449/2001 Sb.



ZÁKON



ze dne 27. listopadu 2001



o myslivosti



Změna: 320/2002 Sb.



Změna: 59/2003 Sb.



Změna: 444/2005 Sb.



Změna: 296/2007 Sb.



Změna: 124/2008 Sb.



Změna: 227/2009 Sb.



Změna: 281/2009 Sb.



Změna: 18/2012 Sb.



Změna: 501/2012 Sb.



Změna: 170/2013 Sb., 344/2013 Sb.



Změna: 357/2014 Sb.



Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:



ČÁST PRVNÍ



OBECNÁ USTANOVENÍ



§ 1



Předmět a účel úpravy



(1) Tento zákon upravuje



a) chov a zachování druhů zvěře volně žijících na území České

republiky,



b) výjimečné držení zvěře v zajetí,



c) dovoz a vývoz živé zvěře,



d) dovoz a vypouštění živočichů, kteří zatím nežijí na území České

republiky,



e) tvorbu a využití honiteb,



f) postavení a právní poměry honebního společenstva,



g) ochranu myslivosti,



h) užívání honebních pozemků a zlepšování životních podmínek zvěře,



i) regulaci stavů zvěře, provádění lovu zvěře, včetně lovu zvěře na

nehonebních pozemcích,



j) provádění lovu živočichů, kteří nejsou zvěří,



k) náhradu škody způsobené zvěří a při provozování myslivosti, jakož i

náhradu škody způsobené na zvěři a na mysliveckých zařízeních,



l) kontrolu ulovené zvěře,



m) výkon státní správy myslivosti, dozoru a sankce za neplnění nebo

porušení povinností,



n) státní podporu udržení historické a kulturní úrovně a tradic české

myslivosti.



(2) Tento zákon se nevztahuje na jedince druhů zvěře, které jsou drženy

v uznaných farmových chovech a které jsou považovány za hospodářská

zvířata.^1),^2)



§ 2



Vymezení pojmů



Pro účely tohoto zákona se rozumí



a) myslivostí soubor činností prováděných v přírodě ve vztahu k volně

žijící zvěři jako součásti ekosystému a spolková činnost směřující k

udržení a rozvíjení mysliveckých tradic a zvyků jako součásti českého

národního kulturního dědictví,



b) zvěří obnovitelné přírodní bohatství představované populacemi druhů

volně žijících živočichů uvedených v písmenech c) a d),



c) druhy zvěře, které nelze lovit podle mezinárodních smluv, jimiž je

Česká republika vázána a které byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů nebo ve

Sbírce mezinárodních smluv,^3) nebo druhy zvěře, které jsou zvláště

chráněnými živočichy podle zvláštních právních předpisů^4) a nebyla-li

k jejich lovu povolena výjimka podle těchto předpisů:



- savci: bobr evropský (Castor fiber), kočka divoká (Felis silvestris),

los evropský (Alces alces), medvěd hnědý (Ursus arctos), rys ostrovid

(Lynx lynx), vlk euroasijský (Canis lupus), vydra říční (Lutra lutra),



- ptáci: čírka modrá (Anas querquedula), čírka obecná (Anas crecca),

havran polní (Corvus frugilegus), holub doupňák (Columba oenas),

jeřábek lesní (Bonasa bonasia), jestřáb lesní (Accipiter gentilis),

káně lesní (Buteo buteo), káně rousná (Buteo lagopus), kopřivka obecná

(Anas strepera), kormorán velký (Phalacrocorax carbo), koroptev polní

(Perdix perdix), krahujec obecný (Accipiter nisus), krkavec velký

(Corvus corax), křepelka polní (Coturnix coturnix), lžičák pestrý (Anas

clypeata), moták pochop (Circus aeruginosus), poštolka obecná (Falco

tinnunculus), racek chechtavý (Larus ridibundus), raroh velký (Falco

cherrug), sluka lesní (Scolopax rusticola), sojka obecná (Garrulus

glandarius), sokol stěhovavý (Falco peregrinus), tetřev hlušec (Tetrao

urogallus), tetřívek obecný (Lyrurus tetrix), volavka popelavá (Ardea

cinerea), výr velký (Bubo bubo),



d) druhy zvěře, kterou lze obhospodařovat lovem:



- savci: daněk skvrnitý (Dama dama), jelen evropský (Cervus elaphus),

jelenec běloocasý (Odocoileus virginianus), jezevec lesní (Meles

meles), kamzík horský (Rupicapra rupicapra), koza bezoárová (Capra

aegagrus), králík divoký (Oryctolagus cuniculus), kuna lesní (Martes

martes), kuna skalní (Martes foina), liška obecná (Vulpes vulpes),

muflon (Ovis musimon), ondatra pižmová (Ondatra zibethica), prase

divoké (Sus scrofa), sika Dybowského (Cervus nippon dybowskii), sika

japonský (Cervus nippon nippon), srnec obecný (Capreolus capreolus),

tchoř tmavý (Mustela putorius), tchoř stepní (Mustela eversmannii) a

zajíc polní (Lepus europaeus),



- ptáci: bažant královský (Syrmaticus reevesii), bažant obecný

(Phasianus colchicus), hrdlička zahradní (Streptopelia decaocto), holub

hřivnáč (Columba palumbus), husa běločelá (Anser albifrons), husa polní

(Anser fabalis), husa velká (Anser anser), kachna divoká (Anas

platyrhynchos), krocan divoký (Meleagris gallopavo), lyska černá

(Fulica atra), orebice horská (Alectoris graeca), perlička obecná

(Numida meleagris), polák chocholačka (Aythya fuligula), polák velký

(Aythya ferina), straka obecná (Pica pica), špaček obecný (Sturnus

vulgaris), vrána obecná (Corvus corone),



e) nehonebními pozemky pozemky uvnitř hranice současně zastavěného

území obce, jako náměstí, návsi, tržiště, ulice, nádvoří, cesty, hřiště

a parky, pokud nejde o zemědělské nebo lesní pozemky mimo toto území,

dále pozemky zastavěné, sady, zahrady a školky řádně ohrazené, oplocené

pozemky sloužící k farmovému chovu zvěře,^1),^2) obvod dráhy, dálnice,

silnice, letiště se zpevněnými plochami, hřbitovy a dále pozemky, které

byly za nehonební prohlášeny rozhodnutím orgánu státní správy

myslivosti,



f) honebními pozemky všechny pozemky v písmenu e) neuvedené,



g) souvislými honebními pozemky takové honební pozemky, jestliže se lze

dostat z jednoho na druhý bez překročení cizího pozemku; úzké pozemkové

pruhy nepřerušují tuto souvislost, leží-li však ve směru podélném,

nezakládají souvislost mezi pozemky jimi spojenými; za takové pruhy se

nepovažují dálnice, silnice dálničního typu, přehrady a letiště se

zpevněnými plochami,



h) právem myslivosti souhrn práv a povinností zvěř chránit, cílevědomě

chovat, lovit, přivlastňovat si ulovenou nebo nalezenou uhynulou zvěř,

její vývojová stadia a shozy paroží, jakož i užívat k tomu v nezbytné

míře honebních pozemků,



i) honitbou soubor souvislých honebních pozemků jednoho nebo více

vlastníků vymezený v rozhodnutí orgánu státní správy myslivosti, v němž

lze provádět právo myslivosti podle tohoto zákona,



j) oborou druh honitby s podmínkami pro intenzivní chov zvěře s obvodem

trvale a dokonale ohrazeným nebo jinak uzpůsobeným tak, že chovaná zvěř

z obory nemůže volně vybíhat,



k) bažantnicí část honitby, v níž jsou vhodné podmínky pro intenzivní

chov bažantů; vyhláška stanoví způsob posouzení těchto podmínek a

postup, jakým bude vymezena část honitby jako bažantnice,



l) jakostní třídou honitby stupeň její úživnosti; vychází z přírodních

podmínek v honitbě a stanovuje ji orgán státní správy myslivosti ve

spolupráci s orgány státní správy lesů, zemědělství a ochrany přírody,

a to vždy, když dojde ke změně podmínek úživnosti v honitbě,



m) držitelem honitby osoba, které byla rozhodnutím orgánu státní správy

myslivosti honitba uznána,



n) uživatelem honitby držitel honitby, pokud honitbu využívá sám, nebo

osoba, které držitel honitby honitbu pronajal,



o) za vlastníka honebního pozemku se pro účely tohoto zákona považuje i

právnická osoba, která byla k výkonu vlastnických práv státu a jiných

majetkových práv státu na pozemcích ve vlastnictví státu zřízena nebo

založena.



ČÁST DRUHÁ



CHOV A ZUŠLECHŤOVÁNÍ ZVĚŘE



§ 3



Zásady chovu



(1) K zachování všech druhů zvěře v přírodě činí orgány státní správy

myslivosti potřebná opatření. Přitom se poskytuje podpora a ochrana

geograficky původním druhům zvěře. Chovem zvěře se rozumějí odborné

zásahy sledující určité vymezené biologické cíle, zachování rovnováhy

mezi stavy spárkaté zvěře a prostředím, udržování přírodní kvality

genofondu zvěře, cílené zvyšování chovné kvality zvěře a úprava stavů

zvěře na optimální stav.



(2) Držitel honitby a v případě jejího pronájmu nájemce honitby (dále

jen "uživatel honitby") je povinen zajišťovat v honitbě chov zvěře v

rozmezí mezi minimálním a normovaným stavem zvěře, které jsou určeny v

rozhodnutí orgánu státní správy myslivosti o uznání honitby. Minimálním

stavem zvěře je stav, při kterém není druh ohrožen na existenci a jeho

populační hustota zabezpečuje biologickou reprodukci druhu. Normovaným

stavem je nejvýše přípustný jarní stav, který odpovídá kvalitě

životního prostředí zvěře a úživnosti honitby; uvádí v rámci jakostní

třídy honitby i požadovaný poměr pohlaví a věkovou skladbu zvěře a

koeficient očekávané produkce.



(3) Normované stavy zvěře se uvádí i pro oblasti chovu zvěře, které

vymezuje na návrh jednoho nebo více držitelů honiteb rozhodnutím orgán

státní správy myslivosti. Oblastí chovu zvěře je souvislé území tvořené

souborem honiteb s přibližně stejnými vhodnými přírodními podmínkami

pro zvěř a určené k chovu určitého druhu zvěře spárkaté, s výjimkou

zvěře srnčí, jelence a prasete divokého, nebo jeho místní populace nebo

poddruhu či geografické rasy, případně pro vzácné druhy zvěře (tetřev,

tetřívek, jeřábek) nebo ohrožené druhy zvěře. U honitby určené pro chov

uvedených druhů spárkaté zvěře musí celá její výměra být v oblasti

tohoto chovu. Vytvoření oblasti chovu nesmí vést ke zvýšení ekologické

zátěže dotčeného území.



(4) Vyhláška stanoví způsob stanovení minimálních a normovaných stavů

zvěře, zařazování honiteb nebo jejich částí do jakostních tříd.



§ 4



Omezení směřující k zachování druhu zvěře



(1) Orgán státní správy myslivosti může z důvodu obecného zájmu omezit

v některých honitbách obvyklý způsob jejich mysliveckého užívání,

stanovit jeho podmínky nebo vydat pokyny pro myslivecké hospodaření v

takových honitbách.



(2) Dovoz a vývoz živé zvěře i jejích vývojových stadií lze provádět

jen se souhlasem orgánu státní správy myslivosti, a to za podmínek v

něm stanovených. K dovozu a vypouštění geograficky nepůvodních druhů

živočichů, které jsou považovány za zvěř Mezinárodní mysliveckou

organizací (CIC), je nutný předchozí souhlas orgánu ochrany přírody,

orgánu státní správy myslivosti a dodržení veterinárních předpisů.^5)

Po takto povoleném vypuštění druhu se tento druh stává zvěří podle

tohoto zákona.



§ 5



Zákazy stanovené k zachování druhů zvěře



(1) V zájmu zachování druhů zvěře se zakazuje



a) vypouštět do honiteb jedince druhů zvěře, které jsou drženy ve

farmových chovech,^1),^2) nebo jejich mláďata,



b) vypouštět do honiteb zvěř a zvířata získaná křížením mezi druhy

zvěře a mezi druhy hospodářských zvířat,



c) vypouštět do honiteb zvěř, která byla chována v zajetí; výjimku z

tohoto zákazu může povolit orgán státní ochrany přírody,



d) zavádět v honitbě další druhy zvěře bez předchozího souhlasu orgánu

státní správy myslivosti po vyjádření orgánu státní ochrany přírody.



(2) Vypouštět zvěř do honitby může jen držitel honitby; jiná osoba jen

s jeho souhlasem. Vypouštět zvěř lze jenom se souhlasem orgánů státní

správy myslivosti, lesů a ochrany přírody pro danou honitbu, nejedná-li

se o vypouštění zvěře po udělení výjimky podle odstavce 1 písm. c) nebo

po vydání povolení podle odstavce 1 písm. d) nebo po povolení vydaném

při dovozu zvěře anebo ze zavedených intenzivních chovů zvěře.



§ 6



Chovatelské přehlídky



(1) Pro hodnocení kvality chované zvěře a kontroly lovené zvěře jsou

orgány státní správy myslivosti ve svých územních obvodech, popřípadě

pro oblast chovu zvěře oprávněny každoročně rozhodnout o konání

chovatelské přehlídky trofejí a za tím účelem ustavit hodnotitelskou

komisi. Pořádání chovatelské přehlídky mohou svěřit myslivecké

organizaci.^6) O pořádání chovatelské přehlídky a její organizaci jsou

uživatelé honiteb uvědoměni způsobem v místě obvyklým. Trofejí se

rozumí rohy, parohy a parůžky rohaté a parohaté zvěře včetně lebky

oddělené před prvním krčním obratlem, zbraně u prasete divokého, lebky

a kůže některých šelem.



(2) Pro hodnocení význačných trofejí (trofejí, které přesahují

medailové bodové hodnoty podle metodiky Mezinárodní myslivecké

organizace, a to jelen 215 b., sika japonský 260 b., sika Dybowského

400 b., daněk 190 b., srnec 140 b., jelenec 300 b., muflon 225 b.,

kamzík 110 b., kňour 125 b.) a hodnocení na celostátních výstavách nebo

výstavách s mezinárodní účastí ustaví ústřední orgán státní správy

myslivosti ústřední hodnotitelskou komisi a pověří některou mysliveckou

organizaci^6) vedením evidence význačných trofejí České republiky.



(3) Před vývozem význačné trofeje do zahraničí musí být trofej

ohodnocena alespoň jedním členem ústřední hodnotitelské komise,

vystavena hodnotitelská tabulka a pořízena fotodokumentace trofeje.

Hodnotitelskou tabulku je povinna osoba převážející význačnou trofej do

zahraničí předložit celnímu úřadu vývozu.



§ 7



Chov zvěře v zajetí



(1) Chov zvěře v zajetí je možný jen se souhlasem orgánu státní správy

myslivosti. K žádosti o udělení souhlasu předkládá žadatel vyjádření

veterinárních orgánů^5) a orgánů na ochranu zvířat proti týrání^7) k

navrhovaným podmínkám chovu. Souhlasu není třeba, jde-li o chov zvěře v

zoologické zahradě zřízené obcí nebo krajem nebo jde-li o držení a chov

loveckých dravců. Za chov zvěře v zajetí se nepovažuje krotký chov nebo

polodivoký chov zvěře prováděný pro účely zazvěřování honiteb, péče o

zraněnou zvěř prováděná uživatelem honitby po nezbytnou dobu, záchranné

chovy a stanice potřebné péče o zraněné živočichy zřizované podle

předpisů o ochraně přírody.^8) Záchranné chovy zvláště chráněných

živočichů a péče o zraněné živočichy zvláště nechráněné, pokud jsou

zvěří, lze však provádět jen v zařízeních schválených také orgánem

státní správy myslivosti. Vypouštění jedinců z těchto zařízení do

honitby lze provádět jen po projednání s orgánem státní správy

myslivosti a s vědomím držitele a uživatele honitby.



