebo Ministerstva

zdravotnictví, sledování vývoje nejlepších dostupných technik

obsažených v dokumentech Evropské unie, zajišťuje překlady těchto

dokumentů, jejich zveřejňování a výklad, zajišťuje činnost příslušných

technických pracovních skupin a předává informace o vývoji nejlepších

dostupných technik,



g) hodnotí v oblasti své působnosti aplikaci nejlepších dostupných

technik a podílí se na zabezpečení systému výměny informací o

nejlepších dostupných technikách,



h) společně s Ministerstvem průmyslu a obchodu nebo Ministerstvem

zemědělství v oblasti jejich působnosti zajišťuje přípravu pozic České

republiky k závěrům o nejlepších dostupných technikách,



i) předává výsledky hodnocení aplikace nejlepších dostupných technik

příslušným správním úřadům a příslušným orgánům Evropské unie a

zastupuje Českou republiku ve výboru podle čl. 75 směrnice Evropského

parlamentu a Rady 2010/75/EU,



j) provádí metodickou činnost v oblasti vymezené tímto zákonem,



k) plní úkoly vyplývající ze vztahu k Evropské unii v oblasti vymezené

tímto zákonem, podává zprávy o plnění příslušných směrnic Evropské unie

a koordinuje převzetí a zavádění práva Evropské unie v oblasti vymezené

tímto zákonem, ve vztahu k Evropské unii zajišťuje výstupy ze systému

výměny informací o nejlepších dostupných technikách, a jmenování členů

pracovních skupin zřízených na základě čl. 13 směrnice Evropského

parlamentu a Rady 2010/75/EU,



l) v pochybnostech vydává stanoviska k zařazování činností do

působnosti tohoto zákona,



m) spravuje informační systém integrované prevence,



n) je příslušným správním úřadem pro řízení vedená k zařízením na území

jiných států Evropské unie spadajícím do působnosti směrnice Evropského

parlamentu a Rady 2010/75/EU, jejichž provoz může významně negativně

ovlivnit životní prostředí České republiky,



o) ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu a Ministerstvem

zemědělství koordinuje a zabezpečuje podporu, vývoj a rozvoj nově

vznikajících technik,



p) ve zvláště složitých případech si může vyhradit pravomoc úřadu

prvního stupně v řízení o vydání integrovaného povolení nebo jeho

změně,



q) vydává předběžnou informaci o žádosti podle § 3a pro zařízení, jehož

provoz může významně nepříznivě ovlivnit životní prostředí dotčeného

státu,



r) vede Seznam odborně způsobilých osob podle § 6; ve spolupráci s

Ministerstvem zemědělství a Ministerstvem průmyslu a obchodu provádí

ověřování výkonu funkce odborně způsobilé osoby,



s) jmenuje zástupce České republiky do výborů a komisí založených na

základě ustanovení právních předpisů Evropské unie v oblasti

integrované prevence a omezování znečištění^1) nebo na základě

mezinárodních úmluv v této oblasti, jimiž je Česká republika vázána,



t) schvaluje základní zprávu podle § 4a u zařízení, jehož provoz může

významně nepříznivě ovlivnit životní prostředí dotčeného státu,



u) rozhoduje o správních deliktech podle § 37 u zařízení, jehož provoz

může významně nepříznivě ovlivnit životní prostředí dotčeného státu, a

o správních deliktech podle § 37 odst. 3,



v) spolupracuje s Ministerstvem průmyslu a obchodu na zveřejňování

informací o nejlepších dostupných technikách a nově vznikajících

technikách.



§ 30



Ministerstvo průmyslu a obchodu



Ministerstvo průmyslu a obchodu



a) zabezpečuje pro kategorie činností uvedených v bodech 1 až 4, 6.1 až

6.3 a 6.7 až 6.10 v příloze č. 1 k tomuto zákonu sledování nejlepších

dostupných technik obsažených v dokumentech Evropské unie, zajišťuje

překlady těchto dokumentů, zveřejňuje tyto dokumenty, včetně svého

výkladu k nim, zajišťuje činnost příslušných technických pracovních

skupin, navrhuje členy pracovních skupin zřízených na základě čl. 13

směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU a poskytuje informace

o vývoji nejlepších dostupných technik,



b) vyjadřuje se v oblasti své působnosti [písmeno a)] k odvolání nebo k

rozkladu proti rozhodnutí o žádosti o vydání integrovaného povolení,



c) hodnotí v oblasti své působnosti aplikaci nejlepších dostupných

technik a podílí se na zabezpečení systému výměny informací o

nejlepších dostupných technikách,



d) v oblasti své působnosti společně s ministerstvem zajišťuje přípravu

pozic České republiky k závěrům o nejlepších dostupných technikách,



e) společně s ministerstvem zajišťuje podporu a hodnocení nově

vznikajících technik,



f) poskytuje ministerstvu podněty k vývoji informačního systému

integrované prevence,



g) spolupracuje s ministerstvem v rámci své působnosti při zápisu do

Seznamu odborně způsobilých osob podle § 6 a ověřování výkonu funkce

odborně způsobilých osob,



h) ve spolupráci s ministerstvem a Ministerstvem zemědělství zajišťuje

zveřejňování informací o nejlepších dostupných technikách a nově

vznikajících technikách.



§ 31



Ministerstvo zemědělství



Ministerstvo zemědělství



a) zabezpečuje v oblasti své působnosti, tj. z hlediska nejlepších

dostupných technik pro kategorie činností 6.4, 6.5 a 6.6 uvedené v

příloze č. 1 k tomuto zákonu, sledování těchto technik obsažených v

dokumentech Evropské unie, zajišťuje překlady těchto dokumentů,

zveřejňuje tyto dokumenty, včetně svého výkladu k nim, zajišťuje

činnost příslušných technických pracovních skupin, navrhuje členy

pracovních skupin zřízených na základě čl. 13 směrnice Evropského

parlamentu a Rady 2010/75/EU a poskytuje informace o vývoji nejlepších

dostupných technik,



b) vyjadřuje se v oblasti své působnosti [písmeno a)] k odvolání nebo k

rozkladu proti rozhodnutí o žádosti o vydání integrovaného povolení,



c) hodnotí v oblasti své působnosti aplikaci nejlepších dostupných

technik a podílí se na zabezpečení systému výměny informací o

nejlepších dostupných technikách,



d) v oblasti své působnosti společně s ministerstvem zajišťuje přípravu

pozic České republiky k závěrům o nejlepších dostupných technikách,



e) společně s ministerstvem zajišťuje podporu a hodnocení nově

vznikajících technik,



f) poskytuje ministerstvu podněty k vývoji informačního systému

integrované prevence,



g) spolupracuje s ministerstvem v rámci své působnosti při zápisu do

Seznamu odborně způsobilých osob podle § 6 a ověřování výkonu funkce

odborně způsobilých osob,



h) spolupracuje s Ministerstvem průmyslu a obchodu na zveřejňování

informací o nejlepších dostupných technikách a nově vznikajících

technikách.



