589/1992 Sb.



ZÁKON



České národní rady



ze dne 20. listopadu 1992



o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku

zaměstnanosti



Změna: 10/1993 Sb.



Změna: 160/1993 Sb.



Změna: 307/1993 Sb. (část)



Změna: 307/1993 Sb.



Změna: 42/1994 Sb.



Změna: 241/1994 Sb.



Změna: 59/1995 Sb.



Změna: 118/1995 Sb.



Změna: 149/1995 Sb., 160/1995 Sb.



Změna: 113/1997 Sb.



Změna: 134/1997 Sb., 306/1997 Sb.



Změna: 18/2000 Sb.



Změna: 29/2000 Sb., 118/2000 Sb.



Změna: 132/2000 Sb., 220/2000 Sb., 238/2000 Sb., 492/2000 Sb.



Změna: 353/2001 Sb.



Změna: 263/2002 Sb.



Změna: 424/2003 Sb., 425/2003 Sb., 437/2003 Sb.



Změna: 186/2004 Sb.



Změna: 281/2004 Sb.



Změna: 359/2004 Sb.



Změna: 436/2004 Sb.



Změna: 168/2005 Sb.



Změna: 253/2005 Sb.



Změna: 377/2005 Sb.



Změna: 361/2005 Sb.



Změna: 62/2006 Sb.



Změna: 362/2003 Sb., 189/2006 Sb. (část), 264/2006 Sb.



Změna: 153/2007 Sb.



Změna: 261/2007 Sb. (část)



Změna: 261/2007 Sb., 296/2007 Sb.



Změna: 305/2008 Sb. (část)



Změna: 189/2006 Sb., 585/2006 Sb., 153/2007 Sb. (část), 261/2007 Sb.

(část), 296/2007 Sb. (část), 305/2008 Sb., 2/2009 Sb.



Změna: 41/2009 Sb.



Změna: 158/2009 Sb.



Změna: 221/2009 Sb.



Změna: 303/2009 Sb.



Změna: 306/2008 Sb., 285/2009 Sb., 362/2009 Sb.



Změna: 227/2009 Sb.



Změna: 347/2010 Sb.



Změna: 73/2011 Sb.



Změna: 263/2011 Sb.



Změna: 341/2011 Sb., 364/2011 Sb., 365/2011 Sb., 470/2011 Sb.



Změna: 428/2011 Sb., 399/2012 Sb., 401/2012 Sb., 503/2012 Sb.



Změna: 11/2013 Sb.



Změna: 458/2011 Sb. (část), 344/2013 Sb.



Změna: 458/2011 Sb., 401/2012 Sb. (část), 250/2014 Sb., 267/2014 Sb.



Změna: 332/2014 Sb.



Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:



§ 1



Tento zákon upravuje pojistné na sociální zabezpečení, které zahrnuje

pojistné na důchodové pojištění a pojistné na nemocenské pojištění, a

příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (dále jen "pojistné").



§ 2



Pojistné je příjmem státního rozpočtu, pokud se dále nestanoví jinak.

Příjmem státního rozpočtu jsou též penále (§ 20), přirážka k pojistnému

na sociální zabezpečení (§ 21) a pokuty (§ 22) ukládané podle tohoto

zákona. Pojistné na důchodové pojištění se vede na samostatném účtu

státního rozpočtu a v zákonu o státním rozpočtu se uvádí jako

samostatná položka příjmů státního rozpočtu.



§ 3



Poplatníci pojistného



(1) Pojistné jsou povinni v rozsahu a za podmínek stanovených v

odstavcích 2 a 3 platit tito poplatníci:



a) zaměstnavatelé, jimiž se pro účely tohoto zákona rozumějí právnické

nebo fyzické osoby, které zaměstnávají alespoň jednoho zaměstnance,

organizační složky státu, v nichž jsou zařazeni zaměstnanci v pracovním

poměru nebo činní na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o

provedení práce, a služební úřady, v nichž jsou státní zaměstnanci

zařazeni k výkonu státní služby^1),



b) zaměstnanci, jimiž se pro účely tohoto zákona rozumějí



1. zaměstnanci v pracovním poměru; za zaměstnance v pracovním poměru se

pro účely tohoto zákona považuje též osoba činná v poměru, který má

obsah pracovního poměru, avšak pracovní poměr nevznikl, neboť nebyly

splněny všechny podmínky stanovené pracovněprávními předpisy pro jeho

vznik,



2. zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti a

zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce,



3. členové družstva, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro

družstvo práci,



4. fyzické osoby, které jsou podle zvláštního zákona jmenovány nebo

voleny do funkce vedoucího správního úřadu nebo do funkce statutárního

orgánu právnické osoby zřízené zvláštním zákonem, popřípadě do funkce

zástupce tohoto vedoucího nebo statutárního orgánu, pokud je tímto

vedoucím nebo statutárním orgánem pouze jediná osoba, a jmenováním nebo

volbou těmto osobám nevznikl pracovní nebo služební poměr, a fyzické

osoby, které podle zvláštního zákona vykonávají veřejnou funkci mimo

pracovní nebo služební poměr, pokud se na jejich pracovní vztah

vztahuje ve stanoveném rozsahu zákoník práce a nejsou uvedeny v bodech

5 až 8 a 18,



5. soudci,



6. poslanci Poslanecké sněmovny a senátoři Senátu Parlamentu,



7. členové zastupitelstev územních samosprávných celků a zastupitelstev

městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních

měst a hlavního města Prahy, kteří jsou pro výkon funkce dlouhodobě

uvolněni nebo kteří před zvolením do funkce člena zastupitelstva nebyli

v pracovním poměru, ale vykonávají funkci ve stejném rozsahu jako

dlouhodobě uvolnění členové zastupitelstva,



8. členové vlády, prezident, viceprezident a členové Nejvyššího

kontrolního úřadu, členové Rady pro rozhlasové a televizní vysílání,

předseda Energetického regulačního úřadu, členové Rady Ústavu pro

studium totalitních režimů, členové Rady Českého telekomunikačního

úřadu, finanční arbitr, zástupce finančního arbitra, Veřejný ochránce

práv a zástupce Veřejného ochránce práv,



9. dobrovolní pracovníci pečovatelské služby,



10. osoby pečující o dítě a osoby, které jsou vedeny v evidenci osob,

které mohou vykonávat pěstounskou péči na přechodnou dobu, je-li těmto

osobám vyplácena odměna pěstouna podle zákona o sociálně-právní ochraně

dětí,



11. osoby ve výkonu trestu odnětí svobody zařazené do práce a osoby ve

výkonu zabezpečovací detence zařazené do práce,



12. neplatil



13. pracovníci v pracovním vztahu uzavřeném podle cizích právních

předpisů,



14. společníci a jednatelé společnosti s ručením omezeným a

komanditisté komanditní společnosti, jestliže mimo pracovněprávní vztah

vykonávají pro ni práci, a ředitelé obecně prospěšné společnosti,

jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro ni práci,



15. prokuristé,



16. členové kolektivních orgánů právnické osoby, kteří nejsou uvedeni v

bodech 1 až 3, 5 až 8, 13, 18 a 19,



17. likvidátoři,



18. vedoucí organizačních složek právnické osoby uvedených v § 23b

odst. 2 větě druhé, jejichž místo výkonu práce je trvale v České

republice,



19. osoby pověřené obchodním vedením na základě smluvního zastoupení,



20. fyzické osoby neuvedené v bodech 1 až 19, s výjimkou členů

zastupitelstev územních samosprávných celků a zastupitelstev městských

částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a

hlavního města Prahy, kteří nejsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni

nebo kteří nevykonávají funkci ve stejném rozsahu jako dlouhodobě

uvolnění členové zastupitelstva,



v době zaměstnání podle zákona upravujícího nemocenské pojištění, pokud

jim v souvislosti se zaměstnáním plynou nebo by mohly plynout příjmy ze

závislé činnosti, které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v

České republice, předmětem daně z příjmu podle zákona upravujícího daně

z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny.



(2) Zaměstnavatelé jsou poplatníky pojistného na nemocenské pojištění,

pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku

zaměstnanosti, pokud zaměstnávají zaměstnance uvedené v odstavci 3.



(3) Zaměstnanci jsou poplatníky pojistného na důchodové pojištění,

jde-li o zaměstnance, kteří jsou účastni důchodového pojištění podle

předpisů o důchodovém pojištění a zároveň jsou účastni nemocenského

pojištění podle předpisů o nemocenském pojištění^1e); za tohoto

zaměstnance se považuje též fyzická osoba, které po skončení zaměstnání

zakládajícího účast na důchodovém a nemocenském pojištění byly

zúčtovány příjmy z tohoto zaměstnání, které jsou započitatelné do

vyměřovacího základu.



(4) Osoby samostatně výdělečně činné jsou povinny platit pojistné na

důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, pokud

jsou účastny důchodového pojištění podle předpisů o důchodovém

pojištění,^2) a za podmínek stanovených tímto zákonem též zálohy na

pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku

zaměstnanosti; osoby samostatně výdělečně činné jsou povinny platit

pojistné na nemocenské pojištění, pokud jsou účastny nemocenského

pojištění podle předpisů o nemocenském pojištění Kdo se považuje za

osobu samostatně výdělečně činnou a kdy se samostatná výdělečná činnost

považuje za hlavní samostatnou výdělečnou činnost a za vedlejší

samostatnou výdělečnou činnost, stanoví zákon o důchodovém

pojištění.^52)



(5) Osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění^53) jsou za dobu

dobrovolné účasti na důchodovém pojištění povinny platit pojistné na

důchodové pojištění.



(6) Zahraniční zaměstnanci jsou za dobu dobrovolné účasti na

nemocenském pojištění povinni platit pojistné na nemocenské pojištění.

Zahraničním zaměstnancem se pro účely tohoto zákona rozumí zaměstnanec

zaměstnavatele, jehož sídlo je na území státu, s nímž Česká republika

neuzavřela mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení, je-li činný v

České republice ve prospěch tohoto zaměstnavatele.



§ 4



Pojistné



Výše pojistného se stanoví procentní sazbou z vyměřovacího základu

zjištěného za rozhodné období.



Vyměřovací základ



§ 5



nadpis vypuštěn



(1) Vyměřovacím základem zaměstnance pro pojistné na důchodové

pojištění je úhrn příjmů, s výjimkou náhrad výdajů poskytovaných

procentem z platové základny představitelům státní moci a některých

státních orgánů a soudců^74), které jsou nebo by byly, pokud by

podléhaly zdanění v České republice, předmětem daně z příjmů fyzických

osob podle zákona o daních z příjmů^3) a nejsou od této daně osvobozeny

a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním, které

zakládá účast na nemocenském pojištění. Zúčtovaným příjmem se pro účely

věty první rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě

nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno

v jeho prospěch, popřípadě připsáno k jeho dobru anebo spočívá v jiné

formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance.



(2) Do vyměřovacího základu zaměstnance se z příjmů uvedených v

odstavci 1 nezahrnují tyto příjmy:



a) náhrada škody podle zákoníku práce a právních předpisů upravujících

služební poměry,



b) odstupné a další odstupné, odchodné a odbytné, na která vznikl nárok

podle zvláštních právních předpisů, a odměna při skončení funkčního

období, na kterou vznikl nárok podle zvláštních právních předpisů,



c) věrnostní přídavek horníků^5),



d) plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního důchodu nebo

invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně po uplynutí jednoho

roku ode dne skončení zaměstnání,



e) jednorázová sociální výpomoc poskytnutá zaměstnanci k překlenutí

jeho mimořádně obtížných poměrů vzniklých v důsledku živelní pohromy,

požáru, ekologické nebo průmyslové havárie nebo jiné mimořádně závažné

události.



(3) Mzdové nároky zaměstnanců vyplacené Úřadem práce České republiky -

krajskou pobočkou, popřípadě pobočkou pro hlavní město Prahu (dále jen

„krajská pobočka Úřadu práce“) podle zákona o ochraně zaměstnanců při

platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů se

považují za příjmy zúčtované zaměstnavatelem zaměstnanci, a to v

rozsahu, ve kterém je zaměstnavatel zaměstnancům nezúčtoval.



(4) Ustanovení odstavce 2 platí přiměřeně i pro určení vyměřovacího

základu pracovníka v pracovním poměru uzavřeném podle cizích právních

předpisů. Je-li zaměstnanec považován podle zákona o nemocenském

pojištění za smluvního zaměstnance^10c), je jeho vyměřovacím základem

příjem zúčtovaný mu smluvním zaměstnavatelem (§ 23b odst. 2); je-li

smluvnímu zaměstnanci vyplácen příjem prostřednictvím jeho

zaměstnavatele, jehož sídlo je na území státu, s nímž Česká republika

neuzavřela mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení, považuje se za

vyměřovací základ smluvního zaměstnance jeho příjem uhrazený smluvním

zaměstnavatelem zahraničnímu zaměstnavateli, který se v případě, že v

úhradách smluvního zaměstnavatele zahraničnímu zaměstnavateli je

obsažena i částka za zprostředkování práce smluvního zaměstnance,

snižuje nejvýše o 40 %.



(5) Je-li zaměstnanci vyplácen příjem v cizí měně, přepočte se na

českou měnu kurzem devizového trhu stanoveným Českou národní bankou,

který platí k poslednímu dni kalendářního měsíce, za který se pojistné

odvádí. Pro přepočet měn, u nichž Česká národní banka nevyhlašuje tento

kurz, se použije kurz této měny obvykle používaný bankami v České

republice ke dni uvedenému ve větě první; tyto banky jsou povinny na

žádost zaměstnavatele a okresní správy sociálního zabezpečení tento

kurz sdělit. Kurz, který zaměstnavatel použil podle věty první a druhé,

je povinen vést ve svých záznamech pro stanovení a odvod pojistného.



§ 5a



Vyměřovacím základem zaměstnavatele je částka odpovídající úhrnu

vyměřovacích základů jeho zaměstnanců uvedených v § 3 odst. 3.



§ 5b



(1) Vyměřovacím základem osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné

na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti je

částka, kterou si určí, ne však méně než 50 % daňového základu; daňovým

základem se pro účely tohoto zákona rozumí základ daně nebo dílčí

základ daně stanovený podle § 7 zákona o daních z příjmů z příjmů ze

samostatné činnosti po úpravě podle § 5 a 23 zákona o daních z příjmů,

pokud se dále nestanoví jinak. Vykonávala-li osoba samostatně výdělečně

činná v kalendářním roce hlavní samostatnou výdělečnou činnost i

vedlejší samostatnou výdělečnou činnost a za dobu, po kterou vykonávala

vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, není účastna důchodového

pojištění, považuje se za daňový základ poměrná část daňového základu;

tato část se určí tak, že se daňový základ vydělí počtem kalendářních

měsíců, v nichž byla aspoň po část měsíce vykonávána samostatná

výdělečná činnost, a výsledná částka se vynásobí počtem kalendářních

měsíců, v nichž byla aspoň po část měsíce vykonávána hlavní samostatná

výdělečná činnost. Za výkon samostatné výdělečné činnosti a hlavní

samostatné výdělečné činnosti se pro účely věty druhé nepovažuje

kalendářní měsíc, v němž po celý měsíc osoba samostatně výdělečně činná

měla nárok na výplatu nemocenského nebo peněžité pomoci v mateřství z

nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných; kalendářním

měsícem se pro účely části věty před středníkem rozumí i jeho část, po

kterou osoba samostatně výdělečně činná vykonávala samostatnou

výdělečnou činnost, pokud výkon této činnosti netrval po celý

kalendářní měsíc. Za daňový základ se u osoby samostatně výdělečně

činné, která je poplatníkem daně z příjmů stanovené paušální částkou

podle § 7a zákona o daních z příjmů, považuje rozdíl mezi

předpokládanými příjmy a předpokládanými výdaji, z něhož se vychází při

výpočtu daně z příjmů stanovené paušální částkou. Do daňového základu

se nezahrnují příjmy, které jsou podle zvláštního právního předpisu^54)

samostatným základem daně z příjmů fyzických osob pro zdanění zvláštní

sazbou daně. Za daňový základ se u osoby samostatně výdělečně činné,

která není povinna podávat daňové přiznání, považuje příjem ze

samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho

dosažení, zajištění a udržení; tyto příjmy a výdaje se pro účely tohoto

zákona posuzují podle zákona o daních z příjmů. O daňovou ztrátu podle

§ 34 odst. 1 zákona o daních z příjmů se daňový základ nesnižuje.



