Advanced Search

o platebním styku


Published: 2009
Read law translated into English here: https://www.global-regulation.com/translation/czech-republic/507020/o-platebnm-styku.html

Subscribe to a Global-Regulation Premium Membership Today!

Key Benefits:

Subscribe Now for only USD$40 per month.
284/2009 Sb.



ZÁKON



ze dne 22. července 2009



o platebním styku



Změna: 156/2010 Sb.



Změna: 139/2011 Sb.



Změna: 420/2011 Sb.



Změna: 37/2012 Sb.



Změna: 261/2014 Sb.



Změna: 261/2014 Sb. (část)



Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:



ČÁST PRVNÍ



OBECNÁ USTANOVENÍ



§ 1



Předmět úpravy



Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie^1), zároveň

navazuje na přímo použitelné předpisy Evropské unie^2) a upravuje



a) činnost některých osob oprávněných poskytovat platební služby a

vydávat elektronické peníze, včetně činnosti těchto osob v zahraničí,



b) účast v platebních systémech a vznik a provozování platebních

systémů s neodvolatelností zúčtování,



c) práva a povinnosti poskytovatelů platebních služeb (dále jen

„poskytovatel“) a uživatelů platebních služeb (dále jen „uživatel“),



d) práva a povinnosti vydavatelů elektronických peněz (dále jen

„vydavatel“) a držitelů elektronických peněz (dále jen „držitel“).



§ 2



Vymezení některých pojmů



(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí



a) platební transakcí vložení peněžních prostředků na platební účet,

výběr peněžních prostředků z platebního účtu nebo převod peněžních

prostředků, ledaže se nejedná o platební službu (§ 3 odst. 3),



b) platebním účtem účet, který slouží k provádění platebních transakcí,



c) peněžními prostředky bankovky, mince, bezhotovostní peněžní

prostředky a elektronické peníze,



d) platebním prostředkem zařízení nebo soubor postupů dohodnutých mezi

poskytovatelem a uživatelem, které jsou vztaženy k osobě uživatele a

kterými uživatel dává platební příkaz,



e) bezhotovostním obchodem s cizí měnou nákup nebo prodej peněžních

prostředků v české nebo cizí měně za peněžní prostředky v jiné měně,

jestliže jsou peněžní prostředky od uživatele přijaty nebo uživateli

dány k dispozici bezhotovostně,



f) inkasem převod peněžních prostředků z platebního účtu, k němuž dává

platební příkaz příjemce na základě souhlasu, který plátce udělil

příjemci, poskytovateli příjemce nebo svému poskytovateli.



(2) Pro účely tohoto zákona se dále rozumí



a) členským státem stát Evropské unie nebo jiný smluvní stát Dohody o

Evropském hospodářském prostoru,



b) jiným členským státem členský stát jiný než Česká republika,



c) domovským členským státem členský stát, ve kterém se nachází sídlo

poskytovatele nebo vydavatele; nemá-li poskytovatel nebo vydavatel

elektronických peněz sídlo, pak členský stát, ve kterém se nachází jeho

ústředí,



d) hostitelským členským státem členský stát, který není domovským

členským státem poskytovatele nebo vydavatele a ve kterém má

poskytovatel nebo vydavatel pobočku, obchodního zástupce nebo ve kterém

dočasně jinak poskytuje služby,



e) počátečním kapitálem součet



1. splaceného základního kapitálu,



2. splaceného emisního ážia,



3. povinných rezervních fondů,



4. ostatních fondů vytvořených z rozdělení zisku, které lze použít

výhradně k úhradě ztráty uvedené v účetní závěrce,



5. rozdílu nerozděleného zisku z předchozích období, uvedeného v účetní

závěrce ověřené auditorem a schválené příslušným orgánem právnické

osoby, o jehož rozdělení příslušný orgán právnické osoby nerozhodl, a

neuhrazené ztráty z předchozích období včetně ztráty za minulá účetní

období,



f) kvalifikovanou účastí přímý nebo nepřímý podíl nebo jejich součet na

základním kapitálu právnické osoby nebo na hlasovacích právech v

právnické osobě, který představuje alespoň 10 % nebo možnost

uplatňování významného vlivu na řízení podniku jiné osoby,



g) úzkým propojením vztah



1. mezi dvěma nebo více osobami, při kterém má jedna z osob na jiné

osobě přímý nebo nepřímý podíl na základním kapitálu, jejichž součet

představuje alespoň 20 %,



2. mezi dvěma nebo více osobami, při kterém má jedna z osob na jiné

osobě přímý nebo nepřímý podíl na hlasovacích právech, jejichž součet

představuje alespoň 20 %,



3. mezi dvěma nebo více osobami, při kterém jedna z osob druhou osobu

nebo ostatní osoby ovládá, nebo



4. dvou nebo více osob, které ovládá tatáž osoba,



h) vedoucí osobou



1. v případě právnické osoby její statutární orgán, člen jejího

statutárního orgánu, její ředitel, prokurista nebo jiná osoba, která

jiným způsobem skutečně řídí její činnost, v případě platební instituce

(§ 7) a poskytovatele platebních služeb malého rozsahu (§ 36) také

osoba, která skutečně řídí jejich činnost v oblasti poskytování

platebních služeb, a v případě instituce elektronických peněz (§ 46) a

vydavatele elektronických peněz malého rozsahu (§ 53) také osoba, která

skutečně řídí jejich činnost v oblasti vydávání elektronických peněz

nebo poskytování platebních služeb; je-li statutárním orgánem nebo jeho

členem právnická osoba, rozumí se vedoucí osobou fyzická osoba, která

jménem této právnické osoby funkci statutárního orgánu nebo jeho člena

vykonává,



2. v případě podnikající fyzické osoby její ředitel, prokurista nebo

jiná osoba, která jiným způsobem skutečně řídí její podnikání a v

případě poskytovatele platebních služeb malého rozsahu (§ 36) také

osoba, která skutečně řídí jeho činnost v oblasti poskytování

platebních služeb,



i) pobočkou



1. organizační složka podniku v jiném než domovském členském státě,

která zahrnuje všechny provozovny dotčené osoby v tomto státě,



2. provozovna v domovském členském státě,



j) obchodním zástupcem ten, kdo na základě smlouvy s poskytovatelem

jedná při uzavírání smlouvy o platebních službách nebo při poskytování

platebních služeb jménem poskytovatele, nebo ten, kdo na základě

smlouvy s vydavatelem jedná při distribuci nebo zpětné výměně

elektronických peněz jménem vydavatele; obchodním zástupcem není

zaměstnanec ani prokurista poskytovatele nebo vydavatele,



k) skupinou seskupení složené z



1. ovládající osoby a jí ovládaných osob,



2. osob, v nichž mají osoby podle bodu 1 podíl,



3. osob, jejichž statutární, řídicí nebo dozorčí orgán je z většiny

tvořen stejnými osobami jako statutární nebo dozorčí orgán jiné osoby

uvedené v bodě 1 nebo 2,



l) platebním systémem systém s jednotnými pravidly, který slouží k

provádění, zúčtování nebo vypořádání platebních transakcí.



(3) Pro účely tohoto zákona se dále rozumí



a) plátcem uživatel, z jehož platebního účtu mají být odepsány peněžní

prostředky k provedení platební transakce nebo který dává k dispozici

peněžní prostředky k provedení platební transakce,



b) příjemcem uživatel, na jehož platební účet mají být podle platebního

příkazu připsány peněžní prostředky nebo jemuž mají být podle

platebního příkazu peněžní prostředky dány k dispozici,



c) spotřebitelem každá fyzická osoba, která uzavírá smlouvu s

poskytovatelem nebo vydavatelem nebo s nimi jinak jedná mimo rámec své

podnikatelské činnosti anebo mimo rámec samostatného výkonu svého

povolání,



d) platebním příkazem pokyn poskytovateli, jímž plátce nebo příjemce

žádá o provedení platební transakce,



e) dnem valuty okamžik, ke kterému je platební transakce evidována pro

potřeby výpočtu úroku z peněžních prostředků na platebním účtu,



f) referenčním směnným kurzem směnný kurz, který se použije jako základ

pro přepočet měn a který pochází z veřejně přístupného zdroje nebo byl

poskytovatelem zpřístupněn,



g) referenční úrokovou sazbou úroková sazba, která se použije jako

základ pro výpočet úroku a která pochází z veřejně přístupného zdroje,



h) jedinečným identifikátorem kombinace písmen, číslic nebo symbolů,

kterými se podle určení poskytovatele identifikuje uživatel nebo jeho

účet při provádění platebních transakcí,



i) trvalým nosičem dat jakýkoli předmět, který umožňuje uživateli

uchování informací určených jemu osobně tak, aby mohly být využívány po

dobu přiměřenou účelu těchto informací, a který umožňuje reprodukci

těchto informací v nezměněné podobě,



j) pracovním dnem den, kdy poskytovatel plátce nebo poskytovatel

příjemce provádějící platební transakci obvykle vykonává činnosti

potřebné pro provedení této platební transakce,



k) provozní dobou část pracovního dne, kdy poskytovatel plátce nebo

poskytovatel příjemce provádějící platební transakci obvykle vykonává

činnosti potřebné pro provedení této platební transakce.



§ 3



Platební služba



(1) Platební službou je



a) služba umožňující vložení hotovosti na platební účet vedený

poskytovatelem,



b) služba umožňující výběr hotovosti z platebního účtu vedeného

poskytovatelem,



c) provedení převodu peněžních prostředků z platebního účtu, k němuž

dává platební příkaz



1. plátce,



2. příjemce, nebo



3. plátce prostřednictvím příjemce,

jestliže poskytovatel neposkytuje uživateli převáděné peněžní

prostředky jako úvěr,



d) provedení převodu peněžních prostředků z platebního účtu, k němuž

dává platební příkaz



1. plátce,



2. příjemce, nebo



3. plátce prostřednictvím příjemce,

jestliže poskytovatel poskytuje uživateli převáděné peněžní prostředky

jako úvěr,



e) vydávání a správa platebních prostředků a zařízení k přijímání

platebních prostředků,



f) provedení převodu peněžních prostředků, při němž plátce ani příjemce

nevyužívají platební účet u poskytovatele plátce (poukazování peněz),



g) provedení platební transakce poskytovatelem služeb elektronických

komunikací, jestliže je souhlas plátce s provedením platební transakce

dáván prostřednictvím elektronického komunikačního zařízení.



(2) O provedení převodu peněžních prostředků se jedná i v případě

bezhotovostního obchodu s cizí měnou, pokud nejde o činnost, která je

investiční službou podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém

trhu.



(3) Platební službou není



a) přeprava, sběr, zpracování a doručení bankovek a mincí,



b) směnárenská činnost,



c) vydávání



1. šeků, směnek nebo cestovních šeků v listinné podobě,



2. papírových poukázek na zboží nebo služby,



3. poštovních poukazů podle zákona upravujícího poštovní služby,



4. platebních prostředků, které slouží pouze k zaplacení zboží nebo

služeb v prostorách využívaných vydavatelem platebního prostředku nebo

zboží nebo služeb úzce vymezenému okruhu dodavatelů anebo k zaplacení

úzce vymezeného okruhu zboží nebo služeb, ani platební transakce jimi

prováděná,



d) platební transakce prováděná



1. mezi poskytovateli nebo jejich obchodními zástupci na jejich vlastní

účet,



2. v rámci podnikatelského seskupení bez účasti nebo zprostředkování

osoby mimo toto podnikatelské seskupení,



3. v rámci platebního systému nebo systému pro vypořádání obchodů s

cennými papíry mezi účastníky tohoto systému a poskytovateli nebo mezi

účastníky tohoto systému navzájem,



4. v rámci správy cenných papírů,



5. v rámci správy cizího majetku podle jiného právního předpisu^3),



6. osobou, která jedná jménem jiné osoby při nákupu nebo prodeji zboží

nebo poskytování nebo čerpání služeb, nebo osobou, která

zprostředkovává takový nákup, prodej, poskytování nebo čerpání, a to

jedná-li se o platební transakci vyplývající z tohoto nákupu, prodeje,

poskytování nebo čerpání,



7. poskytovatelem služeb elektronických komunikací prostřednictvím

elektronického komunikačního zařízení, slouží-li platební transakce k

zaplacení zboží nebo služby, které jsou dodány do elektronického

komunikačního zařízení a budou užívány prostřednictvím elektronického

komunikačního zařízení, přičemž poskytovatel služeb elektronických

komunikací nejedná pouze jako zprostředkovatel platby mezi uživatelem

platebních služeb a dodavatelem zboží nebo služby,



e) vyplacení hotovosti



1. dodavatelem zboží nebo služby zákazníkovi při placení za zboží nebo

službu nad rámec tohoto placení (cashback),



2. pomocí bankomatu osobou jednající jménem vydavatele platebního

prostředku, jestliže tato osoba neposkytuje jiné platební služby,



f) služba poskytovatelů technických služeb, kteří podporují poskytování

platebních služeb, aniž by peněžní prostředky, které jsou předmětem

platební transakce, přecházely do jejich držby.



§ 4



Elektronické peníze



(1) Elektronickými penězi je peněžní hodnota, která



a) představuje pohledávku vůči tomu, kdo ji vydal,



b) je uchovávaná elektronicky,



c) je vydávaná proti přijetí peněžních prostředků za účelem provádění

platebních transakcí a



d) je přijímána jinými osobami než tím, kdo ji vydal.



(2) Elektronickými penězi není peněžní hodnota, která nemůže být

použita k provedení jiné platební transakce než platební transakce

uvedené v § 3 odst. 3 písm. c) bodě 4 nebo v § 3 odst. 3 písm. d) bodě

7.



ČÁST DRUHÁ



OSOBY OPRÁVNĚNÉ POSKYTOVAT PLATEBNÍ SLUŽBY A VYDÁVAT ELEKTRONICKÉ

PENÍZE



HLAVA I



ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ



§ 5



Oprávnění poskytovat platební služby



Poskytovat platební služby jako podnikání mohou pouze tyto osoby:



a) banky za podmínek stanovených zákonem upravujícím činnost bank,



b) zahraniční banky a zahraniční finanční instituce za podmínek

stanovených zákonem upravujícím činnost bank,



c) spořitelní a úvěrní družstva za podmínek stanovených zákonem

upravujícím činnost spořitelních a úvěrních družstev,



d) instituce elektronických peněz (§ 46) za podmínek stanovených tímto

zákonem,



e) zahraniční instituce elektronických peněz za podmínek stanovených

tímto zákonem,



f) vydavatelé elektronických peněz malého rozsahu (§ 53) za podmínek

stanovených tímto zákonem,



g) platební instituce (§ 7) za podmínek stanovených tímto zákonem,



h) zahraniční platební instituce za podmínek stanovených tímto zákonem,



i) poskytovatelé platebních služeb malého rozsahu (§ 36) za podmínek

stanovených tímto zákonem,



j) Česká národní banka.



§ 6



Oprávnění vydávat elektronické peníze



Vydávat elektronické peníze jako podnikání mohou pouze tyto osoby:



a) banky za podmínek stanovených zákonem upravujícím činnost bank,



b) zahraniční banky a zahraniční finanční instituce za podmínek

stanovených zákonem upravujícím činnost bank,



c) spořitelní a úvěrní družstva za podmínek stanovených zákonem

upravujícím činnost spořitelních a úvěrních družstev,



d) instituce elektronických peněz (§ 46) za podmínek stanovených tímto

zákonem,



e) zahraniční instituce elektronických peněz za podmínek stanovených

tímto zákonem,



f) vydavatelé elektronických peněz malého rozsahu (§ 53) za podmínek

stanovených tímto zákonem,



g) Česká národní banka.



HLAVA II



PLATEBNÍ INSTITUCE



Díl 1



Základní ustanovení



§ 7



Platební instituce je právnická osoba, která je oprávněna poskytovat

platební služby na základě povolení k činnosti platební instituce,

které jí udělila Česká národní banka.



§ 8



(1) Na základě uděleného povolení k činnosti platební instituce je

platební instituce oprávněna



a) poskytovat platební služby uvedené v povolení k činnosti platební

instituce,



b) provádět činnosti související s poskytováním platebních služeb podle

písmene a), včetně poskytování úvěrů, a



c) provozovat platební systém s výjimkou platebního systému s

neodvolatelností zúčtování.



(2) Úvěrem se pro účely tohoto zákona rozumí jakákoli forma dočasně

poskytnutých peněžních prostředků.



(3) Poskytnutí úvěru je činností podle odstavce 1 písm. b), jestliže



a) souvisí s poskytnutím platební služby uvedené v § 3 odst. 1 písm.

d), e) nebo g) a tato platební služba je uvedena v povolení k činnosti

platební instituce,



b) úvěr není poskytnut z peněžních prostředků, které byly platební

instituci svěřeny k provedení platební transakce,



c) kapitál platební instituce je přiměřený celkové částce poskytnutých

úvěrů a



d) úvěr má být podle smlouvy uzavřené mezi platební institucí a

dlužníkem splacen nejpozději do jednoho roku; to neplatí v případě, že

je úvěr poskytnut v České republice.



Díl 2



Povolení k činnosti platební instituce



§ 9



(1) Česká národní banka udělí povolení k činnosti platební instituce

žadateli,



a) který je právnickou osobou,



b) který má sídlo i skutečné sídlo v České republice,



c) který má počáteční kapitál alespoň ve výši stanovené tímto zákonem

(§ 16),



d) jehož obchodní plán včetně předpokládaného rozpočtu na první 3

účetní období je podložen reálnými ekonomickými propočty,



e) jehož věcné, technické, personální a organizační předpoklady jsou

vhodné z hlediska řádného a obezřetného poskytování platebních služeb,



f) jehož řídicí a kontrolní systém splňuje požadavky stanovené tímto

zákonem (§ 18),



g) který zabezpečuje ochranu peněžních prostředků, které mu uživatelé

svěřili k provedení platební transakce,



h) jehož případné podnikání spočívající v jiné činnosti než v

poskytování platebních služeb nepředstavuje podstatnou hrozbu pro

finanční stabilitu platební instituce ani nemůže bránit účinnému výkonu

dohledu nad činností platební instituce,



i) na němž mají kvalifikovanou účast pouze osoby, které jsou

důvěryhodné a způsobilé zajistit řádné a obezřetné vedení platební

instituce,



j) jehož úzké propojení s jinou osobou nebrání účinnému výkonu dohledu

nad činností platební instituce; při úzkém propojení s osobou, která se

řídí právním řádem státu, který není členským státem, nesmí tento

právní řád ani způsob jeho uplatňování bránit účinnému výkonu dohledu

nad činností platební instituce,



k) jehož vedoucí osoby jsou důvěryhodné z hlediska řádného a

obezřetného poskytování platebních služeb,



l) jehož vedoucí osoby, které skutečně řídí činnost v oblasti

poskytování platebních služeb, jsou odborně způsobilé a mají dostatečné

zkušenosti z hlediska řádného a obezřetného poskytování platebních

služeb.



(2) Odstavec 1 písm. b) se nepoužije, jestliže z mezinárodní smlouvy,

která je součástí právního řádu, vyplývá povinnost umožnit žadateli se

sídlem ve státě, který není členským státem, poskytovat v České

republice platební služby za obdobných podmínek jako osobám se sídlem v

České republice a jestliže právní řád státu, v němž má žadatel sídlo,

nebrání účinné ochraně peněžních prostředků, které byly platební

instituci svěřeny k provedení platební transakce. Pro platební

instituci se sídlem ve státě, který není členským státem, se § 29 až 31

nepoužijí.



(3) Žádost o povolení k činnosti platební instituce lze podat pouze na

předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady osvědčující

splnění podmínek uvedených v odstavci 1. Vzory tiskopisů a obsah jejich

příloh stanoví prováděcí právní předpis.



§ 10



(1) Rozhodnutí o žádosti o povolení k činnosti platební instituce Česká

národní banka vydá do 3 měsíců ode dne zahájení řízení.



(2) V rozhodnutí o udělení povolení k činnosti platební instituce Česká

národní banka uvede, které platební služby je platební instituce

oprávněna poskytovat.



§ 11



(1) Platební instituce oznámí bez zbytečného odkladu České národní

bance změnu údajů uvedených v žádosti o povolení k činnosti nebo jejích

přílohách, na jejichž základě bylo povolení k činnosti uděleno.



(2) Oznámení podle odstavce 1 lze podat pouze na předepsaném tiskopise,

ke kterému oznamovatel přiloží doklady osvědčující změnu údajů

uvedených v žádosti o povolení k činnosti nebo jejích přílohách, na

jejichž základě bylo povolení k činnosti uděleno. Vzory tiskopisů a

obsah jejich příloh stanoví prováděcí právní předpis.



Zánik a odnětí povolení k činnosti platební instituce



§ 12



(1) Povolení k činnosti platební instituce zanikne dnem



a) zrušení platební instituce,



b) nabytí právní moci rozhodnutí o úpadku platební instituce nebo

nabytí právní moci rozhodnutí o zamítnutí insolvenčního návrhu pro

nedostatek majetku platební instituce,



c) nabytí právní moci rozhodnutí, kterým Česká národní banka udělila

povolení k činnosti instituce elektronických peněz (§ 46), nebo dnem,

který je v rozhodnutí uveden jako den vzniku povolení, nebo



d) zápisu platební instituce do registru poskytovatelů platebních

služeb malého rozsahu (§ 36).



(2) Česká národní banka odejme povolení k činnosti platební instituce,

jestliže o to platební instituce požádá.



(3) Česká národní banka může odejmout povolení k činnosti platební

instituce, jestliže



a) platební instituce opakovaně nebo závažným způsobem porušila

povinnost stanovenou tímto zákonem nebo jiným právním předpisem

upravujícím postup při výkonu činností podle § 8,



b) platební instituce nesplňuje podmínky pro udělení povolení k

činnosti platební instituce,



c) platební instituce nezačala do 12 měsíců ode dne udělení povolení

poskytovat platební služby,



d) platební instituce neposkytovala platební služby po dobu delší než 6

měsíců, nebo



e) povolení bylo uděleno na základě nepravdivých nebo neúplných údajů

nebo v důsledku jiného nedovoleného postupu platební instituce.



(4) Česká národní banka informuje veřejnost způsobem umožňujícím

dálkový přístup o tom, že došlo k zániku nebo odnětí povolení k

činnosti platební instituce.



§ 13



(1) Ode dne zániku nebo odnětí povolení k činnosti platební instituce

nesmí ten, jehož povolení zaniklo nebo komu bylo povolení odňato,

vykonávat činnosti podle § 8. Peněžní prostředky, které mu byly svěřeny

k provedení platební transakce, musí být vydány uživatelům; jestliže

nelze určit, jaká část peněžních prostředků předaných uživatelem

platební instituci je určena pro platební transakce, musí být uživateli

vrácena taková část peněžních prostředků, o kterou do 1 roku ode dne

zániku nebo odnětí povolení k činnosti platební instituce požádá. Do

vypořádání závazků vůči uživatelům se ten, jehož povolení k činnosti

platební instituce zaniklo nebo komu bylo povolení k činnosti platební

instituce odňato, i nadále považuje za platební instituci.



(2) Odstavec 1 se nepoužije pro činnosti, které je ten, jehož povolení

k činnosti platební instituce zaniklo nebo komu bylo odňato, oprávněn

nadále vykonávat na základě jiného oprávnění.



Změna rozsahu povolení k činnosti platební instituce



§ 14



Podá-li platební instituce žádost o rozšíření rozsahu platebních

služeb, které má uvedeny ve svém povolení k činnosti, použijí se

obdobně § 9 odst. 1 písm. c) až j) a l), § 9 odst. 3, § 10 a 11.



§ 15



(1) Česká národní banka zúží rozsah platebních služeb, které má

platební instituce uvedeny ve svém povolení k činnosti, jestliže o to

platební instituce požádá.



(2) Česká národní banka může zúžit rozsah platebních služeb, které má

platební instituce uvedeny ve svém povolení k činnosti, jestliže



a) platební instituce opakovaně nebo závažným způsobem porušila

povinnost stanovenou tímto zákonem nebo jiným právním předpisem

upravujícím postup při výkonu činností podle § 8, nebo



b) platební instituce nesplňuje podmínky pro udělení povolení k

poskytování některé platební služby, nebo



c) povolení bylo uděleno na základě nepravdivých nebo neúplných údajů

nebo v důsledku jiného nedovoleného postupu žadatele.



(3) Pro zúžení rozsahu platebních služeb, které má platební instituce

uvedeny ve svém povolení k činnosti, použijí se obdobně § 12 odst. 4 a

§ 13.



Díl 3



Některé podmínky výkonu činnosti platební instituce



Kapitál



§ 16



Počáteční kapitál platební instituce musí činit alespoň částku

odpovídající



a) 20 000 eur, je-li platební instituce oprávněna poskytovat platební

službu podle § 3 odst. 1 písm. f),



b) 50 000 eur, je-li platební instituce oprávněna poskytovat platební

službu podle § 3 odst. 1 písm. g), nebo



c) 125 000 eur, je-li platební instituce oprávněna poskytovat některou

z platebních služeb podle § 3 odst. 1 písm. a) až e).



§ 17



(1) Platební instituce průběžně udržuje kapitál alespoň ve výši

odpovídající kapitálovému požadavku ke krytí rizik (dále jen

„kapitálová přiměřenost“). Kapitál platební instituce zároveň nesmí

klesnout pod minimální výši počátečního kapitálu stanovenou v § 16.



(2) V žádosti o povolení k činnosti platební instituce žadatel uvede

přístup, který bude platební instituce uplatňovat při výpočtu

kapitálové přiměřenosti. Česká národní banka v rozhodnutí o povolení k

činnosti platební instituce tento přístup schválí, jestliže je vhodný z

hlediska řádného poskytování platebních služeb nebo vzhledem k poměrům

žadatele; jinak stanoví jiný vhodný přístup. Stanovený přístup může

Česká národní banka později změnit, jestliže se změní okolnosti nebo

podmínky, za nichž byl přístup stanoven.



(3) Česká národní banka může na základě vyhodnocení řídicího a

kontrolního systému platební instituce rozhodnout, že platební

instituce je povinna průběžně udržovat kapitálovou přiměřenost ve výši

až o 20 % vyšší nebo až o 20 % nižší, než je stanoveno v odstavci 1

větě první.



(4) Prováděcí právní předpis stanoví pravidla pro výpočet výše kapitálu

platební instituce, jakož i pravidla pro výpočet kapitálové

přiměřenosti, včetně jednotlivých přístupů, které platební instituce

může při výpočtu kapitálové přiměřenosti uplatňovat.



Řídicí a kontrolní systém



§ 18



(1) Platební instituce zavede a udržuje řídicí a kontrolní systém,

který je vhodný z hlediska řádného a obezřetného poskytování platebních

služeb a z hlediska dodržování povinností souvisejících s bojem proti

legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Řídicí a

kontrolní systém musí být ucelený a přiměřený povaze, rozsahu a

složitosti činností platební instituce a musí zajišťovat řádné a

plynulé poskytování platebních služeb.



