582/1991 Sb.
ZÁKON
České národní rady
ze dne 17. prosince 1991
o organizaci a provádění sociálního zabezpečení
Změna: 590/1992 Sb., 37/1993 Sb.
Změna: 160/1993 Sb.
Změna: 307/1993 Sb.
Změna: 241/1994 Sb.
Změna: 118/1995 Sb.
Změna: 118/1995 Sb., 160/1995 Sb.
Změna: 134/1997 Sb., 306/1997 Sb.
Změna: 93/1998 Sb.
Změna: 225/1999 Sb.
Změna: 18/2000 Sb.
Změna: 356/1999 Sb.
Změna: 360/1999 Sb.
Změna: 29/2000 Sb.
Změna: 159/2000 Sb.
Změna: 132/2000 Sb., 155/2000 Sb., 220/2000 Sb., 238/2000 Sb., 258/2000
Sb., 411/2000 Sb.
Změna: 116/2001 Sb.
Změna: 353/2001 Sb.
Změna: 265/2002 Sb.
Změna: 263/2002 Sb.
Změna: 133/2000 Sb., 151/2002 Sb., 320/2002 Sb., 518/2002 Sb.
Změna: 424/2003 Sb. (část)
Změna: 424/2003 Sb., 425/2003 Sb.
Změna: 453/2003 Sb., 53/2004 Sb.
Změna: 167/2004 Sb.
Změna: 281/2004 Sb.
Změna: 359/2004 Sb.
Změna: 436/2004 Sb.
Změna: 168/2005 Sb.
Změna: 424/2003 Sb. (část)
Změna: 361/2005 Sb.
Změna: 501/2004 Sb., 381/2005 Sb., 413/2005 Sb.
Změna: 24/2006 Sb.
Změna: 109/2006 Sb. (část)
Změna: 70/2006 Sb.
Změna: 161/2006 Sb.
Změna: 109/2006 Sb.
Změna: 342/2006 Sb.
Změna: 214/2006 Sb.
Změna: 585/2006 Sb.
Změna: 81/2006 Sb., 109/2006 Sb. (část), 112/2006 Sb., 189/2006 Sb.
(část)
Změna: 152/2007 Sb.
Změna: 181/2007 Sb.
Změna: 261/2007 Sb. (část)
Změna: 270/2007 Sb.
Změna: 152/2007 Sb. (část), 261/2007 Sb., 296/2007 Sb.
Změna: 305/2008 Sb. (část), 306/2008 Sb. (část)
Změna: 479/2008 Sb. (část)
Změna: 189/2006 Sb., 152/2007 Sb. (část), 261/2007 Sb. (část), 305/2008
Sb., 306/2008 Sb. (část), 382/2008 Sb.
Změna: 41/2009 Sb.
Změna: 479/2008 Sb.
Změna: 158/2009 Sb.
Změna: 303/2009 Sb.
Změna: 326/2009 Sb.
Změna: 306/2008 Sb., 479/2008 Sb. (část)
Změna: 227/2009 Sb.
Změna: 281/2009 Sb., 347/2010 Sb.
Změna: 73/2011 Sb.
Změna: 177/2011 Sb.
Změna: 180/2011 Sb.
Změna: 220/2011 Sb.
Změna: 263/2011 Sb.
Změna: 220/2011 Sb. (část), 329/2011 Sb., 341/2011 Sb., 348/2011 Sb.,
364/2011 Sb., 365/2011 Sb., 366/2011 Sb., 367/2011 Sb., 470/2011 Sb.
Změna: 375/2011 Sb.
Změna: 167/2012 Sb.
Změna: 428/2011 Sb., 470/2011 Sb. (část), 399/2012 Sb., 401/2012 Sb.,
403/2012 Sb.
Změna: 274/2013 Sb.
Změna: 303/2013 Sb., 313/2013 Sb., 344/2013 Sb.
Změna: 64/2014 Sb.
Změna: 136/2014 Sb.
Změna: 458/2011 Sb., 250/2014 Sb., 251/2014 Sb., 267/2014 Sb.
Změna: 332/2014 Sb.
Změna: 317/2015 Sb.
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
ČÁST PRVNÍ
Úvodní ustanovení
Předmět úpravy
§ 1
Tento zákon upravuje organizační uspořádání sociálního zabezpečení,
působnost České správy sociálního zabezpečení, okresních správ
sociálního zabezpečení a orgánů státní správy v sociálním zabezpečení a
k výběru příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, úkoly občanů a
zaměstnavatelů při provádění sociálního zabezpečení a řízení ve věcech
důchodového pojištění a důchodového zabezpečení, včetně řízení ve
věcech pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní
politiku zaměstnanosti, státní sociální podpory, pomoci v hmotné nouzi
a sociální péče a ve věcech osob zdravotně znevýhodněných.
§ 2
Sociální zabezpečení podle tohoto zákona zahrnuje důchodové
pojištění^2).
§ 3
Organizační uspořádání sociálního zabezpečení
(1) Sociální zabezpečení provádí orgány sociálního zabezpečení.
(2) Na úseku sociálního zabezpečení vykonávají působnost též obecní
úřady a obecní živnostenské úřady (dále jen "živnostenské úřady").
(3) Orgány sociálního zabezpečení jsou:
a) Ministerstvo práce a sociálních věcí,
b) Česká správa sociálního zabezpečení,
c) okresní správy sociálního zabezpečení,
d) Ministerstvo vnitra,
e) Ministerstvo spravedlnosti,
f) Ministerstvo obrany.
§ 3a
(1) Česká správa sociálního zabezpečení a okresní správy sociálního
zabezpečení jsou správními úřady. Česká správa sociálního zabezpečení
je účetní jednotkou. Pro účely hospodaření s majetkem státu, včetně
prostředků státního rozpočtu, účetnictví, služebních vztahů státních
zaměstnanců a pracovněprávních vztahů mají okresní správy sociálního
zabezpečení postavení vnitřních organizačních jednotek České správy
sociálního zabezpečení.
(2) Služební vztahy státních zaměstnanců v České správě sociálního
zabezpečení a v okresních správách sociálního zabezpečení se řídí
zákonem o státní službě. Pracovněprávní vztahy zaměstnanců v České
správě sociálního zabezpečení a v okresních správách sociálního
zabezpečení se řídí zákoníkem práce.
(3) V čele České správy sociálního zabezpečení je ústřední ředitel;
jeho výběr, jmenování a odvolání se řídí zákonem o státní službě.
ČÁST DRUHÁ
Úkoly orgánů sociálního zabezpečení a obcí v sociálním zabezpečení
§ 4
Ministerstvo práce a sociálních věcí
(1) Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen "ministerstvo")
a) řídí a kontroluje výkon státní správy v sociálním zabezpečení,
b) řídí Českou správu sociálního zabezpečení,
c) zajišťuje úkoly vyplývající z mezinárodních smluv v sociálním
zabezpečení,
d) zajišťuje úkoly související s dalším rozvojem sociálního
zabezpečení.
(2) Ministerstvo posuzuje zdravotní stav a pracovní schopnost občanů
pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění a
pro účely odvolacího řízení správního, pokud napadené rozhodnutí bylo
vydáno na základě posudku okresní správy sociálního zabezpečení; za tím
účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise.
(3) Ministr práce a sociálních věcí může odstraňovat tvrdosti, které by
se vyskytly při provádění sociálního zabezpečení, a může pověřit správy
sociálního zabezpečení, aby odstraňovaly tvrdosti v jednotlivých
případech.
§ 5
Česká správa sociálního zabezpečení
Česká správa sociálního zabezpečení
a) rozhoduje
1. o dávkách důchodového pojištění, pokud není v tomto zákoně
stanoveno, že o nich rozhoduje jiný orgán sociálního zabezpečení, a
zařizuje výplaty těchto dávek,
2. o povinnosti občana vrátit dávku důchodového pojištění poskytnutou
neprávem nebo v nesprávné výši, pokud je o této dávce oprávněna
rozhodovat,
3. o povinnosti zaměstnavatele nahradit neprávem vyplacené částky na
dávce důchodového pojištění, pokud je o této dávce oprávněna
rozhodovat,
4. o odvoláních ve věcech, v nichž v prvním stupni rozhodla okresní
správa sociálního zabezpečení,
5. o odstranění tvrdostí, které by se vyskytly při provádění sociálního
zabezpečení, pokud jí bylo v jednotlivých případech svěřeno,
6. o převodech důchodových práv podle § 105a zákona o důchodovém
pojištění a zařizuje tyto převody,
b) jedná před soudem v řízení o přezkoumání rozhodnutí ve věcech
sociálního zabezpečení,
c) plní úkoly při výplatě dávek sociálního zabezpečení do ciziny,
d) řídí a kontroluje činnost okresních správ sociálního zabezpečení,
e) zajišťuje plnění úkolů vyplývajících z práva Evropských společenství
a plnění úkolů vyplývajících z mezinárodních smluv v oblasti
důchodového pojištění a v oblasti pojistného na sociální zabezpečení,
f) zajišťuje vydávání tiskopisů předepsaných podle tohoto zákona,
g) vede registr pojištěnců důchodového pojištění (dále jen "registr
pojištěnců"),
h) vyrozumívá okresní správu sociálního zabezpečení [§ 6 odst. 4 písm.
s)] o tom, že občan, který je dočasně práce neschopným, byl uznán
invalidním na základě soudního řízení o žalobě,
ch) zajišťuje podklady k posuzování zdravotního stavu v rozsahu
vyplývajícím z přímo použitelných předpisů Evropské unie a z
mezinárodních smluv,
i) posuzuje zdravotní stav v rozsahu stanoveném tímto zákonem (§ 8
odst. 9).
Okresní správy sociálního zabezpečení
§ 6
(1) Okresní správy sociálního zabezpečení se zřizují pro obvody, které
jsou shodné s územními obvody okresů.
(2) Na území hlavního města Prahy vykonává působnost okresní správy
sociálního zabezpečení Pražská správa sociálního zabezpečení. Na území
města Brna vykonává působnost okresní správy sociálního zabezpečení
Městská správa sociálního zabezpečení Brno.
(3) Okresní správy sociálního zabezpečení plní v rámci své působnosti
úkoly stanovené tímto zákonem, pokud není jinými obecně závaznými
předpisy stanoveno, že tyto úkoly plní jiný orgán.
(4) Okresní správy sociálního zabezpečení
a) rozhodují
1. ve sporných případech o vzniku a zániku důchodového pojištění,
2. zrušen
3. ve sporu mezi občanem a jeho zaměstnavatelem o správnost zápisu v
evidenčním listu důchodového pojištění (dále jen "evidenční list"),
4. zrušen
5. zrušen
6. zrušen
7. o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku
zaměstnanosti včetně záloh, o penále a o přirážce k pojistnému na
sociální zabezpečení a o zřízení zástavního práva v případě dluhu na
pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku
zaměstnanosti a na penále,
8. zrušen
9. o odstranění tvrdostí, které by se vyskytly při provádění sociálního
zabezpečení, pokud jim bylo v jednotlivých případech svěřeno,
10. o pokutách za nesplnění povinností zaměstnavatelů a osob samostatně
výdělečně činných (§ 120c) v sociálním zabezpečení,
11. o době a rozsahu péče muže o dítě ve věku do 4 let, jde-li o dobu
péče o toto dítě po 31. prosinci 1995 do 30. června 2007, a o době a
rozsahu péče o dítě ve věku do 18 let, je-li dlouhodobě těžce zdravotně
postižené vyžadující mimořádnou péči, a péče osoby pečující osobně o
převážně nebo úplně bezmocnou osobu nebo částečně bezmocnou osobu
starší 80 let, jde-li o doby péče o tyto děti a bezmocné osoby po 31.
prosinci 1995 do 31. prosince 2006,
12. o době a rozsahu péče osoby pečující osobně o osobu, která je podle
zvláštního právního předpisu^52b) závislá na pomoci jiné osoby ve
stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost)
anebo stupni IV (úplná závislost), jde-li o dobu péče o tuto osobu po
31. prosinci 2006 , a o době a rozsahu péče osoby pečující osobně o
osobu mladší 10 let, která je podle zvláštního právního předpisu^52b)
závislá na pomoci jiné osoby ve stupni I (lehká závislost),
13. o tom, zda osoba samostatně výdělečně činná pečuje o osobu mladší
10 let, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni I (lehká
závislost), nebo o osobu, která je závislá na pomoci jiné osoby ve
stupni II (středně těžká závislost) nebo ve stupni III (těžká
závislost) anebo ve stupni IV (úplná závislost), v největším
rozsahu^52c),
14. zrušen
15. zrušen
16. zrušen
17. o započtení celého kalendářního roku do doby zaměstnání před 1.
lednem 1976, jestliže člen jednotného zemědělského družstva nepracoval
stanovený počet pracovních dnů, popřípadě jinak určený pracovní úvazek,
18. ve věcech osob zdravotně znevýhodněných,
b) zrušeno
c) vrací zaměstnanci přeplatek na pojistném na sociální zabezpečení a
příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,
d) doporučují v rámci kontrolní lékařské prohlídky (§ 8 odst. 3)
zařazení na pracovní rehabilitaci podle zákona o zaměstnanosti fyzické
osoby, které přestaly být invalidními,
e) zrušeno
f) zrušeno
g) zrušeno
h) vedou potřebnou statistiku a účetní evidenci předepsanou v sociálním
zabezpečení,
ch) vedou evidenci pro účely důchodového pojištění osob samostatně
výdělečně činných a občanů dobrovolně účastných důchodového
pojištění,^53) kteří si platí pojistné na důchodové pojištění,
i) sepisují žádosti o dávky důchodového pojištění v případech
stanovených tímto zákonem,
j) opatřují a předkládají České správě sociálního zabezpečení na její
žádost podklady pro rozhodnutí o dávkách důchodového pojištění a pro
vymáhání neprávem vyplacených částek dávek důchodového pojištění,
k) navrhují České správě sociálního zabezpečení zápočet dob pojištění a
náhradních dob pojištění ve sporných případech a zápočet doby vojenské
služby v jiných než spojeneckých armádách, kterou konali povinně občané
v době nesvobody, včetně doby zajetí,
l) poskytují občanům a zaměstnavatelům odbornou pomoc ve věcech
sociálního zabezpečení,
m) zrušeno
n) zrušeno
o) kontrolují plnění povinností občanů a zaměstnavatelů v sociálním
zabezpečení a plnění povinností plátců pojistného na sociální
zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,
p) zrušeno
q) posuzují zdravotní stav a pracovní schopnost občanů v rozsahu
stanoveném tímto zákonem (§ 8),
r) vybírají pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní
politiku zaměstnanosti včetně záloh podle zvláštního zákona^32) a
vymáhají pohledávky ve věcech pojistného na sociální zabezpečení a
příspěvku na státní politiku zaměstnanosti včetně pohledávek v těchto
věcech na základě mezinárodních smluv; přitom jsou oprávněny provádět
správní výkon rozhodnutí,
s) vyrozumívají písemně ošetřujícího lékaře o tom, že občan, který je
dočasně práce neschopný, byl uznán invalidní na základě soudního řízení
o žalobě,
t) vymáhají pohledávky na dávkách důchodového pojištění; přitom jsou
oprávněny provádět správní výkon rozhodnutí ve věcech důchodového
pojištění,
u) mohou převzít plnění některých úkolů spojených s prováděním
důchodového pojištění zaměstnanců zaměstnavatelů, kteří neplní
povinnosti při provádění důchodového pojištění,
v) vydávají na žádost osob samostatně výdělečně činných potvrzení o
výši měsíčního vyměřovacího základu pro stanovení záloh na pojistné na
důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti pro
účely posouzení nároku na dávky státní sociální podpory,
y) navrhují živnostenskému úřadu zrušení živnostenského oprávnění
podnikateli z důvodu neplnění závazků podnikatele vůči státu.
§ 7
Místní příslušnost
(1) Místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení,
nestanoví-li se v tomto zákoně jinak, se řídí
a) sídlem zaniklého zaměstnavatele v případech uvedených v § 6 odst. 4
písm. u),
b) místem trvalého pobytu občana nebo místem hlášeného pobytu^9a) v
České republice, jde-li o cizince, v případech uvedených v § 6 odst. 4
písm. a) bod 18, písm. c), písm. g) č. 1, 3 a 4, písm. c, ch), i), k),
písm. o) č. 1, písm. p), r), s) a v)
c) sídlem zaměstnavatele v případech uvedených v § 6 odst. 4 písm. o),
r) a u), nelze-li určit místní příslušnost podle písmene d); je-li
zaměstnavatelem fyzická osoba, řídí se místní příslušnost okresní
správy sociálního zabezpečení místem trvalého pobytu fyzické osoby,
popřípadě, jde-li o cizince, místem hlášeného pobytu^9a) v České
republice, a nemá-li fyzická osoba hlášený ani trvalý pobyt v České
republice a její místo trvalého pobytu je v cizině, místem jejího
podnikání na území České republiky, popřípadě je-li zaměstnavatelem
fyzická osoba, která nemá trvalý ani hlášený pobyt na území České
republiky a ani na území České republiky nepodniká, avšak zaměstnává
pro svou potřebu na území České republiky zaměstnance, řídí se místní
příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení místem výkonu práce
těchto zaměstnanců v případech uvedených v § 6 odst. 4 písm. o), r) a
u),
d) místem útvaru zaměstnavatele, ve kterém je vedena evidence mezd, v
případech uvedených v § 6 odst. 4 písm. a) bodě 3, písm. o), r) a u),
e) místem výkonu samostatné výdělečné činnosti v případech uvedených v
§ 6 odst. 4 písm. písm. ch), o), r) a v), nemá-li osoba samostatně
výdělečně činná místo trvalého pobytu na území České republiky,
popřípadě, jde-li o cizince, místo hlášeného pobytu v České republice
^9a); je-li několik míst výkonu samostatné výdělečné činnosti, je
místně příslušná okresní správa sociálního zabezpečení, v jejímž obvodu
podle prohlášení fyzické osoby převažuje výkon samostatné výdělečné
činnosti,
f) místem sídla organizačního útvaru, ve kterém je vedena evidence
platů státních zaměstnanců, pokud jde o kontrolu pojistného na sociální
zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,
g) místem trvalého pobytu, popřípadě, jde-li o cizince, místem
hlášeného pobytu^9a) v České republice, osoby, která byla bezmocná před
1. lednem 2007 nebo která je závislá na péči nebo pomoci jiné osoby, v
případech uvedených v § 6 odst. 4 písm. a) bodech 11 až 13; přitom je
rozhodné místo trvalého, popřípadě hlášeného pobytu ke dni skončení
péče, a v případě trvání péče místo trvalého, popřípadě hlášeného
pobytu ke dni podání návrhu na zahájení řízení (§ 85 odst. 2),
h) místem, kde se nachází provozovna, ve které se vykonává činnost na
základě státního povolení k provozování živnosti vedení spisovny^78),
anebo spisovna nebo správní archiv podle zákona upravujícího
archivnictví a spisovou službu, v případech uvedených v § 35a odst. 7.
(2) Místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení ve věcech
důchodového pojištění a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku
na státní politiku zaměstnanosti podle odstavce 1 písm. c), d) a f) a
podle § 39 odst. 1 se řídí místní příslušností okresní správy
sociálního zabezpečení pro provádění nemocenského pojištění určené
rozhodnutím České správy sociálního zabezpečení podle § 83 odst. 6
zákona o nemocenském pojištění.
§ 8
Posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti
(1) Okresní správy sociálního zabezpečení posuzují zdravotní stav a
pracovní schopnost fyzických osob pro účely sociálního zabezpečení a
pro účely poskytnutí dávek a průkazu osoby se zdravotním postižením
podle jiných právních předpisů^9b) při zjišťovacích a kontrolních
lékařských prohlídkách. Za tím účelem posuzují
a) invaliditu a změnu stupně invalidity,
b) dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav dítěte a jeho neschopnost
vykonávat z důvodu tohoto zdravotního stavu výdělečnou činnost,
c) zda jde o osobu zdravotně znevýhodněnou,
d)
zrušeno
e) schopnost pohyblivosti a orientace pro účely řízení o přiznání
průkazu osoby se zdravotním postižením a zda jde pro účely příspěvku na
zvláštní pomůcku o osobu s těžkou vadou nosného nebo pohybového ústrojí
nebo s těžkým sluchovým postižením nebo s těžkým zrakovým postižením
anebo s těžkou nebo hlubokou mentální retardací a zdravotní stav
nevylučuje poskytnutí příspěvku na zvláštní pomůcku,
f)
zrušeno
g) stupeň závislosti fyzické osoby pro účely příspěvku na péči.
(2) Okresní správa sociálního zabezpečení provede zjišťovací lékařskou
prohlídku na základě žádosti správního orgánu, který vede řízení, pro
jehož účely je posudek žádán.
(3) Okresní správa sociálního zabezpečení provede kontrolní lékařskou
prohlídku
a) v termínu určeném při předchozím posouzení okresní správou
sociálního zabezpečení na základě žádosti správního orgánu, který vede
řízení, pro jehož účely je posudek žádán,
b) zjistí-li posudkově významné skutečnosti, které odůvodňují provedení
kontrolní lékařské prohlídky,
c) z podnětu orgánu sociálního zabezpečení nebo správního orgánu, na
základě jehož žádosti provedla okresní správa sociálního zabezpečení
zjišťovací lékařskou prohlídku; v těchto případech je okresní správa
sociálního zabezpečení povinna informovat příslušný orgán o výsledku
posouzení,
d) z podnětu orgánu pomoci v hmotné nouzi, jde-li o prokázání trvání
invalidity třetího stupně pro účely řízení o dávce pomoci v hmotné
nouzi a již uplynula platnost posudku; v těchto případech je okresní
správa sociálního zabezpečení povinna informovat orgán pomoci v hmotné
nouzi o výsledku posouzení,
e) z podnětu Úřadu práce České republiky, jde-li o ověření skutečnosti,
zda fyzická osoba je osobou se zdravotním postižením; v těchto
případech je okresní správa sociálního zabezpečení povinna informovat
Úřad práce České republiky o výsledku posouzení, nebo
f) z podnětu fyzické osoby, která byla uznána invalidní, avšak její
žádost o přiznání invalidního důchodu byla zamítnuta a již uplynula
platnost posudku, jde-li o prokázání, že je osobou se zdravotním
postižením podle zákona o zaměstnanosti,
g) z podnětu ministerstva; v tomto případě je okresní správa sociálního
zabezpečení povinna informovat ministerstvo o výsledku posouzení.
(4) Úkoly okresní správy sociálního zabezpečení uvedené v odstavci 1
může plnit pouze lékař.
(5) Místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení k
posuzování zdravotního stavu podle odstavce 1 se řídí
a) místem trvalého pobytu fyzické osoby na území České republiky,
popřípadě místem pobytu na území České republiky podle druhu pobytu
cizince; nemá-li fyzická osoba takový pobyt na území České republiky,
řídí se místní příslušnost místem, kde se na území České republiky
obvykle zdržuje, nebo
b) sídlem věznice, popřípadě vazební věznice (dále jen „věznice“),
je-li fyzická osoba ve výkonu trestu odnětí svobody nebo vazby.
(6) Na žádost fyzické osoby, jejíž zdravotní stav má být posouzen, nebo
s jejím souhlasem může okresní správa sociálního zabezpečení příslušná
podle odstavce 5 požádat o posouzení této osoby okresní správu
sociálního zabezpečení, v jejímž územním obvodu je tato osoba
zaměstnána nebo se v něm dlouhodobě zdržuje, popřípadě je
hospitalizována ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče nebo jsou jí
poskytovány pobytové sociální služby v zařízení sociálních služeb nebo
je jí poskytováno vzdělávání pro děti, žáky a studenty se zdravotním
postižením^9c), anebo okresní správu sociálního zabezpečení, v jejímž
územním obvodu se nachází zdravotnické zařízení poskytovatele, který
posuzované osobě poskytuje zdravotní služby, pokud zdravotní stav
posuzované osoby vyžaduje vzhledem k charakteru nemoci posouzení tímto
poskytovatelem zdravotních služeb.
(7) Okresní správy sociálního zabezpečení podávají posudky o tom, zda
zdravotní stav osob, jejichž důchodové pojištění provádějí orgány
uvedené v § 9, odůvodňuje poskytnutí dávky důchodového pojištění anebo
dávky nebo služby sociální péče.
(8) Při posuzování podle odstavce 1 vychází okresní správa sociálního
zabezpečení zejména z nálezu ošetřujícího lékaře, popřípadě výsledků
funkčních vyšetření a výsledků vlastního vyšetření lékaře, který plní
úkoly okresní správy sociálního zabezpečení podle odstavce 1, a z
podkladů stanovených jinými právními předpisy^9d). Při posuzování podle
odstavce 1 lze vycházet také z podkladů vypracovaných lékařem určeným
Českou správou sociálního zabezpečení.
(9) Česká správa sociálního zabezpečení posuzuje invaliditu a
dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav dítěte a jeho neschopnost
vykonávat z důvodu tohoto zdravotního stavu výdělečnou činnost pro
účely řízení o námitkách (§ 88). Česká správa sociálního zabezpečení
posuzuje, zda jde o osobu zdravotně znevýhodněnou pro účely odvolacího
řízení. Rozhoduje-li o důchodu orgán sociálního zabezpečení uvedený v §
9 odst. 1, vydává Česká správa sociálního zabezpečení posudky podle
věty první na základě žádosti tohoto orgánu. Úkoly České správy
sociálního zabezpečení podle věty první a druhé může plnit pouze lékař.
Z posuzování podle věty první je vyloučen lékař, který tutéž věc
posuzoval nebo pro takové posouzení vypracoval podklad pro účely
rozhodnutí správního orgánu v prvním stupni řízení.
(10) Okresní správa sociálního zabezpečení a Česká správa sociálního
zabezpečení předá nebo zašle občanu do 7 dnů stejnopis posudku vydaného
podle odstavce 1 písm. a) nebo podle odstavce 9 věty první; náležitosti
tohoto posudku stanoví prováděcí právní předpis.
§ 8a
zrušen
§ 8b
zrušen
§ 9
Ministerstva obrany, vnitra a spravedlnosti
(1) Důchodové pojištění provádí, řídí a kontroluje u
a) vojáků z povolání a vojáků, kteří jsou po dobu činné služby hmotně
zabezpečeni jako vojáci z povolání (dále jen "vojáci z povolání"),
Ministerstvo obrany,
b) příslušníků Policie České republiky, příslušníků Hasičského
záchranného sboru České republiky, příslušníků Generální inspekce
bezpečnostních sborů, příslušníků Bezpečnostní informační služby,
příslušníků Úřadu pro zahraniční styky a informace a osob, kterým je
poskytována zvláštní ochrana a pomoc na základě zvláštního právního
předpisu^75), a to i po ukončení poskytování zvláštní ochrany a pomoci,
Ministerstvo vnitra,
c) příslušníků Vězeňské služby České republiky Ministerstvo
spravedlnosti.
(2) Orgány Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra a Ministerstva
spravedlnosti rozhodují v oboru své působnosti o dávkách důchodového
pojištění vojáků z povolání, příslušníků uvedených v odstavci 1 písm.
b), příslušníků Vězeňské služby České republiky (dále jen "příslušník
ozbrojených sil") a osob, kterým je poskytována zvláštní ochrana a
pomoc na základě zvláštního právního předpisu^75), a provádějí jejich
výplatu, jestliže
a) občan byl příslušníkem ozbrojených sil po dobu aspoň 20 let,
b) jde o
1. příslušníka ozbrojených sil, který v době služby splnil podmínky
nároku na starobní důchod,
2. příslušníka ozbrojených sil, kterému ke dni 31. prosince 1992 trval
služební poměr a k tomuto dni konal službu alespoň po dobu 15 let,
3. příslušníka ozbrojených sil, který v době služby nebo nejpozději do
dvou roků od jejího skončení splnil podmínky nároku na invalidní důchod
anebo se stal invalidním následkem úrazu nebo onemocnění vzniklých při
výkonu služby nebo v přímé souvislosti s ním,
4. příslušníka ozbrojených sil, který pobíral výsluhový příspěvek nebo
příspěvek za službu podle zvláštních právních předpisů^32a) alespoň ke
dni předcházejícímu dni vzniku nároku na důchod,
5. občana, který konal ve služebním poměru službu ve zpravodajských
službách podle zvláštního právního předpisu,^32b)
6. osobu, které je poskytována zvláštní ochrana a pomoc na základě
zvláštního právního předpisu^75), a to i po ukončení poskytování
zvláštní ochrany a pomoci,
7. vdovský, vdovecký nebo sirotčí důchod po příslušníkovi ozbrojených
sil, který zemřel v době služby nebo nejpozději do dvou roků od jejího
skončení nebo splnil podmínku uvedenou v písmenu a), nebo po občanech
uvedených v bodech 1 až 6.