(2) Vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na

důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti činí

nejméně, vykonávala-li osoba samostatně výdělečně činná v kalendářním

roce



a) jen hlavní samostatnou výdělečnou činnost, součin nejnižšího

měsíčního vyměřovacího základu stanoveného podle § 14 odst. 6 věty

první a platného pro kalendářní rok, za který se stanoví vyměřovací

základ, a počtu kalendářních měsíců tohoto kalendářního roku, v nichž

byla hlavní samostatná výdělečná činnost vykonávána aspoň po část

kalendářního měsíce. Do tohoto počtu kalendářních měsíců se nezahrnují

kalendářní měsíce, v nichž po celý kalendářní měsíc osoba samostatně

výdělečně činná vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost měla

nárok na výplatu nemocenského nebo peněžité pomoci v mateřství z

nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných; kalendářním

měsícem se pro účely části věty před středníkem rozumí i jeho část, po

kterou osoba samostatně výdělečně činná vykonávala hlavní samostatnou

výdělečnou činnost, pokud výkon této činnosti netrval po celý

kalendářní měsíc,



b) jen vedlejší samostatnou výdělečnou činnost a za dobu výkonu této

činnosti je účastna důchodového pojištění, součin nejnižšího měsíčního

vyměřovacího základu stanoveného podle § 14 odst. 6 věty druhé a

platného pro kalendářní rok, za který se stanoví vyměřovací základ, a

počtu kalendářních měsíců tohoto kalendářního roku, v nichž byla

vedlejší samostatná výdělečná činnost vykonávána aspoň po část

kalendářního měsíce. Do tohoto počtu kalendářních měsíců se nezahrnují

kalendářní měsíce, v nichž po celý kalendářní měsíc osoba samostatně

výdělečně činná vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost

měla nárok na výplatu nemocenského nebo peněžité pomoci v mateřství z

nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných; kalendářním

měsícem se pro účely části věty před středníkem rozumí i jeho část, po

kterou osoba samostatně výdělečně činná vykonávala vedlejší samostatnou

výdělečnou činnost, pokud výkon této činnosti netrval po celý

kalendářní měsíc. U poživatele starobního důchodu nebo invalidního

důchodu pro invaliditu třetího stupně se pro účely tohoto zákona dobou,

po kterou tento poživatel měl nárok na výplatu nemocenského z

nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných, rozumí též

doba dočasné pracovní neschopnosti po uplynutí podpůrčí doby pro

poskytování nemocenského stanovené předpisy nemocenského pojištění,



c) hlavní samostatnou výdělečnou činnost i vedlejší samostatnou

výdělečnou činnost a za dobu výkonu vedlejší samostatné výdělečné

činnosti je účastna důchodového pojištění, součet dílčího vyměřovacího

základu z hlavní samostatné výdělečné činnosti a dílčího vyměřovacího

základu z vedlejší samostatné výdělečné činnosti nebo součet dílčího

vyměřovacího základu z hlavní samostatné výdělečné činnosti a poměrné

části vyměřovacího základu z příjmu z vedlejší samostatné výdělečné

činnosti; přitom za nejnižší vyměřovací základ se považuje vyšší z

těchto součtů. Dílčí vyměřovací základ z hlavní samostatné výdělečné

činnosti se zjistí jako součin nejnižšího měsíčního vyměřovacího

základu stanoveného podle § 14 odst. 6 věty první a počtu kalendářních

měsíců, v nichž aspoň po část měsíce byla vykonávána hlavní samostatná

výdělečná činnost; do tohoto počtu kalendářních měsíců se nezahrnují

kalendářní měsíce uvedené v písmenu a) větě druhé. Dílčí vyměřovací

základ z vedlejší samostatné výdělečné činnosti se zjistí jako součin

nejnižšího měsíčního vyměřovacího základu stanoveného podle § 14 odst.

6 věty druhé a počtu kalendářních měsíců, v nichž aspoň po část měsíce

byla vykonávána vedlejší samostatná výdělečná činnost; do tohoto počtu

kalendářních měsíců se nezahrnují kalendářní měsíce uvedené v písmenu

b) větě druhé a třetí. Poměrná část vyměřovacího základu z příjmu z

vedlejší samostatné výdělečné činnosti se určí procentní sazbou

uvedenou v odstavci 1 větě první tak, že se daňový základ dosažený v

kalendářním roce vydělí počtem kalendářních měsíců, v nichž byla aspoň

po část měsíce vykonávána samostatná výdělečná činnost, a výsledná

částka se vynásobí počtem kalendářních měsíců, v nichž byla aspoň po

část měsíce vykonávána vedlejší samostatná výdělečná činnost;

ustanovení odstavce 1 věty třetí platí zde obdobně.



(3) Vyměřovacím základem osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné

na nemocenské pojištění je měsíční základ, jehož výši určuje osoba

samostatně výdělečně činná. Měsíční základ však nemůže být nižší než

dvojnásobek částky rozhodné podle předpisů o nemocenském pojištění pro

účast zaměstnanců na nemocenském pojištění^58a). Maximální měsíční

základ však nemůže být vyšší než částka rovnající se průměru, který z

vyměřovacího základu určeného nebo vypočteného podle § 5b odst. 1 za

kalendářní rok na naposledy podaném přehledu podle § 15 připadá na

jeden kalendářní měsíc, v němž aspoň po část tohoto měsíce byla

vykonávána samostatná výdělečná činnost; věta druhá platí i zde.

Maximální měsíční základ stanovený podle věty první platí od měsíce, ve

kterém byl podán přehled podle § 15 odst. 1 za předchozí rok. K

přehledu podle § 15 podanému za kalendářní rok před více než 3 roky

před kalendářním rokem, v němž se pojistné na nemocenské pojištění

platí, se nepřihlíží. Nelze-li maximální měsíční základ stanovit podle

věty třetí, činí maximální měsíční základ polovinu průměrné mzdy za

kalendářní měsíce kalendářního roku, v němž osoba samostatně výdělečně

činná zahájila výkon samostatné výdělečné činnosti, a v následujícím

kalendářním roce za kalendářní měsíce končící kalendářním měsícem,

který předchází kalendářnímu měsíci, v němž byl podán přehled podle §

15 odst. 1. Pokud v kalendářním roce, v němž osoba samostatně výdělečně

činná zahájila samostatnou výdělečnou činnost, ji nevykonávala aspoň ve

4 kalendářních měsících, určuje si v následujícím kalendářním roce

měsíční základ tak, jako by v tomto roce samostatnou výdělečnou činnost

zahájila; takto se postupuje ještě v kalendářním roce následujícím po

kalendářním roce uvedeném v části věty před středníkem, a to až do

kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž osoba

samostatně výdělečně činná podala přehled podle § 15 odst. 1.



§ 5c



(1) Vyměřovacím základem osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění

pro pojistné na důchodové pojištění je částka, kterou si určí, nejméně

však částka ve výši jedné čtvrtiny průměrné mzdy platné v kalendářním

roce, ve kterém se pojistné na důchodové pojištění platí.



(2) Vyměřovacím základem zahraničního zaměstnance pro pojistné na

nemocenské pojištění je částka, kterou si určí ve výši stanovené podle

odstavce 1 nebo ve výši dvojnásobku částky rozhodné podle předpisů o

nemocenském pojištění pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění.



§ 5d



Vyměřovací základy podle § 5 až 5c se zaokrouhlují na celé koruny

směrem nahoru.



§ 6



Rozhodné období



(1) Rozhodným obdobím, z něhož se zjišťuje vyměřovací základ, je

kalendářní měsíc, za který se pojistné platí, pokud se dále nestanoví

jinak.



(2) U osoby samostatně výdělečně činné je rozhodným obdobím, z něhož se

zjišťuje vyměřovací základ pro pojistné na důchodové pojištění a

příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, kalendářní rok, za který se

toto pojistné a příspěvek platí.



§ 7



Sazby pojistného



(1) Sazby pojistného činí



a) u zaměstnavatele 25 % z vyměřovacího základu, z toho 2,3 % na

nemocenské pojištění, 21,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní

politiku zaměstnanosti,



b) u zaměstnance



1. 6,5 % z vyměřovacího základu, jde-li o zaměstnance, který není v

rozhodném období účasten důchodového spoření,



2. 3,5 % z vyměřovacího základu, jde-li o zaměstnance, který je v

rozhodném období účasten důchodového spoření,



c) u osoby samostatně výdělečně činné



1. 29,2 % z vyměřovacího základu uvedeného v § 5b odst. 1 a 2, z toho

28 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti,

jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou účastnou důchodového

pojištění, která není po celé rozhodné období účastna důchodového

spoření,



2. 26,2 % z vyměřovacího základu uvedeného v § 5b odst. 1 a 2, z toho

25 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti,

jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou účastnou důchodového

pojištění, která je aspoň po část rozhodného období účastna důchodového

spoření,



3. 2,3 % z vyměřovacího základu uvedeného v § 5b odst. 3, jde-li o

osobu samostatně výdělečně činnou účastnou nemocenského pojištění,



d) u osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění



1. 28 % z vyměřovacího základu, jde-li o osobu dobrovolně účastnou

důchodového pojištění, která není v rozhodném období účastna

důchodového spoření,



2. 30 % z vyměřovacího základu, jde-li o osobu dobrovolně účastnou

důchodového pojištění, která je v rozhodném období účastna důchodového

spoření,



e) u zahraničního zaměstnance 2,3 % z vyměřovacího základu.



(2) Pro stanovení pojistného na důchodové pojištění, které platí osoba

dobrovolně účastná důchodového pojištění za období předcházející

kalendářnímu roku, ve kterém toto pojistné platí, se použije sazba

pojistného platná k 1. lednu kalendářního roku, ve kterém se pojistné

na důchodové pojištění platí.



(3) Pojistné se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.



Odvod pojistného



§ 8



(1) Zaměstnavatel je povinen odvádět i pojistné, které je povinen

platit zaměstnanec. Pojistné odvedené za zaměstnance srazí

zaměstnavatel z jeho příjmů, které mu zúčtoval.



(2) Za kalendářní měsíc, ve kterém zaměstnanec má započitatelný příjem,

avšak nelze z něho srazit pojistné z důvodu, že tento příjem není v

peněžní formě, je zaměstnavatel povinen uhradit i pojistné, které je

povinen platit zaměstnanec; to platí obdobně též v případě, kdy část

příjmu je v peněžní formě, avšak v nižší částce, než činí výše

pojistného, které je povinen platit zaměstnanec. Za nepeněžní plnění se

pro účely odvodu pojistného považuje též peněžní plnění poukázané

zaměstnavatelem jinému subjektu ve prospěch zaměstnance. Zaměstnanec je

povinen uhradit zaměstnavateli pojistné, které za něj zaplatil

zaměstnavatel podle věty první.



(3) Započitatelný příjem zúčtovaný do kalendářního měsíce, v němž

skončilo zaměstnání malého rozsahu^58b) nebo zaměstnání vykonávané na

základě dohody o provedení práce a příjem zúčtovaný v dalším

kalendářním měsíci, popřípadě kalendářních měsících ve výši, která

nezaložila v tomto měsíci, popřípadě měsících účast na nemocenském

pojištění, se považují za příjem zúčtovaný v kalendářním měsíci, v němž

úhrn započitatelných příjmů zahrnovaných do posledního kalendářního

měsíce, ve kterém naposledy trvalo zaměstnání malého rozsahu nebo

zaměstnání vykonávané na základě dohody o provedení práce, dosáhl výše

zakládající účast na pojištění v tomto měsíci.



(4) Zaměstnavatel je povinen sám vypočítat pojistné, které je povinen

odvádět.



§ 9



(1) Zaměstnavatel odvádí pojistné za jednotlivé kalendářní měsíce.

Pojistné za kalendářní měsíc je splatné od 1. do 20. dne následujícího

kalendářního měsíce. Pojistné se odvádí na účet příslušné okresní

správy sociálního zabezpečení.



(2) Zaměstnavatel je povinen ve lhůtě stanovené v odstavci 1 předložit

příslušné okresní správě sociálního zabezpečení na předepsaném

tiskopisu přehled o výši vyměřovacího základu stanoveného podle § 5a a

o výši pojistného, které je povinen odvádět, s uvedením čísla účtu, z

něhož byla platba pojistného provedena.



§ 9a



Zaměstnavatel je v případě, že aspoň jeden jeho zaměstnanec je účasten

důchodového spoření, povinen na tiskopisu podle § 9 odst. 2 uvádět též

úhrn vyměřovacích základů zaměstnanců, kteří jsou účastni důchodového

spoření.



§ 10



Má-li zaměstnavatel více mzdových účtáren zapsaných do registru

zaměstnavatelů podle zvláštního právního předpisu^17), plní povinnosti

zaměstnavatele při odvodu pojistného podle § 9 každá mzdová účtárna

samostatně pro okruh zaměstnanců, pro které vede evidenci mezd nebo

platů. Mzdovou účtárnou se pro účely tohoto zákona rozumí útvar

zaměstnavatele, ve kterém je vedena evidence mezd nebo platů; je-li

zaměstnavatelem stát, rozumí se mzdovou účtárnou útvar příslušné

organizační složky státu, ve kterém je vedena evidence platů.



§ 11



Zaměstnavatel, u něhož jsou odsouzený nebo osoba ve výkonu

zabezpečovací detence zařazeni k výkonu práce, je povinen odvádět za

každý kalendářní měsíc příslušné věznici nebo ústavu pro výkon

zabezpečovací detence spolu se mzdou za práci odsouzeného nebo odměnou

za práci osoby ve výkonu zabezpečovací detence i pojistné, které jsou

povinni platit [§ 7 odst. 1 písm. a)]. Věznice a ústav pro výkon

zabezpečovací detence odečtou úhrn dávek nemocenského pojištění

vyplacených odsouzeným nebo osobám ve výkonu zabezpečovací detence od

pojistného, které jsou povinni za odsouzené nebo osoby ve výkonu

zabezpečovací detence odvádět (§ 8 odst. 1), a ve lhůtě uvedené v § 9

odst. 1 odvedou částku pojistného na účet příslušného služebního orgánu

Vězeňské služby České republiky. Ustanovení § 9 odst. 2 platí pro

věznici a ústav pro výkon zabezpečovací detence ve vztahu k příslušnému

služebnímu orgánu Vězeňské služby České republiky přiměřeně. Ustanovení

vět první až třetí platí přiměřeně v případě výkonu zaměstnání

zakládajícího účast na nemocenském pojištění osobami ve vazbě.



§ 12



(1) Na právního nástupce zaměstnavatele přechází povinnost platit

pojistné za dobu nejvýše 10 roků nazpět ode dne, kdy se stal právním

nástupcem. Příslušná okresní správa sociálního zabezpečení^18) je

povinna na žádost takového právního nástupce vykázat evidovanou výši

dlužného pojistného.



(2) Zemře-li osoba samostatně výdělečně činná, může dlužné pojistné na

důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti

zaplatit osoba, která uplatňuje nárok na důchod z důchodového pojištění

z důvodu úmrtí osoby samostatně výdělečně činné; to platí obdobně pro

dlužné pojistné na důchodové pojištění, zemře-li osoba dobrovolně

účastná důchodového pojištění.



(3) Pojistné, které dluží obchodní společnost nebo družstvo, může

zaplatit též společník obchodní společnosti anebo člen statutárního

orgánu nebo dozorčí rady této společnosti nebo představenstva družstva;

to platí též pro osobu, která byla tímto společníkem nebo členem.



§ 13



(1) Osoba samostatně výdělečně činná je povinna odvádět pojistné na

důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a

pojistné na nemocenské pojištění na účet příslušné okresní správy

sociálního zabezpečení.^19)



(2) Osoba samostatně výdělečně činná je povinna platit za podmínek dále

stanovených buď pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní

politiku zaměstnanosti, nebo zálohy na pojistné na důchodové pojištění

a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (dále jen "zálohy na

pojistné") a doplatek na pojistném na důchodové pojištění a příspěvku

na státní politiku zaměstnanosti (dále jen "doplatek na pojistném").



