277/2009 Sb.



ZÁKON



ze dne 22. července 2009



o pojišťovnictví



Změna: 409/2010 Sb.



Změna: 188/2011 Sb.



Změna: 420/2011 Sb.



Změna: 428/2011 Sb., 18/2012 Sb., 399/2012 Sb.



Změna: 99/2013 Sb.



Změna: 228/2013 Sb.



Změna: 241/2013 Sb.



Změna: 303/2013 Sb.



Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:



ČÁST PRVNÍ



OBECNÁ USTANOVENÍ



§ 1



Rozsah působnosti



(1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských

společenství^1) a upravuje podmínky provozování pojišťovací a

zajišťovací činnosti a výkon dohledu v pojišťovnictví.



(2) Tímto zákonem se řídí



a) provozování pojišťovací a zajišťovací činnosti pojišťovnou se sídlem

na území České republiky a provozování zajišťovací činnosti zajišťovnou

se sídlem na území České republiky,



b) provozování pojišťovací a zajišťovací činnosti na území České

republiky pojišťovnou se sídlem na území členského státu Evropské unie

nebo na území státu tvořícího Evropský hospodářský prostor jiného než

Česká republika (dále jen „jiný členský stát“) a provozování

zajišťovací činnosti na území České republiky zajišťovnou se sídlem na

území jiného členského státu,



c) provozování pojišťovací a zajišťovací činnosti na území České

republiky pojišťovnou se sídlem na území jiného státu, než který je

uveden v písmenech a) a b) (dále jen „třetí stát“), a provozování

zajišťovací činnosti na území České republiky zajišťovnou se sídlem na

území třetího státu.



§ 2



(1) Nestanoví-li jiný právní předpis jinak, nevztahuje se tento zákon

na provádění nemocenského pojištění, důchodového pojištění, penzijního

připojištění se státním příspěvkem, zaměstnaneckého penzijního

pojištění, úrazového pojištění zaměstnanců a veřejného zdravotního

pojištění^2).



(2) Tento zákon se dále nevztahuje na činnost



a) pojišťoven vykonávajících svoji činnost na principu vzájemnosti

(dále jen „vzájemná pojišťovna“), u kterých se plnění mění podle

dostupných zdrojů a které vyžadují, aby každý z jejich členů platil

stejný příspěvek,



b) institucí jiných než pojišťoven spočívající v poskytování plnění

zaměstnancům a osobám samostatně výdělečně činným patřícím do jednoho

obchodního závodu nebo podnikatelského seskupení nebo do jednoho

ekonomického oboru nebo skupiny oborů, a to pro případ smrti nebo

dožití se stanoveného věku anebo pro případ přerušení nebo omezení

činnosti, bez ohledu na to, jsou-li k závazkům vyplývajícím z této

činnosti vytvářeny technické rezervy,



c) institucí jiných než pojišťoven spočívající v uzavírání závazků

poskytnout plnění pouze v případě smrti, jestliže toto plnění

nepřesáhne průměrné náklady na pohřeb nebo jestliže je poskytováno

nepeněžní plnění,



d) vzájemných pojišťoven, jejichž stanovy umožňují stanovení

mimořádných příspěvků, snížení plnění nebo finanční záruky třetích osob

a jejichž roční příjem z příspěvků hrazených v souvislosti s jejich

činností v oblasti životního pojištění nepřevyšuje ve 3 po sobě

jdoucích letech hodnotu odpovídající částce 140 000 000 Kč; pokud dojde

k překročení této částky v uvedeném období, řídí se činnost vzájemné

pojišťovny tímto zákonem, a to od počátku roku následujícího po

uplynutí tříleté lhůty,



e) institucí uvedených ve směrnici Evropského parlamentu a Rady

upravující životní pojištění a směrnici Rady upravující jiné než

životní pojištění^3),



f) institucí jiných než pojišťoven spočívající v poskytnutí pomoci v

případě poruchy nebo nehody silničního vozidla, ke které dojde na území

České republiky, a jedná-li se o



1. opravu na místě, pokud poskytovatel služby využívá k této činnosti

převážně vlastních zaměstnanců a vlastního vybavení,



2. převoz vozidla do nejbližšího nebo nejvhodnějšího místa opravy a

přeprava řidiče a spolucestujících do nejbližšího místa, ze kterého

mohou pokračovat ve své cestě jinými prostředky,



3. převoz vozidla, popřípadě řidiče a spolucestujících do místa jejich

bydliště, do místa jejich odjezdu, je-li odlišné od místa jejich

bydliště, nebo do cílového místa ve stejném státu Evropské unie nebo

státu tvořícího Evropský hospodářský prostor (dále jen „členský stát“),



g) institucí jiných než pojišťoven,



1. které provozují pouze činnost, která svým charakterem odpovídá

pojišťovací činnosti podle odvětví pojištění uvedeného v části B bodě

18 přílohy č. 1 k tomuto zákonu,



2. je-li tato činnost provozována výhradně na území České republiky s

plněním pouze věcnou formou a



3. nepřesahuje-li celkový roční příjem z této činnosti 5 600 000 Kč,



h) spočívající v pojištění exportních úvěrů na účet státu nebo se

zárukou státu nebo, je-li stát pojistitelem, nestanoví-li jiný právní

předpis jinak,



i) Fondu pojištění vkladů podle zákona upravujícího činnost bank^4),



j) Garančního fondu obchodníků s cennými papíry^5).



(3) Podmínka, že k poruše nebo nehodě silničního vozidla dojde na území

České republiky, neplatí v případě podle odstavce 2 písm. f) bodů 1 a

2, jestliže oprava vozidla na místě nebo jeho převoz jsou poskytovány

institucí na území jiného státu bez povinnosti zaplatit jakoukoliv

dodatečnou platbu recipročně proti předložení členské karty instituce,

jíž je oprávněná osoba členem, a to na základě dohod mezi takovými

institucemi.



§ 3



Vymezení pojmů



(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí



a) pojišťovnou tuzemská pojišťovna, pojišťovna z jiného členského státu

nebo pojišťovna z třetího státu,



b) tuzemskou pojišťovnou právnická osoba se sídlem na území České

republiky, které bylo Českou národní bankou uděleno povolení k

provozování pojišťovací činnosti podle tohoto zákona,



c) pojišťovnou z jiného členského státu právnická osoba se sídlem na

území jiného členského státu, které bylo v tomto jiném členském státě

uděleno povolení k provozování pojišťovací činnosti,



d) pojišťovnou z třetího státu právnická osoba se sídlem na území

třetího státu, která je v souladu s právem země svého sídla oprávněna

provozovat pojišťovací činnost,



e) kaptivní pojišťovnou pojišťovna, kterou ovládá osoba z finančního

sektoru^6) jiná než pojišťovna nebo zajišťovna nebo jiná osoba než

pojišťovací holdingová osoba nebo pojišťovací holdingová osoba se

smíšenou činností anebo, kterou ovládá jiná osoba, která není osobou z

finančního sektoru, pokud se činnost této pojišťovny výhradně omezuje

na poskytování pojištění pojistných rizik osoby nebo osob společně

tvořících podnikatelské seskupení,



f) pojišťovací činností přebírání pojistných rizik na základě

uzavřených pojistných smluv a plnění z nich, přičemž součástí

pojišťovací činnosti je správa pojištění, likvidace pojistných

událostí, poskytování asistenčních služeb, nakládání s aktivy, jejichž

zdrojem jsou technické rezervy pojišťovny, uzavírání smluv pojišťovnou

se zajišťovnami o zajištění závazků pojišťovny vyplývajících z jí

uzavřených pojistných smluv a činnost směřující k předcházení vzniku

škod a zmírňování jejich následků,



g) zajišťovnou tuzemská zajišťovna, zajišťovna z jiného členského státu

nebo zajišťovna z třetího státu,



h) tuzemskou zajišťovnou právnická osoba se sídlem na území České

republiky, které bylo Českou národní bankou uděleno povolení k

provozování zajišťovací činnosti podle tohoto zákona,



i) zajišťovnou z jiného členského státu právnická osoba se sídlem na

území jiného členského státu, které bylo v tomto členském státě uděleno

povolení k provozování zajišťovací činnosti,



j) zajišťovnou z třetího státu právnická osoba se sídlem na území

třetího státu, která je v souladu s právem země svého sídla oprávněna

provozovat zajišťovací činnost,



k) kaptivní zajišťovnou zajišťovna, kterou ovládá osoba z finančního

sektoru^6) jiná než pojišťovna nebo zajišťovna nebo jiná osoba než

pojišťovací holdingová osoba nebo pojišťovací holdingová osoba se

smíšenou činností anebo, kterou ovládá jiná osoba, která není osobou z

finančního sektoru, pokud se činnost této zajišťovny výhradně omezuje

na poskytování zajištění pojistných rizik osoby nebo osob s ní vzájemně

propojených,



l) zajišťovací činností přebírání pojistných rizik na základě

uzavřených smluv, kterými se zajišťovna zavazuje poskytnout pojišťovně

ve sjednaném rozsahu plnění, nastane-li nahodilá událost ve smlouvě

blíže označená, a pojistitel se zavazuje platit zajistiteli ve smlouvě

určenou část pojistného (dále jen „zajistné“) z pojistných smluv

uzavřených pojistitelem, které jsou předmětem této smlouvy (dále jen

„zajišťovací smlouva“), plnění z těchto smluv a uzavírání zajišťovacích

smluv mezi zajistiteli, přičemž součástí zajišťovací činnosti je správa

zajištění, nakládání s aktivy, jejichž zdrojem jsou technické rezervy

zajišťovny,



m) finančním umístěním aktiva, jejichž zdrojem jsou technické rezervy

pojišťovny nebo zajišťovny,



n) činností související s pojišťovací činností zprostředkovatelská

činnost prováděná v souvislosti s pojišťovací nebo zajišťovací

činností, poradenská činnost související s pojištěním fyzických a

právnických osob, šetření pojistných událostí, vzdělávací činnost v

oblasti pojišťovnictví a jiných finančních služeb, zprostředkování

jiných finančních služeb a další činnosti související s výkonem

povolené pojišťovací činnosti,



o) činností související se zajišťovací činností zprostředkovatelská

činnost prováděná v souvislosti se zajišťovací činností, poradenská

činnost související se zajišťovací činností a jinými finančními

službami, vzdělávací činnost v oblasti pojišťovnictví a jiných

finančních služeb a další činnosti související s výkonem povolené

zajišťovací činnosti,



p) domovským členským státem členský stát, ve kterém se nachází sídlo

pojišťovny nebo zajišťovny,



r) hostitelským členským státem členský stát, ve kterém má pojišťovna

nebo zajišťovna pobočku nebo, ve kterém dočasně poskytuje služby,



s) pobočkou každá trvalá přítomnost pojišťovny nebo zajišťovny na území

jiného než domovského členského státu, bez ohledu na to, zda má tato

přítomnost formu organizační složky pojišťovny nebo zajišťovny, nebo se

jedná o zastoupení této pojišťovny nebo zajišťovny třetí osobou, která

má trvalé pověření jednat za pojišťovnu nebo zajišťovnu, jaké by měla

její organizační složka,



t) svobodou dočasně poskytovat služby právo provozovat pojišťovací nebo

zajišťovací činnost na území hostitelského členského státu, a to v

rozsahu povolení uděleného příslušným orgánem dohledu domovského

členského státu, jestliže tato činnost nemá charakter trvalé

přítomnosti na území hostitelského členského státu,



u) příslušným orgánem dohledu orgán vykonávající dohled nad pojišťovací

nebo zajišťovací činností pojišťovny nebo nad zajišťovací činností

zajišťovny,



v) údajem o osobě jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a

adresa bydliště fyzické osoby, v případě fyzické osoby podnikající též

místo jejího podnikání, nebo obchodní firma nebo název a sídlo

právnické osoby.



(2) Pro účely tohoto zákona se dále rozumí



a) životním pojištěním pojistná odvětví uvedená v části A přílohy č. 1

k tomuto zákonu,



b) neživotním pojištěním pojistná odvětví uvedená v části B přílohy č.

1 k tomuto zákonu,



c) životním zajištěním přebírání rizik vyplývajících z pojistných smluv

životního pojištění,



d) neživotním zajištěním přebírání rizik vyplývajících z pojistných

smluv neživotního pojištění,



e) zaslouženým pojistným nebo zajistným část předepsaného pojistného

nebo zajistného podle uzavřené pojistné nebo zajišťovací smlouvy, která

časově souvisí s probíhajícím účetním obdobím, bez ohledu na to, zda

pojistné nebo zajistné bylo zaplaceno,



f) nezaslouženým pojistným nebo zajistným část předepsaného pojistného

nebo zajistného podle uzavřené pojistné nebo zajišťovací smlouvy, která

časově souvisí s následujícím účetním obdobím, bez ohledu na to, zda

pojistné nebo zajistné bylo zaplaceno,



g) technickou úrokovou mírou zaručený podíl na výnosech z finančního

umístění v životním pojištění,



h) solventností schopnost pojišťovny nebo zajišťovny zabezpečit

vlastními zdroji trvalou splnitelnost závazků z pojišťovací nebo

zajišťovací činnosti,



i) splnitelností závazků prokazatelná schopnost pojišťovny nebo

zajišťovny splnit závazky vzniklé z provozované pojišťovací nebo

zajišťovací činnosti včetně závazků splatných v následujících účetních

obdobích,



j) správou pojištění nebo zajištění činnosti směřující k zabezpečení

trvání a aktualizaci stavu pojistných nebo zajišťovacích smluv,



k) pojistným kmenem soubor uzavřených pojistných smluv,



l) příslušenstvím pojistného kmene práva a povinnosti, které vyplývají

z uzavřených pojistných smluv, a finanční umístění odpovídající tomuto

kmeni,



m) kmenem zajišťovacích smluv soubor uzavřených zajišťovacích smluv,



n) příslušenstvím kmene zajišťovacích smluv práva a povinnosti, které

vyplývají z uzavřených zajišťovacích smluv, a finanční umístění

odpovídající tomuto kmeni,



o) pojistnými podmínkami smluvní podmínky zpracované pojišťovnou pro

uzavírání pojistných smluv pro jednotlivá pojistná odvětví, pro skupiny

těchto odvětví nebo pro jednotlivé typy pojištění sjednávaných v rámci

pojistného odvětví, zejména všeobecné pojistné podmínky, zvláštní nebo

doplňkové pojistné podmínky,



p) asistenčními službami pomoc poskytovaná osobám, které se dostanou do

nesnází během cestování nebo při pobytu mimo místo svého bydliště,

která spočívá v závazku pojišťovny, která provozuje pojišťovací činnost

podle pojistného odvětví uvedeného v části B bodě 18 přílohy č. 1 k

tomuto zákonu, poskytnout na základě předchozí úhrady pojistného

okamžitě dostupnou pomoc osobě oprávněné podle pojistné smlouvy, pokud

se tato osoba dostane do nesnází v důsledku pojistné události, přičemž

pomoc může mít formu peněžitého nebo věcného plnění a věcné plnění může

být poskytováno na základě smluvního vztahu osobou odlišnou od

pojišťovny; za asistenční činnost se nepovažuje servis nebo údržba

vozidla ani informace o poskytování této činnosti nebo její

zprostředkování,



q) členským státem, ve kterém se nachází pojistné riziko pojištěné

pojistnou smlouvou týkající se neživotního pojištění, členský stát,



1. na jehož území se nacházejí pojištěné budovy, jejich součásti,

příslušenství a věci, které se v nich nacházejí, jsou-li pojištěny

stejnou pojistnou smlouvou,



2. kde je registrován pojištěný dopravní prostředek bez ohledu na jeho

typ,



3. kde pojistník uzavřel pojistnou smlouvu na dobu 4 a méně měsíců,

která se týká pojistných rizik spojených s cestováním bez ohledu na

pojistné odvětví, nebo



4. ve kterém má pojistník jako fyzická osoba bydliště nebo sídlo, nebo

jako právnická osoba své sídlo nebo svoji pobočku, jedná-li se o

případy, které nejsou uvedeny v bodech 1 až 3,



r) členským státem závazku členský stát, ve kterém má pojistník, který

uzavřel pojistnou smlouvu týkající se životního pojištění, bydliště,

nebo je-li pojistník právnickou osobou, členský stát, ve kterém se

nachází sídlo nebo pobočka této právnické osoby, ke kterým se smlouva

vztahuje.



(3) Pro účely tohoto zákona se ovládající osobou rozumí osoba, která



a) disponuje většinou hlasovacích práv společníků nebo členů v jiné

obchodní korporaci; není-li prokázáno, že jiná osoba disponuje stejným

nebo vyšším množstvím hlasovacích práv, má se za to, že osoba, která

disponuje alespoň 40 % hlasovacích práv v určité osobě, je ovládající

osobou, a že osoby jednající ve shodě, které disponují alespoň 40 %

hlasovacích práv v určité osobě, jsou ovládajícími osobami,



b) má právo jmenovat, volit či odvolat většinu členů statutárního nebo

kontrolního orgánu jiné obchodní korporace a je zároveň společníkem

nebo členem takové korporace,



c) má právo uplatňovat rozhodující vliv v jakékoliv jiné obchodní

korporaci, jejíž je společníkem nebo členem, na základě smlouvy, kterou

s ní uzavřela, nebo podle jejích stanov, společenské nebo zakladatelské

smlouvy, umožňuje-li právo, jímž se taková korporace řídí, aby se těmto

smlouvám nebo stanovám, společenským nebo zakladatelským smlouvám

podřídila,



d) je společníkem nebo členem jakékoli jiné korporace a



1. většina členů statutárního nebo kontrolního orgánu této korporace

byla jmenována výhradně pomocí využití jejích hlasovacích práv, nemá-li

však jiná osoba vůči této ovládané osobě práva uvedená v písmenech a),

b) nebo c), nebo



2. vykonává na základě dohody uzavřené s ostatními společníky nebo

členy této korporace většinu hlasovacích práv společníků nebo členů v

této korporaci, nebo



e) jinak než podle písmen a) až d) skutečně uplatňuje rozhodující vliv

v jiné osobě.



(4) Pro účely odstavce 3



a) písm. a), b) a d) musí být k hlasovacím, jmenovacím a odvolacím

právům ovládající osoby přičtena práva všech ostatních ovládaných osob

a práva náležející kterékoli osobě jednající vlastním jménem, ale na

účet ovládající osoby nebo jiné ovládané osoby,



b) písm. a), b) a d) se od práv uvedených v odstavci 3 musí odečíst

práva



1. příslušející k akciím nebo podílům drženým na účet jakékoli osoby

jiné než ovládající osoby nebo některé ovládané osoby, nebo



2. příslušející k akciím nebo podílům drženým jako záruka, jsou-li tato

práva vykonávána v souladu s přijatými pokyny nebo je-li držení těchto

akcií nebo podílů pro držící obchodní závod součástí běžné obchodní

činnosti ve spojitosti s poskytováním půjček, za podmínky, že hlasovací

práva jsou vykonávána v zájmu osoby poskytující záruku,



c) písm. a) a d) musí být od souhrnu hlasovacích práv společníků

ovládané osoby odečtena hlasovací práva příslušející k akciím nebo

podílům, které jsou v držení této osoby, jí ovládané osoby nebo osoby

jednající vlastním jménem, ale na účet těchto osob.



(5) Při posuzování přímého nebo nepřímého podílu se nepřihlíží k

hlasovacím právům ani podílům drženým bankami, spořitelními a úvěrními

družstvy nebo obchodníky s cennými papíry v důsledku upsání nebo

umístění finančních nástrojů na základě pevného závazku převzetí^7),

pokud práva spojená s tímto podílem nejsou vykonávána ani jinak

využívána k zasahování do řízení emitenta a pokud do jednoho roku ode

dne jejich nabytí dojde ke změně jejich vlastníka.



(6) Pro účely tohoto zákona se dále rozumí



a) ovládanou osobou osoba, vůči níž je jiná osoba v postavení

ovládající osoby; všechny ovládané osoby ovládaných osob jsou rovněž

považovány za ovládané osoby ovládající osoby, která je v čele těchto

osob,



b) přidruženou osobou osoba, v níž jiná osoba vykonává podstatný vliv

na řízení nebo provozování obchodního závodu této osoby, jenž není

vztahem ovládající a ovládané osoby a není pouze dočasný; přímý nebo

nepřímý podíl posuzovaný samostatně nebo jejich součet představující

alespoň 20 % na základním kapitálu nebo hlasovacích právech se vždy

považuje za podstatný vliv, ledaže jde o vztah ovládající a ovládané

osoby,



c) účastí vztah mezi osobou a jinou osobou, která je vůči ní v

postavení ovládané nebo přidružené osoby,



d) kvalifikovanou účastí přímý nebo nepřímý podíl na základním kapitálu

nebo hlasovacích právech právnické osoby nebo jejich součet, který

představuje alespoň 10 % nebo umožňuje vykonávat významný vliv na

řízení této právnické osoby,



e) nepřímým podílem podíl držený prostřednictvím jiné osoby nebo

skupiny osob jednajících ve shodě včetně podílu na hlasovacích právech

z cenných papírů a podmínky jejich sčítání podle zákona upravujícího

podnikání na kapitálovém trhu^8),



f) pojišťovací holdingovou osobou ovládající osoba, která není smíšenou

finanční holdingovou osobou podle zákona upravujícího doplňkový dohled

nad finančními konglomeráty^9) a jejíž hlavní činností je získávat a

držet podíly v ovládaných osobách, které jsou výlučně nebo převážně

pojišťovnami nebo zajišťovnami, přičemž alespoň jedna z těchto

ovládaných osob je tuzemskou pojišťovnou nebo tuzemskou zajišťovnou,



g) pojišťovací holdingovou osobou se smíšenou činností ovládající osoba

jiná než pojišťovna nebo zajišťovna, pojišťovna nebo zajišťovna z

třetího státu, pojišťovací holdingová osoba nebo smíšená finanční

holdingová osoba, jejíž alespoň jedna ovládaná osoba je tuzemskou

pojišťovnou nebo tuzemskou zajišťovnou,



h) skupinou 2 nebo více osob, mezi kterými existuje úzké propojení,



i) úzkým propojením vztah, kdy jsou 2 nebo více osob propojeny takovým

způsobem, že



1. jedna z osob je přidruženou osobou jiné osoby, a to přímo nebo

prostřednictvím jiné osoby nebo osob,



2. jedna z osob je ovládanou osobou jiné osoby, a to přímo nebo

prostřednictvím jiné osoby nebo osob,



3. 2 osoby jsou ovládanými osobami téže ovládající osoby, a to přímo

nebo prostřednictvím jiné osoby nebo osob, nebo



4. většinu členů statutárních, řídících nebo dozorčích orgánů jedné

osoby tvoří po většinu účetního období osoby, které jsou ve

statutárních nebo kontrolních orgánech jiné osoby nebo osob, které jsou

s jinou osobou v úzkém propojení podle bodů 1 až 3, ledaže jde o osoby,

které vykonávají takovou funkci v rámci svého podnikání na

profesionálním základě a není-li účelem výkonu jejich funkce vzájemné

propojení aktivit osob, v nichž je funkce člena statutárního, řídícího

nebo dozorčího orgánu vykonávána,



j) osobou s účastí na řízení pojišťovny nebo zajišťovny osoba, která

není statutárním orgánem nebo jeho členem, členem dozorčího orgánu

pojišťovny nebo zajišťovny, jejím prokuristou nebo zástupcem její

pobočky a která na základě dohody, účasti na pojišťovně nebo zajišťovně

nebo na základě jiné skutečnosti řídí její činnost nebo je pověřena

kontrolou této činnosti.



ČÁST DRUHÁ



PROVOZOVÁNÍ ČINNOSTÍ V POJIŠŤOVNICTVÍ



HLAVA I



ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ



§ 4



Základní podmínky pro provozování činností v pojišťovnictví



(1) Provozovat na území České republiky pojišťovací činnost může pouze

tuzemská pojišťovna a pojišťovna z třetího státu, které bylo Českou

národní bankou uděleno povolení k provozování této činnosti, nebo

pojišťovna z jiného členského státu, a to na základě práva zřizovat

pobočky nebo na základě svobody dočasně poskytovat služby.



(2) Provozovat na území České republiky zajišťovací činnost může pouze

tuzemská zajišťovna a, nestanoví-li tento zákon jinak, zajišťovna z

třetího státu, které bylo Českou národní bankou uděleno povolení k

provozování této činnosti, nebo zajišťovna z jiného členského státu, a

to na základě práva zřizovat pobočky nebo na základě svobody dočasně

poskytovat služby.



(3) Provozovat na území České republiky zajišťovací činnost může také

tuzemská pojišťovna a, nestanoví-li tento zákon jinak, pojišťovna z

třetího státu, které bylo Českou národní bankou uděleno povolení k

provozování této činnosti, nebo pojišťovna z jiného členského státu, a

to na základě práva zřizovat pobočky nebo na základě svobody dočasně

poskytovat služby.



(4) Žádost o udělení povolení k činnosti nebo o nabytí účasti upravená

tímto zákonem nesmí být Českou národní bankou posuzována s ohledem na

ekonomické potřeby trhu. Česká národní banka povolení udělí, jestliže

jsou splněny podmínky stanovené tímto zákonem.



§ 5



Ochrana obchodní firmy



(1) Tuzemská pojišťovna uvede ve své obchodní firmě slovo „pojišťovna“.

Tuzemská zajišťovna uvede ve své obchodní firmě slovo „zajišťovna“.



(2) Slovo „pojišťovna“, jeho překlad nebo slova, v jejichž základě se

tato slova nebo jejich tvary vyskytují, je oprávněna užívat v obchodní

firmě pouze právnická osoba, která je oprávněna provozovat pojišťovací

činnost, s výjimkou pojišťovny, jejíž činnost je upravena jiným právním

předpisem a s výjimkou pojišťovacího zprostředkovatele a samostatného

likvidátora pojistných událostí. Slovo „zajišťovna“, jeho překlad nebo

slova, v jejichž základě se toto slovo nebo jeho tvar vyskytuje, je

oprávněna užívat v obchodní firmě pouze právnická osoba, která je

oprávněna provozovat zajišťovací činnost, s výjimkou pojišťovacího

zprostředkovatele oprávněného provozovat zprostředkování zajištění.



§ 6



Další požadavky na provozování činností v pojišťovnictví



(1) Pojišťovna nebo zajišťovna je oprávněna provozovat pouze

pojišťovací nebo zajišťovací činnost a činnosti s ní související

povolené jí příslušným orgánem dohledu, je povinna jednat s odbornou

péčí a postupovat obezřetně, zejména neprovádět tyto činnosti způsobem,

který poškozuje majetek jí svěřený třetími osobami nebo ohrožuje její

bezpečnost a stabilitu nebo bezpečnost a stabilitu osob s ní

propojených. Za tímto účelem je tuzemská pojišťovna, pojišťovna z

třetího státu, tuzemská zajišťovna a zajišťovna z třetího státu povinna

vytvořit a po celou dobu své činnosti udržovat funkční a efektivní

řídicí a kontrolní systém, pravidelně z něj vyhodnocovat informace a

včas přijímat odpovídající opatření.



(2) Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna nesmí být neomezeně

ručícím společníkem obchodní společnosti, včetně korporace se sídlem na

území jiného státu, než je Česká republika.



(3) Pojišťovna nebo zajišťovna může na území České republiky při

zprostředkování pojištění nebo zajištění a při likvidaci pojistných

událostí využívat služeb pouze pojišťovacího zprostředkovatele nebo

samostatného likvidátora pojistných událostí, který svoji činnost

vykonává v souladu s podmínkami zákona upravujícího činnost

pojišťovacích zprostředkovatelů a samostatných likvidátorů pojistných

událostí^10).



(4) Tuzemská pojišťovna, pojišťovna z třetího státu, tuzemská

zajišťovna nebo zajišťovna z třetího státu je oprávněna uzavírat

smlouvy, jejichž účelem je trvalý nebo dočasný převod nebo rozdělení

některých činností, s výjimkou přebírání pojistných rizik do pojištění

nebo přebírání zajistných rizik do zajištění, a to buď v celém rozsahu

nebo zčásti na jinou osobu (dále jen „smlouva o vyčlenění činnosti“),

pokud tím nedochází ke zkreslování účetnictví nebo ohrožování stability

jejího hospodaření. To platí i pro smlouvy uzavírané s jinou osobou ve

skupině, jejímž předmětem je vzájemné sdílení nákladů na činnosti

společné těmto osobám (dále jen „smlouva o sdílení nákladů“) a pro

přemístění činnosti mimo území České republiky (dále jen „přemístění

činnosti“). Uzavřením smlouvy o vyčlenění činnosti, smlouvy o sdílení

nákladů nebo přemístěním činnosti není dotčena odpovědnost pojišťovny

nebo zajišťovny za její činnost ani její povinnosti stanovené tímto

zákonem vůči České národní bance.



(5) Tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna založená jako akciová

společnost vydává akcie, s nimiž je spojeno hlasovací právo, pouze v

zaknihované podobě.



(6) Pojišťovna a zajišťovna postupuje ve své činnosti tak, aby

nedocházelo ke ztížení nebo znemožnění výkonu dohledu podle tohoto

zákona.



(7) Pojišťovna a zajišťovna při provozování pojišťovací nebo

zajišťovací činnosti zpracovává osobní údaje včetně rodných čísel;

takové zpracování osobních údajů se považuje za zpracování nezbytné pro

dodržení právní povinnosti správce podle zákona upravujícího ochranu

osobních údajů^11).



§ 7



Řídicí a kontrolní systém



(1) Řídicí a kontrolní systém zahrnuje



a) předpoklady řádné správy a řízení pojišťovny nebo zajišťovny, a to

vždy



1. zásady a postupy řízení tuzemské pojišťovny nebo tuzemské

zajišťovny,



2. organizační uspořádání s řádným, průhledným a uceleným vymezením

působnosti a rozhodovací pravomoci, v jehož rámci se současně vymezí

funkce, jejichž souběžný výkon je neslučitelný, a postupy pro zamezení

vzniku možného střetu zájmů,



3. řádné administrativní postupy a postupy účtování,



b) řízení rizik, které vždy zahrnuje



1. pravidla přístupu pojišťovny nebo zajišťovny k rizikům, kterým je

nebo může být vystavena, včetně rizik vyplývajících z vnějšího

prostředí a rizika likvidity,



2. účinné postupy rozpoznávání, vyhodnocování, měření, sledování a

ohlašování rizik,



3. účinné postupy přijímání opatření vedoucích k omezení případných

rizik a



c) systém vnitřní kontroly, jehož součástí je vždy



1. vnitřní audit a



2. průběžná kontrola dodržování právních povinností pojišťovny nebo

zajišťovny, včetně postupu pro vyřizování stížností.



(2) Řídicí a kontrolní systém musí být ucelený a přiměřený charakteru,

rozsahu a složitosti činností tuzemské pojišťovny, pojišťovny z třetího

státu, tuzemské zajišťovny a zajišťovny z třetího státu.



(3) Vyhláška stanoví požadavky na řídicí a kontrolní systém v rozsahu

podle odstavce 1.



§ 8



Důvěryhodnost fyzických osob



(1) Pro účely tohoto zákona se za důvěryhodnou fyzickou osobu považuje

fyzická osoba, která splňuje



a) podmínky trestněprávní bezúhonnosti uvedené v odstavci 2 a



b) další podmínky stanovené pro výkon funkce člena představenstva

akciové společnosti podle zákona upravujícího právní poměry obchodních

společností a družstev.



(2) Za trestněprávně bezúhonnou (dále jen „bezúhonnost“) se pro účely

tohoto zákona nepovažuje fyzická osoba, která byla pravomocně odsouzena

pro



a) trestný čin spáchaný úmyslně, nebo



b) trestný čin proti majetku nebo hospodářský trestný čin spáchaný z

nedbalosti,

pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena.



(3) Za důvěryhodnou se pro účely tohoto zákona považuje fyzická osoba,

jejíž dosavadní zkušenosti, výkon podnikatelské činnosti, činnosti v

profesním či obdobném sdružení nebo výkon funkce dávají předpoklad

řádného řízení pojišťovny, zajišťovny nebo jejich poboček.



§ 9



Důvěryhodnost právnických osob



(1) Pro účely tohoto zákona se za důvěryhodnou právnickou osobu

považuje právnická osoba,



a) která nebyla pravomocně odsouzena pro trestný čin,



b) splňuje-li podmínku důvěryhodnosti každý člen statutárního orgánu a

dozorčího orgánu právnické osoby,



c) které nebylo odejmuto povolení k provozování činnosti pro porušení

podmínek stanovených tímto nebo jiným právním předpisem,



d) ohledně jejíhož majetku nebylo pravomocně rozhodnuto o tom, že je

tato právnická osoba v úpadku.



(2) Pro účely tohoto zákona se za důvěryhodnou právnickou osobu

považuje rovněž právnická osoba, na jejíž majetek byl prohlášen

konkurs, jestliže insolvenční soud zrušil konkurs jinak než



a) usnesením o zrušení konkursu po splnění rozvrhového usnesení, nebo



b) proto, že majetek dlužníka je zcela nepostačující.



(3) Za důvěryhodnou se nepovažuje právnická osoba, na jejíž majetek byl

prohlášen konkurs v případě, že insolvenční soud zamítl insolvenční

návrh proto, že její majetek nepostačuje k úhradě nákladů insolvenčního

řízení.



§ 10



Střet zájmů



(1) Statutárním orgánem nebo jeho členem, členem dozorčího orgánu

tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny, jejich prokuristou a

osobou s účastí na jejím řízení nesmí být fyzická osoba, která je



a) poslancem nebo senátorem Parlamentu České republiky, členem vlády

České republiky nebo vedoucím jiného ústředního orgánu státní správy,



b) prezidentem, viceprezidentem nebo členem Nejvyššího kontrolního

úřadu nebo zaměstnancem státu zařazeným do Nejvyššího kontrolního

úřadu, členem bankovní rady České národní banky nebo jejím

zaměstnancem,



c) statutárním orgánem nebo jeho členem, členem dozorčího orgánu nebo

prokuristou jiné tuzemské právnické osoby, která je pojišťovnou,

zajišťovnou, penzijním fondem, penzijní společností, bankou,

spořitelním a úvěrním družstvem nebo jinou finanční institucí,

pojišťovacím zprostředkovatelem, samostatným likvidátorem pojistných

událostí, anebo osobou s povolením k obchodování s cennými papíry; to

neplatí, je-li tato právnická osoba ovládanou osobou nebo ovládající

osobou pojišťovny nebo zajišťovny, ve které je tato fyzická osoba

členem statutárního nebo dozorčího orgánu, anebo jejich prokuristou,

nebo jedná-li se o koncern,



d) pojišťovacím zprostředkovatelem, samostatným likvidátorem pojistných

událostí, zaměstnancem centrálního depozitáře nebo organizátora

regulovaného trhu.



(2) Osoba, která v tuzemské pojišťovně nebo tuzemské zajišťovně

vykonává činnost odpovědného pojistného matematika, nesmí být

statutárním orgánem nebo jeho členem anebo prokuristou tuzemské

pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny, nebo osobou, která pojišťovnu nebo

zajišťovnu přímo řídí.



(3) Vedoucím pobočky tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny nesmí

být fyzická osoba, která je osobou uvedenou v odstavci 1 písm. a) až

c), v odstavci 2 nebo zaměstnancem centrálního depozitáře nebo

organizátora regulovaného trhu, ani fyzická osoba, která je ve státě,

kde se nachází pobočka, v obdobném postavení.



(4) Vedoucím pobočky pojišťovny z třetího státu nebo zajišťovny z

třetího státu nesmí být fyzická osoba, která je osobou uvedenou v

odstavci 1 písm. a) až c), v odstavci 2 nebo zaměstnancem centrálního

depozitáře nebo organizátora regulovaného trhu, ani fyzická osoba,

která je v domovském státě této pojišťovny nebo zajišťovny v obdobném

postavení.



§ 11



Doklad o bezúhonnosti a o dosaženém vzdělání a praxi



(1) Dokladem o bezúhonnosti občana České republiky a zahraniční fyzické

osoby, která se v posledních 3 letech přede dnem, ke kterému se

prokazuje bezúhonnost, zdržovala nepřetržitě po dobu více než 3 měsíce

v České republice, je výpis z Rejstříku trestů podle zákona

upravujícího Rejstřík trestů^12) (dále jen „výpis z Rejstříku trestů“).



(2) Zahraniční fyzická osoba dokládá bezúhonnost odpovídajícími doklady

vydanými státem, jehož je fyzická osoba občanem, jakož i státy, ve

kterých se v posledních 3 letech přede dnem, ke kterému se prokazuje

bezúhonnost, zdržovala nepřetržitě po dobu více než 3 měsíce. Občan

České republiky, který se v posledních 3 letech přede dnem, ke kterému

se prokazuje bezúhonnost, zdržoval nepřetržitě po dobu více než 3

měsíce v zahraničí, dokládá svoji bezúhonnost také odpovídajícími

doklady vydanými státem, ve kterém se v uvedené době zdržoval.



(3) Jestliže stát podle odstavce 2 nevydává doklad obdobný výpisu z

Rejstříku trestů, považuje se za rovnocenný doklad o bezúhonnosti této

fyzické osoby doklad vydaný příslušným soudem nebo správním úřadem

státu, jehož je fyzická osoba občanem, nebo státu, ve kterém se v

posledních 3 letech přede dnem, ke kterému se prokazuje bezúhonnost,

osoba zdržovala nepřetržitě po dobu více než 3 měsíce. Nevydává-li ani

takový doklad, považuje se za rovnocenný doklad čestné prohlášení, ne

starší 3 měsíců, učiněné fyzickou osobou před příslušným soudem nebo

správním úřadem anebo před notářem státu, jehož je fyzická osoba

občanem, nebo státu, ve kterém se v posledních 3 letech přede dnem, ke

kterému se prokazuje bezúhonnost, osoba zdržovala nepřetržitě po dobu

více než 3 měsíce.



(4) Dokladem bezúhonnosti tuzemské právnické osoby a zahraniční

právnické osoby je výpis z Rejstříku trestů, jestliže tato osoba v

posledních třech letech přede dnem, ke kterému se prokazuje

bezúhonnost, působila v České republice tak, že zde měla sídlo anebo

alespoň vykonávala svoji činnost nebo měla zde svůj majetek nepřetržitě

po dobu více než 3 měsíců.



(5) Zahraniční právnická osoba dokládá bezúhonnost též doklady

obdobnými výpisu z Rejstříku trestů vydanými státem, ve kterém působí,

jakož i státy, ve kterých v posledních 3 letech přede dnem, ke kterému

se prokazuje bezúhonnost, působila nepřetržitě po dobu více než 3

měsíců. Tuzemská právnická osoba, která v posledních 3 letech přede

dnem, ke kterému se prokazuje bezúhonnost, působila nepřetržitě po dobu

více než 3 měsíců v zahraničí, dokládá svoji bezúhonnost také doklady

obdobnými výpisu z Rejstříku trestů vydanými státem, ve kterém v

uvedené době působila.



(6) Jestliže stát podle odstavce 5 nevydává doklad obdobný výpisu z

Rejstříku trestů, považuje se za rovnocenný doklad o bezúhonnosti

právnické osoby doklad vydaný příslušným soudem nebo správním úřadem

státu, ve kterém právnická osoba působí, nebo státu, ve kterém v

posledních 3 letech přede dnem, ke kterému se prokazuje bezúhonnost,

osoba působila nepřetržitě po dobu více než 3 měsíců. Nevydává-li soud

nebo správní úřad podle věty první ani takový doklad, považuje se za

rovnocenný doklad místopřísežné prohlášení, ne starší 3 měsíců, učiněné

právnickou osobou před příslušným soudem nebo správním úřadem anebo

před notářem státu, ve kterém právnická osoba působí, nebo státu, ve

kterém v posledních 3 letech přede dnem, ke kterému se prokazuje

bezúhonnost, osoba působila nepřetržitě po dobu více než 3 měsíců.



(7) Jako doklad o dosaženém vzdělání posuzované fyzické osoby se

předkládá vysokoškolský diplom spolu s vysvědčením o státní zkoušce,

vysvědčení o absolutoriu, diplom absolventa vyšší odborné školy,

vysvědčení o maturitní zkoušce nebo jiný obdobný doklad vydaný

příslušnou vzdělávací institucí nebo jiný písemný podklad, který

věrohodným způsobem dokládá



a) název a druh nebo typ vzdělávací instituce,



b) řádné ukončení studijního programu,



c) dobu trvání studijního programu a jeho náplň.



(8) Jako doklad o dosavadních zkušenostech nebo o výkonu funkce

posuzované fyzické osoby se předkládá čestné prohlášení zejména s údaji

o všech vykonávaných zaměstnáních s popisem vykonávaných činností a

funkcí, o všech podnikatelských aktivitách, jiných samostatně

výdělečných činnostech, členstvích v orgánech jiných právnických osob a

členstvích v profesních sdruženích, komorách nebo asociacích (dále jen

„praxe“).



(9) Jedná-li se o právnickou osobu se sídlem na území jiného členského

státu nebo státu, který je členem Organizace pro hospodářskou

spolupráci a rozvoj, a tato osoba působí na finančním trhu a je osobou

regulovanou, je dokladem o splnění podmínek důvěryhodnosti potvrzení

orgánu dohledu země sídla právnické osoby, který nad touto osobou

vykonává dohled.



§ 12



Zánik funkce pro ztrátu důvěryhodnosti nebo z důvodu střetu zájmů



(1) Jestliže osoba, která je v pojišťovně nebo zajišťovně ve funkci

nebo v postavení, se kterými tento zákon spojuje podmínku

důvěryhodnosti, přestala splňovat některou z podmínek uvedených v § 8

odst. 1 a 3, § 9 odst. 1 nebo se dostala do střetu zájmů podle § 10, je

povinna tuto skutečnost bez zbytečného odkladu oznámit této pojišťovně

nebo zajišťovně a současně České národní bance.



(2) Funkce, kterou osoba uvedená v odstavci 1 vykonává, jí zaniká dnem,

kdy přestala splňovat některou z podmínek důvěryhodnosti nebo kdy se

dostala do střetu zájmů.



(3) Pojišťovna nebo zajišťovna uvedená v odstavci 1 předloží České

národní bance ke schválení jinou osobu, která má nahradit osobu, jejíž

funkce zanikla podle odstavce 2, a to do 15 dnů ode dne, kdy se

dozvěděla o ztrátě důvěryhodnosti osoby podle odstavce 1 nebo o tom, že

se tato osoba dostala do střetu zájmů.



HLAVA II



PROVOZOVÁNÍ POJIŠŤOVACÍ ČINNOSTI



Díl 1



Provozování pojišťovací činnosti tuzemskou pojišťovnou



§ 13



Povolení k provozování pojišťovací činnosti tuzemskou pojišťovnou



(1) Česká národní banka uděluje povolení k provozování pojišťovací

činnosti podle pojistných odvětví životních pojištění, podle pojistných

odvětví neživotních pojištění nebo podle skupin neživotních pojištění

uvedených příloze č. 1 k tomuto zákonu. Povolení se může vztahovat i na

výkon činností souvisejících s pojišťovací činností, pokud o ně žadatel

požádal a pokud v žádosti podle odstavce 5 prokázal dostatečnou

schopnost tyto činnosti provozně a finančně zabezpečit. Česká národní

banka může požadovaný rozsah činnosti omezit, jestliže není dostatečně

prokázána schopnost žadatele finančně nebo provozně zabezpečit

provozování činnosti v rozsahu uvedeném v žádosti.



(2) Tuzemská pojišťovna je oprávněna provozovat pojišťovací činnost na

základě a v rozsahu povolení uděleného Českou národní bankou jako

akciová společnost nebo družstvo a je-li její skutečné sídlo na území

České republiky.



(3) Povolení udělené Českou národní bankou za podmínek stanovených

tímto zákonem tuzemské pojišťovně je platné pro všechny členské státy a

opravňuje ji za podmínek stanovených tímto zákonem k provozování

pojišťovací činnosti nebo zajišťovací činnosti na území jiného

členského státu, a to buď prostřednictvím pobočky nebo na základě

svobody dočasně poskytovat služby.



(4) Povolení České národní banky je tuzemská pojišťovna povinna si

vyžádat také před změnou rozsahu pojišťovací činnosti, pokud podle

tohoto zákona taková změna nepodléhá pouze informační povinnosti.



(5) Česká národní banka uděluje povolení tuzemské pojišťovně k

provozování pojišťovací činnosti na základě písemné žádosti zakladatele

tuzemské pojišťovny, jejíž sídlo a skutečné sídlo má být na území České

republiky, a to přede dnem jejího zápisu do obchodního rejstříku. O

této žádosti rozhodne Česká národní banka nejpozději do 6 měsíců ode

dne, kdy jí byla doručena, jestliže obsahuje náležitosti stanovené

tímto zákonem. Oprávnění k provozování pojišťovací činnosti vznikne

tuzemské pojišťovně dnem jejího zápisu do obchodního rejstříku.