(2) Řídicí a kontrolní systém zahrnuje



a) organizační předpoklady a předpoklady řádné správy a řízení

společnosti, a to vždy



1. zásady a postupy řízení,



2. organizační uspořádání s řádným, průhledným a uceleným vymezením

činností a s nimi spojených působností a rozhodovací pravomoci, v rámci

kterého se současně stanoví postupy pro zamezení možného vzniku střetu

zájmů a vymezí funkce, jejichž výkon je neslučitelný, a



3. řádné administrativní a účetní postupy,



b) systém řízení rizik, který vždy zahrnuje



1. pravidla přístupu platební instituce k rizikům, kterým platební

instituce je nebo může být vystavena, včetně rizik vyplývajících z

vnějšího prostředí a rizika likvidity,



2. postupy rozpoznávání, vyhodnocování, měření, sledování a ohlašování

rizik a



3. postupy přijímání opatření vedoucích k omezení rizik,



c) pravidla vnitřní kontroly, jejichž součástí je vždy



1. vnitřní audit,



2. průběžná kontrola dodržování povinností platební instituce

plynoucích z tohoto zákona a jiných právních předpisů.



(3) Součástí organizačních předpokladů podle odstavce 2 písm. a) jsou

vždy



a) pravidla pro vedení evidence peněžních prostředků, které byly

platební instituci svěřeny k provedení platební transakce,



b) pravidla pro vyřizování stížností a reklamací uživatelů a



c) systém vnitřní komunikace.



(4) Pravidla vnitřní kontroly podle odstavce 2 písm. c) zahrnují také



a) kontrolní a bezpečnostní opatření při zpracování a evidenci

informací a při zohlednění jejich charakteru a



b) pravidla kontroly činnosti obchodních zástupců, jejichž

prostřednictvím platební instituce poskytuje platební služby.



(5) Platební instituce je povinna průběžně ověřovat a pravidelně

hodnotit přiměřenost a účinnost řídicího a kontrolního systému.



(6) Způsob plnění požadavků na řídicí a kontrolní systém platební

instituce stanoví prováděcí právní předpis.



Ochrana peněžních prostředků určených pro platební transakce



§ 19



Peněžní prostředky, které byly platební instituci svěřeny k provedení

platební transakce, se nepovažují za vklad přijatý platební institucí

podle zákona upravujícího činnost bank ani za elektronické peníze.



§ 20



(1) Peněžní prostředky, které byly platební instituci svěřeny k

provedení platební transakce, musí být



a) evidovány odděleně od vlastních peněžních prostředků platební

instituce a od peněžních prostředků jiných osob s výjimkou ostatních

peněžních prostředků, které byly platební instituci svěřeny za účelem

provedení platební transakce,



b) po uplynutí pracovního dne následujícího po dni, kdy je platební

instituce obdržela, uloženy na samostatném účtu platební instituce u

banky, spořitelního a úvěrního družstva, zahraniční banky se sídlem v

členském státě nebo zahraniční banky se sídlem v jiném než členském

státě, která podléhá dohledu srovnatelnému s dohledem České národní

banky, nebo musí být investovány do likvidních aktiv s nízkým rizikem,

pokud je platební instituce nepředá příjemci nebo jinému poskytovateli.



(2) Odstavec 1 se nepoužije, jestliže platební instituce uzavřela

pojistnou smlouvu nebo za ni byla poskytnuta jiná srovnatelná záruka,

na jejichž základě mají uživatelé právo na plnění ve výši odpovídající

právu na vydání peněžních prostředků svěřených platební instituci k

provedení platební transakce v případě, že platební instituce není

schopna toto právo uspokojit sama, zejména v případě vydání rozhodnutí

o úpadku platební instituce.



(3) Uzavřít pojistnou smlouvu podle odstavce 2 jako pojistitel může

pouze pojišťovna nebo zahraniční osoba s obdobným předmětem podnikání

se sídlem v členském státě nebo se sídlem v jiném než členském státě,

která podléhá dohledu srovnatelnému s dohledem České národní banky,

jestliže tyto osoby nejsou členy stejné skupiny jako platební

instituce. Poskytnout jinou srovnatelnou záruku podle odstavce 2 může

pouze banka, spořitelní a úvěrní družstvo nebo zahraniční banka nebo

zahraniční osoba s obdobným předmětem podnikání se sídlem v jiném

členském státě nebo se sídlem v jiném než členském státě, která podléhá

dohledu srovnatelnému s dohledem České národní banky, jestliže tyto

osoby nejsou členy stejné skupiny jako platební instituce.



(4) Prováděcí právní předpis stanoví aktiva, do kterých může platební

instituce investovat peněžní prostředky podle odstavce 1 písm. b).



§ 21



Jestliže nelze určit, jaká část peněžních prostředků předaných

uživatelem platební instituci je určena pro platební transakce, je

platební instituce povinna chránit podle § 20 takovou část těchto

peněžních prostředků, která odpovídá odhadu na základě údajů z

předchozích období.



§ 22



(1) Bylo-li vydáno rozhodnutí o úpadku platební instituce, je zvláštní

insolvenční správce povinen vydat peněžní prostředky, které byly

platební instituci svěřeny za účelem provedení platební transakce,

uživatelům. Jestliže nelze spolehlivě určit, jaká část peněžních

prostředků předaných uživatelem platební instituci je určena pro

platební transakce, je zvláštní insolvenční správce povinen vydat

peněžní prostředky, které byly platební instituci svěřeny a mohly být

použity k provedení platební transakce.



(2) Zvláštní insolvenční správce zveřejní do 15 dnů ode dne svého

ustanovení alespoň ve 2 celostátně distribuovaných denících v každém

státě, na jehož území platební instituce podniká nebo podnikala, výzvu

uživatelům, kteří platební instituci svěřili peněžní prostředky k

provedení platební transakce, aby se o ně přihlásili, včetně lhůt a

poučení o následcích jejich marného uplynutí.



(3) Zvláštní insolvenční správce vydá do 7 měsíců ode dne zveřejnění

podle odstavce 2 peněžní prostředky, které byly platební instituci

svěřeny k provedení platební transakce, uživatelům,



a) kteří se o tyto peněžní prostředky přihlásili do 3 měsíců ode dne

zveřejnění podle odstavce 2 a doložili své právo na jejich vydání, nebo



b) kteří se o tyto peněžní prostředky přihlásili do 6 měsíců ode dne

zveřejnění podle odstavce 2 a jejichž právo na jejich vydání vyplývá z

evidence platební instituce.



(4) Zvláštní insolvenční správce zpeněží aktiva uvedená v § 20 odst. 1

písm. b). Pojistné plnění nebo plnění ze záruky podle § 20 odst. 2 a 3

vyplácí povinná osoba zvláštnímu insolvenčnímu správci.



(5) Jestliže peněžní prostředky uvedené v § 20 odst. 1, výtěžek

zpeněžených aktiv podle odstavce 4 a pojistné plnění nebo plnění ze

záruky podle § 20 odst. 2 a 3 nepostačují k plnému uspokojení všech

uživatelů uvedených v odstavci 3, uspokojí se práva těchto uživatelů

poměrně.



(6) V rozsahu, v němž právo na vydání peněžních prostředků podle

odstavce 1 nebylo uspokojeno postupem podle odstavců 2 až 5, se

příslušná pohledávka považuje za včas a řádně přihlášenou ve smyslu

zákona upravujícího úpadek.



(7) Jestliže byl insolvenční návrh zamítnut pro nedostatek majetku nebo

jestliže byl konkurs zrušen proto, že majetek dlužníka je pro

uspokojení věřitelů zcela nepostačující, postupuje likvidátor obdobně

podle odstavců 4 a 5.



Poskytování platebních služeb prostřednictvím obchodního zástupce

platební instituce



§ 23



(1) Platební instituce může poskytovat platební služby prostřednictvím

obchodního zástupce, jestliže



a) řídicí a kontrolní systém obchodního zástupce je vhodný z hlediska

dodržování povinností souvisejících s bojem proti legalizaci výnosů z

trestné činnosti a financování terorismu,



b) obchodní zástupce, který je fyzickou osobou, a vedoucí osoby

obchodního zástupce, který je právnickou osobou, jsou důvěryhodné,

odborně způsobilé a mají dostatečné zkušenosti z hlediska řádného a

obezřetného poskytování platebních služeb.



(2) Platební instituce, která má v úmyslu poskytovat platební služby

prostřednictvím obchodního zástupce, to oznámí České národní bance.



(3) Oznámení podle odstavce 2 lze podat pouze na předepsaném tiskopise,

ke kterému oznamovatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek

uvedených v odstavci 1. Vzory tiskopisů a obsah jejich příloh stanoví

prováděcí právní předpis.



§ 24



Při poskytování platebních služeb platební institucí prostřednictvím

obchodního zástupce v hostitelském členském státě se použijí obdobně §

29 a 30. Před zápisem obchodního zástupce do seznamu platebních

institucí požádá Česká národní banka o stanovisko orgán dohledu

hostitelského členského státu a k tomuto stanovisku přihlédne.



§ 25



(1) Při poskytování platebních služeb zahraniční platební institucí se

sídlem v jiném členském státě prostřednictvím obchodního zástupce v

České republice sdělí Česká národní banka orgánu dohledu domovského

členského státu této platební instituce na jeho žádost své stanovisko k

této skutečnosti.



(2) Má-li Česká národní banka důvodné podezření, že v souvislosti s

poskytováním platebních služeb zahraniční platební institucí se sídlem

v jiném členském státě prostřednictvím obchodního zástupce v České

republice může dojít ke zvýšení nebezpečí legalizace výnosů z trestné

činnosti nebo financování terorismu, sdělí tuto skutečnost bez

zbytečného odkladu orgánu dohledu domovského členského státu této

platební instituce.



Výkon některých provozních činností prostřednictvím jiné osoby



§ 26



(1) Platební instituce, která má v úmyslu svěřit výkon některých

provozních činností vztahujících se k poskytování platebních služeb

jiné osobě, to oznámí České národní bance.



(2) Výkon významné provozní činnosti vztahující se k poskytování

platebních služeb může platební instituce svěřit jiné osobě jen tehdy,

pokud tím nedojde k podstatnému zhoršení fungování řídicího a

kontrolního systému platební instituce, podstatnému snížení možnosti

České národní banky vykonávat dohled nad činností platební instituce,

nebo přenesení odpovědnosti osob vykonávajících obchodní vedení

platební instituce na jiné osoby.



(3) Významnou provozní činností podle odstavce 2 je provozní činnost,

jejíž neprovedení nebo nesprávné provedení by podstatně narušilo

soustavné plnění povinností platební instituce stanovených tímto

zákonem.



(4) Oznámení podle odstavce 1 lze podat pouze na předepsaném tiskopise,

ke kterému oznamovatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek

uvedených v odstavcích 2 a 3. Vzory tiskopisů a obsah jejich příloh

stanoví prováděcí právní předpis.



Informační povinnost



§ 27



(1) Platební instituce poskytuje České národní bance informace o své

finanční situaci, o výsledcích svého hospodaření, o plnění podmínek

výkonu své činnosti a informace o obchodních zástupcích, jejichž

prostřednictvím poskytuje platební služby.



(2) Obsah, formu, lhůty a způsob poskytování informací stanoví

prováděcí právní předpis.



Uchovávání dokumentů a záznamů



§ 28



(1) Platební instituce uchovává dokumenty a záznamy, které se týkají

plnění povinností platební instituce podle této hlavy, alespoň po dobu

5 let ode dne, kdy tyto dokumenty nebo záznamy vznikly. Povinnost

uchovávat dokumenty podle jiných právních předpisů tím není dotčena.



(2) Povinnost uvedenou v odstavci 1 má i právní nástupce platební

instituce a ten, jehož povolení k činnosti platební instituce zaniklo

nebo jemuž bylo odňato.



Díl 4



Výkon činnosti platební instituce a zahraniční platební instituce v

hostitelském členském státě



Výkon činnosti platební instituce v hostitelském členském státě



§ 29



(1) Platební instituce, která má v úmyslu začít vykonávat činnosti

uvedené v § 8 v hostitelském členském státě, to oznámí České národní

bance. V oznámení platební instituce uvede, které platební služby bude

v hostitelském členském státě poskytovat, a pokud bude poskytovat

platební služby prostřednictvím pobočky, také údaje o organizační

struktuře a způsobu řízení pobočky.



(2) Oznámení podle odstavce 1 lze podat pouze na předepsaném tiskopise,

ke kterému oznamovatel přiloží doklady osvědčující údaje uvedené v

oznámení. Vzory tiskopisů a obsah jejich příloh stanoví prováděcí

právní předpis.



§ 30



Česká národní banka sdělí orgánu dohledu hostitelského členského státu

do 1 měsíce ode dne, kdy jí oznámení podle § 29 došlo, obchodní firmu

platební instituce, její sídlo a další údaje obsažené v oznámení.



Výkon činnosti zahraniční platební instituce se sídlem v jiném členském

státě v České republice



§ 31



(1) Zahraniční platební instituce se sídlem v jiném členském státě může

v České republice vykonávat činnosti uvedené v § 8, k jejichž výkonu je

oprávněna na základě povolení, které jí bylo uděleno orgánem dohledu

jejího domovského členského státu.



(2) Má-li Česká národní banka důvodné podezření, že v souvislosti s

poskytováním platebních služeb zahraniční platební institucí se sídlem

v jiném členském státě prostřednictvím pobočky v České republice může

dojít ke zvýšení nebezpečí legalizace výnosů z trestné činnosti nebo

financování terorismu, sdělí tuto skutečnost bez zbytečného odkladu

orgánu dohledu domovského členského státu této platební instituce.



nadpis vypuštěn



§ 32



zrušen



§ 33



zrušen



§ 34



zrušen



§ 35



zrušen



HLAVA III



POSKYTOVATEL PLATEBNÍCH SLUŽEB MALÉHO ROZSAHU



Díl 1



Základní ustanovení



§ 36



(1) Poskytovatel platebních služeb malého rozsahu je ten, kdo je

oprávněn poskytovat platební služby na základě zápisu do registru

poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu. Ustanovení § 8 se

použije pro poskytovatele platebních služeb malého rozsahu obdobně.



(2) Poskytovatel platebních služeb malého rozsahu je oprávněn

poskytovat platební služby pouze tehdy, jestliže měsíční průměr částek

jím provedených platebních transakcí v České republice, včetně

platebních transakcí provedených prostřednictvím jeho obchodních

zástupců, za posledních 12 měsíců nepřesahuje částku odpovídající 3 000

000 eur. Jestliže poskytovatel platebních služeb malého rozsahu

poskytuje platební služby kratší dobu než 12 měsíců, vychází se při

určení částky jím provedených platebních transakcí z jeho obchodního

plánu.



Díl 2



Registrace poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu



§ 37



(1) Česká národní banka zapíše do registru poskytovatelů platebních

služeb malého rozsahu žadatele,



a) který má sídlo nebo místo podnikání v členském státě, ve kterém

skutečně podniká, a pobočku v České republice,



b) jehož obchodní plán je podložen reálnými ekonomickými propočty a je

v souladu s podmínkami stanovenými v § 36 odst. 2,



c) který zabezpečuje ochranu peněžních prostředků, které mu uživatelé

svěřili k provedení platební transakce,



d) který nebyl odsouzen pro trestný čin proti majetku, hospodářský

trestný čin nebo pro trestný čin spáchaný v souvislosti s financováním

terorismu; to platí obdobně i pro vedoucí osoby žadatele,



e) u něhož nenastala skutečnost, která zakládá překážku provozování

živnosti podle zákona upravujícího živnostenské podnikání,



f) který, je-li fyzickou osobou, splňuje všeobecné podmínky provozování

živnosti podle zákona upravujícího živnostenské podnikání.



(2) Pokud je žadatel o zápis do registru poskytovatelů platebních

služeb malého rozsahu zapsán v živnostenském rejstříku, má se za to, že

podmínky uvedené v odstavci 1 písm. e) a f) jsou splněny.



(3) Žádost o zápis do registru poskytovatelů platebních služeb malého

rozsahu lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel

přiloží doklady osvědčující splnění podmínek uvedených v odstavci 1.

Vzory tiskopisů a obsah jejich příloh stanoví prováděcí právní předpis.



§ 38



(1) Česká národní banka do 1 měsíce ode dne, kdy jí žádost došla,

zapíše žadatele do registru poskytovatelů platebních služeb malého

rozsahu a v téže lhůtě mu o tom vydá osvědčení, jestliže z údajů

obsažených v žádosti vyplývá splnění podmínek pro zápis do registru. V

zápisu do registru Česká národní banka uvede, které platební služby je

poskytovatel platebních služeb malého rozsahu oprávněn poskytovat.



(2) Jestliže žadatel nedoloží splnění podmínek pro zápis do registru

poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu nebo jestliže existují

pochybnosti o správnosti a úplnosti údajů obsažených v žádosti, Česká

národní banka žádost zamítne.



§ 39



(1) Poskytovatel platebních služeb malého rozsahu oznámí bez zbytečného

odkladu České národní bance změnu údajů uvedených v žádosti o zápis do

registru poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu nebo v jejích

přílohách, na jejichž základě byl do tohoto registru zapsán.



(2) Oznámení podle odstavce 1 lze podat pouze na předepsaném tiskopise,

ke kterému oznamovatel přiloží doklady osvědčující změnu údajů

uvedených v žádosti o zápis do registru poskytovatelů platebních služeb

malého rozsahu nebo jejích přílohách, na jejichž základě byl do tohoto

registru zapsán. Vzory tiskopisů a obsah jejich příloh stanoví

prováděcí právní předpis.



Zánik a zrušení registrace poskytovatele platebních služeb malého

rozsahu



§ 40



(1) Registrace poskytovatele platebních služeb malého rozsahu zanikne

dnem



a) smrti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu nebo jeho

zrušení,



b) nabytí právní moci rozhodnutí o úpadku poskytovatele platebních

služeb malého rozsahu nebo nabytí právní moci rozhodnutí o zamítnutí

insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku poskytovatele platebních

služeb malého rozsahu,



c) nabytí právní moci rozhodnutí, kterým Česká národní banka udělila

poskytovateli platebních služeb malého rozsahu povolení k činnosti

platební instituce nebo povolení k činnosti instituce elektronických

peněz (§ 46), nebo dnem, který je v rozhodnutí uveden jako den vzniku

povolení, nebo



d) zápisu poskytovatele platebních služeb malého rozsahu do registru

vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu (§ 53)



(2) Česká národní banka zruší registraci poskytovatele platebních

služeb malého rozsahu, jestliže o to poskytovatel platebních služeb

malého rozsahu požádá.



(3) Česká národní banka může zrušit registraci poskytovatele platebních

služeb malého rozsahu, jestliže



a) poskytovatel platebních služeb malého rozsahu opakovaně nebo

závažným způsobem porušil povinnost stanovenou tímto zákonem nebo jiným

právním předpisem upravujícím postup při poskytování platebních služeb,



b) poskytovatel platebních služeb malého rozsahu nesplňuje podmínky

stanovené v § 36 odst. 2 a § 37 odst. 1, nebo



c) registrace byla provedena na základě nepravdivých nebo neúplných

údajů nebo v důsledku jiného nedovoleného postupu poskytovatele

platebních služeb malého rozsahu.



(4) Jestliže poskytovatel platebních služeb malého rozsahu do 30 dní

ode dne, kdy přestal splňovat podmínku stanovenou v § 36 odst. 2, podá

žádost o povolení k činnosti platební instituce nebo žádost o povolení

k činnosti instituce elektronických peněz, může Česká národní banka v

rozhodnutí podle odstavce 3 písm. b) stanovit, že nenabude účinnosti

dříve, než nabude účinnosti rozhodnutí o podané žádosti.



§ 41



(1) Ode dne zániku nebo zrušení registrace poskytovatele platebních

služeb malého rozsahu nesmí ten, jehož registrace zanikla nebo byla

zrušena, vykonávat činnosti, které lze vykonávat na základě této

registrace. Peněžní prostředky, které mu byly svěřeny k provedení

platební transakce, musí být vydány uživatelům; jestliže nelze určit,

jaká část peněžních prostředků předaných uživatelem poskytovateli

platebních služeb malého rozsahu je určena pro platební transakce, musí

být uživateli vrácena taková část peněžních prostředků, o kterou do 1

roku ode dne zániku nebo zrušení registrace poskytovatele platebních

služeb malého rozsahu požádá. Do dne vypořádání závazků vůči uživatelům

se ten, jehož registrace zanikla nebo byla zrušena, i nadále považuje

za poskytovatele platebních služeb malého rozsahu.



(2) Odstavec 1 se nepoužije pro činnosti, které je ten, jehož

registrace poskytovatele platebních služeb malého rozsahu zanikla nebo

byla zrušena, oprávněn nadále vykonávat na základě jiného oprávnění.



§ 42



Podá-li poskytovatel platebních služeb malého rozsahu žádost o

rozšíření rozsahu platebních služeb, na které se vztahuje jeho

registrace, použijí se obdobně § 37 odst. 1 písm. b), a odst. 3, § 38 a

39.



§ 43



(1) Česká národní banka zúží rozsah platebních služeb, na které se

vztahuje registrace poskytovatele platebních služeb malého rozsahu,

jestliže o to poskytovatel platebních služeb malého rozsahu požádá.



(2) Česká národní banka může zúžit rozsah platebních služeb, na které

se vztahuje registrace poskytovatele platebních služeb malého rozsahu,

jestliže



a) poskytovatel platebních služeb malého rozsahu opakovaně nebo

závažným způsobem porušil povinnost stanovenou tímto zákonem nebo jiným

právním předpisem upravujícím postup při poskytování platebních služeb,

nebo



b) registrace byla provedena na základě nepravdivých nebo neúplných

údajů nebo v důsledku jiného nedovoleného postupu žadatele.



(3) Pro zúžení rozsahu platebních služeb, na něž se vztahuje registrace

poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, se použije obdobně §

41.



Díl 3



Některé podmínky výkonu činnosti poskytovatele platebních služeb malého

rozsahu



§ 44



(1) Pro poskytovatele platebních služeb malého rozsahu se použijí

obdobně § 19 až 22, 27 a 28.



(2) Poskytovatel platebních služeb malého rozsahu nesmí uživateli

poskytovat úroky ani jiné výhody závislé na délce doby, po kterou mu

jsou peněžní prostředky svěřeny k provedení platební transakce.



nadpis vypuštěn



§ 45



zrušen



HLAVA IV



INSTITUCE ELEKTRONICKÝCH PENĚZ



Díl 1



Základní ustanovení



§ 46



(1) Instituce elektronických peněz je právnická osoba, která je

oprávněna vydávat elektronické peníze na základě povolení k činnosti

instituce elektronických peněz, které jí udělila Česká národní banka.



(2) Na základě uděleného povolení k činnosti instituce elektronických

peněz je instituce elektronických peněz oprávněna



a) vydávat elektronické peníze,



b) poskytovat platební služby, které se týkají elektronických peněz,



c) poskytovat platební služby, které se netýkají elektronických peněz,

uvedené v povolení k činnosti instituce elektronických peněz,



d) provádět činnosti související s činnostmi uvedenými v písmenech a)

až c), včetně poskytování úvěrů, a



e) provozovat platební systém s výjimkou platebního systému s

neodvolatelností zúčtování.



(3) Poskytnutí úvěru je činností podle odstavce 2 písm. d), jestliže



a) souvisí s poskytnutím platební služby uvedené v § 3 odst. 1 písm.

d), e) nebo g) a tato platební služba je uvedena v povolení k činnosti

instituce elektronických peněz,



b) úvěr není poskytnut z peněžních prostředků, proti jejichž přijetí

byly vydány elektronické peníze nebo které byly instituci

elektronických peněz svěřeny k provedení platební transakce,



c) kapitál instituce elektronických peněz je přiměřený celkové částce

poskytnutých úvěrů a



d) úvěr má být podle smlouvy uzavřené mezi institucí elektronických

peněz a dlužníkem splacen nejpozději do jednoho roku; to neplatí v

případě, že je úvěr poskytnut v České republice.



Díl 2



Povolení k činnosti instituce elektronických peněz



§ 47



(1) Česká národní banka udělí povolení k činnosti instituce

elektronických peněz žadateli,



a) který je právnickou osobou,



b) který má sídlo i skutečné sídlo v České republice,



c) který má počáteční kapitál alespoň ve výši stanovené tímto zákonem

(§ 52a odst. 1),



d) jehož obchodní plán včetně předpokládaného rozpočtu na první 3

účetní období je podložen reálnými ekonomickými propočty,



e) jehož věcné, technické, personální a organizační předpoklady jsou

vhodné z hlediska řádného a obezřetného vydávání elektronických peněz a

poskytování platebních služeb,



f) jehož řídicí a kontrolní systém splňuje požadavky stanovené tímto

zákonem (§ 52c),



g) který zabezpečuje ochranu peněžních prostředků, proti jejichž

přijetí byly vydány elektronické peníze nebo které mu uživatelé svěřili

k provedení platební transakce,



h) jehož případné podnikání spočívající v jiné činnosti než ve vydávání

elektronických peněz a v poskytování platebních služeb nepředstavuje

podstatnou hrozbu pro finanční stabilitu instituce elektronických peněz

ani nemůže bránit účinnému výkonu dohledu nad činností instituce

elektronických peněz,



i) na němž mají kvalifikovanou účast pouze osoby, které jsou

důvěryhodné a způsobilé zajistit řádné a obezřetné vedení instituce

elektronických peněz,



j) jehož úzké propojení s jinou osobou nebrání účinnému výkonu dohledu

nad činností instituce elektronických peněz; při úzkém propojení s

osobou, která se řídí právním řádem státu, který není členským státem,

nesmí tento právní řád ani způsob jeho uplatňování bránit účinnému

výkonu dohledu nad činností instituce elektronických peněz,



k) jehož vedoucí osoby jsou důvěryhodné z hlediska řádného a

obezřetného vydávání elektronických peněz a poskytování platebních

služeb,



l) jehož vedoucí osoby, které skutečně řídí činnost v oblasti vydávání

elektronických peněz a poskytování platebních služeb, jsou odborně

způsobilé a mají dostatečné zkušenosti z hlediska řádného a obezřetného

vydávání elektronických peněz a poskytování platebních služeb.



(2) Odstavec 1 písm. b) se nepoužije, jestliže z mezinárodní smlouvy,

která je součástí právního řádu, vyplývá povinnost umožnit žadateli se

sídlem ve státě, který není členským státem, vydávat v České republice

elektronické peníze za obdobných podmínek jako osobám se sídlem v České

republice a jestliže právní řád státu, v němž má žadatel sídlo, nebrání

účinné ochraně peněžních prostředků, proti jejichž přijetí byly vydány

elektronické peníze nebo které byly žadateli svěřeny k provedení

platební transakce. Pro instituci elektronických peněz se sídlem ve

státě, který není členským státem, se § 52m a 52n nepoužijí.



(3) Žádost o povolení k činnosti instituce elektronických peněz lze

podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží

doklady osvědčující splnění podmínek uvedených v odstavci 1. Vzory

tiskopisů a obsah jejich příloh stanoví prováděcí právní předpis.



§ 48



nadpis vypuštěn



(1) Rozhodnutí o žádosti o povolení k činnosti instituce elektronických

peněz Česká národní banka vydá do 3 měsíců ode dne zahájení řízení.



