251/2005 Sb.
ZÁKON
ze dne 3. května 2005
o inspekci práce
Změna: 230/2006 Sb.
Změna: 264/2006 Sb.
Změna: 213/2007 Sb.
Změna: 362/2007 Sb.
Změna: 382/2008 Sb.
Změna: 294/2008 Sb.
Změna: 281/2009 Sb.
Změna: 73/2011 Sb.
Změna: 341/2011 Sb., 350/2011 Sb., 365/2011 Sb., 367/2011 Sb.
Změna: 64/2014 Sb.
Změna: 247/2014 Sb.
Změna: 136/2014 Sb., 250/2014 Sb.
Změna: 81/2015 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ
§ 1
Tento zákon upravuje zřízení a postavení orgánů inspekce práce jako
kontrolních orgánů na úseku ochrany pracovních vztahů, pracovních
podmínek a služby péče o dítě v dětské skupině, působnost a příslušnost
orgánů inspekce práce, práva a povinnosti při kontrole a sankce za
porušení stanovených povinností.
§ 2
(1) Zřizují se Státní úřad inspekce práce (dále jen „úřad“) a oblastní
inspektoráty práce (dále jen „inspektorát“), které jsou správními
úřady. Sídlem úřadu je Opava. Označení, sídla a územní obvody
inspektorátů jsou uvedeny v příloze k tomuto zákonu.
(2) Úřad je účetní jednotkou. Pro účely hospodaření s majetkem státu,
včetně prostředků státního rozpočtu, účetnictví, služebních vztahů
státních zaměstnanců a pracovněprávních vztahů mají inspektoráty
postavení vnitřních organizačních jednotek úřadu.
(3) Úřad je řízen Ministerstvem práce a sociálních věcí (dále jen
„ministerstvo“).
(4) Ministerstvo je ve věcech státní služby nadřízeným služebním úřadem
úřadu. Úřad je nadřízeným služebním úřadem inspektorátu.
(5) V čele úřadu je generální inspektor. V čele inspektorátu je vedoucí
inspektor. Výběr, jmenování a odvolání generálního inspektora a
vedoucího inspektora se řídí zákonem o státní službě.
ČÁST DRUHÁ
PŮSOBNOST A PŘÍSLUŠNOST ÚŘADU A INSPEKTORÁTŮ
§ 3
(1) Úřad a inspektoráty kontrolují dodržování povinností vyplývajících
z
a) právních předpisů, z nichž vznikají zaměstnancům, příslušnému
odborovému orgánu nebo radě zaměstnanců nebo zástupci pro oblast
bezpečnosti a ochrany zdraví při práci^2) práva nebo povinnosti v
pracovněprávních vztazích včetně právních předpisů o odměňování
zaměstnanců, náhradě mzdy nebo platu a náhradě výdajů zaměstnancům,
b) právních předpisů stanovících pracovní dobu a dobu odpočinku,
c) právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce,
d) právních předpisů k zajištění bezpečnosti provozu technických
zařízení se zvýšenou mírou ohrožení života a zdraví a právních předpisů
o bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení,
e) právních předpisů o zaměstnávání zaměstnankyň, mladistvých
zaměstnanců^3), zaměstnanců pečujících o děti, jakož i zaměstnanců,
kteří prokázali, že převážně sami dlouhodobě pečují o fyzickou osobu,
která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou
na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve
stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost)^3a),
f) právních předpisů upravujících výkon umělecké, kulturní, sportovní a
reklamní činnosti dětmi^4),
g) právního předpisu, který stanoví povinnost uskutečnit veřejnou výzvu
nebo výběrové řízení na obsazení místa úředníka nebo na obsazení místa
vedoucího úředníka územního samosprávného celku, jakož i to, zda
veřejná výzva nebo výběrové řízení byly provedeny včetně jejich
průběhu^75),
h) právního předpisu upravujícího péči o dítě v dětské skupině^76).