(3) Ministři obrany, vnitra a spravedlnosti mohou v oboru své
působnosti odstraňovat tvrdosti, které by se vyskytly při provádění
sociálního zabezpečení příslušníků ozbrojených sil.
(4) O tom, zda úraz nebo onemocnění vznikly při výkonu služby nebo v
přímé souvislosti s ním, rozhodují pro účely řízení o invalidním
důchodu a o důchodech pozůstalých po příslušníkovi ozbrojených sil
lékařské komise zřízené v oborech působnosti ministerstev obrany,
vnitra a spravedlnosti.
(5) Ministři obrany, vnitra a spravedlnosti mohou v dohodě s ministrem
práce a sociálních věcí zřídit v oborech své působnosti posudkové
komise sociálního zabezpečení k posuzování zdravotního stavu
oprávněných v případech, kdy toto posouzení vyžaduje zvláštní odborné
znalosti. Podává-li tato komise posudek v odvolacím řízení, je složena
z jiných členů, než byla složena při původním jednání.
(6) Orgány Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra a Ministerstva
spravedlnosti vyrozumívají okresní správu sociálního zabezpečení, která
posuzovala invaliditu občana, o tom, že občan, který je dočasně práce
neschopným, byl uznán invalidním na základě soudního řízení o žalobě,
pokud tyto orgány vydaly rozhodnutí o invalidním důchodu.
§ 10
Obce
(1) Obecní úřad rozhoduje o ustanovení zvláštního příjemce dávky
důchodového pojištění (§ 118 odst. 3).
(2) Obecní úřad dohlíží, jak jím ustanovený zvláštní příjemce plní
stanovené povinnosti (§ 118 odst. 4); neplní-li zvláštní příjemce své
povinnosti, rozhodne obecní úřad o ustanovení jiného příjemce.
§ 10a
Živnostenské úřady
(1) Živnostenské úřady přijímají v případech stanovených tímto zákonem
od osob samostatně výdělečně činných, které samostatnou výdělečnou
činnost provozují na základě oprávnění podle živnostenského
zákona^32c), oznámení o zahájení samostatné výdělečné činnosti,
přihlášky k účasti na důchodovém pojištění a hlášení podle § 48 odst. 1
písm. a) až d).
(2) Živnostenské úřady oznamují ve stanovené lhůtě^32d) příslušným
okresním správám sociálního zabezpečení
a) skutečnosti podle odstavce 1, a to s uvedením dne, kdy tyto
skutečnosti byly živnostenskému úřadu sděleny; oznámení o zahájení
samostatné výdělečné činnosti a přihlášky k pojištění podle odstavce 1
s vyznačením dne, ve kterém byly tyto přihlášky k pojištění podány,
předávají příslušným okresním správám sociálního zabezpečení,
b) vznik nebo zánik oprávnění provozovat živnost, pozastavení nebo
přerušení výkonu živnosti, a to s uvedením dne, ke kterému tyto
skutečnosti nastaly.
Společná ustanovení o orgánech sociálního zabezpečení
§ 11
(1) Orgány sociálního zabezpečení jsou oprávněny v mezích své
působnosti vyžadovat od státních orgánů, zdravotních pojišťoven,^73c)
poskytovatelů zdravotních služeb,^33) jakož i organizací pomoc a
bezplatná sdělení potřebná pro provádění sociálního zabezpečení a pro
plnění úkolů vyplývajících pro orgány sociálního zabezpečení z práva
Evropských společenství^73d) a z mezinárodních smluv; státní orgány,
zdravotní pojišťovny,^73c) poskytovatelé zdravotních služeb^33) a
organizace jsou povinny v mezích své působnosti těmto žádostem vyhovět,
a to do 30 dnů ode dne vyžádání; státní orgány a zdravotní pojišťovny
mohou sdělení poskytovat v elektronické podobě způsobem umožňujícím
dálkový přístup.
(2) Příslušné úřady pověřené vedením matrik jsou povinny písemně
sdělovat České správě sociálního zabezpečení v Praze údaje o úmrtí
občanů starších 15 let a to do dvou týdnů ode dne zápisu do příslušné
matriky. Povinnost podle věty první plní tyto úřady zasláním opisu
úmrtního listu.
(3) Ministerstvo poskytuje České správě sociálního zabezpečení pro
plnění úkolů vyplývajících pro ni v sociálním zabezpečení z práva
Evropských společenství^73d) a z mezinárodních smluv o sociálním
zabezpečení potřebné údaje o době vedení v evidenci uchazečů o
zaměstnání a datu přiznání a výši podpory v nezaměstnanosti a podpory
při rekvalifikaci a o pracovních úrazech a nemocech z povolání. Údaje
uvedené ve větě první lze poskytovat v elektronické podobě způsobem
umožňujícím dálkový přístup. Ministerstvo je oprávněno vyžadovat od
České pojišťovny, a. s.^33a) a Kooperativy, pojišťovny, a. s.^33a) a od
Státního zdravotního ústavu^33b) údaje o pracovních úrazech a nemocech
z povolání potřebné pro plnění úkolu uvedeného ve větě první; tyto
pojišťovny a Státní zdravotní ústav jsou povinny této žádosti
ministerstva vyhovět a údaje bezplatně zaslat ministerstvu do 30 dnů
ode dne vyžádání.
(4) Orgány sociálního zabezpečení jsou oprávněny v mezích své
působnosti vzájemně si sdělovat údaje potřebné k plnění úkolů
vyplývajících pro ně v sociálním zabezpečení z práva Evropských
společenství^73d) a mezinárodních smluv a k provádění sociálního
zabezpečení. Dožádaný orgán sociálního zabezpečení je povinen žádosti
jiného orgánu sociálního zabezpečení vyhovět ve lhůtě do 8 dnů ode dne
vyžádání, nestanovil-li orgán sociálního zabezpečení, který údaje
vyžaduje, lhůtu delší. Údaje uvedené ve větě první lze poskytovat v
elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(5) Orgány sociálního zabezpečení a živnostenské úřady si v mezích své
působnosti vzájemně předávají údaje potřebné k provádění sociálního
zabezpečení u osob uvedených v § 10a odst. 1. Tyto údaje mohou být
vyžádány a předávány i v elektronické podobě, a to též způsobem
umožňujícím dálkový přístup.
§ 11a
(1) Ministerstvo vnitra nebo Policie České republiky poskytuje České
správě sociálního zabezpečení pro výkon její působnosti
a) referenční údaje ze základního registru obyvatel,
b) údaje z agendového informačního systému evidence obyvatel,
c) údaje z agendového informačního systému cizinců,
d) údaje z registru rodných čísel o fyzických osobách, kterým bylo
přiděleno rodné číslo, avšak nejsou vedeny v informačních systémech
uvedených v písmenech b) a c).
(2) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. a) jsou
a) příjmení,
b) jméno, popřípadě jména,
c) adresa místa pobytu,
d) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v
cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,
e) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území
České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí
došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den,
který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt
údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto
rozhodnutí,
f) státní občanství, popřípadě více státních občanství.
(3) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. b) jsou
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě jejich změna, rodné
příjmení,
b) datum narození,
c) pohlaví a jeho změna,
d) místo a okres narození; u občana, který se narodil v cizině, místo a
stát, na jehož území k narození došlo,
e) rodné číslo a jeho změny,
f) státní občanství,
g) adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa
trvalého pobytu,
h) počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu
trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České
republiky,
i) omezení svéprávnosti,
j) rodné číslo otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce nebo
opatrovníka; v případě, že jeden z rodičů nebo jiný zákonný zástupce
nebo opatrovník nemá rodné číslo, jeho jméno, popřípadě jména, příjmení
a datum a místo narození,
k) rodinný stav, datum jeho změny a místo uzavření manželství,
l) rodné číslo manžela; je-li manželem cizinec, který nemá přiděleno
rodné číslo, jeho jméno, popřípadě jména, příjmení manžela a datum a
místo jeho narození,
m) rodné číslo dítěte,
n) u osvojení původní a nové jméno, popřípadě jména, příjmení
osvojence, původní a nové rodné číslo osvojence, datum a místo narození
osvojence, rodná čísla osvojitelů a datum nabytí právní moci rozhodnutí
o osvojení nebo rozhodnutí o zrušení osvojení,
o) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České
republiky, datum, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo,
p) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden
jako den smrti nebo den, který občan prohlášený za mrtvého nepřežil,
q) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za nezvěstného uveden
jako den, kdy nastaly účinky prohlášení nezvěstnosti, a datum nabytí
právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení za nezvěstného.
(4) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. c) jsou
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, jejich změna, rodné příjmení,
b) datum narození,
c) pohlaví a jeho změna,
d) místo a stát narození,
e) rodné číslo a jeho změny,
f) státní občanství,
g) druh a adresa místa pobytu,
h) číslo a platnost oprávnění k pobytu,
i) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu,
j) omezení svéprávnosti,
k) správní nebo soudní vyhoštění a doba, po kterou není umožněn vstup
na území České republiky,
l) rodinný stav, datum a místo jeho změny, jméno, popřípadě jména,
příjmení manžela, rodné číslo nebo datum narození,
m) jméno, popřípadě jména, příjmení dítěte a jeho rodné číslo; v
případě, že rodné číslo nebylo přiděleno, datum narození,
n) jméno, popřípadě jména, příjmení otce, matky, popřípadě jiného
zákonného zástupce nebo opatrovníka a jejich rodné číslo; v případě, že
jeden z rodičů nebo jiný zákonný zástupce nebo opatrovník nemá rodné
číslo, jeho jméno, popřípadě jména, příjmení a datum a místo narození,
o) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České
republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí,
p) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden
jako den smrti nebo den, který cizinec prohlášený za mrtvého nepřežil,
q) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za nezvěstného uveden
jako den, kdy nastaly účinky prohlášení nezvěstnosti, a datum nabytí
právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení za nezvěstného,
r) u osvojení původní a nové jméno, popřípadě jména, příjmení
osvojence, původní a nové rodné číslo osvojence, datum a místo narození
osvojence, rodná čísla osvojitelů a datum nabytí právní moci rozhodnutí
o osvojení nebo rozhodnutí o zrušení osvojení,
s) jméno, popřípadě jména, a příjmení
1. zletilého nezaopatřeného dítěte cizince,
2. nezletilého cizince, který byl cizinci, nebo jeho manželu
rozhodnutím příslušného orgánu svěřen do náhradní rodinné péče, nebo
který byl cizincem, nebo jeho manželem osvojen anebo jehož poručníkem
nebo manželem jeho poručníka je cizinec,
3. osamělého cizince staršího 65 let nebo bez ohledu na věk cizince,
který se o sebe nedokáže ze zdravotních důvodů sám postarat, jde-li o
sloučení rodiny s rodičem nebo dítětem, kteří jsou cizinci,
4. cizince, který je nezaopatřeným přímým příbuzným ve vzestupné nebo
sestupné linii nebo takovým příbuzným manžela občana Evropské unie,
5. rodiče nezletilého cizince a jeho rodné číslo; jde-li o cizince,
kteří nemají přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení a
datum narození.
(5) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. d) jsou
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b) den, měsíc a rok narození,
c) místo narození, u fyzické osoby narozené v cizině místo a stát
narození,
d) rodné číslo a jeho změny.
(6) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru
obyvatel, se využijí z agendového informačního systému evidence
obyvatel nebo agendového informačního systému cizinců, pouze pokud jsou
ve tvaru předcházejícím současný stav.
(7) Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen
takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.
§ 11b
(1) Česká správa sociálního zabezpečení a okresní správy sociálního
zabezpečení mohou požádat Ministerstvo vnitra o přidělení rodného čísla
fyzické osobě, které do doby zpracování jejích údajů v informačních
systémech České správy sociálního zabezpečení nebo okresních správ
sociálního zabezpečení rodné číslo nebylo přiděleno a která o jeho
přidělení Ministerstvo vnitra sama nepožádala, zjistí-li důvody pro
jeho přidělení pro splnění podmínek podle tohoto zákona, zvláštních
právních předpisů^74), práva Evropských společenství^73d) nebo
mezinárodních smluv a je-li Ministerstvo vnitra pro takovou fyzickou
osobu výdejovým místem rodného čísla podle zvláštního právního
předpisu^74a). V těchto případech je Česká správa sociálního
zabezpečení nebo okresní správa sociálního zabezpečení povinna
předložit odůvodněnou žádost o přidělení rodného čísla obsahující
náležitosti stanovené zvláštním právním předpisem^74a) a doplněnou
adresou fyzické osoby pro doručování.
(2) Ministerstvo vnitra sděluje České správě sociálního zabezpečení
údaje,
a) o přidělení nebo změně rodného čísla,
b) o změně jména nebo příjmení,
a to bez žádosti do 15 dnů ode dne, kdy se tyto údaje staly součástí
agendového informačního systému evidence obyvatel a agendového
informačního systému cizinců.
(3) Česká správa sociálního zabezpečení je povinna poté, kdy podle
veškeré jí dostupné spisové dokumentace a podle jí vedených
informačních systémů prověřila správnost údaje, poskytnutého z
informačního systému evidence obyvatel, o jehož správnosti měla
pochybnosti, a tyto nadále trvají, oznámit Ministerstvu vnitra tuto
skutečnost a požádat o provedení kontroly tohoto údaje^73i); k žádosti
je povinna připojit fotokopie spisové dokumentace, z níž vyplývají
důvody pochybnosti o správnosti údaje. Ministerstvo vnitra sdělí České
správě sociálního zabezpečení výsledek kontroly.
(4) Orgány sociálního zabezpečení mohou vést evidenci o občanech pro
účely tohoto zákona podle jejich rodných čísel.
§ 11c
(1) Správce Centrálního registru smluv poskytuje orgánům sociálního
zabezpečení údaje z tohoto registru v rozsahu potřebném pro plnění
konkrétního úkolu při výkonu jejich působnosti.
(2) Údaje podle odstavce 1 se poskytují způsobem umožňujícím dálkový
přístup.
§ 12
Orgány sociálního zabezpečení mohou vyzvat
a) zaměstnavatele, aby podal hlášení a předložil záznamy o
skutečnostech rozhodných pro nárok na dávky sociálního zabezpečení,
jejich výši a výplatu,
b) příjemce dávky sociálního zabezpečení, aby osvědčil skutečnosti
rozhodné pro nárok na dávku, její výši a výplatu,
c) příjemce dávky sociálního zabezpečení podmíněné nepříznivým
zdravotním stavem a žadatele o tuto dávku, aby se podrobil vyšetření
zdravotního stavu, popřípadě jinému odbornému vyšetření,
d) osobu samostatně výdělečně činnou, aby se za účelem provedení
kontroly plnění jejích povinností v sociálním zabezpečení, včetně
placení pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní
politiku zaměstnanosti, dostavila v určeném termínu na příslušnou
okresní správu sociálního zabezpečení, popřípadě na místo určené touto
správou; osoba samostatně výdělečně činná je povinna této výzvě
vyhovět, pokud se předem z vážných důvodů neomluvila; to platí obdobně
pro zaměstnavatele, který ke dni vyhotovení výzvy okresní správou
sociálního zabezpečení má v registru pojištěnců evidováno méně než 26
zaměstnanců účastných důchodového pojištění,
e) občana, aby se za účelem osvědčení skutečností rozhodných pro
provádění důchodového pojištění dostavil v určeném termínu na
příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení; občan je povinen této
výzvě vyhovět, pokud se předem z vážných důvodů neomluvil.
§ 13
(1) Orgány sociálního zabezpečení jsou oprávněny přezkoumat správnost a
úplnost záznamů a hlášení, které jsou zaměstnavatelé pro účely
provádění sociálního zabezpečení povinni vést, včasnost a způsob jejich
předložení a podání.
(2) Orgány sociálního zabezpečení jsou oprávněny kontrolovat účetní a
další podklady, které jsou rozhodné pro určení výše pojistného na
sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,
popřípadě výše záloh. Orgány sociálního zabezpečení mohou v rámci
oprávnění podle věty první kontrolovat též správnost určení náhrad mezd
a jiných příjmů poskytovaných po dobu prvních 14 kalendářních dnů a v
období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 prvních 21 kalendářních
dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény zaměstnavatelem za
účelem určení správné výše pojistného na sociální zabezpečení a
příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.
§ 14
Povinnost zachovávat mlčenlivost
(1) Zaměstnanci orgánů sociálního zabezpečení jsou povinni zachovávat
mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámili při plnění úkolů
orgánů sociálního zabezpečení nebo v přímé souvislosti s nimi, pokud se
dále nestanoví jinak. Tato povinnost trvá i po skončení pracovního
vztahu. Povinnosti zachovávat mlčenlivost mohou být zaměstnanci orgánů
sociálního zabezpečení zproštěni pouze tím, v jehož zájmu tuto
povinnost mají, a to písemně s uvedením rozsahu a účelu.
(2) Údaje týkající se jednotlivých občanů nebo zaměstnavatelů, které se
orgány sociálního zabezpečení při své činnosti dozvědí, sdělují jiným
subjektům, jen stanoví-li tak zvláštní zákon^45) nebo tento zákon;
jinak mohou tyto údaje sdělit jiným subjektům jen se souhlasem občana
nebo zaměstnavatele. V rozsahu potřebném pro řízení ve věcech
sociálního zabezpečení poskytují orgány sociálního zabezpečení údaje
týkající se jednotlivých občanů cizozemským nositelům pojištění na
základě jejich žádosti, nestanoví-li mezinárodní smlouva jinak. Orgány
sociálního zabezpečení poskytují dále údaje získané při provádění
důchodového pojištění jiným správním úřadům nebo orgánům k plnění úkolů
vyplývajících pro ně z práva Evropských společenství a mezinárodních
smluv.
(3) Orgány sociálního zabezpečení jsou povinny na žádost poskytnout
a) informace získané při výběru pojistného na sociální zabezpečení a
příspěvku na státní politiku zaměstnanosti jinému orgánu sociálního
zabezpečení nebo soudu, projednávají-li tyto orgány opravný prostředek
ve správním řízení nebo žalobu ve věci pojistného na sociální
zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, dědictví po
poplatníku tohoto pojistného (příspěvku) nebo návrh na výkon rozhodnutí
ohledně pohledávky na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na
státní politiku zaměstnanosti; tyto informace poskytnou na žádost též
jinému orgánu sociálního zabezpečení, je-li účastníkem insolvenčního
řízení, v němž se řeší úpadek nebo hrozící úpadek plátce pojistného na
sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, nebo
soudu, který toto řízení vede anebo v tomto řízení ustanovenému
insolvenčnímu správci,
b) správcům daně údaje nezbytné k výkonu správy daní,
c) zdravotním pojišťovnám^49) seznam plátců pojistného na sociální
zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a údaje o výši
příjmů a výdajů jednotlivých osob samostatně výdělečně činných, které
osoba samostatně výdělečně činná uvedla v přehledu podle zvláštního
zákona, a výši vyměřovacího základu pro stanovení pojistného na
sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
jednotlivých zaměstnavatelů a ke kontrole nebo doplnění údajů vedených
v informačních systémech zdravotních pojišťoven též údaje z registru
pojištěnců,
d) Úřadu práce České republiky - krajským pobočkám a pobočce pro hlavní
město Prahu (dále jen „krajská pobočka Úřadu práce“)
1. údaje o vyměřovacím základu pro stanovení pojistného na sociální
zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti jednotlivých
osob samostatně výdělečně činných a občanů, kteří jsou poplatníky
pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku
zaměstnanosti z důvodu výkonu zaměstnání v cizině^50),
2. údaje o délce doby důchodového pojištění podle zvláštního
zákona^50e), která je v evidenci příslušného orgánu sociálního
zabezpečení, a to za období posledních 3 roků před zařazením občana do
evidence uchazečů o zaměstnání. Krajské pobočky Úřadu práce podávají
žádost prostřednictvím Úřadu práce České republiky - generálního
ředitelství; žádost i sdělované údaje se předávají prostřednictvím
Úřadu práce České republiky - generálního ředitelství v elektronické
podobě,
3. údaje o důchodovém věku podle zvláštního zákona^2) v případech, kdy
žadatel o podporu v nezaměstnanosti podle zvláštního zákona^50h)
pracoval před 1. lednem 1993 způsobem, který by mohl založit nárok na
snížení věkové hranice pro vznik nároku na starobní důchod podle
předpisů platných před 1. lednem 1996; tyto údaje sdělují ve lhůtách
uvedených v § 85a odst. 2 a § 107a odst. 2,
e) jiným orgánům sociálního zabezpečení informace v případech
vyřizování stížností a zobecněné informace a souhrnné údaje, které
orgány sociálního zabezpečení získají při své činnosti, bez uvedení
konkrétních údajů, zejména jmenných,
f)
zrušeno
,
g) Českému statistickému úřadu údaje stanovené zvláštním zákonem,^50a)
h) Ministerstvu financí informace vyžádané při plnění povinností podle
zvláštního právního předpisu o boji proti legalizaci výnosů z trestné
činnosti nebo zvláštního právního předpisu o provádění mezinárodních
sankcí za účelem udržování mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany
základních lidských práv a boje proti terorismu,
i) úřadům provádějícím státní sociální podporu, krajským úřadům a
ministerstvu údaje o druhu a výši jimi vyplácených dávek důchodového
pojištění, včetně doby jejich poskytování a výplaty, a údaje o
zahájení, ukončení nebo pozastavení samostatné výdělečné činnosti,
včetně spolupráce při výkonu této činnosti, jde-li o žadatele o dávky
státní sociální podpory, poživatele těchto dávek a osoby s těmito
žadateli nebo poživateli společně posuzovanými, a to v rozsahu
nezbytném pro provádění státní sociální podpory,
j) obecním úřadům poskytujícím dávky a služby sociální péče a dávky
pomoci v hmotné nouzi a krajským úřadům údaje o druhu a výši jimi
vyplácených dávek důchodového pojištění žadatelům o tyto dávky a
služby, poživatelům těchto dávek a služeb a osobám s těmito žadateli
nebo poživateli společně posuzovanými, a to v rozsahu nezbytném pro
provádění sociální péče a pomoci v hmotné nouzi,
k) Celní správě České republiky údaje o druhu a výši jimi vyplácených
dávek důchodového pojištění, včetně data přiznání a údajů o jejich
výplatě od tohoto data, a to v rozsahu nezbytném pro účely poskytování
výsluhového příspěvku podle zvláštního zákona^50c),
l) Veřejnému ochránci práv informace, které si vyžádá v souvislosti s
šetřením podle zvláštního zákona,
m) informace získané při výběru pojistného na sociální zabezpečení a
příspěvku na státní politiku zaměstnanosti Národnímu bezpečnostnímu
úřadu, zpravodajské službě nebo Ministerstvu vnitra, pro potřeby
provádění bezpečnostního řízení podle zvláštního zákona^50d),
n) živnostenským úřadům, u nichž osoby uvedené v § 10a odst. 1 podaly
oznámení o zahájení samostatné výdělečné činnosti nebo přihlášku k
účasti na důchodovém pojištění, identifikační číslo osoby, čísla účtů
pro placení pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní
politiku zaměstnanosti a údaj o výši pojistného nebo záloh na pojistné
na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.
o) dalším orgánům státní správy údaje nezbytné k plnění úkolů v jejich
působnosti podle zvláštních zákonů, a to včetně údajů o jednotlivých
pojištěncích, s výjimkou údajů o zdravotním stavu; ustanovení § 16a
odst. 3 tím není dotčeno. Orgán sociálního zabezpečení poskytne
požadovanou informaci, pokud ten, kdo informaci požaduje, v žádosti
uvede ustanovení zákona, o který svůj požadavek na poskytnutí informace
opírá, rozsah údajů, jejichž poskytnutí požaduje, a účel, pro který
dané informace požaduje.
(4) Orgány sociálního zabezpečení jsou povinny poskytnout na žádost
údaje získané při provádění důchodového pojištění a údaje získané při
výběru pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní
politiku zaměstnanosti, a to včetně údajů o jednotlivých občanech a o
jejich zdravotním stavu, řídicím orgánům a koordinačnímu orgánu určeným
pro operační programy financované z evropských strukturálních a
investičních fondů^81), jsou-li tyto údaje nezbytné k plnění úkolů
vyplývajících pro ně z práva Evropské unie^82). Tyto údaje je možno
poskytovat v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup.
V žádosti musí být uvedeno ustanovení právního předpisu Evropské unie,
o které se žádost opírá, rozsah požadovaných údajů a účel, pro který
jsou dané údaje požadovány.
(5) Zobecněné informace a souhrnné údaje, které orgány sociálního
zabezpečení získají při své činnosti, mohou být bez uvedení konkrétních
údajů, zejména jmenných, využívány zaměstnanci těchto orgánů při
vědecké, publikační a pedagogické činnosti.
(6) Česká správa sociálního zabezpečení je povinna na žádost fyzické
nebo právnické osoby, která prokáže, že má vůči fyzické osobě podle
pravomocného a vykonatelného rozhodnutí splatnou pohledávku, sdělit,
zda tato osoba je poživatelem dávky důchodového pojištění a vyplácená
dávka dosahuje výše podléhající výkonu rozhodnutí, a údaj o rodném
čísle této osoby.
(7) Povinnost zachovávat mlčenlivost se nevztahuje na údaje týkající se
výše dluhu na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní
politiku zaměstnanosti, včetně výše dlužného penále, jde-li o plátce
pojistného, u něhož byl nařízen soudní nebo správní výkon rozhodnutí ve
věcech pojistného.
§ 15
(1) Pověření zaměstnanci orgánů sociálního zabezpečení jsou oprávněni
kontrolovat plnění povinností uložených zaměstnavatelům a osobám
samostatně výdělečně činným tímto zákonem a zákonem o pojistném na
sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti; k
odstranění zjištěných nedostatků jsou oprávněni ukládat opatření k
nápravě ve stanovené lhůtě. Zaměstnavatelé a osoby samostatně výdělečně
činné jsou povinni plnit opatření k nápravě ve stanovené lhůtě.
(2) Pověření zaměstnanci orgánu sociálního zabezpečení provádějící
kontrolu podle odstavce 1 jsou povinni se prokázat průkazem vydaným
orgánem sociálního zabezpečení. Průkaz podle věty první je pověřením ke
kontrole plnění povinností uložených zaměstnavatelům a osobám
samostatně výdělečně činným tímto zákonem a zákonem o pojistném na
sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.
Náležitosti průkazu stanoví prováděcí právní předpis.
§ 16
Součinnost orgánů sociálního zabezpečení a poskytovatelů zdravotních
služeb
(1) Poskytovatelé zdravotních služeb jsou povinni za úhradu na žádost
příslušného orgánu sociálního zabezpečení při posuzování podle § 4
odst. 2 a § 8
a) provést vyšetření zdravotního stavu fyzické osoby v rozsahu
vyžádaného zdravotního výkonu,
b) zpracovat bez souhlasu posuzované fyzické osoby lékařské podklady ve
vyžádaném rozsahu, jichž je třeba k posouzení jejího zdravotního stavu.
(2) Poskytovatelé zdravotních služeb jsou povinni bezplatně lékaři,
který plní úkoly orgánu sociálního zabezpečení podle § 4 odst. 2 nebo §
8, na jeho žádost
a) sdělit bez souhlasu posuzované fyzické osoby informace ze
zdravotnické dokumentace vedené o posuzované osobě, které jsou potřebné
pro posouzení jejího zdravotního stavu,
b) umožnit bez souhlasu posuzované fyzické osoby nahlížení do
zdravotnické dokumentace, která je o ní vedena, a na nezbytně nutnou
dobu zapůjčit tuto zdravotnickou dokumentaci v rozsahu potřebném pro
posouzení jejího zdravotního stavu.
(3) Poskytovatelé zdravotních služeb plní povinnosti podle odstavce 1
ve lhůtě určené orgánem sociálního zabezpečení a povinnosti podle
odstavce 2 ve lhůtě určené lékařem uvedeným v odstavci 2, a není-li
tato lhůta určena, do 15 dnů ode dne, kdy obdrželo žádost.
(4) Výše úhrady za výkony podle odstavce 1 se řídí seznamem zdravotních
výkonů s bodovými hodnotami^50f) a jinými právními předpisy^50g).