(2) K dočasnému držení lišky obecné v zajetí pro účely výcviku psů

loveckých plemen je třeba souhlasu orgánu státní správy myslivosti a

orgánu na ochranu zvířat proti týrání, které mohou stanovit podmínky

pro výkon této činnosti.



ČÁST TŘETÍ



OCHRANA MYSLIVOSTI A ZLEPŠOVÁNÍ ŽIVOTNÍCH PODMÍNEK ZVĚŘE



HLAVA I



OCHRANA MYSLIVOSTI



§ 8



Základní povinnosti



(1) Ochranou myslivosti se rozumí ochrana zvěře před nepříznivými vlivy

prostředí, před nakažlivými nemocemi, před škodlivými zásahy lidí a

před volně pobíhajícími domácími zvířaty; ochrana životních podmínek

zvěře, zajištění klidu v honitbě a ochrana mysliveckých zařízení.



(2) Každý, kdo vstupuje se svou činností do přírody, si musí počínat

tak, aby nedocházelo ke zbytečnému ohrožování nebo zraňování zvěře a k

poškozování jejích životních podmínek.



§ 9



Omezení a zákazy dané v zájmu ochrany



(1) Je zakázáno plašit zvěř jakýmkoliv způsobem, s výjimkou opatření k

zabránění škodám působeným zvěří a dovolených způsobů lovu. Dále je

zakázáno rušit zvěř při hnízdění a kladení mláďat a provádět další

činnosti záporně působící na život zvěře jako volně žijících živočichů,

pokud nejde o činnosti při obhospodařování pozemků nebo o činnosti při

návštěvách honiteb jako součástí krajiny.



(2) Rovněž je zakázáno poškozovat nebo ničit slaniska, napajedla,

zařízení pro přikrmování, pozorování a lov zvěře a další myslivecká

zařízení. K jejich vybudování a umístění je nutný předchozí souhlas

vlastníka honebního pozemku. Nedá-li žádný z vlastníků honebních

pozemků v honitbě tento souhlas, rozhodne o umístění slaniska,

napajedla nebo zařízení pro přikrmování zvěře orgán státní správy

myslivosti. Ustanovení zvláštních právních předpisů^9) tím nejsou

dotčena.



(3) Na žádost uživatele honitby může orgán státní správy myslivosti,

zejména v době hnízdění, kladení a odchovu mláďat nebo provádění lovů,

nařídit přiměřené omezení nebo i zákaz vstupu do honitby nebo jejích

částí, omezení jízdy koňmi a tažnými psy a omezení jiných sportovních

nebo zájmových činností. Uvedená opatření se nevztahují na hospodářskou

činnost vlastníků, popřípadě nájemců honebních pozemků.



(4) Orgán státní správy myslivosti spolupracuje s dalšími orgány státní

správy, jimž jsou právnické i fyzické osoby povinny oznamovat konání

hromadných akcí v přírodě,^10) a sděluje těmto orgánům požadavky

potřebné k ochraně zvěře a jejích životních podmínek.



§ 10



Povinnosti vlastníků domácích a hospodářských zvířat a vlastníků

pozemků



(1) Je zakázáno vlastníkům domácích zvířat, včetně zvířat ze zájmových

chovů a zvířat z farmových chovů zvěře, nechat je volně pobíhat v

honitbě mimo vliv svého majitele nebo vedoucího.



(2) Při obhospodařování pozemků, jejich ohrazování při pastvě a podobně

jsou vlastníci, popřípadě nájemci pozemků povinni dbát, aby nebyla zvěř

zraňována nebo usmrcována; ustanovení předpisů na ochranu zvířat proti

týrání tím nejsou dotčena.^7) Ustanovení zvláštních právních předpisů

na ochranu zvěře při obhospodařování pozemků nejsou dotčena.^11)



(3) K zabránění škodám působeným na zvěři při obhospodařování honebních

pozemků jsou povinni



a) vlastníci, popřípadě nájemci honebních pozemků oznámit s předstihem

uživateli honitby dobu a místo provádění zemědělských prací v noční

době, kosení pícnin a použití chemických přípravků na ochranu rostlin,



b) provozovatelé mechanizačních prostředků na kosení pícnin používat

účinných plašičů zvěře, a pokud je to možné, provádět sklizňové práce

tak, aby zvěř byla vytlačována od středu sklízeného pozemku k jeho

okraji,



c) provozovatelé silážních jam a krechtů provádět opatření proti

nežádoucímu přístupu zvěře.



§ 11



Povinnosti uživatelů honiteb



(1) V zájmu ochrany zvěře jsou uživatelé polních honiteb povinni

pečovat o zakládání remízků a jiných vhodných úkrytů pro zvěř a

uživatelé lesních honiteb o zakládání políček pro zvěř na pozemcích, na

kterých jim to vlastník, popřípadě uživatel honebních pozemků na jejich

žádost písemně povolí; vlastník, popřípadě nájemce lesních pozemků může

tuto činnost povolit jen při dodržení předpisů o lesích.^12)



(2) Uživatelé honiteb jsou povinni provést po oznámení vlastníků,

popřípadě nájemců honebních pozemků podle § 10 odst. 3 písm. a)

potřebná opatření k záchraně zvěře.



(3) Uživatelé honiteb jsou povinni provádět v době nouze dostupná a

přiměřená opatření k záchraně zvěře, zejména ve spojitosti se

záplavami, povodněmi, lesními požáry a extrémně vysokou sněhovou

pokrývkou.



(4) Uživatel honitby je povinen provozovat krmelce, zásypy, slaniska a

napajedla a v době nouze zvěř řádně přikrmovat. Počty a objemy těchto

zařízení se uvádějí v plánu mysliveckého hospodaření a v ročním

statistickém výkazu o honitbě.



(5) Zjistí-li orgán státní správy myslivosti, že zvěř trpí hladem, a

nezjedná-li uživatel honitby po výzvě orgánu státní správy myslivosti

okamžitou nápravu, rozhodne tento orgán o krmení zvěře na náklad

uživatele. Odvolání podané proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný

účinek.^13)



(6) Uživatelé honiteb jsou povinni s vlastníky, popřípadě nájemci

honebních pozemků, kteří na těchto pozemcích hospodaří a nejsou členy

honebního společenstva, projednat alespoň 7 dnů předem konání činností,

které mohou omezit obhospodařování těchto pozemků.



HLAVA II



MYSLIVECKÁ STRÁŽ



§ 12



Ustanovení myslivecké stráže



(1) Uživatel honitby je povinen pro každých započatých 500 ha honitby

navrhnout orgánu státní správy myslivosti ustanovení jedné myslivecké

stráže. Návrh na ustanovení myslivecké stráže se předkládá do 30 dnů od

uzavření smlouvy o nájmu honitby anebo do 30 dnů ode dne, kdy byl

uživatel honitby vyrozuměn orgánem státní správy myslivosti o zrušení

ustanovení myslivecké stráže; v případě užívání honitby na vlastní účet

se návrh předkládá do 30 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí o uznání

honitby.



(2) Mysliveckou stráž ustanovuje orgán státní správy myslivosti na

období 10 let; opakované ustanovení je možné. Návrh musí obsahovat

písemný souhlas osoby navrhované na ustanovení mysliveckou stráží.

Nesplní-li uživatel honitby povinnost podle odstavce 1, může ustanovit

mysliveckou stráž orgán státní správy myslivosti a vyrozumí o tom

uživatele honitby.



(3) Mysliveckou stráží může být ustanovena fyzická osoba, která



a) je starší 21 let,



b) má bydliště na území České republiky,



c) je bezúhonná,



d) má způsobilost k právním úkonům,



e) je fyzicky a zdravotně způsobilá pro výkon funkce myslivecké stráže,



f) prokázala znalost práv a povinností myslivecké stráže podle tohoto

zákona a znalost souvisejících předpisů,



g) složila slib tohoto znění: "Slibuji, že jako myslivecká stráž budu s

největší pečlivostí a svědomitostí plnit povinnosti při výkonu ochrany

myslivosti, že budu při výkonu této činnosti dodržovat právní předpisy

a nepřekročím oprávnění příslušející myslivecké stráži.",



h) má platný lovecký lístek a platný zbrojní průkaz a je pojištěna (§

48),



i) vyslovila s ustanovením do funkce písemný souhlas.



(4) Za bezúhonného se podle tohoto zákona nepovažuje ten, kdo byl

pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin nebo uznán vinným ze

spáchání přestupku na úseku myslivosti^14) nebo komu byla pravomocně

uložena pokuta podle tohoto zákona.



(5) K posouzení bezúhonnosti osoby požádá orgán státní správy

myslivosti o vydání opisu z evidence Rejstříku trestů.^15) Při

posuzování bezúhonnosti se nepřihlíží k zahlazení odsouzení podle

zvláštního zákona.^16)Žádost o vydání opisu z evidence Rejstříku trestů

a opis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě,

a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.



(6) Orgán státní správy myslivosti před ustanovením prověří znalosti

navrhované osoby podle odstavce 3 písm. f) a přijme její slib podle

odstavce 3 písm. g). Ustanovení mysliveckou stráží provede vydáním

služebního odznaku se státním znakem a průkazu myslivecké stráže, ve

kterém uvede dobu jeho platnosti a obvod působnosti. Obvod působnosti

myslivecké stráže je vymezován honitbou (honitbami).



(7) Myslivecká stráž je povinna oznámit orgánu, který ji ustanovil,

každou změnu podmínek uvedených v odstavci 3, a to do 30 dnů od vzniku

této změny.



(8) Vyhláška stanoví vzor služebního odznaku se státním znakem, vzor

průkazu myslivecké stráže a podrobnosti o předpokladech pro výkon

funkce myslivecké stráže a o jejich ověřování.



§ 13



Zrušení ustanovení mysliveckou stráží



(1) Ustanovení mysliveckou stráží zaniká



a) uplynutím doby, na kterou byl vystaven průkaz myslivecké stráže,



b) zánikem nájmu honitby u osoby, která byla ustanovena na návrh

nájemce této honitby,



c) smrtí myslivecké stráže,



d) doručením oznámení myslivecké stráže orgánu státní správy myslivosti

o skončení výkonu funkce, nebo



e) zrušením ustanovení orgánem státní správy myslivosti.



(2) Orgán státní správy myslivosti ustanovení myslivecké stráže zruší,

pokud osoba přestala tuto funkci vykonávat nebo přestala splňovat

podmínky stanovené v § 12 odst. 3 nebo se prokáže, že byla ustanovena

na podkladě nesprávných nebo nepravdivých údajů. Orgán státní správy

myslivosti může ustanovení myslivecké stráže zrušit též na návrh

uživatele honitby anebo z vlastního podnětu, pokud myslivecká stráž

porušila při výkonu svých povinností tento zákon.



(3) Osoba, jejíž ustanovení mysliveckou stráží zaniklo podle odstavce 1

písm. a), b), d) nebo e), je povinna neprodleně odevzdat služební

odznak a průkaz myslivecké stráže orgánu státní správy myslivosti,

který ji ustanovil mysliveckou stráží. V případě, že k zániku

ustanovení došlo podle odstavce 1 písm. c), přechází uvedená povinnost

na dědice, popřípadě na jinou osobu, která má služební odznak a průkaz

myslivecké stráže ve své dispozici.



§ 14



Oprávnění myslivecké stráže



(1) Myslivecká stráž je oprávněna



a) požadovat od osob, které jsou v honitbě se střelnou zbraní nebo s

jinou loveckou výzbrojí, předložení zbrojního průkazu, průkazu zbraně,

loveckého lístku, povolenky k lovu a potvrzení o povinném pojištění,

popřípadě jiného průkazu, jímž lze prokázat jméno, příjmení, datum

narození a místo trvalého nebo přechodného pobytu,



b) zastavit a prohlížet v honitbě a na účelových komunikacích^17) v

honitbě dopravní prostředky včetně přepravovaných zavazadel, je-li

důvodné podezření, že přepravují nebo obsahují neoprávněně nabytou

zvěř, a za tím účelem požadovat předložení dokladu o nabytí zvěře,



c) zadržet osobu, kterou přistihne v honitbě při neoprávněném lovu nebo

při jiné činnosti tímto zákonem zakázané, nebo osobu, kterou přistihne

v honitbě se zakázanou loveckou výzbrojí anebo se střelnou zbraní,

pokud nejde o osobu oprávněnou podle zvláštních právních předpisů držet

střelnou zbraň i na honebních pozemcích, a neprodleně přivolat orgán

Policie České republiky (dále jen "policie"),



d) odejmout osobám uvedeným v písmenech b) a c) střelnou zbraň nebo

zakázanou loveckou výzbroj, chycenou, ulovenou nebo přepravovanou zvěř,

popřípadě i loveckého psa a fretku a vykázat je z honitby; o odnětí

věci sepsat úřední záznam a osobě, jíž byla věc odňata, vystavit

potvrzení o odnětí věci a odňatou střelnou zbraň nebo zakázanou

loveckou výzbroj odevzdat neprodleně orgánu policie; osoby uvedené v

písmenech a) až d) jsou povinny výzvám či úkonům v nich uvedeným

vyhovět, popřípadě jich uposlechnout,



e) usmrcovat v honitbě toulavé psy, kteří mimo vliv svého vedoucího ve

vzdálenosti větší než 200 m od nejbližší nemovitosti sloužící k bydlení

pronásledují zvěř; pokud je tato nemovitost umístěna na oploceném

pozemku, počítá se vzdálenost od jeho oplocení. Toto oprávnění se

nevztahuje na psy ovčáckých a loveckých plemen, na psy slepecké,

zdravotnické, záchranářské a služební; usmrcovat kočky potulující se v

honitbě ve vzdálenosti větší než 200 m od nejbližší nemovitosti

sloužící k bydlení; pokud je tato nemovitost umístěna na oploceném

pozemku, počítá se vzdálenost od jeho oplocení,



f) usmrcovat mývala severního, psíka mývalovitého, norka amerického

nebo nutrii říční a další vyhláškou stanovené zavlečené druhy živočichů

v přírodě nežádoucí,



g) usmrcovat po předchozím oznámení místně příslušnému obecnímu úřadu

zdivočelá hospodářská zvířata a dále volně se pohybující označená

zvířata z farmových chovů zvěře ve vzdálenosti větší než 200 m od

nehonebního pozemku, na němž je farmový chov provozován,



h) požadovat pomoc nebo součinnost orgánů policie, popřípadě obecní

policie, pokud nemůže splnění svých povinností zajistit vlastními

silami a prostředky,



i) ukládat a vybírat pokuty v blokovém řízení za přestupky podle

zvláštního právního předpisu,^18)



j) vstupovat na pozemky v honitbě v rozsahu nezbytně nutném k výkonu

funkce.



(2) Myslivecká stráž, která usmrtila psa nebo kočku, zdivočelé

hospodářské zvíře nebo označené zvíře z farmového chovu zvěře, je

povinna o tom neprodleně informovat jeho vlastníka, pokud je známý, a

sdělit mu místo usmrcení zvířete a popřípadě jej na toto místo

doprovodit.



(3) Prohlídka dopravních prostředků a zavazadel podle odstavce 1 nesmí

sledovat jiný zájem než zjištění, zda v těchto prostředcích a

zavazadlech není neoprávněně nabytá zvěř.



