379/2005 Sb.
ZÁKON
ze dne 19. srpna 2005
o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky,
alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů
Změna: 225/2006 Sb.
Změna: 274/2008 Sb.
Změna: 305/2009 Sb.
Změna: 375/2011 Sb.
Změna: 247/2014 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
OCHRANA PŘED ŠKODAMI PŮSOBENÝMI TABÁKOVÝMI VÝROBKY, ALKOHOLEM A JINÝMI
NÁVYKOVÝMI LÁTKAMI
HLAVA I
OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 1
Tento zákon stanoví
a) opatření směřující k ochraně před škodami na zdraví působenými
tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami^2),
b) opatření omezující dostupnost tabákových výrobků a alkoholu,
c) působnost správních úřadů a orgánů územních samosprávných celků při
tvorbě a uskutečňování programů ochrany před škodami působenými
užíváním tabákových výrobků, alkoholu a jiných návykových látek.
§ 2
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) prodejnou provozovna určená k prodeji zboží a poskytování služeb
kolaudačním rozhodnutím podle zvláštního právního předpisu^3),
b) provozovatelem fyzická nebo právnická osoba, která splňuje podmínky
stanovené zvláštními právními předpisy^3),^4),^5),
c) velkoplošnou prodejnou prodejní prostory obchodních domů, nákupních
středisek a velkoprodejen se specializovanými odděleními nebo pulty,
d) specializovaným oddělením velkoplošných prodejen i stavebně
neoddělené, zjevně a viditelně označené prostory provozoven určené k
nabídce alkoholických nápojů,
e) specializovanou prodejnou prodejna s úzkým sortimentem zboží
stejného nebo obdobného charakteru,
f) smíšenou prodejnou prodejna se širokým sortimentem potravinářského a
spotřebního zboží a prodejna s prodejem zboží s převahou potravin, v
níž je doplňkově prodáváno další zboží,
g) zařízením společného stravování zařízení poskytující stravovací
služby podle zvláštních právních předpisů^4),^6),
h) tabákovým výrobkem výrobek určený ke kouření, šňupání, sání nebo
žvýkání, pokud je vyroben zcela nebo zčásti z tabáku, včetně tabáku
geneticky upraveného,
i) tabákovou potřebou výrobek sloužící ke kouření, šňupání, sání nebo
žvýkání tabáku, s výjimkou výrobků plnících funkci uměleckého předmětu,
j) elektronickou cigaretou výrobek napodobující funkci tabákového
výrobku nebo tabákové potřeby, jehož účelem je vdechování nikotinových
výparů, včetně příslušenství takových výrobků,
k) alkoholickým nápojem lihovina, víno a pivo; alkoholickým nápojem se
rozumí též nápoj, který není uveden ve větě první, pokud obsahuje více
než 0,5 objemového procenta alkoholu,
l) škodlivým užíváním způsob užívání tabákových výrobků, alkoholu nebo
jiných návykových látek, vedoucí k poškození tělesného nebo duševního
zdraví uživatele,
m) škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými
látkami škody, které zahrnují poškození zdraví, zejména závažná
chronická onemocnění, úrazy, otravy a škody způsobené dopravními
nehodami, poškození plodu v těhotenství, předčasná úmrtí, sociální
problémy, zejména ztrátu zaměstnání a rodinné problémy, včetně škod
ekonomických souvisejících s užíváním těchto látek, požáry a
kriminalitu,
n) protidrogovou politikou zahrnující primární prevenci, sekundární
prevenci a terciární prevenci soubor právních, organizačních a dalších
opatření přijímaných a prováděných na úrovni vlády, správních úřadů a
orgánů územních samosprávných celků s cílem snižovat dostupnost
tabákových výrobků, alkoholu a jiných návykových látek a předcházet
jejich užívání, rizikům a škodám, jež z jejich užívání plynou, a
vzniklé škody mírnit,
o) orientačním vyšetřením dechová zkouška, odběr slin nebo stěr z kůže
nebo sliznic,
p) odborným lékařským vyšetřením cílené klinické vyšetření lékařem a
podle jeho ordinace provedení dechové zkoušky nebo odběru vzorků
biologického materiálu,
q) odběrem biologického materiálu zejména odběr vzorku žilní krve,
moči, slin, vlasů nebo stěru z kůže či sliznic,
r) záchytnou službou činnost zajišťující vyšetření, ošetření a následný
pobyt osob pod vlivem alkoholu a jiných návykových látek na záchytné
stanici
s) kuřáckým zařízením zařízení společného stravování provozovaného na
základě hostinské činnosti^5), jehož provozovatel rozhodl o tom, že v
prostorách přístupných zákazníkům je kouření povoleno a provedl
příslušné označení v souladu s tímto zákonem,
t) nekuřáckým zařízením zařízení společného stravování provozovaného na
základě hostinské činnosti^5), jehož provozovatel rozhodl o tom, že v
prostorách přístupných zákazníkům je kouření zakázáno a provedl
příslušné označení v souladu s tímto zákonem,
u) zařízením s vyhrazenými prostory zařízení společného stravování
provozovaného na základě hostinské činnosti^5), v němž jsou některé
jeho prostory přístupné zákazníkům vyhrazeny pro kuřáky a jiné prostory
vyhrazeny pro nekuřáky a jehož provozovatel rozhodl, ve kterých
prostorách přístupných zákazníkům je kouření zakázáno a ve kterých
prostorách přístupných zákazníkům je kouření povoleno a provedl
příslušné označení v souladu s tímto zákonem.
HLAVA II
OMEZENÍ DOSTUPNOSTI TABÁKOVÝCH VÝROBKŮ A ZÁKAZY KOUŘENÍ
§ 3
Tabákové výrobky, tabákové potřeby a elektronické cigarety lze prodávat
pouze v prodejnách podle zvláštního právního předpisu^3), a to na
vyčleněném místě, dále ve stáncích s prodejem denního a periodického
tisku, v zařízeních společného stravování provozovaných na základě
hostinské činnosti^5) nebo v ubytovacích zařízeních, s výjimkou
ubytovacích zařízení určených k ubytování dětí a mládeže^7). Další
omezení a zákazy prodeje tabákových výrobků a tabákových potřeb stanoví
zvláštní právní předpis^8).