Úhradu poskytne orgán sociálního zabezpečení, který si provedení výkonu
vyžádal, a to na základě vyúčtování předloženého poskytovatelem
zdravotních služeb; to platí obdobně i pro náhradu poštovného za
zaslání zdravotnické dokumentace podle odstavce 2.
(5) Zdravotnická služba Vězeňské služby spolupůsobí v řízení o
invaliditě odsouzeného.
(6) Uznávání nemocí z povolání^70) pro účely důchodového pojištění a
pro účely zvláštních zákonů^71) provádějí poskytovatelé
pracovnělékařských služeb určení podle zákona o specifických
zdravotních službách^76).
§ 16a
nadpis vypuštěn
(1) Na postup při vydání posudku podle § 4 odst. 2 a § 8 odst. 1 až 8
se použije část čtvrtá správního řádu, s výjimkou ustanovení § 15 odst.
2 až 4, § 134, § 156 odst. 2 a § 158 odst. 2 správního řádu; obdobně
přitom platí ustanovení § 17 a 38 správního řádu.
(2) Lhůta pro vydání posudku podle § 4 odst. 2 činí 60 dnů a pro vydání
posudku podle § 8 odst. 1 činí 45 dnů, nestanoví-li orgán, který o
posouzení požádal, lhůtu delší; lhůta pro vydání posudku podle § 8
odst. 9 činí 60 dnů. Brání-li vydání posudku ve lhůtě podle věty první
závažné důvody, sdělí orgán sociálního zabezpečení příslušný k
posouzení zdravotního stavu neprodleně tyto důvody orgánu, který o
posouzení požádal; v těchto případech se lhůta podle věty první
prodlužuje o 30 dnů, nestanoví-li orgán, který o posouzení požádal,
lhůtu delší.
(3) Orgán sociálního zabezpečení příslušný k posouzení zdravotního
stavu zašle orgánu, který o posouzení požádal, stejnopis posudku
vydaného podle § 4 odst. 2 a § 8 odst. 1 a 9.
(4) Orgán sociálního zabezpečení příslušný k posouzení zdravotního
stavu podle § 4 odst. 2 nebo § 8 je oprávněn vyzvat posuzovanou
fyzickou osobu, aby
a) se podrobila vyšetření svého zdravotního stavu lékařem plnícím úkoly
příslušného orgánu sociálního zabezpečení, popřípadě, jde-li o
posuzování podle § 8 odst. 1, lékařem určeným Českou správou sociálního
zabezpečení,
b) se podrobila vyšetření svého zdravotního stavu u určeného
poskytovatele zdravotních služeb nebo jinému odbornému vyšetření,
c) předložila poskytovateli zdravotních služeb uvedenému ve výzvě
lékařské nálezy ošetřujících lékařů, které jí byly vydány, nebo
d) sdělila a doložila další údaje, které jsou významné pro vypracování
posudku, nebo poskytla jinou součinnost, která je potřebná k
vypracování posudku;
posuzovaná fyzická osoba je povinna výzvě vyhovět.
(5) Nepodrobí-li se posuzovaná fyzická osoba vyšetření zdravotního
stavu nebo jinému odbornému vyšetření podle odstavce 4 písm. a) a b)
anebo odmítne poskytnout součinnost podle odstavce 4 písm. c) a d),
sdělí orgán sociálního zabezpečení příslušný k posouzení zdravotního
stavu tuto skutečnost neprodleně orgánu, který vede řízení, pro jehož
účely je posudek vyžádán.
(6) Ustanovení § 8 odst. 10 platí obdobně pro posudkovou komisi.
§ 16b
Posudkové komise ministerstva
(1) Posudkové komise ministerstva jsou nejméně tříčlenné. Předsedou
posudkové komise může být jen lékař. Předseda posudkové komise a
tajemník posudkové komise jsou vždy zaměstnanci zařazení k výkonu práce
v ministerstvu; tajemník je členem posudkové komise. Dalšími členy
posudkové komise jsou odborní lékaři jednotlivých klinických oborů.
(2) Posudková komise ministerstva je schopna jednat a usnášet se, je-li
přítomen posudkový lékař, který je předsedou této komise, tajemník a
další lékař. Posudková komise ministerstva se usnáší většinou hlasů;
při rovnosti hlasů rozhoduje hlas jejího předsedy.
(3) Posudkový lékař, který je předsedou posudkové komise ministerstva,
řídí jednání této komise, určuje její konkrétní složení a rozhoduje o
zařazení jednotlivých případů na pořad jednání komise.
(4) K jednání posudkové komise ministerstva je možno se souhlasem
posuzované fyzické osoby přizvat na její žádost jiné fyzické osoby,
lze-li od nich očekávat, že přispějí k objasnění závažných okolností
důležitých pro posudkový závěr.
§ 16c
Registr pojištěnců
(1) Registr pojištěnců slouží k plnění úkolů České správy sociálního
zabezpečení vyplývajících pro ni v sociálním zabezpečení z práva
Evropských společenství^73d) a z mezinárodních smluv a k provádění
sociálního zabezpečení.
(2) Registr pojištěnců obsahuje tyto údaje o osobách účastných
důchodového pojištění z důvodu výdělečné činnosti a dobrovolné účasti
na důchodovém pojištění:
a) jméno a současné příjmení,
b) rodné a všechna další příjmení předcházející současnému příjmení,
c) datum a místo narození a datum úmrtí pojištěnce,
d) pohlaví,
e) rodné číslo,
f) státní občanství,
g) adresu místa trvalého pobytu, a jde-li o cizí státní příslušníky,
též adresu pobytu na území České republiky, popřípadě též kontaktní
adresu pojištěnce, pokud se liší od adresy místa trvalého pobytu a
pojištěnec ji oznámil,
h) vznik a zánik účasti na důchodovém pojištění a údaj o tom, jde-li o
povinnou nebo dobrovolnou účast,
i) druh výdělečné činnosti zakládající účast na důchodovém pojištění,
j) název a sídlo zaměstnavatele,
k) identifikační číslo osoby zaměstnavatele, popřípadě individuální
číslo zaměstnavatele,
l) variabilní symbol plátce pojistného na sociální zabezpečení a
příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,
m) název a adresu cizozemského nositele pojištění,
n) cizozemské číslo pojištění,
o) další údaje, vyplývá-li jejich evidování z požadavků práva
Evropských společenství^73d) a z mezinárodních smluv o sociálním
zabezpečení,
p) datum vstupu do zaměstnání a skončení zaměstnání,
q) dobu důchodového pojištění a dobu důchodového spoření,
r) vyměřovací základy pojištěnce pro pojistné na důchodové pojištění za
jednotlivé kalendářní roky,
s) doby, které se při stanovení osobního vyměřovacího základu vylučují,
t) doby důchodového pojištění (včetně náhradních dob) sdělené
cizozemským nositelem pojištění,
u) jméno, příjmení, rodné číslo a adresu místa trvalého pobytu
zákonného zástupce nebo opatrovníka nebo zvláštního příjemce.
(3) Údaje, které získaly o pojištěncích a jejich zaměstnavatelích
orgány sociálního zabezpečení, slouží též orgánům provádějícím
nemocenské pojištění.
ČÁST TŘETÍ
Úkoly zaměstnavatelů v sociálním zabezpečení
HLAVA PRVNÍ
zrušena
Díl první
zrušen
§ 17
zrušen
Díl druhý
zrušen
§ 18
zrušen
Díl třetí
zrušen
§ 19
zrušen
§ 20
zrušen
§ 21
zrušen
§ 22
zrušen
§ 22a
zrušen
§ 23
zrušen
§ 24
zrušen
§ 25
zrušen
§ 26
zrušen
§ 27
zrušen
§ 28
zrušen
§ 29
zrušen
§ 30
zrušen
§ 31
zrušen
Díl čtvrtý
zrušen
§ 32
zrušen
Díl pátý
zrušen
§ 33
zrušen
§ 34
zrušen
§ 35
zrušen
HLAVA DRUHÁ
Úkoly zaměstnavatelů při provádění důchodového pojištění
§ 35a
Povinnost zaměstnavatelů vést záznamy a podávat hlášení pro účely
důchodového pojištění
(1) Zaměstnavatelem se pro účely důchodového pojištění rozumí právnická
nebo fyzická osoba, která zaměstnává jiné fyzické osoby nebo k níž jsou
fyzické osoby ve vztahu, který zakládá účast na důchodovém pojištění.
Za zaměstnavatele se považují též organizační složky státu, v nichž
jsou zařazeny fyzické osoby v pracovním poměru nebo činny na základě
dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce, služební
úřady, v nichž jsou státní zaměstnanci podle zákona o státní službě^3a)
zařazeni k výkonu státní služby, věznice, v nichž vykonává trest odnětí
svobody odsouzený zařazený do práce, ústavy pro výkon zabezpečovací
detence, v nichž vykonávají zabezpečovací detenci osoby zařazené do
práce, a příslušné útvary, složky nebo jiné organizační části
bezpečnostních sborů nebo ozbrojených sil České republiky, které
vyplácejí příslušníkům bezpečnostních sborů služební příjem nebo
vojákům z povolání služební plat (dále jen "útvar"). Za zaměstnavatele
se považuje dále organizační složka právnické osoby, která má sídlo ve
státě, s nímž Česká republika neuzavřela mezinárodní smlouvu o
sociálním zabezpečení, pokud je tato složka zapsána v obchodním
rejstříku a tato právnická osoba zaměstnává vedoucí zaměstnance této
organizační složky, pokud tito zaměstnanci mají místo výkonu práce
trvale v České republice.
(2) Zaměstnavatelé jsou povinni vést potřebné záznamy o skutečnostech
rozhodných pro nárok na dávky důchodového pojištění, jejich výši a
výplatu a předkládat je příslušným orgánům sociálního zabezpečení.
(3) Změny ve skutečnostech rozhodných pro nárok na dávku a jeho trvání
a pro výši a výplatu dávky jsou zaměstnavatelé povinni písemně hlásit,
není-li určeno jinak, do osmi dnů. Na výzvu orgánů sociálního
zabezpečení jsou zaměstnavatelé povinni podat hlášení a předložit
záznamy ve lhůtě určené tímto orgánem, a není-li lhůta určena, do osmi
dnů od doručení výzvy.
(4) Zaměstnavatelé jsou povinni uschovávat
a) stejnopisy evidenčních listů (§ 38 odst. 5 věta první) vyhotovených
v kalendářním roce, kterého se týkají, nebo v bezprostředně
následujícím kalendářním roce po dobu 3 kalendářních roků po roce,
kterého se týkají, a stejnopisy ostatních evidenčních listů po dobu 3
kalendářních roků po roce, ve kterém byly vyhotoveny,
b) záznamy o skutečnostech vedených v evidenci podle § 37 odst. 1 písm.
h) po dobu 6 kalendářních roků následujících po měsíci, kterého se
záznam týká, vždy však po dobu 3 kalendářních roků následujících po
měsíci, v němž bylo dlužné pojistné za tento měsíc zaplaceno,
c) záznamy o skutečnostech vedených v evidenci podle § 37 odst. 1,
pokud jde o poživatele starobního nebo invalidního důchodu, po dobu 10
kalendářních roků po roce, kterého se týkají,
d) mzdové listy^71a) nebo účetní záznamy o údajích potřebných pro účely
důchodového pojištění, včetně údajů uvedených v § 37 odst. 2, po dobu
30 kalendářních roků následujících po roce, kterého se týkají, a jde-li
o mzdové listy nebo účetní záznamy o údajích potřebných pro účely
důchodového pojištění vedené pro poživatele starobního důchodu, po dobu
10 kalendářních roků následujících po roce, kterého se týkají,
pokud zvláštní právní předpis nestanoví pro záznamy, které mají
charakter účetních záznamů, delší uschovací dobu; za záznamy o těchto
skutečnostech se vždy považují doklady o druhu, vzniku a skončení
pracovního vztahu, záznamy o pracovních úrazech a o nemocech z povolání
a záznamy o evidenci pracovní doby^71b) včetně doby pracovního volna
bez náhrady příjmu.
(5) Zaniká-li zaměstnavatel bez právního nástupce před uplynutím dob
uvedených v odstavci 4, je povinen zajistit úschovu záznamů a dalších
dokladů uvedených v odstavci 4 (dále jen „doklady zaměstnavatele“) do
uplynutí těchto dob a bez zbytečného odkladu písemně oznámit okresní
správě sociálního zabezpečení, kde jsou doklady zaměstnavatele uloženy.
(6) Jsou-li doklady zaměstnavatele po zaměstnavateli zaniklém bez
právního nástupce uloženy ve spisovně nebo správním archivu podle
zákona upravujícího archivnictví a spisovou službu, v provozovně, ve
které se vykonává činnost na základě státního povolení k provozování
živnosti vedení spisovny^78), nebo v archivu, jsou zřizovatel spisovny,
zřizovatel správního archivu, podnikatel, kterému bylo uděleno státní
povolení k provozování živnosti vedení spisovny, archiv nebo jeho
zřizovatel (dále jen „držitel dokladů“) povinni na výzvu orgánu
sociálního zabezpečení pořídit výpis, opis nebo kopii dokladů
zaměstnavatele pro účely provádění důchodového pojištění a nejpozději
do 30 dnů ode dne doručení této výzvy je orgánu sociálního zabezpečení
zaslat. Držitel dokladů na žádost orgánu sociálního zabezpečení potvrdí
shodu jím pořízeného opisu nebo kopie dokladu zaměstnavatele s dokladem
zaměstnavatele uloženým u držitele dokladů. Držitel dokladů má právo na
úhradu nákladů spojených s pořízením výpisu, opisu nebo kopie dokladů
zaměstnavatele, s jejich zasláním orgánu sociálního zabezpečení a s
potvrzením shody jím pořízeného opisu nebo kopie dokladu zaměstnavatele
s dokladem zaměstnavatele uloženým u držitele dokladů; výši nákladů je
držitel dokladů na výzvu orgánu sociálního zabezpečení povinen
prokázat. Právo na úhradu těchto nákladů nemá veřejný archiv v
případech, ve kterých nemá právo na úhradu nákladů na pořízení výpisu,
opisu nebo kopie archiválie podle zákona upravujícího archivnictví a
spisovou službu^79).
(7) Zaniká-li bez právního nástupce držitel dokladů, u kterého jsou
uloženy doklady zaměstnavatele po zaměstnavateli zaniklém bez právního
nástupce, před uplynutím dob uvedených v odstavci 4, je tento držitel
dokladů povinen bez zbytečného odkladu písemně oznámit příslušné
okresní správě sociálního zabezpečení skutečnosti týkající se jeho
zániku a dále na vlastní náklady zajistit uložení dokladů
zaměstnavatele u jiného držitele dokladů do uplynutí těchto dob a
písemně oznámit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení, kde
jsou doklady zaměstnavatele uloženy. Příslušné okresní správy
sociálního zabezpečení poskytují držitelům dokladů na jejich žádost
potřebnou součinnost zejména při určení dokladů zaměstnavatele, jejichž
další uložení je třeba zajistit.
(8) Zůstanou-li v majetkové podstatě^80) zanikajícího držitele dokladů
finanční prostředky, použijí se na úhradu nákladů na uložení dokladů
zaměstnavatele u jiného držitele dokladů vybraného ve spolupráci s
příslušným státním oblastním archivem. V případě neexistence takových
finančních prostředků se provede uložení podle odstavce 7 u jiného
držitele dokladů na náklady ministerstva.
(9) Prováděcí právní předpis stanoví, co se rozumí odůvodněnými náklady
a stanoví maximální výši úhrady nákladů uvedených v odstavci 6 a
nákladů na uložení podle odstavce 8, které je držitel dokladů oprávněn
požadovat.
§ 36
Příslušnost zaměstnavatelů k plnění úkolů při provádění důchodového
pojištění
Úkoly v důchodovém pojištění plní u
a) zaměstnanců v pracovním poměru zaměstnavatel, k němuž je zaměstnanec
v pracovním poměru,
b) osob ve služebním poměru příslušné útvary, v nichž tyto osoby konají
službu,
c) členů družstev družstvo, jehož jsou členy,
d) společníků a jednatelů společnosti s ručením omezeným a komanditistů
komanditní společnosti, kteří mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro
ni práci, za kterou jsou touto společností odměňováni, tato společnost,
e) osob samostatně výdělečně činných příslušná okresní správa
sociálního zabezpečení,
f) zaměstnanců činných na základě dohody o pracovní činnosti nebo na
základě dohody o provedení práce zaměstnavatel, který uzavřel se
zaměstnancem tuto dohodu,
g) soudců soud, k němuž je soudce přidělen k výkonu funkce,
h) členů zastupitelstev územních samosprávných celků a zastupitelstev
městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních
měst a hlavního města Prahy, kteří jsou pro výkon funkce dlouhodobě
uvolněni nebo kteří před zvolením do funkce člena zastupitelstva nebyli
v pracovním poměru, ale vykonávají funkci ve stejném rozsahu jako
uvolnění členové zastupitelstva, útvar, který vyřizuje pracovní
záležitosti zaměstnanců těchto územních samosprávných celků,
ch) poslanců Poslanecké sněmovny a senátorů Senátu Parlamentu příslušná
kancelář zákonodárného sboru,
i) prezidenta republiky Kancelář prezidenta republiky,
j) členů vlády orgán, který členům vlády vyplácí plat,
k) prezidenta, viceprezidenta a členů Nejvyššího kontrolního úřadu
Nejvyšší kontrolní úřad,
l) dobrovolných pracovníků pečovatelské služby právnická osoba, která
vyplácí odměnu za výkon pečovatelské služby,
m) osoby pečující o dítě a osoby v evidenci, která je vedena v evidenci
osob, které mohou vykonávat pěstounskou péči na přechodnou dobu, je-li
těmto osobám vyplácena odměna pěstouna podle zákona o sociálně-právní
ochraně dětí^71c), orgán, který vyplácí odměnu,
n) osob ve výkonu trestu odnětí svobody zařazených do práce nebo osob
pracovně zařazených po dobu trvání vazby věznice a osob ve výkonu
zabezpečovací detence zařazených do práce ústav pro výkon zabezpečovací
detence,
o) osob, které se soustavně připravují na budoucí povolání studiem na
střední nebo vysoké škole v České republice, tato škola,
p) osob vedených v evidenci krajské pobočky Úřadu práce jako uchazeči o
zaměstnání krajská pobočka Úřadu práce,
q) osob, které jsou podle zvláštního zákona jmenovány nebo voleny do
funkce vedoucího správního úřadu nebo do funkce statutárního orgánu
právnické osoby zřízené zvláštním zákonem, popřípadě do funkce zástupce
tohoto vedoucího nebo statutárního orgánu, a osob, které podle
zvláštního zákona vykonávají veřejnou funkci mimo pracovní nebo
služební poměr, pokud se na jejich pracovní vztah vztahuje ve
stanoveném rozsahu zákoník práce [§ 5 odst. 1 písm. d) zákona o
důchodovém pojištění], tento správní úřad nebo tato právnická osoba
anebo ten, kdo má u osob vykonávajících veřejnou funkci postavení
zaměstnavatele,
r) osob se zdravotním postižením při teoretické a praktické přípravě
pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost^54a) zaměstnavatel nebo
vzdělávací zařízení, u nichž se příprava provádí,
s) osob pobírajících dávky nemocenského pojištění nahrazující ušlý
příjem po skončení výdělečné činnosti, která zakládala nemocenské
pojištění, z něhož jsou tyto dávky vypláceny, útvary nebo okresní
správa sociálního zabezpečení, které tyto dávky vyplácejí,
t) osob dobrovolně účastných důchodového pojištění^53) příslušná
okresní správa sociálního zabezpečení,
u) Veřejného ochránce práv a zástupce Veřejného ochránce práv Kancelář
Veřejného ochránce práv,
v) státních zaměstnanců podle zákona o státní službě služební úřad, v
němž je státní zaměstnanec zařazen k výkonu státní služby,
w) pracovníků v pracovním vztahu uzavřeném podle cizích právních
předpisů zaměstnavatel, k němuž jsou v tomto pracovním vztahu,
x) osob ve vojenské činné službě, s výjimkou vojáků z povolání,
Ministerstvo obrany,
y) členů Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Úřad Rady pro
rozhlasové a televizní vysílání,
z) finančního arbitra a zástupce finančního arbitra Kancelář finančního
arbitra,
za) členů Rady Českého telekomunikačního úřadu Český telekomunikační
úřad,
zb) členů Rady Ústavu pro studium totalitních režimů Ústav pro studium
totalitních režimů,
zc) předsedy Energetického regulačního úřadu Energetický regulační
úřad,
zd) ředitelů obecně prospěšné společnosti tato společnost,
ze) prokuristů zaměstnavatel, který je zmocnil prokurou,
zf) likvidátorů ten, kdo likvidátorovi vyplácí příjem z činnosti
likvidátora,
zg) členů kolektivních orgánů právnické osoby tato právnická osoba,
zh) vedoucích organizačních složek právnické osoby uvedených v § 35a
odst. 1 větě třetí tato organizační složka,
zi) osob pověřených obchodním vedením na základě smluvního zastoupení,
jestliže vykonávají tuto činnost za odměnu, ten, kdo těmto osobám
vyplácí tuto odměnu,
zj) osob uvedených v § 5 odst. 1 písm. t) zákona o důchodovém pojištění
ten, kdo plní u těchto osob povinnosti zaměstnavatele podle § 92 odst.
3 zákona o nemocenském pojištění.
§ 36a
Plnění úkolů zaměstnavatelů v některých případech
(1) Smluvní zaměstnavatelé plní pro smluvní zaměstnance, kteří jsou
účastni českého důchodového pojištění, pro účely důchodového pojištění
stejné povinnosti jako ostatní zaměstnavatelé pro ostatní zaměstnance,
kteří jsou účastni českého důchodového pojištění. Smluvním
zaměstnavatelem se pro účely tohoto zákona rozumí právnická nebo
fyzická osoba, která má sídlo nebo bydliště na území České republiky a
u níž jsou v České republice činni zaměstnanci zaměstnavatele, jehož
sídlo nebo bydliště je na území státu, s nímž Česká republika
neuzavřela mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení, považovaní v
České republice za smluvní zaměstnance, pokud podle smlouvy uzavřené s
tímto zaměstnavatelem jsou příjmy smluvních zaměstnanců vypláceny
smluvním zaměstnavatelem nebo jsou smluvním zaměstnavatelem uhrazovány
tomuto zaměstnavateli. Smluvním zaměstnancem se pro účely tohoto zákona
rozumí zaměstnanec zaměstnavatele, jehož sídlo je na území státu, s
nímž Česká republika neuzavřela mezinárodní smlouvu o sociálním
zabezpečení, je-li činný v České republice u smluvního zaměstnavatele.
(2) Zaměstnavatel zaměstnanců, kteří mají trvalý pobyt na území České
republiky, vykonávají trvale zaměstnání v cizině a jsou povinně účastni
důchodového pojištění podle předpisů státu, ve kterém trvale vykonávají
zaměstnání, je povinen vést ve své evidenci o těchto zaměstnancích
údaje uvedené v § 37 odst. 1 písm. a) a b) a údaj o této povinné účasti
na důchodovém pojištění v cizině.
§ 36b
zrušen
§ 37
Vedení a předkládání záznamů
(1) Evidence, kterou zaměstnavatel vede o občanech pro účely
důchodového pojištění, musí obsahovat tyto údaje:
a) příjmení (včetně všech dřívějších příjmení), jméno, datum a místo
narození, pohlaví, místo trvalého pobytu, státní občanství, a byl-li
občan účasten důchodového pojištění v cizině a zaměstnavatel je jeho
prvním zaměstnavatelem po skončení této účasti, též údaj o názvu a
adrese cizozemského nositele pojištění a o cizozemském čísle pojištění,
b) rodné číslo,
c) vznik a skončení pracovního poměru nebo jiného vztahu k
zaměstnavateli, který zakládá účast na důchodovém pojištění,
d) vyměřovací základ pojištěnce pro stanovení pojistného na důchodové
pojištění za příslušná rozhodná období podle zvláštního zákona,^55)
e) dobu dočasné pracovní neschopnosti, s výjimkou dočasné pracovní
neschopnosti, kterou si občan přivodil úmyslně, a karantény, dobu, po
kterou trvala potřeba ošetřování nebo péče o dítě ve věku do 10 let
nebo jiného člena domácnosti, nejde-li o osoby, které podle zákona o
nemocenském pojištění nemají nárok na ošetřovné, a skutečnost, zda
pojištěnec v žádosti o ošetřovné uvedl, že je osamělý, a dobu před
porodem, po kterou nebyla vykonávána výdělečná činnost z důvodu
těhotenství, nejdříve však od začátku osmého týdne před očekávaným dnem
porodu, do dne, který bezprostředně předchází dni porodu,
f) dobu pracovního volna bez náhrady příjmu a neomluvené nepřítomnosti
v práci,
g) záznam, zda občan pobírá starobní důchod přiznaný podle § 31 zákona
o důchodovém pojištění, kdo jej vyplácí, datum vzniku nároku na tento
důchod, popřípadě číslo rozhodnutí o jeho přiznání, jde-li o poživatele
důchodu vypláceného orgány ministerstev obrany, vnitra a spravedlnosti,
h) jde-li o obchodní společnost za období před rokem 2014, seznam
společníků a členů statutárního orgánu a dozorčí rady této společnosti
za jednotlivé kalendářní měsíce a přehled kalendářních měsíců, za které
tato společnost neodvedla pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek
na státní politiku zaměstnanosti, které byla povinna odvést; to platí
obdobně pro družstvo,
i) nepodléhá-li zaměstnanec nebo smluvní zaměstnanec pojištění podle
zákona o důchodovém pojištění, údaje o jeho pojištění v cizině,
j) dobu vojenské činné služby, nejde-li o vojáky z povolání.
(2) Zaměstnavatel dále vede evidenci
a) o náhradách za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti
náležející za pracovní úraz (nemoc z povolání), které vyplácí, a
vystavuje občanům potvrzení o době a důvodu poskytování těchto náhrad a
o výši těchto náhrad vyplacených v jednotlivých kalendářních letech,
b) o zvláštním příspěvku horníkům, který vyplácela před rokem 1996, a
vystavuje potvrzení občanům o době poskytování příspěvku a o výši
příspěvku vyplaceného v jednotlivých kalendářních letech,
c) o dobách uvedených v § 16 odst. 4 větě druhé písm. a), d) a e)
zákona o důchodovém pojištění, pokud tyto doby trvaly celý kalendářní
měsíc, popřípadě jen po část kalendářního měsíce, pokud pracovní poměr
nebo jiný vztah k zaměstnavateli, který zakládá účast na důchodovém
pojištění, trval jen po část kalendářního měsíce, a v takovém
kalendářním měsíci byl zúčtován příjem, který se zahrnuje do
vyměřovacího základu pro stanovení pojistného na sociální zabezpečení,
a o výši tohoto příjmu; zaměstnavatel vystavuje potvrzení o těchto
dobách a o výši tohoto příjmu na žádost občana za jednotlivé kalendářní
roky.
(3) Občané předkládají potvrzení uvedená v odstavci 2 v souvislosti se
žádostí o přiznání důchodu.
(4) Jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou a o osobu dobrovolně
účastnou důchodového pojištění, vede příslušná okresní správa
sociálního zabezpečení v evidenci údaje potřebné pro provádění
důchodového pojištění. Okresní správa sociálního zabezpečení je na
žádost osoby samostatně výdělečně činné a osoby dobrovolně účastné
důchodového pojištění povinna vydat jí potvrzení o době trvání účasti
na důchodovém pojištění a o vyměřovacím základu pro pojistné na
sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, a to
nejpozději do jednoho měsíce ode dne, kdy jí žádost této osoby byla
doručena. Okresní správa sociálního zabezpečení zasílá plátci důchodu,
je-li jím některý z orgánů sociálního zabezpečení uvedených v § 9 odst.
1, potvrzení o výši vyměřovacího základu pro stanovení pojistného na
důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti za
kalendářní rok, který bezprostředně předchází roku přiznání důchodu
osobě samostatně výdělečně činné.^56)
(5) Jde-li o osoby vedené v evidenci krajské pobočky Úřadu práce jako
uchazeči o zaměstnání, vede příslušná krajská pobočka Úřadu práce v
evidenci údaje potřebné pro provádění důchodového pojištění. Krajská
pobočka Úřadu práce zasílá České správě sociálního zabezpečení
prostřednictvím ministerstva údaje o době, po kterou uchazeči o
zaměstnání náležela podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při
rekvalifikaci, a době, po kterou tato podpora v nezaměstnanosti nebo
podpora při rekvalifikaci nenáležely, a to vždy po uplynutí
kalendářního roku. Ustanovení odstavce 4 věty druhé platí zde
přiměřeně.
