273/2008 Sb.
ZÁKON
ze dne 17. července 2008
o Policii České republiky
Změna: 41/2009 Sb.
Změna: 153/2010 Sb.
Změna: 150/2011 Sb.
Změna: 273/2008 Sb., 341/2011 Sb., 459/2011 Sb.
Změna: 375/2011 Sb.
Změna: 105/2013 Sb., 273/2013 Sb., 303/2013 Sb.
Změna: 64/2014 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY
HLAVA I
POSTAVENÍ A ČINNOST POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY
§ 1
Policie České republiky (dále jen „policie") je jednotný ozbrojený
bezpečnostní sbor.
§ 2
Policie slouží veřejnosti. Jejím úkolem je chránit bezpečnost osob a
majetku a veřejný pořádek, předcházet trestné činnosti, plnit úkoly
podle trestního řádu a další úkoly na úseku vnitřního pořádku a
bezpečnosti svěřené jí zákony, přímo použitelnými předpisy Evropské
unie nebo mezinárodními smlouvami, které jsou součástí právního řádu
(dále jen „mezinárodní smlouva“).
§ 3
Policie působí na území České republiky, nestanoví-li tento zákon nebo
jiný právní předpis jinak.
§ 4
(1) Úkoly policie vykonávají příslušníci policie (dále jen
„policisté“)^1) a zaměstnanci^2) zařazení v policii (dále jen
„zaměstnanci policie“).
(2) Ministr vnitra (dále jen „ministr“) může povolat policisty k plnění
úkolů
a) Ministerstva vnitra (dále jen „ministerstvo“),
b) v Policejní akademii České republiky, nebo
c) ve škole anebo školském zařízení, které nejsou organizační částí
policie.
HLAVA II
ŘÍZENÍ A ORGANIZACE POLICIE
§ 5
(1) Policie je podřízena ministerstvu.
(2) Ministerstvo vytváří podmínky pro plnění úkolů policie.
(3) Policejní prezident odpovídá za činnost policie ministrovi.
§ 6
(1) Policii tvoří útvary, jimiž jsou
a) Policejní prezidium České republiky (dále jen „policejní prezidium“)
v čele s policejním prezidentem,
b) útvary policie s celostátní působností,
c) krajská ředitelství policie (dále jen „krajské ředitelství“),
d) útvary zřízené v rámci krajského ředitelství.
(2) Útvary policie uvedené v odstavci 1 písm. b) zřizuje na návrh
policejního prezidenta ministr. Útvary policie uvedené v odstavci 1
písm. d) zřizuje na návrh ředitele krajského ředitelství policejní
prezident.
(3) Policejní prezidium řídí činnost policie.
§ 7
Policejní prezidium a útvary policie s celostátní působností se při
nakládání s majetkem České republiky a v právních vztazích považují za
součást organizační složky státu a účetní jednotky ministerstvo.
§ 8
(1) Krajské ředitelství je organizační složkou státu a účetní
jednotkou, jehož příjmy a výdaje jsou součástí rozpočtové kapitoly
ministerstva. V čele krajského ředitelství je krajský ředitel, který je
také vedoucím organizační složky státu. Útvary policie zřízené v rámci
jeho působnosti jsou vnitřními organizačními jednotkami krajského
ředitelství.
(2) V policii se zřizuje 14 krajských ředitelství, jejichž názvy a
sídla jsou uvedeny v příloze k tomuto zákonu. Územní obvod krajského
ředitelství je shodný s územním obvodem vyššího územního samosprávného
celku.
HLAVA III
ZÁKLADNÍ POVINNOSTI
§ 9
Zdvořilost
Policista a zaměstnanec policie jsou při plnění úkolů policie povinni
dodržovat pravidla zdvořilosti a dbát cti, vážnosti a důstojnosti osob
i své vlastní.
§ 10
Iniciativa
(1) V případě ohrožení nebo porušení vnitřního pořádku a bezpečnosti,
jehož odstranění spadá do úkolů policie, je policista ve službě nebo
zaměstnanec policie v pracovní době povinen provést úkon v rámci své
pravomoci (dále jen „úkon“) nebo přijmout jiné opatření, aby ohrožení
nebo porušení odstranil.
(2) Policista má povinnost podle odstavce 1 i v době mimo službu, je-li
bezprostředně ohrožen život, zdraví nebo svoboda osob anebo majetek
nebo došlo-li k útoku na tyto hodnoty.
(3) V případě ohrožení nebo porušení vnitřního pořádku a bezpečnosti, k
jehož odstranění je příslušný jiný orgán veřejné správy a hrozí-li
nebezpečí z prodlení, je policista ve službě nebo zaměstnanec policie v
pracovní době povinen přijmout vhodné opatření k odstranění
bezprostředně hrozícího nebezpečí a v případě potřeby vyrozumět
příslušný orgán veřejné správy. Nehrozí-li nebezpečí z prodlení,
policista ve službě nebo zaměstnanec policie v pracovní době tento
orgán o tomto ohrožení nebo porušení bez zbytečného odkladu vyrozumí.
(4) Policista nemá povinnost provést úkon nebo jiné opatření, jestliže
a) provádí jiný úkon, zejména
1. plní úkoly, při nichž používá operativně pátrací prostředky^3) nebo
podpůrné operativně pátrací prostředky,
2. pronásleduje pachatele trestného činu,
3. zakročuje pod jednotným velením,
4. vykonává šifrovou nebo kurýrní službu, při níž by mohlo dojít k
ohrožení včasného předání šifrovaných zpráv nebo k ohrožení
přepravovaných věcí,
5. plní úkol, při němž používá výbušniny nebo výbušné předměty,
6. zajišťuje bezpečnost chráněných objektů, prostorů nebo osob,
7. provádí výcvik a přípravu k použití operativně pátracího prostředku
nebo podpůrného operativně pátracího prostředku, nebo
8. získává poznatky ze zájmového prostředí podle § 70,
jehož přerušení nebo nedokončení by mělo zřejmě závažnější následky než
nesplnění těchto povinností,
b) jsou jeho schopnosti sníženy v důsledku jeho zdravotního stavu nebo
vlivem léků anebo jiných látek tak, že řádné provedení nebo dokončení
úkonu anebo jiného opatření by bylo ohroženo,
c) k provedení úkonu nebo jiného opatření nebyl odborně vyškolen nebo
vycvičen a povaha úkonu nebo jiného opatření takové vyškolení nebo
vycvičení vyžaduje, nebo
d) je zřejmé, že nemůže úkon nebo jiné opatření úspěšně dokončit.
(5) Pokud to okolnosti dovolují, je policista před provedením úkonu,
při němž dochází k přímému vynucování splnění právní povinnosti nebo k
přímé ochraně práv za použití síly nebo hrozby jejího použití (dále jen
„zákrok“), povinen použít slov „Jménem zákona!" a odpovídající výzvy.
§ 11
Přiměřenost postupu
Policista a zaměstnanec policie jsou povinni
a) dbát, aby žádné osobě v důsledku jejich postupu nevznikla bezdůvodná
újma,
b) dbát, aby jejich rozhodnutím neprovést úkon nevznikla osobám,
jejichž bezpečnost je ohrožena, bezdůvodná újma,
c) postupovat tak, aby případný zásah do práv a svobod osob, vůči nimž
směřuje úkon, nebo osob nezúčastněných nepřekročil míru nezbytnou k
dosažení účelu sledovaného úkonem.
§ 12
Prokazování příslušnosti
(1) Při provádění úkonu je policista povinen prokázat svou příslušnost
k policii služebním stejnokrojem, služebním průkazem nebo odznakem
policie, na kterých musí být zřetelně viditelné identifikační číslo.
Zaměstnanec policie je při provádění úkonu povinen prokázat svou
příslušnost k policii průkazem zaměstnance policie se zřetelně
viditelným identifikačním číslem.
(2) Pokud povaha nebo okolnosti úkonu neumožňují prokázat příslušnost
způsobem podle odstavce 1, prokáže policista svou příslušnost k policii
ústním prohlášením „policie“; to neplatí, brání-li povaha nebo
okolnosti úkonu také ústnímu prohlášení. Způsobem podle odstavce 1 se
policista prokáže ihned, jakmile to okolnosti úkonu dovolí.
(3) Povinnost prokázat příslušnost k policii nemá policista, který tuto
příslušnost oprávněně zastírá.
§ 13
Poučování
Policista je povinen před provedením úkonu poučit osobu dotčenou úkonem
o právních důvodech provedení úkonu, a jde-li o úkon spojený se zásahem
do práv nebo svobod osoby, také o jejích právech a povinnostech. Pokud
poučení brání povaha a okolnosti úkonu, poučí nebo zajistí toto poučení
ihned, jakmile to okolnosti dovolí.
HLAVA IV
SPOLUPRÁCE A DALŠÍ VZTAHY POLICIE
Díl 1
Spolupráce
§ 14
Policie při plnění svých úkolů spolupracuje s ozbrojenými silami,
bezpečnostními sbory a dalšími orgány veřejné správy, jakož i s
právnickými a fyzickými osobami.
§ 15
V rámci spolupráce policie zejména upozorňuje orgány a osoby uvedené v
§ 14 na skutečnosti, které se dotýkají jejich činnosti a mohou vést k
ohrožení nebo porušení vnitřního pořádku a bezpečnosti, pokud tento
zákon nebo jiný právní předpis nestanoví jinak.
§ 16
Spolupráce s obcemi
(1) Útvar policie určený policejním prezidentem může uzavřít písemnou
koordinační dohodu s obcí nebo městskou částí hlavního města Prahy za
účelem stanovení společného postupu při zabezpečování místních
záležitostí veřejného pořádku.
(2) Místně příslušné krajské ředitelství může uzavřít písemnou
koordinační dohodu s hlavním městem Prahou za účelem stanovení
společného postupu při zabezpečování místních záležitostí veřejného
pořádku.
(3) Koordinační dohoda obsahuje zejména
a) formy a nástroje nepřetržité koordinace obce a útvaru policie při
zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku v obci,
b) úkoly obce a útvaru policie v oblasti předcházení protiprávním
jednáním porušujícím veřejný pořádek v obci,
c) úkoly obce a útvaru policie při porušení veřejného pořádku v obci,
d) podíl obce a útvaru policie na zajištění plnění úkolů podle písmen
b) a c),
e) formy a nástroje hodnocení plnění úkolů podle písmen b) a c) a
odstraňování případných zjištěných nedostatků,
f) dobu, na kterou je uzavírána,
g) poskytování finančních prostředků.
§ 17
Spolupráce s ostatními právnickými a fyzickými osobami
Policie spolupracuje s právnickými a fyzickými osobami
a) vykonávajícími činnost v oblasti
1. prevence kriminality a sociálně patologických jevů,
2. vzdělávacích aktivit na úseku vnitřního pořádku a bezpečnosti,
3. poskytování podpory, péče a pomoci obětem trestných činů,
4. zmírňování následků trestných činů, nebo
5. prevence a řešení následků krizových situací^4) a mimořádných
událostí na úseku vnitřního pořádku a bezpečnosti,
b) pracujícími s pachateli trestných činů a osobami se sociálně
patologickým nebo obdobným rizikovým způsobem chování, nebo
c) vykonávajícími jinou činnost ve prospěch zajištění vnitřního pořádku
a bezpečnosti.
Díl 2
Další vztahy
§ 18
Vyžadování pomoci od osob a orgánů
Policista je v rozsahu potřebném pro splnění konkrétního úkolu policie
oprávněn požadovat od orgánů a osob uvedených v § 14 věcnou a osobní
pomoc, zejména potřebné podklady a informace včetně osobních údajů.
Tyto orgány a osoby jsou povinny požadovanou pomoc poskytnout; nemusí
tak učinit, brání-li jim v tom zákonná nebo státem uznaná povinnost
mlčenlivosti anebo plnění jiné zákonné povinnosti. Fyzická osoba tak
nemusí dále učinit, pokud by poskytnutím pomoci vystavila vážnému
ohrožení sebe nebo osobu blízkou.
§ 19
Technická podpora
(1) Policie může technicky zabezpečit použití zpravodajské techniky
nebo nástrahové a zabezpečovací techniky^5) anebo sledování osob a věcí
na žádost státního orgánu oprávněného k takovému použití.
(2) Státní orgán v rámci žádosti doloží, že použití zpravodajské
techniky nebo sledování osob a věcí je povoleno podle jiného právního
předpisu.
§ 20
Působení policie v rámci integrovaného záchranného systému, při řešení
krizových situací a mimořádných událostí a při přípravě na ně
(1) Plněním úkolů k řešení mimořádných událostí a krizových situací se
rozumí i příprava policie na ně.
(2) Policie jako základní složka integrovaného záchranného systému
vykonává v místě provádění záchranných a likvidačních prací úkoly podle
tohoto zákona.
(3) Policista nebo útvar policie se podílejí na provádění záchranných a
likvidačních prací včetně letecké podpory integrovaného záchranného
systému a letecké podpory v krizových situacích,
a) jsou-li k tomu vycvičeni a vybaveni,
b) je-li to nezbytné pro záchranu života, zdraví nebo majetku a
c) jsou-li k tomu určeni policejním prezidentem.
§ 21
Poskytování ochrany a součinnosti při provádění exekuce a výkonu
rozhodnutí
(1) Policie poskytne ochranu osobě pověřené výkonem rozhodnutí za
podmínky, že tato osoba
a) nemůže provést výkon rozhodnutí z důvodu ohrožení svého života nebo
zdraví a
b) o poskytnutí této ochrany požádá
.
(2) Policie poskytne exekutorovi součinnost při exekuční činnosti a
ochranu při provádění exekuce. Ochranu poskytne policie za úhradu
nákladů v případě, že exekutor si může ochranu zajistit jinak.
(3) V žádosti o ochranu se musí uvést konkrétní důvody, z nichž obava z
ohrožení života nebo zdraví osoby vyplývá.
§ 22
Povolávání vojáků, příslušníků Vězeňské služby České republiky a Celní
správy České republiky k plnění úkolů policie
(1) Pokud síly a prostředky policie nebudou dostatečné k zajištění
vnitřního pořádku a bezpečnosti, může vláda České republiky povolat k
plnění úkolů policie vojáky v činné službě a příslušníky Vězeňské
služby České republiky nebo Celní správy České republiky. Vojáky a
příslušníky lze povolat na nezbytnou dobu.
(2) Vojáci a příslušníci povolaní podle odstavce 1 mají při plnění
úkolů policie oprávnění a povinnosti policisty; vláda České republiky
může rozsah těchto oprávnění a povinností omezit.
(3) Vojáci a příslušníci povolaní podle odstavce 1 prokazují svou
příslušnost k plnění úkolů policie svým předepsaným stejnokrojem s
vnějším označením „POLICIE“, průkazem potvrzujícím oprávnění k plnění
úkolů policie, popřípadě i ústním prohlášením. Při tom postupují podle
§ 12.
(4) Ministerstvo stanoví vyhláškou vzory vnějšího označení „POLICIE“ a
průkazu potvrzujícího oprávnění k plnění úkolů policie a způsob
prokazování příslušnosti.
§ 23
Uveřejňování informací hromadnými sdělovacími prostředky
Provozovatel rozhlasového nebo televizního vysílání a vydavatel
periodického tisku jsou povinni bez náhrady nákladů na základě žádosti
policie neprodleně a bez úpravy obsahu a smyslu uveřejnit informace o
závažném ohrožení života a zdraví osob, majetku nebo veřejného pořádku.
HLAVA V
OMEZENÍ OSOBNÍ SVOBODY
§ 24
Obecná ustanovení
(1) Osoba omezená na svobodě policistou nesmí být podrobena mučení nebo
krutému, nelidskému anebo ponižujícímu zacházení a nesmí s ní být
zacházeno takovým způsobem, který nerespektuje lidskou důstojnost.
Policista, který se stane svědkem takového zacházení, má povinnost
přijmout opatření k zamezení takovému zacházení a oznámit je
bezodkladně svému nadřízenému.
(2) Policie na žádost osoby omezené na svobodě vyrozumí o této
skutečnosti osobu jí blízkou nebo jinou osobu, kterou osoba omezená na
svobodě určí. Jedná-li se o osobu nezletilou, osobu, jejíž svéprávnost
byla omezena, vyrozumí také zákonného zástupce nebo opatrovníka této
osoby. Jedná-li se o osobu mladší 15 let, vyrozumí také orgán sociálně
právní ochrany dětí. Jde-li o vojáka v činné službě, vyrozumí také
Vojenskou policii. Policie provede vyrozumění neprodleně.