(6) Povolení k provozování pojišťovací činnosti tuzemskou pojišťovnou

nelze udělit, pokud



a) nejsou splněny podmínky stanovené tímto zákonem,



b) osoby, které mají mít kvalifikovanou účast na tuzemské pojišťovně,

nedávají jistotu řádného řízení tuzemské pojišťovny,



c) navrhovaní členové statutárních nebo dozorčích orgánů tuzemské

pojišťovny nesplňují podmínky důvěryhodnosti nebo jsou ve střetu zájmů

nebo tyto osoby nebo osoby s účastí na řízení této pojišťovny nedávají

s ohledem na jejich kvalifikaci a dosavadní praxi jistotu jejího

řádného řízení,



d) úzké propojení mezi tuzemskou pojišťovnou a dalšími fyzickými nebo

právnickými osobami by bránilo účinnému výkonu dohledu v pojišťovnictví

podle tohoto zákona,



e) není, s ohledem na požadovaný rozsah a charakter činnosti této

pojišťovny, dána jistota její finanční stability, zejména s ohledem na

nedostatečnost personálních, technických a organizačních předpokladů

pro výkon požadované činnosti,



f) účinnému výkonu dohledu v pojišťovnictví podle tohoto zákona by

bránily právní předpisy třetího státu, kterými se řídí jedna nebo více

fyzických nebo právnických osob, s nimiž má mít tuzemská pojišťovna

úzké propojení, nebo obtížná vynutitelnost povinností daných těmito

právními předpisy,



g) aktiva, jejichž zdrojem je základní kapitál, nebo ostatní aktiva

tuzemské pojišťovny pocházejí z trestné činnosti nebo z

neidentifikovatelných zdrojů nebo není prokázán původ kapitálu a

dalších finančních zdrojů,



h) navrhovaný řídicí a kontrolní systém včetně systému řízení rizik

nedává jistotu své funkčnosti a efektivnosti,



i) ze žádosti podle odstavce 5 vyplývá, že pojišťovací činnost nemá být

vykonávána na území České republiky nebo pouze v omezeném rozsahu, nebo



j) žadatel uvedl v žádosti nepravdivé údaje, které jsou pro posouzení

žádosti rozhodující.



(7) Tuzemské pojišťovně nelze udělit povolení k souběžnému provozování

pojišťovací činnosti podle pojistných odvětví životních pojištění a

neživotních pojištění, s výjimkou pojišťovny, která žádá o udělení

povolení k provozování pojišťovací činnosti podle pojistných odvětví

životních pojištění souběžně s provozováním pojišťovací činnosti podle

pojistných odvětví uvedených v části B bodech 1 a 2 přílohy č. 1 k

tomuto zákonu.



§ 14



Pojištění pojistného rizika v neživotním pojištění nad rámec uděleného

povolení



(1) Tuzemská pojišťovna, které bylo uděleno povolení k provozování

pojišťovací činnosti podle jednoho nebo více pojistných odvětví

neživotních pojištění, může uzavřít pojistnou smlouvu i pro pojistné

riziko spadající do odvětví neživotních pojištění, pro které jí nebylo

uděleno povolení, za předpokladu, že toto riziko



a) souvisí s pojistným rizikem spadajícím do odvětví, pro které jí bylo

uděleno povolení,



b) týká se předmětu, který je pojištěn proti pojistnému riziku podle

písmene a), a



c) je pojištěno stejnou pojistnou smlouvou, kterou je pojištěno

pojistné riziko podle písmene a),

(dále jen „doplňkové pojištění v neživotním pojištění“).



(2) Pojistné riziko spadající do pojistného odvětví neživotních

pojištění uvedeného v části B bodě 10 písm. a), bodech 14, 15 nebo 17

přílohy č. 1 k tomuto zákonu nemůže být doplňkovým pojištěním v

neživotním pojištění; pojistné riziko spadající do odvětví uvedeného v

části B bodě 17 této přílohy může být doplňkovým pojištěním k

pojistnému odvětví uvedenému v části B bodě 18 této přílohy, jsou-li

splněny podmínky podle odstavce 1 a vztahuje-li se pojistné riziko

podle odstavce 1 písm. a) výhradně k asistenčním službám pojištěné

osoby. Doplňkové pojištění v neživotním pojištění nemůže svojí

pojistnou částkou nebo limitem pojistného plnění převýšit pojistnou

částku nebo limit pojistného plnění stanovený pro pojistné riziko podle

odstavce 1 písm. a). Doplňkové pojištění v neživotním pojištění lze

sjednat pouze na základě individuální žádosti pojistníka.



§ 15



Žádost o udělení povolení



(1) Žádost o udělení povolení k provozování pojišťovací činnosti

tuzemskou pojišťovnou obsahuje, mimo náležitostí stanovených správním

řádem, údaje týkající se založené pojišťovny, a to



a) výši základního kapitálu pojišťovny založené jako akciová společnost

nebo výši zapisovaného základního kapitálu pojišťovny založené jako

družstvo (dále jen „základní kapitál“),



b) jméno, popřípadě jména, a příjmení, datum narození, adresu bydliště

fyzické osoby nebo obchodní firmu nebo název a sídlo právnické osoby

jako zakladatele tuzemské pojišťovny,



c) jméno, popřípadě jména, a příjmení, datum narození a adresu bydliště

nebo obchodní firmu nebo název a sídlo osoby, jako statutárního orgánu,

dozorčí rady nebo kontrolní komise, popřípadě jiného orgánu s obdobnou

kontrolní působností nebo která má působit jako prokurista tuzemské

pojišťovny, nebo jako osoby s účastí na jejím řízení,



d) jméno, popřípadě jména, a příjmení, datum narození a adresu bydliště

fyzické osoby, která má v tuzemské pojišťovně vykonávat činnost

odpovědného pojistného matematika podle § 81,



e) jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a adresu bydliště

fyzických osob, nebo obchodní firmu nebo název a sídlo právnických

osob, navrhovaných do funkce škodních zástupců jmenovaných v každém

členském státě, má-li být tuzemskou pojišťovnou provozováno pojištění

podle pojistného odvětví uvedeného v části B bodě 10 písm. a) přílohy

č. 1 k tomuto zákonu.



(2) K žádosti podle odstavce 1 se přiloží



a) stanovy,



b) obchodní plán,



c) doklady o bezúhonnosti fyzických osob nebo důvěryhodnosti právnické

osoby, které jsou zakladateli tuzemské pojišťovny,



d) doklady o důvěryhodnosti a o dosaženém vzdělání a praxi fyzických

osob uvedených v odstavci 1 písm. c),



e) doklady prokazující původ základního kapitálu a jeho splacení,



f) seznam osob, které mají mít kvalifikovanou účast v tuzemské

pojišťovně, s údaji o těchto osobách a o výši podílu na základním

kapitálu a hlasovacích právech nebo jiné formě takové účasti; za každou

takovou osobu žadatel přiloží doklady, které se vyžadují při podání

žádosti o souhlas k nabytí účasti podle § 24 odst. 3,



g) seznam osob, které mají být úzce propojeny s tuzemskou pojišťovnou,

s uvedením údajů o těchto osobách a s uvedením způsobu propojení,



h) popis postupů a metod pro zajištění funkčního a efektivního řídicího

a kontrolního systému včetně systému řízení rizik a zajištění

personálních, technických a organizačních předpokladů pro výkon

navrhovaných činností,



i) čestné prohlášení žadatele o tom, že údaje uvedené v žádosti a v

jejích přílohách jsou pravdivé, aktuální a úplné.



(3) V obchodním plánu uvedeném v odstavci 2 písm. b) žadatel uvede



a) jedno nebo více pojistných odvětví, popřípadě skupiny odvětví, pro

které má být povolení uděleno, včetně činností souvisejících s

pojišťovací činností, mají-li být tyto činnosti provozovány,



b) metody výpočtu pojistného; u životních pojištění včetně

statistických dat, na kterých je tento výpočet založen,



c) metody výpočtu technických rezerv,



d) základní principy pasivního zajištění,



e) položky, z nichž se sestává garanční fond podle § 77,



f) předpokládané náklady na zřízení provozního systému a organizaci

obchodní sítě a způsob krytí těchto nákladů; v případě provozování

pojištění podle odvětví neživotních pojištění uvedeného v části B bodě

18 přílohy č. 1 k tomuto zákonu nebo činností souvisejících s

pojišťovací činností, také finanční a technické zdroje určené na

zabezpečení asistenčních služeb,



g) pro první 3 účetní období



1. odhad výnosů a nákladů v členění na náklady spojené se zavedením

činnosti a na běžné náklady, zejména režijní náklady a náklady na

odměny pojišťovacím zprostředkovatelům,



2. podrobný odhad příjmů a výdajů z provozované pojišťovací činnosti,



3. odhadovanou rozvahu a výkaz zisků a ztrát,



4. odhadovaný výpočet výše míry solventnosti,



5. aktiva určená ke krytí závazků z provozované pojišťovací činnosti a

požadované míry solventnosti,



h) návrhy nebo základní zásady smluv o vyčlenění činnosti nebo o

sdílení nákladů, mají-li být takové smlouvy po udělení povolení

uzavřeny,



i) návrhy nebo základní zásady pro přemístění činnosti, má-li být

některá z činností po udělení povolení přemístěna.



(4) Vyhláška stanoví formu a obsah dokladů přikládaných k žádosti podle

odstavce 2.



§ 16



Udělení povolení pojišťovně ve skupině



(1) Před udělením povolení k provozování pojišťovací činnosti tuzemské

pojišťovně, která se má stát



a) ovládanou osobou pojišťovny z jiného členského státu nebo zajišťovny

z jiného členského státu, nebo



b) ovládanou osobou jiné osoby, která je ovládající osobou pojišťovny z

jiného členského státu nebo zajišťovny z jiného členského státu,

si Česká národní banka vyžádá stanovisko příslušného orgánu dohledu

dotčeného jiného členského státu.



(2) Před udělením povolení k provozování pojišťovací činnosti tuzemské

pojišťovně, která se má stát



a) ovládanou osobou banky z jiného členského státu nebo obchodníka s

cennými papíry z jiného členského státu, nebo



b) ovládanou osobou jiné osoby, která je ovládající osobou banky nebo

obchodníka s cennými papíry z jiného členského státu,

si Česká národní banka vyžádá stanovisko příslušného orgánu dohledu,

který vykonává dohled nad činností takové banky nebo obchodníka s

cennými papíry.



(3) Česká národní banka se s příslušnými orgány dohledu uvedenými v

odstavcích 1 a 2 vzájemně informuje zejména o důvěryhodnosti, střetu

zájmů a o dosaženém vzdělání a praxi osob ovládajících posuzovanou

právnickou osobu, fyzických osob s účastí na řízení právnické osoby

podléhající dohledu a průběžně si s nimi vyměňuje informace důležité

při udělování povolení k činnosti a při kontrole provozování povolené

činnosti.



(4) Tuzemská pojišťovna, která je osobou ve finančním konglomerátu,

nemůže mít účast v kaptivní pojišťovně nebo v kaptivní zajišťovně.



(5) Odstavce 1 až 4 se v případě, kdy se má tuzemská pojišťovna stát

ovládanou osobou osoby s bydlištěm nebo sídlem na území třetího státu,

použijí obdobně.



§ 17



Oddělené řízení činností



(1) Tuzemská pojišťovna, které bylo před 1. dubnem 2000 uděleno

povolení k souběžnému provozování pojištění podle pojistných odvětví

životních a neživotních pojištění v rozsahu širším, než je uvedeno v §

13 odst. 7, je oprávněna provozovat souběžně tyto činnosti za podmínky

jejich odděleného řízení. Tuzemská pojišťovna může jednu z těchto

činností ukončit jen formou odnětí části povolení podle § 118 s

převodem odpovídající části pojistného kmene podle § 103 a 104 nebo

rozdělením podle § 122.



(2) Tuzemská pojišťovna uvedená v odstavci 1 zabezpečí, aby



a) nebyly poškozovány zájmy účastníků pojištění, především, aby zisky z

životního pojištění přinášely prospěch osobám oprávněným z pojistných

smluv uzavřených pojišťovnou v životním pojištění takovým způsobem,

jako kdyby tuzemská pojišťovna provozovala výlučně životní pojištění,



b) minimální finanční požadavky, zejména požadovaná míra solventnosti

související s jednou nebo druhou z těchto 2 činností, nebyly plněny na

úkor druhé činnosti,



c) v účetnictví tuzemské pojišťovny byly veškeré výnosy, zejména

pojistné, platby od zajišťoven, výnosy z investic a náklady, zejména

pojistná plnění, doplnění technických rezerv, platby zajistného a

provozní náklady související s pojišťovací činností, rozvrženy podle

původu vzniku.



§ 18



Základní kapitál



(1) Výše základního kapitálu tuzemské pojišťovny činí při provozování

pojišťovací činnosti podle



a) jednoho nebo více pojistných odvětví životních pojištění uvedených v

části A přílohy č. 1 k tomuto zákonu nejméně 90 000 000 Kč,



b) pojistných odvětví neživotních pojištění uvedených v části B přílohy

č. 1 k tomuto zákonu



1. pro odvětví uvedená pod body 1, 2, 8, 9 a 18 celkem nejméně 65 000

000 Kč,



2. pro odvětví uvedená pod body 3, 4, 13, 16 a 17 celkem nejméně 90 000

000 Kč,



3. pro odvětví uvedená pod body 7, 10, 14 a 15 celkem nejméně 160 000

000 Kč,



4. pro odvětví uvedená pod body 5, 6, 11 a 12 celkem nejméně 200 000

000 Kč.



(2) Je-li provozována pojišťovací činnost podle 2 nebo více pojistných

odvětví neživotních pojištění, pro která jsou podle odstavce 1 písm. b)

stanoveny rozdílné výše základního kapitálu, činí základní kapitál

tuzemské pojišťovny nejméně částku, která je stanovena pro pojistné

odvětví, kterému odpovídá nejvyšší částka.



(3) Je-li souběžně provozována pojišťovací činnost podle pojistných

odvětví životních a neživotních pojištění, činí základní kapitál

tuzemské pojišťovny nejméně částku, která odpovídá součtu částek

základního kapitálu tuzemské pojišťovny stanovených pro provozování

pojišťovací činnosti podle pojistných odvětví životních a neživotních

pojištění.



(4) Je-li souběžně provozována pojišťovací činnost a zajišťovací

činnost, činí základní kapitál tuzemské pojišťovny nejméně částku



a) stanovenou podle odstavců 1 až 3, jestliže



1. přijaté zajistné je nižší nebo rovno 10 % přijatého pojistného,



2. přijaté zajistné je nižší než částka odpovídající 1 350 000 000 Kč a



3. výše technických rezerv vytvořených k jejím závazkům ze zajišťovací

činnosti je nižší nebo rovna 10 % jejích celkových technických rezerv,



b) 500 000 000 Kč, je-li provozována zajišťovací činnost v životním

nebo neživotním zajištění a byla-li překročena alespoň jedna z hodnot

podle písmene a),



c) 1 000 000 000 Kč, je-li provozována zajišťovací činnost souběžně v

životním i neživotním zajištění a byla-li překročena alespoň jedna z

hodnot podle písmene a).



(5) Základní kapitál tuzemské pojišťovny ve výši stanovené tímto

zákonem může být tvořen pouze peněžitým vkladem. Základní kapitál musí

být splacen ve výši stanovené tímto zákonem před podáním žádosti o

udělení povolení k provozování pojišťovací, popřípadě souběžnému

provozování pojišťovací a zajišťovací činnosti.



(6) Rozhodnutí valné hromady akciové společnosti nebo členské schůze

družstva o snížení základního kapitálu lze přijmout jen s předchozím

souhlasem České národní banky, jinak je neplatné. Česká národní banka

udělí souhlas se snížením základního kapitálu, jestliže tento kapitál

neklesne pod hranici stanovenou v odstavcích 1 až 4 a zároveň

disponibilní míra solventnosti neklesne pod požadovanou míru

solventnosti stanovenou v § 76 ani pod požadovanou výši garančního

fondu stanovenou v § 77; v takovém případě se má za to, že tím není

ohrožena dobytnost pohledávek věřitele. Pro toto snížení základního

kapitálu se nepoužije § 517 odst. 2 a § 518 zákona upravujícího právní

poměry obchodních společností a družstev.



Díl 2



Změny v činnosti a orgánech tuzemské pojišťovny



§ 19



Změna v rozsahu povolené činnosti tuzemské pojišťovny a změna osoby v

jejím orgánu



(1) Změna v rozsahu povolené činnosti tuzemské pojišťovny podléhá

předchozímu schválení Českou národní bankou. Žádost o schválení

obsahuje výčet pojistných odvětví a výši základního kapitálu nebo

činnost, popřípadě činnosti související s pojišťovací činností, o které

má být činnost pojišťovny rozšířena. K žádosti se přiloží doklady

uvedené v § 15 odst. 2 písm. e), h) a i), upravený obchodní plán podle

§ 15 odst. 3, ve kterém pojišťovna promítne požadované změny. Doklad

uvedený v § 15 odst. 2 písm. e) se nepředkládá, jde-li výlučně o žádost

o schválení činnosti související s pojišťovací činností. Česká národní

banka o této žádosti rozhodne ve lhůtě a za podmínek stanovených v § 13

odst. 5 a 6.



(2) Změna v osobě člena statutárního nebo dozorčího orgánu tuzemské

pojišťovny a v osobě prokuristy této pojišťovny podléhá předchozímu

souhlasu České národní banky na základě písemné žádosti podané osobou,

která tuto změnu navrhuje. K žádosti se přiloží doklady o bezúhonnosti

posuzované osoby a údaje o jí dosaženém druhu vzdělání a praxi, čestné

prohlášení posuzované osoby, že žádná jiná její činnost jí nebrání v

řádném výkonu funkce a že splňuje podmínku uvedenou v § 8 odst. 1 písm.

b). Česká národní banka žádost zamítne, jsou-li k tomu dány důvody

uvedené v § 13 odst. 6 písm. c).



(3) Za změnu podle odstavce 2 se nepovažuje, jestliže osoba, které

Česká národní banka udělila souhlas, má v bezprostředně následujícím

funkčním období pokračovat ve výkonu stejné funkce; o svém pokračování

ve výkonu stejné funkce tato osoba zašle České národní bance nejpozději

30 dnů přede dnem, ke kterému má být opětovně zvolena, čestné

prohlášení o tom, že i nadále splňuje podmínky, za kterých jí byl

Českou národní bankou dříve udělen souhlas s výkonem funkce.



§ 20



Zřízení pobočky na území jiného členského státu



(1) Tuzemská pojišťovna, která hodlá zřídit svoji pobočku na území

jiného členského státu, je povinna před zahájením této své činnosti

informovat Českou národní banku o



a) členském státu, na jehož území zamýšlí zřídit pobočku,



b) obchodním plánu pobočky v rozsahu podle § 15 odst. 3, výčtu

pojistných odvětví pojišťovací činnosti, která mají být provozována na

území jiného členského státu, organizační struktuře pobočky, postupech

a metodách pro zajištění funkčnosti a efektivnosti řídicího a

kontrolního systému včetně systému řízení rizik a o výpočtu, ze kterého

bude zřejmé, že pojišťovna bude i nadále disponovat požadovanou mírou

solventnosti a splňovat požadavky na garanční fond,



c) adrese pobočky na území jiného členského státu,



d) jménu, popřípadě jménech, a příjmení osoby navrhované do funkce

vedoucího pobočky pověřeného zastupováním této pojišťovny při jednání s

třetími osobami, úřady a soudy jiného členského státu, kde se nachází

pobočka, a



e) způsobu zabezpečení vyloučení střetu zájmů v případě provozování

pojištění právní ochrany podle zákona upravujícího pojistnou

smlouvu^13).



(2) Česká národní banka informace uvedené v odstavci 1 posoudí s

ohledem na přiměřenost organizační struktury, finanční situaci tuzemské

pojišťovny, důvěryhodnost, vyloučení střetu zájmů a na vzdělání a praxi

fyzické osoby navrhované do funkce vedoucího pobočky. Do 3 měsíců ode

dne obdržení všech informací uvedených v odstavci 1 Česká národní banka

sdělí písemně příslušnému orgánu dohledu jiného členského státu, kde se

bude nacházet pobočka, informace o rozsahu pojišťovací činnosti podle

pojistných odvětví, která má být provozována na území hostitelského

členského státu, obchodním plánu pobočky, její adrese a organizační

struktuře a informace uvedené v odstavci 1 písm. d), popřípadě e).

Současně potvrdí, že tato pojišťovna disponuje požadovanou mírou

solventnosti. O odeslání informace Česká národní banka tuzemskou

pojišťovnu písemně informuje.



(3) Nejsou-li s ohledem na přiměřenost organizační struktury, finanční

situaci tuzemské pojišťovny, důvěryhodnost, vyloučení střetu zájmů a na

vzdělání a praxi fyzické osoby navrhované do funkce vedoucího pobočky

splněny podmínky pro zřízení pobočky pojišťovny na území jiného

členského státu, Česká národní banka ve lhůtě uvedené v odstavci 2

rozhodne o odmítnutí sdělit příslušnému orgánu dohledu informace

uvedené v odstavci 1 a své rozhodnutí oznámí tuzemské pojišťovně do

doby uplynutí této lhůty. Podání rozkladu proti tomuto rozhodnutí nemá

odkladný účinek.



(4) Jestliže příslušný orgán dohledu hostitelského členského státu

informuje^14) ve lhůtě do 2 měsíců ode dne obdržení informace České

národní banky podle odstavce 2 Českou národní banku o podmínkách

přijatých z důvodů veřejného zájmu, za kterých může být v členském

státě, ve kterém pojišťovna nebo zajišťovna z členského státu působí na

základě práva zakládat pobočky (dále jen „členský stát pobočky“),

pojišťovací činnost vykonávána, předá Česká národní banka tyto

informace tuzemské pojišťovně, která hodlá v členském státě zřídit

pobočku, a to bez zbytečného odkladu. Tuzemská pojišťovna může v

hostitelském členském státě zahájit svoji činnost na základě práva

zřídit svoji pobočku dnem obdržení této informace nebo uplynutím 2

měsíců ode dne, kdy obdržela informaci České národní banky podle

odstavce 2.



§ 21



Zřízení pobočky tuzemské pojišťovny na území třetího státu



(1) Tuzemská pojišťovna, která hodlá zřídit svoji pobočku na území

třetího státu, je povinna před zahájením její činnosti informovat

Českou národní banku o



a) třetím státě, na jehož území zamýšlí zřídit pobočku,



b) plánu činnosti pobočky a změnách obchodního plánu podle § 15 odst.

3, včetně výčtu pojistných odvětví pojišťovací činnosti, která mají být

provozována na území třetího státu, organizační struktuře pobočky,

popisu a metodách aplikovaných pro zajištění funkčnosti a efektivnosti

řídicího a kontrolního systému, včetně řízení rizik, a o výpočtu, ze

kterého bude zřejmé, že pojišťovna bude i nadále disponovat požadovanou

mírou solventnosti a splňovat požadavky na garanční fond,



c) adrese pobočky na území třetího státu,



d) jménu, popřípadě jménech, a příjmení osoby navrhované do funkce

vedoucího pobočky pověřeného zastupováním této pojišťovny při jednání s

třetími osobami, úřady a soudy třetího státu, kde se nachází pobočka.



(2) Česká národní banka informace uvedené v odstavci 1 posoudí s

ohledem na přiměřenost organizační struktury, finanční situaci tuzemské

pojišťovny, zajištění funkčního a efektivního řídicího a kontrolního

systému, důvěryhodnost, vyloučení střetu zájmů a na vzdělání a praxi

fyzické osoby navrhované do funkce vedoucího pobočky. Pokud Česká

národní banka nemá námitek k předpokládanému zřízení pobočky na území

třetího státu, sdělí písemně do 3 měsíců ode dne obdržení všech

informací uvedených v odstavci 1 žádající pojišťovně své souhlasné

stanovisko. Nevyjádří-li se Česká národní banka v této lhůtě, má se za

to, že se změnou souhlasí.



(3) Nejsou-li s ohledem na přiměřenost organizační struktury, finanční

situaci tuzemské pojišťovny, zajištění jejího funkčního a efektivního

řídicího a kontrolního systému, důvěryhodnost, vyloučení střetu zájmů a

na vzdělání a praxi fyzické osoby navrhované do funkce vedoucího

pobočky splněny podmínky pro zřízení pobočky tuzemské pojišťovny na

území třetího státu nebo, má-li být pobočka zřízena na území třetího

státu, jehož právní předpisy nebo potíže související s jejich

uplatňováním brání řádnému výkonu dohledu, Česká národní banka ve lhůtě

uvedené v odstavci 2 zřízení pobočky zamítne.



(4) V případě tuzemské pojišťovny, která hodlá provozovat nebo

provozuje na území Švýcarské konfederace pojišťovací činnost podle

jednoho nebo více pojistných odvětví neživotního pojištění, se Česká

národní banka a tato pojišťovna řídí tímto zákonem, pokud Dohoda mezi

Evropským hospodářským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přímém

pojištění jiném než životním nestanoví jinak^15).



§ 22



Svoboda dočasně poskytovat služby



(1) Má-li být činnost tuzemské pojišťovny rozšířena mimo území České

republiky na území jednoho nebo více jiných členských států na základě

svobody dočasně poskytovat služby, je tato pojišťovna povinna

informovat Českou národní banku o tomto záměru a sdělit jí rozsah

pojišťovací činnosti, která má být touto formou provozována.



(2) Česká národní banka ve lhůtě do 1 měsíce ode dne doručení informace

o rozsahu pojištění, které má být touto formou provozováno, příslušnému

orgánu dohledu v jiném členském státě, na jehož území má být činnost

tuzemské pojišťovny rozšířena na základě svobody dočasně poskytovat

služby,



a) potvrdí, že pojišťovna, která hodlá rozšířit svoji činnost ve smyslu

odstavce 1, disponuje požadovanou mírou solventnosti,



b) sdělí rozsah pojišťovací činnosti podle pojistných odvětví, kterou

je tato pojišťovna oprávněna provozovat,



c) sdělí rozsah pojišťovací činnosti podle pojistných odvětví, které

hodlá pojišťovna provozovat na území jiného členského státu.



(3) Česká národní banka informuje pojišťovnu o datu odeslání informace

ve smyslu odstavce 2, a to bez zbytečného odkladu. Tato pojišťovna může

zahájit svoji činnost na území hostitelského členského státu dnem

obdržení této informace.



(4) Pokud pojišťovna nedisponuje požadovanou mírou solventnosti, Česká

národní banka rozhodne o odmítnutí sdělit příslušnému orgánu dohledu

informace uvedené v odstavci 2 a své rozhodnutí oznámí pojišťovně ve

lhůtě uvedené v odstavci 2. Podání rozkladu proti tomuto rozhodnutí

nemá odkladný účinek.



§ 23



Informační povinnosti tuzemské pojišťovny v souvislosti se změnami v

její činnosti



(1) Tuzemská pojišťovna předloží České národní bance bez zbytečného

odkladu



a) seznam osob, jejichž kvalifikovaná účast v této pojišťovně překročí

nebo klesne pod 10 %, přehled změn v účastech v této pojišťovně

uvedených v § 24 odst. 1 a v § 27 odst. 1 a nejpozději do 31. prosince

kalendářního roku zprávu o osobách s těmito účastmi včetně její výše,



b) informaci o změnách v údajích, které byly obsahem žádosti o udělení

povolení a jejích příloh podle § 15; změna stanov se předkládá v úplném

znění s vyznačením provedených změn,



c) doklad o tom, že se tuzemská pojišťovna stala členem národní

kanceláře pojistitelů a garančního fondu jiného členského státu, ve

kterém má umístěnu pobočku, pokud má být v tomto jiném členském státě

provozováno pojištění podle pojistného odvětví uvedeného v části B bodě

10 písm. a) přílohy č. 1 k tomuto zákonu,



d) informaci o změně ve své činnosti, jiné než která je uvedena v § 19,

a změně ve svém právním postavení, zejména o uzavření smlouvy o

vyčlenění činnosti, je-li významného charakteru, smlouvy o sdílení

nákladů, přemístění činnosti a o dalších změnách, které brání nebo

mohou bránit řádnému výkonu dohledu v pojišťovnictví podle tohoto

zákona; za činnost významného charakteru se pro účely tohoto zákona

považuje činnost, k jejímuž výkonu je nutné prokázat splnění podmínek

jinému orgánu než České národní bance, nebo, kdy selhání této činnosti

může ohrozit schopnost pojišťovny plnit své závazky vyplývající z jí

provozované činnosti, anebo činnost, která může mít významný vliv na

funkčnost a efektivnost jejího řídicího a kontrolního systému,



e) informaci o změnách v údajích uvedených v § 20 odst. 1 písm. b), c)

a d), § 21 odst. 1 písm. b), c) a d) a v § 22 odst. 1,



f) informace související s její činností podle tohoto zákona vyžádané

Českou národní bankou.



(2) Česká národní banka po obdržení informací podle odstavce 1 písm. e)

postupuje podle § 20 odst. 2 a 3 nebo podle § 21 odst. 2 a 3. Tuzemská

pojišťovna oznámí změnu v údajích podle § 20 odst. 1 písm. b), c) a d)

také příslušnému orgánu dohledu jiného členského státu pobočky, a to

nejpozději 30 dnů přede dnem, ke kterému má být změna uskutečněna.



(3) Jestliže některá ze změn uvedených v odstavci 1 nebyla provedena v

souladu s podmínkami stanovenými tímto zákonem, Česká národní banka

uloží tuzemské pojišťovně odstranit bez zbytečného odkladu zjištěné

nedostatky. Podání rozkladu proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný

účinek.



Změny v účastech



§ 24



(1) Osoba nebo osoby jednající ve shodě před nabytím kvalifikované

účasti v tuzemské pojišťovně nebo před jejím zvýšením tak, že její nebo

jejich podíl na základním kapitálu nebo podíl na hlasovacích právech

dosáhne nebo překročí 20 %, 30 % nebo 50 %, nebo tak, že se tuzemská

pojišťovna stane jejich ovládanou osobou, jsou povinny Českou národní

banku písemně požádat o předchozí souhlas s nabytím nebo zvýšením této

účasti. Česká národní banka bez zbytečného odkladu, nejpozději však do

2 pracovních dnů ode dne obdržení této žádosti, písemně žadateli

potvrdí její přijetí a uvědomí jej o dni, na který připadá konec běhu

lhůty pro posouzení žádosti stanovené v § 25 odst. 2. O této

skutečnosti žadatel současně písemně informuje pojišťovnu, ve které

hodlá nabýt nebo zvýšit svoji účast.



(2) Je-li žadatelem podle odstavce 1 jiná pojišťovna, zajišťovna,

banka, obchodník s cennými papíry nebo investiční společnost, kterým

bylo uděleno povolení k činnosti v jiném členském státě, nebo

zahraniční ovládající osoba takové pojišťovny, zajišťovny, banky,

obchodníka s cennými papíry nebo investiční společnosti a má-li být

výsledkem takového nabytí účasti to, že se žadatel stane ovládající

osobou tuzemské pojišťovny, Česká národní banka bez zbytečného odkladu

po obdržení žádosti konzultuje tento záměr s příslušným orgánem dohledu

nebo jiným orgánem vykonávajícím dohled nad takovou bankou, obchodníkem

s cennými papíry nebo investiční společností.



(3) Žádost podle odstavce 1 obsahuje obchodní firmu a sídlo tuzemské

pojišťovny, ve které má být nabyta kvalifikovaná účast, výši

stávajícího podílu či jiné formy účasti žadatele v této pojišťovně a

výši podílu či jiné formy účasti, kterou hodlá žadatel v této

pojišťovně získat. K žádosti žadatel, v závislosti na tom, zda se jedná

o fyzickou nebo právnickou osobu anebo o podnikatele, přiloží



a) výpis z obchodního rejstříku nebo jiné obdobné evidence ne starší 3

měsíců, včetně kopií podaných návrhů na zápis do obchodního rejstříku,

které nebyly doposud ke dni podání žádosti vyřízeny,



b) údaje o osobách, které jsou s ním úzce propojeny, s popisem vztahu

mezi úzce propojenými osobami a ním,



c) údaje o osobách, se kterými jedná ve shodě,



d) doklad o bezúhonnosti,



e) přehled svých finančních i jiných závazků, jejichž výše přesahuje 5

% jeho vlastního kapitálu nebo mohou mít účinek v této výši, a to s

uvedením smluvních protistran, výše závazku, dne vzniku závazku, doby

trvání závazku a dne splatnosti závazku včetně informace o prodlení s

plněním takového závazku,



f) doklady o původu prostředků na nabytí kvalifikované účasti; jsou-li

na nabytí kvalifikované účasti použity jiné než vlastní zdroje, přiloží

k žádosti též doklady o původu prostředků poskytovatele těchto zdrojů,



g) údaje o svém členství v profesních sdruženích, komorách nebo

asociacích, včetně zahraničních,



h) své účetní závěrky a účetní závěrky osob, které jsou s ním úzce

propojeny, a to za poslední 3 účetní období ověřené auditorem; v

případě, že je součástí konsolidačního celku, přiloží k žádosti též

konsolidované účetní závěrky ověřené auditorem,



i) zdůvodnění zamýšleného nabytí nebo změny kvalifikované účasti v

tuzemské pojišťovně, včetně předpokládaných změn v její obchodní

politice,



j) doklady uvedené v § 19 odst. 2, je-li žadatelem fyzická osoba,



k) čestné prohlášení, že nevykonává práva související s kvalifikovanou

účastí v tuzemské pojišťovně v zájmu jiné osoby,



l) doklady a čestná prohlášení o dalších skutečnostech, které mohou mít

vliv na posouzení jeho vhodnosti z hlediska řádného řízení tuzemské

pojišťovny, pokud mu jsou takové skutečnosti známy,



m) doklad o tom, že o svém rozhodnutí nabýt nebo zvýšit tuto svoji

účast informoval dotčenou pojišťovnu, a



n) čestné prohlášení o tom, že údaje uvedené v žádosti a jejích

přílohách jsou pravdivé, aktuální a úplné.



§ 25



(1) Česká národní banka žádost neschválí, pokud



a) žadatel nesplňuje podmínky důvěryhodnosti,



b) struktura skupiny, jejíž součástí se má tuzemská pojišťovna stát,

neumožňuje výkon účinného dohledu, účinnou výměnu informací mezi

příslušnými orgány dohledu a vymezení působnosti mezi těmito orgány,



c) žadatel neprokáže svoji schopnost finančně zabezpečit vykonávané a

plánované činnosti v tuzemské pojišťovně, ve které je navrhováno nabytí

nebo zvýšení účasti, nebo



d) existuje důvodné podezření, že ve spojení s navrhovaným nabytím

dochází nebo by mohlo dojít k legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo

k financování terorismu nebo k pokusům o ně anebo že by navrhované

nabytí mohlo zvýšit riziko takového jednání.



(2) O žádosti podle § 24 odst. 1 Česká národní banka rozhodne ve lhůtě

do 60 pracovních dnů ode dne odeslání písemného potvrzení o jejím

obdržení. Česká národní banka je oprávněna tímto rozhodnutím určit

lhůtu pro nabytí nebo zvýšení požadované účasti v tuzemské pojišťovně,

která nesmí být kratší než 30 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto

rozhodnutí a kterou lze na písemnou žádost nabyvatele prodloužit. Pokud

v takto určené nebo prodloužené lhůtě nedojde k nabytí nebo zvýšení

požadované účasti, souhlas udělený Českou národní bankou zaniká dnem

uplynutí této lhůty.



(3) Je-li podaná žádost podle § 24 odst. 1 neúplná nebo trpí-li jinými

vadami, Česká národní banka bez zbytečného odkladu, nejpozději však 50.

den běhu lhůty stanovené v odstavci 2, písemně vyzve žadatele k

odstranění nedostatků žádosti, popřípadě k předložení dalších informací

nezbytných pro posouzení žádosti. Dnem odeslání této výzvy se běh lhůty

stanovené v odstavci 2 přerušuje, a to nejdéle na dobu 20 pracovních

dnů. Přerušení lhůty může Česká národní banka prodloužit až na dobu 30

pracovních dnů, pokud žadatel



a) má sídlo nebo bydliště ve třetím státu,



b) podléhá dohledu příslušného orgánu dohledu nebo jiného orgánu

dohledu vykonávajícího dohled nad bankou nebo obchodníkem s cennými

papíry třetího státu, nebo



c) nepodléhá žádnému dohledu nad finančním trhem.



(4) Přerušení lhůty nelze při posuzování žádosti opakovat. Tím není

dotčeno právo České národní banky vyžádat si kdykoliv v průběhu běhu

lhůty uvedené v odstavci 2 pro posouzení žádosti další potřebná

objasnění a informace. Přijetí vyžádaných informací Česká národní banka

písemně potvrdí žadateli ve lhůtě uvedené v § 24 odst. 1.



(5) Jestliže Česká národní banka o žádosti uvedené v odstavci 1

nerozhodne ve lhůtách stanovených pro posouzení žádosti v odstavci 2

nebo 3, považuje se žádost o nabytí nebo zvýšení účasti za schválenou

uplynutím posledního dne lhůty. Pokud Česká národní banka uvedenou

žádost zamítne, zašle písemné vyhotovení rozhodnutí žadateli do 2

pracovních dnů ode dne jeho vyhotovení, a to před uplynutím lhůty pro

vydání rozhodnutí o žádosti stanovené v odstavci 2 nebo 3. Důvody

neudělení tohoto souhlasu Česká národní banka na žádost žadatele

uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.



(6) Obdržela-li Česká národní banka 2 nebo více žádostí o souhlas s

nabytím nebo zvýšením kvalifikované účasti ve smyslu § 24 odst. 1 ve

stejné tuzemské pojišťovně, přistupuje k těmto žádostem

nediskriminačním způsobem.



(7) Vyhláška stanoví formu a obsah dokladů přikládaných k žádosti

uvedených v § 24 odst. 3.



§ 26



(1) Osoba nebo osoby jednající ve shodě, které nabyly kvalifikovanou

účast nebo zvýšily svoji účast způsobem uvedeným v § 24 odst. 1 bez

souhlasu České národní banky, nemohou vykonávat hlasovací práva spojená

s takto nabytou účastí, a to do doby udělení tohoto souhlasu.



(2) Česká národní banka podá návrh na vyslovení neplatnosti usnesení

valné hromady tuzemské pojišťovny, jestliže je v rozporu se zákonem,

ohrožuje finanční stabilitu tuzemské pojišťovny nebo jinak poškozuje

účastníky pojištění, zaměstnance tuzemské pojišťovny, její věřitele

nebo menšinové akcionáře, a to ve lhůtě 30 dnů ode dne jejího konání.

Česká národní banka není povinna podat návrh na vyslovení neplatnosti

usnesení valné hromady tuzemské pojišťovny, pokud hlasování osob

uvedených v odstavci 1 nemohlo ovlivnit přijetí usnesení valné hromady

nebo takto přijaté usnesení není v rozporu se zákonem, neohrožuje

finanční stabilitu tuzemské pojišťovny ani jinak nepoškozuje účastníky

pojištění, zaměstnance tuzemské pojišťovny, její věřitele nebo

menšinové akcionáře.



§ 27



(1) Osoba nebo osoby jednající ve shodě, které hodlají pozbýt svou

kvalifikovanou účast v tuzemské pojišťovně nebo snížit svoji

kvalifikovanou účast tak, že klesne pod 20 %, 30 % nebo 50 %, nebo tak,

že tuzemská pojišťovna přestane být jejich ovládanou osobou, jsou

povinny tuto skutečnost písemně oznámit České národní bance, a to

nejpozději 30 dnů přede dnem, ke kterému má být tato účast snížena.

Tuzemská pojišťovna informuje Českou národní banku o těchto

skutečnostech, jakmile se o nich dozví.



(2) Oznámení uvedené v odstavci 1 obsahuje údaje o osobě nebo osobách,

které hodlají pozbýt nebo snížit svoji účast, údaje o tuzemské

pojišťovně, ve které je držena účast a výši účasti této osoby nebo osob

v tuzemské pojišťovně po jejím snížení. V oznámení se též uvede osoba

nebo osoby, na které má být kvalifikovaná účast převedena.



Díl 3



Provozování pojišťovací činnosti pojišťovnou z jiného členského státu



§ 28



Činnost pojišťovny z jiného členského státu na území České republiky



(1) Pojišťovna z jiného členského státu je oprávněna provozovat na

území České republiky pojišťovací činnost na základě práva zřizovat své

pobočky nebo na základě svobody dočasně poskytovat služby, a to v

rozsahu, v jakém jí bylo uděleno povolení k provozování pojišťovací

činnosti v zemi jejího sídla a po splnění informační povinnosti podle

tohoto zákona.



(2) Pojišťovna z jiného členského státu, která hodlá na území České

republiky provozovat pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem

vozidla podle pojistného odvětví uvedeného v části B bodu 10 písm. a)

přílohy č. 1 k tomuto zákonu, zašle bez zbytečného odkladu České

národní bance kopii sdělení České kanceláři pojistitelů (dále jen

„Kancelář“), kterým jí v souladu se zákonem upravujícím pojištění

odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla^16) oznamuje



a) den předpokládaného zahájení činnosti v pojištění odpovědnosti za

újmu způsobenou provozem vozidla na území České republiky

prostřednictvím pobočky zřízené na území České republiky a jméno,

popřípadě jména, příjmení, datum narození a adresu pro doručování osoby

oprávněné jednat jménem pojistitele s Kanceláří, jde-li o fyzickou

osobu, a obchodní firmu nebo název a sídlo, jde-li o právnickou osobu,



b) den předpokládaného zahájení činnosti v pojištění odpovědnosti za

újmu způsobenou provozem vozidla na území České republiky na základě

svobody dočasně poskytovat služby a jméno, popřípadě jména, příjmení,

datum narození a adresu pro doručování osoby oprávněné jednat jménem

pojistitele s Kanceláří, jde-li o fyzickou osobu, a obchodní firmu nebo

název a sídlo, jde-li o právnickou osobu,



c) den skutečného zahájení, den ukončení činnosti v pojištění

odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla na území České

republiky, nebo



d) změnu v osobě s jednatelským oprávněním vůči Kanceláři.



§ 29



Povinnosti pojišťovny z jiného členského státu provozující pojišťovací

činnost na území České republiky na základě práva zřídit pobočku



(1) Před zřízením pobočky pojišťovny z jiného členského státu na území

České republiky musí být Česká národní banka v souladu s právem

Evropských společenství informována příslušným orgánem dohledu

domovského členského státu o



a) obchodním plánu, rozsahu pojišťovací činnosti podle pojistných

odvětví, která má být provozována na území České republiky, a o

organizační struktuře pobočky,



b) adrese pobočky na území České republiky,



c) jménu, popřípadě jménech, a příjmení osoby jmenované do funkce

vedoucího pobočky pověřené zastupováním pojišťovny při jednání s

třetími osobami, úřady a soudy v České republice a



d) tom, že tato pojišťovna disponuje požadovanou mírou solventnosti.



(2) Před zahájením činnosti pobočky pojišťovny z jiného členského státu

Česká národní banka informuje ve lhůtě do 2 měsíců ode dne obdržení

informací uvedených v odstavci 1 příslušný orgán dohledu domovského

členského státu o podmínkách přijatých z důvodu veřejného zájmu, za

kterých může být činnost pobočky vykonávána na území České republiky.



(3) Pobočka pojišťovny z jiného členského státu může být zřízena a

zahájit svoji činnost, jakmile pojišťovna z jiného členského státu,

která hodlá zřídit na území České republiky svoji pobočku, obdržela

prostřednictvím příslušného orgánu dohledu domovského členského státu

informaci České národní banky o podmínkách činnosti pobočky na území

České republiky, nebo marným uplynutím lhůty 2 měsíců ode dne doručení

informace uvedené v odstavci 1 České národní bance. Tím není dotčena

povinnost zápisu do obchodního rejstříku.



(4) Má-li dojít ke změně údajů uvedených v odstavci 1 písm. a), b) nebo

c), pojišťovna z jiného členského státu oznámí tuto změnu příslušnému

orgánu dohledu domovského členského státu a České národní bance, a to

nejpozději 30 dnů přede dnem, ke kterému má být změna provedena.

Nesplnění požadavku uvedeného v odstavci 1 písm. d) oznámí tato

pojišťovna České národní bance bez zbytečného odkladu, jakmile taková

skutečnost nastane.



§ 30



Povinnosti pojišťovny z jiného členského státu, týkající se provozování

pojišťovací činnosti na území České republiky na základě svobody

dočasně poskytovat služby



(1) Pojišťovna z jiného členského státu je oprávněna provozovat svoji

činnost na území České republiky na základě svobody dočasně poskytovat

služby za podmínky, že



a) před zahájením této činnosti informuje příslušný orgán dohledu

domovského členského státu a sdělí mu rozsah pojišťovací činnosti podle

pojistných odvětví, která hodlá na území České republiky provozovat,



b) Česká národní banka obdrží v souladu s právem Evropských

společenství informace uvedené v odstavci 2.



(2) Před zahájením činnosti na území České republiky pojišťovnou z

jiného členského státu na základě svobody dočasně poskytovat služby

musí být v souladu s právem Evropských společenství České národní bance

sděleny nebo předloženy příslušným orgánem dohledu domovského členského

státu tyto informace nebo doklady:



a) potvrzení, že pojišťovna z jiného členského státu disponuje

požadovanou mírou solventnosti stanovenou v § 76,



b) rozsah pojišťovací činnosti podle pojistných odvětví, která je

pojišťovna z jiného členského státu oprávněna nabízet v souladu s

povolením uděleným jí příslušným orgánem dohledu domovského členského

státu,



c) rozsah pojišťovací činnosti podle pojistných odvětví, která hodlá

pojišťovna z jiného členského státu nabízet na území České republiky,



d) jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a adresu bydliště,

jedná-li se o fyzickou osobu, nebo obchodní firmu nebo název a sídlo,

jedná-li se o právnickou osobu, škodního zástupce v České republice

jmenovaného pro vyřizování nároků z pojištění, má-li být provozováno

pojištění podle pojistného odvětví uvedeného v části B bodě 10 písm. a)

přílohy č. 1 k tomuto zákonu.



