329/2011 Sb.
ZÁKON
ze dne 13. října 2011
o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně
souvisejících zákonů
Změna: 141/2012 Sb.
Změna: 331/2012 Sb.
Změna: 306/2013 Sb.
Změna: 313/2013 Sb.
Změna: 329/2014 Sb. (část)
Změna: 329/2014 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
DÁVKY PRO OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM
HLAVA I
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
Tento zákon upravuje poskytování peněžitých dávek osobám se zdravotním
postižením určených ke zmírnění sociálních důsledků jejich zdravotního
postižení a k podpoře jejich sociálního začleňování a průkaz osoby se
zdravotním postižením.
§ 2
Druhy dávek
Osobám se zdravotním postižením se poskytují tyto dávky:
a) příspěvek na mobilitu,
b) příspěvek na zvláštní pomůcku.
§ 3
Okruh oprávněných osob
Nárok na příspěvek na mobilitu a na příspěvek na zvláštní pomůcku a na
průkaz osoby se zdravotním postižením má při splnění podmínek
stanovených v tomto zákoně
a) osoba, která je na území České republiky hlášena k trvalému pobytu
podle jiného právního předpisu^1) nebo která má na území České
republiky trvalý pobyt podle jiného právního předpisu^2),
b) osoba, které byla udělena mezinárodní ochrana formou azylu nebo
doplňkové ochrany podle jiného právního předpisu^3),
c) cizinec bez trvalého pobytu na území České republiky, kterému tento
nárok zaručuje mezinárodní smlouva, která je součástí právního řádu,
d) občan členského státu Evropské unie, pokud je hlášen na území České
republiky k pobytu podle jiného právního předpisu po dobu delší než 3
měsíce, nevyplývá-li mu nárok na sociální výhody z přímo použitelného
předpisu Evropské unie^4),
e) rodinný příslušník občana členského státu Evropské unie, pokud je
hlášen na území České republiky k pobytu podle jiného právního předpisu
po dobu delší než 3 měsíce, nevyplývá-li mu nárok na sociální výhody z
přímo použitelného předpisu Evropské unie^4),
f) cizinec, který je držitelem povolení k trvalému pobytu s přiznaným
právním postavením dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropském
společenství na území jiného členského státu Evropské unie, pokud je
hlášen na území České republiky k dlouhodobému pobytu podle jiného
právního předpisu^2),
a to, pokud má bydliště na území České republiky; co se rozumí
bydlištěm, stanoví zákon o pomoci v hmotné nouzi^5).
§ 4
Zvláštní ustanovení ve vztahu k dětem
Je-li oprávněnou osobou dítě^6), je orgán příslušný k rozhodování o
dávkách povinen při rozhodování o nároku na dávku a její výši vždy
sledovat dosažení nejlepšího zájmu dítěte.
§ 5
Příslušnost k rozhodování
(1) O dávkách a o průkazu osoby se zdravotním postižením podle tohoto
zákona rozhoduje Úřad práce České republiky - krajské pobočky a pobočka
pro hlavní město Prahu (dále jen „krajská pobočka Úřadu práce“).
Krajská pobočka Úřadu práce je dále příslušná k řízení o přestupcích
týkajících se průkazu osoby se zdravotním postižením podle zákona o
přestupcích^27).
(2) O odvolání proti rozhodnutí podle odstavce 1 rozhoduje Ministerstvo
práce a sociálních věcí (dále jen „ministerstvo“).
HLAVA II
PŘÍSPĚVEK NA MOBILITU
§ 6
Nárok na příspěvek na mobilitu
(1) Nárok na příspěvek na mobilitu má osoba starší 1 roku, která má
nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem „ZTP“
nebo „ZTP/P“ který byl přiznán podle předpisů účinných od 1. ledna
2014, opakovaně se v kalendářním měsíci za úhradu dopravuje nebo je
dopravována a nejsou jí poskytovány pobytové sociální služby podle
zákona o sociálních službách^7) v domově pro osoby se zdravotním
postižením, v domově pro seniory, v domově se zvláštním režimem nebo ve
zdravotnickém zařízení ústavní péče.
(2) Podmínky nároku na příspěvek na mobilitu podle odstavce 1, s
výjimkou podmínky opakovaného dopravování za úhradu, musí být splněny
po celý kalendářní měsíc.
(3) Splnění podmínky opakovaného dopravování za úhradu prokazuje
žadatel čestným prohlášením.
(4) Z důvodů hodných zvláštního zřetele může být příspěvek na mobilitu
přiznán i osobě, které jsou poskytovány pobytové sociální služby
uvedené v odstavci 1, pokud splňuje ostatní podmínky uvedené v odstavci
1. Způsob prokazování podmínky opakovaného dopravování podle odstavce 3
se v těchto případech nepoužije a postupuje se podle § 26 odst. 1 písm.
b).
§ 7
Výše příspěvku na mobilitu
Výše příspěvku na mobilitu činí za kalendářní měsíc 400 Kč.
§ 8
zrušen
HLAVA III
PŘÍSPĚVEK NA ZVLÁŠTNÍ POMŮCKU
§ 9
Podmínky nároku na příspěvek na zvláštní pomůcku
(1) Nárok na příspěvek na zvláštní pomůcku má osoba, která má těžkou
vadu nosného nebo pohybového ústrojí nebo těžké sluchové postižení
anebo těžké zrakové postižení charakteru dlouhodobě nepříznivého
zdravotního stavu, a její zdravotní stav nevylučuje přiznání tohoto
příspěvku.
(2) Nárok na příspěvek na zvláštní pomůcku poskytovaný na pořízení
motorového vozidla nebo speciálního zádržního systému má osoba, která
má těžkou vadu nosného nebo pohybového ústrojí anebo těžkou nebo
hlubokou mentální retardaci charakteru dlouhodobě nepříznivého
zdravotního stavu, a její zdravotní stav nevylučuje přiznání tohoto
příspěvku.
(3) Za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se pro účely tohoto zákona
považuje nepříznivý zdravotní stav, který podle poznatků lékařské vědy
trvá nebo má trvat déle než 1 rok.
(4) Zdravotní postižení charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního
stavu odůvodňující přiznání příspěvku na zvláštní pomůcku a zdravotní
stavy vylučující jeho přiznání jsou uvedeny v příloze k tomuto zákonu.
(5) Podmínkou pro poskytnutí příspěvku na zvláštní pomůcku dále je, že
a) osoba je starší
1. 3 let, je-li tento příspěvek poskytován na pořízení motorového
vozidla, schodolezu, stropního zvedacího systému, schodišťové plošiny,
schodišťové sedačky nebo na úpravu bytu,
2. 15 let, je-li tento příspěvek poskytován na pořízení vodicího psa,
nebo
3. 1 roku v ostatních případech,
b) zvláštní pomůcka umožní osobě sebeobsluhu nebo ji potřebuje k
realizaci pracovního uplatnění, k přípravě na budoucí povolání, k
získávání informací, vzdělávání anebo ke styku s okolím; přitom se
přihlíží i k dalším pomůckám, zdravotnickým prostředkům, úpravám a
předmětům, které osoba využívá,
c) osoba může zvláštní pomůcku využívat nebo může zvláštní pomůcku
využívat ve svém sociálním prostředí.
(6) Je-li příspěvek na zvláštní pomůcku poskytován na pořízení
motorového vozidla, je rovněž podmínkou, že se osoba opakovaně v
kalendářním měsíci dopravuje a že je schopna řídit motorové vozidlo
nebo je schopna být převážena motorovým vozidlem; splnění podmínky
opakovaného dopravování prokazuje žadatel čestným prohlášením.
(7) Je-li příspěvek na zvláštní pomůcku poskytován na pořízení
schodišťové plošiny, schodišťové sedačky nebo stropního zvedacího
systému, je rovněž podmínkou souhlas vlastníka nemovitosti s provedením
instalace tohoto zařízení a jeho provozem, není-li vlastníkem
nemovitosti osoba, které je tento příspěvek poskytován.
(8) Příspěvek na zvláštní pomůcku nelze poskytnout, jestliže zvláštní
pomůcka je zdravotnickým prostředkem, který je plně hrazen z veřejného
zdravotního pojištění anebo je osobě zapůjčen příslušnou zdravotní
pojišťovnou. Tento příspěvek nelze rovněž poskytnout na pořízení
zvláštní pomůcky, která není osobě hrazena z veřejného zdravotního
pojištění nebo zapůjčena zdravotní pojišťovnou z důvodu nedostatečné
zdravotní indikace.
(9) Příspěvek na zvláštní pomůcku nelze poskytnout, jestliže zvláštní
pomůcka je zdravotnickým prostředkem, který je částečně hrazen z
veřejného zdravotního pojištění.
(10) Příspěvek se poskytuje na zvláštní pomůcku v základním provedení,
které osobě vzhledem k jejímu zdravotnímu postižení plně vyhovuje a
splňuje podmínku nejmenší ekonomické náročnosti. Tato podmínka se
nevyžaduje, je-li příspěvek na zvláštní pomůcku poskytován na pořízení
motorového vozidla nebo je-li oprávněnou osobou dítě^6). Příspěvek na
zvláštní pomůcku na pořízení schodišťové plošiny se poskytne, jen
jestliže odstranění bariéry nelze dosáhnout prostřednictvím schodolezu.
Jde-li o poskytnutí příspěvku na zvláštní pomůcku na pořízení
schodišťové plošiny, schodišťové sedačky nebo stropního zvedacího
systému, je osoba povinna pro účely posouzení splnění podmínky uvedené
ve větě první předložit na výzvu krajské pobočky Úřadu práce alespoň 2
návrhy řešení odstranění bariéry, včetně ceny.
(11) Příspěvek na zvláštní pomůcku, který je poskytován na pořízení
motorového vozidla, se opětovně poskytne při splnění podmínek uvedených
v odstavcích 2, 5 a 6 nejdříve po uplynutí 120 kalendářních měsíců po
sobě jdoucích, počínaje od kalendářního měsíce následujícího po
kalendářním měsíci, ve kterém nabylo právní moci předchozí rozhodnutí o
tomto příspěvku; to neplatí, jestliže osoba tento příspěvek nebo jeho
poměrnou část vrátila, popřípadě jí jeho vrácení bylo prominuto.
(12) Příspěvek na zvláštní pomůcku, který je poskytován na pořízení
vodicího psa, se poskytne jen na pořízení psa, který byl vycvičen a
předán právnickou nebo fyzickou osobou, která je členem mezinárodní
organizace sdružující výcvikové školy. Podmínka členství v mezinárodní
organizaci sdružující výcvikové školy se považuje za splněnou, i pokud
není právnická nebo fyzická osoba jejím členem, avšak podala přihlášku
za člena, nejdéle však po dobu 2 let ode dne podání této přihlášky.
Prováděcí právní předpis stanoví dovednosti vodicího psa, které musí
splňovat.
(13) Seznam druhů a typů zvláštních pomůcek určených osobám s těžkou
vadou nosného nebo pohybového ústrojí, těžce sluchově postiženým
osobám, těžce zrakově postiženým osobám a osobám s těžkou nebo hlubokou
mentální retardací, na jejichž pořízení se poskytuje příspěvek, stanoví
prováděcí právní předpis.
(14) Při rozhodování o poskytnutí příspěvku na zvláštní pomůcku, která
není uvedena v seznamu podle odstavce 13, se posuzuje, zda je tato
konkrétní zvláštní pomůcka z hlediska využití srovnatelná s druhy a
typy zvláštních pomůcek uvedenými v seznamu podle odstavce 13.
§ 10
Stanovení výše příspěvku na zvláštní pomůcku
(1) Na pořízení zvláštní pomůcky, jejíž cena je nižší než 24 000 Kč, se
příspěvek na zvláštní pomůcku poskytne v případě, je-li příjem osoby a
příjem osob s ní společně posuzovaných nižší než osminásobek životního
minima jednotlivce nebo životního minima společně posuzovaných osob
podle zákona o životním a existenčním minimu^9). Z důvodů hodných
zvláštního zřetele, zejména žádá-li osoba opakovaně o příspěvek na
různé zvláštní pomůcky, jejichž cena je nižší než 24 000 Kč, lze tento
příspěvek poskytnout, i když příjem osoby a příjem osob s ní společně
posuzovaných přesahuje částku životního minima podle věty první.
(2) Výše příspěvku na zvláštní pomůcku podle odstavce 1 se stanoví tak,
aby spoluúčast osoby činila 10 % z předpokládané nebo již zaplacené
ceny zvláštní pomůcky, nejméně však 1 000 Kč.
(3) Výše příspěvku na pořízení zvláštní pomůcky, jejíž cena je vyšší
než 24 000 Kč, se stanoví tak, aby spoluúčast osoby činila 10 % z
předpokládané nebo již zaplacené ceny zvláštní pomůcky. Maximální výše
příspěvku na zvláštní pomůcku činí 350 000 Kč, s výjimkou příspěvku na
zvláštní pomůcku poskytovaného na pořízení schodišťové plošiny, jehož
maximální výše činí 400 000 Kč.
(4) Jestliže osoba nemá dostatek finančních prostředků ke spoluúčasti
podle odstavce 3, krajská pobočka Úřadu práce s přihlédnutím k míře
využívání zvláštní pomůcky, k příjmu osoby a příjmu osob s ní společně
posuzovaných podle zákona o životním a existenčním minimu^9) a k
celkovým sociálním a majetkovým poměrům určí nižší výši spoluúčasti,
minimálně však 1 000 Kč. Celkové sociální a majetkové poměry se pro
tento účel posuzují podle zákona o pomoci v hmotné nouzi^10).
(5) Ustanovení odstavců 1 až 4 se nepoužijí na stanovení výše příspěvku
na zvláštní pomůcku poskytovaného na pořízení motorového vozidla. Výše
příspěvku na zvláštní pomůcku poskytovaného na pořízení motorového
vozidla se stanoví s přihlédnutím k četnosti a důvodu dopravy, k příjmu
osoby a příjmu osob s ní společně posuzovaných podle zákona o životním
a existenčním minimu^9) a k celkovým sociálním a majetkovým
poměrům^10). Maximální výše příspěvku na zvláštní pomůcku poskytovaného
na pořízení motorového vozidla činí 200 000 Kč.