(2) V rozhodnutí o udělení povolení k činnosti instituce elektronických

peněz Česká národní banka uvede, které platební služby, které se

netýkají elektronických peněz, je instituce elektronických peněz

oprávněna poskytovat.



(3) Instituce elektronických peněz oznámí bez zbytečného odkladu České

národní bance změnu údajů uvedených v žádosti o povolení k činnosti

nebo jejích přílohách, na jejichž základě bylo povolení k činnosti

uděleno.



(4) Oznámení podle odstavce 3 lze podat pouze na předepsaném tiskopise,

ke kterému oznamovatel přiloží doklady osvědčující změnu údajů

uvedených v žádosti o povolení k činnosti nebo jejích přílohách, na

jejichž základě bylo povolení k činnosti uděleno. Vzory tiskopisů a

obsah jejich příloh stanoví prováděcí právní předpis.



Zánik a odnětí povolení k činnosti instituce elektronických peněz



§ 49



(1) Povolení k činnosti instituce elektronických peněz zanikne dnem



a) zrušení instituce elektronických peněz,



b) nabytí právní moci rozhodnutí o úpadku instituce elektronických

peněz nebo nabytí právní moci rozhodnutí o zamítnutí insolvenčního

návrhu pro nedostatek majetku instituce elektronických peněz,



c) nabytí právní moci rozhodnutí, kterým Česká národní banka udělila

instituci elektronických peněz povolení k činnosti platební instituce,

nebo dnem, který je uveden v rozhodnutí jako den vzniku povolení, nebo



d) zápisu instituce elektronických peněz do registru poskytovatelů

platebních služeb malého rozsahu nebo do registru vydavatelů

elektronických peněz malého rozsahu (§ 53).



(2) Česká národní banka odejme povolení k činnosti instituce

elektronických peněz, jestliže o to instituce elektronických peněz

požádá.



(3) Česká národní banka může odejmout povolení k činnosti instituce

elektronických peněz, jestliže



a) instituce elektronických peněz opakovaně nebo závažným způsobem

porušila povinnost stanovenou tímto zákonem nebo jiným právním

předpisem upravujícím postup při výkonu činností podle § 46 odst. 2,



b) instituce elektronických peněz nesplňuje podmínky pro udělení

povolení k činnosti instituce elektronických peněz,



c) instituce elektronických peněz nezačala do 12 měsíců ode dne udělení

povolení vydávat elektronické peníze ani poskytovat platební služby

týkající se elektronických peněz,



d) instituce elektronických peněz nevydávala elektronické peníze ani

neposkytovala platební služby týkající se elektronických peněz po dobu

delší než 6 měsíců, nebo



e) povolení bylo uděleno na základě nepravdivých nebo neúplných údajů

nebo v důsledku jiného nedovoleného postupu instituce elektronických

peněz.



(4) Česká národní banka informuje veřejnost způsobem umožňujícím

dálkový přístup o tom, že došlo k zániku nebo odnětí povolení k

činnosti instituce elektronických peněz.



§ 50



nadpis vypuštěn



(1) Ode dne zániku nebo odnětí povolení k činnosti instituce

elektronických peněz nesmí ten, jehož povolení zaniklo nebo komu bylo

odňato, vykonávat činnosti podle § 46 odst. 2. Peněžní prostředky,

které mu byly svěřeny k provedení platební transakce, musí být vydány

uživatelům. Peněžní prostředky, proti jejichž přijetí byly vydány

elektronické peníze, musí být vydány držitelům. Jestliže nelze určit,

jaká část peněžních prostředků předaných držitelem nebo uživatelem

instituci elektronických peněz je určena pro platební transakce, musí

být držiteli nebo uživateli vrácena taková část peněžních prostředků, o

kterou do 1 roku ode dne zániku nebo odnětí povolení k činnosti

instituce elektronických peněz požádá. Do vypořádání závazků vůči

držitelům a uživatelům se ten, jehož povolení k činnosti instituce

elektronických peněz zaniklo nebo komu bylo povolení k činnosti

instituce elektronických peněz odňato, i nadále považuje za instituci

elektronických peněz.



(2) Odstavec 1 se nepoužije pro činnosti, které je ten, jehož povolení

k činnosti instituce elektronických peněz zaniklo nebo komu bylo

odňato, oprávněn nadále vykonávat na základě jiného oprávnění.



Změna rozsahu povolení k činnosti instituce elektronických peněz



§ 51



nadpis vypuštěn



Podá-li instituce elektronických peněz žádost o rozšíření rozsahu

platebních služeb, které se netýkají elektronických peněz a které má

uvedeny ve svém povolení k činnosti, použijí se obdobně § 47 odst. 1

písm. d) až j) a l), § 47 odst. 3 a § 48.



§ 52



nadpis vypuštěn



(1) Česká národní banka zúží rozsah platebních služeb, které se

netýkají elektronických peněz a které má instituce elektronických peněz

uvedeny ve svém povolení k činnosti, jestliže o to instituce

elektronických peněz požádá.



(2) Česká národní banka může zúžit rozsah platebních služeb, které se

netýkají elektronických peněz a které má instituce elektronických peněz

uvedeny ve svém povolení k činnosti, jestliže



a) instituce elektronických peněz opakovaně nebo závažným způsobem

porušila povinnost stanovenou tímto zákonem nebo jiným právním

předpisem upravujícím postup při výkonu činností podle § 46 odst. 2,



b) instituce elektronických peněz nesplňuje podmínky pro udělení

povolení k poskytování některé platební služby, nebo



c) povolení bylo uděleno na základě nepravdivých nebo neúplných údajů

nebo v důsledku jiného nedovoleného postupu žadatele.



(3) Pro zúžení rozsahu platebních služeb, které se netýkají

elektronických peněz a které má instituce elektronických peněz uvedeny

ve svém povolení k činnosti, se použijí obdobně § 49 odst. 4 a § 50.



Díl 3



Některé podmínky výkonu činnosti instituce elektronických peněz



§ 52a



Kapitál



(1) Počáteční kapitál instituce elektronických peněz musí činit alespoň

částku odpovídající 350 000 eur.



(2) Instituce elektronických peněz průběžně udržuje kapitálovou

přiměřenost. Kapitál instituce elektronických peněz zároveň nesmí

klesnout pod minimální výši počátečního kapitálu stanovenou v odstavci

1.



(3) V žádosti o povolení k činnosti instituce elektronických peněz

žadatel uvede přístup, který bude instituce elektronických peněz

uplatňovat při výpočtu kapitálového požadavku ke krytí rizik spojených

s poskytováním platebních služeb, které se netýkají elektronických

peněz. Česká národní banka v rozhodnutí o povolení k činnosti instituce

elektronických peněz tento přístup schválí, jestliže je vhodný z

hlediska řádného poskytování platebních služeb, které se netýkají

elektronických peněz, nebo vzhledem k poměrům žadatele; jinak stanoví

jiný vhodný přístup. Stanovený přístup může Česká národní banka později

změnit, jestliže se změní okolnosti nebo podmínky, za nichž byl přístup

stanoven.



(4) Česká národní banka může na základě vyhodnocení řídicího a

kontrolního systému instituce elektronických peněz rozhodnout, že

instituce elektronických peněz je povinna průběžně udržovat kapitálovou

přiměřenost ve výši až o 20 % vyšší nebo až o 20 % nižší, než je

stanoveno v odstavci 2 větě první.



(5) Prováděcí právní předpis stanoví pravidla pro výpočet výše kapitálu

instituce elektronických peněz, jakož i pravidla pro výpočet kapitálové

přiměřenosti, včetně jednotlivých přístupů, které instituce

elektronických peněz může uplatňovat při výpočtu kapitálového požadavku

ke krytí rizik spojených s poskytováním platebních služeb, které se

netýkají elektronických peněz.



§ 52b



Nabývání, pozbývání, zvyšování a snižování kvalifikované účasti na

instituci elektronických peněz a její ovládnutí



(1) Osoba nebo osoby jednající ve shodě oznámí předem České národní

bance svůj záměr



a) nabýt kvalifikovanou účast na instituci elektronických peněz,



b) pozbýt kvalifikovanou účast na instituci elektronických peněz,



c) zvýšit kvalifikovanou účast na instituci elektronických peněz tak,

že dosáhne nebo překročí 20 %, 30 % nebo 50 %,



d) snížit kvalifikovanou účast na instituci elektronických peněz tak,

že klesne pod 50 %, 30 % nebo 20 %,



e) stát se osobou ovládající instituci elektronických peněz, nebo



f) přestat ovládat instituci elektronických peněz.



(2) Jestliže osoba nebo osoby jednající ve shodě, které učinily

oznámení podle odstavce 1 písm. a), c) nebo e) nejsou důvěryhodné nebo

způsobilé z hlediska potřeby zajistit řádné a obezřetné vedení

instituce elektronických peněz, vysloví Česká národní banka nesouhlas s

nabytím nebo zvýšením kvalifikované účasti nebo s ovládnutím instituce

elektronických peněz. To platí obdobně i v případě, že oznámení nebylo

v rozporu s odstavcem 1 písm. a), c) nebo e) učiněno. Řízení o

vyslovení nesouhlasu lze zahájit do 60 pracovních dní ode dne, kdy

České národní bance oznámení podle odstavce 1 písm. a), c) nebo e)

došlo nebo kdy se Česká národní banka dozvěděla, že oznámení nebylo v

rozporu s odstavcem 1 písm. a), c) nebo e) učiněno. Shledá-li Česká

národní banka před uplynutím lhůty k zahájení řízení o vyslovení

nesouhlasu, že osoba nebo osoby jednající ve shodě, které učinily

oznámení podle odstavce 1 písm. a), c) nebo e) jsou důvěryhodné nebo

způsobilé z hlediska potřeby zajistit řádné a obezřetné vedení

instituce elektronických peněz, tuto skutečnost jim sdělí.



(3) Jestliže Česká národní banka vysloví nesouhlas podle odstavce 2,

osoba, která učinila oznámení podle odstavce 1 písm. a), c) nebo e)

nebo která oznámení v rozporu s odstavcem 1 písm. a), c) nebo e)

neučinila, nesmí vykonávat hlasovací práva spojená s účastí na

instituci elektronických peněz v rozsahu, v němž byla účast nabyta nebo

zvýšena.



(4) Oznámení podle odstavce 1 lze podat pouze na předepsaném tiskopise.

V případě oznámení podle odstavce 1 písm. a), c) nebo e) oznamovatel k

tiskopisu přiloží doklady osvědčující jeho vlastnosti z hlediska

potřeby zajistit řádné a obezřetné vedení instituce elektronických

peněz. Vzory tiskopisů a obsahy jejich příloh stanoví prováděcí právní

předpis.



§ 52c



Řídicí a kontrolní systém



(1) Instituce elektronických peněz zavede a udržuje řídicí a kontrolní

systém, který je vhodný z hlediska řádného a obezřetného vydávání

elektronických peněz a poskytování platebních služeb a z hlediska

dodržování povinností souvisejících s bojem proti legalizaci výnosů z

trestné činnosti a financování terorismu. Řídicí a kontrolní systém

musí být ucelený a přiměřený povaze, rozsahu a složitosti činností

instituce elektronických peněz a musí zajišťovat řádné a plynulé

vydávání elektronických peněz a poskytování platebních služeb.



(2) Řídicí a kontrolní systém zahrnuje



a) organizační předpoklady a předpoklady řádné správy a řízení

společnosti, a to vždy



1. zásady a postupy řízení,



2. organizační uspořádání s řádným, průhledným a uceleným vymezením

činností a s nimi spojených působností a rozhodovací pravomoci, v rámci

kterého se současně stanoví postupy pro zamezení možného vzniku střetu

zájmů a vymezí funkce, jejichž výkon je neslučitelný, a



3. řádné administrativní a účetní postupy,



b) systém řízení rizik, který vždy zahrnuje



1. pravidla přístupu instituce elektronických peněz k rizikům, kterým

instituce elektronických peněz je nebo může být vystavena, včetně rizik

vyplývajících z vnějšího prostředí a rizika likvidity,



2. postupy rozpoznávání, vyhodnocování, měření, sledování a ohlašování

rizik a



3. postupy přijímání opatření vedoucích k omezení rizik,



c) pravidla vnitřní kontroly, jejichž součástí je vždy



1. vnitřní audit,



2. průběžná kontrola dodržování povinností instituce elektronických

peněz plynoucích z tohoto zákona a jiných právních předpisů.



(3) Součástí organizačních předpokladů podle odstavce 2 písm. a) jsou

vždy



a) pravidla pro vedení evidence peněžních prostředků, proti jejichž

přijetí byly vydány elektronické peníze nebo které byly instituci

elektronických peněz svěřeny k provedení platební transakce,



b) pravidla pro vyřizování stížností a reklamací držitelů a uživatelů a



c) systém vnitřní komunikace.



(4) Pravidla vnitřní kontroly podle odstavce 2 písm. c) zahrnují také



a) kontrolní a bezpečnostní opatření při zpracování a evidenci

informací a při zohlednění jejich charakteru a



b) pravidla kontroly činnosti obchodních zástupců, jejichž

prostřednictvím instituce elektronických peněz poskytuje platební

služby.



(5) Instituce elektronických peněz je povinna průběžně ověřovat a

pravidelně hodnotit přiměřenost a účinnost řídicího a kontrolního

systému.



(6) Způsob plnění požadavků na řídicí a kontrolní systém instituce

elektronických peněz stanoví prováděcí právní předpis.



Ochrana peněžních prostředků



§ 52d



(1) Peněžní prostředky, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické

peníze nebo které byly instituci elektronických peněz svěřeny k

provedení platební transakce, nejsou vkladem podle zákona upravujícího

činnost bank.



(2) Instituce elektronických peněz vydá elektronické peníze neprodleně

poté, co přijala peněžní prostředky, proti jejichž přijetí mají být

elektronické peníze vydány.



§ 52e



(1) Peněžní prostředky, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické

peníze nebo které byly instituci elektronických peněz svěřeny k

provedení platební transakce, musí být



a) evidovány odděleně od vlastních peněžních prostředků instituce

elektronických peněz a od peněžních prostředků jiných osob s výjimkou

ostatních peněžních prostředků, proti jejichž přijetí byly vydány

elektronické peníze nebo které byly instituci elektronických peněz

svěřeny k provedení platební transakce, a



b) po uplynutí pracovního dne následujícího po dni, kdy je instituce

elektronických peněz obdržela, uloženy na samostatném účtu instituce

elektronických peněz u banky, spořitelního a úvěrního družstva,

zahraniční banky se sídlem v členském státě nebo zahraniční banky se

sídlem v jiném než členském státě, která podléhá dohledu srovnatelnému

s dohledem České národní banky, nebo musí být investovány do likvidních

aktiv s nízkým rizikem, pokud je instituce elektronických peněz nepředá

příjemci nebo jinému poskytovateli.



(2) Odstavec 1 se nepoužije, jestliže instituce elektronických peněz

uzavřela pojistnou smlouvu nebo za ni byla poskytnuta jiná srovnatelná

záruka, na jejichž základě mají držitelé a uživatelé právo na plnění ve

výši odpovídající právu na vydání peněžních prostředků, proti jejichž

přijetí byly vydány elektronické peníze nebo které byly instituci

elektronických peněz svěřeny k provedení platební transakce, v případě,

že instituce elektronických peněz není schopna toto právo uspokojit

sama, zejména v případě vydání rozhodnutí o úpadku instituce

elektronických peněz.



(3) Uzavřít pojistnou smlouvu podle odstavce 2 jako pojistitel může

pouze pojišťovna nebo zahraniční osoba s obdobným předmětem podnikání

se sídlem v členském státě nebo se sídlem v jiném než členském státě,

která podléhá dohledu srovnatelnému s dohledem České národní banky,

jestliže tyto osoby nejsou členy stejné skupiny jako instituce

elektronických peněz. Poskytnout jinou srovnatelnou záruku podle

odstavce 2 může pouze banka, spořitelní a úvěrní družstvo, zahraniční

banka nebo zahraniční osoba s obdobným předmětem podnikání se sídlem v

jiném členském státě nebo se sídlem v jiném než členském státě, která

podléhá dohledu srovnatelnému s dohledem České národní banky, jestliže

tyto osoby nejsou členy stejné skupiny jako instituce elektronických

peněz.



(4) Prováděcí právní předpis stanoví aktiva, do kterých může instituce

elektronických peněz investovat peněžní prostředky podle odstavce 1

písm. b).



(5) Z důvodů zvláštního zřetele hodných může Česká národní banka

opatřením obecné povahy dočasně zakázat institucím elektronických peněz

investovat peněžní prostředky podle odstavce 1 písm. b), proti kterým

byly vydány elektronické peníze, do aktiv stanovených prováděcím

právním předpisem podle odstavce 4, jejichž druh tímto opatřením

současně vymezí. Přitom Česká národní banka přihlédne k bezpečnosti,

splatnosti a hodnotě těchto aktiv.



(6) Opatření obecné povahy podle odstavce 5 může nabýt účinnosti před

provedením řízení o tomto opatření podle správního řádu, a to před

projednáním jeho návrhu dnem vyvěšení veřejné vyhlášky, kterou se

opatření obecné povahy oznamuje. Hrozí-li nebezpečí z prodlení, může

Česká národní banka lhůty stanovené správním řádem pro zveřejnění

návrhu opatření obecné povahy, pro oznámení jeho veřejného projednání a

pro podání připomínek nebo námitek k opatření obecné povahy zkrátit až

na 3 dny.



§ 52f



(1) Jestliže nelze určit, jaká část peněžních prostředků předaných

držitelem nebo uživatelem instituci elektronických peněz je určena pro

platební transakce, je instituce elektronických peněz povinna chránit

podle § 52e takovou část těchto peněžních prostředků, která odpovídá

odhadu na základě údajů z předchozích období.



(2) Jestliže instituce elektronických peněz přijímá od držitele peněžní

prostředky, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze,

formou přijetí platebního prostředku, platí, že peněžní prostředky byly

přijaty v okamžiku, kdy byl platebním prostředkem dán platební příkaz.

V takovém případě chrání instituce elektronických peněz tyto peněžní

prostředky podle § 52e teprve poté, co byly připsány na její platební

účet nebo jí dány k dispozici, nejpozději však po uplynutí 5 pracovních

dní ode dne vydání elektronických peněz.



§ 52g



(1) Bylo-li vydáno rozhodnutí o úpadku instituce elektronických peněz,

je zvláštní insolvenční správce povinen vydat peněžní prostředky, proti

jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze nebo které byly

instituci elektronických peněz svěřeny k provedení platební transakce,

držitelům a uživatelům. Jestliže nelze spolehlivě určit, jaká část

peněžních prostředků předaných držitelem nebo uživatelem instituci

elektronických peněz je určena pro platební transakce, je zvláštní

insolvenční správce povinen vydat peněžní prostředky, které byly

instituci elektronických peněz svěřeny a mohly být použity k provedení

platební transakce.



(2) Zvláštní insolvenční správce zveřejní do 15 dnů ode dne svého

ustanovení alespoň ve 2 celostátně distribuovaných denících v každém

státě, na jehož území instituce elektronických peněz podniká nebo

podnikala, výzvu držitelům, kterým instituce elektronických peněz

vydala elektronické peníze, a uživatelům, kteří instituci

elektronických peněz svěřili peněžní prostředky k provedení platební

transakce, aby se o peněžní prostředky přihlásili, včetně lhůt a

poučení o následcích jejich marného uplynutí.



(3) Zvláštní insolvenční správce vydá do 7 měsíců ode dne zveřejnění

podle odstavce 2 peněžní prostředky, proti jejichž přijetí byly vydány

elektronické peníze nebo které byly instituci elektronických peněz

svěřeny k provedení platební transakce, držitelům a uživatelům, kteří

se o tyto peněžní prostředky přihlásili do



a) 3 měsíců ode dne zveřejnění podle odstavce 2 a doložili své právo na

jejich vydání, nebo



b) 6 měsíců ode dne zveřejnění podle odstavce 2 a jejichž právo na

jejich vydání vyplývá z evidence instituce elektronických peněz.



(4) Zvláštní insolvenční správce zpeněží aktiva uvedená v § 52e odst. 1

písm. b). Pojistné plnění nebo plnění ze záruky podle § 52e odst. 2 a 3

vyplácí povinná osoba zvláštnímu insolvenčnímu správci.



(5) Jestliže peněžní prostředky uvedené v § 52e odst. 1, výtěžek

zpeněžených aktiv podle odstavce 4 a pojistné plnění nebo plnění ze

záruky podle § 52e odst. 2 a 3 nepostačují k plnému uspokojení všech

držitelů a uživatelů uvedených v odstavci 3, uspokojí se práva těchto

držitelů a uživatelů poměrně.



(6) V rozsahu, v němž právo na vydání peněžních prostředků podle

odstavce 1 nebylo uspokojeno postupem podle odstavců 2 až 5, se

příslušná pohledávka považuje za včas a řádně přihlášenou ve smyslu

zákona upravujícího úpadek.



(7) Jestliže byl insolvenční návrh zamítnut pro nedostatek majetku nebo

jestliže byl konkurs zrušen proto, že majetek dlužníka je pro

uspokojení věřitelů zcela nepostačující, postupuje likvidátor obdobně

podle odstavců 4 a 5.



Vydávání a distribuce elektronických peněz a poskytování platebních

služeb prostřednictvím obchodního zástupce instituce elektronických

peněz



§ 52h



(1) Instituce elektronických peněz nesmí vydávat elektronické peníze

prostřednictvím osoby, která při vydávání elektronických peněz jedná

jejím jménem; to neplatí pro zaměstnance ani prokuristu instituce

elektronických peněz.



(2) Instituce elektronických peněz může poskytovat platební služby

prostřednictvím obchodního zástupce, jestliže



a) řídicí a kontrolní systém obchodního zástupce je vhodný z hlediska

dodržování povinností souvisejících s bojem proti legalizaci výnosů z

trestné činnosti a financování terorismu a



b) obchodní zástupce, který je fyzickou osobou, a vedoucí osoby

obchodního zástupce, který je právnickou osobou, jsou důvěryhodné,

odborně způsobilé a mají dostatečné zkušenosti z hlediska řádného a

obezřetného poskytování platebních služeb.



(3) Instituce elektronických peněz, která má v úmyslu poskytovat

platební služby prostřednictvím obchodního zástupce, to oznámí České

národní bance.



(4) Oznámení podle odstavce 3 lze podat pouze na předepsaném tiskopise,

ke kterému oznamovatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek

uvedených v odstavci 2. Vzory tiskopisů a obsah jejich příloh stanoví

prováděcí právní předpis.



§ 52i



(1) Při distribuci elektronických peněz nebo poskytování platebních

služeb institucí elektronických peněz prostřednictvím obchodního

zástupce v hostitelském členském státě se použije obdobně § 52m. Před

zápisem obchodního zástupce do seznamu institucí elektronických peněz

požádá Česká národní banka o stanovisko orgán dohledu hostitelského

členského státu a k tomuto stanovisku přihlédne.



(2) Při distribuci elektronických peněz nebo poskytování platebních

služeb zahraniční institucí elektronických peněz se sídlem v jiném

členském státě prostřednictvím obchodního zástupce v České republice

sdělí Česká národní banka orgánu dohledu domovského členského státu

této instituce elektronických peněz na jeho žádost své stanovisko k

této skutečnosti.



(3) Má-li Česká národní banka důvodné podezření, že v souvislosti s

distribucí elektronických peněz nebo s poskytováním platebních služeb

zahraniční institucí elektronických peněz se sídlem v jiném členském

státě prostřednictvím obchodního zástupce v České republice může dojít

ke zvýšení nebezpečí legalizace výnosů z trestné činnosti nebo

financování terorismu, sdělí tuto skutečnost bez zbytečného odkladu

orgánu dohledu domovského členského státu této instituce elektronických

peněz.



Výkon některých provozních činností prostřednictvím jiné osoby



§ 52j



(1) Instituce elektronických peněz, která má v úmyslu svěřit výkon

některých provozních činností vztahujících se k vydávání elektronických

peněz nebo k poskytování platebních služeb jiné osobě, to oznámí České

národní bance.



(2) Výkon významné provozní činnosti vztahující se k vydávání

elektronických peněz nebo k poskytování platebních služeb může platební

instituce svěřit jiné osobě jen tehdy, pokud tím nedojde k podstatnému

zhoršení fungování řídicího a kontrolního systému instituce

elektronických peněz, podstatnému snížení možnosti České národní banky

vykonávat dohled nad činností instituce elektronických peněz, nebo

přenesení odpovědnosti osob vykonávajících obchodní vedení instituce

elektronických peněz na jiné osoby.



(3) Významnou provozní činností podle odstavce 2 je provozní činnost,

jejíž neprovedení nebo nesprávné provedení by podstatně narušilo

soustavné plnění povinností instituce elektronických peněz stanovených

tímto zákonem.



(4) Oznámení podle odstavce 1 lze podat pouze na předepsaném tiskopise,

ke kterému oznamovatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek

uvedených v odstavcích 2 a 3. Vzory tiskopisů a obsah jejich příloh

stanoví prováděcí právní předpis.



Informační povinnost



§ 52k



(1) Instituce elektronických peněz poskytuje České národní bance

informace o své finanční situaci, o výsledcích svého hospodaření, o

plnění podmínek výkonu své činnosti a informace o obchodních

zástupcích, jejichž prostřednictvím distribuuje elektronické peníze v

jiném členském státě nebo poskytuje platební služby.



(2) Instituce elektronických peněz informuje Českou národní banku s

dostatečným předstihem o každé podstatné změně opatření týkajících se

ochrany peněžních prostředků, proti jejichž přijetí byly vydány

elektronické peníze.



(3) Obsah, formu, lhůty a způsob poskytování informací podle odstavce 1

stanoví prováděcí právní předpis.



Uchovávání dokumentů a záznamů



§ 52l



(1) Instituce elektronických peněz uchovává dokumenty a záznamy, které

se týkají plnění povinností instituce elektronických peněz podle této

hlavy, alespoň po dobu 5 let ode dne, kdy tyto dokumenty nebo záznamy

vznikly. Povinnost uchovávat dokumenty podle jiných právních předpisů

tím není dotčena.



(2) Povinnost uvedenou v odstavci 1 má i právní nástupce instituce

elektronických peněz a ten, jehož povolení k činnosti instituce

elektronických peněz zaniklo nebo jemuž bylo odňato.



Díl 4



Výkon činnosti instituce elektronických peněz a zahraniční instituce

elektronických peněz v hostitelském členském státě



§ 52m



Výkon činnosti instituce elektronických peněz v hostitelském členském

státě



(1) Instituce elektronických peněz, která má v úmyslu začít vykonávat

činnosti uvedené v § 46 odst. 2 v hostitelském členském státě, to

oznámí České národní bance. Pokud má instituce elektronických peněz v

úmyslu vykonávat činnosti uvedené v § 46 odst. 2 prostřednictvím

pobočky, uvede v oznámení také údaje o organizační struktuře a způsobu

řízení pobočky.