(2) Úřad a inspektoráty rovněž kontrolují dodržování
a) kolektivních smluv^5) v částech, ve kterých jsou upraveny
individuální pracovněprávní nároky zaměstnanců vyplývající z právních
předpisů, jakož i vnitřních předpisů podle § 305 zákoníku práce,
b) vnitřních předpisů vydaných podle zákoníku práce^6a), jestliže
zakládají práva zaměstnanců.
(3) Úřad a inspektoráty vykonávají kontrolu také v případech
stanovených zvláštními právními předpisy^9).
§ 4
(1) Úřad
a) řídí inspektoráty; je vůči inspektorátům nadřízeným služebním úřadem
v organizačních věcech státní služby a služebních vztazích zaměstnanců
vykonávajících ve správních úřadech státní správu jako službu, kterou
Česká republika poskytuje veřejnosti,
b) odborně vede inspektoráty a poskytuje jim technickou pomoc,
c) zpracovává roční program kontrolních akcí, který projedná s vyššími
odborovými orgány a organizacemi zaměstnavatelů, a předkládá jej
ministerstvu ke schválení,
d) koordinuje kontrolu prováděnou inspektoráty ve vztahu k činnosti
jiných správních úřadů vykonávanou podle zvláštních právních předpisů,
v jejichž působnosti je dozor, popřípadě kontrolní činnost na úseku
bezpečného a zdraví neohrožujícího pracovního prostředí nebo pracovních
podmínek,
e) vydává a odnímá průkazy inspektorům opravňující inspektory k výkonu
kontroly podle tohoto zákona,
f) je oprávněn vykonávat kontrolu v rozsahu stanoveném v § 3,
g) ukládá opatření k odstranění nedostatků zjištěných při kontrole
podle § 6 odst. 6, určuje přiměřené lhůty k jejich odstranění a
vyžaduje podání písemné zprávy o přijatých opatřeních,
h) kontroluje plnění opatření k odstranění zjištěných nedostatků,
i) rozhoduje ve správním řízení v prvním stupni o přestupcích,
správních deliktech nebo zákazu podle § 7 odst. 1 písm. f),
j) přezkoumává ve správním řízení rozhodnutí o přestupcích, správních
deliktech nebo zákazu podle § 7 odst. 1 písm. f) vydaná inspektorátem,
k) je oprávněn zakázat (omezit)^9a) výkon práce přesčas vykonávané
podle § 93a zákoníku práce,
l) vydává závazná stanoviska ohledně posouzení souladu podmínek pro
práci členů posádky lodě s požadavky části páté zákona o námořní plavbě
a zákoníku práce^76).
(2) Úřad
a) předkládá ministerstvu podněty ke zlepšení právní úpravy týkající se
právních předpisů uvedených v § 3 odst. 1,
b) podílí se společně s ministerstvem na mezinárodní spolupráci
týkající se pracovního prostředí, bezpečnosti práce a pracovních
podmínek,
c) poskytuje právnickým a fyzickým osobám, které v pracovních vztazích
zaměstnávají fyzické osoby (dále jen "zaměstnavatel"), a zaměstnancům
bezúplatně základní informace a poradenství týkající se ochrany
pracovních vztahů a pracovních podmínek,
d) na základě podkladů inspektorátů zpracovává roční souhrnnou zprávu o
výsledcích kontrolních akcí, kterou předkládá ministerstvu, a informuje
o jejím obsahu vyšší odborové orgány a organizace zaměstnavatelů,
e) spolupracuje na programech osvěty o ochraně pracovních vztahů a
pracovních podmínek zajišťovaných jinými správními úřady, vyššími
odborovými orgány nebo organizacemi zaměstnavatelů,
f) poskytuje Úřadu práce České republiky informaci o uložení pokuty
agentuře práce za porušení povinností, které pro agentury práce
vyplývají z § 308 a 309 zákoníku práce, a o uložení pokuty
zaměstnavateli za porušení povinností vyplývajících z právních
předpisů, jejichž dodržování úřad a inspektoráty kontrolují, a to do 15
dnů od nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty.
(3) Úřad vede a zajišťuje provoz informačního systému o pracovních
úrazech^10) a informačního systému, který se zaměřuje na rizika při
výkonu práce a na opatření k jejich odstraňování zjištěných kontrolou;
přitom vychází z údajů inspektorátů.