§ 31



Další povinnosti pojišťovny z jiného členského státu provozující

pojišťovací činnost na území České republiky



(1) Pojišťovna z jiného členského státu, která provozuje na území České

republiky svoji pojišťovací činnost na základě práva zřizovat pobočky

nebo na základě svobody poskytovat služby, shromažďuje údaje o své

činnosti na území České republiky týkající se souhrnu předepsaného

pojistného a souhrnu pojistných plnění za kalendářní rok, a to v

členění podle přílohy č. 2 k tomuto zákonu. Tyto informace poskytuje

České národní bance prostřednictvím příslušného orgánu dohledu

domovského členského státu.



(2) Pojišťovna z jiného členského státu, která provozuje pojišťovací

činnost na území České republiky na základě práva zřizovat pobočky nebo

na základě svobody dočasně poskytovat služby, na písemné vyžádání

předloží České národní bance pojistné podmínky, uzavírá- li pojistné

smlouvy podle zákona upravujícího pojistnou smlouvu^17).



(3) Pro účely vyhotovování statistik a analýz vývoje pojistného trhu

pojišťovna z jiného členského státu, která provozuje na území České

republiky svoji pojišťovací činnost na základě práva zřizovat pobočky,

předkládá České národní bance údaje o výši pojistného a nákladů na

pojistná plnění, nesnížené o podíl zajištění, z jí provozované

pojišťovací činnosti na území České republiky, nebylo-li s příslušným

orgánem dohledu domovského členského státu dohodnuto jinak, a to v

členění podle přílohy č. 2 k tomuto zákonu. Formu, termíny a způsob

předkládání těchto informací stanoví vyhláška.



Díl 4



Provozování pojišťovací činnosti pojišťovnou z třetího státu



§ 32



Povolení k provozování pojišťovací činnosti pojišťovnou z třetího státu

na území České republiky



(1) Pojišťovna z třetího státu je oprávněna na území České republiky

provozovat pojišťovací činnost pouze prostřednictvím pobočky jako své

organizační složky, a to na základě povolení uděleného Českou národní

bankou. Tím není dotčena povinnost zápisu do obchodního rejstříku.

Povolení České národní banky je pojišťovna z třetího státu povinna si

vyžádat také před změnou rozsahu pojišťovací činnosti, pokud podle

tohoto zákona taková změna nepodléhá pouze informační povinnosti.



(2) Pokud se jedná o pobočku pojišťovny se sídlem ve Švýcarské

konfederaci, která hodlá na území České republiky provozovat

pojišťovací činnost podle jednoho nebo více pojistných odvětví

neživotního pojištění, řídí se Česká národní banka a tato pobočka

pojišťovny tímto zákonem, pokud Dohoda mezi Evropským hospodářským

společenstvím a Švýcarskou konfederací o přímém pojištění jiném než

životním nestanoví jinak^15).



(3) Povolení k provozování pojišťovací činnosti uděluje Česká národní

banka pojišťovně z třetího státu podle pojistných odvětví životních

pojištění, podle pojistných odvětví neživotních pojištění nebo podle

skupin neživotních pojištění uvedených v části C přílohy č. 1 k tomuto

zákonu. Povolení se může vztahovat i na výkon činností souvisejících s

pojišťovací činností, pokud o ně žadatel požádal a pokud po posouzení

žádosti uvedené v odstavci 4 Česká národní banka shledá, že pojišťovna

z třetího státu je schopna tyto činnosti provozně a finančně

zabezpečit. Česká národní banka může provozování požadovaného rozsahu

činnosti omezit, jestliže shledá, že pojišťovna z třetího státu není

schopna bezpečně provozovat činnosti v rozsahu uvedeném v žádosti.



(4) Povolení uvedené v odstavci 1 uděluje Česká národní banka na

základě písemné žádosti pojišťovny z třetího státu, která obsahuje

náležitosti stanovené tímto zákonem. O této žádosti rozhodne Česká

národní banka nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy jí byla doručena.



(5) Při rozhodování o udělení povolení k provozování pojišťovací

činnosti pojišťovně z třetího státu může Česká národní banka požadovat

potřebné informace přímo od příslušného orgánu dohledu země sídla této

pojišťovny a na požádání tohoto orgánu dohledu mu poskytovat údaje o

činnosti její pobočky na území České republiky. Nevyplývá-li výměna

informací mezi příslušnými orgány dohledu z vyhlášených mezinárodních

smluv, je pojišťovna z třetího státu povinna na žádost České národní

banky zabezpečit získávání potřebných informací od příslušného orgánu

dohledu země jejího sídla.



(6) Povolení k provozování pojišťovací činnosti na území České

republiky se udělí, pokud pojišťovna z třetího státu



a) je oprávněna podle právních předpisů platných v zemi jejího sídla

provozovat pojišťovací činnost podle pojistných odvětví životních nebo

neživotních pojištění,



b) zřídí na území České republiky svoji pobočku,



c) ustanoví do funkce vedoucího své pobočky zřízené v České republice

fyzickou osobu splňující podmínky důvěryhodnosti, která má odpovídající

vzdělání a praxi, u které je vyloučen střet zájmů a která musí být

schválena před zahájením výkonu své činnosti Českou národní bankou,



d) má na území České republiky aktiva, jejichž hodnota se rovná nejméně

jedné polovině nejnižší možné výše garančního fondu stanovené v § 77

odst. 1 písm. a), a vloží nejméně jednu čtvrtinu těchto aktiv jako

jistinu na účet zvlášť k tomu zřízený u banky se sídlem na území České

republiky nebo u pobočky zahraniční banky umístěné na území České

republiky, se kterým nelze nakládat bez souhlasu České národní banky,



e) se zaváže udržovat požadovanou míru solventnosti stanovenou v § 76,

přičemž při výpočtu požadované míry solventnosti se zohledňují pouze

činnosti vykonávané na území České republiky,



f) předloží obchodní plán vztahující se k její činnosti, která má být

provozována na území České republiky,



g) má funkční a efektivní řídicí a kontrolní systém, včetně systému

řízení rizik,



h) jmenuje škodní zástupce v České republice a v ostatních členských

státech pověřené vyřizováním nároků z pojištění, jestliže má být

provozováno pojištění podle pojistného odvětví uvedeného v části B bodě

10 písm. a) přílohy č. 1 k tomuto zákonu,



i) prokáže původ aktiv uvedených v písmenu d).



§ 33



Podmínky provozování pojišťovací činnosti pojišťovnou z třetího státu

na území České republiky



(1) Bylo-li pojišťovně z třetího státu v zemi jejího sídla uděleno

povolení k souběžnému provozování pojišťovací činnosti podle pojistných

odvětví životního a neživotního pojištění, nemůže tato pojišťovna

prostřednictvím své jedné pobočky na území České republiky nabízet

současně životní i neživotní pojištění. Současně se životním pojištěním

však může nabízet i pojištění úrazu a nemoci podle pojistných odvětví

uvedených v části B bodech 1 a 2 přílohy č. 1 k tomuto zákonu, pokud

bylo k takovému souběhu uděleno povolení příslušným orgánem dohledu

státu jejího sídla.



(2) Povolení k provozování pojišťovací činnosti podle § 32 odst. 1

nelze udělit, pokud



a) nejsou splněny podmínky stanovené tímto zákonem,



b) fyzická osoba ve funkci vedoucího pobočky nesplňuje podmínky

bezúhonnosti nebo nedává s ohledem na její kvalifikaci a dosavadní

praxi jistotu řádného řízení pobočky pojišťovny z třetího státu, anebo

je ve střetu zájmů,



c) účinnému výkonu dohledu v pojišťovnictví podle tohoto zákona brání

právní předpisy třetího státu, kterými se řídí pojišťovna z třetího

státu nebo jedna nebo více fyzických nebo právnických osob, s nimiž má

pojišťovna z třetího státu úzké propojení, nebo obtížná vynutitelnost

povinností daných těmito právními předpisy,



d) aktiva pojišťovny z třetího státu pocházejí z trestné činnosti nebo

pocházejí z neidentifikovatelných zdrojů nebo není prokázán jejich

původ,



e) není, s ohledem na požadovaný rozsah a charakter činnosti této

pojišťovny, dána jistota její finanční stability, zejména s ohledem na

nedostatečnost personálních, technických a organizačních předpokladů

pro výkon požadované činnosti,



f) udělení povolení by bylo v rozporu s vyhlášenými mezinárodními

smlouvami, nebo



g) žadatel uvedl v žádosti nepravdivé údaje, které jsou pro posouzení

žádosti rozhodující.



(3) Pojišťovna z třetího státu, které bylo uděleno povolení k

provozování pojišťovací činnosti podle jednoho nebo více pojistných

odvětví neživotních pojištění, může uzavřít pojistnou smlouvu i pro

pojistné riziko spadající do odvětví, pro které jí nebylo uděleno

povolení, za podmínek uvedených v § 14.



§ 34



Žádost o udělení povolení



(1) Žádost o udělení povolení k provozování pojišťovací činnosti

pojišťovnou z třetího státu obsahuje, mimo náležitostí stanovených

správním řádem, údaje týkající se této pojišťovny, a to



a) právní formu,



b) adresu pobočky zřízené na území České republiky,



c) jméno, popřípadě jména, a příjmení, datum narození a adresu bydliště

na území České republiky fyzické osoby ve funkci vedoucího pobočky

zřízené v České republice,



d) jméno, popřípadě jména, a příjmení, datum narození, adresu bydliště

fyzické osoby, která má vykonávat činnost odpovědného pojistného

matematika podle § 81,



e) jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a adresu bydliště

fyzických osob navrhovaných do funkce škodních zástupců jmenovaných v

členských státech, má-li být provozováno pojištění podle pojistného

odvětví uvedeného v části B bodě 10 písm. a) přílohy č. 1 k tomuto

zákonu,



f) stát a sídlo příslušného orgánu dohledu členského státu, pokud bylo

nebo má být schváleno zvýhodnění podle § 35.



(2) K žádosti podle odstavce 1 se přiloží



a) stanovy nebo jiný obdobný zakladatelský dokument,



b) kopie úředního povolení k provozování pojišťovací činnosti země

sídla pojišťovny z třetího státu,



c) doklady o bezúhonnosti a o dosaženém vzdělání a praxi fyzické osoby

uvedené v odstavci 1 písm. c),



d) obchodní plán vztahující se k činnosti, která má být provozována na

území České republiky,



e) záznamy prokazující aktiva na území České republiky podle § 32 odst.

6 písm. d) a doklady prokazující jejich původ,



f) seznam osob, které mají být úzce propojeny s žadatelem s uvedením

údajů o těchto osobách a s uvedením způsobu propojení,



g) popis postupů a metod pro zajištění funkčnosti a efektivnosti

řídicího a kontrolního systému včetně systému řízení rizik a zajištění

personálních, technických a organizačních předpokladů pro výkon

navrhovaných činností,



h) čestné prohlášení žadatele o tom, že údaje uvedené v žádosti a

jejích přílohách jsou pravdivé, aktuální a úplné.



(3) V obchodním plánu pobočky pojišťovny ze třetího státu podle

odstavce 2 písm. d) žadatel uvede



a) jedno nebo více pojistných odvětví, popřípadě skupiny odvětví, pro

které má být povolení uděleno, včetně rozsahu činností souvisejících s

pojišťovací činností, mají-li být tyto činnosti provozovány,



b) metody výpočtu pojistného; u životních pojištění včetně

statistických dat, na kterých je tento výpočet založen,



c) metody výpočtu technických rezerv,



d) základní principy pasivního zajištění,



e) stav disponibilní a požadované míry solventnosti podle § 76 a

položky, z nichž se sestává garanční fond podle § 77,



f) předpokládané náklady na zřízení provozního systému a organizaci

obchodní sítě a způsob krytí těchto nákladů; v případě provozování

pojištění podle odvětví neživotního pojištění uvedeného v části B bodě

18 přílohy č. 1 k tomuto zákonu nebo činností souvisejících s

pojišťovací činností, také finanční a technické zdroje určené na

zabezpečení asistenčních služeb,



g) pro první 3 účetní období



1. odhad výnosů a nákladů v členění na náklady spojené se zavedením

činnosti a na běžné náklady, zejména režijní náklady a náklady na

odměny pojišťovacím zprostředkovatelům,



2. podrobný odhad příjmů a výdajů z provozované pojišťovací činnosti,



3. odhadovanou rozvahu a výkaz zisků a ztrát,



4. odhadovaný výpočet výše míry solventnosti,



5. aktiva určená ke krytí závazků z provozované pojišťovací činnosti a

požadované míry solventnosti,



h) návrhy nebo základní zásady smluv o vyčlenění činnosti nebo o

sdílení nákladů, mají-li být takové smlouvy po udělení povolení

uzavřeny,



i) návrhy nebo základní zásady pro přemístění činnosti, má-li být

některá z činností po udělení povolení přemístěna.



(4) Vyhláška stanoví formu a obsah dokladů přikládaných k žádosti podle

odstavce 2.



(5) Změny v údajích, které byly obsahem žádosti o udělení povolení a

jejích příloh podle odstavců 1 a 2, s výjimkou změny rozsahu povolené

činnosti podle odstavce 6, je pojišťovna z třetího státu povinna bez

zbytečného odkladu oznámit České národní bance; změna stanov nebo

jiného obdobného dokumentu se předkládá v úplném znění s vyznačením

provedených změn. Změna v osobě vedoucího pobočky pojišťovny z třetího

státu podléhá předchozímu souhlasu České národní banky na základě

písemné žádosti, která obsahuje údaje o osobě nově navrhované do funkce

vedoucího pobočky. Česká národní banka tuto žádost posuzuje podle § 33

odst. 2 písm. b).



(6) Změna v rozsahu povolené pojišťovací činnosti pojišťovny z třetího

státu podléhá předchozímu schválení Českou národní bankou. Žádost o

schválení obsahuje výčet pojistných odvětví nebo činnost, popřípadě

činnosti související s pojišťovací činností, o které má být činnost

pojišťovny rozšířena. K žádosti se přiloží doklady uvedené v odstavci 2

písm. b), e), g) a h), upravený obchodní plán podle odstavce 3, ve

kterém pojišťovna promítne požadované změny. Doklad uvedený v odstavci

2 písm. e) se nepředkládá, jde-li výlučně o žádost o schválení činnosti

související s pojišťovací činností. Česká národní banka o této žádosti

rozhodne ve lhůtě a za podmínek stanovených v § 32 odst. 4 a 6 a § 33

odst. 2.



§ 35



Zvýhodnění



(1) Pojišťovna z třetího státu, která požádala ve více než jednom

členském státě o povolení k provozování pojišťovací činnosti

prostřednictvím svých poboček nebo toto povolení již získala od více

než jednoho členského státu, může požádat příslušné orgány dohledu

členských států, ve kterých má být nebo je pojišťovací činnost

provozována, o zvýhodnění spočívající v tom, že



a) požadovaná míra solventnosti uvedená v § 76 se vypočítá ve vztahu k

celému rozsahu provozované činnosti v rámci členských států; v tomto

případě se pro účely tohoto výpočtu přihlíží pouze k činnostem

realizovaným všemi pobočkami zřízenými v rámci členských států,



b) aktiva ve výši uvedené v § 32 odst. 6 písm. d) jako jistina se budou

nacházet pouze v tom členském státě, jehož příslušný orgán dohledu bude

dohlížet na dodržování podmínek solventnosti,



c) aktiva, která jsou určena ke krytí požadavků na garanční fond, se

mohou nacházet v libovolném členském státě, ve kterém pojišťovna z

třetího státu provozuje svoji pojišťovací činnost.



(2) Zvýhodnění uvedená v odstavci 1 lze udělit pouze všechna současně.

Žádost o udělení zvýhodnění pojišťovna z třetího státu podá příslušným

orgánům dohledu členských států, ve kterých má být pojišťovací činnost

provozována. V žádosti musí být uveden příslušný orgán dohledu

členského státu, který bude dohlížet na dodržování podmínek

solventnosti pojišťovny z třetího státu prostřednictvím jejích poboček

zřízených v rámci členských států. Volbu daného orgánu dohledu musí

tato pojišťovna odůvodnit.



(3) Zvýhodnění mohou být udělena pouze v případě, že příslušné orgány

dohledu všech členských států, ve kterých byla žádost podána, s nimi

souhlasí. Zvýhodnění platí ode dne odeslání informace ostatním

příslušným orgánům dohledu o tom, že příslušný orgán dohledu zvolený ve

smyslu odstavce 2 bude dohlížet na stav solventnosti za veškerou

provozovanou pojišťovací činnost prostřednictvím poboček pojišťovny z

třetího státu zřízených v členských státech.



(4) Příslušný orgán dohledu zvolený ve smyslu odstavce 2 obdrží od

ostatních členských států informace potřebné pro výkon dohledové

činnosti nad celkovou solventností poboček pojišťovny z třetího státu

zřízených na jejich území. Na žádost jednoho nebo více dotčených

příslušných orgánů členských států budou zvýhodnění udělená všemi

zúčastněnými členskými státy odejmuta^18).



HLAVA III



PROVOZOVÁNÍ ZAJIŠŤOVACÍ ČINNOSTI



Díl 1



Provozování zajišťovací činnosti tuzemskou zajišťovnou



§ 36



Povolení k provozování zajišťovací činnosti tuzemskou zajišťovnou



(1) Česká národní banka uděluje povolení k provozování zajišťovací

činnosti pro neživotní zajištění, životní zajištění nebo pro oba typy

zajišťovací činnosti. Povolení se může vztahovat i na výkon činností

souvisejících se zajišťovací činností, pokud o ně žadatel požádal a

pokud v žádosti podle odstavce 5 prokázal dostatečnou schopnost tyto

činnosti provozně a finančně zabezpečit. Česká národní banka může

požadovaný rozsah činnosti omezit, jestliže není dostatečně prokázána

schopnost žadatele finančně a provozně zabezpečit zajišťovací činnost v

rozsahu uvedeném v žádosti.



(2) Tuzemská zajišťovna je oprávněna provozovat zajišťovací činnost na

základě a v rozsahu povolení uděleného Českou národní bankou jako

akciová společnost a je-li její sídlo na území České republiky.



(3) Povolení udělené Českou národní bankou za podmínek stanovených

tímto zákonem tuzemské zajišťovně je platné pro všechny členské státy a

opravňuje ji za podmínek stanovených tímto zákonem k provozování

zajišťovací činnosti na území jiného členského státu, a to buď

prostřednictvím pobočky nebo na základě svobody dočasně poskytovat

služby.



(4) Povolení České národní banky je tuzemská zajišťovna povinna si

vyžádat také před změnou rozsahu zajišťovací činnosti, pokud podle

tohoto zákona taková změna nepodléhá pouze informační povinnosti.



(5) Česká národní banka uděluje tuzemské zajišťovně povolení k

provozování zajišťovací činnosti na základě písemné žádosti zakladatele

tuzemské zajišťovny, jejíž sídlo a skutečné sídlo má být na území České

republiky, a to přede dnem jejího zápisu do obchodního rejstříku. O

této žádosti rozhodne Česká národní banka nejpozději do 6 měsíců ode

dne, kdy jí byla doručena, jestliže obsahuje náležitosti stanovené

tímto zákonem. Oprávnění k provozování zajišťovací činnosti vznikne

tuzemské zajišťovně dnem jejího zápisu do obchodního rejstříku.



(6) Povolení k provozování zajišťovací činnosti tuzemskou zajišťovnou

nelze udělit, pokud



a) nejsou splněny podmínky stanovené tímto zákonem,



b) osoby, které mají mít kvalifikovanou účast v tuzemské zajišťovně,

nedávají jistotu řádného řízení tuzemské zajišťovny,



c) navrhovaní členové statutárního nebo dozorčího orgánu tuzemské

zajišťovny nesplňují podmínky důvěryhodnosti nebo jsou ve střetu zájmů

nebo tyto osoby nebo osoby s účastí na řízení této zajišťovny nedávají

s ohledem na jejich kvalifikaci a dosavadní praxi jistotu jejího

řádného řízení,



d) úzké propojení mezi tuzemskou zajišťovnou a dalšími fyzickými nebo

právnickými osobami by bránilo účinnému výkonu dohledu v pojišťovnictví

podle tohoto zákona,



e) není, s ohledem na požadovaný rozsah a charakter činnosti této

zajišťovny, dána jistota její finanční stability, zejména s ohledem na

nedostatečnost personálních, technických a organizačních předpokladů

pro výkon požadované činnosti,



f) účinnému výkonu dohledu v pojišťovnictví podle tohoto zákona by

bránily právní předpisy třetího státu, kterými se řídí jedna nebo více

fyzických nebo právnických osob, s nimiž má mít tuzemská zajišťovna

úzké propojení, nebo obtížná vynutitelnost povinností daných těmito

právními předpisy,



g) aktiva, jejichž zdrojem je základní kapitál, nebo ostatní aktiva

tuzemské zajišťovny pocházejí z trestné činnosti nebo z

neidentifikovatelných zdrojů nebo není prokázán původ těchto aktiv,



h) navrhovaný řídicí a kontrolní systém včetně systému řízení rizik

nedává jistotu své funkčnosti a efektivnosti, nebo



i) žadatel uvedl v žádosti nepravdivé údaje, které jsou pro posouzení

žádosti rozhodující.



§ 37



Žádost o udělení povolení



(1) Žádost o udělení povolení k provozování zajišťovací činnosti

tuzemskou zajišťovnou obsahuje, mimo náležitostí stanovených správním

řádem, typ zajišťovací činnosti podle § 36 odst. 1, který má být

provozován, a údaje týkající se založené zajišťovny, a to



a) výši základního kapitálu,



b) jméno, popřípadě jména, a příjmení, datum narození a adresu bydliště

fyzické osoby nebo obchodní firmu nebo název a sídlo zakladatele

tuzemské zajišťovny,



c) jméno, popřípadě jména, a příjmení, datum narození a adresu bydliště

nebo obchodní firmu nebo název a sídlo osoby, jako statutárního orgánu,

dozorčí rady nebo kontrolní komise, popřípadě jiného orgánu s obdobnou

kontrolní působností nebo která má působit jako prokurista tuzemské

zajišťovny, nebo jako osoby s účastí na jejím řízení,



d) jméno, popřípadě jména, a příjmení, datum narození a adresu bydliště

fyzické osoby, která má v tuzemské zajišťovně vykonávat činnost

odpovědného pojistného matematika podle § 81.



(2) K žádosti podle odstavce 1 se přiloží



a) stanovy,



b) obchodní plán,



c) doklady o bezúhonnosti fyzických osob nebo důvěryhodnosti právnické

osoby, které jsou zakladateli tuzemské zajišťovny,



d) doklady o důvěryhodnosti a o dosaženém vzdělání a praxi fyzických

osob uvedených v odstavci 1 písm. c),



e) doklady prokazující původ základního kapitálu a jeho splacení,



f) seznam osob, které mají mít kvalifikovanou účast v tuzemské

pojišťovně, s údaji o těchto osobách a o výši podílu na základním

kapitálu a hlasovacích právech nebo jiné formě takové účasti; za každou

takovou osobu žadatel předloží doklady, které se vyžadují při podání

žádosti o souhlas k nabytí účasti v tuzemské zajišťovně podle § 42

odst. 3,



g) seznam osob, které mají být úzce propojeny s tuzemskou pojišťovnou,

s uvedením údajů o těchto osobách a s uvedením způsobu propojení,



h) popis postupů a metod pro zajištění funkčního a efektivního řídicího

a kontrolního systému včetně systému řízení rizik a zajištění

personálních, technických a organizačních předpokladů pro výkon

navrhovaných činností,



i) čestné prohlášení žadatele o tom, že údaje uvedené v žádosti a v

jejích přílohách jsou pravdivé, aktuální a úplné.



(3) V obchodním plánu uvedeném v odstavci 2 písm. b) žadatel uvede



a) popis povahy pojistných nebo zajistných rizik, pro která má být

povolení uděleno,



b) druhy zajišťovacích smluv, které zajišťovna hodlá uzavírat v rámci

přebírání pojistných nebo zajistných rizik do své zajišťovací činnosti,



c) popis tvorby a užití technických rezerv, včetně metody výpočtu

jejich výše, a popis základních zásad zajištění vlastní zajišťovací

činnosti,



d) položky, z nichž se sestává garanční fond podle § 77,



e) předpokládané náklady na zřízení provozního systému a organizaci

obchodní sítě a způsob krytí těchto nákladů,



f) pro první 3 účetní období



1. odhad výnosů a nákladů v členění na náklady spojené se zavedením

činnosti a na běžné náklady, zejména režijní náklady a náklady na

odměny zajišťovacím zprostředkovatelům,



2. odhad výše předepsaného zajistného a nákladů na plnění ze zajištění,



3. odhadovanou rozvahu,



4. odhadovaný výpočet výše míry solventnosti,



5. aktiva určená ke krytí závazků z provozované zajišťovací činnosti a

požadované míry solventnosti,



g) návrhy nebo základní zásady smluv o vyčlenění činnosti nebo o

sdílení nákladů, mají-li být takové smlouvy po udělení povolení

uzavřeny,



h) návrhy nebo základní zásady pro přemístění činnosti, má-li být

některá z činností po udělení povolení přemístěna.



(4) Vyhláška stanoví formu a obsah dokladů přikládaných k žádosti podle

odstavce 2.



§ 38



Udělení povolení tuzemské zajišťovně ve skupině



(1) Před udělením povolení k provozování zajišťovací činnosti tuzemské

zajišťovně, která se má stát



a) ovládanou osobou pojišťovny nebo zajišťovny z jiného členského

státu, nebo



b) ovládanou osobou jiné osoby, která je ovládající osobou pojišťovny

nebo zajišťovny z jiného členského státu,

si Česká národní banka vyžádá stanovisko příslušného orgánu dohledu

dotčeného jiného členského státu.



(2) Před udělením povolení k provozování zajišťovací činnosti tuzemské

zajišťovně, která se má stát



a) ovládanou osobou banky nebo obchodníka s cennými papíry z jiného

členského státu, nebo



b) ovládanou osobou jiné osoby, která je ovládající osobou banky nebo

obchodníka s cennými papíry z jiného členského státu,

si Česká národní banka vyžádá stanovisko příslušného orgánu dohledu,

který vykonává dohled nad činností takové banky nebo obchodníka s

cennými papíry.



(3) Česká národní banka se s příslušnými orgány dohledu uvedenými v

odstavcích 1 a 2 vzájemně informuje zejména o důvěryhodnosti, střetu

zájmů a o dosaženém vzdělání a praxi osob ovládajících posuzovanou

právnickou osobu, osob s účastí na řízení právnické osoby podléhající

dohledu a průběžně si s nimi vyměňuje informace důležité při udělování

povolení k činnosti a při kontrole provozování povolené činnosti.



(4) Tuzemská zajišťovna, která je osobou ve finančním konglomerátu,

nemůže mít účast v kaptivní pojišťovně nebo v kaptivní zajišťovně.



(5) Odstavce 1 až 4 se v případě, kdy se má tuzemská zajišťovna stát

ovládanou osobou osoby s bydlištěm nebo sídlem na území třetího státu,

použijí obdobně.



(6) Tuzemská kaptivní zajišťovna nemůže zajišťovat pojistná nebo

zajistná rizika, která pojistila pojišťovna, nebo která převzala do

zajištění zajišťovna, patřící do stejné skupiny osob jako tato kaptivní

zajišťovna.



§ 39



Základní kapitál



(1) Výše základního kapitálu tuzemské zajišťovny činí při provozování

zajišťovací činnosti



a) pouze v životním zajištění nejméně 500 000 000 Kč,



b) pouze v neživotním zajištění nejméně 500 000 000 Kč,



c) v životním i neživotním zajištění současně nejméně 1 000 000 000 Kč,



d) v případě tuzemské kaptivní zajišťovny nejméně polovinu částek

uvedených v písmenech a) až c) v závislosti na charakteru provozované

zajišťovací činnosti.



(2) Základní kapitál tuzemské zajišťovny ve výši uvedené v odstavci 1

může být tvořen pouze peněžitým vkladem. Základní kapitál musí být

splacen ve výši podle odstavce 1 před podáním žádosti o udělení

povolení k provozování zajišťovací činnosti.



(3) Pro rozhodnutí valné hromady akciové společnosti o snížení

základního kapitálu se použije § 18 odst. 6 obdobně.



§ 40



Změny v činnosti tuzemské zajišťovny



(1) Změna v rozsahu povolené činnosti tuzemské zajišťovny podléhá

předchozímu schválení Českou národní bankou. Žádost o schválení

obsahuje typ zajišťovací činnosti ve smyslu § 36 odst. 1 nebo činnost,

popřípadě činnosti související se zajišťovací činností, o které má být

činnost tuzemské zajišťovny rozšířena. K žádosti se přiloží doklady

uvedené v § 37 odst. 2 písm. e), h) a i) a upravený obchodní plán

obsahující údaje uvedené v § 37 odst. 3, do kterého zajišťovna promítne

požadované změny. Doklad uvedený v § 37 odst. 2 písm. e) se

nepředkládá, jde-li výlučně o žádost o schválení činnosti související

se zajišťovací činností. Česká národní banka o této žádosti rozhodne ve

lhůtě a za podmínek stanovených v § 36 odst. 5 a 6.



(2) Jedná-li se o rozšíření činnosti na území jiných členských států

prostřednictvím pobočky zřízené v jiném členském státě, tuzemská

zajišťovna nejprve informuje Českou národní banku o



a) členském státu, na jehož území zamýšlí zřídit pobočku,



b) obchodním plánu pobočky v rozsahu podle § 37 odst. 3, zajistných

rizicích, která mají být na území jiného členského státu přebírána do

zajištění, organizační struktuře pobočky, postupech a metodách pro

zajištění funkčnosti a efektivnosti řídicího a kontrolního systému,

včetně systému řízení rizik, a o výpočtu, ze kterého bude zřejmé, že

tuzemská zajišťovna bude i nadále disponovat požadovanou mírou

solventnosti a splňovat požadavky na garanční fond,



c) adrese pobočky na území jiného členského státu,



d) jménu, popřípadě jménech, a příjmení osoby navrhované do funkce

vedoucího pobočky pověřeného zastupováním této zajišťovny při jednání s

třetími osobami, úřady a soudy jiného členského státu, kde se nachází

pobočka.



(3) Má-li být činnost tuzemské zajišťovny rozšířena mimo území České

republiky na území jednoho nebo více jiných členských států na základě

svobody dočasně poskytovat služby, je tato zajišťovna povinna

informovat Českou národní banku o tomto záměru a sdělit typ zajišťovací

činnosti ve smyslu § 36 odst. 1, která má být touto formou provozována,

a příslušné změny obchodního plánu vyvolané touto změnou v její

činnosti.



(4) Pokud Česká národní banka nemá, s ohledem na organizační strukturu,

finanční situaci tuzemské zajišťovny, zajištění funkčního a efektivního

řídicího a kontrolního systému, důvěryhodnost, vzdělání a praxi fyzické

osoby navrhované do funkce vedoucího pobočky tuzemské zajišťovny nebo

reálnost změn obchodního plánu, týkajících se rozšíření činnosti

tuzemské zajišťovny, námitek, sdělí tuzemské zajišťovně do 3 měsíců ode

dne obdržení všech informací uvedených v odstavci 2 nebo 3 své

souhlasné stanovisko. Nevyjádří- li se Česká národní banka v této

lhůtě, má se za to, že se změnou souhlasí.



(5) Na rozšíření zajišťovací činnosti tuzemské zajišťovny na území

třetích států se odstavce 2 až 4 použijí přiměřeně s ohledem na

mezinárodní dohody vztahující se k této činnosti.



(6) Tuzemská zajišťovna předloží České národní bance bez zbytečného

odkladu



a) seznam osob, jejichž kvalifikovaná účast na této zajišťovně překročí

nebo klesne pod 10 %, a změny uvedené v § 42 odst. 1 a v § 45 odst. 1,

a nejpozději do 31. prosince kalendářního roku zprávu o osobách s touto

účastí včetně její výše,



b) informaci o změnách v údajích, které byly obsahem žádosti o udělení

povolení a jejích příloh podle § 37; změna stanov nebo jiného obdobného

dokumentu se předkládá v úplném znění s vyznačením provedených změn,



c) informaci o změně ve své činnosti jiné, než která je uvedena v

odstavcích 1, 2, 5, a o změnách ve svém právním postavení, zejména o

uzavření smlouvy o vyčlenění činnosti, je-li významného charakteru,

smlouvy o sdílení nákladů, přemístění činnosti a dalších změnách, které

brání nebo mohou bránit řádnému výkonu dohledu v pojišťovnictví podle

tohoto zákona,



d) informaci o změnách údajů uvedených v odstavci 2 písm. b) až d),



e) informace související s její činností podle tohoto zákona vyžádané

Českou národní bankou.



(7) Jestliže některá ze změn uvedených v odstavcích 1 až 3 a 5 nebyla

provedena v souladu s podmínkami stanovenými tímto zákonem, Česká

národní banka uloží tuzemské pojišťovně odstranit bez zbytečného

odkladu zjištěné nedostatky. Podání rozkladu proti tomuto rozhodnutí

nemá odkladný účinek.



§ 41



Změna osoby v orgánu tuzemské zajišťovny



(1) Změna v osobě člena statutárního nebo dozorčího orgánu tuzemské

zajišťovny a v osobě prokuristy této zajišťovny podléhá předchozímu

souhlasu České národní banky na základě písemné žádosti podané osobou,

která tuto změnu navrhuje. K žádosti se přiloží doklady o bezúhonnosti

posuzované osoby a údaje o jí dosaženém druhu vzdělání a praxi, čestné

prohlášení posuzované osoby, že žádná jiná její činnost jí nebrání v

řádném výkonu funkce a že splňuje podmínku podle § 8 odst. 1 písm. b).



(2) Česká národní banka žádost zamítne, jsou-li k tomu dány důvody

uvedené v § 36 odst. 6 písm. c).



(3) Za změnu podle odstavce 1 se nepovažuje, jestliže osoba, které

Česká národní banka udělila souhlas, má v bezprostředně následujícím

funkčním období pokračovat ve výkonu stejné funkce; o svém pokračování

ve výkonu stejné funkce zašle tato osoba České národní bance nejpozději

30 dnů přede dnem, ke kterému má být opětovně zvolena, čestné

prohlášení o tom, že i nadále splňuje podmínky, za kterých jí byl

Českou národní bankou dříve vydán souhlas s výkonem funkce.



Změny v účastech



§ 42



(1) Osoba nebo osoby jednající ve shodě před nabytím kvalifikované

účasti v tuzemské zajišťovně nebo před jejím zvýšením tak, že její nebo

jejich podíl na základním kapitálu nebo podíl na hlasovacích právech

dosáhne nebo překročí 20 %, 30 % nebo 50 %, nebo tak, že se tuzemská

zajišťovna stane jejich ovládanou osobou, jsou povinny Českou národní

banku písemně požádat o předchozí souhlas s nabytím nebo zvýšením této

účasti. Česká národní banka bez zbytečného odkladu, nejpozději však do

2 pracovních dnů ode dne obdržení této žádosti, písemně žadateli

potvrdí její přijetí a uvědomí jej o dni, na který připadá konec běhu

lhůty pro posouzení žádosti stanovené v § 43 odst. 2. O této

skutečnosti žadatel současně písemně informuje zajišťovnu, ve které

hodlá nabýt nebo zvýšit svoji účast.



(2) Je-li žadatelem podle odstavce 1 pojišťovna, jiná zajišťovna,

banka, obchodník s cennými papíry nebo investiční společnost, kterým

bylo uděleno povolení k činnosti v jiném členském státě, nebo

zahraniční ovládající osoba takové pojišťovny, zajišťovny, banky,

obchodníka s cennými papíry nebo investiční společnosti a má-li být

výsledkem takového nabytí účasti to, že se žadatel stane ovládající

osobou tuzemské zajišťovny, Česká národní banka konzultuje bez

zbytečného odkladu po obdržení žádosti tento záměr s příslušným orgánem

dohledu nebo jiným orgánem vykonávajícím dohled nad takovou bankou,

obchodníkem s cennými papíry nebo investiční společností.



(3) Žádost podle odstavce 1 obsahuje obchodní firmu a sídlo tuzemské

zajišťovny, ve které má být nabyta kvalifikovaná účast, výši

stávajícího podílu či jiné formy účasti žadatele v této zajišťovně a

výši podílu či jiné formy účasti, kterou hodlá žadatel v této

zajišťovně získat. K žádosti žadatel, v závislosti na tom, zda se jedná

o fyzickou nebo právnickou osobu anebo podnikatele, přiloží



a) výpis z obchodního rejstříku nebo jiné obdobné evidence ne starší 3

měsíců, včetně kopií podaných návrhů na zápis do obchodního rejstříku,

které nebyly doposud ke dni podání žádosti vyřízeny,



b) údaje o osobách, které jsou s ním úzce propojeny, s popisem vztahu

mezi úzce propojenými osobami a jím,



c) údaje o osobách, se kterými jedná ve shodě,



d) přehled svých finančních i jiných závazků, jejichž výše přesahuje 5

% vlastního kapitálu žadatele nebo mohou mít účinek v této výši, a to s

uvedením smluvních protistran, výše závazku, dne vzniku závazku, doby

trvání závazku a dne splatnosti závazku včetně informace o prodlení s

plněním takového závazku,



e) doklady o původu prostředků na nabytí kvalifikované účasti; jsou-li

na nabytí kvalifikované účasti použity jiné než vlastní zdroje, přiloží

žadatel i doklady o původu prostředků poskytovatele těchto zdrojů,



f) údaje o svém členství v profesních sdruženích, komorách nebo

asociacích, včetně zahraničních,



g) své účetní závěrky a účetní závěrky osob, které jsou s ním úzce

propojeny, a to za poslední 3 účetní období ověřené auditorem; v

případě, že je součástí konsolidačního celku, přiloží k žádosti též

konsolidované účetní závěrky ověřené auditorem,



h) zdůvodnění zamýšleného nabytí nebo změny kvalifikované účasti v

tuzemské zajišťovně, včetně předpokládaných změn v její obchodní

politice,



i) doklady uvedené v § 19 odst. 2, je-li žadatelem fyzická osoba,



j) čestné prohlášení, že nevykonává práva související s kvalifikovanou

účastí v tuzemské zajišťovně v zájmu jiné osoby,



k) doklady a čestná prohlášení o dalších skutečnostech, které mohou mít

vliv na posouzení jeho vhodnosti z hlediska řádného řízení tuzemské

zajišťovny, pokud mu jsou takové skutečnosti známy,



l) doklad o tom, že o svém rozhodnutí nabýt nebo zvýšit tuto svoji

účast žadatel informoval dotčenou zajišťovnu, a



m) čestné prohlášení o tom, že údaje uvedené v žádosti a jejích

přílohách jsou pravdivé, aktuální a úplné.



§ 43



(1) Česká národní banka žádost neschválí, pokud



a) žadatel nesplňuje podmínky důvěryhodnosti,



b) struktura skupiny, jejíž součástí se má tuzemská zajišťovna stát,

neumožňuje výkon účinného dohledu, účinnou výměnu informací mezi

příslušnými orgány dohledu a vymezení působnosti mezi těmito orgány,



c) žadatel neprokáže svoji schopnost finančně zabezpečit vykonávané a

plánované činnosti v tuzemské zajišťovně, ve které je navrhováno nabytí

nebo zvýšení účasti, nebo



d) existuje důvodné podezření, že ve spojení s navrhovaným nabytím

dochází nebo by mohlo dojít k legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo

k financování terorismu nebo k pokusům o ně anebo že by navrhované

nabytí mohlo zvýšit riziko takového jednání.



(2) O žádosti uvedené v § 42 odst. 1 Česká národní banka rozhodne ve

lhůtě do 60 pracovních dnů ode dne doručení písemného potvrzení o jejím

obdržení. Česká národní banka je oprávněna tímto rozhodnutím určit

lhůtu pro nabytí nebo zvýšení požadované účasti v tuzemské zajišťovně,

která nesmí být kratší než 30 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto

rozhodnutí a kterou lze na písemnou žádost nabyvatele prodloužit. Pokud

v takto určené nebo prodloužené lhůtě nedojde k nabytí nebo zvýšení

požadované účasti, souhlas udělený Českou národní bankou zaniká dnem

uplynutí této lhůty.



(3) Je-li podaná žádost podle § 42 odst. 1 neúplná nebo trpí-li jinými

vadami, Česká národní banka bez zbytečného odkladu, nejpozději však 50.

den běhu lhůty stanovené v odstavci 2, písemně vyzve žadatele k

odstranění nedostatků žádosti, popřípadě k předložení dalších informací

nezbytných pro posouzení žádosti. Dnem odeslání této výzvy se běh lhůty

stanovené v odstavci 2 přerušuje, a to nejdéle na dobu 20 pracovních

dnů. Přerušení lhůty může Česká národní banka prodloužit až na dobu 30

pracovních dnů, pokud žadatel



a) má sídlo nebo bydliště ve třetím státu,



b) podléhá dohledu příslušného orgánu dohledu nebo jiného orgánu

dohledu vykonávajícího dohled nad bankou nebo obchodníkem s cennými

papíry třetího státu, nebo



c) nepodléhá žádnému dohledu nad finančním trhem.



(4) Přerušení lhůty nelze při posuzování žádosti opakovat. Tím není

dotčeno právo České národní banky vyžádat si kdykoliv v průběhu běhu

lhůty uvedené v odstavci 2 pro posouzení žádosti další potřebná

objasnění a informace. Přijetí vyžádaných informací Česká národní banka

písemně potvrdí žadateli ve lhůtě uvedené v § 42 odst. 1.



(5) Jestliže se Česká národní banka k žádosti uvedené v odstavci 1

nerozhodne ve lhůtě stanovené pro posouzení žádosti v odstavci 2 nebo

3, považuje se žádost o nabytí nebo zvýšení účasti za schválenou

uplynutím posledního dne lhůty. Pokud Česká národní banka uvedenou

žádost zamítne, zašle písemné vyhotovení rozhodnutí žadateli do 2

pracovních dnů ode dne jeho vyhotovení, a to před uplynutím lhůty pro

vydání rozhodnutí o žádosti stanovené v odstavci 2 nebo 3. Důvody

neudělení tohoto souhlasu Česká národní banka na žádost žadatele

uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.



(6) Obdržela-li Česká národní banka 2 nebo více žádostí o souhlas s

nabytím nebo zvýšením kvalifikované účasti ve smyslu § 42 odst. 1 ve

stejné tuzemské zajišťovně, přistupuje k těmto žádostem

nediskriminačním způsobem.



(7) Vyhláška stanoví formu a obsah dokladů přikládaných k žádosti

uvedených v § 42 odst. 3.



§ 44



(1) Osoba nebo osoby jednající ve shodě, které nabyly kvalifikovanou

účast nebo zvýšily svoji účast způsobem uvedeným v § 42 odst. 1 bez

souhlasu České národní banky, nemohou vykonávat hlasovací práva spojená

s takto nabytou účastí, a to do doby udělení tohoto souhlasu.



(2) Česká národní banka podá návrh na vyslovení neplatnosti usnesení

valné hromady tuzemské zajišťovny, jestliže je v rozporu se zákonem,

ohrožuje finanční stabilitu tuzemské zajišťovny nebo jinak poškozuje

účastníky zajištění, zaměstnance tuzemské zajišťovny, její věřitele

nebo menšinové akcionáře, a to ve lhůtě 30 dnů ode dne jejího konání.

Česká národní banka není povinna podat návrh na vyslovení neplatnosti

usnesení valné hromady tuzemské zajišťovny, pokud hlasování osob

uvedených v odstavci 1 nemohlo ovlivnit přijetí usnesení valné hromady

nebo takto přijaté usnesení není v rozporu se zákonem, neohrožuje

finanční stabilitu tuzemské zajišťovny ani jinak nepoškozuje účastníky

zajištění, zaměstnance tuzemské zajišťovny, její věřitele nebo

menšinové akcionáře.



§ 45



(1) Osoba nebo osoby jednající ve shodě, které hodlají pozbýt svou

kvalifikovanou účast v tuzemské zajišťovně nebo snížit svoji

kvalifikovanou účast tak, že klesne pod 20 %, 30 % nebo 50 %, nebo tak,

že tuzemská zajišťovna přestane být jejich ovládanou osobou, jsou

povinny tuto skutečnost písemně oznámit České národní bance, a to

nejpozději 30 dnů přede dnem, ke kterému má být tato účast snížena.

Tuzemská zajišťovna informuje Českou národní banku o těchto

skutečnostech, jakmile se o nich dozví.



(2) Oznámení uvedené v odstavci 1 obsahuje údaje o osobě nebo osobách,

které hodlají pozbýt nebo snížit svoji účast, údaje o tuzemské

zajišťovně, ve které je držena účast, a výši účasti této osoby nebo

osob na tuzemské zajišťovně po jejím snížení. V oznámení se též uvede

osoba nebo osoby, na které má být kvalifikovaná účast převedena.



Díl 2



Provozování zajišťovací činnosti zajišťovnou z jiného členského státu

nebo z třetího státu



§ 46



Činnost zajišťovny z jiného členského státu na území České republiky



Zajišťovna z jiného členského státu je oprávněna provozovat na území

České republiky svoji zajišťovací činnost a činnosti s tím související,

a to na základě práva zřizovat své pobočky nebo na základě svobody

dočasně poskytovat služby, a to v rozsahu, v jakém jí bylo uděleno

povolení k provozování zajišťovací činnosti v zemi jejího sídla.