§ 13a



(1) Osoba samostatně výdělečně činná je povinna platit zálohy na

pojistné



a) za kalendářní měsíc, ve kterém se přihlásila k účasti na důchodovém

pojištění v kalendářním roce podle § 10 odst. 4 zákona o důchodovém

pojištění, a za kalendářní měsíce následující po tomto měsíci, pokud

vykonává vedlejší samostatnou výdělečnou činnost; povinnost platit

zálohy na pojistné na základě této přihlášky trvá naposledy za

kalendářní měsíc, který předchází kalendářnímu měsíci, ve kterém byl

nebo měl být podán přehled o příjmech a výdajích podle § 15 odst. 1 za

kalendářní rok, ve kterém se osoba samostatně výdělečně činná

přihlásila k účasti na důchodovém pojištění,



b) za kalendářní měsíc, ve kterém byl nebo měl být podán přehled o

příjmech a výdajích podle § 15 odst. 1 za kalendářní rok, ve kterém

dosáhla daňového základu (§ 5b odst. 1) ve výši zakládající účast na

důchodovém pojištění podle § 10 odst. 2 a 3 zákona o důchodovém

pojištění, a za kalendářní měsíce následující po tomto měsíci, pokud

vykonává vedlejší samostatnou výdělečnou činnost; povinnost platit

zálohy na pojistné na základě dosažení příjmu po odpočtu výdajů v

uvedené výši trvá naposledy za kalendářní měsíc, který předchází

kalendářnímu měsíci, ve kterém byl nebo měl být podán přehled o

příjmech a výdajích podle § 15 odst. 1 za kalendářní rok následující po

kalendářním roce, ve kterém osoba samostatně výdělečně činná dosáhla

příjmu po odpočtu výdajů ve výši zakládající účast na důchodovém

pojištění podle § 10 odst. 2 a 3 zákona o důchodovém pojištění, nebo



c) za kalendářní měsíc, ve kterém vykonává hlavní samostatnou

výdělečnou činnost.



(2) Pokud se osoba samostatně výdělečně činná přihlásila k účasti na

důchodovém pojištění podle § 10 odst. 4 zákona o důchodovém pojištění v

době, kdy je ještě povinna platit zálohy na pojistné podle odstavce 1,

platí zálohy na pojistné na základě přihlášky k účasti na důchodovém

pojištění podle odstavce 1 písm. a) až po uplynutí období, za které je

povinna platit zálohy na pojistné podle odstavce 1 písm. b).



(3) Osoba samostatně výdělečně činná je povinna platit zálohy na

pojistné podle předchozích odstavců naposledy za kalendářní měsíc, v

němž nastaly skutečnosti uvedené v § 10 odst. 6 větě druhé zákona o

důchodovém pojištění.



(4) Pokud osobě samostatně výdělečně činné, která byla povinna platit

zálohy na pojistné podle odstavce 1 písm. b), zanikla v kalendářním

roce tato povinnost proto, že nastaly skutečnosti uvedené v § 10 odst.

6 větě druhé zákona o důchodovém pojištění, a osoba samostatně

výdělečně činná poté v tomto roce zahájila samostatnou výdělečnou

činnost, je povinna platit zálohy na pojistné ve výši, jako kdyby k

zániku této povinnosti nedošlo; povinnost platit zálohy na pojistné

přitom vzniká za kalendářní měsíc, ve kterém osoba samostatně výdělečně

činná zahájila samostatnou výdělečnou činnost.



(5) Osoba samostatně výdělečně činná, která se přihlásila podle § 10

odst. 4 zákona o důchodovém pojištění k účasti na důchodovém pojištění

za kalendářní rok až po jeho uplynutí a nebyla povinna platit zálohy na

pojistné za tento rok podle odstavce 1 písm. b), může zaplatit

jednorázově zálohy na pojistné za tento rok, a to až do podání přehledu

o příjmech a výdajích podle § 15 odst. 1 za tento rok.



(6) Zálohy na pojistné, které byly zaplaceny, aniž byla dána povinnost

je platit, se považují pro účely stanovení přeplatku na pojistném na

důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (dále

jen "přeplatek na pojistném na důchodové pojištění") nebo doplatku na

pojistném (§ 14 odst. 9 a 10) za zálohy na pojistné, pokud osoba

samostatně výdělečně činná nepožádala o jejich vrácení před podáním

přehledu podle § 15 odst. 1; požádala-li o jejich vrácení, považují se

za přeplatek na pojistném na důchodové pojištění. Ustanovení předchozí

věty se nevztahuje na zálohy na pojistné podle odstavce 5.



(7) Osobě samostatně výdělečně činné, která vykonává vedlejší

samostatnou výdělečnou činnost, zaniká povinnost platit zálohy na

pojistné, pokud se stala plátcem daně, paušální částkou podle § 7a

zákona o daních z příjmů v průběhu kalendářního roku, rozdíl mezi výší

předpokládaných příjmů a předpokládaných výdajů ze samostatné výdělečné

činnosti uvedených v protokolu o ústním jednání o stanovení daně z

příjmů paušální částkou (dále jen „protokol o platbě daně z příjmů

paušální částkou“) za takový rok nezakládá účast na důchodovém

pojištění podle § 10 odst. 2 a 3 zákona o důchodovém pojištění a

nepodala přihlášku k účasti na důchodovém pojištění podle § 10 odst. 2

a 3 zákona o důchodovém pojištění za takový rok. Povinnost platit

zálohy na pojistné podle věty první zaniká od kalendářního měsíce, v

němž byl osobě samostatně výdělečně činné předán protokol o platbě daně

z příjmů paušální částkou.



(8) Pro účely placení záloh na pojistné se osoba samostatně výdělečně

činná považuje za osobu samostatně výdělečně činnou vykonávající

vedlejší samostatnou výdělečnou činnost v kalendářním měsíci, ve kterém

po celý měsíc trvaly skutečnosti uvedené v § 9 odst. 6 zákona o

důchodovém pojištění, popřípadě, nebyla- li samostatná výdělečná

činnost vykonávána po celý kalendářní měsíc, trvaly-li tyto skutečnosti

současně po tu část kalendářního měsíce, po kterou byla vykonávána

samostatná výdělečná činnost.



(9) Ke skutečnostem uvedeným v odstavcích 7 a 8 se přihlíží na základě

oznámení osoby samostatně výdělečně činné. K oznámení osoby samostatně

výdělečně činné o stanovení daně paušální částkou podle odstavce 7 a o

výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti podle odstavce 8 se pro

účely placení záloh na pojistné přihlíží, pokud bylo učiněno nejpozději

v přehledu podle § 15 odst. 1 za příslušný kalendářní rok a doloženo

nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním

měsíci, v němž byl přehled podán. Doložení se nevyžaduje v případech,

kdy potřebné údaje má okresní správa sociálního zabezpečení nebo Česká

správa sociálního zabezpečení ve své evidenci nebo má možnost si je

obstarat v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup.

Česká správa sociálního zabezpečení je povinna zveřejnit, které důvody,

pro které je samostatná výdělečná činnost vedlejší, není osoba

samostatně výdělečně činná povinna dokládat.



§ 14



(1) Zálohy na pojistné se platí na jednotlivé celé kalendářní měsíce.

Výše zálohy na pojistné se stanoví procentní sazbou uvedenou v § 7

odst. 1 písm. c) bodě 1 nebo 2 z měsíčního vyměřovacího základu.

Byla-li osoba samostatně výdělečně činná v kalendářním měsíci účastna

důchodového spoření, stanoví se výše zálohy na pojistné za tento

kalendářní měsíc procentní sazbou uvedenou v § 7 odst. 1 písm. c) bodě

2, pokud osoba samostatně výdělečně činná je účastníkem důchodového

spoření.



(2) Měsíčním vyměřovacím základem je částka, kterou si osoba samostatně

výdělečně činná určí, nejvýše však částka ve výši jedné dvanáctiny

maximálního vyměřovacího základu. U osoby samostatně výdělečně činné,

která vykonávala samostatnou výdělečnou činnost v předcházejícím

kalendářním roce, činí výše měsíčního vyměřovacího základu nejméně 50 %

z částky rovnající se průměru, který z daňového základu podle § 5b

odst. 1 za tento rok připadá na jeden kalendářní měsíc, v němž aspoň po

část tohoto měsíce byla vykonávána samostatná výdělečná činnost, s tím,

že pokud by výše takto stanoveného měsíčního vyměřovacího základu

přesáhla částku ve výši jedné dvanáctiny maximálního vyměřovacího

základu, činí měsíční vyměřovací základ tuto částku.



(3) Za kalendářní měsíc, v němž byl nebo měl být podán přehled podle §

15 odst. 1, se záloha na pojistné ve výši odpovídající měsíčnímu

vyměřovacímu základu stanovenému podle odstavců 2, 4 až 6 platí do

kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž byl

nebo měl být takový přehled podán v dalším kalendářním roce.



(4) U osoby samostatně výdělečně činné, která se stane poplatníkem daně

z příjmů stanovené paušální částkou, činí měsíční vyměřovací základ

nejméně 50 % jedné dvanáctiny rozdílu mezi předpokládanými příjmy a

předpokládanými výdaji, z nichž se vychází při výpočtu daně z příjmů

stanovené paušální částkou.



(5) Na základě žádosti osoby samostatně výdělečně činné příslušná

okresní správa sociálního zabezpečení poměrně sníží na dobu nejdéle do

konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž

byl nebo měl být podán přehled podle § 15 odst. 1, měsíční vyměřovací

základ, pokud její příjem ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu

výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení připadající v

průměru na jeden kalendářní měsíc v období od 1. ledna kalendářního

roku do konce kalendářního měsíce předcházejícího kalendářnímu měsíci,

ve kterém byla podána žádost o snížení, nejméně však v období tří

kalendářních měsíců po sobě jdoucích, je nejméně o jednu třetinu nižší

než takový příjem připadající v předcházejícím kalendářním roce v

průměru na jeden kalendářní měsíc, v němž aspoň po část měsíce byla

vykonávána samostatná výdělečná činnost.



(6) Měsíční vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné

vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost činí nejméně 25 %

průměrné mzdy. Měsíční vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně

činné, která se pro účely placení záloh považuje za osobu samostatně

výdělečně činnou vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost

(§ 13a odst. 8 a 9) činí nejméně 10 % průměrné mzdy. V případě, že

osoba samostatně výdělečně činná byla plátcem záloh na pojistné za

měsíc prosinec, zůstává pro tuto osobu samostatně výdělečně činnou

měsíční vyměřovací základ stanovený podle věty první nebo druhé v

platnosti v následujícím kalendářním roce až do kalendářního měsíce,

který předchází kalendářnímu měsíci, v němž byl nebo měl být podán

přehled podle § 15 odst. 1.



(7) Zálohy na pojistné se neplatí za kalendářní měsíce, v nichž po celý

kalendářní měsíc osoba samostatně výdělečně činná měla nárok na výplatu

nemocenského nebo peněžité pomoci v mateřství z nemocenského pojištění

osob samostatně výdělečně činných; kalendářním měsícem se pro účely

části věty před středníkem rozumí i jeho část, po kterou osoba

samostatně výdělečně činná vykonávala samostatnou výdělečnou činnost,

pokud výkon této činnosti netrval po celý kalendářní měsíc.



(8) Dlužné zálohy na pojistné se stanoví ve výši odpovídající minimální

částce měsíčního vyměřovacího základu stanoveného podle odstavců 2, 4

až 6.



(9) Je-li úhrn záloh na pojistné zaplacených za rozhodné období vyšší

než pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku

zaměstnanosti stanovené podle § 4, nebo platila-li osoba samostatně

výdělečně činná zálohy na pojistné za kalendářní rok, ve kterém není

účastna důchodového pojištění, jedná se o přeplatek na pojistném na

důchodové pojištění.



(10) Doplatek na pojistném se stanoví ve výši rozdílu mezi výší

pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku

zaměstnanosti stanoveného podle § 4 a výší záloh na pojistné

zaplacených za rozhodné období.



(11) Měsíční vyměřovací základ se zaokrouhluje na celé koruny směrem

nahoru.



§ 14a



(1) Záloha na pojistné za kalendářní měsíc je splatná od 1. do 20. dne

následujícího kalendářního měsíce. Výši zálohy na pojistné zaplacené v

období splatnosti podle věty první lze v tomto období dodatečně zvýšit.



(2) Osoba samostatně výdělečně činná může platit v kalendářním roce

zálohy na pojistné na delší než měsíční období, avšak vždy jen do

budoucna a nejdéle do konce kalendářního roku. Platbu záloh na pojistné

podle věty první je osoba samostatně výdělečně činná povinna předem

oznámit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení. Výši záloh na

pojistné zaplacených do budoucna nelze měnit. Zálohy na pojistné

zaplacené do budoucna lze vrátit jen v případě ukončení samostatné

výdělečné činnosti, a to za kalendářní měsíce následující po ukončení

této činnosti.



(3) Doplatek na pojistném je splatný nejpozději do osmi dnů po dni, ve

kterém byl, popřípadě měl být podán přehled o příjmech a výdajích podle

§ 15 odst. 1 za kalendářní rok, za který se pojistné na důchodové

pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti platí.



§ 14b



(1) Osoba samostatně výdělečně činná je povinna zaplatit pojistné na

důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti za

kalendářní rok, ve kterém byla aspoň po část roku účastna důchodového

pojištění podle § 10 odst. 2 a 3 zákona o důchodovém pojištění a za

který nebyla podle § 13a povinna platit zálohy na pojistné. Pojistné na

důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti podle

předchozí věty je osoba samostatně výdělečně činná povinna zaplatit

nejpozději do osmi dnů po dni, ve kterém byl, popřípadě měl být podán

přehled o příjmech a výdajích podle § 15 odst. 1 za kalendářní rok, za

který se pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku

zaměstnanosti platí.



(2) Osoba samostatně výdělečně činná je povinna zaplatit pojistné na

důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti za

kalendářní rok, za který se přihlásila k účasti na důchodovém pojištění

podle § 10 odst. 4 zákona o důchodovém pojištění až po jeho uplynutí a

za který podle § 13a odst. 1 písm. b) nebyla povinna platit zálohy na

pojistné, popřípadě nezaplatila zálohy na pojistné podle § 13a odst. 5,

a to do osmi dnů po dni, ve kterém byl, popřípadě měl být podán přehled

o příjmech a výdajích podle § 15 odst. 1 za tento rok.



§ 14c



(1) Osoba samostatně výdělečně činná, která je účastna nemocenského

pojištění, je povinna platit pojistné na nemocenské pojištění na

jednotlivé celé kalendářní měsíce, s výjimkou těch kalendářních měsíců,

ve kterých trvají důvody, pro které se podle § 14 odst. 7 neplatí

zálohy na pojistné (§ 13 odst. 2). Za kalendářní měsíc, v němž osobě

samostatně výdělečně činné vznikla účast na nemocenském pojištění, se

však pojistné na nemocenské pojištění platí vždy.



(2) Pojistné na nemocenské pojištění za kalendářní měsíc je splatné od

1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. Osoba samostatně

výdělečně činná může po projednání s okresní správou sociálního

zabezpečení platit pojistné na nemocenské pojištění na delší než

měsíční období, avšak vždy jen do budoucna a nejdéle do konce

kalendářního roku.



(3) Měsíční základ, který osoba samostatně výdělečně činná stanovila v

souladu s tímto zákonem a odvedla z něho pojistné na nemocenské

pojištění, lze v období splatnosti pojistného na nemocenské pojištění

uvedeném v odstavci 1 větě první dodatečně zvýšit; výši pojistného na

nemocenské pojištění, které bylo podle odstavce 2 věty druhé zaplaceno

do budoucna, nelze dodatečně měnit. Stanovením měsíčního základu se

přitom rozumí zaplacení pojistného na nemocenské pojištění z měsíčního

základu.



(4) Jestliže pojistné na nemocenské pojištění bylo zaplaceno po

uplynutí lhůty stanovené v odstavci 2 nebo bylo zaplaceno v této lhůtě,

avšak v nižší částce, než mělo být zaplaceno, jedná se o přeplatek na

pojistném na nemocenské pojištění. Okresní správa sociálního

zabezpečení je povinna při vrácení tohoto přeplatku, popřípadě části

tohoto přeplatku, nebo při použití tohoto přeplatku k úhradě splatného

závazku vůči okresní správě sociálního zabezpečení písemně oznámit

osobě samostatně výdělečně činné den a důvod zániku její účasti na

nemocenském pojištění.



