Advanced Search

o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením


Published: 2011
Read law translated into English here: https://www.global-regulation.com/translation/czech-republic/507040/o-poskytovn-dvek-osobm-se-zdravotnm-postienm.html

Subscribe to a Global-Regulation Premium Membership Today!

Key Benefits:

Subscribe Now for only USD$40 per month.
329/2011 Sb.



ZÁKON



ze dne 13. října 2011



o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně

souvisejících zákonů



Změna: 141/2012 Sb.



Změna: 331/2012 Sb.



Změna: 306/2013 Sb.



Změna: 313/2013 Sb.



Změna: 329/2014 Sb. (část)



Změna: 329/2014 Sb.



Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:



ČÁST PRVNÍ



DÁVKY PRO OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM



HLAVA I



ÚVODNÍ USTANOVENÍ



§ 1



Předmět úpravy



Tento zákon upravuje poskytování peněžitých dávek osobám se zdravotním

postižením určených ke zmírnění sociálních důsledků jejich zdravotního

postižení a k podpoře jejich sociálního začleňování a průkaz osoby se

zdravotním postižením.



§ 2



Druhy dávek



Osobám se zdravotním postižením se poskytují tyto dávky:



a) příspěvek na mobilitu,



b) příspěvek na zvláštní pomůcku.



§ 3



Okruh oprávněných osob



Nárok na příspěvek na mobilitu a na příspěvek na zvláštní pomůcku a na

průkaz osoby se zdravotním postižením má při splnění podmínek

stanovených v tomto zákoně



a) osoba, která je na území České republiky hlášena k trvalému pobytu

podle jiného právního předpisu^1) nebo která má na území České

republiky trvalý pobyt podle jiného právního předpisu^2),



b) osoba, které byla udělena mezinárodní ochrana formou azylu nebo

doplňkové ochrany podle jiného právního předpisu^3),



c) cizinec bez trvalého pobytu na území České republiky, kterému tento

nárok zaručuje mezinárodní smlouva, která je součástí právního řádu,



d) občan členského státu Evropské unie, pokud je hlášen na území České

republiky k pobytu podle jiného právního předpisu po dobu delší než 3

měsíce, nevyplývá-li mu nárok na sociální výhody z přímo použitelného

předpisu Evropské unie^4),



e) rodinný příslušník občana členského státu Evropské unie, pokud je

hlášen na území České republiky k pobytu podle jiného právního předpisu

po dobu delší než 3 měsíce, nevyplývá-li mu nárok na sociální výhody z

přímo použitelného předpisu Evropské unie^4),



f) cizinec, který je držitelem povolení k trvalému pobytu s přiznaným

právním postavením dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropském

společenství na území jiného členského státu Evropské unie, pokud je

hlášen na území České republiky k dlouhodobému pobytu podle jiného

právního předpisu^2),

a to, pokud má bydliště na území České republiky; co se rozumí

bydlištěm, stanoví zákon o pomoci v hmotné nouzi^5).



§ 4



Zvláštní ustanovení ve vztahu k dětem



Je-li oprávněnou osobou dítě^6), je orgán příslušný k rozhodování o

dávkách povinen při rozhodování o nároku na dávku a její výši vždy

sledovat dosažení nejlepšího zájmu dítěte.



§ 5



Příslušnost k rozhodování



(1) O dávkách a o průkazu osoby se zdravotním postižením podle tohoto

zákona rozhoduje Úřad práce České republiky - krajské pobočky a pobočka

pro hlavní město Prahu (dále jen „krajská pobočka Úřadu práce“).

Krajská pobočka Úřadu práce je dále příslušná k řízení o přestupcích

týkajících se průkazu osoby se zdravotním postižením podle zákona o

přestupcích^27).



(2) O odvolání proti rozhodnutí podle odstavce 1 rozhoduje Ministerstvo

práce a sociálních věcí (dále jen „ministerstvo“).



HLAVA II



PŘÍSPĚVEK NA MOBILITU



§ 6



Nárok na příspěvek na mobilitu



(1) Nárok na příspěvek na mobilitu má osoba starší 1 roku, která má

nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem „ZTP“

nebo „ZTP/P“ který byl přiznán podle předpisů účinných od 1. ledna

2014, opakovaně se v kalendářním měsíci za úhradu dopravuje nebo je

dopravována a nejsou jí poskytovány pobytové sociální služby podle

zákona o sociálních službách^7) v domově pro osoby se zdravotním

postižením, v domově pro seniory, v domově se zvláštním režimem nebo ve

zdravotnickém zařízení ústavní péče.



(2) Podmínky nároku na příspěvek na mobilitu podle odstavce 1, s

výjimkou podmínky opakovaného dopravování za úhradu, musí být splněny

po celý kalendářní měsíc.



(3) Splnění podmínky opakovaného dopravování za úhradu prokazuje

žadatel čestným prohlášením.



(4) Z důvodů hodných zvláštního zřetele může být příspěvek na mobilitu

přiznán i osobě, které jsou poskytovány pobytové sociální služby

uvedené v odstavci 1, pokud splňuje ostatní podmínky uvedené v odstavci

1. Způsob prokazování podmínky opakovaného dopravování podle odstavce 3

se v těchto případech nepoužije a postupuje se podle § 26 odst. 1 písm.

b).



§ 7



Výše příspěvku na mobilitu



Výše příspěvku na mobilitu činí za kalendářní měsíc 400 Kč.



§ 8



zrušen



HLAVA III



PŘÍSPĚVEK NA ZVLÁŠTNÍ POMŮCKU



§ 9



Podmínky nároku na příspěvek na zvláštní pomůcku



(1) Nárok na příspěvek na zvláštní pomůcku má osoba, která má těžkou

vadu nosného nebo pohybového ústrojí nebo těžké sluchové postižení

anebo těžké zrakové postižení charakteru dlouhodobě nepříznivého

zdravotního stavu, a její zdravotní stav nevylučuje přiznání tohoto

příspěvku.



(2) Nárok na příspěvek na zvláštní pomůcku poskytovaný na pořízení

motorového vozidla nebo speciálního zádržního systému má osoba, která

má těžkou vadu nosného nebo pohybového ústrojí anebo těžkou nebo

hlubokou mentální retardaci charakteru dlouhodobě nepříznivého

zdravotního stavu, a její zdravotní stav nevylučuje přiznání tohoto

příspěvku.



(3) Za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se pro účely tohoto zákona

považuje nepříznivý zdravotní stav, který podle poznatků lékařské vědy

trvá nebo má trvat déle než 1 rok.



(4) Zdravotní postižení charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního

stavu odůvodňující přiznání příspěvku na zvláštní pomůcku a zdravotní

stavy vylučující jeho přiznání jsou uvedeny v příloze k tomuto zákonu.



(5) Podmínkou pro poskytnutí příspěvku na zvláštní pomůcku dále je, že



a) osoba je starší



1. 3 let, je-li tento příspěvek poskytován na pořízení motorového

vozidla, schodolezu, stropního zvedacího systému, schodišťové plošiny,

schodišťové sedačky nebo na úpravu bytu,



2. 15 let, je-li tento příspěvek poskytován na pořízení vodicího psa,

nebo



3. 1 roku v ostatních případech,



b) zvláštní pomůcka umožní osobě sebeobsluhu nebo ji potřebuje k

realizaci pracovního uplatnění, k přípravě na budoucí povolání, k

získávání informací, vzdělávání anebo ke styku s okolím; přitom se

přihlíží i k dalším pomůckám, zdravotnickým prostředkům, úpravám a

předmětům, které osoba využívá,



c) osoba může zvláštní pomůcku využívat nebo může zvláštní pomůcku

využívat ve svém sociálním prostředí.



(6) Je-li příspěvek na zvláštní pomůcku poskytován na pořízení

motorového vozidla, je rovněž podmínkou, že se osoba opakovaně v

kalendářním měsíci dopravuje a že je schopna řídit motorové vozidlo

nebo je schopna být převážena motorovým vozidlem; splnění podmínky

opakovaného dopravování prokazuje žadatel čestným prohlášením.



(7) Je-li příspěvek na zvláštní pomůcku poskytován na pořízení

schodišťové plošiny, schodišťové sedačky nebo stropního zvedacího

systému, je rovněž podmínkou souhlas vlastníka nemovitosti s provedením

instalace tohoto zařízení a jeho provozem, není-li vlastníkem

nemovitosti osoba, které je tento příspěvek poskytován.



(8) Příspěvek na zvláštní pomůcku nelze poskytnout, jestliže zvláštní

pomůcka je zdravotnickým prostředkem, který je plně hrazen z veřejného

zdravotního pojištění anebo je osobě zapůjčen příslušnou zdravotní

pojišťovnou. Tento příspěvek nelze rovněž poskytnout na pořízení

zvláštní pomůcky, která není osobě hrazena z veřejného zdravotního

pojištění nebo zapůjčena zdravotní pojišťovnou z důvodu nedostatečné

zdravotní indikace.



(9) Příspěvek na zvláštní pomůcku nelze poskytnout, jestliže zvláštní

pomůcka je zdravotnickým prostředkem, který je částečně hrazen z

veřejného zdravotního pojištění.



(10) Příspěvek se poskytuje na zvláštní pomůcku v základním provedení,

které osobě vzhledem k jejímu zdravotnímu postižení plně vyhovuje a

splňuje podmínku nejmenší ekonomické náročnosti. Tato podmínka se

nevyžaduje, je-li příspěvek na zvláštní pomůcku poskytován na pořízení

motorového vozidla nebo je-li oprávněnou osobou dítě^6). Příspěvek na

zvláštní pomůcku na pořízení schodišťové plošiny se poskytne, jen

jestliže odstranění bariéry nelze dosáhnout prostřednictvím schodolezu.

Jde-li o poskytnutí příspěvku na zvláštní pomůcku na pořízení

schodišťové plošiny, schodišťové sedačky nebo stropního zvedacího

systému, je osoba povinna pro účely posouzení splnění podmínky uvedené

ve větě první předložit na výzvu krajské pobočky Úřadu práce alespoň 2

návrhy řešení odstranění bariéry, včetně ceny.



(11) Příspěvek na zvláštní pomůcku, který je poskytován na pořízení

motorového vozidla, se opětovně poskytne při splnění podmínek uvedených

v odstavcích 2, 5 a 6 nejdříve po uplynutí 120 kalendářních měsíců po

sobě jdoucích, počínaje od kalendářního měsíce následujícího po

kalendářním měsíci, ve kterém nabylo právní moci předchozí rozhodnutí o

tomto příspěvku; to neplatí, jestliže osoba tento příspěvek nebo jeho

poměrnou část vrátila, popřípadě jí jeho vrácení bylo prominuto.



(12) Příspěvek na zvláštní pomůcku, který je poskytován na pořízení

vodicího psa, se poskytne jen na pořízení psa, který byl vycvičen a

předán právnickou nebo fyzickou osobou, která je členem mezinárodní

organizace sdružující výcvikové školy. Podmínka členství v mezinárodní

organizaci sdružující výcvikové školy se považuje za splněnou, i pokud

není právnická nebo fyzická osoba jejím členem, avšak podala přihlášku

za člena, nejdéle však po dobu 2 let ode dne podání této přihlášky.

Prováděcí právní předpis stanoví dovednosti vodicího psa, které musí

splňovat.



(13) Seznam druhů a typů zvláštních pomůcek určených osobám s těžkou

vadou nosného nebo pohybového ústrojí, těžce sluchově postiženým

osobám, těžce zrakově postiženým osobám a osobám s těžkou nebo hlubokou

mentální retardací, na jejichž pořízení se poskytuje příspěvek, stanoví

prováděcí právní předpis.



(14) Při rozhodování o poskytnutí příspěvku na zvláštní pomůcku, která

není uvedena v seznamu podle odstavce 13, se posuzuje, zda je tato

konkrétní zvláštní pomůcka z hlediska využití srovnatelná s druhy a

typy zvláštních pomůcek uvedenými v seznamu podle odstavce 13.



§ 10



Stanovení výše příspěvku na zvláštní pomůcku



(1) Na pořízení zvláštní pomůcky, jejíž cena je nižší než 24 000 Kč, se

příspěvek na zvláštní pomůcku poskytne v případě, je-li příjem osoby a

příjem osob s ní společně posuzovaných nižší než osminásobek životního

minima jednotlivce nebo životního minima společně posuzovaných osob

podle zákona o životním a existenčním minimu^9). Z důvodů hodných

zvláštního zřetele, zejména žádá-li osoba opakovaně o příspěvek na

různé zvláštní pomůcky, jejichž cena je nižší než 24 000 Kč, lze tento

příspěvek poskytnout, i když příjem osoby a příjem osob s ní společně

posuzovaných přesahuje částku životního minima podle věty první.



(2) Výše příspěvku na zvláštní pomůcku podle odstavce 1 se stanoví tak,

aby spoluúčast osoby činila 10 % z předpokládané nebo již zaplacené

ceny zvláštní pomůcky, nejméně však 1 000 Kč.



(3) Výše příspěvku na pořízení zvláštní pomůcky, jejíž cena je vyšší

než 24 000 Kč, se stanoví tak, aby spoluúčast osoby činila 10 % z

předpokládané nebo již zaplacené ceny zvláštní pomůcky. Maximální výše

příspěvku na zvláštní pomůcku činí 350 000 Kč, s výjimkou příspěvku na

zvláštní pomůcku poskytovaného na pořízení schodišťové plošiny, jehož

maximální výše činí 400 000 Kč.



(4) Jestliže osoba nemá dostatek finančních prostředků ke spoluúčasti

podle odstavce 3, krajská pobočka Úřadu práce s přihlédnutím k míře

využívání zvláštní pomůcky, k příjmu osoby a příjmu osob s ní společně

posuzovaných podle zákona o životním a existenčním minimu^9) a k

celkovým sociálním a majetkovým poměrům určí nižší výši spoluúčasti,

minimálně však 1 000 Kč. Celkové sociální a majetkové poměry se pro

tento účel posuzují podle zákona o pomoci v hmotné nouzi^10).



(5) Ustanovení odstavců 1 až 4 se nepoužijí na stanovení výše příspěvku

na zvláštní pomůcku poskytovaného na pořízení motorového vozidla. Výše

příspěvku na zvláštní pomůcku poskytovaného na pořízení motorového

vozidla se stanoví s přihlédnutím k četnosti a důvodu dopravy, k příjmu

osoby a příjmu osob s ní společně posuzovaných podle zákona o životním

a existenčním minimu^9) a k celkovým sociálním a majetkovým

poměrům^10). Maximální výše příspěvku na zvláštní pomůcku poskytovaného

na pořízení motorového vozidla činí 200 000 Kč.