(6) Součet vyplacených příspěvků na zvláštní pomůcku nesmí v 60
kalendářních měsících po sobě jdoucích přesáhnout částku 800 000 Kč
nebo 850 000 Kč, jestliže byl v této době poskytnut příspěvek na
zvláštní pomůcku na pořízení schodišťové plošiny. Od vyplacených částek
se při určování součtu odečítají částky, které osoba v tomto období
vrátila nebo jejichž vrácení bylo prominuto.
§ 11
Příjem
(1) Pro účely nároku na příspěvek na zvláštní pomůcku se příjmem osoby
nebo společně posuzovaných osob rozumí příjmy podle zákona o životním a
existenčním minimu. Okruh společně posuzovaných osob se posuzuje podle
zákona o životním a existenčním minimu^9).
(2) Rozhodným obdobím, za které se zjišťuje příjem, je kalendářní
čtvrtletí předcházející kalendářnímu měsíci, ve kterém byla podána
žádost o příspěvek na zvláštní pomůcku.
(3) Příjem se stanoví jako měsíční průměr příjmů žadatele o příspěvek
na zvláštní pomůcku nebo součtu měsíčních příjmů žadatele o příspěvek
na zvláštní pomůcku a osob s ním společně posuzovaných.
§ 12
Povinnost vrátit příspěvek na zvláštní pomůcku
(1) Oprávněná osoba je povinna tento příspěvek nebo jeho poměrnou část
vrátit, jestliže
a) nepoužila tento příspěvek do 3 měsíců ode dne jeho vyplacení nebo ve
lhůtě stanovené krajskou pobočkou Úřadu práce na pořízení zvláštní
pomůcky,
b) nepoužila vyplacený příspěvek v plné výši do 3 měsíců ode dne jeho
vyplacení nebo ve lhůtě stanovené krajskou pobočkou Úřadu práce,
c) v období před uplynutím 60 kalendářních měsíců po sobě jdoucích ode
dne vyplacení příspěvku nebo v období před uplynutím 120 kalendářních
měsíců po sobě jdoucích ode dne vyplacení příspěvku poskytnutého na
pořízení motorového vozidla pozbyla vlastnické právo ke zvláštní
pomůcce,
d) v období před uplynutím 60 kalendářních měsíců po sobě jdoucích ode
dne vyplacení příspěvku nebo v období před uplynutím 120 kalendářních
měsíců po sobě jdoucích ode dne vyplacení příspěvku poskytnutého na
pořízení motorového vozidla přestala zvláštní pomůcku užívat,
e) se přestala opakovaně dopravovat nebo přestala být schopna převozu
motorovým vozidlem, byl-li vyplacen příspěvek na pořízení motorového
vozidla,
f) použila příspěvek v rozporu s rozhodnutím o jeho přiznání, nebo
g) se prokáže, že osoba uvedla v žádosti o příspěvek na zvláštní
pomůcku nepravdivé nebo zkreslené údaje.
(2) Osoba uvedená v odstavci 1 není povinna vyplacený příspěvek na
zvláštní pomůcku nebo jeho poměrnou část vrátit, jestliže
a) v období před uplynutím 60 kalendářních měsíců po sobě jdoucích ode
dne jeho vyplacení přestala užívat zvláštní pomůcku z důvodu změny
zdravotního stavu nebo v období před uplynutím 120 kalendářních měsíců
po sobě jdoucích ode dne vyplacení příspěvku poskytnutého na pořízení
motorového vozidla se z důvodu změny zdravotního stavu přestala
opakovaně dopravovat nebo pozbyla schopnost být převážena motorovým
vozidlem,
b) byl vyplacen příspěvek na pořízení vodicího psa a tento v období
před uplynutím 60 kalendářních měsíců po sobě jdoucích ode dne
vyplacení příspěvku zemře nebo ztratí své dovednosti z důvodu
onemocnění nebo úrazu, k němuž došlo bez zavinění příjemce dávky, nebo
c) osoba zemřela.
(3) Povinnost vrátit poměrnou část příspěvku podle odstavce 1 nevzniká,
jestliže tato částka nepřesahuje 100 Kč.
(4) Krajská pobočka Úřadu práce může z důvodů hodných zvláštního
zřetele rozhodnout o prominutí povinnosti vrátit příspěvek na zvláštní
pomůcku nebo jeho poměrnou část podle odstavce 1.
§ 13
zrušen
HLAVA IV
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
Díl 1
Nárok na dávku a na její výplatu
§ 14
(1) Nárok na dávku vzniká dnem splnění podmínek stanovených tímto
zákonem.
(2) Nárok na výplatu dávky vzniká splněním podmínek stanovených tímto
zákonem pro vznik nároku na dávku a podáním žádosti o přiznání dávky.
(3) Příspěvek na mobilitu může být přiznán a vyplácen nejdříve od
počátku kalendářního měsíce, ve kterém bylo zahájeno řízení o přiznání
příspěvku na mobilitu. Příspěvek na zvláštní pomůcku lze poskytnout též
na zvláštní pomůcku, která byla zakoupena v průběhu 12 kalendářních
měsíců předcházejících dni zahájení řízení o poskytnutí příspěvku na
zvláštní pomůcku podle tohoto zákona.
§ 15
Změna nároku na dávku a její výplatu
(1) Jestliže dávka byla přiznána nebo je vyplácena v nižší částce, než
v jaké náleží, nebo byla neprávem odepřena anebo byla přiznána od
pozdějšího data, než od jakého náleží, dávka se zvýší nebo přizná a
dlužná částka se doplatí, a to ode dne, od něhož dávka nebo její
zvýšení náleží, nejvýše však 3 roky nazpět ode dne zjištění nebo
uplatnění nároku na dávku nebo její zvýšení.
(2) Jestliže dávka byla přiznána nebo je vyplácena ve vyšší částce, než
v jaké náleží, nebo byla přiznána nebo se vyplácí neprávem, dávka se
odejme nebo se její výplata zastaví nebo sníží, a to od prvního dne
kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, za který dávka
již byla vyplacena.
(3) Změní-li se skutečnosti rozhodné pro nárok na příspěvek na mobilitu
tak, že tento příspěvek nenáleží, odejme se tento příspěvek od prvního
dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, za který
dávka již byla vyplacena.
(4) Nárok na výplatu příspěvku na mobilitu nenáleží za kalendářní
měsíc, jestliže je oprávněné osobě po celý tento kalendářní měsíc
poskytována zdravotní péče v průběhu hospitalizace; krajská pobočka
Úřadu práce zastaví výplatu příspěvku na mobilitu za tento kalendářní
měsíc. Podmínka celého kalendářního měsíce není splněna, pokud k
hospitalizaci došlo první den v kalendářním měsíci nebo k propuštění z
tohoto zařízení došlo poslední den v kalendářním měsíci. Výplata
příspěvku na mobilitu se opět obnoví od prvního dne kalendářního
měsíce, ve kterém hospitalizace netrvala po celý kalendářní měsíc.
§ 16
Zánik nároku na dávku a její výplatu
(1) Nárok na dávku nezaniká.
(2) Nárok na výplatu dávky zaniká uplynutím 1 roku ode dne, od kterého
dávka náleží, pokud nejde o případy uvedené v § 15 odst. 1. Lhůta
neběží po dobu řízení o dávce a po dobu řízení o žalobě u soudů
jednajících a rozhodujících ve správním soudnictví.
§ 17
Přechod nároku na dávku a její výplatu
(1) Zemřela-li oprávněná osoba po uplatnění nároku na dávku, nabývají
nárok na částky, na něž vznikl nárok do dne smrti oprávněné osoby,
postupně manžel, děti a rodiče, jestliže žili s oprávněnou osobou v
době její smrti ve společné domácnosti. Podmínka společné domácnosti
nemusí být splněna u dětí, které mají nárok na sirotčí důchod po
zemřelém.
(2) Byla-li dávka přiznána před smrtí oprávněné osoby, vyplatí se
splatné částky, které nebyly vyplaceny do dne smrti oprávněné osoby,
členům jeho rodiny podle pořadí a za podmínek stanovených v odstavci 1.
(3) U příspěvku na zvláštní pomůcku se podle odstavce 1 nebo 2
postupuje jen v případě, jestliže zvláštní pomůcka byla zakoupena před
smrtí oprávněné osoby, jinak nárok na tuto dávku a její výplatu zaniká.
§ 18
Nepřípustnost výkonu rozhodnutí a dohody o srážkách
Dávky podle tohoto zákona nepodléhají výkonu rozhodnutí a nemohou být
předmětem dohody o srážkách.
Díl 2
Výplata dávek
§ 19
Způsob výplaty dávek
(1) Příspěvek na mobilitu se vyplácí do konce kalendářního měsíce
následujícího po kalendářním měsíci, za který náleží. Na základě
žádosti příjemce příspěvku na mobilitu může být tento příspěvek
vyplácen jednou splátkou vždy za 3 kalendářní měsíce, za které náležel.
(2) Příspěvek na zvláštní pomůcku se vyplatí do konce kalendářního
měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž rozhodnutí o jeho
přiznání nabylo právní moci.
(3) Dávky se vyplácejí v české měně převodem na platební účet určený
příjemcem dávky uvedeným v § 20 odst. 1 a 2, popřípadě zvláštním
příjemcem dávky, nebo poštovním poukazem, a to podle rozhodnutí
příjemce dávky uvedeného v § 20 odst. 1 a 2, popřípadě zvláštního
příjemce dávky. Požádá-li příjemce příspěvku na mobilitu uvedený v § 20
odst. 1 a 2, popřípadě zvláštní příjemce příspěvku na mobilitu, o změnu
způsobu výplaty této dávky, je krajská pobočka Úřadu práce povinna
provést změnu způsobu výplaty od kalendářního měsíce následujícího po
kalendářním měsíci, v němž byla taková žádost doručena.
(4) Dávky se do ciziny nevyplácejí.
(5) Dávka se považuje za vyplacenou dnem odepsání příslušné částky z
účtu Úřadu práce České republiky.
§ 20
Příjemce, jiný příjemce a zvláštní příjemce
(1) Příjemcem dávky je oprávněná osoba, není-li dále stanoveno jinak.
(2) Namísto oprávněné osoby je příjemcem dávky zákonný zástupce nebo
jiná fyzická osoba, které byla nezletilá oprávněná osoba svěřena do
péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu (dále jen „jiný příjemce
dávky“).
(3) Krajská pobočka Úřadu práce rozhodne o ustanovení zvláštního
příjemce dávky, jestliže oprávněná osoba nebo jiný příjemce dávky
nemůže dávku přijímat. S ustanovením zvláštního příjemce musí oprávněná
osoba, popřípadě jiný příjemce dávky souhlasit; to neplatí, jestliže
vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nemůže tento souhlas dát. Zvláštním
příjemcem může být ustanovena jen osoba, která s tímto ustanovením
souhlasí. Zvláštní příjemce je povinen používat dávku ve prospěch
oprávněné osoby. Zvláštní příjemce používá dávku podle pokynů oprávněné
osoby, s výjimkou osoby, která vzhledem ke svému zdravotnímu stavu
nemůže tyto pokyny udělovat. Krajská pobočka Úřadu práce zruší
rozhodnutí o ustanovení zvláštního příjemce, jestliže odpadly důvody,
pro které byl zvláštní příjemce ustanoven. Krajská pobočka Úřadu práce
rovněž zruší rozhodnutí o ustanovení zvláštního příjemce, jestliže
zvláštní příjemce neplní své povinnosti, a ustanoví zvláštním příjemcem
jinou osobu.
Díl 3
Řízení o dávkách
§ 21
Účastníci řízení
Účastníkem řízení je pouze žadatel o dávku nebo osoby uvedené v § 17
odst. 1.
§ 22
Zahájení řízení
(1) Řízení o přiznání dávky se zahajuje na základě písemné žádosti
podané na tiskopisu předepsaném ministerstvem.
(2) Řízení o odnětí příspěvku na mobilitu nebo o zastavení výplaty
příspěvku na mobilitu se zahajuje z moci úřední.
(3) Krajská pobočka Úřadu práce ustanoví pro řízení o dávce opatrovníka
též osobě, která není schopna vzhledem ke svému zdravotnímu stavu
jednat samostatně a nemá zástupce; o ustanovení opatrovníka rozhoduje
krajská pobočka Úřadu práce na základě lékařského posudku ošetřujícího
lékaře.
§ 23
Náležitosti žádosti
Žádost o dávku, kromě náležitostí podání podle správního řádu, dále
obsahuje
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození, rodné číslo,
rodinný stav a adresu místa trvalého pobytu každé společně posuzované
osoby, jde-li o žádost o příspěvek na zvláštní pomůcku,
b) doklad o výši příjmu žadatele o dávku a společně posuzovaných osob v
rozhodném období, jde-li o žádost o příspěvek na zvláštní pomůcku,
c) označení praktického lékaře, který registruje žadatele o dávku,
d) četnost a důvod dopravy, jde-li o žádost o příspěvek na zvláštní
pomůcku na pořízení motorového vozidla a důvod dopravy, jde-li o žádost
o příspěvek na mobilitu podle § 6 odst. 4,
e) druh zvláštní pomůcky a doklad osvědčující cenu zvláštní pomůcky
nebo její předpokládanou cenu, jde-li o žádost o příspěvek na zvláštní
pomůcku,
f) čestné prohlášení podle § 6 odst. 3, jde-li o žádost o příspěvek na
mobilitu, s výjimkou žádosti o příspěvek na mobilitu podle § 6 odst. 4,
g) čestné prohlášení podle § 9 odst. 6, jde-li o žádost o příspěvek na
zvláštní pomůcku na pořízení motorového vozidla,
h) souhlas vlastníka nemovitosti podle § 9 odst. 7, jde-li o žádost o
příspěvek na zvláštní pomůcku na pořízení schodišťové plošiny,
schodišťové sedačky nebo stropního zvedacího systému,
i) určení způsobu výplaty dávky.
§ 24
Přerušení řízení
Krajská pobočka Úřadu práce přeruší řízení o příspěvku na zvláštní
pomůcku též na dobu, po kterou okresní správa sociálního zabezpečení
posuzuje zdravotní stav žadatele o dávku. Ministerstvo přeruší řízení o
odvolání proti rozhodnutí o dávce podle věty první též na dobu, po
kterou posudková komise ministerstva posuzuje zdravotní stav účastníka
řízení. Krajská pobočka Úřadu práce přeruší řízení o příspěvku na
zvláštní pomůcku současně s výzvou k předložení alespoň 2 návrhů řešení
odstranění bariéry podle § 9 odst. 10. Krajská pobočka Úřadu práce
přeruší řízení o příspěvku na mobilitu, pokud probíhá řízení o průkazu
osoby se zdravotním postižením. Proti usnesení o přerušení řízení podle
věty první, třetí a čtvrté se nelze odvolat; proti usnesení o přerušení
řízení podle věty druhé nelze podat rozklad.
