284/2009 Sb.
ZÁKON
ze dne 22. července 2009
o platebním styku
Změna: 156/2010 Sb.
Změna: 139/2011 Sb.
Změna: 420/2011 Sb.
Změna: 37/2012 Sb.
Změna: 261/2014 Sb.
Změna: 261/2014 Sb. (část)
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie^1), zároveň
navazuje na přímo použitelné předpisy Evropské unie^2) a upravuje
a) činnost některých osob oprávněných poskytovat platební služby a
vydávat elektronické peníze, včetně činnosti těchto osob v zahraničí,
b) účast v platebních systémech a vznik a provozování platebních
systémů s neodvolatelností zúčtování,
c) práva a povinnosti poskytovatelů platebních služeb (dále jen
„poskytovatel“) a uživatelů platebních služeb (dále jen „uživatel“),
d) práva a povinnosti vydavatelů elektronických peněz (dále jen
„vydavatel“) a držitelů elektronických peněz (dále jen „držitel“).
§ 2
Vymezení některých pojmů
(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) platební transakcí vložení peněžních prostředků na platební účet,
výběr peněžních prostředků z platebního účtu nebo převod peněžních
prostředků, ledaže se nejedná o platební službu (§ 3 odst. 3),
b) platebním účtem účet, který slouží k provádění platebních transakcí,
c) peněžními prostředky bankovky, mince, bezhotovostní peněžní
prostředky a elektronické peníze,
d) platebním prostředkem zařízení nebo soubor postupů dohodnutých mezi
poskytovatelem a uživatelem, které jsou vztaženy k osobě uživatele a
kterými uživatel dává platební příkaz,
e) bezhotovostním obchodem s cizí měnou nákup nebo prodej peněžních
prostředků v české nebo cizí měně za peněžní prostředky v jiné měně,
jestliže jsou peněžní prostředky od uživatele přijaty nebo uživateli
dány k dispozici bezhotovostně,
f) inkasem převod peněžních prostředků z platebního účtu, k němuž dává
platební příkaz příjemce na základě souhlasu, který plátce udělil
příjemci, poskytovateli příjemce nebo svému poskytovateli.
(2) Pro účely tohoto zákona se dále rozumí
a) členským státem stát Evropské unie nebo jiný smluvní stát Dohody o
Evropském hospodářském prostoru,
b) jiným členským státem členský stát jiný než Česká republika,
c) domovským členským státem členský stát, ve kterém se nachází sídlo
poskytovatele nebo vydavatele; nemá-li poskytovatel nebo vydavatel
elektronických peněz sídlo, pak členský stát, ve kterém se nachází jeho
ústředí,
d) hostitelským členským státem členský stát, který není domovským
členským státem poskytovatele nebo vydavatele a ve kterém má
poskytovatel nebo vydavatel pobočku, obchodního zástupce nebo ve kterém
dočasně jinak poskytuje služby,
e) počátečním kapitálem součet
1. splaceného základního kapitálu,
2. splaceného emisního ážia,
3. povinných rezervních fondů,
4. ostatních fondů vytvořených z rozdělení zisku, které lze použít
výhradně k úhradě ztráty uvedené v účetní závěrce,
5. rozdílu nerozděleného zisku z předchozích období, uvedeného v účetní
závěrce ověřené auditorem a schválené příslušným orgánem právnické
osoby, o jehož rozdělení příslušný orgán právnické osoby nerozhodl, a
neuhrazené ztráty z předchozích období včetně ztráty za minulá účetní
období,
f) kvalifikovanou účastí přímý nebo nepřímý podíl nebo jejich součet na
základním kapitálu právnické osoby nebo na hlasovacích právech v
právnické osobě, který představuje alespoň 10 % nebo možnost
uplatňování významného vlivu na řízení podniku jiné osoby,
g) úzkým propojením vztah
1. mezi dvěma nebo více osobami, při kterém má jedna z osob na jiné
osobě přímý nebo nepřímý podíl na základním kapitálu, jejichž součet
představuje alespoň 20 %,
2. mezi dvěma nebo více osobami, při kterém má jedna z osob na jiné
osobě přímý nebo nepřímý podíl na hlasovacích právech, jejichž součet
představuje alespoň 20 %,
3. mezi dvěma nebo více osobami, při kterém jedna z osob druhou osobu
nebo ostatní osoby ovládá, nebo
4. dvou nebo více osob, které ovládá tatáž osoba,
h) vedoucí osobou
1. v případě právnické osoby její statutární orgán, člen jejího
statutárního orgánu, její ředitel, prokurista nebo jiná osoba, která
jiným způsobem skutečně řídí její činnost, v případě platební instituce
(§ 7) a poskytovatele platebních služeb malého rozsahu (§ 36) také
osoba, která skutečně řídí jejich činnost v oblasti poskytování
platebních služeb, a v případě instituce elektronických peněz (§ 46) a
vydavatele elektronických peněz malého rozsahu (§ 53) také osoba, která
skutečně řídí jejich činnost v oblasti vydávání elektronických peněz
nebo poskytování platebních služeb; je-li statutárním orgánem nebo jeho
členem právnická osoba, rozumí se vedoucí osobou fyzická osoba, která
jménem této právnické osoby funkci statutárního orgánu nebo jeho člena
vykonává,
2. v případě podnikající fyzické osoby její ředitel, prokurista nebo
jiná osoba, která jiným způsobem skutečně řídí její podnikání a v
případě poskytovatele platebních služeb malého rozsahu (§ 36) také
osoba, která skutečně řídí jeho činnost v oblasti poskytování
platebních služeb,
i) pobočkou
1. organizační složka podniku v jiném než domovském členském státě,
která zahrnuje všechny provozovny dotčené osoby v tomto státě,
2. provozovna v domovském členském státě,
j) obchodním zástupcem ten, kdo na základě smlouvy s poskytovatelem
jedná při uzavírání smlouvy o platebních službách nebo při poskytování
platebních služeb jménem poskytovatele, nebo ten, kdo na základě
smlouvy s vydavatelem jedná při distribuci nebo zpětné výměně
elektronických peněz jménem vydavatele; obchodním zástupcem není
zaměstnanec ani prokurista poskytovatele nebo vydavatele,
k) skupinou seskupení složené z
1. ovládající osoby a jí ovládaných osob,
2. osob, v nichž mají osoby podle bodu 1 podíl,
3. osob, jejichž statutární, řídicí nebo dozorčí orgán je z většiny
tvořen stejnými osobami jako statutární nebo dozorčí orgán jiné osoby
uvedené v bodě 1 nebo 2,
l) platebním systémem systém s jednotnými pravidly, který slouží k
provádění, zúčtování nebo vypořádání platebních transakcí.
(3) Pro účely tohoto zákona se dále rozumí
a) plátcem uživatel, z jehož platebního účtu mají být odepsány peněžní
prostředky k provedení platební transakce nebo který dává k dispozici
peněžní prostředky k provedení platební transakce,
b) příjemcem uživatel, na jehož platební účet mají být podle platebního
příkazu připsány peněžní prostředky nebo jemuž mají být podle
platebního příkazu peněžní prostředky dány k dispozici,
c) spotřebitelem každá fyzická osoba, která uzavírá smlouvu s
poskytovatelem nebo vydavatelem nebo s nimi jinak jedná mimo rámec své
podnikatelské činnosti anebo mimo rámec samostatného výkonu svého
povolání,
d) platebním příkazem pokyn poskytovateli, jímž plátce nebo příjemce
žádá o provedení platební transakce,
e) dnem valuty okamžik, ke kterému je platební transakce evidována pro
potřeby výpočtu úroku z peněžních prostředků na platebním účtu,
f) referenčním směnným kurzem směnný kurz, který se použije jako základ
pro přepočet měn a který pochází z veřejně přístupného zdroje nebo byl
poskytovatelem zpřístupněn,
g) referenční úrokovou sazbou úroková sazba, která se použije jako
základ pro výpočet úroku a která pochází z veřejně přístupného zdroje,
h) jedinečným identifikátorem kombinace písmen, číslic nebo symbolů,
kterými se podle určení poskytovatele identifikuje uživatel nebo jeho
účet při provádění platebních transakcí,
i) trvalým nosičem dat jakýkoli předmět, který umožňuje uživateli
uchování informací určených jemu osobně tak, aby mohly být využívány po
dobu přiměřenou účelu těchto informací, a který umožňuje reprodukci
těchto informací v nezměněné podobě,
j) pracovním dnem den, kdy poskytovatel plátce nebo poskytovatel
příjemce provádějící platební transakci obvykle vykonává činnosti
potřebné pro provedení této platební transakce,
k) provozní dobou část pracovního dne, kdy poskytovatel plátce nebo
poskytovatel příjemce provádějící platební transakci obvykle vykonává
činnosti potřebné pro provedení této platební transakce.
§ 3
Platební služba
(1) Platební službou je
a) služba umožňující vložení hotovosti na platební účet vedený
poskytovatelem,
b) služba umožňující výběr hotovosti z platebního účtu vedeného
poskytovatelem,
c) provedení převodu peněžních prostředků z platebního účtu, k němuž
dává platební příkaz
1. plátce,
2. příjemce, nebo
3. plátce prostřednictvím příjemce,
jestliže poskytovatel neposkytuje uživateli převáděné peněžní
prostředky jako úvěr,
d) provedení převodu peněžních prostředků z platebního účtu, k němuž
dává platební příkaz
1. plátce,
2. příjemce, nebo
3. plátce prostřednictvím příjemce,
jestliže poskytovatel poskytuje uživateli převáděné peněžní prostředky
jako úvěr,
e) vydávání a správa platebních prostředků a zařízení k přijímání
platebních prostředků,
f) provedení převodu peněžních prostředků, při němž plátce ani příjemce
nevyužívají platební účet u poskytovatele plátce (poukazování peněz),
g) provedení platební transakce poskytovatelem služeb elektronických
komunikací, jestliže je souhlas plátce s provedením platební transakce
dáván prostřednictvím elektronického komunikačního zařízení.
(2) O provedení převodu peněžních prostředků se jedná i v případě
bezhotovostního obchodu s cizí měnou, pokud nejde o činnost, která je
investiční službou podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém
trhu.
(3) Platební službou není
a) přeprava, sběr, zpracování a doručení bankovek a mincí,
b) směnárenská činnost,
c) vydávání
1. šeků, směnek nebo cestovních šeků v listinné podobě,
2. papírových poukázek na zboží nebo služby,
3. poštovních poukazů podle zákona upravujícího poštovní služby,
4. platebních prostředků, které slouží pouze k zaplacení zboží nebo
služeb v prostorách využívaných vydavatelem platebního prostředku nebo
zboží nebo služeb úzce vymezenému okruhu dodavatelů anebo k zaplacení
úzce vymezeného okruhu zboží nebo služeb, ani platební transakce jimi
prováděná,
d) platební transakce prováděná
1. mezi poskytovateli nebo jejich obchodními zástupci na jejich vlastní
účet,
2. v rámci podnikatelského seskupení bez účasti nebo zprostředkování
osoby mimo toto podnikatelské seskupení,
3. v rámci platebního systému nebo systému pro vypořádání obchodů s
cennými papíry mezi účastníky tohoto systému a poskytovateli nebo mezi
účastníky tohoto systému navzájem,
4. v rámci správy cenných papírů,
5. v rámci správy cizího majetku podle jiného právního předpisu^3),
6. osobou, která jedná jménem jiné osoby při nákupu nebo prodeji zboží
nebo poskytování nebo čerpání služeb, nebo osobou, která
zprostředkovává takový nákup, prodej, poskytování nebo čerpání, a to
jedná-li se o platební transakci vyplývající z tohoto nákupu, prodeje,
poskytování nebo čerpání,
7. poskytovatelem služeb elektronických komunikací prostřednictvím
elektronického komunikačního zařízení, slouží-li platební transakce k
zaplacení zboží nebo služby, které jsou dodány do elektronického
komunikačního zařízení a budou užívány prostřednictvím elektronického
komunikačního zařízení, přičemž poskytovatel služeb elektronických
komunikací nejedná pouze jako zprostředkovatel platby mezi uživatelem
platebních služeb a dodavatelem zboží nebo služby,
e) vyplacení hotovosti
1. dodavatelem zboží nebo služby zákazníkovi při placení za zboží nebo
službu nad rámec tohoto placení (cashback),
2. pomocí bankomatu osobou jednající jménem vydavatele platebního
prostředku, jestliže tato osoba neposkytuje jiné platební služby,
f) služba poskytovatelů technických služeb, kteří podporují poskytování
platebních služeb, aniž by peněžní prostředky, které jsou předmětem
platební transakce, přecházely do jejich držby.
§ 4
Elektronické peníze
(1) Elektronickými penězi je peněžní hodnota, která
a) představuje pohledávku vůči tomu, kdo ji vydal,
b) je uchovávaná elektronicky,
c) je vydávaná proti přijetí peněžních prostředků za účelem provádění
platebních transakcí a
d) je přijímána jinými osobami než tím, kdo ji vydal.
(2) Elektronickými penězi není peněžní hodnota, která nemůže být
použita k provedení jiné platební transakce než platební transakce
uvedené v § 3 odst. 3 písm. c) bodě 4 nebo v § 3 odst. 3 písm. d) bodě
7.
ČÁST DRUHÁ
OSOBY OPRÁVNĚNÉ POSKYTOVAT PLATEBNÍ SLUŽBY A VYDÁVAT ELEKTRONICKÉ
PENÍZE
HLAVA I
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
§ 5
Oprávnění poskytovat platební služby
Poskytovat platební služby jako podnikání mohou pouze tyto osoby:
a) banky za podmínek stanovených zákonem upravujícím činnost bank,
b) zahraniční banky a zahraniční finanční instituce za podmínek
stanovených zákonem upravujícím činnost bank,
c) spořitelní a úvěrní družstva za podmínek stanovených zákonem
upravujícím činnost spořitelních a úvěrních družstev,
d) instituce elektronických peněz (§ 46) za podmínek stanovených tímto
zákonem,
e) zahraniční instituce elektronických peněz za podmínek stanovených
tímto zákonem,
f) vydavatelé elektronických peněz malého rozsahu (§ 53) za podmínek
stanovených tímto zákonem,
g) platební instituce (§ 7) za podmínek stanovených tímto zákonem,
h) zahraniční platební instituce za podmínek stanovených tímto zákonem,
i) poskytovatelé platebních služeb malého rozsahu (§ 36) za podmínek
stanovených tímto zákonem,
j) Česká národní banka.
§ 6
Oprávnění vydávat elektronické peníze
Vydávat elektronické peníze jako podnikání mohou pouze tyto osoby:
a) banky za podmínek stanovených zákonem upravujícím činnost bank,
b) zahraniční banky a zahraniční finanční instituce za podmínek
stanovených zákonem upravujícím činnost bank,
c) spořitelní a úvěrní družstva za podmínek stanovených zákonem
upravujícím činnost spořitelních a úvěrních družstev,
d) instituce elektronických peněz (§ 46) za podmínek stanovených tímto
zákonem,
e) zahraniční instituce elektronických peněz za podmínek stanovených
tímto zákonem,
f) vydavatelé elektronických peněz malého rozsahu (§ 53) za podmínek
stanovených tímto zákonem,
g) Česká národní banka.
HLAVA II
PLATEBNÍ INSTITUCE
Díl 1
Základní ustanovení
§ 7
Platební instituce je právnická osoba, která je oprávněna poskytovat
platební služby na základě povolení k činnosti platební instituce,
které jí udělila Česká národní banka.
§ 8
(1) Na základě uděleného povolení k činnosti platební instituce je
platební instituce oprávněna
a) poskytovat platební služby uvedené v povolení k činnosti platební
instituce,
b) provádět činnosti související s poskytováním platebních služeb podle
písmene a), včetně poskytování úvěrů, a
c) provozovat platební systém s výjimkou platebního systému s
neodvolatelností zúčtování.
(2) Úvěrem se pro účely tohoto zákona rozumí jakákoli forma dočasně
poskytnutých peněžních prostředků.
(3) Poskytnutí úvěru je činností podle odstavce 1 písm. b), jestliže
a) souvisí s poskytnutím platební služby uvedené v § 3 odst. 1 písm.
d), e) nebo g) a tato platební služba je uvedena v povolení k činnosti
platební instituce,
b) úvěr není poskytnut z peněžních prostředků, které byly platební
instituci svěřeny k provedení platební transakce,
c) kapitál platební instituce je přiměřený celkové částce poskytnutých
úvěrů a
d) úvěr má být podle smlouvy uzavřené mezi platební institucí a
dlužníkem splacen nejpozději do jednoho roku; to neplatí v případě, že
je úvěr poskytnut v České republice.
Díl 2
Povolení k činnosti platební instituce
§ 9
(1) Česká národní banka udělí povolení k činnosti platební instituce
žadateli,
a) který je právnickou osobou,
b) který má sídlo i skutečné sídlo v České republice,
c) který má počáteční kapitál alespoň ve výši stanovené tímto zákonem
(§ 16),
d) jehož obchodní plán včetně předpokládaného rozpočtu na první 3
účetní období je podložen reálnými ekonomickými propočty,
e) jehož věcné, technické, personální a organizační předpoklady jsou
vhodné z hlediska řádného a obezřetného poskytování platebních služeb,
f) jehož řídicí a kontrolní systém splňuje požadavky stanovené tímto
zákonem (§ 18),
g) který zabezpečuje ochranu peněžních prostředků, které mu uživatelé
svěřili k provedení platební transakce,
h) jehož případné podnikání spočívající v jiné činnosti než v
poskytování platebních služeb nepředstavuje podstatnou hrozbu pro
finanční stabilitu platební instituce ani nemůže bránit účinnému výkonu
dohledu nad činností platební instituce,
i) na němž mají kvalifikovanou účast pouze osoby, které jsou
důvěryhodné a způsobilé zajistit řádné a obezřetné vedení platební
instituce,
j) jehož úzké propojení s jinou osobou nebrání účinnému výkonu dohledu
nad činností platební instituce; při úzkém propojení s osobou, která se
řídí právním řádem státu, který není členským státem, nesmí tento
právní řád ani způsob jeho uplatňování bránit účinnému výkonu dohledu
nad činností platební instituce,
k) jehož vedoucí osoby jsou důvěryhodné z hlediska řádného a
obezřetného poskytování platebních služeb,
l) jehož vedoucí osoby, které skutečně řídí činnost v oblasti
poskytování platebních služeb, jsou odborně způsobilé a mají dostatečné
zkušenosti z hlediska řádného a obezřetného poskytování platebních
služeb.
(2) Odstavec 1 písm. b) se nepoužije, jestliže z mezinárodní smlouvy,
která je součástí právního řádu, vyplývá povinnost umožnit žadateli se
sídlem ve státě, který není členským státem, poskytovat v České
republice platební služby za obdobných podmínek jako osobám se sídlem v
České republice a jestliže právní řád státu, v němž má žadatel sídlo,
nebrání účinné ochraně peněžních prostředků, které byly platební
instituci svěřeny k provedení platební transakce. Pro platební
instituci se sídlem ve státě, který není členským státem, se § 29 až 31
nepoužijí.
(3) Žádost o povolení k činnosti platební instituce lze podat pouze na
předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady osvědčující
splnění podmínek uvedených v odstavci 1. Vzory tiskopisů a obsah jejich
příloh stanoví prováděcí právní předpis.
§ 10
(1) Rozhodnutí o žádosti o povolení k činnosti platební instituce Česká
národní banka vydá do 3 měsíců ode dne zahájení řízení.
(2) V rozhodnutí o udělení povolení k činnosti platební instituce Česká
národní banka uvede, které platební služby je platební instituce
oprávněna poskytovat.
§ 11
(1) Platební instituce oznámí bez zbytečného odkladu České národní
bance změnu údajů uvedených v žádosti o povolení k činnosti nebo jejích
přílohách, na jejichž základě bylo povolení k činnosti uděleno.
(2) Oznámení podle odstavce 1 lze podat pouze na předepsaném tiskopise,
ke kterému oznamovatel přiloží doklady osvědčující změnu údajů
uvedených v žádosti o povolení k činnosti nebo jejích přílohách, na
jejichž základě bylo povolení k činnosti uděleno. Vzory tiskopisů a
obsah jejich příloh stanoví prováděcí právní předpis.
Zánik a odnětí povolení k činnosti platební instituce
§ 12
(1) Povolení k činnosti platební instituce zanikne dnem
a) zrušení platební instituce,
b) nabytí právní moci rozhodnutí o úpadku platební instituce nebo
nabytí právní moci rozhodnutí o zamítnutí insolvenčního návrhu pro
nedostatek majetku platební instituce,
c) nabytí právní moci rozhodnutí, kterým Česká národní banka udělila
povolení k činnosti instituce elektronických peněz (§ 46), nebo dnem,
který je v rozhodnutí uveden jako den vzniku povolení, nebo
d) zápisu platební instituce do registru poskytovatelů platebních
služeb malého rozsahu (§ 36).
(2) Česká národní banka odejme povolení k činnosti platební instituce,
jestliže o to platební instituce požádá.
(3) Česká národní banka může odejmout povolení k činnosti platební
instituce, jestliže
a) platební instituce opakovaně nebo závažným způsobem porušila
povinnost stanovenou tímto zákonem nebo jiným právním předpisem
upravujícím postup při výkonu činností podle § 8,
b) platební instituce nesplňuje podmínky pro udělení povolení k
činnosti platební instituce,
c) platební instituce nezačala do 12 měsíců ode dne udělení povolení
poskytovat platební služby,
d) platební instituce neposkytovala platební služby po dobu delší než 6
měsíců, nebo
e) povolení bylo uděleno na základě nepravdivých nebo neúplných údajů
nebo v důsledku jiného nedovoleného postupu platební instituce.
(4) Česká národní banka informuje veřejnost způsobem umožňujícím
dálkový přístup o tom, že došlo k zániku nebo odnětí povolení k
činnosti platební instituce.
§ 13
(1) Ode dne zániku nebo odnětí povolení k činnosti platební instituce
nesmí ten, jehož povolení zaniklo nebo komu bylo povolení odňato,
vykonávat činnosti podle § 8. Peněžní prostředky, které mu byly svěřeny
k provedení platební transakce, musí být vydány uživatelům; jestliže
nelze určit, jaká část peněžních prostředků předaných uživatelem
platební instituci je určena pro platební transakce, musí být uživateli
vrácena taková část peněžních prostředků, o kterou do 1 roku ode dne
zániku nebo odnětí povolení k činnosti platební instituce požádá. Do
vypořádání závazků vůči uživatelům se ten, jehož povolení k činnosti
platební instituce zaniklo nebo komu bylo povolení k činnosti platební
instituce odňato, i nadále považuje za platební instituci.
(2) Odstavec 1 se nepoužije pro činnosti, které je ten, jehož povolení
k činnosti platební instituce zaniklo nebo komu bylo odňato, oprávněn
nadále vykonávat na základě jiného oprávnění.
Změna rozsahu povolení k činnosti platební instituce
§ 14
Podá-li platební instituce žádost o rozšíření rozsahu platebních
služeb, které má uvedeny ve svém povolení k činnosti, použijí se
obdobně § 9 odst. 1 písm. c) až j) a l), § 9 odst. 3, § 10 a 11.
§ 15
(1) Česká národní banka zúží rozsah platebních služeb, které má
platební instituce uvedeny ve svém povolení k činnosti, jestliže o to
platební instituce požádá.
(2) Česká národní banka může zúžit rozsah platebních služeb, které má
platební instituce uvedeny ve svém povolení k činnosti, jestliže
a) platební instituce opakovaně nebo závažným způsobem porušila
povinnost stanovenou tímto zákonem nebo jiným právním předpisem
upravujícím postup při výkonu činností podle § 8, nebo
b) platební instituce nesplňuje podmínky pro udělení povolení k
poskytování některé platební služby, nebo
c) povolení bylo uděleno na základě nepravdivých nebo neúplných údajů
nebo v důsledku jiného nedovoleného postupu žadatele.
(3) Pro zúžení rozsahu platebních služeb, které má platební instituce
uvedeny ve svém povolení k činnosti, použijí se obdobně § 12 odst. 4 a
§ 13.
Díl 3
Některé podmínky výkonu činnosti platební instituce
Kapitál
§ 16
Počáteční kapitál platební instituce musí činit alespoň částku
odpovídající
a) 20 000 eur, je-li platební instituce oprávněna poskytovat platební
službu podle § 3 odst. 1 písm. f),
b) 50 000 eur, je-li platební instituce oprávněna poskytovat platební
službu podle § 3 odst. 1 písm. g), nebo
c) 125 000 eur, je-li platební instituce oprávněna poskytovat některou
z platebních služeb podle § 3 odst. 1 písm. a) až e).
§ 17
(1) Platební instituce průběžně udržuje kapitál alespoň ve výši
odpovídající kapitálovému požadavku ke krytí rizik (dále jen
„kapitálová přiměřenost“). Kapitál platební instituce zároveň nesmí
klesnout pod minimální výši počátečního kapitálu stanovenou v § 16.
(2) V žádosti o povolení k činnosti platební instituce žadatel uvede
přístup, který bude platební instituce uplatňovat při výpočtu
kapitálové přiměřenosti. Česká národní banka v rozhodnutí o povolení k
činnosti platební instituce tento přístup schválí, jestliže je vhodný z
hlediska řádného poskytování platebních služeb nebo vzhledem k poměrům
žadatele; jinak stanoví jiný vhodný přístup. Stanovený přístup může
Česká národní banka později změnit, jestliže se změní okolnosti nebo
podmínky, za nichž byl přístup stanoven.
(3) Česká národní banka může na základě vyhodnocení řídicího a
kontrolního systému platební instituce rozhodnout, že platební
instituce je povinna průběžně udržovat kapitálovou přiměřenost ve výši
až o 20 % vyšší nebo až o 20 % nižší, než je stanoveno v odstavci 1
větě první.
(4) Prováděcí právní předpis stanoví pravidla pro výpočet výše kapitálu
platební instituce, jakož i pravidla pro výpočet kapitálové
přiměřenosti, včetně jednotlivých přístupů, které platební instituce
může při výpočtu kapitálové přiměřenosti uplatňovat.
Řídicí a kontrolní systém
§ 18
(1) Platební instituce zavede a udržuje řídicí a kontrolní systém,
který je vhodný z hlediska řádného a obezřetného poskytování platebních
služeb a z hlediska dodržování povinností souvisejících s bojem proti
legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Řídicí a
kontrolní systém musí být ucelený a přiměřený povaze, rozsahu a
složitosti činností platební instituce a musí zajišťovat řádné a
plynulé poskytování platebních služeb.