(2) Česká národní banka sdělí orgánu dohledu hostitelského členského

státu do 1 měsíce ode dne, kdy jí oznámení podle odstavce 1 došlo,

obchodní firmu instituce elektronických peněz, její sídlo a další údaje

obsažené v oznámení.



(3) Oznámení podle odstavce 1 lze podat pouze na předepsaném tiskopise,

ke kterému oznamovatel přiloží doklady osvědčující údaje uvedené v

oznámení. Vzory tiskopisů a obsah jejich příloh stanoví prováděcí

právní předpis.



§ 52n



Výkon činnosti zahraniční instituce elektronických peněz se sídlem v

jiném členském státě v České republice



(1) Zahraniční instituce elektronických peněz se sídlem v jiném

členském státě může v České republice vykonávat činnosti uvedené v § 46

odst. 2, k jejichž výkonu je oprávněna na základě povolení, které jí

bylo uděleno orgánem dohledu jejího domovského členského státu.



(2) Má-li Česká národní banka důvodné podezření, že v souvislosti s

výkonem činností zahraniční instituce elektronických peněz se sídlem v

jiném členském státě prostřednictvím pobočky v České republice může

dojít ke zvýšení nebezpečí legalizace výnosů z trestné činnosti nebo

financování terorismu, sdělí tuto skutečnost bez zbytečného odkladu

orgánu dohledu domovského členského státu této instituce elektronických

peněz.



HLAVA V



VYDAVATEL ELEKTRONICKÝCH PENĚZ MALÉHO ROZSAHU



Díl 1



Základní ustanovení



§ 53



(1) Vydavatel elektronických peněz malého rozsahu je právnická osoba,

která je oprávněna vydávat elektronické peníze na základě zápisu do

registru vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu. Ustanovení §

46 odst. 2 se použije obdobně.



(2) Vydavatel elektronických peněz malého rozsahu je oprávněn vydávat

elektronické peníze a poskytovat platební služby, které se týkají

elektronických peněz, pouze tehdy, jestliže průměr jím vydaných

elektronických peněz v oběhu v České republice nepřekročí částku

odpovídající 5 000 000 eur. Jestliže nelze určit, jaká část peněžních

prostředků předaných držitelem vydavateli elektronických peněz malého

rozsahu je určena pro platební transakce, které se týkají

elektronických peněz, vychází se při určení průměru elektronických

peněz v oběhu z takové části těchto peněžních prostředků, která

odpovídá odhadu na základě údajů z předchozích období. Jestliže

vydavatel elektronických peněz malého rozsahu vydává elektronické

peníze kratší dobu než 6 měsíců, vychází se při určení průměru jím

vydaných elektronických peněz v oběhu z jeho obchodního plánu.



(3) Vydavatel elektronických peněz malého rozsahu je oprávněn

poskytovat platební služby, které se netýkají elektronických peněz,

pouze tehdy, jestliže měsíční průměr částek jím provedených platebních

transakcí, které se netýkají elektronických peněz, v České republice,

včetně platebních transakcí provedených prostřednictvím jeho obchodních

zástupců, za posledních 12 měsíců nepřekročí částku odpovídající 3 000

000 eur. Jestliže vydavatel elektronických peněz malého rozsahu

poskytuje platební služby, které se netýkají elektronických peněz,

kratší dobu než 12 měsíců, vychází se při určení částky jím provedených

platebních transakcí z jeho obchodního plánu.



(4) Průměrem elektronických peněz v oběhu se pro účely tohoto zákona

rozumí aritmetický průměr výše závazků vydavatele vyplývajících z

elektronických peněz na konci kalendářního dne za posledních 6

kalendářních měsíců.



Díl 2



Registrace vydavatele elektronických peněz malého rozsahu



Registrace vydavatele elektronických peněz malého rozsahu



§ 54



(1) Česká národní banka zapíše do registru vydavatelů elektronických

peněz malého rozsahu žadatele,



a) který je právnickou osobou,



b) který má sídlo v členském státě, ve kterém skutečně podniká, a

pobočku v České republice,



c) jehož obchodní plán je podložen reálnými ekonomickými propočty a je

v souladu s podmínkami stanovenými v § 53 odst. 2 a 3,



d) který zabezpečuje ochranu peněžních prostředků, proti jejichž

přijetí byly vydány elektronické peníze nebo které mu byly svěřeny k

provedení platební transakce,



e) jestliže žádná z jeho vedoucích osob nebyla odsouzena pro trestný

čin proti majetku, hospodářský trestný čin nebo pro trestný čin

spáchaný v souvislosti s financováním terorismu a



f) u něhož nenastala skutečnost, která zakládá překážku provozování

živnosti podle zákona upravujícího živnostenské podnikání.



(2) Pokud je žadatel o zápis do registru vydavatelů elektronických

peněz malého rozsahu zapsán v živnostenském rejstříku, má se za to, že

podmínka uvedená v odstavci 1 písm. f) je splněna.



(3) Žádost o zápis do registru vydavatelů elektronických peněz malého

rozsahu lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel

přiloží doklady osvědčující splnění podmínek uvedených v odstavci 1.

Vzory tiskopisů a obsah jejich příloh stanoví prováděcí právní předpis.



§ 55



(1) Česká národní banka do 1 měsíce ode dne, kdy jí žádost došla,

zapíše žadatele do registru vydavatelů elektronických peněz malého

rozsahu a v téže lhůtě mu o tom vydá osvědčení, jestliže z údajů

obsažených v žádosti vyplývá splnění podmínek pro zápis do registru.



(2) Jestliže žadatel nedoloží splnění podmínek pro zápis do registru

vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu nebo jestliže existují

pochybnosti o správnosti a úplnosti údajů obsažených v žádosti, zahájí

Česká národní banka ve lhůtě podle odstavce 1 správní řízení a žádost

zamítne, neprokáže-li se splnění podmínek pro zápis do registru ani v

tomto řízení.



§ 56



(1) Vydavatel elektronických peněz malého rozsahu oznámí bez zbytečného

odkladu České národní bance změnu údajů uvedených v žádosti o zápis do

registru vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu nebo jejích

přílohách, na jejichž základě byl do tohoto registru zapsán.



(2) Oznámení podle odstavce 1 lze podat pouze na předepsaném tiskopise,

ke kterému oznamovatel přiloží doklady osvědčující změnu údajů

uvedených v žádosti o zápis do registru vydavatelů elektronických peněz

malého rozsahu nebo jejích přílohách, na jejichž základě byl do tohoto

registru zapsán. Vzory tiskopisů a obsah jejich příloh stanoví

prováděcí právní předpis.



Zánik a zrušení registrace vydavatele elektronických peněz malého

rozsahu



§ 57



(1) Registrace vydavatele elektronických peněz malého rozsahu zanikne

dnem



a) zrušení vydavatele elektronických peněz malého rozsahu,



b) nabytí právní moci rozhodnutí o úpadku vydavatele elektronických

peněz malého rozsahu nebo nabytí právní moci rozhodnutí o zamítnutí

insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku vydavatele elektronických

peněz malého rozsahu,



c) nabytí právní moci rozhodnutí, kterým Česká národní banka udělila

vydavateli elektronických peněz malého rozsahu povolení k činnosti

instituce elektronických peněz, nebo dnem, který je uveden v rozhodnutí

jako den vzniku povolení, nebo



d) zápisu vydavatele elektronických peněz do registru poskytovatelů

platebních služeb malého rozsahu.



(2) Česká národní banka zruší registraci vydavatele elektronických

peněz malého rozsahu, jestliže o to vydavatel elektronických peněz

požádá.



(3) Česká národní banka může zrušit registraci vydavatele

elektronických peněz malého rozsahu, jestliže



a) vydavatel elektronických peněz malého rozsahu opakovaně nebo

závažným způsobem porušil povinnost stanovenou tímto zákonem nebo jiným

právním předpisem upravujícím postup při výkonu činností podle § 46

odst. 2,



b) vydavatel elektronických peněz malého rozsahu nesplňuje podmínky pro

registraci nebo podmínky stanovené v § 53 odst. 2, nebo



c) registrace byla provedena na základě nepravdivých nebo neúplných

údajů nebo v důsledku jiného nedovoleného postupu vydavatele

elektronických peněz malého rozsahu.



(4) Jestliže vydavatel elektronických peněz malého rozsahu do 30 dnů

ode dne, kdy přestal splňovat podmínky stanovené v § 53 odst. 2, podá

žádost o povolení k činnosti platební instituce, žádost o povolení k

činnosti instituce elektronických peněz nebo žádost o zápis do registru

poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, může Česká národní

banka v rozhodnutí podle odstavce 3 písm. b) stanovit, že nenabude

účinnosti dříve, než nabude účinnosti rozhodnutí o podané žádosti.



nadpis vypuštěn



§ 58



(1) Ode dne zániku nebo zrušení registrace vydavatele elektronických

peněz malého rozsahu nesmí ten, jehož registrace zanikla nebo byla

zrušena, vykonávat činnosti podle § 46 odst. 2. Peněžní prostředky,

které mu byly svěřeny k provedení platební transakce, musí být vydány

uživatelům. Peněžní prostředky, proti jejichž přijetí byly vydány

elektronické peníze, musí být vydány držitelům. Jestliže nelze určit,

jaká část peněžních prostředků předaných držitelem nebo uživatelem

vydavateli elektronických peněz malého rozsahu je určena pro platební

transakce, musí být držiteli nebo uživateli vrácena taková část

peněžních prostředků, o kterou do 1 roku ode dne zániku nebo zrušení

registrace vydavatele elektronických peněz malého rozsahu požádá. Do

dne vypořádání závazků vůči držitelům a uživatelům se ten, jehož

registrace zanikla nebo byla zrušena, i nadále považuje za vydavatele

elektronických peněz malého rozsahu.



(2) Odstavec 1 se nepoužije pro činnosti, které je ten, jehož

registrace vydavatele elektronických peněz malého rozsahu zanikla nebo

byla zrušena, oprávněn nadále vykonávat na základě jiného oprávnění.



§ 58a



Podá-li vydavatel elektronických peněz malého rozsahu žádost o

rozšíření rozsahu platebních služeb, které se netýkají elektronických

peněz a na které se vztahuje jeho registrace, použijí se obdobně § 54

odst. 1 písm. c), § 55 a 56.



§ 58b



(1) Česká národní banka zúží rozsah platebních služeb, které se

netýkají elektronických peněz a na které se vztahuje registrace

vydavatele elektronických peněz malého rozsahu, jestliže o to vydavatel

elektronických peněz požádá.



(2) Česká národní banka může zúžit rozsah platebních služeb, které se

netýkají elektronických peněz a na které se vztahuje registrace

vydavatele elektronických peněz malého rozsahu, jestliže



a) vydavatel elektronických peněz malého rozsahu nesplňuje podmínky

stanovené v § 53 odst. 3,



b) vydavatel elektronických peněz malého rozsahu opakovaně nebo

závažným způsobem porušil povinnost stanovenou tímto zákonem nebo jiným

právním předpisem upravujícím postup při výkonu činností podle § 46

odst. 2, nebo



c) registrace byla provedena na základě nepravdivých nebo neúplných

údajů nebo v důsledku jiného nedovoleného postupu vydavatele

elektronických peněz malého rozsahu.



(3) Pro zúžení rozsahu platebních služeb, které se netýkají

elektronických peněz a na které se vztahuje registrace vydavatele

elektronických peněz malého rozsahu, se použije obdobně § 58.



Díl 3



Některé podmínky výkonu činnosti vydavatele elektronických peněz malého

rozsahu



nadpis vypuštěn



§ 59



(1) Pro vydavatele elektronických peněz malého rozsahu se použijí

obdobně § 52d až 52g, 52k a 52l.



(2) Vydavatel elektronických peněz malého rozsahu nesmí uživateli

poskytovat úroky nebo jiné výhody závislé na délce doby, po kterou mu

jsou peněžní prostředky svěřeny k provedení platební transakce.



ČÁST TŘETÍ



PLATEBNÍ SYSTÉMY



HLAVA I



PŘÍSTUP K PLATEBNÍM SYSTÉMŮM



§ 60



(1) Provozovatel nebo účastník platebního systému nesmí bránit

právnickým osobám oprávněným poskytovat platební služby v přístupu k

platebnímu systému tím, že přístup těchto osob váže na splnění

požadavků, které



a) jsou diskriminační nebo nepřiměřené, nebo



b) omezují přístup těchto osob k platebnímu systému více, než je

nezbytně nutné pro zabezpečení proti specifickým rizikům a pro ochranu

finanční a provozní stability platebního systému.



(2) Provozovatel nebo účastník platebního systému nesmí poskytovatelům,

uživatelům ani jiným platebním systémům, jejich provozovatelům ani

účastníkům ukládat



a) omezení týkající se jejich účasti v jiných platebních systémech,



b) požadavky, které diskriminují některé účastníky platebního systému,

nebo



c) omezení založená na rozlišování mezi kategoriemi osob oprávněných

poskytovat platební služby podle § 5.



§ 61



Podmínky přístupu k platebním systémům uvedené v § 60 se nepoužijí pro



a) platební systém s neodvolatelností zúčtování,



b) platební systém, jehož účastníky jsou pouze poskytovatelé, kteří

jsou členy téže skupiny,



c) platební systém, jehož prostřednictvím poskytuje platební služby

uživatelům jediný poskytovatel nebo skupina poskytovatelů.



HLAVA II



PLATEBNÍ SYSTÉM S NEODVOLATELNOSTÍ ZÚČTOVÁNÍ



Díl 1



Základní ustanovení



§ 62



nadpis vypuštěn



(1) Platební systém s neodvolatelností zúčtování je systém,



a) který má alespoň 3 účastníky uvedené v § 64 odst. 1 písm. a) až h),



b) který provádí zúčtování [§ 63 písm. a)] na základě stanovených

pravidel,



c) jehož účastníci, z nichž alespoň jeden má sídlo a skutečné sídlo v

České republice, se dohodnou, že právní vztahy mezi nimi se při

provádění zúčtování řídí českým právem, a



d) jehož existenci Česká národní banka oznámila Evropskému orgánu

dohledu (Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy)^12) (dále jen

„Evropský orgán pro cenné papíry a trhy“) podle § 73f odst. 1 nebo 2.



(2) Zahraničním platebním systémem s neodvolatelností zúčtování je

platební systém, jehož existenci oznámil Evropskému orgánu pro cenné

papíry a trhy příslušný orgán jiného členského státu podle předpisu

Evropské unie upravujícího neodvolatelnost zúčtování v platebních

systémech^10).



(3) Platební systém s neodvolatelností zúčtování a účast v tomto

systému se zakládají smlouvou.



§ 63



Vymezení některých pojmů



Pro účely tohoto zákona se rozumí



a) zúčtováním



1. započtení vzájemných peněžitých pohledávek, nebo



2. splnění vzájemných peněžitých dluhů převodem peněžních prostředků,



b) příkazem k zúčtování pokyn účastníka platebního systému s

neodvolatelností zúčtování nebo účastníka či provozovatele systému

propojeného podle § 69, na jehož základě má být v souladu s pravidly

platebního systému s neodvolatelností zúčtování (dále jen „pravidla

systému“) provedeno zúčtování,



c) ústřední protistranou ten, kdo při zúčtování vstupuje mezi účastníky

platebního systému s neodvolatelností zúčtování uvedené v § 64 odst. 1

písm. a) až h) jako jejich výlučná protistrana,



d) zúčtovatelem ten, kdo vede pro účastníky platebního systému s

neodvolatelností zúčtování uvedené v § 64 odst. 1 písm. a) až h) nebo

j) účet, na němž se provádí zúčtování,



e) clearingovou institucí ten, kdo provádí zúčtování započtením

vzájemných pohledávek účastníků platebního systému s neodvolatelností

zúčtování uvedených v § 64 odst. 1 písm. a) až h), j) nebo k),



f) provozním dnem pravidly systému stanovená, pravidelně se opakující

doba, během níž platební systém s neodvolatelností zúčtování přijímá a

provádí příkazy k zúčtování a další úkony s tímto zúčtováním

související.



§ 64



Účastník platebního systému s neodvolatelností zúčtování



(1) Účastníkem platebního systému s neodvolatelností zúčtování může být

pouze



a) banka,



b) zahraniční banka,



c) spořitelní a úvěrní družstvo,



d) obchodník s cennými papíry,



e) zahraniční osoba oprávněná poskytovat hlavní investiční služby,



f) právnická osoba veřejného práva nebo právnická osoba, za jejíž

veškeré závazky ručí osoba veřejného práva,



g) Česká národní banka, zahraniční centrální banka nebo Evropská

centrální banka,



h) právnická osoba se zvláštním postavením, která je vyňata z

působnosti předpisu Evropské unie upravujícího přístup k činnosti

úvěrových institucí a její výkon^11),



i) provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování (§ 70),



j) ústřední protistrana,



k) zúčtovatel,



l) clearingová instituce a



m) ten, kdo vykonává obdobnou činnost jako některá z osob uvedených v

písmenech i) až l) ve vypořádacím systému s neodvolatelností

vypořádání, v zahraničním platebním systému s neodvolatelností

zúčtování nebo v zahraničním vypořádacím systému s neodvolatelností

vypořádání.



(2) Činnost ústřední protistrany, zúčtovatele nebo clearingové

instituce může být vykonávána i několika účastníky platebního systému s

neodvolatelností zúčtování.



Díl 2



Provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování



Pravidla systému



§ 65



nadpis vypuštěn



(1) Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování

stanoví pravidla systému.



(2) Pravidla systému upravují alespoň



a) obchodní firmu nebo název, sídlo a identifikační číslo, bylo-li

přiděleno, provozovatele platebního systému s neodvolatelností

zúčtování,



b) podmínky účasti v platebním systému s neodvolatelností zúčtování,

které musí být transparentní a musí obsahovat objektivní kritéria pro

přístup k platebnímu systému s neodvolatelností zúčtování,



c) práva a povinnosti účastníků platebního systému s neodvolatelností

zúčtování vyplývající z jejich účasti v tomto systému,



d) způsob a podmínky zajištění závazků vyplývajících z účasti v

platebním systému s neodvolatelností zúčtování,



e) způsob a podmínky zúčtování včetně stanovení postupu při opravě chyb

vzniklých během zúčtování,



f) náležitosti příkazu k zúčtování, způsob a podmínky jeho zadávání do

platebního systému s neodvolatelností zúčtování,



g) údaje, které účastník platebního systému s neodvolatelností

zúčtování poskytuje provozovateli platebního systému s neodvolatelností

zúčtování k plnění jeho povinností, a způsob jejich poskytování,



h) opatření, která může provozovatel platebního systému s

neodvolatelností zúčtování uplatnit vůči účastníkovi platebního systému

s neodvolatelností zúčtování, a postup při jejich uplatňování,



i) časový harmonogram provádění zúčtování, včetně rozvrhu jednotlivých

fází, v nichž zúčtování probíhá,



j) vymezení provozního dne,



k) okamžik, ke kterému se příkaz k zúčtování považuje za přijatý

platebním systémem s neodvolatelností zúčtování,



l) okamžik, ke kterému se příkaz k zúčtování zadaný do platebního

systému s neodvolatelností zúčtování považuje za jednostranně

neodvolatelný, a technické podmínky pro zabezpečení jeho

neodvolatelnosti,



m) měnu, v níž se zúčtování provádí, a



n) pravidla přístupu k rizikům, která zahrnují alespoň



1. rizika, kterým platební systém s neodvolatelností zúčtování je nebo

může být vystaven, včetně systémového rizika, operačního rizika, rizika

likvidity a úvěrového rizika,



2. postupy rozpoznávání, vyhodnocování, měření, sledování a ohlašování

rizik a



3. postupy přijímání opatření vedoucích k omezení rizik včetně

stanovení vhodných podmínek pro účast v platebním systému s

neodvolatelností zúčtování.



§ 66



nadpis vypuštěn



(1) Provozovatel a účastníci platebního systému s neodvolatelností

zúčtování dodržují pravidla systému.



(2) Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování

uveřejňuje pravidla systému způsobem umožňujícím dálkový přístup. V

sídle a v provozovnách provozovatele platebního systému s

neodvolatelností zúčtování do nich může každý nahlížet.



§ 67



Změna pravidel systému



(1) Změna pravidel systému nabývá účinnosti okamžikem uveřejnění,

nestanoví-li provozovatel platebního systému s neodvolatelností

zúčtování pozdější okamžik účinnosti. Změnu pravidel systému nelze

uveřejnit, dokud Česká národní banka k této změně neudělí souhlas.



(2) Účastníkem řízení o udělení souhlasu ke změně pravidel systému je

pouze provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování.

Nevydá-li Česká národní banka rozhodnutí o žádosti o udělení souhlasu

ke změně pravidel systému do 1 měsíce ode dne, kdy jí žádost došla,

platí, že souhlas byl udělen.



Neodvolatelnost příkazu k zúčtování



§ 68



nadpis vypuštěn



(1) Od okamžiku stanoveného v pravidlech systému nelze příkaz k

zúčtování jednostranně odvolat.



(2) Rozhodnutí o úpadku nebo rozhodnutí či jiný zásah orgánu veřejné

moci směřující k zastavení nebo omezení zúčtování, k vyloučení nebo

omezení použití peněžních prostředků na účtu, na němž se provádí

zúčtování, nebo k vyloučení nebo omezení uplatnění práva na uspokojení

ze zajištění nemají vliv na



a) platnost, účinnost či vymahatelnost příkazu k zúčtování, jestliže

byl tento příkaz přijat platebním systémem s neodvolatelností zúčtování

před vydáním tohoto rozhodnutí nebo před provedením tohoto zásahu,



b) možnost použít peněžní prostředky na účtu účastníka platebního

systému s neodvolatelností zúčtování, na němž se provádí zúčtování, ke

splnění závazků, které mu vznikly v platebním systému s

neodvolatelností zúčtování nebo v systému propojeném podle § 69,

jestliže peněžní prostředky jsou takto použity během provozního dne, v

jehož průběhu došlo k vydání tohoto rozhodnutí nebo k provedení tohoto

zásahu, a



c) platnost, účinnost či vymahatelnost práva na uspokojení ze zajištění

poskytnuté účastníkovi nebo provozovateli platebního systému s

neodvolatelností zúčtování nebo systému propojeného podle § 69.



(3) K vyloučení účinků rozhodnutí o úpadku nebo rozhodnutí či jiného

zásahu orgánu veřejné moci podle odstavce 2 písm. a) dojde i v případě,

že byl příkaz k zúčtování přijat platebním systémem s neodvolatelností

zúčtování po vydání tohoto rozhodnutí nebo po provedení tohoto zásahu,

jestliže



a) zúčtování je provedeno během provozního dne, v jehož průběhu došlo k

vydání tohoto rozhodnutí nebo k provedení tohoto zásahu, a



b) provozovateli platebního systému s neodvolatelností zúčtování nebylo

k okamžiku, kdy se příkaz k zúčtování stal neodvolatelným podle

odstavce 1, vydání tohoto rozhodnutí nebo provedení tohoto zásahu

oznámeno ani mu nebylo ani nemělo být jinak známo; skutečnost, že

rozhodnutí o úpadku bylo zveřejněno v insolvenčním rejstříku, sama o

sobě neznamená, že toto rozhodnutí bylo provozovateli platebního

systému s neodvolatelností zúčtování známo nebo mu mělo být známo.



(4) Rozhodnutí o úpadku nebo rozhodnutí anebo jiný zásah orgánu veřejné

moci podle odstavce 2 nemá zpětné účinky na práva a povinnosti, které

vznikly v platebním systému s neodvolatelností zúčtování nebo v systému

propojeném podle § 69 před vydáním tohoto rozhodnutí nebo před

provedením tohoto zásahu.



Propojení systémů



§ 69



nadpis vypuštěn



(1) Uzavře-li provozovatel platebního systému s neodvolatelností

zúčtování smlouvu o propojení systémů s jiným provozovatelem platebního

systému s neodvolatelností zúčtování, vypořádacího systému s

neodvolatelností vypořádání, zahraničního platebního systému s

neodvolatelností zúčtování nebo zahraničního vypořádacího systému s

neodvolatelností vypořádání umožňující vzájemné provádění příkazů k

zúčtování, nezakládá se tím nový platební systém s neodvolatelností

zúčtování.



(2) Jestliže je to možné, provozovatel platebního systému s

neodvolatelností zúčtování zajistí, aby pravidla systému a pravidla

systému propojeného podle odstavce 1 byla koordinována, pokud jde o

okamžik, ke kterému se příkaz k zúčtování považuje za jednostranně

neodvolatelný, a okamžik, ke kterému se takový příkaz považuje za

přijatý systémem. Nedohodnou-li se strany ve smlouvě podle odstavce 1

jinak, použijí se pravidla propojených systémů, pokud jde o tyto

okamžiky, nezávisle na sobě.



Díl 3



Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování



§ 70



nadpis vypuštěn



(1) Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování je

právnická osoba, která je oprávněna provozovat platební systém s

neodvolatelností zúčtování na základě povolení k provozování platebního

systému s neodvolatelností zúčtování, které jí udělila Česká národní

banka.



(2) Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování je

povinen provozovat platební systém s neodvolatelností zúčtování s

odbornou péčí.



Povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování



§ 71



nadpis vypuštěn



(1) Česká národní banka udělí povolení k provozování platebního systému

s neodvolatelností zúčtování žadateli,



a) který je akciovou společností nebo společností s ručením omezeným,



b) který má sídlo a skutečné sídlo v České republice,



c) který má počáteční kapitál alespoň ve výši odpovídající částce 730

000 eur,



d) jehož obchodní plán včetně předpokládaného rozpočtu na první 3

účetní období je podložen reálnými ekonomickými propočty,



e) jehož věcné, technické, personální a organizační předpoklady jsou

vhodné z hlediska řádného a obezřetného provozování platebního systému

s neodvolatelností zúčtování,



f) jehož případné podnikání spočívající v jiné činnosti než v

provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování

nepředstavuje podstatnou hrozbu pro finanční stabilitu provozovatele

platebního systému s neodvolatelností zúčtování ani nemůže bránit

účinnému výkonu dohledu nad činností provozovatele platebního systému s

neodvolatelností zúčtování,



g) na němž mají kvalifikovanou účast pouze osoby, které jsou

důvěryhodné a způsobilé zajistit řádné a obezřetné vedení provozovatele

platebního systému s neodvolatelností zúčtování,



h) jehož úzké propojení s jinou osobou nebrání účinnému výkonu dohledu

nad činností provozovatele platebního systému s neodvolatelností

zúčtování; při úzkém propojení s osobou, která se řídí právním řádem

státu, který není členským státem, nesmí tento právní řád ani způsob

jeho uplatňování bránit účinnému výkonu dohledu nad činností

provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování,



i) jehož vedoucí osoby jsou důvěryhodné,



j) jehož vedoucí osoby, které skutečně řídí činnost v oblasti

provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování, jsou

odborně způsobilé a mají dostatečné zkušenosti z hlediska řádného a

obezřetného provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování

a



k) který stanovil pravidla systému, která jsou vhodná z hlediska

řádného a obezřetného provozování platebního systému s neodvolatelností

zúčtování a z hlediska systémového rizika.