§ 15



Povinnosti myslivecké stráže



(1) Myslivecká stráž je při své činnosti povinna



a) prokázat se průkazem myslivecké stráže a nosit služební odznak,



b) dohlížet na dodržování povinností spojených s ochranou myslivosti,



c) oznamovat neodkladně zjištěné závady, nedostatky a škody podle

jejich povahy uživateli honitby nebo orgánu, který ji ustanovil,

popřípadě v neodkladných případech též orgánům policie nebo příslušným

orgánům státní správy.



(2) Myslivecká stráž je povinna zabezpečit průkaz myslivecké stráže a

služební odznak proti zneužití, ztrátě a odcizení; případné takové

skutečnosti je povinna neprodleně oznámit orgánu, který jí průkaz a

odznak vydal.



§ 16



Odpovědnost za způsobenou škodu



(1) Stát odpovídá za škodu osobě, která poskytla pomoc myslivecké

stráži na její žádost nebo s jejím vědomím, (dále jen "poškozený").

Stát se této odpovědnosti může zprostit jen tehdy, způsobil-li si tuto

škodu poškozený úmyslně. Došlo-li u poškozeného k újmě na zdraví nebo

smrti, určí se rozsah a výše náhrady škody podle předpisů o

odškodňování pracovních úrazů. Při škodě na věcech, která poškozenému

vznikla v souvislosti s poskytnutím této pomoci, se hradí skutečná

škoda, a to uvedením v předešlý stav; není-li to možné nebo účelné,

hradí se v penězích. Poškozenému může být přiznána i úhrada nákladů

spojených s pořízením nové věci náhradou za věc poškozenou.



(2) Stát odpovídá i za škodu, kterou osoba způsobila v souvislosti s

pomocí poskytnutou myslivecké stráži.



(3) Stát odpovídá obdobně podle odstavce 1 též za škodu způsobenou

myslivecké stráži v souvislosti s plněním jejích úkolů a dále za škodu

způsobenou mysliveckou stráží v souvislosti s plněním jejích úkolů,

pokud se nejedná o škodu způsobenou osobě, která svým protiprávním

jednáním oprávněný a přiměřený zákrok vyvolala.



(4) Náhradu škody za stát poskytuje orgán státní správy myslivosti,

který mysliveckou stráž ustanovil.



ČÁST ČTVRTÁ



TVORBA A VYUŽITÍ HONITEB



HLAVA I



NAVRHOVÁNÍ HONITEB



§ 17



Obecné zásady tvorby honiteb



(1) Myslivost lze provozovat jen v rámci uznané honitby.



(2) Honitba je tvořena souvislými honebními pozemky. Orgán státní

správy myslivosti z důvodů bezpečnostních nebo vojenských nebo zájmu

vlastníka prohlásí za nehonební pozemky i jiné pozemky než pozemky

uvedené v § 2 písm. e), a to buď z vlastního podnětu nebo na návrh

vlastníka.



(3) Pomine-li důvod, pro který byl pozemek prohlášen za nehonební,

prohlásí orgán státní správy myslivosti na návrh vlastníka pozemku nebo

z vlastního podnětu a za souhlasu vlastníka pozemku tento pozemek za

honební. Dnem právní moci rozhodnutí o prohlášení pozemku za honební

stává se tento pozemek součástí honitby, na jejímž území leží nebo se

kterou má nejdelší společnou hranici.



(4) Při tvorbě honiteb se nepřihlíží k hranicím katastrálních území,

územních obvodů obcí nebo krajů. Hranice honiteb se mají, pokud je to

možné, krýt s hranicemi přírodními v terénu zřetelnými (například

vodoteče, cesty, silnice).



(5) Honební pozemky tvořící honitbu musí spolu souviset. I pozemky

jinak vyhovující pojmu souvislosti však nelze začlenit do jedné

honitby, pokud tvoří překážku pohybu zvěře nebo jsou pro ni nebezpečím,

například dálnice, silnice dálničního typu, přehrady a letiště se

zpevněnou plochou.



(6) Při tvorbě honiteb se musí přihlížet k jejich tvaru. Nelze vytvořit

ani uznat honitbu, která má tvar úzkého pozemkového pruhu v nejširším

místě širokém jen 500 m, i když by dosahovala stanovené minimální

výměry. Toto ustanovení se netýká okrajových částí honitby (výběžků).

Stejně je nutno bránit vzniku hranice honitby, kterou by tvořilo

rozhraní zemědělských a lesních pozemků. Za tím účelem se při tvorbě

honiteb provádí vyrovnání hranic honiteb výměnou honebních pozemků nebo

jejich přičleněním.



(7) Minimální výměra honitby se stanoví pro oboru 50 ha, pro ostatní

honitby 500 ha.



§ 18



Uznání honitby



(1) Návrh na uznání honitby podává vlastník honebních pozemků nebo

přípravný výbor honebního společenstva (§ 19 odst. 4) orgánu státní

správy myslivosti. Splňuje-li návrh podmínky stanovené v § 17 tohoto

zákona, musí orgán státní správy myslivosti vydat rozhodnutí o uznání

honitby.



(2) Návrh na uznání vlastní honitby může podat vlastník souvislých

honebních pozemků, které splňují podmínky uvedené v § 17.



(3) Vlastník honebních pozemků může spolu s dalšími vlastníky honebních

pozemků vytvořit honební společenstvo, které pak může při splnění

podmínek uvedených v § 17 podat návrh na uznání společenstevní honitby.



(4) Navrhovatel může požádat, aby k honebním pozemkům dosahujícím

minimální výměry byly přičleněny další souvislé honební pozemky jiných

vlastníků, a to s uvedením důvodů tohoto přičlenění. Pokud se o

přičlenění s těmito vlastníky dohodl, přiloží tuto dohodu k návrhu.

Jestliže se navrhovatelé budoucích sousedních honiteb dohodnou o

vzájemné výměně honebních pozemků, která co do jejich výměry nemusí být

stejná, předloží tuto dohodu k návrhům. Pokud provádí přičlenění orgán

státní správy z vlastního podnětu, může se tak stát jen se souhlasem

držitele honitby. Celkový rozsah výměn a přičlenění, které se provádějí

k vyrovnání hranic, nesmí být vyšší než 10 % výměry vlastních honebních

pozemků navrhovatele honitby.



(5) K návrhu na uznání obory se přikládá studie o vhodnosti přírodních

a jiných podmínek pro intenzivní chov daného druhu zvěře, projekt chovu

a výstavby potřebných zařízení a vyjádření veterinárních orgánů^5) a

orgánů na ochranu zvířat proti týrání^7) k navrhovaným podmínkám chovu.

Totéž platí o návrhu na uznání honitby nebo její změny, žádá-li se

současně nebo dodatečně, aby v jejím obvodu vznikla bažantnice.



(6) K návrhu na uznání honitby navrhovatel přikládá jím zpracované

údaje o vlastnictví honebních pozemků včetně mapového zákresu hranic

honitby na mapě zajišťující přesné odlišení hranic honiteb a návrh

plánovaných druhů zvěře a jejich minimálních a normovaných stavů.



HLAVA II



HONEBNÍ SPOLEČENSTVO



§ 19



Založení honebního společenstva



(1) Honební společenstvo je právnickou osobou založenou podle tohoto

zákona,



a) jehož členy mohou být pouze vlastníci nebo spoluvlastníci (dále jen

"vlastník") souvislých honebních pozemků, jejichž výměra v součtu

dosahuje výměry požadované tímto zákonem pro vznik společenstevní

honitby, a



b) která zajišťuje sama výkon práva myslivosti, anebo společenstevní

honitbu pronajme podle tohoto zákona.



(2) Honební společenstvo nesmí vlastním jménem podnikat,^19) nesmí se

účastnit na podnikání jiných osob a nesmí zřizovat ani organizační

složky.



(3) Název honebního společenstva tvoří označení "honební společenstvo"

a jméno obce, případně městského obvodu nebo městské části (dále jen

"obec"),^20) v jejímž území je většina honebních pozemků tvořících

společenstevní honitbu. Má-li honební společenstvo stejný název s jiným

honebním společenstvem v téže obci, je povinno doplnit název dostatečně

odlišujícím dodatkem.



(4) Návrh na registraci honebního společenstva spolu s návrhem na

uznání společenstevní honitby podávají alespoň dva vlastníci honebních

pozemků, kteří dosáhli věku 18 let, (dále jen "přípravný výbor"). Návrh

podepíší členové přípravného výboru a uvedou svoje jména a příjmení,

rodná čísla a bydliště. Dále uvedou, kdo z členů je zmocněncem

oprávněným jednat jejich jménem. Podpisy členů přípravného výboru musí

být úředně ověřeny.



(5) K návrhu na registraci přípravný výbor nebo honební společenstvo

připojí ve dvojím vyhotovení



a) seznam vlastníků honebních pozemků, kteří jsou členy honebního

společenstva (dále jen "seznam členů"), s uvedením jména, příjmení a

bydliště,



b) mapový zákres honitby,



c) souhlasy vlastníků honebních pozemků s členstvím v honebním

společenstvu.



(6) K návrhu na registraci honebního společenstva přípravný výbor dále

připojí



a) zápis z jednání ustavující valné hromady honebního společenstva, na

kterém byl zvolen honební starosta, případně honební výbor a schváleny

stanovy, v nichž musí být uvedeny název a sídlo honebního společenstva,

zásady hospodaření a další náležitosti, stanoví-li tak tento zákon,



b) stanovy honebního společenstva ve dvojím vyhotovení.



(7) Ustavující valné hromadě předsedá při zahájení člen přípravného

výboru zmocněný k tomu ostatními členy tohoto výboru, dokud není zvolen

předsedající ustavující valné hromady. Pro rozhodování ustavující valné

hromady platí ustanovení § 22 odst. 3 až 5 obdobně. Zápis z ustavující

valné hromady podepíší valnou hromadou zvolený honební starosta a

zapisovatel.



(8) Honební společenstvo vede seznam členů, v němž se zapisuje počet

hlasů jednotlivých členů, název a sídlo člena, jde-li o právnickou

osobu, nebo jméno a bydliště fyzické osoby, která je členem. Honební

společenstvo je povinno každému svému členu na jeho písemnou žádost a

jen za úhradu nákladů vydat opis seznamu všech členů nebo požadované

části seznamu, a to nejpozději do 7 dnů od doručení žádosti.



§ 20



Vznik honebního společenstva



(1) Návrh na registraci se podává příslušnému orgánu státní správy

myslivosti. Nemá-li návrh na registraci předepsané náležitosti anebo

jsou-li údaje v něm neúplné nebo nepřesné, orgán státní správy

myslivosti na to přípravný výbor bezodkladně, nejpozději do 5 dnů od

doručení návrhu, upozorní s tím, že nebudou-li tyto vady ve stanovené

lhůtě odstraněny, řízení bude zastaveno.



(2) Pokud orgán státní správy myslivosti nezjistí důvod k odmítnutí

registrace, provede registraci a zašle zmocněnci přípravného výboru

jedno vyhotovení předložených stanov a seznamu členů, na nichž vyznačí

den registrace.



(3) Honební společenstvo vzniká dnem registrace. Ke stejnému dni zapíše

orgán státní správy myslivosti honební společenstvo do rejstříku

honebních společenstev. Vznik honebního společenstva, jeho název a

sídlo oznámí orgán státní správy myslivosti do 7 dnů ode dne registrace

Českému statistickému úřadu.



(4) Orgán státní správy myslivosti odmítne zapsat honební společenstvo

do rejstříku a uznat společenstevní honitbu, jestliže



a) celková výměra honebních pozemků ve vlastnictví osob uvedených v

seznamu členů nedosahuje výměry stanovené tímto zákonem pro vznik

společenstevní honitby,



b) předložené stanovy nesplňují podmínky podle § 19 odst. 6 písm. a).



(5) Rozhodnutí o odmítnutí registrace honebního společenstva doručí

orgán státní správy myslivosti zmocněnci přípravného výboru.



§ 21



Valná hromada honebního společenstva



(1) Do působnosti valné hromady náleží



a) volba a odvolání honebního starosty, který je zároveň předsedou

honebního výboru, honebního místostarosty a dalších členů honebního

výboru,



b) schvalovat návrhy honebního starosty nebo honebního výboru o

finančním hospodaření a o použití čistého výtěžku,



c) rozhodovat o způsobu využití společenstevní honitby, včetně

uzavření, změny nebo vypovězení smlouvy o nájmu honitby,



d) rozhodnutí o změně stanov,



e) rozhodnutí o přijetí vlastníka honebních pozemků přičleněných k

honitbě za člena honebního společenstva,



f) rozhodnutí o dalších otázkách, stanoví-li tak tento zákon nebo

vyhradí-li si to valná hromada.



(2) Valná hromada může přenést působnost podle odstavce 1 písm. c) na

honební výbor.



§ 22



Jednání valné hromady



(1) Valnou hromadu svolává honební starosta zpravidla jednou ročně. V

případě nečinnosti honebního starosty může valnou hromadu svolat

honební místostarosta. Člen nebo členové honebního společenstva,

jejichž hlasy činí alespoň 10 % všech hlasů, mohou požádat honebního

starostu o svolání valné hromady k projednání navržených záležitostí.

Honební starosta je povinen do 30 dnů od doručení této žádosti valnou

hromadu svolat; pokud tuto valnou hromadu nesvolá, má právo valnou

hromadu svolat člen nebo členové honebního společenstva, kteří podali

žádost podle předchozí věty.



(2) Honební starosta je povinen vyrozumět všechny členy honebního

společenstva o konání valné hromady s uvedením místa, data, hodiny a

pořadu jednání. Způsob vyrozumění může upřesnit valná hromada honebního

společenstva. Návrh na uzavření, změnu nebo vypovězení smlouvy o nájmu

honitby a návrh o finančním hospodaření a o použití čistého výtěžku

musí být k nahlédnutí u honebního starosty nejpozději 15 dní před

konáním valné hromady. Součástí oznámení o konání valné hromady musí

být také jakýkoliv návrh závazků, které mohou významným způsobem

ovlivnit hospodaření honebního společenstva. Projednat záležitost,

která nebyla uvedena v pozvánce na valnou hromadu, lze pouze se

souhlasem všech přítomných členů honebního společenstva.



(3) Hlasovací právo na valné hromadě přísluší pouze členům honebního

společenstva. Na rozhodování se členové honebního společenstva podílejí

podle výměry honebních pozemků, které vlastní a které tvoří

společenstevní honitbu. Za každý, i započatý hektar výměry honebního

pozemku, který v honitbě vlastní, přísluší členovi honebního

společenstva jeden hlas.



(4) Valná hromada je schopná se usnášet, pokud jsou přítomni členové

nebo jejich zástupci, kteří mají alespoň polovinu hlasů. Nesejde-li se

potřebný počet hlasů po uplynutí jedné hodiny od stanoveného počátku

valné hromady, může se valná hromada platně usnášet za jakéhokoliv

počtu hlasů přítomných členů.



(5) Valná hromada rozhoduje většinou hlasů přítomných členů. K

rozhodnutí podle § 21 odst. 1 písm. b), c) a d) nebo § 21 odst. 2 se

vyžaduje souhlas tří čtvrtin hlasů přítomných členů. Stanovy mohou

určit vyšší počet hlasů potřebných k rozhodnutí.



(6) O rozhodnutích valné hromady musí být pořízen zápis obsahující

průběh jednání. Zápis podepíší honební starosta a valnou hromadou

zvolený zapisovatel. Každý člen honebního společenstva může, na své

náklady, požádat o vydání kopie zápisu nebo jeho části. Honební

společenstvo musí uchovávat zápisy po celou dobu jeho existence.