Zákazy a omezení prodeje tabákových výrobků a povinnosti osob
prodávajících tabákové výrobky
§ 4
Prodej tabákových výrobků, tabákových potřeb a elektronických cigaret
pomocí prodejních automatů, u nichž nelze vyloučit prodej osobám
mladším 18 let věku, je zakázán. Zásilkový prodej a veškeré další formy
prodeje výrobků uvedených ve větě první, při kterých není možno ověřit
věk kupujícího, jsou zakázány.
§ 5
(1) Zakazuje se prodej a výroba potravinářských výrobků nebo hraček
napodobujících tvar a vzhled tabákových výrobků nebo tabákových potřeb.
(2) Zakazuje se dovoz potravinářských výrobků nebo hraček
napodobujících tvar a vzhled tabákových výrobků nebo tabákových potřeb.
§ 6
(1) Prodávat tabákové výrobky, tabákové potřeby a elektronické cigarety
osobám mladším 18 let se zakazuje.
(2) Prodej tabákových výrobků, tabákových potřeb a elektronických
cigaret na kulturních, společenských a sportovních akcích určených pro
osoby mladší 18 let je zakázán.
§ 7
(1) Provozovatel je povinen na místech prodeje tabákových výrobků,
tabákových potřeb a elektronických cigaret umístit pro kupujícího
zjevně viditelný text zákazu prodeje tabákových výrobků osobám mladším
18 let; text musí být pořízen v českém jazyce černými tiskacími písmeny
na bílém podkladě, o velikosti písma nejméně 5 cm.
(2) Osoba prodávající tabákové výrobky, tabákové potřeby a elektronické
cigarety musí být starší 18 let, pokud se nejedná o žáka připravujícího
se soustavně na budoucí povolání v oborech hotelnictví a turismus,
kuchař-číšník a prodavač.
Zákaz kouření
§ 8
(1) Zakazuje se kouřit
a) na veřejných místech, kterými jsou
1. veřejnosti volně přístupné uzavřené prostory;
2. veřejnosti volně přístupné vnitřní prostory budov státních orgánů a
orgánů územních samosprávných celků;
3. veřejnosti volně přístupné vnitřní prostory zařízení zřízených
státem nebo územními samosprávnými celky;
4. veřejnosti volně přístupné vnitřní prostory finančních institucí;
5. dopravní prostředky veřejné silniční a drážní dopravy a městské
hromadné dopravy;
6. veřejnosti volně přístupné vnitřní prostory budov související s
veřejnou dopravou;
7. kryté nástupiště, přístřešky a čekárny veřejné silniční a drážní
dopravy a městské hromadné dopravy,
s výjimkou stavebně oddělených prostor ke kouření vyhrazených a při
pobytu osob trvale větraných do prostor mimo budovu,
b) ve vnějších i vnitřních prostorách všech typů škol a školských
zařízení^7) a dále ve vnitřních prostorách, kde je poskytována služba
péče o dítě v dětské skupině,
c) ve vnitřních prostorách nekuřáckých zařízení a ve vnitřních
prostorách vyhrazených pro nekuřáky v zařízeních s vyhrazenými
prostory,
d) v uzavřených zábavních prostorách, jako jsou kina, divadla, výstavní
a koncertní síně, dále ve sportovních halách a prostorách, kde jsou
pořádána pracovní jednání s výjimkou zvláštních, stavebně oddělených
prostor ke kouření vyhrazených se zajištěným dostatečným větráním podle
požadavků stanovených zvláštním právním předpisem^4),
e) ve vnitřních prostorách zdravotnických zařízení všech typů, s
výjimkou uzavřených psychiatrických oddělení nebo jiných zařízení pro
léčbu závislostí, ve kterých je dovoleno kouřit pouze v prostorách
stavebně oddělených, ke kouření vyhrazených a při pobytu osob trvale
větraných do prostor mimo budovu,
(2) Ve vnitřních prostorách budov užívaných státními orgány, orgány
územních samosprávných celků, zařízení zřízených státem nebo územním
samosprávným celkem poskytujících veřejné služby a finančních institucí
včetně jejich zařízení společného stravování jsou osoby pověřené jejich
řízením povinny zajistit, aby osoby byly v těchto budovách chráněny
před škodami působenými kouřením. Ustanovení odstavce 1 tím není
dotčeno.
(3) U vstupu do zařízení společného stravování provozovaného na základě
hostinské činnosti^5) je jeho provozovatel povinen viditelně označit,
aby byla zajištěna informovanost osob před vstupem do zařízení, zda jde
o
a) nekuřácké zařízení; musí být označeno grafickou značkou „Kouření
zakázáno“ (obrázek č. 1 přílohy),
b) kuřácké zařízení; musí být označeno grafickou značkou „Kouření
povoleno“ (obrázek č. 2 přílohy), nebo
c) zařízení s vyhrazenými prostory; musí být označeno grafickou značkou
„Stavebně oddělené prostory pro kuřáky a nekuřáky“ (obrázek č. 3
přílohy) a zároveň prostory, v nichž je kouření zakázáno, musí být
označeny grafickou značkou „Kouření zakázáno“ (obrázek č. 1 přílohy) a
prostory, v nichž je kouření povoleno, musí být označeny grafickou
značkou „Kouření povoleno“ (obrázek č. 2 přílohy).
Vzhled grafických značek je upraven v příloze tohoto zákona. Velikost
grafických značek „Kouření zakázáno“ a „Kouření povoleno“ musí být
nejméně 12 cm x 16 cm. Velikost grafické značky „Stavebně oddělené
prostory pro kuřáky a nekuřáky“ musí být nejméně 16 cm x 24 cm.
(4) Kuřácká zařízení a zařízení s vyhrazenými prostory, v nichž je
kouření povoleno, musí mít zajištěné dostatečné větrání podle požadavků
stanovených zvláštním právním předpisem^4). Zařízení s vyhrazenými
prostory musí mít prostory, v nichž je kouření povoleno, stavebně
odděleny od prostor, v nichž je kouření zakázáno.