(6) Součet vyplacených příspěvků na zvláštní pomůcku nesmí v 60

kalendářních měsících po sobě jdoucích přesáhnout částku 800 000 Kč

nebo 850 000 Kč, jestliže byl v této době poskytnut příspěvek na

zvláštní pomůcku na pořízení schodišťové plošiny. Od vyplacených částek

se při určování součtu odečítají částky, které osoba v tomto období

vrátila nebo jejichž vrácení bylo prominuto.



§ 11



Příjem



(1) Pro účely nároku na příspěvek na zvláštní pomůcku se příjmem osoby

nebo společně posuzovaných osob rozumí příjmy podle zákona o životním a

existenčním minimu. Okruh společně posuzovaných osob se posuzuje podle

zákona o životním a existenčním minimu^9).



(2) Rozhodným obdobím, za které se zjišťuje příjem, je kalendářní

čtvrtletí předcházející kalendářnímu měsíci, ve kterém byla podána

žádost o příspěvek na zvláštní pomůcku.



(3) Příjem se stanoví jako měsíční průměr příjmů žadatele o příspěvek

na zvláštní pomůcku nebo součtu měsíčních příjmů žadatele o příspěvek

na zvláštní pomůcku a osob s ním společně posuzovaných.



§ 12



Povinnost vrátit příspěvek na zvláštní pomůcku



(1) Oprávněná osoba je povinna tento příspěvek nebo jeho poměrnou část

vrátit, jestliže



a) nepoužila tento příspěvek do 3 měsíců ode dne jeho vyplacení nebo ve

lhůtě stanovené krajskou pobočkou Úřadu práce na pořízení zvláštní

pomůcky,



b) nepoužila vyplacený příspěvek v plné výši do 3 měsíců ode dne jeho

vyplacení nebo ve lhůtě stanovené krajskou pobočkou Úřadu práce,



c) v období před uplynutím 60 kalendářních měsíců po sobě jdoucích ode

dne vyplacení příspěvku nebo v období před uplynutím 120 kalendářních

měsíců po sobě jdoucích ode dne vyplacení příspěvku poskytnutého na

pořízení motorového vozidla pozbyla vlastnické právo ke zvláštní

pomůcce,



d) v období před uplynutím 60 kalendářních měsíců po sobě jdoucích ode

dne vyplacení příspěvku nebo v období před uplynutím 120 kalendářních

měsíců po sobě jdoucích ode dne vyplacení příspěvku poskytnutého na

pořízení motorového vozidla přestala zvláštní pomůcku užívat,



e) se přestala opakovaně dopravovat nebo přestala být schopna převozu

motorovým vozidlem, byl-li vyplacen příspěvek na pořízení motorového

vozidla,



f) použila příspěvek v rozporu s rozhodnutím o jeho přiznání, nebo



g) se prokáže, že osoba uvedla v žádosti o příspěvek na zvláštní

pomůcku nepravdivé nebo zkreslené údaje.



(2) Osoba uvedená v odstavci 1 není povinna vyplacený příspěvek na

zvláštní pomůcku nebo jeho poměrnou část vrátit, jestliže



a) v období před uplynutím 60 kalendářních měsíců po sobě jdoucích ode

dne jeho vyplacení přestala užívat zvláštní pomůcku z důvodu změny

zdravotního stavu nebo v období před uplynutím 120 kalendářních měsíců

po sobě jdoucích ode dne vyplacení příspěvku poskytnutého na pořízení

motorového vozidla se z důvodu změny zdravotního stavu přestala

opakovaně dopravovat nebo pozbyla schopnost být převážena motorovým

vozidlem,



b) byl vyplacen příspěvek na pořízení vodicího psa a tento v období

před uplynutím 60 kalendářních měsíců po sobě jdoucích ode dne

vyplacení příspěvku zemře nebo ztratí své dovednosti z důvodu

onemocnění nebo úrazu, k němuž došlo bez zavinění příjemce dávky, nebo



c) osoba zemřela.



(3) Povinnost vrátit poměrnou část příspěvku podle odstavce 1 nevzniká,

jestliže tato částka nepřesahuje 100 Kč.



(4) Krajská pobočka Úřadu práce může z důvodů hodných zvláštního

zřetele rozhodnout o prominutí povinnosti vrátit příspěvek na zvláštní

pomůcku nebo jeho poměrnou část podle odstavce 1.



§ 13



zrušen



HLAVA IV



SPOLEČNÁ USTANOVENÍ



Díl 1



Nárok na dávku a na její výplatu



§ 14



(1) Nárok na dávku vzniká dnem splnění podmínek stanovených tímto

zákonem.



(2) Nárok na výplatu dávky vzniká splněním podmínek stanovených tímto

zákonem pro vznik nároku na dávku a podáním žádosti o přiznání dávky.



(3) Příspěvek na mobilitu může být přiznán a vyplácen nejdříve od

počátku kalendářního měsíce, ve kterém bylo zahájeno řízení o přiznání

příspěvku na mobilitu. Příspěvek na zvláštní pomůcku lze poskytnout též

na zvláštní pomůcku, která byla zakoupena v průběhu 12 kalendářních

měsíců předcházejících dni zahájení řízení o poskytnutí příspěvku na

zvláštní pomůcku podle tohoto zákona.



§ 15



Změna nároku na dávku a její výplatu



(1) Jestliže dávka byla přiznána nebo je vyplácena v nižší částce, než

v jaké náleží, nebo byla neprávem odepřena anebo byla přiznána od

pozdějšího data, než od jakého náleží, dávka se zvýší nebo přizná a

dlužná částka se doplatí, a to ode dne, od něhož dávka nebo její

zvýšení náleží, nejvýše však 3 roky nazpět ode dne zjištění nebo

uplatnění nároku na dávku nebo její zvýšení.



(2) Jestliže dávka byla přiznána nebo je vyplácena ve vyšší částce, než

v jaké náleží, nebo byla přiznána nebo se vyplácí neprávem, dávka se

odejme nebo se její výplata zastaví nebo sníží, a to od prvního dne

kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, za který dávka

již byla vyplacena.



(3) Změní-li se skutečnosti rozhodné pro nárok na příspěvek na mobilitu

tak, že tento příspěvek nenáleží, odejme se tento příspěvek od prvního

dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, za který

dávka již byla vyplacena.



(4) Nárok na výplatu příspěvku na mobilitu nenáleží za kalendářní

měsíc, jestliže je oprávněné osobě po celý tento kalendářní měsíc

poskytována zdravotní péče v průběhu hospitalizace; krajská pobočka

Úřadu práce zastaví výplatu příspěvku na mobilitu za tento kalendářní

měsíc. Podmínka celého kalendářního měsíce není splněna, pokud k

hospitalizaci došlo první den v kalendářním měsíci nebo k propuštění z

tohoto zařízení došlo poslední den v kalendářním měsíci. Výplata

příspěvku na mobilitu se opět obnoví od prvního dne kalendářního

měsíce, ve kterém hospitalizace netrvala po celý kalendářní měsíc.



§ 16



Zánik nároku na dávku a její výplatu



(1) Nárok na dávku nezaniká.



(2) Nárok na výplatu dávky zaniká uplynutím 1 roku ode dne, od kterého

dávka náleží, pokud nejde o případy uvedené v § 15 odst. 1. Lhůta

neběží po dobu řízení o dávce a po dobu řízení o žalobě u soudů

jednajících a rozhodujících ve správním soudnictví.



§ 17



Přechod nároku na dávku a její výplatu



(1) Zemřela-li oprávněná osoba po uplatnění nároku na dávku, nabývají

nárok na částky, na něž vznikl nárok do dne smrti oprávněné osoby,

postupně manžel, děti a rodiče, jestliže žili s oprávněnou osobou v

době její smrti ve společné domácnosti. Podmínka společné domácnosti

nemusí být splněna u dětí, které mají nárok na sirotčí důchod po

zemřelém.



(2) Byla-li dávka přiznána před smrtí oprávněné osoby, vyplatí se

splatné částky, které nebyly vyplaceny do dne smrti oprávněné osoby,

členům jeho rodiny podle pořadí a za podmínek stanovených v odstavci 1.



(3) U příspěvku na zvláštní pomůcku se podle odstavce 1 nebo 2

postupuje jen v případě, jestliže zvláštní pomůcka byla zakoupena před

smrtí oprávněné osoby, jinak nárok na tuto dávku a její výplatu zaniká.



§ 18



Nepřípustnost výkonu rozhodnutí a dohody o srážkách



Dávky podle tohoto zákona nepodléhají výkonu rozhodnutí a nemohou být

předmětem dohody o srážkách.



Díl 2



Výplata dávek



§ 19



Způsob výplaty dávek



(1) Příspěvek na mobilitu se vyplácí do konce kalendářního měsíce

následujícího po kalendářním měsíci, za který náleží. Na základě

žádosti příjemce příspěvku na mobilitu může být tento příspěvek

vyplácen jednou splátkou vždy za 3 kalendářní měsíce, za které náležel.



(2) Příspěvek na zvláštní pomůcku se vyplatí do konce kalendářního

měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž rozhodnutí o jeho

přiznání nabylo právní moci.



(3) Dávky se vyplácejí v české měně převodem na platební účet určený

příjemcem dávky uvedeným v § 20 odst. 1 a 2, popřípadě zvláštním

příjemcem dávky, nebo poštovním poukazem, a to podle rozhodnutí

příjemce dávky uvedeného v § 20 odst. 1 a 2, popřípadě zvláštního

příjemce dávky. Požádá-li příjemce příspěvku na mobilitu uvedený v § 20

odst. 1 a 2, popřípadě zvláštní příjemce příspěvku na mobilitu, o změnu

způsobu výplaty této dávky, je krajská pobočka Úřadu práce povinna

provést změnu způsobu výplaty od kalendářního měsíce následujícího po

kalendářním měsíci, v němž byla taková žádost doručena.



(4) Dávky se do ciziny nevyplácejí.



(5) Dávka se považuje za vyplacenou dnem odepsání příslušné částky z

účtu Úřadu práce České republiky.



§ 20



Příjemce, jiný příjemce a zvláštní příjemce



(1) Příjemcem dávky je oprávněná osoba, není-li dále stanoveno jinak.



(2) Namísto oprávněné osoby je příjemcem dávky zákonný zástupce nebo

jiná fyzická osoba, které byla nezletilá oprávněná osoba svěřena do

péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu (dále jen „jiný příjemce

dávky“).



(3) Krajská pobočka Úřadu práce rozhodne o ustanovení zvláštního

příjemce dávky, jestliže oprávněná osoba nebo jiný příjemce dávky

nemůže dávku přijímat. S ustanovením zvláštního příjemce musí oprávněná

osoba, popřípadě jiný příjemce dávky souhlasit; to neplatí, jestliže

vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nemůže tento souhlas dát. Zvláštním

příjemcem může být ustanovena jen osoba, která s tímto ustanovením

souhlasí. Zvláštní příjemce je povinen používat dávku ve prospěch

oprávněné osoby. Zvláštní příjemce používá dávku podle pokynů oprávněné

osoby, s výjimkou osoby, která vzhledem ke svému zdravotnímu stavu

nemůže tyto pokyny udělovat. Krajská pobočka Úřadu práce zruší

rozhodnutí o ustanovení zvláštního příjemce, jestliže odpadly důvody,

pro které byl zvláštní příjemce ustanoven. Krajská pobočka Úřadu práce

rovněž zruší rozhodnutí o ustanovení zvláštního příjemce, jestliže

zvláštní příjemce neplní své povinnosti, a ustanoví zvláštním příjemcem

jinou osobu.



Díl 3



Řízení o dávkách



§ 21



Účastníci řízení



Účastníkem řízení je pouze žadatel o dávku nebo osoby uvedené v § 17

odst. 1.



§ 22



Zahájení řízení



(1) Řízení o přiznání dávky se zahajuje na základě písemné žádosti

podané na tiskopisu předepsaném ministerstvem.



(2) Řízení o odnětí příspěvku na mobilitu nebo o zastavení výplaty

příspěvku na mobilitu se zahajuje z moci úřední.



(3) Krajská pobočka Úřadu práce ustanoví pro řízení o dávce opatrovníka

též osobě, která není schopna vzhledem ke svému zdravotnímu stavu

jednat samostatně a nemá zástupce; o ustanovení opatrovníka rozhoduje

krajská pobočka Úřadu práce na základě lékařského posudku ošetřujícího

lékaře.



§ 23



Náležitosti žádosti



Žádost o dávku, kromě náležitostí podání podle správního řádu, dále

obsahuje



a) jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození, rodné číslo,

rodinný stav a adresu místa trvalého pobytu každé společně posuzované

osoby, jde-li o žádost o příspěvek na zvláštní pomůcku,



b) doklad o výši příjmu žadatele o dávku a společně posuzovaných osob v

rozhodném období, jde-li o žádost o příspěvek na zvláštní pomůcku,



c) označení praktického lékaře, který registruje žadatele o dávku,



d) četnost a důvod dopravy, jde-li o žádost o příspěvek na zvláštní

pomůcku na pořízení motorového vozidla a důvod dopravy, jde-li o žádost

o příspěvek na mobilitu podle § 6 odst. 4,



e) druh zvláštní pomůcky a doklad osvědčující cenu zvláštní pomůcky

nebo její předpokládanou cenu, jde-li o žádost o příspěvek na zvláštní

pomůcku,



f) čestné prohlášení podle § 6 odst. 3, jde-li o žádost o příspěvek na

mobilitu, s výjimkou žádosti o příspěvek na mobilitu podle § 6 odst. 4,



g) čestné prohlášení podle § 9 odst. 6, jde-li o žádost o příspěvek na

zvláštní pomůcku na pořízení motorového vozidla,



h) souhlas vlastníka nemovitosti podle § 9 odst. 7, jde-li o žádost o

příspěvek na zvláštní pomůcku na pořízení schodišťové plošiny,

schodišťové sedačky nebo stropního zvedacího systému,



i) určení způsobu výplaty dávky.