(7) Členové honebního společenstva mohou přijímat rozhodnutí i mimo

valnou hromadu. V takovém případě osoba, která je jinak oprávněna

svolat valnou hromadu, předloží návrh rozhodnutí členům k vyjádření s

oznámením lhůty, ve které mají učinit písemné vyjádření. Nevyjádří-li

se člen ve lhůtě, platí, že souhlasí. Osoba, která předložila návrh

rozhodnutí, pak oznámí výsledky hlasování jednotlivým členům. Většina

se počítá z celkového počtu hlasů příslušejících všem členům.



(8) Považuje-li člen honebního společenstva rozhodnutí valné hromady za

nezákonné nebo odporující stanovám, může se do 15 dnů ode dne, kdy se o

rozhodnutí dozvěděl, nejpozději však do 3 měsíců od konání valné

hromady, domáhat, aby soud vyslovil neplatnost rozhodnutí valné

hromady, jinak jeho právo zaniká; toto platí obdobně i pro rozhodnutí

přijaté podle odstavce 7.



§ 23



Honební starosta



(1) Honební starosta zastupuje honební společenstvo navenek. Uzavřít,

změnit nebo vypovědět smlouvu o nájmu honitby může honební starosta

jenom s předchozím souhlasem příslušného orgánu honebního společenstva,

jinak je jím provedený úkon neplatný.



(2) Honebního starostu a jeho zástupce volí valná hromada na období 10

let způsobem uvedeným ve stanovách, a to z členů honebního společenstva

nebo z fyzických osob, které navrhne člen honebního společenstva.



(3) Jestliže honební starosta zemře nebo se vzdá funkce, vykonává tuto

funkci místostarosta až do zvolení nového honebního starosty nejbližší

valnou hromadou.



(4) Honební starosta obstarává všechny záležitosti honebního

společenstva, pokud nejsou vyhrazeny valné hromadě; je přitom povinen

řídit se pokyny valné hromady, pokud jsou v souladu s právními předpisy

a stanovami.



(5) Honební starosta je povinen vykonávat svou působnost s péčí řádného

hospodáře. Honební starosta odpovídá honebnímu společenstvu za škodu,

kterou způsobil porušením právních povinností při výkonu funkce. V

řízení proti honebnímu starostovi zastupuje honební společenstvo určený

člen honebního výboru, a není-li honební výbor zvolen, kterýkoliv člen

honebního společenstva.



(6) Honebního starostu v době jeho nepřítomnosti zastupuje honební

místostarosta; jedná a rozhoduje ve všech věcech, které jsou svěřeny

honebnímu starostovi.



§ 24



Honební výbor



(1) Pokud počet členů honebního společenstva přesahuje 10, je honební

společenstvo povinno zvolit honební výbor, který tvoří honební

starosta, honební místostarosta a nejméně jeden a nejvýše 5 dalších

členů honebního společenstva; počet členů určí stanovy. Pro svolávání

honebního výboru platí ustanovení o svolávání valné hromady obdobně.



(2) Neurčí-li stanovy jinak, může se honební výbor usnášet, jen je-li

přítomna nadpoloviční většina jeho členů; k usnesení je zapotřebí

souhlasu většiny přítomných členů. Při rovnosti hlasů je rozhodující

hlas předsedajícího. O jednání honebního výboru musí být pořízen zápis

obsahující průběh jednání. Zápis podepíší všichni přítomní členové

honebního výboru. Honební společenstvo musí uchovávat zápisy z jednání

honebního výboru po celou dobu jeho existence.



(3) Stanovy mohou připustit i písemné hlasování nebo hlasování pomocí

prostředků sdělovací techniky mimo zasedání honebního výboru, pokud s

tím souhlasí všichni jeho členové.



(4) Při obstarání záležitostí honebního společenstva má honební výbor

postavení honebního starosty, s výjimkou práva zastupovat honební

společenstvo navenek.



§ 25



Zrušení a zánik honebního společenstva



(1) Honební společenstvo zaniká dnem výmazu z rejstříku. Zániku

honebního společenstva předchází jeho zrušení s likvidací. Honební

společenstvo se zrušuje



a) dnem zániku společenstevní honitby,



b) uplynutím doby, na kterou bylo založeno,



c) dnem uvedeným v rozhodnutí valné hromady o zrušení honebního

společenstva, jinak dnem, kdy toto rozhodnutí bylo přijato; rozhodnout

o zrušení lze pouze tak, aby nejpozději v den zrušení zanikla smlouva

nájmu honitby, je-li uzavřena,



d) rozdělením nebo sloučením s dalším honebním společenstvem. V tomto

případě se likvidace neprovádí,



e) zrušením konkursu po splnění rozvrhového usnesení nebo zrušením

konkursu z důvodu, že majetek dlužníka je zcela nepostačující.



(2) Na likvidaci majetku a závazků zrušeného honebního společenstva se

použijí předpisy o likvidaci majetku a závazků obchodních společností.

Zjistí-li likvidátor kdykoliv v průběhu likvidace, že majetek zrušeného

honebního společenstva je předlužen, je povinen podat insolvenční

návrh. Skončí-li likvidace majetkovým zůstatkem, naloží s ním

likvidátor způsobem určeným ve stanovách.



(3) Likvidátora jmenuje valná hromada honebního společenstva.

Neučiní-li tak bez zbytečného odkladu, je likvidátor jmenován soudem.

Odměnu likvidátora stanoví ten, kdo likvidátora jmenoval.



(4) Zánik honebního společenstva oznámí orgán státní správy myslivosti

do 7 dnů od výmazu Českému statistickému úřadu.



§ 26



Členství v honebním společenstvu



(1) Převede-li člen honebního společenstva vlastnické právo k honebním

pozemkům, které jsou součástí společenstevní honitby, jeho členství v

honebním společenstvu zaniká; nabyvatel těchto pozemků se stává členem

honebního společenstva, pokud do 30 dnů ode dne vzniku jeho

vlastnického práva neoznámí písemně honebnímu společenstvu, že s

členstvím nesouhlasí.



(2) Členství v honebním společenstvu dále zaniká v případě, že správní

úřad k tomu oprávněný podle tohoto zákona prohlásil pozemky ve

vlastnictví člena honebního společenstva za nehonební.



(3) Člen honebního společenstva může ukončit své členství na základě

písemného oznámení; členství zaniká posledním dnem kalendářního roku,

ve kterém bylo oznámení učiněno.



(4) Osoba, jejíž členství v honebním společenstvu zaniklo, má nárok na

vypořádací podíl. Výši tohoto podílu nebo způsob jeho výpočtu určí

stanovy.



(5) Spoluvlastníci honebních pozemků, které jsou součástí

společenstevní honitby, se musí dohodnout, kdo z nich bude vykonávat

práva člena honebního společenstva, nebo mohou určit společného

zmocněnce.



(6) Vlastníci honebních pozemků, které orgán státní správy myslivosti

přičlenil do společenstevní honitby, se stávají řádnými členy honebního

společenstva, pokud do 30 dnů od doručení vyrozumění o přičlenění

oznámí písemně honebnímu společenstvu, že trvají na členství.



§ 27



Majetek honebního společenstva



(1) Honební společenstvo odpovídá za své závazky celým svým majetkem.

Členové honebního společenstva ručí za závazky honebního společenstva.



(2) Příjmem honebního společenstva mohou být



a) příjem z využití společenstevní honitby na vlastní účet,



b) příjmy z nájmu společenstevní honitby,



c) dary a dědictví,



d) půjčky a úvěry a úroky z vkladů,



e) jiné příjmy, stanoví-li tak zvláštní zákon.



(3) Honební společenstvo vede účetnictví podle zvláštního zákona.^21)



§ 28



Rejstřík honebních společenstev



(1) Rejstřík honebních společenstev vedený orgánem státní správy

myslivosti je veřejný seznam, do kterého se zapisují nebo vyznačují

zákonem stanovené údaje týkající se honebních společenstev. Jeho

součástí je sbírka listin obsahující stanovy.



(2) Rejstřík honebních společenstev je každému přístupný. Každý má

právo do něj nahlížet, pořizovat si na své náklady kopie a výpisy. Na

požádání vydá orgán státní správy myslivosti úřední potvrzení o zápisu

nebo o tom, že zápis není proveden.



(3) Do rejstříku honebních společenstev se zapisují tyto údaje:



a) název a sídlo honebního společenstva s uvedením dne a čísla

registrace,



b) zánik honebního společenstva s uvedením dne a právního důvodu

výmazu,



c) identifikační číslo osoby honebního společenstva,



d) jméno, příjmení a adresa místa trvalého pobytu honebního starosty,

honebního místostarosty a dalších členů honebního výboru,



e) identifikace honebních pozemků tvořících společenstevní honitbu, a

to slovním popisem hranice honitby,



f) zrušení honebního společenstva,



g) vstup do likvidace včetně jména, příjmení a adresy místa trvalého

pobytu likvidátora,



h) zahájení insolvenčního řízení, prohlášení konkursu, jméno, příjmení

(obchodní firma) a sídlo insolvenčního správce.



(4) Do rejstříku honebních společenstev se zapíše také změna nebo zánik

skutečností podle odstavce 3.



(5) Identifikační číslo osoby přiděluje honebnímu společenstvu orgán

státní správy myslivosti; identifikační číslo osoby poskytne orgánu

státní správy myslivosti správce základního registru osob^21a).



HLAVA III



UZNÁNÍ HONITBY A JEJÍ ZMĚNY



§ 29



Řízení o uznání honitby



(1) K řízení a k vydání rozhodnutí o uznání honitby je příslušný orgán

státní správy myslivosti, v jehož územním obvodě leží honební pozemky

navrhované honitby. Jestliže honební pozemky leží v obvodech více

těchto orgánů, je příslušný orgán, v jehož obvodě leží největší část

honebních pozemků.



(2) Pokud držitel honitby nezačne ve lhůtě 60 dnů ode dne nabytí právní

moci rozhodnutí o uznání honitby užívat honitbu sám nebo ji nepronajme,

orgán státní správy myslivosti honební pozemky přičlení k jiné honitbě

nebo rozděleně k několika honitbám a rozhodnutí o uznání původní

honitby zruší.



(3) V rozhodnutí o uznání honitby se uvede její název, její držitel,

výměra honebních pozemků v členění podle druhů kultur, popis hranic,

vyznačení obvodu honitby, výčet a výměry honebních pozemků přičleněných

s uvedením jejich vlastníků a důvodů přičlenění, jakostní třídy honitby

pro jednotlivé druhy zvěře navržené držitelem honitby a jejich

minimální a normované stavy.



(4) Do nabytí právní moci rozhodnutí o uznání honitby užívá honitbu

její dosavadní uživatel. V rozhodnutí o uznání honitby nelze vyloučit

odkladný účinek odvolání.^13)



§ 30



Přičlenění



(1) Honební pozemky, které netvoří vlastní nebo společenstevní honitbu,

přičlení orgán státní správy myslivosti zpravidla k honitbě, která má s

těmito honebními pozemky nejdelší společnou hranici a zásady řádného

mysliveckého hospodaření nevyžadují jejich jiné přičlenění.



(2) Vlastníkům honebních pozemků, které orgán státní správy myslivosti

přičlenil podle odstavce 1, náleží od držitele honitby náhrada; jde-li

o společenstevní honitbu, je náhradu povinno platit honební

společenstvo. Nedohodnou-li se zúčastněné osoby o výši náhrady, určí

náhradu orgán státní správy myslivosti a přihlédne přitom k velikosti

přičleněných honebních pozemků a k předpokládanému výnosu z výkonu

práva myslivosti na těchto pozemcích. Náhrada je splatná do 31. března

běžného roku zpětně. Náhrada však nenáleží, pokud honební pozemky byly

přičleněny ke společenstevní honitbě a jejich vlastník se stal členem

honebního společenstva.



§ 31



Změna a zánik honiteb



(1) Vyžadují-li to zásady řádného mysliveckého hospodaření, může orgán

státní správy myslivosti povolit změnu honitby vyrovnáváním hranic nebo

výměnou honebních pozemků (dále jen "změna honitby"). Při změně honitby

se nepřihlíží k územním hranicím obcí, okresů nebo krajů a výměry

směňovaných pozemků nemusí být stejné.



(2) Návrh na změnu honitby podávají držitelé dotčených honiteb

společně, a to orgánu státní správy myslivosti, do jehož územního

obvodu zasahují dotčené honební pozemky největší částí. Nedohodnou-li

se vlastníci dotčených honiteb na předložení společného návrhu na změnu

honitby, může návrh podat kterýkoliv z nich. Jde-li o společenstevní

honitbu, podá návrh honební společenstvo.



(3) Změnu honitby podle odstavců 1 a 2 orgán státní správy myslivosti

nepovolí, pokud by vedla ke změně celkové výměry alespoň jedné z

dotčených honiteb o více než 10 %. V důsledku změny honitby může

klesnout její výměra i pod tímto zákonem stanovenou minimální výměru.

Rozhodnutím o změně honitby nezaniká nájem honitby, je-li sjednán.



(4) Změnu honitby vyplývající ze změn vlastnictví honebních pozemků, o

kterou požádá vlastník honebních pozemků, provede orgán státní správy

myslivosti vždy k 31. prosinci roku následujícího po roce, v němž

vlastník o úpravu požádal.



(5) Orgán státní správy myslivosti může na návrh držitele honitby,

orgánu ochrany přírody nebo orgánu státní správy lesa v odůvodněných

případech rozhodnout o změně minimálních nebo normovaných stavů zvěře

pro danou honitbu.



(6) Honitba zaniká



a) zrušením, sloučením nebo rozdělením honitby na žádost jejich

držitelů a nabytím právní moci nových rozhodnutí o uznání honitby,



b) zrušením honebního společenstva,



c) poklesne-li výměra honitby pod minimální výměru v důsledku změny

vlastnického práva k honebním pozemkům, zaniká honitba k 31. prosinci

roku následujícího po roce, v němž k poklesu došlo,



d) prohlásí-li orgán státní správy myslivosti v honitbě více než 10 %

pozemků pod stanovenou minimální výměru za nehonební, zaniká honitba k

31. prosinci roku následujícího po roce, v němž k prohlášení došlo,



e) rozhodnutím orgánu státní správy myslivosti, není-li ohrazení obory

funkční a nezjedná-li držitel honitby v přiměřené lhůtě stanovené

orgánem státní správy myslivosti nápravu.



HLAVA IV



VYUŽITÍ HONITEB



§ 32



Rozhodnutí držitele honitby o způsobu jejího využití



(1) Držitel honitby může honitbu využívat sám nebo ji může pronajmout.



(2) Pokud honební společenstvo užívá honitbu na vlastní účet, je

povinno přednostně před dalšími osobami umožnit účast na užívání

honitby svým členům. K této přednosti je povinno přihlížet i při

rozhodnutí o pronájmu honitby.



(3) Pronajmout lze honitbu jen



a) české fyzické osobě, která má platný český lovecký lístek,



b) mysliveckému sdružení vzniklému podle předpisů o sdružování

občanů^6) za účelem nájmu honitby, jehož nejméně 3 členové splňují

podmínku uvedenou v písmenu a),



c) české právnické osobě, která na pozemcích v těchto honitbách

zemědělsky nebo lesnicky hospodaří nebo která má myslivost uvedenu v

předmětu své činnosti a jejíž statutární orgán nebo alespoň jeden jeho

člen nebo odpovědný zástupce splňuje podmínku uvedenou v písmenu a).