(2) Řídicí a kontrolní systém zahrnuje
a) organizační předpoklady a předpoklady řádné správy a řízení
společnosti, a to vždy
1. zásady a postupy řízení,
2. organizační uspořádání s řádným, průhledným a uceleným vymezením
činností a s nimi spojených působností a rozhodovací pravomoci, v rámci
kterého se současně stanoví postupy pro zamezení možného vzniku střetu
zájmů a vymezí funkce, jejichž výkon je neslučitelný, a
3. řádné administrativní a účetní postupy,
b) systém řízení rizik, který vždy zahrnuje
1. pravidla přístupu platební instituce k rizikům, kterým platební
instituce je nebo může být vystavena, včetně rizik vyplývajících z
vnějšího prostředí a rizika likvidity,
2. postupy rozpoznávání, vyhodnocování, měření, sledování a ohlašování
rizik a
3. postupy přijímání opatření vedoucích k omezení rizik,
c) pravidla vnitřní kontroly, jejichž součástí je vždy
1. vnitřní audit,
2. průběžná kontrola dodržování povinností platební instituce
plynoucích z tohoto zákona a jiných právních předpisů.
(3) Součástí organizačních předpokladů podle odstavce 2 písm. a) jsou
vždy
a) pravidla pro vedení evidence peněžních prostředků, které byly
platební instituci svěřeny k provedení platební transakce,
b) pravidla pro vyřizování stížností a reklamací uživatelů a
c) systém vnitřní komunikace.
(4) Pravidla vnitřní kontroly podle odstavce 2 písm. c) zahrnují také
a) kontrolní a bezpečnostní opatření při zpracování a evidenci
informací a při zohlednění jejich charakteru a
b) pravidla kontroly činnosti obchodních zástupců, jejichž
prostřednictvím platební instituce poskytuje platební služby.
(5) Platební instituce je povinna průběžně ověřovat a pravidelně
hodnotit přiměřenost a účinnost řídicího a kontrolního systému.
(6) Způsob plnění požadavků na řídicí a kontrolní systém platební
instituce stanoví prováděcí právní předpis.
Ochrana peněžních prostředků určených pro platební transakce
§ 19
Peněžní prostředky, které byly platební instituci svěřeny k provedení
platební transakce, se nepovažují za vklad přijatý platební institucí
podle zákona upravujícího činnost bank ani za elektronické peníze.
§ 20
(1) Peněžní prostředky, které byly platební instituci svěřeny k
provedení platební transakce, musí být
a) evidovány odděleně od vlastních peněžních prostředků platební
instituce a od peněžních prostředků jiných osob s výjimkou ostatních
peněžních prostředků, které byly platební instituci svěřeny za účelem
provedení platební transakce,
b) po uplynutí pracovního dne následujícího po dni, kdy je platební
instituce obdržela, uloženy na samostatném účtu platební instituce u
banky, spořitelního a úvěrního družstva, zahraniční banky se sídlem v
členském státě nebo zahraniční banky se sídlem v jiném než členském
státě, která podléhá dohledu srovnatelnému s dohledem České národní
banky, nebo musí být investovány do likvidních aktiv s nízkým rizikem,
pokud je platební instituce nepředá příjemci nebo jinému poskytovateli.
(2) Odstavec 1 se nepoužije, jestliže platební instituce uzavřela
pojistnou smlouvu nebo za ni byla poskytnuta jiná srovnatelná záruka,
na jejichž základě mají uživatelé právo na plnění ve výši odpovídající
právu na vydání peněžních prostředků svěřených platební instituci k
provedení platební transakce v případě, že platební instituce není
schopna toto právo uspokojit sama, zejména v případě vydání rozhodnutí
o úpadku platební instituce.
(3) Uzavřít pojistnou smlouvu podle odstavce 2 jako pojistitel může
pouze pojišťovna nebo zahraniční osoba s obdobným předmětem podnikání
se sídlem v členském státě nebo se sídlem v jiném než členském státě,
která podléhá dohledu srovnatelnému s dohledem České národní banky,
jestliže tyto osoby nejsou členy stejné skupiny jako platební
instituce. Poskytnout jinou srovnatelnou záruku podle odstavce 2 může
pouze banka, spořitelní a úvěrní družstvo nebo zahraniční banka nebo
zahraniční osoba s obdobným předmětem podnikání se sídlem v jiném
členském státě nebo se sídlem v jiném než členském státě, která podléhá
dohledu srovnatelnému s dohledem České národní banky, jestliže tyto
osoby nejsou členy stejné skupiny jako platební instituce.
(4) Prováděcí právní předpis stanoví aktiva, do kterých může platební
instituce investovat peněžní prostředky podle odstavce 1 písm. b).
§ 21
Jestliže nelze určit, jaká část peněžních prostředků předaných
uživatelem platební instituci je určena pro platební transakce, je
platební instituce povinna chránit podle § 20 takovou část těchto
peněžních prostředků, která odpovídá odhadu na základě údajů z
předchozích období.
§ 22
(1) Bylo-li vydáno rozhodnutí o úpadku platební instituce, je zvláštní
insolvenční správce povinen vydat peněžní prostředky, které byly
platební instituci svěřeny za účelem provedení platební transakce,
uživatelům. Jestliže nelze spolehlivě určit, jaká část peněžních
prostředků předaných uživatelem platební instituci je určena pro
platební transakce, je zvláštní insolvenční správce povinen vydat
peněžní prostředky, které byly platební instituci svěřeny a mohly být
použity k provedení platební transakce.
(2) Zvláštní insolvenční správce zveřejní do 15 dnů ode dne svého
ustanovení alespoň ve 2 celostátně distribuovaných denících v každém
státě, na jehož území platební instituce podniká nebo podnikala, výzvu
uživatelům, kteří platební instituci svěřili peněžní prostředky k
provedení platební transakce, aby se o ně přihlásili, včetně lhůt a
poučení o následcích jejich marného uplynutí.
(3) Zvláštní insolvenční správce vydá do 7 měsíců ode dne zveřejnění
podle odstavce 2 peněžní prostředky, které byly platební instituci
svěřeny k provedení platební transakce, uživatelům,
a) kteří se o tyto peněžní prostředky přihlásili do 3 měsíců ode dne
zveřejnění podle odstavce 2 a doložili své právo na jejich vydání, nebo
b) kteří se o tyto peněžní prostředky přihlásili do 6 měsíců ode dne
zveřejnění podle odstavce 2 a jejichž právo na jejich vydání vyplývá z
evidence platební instituce.
(4) Zvláštní insolvenční správce zpeněží aktiva uvedená v § 20 odst. 1
písm. b). Pojistné plnění nebo plnění ze záruky podle § 20 odst. 2 a 3
vyplácí povinná osoba zvláštnímu insolvenčnímu správci.
(5) Jestliže peněžní prostředky uvedené v § 20 odst. 1, výtěžek
zpeněžených aktiv podle odstavce 4 a pojistné plnění nebo plnění ze
záruky podle § 20 odst. 2 a 3 nepostačují k plnému uspokojení všech
uživatelů uvedených v odstavci 3, uspokojí se práva těchto uživatelů
poměrně.
(6) V rozsahu, v němž právo na vydání peněžních prostředků podle
odstavce 1 nebylo uspokojeno postupem podle odstavců 2 až 5, se
příslušná pohledávka považuje za včas a řádně přihlášenou ve smyslu
zákona upravujícího úpadek.
(7) Jestliže byl insolvenční návrh zamítnut pro nedostatek majetku nebo
jestliže byl konkurs zrušen proto, že majetek dlužníka je pro
uspokojení věřitelů zcela nepostačující, postupuje likvidátor obdobně
podle odstavců 4 a 5.
Poskytování platebních služeb prostřednictvím obchodního zástupce
platební instituce
§ 23
(1) Platební instituce může poskytovat platební služby prostřednictvím
obchodního zástupce, jestliže
a) řídicí a kontrolní systém obchodního zástupce je vhodný z hlediska
dodržování povinností souvisejících s bojem proti legalizaci výnosů z
trestné činnosti a financování terorismu,
b) obchodní zástupce, který je fyzickou osobou, a vedoucí osoby
obchodního zástupce, který je právnickou osobou, jsou důvěryhodné,
odborně způsobilé a mají dostatečné zkušenosti z hlediska řádného a
obezřetného poskytování platebních služeb.
(2) Platební instituce, která má v úmyslu poskytovat platební služby
prostřednictvím obchodního zástupce, to oznámí České národní bance.
(3) Oznámení podle odstavce 2 lze podat pouze na předepsaném tiskopise,
ke kterému oznamovatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek
uvedených v odstavci 1. Vzory tiskopisů a obsah jejich příloh stanoví
prováděcí právní předpis.
§ 24
Při poskytování platebních služeb platební institucí prostřednictvím
obchodního zástupce v hostitelském členském státě se použijí obdobně §
29 a 30. Před zápisem obchodního zástupce do seznamu platebních
institucí požádá Česká národní banka o stanovisko orgán dohledu
hostitelského členského státu a k tomuto stanovisku přihlédne.
§ 25
(1) Při poskytování platebních služeb zahraniční platební institucí se
sídlem v jiném členském státě prostřednictvím obchodního zástupce v
České republice sdělí Česká národní banka orgánu dohledu domovského
členského státu této platební instituce na jeho žádost své stanovisko k
této skutečnosti.
(2) Má-li Česká národní banka důvodné podezření, že v souvislosti s
poskytováním platebních služeb zahraniční platební institucí se sídlem
v jiném členském státě prostřednictvím obchodního zástupce v České
republice může dojít ke zvýšení nebezpečí legalizace výnosů z trestné
činnosti nebo financování terorismu, sdělí tuto skutečnost bez
zbytečného odkladu orgánu dohledu domovského členského státu této
platební instituce.
Výkon některých provozních činností prostřednictvím jiné osoby
§ 26
(1) Platební instituce, která má v úmyslu svěřit výkon některých
provozních činností vztahujících se k poskytování platebních služeb
jiné osobě, to oznámí České národní bance.
(2) Výkon významné provozní činnosti vztahující se k poskytování
platebních služeb může platební instituce svěřit jiné osobě jen tehdy,
pokud tím nedojde k podstatnému zhoršení fungování řídicího a
kontrolního systému platební instituce, podstatnému snížení možnosti
České národní banky vykonávat dohled nad činností platební instituce,
nebo přenesení odpovědnosti osob vykonávajících obchodní vedení
platební instituce na jiné osoby.
(3) Významnou provozní činností podle odstavce 2 je provozní činnost,
jejíž neprovedení nebo nesprávné provedení by podstatně narušilo
soustavné plnění povinností platební instituce stanovených tímto
zákonem.
(4) Oznámení podle odstavce 1 lze podat pouze na předepsaném tiskopise,
ke kterému oznamovatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek
uvedených v odstavcích 2 a 3. Vzory tiskopisů a obsah jejich příloh
stanoví prováděcí právní předpis.
Informační povinnost
§ 27
(1) Platební instituce poskytuje České národní bance informace o své
finanční situaci, o výsledcích svého hospodaření, o plnění podmínek
výkonu své činnosti a informace o obchodních zástupcích, jejichž
prostřednictvím poskytuje platební služby.
(2) Obsah, formu, lhůty a způsob poskytování informací stanoví
prováděcí právní předpis.
Uchovávání dokumentů a záznamů
§ 28
(1) Platební instituce uchovává dokumenty a záznamy, které se týkají
plnění povinností platební instituce podle této hlavy, alespoň po dobu
5 let ode dne, kdy tyto dokumenty nebo záznamy vznikly. Povinnost
uchovávat dokumenty podle jiných právních předpisů tím není dotčena.
(2) Povinnost uvedenou v odstavci 1 má i právní nástupce platební
instituce a ten, jehož povolení k činnosti platební instituce zaniklo
nebo jemuž bylo odňato.
Díl 4
Výkon činnosti platební instituce a zahraniční platební instituce v
hostitelském členském státě
Výkon činnosti platební instituce v hostitelském členském státě
§ 29
(1) Platební instituce, která má v úmyslu začít vykonávat činnosti
uvedené v § 8 v hostitelském členském státě, to oznámí České národní
bance. V oznámení platební instituce uvede, které platební služby bude
v hostitelském členském státě poskytovat, a pokud bude poskytovat
platební služby prostřednictvím pobočky, také údaje o organizační
struktuře a způsobu řízení pobočky.
(2) Oznámení podle odstavce 1 lze podat pouze na předepsaném tiskopise,
ke kterému oznamovatel přiloží doklady osvědčující údaje uvedené v
oznámení. Vzory tiskopisů a obsah jejich příloh stanoví prováděcí
právní předpis.
§ 30
Česká národní banka sdělí orgánu dohledu hostitelského členského státu
do 1 měsíce ode dne, kdy jí oznámení podle § 29 došlo, obchodní firmu
platební instituce, její sídlo a další údaje obsažené v oznámení.
Výkon činnosti zahraniční platební instituce se sídlem v jiném členském
státě v České republice
§ 31
(1) Zahraniční platební instituce se sídlem v jiném členském státě může
v České republice vykonávat činnosti uvedené v § 8, k jejichž výkonu je
oprávněna na základě povolení, které jí bylo uděleno orgánem dohledu
jejího domovského členského státu.
(2) Má-li Česká národní banka důvodné podezření, že v souvislosti s
poskytováním platebních služeb zahraniční platební institucí se sídlem
v jiném členském státě prostřednictvím pobočky v České republice může
dojít ke zvýšení nebezpečí legalizace výnosů z trestné činnosti nebo
financování terorismu, sdělí tuto skutečnost bez zbytečného odkladu
orgánu dohledu domovského členského státu této platební instituce.
nadpis vypuštěn
§ 32
zrušen
§ 33
zrušen
§ 34
zrušen
§ 35
zrušen
HLAVA III
POSKYTOVATEL PLATEBNÍCH SLUŽEB MALÉHO ROZSAHU
Díl 1
Základní ustanovení
§ 36
(1) Poskytovatel platebních služeb malého rozsahu je ten, kdo je
oprávněn poskytovat platební služby na základě zápisu do registru
poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu. Ustanovení § 8 se
použije pro poskytovatele platebních služeb malého rozsahu obdobně.
(2) Poskytovatel platebních služeb malého rozsahu je oprávněn
poskytovat platební služby pouze tehdy, jestliže měsíční průměr částek
jím provedených platebních transakcí v České republice, včetně
platebních transakcí provedených prostřednictvím jeho obchodních
zástupců, za posledních 12 měsíců nepřesahuje částku odpovídající 3 000
000 eur. Jestliže poskytovatel platebních služeb malého rozsahu
poskytuje platební služby kratší dobu než 12 měsíců, vychází se při
určení částky jím provedených platebních transakcí z jeho obchodního
plánu.
Díl 2
Registrace poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu
§ 37
(1) Česká národní banka zapíše do registru poskytovatelů platebních
služeb malého rozsahu žadatele,
a) který má sídlo nebo místo podnikání v členském státě, ve kterém
skutečně podniká, a pobočku v České republice,
b) jehož obchodní plán je podložen reálnými ekonomickými propočty a je
v souladu s podmínkami stanovenými v § 36 odst. 2,
c) který zabezpečuje ochranu peněžních prostředků, které mu uživatelé
svěřili k provedení platební transakce,
d) který nebyl odsouzen pro trestný čin proti majetku, hospodářský
trestný čin nebo pro trestný čin spáchaný v souvislosti s financováním
terorismu; to platí obdobně i pro vedoucí osoby žadatele,
e) u něhož nenastala skutečnost, která zakládá překážku provozování
živnosti podle zákona upravujícího živnostenské podnikání,
f) který, je-li fyzickou osobou, splňuje všeobecné podmínky provozování
živnosti podle zákona upravujícího živnostenské podnikání.
(2) Pokud je žadatel o zápis do registru poskytovatelů platebních
služeb malého rozsahu zapsán v živnostenském rejstříku, má se za to, že
podmínky uvedené v odstavci 1 písm. e) a f) jsou splněny.
(3) Žádost o zápis do registru poskytovatelů platebních služeb malého
rozsahu lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel
přiloží doklady osvědčující splnění podmínek uvedených v odstavci 1.
Vzory tiskopisů a obsah jejich příloh stanoví prováděcí právní předpis.
§ 38
(1) Česká národní banka do 1 měsíce ode dne, kdy jí žádost došla,
zapíše žadatele do registru poskytovatelů platebních služeb malého
rozsahu a v téže lhůtě mu o tom vydá osvědčení, jestliže z údajů
obsažených v žádosti vyplývá splnění podmínek pro zápis do registru. V
zápisu do registru Česká národní banka uvede, které platební služby je
poskytovatel platebních služeb malého rozsahu oprávněn poskytovat.
(2) Jestliže žadatel nedoloží splnění podmínek pro zápis do registru
poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu nebo jestliže existují
pochybnosti o správnosti a úplnosti údajů obsažených v žádosti, Česká
národní banka žádost zamítne.
§ 39
(1) Poskytovatel platebních služeb malého rozsahu oznámí bez zbytečného
odkladu České národní bance změnu údajů uvedených v žádosti o zápis do
registru poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu nebo v jejích
přílohách, na jejichž základě byl do tohoto registru zapsán.
(2) Oznámení podle odstavce 1 lze podat pouze na předepsaném tiskopise,
ke kterému oznamovatel přiloží doklady osvědčující změnu údajů
uvedených v žádosti o zápis do registru poskytovatelů platebních služeb
malého rozsahu nebo jejích přílohách, na jejichž základě byl do tohoto
registru zapsán. Vzory tiskopisů a obsah jejich příloh stanoví
prováděcí právní předpis.
Zánik a zrušení registrace poskytovatele platebních služeb malého
rozsahu
§ 40
(1) Registrace poskytovatele platebních služeb malého rozsahu zanikne
dnem
a) smrti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu nebo jeho
zrušení,
b) nabytí právní moci rozhodnutí o úpadku poskytovatele platebních
služeb malého rozsahu nebo nabytí právní moci rozhodnutí o zamítnutí
insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku poskytovatele platebních
služeb malého rozsahu,
c) nabytí právní moci rozhodnutí, kterým Česká národní banka udělila
poskytovateli platebních služeb malého rozsahu povolení k činnosti
platební instituce nebo povolení k činnosti instituce elektronických
peněz (§ 46), nebo dnem, který je v rozhodnutí uveden jako den vzniku
povolení, nebo
d) zápisu poskytovatele platebních služeb malého rozsahu do registru
vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu (§ 53)
(2) Česká národní banka zruší registraci poskytovatele platebních
služeb malého rozsahu, jestliže o to poskytovatel platebních služeb
malého rozsahu požádá.
(3) Česká národní banka může zrušit registraci poskytovatele platebních
služeb malého rozsahu, jestliže
a) poskytovatel platebních služeb malého rozsahu opakovaně nebo
závažným způsobem porušil povinnost stanovenou tímto zákonem nebo jiným
právním předpisem upravujícím postup při poskytování platebních služeb,
b) poskytovatel platebních služeb malého rozsahu nesplňuje podmínky
stanovené v § 36 odst. 2 a § 37 odst. 1, nebo
c) registrace byla provedena na základě nepravdivých nebo neúplných
údajů nebo v důsledku jiného nedovoleného postupu poskytovatele
platebních služeb malého rozsahu.
(4) Jestliže poskytovatel platebních služeb malého rozsahu do 30 dní
ode dne, kdy přestal splňovat podmínku stanovenou v § 36 odst. 2, podá
žádost o povolení k činnosti platební instituce nebo žádost o povolení
k činnosti instituce elektronických peněz, může Česká národní banka v
rozhodnutí podle odstavce 3 písm. b) stanovit, že nenabude účinnosti
dříve, než nabude účinnosti rozhodnutí o podané žádosti.
§ 41
(1) Ode dne zániku nebo zrušení registrace poskytovatele platebních
služeb malého rozsahu nesmí ten, jehož registrace zanikla nebo byla
zrušena, vykonávat činnosti, které lze vykonávat na základě této
registrace. Peněžní prostředky, které mu byly svěřeny k provedení
platební transakce, musí být vydány uživatelům; jestliže nelze určit,
jaká část peněžních prostředků předaných uživatelem poskytovateli
platebních služeb malého rozsahu je určena pro platební transakce, musí
být uživateli vrácena taková část peněžních prostředků, o kterou do 1
roku ode dne zániku nebo zrušení registrace poskytovatele platebních
služeb malého rozsahu požádá. Do dne vypořádání závazků vůči uživatelům
se ten, jehož registrace zanikla nebo byla zrušena, i nadále považuje
za poskytovatele platebních služeb malého rozsahu.
(2) Odstavec 1 se nepoužije pro činnosti, které je ten, jehož
registrace poskytovatele platebních služeb malého rozsahu zanikla nebo
byla zrušena, oprávněn nadále vykonávat na základě jiného oprávnění.
§ 42
Podá-li poskytovatel platebních služeb malého rozsahu žádost o
rozšíření rozsahu platebních služeb, na které se vztahuje jeho
registrace, použijí se obdobně § 37 odst. 1 písm. b), a odst. 3, § 38 a
39.
§ 43
(1) Česká národní banka zúží rozsah platebních služeb, na které se
vztahuje registrace poskytovatele platebních služeb malého rozsahu,
jestliže o to poskytovatel platebních služeb malého rozsahu požádá.
(2) Česká národní banka může zúžit rozsah platebních služeb, na které
se vztahuje registrace poskytovatele platebních služeb malého rozsahu,
jestliže
a) poskytovatel platebních služeb malého rozsahu opakovaně nebo
závažným způsobem porušil povinnost stanovenou tímto zákonem nebo jiným
právním předpisem upravujícím postup při poskytování platebních služeb,
nebo
b) registrace byla provedena na základě nepravdivých nebo neúplných
údajů nebo v důsledku jiného nedovoleného postupu žadatele.
(3) Pro zúžení rozsahu platebních služeb, na něž se vztahuje registrace
poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, se použije obdobně §
41.
Díl 3
Některé podmínky výkonu činnosti poskytovatele platebních služeb malého
rozsahu
§ 44
(1) Pro poskytovatele platebních služeb malého rozsahu se použijí
obdobně § 19 až 22, 27 a 28.
(2) Poskytovatel platebních služeb malého rozsahu nesmí uživateli
poskytovat úroky ani jiné výhody závislé na délce doby, po kterou mu
jsou peněžní prostředky svěřeny k provedení platební transakce.
nadpis vypuštěn
§ 45
zrušen
HLAVA IV
INSTITUCE ELEKTRONICKÝCH PENĚZ
Díl 1
Základní ustanovení
§ 46
(1) Instituce elektronických peněz je právnická osoba, která je
oprávněna vydávat elektronické peníze na základě povolení k činnosti
instituce elektronických peněz, které jí udělila Česká národní banka.
(2) Na základě uděleného povolení k činnosti instituce elektronických
peněz je instituce elektronických peněz oprávněna
a) vydávat elektronické peníze,
b) poskytovat platební služby, které se týkají elektronických peněz,
c) poskytovat platební služby, které se netýkají elektronických peněz,
uvedené v povolení k činnosti instituce elektronických peněz,
d) provádět činnosti související s činnostmi uvedenými v písmenech a)
až c), včetně poskytování úvěrů, a
e) provozovat platební systém s výjimkou platebního systému s
neodvolatelností zúčtování.
(3) Poskytnutí úvěru je činností podle odstavce 2 písm. d), jestliže
a) souvisí s poskytnutím platební služby uvedené v § 3 odst. 1 písm.
d), e) nebo g) a tato platební služba je uvedena v povolení k činnosti
instituce elektronických peněz,
b) úvěr není poskytnut z peněžních prostředků, proti jejichž přijetí
byly vydány elektronické peníze nebo které byly instituci
elektronických peněz svěřeny k provedení platební transakce,
c) kapitál instituce elektronických peněz je přiměřený celkové částce
poskytnutých úvěrů a
d) úvěr má být podle smlouvy uzavřené mezi institucí elektronických
peněz a dlužníkem splacen nejpozději do jednoho roku; to neplatí v
případě, že je úvěr poskytnut v České republice.
Díl 2
Povolení k činnosti instituce elektronických peněz
§ 47
(1) Česká národní banka udělí povolení k činnosti instituce
elektronických peněz žadateli,
a) který je právnickou osobou,
b) který má sídlo i skutečné sídlo v České republice,
c) který má počáteční kapitál alespoň ve výši stanovené tímto zákonem
(§ 52a odst. 1),
d) jehož obchodní plán včetně předpokládaného rozpočtu na první 3
účetní období je podložen reálnými ekonomickými propočty,
e) jehož věcné, technické, personální a organizační předpoklady jsou
vhodné z hlediska řádného a obezřetného vydávání elektronických peněz a
poskytování platebních služeb,
f) jehož řídicí a kontrolní systém splňuje požadavky stanovené tímto
zákonem (§ 52c),
g) který zabezpečuje ochranu peněžních prostředků, proti jejichž
přijetí byly vydány elektronické peníze nebo které mu uživatelé svěřili
k provedení platební transakce,
h) jehož případné podnikání spočívající v jiné činnosti než ve vydávání
elektronických peněz a v poskytování platebních služeb nepředstavuje
podstatnou hrozbu pro finanční stabilitu instituce elektronických peněz
ani nemůže bránit účinnému výkonu dohledu nad činností instituce
elektronických peněz,
i) na němž mají kvalifikovanou účast pouze osoby, které jsou
důvěryhodné a způsobilé zajistit řádné a obezřetné vedení instituce
elektronických peněz,
j) jehož úzké propojení s jinou osobou nebrání účinnému výkonu dohledu
nad činností instituce elektronických peněz; při úzkém propojení s
osobou, která se řídí právním řádem státu, který není členským státem,
nesmí tento právní řád ani způsob jeho uplatňování bránit účinnému
výkonu dohledu nad činností instituce elektronických peněz,
k) jehož vedoucí osoby jsou důvěryhodné z hlediska řádného a
obezřetného vydávání elektronických peněz a poskytování platebních
služeb,
l) jehož vedoucí osoby, které skutečně řídí činnost v oblasti vydávání
elektronických peněz a poskytování platebních služeb, jsou odborně
způsobilé a mají dostatečné zkušenosti z hlediska řádného a obezřetného
vydávání elektronických peněz a poskytování platebních služeb.
(2) Odstavec 1 písm. b) se nepoužije, jestliže z mezinárodní smlouvy,
která je součástí právního řádu, vyplývá povinnost umožnit žadateli se
sídlem ve státě, který není členským státem, vydávat v České republice
elektronické peníze za obdobných podmínek jako osobám se sídlem v České
republice a jestliže právní řád státu, v němž má žadatel sídlo, nebrání
účinné ochraně peněžních prostředků, proti jejichž přijetí byly vydány
elektronické peníze nebo které byly žadateli svěřeny k provedení
platební transakce. Pro instituci elektronických peněz se sídlem ve
státě, který není členským státem, se § 52m a 52n nepoužijí.
(3) Žádost o povolení k činnosti instituce elektronických peněz lze
podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží
doklady osvědčující splnění podmínek uvedených v odstavci 1. Vzory
tiskopisů a obsah jejich příloh stanoví prováděcí právní předpis.
§ 48
nadpis vypuštěn
(1) Rozhodnutí o žádosti o povolení k činnosti instituce elektronických
peněz Česká národní banka vydá do 3 měsíců ode dne zahájení řízení.