§ 9
(1) Místa, kde je kouření zakázáno, je jejich provozovatel povinen
označit zjevně viditelnou grafickou značkou „Kouření zakázáno“. Místa
ke kouření vyhrazená je jejich provozovatel povinen označit zjevně
viditelnou grafickou značkou „Kouření povoleno“. Vzhled grafických
značek je upraven v příloze tohoto zákona. Velikost grafických značek
musí být nejméně 12 cm x 16 cm.
(2) Nedodržuje-li osoba zákaz kouření v místech uvedených v § 8 odst. 1
a 2, a to ani po výzvě provozovatele, aby v tomto jednání nepokračovala
nebo aby prostor opustila, je provozovatel oprávněn požádat obecní
policii, nebo Policii České republiky o zákrok směřující k dodržení
zákazu.
§ 9a
Obec v samostatné působnosti může obecně závaznou vyhláškou dočasně
nebo trvale zakázat kouření na veřejně přístupných dětských hřištích,
veřejně přístupných sportovištích, nebo ve vnitřních prostorách budov
určených pro pořádání sportovních, kulturních a společenských akcí,
anebo na sportovních, kulturních a společenských akcích, pokud jsou
tato místa nebo akce určeny nebo vyhrazeny osobám mladším 18 let.
HLAVA III
OMEZENÍ DOSTUPNOSTI ALKOHOLICKÝCH NÁPOJŮ
§ 10
Podmínky prodeje a podávání alkoholických nápojů
(1) Alkoholické nápoje lze prodávat pouze
a) ve specializovaných prodejnách alkoholických nápojů,
b) ve specializovaných odděleních velkoplošných prodejen určených k
prodeji alkoholických nápojů, v prodejnách potravin a smíšených
prodejnách, nebo
c) v zařízeních společného stravování provozovaných na základě
hostinské činnosti, v ubytovacích zařízeních a kulturních zařízeních s
výjimkou zařízení určených pro osoby mladší 18 let.
(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na příležitostný prodej
rozlévaných alkoholických nápojů při slavnostech, tradičních akcích,
výročních trzích a jim podobných akcích.
§ 11
Omezení prodeje a dovozu
(1) Zakazuje se prodej a výroba hraček napodobujících tvar a vzhled
alkoholických nápojů.
(2) Zakazuje se dovoz hraček napodobujících tvar a vzhled alkoholických
nápojů.
(3) Osoba prodávající nebo podávající alkohol musí být starší 18 let,
pokud se nejedná o žáka soustavně se připravujícího na budoucí povolání
v oborech hotelnictví a turismus, kuchař-číšník a prodavač.
Zákaz prodeje nebo podávání alkoholických nápojů a povinnosti osob
prodávajících alkoholické nápoje
§ 12
(1) Zakazuje se prodávat nebo podávat alkoholické nápoje
a) osobám mladším 18 let,
b) na všech akcích určených osobám mladším 18 let,
c) osobám zjevně ovlivněným alkoholickým nápojem nebo jinou návykovou
látkou,
d) ve zdravotnických zařízeních,
e) v prostředcích výlučně určených pro vnitrostátní hromadnou dopravu
osob s výjimkou železničních jídelních vozů, palub letadel a určených
prostor plavidel veřejné lodní dopravy,
f) na sportovních akcích, s výjimkou výčepního piva s extraktem původní
mladiny do 10 hmotnostních procent,
g) ve všech typech škol a školských zařízení^7).
(2) Prodej alkoholických nápojů pomocí prodejních automatů, u nichž
nelze vyloučit prodej osobám mladším 18 let věku, se zakazuje.
Zásilkový prodej a veškeré další formy prodeje, při kterých není možno
ověřit věk kupujícího, jsou zakázány.
(3) Další omezení a zákazy prodeje lihovin stanoví zvláštní právní
předpis^8).
§ 13
Obec v samostatné působnosti může v případě konání kulturní,
společenské nebo sportovní akce přístupné veřejnosti s důvodným rizikem
nárůstu problémů a negativních společenských jevů způsobených jednáním
fyzických osob pod vlivem alkoholu obecně závaznou vyhláškou omezit
nebo zakázat v určitých dnech nebo hodinách nebo na určitých místech
prodej, podávání a konzumaci alkoholických nápojů.
§ 14
Provozovatel je povinen na místech prodeje alkoholických nápojů umístit
pro kupujícího zjevně viditelný text zákazu prodeje osobám mladším 18
let. Text musí být pořízen v českém jazyce černými tiskacími písmeny na
bílém podkladě o velikosti písma nejméně 5 cm.
HLAVA IV
OPATŘENÍ K PŘEDCHÁZENÍ A MÍRNĚNÍ ŠKOD PŮSOBENÝCH TABÁKOVÝMI VÝROBKY,
ALKOHOLEM A JINÝMI NÁVYKOVÝMI LÁTKAMI
§ 15
Zákaz vstupu pro osoby, které jsou zjevně pod vlivem alkoholu nebo
jiných návykových látek
Osobám, které jsou zjevně pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových
látek^2) a jsou ve stavu, v němž bezprostředně ohrožují sebe nebo jiné
osoby, veřejný pořádek nebo majetek, se zakazuje vstupovat do
a) všech veřejných prostor, kde by mohly způsobit sobě nebo jiné osobě
škodu nebo vzbudit veřejné pohoršení,
b) veškerých prostředků veřejné dopravy,
c) veřejně přístupných prostor budov souvisejících s veřejnou dopravou,
d) přístřešků zastávek a nástupišť veřejné silniční a drážní dopravy a
městské hromadné dopravy,
e) prostor, kde probíhají sportovní akce; pořadatel sportovní akce je
povinen zajistit zabránění vstupu těmto osobám,
f) všech prostor, kde je poskytována služba péče o dítě v dětské
skupině.