(4) Právnické osoby, které hospodaří s majetkem státu nebo majetek

státu spravují, mohou pronajímat honitbu jen po provedení výběrového

řízení. Výběrovým řízením se pro účely tohoto zákona rozumí právní

úkony držitele honitby směřující ke vzniku smlouvy o nájmu honitby:



a) sdělení držitele honitby o podmínkách nájmu honitby, všem zájemcům o

nájem honitby,



b) sdělení rozhodnutí všem zájemcům o tom, který ze zájemců prokázal

nejlepší záměr, mysliveckou odbornost, praxi a důvěryhodnost,



c) sdělení všem zájemcům o výši ceny, za kterou je honitba vybranému

zájemci pronajímána,



d) sdělení plného obsahu uzavřené smlouvy s vybraným nájemcem všem

zájemcům.

V případě umístění dvou nebo více zájemců z řad mysliveckých spolků se

sídlem v místě honitby na prvém místě rozhodne o nájemci větší počet

členů mysliveckého spolku. V případě umístění více jiných zájemců na

prvém místě rozhodne o vybraném nájemci los.



(5) Honitbu nelze rozdělit na části a v nich přenechat někomu

provozování myslivosti; rovněž nelze přenechat lov zvěře za úplatu,

pokud se nejedná o poplatkový odstřel s doprovodem.



(6) Pokud je honitba pronajata mysliveckému sdružení, je toto

myslivecké sdružení povinno upřednostnit přihlášky členství podané

vlastníky, popřípadě nájemci honebních pozemků této honitby.



§ 33



Smlouva o nájmu honitby



(1) Smlouva o nájmu honitby musí být uzavřena písemně na dobu 10 let.

Držitel honitby je povinen do 15 dnů ode dne uzavření smlouvy zaslat

jedno její vyhotovení orgánu státní správy myslivosti.



(2) Nájemné z honitby se stanoví dohodou smluvních stran, pokud tento

zákon nestanoví jinak.



(3) Pokud v případech stávající honitby na honebních pozemcích státu

uplatní dosavadní nájemce zájem o opětovné uzavření nájemní smlouvy na

další období, bude s ním jednáno o uzavření smlouvy podle podmínek

stanovených pro výběrové řízení jako s prvním. Toto právo nevzniká,

jestliže se držitel rozhodne užívat honitbu na vlastní náklad nebo

pokud nájemce v průběhu uplynulé doby nájmu porušil nájemní smlouvu

nebo mu byla orgánem státní správy myslivosti uložena pokuta podle

zákona o myslivosti.



(4) Pokud nájemci honiteb na honebních pozemcích ve vlastnictví státu

provedou opatření na ochranu proti škodám působeným zvěří po předchozím

souhlasu zástupce právnické osoby, která hospodaří s majetkem státu

nebo majetek státu spravuje, přijme se toto plnění jako naturální

plnění na nájem ve výši ceny takového opatření v místě honitby obvyklé.



(5) Při zániku smlouvy o nájmu honitby se mezi stranami vyrovná rozdíl

v hodnotě mysliveckých zařízení existujících při vzniku a zániku

smlouvy, pokud se nedohodnou strany jinak.



(6) Smlouva o nájmu honitby zaniká



a) uplynutím doby,



b) zánikem honitby,



c) zánikem nebo smrtí nájemce honitby,



d) přestane-li nájemce splňovat podmínku uvedenou v § 32 odst. 3,



e) dohodou,



f) výpovědí s 18měsíční výpovědní lhůtou po změně držitele honitby v

případě, že nový držitel honitby ji bude využívat na vlastní účet,



g) výpovědí pronajímatele nebo nájemce pro nedodržení podmínek smlouvy

o nájmu,



h) rozhodnutím orgánu státní správy myslivosti v případech, kdy

porušením smlouvy nájemcem dojde k vážnému ohrožení životního prostředí

anebo poklesu počtu zvěře v honitbě pod stanovené minimální stavy.



(7) Přejde-li vlastnické právo k honebním pozemkům v honitbě, která je

pronajata, vstupuje nový vlastník do smlouvy o nájmu honitby na místo

vlastníka dosavadního. Dojde-li ke změně pronajaté honitby podle § 31

odst. 4, upraví se stávající nájemní smlouva k datu provedené změny.



(8) Držitel honitby je povinen oznámit písemně orgánu státní správy

myslivosti zánik smlouvy o nájmu honitby v případech uvedených v

odstavci 6 písm. a) až g), a to do 15 dnů ode dne, kdy k takové

skutečnosti došlo.



(9) Není-li tímto zákonem nebo smlouvou o nájmu stanoveno jinak, řídí

se právní vztahy ze smlouvy o nájmu honitby ustanoveními občanského

zákoníku o nájmu. Pronájem části honitby nebo podnájem honitby nebo

její části je zakázán.



§ 34



Evidence využití honiteb



(1) Orgán státní správy myslivosti vede evidenci honiteb v územním

obvodu své působnosti a evidenci jejich využití na základě vydaných

rozhodnutí nebo jiných úkonů a skutečností.



(2) V rámci evidence využití honiteb jsou vedeny evidence mysliveckých

hospodářů a mysliveckých stráží s jejich osobními údaji, s daty

jmenování, odvolání a vydání průkazů, jakož i evidence loveckých psů

používaných pro honitbu.



ČÁST PÁTÁ



MYSLIVECKÉ HOSPODAŘENÍ A LOV



HLAVA I



MYSLIVECKÝ HOSPODÁŘ



§ 35



(1) Uživatel honitby je povinen navrhnout orgánu státní správy

myslivosti ustanovení mysliveckého hospodáře. Předpokladem pro

zastávání této funkce je, že navržená osoba



a) má způsobilost k právním úkonům,



b) je starší 21 let,



c) je bezúhonná, (§ 12 odst. 4); k uloženým pokutám za přestupky na

úseku myslivosti^14) a k pokutám za přestupky uložené podle tohoto

zákona se nepřihlíží, pokud od právní moci rozhodnutí o jejich uložení

uplynuly 2 roky,



d) má bydliště na území České republiky,



e) má platný lovecký lístek,



f) má platný zbrojní průkaz skupiny C,



g) je pojištěna (§ 48), a



h) složila zkoušku z myslivosti na vysoké škole, na které je myslivost

vyučovacím předmětem, nebo úspěšně ukončila studia na střední odborné

škole nebo vyšší odborné škole, na které je myslivost studijním oborem

nebo povinným vyučovacím předmětem, nebo složila vyšší odbornou

mysliveckou zkoušku anebo složila zkoušku pro myslivecké hospodáře;

potvrzení o složení zkoušky vystavené jejím pořadatelem je veřejnou

listinou.



(2) Orgán státní správy myslivosti, který rozhoduje o ustanovení

mysliveckého hospodáře, si k ověření bezúhonnosti podle odstavce 1

písm. c) vyžádá podle zvláštního právního předpisu^15) opis z evidence

Rejstříku trestů. Žádost o vydání opisu z evidence Rejstříku trestů a

opis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a

to způsobem umožňujícím dálkový přístup. Ke splnění podmínky

bezúhonnosti je také třeba předložení čestného prohlášení, jímž fyzická

osoba prokáže, že na úseku myslivosti jí nebyla pravomocně uložena

sankce za spáchání přestupku podle zákona o přestupcích^14), ani jí

nebyla pravomocně uložena pokuta podle tohoto zákona. K uloženým

sankcím za přestupky na úseku myslivosti^14) a k pokutám za přestupky

uložené podle tohoto zákona se nepřihlíží, pokud od právní moci

rozhodnutí o jejich uložení uplynuly 2 roky.



(3) Navrhnout ustanovení mysliveckého hospodáře je uživatel honitby

povinen do 15 dnů po nabytí právní moci rozhodnutí o uznání honitby, po

uzavření smlouvy o nájmu honitby nebo po nabytí právní moci, rozhodnutí

o odvolání, popřípadě po zániku funkce dosavadního mysliveckého

hospodáře, jakož i po doručení rozhodnutí, jímž bylo odmítnuto jmenovat

mysliveckým hospodářem navrženou osobu.



(4) Myslivecký hospodář je při své činnosti oprávněn



a) vypracovat a spolu se zástupcem uživatele honitby podepisovat úkony

týkající se mysliveckého hospodaření, například návrh plánu

mysliveckého hospodaření a statistický výkaz o stavu honitby,



b) zastupovat uživatele honitby při jednání týkajícím se mysliveckého

hospodaření,



c) kontrolovat ulovenou zvěř a její označení, být předem zpraven o

provádění dohledávky poraněné zvěře, která přeběhla nebo přeletěla ze

sousední honitby,



d) požadovat předložení loveckého lístku a potvrzení o povinném

pojištění od osob, které loví v honitbě zvěř; při zjištění neplatnosti

loveckého lístku nebo nepředložení potvrzení o povinném pojištění

vyzvat lovce, aby honitbu opustil, a případ oznámit orgánu státní

správy myslivosti; uvedené osoby jsou povinny předložit požadované

doklady, popřípadě honitbu opustit,



e) usmrcovat toulavé psy a kočky, další zvířata škodlivá myslivosti,

zdivočelá domácí zvířata a volně se pohybující zvířata z farmových

chovů zvěře podle § 14 odst. 1 písm. e) a g),



f) vést společné lovy, požadovat předložení dokladů loveckých psů,

zastavit provádění společného lovu, nejsou-li splněny podmínky pro něj

stanovené, nebo není-li dbáno bezpečnostních pravidel při použití

loveckých zbraní.



(5) Myslivecký hospodář je při své činnosti povinen



a) prokázat se průkazem mysliveckého hospodáře,



b) zabezpečovat plnění povinností spojených s chovem a lovem zvěře,



c) navrhovat uživateli honitby opatření k řádnému mysliveckému

hospodaření v honitbě; odpovídá mu za toto hospodaření,



d) vést záznamy o hospodaření v honitbě, zejména o ulovené zvěři, jejím

prodeji a ostatních dispozicích s ní, a připravovat statistická hlášení

pro orgány státní správy myslivosti,



e) evidovat vydané povolenky k lovu, v honitbě používané lovecké psy (s

rozdělením na psy započítané do minimálního předepsaného počtu pro

honitbu a na psy ostatní), vést další předepsané evidence,



f) nejpozději následující den po skončení honu zajistit provedení

společné dohledávky s použitím loveckých psů,



g) vyloučit z účasti na honu střelce, honce i další osoby, které jsou

pod vlivem alkoholu nebo jiných toxických látek, osoby mladší 15 let a

osoby, které hrubým způsobem porušily bezpečnostní pravidla; uvedené

osoby jsou povinny místo honu opustit,



h) provádět a zajišťovat opatření na ochranu zvěře,



i) oznamovat neodkladně zjištěné závady, nedostatky a škody podle

jejich povahy uživateli honitby a orgánu státní správy myslivosti,

který jej ustanovil,



j) zabezpečit průkaz mysliveckého hospodáře proti zneužití, ztrátě a

odcizení; případné takové skutečnosti neprodleně oznámit orgánu státní

správy myslivosti, který mu průkaz vydal.



(6) Myslivecký hospodář může v odůvodněných případech na dočasnou dobu

pro některý úkon přenést své povinnosti a oprávnění s výjimkou

oprávnění podle odstavce 3 písm. e) na osobu, která drží lovecký lístek

nejméně předchozích 5 let.



(7) Mysliveckého hospodáře ustanovuje a odvolává orgán státní správy

myslivosti na návrh uživatele honitby. Pro ustanovování a odvolávání

platí obdobně ustanovení § 12 odst. 3 a § 13.



(8) Vyhláška stanoví vzor průkazu mysliveckého hospodáře, dále způsob

provádění zkoušek pro myslivecké hospodáře, a které myslivecké

organizace a školy, na kterých je myslivost studijním oborem nebo

povinným vyučovacím předmětem, mohou být pověřeny organizací těchto

zkoušek.



HLAVA II



PLÁN MYSLIVECKÉHO HOSPODAŘENÍ



§ 36



Vypracování plánu



(1) Uživatel honitby je povinen každoročně provést v termínu stanoveném

orgánem státní správy myslivosti [§ 59 odst. 2 písm. c)] sčítání zvěře

v honitbě a do 5 dnů výsledek písemně oznámit příslušnému orgánu státní

správy myslivosti (§ 60). Držitel honitby a držitelé sousedních honiteb

mají právo účastnit se svým zástupcem sčítání a vyjádřit se orgánu

státní správy myslivosti k jeho výsledkům. Pokud některý držitel

honitby nesouhlasí s výsledkem provedeného sčítání a oznámí to písemně

orgánu státní správy myslivosti nejpozději do 1 týdne ode dne

provedeného sčítání, nařídí tento orgán nové konečné sčítání.



(2) Uživatel honitby je povinen vypracovat každoročně plán mysliveckého

hospodaření v honitbě (dále jen "plán"). Při vypracování plánu vychází

z posouzení celkového stavu ekosystému, výsledku porovnání kontrolních

a srovnávacích ploch a výše škod způsobených v uplynulém období zvěří

na lesních a zemědělských porostech, z výsledků sčítání zvěře, ze

stanovených minimálních a normovaných stavů zvěře, poměrů pohlaví a

koeficientů očekávané produkce, jakož i ze záměrů, které byly uvedeny v

návrhu na uznání honitby. V části týkající se mysliveckého hospodaření

se uvádí i zamýšlené zazvěřování, výstavba mysliveckých zařízení,

opatření v péči o zvěř a při ochraně a zlepšování životních podmínek

zvěře. Jestliže je honitba v oblasti chovu zvěře, vychází plán ze

závěrů a doporučení orgánu státní správy myslivosti, který vymezil

příslušnou oblast chovu zvěře.



(3) Vypracovaný plán předloží uživatel honitby držiteli honitby k

vyjádření. Jestliže se držitel honitby do 15 dnů od doručení plánu k

němu nevyjádří, má se za to, že s ním souhlasí. Pokud po vyjádření

držitele honitby nedojde mezi ním a uživatelem honitby k dohodě o

plánu, určí jej na návrh některého z nich orgán státní správy

myslivosti rozhodnutím. Odsouhlasený, popřípadě dohodnutý plán je

uživatel honitby povinen zaslat orgánu státní správy myslivosti.



(4) Orgán státní správy myslivosti je oprávněn kontrolovat plnění plánů

zaslaných mu podle odstavce 2 nebo 3 a změněných plánů podle § 37. Za

tím účelem, není-li dohodnuto jinak, mu uživatel honitby předkládá

měsíční písemná hlášení o plnění plánu, a to do pátého dne měsíce

následujícího po měsíci, v němž k lovu došlo.



(5) V honitbách, kde pro některé druhy spárkaté zvěře nejsou stanoveny

minimální a normované stavy, lze po vyjádření orgánu státní správy

myslivosti u těchto druhů zvěře lovit samičí zvěř a samčí zvěř do stáří

2 let ve stanovené době lovu bez omezení a bez vypracování a projednání

plánu.



(6) Vyhláška stanoví podmínky, vzor a bližší pokyny vypracování plánu.



§ 37



Změny a plnění plánu



Za změny plánu se považují samostatná rozhodnutí orgánu státní správy

myslivosti o snížení stavů zvěře v honitbě nebo zrušení chovu některého

druhu zvěře v honitbě a o povolení lovu zvěře v době hájení. Na plnění

plánu se započítává zvěř získaná lovem na nehonebních pozemcích, při

dohledávce zvěře a nalezená zvěř uhynulá.



§ 38



Myslivecká evidence a statistika



(1) Uživatel honitby je povinen vést záznamy o honitbě a mysliveckém

hospodaření v ní a podávat hlášení orgánu státní správy myslivosti pro

statistické účely. Vedení myslivecké evidence a statistiky o honitbě a

mysliveckém hospodaření v ní je součástí rezortního statistického

zjišťování.^22)



(2) Pověřené obecní úřady v přenesené působnosti dále zpracovávají

statistická hlášení o myslivosti za honitby ve své územní působnosti.