(4) Informační systém o pracovních úrazech obsahuje údaje o
a) fyzické osobě, která utrpěla pracovní úraz, jimiž jsou jméno a
příjmení, datum narození, státní příslušnost, adresa místa trvalého
pobytu a pohlaví,
b) zaměstnavateli, jimiž jsou označení zaměstnavatele, předmět jeho
podnikání, místo, kde k pracovnímu úrazu došlo, a činnost, při které k
pracovnímu úrazu došlo,
c) pracovním úrazu, jimiž jsou druh zranění a zraněná část těla, druh
pracovního úrazu, co bylo zdrojem pracovního úrazu, včetně jejich
organizačních a technických příčin, a proč k pracovnímu úrazu došlo.
Informační systém o pracovních úrazech slouží pro potřebu úřadu a
ministerstva; údaje z něho se poskytují jiným orgánům v případech
stanovených zvláštními zákony^11) nebo v případech, kdy dala předchozí
souhlas fyzická osoba, jíž se údaje týkají, popřípadě fyzická osoba,
která by poskytnutím údajů mohla být dotčena. České správě sociálního
zabezpečení se údaje z informačního systému poskytují též v
elektronické podobě umožňující dálkový přístup.
(5) Informační systém o rizicích při výkonu práce obsahuje údaje o
a) zaměstnavateli, jimiž jsou označení zaměstnavatele a předmět jeho
podnikání,
b) rizicích při výkonu práce a o tom, jaká opatření k jejich odstranění
byla přijata.
Informační systém o rizicích při výkonu práce slouží pro potřebu úřadu,
ministerstva a Úřadu práce České republiky - krajských poboček a
pobočky pro hlavní město Prahu (dále jen „krajské pobočky Úřadu
práce“). Ministerstvu a krajským pobočkám Úřadu práce se údaje z
informačního systému poskytují též v elektronické podobě umožňující
dálkový přístup.
(6) Úřad je povinen při vedení informačního systému podle odstavců 4 a
5 zajistit ochranu osobních údajů způsobem stanoveným zvláštním
zákonem^12).
§ 5
(1) Inspektorát
a) vykonává kontrolu v rozsahu stanoveném v § 3,
b) ukládá opatření k odstranění nedostatků zjištěných při kontrole,
určuje přiměřené lhůty k jejich odstranění,
c) kontroluje plnění opatření k odstranění zjištěných nedostatků,
d) neprodleně kontroluje závady, o nichž byl vyrozuměn odborovou
organizací podle § 322 odst. 3 zákoníku práce,
e) je oprávněn kontrolovat příčiny a okolnosti pracovních úrazů,
popřípadě se zúčastňovat šetření na místě úrazového děje,
f) poskytuje úřadu údaje o
1. pracovních úrazech^10), pro vedení informačního systému o pracovních
úrazech podle § 4 odst. 4, ke kterým došlo v jeho územním obvodu,
včetně jejich organizačních a technických příčin,
2. rizicích při výkonu práce zjištěných kontrolou a o opatřeních
přijatých k jejich odstranění pro vedení informačního systému podle § 4
odst. 5,
g) předkládá úřadu podněty ke zlepšení právní úpravy týkající se
právních předpisů uvedených v § 3 odst. 1,
h) poskytuje informace a zpracovává zprávy o plnění svých úkolů, které
předkládá úřadu,
i) vyjadřuje se k vybraným projektovým dokumentacím staveb určených pro
užívání ve veřejném zájmu nebo jako pracoviště fyzických osob, zda
splňují požadavky právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce a
technických zařízení,
j) uplatňuje při povolování staveb určených pro užívání ve veřejném
zájmu nebo jako pracoviště fyzických osob požadavky právních předpisů k
zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení^14),
k) poskytuje zaměstnavatelům a zaměstnancům bezúplatně základní
informace a poradenství týkající se ochrany pracovních vztahů a
pracovních podmínek,
l) rozhoduje ve správním řízení v prvním stupni o přestupcích,
správních deliktech nebo zákazu podle § 7 odst. 1 písm. f),
m) je oprávněn zakázat (omezit)^9a) výkon práce přesčas vykonávané
podle § 93a zákoníku práce.