§ 32



Ministerstvo zdravotnictví



Ministerstvo zdravotnictví se vyjadřuje v oblasti své působnosti k

odvolání nebo k rozkladu proti rozhodnutí o žádosti o vydání

integrovaného povolení.



§ 33



Krajské úřady



Krajský úřad



a) rozhoduje o žádosti o vydání integrovaného povolení s výjimkou

zařízení, jehož provoz může významně nepříznivě ovlivnit životní

prostředí dotčeného státu,



b) provádí přezkum závazných podmínek integrovaného povolení s výjimkou

integrovaného povolení pro zařízení, jehož provoz může významně

nepříznivě ovlivnit životní prostředí dotčeného státu,



c) rozhoduje o správních deliktech podle § 37,



d) vyzývá provozovatele zařízení k podání žádosti o vydání

integrovaného povolení nebo žádosti o změnu integrovaného povolení,



e) hodnotí aplikaci nejlepších dostupných technik a předává informace o

jejich vývoji příslušným správním úřadům a podílí se na systému výměny

informací o nejlepších dostupných technikách,



f) vydává rozhodnutí o omezení nebo o zastavení provozu zařízení nebo

jeho části podle § 19b odst. 3 až 5,



g) je dotčeným správním orgánem v řízení podle tohoto zákona v případě

zařízení, jehož provoz může významně nepříznivě ovlivnit životní

prostředí dotčeného státu,



h) schvaluje základní zprávu podle § 4a,



i) ukládá opatření k nápravě podle § 19b odst. 1 a 2,



j) provádí místní šetření za účelem zjištění, zda se na zařízení

vztahuje povinnost mít integrované povolení,



k) na žádost provozovatele zařízení vydává předběžnou informaci o

žádosti podle § 3a,



l) informuje ministerstvo o udělení výjimek z úrovní emisí spojených s

nejlepšími dostupnými technikami podle § 14 odst. 5,



m) zveřejňuje prostřednictvím informačního systému integrované prevence

údaje stanovené tímto zákonem,



n) poskytuje ministerstvu podněty k vývoji informačního systému

integrované prevence,



o) je dotčeným orgánem v územním a stavebním řízení a při vydání

kolaudačního souhlasu podle jiného právního předpisu^24), pokud se

vydání rozhodnutí, stanovisek, vyjádření nebo souhlasů podle zvláštních

právních předpisů^6), které jsou podkladem pro vydání územního

rozhodnutí, stavebního povolení nebo kolaudačního souhlasu podle jiného

právního předpisu^24), nahrazuje postupem v řízení o vydání

integrovaného povolení podle tohoto zákona.



§ 34



Inspekce



Inspekce



a) kontroluje plnění povinností stanovených tímto zákonem a povinností

stanovených integrovaným povolením v oblasti životního prostředí,



b) omezuje nebo zastavuje provoz zařízení nebo jeho části podle § 19b

odst. 3 nebo 5,



c) rozhoduje o správních deliktech podle § 37,



d) zveřejňuje zprávy z kontrol prostřednictvím informačního systému

integrované prevence,



e) ukládá opatření k nápravě podle § 19b odst. 1 a 2,



f) zpracovává plány kontrol na příslušný kalendářní rok podle § 20b

odst. 3,



g) zpracovává programy běžných kontrol podle § 20b odst. 5,



h) informuje úřad a krajskou hygienickou stanici o plánovaných

kontrolách, uložených pokutách a opatřeních k nápravě.



§ 35



Krajské hygienické stanice



Krajská hygienická stanice



a) posuzuje žádost z hlediska ochrany veřejného zdraví v oblasti

ochrany před nepříznivými účinky hluku, vibrací a neionizujícího

záření,



b) kontroluje plnění závazných podmínek stanovených v integrovaném

povolení k ochraně veřejného zdraví v oblasti ochrany před nepříznivými

účinky hluku, vibrací a neionizujícího záření,



c) omezuje nebo zastavuje provoz zařízení nebo jeho části, pokud by

jeho dalším provozem nastalo nebo hrozí závažné poškození zdraví

člověka z důvodu nepříznivých účinků hluku, vibrací a neionizujícího

záření,



d) rozhoduje o správních deliktech podle § 37,



e) zveřejňuje zprávy z kontrol v informačním systému integrované

prevence,



f) informuje úřad a inspekci o plánovaných kontrolách a uložených

pokutách.



§ 36



zrušen



HLAVA VI



SPRÁVNÍ DELIKTY



§ 37



Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob



(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel

zařízení dopustí správního deliktu tím, že



a) nesplní ohlašovací povinnost podle § 16 odst. 1 písm. b) nebo c),



b) uvede v žádosti podle § 4 nesprávné údaje, které mohou mít vliv na

vydání integrovaného povolení,



c) nepodá žádost o změnu integrovaného povolení ve lhůtě stanovené

úřadem podle § 19a odst. 1,



d) neohlásí úřadu údaje o plnění podmínek integrovaného povolení podle

§ 16a odst. 1 nebo poskytne údaje neúplné či nesprávné,



e) nevede evidenci údajů pro ohlašování podle § 16a odst. 2,



f) nepřijme opatření k omezení dopadů na životní prostředí a k zamezení

dalších mimořádných událostí nebo havárií podle § 16 odst. 1 písm. d),

nebo



g) nepřijme opatření k zajištění nápravy stavu způsobeného porušením

závazných podmínek provozu podle § 16 odst. 1 písm. e).



(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako právní nástupce

provozovatele zařízení dopustí správního deliktu tím, že neoznámí úřadu

přechod integrovaného povolení podle § 17.



(3) Odborně způsobilá osoba se dopustí správního deliktu tím, že

neoznámí ministerstvu změnu údajů uvedených v osvědčení o provedení

zápisu do Seznamu odborně způsobilých osob podle § 6 odst. 8.



(4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel

zařízení dopustí správního deliktu tím, že provozuje zařízení bez

platného integrovaného povolení, bez pravomocného rozhodnutí o

podstatné změně integrovaného povolení nebo v rozporu s integrovaným

povolením.



(5) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel

zařízení dopustí správního deliktu tím, že neprovede podle § 19b odst.

1 nebo 2 opatření k nápravě anebo neomezí nebo nezastaví provoz

zařízení nebo jeho části podle § 19b odst. 3, 4 nebo 5.



(6) Za správní delikt se uloží pokuta



a) do 2 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 až 3,



b) do 10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavců 4 a 5.



§ 38



Společná ustanovení



(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že

vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení

právní povinnosti zabránila.



(2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti

správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání, ke vzniklým nebo

hrozícím škodlivým následkům v oblasti životního prostředí nebo v

oblasti zdraví člověka a době trvání protiprávního stavu.