(6) Jde-li o osoby se zdravotním postižením při teoretické a praktické
přípravě pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, vede
zaměstnavatel nebo vzdělávací zařízení, u nichž se příprava provádí, v
evidenci údaje potřebné pro provádění důchodového pojištění. Ustanovení
odstavce 4 věty druhé platí zde přiměřeně.
(7) Zaniká-li obchodní společnost [odstavec 1 písm. h)] bez právního
nástupce, je povinna předat údaje uvedené v odstavci 1 písm. h) okresní
správě sociálního zabezpečení uvedené v § 39 odst. 1 větě první, a to
nejpozději do dne výmazu obchodní společnosti z obchodního rejstříku;
to platí obdobně pro družstvo.
§ 38
Evidenční listy
(1) Zaměstnavatelé a orgány plnící úkoly v důchodovém pojištění podle §
36 písm. a) až d), f) až n), q), s), u) až w) a y) až zj) jsou povinni
vést pro každého občana uvedeného v těchto ustanoveních, který je
účasten důchodového pojištění, evidenční list. Evidenční list nevede
okresní správa sociálního zabezpečení, plní-li úkoly zaměstnavatele
podle § 36 písm. s).
(2) Evidenční list se vede pro každého občana za jednotlivý kalendářní
rok. Pro každý kalendářní rok se vede vždy nový evidenční list, a to i
když trvala účast na důchodovém pojištění u téhož zaměstnavatele v
předchozím kalendářním roce.
(3) Evidenční list se vede od 1. ledna kalendářního roku nebo ode dne
vzniku účasti občana na důchodovém pojištění, vznikla-li tato účast po
1. lednu, a ukončuje se dnem 31. prosince kalendářního roku nebo dnem
skončení této účasti, skončila-li tato účast před 31. prosincem.
(4) Do evidenčního listu se zapisují za každý kalendářní rok po účetní
závěrce (závěrce mzdových listů), nejpozději však do 30. dubna
následujícího kalendářního roku, a v případě skončení účasti na
důchodovém pojištění před 31. prosincem do 1 měsíce po konečném
vyúčtování příjmů, nejpozději však do 31. ledna následujícího
kalendářního roku
a) identifikační údaje zaměstnavatele,
b) jméno, poslední příjmení, rodné příjmení, datum a místo narození,
místo trvalého pobytu a rodné číslo občana,
c) druh výdělečné činnosti,
d) doba účasti na důchodovém pojištění,
e) doba důchodového pojištění,
f) vyměřovací základ pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek
na státní politiku zaměstnanosti,
g) doby, které se při stanovení osobního vyměřovacího základu podle §
16 odst. 4 písm. a), d) a j) zákona o důchodovém pojištění vylučují,
h) doby, které se ode dne dosažení věku potřebného pro vznik nároku na
starobní důchod nepovažují za výkon výdělečné činnosti pro účely
zvýšení procentní výměry starobního důchodu.
(5) Zaměstnavatel je povinen vyhotovit stejnopisy evidenčního listu s
údaji podle odstavce 4; jeden stejnopis je povinen předložit občanovi k
podpisu a založit do své evidence [§ 35a odst. 4 písm. a)] a druhý
stejnopis, který opatří podpisem pověřeného zaměstnance nebo jiného
oprávněného zástupce a svým razítkem, je povinen vydat občanovi, a to
nejpozději v den, kdy předkládá evidenční list příslušnému orgánu
sociálního zabezpečení podle § 39 odst. 2 nebo 3. Nesouhlasí-li občan
se zápisem zaměstnavatele v evidenčním listu a zaměstnavatel na základě
žádosti občana evidenční list včetně jeho stejnopisu neopraví, může
občan požádat okresní správu sociálního zabezpečení příslušnou podle §
39 odst. 1 do 30 dnů ode dne převzetí stejnopisu evidenčního listu, aby
tento spor rozhodla. Příslušná okresní správa sociálního zabezpečení
může zmeškání lhůty uvedené ve větě druhé prominout; proti rozhodnutí o
prominutí zmeškání lhůty není odvolání přípustné a toto rozhodnutí je
vyloučeno ze soudního přezkumu. Jde-li o osobu ve služebním poměru, s
výjimkou státních zaměstnanců podle služebního zákona, platí věty druhá
a třetí obdobně s tím, že místo okresní správy sociálního zabezpečení
je příslušný orgán sociálního zabezpečení uvedený v § 9 odst. 1.
§ 39
Předkládání evidenčního listu
(1) Evidenční listy se předkládají České správě sociálního zabezpečení
prostřednictvím okresní správy sociálního zabezpečení, v jejímž obvodu
je útvar zaměstnavatele, ve kterém je vedena evidence mezd. Jsou-li
evidenční listy vedeny způsobem stanoveným v § 123e odst. 2 a zasílány
v elektronické podobě formou datové zprávy, předkládají se přímo České
správě sociálního zabezpečení prostřednictvím datové schránky nebo
elektronické adresy podatelny. Jde-li o osoby ve služebním poměru, s
výjimkou státního zaměstnance podle služebního zákona, nebo o občana,
jemuž vznikl nárok na důchod z důchodového pojištění příslušníků
ozbrojených sil, předkládá se evidenční list orgánům ministerstev
obrany, vnitra a spravedlnosti, podle toho, který orgán je příslušný k
rozhodování o dávkách důchodového pojištění.
(2) Zaměstnavatel je povinen předložit evidenční list do 30 dnů
a) ode dne zápisu údajů do evidenčního listu podle § 38 odst. 4;
skončilo-li zaměstnání před 31. prosincem a je nepochybné, že občan
nejpozději do 3 měsíců opět ve stejném kalendářním roce do zaměstnání u
stejného zaměstnavatele vstoupí, nemusí být evidenční list předložen a
lze pokračovat v záznamech na dřívějším evidenčním listu,
b) ode dne svého zániku.
(3) Evidenční list je zaměstnavatel povinen předložit orgánu sociálního
zabezpečení vždy na základě jeho výzvy, a to do 8 dnů ode dne obdržení
výzvy.
(4) Při úmrtí občana se předkládá evidenční list
a) na vyžádání orgánu sociálního zabezpečení ve lhůtě jím určené,
b) do 3 měsíců od úmrtí, nebyl-li evidenční list vyžádán podle písmene
a).
(5) Zůstane-li občan v zaměstnání i poté, co požádal o invalidní
důchod, založí pro něj zaměstnavatel nový evidenční list.
(6) Evidenční listy se předkládají na tiskopisech vydaných orgány
sociálního zabezpečení nebo způsobem uvedeným v § 123e odst. 2 a 3.
§ 39a
Předkládání údajů o důchodovém pojištění
(1) Jde-li o osoby uvedené v § 36 písm. r), předkládá zaměstnavatel,
popřípadě vzdělávací zařízení údaje uvedené v § 37 odst. 1 písm. a) až
c) do 8 dnů ode dne skončení přípravy České správě sociálního
zabezpečení.
(2) Jde-li o osoby, které ukončily vojenskou činnou službu, s výjimkou
vojáků z povolání, předkládá Ministerstvo obrany údaje uvedené v § 37
odst. 1 písm. a) a b) a údaje o délce a druhu této služby do 8 dnů ode
dne skončení této služby České správě sociálního zabezpečení.
(3) Okresní správa sociálního zabezpečení zasílá na základě písemné
žádosti osobám samostatně výdělečně činným údaje uvedené v § 37 odst. 1
písm. a), s výjimkou údajů o důchodovém pojištění v cizině, písm. b) a
písm. d), údaj o době, po kterou bylo osobě samostatně výdělečně činné
vypláceno nemocenské, údaj o době účasti na důchodovém pojištění a údaj
o zaplaceném pojistném na důchodové pojištění a příspěvku na státní
politiku zaměstnanosti za každý kalendářní rok.
(4) Okresní správa sociálního zabezpečení zasílá na základě písemné
žádosti osobám dobrovolně účastným důchodového pojištění údaje uvedené
v § 37 odst. 1 písm. a), s výjimkou údajů o důchodovém pojištění v
cizině, písm. b) a písm. d), údaj o době účasti na důchodovém pojištění
a údaj o zaplaceném pojistném na důchodové pojištění za každý
kalendářní rok.
(5) Údaje podle odstavců 3 a 4 zasílá okresní správa sociálního
zabezpečení osobě samostatně výdělečně činné a osobě dobrovolně účastné
důchodového pojištění do 30. září kalendářního roku následujícího po
kalendářním roce, ve kterém byly tyto osoby účastny důchodového
pojištění a za který zaplatily pojistné na důchodové pojištění a
příspěvek na státní politiku zaměstnanosti nebo pojistné na důchodové
pojištění, a to na tiskopisech vydaných Českou správou sociálního
zabezpečení. Nesouhlasí-li osoby uvedené ve větě první s údaji
zapsanými v tomto tiskopisu, mohou požádat do 30 dnů ode dne převzetí
tohoto tiskopisu okresní správu sociálního zabezpečení o opravu;
ustanovení § 38 odst. 5 věty třetí platí zde obdobně. Nevyhoví-li
okresní správa sociálního zabezpečení žádosti podle věty druhé, vydá o
tom rozhodnutí; žádost o opravu se přitom považuje za žádost o zahájení
řízení.
(6) Údaje podle odstavců 1 a 2 se předkládají na tiskopisech vydaných
Českou správou sociálního zabezpečení nebo způsobem uvedeným v § 123e
odst. 2 a 3.
(7) Jde-li o osoby samostatně výdělečně činné a osoby dobrovolně
účastné důchodového pojištění, předkládá okresní správa sociálního
zabezpečení údaje uvedené v odstavcích 3 a 4 za každý kalendářní rok
České správě sociálního zabezpečení.
§ 40
Právnické osoby nebo organizační složky státu nebo jejich součásti
vykonávající činnost střední školy, vyšší odborné školy nebo
konzervatoře a vysoké školy jsou povinny na žádost orgánu sociálního
zabezpečení nebo pojištěnce pro účely jeho důchodového pojištění vydat
písemné potvrzení o formě a době studia pojištěnce, včetně údajů o
zahájení a ukončení, popřípadě přerušení studia, pokud v souladu se
zákonem o archivnictví a spisové službě uchovávají dokumenty obsahující
tyto údaje. Toto potvrzení jsou povinny vydat do 8 dnů ode dne obdržení
žádosti o jeho vydání.
§ 40a
Informativní osobní list důchodového pojištění
(1) Orgány sociálního zabezpečení zasílají občanům na základě jejich
písemné žádosti informativní osobní list důchodového pojištění (dále
jen "informativní list"). Občan má právo na zaslání informativního
listu jednou za kalendářní rok. Informativní list obsahuje přehled dob
důchodového pojištění a za dobu od roku 1986 přehled vyměřovacích
základů pojištěnce a vyloučených dob, které jsou v evidenci příslušného
orgánu sociálního zabezpečení. Informativní list zašle orgán sociálního
zabezpečení občanovi do 90 dnů ode dne doručení jeho žádosti.
(2) Orgán sociálního zabezpečení na základě žádosti občana vyhotoví
nový informativní list, prokáže-li občan dobu účasti na důchodovém
pojištění podle § 5 odst. 1 písm. a)a c) až t), a odst. 2 písm. g) a
odst. 4 zákona o důchodovém pojištění nebo dobu zaměstnání před 1.
lednem 1996 anebo dobu studia před 1. lednem 1996 a vyměřovací základy
pojištěnce nebo vyloučené doby v období po roce 1985. Orgán sociálního
zabezpečení zašle občanu do 90 dnů ode dne doručení žádosti podle věty
první nový informativní list se zohledněním údajů prokázaných podle
věty první. Větu první a druhou nelze použít pro období kalendářního
roku, v němž byl informativní list vyhotoven, a bezprostředně
předcházejícího kalendářního roku.
(3) Jestliže orgán sociálního zabezpečení nepovažuje doby a další údaje
podle odstavce 2 věty první za dostatečně prokázané, nový informativní
list nevyhotoví a do 90 dnů ode dne doručení žádosti podle odstavce 2
věty první zašle občanu písemné sdělení se zdůvodněním, že doby a další
údaje nejsou dostatečně prokázány a že o těchto dobách a dalších
údajích bude rozhodnuto v řízení o přiznání dávky důchodového
pojištění; současně občanu vrátí jím předložené doklady, a to do
vlastních rukou.
§ 41
Hlášení o zaměstnávání důchodců
(1) Zaměstnavatel má povinnost ohlásit, vstoupí-li k němu do zaměstnání
poživatel starobního důchodu, přiznaného podle § 31 zákona o důchodovém
pojištění, pokud poživatel tohoto důchodu podle § 37 odst. 2 zákona o
důchodovém pojištění nesplňuje podmínky pro výplatu tohoto důchodu při
výkonu výdělečné činnosti.
(2) Hlášení musí obsahovat příjmení, jméno, rodné číslo, pod kterým je
vyplácena dávka důchodového pojištění, místo trvalého pobytu občana,
den, kdy došlo ke vstupu do zaměstnání, popřípadě kdy nastala jiná
skutečnost zakládající ohlašovací povinnost.
(3) Jde-li o poživatele důchodu vypláceného orgány ministerstev obrany,
vnitra a spravedlnosti, musí hlášení obsahovat též číslo rozhodnutí o
přiznání důchodu.
(4) Zaměstnavatel má povinnost odeslat hlášení tomu orgánu sociálního
zabezpečení, který vyplácí důchod.
(5) Předložením evidenčního listu podle § 39 není splněna povinnost
uložená zaměstnavateli v odstavcích 1 až 3.
(6) Zaměstnavatelé jsou povinni podávat hlášení na tiskopisech vydaných
orgány sociálního zabezpečení.
§ 42
Zaměstnavatel je povinen vydat svému zaměstnanci, popřípadě
zaměstnanci, jehož zaměstnání skončilo, na jeho žádost potvrzení o době
trvání zaměstnání v kalendářním roce, po kterou byl zaměstnanec
důchodově pojištěn. Toto potvrzení je zaměstnavatel povinen vydat též
okresní správě sociálního zabezpečení na její žádost. Tato potvrzení je
zaměstnavatel povinen vydat do 8 dnů od obdržení žádosti.
§ 43
Věznice a ústavy pro výkon zabezpečovací detence vedou evidenční listy
za osoby ve výkonu trestu odnětí svobody, ve vazbě a ve výkonu
zabezpečovací detence po dobu, po kterou jsou tyto osoby účastny
důchodového pojištění. Pro vedení evidence a podávání hlášení o osobách
uvedených ve větě první platí obdobně ustanovení § 37 odst. 1, § 38, 39
a § 41.
§ 44
zrušen
§ 45
Orgány Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra, Ministerstva
spravedlnosti, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Bezpečnostní
informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace, pro jejichž
příslušníky Ministerstvo vnitra provádí důchodové pojištění, zasílají
České správě sociálního zabezpečení evidenční list příslušníka
ozbrojených sil, pokud nejsou příslušné k přiznání důchodu tomuto
příslušníkovi. Česká správa sociálního zabezpečení zasílá orgánům
uvedeným ve větě první evidenční list občana, který byl příslušníkem
ozbrojených sil, pokud není příslušná k přiznání důchodu tomuto občanu.
§ 46
Ve všech podáních adresovaných orgánům sociálního zabezpečení jsou
zaměstnavatelé povinni uvádět rodné číslo občana podle § 51; ustanovení
§ 51 odst. 1 věty třetí platí obdobně.
§ 47
zrušen
ČÁST ČTVRTÁ
Povinnosti občanů při provádění sociálního zabezpečení
HLAVA PRVNÍ
Povinnosti osob samostatně výdělečně činných v sociálním zabezpečení
§ 48
(1) Osoba samostatně výdělečně činná je povinna oznámit příslušné
okresní správě sociálního zabezpečení den
a) zahájení (opětovného zahájení) samostatné výdělečné činnosti nebo
spolupráce při výkonu samostatné výdělečné činnosti (dále jen
"samostatná výdělečná činnost") s uvedením dne, od kterého je oprávněna
tuto činnost vykonávat; osoba samostatně výdělečně činná, která
spolupracuje při výkonu samostatné výdělečné činnosti,^37) je současně
povinna oznámit též jméno a příjmení, trvalý pobyt a rodné číslo osoby
samostatně výdělečně činné, s níž spolupracuje,
b) ukončení samostatné výdělečné činnosti; za ukončení samostatné
výdělečné činnosti se považuje též den přerušení této činnosti za
podmínky uvedené v § 10 odst. 6 písm. a) větě druhé zákona o důchodovém
pojištění,
c) zániku oprávnění vykonávat samostatnou výdělečnou činnost,
d) od kterého jí byl pozastaven výkon samostatné výdělečné činnosti,
e) od kterého nemá nárok na výplatu invalidního důchodu a rodičovského
příspěvku nebo peněžité pomoci v mateřství z důvodu těhotenství a
porodu, pokud peněžitá pomoc v mateřství náležela z nemocenského
pojištění zaměstnanců, přestala osobně pečovat o osobu mladší 10 let,
která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni I (lehká závislost),
nebo o osobu, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni II
(středně těžká závislost) nebo ve stupni III (těžká závislost) anebo ve
stupni IV (úplná závislost), anebo přestala pečovat o tuto osobu v
největším rozsahu, přestala vykonávat vojenskou službu v ozbrojených
silách České republiky, pokud nejde o vojáky z povolání, přestala být
nezaopatřeným dítětem nebo den ukončení výkonu zaměstnání, pokud
ohlásila a doložila vznik těchto skutečností pro účely výkonu vedlejší
samostatné výdělečné činnosti.
(2) Osoba samostatně výdělečně činná, která spolupracuje při výkonu
samostatné výdělečné činnosti,^37) je povinna oznámit příslušné okresní
správě sociálního zabezpečení též den úmrtí osoby samostatně výdělečně
činné, s níž spolupracuje při výkonu samostatné výdělečné činnosti, a
zda pokračuje v živnostenském podnikání^38) či nikoliv.
(3) Osoba samostatně výdělečně činná, která pouze spolupracuje při
výkonu samostatné výdělečné činnosti,^37) skutečnosti uvedené v
odstavci 1 písm. c) a d) neoznamuje.
(4) Povinnosti uvedené v odstavcích 1 až 3 je osoba samostatně
výdělečně činná povinna splnit nejpozději do osmého dne kalendářního
měsíce následujícího po měsíci, v němž nastala skutečnost, která
zakládá takovou povinnost. Osoba samostatně výdělečně činná, která
ohlásila a doložila pro účely výkonu vedlejší samostatné výdělečné
činnosti skutečnosti uvedené v odstavci 1 písm. e), je však povinna
oznámit zánik těchto skutečností nejpozději při podání přehledu o
příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti podle zvláštního
zákona.
(5) Osoba samostatně výdělečně činná, která osobně pečuje o osobu
mladší 10 let, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni I (lehká
závislost), nebo o osobu, která je závislá na pomoci jiné osoby ve
stupni II (středně těžká závislost) nebo ve stupni III (těžká
závislost) anebo ve stupni IV (úplná závislost), a ohlásila tuto
skutečnost pro účely výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti, je
povinna při tomto ohlášení předložit písemné prohlášení o tom, že o
tuto osobu nepečuje jiná osoba, nebo písemnou dohodu všech osob, které
současně osobně pečují o tuto osobu, že byla určena za osobu, která
pečuje o osobu závislou na pomoci jiné osoby v největším rozsahu, anebo
rozhodnutí okresní správy sociálního zabezpečení podle § 6 odst. 4
písm. a) bodu 13.
§ 48a
(1) Osoba samostatně výdělečně činná se může přihlásit u příslušné
okresní správy sociálního zabezpečení k účasti na důchodovém pojištění
v kalendářním roce, a to kdykoliv v jeho průběhu, a v následujícím
kalendářním roce za předchozí kalendářní rok nejpozději v den, ve
kterém podává podle zvláštního zákona ^39) přehled o příjmech a
výdajích za kalendářní rok, za který se k této účasti přihlašuje.
(2) Osoba samostatně výdělečně činná vykonávající vedlejší samostatnou
výdělečnou činnost, která v důsledku dodatečné změny příjmů ze
samostatné výdělečné činnosti podle § 10 odst. 2 zákona o důchodovém
pojištění nesplnila podmínky účasti na důchodovém pojištění v
kalendářním roce stanovené v § 10 odst. 2 a 3 zákona o důchodovém
pojištění, se může přihlásit u příslušné okresní správy sociálního
zabezpečení k účasti na důchodovém pojištění za tento rok,^41) a to v
den, ve kterém podává podle zvláštního zákona opravný přehled^40)
(3) Po uplynutí lhůt uvedených v odstavcích 1 a 2 pro podání přihlášky
k účasti na důchodovém pojištění nelze tuto přihlášku podat.
§ 48b
(1) Oznamovací povinnost stanovenou v § 48 odst. 1 písm. a) plní osoba
samostatně výdělečně činná na předepsaném tiskopise. Oznamovací
povinnost stanovenou v § 48 odst. 1 písm. b) až e) a odst. 2 plní osoba
samostatně výdělečně činná písemnou formou.
(2) Přihlášky k účasti na důchodovém pojištění (§ 48a) se podávají na
předepsaných tiskopisech.
§ 48c
Ustanovení § 50 odst. 1, § 51 a 53 platí pro osoby samostatně výdělečně
činné obdobně.
§ 48d
(1) Osoba uvedená v § 10a odst. 1 může hlášení podle § 48 odst. 1 písm.
a) a přihlášku podle § 48b odst. 2 na předepsaných tiskopisech vydaných
Ministerstvem průmyslu a obchodu učinit u živnostenského úřadu;
povinnost učinit tato hlášení u příslušné okresní správy sociálního
zabezpečení se v tomto případě považuje za splněnou.
(2) Osoba samostatně výdělečně činná není povinna dokládat důvody, pro
které je samostatná výdělečná činnost považována za vedlejší
samostatnou výdělečnou činnost, pokud Česká správa sociálního
zabezpečení údaj o těchto důvodech vede ve své evidenci nebo má možnost
si tento údaj obstarat v elektronické podobě způsobem umožňujícím
dálkový přístup; Česká správa sociálního zabezpečení je povinna tyto
důvody zveřejnit.
HLAVA DRUHÁ
zrušena
§ 49
zrušen
HLAVA TŘETÍ
Povinnosti občanů v důchodovém pojištění
§ 50
(1) Oprávněný nebo jiný příjemce dávky důchodového pojištění je povinen
písemně ohlásit plátci dávky do 8 dnů skutečnosti rozhodné pro trvání
nároku na dávku, její výši a výplatu nebo poskytování.
(2) Povinnost příjemce dávky podat hlášení podle odstavce 1 se považuje
za splněnou, jestliže příjemce spolupodepsal hlášení, které orgánu
sociálního zabezpečení zaslal zaměstnavatel.
(3) Oprávněný nebo jiný příjemce dávky důchodového pojištění je povinen
písemně ohlásit plátci důchodu změnu adresy místa trvalého pobytu nebo
jiného pobytu na území České republiky, popřípadě bydliště v cizině,
je-li mu dávka poukazována na účet u banky.
§ 51
(1) V žádostech, hlášeních a dalších podáních adresovaných orgánům
sociálního zabezpečení je občan povinen uvádět své rodné číslo,
popřípadě rodné číslo žijícího rodiče, jde-li o sirotčí důchod
jednostranně osiřelého dítěte, nebo rodné číslo posledně zemřelého
rodiče, jde-li o sirotčí důchod oboustranně osiřelého dítěte, pokud
plátce důchodu nestanoví jinak. Zákonný zástupce, opatrovník a zvláštní
příjemce uvádějí své rodné číslo a rodné číslo, které by byl povinen
uvádět občan, jehož zastupují. V žádostech, hlášeních a dalších
podáních adresovaných orgánům ministerstev obrany, vnitra a
spravedlnosti je občan povinen uvádět i číslo rozhodnutí o přiznání
důchodu.
(2) Občan je povinen sdělit zaměstnavateli plnícímu úkoly při provádění
jeho důchodového pojištění na jeho výzvu skutečnosti rozhodné pro
provádění tohoto pojištění.
§ 52
(1) Přihlášky k dobrovolné účasti na důchodovém pojištění podle § 6
zákona o důchodovém pojištění se podávají na předepsaných tiskopisech.
(2) Občan dobrovolně účastný důchodového pojištění může podat kdykoliv
odhlášku z účasti na důchodovém pojištění; účast na důchodovém
pojištění zaniká ke dni podání odhlášky z účasti na důchodovém
pojištění nebo ke dni v budoucnu, pokud je tento den v odhlášce uveden;
pokud občan nezaplatil pojistné na důchodové pojištění za období přede
dnem podání odhlášky, může se odhlásit i zpětně za toto období nebo
jeho část. Občan dobrovolně účastný důchodového pojištění podle § 6
odst. 1 zákona o důchodovém pojištění je povinen podat odhlášku z
účasti na důchodovém pojištění, přestaly-li být splněny podmínky pro
tuto účast, a to do osmi dnů; pokud tento občan nepodá v této lhůtě
odhlášku z účasti na důchodovém pojištění, považuje se za osobu
účastnou důchodového pojištění osob dobrovolně účastných důchodového
pojištění podle § 6 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění, pokud již
neuplynula lhůta uvedená v tomto ustanovení. Odhláška musí mít písemnou
formu.
(3) Občan dobrovolně účastný důchodového pojištění je povinen písemně
ohlásit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení změnu údajů
uvedených na přihlášce k dobrovolné účasti na důchodovém pojištění a na
výzvu okresní správy sociálního zabezpečení sdělit skutečnosti rozhodné
pro provádění tohoto pojištění, a to do 8 dnů ode dne této změny nebo
ode dne doručení této výzvy.
(4) Občan účastný důchodového spoření je povinen při podání přihlášky k
dobrovolné účasti na důchodovém pojištění uvést, že je účasten
důchodového spoření podle zákona upravujícího důchodové spoření;
stane-li se účastníkem důchodového spoření až po podání této přihlášky,
sdělí uvedenou skutečnost ve lhůtě podle odstavce 3.
§ 53
(1) Příjemce dávky důchodového pojištění, který byl orgánem sociálního
zabezpečení podle § 12 vyzván, aby osvědčil skutečnosti rozhodné pro
nárok na dávku důchodového pojištění, její výši nebo výplatu, je
povinen výzvě vyhovět, a to ve lhůtě do 8 dnů ode dne doručení výzvy,
nestanovil-li orgán sociálního zabezpečení lhůtu delší.
(2) Příjemce dávky důchodového pojištění podmíněné nepříznivým
zdravotním stavem, jakož i žadatel o tuto dávku, který byl vyzván
orgánem sociálního zabezpečení podle § 12, aby se podrobil vyšetření
zdravotního stavu nebo jinému odbornému vyšetření, je povinen této
výzvě vyhovět. Příjemce dávky důchodového pojištění podmíněné
nepříznivým zdravotním stavem, jakož i žadatel o tuto dávku jsou dále
povinni na výzvu orgánu sociálního zabezpečení pro účely posouzení
poklesu pracovní schopnosti předložit lékařské nálezy ošetřujících
lékařů, které mají, a sdělit údaje o dosaženém vzdělání, zkušenostech a
znalostech, předchozích výdělečných činnostech a o změnách ve sdělených
skutečnostech, k nimž došlo od předchozího posouzení poklesu pracovní
schopnosti, a to ve lhůtě uvedené v odstavci 1.
(3) Při nesplnění povinností uvedených v odstavcích 1 a 2 může být
výplata důchodu z důchodového pojištění zastavena, jestliže příjemce
dávky byl ve výzvě na tento následek upozorněn.
ČÁST PÁTÁ
Pokuty
§ 54
(1) Za nesplnění nebo porušení povinností stanovených v § 12 písm. d),
§ 15 odst. 1 větě druhé, § 48 a § 48b může příslušná okresní správa
sociálního zabezpečení uložit osobě samostatně výdělečně činné pokutu
až do výše 10 000 Kč za každé jednotlivé nesplnění nebo porušení
povinnosti.
(2) Za nesplnění nebo porušení povinností stanovených v § 11 odst. 1, §
12 písm. d) a § 15 odst. 1 větě druhé může příslušná okresní správa
sociálního zabezpečení uložit zaměstnavateli pokutu až do výše 20 000
Kč za každé jednotlivé nesplnění nebo porušení povinnosti.