(3) Vyrozumění podle odstavce 2 policie neprovede, pokud by tím došlo k
ohrožení splnění účelu závažného úkonu nebo pokud by bylo takové
vyrozumění spojeno s nepřiměřenými obtížemi. O této skutečnosti bez
zbytečného odkladu písemně informuje místně příslušného státního
zástupce. Osobu podle odstavce 2 vyrozumí ihned, jakmile překážka podle
věty první pomine.
(4) Osoba omezená na svobodě má právo zajistit si na vlastní náklady
právní pomoc a mluvit s právním zástupcem bez přítomnosti třetí osoby.
Za tímto účelem poskytne policista neprodleně nezbytnou součinnost,
požádá-li o ni tato osoba.
(5) Osoba omezená na svobodě má právo nechat se vyšetřit nebo ošetřit
lékařem podle svého výběru; to neplatí pro vyšetření lékařem ke
zjištění, zda ji lze umístit do policejní cely nebo je nutno ji z ní
propustit. Policie za účelem ošetření nebo vyšetření umožní přístup
lékaře k této osobě.
§ 25
Připoutání
(1) Policista je oprávněn omezit možnost volného pohybu osoby, která
fyzicky napadá policistu nebo jinou osobu, ohrožuje vlastní život,
poškozuje majetek nebo se pokusí o útěk, připoutáním k vhodnému
předmětu, zejména pomocí pout.
(2) Omezení podle odstavce 1 musí být ukončeno v okamžiku, kdy je
zřejmé, že osoba jednání podle odstavce 1 nebude opakovat, nejdéle však
po uplynutí 2 hodin od okamžiku připoutání.
§ 26
Zajištění osoby
(1) Policista je oprávněn zajistit osobu, která
a) svým jednáním bezprostředně ohrožuje svůj život, život nebo zdraví
jiných osob anebo majetek,
b) v budově útvaru policie úmyslně znečišťuje nebo poškozuje majetek
anebo slovně uráží policistu nebo jinou osobu,
c) má být předvedena podle jiného právního předpisu^6),
d) utekla z výkonu trestu odnětí svobody, z výkonu ochranného léčení,
ústavní výchovy, předběžného opatření nebo ochranné výchovy anebo ze
zabezpečovací detence,
e) při předvedení kladla odpor nebo se pokusila o útěk,
f) byla přistižena při jednání, které má znaky správního deliktu, je-li
důvodná obava, že bude v protiprávním jednání pokračovat anebo mařit
řádné objasnění věci,
g) není trestně odpovědná a byla přistižena při jednání, které má znaky
trestného činu, je-li důvodná obava, že bude v protiprávním jednání
pokračovat anebo mařit řádné objasnění věci,
h) je nezletilá, je-li to nezbytné pro její navrácení do rodičovské
nebo jiné obdobné péče jejímu zákonnému zástupci, nebo
i) byla dopadena na základě pronásledování podle § 92 prováděném
příslušníkem zahraničního bezpečnostního sboru.
(2) Policista po pominutí důvodu zajištění osobu neprodleně propustí,
nestanoví-li tento zákon jinak. Je-li pro to právní důvod, předá osobu
příslušnému orgánu nebo zařízení pro výkon ochranného opatření.
(3) Zajištění může trvat nejdéle 24 hodin od okamžiku omezení osobní
svobody; zajištění podle odstavce 1 písm. i) však nesmí trvat déle než
6 hodin, pokud příslušný orgán cizího státu nepožádá o omezení osoby na
svobodě za účelem vydání nebo předání, přičemž hodiny mezi půlnocí a
devátou hodinou ranní se nezapočítávají.
(4) Zajistí-li policista osobu nezletilou nebo osobu, která není
trestně odpovědná, je povinen informovat o této skutečnosti neprodleně
jejího zákonného zástupce, opatrovníka nebo školské anebo výchovné
zařízení, ze kterého osoba utekla, nebo jiné obdobné zařízení, ve
kterém je tato osoba umístěna na základě rozhodnutí soudu anebo na
základě souhlasu zákonných zástupců anebo opatrovníka. Zákonný
zástupce, opatrovník nebo uvedené zařízení jsou povinni bez zbytečného
odkladu zajistit odvoz této osoby z útvaru, v němž je osoba zajištěna.
Zajistí-li policie výjimečně převezení osoby sama, má tato osoba, její
zákonný zástupce nebo opatrovník povinnost uhradit náklady převozu.
Policie zajištěnou osobu, která utekla z výkonu ústavní výchovy,
ochranné výchovy nebo předběžného opatření, převeze na nejbližší
záchytné pracoviště diagnostického ústavu, pokud není školské zařízení,
z něhož osoba utekla, blíže než toto záchytné pracoviště.
(5) O zajištění sepíše policista úřední záznam.
§ 27
Zajištění cizince
(1) Policista je oprávněn zajistit cizince, jestliže
a) se cizinec dopustil jednání, pro které lze pobyt na území České
republiky ukončit nebo zahájit řízení o správním vyhoštění,
b) bylo zahájeno řízení o správním vyhoštění a policista zjistí důvod
pro zajištění cizince podle jiného právního předpisu^8),
c) cizinec má být podle vykonatelného rozhodnutí vyhoštěn, nebo
d) je důvod se domnívat, že cizinec neoprávněně vstoupil na území České
republiky nebo zde neoprávněně pobývá.
(2) O zajištění cizince podle odstavce 1 policista bez zbytečného
odkladu informuje orgán, který rozhoduje o ukončení pobytu na území
České republiky nebo o správním vyhoštění. Policista je oprávněn
cizince zajistit do doby, než tento orgán cizinci doručí rozhodnutí o
ukončení pobytu nebo sdělení o zahájení řízení o správním vyhoštění.
(3) Zajištění podle odstavce 1 může trvat nejdéle 24 hodin od okamžiku
omezení osobní svobody. Zajištění podle odstavce 2 může trvat nejdéle
48 hodin od okamžiku omezení osobní svobody. Celková doba zajištění
podle odstavců 1 a 2 nesmí být delší než 48 hodin od okamžiku omezení
osobní svobody.
Policejní cely
§ 28
Policista je oprávněn umístit do policejní cely (dále jen „cela“) osobu
a) zajištěnou,
b) zadrženou^3),
c) zatčenou^3),
d) dodávanou do výkonu trestu odnětí svobody, zabezpečovací detence,
ochranného léčení nebo ochranné výchovy^3),
e) převzatou policistou k provedení procesních úkonů z vazby, výkonu
trestu odnětí svobody, zabezpečovací detence, ochranného léčení nebo
ochranné výchovy, nebo
f) předvedenou podle § 63 nebo 65, nelze-li pro odpor osoby zajistit
provedení úkonu uvedeného v § 63 nebo 65.
§ 29
(1) Před umístěním osoby do cely je policista oprávněn přesvědčit se,
zda tato osoba u sebe nemá zbraň nebo jinou věc způsobilou ohrozit
život anebo zdraví a takovou věc odebrat. Za tímto účelem je oprávněn
provést prohlídku osoby. Je-li věcí podle věty první zdravotní pomůcka,
jejíž odnětí způsobuje psychickou nebo fyzickou újmu, musí být pro
odebrání zvláštní důvod.
(2) Policista sepíše seznam odebraných věcí a kopii seznamu předá
osobě. Při propuštění osoby z cely jí vrátí odebrané věci proti
podpisu.
§ 30
Do cely se umísťují odděleně osoby
a) různého pohlaví,
b) mladší 18 let a dospělé,
c) zadržené^3) nebo zatčené^3), u nichž lze předpokládat, že proti nim
bude vedeno společné trestní řízení nebo spolu jejich trestní věci
souvisejí,
d) které se chovají agresivně, nebo
e) u nichž lze důvodně předpokládat agresivní chování.
§ 31
(1) Osobu, která je zjevně pod vlivem návykové látky^9), lze umístit do
cely za podmínky, že lékař po provedeném vyšetření neshledá důvody pro
její umístění na protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanici
nebo v jiném zdravotnickém zařízení anebo po provedeném ošetření již
nebude podle stanoviska lékaře důvod pro její umístění do
protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanice nebo jiného
zdravotnického zařízení.
(2) Zjistí-li policista, že osoba, která má být umístěna v cele, je
zraněná, nebo upozorní-li tato osoba na svou závažnou chorobu anebo je
důvodné podezření, že tato osoba takovou chorobou trpí, zajistí
policista její lékařské ošetření a vyžádá vyjádření lékaře k jejímu
zdravotnímu stavu.
§ 32
(1) Jestliže osoba umístěná v cele onemocní, utrpí jinou újmu na zdraví
nebo se pokusí o sebevraždu, policista, který vykonává ostrahu cely,
učiní potřebná opatření směřující k ochraně jejího života nebo zdraví,
zejména jí poskytne první pomoc a přivolá lékaře, od něhož vyžádá
stanovisko k dalšímu setrvání osoby v cele nebo k jejímu umístění ve
zdravotnickém zařízení. Pokud podle stanoviska lékaře brání zdravotní
stav osoby dalšímu setrvání v cele, policista osobu neprodleně z cely
propustí. Je-li to z hlediska zdravotního stavu osoby nezbytné, zajistí
policista její odvoz do zdravotnického zařízení.
(2) O případu podle odstavce 1 nebo o úmrtí osoby umístěné v cele
policista bezodkladně vyrozumí svého nadřízeného; ten neprodleně
vyrozumí příslušného státního zástupce. Úmrtí osoby policie oznámí bez
zbytečného odkladu také osobě blízké zemřelé osoby, pokud je známa.
§ 33
(1) Cela musí být hygienicky nezávadná a musí odpovídat svému účelu.
(2) V cele nesmějí být umístěny předměty, které by mohly být zneužity k
ohrožení života nebo zdraví policisty anebo jiných osob.
(3) Nemá-li osoba dostatečný oděv nebo má-li oděv hygienicky závadný,
zapůjčí jí oděv útvar policie, u kterého je cela zřízena.
(4) Osoba umístěná v cele má právo na přiměřený odpočinek včetně
spánku, na poskytnutí nezbytných léků a zdravotních pomůcek, dostatečný
přístup k vodě a toaletě, jakož i na provedení základní hygieny. Dále
má právo na poskytnutí stravy třikrát denně v přiměřených intervalech.
(5) Osoba umístěná v cele musí být prokazatelně informována o právech a
povinnostech osob umístěných v cele.
HLAVA VI
POSTUP VE VZTAHU K VĚCEM
§ 34
Odnětí věci
(1) Policista je oprávněn vyzvat osobu k vydání věci,
a) lze mít za to, že v řízení o přestupku může být uloženo její
propadnutí anebo může být zabrána, nebo
b) jde o věc důležitou pro řízení o přestupku.
(2) Po předchozí marné výzvě k vydání věci podle odstavce 1, je
policista oprávněn tuto věc odejmout. Nelze odejmout věc, jejíž hodnota
je v nápadném nepoměru k povaze přestupku.
(3) O vydání věci nebo jejím odnětí sepíše policista úřední záznam a
osobě vystaví potvrzení; vydanou nebo odňatou věc policista předá
orgánu, který je příslušný o přestupku rozhodnout.
(4) Je-li věcí podle odstavce 1 nebo 2 omamná nebo psychotropní látka
nebo prekursor drog, policie takovou látku po skončení věci zničí nebo
zaeviduje k účelům podle § 38, pokud nebylo rozhodnuto o propadnutí
věci nebo zabrání věci. Obdobným způsobem policie postupuje u omamných
nebo psychotropních látek nebo prekursorů drog získaných v souvislosti
s činností prováděnou podle § 69 a 70.
(5) Není-li věci vydané nebo odňaté k dalšímu řízení třeba, policista
ji vydá osobě, o jejímž právu na věc není pochyb; jinak ji vrátí osobě,
která ji vydala nebo které byla odňata.
§ 34a
Předběžné zajištění věci
(1) Policista je oprávněn vyzvat osobu k vydání věci, pokud lze na
základě zjištěných skutečností důvodně předpokládat, že o zajištění
nebo předání takové věci požádá cizí stát.
(2) Po předchozí marné výzvě k vydání věci podle odstavce 1 je
policista oprávněn tuto věc odejmout.
(3) O vydání nebo odnětí věci (dále jen „předběžné zajištění věci“)
sepíše policista úřední záznam a osobě vystaví potvrzení.
(4) Předběžné zajištění věci trvá nezbytně dlouhou dobu, nejdéle však
60 dnů.
(5) O předběžném zajištění věci, o možnosti uplatnit na ni právo, jakož
i o lhůtě podle odstavce 4 policie bez zbytečného odkladu vyrozumí cizí
stát, v jehož zájmu byla věc předběžně zajištěna.
(6) Nebrání-li tomu právní důvod, policie předběžně zajištěnou věc bez
zbytečného odkladu vydá osobě, u níž byla zajištěna, nebo tuto osobu
vyrozumí o možnosti věc převzít, pokud
a) cizí stát ve lhůtě podle odstavce 4 nedoručí žádost o zajištění nebo
předání věci podle zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech
trestních a
b) na věc neuplatní ve lhůtě podle odstavce 4 právo osoba jiná.
(7) Jestliže na předběžně zajištěnou věc uplatňuje nárok osoba jiná,
vydá se tomu, o jehož právu na věc není pochyb. Při pochybnostech se
věc uloží do úschovy soudu a osoba, která si na věc činí nárok, se
upozorní, aby jej uplatnila v řízení ve věcech občanskoprávních.
(8) Pokud osoba, které má být věc vydána podle odstavce 6 nebo 7, přes
opakovanou výzvu věc nepřevezme, s věcí se dále nakládá jako s věcí
nalezenou podle občanského zákoníku.
§ 35
Vydání a odebrání zbraně a prohlídka osoby
(1) Policista je oprávněn vyzvat osobu k vydání zbraně, hrozí-li
nebezpečí, že jí bude neoprávněně užito k násilí nebo pohrůžce násilím.
Po předchozí marné výzvě je policista oprávněn zbraň odebrat.
(2) Policista je oprávněn provést prohlídku osoby a odebrat jí zbraň,
pokud
a) osobní svoboda osoby má být omezena,
b) proti ní směřuje zákrok, nebo
c) proti ní směřuje jiný úkon, hrozí nebezpečí, že osoba bude klást
odpor, a je podezření, že má u sebe zbraň.
(3) O provedení prohlídky sepíše policista úřední záznam.
(4) Osobě, která zbraň vydala nebo jíž byla odebrána, vystaví policista
bez zbytečného odkladu potvrzení o jejím odebrání.
(5) Policista vydanou nebo odebranou zbraň vrátí, jestliže pominul
důvod pro její vydání nebo odebrání. Osoba je povinna vrácení zbraně
potvrdit podpisem.
§ 36
Použití technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla
(1) Policista je oprávněn použít technický prostředek k zabránění
odjezdu vozidla,
a) které bylo ponecháno na místě, kde je zakázáno stání nebo zastavení
vozidla,
b) které stojí na místě, do kterého je vjezd zakázán místní nebo
přechodnou úpravou provozu na pozemních komunikacích,
c) které stojí na chodníku, kde to není povoleno, nebo
d) je-li vozidlem proveden neoprávněný zábor veřejného prostranství
a jeho řidič není na místě přítomen.
(2) Technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla lze použít jen
tehdy, je-li zajištěna možnost jeho odstranění bez zbytečného odkladu.
(3) Technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla se odstraní bez
zbytečného odkladu po projednání přestupku v blokovém řízení, po
zjištění totožnosti osoby, která vozidlo na zakázaném místě ponechala,
po provedení úkonů nezbytných ke zjištění totožnosti takové osoby nebo
po uhrazení nákladů podle odstavce 5 provozovatelem vozidla.
(4) Technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla z důvodu uvedeného
v odstavci 1 nelze použít, jde-li o vozidlo, které
a) tvoří překážku silničního provozu^10), nebo
b) je viditelně označeno jako vozidlo ozbrojených sil, bezpečnostního
sboru, požární ochrany, vozidlo určené k poskytování zdravotnických
služeb, vozidlo invalidy nebo jako vozidlo osoby požívající výsad a
imunit podle zákona nebo mezinárodní smlouvy.