(2) V rozhodnutí o udělení povolení k činnosti instituce elektronických
peněz Česká národní banka uvede, které platební služby, které se
netýkají elektronických peněz, je instituce elektronických peněz
oprávněna poskytovat.
(3) Instituce elektronických peněz oznámí bez zbytečného odkladu České
národní bance změnu údajů uvedených v žádosti o povolení k činnosti
nebo jejích přílohách, na jejichž základě bylo povolení k činnosti
uděleno.
(4) Oznámení podle odstavce 3 lze podat pouze na předepsaném tiskopise,
ke kterému oznamovatel přiloží doklady osvědčující změnu údajů
uvedených v žádosti o povolení k činnosti nebo jejích přílohách, na
jejichž základě bylo povolení k činnosti uděleno. Vzory tiskopisů a
obsah jejich příloh stanoví prováděcí právní předpis.
Zánik a odnětí povolení k činnosti instituce elektronických peněz
§ 49
(1) Povolení k činnosti instituce elektronických peněz zanikne dnem
a) zrušení instituce elektronických peněz,
b) nabytí právní moci rozhodnutí o úpadku instituce elektronických
peněz nebo nabytí právní moci rozhodnutí o zamítnutí insolvenčního
návrhu pro nedostatek majetku instituce elektronických peněz,
c) nabytí právní moci rozhodnutí, kterým Česká národní banka udělila
instituci elektronických peněz povolení k činnosti platební instituce,
nebo dnem, který je uveden v rozhodnutí jako den vzniku povolení, nebo
d) zápisu instituce elektronických peněz do registru poskytovatelů
platebních služeb malého rozsahu nebo do registru vydavatelů
elektronických peněz malého rozsahu (§ 53).
(2) Česká národní banka odejme povolení k činnosti instituce
elektronických peněz, jestliže o to instituce elektronických peněz
požádá.
(3) Česká národní banka může odejmout povolení k činnosti instituce
elektronických peněz, jestliže
a) instituce elektronických peněz opakovaně nebo závažným způsobem
porušila povinnost stanovenou tímto zákonem nebo jiným právním
předpisem upravujícím postup při výkonu činností podle § 46 odst. 2,
b) instituce elektronických peněz nesplňuje podmínky pro udělení
povolení k činnosti instituce elektronických peněz,
c) instituce elektronických peněz nezačala do 12 měsíců ode dne udělení
povolení vydávat elektronické peníze ani poskytovat platební služby
týkající se elektronických peněz,
d) instituce elektronických peněz nevydávala elektronické peníze ani
neposkytovala platební služby týkající se elektronických peněz po dobu
delší než 6 měsíců, nebo
e) povolení bylo uděleno na základě nepravdivých nebo neúplných údajů
nebo v důsledku jiného nedovoleného postupu instituce elektronických
peněz.
(4) Česká národní banka informuje veřejnost způsobem umožňujícím
dálkový přístup o tom, že došlo k zániku nebo odnětí povolení k
činnosti instituce elektronických peněz.
§ 50
nadpis vypuštěn
(1) Ode dne zániku nebo odnětí povolení k činnosti instituce
elektronických peněz nesmí ten, jehož povolení zaniklo nebo komu bylo
odňato, vykonávat činnosti podle § 46 odst. 2. Peněžní prostředky,
které mu byly svěřeny k provedení platební transakce, musí být vydány
uživatelům. Peněžní prostředky, proti jejichž přijetí byly vydány
elektronické peníze, musí být vydány držitelům. Jestliže nelze určit,
jaká část peněžních prostředků předaných držitelem nebo uživatelem
instituci elektronických peněz je určena pro platební transakce, musí
být držiteli nebo uživateli vrácena taková část peněžních prostředků, o
kterou do 1 roku ode dne zániku nebo odnětí povolení k činnosti
instituce elektronických peněz požádá. Do vypořádání závazků vůči
držitelům a uživatelům se ten, jehož povolení k činnosti instituce
elektronických peněz zaniklo nebo komu bylo povolení k činnosti
instituce elektronických peněz odňato, i nadále považuje za instituci
elektronických peněz.
(2) Odstavec 1 se nepoužije pro činnosti, které je ten, jehož povolení
k činnosti instituce elektronických peněz zaniklo nebo komu bylo
odňato, oprávněn nadále vykonávat na základě jiného oprávnění.
Změna rozsahu povolení k činnosti instituce elektronických peněz
§ 51
nadpis vypuštěn
Podá-li instituce elektronických peněz žádost o rozšíření rozsahu
platebních služeb, které se netýkají elektronických peněz a které má
uvedeny ve svém povolení k činnosti, použijí se obdobně § 47 odst. 1
písm. d) až j) a l), § 47 odst. 3 a § 48.
§ 52
nadpis vypuštěn
(1) Česká národní banka zúží rozsah platebních služeb, které se
netýkají elektronických peněz a které má instituce elektronických peněz
uvedeny ve svém povolení k činnosti, jestliže o to instituce
elektronických peněz požádá.
(2) Česká národní banka může zúžit rozsah platebních služeb, které se
netýkají elektronických peněz a které má instituce elektronických peněz
uvedeny ve svém povolení k činnosti, jestliže
a) instituce elektronických peněz opakovaně nebo závažným způsobem
porušila povinnost stanovenou tímto zákonem nebo jiným právním
předpisem upravujícím postup při výkonu činností podle § 46 odst. 2,
b) instituce elektronických peněz nesplňuje podmínky pro udělení
povolení k poskytování některé platební služby, nebo
c) povolení bylo uděleno na základě nepravdivých nebo neúplných údajů
nebo v důsledku jiného nedovoleného postupu žadatele.
(3) Pro zúžení rozsahu platebních služeb, které se netýkají
elektronických peněz a které má instituce elektronických peněz uvedeny
ve svém povolení k činnosti, se použijí obdobně § 49 odst. 4 a § 50.
Díl 3
Některé podmínky výkonu činnosti instituce elektronických peněz
§ 52a
Kapitál
(1) Počáteční kapitál instituce elektronických peněz musí činit alespoň
částku odpovídající 350 000 eur.
(2) Instituce elektronických peněz průběžně udržuje kapitálovou
přiměřenost. Kapitál instituce elektronických peněz zároveň nesmí
klesnout pod minimální výši počátečního kapitálu stanovenou v odstavci
1.
(3) V žádosti o povolení k činnosti instituce elektronických peněz
žadatel uvede přístup, který bude instituce elektronických peněz
uplatňovat při výpočtu kapitálového požadavku ke krytí rizik spojených
s poskytováním platebních služeb, které se netýkají elektronických
peněz. Česká národní banka v rozhodnutí o povolení k činnosti instituce
elektronických peněz tento přístup schválí, jestliže je vhodný z
hlediska řádného poskytování platebních služeb, které se netýkají
elektronických peněz, nebo vzhledem k poměrům žadatele; jinak stanoví
jiný vhodný přístup. Stanovený přístup může Česká národní banka později
změnit, jestliže se změní okolnosti nebo podmínky, za nichž byl přístup
stanoven.
(4) Česká národní banka může na základě vyhodnocení řídicího a
kontrolního systému instituce elektronických peněz rozhodnout, že
instituce elektronických peněz je povinna průběžně udržovat kapitálovou
přiměřenost ve výši až o 20 % vyšší nebo až o 20 % nižší, než je
stanoveno v odstavci 2 větě první.
(5) Prováděcí právní předpis stanoví pravidla pro výpočet výše kapitálu
instituce elektronických peněz, jakož i pravidla pro výpočet kapitálové
přiměřenosti, včetně jednotlivých přístupů, které instituce
elektronických peněz může uplatňovat při výpočtu kapitálového požadavku
ke krytí rizik spojených s poskytováním platebních služeb, které se
netýkají elektronických peněz.
§ 52b
Nabývání, pozbývání, zvyšování a snižování kvalifikované účasti na
instituci elektronických peněz a její ovládnutí
(1) Osoba nebo osoby jednající ve shodě oznámí předem České národní
bance svůj záměr
a) nabýt kvalifikovanou účast na instituci elektronických peněz,
b) pozbýt kvalifikovanou účast na instituci elektronických peněz,
c) zvýšit kvalifikovanou účast na instituci elektronických peněz tak,
že dosáhne nebo překročí 20 %, 30 % nebo 50 %,
d) snížit kvalifikovanou účast na instituci elektronických peněz tak,
že klesne pod 50 %, 30 % nebo 20 %,
e) stát se osobou ovládající instituci elektronických peněz, nebo
f) přestat ovládat instituci elektronických peněz.
(2) Jestliže osoba nebo osoby jednající ve shodě, které učinily
oznámení podle odstavce 1 písm. a), c) nebo e) nejsou důvěryhodné nebo
způsobilé z hlediska potřeby zajistit řádné a obezřetné vedení
instituce elektronických peněz, vysloví Česká národní banka nesouhlas s
nabytím nebo zvýšením kvalifikované účasti nebo s ovládnutím instituce
elektronických peněz. To platí obdobně i v případě, že oznámení nebylo
v rozporu s odstavcem 1 písm. a), c) nebo e) učiněno. Řízení o
vyslovení nesouhlasu lze zahájit do 60 pracovních dní ode dne, kdy
České národní bance oznámení podle odstavce 1 písm. a), c) nebo e)
došlo nebo kdy se Česká národní banka dozvěděla, že oznámení nebylo v
rozporu s odstavcem 1 písm. a), c) nebo e) učiněno. Shledá-li Česká
národní banka před uplynutím lhůty k zahájení řízení o vyslovení
nesouhlasu, že osoba nebo osoby jednající ve shodě, které učinily
oznámení podle odstavce 1 písm. a), c) nebo e) jsou důvěryhodné nebo
způsobilé z hlediska potřeby zajistit řádné a obezřetné vedení
instituce elektronických peněz, tuto skutečnost jim sdělí.
(3) Jestliže Česká národní banka vysloví nesouhlas podle odstavce 2,
osoba, která učinila oznámení podle odstavce 1 písm. a), c) nebo e)
nebo která oznámení v rozporu s odstavcem 1 písm. a), c) nebo e)
neučinila, nesmí vykonávat hlasovací práva spojená s účastí na
instituci elektronických peněz v rozsahu, v němž byla účast nabyta nebo
zvýšena.
(4) Oznámení podle odstavce 1 lze podat pouze na předepsaném tiskopise.
V případě oznámení podle odstavce 1 písm. a), c) nebo e) oznamovatel k
tiskopisu přiloží doklady osvědčující jeho vlastnosti z hlediska
potřeby zajistit řádné a obezřetné vedení instituce elektronických
peněz. Vzory tiskopisů a obsahy jejich příloh stanoví prováděcí právní
předpis.
§ 52c
Řídicí a kontrolní systém
(1) Instituce elektronických peněz zavede a udržuje řídicí a kontrolní
systém, který je vhodný z hlediska řádného a obezřetného vydávání
elektronických peněz a poskytování platebních služeb a z hlediska
dodržování povinností souvisejících s bojem proti legalizaci výnosů z
trestné činnosti a financování terorismu. Řídicí a kontrolní systém
musí být ucelený a přiměřený povaze, rozsahu a složitosti činností
instituce elektronických peněz a musí zajišťovat řádné a plynulé
vydávání elektronických peněz a poskytování platebních služeb.
(2) Řídicí a kontrolní systém zahrnuje
a) organizační předpoklady a předpoklady řádné správy a řízení
společnosti, a to vždy
1. zásady a postupy řízení,
2. organizační uspořádání s řádným, průhledným a uceleným vymezením
činností a s nimi spojených působností a rozhodovací pravomoci, v rámci
kterého se současně stanoví postupy pro zamezení možného vzniku střetu
zájmů a vymezí funkce, jejichž výkon je neslučitelný, a
3. řádné administrativní a účetní postupy,
b) systém řízení rizik, který vždy zahrnuje
1. pravidla přístupu instituce elektronických peněz k rizikům, kterým
instituce elektronických peněz je nebo může být vystavena, včetně rizik
vyplývajících z vnějšího prostředí a rizika likvidity,
2. postupy rozpoznávání, vyhodnocování, měření, sledování a ohlašování
rizik a
3. postupy přijímání opatření vedoucích k omezení rizik,
c) pravidla vnitřní kontroly, jejichž součástí je vždy
1. vnitřní audit,
2. průběžná kontrola dodržování povinností instituce elektronických
peněz plynoucích z tohoto zákona a jiných právních předpisů.
(3) Součástí organizačních předpokladů podle odstavce 2 písm. a) jsou
vždy
a) pravidla pro vedení evidence peněžních prostředků, proti jejichž
přijetí byly vydány elektronické peníze nebo které byly instituci
elektronických peněz svěřeny k provedení platební transakce,
b) pravidla pro vyřizování stížností a reklamací držitelů a uživatelů a
c) systém vnitřní komunikace.
(4) Pravidla vnitřní kontroly podle odstavce 2 písm. c) zahrnují také
a) kontrolní a bezpečnostní opatření při zpracování a evidenci
informací a při zohlednění jejich charakteru a
b) pravidla kontroly činnosti obchodních zástupců, jejichž
prostřednictvím instituce elektronických peněz poskytuje platební
služby.
(5) Instituce elektronických peněz je povinna průběžně ověřovat a
pravidelně hodnotit přiměřenost a účinnost řídicího a kontrolního
systému.
(6) Způsob plnění požadavků na řídicí a kontrolní systém instituce
elektronických peněz stanoví prováděcí právní předpis.
Ochrana peněžních prostředků
§ 52d
(1) Peněžní prostředky, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické
peníze nebo které byly instituci elektronických peněz svěřeny k
provedení platební transakce, nejsou vkladem podle zákona upravujícího
činnost bank.
(2) Instituce elektronických peněz vydá elektronické peníze neprodleně
poté, co přijala peněžní prostředky, proti jejichž přijetí mají být
elektronické peníze vydány.
§ 52e
(1) Peněžní prostředky, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické
peníze nebo které byly instituci elektronických peněz svěřeny k
provedení platební transakce, musí být
a) evidovány odděleně od vlastních peněžních prostředků instituce
elektronických peněz a od peněžních prostředků jiných osob s výjimkou
ostatních peněžních prostředků, proti jejichž přijetí byly vydány
elektronické peníze nebo které byly instituci elektronických peněz
svěřeny k provedení platební transakce, a
b) po uplynutí pracovního dne následujícího po dni, kdy je instituce
elektronických peněz obdržela, uloženy na samostatném účtu instituce
elektronických peněz u banky, spořitelního a úvěrního družstva,
zahraniční banky se sídlem v členském státě nebo zahraniční banky se
sídlem v jiném než členském státě, která podléhá dohledu srovnatelnému
s dohledem České národní banky, nebo musí být investovány do likvidních
aktiv s nízkým rizikem, pokud je instituce elektronických peněz nepředá
příjemci nebo jinému poskytovateli.
(2) Odstavec 1 se nepoužije, jestliže instituce elektronických peněz
uzavřela pojistnou smlouvu nebo za ni byla poskytnuta jiná srovnatelná
záruka, na jejichž základě mají držitelé a uživatelé právo na plnění ve
výši odpovídající právu na vydání peněžních prostředků, proti jejichž
přijetí byly vydány elektronické peníze nebo které byly instituci
elektronických peněz svěřeny k provedení platební transakce, v případě,
že instituce elektronických peněz není schopna toto právo uspokojit
sama, zejména v případě vydání rozhodnutí o úpadku instituce
elektronických peněz.
(3) Uzavřít pojistnou smlouvu podle odstavce 2 jako pojistitel může
pouze pojišťovna nebo zahraniční osoba s obdobným předmětem podnikání
se sídlem v členském státě nebo se sídlem v jiném než členském státě,
která podléhá dohledu srovnatelnému s dohledem České národní banky,
jestliže tyto osoby nejsou členy stejné skupiny jako instituce
elektronických peněz. Poskytnout jinou srovnatelnou záruku podle
odstavce 2 může pouze banka, spořitelní a úvěrní družstvo, zahraniční
banka nebo zahraniční osoba s obdobným předmětem podnikání se sídlem v
jiném členském státě nebo se sídlem v jiném než členském státě, která
podléhá dohledu srovnatelnému s dohledem České národní banky, jestliže
tyto osoby nejsou členy stejné skupiny jako instituce elektronických
peněz.
(4) Prováděcí právní předpis stanoví aktiva, do kterých může instituce
elektronických peněz investovat peněžní prostředky podle odstavce 1
písm. b).
(5) Z důvodů zvláštního zřetele hodných může Česká národní banka
opatřením obecné povahy dočasně zakázat institucím elektronických peněz
investovat peněžní prostředky podle odstavce 1 písm. b), proti kterým
byly vydány elektronické peníze, do aktiv stanovených prováděcím
právním předpisem podle odstavce 4, jejichž druh tímto opatřením
současně vymezí. Přitom Česká národní banka přihlédne k bezpečnosti,
splatnosti a hodnotě těchto aktiv.
(6) Opatření obecné povahy podle odstavce 5 může nabýt účinnosti před
provedením řízení o tomto opatření podle správního řádu, a to před
projednáním jeho návrhu dnem vyvěšení veřejné vyhlášky, kterou se
opatření obecné povahy oznamuje. Hrozí-li nebezpečí z prodlení, může
Česká národní banka lhůty stanovené správním řádem pro zveřejnění
návrhu opatření obecné povahy, pro oznámení jeho veřejného projednání a
pro podání připomínek nebo námitek k opatření obecné povahy zkrátit až
na 3 dny.
§ 52f
(1) Jestliže nelze určit, jaká část peněžních prostředků předaných
držitelem nebo uživatelem instituci elektronických peněz je určena pro
platební transakce, je instituce elektronických peněz povinna chránit
podle § 52e takovou část těchto peněžních prostředků, která odpovídá
odhadu na základě údajů z předchozích období.
(2) Jestliže instituce elektronických peněz přijímá od držitele peněžní
prostředky, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze,
formou přijetí platebního prostředku, platí, že peněžní prostředky byly
přijaty v okamžiku, kdy byl platebním prostředkem dán platební příkaz.
V takovém případě chrání instituce elektronických peněz tyto peněžní
prostředky podle § 52e teprve poté, co byly připsány na její platební
účet nebo jí dány k dispozici, nejpozději však po uplynutí 5 pracovních
dní ode dne vydání elektronických peněz.
§ 52g
(1) Bylo-li vydáno rozhodnutí o úpadku instituce elektronických peněz,
je zvláštní insolvenční správce povinen vydat peněžní prostředky, proti
jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze nebo které byly
instituci elektronických peněz svěřeny k provedení platební transakce,
držitelům a uživatelům. Jestliže nelze spolehlivě určit, jaká část
peněžních prostředků předaných držitelem nebo uživatelem instituci
elektronických peněz je určena pro platební transakce, je zvláštní
insolvenční správce povinen vydat peněžní prostředky, které byly
instituci elektronických peněz svěřeny a mohly být použity k provedení
platební transakce.
(2) Zvláštní insolvenční správce zveřejní do 15 dnů ode dne svého
ustanovení alespoň ve 2 celostátně distribuovaných denících v každém
státě, na jehož území instituce elektronických peněz podniká nebo
podnikala, výzvu držitelům, kterým instituce elektronických peněz
vydala elektronické peníze, a uživatelům, kteří instituci
elektronických peněz svěřili peněžní prostředky k provedení platební
transakce, aby se o peněžní prostředky přihlásili, včetně lhůt a
poučení o následcích jejich marného uplynutí.
(3) Zvláštní insolvenční správce vydá do 7 měsíců ode dne zveřejnění
podle odstavce 2 peněžní prostředky, proti jejichž přijetí byly vydány
elektronické peníze nebo které byly instituci elektronických peněz
svěřeny k provedení platební transakce, držitelům a uživatelům, kteří
se o tyto peněžní prostředky přihlásili do
a) 3 měsíců ode dne zveřejnění podle odstavce 2 a doložili své právo na
jejich vydání, nebo
b) 6 měsíců ode dne zveřejnění podle odstavce 2 a jejichž právo na
jejich vydání vyplývá z evidence instituce elektronických peněz.
(4) Zvláštní insolvenční správce zpeněží aktiva uvedená v § 52e odst. 1
písm. b). Pojistné plnění nebo plnění ze záruky podle § 52e odst. 2 a 3
vyplácí povinná osoba zvláštnímu insolvenčnímu správci.
(5) Jestliže peněžní prostředky uvedené v § 52e odst. 1, výtěžek
zpeněžených aktiv podle odstavce 4 a pojistné plnění nebo plnění ze
záruky podle § 52e odst. 2 a 3 nepostačují k plnému uspokojení všech
držitelů a uživatelů uvedených v odstavci 3, uspokojí se práva těchto
držitelů a uživatelů poměrně.
(6) V rozsahu, v němž právo na vydání peněžních prostředků podle
odstavce 1 nebylo uspokojeno postupem podle odstavců 2 až 5, se
příslušná pohledávka považuje za včas a řádně přihlášenou ve smyslu
zákona upravujícího úpadek.
(7) Jestliže byl insolvenční návrh zamítnut pro nedostatek majetku nebo
jestliže byl konkurs zrušen proto, že majetek dlužníka je pro
uspokojení věřitelů zcela nepostačující, postupuje likvidátor obdobně
podle odstavců 4 a 5.
Vydávání a distribuce elektronických peněz a poskytování platebních
služeb prostřednictvím obchodního zástupce instituce elektronických
peněz
§ 52h
(1) Instituce elektronických peněz nesmí vydávat elektronické peníze
prostřednictvím osoby, která při vydávání elektronických peněz jedná
jejím jménem; to neplatí pro zaměstnance ani prokuristu instituce
elektronických peněz.
(2) Instituce elektronických peněz může poskytovat platební služby
prostřednictvím obchodního zástupce, jestliže
a) řídicí a kontrolní systém obchodního zástupce je vhodný z hlediska
dodržování povinností souvisejících s bojem proti legalizaci výnosů z
trestné činnosti a financování terorismu a
b) obchodní zástupce, který je fyzickou osobou, a vedoucí osoby
obchodního zástupce, který je právnickou osobou, jsou důvěryhodné,
odborně způsobilé a mají dostatečné zkušenosti z hlediska řádného a
obezřetného poskytování platebních služeb.
(3) Instituce elektronických peněz, která má v úmyslu poskytovat
platební služby prostřednictvím obchodního zástupce, to oznámí České
národní bance.
(4) Oznámení podle odstavce 3 lze podat pouze na předepsaném tiskopise,
ke kterému oznamovatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek
uvedených v odstavci 2. Vzory tiskopisů a obsah jejich příloh stanoví
prováděcí právní předpis.
§ 52i
(1) Při distribuci elektronických peněz nebo poskytování platebních
služeb institucí elektronických peněz prostřednictvím obchodního
zástupce v hostitelském členském státě se použije obdobně § 52m. Před
zápisem obchodního zástupce do seznamu institucí elektronických peněz
požádá Česká národní banka o stanovisko orgán dohledu hostitelského
členského státu a k tomuto stanovisku přihlédne.
(2) Při distribuci elektronických peněz nebo poskytování platebních
služeb zahraniční institucí elektronických peněz se sídlem v jiném
členském státě prostřednictvím obchodního zástupce v České republice
sdělí Česká národní banka orgánu dohledu domovského členského státu
této instituce elektronických peněz na jeho žádost své stanovisko k
této skutečnosti.
(3) Má-li Česká národní banka důvodné podezření, že v souvislosti s
distribucí elektronických peněz nebo s poskytováním platebních služeb
zahraniční institucí elektronických peněz se sídlem v jiném členském
státě prostřednictvím obchodního zástupce v České republice může dojít
ke zvýšení nebezpečí legalizace výnosů z trestné činnosti nebo
financování terorismu, sdělí tuto skutečnost bez zbytečného odkladu
orgánu dohledu domovského členského státu této instituce elektronických
peněz.
Výkon některých provozních činností prostřednictvím jiné osoby
§ 52j
(1) Instituce elektronických peněz, která má v úmyslu svěřit výkon
některých provozních činností vztahujících se k vydávání elektronických
peněz nebo k poskytování platebních služeb jiné osobě, to oznámí České
národní bance.
(2) Výkon významné provozní činnosti vztahující se k vydávání
elektronických peněz nebo k poskytování platebních služeb může platební
instituce svěřit jiné osobě jen tehdy, pokud tím nedojde k podstatnému
zhoršení fungování řídicího a kontrolního systému instituce
elektronických peněz, podstatnému snížení možnosti České národní banky
vykonávat dohled nad činností instituce elektronických peněz, nebo
přenesení odpovědnosti osob vykonávajících obchodní vedení instituce
elektronických peněz na jiné osoby.
(3) Významnou provozní činností podle odstavce 2 je provozní činnost,
jejíž neprovedení nebo nesprávné provedení by podstatně narušilo
soustavné plnění povinností instituce elektronických peněz stanovených
tímto zákonem.
(4) Oznámení podle odstavce 1 lze podat pouze na předepsaném tiskopise,
ke kterému oznamovatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek
uvedených v odstavcích 2 a 3. Vzory tiskopisů a obsah jejich příloh
stanoví prováděcí právní předpis.
Informační povinnost
§ 52k
(1) Instituce elektronických peněz poskytuje České národní bance
informace o své finanční situaci, o výsledcích svého hospodaření, o
plnění podmínek výkonu své činnosti a informace o obchodních
zástupcích, jejichž prostřednictvím distribuuje elektronické peníze v
jiném členském státě nebo poskytuje platební služby.
(2) Instituce elektronických peněz informuje Českou národní banku s
dostatečným předstihem o každé podstatné změně opatření týkajících se
ochrany peněžních prostředků, proti jejichž přijetí byly vydány
elektronické peníze.
(3) Obsah, formu, lhůty a způsob poskytování informací podle odstavce 1
stanoví prováděcí právní předpis.
Uchovávání dokumentů a záznamů
§ 52l
(1) Instituce elektronických peněz uchovává dokumenty a záznamy, které
se týkají plnění povinností instituce elektronických peněz podle této
hlavy, alespoň po dobu 5 let ode dne, kdy tyto dokumenty nebo záznamy
vznikly. Povinnost uchovávat dokumenty podle jiných právních předpisů
tím není dotčena.
(2) Povinnost uvedenou v odstavci 1 má i právní nástupce instituce
elektronických peněz a ten, jehož povolení k činnosti instituce
elektronických peněz zaniklo nebo jemuž bylo odňato.
Díl 4
Výkon činnosti instituce elektronických peněz a zahraniční instituce
elektronických peněz v hostitelském členském státě
§ 52m
Výkon činnosti instituce elektronických peněz v hostitelském členském
státě
(1) Instituce elektronických peněz, která má v úmyslu začít vykonávat
činnosti uvedené v § 46 odst. 2 v hostitelském členském státě, to
oznámí České národní bance. Pokud má instituce elektronických peněz v
úmyslu vykonávat činnosti uvedené v § 46 odst. 2 prostřednictvím
pobočky, uvede v oznámení také údaje o organizační struktuře a způsobu
řízení pobočky.