§ 24



Přerušení řízení



Krajská pobočka Úřadu práce přeruší řízení o příspěvku na zvláštní

pomůcku též na dobu, po kterou okresní správa sociálního zabezpečení

posuzuje zdravotní stav žadatele o dávku. Ministerstvo přeruší řízení o

odvolání proti rozhodnutí o dávce podle věty první též na dobu, po

kterou posudková komise ministerstva posuzuje zdravotní stav účastníka

řízení. Krajská pobočka Úřadu práce přeruší řízení o příspěvku na

zvláštní pomůcku současně s výzvou k předložení alespoň 2 návrhů řešení

odstranění bariéry podle § 9 odst. 10. Krajská pobočka Úřadu práce

přeruší řízení o příspěvku na mobilitu, pokud probíhá řízení o průkazu

osoby se zdravotním postižením. Proti usnesení o přerušení řízení podle

věty první, třetí a čtvrté se nelze odvolat; proti usnesení o přerušení

řízení podle věty druhé nelze podat rozklad.



§ 25



Odvolání



Odvolání podané proti rozhodnutí o příspěvku na mobilitu nemá odkladný

účinek.



§ 26



Povinnosti žadatele o dávku



(1) Žadatel o dávku je povinen



a) podrobit se vyšetření zdravotního stavu lékařem plnícím úkoly

okresní správy sociálního zabezpečení, popřípadě lékařem určeným Českou

správou sociálního zabezpečení, podrobit se vyšetření zdravotního stavu

ve zdravotnickém zařízení určeném okresní správou sociálního

zabezpečení anebo jinému odbornému vyšetření, předložit určenému

zdravotnickému zařízení lékařské nálezy ošetřujících lékařů, které mu

byly vydány, sdělit a doložit další údaje, které jsou významné pro

vypracování posudku, nebo poskytnout jinou součinnost, která je

potřebná k vypracování posudku, je-li k tomu okresní správou sociálního

zabezpečení vyzván, a to ve lhůtě, kterou okresní správa sociálního

zabezpečení určí,



b) prokázat skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku, její výši nebo

výplatu,



c) písemně ohlásit krajské pobočce Úřadu práce v průběhu řízení o dávce

změny ve skutečnostech, které byly uvedeny v žádosti o dávku, a změny

rozhodné pro průběh řízení, a to ve lhůtě do 8 dnů ode dne, kdy taková

změna nastala.



(2) Je-li žadatelem o dávku občan členského státu Evropské unie, který

je hlášen na území České republiky k přechodnému pobytu podle jiného

právního předpisu^2), nebo je-li žadatelem jeho rodinný příslušník^13),

který je hlášen na území České republiky k přechodnému pobytu podle

jiného právního předpisu^2), je povinen poskytnout písemný souhlas s

tím, aby krajská pobočka Úřadu práce zjišťovala údaje rozhodné pro

posouzení, zda je neodůvodnitelnou zátěží systému dávek pro osoby se

zdravotním postižením podle tohoto zákona (dále jen „neodůvodnitelná

zátěž systému“).



Díl 4



Povinnosti oprávněné osoby a jiného příjemce dávky



§ 27



(1) Oprávněná osoba nebo jiný příjemce příspěvku na mobilitu, popřípadě

zvláštní příjemce je povinen



a) písemně ohlásit příslušné krajské pobočce Úřadu práce do 8 dnů změny

ve skutečnostech rozhodných pro nárok na příspěvek na mobilitu a jeho

výplatu,



b) na výzvu příslušné krajské pobočky Úřadu práce prokázat skutečnosti

rozhodné pro nárok na příspěvek a jeho výplatu, a to ve lhůtě do 8 dnů

ode dne doručení výzvy, není-li v této výzvě určena delší lhůta.



(2) Oprávněná osoba nebo jiný příjemce příspěvku na zvláštní pomůcku,

popřípadě zvláštní příjemce je povinen písemně ohlásit krajské pobočce

Úřadu práce do 8 dnů skutečnosti rozhodné pro stanovení povinnosti

vrátit příspěvek na zvláštní pomůcku podle § 12.



(3) Výplata příspěvku na mobilitu se zastaví od kalendářního měsíce

následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém marně uplynula lhůta

stanovená ke splnění povinnosti. Výplata příspěvku na mobilitu se

obnoví od kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve

kterém byla povinnost splněna.



§ 28



Přeplatky



(1) Oprávněná osoba nebo jiný příjemce dávky, který přijal dávku,

ačkoliv musel z okolností předpokládat, že byla vyplacena neprávem nebo

ve vyšší částce, než náležela, nebo jinak způsobil, že dávka byla

vyplacena neprávem nebo v nesprávné výši, je povinen tento přeplatek

vrátit.



(2) Nárok na vrácení přeplatku zaniká uplynutím 3 let ode dne, kdy byl

vyplacen. Tato lhůta neplyne po dobu řízení o opravném prostředku.



(3) O povinnosti vrátit přeplatek podle odstavců 1 a 2 rozhoduje

krajská pobočka Úřadu práce, která dávku vyplácí nebo naposledy

vyplácela. Přeplatky vybírá krajská pobočka Úřadu práce, která o

povinnosti vrátit přeplatek rozhodla.



(4) Povinnost vrátit přeplatek nevzniká, jestliže tento přeplatek

nepřesahuje částku 100 Kč.



Díl 5



Posuzování neodůvodnitelné zátěže systému



§ 29



(1) Požádá-li o poskytnutí příspěvku na mobilitu nebo příspěvku na

zvláštní pomůcku občan členského státu Evropské unie, který je hlášen

na území České republiky k přechodnému pobytu podle jiného právního

předpisu^2) po dobu delší než 3 měsíce, nebo jeho rodinný

příslušník^13), který je hlášen na území České republiky k přechodnému

pobytu podle jiného právního předpisu^2) po dobu delší než 3 měsíce,

krajská pobočka Úřadu práce současně posuzuje, zda se tato osoba

nestala neodůvodnitelnou zátěží systému.



(2) Osoba uvedená v odstavci 1 se nepovažuje za neodůvodnitelnou zátěž

systému, jestliže



a) je účastna nemocenského pojištění^14),



b) je jako osoba samostatně výdělečně činná účastna důchodového

pojištění^15),



c) je osobou, které nárok na sociální výhody vyplývá z přímo

použitelného předpisu Evropských společenství^4),



d) před zahájením řízení o příspěvku na mobilitu nebo příspěvku na

zvláštní pomůcku byla v České republice výdělečně činná a v období 10

let předcházejících dni zahájení řízení byla nejméně po dobu 5 let a z

toho bezprostředně před zahájením řízení nejméně po dobu 1 roku účastna

nemocenského pojištění^14), nebo jako osoba samostatně výdělečně činná

důchodového pojištění^15), a nemá ke dni zahájení řízení nedoplatek na

pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní

politiku zaměstnanosti,



e) je osobou, která po skončení základního pracovněprávního vztahu,

pokud tento vztah založil účast na nemocenském pojištění, nebo

samostatné výdělečné činnosti, pokud tato činnost založila účast na

důchodovém pojištění, je dočasně práce neschopná v důsledku nemoci nebo

úrazu,



f) je osobou, která je vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání a byla

bezprostředně před vstupem do evidence uchazečů o zaměstnání zaměstnána

více než 1 rok; podmínkou přitom je, že nejde o osobu, která nemá nárok

na podporu v nezaměstnanosti podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona o

zaměstnanosti^16),



g) je osobou, která je vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání, pokud

jí bezprostředně před vstupem do evidence uchazečů o zaměstnání skončil

základní pracovněprávní vztah uzavřený na dobu kratší 1 roku,

založily-li tyto pracovněprávní vztahy účast na nemocenském pojištění;

podmínkou přitom je, že nejde o osobu, která nemá nárok na podporu v

nezaměstnanosti podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona o zaměstnanosti^16);

taková osoba se nepovažuje za neodůvodnitelnou zátěž systému pouze po

dobu 6 měsíců od vzetí do evidence,



h) je osobou, která je vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání a která

se stala nezaměstnanou během prvních 12 kalendářních měsíců zaměstnání;

podmínkou přitom je, že nejde o osobu, která nemá nárok na podporu v

nezaměstnanosti podle § 39 odst. 2 písm. a) nebo b) zákona o

zaměstnanosti^16); taková osoba se nepovažuje za neodůvodnitelnou zátěž

systému pouze po dobu 6 měsíců od vzetí do evidence, nebo



i) je osobou, která po skončení základního pracovněprávního vztahu,

pokud tento vztah založil účast na nemocenském pojištění, nebo

samostatné výdělečné činnosti, pokud tato činnost založila účast na

důchodovém pojištění, zahájila odbornou přípravu; odbornou přípravou se

pro účely tohoto zákona rozumí soustavná příprava na budoucí povolání

podle zákona o státní sociální podpoře^17) a rekvalifikace podle zákona

o zaměstnanosti^18).



(3) Při posuzování neodůvodnitelné zátěže systému se u osoby, která

nesplňuje podmínky uvedené v odstavci 2, hodnotí systémem bodů tyto

skutečnosti:



a) délka pobytu podle jiného právního předpisu^2) na území České

republiky,



b) doba zaměstnání nebo doba výkonu samostatné výdělečné činnosti na

území České republiky,



c) doba soustavné přípravy na budoucí povolání^19) na území České

republiky,



d) možnost pracovního uplatnění na území České republiky podle získané

kvalifikace, nutnosti zvýšené péče při zprostředkování zaměstnání a

míry nezaměstnanosti.



(4) Při bodovém hodnocení krajská pobočka Úřadu práce postupuje tak, že



a) započte v případě osoby, která byla hlášena na území České republiky

k pobytu podle jiného právního předpisu^2) po dobu



1. od 1 do 3 let, 2 body,



2. od 3 do 6 let, 4 body,



3. od 6 do 8 let, 6 bodů,



4. 8 nebo více let, 8 bodů;



b) započte v případě osoby, která byla poplatníkem pojistného na

sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, nebo

která se na území České republiky soustavně připravuje na budoucí

povolání^19), po dobu



1. 12 až 24 měsíců, 4 body,



2. 25 až 36 měsíců, 8 bodů,



3. 37 až 48 měsíců, 12 bodů,



4. 49 až 60 měsíců, 16 bodů;



c) započte v případě osoby, která



1. nemá kvalifikaci, 0 bodů,



2. má střední vzdělání, 2 body,



3. má vyšší odborné vzdělání, 4 body,



4. má vysokoškolské vzdělání, 6 bodů;



d) započte osobě, které by při zprostředkování zaměstnání nebyla

věnována zvýšená péče podle jiného právního předpisu^20), 4 body;



e) započte osobě, která je hlášena k pobytu podle jiného právního

předpisu^2) v okrese, v němž míra nezaměstnanosti v kalendářním měsíci

předcházejícím dni podání žádosti podle údajů zveřejněných

ministerstvem způsobem umožňujícím dálkový přístup



1. přesáhla o více než 10 % průměrnou míru nezaměstnanosti v České

republice, 0 bodů,



2. přesáhla o méně než 10 % průměrnou míru nezaměstnanosti v České

republice, 2 body,



3. byla vyšší než 50 % průměrné míry nezaměstnanosti v České republice

a nepřesáhla hodnotu průměrné míry nezaměstnanosti v České republice, 4

body,



4. byla nižší než 50 % průměrné míry nezaměstnanosti v České republice,

6 bodů.



(5) Za neodůvodnitelnou zátěž systému se považuje osoba, jejíž bodové

ohodnocení činí 10 nebo méně bodů. Za neodůvodnitelnou zátěž systému se

nepovažuje osoba, jejíž bodové ohodnocení činí 20 nebo více bodů.



(6) V případě, že bodové ohodnocení osoby činí více než 10 bodů a

nedosahuje 20 bodů, krajská pobočka Úřadu práce rozhodne, zda jde o

osobu, která je neodůvodnitelnou zátěží systému. Při tomto rozhodování

se přihlíží k vazbám této osoby na osoby blízké^21), které pobývají v

České republice, a dále se přihlíží k tomu, zda se jedná jen o dočasné

obtíže a zda poskytnutím příspěvku na mobilitu nebo příspěvku na

zvláštní pomůcku dotčené osobě nedojde k zatížení systému.



(7) Krajská pobočka Úřadu práce je oprávněna posoudit, zda je osoba

neodůvodnitelnou zátěží systému, též opětovně poté, kdy došlo u

posuzované osoby ke změně jejích sociálních poměrů.



(8) Správní úřady, orgány sociálního zabezpečení, Policie České

republiky, obce, kraje a zaměstnavatelé osob uvedených v odstavci 1

jsou povinni na výzvu krajské pobočky Úřadu práce sdělit údaje potřebné

k posouzení, zda osoba je neodůvodnitelnou zátěží systému. Pokud

krajská pobočka Úřadu práce oznámí Ministerstvu vnitra, že je osoba

neodůvodnitelnou zátěží systému^22), je Ministerstvo vnitra povinno

informovat příslušnou krajskou pobočku Úřadu práce o ukončení

přechodného pobytu této osoby podle jiného právního předpisu^2).

Ministerstvo vnitra neprodleně sdělí na žádost krajské pobočky Úřadu

práce, zda osobě, která žádá o přiznání příspěvku na mobilitu nebo

příspěvku na zvláštní pomůcku nebo které je takový příspěvek

poskytován, byl ukončen podle jiného právního předpisu^2) pobyt na

území České republiky.



Díl 6



Informační systém



§ 30



(1) Údaje o příspěvku na mobilitu a příspěvku na zvláštní pomůcku a

jejich výši, údaje o žadatelích o tyto dávky, příjemcích těchto dávek a

osobách společně posuzovaných a žadatelích o průkaz osoby se zdravotním

postižením podle § 34 odst. 2 jsou vedeny v informačním systému o

dávkách pro osoby se zdravotním postižením, který je součástí

Jednotného informačního systému práce a sociálních věcí^23). Krajské

pobočky Úřadu práce jsou oprávněny zpracovávat údaje potřebné pro

rozhodování o příspěvku na mobilitu a příspěvku na zvláštní pomůcku a o

průkazu osoby se zdravotním postižením podle § 34 odst. 2, včetně

osobních údajů, v tomto informačním systému, a to v elektronické podobě

způsobem umožňujícím dálkový přístup a zároveň zajišťujícím ochranu

osobních údajů^24).



(2) Ministerstvo vnitra nebo Policie České republiky pro účely

rozhodování o příspěvku na mobilitu a příspěvku na zvláštní pomůcku a o

průkazu osoby se zdravotním postižením podle § 34 odst. 2 poskytuje

ministerstvu a krajským pobočkám Úřadu práce



a) referenční údaje ze základního registru obyvatel,



b) údaje z agendového informačního systému evidence obyvatel,



c) údaje z agendového informačního systému cizinců,



d) údaje z registru rodných čísel o fyzických osobách, kterým bylo

přiděleno rodné číslo, avšak nejsou vedeny v informačních systémech

uvedených v písmenech b) a c).