§ 16
Vyšetření přítomnosti alkoholu nebo jiné návykové látky
(1) Osoba, která vykonává činnost, při níž by mohla ohrozit život nebo
zdraví svoje nebo dalších osob nebo poškodit majetek, nesmí požívat
alkoholické nápoje nebo užívat jiné návykové látky při výkonu této
činnosti nebo před jejím vykonáváním.
(2) Orientačnímu vyšetření a odbornému lékařskému vyšetření
zjišťujícímu obsah alkoholu je povinna se podrobit osoba, u níž se lze
důvodně domnívat, že vykonává činnosti podle odstavce 1 pod vlivem
alkoholu, a dále osoba, u které je důvodné podezření, že přivodila
jinému újmu na zdraví v souvislosti s požitím alkoholického nápoje.
Spočívá-li orientační vyšetření zjišťující obsah alkoholu v dechové
zkoušce provedené analyzátorem alkoholu v dechu, splňujícím podmínky
stanovené zvláštním právním předpisem^9a), odborné lékařské vyšetření
se neprovede. V případě, že osoba tento způsob orientačního vyšetření
odmítne, provede se odborné lékařské vyšetření.
(3) Orientačnímu vyšetření a odbornému lékařskému vyšetření
zjišťujícímu obsah jiné návykové látky než alkoholu je povinna se
podrobit osoba, u níž se lze důvodně domnívat, že vykonává činnosti
podle odstavce 1 pod vlivem jiné návykové látky, a dále osoba, u které
je důvodné podezření, že přivodila jinému újmu na zdraví v souvislosti
s užitím jiné návykové látky.
(4) Vyzvat osobu podle odstavců 1 až 3 ke splnění povinnosti podrobit
se vyšetření podle odstavce 2 a 3 je oprávněn příslušník Policie České
republiky, příslušník Vojenské policie, příslušník Vězeňské služby
České republiky, zaměstnavatel, její ošetřující lékař, strážník obecní
policie nebo osoby pověřené kontrolou osob, které vykonávají činnost,
při níž by mohly ohrozit život nebo zdraví svoje anebo dalších osob
nebo poškodit majetek.
(5) Orientační vyšetření provádí útvar Policie České republiky, útvar
Vojenské policie, Vězeňská služba České republiky, osoba pověřená
kontrolou osob, které vykonávají činnost, při níž by mohly ohrozit
život anebo zdraví svoje nebo dalších osob nebo poškodit majetek,
zaměstnavatel, ošetřující lékař nebo obecní policie. Odborné lékařské
vyšetření provádí poskytovatel zdravotních služeb k tomu odborně a
provozně způsobilý. Odmítne-li osoba podle odstavců 1 až 3 vyšetření
podle odstavců 2 a 3, hledí se na ni, jako by byla pod vlivem alkoholu
nebo jiné návykové látky.
(6) Poskytovatel zdravotních služeb k tomu odborně a provozně způsobilý
je povinen poskytnout subjektům uvedeným v odstavci 4 potřebnou pomoc
provedením odběru biologického materiálu.
(7) Poskytovatel zdravotních služeb je povinen sdělit výsledky
vyšetření subjektům uvedeným v odstavci 4 na základě jejich žádosti. To
neplatí, je-li pacient vyšetřován na přítomnost alkoholu nebo jiné
návykové látky v organismu pouze v souvislosti s poskytovanou zdravotní
péčí pro diferenciální diagnostiku.
(8) Vyšetření biologického materiálu a dopravu do zdravotnického
zařízení za účelem provedení odborného lékařského vyšetření hradí v
případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky než
alkoholu, vyšetřovaná osoba. Neprokáže-li se přítomnost alkoholu nebo
jiné návykové látky, náklady podle věty první nese osoba, která podle
odstavce 4 k vyšetření vyzvala, s výjimkou případů diferenciální
diagnózy hrazené z veřejného zdravotního pojištění podle zvláštního
právního předpisů^10).
(9) Za dopravu osob do zdravotnického zařízení odpovídá osoba, která k
vyšetření podle odstavce 4 vyzvala.
§ 17
Ošetření v protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanici
(1) Protialkoholní a protitoxikomanická záchytná stanice (dále jen
„záchytná stanice“) je zdravotnické zařízení, které zřizuje územně
samosprávný celek, který může v samostatné působnosti zajišťovat v
tomto zařízení poskytování zdravotních služeb též smluvně, a to tak,
aby na celém jeho území byla zajištěna záchytná služba.
(2) Pokud poskytovatel zdravotních služeb k tomu odborně a provozně
způsobilý zjistí, že ošetřovaná osoba není ohrožena na životě selháním
základních životních funkcí, ale pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové
látky nekontroluje své chování, a tím bezprostředně ohrožuje sebe nebo
jiné osoby, veřejný pořádek nebo majetek, nebo je ve stavu vzbuzujícím
veřejné pohoršení, je tato osoba povinna se podrobit ošetření a pobytu
v záchytné stanici po dobu nezbytně nutnou k odeznění akutní
intoxikace.
(3) Za dopravu osob do záchytné stanice odpovídá osoba, která k
vyšetření podle § 16 odst. 4 vyzvala.
(4) Dopravu, vyšetření, ošetření a následný pobyt na záchytné stanici
hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové
látky, ošetřená osoba. V případě, že se přítomnost alkoholu nebo jiné
návykové látky neprokáže, náklady nese osoba, která podle § 16 odst. 4
k vyšetření vyzvala, s výjimkou případů diferenciální diagnózy hrazené
z veřejného zdravotního pojištění podle zvláštního právního předpisu.
(5) Ošetření osoby přijaté na záchytnou stanici oznamuje záchytná
stanice jejímu registrujícímu poskytovateli zdravotních služeb v oboru
všeobecné praktické lékařství. Jde-li o osobu mladší 18 let, oznamuje
se tato skutečnost také jejímu zákonnému zástupci, popřípadě jiné osobě
odpovědné za její výchovu. Při přijetí osoby mladší 18 let se tato
skutečnost oznamuje též orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Jde-li o
osobu s omezenou způsobilostí k právním úkonům nebo zbavenou
způsobilosti k právním úkonům, oznamuje se tato skutečnost
opatrovníkovi určenému soudem^11).