§ 47



Činnost zajišťovny z třetího státu na území České republiky



(1) Nestanoví-li tento zákon nebo vyhlášená mezinárodní smlouva jinak,

je zajišťovna z třetího státu oprávněna provozovat zajišťovací činnost

na území České republiky prostřednictvím pobočky zřízené na území České

republiky. Tato pobočka může mít formu pouze organizační složky této

zajišťovny.



(2) Povolení k provozování zajišťovací činnosti nebo ke změně této

činnosti uděluje zajišťovně z třetího státu Česká národní banka na

základě písemné žádosti, pokud podle tohoto zákona taková změna

nepodléhá pouze informační povinnosti. O této žádosti rozhodne Česká

národní banka nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy jí byla doručena.



(3) Žádost zajišťovny z třetího státu uvedená v odstavci 2 obsahuje,

mimo náležitostí stanovených správním řádem,



a) její právní formu,



b) adresu pobočky zajišťovny z třetího státu na území České republiky,



c) jméno, popřípadě jména, a příjmení, datum narození a adresu bydliště

na území České republiky fyzické osoby ve funkci vedoucího pobočky

zřízené v České republice,



d) jméno, popřípadě jména, a příjmení, datum narození, adresu bydliště

fyzické osoby, která má vykonávat činnost odpovědného pojistného

matematika podle § 81.



(4) K žádosti podle odstavce 3 se přiloží



a) stanovy nebo jiný obdobný zakladatelský dokument,



b) kopie úředního povolení k provozování zajišťovací činnosti země

sídla zajišťovny z třetího státu,



c) doklady o bezúhonnosti a o dosaženém druhu vzdělání a praxi fyzické

osoby uvedené v odstavci 3 písm. c),



d) obchodní plán vztahující se k činnosti, která má být zajišťovnou z

třetího státu provozována na území České republiky; jeho obsah se řídí

§ 37 odst. 3 obdobně,



e) záznamy prokazující aktiva zajišťovny z třetího státu na území České

republiky a jejich původ, jejichž hodnota se rovná nejméně jedné

polovině minima garančního fondu podle § 77, a listiny prokazující

vložení nejméně jedné čtvrtiny tohoto minima jako jistiny na účet

zvlášť k tomu zřízený u banky se sídlem na území České republiky nebo u

pobočky zahraniční banky, se kterým nelze nakládat bez souhlasu České

národní banky,



f) seznam osob, které mají být úzce propojeny se zajišťovnou z třetího

státu, s uvedením údajů o těchto osobách a způsobu propojení,



g) popis postupů a metod pro zajištění funkčnosti a efektivnosti

řídicího a kontrolního systému včetně systému řízení rizik a zajištění

personálních, technických a organizačních předpokladů pro výkon

navrhovaných činností.



§ 48



Udělení povolení zajišťovně z třetího státu



(1) Povolení podle § 47 odst. 2 nelze udělit, pokud



a) nejsou splněny podmínky stanovené tímto zákonem,



b) fyzická osoba ve funkci vedoucího pobočky nesplňuje podmínky

bezúhonnosti nebo nedává s ohledem na její kvalifikaci a dosavadní

praxi jistotu řádného řízení pobočky zajišťovny z třetího státu, anebo

je ve střetu zájmů,



c) úzké propojení mezi zajišťovnou a dalšími fyzickými nebo právnickými

osobami brání účinnému výkonu dohledu v pojišťovnictví podle tohoto

zákona,



d) není, s ohledem na požadovaný rozsah a charakter činnosti

zajišťovny, dána jistota finanční stability zajišťovny z třetího státu,



e) účinnému výkonu dohledu v pojišťovnictví podle tohoto zákona brání

právní předpisy třetího státu, kterými se řídí zajišťovna z třetího

státu nebo jedna nebo více fyzických nebo právnických osob, s nimiž má

zajišťovna z třetího státu úzké propojení, nebo obtížná vynutitelnost

povinností daných těmito právními předpisy,



f) aktiva zajišťovny z třetího státu pocházejí z trestné činnosti nebo

z neidentifikovatelných zdrojů nebo není prokázán jejich původ,



g) udělení povolení by bylo v rozporu s vyhlášenými mezinárodními

smlouvami, nebo



h) žadatel uvedl v žádosti nepravdivé údaje, které jsou pro posouzení

žádosti rozhodující.



(2) Povolení k provozování zajišťovací činnosti se uděluje pro

neživotní zajištění, životní zajištění nebo pro oba typy zajišťovací

činnosti. Česká národní banka může požadovaný rozsah činnosti omezit,

jestliže není dostatečně prokázána schopnost žadatele provozovat

bezpečně zajišťovací činnost v rozsahu uvedeném v žádosti. V případě

kaptivní zajišťovny platí § 38 odst. 6 obdobně.



(3) Česká národní banka je oprávněna uzavřít dohodu s orgánem dohledu

země sídla zajišťovny z třetího státu, na jejímž základě bude činnost

této zajišťovny podléhat výkonu dohledu orgánem země jejího sídla,

jestliže je tento dohled vykonáván nejméně v rozsahu stanoveném tímto

zákonem pro výkon dohledu nad činností tuzemské zajišťovny. Obdobnou

dohodu je Česká národní banka oprávněna uzavřít s příslušným orgánem

dohledu jiného členského státu, na jehož území provozuje zajišťovna z

třetího státu svoji činnost prostřednictvím své pobočky. Za těchto

podmínek je činnost takové zajišťovny posuzována stejně jako činnost

zajišťovny z jiného členského státu.



(4) Vyhláška stanoví formu a obsah dokladů přikládaných k žádosti podle

§ 47 odst. 4.



(5) Změny v údajích, které byly obsahem žádosti o udělení povolení a

jejích příloh, s výjimkou změny rozsahu povolené činnosti podle

odstavce 6, je zajišťovna z třetího státu povinna bez zbytečného

odkladu oznámit České národní bance; změna stanov nebo jiného obdobného

dokumentu se předkládá v úplném znění s vyznačením provedených změn.

Změna v osobě vedoucího pobočky zajišťovny z třetího státu podléhá

předchozímu souhlasu České národní banky na základě písemné žádosti,

která obsahuje údaje o osobě nově navrhované do funkce vedoucího

pobočky. Česká národní banka tuto žádost posuzuje podle odstavce 1

písm. b).



(6) Změna v rozsahu povolené činnosti zajišťovny z třetího státu

podléhá předchozímu schválení Českou národní bankou. Žádost o schválení

obsahuje typ zajišťovací činnosti ve smyslu odstavce 2 nebo činnost,

popřípadě činnosti související se zajišťovací činností, o které má být

činnost zajišťovny z třetího státu rozšířena. K žádosti se přiloží

doklady uvedené v § 47 odst. 4 písm. b), e) a g) a upravený obchodní

plán obsahující údaje uvedené v § 47 odst. 4 písm. d), do kterého

zajišťovna promítne požadované změny. Doklad uvedený v § 47 odst. 4

písm. e) se nepředkládá, jde-li výlučně o žádost o schválení činnosti

související se zajišťovací činností. Česká národní banka o této žádosti

rozhodne ve lhůtě podle § 47 odst. 2 a za podmínek stanovených v

odstavci 1.



Díl 3



Provozování zajišťovací činnosti pojišťovnou nebo zajišťovací účelovou

osobou



§ 49



Provozování zajišťovací činnosti pojišťovnou



(1) Tuzemská pojišťovna je oprávněna provozovat zajišťovací činnost na

základě povolení České národní banky. Pro obsah žádosti a pro podmínky

udělení povolení se § 36 odst. 5 a 6, § 37 a 40 použijí obdobně. Má-li

být zajišťovací činnost této pojišťovny rozšířena na území jiného

členského státu, postupuje pojišťovna podle § 20 a 22 obdobně. Má-li

být zajišťovací činnost této pojišťovny rozšířena na území třetího

státu, postupuje pojišťovna podle § 21 obdobně.



(2) Pojišťovna z jiného členského státu je oprávněna provozovat

zajišťovací činnost a činnosti s tím související na území České

republiky na základě povolení uděleného domovským členským státem, a to

podle práva zakládat pobočky nebo na základě svobody dočasně poskytovat

služby.



(3) Nestanoví-li vyhlášená mezinárodní smlouva jinak, je pojišťovna z

třetího státu oprávněna provozovat zajišťovací činnost na území České

republiky na základě povolení České národní banky, bylo-li jí pro tuto

činnost uděleno povolení v domovském státu. Pro obsah žádosti a pro

podmínky udělení povolení se § 47 a 48 použijí obdobně.



(4) Pojišťovna uvedená v odstavci 1 nebo 3, která překročí alespoň

jednu z hodnot uvedených v § 18 odst. 4 písm. a), zabezpečí



a) oddělené řízení finančního umístění se vztahem k její pojišťovací

činnosti od finančního umístění se vztahem k její zajišťovací činnosti,



b) aby nebyly plněny minimální finanční požadavky, zejména požadovaná

míra solventnosti související s jednou nebo druhou z těchto 2 činností

na úkor druhé činnosti; Česká národní banka může na základě žádosti

pojišťovny povolit použití těch položek disponibilní míry solventnosti,

které jsou volně k dispozici, pro jednu nebo druhou činnost,



c) aby v účetnictví pojišťovny byly veškeré výnosy, zejména pojistné,

platby od zajišťoven a výnosy z investic, a náklady, zejména pojistná

nebo zajistná plnění, doplnění technických rezerv, platby zajistného a

provozní náklady související s pojišťovací a zajišťovací činností,

rozvrženy podle původu vzniku.



(5) Pokud je jedna z hodnot disponibilní míry solventnosti pojišťovny

podle § 76 vypočítaná zvlášť pro pojišťovací a zajišťovací činnost

nedostatečná, Česká národní banka uloží opatření k nápravě bez ohledu

na výsledky v druhé činnosti. Toto opatření může zahrnovat povolení

převodu položek disponibilní míry solventnosti z jedné činnosti na

druhou.



(6) Pojišťovna uvedená v odstavci 1 nebo 3 může svoji zajišťovací

činnost ukončit jen formou odnětí povolení k provozování zajišťovací

činnosti podle § 116 nebo 117 s převodem kmene zajišťovacích smluv

podle § 106 a 107 nebo rozdělením podle § 122.



§ 50



Zajišťovací účelová osoba



(1) Zajišťovací účelovou osobou je osoba odlišná od pojišťovny nebo

zajišťovny, která od pojišťoven nebo zajišťoven přebírá pojistná nebo

zajistná rizika a tuto činnost plně financuje prostřednictvím zdrojů

získaných z vydávaných dluhopisů nebo jiným způsobem financování,

přičemž práva věřitelů z těchto dluhopisů nebo jiného způsobu

financování jsou podřízena závazkům z této činnosti, a které bylo

uděleno povolení k této činnosti v zahraničí podle právních předpisů

státu jejího sídla nebo místa jejího podnikání.



(2) Tuzemská pojišťovna, pojišťovna z třetího státu, tuzemská

zajišťovna nebo zajišťovna z třetího státu, která ve své činnosti

využívá zajišťovací účelovou osobu, informuje Českou národní banku o

každé smlouvě uzavřené s osobou uvedenou v odstavci 1, a to nejpozději

do 30 dnů ode dne jejího uzavření.



(3) Česká národní banka je oprávněna zakázat pojišťovně nebo zajišťovně

uvedené v odstavci 2 zahrnutí pohledávky vůči zajišťovací účelové osobě

do finančního umístění nebo určit hodnotu, ve které ji lze do

finančního umístění zahrnout,



a) nedává-li taková smlouva jistotu jejího splnění,



b) není-li zabezpečeno plné financování zajišťovací činnosti této osoby

prostřednictvím zdrojů uvedených v odstavci 1,



c) je-li tato osoba součástí stejné skupiny jako pojišťovna nebo

zajišťovna, od které přebírá pojistná nebo zajistná rizika, nebo



d) nedochází-li ke skutečnému přenosu pojistného nebo zajistného

rizika.



(4) Je-li zajišťovací účelovou osobou ve smyslu odstavce 2 osoba, které

bylo uděleno povolení k provozování zajišťovací činnosti podle odstavce

1 příslušným orgánem dohledu jiného členského státu, postupuje Česká

národní banka podle odstavce 3 v součinnosti s tímto příslušným orgánem

dohledu, nestanoví-li vyhlášená mezinárodní smlouva jinak.



HLAVA IV



TECHNICKÉ REZERVY, FINANČNÍ UMÍSTĚNÍ A SOLVENTNOST POJIŠŤOVNY A

ZAJIŠŤOVNY



Díl 1



Technické rezervy



§ 51



Technické rezervy tuzemské pojišťovny



(1) Tuzemská pojišťovna vytváří k plnění závazků z jí provozované

pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, které jsou pravděpodobné nebo

jisté, ale nejistá je jejich výše nebo okamžik, ke kterému vzniknou,

technické rezervy. Tato povinnost se vztahuje na veškerou provozovanou

pojišťovací nebo zajišťovací činnost.



(2) Je-li provozována pojišťovací činnost podle jednoho nebo více

pojistných odvětví životních pojištění, vytváří tyto technické rezervy:



a) rezervu na nezasloužené pojistné,



b) rezervu na pojistná plnění,



c) rezervu pojistného životních pojištění,



d) rezervu na prémie a slevy,



e) rezervu životních pojištění, je-li nositelem investičního rizika

pojistník,



f) rezervu na splnění závazků z použité technické úrokové míry a

ostatních početních parametrů,



g) rezervu pojistného neživotních pojištění,



h) jinou rezervu.



(3) Je-li provozována pojišťovací činnost podle jednoho nebo více

pojistných odvětví neživotních pojištění, vytváří tuzemská pojišťovna

tyto technické rezervy:



a) rezervu na nezasloužené pojistné,



b) rezervu na pojistná plnění,



c) rezervu na prémie a slevy,



d) vyrovnávací rezervu,



e) rezervu pojistného neživotních pojištění,



f) rezervu na splnění závazků z ručení za závazky Kanceláře podle

zákona upravujícího pojištění odpovědnosti z provozu vozidla^19),



g) jinou rezervu.



(4) Tuzemská pojišťovna, která současně s pojišťovací činností

provozuje i zajišťovací činnost, vytváří technické rezervy odpovídající

jejím závazkům vyplývajícím z jí uzavřených zajišťovacích smluv;

technické rezervy podle odstavců 2 a 3 vytváří v závislosti na

charakteru závazků vyplývajících z těchto smluv a na základě metod

jejich výpočtu uvedených v obchodním plánu podle § 37 odst. 3.



§ 52



Technické rezervy pojišťovny z jiného členského státu a pojišťovny z

třetího státu



(1) Pojišťovna z jiného členského státu, která provozuje pojišťovací

nebo zajišťovací činnost na území České republiky, vytváří technické

rezervy k plnění závazků z této činnosti v souladu s právní úpravou

domovského členského státu.



(2) Pojišťovna z třetího státu vytváří technické rezervy k plnění

závazků z pojišťovací nebo zajišťovací činnosti provozované na území

České republiky obdobně jako tuzemská pojišťovna, nestanoví-li

vyhlášená mezinárodní smlouva jinak.



§ 53



Technické rezervy tuzemské zajišťovny



(1) Tuzemská zajišťovna vytváří k plnění závazků z jí provozované

zajišťovací činnosti, které jsou pravděpodobné nebo jisté, ale nejistá

je jejich výše nebo okamžik, ke kterému vzniknou, technické rezervy ve

výši jejích závazků z jí uzavřených zajišťovacích smluv. Tato povinnost

se vztahuje na veškerou provozovanou zajišťovací činnost.



(2) Tuzemská zajišťovna vytváří technické rezervy podle § 51 odst. 2 a

3 v závislosti na charakteru závazků vyplývajících z jí uzavřených

zajišťovacích smluv a na základě metod jejich výpočtu uvedených v

obchodním plánu podle § 37 odst. 3.



§ 54



Technické rezervy zajišťovny z jiného členského státu a zajišťovny z

třetího státu



(1) Zajišťovna z jiného členského státu, která provozuje zajišťovací

činnost na území České republiky, vytváří technické rezervy k plnění

závazků z této činnosti v souladu s právní úpravou domovského členského

státu.



(2) Zajišťovna z třetího státu vytváří technické rezervy k plnění

závazků ze zajišťovací činnosti provozované na území České republiky, a

to na základě metod jejich výpočtu uvedených v obchodním plánu pobočky

zřízené na území České republiky podle § 47, nestanoví-li tento zákon

nebo vyhlášená mezinárodní smlouva jinak.



§ 55



Společná ustanovení k technickým rezervám



(1) O každé technické rezervě účtuje tuzemská pojišťovna, tuzemská

zajišťovna, pojišťovna z třetího státu a zajišťovna z třetího státu

odděleně od svých ostatních závazků. Tato pojišťovna a zajišťovna

předkládá České národní bance výkaz o tvorbě a výši technických rezerv.

Vyhláška stanoví způsob předkládání, formu a náležitosti výkazu o

tvorbě a výši technických rezerv, včetně období, za které má být tento

výkaz zpracován, a lhůt, do kterých má být České národní bance

předložen.



(2) Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna je povinna mít technické

rezervy vytvořené s ohledem na celý rozsah své činnosti a v dostatečné

výši tak, aby tato pojišťovna nebo zajišťovna byla schopna v kterémkoli

okamžiku dostát svým závazkům vyplývajícím z jí uzavřených pojistných

nebo zajišťovacích smluv. To platí obdobně v případě pojišťovny z

třetího státu ve vztahu k její činnosti na území České republiky a,

je-li Česká národní banka příslušným orgánem dohledu podle § 35, též k

její činnosti na území jiných členských států.



(3) Při uzavírání zajišťovacích smluv postupuje tuzemská pojišťovna

nebo tuzemská zajišťovna, pojišťovna z třetího státu anebo zajišťovna z

třetího státu tak, aby nebyla ohrožena splnitelnost jejích závazků.

Česká národní banka je oprávněna zakázat těmto pojišťovnám nebo

zajišťovnám zahrnutí pohledávky z jí uzavřené zajišťovací smlouvy do

finančního umístění nebo určit hodnotu, ve které lze tuto pohledávku do

finančního umístění zahrnout, nedává-li tato zajišťovací smlouva

jistotu jejího splnění nebo nedochází-li ke skutečnému přenosu

pojistného nebo zajistného rizika.



Stanovení výše pojistného a zajistného



§ 56



(1) Tuzemská pojišťovna a pojišťovna z třetího státu stanoví výši

pojistného na základě reálných pojistně matematických předpokladů tak,

aby byla zajištěna trvalá splnitelnost všech jejích závazků z

provozované pojišťovací činnosti. To platí obdobně při stanovení výše

zajistného tuzemskou pojišťovnou, pojišťovnou z třetího státu,

tuzemskou zajišťovnou a zajišťovnou z třetího státu.



(2) Při výpočtu sazeb pojistného v životním pojištění pojišťovna

použije v případě pojistných smluv uzavíraných v měně České republiky,

u kterých garantuje výnos, technickou úrokovou míru stanovenou v

souladu s § 65 odst. 4.



(3) Tuzemská pojišťovna, která provozuje pojišťovací činnost podle

pojistných odvětví životního pojištění na území jiného členského státu,

při výpočtu sazeb pojistného postupuje podle odstavce 2 s tím, že

použije technické úrokové míry stanovené členským státem, v jehož měně

je závazek. To platí obdobně pro pojišťovací činnost podle pojistných

odvětví životního pojištění provozovanou na území třetího státu.



(4) Při určení výše pojistného a pro výpočet pojistného plnění je

zakázáno použít hledisko odporující zásadě rovného zacházení. Tím není

dotčeno použití pojistněmatematických metod zohledňujících hledisko

pohlaví pro hodnocení pojistného rizika, jejichž účelem je zabezpečení

splnitelnosti závazků z provozovaného pojištění nebo zajištění, pokud

to nevede k rozlišování výše pojistného a pojistného plnění podle

pohlaví na individuální úrovni. Stejně tak není dotčeno použití věku

nebo zdravotního stavu jako určujícího faktoru při stanovení výše

pojistného a pro výpočet pojistného plnění u pojištění těch pojistných

nebezpečí, u kterých je hodnocení pojistného rizika založeno na

příslušných a přesných pojistněmatematických a statistických údajích a

je-li rozdíl ve výši pojistného či pojistného plnění přiměřený.



§ 57



zrušen



§ 58



Pojišťovna uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup, jaké podklady

používá pro výpočet technických rezerv vytvářených k závazkům z

pojistných smluv životních pojištění, a obecnou charakteristiku metod

používaných při tomto výpočtu.



Díl 2



Tvorba a použití technických rezerv



§ 59



Základní podmínky tvorby technických rezerv v životním pojištění



(1) Při určení výše technických rezerv v životním pojištění postupuje

tuzemská pojišťovna nebo pojišťovna z třetího státu tak, aby



a) výpočet výše technických rezerv byl proveden pomocí dostatečně

obezřetného prospektivního pojistně matematického ohodnocení, při

kterém se zohlední všechny budoucí závazky, které jsou stanoveny

pojistnými podmínkami pro každou jednotlivou pojistnou smlouvu, včetně



1. všech plnění včetně plnění souvisejících s odkupem pojištění

garantovaných pojistnou smlouvou,



2. prémií, na které vznikl kolektivní nebo individuální nárok, bez

ohledu na to, jak jsou tyto prémie charakterizovány,



3. všech možností, které jsou dány pojistníkovi v souladu s podmínkami

pojistné smlouvy,



4. nákladů, včetně provizí, při současném zohlednění budoucího

splatného pojistného,



b) při používání retrospektivní metody nebyly výsledné technické

rezervy nižší, než by činily při dostatečně obezřetném prospektivním

výpočtu; retrospektivní metody se použije, pokud pro obsah pojistné

smlouvy nemůže být použita prospektivní metoda,



c) metoda výpočtu výše technické rezervy byla obezřetná i k metodě

ocenění aktiv, jejichž zdrojem je tato rezerva, zejména nesmí v

důsledku jejího použití docházet k nadhodnocení aktiv,



d) výše technických rezerv byla vypočítána pro každou pojistnou smlouvu

zvlášť, přičemž použití odpovídajících aproximací nebo zobecnění je

povoleno pouze v případech, kdy je pravděpodobné, že poskytnou

přibližně stejný výsledek jako individuální kalkulace; zásada

odděleného výpočtu nebrání vytvoření dodatečných technických rezerv pro

obecná rizika, která nejsou individualizována,



e) v případech, kdy je zaručeno plnění související s odkupem pojištění,

nebylo v žádném okamžiku toto plnění vyšší, než je v daném okamžiku

výše rezervy pojistného životních pojištění pro danou pojistnou

smlouvu.



(2) Část technické rezervy určenou k úhradě svých nákladů tuzemská

pojišťovna nebo pojišťovna z třetího státu stanoví na obezřetném

základě s ohledem na členský stát závazku, charakter pojištěného rizika

a očekávané správní náklady včetně provize. Členským státem závazku je

členský stát, ve kterém má pojistník, který uzavřel pojistnou smlouvu

týkající se životního pojištění, bydliště, nebo je-li pojistník

právnickou osobou, členský stát, ve kterém se nachází sídlo nebo

pobočka této právnické osoby, ke kterým se smlouva vztahuje.



(3) Při výpočtu výše technické rezervy vytvářené k závazkům z

pojistných smluv s dodatečným podílem na zisku je tuzemská pojišťovna

nebo pojišťovna z třetího státu oprávněna použít metodu zohledňující

budoucí prémie, a to způsobem zohledňujícím současnou metodu přiznávání

těchto prémií a předpokládaný budoucí vývoj.



(4) Metodu výpočtu výše technické rezervy lze měnit pouze z důvodů

nezávislých na vůli tuzemské pojišťovny nebo pojišťovny z třetího

státu.



§ 60



Rezerva na nezasloužené pojistné nebo zajistné



(1) Rezerva na nezasloužené pojistné se tvoří jak u životních, tak i u

neživotních pojištění, s výjimkou životního pojištění s jednorázovým

pojistným. Výše této rezervy odpovídá části předepsaného pojistného,

která časově souvisí s následujícím nebo s pozdějším účetním obdobím, a

stanoví se jako souhrn těchto částí pojistného vypočítaný podle

jednotlivých pojistných smluv.



(2) Nelze-li rezervu na nezasloužené pojistné stanovit podle odstavce

1, použijí se pro stanovení výše rezervy matematicko-statistické

metody.



(3) U těch pojištění, u kterých se pojistné riziko v průběhu roku

opakovaně mění, se pro stanovení výše rezervy použijí

matematicko-statistické metody, které k průběhu pojistného rizika

přihlížejí.



(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 platí obdobně v případě nezaslouženého

zajistného v životním a neživotním zajištění.



§ 61



Rezerva na pojistná plnění



(1) Rezerva na pojistná plnění u životních i neživotních pojištění je

určena ke krytí závazků z pojistných událostí



a) v období před rozvahovým dnem vzniklých, hlášených, ale v tomto

období nezlikvidovaných,



b) v období před rozvahovým dnem vzniklých, ale v tomto období

nehlášených.



(2) Rezerva na pojistná plnění obsahuje rovněž hodnotu odhadnutých

nákladů spojených s likvidací pojistných událostí.



(3) Výše rezervy na pojistná plnění podle odstavce 1 písm. a) se

stanoví jako souhrn nákladů na pojistná plnění vypočítaných pro

jednotlivé pojistné události. Nelze-li výši rezervy stanovit uvedeným

způsobem, použijí se matematicko-statistické metody.



(4) Výše rezervy na pojistná plnění podle odstavce 1 písm. b) se

stanoví matematicko-statistickou metodou, není-li to z objektivního

důvodu možné, použije se metoda kvalifikovaného odhadu.



(5) Rezerva na pojistná plnění se snižuje o odhad předpokládané výše

vymahatelných částek, na něž má pojišťovna nárok v souvislosti s

pojistnými plněními.



(6) Poskytuje-li se u jednotlivých druhů pojištění pojistné plnění

formou důchodu, tvoří se rezerva na pojistná plnění na základě pojistně

matematických metod.



(7) Závazky z pojistných událostí nastalých a ohlášených v běžném

účetním období, včetně nákladů na likvidaci těchto událostí, které byly

zahrnuty do rezervy pojistného životních pojištění nebo do rezervy

pojistného neživotních pojištění, nesmí být zahrnuty do rezervy na

pojistná plnění.



(8) Ustanovení odstavců 1 až 7 platí obdobně v případě životního a

neživotního zajištění.



§ 62



Rezerva na závazky Kanceláře



(1) Rezervu na splnění závazků z ručení za závazky Kanceláře podle

zákona upravujícího pojištění odpovědnosti z provozu vozidla^19) tvoří

pojišťovna provozující odvětví neživotních pojištění uvedená v části B

bodě 10 písm. a) přílohy č. 1 k tomuto zákonu.



(2) Tato rezerva je určena k plnění závazků Kanceláře, ke kterým nemá

Kancelář vytvořena odpovídající aktiva. Pojišťovna tvoří tuto rezervu v

rozsahu, v jakém se podílí na celkových závazcích Kanceláře, její výše

se stanoví matematicko-statistickými metodami.



§ 63



Rezerva na prémie a slevy



(1) Rezerva na prémie a slevy se tvoří v souladu s pojistnými smlouvami

a používá se ke krytí nákladů na prémie a slevy poskytnuté v souladu s

pojistnými smlouvami.



(2) Je-li součástí dohodnutého pojistného plnění ze životního pojištění

i podíl na výnosech nebo zisku z finančního umístění, zahrnuje tvorba

rezervy na prémie a slevy na vrub nákladů i ty částky výnosu nebo zisku

určené pro tento účel, které nejsou zahrnuty v rezervě pojistného

životních pojištění.



(3) Rezerva na prémie a slevy se při provozování zajišťovací činnosti

tvoří pouze tehdy, existuje-li pro ni na základě zajišťovací smlouvy

důvod.



(4) Prémie představuje částku, kterou se oprávněná osoba podílí na

zisku nebo na přebytku pojistného. Sleva představuje částku, o kterou

se snižuje placené pojistné, nebo která se vrací pojistníkovi.



§ 64



Vyrovnávací rezerva



(1) Vyrovnávací rezerva se tvoří k vyrovnání technické ztráty nebo

nadprůměrného škodného průběhu v daném účetním období, a to v odvětví

neživotních pojištění uvedených v části B bodech 14 a 15 přílohy č. 1 k

tomuto zákonu vzniklých v účetním období. Metody, kterými se stanoví

výpočet výše vyrovnávací rezervy a podmínky jejího čerpání, stanoví

vyhláška.



(2) Vyrovnávací rezerva podle odstavce 1 se tvoří pouze tehdy, jestliže

celková částka předepsaného pojistného za dané účetní období v

příslušném odvětví neživotního pojištění podle odstavce 1



a) je rovna nebo je vyšší než 4 % celkového objemu předepsaného

pojistného v neživotním pojištění za toto účetní období, nebo



b) je vyšší než 67 500 000 Kč.



(3) Tuzemská pojišťovna a pojišťovna z třetího státu si pro výpočet

výše vyrovnávací rezervy zvolí jednu z metod stanovených vyhláškou.

Volbu této metody nelze libovolně měnit.



(4) Tuzemská pojišťovna nebo pojišťovna z třetího státu, která je

oprávněna provozovat i zajišťovací činnost v neživotním zajištění a

která překročí alespoň jednu z hodnot podle § 18 odst. 4 písm. a),

počítá výši vyrovnávací rezervy zvlášť pro každou z těchto činností.



(5) Pokud tuzemská pojišťovna nebo pojišťovna z třetího státu provozuje

souběžně pojišťovací činnost podle odvětví neživotních pojištění

uvedených v části B bodech 14 a 15 přílohy č. 1 k tomuto zákonu,

vypočte výši vyrovnávací rezervy zvlášť pro odvětví neživotních

pojištění uvedených v části B bodě 14 přílohy č. 1 k tomuto zákonu a

zvlášť pro odvětví neživotních pojištění uvedených v části B bodě 15

přílohy č. 1 k tomuto zákonu. Vyrovnávací rezerva tuzemské pojišťovny

nebo pojišťovny z třetího státu je rovna součtu vyrovnávacích rezerv,

které byly vypočteny zvlášť pro jednotlivá odvětví neživotních

pojištění uvedených v části B bodech 14 a 15 přílohy č. 1 k tomuto

zákonu.



(6) Odstavce 1 až 3 a 5 platí obdobně v případě neživotního zajištění.



§ 65



Rezerva pojistného životních pojištění



(1) Rezerva pojistného životních pojištění se vypočítává podle

jednotlivých smluv životních pojištění a je určena ke krytí budoucích

závazků ze životních pojištění. Při výpočtu se používá stejných

statistických dat a téže technické úrokové míry, jichž bylo použito při

výpočtu sazeb pojistného.



(2) Rezerva pojistného životních pojištění představuje hodnoty závazků

pojišťovny vypočtené pojistně matematickými metodami včetně již

přiznaných podílů na zisku a rezerv nákladů spojených se správou

pojištění, a to po odpočtu hodnoty budoucího pojistného.



(3) Záporné hodnoty jednotlivých rezerv pojistného životních pojištění

vznikající v důsledku použití pojistně matematické metody se nahradí

nulovými hodnotami.



(4) Použitá technická úroková míra nesmí ke dni uzavření pojistné

smlouvy přesáhnout maximální výši technické úrokové míry. Maximální

výši technické úrokové míry určuje Česká národní banka postupem, který

stanoví vyhláška. Maximální výši technické úrokové míry Česká národní

banka zveřejňuje včetně jejích změn formou úředního sdělení ve Věstníku

České národní banky.



(5) Tuzemská pojišťovna a pojišťovna z třetího státu uvede svoji

technickou úrokovou míru do souladu s uveřejněnou maximální technickou

úrokovou mírou nebo její změnou ve lhůtě do 6 měsíců ode dne jejího

uveřejnění.



§ 66



Rezerva na splnění závazků z použité technické úrokové míry a ostatních

početních parametrů



(1) Tuzemská pojišťovna nebo pojišťovna z třetího státu vytváří

technickou rezervu určenou na splnění jejích závazků z použité

technické úrokové míry a ostatních početních parametrů, nedosahovala-li

by výše rezervy pojistného životních pojištění vypočtená za použití

původních parametrů postačitelné výše zjištěné při použití současných

odhadů hodnoty technické úrokové míry a ostatních početních parametrů

použitých při ohodnocení výše přijatých závazků.



(2) O způsobu výpočtu výše technické rezervy na splnění závazků z

použité technické úrokové míry a ostatních početních parametrů nebo

změny tohoto způsobu výpočtu pojišťovna bezodkladně písemně informuje

Českou národní banku, a to jakmile zjistí skutečnosti podle odstavce 1.

Česká národní banka nařídí změnu způsobu výpočtu výše této technické

rezervy, jestliže by její tvorba byla nedostatečná.



§ 67



Rezerva na životní pojištění, je-li nositelem investičního rizika

pojistník



(1) Rezerva na životní pojištění, je-li nositelem investičního rizika

pojistník, je určena na krytí závazků pojišťovny vůči pojistníkovi^21)

u těch odvětví životních pojištění, kdy na základě pojistné smlouvy

investiční riziko nese pojistník.



(2) Výše rezervy se stanoví jako souhrn závazků vůči pojistníkům ve

výši hodnoty jejich podílů na umístěných prostředcích pojistného z

jednotlivých smluv životních pojištění, a to podle zásad obsažených v

pojistných smlouvách.



(3) Jestliže životní pojištění, kdy riziko z investování finančního

umístění nese pojistník, obsahuje i plnění ve sjednané výši, tvoří se

na toto plnění současně rezerva pojistného životních pojištění podle §

65.



§ 68



Rezerva pojistného neživotních pojištění



(1) Rezerva pojistného neživotních pojištění se vytváří k těm pojistným

odvětvím, u kterých se při výpočtu výše pojistného používá vstupního

věku a pohlaví pojištěného^22) nebo pouze vstupního věku pojištěného.

Vstupním věkem se pro účely tohoto zákona rozumí rozdíl mezi

kalendářním rokem počátku pojištění a kalendářním rokem narození

pojištěného.



(2) Rezerva pojistného neživotních pojištění představuje hodnoty

závazků pojišťovny vypočtené pojistně matematickými metodami včetně již

přiznaných podílů na zisku nebo smluvních nároků na vrácení pojistného

a rezerv nákladů spojených se správou pojištění, a to po odpočtu

hodnoty budoucího pojistného.



(3) Výše rezervy pojistného neživotních pojištění se vypočítává

pojistně matematickými metodami za použití stejných statistických dat a

stejných pojistně technických parametrů jako při stanovení pojistného.



(4) Záporné hodnoty rezervy pojistného neživotních pojištění vznikající

v důsledku použití pojistně matematické metody se nahradí nulovými

hodnotami.



(5) Odstavce 1 až 4 platí obdobně v případě neživotního zajištění.



§ 69



Jiná technická rezerva



(1) Jinou technickou rezervu tuzemská pojišťovna, pojišťovna z třetího

státu, tuzemská zajišťovna nebo zajišťovna z třetího státu vytvoří k

těm závazkům z jí provozované pojišťovací nebo zajišťovací činnosti,

které nelze zahrnout do technických rezerv podle § 61 až 68.



(2) O důvodech tvorby a způsobu výpočtu výše jiné technické rezervy

pojišťovna nebo zajišťovna podle odstavce 1 bez zbytečného odkladu

písemně informuje Českou národní banku.



(3) Česká národní banka je oprávněna nařídit změnu způsobu výpočtu výše

jiné technické rezervy, jestliže by její tvorba byla nedostatečná.



Díl 3



Finanční umístění



§ 70



Skladba finančního umístění



(1) Finanční umístění v rámci členských států zahrnuje



a) dluhopisy vydané členským státem nebo jeho centrální bankou,



b) dluhopisy vydané bankami a obdobnými institucemi členských států,



c) dluhopisy vydané obchodními společnostmi přijaté k obchodování na

evropském regulovaném trhu^38) nebo zahraničním trhu obdobném

regulovanému trhu,



d) pokladniční poukázky,



e) komunální dluhopisy přijaté k obchodování na evropském regulovaném

trhu^38) nebo zahraničním trhu obdobném regulovanému trhu,



f) půjčky, úvěry a jiné pohledávky,



g) směnky,



h) nemovité věci na území členských států nabývané jak přímo, tak

prostřednictvím



1. podílů na nemovitostních společnostech nebo



2. cenných papírů vydaných investičním fondem nebo zahraničním

investičním fondem, jehož domovským státem je členský stát a který je

oprávněn nabízet investice na území členského státu, pokud jsou splněny

podmínky odstavce 6,



i) hypoteční zástavní listy,



j) akcie přijaté k obchodování na evropském regulovaném trhu^38) nebo

zahraničním trhu obdobném regulovanému trhu,



k) vklady a vklady potvrzené vkladovým certifikátem, vkladním listem či

jiným obdobným dokumentem u bank, které mají povolení působit na území

členských států jako banka,



l) předměty a díla umělecké kulturní hodnoty oceněná nejméně 2 znalci,



m) dluhopisy vydané Evropskou investiční bankou, Evropskou centrální

bankou, Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj nebo Mezinárodní bankou

pro obnovu a rozvoj,



n) cenné papíry vydané standardním fondem nebo srovnatelným zahraničním

investičním fondem,



o) cenné papíry vydané investičním fondem nebo zahraničním investičním

fondem, jehož domovským státem je členský stát a který není uveden v

písmeni n),



p) nekótované akcie, dluhové cenné papíry a jiné cenné papíry obdobné

akciím a dluhovým cenným papírům, které nebyly přijaty k obchodování na

evropském regulovaném trhu^38) nebo zahraničním trhu obdobném

regulovanému trhu,



r) pohledávky za pojistníky a za pojišťovacími zprostředkovateli

vyplývající z pojištění, nejvýše do 1 měsíce po jejich splatnosti,



s) vratky daní,



t) pohledávky vůči garančnímu fondu^23).



(2) Finanční umístění dále zahrnuje



a) zahraniční cenné papíry, s nimiž se obchoduje na zahraničním trhu

obdobném regulovanému trhu v členských státech Organizace pro

hospodářskou spolupráci a rozvoj,



b) půjčky pojištěným, kteří uzavřeli s pojišťovnou smlouvu na životní

pojištění,



c) zajišťovací deriváty,



d) pohledávky za zajišťovnami a osobami podle § 50 včetně podílu

zajistitele na technických rezervách po odečtení závazků vůči

zajistiteli.



(3) Zajišťovacím derivátem se pro účely tohoto zákona rozumí opce,

termínový obchod nebo swap přispívající ke snižování investičních rizik

nebo usnadňující efektivní správu portfolia.



(4) Nemovitostní společností se pro účely tohoto zákona rozumí akciová

společnost, společnost s ručením omezeným nebo obdobná právnická osoba

podle zahraničního práva, jejímž předmětem podnikání nebo činností je

výhradně nabývání nemovitých věcí včetně jejich příslušenství,

provozování nemovitých věcí ve svém vlastnictví a úplatný převod

vlastnického práva k nemovitým věcem, a to za účelem dosažení zisku.

Nemovitostní společnost může nabývat pouze nemovité věci na území

členských států.



(5) Zařazení účasti v nemovitostní společnosti do finančního umístění

podle odstavce 1 písm. h) je přípustné, pokud je pojišťovna

společníkem, který disponuje hlasovacími právy, která umožňují změnit

společenskou smlouvu, stanovy, nebo jiné obdobné zakladatelské

dokumenty, a má tomu odpovídající podíl na základním kapitálu nebo

účastnické cenné papíry nemovitostní společnosti, a pokud nemovitostní

společnost splňuje následující podmínky



a) umožňuje pouze peněžité vklady akcionářů nebo společníků,



b) její akcionáři nebo společníci plně splatili své vklady,



c) investuje pouze do existujících nemovitých věcí, u kterých je jejich

jediným vlastníkem,



d) nenabývá nemovité věci za účelem výstavby a předpokládaná doba

trvání investice do nemovité věci je nejméně 3 roky,

e) nemovité věci v majetku nemovitostní společnosti



jsou plně pojištěny, přičemž pojištění je sjednáno s pojišťovnou, která

nenáleží do stejné skupiny, která zveřejňuje povinnou konsolidovanou

účetní závěrku, jako nemovitostní společnost nebo pojišťovna,



f) nemá účast v jiné společnosti nebo družstvu,



g) která peněžní prostředky ukládá pouze do



1. vkladů, se kterými je možno volně nakládat, nebo termínovaných

vkladů se lhůtou splatnosti nejdéle 1 rok, pokud se jedná o vklady u

banky, pobočky zahraniční banky nebo zahraniční banky, které dodržují

pravidla obezřetnosti podle práva Evropské unie nebo pravidla, která

Česká národní banka považuje za rovnocenná,



2. státních pokladničních poukázek a obdobných zahraničních cenných

papírů vydaných členským státem,



3. dluhopisů vydaných členským státem nebo mezinárodní finanční

institucí s počáteční dobou splatnosti nejvýše 3 roky,



h) neuzavírá deriváty, ledaže se jedná o zajišťovací deriváty.



(6) Zařazení cenných papírů investičního fondu nebo zahraničního

investičního fondu^39) do finančního umístění podle odstavce 1 písm. h)

je přípustné, pokud jsou splněny následující podmínky



a) fond investuje svůj majetek výhradně do nemovitých věcí na území

členských států nebo nemovitostních společností, které splňují podmínky

odstavce 5,



b) fond splňuje přiměřeně podmínky podle odstavce 5 písm. a) až e) a g)

a h),



c) pojišťovna je společníkem fondu, který disponuje hlasovacími právy,

která umožňují změnit společenskou smlouvu, stanovy, nebo jiné obdobné

zakladatelské dokumenty fondu, a má tomu odpovídající podíl na

základním kapitálu nebo účastnické cenné papíry fondu. Podmínka podle

věty první se neuplatní, pokud investice nebo podíl je představován

cenným papírem otevřeného investičního fondu nebo zahraničního

investičního fondu nebo cenným papírem fondu přijatým k obchodování na

evropském regulovaném trhu nebo v mnohostranném obchodním systému se

sídlem v členském státě.



§ 71



Měna finančního umístění



(1) Pokud je v pojistné smlouvě závazek tuzemské pojišťovny nebo

pojišťovny z třetího státu vyjádřen v konkrétní měně, považuje se za

splatný v této měně, pokud dále není stanoveno jinak.



(2) Jestliže se tuzemská pojišťovna nebo pojišťovna z třetího státu

zavázala k pojistnému plnění v cizí měně, drží aktiva, jejichž zdrojem

jsou technické rezervy, v této měně, pokud výše všech takto povinně

držených aktiv ve všech měnách přesáhne 7 % všech aktiv, jejichž

zdrojem jsou technické rezervy.



(3) Pokud tuzemské pojišťovně nebo pojišťovně z třetího státu vznikne

povinnost podle odstavce 2, nemusí držet aktiva v konkrétní cizí měně

ke krytí závazků vyjádřených v této měně, jestliže



a) by aktiva vyjádřená v konkrétní cizí měně nepřesahovala 7 % aktiv

vyjádřených v ostatních cizích měnách,



b) měna třetího státu není vhodná pro finanční umístění, zejména z

důvodu regulace investic v dané cizí měně nebo proto, že podléhá

omezením převodu, nebo



c) částka, v jejíž výši nejsou závazky v konkrétní cizí měně kryty

aktivy v této měně, nepřesáhne 20 % všech závazků vyjádřených v této

cizí měně.



(4) Jsou-li závazky tuzemské pojišťovny nebo pojišťovny z třetího státu

vyjádřeny ve více cizích měnách, musí se celková hodnota aktiv v cizích

měnách rovnat nejméně celkové výši závazků vyjádřených v cizích měnách.

Tím nejsou dotčeny odstavce 2 a 3.



(5) Není-li závazek tuzemské pojišťovny nebo pojišťovny z třetího státu

z neživotního pojištění vyjádřen v konkrétní měně, považuje se pro

účely určení měny finančního umístění za splatný v měně státu, ve

kterém je umístěno pojistné riziko. Pojišťovna však může zvolit měnu,

ve které je stanoveno pojistné, pokud existují oprávněné důvody pro

takovou volbu, zejména v případě, kdy je v době sjednání pojištění

pravděpodobné, že pojistné plnění bude poskytnuto v měně, ve které je

stanoveno pojistné, a nikoli v měně státu, ve kterém je umístěno

pojistné riziko.



(6) Tuzemská pojišťovna nebo pojišťovna z třetího státu není povinna

postupovat podle odstavce 5 v případě



a) pojištění zařazených do pojistných odvětví neživotních pojištění

uvedených v části B bodech 4 až 7 a 11, 12 a bodě 13 písm. c) přílohy

č. 1 k tomuto zákonu a



b) pojištění zařazených do ostatních odvětví neživotních pojištění,

jestliže je z povahy pojistného rizika zřejmé, že pojistné plnění bude

poskytováno v měně jiné než v měně, kde je umístěno pojistné riziko,

nebo v měně, ve které je stanoveno pojistné, jestliže na základě jejích

zkušeností by byla taková měna z důvodu její nestability nebo z jiných

důvodů nevhodná; v takovém případě použije ke krytí závazků z

neživotního pojištění měnu, kterou považuje podle svých získaných

zkušeností za vhodnou, nebo při nedostatku takové zkušenosti českou

měnu.