§ 15



(1) Osoba, která aspoň po část kalendářního roku vykonávala samostatnou

výdělečnou činnost, je povinna podat příslušné okresní správě

sociálního zabezpečení nejpozději do jednoho měsíce ode dne, ve kterém

měla podle zvláštního zákona podat daňové přiznání za tento kalendářní

rok, na předepsaném tiskopise přehled o příjmech a výdajích za tento

kalendářní rok. V tomto přehledu se kromě údajů o daňovém základu,

popřípadě není-li osoba samostatně výdělečně činná povinna podávat

daňové přiznání, údajů o příjmech ze samostatné výdělečné činnosti a

výdajích vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení uvádějí

údaje o vyměřovacím základu pro pojistné na důchodové pojištění a

příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, nejnižším měsíčním

vyměřovacím základu pro zálohy na pojistné, úhrnu záloh na pojistné,

pojistném na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku

zaměstnanosti a úhrnu vyměřovacích základů zaměstnance, pokud spolu s

vyměřovacím základem ze samostatné výdělečné činnosti přesahuje částku

maximálního vyměřovacího základu (§ 15a), a vykonávala-li osoba

samostatně výdělečně činná vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, též

údaje o skutečnostech uvedených v § 9 odst. 6 písm. a) až e) zákona o

důchodovém pojištění, pokud chce být považována za osobu samostatně

výdělečně činnou s vedlejší samostatnou výdělečnou činností; pokud

osoba samostatně výdělečně činná vykonávala samostatnou výdělečnou

činnost formou spolupráce, je povinna uvést v tomto přehledu též jméno

a příjmení, trvalý pobyt a rodné číslo osoby samostatně výdělečně

činné, s níž spolupracuje. Uvedla-li osoba samostatně výdělečně činná v

přehledu údaje o vedlejší samostatné výdělečné činnosti, je povinna

tyto údaje též doložit, a to nejpozději do konce kalendářního měsíce

následujícího po měsíci, v němž tento přehled podala; ustanovení § 13a

odst. 9 věty třetí platí zde obdobně. Pokud osobě samostatně výdělečně

činné zpracovává daňové přiznání daňový poradce, je povinna tuto

skutečnost příslušné okresní správě sociálního zabezpečení doložit do

30. dubna kalendářního roku, ve kterém má povinnost podat daňové

přiznání za předchozí kalendářní rok. Osoba samostatně výdělečně činná,

která je poplatníkem daně z příjmů stanovené paušální částkou uvádí v

přehledu též tento údaj a, je povinna příslušné okresní správě

sociálního zabezpečení předložit nejpozději do konce kalendářního

měsíce následujícího po měsíci, v němž byl přehled podán, protokol o

platbě daně z příjmů paušální částkou. Pokud je v předloženém protokole

daň stanovena paušální částkou na více zdaňovacích období, povinnost

jeho předložení za další kalendářní rok nebo roky uvedené v protokolu

se považuje za splněnou v den, kdy osoba samostatně výdělečně činná za

takový kalendářní rok podává či měla podat přehled o svých příjmech a

výdajích ze samostatné výdělečné činnosti. Rozhodnutí správce daně o

zrušení platby daně paušální částkou podle zvláštního právního

předpisu^19d) je osoba samostatně výdělečně činná povinna předložit

příslušné okresní správě sociálního zabezpečení nejpozději v den, kdy

podává či měla podat přehled o svých příjmech a výdajích ze samostatné

výdělečné činnosti za kalendářní rok, který následuje po kalendářním

roce, za který naposledy byla poplatníkem daně z příjmů paušální

částkou.



(2) Zjistí-li se po podání přehledu podle odstavce 1, že vyměřovací

základ pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní

politiku zaměstnanosti je vyšší, než který osoba samostatně výdělečně

činná uvedla v přehledu podle odstavce 1, je osoba samostatně výdělečně

činná povinna předložit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení

opravný přehled, a to nejpozději do 8 dnů ode dne, kdy se o takové

změně dozvěděla. V opravném přehledu uvede novou výši daňového základu,

popřípadě, není-li osoba samostatně výdělečně činná povinna podávat

daňové přiznání, novou výši příjmů ze samostatné výdělečné činnosti a

výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení, výši

vyměřovacího základu pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na

státní politiku zaměstnanosti, přičemž nová výše vyměřovacího základu

nesmí být nižší než původní výše tohoto základu, částku pojistného na

důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,

částku rozdílu mezi pojistným na důchodové pojištění a příspěvkem na

státní politiku zaměstnanosti, kterou má podle opravného přehledu

zaplatit, a pojistným a příspěvkem, které zaplatila za kalendářní rok,

za který opravný přehled podává, a nejnižší měsíční vyměřovací základ

pro stanovení záloh na pojistné. Opravný přehled se podává na tiskopisu

pro podání přehledu podle odstavce 1, kde se uvede též důvod pro

předložení opravného přehledu. Částku rozdílu na pojistném na důchodové

pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti je osoba

samostatně výdělečně činná povinna doplatit do 8 dnů ode dne, v němž

byl nebo měl být opravný přehled podán. Nová výše nejnižšího měsíčního

vyměřovacího základu pro stanovení záloh na pojistné platí od

kalendářního měsíce, v němž osoba samostatně výdělečně činná opravný

přehled podala nebo měla podat.



(3) Zjistí-li se po podání přehledu podle odstavce 1, že vyměřovací

základ pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvku na státní

politiku zaměstnanosti je nižší, než který osoba samostatně výdělečně

činná uvedla v přehledu podle odstavce 1, může osoba samostatně

výdělečně činná předložit příslušné okresní správě sociálního

zabezpečení opravný přehled. V opravném přehledu uvede novou výši

daňového základu, popřípadě, není-li osoba samostatně výdělečně činná

povinna podávat daňové přiznání, novou výši příjmů ze samostatné

výdělečné činnosti a výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění

a udržení, výši vyměřovacího základu pro pojistné na důchodové

pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, přičemž nová

výše vyměřovacího základu nesmí být nižší než původní výše tohoto

základu, pokud původní výše tohoto základu byla určena ve vyšší než

minimální výši, částku pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na

státní politiku zaměstnanosti, částku přeplatku na pojistném na

důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, pokud

přeplatek v důsledku podání opravného přehledu vznikl, a nejnižší

měsíční vyměřovací základ pro stanovení záloh na pojistné. Opravný

přehled se podává na tiskopisu pro podání přehledu podle odstavce 1,

kde se uvede též důvod pro předložení opravného přehledu. Jestliže

částka daňového základu nezakládá osobě samostatně výdělečně činné za

dobu vedlejší samostatné výdělečné činnosti účast na důchodovém

pojištění v kalendářním roce, za který opravný přehled podává, může

spolu s opravným přehledem podat přihlášku k tomuto pojištění za

kalendářní rok, za který opravný přehled podává. Opravný přehled podle

věty první může osoba samostatně výdělečně činná podat nejpozději do

konce třetího kalendářního měsíce po měsíci, v němž se o změně daňového

základu nebo nové výši příjmů a výdajů ze samostatné výdělečné činnosti

dověděla. Opravný přehled se považuje za žádost o vrácení přeplatku;

při vracení přeplatku se postupuje podle § 17. Nová výše nejnižšího

měsíčního vyměřovacího základu pro stanovení záloh na pojistné platí od

kalendářního měsíce, v němž osoba samostatně výdělečně činná opravný

přehled podala.



(4) Údaj o určeném vyměřovacím základu, který osoba samostatně

výdělečně činná uvedla v přehledu podle odstavce 1, nemůže být

dodatečně změněn, s výjimkou opravného přehledu podle odstavce 2 nebo

3.



(5) Zemře-li osoba samostatně výdělečně činná před splněním povinností

uvedených v předchozích odstavcích, může za ni tyto povinnosti splnit

její dědic nebo fyzická osoba, která uplatňuje nárok na důchod z

důchodového pojištění z důvodu úmrtí osoby samostatně výdělečně činné.

Pokud je těmito osobami podáno více přehledů podle odstavce 1 věty

první nebo podle odstavce 2 nebo 3 a nedohodnou-li se tyto osoby na

částce vyměřovacího základu určeného podle § 5b odst. 1 až 3, vychází

se z přehledu podaného osobou, která podala daňové přiznání za zemřelou

osobu samostatně výdělečně činnou,^62) a pokud žádná z těchto osob

nebyla povinna podat daňové přiznání z důvodu úmrtí osoby samostatně

výdělečně činné, považuje se za vyměřovací základ nejnižší z

vyměřovacích základů uvedených těmito osobami.



(6) Je-li osoba samostatně výdělečně činná účastna důchodového spoření,

je povinna v oznámení o zahájení (znovuzahájení) samostatné výdělečné

činnosti uvést též údaj, od kdy se stala účastníkem důchodového

spoření; pokud se osoba samostatně výdělečně činná stala účastníkem

důchodového spoření až po zahájení (znovuzahájení) samostatné výdělečné

činnosti, je povinna tuto skutečnost oznámit okresní správě sociálního

zabezpečení nejpozději na přehledu podaném podle odstavce 1 za

kalendářní rok, v němž se stala účastníkem důchodového spoření.



§ 15a



Maximální vyměřovací základy



(1) Maximálním vyměřovacím základem zaměstnance pro placení pojistného

je částka ve výši čtyřicetiosminásobku průměrné mzdy. Rozhodným

obdobím, z něhož se zjišťuje maximální vyměřovací základ zaměstnance,

je kalendářní rok. Maximální vyměřovací základ zaměstnance je tvořen

součtem vyměřovacích základů zaměstnance zjištěných v kalendářním roce,

za který se maximální vyměřovací základ zjišťuje.



(2) Přesáhne-li v kalendářním roce úhrn vyměřovacích základů

zaměstnance maximální vyměřovací základ podle odstavce 1 a zaměstnanec

je v tomto roce zaměstnán



a) jen u jednoho zaměstnavatele, neplatí zaměstnanec v tomto

kalendářním roce pojistné z částky, která přesahuje tento maximální

vyměřovací základ; to platí i v případě více zaměstnání v kalendářním

roce, avšak u téhož zaměstnavatele,



b) u více zaměstnavatelů, považuje se pojistné zaplacené zaměstnancem z

úhrnu jeho vyměřovacích základů ze všech zaměstnání, který přesahuje

tento maximální vyměřovací základ, za přeplatek na pojistném (§ 17);

tento přeplatek však nemůže být vyšší než částka, která byla

zaměstnanci z jeho příjmů sražena na pojistném.



(3) Zaměstnavatel je povinen písemně potvrdit zaměstnanci na jeho

žádost úhrn vyměřovacích základů za kalendářní rok, z nichž bylo

sraženo pojistné, a to do 8 dnů ode dne obdržení žádosti; zjistí-li

zaměstnavatel, že v tomto potvrzení uvedl nesprávné údaje, je povinen

neprodleně vydat zaměstnanci nové potvrzení. Zaměstnavatel je povinen v

tomto potvrzení uvést, zda je zaměstnanec účasten v kalendářním roce

důchodového spoření.



(4) Do vyměřovacího základu zaměstnavatele se nezahrnuje částka, která

přesahuje maximální vyměřovací základ zaměstnance a z níž zaměstnanec

neplatí v kalendářním roce pojistné podle odstavce 2 písm. a).



(5) Maximálním vyměřovacím základem osoby samostatně výdělečně činné

pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku

zaměstnanosti je částka ve výši čtyřicetiosminásobku průměrné mzdy.



(6) Byla-li osoba samostatně výdělečně činná v kalendářním roce též

zaměstnancem a součet vyměřovacího základu nebo úhrnu vyměřovacích

základů zaměstnance a vyměřovacího základu osoby samostatně výdělečně

činné pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní

politiku zaměstnanosti přesáhl maximální vyměřovací základ osoby

samostatně výdělečně činné stanovený podle odstavce 5, sníží se o tuto

přesahující částku nejdříve vyměřovací základ osoby samostatně

výdělečně činné pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na

státní politiku zaměstnanosti, a je-li přesahující částka vyšší než

tento vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné, sníží se o

zbytek přesahující částky vyměřovací základ nebo úhrn vyměřovacích

základů zaměstnance. Vyměřovací základy zaměstnance dokládá osoba

samostatně výdělečně činná potvrzením podle odstavce 3.



(7) Zálohy na pojistné není povinna platit osoba samostatně výdělečně

činná, která je účastna důchodového pojištění též jako zaměstnanec a v

zaměstnání dosáhla maximálního vyměřovacího základu zaměstnance, a to

od kalendářního měsíce, v němž příslušné okresní správě sociálního

zabezpečení oznámila a doložila, že v zaměstnání dosáhla tohoto

maximálního vyměřovacího základu, do kalendářního měsíce, který

předchází kalendářnímu měsíci, ve kterém byl nebo měl být podán přehled

o příjmech a výdajích podle § 15 odst. 1 za kalendářní rok, který

následuje po kalendářním roce, v němž osoba samostatně výdělečně činná

dosáhla tohoto maximálního vyměřovacího základu.



§ 15b



zrušen



§ 16



(1) Osoba dobrovolně účastná důchodového pojištění platí pojistné na

důchodové pojištění za jednotlivé celé kalendářní měsíce, ve kterých je

aspoň po část kalendářního měsíce účastna důchodového pojištění podle §

6 zákona o důchodovém pojištění.



(2) Pojistné na důchodové pojištění za doby uvedené



a) v § 6 odst. 1 písm. c) až e) zákona o důchodovém pojištění nelze

zaplatit po uplynutí dvou kalendářních roků následujících po

kalendářním roce, do něhož spadá kalendářní měsíc, za který se toto

pojistné platí,



b) v § 6 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění nelze zaplatit po

uplynutí jednoho roku od posledního dne kalendářního měsíce, za který

se toto pojistné platí.



(3) Je-li pojistné na důchodové pojištění zaplaceno po uplynutí lhůt

uvedených v odstavci 2 nebo je-li toto pojistné zaplaceno osobou

uvedenou v § 6 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění za dobu delší než

15 let anebo je-li toto pojistné zaplaceno za dobu po vzniku nároku na

starobní důchod, považuje se za přeplatek na pojistném.



(4) Osoba dobrovolně účastná důchodového pojištění, která je účastna

důchodového spoření, je povinna při podání přihlášky k dobrovolné

účasti na důchodovém pojištění uvést, že je účastna důchodového

spoření.



(5) Osoba dobrovolně účastná důchodového pojištění, která je účastna

důchodového spoření a při podání přihlášky k dobrovolné účasti na

důchodovém pojištění neuvedla, že je účastníkem důchodového spoření,

nebo podle § 52 odst. 3 zákona o organizaci a provádění sociálního

zabezpečení nesdělila, že se po podání této přihlášky stala účastníkem

důchodového spoření, a platila pojistné na důchodové pojištění v

procentní sazbě uvedené v § 7 odst. 1 písm. d) bodě 1, může doplatit

dlužné pojistné do 6 kalendářních měsíců po kalendářním měsíci, v němž

se dověděla o tomto dluhu na pojistném.



(6) Osoba dobrovolně účastná důchodového pojištění odvádí pojistné na

důchodové pojištění na účet příslušné okresní správy sociálního

zabezpečení. Při platbě pojistného na důchodové pojištění je osoba

dobrovolně účastná důchodového pojištění povinna označit kalendářní

měsíce, za které toto pojistné platí.



(7) Okresní správa sociálního zabezpečení neprodleně převede část

pojistného na důchodové pojištění zaplacené osobou dobrovolně účastnou

důchodového pojištění, která je účastna důchodového spoření, ve výši 5

% z vyměřovacího základu na účet vedený u Specializovaného finančního

úřadu, který ji převede obdobně jako výnos pojistného na důchodové

spoření na účet pro příjem plateb pojistného, převádění prostředků

účastníka a provádění úhrad podle právního předpisu upravujícího

důchodové spoření. Část pojistného podle věty první se zaokrouhluje na

celé koruny nahoru.



§ 16a



(1) Zahraniční zaměstnanec, který je účasten nemocenského pojištění, je

povinen platit pojistné na nemocenské pojištění na účet příslušné

okresní správy sociálního zabezpečení za jednotlivé celé kalendářní

měsíce, s výjimkou kalendářních měsíců, ve kterých měl po celý

kalendářní měsíc nárok na nemocenské nebo peněžitou pomoc v mateřství z

nemocenského pojištění zahraničního zaměstnance. Pojistné na nemocenské

pojištění je splatné od 1. do 20. dne kalendářního měsíce, který

následuje po kalendářním měsíci, za který toto pojistné platí. Měsíční

základ, který zahraniční zaměstnanec stanovil v souladu s tímto zákonem

a odvedl z něho pojistné na nemocenské pojištění, nelze dodatečně

měnit. Ustanovení § 14c odst. 3 věty druhé platí v případě věty třetí

přiměřeně. Zahraniční zaměstnanec může po projednání s příslušnou

okresní správou sociálního zabezpečení platit pojistné na nemocenské

pojištění na delší než měsíční období, avšak vždy jen do budoucna a

nejdéle do konce kalendářního roku.