HLAVA III



POVOLENÍ LOVU VE ZVLÁŠTNÍCH PŘÍPADECH



§ 39



Snížení stavů zvěře a zrušení jejího chovu



Vyžaduje-li zájem vlastníka, popřípadě nájemce honebních pozemků nebo

zájem zemědělské nebo lesní výroby, ochrany přírody anebo zájem

mysliveckého hospodaření, aby počet některého druhu zvěře byl snížen,

orgán státní správy myslivosti povolí, popřípadě uloží uživateli

honitby příslušnou úpravu stavu zvěře. Nelze-li škody působené zvěří

snížit technicky přiměřenými a ekonomicky únosnými způsoby, uloží orgán

státní správy myslivosti na návrh vlastníka, popřípadě nájemce

honebního pozemku nebo na návrh orgánu ochrany přírody nebo orgánu

státní správy lesa snížení stavu zvěře až na minimální stav, popřípadě

zruší chov druhu zvěře, který škody působí.



§ 40



Povolení lovu mimo dobu lovu



Vyskytne-li se potřeba lovu některého druhu zvěře, která není hájena

podle § 2 písm. c), mimo dobu jejího lovu pro účely vědecké, povolí

takový lov orgán státní správy myslivosti. Pokud mezi žadatelem a

uživatelem honitby nedojde k dohodě, může být v povolení rozhodnuto i o

způsobu lovu, náhradách a podobně. Stejně se postupuje při povolení

odchytu zvěře, lovu poraněné zvěře a lovu zvěře pro účely výcviku a

zkoušek loveckých psů a loveckých dravců.



§ 41



Povolení lovu na nehonebních pozemcích



(1) Vznikne-li potřeba jednorázově omezit nebo trvale regulovat stavy

některého druhu zvěře, popřípadě i jiných živočichů (například

zdivočelých holubů ve městech) na nehonebních pozemcích, povolí lov na

těchto pozemcích na žádost jejich vlastníků, popřípadě nájemců nebo z

vlastního podnětu orgán státní správy myslivosti. Povolit lze lov i

mimo dobu lovu. Provedením lovu orgán státní správy myslivosti pověří

uživatele honitby, v jejímž obvodu jsou nehonební pozemky, popřípadě

uživatele nejbližší honitby, kterému také patří ulovená zvěř; v

katastrálních územích, v nichž není žádný honební pozemek, pověří

osoby, které mají platné lovecké lístky; ulovená zvěř patří těmto

osobám. Orgán státní správy myslivosti v pověření stanoví podmínky pro

provedení lovu, zejména určí denní dobu, zásady vzájemné koordinace

postupu osob nebo omezení vstupu na hřbitovy nebo do chatových a

zahrádkářských osad. Pokud se jedná o nehonební pozemky prohlášené

orgánem státní správy myslivosti z důvodů bezpečnostních nebo

vojenských (§ 17 odst. 2), provádí lov na těchto pozemcích organizace v

oboru působnosti Ministerstva obrany.



(2) Pověřené osoby a osoby určené příslušným uživatelem honitby jsou

oprávněny vstupovat s loveckou zbraní, loveckým psem, popřípadě

loveckým dravcem na nehonební pozemky, a to po předchozím souhlasu

vlastníka, popřípadě nájemce nehonebních pozemků.



HLAVA IV



DOBY LOVU A JEHO PODMÍNKY



§ 42



Doba lovu a podmínky lovu



(1) Lovit lze jen zvěř, která není hájena podle § 2 písm. c), a to ve

stanovené době lovu. Pokud orgán ochrany přírody rozhodne o odlovu

živočichů, kteří nejsou zvěří, může tento odlov provést za stanovených

podmínek osoba oprávněná podle tohoto zákona (držitel loveckého

lístku).



(2) Vyhláška stanoví dobu lovu jednotlivých druhů zvěře a bližší

podmínky provádění lovu.



§ 43



Dohledávka zvěře



(1) Uživatel honitby je povinen zajistit sledování a dohledání zvěře

postřelené nebo jiným způsobem poraněné, která přeběhne nebo přeletí do

cizí honitby nebo na nehonební pozemky; při této činnosti je oprávněn

použít loveckého psa.



(2) Osoby provádějící dohledávku zvěře jsou oprávněny v nezbytně nutné

míře vstupovat s loveckou zbraní a loveckým psem na pozemky cizí

honitby a na neoplocené nehonební pozemky, a to po předchozím

vyrozumění uživatele cizí honitby nebo vlastníka, popřípadě nájemce

nehonebních pozemků, který se může dohledávky zvěře zúčastnit a který

má povinnost provedení dohledávky umožnit. Dohledávku na oploceném

nehonebním pozemku je možno provést jen po souhlasu jeho vlastníka,

popřípadě nájemce.



(3) Dohledaná zvěř patří uživateli honitby, z níž přeběhla nebo

přeletěla. Zvěř mrtvá, která byla jinak nalezena na nehonebních

pozemcích, náleží uživateli nejbližší honitby, který je povinen

postupovat podle veterinárních předpisů.^5)



§ 44



Používání loveckých psů a loveckých dravců



(1) Uživatel honitby je povinen držet a v honitbě používat lovecké psy.

Loveckým psem se rozumí pes loveckého plemene uznaného Mezinárodní

kynologickou federací (FCI) s průkazem původu, který složil příslušnou

zkoušku z výkonu. Potvrzení o složené zkoušce vystavené jejím

pořadatelem je veřejnou listinou.



(2) Loveckým dravcem se rozumí dravec chovaný k sokolnickému využití;

nemusí jít o druh zvěře uvedený v § 2 písm. c). Použití loveckých

dravců v sokolnictví povoluje orgán státní správy myslivosti. Držení a

chov loveckého dravce jsou možné jen po povolení výjimky ze základních

podmínek zvláště chráněných živočichů podle předpisů o ochraně

přírody^23) a za podmínek v povolení uvedených. Držitel loveckého

dravce musí mít složeny sokolnické zkoušky a být členem sokolnické

organizace.^6)



(3) Vyhláška stanoví bližší pokyny o používání loveckých dravců a o

používání loveckých psů, o jejich počtu stanoveném pro jednotlivé druhy

honiteb a společné lovy, dále způsob provádění zkoušek psů z výkonu a

sokolnických zkoušek, a které myslivecké organizace^6) a školy, na

kterých je myslivost studijním oborem nebo povinným vyučovacím

předmětem, mohou být pověřeny organizací těchto zkoušek.



HLAVA V



ZAKÁZANÉ ZPŮSOBY LOVU



§ 45



(1) Lov zvěře smí být prováděn jen způsobem odpovídajícím zásadám

mysliveckým, zásadám ochrany přírody a zásadám ochrany zvířat proti

týrání. Zakazuje se



a) chytat zvěř do ok, na lep, do želez, do jestřábích košů, tluček a

nášlapných pastí a pomocí háčků, chytat ondatry do vrší,



b) lovit zvěř způsobem, jímž se zbytečně trýzní, trávit zvěř jedem nebo

ji usmrcovat plynem,



c) lovit zvěř do sítí, pokud nejde o její odchyt za účelem zazvěřování

nebo u zvěře pernaté o ornitologický výzkum,



d) lovit zvěř pernatou na výrovkách, lovit zvěř s pomocí živých

živočichů jako návnad,



e) nahánět zvěř srnčí pomocí ohařů, ostatní zvěř spárkatou s pomocí psů

v kohoutku vyšších než 55 cm,



f) lovit sluku vyháněním pomocí psa a plašením s honci,



g) lovit zvěř s pomocí elektrických zařízení schopných zabíjet nebo

omráčit, zdrojů umělého osvětlení, zrcadel, zařízení pro osvětlení

terče, zaměřovače zbraní konstruovaného na principu noktovizorů,

reprodukční soustavy s hlasy zvěře, výbušnin,



h) lovit zvěř s pomocí mechanismů pohybujících se po zemi, nad zemí

nebo po vodě, pokud nejde o loď plovoucí rychlostí menší než 5 km/hod.,



i) střílet zvěř jinou zbraní než loveckou (dlouhou palnou zbraní

kulovou, brokovou nebo kombinovanou, určenou k loveckým účelům),



j) střílet zvěř zakázanými zbraněmi, jejich doplňky a střelivem,^24)



k) střílet zvěř srnčí jinou zbraní než kulovnicí s nábojem s energií ve

100 m nižší než 1000 J (joulů) a ostatní zvěř spárkatou nižší než 1500

J; to neplatí při lovu selete a lončáka prasete divokého, které lze při

nadháňce, naháňce nebo nátlačce střílet i brokovnicí s jednotnou

střelou,



l) střílet zvěř z poloautomatických nebo automatických zbraní se

zásobníkem schopným pojmout více než 2 náboje,



m) lovit zvěř kromě prasat divokých a lišek obecných za noci, tj.

hodinu po západu slunce až do hodiny před východem slunce; lovit prase

divoké a lišku obecnou v noci bez použití vhodné pozorovací a střelecké

optiky,



n) lovit zvěř v době nouze ve vzdálenosti do 200 m od krmelců a

slanisk,



o) dávat do krmiva lákací a narkotizační prostředky, pokud to není

prováděno za účelem odchytu,



p) střílet zvěř na hnízdech a vystřelovat hnízda,



r) lovit zvěř na honebních pozemcích, na kterých současně probíhá

sklizeň zemědělských plodin, a na sousedních pozemcích ve vzdálenosti

do 200 m od hranice těchto pozemků,



s) lovit zvěř na čekané ve vzdálenosti do 200 m od hranic sousední

honitby, lovit bažanty ve vzdálenosti do 200 m od sousední bažantnice a

v těchto vzdálenostech přikrmovat zvěř, umísťovat myslivecká zařízení a

provádět lov z mysliveckých a jiných zařízení,



t) střílet spárkatou zvěř v odchytových a aklimatizačních zařízeních a

v přezimovacích objektech, s výjimkou zvěře poraněné a chovatelsky

nežádoucí,



u) lovit na společném lovu zvěř spárkatou kromě laní a kolouchů jelena

evropského a jelena siky, muflonek a muflončat, selete a lončáka

prasete divokého; tento zákaz se netýká lovu v oborách,



v) střílet zajíce polního, bažanta obecného, orebici horskou, perličku

obecnou, kachnu divokou, poláka velkého, poláka chocholačku, lysku

černou, husu velkou, husu běločelou a husu polní jinak než loveckou

zbraní brokovou na společných lovech za účasti minimálně 3 střelců a

stanoveného počtu loveckých psů,



w) používat olověné brokové náboje k lovu vodního ptactva na mokřadech.



(2) V rozhodnutí orgánu státní správy myslivosti o povolení, popřípadě

uložení úpravy stavu zvěře v honitbě nebo o zrušení chovu určitého

druhu zvěře může být uvedeno, že při této úpravě stavu zvěře neplatí

některé zakázané způsoby lovu uvedené v odstavci 1 písm. g), jde-li o

lov v noci, a dále v odstavci 1 písm. m), t) a u).



(3) Zákazy nebo omezení lovu stanovené zvláštními právními předpisy

zůstávají nedotčeny.^25)



HLAVA VI



POVOLENKA K LOVU, LOVECKÝ LÍSTEK A POVINNÉ POJIŠTĚNÍ



§ 46



Povolenka k lovu



(1) Kdo loví zvěř, musí mít u sebe lovecký lístek, povolenku k lovu a

potvrzení o povinném pojištění; při lovu se zbraní též zbrojní průkaz a

průkaz zbraně a při lovu s loveckým dravcem jeho evidenční kartu. Tyto

průkazy je povinen ten, kdo loví zvěř, předložit na požádání orgánu

policie, orgánu státní správy myslivosti, mysliveckému hospodáři a

myslivecké stráži příslušné honitby.



(2) Povolenky k lovu vydává a podepisuje uživatel honitby na

tiskopisech, které k tomuto účelu pořídil. Pro osoby lovící na

společném lovu může povolenku k lovu nahradit seznam osob, které se jej

účastní, (hromadná povolenka k lovu). Uživatel honitby je povinen

evidenci vydaných povolenek včetně jejich vzorů archivovat nejméně 3

roky od skončení jejich platnosti.



§ 47



Lovecký lístek



(1) Lovecké lístky vydává orgán státní správy myslivosti, v jehož

obvodu má žadatel trvalý pobyt. Cizincům a českým občanům, kteří nemají

trvalý pobyt v České republice, vydává lovecký lístek orgán státní

správy myslivosti, v jehož obvodu se zdržují.



(2) Druhy loveckých lístků jsou:



a) lovecký lístek pro české občany,



b) lovecký lístek pro žáky a posluchače odborných škol, na kterých je

myslivost studijním oborem nebo povinným vyučovacím předmětem,



c) lovecký lístek pro cizince.



(3) Lovecký lístek lze vydat jen tomu, kdo prokáže, že



a) je starší 16 let,



b) má způsobilost k právním úkonům,



c) složil zkoušku z myslivosti nebo zkoušku z myslivosti na vysoké

škole, na které se vyučuje myslivost, nebo je žákem, posluchačem nebo

absolventem střední nebo vyšší odborné školy, na které je myslivost

studijním oborem nebo povinným vyučovacím předmětem; u cizince se za

průkaz o složení zkoušky z myslivosti považuje platný doklad

opravňující k lovu vystavený v cizině; potvrzení o vykonané zkoušce z

myslivosti vystavené jejím pořadatelem je veřejnou listinou,



d) je bezúhonný (§ 12 odst. 4),



e) je pojištěn (§ 48).



(4) Orgán státní správy myslivosti, který vydává lovecké lístky, si k

ověření bezúhonnosti podle odstavce 3 písm. d) vyžádá podle zvláštního

právního předpisu^15) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o

vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku

trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím

dálkový přístup. Ke splnění podmínky bezúhonnosti je také třeba

předložení čestného prohlášení, jímž fyzická osoba prokáže, že na úseku

myslivosti jí nebyla pravomocně uložena sankce za spáchání přestupku

podle zákona o přestupcích^14), ani jí nebyla pravomocně uložena pokuta

podle tohoto zákona. K uloženým sankcím za přestupky na úseku

myslivosti^14) a k pokutám za přestupky uložené podle tohoto zákona se

nepřihlíží, pokud od právní moci rozhodnutí o jejich uložení uplynuly 2

roky. U cizince, který nemá pobyt na území České republiky a žádá o

vydání loveckého lístku na dobu kratší než 30 dnů, lze výpis z evidence

Rejstříku trestů^15) nahradit platným loveckým lístkem ze země jeho

pobytu.



(5) Orgán státní správy myslivosti odebere nejdéle na dobu 5 let

lovecký lístek, zjistí-li dodatečně takovou okolnost, pro kterou by

vydání loveckého lístku muselo být odepřeno, nebo vznikla-li taková

okolnost po jeho vydání. Orgán státní správy myslivosti může vydání

loveckého lístku odepřít, bylo-li proti žadateli zahájeno soudní řízení

pro trestný čin nebo správní řízení k uložení pokuty podle § 64.



(6) Vyhláška stanoví podrobnosti vydávání a odebírání loveckých lístků,

povinné náležitosti povolenky k lovu a dále obsah zkoušek z myslivosti

a způsob jejich provádění, a které myslivecké organizace^6) a školy, na

kterých je myslivost studijním oborem nebo povinným vyučovacím

předmětem, mohou být pověřeny organizací zkoušek z myslivosti.