(7) Je-li výplata pojistného plnění z pojištění zařazeného do

pojistných odvětví neživotních pojištění splatná v měně odlišné od měny

podle odstavce 5, považuje se závazek tuzemské pojišťovny nebo

pojišťovny z třetího státu za splatný v této měně, zejména v případě,

kdy konkrétní měna byla určena soudním rozhodnutím nebo dohodou

pojišťovny s oprávněnou osobou.



(8) Byla-li pojišťovna po vzniku pojistné události informována, že výše

pojistného plnění bude stanovena v měně, která je odlišná od měny podle

odstavců 1, 5 až 7, je pojišťovna oprávněna považovat takový závazek z

pojištění zařazeného do pojistných odvětví neživotních pojištění za

splatný v této měně.



(9) Má-li být závazek z pojištění kryt aktivy, která jsou vyjádřena v

měně členského státu, je povinnost držet aktiva v odpovídající měně

splněna i tehdy, jestliže jsou tato aktiva vyjádřena v eurech.



§ 72



Zvláštní ustanovení pro skladbu finančního umístění v životním

pojištění



(1) Pokud má závazek z pojištění zařazeného do pojistných odvětví

životních pojištění přímou vazbu na hodnotu podílových listů vydaných

standardním fondem nebo na hodnotu aktiv vnitřního fondu, obvykle

rozděleného do podílů, který je ve vlastnictví tuzemské pojišťovny nebo

pojišťovny z třetího státu, tvoří skladbu finančního umístění k těmto

závazkům tyto podíly, nebo v případě, kdy nejsou podíly stanoveny,

aktiva vnitřního fondu. Vnitřním fondem se pro účely této finanční

skladby rozumí portfolio aktiv zvlášť vyčleněných ke krytí těchto

závazků.



(2) Je-li závazek z pojištění zařazeného do pojistných odvětví

životních pojištění přímo svázán s indexem akcií nebo s jinou hodnotou,

než kterými jsou hodnoty uvedené v odstavci 1, tvoří skladbu finančního

umístění vztahující se k těmto závazkům podíly odpovídající této

hodnotě, nebo v případě, kdy podíly nejsou stanoveny, aktiva s

odpovídajícím zajištěním a obchodovatelností, která v maximální možné

míře odpovídají těm, ze kterých určená hodnota vychází.



(3) Ustanovení § 56 odst. 2 a 3, § 61 a 70 se nevztahují na aktiva

odpovídající závazkům podle odstavců 1 a 2. To neplatí v případě, že

tyto závazky obsahují garanci investičního výnosu nebo určitého jiného

garantovaného plnění.



Společná ustanovení ke skladbě finančního umístění



§ 73



(1) Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna je povinna mít své

finanční umístění v každém okamžiku v souladu s § 70 až 72 v závislosti

na charakteru její činnosti, a to nejméně ve výši technických rezerv

vytvořených podle tohoto zákona. To platí obdobně v případě pojišťovny

z třetího státu ve vztahu k její činnosti na území České republiky a,

je-li Česká národní banka příslušným orgánem dohledu podle § 35, k její

činnosti na území ostatních členských států, a zajišťovny z třetího

státu ve vztahu k její činnosti na území České republiky.



(2) Je-li činnost tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny

provozována na území jiných členských států, musí se aktiva, jejichž

zdrojem jsou technické rezervy vytvořené k závazkům z této činnosti,

nacházet na jejich území nebo na území některého z nich. Jde-li o

činnost této pojišťovny nebo zajišťovny na území třetího státu, musí se

aktiva, jejichž zdrojem jsou technické rezervy vytvořené k závazkům z

této činnosti, nacházet na území tohoto třetího státu nebo na území

kteréhokoli členského státu nebo států. Jedná-li se o činnost

pojišťovny z třetího státu nebo zajišťovny z třetího státu na území

České republiky, musí se aktiva, jejichž zdrojem jsou technické rezervy

vytvořené k závazkům z této činnosti, nacházet na území České republiky

nebo na území jednoho nebo více jiných členských států. Aktiva se

nacházejí na území státu, kde je veden registr, jedná-li se o

zaknihované cenné papíry, nebo kde se fyzicky nacházejí.



(3) Ve své skladbě finančního umístění pojišťovna nebo zajišťovna podle

odstavců 1 a 2 postupuje v závislosti na charakteru provozované

činnosti tak, aby



a) jednotlivé složky finančního umístění poskytovaly záruku návratnosti

vložených prostředků,



b) jednotlivé složky finančního umístění zabezpečovaly výnos z jejich

držby nebo zisk z jejich prodeje,



c) v závislosti na charakteru provozované pojišťovací nebo zajišťovací

činnosti byla část finančního umístění pohotově k dispozici k výplatě

pojistných plnění ve lhůtě stanovené zákonem upravujícím pojistnou

smlouvu^24),



d) jednotlivé složky finančního umístění byly rozloženy mezi větší

počet právnických osob, mezi nimiž neexistuje úzké propojení, ani osob,

které jednají ve shodě podle zákona upravujícího právní poměry

obchodních společností a družstev.



(4) Tuzemská zajišťovna a zajišťovna z třetího státu ve svém finančním

umístění



a) zohledňuje charakter jí provozované činnosti, zejména povahu, výši a

trvání předpokládaných zajistných plnění tak, aby zajistila

dostatečnost, likviditu, kvalitu, rentabilitu a ziskovost investic,



b) zajistí diverzifikací a rozložením aktiv, jejichž zdrojem jsou

technické rezervy, včasnou reakci zejména na rizika vývoje finančních

trhů, trhů s nemovitými věcmi anebo na rizika katastrof značného

rozsahu; za tímto účelem zajišťovna průběžně vyhodnocuje dopad

rizikových okolností na své finanční umístění,



c) udržuje obezřetnou úroveň investic do aktiv, která nejsou

obchodována na evropském regulovaném trhu^38) nebo zahraničním trhu

obdobném regulovanému trhu,



d) postupuje v případě provozování zajišťovací činnosti v životním

pojištění v souladu s § 59.



(5) Část průměrného stavu finančního umístění musí být uložena tak, aby

byla zabezpečena splnitelnost závazků z provozované pojišťovací nebo

zajišťovací činnosti ve lhůtách stanovených zákonem upravujícím

pojistnou smlouvu nebo zákonem upravujícím pojištění odpovědnosti z

provozu vozidla^25) nebo dohodnutých v pojistné smlouvě nebo

zajišťovací smlouvě. Výše této části a způsob finančního umístění se

určí v závislosti na charakteru provozované pojišťovací nebo

zajišťovací činnosti a musí být potvrzeny odpovědným pojistným

matematikem podle § 81 odst. 3.



(6) Průměrným stavem podle odstavce 5 se rozumí veličina vypočtená vždy

k poslednímu dni kalendářního měsíce jako součet stavu finančního

umístění k prvnímu dni kalendářního měsíce, za který se průměrný stav

zjišťuje, a stavu finančního umístění k poslednímu dni tohoto měsíce,

dělený dvěma.



(7) Pro skladbu finančního umístění v případě rezervy životního

pojištění, je-li nositelem investičního rizika pojistník, platí

odstavce 1 a 2 přiměřeně, přičemž se tuzemská pojišťovna nebo

pojišťovna z třetího státu řídí ustanoveními pojistné smlouvy,

nestanoví-li tento zákon jinak.



§ 74



(1) Pojišťovna a zajišťovna podle § 73 odst. 1 je povinna při udržování

výše finančního umístění dodržovat limity pro jednotlivé položky

skladby finančního umístění a podmínky, za kterých lze tyto položky

zařadit do skladby finančního umístění, stanovené vyhláškou.



(2) Aktiva, která svojí povahou naplňují podmínky 2 nebo více položek

finanční skladby podle § 70 odst. 1 a 2, lze zahrnout pouze do jedné

její položky, a to nejvýše v částce nepřekračující výši limitu

stanoveného pro tuto položku vyhláškou podle odstavce 1.



(3) Pro účely umístění majetku na území členského státu není

rozhodující, jaké požadavky stanoví pro vznik vlastnických nebo jiných

práv k tomuto majetku právní úprava členského státu, kde jsou aktiva

umístěna. Pohledávky se považují za umístěné v tom členském státě, ve

kterém mohou být plněny nebo jejich plnění vymáháno.



(4) Na základě písemné žádosti může Česká národní banka udělit

pojišťovně nebo zajišťovně podle § 73 odst. 1 časově omezený souhlas se

zvýšením limitů pro jednotlivé položky finanční skladby stanovených

vyhláškou podle odstavce 1, je-li skladba finančního umístění v souladu

s § 70 a § 73 odst. 5 a jestliže tím nedochází k porušení zásad

stanovených v § 73 odst. 3 a 4. Splnění těchto podmínek tato pojišťovna

nebo zajišťovna doloží v žádosti.



(5) Pojišťovna a zajišťovna podle § 73 odst. 1 předkládá České národní

bance výkaz o skladbě finančního umístění. Způsob předkládání, formu a

náležitosti tohoto výkazu včetně období, za které má být tento výkaz

zpracován, a lhůt, do kterých má být České národní bance předložen,

stanoví vyhláška.



§ 75



Evidence finančního umístění



(1) Tuzemská pojišťovna, pojišťovna z třetího státu a tuzemská

zajišťovna a zajišťovna z třetího státu vede evidenci finančního

umístění, a to okamžikem vzniku závazku z jí provozované pojišťovací

nebo zajišťovací činnosti, k jehož úhradě je finanční umístění určeno,

a tuto evidenci průběžně aktualizuje. Provozuje-li taková pojišťovna

pojišťovací činnost jak v neživotním, tak i v životním pojištění, vede

samostatnou evidenci pro oba typy činnosti, s výjimkou té pojišťovny,

která provozuje pojišťovací činnost podle pojistných odvětví životních

pojištění a současně podle pojistných odvětví neživotního pojištění

uvedených v části B bodech 1 a 2 přílohy č. 1 k tomuto zákonu; v

takovém případě se vede pro všechny činnosti jedna evidence. To platí

obdobně pro zajišťovnu, která provozuje zajišťovací činnost v životním

zajištění a současně v neživotním zajištění rizik spadajících do

pojistných odvětví neživotního pojištění uvedených v části B bodech 1 a

2 přílohy č. 1 k tomuto zákonu. Provozuje-li pojišťovna též zajišťovací

činnost a přesahuje-li limity podle § 18 odst. 4 písm. a), vede

samostatné evidence pro oba typy činnosti.



(2) Vázne-li na majetku, jež by v souladu s § 70 až 74 mohl být zapsán

nebo je zapsán v evidenci finančního umístění, věcné právo ve prospěch

věřitele nebo třetí strany a v důsledku toho majetek nebo jeho část

nelze použít k úhradě závazků z pojišťovací nebo zajišťovací činnosti,

nelze tento majetek považovat za finanční umístění od data, ke kterému

předmětné věcné právo nabylo účinnosti.



(3) V případech, kdy na majetku zapsaném v evidenci finančního umístění

vázne věcné právo ve prospěch věřitele nebo třetí osoby, a to bez

splnění podmínek uvedených v odstavci 2, nebo tento majetek podléhá

výhradně vlastnictví ve prospěch věřitele nebo třetí osoby, anebo má-li

věřitel právo požadovat vzájemné započtení svých pohledávek proti

pohledávkám pojišťovny nebo zajišťovny podle odstavce 1, rozhoduje se o

nakládání s takovým majetkem v případě úpadku takové pojišťovny nebo

zajišťovny podle právních předpisů České republiky, nestanoví-li zákon

upravující úpadek a způsoby jeho řešení jinak^26).



(4) Složení aktiv zapsaných v evidenci finančního umístění v okamžiku

zahájení insolvenčního řízení se již dále nesmí měnit a v evidenci

finančního umístění se nesmí bez souhlasu České národní banky provádět

žádné opravy s výjimkou opravy administrativních chyb.



(5) Bez ohledu na odstavec 4 se připočítává k uvedeným aktivům také

výnos z nich a hodnota čistého přijatého pojistného s ohledem na

příslušná pojistná odvětví za období mezi zahájením insolvenčního

řízení a okamžikem platby pojistných plnění nebo do převedení

pojistného kmene.



(6) Pokud je výsledek prodeje aktiv zapsaných v evidenci finančního

umístění menší než jejich odhadovaná hodnota uvedená v této evidenci,

insolvenční správce nebo likvidátor sdělí České národní bance důvody

tohoto rozdílu.



Díl 4



Solventnost pojišťoven a zajišťoven



§ 76



Disponibilní a požadovaná míra solventnosti



(1) K zabezpečení schopnosti uhradit závazky vyplývající z uzavřených

pojistných a zajišťovacích smluv tuzemská pojišťovna a tuzemská

zajišťovna udržuje po celou dobu své činnosti disponibilní míru

solventnosti nejméně ve výši požadované míry solventnosti, a to s

ohledem na celý rozsah své činnosti. Pojišťovna z třetího státu a

zajišťovna z třetího státu udržuje po celou dobu své činnosti

disponibilní míru solventnosti nejméně ve výši požadované míry

solventnosti, a to s ohledem na rozsah své činnosti na území České

republiky, v případě pojišťovny z třetího státu, kdy je Česká národní

banka příslušným orgánem dohledu podle § 35, včetně své činnosti na

území jiných členských států.



(2) Disponibilní mírou solventnosti se rozumí upravená výše vlastních

zdrojů pojišťovny nebo zajišťovny. Požadovanou mírou solventnosti se

rozumí minimální hodnota disponibilní míry solventnosti.



(3) Disponibilní míra solventnosti a požadovaná míra solventnosti

tuzemské pojišťovny, tuzemské zajišťovny, pojišťovny z třetího státu

nebo zajišťovny z třetího státu se vypočte z položek a způsobem

stanovených vyhláškou, včetně položek, které lze do výpočtu zahrnout

nebo odečíst pouze při splnění podmínek stanovených vyhláškou.



(4) Tuzemská pojišťovna, která provozuje současně činnosti podle

pojistných odvětví životních a neživotních pojištění,



a) sdělí České národní bance nejpozději do 30. listopadu kalendářního

roku poměrné rozdělení základního kapitálu mezi životní a neživotní

pojištění na následující kalendářní rok pro potřeby výpočtu

disponibilní míry solventnosti a rozdělení položek disponibilní míry

solventnosti, které nelze přiřadit podle původu jejich vzniku podle §

17 odst. 2 písm. c), v souladu s nahlášeným poměrem pro rozdělení

základního kapitálu,



b) zachovává poměr nahlášený podle písmene a) v průběhu kalendářního

roku, na který se toto poměrné rozdělení základního kapitálu aplikuje;

Česká národní banka může pojišťovně na základě její žádosti vydat

souhlas se změnou poměrného rozdělení vlastních zdrojů mezi odvětví

životních a neživotních pojištění v průběhu kalendářního roku, a to

pouze ve výjimečných případech na základě písemné žádosti pojišťovny, v

níž tyto změny zdůvodní.



(5) Tuzemská pojišťovna a pojišťovna z třetího státu, která provozuje

současně pojišťovací a zajišťovací činnost vykazuje svoji disponibilní

a požadovanou míru solventnosti zvlášť pro pojišťovací a zvlášť pro

zajišťovací činnost, pokud její zajišťovací činnost překročí některou z

hodnot podle § 18 odst. 4 písm. a). Odstavec 4 platí v takovém případě

obdobně.



(6) Pokud je jedna z hodnot disponibilní míry solventnosti tuzemské

pojišťovny, která provozuje současně činnosti podle pojistných odvětví

životních a neživotních pojištění, vypočítaná zvlášť pro činnosti

provozované podle pojistných odvětví životních a neživotních pojištění

nedostatečná, uloží Česká národní banka opatření k nápravě bez ohledu

na výsledky druhé činnosti. Toto opatření může zahrnovat povolení

převodu položek disponibilní míry solventnosti z jedné činnosti na

druhou. To platí obdobně i v případě tuzemské pojišťovny podle odstavce

5.



(7) Formu, obsah sdělení poměrného rozdělení základního kapitálu podle

odstavce 4 písm. a) a náležitosti žádosti podle odstavce 4 písm. b)

stanoví vyhláška.



§ 77



Garanční fond



(1) Jedna třetina požadované míry solventnosti představuje garanční

fond, přičemž garanční fond však nesmí být nižší než



a) 120 000 000 Kč, jestliže je provozována pojišťovací činnost podle

jednoho nebo více pojistných odvětví životních pojištění,



b) 120 000 000 Kč, jestliže je provozována pojišťovací činnost podle

jednoho nebo více pojistných odvětví neživotních pojištění uvedených v

části B bodech 10 až 15 přílohy č. 1 k tomuto zákonu,



c) 90 000 000 Kč, jestliže je provozována pojišťovací činnost podle

jednoho nebo více pojistných odvětví neživotních pojištění jiných než

uvedených v části B bodech 10 až 15 přílohy č. 1 k tomuto zákonu,



d) 120 000 000 Kč, jestliže je provozována zajišťovací činnost v

životním zajištění,



e) 120 000 000 Kč, jestliže je provozována zajišťovací činnost v

neživotním zajištění,



f) 40 000 000 Kč, jestliže je provozována zajišťovací činnost podle

písmene d) nebo e) kaptivní zajišťovnou.



(2) Je-li provozována pojišťovací činnost podle 2 nebo více pojistných

odvětví neživotních pojištění, pro která jsou podle odstavce 1 písm. b)

a c) stanoveny rozdílné výše garančního fondu, činí výše garančního

fondu nejméně částku, která je stanovena pro to pojistné odvětví,

kterému odpovídá nejvyšší částka.



(3) Je-li provozována pojišťovací činnost souběžně pro pojistná odvětví

životních a neživotních pojištění, výše garančního fondu odpovídá

součtu částek stanovených pro provozování pojišťovací činnosti podle

pojistných odvětví životních a neživotních pojištění.



(4) Je-li provozována zajišťovací činnost souběžně v životním a

neživotním zajištění, výše garančního fondu odpovídá součtu částek

stanovených pro životní a neživotní zajištění podle odstavce 1 písm. d)

a e).



(5) Vyhláška stanoví výčet položek, které lze zahrnout do garančního

fondu.



§ 78



Výše garančního fondu při souběhu pojišťovací a zajišťovací činnosti



Je-li souběžně provozována pojišťovací činnost a zajišťovací činnost,

činí výše garančního fondu tuzemské pojišťovny nebo pojišťovny z

třetího státu nejméně částku



a) stanovenou podle § 77 odst. 1 písm. a) až c) a § 77 odst. 2 a 3,

jestliže



1. přijaté zajistné je nižší nebo rovno 10 % přijatého pojistného,



2. přijaté zajistné je nižší než částka odpovídající 1 350 000 000 Kč a



3. výše technických rezerv vytvořených k jejím závazkům ze zajišťovací

činnosti je nižší nebo rovna 10 % jejích celkových technických rezerv,



b) odpovídající součtu částek stanovených podle § 77 odst. 1 písm. a) a

d), je-li provozována pojišťovací a zajišťovací činnost v životním

pojištění a v životním zajištění a byla-li překročena alespoň jedna z

hodnot podle písmene a),



c) odpovídající součtu částek stanovených podle § 77 odst. 1 písm. b)

nebo c) nebo podle § 77 odst. 2 a částky stanovené podle § 77 odst. 1

písm. e), je-li provozována pojišťovací a zajišťovací činnost v

neživotním pojištění a v neživotním zajištění a byla-li překročena

alespoň jedna z hodnot podle písmene a),



d) odpovídající součtu částek stanovených podle písmen b) a c), je-li

provozována pojišťovací a zajišťovací činnost jak v životním, tak i v

neživotním pojištění a v obou typech zajišťovací činnosti a byla-li

překročena alespoň jedna z hodnot podle písmene a).



§ 79



Zvláštní ustanovení k solventnosti pojišťovny a zajišťovny



(1) Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna, která podléhá výkonu

dohledu podle § 87 odst. 1 písm. a) a b), vykazuje České národní bance

výpočet upravené míry solventnosti. Způsob výpočtu upravené míry

solventnosti stanoví vyhláška. Do tohoto výpočtu musí být zahrnuty

všechny ovládané nebo přidružené osoby této pojišťovny nebo zajišťovny,

všechny osoby mající účast v této pojišťovně nebo zajišťovně a všechny

ovládané a přidružené osoby osob, které mají účast v této pojišťovně

nebo zajišťovně, nejedná-li se o osobu z výkonu dohledu vyloučenou.



(2) Jestliže upravená výše míry solventnosti vykazuje záporný výsledek,

Česká národní banka uloží opatření k nápravě.



(3) Pojišťovna z třetího státu, která provozuje na území České

republiky pojišťovací činnost, popřípadě současně i zajišťovací

činnost, a zajišťovna z třetího státu, která provozuje na území České

republiky zajišťovací činnost, je povinna mít disponibilní míru

solventnosti v celkové hodnotě odpovídající té části požadované míry

solventnosti, která se vztahuje k objemu pojišťovací, popřípadě

zajišťovací, činnosti na území České republiky, v případě pojišťovny z

třetího státu, je-li Česká národní banka příslušným orgánem dohledu

podle § 35, činnosti na území jiných členských států, nejméně však

polovině garančního fondu podle § 77 odst. 1. Aktiva nejméně ve výši

garančního fondu tato pojišťovna nebo zajišťovna umístí v České

republice, ostatní aktiva až do výše požadované míry solventnosti musí

být umístěna v jiném členském státu nebo ve více jiných členských

státech. Tím není dotčen § 35 odst. 1.



(4) Tuzemská pojišťovna, tuzemská zajišťovna, pojišťovna z třetího

státu a zajišťovna z třetího státu vykazuje České národní bance svoji

solventnost a upravenou míru solventnosti do 15 dnů ode dne vypracování

zprávy o auditu nebo kdykoliv na žádost České národní banky, a to do 30

dnů ode dne jejího doručení nejdříve však do 30 pracovních dnů ode dne,

ke kterému má být solventnost vykázána. Způsob předkládání, formu

tohoto výkazu a jeho náležitosti stanoví vyhláška.



(5) Česká národní banka nepovolí snížení požadované míry solventnosti

tuzemské zajišťovny nebo zajišťovny z třetího státu o položky týkající

se přenosu jí převzatého pojistného nebo zajistného rizika do

zajištění, o které tato zajišťovna požádá, nebo výši těchto položek

podstatně sníží, zejména jestliže



a) se od posledního účetního období podstatně zhoršila povaha nebo

kvalita zajišťovacích smluv týkajících se přenosu převzatého pojistného

nebo zajistného rizika do zajištění, nebo



b) převzaté riziko není přeneseno do zajištění nebo je jeho přenos

nepodstatný.

To platí obdobně v případě výpočtu požadované míry solventnosti

tuzemské pojišťovny nebo pojišťovny z třetího státu, která provozuje

zajišťovací činnost.



(6) Česká národní banka může snížit hodnotu položek disponibilní míry

solventnosti pojišťovny nebo zajišťovny podle odstavce 4, jestliže od

posledního účetního období došlo k podstatné změně hodnoty těchto

položek nebo jestliže by jinak došlo ke zkreslení skutečné výše

disponibilní míry solventnosti takové pojišťovny nebo zajišťovny.



HLAVA V



ODPOVĚDNÝ POJISTNÝ MATEMATIK A ÚČETNICTVÍ POJIŠŤOVNY A ZAJIŠŤOVNY



§ 80



Odpovědný pojistný matematik



(1) Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna je povinna ustanovit a po

celou dobu své činnosti mít odpovědného pojistného matematika, kterým

může být pouze fyzická osoba zapsaná v



seznamu odpovědných pojistných matematiků

vedeném Českou národní bankou. Tato povinnost se vztahuje též na

pojišťovnu z třetího státu a zajišťovnu z třetího státu, a to po celou

dobu provozování její pojišťovací nebo zajišťovací činnosti na území

České republiky.



(2) Česká národní banka zapíše do seznamu odpovědných pojistných

matematiků fyzickou osobu, která prokáže splnění podmínek bezúhonnosti

podle § 8 odst. 2 a předloží



a) doklad o ukončeném vysokoškolském vzdělání v oboru matematiky a

nejméně tříleté praxi v oboru pojistné matematiky a



b) osvědčení o způsobilosti k výkonu funkce odpovědného pojistného

matematika vydané organizací pojistných matematiků akreditovanou u

Mezinárodní aktuárské asociace se sídlem v Kanadě,

nebo fyzickou osobu, která je občanem jiného členského státu a která se

prokáže oprávněním k výkonu činnosti odpovědného pojistného matematika

vydaným příslušným orgánem jiného členského státu.



(3) Zahraniční fyzická osoba, s výjimkou fyzické osoby, která je

občanem členského státu, doloží též povolení k trvalému pobytu nebo k

přechodnému pobytu na území České republiky na základě dlouhodobého

víza.



(4) V případě pochybností o rozsahu osvědčení vydaného zahraniční

organizací pojistných matematiků rozhodne Česká národní banka o zápisu

do seznamu odpovědných pojistných matematiků po konzultaci s organizací

pojistných matematiků se sídlem v České republice akreditovanou u

Mezinárodní aktuárské asociace se sídlem v Kanadě.



(5) Česká národní banka vyškrtne odpovědného pojistného matematika ze

seznamu odpovědných pojistných matematiků, jestliže tato osoba zemře

nebo již nesplňuje podmínky stanovené pro jeho činnost tímto zákonem

nebo závažně nebo opakovaně poruší povinnosti stanovené mu tímto

zákonem anebo o to požádá. Osoba, která byla vyškrtnuta ze seznamu

odpovědných pojistných matematiků z důvodu porušení povinností

stanovených tímto zákonem, může být znovu zapsána do tohoto seznamu po

uplynutí lhůty 10 let ode dne, ke kterému Česká národní banka tuto

osobu ze seznamu vyškrtla. Svoje rozhodnutí o vyškrtnutí ze seznamu

oznámí Česká národní banka písemně do 5 dnů ode dne nabytí právní moci

rozhodnutí příslušné pojišťovně nebo příslušné zajišťovně, pro kterou

tato osoba vykonávala činnost odpovědného pojistného matematika.



(6) Seznam podle odstavce 2 a jeho změny Česká národní banka uveřejní

způsobem umožňujícím dálkový přístup.



(7) Odpovědný pojistný matematik oznámí České národní bance bez

zbytečného odkladu každou změnu skutečností uvedených v odstavcích 2 a

3.



§ 81



Práva a povinnosti spojené s výkonem činnosti odpovědného pojistného

matematika



(1) Odpovědný pojistný matematik tuzemské pojišťovny a pojišťovny z

třetího státu posuzuje správnost



a) rozdělení výnosů z finančního umístění v životním pojištění mezi

pojištěným a pojišťovnou,



b) způsobu výpočtu sazeb pojistného a jejich přiměřenosti,



c) výše technických rezerv a finančního umístění,



d) výpočtu disponibilní a požadované míry solventnosti,



e) pojistně matematické metody používané při provozované pojišťovací,

popřípadě zajišťovací činnosti.



(2) Odpovědný pojistný matematik tuzemské zajišťovny a zajišťovny z

třetího státu posuzuje správnost



a) způsobu výpočtu sazeb zajistného,



b) výše technických rezerv a finančního umístění,



c) výpočtu disponibilní a požadované míry solventnosti,



d) pojistně matematické metody používané při provozované zajišťovací

činnosti.



(3) Odpovědný pojistný matematik ověřuje správnost údajů ve výkazu,

který předkládá pojišťovna podle odstavce 1 nebo zajišťovna podle

odstavce 2 České národní bance v souvislosti s tvorbou technických

rezerv a skladbou finančního umístění, se solventností nebo na základě

písemného požadavku České národní banky. Odpovědný pojistný matematik

podá na žádost České národní bance vysvětlení k výkazům, jejichž

správnost ověřil.



(4) Pojišťovna podle odstavce 1 nebo zajišťovna podle odstavce 2 je

povinna mít po celou dobu své činnosti odpovědného pojistného

matematika, zabezpečit mu trvalý přístup k informacím o její činnosti,

které si odpovědný pojistný matematik v souvislosti s plněním

povinností podle tohoto zákona vyžádá, a předkládat mu k podpisu výkazy

podle odstavce 3. Provozuje-li tato pojišťovna nebo tato zajišťovna

pojišťovací nebo zajišťovací činnost současně pro neživotní i životní

pojištění, může mít pro každou z těchto činností jiného odpovědného

pojistného matematika.



(5) Odpovědný pojistný matematik v případě zjištění nedostatků v

hospodaření pojišťovny podle odstavce 1 nebo zajišťovny podle odstavce

2, které souvisejí s výkonem jeho činnosti podle tohoto zákona,

navrhuje statutárnímu orgánu této pojišťovny nebo této zajišťovny

opatření k odstranění nedostatků. Pokud navrhovaná opatření nejsou

realizována a další vývoj hospodaření takové pojišťovny nebo takové

zajišťovny ohrožuje splnitelnost jejích závazků, odpovědný pojistný

matematik bezodkladně informuje o této skutečnosti Českou národní

banku.



(6) Odpovědný pojistný matematik pojišťovny podle odstavce 1 a

zajišťovny podle odstavce 2 vypracuje nejpozději do 30. dubna

následujícího kalendářního roku zprávu o své činnosti za předcházející

kalendářní rok a předloží ji této pojišťovně nebo zajišťovně.

Pojišťovna nebo zajišťovna předloží zprávu odpovědného pojistného

matematika České národní bance bez zbytečného odkladu po jejím

obdržení. Formu a náležitosti zprávy odpovědného pojistného matematika

stanoví vyhláška.



§ 82



Účetnictví, audit a uveřejňování údajů o činnosti



(1) Tuzemská pojišťovna, tuzemská zajišťovna a pojišťovna z jiného

členského státu, pojišťovna z třetího státu, zajišťovna z jiného

členského státu a zajišťovna z třetího státu, která svoji činnost na

území České republiky provozuje prostřednictvím pobočky, vede

účetnictví podle zákona upravujícího vedení účetnictví^27).



(2) Tuzemská pojišťovna, tuzemská zajišťovna, pojišťovna z třetího

státu nebo zajišťovna z třetího státu oznámí České národní bance výběr

auditora nebo auditorské společnosti (dále jen „auditor“), který má

provést audit účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky podle

odstavce 1.



(3) Ověření účetní závěrky pojišťovny nebo zajišťovny a konsolidované

účetní závěrky tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny může

provést pouze auditor, kterého Česká národní banka neodmítla do 30 dnů

ode dne oznámení o výběru auditora podle odstavce 2.



(4) Česká národní banka auditora odmítne, pokud



a) je nebo v posledních 2 letech byl personálně nebo majetkově propojen

s tuzemskou pojišťovnou, tuzemskou zajišťovnou, pojišťovnou z třetího

státu nebo zajišťovnou z třetího státu, ve které má provést audit, nebo

jestliže z jiných důvodů neposkytuje záruku nezávislého výkonu činnosti

auditora^28),



b) jeho zkušenosti v oblasti účetnictví a auditu pojišťoven nebo

zajišťoven nebo jeho dosavadní praxe nedává jistotu řádného výkonu

auditu, a to s ohledem na rozsah a složitost činností vykonávaných

pojišťovnou nebo zajišťovnou, ve které má provést audit, nebo



c) řádně a včas neupozornil v auditorských zprávách na závažné

nedostatky v účetní závěrce nebo na nedodržování povinností

vyplývajících z právních předpisů.



(5) Valná hromada nebo členská schůze, která schvaluje řádnou účetní

závěrku tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny, musí být svolána

nejpozději do 4 měsíců od posledního dne účetního období, za které se

tato účetní závěrka sestavuje. Pokud valná hromada nebo členská schůze

tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny účetní závěrku nebo

konsolidovanou účetní závěrku neschválí, pojišťovna nebo zajišťovna bez

zbytečného odkladu zašle České národní bance způsob řešení připomínek

valné hromady nebo členské schůze k ní.



(6) Pojišťovna nebo zajišťovna umožní každému nahlédnout do své účetní

závěrky nebo konsolidované účetní závěrky a výroční zprávy a uveřejní

je způsobem umožňujícím dálkový přístup.



(7) Tuzemská pojišťovna, tuzemská zajišťovna, pojišťovna z třetího

státu a zajišťovna z třetího státu je povinna uveřejňovat v rozsahu,

způsobem a v termínech stanovených vyhláškou údaje o sobě, o složení

akcionářů, o struktuře skupiny, jejíž je součástí, a o své činnosti a

finanční situaci.



(8) Oznámení o výběru auditora tuzemské pojišťovny, tuzemské

zajišťovny, pojišťovny z třetího státu nebo zajišťovny z třetího státu

podle odstavce 2 obsahuje



a) jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození nebo obchodní

firmu, sídlo a identifikační číslo auditora,



b) dobu a obsah dosavadní činnosti auditora v oblasti účetnictví

pojišťoven,



c) popis činností doposud vykonávaných v oblasti auditu pojišťoven nebo

zajišťoven, popřípadě jiných finančních institucí,



d) kárná opatření přijatá Komorou auditorů České republiky nebo jinou

obdobnou institucí v zahraničí vůči auditorovi, byla-li taková přijata,

a



e) informaci o personálním nebo majetkovém propojení s pojišťovnou nebo

zajišťovnou, ve které má provést audit, je-li takové propojení.



§ 83



Mimořádný audit



(1) Česká národní banka může rozhodnout o provedení mimořádného auditu,

a to v případě, zjistí-li nedostatky ve zprávě auditora předložené jí

podle § 85 odst. 2 písm. a) České národní bance. Osobu auditora a

podmínky provedení mimořádného auditu určí Česká národní banka.



(2) Náklady mimořádného auditu nese Česká národní banka. Pokud

mimořádný audit potvrdí důvody, pro které Česká národní banka

zpochybnila správnost původního auditu, uhradí auditor, který provedl

původní audit, České národní bance jí vynaložené náklady na provedení

mimořádného auditu.



ČÁST TŘETÍ



DOHLED V POJIŠŤOVNICTVÍ



HLAVA I



DOHLEDOVÁ ČINNOST ČESKÉ NÁRODNÍ BANKY



Díl 1



Základní ustanovení



§ 84



Rozsah dohledu v pojišťovnictví



(1) Dohled v pojišťovnictví vykonává Česká národní banka zejména v

zájmu ochrany pojistníků, pojištěných a oprávněných osob a v zájmu

zachování finanční stability pojišťoven a zajišťoven. Nedílnou součástí

dohledu je dohled nad činností pojišťovny nebo zajišťovny ve skupině

podle § 87 až 91.



(2) Dohledu v pojišťovnictví podléhají pojišťovny a zajišťovny, které

na území České republiky provozují pojišťovací nebo zajišťovací

činnost, a to v rozsahu stanoveném tímto zákonem, osoby, které

vykonávají pro pojišťovnu nebo zajišťovnu činnost v jiném než pracovním

poměru (dále jen „osoby činné pro pojišťovnu nebo zajišťovnu“), a další

fyzické a právnické osoby, pokud tak stanoví tento zákon nebo jiný

právní předpis.



(3) Při výkonu dohledu v pojišťovnictví spolupracuje Česká národní

banka s mezinárodními organizacemi, s příslušnými orgány dohledu jiných

států, s ústředními správními orgány a organizacemi působícími v

oblasti pojišťovnictví.



§ 85



Předmět dohledu v pojišťovnictví



(1) Předmětem dohledu České národní banky vůči osobám podle § 84 odst.

2 je dodržování tohoto zákona a jiných právních předpisů v rozsahu, v

jakém se vztahují k provozování pojišťovací a zajišťovací činnosti a

činností s nimi souvisejících, zejména



a) soulad provozovaných činností s uděleným povolením nebo právem

zakládat pobočky nebo svobodou dočasně poskytovat služby,



b) hospodaření tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny z hlediska

zabezpečení splnitelnosti jejích závazků a pojišťovny z třetího státu

nebo zajišťovny z třetího státu z hlediska zabezpečení splnitelnosti

jejích závazků z její činnosti na území České republiky; v případě

pojišťovny z třetího státu také z hlediska zabezpečení splnitelnosti

jejích závazků z její činnosti na území jiných členských států,

jestliže je Česká národní banka orgánem dohledu podle § 35,



c) způsob tvorby a použití technických rezerv, finanční umístění a

solventnost tuzemské pojišťovny, pojišťovny z třetího státu, tuzemské

zajišťovny nebo zajišťovny z třetího státu,



d) plnění povinností uložených rozhodnutím České národní banky,



e) vedení účetnictví,



f) řídicí a kontrolní systém,



g) doplňkový dohled nad činností pojišťovny ve skupině.



(2) Tuzemská pojišťovna, pojišťovna z třetího státu, tuzemská

zajišťovna nebo zajišťovna z třetího státu předkládá České národní

bance



a) účetní závěrku a výroční zprávu, popřípadě konsolidovanou výroční

zprávu, ověřenou auditorem podle § 82 odst. 2 a zprávu auditora, a to

nejpozději do 15 dnů ode dne jejího uveřejnění,



b) pozvánku na valnou hromadu nebo oznámení o jejím konání a zápis z

valné hromady bez zbytečného odkladu poté, co byly vyhotoveny,



c) průběžné výkazy o své činnosti,



d) doklady a jiné materiály, informace a vysvětlení nezbytné pro výkon

dohledu, které si Česká národní banka vyžádá.



(3) Tuzemská pojišťovna předkládá České národní bance informace o výši

ročního objemu předepsaného pojistného, bez odečtu zajištění, a o

nákladech na pojistná plnění a provizích zprostředkovatelům, za

předcházející kalendářní rok, týkajících se její činnosti provozované

na základě práva zřizovat pobočky a činnosti provozované na základě

svobody dočasně poskytovat služby, a to zvlášť pro každou z těchto

činností podle členského státu, ve kterém je tato činnost provozována.

Česká národní banka zašle tyto informace v souhrnné formě ve struktuře

podle přílohy č. 2 příslušným orgánům dohledu členských států, které o

to požádají, a to za dohodnutá období. To platí obdobně pro činnost

tuzemské zajišťovny.



(4) Tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna informuje Českou

národní banku o každé smlouvě týkající se finitního zajištění, a to

bezodkladně po jejím uzavření, včetně předložení kopie takové smlouvy.

Pojišťovně z třetího státu vzniká taková povinnost pouze v případě, kdy

jsou takovou smlouvou zajištěny závazky vzniklé na území České

republiky.



(5) Finitním zajištěním se pro účely tohoto zákona rozumí zajištění pro

případ, kdy jednoznačně vymezená maximální možná ztráta z pojištění,

vyjádřená jako maximum převedeného ekonomického rizika, vyplývajícího

jak z přenosu významného pojistně-technického rizika, tak i z přenosu

rizika načasování, přesáhne během doby trvání zajišťovací smlouvy

pojistné o omezenou, ale pro dané pojištění podstatnou částku, za

podmínky, že zajišťovací smlouva obsahuje ustanovení týkající se



a) jednoznačného a podstatného zvážení časové hodnoty peněz, nebo



b) řízení rovnováhy ekonomických důsledků mezi smluvními stranami v

dohodnutém časovém úseku zaměřené na dosažení převodu zajištěného

rizika.



(6) Způsob předkládání informací podle odstavce 2 písm. a) a b),

náležitosti, formu, členění, termíny, způsob a lhůty pro předkládání

průběžných výkazů o činnosti podle odstavce 2 písm. c) a dalších

informací podle odstavce 3 stanoví vyhláška.



§ 86



Výkon finančního dohledu



(1) Výkon finančního dohledu nad činností tuzemské pojišťovny nebo

tuzemské zajišťovny včetně její činnosti vykonávané prostřednictvím

pobočky nebo formou dočasného poskytování služeb spadá do výlučné

působnosti České národní banky. Pokud příslušné orgány dohledu

členského státu informovaly Českou národní banku o skutečnostech, které

svědčí o nepříznivém vývoji finanční situace tuzemské pojišťovny nebo

tuzemské zajišťovny nebo mohou tuto situaci nepříznivě ovlivnit, Česká

národní banka ověří hospodaření pojišťovny a v případě zjištění

nedostatků uloží opatření k nápravě.



(2) V případě, kdy tuzemská pojišťovna nebo zajišťovna provozuje svoji

pojišťovací činnost prostřednictvím pobočky umístěné v jiném členském

státě, Česká národní banka, poté, co nejprve informovala příslušný úřad

členského státu, na jehož území se nachází daná pobočka, provede sama

nebo prostřednictvím osob, které pro tento účel jmenovala, dohled na

místě. Tohoto dohledu se mohou zúčastnit i osoby pověřené příslušným

orgánem dohledu členského státu, na jehož území se nachází daná

pobočka.



(3) Výkon finančního dohledu nad činností pojišťovny z jiného členského

státu a nad činností zajišťovny z jiného členského státu, která

provozuje svoji pojišťovací nebo zajišťovací činnost na území České

republiky, spadá do výlučné působnosti příslušného orgánu dohledu

domovského členského státu takové pojišťovny nebo takové zajišťovny.

Tím nejsou dotčena oprávnění České národní banky podle zákona

upravujícího některá opatření proti legalizaci výnosů z trestné

činnosti a financování terorismu^29).



(4) Výkon finančního dohledu nad činností pojišťovny z třetího státu a

nad činností zajišťovny z třetího státu v rozsahu provozovaném na území

České republiky spadá do působnosti České národní banky, pokud tento

zákon nebo vyhlášená mezinárodní smlouva nestanoví jinak. V případě

pojišťovny z třetího státu, kdy je Česká národní banka příslušným

orgánem dohledu podle § 35, spadá do její působnosti výkon dohledu nad

činností pojišťovny z třetího státu v celém rozsahu této její činnosti

provozované na území členských států prostřednictvím jejích poboček; v

takovém případě platí odstavec 2 obdobně.



(5) Finančním dohledem nad činností pojišťovny nebo zajišťovny se

rozumí kontrola souladu její činnosti s uděleným povolením, její

solventnosti, tvorby technických rezerv a finančního umístění, a to v

souladu s tímto zákonem v případě pojišťovny nebo zajišťovny podle

odstavců 1, 2 a 4, nebo podle právní úpravy domovského členského státu

v případě pojišťovny nebo zajišťovny podle odstavce 3.



(6) Česká národní banka vykonává dohled podle odstavců 1, 2 a 4 na

základě údajů předkládaných v souladu s tímto zákonem nebo jeho

prováděcím předpisem nebo údajů získaných z jiných zdrojů, anebo na

základě údajů získaných kontrolou provedenou přímo u osoby podléhající

podle tohoto zákona dohledu v pojišťovnictví.



(7) Česká národní banka si s příslušnými orgány dohledu vzájemně

vyměňuje informace a podklady, které jsou nezbytné pro účely výkonu

dohledu. To platí obdobně v případě informace příslušného orgánu

dohledu třetího státu, ve kterém tuzemská pojišťovna nebo tuzemská

zajišťovna provozuje svoji činnost.



Díl 2



Dohled nad činností tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny ve

skupině



§ 87



Základní ustanovení



(1) Česká národní banka vykonává dohled nad činností tuzemské

pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny,



a) která má účast nejméně v jedné pojišťovně nebo zajišťovně,



b) která je ovládanou osobou pojišťovací holdingové osoby nebo

pojišťovny z třetího státu nebo zajišťovny z třetího státu, nebo



c) která je ovládanou osobou pojišťovací holdingové osoby se smíšenou

činností nebo smíšené finanční holdingové osoby,



(dále jen „dohled ve skupině“).



(2) Předmětem dohledu ve skupině je



a) dohled nad dodržováním požadované výše upravené míry solventnosti

podle § 79,



b) dohled nad operacemi uvnitř skupiny podle § 89,



c) schvalování osob ve vedení pojišťovací holdingové osoby podle § 92;

tím nejsou dotčena ustanovení o dohledu nad činností pojišťovny a

zajišťovny na individuálním základě podle § 84 až 86.



(3) Při výkonu dohledu ve skupině zohlední Česká národní banka všechny

skutečnosti, které ovlivňují nebo mohou ovlivnit finanční situaci

tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny a které se týkají



a) ovládané nebo přidružené osoby tuzemské pojišťovny nebo tuzemské

zajišťovny,



b) osob, které mají účast v tuzemské pojišťovně nebo tuzemské

zajišťovně, a



c) ovládaných nebo přidružených osob osoby, která má účast v tuzemské

pojišťovně nebo tuzemské zajišťovně.



§ 88



Výjimky z dohledové činnosti



(1) Česká národní banka může z moci úřední nebo na základě žádosti

tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny z dohledu ve skupině

vyloučit osobu,



a) která má sídlo ve třetím státě, kde existují právní překážky k

předání nezbytných informací; tuto skutečnost zohlední v upravené míře

solventnosti podle § 79 odst. 1,



b) která má pro výkon dohledu nad činností tuzemské pojišťovny nebo

tuzemské zajišťovny ve skupině zanedbatelný význam, nebo



c) jestliže by zahrnutí její finanční situace bylo pro výkon dohledu

nad činností tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny ve skupině

zavádějící.



(2) Česká národní banka může upustit od požadavku na vykazování

upravené míry solventnosti podle § 79 v případě tuzemské pojišťovny

nebo tuzemské zajišťovny podle § 87 odst. 1 písm. a) nebo v případě

pojišťovací holdingové osoby nebo pojišťovny z třetího státu nebo

zajišťovny z třetího státu podle § 87 odst. 1 písm. b), pokud její

ovládající osoba podléhá srovnatelnému výkonu dohledu ve skupině a její

ovládaná osoba je zahrnuta do výpočtu upravené míry solventnosti své

ovládající osoby.