(3) Za nesplnění nebo porušení povinností stanovených v § 16 odst. 1 až
3 může příslušná okresní správa sociálního zabezpečení uložit
poskytovateli zdravotních služeb pokutu až do výše 20 000 Kč a při
opětovném nesplnění nebo porušení povinností, za jejichž nesplnění nebo
porušení byla již pokuta uložena, pokutu až do výše 100 000 Kč.
(4) Za nesplnění nebo porušení povinností stanovených v § 35a odst. 4,
§ 37 až 43 a § 83 odst. 2 tohoto zákona a čl. II bodu 1 zákona č.
424/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a
provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a
některé další zákony, může příslušná okresní správa sociálního
zabezpečení uložit zaměstnavateli pokutu až do výše 100 000 Kč a při
opětovném nesplnění nebo porušení povinností, za jejichž nesplnění nebo
porušení byla již pokuta uložena, pokutu až do výše 500 000 Kč.
(5) Za nesplnění nebo porušení povinností stanovených v § 35a odst. 6 a
7 může příslušná okresní správa sociálního zabezpečení uložit držiteli
dokladů pokutu až do výše 100 000 Kč a při opětovném nesplnění nebo
porušení povinností, za jejichž nesplnění nebo porušení byla již pokuta
uložena, pokutu až do výše 500 000 Kč.
(6) Za nesplnění nebo porušení povinnosti stanovené v § 12 písm. e)
může okresní správa sociálního zabezpečení uložit občanu pokutu až do
výše 10 000 Kč.
(7) Za nesplnění nebo porušení povinnosti stanovené v § 52 odst. 3 může
příslušná okresní správa sociálního zabezpečení uložit občanu
dobrovolně účastnému důchodového pojištění pokutu až do výše 10 000 Kč.
(8) Pokutu lze uložit do dvou let ode dne, kdy se příslušná okresní
správa sociálního zabezpečení dozvěděla o nesplnění nebo porušení
povinnosti, nejpozději však do pěti let ode dne, kdy k nesplnění nebo
porušení povinnosti došlo. Pokutu nelze uložit, byla-li zaměstnavateli
za totéž nesplnění nebo porušení povinnosti uložena již pokuta nebo
jiná majetková sankce jiným orgánem podle jiných právních předpisů,
nebo jde-li o orgán, popřípadě útvar provádějící sociální zabezpečení
příslušníků ozbrojených sil.
(9) Výnos z pokut ukládaných orgány sociálního zabezpečení podle tohoto
zákona je příjmem státního rozpočtu.
§ 54a
Pořádkové pokuty podle správního řádu mohou při činnosti podle tohoto
zákona a podle zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku
na státní politiku zaměstnanosti^60b) ukládat pouze orgány sociálního
zabezpečení.
ČÁST ŠESTÁ
Řízení ve věcech důchodového pojištění a pojistného na sociální
zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a řízení ve
věcech osob zdravotně znevýhodněných
Hlava první
Řízení ve věcech osob zdravotně znevýhodněných
nadpis vypuštěn
nadpis vypuštěn
§ 55
Zahájení řízení
(1) Řízení o uznání osoby za osobu zdravotně znevýhodněnou se zahajuje
na základě písemné žádosti občana. Řízení o uznání za osobu zdravotně
znevýhodněnou nelze zahájit v případě, že občan byl uznán invalidním
nebo že probíhá řízení o přiznání invalidního důchodu.
(2) Řízení o tom, že občan přestal být osobou zdravotně znevýhodněnou,
se zahajuje na základě písemné žádosti osoby zdravotně znevýhodněné
nebo z moci úřední.
§ 56
Přerušení a zastavení řízení
(1) Jestliže se občan v řízení o uznání za osobu zdravotně
znevýhodněnou nepodrobil vyšetření zdravotního stavu anebo nepředložil
nálezy ošetřujících lékařů, které má, nebo nesdělil anebo nedoložil
další údaje, které jsou potřebné pro vypracování posudku pro účely
řízení o uznání za osobu zdravotně znevýhodněnou, ačkoliv k tomu byl
vyzván, může být řízení přerušeno až do doby, kdy se občan tomuto
vyšetření podrobí nebo kdy předloží tyto nálezy anebo sdělí či doloží
požadované údaje, pokud byl občan ve výzvě na tento následek upozorněn.
Trvalo-li přerušení řízení podle předchozí věty aspoň 12 měsíců, lze
řízení zastavit.
(2) Řízení o uznání občana za osobu zdravotně znevýhodněnou se
přerušuje dnem zahájení řízení o přiznání invalidního důchodu
posuzovanému občanu. Okresní správa sociálního zabezpečení pokračuje v
řízení o uznání občana za osobu zdravotně znevýhodněnou, pokud v řízení
o přiznání invalidního důchodu byl vydán posudek, že občan není
invalidní.
§ 57
Úkony účastníků
Ustanovení § 36 odst. 3 správního řádu se v řízení o uznání občana za
osobu zdravotně znevýhodněnou a v řízení o tom, že občan přestal být
osobou zdravotně znevýhodněnou, nepoužije.
§ 58
Lhůty pro vydání rozhodnutí
Lhůty pro vydání rozhodnutí se v řízení o uznání občana za osobu
zdravotně znevýhodněnou a v řízení o tom, že občan přestal být osobou
zdravotně znevýhodněnou, prodlužují o lhůty pro vydání posudku uvedené
v § 16a odst. 2.
§ 59
Rozhodnutí
(1) V rozhodnutí o uznání občana za osobu zdravotně znevýhodněnou se
jako den, od kterého občan je osobou zdravotně znevýhodněnou, uvádí, že
tímto dnem je den, kterým toto rozhodnutí nabývá právní moci.
(2) V rozhodnutí o tom, že občan přestal být osobou zdravotně
znevýhodněnou, se jako den, od kterého občan již není osobou zdravotně
znevýhodněnou, uvádí, že tímto dnem je den, kterým toto rozhodnutí
nabývá právní moci.
§ 60
Povinnosti osob zdravotně znevýhodněných
Osoba zdravotně znevýhodněná je povinna se na výzvu okresní správy
sociálního zabezpečení podrobit vyšetření zdravotního stavu nebo jinému
odbornému vyšetření podle § 16a odst. 4 písm. a) nebo b). Pokud osoba
zdravotně znevýhodněná nesplní tuto povinnost, přestává být ode dne
uvedeného v rozhodnutí okresní správy sociálního zabezpečení (§ 59
odst. 2) osobou zdravotně znevýhodněnou; podmínkou vydání tohoto
rozhodnutí je, že osoba zdravotně znevýhodněná byla ve výzvě podle věty
první na tento následek upozorněna.
§ 61
zrušen
nadpis vypuštěn
§ 62
zrušen
§ 63
zrušen
§ 64
zrušen
§ 65
zrušen
§ 66
zrušen
§ 67
zrušen
§ 68
zrušen
nadpis vypuštěn
§ 69
zrušen
§ 70
zrušen
§ 71
zrušen
§ 72
zrušen
nadpis vypuštěn
§ 73
zrušen
§ 74
zrušen
§ 75
zrušen
§ 76
zrušen
§ 77
zrušen
nadpis vypuštěn
§ 78
zrušen
§ 79
zrušen
nadpis vypuštěn
§ 80
zrušen
HLAVA DRUHÁ
Řízení ve věcech důchodového pojištění
§ 81
Zahájení řízení
(1) Řízení o přiznání dávky důchodového pojištění se zahajuje na
základě písemné žádosti. Za den uplatnění nároku na tuto dávku se
považuje den, kdy se oprávněný poprvé obrátil na příslušný orgán se
žádostí o její přiznání.
(2) Řízení o změně poskytování nebo výše již přiznané dávky důchodového
pojištění se zahajuje na základě písemné žádosti nebo z moci úřední
orgánem, který je příslušný k rozhodnutí o této změně, není-li
stanoveno jinak.
(3) Zahájení řízení o dávku důchodového pojištění brání tomu, aby v
téže věci probíhalo jiné řízení.
(4) Řízení o přeměně invalidního důchodu na starobní důchod^60d) se
zahajuje z moci úřední.
§ 82
Podávání žádosti o dávky důchodového pojištění
(1) Žádosti o přiznání dávky důchodového pojištění sepisuje s občany
okresní správa sociálního zabezpečení příslušná podle § 7 odst. 1 písm.
b) na předepsaných tiskopisech.
(2) Za občany, kteří vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nemohou sami
podávat žádost o dávku důchodového pojištění, mohou s jejich souhlasem
a na základě potvrzení lékaře o zdravotním stavu těchto občanů podat
tuto žádost jejich rodinní příslušníci.
(3) Žádost o dávku důchodového pojištění, na niž vznikl nárok během
výkonu trestu odnětí svobody nebo vazby nebo výkonu zabezpečovací
detence, sepisuje s občany na předepsaných tiskopisech věznice nebo
ústav pro výkon zabezpečovací detence; věznice nebo ústav pro výkon
zabezpečovací detence předkládají žádost do 8 dnů ode dne sepsání
okresní správě sociálního zabezpečení podle § 7 odst. 1 písm. b).
(4) Žádost lze podat nejdříve 4 měsíce přede dnem, od kterého občan
žádá dávku důchodového pojištění přiznat.
(5) Ustanovení odstavců 1 až 3 platí obdobně, žádá-li občan o změnu
výše invalidního důchodu v důsledku změny stupně invalidity.
§ 83
(1) Okresní správa sociálního zabezpečení je povinna sepsat žádost o
dávku důchodového pojištění; nesmí odmítnout sepsání žádosti, a to i
když má za to, že občan nesplňuje podmínky stanovené pro nárok na dávku
důchodového pojištění nebo není-li žádost občana doložena potřebnými
doklady. Okresní správa sociálního zabezpečení je povinna občana při
sepisování žádosti o dávku důchodového pojištění informovat o výši
nákladů na výplatu dávky v hotovosti prostřednictvím držitele poštovní
licence; tato povinnost neplatí v případě uvedeném v § 64 odst. 4 větě
druhé zákona o důchodovém pojištění. Věta první a druhá platí obdobně
pro věznici a ústavy pro výkon zabezpečovací detence, pokud jsou podle
§ 82 odst. 3 příslušné k sepsání žádosti o dávku důchodového pojištění.
(2) Zaměstnavatel je povinen do 8 dnů ode dne, kdy obdržel výzvu
okresní správy sociálního zabezpečení sepisující žádost o dávku
důchodového pojištění, sdělit písemně této správě, zda
a) provádí z příjmu žadatele o dávku důchodového pojištění srážky na
základě nařízeného soudního nebo správního výkonu rozhodnutí, konkursu
nebo dohody o srážkách z příjmu uzavřené podle občanského zákoníku,
označení toho, kdo toto rozhodnutí vydal, a číslo jednací tohoto
rozhodnutí, a jde-li o srážky na výživné, zda se jedná o běžné nebo
dlužné výživné a jaká je jeho výše,
b) trvá pracovněprávní vztah žadatele o starobní důchod ke dni, od
něhož občan žádá o přiznání tohoto důchodu, a na jakou dobu byl tento
vztah sjednán, je-li podmínkou výplaty starobního důchodu sjednání
pracovněprávního vztahu na dobu určitou,
c) vyplácí náhradu mzdy, platu nebo odměny nebo snížený plat (sníženou
odměnu) v době prvních 14 kalendářních dnů a v období od 1. ledna 2012
do 31. prosince 2013 prvních 21 kalendářních dnů dočasné pracovní
neschopnosti nebo karantény a datum vzniku této neschopnosti nebo
datum, od něhož byla nařízena karanténa.
(3) V žádosti o dávku důchodového pojištění může občan požádat, aby se
doby uvedené v § 16 odst. 4 větě druhé písm. a) až k) zákona o
důchodovém pojištění považovaly podle § 16 odst. 8 zákona o důchodovém
pojištění za vyloučené doby. V žádosti podle věty první se uvádí,
kterých dob a kterých kalendářních roků se má postup podle § 16 odst. 8
zákona o důchodovém pojištění týkat.
(4) V žádosti o přiznání starobního důchodu, na který vznikl nárok
podle § 29 odst. 5 zákona o důchodovém pojištění, je občan, který byl
účastníkem důchodového spoření podle jiného právního předpisu^75),
povinen uvést způsob stanovení procentní výměry podle § 35 odst. 2
písm. a) nebo b) zákona o důchodovém pojištění. Zvolí-li občan způsob
stanovení procentní výměry podle § 35 odst. 2 písm. a) zákona o
důchodovém pojištění, je zároveň povinen vyjádřit v žádosti o přiznání
tohoto důchodu svůj souhlas s převodem 60 % prostředků naspořených v
důchodovém spoření ve prospěch státního rozpočtu; Česká správa
sociálního zabezpečení je na základě tohoto souhlasu občana povinna
neprodleně vyzvat penzijní společnost, u níž je občan účastníkem
důchodového spoření, k tomuto převodu. Obdobnou povinnost mají i orgány
sociálního zabezpečení uvedené v § 9.
§ 83a
Účastníci řízení
V řízení ve věcech účasti pojištěnce na důchodovém pojištění a o
správnost obsahu stejnopisu evidenčního listu (§ 38 odst. 5) je
účastníkem řízení také ten, kdo plní úkoly v důchodovém pojištění podle
§ 36 písm. a) až d), f) až s) a u) až zj).
§ 83b
Přerušení a zastavení řízení
(1) Jestliže se občan v řízení o důchod z důchodového pojištění
podmíněný dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem nepodrobil vyšetření
zdravotního stavu anebo pro účely posouzení poklesu pracovní schopnosti
nepředložil nálezy ošetřujících lékařů, které má, nebo nesdělil údaje o
dosaženém vzdělání, zkušenostech a znalostech a o předchozích
výdělečných činnostech, ačkoliv byl k tomuto vyšetření, předložení nebo
sdělení vyzván, může být řízení přerušeno až do doby, kdy se občan
tomuto vyšetření podrobí nebo kdy předloží tyto nálezy nebo sdělí
požadované údaje, pokud byl občan ve výzvě na tento následek upozorněn.
Trvalo-li přerušení řízení podle předchozí věty aspoň 12 měsíců, lze
řízení zastavit.
(2) Orgán sociálního zabezpečení zastaví řízení, je-li žádost podána o
více než 1 měsíc dříve než ve lhůtě uvedené v § 82 odst. 4. Je-li
žádost podána nejvýše o jeden měsíc dříve než ve lhůtě uvedené v § 82
odst. 4, orgán sociálního zabezpečení řízení přeruší a prvním dnem
lhůty stanovené pro podání žádosti v § 82 odst. 4 v řízení pokračuje z
moci úřední.
(3) Orgán sociálního zabezpečení zastaví řízení, je-li žádost o
zahájení řízení podána po uplynutí lhůty uvedené v § 85 odst. 2 větě
druhé.
§ 84
Důkazní prostředky
V řízení ve věcech důchodového pojištění lze použít k důkazu záznamy na
technických nosičích dat, mikrografické záznamy, tištěné produkty
optického archivačního systému a tištěné nebo fotografické produkty
jiné výpočetní techniky místo originálu listiny, podle jehož obsahu
byly pořízeny, pokud z povahy věci nevyplývá, že je třeba předložit
originál nebo úředně ověřený opis listiny.
§ 85
Prokazování některých dob
(1) V řízení ve věcech důchodového pojištění se prokazují
a) doba vojenské služby potvrzením vydaným příslušným vojenským
orgánem,
b) doba odbojové činnosti a polní služby potvrzením vydaným příslušným
vojenským orgánem,
c) doba pobytu v cizině, po kterou žena doprovázela svého manžela,
který působil jako zaměstnanec v zahraničí nebo expert v zahraničí,
potvrzením zaměstnavatele, který vyslal manžela ženy do zahraničí,
d) doba výkonu civilní služby potvrzením orgánu státní správy, který
vydal povolávací příkaz k nastoupení civilní služby,
e) doba nezaměstnanosti před 1. lednem 1996 potvrzením orgánu státní
správy, který občana vedl jako uchazeče o zaměstnání,
f) doba studia na středních, vyšších odborných a vysokých školách v
cizině rozhodnutím Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy o tom,
že studium na těchto školách je postaveno na roveň studia na středních,
vyšších odborných a vysokých školách v České republice.
(2) Doby péče uvedené v § 6 odst. 4 písm. a) bodech 11 a 12 se
prokazují rozhodnutím okresní správy sociálního zabezpečení o době a
rozsahu této péče. Návrh na zahájení řízení podle předchozí věty se
podává na předepsaném tiskopisu; tento návrh lze podat nejdříve po
skončení uvedené péče nebo v době jejího trvání v souvislosti s podáním
žádosti o přiznání důchodu, nejpozději však do dvou let od skončení
péče uvedené v § 6 odst. 4 písm. a) bodech 11 a 12. Návrh na zahájení
řízení podle věty první může podat i pozůstalý, který uplatňuje nárok
na vdovský, vdovecký nebo sirotčí důchod po občanu, který pečoval o
osoby uvedené v § 6 odst. 4 písm. a) bodu 11 nebo 12. Okresní správa
sociálního zabezpečení předkládá České správě sociálního zabezpečení
stejnopis rozhodnutí uvedeného ve větě první, a to do 8 dnů ode dne
nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
(3) Výchovu dítěte a péči o dítě do 4 let věku v období před 1.
červencem 2007 dokládá žena, která z důvodu výchovy dítěte uplatňuje
nárok na nižší důchodový věk a žádá o zápočet doby péče o takové dítě,
svým čestným prohlášením a rodným listem dítěte nebo jiným dokladem o
vztahu k dítěti.
(4) Doba péče o dítě do 4 let věku po 30. červnu 2007 se dokládá
čestným prohlášením při uplatnění žádosti o důchod a rodným listem
dítěte nebo jiným dokladem o vztahu k dítěti. Čestné prohlášení se
podává na předepsaném tiskopise. V čestném prohlášení se uvádí
a) jméno, popřípadě jména a příjmení dítěte^60c) a jeho rodné číslo,
b) jméno, popřípadě jména a příjmení a rodné číslo osoby, na jejíž
osobní péči bylo dítě převážně odkázáno, a její vztah k dítěti,
c) jméno, popřípadě jména a příjmení druhého rodiče dítěte, je-li znám,
a jeho rodné číslo,
d) doba a rozsah péče o dítě,
e) sdělení, zda ve stejné době o dítě pečovala i jiná osoba, a v
kladném případě jméno, popřípadě jména a příjmení a rodné číslo této
osoby, její vztah k dítěti a doba a rozsah péče této jiné osoby o dítě.
(5) K prokázání doby pojištění lze použít čestného prohlášení nejméně 2
svědků a žadatele o důchod nebo o úpravu důchodu, nelze-li tuto dobu
prokázat jinak.
(6) Rozhodnutí okresní správy sociálního zabezpečení podle § 6 odst. 4
písm. a) bodu 12 se považuje za podklad pro rozhodnutí orgánu
příslušného rozhodovat o dávce důchodového pojištění, jestliže bylo
vydáno po podání žádosti o tuto dávku; toto rozhodnutí se účastníku
řízení nedoručuje a je obsaženo v rozhodnutí o dávce důchodového
pojištění.
§ 85a
(1) V řízení ve věcech důchodového pojištění se nepoužije ustanovení
správního řádu o vyjádření účastníků k podkladům rozhodnutí;^22a)
zahájení řízení z moci úřední^22b) se účastníkům zpravidla neoznamuje.
(2) Rozhodnutí o přiznání dávky důchodového pojištění je orgán
sociálního zabezpečení povinen vydat nejpozději do 90 dnů ode dne
zahájení řízení; ustanovení § 71 odst. 3 písm. b) správního řádu tím
není dotčeno.
§ 86
Rozhodnutí
(1) Rozhodnutí ve věcech důchodového pojištění se vydává písemně, pokud
se dále nestanoví jinak. Při vyhotovení rozhodnutí s použitím
automatizované výpočetní techniky může být rozhodnutí vydáno v
mezinárodní abecedě s předtištěným razítkem orgánu sociálního
zabezpečení a jménem, příjmením a funkcí zaměstnance odpovědného za
vydání rozhodnutí.
(2) Písemné rozhodnutí se nevydává, jde-li o hromadné zvyšování
vyplácených dávek důchodového pojištění; v těchto případech obdrží
občan písemné oznámení o zvýšení těchto dávek. V případě nesouhlasu s
postupem uvedeným ve větě první lze podat do 60 dnů po splátce dávky
důchodového pojištění, od které byla provedena změna její výše, orgánu
sociálního zabezpečení, který oznámení zaslal, písemnou žádost o vydání
rozhodnutí o zvýšení dávky; orgán sociálního zabezpečení vydá do 30 dnů
ode dne, kdy mu byla tato žádost doručena, rozhodnutí o úpravě dávky
důchodového pojištění provedené podle věty první.
(3) Orgán rozhodující o invalidním důchodu uvádí v rozhodnutí vždy, o
jaký stupeň invalidity se jedná, den vzniku invalidity nebo den, od
něhož došlo ke změně stupně invalidity, procentní míru poklesu pracovní
schopnosti pojištěnce, a činí-li pokles pracovní schopnosti aspoň 70 %,
též údaj o tom, zda je pojištěnec schopen výdělečné činnosti za zcela
mimořádných podmínek, označení orgánu, který posoudil zdravotní stav a
pracovní schopnost pojištěnce, a datum tohoto posouzení, a jde-li o
pracovní úraz nebo nemoc z povolání, též skutečnost, že invalidita
vznikla jako následek pracovního úrazu nebo nemoci z povolání.
(4) Oprávněný může do 30 dnů ode dne oznámení rozhodnutí orgánu
sociálního zabezpečení písemně požádat o změnu data
a) přiznání důchodu nebo jeho výplaty; takovou žádost může podat
nejvýše dvakrát v případě přiznání téhož důchodu,
b) uvolnění výplaty starobního důchodu nebo zařízení výplaty starobního
důchodu, která nebyla zařízena ode dne přiznání tohoto důchodu; takovou
žádost může podat pouze jednou po tomtéž uvolnění nebo zařízení
výplaty;
na základě této žádosti vydá orgán sociálního zabezpečení nové
rozhodnutí a současně zruší předchozí rozhodnutí.
(5) Oprávněný může do 30 dnů ode dne oznámení rozhodnutí České správy
sociálního zabezpečení písemně požádat, aby se doby uvedené v § 16
odst. 4 větě druhé písm. a) až k) zákona o důchodovém pojištění
považovaly podle § 16 odst. 8 zákona o důchodovém pojištění za
vyloučené doby; na základě této žádosti vydá Česká správa sociálního
zabezpečení nové rozhodnutí a současně zruší předchozí rozhodnutí.
Ustanovení § 83 odst. 3 věty druhé platí zde přitom obdobně. Žádost
podle věty první lze podat i tehdy, nebyla-li podána žádost podle § 83
odst. 3 věty první. Žádost podle věty první může oprávněný podat
nejvýše dvakrát v případě přiznání téhož důchodu; přitom může požádat
též o to, aby se doby uvedené v § 16 odst. 4 větě druhé písm. a) až k)
zákona o důchodovém pojištění za vyloučené doby nepovažovaly.
(6) Rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení ve věcech důchodového
pojištění musí obsahovat poučení o možnosti podat námitky, lhůtu, ve
které je možné námitky podat, od kterého dne se lhůta počítá, kdo o
námitkách rozhoduje a u kterého orgánu se námitky podávají; v poučení
se dále uvádí, kdy námitky nemají odkladný účinek.
§ 87
Podkladové rozhodnutí
Rozhodnutí okresní správy sociálního zabezpečení podle § 6 odst. 4
písm. a) bodů 1, 3, 11, 12 a 17 a rozhodnutí orgánů sociálního
zabezpečení uvedených v § 9 odst. 1 podle § 38 odst. 5 věty čtvrté se
považují za podklad pro rozhodnutí orgánu příslušného rozhodovat o
dávce důchodového pojištění, jestliže bylo vydáno po podání žádosti o
tuto dávku. Rozhodnutí uvedené ve větě první je obsaženo v rozhodnutí o
dávce důchodového pojištění.
§ 88
Námitky
(1) Proti rozhodnutí orgánů sociálního zabezpečení uvedených v § 3
odst. 3 písm. b) a d) až f) ve věcech důchodového pojištění lze jako
řádný opravný prostředek podat písemné námitky do 30 dnů ode dne jeho
oznámení účastníku řízení.
(2) Požádá-li účastník řízení před uplynutím lhůty k podání námitek o
předložení podkladů pro výpočet důchodu nebo pro vyčíslení přeplatku,
který je povinen uhradit, počíná běžet nová lhůta k podání námitek ode
dne, kdy mu byly tyto podklady doručeny.
(3) Námitky se podávají orgánu sociálního zabezpečení, který rozhodnutí
vydal. Námitky musí obsahovat stejné náležitosti jako odvolání podané
podle § 82 správního řádu.
(4) Orgán sociálního zabezpečení rozhodne o námitkách ve lhůtách
stanovených podle § 71 správního řádu; tyto lhůty počínají běžet dnem
doručení námitek orgánu sociálního zabezpečení, který je příslušný k
rozhodnutí o námitkách. Závisí-li rozhodnutí o námitkách na posouzení
zdravotního stavu (§ 8 odst. 9), prodlužují se lhůty podle věty první o
60 dnů. Orgán sociálního zabezpečení přezkoumává rozhodnutí, proti
němuž byly podány námitky, v plném rozsahu; není přitom vázán podanými
námitkami.
(5) Námitky nemají odkladný účinek, s výjimkou námitek podaných proti
rozhodnutím vydaným podle § 116 odst. 2 věty druhé, § 118a odst. 1 až
3, § 118b a 118c a § 64 odst. 2 a 5 zákona o důchodovém pojištění.
(6) Námitky nelze podat proti rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení
o námitkách nebo o odvolání.
(7) Řízení o námitkách musí být vedeno odděleně od rozhodování orgánu
sociálního zabezpečení v prvním stupni; nemohou se na něm podílet ani v
něm rozhodovat osoby, které se účastnily řízení o vydání napadeného
rozhodnutí.
(8) Není-li v odstavcích 1 až 6 a 9 stanoveno jinak, vztahuje se na
řízení o námitkách, na rozhodnutí o námitkách a na přezkumné řízení a
obnovu řízení, která se týkají rozhodnutí o námitkách, správní řád s
tím, že § 90 odst. 1 písm. b), § 90 odst. 3 a § 90 odst. 6 věta druhá
správního řádu se nepoužijí, a po dobu, po kterou probíhá přezkumné
řízení soudní, lhůty uvedené v § 97 odst. 2 a § 100 odst. 2 správního
řádu neplynou, a přezkumné řízení ani obnovu řízení, která se týkají
rozhodnutí o námitkách, nelze zahájit, popřípadě v nich pokračovat.
(9) Námitky lze podat též u kterékoliv okresní správy sociálního
zabezpečení, pokud rozhodnutí vydala Česká správa sociálního
zabezpečení; účinky podání námitek jsou zachovány, byly-li podány
okresní správě sociálního zabezpečení ve lhůtě podle odstavce 1.
Okresní správa sociálního zabezpečení je povinna námitky neprodleně
postoupit České správě sociálního zabezpečení.
§ 88a
Právní moc a opravné prostředky
(1) Rozhodnutí orgánů sociálního zabezpečení uvedených v § 3 odst. 3
písm. b) a d) až f) ve věcech důchodového pojištění je v právní moci,
bylo-li oznámeno a nelze-li proti němu podat námitky.
(2) Rozhodnutí orgánů sociálního zabezpečení uvedených v § 3 odst. 3
písm. b) a d) až f) o námitkách nabývá právní moci dnem oznámení.
(3) Rozhodnutí orgánů sociálního zabezpečení uvedených v § 3 odst. 3
písm. b) a d) až f) ve věcech důchodového pojištění, které není v
právní moci, je předběžně vykonatelné, s výjimkou rozhodnutí, proti
němuž byly podány námitky, které mají odkladný účinek.
(4) Proti rozhodnutí orgánů sociálního zabezpečení uvedených v § 3
odst. 3 písm. b) a d) až f) ve věcech důchodového pojištění včetně
rozhodnutí o námitkách se odvolání ani rozklad nepřipouští.
§ 89
Soudní přezkum rozhodnutí ve věcech důchodového pojištění
(1) Ze soudního přezkumu jsou vyloučena rozhodnutí, která jsou
podkladem pro rozhodnutí o důchodu z důchodového pojištění; soud
přezkoumá takové rozhodnutí jen při rozhodování o žalobě proti
rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení o důchodu.