§ 48



Povinné pojištění



(1) Každý, kdo loví zvěř, musí být pojištěn pro případ odpovědnosti za

škodu způsobenou při této činnosti ublížením na zdraví nebo usmrcením

jiných osob s limitem pojistného plnění nejméně ve výši 20 000 000 Kč a

za škodu na věci s limitem pojistného plnění nejméně ve výši 500 000 Kč

na jednu pojistnou událost. Pojistné podmínky, které blíže upraví

rozsah tohoto pojištění, nesmějí obsahovat výluku, v důsledku které se

pojištění nevztahuje na případy neopatrného chování pojištěného.



(2) Za členy mysliveckých organizací,^6) které mají uzavřeny hromadné

pojistné smlouvy s pojišťovnami a jejichž členové platí pojistné

současně s členským příspěvkem, je potvrzením o povinném pojištění

členský průkaz myslivecké organizace, v němž je potvrzeno zaplacení

členského příspěvku na běžný rok a uvedena poznámka, že v členském

příspěvku je placeno i povinné pojištění podle tohoto zákona.



(3) Jiné osoby než uvedené v odstavci 2 prokazují své pojištění

pojistkou pojišťovny.



HLAVA VII



KONTROLA A ZUŽITKOVÁNÍ ZVĚŘE



§ 49



Způsob kontroly ulovené zvěře



(1) Každý kus ulovené nebo nalezené zužitkovatelné zvěře spárkaté musí

být ihned po ulovení, nalezení nebo po provedené dohledávce označen

nesnímatelnou plombou; zúčtovatelné plomby vydává uživatelům honiteb

orgán státní správy myslivosti. U ostatní zvěře ulovené na společných

lovech musí být při přepravě více než 10 kusů vystaven uživatelem

honitby lístek o původu zvěře; to platí i u zvěře dohledané po

provedení společného lovu.



(2) Vyhláška stanoví druhy plomb, lístků o původu zvěře, způsoby jejich

výdeje, evidence, připevňování, snímání a podobně.



§ 50



Ošetření ulovené zvěře



Ošetření zvěře po jejím ulovení se řídí veterinárními předpisy;^5) to

platí i pro ošetření usmrceného zdivočelého hospodářského zvířete nebo

označeného zvířete z farmového chovu zvěře.



§ 51



Uvádění ulovené zvěře do oběhu



(1) Uživatel honitby může prodávat jen zvěř, zvěřinu a jiné části zvěře

pocházející ze své honitby; o ulovené zvěři, jejím prodeji a vlastní

spotřebě je povinen vést evidenci. Při prodeji je povinen postupovat

podle veterinárních předpisů.^5)



(2) Ke každému kusu zvěře spárkaté musí přepravující osoba mít u sebe

vyplněný lístek o původu zvěře, z něhož je patrné datum ulovení a

honitba, v níž byl uloven, a číslo plomby. Lístek o původu zvěře je

přepravující osoba povinna předat příjemci zvěře. Příjemce zvěře je

povinen uschovávat lístek o původu zvěře a sejmutou plombu 1 měsíc ode

dne převzetí, podnikatel obchodující se zvěřinou nebo zvěřinu

spotřebovávající k pohostinské nebo jiné činnosti do 6 měsíců ode dne

nabytí zvěře. Uvádění zvěře do oběhu podléhá veterinárním předpisům.^5)

Pokud je u některých druhů zvěře doba lovu rozdílná podle jejího

pohlaví, smí být zvěřina nakupována od uživatelů honiteb jen tehdy,

lze-li bezpečně určit pohlaví kusu.



(3) Přeprava živé zvěře po provedeném odchytu může být prováděna jen po

splnění požadavků stanovených veterinárními předpisy.^5) Mláďata zvěře

spárkaté do věku 6 měsíců mohou být přemisťována pouze s matkou.



ČÁST ŠESTÁ



ŠKODY ZPŮSOBENÉ UŽÍVÁNÍM HONITBY, ZVĚŘÍ A NA ZVĚŘI



§ 52



Odpovědnost uživatele honitby



(1) Uživatel honitby je povinen hradit



a) škodu, která byla v honitbě způsobena při provozování myslivosti na

honebních pozemcích nebo na polních plodinách dosud nesklizených, vinné

révě nebo lesních porostech,



b) škodu, kterou v honitbě na honebních pozemcích nebo na polních

plodinách dosud nesklizených, vinné révě, ovocných kulturách nebo na

lesních porostech způsobila zvěř.



(2) Vykonává-li právo myslivosti sdružení,^6) ručí jeho členové za

závazek k náhradě škody společně a nerozdílně.



(3) Škody způsobené zvěří, která unikla z obory, je povinen hradit

uživatel obory. Uživatel obory se zprostí odpovědnosti tehdy,

prokáže-li, že uniknutí zvěře bylo umožněno poškozením ohrazení obory

neodvratitelnou událostí nebo osobou, za niž neodpovídá.



§ 53



Opatření k zábraně škod působených zvěří



Vlastník, popřípadě nájemce honebního pozemku činí přiměřená opatření k

zabránění škod působených zvěří, přičemž však nesmí být zvěř zraňována.

Stejná opatření může učinit se souhlasem vlastníka honebního pozemku

uživatel honitby. Ustanovení zvláštních právních předpisů^26)

ukládající vlastníkům, popřípadě nájemcům honebních pozemků provádět

opatření k ochraně před škodami působenými zvěří nejsou dotčena.



§ 54



Neuhrazované škody způsobené zvěří



(1) Nehradí se škody způsobené zvěří na pozemcích nehonebních, na vinné

révě neošetřené proti škodám působeným zvěří, na neoplocených

květinových školkách nebo zahradách ovocných a zelinářských, na

stromořadích a stromech jednotlivě rostoucích, jakož i na vysokocenných

plodinách. O tom, která plodina je vysokocenná, rozhoduje v

pochybnostech orgán státní správy myslivosti. Nehradí se rovněž škody

způsobené zvěří na zemědělských plodinách nesklizených v

agrotechnických lhůtách a dále škody na zemědělských plodinách

uskladněných na honebních pozemcích, pokud osoba, která plodiny

uskladnila, neprovedla zároveň opatření za účelem účinné ochrany proti

škodám působeným zvěří.



(2) Nehradí se rovněž škody na lesních porostech chráněných oplocením

proti škodám působeným zvěří, na jedincích poškozených jen na

postranních výhonech a v lesních kulturách, ve kterých došlo okusem,

vytloukáním nebo vyrýváním stromků ke každoročnímu poškození méně než 1

% jedinců, a to po celou dobu do zajištění lesního porostu, přičemž

poškození jedinci musí být rovnoměrně rozmístěni po ploše.



(3) Škody způsobené zvěří, jejíž početní stavy nemohou být lovem

snižovány, hradí stát.^27)



§ 55



Uplatnění nároků



(1) Nárok na náhradu škody způsobené zvěří musí poškozený u uživatele

honitby uplatnit



a) u škody na zemědělských pozemcích, polních plodinách a zemědělských

porostech do 20 dnů ode dne, kdy škoda vznikla,



b) u škod na lesních pozemcích a na lesních porostech vzniklých v

období od 1. července předcházejícího roku do 30. června běžného roku

do 20 dnů od uplynutí uvedeného období.



(2) Současně s uplatněním nároku na náhradu škody způsobené zvěří

vyčíslí poškozený výši škody. Na polních plodinách a zemědělských

porostech, u nichž lze vyčíslit škodu teprve v době sklizně, ji

poškozený vyčíslí do 15 dnů po provedené sklizni.



(3) Poškozený a uživatel honitby se mají o náhradě škody způsobené

zvěří dohodnout. Pokud uživatel honitby nenahradí škodu do 60 dnů ode

dne, kdy poškozený uplatnil svůj nárok a vyčíslil výši škody nebo ve

stejné lhůtě neuzavřel s poškozeným písemnou dohodu o náhradě této

škody, může poškozený ve lhůtě 3 měsíců uplatnit svůj nárok na náhradu

škody u soudu.



(4) Nárok na náhradu škody způsobené zvěří zaniká, nebyl-li poškozeným

uplatněn ve lhůtách uvedených v odstavcích 1 až 3. Spory z dohody

uzavřené podle odstavce 3 rozhoduje soud.



§ 56



Náhrada škod způsobených na zvěři



Za škodu na zvěři odpovídá každý, kdo ji způsobil porušením právní

povinnosti. Škodou na zvěři se rozumí zejména neoprávněný lov zvěře

(pytláctví), úhyn zvěře, zničení hnízdišť, poškození nebo zničení

prostředí nutného pro život zvěře a vypuštění živočichů, kteří mohou

narušit přírodní rovnováhu nebo narušit genofond geograficky původního

druhu zvěře. Na náhradu škody má nárok uživatel honitby. Pro uplatnění

nároku na náhradu této škody platí obecné předpisy.^28)



ČÁST SEDMÁ



STÁTNÍ SPRÁVA MYSLIVOSTI



HLAVA I



ORGÁNY STÁTNÍ SPRÁVY MYSLIVOSTI A JEJICH PŮSOBNOST



§ 57



Orgány státní správy myslivosti



(1) Ústředním orgánem státní správy myslivosti v České republice, s

výjimkou území národních parků, je Ministerstvo zemědělství. Na území

národních parků je ústředním orgánem státní správy Ministerstvo

životního prostředí.



(2) Na území krajů je orgánem státní správy myslivosti krajský úřad v

přenesené působnosti.



(3) Na území hlavního města Prahy je orgánem státní správy myslivosti

Magistrát hlavního města Prahy. Přenesená působnost, která je tímto

zákonem svěřena pověřeným obecním úřadům, může být statutem hlavního

města Prahy svěřena městským částem.



(4) Na území obcí je orgánem státní správy obecní úřad obce s

rozšířenou působností.



(5) Na pozemcích určených pro obranu státu vykonává působnost krajů v

přenesené působnosti a obcí v přenesené působnosti Ministerstvo

zemědělství. V národních parcích vykonávají správy národních parků

působnost, která je svěřena obcím; působnost krajů vykonává

Ministerstvo životního prostředí.

------------------------------------------------------------------

Pozn. ASPI: Čl. LXXV bod 4. zákona č. 320/2002 Sb. nahrazuje

v § 57 odst. 3 až 5 slova "pověřené obecní úřady

v přenesené působnosti" slovy "obecní úřady obcí

s rozšířenou působností".

------------------------------------------------------------------



(6) Ministr zemědělství zřizuje Mysliveckou radu jako svůj poradní sbor

složený zejména ze zástupců jiných správních úřadů, celostátně

působících mysliveckých organizací,^6) zemědělských a lesnických

organizací, vysokých škol a výzkumných ústavů s činností na úseku

myslivosti.



§ 58



Působnost Ministerstva zemědělství



(1) Ministerstvo zemědělství rozhoduje ve věcech



a) opatření k zachování druhů zvěře (§ 3 odst. 1),



b) dovozu, vývozu a vypouštění druhů zvěře (§ 4 odst. 2),



c) myslivosti týkajících se organizací v oboru působnosti Ministerstva

obrany,



d) uložení opatření k odstranění nedostatků zjištěných při provádění

dozoru (§ 61 odst. 3).



(2) Ministerstvo zemědělství dále



a) řídí výkon státní správy myslivosti,



b) organizuje a řídí myslivecký výzkum a podílí se na vzdělávání v

myslivosti,



c) vypracovává koncepce rozvoje myslivosti,



d) účastní se na mezinárodní spolupráci, programech a projektech,



e) dbá na zachování druhů zvěře (§ 3 odst. 1),



f) ustavuje ústřední hodnotitelskou komisi trofejí (§ 6 odst. 2),



g) pověřuje některou mysliveckou organizaci^6) vedením evidence

význačných trofejí (§ 6 odst. 2),



h) pověřuje právnické osoby prováděním zkoušek pro myslivecké hospodáře

(§ 35 odst. 7),



i) pověřuje právnické osoby prováděním sokolnických zkoušek, zkoušek

psů z výkonu (§ 44 odst. 3) a zkoušek z myslivosti (§ 47 odst. 5),



j) pověřuje celostátně působící myslivecké organizace^6) pořádáním

celostátních a mezinárodních mysliveckých výstav nebo jinými vybranými

úkoly na úseku myslivosti,



k) spolupracuje s občanskými sdruženími, které působí v myslivosti,



l) zabezpečuje provádění vyšších odborných mysliveckých zkoušek (§ 58

odst. 3),



m) podporuje vybrané činnosti myslivosti poskytováním služeb nebo

finančních příspěvků, zejména v oblastech výchovy a vzdělávání, podpory

ohrožených a vzácných druhů zvěře, vyhodnocení chovu zvěře a

chovatelských přehlídek, osvěty a propagace myslivosti, zlepšování

životního prostředí zvěře, myslivecké kynologie, sokolnictví a chovu

dravců, využití dravců v ochraně rostlin, preventivních veterinárních

opatření a zdolávání nákaz v chovech zvěře,



n) zpracovává statistická hlášení o myslivosti.



(3) Obsahem vyšších odborných mysliveckých zkoušek je ověření znalostí

myslivosti a obecně závazných právních předpisů o myslivosti a předpisů

souvisejících. Tyto zkoušky neskládají absolventi střední nebo vyšší

odborné školy, na které je myslivost studijním oborem nebo povinným

vyučovacím předmětem, nebo osoby, které složily zkoušku z myslivosti na

vysoké škole, na které se vyučuje myslivost. Bližší podrobnosti o

obsahu a rozsahu vyšších odborných mysliveckých zkoušek, včetně způsobu

jejich provádění, stanoví vyhláška.



§ 59



Působnost krajů



(1) Kraj v přenesené působnosti rozhoduje ve věcech



a) souhlasu s chovem zvěře v zajetí (§ 7 odst. 1),



b) omezení obvyklého způsobu hospodaření v některých honitbách (§ 4

odst. 1),



c) vymezení oblastí pro chov zvěře (§ 3 odst. 3),



d) prohlášení dalších pozemků za nehonební (§ 17 odst. 2),



e) povolení použití dravců jako loveckých (§ 44 odst. 2),



f) uložení opatření k odstranění nedostatků zjištěných při provádění

dozoru (§ 61 odst. 3),



g) poskytování finančních příspěvků (§ 62 odst. 1).



(2) Kraj v přenesené působnosti



a) vede agendu týkající se oblastí pro chov zvěře (§ 3 odst. 3),



b) organizuje chovatelské přehlídky v oblastech pro chov zvěře (§ 6

odst. 1),



c) určuje termíny sčítání zvěře (§ 36 odst. 1),



d) zpracovává statistická hlášení o myslivosti (§ 38),



e) podílí se na vzdělávání v myslivosti a mysliveckém výzkumu,



f) spolupracuje s občanskými sdruženími, které působí v myslivosti, a

ostatní veřejností,



g) provádí kontrolu dodržování podmínek poskytování finančních

příspěvků (§ 62 odst. 1).



§ 60



Působnost obcí



Ve věcech neuvedených v § 57 až 59 vykonávají státní správu na úseku

myslivosti obecní úřady obcí s rozšířenou působností.



§ 60a



(1) Orgánům státní správy myslivosti jsou pro výkon jejich působnosti

podle tohoto zákona poskytovány



a) referenční údaje ze základního registru obyvatel,



b) údaje z agendového informačního systému evidence obyvatel,



c) údaje z agendového informačního systému cizinců.



(2) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. a) jsou



a) příjmení,



b) jméno, popřípadě jména,



c) datum a místo narození, u subjektu údajů, který se narodil v cizině,

datum, místo a stát, kde se narodil,



d) datum a místo úmrtí, jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České

republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo;

je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v

rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který prohlášený za mrtvého

nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí,



e) adresa místa pobytu,



f) státní občanství, popřípadě více státních občanství.