(3) Česká národní banka může upustit od požadavku na schvalování osoby

ve vedení pojišťovací holdingové osoby podle § 92, pokud pojišťovací

holdingová osoba podléhá srovnatelnému výkonu dohledu ve skupině a

osoba s účastí na jejím řízení splňuje podle vyjádření příslušného

orgánu dohledu požadavky kladené právem Evropských společenství.



(4) Výkon dohledu ve skupině není výkonem kontroly ve vztahu k

pojišťovně z třetího státu, pojišťovací holdingové osobě, pojišťovací

holdingové osobě se smíšenou činností, smíšené finanční holdingové

osobě, tuzemské zajišťovně nebo zajišťovně z třetího státu,

posuzovanými samostatně.



(5) V případě, kdy tuzemská pojišťovna a jedna nebo více pojišťoven z

jiného členského státu mají jako svoji ovládající osobu stejnou

pojišťovací holdingovou osobu, pojišťovnu z třetího státu, zajišťovnu z

třetího státu, smíšenou finanční holdingovou osobu nebo pojišťovací

holdingovou osobu se smíšenou činností, může Česká národní banka

uzavřít dohodu s příslušným orgánem dohledu členského státu o tom,

který z nich bude vykonávat dohled nad činností pojišťovny ve skupině.

To platí obdobně i pro činnost tuzemské zajišťovny.



(6) Je-li tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna ovládanou osobou

pojišťovací holdingové osoby z třetího státu, pojišťovny z třetího

státu, zajišťovny z třetího státu nebo pojišťovací holdingové osoby se

smíšenou činností z třetího státu, může Česká národní banka uzavřít

dohodu s příslušným orgánem dohledu třetího státu o výměně informací a

o spolupráci při výkonu dohledu ve skupině.



§ 88a



Zvláštní ustanovení pro dohled nad smíšenou finanční holdingovou osobou



(1) Česká národní banka, je-li orgánem dohledu ve skupině, může po

konzultacích s příslušnými orgány dohledu stanovit, že se dohled nad

smíšenou finanční holdingovou osobou řídí pouze příslušnými

ustanoveními zákona upravujícího doplňkový dohled nad finančními

konglomeráty, pokud se na tuto smíšenou finanční holdingovou osobu

vztahují srovnatelná ustanovení tohoto zákona a zákona upravujícího

doplňkový dohled nad finančními konglomeráty, zejména pokud jde o

rizikově orientovaný dohled.



(2) Česká národní banka, je-li orgánem dohledu ve skupině, může po

dohodě s orgánem vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě v

sektoru bankovnictví a v sektoru investičních služeb stanovit, že se

dohled nad smíšenou finanční holdingovou osobou řídí pouze ustanoveními

vztahujícími se na nejvýznamnější sektor podle zákona upravujícího

doplňkový dohled nad finančními konglomeráty, pokud se na tuto smíšenou

finanční holdingovou osobu vztahují srovnatelná ustanovení tohoto

zákona a zákona upravujícího činnost bank nebo zákona upravujícího

podnikání na kapitálovém trhu, zejména pokud jde o rizikově orientovaný

dohled.



(3) Česká národní banka informuje o skutečnostech stanovených podle

odstavců 1 a 2 evropské orgány dohledu zřízené přímo použitelnými

předpisy Evropské unie.



§ 89



Operace v rámci skupiny



(1) Česká národní banka při výkonu dohledu ve skupině vykonává dohled

nad operacemi mezi



a) tuzemskou pojišťovnou nebo tuzemskou zajišťovnou a



1. její ovládanou nebo přidruženou osobou,



2. osobou, která v ní má účast, nebo



3. ovládanou nebo přidruženou osobou osoby, která v ní má účast,



b) tuzemskou pojišťovnou nebo tuzemskou zajišťovnou a osobou, která má

účast



1. v této pojišťovně nebo zajišťovně nebo v jakékoliv její ovládané

nebo přidružené osobě,



2. v osobě, která má účast v tuzemské pojišťovně nebo tuzemské

zajišťovně, nebo



3. ovládané nebo přidružené osobě osoby, která má účast v tuzemské

pojišťovně nebo tuzemské zajišťovně.



(2) Dohled nad operacemi v rámci skupiny se týká



a) úvěrů,



b) záruk a podrozvahových transakcí,



c) obchodních činností s vlivem na solventnost pojišťovny,



d) investic,



e) zajištění,



f) dohod o sdílení nákladů,



g) jiných skutečností souvisejících s předmětem dohledu podle § 87

odst. 2.



(3) Zjistí-li Česká národní banka, že operace podle odstavců 1 a 2

ohrožují nebo mohou ohrozit solventnost tuzemské pojišťovny nebo

tuzemské zajišťovny nebo jinak narušit její finanční stabilitu, zejména

splnitelnost jejích závazků, uloží opatření k nápravě, popřípadě zakáže

provádění těchto operací. To platí obdobně v případě pojišťovny z

třetího státu nebo zajišťovny z třetího státu.



§ 90



Informační povinnosti tuzemské pojišťovny a tuzemské zajišťovny ve

vztahu k dohledu ve skupině



(1) Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna, která podléhá dohledu ve

skupině, vytvoří přiměřený funkční a efektivní řídicí a kontrolní

systém zabezpečující shromažďování údajů a informací nezbytných pro

výkon dohledu ve skupině. Osoby náležící ke skupině poskytují této

pojišťovně nebo zajišťovně informace nezbytné pro výkon dohledu ve

skupině.



(2) Pojišťovna a zajišťovna podle odstavce 1 České národní bance



a) předkládá informace nezbytné pro výkon dohledu ve skupině,



b) sděluje informace související s výkonem dohledu ve skupině, které si

vyžádá.



(3) V případě, že nebudou informace podle odstavce 2 poskytnuty,

poskytne je České národní bance na její písemné vyžádání osoba náležící

ke skupině.



(4) Česká národní banka může ověřovat informace podle odstavce 2 přímo

na místě, a to u



a) pojišťovny nebo zajišťovny, která podléhá dohledu ve skupině podle

tohoto zákona,



b) ovládané osoby pojišťovny nebo zajišťovny podle písmene a),



c) ovládající osoby pojišťovny nebo zajišťovny podle písmene a), nebo



d) ovládaných osob ovládající osoby pojišťovny nebo zajišťovny podle

písmene a),

jestliže osoba podle písmen b) až d) má bydliště, místo podnikání nebo

sídlo na území České republiky.



(5) Má-li být ověřena informace, která se týká pojišťovny z jiného

členského státu nebo zajišťovny z jiného členského státu nebo jiné

osoby se sídlem na území jiného členského státu, která je ovládanou

osobou, ovládající osobou nebo ovládanou osobou ovládající osoby

tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny podléhající dohledu ve

skupině podle tohoto zákona, požádá Česká národní banka o toto ověření

příslušný orgán dohledu, popřípadě provede ověření po dohodě s

příslušným orgánem dohledu sama nebo prostřednictvím jiné osoby.



(6) Pokud příslušný orgán dohledu jiného členského státu v souvislosti

s výkonem dohledu ve skupině požaduje od České národní banky ověření

informace, která se týká tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny

nebo jiné osoby se sídlem na území České republiky, která je ovládanou

osobou, ovládající osobou nebo ovládanou osobou ovládající osoby

pojišťovny nebo zajišťovny podléhající v daném členském státě dohledu

ve skupině, provede Česká národní banka ověření sama nebo umožní

provést toto ověření příslušnému orgánu dohledu, který o něj požádá,

popřípadě umožní, aby toto ověření provedl auditor nebo Českou národní

bankou pověřená osoba.



(7) Obsah, formu, členění, termíny a způsob předkládání informací podle

odstavce 2 písm. a) stanoví vyhláška.



§ 91



Součinnost orgánů dohledu



(1) Česká národní banka sdělí příslušnému orgánu dohledu informace,

které považuje za důležité pro výkon dohledu ve skupině a které se

týkají činnosti pojišťovny nebo zajišťovny provozující svoji činnost na

území České republiky nebo dalších osob náležících ke skupině.



(2) V případě, kdy tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna a

zahraniční banka, nebo zahraniční obchodník s cennými papíry, nebo

zahraniční banka a zahraniční obchodník s cennými papíry současně, jsou

úzce propojeni, nebo v nich má stejná osoba účast, je dohled ve skupině

vykonáván v úzké spolupráci České národní banky s orgánem dohledu,

odpovědným za výkon dohledu nad činností zahraniční banky nebo

zahraničního obchodníka s cennými papíry.



(3) Informace získané v rámci výkonu dohledu ve skupině podléhají

povinnosti zachovávat mlčenlivost podle § 126.



§ 92



Osoba ve vedení pojišťovací holdingové osoby



(1) Pojišťovací holdingová osoba zajistí, aby jejím statutárním

orgánem, členem jejího statutárního orgánu nebo jinou fyzickou osobou,

která sama nebo společně s jinými osobami řídí její činnost nebo

právnické osoby, která je jejím statutárním orgánem nebo jeho členem,

(dále jen „osoba ve vedení“) byla osoba důvěryhodná a dostatečně

zkušená pro výkon své funkce a k zajištění požadavků vyplývajících z

tohoto zákona.



(2) Pojišťovací holdingová osoba předloží České národní bance ke

schválení každou osobu ve vedení, a to před jejím zvolením nebo

jmenováním. Žádost o schválení této osoby obsahuje jméno, popřípadě

jména, a příjmení, datum narození, adresu bydliště, doklad o splnění

podmínek bezúhonnosti a údaje o dosaženém druhu vzdělání a praxi každé

takové osoby.



(3) Česká národní banka osobu ve vedení pojišťovací holdingové osoby

neschválí, nesplňuje-li podmínky důvěryhodnosti, je-li ve střetu zájmů,

jí dosažené vzdělání nebo praxe nedává záruku obezřetného řízení

pojišťovací holdingové osoby.



(4) Česká národní banka rozhodne o zákazu výkonu činnosti osoby ve

vedení pojišťovací holdingové osoby, jakmile se dozví, že tato osoba

přestala splňovat některou z podmínek podle odstavce 1.



(5) Pojišťovací holdingová osoba z třetího státu nemůže nabýt účast v

tuzemské pojišťovně nebo tuzemské zajišťovně, pokud neprokáže splnění

požadavků podle odstavce 1.



(6) Pokud osoba ve vedení pojišťovací holdingové osoby přestane

splňovat některou z podmínek podle odstavce 1, nemůže pojišťovací

holdingová osoba vykonávat hlasovací práva v tuzemské pojišťovně nebo

zajišťovně, a to do doby prokázání České národní bance splnění

požadavků podle odstavce 1. Ustanovení § 26 odst. 2 a § 44 odst. 2

platí v takovém případě obdobně.



Díl 3



Pořádková pokuta



§ 93



(1) Tuzemské pojišťovně, tuzemské zajišťovně, pojišťovně z třetího

státu a zajišťovně z třetího státu, která znemožní nebo závažně ztíží

výkon dohledu zejména tím, že neposkytne potřebnou součinnost nebo

nevyhoví výzvě dané podle tohoto zákona, může Česká národní banka

uložit pořádkovou pokutu do výše 5 000 000 Kč. To platí i v případě

jiné osoby náležící ke skupině podle § 87.



(2) Pořádkovou pokutu podle odstavce 1 lze uložit opakovaně. Úhrn pokut

uložených v kalendářním roce nesmí převyšovat 20 000 000 Kč.



(3) Pořádkovou pokutu lze uložit do 6 měsíců ode dne, kdy k

protiprávnímu jednání došlo.



(4) Pokuty uložené Českou národní bankou vybírá Česká národní banka.

Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu.



Díl 4



Dohled na místě



§ 94



Základní pravidla výkonu dohledu na místě



(1) Při výkonu dohledu na místě prováděném Českou národní bankou se

postup a vztahy mezi Českou národní bankou a kontrolovanými právnickými

a fyzickými osobami podléhajícími dohledu v pojišťovnictví (dále jen

„kontrolovaná osoba“) řídí kontrolním řádem podle zákona upravujícího

výkon státní kontroly^30), nestanoví-li tento zákon jinak.



(2) Dohled podle odstavce 1 provádí Česká národní banka



a) z vlastního podnětu,



b) na základě dožádání státního orgánu nebo dožádání příslušného orgánu

dohledu,



c) pokud tak stanoví tento zákon nebo jiný právní předpis.



(3) Dohled podle odstavce 1 provádí pouze



a) zaměstnanec České národní banky, a to na základě jejího písemného

pověření, nebo



b) osoba k tomu písemně pověřená příslušným orgánem dohledu jiného

členského státu, jedná-li se o kontrolu činnosti pojišťovny z jiného

členského státu nebo zajišťovny z jiného členského státu,

(dále jen „kontrolní pracovník“).



(4) Kontrolní pracovníci České národní banky jsou oprávněni



a) účastnit se jednání orgánů tuzemské pojišťovny nebo tuzemské

zajišťovny,



b) vstupovat do prostorů osob, které podléhají výkonu dohledu v

pojišťovnictví vykonávaného Českou národní bankou, včetně osob pro ně

činných,



c) požadovat informace a doklady od osob, které podléhají výkonu

dohledu v pojišťovnictví podle § 84 odst. 2 prováděném Českou národní

bankou včetně osob činných pro pojišťovnu nebo zajišťovnu.



(5) Česká národní banka je oprávněna na základě dohody s příslušným

orgánem dohledu jiného členského státu vytvářet kontrolní skupiny

složené z kontrolních pracovníků podle odstavce 3 písm. a) a b),

jsou-li předmětem dohledu osoby, jejichž činnost je předmětem výkonu

dohledu těchto orgánů. To platí obdobně i v případě příslušného orgánu

dohledu z třetího státu; v takovém případě musí mít osoby určené

příslušným orgánem dohledu třetího státu písemné pověření České národní

banky.



(6) Provádí-li dohled pouze kontrolní pracovníci k tomu pověření

příslušným orgánem dohledu jiného členského státu, řídí se postup a

vztahy mezi tímto orgánem dohledu a kontrolovanou osobou tímto zákonem,

má-li kontrolovaná osoba bydliště nebo sídlo na území České republiky.



(7) Zjistil-li kontrolní pracovník skutečnost, která nasvědčuje

porušení zákonem stanovené povinnosti nebo ohrožuje nebo může ohrozit

finanční stabilitu kontrolované osoby, informuje o tom bez zbytečného

odkladu Českou národní banku. Česká národní banka uloží opatření k

nápravě.



HLAVA II



OPATŘENÍ K NÁPRAVĚ PŘI VÝKONU DOHLEDU NAD ČINNOSTÍ POJIŠŤOVNY A

ZAJIŠŤOVNY



Díl 1



Opatření k nápravě ve vztahu k činnosti tuzemské pojišťovny a tuzemské

zajišťovny



§ 95



Základní ustanovení



(1) Zjistí-li Česká národní banka při výkonu dohledu nad činností

tuzemské pojišťovny nebo nad činností tuzemské zajišťovny porušení

povinnosti, která se vztahuje k provozování pojišťovací nebo

zajišťovací činnosti anebo činností s nimi souvisejících,



a) stanovené tímto zákonem nebo jiným právním předpisem, nebo



b) právní úpravou státu, na jehož území je činnost vykonávána,

uloží této pojišťovně nebo zajišťovně odstranit nedostatky a určí k

tomu přiměřenou lhůtu.



(2) Česká národní banka nařídí tuzemské pojišťovně nebo tuzemské

zajišťovně, v závislosti na povaze a závažnosti zjištěných nedostatků,

ve stanovené lhůtě provedení změny



a) osoby, která má účast na jejím řízení,



b) v osobě jejího prokuristy,



c) člena jejího statutárního nebo dozorčího orgánu,



d) v osobě vedoucího její pobočky v zahraničí,



e) odpovědného pojistného matematika, nebo



f) škodního zástupce jmenovaného pro vyřizování nároků z pojištění

odpovědnosti z provozu vozidla,



jestliže jí zjištěné nedostatky v činnosti této pojišťovny nebo

zajišťovny souvisí s výkonem činnosti osoby uvedené v písmenech a) až

f).



(3) Česká národní banka může rozhodnout, aby tuzemská pojišťovna nebo

tuzemská zajišťovna za předpokladu, že neuhrazená ztráta přesahuje 20 %

jejího základního kapitálu,



a) přednostně použila zisk po zdanění k úhradě neuhrazené ztráty nebo

doplnění rezervního fondu nebo ke zvýšení základního kapitálu, nebo



b) snížila svůj základní kapitál o částku odpovídající ztrátě po jejím

zúčtování s rezervním a dalšími fondy.



(4) Pokud Česká národní banka zjistí v hospodaření tuzemské pojišťovny

nebo tuzemské zajišťovny nedostatky, které by mohly ohrozit nebo

ohrožují splnitelnost jejích závazků, v závislosti na charakteru

zjištěných nedostatků



a) nařídí předložení ozdravného plánu,



b) omezí nebo zakáže volné nakládání s aktivy,



c) zavede nucenou správu,



d) pozastaví oprávnění k uzavírání pojistných smluv nebo oprávnění k

uzavírání zajišťovacích smluv a k rozšiřování závazků již převzatých,

nebo



e) nařídí převedení pojistného kmene nebo převedení kmene zajišťovacích

smluv.



(5) Účastníkem řízení podle odstavců 1 až 4 je pouze dotčená tuzemská

pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna. Hrozí-li nebezpečí z prodlení,

může být vydání rozhodnutí prvním úkonem v řízení. Podání rozkladu

proti rozhodnutí České národní banky podle odstavců 1 až 4 nemá

odkladný účinek.



(6) Česká národní banka informuje příslušný orgán dohledu státu, na

jehož území provozuje tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna

svoji činnost, o všech rozhodnutích podle odstavce 4.



(7) Zjistí-li Česká národní banka nedostatky v činnosti tuzemské

pojišťovny, které by mohly ohrozit nebo ohrožují splnitelnost jejích

závazků, nevydá potvrzení o splnění požadavku její solventnosti podle §

20 odst. 2.



§ 96



Snížení základního kapitálu



Snížení základního kapitálu podle § 95 odst. 3 písm. b) lze provést

pouze snížením jmenovité hodnoty akcií u tuzemské pojišťovny nebo

tuzemské zajišťovny založené jako akciová společnost nebo snížením

hodnoty zapisovaného základního kapitálu u tuzemské pojišťovny založené

jako družstvo.



§ 97



Předběžné opatření



(1) Česká národní banka může v rámci předběžného opatření zakázat

tuzemské pojišťovně nebo tuzemské zajišťovně



a) uzavírat další pojistné nebo zajišťovací smlouvy a nerozšiřovat již

převzaté závazky z pojištění nebo zajištění,



b) nakládat bez souhlasu České národní banky se svými aktivy,



c) postupovat bez souhlasu České národní banky podle rozhodnutí

statutárního orgánu, valné hromady nebo členské schůze.



(2) Pojišťovně z třetího státu nebo zajišťovně z třetího státu lze

uložit předběžné opatření podle odstavce 1 písm. a) nebo b).



§ 98



Ozdravný plán



(1) Česká národní banka nařídí tuzemské pojišťovně nebo tuzemské

zajišťovně předložit jí ke schválení ozdravný plán, jestliže



a) neplní požadavky stanovené tímto zákonem nebo jiným právním

předpisem a vzniklá situace může ohrozit splnitelnost závazků

vyplývajících z provozované pojišťovací nebo zajišťovací činnosti,



b) má disponibilní míru solventnosti nižší, než je její požadovaná

míra, avšak vyšší než garanční fond, nebo



c) vykazuje ztráty, jejichž výše by při úhradě těchto ztrát z

disponibilních prostředků tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny

vedla ke snížení základního kapitálu pod nejnižší hranici, která je

stanovena v závislosti na provozovaných pojistných odvětvích nebo

zajišťovací činnosti.



(2) Ozdravný plán musí obsahovat nejméně údaje nebo doklady o činnosti

na následující 3 účetní období v těchto položkách:



a) odhady předpokládaných správních nákladů, zejména běžných režijních

nákladů a odměn zprostředkovatelům pojištění,



b) podrobné odhady předpokládaných příjmů a výdajů s ohledem na

pojištění, zajištění, převzaté zajištění a postoupené zajištění,



c) předpokládanou rozvahu,



d) odhad předpokládaných finančních zdrojů určených ke krytí přijatých

závazků a požadované míry solventnosti,



e) změny v zajištění.



(3) Česká národní banka je oprávněna současně s ozdravným plánem

vyžadovat od tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny ve výpočtu

solventnosti vyšší hodnotu požadované míry solventnosti. Tyto požadavky

promítne tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna do ozdravného

plánu.



(4) Nastanou-li skutečnosti podle odstavce 1, je Česká národní banka

oprávněna snížit ve výpočtu solventnosti hodnotu všech položek

tvořících disponibilní míru solventnosti, zejména došlo-li k podstatné

změně tržní hodnoty aktiv.



§ 99



Zavedení nucené správy a její ukončení



(1) Nucenou správu v tuzemské pojišťovně nebo tuzemské zajišťovně Česká

národní banka zavede, jestliže má tato pojišťovna nebo zajišťovna

disponibilní míru solventnosti nižší, než je výše garančního fondu.

Nucenou správu v tuzemské pojišťovně nebo tuzemské zajišťovně Česká

národní banka zavede také, jestliže došlo k ohrožení splnitelnosti

závazků tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny vyplývajících z jí

uzavřených pojistných nebo zajišťovacích smluv, nebo jí Českou národní

bankou uložená opatření nebo sankce nevedly k nápravě.



(2) Rozhodnutí České národní banky, kterým se zavádí nucená správa v

tuzemské pojišťovně nebo tuzemské zajišťovně, obsahuje, kromě obecných

náležitostí stanovených správní řádem, důvod zavedení nucené správy,

jmenování nuceného správce, jeho jméno, popřípadě jména, příjmení a

datum jeho narození (dále jen „správce“), povinnosti správce včetně

lhůt pro jejich splnění a další náležitosti stanovené tímto zákonem.



(3) Rozhodnutí o zavedení nucené správy se doručuje tuzemské pojišťovně

nebo tuzemské zajišťovně, u které se nucená správa zavádí, a správci.

Rozhodnutí o zavedení nucené správy Česká národní banka uveřejní

způsobem umožňujícím dálkový přístup a prostřednictvím sdělovacích

prostředků.



(4) Doručením rozhodnutí České národní banky o zavedení nucené správy v

tuzemské pojišťovně nebo v tuzemské zajišťovně



a) přechází působnost statutárního orgánu a valné hromady nebo členské

schůze družstva na správce, s výjimkou oprávnění podat rozklad proti

rozhodnutí České národní banky, kterým se zavádí nucená správa v

tuzemské pojišťovně nebo tuzemské zajišťovně, anebo rozhodnutí o

zvýšení nebo snížení základního kapitálu a rozhodnutí o zrušení

společnosti nebo družstva a oprávnění podat žalobu proti takovýmto

rozhodnutím České národní banky,



b) se pozastavuje výkon funkcí jejích orgánů a ruší prokura,



c) nemůže pojišťovna nebo zajišťovna bez souhlasu správce uzavírat nové

pojistné nebo zajišťovací smlouvy, rozšiřovat závazky již převzaté a

nakládat s aktivy.



(5) Ustanovení tohoto zákona upravující zavedení nucené správy

pojišťovny nemají vliv na výkon práv a splnění povinností vyplývajících

z ujednání o finančním zajištění za podmínek stanovených zákonem

upravujícím finanční zajištění^38) nebo srovnatelných podmínek

zahraničního právního předpisu, jestliže finanční zajištění bylo

sjednáno a vzniklo před zavedením nucené správy. To platí i v případě,

že finanční zajištění bylo sjednáno nebo vzniklo v den zavedení nucené

správy, avšak až poté, co tato skutečnost nastala, ledaže příjemce

finančního kolaterálu o takové skutečnosti věděl nebo vědět měl a mohl.

Ustanovení tohoto zákona upravující zavedení nucené správy pojišťovny

nemají vliv také na splnění závěrečného vyrovnání podle zákona

upravujícího podnikání na kapitálovém trhu^8), jestliže závěrečné

vyrovnání bylo uzavřeno před zavedením nucené správy.



(6) Nucená správa, správce, jeho změna a ukončení nucené správy se

zapisuje do obchodního rejstříku na návrh České národní banky. Na návrh

správce se do obchodního rejstříku zapisuje výmaz prokury.



(7) Nucená správa končí



a) nabytím právní moci rozhodnutí České národní banky o ukončení nucené

správy v tuzemské pojišťovně nebo v tuzemské zajišťovně,



b) uplynutím 24 měsíců od jejího zavedení,



c) vstupem tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny do likvidace

nebo prohlášením úpadku této pojišťovny nebo této zajišťovny, nebo



d) rozhodnutím soudu o zrušení rozhodnutí České národní banky o

zavedení nucené správy.



§ 100



Správce a jeho zástupce



(1) Česká národní banka vede seznam správců, ze kterého jmenuje správce

a na návrh správce jeho zástupce. Do tohoto seznamu Česká národní banka

zapíše osobu, která o to požádá, je-li plně svéprávná, splňuje-li

podmínky důvěryhodnosti a má-li vysokoškolské ekonomické nebo právnické

vzdělání a odpovídající praxi, nebo občana jiného členského státu,

který se prokáže oprávněním vydaným příslušným orgánem jiného členského

státu tuto činnost vykonávat. Seznam správců Česká národní banka

uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup a tento seznam

aktualizuje v závislosti na provedených změnách.



(2) Rozsah údajů a dokladů, které je zájemce o zápis do tohoto seznamu

povinen České národní bance předložit v žádosti o zápis, a rozsah údajů

zapisovaných do seznamu správců stanoví vyhláška.



(3) Osoba zapsaná do seznamu správců bez zbytečného odkladu oznámí

České národní bance každou změnu údajů a podmínek, na jejichž základě

byla zapsána do seznamu správců. Česká národní banka osobu zapsanou do

seznamu správců z tohoto seznamu vyškrtne, jestliže tato osoba přestane

splňovat některou z podmínek podle odstavce 1 nebo o to požádá.



(4) Správcem nebo jeho zástupcem nesmí být jmenována fyzická osoba,

která byla nebo je auditorem tuzemské pojišťovny nebo tuzemské

zajišťovny uvedené v § 99 odst. 1 nebo se jakýmkoliv způsobem na auditu

podílela, nebo osoba, která v této pojišťovně nebo zajišťovně

vykonávala činnost odpovědného pojistného matematika nebo má anebo měla

k této pojišťovně nebo k této zajišťovně vztah, který by mohl být

překážkou řádného výkonu funkce správce nebo jeho zástupce.



(5) Náklady spojené s výkonem nucené správy jsou hrazeny z majetku

tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny, ve které byla zavedena

nucená správa.



(6) Zástupce správce jedná jménem správce v případě jeho nepřítomnosti

v plném rozsahu jeho pravomoci a odpovědnosti. Ustanovení tohoto zákona

týkající se správce se použijí obdobně i pro zástupce správce.



(7) Rozhodnutí o věcech v působnosti valné hromady činí správce nebo

jeho zástupce s předchozím souhlasem České národní banky. Rozhodnutí o

zavedení nucené správy stanoví, kdy je správce oprávněn pověřit plněním

úkolů spojených s výkonem nucené správy další osobu bez souhlasu České

národní banky.



§ 101



Povinnosti správce



(1) Správce postupuje v souladu s rozhodnutím České národní banky,

kterým se zavádí nucená správa, a činí opatření nezbytná k obnovení

stability a likvidity tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny.

Zjistí-li správce její předlužení, oznámí tuto skutečnost bez

zbytečného odkladu České národní bance a poskytne jí podklady

osvědčující takovou skutečnost. Správce informuje Českou národní banku

o významných skutečnostech a postupech souvisejících s jeho činností v

rozsahu a ve lhůtách stanovených v rozhodnutí podle § 99 odst. 2 nebo

na její vyžádání. K přijetí zásadního opatření je nutný souhlas České

národní banky.



(2) Je-li důvodem zavedení nucené správy nižší disponibilní míra

solventnosti tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny, než je výše

jejího garančního fondu, předloží správce do 1 měsíce ode dne jejího

zavedení České národní bance ke schválení krátkodobý finanční plán. Pro

jeho obsah se použije obdobně § 98 odst. 2 až 4. Krátkodobý finanční

plán musí být koncipován tak, aby zajistil nejpozději do 6 měsíců ode

dne jeho schválení Českou národní bankou navýšení disponibilní míry

solventnosti alespoň na úroveň garančního fondu.



(3) Česká národní banka správce odvolá, jestliže v době výkonu nucené

správy přestane splňovat některou z podmínek pro výkon této činnosti

nebo jestliže neplní povinnosti stanovené mu tímto zákonem nebo

rozhodnutím České národní banky, kterým se zavádí nucená správa. To

platí obdobně i pro činnost jeho zástupce. Podání rozkladu proti

rozhodnutí o odvolání správce nebo jeho zástupce nemá odkladný účinek.



(4) Správce vykonává své pravomoci podle tohoto zákona i na území

jiných členských států s výjimkou prostředků a pravomocí, k nimž jsou

příslušné soudy nebo správní orgány příslušného členského státu.

Správce se prokazuje úředně ověřenou kopií rozhodnutí o svém jmenování

bez jejího vyššího ověření s překladem do úředního jazyka daného státu,

pokud je vyžadován.



(5) Při výkonu svých pravomocí na území členských států se správce řídí

právním řádem příslušného členského státu, zejména ohledně postupů při

prodeji majetku a při poskytování informací zaměstnancům. Jestliže je

to podle právních předpisů příslušného členského státu potřebné k

plnění účelu nucené správy, správce požádá, aby údaj o zavedení nucené

správy byl zapsán v katastru nemovitostí, obchodním rejstříku nebo v

jiném veřejném rejstříku tohoto státu. Náklady na provedení zápisu jdou

k tíži tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny, vůči níž byla

nucená správa zavedena.



(6) Při výkonu svých pravomocí na území třetích států správce postupuje

podle odstavců 4 a 5 přiměřeně v souladu s právním řádem daného třetího

státu a postupuje v součinnosti s příslušným orgánem dohledu tohoto

státu.



§ 102



Pozastavení oprávnění k uzavírání pojistných nebo zajišťovacích smluv a

rozšiřování závazků již převzatých



(1) Česká národní banka může pozastavit tuzemské pojišťovně oprávnění k

uzavírání pojistných nebo zajišťovacích smluv a rozšiřování závazků již

převzatých nebo tuzemské zajišťovně oprávnění k uzavírání zajišťovacích

smluv a rozšiřování závazků již převzatých v souvislosti se zavedením

nucené správy nebo jestliže je ohrožena splnitelnost jejích závazků a

předchozí opatření k nápravě uložená Českou národní bankou nevedla ke

zlepšení její hospodářské situace. To platí obdobně v případě

pojišťovny z třetího státu nebo zajišťovny z třetího státu.



(2) Pozastavení oprávnění podle odstavce 1 se může týkat části nebo

celkového rozsahu Českou národní bankou povolené činnosti. Tuto

skutečnost Česká národní banka uveřejní způsobem umožňujícím dálkový

přístup a informuje o tom veřejnost prostřednictvím hromadných

sdělovacích prostředků.



§ 103



Převod pojistného kmene



(1) Česká národní banka může tuzemské pojišťovně nařídit převést na

jinou pojišťovnu pojistný kmen nebo jeho část, jestliže tato tuzemská

pojišťovna neplní opatření k nápravě uložená jí Českou národní bankou,

nebo v souvislosti



a) s ohrožením její schopnosti dostát svým závazkům,



b) se zavedením nucené správy,



c) s pozastavením oprávnění k uzavírání pojistných smluv a rozšiřování

závazků, nebo



d) s odnětím povolení k provozování pojišťovací činnosti.



(2) Ve lhůtě určené Českou národní bankou, která nesmí být kratší než

30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, kterým Česká národní

banka předávající pojišťovně nařídila převést pojistný kmen nebo jeho

část, předloží tato pojišťovna České národní bance ke schválení návrh

postupu převodu.



(3) K převodu pojistného kmene nebo jeho části, týkajícího se

pojistných smluv uzavřených na území České republiky, může dojít i na

základě žádosti předávající pojišťovny a přebírající pojišťovny o

schválení převodu pojistného kmene nebo jeho části, o které Česká

národní banka rozhodne ve lhůtě 60 dnů ode dne jejího podání,

nestanoví-li tento zákon jinak.



(4) Přebírající pojišťovnou může být pouze pojišťovna, které bylo

uděleno povolení k provozování pojišťovací činnosti v rozsahu

pojistných odvětví, do kterých spadají pojistná nebezpečí, jež jsou

pojištěna pojistnými smlouvami, které jsou předmětem převodu. Jde-li o

převod pojistných smluv uzavřených na území České republiky, může být

přebírající pojišťovnou pouze tuzemská pojišťovna, pojišťovna z jiného

členského státu působící na území České republiky v souladu s tímto

zákonem a za podmínky zřízení pobočky na území České republiky také

pojišťovna z třetího státu.



(5) Účastníkem řízení o schválení převodu pojistného kmene nebo jeho

části je předávající pojišťovna a přebírající pojišťovna. V případě

podle odstavce 2 se přebírající pojišťovna stává účastníkem tohoto

řízení dnem uzavření dohody o převodu pojistného kmene nebo jeho části

s předávající pojišťovnou.



(6) Žádost o schválení převodu pojistného kmene nebo jeho části Česká

národní banka zamítne, jestliže by tímto převodem byla ohrožena

splnitelnost závazků vyplývajících z pojistných smluv, které jsou

předmětem převodu, nebo stabilita přebírající pojišťovny, anebo

stabilita předávající pojišťovny, jde-li o žádost podle odstavce 3.



(7) Pojišťovně z třetího státu lze nařídit převést na jinou pojišťovnu

pojistný kmen nebo jeho část pouze ve vztahu k té části pojistného

kmene, která se vztahuje k její pojišťovací činnosti na území České

republiky, a to z důvodů uvedených v odstavci 1 s výjimkou písmene b) a

za podmínek uvedených v odstavcích 2, 4 a 5.



§ 104



(1) V dohodě o převodu pojistného kmene nebo jeho části předávající

pojišťovna a přebírající pojišťovna určí den, ke kterému má dojít k

převodu. Pokud by tento den předcházel dni nabytí právní moci

rozhodnutí České národní banky o schválení převodu pojistného kmene

nebo jeho části, Česká národní banka tímto rozhodnutím určí den, ke

kterému dojde k převodu pojistného kmene nebo jeho části, a to nejdříve

po uplynutí 30 dnů ode dne vydání tohoto rozhodnutí.



(2) Předávající pojišťovna v návrhu postupu podle § 103 odst. 2 nebo

žádosti podle § 103 odst. 3 uvede



a) důvody převodu pojistného kmene nebo jeho části, jedná-li se o

převod na základě žádosti pojišťovny,



b) charakter a výši prostředků týkajících se uzavřených pojistných

smluv, které jsou předmětem převodu pojistného kmene nebo jeho části,



c) předpokládané změny ve svém hospodaření jako důsledek převodu

pojistného kmene nebo jeho části včetně předpokládaného vývoje

solventnosti nebo upravené míry solventnosti a změn stavu technických

rezerv v prvních 3 účetních obdobích po tomto převodu.



(3) Předávající pojišťovna přiloží k údajům podle odstavce 2 dohodu o

převodu pojistného kmene nebo jeho části mezi předávající pojišťovnou a

přebírající pojišťovnou a přehled jednotlivých položek aktiv určených k

plnění závazků vzniklých z předávaného pojistného kmene nebo jeho části

a způsob jejich převodu.



(4) K návrhu postupu podle § 103 odst. 2 nebo žádosti podle § 103 odst.

3 přebírající pojišťovna přiloží



a) informace a doklady prokazující splnění provozních předpokladů pro

správu převáděného pojistného kmene nebo jeho části, a to v rozsahu

stanoveném vyhláškou,



b) přehled předpokládaných jednotlivých položek finančního umístění po

převodu pojistného kmene nebo jeho části,



c) předpokládané změny v jejím hospodaření jako důsledek převodu

pojistného kmene nebo jeho části, včetně předpokládaného vývoje

solventnosti nebo upravené míry solventnosti v prvních 3 účetních

obdobích po tomto převodu.



(5) Přebírající pojišťovna do 30 dnů ode dne nabytí právní moci

rozhodnutí České národní banky, kterým byl schválen převod pojistného

kmene nebo jeho části, uveřejní a písemně sdělí pojistníkům, jejichž

pojistných smluv se převod pojistného kmene týká, svoji obchodní firmu,

sídlo, popřípadě sídlo pobočky zřízené na území České republiky, a

další nezbytné informace související s plynulým pokračováním

převáděných pojistných smluv, včetně upozornění na jejich práva

související s převodem pojistné smlouvy na jinou pojišťovnu.



(6) Dnem, kdy došlo k převodu pojistného kmene nebo jeho části,

vstupuje přebírající pojišťovna do všech práv a povinností předávající

pojišťovny, které byly předmětem převodu pojistného kmene nebo jeho

části; smlouvy týkající se zprostředkování pojištění z převáděných

pojistných smluv uzavřené předávající pojišťovnou se tímto dnem

považují za smlouvy uzavřené přebírající pojišťovnou.



§ 105



Převod pojistného kmene nebo jeho části v rámci členských států



(1) Tuzemská pojišťovna je oprávněna převést pojistný kmen nebo jeho

část týkající se pojistných smluv uzavřených na základě práva zakládat

pobočky nebo svobody dočasně poskytovat služby na pojišťovnu z jiného

členského státu. Česká národní banka ve lhůtě 1 měsíce ode dne obdržení

žádosti o schválení převodu pojistného kmene nebo jeho části požádá o

stanovisko k tomuto převodu příslušný orgán dohledu členského státu,

kde vznikl závazek, nebo členského státu, ve kterém se nachází riziko.

Pro obsah této žádosti se použije § 104 odst. 2 a 3 obdobně. Česká

národní banka schválí žádost tuzemské pojišťovny o tento převod poté,

kdy obdrží souhlasné stanovisko příslušného orgánu dohledu členského

státu, kde vznikl závazek, nebo členského státu, ve kterém se nachází

riziko, anebo marným uplynutím 3 měsíců ode dne odeslání žádosti České

národní banky o vyjádření stanoviska k převodu pojistného kmene nebo

jeho části, a to za podmínky, že příslušný orgán dohledu domovského

členského státu přebírající pojišťovny potvrdí, že po zohlednění

převodu bude tato přebírající pojišťovna splňovat požadovanou míru

solventnosti.



(2) Převod pojistného kmene nebo jeho části, týkající se pojistných

smluv uzavřených na území České republiky pojišťovnou z jiného

členského státu, a to buď podle práva zakládat pobočky nebo podle

svobody dočasně poskytovat služby, předběžně konzultuje tato pojišťovna

prostřednictvím příslušného orgánu dohledu domovského členského státu s

Českou národní bankou. Byla-li Česká národní banka požádána o vyjádření

svého stanoviska k převodu pojistného kmene nebo jeho části příslušným

orgánem dohledu členského státu předávající pojišťovny z jiného

členského státu, vyjádří své stanovisko do 3 měsíců ode dne obdržení

žádosti; nevyjádří-li se Česká národní banka v této lhůtě, považuje se

to za souhlas s takovým převodem.



(3) Převod pojistného kmene nebo jeho části podle odstavce 1 tuzemská

pojišťovna uveřejní v členském státu závazku nebo v členském státu, kde

je umístěno riziko, a to způsobem stanoveným právním předpisem tohoto

členského státu. Převod pojistného kmene nebo jeho části podle odstavce

2 pojišťovna z jiného členského státu uveřejní způsobem podle § 104

odst. 5. Dnem, ke kterému dojde k převodu pojistného kmene nebo jeho

části podle odstavce 2, vstupuje přebírající pojišťovna do všech práv a

povinností předávající pojišťovny, které byly předmětem převodu.



§ 106



Převod kmene zajišťovacích smluv nebo jeho části



(1) Česká národní banka může tuzemské zajišťovně nebo tuzemské

pojišťovně nařídit převést na jinou zajišťovnu nebo pojišťovnu kmen

zajišťovacích smluv nebo jeho část, jestliže tato tuzemská zajišťovna

nebo tuzemská pojišťovna neplní opatření k nápravě uložená jí Českou

národní bankou, nebo v souvislosti



a) s ohrožením její schopnosti dostát svým závazkům z provozované

zajišťovací činnosti,



b) se zavedením nucené správy,



c) s pozastavením oprávnění k uzavírání zajišťovacích smluv a

rozšiřování závazků z nich vyplývajících,



d) odnětím povolení k provozování zajišťovací činnosti.



(2) Ve lhůtě určené Českou národní bankou, která nesmí být kratší než

30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, kterým Česká národní

banka nařídila předávající zajišťovně nebo pojišťovně převést kmen

zajišťovacích smluv nebo jeho část, předávající zajišťovna nebo

pojišťovna předloží České národní bance ke schválení návrh postupu

převodu.



(3) K převodu kmene zajišťovacích smluv nebo jeho části může dojít i na

základě žádosti předávající a přebírající zajišťovny nebo pojišťovny o

schválení tohoto převodu, o které Česká národní banka rozhodne ve lhůtě

60 dnů od jejího podání, nestanoví-li tento zákon jinak. V dohodě o

převodu kmene zajišťovacích smluv nebo jeho části předávající a

přebírající zajišťovna nebo pojišťovna určí den, ke kterému má dojít k

převodu. Pokud by tento den předcházel dni nabytí právní moci

rozhodnutí České národní banky o schválení převodu kmene zajišťovacích

smluv nebo jeho části, Česká národní banka tímto rozhodnutím určí den,

ke kterému dojde k převodu kmene zajišťovacích smluv, a to nejdříve po

uplynutí 30 dnů ode dne vydání tohoto rozhodnutí.



(4) Přebírající zajišťovnou nebo pojišťovnou může být pouze zajišťovna

nebo pojišťovna, které bylo uděleno povolení k provozování zajišťovací

činnosti v rozsahu zajištění, které je předmětem převodu kmene

zajišťovacích smluv.



(5) Účastníkem řízení o schválení převodu kmene zajišťovacích smluv

nebo jeho části je předávající a přebírající zajišťovna nebo

pojišťovna. V případě podle odstavce 2 se přebírající zajišťovna nebo

pojišťovna stává účastníkem tohoto řízení dnem uzavření dohody o

převodu kmene zajišťovacích smluv nebo jeho části s předávající

zajišťovnou nebo pojišťovnou.



(6) Zajišťovně z třetího státu nebo pojišťovně z třetího státu lze

nařídit převést na jinou pojišťovnu kmen zajišťovacích smluv nebo jeho

část pouze ve vztahu k té části kmene zajišťovacích smluv, která se

vztahuje k její zajišťovací činnosti na území České republiky, a to z

důvodů uvedených v odstavci 1 s výjimkou písmene b) a za podmínek

uvedených v odstavcích 2, 4 a 5.



§ 107



(1) Žádost o schválení převodu kmene zajišťovacích smluv nebo jeho

části Česká národní banka zamítne, jestliže by tímto převodem byla

ohrožena splnitelnost závazků vyplývajících ze zajišťovacích smluv,

které jsou předmětem převodu kmene zajišťovacích smluv nebo jeho části,

nebo stabilita přebírající nebo předávající zajišťovny nebo pojišťovny,

jde-li o žádost podle § 106 odst. 3.



(2) Předávající zajišťovna nebo pojišťovna v návrhu postupu podle § 106

odst. 2 nebo žádosti podle § 106 odst. 3 uvede



a) důvody převodu kmene zajišťovacích smluv nebo jeho části, jedná-li

se o převod na základě žádosti zajišťovny nebo pojišťovny,



b) charakter a výši prostředků týkajících se uzavřených zajišťovacích

smluv, které jsou předmětem převodu,



c) předpokládané změny v jejím hospodaření jako důsledek převodu kmene

zajišťovacích smluv nebo jeho části včetně předpokládaného vývoje

solventnosti nebo upravené míry solventnosti v prvních 3 účetních

obdobích po tomto převodu.



(3) Předávající zajišťovna nebo pojišťovna přiloží k údajům podle

odstavce 2 dohodu o převodu kmene zajišťovacích smluv nebo jeho části

mezi předávající a přebírající zajišťovnou nebo pojišťovnou a přehled

jednotlivých položek aktiv určených k plnění závazků vzniklých z

předávaného kmene zajišťovacích smluv nebo jeho části a způsob jejich

převodu.



(4) K návrhu postupu podle § 106 odst. 2 nebo žádosti podle § 106 odst.

3 přebírající zajišťovna nebo pojišťovna přiloží



a) informace a doklady prokazující splnění provozních předpokladů pro

správu převáděného kmene zajišťovacích smluv nebo jeho části, a to v

rozsahu stanoveném vyhláškou,



b) přehled předpokládaných jednotlivých položek finančního umístění po

převodu kmene zajišťovacích smluv nebo jeho části,



c) předpokládané změny v jejím hospodaření jako důsledek převodu kmene

zajišťovacích smluv nebo jeho části, včetně předpokládaného vývoje

solventnosti nebo upravené míry solventnosti po převodu v prvních 3

účetních obdobích po tomto převodu.



(5) Dnem, kterým dojde k převodu kmene zajišťovacích smluv nebo jeho

části, vstupuje přebírající zajišťovna nebo pojišťovna do všech práv a

povinností předávající zajišťovny nebo pojišťovny, které byly předmětem

převodu; smlouvy týkající se zprostředkování zajištění z převáděných

zajišťovacích smluv uzavřené předávající zajišťovnou nebo pojišťovnou

se tímto dnem považují za smlouvy uzavřené přebírající zajišťovnou nebo

pojišťovnou.