(3) Je-li projednán správní delikt spáchaný provozovatelem zařízení,

lze na jeho návrh zastavit správní řízení, jestliže provozovatel

zařízení zajistil odstranění následků porušení povinnosti, přijal

faktická opatření zamezující dalšímu trvání nebo obnově protiprávního

stavu a uložení pokuty by vzhledem k nákladům na učiněná opatření vedlo

k nepřiměřené tvrdosti. Z důvodu provádění opatření zamezujících vzniku

dalších nepříznivých následků lze řízení o správním deliktu přerušit.



(4) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže

správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm

dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.



(5) Správní delikty podle tohoto zákona projednává v prvním stupni

inspekce nebo krajský úřad. Příslušným orgánem k projednání správního

deliktu je ten orgán, který zahájí řízení jako první. Ministerstvo

projedná správní delikt v prvním stupni, jde-li o správní delikt podle

§ 37 odst. 3, nebo jde-li o zařízení, jehož provoz může významně

nepříznivě ovlivnit životní prostředí dotčeného státu. Krajská

hygienická stanice projednává v prvním stupni správní delikty podle

tohoto zákona, jde-li o ochranu veřejného zdraví v oblasti ochrany před

nepříznivými účinky hluku, vibrací a neionizujícího záření.



(6) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické

osoby^21a) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení

zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.



(7) Příjem z pokut uložených inspekcí a krajskou hygienickou stanicí je

z 50 % příjmem Státního fondu životního prostředí České republiky a z

50 % příjmem rozpočtu kraje. Polovina příjmu z těchto pokut, který je

příjmem rozpočtu kraje, je účelově určena k ochraně životního

prostředí. Pokuty uložené krajským úřadem vybírá a vymáhá krajský úřad,

příjem z pokut je příjmem kraje.



§ 39



zrušen



§ 40



zrušen



§ 41



zrušen



HLAVA VII



PŘECHODNÁ, SPOLEČNÁ A ZMOCŇOVACÍ USTANOVENÍ



Přechodná ustanovení



§ 42



Provozovatel zařízení, pro které podal žádost o stavební povolení podle

zvláštního právního předpisu^24) do 30. října 1999 a které uvedl do

provozu do 30. října 2000, pokud má v úmyslu provozovat toto zařízení

po 30. říjnu 2007, je povinen mít integrované povolení k tomuto datu.



§ 43



Provozovatel zařízení, které



a) uvedl do provozu do dne nabytí účinnosti tohoto zákona a jestliže se

zároveň nejedná o zařízení uvedené v § 42,



b) neuvedl do provozu do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pro které

však bylo vydáno stavební povolení podle zvláštního právního

předpisu,^24)

podá do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona úřadu žádost o

vydání integrovaného povolení.



§ 44



(1) Provozovatelé zařízení podle § 42 a 43 jsou povinni v žádosti podle

§ 4 předložit seznam všech pravomocných rozhodnutí, stanovisek,

vyjádření a souhlasů, které mají být nahrazeny integrovaným povolením,

pokud byly pro zařízení vydány podle jiných právních předpisů.^6)



(2) Úřad v integrovaném povolení podle § 13 odst. 3 pro zařízení podle

§ 42 a 43 uvede výrok o zrušení všech pravomocných rozhodnutí,

stanovisek, vyjádření a souhlasů nebo jejich částí, které se nahrazují

integrovaným povolením.



(3) Do dne, kdy vstoupí v platnost smlouva o přistoupení České

republiky k Evropské unii, mohou vyjádření podle § 8 odst. 2 zasílat

pouze fyzické osoby s trvalým pobytem na území České republiky nebo

právnické osoby se sídlem na území České republiky.



Společná ustanovení



§ 45



(1) Stavební povolení podle zvláštního právního předpisu^24) pro

zařízení [§ 2 písm. a)] nelze vydat bez pravomocného integrovaného

povolení.



(2) Provozovatel zařízení, který podal žádost o stavební povolení pro

zařízení do 31. prosince 2002 a do tohoto data nebylo pro zařízení

vydáno stavební povolení, musí doložit integrované povolení současně s

návrhem, na základě kterého má být započato s užíváním stavby podle

zvláštního právního předpisu^24). Tímto návrhem se rozumí žádost o

povolení k předčasnému užívání stavby, žádost o souhlas se zkušebním

provozem a návrh na zahájení kolaudačního řízení.



(3) Změna zařízení, která vyžaduje změnu integrovaného povolení, může

být uskutečněna pouze na základě pravomocně schválené změny

integrovaného povolení podle § 19a. V případě, že se jedná o změnu

zařízení, jejíž provedení vyžaduje stavební povolení, postupuje se

obdobně podle odstavce 1.".



§ 46



(1) Rozhodnutí, stanoviska, vyjádření a souhlasy, které byly podle

zvláštních právních předpisů^6) vydány nebo nabyly právní moci před

nabytím právní moci územního rozhodnutí nebo rozhodnutí o stanovení

dobývacího prostoru podle zvláštního právního předpisu,^7) se

integrovaným povolením nenahrazují.



(2) Při vydání integrovaného povolení po vydání územního rozhodnutí

nebo rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru^7) úřad vychází též z

rozhodnutí, stanovisek, vyjádření a souhlasů, vydaných podle zvláštních

právních předpisů,^6) které tvořily podklad pro tato rozhodnutí.



(3) Povinnosti vyplývající z ustanovení zvláštních právních předpisů^6)

a správních aktů, které integrované povolení nezahrnuje, zůstávají

integrovaným povolením nedotčeny.



(4) Pokud tento zákon nebo předpisy vydané k jeho provedení nestanoví

jinak, postupuje se podle zvláštních právních předpisů.^6)



(5) Zpracování osobních údajů podle tohoto zákona se řídí zákonem o

ochraně osobních údajů.^26)



§ 47



Zmocnění k vydání prováděcích právních předpisů



Ministerstvo vydá vyhlášku k provedení § 4 odst. 3, § 4a odst. 2, § 14

odst. 5 a § 16a odst. 4.



ČÁST DRUHÁ



Změna zákona o vodách



§ 48



V zákoně č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní

zákon), se v § 126 doplňuje odstavec 5, který zní:



"(5) Rozhodnutí vydaná podle § 8 odst. 1, § 16 odst. 1, § 17 odst. 1, §

36, 37, § 39 odst. 2 písm. a) a vyjádření podle § 18 odst. 1 se

nevydají podle tohoto zákona, pokud je jejich vydávání nahrazeno

postupem v řízení o vydání integrovaného povolení podle zákona o

integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru

znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci).

Ostatní ustanovení tohoto zákona tím nejsou dotčena.".



ČÁST TŘETÍ



Změna zákona o ochraně zemědělského půdního fondu



§ 49



V zákoně č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve

znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 98/1999 Sb. a zákona č. 132/2000

Sb., se v § 23 doplňuje odstavec 5, který zní:



"(5) Souhlasy uvedené v § 7 odst. 2 a 3, § 8 odst. 3, § 9 odst. 1 a 6

se nevydají podle tohoto zákona, pokud je jejich vydání nahrazeno

postupem v řízení o vydání integrovaného povolení podle zákona o

integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru

znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci).