(2) Česká národní banka sdělí orgánu dohledu hostitelského členského
státu do 1 měsíce ode dne, kdy jí oznámení podle odstavce 1 došlo,
obchodní firmu instituce elektronických peněz, její sídlo a další údaje
obsažené v oznámení.
(3) Oznámení podle odstavce 1 lze podat pouze na předepsaném tiskopise,
ke kterému oznamovatel přiloží doklady osvědčující údaje uvedené v
oznámení. Vzory tiskopisů a obsah jejich příloh stanoví prováděcí
právní předpis.
§ 52n
Výkon činnosti zahraniční instituce elektronických peněz se sídlem v
jiném členském státě v České republice
(1) Zahraniční instituce elektronických peněz se sídlem v jiném
členském státě může v České republice vykonávat činnosti uvedené v § 46
odst. 2, k jejichž výkonu je oprávněna na základě povolení, které jí
bylo uděleno orgánem dohledu jejího domovského členského státu.
(2) Má-li Česká národní banka důvodné podezření, že v souvislosti s
výkonem činností zahraniční instituce elektronických peněz se sídlem v
jiném členském státě prostřednictvím pobočky v České republice může
dojít ke zvýšení nebezpečí legalizace výnosů z trestné činnosti nebo
financování terorismu, sdělí tuto skutečnost bez zbytečného odkladu
orgánu dohledu domovského členského státu této instituce elektronických
peněz.
HLAVA V
VYDAVATEL ELEKTRONICKÝCH PENĚZ MALÉHO ROZSAHU
Díl 1
Základní ustanovení
§ 53
(1) Vydavatel elektronických peněz malého rozsahu je právnická osoba,
která je oprávněna vydávat elektronické peníze na základě zápisu do
registru vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu. Ustanovení §
46 odst. 2 se použije obdobně.
(2) Vydavatel elektronických peněz malého rozsahu je oprávněn vydávat
elektronické peníze a poskytovat platební služby, které se týkají
elektronických peněz, pouze tehdy, jestliže průměr jím vydaných
elektronických peněz v oběhu v České republice nepřekročí částku
odpovídající 5 000 000 eur. Jestliže nelze určit, jaká část peněžních
prostředků předaných držitelem vydavateli elektronických peněz malého
rozsahu je určena pro platební transakce, které se týkají
elektronických peněz, vychází se při určení průměru elektronických
peněz v oběhu z takové části těchto peněžních prostředků, která
odpovídá odhadu na základě údajů z předchozích období. Jestliže
vydavatel elektronických peněz malého rozsahu vydává elektronické
peníze kratší dobu než 6 měsíců, vychází se při určení průměru jím
vydaných elektronických peněz v oběhu z jeho obchodního plánu.
(3) Vydavatel elektronických peněz malého rozsahu je oprávněn
poskytovat platební služby, které se netýkají elektronických peněz,
pouze tehdy, jestliže měsíční průměr částek jím provedených platebních
transakcí, které se netýkají elektronických peněz, v České republice,
včetně platebních transakcí provedených prostřednictvím jeho obchodních
zástupců, za posledních 12 měsíců nepřekročí částku odpovídající 3 000
000 eur. Jestliže vydavatel elektronických peněz malého rozsahu
poskytuje platební služby, které se netýkají elektronických peněz,
kratší dobu než 12 měsíců, vychází se při určení částky jím provedených
platebních transakcí z jeho obchodního plánu.
(4) Průměrem elektronických peněz v oběhu se pro účely tohoto zákona
rozumí aritmetický průměr výše závazků vydavatele vyplývajících z
elektronických peněz na konci kalendářního dne za posledních 6
kalendářních měsíců.
Díl 2
Registrace vydavatele elektronických peněz malého rozsahu
Registrace vydavatele elektronických peněz malého rozsahu
§ 54
(1) Česká národní banka zapíše do registru vydavatelů elektronických
peněz malého rozsahu žadatele,
a) který je právnickou osobou,
b) který má sídlo v členském státě, ve kterém skutečně podniká, a
pobočku v České republice,
c) jehož obchodní plán je podložen reálnými ekonomickými propočty a je
v souladu s podmínkami stanovenými v § 53 odst. 2 a 3,
d) který zabezpečuje ochranu peněžních prostředků, proti jejichž
přijetí byly vydány elektronické peníze nebo které mu byly svěřeny k
provedení platební transakce,
e) jestliže žádná z jeho vedoucích osob nebyla odsouzena pro trestný
čin proti majetku, hospodářský trestný čin nebo pro trestný čin
spáchaný v souvislosti s financováním terorismu a
f) u něhož nenastala skutečnost, která zakládá překážku provozování
živnosti podle zákona upravujícího živnostenské podnikání.
(2) Pokud je žadatel o zápis do registru vydavatelů elektronických
peněz malého rozsahu zapsán v živnostenském rejstříku, má se za to, že
podmínka uvedená v odstavci 1 písm. f) je splněna.
(3) Žádost o zápis do registru vydavatelů elektronických peněz malého
rozsahu lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel
přiloží doklady osvědčující splnění podmínek uvedených v odstavci 1.
Vzory tiskopisů a obsah jejich příloh stanoví prováděcí právní předpis.
§ 55
(1) Česká národní banka do 1 měsíce ode dne, kdy jí žádost došla,
zapíše žadatele do registru vydavatelů elektronických peněz malého
rozsahu a v téže lhůtě mu o tom vydá osvědčení, jestliže z údajů
obsažených v žádosti vyplývá splnění podmínek pro zápis do registru.
(2) Jestliže žadatel nedoloží splnění podmínek pro zápis do registru
vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu nebo jestliže existují
pochybnosti o správnosti a úplnosti údajů obsažených v žádosti, zahájí
Česká národní banka ve lhůtě podle odstavce 1 správní řízení a žádost
zamítne, neprokáže-li se splnění podmínek pro zápis do registru ani v
tomto řízení.
§ 56
(1) Vydavatel elektronických peněz malého rozsahu oznámí bez zbytečného
odkladu České národní bance změnu údajů uvedených v žádosti o zápis do
registru vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu nebo jejích
přílohách, na jejichž základě byl do tohoto registru zapsán.
(2) Oznámení podle odstavce 1 lze podat pouze na předepsaném tiskopise,
ke kterému oznamovatel přiloží doklady osvědčující změnu údajů
uvedených v žádosti o zápis do registru vydavatelů elektronických peněz
malého rozsahu nebo jejích přílohách, na jejichž základě byl do tohoto
registru zapsán. Vzory tiskopisů a obsah jejich příloh stanoví
prováděcí právní předpis.
Zánik a zrušení registrace vydavatele elektronických peněz malého
rozsahu
§ 57
(1) Registrace vydavatele elektronických peněz malého rozsahu zanikne
dnem
a) zrušení vydavatele elektronických peněz malého rozsahu,
b) nabytí právní moci rozhodnutí o úpadku vydavatele elektronických
peněz malého rozsahu nebo nabytí právní moci rozhodnutí o zamítnutí
insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku vydavatele elektronických
peněz malého rozsahu,
c) nabytí právní moci rozhodnutí, kterým Česká národní banka udělila
vydavateli elektronických peněz malého rozsahu povolení k činnosti
instituce elektronických peněz, nebo dnem, který je uveden v rozhodnutí
jako den vzniku povolení, nebo
d) zápisu vydavatele elektronických peněz do registru poskytovatelů
platebních služeb malého rozsahu.
(2) Česká národní banka zruší registraci vydavatele elektronických
peněz malého rozsahu, jestliže o to vydavatel elektronických peněz
požádá.
(3) Česká národní banka může zrušit registraci vydavatele
elektronických peněz malého rozsahu, jestliže
a) vydavatel elektronických peněz malého rozsahu opakovaně nebo
závažným způsobem porušil povinnost stanovenou tímto zákonem nebo jiným
právním předpisem upravujícím postup při výkonu činností podle § 46
odst. 2,
b) vydavatel elektronických peněz malého rozsahu nesplňuje podmínky pro
registraci nebo podmínky stanovené v § 53 odst. 2, nebo
c) registrace byla provedena na základě nepravdivých nebo neúplných
údajů nebo v důsledku jiného nedovoleného postupu vydavatele
elektronických peněz malého rozsahu.
(4) Jestliže vydavatel elektronických peněz malého rozsahu do 30 dnů
ode dne, kdy přestal splňovat podmínky stanovené v § 53 odst. 2, podá
žádost o povolení k činnosti platební instituce, žádost o povolení k
činnosti instituce elektronických peněz nebo žádost o zápis do registru
poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, může Česká národní
banka v rozhodnutí podle odstavce 3 písm. b) stanovit, že nenabude
účinnosti dříve, než nabude účinnosti rozhodnutí o podané žádosti.
nadpis vypuštěn
§ 58
(1) Ode dne zániku nebo zrušení registrace vydavatele elektronických
peněz malého rozsahu nesmí ten, jehož registrace zanikla nebo byla
zrušena, vykonávat činnosti podle § 46 odst. 2. Peněžní prostředky,
které mu byly svěřeny k provedení platební transakce, musí být vydány
uživatelům. Peněžní prostředky, proti jejichž přijetí byly vydány
elektronické peníze, musí být vydány držitelům. Jestliže nelze určit,
jaká část peněžních prostředků předaných držitelem nebo uživatelem
vydavateli elektronických peněz malého rozsahu je určena pro platební
transakce, musí být držiteli nebo uživateli vrácena taková část
peněžních prostředků, o kterou do 1 roku ode dne zániku nebo zrušení
registrace vydavatele elektronických peněz malého rozsahu požádá. Do
dne vypořádání závazků vůči držitelům a uživatelům se ten, jehož
registrace zanikla nebo byla zrušena, i nadále považuje za vydavatele
elektronických peněz malého rozsahu.
(2) Odstavec 1 se nepoužije pro činnosti, které je ten, jehož
registrace vydavatele elektronických peněz malého rozsahu zanikla nebo
byla zrušena, oprávněn nadále vykonávat na základě jiného oprávnění.
§ 58a
Podá-li vydavatel elektronických peněz malého rozsahu žádost o
rozšíření rozsahu platebních služeb, které se netýkají elektronických
peněz a na které se vztahuje jeho registrace, použijí se obdobně § 54
odst. 1 písm. c), § 55 a 56.
§ 58b
(1) Česká národní banka zúží rozsah platebních služeb, které se
netýkají elektronických peněz a na které se vztahuje registrace
vydavatele elektronických peněz malého rozsahu, jestliže o to vydavatel
elektronických peněz požádá.
(2) Česká národní banka může zúžit rozsah platebních služeb, které se
netýkají elektronických peněz a na které se vztahuje registrace
vydavatele elektronických peněz malého rozsahu, jestliže
a) vydavatel elektronických peněz malého rozsahu nesplňuje podmínky
stanovené v § 53 odst. 3,
b) vydavatel elektronických peněz malého rozsahu opakovaně nebo
závažným způsobem porušil povinnost stanovenou tímto zákonem nebo jiným
právním předpisem upravujícím postup při výkonu činností podle § 46
odst. 2, nebo
c) registrace byla provedena na základě nepravdivých nebo neúplných
údajů nebo v důsledku jiného nedovoleného postupu vydavatele
elektronických peněz malého rozsahu.
(3) Pro zúžení rozsahu platebních služeb, které se netýkají
elektronických peněz a na které se vztahuje registrace vydavatele
elektronických peněz malého rozsahu, se použije obdobně § 58.
Díl 3
Některé podmínky výkonu činnosti vydavatele elektronických peněz malého
rozsahu
nadpis vypuštěn
§ 59
(1) Pro vydavatele elektronických peněz malého rozsahu se použijí
obdobně § 52d až 52g, 52k a 52l.
(2) Vydavatel elektronických peněz malého rozsahu nesmí uživateli
poskytovat úroky nebo jiné výhody závislé na délce doby, po kterou mu
jsou peněžní prostředky svěřeny k provedení platební transakce.
ČÁST TŘETÍ
PLATEBNÍ SYSTÉMY
HLAVA I
PŘÍSTUP K PLATEBNÍM SYSTÉMŮM
§ 60
(1) Provozovatel nebo účastník platebního systému nesmí bránit
právnickým osobám oprávněným poskytovat platební služby v přístupu k
platebnímu systému tím, že přístup těchto osob váže na splnění
požadavků, které
a) jsou diskriminační nebo nepřiměřené, nebo
b) omezují přístup těchto osob k platebnímu systému více, než je
nezbytně nutné pro zabezpečení proti specifickým rizikům a pro ochranu
finanční a provozní stability platebního systému.
(2) Provozovatel nebo účastník platebního systému nesmí poskytovatelům,
uživatelům ani jiným platebním systémům, jejich provozovatelům ani
účastníkům ukládat
a) omezení týkající se jejich účasti v jiných platebních systémech,
b) požadavky, které diskriminují některé účastníky platebního systému,
nebo
c) omezení založená na rozlišování mezi kategoriemi osob oprávněných
poskytovat platební služby podle § 5.
§ 61
Podmínky přístupu k platebním systémům uvedené v § 60 se nepoužijí pro
a) platební systém s neodvolatelností zúčtování,
b) platební systém, jehož účastníky jsou pouze poskytovatelé, kteří
jsou členy téže skupiny,
c) platební systém, jehož prostřednictvím poskytuje platební služby
uživatelům jediný poskytovatel nebo skupina poskytovatelů.
HLAVA II
PLATEBNÍ SYSTÉM S NEODVOLATELNOSTÍ ZÚČTOVÁNÍ
Díl 1
Základní ustanovení
§ 62
nadpis vypuštěn
(1) Platební systém s neodvolatelností zúčtování je systém,
a) který má alespoň 3 účastníky uvedené v § 64 odst. 1 písm. a) až h),
b) který provádí zúčtování [§ 63 písm. a)] na základě stanovených
pravidel,
c) jehož účastníci, z nichž alespoň jeden má sídlo a skutečné sídlo v
České republice, se dohodnou, že právní vztahy mezi nimi se při
provádění zúčtování řídí českým právem, a
d) jehož existenci Česká národní banka oznámila Evropskému orgánu
dohledu (Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy)^12) (dále jen
„Evropský orgán pro cenné papíry a trhy“) podle § 73f odst. 1 nebo 2.
(2) Zahraničním platebním systémem s neodvolatelností zúčtování je
platební systém, jehož existenci oznámil Evropskému orgánu pro cenné
papíry a trhy příslušný orgán jiného členského státu podle předpisu
Evropské unie upravujícího neodvolatelnost zúčtování v platebních
systémech^10).
(3) Platební systém s neodvolatelností zúčtování a účast v tomto
systému se zakládají smlouvou.
§ 63
Vymezení některých pojmů
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) zúčtováním
1. započtení vzájemných peněžitých pohledávek, nebo
2. splnění vzájemných peněžitých dluhů převodem peněžních prostředků,
b) příkazem k zúčtování pokyn účastníka platebního systému s
neodvolatelností zúčtování nebo účastníka či provozovatele systému
propojeného podle § 69, na jehož základě má být v souladu s pravidly
platebního systému s neodvolatelností zúčtování (dále jen „pravidla
systému“) provedeno zúčtování,
c) ústřední protistranou ten, kdo při zúčtování vstupuje mezi účastníky
platebního systému s neodvolatelností zúčtování uvedené v § 64 odst. 1
písm. a) až h) jako jejich výlučná protistrana,
d) zúčtovatelem ten, kdo vede pro účastníky platebního systému s
neodvolatelností zúčtování uvedené v § 64 odst. 1 písm. a) až h) nebo
j) účet, na němž se provádí zúčtování,
e) clearingovou institucí ten, kdo provádí zúčtování započtením
vzájemných pohledávek účastníků platebního systému s neodvolatelností
zúčtování uvedených v § 64 odst. 1 písm. a) až h), j) nebo k),
f) provozním dnem pravidly systému stanovená, pravidelně se opakující
doba, během níž platební systém s neodvolatelností zúčtování přijímá a
provádí příkazy k zúčtování a další úkony s tímto zúčtováním
související.
§ 64
Účastník platebního systému s neodvolatelností zúčtování
(1) Účastníkem platebního systému s neodvolatelností zúčtování může být
pouze
a) banka,
b) zahraniční banka,
c) spořitelní a úvěrní družstvo,
d) obchodník s cennými papíry,
e) zahraniční osoba oprávněná poskytovat hlavní investiční služby,
f) právnická osoba veřejného práva nebo právnická osoba, za jejíž
veškeré závazky ručí osoba veřejného práva,
g) Česká národní banka, zahraniční centrální banka nebo Evropská
centrální banka,
h) právnická osoba se zvláštním postavením, která je vyňata z
působnosti předpisu Evropské unie upravujícího přístup k činnosti
úvěrových institucí a její výkon^11),
i) provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování (§ 70),
j) ústřední protistrana,
k) zúčtovatel,
l) clearingová instituce a
m) ten, kdo vykonává obdobnou činnost jako některá z osob uvedených v
písmenech i) až l) ve vypořádacím systému s neodvolatelností
vypořádání, v zahraničním platebním systému s neodvolatelností
zúčtování nebo v zahraničním vypořádacím systému s neodvolatelností
vypořádání.
(2) Činnost ústřední protistrany, zúčtovatele nebo clearingové
instituce může být vykonávána i několika účastníky platebního systému s
neodvolatelností zúčtování.
Díl 2
Provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování
Pravidla systému
§ 65
nadpis vypuštěn
(1) Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování
stanoví pravidla systému.
(2) Pravidla systému upravují alespoň
a) obchodní firmu nebo název, sídlo a identifikační číslo, bylo-li
přiděleno, provozovatele platebního systému s neodvolatelností
zúčtování,
b) podmínky účasti v platebním systému s neodvolatelností zúčtování,
které musí být transparentní a musí obsahovat objektivní kritéria pro
přístup k platebnímu systému s neodvolatelností zúčtování,
c) práva a povinnosti účastníků platebního systému s neodvolatelností
zúčtování vyplývající z jejich účasti v tomto systému,
d) způsob a podmínky zajištění závazků vyplývajících z účasti v
platebním systému s neodvolatelností zúčtování,
e) způsob a podmínky zúčtování včetně stanovení postupu při opravě chyb
vzniklých během zúčtování,
f) náležitosti příkazu k zúčtování, způsob a podmínky jeho zadávání do
platebního systému s neodvolatelností zúčtování,
g) údaje, které účastník platebního systému s neodvolatelností
zúčtování poskytuje provozovateli platebního systému s neodvolatelností
zúčtování k plnění jeho povinností, a způsob jejich poskytování,
h) opatření, která může provozovatel platebního systému s
neodvolatelností zúčtování uplatnit vůči účastníkovi platebního systému
s neodvolatelností zúčtování, a postup při jejich uplatňování,
i) časový harmonogram provádění zúčtování, včetně rozvrhu jednotlivých
fází, v nichž zúčtování probíhá,
j) vymezení provozního dne,
k) okamžik, ke kterému se příkaz k zúčtování považuje za přijatý
platebním systémem s neodvolatelností zúčtování,
l) okamžik, ke kterému se příkaz k zúčtování zadaný do platebního
systému s neodvolatelností zúčtování považuje za jednostranně
neodvolatelný, a technické podmínky pro zabezpečení jeho
neodvolatelnosti,
m) měnu, v níž se zúčtování provádí, a
n) pravidla přístupu k rizikům, která zahrnují alespoň
1. rizika, kterým platební systém s neodvolatelností zúčtování je nebo
může být vystaven, včetně systémového rizika, operačního rizika, rizika
likvidity a úvěrového rizika,
2. postupy rozpoznávání, vyhodnocování, měření, sledování a ohlašování
rizik a
3. postupy přijímání opatření vedoucích k omezení rizik včetně
stanovení vhodných podmínek pro účast v platebním systému s
neodvolatelností zúčtování.
§ 66
nadpis vypuštěn
(1) Provozovatel a účastníci platebního systému s neodvolatelností
zúčtování dodržují pravidla systému.
(2) Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování
uveřejňuje pravidla systému způsobem umožňujícím dálkový přístup. V
sídle a v provozovnách provozovatele platebního systému s
neodvolatelností zúčtování do nich může každý nahlížet.
§ 67
Změna pravidel systému
(1) Změna pravidel systému nabývá účinnosti okamžikem uveřejnění,
nestanoví-li provozovatel platebního systému s neodvolatelností
zúčtování pozdější okamžik účinnosti. Změnu pravidel systému nelze
uveřejnit, dokud Česká národní banka k této změně neudělí souhlas.
(2) Účastníkem řízení o udělení souhlasu ke změně pravidel systému je
pouze provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování.
Nevydá-li Česká národní banka rozhodnutí o žádosti o udělení souhlasu
ke změně pravidel systému do 1 měsíce ode dne, kdy jí žádost došla,
platí, že souhlas byl udělen.
Neodvolatelnost příkazu k zúčtování
§ 68
nadpis vypuštěn
(1) Od okamžiku stanoveného v pravidlech systému nelze příkaz k
zúčtování jednostranně odvolat.
(2) Rozhodnutí o úpadku nebo rozhodnutí či jiný zásah orgánu veřejné
moci směřující k zastavení nebo omezení zúčtování, k vyloučení nebo
omezení použití peněžních prostředků na účtu, na němž se provádí
zúčtování, nebo k vyloučení nebo omezení uplatnění práva na uspokojení
ze zajištění nemají vliv na
a) platnost, účinnost či vymahatelnost příkazu k zúčtování, jestliže
byl tento příkaz přijat platebním systémem s neodvolatelností zúčtování
před vydáním tohoto rozhodnutí nebo před provedením tohoto zásahu,
b) možnost použít peněžní prostředky na účtu účastníka platebního
systému s neodvolatelností zúčtování, na němž se provádí zúčtování, ke
splnění závazků, které mu vznikly v platebním systému s
neodvolatelností zúčtování nebo v systému propojeném podle § 69,
jestliže peněžní prostředky jsou takto použity během provozního dne, v
jehož průběhu došlo k vydání tohoto rozhodnutí nebo k provedení tohoto
zásahu, a
c) platnost, účinnost či vymahatelnost práva na uspokojení ze zajištění
poskytnuté účastníkovi nebo provozovateli platebního systému s
neodvolatelností zúčtování nebo systému propojeného podle § 69.
(3) K vyloučení účinků rozhodnutí o úpadku nebo rozhodnutí či jiného
zásahu orgánu veřejné moci podle odstavce 2 písm. a) dojde i v případě,
že byl příkaz k zúčtování přijat platebním systémem s neodvolatelností
zúčtování po vydání tohoto rozhodnutí nebo po provedení tohoto zásahu,
jestliže
a) zúčtování je provedeno během provozního dne, v jehož průběhu došlo k
vydání tohoto rozhodnutí nebo k provedení tohoto zásahu, a
b) provozovateli platebního systému s neodvolatelností zúčtování nebylo
k okamžiku, kdy se příkaz k zúčtování stal neodvolatelným podle
odstavce 1, vydání tohoto rozhodnutí nebo provedení tohoto zásahu
oznámeno ani mu nebylo ani nemělo být jinak známo; skutečnost, že
rozhodnutí o úpadku bylo zveřejněno v insolvenčním rejstříku, sama o
sobě neznamená, že toto rozhodnutí bylo provozovateli platebního
systému s neodvolatelností zúčtování známo nebo mu mělo být známo.
(4) Rozhodnutí o úpadku nebo rozhodnutí anebo jiný zásah orgánu veřejné
moci podle odstavce 2 nemá zpětné účinky na práva a povinnosti, které
vznikly v platebním systému s neodvolatelností zúčtování nebo v systému
propojeném podle § 69 před vydáním tohoto rozhodnutí nebo před
provedením tohoto zásahu.
Propojení systémů
§ 69
nadpis vypuštěn
(1) Uzavře-li provozovatel platebního systému s neodvolatelností
zúčtování smlouvu o propojení systémů s jiným provozovatelem platebního
systému s neodvolatelností zúčtování, vypořádacího systému s
neodvolatelností vypořádání, zahraničního platebního systému s
neodvolatelností zúčtování nebo zahraničního vypořádacího systému s
neodvolatelností vypořádání umožňující vzájemné provádění příkazů k
zúčtování, nezakládá se tím nový platební systém s neodvolatelností
zúčtování.
(2) Jestliže je to možné, provozovatel platebního systému s
neodvolatelností zúčtování zajistí, aby pravidla systému a pravidla
systému propojeného podle odstavce 1 byla koordinována, pokud jde o
okamžik, ke kterému se příkaz k zúčtování považuje za jednostranně
neodvolatelný, a okamžik, ke kterému se takový příkaz považuje za
přijatý systémem. Nedohodnou-li se strany ve smlouvě podle odstavce 1
jinak, použijí se pravidla propojených systémů, pokud jde o tyto
okamžiky, nezávisle na sobě.
Díl 3
Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování
§ 70
nadpis vypuštěn
(1) Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování je
právnická osoba, která je oprávněna provozovat platební systém s
neodvolatelností zúčtování na základě povolení k provozování platebního
systému s neodvolatelností zúčtování, které jí udělila Česká národní
banka.
(2) Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování je
povinen provozovat platební systém s neodvolatelností zúčtování s
odbornou péčí.
Povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování
§ 71
nadpis vypuštěn
(1) Česká národní banka udělí povolení k provozování platebního systému
s neodvolatelností zúčtování žadateli,
a) který je akciovou společností nebo společností s ručením omezeným,
b) který má sídlo a skutečné sídlo v České republice,
c) který má počáteční kapitál alespoň ve výši odpovídající částce 730
000 eur,
d) jehož obchodní plán včetně předpokládaného rozpočtu na první 3
účetní období je podložen reálnými ekonomickými propočty,
e) jehož věcné, technické, personální a organizační předpoklady jsou
vhodné z hlediska řádného a obezřetného provozování platebního systému
s neodvolatelností zúčtování,
f) jehož případné podnikání spočívající v jiné činnosti než v
provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování
nepředstavuje podstatnou hrozbu pro finanční stabilitu provozovatele
platebního systému s neodvolatelností zúčtování ani nemůže bránit
účinnému výkonu dohledu nad činností provozovatele platebního systému s
neodvolatelností zúčtování,
g) na němž mají kvalifikovanou účast pouze osoby, které jsou
důvěryhodné a způsobilé zajistit řádné a obezřetné vedení provozovatele
platebního systému s neodvolatelností zúčtování,
h) jehož úzké propojení s jinou osobou nebrání účinnému výkonu dohledu
nad činností provozovatele platebního systému s neodvolatelností
zúčtování; při úzkém propojení s osobou, která se řídí právním řádem
státu, který není členským státem, nesmí tento právní řád ani způsob
jeho uplatňování bránit účinnému výkonu dohledu nad činností
provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování,
i) jehož vedoucí osoby jsou důvěryhodné,
j) jehož vedoucí osoby, které skutečně řídí činnost v oblasti
provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování, jsou
odborně způsobilé a mají dostatečné zkušenosti z hlediska řádného a
obezřetného provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování
a
k) který stanovil pravidla systému, která jsou vhodná z hlediska
řádného a obezřetného provozování platebního systému s neodvolatelností
zúčtování a z hlediska systémového rizika.