(2) Jestliže pojistné na nemocenské pojištění bylo zahraničním

zaměstnancem zaplaceno po uplynutí lhůty stanovené v odstavci 1 nebo

bylo zaplaceno v této lhůtě, avšak v nižší částce, než mělo být

zaplaceno, anebo zahraniční zaměstnanec nebyl v kalendářním měsíci, za

který platí pojistné na nemocenské pojištění, dobrovolně účasten

důchodového pojištění, jedná se o přeplatek na pojistném na nemocenské

pojištění. Okresní správa sociálního zabezpečení je povinna při vrácení

tohoto přeplatku písemně oznámit zahraničnímu zaměstnanci den a důvod

zániku jeho účasti na nemocenském pojištění, a to nejpozději do 8 dnů

druhého kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž

účast zahraničního zaměstnance na nemocenském pojištění zanikla.



§ 17



Přeplatek pojistného



(1) Přeplatek na pojistném se vrací plátci pojistného nebo jeho

právnímu nástupci do pěti let po uplynutí kalendářního roku, v němž

vznikl, pokud není jiného splatného závazku vůči okresní správě

sociálního zabezpečení nebo České správě sociálního zabezpečení. Je-li

takový závazek, použije se přeplatku na pojistném k jeho úhradě. Po

úhradě splatných závazků na pojistném lze použít přeplatku na pojistném

také k úhradě dluhu v nemocenském nebo důchodovém pojištění. Splatný

závazek podle věty první a třetí se zjišťuje, má-li zaměstnavatel více

mzdových účtáren, ve vztahu ke všem těmto mzdovým účtárnám.



(2) Příslušná okresní správa sociálního zabezpečení^19) je povinna

vrátit přeplatek na pojistném do jednoho měsíce ode dne, kdy tento

přeplatek zjistila. Požádal-li plátce pojistného nebo jeho právní

nástupce o vrácení přeplatku na pojistném a příslušná správa sociálního

zabezpečení vrátila přeplatek na pojistném po uplynutí lhůty stanovené

pro vydání rozhodnutí o přeplatku na pojistném, je povinna zaplatit

úrok z přeplatku za dobu po uplynutí této lhůty ve výši 140 % diskontní

úrokové sazby České národní banky platné první den kalendářního

čtvrtletí, v němž tato lhůta uplynula; pro den platby přeplatku na

pojistném platí obdobně § 19 odst. 2 písm. a) a b), nestanoví-li se

dále jinak. Za žádost o vrácení přeplatku na pojistném se považuje vždy

podání přehledu podle § 15 odst. 1, vyplývá-li z něho přeplatek na

pojistném. Na žádost osoby samostatně výdělečně činné použije příslušná

okresní správa sociálního zabezpečení přeplatek na pojistném

vyplývající z přehledu podle § 15 odst. 1 na úhradu záloh na pojistném

do budoucna, nejdéle však do konce kalendářního roku; za den zaplacení

záloh na pojistném se přitom považuje den, kdy osoba samostatně

výdělečně činná podala přehled podle § 15 odst. 1 spolu s takovou

žádostí.



(3) Přeplatek podle § 15a odst. 2 písm. b) vrátí okresní správa

sociálního zabezpečení zaměstnanci jen na základě jeho písemné žádosti

doložené potvrzením zaměstnavatele podle § 15a odst. 3; ustanovení

odstavce 1 věty druhé a odstavce 2 věty druhé platí přitom obdobně.

Nárok na vrácení přeplatku zaniká, nebyla-li žádost o vrácení přeplatku

podána do 5 let po uplynutí kalendářního roku, v němž přeplatek vznikl.

Pro účely vrácení přeplatku na pojistném zaměstnanci se do částky

maximálního vyměřovacího základu zahrnují nejdříve vyměřovací základy z

těch zaměstnání, v nichž je zaměstnanec poplatníkem pojistného.



(4) Vznikl-li přeplatek na pojistném na nemocenské pojištění proto, že

osoba samostatně výdělečně činná zaplatila pojistné na nemocenské

pojištění z vyššího měsíčního základu, než kolik činí měsíční

vyměřovací základ stanovený podle § 14, je příslušná okresní správa

sociálního zabezpečení povinna vrátit tento přeplatek osobě samostatně

výdělečně činné do jednoho měsíce ode dne podání přehledu podle § 15

odst. 1 za kalendářní rok, do něhož spadá kalendářní měsíc, za který

tento přeplatek vznikl.



§ 18



Promlčení pojistného



(1) Právo předepsat dlužné pojistné se promlčuje za 10 let ode dne

splatnosti. Byl-li proveden úkon ke zjištění výše pojistného nebo jeho

vyměření, plyne nová promlčecí lhůta ode dne, kdy se o tom plátce

pojistného dozvěděl.



(2) Právo vymáhat pojistné se promlčuje za 10 let od právní moci

platebního výměru, jímž bylo vyměřeno. Promlčecí doba neběží po dobu

řízení u soudu.



§ 19



Způsob placení pojistného



(1) Pojistné se platí v české měně



a) na příslušný účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení

vedený u poskytovatele platebních služeb, nebo



b) vyplacením v hotovosti zaměstnanci příslušné okresní správy

sociálního zabezpečení pověřenému přijímat pojistné; v jednom

kalendářním dni však lze zaplatit nejvýše částku 10 000 Kč.



(2) Za den platby pojistného se považuje



a) v případě placení na účet příslušné okresní správy sociálního

zabezpečení vedený u poskytovatele platebních služeb den, kdy dojde k

připsání pojistného na účet poskytovatele platebních služeb příslušné

okresní správy sociálního zabezpečení,



b) v případě vyplacení hotovosti přímo zaměstnanci příslušné okresní

správy sociálního zabezpečení den, kdy příslušný zaměstnanec hotovost

přijal.



(3) Poskytovatel platebních služeb, u kterého je veden účet příslušné

okresní správy sociálního zabezpečení, je povinen poskytnout okresní

správě sociálního zabezpečení informaci o dni, kdy došlo k připsání

částky na účet poskytovatele platebních služeb příslušné okresní správy

sociálního zabezpečení, a o čísle účtu plátce nebo jeho jiném

jedinečném identifikátoru^26).



(4) Držitel poštovní licence, který přijal platbu k úhradě poštovním

poukazem, ji předá k provedení převodu poskytovateli platebních služeb,

který vede jeho účet, do 2 pracovních dnů ode dne, kdy platbu přijal;

pro další převod této platby se uplatní lhůty podle zákona o platebním

styku.



(5) Spořitelní a úvěrní družstva jsou povinna poskytnout na žádost

okresní správě sociálního zabezpečení čísla účtů, údaje o jejich

majitelích, stavech peněžních prostředků na účtech a o jejich pohybu a

údaje o úvěrech, vkladech a depozitech.



§ 20



Penále



(1) Nebylo-li pojistné zaplaceno ve stanovené lhůtě anebo bylo-li

zaplaceno v nižší částce, než ve které mělo být zaplaceno, je plátce

pojistného povinen platit penále. Penále činí 0,05 % dlužné částky za

každý kalendářní den, ve kterém některá z těchto skutečností trvala.

Pro výši zálohy na pojistné platí obdobně ustanovení § 14 odst. 8.



(2) Penále se poprvé platí za kalendářní den, který bezprostředně

následuje po dni splatnosti pojistného. Penále se naposledy platí za

den, ve kterém bylo dlužné pojistné zaplaceno. Posledním dnem, za který

osoba samostatně výdělečně činná platí penále z dlužných záloh na

pojistné, je



a) den, ve kterém byl podán přehled podle § 15 za kalendářní rok, za

který vznikl dluh na zálohách na pojistném, pokud byl tento přehled

podán ve stanovené lhůtě, nebo



b) poslední den lhůty stanovené pro podání přehledu podle § 15 za

kalendářní rok, za který vznikl dluh na zálohách na pojistném, pokud

nebyl tento přehled podán ve stanovené lhůtě.



(3) Jestliže příslušná okresní správa sociálního zabezpečení^44)

povolila placení dlužného pojistného ve splátkách (§ 20a), penále z

takového dluhu činí 0,025 % dlužné částky za každý kalendářní den, kdy

dluh na pojistném trvá, a to ode dne splatnosti první splátky dluhu;

pokud plátce pojistného, kterému bylo povoleno placení dlužného

pojistného ve splátkách, nezaplatí včas nebo ve správné výši některou

splátku dluhu nebo pojistné splatné v období po splatnosti první

splátky dluhu a okresní správa sociálního zabezpečení z tohoto důvodu

zrušila povolení, je povinen platit z dlužného pojistného ještě penále

ve výši 0,025 % dlužné částky za každý kalendářní den, kdy jeho dluh

trvá, a to ode dne splatnosti první splátky dluhu. Jestliže bylo

pojistné zaplacené ve správné výši za kalendářní měsíc použito k úhradě

dlužných částek podle § 22a, nepřihlíží se pro účely předchozí věty k

takovému postupu.



(4) Pro účely odstavce 3 se považuje pojistné splatné v období po

vydání rozhodnutí o povolení splátek za pojistné zaplacené včas a ve

správné výši i tehdy, pokud bylo zaplaceno později, než mělo být

zaplaceno, z důvodu, že bylo zaplaceno na účet jiné než příslušné

okresní správy sociálního zabezpečení nebo na účet správce daně,

popřípadě na účet zdravotní pojišťovny; podmínkou však je, že toto

pojistné bylo zaplaceno na účet příslušné okresní správy sociálního

zabezpečení nejpozději do osmi dnů po zjištění, že bylo zaplaceno na

tento jiný účet; ustanovení odstavce 6 část věty první za středníkem

platí i zde. Pro účely odstavce 3 se dále považuje pojistné splatné v

období po vydání rozhodnutí o povolení splátek za pojistné zaplacené

včas a ve správné výši rovněž tehdy, pokud bylo zaplaceno v nižší

částce, než ve které mělo být zaplaceno, z toho důvodu, že z částky

pojistného byla odečtena náhrada mzdy za dobu dočasné pracovní

neschopnosti ve vyšší částce, než měla být odečtena; podmínkou však je,

že dlužné pojistné bylo do správné výše doplaceno nejpozději do 8 dnů

po zjištění tohoto dluhu.



(5) Penále se neplatí



a) za dobu, kdy osoba samostatně výdělečně činná nevykonává samostatnou

výdělečnou činnost,



b) z pojistného na důchodové pojištění, které osoba dobrovolně účastná

důchodového pojištění dluží za dobu dobrovolné účasti na tomto

pojištění,



c) za dobu, po kterou se zaměstnavatel již nepovažuje pro účely tohoto

zákona za zaměstnavatele [§ 3 odst. 1 písm. a)],



d) za dobu ode dne následujícího po dni vydání platebního výměru do dne

předcházejícímu dni jeho vykonatelnosti, pokud dlužné pojistné bylo

zaplaceno do dne vykonatelnosti platebního výměru,



e) za dobu ode dne vydání rozhodnutí o prohlášení konkursu na majetek

plátce pojistného do dne právní moci usnesení soudu, kterým se konkurs

ruší^45),



f) za dobu od právní moci rozhodnutí soudu o schválení reorganizačního

plánu do dne právní moci rozhodnutí soudu, kterým reorganizace

končí^45),



g) za dobu od vstupu plátce pojistného do likvidace,



h) za dobu od právní moci usnesení soudu, kterým byl zamítnut

insolvenční návrh proto, že majetek plátce pojistného nepostačuje k

úhradě nákladů insolvenčního řízení, nebo kterým byl zrušen konkurs po

zjištění soudu, že majetek plátce pojistného je zcela nepostačující pro

uspokojení věřitelů,



i) byla-li podána kasační stížnost proti rozhodnutí krajského soudu,

kterým bylo zrušeno rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení o

povinnosti zaplatit pojistné, za dobu ode dne, kdy nabylo právní moci

rozhodnutí krajského soudu, do osmého dne po dni nabytí právní moci

rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o kasační stížnosti, pokud dlužné

pojistné bylo zaplaceno do tohoto dne; nebylo-li v této lhůtě dlužné

pojistné zaplaceno, platí se penále ode dne nabytí právní moci

rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o kasační stížnosti.



(6) Jestliže pojistné bylo zaplaceno na účet jiné než příslušné okresní

správy sociálního zabezpečení nebo na účet správce daně nepovažuje se

taková částka za dlužné pojistné podle odstavce 1 ode dne následujícího

po dni její platby (§ 19 odst. 2) do osmi dnů po dni zjištění, že

plátce zaplatil pojistné na tento jiný účet; za den tohoto zjištění se

považuje den, ve kterém plátce pojistného požádal o vrácení částky

pojistného zaplacené na jiný účet, nejpozději však den, ve kterém mu

příslušná okresní správa sociálního zabezpečení písemně oznámila, že

tuto platbu pojistného neobdržela. Jestliže pojistné bylo zaplaceno na

účet cizozemského nositele pojištění namísto příslušné okresní správy

sociálního zabezpečení, nepovažuje se taková částka za dlužné pojistné

podle odstavce 1, pokud plátce pojistného uhradí dlužné pojistné do 8

dnů po zjištění, že měl pojistné zaplatit okresní správě sociálního

zabezpečení; za den tohoto zjištění se přitom považuje den, ve kterém

mu okresní správa sociálního zabezpečení písemně oznámila číslo účtu,

na který mají být platby pojistného zasílány.



(7) Jestliže pojistné bylo zaměstnavatelem zaplaceno v nižší částce,

než ve které mělo být zaplaceno, z toho důvodu, že z částky pojistného

byla odečtena náhrada mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti ve

vyšší částce, než měla být odečtena, nepovažuje se částka, o kterou

bylo pojistné takto zkráceno, za dlužné pojistné podle odstavce 1, a to

až do dne předcházejícího dni, kdy se stal vykonatelným platební výměr,

kterým bylo pojistné dlužné z tohoto důvodu předepsáno k úhradě.



(8) Každá platba penále se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.



(9) Pokud jde o splatnost penále, způsob jeho placení, jeho vymáhání,

promlčení a vracení přeplatku na penále, postupuje se stejně jako u

pojistného.



(10) Pro účely zvláštních předpisů^64) se za dlužné pojistné považuje i

dlužné penále.



§ 20a



Povolení splátek pojistného a penále



(1) Na písemnou žádost plátce pojistného uvedeného v § 3 odst. 1 písm.

a) může příslušná okresní správa sociálního zabezpečení povolit placení

dlužného pojistného a penále ve splátkách, a to až do výše, kterou

tento plátce dluží ke dni vydání rozhodnutí o povolení splátek. Placení

dlužného pojistného a penále ve splátkách nelze povolit, jestliže došlo

k jeho zrušení s likvidací nebo probíhá-li insolvenční řízení, v němž

již bylo vydáno rozhodnutí o úpadku plátce pojistného; tyto skutečnosti

je plátce pojistného, který žádá o povolení splátek, povinen písemně

oznámit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení do 8 dnů ode

dne, kdy nastaly. Věta druhá platí obdobně pro případy uvedené v § 20

odst. 5 písm. e) až g).



(2) Na písemnou žádost plátce pojistného uvedeného v § 3 odst. 4 může

povolit příslušná okresní správa sociálního zabezpečení placení

doplatku na pojistném (§ 14 odst. 10), pojistného na důchodové

pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (§ 14b) a

penále, které tento plátce dluží ke dni vydání rozhodnutí o povolení

splátek, ve splátkách. Ustanovení odstavce 1 věty druhé platí zde

přiměřeně.



(3) Okresní správa sociálního zabezpečení stanoví výši jednotlivých

splátek dluhu a dobu splácení dluhu, která nesmí být delší než 36

měsíců.



(4) Jednotlivé splátky dluhu se platí jednou částkou, a to odděleně od

plateb běžného pojistného. Plátce pojistného je povinen označit každou

splátku dluhu způsobem určeným v povolení; nebude-li tato splátka takto

označena, nepovažuje se za splátku dluhu.