(5) Přiložení a odstranění technického prostředku k zabránění odjezdu
vozidla se provádí na náklady osoby, která vozidlo na místě ponechala,
a nelze-li ji zjistit, pak na náklady provozovatele vozidla. Pokud
došlo k přiložení technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla v
rozporu s odstavcem 1, uhrazené náklady musí být neprodleně vráceny
tomu, kdo je uhradil.
(6) Technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla může policista
použít také za podmínek podle § 55 odst. 1 písm. b). Na toto použití
technického prostředku se odstavce 1 až 5 nevztahují.
§ 37
Zajištění, odstranění a zničení věci
(1) Policista je oprávněn věc zajistit, popřípadě odstranit, je-li
důvodné podezření, že představuje bezprostřední závažné ohrožení
života, zdraví, majetku nebo životního prostředí a nelze-li toto
ohrožení odstranit jinak.
(2) Nelze-li ohrožení odstranit postupem podle odstavce 1, je policista
oprávněn věc zničit, zejména je-li důvodné podezření, že obsahuje
výbušninu.
(3) Nebrání-li tomu právní důvod, vydá policie zajištěnou věc bez
zbytečného odkladu tomu, o jehož právu na vydání věci není pochyb, nebo
oprávněnou osobu vyrozumí o možnosti věc převzít. Při pochybnostech
policie uloží věc do své úschovy a osobu, která si na vydání věci činí
nárok, poučí o možnosti uplatnit tento nárok v řízení ve věcech
občanskoprávních.
(4) Je-li nebezpečí, že se věc, která nemohla být vydána podle odstavce
3, zkazí, prodá se a získané peněžní prostředky se uloží do úschovy
policie.
(5) Zajištěná věc včetně peněžních prostředků podle odstavce 4 propadá
státu, pokud není nárok na její vydání uplatněn do 3 měsíců od
zajištění nebo není v této lhůtě vyzvednuta.
(6) Náklady spojené s úschovou hradí osoba, která věc převzala.
§ 38
Držení a používání nebezpečných látek a věcí
(1) Policie a policejní školy mohou pro účely výuky, výcviku, zkoušek,
expertizní, znalecké a vědecko-výzkumné činnosti nebo pro výkon jiné
činnosti v rámci plněného úkolu nabývat, držet, přechovávat, vyrobit a
používat nebezpečné látky a věci a části lidských pozůstatků^11).
(2) Nebezpečnými látkami a věcmi se pro účely tohoto zákona rozumějí
zejména výbušniny, výbušné předměty, omamné a psychotropní látky, jedy,
padělky platebních prostředků, známek a cenných papírů nebo jiných
listin.
(3) Policie
a) přijme opatření k zamezení neoprávněnému nebo nahodilému přístupu k
nebezpečným látkám a věcem nebo k jejich neoprávněnému použití, zničení
anebo ztrátě,
b) zpracuje a vede evidenci nebezpečných látek a věcí,
c) vede dokumentaci technicko-organizačních opatření k zajištění
ochrany nebezpečných látek a věcí a k eliminaci rizik plynoucích z
charakteru tohoto materiálu pro bezpečnost osob a majetku.
(4) Policista je oprávněn používat a přepravovat výbušniny a výbušné
předměty v souvislosti se zajišťováním bezpečnosti osob a majetku,
zejména při likvidaci nástražných výbušných systémů, při likvidaci
nálezu munice nebo výbušnin, při speciálním výcviku služebních psů, při
boji proti pachatelům závažných trestných činů nebo je-li to nezbytné k
předcházení anebo odstranění závažného ohrožení veřejného pořádku a
bezpečnosti.
(5) Zbraně, střelivo a munice včetně výbušnin, které jsou ve školách a
školských zařízeních určeny ke vzdělávání a výcviku policistů, jsou
výzbrojí policie. Zbraní se rozumí zbraň střelná včetně střeliva a
doplňků zbraně, výbušnina, speciální výbušný předmět, průlomový
pyrotechnický prostředek a speciální náloživo.
§ 39
Rušení provozu elektronických komunikací
(1) Policie může za účelem odstranění bezprostředního ohrožení životů
nebo zdraví osob anebo bezprostředně hrozící škody velkého rozsahu^9)
na majetku rušit v nezbytné míře a po nezbytnou dobu
a) provoz elektronických komunikačních zařízení a sítí,
b) poskytování služeb elektronických komunikací, nebo
c) provozování radiokomunikačních služeb.
(2) Zavedení rušení podle odstavce 1 policie ohlásí na územně příslušné
operační a informační středisko Integrovaného záchranného systému a
Českému telekomunikačnímu úřadu. V nezbytné míře informuje o provedeném
rušení dotčené provozovatele sítí a služeb elektronických komunikací.
To neplatí, pokud by poskytnutí informace podle věty první nebo druhé
mohlo ohrozit plnění úkolů policie.
§ 40
Vstup do obydlí, jiného prostoru nebo na pozemek
(1) Policista je oprávněn vstoupit bez souhlasu uživatele do obydlí,
jiného prostoru nebo na pozemek a provést tam potřebné úkony nebo jiná
opatření jen tehdy, jestliže věc nesnese odkladu a vstup tam je
nezbytný pro ochranu života nebo zdraví osob anebo pro odvrácení
závažného ohrožení veřejného pořádku a bezpečnosti.
(2) Oprávnění podle odstavce 1 má policista také v případě
a) důvodného podezření, že se na místě uvedeném v odstavci 1 nachází
zemřelý,
b) pronásledování osoby, nebo
c) vstupu do jiného prostoru nebo na pozemek, má-li důvodné podezření,
že se tam nachází týrané zvíře.
(3) Policista je oprávněn za účelem vstupu na místo uvedené v odstavci
1 toto místo otevřít nebo jiným způsobem si do něj zjednat přístup, v
případě nutnosti i za použití síly.
(4) Policista je povinen při vstupu do obydlí, jiného prostoru nebo na
pozemek a při následných úkonech zajistit přítomnost nezúčastněné
osoby; nemusí tak učinit, hrozí-li nebezpečí z prodlení nebo by mohlo
dojít k ohrožení života anebo zdraví nezúčastněné osoby.
(5) Po provedení úkonů nebo jiných opatření je policista povinen bez
zbytečného odkladu vyrozumět uživatele obydlí, jiného prostoru nebo
pozemku a zajistit zabezpečení tohoto místa, nemůže-li tak učinit
uživatel nebo jiná oprávněná osoba.
§ 41
Vstup do živnostenské provozovny
(1) Policista je při plnění konkrétního úkolu policie oprávněn
vstupovat v živnostenské provozovně do prostor, u kterých lze mít
důvodně za to, že se v nich zdržují fyzické osoby, a to i po skončení
prodejní nebo provozní doby. Tím není dotčena úprava vstupu do obydlí,
jiného prostoru nebo na pozemek.
(2) Nelze-li jinak dosáhnout splnění konkrétního úkolu policie, je
policista oprávněn za účelem vstupu do živnostenské provozovny tuto
provozovnu otevřít nebo jiným způsobem si do ní zjednat přístup, v
případě nutnosti i za použití síly.
§ 42
Zastavení a prohlídka dopravního prostředku
(1) Policista je oprávněn zastavit dopravní prostředek a provést jeho
prohlídku,
a) pronásleduje-li pachatele úmyslného trestného činu, nebo
b) pátrá-li po pachateli úmyslného trestného činu nebo po věcech z
takového trestného činu pocházejících anebo s takovým trestným činem
souvisejících,
má-li důvodné podezření, že se v dopravním prostředku takový pachatel
nebo věci nachází.
(2) Policista je oprávněn zastavit dopravní prostředek a provést jeho
prohlídku, má-li důvodné podezření, že používáním dopravního
prostředku, na dopravním prostředku nebo v souvislosti s dopravním
prostředkem byl spáchán trestný čin.
(3) Policista je oprávněn zastavit dopravní prostředek a provést jeho
prohlídku, pátrá-li po
a) osobách hledaných, pohřešovaných nebo protiprávně se zdržujících na
území České republiky,
b) zbraních, střelivu, výbušninách, omamných a psychotropních látkách a
jedech, nebo
c) věcech pocházejících z trestné činnosti anebo souvisejících s
trestnou činností,
má-li důvodné podezření, že se v dopravním prostředku taková osoba nebo
věc nachází.
(4) Policista je oprávněn při zajišťování bezpečnosti prostředků
veřejné hromadné dopravy před útoky na jejich provoz a na bezpečnost
cestujících v těchto prostředcích provést prohlídku zavazadla, jakož i
prostředku veřejné hromadné dopravy, za účelem zjištění, zda v nich
není přepravována věc, která by mohla být použita k takovému útoku.
Obdobně je oprávněn provést prohlídku osoby za účelem zjištění, zda
takovou věc nepřechovává.
(5) Policista je oprávněn při zajišťování bezpečnosti prostředků
veřejné hromadné dopravy a při zajišťování veřejného pořádku a
bezpečnosti v těchto prostředcích k
a) bezplatné přepravě těmito prostředky,
b) bezplatnému používání telekomunikačních zařízení instalovaných v
těchto prostředcích.
(6) Policista je oprávněn za účelem provedení prohlídky dopravní
prostředek otevřít nebo jiným způsobem si do něj zjednat přístup, v
případě nutnosti i za použití síly.
§ 43
(1) Vyžaduje-li to splnění konkrétního úkolu policie, je policista
oprávněn přikázat každému, aby
a) po nezbytnou dobu nevstupoval na policistou určené místo (dále jen
„určené místo“),
b) se po nezbytnou dobu nezdržoval na určeném místě, nebo
c) po nezbytnou dobu setrval na určeném místě, hrozí-li závažné
ohrožení života nebo zdraví.
(2) K vyznačení nebo ohraničení určeného místa může být použito
technických prostředků. Je-li jako technický prostředek použit pás s
označením „Policie ČR“, jde o příkaz podle odstavce 1.
HLAVA VII
VYKÁZÁNÍ
§ 44
(1) Lze-li na základě zjištěných skutečností, zejména s ohledem na
předcházející útoky, důvodně předpokládat, že se osoba dopustí
nebezpečného útoku proti životu, zdraví anebo svobodě nebo zvlášť
závažného útoku proti lidské důstojnosti, je policista oprávněn vykázat
tuto osobu z bytu nebo domu společně obývaného s útokem ohroženou
osobou (dále jen „společné obydlí“), jakož i z bezprostředního okolí
společného obydlí. Policista je oprávněn tuto osobu vykázat i v její
nepřítomnosti.
(2) Vykázání trvá po dobu 10 dnů ode dne jeho provedení. Tuto dobu
nelze zkrátit ani se souhlasem ohrožené osoby. Podáním návrhu na vydání
předběžného opatření podle zákona o zvláštních řízeních soudních v
průběhu vykázání se doba vykázání prodlužuje do dne nabytí právní moci
rozhodnutí soudu o tomto návrhu.
(3) Vykázání oznámí policista ústně vykázané i ohrožené osobě a
vyhotoví potvrzení o vykázání, které jim předá proti podpisu. Součástí
potvrzení o vykázání je vymezení prostoru, na který se vykázání
vztahuje, uvedení totožnosti ohrožené a vykázané osoby, poučení o
právech a povinnostech vykázané osoby a adresa útvaru policie, u
kterého si může vyzvednout kopii úředního záznamu o vykázání.
Odmítne-li ohrožená nebo vykázaná osoba potvrzení o vykázání převzít
nebo odmítne-li písemně potvrdit jeho převzetí, policista tuto
skutečnost uvede v úředním záznamu.
(4) Není-li vykázaná osoba vykázání přítomna, poučení o jejích právech
a povinnostech v souvislosti s vykázáním jí policista poskytne při
prvním kontaktu. Je-li to možné, policista této osobě předá potvrzení o
vykázání, v opačném případě ji poučí o možnosti převzít potvrzení o
vykázání a kopii úředního záznamu o vykázání u příslušného útvaru
policie; součástí poučení je i údaj o adrese tohoto útvaru.
(5) Nesouhlasí-li vykázaná osoba s vykázáním, může proti němu na místě
podat námitky, které policista uvede v potvrzení o vykázání. Policista
námitky předá bez zbytečného odkladu krajskému ředitelství příslušnému
podle místa vykázání (dále jen „příslušné krajské ředitelství“).
Vykázaná osoba může dále do 3 dnů ode dne převzetí potvrzení o vykázání
podat příslušnému krajskému ředitelství námitky písemně. Lhůta pro
podání námitek počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy došlo k
převzetí potvrzení o vykázání a je považována za dodrženou, jsou-li
námitky nejpozději v její poslední den předány k poštovní přepravě nebo
podány u příslušného krajského ředitelství. O tomto právu policista
vykázanou osobu poučí před předáním potvrzení o vykázání.
(6) Shledá-li příslušné krajské ředitelství, že podmínky pro vykázání
nebyly splněny, vykázání ukončí a o této skutečnosti vyrozumí ohroženou
a vykázanou osobu bez zbytečného odkladu.
§ 45
(1) Vykázaná osoba je povinna
a) opustit neprodleně prostor vymezený policistou v potvrzení o
vykázání,
b) zdržet se vstupu do prostoru podle písmene a),
c) zdržet se styku nebo navazování kontaktu s ohroženou osobou,
d) vydat policistovi na jeho výzvu všechny klíče od společného obydlí,
které drží.
Policista vykázanou osobu poučí o následcích neuposlechnutí výzvy podle
písmene d)^13).
(2) Vykázaná osoba má právo
a) vzít si ze společného obydlí věci sloužící její osobní potřebě,
osobní cennosti a osobní doklady před splněním povinnosti podle
odstavce 1 písm. a),
b) vzít si v průběhu vykázání ze společného obydlí věci podle písmene
a) a věci nezbytné pro její podnikání nebo pro výkon povolání; právo
lze uplatnit jedenkrát a pouze v přítomnosti policisty, policista o
výkonu tohoto práva ohroženou osobu předem informuje,
c) ověřovat provedení vykázání zejména na čísle tísňového volání 158,
d) vyzvednout si kopii úředního záznamu o vykázání u příslušného útvaru
policie.
(3) Policista poskytne vykázané osobě bez zbytečného odkladu informace
o možnostech jejího dalšího ubytování a v souvislosti s tím nezbytnou
součinnost. Od této osoby dále vyžádá adresu pro doručování.
§ 46
Policista poučí ohroženou osobu o
a) možnosti podání návrhu na vydání předběžného opatření podle zákona o
zvláštních řízeních soudních,
b) možnosti využití psychologických, sociálních nebo jiných služeb v
oblasti pomoci obětem násilí a
c) následcích vyplývajících z uvedení vědomě nepravdivých údajů, k nimž
policista při vykázání přihlíží.
§ 47
(1) Územní rozsah prostoru, na který se vykázání vztahuje, určí
policista podle míry požadavku účinné preventivní ochrany osoby
ohrožené útokem. Je-li v důsledku vykázání ohrožen provoz objektu nebo
znemožněn výkon zaměstnání vykázané osoby, policista o této skutečnosti
bezodkladně vyrozumí provozovatele objektu nebo zaměstnavatele vykázané
osoby za účelem přijetí potřebných opatření.
(2) Při provádění úkonů souvisejících s vykázáním policista zajistí
přítomnost nezúčastněné osoby; to neplatí, hrozí-li nebezpečí z
prodlení.
(3) Do 24 hodin od vstupu policisty do společného obydlí zašle
policista kopii úředního záznamu o vykázání příslušnému intervenčnímu
centru^14) a soudu, který je příslušný k rozhodnutí o návrhu na vydání
předběžného opatření podle zákona o zvláštních řízeních soudních. Pokud
ve společném obydlí žije nezletilá osoba, zašle kopii úředního záznamu
o vykázání v této lhůtě i příslušnému orgánu sociálně-právní ochrany
dětí.
(4) Policista ve lhůtě 3 dnů od vykázání provede kontrolu, zda vykázaná
osoba dodržuje povinnosti vyplývající z vykázání.
(5) O provedených úkonech a opatřeních sepíše policista úřední záznam.
HLAVA VIII
ZAJIŠŤOVÁNÍ BEZPEČNOSTI CHRÁNĚNÝCH OBJEKTŮ, PROSTORŮ A OSOB
§ 48
Zajišťování bezpečnosti chráněných objektů a prostorů
(1) Policie zajišťuje bezpečnost chráněných objektů a prostorů. Rozsah
zajišťování bezpečnosti stanoví na návrh policejního prezidenta ministr
v závislosti na bezpečnostní situaci a možné míře ohrožení.