(3) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. b) jsou



a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,



b) datum a místo narození,



c) rodné číslo,



d) adresa místa trvalého pobytu,



e) státní občanství, popřípadě více státních občanství.



(4) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. c) jsou



a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,



b) datum a místo narození,



c) státní občanství, popřípadě více státních občanství,



d) druh a adresa místa pobytu,



e) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu.



(5) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru

obyvatel, se využijí z agendového informačního systému evidence

obyvatel nebo agendového informačního systému cizinců, pouze pokud jsou

ve tvaru předcházejícím současný stav.



(6) Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen

takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.



HLAVA II



DOZOR V MYSLIVOSTI



§ 61



(1) Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí

dozírají v rámci svých působností stanovených zvláštním právním

předpisem,^29) jak orgány státní správy myslivosti, fyzické a právnické

osoby dodržují ustanovení tohoto zákona a předpisů vydaných k jeho

provedení a dodržují rozhodnutí vydaná na jejich základě.



(2) Kraje a obce v přenesené působnosti dozírají na dodržování tohoto

zákona a předpisů vydaných k jeho provedení. Soustavně dozírají, zda

jsou dodržována jimi vydaná rozhodnutí, zda uživatelé honiteb

myslivecky hospodaří v souladu s tímto zákonem, provádějí ochranu

myslivosti a dodržují zásady chovu zvěře.



(3) Orgány státní správy myslivosti ukládají rozhodnutím opatření k

odstranění zjištěných nedostatků a opatření ke zlepšení; jsou oprávněny

v případě nutnosti rozhodnout o omezení užívání honitby do doby

odstranění nedostatků nebo jejich příčin.



(4) Odborní zaměstnanci orgánů státní správy myslivosti jsou oprávněni

nosit při výkonu své funkce služební stejnokroj.



(5) Vyhláška stanoví podrobnosti o služebních stejnokrojích zaměstnanců

orgánů státní správy myslivosti a o jejich označení.



HLAVA III



PODPORA MYSLIVECKÉHO HOSPODAŘENÍ A SPOLKOVÉ MYSLIVOSTI



§ 62



(1) Stát podporuje vybrané činnosti mysliveckého hospodaření uvedené v

této části zákona poskytováním služeb nebo finančních příspěvků.

Finanční příspěvky mohou být poskytnuty zejména na



a) zlepšování životního prostředí zvěře,



b) podporu ohrožených druhů zvěře,



c) oborní chovy zvěře se vzácnými druhy nebo poddruhy,



d) chov a výcvik národních plemen loveckých psů a loveckých dravců,



e) použití dravců v ochraně rostlin,



f) preventivní veterinárně léčebné akce a zdolávání nákaz v chovech

zvěře,



g) ozeleňování krajiny včetně oplocování dřevin,



h) chovatelské přehlídky a myslivecké výstavy, propagaci a osvětu

myslivosti.



(2) Pravidla poskytování finančních příspěvků se stanoví v rámci

pravidel podpory hospodaření v lesích^30) a pravidel používání

prostředků z Fondu životního prostředí.^31) Na poskytnutí finančního

příspěvku není právní nárok. Byl-li finanční příspěvek poskytnut na

základě nepravdivých nebo nesprávných údajů nebo nebyl-li použit na

účel, na který byl poskytnut, je příjemce povinen jej v plné výši

vrátit.



(3) Finanční příspěvek lze poskytnout z Fondu životního prostředí^31),

nebyl-li na stejný účel poskytnut podle tohoto zákona.



(4) Finanční příspěvek podle tohoto zákona nelze poskytnout, pokud byla

na stejný účel poskytnuta podpora z veřejných zdrojů nebo z fondů

Evropské unie.



(5) Stát podporuje spolkovou myslivost nepřímo tím, že ve výběrovém

řízení na nájemce honiteb na pozemcích státu mají přednost myslivecké

spolky, jejichž sídlo je v místě honiteb, pokud neprojevil zájem o

opětovné uzavření nájemní smlouvy dosavadní nájemce podle § 33 odst. 3.

V případě, že se do výběrového řízení přihlásí více mysliveckých

spolků, postupuje se podle § 32 odst. 4 tohoto zákona.



ČÁST OSMÁ



SANKCE



§ 63



Přestupky



(1) Orgán státní správy myslivosti uloží pokutu



a) až do výše 10 000 Kč fyzické osobě, která se dopustí přestupku tím,

že nesplní nebo poruší povinnosti uvedené v § 9 odst. 1, § 10 odst. 2

nebo 3 nebo uložené podle § 9 odst. 3,



b) až do výše 30 000 Kč fyzické osobě, která se dopustí přestupku tím,

že nesplní nebo poruší povinnosti uvedené v § 5 odst. 2, § 9 odst. 2, §

10 odst. 1 nebo § 14 odst. 1 písm. a) až d).



(2) Orgán státní správy myslivosti uloží pokutu až do výše 30 000 Kč

držiteli loveckého lístku, který se dopustí přestupku tím, že poruší

některé pravidlo lovu uvedené v § 41 až 45 nebo v § 49 odst. 1; může

přitom uložit zákaz činnosti do doby 2 let; při uloženém zákazu

činnosti se odebere lovecký lístek; lze rovněž vyslovit propadnutí

věci.



(3) Byl-li přestupek spáchán opakovaně, lze uložit pokutu až do výše,

která je dvojnásobkem částky uvedené v odstavci 1 nebo 2.



(4) Pro přestupky, řízení o nich a výnosech uložených pokut platí

obecné předpisy o přestupcích.^18)



§ 64



Pokuty



(1) Orgán státní správy myslivosti uloží pokutu až do výše 40 000 Kč

právnické osobě, která nesplní nebo poruší povinnosti uvedené v § 5

odst. 2, § 7 odst. 1nebo 2 , § 9 odst. 1 nebo 2, § 10 a § 32 odst. 3, 4

nebo 5.



(2) Orgán státní správy myslivosti uloží pokutu až do výše 200 000 Kč

tomu, kdo nesplní nebo poruší povinnosti uvedené v § 4 odst. 2, § 5

odst. 1, § 51 odst. 2 nebo 3 nebo uložené podle § 61 odst. 3.



(3) Orgán státní správy myslivosti uloží pokutu



a) až do výše 10 000 Kč uživateli honitby, který nesplní nebo poruší

povinnosti uvedené v § 11 odst. 1, 2, 4 nebo 6, § 36 odst. 1, § 44

odst. 1 nebo 2 nebo uvede nepravdivé údaje o honitbě a zvěři v ní,



b) až do výše 40 000 Kč uživateli honitby, který neplní nebo poruší

povinnosti uvedené v § 43 odst. 1 nebo uložené podle § 4 odst. 1,



c) až do výše 200 000 Kč uživateli honitby, který nesplní nebo poruší

povinnosti uvedené v § 3 odst. 2, § 11 odst. 3, § 41 až 43, § 45, § 49

odst. 1 nebo § 51 odst. 1.



(4) Při nesplnění lovu celkového počtu kusů jednotlivého druhu spárkaté

zvěře podle plánu mysliveckého hospodaření, pokud tím dochází k

překročení normovaného stavu tohoto druhu zvěře, lze uložit uživateli

honitby pokutu až do výše 200 000 Kč; stejnou pokutu lze uložit i při

nečinnosti v plnění povinností podle § 11 odst. 5 a § 36 odst. 2 a 3.



(5) Za opakované nesplnění nebo porušení povinností uvedených v

odstavcích 1 až 4 lze uložit pokutu až do výše dvojnásobku částky v

nich uvedené.



(6) Při rozhodování o výši pokuty se přihlíží zejména k závažnosti,

způsobu, době trvání a následkům nesplnění nebo porušení povinností a k

okolnostem, za nichž k nim došlo.



(7) Řízení o uložení pokuty lze zahájit do 1 roku ode dne, kdy se orgán

státní správy myslivosti dověděl o nesplnění nebo porušení povinnosti,

nejpozději však do 3 let ode dne, kdy k němu došlo.



(8) Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne, kdy rozhodnutí o jejím uložení

nabylo právní moci.



(9) Výnos pokuty je příjmem Státního fondu životního prostředí.^31)



ČÁST DEVÁTÁ



PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ



§ 65



Vztah ke správnímu řádu



Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, vztahuje se na rozhodování

podle tohoto zákona správní řád.^33)



§ 66



Vztah k předpisům o ochraně přírody



Orgány státní správy myslivosti vydávají rozhodnutí, jimiž mohou být

dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny podle § 3 odst. 1 a 2, § 4

odst. 1 a 2, § 5 odst. 1 písm. d), § 5 odst. 2, § 7, § 9 odst. 3 a 4, §

36 odst. 1, § 39, 40, § 41 odst. 1 a § 44 odst. 2, jen po dohodě s

orgány ochrany přírody,^34) pokud zvláštní právní předpisy o ochraně

přírody a krajiny nestanoví jinak.



§ 67



Vztah k řízení podle jiných předpisů



V řízení podle zvláštních právních předpisů,^35) které se dotýká

honiteb a životních podmínek zvěře, je orgán státní správy myslivosti

dotčeným orgánem státní správy.



§ 68



Zmocňovací ustanovení



Ministerstvo zemědělství vydá vyhlášku k provedení § 2 písm. k), § 3

odst. 4, § 12 odst. 8, § 35 odst. 7, § 36 odst. 6, § 42 odst. 2, § 44

odst. 3, § 47 odst. 5, § 49 odst. 2, § 58 odst. 3 a § 61 odst. 5 a v

dohodě s Ministerstvem životního prostředí vyhlášku k provedení § 14

odst. 1 písm. f).



§ 69



Přechodná ustanovení



(1) Honitby a obory uznané podle dosavadních předpisů zůstávají

zachovány; to platí i pro obory o výměře nižší než 50 ha a samostatné

bažantnice uznané podle dosavadních předpisů, které se stávají

honitbami podle tohoto zákona, i když nedosahují výměry 500 ha. Pokud

honitba nebo obora uznaná podle dosavadních předpisů dosahuje zákonné

výměry podle tohoto zákona, ale nesplňuje ostatní požadavky na tvorbu

honitby, je osoba, které byla honitba uznána podle dosavadních

předpisů, povinna podat do 31. prosince 2002 orgánu státní správy

myslivosti návrh na uvedení honitby do souladu s tímto zákonem, jinak

honitba zaniká k 31. březnu 2003.



(2) Právní povaha honebních společenstev vzniklých podle dosavadních

předpisů se řídí ustanoveními tohoto zákona ode dne jeho účinnosti.

Honební společenstvo přijme stanovy, popřípadě je přizpůsobí úpravě

podle tohoto zákona a zvolí orgány nejpozději do 9 měsíců ode dne

účinnosti tohoto zákona, jinak honební společenstvo a společenstevní

honitba zanikají. Po zániku honebního společenstva se provede

likvidace.



(3) Smlouvy o nájmu honiteb, obor a samostatných bažantnic uzavřené

podle dosavadních předpisů zůstávají v platnosti.



(4) Platnost vydaných loveckých lístků, složených zkoušek mysliveckých,

sokolnických a loveckých psů, jmenování mysliveckých stráží a

mysliveckých hospodářů a povolení k držení loveckých dravců ke dni

účinnosti tohoto zákona zůstává zachována.



(5) Řízení zahájená před účinností tohoto zákona se dokončí podle

dosavadních předpisů.



(6) Okresní úřady vykonávají až do svého zrušení státní správu na úseku

myslivosti v rozsahu vymezeném pro obecní úřady obcí s rozšířenou

působností (§ 60).



§ 70



Zrušovací ustanovení



Zrušuje se zákon č. 23/1962 Sb., o myslivosti, ve znění zákona č.

146/1971 Sb., zákona č. 96/1977 Sb., zákona č. 143/1991 Sb., zákona č.

270/1992 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., zákona č. 166/1999 Sb., zákona č.

238/1999 Sb. a zákona č. 132/2000 Sb.



ČÁST DESÁTÁ



ÚČINNOST



§ 71



Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2002, s výjimkou

ustanovení § 45 odst. 1 písm. l), které nabývá účinnosti dnem vstupu

smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost, a

ustanovení § 45 odst. 1 písm. w), které nabývá účinnosti dnem 31.

prosince 2010.



Klaus v. r.



Havel v. r.



Zeman v. r.



Vybraná ustanovení novel



Čl. XVI zákona č. 204/2015 Sb.



neplatil



1) § 5 odst. 1 písm. f) zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o

změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění

pozdějších předpisů.



2) § 1 a násl. zákona č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a

evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů

(plemenářský zákon).



3) Například Úmluva o ochraně stěhovavých druhů volně žijících

živočichů uveřejněná pod č. 127/1994 Sb. a Úmluva o mezinárodním

obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin uveřejněná

pod č. 572/1992 Sb., dále předpisy Evropské unie: směrnice Rady č.

79/409/EEC z 2. dubna 1979 o ochraně volně žijících ptáků, směrnice

Rady č. 92/43/EEC z 21. května 1992 o ochraně stanovišť, volně žijících

živočichů a planě rostoucích rostlin, nařízení Rady č. 3254/91/EEC z 4.

listopadu 1991 zakazující používání nášlapných pastí, nařízení Rady č.

338/97/EEC z 9. prosince 1996 o ochraně volně žijících živočichů a

planě rostoucích rostlin regulující obchod s těmito druhy.



4) Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění

pozdějších předpisů.



Vyhláška č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona

o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.



5) Zákon č. 166/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.



Vyhláška č. 286/1999 Sb., kterou se provádějí ustanovení zákona č.

166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících

zákonů (veterinární zákon), o zdraví zvířat a jeho ochraně, o

veterinárních podmínkách dovozu, vývozu a tranzitu veterinárního zboží,

o veterinární asanaci a o atestačním studiu.



Vyhláška č. 287/1999 Sb., o veterinárních požadavcích na živočišné

produkty.



6) Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších

předpisů.



7) Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění

pozdějších předpisů.



8) § 50 odst. 5 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.



§ 16 vyhlášky č. 395/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.



9) Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební

zákon), ve znění pozdějších předpisů.



10) Například § 20 odst. 5 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a

doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů.



11) Například zákon č. 147/1996 Sb., o rostlinolékařské péči a o

změnách některých souvisejících zákonů, vyhláška č. 40/1997 Sb., kterou

se stanoví podrobnosti zabezpečení ochrany včel, zvěře a ryb při

používání přípravků na ochranu rostlin.



12) Zákon č. 289/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.



13) § 55 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve

znění pozdějších předpisů.



14) § 35 a 46 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění

pozdějších předpisů.



15) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů.



16) § 69 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších

předpisů.



17) § 7 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění

pozdějších předpisů.



18) Zákon č. 200/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů.



19) § 2 odst. 1 obchodního zákoníku.



20) § 4 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění

pozdějších předpisů.



§ 3 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších

předpisů.



21) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.



21a) Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech.



22) Zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění

pozdějších předpisů.



23) § 56 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.



24) § 22 a násl. zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a

střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění pozdějších předpisů.



25) Například § 21, 30, § 34 odst. 2 a § 60 zákona č. 114/1992 Sb., ve

znění pozdějších předpisů,



§ 14 zákona č. 246/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.



26) Například § 32 zákona č. 289/1995 Sb.



27) Zákon č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených

vybranými zvláště chráněnými živočichy.



28) § 101 občanského zákoníku.



29) Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních

orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů.



30) § 46 zákona č. 289/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.



31) Zákon č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České

republiky, ve znění pozdějších předpisů.



33) Zákon č. 71/1967 Sb., ve znění pozdějších předpisů.



34) § 65 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.



35) Například § 126 zákona č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších

předpisů.