(3) Poskytovanými údaji podle odstavce 2 písm. a) jsou



a) příjmení,



b) jméno, popřípadě jména,



c) adresa místa pobytu,



d) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v

cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,



e) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území

České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí

došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den,

který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt

údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto

rozhodnutí,



f) státní občanství, popřípadě více státních občanství.



(4) Poskytovanými údaji podle odstavce 2 písm. b) jsou



a) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě jejich změna, rodné

příjmení,



b) datum narození,



c) místo a okres narození; u občana, který se narodil v cizině, místo a

stát, na jehož území se narodil,



d) rodné číslo a jeho změny,



e) státní občanství,



f) adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa

trvalého pobytu,



g) počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu

trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České

republiky,



h) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům,



i) rodné číslo otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce; v

případě, že jeden z rodičů nebo jiný zákonný zástupce nemá rodné číslo,

jeho jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození,



j) rodné číslo manžela; je-li manželem cizinec, který nemá přiděleno

rodné číslo, jeho jméno, popřípadě jména, příjmení manžela a datum jeho

narození,



k) rodné číslo dítěte; je-li dítětem cizinec, který nemá přiděleno

rodné číslo, jeho jméno, popřípadě jména a příjmení a datum jeho

narození,



l) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České

republiky, datum, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo,



m) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden

jako den smrti nebo den, který občan prohlášený za mrtvého nepřežil.



(5) Poskytovanými údaji podle odstavce 2 písm. c) jsou



a) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě jejich změna, rodné

příjmení,



b) datum narození,



c) místo a stát narození, kde se cizinec narodil; v případě, že se

narodil na území České republiky, místo a okres narození,



d) rodné číslo a jeho změny,



e) státní občanství, popřípadě státní příslušnost,



f) druh a adresa místa pobytu,



g) číslo a platnost oprávnění k pobytu,



h) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu,



i) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům,



j) správní nebo soudní vyhoštění a doba, po kterou není umožněn vstup

na území České republiky,



k) jméno, popřípadě jména, příjmení dítěte, pokud je dítě cizincem, a

jeho rodné číslo; v případě, že rodné číslo nebylo přiděleno, jméno,

popřípadě jména, příjmení a datum narození,



l) jméno, popřípadě jména, příjmení otce, matky, popřípadě jiného

zákonného zástupce, pokud jsou cizinci, a jejich rodné číslo; v

případě, že jeden z rodičů nebo jiný zákonný zástupce nemá rodné číslo,

jeho jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození,



m) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České

republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí,



n) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden

jako den smrti nebo den, který cizinec prohlášený za mrtvého nepřežil,



o) jméno, popřípadě jména, příjmení nezletilého cizince, který byl

cizinci s oprávněním k pobytu na území České republiky nebo jeho

manželu rozhodnutím příslušného orgánu svěřen do náhradní rodinné péče,

nebo který byl cizincem s oprávněním k pobytu na území České republiky

nebo jeho manželem osvojen anebo jehož poručníkem nebo manželem jeho

poručníka je cizinec,



p) jméno, popřípadě jména, příjmení osamělého cizince staršího 65 let

nebo bez ohledu na věk cizince, který se o sebe nedokáže ze zdravotních

důvodů sám postarat, jde-li o sloučení rodiny s rodičem nebo dítětem s

oprávněním k pobytu na území České republiky,



q) jméno, popřípadě jména, příjmení cizince, který je nezaopatřeným

přímým příbuzným ve vzestupné nebo sestupné linii nebo takovým

příbuzným manžela občana Evropské unie,



r) jméno, popřípadě jména, příjmení rodiče nezletilého cizince, kterému

byla udělena mezinárodní ochrana nebo dočasná ochrana podle jiného

právního předpisu^25), a jeho rodné číslo; jde-li o cizince, kteří

nemají přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení a datum

narození.



(6) Poskytovanými údaji podle odstavce 2 písm. d) jsou



a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,



b) den, měsíc a rok narození,



c) místo narození; u fyzické osoby narozené v cizině místo a stát

narození,



d) rodné číslo a jeho změny.



(7) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru

obyvatel, se využijí z agendového informačního systému evidence

obyvatel nebo agendového informačního systému cizinců, pouze pokud jsou

ve tvaru předcházejícím současný stav.



(8) Krajské pobočky Úřadu práce jsou povinny zajistit uchování všech

údajů z informačního systému, které byly získány na základě zpracování

údajů podle odstavce 1, a všech dokumentů týkajících se pravomocně

ukončených správních řízení o dávkách pro osoby se zdravotním

postižením a o průkazu osoby se zdravotním postižením podle § 34 odst.

2 po dobu 15 kalendářních let následujících po kalendářním roce, v němž

došlo k pravomocnému ukončení takového správního řízení nebo k

poslednímu zápisu údajů do informačního systému.



Díl 7



Povinnosti a oprávnění zaměstnanců státu a povinnosti státních orgánů,

obcí, krajů a jiných osob



§ 31



(1) Zaměstnanci státu zařazení k výkonu práce v krajských pobočkách

Úřadu práce a v ministerstvu jsou povinni zachovávat mlčenlivost o

skutečnostech, které se dozvědí při rozhodování o dávkách podle tohoto

zákona, není-li dále stanoveno jinak. Tato povinnost trvá i po skončení

pracovněprávního vztahu. Povinnosti zachovávat mlčenlivost mohou být

zproštěni pouze tím, v jehož zájmu tuto povinnost mají, a to písemně s

uvedením rozsahu a účelu.



(2) Údaje týkající se příjemců dávek a jiných osob, které se

zaměstnanci uvedení v odstavci 1 při své činnosti dozvědí, sdělují

jiným subjektům, jen stanoví-li tak tento zákon nebo jiný zákon; jinak

mohou tyto údaje sdělit jiným subjektům jen s písemným souhlasem

dotčené osoby.



(3) Zobecněné informace a souhrnné údaje, které ministerstvo a Úřad

práce České republiky získají při své činnosti, mohou být bez uvedení

konkrétních jmenných údajů využívány zaměstnanci zařazenými v

ministerstvu a v Úřadu práce České republiky při vědecké, publikační a

pedagogické činnosti, nebo ministerstvem pro analytickou a koncepční

činnost nebo pro účely plnění závazků vyplývajících z mezinárodní

smlouvy, která je součástí právního řádu.



§ 32



Státní orgány, obce a kraje a další fyzické a právnické osoby, s

výjimkou příjemců dávek a osob společně posuzovaných, jsou povinny

sdělit na výzvu příslušného orgánu, který o dávce rozhoduje,

bezodkladně a bezplatně údaje rozhodné pro nárok na dávku, její výši

nebo výplatu. Jestliže příslušný orgán, který rozhoduje o dávce,

písemně státnímu orgánu, obci a kraji nebo dalším právnickým a fyzickým

osobám sdělil, že osoba, jíž se týkají údaje rozhodné podle tohoto

zákona pro nárok na dávku nebo posouzení, zda je osoba neodůvodnitelnou

zátěží systému, dala písemný souhlas se sdělováním těchto údajů, mohou

státní orgány, obce a kraje a další právnické a fyzické osoby tyto

údaje příslušnému orgánu sdělovat bez dalšího vyžadování souhlasu

osoby, jíž se týkají.



§ 33



Zaměstnanci státu zařazení k výkonu práce v krajské pobočce Úřadu práce

a v ministerstvu jsou na základě souhlasu žadatele o dávku nebo

příjemce dávky anebo jiného příjemce dávky oprávněni vstupovat do

obydlí, v němž tyto osoby žijí, za účelem ověřování skutečností

rozhodných pro nárok na příspěvek na zvláštní pomůcku. Oprávnění k této

činnosti jsou povinni prokázat služebním průkazem společně se zvláštním

oprávněním vydaným příslušnou krajskou pobočkou Úřadu práce nebo

ministerstvem jako doložkou služebního průkazu. Toto zvláštní oprávnění

obsahuje označení účelu vydání, číslo služebního průkazu, jméno,

popřípadě jména a příjmení zaměstnance a identifikační údaje vydávající

krajské pobočky Úřadu práce nebo ministerstva.



HLAVA V



PRŮKAZ OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM



§ 34



(1) Nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením má osoba starší 1

roku s tělesným, smyslovým nebo duševním postižením charakteru

dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, které podstatně omezuje její

schopnost pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou

autistického spektra. Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se posuzuje

podle § 9 odst. 3.



(2) Nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem

„TP“ (průkaz TP) má osoba se středně těžkým funkčním postižením

pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického

spektra. Středně těžkým funkčním postižením pohyblivosti se rozumí

stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna

samostatné pohyblivosti v domácím prostředí, v exteriéru je schopna

chůze se sníženým dosahem a má problémy při chůzi okolo překážek a na

nerovném terénu. Středně těžkým funkčním postižením orientace se rozumí

stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna

spolehlivé orientace v domácím prostředí a zhoršenou schopnost

orientace má jen v exteriéru.



(3) Nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem

„ZTP“ (průkaz ZTP) má osoba s těžkým funkčním postižením pohyblivosti

nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra. Těžkým

funkčním postižením pohyblivosti se rozumí stav, kdy osoba je při

dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna samostatné pohyblivosti

v domácím prostředí a v exteriéru je schopna chůze se značnými obtížemi

a jen na krátké vzdálenosti. Těžkým funkčním postižením orientace se

rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu

schopna spolehlivé orientace v domácím prostředí a v exteriéru má

značné obtíže.



(4) Nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem

„ZTP/P“ (průkaz ZTP/P) má osoba se zvlášť těžkým funkčním postižením

nebo úplným postižením pohyblivosti nebo orientace s potřebou průvodce,

včetně osob s poruchou autistického spektra. Zvlášť těžkým funkčním

postižením pohyblivosti a úplným postižením pohyblivosti se rozumí

stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna

chůze v domácím prostředí se značnými obtížemi, popřípadě není schopna

chůze, v exteriéru není schopna samostatné chůze a pohyb je možný

zpravidla jen na invalidním vozíku. Zvlášť těžkým funkčním postižením

orientace a úplným postižením orientace se rozumí stav, kdy osoba při

dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu není schopna samostatné

orientace v exteriéru.



(5) Průkaz osoby se zdravotním postižením je veřejnou listinou.



§ 34a



(1) Průkaz osoby se zdravotním postižením podle § 34 odst. 1 obsahuje



a) jméno, popřípadě jména, a příjmení,



b) datum narození,



c) fotografii držitele průkazu,



d) podpis držitele průkazu; podpis držitele průkazu se nevyžaduje,

pokud je jeho opatření spojeno s těžko překonatelnou překážkou,



e) datum vydání průkazu,



f) označení orgánu, který průkaz vydal,



g) dobu platnosti průkazu,



h) označení druhu průkazu osoby se zdravotním postižením, popřípadě

doplněné o symbol označení osoby s úplnou nebo praktickou hluchotou

nebo osoby hluchoslepé anebo osoby úplně nebo prakticky nevidomé, pokud

osoba o označení průkazu tímto symbolem požádá při podání žádosti o

přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením nebo při podání žádosti

o změnu nároku na průkaz osoby se zdravotním postižením,



i) ochranné prvky.



(2) Platnost průkazu osoby se zdravotním postižením jako veřejné

listiny končí



a) uplynutím doby na něm vyznačené,



b) ohlášením jeho ztráty nebo odcizení,



c) smrtí držitele průkazu nebo prohlášením držitele průkazu za mrtvého,

nebo



d) rozhodnutím krajské pobočky Úřadu práce o neplatnosti průkazu osoby

se zdravotním postižením v případě, že



1. průkaz osoby se zdravotním postižením obsahuje neoprávněně provedené

změny nebo nesprávné údaje,



2. došlo k podstatné změně podoby držitele průkazu osoby se zdravotním

postižením,



3. průkaz osoby se zdravotním postižením je poškozen tak, že zápisy v

něm uvedené jsou nečitelné nebo je porušena jeho celistvost,



4. držitel průkazu osoby se zdravotním postižením nesplní povinnost

uvedenou v odstavci 3, nebo



5. bylo rozhodnuto o změně nároku na průkaz osoby se zdravotním

postižením nebo o zániku nároku na tento průkaz.



(3) Žadatel o průkaz osoby se zdravotním postižením a držitel tohoto

průkazu je povinen podrobit se vyšetření zdravotního stavu lékařem

plnícím úkoly okresní správy sociálního zabezpečení, popřípadě lékařem

určeným Českou správou sociálního zabezpečení, podrobit se vyšetření

zdravotního stavu u poskytovatele zdravotních služeb určeného okresní

správou sociálního zabezpečení anebo jinému odbornému vyšetření,

předložit určenému poskytovateli zdravotních služeb lékařské nálezy

ošetřujících lékařů, které mu byly vydány, sdělit a doložit další

údaje, které jsou významné pro vypracování posudku, nebo poskytnout

jinou součinnost, která je potřebná k vypracování posudku, je-li k tomu

okresní správou sociálního zabezpečení vyzván, a to ve lhůtě, kterou

okresní správa sociálního zabezpečení určí. V případě nesplnění této

povinnosti může být po předchozím písemném upozornění průkaz osoby se

zdravotním postižením nepřiznán nebo může být rozhodnuto o odnětí

tohoto průkazu.“.



(4) Držitel průkazu osoby se zdravotním postižením je povinen písemně

do 8 dní ohlásit krajské pobočce Úřadu práce, která průkaz vydala, jeho

ztrátu, odcizení, poškození nebo zničení, popřípadě změnu údajů

uvedených na průkazu. Na základě ohlášení vydá krajská pobočka Úřadu

práce nový průkaz osoby se zdravotním postižením. Doba platnosti takto

vydaného nového průkazu je totožná s dobou platnosti nahrazovaného

průkazu; zdravotní stav se za účelem vydání tohoto průkazu znovu

neposuzuje.



(5) Každý, kdo nalezne průkaz osoby se zdravotním postižením nebo má v

držení takový průkaz osoby zemřelé nebo osoby prohlášené za mrtvou, je

povinen jej neprodleně odevzdat kterékoliv krajské pobočce Úřadu práce.

Stejnou povinnost má i držitel průkazu osoby se zdravotním postižením,

který ohlásil ztrátu svého průkazu, jestliže průkaz nalezne nebo jej

jinak získá zpět. Při převzetí nového průkazu osoby se zdravotním

postižením je jeho držitel povinen odevzdat příslušné krajské pobočce

Úřadu práce dosavadní znovu nalezený nebo jinak získaný průkaz osoby se

zdravotním postižením. Krajská pobočka Úřadu práce, které je odevzdán

průkaz podle věty první až třetí, je povinna odevzdat průkaz krajské

pobočce Úřadu práce, která ho vydala.