§ 18
Preventivní opatření
Realizaci preventivních opatření koordinuje vláda, finančně a
organizačně zajišťují
a) vláda,
b) Ministerstvo zdravotnictví, jde-li o opatření primární, sekundární a
terciární prevence,
c) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, jde-li o opatření
primární prevence, realizovaná v rámci minimálních preventivních
programů a výchovné péče o osoby mladší 18 let a o uživatele tabákových
výrobků, alkoholu a jiných návykových látek mladší 18 let,
d) Ministerstvo vnitra, jde-li o opatření primární, sekundární a
terciární prevence pro příslušníky Policie České republiky a žáky
policejních škol,
e) Ministerstvo obrany, jde-li o opatření primární, sekundární a
terciární prevence pro příslušníky Armády České republiky,
f) Ministerstvo práce a sociálních věcí, jde-li o opatření primární,
sekundární a terciární prevence pro oblast sociální péče,
g) Ministerstvo spravedlnosti, jde-li o opatření primární, sekundární a
terciární prevence pro osoby ve vazbě a výkonu trestu odnětí svobody.
§ 19
Krátká intervence
Zdravotničtí pracovníci^12) jsou při výkonu svého povolání povinni u
osob užívajících tabákové výrobky, alkohol nebo jiné návykové látky
provést krátkou intervenci spočívající ve včasné diagnostice škodlivého
užívání.
§ 20
Typy odborné péče poskytované osobám škodlivě užívajícím tabákové
výrobky, alkohol nebo jiné návykové látky a osobám na těchto látkách
závislým
(1) Osobám škodlivě užívajícím tabákové výrobky, alkohol nebo jiné
návykové látky a osobám závislým na těchto látkách se poskytuje odborná
péče, jejímž cílem je mírnění škod na zdraví působených tabákovými
výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami.Tato odborná péče je
poskytována poskytovateli zdravotních služeb^13), zařízeními sociálních
služeb, popřípadě jinými zařízeními zřízenými za tímto účelem.
(2) Typy odborné péče o osoby závislé na tabákových výrobcích, alkoholu
nebo jiných návykových látkách jsou:
a) akutní lůžková péče, kterou je diagnostická a léčebná péče
poskytovaná pacientům, kteří se požitím alkoholu nebo jiných návykových
látek uvedli do stavu, v němž jsou bezprostředně ohroženi na zdraví,
případně ohrožují sebe nebo své okolí,
b) detoxifikace, kterou je léčebná péče poskytovaná poskytovatelem
ambulantní a lůžkové péče,
c) terénní programy, kterými jsou programy sociálních služeb a
zdravotní osvěty pro problémové uživatele jiných návykových látek a
osoby na nich závislé,
d) kontaktní a poradenské služby,
e) ambulantní léčba závislostí na tabákových výrobcích, alkoholu a
jiných návykových látkách,
f) stacionární programy, které poskytují nelůžkovou denní léčbu
problémovým uživatelům a závislým na alkoholu a jiných návykových
látkách, jejichž stav vyžaduje pravidelnou péči bez nutnosti vyčlenit
je z jejich prostředí,
g) krátkodobé a střednědobé poskytnutí lůžkové péče, kterým je léčba
problémových uživatelů a závislých na alkoholu a jiných návykových
látkách ve zdravotnických zařízeních lůžkové péče v obvyklém rozsahu 5
až 14 týdnů,
h) rezidenční péče v terapeutických komunitách, kterou je program léčby
a resocializace ve zdravotnických zařízeních lůžkové péče a v
nezdravotnických zařízeních v obvyklém rozsahu 6 až 15 měsíců,
i) programy následné péče, které zajišťují poskytovatelé zdravotních
služeb a jiná zařízení; obsahují soubor služeb, které následují po
ukončení základní léčby a pomáhají vytvářet podmínky pro udržení
abstinence,
j) substituční léčba, kterou je krátkodobá nebo dlouhodobá léčba
závislosti na návykových látkách, jež spočívá v podávání nebo
předepisování látek nahrazujících původní návykovou látku, je prováděna
ve zdravotnických zařízeních ambulantních služeb pod vedením lékaře;
poskytovatelé zdravotních služeb, kteří poskytují substituční léčbu,
jsou povinni hlásit pacienty do Národního registru léčby uživatelů
drog, zřízeného zákonem o zdravotních službách.
(3) Technické, organizační a personální podmínky poskytování typů
odborné péče uvedených v odstavci 2 písm. a), b), e), f), g), h), i) a
j) stanoví Ministerstvo zdravotnictví vyhláškou a kontroluje jejich
dodržování.
HLAVA V
ORGANIZACE A PROVÁDĚNÍ PROTIDROGOVÉ POLITIKY
§ 21
Státní orgány
(1) Realizaci protidrogové politiky zajišťuje a koordinuje vláda
prostřednictvím ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy,
jak vyplývá z jejich působnosti na základě zvláštního právního
předpisu^15). Komplexní preventivní opatření v oblasti protidrogové
politiky provádějí zejména
a) Ministerstvo zdravotnictví, jde-li o opatření primární, sekundární a
terciární prevence zdravotních škod působených užíváním tabákových
výrobků, alkoholu a jiných návykových látek,
b) Ministerstvo práce a sociálních věcí v oblasti sociálních služeb,
jde-li o opatření primární, sekundární a terciární prevence sociálních
škod působených užíváním tabákových výrobků, alkoholu a jiných
návykových látek,
c) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v oblasti primární
prevence ve školách a školských zařízeních, v léčebné výchovné péči o
děti a mladistvé do 18 let a o uživatele návykových látek mladší 18
let.
(2) Vláda může za účelem koordinace protidrogové politiky zřídit
zvláštní poradní orgán a případně ho pověřit přímým výkonem některých
činností.
(3) Orgány uvedené v odstavcích 1 a 2 se podílejí na financování
programů protidrogové politiky a kontrolují účelné využití finančních
prostředků ze státního rozpočtu. Při své činnosti se řídí Národní
strategií protidrogové politiky, kterou schvaluje vláda. Národní
strategii protidrogové politiky předkládá pověřený člen vlády.