(5) Zaplatí-li plátce pojistného měsíční splátku dluhu ve vyšší částce

nebo zaplatí-li mimořádnou platbu označenou podle odstavce 4 věty

druhé, použijí se tyto částky na úhradu splátek dluhu nejdříve

splatných.



(6) Okresní správa sociálního zabezpečení



a) může zrušit povolení o placení dlužného pojistného a penále ve

splátkách, jestliže plátce pojistného nezaplatí včas nebo ve správné

výši některou splátku dluhu nebo pojistné splatné v období po

splatnosti první splátky dluhu,



b) zruší povolení o placení dlužného pojistného a penále ve splátkách,

jestliže plátce pojistného vstoupí do likvidace nebo bylo-li vydáno

rozhodnutí o úpadku plátce pojistného, a to ke dni, kdy některá z

těchto událostí nastala.



Ustanovení § 20 odst. 4 platí přitom obdobně.



(7) Pokud není v předchozích odstavcích stanoveno jinak, platí pro

splátky dluhu obdobně ustanovení o pojistném. Pro účely placení

dlužného pojistného a penále ve splátkách se za plátce pojistného

považuje i bývalý plátce pojistného, který má splatné závazky vůči

okresní správě sociálního zabezpečení nebo České správě sociálního

zabezpečení.



§ 21



Přirážka k pojistnému na sociální zabezpečení



(1) Přirážku k pojistnému na sociální zabezpečení (dále jen "přirážka k

pojistnému") uloží příslušná okresní správa sociálního zabezpečení^20)

zaměstnavateli, jestliže



a) výrobní zařízení zaměstnavatele podle pravomocného rozhodnutí orgánu

inspekce práce nevyhovuje předpisům k zajištění bezpečnosti a ochrany

zdraví při práci, nebo



b) výrobní zařízení zaměstnavatele podle pravomocného rozhodnutí

příslušného zdravotnického orgánu nevyhovuje předpisům zdravotnickým

nebo hygienickým, nebo



c) podle zjištění orgánu inspekce práce nebo zdravotnického orgánu není

provozováno předepsané zařízení na ochranu života a zdraví zaměstnanců.



(2) Výše přirážky k pojistnému může činit až 5 % z vyměřovacího základu

(§ 5a) za jednotlivé měsíce, za které se přirážka k pojistnému platí.

Jestliže se zjištěné nedostatky týkají jen nižší složky zaměstnavatele,

stanoví se přirážka k pojistnému jen z úhrnu vyměřovacích základů

zaměstnanců v této nižší složce.



(3) Přirážku k pojistnému je zaměstnavatel povinen platit od prvního

dne kalendářního měsíce, v němž nabylo právní moci rozhodnutí uvedené v

odstavci 1 písm. a) nebo b), anebo v němž došlo ke zjištění uvedenému v

odstavci 1 písm. c), a to až do konce kalendářního měsíce, v němž byly

zjištěné nedostatky odstraněny. Byla-li stanovena lhůta k odstranění

nedostatků, je zaměstnavatel povinen platit přirážku k pojistnému až od

prvního dne kalendářního měsíce, v němž tato lhůta prošla a nedostatky

trvají dál.



(4) Pokud jde o splatnost přirážky k pojistnému, způsob jejího placení,

její vymáhání, promlčení a vracení přeplatku k přirážce na pojistném,

postupuje se stejně jako u pojistného.



§ 21a



zrušen



§ 22



Pokuty



(1) Za nesplnění nebo porušení povinností stanovených v § 5 odst. 5

větě třetí, § 9 odst. 2, § 9a, § 10 větě první, § 11 větě první a

třetí, § 15a odst. 3, § 20a odst. 1 části věty druhé za středníkem a

větě třetí, § 22c a § 24 větě druhé může příslušná okresní správa

sociálního zabezpečení^21) uložit zaměstnavateli pokutu až do výše



a) 20 000 Kč za každé jednotlivé nesplnění či porušení povinnosti,



b) 100 000 Kč při opětovném nesplnění nebo porušení povinnosti, za

jejíž nesplnění nebo porušení byla již pokuta podle písmene a) uložena.



(2) Za nesplnění nebo porušení povinností stanovených v § 15, § 20a

odst. 1 části věty druhé za středníkem, § 22c a § 24 větě druhé může

příslušná okresní správa sociálního zabezpečení^22) uložit osobě

samostatně výdělečně činné pokutu až do výše



a) 20 000 Kč za každé jednotlivé nesplnění či porušení povinnosti,



b) 100 000 Kč při opětovném nesplnění nebo porušení povinnosti, za

jejíž nesplnění nebo porušení byla již pokuta podle písmene a) uložena.



(3) Pokutu lze uložit do dvou let ode dne, kdy se příslušná okresní

správa sociálního zabezpečení dozvěděla o nesplnění nebo porušení

povinnosti, nejpozději však do pěti let ode dne, kdy k nesplnění nebo

porušení povinnosti došlo.



(4) Pokud jde o způsob placení a vymáhání pokuty, postupuje se stejně

jako u pojistného.



§ 22a



nadpis vypuštěn



(1) Má-li zaměstnavatel splatný závazek vůči okresní správě sociálního

zabezpečení, použije se jeho platba v tomto pořadí:



a) nejstarší nedoplatky pojistného,



b) běžné platby pojistného,



c) penále,



d) pokuty,



e) přirážka k pojistnému.



(2) Má-li osoba samostatně výdělečně činná splatný závazek vůči okresní

správě sociálního zabezpečení, použije se její platba v tomto pořadí:



a) nejstarší nedoplatky pojistného na důchodové pojištění a příspěvku

na státní politiku zaměstnanosti,



b) běžné platby pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní

politiku zaměstnanosti,



c) penále z dlužného pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na

státní politiku zaměstnanosti,



d) pokuty.



(3) Platbu zaplacenou zaměstnavatelem v období od prvního dne

kalendářního měsíce do dne předcházejícího dni splatnosti pojistného za

předcházející kalendářní měsíc nelze přede dnem jeho splatnosti použít

na úhradu dlužného penále ani považovat za přeplatek podle § 17. Platbu

pojistného na nemocenské pojištění zaplacenou osobou samostatně

výdělečně činnou nelze použít podle odstavce 2, pokud toto pojistné

bylo zaplaceno včas a ve správné výši.



(4) Splátku dlužného pojistného nebo penále zaplacenou podle § 20a

nelze použít k úhradě dlužných částek podle odstavců 1 a 2; to platí i

naopak.



(5) Pořadí plateb na úhradu dlužných částek podle odstavců 1 a 2 se

nepoužije na částku uhrazenou v rámci výkonu rozhodnutí nebo výkazu

nedoplatků; takováto částka může být použita jen na úhradu dluhu

vyčísleného v rozhodnutí nebo výkazu nedoplatků takto vymáhaném.



§ 22b



Pravděpodobná výše pojistného



(1) Jestliže zaměstnavatel nesplnil povinnost podat přehled podle § 9

odst. 2, nebo jestliže osoba samostatně výdělečně činná nesplnila

povinnost podat přehled podle § 15 odst. 1 a 2 a tato povinnost nebyla

splněna ani ve lhůtě určené příslušnou správou sociálního zabezpečení v

písemné výzvě, může příslušná okresní správa sociálního zabezpečení

stanovit rozhodnutím pravděpodobnou výši pojistného na sociální

zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti nebo

pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku

zaměstnanosti (dále jen "pravděpodobná výše pojistného"), pokud byl

plátce pojistného v této výzvě na tento následek upozorněn.



(2) Při stanovení pravděpodobné výše pojistného vychází příslušná

okresní správa sociálního zabezpečení z údajů a pomůcek, které má k

dispozici nebo které si sama opatří. Údaje o počtu zaměstnanců si může

okresní správa sociálního zabezpečení vyžádat od krajské pobočky Úřadu

práce, která je povinna tyto údaje jí sdělit, pokud je má k dispozici.

Nelze-li pro nedostatek podkladů stanovit pravděpodobnou výši příjmů

zaměstnance anebo osoby samostatně výdělečně činné, má se pro účely

stanovení pravděpodobné výše pojistného za to, že jejich měsíčním

příjmem je částka 1,5násobku průměrné mzdy určované pro kalendářní rok,

ve kterém okresní správa sociálního zabezpečení stanoví pravděpodobnou

výši pojistného; u osoby samostatně výdělečně činné se má přitom za to,

že tato částka je jejím měsíčním příjmem ze samostatné výdělečné

činnosti, který je již snížen o výdaje vynaložené na jeho dosažení,

zajištění a udržení. Částka podle věty třetí se zaokrouhluje na celé

koruny směrem nahoru.



(3) Stanovením pravděpodobné výše pojistného není dotčena povinnost

předložit přehled podle § 9 odst. 2 nebo § 15 odst. 1 a 2 ani možnost

uložit pokutu podle § 22. Je-li následně tento přehled předložen,

příslušná okresní správa sociálního zabezpečení novým rozhodnutím^22a)

rozhodnutí o pravděpodobné výši pojistného zruší. Okresní správa

sociálního zabezpečení novým rozhodnutím^22a) zruší rozhodnutí o

pravděpodobné výši pojistného, pokud osoba samostatně výdělečně činná

prokáže, že nevykonávala samostatnou výdělečnou činnost v období, na

které byla stanovena pravděpodobná výše pojistného, nebo pokud

zaměstnavatel prokáže, že nezaměstnával ani jednoho zaměstnance v

období, na které byla stanovena pravděpodobná výše pojistného.



(4) Plátci pojistného jsou povinni platit penále z dlužné částky

pravděpodobné výše pojistného, a to ode dne, který bezprostředně

následuje po dni splatnosti pojistného (§ 20 odst. 2 věta první),

ohledně něhož nebyl podán přehled podle § 9 odst. 5 a 6 nebo § 15 odst.

1 a 2, do dne, ve kterém byl tento přehled předložen, a to včetně

tohoto dne. Ustanovení věty první platí přitom i tehdy, je-li penále z

pravděpodobné výše pojistného vyšší než penále z pojistného podle

přehledu podle § 9 odst. 2 nebo § 15 odst. 1 a 2; je-li penále z

pravděpodobné výše pojistného nižší než penále z pojistného podle

tohoto přehledu, je plátce pojistného povinen zaplatit ještě tento

rozdíl.



§ 22c



Uschovávání účetních záznamů



Účetní záznamy o údajích potřebných pro stanovení a odvod pojistného

jsou plátci pojistného povinni uschovávat po dobu 10 kalendářních roků

následujících po roce, kterého se týkají.



§ 22d



neplatil



Příslušná okresní správa sociálního zabezpečení je povinna vydat na

žádost plátce pojistného potvrzení o stavu jeho závazků týkajících se

pojistného, penále a přirážky k pojistnému. Tuto povinnost má okresní

správa sociálního zabezpečení též na základě žádosti, stanoví-li tak

zvláštní zákon^22b). Má-li plátce pojistného dluh, uvede se v tomto

potvrzení výše tohoto dluhu a údaj o dluhu na pojistném včetně záloh,

dluhu na penále a dluhu na přirážce k pojistnému; zvlášť se přitom

uvede výše zůstatku dluhu, jehož placení bylo povoleno ve splátkách.



§ 23



Počítání času



(1) Lhůta určená podle dní počíná dnem, který následuje po události,

jež je rozhodující pro její počátek.



(2) Poslední den lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let připadá na

den, který se pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem, na který

připadá událost, od níž lhůta počíná. Není-li takový den v měsíci,

připadne poslední den lhůty na poslední den v měsíci.



(3) Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je

posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den.



(4) Lhůta stanovená tímto zákonem k podání předepsaného tiskopisu,

žádosti nebo oznámení je zachována, je-li posledního dne lhůty učiněn

úkon u příslušného orgánu sociálního zabezpečení nebo je-li podána

poštovní zásilka obsahující podání.



§ 23a



Měla-li osoba samostatně výdělečně činná splnit povinnosti stanovené

tímto zákonem ve lhůtě vázané na lhůty pro podání daňového přiznání a

podle zvláštního zákona není povinna toto přiznání podávat, je povinna

splnit tyto povinnosti do 31. července kalendářního roku následujícího

po kalendářním roce, v němž vykonávala samostatnou výdělečnou činnost.



§ 23b



(1) Samostatnou výdělečnou činností se pro účely tohoto zákona rozumí

též spolupráce při výkonu samostatné výdělečné činnosti, pokud podle

zákona o daních z příjmů lze v důsledku této spolupráce rozdělovat

příjmy dosažené ze samostatné výdělečné činnosti a výdaje vynaložené na

jejich dosažení, zajištění a udržení mezi více osob.



(2) Smluvním zaměstnavatelem se pro účely tohoto zákona rozumí

právnická nebo fyzická osoba, která má sídlo nebo bydliště na území

České republiky a u níž jsou v České republice činni zaměstnanci

zaměstnavatele, jehož sídlo nebo bydliště je na území státu, s nímž

Česká republika neuzavřela mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení,

považovaní v České republice za smluvní zaměstnance, pokud podle

smlouvy uzavřené s tímto zaměstnavatelem jsou příjmy smluvních

zaměstnanců vypláceny smluvním zaměstnavatelem nebo jsou smluvním

zaměstnavatelem uhrazovány tomuto zaměstnavateli. Smluvní zaměstnavatel

má pro účely tohoto zákona postavení zaměstnavatele. Organizační složka

právnické osoby, která má sídlo ve státě, s nímž Česká republika

neuzavřela mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení, pokud je tato

složka zapsána v obchodním rejstříku, plní úkoly zaměstnavatele podle

tohoto zákona u vedoucích zaměstnanců této právnické osoby, jejichž

místo výkonu práce je trvale v České republice.



(3) Za období nároku na výplatu nemocenského z nemocenského pojištění

osob samostatně výdělečně činných se pro účely tohoto zákona považuje

též období dočasné pracovní neschopnosti (karantény), po které se

nemocenské podle zvláštního právního předpisu neposkytuje, pokud se

jedná o osobu samostatně výdělečně činnou, která je účastna

nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných.



(4) Za průměrnou mzdu se pro účely tohoto zákona považuje částka, která

se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní

rok, který o 2 roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná

mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto

všeobecného vyměřovacího základu; vypočtená částka se zaokrouhluje na

celé koruny nahoru.



§ 24



Tiskopisy



Česká správa sociálního zabezpečení je povinna zajistit vydávání

tiskopisů potřebných k hlášení údajů stanovených tímto zákonem. Tyto

tiskopisy jsou poplatníci pojistného uvedení v § 3 povinni používat.



§ 25



nadpis vypuštěn



(1) Ustanovení § 2 až 24 se použijí i pro vojáky z povolání s těmito

odchylkami:



a) tam, kde podle těchto ustanovení vykonává působnost Česká správa

sociálního zabezpečení nebo okresní správa sociálního zabezpečení,

rozumějí se tím příslušné orgány Ministerstva obrany,



b) tam, kde se v těchto ustanoveních mluví o zaměstnavateli, rozumí se

tím příslušný útvar ozbrojených sil České republiky.



(2) Ustanovení § 2 až 24 se použijí i pro příslušníky Vězeňské služby

České republiky , Policie České republiky, Generální inspekce

bezpečnostních sborů, Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro

zahraniční styky a informace s těmito odchylkami:



a) tam, kde podle těchto ustanovení vykonává působnost Česká správa

sociálního zabezpečení nebo okresní správa sociálního zabezpečení,

rozumí se tím Ministerstvo spravedlnosti, Ministerstvo vnitra,

Generální inspekce bezpečnostních sborů, Bezpečnostní informační služba

a Úřad pro zahraniční styky a informace,



b) tam, kde se v těchto ustanoveních mluví o zaměstnavateli, rozumí se

tím útvar Vězeňské služby České republiky a zaměstnavatel příslušníka

Policie České republiky, Generální inspekce bezpečnostních sborů,

Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a

informace.



(3) Ustanovení § 2 až 24 se použijí i pro příslušníky Celní správy

České republiky s těmito odchylkami:



a) tam, kde podle těchto ustanovení vykonává působnost Česká správa

sociálního zabezpečení nebo okresní správa sociálního zabezpečení,

rozumí se tím Generální ředitelství cel,



b) tam, kde se v těchto ustanoveních mluví o organizaci a malé

organizaci, rozumí se tím příslušný celní orgán.



b) tam, kde se v těchto ustanoveních mluví o zaměstnavateli, rozumí se

tím příslušný celní orgán.