(6) Držitel průkazu osoby se zdravotním postižením je povinen odevzdat

tento průkaz příslušné krajské pobočce Úřadu práce také v případě, kdy

je mu podle tohoto zákona vydán nový průkaz osoby se zdravotním

postižením.



(7) Do doby vydání průkazu osoby se zdravotním postižením podle

odstavce 1 vydá krajská pobočka Úřadu práce dočasný průkaz osoby se

zdravotním postižením v podobě stanovené vyhláškou. Tento průkaz je

obsahově shodný s průkazem podle odstavce 1. Doba platnosti takto

vydaného průkazu osoby se zdravotním postižením nemůže být delší než do

31. prosince 2015.



(8) Ministerstvo stanoví vyhláškou vzor a způsob provedení průkazu

osoby se zdravotním postižením podle odstavců 1 a 7, požadavky na

technické provedení fotografie držitele průkazu osoby se zdravotním

postižením a vzor symbolů označení osoby s úplnou nebo praktickou

hluchotou nebo osoby hluchoslepé anebo osoby úplně nebo prakticky

nevidomé.



§ 34b



(1) Při posuzování schopnosti pohyblivosti a orientace pro účely

přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením se hodnotí



a) zdravotní stav a funkční schopnosti fyzické osoby,



b) zda jde o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav,



c) zda jde o podstatné omezení schopnosti pohyblivosti nebo orientace a

závažnost funkčního postižení.



(2) Prováděcí právní předpis stanoví, které zdravotní stavy lze

považovat za podstatné omezení schopnosti pohyblivosti a orientace.



(3) Při posuzování podstatného omezení schopnosti pohyblivosti a

orientace u zdravotního stavu, který není uveden v prováděcím právním

předpise, se hodnotí, kterému ze zdravotních stavů v něm uvedených

funkční postižení odpovídá nebo je s ním funkčními důsledky

srovnatelné.



(4) Funkčními schopnostmi se rozumí tělesné, smyslové a duševní

schopnosti, znalosti a dovednosti nezbytné pro schopnost pohyblivosti a

orientace. Při posuzování se funkční schopnosti fyzické osoby

porovnávají se schopnostmi stejně staré fyzické osoby bez znevýhodnění

a hodnotí se s využitím běžně dostupných kompenzačních pomůcek.



(5) Při hodnocení závažnosti funkčního postižení pohyblivosti a

orientace pro účely nároku na průkaz osoby se zdravotním postižením se

vychází z poruchy funkčních schopností s nejvýznamnějším dopadem na

schopnost pohyblivosti nebo orientace.



§ 35



(1) Řízení o přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením se

zahajuje na základě písemné žádosti podané na tiskopisu předepsaném

ministerstvem. Řízení o změně nároku na průkaz osoby se zdravotním

postižením se zahajuje též z moci úřední; podnět k řízení z moci úřední

může podat také okresní správa sociálního zabezpečení, pokud na základě

výsledku posouzení zdravotního stavu zjistí posudkově významné

skutečnosti, které jsou rozhodné pro nárok na průkaz osoby se

zdravotním postižením.



(2) Žádost podle odstavce 1, kromě náležitostí podání podle správního

řádu, dále obsahuje označení praktického lékaře, který registruje

žadatele o průkaz osoby se zdravotním postižením.



(3) Pro účely řízení o přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením

požádá krajská pobočka Úřadu práce příslušnou okresní správu sociálního

zabezpečení o posouzení schopnosti pohyblivosti a orientace podle § 34b

odst. 1 žadatele o tento průkaz; při rozhodování o přiznání průkazu

osoby se zdravotním postižením vychází krajská pobočka Úřadu práce z

tohoto posudku. Okresní správa sociálního zabezpečení zašle příslušné

krajské pobočce Úřadu práce stejnopis posudku; výsledek posouzení je

součástí rozhodnutí o přiznání nebo zamítnutí průkazu osoby se

zdravotním postižením, které obdrží žadatel.



(4) Pro řízení o přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením dále

platí obdobně ustanovení § 22 odst. 3 a § 24, 25 a § 26 odst. 1 písm.

b) a c) a odst. 2.



(5) Nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením vzniká nejdříve od

počátku kalendářního měsíce, ve kterém bylo zahájeno řízení o jeho

přiznání. Nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením trvá po dobu

platnosti výsledku posouzení schopnosti pohyblivosti a orientace

žadatele o průkaz; platnost tohoto výsledku posouzení může být časově

omezena nebo je bez časového omezení. Doba trvání nároku na průkaz

osoby se zdravotním postižením je součástí výroku rozhodnutí o přiznání

průkazu osoby se zdravotním postižením.



(6) Krajská pobočka Úřadu práce vydá osobě průkaz osoby se zdravotním

postižením po předložení fotografie a zaplacení správního poplatku

podle zákona o správních poplatcích^28). Za vydání průkazu osoby se

zdravotním postižením náhradou za průkaz poškozený, zničený nebo

odcizený se správní poplatek podle zákona o správních poplatcích

nevybere, jestliže k poškození, zničení nebo odcizení průkazu došlo v

souvislosti s násilným činem, je-li tato skutečnost doložena záznamem

Policie České republiky.



(7) Současně s vydáním průkazu osoby se zdravotním postižením podle

odstavce 6 krajská pobočka Úřadu práce určí dobu platnosti tohoto

průkazu jako veřejné listiny. Doba platnosti průkazu osoby se

zdravotním postižením jako veřejné listiny je nejvýše 5 let u osob do

18 let věku a nejvýše 10 let u osob starších 18 let věku; tato doba

nemůže být delší, než je doba, po kterou trvá nárok na průkaz osoby se

zdravotním postižením podle odstavce 5. Stanovením doby platnosti

průkazu osoby se zdravotním postižením jako veřejné listiny není

dotčeno trvání nároku na tento průkaz podle odstavce 5. Doba platnosti

průkazu se zaznamená do spisu.



(8) Povinnost mlčenlivosti a oprávnění zaměstnanců státu podle § 31 a

povinnosti státních orgánů, obcí, krajů a jiných osob podle § 32 platí

obdobně i pro údaje týkající se žadatelů o průkaz osoby se zdravotním

postižením.



§ 36



(1) Osoba, která je držitelem průkazu TP, má nárok na



a) vyhrazené místo k sedění ve veřejných dopravních prostředcích pro

pravidelnou hromadnou dopravu osob, s výjimkou dopravních prostředků, v

nichž je místo k sedění vázáno na zakoupení místenky,



b) přednost při osobním projednávání své záležitosti, vyžaduje-li toto

jednání delší čekání, zejména stání; za osobní projednávání záležitostí

se nepovažuje nákup v obchodech ani obstarávání placených služeb ani

ošetření a vyšetření ve zdravotnických zařízeních.



(2) Osoba, která je držitelem průkazu ZTP, má nárok na



a) výhody uvedené v odstavci 1,



b) bezplatnou dopravu pravidelnými spoji místní veřejné hromadné

dopravy osob (tramvajemi, trolejbusy, autobusy, metrem),



c) slevu 75 % jízdného ve druhé vozové třídě osobního vlaku a rychlíku

ve vnitrostátní přepravě a slevu 75 % v pravidelných vnitrostátních

spojích autobusové dopravy.



(3) Osoba, která je držitelem průkazu ZTP/P, má nárok na



a) výhody uvedené v odstavcích 1 a 2,



b) bezplatnou dopravu průvodce veřejnými hromadnými dopravními

prostředky v pravidelné vnitrostátní osobní hromadné dopravě,



c) bezplatnou dopravu vodicího psa, je-li úplně nebo prakticky

nevidomá, pokud ji nedoprovází průvodce.



(4) Osobě, která je držitelem průkazu ZTP nebo průkazu ZTP/P, a

průvodci držitele průkazu ZTP/P, může být poskytnuta sleva ze vstupného

na divadelní a filmová představení, koncerty a jiné kulturní a

sportovní akce.



(5) Další nároky osob, které jsou držiteli průkazu TP, ZTP nebo ZTP/P,

upravují jiné právní předpisy^26).



HLAVA VI



ZMOCŇOVACÍ, PŘECHODNÁ A ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ



§ 37



Zmocňovací ustanovení



Ministerstvo vydá vyhlášku k provedení § 9 odst. 12 a 13, § 34a odst. 8

a § 34b odst. 2.



§ 38



Přechodná ustanovení



(1) Řízení o peněžitých dávkách sociální péče a mimořádných výhodách

podle vyhlášky č. 182/1991 Sb., ve znění účinném do dne nabytí

účinnosti tohoto zákona, zahájená a pravomocně neskončená přede dnem

nabytí účinnosti tohoto zákona pověřenými obecními úřady, obecními

úřady obcí s rozšířenou působností a orgány Ministerstva obrany, které

jsou příslušné k rozhodování o dávkách důchodového pojištění vojáků z

povolání, dokončí krajské pobočky Úřadu práce podle předpisů účinných

do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.



(2) Řízení o odvolání proti rozhodnutí o dávkách sociální péče a

mimořádných výhodách podle odstavce 1, zahájená a pravomocně neskončená

přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona krajskými úřady a

Ministerstvem obrany, dokončí ministerstvo podle předpisů účinných do

dne nabytí účinnosti tohoto zákona.



(3) Řízení o bezúročných půjčkách podle § 57 a 58 vyhlášky č. 182/1991

Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zahájená a

pravomocně neskončená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona

obecními úřady obcí s rozšířenou působností, dokončí tyto obecní úřady

obcí s rozšířenou působností podle předpisů účinných do dne nabytí

účinnosti tohoto zákona.



(4) Řízení o odvolání proti rozhodnutí o bezúročné půjčce podle

odstavce 3, zahájená a pravomocně neskončená přede dnem nabytí

účinnosti tohoto zákona krajskými úřady, dokončí tyto krajské úřady

podle předpisů účinných do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.



(5) Lhůty pro vydání rozhodnutí podle odstavců 1 až 4 se prodlužují o

30 dnů.



(6) Příspěvek na úhradu za užívání bezbariérového bytu a garáže a

příspěvek úplně nebo prakticky nevidomým občanům podle předpisů

účinných do dne nabytí účinnosti tohoto zákona náleží naposledy za

měsíc prosinec 2011. Pověřené obecní úřady a orgány Ministerstva

obrany, které jsou příslušné k rozhodování o dávkách důchodového

pojištění vojáků z povolání, zašlou příjemcům těchto dávek do 31.

prosince 2011 písemné sdělení o zániku nároku na tyto dávky. Toto

sdělení se nedoručuje do vlastních rukou.



(7) Průkazy mimořádných výhod osvědčující stupeň mimořádných výhod

vydané podle předpisů účinných do dne nabytí účinnosti tohoto zákona

zůstávají v platnosti i po tomto dni, a to do uplynutí doby platnosti

vyznačené v těchto průkazech, nejdéle však do 31. prosince 2015.

Příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností zašle osobám, kterým

byly přiznány mimořádné výhody, do 31. prosince 2011 písemné sdělení

obsahující informace o další platnosti průkazu mimořádných výhod a o

postupu při jejich nahrazení novými průkazy. Toto sdělení se nedoručuje

do vlastních rukou.



(8) U osob, kterým byly rozhodnutím obecního úřadu obce s rozšířenou

působností přiznány mimořádné výhody II. nebo III. stupně podle

předpisů účinných do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se po dobu

platnosti průkazu osvědčujícího stupeň těchto mimořádných výhod,

nejdéle však do 31. prosince 2015, považuje podmínka neschopnosti

zvládat základní životní potřeby v oblasti mobility a orientace

stanovená v § 6 odst. 1 pro přiznání příspěvku na mobilitu za splněnou.



(9) Nárok na dávky sociální péče a mimořádné výhody podle vyhlášky č.

182/1991 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona,

za dobu do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zaniká od 1. ledna 2012,

nebyl-li do 31. prosince 2011 nárok uplatněn u příslušného orgánu.



(10) Pohledávky vzniklé z půjček podle § 57 vyhlášky č. 182/1991 Sb.,

ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají v

platnosti i po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.



(11) Závazky příjemců dávek vzniklé podle § 33 odst. 8, § 34 odst. 6, §

35 odst. 7, § 36 odst. 1 a § 37 odst. 1 vyhlášky č. 182/1991 Sb., ve

znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají v

platnosti i po dni nabytí účinnosti tohoto zákona. Pohledávky z těchto

závazků přecházejí ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona na Českou

republiku - Úřad práce České republiky.



(12) Osobám, kterým byl podle vyhlášky č. 182/1991 Sb., ve znění

účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, poskytnut příspěvek na

zakoupení motorového vozidla a u nichž běh lhůty podle § 35 odst. 4

vyhlášky č. 182/1991 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti

tohoto zákona, stanovené pro opětovné poskytnutí tohoto příspěvku

neskončil před 1. lednem 2012, se příspěvek na zvláštní pomůcku určený

na pořízení motorového vozidla poskytne při splnění podmínek

stanovených v § 9 tohoto zákona poprvé po uplynutí lhůty uvedené v § 35

odst. 4 vyhlášky č. 182/1991 Sb., ve znění účinném do dne nabytí

účinnosti tohoto zákona.



(13) Výkon rozhodnutí v oblasti dávek sociální péče podle odstavce 1

zahájený pověřenými obecními úřady nebo obecními úřady obcí s

rozšířenou působností přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo

výkon rozhodnutí, který nebyl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona

zahájen, dokončí nebo provede příslušný pověřený obecní úřad nebo

obecní úřad obce s rozšířenou působností; výnosy z výkonu těchto

rozhodnutí jsou příjmem obce. Výkon rozhodnutí v oblasti dávek sociální

péče podle odstavce 1 zahájený orgány Ministerstva obrany, které jsou

příslušné k rozhodování o dávkách důchodového pojištění vojáků z

povolání, přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo výkon

rozhodnutí, který nebyl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona

zahájen, dokončí nebo provede Úřad práce České republiky.