(2) Chráněným objektem a prostorem se rozumí objekty a prostory
zvláštního významu pro vnitřní pořádek a bezpečnost, o nichž tak
rozhodne vláda; chráněným objektem a prostorem se rovněž rozumí objekty
a prostory, pro které taková ochrana vyplývá z mezinárodní smlouvy.
(3) Za chráněný objekt nebo prostor se považuje rovněž objekt nebo
prostor, který nesplňuje podmínku podle odstavce 2, po dobu trvání jeho
bezprostředního ohrožení. Policie zajišťuje ochranu takového objektu
nebo prostoru po nezbytnou dobu. O zajišťování této ochrany rozhoduje
policejní prezident, a pokud věc nesnese odkladu, policista provádějící
úkon.
(4) Při zajišťování bezpečnosti chráněného objektu nebo prostoru je
policista oprávněn
a) zjišťovat důvod vstupu osoby do objektu nebo prostoru,
b) zjišťovat totožnost vstupující nebo vycházející osoby,
c) provést prohlídku vnášené nebo vynášené věci,
d) zastavovat vjíždějící nebo vyjíždějící dopravní prostředek a provést
jeho prohlídku,
e) provést prohlídku vstupující nebo vycházející osoby,
f) na dobu pobytu osoby v objektu nebo prostoru jí odebrat zbraň.
§ 49
Zajišťování bezpečnosti určených osob
(1) Policie zajišťuje v rámci plnění svých úkolů bezpečnost
a) ústavního činitele České republiky, stanoví-li tak vláda,
b) osoby chráněné při jejím pobytu na území České republiky podle
mezinárodních dohod.
(2) Při zajišťování bezpečnosti osoby chráněné podle odstavce 1 nebo
osoby, které je poskytována krátkodobá ochrana, je policista oprávněn
a) provést prohlídku osoby, zavazadla, věci, dopravního prostředku nebo
objektu nacházejících se v prostoru, ze kterého by bylo možno ohrozit
bezpečnost chráněné osoby, a prohlídku takového prostoru a
b) ověřit dodržení hygienických limitů ukazatelů pitné vody, potravin a
pokrmů, jakož i splnění hygienických požadavků na výkon epidemiologicky
závažných činností^15), jestliže jich má být užito pro potřeby chráněné
osoby.
(3) Prohlídku osoby podle odstavce 2 písm. a) je policista oprávněn
provést, jestliže tato osoba na jeho výzvu ihned neopustí prostor podle
odstavce 2 písm. a) nebo hrozí-li nebezpečí z prodlení.
(4) Prohlídku objektu je policista oprávněn provést pouze se svolením
vlastníka nebo uživatele. Bez uvedeného svolení je policista oprávněn
provést prohlídku, je-li důvodné podezření, že z objektu hrozí útok na
bezpečnost chráněné osoby.
(5) Prohlídka objektu, zavazadla, věci a dopravního prostředku nesmí
sledovat jiný zájem než zajištění bezpečnosti chráněné osoby.
§ 50
Krátkodobá ochrana osoby
(1) Krátkodobou ochranou osoby se pro účely tohoto zákona rozumí
opatření zahrnující
a) fyzickou ochranu,
b) dočasnou změnu pobytu osoby,
c) použití zabezpečovací techniky, nebo
d) poradensko-preventivní činnost
.
(2) Krátkodobou ochranu osob poskytne policie v odůvodněných případech
osobě, které zřejmě hrozí újma na zdraví nebo jiné vážné nebezpečí,
avšak nelze jí poskytnout zvláštní ochranu osob^17) nebo nejsou splněny
podmínky zajišťování bezpečnosti osoby podle § 49 odst. 1 anebo
podmínky ochrany osoby pověřené výkonem rozhodnutí podle § 21.
Krátkodobá ochrana osob se v odůvodněných případech poskytne také
osobám blízkým osobě, které zřejmě hrozí újma na zdraví nebo jiné vážné
nebezpečí. Krátkodobou ochranu nelze poskytovat bez souhlasu osoby,
které má být poskytnuta.
(3) V případě bezprostředně hrozícího útoku na život nebo zdraví osoby
poskytne policista této osobě předběžně fyzickou ochranu a informuje o
tom útvar policie příslušný k zajišťování krátkodobé ochrany osob.
HLAVA IX
POUŽITÍ DONUCOVACÍCH PROSTŘEDKŮ A ZBRANĚ
§ 51
Obecné ustanovení
Policista je oprávněn použít při zákroku donucovací prostředek a zbraň,
k jejichž používání byl vycvičen.
§ 52
Donucovací prostředky
Donucovacími prostředky jsou
a) hmaty, chvaty, údery a kopy,
b) slzotvorný, elektrický nebo jiný obdobně dočasně zneschopňující
prostředek,
c) obušek a jiný úderný prostředek,
d) vrhací prostředek mající povahu střelné zbraně podle jiného právního
předpisu s dočasně zneschopňujícími účinky,
e) vrhací prostředek, který nemá povahu zbraně podle § 56 odst. 5,
f) zastavovací pás, zahrazení cesty vozidlem a jiný prostředek k
násilnému zastavení vozidla nebo zabránění odjezdu vozidla,
g) vytlačování vozidlem,
h) vytlačování štítem,
i) vytlačování koněm,
j) služební pes,
k) vodní stříkač,
l) zásahová výbuška,
m) úder střelnou zbraní,
n) hrozba namířenou střelnou zbraní,
o) varovný výstřel,
p) pouta,
q) prostředek k zamezení prostorové orientace.
§ 53
Obecné podmínky použití donucovacího prostředku
(1) Policista je oprávněn použít donucovací prostředek k ochraně
bezpečnosti své osoby, jiné osoby nebo majetku anebo k ochraně
veřejného pořádku.
(2) Před použitím donucovacího prostředku je policista povinen vyzvat
osobu, proti které zakročuje, aby upustila od protiprávního jednání, s
výstrahou, že bude použito donucovacích prostředků. To neplatí v
případě použití prostředku k zabránění odjezdu vozidla. Od výzvy s
výstrahou lze upustit v případě, že je ohrožen život nebo zdraví osoby
a zákrok nesnese odkladu.
(3) Policista je oprávněn použít donucovací prostředek, který
a) umožní dosažení účelu sledovaného zákrokem a
b) je nezbytný k překonání odporu nebo útoku osoby, proti níž
zakročuje.
(4) Elektrický donucovací prostředek je policista oprávněn použít
pouze, pokud by použití jiného donucovacího prostředku zjevně nebylo
dostatečné k dosažení účelu sledovaného zákrokem.
(5) Policista při použití donucovacího prostředku dbá na to, aby
nezpůsobil osobě újmu zřejmě nepřiměřenou povaze a nebezpečnosti jejího
protiprávního jednání.
§ 54
Použití pout a prostředků k zamezení prostorové orientace
Policista je oprávněn použít pouta a prostředek k zamezení prostorové
orientace také ke spoutání osoby
a) zajištěné,
b) zadržené^3),
c) zatčené^3),
d) dodávané do výkonu trestu odnětí svobody, zabezpečovací detence,
ochranného léčení nebo ochranné výchovy^3), nebo
e) převzaté policistou k provedení procesních úkonů z vazby nebo výkonu
trestu odnětí svobody, zabezpečovací detence, ochranného léčení nebo
ochranné výchovy,
je-li důvodná obava, že může být ohrožena bezpečnost osob, majetku nebo
ochrana veřejného pořádku anebo že se osoba pokusí o útěk. Policista je
oprávněn použít pouta ke vzájemnému připoutání dvou nebo více osob.
Prostředek k zamezení prostorové orientace je policista oprávněn použít
pouze, nelze-li účelu úkonu dosáhnout jinak.
§ 55
Použití prostředku k násilnému zastavení vozidla nebo zabránění jeho
odjezdu
(1) Policista je oprávněn použít prostředek k násilnému zastavení
vozidla nebo zabránění jeho odjezdu
a) k zastavení vozidla, jehož řidič přes výzvu k zastavení vozidla
podle jiného právního předpisu^10) vozidlo nezastaví, nebo
b) k zabránění odjezdu vozidla v rámci zákroku proti osobě, jejíž
osobní svoboda má být omezena, lze-li předpokládat, že se tato osoba
pokusí vozidlo použít k útěku.
(2) Policista při použití prostředku k násilnému zastavení vozidla dbá,
aby nedošlo k ohrožení života nebo zdraví jiných osob a aby život nebo
zdraví osoby, proti které směřuje zákrok, byly ohroženy jen v nezbytné
míře.
§ 56
Použití zbraně
(1) Policista je oprávněn použít zbraň
a) v nutné obraně nebo v krajní nouzi,
b) jestliže se nebezpečný pachatel, proti němuž zakročuje, na jeho
výzvu nevzdá nebo se zdráhá opustit svůj úkryt,
c) aby zamezil útěku nebezpečného pachatele, jehož nemůže jiným
způsobem zadržet,
d) nelze-li jinak překonat aktivní odpor směřující ke zmaření jeho
závažného zákroku,
e) aby odvrátil násilný útok, který ohrožuje střežený nebo chráněný
objekt anebo prostor,
f) nelze-li jinak zadržet dopravní prostředek, jehož řidič bezohlednou
jízdou vážně ohrožuje život nebo zdraví osob a na opětovnou výzvu nebo
znamení dané podle jiného právního předpisu^10) nezastaví,
g) jestliže osoba, proti níž byl použit donucovací prostředek hrozba
namířenou střelnou zbraní nebo varovný výstřel, neuposlechne příkazu
policisty směřujícího k zajištění bezpečnosti jeho vlastní nebo jiné
osoby, nebo
h) ke zneškodnění zvířete ohrožujícího život nebo zdraví osoby.
(2) Použití zbraně v případech uvedených v odstavci 1 písm. a) až f) je
přípustné pouze za podmínky, že užití donucovacího prostředku by bylo
zřejmě neúčinné.
(3) Před použitím zbraně v případech uvedených v odstavci 1 písm. a) až
e) je policista povinen vyzvat osobu, proti které zakročuje, aby
upustila od protiprávního jednání, s výstrahou, že bude použito zbraně.
Od výzvy s výstrahou lze upustit v případě, že je ohrožen život nebo
zdraví policisty nebo jiné osoby a zákrok nesnese odkladu.
(4) Při použití zbraně je policista povinen dbát nutné opatrnosti,
zejména neohrozit život jiných osob a co nejvíce šetřit život osoby,
proti níž zákrok směřuje.
(5) Zbraní podle této hlavy se rozumí zbraň střelná včetně střeliva a
doplňků zbraně, vyjma vrhacího prostředku majícího povahu střelné
zbraně podle jiného právního předpisu s dočasně zneschopňujícími
účinky, dále zbraň bodná a sečná, výbušnina, speciální výbušný předmět,
průlomový pyrotechnický prostředek a speciální náloživo.
§ 57
Povinnosti policisty po použití donucovacího prostředku nebo zbraně
(1) Po použití donucovacího prostředku nebo zbraně, při kterém došlo ke
zranění osoby, je policista povinen ihned, jakmile to okolnosti dovolí,
poskytnout zraněné osobě první pomoc a zajistit lékařské ošetření. Dále
je povinen učinit neodkladné úkony nebo jiná opatření, aby mohla být
řádně objasněna oprávněnost použití zbraně.
(2) Zákrok, při kterém bylo použito donucovacího prostředku nebo
zbraně, je policista povinen bezodkladně ohlásit svému nadřízenému a
sepsat o něm úřední záznam s uvedením důvodu, průběhu a výsledku jejich
použití. Úřední záznam nesepisuje při použití pout podle § 54.
(3) Vedoucí policejního útvaru je povinen vyrozumět bez zbytečného
odkladu příslušného státního zástupce o zranění nebo usmrcení osoby
anebo o škodě nikoli nepatrné^9), způsobených použitím donucovacího
prostředku nebo zbraně.
§ 58
Zvláštní omezení
(1) Při zákroku proti zjevně těhotné ženě, osobě zjevně vysokého věku,
osobě se zjevnou tělesnou vadou nebo chorobou nebo osobě zjevně mladší
15 let nesmí policista použít údery a kopy, slzotvorný, elektrický ani
jiný obdobný dočasně zneschopňující prostředek, obušek ani jiný úderný
prostředek, vrhací prostředek mající povahu střelné zbraně podle jiného
právního předpisu s dočasně zneschopňujícím účinkem, vrhací prostředek,
který nemá povahu zbraně podle tohoto zákona, vytlačování vozidlem,
vytlačování štítem, služebního psa, zásahovou výbušku, úder střelnou
zbraní, hrozbu namířenou střelnou zbraní, varovný výstřel a zbraň,
vyjma případů, kdy útok takové osoby bezprostředně ohrožuje život nebo
zdraví policisty anebo jiné osoby nebo hrozí větší škoda^9) na majetku
a nebezpečí nelze odvrátit jinak.
(2) Omezení podle odstavce 1 se nevztahuje na použití slzotvorného
prostředku, zásahové výbušky a vytlačování vozidlem a štítem, jsou-li
použity proti skupině osob.
§ 59
Zákrok pod jednotným velením
(1) Při zákroku pod jednotným velením rozhoduje o použití donucovacího
prostředku a zbraně velitel zakročující jednotky. O použití
donucovacího prostředku a zbraně může na místě zákroku rozhodnout také
nadřízený tohoto velitele, který tímto rozhodnutím přebírá velení do
ukončení zákroku. Rozhodnutí velitele zakročující jednotky a jeho
nadřízeného o použití donucovacího prostředku nebo zbraně musí být
zadokumentováno záznamovou technikou se zvukem nebo v listinné podobě.
(2) Rozhodnutím podle odstavce 1 přechází na toho, kdo rozhodnutí
učinil, odpovědnost za splnění povinností podle § 57.
HLAVA X
PRÁCE S INFORMACEMI
§ 60
Obecná ustanovení o zpracovávání informací policií
(1) Policie zpracovává v souladu s tímto zákonem a jiným právním
předpisem informace včetně osobních údajů v rozsahu nezbytném pro
plnění svých úkolů.
(2) Zpracovávané informace musí policie zabezpečit před neoprávněným
přístupem, změnou, zničením, ztrátou nebo odcizením, zneužitím nebo
jiným neoprávněným zpracováním. Policie dále učiní nezbytná opatření
pro zajištění bezpečnosti a spolehlivosti provozovaného informačního
systému. Tímto nejsou dotčeny povinnosti podle jiného právního
předpisu.
§ 61
Podání vysvětlení
(1) Policie může požadovat potřebné vysvětlení od osoby, která může
přispět k objasnění skutečností důležitých pro
a) odhalení trestného činu nebo přestupku a jeho pachatele,
b) vypátrání hledané nebo pohřešované osoby anebo věci, nebo
c) přípravu a výkon opatření k zajištění bezpečnosti osoby chráněné
podle tohoto zákona nebo jiného právního předpisu,
a v případě potřeby ji vyzvat, aby se ve stanovenou dobu, popřípadě bez
zbytečného odkladu, je-li to nezbytné, dostavila na určené místo k
sepsání úředního záznamu o podání vysvětlení.
(2) Dostaví-li se osoba na základě výzvy, je policista povinen s touto
osobou sepsat bez zbytečného odkladu úřední záznam o podání vysvětlení.
(3) Podání vysvětlení nesmí být od osoby požadováno, pokud by tím
porušila zákonem stanovenou nebo státem uznanou povinnost mlčenlivosti,
ledaže by byla této povinnosti příslušným orgánem nebo tím, v jehož
zájmu tuto povinnost má, zproštěna. Osoba může vysvětlení odepřít
pouze, pokud by jím sobě nebo osobě blízké způsobila nebezpečí
trestního stíhání nebo nebezpečí postihu za správní delikt.
(4) Kdo se dostaví na výzvu podle odstavce 1, má nárok na náhradu
nutných výdajů a na náhradu ušlého výdělku. Náhradu poskytuje policie.
Nárok na náhradu nemá ten, kdo se dostavil jen ve vlastním zájmu nebo
pro své protiprávní jednání. Nárok na náhradu zaniká, jestliže jej
osoba neuplatní do 7 dnů ode dne, kdy se na výzvu podle odstavce 1
dostavila; o tom musí být osoba poučena.