§ 22
Územní samosprávné celky
(1) Kraj v samostatné působnosti
a) koordinuje a podílí se na realizaci protidrogové politiky na svém
území, za tím účelem spolupracuje se státními orgány, s orgány obcí a s
poskytovateli služeb v oblasti protidrogové politiky,
b) ve spolupráci se státními orgány i s orgány obcí zpracovává krajskou
strategii protidrogové politiky,
c) podílí se na financování programů protidrogové politiky a kontroluje
účelné využití těchto finančních prostředků,
d) zřizuje za účelem koordinace protidrogové politiky na svém území
funkci krajského protidrogového koordinátora,
e) zřizuje svůj iniciativní nebo poradní orgán pro oblast protidrogové
politiky v souladu se zvláštním právním předpisem^16),
f) zajišťuje záchytnou službu na svém území dle potřeby; za tímto
účelem zřizuje nebo zakládá záchytné stanice, nemůže-li zajistit tuto
službu záchytnými stanicemi, provozovanými jinými právnickými osobami
nebo fyzickými osobami,
g) koordinuje zřizování, zakládání a činnost záchytných stanic
zřizovaných či zakládaných obcemi v samostatné působnosti či fyzickými
nebo právnickým osobami,
h) ročně soustřeďuje a vyhodnocuje údaje o situaci týkající se škod
působených tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami na
svém území.
(2) Obec v samostatné působnosti
a) podílí se na realizaci protidrogové politiky na svém území, za tím
účelem spolupracuje se státními orgány, s orgány kraje a s
poskytovateli služeb v oblasti protidrogové politiky,
b) v případě potřeby a ve spolupráci s orgány kraje zpracovává a
přijímá místní plán protidrogové politiky, který schvaluje
zastupitelstvo obce,
c) v případě potřeby se podílí na financování programů protidrogové
politiky a kontroluje účelné využití těchto finančních prostředků,
d) v případě potřeby zřizuje za účelem koordinace protidrogové politiky
na svém území funkci místního protidrogového koordinátora, případně
zvláštní iniciativní nebo poradní orgán^17),
e) je oprávněná zřizovat či zakládat záchytné stanice, nebo se podílet
na financování takových stanic.
(3) Obce mohou uzavřít smlouvu o společném výkonu některých činností
podle odstavce 2^18).
(4) Obec v přenesené působnosti kontroluje dodržování ustanovení tohoto
zákona a dalších předpisů týkajících se ochrany před škodami působenými
tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami, činí
opatření k odstranění zjištěných nedostatků a vyvozuje důsledky,
zejména ukládá sankce.
§ 23
Krajský a místní protidrogový koordinátor
(1) Krajský protidrogový koordinátor
a) napomáhá při uskutečňování veškerých činností kraje v oblasti
protidrogové politiky,
b) koordinuje, průběžně kontroluje a vyhodnocuje plnění úkolů
vyplývajících z krajské strategie protidrogové politiky,
c) spolupracuje s obcemi na tvorbě místních plánů protidrogové
politiky,
d) spolupracuje se státními a nestátními subjekty zabývajícími se
programy prevence a léčby návykových nemocí,
e) řeší úkoly v oblasti protidrogové politiky státu na úrovni kraje a
poskytuje součinnost státním orgánům v oblasti protidrogové politiky.
(2) Místní protidrogový koordinátor
a) napomáhá při uskutečňování veškerých činností obce v oblasti
protidrogové politiky,
b) koordinuje, průběžně kontroluje a vyhodnocuje plnění úkolů
vyplývajících z místního plánu protidrogové politiky,
c) spolupracuje se státními a nestátními subjekty zabývajícími se
programy prevence a léčby návykových nemocí.
(3) V rámci pracovního poměru krajského protidrogového koordinátora
nemůže být sjednán jiný druh práce, než je plnění úkolů krajského
protidrogového koordinátora. Vedlejší činnost krajského protidrogového
koordinátora u téhož zaměstnavatele je vyloučena. V rámci pracovního
poměru místního protidrogového koordinátora může být sjednán i jiný
druh práce, pokud tím není ohroženo plnění úkolů místního
protidrogového koordinátora^19).
HLAVA VI
KONTROLA, SPRÁVNÍ DELIKTY A SANKCE
§ 24
(1) Kontrolu dodržování povinností stanovených tímto zákonem, s
výjimkou povinností podle § 5 a § 11 odst. 1 a 2, vykonává
a) obec v přenesené působnosti,
b) obecní policie,
c) Policie České republiky,
d) v případě stravovacích služeb též orgán ochrany veřejného zdraví.
(2) Kontrolu dodržování povinností podle § 5 odst. 1 a § 11 odst. 1
vykonává Česká obchodní inspekce.
(3) Kontrolu dodržování povinností podle § 5 odst. 2 a § 11 odst. 2
vykonává celní úřad.
(4) Sankce za správní delikty ukládají orgány uvedené v odstavci 1
písm. a) a d) a v odstavcích 2 a 3.
(5) Při provádění kontroly a při ukládání sankcí postupují kontrolní
orgány podle zvláštních právních předpisů^20).
(6) Fyzická nebo právnická osoba se jako provozovatel dopustí správního
deliktu tím, že
a) neprovede povinné značení podle tohoto zákona,
b) umožní kouření na místě, na němž je kouření tímto zákonem nebo
obecně závaznou vyhláškou obce zakázáno,
c) prodá tabákový výrobek, tabákovou potřebu, elektronickou cigaretu
nebo alkoholický nápoj mimo místa tímto zákonem pro prodej stanovená,
d) prodá tabákový výrobek, tabákovou potřebu, elektronickou cigaretu
nebo alkoholický nápoj pomocí prodejního automatu, u něhož nelze
vyloučit prodej osobě mladší 18 let věku nebo pomocí jiné formy, u
které není možno ověřit věk kupujícího,
e) prodá, vyrobí nebo doveze potravinářský výrobek nebo hračku
napodobující tvar a vzhled tabákového výrobku nebo tabákové potřeby
anebo hračku napodobující tvar a vzhled alkoholického nápoje,
f) nezajistí prodej tabákových výrobků, tabákových potřeb nebo
alkoholických nápojů anebo podávání alkoholických nápojů osobou
uvedenou v § 7 odst. 2 a v § 11 odst. 3,
g) prodá tabákový výrobek, tabákovou potřebu, elektronickou cigaretu
nebo alkoholický nápoj na akci určené pro osoby mladší 18 let anebo
podá alkoholický nápoj na akci určené pro osoby mladší 18 let,
h) prodá tabákovou potřebu osobě mladší 18 let,
i) prodá tabákový výrobek, elektronickou cigaretu nebo alkoholický
nápoj osobě mladší 18 let anebo podá alkoholický nápoj osobě mladší 18
let.