Ostatní ustanovení tohoto zákona tím nejsou dotčena.".



ČÁST ČTVRTÁ



Změna zákona o lesích



§ 50



V zákoně č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých

zákonů (lesní zákon), ve znění zákona č. 238/1999 Sb., zákona č.

67/2000 Sb. a zákona č. 132/2000 Sb., se v § 58 doplňuje odstavec 4,

který zní:



"(4) Souhlas k rozhodnutím, která se dotýkají zájmů chráněných lesním

zákonem podle § 14 odst. 2, rozhodnutí o odnětí pozemků určených k

plnění funkcí lesa nebo o omezení využívání pozemků pro plnění funkcí

lesa podle § 16 odst. 1 a rozhodnutí o změně nebo zrušení rozhodnutí o

odnětí pozemku plnění funkcí lesa nebo o omezení využívání pozemků pro

plnění funkcí lesa podle § 16 odst. 4, se nevydají podle tohoto zákona,

pokud je jejich vydání nahrazeno postupem v řízení o vydání

integrovaného povolení podle zákona o integrované prevenci a omezování

znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých

zákonů (zákon o integrované prevenci). Ostatní ustanovení tohoto zákona

tím nejsou dotčena.".



ČÁST PÁTÁ



zrušena



§ 51



zrušen



ČÁST ŠESTÁ



Změna zákona o ochraně přírody a krajiny



§ 52



V zákoně č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona

č. 347/1992 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., zákona č. 3/1997 Sb., zákona

č. 16/1997 Sb., zákona č. 123/1998 Sb., zákona č. 161/1999 Sb., zákona

č. 238/1999 Sb. a zákona č. 132/2000 Sb., se v § 90 za odstavec 4

vkládá nový odstavec 5, který zní:



"(5) Povolení ke kácení dřevin podle § 8 nebo souhlas k činnosti, která

by mohla snížit krajinný ráz podle § 12, se nevydají podle tohoto

zákona, pokud je jejich vydání nahrazeno postupem v řízení o vydání

integrovaného povolení podle zákona o integrované prevenci a omezování

znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých

zákonů (zákon o integrované prevenci). Ostatní ustanovení tohoto zákona

tím nejsou dotčena.".



Dosavadní odstavce 5 až 11 se označují jako odstavce 6 až 12.



ČÁST SEDMÁ



Změna zákona o odpadech



§ 53



V zákoně č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších

zákonů, se v § 82 dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se

odstavec 2, který zní:



"(2) Souhlas k provozování zařízení podle § 14 odst. 1, § 16 odst. 3 a

vyjádření podle § 79 odst. 5 písm. b) až e) se nevydají podle tohoto

zákona, pokud je jejich vydání nahrazeno postupem v řízení o vydání

integrovaného povolení podle zákona o integrované prevenci a omezování

znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých

zákonů (zákon o integrované prevenci). Ostatní ustanovení tohoto zákona

tím nejsou dotčena.".



ČÁST OSMÁ



Změna lázeňského zákona



§ 54



V zákoně č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích

přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských

místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon), se v

§ 37 doplňuje odstavec 5, který zní:



"(5) V ochranných pásmech a na území lázeňského místa se souhlas

ministerstva podle odstavce 2 písm. a), c), d), e), f) a h) a podle

odstavce 3 nevydá podle tohoto zákona, pokud je jeho vydání nahrazeno

postupem v řízení o vydání integrovaného povolení podle zákona o

integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru

znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci).

Ostatní ustanovení tohoto zákona tím nejsou dotčena.".



ČÁST DEVÁTÁ



Změna zákona o veterinární péči



§ 55



V zákoně č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých

souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění zákona č. 29/2000

Sb., zákona č. 154/2000 Sb. a zákona č. 102/2001 Sb., se za § 77 vkládá

nový § 77a, který zní:



"§ 77a



Povolení státní veterinární správy vydávané k provozování asanačního

podniku podle § 48 písm. l) a závazný posudek orgánu veterinární správy

vydávaný jako podklad v územním, stavebním a kolaudačním řízení, které

se týká staveb a zařízení, jež jsou určeny k chovu zvířat, k zacházení

se živočišnými produkty a krmivy nebo k ukládání, sběru, svozu,

neškodnému odstraňování a dalšímu zpracování konfiskátů živočišného

původu, pokud jsou tyto činnosti vykonávány podnikatelským způsobem,

jakož i staveb, které budou používány jako útulek pro zvířata, podle §

56, se nevydají podle tohoto zákona, pokud je jejich vydání nahrazeno

postupem v řízení o vydání integrovaného povolení podle zákona o

integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru

znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci).

Ostatní ustanovení tohoto zákona tím nejsou dotčena.".



ČÁST DESÁTÁ



Změna zákona o ochraně veřejného zdraví



§ 56



V zákoně č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně

některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 254/2001 Sb. a

zákona č. 274/2001 Sb., se v § 81 doplňuje odstavec 3, který zní:



"(3) Krajskému hygienikovi dále náleží oprávnění stanovit závazné

podmínky provozu zdroje hluku nebo vibrací, jestliže nelze dodržet

hygienické limity a jde-li o provoz zařízení podle zákona o integrované

prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a

o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci). V tomto

případě se nevydává povolení podle § 31 odst. 1.".



ČÁST JEDENÁCTÁ



Změna zákona o správních poplatcích



§ 57



V zákoně č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č.

10/1993 Sb., zákona č. 72/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č.

273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č.

160/1995 Sb., zákona č. 301/1995 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č.

305/1997 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č.

167/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 166/1999 Sb., zákona č.

167/1999 Sb., zákona č. 223/1999 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č.

352/1999 Sb., zákona č. 357/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č.

363/1999 Sb., zákona č. 62/2000 Sb., zákona č. 117/2000 Sb., zákona č.

133/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 153/2000 Sb., zákona č.

154/2000 Sb., zákona č. 156/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č.

227/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 242/2000 Sb., zákona č.

307/2000 Sb., zákona č. 365/2000 Sb., zákona č. 140/2001 Sb. a zákona

č. 231/2001 Sb., v sazebníku správních poplatků, který tvoří přílohu

zákona č. 368/1992 Sb., se za položku 131c doplňuje položka 131d, která

zní:



"Položka 131d



a) Podání žádosti o integrované povolení k zařízení

uvedenému v příloze č. 1 zákona o integrované

prevenci Kč 30 000,-



b) Vydání rozhodnutí o změně integrovaného povolení

při podstatné změně zařízení uvedeného v příloze

č. 1 zákona o integrované prevenci Kč 10 000,-



c) Vydání integrovaného povolení nebo jeho změny při

podstatné změně zařízení neuvedeného v příloze č.