(5) Nevyhoví-li osoba bez dostatečné omluvy nebo bez závažných důvodů
výzvě, může být předvedena. Úřední záznam o podání vysvětlení je
policista povinen sepsat bez zbytečného odkladu po jejím předvedení; po
sepsání tohoto záznamu policista osobu propustí.
(6) O předvedení sepíše policista úřední záznam.
§ 62
Pořizování záznamů
(1) Policie může, je-li to nezbytné pro plnění jejích úkolů, pořizovat
zvukové, obrazové nebo jiné záznamy osob a věcí nacházejících se na
místech veřejně přístupných a zvukové, obrazové nebo jiné záznamy o
průběhu úkonu.
(2) Jsou-li k pořizování záznamů podle odstavce 1 zřízeny stálé
automatické technické systémy, policie informace o zřízení takových
systémů vhodným způsobem uveřejní.
§ 63
Prokázání totožnosti
(1) Prokázáním totožnosti se rozumí prokázání jména, popřípadě jmen,
příjmení, data narození a v případě potřeby také adresy místa trvalého
pobytu, adresy místa pobytu nebo adresy bydliště v zahraničí, rodného
čísla a státní příslušnosti. Rozsah a způsob zjišťování osobních údajů
musí být přiměřené účelu zjišťování totožnosti.
(2) Policista je oprávněn vyzvat k prokázání totožnosti osobu
a) podezřelou ze spáchání trestného činu nebo správního deliktu,
b) zdržující se v prostoru, o kterém lze důvodně předpokládat, že se v
něm zdržují cizinci bez povolení opravňujícího k pobytu na území České
republiky,
c) bezdůvodně se zdržující v bezprostřední blízkosti policií chráněného
prostoru nebo v místě, z něhož lze tento prostor účinně ohrozit,
d) od níž je požadováno vysvětlení,
e) odpovídající popisu hledané nebo pohřešované osoby,
f) vstupující do policií chráněného objektu nebo prostoru anebo do
místa, kam je policistou zakázán vstup, nebo z tohoto objektu, prostoru
anebo místa vycházející,
g) která má na místě veřejně přístupném zbraň a je důvodné podezření,
že zbraně může být užito k násilí nebo pohrůžce násilím,
h) zdržující se v blízkosti místa, kde došlo ke spáchání trestného činu
nebo správního deliktu, k požáru anebo jiné mimořádné události,
i) která má být předvedena na žádost příslušného orgánu podle jiného
právního předpisu^6),
j) která je oznamovatelem podezření ze spáchání trestného činu nebo
správního deliktu,
k) na žádost jiné osoby, která má na zjištění totožnosti právní zájem,
jakož i osobu, která o prokázání totožnosti policistu žádá, a zjištěné
osobní údaje předat osobě, která o prokázání totožnosti požádala, nebo
l) při plnění jiného úkolu, je-li to nezbytné k ochraně bezpečnosti
osob a majetku, veřejného pořádku nebo pro předcházení trestné
činnosti.
(3) Odmítne-li osoba uvedená v odstavci 2 prokázat svoji totožnost nebo
nemůže-li ji prokázat ani po poskytnutí potřebné přiměřené součinnosti
a policista nemůže její totožnost zjistit provedením úkonu na místě, je
oprávněn osobu předvést k provedení úkonů směřujících ke zjištění její
totožnosti. Potřebnou součinnost k prokázání totožnosti policista
poskytne způsobem a v rozsahu, který nezmaří účel úkonu.
(4) Nelze-li totožnost předvedené osoby zjistit na základě sdělených
údajů ani v dostupných evidencích, je policista oprávněn získat
informace potřebné k jejímu ztotožnění snímáním daktyloskopických
otisků, zjišťováním tělesných znaků, měřením těla, pořizováním
obrazových, zvukových a jiných záznamů a odebíráním biologických vzorků
umožňujících získání informací o genetickém vybavení.
(5) Nelze-li úkon podle odstavce 4 pro odpor osoby provést, je
policista oprávněn tento odpor překonat. Způsob překonání odporu musí
být přiměřený intenzitě odporu. Překonat odpor osoby nelze, jde-li o
odběr krve nebo jiný obdobný úkon spojený se zásahem do tělesné
integrity.
(6) Byla-li prokázáním totožnosti zjištěna osoba pohřešovaná, vyrozumí
policista se souhlasem této osoby toho, kdo pohřešování osoby oznámil.
Bez souhlasu pohřešované osoby policie oznamovateli sdělí, že pátrání
po pohřešované osobě bylo ukončeno. Je-li svéprávnost pohřešované osoby
omezena, vyrozumí policista o ztotožnění pohřešované osoby toho, kdo
pohřešování osoby oznámil, a jejího opatrovníka.
§ 64
(1) Předvedení osoby nesmí překročit dobu nezbytně nutnou pro zjištění
její totožnosti. Nezjistí-li policista totožnost osoby ani do 24 hodin
od předvedení, je povinen ji propustit.
(2) O provedených úkonech a opatřeních sepíše policista úřední záznam.
§ 65
Získávání osobních údajů pro účely budoucí identifikace
(1) Policie může při plnění svých úkolů pro účely budoucí identifikace
u
a) osoby obviněné ze spáchání úmyslného trestného činu nebo osoby,
které bylo sděleno podezření^18) pro spáchání takového trestného činu,
b) osoby ve výkonu trestu odnětí svobody za spáchání úmyslného
trestného činu,
c) osoby, jíž bylo uloženo ochranné léčení nebo zabezpečovací detence,
nebo
d) osoby nalezené, po níž bylo vyhlášeno pátrání a jejíž svéprávnost je
omezena,
snímat daktyloskopické otisky, zjišťovat tělesné znaky, provádět měření
těla, pořizovat obrazové, zvukové a obdobné záznamy a odebírat
biologické vzorky umožňující získání informací o genetickém vybavení.
(2) Nelze-li úkon podle odstavce 1 pro odpor osoby provést, je
policista po předchozí marné výzvě oprávněn tento odpor překonat.
Způsob překonání odporu musí být přiměřený intenzitě odporu. Překonat
odpor osoby nelze, jde-li o odběr krve nebo jiný obdobný úkon spojený
se zásahem do tělesné integrity.
(3) Nelze-li úkon podle odstavce 1 provést na místě, je policista
oprávněn osobu předvést k jeho provedení. Po provedení úkonu policista
osobu propustí.
(4) O provedených úkonech sepíše policista úřední záznam.
(5) Policie osobní údaje získané podle odstavce 1 zlikviduje, jakmile
jejich zpracovávání není nezbytné pro účely předcházení, vyhledávání
nebo odhalování trestné činnosti anebo stíhání trestných činů nebo
zajišťování bezpečnosti České republiky, veřejného pořádku nebo vnitřní
bezpečnosti.
§ 66
Získávání informací z evidencí
(1) Policie může v rozsahu potřebném pro plnění konkrétního úkolu žádat
od správce evidence nebo zpracovatele poskytnutí informací z evidence
provozované na základě jiného právního předpisu. Správce evidence nebo
zpracovatel poskytne informace bezplatně, nestanoví-li jiný právní
předpis jinak. Správce evidence nebo zpracovatel jsou povinni žádosti
bez zbytečného odkladu vyhovět, nestanoví-li jiný právní předpis pro
poskytnutí informací policii jiný režim^19).
(2) Policie může v rozsahu potřebném pro plnění konkrétního úkolu žádat
od správce evidence nebo zpracovatele poskytnutí informací z databáze
účastníků veřejně dostupné telefonní služby^20), agendového
informačního systému evidence občanských průkazů^21), agendového
informačního systému evidence cestovních dokladů^22), agendového
informačního systému evidence diplomatických a služebních pasů^22),
agendového informačního systému evidence obyvatel^23), evidence údajů o
mýtném^24), katastru nemovistostí^25), základního registru
obyvatel^33), základního registru právnických osob, podnikajících
fyzických osob a orgánů veřejné moci^33), základního registru územní
identifikace, adres a nemovitostí^33), základního registru agend orgánů
veřejné moci a některých práv a povinností^33), informačního systému
územní identifikace^33), registru silničních vozidel^34), centrálního
registru silničních vozidel^34), registru historických a sportovních
vozidel^34), registru řidičů^10) a centrálního registru řidičů^10)
způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup; v případě
agendového informačního systému evidence občanských průkazů a
agendového informačního systému evidence cestovních dokladů lze
informace poskytnout pouze způsobem umožňujícím nepřetržitý přístup; v
případě databáze účastníků veřejně dostupné telefonní služby se
informace poskytne ve formě a v rozsahu stanoveném jiným právním
předpisem^20).
(3) Policie může v případech stanovených zákonem a v rozsahu potřebném
pro plnění konkrétního úkolu žádat od právnické nebo fyzické osoby
zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou
službu elektronických komunikací poskytnutí provozních a lokalizačních
údajů způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup, nestanoví-li
jiný právní předpis^20) jinak. Tyto osoby jsou povinny žádosti vyhovět
bez zbytečného odkladu, ve formě a v rozsahu stanoveném jiným právním
předpisem.
(4) Policie žádá o poskytnutí informací podle odstavců 1 až 3 pouze
způsobem, který umožní policii uchovávat identifikační údaje o útvaru
policie nebo o policistovi, který o poskytnutí informací žádal, a o
účelu, k němuž bylo o poskytnutí informací žádáno, nejméně po dobu 5
let. O skutečnostech podle věty první jsou správce evidence nebo
zpracovatel povinni zachovávat mlčenlivost.
(5) Za účelem zajištění ochrany osoby, o níž lze důvodně předpokládat,
že by mohl být ohrožen její život nebo zdraví, za účelem pátrání po
hledané anebo pohřešované osobě nebo za účelem zabránění vyzrazení
činnosti policie mohou policie nebo ministerstvo požadovat od
zpracovatele nebo správce evidence vedené na základě jiných právních
předpisů, aby policii oznamovali každý výdej osobních údajů.
§ 67
Získávání informací v souvislosti s odhalováním a šetřením přestupků
(1) Policie je v souvislosti s odhalováním a šetřením přestupku
oprávněna vyžadovat
a) výpis z evidence Rejstříku trestů v případech, ve kterých by
předchozí trestní postih mohl vést k posouzení skutku jako trestného
činu,
b) provedení orientačního vyšetření při podezření na ovlivnění
alkoholem nebo jinou návykovou látkou pomocí dechové zkoušky nebo
odběrem slin anebo potu,
c) odborné lékařské vyšetření ke zjištění alkoholu nebo jiné návykové
látky včetně odběru krve, moči, slin nebo potu, a to i v případě, že
osobu nelze předem pro její zdravotní stav ke strpění příslušných úkonů
vyzvat, nebo
d) jiné odborné vyjádření.
(2) Policista je dále oprávněn provádět ohledání místa přestupku,
ohledání věci mající vztah ke spáchanému přestupku a v souvislosti s
tím zjišťovat a zajišťovat stopy.
(3) Úkonům uvedeným v odstavci 1 písm. b) nebo c) je osoba povinna se
podrobit, není-li to spojeno s nebezpečím pro její zdraví.
(4) Odběr krve musí být proveden, požádá-li o to osoba podezřelá z
přestupku.
§ 68
Pátrání po osobách a věcech
(1) Policie provádí jako součást plnění svých úkolů pátrání po osobách
a věcech s cílem zjistit, kde se tyto osoby nebo věci nacházejí, nebo
identifikovat osoby, mrtvoly, části lidského těla anebo kosterního
nálezu neznámé totožnosti.
(2) Policie může žádat pro účely zahájeného pátrání po konkrétní
hledané nebo pohřešované osobě a za účelem zjištění totožnosti osoby
neznámé totožnosti nebo totožnosti nalezené mrtvoly poskytnutí
provozních a lokalizačních údajů od právnické nebo fyzické osoby
zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou
službu elektronických komunikací způsobem umožňujícím dálkový a
nepřetržitý přístup, nestanoví-li jiný právní předpis^20) jinak.
Informace se poskytne ve formě a v rozsahu stanoveném jiným právním
předpisem^20).
(3) Policie může pro účely zahájeného pátrání po konkrétní hledané nebo
pohřešované osobě žádat od
a) banky předávání dat o době a místě použití elektronického platebního
prostředku hledané nebo pohřešované osoby,
b) zdravotní pojišťovny nebo poskytovatele zdravotních služeb
poskytnutí informací o době a místě poskytnutí zdravotních služeb této
osobě.
(4) Informace získané podle odstavců 2 a 3 lze použít pouze pro účely
zjištění doby a místa pobytu osoby.
(5) Policie může za účelem zjištění totožnosti neznámé mrtvoly žádat
poskytnutí údajů ze zdravotnické dokumentace.
Získávání poznatků o trestné činnosti
§ 69
(1) Policista před zahájením úkonů trestního řízení^3) z vlastní
iniciativy nebo na základě podnětu jiné osoby anebo orgánu za účelem
získání poznatků o trestné činnosti vyhledává, odhaluje, a je-li to
třeba, i dokumentuje skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán
trestný čin. V rámci činnosti podle věty první je povinen předcházet
trestné činnosti.
(2) Policista při výkonu činností podle odstavce 1 postupuje podle
tohoto zákona, za využití oprávnění a prostředků v něm uvedených.
§ 70
(1) Zájmovým prostředím se pro účely tohoto zákona rozumí prostředí, v
němž lze důvodně předpokládat získání poznatků důležitých pro
zamezování, odhalování a dokumentování trestných činů, ke zjišťování
jejich pachatelů a k předcházení těmto trestným činům.
(2) Získávání poznatků ze zájmového prostředí je činnost policisty,
který se zastíráním skutečného účelu své činnosti aktivně vyhledává,
dokumentuje a vyhodnocuje poznatky o zájmovém prostředí a osobách v něm
se pohybujících. V rámci této činnosti je policista oprávněn využívat
podpůrné operativně pátrací prostředky.
§ 71
Útvar policie, jehož úkolem je boj s terorismem, může za účelem
předcházení a odhalování konkrétních hrozeb v oblasti terorismu v
nezbytném rozsahu žádat od
a) právnické nebo fyzické osoby zajišťující veřejnou komunikační síť
nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací
poskytnutí provozních a lokalizačních údajů způsobem umožňujícím
dálkový a nepřetržitý přístup, nestanoví- li jiný právní předpis^20)
jinak; informace se poskytne ve formě a v rozsahu stanoveném jiným
právním předpisem^20),
b) banky předávání dat o době a místě použití elektronického platebního
prostředku,
c) zdravotní pojišťovny nebo poskytovatele zdravotních služeb
poskytnutí informací o době a místě poskytnutí zdravotních služeb.
§ 71a
Specializovaný útvar policie určený policejním prezidentem může pro
účely trestního řízení nebo pro účely zahájení trestního řízení žádat
od správce daně informace získané při správě daní, je-li to nezbytné
pro plnění konkrétního úkolu v oblasti boje proti korupci, terorismu,
organizovanému zločinu, daňové, finanční a závažné hospodářské
kriminalitě a legalizaci výnosů z trestné činnosti. Poskytnutí
informací podle tohoto ustanovení není porušením povinnosti
mlčenlivosti podle daňového řádu.
§ 72
Podpůrné operativně pátrací prostředky
Policista je při předcházení trestným činům, při získávání poznatků o
trestné činnosti, v souvislosti s trestním řízením a v souvislosti se
zajišťováním krátkodobé ochrany osoby oprávněn používat podpůrné
operativně pátrací prostředky, kterými jsou
a) informátor,
b) krycí prostředky,
c) zabezpečovací technika,
d) zvláštní finanční prostředky.
§ 73
Informátor
(1) Informátorem se rozumí fyzická osoba, která poskytuje policii
informace a služby takovým způsobem, aby nebyla vyzrazena její
spolupráce s policií.
(2) Informátorovi lze poskytnout za jeho činnost finanční nebo věcnou
odměnu.
§ 74
Krycí prostředky
Krycím prostředkem se rozumí věc včetně krycího dokladu, prostor nebo
činnost sloužící k zastírání skutečné totožnosti osoby, k zabránění
vyzrazení její činnosti nebo k zastírání činnosti policie.
§ 75
Krycí doklad
(1) Krycím dokladem se pro účely tohoto zákona rozumí listina,
popřípadě jiný dokument sloužící k zastírání skutečné totožnosti osoby,
k zabránění vyzrazení činnosti, krycího prostředku nebo zabezpečovací
techniky, k zastírání policejní činnosti anebo k jiným podobným účelům.