(2) Provedl-li inspektorát kontrolu na základě písemného podnětu,
informuje písemně o výsledku toho, kdo podnět podal.
§ 6
(1) Působnost úřadu a inspektorátů se vztahuje na
a) zaměstnavatele a na jejich zaměstnance, na právnické osoby, u
kterých jsou vykonávány veřejné funkce, a na fyzické osoby vykonávající
veřejné funkce,
b) fyzické osoby, které jsou zaměstnavateli a samy též pracují^15),
c) fyzické nebo právnické osoby podnikající podle zvláštního právního
předpisu^16) a nikoho nezaměstnávající^17),
d) spolupracujícího manžela nebo dítě osoby uvedené pod písmeny b) a
c)^18),
e) fyzickou nebo právnickou osobu, která je zadavatelem stavby
(stavebník) nebo jejím zhotovitelem, popřípadě se na zhotovení stavby
podílí podle zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany
zdraví při práci^18a), a na koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví
při práci na staveništi podle zákona o zajištění dalších podmínek
bezpečnosti a ochrany zdraví při práci^18b),
f) vysílající a přijímající organizace a dobrovolníky při výkonu
dobrovolnické služby podle zvláštního právního předpisu^19),
g) právnické osoby, které vykonávají činnost školy nebo školského
zařízení, další právnické osoby nebo fyzické osoby, u nichž se
uskutečňuje praktické vyučování žáků středních škol, odborných
učilišť^20) nebo vyšších odborných škol,
h) věznice, právnické nebo fyzické osoby zaměstnávající odsouzené a na
odsouzené^21),
i) právnické a fyzické osoby, u kterých je prováděn výkon umělecké,
kulturní, sportovní a reklamní činnosti dětmi^4),
(dále jen "kontrolovaná osoba").
(2) V zařízeních Generální inspekce bezpečnostních sborů, ozbrojených
sil a bezpečnostních sborů v působnosti Ministerstva obrany,
Ministerstva vnitra, Ministerstva spravedlnosti a Ministerstva financí,
v zařízeních Bezpečnostní informační služby, Úřadu pro zahraniční styky
a informace a Národního bezpečnostního úřadu, jakož i v objektech, s
nimiž je příslušné hospodařit Ministerstvo vnitra, kde by kontrolou
mohlo dojít k ohrožení utajovaných skutečností, může být kontrola
provedena jen se souhlasem příslušného ministerstva a v zařízeních
Bezpečnostní informační služby, Úřadu pro zahraniční styky a informace
a Národního bezpečnostního úřadu jen se souhlasem jejich ředitele.
Nebude-li souhlas podle věty první udělen, zajistí ten, kdo odmítl
souhlas udělit, provedení kontroly ve své působnosti a podá do 60
pracovních dnů ode dne odmítnutí udělení souhlasu písemnou zprávu o
výsledku provedené kontroly orgánu inspekce práce, který o souhlas
požádal.
(3) V právních vztazích zaměstnanců vykonávajících ve správních úřadech
státní správu jako službu, kterou Česká republika poskytuje veřejnosti,
upravených služebním zákonem, mohou úřad a inspektoráty kontrolovat jen
věci týkající se doby výkonu státní služby a přestávek ve státní
službě, služební pohotovosti, státní služby přesčas a v noční době a
bezpečnosti při výkonu státní služby^22).