1 zákona o integrované prevenci Kč 5 000,-

Zmocnění:



Správní orgán upustí od vybrání poplatku, je-li žádost o změnu

integrovaného povolení podána na jeho výzvu podle § 19 odst. 2

písm. b) zákona o integrované prevenci.



Poznámky:



1. Správní orgán vybere poplatky podle písmene a) této položky za

podání žádosti o integrované povolení k provozu zařízení, která

jsou uvedena v příloze č. 1 zákona o integrované prevenci,

a podle písmene b) této položky, vydává-li rozhodnutí o změně

integrovaného povolení při podstatné změně zařízení uvedeného

v příloze č. 1 zákona o integrované prevenci.

2. Správní orgán vybere poplatek podle písmene c) této položky,

vydává-li integrované povolení k provozu zařízení neuvedeného

v příloze č. 1 zákona o integrované prevenci, nebo vydává-li

rozhodnutí o změně integrovaného povolení při podstatné změně

zařízení neuvedeného v příloze č. 1 zákona o integrované

prevenci.".



ČÁST DVANÁCTÁ



ÚČINNOST



§ 58



Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2003, s výjimkou ustanovení

§ 5 a 6, která nabývají účinnosti dnem vyhlášení.



Klaus v. r.



Havel v. r.



Zeman v. r.



Příl.1



Kategorie činností



1. Energetika



1.1. Spalování paliv v zařízeních o celkovém jmenovitém tepelném

příkonu 50 MW nebo více.



1.2. Rafinace minerálních olejů a plynů.



1.3. Výroba koksu.



1.4. Zplyňování nebo zkapalňování



a) černého uhlí,



b) jiných paliv v zařízeních o celkovém jmenovitém tepelném příkonu 20

MW nebo více.



2. Výroba a zpracování kovů



2.1. Pražení nebo slinování kovové rudy včetně sirníkové rudy.



2.2. Výroba surového železa nebo oceli z prvotních nebo druhotných

surovin, včetně kontinuálního lití, o kapacitě větší než 2,5 t za

hodinu.



2.3. Zpracování železných kovů



a) provoz válcoven za tepla o kapacitě větší než 20 t surové oceli za

hodinu,



b) provoz kováren s buchary o energii větší než 50 kJ na jeden buchar,

kde je tepelný výkon větší než 20 MW,



c) nanášení ochranných povlaků z roztavených kovů se zpracovávaným

množstvím větším než 2 tuny surové oceli za hodinu.



2.4. Provoz sléváren železných kovů o výrobní kapacitě větší než 20 t

denně.



2.5. Zpracování neželezných kovů



a) výroba surových neželezných kovů z rudy, koncentrátů nebo druhotných

surovin metalurgickými, chemickými nebo elektrolytickými postupy,



b) tavení, včetně slévání slitin, neželezných kovů, včetně

přetavovaných produktů a provoz sléváren neželezných kovů o kapacitě

tavení větší než 4 t za den u olova a kadmia nebo 20 t denně u všech

ostatních kovů.



2.6. Povrchová úprava kovů nebo plastických hmot s použitím

elektrolytických nebo chemických postupů, je-li obsah lázně větší než

30 m3.



3. Zpracování nerostů



3.1. Výroba cementu, vápna a oxidu hořečnatého



a) výroba cementářského slínku v rotačních pecích o výrobní kapacitě

větší než 500 t za den nebo v jiných pecích o výrobní kapacitě větší

než 50 t za den,



b) výroba vápna v pecích o výrobní kapacitě větší než 50 t za den,



c) výroba oxidu hořečnatého v pecích o výrobní kapacitě větší než 50 t

za den.



3.2. Výroba azbestu nebo produktů na bázi azbestu.



3.3. Výroba skla, včetně skleněných vláken, o kapacitě tavení větší než

20 t za den.



3.4. Tavení nerostných materiálů, včetně výroby nerostných vláken, o

kapacitě tavení větší než 20 t za den.



3.5. Výroba keramických výrobků vypalováním zejména krytinových tašek,

cihel, žáruvzdorných tvárnic, obkládaček, kameniny nebo porcelánu o

výrobní kapacitě větší než 75 t za den, nebo o kapacitě pecí větší než

4 m3 a s hustotou vsázky větší než 300 kg/m3 na pec.



4. Chemický průmysl



U kategorií činností uvedených v této části se výrobou rozumí výroba

látek nebo skupin látek uvedených v bodech 4.1 až 4.6 na základě

chemických a biologických procesů v průmyslovém měřítku.



4.1. Výroba organických chemických látek, jako jsou



a) jednoduché uhlovodíky lineární nebo cyklické, nasycené nebo

nenasycené, alifatické nebo aromatické,



b) kyslíkaté deriváty uhlovodíků jako alkoholy, aldehydy, ketony,

karboxylové kyseliny, estery a směsi esterů, acetáty, ethery, peroxidy

a epoxidové pryskyřice,



c) organické sloučeniny síry,



d) organické sloučeniny dusíku, jako aminy, amidy, nitroderiváty,

nitrily, kyanatany, isokyanatany,



e) organické sloučeniny fosforu,



f) halogenderiváty uhlovodíků,



g) organokovové sloučeniny,



h) polymery určené jako suroviny k dalšímu zpracování, syntetická

vlákna a vlákna na bázi celulózy,



i) syntetické kaučuky,



j) barviva a pigmenty,



k) povrchově aktivní látky.



4.2. Výroba anorganických látek, jako jsou



a) plyny, jako čpavek, chlor nebo chlorovodík, fluor nebo fluorovodík,

oxidy uhlíku, sloučeniny síry, oxidy dusíku, vodík, oxid siřičitý,

karbonylchlorid,



b) kyseliny, jako kyselina chromová, kyselina fluorovodíková, kyselina

fosforečná, kyselina dusičná, kyselina chlorovodíková, kyselina sírová,

oleum, kyselina siřičitá,



c) zásady, jako hydroxid amonný, hydroxid draselný, hydroxid sodný,



d) soli, jako chlorid amonný, chlorečnan draselný, uhličitan draselný,

uhličitan sodný, perboritan, dusičnan stříbrný,



e) nekovy, oxidy kovů či jiné anorganické sloučeniny, jako karbid

vápníku, křemík, karbid křemíku.



4.3. Výroba hnojiv na bázi fosforu, dusíku a draslíku, a to

jednoduchých nebo směsných.



4.4. Výroba prostředků na ochranu rostlin nebo biocidů.



4.5. Výroba farmaceutických produktů, včetně meziproduktů.



4.6. Výroba výbušnin.



5. Nakládání s odpady



5.1. Odstraňování nebo využívání nebezpečných odpadů při kapacitě větší

než 10 t za den a zahrnující nejméně jednu z těchto činností



a) biologická úprava,



b) fyzikálně-chemická úprava,



c) míšení nebo směšování před zahájením některé z dalších činností

uvedených v bodech 5.1 a 5.2,



d) opětovné balení před zahájením některé z dalších činností uvedených

v bodech 5.1 a 5.2,



e) zpětné získávání či regenerace rozpouštědel,



f) recyklace či zpětné získávání anorganických látek jiných než kovy

nebo sloučeniny kovů;



g) regenerace kyselin nebo zásad,



h) zpětné získávání složek používaných ke snižování znečištění,



i) zpětné získávání složek katalyzátorů,



j) rafinace olejů nebo jiné opětovné použití olejů,



k) ukládání do povrchových nádrží.