(2) Krycím dokladem nesmí být průkaz poslance nebo senátora, člena
vlády, guvernéra České národní banky, člena Nejvyššího kontrolního
úřadu, inspektora Úřadu pro ochranu osobních údajů a soudce Ústavního
soudu, služební průkaz soudce a státního zástupce a doklad osoby žijící
nebo zemřelé.
(3) Je-li to vzhledem k povaze krycího dokladu nutné, mohou policie
nebo ministerstvo v nezbytné míře zajistit v informačních systémech
vedených podle jiných právních předpisů vložení, změnu nebo vymazání
potřebných údajů a v odůvodněných případech blokování^26) těchto údajů.
Tyto údaje se zvlášť neoznačují a vedou se společně s ostatními
osobními údaji, pokud policie nebo ministerstvo nestanoví jinak. Orgány
veřejné správy na žádost policie nebo ministerstva vydají krycí doklad
a v souvislosti s jeho opatřováním, používáním a ukončením používání
provedou potřebné opatření. Při tom postupují tak, aby nedošlo k
vyzrazení činnosti policie nebo ministerstva.
(4) Krycí doklad opatřuje nebo vydává policie nebo ministerstvo se
souhlasem ministra. Ministerstvo vede evidenci krycích dokladů.
§ 76
Zabezpečovací technika
Zabezpečovací technikou se rozumí technické prostředky, zařízení a
jejich soubory používané za účelem předcházení nebo odstranění ohrožení
veřejného pořádku a bezpečnosti.
§ 77
Zvláštní finanční prostředky
(1) Zvláštními finančními prostředky se rozumí vyčleněné finanční
prostředky, které jsou používány k úhradě některých výdajů v
souvislosti se získáváním poznatků o trestné činnosti, používáním
podpůrných operativně pátracích prostředků, používáním operativně
pátracích prostředků podle trestního řádu^3) a v souvislosti se
zajišťováním krátkodobé ochrany osoby. Na nakládání se zvláštními
finančními prostředky se nevztahují právní předpisy upravující
hospodaření s peněžními prostředky státu.
(2) Policista nakládající se zvláštními finančními prostředky je
povinen s nimi nakládat hospodárně a v souladu s účelem, na který byly
poskytnuty.
§ 78
Předávání informací
(1) Policie předává národnímu členovi Eurojustu, Národnímu
bezpečnostnímu úřadu, zpravodajským službám České republiky, Vojenské
policii, ministerstvu, Vězeňské službě České republiky, Celní správě
České republiky a dalším orgánům veřejné správy informace včetně
informací zpracovávaných v policejních evidencích, které získala při
plnění svých úkolů, je-li to nezbytné pro plnění úkolů v rámci jejich
působnosti.
(2) Policie nepředá informace, pokud by to ohrozilo plnění úkolů
policie.
Zvláštní ustanovení o zpracovávání osobních údajů policií
§ 79
(1) Policie může zpracovávat osobní údaje včetně citlivých údajů bez
souhlasu osoby, jíž se tyto údaje týkají (dále jen „subjekt údajů“),
pokud je to nezbytné pro plnění jejích úkolů.
(2) Shromažďovat údaje o rasovém původu, náboženském nebo politickém
přesvědčení, o příslušnosti k zákonem nezakázanému sdružení nebo
sexuálním chování lze pouze tehdy, je-li to nezbytné pro účely šetření
konkrétního trestného činu nebo správního deliktu.
§ 80
Předávání nebo zpřístupňování osobních údajů
(1) Policie předává nebo zpřístupňuje osobní údaje,
a) stanoví-li tak tento zákon nebo jiný právní předpis, mezinárodní
smlouva nebo přímo použitelný předpis Evropské unie,
b) je-li předání nebo zpřístupnění osobních údajů nezbytné k odstranění
závažného ohrožení bezpečnosti osob nebo veřejného pořádku, nebo
c) je-li to ve prospěch osoby, k níž se osobní údaje vztahují, a tato
osoba dala k předání nebo zpřístupnění souhlas nebo lze její souhlas na
základě okolností důvodně předpokládat.
(2) V případě podle odstavce 1 písm. a) lze osobní údaje předat
příjemci bez žádosti, nestanoví-li jiný právní předpis, mezinárodní
smlouva nebo přímo použitelný předpis Evropské unie jinak. V případě
podle odstavce 1 písm. b) lze předat osobní údaje příjemci i bez
žádosti. V případě podle odstavce 1 písm. c) lze předat osobní údaje
příjemci pouze na základě písemné žádosti, která musí obsahovat účel,
pro který mají být osobní údaje předány.
(3) Je-li to možné, připojí se k předávaným osobním údajům informace o
pravomocných rozhodnutích orgánů činných v trestním řízení, pokud k
těmto údajům mají vztah.
(4) Nepravdivé nebo nepřesné osobní údaje nelze předávat; neověřené
osobní údaje se při předávání označí a uvede se míra jejich
spolehlivosti. Dojde-li k předání nepravdivých nebo nepřesných osobních
údajů, policie o tom bez zbytečného odkladu informuje příjemce těchto
údajů.
(5) Příjemce osobních údajů je oprávněn zpracovávat osobní údaje k
jinému účelu, než ke kterému byly předány nebo zpřístupněny, za
podmínky, že policie s tímto zpracováním souhlasí.
(6) Policie může i bez žádosti předat nebo zpřístupnit osobní údaje do
zahraničí
a) při využívání informačního systému vytvořeného státy, které jsou
vázány mezinárodními smlouvami o odstraňování kontrol na společných
hranicích a s nimi souvisejícími předpisy Evropské unie^27) (dále jen
„Schengenský informační systém“), v rozsahu a za účelem stanoveným
těmito mezinárodními smlouvami a předpisy Evropské unie, nebo
b) při předcházení trestné činnosti, prověřování skutečností
nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, odhalování a
vyšetřování trestných činů nebo při zajišťování veřejného pořádku a
bezpečnosti
1. mezinárodní organizaci Interpol,
2. Evropskému policejnímu úřadu,
3. zahraničnímu bezpečnostnímu sboru, nebo
4. příslušnému orgánu nebo instituci členského státu Evropské unie v
rozsahu a za účelem stanoveným mezinárodní smlouvou nebo předpisy
Evropské unie o policejní spolupráci
.
(7) Policie může při předání nebo zpřístupnění osobních údajů jinému
státu nebo mezinárodní organizaci stanovit podmínky vyplývající z
tohoto nebo jiného zákona týkající se zpracování předaných nebo
zpřístupněných osobních údajů.
(8) Policie dále může
a) vyslovit souhlas, aby byly prostřednictvím jiného státu nebo
mezinárodní organizace předány osobní údaje, které policie tomuto státu
nebo mezinárodní organizaci předala, třetímu státu nebo mezinárodní
organizaci; takový souhlas může být udělen i obecně,
b) požadovat od jiného státu nebo mezinárodní organizace informace o
zpracování předaných osobních údajů.
(9) K předání osobních údajů do zahraničí podle tohoto zákona se
nevyžaduje povolení Úřadu pro ochranu osobních údajů (dále jen „úřad“)
podle jiného právního předpisu.
§ 80a
Zpracování osobních údajů předávaných v rámci Evropské unie
(1) Policie v souladu s příslušným předpisem Evropské unie o policejní
spolupráci zpracovává při plnění svých úkolů osobní údaje zpřístupněné
nebo předávané
a) členským státem Evropské unie anebo státem přidruženým mezinárodní
smlouvou k provádění schengenských předpisů (dále jen „přidružený
stát“) nebo zpřístupněné nebo předávané do členského státu Evropské
unie nebo přidruženého státu, nebo
b) orgánem zřízeným na základě Smlouvy o Evropské unii anebo Smlouvy o
fungování Evropské unie (dále jen „evropský orgán“) nebo informačním
systémem zřízeným na základě Smlouvy o Evropské unii anebo Smlouvy o
fungování Evropské unie (dále jen „evropský informační systém“) nebo
zpřístupněné nebo předávané evropskému orgánu anebo evropskému
informačnímu systému, v rozsahu a za podmínek stanovených zákonem.
(2) Policie při zpracování osobních údajů zpřístupněných nebo předaných
podle odstavce 1 dodržuje podmínky stanovené předávajícím orgánem na
základě příslušného předpisu Evropské unie o policejní spolupráci.
(3) Je-li k dodržení podmínky stanovené příslušným předpisem Evropské
unie o policejní spolupráci třeba souhlas nebo vyjádření členského
státu Evropské unie, přidruženého státu nebo evropského orgánu, policie
stanoví tomuto členskému státu Evropské unie, přidruženému státu nebo
evropskému orgánu přiměřenou lhůtu, ve které má zaslat souhlas nebo
vyjádření, a upozorní jej, že pokud ve stanovené lhůtě své vyjádření
nezašle, má se za to, že s dalším předpokládaným postupem souhlasí.
§ 81
Zveřejňování osobních údajů
Policie může zveřejňovat osobní údaje
a) v rozsahu nezbytném k plnění úkolů policie v souvislosti
1. se zajišťováním bezpečnosti České republiky,
2. s pátráním po osobách, nebo
3. s předcházením a vyhledáváním trestné činnosti, nebo
b) pro účely předcházení a zamezování závažných ohrožení veřejného
pořádku a bezpečnosti.
§ 82
Prověřování potřebnosti dalšího zpracovávání osobních údajů
(1) Policie nejméně jednou za 3 roky prověří, jsou-li osobní údaje
zpracovávané pro účely podle § 85 nadále potřebné pro plnění jejích
úkolů v této oblasti.
(2) Orgány činné v trestním řízení, Ministerstvo spravedlnosti, Ústavní
soud a Kancelář prezidenta republiky policii v mezích své působnosti
průběžně informují pro účely prověřování podle odstavce 1 o svých
pravomocných rozhodnutích, promlčení trestního stíhání, výkonu trestu
nebo o rozhodnutích prezidenta republiky týkajících se trestního
řízení, trestů nebo udělené amnestie anebo milosti.
§ 83
Informování o osobních údajích a oprava nepravdivých nebo nepřesných
osobních údajů
(1) Policejní prezidium na písemnou žádost sdělí žadateli bezplatně
osobní údaje vztahující se k jeho osobě, a to do 60 dnů od jejího
doručení. U osobních údajů zpřístupněných nebo předávaných podle § 80a
odst. 1 také uvede, zda byly předány nebo zpřístupněny dalšímu příjemci
a povahu takového příjemce.
(2) Policejní prezidium na písemnou žádost osoby provede neprodleně po
jejím doručení bezplatně
a) opravu, likvidaci, blokování nebo doplnění nepravdivých anebo
nepřesných osobních údajů vztahujících se k osobě žadatele nebo
žadateli poskytne vysvětlení. Pokud by opravou, likvidací, blokováním
nebo doplněním osobních údajů bylo ohroženo plnění úkolu podle § 85,
může policie místo těchto operací připojit k souboru opravné
prohlášení,
b) označení údajů vztahujících se k osobě žadatele, jestliže žadatel
popírá jejich přesnost a nelze zjistit, zda jsou přesné nebo nikoli.
Toto označení se odstraní pouze se souhlasem žadatele nebo na základě
rozhodnutí příslušného soudu anebo úřadu.
(3) Novou žádost v téže věci lze podat nejdříve po uplynutí 6 měsíců od
podání žádosti předchozí.
(4) Policie žádostem podle odstavců 1 a 2 nevyhoví, popřípadě vyhoví
pouze částečně, pokud by sdělením došlo k ohrožení
a) plnění úkolu podle § 85,
b) utajovaných informací, nebo
c) oprávněných zájmů třetí osoby.
(5) O vyřízení žádosti policie žadatele písemně informuje. Informace o
vyřízení žádosti obsahuje odůvodnění, s výjimkou případů, kdy se
žadateli vyhovuje v plném rozsahu. Pokud by vyhověním žádosti nebo
sdělením o nevyhovění žádosti došlo k ohrožení plnění úkolu podle § 85,
policie žadatele písemně vyrozumí o tom, že nezpracovává žádné osobní
údaje vztahující se k jeho osobě. Informace o vyřízení žádosti musí
obsahovat poučení o tom, že žadatel má právo obrátit se na úřad.
6) Na postup při vyřizování žádosti se nepoužijí ustanovení správního
řádu o správním řízení.
§ 84
Zpracování údajů v Schengenském informačním systému
(1) Policie v souladu se závazky České republiky vyplývajícími z
mezinárodních smluv o odstraňování kontrol na společných hranicích a s
nimi souvisejících předpisů Evropské unie^27) provádí zpracování
informací včetně osobních údajů v Schengenském informačním systému.
(2) Policejní prezidium provozuje národní součást Schengenského
informačního systému a plní úkoly orgánu centrálně odpovědného za
národní součást Schengenského informačního systému a úkoly orgánu
zajišťujícího výměnu doplňujících informací k záznamům v Schengenském
informačním systému.
(3) Policejní prezidium provede na základě žádosti soudu, státního
zástupce, celního orgánu nebo zpravodajské služby podané v souladu se
závazky České republiky vzniklými na základě mezinárodních smluv o
odstraňování kontrol na společných hranicích a s nimi souvisejícími
předpisy Evropské unie operaci v Schengenském informačním systému.
Operaci učiní bez zbytečného odkladu a v rozsahu vyplývajícím z této
žádosti. V odůvodněném případě tak učiní po předchozím projednání s
orgánem navrhujícím příslušnou operaci.
§ 85
Zpracovávání osobních údajů při předcházení, vyhledávání, odhalování
trestné činnosti a stíhání trestných činů a zajišťování bezpečnosti
České republiky, veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti
(1) Policie může při plnění svých úkolů
a) zpracovávat nepřesné nebo neověřené osobní údaje; pokud je to možné,
policie osobní údaje takto označí,
b) zpracovávat osobní údaje i k jinému účelu, než ke kterému byly
shromážděny,
c) shromažďovat osobní údaje otevřeně i utajeným způsobem nebo pod
záminkou jiného účelu anebo jiné činnosti,
d) sdružovat osobní údaje, které byly získány k rozdílným účelům,
za účelem předcházení, vyhledávání, odhalování trestné činnosti a
stíhání trestných činů, zajištění vnitřního pořádku a bezpečnosti
včetně pátrání po osobách a věcech a zajištění bezpečnosti České
republiky.
(2) Policie zpracovává osobní údaje podle odstavce 1 odděleně od
osobních údajů zpracovávaných při plnění jiných úkolů policie.
§ 86
Při zpracovávání osobních údajů podle § 85 policie
a) stanoví účel, k němuž mají být osobní údaje zpracovávány,
b) neprodleně ohlásí úřadu zřízení každé evidence obsahující tyto
osobní údaje; součástí tohoto ohlášení je název útvaru odpovědného za
zpracovávání osobních údajů, účel evidence, kategorie subjektů údajů a
osobních údajů, které se těchto subjektů týkají, a popis opatření k
zajištění požadované ochrany osobních údajů.
§ 87
(1) Policie uchovává osobní údaje pro účely podle § 85 po dobu, která
je nezbytná k účelu jejich zpracování. Pomine-li tento účel, osobní
údaje zlikviduje.
(2) Policie osobní údaje nezlikviduje,
a) jsou-li dále využívány při plnění úkolu podle tohoto zákona nebo se
jedná o osobní údaje, které jsou součástí spisového materiálu, bez
ohledu na to, zda jsou zpracovány v listinné nebo automatizované
podobě, nebo
b) jde-li o zpracování osobních údajů pohřešované nebo hledané osoby,
za podmínky, že
1. osoba byla pohřešována nebo hledána opakovaně,
2. lze důvodně předpokládat, že bude opět pohřešována nebo hledána,
nebo
3. její osobní údaje jsou zpracovávány při plnění úkolů policie v
souvislosti s trestnou činností.
(3) Policie osobní údaje nezlikviduje, lze-li důvodně předpokládat, že
by likvidací byl poškozen oprávněný zájem subjektu údajů. V tomto
případě se osobní údaje blokují a lze je využívat pouze k účelu, který
zabránil jejich likvidaci.