(2) Česká národní banka udělí povolení k provozování platebního systému
s neodvolatelností zúčtování i žadateli, který
a) je právnickou osobou,
b) má sídlo a skutečné sídlo v jiném členském státě,
c) je oprávněn provozovat systém obdobný platebnímu systému s
neodvolatelností zúčtování, v němž se právní vztahy mezi účastníky
systému při provádění zúčtování řídí právem jiného členského státu, a
d) stanovil pravidla systému, která jsou vhodná z hlediska řádného a
obezřetného provozování platebního sytému s neodvolatelností zúčtování
a z hlediska systémového rizika.
(3) Žádost o povolení k provozování platebního systému s
neodvolatelností zúčtování lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke
kterému žadatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek uvedených
v odstavci 1 nebo 2. Vzor tiskopisu a obsah jeho příloh stanoví
prováděcí právní předpis.
§ 72
nadpis vypuštěn
(1) Rozhodnutí o žádosti o povolení k provozování platebního systému
Česká národní banka vydá do 6 měsíců ode dne zahájení řízení.
(2) V rozhodnutí o udělení povolení k provozování platebního systému s
neodvolatelností zúčtování Česká národní banka schválí pravidla
systému.
(3) Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování oznámí
bez zbytečného odkladu České národní bance změnu údajů uvedených v
žádosti o povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností
zúčtování nebo jejích přílohách, na jejichž základě bylo povolení k
provozování uděleno.
(4) Oznámení podle odstavce 3 lze podat pouze na předepsaném tiskopise,
ke kterému oznamovatel přiloží doklady osvědčující změnu údajů. Vzor
tiskopisu a obsah jeho příloh stanoví prováděcí právní předpis.
Zánik a odnětí povolení k provozování platebního systému s
neodvolatelností zúčtování
§ 73
nadpis vypuštěn
Povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování
zaniká dnem,
a) ke kterému bylo odňato,
b) ke kterému se provozovatel systému zrušuje,
c) od kterého podle rozhodnutí valné hromady provozovatel systému
nadále nebude vykonávat činnost, ke které je třeba povolení, nebo
d) ke kterému počet účastníků systému klesne pod počet stanovený v § 62
odst. 1 písm. a).
(1) Povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností
zúčtování zanikne dnem
a) zrušení provozovatele platebního systému s neodvolatelností
zúčtování, nebo
b) nabytí právní moci rozhodnutí o úpadku provozovatele platebního
systému s neodvolatelností zúčtování nebo nabytí právní moci rozhodnutí
o zamítnutí insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku provozovatele
platebního systému s neodvolatelností zúčtování.
(2) Česká národní banka odejme povolení k provozování platebního
systému s neodvolatelností zúčtování, jestliže
a) o to provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování
požádá, nebo
b) platební systém s neodvolatelností zúčtování nesplňuje podmínky
uvedené v § 62 odst. 1 písm. a), b) nebo c).
(3) Česká národní banka může odejmout povolení k provozování platebního
systému s neodvolatelností zúčtování, jestliže
a) provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování
opakovaně nebo závažným způsobem porušil povinnost stanovenou tímto
zákonem nebo jiným právním předpisem upravujícím postup při provozování
platebního systému s neodvolatelností zúčtování,
b) provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování
nesplňuje podmínky pro udělení povolení k provozování platebního
systému s neodvolatelností zúčtování,
c) provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování nezačal
do 12 měsíců ode dne udělení povolení provozovat platební systém s
neodvolatelností zúčtování,
d) provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování
neprovozoval platební systém s neodvolatelností zúčtování po dobu delší
než 6 měsíců, nebo
e) povolení bylo uděleno na základě nepravdivých nebo neúplných údajů
nebo v důsledku jiného nedovoleného postupu provozovatele platebního
systému s neodvolatelností zúčtování.
(4) Česká národní banka informuje veřejnost způsobem umožňujícím
dálkový přístup o tom, že došlo k zániku nebo odnětí povolení k
provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování.
§ 73a
Ten, jehož povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností
zúčtování zaniklo nebo jemuž bylo odňato, to bez zbytečného odkladu
oznámí účastníkům tohoto platebního systému s neodvolatelností
zúčtování. Do dokončení zúčtování na základě příkazů k zúčtování
přijatých přede dnem zániku nebo odnětí povolení se i nadále považuje
za provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování.
Díl 4
Informační povinnosti provozovatele a účastníka platebního systému s
neodvolatelností zúčtování
§ 73b
(1) Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování
informuje Českou národní banku bez zbytečného odkladu o
a) obchodní firmě nebo názvu anebo jménu a příjmení účastníků
platebního systému s neodvolatelností zúčtování, o jejich sídle, místě
podnikání nebo bydlišti, o jejich identifikačním čísle, bylo-li
přiděleno, a v případě fyzických osob o datu jejich narození a rodném
čísle, bylo-li přiděleno, a o změně těchto údajů a
b) návrhu rozhodnutí o jeho zrušení s likvidací nebo bez likvidace
anebo o změně jeho předmětu podnikání; stejně informuje o přijetí
takového rozhodnutí příslušným orgánem provozovatele platebního systému
s neodvolatelností zúčtování.
(2) Účastník platebního systému s neodvolatelností zúčtování bez
zbytečného odkladu informuje provozovatele platebního systému s
neodvolatelností zúčtování o údajích v rozsahu odstavce 1 písm. a).
(3) Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování
neprodleně informuje účastníky platebního systému s neodvolatelností
zúčtování a provozovatele systému propojeného podle § 69 o oznámení
podle § 73f odst. 4.
(4) Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování
poskytuje České národní bance informace o své finanční situaci, o
výsledcích svého hospodaření a o plnění podmínek výkonu své činnosti.
(5) Obsah, formu, lhůty a způsob poskytování informací podle odstavce 4
stanoví prováděcí právní předpis.
§ 73c
Účastník platebního systému s neodvolatelností zúčtování na žádost
informuje toho, kdo na tom osvědčí právní zájem, o platebním systému s
neodvolatelností zúčtování, jehož se účastní, a o jeho pravidlech.
§ 73d
Účastník zahraničního platebního systému s neodvolatelností zúčtování,
který má sídlo nebo místo podnikání v České republice,
a) na žádost informuje toho, kdo na tom osvědčí právní zájem, o tomto
systému a o jeho pravidlech a
b) bez zbytečného odkladu informuje Českou národní banku o své účasti v
tomto systému, o členském státě, který existenci tohoto systému oznámil
Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy, o adrese svého sídla nebo
místa podnikání a o změně těchto skutečností.
Díl 5
Oznamovací povinnosti orgánů veřejné moci
§ 73e
Oznamovací povinnost soudu a jiného orgánu veřejné moci
O vydání rozhodnutí o úpadku nebo vydání rozhodnutí anebo jiném zásahu
orgánu veřejné moci podle § 68 odst. 2 vůči účastníkovi platebního
systému s neodvolatelností zúčtování vyrozumí bez zbytečného odkladu
soud nebo jiný orgán veřejné moci, který zásah provedl, Českou národní
banku. Soud nebo jiný orgán veřejné moci vyrozumí Českou národní banku
též v případě, pokud tato rozhodnutí vydal nebo obdobné zásahy orgánu
veřejné moci provedl vůči účastníkovi zahraničního platebního systému s
neodvolatelností zúčtování, který má sídlo nebo místo podnikání v České
republice.
§ 73f
Oznamovací povinnosti České národní banky
(1) Česká národní banka oznámí bez zbytečného odkladu Evropskému orgánu
pro cenné papíry a trhy existenci platebního systému s neodvolatelností
zúčtování, jehož provozovateli udělila povolení k provozování
platebního systému s neodvolatelností zúčtování. V oznámení Česká
národní banka uvede provozovatele platebního systému s neodvolatelností
zúčtování. Dojde-li ke změnám uvedeným v tomto oznámení, informuje o
tom Česká národní banka bez zbytečného odkladu Evropský orgán pro cenné
papíry a trhy. Jestliže povolení k provozování platebního systému s
neodvolatelností zúčtování zaniklo nebo bylo odňato, Česká národní
banka oznámí Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhyi zánik tohoto
platebního systému s neodvolatelností zúčtování bez zbytečného odkladu
poté, co bylo dokončeno zúčtování na základě příkazů přijatých přede
dnem odnětí nebo zániku povolení.
(2) Česká národní banka může oznámit Evropské komisi existenci
platebního systému, který provozuje podle zákona upravujícího postavení
a působnost České národní banky, jestliže tento systém splňuje podmínky
uvedené v § 62 odst. 1 písm. a) až c). V oznámení Česká národní banka
uvede, že je provozovatelem tohoto systému. Pro tento systém a pro
Českou národní banku při výkonu činnosti jeho provozovatele se § 67
odst. 1 věta druhá a odst. 2, § 71, 72, § 73b odst. 1 a odstavec 4
nepoužijí. Česká národní banka oznámení podle věty první bez zbytečného
odkladu odvolá, jestliže systém přestane splňovat podmínky uvedené v §
62 odst. 1 písm. a), b) nebo c).
(3) Jestliže Česká národní banka obdrží oznámení podle § 73e, které se
týká účastníka zahraničního platebního systému s neodvolatelností
zúčtování, který má sídlo nebo místo podnikání v České republice,
oznámí to neprodleně Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy,
Evropské radě pro systémová rizika^13) a příslušnému orgánu členského
státu, který existenci tohoto systému oznámil Evropské komisi.
(4) Jestliže Česká národní banka obdrží oznámení podle § 73e nebo
obdobné oznámení od orgánu jiného členského státu, které se týká
účastníka platebního systému s neodvolatelností zúčtování, oznámí to
neprodleně provozovateli tohoto platebního systému s neodvolatelností
zúčtování.
ČÁST ČTVRTÁ
PRÁVA A POVINNOSTI PŘI POSKYTOVÁNÍ PLATEBNÍCH SLUŽEB A VYDÁVÁNÍ
ELEKTRONICKÝCH PENĚZ
HLAVA I
PRÁVA A POVINNOSTI PŘI POSKYTOVÁNÍ PLATEBNÍCH SLUŽEB
Díl 1
Základní ustanovení
§ 74
Smlouva o platebních službách
(1) Smlouvou o platebních službách se poskytovatel zavazuje uživateli
a) provádět pro něho platební transakce ve smlouvě jednotlivě neurčené
(dále jen „rámcová smlouva“), nebo
b) provést pro něho jednotlivou platební transakci neupravenou rámcovou
smlouvou (dále jen „smlouva o jednorázové platební transakci“).
(2) Rámcová smlouva může stanovit podmínky pro vedení platebního účtu.
§ 75
(1) Poskytovatel a uživatel se nemohou dohodou odchýlit od ustanovení
této hlavy v neprospěch uživatele, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(2) V případě platební transakce, kterou poskytovatel plátce nebo
poskytovatel příjemce provádí v jiném než členském státě, nebo v
případě platební transakce v měně, která není měnou členského státu, se
mohou poskytovatel a uživatel dohodou odchýlit
a) od § 77 odst. 2, § 79 odst. 2 písm. b) až d), § 82 písm. e) a g), §
86 odst. 1 písm. c) a d), § 89, 107, 109, 111, 113, § 117 odst. 2 až 5
a odst. 6 věty druhé a § 118,
b) od § 103, jestliže poskytovatel informuje uživatele v souladu s § 80
odst. 1 o riziku, které je spojeno se způsobem udělení souhlasu nebo se
způsobem použití platebního prostředku.
(3) Poskytovatel a uživatel, který není spotřebitelem ani drobným
podnikatelem, se mohou dohodou odchýlit od § 77 odst. 1, § 79 až 97, §
103, 106, § 116 až 118 a § 120 odst. 1 a od lhůty uvedené v § 121.
(4) Drobným podnikatelem se pro účely tohoto zákona rozumí podnikatel,
který má méně než 10 zaměstnanců a roční obrat nebo bilanční sumu roční
rozvahy nejvýše v částce odpovídající 2 000 000 eur. Splnění podmínek
podle věty první se posuzuje ke dni uzavření smlouvy o platebních
službách nebo ke dni uzavření dohody o změně smlouvy o platebních
službách, jestliže účelem takové dohody je výlučně zohlednění změny v
plnění podmínek podle věty první. Jestliže uživatel na výzvu
poskytovatele nesdělí nebo na výzvu poskytovatele nedoloží v přiměřené
lhůtě, že je drobným podnikatelem, platí, že drobným podnikatelem není.
§ 76
(1) Poskytovatel a uživatel se mohou dohodou odchýlit od § 101 písm.
b), § 102 odst. 1 písm. c), d) a e) a § 116, jestliže platební
prostředek pro drobné platby nelze zablokovat.
(2) Poskytovatel a uživatel se mohou dohodou odchýlit od § 115, § 120
odst. 1 a od maximální částky stanovené v § 116 odst. 1 písm. a) pro
případ anonymního použití platebního prostředku pro drobné platby a
dále pro případ, kdy platební prostředek pro drobné platby svou povahou
neumožňuje poskytovateli prokázat, zda platební transakce byla
autorizována.
(3) Poskytovatel a uživatel se v případě platebních prostředků pro
drobné platby mohou dohodou odchýlit od lhůt uvedených v § 109 až 113.
(4) Platebním prostředkem pro drobné platby se pro účely tohoto zákona
rozumí platební prostředek,
a) kterým lze podle rámcové smlouvy dát příkaz k
1. platební transakci v částce odpovídající nejvýše 30 eurům,
2. vnitrostátní platební transakci v částce odpovídající nejvýše 60
eurům, nebo
3. platební transakci, která se týká elektronických peněz, v částce
odpovídající nejvýše 500 eurům, nebo
b) který má podle rámcové smlouvy výdajový limit nebo uchovává peněžní
prostředky v částce odpovídající nejvýše
1. 150 eurům,
2. 300 eurům, jestliže lze tímto platebním prostředkem podle rámcové
smlouvy dát příkaz pouze k vnitrostátní platební transakci, nebo
3. 500 eurům, jestliže lze tímto platebním prostředkem podle rámcové
smlouvy dát příkaz pouze k platební transakci, která se týká
elektronických peněz.
§ 77
(1) Aniž je dotčena možnost dohodnout si úplatu za platební službu,
nesmějí si poskytovatel a uživatel dohodnout úplatu za splnění
povinností poskytovatele podle této hlavy. To neplatí, jestliže tento
zákon stanoví jinak a jestliže dohodnutá úplata je přiměřená a odpovídá
skutečným nákladům poskytovatele.
(2) Nezahrnuje-li platební transakce směnu měn, platí plátce úplatu
požadovanou poskytovatelem plátce a příjemce úplatu požadovanou
poskytovatelem příjemce.
(3) Poskytovatel nesmí příjemci bránit v tom, aby požadoval od plátce
úplatu za použití platebního prostředku nebo mu za jeho přijetí nabízel
slevu.
(4) Poskytovatel a uživatel se mohou dohodnout na úplatě za doplňující
nebo častější informace uvedené v § 86 až 91 a v § 93 poskytované na
žádost uživatele.
Poskytnutí a zpřístupnění informace
§ 78
(1) Poskytovatel splní povinnost poskytnout informaci uživateli,
jestliže v důsledku jednání poskytovatele dojde uživateli informace
zachycená na trvalém nosiči dat.
(2) Poskytovatel splní povinnost zpřístupnit informaci uživateli,
jestliže mu před uzavřením smlouvy nebo během trvání smluvního vztahu
sdělí údaj, který uživateli umožní informaci vyhledat. Způsob vyhledání
nesmí uživatele nepřiměřeně zatěžovat.
(3) Není-li prokázán opak, má se za to, že poskytovatel informace podle
této hlavy uživateli neposkytl ani nezpřístupnil.
Díl 2
Informační povinnosti
Oddíl 1
Informační povinnosti poskytovatele před uzavřením smlouvy o platebních
službách
§ 79
Informace před uzavřením smlouvy o jednorázové platební transakci
(1) Poskytovatel zpřístupní uživateli s dostatečným předstihem před
tím, než je uživatel vázán smlouvou o jednorázové platební transakci,
informace uvedené v odstavci 2. Tyto informace musí být uživateli
zpřístupněny určitě a srozumitelně v úředním jazyce státu, v němž je
platební služba nabízena, nebo v jazyce, na kterém se strany dohodnou;
na žádost uživatele musí být tyto informace uživateli tímto způsobem
poskytnuty.
(2) Uživateli musí být v souladu s odstavcem 1 zpřístupněny nebo
poskytnuty tyto informace:
a) údaj nebo jedinečný identifikátor, jehož poskytnutí je podmínkou
řádného provedení platebního příkazu,
b) maximální lhůta pro provedení platební služby,
c) údaj o úplatě, kterou je uživatel povinen zaplatit poskytovateli, a
skládá-li se úplata z více samostatných položek, i rozpis těchto
položek,
d) tam, kde to připadá v úvahu, údaj o skutečném nebo referenčním
směnném kurzu, který má být při platební transakci použit,
e) další informace podle § 81 až 85, pokud to připadá v úvahu vzhledem
k obsahu smlouvy o jednorázové platební transakci.
(3) Uživatel není vázán svým návrhem na uzavření smlouvy o jednorázové
platební transakci, jestliže jej učinil před tím, než mu byly
zpřístupněny informace podle odstavce 1.
(4) Pokud je platební příkaz k jednorázové platební transakci předán
platebním prostředkem upraveným rámcovou smlouvou, není poskytovatel
povinen poskytnout ani zpřístupnit uživateli informace podle odstavce
1, jestliže mu byly nebo budou poskytnuty nebo zpřístupněny na základě
uvedené rámcové smlouvy.
(5) Jestliže byla smlouva o jednorázové platební transakci uzavřena na
žádost uživatele pomocí prostředku komunikace na dálku, který
poskytovateli neumožňuje splnit povinnost stanovenou v odstavci 1,
splní poskytovatel tuto povinnost ihned po provedení platební
transakce.
Informace poskytované před uzavřením rámcové smlouvy
§ 80
(1) Poskytovatel poskytne uživateli s dostatečným předstihem před tím,
než je uživatel vázán rámcovou smlouvou, informace uvedené v § 81 až
85. Tyto informace musí být uživateli poskytnuty určitě a srozumitelně
v úředním jazyce státu, v němž je platební služba nabízena, nebo v
jazyce, na kterém se strany dohodnou. Tím není dotčen § 93.
(2) Uživatel není vázán svým návrhem na uzavření rámcové smlouvy,
jestliže jej učinil před tím, než mu byly poskytnuty informace podle
odstavce 1.
(3) Jestliže byla rámcová smlouva uzavřena na žádost uživatele pomocí
prostředku komunikace na dálku, který poskytovateli neumožňuje splnit
povinnost stanovenou v odstavci 1, splní poskytovatel tuto povinnost
ihned po uzavření rámcové smlouvy.
§ 81
Uživateli musí být v souladu s § 80 odst. 1 poskytnuty tyto informace o
poskytovateli:
a) obchodní firma nebo název anebo jméno a příjmení,
b) sídlo, místo podnikání nebo bydliště poskytovatele, popřípadě jiné
adresy, včetně adresy elektronické, které mají význam pro komunikaci
uživatele s poskytovatelem,
c) adresa obchodního zástupce nebo pobočky poskytovatele v zahraničí,
je-li platební služba poskytována jejich prostřednictvím,
d) údaj o tom, zda je poskytovatel zapsán v seznamu nebo registru
poskytovatelů, jeho registrační číslo nebo jiný údaj umožňující
identifikaci poskytovatele v takovém seznamu nebo registru,
e) název a sídlo orgánu dohledu nad činností poskytovatele v oblasti
poskytovaní platebních služeb.
§ 82
Uživateli musí být v souladu s § 80 odst. 1 poskytnuty tyto informace o
poskytované platební službě:
a) popis platební služby,
b) údaj nebo jedinečný identifikátor, jehož poskytnutí je podmínkou
řádného provedení platebního příkazu,
c) forma a postup předání souhlasu s provedením platební transakce a
odvolání takového souhlasu podle § 98a,
d) údaj o okamžiku přijetí platebního příkazu podle § 104 a o okamžiku
blízko konce pracovního dne podle § 104 odst. 4, byl-li dohodnut,
e) maximální lhůta pro provedení platební služby,
f) údaj o omezení celkové částky platebních transakcí provedených za
použití platebního prostředku za určité období podle § 99, bylo-li
dohodnuto,
g) údaj o úplatě, kterou je uživatel povinen zaplatit poskytovateli, a
skládá-li se úplata z více samostatných položek, i rozpis těchto
položek,
h) tam, kde to připadá v úvahu, údaj o úrokových sazbách a směnných
kurzech, které mají být použity, nebo údaj o způsobu výpočtu úroku nebo
přepočtu měn a příslušný den a index nebo základ pro určení referenční
úrokové sazby nebo referenčního směnného kurzu, je-li použita
referenční úroková sazba nebo referenční směnný kurz,
i) údaj o tom, že poskytovatel je oprávněn kdykoli jednostranně a bez
předchozího oznámení změnit dohodu stran o úrokových sazbách a směnných
kurzech podle § 94 odst. 5, bylo-li to dohodnuto, a další údaje s tím
související.
§ 83
Uživateli musí být v souladu s § 80 odst. 1 poskytnuty tyto informace o
způsobu komunikace mezi uživatelem a poskytovatelem:
a) tam, kde to připadá v úvahu, údaj o prostředcích komunikace mezi
stranami a o technických požadavcích na vybavení uživatele k této
komunikaci,
b) údaj o způsobu a lhůtách poskytování nebo zpřístupňování informací,
c) údaj o jazyce, v němž má být rámcová smlouva uzavřena, a o jazyce, v
němž bude během jejího trvání probíhat komunikace mezi uživatelem a
poskytovatelem,
d) informace o právu uživatele získat na žádost informace a smluvní
podmínky rámcové smlouvy podle § 88.
§ 84
Uživateli musí být v souladu s § 80 odst. 1 poskytnuty tyto informace o
rámcové smlouvě:
a) informace o tom, že návrh poskytovatele na změnu rámcové smlouvy se
považuje za přijatý za podmínek uvedených v § 94 odst. 3, bylo-li to
dohodnuto,
b) údaj o době trvání rámcové smlouvy,
c) informace o právu uživatele vypovědět rámcovou smlouvu a o
podmínkách a následcích výpovědi,
d) informace o právním řádu, kterým se řídí rámcová smlouva, a o
pravomoci nebo příslušnosti soudů, pokud jsou tyto skutečnosti určeny
dohodou stran,
e) informace o způsobu mimosoudního řešení sporů mezi uživatelem a
poskytovatelem a o možnosti uživatele podat stížnost orgánu dohledu.
§ 85
Uživateli musí být v souladu s § 80 odst. 1 poskytnuty tyto informace o
povinnostech a o odpovědnosti poskytovatele a uživatele:
a) pokud má být podle rámcové smlouvy vydán uživateli platební
prostředek
1. popis opatření, která musí uživatel přijmout na ochranu jeho
personalizovaných bezpečnostních prvků, a informace o způsobu, jímž má
uživatel oznámit ztrátu, odcizení, zneužití nebo neautorizované použití
platebního prostředku,
2. podmínky, za nichž může poskytovatel zablokovat platební prostředek,
bylo-li to dohodnuto,
b) informace o podmínkách, za nichž nese plátce ztrátu vzniklou z
neautorizované platební transakce, včetně informací o částce, do jejíž
výše tuto ztrátu nese,
c) informace o způsobu a lhůtě pro oznámení neautorizované nebo
nesprávně provedené platební transakce poskytovateli,
d) informace o odpovědnosti poskytovatele za neautorizovanou platební
transakci,
e) informace o odpovědnosti poskytovatele za nesprávné provedení
platební transakce,
f) informace o podmínkách vrácení částky autorizované platební
transakce podle § 103,
g) informace o podmínkách, za nichž je poskytovatel příjemce oprávněn
provést opravné zúčtování podle zákona upravujícího činnost bank nebo
podle zákona upravujícího činnost spořitelních a úvěrních družstev.
Oddíl 2
Informační povinnosti poskytovatele během trvání právního vztahu ze
smlouvy o platebních službách
Pododdíl 1
Informace během trvání právního vztahu ze smlouvy o jednorázové
platební transakci
§ 86
Informace plátci po přijetí platebního příkazu
(1) Poskytovatel plátce poskytne nebo zpřístupní plátci způsobem
uvedeným v ustanovení § 79 odst. 1 ihned po přijetí platebního příkazu
při platební transakci neupravené rámcovou smlouvou tyto informace:
a) údaj umožňující plátci identifikovat platební transakci, a pokud to
připadá v úvahu, také údaje o příjemci,
b) částku platební transakce v měně použité v platebním příkazu,
c) údaj o úplatě, kterou je plátce povinen zaplatit poskytovateli za
provedení platební transakce, a skládá-li se úplata z více samostatných
položek, i rozpis těchto položek,
d) tam, kde to připadá v úvahu, směnný kurz použitý poskytovatelem
plátce nebo odkaz na něj, je-li tento směnný kurz odlišný od kurzu
uvedeného v § 79 odst. 2 písm. d), a částku platební transakce po této
směně měn,
e) datum přijetí platebního příkazu.
(2) Pokud je platební příkaz k jednorázové platební transakci předán
platebním prostředkem upraveným rámcovou smlouvou, není poskytovatel
povinen poskytnout ani zpřístupnit uživateli informace uvedené v
odstavci 1, jestliže mu byly nebo budou poskytnuty nebo zpřístupněny na
základě uvedené rámcové smlouvy.
§ 87
Informace příjemci po provedení platební transakce
(1) Poskytovatel příjemce poskytne nebo zpřístupní příjemci způsobem
uvedeným v § 79 odst. 1 ihned po provedení platební transakce
neupravené rámcovou smlouvou tyto informace:
a) údaj umožňující příjemci identifikovat platební transakci, a pokud
to připadá v úvahu, také údaje o plátci a další údaje předané v
souvislosti s platební transakcí,
b) částku platební transakce v měně, v níž jsou peněžní prostředky dány
k dispozici příjemci,
c) údaj o úplatě, kterou je příjemce povinen zaplatit poskytovateli za
provedení platební transakce, a skládá-li se úplata z více samostatných
položek, i rozpis těchto položek,
d) tam, kde to připadá v úvahu, směnný kurz použitý poskytovatelem
příjemce a částku platební transakce před touto směnou měn,
e) den valuty částky připsané na platební účet.
(2) Pokud byl platební příkaz k jednorázové platební transakci předán
platebním prostředkem upraveným rámcovou smlouvou, není poskytovatel
povinen poskytnout ani zpřístupnit uživateli informace podle odstavce
1, jestliže mu byly nebo budou poskytnuty nebo zpřístupněny na základě
uvedené rámcové smlouvy.