5.2. Odstranění nebo využití odpadu v zařízeních určených k tepelnému

zpracování odpadu^28)



a) při kapacitě větší než 3 t za hodinu v případě ostatního odpadu,



b) při kapacitě větší než 10 t za den v případě nebezpečného odpadu.



5.3.



a) Odstraňování ostatních odpadů o kapacitě nad 50 t za den a

zahrnující nejméně jednu z následujících činností, s výjimkou čištění

městských odpadních vod



1. biologická úprava,



2. fyzikálně-chemická úprava,



3. předúprava odpadu pro tepelné zpracování,



4. úprava strusky a popela,



5. úprava kovových odpadů v drtičkách, včetně odpadních elektrických a

elektronických zařízení, vozidel s ukončenou životností a jejich

součástí;



b) Využití nebo využití kombinované s odstraněním jiných než

nebezpečných odpadů, při kapacitě větší než 75 t za den a zahrnující

nejméně jednu z následujících činností, s výjimkou čištění městských

odpadních vod



1. biologická úprava,



2. předúprava odpadu pro tepelné zpracování,



3. úprava strusky a popela,



4. úprava kovových odpadů v drtičkách, včetně odpadních elektrických a

elektronických zařízení, vozidel s ukončenou životností a jejich

součástí.



Je-li jedinou z použitých činností úpravy odpadu anaerobní digesce,

činí prahová hodnota pro kapacitu u této činnosti 100 t za den.



5.4. Skládky, které přijímají více než 10 t odpadu denně nebo mají

celkovou kapacitu větší než 25 000 t odpadu, s výjimkou skládek

inertního odpadu.



5.5. Skladování nebezpečného odpadu, na něž se nevztahuje bod 5.4, před

provedením činností uvedených v bodech 5.1 a 5.2 o celkovém objemu

větším než 50 t, s výjimkou shromažďování před sběrem na místě, kde

odpad vzniká.



5.6. Podzemní uložení nebezpečného odpadu o celkové kapacitě větší než

50 t.



6. Ostatní průmyslové činnosti



6.1. Průmyslová výroba



a) buničiny ze dřeva nebo jiných vláknitých materiálů,



b) papíru a lepenky, o výrobní kapacitě větší než 20 t denně,



c) jednoho či více následujících druhů desek na bázi dřeva: desky z

orientovaných třísek, dřevotřískové desky nebo dřevovláknité desky, při

výrobní kapacitě větší než 600 m3 za den.



6.2. Předúprava, operace jako praní, bělení, mercerace nebo barvení

textilních vláken či textilií při kapacitě zpracování větší než 10 t za

den.



6.3. Vydělávání kůže a kožešin při zpracovatelské kapacitě větší než 12

t hotových výrobků za den.



6.4.



a) Jatka o kapacitě porážky větší než 50 t jatečně opracovaných těl

denně,



b) úprava a zpracování, jiné než výlučně balení, následujících surovin,

a to bez ohledu na to, zda dříve byly nebo nebyly zpracovány, za účelem

výroby potravin nebo krmiv



1. pouze ze surovin živočišného původu (jiných než výlučně mléka) při

výrobní kapacitě větší než 75 t za den,



2. pouze ze surovin rostlinného původu při výrobní kapacitě větší než

300 t za den, nebo není-li zařízení žádný rok v nepřetržitém provozu po

dobu delší než 90 po sobě jdoucích dnů, 600 t za den,



3. ze surovin živočišného a rostlinného původu, ve formě kombinovaných

nebo samostatných výrobků, při výrobní kapacitě v tunách za den větší

než



- 75, pokud A je 10 nebo více, nebo



- [300- (22,5 x A)] ve všech ostatních případech, kde "A" je podíl

materiálu živočišného původu v procentech hmotnostních na výrobní

kapacitě.



Do konečné hmotnosti výrobku se nezahrnuje hmotnost obalů.



Tento pododdíl se nepoužije, pokud je surovinou pouze mléko.







c) Úprava a zpracování pouze mléka při kapacitě odebíraného mléka větší

než 200 t za den v průměru za rok.



6.5. Odstraňování nebo zpracování vedlejších produktů živočišného

původu a odpadů živočišného původu o kapacitě zpracování větší než 10 t

za den.



6.6. Intenzivní chov drůbeže nebo prasat



a) s prostorem pro více než 40 000 kusů drůbeže,



b) s prostorem pro více než 2 000 kusů prasat na porážku nad 30 kg,

nebo



c) s prostorem pro více než 750 kusů prasnic.



6.7. Povrchová úprava látek, předmětů nebo výrobků používající

organická rozpouštědla, zejména provádějící apreturu, potiskování,

pokovování, odmašťování, nepromokavou úpravu, úpravu rozměrů, barvení,

čištění nebo impregnaci, při spotřebě organických rozpouštědel vyšší

než 150 kg za hodinu nebo než 200 t za rok.



6.8. Výroba uhlíku vysokoteplotní karbonizací černého uhlí nebo

elektrografitu vypalováním či grafitizací.



6.9. Zachytávání oxidu uhličitého ze zařízení, na která se vztahuje

zákon o integrované prevenci, za účelem jeho ukládání do přírodních

horninových struktur podle jiného právního předpisu^27).



6.10. Konzervace dřeva a dřevěných výrobků chemickými látkami při

výrobní kapacitě větší než 75 m3 za den, jiná než pouhé ošetření proti

zabarvení běli.



6.11. Samostatně prováděné čištění odpadních vod, které nejsou

městskými odpadními vodami a které jsou vypouštěny zařízením, na které

se vztahuje tento zákon.



Poznámka:



Uváděné prahové hodnoty jsou obecně udávány ve vztahu k projektované

nebo výrobní kapacitě anebo jinému výstupu průmyslové činnosti. Je-li

ve stejném zařízení provozováno několik činností, které spadají pod týž

popis činnosti zahrnující prahovou hodnotu, kapacity výstupů z těchto

činností se sčítají. Pokud jde o činnosti v oblasti nakládání s odpady,

použije se tento výpočet na úrovni činností 5.1, 5.3 písm. a) a 5.3

písm. b).



Příl.2



Seznam hlavních znečišťujících látek pro stanovování emisních limitů



OVZDUŠÍ



1. Oxid siřičitý a jiné sloučeniny síry.



2. Oxidy dusíku a jiné sloučeniny dusíku.



3. Oxid uhelnatý.



4. Těkavé organické sloučeniny.



5. Kovy a jejich sloučeniny.



6. Tuhé znečišťující látky včetně jemných částic.



7. Azbest (suspendované částice, vlákna).



8. Chlor a jeho sloučeniny.



9. Fluor a jeho sloučeniny.



10. Arzen a jeho sloučeniny.



11. Kyanidy.



12. Látky a směsi, u kterých bylo prokázáno, že při přenosu vzduchem

mají karcinogenní nebo mutagenní účinky anebo vlastnosti, které mohou

ovlivnit reprodukci.