§ 25
Odvolání
Odvolání podané proti rozhodnutí o příspěvku na mobilitu nemá odkladný
účinek.
§ 26
Povinnosti žadatele o dávku
(1) Žadatel o dávku je povinen
a) podrobit se vyšetření zdravotního stavu lékařem plnícím úkoly
okresní správy sociálního zabezpečení, popřípadě lékařem určeným Českou
správou sociálního zabezpečení, podrobit se vyšetření zdravotního stavu
ve zdravotnickém zařízení určeném okresní správou sociálního
zabezpečení anebo jinému odbornému vyšetření, předložit určenému
zdravotnickému zařízení lékařské nálezy ošetřujících lékařů, které mu
byly vydány, sdělit a doložit další údaje, které jsou významné pro
vypracování posudku, nebo poskytnout jinou součinnost, která je
potřebná k vypracování posudku, je-li k tomu okresní správou sociálního
zabezpečení vyzván, a to ve lhůtě, kterou okresní správa sociálního
zabezpečení určí,
b) prokázat skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku, její výši nebo
výplatu,
c) písemně ohlásit krajské pobočce Úřadu práce v průběhu řízení o dávce
změny ve skutečnostech, které byly uvedeny v žádosti o dávku, a změny
rozhodné pro průběh řízení, a to ve lhůtě do 8 dnů ode dne, kdy taková
změna nastala.
(2) Je-li žadatelem o dávku občan členského státu Evropské unie, který
je hlášen na území České republiky k přechodnému pobytu podle jiného
právního předpisu^2), nebo je-li žadatelem jeho rodinný příslušník^13),
který je hlášen na území České republiky k přechodnému pobytu podle
jiného právního předpisu^2), je povinen poskytnout písemný souhlas s
tím, aby krajská pobočka Úřadu práce zjišťovala údaje rozhodné pro
posouzení, zda je neodůvodnitelnou zátěží systému dávek pro osoby se
zdravotním postižením podle tohoto zákona (dále jen „neodůvodnitelná
zátěž systému“).
Díl 4
Povinnosti oprávněné osoby a jiného příjemce dávky
§ 27
(1) Oprávněná osoba nebo jiný příjemce příspěvku na mobilitu, popřípadě
zvláštní příjemce je povinen
a) písemně ohlásit příslušné krajské pobočce Úřadu práce do 8 dnů změny
ve skutečnostech rozhodných pro nárok na příspěvek na mobilitu a jeho
výplatu,
b) na výzvu příslušné krajské pobočky Úřadu práce prokázat skutečnosti
rozhodné pro nárok na příspěvek a jeho výplatu, a to ve lhůtě do 8 dnů
ode dne doručení výzvy, není-li v této výzvě určena delší lhůta.
(2) Oprávněná osoba nebo jiný příjemce příspěvku na zvláštní pomůcku,
popřípadě zvláštní příjemce je povinen písemně ohlásit krajské pobočce
Úřadu práce do 8 dnů skutečnosti rozhodné pro stanovení povinnosti
vrátit příspěvek na zvláštní pomůcku podle § 12.
(3) Výplata příspěvku na mobilitu se zastaví od kalendářního měsíce
následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém marně uplynula lhůta
stanovená ke splnění povinnosti. Výplata příspěvku na mobilitu se
obnoví od kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve
kterém byla povinnost splněna.
§ 28
Přeplatky
(1) Oprávněná osoba nebo jiný příjemce dávky, který přijal dávku,
ačkoliv musel z okolností předpokládat, že byla vyplacena neprávem nebo
ve vyšší částce, než náležela, nebo jinak způsobil, že dávka byla
vyplacena neprávem nebo v nesprávné výši, je povinen tento přeplatek
vrátit.
(2) Nárok na vrácení přeplatku zaniká uplynutím 3 let ode dne, kdy byl
vyplacen. Tato lhůta neplyne po dobu řízení o opravném prostředku.
(3) O povinnosti vrátit přeplatek podle odstavců 1 a 2 rozhoduje
krajská pobočka Úřadu práce, která dávku vyplácí nebo naposledy
vyplácela. Přeplatky vybírá krajská pobočka Úřadu práce, která o
povinnosti vrátit přeplatek rozhodla.
(4) Povinnost vrátit přeplatek nevzniká, jestliže tento přeplatek
nepřesahuje částku 100 Kč.
Díl 5
Posuzování neodůvodnitelné zátěže systému
§ 29
(1) Požádá-li o poskytnutí příspěvku na mobilitu nebo příspěvku na
zvláštní pomůcku občan členského státu Evropské unie, který je hlášen
na území České republiky k přechodnému pobytu podle jiného právního
předpisu^2) po dobu delší než 3 měsíce, nebo jeho rodinný
příslušník^13), který je hlášen na území České republiky k přechodnému
pobytu podle jiného právního předpisu^2) po dobu delší než 3 měsíce,
krajská pobočka Úřadu práce současně posuzuje, zda se tato osoba
nestala neodůvodnitelnou zátěží systému.
(2) Osoba uvedená v odstavci 1 se nepovažuje za neodůvodnitelnou zátěž
systému, jestliže
a) je účastna nemocenského pojištění^14),
b) je jako osoba samostatně výdělečně činná účastna důchodového
pojištění^15),
c) je osobou, které nárok na sociální výhody vyplývá z přímo
použitelného předpisu Evropských společenství^4),
d) před zahájením řízení o příspěvku na mobilitu nebo příspěvku na
zvláštní pomůcku byla v České republice výdělečně činná a v období 10
let předcházejících dni zahájení řízení byla nejméně po dobu 5 let a z
toho bezprostředně před zahájením řízení nejméně po dobu 1 roku účastna
nemocenského pojištění^14), nebo jako osoba samostatně výdělečně činná
důchodového pojištění^15), a nemá ke dni zahájení řízení nedoplatek na
pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní
politiku zaměstnanosti,
e) je osobou, která po skončení základního pracovněprávního vztahu,
pokud tento vztah založil účast na nemocenském pojištění, nebo
samostatné výdělečné činnosti, pokud tato činnost založila účast na
důchodovém pojištění, je dočasně práce neschopná v důsledku nemoci nebo
úrazu,
f) je osobou, která je vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání a byla
bezprostředně před vstupem do evidence uchazečů o zaměstnání zaměstnána
více než 1 rok; podmínkou přitom je, že nejde o osobu, která nemá nárok
na podporu v nezaměstnanosti podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona o
zaměstnanosti^16),
g) je osobou, která je vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání, pokud
jí bezprostředně před vstupem do evidence uchazečů o zaměstnání skončil
základní pracovněprávní vztah uzavřený na dobu kratší 1 roku,
založily-li tyto pracovněprávní vztahy účast na nemocenském pojištění;
podmínkou přitom je, že nejde o osobu, která nemá nárok na podporu v
nezaměstnanosti podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona o zaměstnanosti^16);
taková osoba se nepovažuje za neodůvodnitelnou zátěž systému pouze po
dobu 6 měsíců od vzetí do evidence,
h) je osobou, která je vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání a která
se stala nezaměstnanou během prvních 12 kalendářních měsíců zaměstnání;
podmínkou přitom je, že nejde o osobu, která nemá nárok na podporu v
nezaměstnanosti podle § 39 odst. 2 písm. a) nebo b) zákona o
zaměstnanosti^16); taková osoba se nepovažuje za neodůvodnitelnou zátěž
systému pouze po dobu 6 měsíců od vzetí do evidence, nebo
i) je osobou, která po skončení základního pracovněprávního vztahu,
pokud tento vztah založil účast na nemocenském pojištění, nebo
samostatné výdělečné činnosti, pokud tato činnost založila účast na
důchodovém pojištění, zahájila odbornou přípravu; odbornou přípravou se
pro účely tohoto zákona rozumí soustavná příprava na budoucí povolání
podle zákona o státní sociální podpoře^17) a rekvalifikace podle zákona
o zaměstnanosti^18).
(3) Při posuzování neodůvodnitelné zátěže systému se u osoby, která
nesplňuje podmínky uvedené v odstavci 2, hodnotí systémem bodů tyto
skutečnosti:
a) délka pobytu podle jiného právního předpisu^2) na území České
republiky,
b) doba zaměstnání nebo doba výkonu samostatné výdělečné činnosti na
území České republiky,
c) doba soustavné přípravy na budoucí povolání^19) na území České
republiky,
d) možnost pracovního uplatnění na území České republiky podle získané
kvalifikace, nutnosti zvýšené péče při zprostředkování zaměstnání a
míry nezaměstnanosti.
(4) Při bodovém hodnocení krajská pobočka Úřadu práce postupuje tak, že
a) započte v případě osoby, která byla hlášena na území České republiky
k pobytu podle jiného právního předpisu^2) po dobu
1. od 1 do 3 let, 2 body,
2. od 3 do 6 let, 4 body,
3. od 6 do 8 let, 6 bodů,
4. 8 nebo více let, 8 bodů;
b) započte v případě osoby, která byla poplatníkem pojistného na
sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, nebo
která se na území České republiky soustavně připravuje na budoucí
povolání^19), po dobu
1. 12 až 24 měsíců, 4 body,
2. 25 až 36 měsíců, 8 bodů,
3. 37 až 48 měsíců, 12 bodů,
4. 49 až 60 měsíců, 16 bodů;
c) započte v případě osoby, která
1. nemá kvalifikaci, 0 bodů,
2. má střední vzdělání, 2 body,
3. má vyšší odborné vzdělání, 4 body,
4. má vysokoškolské vzdělání, 6 bodů;
d) započte osobě, které by při zprostředkování zaměstnání nebyla
věnována zvýšená péče podle jiného právního předpisu^20), 4 body;
e) započte osobě, která je hlášena k pobytu podle jiného právního
předpisu^2) v okrese, v němž míra nezaměstnanosti v kalendářním měsíci
předcházejícím dni podání žádosti podle údajů zveřejněných
ministerstvem způsobem umožňujícím dálkový přístup
1. přesáhla o více než 10 % průměrnou míru nezaměstnanosti v České
republice, 0 bodů,
2. přesáhla o méně než 10 % průměrnou míru nezaměstnanosti v České
republice, 2 body,
3. byla vyšší než 50 % průměrné míry nezaměstnanosti v České republice
a nepřesáhla hodnotu průměrné míry nezaměstnanosti v České republice, 4
body,
4. byla nižší než 50 % průměrné míry nezaměstnanosti v České republice,
6 bodů.
(5) Za neodůvodnitelnou zátěž systému se považuje osoba, jejíž bodové
ohodnocení činí 10 nebo méně bodů. Za neodůvodnitelnou zátěž systému se
nepovažuje osoba, jejíž bodové ohodnocení činí 20 nebo více bodů.
(6) V případě, že bodové ohodnocení osoby činí více než 10 bodů a
nedosahuje 20 bodů, krajská pobočka Úřadu práce rozhodne, zda jde o
osobu, která je neodůvodnitelnou zátěží systému. Při tomto rozhodování
se přihlíží k vazbám této osoby na osoby blízké^21), které pobývají v
České republice, a dále se přihlíží k tomu, zda se jedná jen o dočasné
obtíže a zda poskytnutím příspěvku na mobilitu nebo příspěvku na
zvláštní pomůcku dotčené osobě nedojde k zatížení systému.
(7) Krajská pobočka Úřadu práce je oprávněna posoudit, zda je osoba
neodůvodnitelnou zátěží systému, též opětovně poté, kdy došlo u
posuzované osoby ke změně jejích sociálních poměrů.
(8) Správní úřady, orgány sociálního zabezpečení, Policie České
republiky, obce, kraje a zaměstnavatelé osob uvedených v odstavci 1
jsou povinni na výzvu krajské pobočky Úřadu práce sdělit údaje potřebné
k posouzení, zda osoba je neodůvodnitelnou zátěží systému. Pokud
krajská pobočka Úřadu práce oznámí Ministerstvu vnitra, že je osoba
neodůvodnitelnou zátěží systému^22), je Ministerstvo vnitra povinno
informovat příslušnou krajskou pobočku Úřadu práce o ukončení
přechodného pobytu této osoby podle jiného právního předpisu^2).
Ministerstvo vnitra neprodleně sdělí na žádost krajské pobočky Úřadu
práce, zda osobě, která žádá o přiznání příspěvku na mobilitu nebo
příspěvku na zvláštní pomůcku nebo které je takový příspěvek
poskytován, byl ukončen podle jiného právního předpisu^2) pobyt na
území České republiky.
Díl 6
Informační systém
§ 30
(1) Údaje o příspěvku na mobilitu a příspěvku na zvláštní pomůcku a
jejich výši, údaje o žadatelích o tyto dávky, příjemcích těchto dávek a
osobách společně posuzovaných a žadatelích o průkaz osoby se zdravotním
postižením podle § 34 odst. 2 jsou vedeny v informačním systému o
dávkách pro osoby se zdravotním postižením, který je součástí
Jednotného informačního systému práce a sociálních věcí^23). Krajské
pobočky Úřadu práce jsou oprávněny zpracovávat údaje potřebné pro
rozhodování o příspěvku na mobilitu a příspěvku na zvláštní pomůcku a o
průkazu osoby se zdravotním postižením podle § 34 odst. 2, včetně
osobních údajů, v tomto informačním systému, a to v elektronické podobě
způsobem umožňujícím dálkový přístup a zároveň zajišťujícím ochranu
osobních údajů^24).
(2) Ministerstvo vnitra nebo Policie České republiky pro účely
rozhodování o příspěvku na mobilitu a příspěvku na zvláštní pomůcku a o
průkazu osoby se zdravotním postižením podle § 34 odst. 2 poskytuje
ministerstvu a krajským pobočkám Úřadu práce
a) referenční údaje ze základního registru obyvatel,
b) údaje z agendového informačního systému evidence obyvatel,
c) údaje z agendového informačního systému cizinců,
d) údaje z registru rodných čísel o fyzických osobách, kterým bylo
přiděleno rodné číslo, avšak nejsou vedeny v informačních systémech
uvedených v písmenech b) a c).
(3) Poskytovanými údaji podle odstavce 2 písm. a) jsou
a) příjmení,
b) jméno, popřípadě jména,
c) adresa místa pobytu,
d) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v
cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,
e) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území
České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí
došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den,
který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt
údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto
rozhodnutí,
f) státní občanství, popřípadě více státních občanství.
(4) Poskytovanými údaji podle odstavce 2 písm. b) jsou
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě jejich změna, rodné
příjmení,
b) datum narození,
c) místo a okres narození; u občana, který se narodil v cizině, místo a
stát, na jehož území se narodil,
d) rodné číslo a jeho změny,
e) státní občanství,
f) adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa
trvalého pobytu,
g) počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu
trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České
republiky,
h) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům,
i) rodné číslo otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce; v
případě, že jeden z rodičů nebo jiný zákonný zástupce nemá rodné číslo,
jeho jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození,
j) rodné číslo manžela; je-li manželem cizinec, který nemá přiděleno
rodné číslo, jeho jméno, popřípadě jména, příjmení manžela a datum jeho
narození,
k) rodné číslo dítěte; je-li dítětem cizinec, který nemá přiděleno
rodné číslo, jeho jméno, popřípadě jména a příjmení a datum jeho
narození,
l) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České
republiky, datum, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo,
m) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden
jako den smrti nebo den, který občan prohlášený za mrtvého nepřežil.
(5) Poskytovanými údaji podle odstavce 2 písm. c) jsou
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě jejich změna, rodné
příjmení,
b) datum narození,
c) místo a stát narození, kde se cizinec narodil; v případě, že se
narodil na území České republiky, místo a okres narození,
d) rodné číslo a jeho změny,
e) státní občanství, popřípadě státní příslušnost,
f) druh a adresa místa pobytu,
g) číslo a platnost oprávnění k pobytu,
h) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu,
i) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům,
j) správní nebo soudní vyhoštění a doba, po kterou není umožněn vstup
na území České republiky,
k) jméno, popřípadě jména, příjmení dítěte, pokud je dítě cizincem, a
jeho rodné číslo; v případě, že rodné číslo nebylo přiděleno, jméno,
popřípadě jména, příjmení a datum narození,
l) jméno, popřípadě jména, příjmení otce, matky, popřípadě jiného
zákonného zástupce, pokud jsou cizinci, a jejich rodné číslo; v
případě, že jeden z rodičů nebo jiný zákonný zástupce nemá rodné číslo,
jeho jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození,
m) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České
republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí,
n) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden
jako den smrti nebo den, který cizinec prohlášený za mrtvého nepřežil,
o) jméno, popřípadě jména, příjmení nezletilého cizince, který byl
cizinci s oprávněním k pobytu na území České republiky nebo jeho
manželu rozhodnutím příslušného orgánu svěřen do náhradní rodinné péče,
nebo který byl cizincem s oprávněním k pobytu na území České republiky
nebo jeho manželem osvojen anebo jehož poručníkem nebo manželem jeho
poručníka je cizinec,
p) jméno, popřípadě jména, příjmení osamělého cizince staršího 65 let
nebo bez ohledu na věk cizince, který se o sebe nedokáže ze zdravotních
důvodů sám postarat, jde-li o sloučení rodiny s rodičem nebo dítětem s
oprávněním k pobytu na území České republiky,
q) jméno, popřípadě jména, příjmení cizince, který je nezaopatřeným
přímým příbuzným ve vzestupné nebo sestupné linii nebo takovým
příbuzným manžela občana Evropské unie,
r) jméno, popřípadě jména, příjmení rodiče nezletilého cizince, kterému
byla udělena mezinárodní ochrana nebo dočasná ochrana podle jiného
právního předpisu^25), a jeho rodné číslo; jde-li o cizince, kteří
nemají přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení a datum
narození.
(6) Poskytovanými údaji podle odstavce 2 písm. d) jsou
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b) den, měsíc a rok narození,
c) místo narození; u fyzické osoby narozené v cizině místo a stát
narození,
d) rodné číslo a jeho změny.
(7) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru
obyvatel, se využijí z agendového informačního systému evidence
obyvatel nebo agendového informačního systému cizinců, pouze pokud jsou
ve tvaru předcházejícím současný stav.
(8) Krajské pobočky Úřadu práce jsou povinny zajistit uchování všech
údajů z informačního systému, které byly získány na základě zpracování
údajů podle odstavce 1, a všech dokumentů týkajících se pravomocně
ukončených správních řízení o dávkách pro osoby se zdravotním
postižením a o průkazu osoby se zdravotním postižením podle § 34 odst.
2 po dobu 15 kalendářních let následujících po kalendářním roce, v němž
došlo k pravomocnému ukončení takového správního řízení nebo k
poslednímu zápisu údajů do informačního systému.
Díl 7
Povinnosti a oprávnění zaměstnanců státu a povinnosti státních orgánů,
obcí, krajů a jiných osob
§ 31
(1) Zaměstnanci státu zařazení k výkonu práce v krajských pobočkách
Úřadu práce a v ministerstvu jsou povinni zachovávat mlčenlivost o
skutečnostech, které se dozvědí při rozhodování o dávkách podle tohoto
zákona, není-li dále stanoveno jinak. Tato povinnost trvá i po skončení
pracovněprávního vztahu. Povinnosti zachovávat mlčenlivost mohou být
zproštěni pouze tím, v jehož zájmu tuto povinnost mají, a to písemně s
uvedením rozsahu a účelu.
(2) Údaje týkající se příjemců dávek a jiných osob, které se
zaměstnanci uvedení v odstavci 1 při své činnosti dozvědí, sdělují
jiným subjektům, jen stanoví-li tak tento zákon nebo jiný zákon; jinak
mohou tyto údaje sdělit jiným subjektům jen s písemným souhlasem
dotčené osoby.
(3) Zobecněné informace a souhrnné údaje, které ministerstvo a Úřad
práce České republiky získají při své činnosti, mohou být bez uvedení
konkrétních jmenných údajů využívány zaměstnanci zařazenými v
ministerstvu a v Úřadu práce České republiky při vědecké, publikační a
pedagogické činnosti, nebo ministerstvem pro analytickou a koncepční
činnost nebo pro účely plnění závazků vyplývajících z mezinárodní
smlouvy, která je součástí právního řádu.
§ 32
Státní orgány, obce a kraje a další fyzické a právnické osoby, s
výjimkou příjemců dávek a osob společně posuzovaných, jsou povinny
sdělit na výzvu příslušného orgánu, který o dávce rozhoduje,
bezodkladně a bezplatně údaje rozhodné pro nárok na dávku, její výši
nebo výplatu. Jestliže příslušný orgán, který rozhoduje o dávce,
písemně státnímu orgánu, obci a kraji nebo dalším právnickým a fyzickým
osobám sdělil, že osoba, jíž se týkají údaje rozhodné podle tohoto
zákona pro nárok na dávku nebo posouzení, zda je osoba neodůvodnitelnou
zátěží systému, dala písemný souhlas se sdělováním těchto údajů, mohou
státní orgány, obce a kraje a další právnické a fyzické osoby tyto
údaje příslušnému orgánu sdělovat bez dalšího vyžadování souhlasu
osoby, jíž se týkají.
§ 33
Zaměstnanci státu zařazení k výkonu práce v krajské pobočce Úřadu práce
a v ministerstvu jsou na základě souhlasu žadatele o dávku nebo
příjemce dávky anebo jiného příjemce dávky oprávněni vstupovat do
obydlí, v němž tyto osoby žijí, za účelem ověřování skutečností
rozhodných pro nárok na příspěvek na zvláštní pomůcku. Oprávnění k této
činnosti jsou povinni prokázat služebním průkazem společně se zvláštním
oprávněním vydaným příslušnou krajskou pobočkou Úřadu práce nebo
ministerstvem jako doložkou služebního průkazu. Toto zvláštní oprávnění
obsahuje označení účelu vydání, číslo služebního průkazu, jméno,
popřípadě jména a příjmení zaměstnance a identifikační údaje vydávající
krajské pobočky Úřadu práce nebo ministerstva.
HLAVA V
PRŮKAZ OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM
§ 34
(1) Nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením má osoba starší 1
roku s tělesným, smyslovým nebo duševním postižením charakteru
dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, které podstatně omezuje její
schopnost pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou
autistického spektra. Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se posuzuje
podle § 9 odst. 3.
(2) Nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem
„TP“ (průkaz TP) má osoba se středně těžkým funkčním postižením
pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického
spektra. Středně těžkým funkčním postižením pohyblivosti se rozumí
stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna
samostatné pohyblivosti v domácím prostředí, v exteriéru je schopna
chůze se sníženým dosahem a má problémy při chůzi okolo překážek a na
nerovném terénu. Středně těžkým funkčním postižením orientace se rozumí
stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna
spolehlivé orientace v domácím prostředí a zhoršenou schopnost
orientace má jen v exteriéru.
(3) Nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem
„ZTP“ (průkaz ZTP) má osoba s těžkým funkčním postižením pohyblivosti
nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra. Těžkým
funkčním postižením pohyblivosti se rozumí stav, kdy osoba je při
dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna samostatné pohyblivosti
v domácím prostředí a v exteriéru je schopna chůze se značnými obtížemi
a jen na krátké vzdálenosti. Těžkým funkčním postižením orientace se
rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu
schopna spolehlivé orientace v domácím prostředí a v exteriéru má
značné obtíže.
(4) Nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem
„ZTP/P“ (průkaz ZTP/P) má osoba se zvlášť těžkým funkčním postižením
nebo úplným postižením pohyblivosti nebo orientace s potřebou průvodce,
včetně osob s poruchou autistického spektra. Zvlášť těžkým funkčním
postižením pohyblivosti a úplným postižením pohyblivosti se rozumí
stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna
chůze v domácím prostředí se značnými obtížemi, popřípadě není schopna
chůze, v exteriéru není schopna samostatné chůze a pohyb je možný
zpravidla jen na invalidním vozíku. Zvlášť těžkým funkčním postižením
orientace a úplným postižením orientace se rozumí stav, kdy osoba při
dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu není schopna samostatné
orientace v exteriéru.
(5) Průkaz osoby se zdravotním postižením je veřejnou listinou.
§ 34a
(1) Průkaz osoby se zdravotním postižením podle § 34 odst. 1 obsahuje
a) jméno, popřípadě jména, a příjmení,
b) datum narození,
c) fotografii držitele průkazu,
d) podpis držitele průkazu; podpis držitele průkazu se nevyžaduje,
pokud je jeho opatření spojeno s těžko překonatelnou překážkou,
e) datum vydání průkazu,
f) označení orgánu, který průkaz vydal,
g) dobu platnosti průkazu,
h) označení druhu průkazu osoby se zdravotním postižením, popřípadě
doplněné o symbol označení osoby s úplnou nebo praktickou hluchotou
nebo osoby hluchoslepé anebo osoby úplně nebo prakticky nevidomé, pokud
osoba o označení průkazu tímto symbolem požádá při podání žádosti o
přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením nebo při podání žádosti
o změnu nároku na průkaz osoby se zdravotním postižením,
i) ochranné prvky.
(2) Platnost průkazu osoby se zdravotním postižením jako veřejné
listiny končí
a) uplynutím doby na něm vyznačené,
b) ohlášením jeho ztráty nebo odcizení,
c) smrtí držitele průkazu nebo prohlášením držitele průkazu za mrtvého,
nebo
d) rozhodnutím krajské pobočky Úřadu práce o neplatnosti průkazu osoby
se zdravotním postižením v případě, že
1. průkaz osoby se zdravotním postižením obsahuje neoprávněně provedené
změny nebo nesprávné údaje,
2. došlo k podstatné změně podoby držitele průkazu osoby se zdravotním
postižením,
3. průkaz osoby se zdravotním postižením je poškozen tak, že zápisy v
něm uvedené jsou nečitelné nebo je porušena jeho celistvost,
4. držitel průkazu osoby se zdravotním postižením nesplní povinnost
uvedenou v odstavci 3, nebo
5. bylo rozhodnuto o změně nároku na průkaz osoby se zdravotním
postižením nebo o zániku nároku na tento průkaz.
(3) Žadatel o průkaz osoby se zdravotním postižením a držitel tohoto
průkazu je povinen podrobit se vyšetření zdravotního stavu lékařem
plnícím úkoly okresní správy sociálního zabezpečení, popřípadě lékařem
určeným Českou správou sociálního zabezpečení, podrobit se vyšetření
zdravotního stavu u poskytovatele zdravotních služeb určeného okresní
správou sociálního zabezpečení anebo jinému odbornému vyšetření,
předložit určenému poskytovateli zdravotních služeb lékařské nálezy
ošetřujících lékařů, které mu byly vydány, sdělit a doložit další
údaje, které jsou významné pro vypracování posudku, nebo poskytnout
jinou součinnost, která je potřebná k vypracování posudku, je-li k tomu
okresní správou sociálního zabezpečení vyzván, a to ve lhůtě, kterou
okresní správa sociálního zabezpečení určí. V případě nesplnění této
povinnosti může být po předchozím písemném upozornění průkaz osoby se
zdravotním postižením nepřiznán nebo může být rozhodnuto o odnětí
tohoto průkazu.“.
(4) Držitel průkazu osoby se zdravotním postižením je povinen písemně
do 8 dní ohlásit krajské pobočce Úřadu práce, která průkaz vydala, jeho
ztrátu, odcizení, poškození nebo zničení, popřípadě změnu údajů
uvedených na průkazu. Na základě ohlášení vydá krajská pobočka Úřadu
práce nový průkaz osoby se zdravotním postižením. Doba platnosti takto
vydaného nového průkazu je totožná s dobou platnosti nahrazovaného
průkazu; zdravotní stav se za účelem vydání tohoto průkazu znovu
neposuzuje.
(5) Každý, kdo nalezne průkaz osoby se zdravotním postižením nebo má v
držení takový průkaz osoby zemřelé nebo osoby prohlášené za mrtvou, je
povinen jej neprodleně odevzdat kterékoliv krajské pobočce Úřadu práce.
Stejnou povinnost má i držitel průkazu osoby se zdravotním postižením,
který ohlásil ztrátu svého průkazu, jestliže průkaz nalezne nebo jej
jinak získá zpět. Při převzetí nového průkazu osoby se zdravotním
postižením je jeho držitel povinen odevzdat příslušné krajské pobočce
Úřadu práce dosavadní znovu nalezený nebo jinak získaný průkaz osoby se
zdravotním postižením. Krajská pobočka Úřadu práce, které je odevzdán
průkaz podle věty první až třetí, je povinna odevzdat průkaz krajské
pobočce Úřadu práce, která ho vydala.
(6) Držitel průkazu osoby se zdravotním postižením je povinen odevzdat
tento průkaz příslušné krajské pobočce Úřadu práce také v případě, kdy
je mu podle tohoto zákona vydán nový průkaz osoby se zdravotním
postižením.
(7) Do doby vydání průkazu osoby se zdravotním postižením podle
odstavce 1 vydá krajská pobočka Úřadu práce dočasný průkaz osoby se
zdravotním postižením v podobě stanovené vyhláškou. Tento průkaz je
obsahově shodný s průkazem podle odstavce 1. Doba platnosti takto
vydaného průkazu osoby se zdravotním postižením nemůže být delší než do
31. prosince 2015.
(8) Ministerstvo stanoví vyhláškou vzor a způsob provedení průkazu
osoby se zdravotním postižením podle odstavců 1 a 7, požadavky na
technické provedení fotografie držitele průkazu osoby se zdravotním
postižením a vzor symbolů označení osoby s úplnou nebo praktickou
hluchotou nebo osoby hluchoslepé anebo osoby úplně nebo prakticky
nevidomé.
§ 34b
(1) Při posuzování schopnosti pohyblivosti a orientace pro účely
přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením se hodnotí
a) zdravotní stav a funkční schopnosti fyzické osoby,
b) zda jde o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav,
c) zda jde o podstatné omezení schopnosti pohyblivosti nebo orientace a
závažnost funkčního postižení.
(2) Prováděcí právní předpis stanoví, které zdravotní stavy lze
považovat za podstatné omezení schopnosti pohyblivosti a orientace.
(3) Při posuzování podstatného omezení schopnosti pohyblivosti a
orientace u zdravotního stavu, který není uveden v prováděcím právním
předpise, se hodnotí, kterému ze zdravotních stavů v něm uvedených
funkční postižení odpovídá nebo je s ním funkčními důsledky
srovnatelné.
(4) Funkčními schopnostmi se rozumí tělesné, smyslové a duševní
schopnosti, znalosti a dovednosti nezbytné pro schopnost pohyblivosti a
orientace. Při posuzování se funkční schopnosti fyzické osoby
porovnávají se schopnostmi stejně staré fyzické osoby bez znevýhodnění
a hodnotí se s využitím běžně dostupných kompenzačních pomůcek.
(5) Při hodnocení závažnosti funkčního postižení pohyblivosti a
orientace pro účely nároku na průkaz osoby se zdravotním postižením se
vychází z poruchy funkčních schopností s nejvýznamnějším dopadem na
schopnost pohyblivosti nebo orientace.
§ 35
(1) Řízení o přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením se
zahajuje na základě písemné žádosti podané na tiskopisu předepsaném
ministerstvem. Řízení o změně nároku na průkaz osoby se zdravotním
postižením se zahajuje též z moci úřední; podnět k řízení z moci úřední
může podat také okresní správa sociálního zabezpečení, pokud na základě
výsledku posouzení zdravotního stavu zjistí posudkově významné
skutečnosti, které jsou rozhodné pro nárok na průkaz osoby se
zdravotním postižením.
(2) Žádost podle odstavce 1, kromě náležitostí podání podle správního
řádu, dále obsahuje označení praktického lékaře, který registruje
žadatele o průkaz osoby se zdravotním postižením.
(3) Pro účely řízení o přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením
požádá krajská pobočka Úřadu práce příslušnou okresní správu sociálního
zabezpečení o posouzení schopnosti pohyblivosti a orientace podle § 34b
odst. 1 žadatele o tento průkaz; při rozhodování o přiznání průkazu
osoby se zdravotním postižením vychází krajská pobočka Úřadu práce z
tohoto posudku. Okresní správa sociálního zabezpečení zašle příslušné
krajské pobočce Úřadu práce stejnopis posudku; výsledek posouzení je
součástí rozhodnutí o přiznání nebo zamítnutí průkazu osoby se
zdravotním postižením, které obdrží žadatel.
(4) Pro řízení o přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením dále
platí obdobně ustanovení § 22 odst. 3 a § 24, 25 a § 26 odst. 1 písm.
b) a c) a odst. 2.
(5) Nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením vzniká nejdříve od
počátku kalendářního měsíce, ve kterém bylo zahájeno řízení o jeho
přiznání. Nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením trvá po dobu
platnosti výsledku posouzení schopnosti pohyblivosti a orientace
žadatele o průkaz; platnost tohoto výsledku posouzení může být časově
omezena nebo je bez časového omezení. Doba trvání nároku na průkaz
osoby se zdravotním postižením je součástí výroku rozhodnutí o přiznání
průkazu osoby se zdravotním postižením.
(6) Krajská pobočka Úřadu práce vydá osobě průkaz osoby se zdravotním
postižením po předložení fotografie a zaplacení správního poplatku
podle zákona o správních poplatcích^28). Za vydání průkazu osoby se
zdravotním postižením náhradou za průkaz poškozený, zničený nebo
odcizený se správní poplatek podle zákona o správních poplatcích
nevybere, jestliže k poškození, zničení nebo odcizení průkazu došlo v
souvislosti s násilným činem, je-li tato skutečnost doložena záznamem
Policie České republiky.
(7) Současně s vydáním průkazu osoby se zdravotním postižením podle
odstavce 6 krajská pobočka Úřadu práce určí dobu platnosti tohoto
průkazu jako veřejné listiny. Doba platnosti průkazu osoby se
zdravotním postižením jako veřejné listiny je nejvýše 5 let u osob do
18 let věku a nejvýše 10 let u osob starších 18 let věku; tato doba
nemůže být delší, než je doba, po kterou trvá nárok na průkaz osoby se
zdravotním postižením podle odstavce 5. Stanovením doby platnosti
průkazu osoby se zdravotním postižením jako veřejné listiny není
dotčeno trvání nároku na tento průkaz podle odstavce 5. Doba platnosti
průkazu se zaznamená do spisu.
(8) Povinnost mlčenlivosti a oprávnění zaměstnanců státu podle § 31 a
povinnosti státních orgánů, obcí, krajů a jiných osob podle § 32 platí
obdobně i pro údaje týkající se žadatelů o průkaz osoby se zdravotním
postižením.
§ 36
(1) Osoba, která je držitelem průkazu TP, má nárok na
a) vyhrazené místo k sedění ve veřejných dopravních prostředcích pro
pravidelnou hromadnou dopravu osob, s výjimkou dopravních prostředků, v
nichž je místo k sedění vázáno na zakoupení místenky,
b) přednost při osobním projednávání své záležitosti, vyžaduje-li toto
jednání delší čekání, zejména stání; za osobní projednávání záležitostí
se nepovažuje nákup v obchodech ani obstarávání placených služeb ani
ošetření a vyšetření ve zdravotnických zařízeních.
(2) Osoba, která je držitelem průkazu ZTP, má nárok na
a) výhody uvedené v odstavci 1,
b) bezplatnou dopravu pravidelnými spoji místní veřejné hromadné
dopravy osob (tramvajemi, trolejbusy, autobusy, metrem),
c) slevu 75 % jízdného ve druhé vozové třídě osobního vlaku a rychlíku
ve vnitrostátní přepravě a slevu 75 % v pravidelných vnitrostátních
spojích autobusové dopravy.
(3) Osoba, která je držitelem průkazu ZTP/P, má nárok na
a) výhody uvedené v odstavcích 1 a 2,
b) bezplatnou dopravu průvodce veřejnými hromadnými dopravními
prostředky v pravidelné vnitrostátní osobní hromadné dopravě,
c) bezplatnou dopravu vodicího psa, je-li úplně nebo prakticky
nevidomá, pokud ji nedoprovází průvodce.
(4) Osobě, která je držitelem průkazu ZTP nebo průkazu ZTP/P, a
průvodci držitele průkazu ZTP/P, může být poskytnuta sleva ze vstupného
na divadelní a filmová představení, koncerty a jiné kulturní a
sportovní akce.
(5) Další nároky osob, které jsou držiteli průkazu TP, ZTP nebo ZTP/P,
upravují jiné právní předpisy^26).
HLAVA VI
ZMOCŇOVACÍ, PŘECHODNÁ A ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ
§ 37
Zmocňovací ustanovení
Ministerstvo vydá vyhlášku k provedení § 9 odst. 12 a 13, § 34a odst. 8
a § 34b odst. 2.
§ 38
Přechodná ustanovení
(1) Řízení o peněžitých dávkách sociální péče a mimořádných výhodách
podle vyhlášky č. 182/1991 Sb., ve znění účinném do dne nabytí
účinnosti tohoto zákona, zahájená a pravomocně neskončená přede dnem
nabytí účinnosti tohoto zákona pověřenými obecními úřady, obecními
úřady obcí s rozšířenou působností a orgány Ministerstva obrany, které
jsou příslušné k rozhodování o dávkách důchodového pojištění vojáků z
povolání, dokončí krajské pobočky Úřadu práce podle předpisů účinných
do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(2) Řízení o odvolání proti rozhodnutí o dávkách sociální péče a
mimořádných výhodách podle odstavce 1, zahájená a pravomocně neskončená
přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona krajskými úřady a
Ministerstvem obrany, dokončí ministerstvo podle předpisů účinných do
dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(3) Řízení o bezúročných půjčkách podle § 57 a 58 vyhlášky č. 182/1991
Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zahájená a
pravomocně neskončená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona
obecními úřady obcí s rozšířenou působností, dokončí tyto obecní úřady
obcí s rozšířenou působností podle předpisů účinných do dne nabytí
účinnosti tohoto zákona.
(4) Řízení o odvolání proti rozhodnutí o bezúročné půjčce podle
odstavce 3, zahájená a pravomocně neskončená přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona krajskými úřady, dokončí tyto krajské úřady
podle předpisů účinných do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(5) Lhůty pro vydání rozhodnutí podle odstavců 1 až 4 se prodlužují o
30 dnů.
(6) Příspěvek na úhradu za užívání bezbariérového bytu a garáže a
příspěvek úplně nebo prakticky nevidomým občanům podle předpisů
účinných do dne nabytí účinnosti tohoto zákona náleží naposledy za
měsíc prosinec 2011. Pověřené obecní úřady a orgány Ministerstva
obrany, které jsou příslušné k rozhodování o dávkách důchodového
pojištění vojáků z povolání, zašlou příjemcům těchto dávek do 31.
prosince 2011 písemné sdělení o zániku nároku na tyto dávky. Toto
sdělení se nedoručuje do vlastních rukou.
(7) Průkazy mimořádných výhod osvědčující stupeň mimořádných výhod
vydané podle předpisů účinných do dne nabytí účinnosti tohoto zákona
zůstávají v platnosti i po tomto dni, a to do uplynutí doby platnosti
vyznačené v těchto průkazech, nejdéle však do 31. prosince 2015.
Příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností zašle osobám, kterým
byly přiznány mimořádné výhody, do 31. prosince 2011 písemné sdělení
obsahující informace o další platnosti průkazu mimořádných výhod a o
postupu při jejich nahrazení novými průkazy. Toto sdělení se nedoručuje
do vlastních rukou.
(8) U osob, kterým byly rozhodnutím obecního úřadu obce s rozšířenou
působností přiznány mimořádné výhody II. nebo III. stupně podle
předpisů účinných do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se po dobu
platnosti průkazu osvědčujícího stupeň těchto mimořádných výhod,
nejdéle však do 31. prosince 2015, považuje podmínka neschopnosti
zvládat základní životní potřeby v oblasti mobility a orientace
stanovená v § 6 odst. 1 pro přiznání příspěvku na mobilitu za splněnou.
(9) Nárok na dávky sociální péče a mimořádné výhody podle vyhlášky č.
182/1991 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
za dobu do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zaniká od 1. ledna 2012,
nebyl-li do 31. prosince 2011 nárok uplatněn u příslušného orgánu.
(10) Pohledávky vzniklé z půjček podle § 57 vyhlášky č. 182/1991 Sb.,
ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají v
platnosti i po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.
(11) Závazky příjemců dávek vzniklé podle § 33 odst. 8, § 34 odst. 6, §
35 odst. 7, § 36 odst. 1 a § 37 odst. 1 vyhlášky č. 182/1991 Sb., ve
znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají v
platnosti i po dni nabytí účinnosti tohoto zákona. Pohledávky z těchto
závazků přecházejí ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona na Českou
republiku - Úřad práce České republiky.
(12) Osobám, kterým byl podle vyhlášky č. 182/1991 Sb., ve znění
účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, poskytnut příspěvek na
zakoupení motorového vozidla a u nichž běh lhůty podle § 35 odst. 4
vyhlášky č. 182/1991 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti
tohoto zákona, stanovené pro opětovné poskytnutí tohoto příspěvku
neskončil před 1. lednem 2012, se příspěvek na zvláštní pomůcku určený
na pořízení motorového vozidla poskytne při splnění podmínek
stanovených v § 9 tohoto zákona poprvé po uplynutí lhůty uvedené v § 35
odst. 4 vyhlášky č. 182/1991 Sb., ve znění účinném do dne nabytí
účinnosti tohoto zákona.
(13) Výkon rozhodnutí v oblasti dávek sociální péče podle odstavce 1
zahájený pověřenými obecními úřady nebo obecními úřady obcí s
rozšířenou působností přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo
výkon rozhodnutí, který nebyl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona
zahájen, dokončí nebo provede příslušný pověřený obecní úřad nebo
obecní úřad obce s rozšířenou působností; výnosy z výkonu těchto
rozhodnutí jsou příjmem obce. Výkon rozhodnutí v oblasti dávek sociální
péče podle odstavce 1 zahájený orgány Ministerstva obrany, které jsou
příslušné k rozhodování o dávkách důchodového pojištění vojáků z
povolání, přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo výkon
rozhodnutí, který nebyl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona
zahájen, dokončí nebo provede Úřad práce České republiky.
(14) Příslušné pověřené obecní úřady a obecní úřady obcí s rozšířenou
působností předají bezodkladně a bezúplatně územně příslušné krajské
pobočce Úřadu práce po dni nabytí účinnosti tohoto zákona spisy a
dokumenty týkající se odstavců 1, 7 až 9 a 11. Ostatní spisy a
dokumenty předají do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona;
jestliže o to budou krajskou pobočkou Úřadu práce požádány, jsou
povinny jednotlivé spisy a dokumenty předat bezodkladně. U spisů a
dokumentů, jimž do 31. prosince 2011 projde skartační lhůta, provedou
skartační řízení. Obdobně postupují krajské úřady a Ministerstvo obrany
při předání spisů a dokumentů týkajících se odvolacích řízení, s
výjimkou odstavce 4, a orgány Ministerstva obrany, které jsou příslušné
k rozhodování o dávkách důchodového pojištění vojáků z povolání, při
předání spisů a dokumentů týkajících se odstavců 1, 6 a 13.
(15) Podle ustanovení § 2 odst. 2 zákona č. 114/1988 Sb., ve znění
účinném do 31. prosince 2011, se postupuje i po tomto dni, jde-li o
tvrdosti, které by se vyskytly v souvislosti se závazky příjemců dávek
vzniklými podle § 33 odst. 8, § 34 odst. 6, § 35 odst. 7, § 36 odst. 1
a § 37 odst. 1 vyhlášky č. 182/1991 Sb., ve znění účinném do 31.
prosince 2011.
§ 39
Zrušovací ustanovení
Zrušuje se:
1. Zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení.
2. Zákon č. 110/1990 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 100/1988
Sb., o sociálním zabezpečení, a zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském
pojištění zaměstnanců.
3. Zákon č. 180/1990 Sb., o změnách předpisů o nemocenském a sociálním
zabezpečení a mateřském příspěvku a některých dalších předpisů.
4. Zákon č. 306/1991 Sb., o změnách v sociálním zabezpečení.
5. Část osmá zákona č. 578/1991 Sb., o státním rozpočtu federace na rok
1992 a o změně daňových a některých dalších zákonů.
6. Čl. I a čl. VI zákona č. 235/1992 Sb., o zrušení pracovních
kategorií a o některých dalších změnách v sociálním zabezpečení.
7. Zákon č. 84/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní
rady č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti, a některé navazující
zákony.
8. Čl. II a čl. VI zákona č. 307/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje
zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální
zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění
pozdějších předpisů, zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve
znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
9. Zákon č. 182/1994 Sb., kterým se zvyšuje státní vyrovnávací
příspěvek nezaopatřeným dětem a některé další sociální dávky.
10. Čl. II zákona č. 241/1994 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon
České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení
a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších
předpisů, zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění
pozdějších předpisů, zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění
zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 88/1968 Sb., o
prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na
děti z nemocenského pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon
České národní rady č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního
zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, zákon České národní rady č.
550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších
předpisů, a zákon České národní rady č. 592/1992 Sb., o pojistném na
všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
11. Čl. VIII a čl. IX zákona č. 118/1995 Sb., kterým se mění a doplňují
některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o státní sociální
podpoře.
12. Čl. I zákona č. 160/1995 Sb., kterým se mění a doplňují některé
zákony v souvislosti s přijetím zákona o důchodovém pojištění.
13. Zákon č. 133/1997 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 100/1988
Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a mění
zákon České národní rady č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti, ve
znění pozdějších předpisů.
14. Čl. IV a čl. V zákona č. 91/1998 Sb., kterým se mění a doplňuje
zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů, a o změně
a doplnění dalších zákonů.
15. Zákon č. 350/1999 Sb., kterým se mění zákon č. 100/1988 Sb., o
sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.
16. Část čtvrtá a pátá zákona č. 360/1999 Sb., kterým se mění některé
zákony v souvislosti s přijetím zákona o sociálně-právní ochraně dětí.
17. Část jedenáctá zákona č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o
změně některých zákonů (zákon o poštovních službách).
18. Část šestnáctá a sedmnáctá zákona č. 151/2002 Sb., kterým se mění
některé zákony v souvislosti s přijetím soudního řádu správního.
19. Zákon č. 213/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 100/1988 Sb., o
sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.
20. Část dvacátá pátá a dvacátá šestá zákona č. 320/2002 Sb., o změně a
zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních
úřadů.
21. Zákon č. 426/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 100/1988 Sb., o
sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č.
320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s
ukončením činnosti okresních úřadů.
22. Část osmá zákona č. 436/2004 Sb., kterým se mění některé zákony v
souvislosti s přijetím zákona o zaměstnanosti.
23. Část sedmá zákona č. 168/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 117/1995
Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a některé
další zákony.
24. Zákon č. 218/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 100/1988 Sb., o
sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 463/1991
Sb., o životním minimu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č.
117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.
25. Zákon č. 47/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 100/1988 Sb., o
sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1988
Sb., o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve
znění pozdějších předpisů, a zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném
zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících
zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
26. Část první a druhá zákona č. 109/2006 Sb., kterým se mění některé
zákony v souvislosti s přijetím zákona o sociálních službách.
27. Část šestá zákona č. 165/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 325/1999
Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České
republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění
pozdějších předpisů, a některé další zákony.
28. Část šestá zákona č. 189/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v
souvislosti s přijetím zákona o nemocenském pojištění.
29. Část čtvrtá zákona č. 29/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 108/2006
Sb., o sociálních službách, zákon č. 135/2006 Sb., kterým se mění
některé zákony v oblasti ochrany před domácím násilím, zákon č.
586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon
č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.
30. Část desátá a dvacátá první zákona č. 427/2010 Sb., kterým se mění
zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o
změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 325/1999
Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České
republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění
pozdějších předpisů, a další související zákony.
31. Zákon č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České socialistické
republiky v sociálním zabezpečení.
32. Zákon č. 125/1990 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České
národní rady č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České socialistické
republiky v sociálním zabezpečení.
33. Čl. I zákona č. 210/1990 Sb., o změnách v působnosti orgánů České
republiky v sociálním zabezpečení a o změně zákona č. 20/1966 Sb., o
péči o zdraví lidu.
34. Zákon č. 459/1990 Sb., o změnách v působnosti orgánů České
republiky v sociálním zabezpečení.
35. Zákon č. 144/1991 Sb., o změnách v působnosti orgánů České
republiky a o působnosti obcí v sociálním zabezpečení.
36. Zákon č. 84/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní
rady č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti, a některé navazující
zákony.
37. Čl. IV zákona č. 238/1995 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č.
99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a zákon
České národní rady č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České
socialistické republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších
předpisů.
38. Čl. IV zákona č. 289/1997 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č.
155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 134/1997 Sb.,
zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 463/1991 Sb., o životním minimu, ve znění pozdějších předpisů,
a zákon České národní rady č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České
socialistické republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších
předpisů.
39. Část třicátá druhá zákona č. 132/2000 Sb., o změně a zrušení
některých zákonů souvisejících se zákonem o krajích, zákonem o obcích,
zákonem o okresních úřadech a zákonem o hlavním městě Praze.
40. Část druhá zákona č. 518/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 359/1999
Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České republiky v sociálním
zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 582/1991 Sb., o
organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších
předpisů, a zákon č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v
souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění zákona č.
426/2002 Sb.
41. Část sedmá zákona č. 501/2004 Sb., kterým se mění některé zákony v
souvislosti s přijetím správního řádu.
42. Část čtvrtá zákona č. 112/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v
souvislosti s přijetím zákona o životním a existenčním minimu a zákona
o pomoci v hmotné nouzi.
43. Část sedmnáctá zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných
rozpočtů.
44. Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí č. 182/1991 Sb.,
kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní
rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení.
45. Vyhláška č. 28/1993 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška
ministerstva práce a sociálních věcí České republiky č. 182/1991 Sb.,
kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní
rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve
znění pozdějších předpisů.
46. Vyhláška č. 137/1994 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška
Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky č. 182/1991 Sb.,
kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní
rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve
znění pozdějších předpisů.
47. Vyhláška č. 206/1995 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška
Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky č. 182/1991 Sb.,
kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní
rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, a
kterou se mění vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí č.
136/1993 Sb., kterou se stanoví odměna pěstouna při výkonu pěstounské
péče ve zvláštních zařízeních.
48. Vyhláška č. 264/1996 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška
Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky č. 182/1991 Sb.,
kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní
rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve
znění pozdějších předpisů.
49. Vyhláška č. 138/1997 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška
Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky č. 182/1991 Sb.,
kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní
rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve
znění pozdějších předpisů.
50. Vyhláška č. 139/1998 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva
práce a sociálních věcí České republiky č. 182/1991 Sb., kterou se
provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o
působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění
pozdějších předpisů.
51. Vyhláška č. 320/1999 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva
práce a sociálních věcí České republiky č. 182/1991 Sb., kterou se
provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o
působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění
pozdějších předpisů.
52. Vyhláška č. 73/2000 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva práce
a sociálních věcí České republiky č. 182/1991 Sb., kterou se provádí
zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti
orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších
předpisů, a zrušují některé právní předpisy na úseku sociálních věcí.
53. Vyhláška č. 72/2001 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva práce
a sociálních věcí České republiky č. 182/1991 Sb., kterou se provádí
zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti
orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších
předpisů.
54. Vyhláška č. 552/2002 Sb., kterou se mění vyhláška č. 182/1991 Sb.,
kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní
rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve
znění pozdějších předpisů.
55. Vyhláška č. 365/2004 Sb., kterou se mění vyhláška č. 182/1991 Sb.,
kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní
rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve
znění pozdějších předpisů.
56. Vyhláška č. 506/2005 Sb., kterou se mění vyhláška č. 182/1991 Sb.,
kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní
rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve
znění pozdějších předpisů.
57. Vyhláška č. 506/2006 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva
práce a sociálních věcí České republiky č. 182/1991 Sb., kterou se
provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o
působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění
pozdějších předpisů.
58. Vyhláška č. 339/2007 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva
práce a sociálních věcí České republiky č. 182/1991 Sb., kterou se
provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o
působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění
pozdějších předpisů.
59. Vyhláška č. 279/2008 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva
práce a sociálních věcí České republiky č. 182/1991 Sb., kterou se
provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o
působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění
pozdějších předpisů.
60. Vyhláška č. 451/2009 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva
práce a sociálních věcí České republiky č. 182/1991 Sb., kterou se
provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o
působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění
pozdějších předpisů.
61. Vyhláška č. 388/2010 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva
práce a sociálních věcí č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o
sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů
České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.
62. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č.
149/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení.
63. Vyhláška č. 260/1990 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška č.
149/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení.
64. Vyhláška č. 313/1990 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška č.
149/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, a
vyhláška č. 235/1990 Sb., kterou se provádí zákonné opatření
předsednictva Federálního shromáždění č. 206/1990 Sb., o státním
vyrovnávacím příspěvku.
65. Vyhláška č. 545/1991 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška
federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 149/1988 Sb.,
kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších
předpisů.
66. Vyhláška č. 177/1993 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška
federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 149/1988 Sb.,
kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení.
67. Vyhláška č. 309/1993 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška
federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 149/1988 Sb.,
kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších
předpisů.
68. Vyhláška č. 161/1994 Sb., kterou se mění vyhláška Federálního
ministerstva práce a sociálních věcí č. 149/1988 Sb., kterou se provádí
zákon o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.
69. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č.
128/1975 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení.
70. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č.
164/1979 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška federálního
ministerstva práce a sociálních věcí č. 128/1975 Sb., kterou se provádí
zákon o sociálním zabezpečení.
71. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č.
73/1984 Sb., o změnách a doplněních vyhlášky č. 128/1975 Sb., kterou se
provádí zákon o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.
72. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č.
57/1987 Sb., o dalších změnách vyhlášky č. 128/1975 Sb., kterou se
provádí zákon o sociálním zabezpečení.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o místních poplatcích
§ 40
Zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění zákona č.
184/1991 Sb., zákona č. 338/1992 Sb., zákona č. 48/1994 Sb., zákona č.
305/1997 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 185/2001 Sb., zákona č.
274/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 229/2003 Sb., zákona č.
270/2007 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 348/2009 Sb., zákona č.
183/2010 Sb. a zákona č. 30/2011 Sb., se mění takto:
1. V § 2 odst. 2 se slova „které byl přiznán III. stupeň mimořádných
výhod podle zvláštního právního předpisu,^1a)“ nahrazují slovy „která
je držitelem průkazu ZTP/P podle zvláštního právního předpisu^1a),“.
Poznámka pod čarou č. 1a zní:
„1a) Zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním
postižením a o změně souvisejících zákonů.“.
2. V § 3 odst. 2 písm. a) se slova „kterým byl přiznán III. stupeň
mimořádných výhod“ nahrazují slovy „které jsou držiteli průkazu ZTP/P“.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení
§ 41
Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení,
ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č.
160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č.
118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č.
306/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č.
356/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č.
29/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 133/2000 Sb., zákona č.
155/2000 Sb., zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č.
238/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 411/2000 Sb., zákona č.
116/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č.
263/2002 Sb., zákona č. 265/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č.
320/2002 Sb., zákona č. 518/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č.
424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č.
53/2004 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č.
359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č.
168/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č.
413/2005 Sb., zákona č. 24/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č.
81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č.
161/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č.
267/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu,
vyhlášeného pod č. 405/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č.
152/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č.
270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č.
306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č.
41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č.
281/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č.
347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu,
vyhlášeného pod č. 177/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č.
220/2011 Sb. a zákona č. 263/2011 Sb., se mění takto:
1. V § 8 odst. 1 písmeno e) zní:
„e) schopnost zvládat základní životní potřeby v oblasti mobility nebo
orientace pro účely příspěvku na mobilitu a pro účely řízení o přiznání
průkazu osoby se zdravotním postižením a zda jde pro účely příspěvku na
zvláštní pomůcku o osobu s těžkou vadou nosného nebo pohybového ústrojí
nebo s těžkým sluchovým postižením nebo s těžkým zrakovým postižením
anebo s těžkou nebo hlubokou mentální retardací a zdravotní stav
nevylučuje poskytnutí příspěvku na zvláštní pomůcku,“.
2. V § 8 odst. 1 se na konci textu písmene g) doplňují slova „a pro
účely řízení o přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením“.
3. § 132 se zrušuje.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o daních z příjmů
§ 42
V § 35ba odst. 1 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve
znění zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č.
112/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 482/2008 Sb. a zákona
č. 2/2009 Sb., se slova „průkazu mimořádných výhod III. stupně (zvlášť
těžké postižení s potřebou průvodce) - průkaz ZTP/P (dále jen „průkaz
ZTP/P“)“ nahrazují slovy „průkazu ZTP/P“ a slova „dávky sociální péče“
se nahrazují slovy „dávky osobám se zdravotním postižením“.
ČÁST PÁTÁ
Změna zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění
§ 43
V § 3 odst. 8 písm. a) zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné
zdravotní pojištění, ve znění zákona č. 59/1995 Sb., se slova „které se
poskytují mimořádné výhody II. nebo III. stupně podle předpisů o
sociálním zabezpečení;^12)“ nahrazují slovy „která je držitelem průkazu
ZTP nebo ZTP/P podle zvláštního právního předpisu^12);“.
Poznámka pod čarou č. 12 zní:
„12) Zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním
postižením a o změně souvisejících zákonů.“.
ČÁST ŠESTÁ
Změna zákona o pozemních komunikacích
§ 44
Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákona č.
102/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 489/2001 Sb., zákona č.
256/2002 Sb., zákona č. 259/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č.
358/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 80/2006 Sb., zákona č.
186/2006 Sb., zákona č. 311/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č.
97/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 347/2009 Sb., zákona č.
152/2011 Sb. a zákona č. 288/2011 Sb., se mění takto:
1. V § 20a odst. 1 písm. h) se slova „kterým byly podle zvláštního
právního předpisu^11f) přiznány výhody II. stupně“ nahrazují slovy
„kteří jsou podle zvláštního právního předpisu^11f) držiteli průkazu
ZTP“ a slova „III. stupně“ se nahrazují slovy „průkazu ZTP/P“.
Poznámka pod čarou č. 11f zní:
„11f) Zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním
postižením a o změně souvisejících zákonů.“.
2. V § 20a odst. 1 písm. i) se slova „pokud rodiče nebo jim naroveň
postavené osoby pobírají příspěvek na provoz silničního motorového
vozidla podle zvláštního právního předpisu^11f),“ zrušují.
ČÁST SEDMÁ
Změna zákona o komunikačních systémech neslyšících a hluchoslepých osob
§ 45
Zákon č. 155/1998 Sb., o komunikačních systémech neslyšících a
hluchoslepých osob, ve znění zákona č. 384/2008 Sb., se mění takto:
1. V § 8 odst. 2 se slova „kterým byly z důvodu úplné nebo praktické
hluchoty nebo hluchoslepoty přiznány mimořádné výhody II. stupně
(průkaz ZTP) nebo III. stupně (průkaz ZTP/P)“ se nahrazují slovy „které
jsou z důvodu úplné nebo praktické hluchoty nebo hluchoslepoty držiteli
průkazu ZTP nebo ZTP/P“.
2. V § 8 odst. 3 se slova „kterým byly z důvodu úplné nebo praktické
hluchoty nebo hluchoslepoty přiznány mimořádné výhody II. stupně
(průkaz ZTP) nebo III. stupně (průkaz ZTP/P)“ se nahrazují slovy „které
jsou z důvodu úplné nebo praktické hluchoty nebo hluchoslepoty držiteli
průkazu ZTP nebo ZTP/P“.
ČÁST OSMÁ
Změna zákona o pobytu cizinců na území České republiky
§ 46
Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o
změně některých zákonů, ve znění zákona č. 140/2001 Sb., zákona č.
151/2002 Sb., zákona č. 217/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č.
436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č.
559/2004 Sb., zákona č. 428/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č.
112/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č.
165/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č.
379/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č.
140/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č.
382/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu,
vyhlášeného pod č. 47/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č.
227/2009 Sb., zákona č. 278/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č.
424/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb. a zákona č. 73/2011 Sb., se mění
takto:
1. V § 87d odst. 1 písm. a) se slova „systému sociální péče“ nahrazují
slovy „systému dávek pro osoby se zdravotním postižením“.
2. V § 87d odst. 2 písm. a) se slova „systému sociální péče“ nahrazují
slovy „systému dávek pro osoby se zdravotním postižením“.
3. V § 106 odst. 3 se slova „systému sociální péče nebo“ zrušují a na
konci odstavce se doplňuje věta „Úřad práce České republiky - krajské
pobočky a pobočka pro hlavní město Prahu jsou povinny neprodleně
písemně oznámit ministerstvu, že se občan Evropské unie nebo jeho
rodinný příslušník přechodně pobývající na území stal neodůvodnitelnou
zátěží systému dávek pro osoby se zdravotním postižením.“.
ČÁST DEVÁTÁ
Změna zákona o silničním provozu
§ 47
Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách
některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění zákona č.
60/2001 Sb., zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 62/2002 Sb., zákona č.
311/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 436/2003 Sb., zákona č.
53/2004 Sb., zákona č. 229/2005 Sb., zákona č. 411/2005 Sb., zákona č.
76/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č.
342/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 215/2007 Sb., zákona č.
374/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č.
480/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č.
424/2010 Sb. a zákona č. 133/2011 Sb., se mění takto:
1. V § 67 odst. 2 se slova „které byly přiznány mimořádné výhody II.
stupně“ nahrazují slovy „která je držitelem průkazu ZTP“ a slova „III.
stupně“ se nahrazují slovy „držitelem průkazu ZTP/P“.
Poznámka pod čarou č. 24 zní:
„24) Zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním
postižením a o změně souvisejících zákonů.“.
2. V § 67 odst. 3 se slova „kterému byly přiznány mimořádné výhody II.
stupně“ nahrazují slovy „který je držitelem průkazu ZTP“.
3. V § 67 odst. 4 větě druhé se slova „jí byly přiznány mimořádné
výhody“ nahrazují slovy „je držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P“ a slova
„které ji opravňují“ se nahrazují slovy „který ji opravňuje“.
ČÁST DESÁTÁ
Změna zákona o správních poplatcích
§ 48
Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č.
217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č.
361/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č.
553/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č.
57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č.
112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č.
138/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č.
186/2006 Sb., zákona č. 215/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č.
227/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č.
575/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č.
269/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č.
38/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č.
182/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č.
239/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č.
297/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č.
312/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č.
41/2009 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č.
206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č.
291/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 346/2009 Sb., zákona č.
420/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 148/2010 Sb., zákona č.
153/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 343/2010 Sb., zákona č.
427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 105/2011 Sb., zákona č.
133/2011 Sb., zákona č. 134/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č.
188/2011 Sb., zákona č. 245/2011 Sb., zákona č. 249/2011 Sb., zákona č.
255/2011 Sb. a zákona č. 262/2011 Sb., se mění takto:
1. V § 8 odst. 2 písm. a) se slova „o sociální péči“ nahrazují slovy „o
dávkách pro osoby se zdravotním postižením“ a slova „za vydání nebo
výměnu průkazu mimořádných výhod pro těžce zdravotně postižené občany“
se zrušují.
2. V příloze v položkách 5, 26, 27 a 36 se slova „kterým byly přiznány
mimořádné výhody II. nebo III. stupně (držitelé průkazu ZTP a ZTP/P)“
nahrazují slovy „kteří jsou držiteli průkazu ZTP nebo ZTP/P“.
3. V příloze v položce 17 se slova „kterému byly přiznány mimořádné
výhody II. nebo III. stupně (držiteli průkazu ZTP a ZTP/P)“ nahrazují
slovy „který je držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P“.
ČÁST JEDENÁCTÁ
Změna zákona o životním a existenčním minimu
§ 49
V § 7 odst. 5 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu,
ve znění zákona č. 85/2010 Sb., se slova „dávky sociální péče
poskytované vzhledem ke zdravotnímu stavu^27)“ nahrazují slovy
„příspěvek na mobilitu^27), příspěvek na zvláštní pomůcku^27)“.
Poznámka pod čarou č. 27 zní:
„27) Zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním
postižením a o změně souvisejících zákonů.“.
ČÁST DVANÁCTÁ
Změna zákona o pomoci v hmotné nouzi
§ 50
Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění zákona č.
165/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č.
379/2007 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., zákona č.
306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č.
41/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č.
141/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb. a zákona
č. 73/2011 Sb., se mění takto:
1. Poznámka pod čarou č. 19 zní:
„19) Zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním
postižením a o změně souvisejících zákonů.“.
2. V § 11 odst. 4 se písmena d) až f) zrušují.
Dosavadní písmena g) a h) se označují jako písmena d) a e).
ČÁST TŘINÁCTÁ
ÚČINNOST
§ 51
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2012, s výjimkou § 38 odst.
6 a 7, které nabývají účinnosti dnem jeho vyhlášení, a s výjimkou § 9
odst. 8, který nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2014.
Němcová v. r.
Klaus v. r.
Nečas v. r.
Příloha
Zdravotní postižení odůvodňující přiznání příspěvku na zvláštní pomůcku
a zdravotní stavy vylučující jeho přiznání
I. Zdravotní postižení odůvodňující přiznání příspěvku na zvláštní
pomůcku
1. Za těžkou vadu nosného nebo pohybového ústrojí se považuje:
a) anatomická ztráta obou dolních končetin v bércích a výše,
b) funkční ztráta obou dolních končetin na podkladě úplné obrny
(plegie) nebo těžkého ochrnutí,
c) anatomická ztráta podstatných částí jedné horní a jedné dolní
končetiny v předloktí a výše a v bérci a výše,
d) funkční ztráta jedné horní a jedné dolní končetiny na podkladě úplné
obrny (plegie) nebo těžkého ochrnutí,
e) ankylóza obou kyčelních kloubů nebo obou kolenních kloubů nebo
podstatné omezení hybnosti obou kyčelních nebo kolenních kloubů pro
těžké kontraktury v okolí,
f) ztuhnutí všech úseků páteře s těžkým omezením pohyblivosti alespoň
dvou nosných kloubů dolních končetin,
g) těžké funkční poruchy pohyblivosti na základě postižení tří a více
funkčních celků pohybového ústrojí s případnou odkázaností na vozík pro
invalidy; funkčním celkem se přitom rozumí trup, pánev, končetina,
h) disproporční poruchy růstu provázené deformitami končetin a
hrudníku, pokud tělesná výška postiženého po ukončení růstu nepřesahuje
120 cm,
i) anatomická ztráta dolní končetiny ve stehně bez možnosti
oprotézování nebo exartikulace v kyčelním kloubu,
j) anatomická nebo funkční ztráta končetiny,
k) anatomická nebo funkční ztráta obou horních končetin,
l) anatomická ztráta dolní končetiny ve stehně s možností oprotézování.
2. Za těžké zrakové postižení se považuje:
a) úplná nevidomost obou očí, ztráta zraku zahrnující stavy od naprosté
ztráty světlocitu až po zachování světlocitu s chybnou světelnou
projekcí,
b) praktická nevidomost obou očí, zraková ostrost s optimální korekcí v
intervalu 1/60 (0,02) - světlocit s jistou projekcí nebo omezení
zorného pole do 5 - 10 stupňů od bodu fixace, bez omezení zrakové
ostrosti,
c) těžká slabozrakost obou očí, zraková ostrost s optimální korekcí v
intervalu 3/60 (0,05) - lepší než 1/60 (0,02),
d) ztráta jednoho oka nebo ztráta visu jednoho oka se závažnější
poruchou zrakových funkcí na druhém oku, visus vidoucího oka roven nebo
horší než 6/60 (0,10) nebo koncentrické zúžení zorného pole do 45
stupňů od bodu fixace.
3. Za těžké sluchové postižení se považuje:
a) oboustranná úplná hluchota, neschopnost slyšet zvuky a rozumět řeči
ani s nejvýkonnějším sluchadlem nebo přetrvávající neschopnost slyšení
po implantaci kochleární nebo kmenové neuroprotézy,
b) oboustranná praktická hluchota, ztráta sluchu při tónové audiometrii
v rozsahu 70 - 90 dB, zbytkový sluch se ztrátou slyšení 85 - 90 %,
sluchově postižený je schopen vnímat zvuk mluvené řeči jen se
sluchadlem, ale rozumí jí jen minimálně (z 10 - 15 %), přes používání
kompenzační pomůcky nebo po implantaci kochleární nebo kmenové
neuroprotézy,
c) těžká forma hluchoslepoty, kombinované těžké postižení sluchu a
zraku, funkčně v rozsahu oboustranné těžké nedoslýchavosti, kterou se
rozumí ztráta sluchu v rozsahu 56 - 69 dB, ztráta slyšení 65 - 84 % až
ztráta sluchu v rozsahu oboustranné hluchoty a ztráta zraku v rozsahu
těžké slabozrakosti obou očí, kterou se rozumí zraková ostrost s
optimální korekcí v intervalu 3/60 (0,05) - lepší než 1/60 (0,02).
4. Za zdravotní postižení odůvodňující přiznání příspěvku na zvláštní
pomůcku na pořízení motorového vozidla nebo speciálního zádržního
systému se považují:
a) zdravotní postižení uvedená v bodě 1 písm. a), b), d) až i) a l),
b) těžká nebo hluboká mentální retardace a stavy na rozhraní těžké
mentální retardace.
II. Zdravotní stav vylučující přiznání příspěvku na zvláštní pomůcku
(kontraindikace)
a) duševní poruchy, poruchy chování a poruchy intelektu se závažnou
poruchou, s narušením rozpoznávacích a ovládacích schopností, stavy
závislosti na návykové látce nebo návykových látkách, způsobují-li
nemožnost užívání pomůcky,
b) hluchoněmost; tato kontraindikace platí jen ve vztahu k vodicímu
psovi,
c) těžká polyvalentní alergie a alergie na zvířecí srst; tato
kontraindikace platí jen ve vztahu k vodicímu psovi.
Vybraná ustanovení novel
Čl. IV zákona č. 331/2012 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Smlouvy o výpůjčce uzavřené podle § 13 zákona č. 329/2011 Sb., ve
znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a práva a
povinnosti vyplývající z těchto smluv zůstávají v platnosti i po tomto
dni.
2. Jestliže osoba podala přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona
návrh na uzavření smlouvy o výpůjčce podle § 13 zákona č. 329/2011 Sb.,
ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a do tohoto dne
nebyla tato smlouva uzavřena, může namísto uzavření smlouvy o výpůjčce
podat žádost o poskytnutí příspěvku na zvláštní pomůcku podle zákona č.
329/2011 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
na pořízení schodolezu, stropního zvedacího systému, schodišťové
plošiny nebo schodišťové sedačky. O této možnosti zašle neprodleně
krajská pobočka Úřadu práce osobám uvedeným ve větě první písemnou
informaci. Jestliže byl zdravotní stav žadatele o příspěvek na zvláštní
pomůcku již posouzen pro účely uzavření smlouvy o výpůjčce nebo bylo
pro tento účel provedeno sociální šetření, vychází krajská pobočka
Úřadu práce při rozhodování o příspěvku na zvláštní pomůcku z tohoto
posudku a z výsledku tohoto sociálního šetření. Podmínka předložení
alespoň 2 návrhů řešení odstranění bariéry podle § 9 odst. 10 zákona č.
329/2011 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
se považuje za splněnou, pokud bylo za účelem uzavření smlouvy o
výpůjčce dokončeno zadávací řízení na dodavatele zvláštní pomůcky podle
§ 13 zákona č. 329/2011 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti
tohoto zákona.
3. Příspěvek na instalaci zvláštní pomůcky podle § 13 zákona č.
329/2011 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
se poskytne i po tomto dni, jestliže byla podle tohoto ustanovení
uzavřena smlouva o výpůjčce. V řízení o příspěvku na instalaci zvláštní
pomůcky se postupuje podle předpisů účinných do dne nabytí účinnosti
tohoto zákona.
4. V řízení o odvolání proti rozhodnutím o příspěvku na instalaci
zvláštní pomůcky se postupuje podle předpisů účinných do dne nabytí
účinnosti tohoto zákona.
Čl. XIV zákona č. 306/2013 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Osoba, které byla vydána karta sociálních systémů a které je dávka
vyplácena způsobem podle § 19 odst. 3 zákona č. 329/2011 Sb., ve znění
účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, bude písemně vyzvána
krajskou pobočkou Úřadu práce České republiky nejpozději do 1
kalendářního měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, aby osobně
nebo písemně sdělila způsob výplaty dávky v návaznosti na zrušení karty
sociálních systémů. V případě, že karta sociálních systémů podle věty
první byla vydána s funkcí průkazu osoby se zdravotním postižením,
obsahuje písemná výzva rovněž informaci o tom, že jí bude v souvislosti
se zrušením karty sociálních systémů vydán průkaz osoby se zdravotním
postižením podle § 34a odst. 6 zákona č. 329/2011 Sb., ve znění účinném
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; obdobně se postupuje i v
případech, kdy byla karta sociálních systémů s funkcí průkazu osoby se
zdravotním postižením vydána v souvislosti s přiznáním příspěvku na
péči podle § 34 odst. 1 zákona č. 329/2011 Sb., ve znění účinném do dne
nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Krajská pobočka Úřadu práce České republiky je povinna provést změnu
způsobu výplaty dávky nejpozději do 2 měsíců ode dne sdělení podle bodu
1. Ve stejné lhůtě je krajská pobočka Úřadu práce České republiky
povinna mít připraven k převzetí nový průkaz osoby se zdravotním
postižením podle bodu 1. Lhůta uvedená v § 19 odst. 3 větě druhé zákona
č. 329/2011 Sb. zde neplatí.
3. Pokud osoba nesdělí krajské pobočce Úřadu práce České republiky
způsob výplaty dávky podle bodu 1 do 3 kalendářních měsíců ode dne
nabytí účinnosti tohoto zákona, bude dávka ode dne určeného krajskou
pobočkou Úřadu práce České republiky, nejpozději však od šestého
kalendářního měsíce následujícího po dni nabytí účinnosti tohoto
zákona, vyplácena na účet naposledy sdělený Úřadu práce České republiky
příjemcem dávky uvedeným v § 20 odst. 1 a 2 zákona č. 329/2011 Sb.,
popřípadě zvláštním příjemcem dávky, a nebude-li takový účet, bude
vyplácena poštovním poukazem. V případě uvedeném ve větě první je
krajská pobočka Úřadu práce České republiky povinna mít připraven k
převzetí nový průkaz osoby se zdravotním postižením podle bodu 1 v den,
kdy provedla změnu způsobu výplaty dávky.
4. Karty sociálních systémů s funkcí průkazu osoby se zdravotním
postižením vydané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona pozbývají
platnosti ode dne, kterým krajská pobočka Úřadu práce České republiky
provedla změnu způsobu výplaty dávky podle tohoto zákona, nejpozději
však uplynutím posledního dne šestého kalendářního měsíce po dni nabytí
účinnosti tohoto zákona. Karty sociálních systémů s funkcí průkazu
osoby se zdravotním postižením vydané přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona podle § 1 odst. 2 vyhlášky č. 424/2011 Sb., ve znění
pozdějších předpisů, se uplynutím dne pozbytí jejich platnosti podle
věty první považují za průkazy osob se zdravotním postižením podle
zákona č. 329/2011 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona, a platí po dobu, která je na nich vyznačena. Doba
platnosti průkazu vydaného v období uvedeném ve větě druhé však končí
také smrtí držitele průkazu nebo prohlášením držitele průkazu za
mrtvého. Dojde-li ke ztrátě nebo odcizení průkazu vydaného podle věty
druhé, bude dosavadnímu držiteli tohoto průkazu vydán dočasný průkaz
osoby se zdravotním postižením podle § 34a odst. 6 zákona č. 329/2011
Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, s dobou
platnosti, která je totožná s dobou platnosti uvedenou v nahrazovaném
průkazu, nejdéle však do 31. prosince 2015; zdravotní stav se za účelem
vydání tohoto dočasného průkazu znovu neposuzuje.
5. Doba platnosti průkazu mimořádných výhod končí ve lhůtě uvedené v §
38 odst. 7 zákona č. 329/2011 Sb. Doba platnosti průkazu mimořádných
výhod před uplynutím doby uvedené ve větě první končí také smrtí
držitele průkazu nebo prohlášením držitele průkazu za mrtvého. Dojde-li
ke ztrátě nebo odcizení průkazu mimořádných výhod s dobou platnosti
podle věty první, bude dosavadnímu držiteli tohoto průkazu vydán
dočasný průkaz osoby se zdravotním postižením podle § 34a odst. 6
zákona č. 329/2011 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona, s dobou platnosti, která je totožná s dobou platnosti
uvedenou v nahrazovaném průkazu, nejdéle však do 31. prosince 2015;
zdravotní stav se za účelem vydání tohoto dočasného průkazu znovu
neposuzuje.
Čl. IV zákona č. 313/2013 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Řízení o odvolání a řízení o rozkladu podaném proti usnesení o
přerušení řízení o příspěvku na mobilitu a příspěvku na zvláštní
pomůcku podle § 24 zákona č. 329/2011 Sb., ve znění účinném přede dnem
nabytí účinnosti tohoto zákona, zahájená a pravomocně neskončená před
tímto dnem, se dokončí podle právních předpisů účinných přede dnem
nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Nárok na příspěvek na mobilitu poskytovaný podle právních předpisů
účinných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zaniká nejpozději
dnem 31. prosince 2015.
3. Řízení o příspěvku na mobilitu zahájená a pravomocně neskončená
přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle právních
předpisů účinných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Nárok na
takto přiznaný příspěvek na mobilitu zaniká nejpozději dnem 31.
prosince 2015. Krajská pobočka Úřadu práce zahájí před uplynutím této
doby řízení z moci úřední o nároku na příspěvek na mobilitu podle
právních předpisů účinných ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
4. Řízení o přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením zahájená a
pravomocně neskončená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se
dokončí podle právních předpisů účinných přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona s tím, že v případě přiznání průkazu osoby se zdravotním
postižením se doba jeho platnosti stanoví nejdéle na 12 kalendářních
měsíců. Krajská pobočka Úřadu práce zahájí před uplynutím této doby
platnosti průkazu osoby se zdravotním postižením řízení z moci úřední o
nároku na průkaz osoby se zdravotním postižením podle právních předpisů
účinných ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl. II zákona č. 329/2014 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Řízení zahájená podle § 38 odst. 8 zákona č. 329/2011 Sb., ve znění
účinném přede dnem 1. ledna 2015, se dokončí podle zákona č. 329/2011
Sb., ve znění účinném přede dnem 1. ledna 2015.
2. Osoby, které jsou ke dni 1. ledna 2015 držiteli platného průkazu
mimořádných výhod vydaného podle předpisů účinných přede dnem 1. ledna
2012, mají ode dne 1. ledna 2015 nárok na průkaz osoby se zdravotním
postižením podle zákona č. 329/2011 Sb., ve znění účinném ode dne 1.
ledna 2014, a to
a) na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem „TP“,
jde-li o držitele průkazu mimořádných výhod osvědčujícího mimořádné
výhody I. stupně,
b) na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem „ZTP“,
jde-li o držitele průkazu mimořádných výhod osvědčujícího mimořádné
výhody II. stupně,
c) na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem „ZTP/P“,
jde-li o držitele průkazu mimořádných výhod osvědčujícího mimořádné
výhody III. stupně.
Nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením trvá po dobu, na kterou
byly přiznány mimořádné výhody, není-li dále stanoveno jinak;
stanovením doby platnosti průkazu osoby se zdravotním postižením jako
veřejné listiny není trvání nároku na tento průkaz dotčeno. Nelze-li
prokázat dobu, na kterou byly přiznány mimořádné výhody, nárok na
průkaz osoby se zdravotním postižením trvá po dobu platnosti průkazu
mimořádných výhod.
3. Osoby, které jsou ke dni 1. ledna 2015 držiteli platného průkazu
osoby se zdravotním postižením vydaného podle § 34 nebo § 35 zákona č.
329/2011 Sb., ve znění účinném přede dnem 1. ledna 2014, mají ode dne
1. ledna 2015 nárok na stejný druh průkazu osoby se zdravotním
postižením podle zákona č. 329/2011 Sb., ve znění účinném ode dne 1.
ledna 2014. Nárok na takto vydaný průkaz osoby se zdravotním postižením
trvá po dobu, na kterou byl přiznán nárok na předchozí průkaz;
stanovením doby platnosti průkazu osoby se zdravotním postižením jako
veřejné listiny není trvání nároku na tento průkaz dotčeno.
4. Symbol označení osoby s úplnou nebo praktickou hluchotou nebo osoby
hluchoslepé anebo osoby úplně nebo prakticky nevidomé se na průkazech
osoby se zdravotním postižením vydaných podle bodů 2 a 3 uvede, jen
pokud o to držitel průkazu požádá.
5. Osobám, které jsou poživateli příspěvku na mobilitu, zašle příslušná
krajská pobočka Úřadu práce do 30 dnů ode dne vyhlášení tohoto zákona
písemnou výzvu k prokázání nároku na průkaz osoby se zdravotním
postižením podle bodů 2 a 3, s informací o způsobu prokázání tohoto
nároku a informací o uvedení nebo doložení dalších skutečností
nezbytných pro vydání průkazu osoby se zdravotním postižením. Výzva se
doručuje do vlastních rukou.
6. Osoby, které nejsou poživateli příspěvku na mobilitu, uplatní nárok
na průkaz osoby se zdravotním postižením podle bodů 2 a 3 podáním
žádosti u příslušné krajské pobočky Úřadu práce na tiskopisu
předepsaném Ministerstvem práce a sociálních věcí.
7. Nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením podle bodů 2 a 3 je
osoba povinna uplatnit a prokázat nejpozději do 31. prosince 2015,
jinak tento nárok zaniká.
8. O nároku na průkaz osoby se zdravotním postižením podle bodů 2 a 3
se řízení nevede. Vydání průkazu se pouze zaznamená do spisu.
9. Má-li krajská pobočka Úřadu práce důvodnou pochybnost o pravosti
nebo platnosti dokladů, kterými osoba prokazuje nárok na průkaz osoby
se zdravotním postižením podle bodů 2 a 3, zahájí krajská pobočka Úřadu
práce řízení z moci úřední o přiznání průkazu osoby se zdravotním
postižením.
10. Pokud osoba v souvislosti s vydáním průkazu osoby se zdravotním
postižením podle bodu 2 požádá, aby byl na průkazu uveden symbol
označení osoby s úplnou nebo praktickou hluchotou nebo osoby
hluchoslepé anebo osoby úplně nebo prakticky nevidomé, a oprávněnost
označení tímto symbolem nelze prokázat, okresní správa sociálního
zabezpečení na základě žádosti krajské pobočky Úřadu práce posoudí, zda
jde o osobu s některým z těchto zdravotních postižení. Vzniknou-li v
souvislosti s tímto posouzením důvodné pochybnosti, zda osoba splňuje
podmínku nároku na průkaz osoby se zdravotním postižením podle bodu 2,
nárok na tento průkaz trvá nejdéle 1 rok. Současně krajská pobočka
Úřadu práce zahájí řízení z moci úřední o změně nároku na průkaz osoby
se zdravotním postižením.
1) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o
změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších
předpisů.
2) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o
změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
3) Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o
Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu),
ve znění pozdějších předpisů.
4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 492/2011 ze dne 5.
dubna 2011 o volném pohybu pracovníků uvnitř Unie.
5) Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších
předpisů.
6) Čl. 1 Úmluvy o právech dítěte, vyhlášené pod č. 104/1991 Sb.
7) § 48 až 50 a § 52 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve
znění zákona č. 206/2009 Sb.
8) § 9 a 10 zákona č. 108/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
9) Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění
pozdějších předpisů.
10) § 15 zákona č. 111/2006 Sb.
13) § 15a zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
14) Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších
předpisů.
15) Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších
předpisů.
16) Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších
předpisů.
17) § 12 až 16 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve
znění pozdějších předpisů.
18) § 108 zákona č. 435/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
19) § 12 zákona č. 117/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
20) § 33 odst. 1 zákona č. 435/2004 Sb.
21) § 116 občanského zákoníku.
22) § 106 odst. 3 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění zákona č. 428/2005
Sb.
23) § 4a zákona č. 73/2011 Sb.
24) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých
zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
25) Zákon č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců, ve znění
pozdějších předpisů.
26) Například zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění
pozdějších předpisů, zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve
znění pozdějších předpisů, zákon č. 634/2004 Sb., o správních
poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 13/1997 Sb., o
pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 338/1992
Sb., o dani z nemovitosti, ve znění pozdějších předpisů.
27) § 28 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších
předpisů.
28) Položka 9 písm. g) přílohy k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních
poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.