(2) Česká národní banka udělí povolení k provozování platebního systému

s neodvolatelností zúčtování i žadateli, který



a) je právnickou osobou,



b) má sídlo a skutečné sídlo v jiném členském státě,



c) je oprávněn provozovat systém obdobný platebnímu systému s

neodvolatelností zúčtování, v němž se právní vztahy mezi účastníky

systému při provádění zúčtování řídí právem jiného členského státu, a



d) stanovil pravidla systému, která jsou vhodná z hlediska řádného a

obezřetného provozování platebního sytému s neodvolatelností zúčtování

a z hlediska systémového rizika.



(3) Žádost o povolení k provozování platebního systému s

neodvolatelností zúčtování lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke

kterému žadatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek uvedených

v odstavci 1 nebo 2. Vzor tiskopisu a obsah jeho příloh stanoví

prováděcí právní předpis.



§ 72



nadpis vypuštěn



(1) Rozhodnutí o žádosti o povolení k provozování platebního systému

Česká národní banka vydá do 6 měsíců ode dne zahájení řízení.



(2) V rozhodnutí o udělení povolení k provozování platebního systému s

neodvolatelností zúčtování Česká národní banka schválí pravidla

systému.



(3) Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování oznámí

bez zbytečného odkladu České národní bance změnu údajů uvedených v

žádosti o povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností

zúčtování nebo jejích přílohách, na jejichž základě bylo povolení k

provozování uděleno.



(4) Oznámení podle odstavce 3 lze podat pouze na předepsaném tiskopise,

ke kterému oznamovatel přiloží doklady osvědčující změnu údajů. Vzor

tiskopisu a obsah jeho příloh stanoví prováděcí právní předpis.



Zánik a odnětí povolení k provozování platebního systému s

neodvolatelností zúčtování



§ 73



nadpis vypuštěn



Povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování

zaniká dnem,



a) ke kterému bylo odňato,



b) ke kterému se provozovatel systému zrušuje,



c) od kterého podle rozhodnutí valné hromady provozovatel systému

nadále nebude vykonávat činnost, ke které je třeba povolení, nebo



d) ke kterému počet účastníků systému klesne pod počet stanovený v § 62

odst. 1 písm. a).



(1) Povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností

zúčtování zanikne dnem



a) zrušení provozovatele platebního systému s neodvolatelností

zúčtování, nebo



b) nabytí právní moci rozhodnutí o úpadku provozovatele platebního

systému s neodvolatelností zúčtování nebo nabytí právní moci rozhodnutí

o zamítnutí insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku provozovatele

platebního systému s neodvolatelností zúčtování.



(2) Česká národní banka odejme povolení k provozování platebního

systému s neodvolatelností zúčtování, jestliže



a) o to provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování

požádá, nebo



b) platební systém s neodvolatelností zúčtování nesplňuje podmínky

uvedené v § 62 odst. 1 písm. a), b) nebo c).



(3) Česká národní banka může odejmout povolení k provozování platebního

systému s neodvolatelností zúčtování, jestliže



a) provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování

opakovaně nebo závažným způsobem porušil povinnost stanovenou tímto

zákonem nebo jiným právním předpisem upravujícím postup při provozování

platebního systému s neodvolatelností zúčtování,



b) provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování

nesplňuje podmínky pro udělení povolení k provozování platebního

systému s neodvolatelností zúčtování,



c) provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování nezačal

do 12 měsíců ode dne udělení povolení provozovat platební systém s

neodvolatelností zúčtování,



d) provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování

neprovozoval platební systém s neodvolatelností zúčtování po dobu delší

než 6 měsíců, nebo



e) povolení bylo uděleno na základě nepravdivých nebo neúplných údajů

nebo v důsledku jiného nedovoleného postupu provozovatele platebního

systému s neodvolatelností zúčtování.



(4) Česká národní banka informuje veřejnost způsobem umožňujícím

dálkový přístup o tom, že došlo k zániku nebo odnětí povolení k

provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování.



§ 73a



Ten, jehož povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností

zúčtování zaniklo nebo jemuž bylo odňato, to bez zbytečného odkladu

oznámí účastníkům tohoto platebního systému s neodvolatelností

zúčtování. Do dokončení zúčtování na základě příkazů k zúčtování

přijatých přede dnem zániku nebo odnětí povolení se i nadále považuje

za provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování.



Díl 4



Informační povinnosti provozovatele a účastníka platebního systému s

neodvolatelností zúčtování



§ 73b



(1) Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování

informuje Českou národní banku bez zbytečného odkladu o



a) obchodní firmě nebo názvu anebo jménu a příjmení účastníků

platebního systému s neodvolatelností zúčtování, o jejich sídle, místě

podnikání nebo bydlišti, o jejich identifikačním čísle, bylo-li

přiděleno, a v případě fyzických osob o datu jejich narození a rodném

čísle, bylo-li přiděleno, a o změně těchto údajů a



b) návrhu rozhodnutí o jeho zrušení s likvidací nebo bez likvidace

anebo o změně jeho předmětu podnikání; stejně informuje o přijetí

takového rozhodnutí příslušným orgánem provozovatele platebního systému

s neodvolatelností zúčtování.



(2) Účastník platebního systému s neodvolatelností zúčtování bez

zbytečného odkladu informuje provozovatele platebního systému s

neodvolatelností zúčtování o údajích v rozsahu odstavce 1 písm. a).



(3) Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování

neprodleně informuje účastníky platebního systému s neodvolatelností

zúčtování a provozovatele systému propojeného podle § 69 o oznámení

podle § 73f odst. 4.



(4) Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování

poskytuje České národní bance informace o své finanční situaci, o

výsledcích svého hospodaření a o plnění podmínek výkonu své činnosti.



(5) Obsah, formu, lhůty a způsob poskytování informací podle odstavce 4

stanoví prováděcí právní předpis.



§ 73c



Účastník platebního systému s neodvolatelností zúčtování na žádost

informuje toho, kdo na tom osvědčí právní zájem, o platebním systému s

neodvolatelností zúčtování, jehož se účastní, a o jeho pravidlech.



§ 73d



Účastník zahraničního platebního systému s neodvolatelností zúčtování,

který má sídlo nebo místo podnikání v České republice,



a) na žádost informuje toho, kdo na tom osvědčí právní zájem, o tomto

systému a o jeho pravidlech a



b) bez zbytečného odkladu informuje Českou národní banku o své účasti v

tomto systému, o členském státě, který existenci tohoto systému oznámil

Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy, o adrese svého sídla nebo

místa podnikání a o změně těchto skutečností.



Díl 5



Oznamovací povinnosti orgánů veřejné moci



§ 73e



Oznamovací povinnost soudu a jiného orgánu veřejné moci



O vydání rozhodnutí o úpadku nebo vydání rozhodnutí anebo jiném zásahu

orgánu veřejné moci podle § 68 odst. 2 vůči účastníkovi platebního

systému s neodvolatelností zúčtování vyrozumí bez zbytečného odkladu

soud nebo jiný orgán veřejné moci, který zásah provedl, Českou národní

banku. Soud nebo jiný orgán veřejné moci vyrozumí Českou národní banku

též v případě, pokud tato rozhodnutí vydal nebo obdobné zásahy orgánu

veřejné moci provedl vůči účastníkovi zahraničního platebního systému s

neodvolatelností zúčtování, který má sídlo nebo místo podnikání v České

republice.



§ 73f



Oznamovací povinnosti České národní banky



(1) Česká národní banka oznámí bez zbytečného odkladu Evropskému orgánu

pro cenné papíry a trhy existenci platebního systému s neodvolatelností

zúčtování, jehož provozovateli udělila povolení k provozování

platebního systému s neodvolatelností zúčtování. V oznámení Česká

národní banka uvede provozovatele platebního systému s neodvolatelností

zúčtování. Dojde-li ke změnám uvedeným v tomto oznámení, informuje o

tom Česká národní banka bez zbytečného odkladu Evropský orgán pro cenné

papíry a trhy. Jestliže povolení k provozování platebního systému s

neodvolatelností zúčtování zaniklo nebo bylo odňato, Česká národní

banka oznámí Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhyi zánik tohoto

platebního systému s neodvolatelností zúčtování bez zbytečného odkladu

poté, co bylo dokončeno zúčtování na základě příkazů přijatých přede

dnem odnětí nebo zániku povolení.



(2) Česká národní banka může oznámit Evropské komisi existenci

platebního systému, který provozuje podle zákona upravujícího postavení

a působnost České národní banky, jestliže tento systém splňuje podmínky

uvedené v § 62 odst. 1 písm. a) až c). V oznámení Česká národní banka

uvede, že je provozovatelem tohoto systému. Pro tento systém a pro

Českou národní banku při výkonu činnosti jeho provozovatele se § 67

odst. 1 věta druhá a odst. 2, § 71, 72, § 73b odst. 1 a odstavec 4

nepoužijí. Česká národní banka oznámení podle věty první bez zbytečného

odkladu odvolá, jestliže systém přestane splňovat podmínky uvedené v §

62 odst. 1 písm. a), b) nebo c).



(3) Jestliže Česká národní banka obdrží oznámení podle § 73e, které se

týká účastníka zahraničního platebního systému s neodvolatelností

zúčtování, který má sídlo nebo místo podnikání v České republice,

oznámí to neprodleně Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy,

Evropské radě pro systémová rizika^13) a příslušnému orgánu členského

státu, který existenci tohoto systému oznámil Evropské komisi.



(4) Jestliže Česká národní banka obdrží oznámení podle § 73e nebo

obdobné oznámení od orgánu jiného členského státu, které se týká

účastníka platebního systému s neodvolatelností zúčtování, oznámí to

neprodleně provozovateli tohoto platebního systému s neodvolatelností

zúčtování.



ČÁST ČTVRTÁ



PRÁVA A POVINNOSTI PŘI POSKYTOVÁNÍ PLATEBNÍCH SLUŽEB A VYDÁVÁNÍ

ELEKTRONICKÝCH PENĚZ



HLAVA I



PRÁVA A POVINNOSTI PŘI POSKYTOVÁNÍ PLATEBNÍCH SLUŽEB



Díl 1



Základní ustanovení



§ 74



Smlouva o platebních službách



(1) Smlouvou o platebních službách se poskytovatel zavazuje uživateli



a) provádět pro něho platební transakce ve smlouvě jednotlivě neurčené

(dále jen „rámcová smlouva“), nebo



b) provést pro něho jednotlivou platební transakci neupravenou rámcovou

smlouvou (dále jen „smlouva o jednorázové platební transakci“).



(2) Rámcová smlouva může stanovit podmínky pro vedení platebního účtu.



§ 75



(1) Poskytovatel a uživatel se nemohou dohodou odchýlit od ustanovení

této hlavy v neprospěch uživatele, pokud tento zákon nestanoví jinak.



(2) V případě platební transakce, kterou poskytovatel plátce nebo

poskytovatel příjemce provádí v jiném než členském státě, nebo v

případě platební transakce v měně, která není měnou členského státu, se

mohou poskytovatel a uživatel dohodou odchýlit



a) od § 77 odst. 2, § 79 odst. 2 písm. b) až d), § 82 písm. e) a g), §

86 odst. 1 písm. c) a d), § 89, 107, 109, 111, 113, § 117 odst. 2 až 5

a odst. 6 věty druhé a § 118,



b) od § 103, jestliže poskytovatel informuje uživatele v souladu s § 80

odst. 1 o riziku, které je spojeno se způsobem udělení souhlasu nebo se

způsobem použití platebního prostředku.



(3) Poskytovatel a uživatel, který není spotřebitelem ani drobným

podnikatelem, se mohou dohodou odchýlit od § 77 odst. 1, § 79 až 97, §

103, 106, § 116 až 118 a § 120 odst. 1 a od lhůty uvedené v § 121.



(4) Drobným podnikatelem se pro účely tohoto zákona rozumí podnikatel,

který má méně než 10 zaměstnanců a roční obrat nebo bilanční sumu roční

rozvahy nejvýše v částce odpovídající 2 000 000 eur. Splnění podmínek

podle věty první se posuzuje ke dni uzavření smlouvy o platebních

službách nebo ke dni uzavření dohody o změně smlouvy o platebních

službách, jestliže účelem takové dohody je výlučně zohlednění změny v

plnění podmínek podle věty první. Jestliže uživatel na výzvu

poskytovatele nesdělí nebo na výzvu poskytovatele nedoloží v přiměřené

lhůtě, že je drobným podnikatelem, platí, že drobným podnikatelem není.



§ 76



(1) Poskytovatel a uživatel se mohou dohodou odchýlit od § 101 písm.

b), § 102 odst. 1 písm. c), d) a e) a § 116, jestliže platební

prostředek pro drobné platby nelze zablokovat.



(2) Poskytovatel a uživatel se mohou dohodou odchýlit od § 115, § 120

odst. 1 a od maximální částky stanovené v § 116 odst. 1 písm. a) pro

případ anonymního použití platebního prostředku pro drobné platby a

dále pro případ, kdy platební prostředek pro drobné platby svou povahou

neumožňuje poskytovateli prokázat, zda platební transakce byla

autorizována.



(3) Poskytovatel a uživatel se v případě platebních prostředků pro

drobné platby mohou dohodou odchýlit od lhůt uvedených v § 109 až 113.



(4) Platebním prostředkem pro drobné platby se pro účely tohoto zákona

rozumí platební prostředek,



a) kterým lze podle rámcové smlouvy dát příkaz k



1. platební transakci v částce odpovídající nejvýše 30 eurům,



2. vnitrostátní platební transakci v částce odpovídající nejvýše 60

eurům, nebo



3. platební transakci, která se týká elektronických peněz, v částce

odpovídající nejvýše 500 eurům, nebo



b) který má podle rámcové smlouvy výdajový limit nebo uchovává peněžní

prostředky v částce odpovídající nejvýše



1. 150 eurům,



2. 300 eurům, jestliže lze tímto platebním prostředkem podle rámcové

smlouvy dát příkaz pouze k vnitrostátní platební transakci, nebo



3. 500 eurům, jestliže lze tímto platebním prostředkem podle rámcové

smlouvy dát příkaz pouze k platební transakci, která se týká

elektronických peněz.



§ 77



(1) Aniž je dotčena možnost dohodnout si úplatu za platební službu,

nesmějí si poskytovatel a uživatel dohodnout úplatu za splnění

povinností poskytovatele podle této hlavy. To neplatí, jestliže tento

zákon stanoví jinak a jestliže dohodnutá úplata je přiměřená a odpovídá

skutečným nákladům poskytovatele.



(2) Nezahrnuje-li platební transakce směnu měn, platí plátce úplatu

požadovanou poskytovatelem plátce a příjemce úplatu požadovanou

poskytovatelem příjemce.



(3) Poskytovatel nesmí příjemci bránit v tom, aby požadoval od plátce

úplatu za použití platebního prostředku nebo mu za jeho přijetí nabízel

slevu.



(4) Poskytovatel a uživatel se mohou dohodnout na úplatě za doplňující

nebo častější informace uvedené v § 86 až 91 a v § 93 poskytované na

žádost uživatele.



Poskytnutí a zpřístupnění informace



§ 78



(1) Poskytovatel splní povinnost poskytnout informaci uživateli,

jestliže v důsledku jednání poskytovatele dojde uživateli informace

zachycená na trvalém nosiči dat.



(2) Poskytovatel splní povinnost zpřístupnit informaci uživateli,

jestliže mu před uzavřením smlouvy nebo během trvání smluvního vztahu

sdělí údaj, který uživateli umožní informaci vyhledat. Způsob vyhledání

nesmí uživatele nepřiměřeně zatěžovat.



(3) Není-li prokázán opak, má se za to, že poskytovatel informace podle

této hlavy uživateli neposkytl ani nezpřístupnil.



Díl 2



Informační povinnosti



Oddíl 1



Informační povinnosti poskytovatele před uzavřením smlouvy o platebních

službách



§ 79



Informace před uzavřením smlouvy o jednorázové platební transakci



(1) Poskytovatel zpřístupní uživateli s dostatečným předstihem před

tím, než je uživatel vázán smlouvou o jednorázové platební transakci,

informace uvedené v odstavci 2. Tyto informace musí být uživateli

zpřístupněny určitě a srozumitelně v úředním jazyce státu, v němž je

platební služba nabízena, nebo v jazyce, na kterém se strany dohodnou;

na žádost uživatele musí být tyto informace uživateli tímto způsobem

poskytnuty.



(2) Uživateli musí být v souladu s odstavcem 1 zpřístupněny nebo

poskytnuty tyto informace:



a) údaj nebo jedinečný identifikátor, jehož poskytnutí je podmínkou

řádného provedení platebního příkazu,



b) maximální lhůta pro provedení platební služby,



c) údaj o úplatě, kterou je uživatel povinen zaplatit poskytovateli, a

skládá-li se úplata z více samostatných položek, i rozpis těchto

položek,



d) tam, kde to připadá v úvahu, údaj o skutečném nebo referenčním

směnném kurzu, který má být při platební transakci použit,



e) další informace podle § 81 až 85, pokud to připadá v úvahu vzhledem

k obsahu smlouvy o jednorázové platební transakci.



(3) Uživatel není vázán svým návrhem na uzavření smlouvy o jednorázové

platební transakci, jestliže jej učinil před tím, než mu byly

zpřístupněny informace podle odstavce 1.



(4) Pokud je platební příkaz k jednorázové platební transakci předán

platebním prostředkem upraveným rámcovou smlouvou, není poskytovatel

povinen poskytnout ani zpřístupnit uživateli informace podle odstavce

1, jestliže mu byly nebo budou poskytnuty nebo zpřístupněny na základě

uvedené rámcové smlouvy.



(5) Jestliže byla smlouva o jednorázové platební transakci uzavřena na

žádost uživatele pomocí prostředku komunikace na dálku, který

poskytovateli neumožňuje splnit povinnost stanovenou v odstavci 1,

splní poskytovatel tuto povinnost ihned po provedení platební

transakce.



Informace poskytované před uzavřením rámcové smlouvy



§ 80



(1) Poskytovatel poskytne uživateli s dostatečným předstihem před tím,

než je uživatel vázán rámcovou smlouvou, informace uvedené v § 81 až

85. Tyto informace musí být uživateli poskytnuty určitě a srozumitelně

v úředním jazyce státu, v němž je platební služba nabízena, nebo v

jazyce, na kterém se strany dohodnou. Tím není dotčen § 93.



(2) Uživatel není vázán svým návrhem na uzavření rámcové smlouvy,

jestliže jej učinil před tím, než mu byly poskytnuty informace podle

odstavce 1.



(3) Jestliže byla rámcová smlouva uzavřena na žádost uživatele pomocí

prostředku komunikace na dálku, který poskytovateli neumožňuje splnit

povinnost stanovenou v odstavci 1, splní poskytovatel tuto povinnost

ihned po uzavření rámcové smlouvy.



§ 81



Uživateli musí být v souladu s § 80 odst. 1 poskytnuty tyto informace o

poskytovateli:



a) obchodní firma nebo název anebo jméno a příjmení,



b) sídlo, místo podnikání nebo bydliště poskytovatele, popřípadě jiné

adresy, včetně adresy elektronické, které mají význam pro komunikaci

uživatele s poskytovatelem,



c) adresa obchodního zástupce nebo pobočky poskytovatele v zahraničí,

je-li platební služba poskytována jejich prostřednictvím,



d) údaj o tom, zda je poskytovatel zapsán v seznamu nebo registru

poskytovatelů, jeho registrační číslo nebo jiný údaj umožňující

identifikaci poskytovatele v takovém seznamu nebo registru,



e) název a sídlo orgánu dohledu nad činností poskytovatele v oblasti

poskytovaní platebních služeb.



§ 82



Uživateli musí být v souladu s § 80 odst. 1 poskytnuty tyto informace o

poskytované platební službě:



a) popis platební služby,



b) údaj nebo jedinečný identifikátor, jehož poskytnutí je podmínkou

řádného provedení platebního příkazu,



c) forma a postup předání souhlasu s provedením platební transakce a

odvolání takového souhlasu podle § 98a,



d) údaj o okamžiku přijetí platebního příkazu podle § 104 a o okamžiku

blízko konce pracovního dne podle § 104 odst. 4, byl-li dohodnut,



e) maximální lhůta pro provedení platební služby,



f) údaj o omezení celkové částky platebních transakcí provedených za

použití platebního prostředku za určité období podle § 99, bylo-li

dohodnuto,



g) údaj o úplatě, kterou je uživatel povinen zaplatit poskytovateli, a

skládá-li se úplata z více samostatných položek, i rozpis těchto

položek,



h) tam, kde to připadá v úvahu, údaj o úrokových sazbách a směnných

kurzech, které mají být použity, nebo údaj o způsobu výpočtu úroku nebo

přepočtu měn a příslušný den a index nebo základ pro určení referenční

úrokové sazby nebo referenčního směnného kurzu, je-li použita

referenční úroková sazba nebo referenční směnný kurz,



i) údaj o tom, že poskytovatel je oprávněn kdykoli jednostranně a bez

předchozího oznámení změnit dohodu stran o úrokových sazbách a směnných

kurzech podle § 94 odst. 5, bylo-li to dohodnuto, a další údaje s tím

související.



§ 83



Uživateli musí být v souladu s § 80 odst. 1 poskytnuty tyto informace o

způsobu komunikace mezi uživatelem a poskytovatelem:



a) tam, kde to připadá v úvahu, údaj o prostředcích komunikace mezi

stranami a o technických požadavcích na vybavení uživatele k této

komunikaci,



b) údaj o způsobu a lhůtách poskytování nebo zpřístupňování informací,



c) údaj o jazyce, v němž má být rámcová smlouva uzavřena, a o jazyce, v

němž bude během jejího trvání probíhat komunikace mezi uživatelem a

poskytovatelem,



d) informace o právu uživatele získat na žádost informace a smluvní

podmínky rámcové smlouvy podle § 88.



§ 84



Uživateli musí být v souladu s § 80 odst. 1 poskytnuty tyto informace o

rámcové smlouvě:



a) informace o tom, že návrh poskytovatele na změnu rámcové smlouvy se

považuje za přijatý za podmínek uvedených v § 94 odst. 3, bylo-li to

dohodnuto,



b) údaj o době trvání rámcové smlouvy,



c) informace o právu uživatele vypovědět rámcovou smlouvu a o

podmínkách a následcích výpovědi,



d) informace o právním řádu, kterým se řídí rámcová smlouva, a o

pravomoci nebo příslušnosti soudů, pokud jsou tyto skutečnosti určeny

dohodou stran,



e) informace o způsobu mimosoudního řešení sporů mezi uživatelem a

poskytovatelem a o možnosti uživatele podat stížnost orgánu dohledu.



§ 85



Uživateli musí být v souladu s § 80 odst. 1 poskytnuty tyto informace o

povinnostech a o odpovědnosti poskytovatele a uživatele:



a) pokud má být podle rámcové smlouvy vydán uživateli platební

prostředek



1. popis opatření, která musí uživatel přijmout na ochranu jeho

personalizovaných bezpečnostních prvků, a informace o způsobu, jímž má

uživatel oznámit ztrátu, odcizení, zneužití nebo neautorizované použití

platebního prostředku,



2. podmínky, za nichž může poskytovatel zablokovat platební prostředek,

bylo-li to dohodnuto,



b) informace o podmínkách, za nichž nese plátce ztrátu vzniklou z

neautorizované platební transakce, včetně informací o částce, do jejíž

výše tuto ztrátu nese,



c) informace o způsobu a lhůtě pro oznámení neautorizované nebo

nesprávně provedené platební transakce poskytovateli,



d) informace o odpovědnosti poskytovatele za neautorizovanou platební

transakci,



e) informace o odpovědnosti poskytovatele za nesprávné provedení

platební transakce,



f) informace o podmínkách vrácení částky autorizované platební

transakce podle § 103,



g) informace o podmínkách, za nichž je poskytovatel příjemce oprávněn

provést opravné zúčtování podle zákona upravujícího činnost bank nebo

podle zákona upravujícího činnost spořitelních a úvěrních družstev.



Oddíl 2



Informační povinnosti poskytovatele během trvání právního vztahu ze

smlouvy o platebních službách



Pododdíl 1



Informace během trvání právního vztahu ze smlouvy o jednorázové

platební transakci



§ 86



Informace plátci po přijetí platebního příkazu



(1) Poskytovatel plátce poskytne nebo zpřístupní plátci způsobem

uvedeným v ustanovení § 79 odst. 1 ihned po přijetí platebního příkazu

při platební transakci neupravené rámcovou smlouvou tyto informace:



a) údaj umožňující plátci identifikovat platební transakci, a pokud to

připadá v úvahu, také údaje o příjemci,



b) částku platební transakce v měně použité v platebním příkazu,



c) údaj o úplatě, kterou je plátce povinen zaplatit poskytovateli za

provedení platební transakce, a skládá-li se úplata z více samostatných

položek, i rozpis těchto položek,



d) tam, kde to připadá v úvahu, směnný kurz použitý poskytovatelem

plátce nebo odkaz na něj, je-li tento směnný kurz odlišný od kurzu

uvedeného v § 79 odst. 2 písm. d), a částku platební transakce po této

směně měn,



e) datum přijetí platebního příkazu.



(2) Pokud je platební příkaz k jednorázové platební transakci předán

platebním prostředkem upraveným rámcovou smlouvou, není poskytovatel

povinen poskytnout ani zpřístupnit uživateli informace uvedené v

odstavci 1, jestliže mu byly nebo budou poskytnuty nebo zpřístupněny na

základě uvedené rámcové smlouvy.



§ 87



Informace příjemci po provedení platební transakce



(1) Poskytovatel příjemce poskytne nebo zpřístupní příjemci způsobem

uvedeným v § 79 odst. 1 ihned po provedení platební transakce

neupravené rámcovou smlouvou tyto informace:



a) údaj umožňující příjemci identifikovat platební transakci, a pokud

to připadá v úvahu, také údaje o plátci a další údaje předané v

souvislosti s platební transakcí,



b) částku platební transakce v měně, v níž jsou peněžní prostředky dány

k dispozici příjemci,



c) údaj o úplatě, kterou je příjemce povinen zaplatit poskytovateli za

provedení platební transakce, a skládá-li se úplata z více samostatných

položek, i rozpis těchto položek,



d) tam, kde to připadá v úvahu, směnný kurz použitý poskytovatelem

příjemce a částku platební transakce před touto směnou měn,



e) den valuty částky připsané na platební účet.



(2) Pokud byl platební příkaz k jednorázové platební transakci předán

platebním prostředkem upraveným rámcovou smlouvou, není poskytovatel

povinen poskytnout ani zpřístupnit uživateli informace podle odstavce

1, jestliže mu byly nebo budou poskytnuty nebo zpřístupněny na základě

uvedené rámcové smlouvy.



Pododdíl 2



Informace během trvání právního vztahu z rámcové smlouvy



§ 88



Poskytovatel je povinen během trvání rámcové smlouvy poskytnout

uživateli na jeho žádost obsah rámcové smlouvy a další informace

uvedené v § 81 až 85.