(14) Příslušné pověřené obecní úřady a obecní úřady obcí s rozšířenou

působností předají bezodkladně a bezúplatně územně příslušné krajské

pobočce Úřadu práce po dni nabytí účinnosti tohoto zákona spisy a

dokumenty týkající se odstavců 1, 7 až 9 a 11. Ostatní spisy a

dokumenty předají do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona;

jestliže o to budou krajskou pobočkou Úřadu práce požádány, jsou

povinny jednotlivé spisy a dokumenty předat bezodkladně. U spisů a

dokumentů, jimž do 31. prosince 2011 projde skartační lhůta, provedou

skartační řízení. Obdobně postupují krajské úřady a Ministerstvo obrany

při předání spisů a dokumentů týkajících se odvolacích řízení, s

výjimkou odstavce 4, a orgány Ministerstva obrany, které jsou příslušné

k rozhodování o dávkách důchodového pojištění vojáků z povolání, při

předání spisů a dokumentů týkajících se odstavců 1, 6 a 13.



(15) Podle ustanovení § 2 odst. 2 zákona č. 114/1988 Sb., ve znění

účinném do 31. prosince 2011, se postupuje i po tomto dni, jde-li o

tvrdosti, které by se vyskytly v souvislosti se závazky příjemců dávek

vzniklými podle § 33 odst. 8, § 34 odst. 6, § 35 odst. 7, § 36 odst. 1

a § 37 odst. 1 vyhlášky č. 182/1991 Sb., ve znění účinném do 31.

prosince 2011.



§ 39



Zrušovací ustanovení



Zrušuje se:



1. Zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení.



2. Zákon č. 110/1990 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 100/1988

Sb., o sociálním zabezpečení, a zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském

pojištění zaměstnanců.



3. Zákon č. 180/1990 Sb., o změnách předpisů o nemocenském a sociálním

zabezpečení a mateřském příspěvku a některých dalších předpisů.



4. Zákon č. 306/1991 Sb., o změnách v sociálním zabezpečení.



5. Část osmá zákona č. 578/1991 Sb., o státním rozpočtu federace na rok

1992 a o změně daňových a některých dalších zákonů.



6. Čl. I a čl. VI zákona č. 235/1992 Sb., o zrušení pracovních

kategorií a o některých dalších změnách v sociálním zabezpečení.



7. Zákon č. 84/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní

rady č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti, a některé navazující

zákony.



8. Čl. II a čl. VI zákona č. 307/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje

zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální

zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění

pozdějších předpisů, zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve

znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.



9. Zákon č. 182/1994 Sb., kterým se zvyšuje státní vyrovnávací

příspěvek nezaopatřeným dětem a některé další sociální dávky.



10. Čl. II zákona č. 241/1994 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon

České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení

a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších

předpisů, zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění

pozdějších předpisů, zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění

zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 88/1968 Sb., o

prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na

děti z nemocenského pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon

České národní rady č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního

zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, zákon České národní rady č.

550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších

předpisů, a zákon České národní rady č. 592/1992 Sb., o pojistném na

všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.



11. Čl. VIII a čl. IX zákona č. 118/1995 Sb., kterým se mění a doplňují

některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o státní sociální

podpoře.



12. Čl. I zákona č. 160/1995 Sb., kterým se mění a doplňují některé

zákony v souvislosti s přijetím zákona o důchodovém pojištění.



13. Zákon č. 133/1997 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 100/1988

Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a mění

zákon České národní rady č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti, ve

znění pozdějších předpisů.



14. Čl. IV a čl. V zákona č. 91/1998 Sb., kterým se mění a doplňuje

zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů, a o změně

a doplnění dalších zákonů.



15. Zákon č. 350/1999 Sb., kterým se mění zákon č. 100/1988 Sb., o

sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.



16. Část čtvrtá a pátá zákona č. 360/1999 Sb., kterým se mění některé

zákony v souvislosti s přijetím zákona o sociálně-právní ochraně dětí.



17. Část jedenáctá zákona č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o

změně některých zákonů (zákon o poštovních službách).



18. Část šestnáctá a sedmnáctá zákona č. 151/2002 Sb., kterým se mění

některé zákony v souvislosti s přijetím soudního řádu správního.



19. Zákon č. 213/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 100/1988 Sb., o

sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.



20. Část dvacátá pátá a dvacátá šestá zákona č. 320/2002 Sb., o změně a

zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních

úřadů.



21. Zákon č. 426/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 100/1988 Sb., o

sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č.

320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s

ukončením činnosti okresních úřadů.



22. Část osmá zákona č. 436/2004 Sb., kterým se mění některé zákony v

souvislosti s přijetím zákona o zaměstnanosti.



23. Část sedmá zákona č. 168/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 117/1995

Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a některé

další zákony.



24. Zákon č. 218/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 100/1988 Sb., o

sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 463/1991

Sb., o životním minimu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č.

117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.



25. Zákon č. 47/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 100/1988 Sb., o

sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1988

Sb., o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve

znění pozdějších předpisů, a zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném

zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících

zákonů, ve znění pozdějších předpisů.



26. Část první a druhá zákona č. 109/2006 Sb., kterým se mění některé

zákony v souvislosti s přijetím zákona o sociálních službách.



27. Část šestá zákona č. 165/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 325/1999

Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České

republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění

pozdějších předpisů, a některé další zákony.



28. Část šestá zákona č. 189/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v

souvislosti s přijetím zákona o nemocenském pojištění.



29. Část čtvrtá zákona č. 29/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 108/2006

Sb., o sociálních službách, zákon č. 135/2006 Sb., kterým se mění

některé zákony v oblasti ochrany před domácím násilím, zákon č.

586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon

č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.



30. Část desátá a dvacátá první zákona č. 427/2010 Sb., kterým se mění

zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o

změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 325/1999

Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České

republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění

pozdějších předpisů, a další související zákony.



31. Zákon č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České socialistické

republiky v sociálním zabezpečení.



32. Zákon č. 125/1990 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České

národní rady č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České socialistické

republiky v sociálním zabezpečení.



33. Čl. I zákona č. 210/1990 Sb., o změnách v působnosti orgánů České

republiky v sociálním zabezpečení a o změně zákona č. 20/1966 Sb., o

péči o zdraví lidu.



34. Zákon č. 459/1990 Sb., o změnách v působnosti orgánů České

republiky v sociálním zabezpečení.



35. Zákon č. 144/1991 Sb., o změnách v působnosti orgánů České

republiky a o působnosti obcí v sociálním zabezpečení.



36. Zákon č. 84/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní

rady č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti, a některé navazující

zákony.



37. Čl. IV zákona č. 238/1995 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č.

99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a zákon

České národní rady č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České

socialistické republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších

předpisů.



38. Čl. IV zákona č. 289/1997 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č.

155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 134/1997 Sb.,

zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů,

zákon č. 463/1991 Sb., o životním minimu, ve znění pozdějších předpisů,

a zákon České národní rady č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České

socialistické republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších

předpisů.



39. Část třicátá druhá zákona č. 132/2000 Sb., o změně a zrušení

některých zákonů souvisejících se zákonem o krajích, zákonem o obcích,

zákonem o okresních úřadech a zákonem o hlavním městě Praze.



40. Část druhá zákona č. 518/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 359/1999

Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů,

zákon č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České republiky v sociálním

zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 582/1991 Sb., o

organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších

předpisů, a zákon č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v

souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění zákona č.

426/2002 Sb.



41. Část sedmá zákona č. 501/2004 Sb., kterým se mění některé zákony v

souvislosti s přijetím správního řádu.



42. Část čtvrtá zákona č. 112/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v

souvislosti s přijetím zákona o životním a existenčním minimu a zákona

o pomoci v hmotné nouzi.



43. Část sedmnáctá zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných

rozpočtů.



44. Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí č. 182/1991 Sb.,

kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní

rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení.



45. Vyhláška č. 28/1993 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška

ministerstva práce a sociálních věcí České republiky č. 182/1991 Sb.,

kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní

rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve

znění pozdějších předpisů.



46. Vyhláška č. 137/1994 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška

Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky č. 182/1991 Sb.,

kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní

rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve

znění pozdějších předpisů.



47. Vyhláška č. 206/1995 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška

Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky č. 182/1991 Sb.,

kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní

rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, a

kterou se mění vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí č.

136/1993 Sb., kterou se stanoví odměna pěstouna při výkonu pěstounské

péče ve zvláštních zařízeních.



48. Vyhláška č. 264/1996 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška

Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky č. 182/1991 Sb.,

kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní

rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve

znění pozdějších předpisů.



49. Vyhláška č. 138/1997 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška

Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky č. 182/1991 Sb.,

kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní

rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve

znění pozdějších předpisů.



50. Vyhláška č. 139/1998 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva

práce a sociálních věcí České republiky č. 182/1991 Sb., kterou se

provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o

působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění

pozdějších předpisů.



51. Vyhláška č. 320/1999 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva

práce a sociálních věcí České republiky č. 182/1991 Sb., kterou se

provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o

působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění

pozdějších předpisů.



52. Vyhláška č. 73/2000 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva práce

a sociálních věcí České republiky č. 182/1991 Sb., kterou se provádí

zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti

orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších

předpisů, a zrušují některé právní předpisy na úseku sociálních věcí.



53. Vyhláška č. 72/2001 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva práce

a sociálních věcí České republiky č. 182/1991 Sb., kterou se provádí

zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti

orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších

předpisů.



54. Vyhláška č. 552/2002 Sb., kterou se mění vyhláška č. 182/1991 Sb.,

kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní

rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve

znění pozdějších předpisů.



55. Vyhláška č. 365/2004 Sb., kterou se mění vyhláška č. 182/1991 Sb.,

kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní

rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve

znění pozdějších předpisů.



56. Vyhláška č. 506/2005 Sb., kterou se mění vyhláška č. 182/1991 Sb.,

kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní

rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve

znění pozdějších předpisů.



57. Vyhláška č. 506/2006 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva

práce a sociálních věcí České republiky č. 182/1991 Sb., kterou se

provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o

působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění

pozdějších předpisů.



58. Vyhláška č. 339/2007 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva

práce a sociálních věcí České republiky č. 182/1991 Sb., kterou se

provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o

působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění

pozdějších předpisů.



59. Vyhláška č. 279/2008 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva

práce a sociálních věcí České republiky č. 182/1991 Sb., kterou se

provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o

působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění

pozdějších předpisů.



60. Vyhláška č. 451/2009 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva

práce a sociálních věcí České republiky č. 182/1991 Sb., kterou se

provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o

působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění

pozdějších předpisů.



61. Vyhláška č. 388/2010 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva

práce a sociálních věcí č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o

sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů

České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.



62. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č.

149/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení.



63. Vyhláška č. 260/1990 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška č.

149/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení.



64. Vyhláška č. 313/1990 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška č.

149/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, a

vyhláška č. 235/1990 Sb., kterou se provádí zákonné opatření

předsednictva Federálního shromáždění č. 206/1990 Sb., o státním

vyrovnávacím příspěvku.



65. Vyhláška č. 545/1991 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška

federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 149/1988 Sb.,

kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších

předpisů.



66. Vyhláška č. 177/1993 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška

federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 149/1988 Sb.,

kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení.



67. Vyhláška č. 309/1993 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška

federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 149/1988 Sb.,

kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších

předpisů.



68. Vyhláška č. 161/1994 Sb., kterou se mění vyhláška Federálního

ministerstva práce a sociálních věcí č. 149/1988 Sb., kterou se provádí

zákon o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.



69. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č.

128/1975 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení.



70. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č.

164/1979 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška federálního

ministerstva práce a sociálních věcí č. 128/1975 Sb., kterou se provádí

zákon o sociálním zabezpečení.



71. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č.

73/1984 Sb., o změnách a doplněních vyhlášky č. 128/1975 Sb., kterou se

provádí zákon o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.



72. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č.

57/1987 Sb., o dalších změnách vyhlášky č. 128/1975 Sb., kterou se

provádí zákon o sociálním zabezpečení.



ČÁST DRUHÁ



Změna zákona o místních poplatcích



§ 40



Zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění zákona č.

184/1991 Sb., zákona č. 338/1992 Sb., zákona č. 48/1994 Sb., zákona č.

305/1997 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 185/2001 Sb., zákona č.

274/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 229/2003 Sb., zákona č.

270/2007 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 348/2009 Sb., zákona č.

183/2010 Sb. a zákona č. 30/2011 Sb., se mění takto:



1. V § 2 odst. 2 se slova „které byl přiznán III. stupeň mimořádných

výhod podle zvláštního právního předpisu,^1a)“ nahrazují slovy „která

je držitelem průkazu ZTP/P podle zvláštního právního předpisu^1a),“.



Poznámka pod čarou č. 1a zní:



„1a) Zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním

postižením a o změně souvisejících zákonů.“.



2. V § 3 odst. 2 písm. a) se slova „kterým byl přiznán III. stupeň

mimořádných výhod“ nahrazují slovy „které jsou držiteli průkazu ZTP/P“.



ČÁST TŘETÍ



Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení



§ 41



Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení,

ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č.

160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č.

118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č.

306/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č.

356/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č.

29/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 133/2000 Sb., zákona č.

155/2000 Sb., zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č.

238/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 411/2000 Sb., zákona č.

116/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č.

263/2002 Sb., zákona č. 265/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č.

320/2002 Sb., zákona č. 518/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č.

424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č.

53/2004 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č.

359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č.

168/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č.

413/2005 Sb., zákona č. 24/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č.

81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č.

161/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č.

267/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu,

vyhlášeného pod č. 405/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č.

152/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č.

270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č.

306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č.

41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č.

281/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č.

347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu,

vyhlášeného pod č. 177/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č.

220/2011 Sb. a zákona č. 263/2011 Sb., se mění takto:



1. V § 8 odst. 1 písmeno e) zní:



„e) schopnost zvládat základní životní potřeby v oblasti mobility nebo

orientace pro účely příspěvku na mobilitu a pro účely řízení o přiznání

průkazu osoby se zdravotním postižením a zda jde pro účely příspěvku na

zvláštní pomůcku o osobu s těžkou vadou nosného nebo pohybového ústrojí

nebo s těžkým sluchovým postižením nebo s těžkým zrakovým postižením

anebo s těžkou nebo hlubokou mentální retardací a zdravotní stav

nevylučuje poskytnutí příspěvku na zvláštní pomůcku,“.



2. V § 8 odst. 1 se na konci textu písmene g) doplňují slova „a pro

účely řízení o přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením“.



3. § 132 se zrušuje.



ČÁST ČTVRTÁ



Změna zákona o daních z příjmů



§ 42



V § 35ba odst. 1 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve

znění zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č.