§ 88
Při zpracovávání osobních údajů pro účely podle § 85 bez vědomí
subjektu údajů sdělí policie tomuto subjektu v okamžiku, kdy není
ohroženo plnění úkolů policie v souvislosti s těmito účely, že pro své
potřeby zpracovává jeho osobní údaje. Sdělení učinit nemusí,
a) jsou-li tyto údaje zlikvidovány bez zbytečného odkladu po zániku
uvedeného ohrožení, nebo
b) pokud by sdělení těchto údajů bylo spojeno s neúměrným úsilím.
HLAVA XI
MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE
§ 89
Policie při plnění svých úkolů spolupracuje s mezinárodní organizací
Interpol, Evropským policejním úřadem, příslušnými orgány a institucemi
Evropské unie a jejích členských států a s jinými mezinárodními
organizacemi, s mezinárodními trestními soudy, mezinárodními trestními
tribunály, popřípadě obdobnými mezinárodními soudními orgány, které
splňují alespoň jednu z podmínek uvedených v § 145 odst. 1 písm. b) a
c) zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních,
zahraničními bezpečnostními sbory a dalšími příslušnými zahraničními
subjekty.
§ 90
(1) V rámci policie je ústředním orgánem pro mezinárodní policejní
spolupráci policejní prezidium.
(2) Policejní prezidium je příslušné k
a) plnění úkolů svěřených Národní jednotce Úmluvou založenou na článku
K.3 Smlouvy o Evropské unii, o zřízení Evropského policejního úřadu
(Úmluva o Europolu) a s ní souvisejícími a navazujícími předpisy
Evropské unie,
b) přijetí žádosti o uplatnění práva na přístup k údajům, které jsou
uloženy u Evropského policejního úřadu, a žádosti o přezkoumání těchto
údajů.
§ 91
Policie může na žádost zahraničního bezpečnostního sboru použít
a) podpůrné operativně pátrací prostředky v souladu s tímto zákonem,
nebo
b) operativně pátrací prostředky v souladu s jiným právním
předpisem^3).
§ 92
(1) Příslušník zahraničního bezpečnostního sboru může za podmínek, v
rozsahu a způsobem stanovenými mezinárodní smlouvou vykonávat na území
České republiky oprávnění a povinnosti policisty podle tohoto zákona.
(2) Se souhlasem policejního prezidenta a příslušného orgánu cizího
státu lze využít v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem nebo
jiným právním předpisem příslušníka zahraničního bezpečnostního sboru
a) jako agenta,
b) k provedení předstíraného převodu,
c) ke sledování osob a věcí,
d) k použití zabezpečovací techniky,
e) k provedení zákroku proti pachatelům závažných trestných činů,
f) k zajišťování veřejného pořádku a bezpečnosti při řešení mimořádných
bezpečnostních situací, nebo
g) k zajištění bezpečnosti chráněných prostor a objektů nebo osob
chráněných podle tohoto zákona.
(3) Je-li to třeba k zajišťování veřejného pořádku a bezpečnosti nebo
předcházení trestným činům, lze se souhlasem policejního prezidenta a
se souhlasem příslušného orgánu členského státu Evropské unie využít k
plnění těchto úkolů v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem
nebo jiným právním předpisem a předpisy Evropské unie o policejní
spolupráci příslušníka zahraničního bezpečnostního sboru členského
státu Evropské unie.
(4) Je-li to třeba k zajišťování bezpečnosti letecké, železniční, vodní
nebo silniční dopravy, lze se souhlasem policejního prezidenta a se
souhlasem příslušného orgánu cizího státu využít v rozsahu a za
podmínek stanovených tímto zákonem nebo jiným právním předpisem
příslušníka zahraničního bezpečnostního sboru.
(5) Nestanoví-li mezinárodní smlouva něco jiného, je příslušník
zahraničního bezpečnostního sboru oprávněn pokračovat v pronásledování
osoby i na území České republiky. Pokud nestanoví mezinárodní smlouva
něco jiného, příslušník zahraničního bezpečnostního sboru
a) je povinen neprodleně informovat policii podle odstavce 6 a
uposlechnout jejích pokynů,
b) je povinen okamžitě na pokyn policie podle odstavce 6 zastavit
pronásledování,
c) je povinen dodržovat právní předpisy České republiky,
d) je povinen na výzvu prokázat příslušnost k zahraničnímu
bezpečnostnímu sboru,
e) je povinen používat jednoznačně rozpoznatelné označení příslušnosti
k takovému sboru,
f) nesmí vstupovat do obydlí, nebo na jiná místa veřejně nepřístupná,
g) je v nepřítomnosti policisty až do okamžiku zajištění pronásledované
osoby uvedené v § 26 odst. 1 písm. i) oprávněn omezit přiměřeným
způsobem její osobní svobodu, prohlédnout osobu, zda u sebe nemá zbraň,
a zbraň odejmout a v odůvodněných případech odejmout jinou věc.
(6) Při provádění úkonů podle odstavců 2, 3 a 5 řídí policista určený
policejním prezidentem činnost příslušníka zahraničního bezpečnostního
sboru a za jeho činnost odpovídá.
(7) Pro účely náhrady škody vzniklé v souvislosti s prováděním úkonů
podle odstavců 2 až 4 se příslušník zahraničního bezpečnostního sboru
považuje za policistu.
§ 93
Policista je oprávněn působit na území jiného státu
a) za podmínek, v rozsahu a způsobem stanovenými mezinárodní smlouvou,
b) v rámci mírové nebo jiné operace, které se Česká republika účastní
na základě rozhodnutí mezinárodní organizace, jíž je Česká republika
členem nebo s níž má uzavřeny příslušné mezinárodní smlouvy, nebo na
základě rozhodnutí příslušného orgánu nebo instituce Evropské unie,
nebo
c) je-li vyslán k plnění úkolů policie na základě rozhodnutí ministra
se souhlasem příslušného orgánu cizího státu nebo na žádost příslušného
orgánu cizího státu.
§ 94
Policie může subjektům uvedeným v § 89 poskytovat utajované informace i
bez souhlasu Národního bezpečnostního úřadu. Poskytování utajovaných
informací se neuskutečňuje prostřednictvím Ústředního registru
utajovaných informací podle jiného právního předpisu^28).
HLAVA XII
NÁHRADA ŠKODY A NÁHRADA ZA POSKYTNUTÍ VĚCNÉ POMOCI
§ 95
(1) Stát je povinen nahradit škodu způsobenou policií v souvislosti s
plněním úkolů; to neplatí, pokud se jedná o škodu způsobenou osobě,
která svým protiprávním jednáním oprávněný a přiměřený zákrok vyvolala.
(2) Je-li zaručena vzájemnost, stát uhradí škodu jinému státu
způsobenou na jeho území policistou vyslaným k plnění úkolů do
zahraničí. Stát uhradí členskému státu, přidruženému státu nebo
evropskému orgánu škodu také v případě, že takový stát nebo orgán
poskytl náhradu škody způsobené tím, že policie předala nepřesné osobní
údaje nebo předala osobní údaje v rozporu se zákonem, přičemž se
zohlední možná chyba příjemce osobních údajů při jejich použití. Jinému
než členskému státu nebo přidruženému státu uhradí stát škodu podle
věty druhé, jen je-li zaručena vzájemnost.
(3) Stát je povinen nahradit škodu
a) osobě, která poskytla pomoc policii nebo policistovi na jeho žádost
anebo s jeho vědomím; stát se této povinnosti k náhradě škody může
zprostit jen tehdy, způsobila-li si tuto škodu osoba úmyslně,
b) kterou osoba způsobila v souvislosti s pomocí poskytnutou policii
nebo policistovi.
(4) Došlo-li u osoby podle odstavce 3 písm. a) k újmě na zdraví nebo
smrti, určí se rozsah a výše náhrady škody podle ustanovení občanského
zákoníku. V případech hodných zvláštního zřetele lze kromě náhrady
podle občanského zákoníku poskytnout jednorázové mimořádné odškodnění.
(5) Stát je povinen nahradit škodu na věcech, která osobě podle
odstavce 3 písm. a) vznikla v souvislosti s poskytnutím této pomoci.
Přitom se hradí skutečná škoda, a to uvedením v předešlý stav; není-li
to možné nebo účelné, hradí se v penězích. Této osobě může být přiznána
i úhrada nákladů spojených s pořízením nové věci náhradou za věc
poškozenou.
(6) Náhradu škody poskytuje ministerstvo.
§ 96
(1) Za poskytnutí věcné pomoci náleží osobě peněžní náhrada.
(2) Při stanovení náhrady za poskytnutí věcné pomoci se vychází z
obvykle požadované náhrady za použití stejného nebo obdobného věcného
prostředku v době jeho poskytnutí.
(3) Peněžní náhradu poskytuje ministerstvo.
HLAVA XIII
KONTROLA POLICIE
§ 97
(1) Každý může upozornit
a) na nedostatky v činnosti policejního útvaru, policisty nebo
zaměstnance policie, nebo
b) na skutečnost, že se policista nebo zaměstnanec policie dopustil
jednání, které naplňuje znaky trestného činu, správního deliktu nebo
kázeňského přestupku.
(2) Policista nebo útvar policie musí upozornění přijmout. Policie do
30 dnů ode dne přijetí upozornění vyrozumí toho, kdo jej učinil, o
přijatých opatřeních, pokud o toto vyrozumění osoba požádá. Oznámení
protiprávního jednání podle trestního řádu tímto není dotčeno.
§ 98
Kontrola použití odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu,
použití sledování osob a věcí a rušení provozu elektronických
komunikací
(1) Kontrolu použití odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu a
použití sledování osob a věcí podle jiného právního předpisu a rušení
provozu elektronických komunikací vykonává Poslanecká sněmovna, která k
tomu účelu zřizuje kontrolní orgán. Kontrolní orgán se skládá z
poslanců určených Poslaneckou sněmovnou.
(2) Kontrolu podle odstavce 1 provádí kontrolní orgán v příslušných
útvarech policie po předchozím vyrozumění ministra. Ministr předkládá
kontrolnímu orgánu nejméně dvakrát ročně zprávu o použití prostředků
podle odstavce 1 a dále též na jeho žádost informace o použití těchto
prostředků. Tím není dotčeno právo kontrolního orgánu požadovat
informace a účast na jednání kontrolního orgánu od jiných osob.
(3) Ministr předkládá vládě, příslušnému výboru Poslanecké sněmovny a
kontrolnímu orgánu podle odstavce 1 jednou ročně analýzu použití úkonů
podle odstavce 1.
(4) Na postup podle tohoto ustanovení se kontrolní řád nepoužije.
HLAVA XIV
OCHRANA NÁZVU POLICIE A UDÍLENÍ DARŮ A MEDAILÍ
§ 99
Ochrana názvu policie
(1) Nestanoví-li jiný právní předpis jinak, nesmí být slovo „policie“
nebo slovo od něj odvozené obsaženo
a) v obchodní firmě,
b) v názvu právnické osoby, nebo
c) v názvu orgánů nebo organizačních článků právnických osob a jiných
organizací.
(2) Výjimku ze zákazu stanoveného v odstavci 1 může udělit policejní
prezident. Výjimku policejní prezident neudělí, pokud by použití slova
„policie“ nebo slova od něj odvozeného ohrozilo dobrou pověst policie
nebo bylo způsobilé vzbudit dojem souvislosti osoby nebo organizace s
policií.
§ 100
Udílení darů a medailí
(1) Fyzické nebo právnické osobě, která poskytla pomoc policii nebo
policistovi zejména při
a) odhalení závažného trestného činu,
b) zjištění nebo dopadení pachatele závažného trestného činu,
c) zadržení nebezpečného pachatele,
d) zákroku směřujícím k ochraně bezpečnosti osob a majetku, nebo
e) záchraně života, zdraví nebo majetku, lze udělit dar nebo medaili.
(2) Darem může být movitá věc nebo peněžní částka.
(3) Dar uděluje ministr, policejní prezident, ředitel krajského
ředitelství nebo vedoucí útvaru policie. Medaili uděluje policejní
prezident nebo ministr.
HLAVA XV
SPRÁVNÍ DELIKTY
§ 101
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a) úmyslně na místě veřejnosti přístupném neoprávněně užívá na vozidle,
plavidle nebo letadle zvláštní barevné provedení a označení používané
na služebních vozidlech, plavidlech a letadlech policie anebo zvláštní
barevné provedení a označení s ním zřejmě zaměnitelné,
b) vnikne lstí, nedovoleným překonáním uzamčení nebo překonáním jiné
jistící překážky s použitím síly do uzavřeného objektu nebo prostoru, v
nichž sídlí policie, anebo do objektu nebo prostoru, které policie
podle § 48 chrání, nebo
c) poruší povinnost mlčenlivosti podle § 115.
(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního
deliktu tím, že
a) v rozporu s § 99 odst. 1 a 2 použije slovo „policie“ anebo slovo od
něj odvozené ve svém názvu nebo obchodní firmě, nebo
b) na místě veřejnosti přístupném neoprávněné užívá na vozidle,
plavidle nebo letadle zvláštní barevné provedení a označení používané
na služebních vozidlech, plavidlech a letadlech policie anebo zvláštní
barevné provedení a označení s ním zřejmě zaměnitelné.
(3) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 50 000 Kč. Za
správní delikt podle odstavce 2 písm. a) se uloží pokuta do 20 000 Kč a
za správní delikt podle odstavce 2 písm. b) pokuta do 50 000 Kč.
§ 102
(1) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti
správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům, a
k okolnostem, za nichž byl spáchán.
(2) Odpovědnost za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm
nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději
však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.
(3) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává
obecní úřad obce s rozšířenou působností.
(4) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické
osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto
zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.
(5) Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne, kdy rozhodnutí o jejím uložení
nabylo právní moci.
(6) Pokuty vybírá a vymáhá orgán, který je uložil. Příjem z pokut je
příjmem obce.
ČÁST DRUHÁ
zrušena
§ 103
zrušen
nadpis vypuštěn
§ 104
zrušen
§ 105
zrušen
§ 106
zrušen
§ 107
zrušen
ČÁST TŘETÍ
USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A PŘECHODNÁ
Společná ustanovení
§ 108
(1) Policista vykonává službu ve služebním stejnokroji nebo v občanském
oděvu v závislosti na povaze konkrétní činnosti a potřebě efektivního
plnění úkolů policie.
(2) Služební stejnokroj policie je oprávněn nosit jen policista. Bývalý
policista může na základě souhlasu policejního prezidenta nosit
služební stejnokroj s odlišujícím označením při vhodných
příležitostech.
(3) Zvláštní barevné provedení a označení služebních vozidel, plavidel
a letadel policie a pásů s označením „Policie ČR“ podle § 43 odst. 2
může užívat pouze policie.
(4) Ministerstvo stanoví vyhláškou
a) druhy a vzory služebních stejnokrojů,
b) vzory služebních průkazů a průkazů zaměstnance policie a odznaků
policie,
c) způsob vnějšího označení policie,
d) způsob prokazování příslušnosti,
e) vzory zvláštního barevného provedení a označení služebních vozidel,
plavidel a letadel policie a pásů s označením „Policie ČR“ podle § 43
odst. 2,
f) podmínky pro udělení souhlasu nosit služební stejnokroj s
odlišujícím označením, vzor odlišujícího označení a vhodné příležitosti
podle odstavce 2.
§ 109
Dokumentace
(1) Úřední záznam musí být pořízen bez zbytečného odkladu a musí
obsahovat uvedení času, důvodu, průběhu a okolností úkonu. Úřední
záznam musí být uložen nejméně po dobu 5 let. Doba uchovávání podle
věty druhé platí i pro jiné záznamy pořízené podle tohoto zákona.
(2) Policista na žádost osoby vystaví bez zbytečného odkladu písemné
potvrzení o provedeném úkonu. Tuto povinnost nemá, dokud její splnění
neumožňují okolnosti úkonu.
§ 110
Policisté jsou oprávněni k plnění úkolů policie držet, nosit a jinak
používat zbraně všech kategorií stanovených jiným právním předpisem^29)
a bezpečnostní materiál podle jiného právního předpisu^30).