Pododdíl 2
Informace během trvání právního vztahu z rámcové smlouvy
§ 88
Poskytovatel je povinen během trvání rámcové smlouvy poskytnout
uživateli na jeho žádost obsah rámcové smlouvy a další informace
uvedené v § 81 až 85.
§ 89
Informace plátci před provedením platební transakce
Před provedením platební transakce, která je upravena rámcovou smlouvou
a k níž dává platební příkaz plátce, poskytne poskytovatel plátci na
jeho žádost informace o
a) maximální lhůtě pro provedení platební transakce,
b) úplatě, kterou je plátce povinen zaplatit poskytovateli za provedení
platební transakce, a skládá-li se úplata z více samostatných položek,
i rozpis těchto položek.
§ 90
Informace plátci o platební transakci
(1) Poskytovatel plátce poskytne plátci způsobem uvedeným v § 80 odst.
1 bez zbytečného odkladu po odepsání částky platební transakce upravené
rámcovou smlouvou z platebního účtu plátce nebo po obdržení platebního
příkazu, jestliže se platební transakce neprovádí z platebního účtu
plátce, tyto informace:
a) údaj umožňující plátci identifikovat platební transakci, a pokud to
připadá v úvahu, také údaje o příjemci,
b) částku platební transakce v měně, v níž byla odepsána z platebního
účtu plátce, nebo v měně použité v platebním příkazu,
c) údaj o úplatě, kterou je plátce povinen zaplatit poskytovateli za
provedení platební transakce, a skládá-li se úplata z více samostatných
položek, i rozpis těchto položek,
d) tam, kde to připadá v úvahu, směnný kurz použitý poskytovatelem
plátce a částku platební transakce po této směně měn,
e) den valuty částky odepsané z platebního účtu plátce nebo datum
přijetí platebního příkazu.
(2) Strany se mohou dohodnout, že informace podle odstavce 1 budou
poskytovány nebo zpřístupňovány plátci v pravidelných intervalech,
které nesmějí být delší než 1 měsíc, dohodnutým způsobem tak, aby
plátce mohl tyto informace ukládat a kopírovat v nezměněném stavu.
§ 91
Informace příjemci o platební transakci
(1) Poskytovatel příjemce poskytne příjemci, způsobem uvedeným v § 80
odst. 1 bez zbytečného odkladu po provedení platební transakce upravené
rámcovou smlouvou, tyto informace:
a) údaj umožňující příjemci identifikovat platební transakci, a pokud
to připadá v úvahu, také údaje o plátci a další údaje předané v
souvislosti s platební transakcí,
b) částku platební transakce v měně, v níž byla částka připsána na
platební účet příjemce,
c) údaj o úplatě, kterou je příjemce povinen zaplatit poskytovateli za
provedení platební transakce, a skládá-li se úplata z více samostatných
položek, i rozpis těchto položek,
d) tam, kde to připadá v úvahu, směnný kurz použitý poskytovatelem
příjemce a částku platební transakce před touto směnou měn,
e) den valuty částky připsané na platební účet příjemce.
(2) Strany se mohou dohodnout, že informace uvedené v odstavci 1 budou
poskytovány nebo zpřístupňovány příjemci v pravidelných intervalech,
které nesmějí být delší než 1 měsíc, dohodnutým způsobem tak, aby
příjemce mohl tyto informace ukládat a kopírovat v nezměněném stavu.
Oddíl 3
Další informační povinnosti
§ 92
(1) Nabízí-li před zahájením platební transakce příjemce nebo jiná
osoba v místě prodeje zboží nebo poskytování služeb plátci směnu měn,
informuje ten, kdo tuto službu nabízí, plátce před zahájením platební
transakce o úplatě a o směnném kurzu, který má být při směně měn
použit.
(2) Jestliže příjemce za použití platebního prostředku požaduje úplatu
nebo nabízí slevu, informuje o tom plátce před zahájením platební
transakce.
(3) Jestliže poskytovatel nebo jiná osoba za použití určitého
platebního prostředku požadují úplatu, nebo nabízejí slevu, informuje o
tom poskytovatel uživatele před zahájením platební transakce.
Oddíl 4
Informační povinnosti v případě platebních prostředků pro drobné platby
§ 93
(1) V případě platebních prostředků pro drobné platby se § 80 až 85 a §
89 nepoužijí; v takovém případě poskytovatel
a) poskytne uživateli údaje o platební službě, včetně informací o
způsobu používání platebního prostředku, o odpovědnosti poskytovatele a
uživatele, o úplatě, kterou je uživatel povinen platit poskytovateli, a
další podstatné informace, které jsou nezbytné pro informované
rozhodnutí uživatele,
b) zpřístupní uživateli informace uvedené v § 81 až 85.
(2) V případě platebních prostředků pro drobné platby se § 90 a 91
nepoužijí, jestliže to bylo dohodnuto. V takovém případě poskytovatel
poskytne nebo zpřístupní údaj umožňující uživateli identifikovat
platební transakci, částku platební transakce, údaj o úplatě, kterou je
uživatel povinen zaplatit poskytovateli za provedení platební
transakce. V případě několika platebních transakcí téhož druhu ve
prospěch téhož příjemce mohou být poskytnuty nebo zpřístupněny pouze
údaje o celkové částce a celkové úplatě za tyto platební transakce.
(3) Odstavec 2 věty druhá a třetí se nepoužijí v případě anonymního
použití platebního prostředku pro drobné platby a dále tehdy, jestliže
poskytnutí informací není technicky možné. V takovém případě však
poskytovatel umožní uživateli ověřit výši peněžních prostředků, s nimiž
lze celkově provést platební transakce na základě platebního příkazu
daného platebním prostředkem.
Díl 3
Změna a výpověď rámcové smlouvy
§ 94
Změna rámcové smlouvy
(1) Navrhuje-li poskytovatel uživateli změnu rámcové smlouvy, musí tak
učinit na trvalém nosiči dat způsobem uvedeným v § 80 odst. 1
nejpozději 2 měsíce přede dnem, kdy má podle návrhu změna rámcové
smlouvy nabýt účinnosti. V případě platebních prostředků pro drobné
platby se poskytovatel a uživatel mohou v rámcové smlouvě dohodnout, že
poskytovatel není povinen navrhnout uživateli změnu rámcové smlouvy na
trvalém nosiči dat způsobem uvedeným v § 80 odst. 1.
(2) Nejedná-li se o změnu rámcové smlouvy, musí poskytovatel uživateli
oznámit změnu informací uvedených v § 81 až 85 způsobem a ve lhůtě
stanovené v odstavci 1. Odstavec 1 věta druhá se použije obdobně.
(3) Bylo-li to dohodnuto, platí, že uživatel návrh na změnu rámcové
smlouvy přijal, jestliže
a) poskytovatel navrhl změnu rámcové smlouvy nejpozději 2 měsíce přede
dnem, kdy má změna nabýt účinnosti,
b) uživatel návrh na změnu rámcové smlouvy neodmítl,
c) poskytovatel v návrhu na změnu rámcové smlouvy uživatele o tomto
důsledku informoval,
d) poskytovatel v návrhu na změnu rámcové smlouvy informoval uživatele
o jeho právu vypovědět rámcovou smlouvu podle odstavce 4.
(4) Jestliže uživatel návrh na změnu rámcové smlouvy v případě uvedeném
v odstavci 3 odmítne, má právo rámcovou smlouvu přede dnem, kdy má
změna nabýt účinnosti, bezúplatně a s okamžitou účinností vypovědět.
(5) Bylo-li to dohodnuto, je poskytovatel oprávněn kdykoli jednostranně
a bez předchozího oznámení změnit dohodu stran o úrokových sazbách a
směnných kurzech, pokud je změna založena na změně referenčních sazeb
nebo směnných kurzů podle § 82 písm. i). Změny úrokových sazeb nebo
směnných kurzů používaných při platebních transakcích se provádějí a
počítají neutrálním způsobem. Změna úrokových sazeb musí být uživateli
oznámena bez zbytečného odkladu způsobem uvedeným v § 80 odst. 1 s
výjimkou případu, kdy si strany dohodly jiný způsob nebo lhůty
poskytování nebo zpřístupňování informací. Jakákoli změna úrokových
sazeb nebo směnných kurzů, která je pro uživatele příznivější, může být
uplatněna i bez oznámení.
Výpověď rámcové smlouvy
§ 95
(1) Uživatel může rámcovou smlouvu kdykoli vypovědět, i když byla
uzavřena na dobu určitou. Byla-li sjednána výpovědní doba, zanikne
rámcová smlouva uplynutím výpovědní doby. Výpovědní doba nesmí být
delší než 1 měsíc.
(2) Bylo-li sjednáno právo poskytovatele na úplatu za výpověď rámcové
smlouvy uživatelem, náleží poskytovateli tato úplata pouze tehdy,
jestliže rámcová smlouva trvala kratší dobu než 1 rok. Úplata musí být
přiměřená a musí odpovídat skutečným nákladům poskytovatele.
§ 96
(1) Poskytovatel může rámcovou smlouvu uzavřenou na dobu neurčitou
vypovědět pouze tehdy, jestliže to bylo dohodnuto. Výpovědní doba nesmí
být kratší než 2 měsíce.
(2) Výpověď musí být učiněna způsobem uvedeným v § 80 odst. 1.
§ 97
Je-li úplata za poskytování platebních služeb stanovena pevnou částkou
za určité období, náleží poskytovateli v případě výpovědi rámcové
smlouvy pouze poměrná část této úplaty za dobu do zániku rámcové
smlouvy.
Díl 4
Autorizace platební transakce
Oddíl 1
Souhlas plátce a jeho odvolání
§ 98
(1) Platební transakce je autorizována, jestliže k ní plátce dal
souhlas, nestanoví-li jiný právní předpis jinak^6).
(2) Platební transakce může být autorizována před provedením platební
transakce, nebo dohodnou-li se tak plátce a jeho poskytovatel, po jejím
provedení. Souhlas lze udělit k jednotlivé platební transakci nebo k
několika platebním transakcím. Souhlas lze udělit i prostřednictvím
platebního prostředku.
(3) Forma a postup udělení souhlasu musí být dohodnuty mezi plátcem a
poskytovatelem.
§ 98a
(1) Plátce může odvolat svůj souhlas s platební transakcí, dokud lze
odvolat platební příkaz k této platební transakci.
(2) Souhlas plátce s inkasem nelze odvolat poté, co uplynula provozní
doba poskytovatele plátce bezprostředně předcházející dni, který byl
mezi plátcem a příjemcem sjednán jako den, kdy má být částka platební
transakce odepsána z platebního účtu plátce. Souhlas plátce s jinou
platební transakcí, k níž dává platební příkaz příjemce, nelze odvolat
poté, co plátce předal svůj souhlas příjemci; ustanovení § 106 odst. 2
tím není dotčeno.
(3) K dohodě plátce a jeho poskytovatele, podle níž plátce může po
uplynutí lhůt uvedených v odstavci 2 odvolat souhlas s platební
transakcí, k níž dává platební příkaz příjemce, se vyžaduje souhlas
příjemce.
(4) Plátce a jeho poskytovatel se mohou dohodnout, že poskytovateli
náleží úplata za odvolání souhlasu plátce s platební transakcí, byl-li
souhlas odvolán po uplynutí lhůt uvedených v odstavci 1 nebo 2.
(5) Souhlasil-li plátce s několika platebními transakcemi současně,
posuzují se podmínky pro odvolání jeho souhlasu u každé platební
transakce zvlášť.
Oddíl 2
Platební prostředky
§ 99
Plátce a poskytovatel se mohou dohodnout na omezení celkové částky
platebních transakcí provedených za použití platebního prostředku za
určité období.
§ 100
Zablokování platebního prostředku z podnětu poskytovatele
(1) Stanoví-li tak rámcová smlouva, může poskytovatel zablokovat
platební prostředek z důvodu
a) bezpečnosti platebního prostředku, zejména při podezření na
neautorizované nebo podvodné použití platebního prostředku, nebo
b) významného zvýšení rizika, že plátce nebude schopen splácet úvěr,
který lze čerpat prostřednictvím tohoto platebního prostředku.
(2) Poskytovatel je povinen před zablokováním platebního prostředku
podle odstavce 1, nebo není-li to možné, okamžitě poté, informovat
dohodnutým způsobem plátce o zablokování platebního prostředku a jeho
důvodech. To neplatí, jestliže by poskytnutí těchto informací mohlo
zmařit účel zablokování platebního prostředku nebo bylo v rozporu s
jinými právními předpisy.
(3) Jakmile pominou důvody zablokování platebního prostředku, je
poskytovatel povinen platební prostředek odblokovat nebo jej nahradit
novým platebním prostředkem.
§ 101
Povinnosti uživatele
Uživatel oprávněný používat platební prostředek je povinen
a) používat platební prostředek v souladu s rámcovou smlouvou, zejména
je povinen okamžitě poté, co obdrží platební prostředek, přijmout
veškerá přiměřená opatření na ochranu jeho personalizovaných
bezpečnostních prvků,
b) bez zbytečného odkladu po zjištění oznámit poskytovateli nebo osobě
jím určené ztrátu, odcizení, zneužití nebo neautorizované použití
platebního prostředku.
§ 102
Povinnosti poskytovatele
(1) Poskytovatel, který vydává platební prostředek, je povinen
a) zajistit, aby personalizované bezpečnostní prvky platebního
prostředku nebyly přístupné osobám jiným než jeho držiteli; tím nejsou
dotčeny povinnosti držitele platebního prostředku stanovené v § 101,
b) nevydat nevyžádaný platební prostředek, nejedná-li se o náhradu za
dříve vydaný platební prostředek,
c) zajistit, aby uživateli byly k dispozici vhodné prostředky
umožňující kdykoli
1. oznámit ztrátu, odcizení, zneužití nebo neautorizované použití
platebního prostředku,
2. požádat o odblokování platebního prostředku podle § 100 odst. 3,
d) na žádost poskytnout uživateli doklad, kterým může po dobu 18 měsíců
od oznámení podle § 101 písm. b) prokázat, že toto oznámení učinil,
e) zabránit jakémukoli užití platebního prostředku, jakmile bylo
učiněno oznámení podle § 101 písm. b), jestliže se nejedná o
elektronické peníze, jejichž povaha takové zabránění neumožňuje.
(2) Poskytovatel nese riziko spojené s doručením platebního prostředku
nebo jeho personalizovaných bezpečnostních prvků uživateli.
Oddíl 3
Vrácení částky autorizované platební transakce
§ 103
(1) V případě platební transakce, k níž dává platební příkaz příjemce
nebo plátce prostřednictvím příjemce, je plátce oprávněn do 8 týdnů ode
dne, kdy byla částka platební transakce odepsána z jeho platebního
účtu, požadovat vrácení částky autorizované platební transakce,
jestliže
a) v okamžiku autorizace nebyla stanovena přesná částka platební
transakce a
b) částka platební transakce převyšuje částku, kterou plátce mohl
rozumně očekávat se zřetelem ke všem okolnostem; plátce však nemůže
namítat neočekávanou změnu směnného kurzu, pokud byl použit referenční
směnný kurz dohodnutý mezi plátcem a jeho poskytovatelem podle § 81
písm. h).
(2) V rámcové smlouvě se plátce a jeho poskytovatel mohou dohodnout, že
se ustanovení odstavce 1 nepoužije, jestliže
a) souhlas s platební transakcí udělil plátce přímo svému poskytovateli
a zároveň
b) tam, kde to připadá v úvahu, informace o přesné částce platební
transakce byla plátci poskytovatelem nebo příjemcem poskytnuta nebo
zpřístupněna dohodnutým způsobem nejméně 4 týdny před okamžikem přijetí
platebního příkazu.
(3) Plátce poskytne poskytovateli na jeho žádost informace a doklady
nasvědčující tomu, že byly splněny podmínky pro vrácení částky platební
transakce podle odstavce 1.
(4) Poskytovatel do 10 pracovních dnů ode dne obdržení žádosti plátce
částku platební transakce vrátí, nebo její vrácení odmítne a sdělí
plátci důvody odmítnutí spolu s informací o způsobu mimosoudního řešení
sporů mezi plátcem a jeho poskytovatelem a o možnosti plátce podat
stížnost orgánu dohledu.
Díl 5
Provádění platebních transakcí
Oddíl 1
Platební příkazy a převáděné částky
§ 104
Přijetí platebního příkazu
(1) Okamžikem přijetí platebního příkazu je okamžik, kdy poskytovatel
plátce obdrží platební příkaz přímo od plátce nebo z podnětu příjemce.
(2) Jestliže se uživatel, který dává platební příkaz k platební
transakci, a jeho poskytovatel dohodnou, že provedení platební
transakce započne v určitý okamžik, v okamžik, kdy budou splněny určité
podmínky, nebo na konci určitého období (dále jen „odložená splatnost
platebního příkazu“), považuje se za okamžik přijetí takto určený
okamžik.
(3) Připadne-li okamžik přijetí platebního příkazu na dobu, která není
provozní dobou poskytovatele plátce, platí, že platební příkaz byl
přijat na začátku následující provozní doby poskytovatele plátce.
(4) Platební příkazy, které poskytovatel obdržel po uplynutí okamžiku
blízko konce provozní doby, na němž se s uživatelem dohodl, se považují
za přijaté na začátku následující provozní doby.
§ 105
Odmítnutí provést platební příkaz
(1) Poskytovatel může odmítnout provést platební příkaz pouze tehdy,
nejsou-li splněny smluvní podmínky pro jeho provedení, nebo stanoví-li
tak jiný právní předpis. Poskytovatel je povinen odmítnout provedení
platebního příkazu, stanoví-li tak jiný právní předpis.
(2) Odmítne-li poskytovatel provést platební příkaz, poskytne nebo
zpřístupní uživateli informaci o této skutečnosti dohodnutým způsobem
při nejbližší příležitosti, nejpozději ve lhůtě uvedené v § 109 a 113,
a je-li to možné, oznámí mu důvody odmítnutí a postup pro nápravu chyb,
které byly důvodem odmítnutí. To neplatí, pokud by poskytnutí nebo
zpřístupnění informací bylo v rozporu s jiným právním předpisem nebo
pokud se tak poskytovatel a uživatel dohodli pro případ použití
platebního prostředku pro drobné platby, kdy nepřijetí platebního
příkazu je uživateli zjevné.
(3) Rámcová smlouva může stanovit úplatu z a poskytnutí nebo
zpřístupnění informace uvedené v odstavci 2.
§ 106
Odvolání platebního příkazu
(1) Uživatel, který dává platební příkaz, jej může odvolat, dokud není
platební příkaz přijat.
(2) Platební příkaz s odloženou splatností nelze odvolat poté, co
uplynula provozní doba poskytovatele bezprostředně předcházející dni, v
němž je platební příkaz přijat.
(3) Platební příkaz, který dává plátce prostřednictvím příjemce, nelze
odvolat poté, co jej plátce předal příjemci.
(4) K dohodě plátce a jeho poskytovatele, podle níž plátce může po
uplynutí lhůty uvedené v odstavci 3 odvolat platební příkaz, který dává
prostřednictvím příjemce, se vyžaduje souhlas příjemce.
(5) Uživatel, který dává platební příkaz, a jeho poskytovatel se mohou
dohodnout, že poskytovateli náleží úplata za odvolání platebního
příkazu, byl-li platební příkaz odvolán po uplynutí lhůt uvedených v
odstavcích 1 až 3.
(6) Dal-li uživatel platební příkaz k několika platebním transakcím
současně, posuzují se podmínky pro odvolání platebního příkazu u každé
platební transakce zvlášť.
§ 107
Zákaz provádění srážek z částky platební transakce
(1) Poskytovatel plátce, poskytovatel příjemce a jiné osoby,
prostřednictvím kterých tito poskytovatelé přímo nebo nepřímo plní své
povinnosti při provedení platební transakce (dále jen „zprostředkující
poskytovatelé“), jsou povinni převést částku platební transakce v plné
výši bez jakýchkoliv srážek. Příjemce a jeho poskytovatel se však mohou
dohodnout, že poskytovatel si svou úplatu odečte z převáděné částky
před jejím připsáním na platební účet příjemce nebo vyplacením; v
takovém případě musí být částka platební transakce a úplaty oddělena v
informaci podle § 87 odst. 1 písm. c) nebo § 91 odst. 1 písm. c).
(2) Při porušení povinnosti stanovené v odstavci 1 je poskytovatel
plátce, v případě platební transakce, k níž dává platební příkaz
plátce, nebo poskytovatel příjemce, v případě platební transakce, k níž
dává platební příkaz příjemce nebo plátce prostřednictvím příjemce,
povinen zajistit, aby příjemce obdržel částku platební transakce v plné
výši.
Oddíl 2
Lhůty pro provádění platebních transakcí
§ 108
(1) Poskytovatel provede platební transakci ve lhůtách dohodnutých s
uživatelem v souladu s ustanoveními tohoto oddílu, nestanoví-li jiný
právní předpis možnost lhůtu prodloužit.
(2) Připadne-li okamžik přijetí peněžních prostředků od uživatele nebo
okamžik připsání částky platební transakce na účet poskytovatele
příjemce na dobu, která není provozní dobou poskytovatele, platí, že k
přijetí nebo připsání došlo na začátku následující provozní doby
poskytovatele.
§ 109
Lhůta pro provedení platební transakce poskytovatelem plátce
(1) Poskytovatel plátce zajistí, aby částka platební transakce byla
připsána na účet poskytovatele příjemce nejpozději do konce
následujícího pracovního dne po okamžiku přijetí platebního příkazu.
(2) Plátce a jeho poskytovatel si mohou dohodnout lhůtu o 1 pracovní
den delší, než je lhůta uvedená v odstavci 1, jedná-li se o platební
transakci v
a) měně euro, ke které je dán papírový platební příkaz a která
nezahrnuje směnu měn,
b) měně euro, ke které je dán papírový platební příkaz a která zahrnuje
směnu měn mezi měnou euro a měnou členského státu, na jehož území ke
směně měn dochází, nebo
c) české měně, která je prováděna výlučně na území České republiky a
zahrnuje jinou směnu měn než směnu mezi českou měnou a měnou euro.
(3) Plátce a jeho poskytovatel si mohou dohodnout lhůtu o 3 pracovní
dny delší, než je lhůta uvedená v odstavci 1, jedná-li se o platební
transakci v
a) měně euro, která zahrnuje směnu měn mezi měnou euro a jinou měnou
než měnou členského státu, na jehož území ke směně měn dochází,
b) české měně, která není prováděna výlučně na území České republiky,
nebo
c) měně jiného členského státu s výjimkou měny euro.
§ 110
Lhůta pro provedení platební transakce poskytovatelem příjemce
Poskytovatel příjemce
a) připíše částku platební transakce na platební účet příjemce, nebo
b) nevede-li příjemci platební účet, dá příjemci částku platební
transakce k dispozici
neprodleně poté, kdy byla připsána na účet poskytovatele příjemce, nebo
jedná-li se o platební transakci v měně jiného než členského státu, do
konce pracovního dne následujícího po dni, kdy byla připsána na účet
poskytovatele příjemce.
§ 111
Lhůta pro provedení platební transakce v rámci jednoho poskytovatele v
české měně
Ustanovení § 109 se nepoužije v případě platební transakce v rámci
téhož poskytovatele na území České republiky v české měně. V tomto
případě musí být částka platební transakce připsána na platební účet
příjemce, nebo nevede-li poskytovatel příjemci platební účet, dána
příjemci k dispozici nejpozději na konci dne, v němž nastal okamžik
přijetí příkazu. Pokud taková platební transakce zahrnuje směnu měn,
mohou se plátce a jeho poskytovatel dohodnout na lhůtě o 1 pracovní den
delší.
§ 112
Lhůta pro provedení platební transakce spočívající ve vložení hotovosti
na platební účet
(1) Vloží-li spotřebitel nebo drobný podnikatel na platební účet
hotovost v měně členského státu, ve které je platební účet veden,
připíše poskytovatel částku platební transakce na platební účet
příjemce neprodleně po přijetí hotovosti. V témže okamžiku nastává den
valuty.
(2) Vloží-li spotřebitel nebo drobný podnikatel na platební účet
hotovost v měně jiného než členského státu, ve které je platební účet
veden, nebo vloží-li uživatel, který není spotřebitelem ani drobným
podnikatelem, na platební účet hotovost v měně, ve které je platební
účet veden, připíše poskytovatel částku platební transakce na platební
účet nejpozději následující pracovní den po dni přijetí hotovosti.
Nejpozději uplynutím této lhůty nastává den valuty.
§ 113
Lhůta pro předání platebního příkazu v případě platební transakce, k
níž dává platební příkaz příjemce nebo plátce prostřednictvím příjemce
(1) V případě platební transakce, k níž dává platební příkaz příjemce
nebo plátce prostřednictvím příjemce, předá poskytovatel příjemce
platební příkaz poskytovateli plátce ve lhůtě dohodnuté mezi příjemcem
a jeho poskytovatelem.
(2) V případě inkasa předá poskytovatel příjemce platební příkaz
poskytovateli plátce ve lhůtě dohodnuté mezi příjemcem a jeho
poskytovatelem tak, aby bylo umožněno dodržení okamžiku přijetí
platebního příkazu dohodnutého mezi plátcem a příjemcem.
§ 114
Den valuty
(1) Den valuty nastává v případě odepsání částky platební transakce z
platebního účtu plátce nejdříve okamžikem přijetí platebního příkazu.
(2) Den valuty nastává v případě připsání částky platební transakce na
platební účet příjemce nejpozději okamžikem, kdy je částka platební
transakce připsána na účet poskytovatele příjemce.
(3) Okamžikem připsání částky platební transakce na platební účet
příjemce musí být částka platební transakce k dispozici příjemci.
Díl 6
Odpovědnost poskytovatele
Odpovědnost poskytovatele za neautorizovanou platební transakci
§ 115
(1) Jestliže byla provedena neautorizovaná platební transakce,
poskytovatel plátce neprodleně po té, co mu plátce neautorizovanou
platební transakci oznámil,
a) uvede platební účet, z něhož byla částka platební transakce
odepsána, do stavu, v němž by byl, kdyby k tomuto odepsání nedošlo,
b) vrátí částku platební transakce, včetně zaplacené úplaty a ušlých
úroků, plátci, jestliže postup podle písmene a) nepřipadá v úvahu.
(2) Odstavec 1 se nepoužije, jestliže ztrátu z neautorizované platební
transakce nese plátce.
§ 116
(1) Plátce nese ztrátu z neautorizovaných platebních transakcí
a) do částky odpovídající 150 eurům, pokud tato ztráta byla způsobena
1. použitím ztraceného nebo odcizeného platebního prostředku, nebo
2. zneužitím platebního prostředku v případě, že plátce nezajistil
ochranu jeho personalizovaných bezpečnostních prvků,
b) v plném rozsahu, pokud tuto ztrátu způsobil svým podvodným jednáním
nebo tím, že úmyslně nebo z hrubé nedbalosti porušil některou ze svých
povinností stanovených v § 101.