112/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 482/2008 Sb. a zákona

č. 2/2009 Sb., se slova „průkazu mimořádných výhod III. stupně (zvlášť

těžké postižení s potřebou průvodce) - průkaz ZTP/P (dále jen „průkaz

ZTP/P“)“ nahrazují slovy „průkazu ZTP/P“ a slova „dávky sociální péče“

se nahrazují slovy „dávky osobám se zdravotním postižením“.



ČÁST PÁTÁ



Změna zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění



§ 43



V § 3 odst. 8 písm. a) zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné

zdravotní pojištění, ve znění zákona č. 59/1995 Sb., se slova „které se

poskytují mimořádné výhody II. nebo III. stupně podle předpisů o

sociálním zabezpečení;^12)“ nahrazují slovy „která je držitelem průkazu

ZTP nebo ZTP/P podle zvláštního právního předpisu^12);“.



Poznámka pod čarou č. 12 zní:



„12) Zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním

postižením a o změně souvisejících zákonů.“.



ČÁST ŠESTÁ



Změna zákona o pozemních komunikacích



§ 44



Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákona č.

102/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 489/2001 Sb., zákona č.

256/2002 Sb., zákona č. 259/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č.

358/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 80/2006 Sb., zákona č.

186/2006 Sb., zákona č. 311/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č.

97/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 347/2009 Sb., zákona č.

152/2011 Sb. a zákona č. 288/2011 Sb., se mění takto:



1. V § 20a odst. 1 písm. h) se slova „kterým byly podle zvláštního

právního předpisu^11f) přiznány výhody II. stupně“ nahrazují slovy

„kteří jsou podle zvláštního právního předpisu^11f) držiteli průkazu

ZTP“ a slova „III. stupně“ se nahrazují slovy „průkazu ZTP/P“.



Poznámka pod čarou č. 11f zní:



„11f) Zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním

postižením a o změně souvisejících zákonů.“.



2. V § 20a odst. 1 písm. i) se slova „pokud rodiče nebo jim naroveň

postavené osoby pobírají příspěvek na provoz silničního motorového

vozidla podle zvláštního právního předpisu^11f),“ zrušují.



ČÁST SEDMÁ



Změna zákona o komunikačních systémech neslyšících a hluchoslepých osob



§ 45



Zákon č. 155/1998 Sb., o komunikačních systémech neslyšících a

hluchoslepých osob, ve znění zákona č. 384/2008 Sb., se mění takto:



1. V § 8 odst. 2 se slova „kterým byly z důvodu úplné nebo praktické

hluchoty nebo hluchoslepoty přiznány mimořádné výhody II. stupně

(průkaz ZTP) nebo III. stupně (průkaz ZTP/P)“ se nahrazují slovy „které

jsou z důvodu úplné nebo praktické hluchoty nebo hluchoslepoty držiteli

průkazu ZTP nebo ZTP/P“.



2. V § 8 odst. 3 se slova „kterým byly z důvodu úplné nebo praktické

hluchoty nebo hluchoslepoty přiznány mimořádné výhody II. stupně

(průkaz ZTP) nebo III. stupně (průkaz ZTP/P)“ se nahrazují slovy „které

jsou z důvodu úplné nebo praktické hluchoty nebo hluchoslepoty držiteli

průkazu ZTP nebo ZTP/P“.



ČÁST OSMÁ



Změna zákona o pobytu cizinců na území České republiky



§ 46



Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o

změně některých zákonů, ve znění zákona č. 140/2001 Sb., zákona č.

151/2002 Sb., zákona č. 217/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č.

436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č.

559/2004 Sb., zákona č. 428/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č.

112/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č.

165/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č.

379/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č.

140/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č.

382/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu,

vyhlášeného pod č. 47/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č.

227/2009 Sb., zákona č. 278/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č.

424/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb. a zákona č. 73/2011 Sb., se mění

takto:



1. V § 87d odst. 1 písm. a) se slova „systému sociální péče“ nahrazují

slovy „systému dávek pro osoby se zdravotním postižením“.



2. V § 87d odst. 2 písm. a) se slova „systému sociální péče“ nahrazují

slovy „systému dávek pro osoby se zdravotním postižením“.



3. V § 106 odst. 3 se slova „systému sociální péče nebo“ zrušují a na

konci odstavce se doplňuje věta „Úřad práce České republiky - krajské

pobočky a pobočka pro hlavní město Prahu jsou povinny neprodleně

písemně oznámit ministerstvu, že se občan Evropské unie nebo jeho

rodinný příslušník přechodně pobývající na území stal neodůvodnitelnou

zátěží systému dávek pro osoby se zdravotním postižením.“.



ČÁST DEVÁTÁ



Změna zákona o silničním provozu



§ 47



Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách

některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění zákona č.

60/2001 Sb., zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 62/2002 Sb., zákona č.

311/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 436/2003 Sb., zákona č.

53/2004 Sb., zákona č. 229/2005 Sb., zákona č. 411/2005 Sb., zákona č.

76/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č.

342/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 215/2007 Sb., zákona č.

374/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č.

480/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č.

424/2010 Sb. a zákona č. 133/2011 Sb., se mění takto:



1. V § 67 odst. 2 se slova „které byly přiznány mimořádné výhody II.

stupně“ nahrazují slovy „která je držitelem průkazu ZTP“ a slova „III.

stupně“ se nahrazují slovy „držitelem průkazu ZTP/P“.



Poznámka pod čarou č. 24 zní:



„24) Zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním

postižením a o změně souvisejících zákonů.“.



2. V § 67 odst. 3 se slova „kterému byly přiznány mimořádné výhody II.

stupně“ nahrazují slovy „který je držitelem průkazu ZTP“.



3. V § 67 odst. 4 větě druhé se slova „jí byly přiznány mimořádné

výhody“ nahrazují slovy „je držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P“ a slova

„které ji opravňují“ se nahrazují slovy „který ji opravňuje“.



ČÁST DESÁTÁ



Změna zákona o správních poplatcích



§ 48



Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č.

217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č.

361/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č.

553/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č.

57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č.

112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č.

138/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č.

186/2006 Sb., zákona č. 215/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č.

227/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č.

575/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č.

269/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č.

38/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č.

182/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č.

239/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č.

297/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č.

312/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č.

41/2009 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č.

206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č.

291/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 346/2009 Sb., zákona č.

420/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 148/2010 Sb., zákona č.

153/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 343/2010 Sb., zákona č.

427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 105/2011 Sb., zákona č.

133/2011 Sb., zákona č. 134/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č.

188/2011 Sb., zákona č. 245/2011 Sb., zákona č. 249/2011 Sb., zákona č.

255/2011 Sb. a zákona č. 262/2011 Sb., se mění takto:



1. V § 8 odst. 2 písm. a) se slova „o sociální péči“ nahrazují slovy „o

dávkách pro osoby se zdravotním postižením“ a slova „za vydání nebo

výměnu průkazu mimořádných výhod pro těžce zdravotně postižené občany“

se zrušují.



2. V příloze v položkách 5, 26, 27 a 36 se slova „kterým byly přiznány

mimořádné výhody II. nebo III. stupně (držitelé průkazu ZTP a ZTP/P)“

nahrazují slovy „kteří jsou držiteli průkazu ZTP nebo ZTP/P“.



3. V příloze v položce 17 se slova „kterému byly přiznány mimořádné

výhody II. nebo III. stupně (držiteli průkazu ZTP a ZTP/P)“ nahrazují

slovy „který je držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P“.



ČÁST JEDENÁCTÁ



Změna zákona o životním a existenčním minimu



§ 49



V § 7 odst. 5 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu,

ve znění zákona č. 85/2010 Sb., se slova „dávky sociální péče

poskytované vzhledem ke zdravotnímu stavu^27)“ nahrazují slovy

„příspěvek na mobilitu^27), příspěvek na zvláštní pomůcku^27)“.



Poznámka pod čarou č. 27 zní:



„27) Zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním

postižením a o změně souvisejících zákonů.“.



ČÁST DVANÁCTÁ



Změna zákona o pomoci v hmotné nouzi



§ 50



Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění zákona č.

165/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č.

379/2007 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., zákona č.

306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č.

41/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č.

141/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb. a zákona

č. 73/2011 Sb., se mění takto:



1. Poznámka pod čarou č. 19 zní:



„19) Zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním

postižením a o změně souvisejících zákonů.“.



2. V § 11 odst. 4 se písmena d) až f) zrušují.



Dosavadní písmena g) a h) se označují jako písmena d) a e).



ČÁST TŘINÁCTÁ



ÚČINNOST



§ 51



Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2012, s výjimkou § 38 odst.

6 a 7, které nabývají účinnosti dnem jeho vyhlášení, a s výjimkou § 9

odst. 8, který nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2014.



Němcová v. r.



Klaus v. r.



Nečas v. r.



Příloha



Zdravotní postižení odůvodňující přiznání příspěvku na zvláštní pomůcku

a zdravotní stavy vylučující jeho přiznání



I. Zdravotní postižení odůvodňující přiznání příspěvku na zvláštní

pomůcku



1. Za těžkou vadu nosného nebo pohybového ústrojí se považuje:



a) anatomická ztráta obou dolních končetin v bércích a výše,



b) funkční ztráta obou dolních končetin na podkladě úplné obrny

(plegie) nebo těžkého ochrnutí,



c) anatomická ztráta podstatných částí jedné horní a jedné dolní

končetiny v předloktí a výše a v bérci a výše,



d) funkční ztráta jedné horní a jedné dolní končetiny na podkladě úplné

obrny (plegie) nebo těžkého ochrnutí,



e) ankylóza obou kyčelních kloubů nebo obou kolenních kloubů nebo

podstatné omezení hybnosti obou kyčelních nebo kolenních kloubů pro

těžké kontraktury v okolí,



f) ztuhnutí všech úseků páteře s těžkým omezením pohyblivosti alespoň

dvou nosných kloubů dolních končetin,



g) těžké funkční poruchy pohyblivosti na základě postižení tří a více

funkčních celků pohybového ústrojí s případnou odkázaností na vozík pro

invalidy; funkčním celkem se přitom rozumí trup, pánev, končetina,



h) disproporční poruchy růstu provázené deformitami končetin a

hrudníku, pokud tělesná výška postiženého po ukončení růstu nepřesahuje

120 cm,



i) anatomická ztráta dolní končetiny ve stehně bez možnosti

oprotézování nebo exartikulace v kyčelním kloubu,



j) anatomická nebo funkční ztráta končetiny,



k) anatomická nebo funkční ztráta obou horních končetin,



l) anatomická ztráta dolní končetiny ve stehně s možností oprotézování.



2. Za těžké zrakové postižení se považuje:



a) úplná nevidomost obou očí, ztráta zraku zahrnující stavy od naprosté

ztráty světlocitu až po zachování světlocitu s chybnou světelnou

projekcí,



b) praktická nevidomost obou očí, zraková ostrost s optimální korekcí v

intervalu 1/60 (0,02) - světlocit s jistou projekcí nebo omezení

zorného pole do 5 - 10 stupňů od bodu fixace, bez omezení zrakové

ostrosti,



c) těžká slabozrakost obou očí, zraková ostrost s optimální korekcí v

intervalu 3/60 (0,05) - lepší než 1/60 (0,02),



d) ztráta jednoho oka nebo ztráta visu jednoho oka se závažnější

poruchou zrakových funkcí na druhém oku, visus vidoucího oka roven nebo

horší než 6/60 (0,10) nebo koncentrické zúžení zorného pole do 45

stupňů od bodu fixace.



3. Za těžké sluchové postižení se považuje:



a) oboustranná úplná hluchota, neschopnost slyšet zvuky a rozumět řeči

ani s nejvýkonnějším sluchadlem nebo přetrvávající neschopnost slyšení

po implantaci kochleární nebo kmenové neuroprotézy,



b) oboustranná praktická hluchota, ztráta sluchu při tónové audiometrii

v rozsahu 70 - 90 dB, zbytkový sluch se ztrátou slyšení 85 - 90 %,

sluchově postižený je schopen vnímat zvuk mluvené řeči jen se

sluchadlem, ale rozumí jí jen minimálně (z 10 - 15 %), přes používání

kompenzační pomůcky nebo po implantaci kochleární nebo kmenové

neuroprotézy,



c) těžká forma hluchoslepoty, kombinované těžké postižení sluchu a

zraku, funkčně v rozsahu oboustranné těžké nedoslýchavosti, kterou se

rozumí ztráta sluchu v rozsahu 56 - 69 dB, ztráta slyšení 65 - 84 % až

ztráta sluchu v rozsahu oboustranné hluchoty a ztráta zraku v rozsahu

těžké slabozrakosti obou očí, kterou se rozumí zraková ostrost s

optimální korekcí v intervalu 3/60 (0,05) - lepší než 1/60 (0,02).



4. Za zdravotní postižení odůvodňující přiznání příspěvku na zvláštní

pomůcku na pořízení motorového vozidla nebo speciálního zádržního

systému se považují:



a) zdravotní postižení uvedená v bodě 1 písm. a), b), d) až i) a l),



b) těžká nebo hluboká mentální retardace a stavy na rozhraní těžké

mentální retardace.



II. Zdravotní stav vylučující přiznání příspěvku na zvláštní pomůcku

(kontraindikace)



a) duševní poruchy, poruchy chování a poruchy intelektu se závažnou

poruchou, s narušením rozpoznávacích a ovládacích schopností, stavy

závislosti na návykové látce nebo návykových látkách, způsobují-li

nemožnost užívání pomůcky,



b) hluchoněmost; tato kontraindikace platí jen ve vztahu k vodicímu

psovi,



c) těžká polyvalentní alergie a alergie na zvířecí srst; tato

kontraindikace platí jen ve vztahu k vodicímu psovi.



Vybraná ustanovení novel



Čl. IV zákona č. 331/2012 Sb.



Přechodná ustanovení



1. Smlouvy o výpůjčce uzavřené podle § 13 zákona č. 329/2011 Sb., ve

znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a práva a

povinnosti vyplývající z těchto smluv zůstávají v platnosti i po tomto

dni.



2. Jestliže osoba podala přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona

návrh na uzavření smlouvy o výpůjčce podle § 13 zákona č. 329/2011 Sb.,

ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a do tohoto dne

nebyla tato smlouva uzavřena, může namísto uzavření smlouvy o výpůjčce

podat žádost o poskytnutí příspěvku na zvláštní pomůcku podle zákona č.