(2) Nelze-li ve věcech důchodového pojištění určit příslušnost
krajského soudu k řízení o žalobě proto, že navrhovatel nemá na území
České republiky bydliště a ani se na tomto území nezdržuje,^61) je k
tomuto řízení příslušný
a) Krajský soud v Brně, má-li navrhovatel bydliště na území Slovenské
republiky,
b) Krajský soud v Ostravě, má-li navrhovatel bydliště na území Polské
republiky,
c) Krajský soud v Plzni, má-li navrhovatel bydliště na území Spolkové
republiky Německo,
d) Krajský soud v Českých Budějovicích, má-li navrhovatel bydliště na
území Rakouské republiky,
e) krajský soud určený podle místa posledního bydliště navrhovatele na
území České republiky, nelze-li určit příslušnost krajského soudu podle
písmen a) až d),
f) Krajský soud v Praze, nelze-li určit příslušnost krajského soudu
podle písmen a) až e).
§ 90
Doručování písemností
(1) Do vlastních rukou se doručují
a) rozhodnutí ve věcech důchodového pojištění,
b) posudky zasílané podle § 8 odst. 10 a § 16a odst. 6,
c) výzvy podle § 53.
(2) Povinnost orgánu sociálního zabezpečení doručit písemnost je
splněna, jakmile oprávněný nebo jiný příjemce dávky důchodového
pojištění písemnost převezme nebo jakmile byla držitelem poštovní
licence vrácena odesílateli jako nedoručitelná a oprávněný nebo jiný
příjemce dávky důchodového pojištění svým jednáním nebo opomenutím
doručení písemnosti zmařil. Účinky doručení nastanou i tehdy, jestliže
oprávněný nebo jiný příjemce dávky důchodového pojištění přijetí
písemnosti odmítne.
HLAVA TŘETÍ
zrušena
§ 91
zrušen
§ 92
zrušen
§ 93
zrušen
§ 94
zrušen
§ 95
zrušen
§ 96
zrušen
§ 97
zrušen
§ 98
zrušen
§ 99
zrušen
§ 100
zrušen
§ 101
zrušen
§ 102
zrušen
§ 103
zrušen
§ 104
zrušen
HLAVA ČTVRTÁ
Řízení ve věcech pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na
státní politiku zaměstnanosti
§ 104a
Předmět řízení
Předmětem řízení je rozhodování o pojistném na sociální zabezpečení a
příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (dále jen "pojistné") ve
sporných případech a v případech stanovených zvláštním zákonem,^72) o
zálohách na pojistné ve sporných případech a v případech stanovených
zvláštním zákonem,^42) o penále, o placení dlužného pojistného a penále
ve splátkách,^51) o přirážce k pojistnému na sociální zabezpečení a o
pokutách a rozhodování o zřízení zástavního práva v případě dluhu na
pojistném nebo penále.
§ 104b
Místní příslušnost
(1) Místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení se řídí
místem útvaru zaměstnavatele, ve kterém je vedena evidence mezd,
popřípadě sídlem zaměstnavatele, pokud není dále stanoveno jinak. Je-li
zaměstnavatelem fyzická osoba, řídí se místní příslušnost okresní
správy sociálního zabezpečení místem trvalého pobytu fyzické osoby.
(2) Místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení se řídí
a) sídlem zaměstnavatele nebo sídlem nižší složky zaměstnavatele,
jestliže se řízení týká této nižší složky, pokud je předmětem řízení
rozhodování o přirážce k pojistnému na sociální zabezpečení,
b) místem trvalého pobytu osoby samostatně výdělečně činné, pokud je
předmětem řízení rozhodování o pojistném osoby samostatně výdělečně
činné, o penále a o pokutě pro osobu samostatně výdělečně činnou,
popřípadě, jde-li o cizince, místem hlášeného pobytu^9a) v České
republice, a nemá-li osoba samostatně výdělečně činná hlášený ani
trvalý pobyt v České republice a její místo trvalého pobytu je v
cizině, místem výkonu samostatné výdělečné činnosti na území České
republiky; je-li několik míst výkonu samostatné výdělečné činnosti, je
místně příslušná okresní správa sociálního zabezpečení, v jejímž obvodu
podle prohlášení fyzické osoby převažuje výkon samostatné výdělečné
činnosti,
c) místní příslušností okresní správy sociálního zabezpečení pro
provádění nemocenského pojištění delegované rozhodnutím České správy
sociálního zabezpečení podle § 83 odst. 6 zákona o nemocenském
pojištění.
§ 104c
Rozhodování
(1) O pojistném, zálohách na pojistné, penále a o přirážce k pojistnému
na sociální zabezpečení rozhoduje okresní správa sociálního zabezpečení
formou platebního výměru, s výjimkou rozhodování o placení dlužného
pojistného a penále ve splátkách, zrušení pravděpodobné výše
pojistného, vrácení přeplatku na pojistném, přeplatku na zálohách na
pojistné a o snížení záloh na pojistné. Platební výměr musí obsahovat
též označení zaměstnavatele, kterému se pojistné, penále nebo přirážka
k pojistnému na sociální zabezpečení předepisuje, a poučení o
vykonatelnosti. Platební výměr na pojistné nebo na zálohy na pojistné
musí obsahovat též poučení o povinnosti platit penále.
(2) Ustanovení správního řádu o zahájení řízení z moci úřední^22c) se
na vydání platebního výměru nepoužijí.
§ 104d
Oznámení rozhodnutí
Rozhodnutí o přirážce k pojistnému na sociální zabezpečení se doručuje
též orgánu, který rozhodl o nedostatcích, z jejichž důvodu se přirážka
k pojistnému na sociální zabezpečení ukládá.
§ 104e
Soudní přezkum
Ze soudního přezkumu jsou vyloučena rozhodnutí o
a) povolení nebo nepovolení splátek pojistného a penále,^21)
b)
zrušeno
.
§ 104f
Právní moc a vykonatelnost rozhodnutí
(1) Platební výměr je vykonatelný bez ohledu na právní moc, jestliže od
jeho doručení uplynulo 15 dnů. Rozhodnutí o placení dlužného pojistného
a penále ve splátkách je vykonatelné bez ohledu na právní moc dnem,
který je v něm stanoven jako den splatnosti první splátky dluhu.
(2) Odvolání proti rozhodnutí o zrušení povolení splátek dlužného
pojistného a penále ^64) nemá odkladný účinek.
§ 104g
Výkaz nedoplatků
(1) Dlužné částky na pojistném a penále může okresní správa sociálního
zabezpečení předepsat k úhradě též výkazem nedoplatků. Výkaz nedoplatků
musí obsahovat
a) označení zaměstnavatele, kterému se nedoplatky vykazují,
b) výši nedoplatků podle stavu účtu zaměstnavatele k určitému dni
vycházející z údajů vykázaných zaměstnavatelem , popřípadě též z
částek, které mu byly platebním výměrem předepsány, z penále
vypočteného k tomuto dni a z příslušenství, jímž jsou náklady na
vymáhání pojistného po odečtení vykonaných plateb,
c) den, ke kterému byla výše nedoplatků zjištěna,
d) poučení o vykonatelnosti,
e) poučení o námitkách,
f) označení okresní správy sociálního zabezpečení, která výkaz
nedoplatků vydala, a datum vyhotovení; výkaz nedoplatků musí být
opatřen úředním razítkem a podepsán s uvedením jména, příjmení a funkce
oprávněné osoby.
(2) Výkaz nedoplatků je vykonatelný dnem vyhotovení. Výkaz nedoplatků
se doručuje stejným způsobem jako platební výměr.
(3) Proti výkazu nedoplatků lze okresní správě sociálního zabezpečení,
která výkaz nedoplatků vydala, podat do 8 dnů od doručení písemné
námitky, pokud zaměstnavatel nesouhlasí s existencí dluhu na pojistném
a penále nebo s jeho výší; důvod podání námitek je zaměstnavatel
povinen v námitkách uvést. Námitky nemají odkladný účinek.
(4) Na základě námitek okresní správa sociálního zabezpečení do 30 dnů
od jejich doručení vydá rozhodnutí, kterým výkaz nedoplatků buď
potvrdí, byla-li výše nedoplatků stanovena správně, nebo zruší. Pokud
okresní správa sociálního zabezpečení nerozhodne o námitkách ve lhůtě
uvedené ve větě první, pozbývá výkaz nedoplatků platnost.
(5) Na řízení o vydání výkazu nedoplatků se nevztahuje správní řád.
§ 104h
Výkon rozhodnutí
(1) Vykonatelná rozhodnutí ve věcech pojistného a vykonatelné výkazy
nedoplatků jsou titulem pro soudní^34) nebo správní výkon rozhodnutí.
(2) Správní výkon rozhodnutí ve věcech pojistného provádí ten orgán,
který rozhodnutí vydal v prvním stupni řízení; to platí obdobně pro
výkazy nedoplatků.
§ 104ch
Prominutí penále
(1) Ministerstvo a v oboru své působnosti také Ministerstvo obrany,
Ministerstvo vnitra a Ministerstvo spravedlnosti mohou zcela nebo
částečně prominout z důvodu odstranění tvrdosti penále.
(2) Ministerstvo může vyhláškou zmocnit k provádění svého oprávnění
uvedeného v odstavci 1 Českou správu sociálního zabezpečení nebo
okresní správy sociálního zabezpečení. V tomto zmocnění vymezí bližší
podmínky, zejména okruh důvodů a výši penále, která z těchto důvodů
může být prominuta.
(3) Byla-li žádost o prominutí penále zamítnuta, lze novou žádost podat
nejdříve po 60 dnech ode dne doručení zamítavého rozhodnutí. V této
nové žádosti nemohou být uplatněny stejné důvody, které již obsahovala
žádost původní. Při opakování již odmítnutých důvodů bude nová žádost
bez posouzení odložena. O odložení musí být žadatel vyrozuměn.
(4) Rozhodnutí o žádosti o prominutí penále nemusí obsahovat odůvodnění
a opravné prostředky proti němu se nepřipouštějí. Na řízení o prominutí
penále se nevztahuje správní řád.
§ 104i
Zástavní právo
(1) Okresní správa sociálního zabezpečení může k zajištění vykonatelné
pohledávky na pojistném a penále zřídit rozhodnutím zástavní právo k
majetku plátce pojistného, který má dluh na pojistném nebo penále (dále
jen "dlužník"), za podmínek stanovených občanským zákoníkem, pokud
tento zákon nestanoví jinak.
(2) Při rozhodování o zřízení zástavního práva se postupuje podle
správního řádu s těmito odchylkami:
a) zahájení řízení se dlužníku neoznamuje,
b) řízení se zahajuje z moci úřední a je zahájeno dnem, kdy okresní
správa sociálního zabezpečení učinila v řízení první úkon,
c) odvolání proti rozhodnutí o zřízení zástavního práva nemá odkladný
účinek.
(3) Okresní správa sociálního zabezpečení je oprávněna vyžadovat od
dlužníka doklady o vlastnictví věcí; v žádosti přitom uvede, pro jaké
účely tyto doklady vyžaduje. Ke zjištění předmětu zástavy jsou pověření
zaměstnanci okresní správy sociálního zabezpečení oprávněni vstupovat
do provozních objektů a jiných prostor vlastněných nebo užívaných
dlužníkem a vyžadovat od dlužníka předložení dokladů o vlastnictví jimi
určených věcí. Dlužník je povinen okresní správě sociálního zabezpečení
a pověřeným zaměstnancům okresní správy sociálního zabezpečení na
vyžádání poskytnout ve stanovené lhůtě, která nesmí být kratší než 3
dny, doklady o jím vlastněných věcech a umožnit vstup podle věty druhé;
za nesplnění těchto povinností může okresní správa sociálního
zabezpečení uložit dlužníku pořádkovou pokutu až do výše 20 000 Kč.
(4) Zástavní právo vzniká dnem doručení rozhodnutí o zřízení zástavního
práva dlužníkovi. Zástavní právo k nemovitosti evidované v katastru
nemovitostí, jakož i k dalším věcem, o kterých jsou vedeny veřejné
registry, vzniká dnem doručení rozhodnutí o zřízení zástavního práva
příslušnému katastrálnímu úřadu, který vede katastr nemovitostí,
popřípadě tomu, kdo vede veřejný registr.
(5) Okresní správa sociálního zabezpečení je oprávněna rozhodnout o
zřízení zástavního práva k majetku vlastníka, odlišného od dlužníka, na
základě písemného souhlasu vlastníka s úředně ověřeným podpisem.
(6) Okresní správa sociálního zabezpečení zašle rozhodnutí o zřízení
zástavního práva k záznamu v Rejstříku zástav vedeného Notářskou
komorou České republiky v rozsahu stanoveném občanským zákoníkem;
záznam provede Notářská komora České republiky bezúplatně.
(7) Zástavní právo zřízené rozhodnutím okresní správy sociálního
zabezpečení zaniká rovněž dnem právní moci rozhodnutí, kterým okresní
správa sociálního zabezpečení ruší zástavní právo, nebo zrušením
rozhodnutí, kterým bylo zástavní právo zřízeno.
HLAVA PÁTÁ
Společná ustanovení o řízení
§ 105
Účastník řízení může samostatně v řízení jednat v tom rozsahu, v jakém
má podle zákona o důchodovém pojištění svéprávnost v sociálním
zabezpečení.
§ 106
(1) Tvrdost předpisů o sociálním zabezpečení lze odstranit na základě
písemné a odůvodněné žádosti občana, v jehož prospěch má být tvrdost
odstraněna. V nové žádosti o odstranění tvrdosti nemohou být uplatněny
stejné důvody, které již obsahovala žádost původní; při opakování
těchto důvodů bude nová žádost odložena a žadatel bude o tomto
vyrozuměn. Na řízení o žádosti o odstranění tvrdosti se nevztahují
obecné předpisy o správním řízení. Řízení o žádosti o odstranění
tvrdosti nelze zahájit, popřípadě v něm pokračovat, po dobu, po kterou
probíhá přezkumné řízení soudní.
(2) Rozhodnutí o žádosti o odstranění tvrdosti předpisů o sociálním
zabezpečení jsou vyloučena ze soudního přezkumu.
§ 107
Rozhoduje-li orgán sociálního zabezpečení na základě posudku lékaře
okresní správy sociálního zabezpečení nebo posudkové komise
ministerstva, kterým byl zjištěn dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav
účastníka řízení, vyznačí na rozhodnutí dobu jeho platnosti; to
neplatí, jde-li o důchody podmíněné dlouhodobě nepříznivým zdravotním
stavem.
§ 107a
(1) Lhůta pro vydání rozhodnutí v řízení podle tohoto zákona se kromě
dob uvedených ve správním řádu prodlužuje též o dobu, po kterou se
došetřují rozhodné skutečnosti u zaměstnavatelů a dalších právnických
nebo fyzických osob, správních úřadů, cizozemských nositelů
nemocenského, důchodového, zdravotního nebo úrazového pojištění
(zabezpečení), a o dobu, kterou orgán sociálního zabezpečení stanovil
tomu, kdo podání učinil, k odstranění nedostatků podání.
(2) Orgán sociálního zabezpečení může řízení podle tohoto zákona
přerušit též na dobu odpovídající lhůtě, kterou stanovil k odstranění
nedostatků podání.
(3) O prominutí zmeškání lhůty uvedené v § 85 odst. 2 větě druhé lze
požádat kdykoli.
§ 108
zrušen
§ 109
Pokud tento zákon nestanoví jinak, jsou k rozhodování v prvním stupni
příslušné okresní správy sociálního zabezpečení. Okresní správy
sociálního zabezpečení jsou příslušné k rozhodování v prvním stupni též
ve sporech o vznik účasti na důchodovém pojištění.
HLAVA ŠESTÁ
Řízení ve věcech důchodového pojištění příslušníků ozbrojených sil
§ 110
Žádost o dávku
(1) Příslušník Policie České republiky nebo Hasičského záchranného
sboru České republiky podává žádost o dávku důchodového pojištění u
útvaru, v němž koná službu; pozůstalý po příslušníku Policie České
republiky nebo Hasičského záchranného sboru České republiky podává
žádost o tuto dávku u útvaru, v němž zemřelý konal naposledy službu.
Příslušník Generální inspekce bezpečnostních sborů a pozůstalý po tomto
příslušníku podávají žádost o dávku důchodového pojištění u Generální
inspekce bezpečnostních sborů. Příslušník Bezpečnostní informační
služby a pozůstalý po tomto příslušníku podávají žádost o dávku
důchodového pojištění u Bezpečnostní informační služby. Příslušník
Úřadu pro zahraniční styky a informace a pozůstalý po tomto příslušníku
podávají žádost o dávku důchodového pojištění u Úřadu pro zahraniční
styky a informace. Ostatní oprávnění podávají žádost o dávku
důchodového pojištění u orgánu sociálního zabezpečení Ministerstva
vnitra nebo u útvaru Policie České republiky anebo u Hasičského
záchranného sboru České republiky příslušného podle místa trvalého
pobytu oprávněného, který přijímá žádosti o dávky podle věty první.
(2) Příslušník Vězeňské služby podává žádost o dávku důchodového
pojištění u útvaru, v němž koná službu; to platí též, jestliže žádost o
tuto dávku podává pozůstalý po příslušníku Vězeňské služby. Ostatní
oprávnění podávají žádost o dávku důchodového pojištění u orgánu
sociálního zabezpečení Ministerstva spravedlnosti.
(3) Voják z povolání podává žádost o dávku důchodového pojištění u
orgánu sociálního zabezpečení Ministerstva obrany; to platí také tehdy,
jestliže žádost o dávku důchodového pojištění podává občan, který byl
vojákem z povolání, nebo jiný oprávněný, jestliže k rozhodnutí o dávce
je příslušný orgán sociálního zabezpečení Ministerstva obrany.
(4) Útvary a orgány, které jsou příslušné podle odstavců 1 až 3, jsou
povinny sepsat žádost o dávku důchodového pojištění; nesmí odmítnout
sepsání žádosti, a to i když mají za to, že občan nesplňuje podmínky
stanovené pro nárok na dávku důchodového pojištění, nebo není-li žádost
občana doložena potřebnými doklady. Žádost se sepisuje na tiskopisech
vydaných orgány uvedenými v § 9 odst. 1. Ustanovení § 83 odst. 1 věty
třetí platí pro útvary a orgány uvedené ve větě první obdobně. Útvary a
orgány uvedené v odstavcích 1 a 2, které sepsaly žádost o dávku
důchodového pojištění, předávají neprodleně tuto žádost příslušnému
orgánu sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra nebo Ministerstva
spravedlnosti.
(5) Občané, kteří podávají žádost o důchod starobní nebo invalidní u
orgánů uvedených v odstavcích 1 až 3 a v době podání této žádosti
nejsou ve služebním poměru, přikládají k žádosti o tento důchod
potvrzení zaměstnavatele, k němuž jsou ve vztahu, který zakládá účast
na důchodovém pojištění, o trvání tohoto vztahu, dni jeho skončení a o
tom, zda jsou v dočasné pracovní neschopnosti nebo jim byla nařízena
karanténa; zaměstnavatel je povinen na žádost občana toto potvrzení
vydat. Ustanovení předchozí věty platí obdobně pro okresní správu
sociálního zabezpečení, vykonává-li občan samostatnou výdělečnou
činnost.
§ 111
zrušen
§ 112
(1) Pro řízení ve věcech důchodového pojištění příslušníků ozbrojených
sil platí obdobně ustanovení hlavy druhé a páté, s výjimkou s výjimkou
§ 82, § 83 odst. 1 věty první a druhé, § 83 odst. 2, § 88 odst. 9 a §
109.
(2) Ustanovení § 6 odst. 4 písm. s) platí obdobně pro orgány sociálního
zabezpečení uvedené v § 9.
ČÁST SEDMÁ
zrušena
§ 113
zrušen
§ 114
zrušen
ČÁST OSMÁ
Společná ustanovení
§ 115
Přizná-li orgán sociálního zabezpečení dávku důchodového pojištění,
která vylučuje poskytování jiné dávky důchodového pojištění jím
vyplácené, avšak přiznané jiným orgánem, rozhodne současně o odnětí
této dávky. Jsou-li splněny podmínky pro nárok na výplatu důchodu
starobního nebo invalidního a důchodu vdovského, vdoveckého nebo
sirotčího, vyplácí oba důchody orgán, který vyplácí důchod starobní
nebo invalidní; zanikl-li nárok na výplatu důchodu starobního nebo
invalidního, vyplácí vdovský, vdovecký nebo sirotčí důchod nadále
orgán, který vyplácel oba důchody. Jsou-li splněny podmínky pro nárok
na výplatu důchodu vdovského nebo vdoveckého a důchodu sirotčího,
vyplácí oba důchody orgán, který vyplácí důchod vdovský nebo vdovecký.
Vyplácel-li sirotčí důchod spolu s vdovským důchodem orgán sociálního
zabezpečení, který nebyl příslušný k rozhodování o jejich přiznání, ale
který byl příslušný k výplatě důchodu starobního nebo invalidního
vdovy, vyplácí sirotčí důchod nadále i po dalším sňatku vdovy; to platí
obdobně při výplatě sirotčího důchodu spolu s vdoveckým důchodem.
Jsou-li splněny podmínky pro nárok na výplatu sirotčích důchodů u
různých orgánů sociálního zabezpečení, vyplácí sirotčí důchody orgán
sociálního zabezpečení, který vyplácí vyšší sirotčí důchod. Orgán
sociálního zabezpečení, který je podle předchozích vět příslušný k
výplatě důchodu, je příslušný i k rozhodování o důchodu.
§ 115a
(1) Vznikne-li v důsledku postupu podle § 86 odst. 4 a 5 přeplatek,
zúčtuje se spolu s doplatkem nově stanovené výše důchodu nebo se uhradí
srážkami z vypláceného důchodu. Podle věty první se postupuje i v
případě, kdy se snižuje výše důchodu z českého důchodového pojištění v
důsledku postupu podle přímo použitelného předpisu Evropských
společenství nebo mezinárodní smlouvy. Ustanovení § 118a odst. 4 není
postupem podle věty první a druhé dotčeno.
(2) Byl-li přiznán starobní důchod nebo invalidní důchod pro invaliditu
třetího stupně zpětně za dobu, za kterou bylo vypláceno nemocenské,
zúčtuje se nemocenské vyplacené za dobu, za kterou podle zákona o
nemocenském pojištění nenáleželo poživateli tohoto důchodu, s doplatkem
tohoto důchodu. Pokud doplatek starobního důchodu nebo invalidního
důchodu pro invaliditu třetího stupně nestačí na úhradu přeplatku na
nemocenském nebo přeplatek z doplatku nebyl sražen, sráží se přeplatek,
popřípadě zbytek přeplatku z pravidelných měsíčních splátek důchodu;
při stanovení výše měsíční srážky se postupuje obdobně jako při výkonu
rozhodnutí srážkami z důchodu.
§ 116
Lhůty pro výplatu dávek
(1) Dávky důchodového pojištění se vyplácejí dopředu v pravidelných
měsíčních lhůtách určených plátcem dávky, nestanoví-li se dále jinak.
(2) Orgán sociálního zabezpečení rozhodující o přiznání dávky
důchodového pojištění může žadateli o přiznání této dávky poskytovat
zálohy na dávku, pokud má za to, že podmínky pro nárok na dávku jsou
splněny; pokud tyto podmínky splněny nebyly, je žadatel povinen zálohy
neprodleně vrátit. Po přiznání dávky důchodového pojištění zúčtuje
orgán sociálního zabezpečení poskytnuté zálohy s přiznanou dávkou.
Dávky důchodového pojištění, jejichž výše nedosahuje 300 Kč měsíčně,
mohou být vypláceny v delších než měsíčních lhůtách, nejdéle však za
období nepřesahující 6 měsíců.
(3) Dávky důchodového pojištění do ciziny se vyplácejí pozadu nejvýše v
tříměsíčních lhůtách po předchozím zaslání potvrzení o žití
oprávněného; to platí obdobně, vyplácí-li se dávka důchodového
pojištění poživateli důchodu trvale žijícímu v cizině na účet u banky v
České republice. Ustanovení odstavce 2 věty třetí platí zde obdobně.
§ 116a
Příjmem z výdělečné činnosti v cizině se rozumí příjem z takové
výdělečné činnosti, která v cizině podléhá důchodovému pojištění podle
předpisů platných v cizině, a to v rozsahu, ve kterém uvedený příjem
podléhá tomuto pojištění.
§ 116b
Výplaty dávek důchodového pojištění v hotovosti zprostředkuje držitel
poštovní licence. Odměna držiteli poštovní licence za zprostředkování
výplaty dávek se stanoví podle cenových předpisů.^73)
§ 116c
Poživatelům důchodů, umístěným v ústavech sociální péče s celoročním
pobytem, provádějí výplatu dávek důchodového pojištění v hotovosti tyto
ústavy, pokud s tímto způsobem výplaty tito poživatelé souhlasí, ústav
podal žádost o tento způsob výplaty orgánu sociálního zabezpečení a ten
s tímto způsobem výplaty souhlasí nebo do 30 dnů ode dne doručení
žádosti ústavu nesdělil, že s tímto způsobem výplaty nesouhlasí.
§ 116d
Výplata důchodů ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče
(1) Pokud pobyt poživatele důchodu ve zdravotnickém zařízení
poskytovatele lůžkové péče trvá déle než 1 kalendářní měsíc nebo lze-li
předpokládat, že tento pobyt bude trvat déle než uvedenou dobu, může
poživatel důchodu, vyplácí-li se mu důchod v hotovosti, požádat o
výplatu důchodu do tohoto zdravotnického zařízení.
(2) Poživatel důchodu zasílá písemnou žádost o výplatu důchodu do
zdravotnického zařízení lůžkové péče prostřednictvím poskytovatele
zdravotních služeb kterékoli provozovně držitele poštovní licence. V
žádosti musí být uvedeno jméno a příjmení poživatele důchodu, jeho
rodné číslo, místo trvalého pobytu, adresa poskytovatele zdravotních
služeb uvedeného ve větě první a adresa zdravotnického zařízení, do
kterého bude výplata důchodu zasílána, jestliže není totožná s adresou
poskytovatele; poskytovatel zdravotních služeb potvrzuje na této
žádosti, že pobyt poživatele důchodu ve zdravotnickém zařízení lůžkové
péče trvá nebo bude trvat déle než 1 kalendářní měsíc, a správnost
adresy, na kterou má být výplata důchodu poukazována. Žádost se podává
na tiskopisu vydaném držitelem poštovní licence. Na základě této
žádosti vyplácí provozovna držitele poštovní licence důchod na adresu
uvedenou v žádosti.
(3) Poskytovatel zdravotních služeb je povinen
a) po dobu hospitalizace poživatele důchodu převzít na základě žádosti
uvedené v odstavci 2 důchod vyplacený do zdravotnického zařízení a
předat tento důchod jeho poživateli bezprostředně po jeho obdržení,
b) přijatý důchod nebo jeho část uložit, jestliže o to poživatel
důchodu požádá nebo není-li poživatel důchodu schopen důchod převzít,
c) částky přijatého důchodu poživateli důchodu na jeho žádost písemně
vyúčtovat,
d) oznámit do 8 dnů provozovně držitele poštovní licence, která
poukazuje výplatu důchodu do zdravotnického zařízení, ukončení pobytu
poživatele důchodu ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče; v případě
úmrtí poživatele důchodu je poskytovatel zdravotních služeb povinen
provozovně držitele poštovní licence neprodleně vrátit i částky důchodu
přijaté po úmrtí poživatele důchodu.
(4) Za škodu na částkách důchodu, který byl pro poživatele důchodu
vyplacen a poskytovatelem zdravotních služeb převzat k předání
poživateli důchodu nebo k uložení, odpovídá poživateli důchodu
poskytovatel zdravotních služeb podle občanského zákoníku^34a).
§ 117
Dávky důchodového pojištění příslušníků ozbrojených sil se vyplácejí ve
stanoveném výplatním termínu na běžný kalendářní měsíc. Termín výplaty
dávek stanoví v oborech své působnosti ministři obrany, vnitra a
spravedlnosti.
§ 118
Výplata dávky důchodového pojištění zvláštnímu příjemci
(1) Zvláštním příjemcem dávky důchodového pojištění je
a) občan určený rozhodnutím obecního úřadu podle § 10; v odůvodněných
případech může být zvláštním příjemcem ustanovena právnická osoba,
b) občan, kterému byl sirotčí důchod vyplácen do dne nabytí
svéprávnosti dítěte, a to od tohoto dne.