(7) Poskytovatel zdravotních služeb, který poskytuje substituční léčbu,
se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 20 odst. 2 písm. j)
nenahlásí pacienty do Národního registru léčby uživatelů drog.
(8) Za správní delikt se uloží pokuta ve výši
a) až 5 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 6 písm. a),
b) 5 000 Kč až 10 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 6
písm. b) a odstavce 7,
c) 10 000 Kč až 50 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 6
písm. c) až h),
d) 50 000 Kč až 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 6
písm. i).
(9) Za správní delikt podle odstavce 6 písm. c) až i) a odstavce 7 lze
navíc uložit provozovateli zákaz činnosti až na dobu 2 let.
(10) Při stanovení sankce se přihlédne k délce doby, po kterou
porušování povinnosti trvalo, k okolnostem, za nichž k protiprávnímu
jednání došlo a k následkům tohoto jednání.
(11) Řízení o uložení sankce lze zahájit do 1 roku ode dne, kdy se
kontrolní orgány o porušení povinnosti dozvěděly, nejpozději však do 3
let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.
(12) Pokutu nelze uložit, byla-li za totéž jednání uložena pokuta podle
jiných právních předpisů.
(13) Na řízení o správních deliktech se vztahuje správní řád.
(14) Orgán, který pokutu uložil, ji vybírá. Pokuta je příjmem státního
rozpočtu, s výjimkou pokuty uložené obcí, která je příjmem rozpočtu
obce. Při vybírání a vymáhání uložených pokut se postupuje podle
zvláštního právního předpisu^21).
(15) Probíhá-li souběžně několik řízení o tomtéž správním deliktu, v
řízení pokračuje a dokončí je orgán, který řízení zahájil jako první.
HLAVA VII
§ 25
Přechodné ustanovení
Krajskou strategii protidrogové politiky podle § 22 odst. 1 písm. b)
kraj poprvé vytvoří pro rok 2006.
§ 26
zrušen
HLAVA VIII
ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ
§ 27
Zrušují se:
1. Zákon č. 37/1989 Sb., o ochraně před alkoholismem a jinými
toxikomaniemi.
2. Zákon č. 190/1999 Sb., kterým se mění zákon č. 37/1989 Sb., o
ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi, ve znění pozdějších
předpisů.
3. Vyhláška č. 187/1989 Sb., kterou se provádí zákon o ochraně před
alkoholismem a jinými toxikomaniemi.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona č. 132/2000 Sb.
§ 28
V zákoně č. 132/2000 Sb., o změně a zrušení některých zákonů
souvisejících se zákonem o krajích, zákonem o obcích, zákonem o
okresních úřadech a zákonem o hlavním městě Praze, ve znění zákona č.
217/2000 Sb., zákona č. 143/2001 Sb., zákona č. 86/2002 Sb., zákona č.
356/2003 Sb., zákona č. 22/2004 Sb., zákona č. 93/2004 Sb., zákona č.
99/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb. a zákona č. 587/2004 Sb., se část
třicátá třetí zrušuje.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona č. 320/2002 Sb.
§ 29
V zákoně č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v
souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění zákona č.
426/2002 Sb., zákona č. 518/2002 Sb., zákona č. 354/2003 Sb., zákona č.
356/2003 Sb., zákona č. 22/2004 Sb., zákona č. 41/2004 Sb., zákona č.
99/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 326/2004 Sb., zákona č.
436/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb., zákona č.
587/2004 Sb. a zákona č. 179/2005 Sb., se část třicátá druhá zrušuje.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona č. 200/1990 Sb.
§ 30
Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění zákona č. 337/1992 Sb.,
zákona č. 344/1992 Sb., zákona č. 359/1992 Sb., zákona č 67/1993 Sb.,
zákona č. 290/1993 Sb., zákona č. 134/1994 Sb., zákona č. 82/1995 Sb.,
zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 279/1995 Sb., zákona č. 289/1995 Sb.,
zákona č. 112/1998 Sb., zákona č. 168/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb.,
zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb.,
zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 361/2000 Sb.,
zákona č. 370/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č.
52/2001 Sb., zákona č. 164/2001 Sb., zákona č. 254/2001 Sb., zákona č.
265/2001 Sb., zákona č. 273/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č.
312/2001 Sb., zákona č. 6/2002 Sb., zákona č. 62/2002 Sb., zákona č.
78/2002 Sb., zákona č. 216/2002 Sb., zákona č. 259/2002 Sb., zákona č.
285/2002 Sb., zákona č. 311/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č.
218/2003 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č.
47/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č.
559/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 95/2005 Sb., se mění
takto:
1. V § 30 odst. 1 písm. a) se za slovo "let" vkládají slova " , osobě,
o níž lze mít pochybnost, zda splňuje podmínku věku,".
2. V § 30 odst. 1 písmeno i) včetně poznámky pod čarou č. 3o zní:
"i) odepře se podrobit vyšetření, zda není ovlivněn alkoholem nebo
jinou návykovou látkou, k němuž byl vyzván podle zvláštního právního
předpisu^3o),
3o) § 16 odst. 3 zákona č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před
škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými
látkami a o změně souvisejících zákonů.".