13. Polychlorované dibenzodioxiny a polychlorované dibenzofurany.



VODA



1. Organické sloučeniny halogenů a látky, které mohou ve vodném

prostředí tyto sloučeniny vytvářet.



2. Organické sloučeniny fosforu.



3. Organické sloučeniny cínu.



4. Látky a směsi, u nichž bylo prokázáno, že ve vodním prostředí nebo

při přenosu vodním prostředím mají karcinogenní nebo mutagenní účinky

nebo vlastnosti, které mohou ovlivnit reprodukci.



5. Persistentní uhlovodíky a persistentní a bioakumulovatelné toxické

organické látky.



6. Kyanidy.



7. Kovy a jejich sloučeniny.



8. Arzen a jeho sloučeniny.



9. Biocidy a prostředky na ochranu rostlin.



10. Materiály v suspenzi.



11. Látky, které přispívají k eutrofizaci (zejména dusičnany a

fosforečnany).



12. Látky mající nepříznivý vliv na kyslíkovou bilanci (a mohou být

měřeny pomocí BSK - biologická spotřeba kyslíku, CHSK - chemická

spotřeba kyslíku atd.).



13. Látky uvedené v příloze č. 6 k nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o

ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a

odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod

povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech, ve znění

pozdějších předpisů.



Příl.3



Hlediska pro určování nejlepších dostupných technik



1. Použití nízkoodpadové technologie.



2. Použití látek méně nebezpečných.



3. Podpora využívání a recyklace látek, které vznikají nebo se

používají v technologickém procesu, a případně využívání a recyklace

odpadu.



4. Srovnatelné procesy, zařízení či provozní metody, které již byly

úspěšně vyzkoušeny v průmyslovém měřítku.



5. Technický pokrok.



6. Charakter, účinky a množství příslušných emisí.



7. Datum uvedení nových nebo existujících zařízení do provozu.



8. Doba potřebná k zavedení nejlepší dostupné techniky.



9. Spotřeba a druh surovin (včetně vody) používaných v technologickém

procesu a energetická účinnost.



10. Požadavek prevence nebo omezení celkových dopadů emisí na životní

prostředí a rizik s nimi spojených na minimum.



11. Požadavek prevence havárií a minimalizace jejich následků pro

životní prostředí.



12. Informace zveřejňované mezinárodními organizacemi.



Vybraná ustanovení novel



Čl.II zákona č. 222/2006 Sb.



Přechodná ustanovení



1. Řízení o vydání integrovaného povolení, která nebyla pravomocně

skončena před účinností tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních

právních předpisů.



2. Řízení o správních deliktech zahájená a neskončená přede dnem nabytí

účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.



§ 12 zákona č. 25/2008 Sb.



Přechodné ustanovení



Uživatel registrované látky uvedený v § 22 zákona o integrované

prevenci, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, splní

ohlašovací povinnost v rozsahu stanoveném v § 22 zákona o integrované

prevenci, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, za

rok 2007 do 31. března 2008 a za rok 2008 do 31. března 2009;

provozovatel podle § 3 odst. 1 písm. a) zákona o integrovaném registru

znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění

ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně

některých zákonů plní ohlašovací povinnost jako uživatel registrované

látky pouze v rozsahu, který přesahuje ohlašovací povinnost podle

nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006, kterým se

zřizuje evropský registr úniků a přenosů znečišťujících látek a kterým

se mění směrnice Rady 91/689/EHS a 96/61/ES.



Čl. II zákona č. 69/2013 Sb.



Přechodná ustanovení



1. Na zařízení uvedená do provozu před 7. lednem 2013, zařízení, pro

něž bylo vydáno pravomocné integrované povolení, nebo zařízení, jejichž

provozovatelé podali úplnou žádost o vydání integrovaného povolení před

7. lednem 2013 a která byla uvedena do provozu nejpozději 7. ledna

2014, se do 7. ledna 2014, není-li v bodě 2 stanoveno jinak, použije

zákon č. 76/2002 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto

zákona, pokud jde o zařízení, v nichž jsou provozovány činnosti uvedené

v příloze č. 1 k zákonu č. 76/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí

účinnosti tohoto zákona, bodech



a) 1.1 s výjimkou spalování paliv v zařízeních o celkovém jmenovitém

tepelném příkonu 50 MW,



b) 1.2 a 1.3,



c) 1.4 písm. a),



d) 2.1 až 2.6,



e) 3.1 až 3.5,



f) 4.1 až 4.6 s výjimkou výroby na základě biologických procesů,



g) 5.1 s výjimkou činností uvedených pod písmeny e), h) a k),



h) 5.2 písm. a) s výjimkou odstranění nebo využití ostatního odpadu v

zařízeních určených k tepelnému zpracování odpadu při kapacitě větší

než 3 t za hodinu, nejedná-li se výhradně o využití nebo odstranění

komunálního odpadu,



i) 5.3 písm. a) podbodech 1 a 2,



j) 5.4,



k) 6.1 písm. a) a b),



l) 6.2 a 6.3,



m) 6.4 písm. a),



n) 6.4 písm. b) podbodu 1,



o) 6.4 písm. b) podbodu 2 s výjimkou činností provozovaných v

zařízeních, která nejsou žádný rok v nepřetržitém provozu po dobu delší

než 90 po sobě jdoucích dnů a jejichž výrobní kapacita je větší než 600

t za den a současně nepřekračuje 300 t za den v průměru za čtvrtletí,



p) 6.4 písm. c) a



q) 6.5 až 6.9.



2. Na zařízení uvedená v bodě 1 se do 7. ledna 2014 použijí ustanovení

§ 2 písm. a), d), g) a h), § 3 odst. 1 a 4 až 6, § 3a, § 4 odst. 1

písm. a), c), f), g), l) a p), § 7 odst. 1, § 8 odst. 2, § 11 a 12, §

13 odst. 1, § 13 odst. 2 písm. a) a c) až e), § 13 odst. 4 písm. d) a

h), § 13 odst. 6 až 11, § 16 odst. 1 písm. a), § 17, § 18 odst. 6 až 8,

§ 19 písm. b) a e), § 19a odst. 1 až 5 a odst. 7, § 20, 20a, § 37 odst.

2, 4 a 6, § 38 odst. 3, 5 a 7 a § 45 odst. 3 zákona č. 76/2002 Sb., ve

znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.