(2) Občan uvedený v odstavci 1 písm. b) nebo oprávněný může kdykoliv po
nabytí svéprávnosti požádat plátce dávky důchodového pojištění, aby
dávka byla již vyplácena do rukou oprávněného; neučiní-li tak, vyplácí
se dávka i nadále dosavadnímu příjemci.
(3) Obecní úřad ustanoví zvláštního příjemce s jeho souhlasem v
případech, kdy by se výplatou dávky dosavadnímu příjemci zřejmě
nedosáhlo účelu, kterému má dávka sloužit, nebo kdyby tím byly
poškozovány zájmy osob, které je důchodce povinen vyživovat, anebo
nemůže-li oprávněný, popřípadě jeho zákonný zástupce nebo opatrovník,
výplatu přijímat. Souhlas oprávněného, popřípadě jeho zákonného
zástupce nebo opatrovníka, s ustanovením zvláštního příjemce se
vyžaduje jen v případě, že oprávněný, popřípadě jeho zákonný zástupce
nebo opatrovník, nemůže výplatu přijímat; to neplatí, pokud oprávněný,
popřípadě jeho zákonný zástupce nebo opatrovník, vzhledem ke svému
zdravotnímu stavu nemůže podat vyjádření k ustanovení zvláštního
příjemce.
(4) Zákonný zástupce, opatrovník a zvláštní příjemce jsou povinni dávku
použít pouze ve prospěch oprávněného a osob, které je oprávněný povinen
vyživovat. Zvláštní příjemce ustanovený oprávněnému, který nemůže
výplatu přijímat, používá dávku podle pokynů oprávněného. Zvláštní
příjemce je povinen na žádost oprávněného nebo obecního úřadu, který
jej ustanovil, podat písemné vyúčtování dávky, která mu byla vyplácena,
a to do 1 měsíce.
(5) Obecní úřad rozhodnutí o ustanovení zvláštního příjemce zruší,
pokud
a) odpadly důvody, pro které byl zvláštní příjemce ustanoven,
b) zjistí, že zvláštní příjemce neplní povinnosti uvedené v odstavci 4
větě první a druhé, nebo
c) zjistí, že zvláštní příjemce nesplnil povinnost uvedenou v odstavci
4 větě třetí.
Odpovědnost příjemců dávek důchodového pojištění a zaměstnavatelů
§ 118a
(1) Jestliže důchod byl vyplacen neprávem nebo ve vyšší částce, než
náležel, protože příjemce důchodu nesplnil některou jemu uloženou
povinnost, přijal důchod nebo jeho část, ačkoliv musel z okolností
předpokládat, že byl vyplacen neprávem nebo ve vyšší částce, než
náležel, nebo vědomě jinak způsobil, že důchod nebo jeho část byl
vyplácen neprávem nebo ve vyšší částce, než náležel, má plátce důchodu
vůči příjemci důchodu nárok na vrácení, popřípadě náhradu nesprávně
vyplacené částky.
(2) Jestliže byl občanu vyplácen starobní důchod a nebyly přitom
splněny podmínky stanovené zákonem o důchodovém pojištění pro výplatu
tohoto důchodu,^57) má plátce důchodu vůči tomuto občanu nárok na
vrácení těch vyplacených částek starobního důchodu, které nenáležely.
To platí obdobně, zanikl-li nárok na vdovský nebo vdovecký důchod z
důvodu uzavření nového manželství nebo nárok na sirotčí důchod z důvodu
dosažení 26. roku věku.
(3) Nárok na vrácení, popřípadě náhradu částek vyplacených neprávem
nebo ve vyšší výši, než náležely, zaniká uplynutím pěti let ode dne
výplaty dávky. Lhůta uvedená ve větě první neplyne po dobu řízení o
námitkách, žalobě, výkonu rozhodnutí, nebo jsou-li na úhradu přeplatku
prováděny srážky z důchodu nebo ze mzdy nebo placeny splátky na základě
dohody o uznání dluhu.
(4) Občanu, který je povinen na základě pravomocného rozhodnutí
příslušného orgánu sociálního zabezpečení vrátit dávku, může být
přeplatek srážen z důchodu nebo ze mzdy, platu nebo jiného pracovního
příjmu; přitom platí obdobně předpisy o výkonu soudních rozhodnutí
srážkou ze mzdy.
§ 118b
Jestliže zaměstnavatel nepodal hlášení nebo nepředložil záznam buď
vůbec nebo stanoveným způsobem nebo včas anebo podané hlášení,
předložený záznam nebo údaje potvrzené zaměstnavatelem byly nesprávné,
a v důsledku toho byl důchod poskytnut neprávem nebo ve vyšší výměře,
než náležel, je povinen nahradit neprávem vyplacené částky. Ustanovení
§ 118a odst. 3 platí zde přiměřeně.
§ 118c
Jestliže zaměstnavatel i příjemce důchodu způsobili, že důchod byl
vyplacen neprávem nebo ve vyšší částce, než náležel, odpovídají orgánu
sociálního zabezpečení za vrácení přeplatku na důchodu společně a
nerozdílně. Zaměstnavatel a příjemce důchodu se vzájemně vypořádají
podle míry zavinění. Spory o vzájemné vypořádání mezi zaměstnavatelem a
příjemcem důchodu rozhodují soudy.^66)
§ 118d
Náhrada nákladů řízení
(1) Orgány sociálního zabezpečení nemají nárok na náhradu nákladů
vzniklých v řízení o dávkách důchodového pojištění včetně řízení před
soudem.
(2) Orgány sociálního zabezpečení mohou uložit povinnost nahradit
paušální částkou stanovenou zvláštním právním předpisem náklady řízení
účastníku, který řízení vyvolal porušením své právní povinnosti.
§ 119
Určení místní příslušnosti v některých případech
(1) V případech, kdy osoba samostatně výdělečně činná nemá místo
trvalého pobytu na území České republiky, se místní příslušnost okresní
správy sociálního zabezpečení řídí místem výkonu samostatné výdělečné
činnosti; je-li několik míst výkonu samostatné výdělečné činnosti, je
místně příslušná okresní správa sociálního zabezpečení, v jejímž obvodu
podle prohlášení osoby samostatně výdělečně činné převažuje výkon
samostatné výdělečné činnosti.
(2) Nelze-li místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení
určit podle tohoto zákona, stanoví Česká správa sociálního zabezpečení
okresní správu sociálního zabezpečení, která bude plnit úkoly stanovené
v § 6 odst. 4.
§ 120
nadpis vypuštěn
Poživatel starobního důchodu se nemůže vzdát výplaty tohoto důchodu za
dobu před podáním žádosti o zastavení výplaty tohoto důchodu.
§ 120a
Za den splnění oznamovací povinnosti se považuje den, ve kterém bylo
podání předáno příslušnému orgánu sociálního zabezpečení, popřípadě ve
stanovených případech (§ 48d odst. 1) příslušnému živnostenskému úřadu,
nebo byla podána poštovní zásilka obsahující podání. To platí obdobně,
podává-li se přihláška k účasti na důchodovém pojištění nebo odhláška z
této účasti anebo má-li být jiný právní úkon učiněn ve lhůtě stanovené
tímto zákonem.
§ 120b
zrušen
§ 120c
(1) Pro účely tohoto zákona se občanem rozumí fyzická osoba.
(2) Kdo se považuje za osobu samostatně výdělečně činnou, co se rozumí
výkonem samostatné výdělečné činnosti a spoluprací při výkonu
samostatné výdělečné činnosti, stanoví zákon o důchodovém
pojištění.^67)
§ 121
bez nadpisu
(1) Osoby přizvané k jednání posudkových komisí ministerstva a lékařů
okresních správ sociálního zabezpečení jsou povinny zachovávat
mlčenlivost o skutečnostech, které se v souvislosti s tímto jednáním
dozvěděly.
(2) Osobám uvedeným v odstavci 1, které poruší povinnost mlčenlivosti
podle odstavce 1, lze uložit pokutu až do výše 50 000 Kč. O pokutě
rozhoduje orgán, u něhož se jednání konalo.
§ 122
(1) Zaměstnanci zaměstnavatelů jsou povinni zachovávat mlčenlivost o
skutečnostech, se kterými se seznámili při plnění úkolů v oblasti
sociálního zabezpečení nebo v souvislosti s nimi. Tato povinnost trvá i
po skončení pracovního vztahu. Povinnosti mlčenlivosti může zbavit ten,
v jehož zájmu má tuto povinnost.
(2) Fyzickým osobám, které byly zaměstnanci zaměstnavatelů a porušily
povinnost uvedenou v odstavci 1 větě druhé, lze uložit pokutu až do
výše 250 000 Kč. O pokutě rozhoduje okresní správa sociálního
zabezpečení, která porušení povinnosti zjistila nebo se o něm
dozvěděla; jde-li však o fyzické osoby, které byly zaměstnanci orgánů
uvedených v § 9, rozhodují o pokutě tyto orgány.
§ 122a
(1) Fyzické osoby, které byly jakkoliv zúčastněny na řízení ve věcech
důchodového pojištění a pojistného (část šestá), jsou povinny
zachovávat mlčenlivost o tom, co se při takovém řízení nebo v
souvislosti s ním dozvěděli. Povinnosti mlčenlivosti je může zbavit
ten, v jehož zájmu mají tuto povinnost.
(2) Fyzickým osobám uvedeným v odstavci 1, které nejsou účastníky
řízení ani zaměstnanci orgánu sociálního zabezpečení a poruší povinnost
mlčenlivosti podle odstavce 1, lze uložit pokutu až do výše 250 000 Kč.
O pokutě rozhoduje orgán sociálního zabezpečení, u něhož se toto řízení
konalo.
§ 123
zrušen
§ 123a
(1) Jestliže dluh na pojistném a penále ve svém úhrnu nepřesáhne částku
100 Kč
a) k 31. prosinci kalendářního roku, jde-li o zaměstnavatele, nebo
b) ke dni podání přehledu o příjmech a výdajích podle zvláštního
zákona,^68) jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou,
odepíše se takový dluh k tíži příslušného orgánu sociálního
zabezpečení.
(2) Jestliže při kontrole placení pojistného provedené příslušnou
okresní správou sociálního zabezpečení u zaměstnavatele je zjištěn dluh
na pojistném a penále nepřesahující ve svém úhrnu částku 100 Kč, dlužné
pojistné a penále se nepředepíše.
§ 123b
nadpis vypuštěn
(1) Dlužné pojistné a penále může příslušná správa sociálního
zabezpečení odepsat, je-li tento dluh zcela nedobytný. Za nedobytný se
považuje takový dluh na pojistném a penále, který byl bezvýsledně
vymáhán na plátci pojistného i na jiných osobách, na nichž tento dluh
mohl být vymáhán, nebo nevedlo-li by vymáhání tohoto dluhu zřejmě k
výsledku nebo je-li pravděpodobné, že by náklady vymáhání tohoto dluhu
přesáhly jeho výsledek. Za nedobytný se považuje též dluh na pojistném
a penále u zaměstnavatelů, u nichž došlo k výmazu z obchodního
rejstříku, popřípadě z jiného zákonem určeného rejstříku nebo stanovené
evidence u příslušného orgánu v České republice, pokud dluh nepřešel na
jejich právního nástupce, a dále dluh na pojistném a penále u fyzické
osoby, která zemřela, pokud dluh nepřešel na dědice této osoby.
(2) O odpisu pro nedobytnost se plátce pojistného, popřípadě i jiná
osoba, která je povinna dluh na pojistném a penále zaplatit,
nevyrozumívá; dluh na pojistném a penále trvá dále, dokud nedojde k
promlčení práva vymáhat tento dluh.
(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 platí obdobně též pro dluh na pokutě.
§ 123c
Počítání času
(1) Lhůta určená podle dní počíná dnem, který následuje po události,
jež je rozhodující pro její počátek.
(2) Poslední den lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let připadá na
den, který se pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem, na který
připadá událost, od níž lhůta počíná. Není-li takový den v měsíci,
připadne poslední den lhůty na poslední den v měsíci.
(3) Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je
posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den.
§ 123d
Veškerá písemná podání orgánům sociálního zabezpečení se předkládají v
češtině; listinné doklady v jiných jazycích musí být opatřeny úředním
překladem do češtiny, pokud orgány sociálního zabezpečení v
odůvodněných případech od tohoto překladu neupustí.
§ 123e
(1) Nestanoví-li tento zákon jinak, lze podání nebo jiný úkon podle
tohoto zákona nebo ve věcech pojistného podle zvláštního zákona^32)
učinit písemně, ústně do protokolu nebo datovou zprávou
a) podepsanou uznávaným elektronickým podpisem^68a),
b) odeslanou prostřednictvím datové schránky, nebo
c) s ověřenou identitou podatele způsobem určeným orgánem sociálního
zabezpečení, pokud orgán sociálního zabezpečení tuto možnost zajistil.
(2) Je-li podle tohoto zákona nebo ve věcech pojistného podle
zvláštního zákona^32) pro podání nebo jiný úkon předepsán tiskopis, lze
podání nebo jiný úkon učinit pouze
a) v elektronické podobě zasláním na určenou elektronickou adresu
podatelny orgánu sociálního zabezpečení nebo do určené datové schránky
orgánu sociálního zabezpečení; podání nebo jiný úkon lze v elektronické
podobě učinit pouze ve formě datové zprávy, a to ve formátu, struktuře
a tvaru určeném příslušným orgánem sociálního zabezpečení. Nesplňuje-li
podání nebo jiný úkon tyto podmínky, nepřihlíží se k němu; orgán
sociálního zabezpečení je povinen upozornit toho, kdo učinil podání
nebo jiný úkon v elektronické podobě, které nesplňuje tyto podmínky, na
tuto skutečnost a na to, že se k tomuto podání nebo jinému úkonu
nepřihlíží, nebo
b) písemně na předepsaném tiskopisu nebo na produktu výpočetní
techniky, který je co do údajů, formy a formátu shodný s předepsaným
tiskopisem, je-li fyzickou nebo právnickou osobou stvrzeno vytvoření
tohoto produktu.
(3) Ten, kdo činí podání v elektronické podobě ve formě datové zprávy
podepsané uznávaným elektronickým podpisem, uvede současně
akreditovaného poskytovatele certifikačních služeb, který jeho
kvalifikovaný certifikát vydal a vede jeho evidenci, nebo certifikát
připojí k podání.
(4) Orgány sociálního zabezpečení jsou povinny zveřejnit na své úřední
desce a způsobem umožňujícím dálkový přístup
a) úřední hodiny, ve kterých je otevřena podatelna orgánu sociálního
zabezpečení, kde je možno odevzdat podání, a úřední hodiny pro
veřejnost, ve kterých je možno u něj učinit podání ústně do protokolu
nebo nahlížet do spisu,
b) elektronickou adresu své podatelny, a elektronickou adresu své
podatelny určené k předkládání tiskopisů v elektronické podobě ve formě
datové zprávy a identifikátor své datové schránky určené k předkládání
tiskopisů v elektronické podobě ve formě datové zprávy,
c) formu technického nosiče pro doručování podání v elektronické
podobě,
d) seznam kvalifikovaných certifikátů svých zaměstnanců nebo
elektronické adresy, na nichž se kvalifikované certifikáty nacházejí,
e) tiskopisy, které se podle odstavce 2 písm. a) předkládají v
elektronické podobě, a podmínky, za nichž se tiskopisy v této podobě
předkládají,
f) podání a jiné úkony, které lze učinit způsobem podle odstavce 1
písm. c).
§ 123f
Působnost stanovená obecnímu úřadu obce podle tohoto zákona je výkonem
přenesené působnosti.
§ 123g
Tiskopisy^60a), které v případech stanovených tímto zákonem (§ 48d
odst. 1) používají osoby uvedené v § 10a odst. 1 vůči živnostenským
úřadům, se vydávají po projednání s Českou správou sociálního
zabezpečení.
ČÁST DEVÁTÁ
ŘÍZENÍ A POVINNOSTI VE VĚCECH DOROVNÁVACÍHO PŘÍDAVKU NĚKTERÝM
POŽIVATELŮM ČESKÉHO A SLOVENSKÉHO STAROBNÍHO DŮCHODU
§ 123h
(1) O dorovnávacím přídavku náležejícím podle zákona o důchodovém
pojištění76) rozhodují orgány sociálního zabezpečení, které vyplácejí
starobní důchod, s nímž se má dorovnávací přídavek vyplácet; tyto
orgány jsou též příslušné k výplatě dorovnávacího přídavku.
(2) Dorovnávací přídavek se přiznává na základě žádosti, která se
podává u orgánu sociálního zabezpečení, který je příslušný k přiznání
dorovnávacího přídavku. Je-li k rozhodování o dorovnávacím přídavku
příslušná Česká správa sociálního zabezpečení, lze žádost o přiznání
dorovnávacího přídavku podat též u kterékoliv okresní správy sociálního
zabezpečení; okresní správa sociálního zabezpečení je povinna tuto
žádost neprodleně postoupit České správě sociálního zabezpečení. Je-li
žádost o přiznání dorovnávacího přídavku zamítnuta pouze z důvodu, že
dorovnávací přídavek by ke dni, od něhož je jeho přiznání požadováno,
neměl kladnou hodnotu, lze novou žádost o přiznání dorovnávacího
přídavku podat, jen je-li v nové žádosti jako den, od něhož má být
dorovnávací přídavek přiznán, uveden den 31. ledna některého
kalendářního roku po kalendářním roce, do něhož spadal den, od něhož
bylo požadováno přiznání dorovnávacího přídavku v předchozí žádosti;
tuto novou žádost lze podat nejvýše dvakrát. Je-li v nové žádosti
podané podle věty třetí uveden jiný den než den uvedený ve větě třetí,
nebo jde-li o třetí a další podání takové žádosti, orgán sociálního
zabezpečení řízení o této žádosti zastaví.
(3) Není-li v odstavcích 1 a 2 stanoveno jinak, použijí se pro řízení
ve věcech dorovnávacího přídavku přiměřeně ustanovení o řízení ve
věcech důchodového pojištění. Ustanovení o řízení ve správním
soudnictví ve věcech důchodového pojištění se pro věci dorovnávacího
přídavku použijí obdobně.
(4) Ministr práce a sociálních věcí a v oboru své působnosti ministři
uvedení v § 9 odst. 3 mohou odstraňovat tvrdosti, které by se vyskytly
při provádění ustanovení § 106a až 106c zákona o důchodovém pojištění;
ustanovení § 106 platí přitom obdobně.
§ 123i
(1) Příjemce dorovnávacího přídavku je povinen sdělit a prokázat plátci
dorovnávacího přídavku na jeho výzvu výši starobního důchodu
vypláceného ze slovenského důchodového pojištění ke dni, od něhož se
stanoví nová výše dorovnávacího přídavku podle § 106b zákona o
důchodovém pojištění. Při nesplnění této povinnosti ve lhůtě stanovené
plátcem dorovnávacího přídavku se výplata dorovnávacího přídavku
zastaví, pokud byl příjemce dorovnávacího přídavku ve výzvě na tento
následek upozorněn; je-li tato povinnost splněna dodatečně, dorovnávací
přídavek se doplatí ode dne, od kterého jeho výplata náleží. Není-li
tato povinnost splněna do 3 let od 31. ledna kalendářního roku, ve
kterém byl dorovnávací přídavek naposledy vyplacen, zaniká nárok na
dorovnávací přídavek dnem 31. ledna posledního z těchto kalendářních
roků.
(2) Ustanovení § 50, § 51 odst. 1 a § 53 odst. 1 a 3 platí přiměřeně,
jde-li o povinnosti příjemce dorovnávacího přídavku a o podání ve
věcech dorovnávacího přídavku.
§ 123j
Jestliže byl vyplácen dorovnávací přídavek a nebyly přitom splněny
podmínky pro jeho výplatu stanovené v § 106c odst. 1 zákona o
důchodovém pojištění, má plátce dorovnávacího přídavku vůči osobě,
které byl dorovnávací přídavek vyplacen, nárok na vrácení těch
vyplacených částek dorovnávacího přídavku, které nenáležely; ustanovení
§ 118a odst. 3 a 4 použijí se zde obdobně.
ČÁST DESÁTÁ
Přechodná a závěrečná ustanovení
HLAVA PRVNÍ
Přechodná ustanovení
§ 124
Okresní správy sociálního zabezpečení rozhodují o přerušení zaměstnání
nebo pojištění z vážných důvodů a o skončení zaměstnání I. nebo II.
pracovní kategorie ze zdravotních a jiných vážných důvodů pro
posuzování důchodových nároků podle předpisů platných před 1. říjnem
1988.
§ 125
zrušen
§ 126
zrušen
§ 126a
Ustanovení § 129 odst. 1 soudního řádu správního se ve věcech
důchodového pojištění nepoužije.
HLAVA DRUHÁ
Závěrečná ustanovení
§ 127
Prováděcí předpisy
(1) Ministerstvo stanoví vyhláškou bližší úpravu postupu při posuzování
zdravotního stavu a pracovní schopnosti občanů ve věcech sociálního
zabezpečení, státní sociální podpory a sociální péče.
(2) Ministerstvo vydá vyhlášku k provedení § 8 odst. 10 a § 35a odst.
9.
(3) Ministerstvo stanoví vyhláškou náležitosti průkazu pověřených
zaměstnanců orgánu sociálního zabezpečení podle § 15 odst. 2.
(4) Ministerstvo může stanovit vyhláškou případy nebo druhy řízení, v
nichž může orgán sociálního zabezpečení žádat od účastníka řízení
předložení dokladů k prokázání skutečností uváděných účastníkem.
§ 127a
Zvláštní postupy k utajení a zajištění bezpečnosti
(1) Pro účely utajení činnosti zpravodajských služeb České republiky,
Policie České republiky a Generální inspekce bezpečnostních sborů a
zajištění bezpečnosti jejich příslušníků lze použít zvláštní postupy
při plnění úkolů stanovených tímto zákonem.
(2) Zvláštní postupy podle odstavce 1 mohou použít
a) příslušníci
1. zpravodajské služby České republiky,
2. Policie České republiky,
3. Generální inspekce bezpečnostních sborů,
4. Hasičského záchranného sboru České republiky,
b) zpravodajské služby České republiky, Policie České republiky,
Generální inspekce bezpečnostních sborů a Hasičský záchranný sbor České
republiky,
c) orgány sociálního zabezpečení.
(3) Zvláštní postupy podle odstavce 1 stanoví vláda.
§ 128
zrušen
§ 129
zrušen
§ 130
zrušen
§ 131
zrušen
§ 132
zrušen
§ 133
Zrušovací ustanovení
Zrušují se s působností pro Českou republiku:
1. § 12 a 13 vyhlášky Ústřední rady odborů a Státního úřadu sociálního
zabezpečení č. 141/1958 Ú.l., o nemocenském pojištění a důchodovém
zabezpečení odsouzených, ve znění vyhlášky č. 102/1964 Sb., vyhlášky č.
143/1965 Sb., vyhlášky č. 95/1968 Sb., vyhlášky č. 155/1983 Sb. a
vyhlášky č. 263/1990 Sb.
2. § 15 odst. 1, § 81, 82, 83 a 84, § 85 odst. 1, 2, 3 a odst. 4 věta
první a druhá, § 86, 87 a 87a, § 88 odst. 2 věta druhá, § 90 a 91
vyhlášky Státního úřadu sociálního zabezpečení č. 104/1964 Sb., kterou
se provádí zákon o zabezpečení družstevních rolníků v nemoci a o
zabezpečení matky a dítěte, ve znění vyhlášky č. 142/1965 Sb., vyhlášky
č. 117/1967 Sb., vyhlášky č. 92/1968 Sb., vyhlášky č. 180/1968 Sb.,
vyhlášky č. 76/1970 Sb., vyhlášky č. 128/1975 Sb., vyhlášky č. 54/1976
Sb., vyhlášky č. 164/1979 Sb., vyhlášky č. 80/1982 Sb., vyhlášky č.
153/1983 Sb., vyhlášky č. 74/1984 Sb., vyhlášky č. 133/1984 Sb.,
vyhlášky č. 58/1987 Sb., vyhlášky č. 150/1988 Sb., vyhlášky č. 237/1988
Sb. a vyhlášky č. 261/1990 Sb.
3. § 32 odst. 3 zákona č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené,
o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění,
ve znění zákona č. 99/1972 Sb., zákona č. 73/1982 Sb., zákona č.
57/1984 Sb., zákona č. 109/1984 Sb., zákona č. 51/1987 Sb., zákona č.
103/1988 Sb., zákona č. 180/1990 Sb. a zákona č. 306/1991 Sb.
4. § 15 odst. 2 a § 16 vyhlášky Ústřední rady odborů č. 95/1968 Sb., o
poskytování přídavků na děti v nemocenském pojištění, ve znění vyhlášky
č. 78/1984 Sb., vyhlášky č. 147/1988 Sb. a vyhlášky č. 263/1990 Sb.
5. § 5 a 6 vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 182/1968
Sb., o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti uchazečům o
zaměstnání, ve znění vyhlášky č. 132/1984 Sb., vyhlášky č. 58/1987 Sb.
a vyhlášky č. 20/1991 Sb.
6. § 4 odst. 2 a § 5 odst. 2 vyhlášky Federálního ministerstva práce a
sociálních věcí a Ústřední rady odborů č. 51/1973 Sb., o úpravě
některých poměrů pěstounů vykonávajících pěstounskou péči ve zvláštních
zařízeních.
7. § 145b a 145c vyhlášky Federálního ministerstva práce a sociálních
věcí č. 128/1975 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení,
ve znění vyhlášky č. 81/1979 Sb., vyhlášky č. 108/1979 Sb., vyhlášky č.
164/1979 Sb., vyhlášky č. 15/1982 Sb., vyhlášky č. 78/1982 Sb.,
vyhlášky č. 141/1983 Sb., vyhlášky č. 144/1983 Sb., vyhlášky č. 73/1984
Sb., vyhlášky č. 131/1984 Sb., vyhlášky č. 57/1987 Sb. a vyhlášky č.
149/1988 Sb.
8. § 34, 55, 62, 67, 79, 93, 102 a 102d, § 102f odst. 4, § 105 odst. 3
vyhlášky Ústřední rady odborů č. 165/1979 Sb., o nemocenském pojištění
některých pracovníků a o poskytování dávek nemocenského pojištění
občanům ve zvláštních případech, ve znění vyhlášky č. 155/1983 Sb.,
vyhlášky č. 79/1984 Sb., vyhlášky č. 135/1984 Sb., vyhlášky č. 59/1987
Sb., vyhlášky č. 148/1988 Sb., vyhlášky č. 123/1990 Sb., vyhlášky č.
263/1990 Sb., vyhlášky č. 501/1990 Sb. a zákona č. 306/1991 Sb.
9. § 101 odst. 1 a 2, § 102 odst. 2, 5 a 6, § 103 odst. 2 věta druhá, §
107 odst. 2 věta první, § 108 odst. 3, § 109 odst. 2 věta první, § 111,
112, 113, 118, 119, 120, 121, § 122 odst. 2 písm. a) věta druhá a odst.
6, § 124, § 125 odst. 1 a 2, § 126, 137, § 142 odst. 2, 3, 4 písm. b) a
c), odst. 5, § 143 odst. 2 a 3, § 144 odst. 1 a 3, § 145, § 145b odst.
3 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č.
110/1990 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 46/1991 Sb., zákona č.
246/1991 Sb. a zákona č. 306/1991 Sb., pokud upravují organizační
uspořádání důchodového zabezpečení, nemocenského zabezpečení osob
samostatně výdělečně činných, řízení ve věcech důchodového zabezpečení
(nemocenského zabezpečení osob samostatně výdělečně činných)
prováděného orgány sociálního zabezpečení České republiky, jakož i
postup těchto orgánů a organizací při provádění důchodového zabezpečení
(nemocenského zabezpečení osob samostatně výdělečně činných).
10.§ 4 odst. 3, § 5 odst. 4, § 10 odst. 1 věta první, odst. 2 až 4, §
23 odst. 2, § 34 odst. 2, § 56a odst. 3 věta první, § 58 odst. 3 věta
druhá, odst. 4 a odst. 5 věta druhá, § 60, § 63 odst. 5 a 6, § 66 odst.
3, § 143, 144, 145 a 147, § 148 odst. 1, § 150, 151 a 152, § 153 odst.
3, 4, 6 až 9, § 154, 156, 157, 160, 161, 162, 163, 164, 165, 166, 172,
173 a 174 vyhlášky Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č.