(4) Ustanovení § 2 až 24 se použijí i pro příslušníky Hasičského

záchranného sboru České republiky s těmito odchylkami:



a) tam, kde podle těchto ustanovení vykonává působnost Česká správa

sociálního zabezpečení nebo okresní správa sociálního zabezpečení,

rozumí se tím Ministerstvo vnitra,



b) tam, kde se v těchto ustanoveních hovoří o zaměstnavateli, rozumí se

tím příslušný orgán Hasičského záchranného sboru České republiky.



(5) Pro stanovení vyměřovacího základu je nezapočitatelným příjmem též

příplatek za službu v zahraničí náležející vojákům vyslaným do

zahraniční operace.



(6) Útvary a orgány uvedené v odstavci 1 písm. b), odstavci 2 písm. b),

odstavci 3 písm. b) a odstavci 4 písm. b) odečtou úhrn zúčtovaných

dávek nemocenského pojištění od pojistného, které jsou povinny odvádět,

a rozdíl odvedou na příslušný účet sdělený v oborech své působnosti

orgány uvedenými v odstavci 1 písm. a), odstavci 2 písm. a), odstavci 3

písm. a) a odstavci 4 písm. a), které též v případě, že úhrn

zúčtovaných dávek nemocenského pojištění je vyšší než pojistné, které

má být odvedeno, uhradí plátcům pojistného tento rozdíl, a to do 8 dnů

od podání stanoveného přehledu.



(7) Byla-li osoba ve služebním poměru uvedená v odstavcích 1 až 4 v

kalendářním roce též zaměstnancem a v tomto kalendářním roce vznikl

přeplatek podle § 15a odst. 2 písm. b), vrací tento přeplatek útvary a

orgány uvedené v odstavci 1 písm. b), odstavci 2 písm. b), odstavci 3

písm. b) nebo odstavci 4 písm. b).



§ 25a



Úhrada odvedeného pojistného



Pokud se podle zvláštního předpisu uhrazuje náhrada mzdy, mzdové

vyrovnání, doplatek ke mzdě nebo jiné obdobné plnění, uhrazuje se

zaměstnavateli též pojistné, které je povinen z těchto plnění platit [§

17 odst. 1 písm. a)]; to platí obdobně i pro výplatu odměn a mezd,

které provádí zaměstnavatel z finančních prostředků odborové

organizace,^33) pokud se v kolektivní smlouvě nestanoví jinak.



§ 25b



Na samostatný účet státního rozpočtu uvedený v § 2 větě třetí se z

plateb pojistného převádí poměrná část odpovídající pojistnému na

důchodové pojištění.



Ustanovení přechodná a závěrečná



§ 26



(1) Pojistné podle tohoto zákona placené zaměstnanci, organizacemi a

malými organizacemi se poprvé platí za měsíc leden 1993.



(2) Pro odvod pojistného^23) za rok 1992 a předchozí léta a z příjmů

zúčtovaných do prosince 1992 včetně se použijí dosavadní předpisy.



(3) Pojistné zaplacené na leden 1993 v souladu s předpisy platnými před

účinností tohoto zákona osobou samostatně výdělečně činnou, která

vykonávala samostatnou výdělečnou činnost před 1. lednem 1993, se

považuje za pojistné zaplacené podle tohoto zákona.



(4) Pojistné, které je osoba samostatně výdělečně činná, která

vykonávala samostatnou výdělečnou činnost před 1. lednem 1993, povinna

platit podle tohoto zákona, se na měsíce únor až červenec 1993 stanoví

z vyměřovacího základu, který odpovídá 45 % rozdílu mezi

předpokládanými příjmy ze samostatné výdělečné činnosti, dosaženými v

roce 1992, a předpokládanými výdaji, vynaloženými na jejich dosažení,

zajištění a udržení, a který připadá v průměru na jeden kalendářní

měsíc z kalendářních měsíců, v nichž v roce 1992 byla účastna

nemocenského a důchodového pojištění anebo v nichž sice nemocenského a

důchodového pojištění účastna nebyla, avšak vykonávala samostatnou

výdělečnou činnost. Vyměřovací základ za kalendářní měsíc však nesmí

být nižší než polovina částky minimální mzdy pracovníků v pracovním

poměru odměňovaných měsíční mzdou, která platí k prvnímu dni

kalendářního měsíce, ve kterém se pojistné platí. Pokud takto stanovený

vyměřovací základ je nižší než vyměřovací základ stanovený podle § 5

odst. 1 písm. c), upraví se v souladu s citovaným ustanovením a dlužné

pojistné se doplatí do 31. července 1993.



(5) U osoby samostatně výdělečně činné, která provozuje zemědělskou

výrobu, hospodaření v lesích a na vodních plochách, anebo vykonává

uměleckou nebo jinou tvůrčí činnost na základě zákona o dílech

literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon),^16) anebo

vykonává činnost restaurátora kulturních památek a sbírkových předmětů,

se postupuje obdobně podle odstavce 4 s tím rozdílem, že pokud o to

požádá, vychází se při stanovení pojistného na měsíce únor až červenec

1993 z období, po které takovou činnost před 1. lednem 1993 vykonávala,

nejvýše však z období tří kalendářních roků po sobě jdoucích.



(6) Při stanovení pojistného,^24) které osoba samostatně výdělečně

činná dluží za období před 1. lednem 1993, se postupuje podle předpisů

platných před 1. lednem 1993.



(7) Osoba samostatně výdělečně činná, která před 1. lednem 1993

zaplatila pojistné v souladu s předpisy platnými před 1. lednem 1993 i

na období po 31. prosinci 1992, je povinna doplatit za měsíce únor 1993

a následující měsíce případné dlužné pojistné podle tohoto zákona

nejpozději do 20. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, na

který bylo pojistné ještě takto zaplaceno.



(8) Ustanovení odstavců 3 až 7 platí obdobně pro pojistné za

spolupracující osoby.



(9) Pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku

zaměstnanosti placené občanem pracujícím v cizině za dobu takového

zaměstnání před 1. lednem 1993 se platí ve výši stanovené tímto

zákonem.



§ 27



Organizace a malé organizace, které byly v prosinci 1992 plátci odvodu

z objemu mezd podle zákona č. 156/1989 Sb., o odvodech do státního

rozpočtu, ve znění pozdějších předpisů, daně z objemu mezd podle zákona

č. 157/1989 Sb., o důchodové dani, ve znění pozdějších předpisů, nebo

daně z objemu mezd a odměn podle zákona č. 172/1988 Sb., o zemědělské

dani, ve znění pozdějších předpisů, jsou povinny nejpozději do 8. ledna

1993 zaplatit pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní

politiku zaměstnanosti ve výši 27 % ze základu pro tento odvod nebo

tuto daň, který byl rozhodný pro zaplacení zálohy na tento odvod nebo

tuto daň za prosinec 1992. Organizace a malé organizace, jejichž

činnost má sezónní charakter a u nichž základ pro určení výše

pojistného přesahoval předpokládaný základ výpočtu podle pravidel

tohoto ustanovení pro měsíc leden 1993 o více než 25 %, jsou povinny do

8. ledna 1993 zaplatit pojistné ve stejné procentní výši, avšak určené

ze základu daného jako průměr základů připadajících na jednotlivé

měsíce roku 1992. Ustanoveními předchozích vět není dotčena povinnost

zaplatit pojistné podle § 26 odst. 1 za leden 1993.



§ 27a



(1) Plátci, kteří zaplatili podle § 27 pojistné na sociální zabezpečení

a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (dále jen "pojistné podle

§ 27"), mají nárok na vrácení částky ve výši 55 % zaplaceného

pojistného podle § 27 (dále jen "část pojistného"), pokud pojistné

podle § 27 zaplatili nejpozději do 31. prosince 1994 a o vrácení části

pojistného písemně požádali v období od 1. ledna 1995 do 31. března

1995 správu sociálního zabezpečení, na jejíž účet platí pojistné v době

podání této žádosti, popřípadě, jde-li o fyzickou osobu, která v době

podání této žádosti již neplatí pojistné jako organizace nebo malá

organizace, správu sociálního zabezpečení, na jejíž účet takto

naposledy platila pojistné. Není-li žádost o vrácení části pojistného

podána do 31. března 1995, nárok na vrácení části pojistného zaniká.



(2) Nárok na vrácení části pojistného přechází na bezprostředního

právního nástupce plátce pojistného podle § 27, pokud je v době podání

žádosti právním nástupcem tohoto plátce nebo se jím stal po podání této

žádosti plátcem pojistného podle § 27. Byla-li plátcem pojistného podle

§ 27 fyzická osoba, přechází nárok na vrácení části pojistného na

dědice, pokud je osobou samostatně výdělečně činnou;^50) v tomto

případě se žádost o vrácení části pojistného podává správě sociálního

zabezpečení, na jejíž účet naposledy tato fyzická osoba platila

pojistné. Pokud je právních nástupců plátce pojistného podle § 27 více,

mají nárok na vrácení části pojistného v poměrné výši v závislosti na

rozsahu, v jakém na ně přešla práva a povinnosti tohoto plátce; to

platí přiměřeně i pro dědice uvedené v předchozí větě.



(3) V žádosti o vrácení části pojistného musí být uvedeno označení

plátce pojistného podle § 27 (obchodní jméno, identifikační číslo

osoby, adresa sídla nebo trvalého pobytu a variabilní symbol přidělený

správou sociálního zabezpečení pro placení pojistného podle § 27), kdy

bylo zaplaceno pojistné podle § 27, které správě sociálního zabezpečení

a v jaké výši, kolik činí část pojistného, která má být vrácena, číslo

účtu spolu se směrovým kódem peněžního ústavu, na který má být část

pojistného bezhotovostně převedena, popřípadě, jde-li o fyzickou osobu,

zda má být vrácena poštovní poukázkou, a označení finančního úřadu

místně příslušného podle sídla žadatele, popřípadě místa jeho trvalého

pobytu, jde-li o fyzickou osobu. Žádá-li o vrácení organizační složka

plátce pojistného podle § 27, uvede v žádosti též obchodní jméno,

adresu sídla a identifikační číslo osoby, o jejíž organizační složku se

jedná, a označení finančního úřadu místně příslušného podle sídla

organizace. Žádá-li o vrácení právní nástupce plátce pojistného podle §

27, musí žádost obsahovat též jeho označení s uvedením, že se jedná o

právního nástupce, a k žádosti musí být přiloženy doklady prokazující

právní nástupnictví a jeho rozsah; to platí obdobně pro dědice, byl-li

plátce pojistného podle § 27 fyzickou osobou. Žádost o vrácení části

pojistného se předkládá dvojmo.



(4) Má-li osoba, která má nárok na vrácení části pojistného, ke dni 1.

ledna 1995 splatný závazek vůči okresní správě sociálního zabezpečení

nebo České správě sociálního zabezpečení, použije se část pojistného,

která má být vrácena podle odstavců 1 a 2, nejprve na úhradu tohoto

závazku, pokud před vrácením části pojistného nebyl tento závazek plně

uhrazen.



(5) Část pojistného je příslušná správa sociálního zabezpečení povinna

vrátit do 30. září 1995; nevrátí-li část pojistného do tohoto dne,

platí § 17 odst. 2 věta druhá obdobně. Pokud žádost o vrácení části

pojistného nesplňuje požadavky uvedené v odstavci 3, prodlužuje se

lhůta uvedená v předchozí větě o dobu ode dne vyrozumění žadatele o

nedostatcích žádosti do dne jejich odstranění.



(6) Jsou-li podmínky pro vrácení části pojistného splněny, zašle

příslušná správa sociálního zabezpečení jedno vyhotovení žádosti o

vrácení části pojistného s uvedením výše části pojistného, kterou

vrací, finančnímu úřadu uvedenému v odstavci 3.



(7) Byla-li část pojistného vrácena na základě nepravdivých nebo

neúplných údajů nebo přijata neoprávněnou osobou, je příjemce části

pojistného povinen neprávem přijaté částky vrátit.



(8) Pro řízení o vrácení části pojistného platí obdobně ustanovení o

řízení ve věcech pojistného s odchylkami uvedenými v předchozích

odstavcích s tím, že žádost o vrácení části pojistného se považuje za

žádost o vrácení přeplatku na pojistném (§ 17 odst. 2 věta druhá).



(9) Část pojistného vrácená podle předchozích odstavců nepodléhá dani z

příjmu.



§ 28



Družstvo, které podle dosavadních předpisů^25) přispívalo za své členy

na částečnou úhradu nákladů jejich sociálního zabezpečení, provede

podle těchto předpisů vyúčtování záloh na úhrn příspěvků na částečnou

úhradu nákladů sociálního zabezpečení, odvedených za rok 1992,

nejpozději při výběru peněžních prostředků na výplatu odměn za práci v

únoru 1993.



§ 28a



Do 31. prosince 1998 jsou poplatníky pojistného též interní vědečtí

aspiranti, pokud jsou účastni nemocenského pojištění.



§ 29



zrušen



§ 30



Rozhoduje-li příslušný orgán sociálního zabezpečení po 31. prosinci

1992 o penále, přirážce k pojistnému nebo o pokutách, postupuje se

podle dosavadních předpisů, pokud skutečnosti rozhodné pro jejich

uložení nastaly před účinností tohoto zákona.



§ 31



zrušen



§ 32



Zrušují se s působností pro Českou republiku:



1. § 56 a 57 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění

zaměstnanců, ve znění zákona č. 110/1990 Sb., zákona č. 180/1990 Sb. a

zákona č. 306/1991 Sb.



2. § 101 zákona č. 121/1975 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění

zákona č. 150/1979 Sb.



3. § 11 písm. b) věta za středníkem a § 145b odst. 2 zákona č. 100/1988

Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 110/1990 Sb., zákona

č. 578/1991 Sb. a zákona České národní rady č. 582/1991 Sb.



4. Vyhláška č. 91/1958 Sb., kterou se uveřejňuje opatření Ústřední rady

odborů o organizaci a provádění nemocenského pojištění zaměstnanců, ve

znění vyhlášky č. 191/1960 Sb., vyhlášky č. 6/1967 Sb., vyhlášky č.

178/1968 Sb., vyhlášky č. 123/1990 Sb., vyhlášky č. 262/1990 Sb. a

zákona České národní rady č. 582/1991 Sb.



5. § 145a vyhlášky Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č.

128/1975 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, ve znění

vyhlášky č. 164/1979 Sb., vyhlášky č. 149/1988 Sb. a vyhlášky č.

260/1990 Sb.



§ 33



Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1993.



Uhde v.r.



Klaus v.r.



Vybraná ustanovení novel



Čl. VI zákona č. 424/2003 Sb.



Přechodná ustanovení



1. U pracovníků v pracovním vztahu uzavřeném podle cizích právních

předpisů (čl. IV bod 1 a čl. V bod 4) se pojistné na sociální

zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti platí poprvé

za měsíc leden 2004; do vyměřovacího základu se zahrnují příjmy

zúčtované těmto pracovníkům po 31. prosinci 2003, a to i když se jedná

o příjmy za dobu před 1. lednem 2004. Věta první platí obdobně pro

členy Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, finančního arbitra a

zástupce finančního arbitra (čl. IV bod 2 a čl. V bod 3).



2. Dluh ve věcech pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na

státní politiku zaměstnanosti, který vznikl vůči České správě

sociálního zabezpečení přede dnem účinnosti tohoto zákona, se považuje

za dluh vůči příslušné okresní správě sociálního zabezpečení.



Čl.IV zákona č. 425/2003 Sb.



Přechodná ustanovení



1. Pro placení pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní

politiku zaměstnanosti osobami samostatně výdělečně činnými za období

před 1. lednem 2004 se použijí předpisy účinné před tímto dnem.



2. Pro placení pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní

politiku zaměstnanosti osobami samostatně výdělečně činnými za roky

2004 a 2005 se použijí předpisy účinné k 1. lednu toho kalendářního

roku, za který se platí.



3. Měsíční vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné pro

zálohy na pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní

politiku zaměstnanosti se v roce 2004 stanoví do dne, kdy osoba

samostatně výdělečně činná podala nebo měla podat přehled o příjmech a

výdajích ze samostatné výdělečné činnosti za rok 2003, podle předpisů

účinných ke dni 31. prosince 2003.



4. Měsíční vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné pro

zálohy na pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní

politiku zaměstnanosti se v roce 2004, 2005 a 2006 stanoví nejméně v

procentní sazbě platné k 1. lednu příslušného kalendářního roku (čl.

III bod 17), a to ode dne, kdy byl nebo měl být podán přehled o

příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti za předchozí

kalendářní rok, do dne, kdy byl nebo měl být tento přehled podán v

dalším kalendářním roce.