§ 111
Kde se v tomto zákoně mluví o
a) trestných činech, rozumí se tím i jednání vykazující znaky trestného
činu spáchané osobou, která není trestně odpovědná,
b) prohlídce osoby, rozumí se tím prohlídka fyzické osoby prováděná
1. s využitím přímých fyzických kontaktů nebo přímého pozorování
odhaleného těla této osoby včetně prohlídky oděvních svršků osoby a
věcí, které má tato osoba u sebe v době prohlídky,
2. osobou stejného pohlaví,
c) hledané osobě, rozumí se jí fyzická osoba, u které je dán některý ze
zákonných důvodů omezení její osobní svobody, místo jejího pobytu není
známo a policií bylo po ní vyhlášeno pátrání,
d) pohřešované osobě, rozumí se jí fyzická osoba, o níž se lze důvodně
domnívat, že je ohrožen její život nebo zdraví, místo jejího pobytu
není známo a policií po ní bylo vyhlášeno pátrání,
e) zbraní, rozumí se tím cokoli, čím je možno učinit útok proti tělu
důraznějším, nestanoví-li tento zákon jinak.
§ 112
(1) Zjišťování tělesných znaků a měření těla provádí policista nebo
zaměstnanec policie stejného pohlaví anebo odborně způsobilý
zdravotnický pracovník.
(2) Odběr biologického vzorku, který je spojen se zásahem do tělesné
integrity, provádí na žádost policisty pouze odborně způsobilý
zdravotnický pracovník.
(3) Odběr biologických vzorků se provádí způsobem, který neohrozí
zdraví osoby.
§ 113
(1) Úkon je oprávněn provést policista nebo zaměstnanec policie v
pracovní době.
(2) Zákrok je oprávněn provést pouze policista.
§ 114
Každý je povinen bez zbytečného odkladu a bezplatně uposlechnout výzvy
anebo pokynu nebo vyhovět žádosti policie nebo policisty; to neplatí,
pokud tento zákon nebo jiný právní předpis stanoví jinak. Nelze-li
účelu výzvy, pokynu nebo žádosti dosáhnout pro odpor osoby, je
policista oprávněn tento odpor překonat.
§ 115
(1) Policista nebo zaměstnanec policie jsou povinni zachovávat
mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámili při plnění úkolů
policie nebo v souvislosti s nimi, a které v zájmu zabezpečení úkolů
policie nebo v zájmu jiných osob vyžadují, aby zůstaly utajeny před
nepovolanými osobami. Tato povinnost trvá i po skončení služebního nebo
pracovního poměru.
(2) Každý, koho útvar policie nebo policista požádá o poskytnutí
pomoci, je povinen, byl-li řádně poučen, zachovávat mlčenlivost o všem,
co se v souvislosti s požadovanou nebo poskytnutou pomocí dověděl.
(3) Povinnosti mlčenlivosti se nemůže policista nebo zaměstnanec
policie dovolávat vůči policejnímu orgánu, státnímu zástupci, soudu,
jinému bezpečnostnímu sboru včetně bezpečnostního sboru státu Evropské
unie, kontrolním orgánům podle tohoto zákona a vůči ministerstvu, pokud
jde o údaje potřebné k plnění jejich působnosti na základě zákona nebo
mezinárodní smlouvy.
(4) Povinnosti mlčenlivosti je oprávněn zprostit osoby uvedené v
odstavcích 1 a 2 ministr nebo jím pověřená osoba.
§ 116
Použití policejní letecké techniky
(1) Ministerstvo
a) vede evidenci letadel provozovaných policií (dále jen „policejní
letadla“) v leteckém rejstříku policejních letadel, přiděluje
policejnímu letadlu poznávací značku a vydává osvědčení o zápisu
policejního letadla do leteckého rejstříku policejních letadel,
b) rozhoduje o letové způsobilosti, vydává osvědčení letové
způsobilosti a ověřuje letovou způsobilost policejních letadel,
c) provádí kontroly letové způsobilosti,
d) zadržuje osvědčení letové způsobilosti do doby odstranění závady v
letové způsobilosti,
e) rozhoduje o letové nezpůsobilosti policejního letadla a odnímá
osvědčení letové způsobilosti a uznává za platné osvědčení letové
způsobilosti vydané jiným státem,
f) uděluje souhlas ke zkušebnímu létání.
(2) Letecký rejstřík policejních letadel je veřejně přístupný a
zapisují se do něj tyto údaje o policejním letadle
a) poznávací značka,
b) typ a výrobní číslo policejního letadla,
c) ostatní základní technické údaje stanovené prováděcím právním
předpisem,
d) datum zápisu a výmazu z leteckého rejstříku policejních letadel.
(3) Zjišťování příčin leteckých nehod policejních letadel provádí
odborná komise určená ministrem.
(4) Hrozí-li nebezpečí z prodlení a nestačí-li síly a prostředky k
zajištění letadel pro zdravotnickou záchrannou službu, může se policie
podílet na zabezpečování letadel pro zdravotnickou záchrannou službu.
(5) Ministerstvo stanoví vyhláškou náležitosti žádosti o zápis letadla
do leteckého rejstříku policejních letadel, doklady, které je nutno k
žádosti přiložit, technické údaje o policejním letadle zapisované do
leteckého rejstříku policejních letadel a vzor osvědčení o zápisu
policejního letadla do leteckého rejstříku policejních letadel.
§ 117
Policie provozuje výcviková, vzdělávací, sportovní, rekreační a jiná
účelová zařízení.
§ 117a
Na kontrolní činnost prováděnou policií se kontrolní řád nevztahuje,
nestanoví-li jiný právní předpis jinak.
Přechodná ustanovení
§ 118
(1)
zrušen
(2)
zrušen
§ 119
(1) Výkon práv a povinností z pracovněprávních vztahů zaměstnanců České
republiky, zařazených k výkonu práce v policii - správě kraje, přechází
dnem nabytí účinnosti tohoto zákona na krajské ředitelství, jehož
územní obvod je shodný s územním obvodem policie - správy kraje, ve
které byl tento zaměstnanec ke dni předcházejícímu dni nabytí účinnosti
tohoto zákona zařazen.
(2) Práva a povinnosti České republiky vykonávaná policií - správou
kraje přecházejí dnem nabytí účinnosti tohoto zákona na krajské
ředitelství, jehož územní obvod je shodný s územním obvodem policie -
správy kraje, která tato práva a povinnosti vykonávala.
(3) Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů zaměstnanců, jejichž
pracovní poměr skončil přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona,
vypořádá krajské ředitelství, jehož územní obvod je shodný s územním
obvodem policie - správy kraje, ve které byl tento zaměstnanec před
skončením pracovního poměru naposledy zařazen.
(4) Ministr rozhodne přede dnem zřízení nového krajského ředitelství na
základě návrhu policejního prezidenta, která pracovní místa budou
převedena z dotčených krajských ředitelství na nově zřízené krajské
ředitelství. Zaměstnanci, kteří jsou zařazeni na těchto pracovních
místech, přejdou do nově zřízeného krajského ředitelství se všemi právy
a povinnostmi vyplývajícími z pracovněprávních předpisů.
(5) Ke dni zřízení nového krajského ředitelství
a) ministr určí opatřením majetek, s nímž jsou jednotlivá krajská
ředitelství příslušná hospodařit; ustanovení jiného právního
předpisu^31) se užije obdobně,
b) prostředky účtu rezervního fondu, účtu cizích prostředků, účtu fondu
kulturních a sociálních potřeb krajského ředitelství, jehož působnost
částečně přechází na nové krajské ředitelství, k 31. prosinci
příslušného roku přecházejí na obdobné účty u nově zřízeného krajského
ředitelství, a to v rozsahu stanoveném ministrem v opatření podle
písmene a); nově zřízené krajské ředitelství tyto prostředky používá,
člení a nakládá s nimi v souladu s rozpočtovými pravidly^32),
c) přecházejí práva a povinnosti České republiky vykonávaná krajským
ředitelstvím, jehož působnost částečně přechází na nové krajské
ředitelství, na nově zřízená krajská ředitelství v rozsahu stanoveném
ministrem v opatření podle písmene a).
(6) Řízení zahájená krajským ředitelstvím, jehož územní obvod je dotčen
zřízením nového krajského ředitelství, dokončí to krajské ředitelství,
které by podle pravidel pro určování příslušnosti bylo příslušné k
zahájení řízení.
(7) Ministr může rozhodnout o rozsahu majetku, s nímž je krajské
ředitelství příslušné hospodařit, opatřením podle odstavce 5 písm. a) i
v případě, že je to třeba v souvislosti s plněním úkolu policie.
§ 120
Fyzická osoba, právnická osoba nebo jiná organizace, které nesplňují
omezení podle § 99 odst. 1, jsou povinny uvést své obchodní firmy a
názvy a názvy svých orgánů a organizačních článků do souladu s § 99
odst. 1 do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nebo do
stejné doby doložit orgánu, který vede rejstříky právnických osob a
dalších organizací a obchodní rejstřík, výjimku podle § 99 odst. 2.
ČÁST ČTVRTÁ
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 121
Zrušuje se:
1. Zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky.
2. Zákon č. 288/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 283/1991 Sb., o
Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
3. Zákon č. 380/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 283/1991 Sb., o
Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
4. Nařízení vlády č. 397/1992 Sb., kterým se stanoví podrobnější úprava
vztahů Policie České republiky k orgánům obcí a obecní policii.
5. Nařízení vlády č. 174/1993 Sb., o jednorázovém mimořádném odškodnění
za poškození zdraví nebo smrt v souvislosti s pomocí poskytnutou
Policii České republiky nebo obecní policii.
6. Nařízení vlády č. 138/1998 Sb., o ochraně ústavních činitelů České
republiky.
7. Nařízení vlády č. 276/2000 Sb., o povolání vojáků Armády České
republiky k plnění úkolů pořádkové služby Policie České republiky v
období od 15. do 30. září 2000.
8. Nařízení vlády č. 455/2001 Sb., kterým se mění nařízení vlády č.
138/1998 Sb., o ochraně ústavních činitelů České republiky.
9. Nařízení vlády č. 156/2002 Sb., o povolání vojáků Armády České
republiky k plnění úkolů pořádkové služby Policie České republiky v
období od 16. dubna 2002 do 30. června 2002.
10. Nařízení vlády č. 299/2002 Sb., o povolání vojáků Armády České
republiky k plnění úkolů Policie České republiky v období od 16.
listopadu 2002 do 24. listopadu 2002.
11. Nařízení vlády č. 381/2002 Sb., kterým se mění nařízení vlády č.
377/2002 Sb., o povolání vojáků Armády České republiky k plnění úkolů
pořádkové služby Policie České republiky v období do 15. září 2002.
12. Nařízení vlády č. 414/2002 Sb., o povolání vojáků Armády České
republiky k plnění úkolů pořádkové služby Policie České republiky v
období od 16. září 2002 do 30. září 2002.
13. Nařízení vlády č. 10/2003 Sb., o povolání vojáků Armády České
republiky k plnění úkolů Policie České republiky v období do 31. března
2003.
14. Nařízení vlády č. 13/2004 Sb., o povolání vojáků Armády České
republiky k plnění úkolů Policie České republiky při radiačních
haváriích na jaderných elektrárnách.
15. Nařízení vlády č. 87/2004 Sb., kterým se mění nařízení vlády č.
138/1998 Sb., o ochraně ústavních činitelů České republiky, ve znění
nařízení vlády č. 455/2001 Sb.
16. Nařízení vlády č. 30/2005 Sb., kterým se mění nařízení vlády č.
138/1998 Sb., o ochraně ústavních činitelů České republiky.
17. Vyhláška č. 290/1992 Sb., kterou se provádí zákon České národní
rady č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky.
18. Vyhláška č. 25/1998 Sb., o vnějším označení policie a prokazování
příslušnosti k policii.
19. Vyhláška č. 25/2002 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva
vnitra č. 290/1992 Sb., kterou se provádí zákon č. 283/1991 Sb., o
Policii České republiky, ve znění vyhlášky č. 25/1998 Sb.
20. Vyhláška č. 58/2002 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva
vnitra č. 25/1998 Sb., o vnějším označení policie a prokazování
příslušnosti k policii.
§ 122
Účinnost
1. Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2009 s výjimkou
ustanovení § 8 odst. 2 a přílohy k zákonu, které nabývají účinnosti
dnem 1. ledna 2012.
2. Ustanovení § 118 odst. 1 a 2 pozbývá platnosti uplynutím dne 31.
prosince 2011.
Vlček v. r.
Klaus v. r.
v z. Čunek v. r.
Příloha
Názvy a sídla krajských ředitelství
1. Krajské ředitelství policie hlavního města Prahy se sídlem v Praze.
2. Krajské ředitelství policie Středočeského kraje se sídlem v Praze.
3. Krajské ředitelství policie Jihočeského kraje se sídlem v Českých
Budějovicích.
4. Krajské ředitelství policie Plzeňského kraje se sídlem v Plzni.
5. Krajské ředitelství policie Karlovarského kraje se sídlem v
Karlových Varech.
6. Krajské ředitelství policie Ústeckého kraje se sídlem v Ústí nad
Labem.
7. Krajské ředitelství policie Libereckého kraje se sídlem v Liberci.
8. Krajské ředitelství policie Královéhradeckého kraje se sídlem v
Hradci Králové.
9. Krajské ředitelství policie Pardubického kraje se sídlem v
Pardubicích.
10. Krajské ředitelství policie kraje Vysočina se sídlem v Jihlavě.
11. Krajské ředitelství policie Jihomoravského kraje se sídlem v Brně.
12. Krajské ředitelství policie Olomouckého kraje se sídlem v Olomouci.
13. Krajské ředitelství policie Zlínského kraje se sídlem ve Zlíně.
14. Krajské ředitelství policie Moravskoslezského kraje se sídlem v
Ostravě.
Vybraná ustanovení novel
Čl. V zákona č. 273/2013 Sb.
Přechodné ustanovení
Omamné látky, psychotropní látky nebo prekursory drog, které byly do
dne nabytí účinnosti tohoto zákona uloženy v režimových skladech
Policie České republiky a kterých již není k dalšímu řízení třeba,
Policie České republiky zničí.
1) Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních
sborů, ve znění pozdějších předpisů.
2) Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.
3) Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve
znění pozdějších předpisů.
4) Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů
(krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.
5) Zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve
znění pozdějších předpisů.
6) Například zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění
pozdějších předpisů, zákon č. 141/1961 Sb., ve znění pozdějších
předpisů, zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č.
413/2005 Sb.
8) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o
změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
9) Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů.
10) Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o
změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění
pozdějších předpisů.
11) Zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů,
ve znění pozdějších předpisů.
13) Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.
14) § 60a zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění
zákona č. 29/2007 Sb.
15) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění
pozdějších předpisů.
17) Zákon č. 137/2001 Sb., o zvláštní ochraně svědka a dalších osob v
souvislosti s trestním řízením a o změně zákona č. 99/1963 Sb.,
občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších
předpisů.
18) § 179b odst. 3 zákona č. 141/1961 Sb., ve znění zákona č. 265/2001
Sb.
19) Například zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, ve
znění pozdějších předpisů, zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a
poplatků, ve znění pozdějších předpisů.
20) Zákon č. 127/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
21) Zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, ve znění pozdějších
předpisů.
22) Zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č.
283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů,
(zákon o cestovních dokladech), ve znění pozdějších předpisů.
23) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o
změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších
předpisů.
24) Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších
předpisů.
25) Zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných
práv k nemovitostem.
26) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění
pozdějších předpisů.
27) Úmluva podepsaná dne 19. června 1990 v Schengenu mezi Belgickým
královstvím, Spolkovou republikou Německo, Francouzskou republikou,
Lucemburským velkovévodstvím a Nizozemským královstvím k provedení
dohody podepsané dne 14. června 1985 o postupném odstraňování kontrol
na společných hranicích.
Rozhodnutí Rady 2005/211/SVV ze dne 24. února 2005 o zavedení některých
nových funkcí v Schengenském informačním systému, včetně boje proti
terorismu.
Nařízení Rady (ES) č. 871/2004 ze dne 29. dubna 2004 o zavedení
některých nových funkcí Schengenského informačního systému, také se
zřetelem k boji proti terorismu.
28) Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o
bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů.
29) Zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu a o změně
zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a
pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných
zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č.
13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění
pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském
podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o
zbraních), ve znění pozdějších předpisů.
30) Zákon č. 310/2006 Sb., o nakládání s bezpečnostním materiálem.
31) § 20 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím
vystupování v právních vztazích.
32) Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně
některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění
pozdějších předpisů.
33) Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění zákona č.
100/2010 Sb. a zákona č. 424/2010 Sb.
34) Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních
komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti
za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících
zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění
zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.