149/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, ve znění
vyhlášky č. 123/1990 Sb., vyhlášky č. 260/1990 Sb., vyhlášky č.
313/1990 Sb., vyhlášky č. 501/1990 Sb., zákona č. 1/1991 Sb., vyhlášky
č. 20/1991 Sb., vyhlášky č. 182/1991 Sb., vyhlášky č. 183/1991 Sb. a
zákona č. 306/1991 Sb., pokud upravují organizační uspořádání
důchodového zabezpečení, nemocenského zabezpečení osob samostatně
výdělečně činných, řízení ve věcech důchodového zabezpečení
(nemocenského zabezpečení osob samostatně výdělečně činných)
prováděného orgány sociálního zabezpečení České republiky, jakož i
postup těchto orgánů a organizací při provádění důchodového zabezpečení
(nemocenského zabezpečení osob samostatně výdělečně činných).
11.§ 8, 9 a 10 vyhlášky Ministerstva zdravotnictví České republiky č.
463/1990 Sb., o poskytování lázeňské péče ve státních léčebných
zařízeních.
12.§ 1 odst. 5 a § 6 odst. 3 a 5 vyhlášky Ministerstva práce a
sociálních věcí České republiky č. 182/1991 Sb., kterou se provádí
zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti
orgánů České republiky v sociálním zabezpečení.
13.Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky č.
183/1991 Sb., o přechodu z pracovní neschopnosti do invalidity
(částečné invalidity).
§ 134
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1992.
Vybraná ustanovení novel
Čl. II zákona č. 424/2003 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Evidenční listy důchodového pojištění vedené před 1. lednem 2004
podle předpisů platných před tímto dnem se ukončí dnem 31. prosince
2003 bez zřetele na to, zda zaměstnání trvá dále po tomto datu, a na
základě písemné výzvy orgánu sociálního zabezpečení se předloží tomuto
orgánu ve lhůtě jím stanovené. Nebyla-li organizace vyzvána podle věty
první k předložení těchto evidenčních listů do 31. prosince 2004,
předloží je organizace bez výzvy příslušnému orgánu sociálního
zabezpečení do 30. června 2005. Povinnost organizace předložit
evidenční list důchodového pojištění občanovi k podpisu, stanovená
předpisy platnými před 1. lednem 2004, zůstává nedotčena. Při zápisu
údajů do evidenčních listů důchodového pojištění ukončených podle věty
první se postupuje podle předpisů platných před 1. lednem 2004.
2. Od 1. ledna 2004 se evidenční listy důchodového pojištění vedou na
nových tiskopisech; orgány sociálního zabezpečení vydají tyto tiskopisy
nejdéle do 31. prosince 2003.
3. Povinnost doplnit potvrzení nebo vydat potvrzení nové podle čl. I
bodu 26 platí i v případě, že dočasná pracovní neschopnost vznikla po
skončení zaměstnání v době před 1. lednem 2004 a trvala aspoň v tento
den.
4. Organizace je povinna do 31. července 2005 předložit příslušné
okresní správě sociálního zabezpečení seznam svých zaměstnanců, jejichž
účast na nemocenském pojištění vznikla před 1. červencem 2005 a trvá i
po 30. červnu 2005, s údaji o těchto zaměstnancích v rozsahu, v jakém
se evidují v registru pojištěnců nemocenského a důchodového pojištění
(§ 16a zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního
zabezpečení, ve znění čl. I tohoto zákona). Malá organizace je povinna
do 31. července 2005 předložit příslušné okresní správě sociálního
zabezpečení seznam svých zaměstnanců, jejichž účast na nemocenském
pojištění vznikla před 1. červencem 2005 a trvá i po 30. červnu 2005, s
těmito údaji o těchto zaměstnancích: jméno a současné příjmení, rodné
příjmení, rodné číslo, státní občanství, název a adresa cizozemského
nositele pojištění a cizozemské číslo pojištění. Organizace a malá
organizace jsou přitom povinny sdělit příslušné údaje o cizozemském
nemocenském a důchodovém pojištění svých zaměstnanců, i když nejsou
jejich prvním zaměstnavatelem po skončení tohoto pojištění v cizině. Za
nesplnění těchto povinností může okresní správa sociálního zabezpečení
uložit organizaci nebo malé organizaci pokutu až do výše 20 000 Kč;
pokutu lze uložit do dvou let ode dne, kdy k nesplnění povinnosti
došlo. Výnos z těchto pokut je příjmem státního rozpočtu.
Čl. III zákona č. 281/2004 Sb.
Přechodné ustanovení
Do dne nabytí účinnosti zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru
příslušníků bezpečnostních sborů, se provádí nemocenské a důchodové
pojištění ředitele Bezpečnostní informační služby podle dosavadních
předpisů.
Čl. XIII zákona č. 359/2004 Sb.
PŘECHODNÁ USTANOVENÍ
1. Ustanovení o neslučitelnosti funkce poslance Evropského parlamentu
podle § 53 odst. 2 písm. c) a d) zákona č. 62/2003 Sb., o volbách do
Evropského parlamentu a o změně některých zákonů, se poprvé užijí na
poslance Evropského parlamentu zvolené v prvních volbách do Evropského
parlamentu v roce 2004.
2. Ustanovení částí druhé až jedenácté se poprvé užijí na poslance
Evropského parlamentu zvolené v prvních volbách do Evropského
parlamentu v roce 2004.
Čl.III zákona č. 24/2006 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Byla-li výše částečného invalidního důchodu upravena podle § 46
odst. 1 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění platném ke dni
předcházejícímu dni účinnosti tohoto zákona, upraví se výše částečného
invalidního důchodu od nejbližší splátky splatné po dni účinnosti
tohoto zákona na výši, která by náležela, pokud by k takové úpravě
nedošlo.
2. Byla-li výplata částečného invalidního důchodu zastavena podle § 46
odst. 1 písm. c) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění platném ke dni
předcházejícímu dni účinnosti tohoto zákona, obnoví se výplata
částečného invalidního důchodu od nejbližší splátky splatné po dni
účinnosti tohoto zákona ve výši uvedené v ustanovení § 46 odst. 1 písm.
a) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění platném ke dni předcházejícímu dni
účinnosti tohoto zákona.
Čl.VI zákona č. 109/2006 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Posuzování zdravotního stavu podle § 8 odst. 1 písm. e) a g) až i)
zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního
zabezpečení, ve znění účinném do dne 1. července 2006, zahájená před
tímto dnem se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
2. Posuzování bezmocnosti a zda jde o dítě dlouhodobě těžce zdravotně
postižené vyžadující mimořádnou péči zahájená před 1. lednem 2007 se
dokončí podle dosavadních právních předpisů.
3. Řízení o uznání za osobu zdravotně znevýhodněnou zahájená a
pravomocně neskončená přede dnem 1. července 2006 se dokončí podle
dosavadních právních předpisů.
4. Okresní správy sociálního zabezpečení předají bezúplatně příslušným
úřadům práce
a) ke dni 1. července 2006 kopie posudků zpracovaných podle § 8 odst. 1
písm. e) a g) až i) zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění
sociálního zabezpečení, ve znění účinném do dne 1. července 2006,
b) ke dni 1. ledna 2007 kopie posudků zpracovaných podle § 8 odst. 1
písm. b) a d) zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění
sociálního zabezpečení, ve znění účinném do dne 1. července 2006.
5. Okresní správy sociálního zabezpečení posuzují pro účely důchodového
pojištění podle dosavadních právních předpisů bezmocnost a zda jde o
dítě dlouhodobě těžce zdravotně postižené vyžadující mimořádnou péči,
jde-li o dobu před 1. lednem 2007.
6. Výkon práv a povinností z pracovněprávních vztahů zaměstnanců v
České správě sociálního zabezpečení, k jejichž pracovním úkolům patří
posuzování zdravotního stavu pro účely státní sociální podpory,
sociální péče a zaměstnanosti a výkon činností s tím souvisejících,
přechází dnem 1. července 2006 z České správy sociálního zabezpečení na
úřady práce a na Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen
"ministerstvo"). Česká správa sociálního zabezpečení dohodne se
zaměstnancem v České správě sociálního zabezpečení podle věty první,
zda výkon jeho práv a povinností z pracovněprávních vztahů přejde na
úřad práce a na který úřad práce nebo zda přejde výkon těchto práv a
povinností na ministerstvo.
7. Česká správa sociálního zabezpečení na základě dohody podle odstavce
6 provede delimitaci zaměstnanců v České správě sociálního zabezpečení
na úřady práce a na ministerstvo. Takto provedená delimitace je
závazná.
8. Nedojde-li k dohodě podle odstavce 6 nejpozději do 31. května 2006,
stanoví počty a pravidla delimitace zaměstnanců v České správě
sociálního zabezpečení na úřady práce a na ministerstvo na návrh
ředitele České správy sociálního zabezpečení ministerstvo.
Čl.XIV zákona č. 189/2006 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Řízení o přechodu z pracovní neschopnosti do plné invalidity nebo
částečné invalidity zahájené před 1. lednem 2008 se dnem 1. ledna 2008
zastavuje, pokud nebylo před tímto dnem vydáno okresní správou
sociálního zabezpečení rozhodnutí. Bylo-li v řízení uvedeném ve větě
první vydáno před 1. lednem 2008 okresní správou sociálního zabezpečení
rozhodnutí, dokončí se toto řízení podle předpisů účinných ke dni 31.
prosince 2007, a to včetně podání odvolání, které lze po 31. prosinci
2007 podat ve lhůtě stanovené těmito předpisy; přitom pro výplatu
nemocenského platí § 171 odst. 1 věta první, odst. 2 a 3 zákona č.
187/2006 Sb., o nemocenském pojištění.
2. Nároky na náhradu nákladů řízení podle bodu 1 vzniklé před 1. lednem
2008 tím, že se občan na výzvu dostavil k lékaři orgánu sociálního
zabezpečení nebo se pro potřeby tohoto lékaře podvolil vyšetření
zdravotního stavu nebo jinému odbornému vyšetření, se posuzují podle
předpisů účinných ke dni 31. prosince 2007.
3. Zaměstnavatel, který vyplácí nemocenské, na které vznikl nárok před
1. lednem 2008, zaměstnanci, který žádá o přiznání výplaty starobního
důchodu ode dne, který spadá do období po 31. prosinci 2007, a v
souvislosti s tím zaměstnanec končí zaměstnání, postupuje při ukončení
výplaty nemocenského podle předpisů účinných ke dni 31. prosince 2007.
4. Přiznává-li se po 31. prosinci 2007 starobní, plný invalidní nebo
částečný invalidní důchod ode dne, který spadá do období před 1. lednem
2008, platí o souběhu nároku na výplatu těchto důchodů a nemocenského
předpisy účinné ke dni 31. prosince 2007.
5. Vyplácí-li zaměstnanci, který žádá o přiznání výplaty starobního
důchodu ode dne, který spadá do období po 31. prosinci 2007, nemocenské
k takovému dni zaměstnavatel podle předpisů účinných ke dni 31.
prosince 2007, oznamuje Česká správa sociálního zabezpečení tomuto
zaměstnavateli, od kdy byla přiznána výplata starobního důchodu.
6. Požádal-li zaměstnanec dočasně práce neschopný o plný nebo částečný
invalidní důchod podle § 93 odst. 1 zákona o organizaci a provádění
sociálního zabezpečení před 1. lednem 2008 a nemocenské je vypláceno i
po 31. prosinci 2007, postupuje Česká správa sociálního zabezpečení
podle § 93 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění
sociálního zabezpečení, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto
zákona.
7. Posudek vydaný podle § 95 zákona o organizaci a provádění sociálního
zabezpečení před 1. lednem 2008 je podkladem i pro rozhodnutí o žádosti
o plný invalidní nebo částečný invalidní důchod, které bude vydáno v
téže věci po 31. prosinci 2007.
8. Evidenční listy důchodového pojištění za rok 2007 se vyplňují podle
předpisů účinných ke dni 31. prosince 2007.
9. Zaměstnavatel, který podle § 171 odst. 1 zákona č. 187/2006 Sb., o
nemocenském pojištění, vyplácí zaměstnanci dávky nemocenského pojištění
ještě v roce 2008, zapíše do evidenčního listu důchodového pojištění za
rok 2008 dobu pobírání těchto dávek. Pokud zaměstnavatel vyplácí v roce
2008 dávky nemocenského pojištění po skončení zaměstnání, předkládá
evidenční list důchodového pojištění podle § 39 odst. 2 písm. a) věty
druhé zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního
zabezpečení, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
10. Pokud lhůta 3 let stanovená v § 118a odst. 3 větě první zákona č.
582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění
účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, počala plynout přede
dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a ke dni nabytí účinnosti tohoto
zákona ještě neuplynula, zaniká nárok orgánu sociálního zabezpečení na
vrácení, popřípadě náhradu částek důchodu vyplacených neprávem nebo ve
vyšší výši uplynutím této lhůty.
Čl. III zákona č. 152/2007 Sb.
Přechodná ustanovení k čl. I a II
1. Jestliže muž pečoval o dítě ve věku do 4 let v období od 1. ledna
1996 do 30. června 2005 a nepodal před 1. červencem 2007 přihlášku k
účasti na důchodovém pojištění nebo návrh na zahájení řízení o době a
rozsahu péče o toto dítě, popřípadě podal tuto přihlášku nebo tento
návrh opožděně, může podat návrh na zahájení tohoto řízení podle
dosavadních právních předpisů do 30. června 2009. Bylo-li v období od
1. ledna 1996 do 30. června 2007 rozhodnuto o žádosti o přiznání
důchodu, přičemž důchod byl přiznán, avšak nebylo přitom k době péče
uvedené ve větě první přihlédnuto, považuje se návrh na zahájení řízení
podle věty první též za žádost o úpravu výše přiznaného důchodu.
Podmínka podání přihlášky k účasti na důchodovém pojištění se po 30.
červnu 2007 nevyžaduje. Návrh na zahájení řízení podle věty první může
podat i pozůstalá osoba, která uplatňuje nárok na vdovský nebo sirotčí
důchod z důvodu úmrtí muže uvedeného ve větě první.
2. Jestliže péče muže o dítě ve věku do 4 let nebo péče osoby o
dlouhodobě těžce zdravotně postižené dítě vyžadující mimořádnou péči ve
věku do 18 let nebo o převážně nebo úplně bezmocnou osobu nebo částečně
bezmocnou osobu starší 80 let anebo o osobu, která je závislá na péči
jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo ve stupni III
(těžká závislost) anebo ve stupni IV (úplná závislost), skončila před
1. červencem 2007, avšak ke dni 30. června 2007 ještě neuplynula lhůta
k podání přihlášky k účasti na důchodovém pojištění podle právních
předpisů účinných ke dni 30. června 2007 nebo lhůta k podání návrhu na
zahájení řízení o době a rozsahu péče o tyto děti nebo o tyto osoby
podle právních předpisů účinných ke dni 30. června 2007, může oprávněná
osoba podat návrh na zahájení řízení o době a rozsahu péče podle
dosavadních právních předpisů do 30. června 2009. Podmínka podání
přihlášky k účasti na důchodovém pojištění osob uvedených ve větě první
se po 30. červnu 2007 nevyžaduje.
3. Jestliže okresní správa sociálního zabezpečení zahájila před 1.
červencem 2007 řízení o době a rozsahu péče o osoby uvedené v bodě 2 a
toto řízení nebylo do 30. června 2007 pravomocně skončeno, dokončí se
toto řízení podle právních předpisů účinných ke dni 30. června 2007.
4. Jestliže péče o osoby uvedené v bodě 2 a péče ženy o dítě ve věku do
4 let začala před 1. červencem 2007 a trvá ještě po 30. červnu 2007,
prokazuje se tato doba péče podle právních předpisů účinných po 30.
červnu 2007.
5. Výše starobních, plných invalidních a částečných invalidních důchodů
přiznaných před 1. červencem 2007 osobám, jimž byly při stanovení
osobního vyměřovacího základu vyloučené doby uvedené v § 16 odst. 4
větě druhé písm. e) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve
znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, (dále jen "zákon o
důchodovém pojištění") omezeny podle § 16 odst. 5 zákona o důchodovém
pojištění, se na žádost upraví od splátky důchodu splatné po 30. červnu
2007 tak, že do počtu vyloučených dob omezovaných podle § 16 odst. 5
zákona o důchodovém pojištění se nezahrnou vyloučené doby uvedené v §
16 odst. 4 větě druhé písm. e) zákona o důchodovém pojištění; přitom za
vyloučenou dobu uvedenou v § 16 odst. 4 větě druhé písm. e) zákona o
důchodovém pojištění se považuje pro účely této úpravy jen doba účasti
na důchodovém pojištění osob uvedených v § 5 odst. 1 písm. s) a § 102a
zákona o důchodovém pojištění. Lhůta pro vydání rozhodnutí stanovená ve
správním řádu se u žádostí uplatněných do 31. října 2007 prodlužuje o
90 dnů.
Čl. V zákona č. 306/2008 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Jestliže řízení o nároku na plný invalidní nebo částečný invalidní
důchod bylo zahájeno před 1. lednem 2010 a nebylo před tímto dnem
pravomocně skončeno, dokončí se podle právních předpisů účinných ke dni
31. prosince 2009, pokud plná invalidita nebo částečná invalidita
vznikla před 1. lednem 2010.
2. Ustanovení § 8 odst. 10 věty první zákona č. 582/1991 Sb., o
organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění účinném ode dne
nabytí účinnosti tohoto zákona, se nevztahuje na zasílání stejnopisů
těch posudků, které byly vydány před 1. lednem 2010.
Čl. II zákona č. 479/2008 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí posoudí
zdravotní stav a pracovní schopnost fyzických osob pro účely odvolacího
řízení správního v případech, kdy napadené rozhodnutí bylo vydáno na
základě posudku úřadu práce přede dnem 1. července 2009.
2. Okresní správa sociálního zabezpečení provede kontrolní lékařskou
prohlídku v termínu určeném při posouzení přede dnem 1. července 2009
úřadem práce nebo z podnětu orgánu, na základě jehož žádosti provedl
úřad práce přede dnem 1. července 2009 zjišťovací lékařskou prohlídku.
3. Proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ve věcech
důchodového pojištění, které bylo oznámeno přede dnem 1. ledna 2010,
nelze podat námitky.
4. Proti rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra,
Ministerstva spravedlnosti nebo Ministerstva obrany ve věcech
důchodového pojištění, které bylo oznámeno přede dnem 1. ledna 2010,
lze podat odvolání podle právních předpisů účinných ke dni 31. prosince
2009; řízení o tomto odvolání se provede podle těchto předpisů. Proti
rozhodnutí uvedenému ve větě první nelze podat námitky.
Čl. IV zákona č. 367/2011 Sb.
Přechodné ustanovení
Řízení o uznání osobou zdravotně znevýhodněnou, která nebyla pravomocně
ukončena do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí a práva a
povinnosti s nimi související se posuzují podle zákona č. 582/1991 Sb.,
ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl. XXXIX zákonného opatření č. 344/2013 Sb.
Přechodné ustanovení
Osoba dobrovolně účastná důchodového pojištění se může odhlásit z
účasti na důchodovém pojištění za dobu přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákonného opatření Senátu podle zákona č. 582/1991 Sb., ve znění
účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákonného opatření Senátu.
Čl. IX zákona č. 64/2014 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Nesplnění nebo porušení povinností zaměstnavatele nebo osoby
samostatně výdělečně činné poskytnout potřebnou součinnost orgánům
sociálního zabezpečení při kontrole účetních a dalších podkladů, které
jsou rozhodné pro určení výše pojistného na sociální zabezpečení a
příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, popřípadě výše záloh, a při
kontrole správnosti určení náhrad mezd a jiných příjmů poskytovaných
zaměstnavatelem po dobu prvních 14 kalendářních dnů a v období od 1.
ledna 2012 do 31. prosince 2013 prvních 21 kalendářních dnů dočasné
pracovní neschopnosti nebo karantény, k němuž došlo přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona, se posoudí podle právních předpisů účinných
přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, i když došlo ke zjištění
tohoto porušení či nesplnění povinnosti až po dni nabytí účinnosti
tohoto zákona nebo bylo-li řízení o tomto nesplnění či porušení
zahájeno po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Řízení o pokutě za nesplnění nebo porušení povinností zaměstnavatele
nebo osoby samostatně výdělečně činné poskytnout potřebnou součinnost
orgánům sociálního zabezpečení při kontrole účetních a dalších
podkladů, které jsou rozhodné pro určení výše pojistného na sociální
zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, popřípadě
výše záloh, a při kontrole správnosti určení náhrad mezd a jiných
příjmů poskytovaných zaměstnavatelem po dobu prvních 14 kalendářních
dnů a v období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 prvních 21
kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény zahájené
přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a pravomocně neskončené před
tímto dnem se dokončí podle právních předpisů účinných přede dnem
nabytí účinnosti tohoto zákona.
2) Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.
3a) Zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě.
4b) Například § 274 písm. f) občanského soudního řádu, § 9d zákona č.
328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, §
33 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční
činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů.
9) § 46 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský
zákon), ve znění zákona č. 167/2004 Sb.
9a) § 93 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České
republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
9b) Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění
pozdějších předpisů.
Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších
předpisů.
Zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním
postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších
předpisů.
9c) § 16 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním,
vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších
předpisů.
9d) Například § 25 odst. 3 zákona o sociálních službách.
21) § 20a zákona č. 589/1992 Sb.
22a) § 36 odst. 3 správního řádu.
22b) § 46 a 47 správního řádu.
22c) § 46 a 47 správního řádu.
22d) § 71 odst. 1 a 3 správního řádu.
32) § 13 a 16 zákona ČNR č. 589/1992 Sb.
32) Zákon č. 589/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
32a) § 132 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění
zákona č. 254/2002 Sb.
§ 116 zákona č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie
České republiky, ve znění zákona č. 26/1993 Sb.
§ 119 zákona č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě.
32b) Zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky,
ve znění zákona č. 118/1995 Sb.
32c) § 9 odst. 3 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém
pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
32d) § 45a odst. 6 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání
(živnostenský zákon), ve znění zákona č. 214/2006 Sb.
33) § 11 odst. 1 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění
zákona ČNR č. 548/1991 Sb. (úplné znění s působností pro Českou
republiku č. 86/1992 Sb.).
33a) § 205d odst. 1 zákoníku práce.
§ 1 vyhlášky č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby
zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním
úrazu nebo nemoci z povolání, ve znění pozdějších předpisů.
33b) § 86 odst. 2 a 3 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného
zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších
předpisů.
34) § 274 občanského soudního řádu (úplné znění č. 501/1992 Sb.).
34a) § 420 občanského zákoníku.
37) § 9 odst. 2 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb.
38) § 13 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání
(živnostenský zákon).
39) § 15 odst. 1 zákona ČNR č. 589/1992 Sb., ve znění zákona č.
160/1995 Sb.
40) § 15 odst. 3 zákona č. 589/1992 Sb., ve znění zákona č. 305/2008
Sb.
41) § 10 odst. 4 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
41) § 10 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb.
42) § 14 odst. 4 zákona ČNR č. 589/1992 Sb., ve znění zákona č.
160/1993 Sb.
45) Např. § 128 občanského soudního řádu a § 8 trestního řádu.
49) Zákon ČNR č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České
republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon ČNR č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a
dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů.
50) § 3 odst. 3 zákona ČNR č. 589/1992 Sb., ve znění zákona č. 160/1993
Sb.
50a) Zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění
pozdějších předpisů.
50c) Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků
bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů.
50d) Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o
bezpečnostní způsobilosti.
50e) § 11 odst. 1 písm. a) a odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb.
50f) Vyhláška č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních
výkonů s bodovými hodnotami, ve znění pozdějších předpisů.
50g) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.
50h) § 50a zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších
předpisů.
51) § 20a zákona ČNR č. 589/1992 Sb., ve znění zákona č. 241/1994 Sb.
52) § 5 odst. 1 písm. r) a s), odst. 3 věta druhá a odst. 4 zákona č.
155/1995 Sb.
52b) § 8 zákona č. 108/2006 Sb.
52c) § 9 odst. 8 věta třetí zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č.
152/2007 Sb.
53) § 6 zákona č. 155/1995 Sb.
54a) Zákon č. 435/2004 Sb.
55) § 6 zákona ČNR č. 589/1992 Sb., ve znění zákona č. 241/1994 Sb. a
zákona č. 160/1995 Sb.
56) § 11 odst. 3 písm. b) a § 16 odst. 6 zákona č. 155/1995 Sb.
§ 34 odst. 4 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech
spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých
státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění
pozdějších předpisů.
§ 73 odst. 4 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve
znění pozdějších předpisů.
§ 48 odst. 3 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve
znění pozdějších předpisů.
§ 53 odst. 4 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění
pozdějších předpisů.
57) § 37 odst. 1 písm. a) č. 1 a odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb.
§ 4 a § 6 písm. b) nařízení vlády ČSFR č. 557/1990 Sb., o mimořádném
poskytování starobního důchodu některým horníkům, ve znění zákona č.
578/1991 Sb.
60a) § 45a odst. 3 zákona č. 455/1991 Sb., ve znění zákona č. 214/2006
Sb.
60b) Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a
příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších
předpisů.
60c) § 20 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 152/2007 Sb.
60d) § 61a zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb.
61) § 7 odst. 3 soudního řádu správního.
64) § 20a zákona ČNR č. 589/1992 Sb., ve znění zákona č. 241/1994 Sb. a
zákona č. 160/1995 Sb.
66) § 9 odst. 2 písm. d) občanského soudního řádu.
66a) § 2 písm. r) zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech
veřejné správy a o změně některých dalších zákonů.
67) § 9 zákona č. 155/1995 Sb.
68) § 15 odst. 1 a 2 zákona ČNR č. 589/1992 Sb., ve znění zákona č.
160/1995 Sb.
68a) Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých
dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších
předpisů.
70) § 25 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb.
Nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z
povolání.
71) Např. § 190 odst. 3 zákoníku práce, § 45 odst. 5 zákona č. 48/1997
Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých
souvisejících zákonů.
71a) § 38j zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění
pozdějších předpisů.
71b) § 94 zákoníku práce.
71c) § 4a písm. b) a c) a § 47i zákona č. 359/1999 Sb., o
sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů.
72) § 22b odst. 1 a 3 zákona ČNR č. 589/1992 Sb., ve znění zákona č.
306/1997 Sb.
73) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 580/1990 Sb., kterou se provádí zákon č. 526/1990 Sb., o
cenách, ve znění pozdějších předpisů.
73a) § 3 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech
a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění zákona
č. 53/2004 Sb.
73b) § 1 zákona č. 133/2000 Sb., ve znění zákona č. 53/2004 Sb.
73c) § 27 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní
pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
§ 24 zákona č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České
republiky.
§ 21 zákona č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a
dalších zdravotních pojišťovnách.
73d) Například Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004
ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, ve
znění Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 988/2009 a Nařízení
Komise (EU) č. 1244/2010, Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č.
987/2009 ze dne 16. září 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k
nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení,
ve znění Nařízení Komise (EU) č. 1244/2010, a Nařízení Evropského
parlamentu a Rady (EU) č. 1231/2010 ze dne 24. listopadu 2010, kterým
se rozšiřuje působnost nařízení (ES) č. 883/2004 a nařízení (ES) č.
987/2009 na státní příslušníky třetích zemí, na které se tato nařízení
dosud nevztahují pouze z důvodu jejich státní příslušnosti.
73e) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a
o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
73f) Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o
Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu),
ve znění pozdějších předpisů.
73g) § 13b zákona č. 133/2000 Sb., ve znění zákona č. 53/2004 Sb.
73h) § 17a odst. 2 a 4 zákona č. 133/2000 Sb., ve znění zákona č.
53/2004 Sb.
73i) § 8a zákona č. 133/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
74) Například zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění
pozdějších předpisů.
74a) Zákon č. 133/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
75) Zákon č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření.
76) § 106a až 106c zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších
předpisů.
78) § 26 a 27 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve
znění pozdějších předpisů.
§ 49 zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně
některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
79) § 40 odst. 6 zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové
službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
80) § 228 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení
(insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.
81) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17.
prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro
regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti,
Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a
rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro
regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a
Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č.
1083/2006.
82) Například nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1304/2013
ze dne 17. prosince 2013 o Evropském sociálním fondu a o zrušení
nařízení Rady (ES) č. 1081/2006.