Čl.XIII zákona č. 359/2004 Sb.



PŘECHODNÁ USTANOVENÍ



1. Ustanovení o neslučitelnosti funkce poslance Evropského parlamentu

podle § 53 odst. 2 písm. c) a d) zákona č. 62/2003 Sb., o volbách do

Evropského parlamentu a o změně některých zákonů, se poprvé užijí na

poslance Evropského parlamentu zvolené v prvních volbách do Evropského

parlamentu v roce 2004.



2. Ustanovení částí druhé až jedenácté se poprvé užijí na poslance

Evropského parlamentu zvolené v prvních volbách do Evropského

parlamentu v roce 2004.



Čl.XXII zákona č. 189/2006 Sb.



Přechodná ustanovení



1. Pro placení pojistného na nemocenské pojištění osobami samostatně

výdělečně činnými za období před 1. lednem 2009 se použijí předpisy

účinné před tímto dnem.



2. Z pojistného na nemocenské pojištění, které dluží osoby samostatně

výdělečně činné za dobu před 1. lednem 2009, neplyne od 1. ledna 2009

penále.



3. Zaměstnavatel, který byl podle předpisů účinných ke dni 31. prosince

2008 považován za organizaci a který po tomto dni podle zákona č.

187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ještě vyplácí dávky nemocenského

pojištění, odečítá úhrn zúčtovaných dávek nemocenského pojištění od

pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku

zaměstnanosti podle předpisů účinných ke dni 31. prosince 2008 a na

účet okresní správy sociálního zabezpečení odvádí tento rozdíl. Je-li

úhrn zúčtovaných dávek nemocenského pojištění vyšší než pojistné na

sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti,

které je zaměstnavatel povinen odvést, uhradí tento rozdíl okresní

správa sociálního zabezpečení podle předpisů účinných ke dni 31.

prosince 2008.



4. Pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku

zaměstnanosti za prosinec 2008, popřípadě za předchozí kalendářní

měsíce, odvádějí zaměstnavatelé podle předpisů účinných ke dni 31.

prosince 2008.



5. Splatnost zálohy na pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na

státní politiku zaměstnanosti za prosinec 2008, kterou osoba samostatně

výdělečně činná nezaplatila do 31. prosince 2008, se řídí předpisy

účinnými ke dni 1. ledna 2008.



6. V roce 2009 se u zaměstnavatele uvedeného v bodě 3 při stanovení

dlužného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní

politiku zaměstnanosti a při placení tohoto dlužného pojistného a

příspěvku ve splátkách postupuje podle § 20 odst. 4 písm. a) a odst. 7

zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku

na státní politiku zaměstnanosti, ve znění účinném do dne nabytí

účinnosti tohoto zákona.



7. Výše penále u pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na

státní politiku zaměstnanosti za dobu před 1. lednem 2007 se řídí

předpisy účinnými před tímto dnem.



Čl.XXXVII zákona č. 261/2007 Sb.



Přechodná ustanovení



1. Maximální vyměřovací základ stanovený podle § 15a zákona č. 589/1992

Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku

zaměstnanosti, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,

se použije poprvé pro rozhodné období, které počíná 1. lednem 2008.



2. Údaje o vyměřovacích základech zaměstnance uvádí osoba samostatně

výdělečně činná na přehledu podle § 15 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb.,

o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku

zaměstnanosti, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,

poprvé na tomto přehledu za rok 2008.



Čl. IV zákona č. 305/2008 Sb.



Přechodná ustanovení



1. Vyměřovací základ pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na

státní politiku zaměstnanosti a měsíční vyměřovací základ pro zálohy na

pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku

zaměstnanosti u osob samostatně výdělečně činných se za období před

rokem 2009 stanoví podle právních předpisů účinných před 1. lednem

2009.



2. Pro stanovení výše záloh na pojistné na důchodové pojištění a

příspěvek na státní politiku zaměstnanosti v roce 2009 až do

kalendářního měsíce předcházejícího kalendářnímu měsíci, v němž osoba

samostatně výdělečně činná podala nebo měla podat přehled o příjmech a

výdajích ze samostatné výdělečné činnosti za rok 2008, se použijí

právní předpisy účinné před 1. lednem 2009; splatnost těchto záloh se

řídí předpisy účinnými ke dni 1. ledna 2009. Ustanovení věty první

neplatí pro osobu samostatně výdělečně činnou, která zahájila nebo

znovu zahájila výkon samostatné výdělečné činnosti po 31. prosinci

2008.



3. Přehled o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti podle

§ 15 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální

zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění

pozdějších předpisů, se za rok 2008 podává podle právních předpisů

účinných před 1. lednem 2009.



4.



zrušen



5. Osoba samostatně výdělečně činná, která je povinna v roce 2009 podat

přehled o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti podle §

15 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení

a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších

předpisů, za předchozí kalendářní rok a tento přehled ještě nepodala,

může zálohy na pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní

politiku zaměstnanosti zaplatit do budoucna jen podle právních předpisů

účinných před 1. lednem 2009, avšak jen do 30. června 2009; výši

zaplacených záloh nelze přitom měnit.



6. Sazby pojistného na nemocenské pojištění za období před 1. lednem

2009 se stanoví podle právních předpisů účinných před tímto dnem.



Čl. VII zákona č. 2/2009 Sb.



Přechodné ustanovení



Sazby pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku

zaměstnanosti za období před 1. lednem 2009 se stanoví podle právních

předpisů účinných před tímto dnem.



Čl. II zákona č. 221/2009 Sb.



Mimořádná sleva na pojistném



1. Za kalendářní měsíc, v němž tento zákon nabyl účinnosti, náleží

zaměstnavatelům mimořádná sleva na pojistném na sociální zabezpečení a

příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (dále jen „pojistné“).

Mimořádná sleva na pojistném se stanoví jako součet úhrnu slev na

pojistném za jednotlivé kalendářní měsíce roku 2009 přede dnem

účinnosti tohoto zákona; tyto slevy na pojistném za tyto měsíce se

stanoví podle § 21a zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální

zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění

účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, (dále jen „zákon o

pojistném“). Při stanovení těchto slev se berou v úvahu jen ti

zaměstnanci, jejichž zaměstnání trvá k poslednímu dni kalendářního

měsíce, v němž tento zákon nabyl účinnosti.



2. Mimořádnou slevu na pojistném odečte zaměstnavatel z částky

pojistného odváděného za kalendářní měsíc, v němž tento zákon nabyl

účinnosti, a to až po odečtu slevy na pojistném náležející podle § 21a

zákona o pojistném a přednostně před ostatními odečty z částky

odváděného pojistného. Je-li částka mimořádné slevy na pojistném vyšší

než pojistné za tento kalendářní měsíc, popřípadě než rozdíl mezi

pojistným za tento kalendářní měsíc a slevou na pojistném náležející

podle § 21a zákona o pojistném, požádá zaměstnavatel příslušnou okresní

správu sociálního zabezpečení o úhradu rozdílu; ustanovení § 9 odst. 7

zákona o pojistném platí obdobně pro případ odečtu mimořádné slevy na

pojistném. Žádost o úhradu tohoto rozdílu se podává na předepsaném

tiskopisu. Nebyl-li nárok na mimořádnou slevu uplatněn do dne

splatnosti pojistného za kalendářní měsíc uvedený ve větě první,

zaniká. Byla-li z částky pojistného odváděného za kalendářní měsíc

odečtena mimořádná sleva ve vyšší částce, než měla být odečtena, nebo

byla-li okresní správa sociálního zabezpečení požádána o úhradu rozdílu

podle § 9 odst. 7 zákona o pojistném a tato správa požadovaný rozdíl

uhradila, avšak zaměstnavateli náležela tato úhrada v nižší částce nebo

nenáležela vůbec, považuje se částka, o kterou bylo pojistné takto

zkráceno, za dluh na pojistném.



Čl. III zákona č. 221/2009 Sb.



Přechodné ustanovení



Sleva na pojistném podle § 21a zákona o pojistném náleží poprvé za

kalendářní měsíc, v němž tento zákon nabyl účinnosti.



Čl. X zákona č. 362/2009 Sb.



Přechodná ustanovení



1. Pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku

zaměstnanosti za kalendářní měsíce před rokem 2011 odvádějí

zaměstnavatelé podle zákona č. 589/1992 Sb., ve znění účinném do 31.

prosince 2010.



2. Sleva na pojistném podle § 21a zákona č. 589/1992 Sb., ve znění

účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, náleží naposledy za

prosinec 2009.



Čl. IV zákona č. 347/2010 Sb.



zrušen



Čl. IV zákona č. 364/2011 Sb.



Přechodné ustanovení



Maximální vyměřovací základ zaměstnance a osoby samostatně výdělečně

činné za rok 2011 se stanoví podle zákona č. 589/1992 Sb., ve znění

účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.



Čl. V zákona č. 470/2011 Sb.



Přechodná ustanovení



1. Pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku

zaměstnanosti se za období před 1. lednem 2012 stanoví podle zákona č.

589/1992 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona,

nestanoví-li se dále jinak.



2. U osob samostatně výdělečně činných uvedených v § 9 odst. 3 písm. d)

zákona č. 155/1995 Sb. se pro stanovení vyměřovacího základu do základu

daně (dílčího základu daně) ze samostatné výdělečné činnosti

započítávají též odměny za užití téhož díla dosažené po dni nabytí

účinnosti tohoto zákona, jde-li o druhou nebo další licenční smlouvu k

dílům vyhotoveným nebo provedeným před 1. lednem 2009 nebo byla-li

licenční smlouva uzavřena před 1. lednem 2009. 3. Ustanovení § 5b odst.

1 věty poslední a § 5b odst. 3 zákona č. 589/1992 Sb., ve znění účinném

ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí na stanovení

vyměřovacího základu pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na

státní politiku zaměstnanosti již za rok 2011.



Čl. VI zákona č. 399/2012 Sb.



Přechodné ustanovení



Pojistné na důchodové pojištění se za období před 1. lednem 2013

stanoví podle zákona č. 589/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem

nabytí účinnosti tohoto zákona.



Čl. XXXVII zákonného opatření č. 344/2013 Sb.



Přechodná ustanovení



1. Pojistné na nemocenské pojištění u osob samostatně výdělečně činných

se za prosinec 2013 stanoví a platí podle zákona č. 589/1992 Sb., o

pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku

zaměstnanosti, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto

zákonného opatření Senátu.



2. Pro stanovení vyměřovacího základu, popřípadě dílčího vyměřovacího

základu, z hlavní samostatné výdělečné činnosti osoby samostatně

výdělečně činné pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na

státní politiku zaměstnanosti za rok 2013, která byla aspoň po část

tohoto roku účastna nemocenského pojištění, se použije též ustanovení §

5b odst. 3 zákona č. 589/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí

účinnosti tohoto zákonného opatření Senátu.



3. Zaměstnavatel je povinen v potvrzení podle § 15a odst. 3 zákona č.

589/1992 Sb. za kalendářní rok 2013 uvést též úhrn vyměřovacích základů

za období před kalendářním měsícem, v němž se stal zaměstnanec

účastníkem důchodového spoření, a za období od kalendářního měsíce, v

němž se stal účastníkem důchodového spoření.



Čl. XII zákona č. 267/2014 Sb.



Přechodná ustanovení



1. Pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku

zaměstnanosti se za období před 1. lednem 2015 stanoví podle zákona č.

589/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto

zákona.



2. Při nesplnění nebo porušení povinností uložených zaměstnavateli

zákonem č. 589/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti

tohoto zákona, se postupuje podle zákona č. 589/1992 Sb., ve znění

účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.



3. Řízení ve věcech nesplnění nebo porušení povinností podle bodu 2

zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a pravomocně

neskončená před tímto dnem se dokončí podle zákona č. 589/1992 Sb., ve

znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.



1) § 4 služebního zákona.



1d) § 40a zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění

zákona č. 168/2005 Sb.



1e) Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších

předpisů.



Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších

předpisů.



2) Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.



3) Např. § 6 odst. 7, 8, odst. 9 písm. f) a odst. 11 zákona ČNR č.

586/1992 Sb., ve znění zákona č. 323/1993 Sb. a zákona č. 259/1994 Sb.



3) § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších

předpisů.



4) Například zákoník práce, zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších

náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a

některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve

znění pozdějších předpisů, zákon č. 218/2002 Sb., o službě státních

zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a

ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon), ve znění

pozdějších předpisů, zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních

samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších

předpisů.



4a) Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění

pozdějších předpisů.



Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších

přepisů.



Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších

předpisů.



5) Zákon č. 62/1983 Sb., o věrnostním přídavku horníků, ve znění zákona

č. 189/2006 Sb.



6) Zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích, ve

znění pozdějších předpisů.



10c) § 3 písm. o) zákona č. 187/2006 Sb.



16) Zákon č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých

(autorský zákon), ve znění zákona č. 89/1990 Sb. a zákona č. 468/1991

Sb.



17) § 93 odst. 2 zákona č. 187/2006 Sb.



18) § 7 písm. c) a d) zákona České národní rady č. 582/1991 Sb., ve

znění zákona České národní rady č. 590/1992 Sb.



19) § 7 písm. b) zákona České národní rady č. 582/1991 Sb., ve znění

zákona České národní rady č. 590/1992 Sb.



19a) § 7a odst. 5 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění

zákona č. 492/2000 Sb.



19b) § 17 odst. 2 a 4 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších

předpisů.



19d) § 7a odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č. 492/2000

Sb.



20) § 104b odst. 2 písm. a) zákona České národní rady č. 582/1991 Sb.,

ve znění zákona České národní rady č. 590/1992 Sb.



21) § 104b odst. 1 zákona České národní rady č. 582/1991 Sb., ve znění

zákona České národní rady č. 590/1992 Sb.



22) § 104b odst. 2 písm. b) zákona České národní rady č. 582/1991 Sb.,

ve znění zákona České národní rady č. 590/1992 Sb.



22a) § 101 zákona č. 500/2004 Sb.



22b) Například zákon č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o

změně některých souvisejících zákonů.



23) § 57 zákona č. 54/1956 Sb., ve znění zákona č. 110/1990 Sb., zákona

č. 180/1990 Sb. a zákona č. 306/1991 Sb.



24) § 145b zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění

zákona č. 110/1991 Sb. a zákona České národní rady č. 582/1991 Sb.



25) § 101 zákona č. 121/1975 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění

zákona č. 150/1979 Sb.



26) § 2 odst. 3 písm. i) zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku.



33) § 2 odst. 3 a § 8 vyhlášky Ústřední rady odborů a Federálního

ministerstva financí č. 172/1973 Sb., o uvolňování pracovníků ze

zaměstnání k výkonu funkce v Revolučním odborovém hnutí.



44) § 7 písm. b), c), d) a f) zákona ČNR č. 582/1991 Sb., ve znění

zákona č. 241/1994 Sb.



45) Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení

(insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.



50) § 2 odst. 3 a 4 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve

znění pozdějších předpisů.



52) § 9 zákona č. 155/1995 Sb.



53) § 6 zákona č. 155/1995 Sb.



54) § 7 odst. 1 a 2 a § 24 odst. 1 a 2 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., ve

znění pozdějších předpisů.



54) § 7 odst. 6 a § 36 odst. 2 písm. t) zákona č. 586/1992 Sb., ve

znění pozdějších předpisů.



55) § 6 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.



55) § 24 a 25 zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech

souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský

zákon), ve znění pozdějších předpisů.



56) § 10 odst. 1 písm. a) zákona ČNR č. 586/1992 Sb.



56a) § 7a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č.

492/2000 Sb.



57) § 23 odst. 2 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č.

259/1994 Sb.



Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 117/1994 Sb.



58) Například § 7 odst. 4 a 5 a § 23 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., ve

znění pozdějších předpisů.



58a) § 6 odst. 1 písm. c) a odst. 5 zákona č. 187/2006 Sb.



58b) § 7 zákona č. 187/2006 Sb.



58b) § 192 odst. 2 věta první zákoníku práce.



59)§ 15 a § 107 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb.



59a) § 67 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.



62) § 40 odst. 7 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších

předpisů.



64) Např. zákon č. 328/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon

ČNR č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších

předpisů, zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších

předpisů.



66) § 192 odst. 2 věta první zákoníku práce.



74) Zákon č. 236/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.