§ 108



Převod kmene zajišťovacích smluv nebo jeho části v rámci členských

států



Tuzemská zajišťovna nebo tuzemská pojišťovna je oprávněna převést kmen

zajišťovacích smluv nebo jeho část, včetně smluv uzavřených na základě

práva zakládat pobočky nebo svobody dočasně poskytovat služby, na

zajišťovnu z jiného členského státu nebo na pojišťovnu z jiného

členského státu oprávněnou provozovat zajišťovací činnost. Česká

národní banka ve lhůtě 1 měsíce ode dne obdržení žádosti o schválení

převodu kmene zajišťovacích smluv nebo jeho části požádá o stanovisko k

tomuto převodu příslušný orgán dohledu domovského členského státu

přebírající zajišťovny nebo pojišťovny. Pro obsah této žádosti se

použije § 107 odst. 2 a 3 obdobně. Česká národní banka žádost schválí,

pokud tento příslušný orgán dohledu potvrdí, že po zohlednění převodu

bude přebírající zajišťovna nebo pojišťovna splňovat podmínky

solventnosti.



§ 109



Informační povinnosti České národní banky



(1) Má-li Česká národní banka rozhodnout o



a) uložení předběžného opatření podle § 97 odst. 1 nebo 2,



b) zavedení nucené správy v tuzemské pojišťovně nebo v tuzemské

zajišťovně,



c) pozastavení oprávnění k uzavírání pojistných nebo zajišťovacích

smluv a rozšiřování závazků již převzatých v tuzemské pojišťovně nebo o

pozastavení oprávnění k uzavírání zajišťovacích smluv a k rozšiřování

závazků v tuzemské zajišťovně,



d) převodu pojistného kmene nebo jeho části tuzemské pojišťovny, nebo



e) převodu kmene zajišťovacích smluv tuzemské pojišťovny nebo tuzemské

zajišťovny,

informuje o tomto svém záměru před vydáním rozhodnutí příslušné orgány

dohledu členských států, na jejichž území tato pojišťovna nebo

zajišťovna vykonávala svoji činnost, a o možných dopadech tohoto

rozhodnutí, zejména jeho vlivu na příslušné pojistné smlouvy a

pohledávky z pojištění z nich vyplývající nebo na plnění ze

zajišťovacích smluv.



(2) Pohledávkou z pojištění podle odstavce 1 se rozumí částky, které

pojistníkům, oprávněným osobám nebo poškozeným s přímým právem

přihlásit pohledávku proti pojišťovně pojišťovna dluží a které vznikly

z pojištění, včetně těch nevyplacených odložených částek, pokud nejsou

v dané době známy některé části dluhu. Pojistné, které před zahájením

likvidačního řízení pojišťovna dluží v důsledku neuzavření nebo zrušení

pojistných smluv nebo činností uvedených v části A bodech V až VIII

přílohy č. 1 k tomuto zákonu v souladu s právem, kterým se tyto smlouvy

nebo činnosti řídí, se také považuje za pohledávku z pojištění.



Díl 2



Výkon dohledu ve vztahu k činnosti pojišťovny z jiného členského státu

a činnosti zajišťovny z jiného členského státu na území České republiky



§ 110



Výkon dohledu ve vztahu k činnosti pojišťovny z jiného členského státu



(1) Zjistí-li Česká národní banka, že pojišťovna z jiného členského

státu, která provozuje na území České republiky svoji pojišťovací nebo

zajišťovací činnost na základě práva zřizovat pobočky nebo na základě

svobody dočasně poskytovat služby, neplní povinnosti, které se na tuto

činnost v České republice vztahují, uloží této pojišťovně, aby ve lhůtě

stanovené Českou národní bankou odstranila zjištěné nedostatky.



(2) Neodstraní-li pojišťovna z jiného členského státu ve stanovené

lhůtě nedostatky podle odstavce 1, informuje Česká národní banka o této

skutečnosti příslušný orgán dohledu domovského členského státu.



(3) Pokud opatření, přijatá příslušným orgánem dohledu domovského

členského státu, nevedou k odstranění zjištěných nedostatků v činnosti

pojišťovny z jiného členského státu, nebo nebyla-li přijata žádná

opatření, Česká národní banka uloží takové pojišťovně pokutu nebo jí

zakáže uzavírat na území České republiky nové pojistné smlouvy nebo

zajišťovací smlouvy a rozšiřovat závazky z těchto již uzavřených smluv.

O tomto rozhodnutí informuje Česká národní banka příslušný orgán

dohledu domovského členského státu.



(4) Nesnese-li věc odkladu, postupuje Česká národní banka podle

odstavce 3 bez použití postupu podle odstavců 1 a 2.



§ 111



Výkon dohledu ve vztahu k činnosti zajišťovny z jiného členského státu



(1) Zjistí-li Česká národní banka, že zajišťovna z jiného členského

státu provozuje na území České republiky svoji činnost v rozporu s

tímto zákonem nebo jiným právním předpisem, kterým je povinna se ve své

činnosti řídit, vyzve tuto zajišťovnu, aby odstranila zjištěné

nedostatky. Současně o tom informuje příslušný orgán domovského

členského státu.



(2) Pokud přes opatření učiněná příslušným orgánem dohledu domovského

členského státu nebo jestliže uvedená opatření nejsou dostatečná a

zajišťovna podle odstavce 1 nadále porušuje právní předpisy, Česká

národní banka uloží takové zajišťovně pokutu nebo jí zakáže uzavírání

nových zajišťovacích smluv na území České republiky. O tomto rozhodnutí

informuje Česká národní banka příslušný orgán dohledu domovského

členského státu.



§ 112



Oznámení o zavedení reorganizačního opatření nebo prohlášení úpadku



(1) Obdrží-li Česká národní banka oznámení o zavedení reorganizačního

opatření nebo o prohlášení úpadku pojišťovny z jiného členského státu

nebo zajišťovny z jiného členského státu, uveřejní toto oznámení v

českém jazyce způsobem umožňujícím dálkový přístup a současně

prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků. Obsahem oznámení

musí být zejména



a) údaje potřebné k identifikaci osoby, vůči níž bylo reorganizační

opatření zavedeno, nebo na niž byl prohlášen konkurs, včetně informace

o zavedení reorganizačního opatření nebo prohlášení úpadku,



b) orgán domovského členského státu, který je příslušný k provádění

reorganizačního opatření či řešení úpadku, včetně jeho adresy,



c) rozhodné právo, jímž se provádění reorganizačního opatření nebo

řešení úpadku řídí,



d) údaje o osobě pověřené prováděním reorganizačního opatření nebo

řešením úpadku.



(2) Reorganizačním opatřením se pro účely tohoto zákona rozumí opatření

podle směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující reorganizaci a

likvidaci pojišťoven^31).



(3) Česká národní banka omezí nebo zakáže na základě žádosti

příslušného orgánu domovského členského státu volné nakládání s

majetkem pojišťovny z členského státu, která provozuje pojišťovací nebo

zajišťovací činnost na území České republiky prostřednictvím své

pobočky, nebo zajišťovny z členského státu, která provozuje zajišťovací

činnost na území České republiky prostřednictvím své pobočky. Omezit

nebo zakázat volné nakládání s majetkem lze pouze u toho majetku, který

byl příslušným orgánem domovského členského státu pro tento účel určen.



Díl 3



Opatření k nápravě ve vztahu k činnosti pojišťovny z třetího státu a

činnosti zajišťovny z třetího státu na území České republiky



§ 113



Rozsah a obsah opatření k nápravě



(1) Česká národní banka uloží opatření k nápravě zjištěných nedostatků

včetně určení přiměřené lhůty k odstranění těchto nedostatků,

zjistí-li, že pojišťovna z třetího státu nebo zajišťovna z třetího

státu porušila povinnosti stanovené tímto zákonem nebo jiným právním

předpisem. To platí i v případě porušení povinnosti stanovené právním

předpisem jiného členského státu, pokud je Česká národní banka

příslušným orgánem dohledu podle § 35.



(2) Česká národní banka nařídí pojišťovně z třetího státu nebo

zajišťovně z třetího státu ve stanovené lhůtě provedení změny



a) v osobě vedoucího její pobočky,



b) odpovědného pojistného matematika, nebo



c) škodního zástupce jmenovaného pro vyřizování nároků z pojištění

odpovědnosti z provozu vozidla,



jestliže jí zjištěné nedostatky v činnosti této pojišťovny nebo

zajišťovny souvisí s výkonem činnosti osoby podle písmen a), b) nebo

c).



(3) Pokud Česká národní banka zjistí v hospodaření pojišťovny z třetího

státu nebo zajišťovny z třetího státu nedostatky, které by mohly

ohrozit nebo ohrožují splnitelnost jejích závazků, svým rozhodnutím v

závislosti na charakteru zjištěných nedostatků



a) nařídí předložení ozdravného plánu,



b) omezí nebo zakáže volné nakládání s jejím majetkem umístěným na

území České republiky nebo na zemí jiných členských států,



c) pozastaví oprávnění k uzavírání pojistných smluv nebo oprávnění k

uzavírání zajišťovacích smluv a k rozšiřování závazků již převzatých,



d) nařídí převedení jejího pojistného kmene nebo jeho části na jinou

pojišťovnu, nebo



e) nařídí převedení jejího kmene zajišťovacích smluv nebo jeho části na

jinou pojišťovnu nebo zajišťovnu.



(4) Je-li ohrožena splnitelnost závazků pojišťovny z třetího státu,

odejme Česká národní banka této pojišťovně zvýhodnění, která jí podle §

35 udělila.



(5) Pro rozhodnutí podle odstavců 2 a 3 se § 97, 98, 102 až 104, 106 a

107 použijí obdobně, a to pouze pro tu část činnosti pojišťovny z

třetího státu nebo zajišťovny z třetího státu, která podle tohoto

zákona podléhá dohledu České národní banky.



(6) Účastníkem řízení podle odstavců 1 až 4 je pouze dotčená pojišťovna

z třetího státu nebo zajišťovna z třetího státu. Řízení podle odstavce

1 může být zahájeno též doručením rozhodnutí o uložení opatření k

nápravě zjištěných nedostatků, hrozí-li nebezpečí z prodlení.



§ 114



Součinnost s orgány dohledu jiných států



(1) Česká národní banka informuje příslušný orgán dohledu státu, ve

kterém má pojišťovna z třetího státu své sídlo nebo zajišťovna z

třetího státu své sídlo, a členského státu, na jehož území provozuje

taková pojišťovna nebo zajišťovna svoji činnost, o všech uložených

opatřeních k nápravě zjištěných nedostatků. Rozhodla-li Česká národní

banka o omezení nebo zákazu volného nakládání s majetkem pojišťovny z

třetího státu umístěným na území jiných členských států, požádá bez

zbytečného odkladu orgány dohledu těchto jiných členských států o

přijetí stejných opatření na jejich území.



(2) Česká národní banka oznámí všem příslušným orgánům dohledu

členských států své rozhodnutí o odnětí zvýhodnění uděleného pojišťovně

z třetího státu podle § 35, a to bez zbytečného odkladu.



(3) Obdrží-li Česká národní banka oznámení o zavedení reorganizačního

opatření nebo prohlášení konkursu na pojišťovnu z třetího státu nebo

zajišťovnu z třetího státu, která provozuje svoji činnost na území

České republiky, uveřejní toto oznámení v českém jazyce způsobem

umožňujícím dálkový přístup a současně prostřednictvím veřejných

sdělovacích prostředků. Pro obsah tohoto oznámení platí obdobně § 112

odst. 1.



(4) Česká národní banka omezí nebo zakáže volné nakládání s majetkem

pojišťovny z třetího státu nebo zajišťovny z třetího státu, která

provozuje pojišťovací činnost na území České republiky prostřednictvím

své pobočky, také na základě žádosti příslušného orgánu dohledu státu

jejího sídla. Ustanovení § 112 odst. 3 platí v tomto případě obdobně.



§ 115



Informační povinnosti



Nestanoví-li tento zákon jinak, předkládá pojišťovna z třetího státu a

zajišťovna z třetího státu České národní bance informace o své činnosti

na území České republiky, a to způsobem, v rozsahu a ve lhůtách

stanovených vyhláškou. To platí obdobně pro činnost pojišťovny z

třetího státu na území jiných členských států, je-li Česká národní

banka příslušným orgánem dohledu podle § 35.



Díl 4



Odnětí povolení



§ 116



Odnětí povolení tuzemské pojišťovně a tuzemské zajišťovně



(1) Česká národní banka odejme tuzemské pojišťovně nebo tuzemské

zajišťovně povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací

činnosti, které jí udělila, jestliže



a) je tato pojišťovna nebo zajišťovna předlužena; pojišťovna nebo

zajišťovna je předlužena, má-li více věřitelů a souhrn všech jejích

závazků převyšuje hodnotu jejího majetku,



b) uložená opatření k nápravě nevedla k obnovení její platební

schopnosti,



c) získala povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti

na základě nesprávně uvedených údajů rozhodných pro udělení tohoto

povolení,



d) do 1 roku od nabytí právní moci rozhodnutí, kterým jí bylo uděleno

povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti,

nezahájila svoji činnost,



e) neprovozuje pojišťovací nebo zajišťovací činnost déle než 6 měsíců,



f) přemístila svoje sídlo mimo území České republiky nebo přestala na

tomto území provozovat svoji činnost nebo ji provozuje v rozsahu, který

jí neumožňuje řádné rozložení převzatých pojistných nebo zajistných

rizik, nebo



g) o to tato pojišťovna nebo zajišťovna požádá.



(2) Česká národní banka odejme tuzemské pojišťovně nebo tuzemské

zajišťovně povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací

činnosti, které jí udělila, jestliže



a) již nesplňuje některou z podmínek pro provozování pojišťovací nebo

zajišťovací činnosti,



b) porušuje závažným způsobem povinnosti stanovené tímto zákonem a

uložená opatření nebo uložení pokuty Českou národní bankou nevedly k

nápravě, nebo



c) její finanční situace nezaručuje trvalou splnitelnost jejích závazků

z pojišťovací nebo zajišťovací činnosti.



(3) Okamžikem nabytí právní moci rozhodnutí České národní banky o

odnětí povolení vstupuje tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna

do likvidace, s výjimkou případů uvedených v § 118 odst. 1. To neplatí

v případě odnětí povolení podle odstavce 1 písm. g), jestliže se jedná

o přeměnu tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny podle zákona

upravujícího přeměny obchodních společností a družstev.



(4) Tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna, které bylo odňato

povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, se i

nadále řídí tímto zákonem. Tato pojišťovna však nemůže uzavírat

pojistné smlouvy, smlouvy o zprostředkování pojištění, prodlužovat

pojistné smlouvy již uzavřené nebo zvyšovat pojistné částky nebo limity

pojistného plnění. Tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna, které

bylo odňato povolení k provozování zajišťovací činnosti, nemůže

přebírat do zajištění nová pojistná nebo zajistná rizika ani

prodlužovat již uzavřené zajišťovací smlouvy, kterými převzala do

zajištění tato rizika, nebo zvyšovat u těchto smluv svůj podíl na krytí

takových rizik. Tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna může

uzavírat zajišťovací smlouvy pouze pro krytí pojistných nebo zajistných

rizik, která na sebe převzala z provozovaného pojištění nebo zajištění

přede dnem, ke kterému jí bylo odňato povolení k provozování této

činnosti.



§ 117



Odnětí povolení pojišťovně z třetího státu a zajišťovně z třetího státu



(1) Česká národní banka odejme pojišťovně z třetího státu nebo

zajišťovně z třetího státu povolení k provozování pojišťovací nebo

zajišťovací činnosti, které jí udělila, z důvodů uvedených v § 116

odst. 1 písm. a) až e) a g) a § 116 odst. 2 a také, jestliže jí bylo

odňato povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti



a) v jiném členském státě z důvodu její nedostatečné solventnosti, nebo



b) v zemi jejího sídla.



(2) O svém rozhodnutí, kterým bylo pojišťovně z třetího státu nebo

zajišťovně z třetího státu odňato povolení k provozování pojišťovací

činnosti na území České republiky, informuje Česká národní banka

příslušný orgán dohledu státu, ve kterém má tato pojišťovna své sídlo.



(3) Pojišťovna z třetího státu nebo zajišťovna z třetího státu, které

bylo odejmuto povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací

činnosti na území České republiky prostřednictvím pobočky, se i nadále

řídí tímto zákonem. Tato pojišťovna však nemůže na území České

republiky uzavírat pojistné smlouvy, zprostředkovatelské smlouvy,

prodlužovat pojistné smlouvy již uzavřené nebo zvyšovat pojistné částky

nebo limity pojistného plnění. Pojišťovna z třetího státu nebo

zajišťovna z třetího státu, které bylo odňato povolení k provozování

zajišťovací činnosti, nemůže na území České republiky přebírat do

zajištění nová pojistná nebo zajistná rizika ani prodlužovat již

uzavřené zajišťovací smlouvy, kterými převzala do zajištění taková

rizika, nebo zvyšovat u těchto smluv svůj podíl na krytí těchto rizik s

výjimkou zajišťovacích smluv určených k jejich krytí, která na sebe

převzala z provozovaného pojištění nebo zajištění přede dnem, ke

kterému jí bylo odejmuto povolení k provozování této činnosti.



(4) Odejme-li Česká národní banka pojišťovně z třetího státu zvýhodnění

podle § 35, vyrozumí Česká národní banka příslušné orgány dohledu

ostatních členských států, kde pojišťovna působí, aby tyto orgány mohly

přijmout příslušná opatření.



§ 118



Společná ustanovení k odnětí povolení



(1) Česká národní banka je oprávněna změnit tuzemské pojišťovně,

tuzemské zajišťovně, pojišťovně z třetího státu nebo zajišťovně z

třetího státu rozsah povolení k provozování pojišťovací nebo

zajišťovací činnosti odnětím části jí Českou národní bankou uděleného

povolení, a to odnětím povolení



a) k provozování pojišťovací činnosti podle jednoho nebo více

pojistných odvětví,



b) k provozování zajišťovací činnosti pro životní nebo neživotní

zajištění, pokud bylo zajišťovně nebo pojišťovně uděleno povolení k

provozování obou typů zajišťovací činnosti současně, nebo



c) k činnosti související s pojišťovací nebo zajišťovací činností,

jestliže tato pojišťovna nebo zajišťovna přestala splňovat některou z

podmínek stanovených tímto zákonem pro rozsah jí povolené činnosti,

přičemž je nepochybné, že tuto podmínku splní po změně rozsahu jí

povolené činnosti; v takovém případě se omezení činnosti podle § 116

odst. 4 a § 117 odst. 3 vztahují pouze na tu část činnosti, na kterou

se vztahuje rozhodnutí o odnětí povolení.



(2) Účastníkem řízení o odnětí povolení podle § 116 odst. 1 nebo podle

§ 117 odst. 1 nebo o změně rozsahu uděleného povolení podle odstavce 1

je pouze dotčená pojišťovna nebo zajišťovna. Hrozí-li nebezpečí z

prodlení, může být vydání rozhodnutí o odnětí povolení prvním úkonem v

řízení.



(3) Rozhodnutí o odnětí povolení, které nabylo právní moci, Česká

národní banka uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup do 30 dnů

ode dne nabytí jeho právní moci a informuje o něm veřejnost

prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků.



(4) V případě odnětí povolení tuzemské pojišťovně nebo tuzemské

zajišťovně informuje Česká národní banka o tomto rozhodnutí příslušné

orgány dohledu ostatních členských států. Společně s těmito orgány

dohledu přijme opatření nutná k ochraně účastníků pojištění, zejména s

cílem zabránit dalšímu působení tuzemské pojišťovny nebo tuzemské

zajišťovny jak na území České republiky, tak i v rámci jiných členských

států, a s cílem zabránit volnému nakládání s jejími aktivy. To platí

obdobně i v případě odnětí povolení pojišťovně z třetího státu nebo

zajišťovně z třetího státu, které bylo uděleno povolení k provozování

pojišťovací nebo zajišťovací činnosti i v jiném členském státě než

České republice.



(5) Je-li důvodem odnětí povolení předlužení tuzemské pojišťovny nebo

tuzemské zajišťovny nebo pobočky pojišťovny z třetího státu, anebo

pobočky zajišťovny z třetího státu, jehož důsledkem je podání

insolvenčního návrhu, informuje o této skutečnosti Česká národní banka

neprodleně po odnětí povolení orgány dohledu všech členských států.

Informace obsahuje i upozornění na možné dopady tohoto rozhodnutí.



HLAVA III



SPRÁVNÍ DELIKTY



§ 119



Přestupky



(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že jako



a) osoba, která navrhuje změnu v osobě člena statutárního nebo

dozorčího orgánu nebo v osobě prokuristy tuzemské pojišťovny nebo

zajišťovny uvede nepravdivý údaj v žádosti podané České národní bance

podle § 19 odst. 2 nebo podle § 41 odst. 1; týká-li se uvedený údaj

jiné osoby než té, která navrhuje změnu, musí se jednat o úmyslné

uvedení nepravdivého údaje,



b) osoba, která hodlá přímo nebo zprostředkovaně nabýt kvalifikovanou

účast v tuzemské pojišťovně nebo zajišťovně nebo zvýšit tuto svoji

účast tak, že její podíl na základním kapitálu nebo hlasovacích právech

dosáhne nebo překročí 20 %, 30 % nebo 50 %, anebo tak, že se tato

pojišťovna nebo zajišťovna stane její ovládanou osobou, v rozporu s §

24 odst. 1 nebo § 42 odst. 1 nepodá žádost o předchozí souhlas s

nabytím nebo zvýšením této účasti s výjimkou, kdy k nabytí nebo zvýšení

této účasti dojde přechodem práva, nebo v žádosti podané České národní

bance podle § 24 odst. 3 nebo podle § 42 odst. 3 uvede nepravdivý údaj,



c) osoba, která přímo nebo zprostředkovaně sníží nebo pozbude svoji

účast v tuzemské pojišťovně nebo v tuzemské zajišťovně, aniž tuto

skutečnost, v rozporu s § 27 odst. 1 nebo s § 45 odst. 1, oznámí České

národní bance,



d) osoba, která je v pojišťovně nebo zajišťovně ve funkci nebo v

postavení, se kterými tento zákon spojuje podmínku důvěryhodnosti a

která přestala splňovat některou z podmínek podle § 8 odst. 1 a 2 nebo

se dostala do střetu zájmů podle § 10, nesplnila povinnost oznámit tuto

skutečnost bez zbytečného odkladu této pojišťovně nebo zajišťovně a

současně České národní bance,



e) osoba náležící ke skupině nesplní povinnost poskytnout tuzemské

pojišťovně nebo tuzemské zajišťovně, která podle tohoto zákona podléhá

výkonu dohledu ve skupině, informace nezbytné pro výkon tohoto dohledu,

nebo povinnost poskytnout obdobné informace České národní bance,



f) osoba, která byla zapsána do seznamu odpovědných pojistných

matematiků, správců nebo likvidátorů, bezodkladně neoznámí České

národní bance změnu údajů a podmínek, za kterých byla zapsána do tohoto

seznamu,



g) jako zaměstnanec nebo bývalý zaměstnanec České národní banky

pověřený výkonem dohledu v pojišťovnictví, poruší povinnost zachovávat

mlčenlivost podle § 126, nebo



h) jako člen statutárního nebo dozorčího orgánu, zaměstnanec pojišťovny

nebo zajišťovny, likvidátor, správce nebo jeho zástupce podle § 100

nebo jako osoba činná pro pojišťovnu nebo zajišťovnu anebo jako osoba,

která byla členem statutárního nebo dozorčího orgánu, zaměstnancem

pojišťovny nebo zajišťovny, likvidátorem, správcem nebo jeho zástupcem

podle § 100 nebo osobou činnou pro pojišťovnu nebo zajišťovnu, poruší

povinnost zachovávat mlčenlivost podle § 127.



(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) a b) lze uložit pokutu do 1

000 000 Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. c) až e) pokutu do 500

000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. f) až h) pokutu do 50 000

Kč.



§ 120



Správní delikty právnických osob



(1) Právnická osoba se dopustí správního deliktu tím, že



a) uvede nepravdivý údaj v žádosti podle § 13 odst. 5, § 19 odst. 1, §

32 odst. 4, § 35 odst. 2, § 36 odst. 5, § 40 odst. 1, § 47 odst. 2, §

49 odst. 1 nebo 3, § 74 odst. 4, § 76 odst. 4 písm. b), § 88 odst. 1, §

92 odst. 2, § 103 odst. 3, § 105 odst. 1, § 106 odst. 3, § 108 nebo §

122 odst. 2,



b) jako osoba, která hodlá přímo nebo zprostředkovaně nabýt

kvalifikovanou účast v tuzemské pojišťovně nebo zajišťovně nebo zvýšit

tuto svoji účast tak, že její podíl na základním kapitálu nebo

hlasovacích právech dosáhne nebo překročí 20 %, 30 % nebo 50 %, anebo

tak, že se tato pojišťovna nebo zajišťovna stane její ovládanou osobou,

v rozporu s § 24 odst. 1 nebo § 42 odst. 1 nepodá žádost o předchozí

souhlas s nabytím nebo zvýšením této účasti s výjimkou, kdy k nabytí

nebo zvýšení této účasti dojde přechodem práva, nebo v žádosti podané

České národní bance podle § 24 odst. 3 nebo podle § 42 odst. 3 uvede

nepravdivý údaj,



c) jako osoba, která přímo nebo zprostředkovaně sníží nebo pozbude

svoji účast v tuzemské pojišťovně nebo v tuzemské zajišťovně, aniž tuto

skutečnost, v rozporu s § 27 odst. 1 nebo s § 45 odst. 1, oznámí České

národní bance, nebo



d) jako osoba, která je v pojišťovně nebo zajišťovně ve funkci nebo v

postavení, se kterými tento zákon spojuje podmínku důvěryhodnosti, a

která přestala splňovat některou z podmínek podle § 9 odst. 1,

nesplnila povinnost oznámit tuto skutečnost bez zbytečného odkladu této

pojišťovně nebo zajišťovně a současně České národní bance.



(2) Pojišťovna nebo zajišťovna se dopustí správního deliktu tím, že



a) provozuje pojišťovací nebo zajišťovací činnost v rozporu s povolením

k provozování těchto činností uděleným Českou národní bankou,



b) ve lhůtě podle § 12 odst. 3 nepředloží České národní bance ke

schválení jinou osobu, která má nahradit osobu ve funkci, která

ztratila svoji důvěryhodnost nebo se dostala do střetu zájmů,



c) ve stanovené lhůtě nesplní povinnosti uložené jí podle § 95, 110,

111 nebo § 113 Českou národní bankou při výkonu dohledu, nebo



d) v rozporu s § 6 odst. 3 využívá ke zprostředkování pojištění nebo

zajištění, anebo k činnosti samostatného likvidátora pojistných

událostí služeb osoby, která tuto činnost vykonává v rozporu se zákonem

upravujícím činnost pojišťovacích zprostředkovatelů a samostatných

likvidátorů pojistných událostí.



(3) Pojišťovna se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 56

odst. 4 při určení výše pojistného nebo pro výpočet pojistného plnění

použije hledisko odporující zásadě rovného zacházení.



(4) Tuzemská pojišťovna, tuzemská zajišťovna nebo tuzemská pojišťovací

holdingová osoba se dopustí správního deliktu tím, že



a) ustanoví do funkce osoby v jejím vedení osobu, které nebyl Českou

národní bankou udělen souhlas, nebo



b) nenahradí bez zbytečného odkladu osobu v jejím vedení, která

přestala splňovat některou z podmínek pro udělení souhlasu České

národní banky s výkonem její funkce ve vedení.



(5) Za správní delikt podle odstavce 1 nebo odstavce 2 písm. d) uloží

Česká národní banka pokutu do 1 000 000 Kč a za správní delikt podle

odstavce 2 písm. a) až c) a podle odstavce 4 pokutu do 50 000 000 Kč.

Za správní delikt podle odstavce 3 uloží Česká národní banka pokutu do

100 000 Kč, jde-li o opětovné nesplnění této povinnosti, pokutu do 500

000 Kč.



§ 121



Společná ustanovení k správním deliktům



(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že

vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení

právní povinnosti zabránila.



(2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti

správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a

k okolnostem, za nichž byl spáchán.



(3) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické

osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto

zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.



(4) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže

správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm

dozvěděl, nejpozději však do 3 let, v případě pojišťovny nebo

zajišťovny do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.



(5) Správní delikty podle tohoto zákona projednává Česká národní banka.

Náklady tohoto správního řízení vybírá a vymáhá Česká národní banka a

jejich úhrada je jejím příjmem.



(6) Pokuty za správní delikty uložené Českou národní bankou podle

tohoto zákona vybírá a vymáhá místně příslušný celní úřad. Příjem z

pokut je příjmem státního rozpočtu.



HLAVA IV



ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ VE VZTAHU K PŘEMĚNĚ A LIKVIDACI TUZEMSKÉ POJIŠŤOVNY

NEBO TUZEMSKÉ ZAJIŠŤOVNY



§ 122



Přeměna tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny



(1) K fúzi, rozdělení, změně právní formy tuzemské pojišťovny nebo

tuzemské zajišťovny nebo převodu jmění na pojišťovnu jako společníka

nebo převodu jmění tuzemské zajišťovny na zajišťovnu jako společníka

může dojít pouze po předchozím souhlasu České národní banky. Česká

národní banka konzultuje tento záměr před vydáním rozhodnutí s

příslušným orgánem dohledu v případě přeshraniční fúze a také s

příslušným orgánem dohledu, který vykonává dohled ve skupině, ke které

tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna náleží, není-li sama tímto

orgánem.



(2) Žádost o udělení souhlasu podle odstavce 1 obsahuje důvody

požadované přeměny, její účastníky a způsob provedení takové přeměny. K

žádosti tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna přiloží doklady

nezbytné pro posouzení možnosti požadované přeměny a jejího dopadu do

činnosti takové pojišťovny nebo zajišťovny zejména s ohledem na

zachování práv účastníků pojištění; obsah a náležitosti těchto dokladů

stanoví vyhláška.



(3) Nepřípustná je přeměna formou



a) fúze tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny s osobou, která

není pojišťovnou nebo zajišťovnou,



b) převodu jmění osoby, která vykonává jinou činnost než činnost

pojišťovací nebo zajišťovací nebo činnost s touto činností související,

na pojišťovnu nebo zajišťovnu jako společníka,



c) rozdělení tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny se vznikem

osoby, která není pojišťovnou nebo zajišťovnou, nebo



d) rozdělení tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny sloučením s

osobou, která není pojišťovnou nebo zajišťovnou.



(4) Tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna zašle České národní

bance na vědomí pozvánku na valnou hromadu, na jejíž program je

zařazeno jednání o její přeměně.



§ 123



Likvidace tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny



(1) Nedojde-li ke zrušení tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny

její fúzí s jinou pojišťovnou nebo zajišťovnou, nebo k jejímu zrušení

rozdělením, zrušuje se pojišťovna nebo zajišťovna s likvidací.



(2) Likvidátora jmenuje a odvolává Česká národní banka, která vede

seznam likvidátorů.



(3) Výši odměny likvidátora určuje Česká národní banka současně s jeho

jmenováním.



(4) Aktiva, jejichž zdrojem jsou technické rezervy, a aktiva ve výši

požadavku na garanční fond podle § 77, slouží přednostně pro vypořádání

nároků vyplývajících z pojišťovací nebo zajišťovací činnosti.



(5) Pro likvidaci tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny, které

nebylo před likvidací odňato povolení k provozování pojišťovací nebo

zajišťovací činnosti, platí § 116 odst. 4 obdobně. Vstup do likvidace

však nastává teprve dnem nabytí právní moci rozhodnutí, kterým Česká

národní banka této pojišťovně nebo zajišťovně odňala povolení k

provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti.



(6) V případě likvidace tuzemské pojišťovny musí být závazky vzniklé na

základě smluv uzavřených prostřednictvím poboček nebo na základě

svobody dočasně poskytovat služby plněny stejným způsobem jako závazky

vzniklé na základě jiných pojistných smluv této pojišťovny. To platí

obdobně v případě likvidace tuzemské zajišťovny.



(7) Závazky vzniklé z provozované pojišťovací činnosti se uspokojí bez

ohledu na národnost, státní příslušnost, pohlaví, bydliště nebo jiná

podobná kritéria.



(8) K výmazu tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny z obchodního

rejstříku je třeba souhlas České národní banky.



§ 124



Likvidátor



(1) Do seznamu likvidátorů Česká národní banka zapíše pouze fyzickou

osobu plně svéprávnou, splňující podmínky důvěryhodnosti a která má

vysokoškolské ekonomické nebo právnické vzdělání a praxi, nebo

právnickou osobu splňující podmínky důvěryhodnosti, kvalifikovanou v

oblasti ekonomiky pojišťoven nebo zajišťoven, anebo osobu s bydlištěm,

místem podnikání nebo sídlem v jiném členském státu, která se prokáže

oprávněním vydaným příslušným orgánem jiného členského státu tuto

činnost vykonávat, a to na její návrh. Seznam likvidátorů uveřejní

Česká národní banka způsobem umožňujícím dálkový přístup a tento seznam

aktualizuje v závislosti na provedených změnách.



(2) Rozsah údajů a dokladů, které je zájemce o zápis do tohoto seznamu

povinen České národní bance přiložit k žádosti o zápis, a rozsah údajů

zapisovaných do seznamu likvidátorů stanoví vyhláška.



(3) Osoba zapsaná do seznamu likvidátorů bezodkladně oznámí České

národní bance ztrátu své důvěryhodnosti a každou změnu údajů

zapisovaných do tohoto seznamu. Česká národní banka osobu zapsanou do

seznamu likvidátorů z tohoto seznamu vyškrtne, jestliže tato osoba

přestane splňovat některou z podmínek podle odstavce 1 nebo o to

požádá.



(4) Likvidátorem nemůže být jmenována osoba, která byla nebo je

auditorem zrušované pojišťovny nebo zajišťovny nebo se jakýmkoliv

způsobem na auditu podílela, nebo osoba, která je nebo byla v této

pojišťovně nebo zajišťovně odpovědným pojistným matematikem nebo

správcem, nebo k ní má nebo měla vztah, který by mohl být překážkou

řádného výkonu funkce likvidátora.



(5) Likvidátor předkládá České národní bance bez zbytečného odkladu

účetní závěrku a jiné výkazy a doklady zpracované v průběhu likvidace v

souladu se zákonem upravujícím právní poměry obchodních společností a

družstev, a na písemné vyžádání České národní banky další podklady

nezbytné k posouzení činnosti likvidátora a průběhu likvidace.



§ 125



Likvidace pobočky pojišťovny nebo zajišťovny z třetího státu



Ustanovení § 123 odst. 2 až 5 a § 124 se použijí obdobně i v případě

likvidace pobočky pojišťovny z třetího státu nebo pobočky zajišťovny z

třetího státu zřízené na území České republiky. V případě pojišťovny z

třetího státu, která založila své pobočky ve více členských státech,

koordinuje likvidátor svoji činnost s příslušnými orgány a osobami

odpovědnými za likvidaci poboček této pojišťovny v jiných členských

státech; pro účely likvidace se tyto pobočky posuzují samostatně.



ČÁST ČTVRTÁ



MLČENLIVOST



§ 126



Mlčenlivost



(1) Kontrolní pracovníci České národní banky pověření výkonem dohledu v

pojišťovnictví jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o

kterých se dozvěděli při své činnosti v rámci výkonu dohledu v oblasti

pojišťovnictví s výjimkou informací podaných v zobecněné nebo celkové

podobě, ze které není možno identifikovat jednotlivou osobu, které se

informace týká. Tato povinnost trvá i po skončení pracovněprávního

vztahu. Povinnost zachovávat mlčenlivost platí i pro členy poradních

orgánů a další osoby zúčastněné při výkonu dohledu.



(2) Osoby uvedené v odstavci 1 nesmějí využívat informace, které

získaly při výkonu své funkce nebo svého zaměstnání, pro sebe ani pro

jiného.



§ 127



Povinnost zachovávat mlčenlivost osob činných pro pojišťovnu nebo

zajišťovnu a dalších osob



(1) Členové statutárního a dozorčího orgánu a zaměstnanci pojišťovny a

zajišťovny, likvidátor, správce a jeho zástupce podle § 100, jakož i

osoby činné pro pojišťovnu nebo zajišťovnu, pojišťovací

zprostředkovatelé a samostatní likvidátoři pojistných událostí

zachovávají mlčenlivost o skutečnostech týkajících se pojištění

fyzických a právnických osob. Povinnost zachovávat mlčenlivost mají

tyto osoby i po skončení pracovního nebo jiného než pracovního poměru.



(2) Osoby podle odstavce 1 zachovávají mlčenlivost o činnosti

pojišťovny nebo zajišťovny a ve věcech s ní souvisejících, s výjimkou

informací podaných v souhrnné nebo celkové podobě, ze které není možno

identifikovat jednotlivou pojišťovnu nebo zajišťovnu, a to i po

skončení pracovního nebo jiného než pracovního poměru, na základě

kterého tuto činnost vykonávají.



(3) Fyzické osoby, které se při likvidaci pojišťovny nebo zajišťovny

seznámily s údaji, které jsou předmětem povinnosti zachovávat

mlčenlivost podle tohoto zákona, zachovávají o těchto skutečnostech

mlčenlivost.



§ 128



Výjimky z povinnosti zachovávat mlčenlivost



(1) Porušením povinnosti zachovávat mlčenlivost stanovené v § 127 není

poskytnutí informací se souhlasem osob, jichž se údaje týkají, a dále

poskytnutí informací na písemné vyžádání



a) České národní banky při výkonu dohledu podle tohoto zákona,



b) soudu,



c) orgánu činného v trestním řízení,



d) správce daně, poplatku nebo jiného obdobného peněžitého plnění pro

výkon jejich správy,



e) příslušného orgánu dohledu členského státu nebo třetího státu,

jestliže se jedná o pojištění sjednané pojišťovnou se sídlem na území

tohoto státu,



f) Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže,



g) orgánů sociálního zabezpečení ve věci řízení o pojistném na sociální

zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti nebo zdravotní

pojišťovny ve věci vymáhání náhrady nákladů na péči hrazenou ze

zdravotního pojištění vynaložených v důsledku protiprávního jednání

třetí osoby vůči pojištěnci,



h) Veřejného ochránce práv v souvislosti s šetřením podle zákona

upravujícího jeho působnost^32),



i) Národního bezpečnostního úřadu, zpravodajské služby nebo

Ministerstva vnitra při provádění bezpečnostního řízení podle zákona

upravujícího bezpečnostní způsobilost^33),



j) orgánu příslušnému rozhodovat o porušení povinnosti veřejných

funkcionářů podle zákona upravujícího ochranu utajovaných informací a

střet zájmů^34),



k) Úřadu pro ochranu osobních údajů,



l) soudního exekutora podle zákona upravujícího činnost soudních

exekutorů a exekuce,



a to za předpokladu, že se tyto požadované informace budou vztahovat ke

konkrétní osobě a lze je použít pouze ke splnění povinnosti vyplývající

z působnosti orgánu nebo úřadu podle písmen a) až j).



(2) Písemné vyžádání podle odstavce 1 musí obsahovat údaje, ze kterých

je zřejmý oprávněný důvod tohoto vyžádání. Informace podle odstavce 1

písm. l) se poskytuje za úhradu nákladů s tím spojených.



(3) Porušením povinnosti zachovávat mlčenlivost stanovené v § 126 a 127

není výměna informací mezi příslušnými orgány dohledu členských států a



a) orgány, které jsou odpovědné za výkon dohledu nad bankami nebo

obdobnými úvěrovými institucemi, a dalšími finančními institucemi a

úřady odpovědnými za dohled nad finančními trhy,



b) orgány a osobami působícími při likvidaci nebo úpadku pojišťovny,



c) osobami odpovědnými za provádění zákonem stanovených auditů

pojišťoven a dalších finančních institucí,



d) odpovědnými pojistnými matematiky a úřady odpovědnými za kontrolu

těchto pojistných matematiků při výkonu jejich činností,

a to za předpokladu, že právní úprava státu, ve kterém mají být tyto

informace zpracovány, odpovídá stejným podmínkám stanoveným tímto

zákonem; orgány a osoby, které získaly takové informace, zachovávají o

nich mlčenlivost.



(4) Česká národní banka informuje bez zbytečného odkladu příslušný

orgán dohledu podle odstavce 3 písm. a) o každé skutečnosti, kterou

považuje za podstatnou pro výkon dohledu tohoto příslušného orgánu. Na

vyžádání příslušného orgánu dohledu Česká národní banka sdělí

žádajícímu orgánu dohledu veškeré jí známé skutečnosti včetně výhrad k

posuzovaným osobám.



(5) Informace podle odstavců 3 a 4 musí být určeny výhradně pro výkon

dohledu. V případech, kdy informace pocházejí z jiného členského státu,

nemohou být poskytnuty jiné osobě nebo uveřejněny bez výslovného

souhlasu příslušného orgánu dohledu, který je poskytl, nebo pouze pro

takové účely, pro které tento orgán dal svůj souhlas. Tyto informace

mohou být sděleny pouze fyzické osobě určené úřadem nebo orgánem,

kterému se takové informace poskytují. Tento úřad nebo orgán sdělí

příslušnému orgánu dohledu jméno, popřípadě jména, příjmení a funkční

zařazení této fyzické osoby opravňující ji k přijetí takové informace.



(6) Porušením povinnosti zachovávat mlčenlivost není oznámení

pojišťovny nebo zajišťovny učiněné příslušným orgánům ve věci podezření

ze spáchání trestného činu nebo správního deliktu ani podání

vysvětlení, či svědecké výpovědi v trestním řízení, občanském soudním

řízení a ve správním řízení ze strany pojišťovny nebo zajišťovny nebo

osob pro ni činných, sdělení údajů nezbytných pro nakládání s

pohledávkami pojišťovny ani sdělení v souvislosti s převodem pojistného

kmene přebírající pojišťovně nebo v souvislosti s převodem kmene

zajišťovacích smluv přebírající zajišťovně nebo pojišťovně.



(7) Porušením povinnosti zachovávat mlčenlivost není též plnění

povinnosti vůči Ministerstvu financí vyplývající ze zákona upravujícího

některá opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a

financování terorismu^35) nebo ze zákona o provádění mezinárodních

sankcí^36) a pro účely analýz finančního trhu a přípravy právních

předpisů v oblasti finančního trhu.



ČÁST PÁTÁ



SPOLEČNÁ USTANOVENÍ



§ 129



(1) Při provozování neživotních pojištění, u kterých je povinnost

uzavřít pojistnou smlouvu stanovena zákonem, má v řízení správním i

soudním pojišťovna při šetření pojistné události postavení účastníka

řízení.



(2) Ministerstvo vnitra poskytuje České národní bance pro výkon její

působnosti podle tohoto zákona na její žádost veškeré údaje týkající se

fyzické osoby



a) z informačního systému evidence obyvatel o státních občanech České

republiky, o cizincích s povolením k pobytu na území České republiky a

o cizincích, kterým byl udělen azyl na území České republiky,



b) z registru rodných čísel o fyzických osobách, kterým bylo přiděleno

rodné číslo, avšak nejsou uvedeny v písmenu a).



(3) Údaje uvedené v odstavci 2 se České národní bance poskytují, je-li

to nezbytné pro ověření správnosti nebo získání údajů o fyzické osobě,

která má podle tohoto zákona prokázat České národní bance svoji

bezúhonnost nebo se kterou bylo zahájeno nebo má být zahájeno správní

řízení ve věci podezření ze spáchání přestupku podle tohoto zákona nebo

jedná-li se o správní řízení vedené Českou národní bankou, jehož je

tato fyzická osoba účastníkem, nebo pro splnění jiné povinnosti při

výkonu dohledu podle tohoto zákona.



(4) Ministerstvo vnitra poskytne na žádost pojišťovny údaje týkající se

fyzické osoby z informačního systému evidence obyvatel, a to



a) jméno, popřípadě jména, a příjmení,



b) datum narození nebo úmrtí,



c) adresu místa trvalého pobytu,

pokud takový požadavek souvisí s jí provozovanou pojišťovací nebo

zajišťovací činností.



(5) Ministerstvo vnitra poskytuje údaje uvedené v odstavcích 2 a 4

způsobem umožňujícím dálkový přístup. Z takto poskytnutých údajů lze v

konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou v daném

případě nezbytné.



(6) Za účelem prevence a odhalování pojistného podvodu a dalšího

protiprávního jednání se pojišťovny vzájemně informují a sdílejí

informace o skutečnostech týkajících se pojištění fyzických a

právnických osob a jeho zprostředkování, včetně informací o zmocněncích

účastníků pojištění a dalších osobách zúčastněných na škodné nebo

pojistné události, a to i prostřednictvím právnické osoby, která není

pojišťovnou, zajišťovnou ani pojišťovacím zprostředkovatelem.



(7) Ten, o kom se informace podle odstavce 6 vedou, má právo na

požádání seznámit se bezplatně s údaji, které jsou o něm vedeny.



(8) Pojišťovna přistupuje k získaným údajům jiné pojišťovny tak, jako

by šlo o údaje z její vlastní činnosti.



§ 129a



(1) Pojišťovna umožní na základě písemné žádosti oprávněné osoby, po

ukončení šetření pojistné události, nahlížet této osobě do spisu

vedeného pojišťovnou v souvislosti s touto událostí nebo obdobného

záznamu o průběhu šetření škodné události a pořizovat z něho za úplatu

výpisy nebo kopie, a to z těch záznamů, které se týkají důvodu

zamítnutí poskytnutí pojistného plnění nebo jeho výpočtu. Tím není

dotčena povinnost pojišťovny zachovávat mlčenlivost o skutečnostech

podle § 127.