(4) Působnost úřadu a inspektorátů se nevztahuje na
a) vojáky v činné službě povolané na vojenská cvičení podle zákona o
průběhu základní nebo náhradní služby a vojenských cvičení a o
některých právních poměrech vojáků v záloze^23),
b) vojáky z povolání podle zákona o vojácích z povolání^24),
c) fyzické osoby vykonávající službu v bezpečnostních sborech podle
zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů^25),
d) kontrolované osoby v rozsahu, ve kterém u nich vykonává vrchní dozor
orgán státní báňské správy^26),
e) kontrolované osoby v rozsahu, ve kterém u nich vykonávají dozor
orgány státního zdravotního dozoru^27),
f) kontrolované osoby v rozsahu, ve kterém u nich vykonává kontrolní
činnost Státní úřad pro jadernou bezpečnost^28),
g) kontrolované osoby v rozsahu, ve kterém u nich vykonávají dozor
drážní správní úřady a Drážní inspekce^29),
h) bezpečnost provozu určených technických zařízení v ozbrojených
silách České republiky^30),
i) činnost bezpečnostního sboru při služebním zákroku^31) nebo zásahu
podle zvláštních právních předpisů^32).
(5) Místní příslušnost inspektorátu k výkonu kontroly se řídí místem
činnosti kontrolované osoby a u organizační složky státu jejím sídlem;
ve správním řízení se řídí místní příslušnost správním řádem. Úřad může
v jednotlivých případech hodných zvláštního zřetele, zejména z důvodu
podjatosti, písemně pověřit provedením kontroly jiný než místně
příslušný inspektorát.
ČÁST TŘETÍ
PRÁVA A POVINNOSTI PŘI KONTROLE
§ 7
(1) Inspektor je oprávněn
a) vykonávat kontrolu podle tohoto zákona, je-li při jejím zahájení
přítomen člen statutárního orgánu kontrolované osoby, zástupce
kontrolované osoby, zaměstnanec kontrolované osoby, spolupracující
rodinný příslušník nebo jiná fyzická osoba, která vykonává nebo
zabezpečuje činnost, která je předmětem činnosti kontrolované osoby; na
místech, na kterých by mohlo dojít k bezprostřednímu ohrožení života
nebo zdraví inspektora, může být kontrola vykonána jen za doprovodu
fyzické osoby pověřené k tomu kontrolovanou osobou,
b) požadovat prokázání totožnosti fyzických osob uvedených v písmenu a)
podle občanského průkazu, cestovního dokladu, popřípadě služebního
průkazu státního zaměstnance^33),
c) v případech hodných zvláštního zřetele, popřípadě nebezpečí
hrozícího z prodlení, nařizovat provedení měření, prohlídek, zkoušek
nebo revizí,
d) dotazovat se zaměstnanců kontrolované osoby bez přítomnosti dalších
fyzických osob, zástupce příslušného odborového orgánu nebo zástupce
pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na záležitosti
související s vykonávanou kontrolou^34),
e) nařizovat zachování místa úrazového děje v původním stavu až do
skončení šetření o pracovním úrazu nebo po dobu nezbytnou k
zadokumentování místa úrazového děje,
f) vydat rozhodnutí o zákazu
1. používání objektů, pracovišť, výrobních, pracovních prostředků nebo
zařízení, pracovních nebo technologických postupů, látek nebo
materiálů, vykonávání prací nebo činností, které bezprostředně ohrožují
bezpečnost zaměstnanců nebo dalších fyzických osob zdržujících se s
vědomím kontrolované osoby v jejích prostorech, a to až do doby
odstranění závady, s výjimkou pevných trakčních zařízení a trakčních
vozidel na drahách a ve veřejné silniční dopravě, lodí a letadel; za
tím účelem mohou nařídit, aby přítomné fyzické osoby ihned opustily
prostory, ve kterých je bezprostředně ohrožena jejich bezpečnost.
Vyžaduje-li to nebezpečí hrozící z prodlení, lze rozhodnutí oznámit
ústně; odvolání nemá odkladný účinek. Jestliže bylo rozhodnutí oznámeno
ústně, musí jej inspektor uvést v dílčím protokolu [§ 8 písm. b)].
Rozhodnutí o vydaném zákazu musí být oznámeno kontrolované osobě
písemně bez zbytečného odkladu po dni oznámení ústního rozhodnutí,
2. práce přesčas, práce v noci, práce zaměstnankyň a mladistvých
zaměstnanců, je-li vykonávána v rozporu se zvláštním právním
předpisem^35), práce přesčas vykonávané podle § 93a zákoníku práce,
g) ukládat kontrolované osobě opatření k odstranění nedostatků
zjištěných při kontrole a určovat přiměřené lhůty k jejich odstranění;
mohou rovněž navrhovat potřebná technická a jiná opatření k odstranění
rizik^36),
(2) Průkaz inspektora [§ 4 odst. 1 písm. e)] je dokladem o pověření k
výkonu kontrolní činnosti.