§ 89



Informace plátci před provedením platební transakce



Před provedením platební transakce, která je upravena rámcovou smlouvou

a k níž dává platební příkaz plátce, poskytne poskytovatel plátci na

jeho žádost informace o



a) maximální lhůtě pro provedení platební transakce,



b) úplatě, kterou je plátce povinen zaplatit poskytovateli za provedení

platební transakce, a skládá-li se úplata z více samostatných položek,

i rozpis těchto položek.



§ 90



Informace plátci o platební transakci



(1) Poskytovatel plátce poskytne plátci způsobem uvedeným v § 80 odst.

1 bez zbytečného odkladu po odepsání částky platební transakce upravené

rámcovou smlouvou z platebního účtu plátce nebo po obdržení platebního

příkazu, jestliže se platební transakce neprovádí z platebního účtu

plátce, tyto informace:



a) údaj umožňující plátci identifikovat platební transakci, a pokud to

připadá v úvahu, také údaje o příjemci,



b) částku platební transakce v měně, v níž byla odepsána z platebního

účtu plátce, nebo v měně použité v platebním příkazu,



c) údaj o úplatě, kterou je plátce povinen zaplatit poskytovateli za

provedení platební transakce, a skládá-li se úplata z více samostatných

položek, i rozpis těchto položek,



d) tam, kde to připadá v úvahu, směnný kurz použitý poskytovatelem

plátce a částku platební transakce po této směně měn,



e) den valuty částky odepsané z platebního účtu plátce nebo datum

přijetí platebního příkazu.



(2) Strany se mohou dohodnout, že informace podle odstavce 1 budou

poskytovány nebo zpřístupňovány plátci v pravidelných intervalech,

které nesmějí být delší než 1 měsíc, dohodnutým způsobem tak, aby

plátce mohl tyto informace ukládat a kopírovat v nezměněném stavu.



§ 91



Informace příjemci o platební transakci



(1) Poskytovatel příjemce poskytne příjemci, způsobem uvedeným v § 80

odst. 1 bez zbytečného odkladu po provedení platební transakce upravené

rámcovou smlouvou, tyto informace:



a) údaj umožňující příjemci identifikovat platební transakci, a pokud

to připadá v úvahu, také údaje o plátci a další údaje předané v

souvislosti s platební transakcí,



b) částku platební transakce v měně, v níž byla částka připsána na

platební účet příjemce,



c) údaj o úplatě, kterou je příjemce povinen zaplatit poskytovateli za

provedení platební transakce, a skládá-li se úplata z více samostatných

položek, i rozpis těchto položek,



d) tam, kde to připadá v úvahu, směnný kurz použitý poskytovatelem

příjemce a částku platební transakce před touto směnou měn,



e) den valuty částky připsané na platební účet příjemce.



(2) Strany se mohou dohodnout, že informace uvedené v odstavci 1 budou

poskytovány nebo zpřístupňovány příjemci v pravidelných intervalech,

které nesmějí být delší než 1 měsíc, dohodnutým způsobem tak, aby

příjemce mohl tyto informace ukládat a kopírovat v nezměněném stavu.



Oddíl 3



Další informační povinnosti



§ 92



(1) Nabízí-li před zahájením platební transakce příjemce nebo jiná

osoba v místě prodeje zboží nebo poskytování služeb plátci směnu měn,

informuje ten, kdo tuto službu nabízí, plátce před zahájením platební

transakce o úplatě a o směnném kurzu, který má být při směně měn

použit.



(2) Jestliže příjemce za použití platebního prostředku požaduje úplatu

nebo nabízí slevu, informuje o tom plátce před zahájením platební

transakce.



(3) Jestliže poskytovatel nebo jiná osoba za použití určitého

platebního prostředku požadují úplatu, nebo nabízejí slevu, informuje o

tom poskytovatel uživatele před zahájením platební transakce.



Oddíl 4



Informační povinnosti v případě platebních prostředků pro drobné platby



§ 93



(1) V případě platebních prostředků pro drobné platby se § 80 až 85 a §

89 nepoužijí; v takovém případě poskytovatel



a) poskytne uživateli údaje o platební službě, včetně informací o

způsobu používání platebního prostředku, o odpovědnosti poskytovatele a

uživatele, o úplatě, kterou je uživatel povinen platit poskytovateli, a

další podstatné informace, které jsou nezbytné pro informované

rozhodnutí uživatele,



b) zpřístupní uživateli informace uvedené v § 81 až 85.



(2) V případě platebních prostředků pro drobné platby se § 90 a 91

nepoužijí, jestliže to bylo dohodnuto. V takovém případě poskytovatel

poskytne nebo zpřístupní údaj umožňující uživateli identifikovat

platební transakci, částku platební transakce, údaj o úplatě, kterou je

uživatel povinen zaplatit poskytovateli za provedení platební

transakce. V případě několika platebních transakcí téhož druhu ve

prospěch téhož příjemce mohou být poskytnuty nebo zpřístupněny pouze

údaje o celkové částce a celkové úplatě za tyto platební transakce.



(3) Odstavec 2 věty druhá a třetí se nepoužijí v případě anonymního

použití platebního prostředku pro drobné platby a dále tehdy, jestliže

poskytnutí informací není technicky možné. V takovém případě však

poskytovatel umožní uživateli ověřit výši peněžních prostředků, s nimiž

lze celkově provést platební transakce na základě platebního příkazu

daného platebním prostředkem.



Díl 3



Změna a výpověď rámcové smlouvy



§ 94



Změna rámcové smlouvy



(1) Navrhuje-li poskytovatel uživateli změnu rámcové smlouvy, musí tak

učinit na trvalém nosiči dat způsobem uvedeným v § 80 odst. 1

nejpozději 2 měsíce přede dnem, kdy má podle návrhu změna rámcové

smlouvy nabýt účinnosti. V případě platebních prostředků pro drobné

platby se poskytovatel a uživatel mohou v rámcové smlouvě dohodnout, že

poskytovatel není povinen navrhnout uživateli změnu rámcové smlouvy na

trvalém nosiči dat způsobem uvedeným v § 80 odst. 1.



(2) Nejedná-li se o změnu rámcové smlouvy, musí poskytovatel uživateli

oznámit změnu informací uvedených v § 81 až 85 způsobem a ve lhůtě

stanovené v odstavci 1. Odstavec 1 věta druhá se použije obdobně.



(3) Bylo-li to dohodnuto, platí, že uživatel návrh na změnu rámcové

smlouvy přijal, jestliže



a) poskytovatel navrhl změnu rámcové smlouvy nejpozději 2 měsíce přede

dnem, kdy má změna nabýt účinnosti,



b) uživatel návrh na změnu rámcové smlouvy neodmítl,



c) poskytovatel v návrhu na změnu rámcové smlouvy uživatele o tomto

důsledku informoval,



d) poskytovatel v návrhu na změnu rámcové smlouvy informoval uživatele

o jeho právu vypovědět rámcovou smlouvu podle odstavce 4.



(4) Jestliže uživatel návrh na změnu rámcové smlouvy v případě uvedeném

v odstavci 3 odmítne, má právo rámcovou smlouvu přede dnem, kdy má

změna nabýt účinnosti, bezúplatně a s okamžitou účinností vypovědět.



(5) Bylo-li to dohodnuto, je poskytovatel oprávněn kdykoli jednostranně

a bez předchozího oznámení změnit dohodu stran o úrokových sazbách a

směnných kurzech, pokud je změna založena na změně referenčních sazeb

nebo směnných kurzů podle § 82 písm. i). Změny úrokových sazeb nebo

směnných kurzů používaných při platebních transakcích se provádějí a

počítají neutrálním způsobem. Změna úrokových sazeb musí být uživateli

oznámena bez zbytečného odkladu způsobem uvedeným v § 80 odst. 1 s

výjimkou případu, kdy si strany dohodly jiný způsob nebo lhůty

poskytování nebo zpřístupňování informací. Jakákoli změna úrokových

sazeb nebo směnných kurzů, která je pro uživatele příznivější, může být

uplatněna i bez oznámení.



Výpověď rámcové smlouvy



§ 95



(1) Uživatel může rámcovou smlouvu kdykoli vypovědět, i když byla

uzavřena na dobu určitou. Byla-li sjednána výpovědní doba, zanikne

rámcová smlouva uplynutím výpovědní doby. Výpovědní doba nesmí být

delší než 1 měsíc.



(2) Bylo-li sjednáno právo poskytovatele na úplatu za výpověď rámcové

smlouvy uživatelem, náleží poskytovateli tato úplata pouze tehdy,

jestliže rámcová smlouva trvala kratší dobu než 1 rok. Úplata musí být

přiměřená a musí odpovídat skutečným nákladům poskytovatele.



§ 96



(1) Poskytovatel může rámcovou smlouvu uzavřenou na dobu neurčitou

vypovědět pouze tehdy, jestliže to bylo dohodnuto. Výpovědní doba nesmí

být kratší než 2 měsíce.



(2) Výpověď musí být učiněna způsobem uvedeným v § 80 odst. 1.



§ 97



Je-li úplata za poskytování platebních služeb stanovena pevnou částkou

za určité období, náleží poskytovateli v případě výpovědi rámcové

smlouvy pouze poměrná část této úplaty za dobu do zániku rámcové

smlouvy.



Díl 4



Autorizace platební transakce



Oddíl 1



Souhlas plátce a jeho odvolání



§ 98



(1) Platební transakce je autorizována, jestliže k ní plátce dal

souhlas, nestanoví-li jiný právní předpis jinak^6).



(2) Platební transakce může být autorizována před provedením platební

transakce, nebo dohodnou-li se tak plátce a jeho poskytovatel, po jejím

provedení. Souhlas lze udělit k jednotlivé platební transakci nebo k

několika platebním transakcím. Souhlas lze udělit i prostřednictvím

platebního prostředku.



(3) Forma a postup udělení souhlasu musí být dohodnuty mezi plátcem a

poskytovatelem.



§ 98a



(1) Plátce může odvolat svůj souhlas s platební transakcí, dokud lze

odvolat platební příkaz k této platební transakci.



(2) Souhlas plátce s inkasem nelze odvolat poté, co uplynula provozní

doba poskytovatele plátce bezprostředně předcházející dni, který byl

mezi plátcem a příjemcem sjednán jako den, kdy má být částka platební

transakce odepsána z platebního účtu plátce. Souhlas plátce s jinou

platební transakcí, k níž dává platební příkaz příjemce, nelze odvolat

poté, co plátce předal svůj souhlas příjemci; ustanovení § 106 odst. 2

tím není dotčeno.



(3) K dohodě plátce a jeho poskytovatele, podle níž plátce může po

uplynutí lhůt uvedených v odstavci 2 odvolat souhlas s platební

transakcí, k níž dává platební příkaz příjemce, se vyžaduje souhlas

příjemce.



(4) Plátce a jeho poskytovatel se mohou dohodnout, že poskytovateli

náleží úplata za odvolání souhlasu plátce s platební transakcí, byl-li

souhlas odvolán po uplynutí lhůt uvedených v odstavci 1 nebo 2.



(5) Souhlasil-li plátce s několika platebními transakcemi současně,

posuzují se podmínky pro odvolání jeho souhlasu u každé platební

transakce zvlášť.



Oddíl 2



Platební prostředky



§ 99



Plátce a poskytovatel se mohou dohodnout na omezení celkové částky

platebních transakcí provedených za použití platebního prostředku za

určité období.



§ 100



Zablokování platebního prostředku z podnětu poskytovatele



(1) Stanoví-li tak rámcová smlouva, může poskytovatel zablokovat

platební prostředek z důvodu



a) bezpečnosti platebního prostředku, zejména při podezření na

neautorizované nebo podvodné použití platebního prostředku, nebo



b) významného zvýšení rizika, že plátce nebude schopen splácet úvěr,

který lze čerpat prostřednictvím tohoto platebního prostředku.



(2) Poskytovatel je povinen před zablokováním platebního prostředku

podle odstavce 1, nebo není-li to možné, okamžitě poté, informovat

dohodnutým způsobem plátce o zablokování platebního prostředku a jeho

důvodech. To neplatí, jestliže by poskytnutí těchto informací mohlo

zmařit účel zablokování platebního prostředku nebo bylo v rozporu s

jinými právními předpisy.



(3) Jakmile pominou důvody zablokování platebního prostředku, je

poskytovatel povinen platební prostředek odblokovat nebo jej nahradit

novým platebním prostředkem.



§ 101



Povinnosti uživatele



Uživatel oprávněný používat platební prostředek je povinen



a) používat platební prostředek v souladu s rámcovou smlouvou, zejména

je povinen okamžitě poté, co obdrží platební prostředek, přijmout

veškerá přiměřená opatření na ochranu jeho personalizovaných

bezpečnostních prvků,



b) bez zbytečného odkladu po zjištění oznámit poskytovateli nebo osobě

jím určené ztrátu, odcizení, zneužití nebo neautorizované použití

platebního prostředku.



§ 102



Povinnosti poskytovatele



(1) Poskytovatel, který vydává platební prostředek, je povinen



a) zajistit, aby personalizované bezpečnostní prvky platebního

prostředku nebyly přístupné osobám jiným než jeho držiteli; tím nejsou

dotčeny povinnosti držitele platebního prostředku stanovené v § 101,



b) nevydat nevyžádaný platební prostředek, nejedná-li se o náhradu za

dříve vydaný platební prostředek,



c) zajistit, aby uživateli byly k dispozici vhodné prostředky

umožňující kdykoli



1. oznámit ztrátu, odcizení, zneužití nebo neautorizované použití

platebního prostředku,



2. požádat o odblokování platebního prostředku podle § 100 odst. 3,



d) na žádost poskytnout uživateli doklad, kterým může po dobu 18 měsíců

od oznámení podle § 101 písm. b) prokázat, že toto oznámení učinil,



e) zabránit jakémukoli užití platebního prostředku, jakmile bylo

učiněno oznámení podle § 101 písm. b), jestliže se nejedná o

elektronické peníze, jejichž povaha takové zabránění neumožňuje.



(2) Poskytovatel nese riziko spojené s doručením platebního prostředku

nebo jeho personalizovaných bezpečnostních prvků uživateli.



Oddíl 3



Vrácení částky autorizované platební transakce



§ 103



(1) V případě platební transakce, k níž dává platební příkaz příjemce

nebo plátce prostřednictvím příjemce, je plátce oprávněn do 8 týdnů ode

dne, kdy byla částka platební transakce odepsána z jeho platebního

účtu, požadovat vrácení částky autorizované platební transakce,

jestliže



a) v okamžiku autorizace nebyla stanovena přesná částka platební

transakce a



b) částka platební transakce převyšuje částku, kterou plátce mohl

rozumně očekávat se zřetelem ke všem okolnostem; plátce však nemůže

namítat neočekávanou změnu směnného kurzu, pokud byl použit referenční

směnný kurz dohodnutý mezi plátcem a jeho poskytovatelem podle § 81

písm. h).



(2) V rámcové smlouvě se plátce a jeho poskytovatel mohou dohodnout, že

se ustanovení odstavce 1 nepoužije, jestliže



a) souhlas s platební transakcí udělil plátce přímo svému poskytovateli

a zároveň



b) tam, kde to připadá v úvahu, informace o přesné částce platební

transakce byla plátci poskytovatelem nebo příjemcem poskytnuta nebo

zpřístupněna dohodnutým způsobem nejméně 4 týdny před okamžikem přijetí

platebního příkazu.



(3) Plátce poskytne poskytovateli na jeho žádost informace a doklady

nasvědčující tomu, že byly splněny podmínky pro vrácení částky platební

transakce podle odstavce 1.



(4) Poskytovatel do 10 pracovních dnů ode dne obdržení žádosti plátce

částku platební transakce vrátí, nebo její vrácení odmítne a sdělí

plátci důvody odmítnutí spolu s informací o způsobu mimosoudního řešení

sporů mezi plátcem a jeho poskytovatelem a o možnosti plátce podat

stížnost orgánu dohledu.



Díl 5



Provádění platebních transakcí



Oddíl 1



Platební příkazy a převáděné částky



§ 104



Přijetí platebního příkazu



(1) Okamžikem přijetí platebního příkazu je okamžik, kdy poskytovatel

plátce obdrží platební příkaz přímo od plátce nebo z podnětu příjemce.



(2) Jestliže se uživatel, který dává platební příkaz k platební

transakci, a jeho poskytovatel dohodnou, že provedení platební

transakce započne v určitý okamžik, v okamžik, kdy budou splněny určité

podmínky, nebo na konci určitého období (dále jen „odložená splatnost

platebního příkazu“), považuje se za okamžik přijetí takto určený

okamžik.



(3) Připadne-li okamžik přijetí platebního příkazu na dobu, která není

provozní dobou poskytovatele plátce, platí, že platební příkaz byl

přijat na začátku následující provozní doby poskytovatele plátce.



(4) Platební příkazy, které poskytovatel obdržel po uplynutí okamžiku

blízko konce provozní doby, na němž se s uživatelem dohodl, se považují

za přijaté na začátku následující provozní doby.



§ 105



Odmítnutí provést platební příkaz



(1) Poskytovatel může odmítnout provést platební příkaz pouze tehdy,

nejsou-li splněny smluvní podmínky pro jeho provedení, nebo stanoví-li

tak jiný právní předpis. Poskytovatel je povinen odmítnout provedení

platebního příkazu, stanoví-li tak jiný právní předpis.



(2) Odmítne-li poskytovatel provést platební příkaz, poskytne nebo

zpřístupní uživateli informaci o této skutečnosti dohodnutým způsobem

při nejbližší příležitosti, nejpozději ve lhůtě uvedené v § 109 a 113,

a je-li to možné, oznámí mu důvody odmítnutí a postup pro nápravu chyb,

které byly důvodem odmítnutí. To neplatí, pokud by poskytnutí nebo

zpřístupnění informací bylo v rozporu s jiným právním předpisem nebo

pokud se tak poskytovatel a uživatel dohodli pro případ použití

platebního prostředku pro drobné platby, kdy nepřijetí platebního

příkazu je uživateli zjevné.



(3) Rámcová smlouva může stanovit úplatu z a poskytnutí nebo

zpřístupnění informace uvedené v odstavci 2.



§ 106



Odvolání platebního příkazu



(1) Uživatel, který dává platební příkaz, jej může odvolat, dokud není

platební příkaz přijat.



(2) Platební příkaz s odloženou splatností nelze odvolat poté, co

uplynula provozní doba poskytovatele bezprostředně předcházející dni, v

němž je platební příkaz přijat.



(3) Platební příkaz, který dává plátce prostřednictvím příjemce, nelze

odvolat poté, co jej plátce předal příjemci.



(4) K dohodě plátce a jeho poskytovatele, podle níž plátce může po

uplynutí lhůty uvedené v odstavci 3 odvolat platební příkaz, který dává

prostřednictvím příjemce, se vyžaduje souhlas příjemce.



(5) Uživatel, který dává platební příkaz, a jeho poskytovatel se mohou

dohodnout, že poskytovateli náleží úplata za odvolání platebního

příkazu, byl-li platební příkaz odvolán po uplynutí lhůt uvedených v

odstavcích 1 až 3.



(6) Dal-li uživatel platební příkaz k několika platebním transakcím

současně, posuzují se podmínky pro odvolání platebního příkazu u každé

platební transakce zvlášť.



§ 107



Zákaz provádění srážek z částky platební transakce



(1) Poskytovatel plátce, poskytovatel příjemce a jiné osoby,

prostřednictvím kterých tito poskytovatelé přímo nebo nepřímo plní své

povinnosti při provedení platební transakce (dále jen „zprostředkující

poskytovatelé“), jsou povinni převést částku platební transakce v plné

výši bez jakýchkoliv srážek. Příjemce a jeho poskytovatel se však mohou

dohodnout, že poskytovatel si svou úplatu odečte z převáděné částky

před jejím připsáním na platební účet příjemce nebo vyplacením; v

takovém případě musí být částka platební transakce a úplaty oddělena v

informaci podle § 87 odst. 1 písm. c) nebo § 91 odst. 1 písm. c).



(2) Při porušení povinnosti stanovené v odstavci 1 je poskytovatel

plátce, v případě platební transakce, k níž dává platební příkaz

plátce, nebo poskytovatel příjemce, v případě platební transakce, k níž

dává platební příkaz příjemce nebo plátce prostřednictvím příjemce,

povinen zajistit, aby příjemce obdržel částku platební transakce v plné

výši.



Oddíl 2



Lhůty pro provádění platebních transakcí



§ 108



(1) Poskytovatel provede platební transakci ve lhůtách dohodnutých s

uživatelem v souladu s ustanoveními tohoto oddílu, nestanoví-li jiný

právní předpis možnost lhůtu prodloužit.



(2) Připadne-li okamžik přijetí peněžních prostředků od uživatele nebo

okamžik připsání částky platební transakce na účet poskytovatele

příjemce na dobu, která není provozní dobou poskytovatele, platí, že k

přijetí nebo připsání došlo na začátku následující provozní doby

poskytovatele.



§ 109



Lhůta pro provedení platební transakce poskytovatelem plátce



(1) Poskytovatel plátce zajistí, aby částka platební transakce byla

připsána na účet poskytovatele příjemce nejpozději do konce

následujícího pracovního dne po okamžiku přijetí platebního příkazu.



(2) Plátce a jeho poskytovatel si mohou dohodnout lhůtu o 1 pracovní

den delší, než je lhůta uvedená v odstavci 1, jedná-li se o platební

transakci v



a) měně euro, ke které je dán papírový platební příkaz a která

nezahrnuje směnu měn,



b) měně euro, ke které je dán papírový platební příkaz a která zahrnuje

směnu měn mezi měnou euro a měnou členského státu, na jehož území ke

směně měn dochází, nebo



c) české měně, která je prováděna výlučně na území České republiky a

zahrnuje jinou směnu měn než směnu mezi českou měnou a měnou euro.



(3) Plátce a jeho poskytovatel si mohou dohodnout lhůtu o 3 pracovní

dny delší, než je lhůta uvedená v odstavci 1, jedná-li se o platební

transakci v



a) měně euro, která zahrnuje směnu měn mezi měnou euro a jinou měnou

než měnou členského státu, na jehož území ke směně měn dochází,



b) české měně, která není prováděna výlučně na území České republiky,

nebo



c) měně jiného členského státu s výjimkou měny euro.



§ 110



Lhůta pro provedení platební transakce poskytovatelem příjemce



Poskytovatel příjemce



a) připíše částku platební transakce na platební účet příjemce, nebo



b) nevede-li příjemci platební účet, dá příjemci částku platební

transakce k dispozici

neprodleně poté, kdy byla připsána na účet poskytovatele příjemce, nebo

jedná-li se o platební transakci v měně jiného než členského státu, do

konce pracovního dne následujícího po dni, kdy byla připsána na účet

poskytovatele příjemce.



§ 111



Lhůta pro provedení platební transakce v rámci jednoho poskytovatele v

české měně



Ustanovení § 109 se nepoužije v případě platební transakce v rámci

téhož poskytovatele na území České republiky v české měně. V tomto

případě musí být částka platební transakce připsána na platební účet

příjemce, nebo nevede-li poskytovatel příjemci platební účet, dána

příjemci k dispozici nejpozději na konci dne, v němž nastal okamžik

přijetí příkazu. Pokud taková platební transakce zahrnuje směnu měn,

mohou se plátce a jeho poskytovatel dohodnout na lhůtě o 1 pracovní den

delší.



§ 112



Lhůta pro provedení platební transakce spočívající ve vložení hotovosti

na platební účet



(1) Vloží-li spotřebitel nebo drobný podnikatel na platební účet

hotovost v měně členského státu, ve které je platební účet veden,

připíše poskytovatel částku platební transakce na platební účet

příjemce neprodleně po přijetí hotovosti. V témže okamžiku nastává den

valuty.



(2) Vloží-li spotřebitel nebo drobný podnikatel na platební účet

hotovost v měně jiného než členského státu, ve které je platební účet

veden, nebo vloží-li uživatel, který není spotřebitelem ani drobným

podnikatelem, na platební účet hotovost v měně, ve které je platební

účet veden, připíše poskytovatel částku platební transakce na platební

účet nejpozději následující pracovní den po dni přijetí hotovosti.

Nejpozději uplynutím této lhůty nastává den valuty.



§ 113



Lhůta pro předání platebního příkazu v případě platební transakce, k

níž dává platební příkaz příjemce nebo plátce prostřednictvím příjemce



(1) V případě platební transakce, k níž dává platební příkaz příjemce

nebo plátce prostřednictvím příjemce, předá poskytovatel příjemce

platební příkaz poskytovateli plátce ve lhůtě dohodnuté mezi příjemcem

a jeho poskytovatelem.



(2) V případě inkasa předá poskytovatel příjemce platební příkaz

poskytovateli plátce ve lhůtě dohodnuté mezi příjemcem a jeho

poskytovatelem tak, aby bylo umožněno dodržení okamžiku přijetí

platebního příkazu dohodnutého mezi plátcem a příjemcem.



§ 114



Den valuty



(1) Den valuty nastává v případě odepsání částky platební transakce z

platebního účtu plátce nejdříve okamžikem přijetí platebního příkazu.



(2) Den valuty nastává v případě připsání částky platební transakce na

platební účet příjemce nejpozději okamžikem, kdy je částka platební

transakce připsána na účet poskytovatele příjemce.



(3) Okamžikem připsání částky platební transakce na platební účet

příjemce musí být částka platební transakce k dispozici příjemci.



Díl 6



Odpovědnost poskytovatele



Odpovědnost poskytovatele za neautorizovanou platební transakci



§ 115



(1) Jestliže byla provedena neautorizovaná platební transakce,

poskytovatel plátce neprodleně po té, co mu plátce neautorizovanou

platební transakci oznámil,



a) uvede platební účet, z něhož byla částka platební transakce

odepsána, do stavu, v němž by byl, kdyby k tomuto odepsání nedošlo,



b) vrátí částku platební transakce, včetně zaplacené úplaty a ušlých

úroků, plátci, jestliže postup podle písmene a) nepřipadá v úvahu.



(2) Odstavec 1 se nepoužije, jestliže ztrátu z neautorizované platební

transakce nese plátce.



§ 116



(1) Plátce nese ztrátu z neautorizovaných platebních transakcí



a) do částky odpovídající 150 eurům, pokud tato ztráta byla způsobena



1. použitím ztraceného nebo odcizeného platebního prostředku, nebo



2. zneužitím platebního prostředku v případě, že plátce nezajistil

ochranu jeho personalizovaných bezpečnostních prvků,



b) v plném rozsahu, pokud tuto ztrátu způsobil svým podvodným jednáním

nebo tím, že úmyslně nebo z hrubé nedbalosti porušil některou ze svých

povinností stanovených v § 101.



(2) Odstavec 1 se nepoužije, pokud plátce nejednal podvodně a



a) ztráta vznikla po té, co plátce oznámil ztrátu, odcizení nebo

zneužití platebního prostředku, nebo



b) poskytovatel nezajistil, aby uživateli byly k dispozici vhodné

prostředky umožňující kdykoliv oznámit ztrátu, odcizení, zneužití nebo

neautorizované použití platebního prostředku.



(3) Plátce nese ztrátu z neautorizované platební transakce s

elektronickými penězi, jejichž povaha poskytovateli neumožňuje zabránit

jejich jakémukoli užití.