(2) Odstavec 1 se nepoužije, pokud plátce nejednal podvodně a
a) ztráta vznikla po té, co plátce oznámil ztrátu, odcizení nebo
zneužití platebního prostředku, nebo
b) poskytovatel nezajistil, aby uživateli byly k dispozici vhodné
prostředky umožňující kdykoliv oznámit ztrátu, odcizení, zneužití nebo
neautorizované použití platebního prostředku.
(3) Plátce nese ztrátu z neautorizované platební transakce s
elektronickými penězi, jejichž povaha poskytovateli neumožňuje zabránit
jejich jakémukoli užití.
Odpovědnost za nesprávně provedenou platební transakci
§ 117
(1) Poskytovatel plátce odpovídá plátci za nesprávně provedenou
platební transakci, ledaže plátci a tam, kde to připadá v úvahu, také
poskytovateli příjemce doloží, že částka nesprávně provedené platební
transakce byla připsána na účet poskytovatele příjemce. Jestliže
neodpovídá za nesprávně provedenou platební transakci poskytovatel
plátce plátci, odpovídá za ni poskytovatel příjemce příjemci.
(2) Jestliže poskytovatel plátce odpovídá plátci za nesprávně
provedenou platební transakci a plátce mu oznámí, že netrvá na
provedení platební transakce, poskytovatel plátce neprodleně
a) uvede platební účet, z něhož byla částka platební transakce
odepsána, do stavu, v němž by byl, kdyby k tomuto odepsání nedošlo,
nebo
b) vrátí částku platební transakce, včetně zaplacené úplaty a ušlých
úroků, plátci, jestliže postup podle písmene a) nepřipadá v úvahu.
(3) Postup uvedený v odstavci 2 se uplatní pouze ve vztahu k částce
nesprávně provedené platební transakce, která nebyla na účet
poskytovatele příjemce připsána před tím, než plátce svému
poskytovateli oznámil, že netrvá na provedení platební transakce, a to
za podmínky, že poskytovatel plátce toto připsání doloží plátci a tam,
kde to připadá v úvahu, také poskytovateli příjemce.
(4) Jestliže poskytovatel plátce odpovídá plátci za nesprávně
provedenou platební transakci a plátce mu neoznámí, že netrvá na
provedení platební transakce, poskytovatel plátce neprodleně zajistí
připsání částky nesprávně provedené platební transakce na účet
poskytovatele příjemce a
a) uvede platební účet plátce do stavu, v němž by byl, kdyby
poskytovatel plátce provedl platební transakci správně, nebo
b) vrátí nesprávně zaplacenou úplatu a ušlé úroky plátci, jestliže
postup podle písmene a) nepřipadá v úvahu.
(5) Jestliže poskytovatel příjemce odpovídá příjemci za nesprávně
provedenou platební transakci, poskytovatel příjemce neprodleně
a) uvede platební účet příjemce do stavu, v němž by byl, kdyby
poskytovatel příjemce provedl platební transakci správně, nebo
b) dá částku nesprávně provedené platební transakce, včetně nesprávně
zaplacené úplaty a ušlých úroků, k dispozici příjemci, jestliže postup
podle písmene a) nepřipadá v úvahu.
(6) V případě platební transakce, k níž dává platební příkaz příjemce
nebo plátce prostřednictvím příjemce, se odstavce 1 až 5 nepoužijí,
jestliže poskytovatel příjemce nesplnil povinnost předat platební
příkaz poskytovateli plátce. Poskytovatel příjemce příjemci na jeho
žádost doloží, zda tuto povinnost splnil.
§ 118
(1) Jestliže platební transakce, k níž dává platební příkaz plátce,
byla provedena nesprávně, poskytovatel plátce vyvine na žádost plátce
veškeré úsilí, které na něm lze spravedlivě požadovat, aby platební
transakce byla vyhledána, a o výsledku informuje plátce; tím není
dotčen § 117.
(2) Jestliže platební transakce, k níž dává platební příkaz příjemce
nebo plátce prostřednictvím příjemce, byla provedena nesprávně,
poskytovatel příjemce vyvine na žádost příjemce veškeré úsilí, které na
něm lze spravedlivě požadovat, aby platební transakce byla vyhledána, a
o výsledku informuje příjemce; tím není dotčen § 117.
§ 119
Nesprávný jedinečný identifikátor
(1) Platební transakce je správně provedena co do osoby příjemce, je-li
provedena v souladu s jeho jedinečným identifikátorem. To platí i
tehdy, jestliže uživatel uvede i další údaje o příjemci, než které jsou
uvedeny ve smlouvě mezi ním a poskytovatelem.
(2) Jestliže uživatel uvedl nesprávný jedinečný identifikátor příjemce,
vyvine poskytovatel plátce veškeré úsilí, které lze na něm spravedlivě
požadovat, aby peněžní prostředky z platební transakce byly vráceny
plátci. Plátce a jeho poskytovatel se mohou v rámcové smlouvě
dohodnout, že poskytovatel je oprávněn za vrácení peněžních prostředků
požadovat úplatu.
Společná ustanovení o odpovědnosti poskytovatele
§ 120
(1) Jestliže uživatel tvrdí, že provedenou platební transakci
neautorizoval nebo že platební transakce byla provedena nesprávně, je
poskytovatel povinen doložit, že byl dodržen postup, který umožňuje
ověřit, že byl dán platební příkaz, že tato platební transakce byla
správně zaznamenána, zaúčtována, a že nebyla ovlivněna technickou
poruchou nebo jinou závadou.
(2) Právo vyplývající z neautorizované nebo nesprávně provedené
platební transakce nevylučuje právo na náhradu škody nebo na vrácení
bezdůvodného obohacení. Čeho však lze vůči poskytovateli dosáhnout
uplatněním práva vyplývajícího z neautorizované nebo nesprávně
provedené platební transakce, toho se nelze domáhat z jiného právního
důvodu.
§ 121
Lhůta pro oznámení neautorizované nebo nesprávně provedené platební
transakce
(1) Plátce může právo vyplývající z neautorizované nebo nesprávně
provedené platební transakce uplatnit u soudu nebo u jiného příslušného
orgánu, oznámí-li neautorizovanou nebo nesprávně provedenou platební
transakci poskytovateli bez zbytečného odkladu poté, co se o ní
dozvěděl, nejpozději však do 13 měsíců ode dne, kdy byla částka
platební transakce odepsána z platebního účtu plátce nebo kdy byla
plátcem jinak dána k dispozici k provedení platební transakce.
(2) Příjemce může právo vyplývající z nesprávně provedené platební
transakce uplatnit u soudu nebo u jiného příslušného orgánu, oznámí-li
nesprávně provedenou platební transakci poskytovateli bez zbytečného
odkladu poté, co se o ní dozvěděl, nejpozději však do 13 měsíců ode
dne, kdy byla částka platební transakce připsána na platební účet
příjemce nebo kdy byla příjemci jinak dána k dispozici.
(3) Poruší-li poskytovatel povinnost uvedenou v § 86, 87, 90 nebo 91,
lhůty pro oznámení neautorizované nebo nesprávně provedené platební
transakce neběží, dokud poskytovatel tuto povinnost nesplní alespoň
dodatečně.
(4) Neoznámí-li uživatel neautorizovanou nebo nesprávně provedenou
platební transakci včas a namítne-li poskytovatel opožděné oznámení,
soud nebo jiný příslušný orgán právo vyplývající z neautorizované nebo
nesprávně provedené platební transakce uživateli nepřizná.
§ 122
Následný postih
(1) Poskytovatel, který splnil svoji povinnost vyplývající z nesprávně
provedené platební transakce, má postih proti poskytovateli nebo
zprostředkujícímu poskytovateli, který toto nesprávné provedení
způsobil. To neplatí v případě platební služby poskytnuté
poskytovatelem plátce nebo poskytovatelem příjemce v jiném než členském
státě ani v případě platební transakce v měně, která není měnou
členského státu.
(2) Odstavcem 1 není dotčeno právo na vydání bezdůvodného obohacení,
právo na náhradu škody nebo jiná práva vyplývající ze smlouvy mezi
poskytovateli nebo zprostředkujícími poskytovateli nebo z jiných
právních předpisů, jimiž se tato smlouva řídí.
§ 123
Zproštění odpovědnosti
Jestliže splnění povinnosti stanovené v tomto dílu a v dílech 4 a 5
zabránila okolnost, která je neobvyklá, nepředvídatelná, nezávislá na
vůli povinné strany a jejíž následky nemohla povinná strana odvrátit,
neodpovídá povinná strana za nesplnění této povinnosti.
HLAVA II
PRÁVA A POVINNOSTI PŘI VYDÁVÁNÍ ELEKTRONICKÝCH PENĚZ
§ 124
Smlouva o vydání elektronických peněz
(1) Vydavatel vydává elektronické peníze na základě smlouvy o vydání
elektronických peněz uzavřené s držitelem. Práva a povinnosti
vydavatele a držitele při provádění platebních transakcí, které se
týkají vydaných elektronických peněz, se řídí ustanoveními upravujícími
smlouvu o platebních službách.
(2) Vydavatel vydává elektronické peníze proti přijetí peněžních
prostředků ve výši odpovídající jmenovité hodnotě vydávaných
elektronických peněz.
(3) Vydavatel nesmí držiteli poskytovat úroky ani jiné výhody závislé
na délce doby, po kterou držitel elektronické peníze drží.
Zpětná výměna elektronických peněz
§ 124a
(1) Zpětnou výměnou se pro účely tohoto zákona rozumí výměna
elektronických peněz za bankovky, mince nebo bezhotovostní peněžní
prostředky ve výši odpovídající jmenovité hodnotě vyměňovaných
elektronických peněz, provedená vydavatelem na žádost držitele. Držitel
může požádat vydavatele o zpětnou výměnu kdykoli.
(2) Požádá-li držitel o zpětnou výměnu přede dnem zániku právního
vztahu ze smlouvy o vydání elektronických peněz, provede vydavatel
zpětnou výměnu v rozsahu, v němž o ni držitel požádá.
(3) Požádá-li držitel o zpětnou výměnu v den zániku právního vztahu ze
smlouvy o vydání elektronických peněz nebo do 1 roku po tomto dni,
provede vydavatel zpětnou výměnu v plném rozsahu. Jestliže nelze určit,
jaká část peněžních prostředků přijatých institucí elektronických peněz
nebo vydavatelem elektronických peněz malého rozsahu je určena pro
platební transakce, které se týkají elektronických peněz, vztahuje se
právo na zpětnou výměnu na všechny takto přijaté peněžní prostředky, a
to v rozsahu, v němž držitel o zpětnou výměnu požádá.
(4) Právo na zpětnou výměnu se nepromlčuje, dokud právní vztah ze
smlouvy o vydání elektronických peněz trvá.
§ 124b
(1) Vydavatel informuje držitele určitě a srozumitelně o podmínkách
zpětné výměny s dostatečným předstihem před tím, než je držitel
smlouvou o vydání elektronických peněz vázán.
(2) Držitel není vázán svým návrhem na uzavření smlouvy o vydání
elektronických peněz, jestliže jej učinil před tím, než byl v souladu s
odstavcem 1 informován o podmínkách zpětné výměny.
(3) Bylo-li sjednáno právo vydavatele na úplatu za provedení zpětné
výměny, náleží vydavateli tato úplata pouze tehdy, jestliže držitel
požádá o zpětnou výměnu přede dnem zániku právního vztahu ze smlouvy o
vydání elektronických peněz nebo více než 1 rok po tomto dni nebo
jestliže držitel vypoví smlouvu o vydání elektronických peněz, která
byla uzavřena na dobu určitou. Úplata musí být přiměřená a musí
odpovídat skutečným nákladům vydavatele.
§ 124c
Požaduje-li zpětnou výměnu osoba přijímající elektronické peníze, která
není spotřebitelem, § 124a odst. 2 a 3 a § 124b odst. 3 se nepoužijí. V
takovém případě se podmínky zpětné výměny řídí smlouvou mezi
vydavatelem a osobou přijímající elektronické peníze.
ČÁST PÁTÁ
SPRÁVNÍ DELIKTY
§ 125
Správní delikty platební instituce a poskytovatele platebních služeb
malého rozsahu
(1) Platební instituce se dopustí správního deliktu tím, že
a) poskytuje platební služby v rozporu s § 10 odst. 2,
b) neoznámí změnu údajů podle § 11,
c) v rozporu s § 13 nevydá peněžní prostředky uživatelům,
d) nedodrží některý z požadavků na kapitál podle § 17,
e) poruší povinnost týkající se řídicího a kontrolního systému podle §
18,
f) poskytuje platební služby prostřednictvím obchodního zástupce, který
nesplňuje podmínky podle § 23 odst. 1,
g) nesplní oznamovací povinnost podle § 23 odst. 2 nebo § 26 odst. 1,
h) svěří výkon významné činnosti týkající se poskytování platebních
služeb jiné osobě v rozporu s § 26 odst. 2, nebo
i) nesplní oznamovací povinnost podle § 29.
(2) Poskytovatel platebních služeb malého rozsahu se dopustí správního
deliktu tím, že
a) poskytuje platební služby v rozporu s § 36 odst. 2,
b) neoznámí změnu údajů podle § 39,
c) v rozporu s § 41 nevydá peněžní prostředky uživatelům, nebo
d) v rozporu s § 44 odst. 2 poskytne uživateli úrok nebo jinou výhodu
závislou na délce doby, po kterou mu jsou peněžní prostředky svěřeny k
provedení platební transakce.
(3) Platební instituce nebo poskytovatel platebních služeb malého
rozsahu se dopustí správního deliktu tím, že
a) nedodrží některý z požadavků na peněžní prostředky, které jim byly
svěřeny k provedení platební transakce, podle § 20,
b) poruší informační povinnost podle § 27,
c) neuchovává dokumenty nebo záznamy podle § 28,
d) nevede evidenci údajů týkajících se pojištěných pohledávek z vkladů
uživatelů podle zákona upravujícího činnost bank, nebo
e) nepředá údaje bance, spořitelnímu a úvěrnímu družstvu nebo
zahraniční bance podle zákona upravujícího činnost bank.
(4) Za správní delikt se uloží pokuta
a) do 10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. b)
nebo odstavce 3 písm. b), c), d) nebo e),
b) do 20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b),
d) až i),
c) do 50 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a)
nebo c), odstavce 2 písm. a), c) nebo d) nebo odstavce 3 písm. a).
§ 126
Správní delikty instituce elektronických peněz a vydavatele
elektronických peněz malého rozsahu
(1) Instituce elektronických peněz se dopustí správního deliktu tím, že
a) neoznámí změnu údajů podle § 48 odst. 3 nebo 4,
b) v rozporu s § 50 nevydá peněžní prostředky držitelům nebo
uživatelům,
c) nedodrží některý z požadavků na kapitál podle § 52a,
d) poruší povinnost týkající se řídicího a kontrolního systému podle §
52c,
e) v rozporu s § 52h odst. 1 vydává elektronické peníze prostřednictvím
jiné osoby, která při vydávání elektronických peněz jedná jejím jménem,
f) poskytuje platební služby prostřednictvím obchodního zástupce, který
nesplňuje podmínky podle § 52h odst. 2,
g) nesplní oznamovací povinnost podle § 52h odst. 3 nebo § 52j odst. 1,
h) svěří výkon významné provozní činnosti vztahující se k vydávání
elektronických peněz nebo k poskytování platebních služeb jiné osobě v
rozporu s § 52j odst. 2, nebo
i) nesplní oznamovací povinnost podle § 52m odst. 1.
(2) Vydavatel elektronických peněz malého rozsahu se dopustí správního
deliktu tím, že
a) vydává elektronické peníze nebo poskytuje platební služby, které se
týkají elektronických peněz, v rozporu s § 53 odst. 2,
b) poskytuje platební služby, které se netýkají elektronických peněz, v
rozporu s § 53 odst. 3,
c) neoznámí změnu údajů podle § 56,
d) v rozporu s § 58 nevydá peněžní prostředky držitelům nebo
uživatelům, nebo
e) v rozporu s § 59 odst. 2 poskytne uživateli úrok nebo jinou výhodu
závislou na délce doby, po kterou mu jsou peněžní prostředky svěřeny k
provedení platební transakce.
(3) Instituce elektronických peněz nebo vydavatel elektronických peněz
malého rozsahu se dopustí správního deliktu tím, že
a) nedodrží některý z požadavků na peněžní prostředky, proti jejichž
přijetí byly vydány elektronické peníze nebo které jim byly svěřeny k
provedení platební transakce, podle § 52e,
b) nesplní informační povinnost podle § 52k, nebo
c) neuchovává dokumenty nebo záznamy podle § 52l.
(4) Za správní delikt se uloží pokuta do
a) 10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. c)
nebo e) nebo odstavce 3 písm. b) nebo c),
b) 20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), c)
až i),
c) 50 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b),
odstavce 2 písm. a), b) nebo d) nebo odstavce 3 písm. a).
§ 127
zrušen
§ 128
Správní delikty provozovatele a účastníka platebního systému
(1) Provozovatel nebo účastník platebního systému se dopustí správního
deliktu tím, že váže přístup právnických osob oprávněných poskytovat
platební služby na splnění některého z požadavků uvedených v § 60 odst.
1 písm. a) nebo b) nebo uloží poskytovateli anebo uživateli jiného
platebního systému, než je platební systém, který sám provozuje nebo
kterého se účastní, některý z požadavků uvedených v § 60 odst. 2 písm.
a), b) nebo c).
(2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 20 000 000
Kč.
§ 129
Správní delikty provozovatele a účastníka platebního systému s
neodvolatelností zúčtování
(1) Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování se
dopustí správního deliktu tím, že
a) v rozporu s § 67 odst. 1 uveřejní změnu pravidel systému bez
souhlasu České národní banky,
b) neoznámí změnu údajů podle § 72 odst. 3, nebo
c) nesplní informační povinnost podle § 73b odst. 1.
(2) Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování se
sídlem v České republice se dopustí správního deliktu tím, že
a) provozuje platební systém s neodvolatelností vypořádání v rozporu s
§ 70 odst. 2,
b) nesplní oznamovací povinnost podle § 73a, nebo
c) nesplní informační povinnost podle § 73b odst. 3.
(3) Účastník platebního systému s neodvolatelností zúčtování se dopustí
správního deliktu tím, že poruší informační povinnost podle § 73b odst.
2 nebo § 73c.
(4) Účastník zahraničního platebního systému s neodvolatelností
zúčtování se dopustí správního deliktu tím, že poruší informační
povinnost podle § 73d.
(5) Za správní delikt se uloží pokuta do
a) 10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. c),
odstavce 2, 3 nebo 4,
b) 20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a)
nebo b).
§ 130
Správní delikty poskytovatele
(1) Poskytovatel se dopustí správního deliktu tím, že soustavně
a) porušuje informační povinnosti podle § 79, 80, 88, § 92 odst. 3, §
93 nebo § 94 odst. 2,
b) porušuje povinnosti týkající se změny rámcové smlouvy podle § 94
odst. 1 nebo 5,
c) vypovídá rámcové smlouvy uzavřené na dobu neurčitou v rozporu s §
96,
d) blokuje platební prostředky v rozporu s § 100,
e) porušuje povinnosti týkající se odmítnutí platebního příkazu podle §
105 odst. 1 nebo 2,
f) nedodržuje lhůty pro provádění platebních transakcí podle § 109 až
113, nebo
g) v rozporu s § 114 odst. 3 nedává peněžní prostředky k dispozici
příjemci.
(2) Poskytovatel plátce se dopustí správního deliktu tím, že porušuje
informační povinnosti podle § 86 odst. 1, § 89 nebo 90.
(3) Poskytovatel příjemce se dopustí správního deliktu tím, že porušuje
informační povinnosti podle § 87 odst. 1 nebo § 91.
(4) Poskytovatel, který vydává platební prostředek, se dopustí
správního deliktu tím, že porušuje povinnosti podle § 102 odst. 1.
(5) Poskytovatel plátce, poskytovatel příjemce nebo osoba, kterou tito
poskytovatelé použili ke splnění svých povinností při provedení
platební transakce, se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s §
107 odst. 1 provádí srážky z částky platební transakce.
(6) Za správní delikt se uloží pokuta
a) do 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a),
odstavce 2 nebo 3,
b) do 10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b)
nebo c),
c) do 20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. d),
e), f) nebo g) nebo odstavce 4 nebo 5.
§ 131
Správní delikty vydavatele
(1) Vydavatel se dopustí správního deliktu tím, že
a) vydává elektronické peníze v rozporu s § 124 odst. 2,
b) poskytuje držiteli úroky nebo jiné výhody v rozporu s § 124 odst. 3,
c) neprovede zpětnou výměnu podle § 124a odst. 2 nebo 3, nebo
d) porušuje informační povinnost podle § 124b odst. 1.
(2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 1 000 000 Kč.
Další správní delikty
§ 132
(1) Právnická osoba se dopustí správního deliktu tím, že
a) poskytuje platební služby nebo vydává elektronické peníze, aniž je k
tomu oprávněna,
b) uvede nesprávný údaj nebo zatají některou skutečnost v žádosti o
povolení nebo o zápis do registru podle tohoto zákona,
c) nesplní oznamovací povinnost podle § 51, nebo
d) neposkytne České národní bance požadované informace nebo vysvětlení
podle § 135a odst. 3.
(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba podléhající dohledu České
národní banky se dopustí správního deliktu tím, že
a) neposkytne České národní bance při výkonu dohledu potřebné informace
nebo požadovaná vysvětlení podle § 135a odst. 3, nebo
b) neprovede ve stanovené lhůtě některé z opatření k nápravě podle §
135d odst. 1 písm. b) až i).
(3) Za správní delikt se uloží pokuta
a) do 10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. c)
nebo písm. d),
b) do 20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b)
nebo odstavce 2,
c) do 50 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a).
§ 133
(1) Poskytovatel se dopustí správního deliktu tím, že
a) v rozporu s čl. 3 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES)
č. 924/2009^2) neúčtuje uživateli za přeshraniční platbu stejný
poplatek jako za odpovídající vnitrostátní platbu stejné hodnoty ve
stejné měně,
b) v rozporu s čl. 4 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES)
č. 924/2009 nesdělí uživateli jeho mezinárodní číslo bankovního účtu
(IBAN) a svůj identifikační kód banky (BIC),
c) v rozporu s čl. 4 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES)
č. 924/2009 neuvede mezinárodní číslo účtu (IBAN) uživatele a svůj
identifikační kód banky (BIC) na výpisu z účtu uživatele nebo v příloze
k němu, nebo
d) v rozporu s čl. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č.
924/2009 sjedná, platí nebo požaduje mezibankovní poplatek.
(2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta
a) do 5 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle písmene a),
b) do 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle písmene b), c) nebo
d).
§ 133a
(1) Poskytovatel se dopustí správního deliktu tím, že
a) jako poskytovatel příjemce v rozporu s čl. 3 odst. 1 nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 260/2012^2) není dosažitelný pro
úhradu z podnětu plátce prostřednictvím poskytovatele nacházejícího se
v kterémkoli členském státě,
b) jako poskytovatel plátce v rozporu s čl. 3 odst. 2 nařízení
Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 260/2012 není dosažitelný pro
inkaso z podnětu příjemce prostřednictvím poskytovatele nacházejícího
se v kterémkoli členském státě,
c) využívá za účelem provádění úhrad a inkasa platební schéma, které
nesplňuje některý z požadavků podle čl. 4 odst. 1 nařízení Evropského
parlamentu a Rady (ES) č. 260/2012,
d) nesplní některý z požadavků týkajících se provádění úhrad a
inkasních transakcí podle čl. 5 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu
a Rady (ES) č. 260/2012,
e) nesplní některý z požadavků týkajících se provádění úhrad podle čl.
5 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 260/2012,
f) nesplní některý z požadavků týkajících se provádění inkasních
transakcí podle čl. 5 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady
(ES) č. 260/2012,
g) jako poskytovatel plátce v rozporu s čl. 5 odst. 6 nařízení
Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 260/2012 neprovede kontrolu, zda
částka zadané inkasní transakce odpovídá částce a periodicitě stanovené
ve zmocnění k inkasu,
h) v rozporu s čl. 5 odst. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES)
č. 260/2012 požaduje, aby uživatelé uváděli identifikační kód banky
(BIC) poskytovatele plátce nebo poskytovatele příjemce,
i) v rozporu s čl. 5 odst. 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES)
č. 260/2012 účtuje další poplatky za načítání údajů, nebo
j) v rozporu s čl. 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č.
260/2012 sjedná, platí nebo požaduje mezibankovní poplatek.
(2) Provozovatel platebního systému malých plateb se dopustí správního
deliktu tím, že
a) v rozporu s článkem 4 odst. 2 větou první nařízení Evropského
parlamentu a Rady (ES) č. 260/2012 nezajistí technickou
interoperabilitu platebního systému, jehož je provozovatelem, s
ostatními platebními systémy malých plateb, nebo
b) v rozporu s článkem 4 odst. 2 větou druhou nařízení Evropského
parlamentu a Rady (ES) č. 260/2012 přijme obchodní pravidlo, které
omezuje interoperabilitu platebního systému, jehož je provozovatelem, s
ostatními platebními systémy malých plateb.
(3) Účastník platebního systému malých plateb, který nemá
provozovatele, se dopustí správního deliktu tím, že
a) v rozporu s článkem 4 odst. 2 větou první nařízení Evropského
parlamentu a Rady (ES) č. 260/2012 nezajistí technickou
interoperabilitu platebního systému, jehož je účastníkem, s ostatními
platebními systémy malých plateb, nebo
b) v rozporu s článkem 4 odst. 2 větou druhou nařízení Evropského
parlamentu a Rady (ES) č. 260/2012 přijme obchodní pravidlo, které
omezuje interoperabilitu platebního systému, jehož je účastníkem, s
ostatními platebními systémy malých plateb.
(4) Za správní delikt podle odstavců 1 až 3 se uloží pokuta do 1 000
000 Kč.
§ 134
Přestupky
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a) poskytuje platební služby nebo vydává elektronické peníze, aniž je k
tomu oprávněna,
b) uvede nesprávný údaj nebo zatají některou skutečnost v žádosti o
zápis do registru podle tohoto zákona,
c) nesplní oznamovací povinnost podle § 52b odst. 1, nebo
d) neposkytne České národní bance požadované informace nebo vysvětlení
podle § 135a odst. 3.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do
a) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene c) nebo d),
b) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene b),
c) 20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene a).
§ 135
Společná ustanovení
(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že
vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení
právní povinnosti zabránila.
(2) Při určení výše pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti
správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a
k okolnostem, za nichž byl spáchán.
(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže
Česká národní banka o něm nezahájila správní řízení do 1 roku ode dne,
kdy se o něm dozvěděla, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl
spáchán.
(4) Správní delikty podle tohoto zákona projednává Česká národní banka.
(5) Na odpovědnost za správní delikt, k němuž došlo při podnikání
fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení
tohoto zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.