(2) Pojišťovna žádosti podle odstavce 1 nevyhoví, pokud na základě

jejího písemného dotazu jí příslušný orgán z důvodu ohrožení řízení o

trestném činu nebo projednávání správního deliktu s nahlížením do spisu

pojišťovny sdělí písemně svůj nesouhlas. Pojišťovna je povinna odeslat

tento písemný dotaz příslušnému orgánu do 30 dnů ode dne podání žádosti

podle odstavce 1, pokud bylo v souvislosti s pojistnou událostí

zahájeno trestní nebo správní řízení.



§ 130



V případě právnické osoby se sídlem v zahraničí, která má podle tohoto

zákona doložit výpis z obchodního rejstříku nebo jiné obdobné evidence,

se předloží veřejná listina prokazující existenci právnické osoby a

údaj o její registraci, právní formě a názvu. Pokud tato listina

neobsahuje údaj o adrese sídla, statutárních orgánech nebo způsobu

jednání zahraniční právnické osoby, doloží se takový údaj jiným

průkazným způsobem. V případě, že statutárním orgánem zahraniční

právnické osoby je jiná právnická osoba, doloží se i výpis z obchodního

rejstříku právnické osoby nebo veřejná listina podle věty první, která

je tímto statutárním orgánem.



§ 131



Velká pojistná rizika v neživotním pojištění



(1) Velkými pojistnými riziky se rozumí



a) pojistná rizika spadající do pojistných odvětví neživotních

pojištění uvedených v části B bodech 4 až 7, 11 a 12 přílohy č. 1 k

tomuto zákonu,



b) pojistná rizika spadající do pojistných odvětví uvedených v části B

bodech 14 a 15 přílohy č. 1 k tomuto zákonu, jestliže se tato pojistná

rizika týkají profesionální činnosti pojistníka v oblasti průmyslové

nebo obchodní činnosti nebo svobodného povolání,



c) pojistná rizika spadající do pojistných odvětví uvedených v části B

bodech 3, 8, 9, 10, 13 a 16 přílohy č. 1 k tomuto zákonu, pokud

pojištěný překročí nejméně 2 z následujících limitů:



1. úhrn rozvahy 6 200 000 eur,



2. čistý obrat 12 800 000 eur,



3. průměrný roční přepočtený stav zaměstnanců za zdaňovací období 250.



(2) Jestliže pojištěný patří ke konsolidačnímu celku, pak se překročení

limitů podle odstavce 1 písm. c) posuzuje na základě konsolidovaných

účetních závěrek.



§ 132



Informační povinnost pojišťovny v případě pohromy



(1) Pojišťovna, která provozuje pojišťovací činnost podle pojistných

odvětví neživotních pojištění, vztahující se k pojištění majetku

sloužícímu k zabezpečení základních funkcí v území, poskytne, došlo-li

k živelní nebo jiné pohromě, která je mimořádnou událostí, na jejímž

základě byl vyhlášen stav nebezpečí nebo nouzový stav, České národní

bance na základě její písemné žádosti souhrnné informace o počtu a výši

nahlášených škod a o výši vyplacených pojistných plnění za škody

způsobené na pojištěném majetku, vymezeném zákonem upravujícím státní

pomoc při obnově území postiženého živelní nebo jinou pohromou^37). Tím

není dotčena povinnost zachovávat mlčenlivost o skutečnostech

týkajících se pojištění fyzických a právnických osob podle tohoto

zákona.



(2) V žádosti podle odstavce 1 Česká národní banka stanoví lhůtu k

poskytnutí informací a vymezí část území České republiky, které se

požadované informace týkají.



(3) Náklady spojené s plněním povinnosti podle odstavce 1 nese

pojišťovna, které vznikla povinnost poskytnout České národní bance

informace.



(4) Rozsah souhrnných informací uvedených v odstavci 1 v členění podle

příslušných odvětví pojištění vyhlásí Česká národní banka ve formě

úředního sdělení České národní banky ve Věstníku České národní banky.



(5) Česká národní banka předává průběžně informace podle odstavce 1 v

souhrnné podobě Ministerstvu financí, a to způsobem umožňujícím dálkový

přístup.



§ 132a



Povinné pojištění



(1) Stanoví-li právní předpis členského státu povinnost sjednat určité

pojištění, je tato povinnost splněna pouze tehdy, je-li pojistná

smlouva uzavřena v souladu s právními předpisy členského státu, které

se týkají tohoto soukromého pojištění. Nachází-li se pojistné riziko na

území více členských států, platí pro pojistnou smlouvu právo členského

státu, který povinnost sjednat určité pojištění ukládá.



(2) Je-li v členském státě, který ukládá povinnost sjednat určité

pojištění, uložena pojišťovně povinnost oznámit oprávněným orgánům

jakýkoli zánik soukromého pojištění, pak tento zánik může být vůči

poškozeným třetím osobám pojišťovnou namítán pouze za podmínek

stanovených právními předpisy tohoto státu.



§ 133



Výměna informací mezi příslušnými orgány dohledu



(1) Česká národní banka je oprávněna uzavřít smlouvu o spolupráci

zajišťující za podmínek stanovených tímto zákonem výměnu informací s

příslušným orgánem dohledu jiného státu.



(2) Česká národní banka je oprávněna informace, které získala podle

odstavce 1, použít pouze



a) pro kontrolu splnění podmínek pro zahájení pojišťovací činnosti a

pro kontrolu této činnosti, při sledování technických rezerv,

solventnosti, administrativních postupů a postupů účtování a vnitřních

kontrolních systémů,



b) v řízení před Českou národní bankou, nebo



c) při soudním řízení.



(3) Informace získané podle odstavce 1 a informace získané při výkonu

kontroly na místě smí být poskytnuty pouze s výslovným souhlasem České

národní banky nebo příslušného orgánu dohledu členského státu, ve

kterém byla tato kontrola provedena, a pouze pro takové účely, pro

které tento orgán dal svůj souhlas.



§ 134



Informace poskytované Komisi Evropských společenství



(1) Česká národní banka sděluje Komisi Evropských společenství

informace týkající se pojišťovnictví v souladu s příslušnými

ustanoveními právních předpisů Evropských společenství^1) nebo na její

vyžádání, jestliže tyto informace mají přímý vztah k její působnosti v

pojišťovnictví.



(2) Ministerstvo financí sděluje Komisi Evropských společenství

informace podle odstavce 1, jestliže tyto informace mají přímý vztah k

jeho působnosti v pojišťovnictví.



§ 135



Reklama



Pojišťovna z jiného členského státu a pojišťovna z třetího státu je za

stejných podmínek jako tuzemská pojišťovna oprávněna využívat v případě

reklamy svých služeb všech dostupných komunikačních prostředků.



ČÁST ŠESTÁ



ZMOCŇOVACÍ, PŘECHODNÁ A ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ



§ 136



(1) Česká národní banka upraví vyhláškou



a) požadavky na řídicí a kontrolní systém (§ 7 odst. 3),



b) formu a obsah dokladů přikládaných k žádosti o udělení povolení k

provozování



1. pojišťovací činnosti tuzemskou pojišťovnou (§ 15 odst. 4),



2. pojišťovací činnosti pojišťovnou z třetího státu (§ 34 odst. 4),



3. zajišťovací činnosti tuzemskou zajišťovnou (§ 37 odst. 4),



4. zajišťovací činnosti zajišťovnou z třetího státu (§ 48 odst. 4),



c) formu a obsah dokladů přikládaných k žádosti o souhlas s nabytím

nebo zvýšením kvalifikované účasti v tuzemské pojišťovně (§ 25 odst. 7)

a v tuzemské zajišťovně (§ 43 odst. 7),



d) formu, termíny a způsob předkládání statistických informací podle §

31 odst. 3,



e) způsob předkládání, formu a náležitosti výkazu o tvorbě a výši

technických rezerv, včetně období, za které má být tento výkaz

zpracován, a lhůt, do kterých má být České národní bance předložen (§

55 odst. 1),



f) metody, kterými se stanoví výpočet výše vyrovnávací technické

rezervy a podmínky jejího čerpání (§ 64 odst. 1),



g) postup, kterým se určuje maximální výše technické úrokové míry (§ 65

odst. 4),



h) limity pro jednotlivé položky finanční skladby a podmínky, za

kterých lze tyto položky zařadit do skladby finančního umístění (§ 74

odst. 1),



i) způsob předkládání, formu a náležitosti výkazu o skladbě finančního

umístění, včetně období, za které má být tento výkaz zpracován, a

lhůty, do kterých má být České národní bance předložen (§ 74 odst. 5),



j) výčet položek, ze kterých se vypočítá disponibilní a požadovaná míra

solventnosti a způsob výpočtu disponibilní a požadované míry

solventnosti, včetně položek, které lze do výpočtu zahrnout nebo

odečíst pouze při splnění podmínek stanovených vyhláškou (§ 76 odst.

3),



k) formu, obsah sdělení poměrného rozdělení základního kapitálu a

náležitosti žádosti o změnu poměrného rozdělení základního kapitálu (§

76 odst. 7),



l) výčet položek, které lze zahrnout do garančního fondu (§ 77 odst.

5),



m) způsob výpočtu upravené míry solventnosti (§ 79 odst. 1),



n) způsob předkládání, formu a náležitosti výkazu solventnosti (§ 79

odst. 4),



o) formu a náležitosti zprávy odpovědného pojistného matematika podle §

81 odst. 6,



p) rozsah, způsob a termíny uveřejňování údajů podle § 82 odst. 7,



r) způsob předkládání informací podle § 85 odst. 2 písm. a) a b),

náležitosti, formu, členění, termíny, způsob a lhůty pro předkládání

průběžných výkazů o činnosti podle § 85 odst. 2 písm. c) a dalších

informací podle § 85 odst. 3 (§ 85 odst. 6),



s) obsah, formu, členění, termíny a způsob předkládání informací

nezbytných pro výkon dohledu ve skupině (§ 90 odst. 7),



t) rozsah údajů a dokladů, které je zájemce o zápis do seznamu správců

povinen České národní bance předložit v žádosti o zápis do tohoto

seznamu, a rozsah údajů zapisovaných do seznamu správců podle (§ 100

odst. 2),



u) rozsah informací a dokladů prokazujících splnění provozních

předpokladů pro správu převáděného pojistného kmene nebo jeho části [§

104 odst. 4 písm. a)] a pro správu převáděného kmene zajišťovacích

smluv nebo jeho části [§ 107 odst. 4 písm. a)],



v) rozsah informací o činnosti pojišťovny z třetího státu a zajišťovny

z třetího státu na území České republiky předkládaných České národní

bance, způsob a lhůty pro jejich předkládání (§ 115),



w) obsah a náležitosti dokladů předkládaných k žádosti o souhlas s

přeměnou (§ 122 odst. 2),



x) rozsah údajů a dokladů, které je zájemce o zápis do seznamu

likvidátorů povinen České národní bance předložit v žádosti o zápis do

tohoto seznamu, a rozsah údajů zapisovaných do seznamu likvidátorů (§

124 odst. 2).



(2) Česká národní banka je oprávněna od předložení výkazů nebo

informací uvedených v odstavci 1 písm. d), e), i), p), r), s) a v)

upustit nebo změnit lhůtu pro jejich předložení, pokud by takový výkaz

nebo informace nebyly z objektivních důvodů vypovídající.



(3) Česká národní banka upraví vyhláškou podmínky a organizační

předpoklady pro předkládání výkazů nebo informací uvedených v odstavci

1 písm. d), e), i), p), r), s) a v).



§ 137



(1) Povolení, udělené tuzemské pojišťovně nebo pojišťovně z třetího

státu k provozování pojišťovací činnosti a činností s ní souvisejících

podle zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých

souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění účinném do dne

nabytí účinnosti tohoto zákona (dále jen „dosavadní zákon“), podle

pojistných odvětví životních pojištění, se považuje za povolení k

provozování pojišťovací činnosti a činností souvisejících s pojišťovací

činností podle tohoto zákona, a to v rozsahu pojistných odvětví

životních pojištění uvedených v povolení. Česká národní banka vydá této

pojišťovně do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona

osvědčení, ve kterém uvede nová označení pojistných odvětví životních

pojištění podle části A přílohy č. 1 k tomuto zákonu, a to v rozsahu

povolení k provozování pojišťovací činnosti uděleného pojišťovně.



(2) V osvědčení podle odstavce 1 označí Česká národní banka pojistné

odvětví uvedené v části A bodě 1 přílohy č. 1 k dosavadnímu zákonu jako

pojistné odvětví uvedené v části A bodu I písm. a) přílohy č. 1 k

tomuto zákonu. Pojistné odvětví uvedené v části A bodě 2 přílohy č. 1 k

dosavadnímu zákonu označí jako pojistné odvětví uvedené v části A bodu

II přílohy č. 1 k tomuto zákonu. Pojistné odvětví uvedené v části A

bodě 3 přílohy č. 1 k dosavadnímu zákonu označí jako pojistné odvětví

uvedené v části A bodu I písm. b) přílohy č. 1 k tomuto zákonu.

Pojistné odvětví uvedené v části A bodě 4 přílohy č. 1 k dosavadnímu

zákonu označí jako pojistné odvětví uvedené v části A bodu III přílohy

č. 1 k tomuto zákonu. Pojistné odvětví uvedené v části A bodě 5 písm.

a) přílohy č. 1 k dosavadnímu zákonu označí jako pojistné odvětví

uvedené v části A bodu VI přílohy č. 1 k tomuto zákonu. Pojistná

odvětví uvedená v části A bodě 5 písm. b) a c) přílohy č. 1 k

dosavadnímu zákonu označí jako pojistné odvětví uvedené v části A bodu

VII přílohy č. 1 k tomuto zákonu. Pojistné odvětví uvedené v části A

bodě 5 písm. d) přílohy č. 1 k dosavadnímu zákonu označí jako pojistné

odvětví uvedené v části A bodu IX přílohy č. 1 k tomuto zákonu.

Pojistné odvětví uvedené v části A bodě 6 přílohy č. 1 k dosavadnímu

zákonu označí jako pojistné odvětví uvedené v části A bodu I písm. c)

přílohy č. 1 k tomuto zákonu.



(3) Povolení, udělené tuzemské pojišťovně nebo pojišťovně z třetího

státu k provozování pojišťovací činnosti a činností souvisejících s

pojišťovací činností podle dosavadního zákona podle pojistných odvětví

neživotních pojištění nebo skupin těchto odvětví, se považuje za

povolení k provozování pojišťovací činnosti a činností souvisejících s

pojišťovací činností podle tohoto zákona, a to v rozsahu pojistných

odvětví nebo skupin neživotních pojištění uvedených v povolení. Česká

národní banka vydá do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona

té pojišťovně, která provozuje pojišťovací činnost podle pojistného

odvětví nebo skupiny neživotních pojištění, v jejichž označení došlo

tímto zákonem ke změně, osvědčení, ve kterém uvede nová označení

pojistných odvětví nebo skupin neživotních pojištění podle částí B a C

přílohy č. 1 k tomuto zákonu, a to v rozsahu povolení k provozování

pojišťovací činnosti uděleného pojišťovně.



(4) V osvědčení podle odstavce 3 označí Česká národní banka pojistné

odvětví uvedené v části B bodě 6 písm. a) přílohy č. 1 k dosavadnímu

zákonu jako pojistná odvětví uvedená v části B bodu 6 písm. a) a b)

přílohy č. 1 k tomuto zákonu. Pojistné odvětví uvedené v části B bodě 6

písm. b) přílohy č. 1 k dosavadnímu zákonu označí jako pojistné odvětví

uvedené v části B bodu 6 písm. c) přílohy č. 1 k tomuto zákonu.

Pojistné odvětví č. 10 písm. b) části B přílohy č. 1 k dosavadnímu

zákonu označí jako pojistné odvětví č. 10 písm. c) části B přílohy č. 1

k tomuto zákonu. Pojistné odvětví č. 10 písm. c) části B přílohy č. 1 k

dosavadnímu zákonu označí jako pojistné odvětví č. 10 písm. b) části B

přílohy č. 1 k tomuto zákonu. Skupinu neživotních pojištění písmeno c)

části C přílohy č. 1 k dosavadnímu zákonu označí jako skupiny

neživotních pojištění písmeno e) části C přílohy č. 1 k tomuto zákonu.

Skupinu neživotních pojištění písmeno d) části C přílohy č. 1 k

dosavadnímu zákonu označí jako skupinu neživotních pojištění písmeno c)

a d) části C přílohy č. 1 k tomuto zákonu. Skupinu neživotních

pojištění písmeno e) části C přílohy č. 1 k dosavadnímu zákonu označí

jako skupinu neživotních pojištění písmeno f) části C přílohy č. 1 k

tomuto zákonu. Skupinu neživotních pojištění písmeno f) části C přílohy

č. 1 k dosavadnímu zákonu označí jako skupinu neživotních pojištění

písmeno g) části C přílohy č. 1 k tomuto zákonu. Skupinu neživotních

pojištění písmeno g) části C přílohy č. 1 k dosavadnímu zákonu označí

jako skupinu neživotních pojištění písmeno h) části C přílohy č. 1 k

tomuto zákonu.



(5) Povolení, udělené tuzemské pojišťovně nebo pojišťovně z třetího

státu k provozování zajišťovací činnosti a činností souvisejících se

zajišťovací činností podle dosavadního zákona podle pojistných odvětví

životních pojištění, se považuje za povolení k provozování zajišťovací

činnosti v životním zajištění.



(6) Povolení, udělené tuzemské pojišťovně nebo pojišťovně z třetího

státu k provozování zajišťovací činnosti a činností souvisejících se

zajišťovací činností podle dosavadního zákona podle pojistných odvětví

nebo skupin neživotních pojištění, se považuje za povolení k

provozování zajišťovací činnosti v neživotním zajištění.



(7) Povolení, udělené tuzemské pojišťovně nebo pojišťovně z třetího

státu k provozování zajišťovací činnosti a činností souvisejících se

zajišťovací činností podle dosavadního zákona podle pojistných odvětví

životních pojištění a současně podle pojistných odvětví nebo skupin

neživotních pojištění, se považuje za povolení k provozování

zajišťovací činnosti pro všechny typy zajišťovacích činností.



(8) Česká národní banka vydá do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti

tohoto zákona tuzemské pojišťovně nebo pojišťovně z třetího státu

osvědčení, ve kterém uvede nové označení povolené zajišťovací činnosti

uvedené v odstavcích 5 až 7 podle tohoto zákona.



§ 138



(1) Pojišťovna nebo zajišťovna, které bylo doručeno osvědčení České

národní banky vydané podle § 137, uvede do 2 měsíců ode dne doručení

tohoto osvědčení veškerá označení jí provozovaných činností do souladu

s tímto osvědčením. Toto osvědčení se považuje za listinu o

skutečnostech, které mají být zapsány do obchodního rejstříku podle

zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev.



(2) Tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna, která je oprávněna

provozovat zajišťovací činnost na základě povolení k provozování

zajišťovací činnosti vydaného podle dosavadního zákona, upraví do 2 let

ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona svoji zajišťovací činnost do

souladu s tímto zákonem. V této lhůtě předloží České národní bance

údaje podle § 37 odst. 3 písm. a) a údaje podle § 37 odst. 3 písm. f)

bodů 4 a 5.



(3) Tuzemská pojišťovna nebo pojišťovna z třetího státu, která byla ke

dni nabytí účinnosti tohoto zákona oprávněna provozovat zajišťovací

činnost pouze formou fakultativního zajištění podle dosavadního zákona,

je povinna nejpozději do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto

zákona předložit České národní bance žádost o udělení povolení k

provozování zajišťovací činnosti podle tohoto zákona, nebo tuto činnost

ukončit. Česká národní banka rozhodne o udělení povolení k provozování

zajišťovací činnosti po prokázaní splnění podmínek stanovených tímto

zákonem.



§ 139



(1) Seznamy odpovědných pojistných matematiků, správců a likvidátorů

podle dosavadního zákona se považují za seznamy odpovědných pojistných

matematiků, správců a likvidátorů podle tohoto zákona.



(2) Nucená správa zavedená podle dosavadního zákona, která nebyla do

dne nabytí účinnosti tohoto zákona ukončena, se dokončí podle

dosavadního zákona.



(3) Porušení povinnosti stanovené dosavadním zákonem se posuzuje podle

dosavadního zákona. U rozhodnutí Ministerstva financí nebo České

národní banky, vydaných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona ve

věci porušení povinnosti stanovené dosavadním zákonem, se postupuje

podle dosavadního zákona.



(4) Řízení o uložení opatření k nápravě zjištěných nedostatků nebo o

uložení sankce, která byla zahájena přede dnem nabytí účinnosti tohoto

zákona, se dokončí podle dosavadního zákona a opatření k nápravě nebo

sankce se uloží podle dosavadního zákona.



(5) Řízení o udělení povolení, řízení o registraci a řízení o schválení

nebo o udělení předchozího souhlasu zahájená nejpozději 3 měsíce přede

dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadního

zákona.



§ 140



(1) Tuzemská pojišťovna, tuzemská zajišťovna nebo pojišťovna z třetího

státu uvede tvorbu svých technických rezerv do souladu s tímto zákonem

nejpozději do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Tím není

dotčen odstavec 2.



(2) Rozdíl mezi výší vyrovnávací rezervy vytvořené podle dosavadního

zákona a výší vyrovnávací rezervy vytvořené podle tohoto zákona

tuzemská pojišťovna, tuzemská zajišťovna nebo pojišťovna z třetího

státu rozpustí, a to v době počínaje účetním obdobím končícím v roce, v

němž nabyl účinnosti tento zákon, nejpozději však do konce účetního

období končícího po dni, ke kterému uplyne 60 měsíců ode dne nabytí

účinnosti tohoto zákona. Pokud se pojišťovna nerozhodne pro jednorázové

rozpuštění přebytečné rezervy v roce, ve kterém nabyl účinnosti tento

zákon, musí rezervu rozpustit v částkách rovnoměrně rozložených do

jednotlivých let.



(3) Pojišťovací holdingová osoba a osoby náležející do skupiny této

pojišťovací holdingové osoby uvedou svoji činnost do souladu s § 79

nejpozději do 31. prosince 2010. Pojišťovací holdingová osoba předloží

ve lhůtě do 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona České

národní bance podklady prokazující bezúhonnost a zkušenost osoby v

jejím vedení podle § 92.



(4) Organizační složka zajišťovny z jiného členského státu zřízená na

území České republiky přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se

považuje za pobočku takové zajišťovny zřízenou podle tohoto zákona.



(5) Zajišťovna z třetího státu, která přede dnem nabytí účinnosti

tohoto zákona zřídila na území České republiky svoji organizační

složku, podá do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona České

národní bance žádost o udělení povolení k provozování zajišťovací

činnosti podle § 47, s výjimkou zajišťovny z třetího státu uvedené v §

48 odst. 3.



(6) Do dne převzetí evidence zaknihovaných a imobilizovaných cenných

papírů vedenou Střediskem cenných papírů centrálním depozitářem se pro

účely § 10 odst. 1 písm. d), § 10 odst. 3 a 4 zaměstnancem centrálního

depozitáře rozumí zaměstnanec Střediska cenných papírů.



(7) Tuzemská pojišťovna, jejíž základní kapitál je ke dni nabytí

účinnosti tohoto zákona nižší než jeho výše požadovaná podle § 18

tohoto zákona, navýší svůj základní kapitál nejméně na úroveň

požadovanou podle § 18 tohoto zákona, a to ve lhůtě do 2 let ode dne

nabytí účinnosti tohoto zákona. V případě nesplnění této povinnosti

postupuje Česká národní banka podle § 116 odst. 2 písm. a) nebo podle §

118 odst. 1 písm. a) tohoto zákona, a to v závislosti na výši

základního kapitálu tuzemské pojišťovny ke dni uplynutí lhůty pro jeho

navýšení.



§ 141



Zrušuje se:



1. Zákon č. 316/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 363/1999 Sb., o

pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o

pojišťovnictví), ve znění zákona č. 159/2000 Sb.



2. Vyhláška č. 303/2004 Sb., kterou se provádí některá ustanovení

zákona o pojišťovnictví.



3. Vyhláška č. 96/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 303/2004 Sb.,

kterou se provádí některá ustanovení zákona o pojišťovnictví.



4. Vyhláška č. 458/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 303/2004 Sb.,

kterou se provádí některá ustanovení zákona o pojišťovnictví, ve znění

vyhlášky č. 96/2006 Sb.



ČÁST SEDMÁ



ÚČINNOST



§ 142



Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2010.



v z. Němcová v. r.



Klaus v. r.



Fischer v. r.



Příloha 1



Odvětví a skupiny pojištění



Část A



Odvětví životních pojištění



I. Pojištění



a) pro případ smrti, pro případ dožití, pro případ dožití se

stanoveného věku nebo dřívější smrti, spojených životů, s výplatou

zaplaceného pojistného,



b) důchodu,



c) pojištění úrazu nebo nemoci jako doplňkové pojištění k pojištění

podle této části.



II. Svatební pojištění nebo pojištění prostředků na výživu dětí.



III. Pojištění uvedená v bodě I písm. a) a b) a bodě II, která jsou

spojena s investičním fondem.



IV. Trvalé zdravotní pojištění podle čl. 2 odst. 1 písm. d) směrnice

Evropského parlamentu a Rady 2002/83/ES upravující životní

pojištění^1).



V. Kapitalizace příspěvků hrazených skupinou přispěvatelů a následné

rozdělování akumulovaných aktiv mezi přeživší přispěvatele nebo mezi

osoby oprávněné po zemřelých přispěvatelích.



VI. Umořování kapitálu založené na pojistně matematickém výpočtu, jimiž

jsou proti jednorázovým nebo periodickým platbám dohodnutým předem

přijaty závazky se stanovenou dobou trvání a ve stanovené výši.



VII. Správa skupinových penzijních fondů, případně včetně pojištění

zabezpečujícího zachování kapitálu nebo platbu minimálního úrokového

výnosu.



VIII. Činnosti podle čl. 2 odst. 2 písm. e) směrnice Evropského

parlamentu a Rady 2002/83/ES upravující životní pojištění^1).



IX. Pojištění týkající se délky lidského života, které je upraveno

právními předpisy z oblasti sociálního pojištění, pokud zákon umožňuje

jeho provádění pojišťovnou na její vlastní účet.



Část B



Odvětví neživotních pojištění



1. Úrazové pojištění



a) s jednorázovým plněním,



b) s plněním povahy náhrady újmy,



c) s kombinovaným plněním,



d) cestujících.



2. Pojištění nemoci



a) s jednorázovým plněním,



b) s plněním povahy náhrady újmy,



c) s kombinovaným plněním,



d) soukromé zdravotní pojištění.



3. Pojištění škod na pozemních dopravních prostředcích jiných než

drážních vozidlech



a) motorových,



b) nemotorových.



4. Pojištění škod na drážních vozidlech.



5. Pojištění škod na leteckých dopravních prostředcích.



6. Pojištění škod na plavidlech



a) říčních a průplavových,



b) jezerních,



c) námořních.



7. Pojištění přepravovaných věcí včetně zavazadel a jiného majetku bez

ohledu na použitý dopravní prostředek.



8. Pojištění škod na majetku jiném než uvedeném v bodech 3 až 7

způsobených



a) požárem,



b) výbuchem,



c) vichřicí,



d) přírodními živly jinými než vichřicí (např. blesk, povodeň,

záplava),



e) jadernou energií,



f) sesuvem nebo poklesem půdy.



9. Pojištění jiných škod na majetku jiném než uvedeném v bodech 3 až 7

vzniklých krupobitím nebo mrazem, anebo jinými pojistnými nebezpečími

(např. loupeží, krádeží nebo újmu způsobené lesní zvěří), nejsou-li

tato zahrnuta v bodě 8, včetně pojištění škod na hospodářských

zvířatech způsobených nákazou nebo jinými pojistnými nebezpečími.



10. Pojištění odpovědnosti za újmu vyplývající



a) z provozu pozemního motorového a jeho přípojného vozidla,



b) z činnosti dopravce,



c) z provozu drážního vozidla.



11. Pojištění odpovědnosti za újmu vyplývající z vlastnictví nebo užití

leteckého dopravního prostředku, včetně odpovědnosti dopravce.



12. Pojištění odpovědnosti za újmu vyplývající z vlastnictví nebo užití

říčního, průplavového, jezerního nebo námořního plavidla, včetně

odpovědnosti dopravce.



13. Všeobecné pojištění odpovědnosti za újmu jinou než uvedenou v

odvětvích č. 10 až 12



a) odpovědnost za škodu na životním prostředí,



b) odpovědnost za škodu způsobenou jaderným zařízením,



c) odpovědnost za škodu způsobenou vadou výrobku,



d) ostatní.



14. Pojištění úvěru



a) obecná platební neschopnost,



b) vývozní úvěr,



c) splátkový úvěr,



d) hypoteční úvěr,



e) zemědělský úvěr.



15. Pojištění záruky (kauce)



a) přímé záruky,



b) nepřímé záruky.



16. Pojištění různých finančních ztrát vyplývajících



a) z výkonu povolání,



b) z nedostatečného příjmu,



c) ze špatných povětrnostních podmínek,



d) ze ztráty zisku,



e) ze stálých nákladů,



f) z nepředvídaných obchodních výdajů,



g) ze ztráty tržní hodnoty,



h) ze ztráty pravidelného zdroje příjmu,



i) z jiné nepřímé obchodní finanční ztráty,



j) z ostatních finančních ztrát.



17. Pojištění právní ochrany.



18. Pojištění pomoci osobám v nouzi během cestování nebo pobytu mimo

místa svého bydliště, včetně pojištění finančních ztrát bezprostředně

souvisejících s cestováním.



Část C



Skupiny neživotních pojištění



a) „Pojištění úrazu a nemoci“ pro odvětví uvedená v části B bodech 1 a

2,



b) „Pojištění motorových vozidel“ pro odvětví uvedená v části B bodu 1

písm. d), bodech 3, 7 a 10,



c) „Námořní a dopravní pojištění“ pro odvětví uvedená v části B bodu 1

písm. d), bodech 4, 6, 7 a 12,



d) „Letecké pojištění“ pro odvětví uvedená v části B bodu 1 písm. d),

bodech 5, 7 a 11,



e) „Pojištění proti požáru a jiným majetkovým škodám“ pro odvětví

uvedená v části B bodech 8 a 9,



f) „Pojištění odpovědnosti za škody“ pro odvětví uvedená v části B

bodech 10, 11, 12 a 13,



g) „Pojištění úvěru a záruky“ pro odvětví uvedená v části B bodech 14 a

15,



h) „Souhrnné neživotní pojištění“ pro všechna odvětví uvedená v části B

bodech 1 až 18.



Příloha 2



Rozdělení pojistných odvětví pro výkaznictví pojišťoven



I. Pojištění uvedená v části A přílohy č. 1 k tomuto zákonu, s výjimkou

pojištění uvedených v bodech II až IV a VII.



II. Pojištění uvedená v části A bodu II přílohy č. 1 k tomuto zákonu.



III. Pojištění uvedené v části A bodu IV přílohy č. 1 k tomuto zákonu.



IV. Trvalé zdravotní pojištění.



V. Kapitalizace příspěvků hrazených skupinou přispěvatelů a následné

rozdělování akumulovaných aktiv mezi přeživší přispěvatele nebo mezi

osoby oprávněné po zemřelých přispěvatelích.



VI. Činnosti uvedené v části A bodu VI přílohy č. 1 k tomuto zákonu.



VII. Správa skupinových penzijních fondů uvedená v části A bodu VII

přílohy č. 1 k tomuto zákonu.



VIII. Činnosti uskutečňované pojišťovnami uvedené v Kapitole 1, Hlavě

4, Knize IV francouzského „Code des Assurances“.



IX. Pojištění týkající se délky lidského života, které je upraveno

právními předpisy sociálního pojištění, pokud je prováděno nebo řízeno

pojišťovnou na její vlastní účet v souladu s právní úpravou členského

státu.



X. Úrazové pojištění a pojištění v případě nemoci uvedené v části B

bodech 1 a 2 přílohy č. 1 k tomuto zákonu.



XI. Pojištění s vazbou na motorová vozidla uvedená v části B bodech 3,

7 a 10 přílohy č. 1 k tomuto zákonu.



XII. Pojištění proti požáru a jiným majetkovým škodám uvedená v části B

bodech 8 a 9 přílohy č. 1 k tomuto zákonu.



XIII. Pojištění škod na drážních vozidlech, letecké, námořní a dopravní

pojištění uvedená v části B bodech 4 až 7, 11 a 12 přílohy č. 1 k

tomuto zákonu.



XIV. Všeobecné pojištění odpovědnosti za škodu uvedené v části B bodu

13 přílohy č. 1 k tomuto zákonu.



XV. Pojištění úvěru a pojištění záruky uvedená v části B bodech 14 a 15

přílohy č. 1 k tomuto zákonu.



XVI. Ostatní pojištění uvedená v části B bodech 16, 17 a 18 přílohy č.

1 k tomuto zákonu.



Vybraná ustanovení novel



Čl. LXI zákona č. 420/2011 Sb.



Přechodná ustanovení



1. Povolení udělené Českou národní bankou podle dosavadních právních

předpisů se považuje za povolení udělené podle zákona č. 277/2009 Sb.,

ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.



2. Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do

tohoto dne neukončená se dokončí a práva a povinnosti s nimi

související se posuzují podle dosavadních právních předpisů.



Čl. IV zákona č. 99/2013 Sb.



Přechodné ustanovení



Dojde-li ke změně podmínek pojistné smlouvy uzavřené přede dnem nabytí

účinnosti tohoto zákona, k níž je vyžadován souhlas smluvní strany,

který je udělen v den nabytí účinnosti tohoto zákona nebo později, a

tato změna v důsledku použití zásady rovného zacházení vede ke změně

pojistného nebo pojistného plnění, je pojišťovna povinna provést úpravu

technické rezervy zohledňující tuto změnu.



Čl. LXXXVI zákona č. 303/2013 Sb.



Přechodné ustanovení



Povolení k provozování pojišťovací činnosti udělená pro pojistná

odvětví uvedená v příloze č. 1 části B k zákonu č. 227/2009 Sb., ve

znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za

povolení udělená pro pojistná odvětví uvedená v příloze č. 1 části B k

zákonu č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti

tohoto zákona.



1) První směrnice Rady 73/239/EHS ze dne 24. července 1973 o koordinaci

právních a správních předpisů týkajících se přístupu k činnosti v

přímém pojištění jiném než životním a jejího výkonu, ve znění směrnic

Rady 76/580/EHS, 84/641/EHS, 87/343/EHS, 87/344/EHS, 88/357/EHS,

90/357/EHS, 90/618/EHS, 92/49/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady

95/26/ES, 2000/26/ES, 2002/13/ES, 2002/87/ES, 2005/1/ES, 2005/68/ES a

2006/101/ES.



Směrnice Rady 78/473/EHS ze dne 30. května 1978 o koordinaci právních a

správních předpisů týkajících se soupojištění v rámci Společenství.



Sedmá směrnice Rady 83/349/EHS ze dne 13. června 1983, založená na čl.

54 odst. 3 písm. g) Smlouvy o konsolidovaných účetních závěrkách, ve

znění směrnic Rady 89/666/EHS, 90/604/EHS, 90/605/EHS, 2006/99/ES,

směrnic Evropského parlamentu a Rady 2001/65/ES, 2003/51/ES a

2006/46/ES.



Směrnice Rady 84/641/EHS ze dne 10. prosince 1984, kterou se mění první

směrnice 73/239/EHS o koordinaci právních a správních předpisů

týkajících se přístupu k činnosti v přímém pojištění jiném než životním

a jejího výkonu, a to zejména ve vztahu k asistenčním službám pro

turisty.



Směrnice Rady 87/343/EHS ze dne 22. června 1987, kterou se mění první

směrnice 73/239/EHS o koordinaci právních a správních předpisů

týkajících se přístupu k činnosti v přímém pojištění jiném než životním

a jejího výkonu ve vztahu k pojištění úvěru a pojištění záruky (kauce).



Druhá směrnice Rady 88/357/EHS ze dne 22. června 1988 o koordinaci

právních a správních předpisů týkajících se přímého pojištění jiného

než životního, kterou se stanoví opatření k usnadnění účinného výkonu

volného pohybu služeb a kterou se mění směrnice 73/239/EHS, ve znění

směrnic Rady 90/618/EHS, 92/49/EHS, směrnic Evropského parlamentu a

Rady 2000/26/ES a 2005/14/ES.



Směrnice Rady 90/618/EHS ze dne 8. listopadu 1990, kterou se mění

směrnice 73/239/EHS a směrnice 88/357/EHS o koordinaci právních a

správních předpisů členských států týkajících se přímého pojištění

jiného než životního, zejména ve vztahu k pojištění občanskoprávní

odpovědnosti z provozu motorových vozidel.



Směrnice Rady 91/371/EHS ze dne 20. června 1991 o provedení Dohody mezi

Evropským hospodářským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přímém

pojištění jiném než životním.



Směrnice Rady 91/674/EHS ze dne 19. prosince 1991 o ročních účetních

závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách pojišťoven, ve znění

směrnic Evropského parlamentu a Rady 2003/51/ES a 2006/46/ES.



Směrnice Rady 92/49/EHS ze dne 18. června 1992 o koordinaci právních a

správních předpisů týkajících se přímého pojištění jiného než životního

a o změně směrnic 73/239/EHS a 88/357/EHS (třetí směrnice o neživotním

pojištění), ve znění směrnic Evropského parlamentu a Rady 95/26/ES,

2000/64/ES, 2002/87/ES, 2005/1/ES, 2005/68/ES a 2007/44/ES.



Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/26/ES ze dne 29. června 1995,

kterou se mění směrnice 77/780/EHS a 89/646/EHS o úvěrových

institucích, směrnice 73/239/EHS a 92/49/EHS o jiném než životním

pojištění, směrnice 79/267/EHS a 92/96/EHS o životním pojištění,

směrnice 93/22/EHS o investičních podnicích a směrnice 85/611/EHS o

subjektech kolektivního investování do převoditelných cenných papírů

(SKIPCP), ve znění směrnic Evropského parlamentu a Rady 2000/12/ES a

2002/83/ES.



Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/78/ES ze dne 27. října 1998 o

doplňkovém dozoru nad pojišťovnami a zajišťovnami v pojišťovací a

zajišťovací skupině, ve znění směrnic Evropského parlamentu a Rady

2002/87/ES, 2005/1/ES a 2005/68/ES.



Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/26/ES ze dne 16. května 2000

o sbližování právních předpisů členských států týkajících se pojištění

občanskoprávní odpovědnosti z provozu motorových vozidel a o změně

směrnic Rady 73/239/EHS a 88/357/EHS (Čtvrtá směrnice o pojištění

motorových vozidel), ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady

2005/14/ES.



Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/17/ES ze dne 19. března 2001

o reorganizaci a likvidaci pojišťoven.



Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/13/ES ze dne 5. března 2002,

kterou se mění směrnice Rady 73/239/EHS, pokud jde o požadavky na míru

solventnosti u neživotních pojišťoven.



Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/47/ES ze dne 6. června 2002

o dohodách o finančním zajištění.



Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/83/ES ze dne 5. listopadu

2002 o životním pojištění, ve znění směrnice Rady 2004/66/ES, směrnic

Evropského parlamentu a Rady 2005/1/ES, 2005/68/ES, 2006/101/ES,

2007/44/ES a 2008/19/ES.



Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/87/ES ze dne 16. prosince

2002 o doplňkovém dozoru nad úvěrovými institucemi, pojišťovnami a

investičními podniky ve finančním konglomerátu a o změně směrnice Rady

73/239/EHS, 79/267/EHS, 92/49/EHS, 92/96/EHS, 93/6/EHS a 93/22/EHS a

směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/78/ES a 2000/12/ES, ve znění

směrnic Evropského parlamentu a Rady 2005/1/ES a 2008/25/ES.



Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/92/ES ze dne 9. prosince

2002 o zprostředkování pojištění.



Směrnice Rady 2004/66/ES ze dne 26. dubna 2004, kterou se z důvodu

přistoupení České republiky, Estonska, Kypru, Lotyšska, Litvy,

Maďarska, Malty, Polska, Slovinska a Slovenska upravují směrnice

Evropského parlamentu a Rady 1999/45/ES, 2002/83/ES, 2003/37/ES a

2003/59/ES a směrnice Rady 77/388/EHS, 91/414/EHS, 96/26/ES, 2003/48/ES

a 2003/49/ES v oblastech volného pohybu zboží, volného pohybu služeb,

zemědělství, dopravní politiky a daní.



Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/1/ES ze dne 9. března 2005,

kterou se mění směrnice Rady 73/239/EHS, 85/611/EHS, 91/675/EHS,

92/49/EHS a 93/6/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/19/ES,

98/78/ES, 2000/12/ES, 2001/34/ES, 2002/83/ES a 2002/87/ES za účelem

zavedení nové organizační struktury výborů pro finanční služby.



Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/68/ES ze dne 16. listopadu

2005 o zajištění a o změně směrnic Rady 73/239/EHS, 92/49/EHS, jakož i

směrnic 98/78/ES a 2002/83/ES, ve znění směrnic Evropského parlamentu a

Rady 2007/44/ES a 2008/37/ES.



Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/44/ES ze dne 5. září 2007,

kterou se mění směrnice Rady 92/49/EHS a směrnice 2002/83/ES,

2004/39/ES, 2005/68/ES a 2006/48/ES, pokud jde o procesní pravidla a

hodnotící kritéria pro obezřetnostní posuzování nabývání a zvyšování

účastí ve finančním sektoru.



2) Zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění

pozdějších předpisů.



Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších

předpisů.



Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších

předpisů.



Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a

o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění

pozdějších předpisů.



Zákon č. 340/2006 Sb., o činnosti institucí zaměstnaneckého penzijního

pojištění z členských států Evropské unie nebo jiných států, které jsou

smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru, na území

České republiky a o změně zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním

pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění

pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 248/2008 Sb.



Zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, ve znění

pozdějších předpisů.



Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a

doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.



3) Čl. 3 body 7 a 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/83/ES.



Čl. 4 směrnice Rady 73/239/EHS, ve znění směrnice 84/641/EHS a Aktu o

přistoupení Španělska a Portugalska.



4) § 41a a násl. zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších

předpisů.



5) § 128 a násl. zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém

trhu, ve znění pozdějších předpisů.



6) § 3 zákona č. 377/2005 Sb., o doplňkovém dohledu nad bankami,

spořitelními a úvěrními družstvy, institucemi elektronických peněz,

pojišťovnami a obchodníky s cennými papíry ve finančních konglomerátech

a o změně některých dalších zákonů (zákon o finančních konglomerátech).



7) Bod 6 oddíl A přílohy I směrnice Evropského parlamentu a Rady

2004/39/ES.



8) § 193 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve

znění zákona č. 409/2010 Sb.



9) Zákon č. 377/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů.



10) Zákon č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a

samostatných likvidátorech pojistných událostí a o změně živnostenského

zákona (zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech

pojistných událostí), ve znění pozdějších předpisů.



11) § 5 odst. 2 písm. a) zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních

údajů a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 439/2004 Sb.



12) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších

předpisů.



13) § 42 odst. 4 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně

souvisejících zákonů (zákon o pojistné smlouvě).



14) Čl. 10 směrnice Rady 73/239/EHS, ve znění směrnice Rady 92/49/EHS.



Čl. 40 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/83/ES.



15) Směrnice Rady 91/371/EHS.



16) § 18 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za

škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících

zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění

pozdějších předpisů.



17) Zákon č. 37/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.



18) Čl. 56 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/83/ES ze dne 5.

listopadu 2002 týkající se životního pojištění, ve znění směrnice

Evropského parlamentu a Rady 2006/101/ES.



19) § 18 odst. 6 zákona č. 168/1999 Sb., ve znění zákona č. 47/2004 Sb.



21) § 3 písm. g) zákona č. 37/2004 Sb.



22) § 13a zákona č. 37/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.



23) Zákon č. 168/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.



24) § 16 zákona č. 37/2004 Sb.



25) Například § 16 odst. 3 zákona č. 37/2004 Sb.



§ 9 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.



26) § 381 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení

(insolvenční zákon).



27) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.



Vyhláška č. 502/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona

č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní

jednotky, které jsou pojišťovnami, ve znění pozdějších předpisů.



28) Například § 23 zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně

některých zákonů (zákon o auditorech).



29) Například zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti

legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.



30) Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších

předpisů.



31) Čl. 2 písm. c) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/17/ES.



32) Zákon č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv, ve znění

pozdějších předpisů.



33) Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o

bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů.



34) Zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších

předpisů.



35) Zákon č. 253/2008 Sb.



36) Zákon č. 69/2006 Sb., o provádění mezinárodních sankcí.



37) § 2 odst. 5 zákona č. 12/2002 Sb., o státní pomoci při obnově území

postiženého živelní nebo jinou pohromou a o změně zákona č. 363/1999

Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o

pojišťovnictví), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o státní pomoci

při obnově území), ve znění zákona č. 347/2005 Sb.



38) § 55 odst. 2 zákona č. 256/2004 Sb., ve znění zákona č. 230/2008

Sb. a zákona č. 188/2011 Sb.



39) § 97 zákona o investičních společnostech a investičních fondech.