Odpovědnost za nesprávně provedenou platební transakci



§ 117



(1) Poskytovatel plátce odpovídá plátci za nesprávně provedenou

platební transakci, ledaže plátci a tam, kde to připadá v úvahu, také

poskytovateli příjemce doloží, že částka nesprávně provedené platební

transakce byla připsána na účet poskytovatele příjemce. Jestliže

neodpovídá za nesprávně provedenou platební transakci poskytovatel

plátce plátci, odpovídá za ni poskytovatel příjemce příjemci.



(2) Jestliže poskytovatel plátce odpovídá plátci za nesprávně

provedenou platební transakci a plátce mu oznámí, že netrvá na

provedení platební transakce, poskytovatel plátce neprodleně



a) uvede platební účet, z něhož byla částka platební transakce

odepsána, do stavu, v němž by byl, kdyby k tomuto odepsání nedošlo,

nebo



b) vrátí částku platební transakce, včetně zaplacené úplaty a ušlých

úroků, plátci, jestliže postup podle písmene a) nepřipadá v úvahu.



(3) Postup uvedený v odstavci 2 se uplatní pouze ve vztahu k částce

nesprávně provedené platební transakce, která nebyla na účet

poskytovatele příjemce připsána před tím, než plátce svému

poskytovateli oznámil, že netrvá na provedení platební transakce, a to

za podmínky, že poskytovatel plátce toto připsání doloží plátci a tam,

kde to připadá v úvahu, také poskytovateli příjemce.



(4) Jestliže poskytovatel plátce odpovídá plátci za nesprávně

provedenou platební transakci a plátce mu neoznámí, že netrvá na

provedení platební transakce, poskytovatel plátce neprodleně zajistí

připsání částky nesprávně provedené platební transakce na účet

poskytovatele příjemce a



a) uvede platební účet plátce do stavu, v němž by byl, kdyby

poskytovatel plátce provedl platební transakci správně, nebo



b) vrátí nesprávně zaplacenou úplatu a ušlé úroky plátci, jestliže

postup podle písmene a) nepřipadá v úvahu.



(5) Jestliže poskytovatel příjemce odpovídá příjemci za nesprávně

provedenou platební transakci, poskytovatel příjemce neprodleně



a) uvede platební účet příjemce do stavu, v němž by byl, kdyby

poskytovatel příjemce provedl platební transakci správně, nebo



b) dá částku nesprávně provedené platební transakce, včetně nesprávně

zaplacené úplaty a ušlých úroků, k dispozici příjemci, jestliže postup

podle písmene a) nepřipadá v úvahu.



(6) V případě platební transakce, k níž dává platební příkaz příjemce

nebo plátce prostřednictvím příjemce, se odstavce 1 až 5 nepoužijí,

jestliže poskytovatel příjemce nesplnil povinnost předat platební

příkaz poskytovateli plátce. Poskytovatel příjemce příjemci na jeho

žádost doloží, zda tuto povinnost splnil.



§ 118



(1) Jestliže platební transakce, k níž dává platební příkaz plátce,

byla provedena nesprávně, poskytovatel plátce vyvine na žádost plátce

veškeré úsilí, které na něm lze spravedlivě požadovat, aby platební

transakce byla vyhledána, a o výsledku informuje plátce; tím není

dotčen § 117.



(2) Jestliže platební transakce, k níž dává platební příkaz příjemce

nebo plátce prostřednictvím příjemce, byla provedena nesprávně,

poskytovatel příjemce vyvine na žádost příjemce veškeré úsilí, které na

něm lze spravedlivě požadovat, aby platební transakce byla vyhledána, a

o výsledku informuje příjemce; tím není dotčen § 117.



§ 119



Nesprávný jedinečný identifikátor



(1) Platební transakce je správně provedena co do osoby příjemce, je-li

provedena v souladu s jeho jedinečným identifikátorem. To platí i

tehdy, jestliže uživatel uvede i další údaje o příjemci, než které jsou

uvedeny ve smlouvě mezi ním a poskytovatelem.



(2) Jestliže uživatel uvedl nesprávný jedinečný identifikátor příjemce,

vyvine poskytovatel plátce veškeré úsilí, které lze na něm spravedlivě

požadovat, aby peněžní prostředky z platební transakce byly vráceny

plátci. Plátce a jeho poskytovatel se mohou v rámcové smlouvě

dohodnout, že poskytovatel je oprávněn za vrácení peněžních prostředků

požadovat úplatu.



Společná ustanovení o odpovědnosti poskytovatele



§ 120



(1) Jestliže uživatel tvrdí, že provedenou platební transakci

neautorizoval nebo že platební transakce byla provedena nesprávně, je

poskytovatel povinen doložit, že byl dodržen postup, který umožňuje

ověřit, že byl dán platební příkaz, že tato platební transakce byla

správně zaznamenána, zaúčtována, a že nebyla ovlivněna technickou

poruchou nebo jinou závadou.



(2) Právo vyplývající z neautorizované nebo nesprávně provedené

platební transakce nevylučuje právo na náhradu škody nebo na vrácení

bezdůvodného obohacení. Čeho však lze vůči poskytovateli dosáhnout

uplatněním práva vyplývajícího z neautorizované nebo nesprávně

provedené platební transakce, toho se nelze domáhat z jiného právního

důvodu.



§ 121



Lhůta pro oznámení neautorizované nebo nesprávně provedené platební

transakce



(1) Plátce může právo vyplývající z neautorizované nebo nesprávně

provedené platební transakce uplatnit u soudu nebo u jiného příslušného

orgánu, oznámí-li neautorizovanou nebo nesprávně provedenou platební

transakci poskytovateli bez zbytečného odkladu poté, co se o ní

dozvěděl, nejpozději však do 13 měsíců ode dne, kdy byla částka

platební transakce odepsána z platebního účtu plátce nebo kdy byla

plátcem jinak dána k dispozici k provedení platební transakce.



(2) Příjemce může právo vyplývající z nesprávně provedené platební

transakce uplatnit u soudu nebo u jiného příslušného orgánu, oznámí-li

nesprávně provedenou platební transakci poskytovateli bez zbytečného

odkladu poté, co se o ní dozvěděl, nejpozději však do 13 měsíců ode

dne, kdy byla částka platební transakce připsána na platební účet

příjemce nebo kdy byla příjemci jinak dána k dispozici.



(3) Poruší-li poskytovatel povinnost uvedenou v § 86, 87, 90 nebo 91,

lhůty pro oznámení neautorizované nebo nesprávně provedené platební

transakce neběží, dokud poskytovatel tuto povinnost nesplní alespoň

dodatečně.



(4) Neoznámí-li uživatel neautorizovanou nebo nesprávně provedenou

platební transakci včas a namítne-li poskytovatel opožděné oznámení,

soud nebo jiný příslušný orgán právo vyplývající z neautorizované nebo

nesprávně provedené platební transakce uživateli nepřizná.



§ 122



Následný postih



(1) Poskytovatel, který splnil svoji povinnost vyplývající z nesprávně

provedené platební transakce, má postih proti poskytovateli nebo

zprostředkujícímu poskytovateli, který toto nesprávné provedení

způsobil. To neplatí v případě platební služby poskytnuté

poskytovatelem plátce nebo poskytovatelem příjemce v jiném než členském

státě ani v případě platební transakce v měně, která není měnou

členského státu.



(2) Odstavcem 1 není dotčeno právo na vydání bezdůvodného obohacení,

právo na náhradu škody nebo jiná práva vyplývající ze smlouvy mezi

poskytovateli nebo zprostředkujícími poskytovateli nebo z jiných

právních předpisů, jimiž se tato smlouva řídí.



§ 123



Zproštění odpovědnosti



Jestliže splnění povinnosti stanovené v tomto dílu a v dílech 4 a 5

zabránila okolnost, která je neobvyklá, nepředvídatelná, nezávislá na

vůli povinné strany a jejíž následky nemohla povinná strana odvrátit,

neodpovídá povinná strana za nesplnění této povinnosti.



HLAVA II



PRÁVA A POVINNOSTI PŘI VYDÁVÁNÍ ELEKTRONICKÝCH PENĚZ



§ 124



Smlouva o vydání elektronických peněz



(1) Vydavatel vydává elektronické peníze na základě smlouvy o vydání

elektronických peněz uzavřené s držitelem. Práva a povinnosti

vydavatele a držitele při provádění platebních transakcí, které se

týkají vydaných elektronických peněz, se řídí ustanoveními upravujícími

smlouvu o platebních službách.



(2) Vydavatel vydává elektronické peníze proti přijetí peněžních

prostředků ve výši odpovídající jmenovité hodnotě vydávaných

elektronických peněz.



(3) Vydavatel nesmí držiteli poskytovat úroky ani jiné výhody závislé

na délce doby, po kterou držitel elektronické peníze drží.



Zpětná výměna elektronických peněz



§ 124a



(1) Zpětnou výměnou se pro účely tohoto zákona rozumí výměna

elektronických peněz za bankovky, mince nebo bezhotovostní peněžní

prostředky ve výši odpovídající jmenovité hodnotě vyměňovaných

elektronických peněz, provedená vydavatelem na žádost držitele. Držitel

může požádat vydavatele o zpětnou výměnu kdykoli.



(2) Požádá-li držitel o zpětnou výměnu přede dnem zániku právního

vztahu ze smlouvy o vydání elektronických peněz, provede vydavatel

zpětnou výměnu v rozsahu, v němž o ni držitel požádá.



(3) Požádá-li držitel o zpětnou výměnu v den zániku právního vztahu ze

smlouvy o vydání elektronických peněz nebo do 1 roku po tomto dni,

provede vydavatel zpětnou výměnu v plném rozsahu. Jestliže nelze určit,

jaká část peněžních prostředků přijatých institucí elektronických peněz

nebo vydavatelem elektronických peněz malého rozsahu je určena pro

platební transakce, které se týkají elektronických peněz, vztahuje se

právo na zpětnou výměnu na všechny takto přijaté peněžní prostředky, a

to v rozsahu, v němž držitel o zpětnou výměnu požádá.



(4) Právo na zpětnou výměnu se nepromlčuje, dokud právní vztah ze

smlouvy o vydání elektronických peněz trvá.



§ 124b



(1) Vydavatel informuje držitele určitě a srozumitelně o podmínkách

zpětné výměny s dostatečným předstihem před tím, než je držitel

smlouvou o vydání elektronických peněz vázán.



(2) Držitel není vázán svým návrhem na uzavření smlouvy o vydání

elektronických peněz, jestliže jej učinil před tím, než byl v souladu s

odstavcem 1 informován o podmínkách zpětné výměny.



(3) Bylo-li sjednáno právo vydavatele na úplatu za provedení zpětné

výměny, náleží vydavateli tato úplata pouze tehdy, jestliže držitel

požádá o zpětnou výměnu přede dnem zániku právního vztahu ze smlouvy o

vydání elektronických peněz nebo více než 1 rok po tomto dni nebo

jestliže držitel vypoví smlouvu o vydání elektronických peněz, která

byla uzavřena na dobu určitou. Úplata musí být přiměřená a musí

odpovídat skutečným nákladům vydavatele.



§ 124c



Požaduje-li zpětnou výměnu osoba přijímající elektronické peníze, která

není spotřebitelem, § 124a odst. 2 a 3 a § 124b odst. 3 se nepoužijí. V

takovém případě se podmínky zpětné výměny řídí smlouvou mezi

vydavatelem a osobou přijímající elektronické peníze.



ČÁST PÁTÁ



SPRÁVNÍ DELIKTY



§ 125



Správní delikty platební instituce a poskytovatele platebních služeb

malého rozsahu



(1) Platební instituce se dopustí správního deliktu tím, že



a) poskytuje platební služby v rozporu s § 10 odst. 2,



b) neoznámí změnu údajů podle § 11,



c) v rozporu s § 13 nevydá peněžní prostředky uživatelům,



d) nedodrží některý z požadavků na kapitál podle § 17,



e) poruší povinnost týkající se řídicího a kontrolního systému podle §

18,



f) poskytuje platební služby prostřednictvím obchodního zástupce, který

nesplňuje podmínky podle § 23 odst. 1,



g) nesplní oznamovací povinnost podle § 23 odst. 2 nebo § 26 odst. 1,



h) svěří výkon významné činnosti týkající se poskytování platebních

služeb jiné osobě v rozporu s § 26 odst. 2, nebo



i) nesplní oznamovací povinnost podle § 29.



(2) Poskytovatel platebních služeb malého rozsahu se dopustí správního

deliktu tím, že



a) poskytuje platební služby v rozporu s § 36 odst. 2,



b) neoznámí změnu údajů podle § 39,



c) v rozporu s § 41 nevydá peněžní prostředky uživatelům, nebo



d) v rozporu s § 44 odst. 2 poskytne uživateli úrok nebo jinou výhodu

závislou na délce doby, po kterou mu jsou peněžní prostředky svěřeny k

provedení platební transakce.



(3) Platební instituce nebo poskytovatel platebních služeb malého

rozsahu se dopustí správního deliktu tím, že



a) nedodrží některý z požadavků na peněžní prostředky, které jim byly

svěřeny k provedení platební transakce, podle § 20,



b) poruší informační povinnost podle § 27,



c) neuchovává dokumenty nebo záznamy podle § 28,



d) nevede evidenci údajů týkajících se pojištěných pohledávek z vkladů

uživatelů podle zákona upravujícího činnost bank, nebo



e) nepředá údaje bance, spořitelnímu a úvěrnímu družstvu nebo

zahraniční bance podle zákona upravujícího činnost bank.



(4) Za správní delikt se uloží pokuta



a) do 10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. b)

nebo odstavce 3 písm. b), c), d) nebo e),



b) do 20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b),

d) až i),



c) do 50 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a)

nebo c), odstavce 2 písm. a), c) nebo d) nebo odstavce 3 písm. a).



§ 126



Správní delikty instituce elektronických peněz a vydavatele

elektronických peněz malého rozsahu



(1) Instituce elektronických peněz se dopustí správního deliktu tím, že



a) neoznámí změnu údajů podle § 48 odst. 3 nebo 4,



b) v rozporu s § 50 nevydá peněžní prostředky držitelům nebo

uživatelům,



c) nedodrží některý z požadavků na kapitál podle § 52a,



d) poruší povinnost týkající se řídicího a kontrolního systému podle §

52c,



e) v rozporu s § 52h odst. 1 vydává elektronické peníze prostřednictvím

jiné osoby, která při vydávání elektronických peněz jedná jejím jménem,



f) poskytuje platební služby prostřednictvím obchodního zástupce, který

nesplňuje podmínky podle § 52h odst. 2,



g) nesplní oznamovací povinnost podle § 52h odst. 3 nebo § 52j odst. 1,



h) svěří výkon významné provozní činnosti vztahující se k vydávání

elektronických peněz nebo k poskytování platebních služeb jiné osobě v

rozporu s § 52j odst. 2, nebo



i) nesplní oznamovací povinnost podle § 52m odst. 1.



(2) Vydavatel elektronických peněz malého rozsahu se dopustí správního

deliktu tím, že



a) vydává elektronické peníze nebo poskytuje platební služby, které se

týkají elektronických peněz, v rozporu s § 53 odst. 2,



b) poskytuje platební služby, které se netýkají elektronických peněz, v

rozporu s § 53 odst. 3,



c) neoznámí změnu údajů podle § 56,



d) v rozporu s § 58 nevydá peněžní prostředky držitelům nebo

uživatelům, nebo



e) v rozporu s § 59 odst. 2 poskytne uživateli úrok nebo jinou výhodu

závislou na délce doby, po kterou mu jsou peněžní prostředky svěřeny k

provedení platební transakce.



(3) Instituce elektronických peněz nebo vydavatel elektronických peněz

malého rozsahu se dopustí správního deliktu tím, že



a) nedodrží některý z požadavků na peněžní prostředky, proti jejichž

přijetí byly vydány elektronické peníze nebo které jim byly svěřeny k

provedení platební transakce, podle § 52e,



b) nesplní informační povinnost podle § 52k, nebo



c) neuchovává dokumenty nebo záznamy podle § 52l.



(4) Za správní delikt se uloží pokuta do



a) 10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. c)

nebo e) nebo odstavce 3 písm. b) nebo c),



b) 20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), c)

až i),



c) 50 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b),

odstavce 2 písm. a), b) nebo d) nebo odstavce 3 písm. a).



§ 127



zrušen



§ 128



Správní delikty provozovatele a účastníka platebního systému



(1) Provozovatel nebo účastník platebního systému se dopustí správního

deliktu tím, že váže přístup právnických osob oprávněných poskytovat

platební služby na splnění některého z požadavků uvedených v § 60 odst.

1 písm. a) nebo b) nebo uloží poskytovateli anebo uživateli jiného

platebního systému, než je platební systém, který sám provozuje nebo

kterého se účastní, některý z požadavků uvedených v § 60 odst. 2 písm.

a), b) nebo c).



(2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 20 000 000

Kč.



§ 129



Správní delikty provozovatele a účastníka platebního systému s

neodvolatelností zúčtování



(1) Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování se

dopustí správního deliktu tím, že



a) v rozporu s § 67 odst. 1 uveřejní změnu pravidel systému bez

souhlasu České národní banky,



b) neoznámí změnu údajů podle § 72 odst. 3, nebo



c) nesplní informační povinnost podle § 73b odst. 1.



(2) Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování se

sídlem v České republice se dopustí správního deliktu tím, že



a) provozuje platební systém s neodvolatelností vypořádání v rozporu s

§ 70 odst. 2,



b) nesplní oznamovací povinnost podle § 73a, nebo



c) nesplní informační povinnost podle § 73b odst. 3.



(3) Účastník platebního systému s neodvolatelností zúčtování se dopustí

správního deliktu tím, že poruší informační povinnost podle § 73b odst.

2 nebo § 73c.



(4) Účastník zahraničního platebního systému s neodvolatelností

zúčtování se dopustí správního deliktu tím, že poruší informační

povinnost podle § 73d.



(5) Za správní delikt se uloží pokuta do



a) 10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. c),

odstavce 2, 3 nebo 4,



b) 20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a)

nebo b).



§ 130



Správní delikty poskytovatele



(1) Poskytovatel se dopustí správního deliktu tím, že soustavně



a) porušuje informační povinnosti podle § 79, 80, 88, § 92 odst. 3, §

93 nebo § 94 odst. 2,



b) porušuje povinnosti týkající se změny rámcové smlouvy podle § 94

odst. 1 nebo 5,



c) vypovídá rámcové smlouvy uzavřené na dobu neurčitou v rozporu s §

96,



d) blokuje platební prostředky v rozporu s § 100,



e) porušuje povinnosti týkající se odmítnutí platebního příkazu podle §

105 odst. 1 nebo 2,



f) nedodržuje lhůty pro provádění platebních transakcí podle § 109 až

113, nebo



g) v rozporu s § 114 odst. 3 nedává peněžní prostředky k dispozici

příjemci.



(2) Poskytovatel plátce se dopustí správního deliktu tím, že porušuje

informační povinnosti podle § 86 odst. 1, § 89 nebo 90.



(3) Poskytovatel příjemce se dopustí správního deliktu tím, že porušuje

informační povinnosti podle § 87 odst. 1 nebo § 91.



(4) Poskytovatel, který vydává platební prostředek, se dopustí

správního deliktu tím, že porušuje povinnosti podle § 102 odst. 1.



(5) Poskytovatel plátce, poskytovatel příjemce nebo osoba, kterou tito

poskytovatelé použili ke splnění svých povinností při provedení

platební transakce, se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s §

107 odst. 1 provádí srážky z částky platební transakce.



(6) Za správní delikt se uloží pokuta



a) do 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a),

odstavce 2 nebo 3,



b) do 10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b)

nebo c),



c) do 20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. d),

e), f) nebo g) nebo odstavce 4 nebo 5.



§ 131



Správní delikty vydavatele



(1) Vydavatel se dopustí správního deliktu tím, že



a) vydává elektronické peníze v rozporu s § 124 odst. 2,



b) poskytuje držiteli úroky nebo jiné výhody v rozporu s § 124 odst. 3,



c) neprovede zpětnou výměnu podle § 124a odst. 2 nebo 3, nebo



d) porušuje informační povinnost podle § 124b odst. 1.



(2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 1 000 000 Kč.



Další správní delikty



§ 132



(1) Právnická osoba se dopustí správního deliktu tím, že



a) poskytuje platební služby nebo vydává elektronické peníze, aniž je k

tomu oprávněna,



b) uvede nesprávný údaj nebo zatají některou skutečnost v žádosti o

povolení nebo o zápis do registru podle tohoto zákona,



c) nesplní oznamovací povinnost podle § 51, nebo



d) neposkytne České národní bance požadované informace nebo vysvětlení

podle § 135a odst. 3.



(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba podléhající dohledu České

národní banky se dopustí správního deliktu tím, že



a) neposkytne České národní bance při výkonu dohledu potřebné informace

nebo požadovaná vysvětlení podle § 135a odst. 3, nebo



b) neprovede ve stanovené lhůtě některé z opatření k nápravě podle §

135d odst. 1 písm. b) až i).



(3) Za správní delikt se uloží pokuta



a) do 10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. c)

nebo písm. d),



b) do 20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b)

nebo odstavce 2,



c) do 50 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a).



§ 133



(1) Poskytovatel se dopustí správního deliktu tím, že



a) v rozporu s čl. 3 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES)

č. 924/2009^2) neúčtuje uživateli za přeshraniční platbu stejný

poplatek jako za odpovídající vnitrostátní platbu stejné hodnoty ve

stejné měně,



b) v rozporu s čl. 4 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES)

č. 924/2009 nesdělí uživateli jeho mezinárodní číslo bankovního účtu

(IBAN) a svůj identifikační kód banky (BIC),



c) v rozporu s čl. 4 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES)

č. 924/2009 neuvede mezinárodní číslo účtu (IBAN) uživatele a svůj

identifikační kód banky (BIC) na výpisu z účtu uživatele nebo v příloze

k němu, nebo



d) v rozporu s čl. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č.

924/2009 sjedná, platí nebo požaduje mezibankovní poplatek.



(2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta



a) do 5 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle písmene a),



b) do 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle písmene b), c) nebo

d).



§ 133a



(1) Poskytovatel se dopustí správního deliktu tím, že



a) jako poskytovatel příjemce v rozporu s čl. 3 odst. 1 nařízení

Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 260/2012^2) není dosažitelný pro

úhradu z podnětu plátce prostřednictvím poskytovatele nacházejícího se

v kterémkoli členském státě,



b) jako poskytovatel plátce v rozporu s čl. 3 odst. 2 nařízení

Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 260/2012 není dosažitelný pro

inkaso z podnětu příjemce prostřednictvím poskytovatele nacházejícího

se v kterémkoli členském státě,



c) využívá za účelem provádění úhrad a inkasa platební schéma, které

nesplňuje některý z požadavků podle čl. 4 odst. 1 nařízení Evropského

parlamentu a Rady (ES) č. 260/2012,



d) nesplní některý z požadavků týkajících se provádění úhrad a

inkasních transakcí podle čl. 5 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu

a Rady (ES) č. 260/2012,



e) nesplní některý z požadavků týkajících se provádění úhrad podle čl.

5 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 260/2012,



f) nesplní některý z požadavků týkajících se provádění inkasních

transakcí podle čl. 5 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady

(ES) č. 260/2012,



g) jako poskytovatel plátce v rozporu s čl. 5 odst. 6 nařízení

Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 260/2012 neprovede kontrolu, zda

částka zadané inkasní transakce odpovídá částce a periodicitě stanovené

ve zmocnění k inkasu,



h) v rozporu s čl. 5 odst. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES)

č. 260/2012 požaduje, aby uživatelé uváděli identifikační kód banky

(BIC) poskytovatele plátce nebo poskytovatele příjemce,



i) v rozporu s čl. 5 odst. 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES)

č. 260/2012 účtuje další poplatky za načítání údajů, nebo



j) v rozporu s čl. 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č.

260/2012 sjedná, platí nebo požaduje mezibankovní poplatek.



(2) Provozovatel platebního systému malých plateb se dopustí správního

deliktu tím, že



a) v rozporu s článkem 4 odst. 2 větou první nařízení Evropského

parlamentu a Rady (ES) č. 260/2012 nezajistí technickou

interoperabilitu platebního systému, jehož je provozovatelem, s

ostatními platebními systémy malých plateb, nebo



b) v rozporu s článkem 4 odst. 2 větou druhou nařízení Evropského

parlamentu a Rady (ES) č. 260/2012 přijme obchodní pravidlo, které

omezuje interoperabilitu platebního systému, jehož je provozovatelem, s

ostatními platebními systémy malých plateb.



(3) Účastník platebního systému malých plateb, který nemá

provozovatele, se dopustí správního deliktu tím, že



a) v rozporu s článkem 4 odst. 2 větou první nařízení Evropského

parlamentu a Rady (ES) č. 260/2012 nezajistí technickou

interoperabilitu platebního systému, jehož je účastníkem, s ostatními

platebními systémy malých plateb, nebo



b) v rozporu s článkem 4 odst. 2 větou druhou nařízení Evropského

parlamentu a Rady (ES) č. 260/2012 přijme obchodní pravidlo, které

omezuje interoperabilitu platebního systému, jehož je účastníkem, s

ostatními platebními systémy malých plateb.



(4) Za správní delikt podle odstavců 1 až 3 se uloží pokuta do 1 000

000 Kč.



§ 134



Přestupky



(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že



a) poskytuje platební služby nebo vydává elektronické peníze, aniž je k

tomu oprávněna,



b) uvede nesprávný údaj nebo zatají některou skutečnost v žádosti o

zápis do registru podle tohoto zákona,



c) nesplní oznamovací povinnost podle § 52b odst. 1, nebo



d) neposkytne České národní bance požadované informace nebo vysvětlení

podle § 135a odst. 3.



(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do



a) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene c) nebo d),



b) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene b),



c) 20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene a).



§ 135



Společná ustanovení



(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že

vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení

právní povinnosti zabránila.



(2) Při určení výše pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti

správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a

k okolnostem, za nichž byl spáchán.



(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže

Česká národní banka o něm nezahájila správní řízení do 1 roku ode dne,

kdy se o něm dozvěděla, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl

spáchán.



(4) Správní delikty podle tohoto zákona projednává Česká národní banka.



(5) Na odpovědnost za správní delikt, k němuž došlo při podnikání

fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení

tohoto zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.



(6) Příjem z pokut uložených Českou národní bankou podle tohoto zákona

je příjmem státního rozpočtu.



(7) Náhradu nákladů správních řízení vedených Českou národní bankou

podle tohoto zákona vybírá Česká národní banka. Příjem z náhrady těchto

nákladů je příjmem České národní banky. Na náhradu nákladů správních

řízení vedených Českou národní bankou se pro účely jejich vybírání a

vymáhání hledí jako na prostředky veřejného rozpočtu. Náhradu nákladů

správních řízení vedených Českou národní bankou vymáhá příslušný celní

úřad.