3. V § 30 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se
písmena k) až o), která znějí:
"k) prodá jednotlivé cigarety nebo neuzavřené jednotkové balení
cigaret,
l) kouří na místech zákonem zakázaných,
m) prodá výrobek podobný tabákovému výrobku, tabákové potřebě ve formě
potravinářského výrobku nebo hračky, a nebo podobný alkoholickému
nápoji ve formě hračky,
n) prodá tabákový výrobek, tabákovou potřebu nebo alkoholický nápoj v
zařízení nebo na akcích určených osobám mladším 18 let,
o) prodá, podá nebo jinak umožní užití tabákového výrobku osobě mladší
18 let nebo neodepře jejich prodej fyzické osobě, o níž lze mít
pochybnost, že splňuje podmínku věku.".
4. V § 30 se na konci odstavce 2 doplňuje věta "Za přestupek podle
odstavce 1 písm. l) a m) lze uložit pokutu do 1 000 Kč, za přestupek
podle odstavce 1 písm. k) lze uložit pokutu do 10 000 Kč, za přestupek
podle odstavce 1 písm. n) lze uložit pokutu do 20 000 Kč a za přestupek
podle odstavce 1 písm. o) lze uložit pokutu do 30 000 Kč.".
5. V § 86 písm. a) se slova "§ 30 odst. 1 písm. a) až j)" nahrazují
slovy "§ 30 odst. 1 písm. a) až o)".
6. V § 86 písm. d) úvodní části ustanovení se za slovo "policie"
vkládají slova "přestupky na úseku ochrany před alkoholismem a jinými
toxikomaniemi podle § 30 odst. 1 písm. a), c), g) až i), k) až o),".
7. V § 86 písm. d) se body 2 a 3 zrušují.
Dosavadní bod 4 se označuje jako bod 2.
ČÁST PÁTÁ
Změna zákona č. 353/2003 Sb.
§ 31
V § 107 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění zákona
č. 217/2005 Sb., se na začátek odstavce 5 vkládá věta "Jednotkové
balení cigaret musí obsahovat nejméně 20 kusů cigaret.".
ČÁST ŠESTÁ
zrušena
§ 32
zrušen
ČÁST SEDMÁ
ÚČINNOST
§ 33
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2006, s výjimkou části první
§ 4, 5, § 11 odst. 1 a § 12 odst. 2, které nabývají účinnosti dnem 1.
července 2006, a s výjimkou části páté, která nabývá účinnosti dnem 1.
ledna 2007.
Zaorálek v. r.
Klaus v. r.
Paroubek v. r.
Příloha
Grafické značky
A. Grafická značka "Kouření zakázáno" charakteru zákazové grafické
značky (obrázek č. 1) má obdélníkový tvar s poměrem šířka/výška 3 : 4,
bílým pozadím, černým okrajem a s kruhem s červeným okrajem, červeným
šikmým pruhem a s černou hořící cigaretou na bílém pozadí a černými
tiskacími písmeny "KOUŘENÍ ZAKÁZÁNO".
Obrázek č. 1
B. Grafická značka "Kouření povoleno" charakteru výstražné grafické
značky (obrázek č. 2) má obdélníkový tvar s poměrem šířka/výška 3 : 4,
bílým pozadím, černým okrajem a s trojúhelníkem s černým okrajem a s
černou hořící cigaretou na žlutém pozadí a černými tiskacími písmeny
"KOUŘENÍ POVOLENO" a "KOUŘENÍ VÁŽNĚ ŠKODÍ VÁM I LIDEM VE VAŠEM OKOLÍ".
Slova "KOUŘENÍ POVOLENO" jsou uvedena dvojnásobnou velikostí písma než
"KOUŘENÍ VÁŽNĚ ŠKODÍ VÁM I LIDEM VE VAŠEM OKOLÍ".
Obrázek č. 2
C. Grafická značka "Stavebně oddělené prosotry pro kuřáky a nekuřáky"
(obrázek č. 3), má obdélníkový tvar s poměrem šířka/výška 4 : 6, s
bílým pozadím, černým okrajem a jsou na ní znázorněny symboly "Kouření
zakázáno" s kruhem s červeným okrajem, červeným šikmým pruhem a s
černou hořící cigaretou na bílém pozadí a "Kouření povoleno" s
trojúhelníkem s černým okrajem a s černou hořící cigaretou na žlutém
pozadí, mezi nimi je znázorněn symbol zdi z červených cihel. Pod oběma
symboly je černými tiskacími písmeny "STAVEBNĚ ODDĚLENÉ PROSTORY PRO
KUŘÁKY A NEKUŘÁKY".
Obrázek č. 3.
2) Zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých
dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
3) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu
(stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
4) Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany
zdraví při práci.
5) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský
zákon), ve znění pozdějších předpisů.
6) § 23 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně
některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 274/2003 Sb.
7) Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším
odborném a jiném vzdělávání (školský zákon).
8) § 132 a 133 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění
pozdějších předpisů.
9) Nařízení vlády č. 11/2002 Sb., kterým se stanoví vzhled a umístění
bezpečnostních značek a zavedení signálů, ve znění nařízení vlády č.
405/2004 Sb.
9a) Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 345/2002 Sb., kterou se
stanoví měřidla k povinnému ověřování a měřidla podléhající schválení
typu, ve znění vyhlášky č. 65/2006 Sb.
10) Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a
doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
11) Občanský soudní řád.
12) § 2 písm. b) zákona č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a
uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu
zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta.
§ 2 písm. b) zákona č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání
způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu
činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně
některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických
povoláních).
13) Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich
poskytování (zákon o zdravotních službách).
15) Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních
orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
16) Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění
pozdějších předpisů.
Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších
předpisů.
17) Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění
pozdějších předpisů.
Zákon č. 131/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
18) § 46 zákona č. 128/2000 Sb., ve znění zákona č. 313/2002 Sb.
§ 22 a 23 zákona č. 131/2000 Sb.
19) Zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.
20) Například zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o
změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění pozdějších
předpisů, zákon č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky, ve
znění pozdějších předpisů.
21) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění
pozdějších předpisů.