329/2011 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,

na pořízení schodolezu, stropního zvedacího systému, schodišťové

plošiny nebo schodišťové sedačky. O této možnosti zašle neprodleně

krajská pobočka Úřadu práce osobám uvedeným ve větě první písemnou

informaci. Jestliže byl zdravotní stav žadatele o příspěvek na zvláštní

pomůcku již posouzen pro účely uzavření smlouvy o výpůjčce nebo bylo

pro tento účel provedeno sociální šetření, vychází krajská pobočka

Úřadu práce při rozhodování o příspěvku na zvláštní pomůcku z tohoto

posudku a z výsledku tohoto sociálního šetření. Podmínka předložení

alespoň 2 návrhů řešení odstranění bariéry podle § 9 odst. 10 zákona č.

329/2011 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,

se považuje za splněnou, pokud bylo za účelem uzavření smlouvy o

výpůjčce dokončeno zadávací řízení na dodavatele zvláštní pomůcky podle

§ 13 zákona č. 329/2011 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti

tohoto zákona.



3. Příspěvek na instalaci zvláštní pomůcky podle § 13 zákona č.

329/2011 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona,

se poskytne i po tomto dni, jestliže byla podle tohoto ustanovení

uzavřena smlouva o výpůjčce. V řízení o příspěvku na instalaci zvláštní

pomůcky se postupuje podle předpisů účinných do dne nabytí účinnosti

tohoto zákona.



4. V řízení o odvolání proti rozhodnutím o příspěvku na instalaci

zvláštní pomůcky se postupuje podle předpisů účinných do dne nabytí

účinnosti tohoto zákona.



Čl. XIV zákona č. 306/2013 Sb.



Přechodná ustanovení



1. Osoba, které byla vydána karta sociálních systémů a které je dávka

vyplácena způsobem podle § 19 odst. 3 zákona č. 329/2011 Sb., ve znění

účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, bude písemně vyzvána

krajskou pobočkou Úřadu práce České republiky nejpozději do 1

kalendářního měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, aby osobně

nebo písemně sdělila způsob výplaty dávky v návaznosti na zrušení karty

sociálních systémů. V případě, že karta sociálních systémů podle věty

první byla vydána s funkcí průkazu osoby se zdravotním postižením,

obsahuje písemná výzva rovněž informaci o tom, že jí bude v souvislosti

se zrušením karty sociálních systémů vydán průkaz osoby se zdravotním

postižením podle § 34a odst. 6 zákona č. 329/2011 Sb., ve znění účinném

ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; obdobně se postupuje i v

případech, kdy byla karta sociálních systémů s funkcí průkazu osoby se

zdravotním postižením vydána v souvislosti s přiznáním příspěvku na

péči podle § 34 odst. 1 zákona č. 329/2011 Sb., ve znění účinném do dne

nabytí účinnosti tohoto zákona.



2. Krajská pobočka Úřadu práce České republiky je povinna provést změnu

způsobu výplaty dávky nejpozději do 2 měsíců ode dne sdělení podle bodu

1. Ve stejné lhůtě je krajská pobočka Úřadu práce České republiky

povinna mít připraven k převzetí nový průkaz osoby se zdravotním

postižením podle bodu 1. Lhůta uvedená v § 19 odst. 3 větě druhé zákona

č. 329/2011 Sb. zde neplatí.



3. Pokud osoba nesdělí krajské pobočce Úřadu práce České republiky

způsob výplaty dávky podle bodu 1 do 3 kalendářních měsíců ode dne

nabytí účinnosti tohoto zákona, bude dávka ode dne určeného krajskou

pobočkou Úřadu práce České republiky, nejpozději však od šestého

kalendářního měsíce následujícího po dni nabytí účinnosti tohoto

zákona, vyplácena na účet naposledy sdělený Úřadu práce České republiky

příjemcem dávky uvedeným v § 20 odst. 1 a 2 zákona č. 329/2011 Sb.,

popřípadě zvláštním příjemcem dávky, a nebude-li takový účet, bude

vyplácena poštovním poukazem. V případě uvedeném ve větě první je

krajská pobočka Úřadu práce České republiky povinna mít připraven k

převzetí nový průkaz osoby se zdravotním postižením podle bodu 1 v den,

kdy provedla změnu způsobu výplaty dávky.



4. Karty sociálních systémů s funkcí průkazu osoby se zdravotním

postižením vydané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona pozbývají

platnosti ode dne, kterým krajská pobočka Úřadu práce České republiky

provedla změnu způsobu výplaty dávky podle tohoto zákona, nejpozději

však uplynutím posledního dne šestého kalendářního měsíce po dni nabytí

účinnosti tohoto zákona. Karty sociálních systémů s funkcí průkazu

osoby se zdravotním postižením vydané přede dnem nabytí účinnosti

tohoto zákona podle § 1 odst. 2 vyhlášky č. 424/2011 Sb., ve znění

pozdějších předpisů, se uplynutím dne pozbytí jejich platnosti podle

věty první považují za průkazy osob se zdravotním postižením podle

zákona č. 329/2011 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti

tohoto zákona, a platí po dobu, která je na nich vyznačena. Doba

platnosti průkazu vydaného v období uvedeném ve větě druhé však končí

také smrtí držitele průkazu nebo prohlášením držitele průkazu za

mrtvého. Dojde-li ke ztrátě nebo odcizení průkazu vydaného podle věty

druhé, bude dosavadnímu držiteli tohoto průkazu vydán dočasný průkaz

osoby se zdravotním postižením podle § 34a odst. 6 zákona č. 329/2011

Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, s dobou

platnosti, která je totožná s dobou platnosti uvedenou v nahrazovaném

průkazu, nejdéle však do 31. prosince 2015; zdravotní stav se za účelem

vydání tohoto dočasného průkazu znovu neposuzuje.



5. Doba platnosti průkazu mimořádných výhod končí ve lhůtě uvedené v §

38 odst. 7 zákona č. 329/2011 Sb. Doba platnosti průkazu mimořádných

výhod před uplynutím doby uvedené ve větě první končí také smrtí

držitele průkazu nebo prohlášením držitele průkazu za mrtvého. Dojde-li

ke ztrátě nebo odcizení průkazu mimořádných výhod s dobou platnosti

podle věty první, bude dosavadnímu držiteli tohoto průkazu vydán

dočasný průkaz osoby se zdravotním postižením podle § 34a odst. 6

zákona č. 329/2011 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti

tohoto zákona, s dobou platnosti, která je totožná s dobou platnosti

uvedenou v nahrazovaném průkazu, nejdéle však do 31. prosince 2015;

zdravotní stav se za účelem vydání tohoto dočasného průkazu znovu

neposuzuje.



Čl. IV zákona č. 313/2013 Sb.



Přechodná ustanovení



1. Řízení o odvolání a řízení o rozkladu podaném proti usnesení o

přerušení řízení o příspěvku na mobilitu a příspěvku na zvláštní

pomůcku podle § 24 zákona č. 329/2011 Sb., ve znění účinném přede dnem

nabytí účinnosti tohoto zákona, zahájená a pravomocně neskončená před

tímto dnem, se dokončí podle právních předpisů účinných přede dnem

nabytí účinnosti tohoto zákona.



2. Nárok na příspěvek na mobilitu poskytovaný podle právních předpisů

účinných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zaniká nejpozději

dnem 31. prosince 2015.



3. Řízení o příspěvku na mobilitu zahájená a pravomocně neskončená

přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle právních

předpisů účinných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Nárok na

takto přiznaný příspěvek na mobilitu zaniká nejpozději dnem 31.

prosince 2015. Krajská pobočka Úřadu práce zahájí před uplynutím této

doby řízení z moci úřední o nároku na příspěvek na mobilitu podle

právních předpisů účinných ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.



4. Řízení o přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením zahájená a

pravomocně neskončená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se

dokončí podle právních předpisů účinných přede dnem nabytí účinnosti

tohoto zákona s tím, že v případě přiznání průkazu osoby se zdravotním

postižením se doba jeho platnosti stanoví nejdéle na 12 kalendářních

měsíců. Krajská pobočka Úřadu práce zahájí před uplynutím této doby

platnosti průkazu osoby se zdravotním postižením řízení z moci úřední o

nároku na průkaz osoby se zdravotním postižením podle právních předpisů

účinných ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.



Čl. II zákona č. 329/2014 Sb.



Přechodná ustanovení



1. Řízení zahájená podle § 38 odst. 8 zákona č. 329/2011 Sb., ve znění

účinném přede dnem 1. ledna 2015, se dokončí podle zákona č. 329/2011

Sb., ve znění účinném přede dnem 1. ledna 2015.



2. Osoby, které jsou ke dni 1. ledna 2015 držiteli platného průkazu

mimořádných výhod vydaného podle předpisů účinných přede dnem 1. ledna

2012, mají ode dne 1. ledna 2015 nárok na průkaz osoby se zdravotním

postižením podle zákona č. 329/2011 Sb., ve znění účinném ode dne 1.

ledna 2014, a to



a) na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem „TP“,

jde-li o držitele průkazu mimořádných výhod osvědčujícího mimořádné

výhody I. stupně,



b) na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem „ZTP“,

jde-li o držitele průkazu mimořádných výhod osvědčujícího mimořádné

výhody II. stupně,



c) na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem „ZTP/P“,

jde-li o držitele průkazu mimořádných výhod osvědčujícího mimořádné

výhody III. stupně.



Nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením trvá po dobu, na kterou

byly přiznány mimořádné výhody, není-li dále stanoveno jinak;

stanovením doby platnosti průkazu osoby se zdravotním postižením jako

veřejné listiny není trvání nároku na tento průkaz dotčeno. Nelze-li

prokázat dobu, na kterou byly přiznány mimořádné výhody, nárok na

průkaz osoby se zdravotním postižením trvá po dobu platnosti průkazu

mimořádných výhod.



3. Osoby, které jsou ke dni 1. ledna 2015 držiteli platného průkazu

osoby se zdravotním postižením vydaného podle § 34 nebo § 35 zákona č.

329/2011 Sb., ve znění účinném přede dnem 1. ledna 2014, mají ode dne

1. ledna 2015 nárok na stejný druh průkazu osoby se zdravotním

postižením podle zákona č. 329/2011 Sb., ve znění účinném ode dne 1.

ledna 2014. Nárok na takto vydaný průkaz osoby se zdravotním postižením

trvá po dobu, na kterou byl přiznán nárok na předchozí průkaz;

stanovením doby platnosti průkazu osoby se zdravotním postižením jako

veřejné listiny není trvání nároku na tento průkaz dotčeno.



4. Symbol označení osoby s úplnou nebo praktickou hluchotou nebo osoby

hluchoslepé anebo osoby úplně nebo prakticky nevidomé se na průkazech

osoby se zdravotním postižením vydaných podle bodů 2 a 3 uvede, jen

pokud o to držitel průkazu požádá.



5. Osobám, které jsou poživateli příspěvku na mobilitu, zašle příslušná

krajská pobočka Úřadu práce do 30 dnů ode dne vyhlášení tohoto zákona

písemnou výzvu k prokázání nároku na průkaz osoby se zdravotním

postižením podle bodů 2 a 3, s informací o způsobu prokázání tohoto

nároku a informací o uvedení nebo doložení dalších skutečností

nezbytných pro vydání průkazu osoby se zdravotním postižením. Výzva se

doručuje do vlastních rukou.



6. Osoby, které nejsou poživateli příspěvku na mobilitu, uplatní nárok

na průkaz osoby se zdravotním postižením podle bodů 2 a 3 podáním

žádosti u příslušné krajské pobočky Úřadu práce na tiskopisu

předepsaném Ministerstvem práce a sociálních věcí.



7. Nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením podle bodů 2 a 3 je

osoba povinna uplatnit a prokázat nejpozději do 31. prosince 2015,

jinak tento nárok zaniká.



8. O nároku na průkaz osoby se zdravotním postižením podle bodů 2 a 3

se řízení nevede. Vydání průkazu se pouze zaznamená do spisu.



9. Má-li krajská pobočka Úřadu práce důvodnou pochybnost o pravosti

nebo platnosti dokladů, kterými osoba prokazuje nárok na průkaz osoby

se zdravotním postižením podle bodů 2 a 3, zahájí krajská pobočka Úřadu

práce řízení z moci úřední o přiznání průkazu osoby se zdravotním

postižením.



10. Pokud osoba v souvislosti s vydáním průkazu osoby se zdravotním

postižením podle bodu 2 požádá, aby byl na průkazu uveden symbol

označení osoby s úplnou nebo praktickou hluchotou nebo osoby

hluchoslepé anebo osoby úplně nebo prakticky nevidomé, a oprávněnost

označení tímto symbolem nelze prokázat, okresní správa sociálního

zabezpečení na základě žádosti krajské pobočky Úřadu práce posoudí, zda

jde o osobu s některým z těchto zdravotních postižení. Vzniknou-li v

souvislosti s tímto posouzením důvodné pochybnosti, zda osoba splňuje

podmínku nároku na průkaz osoby se zdravotním postižením podle bodu 2,

nárok na tento průkaz trvá nejdéle 1 rok. Současně krajská pobočka

Úřadu práce zahájí řízení z moci úřední o změně nároku na průkaz osoby

se zdravotním postižením.



1) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o

změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších

předpisů.



2) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o

změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.



3) Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o

Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu),

ve znění pozdějších předpisů.



4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 492/2011 ze dne 5.

dubna 2011 o volném pohybu pracovníků uvnitř Unie.



5) Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších

předpisů.



6) Čl. 1 Úmluvy o právech dítěte, vyhlášené pod č. 104/1991 Sb.



7) § 48 až 50 a § 52 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve

znění zákona č. 206/2009 Sb.



8) § 9 a 10 zákona č. 108/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.



9) Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění

pozdějších předpisů.



10) § 15 zákona č. 111/2006 Sb.



13) § 15a zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.



14) Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších

předpisů.



15) Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších

předpisů.



16) Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších

předpisů.



17) § 12 až 16 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve

znění pozdějších předpisů.



18) § 108 zákona č. 435/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.



19) § 12 zákona č. 117/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.



20) § 33 odst. 1 zákona č. 435/2004 Sb.



21) § 116 občanského zákoníku.



22) § 106 odst. 3 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění zákona č. 428/2005

Sb.



23) § 4a zákona č. 73/2011 Sb.



24) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých

zákonů, ve znění pozdějších předpisů.



25) Zákon č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců, ve znění

pozdějších předpisů.



26) Například zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění

pozdějších předpisů, zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve

znění pozdějších předpisů, zákon č. 634/2004 Sb., o správních

poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 13/1997 Sb., o

pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 338/1992

Sb., o dani z nemovitosti, ve znění pozdějších předpisů.



27) § 28 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších

předpisů.



28) Položka 9 písm. g) přílohy k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních

poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.