ČÁST ŠESTÁ



DOHLED



§ 135a



(1) Česká národní banka vykonává dohled nad dodržováním povinností



a) platební instituce, poskytovatele platebních služeb malého rozsahu,

instituce elektronických peněz a vydavatele elektronických peněz malého

rozsahu stanovených tímto zákonem nebo jiným právním předpisem

upravujícím postup při výkonu činností, které jsou tyto osoby oprávněny

vykonávat podle tohoto zákona,



b) provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování se

sídlem v České republice a účastníka platebního systému s

neodvolatelností zúčtování stanovených tímto zákonem nebo jiným právním

předpisem upravujícím postup při provozování platebního systému s

neodvolatelností zúčtování a



c) poskytovatele a vydavatele stanovených tímto zákonem nebo obdobnými

ustanoveními právních předpisů jiných členských států, jimiž se řídí

právní vztah ze smlouvy o platebních službách nebo ze smlouvy o vydání

elektronických peněz, nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie

upravujícím přeshraniční platby v Evropské unii^2) nebo přímo

použitelným předpisem Evropské unie upravujícím požadavky pro úhrady a

inkasa v eurech^2).



(2) Dohled nad dodržováním povinností podle odstavce 1 písm. c)

vykonává Česká národní banka tehdy, jestliže se týkají činnosti, kterou

poskytovatel nebo vydavatel se sídlem nebo místem podnikání v



a) České republice vykonává v České republice,



b) zahraničí vykonává v České republice prostřednictvím pobočky nebo v

rámci jiné trvalé přítomnosti, nebo



c) České republice vykonává v jiném členském státě jinak než

prostřednictvím pobočky nebo jinak než v rámci jiné trvalé přítomnosti.



(3) Osoby podléhající dohledu České národní banky jsou povinny

poskytnout České národní bance při výkonu dohledu požadované informace

a potřebná vysvětlení; to platí obdobně pro provozovatele platebního

systému s neodvolatelností zúčtování se sídlem v jiném členském státě

při posuzování plnění podmínek výkonu jeho činnosti. Česká národní

banka je oprávněna požadovat od každého informace a vysvětlení potřebná

k objasnění skutečností nasvědčujících neoprávněnému poskytování

platebních služeb nebo neoprávněnému vydávání elektronických peněz a

každý je povinen tyto informace a vysvětlení poskytnout; ustanovení

správního řádu upravující předvolání, předvedení a výslech svědka se

použijí obdobně.



(4) Příslušným orgánem podle nařízení o přeshraničních platbách a podle

přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího přeshraniční

platby v Evropské unii^2) a podle přímo použitelného předpisu Evropské

unie upravujícího požadavky pro úhrady a inkasa v eurech^2) je v České

republice Česká národní banka.



§ 135b



(1) Pro povinnost mlčenlivosti při výkonu dohledu podle tohoto zákona

se použijí obdobně ustanovení zákona upravujícího činnost bank o

povinnosti mlčenlivosti při výkonu bankovního dohledu.



(2) Česká národní banka spolupracuje s orgány jiných členských států

vykonávajícími dohled nad osobami oprávněnými poskytovat platební

služby nebo vydávat elektronické peníze, s centrálními bankami jiných

členských států, popřípadě s Evropskou centrální bankou.



(3) Česká národní banka předává orgánům jiných členských států

vykonávajícím dohled nad zahraničními platebními institucemi nebo

zahraničními institucemi elektronických peněz všechny podstatné

informace, zejména informace o tom, že osoby podléhající dohledu těchto

orgánů porušily povinnost týkající se výkonu činností, které jsou tyto

osoby oprávněny vykonávat podle tohoto zákona.



§ 135c



Kontrola na místě



(1) Česká národní banka může vykonat kontrolu na místě u osoby

podléhající jejímu dohledu, u jejího obchodního zástupce nebo u jiné

osoby, jejímž prostřednictvím tato osoba vykonává provozní činnosti

vztahující se k činnostem, které je oprávněna vykonávat podle tohoto

zákona.



(2) Česká národní banka může v jiném členském státě provést kontrolu na

místě u osoby podléhající jejímu dohledu, u jejího obchodního zástupce

nebo u jiné osoby, jejímž prostřednictvím tato osoba vykonává provozní

činnosti vztahující se k činnostem, které je oprávněna vykonávat podle

tohoto zákona, jestliže to oznámí orgánu dohledu tohoto jiného

členského státu. Na žádost České národní banky může tuto kontrolu na

místě provést rovněž tento orgán dohledu jiného členského státu.



(3) Orgán dohledu jiného členského státu může v České republice provést

kontrolu na místě u osoby podléhající jeho dohledu, u jejího obchodního

zástupce nebo u jiné osoby, jejímž prostřednictvím tato osoba vykonává

provozní činnosti vztahující se k činnostem, které je oprávněna

vykonávat podle tohoto zákona, jestliže to oznámí České národní bance.

Na žádost orgánu dohledu jiného členského státu může tuto kontrolu na

místě provést Česká národní banka.



(4) U toho, kdo je důvodně podezřelý, že neoprávněně poskytuje platební

služby nebo neoprávněně vydává elektronické peníze, může Česká národní

banka provést kontrolu na místě v rozsahu, který je nezbytný ke

zjištění skutkového stavu týkajícího se činnosti, která toto podezření

zakládá.



§ 135d



Opatření k nápravě



(1) Jestliže osoba podléhající dohledu České národní banky poruší

povinnost stanovenou tímto zákonem nebo jiným právním předpisem

upravujícím postup při výkonu činností, které je tato osoba oprávněna

vykonávat podle tohoto zákona, může Česká národní banka podle

závažnosti a následků zjištěného nedostatku uložit této osobě, aby



a) ve stanovené lhůtě zjednala nápravu,



b) nevykonávala činnosti, které je oprávněna vykonávat podle tohoto

zákona, nebo některé z nich, dokud nezjedná nápravu,



c) nechala na své náklady provést mimořádný audit,



d) vyměnila svého auditora, jsou-li splněny podmínky pro jednostranné

ukončení smluvního vztahu ze smlouvy o povinném auditu podle zákona

upravujícího činnost auditorů,



e) vyměnila svoji vedoucí osobu,



f) nevykonávala činnosti, které je oprávněna vykonávat podle tohoto

zákona, prostřednictvím obchodního zástupce,



g) nevykonávala činnosti, které je oprávněna vykonávat podle tohoto

zákona, prostřednictvím pobočky v hostitelském členském státě,



h) omezila výkon některých provozních činností vztahujících se k

činnostem, které je oprávněna vykonávat podle tohoto zákona,

prostřednictvím jiné osoby, nebo aby tyto činnosti prostřednictvím jiné

osoby nevykonávala, nebo



i) nakládala s peněžními prostředky, které jí byly svěřeny k provedení

platební transakce nebo proti jejichž přijetí byly vydány elektronické

peníze, pouze stanoveným způsobem.



(2) Opatření k nápravě podle odstavce 1 písm. f) nebo g) může Česká

národní banka uložit platební instituci nebo instituci elektronických

peněz také tehdy, jestliže má důvodné podezření, že v souvislosti s

výkonem činností, které jsou tyto osoby oprávněny vykonávat podle

tohoto zákona, prostřednictvím pobočky nebo obchodního zástupce v

hostitelském členském státě může dojít ke zvýšení nebezpečí legalizace

výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu.



(3) Osoba podléhající dohledu České národní banky, které Česká národní

banka uložila opatření k nápravě podle odstavce 1, informuje Českou

národní banku bez zbytečného odkladu o odstranění nedostatku a o

způsobu zjednání nápravy.



§ 135e



Přijímání podnětů



Přijme-li Česká národní banka podnět k zahájení řízení z moci úřední^7)

ve věci porušení povinnosti poskytovatele nebo vydavatele stanovené

tímto zákonem nebo obdobnými ustanoveními právních předpisů jiného

členského státu, jimiž se řídí právní vztah ze smlouvy o platebních

službách nebo ze smlouvy o vydání elektronických peněz, nebo

použitelným předpisem Evropské unie upravujícím přeshraniční platby v

Evropské unii^2) nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie

upravujícím požadavky pro úhrady a inkasa v eurech^2), odpoví na něj do

60 dnů ode dne, kdy podnět přijala, i když o to ten, kdo podnět podal,

nepožádal. Jestliže to připadá v úvahu, informuje jej Česká národní

banka zároveň o možnosti mimosoudního řešení sporů mezi uživateli a

poskytovateli nebo mezi držiteli a vydavateli podle jiného právního

předpisu^8).



§ 135f



Pořádková pokuta



(1) Česká národní banka může při výkonu dohledu podle tohoto zákona za

podmínek stanovených správním řádem nebo zákonem upravujícím výkon

státní kontroly uložit pořádkovou pokutu do výše 500 000 Kč.



(2) Pořádkovou pokutu lze uložit opakovaně. Úhrn takto uložených pokut

za stejný skutek nesmí přesáhnout částku 2 500 000 Kč.



(3) Příjem z pořádkových pokut je příjmem státního rozpočtu.



ČÁST SEDMÁ



USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ



§ 136



Seznamy a registry



(1) Česká národní banka vede



a) seznam platebních institucí,



b) registr poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu,



c) seznam institucí elektronických peněz,



d) registr vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu,



e) seznam platebních systémů s neodvolatelností zúčtování a



f) seznam účastníků zahraničního platebního systému s neodvolatelností

zúčtování, kteří mají sídlo nebo místo podnikání v České republice.



(2) Do seznamů a registrů podle odstavce 1 písm. a) až d) se zapisují

také údaje o platebních službách, k jejichž poskytování je zapsaná

osoba oprávněna, a o pobočkách, jejichž prostřednictvím je zapsaná

osoba oprávněna poskytovat platební služby nebo vydávat elektronické

peníze. Do seznamů a registrů podle odstavce 1 písm. a) až d) se

zapisují také údaje o obchodních zástupcích, jejichž prostřednictvím je

zapsaná osoba oprávněna poskytovat platební služby.



(3) Do seznamu podle odstavce 1 písm. e) se zapisují také údaje o

provozovateli a účastnících platebního systému s neodvolatelností

zúčtování. Do seznamu podle odstavce 1 písm. f) se zapisuje také údaj o

provozovateli systému, jehož je zapsaná osoba účastníkem, a o právním

řádu, jímž se řídí právní vztahy mezi účastníky tohoto systému při

provádění zúčtování.



(4) Do seznamů a registrů podle odstavce 1 se zapisuje alespoň



a) u právnické osoby obchodní firma nebo název, sídlo a identifikační

číslo osoby, bylo-li přiděleno, a



b) u fyzické osoby obchodní firma nebo jméno a příjmení, adresa

bydliště nebo místo podnikání a identifikační číslo osoby, bylo-li

přiděleno.



(5) Česká národní banka seznamy a registry podle odstavce 1 uveřejňuje

způsobem umožňujícím dálkový přístup. V ústředí a v pobočkách České

národní banky do nich může každý nahlížet.



(6) Česká národní banka seznamy a registry podle odstavce 1 pravidelně

aktualizuje. Proti tomu, kdo jedná v důvěře v zápis do seznamu nebo

registru podle odstavce 1, nemůže zapsaná osoba namítat, že zápis

neodpovídá skutečnosti.



§ 136a



zrušen



§ 137



zrušen



§ 138



zrušen



§ 139



(1) Proti rozhodnutí České národní banky vydanému podle tohoto zákona v

prvním stupni lze podat rozklad.



(2) O rozkladu rozhoduje bankovní rada České národní banky. Ustanovení

zákona upravujícího vedení správního řízení o možném způsobu ukončení

řízení o rozkladu^9) se nepoužije.



§ 140



zrušen



§ 141



Osoby oprávněné poskytovat platební služby a účastníci nebo

provozovatelé platebního systému mohou zpracovávat osobní údaje bez

souhlasu subjektů těchto údajů, jedná-li se o zpracování výlučně pro

účely předcházení podvodům v oblasti platebního styku, jejich

vyšetřování a odhalování. Při tom postupují podle zákona upravujícího

ochranu osobních údajů.



§ 142



Zmocnění



Česká národní banka vydá vyhlášku podle § 9 odst. 3, § 11 odst. 2, § 17

odst. 4, § 18 odst. 6, § 20 odst. 4, § 23 odst. 3, § 26 odst. 4, § 27

odst. 2, § 29 odst. 2, § 37 odst. 3, § 39 odst. 2, § 47 odst. 3, § 48

odst. 4, § 52a odst. 5, § 52b odst. 4, § 52c odst. 6, § 52e odst. 4, §

52h odst. 4, § 52j odst. 4, § 52k odst. 3, § 52m odst. 3, § 54 odst. 3,

§ 56 odst. 2, § 71 odst. 3, § 72 odst. 4 a § 73b odst. 5.



Ustanovení přechodná a závěrečná



§ 143



(1) Ten, kdo není osobou uvedenou v § 5, avšak byl ke dni 24. prosince

2007 oprávněn podle dosavadních právních předpisů poskytovat služby,

které jsou platebními službami podle tohoto zákona, může tyto služby

dnem nabytí účinnosti tohoto zákona poskytovat na základě svého

dosavadního oprávnění do 30. dubna 2011. Při tom je povinen, po dni

nabytí účinnosti tohoto zákona, postupovat podle dosavadních právních

předpisů upravujících podmínky pro výkon jeho činnosti; § 144 odst. 6

až 9 tím není dotčen.



(2) Ten, kdo není osobou uvedenou v odstavci 1 ani v § 5, avšak byl ke

dni nabytí účinnosti tohoto zákona oprávněn poskytovat služby, které

jsou platebními službami podle tohoto zákona, může tyto služby po dni

nabytí účinnosti tohoto zákona poskytovat na základě svého dosavadního

oprávnění, jestliže do 60 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona

podá žádost o povolení k činnosti platební instituce nebo žádost o

zápis do registru poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu. Při

tom je povinen postupovat podle dosavadních právních předpisů

upravujících podmínky pro výkon jeho činnosti do dne nabytí účinnosti

tohoto zákona; § 144 odst. 6 až 9 tím není dotčen. Oprávnění podle věty

první zaniká dnem vydání rozhodnutí o žádosti o povolení k činnosti

platební instituce, rozhodnutí o žádosti o zápis do registru

poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu nebo dnem vydání

osvědčení o zápisu do registru poskytovatelů platebních služeb malého

rozsahu podle tohoto zákona.



§ 144



(1) Licence instituce elektronických peněz vydaná podle dosavadních

právních předpisů se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za

povolení k činnosti instituce elektronických peněz podle tohoto zákona.



(2) Ten, komu bylo uděleno povolení k vydávání elektronických peněz

podle § 19 zákona č. 124/2002 Sb., o převodech peněžních prostředků,

elektronických platebních prostředcích a platebních systémech, ve znění

pozdějších předpisů, (dále jen „dosavadní zákon“) se dnem nabytí

účinnosti tohoto zákona považuje za vydavatele elektronických peněz

malého rozsahu podle tohoto zákona. Česká národní banka jej bez

zbytečného odkladu zapíše do registru vydavatelů elektronických peněz

malého rozsahu.



(3) Žádost o licenci k převodu peněžních prostředků podle § 13a

dosavadního zákona, o které nebylo rozhodnuto do dne nabytí účinnosti

tohoto zákona, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za

žádost o povolení k činnosti platební instituce podle tohoto zákona,

ledaže s tím žadatel do 30 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona

vysloví nesouhlas; v řízení o ní se dále postupuje podle tohoto zákona.



(4) Žádost o licenci instituce elektronických peněz podle § 18b nebo o

povolení podle § 19 dosavadního zákona, o které nebylo rozhodnuto do

dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se dnem nabytí účinnosti tohoto

zákona považuje za žádost o povolení k činnosti instituce

elektronických peněz nebo vydavatele elektronických peněz malého

rozsahu podle tohoto zákona; v řízení o ní se dále postupuje podle

tohoto zákona.



(5) Žádost o licenci k provozování platebního systému podle § 30

dosavadního zákona, o které nebylo rozhodnuto do dne nabytí účinnosti

tohoto zákona, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za

žádost o povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností

zúčtování podle tohoto zákona; v řízení o ní se dále postupuje podle

tohoto zákona.



(6) Právní vztahy mezi poskytovatelem a uživatelem se dnem nabytí

účinnosti tohoto zákona řídí tímto zákonem, i když vznikly přede dnem

nabytí účinnosti tohoto zákona. Vznik těchto právních vztahů, jakož i

jednotlivé nároky, které z těchto právních vztahů vznikly přede dnem

nabytí účinnosti tohoto zákona, se však posuzují podle dosavadních

právních předpisů.



(7) Jestliže byly mezi poskytovatelem a uživatelem ke dni nabytí

účinnosti tohoto zákona sjednány podmínky poskytování platebních

služeb, které jsou pro uživatele méně příznivé než podmínky, které

tento zákon umožňuje sjednat jako nejméně příznivé pro uživatele,

platí, že byly sjednány podmínky, které tento zákon umožňuje sjednat

jako nejméně příznivé pro uživatele.



(8) Při určení, zda je uživatel, který uzavřel smlouvu o platebních

službách přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, drobným

podnikatelem, se za okamžik uzavření smlouvy o platebních službách

považuje den nabytí účinnosti tohoto zákona. Na drobného podnikatele,

který uzavřel smlouvu o platebních službách přede dnem nabytí účinnosti

tohoto zákona, se ustanovení tohoto zákona o drobném podnikateli

vztahují od 1. ledna 2010.



(9) Platební transakce, která byla autorizována přede dnem nabytí

účinnosti tohoto zákona, se provede podle dosavadních právních

předpisů. Jestliže však bylo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona

autorizováno opakované provádění několika platebních transakcí,

provedou se podle dosavadních právních předpisů pouze platební

transakce zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.



§ 145



(1) Do 1. ledna 2012 si mohou plátce a jeho poskytovatel dohodnout

lhůtu o 2 pracovní dny delší, než je lhůta uvedená v § 109 odst. 1,

jedná-li se o platební transakci v měně euro; § 109 odst. 3 písm. a)

tím není dotčen.



(2) Do 1. ledna 2012 se použije § 109 odst. 2 obdobně, jedná-li se o

platební transakci v české měně, která je prováděna výlučně na území

České republiky a zahrnuje směnu měn mezi českou měnou a měnou euro.



(3) Jedná-li se o platební transakci, ke které je dán papírový platební

příkaz, prodlužuje se lhůta podle odstavce 1 o další pracovní den.



§ 146



Zrušuje se:



1. Zákon č. 124/2002 Sb., o převodech peněžních prostředků,

elektronických platebních prostředcích a platebních systémech.



2. Vyhláška č. 548/2002 Sb., kterou se stanoví podmínky pro principy

zúčtování v platebních systémech a náležitosti žádosti o licenci k

provozování platebního systému.



3. Vyhláška č. 91/2006 Sb., kterou se provádí zákon o platebním styku.



4. Vyhláška č. 92/2006 Sb., kterou se stanoví náležitosti žádosti o

povolení k vydávání elektronických peněz.



§ 147



Účinnost



Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. listopadu 2009.



v z. Němcová v. r.



Klaus v. r.



Fischer v. r.



Vybraná ustanovení novel



Čl. II zákona č. 139/2011 Sb.



Přechodná ustanovení



1. Instituce elektronických peněz nebo zahraniční instituce

elektronických peněz, která byla ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona

oprávněna vydávat elektronické peníze podle dosavadních právních

předpisů, může ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do 30. října 2011

vydávat elektronické peníze na základě svého dosavadního povolení k

činnosti instituce elektronických peněz. Přitom postupuje podle

dosavadních právních přepisů; bod 5 tím není dotčen.



2. Vydavatel elektronických peněz malého rozsahu, který byl ke dni

nabytí účinnosti tohoto zákona oprávněn vydávat elektronické peníze

podle dosavadních právních předpisů, může ode dne nabytí účinnosti

tohoto zákona do 30. dubna 2012 vydávat elektronické peníze na základě

své dosavadní registrace vydavatele elektronických peněz malého

rozsahu. Přitom postupuje podle dosavadních právních předpisů; bod 5

tím není dotčen.



3. Žádost o povolení k činnosti instituce elektronických peněz podaná

přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, o které nebylo rozhodnuto do

dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se dnem nabytí účinnosti tohoto

zákona považuje za žádost o povolení k činnosti instituce

elektronických peněz podle § 47 zákona č. 284/2009 Sb., o platebním

styku, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; bod 4

tím není dotčen. Žádost o zápis do registru vydavatelů elektronických

peněz malého rozsahu podaná přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona,

o které nebylo rozhodnuto do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se

dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za žádost o zápis do

registru vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu podle § 54

zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění účinném ode dne

nabytí účinnosti tohoto zákona.



4. Žádost o povolení k činnosti instituce elektronických peněz podaná

přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se považuje za žádost o

povolení k činnosti instituce elektronických peněz podle § 47 zákona č.

284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění účinném ode dne nabytí

účinnosti tohoto zákona, pokud o to žadatel před vydáním rozhodnutí o

této žádosti požádá. Právní účinky rozhodnutí o udělení povolení k

činnosti instituce elektronických peněz vydané na základě této žádosti

nastanou nejdříve dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.



5. Právní vztahy mezi vydavatelem elektronických peněz a držitelem

elektronických peněz se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona řídí

zákonem č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění účinném ode dne

nabytí účinnosti tohoto zákona, i když vznikly přede dnem nabytí

účinnosti tohoto zákona. Vznik těchto právních vztahů, jakož i

jednotlivé nároky, které z těchto právních vztahů vznikly přede dnem

nabytí účinnosti tohoto zákona, se však posuzují podle dosavadních

právních předpisů.



6. Povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností

zúčtování udělená podle dosavadních právních předpisů se dnem nabytí

účinnosti tohoto zákona považuje za povolení k provozování platebního

systému s neodvolatelností zúčtování podle § 71 zákona č. 284/2009 Sb.,

o platebním styku, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto

zákona. Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování na

základě povolení uděleného podle dosavadních právních předpisů se dnem

nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za provozovatele platebního

systému s neodvolatelností zúčtování podle § 70 zákona č. 284/2009 Sb.,

o platebním styku, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto

zákona.



7. Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování na

základě povolení uděleného podle dosavadních právních předpisů uvede

své poměry do souladu s částí třetí zákona č. 284/2009 Sb., o platebním

styku, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,

nejpozději do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Do té

doby dodržuje pravidla činnosti stanovená v § 65 zákona č. 284/2009

Sb., o platebním styku, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti

tohoto zákona, přiměřeně.



8. Platební systém s neodvolatelností zúčtování provozovaný na základě

povolení uděleného podle dosavadních právních předpisů se dnem nabytí

účinnosti tohoto zákona považuje za platební systém s neodvolatelností

zúčtování podle § 62 zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve

znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.



9. Žádost o povolení k provozování platebního systému s

neodvolatelností zúčtování podaná přede dnem nabytí účinnosti tohoto

zákona, o které nebylo rozhodnuto do dne nabytí účinnosti tohoto

zákona, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za žádost o

povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování

podle § 71 zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění účinném

ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.



10. Právní vztahy vzniklé v souvislosti s provozováním platebního

systému s neodvolatelností zúčtování nebo s účastí v něm se dnem nabytí

účinnosti tohoto zákona řídí zákonem č. 284/2009 Sb., o platebním

styku, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, i když

vznikly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Vznik těchto

právních vztahů, jakož i nároky z nich vzniklé přede dnem nabytí

účinnosti tohoto zákona, se však posuzují podle dosavadních právních

předpisů.



Čl. IX zákona č. 37/2012 Sb.



Přechodná ustanovení



1. Platební systém s neodvolatelností zúčtování podle dosavadních

právních předpisů se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za

platební systém s neodvolatelností zúčtování podle § 62 odst. 1 zákona

č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění účinném ode dne nabytí

účinnosti tohoto zákona.



2. Zahraniční platební systém s neodvolatelností zúčtování podle

dosavadních právních předpisů se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona

považuje za zahraniční platební systém s neodvolatelností zúčtování

podle § 62 odst. 2 zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění

účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.



Čl. II zákona č. 261/2014 Sb.



Přechodné ustanovení



Ustanovení § 133a odst. 1 písm. a) až i) zákona č. 284/2009 Sb., ve

znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije ode

dne 31. října 2016, nebo za rok ode dne, kdy Česká republika přijme

euro jako svou zákonnou měnu, pokud tato skutečnost nastane dříve.



1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/26/ES ze dne 19. května

1998 o neodvolatelnosti zúčtování v platebních systémech a v systémech

vypořádání obchodů s cennými papíry, ve znění směrnice Evropského

parlamentu a Rady 2009/44/ES.



Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/64/ES ze dne 13. listopadu

2007 o platebních službách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice

97/7/ES, 2002/65/ES, 2005/60/ES a 2006/48/ES a zrušuje směrnice

97/5/ES, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/111/ES.



Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/44/ES ze dne 6. května 2009,

kterou se mění směrnice 98/26/ES o neodvolatelnosti zúčtování v

platebních systémech a v systémech vypořádání obchodů s cennými papíry

a směrnice 2002/47/ES o dohodách o finančním zajištění, pokud jde o

propojené systémy a pohledávky z úvěru.



Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/110/ES ze dne 16. září 2009

o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a

o obezřetnostním dohledu nad touto činností, o změně směrnic 2005/60/ES

a 2006/48/ES a o zrušení směrnice 2000/46/ES.



Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/78/EU ze dne 24. listopadu

2010, kterou se mění směrnice 98/26/ES, 2002/87ES, 2003/6/ES,

2003/41/ES, 2003/71/ES, 2004/39/ES, 2004/109/ES, 2005/60/ES,

2006/48/ES, 2006/49/ES a 2009/65/ES s ohledem na pravomoci Evropského

orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), Evropského orgánu

dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní

pojištění) a Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné

papíry a trhy).



2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 924/2009 ze dne 16.

září 2009 o přeshraničních platbách ve Společenství a zrušení nařízení

(ES) č. 2560/2001, v platném znění.



Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 260/2012 ze dne 14.

března 2012, kterým se stanoví technické a obchodní požadavky pro

úhrady a inkasa v eurech a kterým se mění nařízení (ES) č. 924/2009.



3) Například § 56 a 56a zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění

zákona č. 228/2002 Sb., zákona č. 284/2004 Sb. a zákona č. 296/2007

Sb., § 2 zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský

řád), ve znění zákona č. 7/2009 Sb.



5) § 5d zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 126/2002

Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 126/2008 Sb. a zákona č.

230/2008 Sb.



6) Například § 307 odst. 1 občanského soudního řádu.



7) § 42 správního řádu.



8) Zákon č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, ve znění pozdějších

předpisů.



9) § 152 odst. 5 správního řádu.



10) Čl. 10 směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/26/ES.



11) Čl. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/48/ES ze dne 14.

června 2006 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu,

ve znění směrnic Komise 2007/18/ES a 2010/16/EU.



12) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24.

listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu

pro cenné papíry a trhy, o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení

rozhodnutí Komise 2009/77/ES.



13) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1092/2010 ze dne 24.

listopadu 2010 o makroobezřetnostním dohledu nad finančním systémem na

úrovni Evropské unie a o zřízení Evropské rady pro systémová rizika.