3. Provozovatelé zařízení, v nichž jsou provozovány činnosti uvedené v

příloze č. 1 k zákonu č. 76/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí

účinnosti tohoto zákona, která byla uvedena do provozu před 7. lednem

2013 a nevztahuje se na ně bod 1, jsou povinni mít pro toto zařízení

nejpozději k 7. červenci 2015 integrované povolení podle § 13 odst. 3

zákona č. 76/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto

zákona, mají-li v úmyslu provozovat tato zařízení po 7. červenci 2015.



4. Provozovatelé zařízení uvedených v bodě 1, kteří jsou povinni

zajistit zpracování základní zprávy podle § 4a odst. 1 zákona č.

76/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,

předloží úřadu základní zprávu ke schválení v rámci prvního řízení o

změně integrovaného povolení podle § 19a zákona č. 76/2002 Sb., ve

znění účinném ode dne účinnosti tohoto zákona, které bude zahájeno po

7. lednu 2014.



5. Provozovatelé zařízení uvedených v bodě 3, kteří jsou povinni

zajistit zpracování základní zprávy podle § 4a odst. 1 zákona č.

76/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,

předloží základní zprávu úřadu ke schválení jako součást žádosti o

vydání integrovaného povolení.



6. Zápisy do Seznamu odborně způsobilých osob provedené před nabytím

účinnosti tohoto zákona podle § 6 odst. 2 zákona č. 76/2002 Sb., ve

znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, uvede ministerstvo

po dohodě s Ministerstvem průmyslu a obchodu nebo Ministerstvem

zemědělství podle oblasti jejich působnosti do 2 měsíců ode dne nabytí

účinnosti tohoto zákona do souladu s přílohou č. 1 k zákonu č. 76/2002

Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a vydá

odborně způsobilým osobám nová osvědčení o zápisu do Seznamu odborně

způsobilých osob podle § 6 odst. 2 zákona č. 76/2002 Sb., ve znění

účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Do doby vydání nových

osvědčení o zápisu do Seznamu odborně způsobilých osob zůstávají v

platnosti osvědčení vydaná na základě zápisů do Seznamu odborně

způsobilých osob provedených před nabytím účinnosti tohoto zákona podle

§ 6 odst. 2 zákona č. 76/2002 Sb., ve znění účinném do dne nabytí

účinnosti tohoto zákona.



7. Řízení, která nebyla pravomocně ukončena přede dnem nabytí účinnosti

tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních právních předpisů.



1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24.

listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování

znečištění).



2) Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění pozdějších

předpisů.



Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o

změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na

životní prostředí).



3) Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a

ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých

zákonů, ve znění pozdějších předpisů.



4) Zákon č. 153/2000 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými

organismy a produkty a o změně některých souvisejících zákonů.



5) Například zákon č. 17/1992 Sb., zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně

přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 254/2001 Sb.,

o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), zákon č. 258/2000

Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících

zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 164/2001 Sb., o

přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod,

přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých

souvisejících zákonů (lázeňský zákon).



6) Například zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, zákon č.

254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve

znění pozdějších předpisů, zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně

některých dalších zákonů (zákon o odpadech), ve znění pozdějších

předpisů, zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně

některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č.

164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních

minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o

změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon), ve znění

pozdějších předpisů, zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o

změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění

pozdějších předpisů.



7) Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství

(horní zákon), ve znění pozdějších předpisů.



8) Například § 2 písm. e) zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných

havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo

chemickými přípravky a o změně zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně

veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění

pozdějších předpisů, a zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení

některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, ve

znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií), § 40 a

41 zákona č. 254/2001 Sb., ve znění zákona č. 150/2010 Sb.



10) Například zákon č. 100/2001 Sb., zákon č. 114/1992 Sb., zákon č.

353/1999 Sb.



11) § 2 písm. r) zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech

veřejné správy a o změně některých dalších zákonů.



12) Například zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění

pozdějších předpisů, zákon č. 301/1992 Sb., o Hospodářské komoře České

republiky a Agrární komoře České republiky, ve znění pozdějších

předpisů, zákon č. 17/1992 Sb.



13) Například obchodní zákoník, zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně

osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších

předpisů.



14a) Zákon č. 695/2004 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na

emise skleníkových plynů a o změně některých zákonů.



15) Například zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním

prostředí, ve znění zákona č. 132/2000 Sb.



16) Například zákon č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických

přípravcích a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších

předpisů, zákon č. 185/2001 Sb., zákon č. 309/1991 Sb.



17) Zákon č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění pozdějších předpisů.



18) Například rozhodnutí Evropské komise 479/2000/EHS o implementaci

Evropského emisního registru znečištění podle článku 15 Směrnice Rady

96/61/ES o integrované prevenci a omezování znečištění.



19) § 82 zákona č. 258/2000 Sb.



20) § 87 a 88 zákona č. 258/2000 Sb.



21) Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších

předpisů.



21a) § 2 odst. 2 obchodního zákoníku.



24) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu

(stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.



25) Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 413/2005 Sb.



26) Zákon č. 101/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.



27) Zákon č. 85/2012 Sb., o ukládání oxidu uhličitého do přírodních

horninových struktur a o změně některých zákonů.



28) § 2 písm. o) zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší.



29) § 139 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.



30) Například příloha č. 1 k zákonu č. 254/2001 Sb., ve znění zákona č.

20/2004 Sb. a zákona č. 150/2010 Sb.



31) Zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění pozdějších

předpisů.



32) Například zákon č. 59/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon

č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 92/1991 Sb., o

podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších

předpisů, vyhláška č. 17/2009 Sb., o zjišťování a nápravě ekologické

újmy na půdě, vyhláška č. 450/2005 Sb., o náležitostech nakládání se

závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu

hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých

následků, ve znění vyhlášky č. 175/2011 Sb., a vyhláška č. 369/2004

Sb., o projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací,

oznamování rizikových geofaktorů a o postupu při výpočtu zásob

výhradních ložisek, ve znění vyhlášky č. 18/2009 Sb.



33) § 3 zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy

a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.



34) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších

předpisů.



35) Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné

způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o

změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění

pozdějších předpisů.



36) Například vyhláška č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování

a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o

ochraně ovzduší, nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a

hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod,

náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a

do kanalizací a o citlivých oblastech, ve znění pozdějších předpisů,

vyhláška č. 293/2002 Sb., o poplatcích za vypouštění odpadních vod do

vod povrchových, ve znění pozdějších předpisů.



37) Zákon č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.



38) Například zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, zákon č.

254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 185/2001 Sb., ve

znění pozdějších předpisů, zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném

registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění

ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně

některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.



39) § 4 zákona č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování

životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích

povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů, ve

znění zákona č. 77/2011 Sb.



40) Zákon č. 500/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.



41) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1221/2009 ze dne 25.

listopadu 2009 o dobrovolné účasti organizací v systému Společenství

pro environmentální řízení podniků a audit (EMAS) a o zrušení nařízení

Rady (ES) č. 761/2001, rozhodnutí Komise 2001/681/ES a 2006/193/ES.



42) Zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád).