268/2009 Sb.



VYHLÁŠKA



ze dne 12. srpna 2009



o technických požadavcích na stavby



Změna: 20/2012 Sb.



Ministerstvo pro místní rozvoj stanoví podle § 194 písm. a) zákona č.

183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon):



ČÁST PRVNÍ



ÚVODNÍ USTANOVENÍ



§ 1



Předmět úpravy



(1) Tato vyhláška stanoví technické požadavky na stavby, které náleží

do působnosti obecných stavebních úřadů.



(2) Tato vyhláška byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského

parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při

poskytování informací v oblasti technických norem a předpisů a pravidel

pro služby informační společnosti, ve znění směrnice 98/48/ES.



§ 2



(1) Ustanovení této vyhlášky se uplatní též u zařízení, změn

dokončených staveb, udržovacích prací, změn v užívání staveb, u

dočasných staveb zařízení staveniště, jakož i u staveb, které jsou

kulturními památkami^1) nebo jsou v památkových rezervacích nebo

památkových zónách, pokud to závažné územně technické nebo stavebně

technické důvody nevylučují.



(2) Požadavky obsažené v částech druhé až páté této vyhlášky platí pro

všechny druhy staveb a zařízení, které náleží do působnosti obecných

stavebních úřadů, není-li v její části šesté uvedeno jinak.



§ 3



Základní pojmy



Pro účely této vyhlášky se rozumí



a) budovou nadzemní stavba včetně její podzemní části prostorově

soustředěná a navenek převážně uzavřená obvodovými stěnami a střešní

konstrukcí,



b) stavbou se shromažďovacím prostorem stavba, ve které se nachází

prostor určený pro shromažďování osob, v němž počet a hustota osob

převyšují mezní normové hodnoty a je určena ke kulturním, sportovním a

obdobným účelům,



c) stavbou pro obchod stavba s prodejní plochou



1. do 2000 m2, která musí splňovat požadavky druhé až páté části

vyhlášky,



2. nad 2000 m2, která musí navíc splňovat zvláštní požadavky uvedené v

šesté části vyhlášky,



d) ubytovací jednotkou



1. jednotlivý pokoj nebo soubor místností, které svým stavebně

technickým uspořádáním a vybavením splňují požadavky na přechodné

ubytování a jsou k tomuto účelu určeny,



2. ubytovací jednotka v zařízení sociálních služeb^2), určená k

trvalému bydlení,



e) stavbou pro výrobu a skladování stavba určená pro průmyslovou,

řemeslnou nebo jinou výrobu, popřípadě služby mající charakter výroby,

a dále pro skladování výrobků, hmot a materiálů, kromě staveb pro

skladování uvedených pod písmenem f),



f) stavbou pro zemědělství



1. stavba pro hospodářská zvířata^3), tj. stavba nebo soubor staveb pro

zvířata k chovu, výkrmu, práci a jiným hospodářským účelům,



2. doprovodná stavba pro hospodářská zvířata, tj. stavba pro dosoušení

a skladování sena a slámy, stavba pro skladování chlévské mrvy, hnoje,

kejdy, močůvky a hnojůvky, stavba pro skladování tekutých odpadů a

stavba pro konzervaci a skladování siláže a silážních šťáv,



3. stavba pro posklizňovou úpravu a skladování produktů rostlinné

výroby,



4. stavba pro skladování minerálních hnojiv,



5. stavba pro skladování přípravků a prostředků na ochranu rostlin,



6. příruční sklad, stavba, část stavby nebo oddělená místnost určená

pro skladování přípravků a prostředků na ochranu rostlin o maximální

přípustné hmotnosti do 1 000 kg přípravků a prostředků na ochranu

rostlin,



g) bytem soubor místností, popřípadě jedna obytná místnost, který svým

stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňuje požadavky na trvalé

bydlení a je k tomuto účelu užívání určen,



h) místností prostorově uzavřená část stavebního díla, vymezená

podlahou, stropem nebo konstrukcí krovu a pevnými stěnami,



i) obytnou místností část bytu, která splňuje požadavky předepsané

touto vyhláškou, je určena k trvalému bydlení a má nejmenší podlahovou

plochu 8 m2. Kuchyň, která má plochu nejméně 12 m2 a má zajištěno přímé

denní osvětlení, přímé větrání a vytápění s možností regulace tepla, je

obytnou místností. Pokud tvoří byt jedna obytná místnost, musí mít

podlahovou plochu nejméně 16 m2; u místností se šikmými stropy se do

plochy obytné místnosti nezapočítává plocha se světlou výškou menší než

1,2 m,



j) pobytovou místností místnost nebo prostor, které svou polohou,

velikostí a stavebním uspořádáním splňují požadavky k tomu, aby se v

nich zdržovaly osoby,



k) normovou hodnotou konkrétní technický požadavek, zejména limitní

hodnota, návrhová metoda, národně stanovené parametry, technické

vlastnosti stavebních konstrukcí a technických zařízení, obsažený v

příslušné české technické normě^4), jehož dodržení se považuje za

splnění požadavků konkrétního ustanovení této vyhlášky.



l) havarijní jímkou - jímka, záchytná vana nebo nádrž, určená k

zadržení závadných látek uniklých nebo vypuštěných při havarijních

stavech z nádrží, kontejnerů, obalů, případně technologického zařízení

s objemem minimálně odpovídajícím kapacitě největší nádrže v ní

umístěné nebo do ní svedené.



ČÁST DRUHÁ



TECHNICKÉ POŽADAVKY NA STAVBY



§ 4



Žumpy



(1) Žumpy musí být vodotěsné, bez možnosti jakéhokoliv odtoku a

opatřeny odvětráním. U žump musí být v případě viditelných průsaků

provedena zkouška těsnosti. Vyprazdňování žumpy musí být prováděno

podle objemu akumulačního prostoru žumpy. S obsahem žumpy musí být

nakládáno v souladu s jiným právním předpisem^5).



(2) Žumpa musí být řešena tak, aby bylo umožněno výhledové připojení

stavby na kanalizaci pro veřejnou potřebu^6) ukončenou čistírnou

odpadních vod.



§ 5



Rozptylové plochy a zařízení pro dopravu v klidu



(1) Stavby musí mít před vstupem rozptylovou plochu odpovídající druhu

stavby. Řešení rozptylových ploch musí umožnit plynulý a bezpečný

přístup i odchod a rozptyl osob do okolí stavby.



(2) Odstavná a parkovací stání se řeší jako součást stavby, nebo jako

provozně neoddělitelná část stavby, anebo na pozemku stavby, v souladu

s normovými hodnotami, pokud tomu nebrání omezení vyplývající ze

stanovených ochranných opatření^7).



§ 6



Připojení staveb na sítě technického vybavení



(1) Stavby podle druhu a potřeby musí být napojeny na vodní zdroj nebo

vodovod pro veřejnou potřebu a rozvod vody pro hašení požárů a zařízení

pro zneškodňování odpadních vod, sítě potřebných energií a na sítě

elektronických komunikací.



(2) Každá přípojka stavby na vodovod pro veřejnou potřebu a sítě

potřebných energií musí být samostatně uzavíratelná. Místa uzávěrů a

vnější odběrná místa pro odběr vody pro hašení musí být přístupná a

trvale označená.



(3) Stavby podle druhu a potřeby musí být napojeny na kanalizaci pro

veřejnou potřebu, pokud je to technicky možné a ekonomicky přijatelné.

V opačném případě je nutno realizovat zařízení pro zneškodňování anebo

akumulaci odpadních vod.



(4) Stavby, z nichž odtékají povrchové vody, vzniklé dopadem

atmosférických srážek (dále jen „srážkové vody“), musí mít zajištěno

jejich odvádění, pokud nejsou srážkové vody zadržovány pro další

využití. Znečištění těchto vod závadnými látkami nebo jejich nadměrné

množství se řeší vhodnými technickými opatřeními. Odvádění srážkových

vod se zajišťuje přednostně zasakováním. Není-li možné zasakování,

zajišťuje se jejich odvádění do povrchových vod; pokud nelze srážkové

vody odvádět samostatně, odvádí se jednotnou kanalizací.



(5) Všechny prostupy přípojek nebo příslušného odběrného technického

zařízení do stavby nebo její části, umístěné pod úrovní terénu, musí

být řešeny tak, aby byl znemožněn v případě havárie plynového potrubí

vně objektu průnik plynu do stavby.



(6) Prostorové uspořádání sítí technického vybavení jako souběh nebo

křížení jsou stanoveny normovými hodnotami.



§ 7



Oplocení pozemku



(1) Oplocení pozemku nesmí svým rozsahem, tvarem a použitým materiálem

narušit charakter stavby na oploceném pozemku a jejího okolí a nesmí

omezovat rozhledové pole sjezdu připojujícího stavbu na pozemní

komunikaci.



(2) Provedení oplocení pozemku nesmí ohrožovat bezpečnost osob,

účastníků silničního provozu a zvířat.



(3) V záplavových územích nesmí typ oplocení pozemku a použitý materiál

zhoršovat průběh povodně, oplocení pozemku musí být zejména snadno

demontovatelné, bez pevné podezdívky a musí umožnit snadný průchod

povodňových průtoků.



ČÁST TŘETÍ



POŽADAVKY NA BEZPEČNOST A VLASTNOSTI STAVEB



§ 8



Základní požadavky



(1) Stavba musí být navržena a provedena tak, aby byla při respektování

hospodárnosti vhodná pro určené využití a aby současně splnila základní

požadavky, kterými jsou



a) mechanická odolnost a stabilita,



b) požární bezpečnost^8),



c) ochrana zdraví osob a zvířat, zdravých životních podmínek a

životního prostředí^9),



d) ochrana proti hluku^10),



e) bezpečnost při užívání,



f) úspora energie a tepelná ochrana^11).



(2) Stavba musí splňovat požadavky uvedené v odstavci 1 při běžné

údržbě a působení běžně předvídatelných vlivů po dobu plánované

životnosti stavby.



(3) Výrobky, materiály a konstrukce navržené a použité pro stavbu musí

zaručit, že stavba splní požadavky podle odstavce 1.



§ 9



Mechanická odolnost a stabilita



(1) Stavba musí být navržena a provedena v souladu s normovými

hodnotami tak, aby účinky zatížení a nepříznivé vlivy prostředí, kterým

je vystavena během výstavby a užívání při řádně prováděné běžné údržbě,

nemohly způsobit



a) náhlé nebo postupné zřícení, popřípadě jiné destruktivní poškození

kterékoliv její části nebo přilehlé stavby,



b) nepřípustné přetvoření nebo kmitání konstrukce, které může narušit

stabilitu stavby, mechanickou odolnost a funkční způsobilost stavby

nebo její části, nebo které vede ke snížení trvanlivosti stavby,



c) poškození nebo ohrožení provozuschopnosti připojených technických

zařízení v důsledku deformace nosné konstrukce,



d) ohrožení provozuschopnosti pozemních komunikací a drah v dosahu

stavby a ohrožení bezpečnosti a plynulosti provozu na komunikaci a

dráze přiléhající ke staveništi,



e) ohrožení provozuschopnosti sítí technického vybavení v dosahu

stavby,



f) porušení staveb v míře nepřiměřené původní příčině, zejména

výbuchem, nárazem, přetížením nebo následkem selhání lidského činitele,

kterému by bylo možno předejít bez nepřiměřených potíží nebo nákladů,

nebo jej alespoň omezit,



g) poškození staveb vlivem nepříznivých účinků podzemních vod

vyvolaných zvýšením nebo poklesem hladiny přilehlého vodního toku nebo

dynamickými účinky povodňových průtoků, případně hydrostatickým

vztlakem při zaplavení,



h) ohrožení průtočnosti koryt vodních toků, případně údolních profilů,

mostů a propustků.



(2) U staveb sloužících k zajištění zásobování odběratelů energií a

dalších vybraných staveb, jejichž vlastnosti nemohou budoucí uživatelé

ovlivnit^12), musí být konstrukce navrženy a provedeny tak, aby nedošlo

k nepředvídanému trvalému ani dočasnému ohrožení provozuschopnosti

stavby jako celku.



(3) Stavební konstrukce a stavební prvky musí být navrženy a provedeny

v souladu s normovými hodnotami tak, aby po dobu plánované životnosti

stavby vyhověly požadovanému účelu a odolaly všem účinkům zatížení a

nepříznivým vlivům prostředí, a to i předvídatelným mimořádným

zatížením, která se mohou běžně vyskytnout při provádění i užívání

stavby.



(4) Stavby umístěné na území v dosahu účinků hlubinného dobývání nebo v

dosahu seizmických účinků se navrhují též s ohledem na předpokládané

deformace základové půdy, způsobené projevy důlní nebo seizmické

činnosti na povrch.



(5) V záplavovém území



a) konstrukce staveb pod úrovní hladiny, pro kterou bylo stanoveno

záplavové území, musí být navrženy na mimořádné zatížení, zejména při

povodni a jejím opadnutí,



b) při povodni musí stavebně technické řešení staveb umožňovat

gravitační odtok vody z nejnižšího podlaží nebo musí být navrženo

zařízení pro jednoduché odčerpávání vody z budov,



c) nejnižší obytné podlaží se navrhuje tak, aby nosná konstrukce podlah

byla nad úrovní hladiny rozhodné pro stanovení záplavového území,



d) pokud je stavba, některá její část nebo součást chráněna před

vniknutím vody při povodni, musí být odolná také proti vyplavání a

překlopení. Pro podzemní nádrže na látky, které mohou ohrozit jakost

nebo zdravotní nezávadnost vod, je požadován stupeň bezpečnosti 2 a

vyšší nebo posouzení mezních deformací připojovacích potrubí.



§ 10



Všeobecné požadavky pro ochranu zdraví, zdravých životních podmínek a

životního prostředí



(1) Stavba musí být navržena a provedena tak, aby neohrožovala život a

zdraví osob nebo zvířat^3), bezpečnost, zdravé životní podmínky jejích

uživatelů ani uživatelů okolních staveb a aby neohrožovala životní

prostředí nad limity obsažené v jiných právních předpisech^9), zejména

následkem



a) uvolňování látek nebezpečných pro zdraví a životy osob a zvířat a

pro rostliny,



b) přítomnosti nebezpečných částic v ovzduší,



c) uvolňování emisí nebezpečných záření, zejména ionizujících,



d) nepříznivých účinků elektromagnetického záření^13),



e) znečištění vzduchu, povrchových nebo podzemních vod a půdy,



f) nedostatečného zneškodňování odpadních vod a kouře,



g) nevhodného nakládání s odpady^14),



h) výskytu vlhkosti ve stavebních konstrukcích nebo na povrchu

stavebních konstrukcí uvnitř staveb,



i) nedostatečných tepelně izolačních a zvukoizolačních vlastností podle

charakteru užívaných místností,



j) nevhodných světelně technických vlastností.



(2) Stavba musí odolávat škodlivému působení prostředí, zejména vlivům

zemní vlhkosti a podzemní vody, vlivům atmosférickým a chemickým,

záření a otřesům.



(3) Úroveň podlahy obytné místnosti nad upraveným terénem a nad

hladinou podzemní vody je dána normovými hodnotami.



(4) Funkční využití místností, u kterých hrozí vniknutí vody při

povodních, musí být tomuto nebezpečí přizpůsobeno a povrchové úpravy

musí umožňovat účinné očištění od nánosů bahna a jiných nečistot,

případně závadných látek transportovaných vodou při povodni.



(5) Světlá výška místností musí být alespoň



a) 2600 mm v obytných a pobytových místnostech,



b) 2300 mm v obytných a pobytových místnostech v podkroví; místnosti se

zkosenými stropy musí mít tuto světlou výšku nejméně nad polovinou

podlahové plochy místnosti,



pokud ustanovení části šesté této vyhlášky nestanoví jinak,



c) v průmyslových stavbách podle jiného předpisu^15).



(6) Každý byt musí mít alespoň jednu záchodovou mísu a jednu koupelnu.

U každé samostatné provozní jednotky s pobytovými místnostmi se počet

záchodových mís stanoví podle účelu jednotky a počtu jejích uživatelů v

souladu s příslušnými normovými hodnotami. Záchod nesmí být přístupný

přímo z pobytové místnosti, nebo z obytné místnosti, jde-li o jediný

záchod v bytě.



§ 11



Denní a umělé osvětlení, větrání a vytápění



(1) U nově navrhovaných budov musí návrh osvětlení v souladu s

normovými hodnotami řešit denní, umělé i případné sdružené osvětlení, a

posuzovat je společně s vytápěním, chlazením, větráním, ochranou proti

hluku, prosluněním, včetně vlivu okolních budov a naopak vlivu

navrhované stavby na stávající zástavbu.



(2) Obytné místnosti musí mít zajištěno denní osvětlení v souladu s

normovými hodnotami.



(3) Obytné místnosti musí mít zajištěno dostatečné větrání venkovním

vzduchem a vytápění v souladu s normovými hodnotami, s možností

regulace vnitřní teploty.



(4) V pobytových místnostech musí být navrženo denní, umělé a případně

sdružené osvětlení v závislosti na jejich funkčním využití a na délce

pobytu osob v souladu s normovými hodnotami.



(5) Pobytové místnosti musí mít zajištěno dostatečné přirozené nebo

nucené větrání a musí být dostatečně vytápěny s možností regulace

vnitřní teploty. Pro větrání pobytových místností musí být zajištěno v

době pobytu osob minimální množství vyměňovaného venkovního vzduchu 25

m3/h na osobu, nebo minimální intenzita větrání 0,5 1/h. Jako ukazatel

kvality vnitřního prostředí slouží oxid uhličitý CO2, jehož koncentrace

ve vnitřním vzduchu nesmí překročit hodnotu 1 500 ppm.



(6) V místnostech, kde jsou instalovány spotřebiče paliv, musí být vždy

zajištěn přívod venkovního vzduchu rovný minimálně průtoku spalovacího

vzduchu pro jmenovitý výkon a typ spotřebiče.



(7) Záchody, prostory pro osobní hygienu a prostory pro vaření musí mít

umělé osvětlení v souladu s normovými hodnotami, musí být účinně

odvětrány v souladu s normovými hodnotami a musí být dostatečně

vytápěny s možností regulace vnitřní teploty.



(8) Spíže a komory na uskladnění potravin musí být účinně odvětrány.



(9) Komunikační prostory musí mít umělé osvětlení v souladu s normovými

hodnotami a musí být odvětrány.



§ 12



(1) Byty a další místnosti obytných budov a pokoje ubytovacích zařízení

nesmí být větrány do společných prostor a prostor komunikačních.



(2) Větrání a denní osvětlení příslušenství bytu je přípustné i ze

světlíkových a větracích šachet, mají-li půdorys nejméně 5 m2 a délku

kratší strany nejméně 1500 mm. Jejich dno musí být přístupné, snadno

čistitelné a musí mít odtok se zápachovým uzávěrem.



(3) Do světlíkové nebo větrací šachty lze zaústit pouze větrání

místností stejného charakteru v celé výšce šachty, šachtou nesmí být

odváděny spaliny od spotřebičů paliv. Pouze v odůvodněných případech,

při zachování funkce světlíkové nebo větrací šachty, v nich může být

umístěn komín odpovídající normovým hodnotám.



(4) Zastínění stávajících pobytových místností novými stavbami nebo

jejich novými částmi se posuzuje podle činitele denní osvětlenosti

roviny zasklení oken. Zastínění stávajících vnitřních prostorů se

považuje za vyhovující, jsou-li dodrženy normové hodnoty. Zastínění

nově navrhovaných pobytových místností se posuzuje podle činitele denní

osvětlenosti na srovnávací rovině uvnitř těchto místností v souladu s

normovými hodnotami. Zastínění stávajících i nových bytů se kromě výše

uvedeného posuzuje podle oslunění v souladu s normovými hodnotami.



(5) Při doplňování stávající souvislé zástavby výstavbou v prolukách,

popřípadě formou nástaveb a přístaveb, se posuzuje vliv na stínění

okolních budov porovnáním se stavem při úplné souvislé zástavbě,

zejména s výškovou úrovní zástavby a půdorysným rozsahem.



§ 13



Proslunění



(1) Prosluněny musí být všechny byty a ty pobytové místnosti, které to

svým charakterem a způsobem využití vyžadují. Přitom musí být zajištěna

zraková pohoda a ochrana před oslněním, zejména v pobytových

místnostech určených pro zrakově náročné činnosti.



(2) Byt je prosluněn, je-li součet podlahových ploch jeho prosluněných

obytných místností roven nejméně jedné třetině součtu podlahových ploch

všech jeho obytných místností. Při posuzování proslunění se vychází z

normových hodnot.



(3) U samostatně stojících rodinných domů, dvojdomů a koncových

řadových domů má být součet podlahových ploch prosluněných obytných

místností roven nejméně jedné polovině součtu podlahových ploch všech

obytných místností bytu.



§ 14



Ochrana proti hluku a vibracím



(1) Stavba musí zajišťovat, aby hluk a vibrace působící na osoby a

zvířata byly na takové úrovni, která neohrožuje zdraví, zaručí noční

klid a je vyhovující pro prostředí s pobytem osob nebo zvířat, a to i

na sousedících pozemcích a stavbách.



(2) Při zajišťování ochrany staveb proti vnějšímu hluku, zejména od

dopravy, se musí přednostně uplatňovat opatření urbanistická před

opatřeními chránícími jednotlivé stavby tak, aby byly splněny podmínky

pro ochranu hluku v chráněném venkovním prostoru, chráněném venkovním

prostoru staveb a chráněném vnitřním prostoru staveb^9), ^10).



(3) Požadovaná vzduchová neprůzvučnost obvodových plášťů budov, stěn,

příček a stropů mezi místnostmi je dána normovými hodnotami. Požadovaná

kročejová neprůzvučnost stropních konstrukcí s podlahami je dána

normovými hodnotami.



(4) Všechna zabudovaná technická zařízení působící hluk a vibrace musí

být v budovách s obytnými a pobytovými místnostmi umístěna a

instalována tak, aby byl omezen přenos hluku a vibrací do stavební

konstrukce a jejich šíření, zejména do chráněného vnitřního prostoru

stavby.



(5) Instalační potrubí se musí vést a připevnit tak, aby nepřenášela do

chráněných vnitřních prostorů stavby hluk způsobený při jejich

používání ani zachycený hluk cizí.



§ 15



Bezpečnost při provádění a užívání staveb



(1) Hlavní domovní komunikace v budovách s obytnými nebo pobytovými

místnostmi musí umožňovatpřepravupředmětůrozměrů1950×1950×800 mm; u

staveb, ve kterých je zajišťována zdravotní a sociální péče, musí

umožňovat přepravu předmětů rozměrů 1950 × 1950 × 900 mm. Uvedený

požadavek se nevztahuje na rodinné domy a stavby pro rodinnou rekreaci.



(2) Technické vybavení staveb v záplavových územích musí být navrženo a

provedeno se zvýšenou odolností proti možným účinkům vod při povodních.

Technické provedení trafostanic, hlavních rozvaděčů elektřiny,

elektrických rozvodů a rozvodů sítí elektronických komunikací, hlavních

uzávěrů plynu a vody, odvádění odpadních vod ze staveb, zařízení

kotelen^16) na vytápění budov a strojoven výtahů budov pro bydlení a

občanského vybavení musí odpovídat požadavkům pro bezpečnou obsluhu a

funkčnost při možném zaplavení vodou při povodni.



(3) Při provádění a užívání staveb nesmí být ohrožena bezpečnost

provozu na pozemních komunikacích a drahách.



§ 16



Úspora energie a tepelná ochrana



(1) Budovy musí být navrženy a provedeny tak, aby spotřeba energie na

jejich vytápění, větrání, umělé osvětlení, popřípadě klimatizaci byla

co nejnižší. Energetickou náročnost je třeba ovlivňovat tvarem budovy,

jejím dispozičním řešením, orientací a velikostí výplní otvorů,

použitými materiály a výrobky a systémy technického zařízení budov. Při

návrhu stavby se musí respektovat klimatické podmínky lokality.



(2) Budovy s požadovaným stavem vnitřního prostředí musí být navrženy a

provedeny tak, aby byly dlouhodobě po dobu jejich užívání zaručeny

požadavky na jejich tepelnou ochranu splňující



a) tepelnou pohodu uživatelů,



b) požadované tepelně technické vlastnosti konstrukcí a budov,



c) tepelně vlhkostní podmínky technologií podle různých účelů budov,



d) nízkou energetickou náročnost budov.



(3) Požadavky na tepelně technické vlastnosti konstrukcí a budov jsou

dány normovými hodnotami.



§ 17



Odstraňování staveb



(1) Stavby se musí odstraňovat tak, aby v průběhu prací nedošlo k

ohrožení bezpečnosti, života a zdraví osob nebo zvířat, ke vzniku

požáru a k nekontrolovatelnému porušení stability stavby nebo její

části. Při odstraňování staveb nesmí být ohrožena stabilita jiných

staveb ani provozuschopnost sítí technického vybavení v dosahu stavby.



(2) Okolí odstraňovaných staveb nesmí být touto činností a jejími

důsledky nadměrně obtěžováno, zejména hlukem a prachem.



(3) Odstraňování staveb se musí provádět podle předem stanoveného

technologického postupu a dokumentace bouracích prací^17).



(4) Stavební a demoliční odpady z odstraňovaných staveb musí být

odklízeny neprodleně a nepřetržitě tak, aby nedocházelo k narušování

bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích a v případě

povodně nedocházelo k jejich rozplavování a odplavování a k narušování

životního prostředí. Se stavebním odpadem musí být nakládáno v souladu

s jiným právním předpisem^5).



ČÁST ČTVRTÁ



POŽADAVKY NA STAVEBNÍ KONSTRUKCE STAVEB



§ 18



Zakládání staveb



(1) Stavby se musí zakládat způsobem odpovídajícím základovým poměrům

zjištěným geologickým průzkumem a musí splňovat požadavky dané

normovými hodnotami, nesmí být při tom ohrožena stabilita jiných

staveb.



(2) Při zakládání staveb se musí zohlednit případné vyvolané změny

základových podmínek na sousedních pozemcích určených k zastavění a

případná změna režimu podzemních vod.



(3) Základy musí být navrženy a provedeny tak, aby byly podle potřeby

chráněny před agresivními vodami a látkami, které je poškozují.



(4) U staveb, jejichž základy jsou vystaveny změnám teploty zejména

pece, mrazírny nebo kmitání, se musí uvažovat s účinky těchto změn na

vlastnosti základové půdy, zejména u zemin soudržných.



(5) U staveb s výrobními stroji a zařízeními, které vyvozují otřesy a

vibrace do základové půdy, je třeba s těmito vlivy uvažovat.



(6) Podzemní stavební konstrukce, oddělující vnitřní prostory od okolní

zeminy nebo od základů, se musí izolovat proti zemní vlhkosti,

popřípadě proti podzemní vodě.



(7) Místnosti a prostory určené pro pěstování rostlin a skladování

rostlinných produktů nemusí mít izolace podlah proti zemní vlhkosti

nebo mohou být provedeny bez podlahy.



§ 19



Stěny a příčky



(1) Vnější stěny a vnitřní stěny oddělující prostory s rozdílným

režimem vytápění a stěnové konstrukce přilehlé k terénu musí spolu s

jejich povrchy splňovat požadavky na tepelně technické vlastnosti při

prostupu tepla, prostupu vodní páry a vzduchu konstrukcemi dané

normovými hodnotami



a) nejnižších vnitřních povrchových teplot konstrukce, zejména v

místech tepelných mostů v konstrukci a tepelných vazeb mezi

konstrukcemi,



b) součinitele prostupu tepla, včetně tepelných mostů v konstrukci,



c) lineárních a bodových činitelů prostupu tepla pro tepelné vazby mezi

konstrukcemi,



d) kondenzace vodních par a bilance vlhkosti v ročním průběhu,



e) průvzdušnosti konstrukce a spár mezi konstrukcemi,



f) tepelné stability konstrukce v zimním a letním období ve vazbě na

místnost nebo budovu,



g) prostupu tepla obvodovým pláštěm budovy ve vazbě na další konstrukce

budovy.



(2) Stěna nebo příčka je vyhovující z hlediska zvukové izolace,

jestliže splňuje požadavky stavební akustiky na vzduchovou

neprůzvučnost mezi místnostmi v budovách danou normovými hodnotami dle

charakteru užívaných místností nebo navrhovaného způsobu užívaných

místností.



§ 20



Stropy



(1) Vnější i vnitřní stropní konstrukce musí spolu s podlahami a

povrchy splňovat požadavky na tepelně technické vlastnosti při prostupu

tepla, prostupu vodní páry a vzduchu konstrukcemi v ustáleném i

neustáleném teplotním stavu, které vychází z normových hodnot.



(2) Stropy spolu s podlahami a povrchy jsou vyhovující z hlediska

zvukové izolace, jestliže jejich vzduchová neprůzvučnost a kročejová

neprůzvučnost splňují minimální požadavky dané normovými hodnotami.



§ 21



Podlahy, povrchy stěn a stropů



(1) Podlahové konstrukce musí splňovat požadavky na tepelně technické

vlastnosti v ustáleném a neustáleném teplotním stavu včetně poklesu

dotykové teploty podlah, a dále požadavky stavební akustiky na

kročejovou a vzduchovou neprůzvučnost dané normovými hodnotami.

Souvrství celé stropní konstrukce se posuzuje komplexně.



(2) Podlahy všech bytových a pobytových místností musí mít

protiskluzovou úpravu povrchu odpovídající normovým hodnotám.



(3) V částech staveb užívaných veřejností, včetně pasáží a krytých

průchodů, musí protiskluzová úprava povrchu podlahy splňovat normové

hodnoty.



(4) Návrh a provedení nášlapné vrstvy se posuzuje i z hlediska

protiskluznosti z důvodu změn možných vlivem vlhkosti. Pro posouzení

vhodnosti podlahoviny se použijí hodnoty deklarované výrobcem v souladu

s příslušnou technickou specifikací výrobku.



(5) Instalace uložené v podlaze nesmí narušit vlastnosti podlahy

požadované pro příslušný prostor.



(6) V místnostech, kde bude docházet k pravidelné manipulaci s látkami

ohrožujícími jakost vod, musí být podlahy zajištěny proti průniku

těchto látek.



(7) Povrch stěn a příček v prostorech, kde je nebezpečí výbuchu prachu,

musí být hladký s omyvatelnou úpravou.



Schodiště a šikmé rampy



§ 22



(1) Každé podlaží, mimo vstupní přístupné přímo z upraveného terénu, a

každý užitný půdní prostor budovy musí být přístupný alespoň jedním

hlavním schodištěm. Další pomocná schodiště se navrhují především pro

řešení únikových, popřípadě zásahových cest v souladu s normovými

hodnotami. Místo schodišť lze navrhnout šikmé rampy, které na únikových

cestách nesmí mít větší sklon než 1 : 8.



(2) Nejmenší podchodná a průchodná výška schodišť je dána normovými

hodnotami.



(3) Všechny schodišťové stupně v jednom schodišťovém rameni musí mít

stejnou výšku, v přímých ramenech i stejnou šířku.



(4) Nejmenší šířky schodišťového stupně a stupnice jsou dány normovými

hodnotami.



(5) Vzájemný vztah mezi výškou a šířkou schodišťového stupně je dán

normovými hodnotami.



(6) Nejvyšší počet výšek schodišťových stupňů v jednom schodišťovém

rameni je dán normovými hodnotami. Stupnice schodišťového stupně musí

být vodorovná, bez sklonu v příčném i podélném směru a její povrch musí

být z materiálu odolného působení mechanického namáhání a vlivů daného

prostředí.



(7) Sklon schodišťových ramen v bytech a bytových domech je dán

normovými hodnotami.



(8) Nejmenší dovolená průchodná šířka schodišťových ramen, rozměry

podest a mezipodest, umístění dveří v prostoru podest a další

bezpečnostní požadavky jsou dány pro jednotlivé druhy staveb normovými

hodnotami.



§ 23



(1) Povrch podest vnitřních schodišť musí být vodorovný beze sklonu v

příčném i podélném směru. Povrch podest vnějších schodišť může mít

podélný sklon ve směru sestupu nejvýše 7 %.



(2) Žebříkové schodiště je možno navrhnout pouze pro občasné používání

omezeným počtem osob. Nejmenší průchodná šířka ramene žebříkového

schodiště a nejmenší schodišťová výška schodišťového stupně jsou dány

normovými hodnotami.



(3) Protiskluzová úprava povrchu okrajů schodišťových stupňů, podest

vnitřních a vnějších schodišť, celých stupnic žebříkového schodiště a

šikmých ramp musí splňovat normové hodnoty.



(4) Návrh a provedení nášlapné vrstvy se posuzuje i z hlediska

protiskluznosti z důvodu změn možných vlivem vlhkosti. Protiskluzové

úpravy stupnic schodů nesmí vystupovat nad povrch stupnice více než 3

mm.



(5) Technické požadavky na šikmé rampy jsou dány normovými hodnotami.



(6) Hluk přenášený ze schodišť a podest do sousedních místností musí

splňovat požadavky stavební akustiky dané normovými hodnotami.



(7) Prostor schodiště musí být osvětlen a větrán.



§ 24



Komíny a kouřovody



(1) Komíny a kouřovody musí být navrženy a provedeny tak, aby za všech

provozních podmínek připojených spotřebičů paliv byl zajištěn bezpečný

odvod a rozptyl spalin do volného ovzduší, aby nenastalo jejich

hromadění, nebyly překročeny emisní limity stanovené jiným právním

předpisem^18) vztažené k předmětnému zdroji znečištění i k okolní

zástavbě a nedošlo k ohrožení bezpečnosti a zdraví osob nebo zvířat.

Bezpečnost spalinové cesty instalovaného spotřebiče musí být potvrzena

revizní zprávou obsahující údaje o výsledku její kontroly vymezené

normovými hodnotami.



(2) Spaliny spotřebičů paliv se odvádí nad střechu budovy. Vyústění

odvodu spalin venkovní stěnou do volného ovzduší lze použít jen v

technicky odůvodněných případech při stavebních úpravách budov nebo u

průmyslových staveb, při dodržení normových hodnot a emisních limitů

podle odstavce 1.



(3) Materiály komínů, kouřovodů, komínových vložek a jejich izolací

musí odpovídat normovým hodnotám. Komíny musí být opatřeny

identifikačními štítky odpovídajícími normovým hodnotám.



(4) Výška komína nad střechou budovy i ve vztahu k nejbližšímu okolí je

dána normovými hodnotami.



(5) Nejmenší dovolený rozměr světlého průřezu průduchu podtlakového a

přetlakového komína je dán normovými hodnotami.



(6) Na spalinové cestě musí být kontrolní, popřípadě vybírací, vymetací

nebo čisticí otvory pro kontrolu a čištění komínů a kouřovodů. Umístění

otvorů, jejich počet a provedení jsou dány normovými hodnotami.



(7) Ke komínům, které se kontrolují a čistí ústím průduchu komína, musí

být zabezpečen trvalý přístup budovou, otvorem ve střeše, komínovou

lávkou, popřípadě vnější přístupovou cestou, střešními stupni.

Požadavky na přístupové cesty a komínové lávky jsou dány normovými

hodnotami.



(8) Požadavky na volně stojící průmyslové komíny jsou stanoveny

normovými hodnotami.



§ 25



Střechy



(1) Střechy musí zachycovat a odvádět srážkové vody, sníh a led tak,

aby neohrožovaly chodce a účastníky silničního provozu nebo zvířata v

přilehlém prostoru, a zabraňovat vnikání vody do konstrukcí staveb.

Střešní konstrukce musí být navržena na normové hodnoty zatížení.



(2) Pochůzné střechy a terasy musí mít zajištěn bezpečný přístup a musí

být na nich provedena opatření zajišťující bezpečnost provozu. Odpadní

vzduch ze vzduchotechnických a klimatizačních zařízení a odvětrání

vnitřní kanalizace musí být vyústěn nad pochůzné střechy a terasy v

souladu s normovými hodnotami tak, aby neobtěžoval a neohrožoval okolí.



(3) Střešní plášť provozních střech a teras musí splňovat požadavky

stavební akustiky dané normovými hodnotami.



(4) Střešní konstrukce musí splňovat požadavky na tepelně technické

vlastnosti při prostupu tepla, prostupu vodní páry a prostupu vzduchu

konstrukcemi dané normovými hodnotami



a) nejnižších vnitřních povrchových teplot konstrukce, zejména v

místech tepelných mostů v konstrukci a tepelných vazeb mezi

konstrukcemi,



b) součinitele prostupu tepla, včetně tepelných mostů v konstrukci,



c) lineárních a bodových činitelů prostupu tepla pro tepelné vazby mezi

konstrukcemi,



d) kondenzace vodních par a bilance vlhkosti v ročním průběhu,



e) průvzdušnosti konstrukce a spár mezi konstrukcemi,



f) tepelné stability konstrukce v zimním a letním období ve vazbě na

místnost nebo budovu,



g) prostupu tepla obvodovým pláštěm budovy ve vazbě na další konstrukce

budovy.



§ 26



Výplně otvorů



(1) Výplně otvorů musí mít náležitou tuhost, při níž za běžného provozu

nenastane zborcení, svěšení nebo jiná deformace a musí odolávat

zatížení včetně vlastní hmotnosti a zatížení větrem i při otevřené

poloze křídla, aniž by došlo k poškození, posunutí, deformaci nebo ke

zhoršení funkce.



(2) Výplně otvorů musí splňovat požadavky na tepelně technické

vlastnosti v ustáleném teplotním stavu v souladu s normovými hodnotami.



(3) Výplně otvorů musí splňovat požadavky na akustické vlastnosti v

souladu s normovými hodnotami pro zajištění dostatečné ochrany před

hlukem ve všech chráněných vnitřních prostorech stavby^10).



(4) Hlavní vstupní dveře do bytů a pobytových místností musí mít

světlou šířku nejméně 800 mm.



(5) Okenní parapety v obytných a pobytových místnostech, pod nimiž je

volný venkovní prostor hlubší než 0,5 m, musí být vysoké nejméně 850 mm

od úrovně podlahy nebo musí být doplněny zábradlím nejméně do této

výšky.



(6) Průlezné otvory ve stropech nesmějí mít žádný rozměr menší než 0,7

m a u vstupních otvorů do šachet nebo kanálů menší než 0,6 m. Uvedené

rozměry vstupních otvorů nesmí být zužovány žebříky nebo stupadly.



(7) Při změnách dokončených staveb nebo výstavbě nových staveb v

prolukách musí být alespoň jedna obytná místnost orientována do

venkovního prostoru, kde nejsou pro tuto místnost ve venkovním

chráněném prostoru stavby překračovány hygienické limity hluku.



§ 27



Zábradlí



(1) Všechny pochůzné plochy stavby, kde je nebezpečí pádu osob nebo

zvířat a k nimž je možný přístup, se musí opatřit ochranným zábradlím,

popřípadě jinou zábranou. Parametry zábradlí jsou dány normovými

hodnotami.



(2) Zábradlí se musí zřídit na volném okraji pochůzné plochy, před níž

je volný prostor hlubší a širší, než jsou normové hodnoty v závislosti

na zatřídění pochůzné plochy.



(3) Zábradlí se nemusí zřídit, pokud



a) by bránilo základnímu provozu, pro který je plocha určena, zejména

nástupiště, rampy na nakládání, bazény a jeviště,



b) volný prostor je zakryt konstrukcí odpovídající zatížení pěším

provozem a splňující požadavky normových hodnot,



c) hloubka volného prostoru je nejvýše 3 m a na pochůzné ploše je podél

jejího volného okraje vytvořen nepochůzný bezpečnostní pás široký

nejméně 1500 mm, který je zřetelně vymezen opatřeními podle normových

hodnot.



(4) Nejmenší dovolená výška zábradlí včetně madla schodišť, šikmých

ramp a vodorovných ploch je dána normovými hodnotami.



(5) Zábradlí a jeho zábradelní výplň musí v závislosti na zatřídění

pochůzné plochy podle přístupu osob splňovat požadavky normových

hodnot.



(6) Hrozí-li nebezpečí podklouznutí nebo propadnutí, musí být u podlahy

zábradlí opatřeno zábradelní zarážkou stanovenou normovými hodnotami.



(7) Šikmé zábradlí schodišť a šikmých ramp musí být opatřeno

zábradelními madly, jejichž umístění a provedení je dáno normovými

hodnotami.



§ 28



Výtahy



(1) Stavby podle druhu a potřeby se vybavují výtahy^19)



a) určenými pro dopravu osob nebo osob a nákladů,



b) určenými pro dopravu nákladů,



c) požárními,



d) evakuačními.



(2) Výtahy se musí zřizovat u novostaveb bytových domů se vstupy do

bytů v úrovni pátého a vyššího nadzemního podlaží nebo podkroví v téže

úrovni. U změn dokončených staveb bytových domů, kde vstupy do bytů

jsou v úrovni pátého nadzemního podlaží nebo podkroví v téže úrovni, se

výtahy nemusí zřizovat ani existující výtahy do tohoto podlaží

prodlužovat.



(3) Potřebné rozměry pro zřizování výtahů a minimální pravidla pro

instalaci výtahů v budovách nebo stavbách jsou stanoveny normovými

hodnotami.



§ 29



Výtahové a větrací šachty



(1) Ve výtahové šachtě nesmí být umístěna žádná vedení technického

vybavení nebo jiná technická zařízení, která nejsou potřebná pro provoz

a bezpečnost výtahu. Výtahová šachta musí být dostatečně větrána do

prostoru mimo budovu a nesmí být využita pro větrání prostorů

nesouvisejících s výtahem.



(2) Do větrací šachty nesmí být umístěno žádné vedení technického

vybavení.



§ 30



Shozy pro odpad



(1) Shozy pro odpad musí zajišťovat bezpečné nakládání s odpady.

Shozové šachty, jejich vhozové a čisticí otvory, popřípadě vhozové

kabiny a prostory pro shromažďování a sběr odpadu, musí být situovány,

uspořádány a provedeny tak, aby do ostatních částí stavby nemohl

pronikat oheň, kouř, pachy, prach a hluk. Shozové šachty musí mít

zajištěno účinné odvětrání. Dno shozových šachet musí vyhovovat i pro

záchyt a sběr případných kapalných složek odpadu.



(2) Vhozové otvory ani jiné příslušenství shozových šachet nesmí být v

obytných ani v pobytových místnostech a musí být umístěny nejméně 1100

mm nad podlahou nebo zajištěny proti pádu osob. Shozové šachty musí mít

vyústění do samostatného sběrného prostoru, který musí být přístupný z

vnějšku stavby, snadno čistitelný a musí mít účinné větrání.



(3) Do shozových šachet nesmí být umístěno žádné vedení technického

vybavení.



§ 31



Předsazené části stavby a lodžie



(1) Předsazené části stavby nesmí svým umístěním a provedením ohrožovat

provoz na veřejném prostoru. Výška jejich umístění nad vozovkou a nad

částí chodníku, s bezpečnostním odstupem dopravního prostoru v šíři 0,5

m, je nejméně 4,95 m.



(2) Podlahy balkónů, teras a lodžií musí být vodotěsné, s

protiskluzovou úpravou povrchu danou normovými hodnotami. Musí z nich

být zabezpečen odvod srážkové vody.



(3) Balkóny, lodžie a francouzská okna vedoucí do volného prostoru musí

být opatřeny zábradlím nebo jinou mechanicky odolnou a stabilní

ochrannou konstrukcí.



(4) Lineární a bodový činitel prostupu tepla vlivem předsazených částí

staveb a lodžie musí být v souladu s potřebným nízkým prostupem tepla

obvodovým pláštěm budovy daným normovými hodnotami.



ČÁST PÁTÁ



POŽADAVKY NA TECHNICKÁ ZAŘÍZENÍ STAVEB



§ 32



Vodovodní přípojky a vnitřní vodovody



(1) Vodovodní přípojka pitné vody z vodovodu pro veřejnou potřebu a

vnitřní vodovod pitné vody nesmí být propojeny s jiným zdrojem vody.



(2) Vodovodní přípojka, popřípadě část vnitřního vodovodu vedeného v

zemi musí být uložena do nezámrzné hloubky nebo se musí chránit proti

zamrznutí.



(3) Vodovodní přípojka musí být vybavena zařízením proti možnému

zpětnému nasátí znečištěné vody z vnitřního vodovodu.



(4) Hlavní uzávěr vnitřního vodovodu se osazuje před vodoměr; musí být

přístupný a jeho umístění musí být viditelně a trvale označeno. Na

odběrných místech vnitřního rozvodu vody lze osadit podružné vodoměry

na studenou a teplou vodu.



(5) Je-li vodovod pro veřejnou potřebu řešen zvlášť pro pitnou a

užitkovou vodu, musí být takto řešen i vnitřní vodovod.



(6) Potrubí studené vody musí být tepelně izolováno. Rozvodné a

cirkulační potrubí teplé vody musí být tepelně izolováno. Potrubí

podléhající korozi musí být proti ní chráněno.



§ 33



Kanalizační přípojky a vnitřní kanalizace



(1) Je-li kanalizace pro veřejnou potřebu oddílná, musí být i vnitřní

kanalizace oddílná. Vnitřní oddílná kanalizace musí být na jednotnou

kanalizaci pro veřejnou potřebu připojena jednotnou kanalizační

přípojkou.



(2) Potrubí kanalizační přípojky musí být uloženo do nezámrzné hloubky

nebo se musí chránit proti zamrznutí.



(3) Čisticí tvarovky se nesmí osadit v místnostech, ve kterých by

případný únik odpadní vody mohl ohrozit zdravé podmínky při užívání

stavby.



(4) Větrací potrubí vnitřní kanalizace nesmí být zaústěno do komínů,

větracích průduchů, instalačních šachet a půdních prostor a musí být

vyvedeno nejméně 500 mm nad úroveň střešního pláště. Nad pochůzné

střechy a terasy musí být větrací potrubí vnitřní kanalizace umístěno v

souladu s normovými hodnotami tak, aby nedošlo k obtěžování a

ohrožování okolí.



(5) V místnostech a v prostorech s mokrým čistěním podlah, se zásobníky

vody a se zařizovacími předměty, které nejsou napojeny na vnitřní

kanalizaci, musí být osazena podlahová vpusť. Pokud to druh provozu

vyžaduje, vpusť se opatří lapačem nečistot.



(6) V záplavovém území^20) a tam, kde je třeba území či stavby chránit

proti zpětnému vzdutí v kanalizaci pro veřejnou potřebu při povodni, a

v ostatních územích, kde hrozí nebezpečí zpětného vzdutí odpadních vod

v kanalizaci pro veřejnou potřebu při přívalovém dešti, musí být

vnitřní kanalizace vybaveny zařízením proti zpětnému toku, nebo

uzávěrem.



§ 34



Připojení staveb k distribučním sítím, vnitřní silnoproudé rozvody a

vnitřní rozvody sítí elektronických komunikací



(1) Vnitřní silnoproudé rozvody se připojují na distribuční sítě

přípojkou, nebo rozšířením distribuční soustavy elektřiny. Vnitřní

rozvody elektronických komunikací se připojují na vnější síť

elektronických komunikací přípojkou.



(2) Elektrický rozvod musí podle druhu provozu splňovat v souladu s

normovými hodnotami požadavky na



a) bezpečnost osob, zvířat a majetku,



b) provozní spolehlivost v daném prostředí při určeném způsobu provozu

a vlivu prostředí,



c) přehlednost rozvodu, umožňující rychlou lokalizaci a odstranění

případných poruch,



d) snadnou přizpůsobivost rozvodu při požadovaném přemísťování

elektrických zařízení a strojů,



e) dodávku elektrické energie pro zařízení, která musí zůstat funkční

při požáru,



f) zamezení vzájemných nepříznivých vlivů a rušivých napětí při

křižování a souběhu silnoproudých vedení a vedení elektronických

komunikací,



g) v elektrických rozvodech staveb instalovat vždy zařízení s takovou

elektromagnetickou kompatibilitou^21) a odolností, aby tato zařízení v

elektromagnetickém prostředí uspokojivě fungovala, aniž by sama

způsobovala nepříznivé elektromagnetické rušení jiného zařízení v tomto

prostředí.



(3) Transformační stanice a náhradní zdroje elektrické energie umístěné

v budovách musí vyhovět všem požadavkům na zajištění bezpečnosti,

hygienickým požadavkům, požadavkům na ochranu životního prostředí a

požárně bezpečnostním požadavkům.



(4) Stavba musí umožňovat vstup silnoproudých kabelů a kabelů sítí

elektronických komunikací do budovy, umístění rozvodných skříní a

provedení vnitřních silnoproudých rozvodů a vnitřních rozvodů sítí

elektronických komunikací až ke koncovým bodům sítě. Požadavky na

koncové body sítě elektronických komunikací jsou upraveny jiným právním

předpisem^22). Vnitřní silnoproudé rozvody a vnitřní rozvody sítí

elektronických komunikací musí splňovat požadavky na zabezpečení proti

zneužití.



(5) Každá stavba musí mít trvale přístupné a viditelně trvale označené

zařízení umožňující vypnutí elektrické energie.



(6) U staveb se zřizuje hlavní ochranná přípojnice a její uzemnění se

provede propojením se základovým zemničem.



(7) Zásuvky se jmenovitým proudem nepřesahujícím 16 A musí splňovat

národně stanovené parametry. Minimální vybavení bytu elektrickým

zařízením a přístroji je dáno normovými hodnotami.



§ 35



Plynovodní přípojky a odběrná plynová zařízení



(1) Pro plynovodní přípojku a odběrné plynové zařízení musí být použit

jen materiál, který odpovídá účelu použití, druhu rozváděného média a

danému provoznímu přetlaku.



(2) Plynovodní přípojka a rozvod plynu musí být dimenzovány tak, aby

byl zajištěn potřebný provozní přetlak pro všechny plynové spotřebiče.

Odběrné plynové zařízení musí být navrženo a provedeno s ohledem na

možná rizika tak, aby v důsledku jeho použití a způsobu provedení

nedocházelo k ohrožení života a zdraví osob nebo zvířat. Způsob

instalace rozvodu plynu ve stavbě je dán normovými hodnotami.



(3) Na začátku odběrného plynového zařízení musí být instalován hlavní

uzávěr plynu umístěný na trvale přístupném a větratelném místě a musí

být viditelně trvale označen. Nesmí být umístěn uvnitř stavby v

místnostech nebo obtížně přístupných prostorech, které by mohly být v

případě požáru budovy znepřístupněny.



(4) Potrubí rozvodu plynu se ukládá do ochranné konstrukce, která je

provedena podle normových hodnot



a) pro zajištění ochrany před poškozením mechanickým nebo korozí,



b) při průchodu dutými a nepřístupnými konstrukcemi,



c) při průchodu obvodovými zdmi a základy.



(5) Připojené spotřebiče^23) musí vyhovovat danému druhu plynu a

provoznímu přetlaku plynu a mohou být podle svého provedení umístěny

pouze v prostorách, které svým objemem, účelem a popřípadě množstvím

přiváděného spalovacího vzduchu odpovídají jmenovitému tepelnému výkonu

a funkci spotřebiče. U staveb umístěných v záplavových územích musí být

uzávěry plynu mimo dosah hladiny vody, pro kterou bylo záplavové území

stanoveno.



§ 36



Ochrana před bleskem



(1) Ochrana před bleskem se musí zřizovat na stavbách a zařízeních tam,

kde by blesk mohl způsobit



a) ohrožení života nebo zdraví osob, zejména ve stavbě pro bydlení,

stavbě s vnitřním shromažďovacím prostorem, stavbě pro obchod,

zdravotnictví a školství, stavbě ubytovacích zařízení nebo stavbě pro

větší počet zvířat,



b) poruchu s rozsáhlými důsledky na veřejných službách, zejména v

elektrárně, plynárně, vodárně, budově pro spojová zařízení a nádraží,



c) výbuch zejména ve výrobně a skladu výbušných a hořlavých hmot,

kapalin a plynů,



d) škody na kulturním dědictví, popřípadě jiných hodnotách, zejména v

obrazárně, knihovně, archivu, muzeu, budově, která je kulturní

památkou,



e) přenesení požáru stavby na sousední stavby, které podle písmen a) až

d) musí být před bleskem chráněny,



f) ohrožení stavby, u které je zvýšené nebezpečí zásahu bleskem v

důsledku jejího umístění na návrší nebo vyčnívá-li nad okolí, zejména u

továrního komína, věže, rozhledny a vysílací věže.



(2) Pro stavby uvedené v odstavci 1 musí být proveden výpočet řízení

rizika podle normových hodnot k výběru nejvhodnějších ochranných

opatření stavby.



(3) Pro uzemnění systému ochrany před bleskem se u staveb zřizuje

přednostně základový zemnič.



§ 37



Vzduchotechnická zařízení



(1) Vzduchotechnické zařízení musí zajistit takové parametry vnitřního

ovzduší větraných prostorů, aby vyhovělo hygienickým a technologickým

požadavkům. Jeho provoz musí být bezpečný, hospodárný, nesmí ohrožovat

životní prostředí a zdraví osob nebo zvířat. Vzduchotechnické zařízení

musí umožnit požadované pravidelné čištění a údržbu.



(2) Výfuk odpadního vzduchu musí být proveden a umístěn podle normových

hodnot tak, aby neobtěžoval a neohrožoval okolí. Výdechy odpadního

vzduchu musí být vzdáleny nejméně 1,5 m od nasávacích otvorů venkovního

vzduchu, východů z chráněných únikových cest, otvorů pro přirozené

větrání chráněných, popřípadě částečně chráněných únikových cest a 3 m

od nasávacích a výfukových otvorů sloužících nucenému větrání

chráněných únikových cest.



(3) Nastává-li při dopravě vzduchu s vysokým obsahem vodních par

nebezpečí kondenzace, musí být vzduchovod vodotěsný, provedený ve spádu

a opatřen odvodněním.



(4) Vzduchotechnická zařízení v provozech s vysokou intenzitou výměny

vzduchu musí mít zajištěno zpětné získávání tepla z odváděného vzduchu

zařízením s ověřenou dostatečnou účinností, pokud se neprokáže

například energetickým auditem, že takové řešení není v daných

podmínkách vhodné.



(5) U budov s klimatizačním systémem se musí doložit jejich dostatečná

tepelná stabilita v letním období a využití jiných ekonomicky vhodných

technických možností chlazení budovy. Tepelná stabilita klimatizovaných

místností je dána normovými hodnotami.



§ 38



Vytápění



(1) Technické vybavení zdrojů tepla musí umožnit hospodárný, bezpečný a

spolehlivý provoz a je nutné brát zřetel na možnosti proveditelnosti

alternativních zdrojů vytápění^24). V případě instalace tepelných

spotřebičů na tuhá paliva musí být k dispozici prostor na uskladnění

tuhých paliv.



(2) Kotle a spotřebiče musí mít zajištěn přívod spalovacího a větracího

vzduchu. Odvod spalin, kondenzátu ze spalin a dalších škodlivin nesmí

ohrožovat životní prostředí a zdraví osob nebo zvířat.



(3) Výpočet tepelných ztrát budov je dán normovými postupy.



(4) Ve stavbách se zvýšeným nebezpečím úrazu, zejména v předškolních a

školských zařízeních, musí být instalovaná otopná tělesa opatřena

ochrannými kryty, které však nesmí bránit řádnému sdílení tepla z

otopných těles do okolí.



(5) V otopných soustavách musí být osazena zařízení umožňující měření a

nastavení parametrů otopných soustav. Při provozu otopných soustav se

musí zajistit řízení tepelného výkonu v závislosti na potřebě tepla.



(6) Při dodávce tepla z vnějšího zdroje musí být na vstupu do vnitřní

otopné soustavy stavby a na výstupu z ní osazen hlavní uzávěr topného

média.



(7) Zařízení uvedená v odstavci 5 a hlavní uzávěry topného média musí

být přístupné a zabezpečené proti neoprávněné manipulaci.



(8) Rozvody otopné soustavy vedené technickými podlažími musí být

izolované.



ČÁST ŠESTÁ



ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY PRO VYBRANÉ DRUHY STAVEB



§ 39



Bytové domy



(1) V bytovém domě^25) musí být vymezen dostatečný prostor pro

odkládání směsného komunálního odpadu. Není-li možné takovýto prostor

situovat v domě, je třeba vymezit stálé stanoviště pro sběrnou nádobu

na směsný komunální odpad v přiměřené vzdálenosti od bytového domu s

napojením na pozemní komunikaci.



(2) Bytové domy musí být vybaveny úklidovou komorou s výlevkou pro

úklid společných částí domu.



(3) Prostor hlavního domovního schodiště bytového domu musí mít denní

osvětlení.



§ 40



Rodinné domy a stavby pro rodinnou rekreaci



(1) V rodinném domě^25) musí být vymezen dostatečný prostor pro

odkládání směsného komunálního odpadu. Není-li možné takovýto prostor

situovat v domě, je třeba vymezit stálé stanoviště pro sběrnou nádobu

na směsný komunální odpad na pozemku rodinného domu nebo na přilehlém

pozemku stejného vlastníka.



(2) Světlá výška obytných místností v rodinném domě a pobytových

místností ve stavbě pro rodinnou rekreaci^25) musí být nejméně 2500 mm,

v podkroví 2300 mm. V obytných a pobytových místnostech se šikmým

stropem musí být nejmenší světlá výška dosažena alespoň nad polovinou

podlahové plochy místnosti.



(3) Sklon schodišťových ramen hlavních schodišť do obytných podlaží v

rodinném domě a ve stavbě pro rodinnou rekreaci nesmí být větší než

35°; nepřesáhne-li konstrukční výška 3000 mm, je možno zvýšit sklon

schodišťových ramen až na 41°. V jednom rameni smí být nejvýše 18

schodišťových stupňů.



(4) U hlavních schodišť a u chodeb v rodinném domě a ve stavbě pro

rodinnou rekreaci musí být nejmenší podchodná výška 2100 mm a nejmenší

průchodná šířka 900 mm; u pomocných schodišť je nejmenší průchodná

šířka 750 mm.



§ 41



Stavby se shromažďovacím prostorem



(1) Stavby se shromažďovacím prostorem musí být situovány a vybaveny

tak, aby v případě havárie nebo požáru byla v nejvyšší možné míře

zaručena bezpečnost osob nacházejících se v této stavbě nebo její

blízkosti. Pro pohotovostní, požární a jiná záchranná vozidla musí být

zřízeny vyhovující přístupové komunikace, popřípadě nástupní plochy.



(2) Ve shromažďovacích prostorách pro návštěvníky v trvalých nebo

dočasných zábavních a sportovních zařízeních se zřizují oddělovací

prvky nebo zábrany; požadavky na jejich dimenzování a návrh

prostorového uspořádání jsou dány normovými hodnotami.



(3) Výškové rozdíly na únikových cestách z prostorů určených pro

shromažďování osob, které jsou menší než 400 mm, musí být vyrovnány

rampami se sklonem nejvýše 1 : 12.



(4) Schodiště uvnitř prostoru určeného pro shromažďování osob a

schodiště na únikových cestách z tohoto prostoru, určená pro únik více

než 50 osob, musí mít sklon schodišťových ramen od 25° do 35°. Jejich

ramena musí být přímá. Schodiště z tohoto prostoru, s výjimkou schodišť

v hledišti, musí mít podestu nejvýše po 15 stupních a podesty před a za

dveřmi. Podesta musí být rozšířena tak, aby otevřením dveří nedošlo k

zúžení započitatelné šířky únikové cesty.



(5) Vždy pro 50 žen nebo 100 mužů musí být k dispozici alespoň jedna

samostatná místnost se záchodovou mísou a dále vždy pro 50 mužů jedno

pisoárové stání nebo mušle a alespoň jedna samostatná místnost se

záchodovou mísou pro osoby používající vozík pro invalidy. Personál

musí mít hygienické zařízení oddělené od zařízení pro veřejnost.

Hygienické zařízení musí být vždy uspořádáno podle pohlaví odděleně.

Stavebně technické provedení musí odpovídat normovým hodnotám.



(6) Šikmé rampy v hledištích při délce nejvýše 3000 mm smí mít sklon

nejvýše 1 : 8 a musí mít protiskluzovou úpravu.



(7) Podle funkce a účelu stavby musí být vyřešeno odkládání oděvů.



§ 42



Stavby pro obchod



(1) Ve stavbách pro obchod musí mít hlavní dopravní komunikace v

prodejních místnostech průchozí šířku alespoň 2000 mm, v přízemí 2500

mm. Na jejich křížení musí být umístěny ukazatele k východům, únikovým

cestám a hlavnímu schodišti.



(2) Vstupy pro příchod zákazníků musí být oddělené od vstupů sloužících

provozu.



(3) U staveb pro obchod s počtem parkovacích stání 50 a více se musí

zajistit napojení z přilehlé pozemní komunikace, pro odbočení vlevo

levým odbočovacím pruhem.



(4) Stavby pro obchod musí být vybaveny samostatnou místností se

záchodovou mísou pro veřejnost odděleně pro muže a ženy obojí s

předsíní a umyvadlem, popřípadě místností pro matky s dětmi, v počtu

odpovídajícím kapacitě stavby.



Stavby ubytovacích zařízení



§ 43



(1) Stavba ubytovacího zařízení^25) se zařazuje podle požadavků na

plochy a vybavení do tříd, které se označují hvězdičkami, stanovené

normovými hodnotami. Hotely se člení do pěti tříd; hotel garni má

vybavení jen pro omezený rozsah stravování, minimálně však snídaně a

člení se do čtyř tříd. Motel a penzion se člení do čtyř tříd.

Turistické ubytovny se zařazují do dvou tříd a kempy, skupiny chat a

bungalovy se zařazují do čtyř tříd.



(2) Prostory vstupní části stavby ubytovacího zařízení musí umožňovat

plynulý příjem a odbavení hostů.



(3) Minimální šířka chodeb pro hosty je 1500 mm, nejmenší průchozí

šířka schodiště pro hosty je 1100 mm. Nejmenší šířka chodby pro

zaměstnance je 1200 mm, nejmenší průchozí šířka schodiště pro

zaměstnance je 1100 mm. Komunikace zaměstnanců se nesmí křížit s

komunikacemi hostů.



(4) Světlá výška pokoje hosta musí být minimálně 2600 mm. V části

pokoje se šikmým stropem se do jeho plochy započítává plocha, jejíž

světlá výška je nejméně 1600 mm. Plocha pokoje pod šikmým stropem může

zaujímat nejvýše 30 % celkové plochy pokoje.



(5) Předsíň pokoje hosta musí mít minimální průchozí šířku 900 mm, u

pokojů určených k ubytování osob s omezenou schopností pohybu a

orientace musí být průchozí šířka předsíně minimálně 1 500 mm a délka

minimálně 2 200 mm; nemusí být od pokoje hosta oddělena dveřmi.



§ 44



(1) Nejmenší plocha pokoje v ubytovací jednotce v členění do tříd činí



a) 8 m2 u jednolůžkového pokoje, 12,6 m2 u dvoulůžkového pokoje pro

třídu jedna a dvě hvězdičky,



b) 9,5 m2 u jednolůžkového pokoje, 13,3 m2 u dvoulůžkového pokoje pro

třídu tři hvězdičky,



c) 11,4 m2 u jednolůžkového pokoje, 13,3 m2 u dvoulůžkového pokoje pro

třídu čtyři hvězdičky,



d) 12 m2 u jednolůžkového pokoje, 16 m2 u dvoulůžkového pokoje pro

třídu pět hvězdiček.

Jestliže u ubytovací jednotky třídy jedna až tři hvězdičky má pokoj

více než dvě lůžka, pro každé další lůžko se nejmenší podlahová plocha

pokoje zvětšuje o 5 m2.



(2) Hygienické zařízení ubytovací jednotky musí mít plochu nejméně 4

m2.



(3) Ubytovací jednotky v ubytovacích zařízeních do třídy tři až pět

hvězdiček musí mít hygienické zařízení. U ostatních ubytovacích

zařízení musí být v pokoji alespoň umyvadlo s tekoucí vodou. V těchto

případech je nutno na každém podlaží, nejméně však na každých 10

pokojů, zřídit koupelnu s vanou nebo se sprchovým koutem a umyvadlem, a

dále záchod uspořádaný odděleně pro muže a pro ženy, s předsíní a

umyvadlem.



(4) Stavba ubytovacího zařízení s více než třemi nadzemními podlažími

musí být vybavena výtahem.



(5) V části ubytovacího zařízení, kde jsou poskytovány stravovací

služby a kde je provozována společenská nebo kulturní činnost, musí být

samostatná místnost se záchodovou mísou pro veřejnost odděleně pro muže

a pro ženy obojí s předsíní a umyvadlem. Požaduje se



a) pro ženy jedna záchodová mísa na 10 žen, pro každých dalších 20 žen

jedna další záchodová mísa,



b) pro muže jedna záchodová mísa a jedno pisoárové stání nebo mušle na

10 mužů, pro každých dalších 40 mužů jedna další záchodová mísa a jedno

pisoárové stání nebo mušle.



(6) Podle ustanovení odstavce 5 se postupuje i u samostatných

provozoven stravovacích služeb.



§ 45



(1) Hygienická zařízení v částech ubytovacích zařízení uvedených v § 45

odst. 5 a v samostatných provozovnách stravovacích služeb musí být

vybavena podtlakovým větráním, které musí být v provozu po celou jejich

provozní dobu, pokud není instalována časová regulace.



(2) Každé ubytovací zařízení musí být připojeno na veřejnou telefonní

síť. Ubytovací zařízení s ubytovací kapacitou vyšší než 75 osob musí

být vybaveno rozhlasem umožňujícím řízení evakuace. Ubytovací zařízení

s ubytovací kapacitou vyšší než 30 osob musí být vybaveno zařízením pro

akustický a optický signál vyhlášení poplachu.



(3) Všechny únikové cesty musí mít nouzové osvětlení a vyznačený směr

úniku.



(4) Rozvody vzduchotechnických zařízení musí být z nehořlavých hmot.

Vzduchotechnické zařízení v ubytovací části nesmí být napojeno na

vzduchotechnické zařízení kuchyní.



(5) Hygienické limity chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů

pro vnitřní prostředí pobytových místností jsou stanoveny jiným právním

předpisem^26).



§ 46



Stavby pro výrobu a skladování



(1) Schodiště ve stavbách pro výrobu a skladování musí mít první a

poslední stupeň schodišťového ramene výrazně rozeznatelný od okolní

podlahy.



(2) Vnitřní povrchy stěn, podlah a jiných konstrukcí v provozech

prašných nebo v provozech s výskytem škodlivých látek musí být snadno

čistitelné.



(3) Pracoviště bez denního osvětlení nebo s uměle vytvářeným

mikroklimatem se smí zřizovat při dodržení podmínek hygienických,

bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci.



(4) Ve stavbách pro výrobu a skladování se zřizují hygienická zařízení

v souladu s příslušnými normovými hodnotami.



§ 47



Garáže



(1) Světlá výška garáží a příjezdních ramp a rozměry vnitřních

účelových komunikací a jednotlivých stání garáží jsou dány normovými

hodnotami.



(2) V garážích, kde se trvale zdržují zaměstnanci, se zřídí hygienické

zařízení v souladu s normovými hodnotami.



(3) U jednotlivých a řadových garáží je při použití přirozeného větrání

velikost větracích otvorů připadajících na jedno vozidlo dána normovými

hodnotami.



(4) Umístění vjezdu do hromadných garáží musí umožňovat zajíždění

jízdou vpřed s maximálně jedním obloukem.



(5) Prostory stání a vnitřních komunikací hromadných garáží se větrají

podle požadavků daných normovými hodnotami tak, aby se zabránilo vzniku

nepřípustných koncentrací škodlivých plynů a par a nebezpečí výbuchu

jak v garážích, tak i v přilehlých stavbách.



(6) V hromadných garážích se zřizuje kanalizace jen v prostorech, kde

jsou umístěny výtoky vnitřního vodovodu a podlahové vpusti. Kanalizace

musí být provedena tak, aby bylo možné bezpečně zachytit případný

havarijní únik provozních kapalin, zejména olejů a pohonných hmot.



(7) Odběrné plynové zařízení pro vytápění garáží musí být navrženo a

provedeno s ohledem na možná rizika tak, aby v důsledku jeho použití a

způsobu provedení nedocházelo k ohrožení života a zdraví osob nebo

zvířat. Způsob instalace odběrného plynového zařízení v garážích je dán

normovými hodnotami.



§ 48



Servisy a opravny motorových vozidel, čerpací stanice pohonných hmot



(1) Odpadní vody z čerpacích stanic pohonných hmot, servisů a opraven

motorových vozidel se upraví v souladu s normovými hodnotami tak, aby

byla dosažena ochrana vod před ropnými látkami požadovaná podle jiného

právního předpisu^27).



(2) Venkovní plochy čerpacích stanic pohonných hmot, servisů a opraven

motorových vozidel, kde dochází ke skladování ropných látek a k jejich

manipulaci, musí být nepropustné pro ropné látky a musí být vyspádovány

do záchytných jímek se spodním odtokem do kanalizace.



(3) U čerpacích stanic, servisů a opraven motorových vozidel se zřídí

hygienická zařízení v souladu s příslušnými normovými hodnotami.



(4) Světlé výšky místností a prostorů v čerpacích stanicích, servisech

a opravnách motorových vozidel jsou dány normovými hodnotami.



(5) Větrání čerpacích stanic, servisů a opraven motorových vozidel musí

zajistit, aby koncentrace škodlivých látek v ovzduší nepřekročila

normové hodnoty z hlediska ochrany zdraví i nebezpečí výbuchu.



§ 49



Stavby škol, předškolních, školských a tělovýchovných zařízení



(1) Nejmenší světlé výšky místností a prostorů musí být



a) 3000 mm u mateřských škol a speciálních mateřských škol; snížení na

světlou výšku 2500 mm lze připustit, pokud je dodržena kubatura vzduchu

12 m3 na jedno dítě,



b) 3300 mm u základních, středních, vyšších a speciálních škol; při

dodržení všech podmínek denního osvětlení na pracovní plochy je možné

snížení na světlou výšku 3000 mm, pokud je dodržena kubatura vzduchu

5,3 m3 na jednoho žáka,



c) 6000 mm u tělocvičen rozměrů 12 m x 18 m a 12 m x 24 m, 7000 mm u

tělocvičen rozměrů 18 m x 30 m a větších,



d) 2500 mm u šaten.



(2) V budově každé školy, předškolního, školského a tělovýchovného

zařízení musí být zřízeny šatny žáků. Prostory šaten musí být osvětlené

a větrané. Odkládání oděvu pedagogických a nepedagogických pracovníků

se musí řešit odděleně od šaten žáků.



(3) Samostatná místnost se záchodovou mísou a umývárny u předškolních

zařízení musí být přístupné ze šatny a denních místností dětí.



(4) Samostatná místnost se záchodovou mísou a umývárny u speciálních

škol musí být umísťovány a zřizovány podle stupně a charakteru

postižení žáků.



(5) Nejmenší světlá šířka chodby ve školách musí být 3000 mm, jsou-li

výukové prostory umístěny po obou stranách chodby, a 2200 mm, jsou-li

výukové prostory jen na jedné straně chodby. Slouží-li tato chodba jako

hlavní komunikační spojení, pak musí být široká nejméně 3000 mm.

Nejmenší světlá šířka chodby u všech předškolních zařízení musí být

1200 mm.



(6) Ve výukových prostorách musí mít dveře šířku nejméně 900 mm. U

tělocvičen musí být alespoň jedny dveře velikosti 1800 mm x 2100 mm.



(7) Ve všech předškolních zařízeních, základních školách a ve školách

speciálních nesmí být používány dveře kývavé nebo turniketové. Zasklená

dveřní křídla musí být opatřena bezpečnostním sklem. Ve všech

předškolních zařízeních nesmí být spodní třetina dveří zasklívána.



(8) Ve výukových prostorách musí být umístěn alespoň jeden výtok pitné

vody. Pokud je zavedena teplá voda, pak u výtoků v dosahu žáků nesmí

mít teplotu vyšší než 45 °C.



§ 50



Stavby pro hospodářská zvířata



(1) Technické řešení staveb pro hospodářská zvířata musí umožňovat, aby

rychlost proudění, teplota a relativní vlhkost vzduchu, prašnost,

koncentrace plynů, osvětlení a hlučnost byly v mezích, které nejsou pro

zvířata škodlivé. Pokud nároky na zdraví zvířat vyžadují nucené větrání

a úpravu vzduchu, požaduje se nouzový systém, zajišťující jeho

dostatečnou výměnu, úpravu a zabudování zařízení pro signalizaci

poruchy systému.



(2) Řešení, použité materiály a povrchová úprava staveb, zvláště pak

krmné žlaby a další zařízení, s nimiž přicházejí zvířata do styku,

nesmí být z hlediska zdraví zvířat závadné. Potrubní rozvod studené

vody nemusí být tepelně izolován s výjimkou zabránění zamrznutí.

Všechny prvky a části staveb pro ustájení zvířat musí být řešeny a

udržovány tak, aby se zamezilo zranění zvířat.



(3) Povrch podlah a stěn musí být snadno omyvatelný a dezinfikovatelný

v místnostech, kde se vyžaduje zvýšená čistota, zejména u dojíren,

mléčnic, sýráren a samostatných místností pro veterinární zákroky.



(4) Stavby pro chov hospodářských zvířat bez možnosti přirozené výměny

vzduchu a přirozeného osvětlení musí mít zabezpečenou plynulou dodávku

elektrické energie doplněnou nouzovým zdrojem. Výkon nouzového zdroje

elektrické energie se stanoví individuálně na navržený technologický

systém a technické vybavení pro zachování nejdůležitějších životních

funkcí.



(5) Stavby se zřetelem na produkci nebezpečných látek^28) se základním

zabezpečením musí zamezit samovolnému proniknutí látek ohrožujících

jakost vod ze staveb a jejich součástí do okolního terénu a podloží a

následně do povrchových a podzemních vod



a) nepropustností povrchů a konstrukcí, které přicházejí do styku se

závadnými látkami,



b) odkanalizováním, případně stavebními nebo technologickými úpravami,

znemožňujícími únik látek ze stavby vytečením, přetečením nebo

splachem,



c) umístěním nádrží na kapalná minerální hnojiva do záchytných van^29).



(6) Doplňkové zabezpečení staveb se vedle požadavků na jejich základní

zabezpečení uplatňuje při jejich umísťování v oblastech se zvýšenou

ochranou vod a v ochranných pásmech



a) u skladů kapalných minerálních hnojiv, u jímek a nádrží na

skladování tekutých statkových hnojiv a u skladů na siláž s obsahem

sušiny menším než 30 %; uvedené skladovací prostory se musí opatřit

kontrolním systémem^28) těch částí, které jsou ve stavbě zakryté, a

které nelze vizuálně kontrolovat,



b) u silážních žlabů na skladování siláže o sušině menší než 30 % a

hnojišť, u kterých je zajištěn samovolný odtok tekutých složek z jejich

skladovacích prostorů, musí být provedena kontrola předepsané kvality

stavebních prací v průběhu výstavby a před uvedením stavby do provozu;

v průběhu provozu se musí cyklicky^28) kontrolovat povrchy s ohledem na

jejich nepropustnost.



§ 51



Doprovodné stavby pro hospodářská zvířata



(1) Obvodové stěny a zastřešení staveb pro dosoušení a skladování sena

a slámy musí zabránit vnikání srážkových vod do skladované hmoty.

Podlaha těchto staveb musí zabránit pronikání vlhkosti do skladované

hmoty. Otvory pro větrání staveb pro dosoušení a skladování sena a

slámy musí mít velikost a umístění odpovídající technologii větrání,

musí splňovat podmínky bezpečnosti práce se zřetelem na technická

zařízení a musí být řešeny tak, aby bránily vnikání ptactva do prostoru

stavby.



(2) Dno hnojiště musí mít podélný sklon směrem k hnojůvkové jímce.

Podélný a příčný sklon dna manipulačních ploch se musí vytvořit tak,

aby hnojůvka a kontaminovaná srážková voda odtékala do sběrných žlábků

nebo kanálků a do jímky.



(3) Výdejní plocha nádrží a jímek na kejdu musí mít zpevněný

nepropustný povrch v šířce příjezdové vozovky a délce použitého

dopravního prostředku. Po stranách je chráněna obrubníky vyvýšenými nad

terén a čelními nájezdy vyvýšenými proti niveletě příjezdové komunikace

jako ochrana proti přívalovým dešťovým vodám.



(4) Stavby pro konzervaci a skladování siláže a stavby pro skladování

silážních šťáv musí splňovat podmínky základního a doplňkového

zabezpečení staveb podle § 51 odst. 5 a 6 se zřetelem na produkci

nebezpečných látek.



(5) Skladovací a manipulační plochy silážního žlabu s výjimkou

nájezdové a výjezdové rampy musí být zabezpečeny obrubníky nebo příkopy

tak, aby do nich nemohla vnikat přívalová dešťová voda nebo z nich

vytékat tekutina na vodohospodářsky nezabezpečené plochy.



(6) U nezastřešených silážních žlabů musí být na obvodových stěnách

dvoutyčové zábradlí. Tam, kde by překáželo při plnění nebo vybírání,

musí být odnímatelné nebo otočné.



§ 52



Stavby pro posklizňovou úpravu a skladování produktů rostlinné výroby



(1) Stavby pro posklizňovou úpravu a skladování zrnin a jejich

technické řešení musí



a) být suché, zastřešené, větratelné a čistitelné, s hladkým povrchem

vnitřních stěn a podlahou chráněnou před zemní vlhkostí,



b) umožňovat odběr vzorků pro zhodnocení kvality skladovaného zrna,



c) umožňovat nápravná opatření v případě zvýšení teploty či zvýšení

vlhkosti skladovaného zrna jeho přepouštěním, provzdušňováním, sušením

nebo chlazením,



d) umožnit účinnou ochranu skladovaných produktů proti škodlivému

hmyzu, ptactvu a hlodavcům,



e) zajistit aktivní větrání skladovacího prostoru, případně s regulací

teploty a relativní vlhkosti vzduchu,



f) umožnit dálkové měření teplot skladovaných zrnin a dálkovou kontrolu

zaplnění věžových staveb pro skladování,



g) zajistit omezení prašnosti systémem odsávání, odlučování a oddělení

a zachytávání odpadů z technologických linek.



(2) Stavba pro posklizňovou úpravu a skladování brambor musí udržovat

podmínky pro dlouhodobé skladování brambor a potlačovat nežádoucí

biologické procesy hlíz ve skladovacích prostorech



a) tepelnou izolací,



b) větráním, zařízením pro úpravu teploty, případně relativní vlhkosti,



c) regulací světelných podmínek.



(3) Stavba pro posklizňovou úpravu a skladování ovoce a zeleniny musí

splňovat nároky na udržení nebo i zvýšení kvality jejich jednotlivých

druhů v odpovídajících mikroklimatických podmínkách.



(4) V chladírenských prostorech pro skladování ovoce a zeleniny se

podlahy izolují proti vlhkosti, v prostorech s řízenou atmosférou musí

být podlahy plynotěsné, u větraných skladovacích prostorů ovoce a

zeleniny mimo cibuloviny se izolace proti zemní vlhkosti nepožaduje.



§ 53



Stavby pro skladování minerálních hnojiv



(1) Stavba pro skladování tuhých hnojiv musí zabezpečit jejich příjem

vykládkou ze železničních vagónů nebo silničních nákladních vozidel,

oddělené uskladnění jednotlivých druhů hnojiv do skladovacích sekcí,

boxů nebo nádrží podle požadované kapacity, při respektování fyzikálně

chemických vlastností skladovaných látek.



(2) Konstrukce, obvodový a střešní plášť staveb pro skladování tuhých

hnojiv musí splňovat požadavky na



a) jejich ochranu před účinky klimatu a před nadměrným oteplováním

součástí stavby, na tepelně izolační vlastnosti a na vytvoření prostoru

s požadovanými klimatickými podmínkami podle druhů skladovaných hnojiv,



b) odolnost proti chemickému působení hnojiv a proti korozi,



c) zamezení možnosti pyrolytického rozkladu hnojiv,



d) přenos statického zatížení skladovaných substrátů a technologického

zařízení podle způsobů jejich skladování a manipulace s nimi při plnění

a vyskladňování,



e) uzavíratelnost ze všech stran a zabezpečení proti vniknutí vody a

vlhkosti do skladovacích prostor,



f) omezení technologických otvorů pro minimální výměnu vzduchu a

omezení prašnosti,



g) odolnost podlah proti zemní vlhkosti, vodě, chemickým vlivům, proti

zatížení skladovanými hnojivy a mobilním technologickým zařízením.



(3) Konstrukce podlah a částí stavby pro skladování tuhých hnojiv musí

splňovat podmínky základního a doplňkového zabezpečení staveb podle §

51 odst. 5 a 6 se zřetelem na produkci závadných látek.



(4) Konstrukce staveb pro skladování tuhých, volně sypaných, jemně

mletých práškových vápenatých a hořečnato-vápenatých hnojiv musí

splňovat požadavky technologie a přenosu zatížení zásobníky a zařízením

pro manipulaci včetně skladovaných substrátů.



(5) Požadavky na stavby pro skladování dusičnanu amonného,

vícesložkových hnojiv obsahujících dusičnan amonný a vícesložkových

hnojiv typu NP, NPK, případně i NK obsahujících dusík zčásti nebo zcela

ve formě dusičnanu amonného se stanovují způsobem odpovídajícím

požadavkům, které jsou splněny dodržením normové hodnoty. Musí být

suché a nepodsklepené. Stěny, strop a podlaha skladovacího prostoru

musí mít snadno čistitelnou povrchovou úpravu. Dveře musí mít otevírání

ven. Podlahy nesmí mít kanály nebo otvory, musí být izolovány proti

zemní vlhkosti a není dovoleno jejich krytí asfaltem nebo jinou

organickou hmotou.



§ 53a



Stavby pro skladování přípravků a prostředků na ochranu rostlin



(1) Základní zabezpečení staveb musí zamezit samovolnému pronikání

látek ohrožujících jakost vod ze staveb do okolního terénu a podloží a

následně do povrchových a podzemních vod



a) nepropustností povrchů a konstrukcí, které přicházejí do styku se

závadnými látkami,



b) odkanalizováním, případně stavebními úpravami znemožňujícími únik

látek ze stavby vytečením, přetečením nebo splachem.



(2) Stavby musí být členěny na



a) úsek příjmu a vyskladnění přípravků a prostředků na ochranu rostlin

se zastřešenou manipulační plochou s rampou a záchytným havarijním

prostorem,



b) úsek skladování přípravků a prostředků na ochranu rostlin pro

oddělené skladování jednotlivých druhů, prázdných znečištěných obalů

pro zpětný odběr^30), úsek musí být samostatně odvětratelný s možností

temperování a sledování teploty vzduchu,



c) úsek pomocných a hygienických provozů samostatně odvětratelný s

možností temperování, zejména umývárny, WC a šatny.



(3) Podlaha musí být nepropustná pro kapaliny, odolná proti chemickým

účinkům uskladněných přípravků, s povrchem umožňujícím snadné čištění a

vyspádovaná do samostatné havarijní jímky.



(4) Kanalizační systém musí být řešen jako oddělený pro srážkové,

splaškové a odpadní vody kontaminované přípravky.



(5) Stavba pro skladování přípravků a prostředků na ochranu rostlin

musí být vybavena havarijní jímkou, která musí mít povrch odolný proti

chemickým účinkům uskladněných přípravků a musí být zabezpečena proti

přítoku srážkové vody z okolních ploch a proti pronikání podzemní vody.

Musí být dimenzována minimálně na 10 % celkového objemu skladovaných

kapalin, avšak nejméně na celý objem jednoho největšího skladovaného

přepravního obalu nebo nádoby.



(6) Podlaha příručního skladu musí být nepropustná pro kapaliny, odolná

proti chemickým účinkům uskladněných přípravků a prostředků na ochranu

rostlin, musí být opatřena zvýšeným soklem po obvodu stěn včetně

dveřního prahu jako náhrada za havarijní jímku. Příruční sklad musí být

samostatně odvětratelný s možností temperování a sledování teploty

vzduchu, technické a dispoziční řešení musí umožňovat uložení přípravků

a prostředků na ochranu rostlin přehledně a odděleně podle druhu

nebezpečnosti v přepravních obalech, kontejnerech a nádobách, oddělené

ukládání znečištěných obalů^30), osobních ochranných pracovních

prostředků a oděvů, při dodržování podmínek hygienických, bezpečnosti

práce a ochrany zdraví při práci. Na příruční sklad se nevztahují

odstavce 1 až 5.



ČÁST SEDMÁ



SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ



§ 54



Výjimky



Za podmínek stanovených v § 169 stavebního zákona lze v odůvodněných

případech povolit výjimku z ustanovení § 5 odst. 2, § 10 odst. 3 a 5, §

11 odst. 2, § 12 odst. 2, § 13 odst. 2, § 18 odst. 6, § 40 odst. 4, §

41 odst. 5, § 44 odst. 2.



§ 55



(1) Slouží-li části jedné stavby rozdílným účelům, posuzují se

jednotlivé části samostatně podle příslušných ustanovení této vyhlášky.



(2) Odchylky od norem jsou přípustné, pokud se prokáže, že navržené

řešení odpovídá nejméně základním požadavkům na stavby uvedeným v § 8.



§ 56



Přechodné ustanovení



U staveb, pro které byla projektová dokumentace zpracovaná před

účinností této vyhlášky, se postupuje podle dosavadní právní úpravy.



§ 57



Zrušovací ustanovení



Zrušuje se:



1. Vyhláška č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na

výstavbu.



2. Vyhláška č. 491/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 137/1998 Sb., o

obecných technických požadavcích na výstavbu.



3. Vyhláška č. 502/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 137/1998 Sb., o

obecných technických požadavcích na výstavbu.



4. Vyhláška č. 191/2002 Sb., o technických požadavcích na stavby pro

zemědělství.



§ 58



Účinnost



Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení.



Ministr:



Ing. Vondruška v. r.



Vybraná ustanovení novel



Čl. III vyhlášky č. 20/2012 Sb.



Přechodné ustanovení



U staveb, pro které byla projektová dokumentace zpracovaná před

účinností této vyhlášky, se postupuje podle dosavadní právní úpravy.



1) Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších

předpisů.



2) Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších

předpisů.



3) Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých

souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů.



4) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně

a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.



5) Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších

zákonů, ve znění pozdějších předpisů.



6) Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou

potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích),

ve znění pozdějších předpisů.



7) Vyhláška č. 423/2001 Sb., kterou se stanoví způsob a rozsah

hodnocení přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních

vod a další podrobnosti jejich využívání, požadavky na životní

prostředí a vybavení přírodních léčebných lázní a náležitosti odborného

posudku o využitelnosti přírodních léčivých zdrojů a klimatických

podmínek k léčebným účelům, přírodní minerální vody k výrobě přírodních

minerálních vod a o stavu životního prostředí přírodních léčebných

lázní (vyhláška o zdrojích a lázních).



8) Vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany

staveb.



9) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně

některých souvisejících zákonů.



Vyhláška č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany

obyvatelstva.



10) Nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými

účinky hluku a vibrací.



11) Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších

předpisů.



Vyhláška č. 148/2007 Sb., o energetické náročnosti budov.



12) § 122 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a

stavebním řádu (stavební zákon).



13) Nařízení vlády č. 480/2000 Sb., o ochraně zdraví před neionizujícím

zářením.



14) Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších

zákonů, ve znění pozdějších předpisů.



Vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění

pozdějších předpisů.



15) Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany

zdraví při práci.



16) Vyhláška č. 91/1993 Sb., k zajištění bezpečnosti práce v

nízkotlakých kotelnách.



17) § 5 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb.



18) Nařízení vlády č. 146/2007 Sb., o emisních limitech a dalších

podmínkách provozování spalovacích stacionárních zdrojů znečišťování

ovzduší.



19) Nařízení vlády č. 27/2003 Sb., kterým se stanoví technické

požadavky na výtahy, ve znění pozdějších předpisů.



20) Vyhláška č. 590/2002 Sb., o technických požadavcích pro vodní díla,

ve znění vyhlášky č. 367/2005 Sb.



21) Nařízení vlády č. 616/2006 Sb., o technických požadavcích na

výrobky z hlediska jejich elektromagnetické kompatibility.



22) Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně

některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích),

ve znění pozdějších předpisů.



Vyhláška č. 327/2006 Sb., kterou se stanoví charakteristiky přiměřených

požadavků na připojení v pevném místě k veřejné telefonní síti a na

přístup v pevném místě k veřejně dostupné telefonní službě a podmínky

přístupu k internetu v rámci univerzální služby.



23) Nařízení vlády č. 22/2003 Sb., kterým se stanoví technické

požadavky na spotřebiče plynných paliv.



24) Vyhláška č. 195/2007 Sb., kterou se stanoví rozsah stanovisek k

politice územního rozvoje a územně plánovací dokumentaci, závazných

stanovisek při ochraně zájmů chráněných zákonem č. 406/2000 Sb., o

hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů, a podmínky pro

určení energetických zařízení.



25) Vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání

území.



26) Vyhláška č. 6/2003 Sb., kterou se stanoví hygienické limity

chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů pro vnitřní prostředí

pobytových místností některých staveb.



27) Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní

zákon), ve znění pozdějších předpisů.



Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu

a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve

znění pozdějších předpisů.



28) § 39 zákona č. 254/2001 Sb., ve znění zákona č. 20/2004 Sb.



Vyhláška č. 450/2005 Sb., o náležitostech nakládání se závadnými

látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení

havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých

následků.



29) § 3 vyhlášky č. 274/1998 Sb., o skladování a způsobu používání

hnojiv, ve znění vyhlášky č. 91/2007 Sb.



30) Zákon č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon

o obalech), ve znění pozdějších předpisů.