(6) Příjem z pokut uložených Českou národní bankou podle tohoto zákona
je příjmem státního rozpočtu.
(7) Náhradu nákladů správních řízení vedených Českou národní bankou
podle tohoto zákona vybírá Česká národní banka. Příjem z náhrady těchto
nákladů je příjmem České národní banky. Na náhradu nákladů správních
řízení vedených Českou národní bankou se pro účely jejich vybírání a
vymáhání hledí jako na prostředky veřejného rozpočtu. Náhradu nákladů
správních řízení vedených Českou národní bankou vymáhá příslušný celní
úřad.
ČÁST ŠESTÁ
DOHLED
§ 135a
(1) Česká národní banka vykonává dohled nad dodržováním povinností
a) platební instituce, poskytovatele platebních služeb malého rozsahu,
instituce elektronických peněz a vydavatele elektronických peněz malého
rozsahu stanovených tímto zákonem nebo jiným právním předpisem
upravujícím postup při výkonu činností, které jsou tyto osoby oprávněny
vykonávat podle tohoto zákona,
b) provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování se
sídlem v České republice a účastníka platebního systému s
neodvolatelností zúčtování stanovených tímto zákonem nebo jiným právním
předpisem upravujícím postup při provozování platebního systému s
neodvolatelností zúčtování a
c) poskytovatele a vydavatele stanovených tímto zákonem nebo obdobnými
ustanoveními právních předpisů jiných členských států, jimiž se řídí
právní vztah ze smlouvy o platebních službách nebo ze smlouvy o vydání
elektronických peněz, nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie
upravujícím přeshraniční platby v Evropské unii^2) nebo přímo
použitelným předpisem Evropské unie upravujícím požadavky pro úhrady a
inkasa v eurech^2).
(2) Dohled nad dodržováním povinností podle odstavce 1 písm. c)
vykonává Česká národní banka tehdy, jestliže se týkají činnosti, kterou
poskytovatel nebo vydavatel se sídlem nebo místem podnikání v
a) České republice vykonává v České republice,
b) zahraničí vykonává v České republice prostřednictvím pobočky nebo v
rámci jiné trvalé přítomnosti, nebo
c) České republice vykonává v jiném členském státě jinak než
prostřednictvím pobočky nebo jinak než v rámci jiné trvalé přítomnosti.
(3) Osoby podléhající dohledu České národní banky jsou povinny
poskytnout České národní bance při výkonu dohledu požadované informace
a potřebná vysvětlení; to platí obdobně pro provozovatele platebního
systému s neodvolatelností zúčtování se sídlem v jiném členském státě
při posuzování plnění podmínek výkonu jeho činnosti. Česká národní
banka je oprávněna požadovat od každého informace a vysvětlení potřebná
k objasnění skutečností nasvědčujících neoprávněnému poskytování
platebních služeb nebo neoprávněnému vydávání elektronických peněz a
každý je povinen tyto informace a vysvětlení poskytnout; ustanovení
správního řádu upravující předvolání, předvedení a výslech svědka se
použijí obdobně.
(4) Příslušným orgánem podle nařízení o přeshraničních platbách a podle
přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího přeshraniční
platby v Evropské unii^2) a podle přímo použitelného předpisu Evropské
unie upravujícího požadavky pro úhrady a inkasa v eurech^2) je v České
republice Česká národní banka.
§ 135b
(1) Pro povinnost mlčenlivosti při výkonu dohledu podle tohoto zákona
se použijí obdobně ustanovení zákona upravujícího činnost bank o
povinnosti mlčenlivosti při výkonu bankovního dohledu.
(2) Česká národní banka spolupracuje s orgány jiných členských států
vykonávajícími dohled nad osobami oprávněnými poskytovat platební
služby nebo vydávat elektronické peníze, s centrálními bankami jiných
členských států, popřípadě s Evropskou centrální bankou.
(3) Česká národní banka předává orgánům jiných členských států
vykonávajícím dohled nad zahraničními platebními institucemi nebo
zahraničními institucemi elektronických peněz všechny podstatné
informace, zejména informace o tom, že osoby podléhající dohledu těchto
orgánů porušily povinnost týkající se výkonu činností, které jsou tyto
osoby oprávněny vykonávat podle tohoto zákona.
§ 135c
Kontrola na místě
(1) Česká národní banka může vykonat kontrolu na místě u osoby
podléhající jejímu dohledu, u jejího obchodního zástupce nebo u jiné
osoby, jejímž prostřednictvím tato osoba vykonává provozní činnosti
vztahující se k činnostem, které je oprávněna vykonávat podle tohoto
zákona.
(2) Česká národní banka může v jiném členském státě provést kontrolu na
místě u osoby podléhající jejímu dohledu, u jejího obchodního zástupce
nebo u jiné osoby, jejímž prostřednictvím tato osoba vykonává provozní
činnosti vztahující se k činnostem, které je oprávněna vykonávat podle
tohoto zákona, jestliže to oznámí orgánu dohledu tohoto jiného
členského státu. Na žádost České národní banky může tuto kontrolu na
místě provést rovněž tento orgán dohledu jiného členského státu.
(3) Orgán dohledu jiného členského státu může v České republice provést
kontrolu na místě u osoby podléhající jeho dohledu, u jejího obchodního
zástupce nebo u jiné osoby, jejímž prostřednictvím tato osoba vykonává
provozní činnosti vztahující se k činnostem, které je oprávněna
vykonávat podle tohoto zákona, jestliže to oznámí České národní bance.
Na žádost orgánu dohledu jiného členského státu může tuto kontrolu na
místě provést Česká národní banka.
(4) U toho, kdo je důvodně podezřelý, že neoprávněně poskytuje platební
služby nebo neoprávněně vydává elektronické peníze, může Česká národní
banka provést kontrolu na místě v rozsahu, který je nezbytný ke
zjištění skutkového stavu týkajícího se činnosti, která toto podezření
zakládá.
§ 135d
Opatření k nápravě
(1) Jestliže osoba podléhající dohledu České národní banky poruší
povinnost stanovenou tímto zákonem nebo jiným právním předpisem
upravujícím postup při výkonu činností, které je tato osoba oprávněna
vykonávat podle tohoto zákona, může Česká národní banka podle
závažnosti a následků zjištěného nedostatku uložit této osobě, aby
a) ve stanovené lhůtě zjednala nápravu,
b) nevykonávala činnosti, které je oprávněna vykonávat podle tohoto
zákona, nebo některé z nich, dokud nezjedná nápravu,
c) nechala na své náklady provést mimořádný audit,
d) vyměnila svého auditora, jsou-li splněny podmínky pro jednostranné
ukončení smluvního vztahu ze smlouvy o povinném auditu podle zákona
upravujícího činnost auditorů,
e) vyměnila svoji vedoucí osobu,
f) nevykonávala činnosti, které je oprávněna vykonávat podle tohoto
zákona, prostřednictvím obchodního zástupce,
g) nevykonávala činnosti, které je oprávněna vykonávat podle tohoto
zákona, prostřednictvím pobočky v hostitelském členském státě,
h) omezila výkon některých provozních činností vztahujících se k
činnostem, které je oprávněna vykonávat podle tohoto zákona,
prostřednictvím jiné osoby, nebo aby tyto činnosti prostřednictvím jiné
osoby nevykonávala, nebo
i) nakládala s peněžními prostředky, které jí byly svěřeny k provedení
platební transakce nebo proti jejichž přijetí byly vydány elektronické
peníze, pouze stanoveným způsobem.
(2) Opatření k nápravě podle odstavce 1 písm. f) nebo g) může Česká
národní banka uložit platební instituci nebo instituci elektronických
peněz také tehdy, jestliže má důvodné podezření, že v souvislosti s
výkonem činností, které jsou tyto osoby oprávněny vykonávat podle
tohoto zákona, prostřednictvím pobočky nebo obchodního zástupce v
hostitelském členském státě může dojít ke zvýšení nebezpečí legalizace
výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu.
(3) Osoba podléhající dohledu České národní banky, které Česká národní
banka uložila opatření k nápravě podle odstavce 1, informuje Českou
národní banku bez zbytečného odkladu o odstranění nedostatku a o
způsobu zjednání nápravy.
§ 135e
Přijímání podnětů
Přijme-li Česká národní banka podnět k zahájení řízení z moci úřední^7)
ve věci porušení povinnosti poskytovatele nebo vydavatele stanovené
tímto zákonem nebo obdobnými ustanoveními právních předpisů jiného
členského státu, jimiž se řídí právní vztah ze smlouvy o platebních
službách nebo ze smlouvy o vydání elektronických peněz, nebo
použitelným předpisem Evropské unie upravujícím přeshraniční platby v
Evropské unii^2) nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie
upravujícím požadavky pro úhrady a inkasa v eurech^2), odpoví na něj do
60 dnů ode dne, kdy podnět přijala, i když o to ten, kdo podnět podal,
nepožádal. Jestliže to připadá v úvahu, informuje jej Česká národní
banka zároveň o možnosti mimosoudního řešení sporů mezi uživateli a
poskytovateli nebo mezi držiteli a vydavateli podle jiného právního
předpisu^8).
§ 135f
Pořádková pokuta
(1) Česká národní banka může při výkonu dohledu podle tohoto zákona za
podmínek stanovených správním řádem nebo zákonem upravujícím výkon
státní kontroly uložit pořádkovou pokutu do výše 500 000 Kč.
(2) Pořádkovou pokutu lze uložit opakovaně. Úhrn takto uložených pokut
za stejný skutek nesmí přesáhnout částku 2 500 000 Kč.
(3) Příjem z pořádkových pokut je příjmem státního rozpočtu.
ČÁST SEDMÁ
USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ
§ 136
Seznamy a registry
(1) Česká národní banka vede
a) seznam platebních institucí,
b) registr poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu,
c) seznam institucí elektronických peněz,
d) registr vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu,
e) seznam platebních systémů s neodvolatelností zúčtování a
f) seznam účastníků zahraničního platebního systému s neodvolatelností
zúčtování, kteří mají sídlo nebo místo podnikání v České republice.
(2) Do seznamů a registrů podle odstavce 1 písm. a) až d) se zapisují
také údaje o platebních službách, k jejichž poskytování je zapsaná
osoba oprávněna, a o pobočkách, jejichž prostřednictvím je zapsaná
osoba oprávněna poskytovat platební služby nebo vydávat elektronické
peníze. Do seznamů a registrů podle odstavce 1 písm. a) až d) se
zapisují také údaje o obchodních zástupcích, jejichž prostřednictvím je
zapsaná osoba oprávněna poskytovat platební služby.
(3) Do seznamu podle odstavce 1 písm. e) se zapisují také údaje o
provozovateli a účastnících platebního systému s neodvolatelností
zúčtování. Do seznamu podle odstavce 1 písm. f) se zapisuje také údaj o
provozovateli systému, jehož je zapsaná osoba účastníkem, a o právním
řádu, jímž se řídí právní vztahy mezi účastníky tohoto systému při
provádění zúčtování.
(4) Do seznamů a registrů podle odstavce 1 se zapisuje alespoň
a) u právnické osoby obchodní firma nebo název, sídlo a identifikační
číslo osoby, bylo-li přiděleno, a
b) u fyzické osoby obchodní firma nebo jméno a příjmení, adresa
bydliště nebo místo podnikání a identifikační číslo osoby, bylo-li
přiděleno.
(5) Česká národní banka seznamy a registry podle odstavce 1 uveřejňuje
způsobem umožňujícím dálkový přístup. V ústředí a v pobočkách České
národní banky do nich může každý nahlížet.
(6) Česká národní banka seznamy a registry podle odstavce 1 pravidelně
aktualizuje. Proti tomu, kdo jedná v důvěře v zápis do seznamu nebo
registru podle odstavce 1, nemůže zapsaná osoba namítat, že zápis
neodpovídá skutečnosti.
§ 136a
zrušen
§ 137
zrušen
§ 138
zrušen
§ 139
(1) Proti rozhodnutí České národní banky vydanému podle tohoto zákona v
prvním stupni lze podat rozklad.
(2) O rozkladu rozhoduje bankovní rada České národní banky. Ustanovení
zákona upravujícího vedení správního řízení o možném způsobu ukončení
řízení o rozkladu^9) se nepoužije.
§ 140
zrušen
§ 141
Osoby oprávněné poskytovat platební služby a účastníci nebo
provozovatelé platebního systému mohou zpracovávat osobní údaje bez
souhlasu subjektů těchto údajů, jedná-li se o zpracování výlučně pro
účely předcházení podvodům v oblasti platebního styku, jejich
vyšetřování a odhalování. Při tom postupují podle zákona upravujícího
ochranu osobních údajů.
§ 142
Zmocnění
Česká národní banka vydá vyhlášku podle § 9 odst. 3, § 11 odst. 2, § 17
odst. 4, § 18 odst. 6, § 20 odst. 4, § 23 odst. 3, § 26 odst. 4, § 27
odst. 2, § 29 odst. 2, § 37 odst. 3, § 39 odst. 2, § 47 odst. 3, § 48
odst. 4, § 52a odst. 5, § 52b odst. 4, § 52c odst. 6, § 52e odst. 4, §
52h odst. 4, § 52j odst. 4, § 52k odst. 3, § 52m odst. 3, § 54 odst. 3,
§ 56 odst. 2, § 71 odst. 3, § 72 odst. 4 a § 73b odst. 5.
Ustanovení přechodná a závěrečná
§ 143
(1) Ten, kdo není osobou uvedenou v § 5, avšak byl ke dni 24. prosince
2007 oprávněn podle dosavadních právních předpisů poskytovat služby,
které jsou platebními službami podle tohoto zákona, může tyto služby
dnem nabytí účinnosti tohoto zákona poskytovat na základě svého
dosavadního oprávnění do 30. dubna 2011. Při tom je povinen, po dni
nabytí účinnosti tohoto zákona, postupovat podle dosavadních právních
předpisů upravujících podmínky pro výkon jeho činnosti; § 144 odst. 6
až 9 tím není dotčen.
(2) Ten, kdo není osobou uvedenou v odstavci 1 ani v § 5, avšak byl ke
dni nabytí účinnosti tohoto zákona oprávněn poskytovat služby, které
jsou platebními službami podle tohoto zákona, může tyto služby po dni
nabytí účinnosti tohoto zákona poskytovat na základě svého dosavadního
oprávnění, jestliže do 60 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona
podá žádost o povolení k činnosti platební instituce nebo žádost o
zápis do registru poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu. Při
tom je povinen postupovat podle dosavadních právních předpisů
upravujících podmínky pro výkon jeho činnosti do dne nabytí účinnosti
tohoto zákona; § 144 odst. 6 až 9 tím není dotčen. Oprávnění podle věty
první zaniká dnem vydání rozhodnutí o žádosti o povolení k činnosti
platební instituce, rozhodnutí o žádosti o zápis do registru
poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu nebo dnem vydání
osvědčení o zápisu do registru poskytovatelů platebních služeb malého
rozsahu podle tohoto zákona.
§ 144
(1) Licence instituce elektronických peněz vydaná podle dosavadních
právních předpisů se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za
povolení k činnosti instituce elektronických peněz podle tohoto zákona.
(2) Ten, komu bylo uděleno povolení k vydávání elektronických peněz
podle § 19 zákona č. 124/2002 Sb., o převodech peněžních prostředků,
elektronických platebních prostředcích a platebních systémech, ve znění
pozdějších předpisů, (dále jen „dosavadní zákon“) se dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona považuje za vydavatele elektronických peněz
malého rozsahu podle tohoto zákona. Česká národní banka jej bez
zbytečného odkladu zapíše do registru vydavatelů elektronických peněz
malého rozsahu.
(3) Žádost o licenci k převodu peněžních prostředků podle § 13a
dosavadního zákona, o které nebylo rozhodnuto do dne nabytí účinnosti
tohoto zákona, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za
žádost o povolení k činnosti platební instituce podle tohoto zákona,
ledaže s tím žadatel do 30 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona
vysloví nesouhlas; v řízení o ní se dále postupuje podle tohoto zákona.
(4) Žádost o licenci instituce elektronických peněz podle § 18b nebo o
povolení podle § 19 dosavadního zákona, o které nebylo rozhodnuto do
dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona považuje za žádost o povolení k činnosti instituce
elektronických peněz nebo vydavatele elektronických peněz malého
rozsahu podle tohoto zákona; v řízení o ní se dále postupuje podle
tohoto zákona.
(5) Žádost o licenci k provozování platebního systému podle § 30
dosavadního zákona, o které nebylo rozhodnuto do dne nabytí účinnosti
tohoto zákona, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za
žádost o povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností
zúčtování podle tohoto zákona; v řízení o ní se dále postupuje podle
tohoto zákona.
(6) Právní vztahy mezi poskytovatelem a uživatelem se dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona řídí tímto zákonem, i když vznikly přede dnem
nabytí účinnosti tohoto zákona. Vznik těchto právních vztahů, jakož i
jednotlivé nároky, které z těchto právních vztahů vznikly přede dnem
nabytí účinnosti tohoto zákona, se však posuzují podle dosavadních
právních předpisů.
(7) Jestliže byly mezi poskytovatelem a uživatelem ke dni nabytí
účinnosti tohoto zákona sjednány podmínky poskytování platebních
služeb, které jsou pro uživatele méně příznivé než podmínky, které
tento zákon umožňuje sjednat jako nejméně příznivé pro uživatele,
platí, že byly sjednány podmínky, které tento zákon umožňuje sjednat
jako nejméně příznivé pro uživatele.
(8) Při určení, zda je uživatel, který uzavřel smlouvu o platebních
službách přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, drobným
podnikatelem, se za okamžik uzavření smlouvy o platebních službách
považuje den nabytí účinnosti tohoto zákona. Na drobného podnikatele,
který uzavřel smlouvu o platebních službách přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona, se ustanovení tohoto zákona o drobném podnikateli
vztahují od 1. ledna 2010.
(9) Platební transakce, která byla autorizována přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona, se provede podle dosavadních právních
předpisů. Jestliže však bylo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona
autorizováno opakované provádění několika platebních transakcí,
provedou se podle dosavadních právních předpisů pouze platební
transakce zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
§ 145
(1) Do 1. ledna 2012 si mohou plátce a jeho poskytovatel dohodnout
lhůtu o 2 pracovní dny delší, než je lhůta uvedená v § 109 odst. 1,
jedná-li se o platební transakci v měně euro; § 109 odst. 3 písm. a)
tím není dotčen.
(2) Do 1. ledna 2012 se použije § 109 odst. 2 obdobně, jedná-li se o
platební transakci v české měně, která je prováděna výlučně na území
České republiky a zahrnuje směnu měn mezi českou měnou a měnou euro.
(3) Jedná-li se o platební transakci, ke které je dán papírový platební
příkaz, prodlužuje se lhůta podle odstavce 1 o další pracovní den.
§ 146
Zrušuje se:
1. Zákon č. 124/2002 Sb., o převodech peněžních prostředků,
elektronických platebních prostředcích a platebních systémech.
2. Vyhláška č. 548/2002 Sb., kterou se stanoví podmínky pro principy
zúčtování v platebních systémech a náležitosti žádosti o licenci k
provozování platebního systému.
3. Vyhláška č. 91/2006 Sb., kterou se provádí zákon o platebním styku.
4. Vyhláška č. 92/2006 Sb., kterou se stanoví náležitosti žádosti o
povolení k vydávání elektronických peněz.
§ 147
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. listopadu 2009.
v z. Němcová v. r.
Klaus v. r.
Fischer v. r.
Vybraná ustanovení novel
Čl. II zákona č. 139/2011 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Instituce elektronických peněz nebo zahraniční instituce
elektronických peněz, která byla ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona
oprávněna vydávat elektronické peníze podle dosavadních právních
předpisů, může ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do 30. října 2011
vydávat elektronické peníze na základě svého dosavadního povolení k
činnosti instituce elektronických peněz. Přitom postupuje podle
dosavadních právních přepisů; bod 5 tím není dotčen.
2. Vydavatel elektronických peněz malého rozsahu, který byl ke dni
nabytí účinnosti tohoto zákona oprávněn vydávat elektronické peníze
podle dosavadních právních předpisů, může ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona do 30. dubna 2012 vydávat elektronické peníze na základě
své dosavadní registrace vydavatele elektronických peněz malého
rozsahu. Přitom postupuje podle dosavadních právních předpisů; bod 5
tím není dotčen.
3. Žádost o povolení k činnosti instituce elektronických peněz podaná
přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, o které nebylo rozhodnuto do
dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona považuje za žádost o povolení k činnosti instituce
elektronických peněz podle § 47 zákona č. 284/2009 Sb., o platebním
styku, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; bod 4
tím není dotčen. Žádost o zápis do registru vydavatelů elektronických
peněz malého rozsahu podaná přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona,
o které nebylo rozhodnuto do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se
dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za žádost o zápis do
registru vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu podle § 54
zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění účinném ode dne
nabytí účinnosti tohoto zákona.
4. Žádost o povolení k činnosti instituce elektronických peněz podaná
přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se považuje za žádost o
povolení k činnosti instituce elektronických peněz podle § 47 zákona č.
284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona, pokud o to žadatel před vydáním rozhodnutí o
této žádosti požádá. Právní účinky rozhodnutí o udělení povolení k
činnosti instituce elektronických peněz vydané na základě této žádosti
nastanou nejdříve dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
5. Právní vztahy mezi vydavatelem elektronických peněz a držitelem
elektronických peněz se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona řídí
zákonem č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění účinném ode dne
nabytí účinnosti tohoto zákona, i když vznikly přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona. Vznik těchto právních vztahů, jakož i
jednotlivé nároky, které z těchto právních vztahů vznikly přede dnem
nabytí účinnosti tohoto zákona, se však posuzují podle dosavadních
právních předpisů.
6. Povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností
zúčtování udělená podle dosavadních právních předpisů se dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona považuje za povolení k provozování platebního
systému s neodvolatelností zúčtování podle § 71 zákona č. 284/2009 Sb.,
o platebním styku, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona. Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování na
základě povolení uděleného podle dosavadních právních předpisů se dnem
nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za provozovatele platebního
systému s neodvolatelností zúčtování podle § 70 zákona č. 284/2009 Sb.,
o platebním styku, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona.
7. Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování na
základě povolení uděleného podle dosavadních právních předpisů uvede
své poměry do souladu s částí třetí zákona č. 284/2009 Sb., o platebním
styku, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
nejpozději do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Do té
doby dodržuje pravidla činnosti stanovená v § 65 zákona č. 284/2009
Sb., o platebním styku, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona, přiměřeně.
8. Platební systém s neodvolatelností zúčtování provozovaný na základě
povolení uděleného podle dosavadních právních předpisů se dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona považuje za platební systém s neodvolatelností
zúčtování podle § 62 zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve
znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
9. Žádost o povolení k provozování platebního systému s
neodvolatelností zúčtování podaná přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona, o které nebylo rozhodnuto do dne nabytí účinnosti tohoto
zákona, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za žádost o
povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování
podle § 71 zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění účinném
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
10. Právní vztahy vzniklé v souvislosti s provozováním platebního
systému s neodvolatelností zúčtování nebo s účastí v něm se dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona řídí zákonem č. 284/2009 Sb., o platebním
styku, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, i když
vznikly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Vznik těchto
právních vztahů, jakož i nároky z nich vzniklé přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona, se však posuzují podle dosavadních právních
předpisů.
Čl. IX zákona č. 37/2012 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Platební systém s neodvolatelností zúčtování podle dosavadních
právních předpisů se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za
platební systém s neodvolatelností zúčtování podle § 62 odst. 1 zákona
č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona.
2. Zahraniční platební systém s neodvolatelností zúčtování podle
dosavadních právních předpisů se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona
považuje za zahraniční platební systém s neodvolatelností zúčtování
podle § 62 odst. 2 zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění
účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl. II zákona č. 261/2014 Sb.
Přechodné ustanovení
Ustanovení § 133a odst. 1 písm. a) až i) zákona č. 284/2009 Sb., ve
znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije ode
dne 31. října 2016, nebo za rok ode dne, kdy Česká republika přijme
euro jako svou zákonnou měnu, pokud tato skutečnost nastane dříve.
1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/26/ES ze dne 19. května
1998 o neodvolatelnosti zúčtování v platebních systémech a v systémech
vypořádání obchodů s cennými papíry, ve znění směrnice Evropského
parlamentu a Rady 2009/44/ES.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/64/ES ze dne 13. listopadu
2007 o platebních službách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice
97/7/ES, 2002/65/ES, 2005/60/ES a 2006/48/ES a zrušuje směrnice
97/5/ES, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/111/ES.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/44/ES ze dne 6. května 2009,
kterou se mění směrnice 98/26/ES o neodvolatelnosti zúčtování v
platebních systémech a v systémech vypořádání obchodů s cennými papíry
a směrnice 2002/47/ES o dohodách o finančním zajištění, pokud jde o
propojené systémy a pohledávky z úvěru.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/110/ES ze dne 16. září 2009
o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a
o obezřetnostním dohledu nad touto činností, o změně směrnic 2005/60/ES
a 2006/48/ES a o zrušení směrnice 2000/46/ES.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/78/EU ze dne 24. listopadu
2010, kterou se mění směrnice 98/26/ES, 2002/87ES, 2003/6/ES,
2003/41/ES, 2003/71/ES, 2004/39/ES, 2004/109/ES, 2005/60/ES,
2006/48/ES, 2006/49/ES a 2009/65/ES s ohledem na pravomoci Evropského
orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), Evropského orgánu
dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní
pojištění) a Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné
papíry a trhy).
2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 924/2009 ze dne 16.
září 2009 o přeshraničních platbách ve Společenství a zrušení nařízení
(ES) č. 2560/2001, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 260/2012 ze dne 14.
března 2012, kterým se stanoví technické a obchodní požadavky pro
úhrady a inkasa v eurech a kterým se mění nařízení (ES) č. 924/2009.
3) Například § 56 a 56a zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění
zákona č. 228/2002 Sb., zákona č. 284/2004 Sb. a zákona č. 296/2007
Sb., § 2 zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský
řád), ve znění zákona č. 7/2009 Sb.
5) § 5d zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 126/2002
Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 126/2008 Sb. a zákona č.
230/2008 Sb.
6) Například § 307 odst. 1 občanského soudního řádu.
7) § 42 správního řádu.
8) Zákon č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, ve znění pozdějších
předpisů.
9) § 152 odst. 5 správního řádu.
10) Čl. 10 směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/26/ES.
11) Čl. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/48/ES ze dne 14.
června 2006 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu,
ve znění směrnic Komise 2007/18/ES a 2010/16/EU.
12) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24.
listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu
pro cenné papíry a trhy, o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení
rozhodnutí Komise 2009/77/ES.
13) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1092/2010 ze dne 24.
listopadu 2010 o makroobezřetnostním dohledu nad finančním systémem na
úrovni Evropské unie a o zřízení Evropské rady pro systémová rizika.