§ 8
Povinnosti inspektora
Inspektor je povinen
a) informovat příslušný odborový orgán nebo radu zaměstnanců nebo
zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci o zahájení
kontroly, jestliže u kontrolované osoby působí,
b) pořídit o výsledku kontroly dílčí protokol [§ 7 odst. 1 písm. f)];
dílčí protokol musí být součástí protokolu,
§ 9
(1) Inspektor může v odůvodněných případech vyzvat kontrolovanou osobu,
aby se v určené lhůtě dostavila na pracoviště úřadu nebo inspektorátu a
poskytla údaje, dokumenty nebo věci související s výkonem kontroly;
kontrolovaná osoba je povinna této výzvy uposlechnout, pokud neprokáže
vážnou překážku, která jí brání ve splnění této povinnosti v určené
lhůtě.
(2) Oprávnění zaměstnanci, popřípadě zástupci kontrolované osoby jsou
povinni na žádost inspektorů dostavit se v určeném termínu k projednání
výsledků kontroly.
ČÁST ČTVRTÁ
PŘESTUPKY A SPRÁVNÍ DELIKTY PRÁVNICKÝCH OSOB
Přestupky
§ 9a
(1) Fyzická osoba se jako osoba, která vykonává nebo zabezpečuje
činnost, která je předmětem činnosti kontrolované osoby, dopustí
přestupku tím, že nesplní některou z povinností podle § 9.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 200 000 Kč.
§ 10
Přestupky na úseku součinnosti zaměstnavatele a orgánu jednajícího za
zaměstnance
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku součinnosti
zaměstnavatele a orgánu jednajícího za zaměstnance tím, že poruší
povinnosti vůči příslušným odborovým orgánům, radám zaměstnanců nebo
zástupcům pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci vyplývající
z § 62, 277, 279, 280, 287 a § 339 odst. 1 zákoníku práce.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu až do výše 200 000
Kč.
§ 11
Přestupky na úseku rovného zacházení
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku rovného zacházení tím,
že
a) nezajistí rovné zacházení se všemi zaměstnanci, pokud jde o jejich
pracovní podmínky, odměňování za práci a poskytování jiných peněžitých
plnění a plnění peněžité hodnoty, a odbornou přípravu a příležitost
dosáhnout funkčního nebo jiného postupu v zaměstnání,
b) diskriminuje zaměstnance (§ 16 zákoníku práce),
c) postihne nebo znevýhodní zaměstnance proto, že se zákonným způsobem
domáhal svých práv a nároků vyplývajících z pracovněprávních vztahů,
d) neprojedná se zaměstnancem nebo na jeho žádost se zástupci
zaměstnanců jeho stížnost na výkon práv a povinností vyplývajících z
pracovněprávního vztahu^39).
(2) Za přestupek podle odstavce 1
a) písm. a), b) nebo c) lze uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč,
b) písm. d) lze uložit pokutu až do výše 400 000 Kč.
§ 12
Přestupky na úseku pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo
pracovní poměr
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku pracovního poměru nebo
dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr tím, že
a) poruší stanovené povinnosti při vzniku, změnách, skončení pracovního
poměru, dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti,
b) neuzavře písemně pracovní smlouvu, dohodu o provedení práce nebo
dohodu o pracovní činnosti,
c) nezajistí, aby zaměstnanec nepřekročil zákoníkem práce stanovený
rozsah práce konané na základě dohody o provedení práce nebo dohody o
pracovní činnosti.
(2) Za přestupek podle odstavce 1
a) písm. a) lze uložit pokutu až do výše 2 000 000 Kč,
b) písm. b) lze uložit pokutu až do výše 10 000 000 Kč,
c) písm. c) lze uložit pokutu až do výše 2 000 000 Kč.
§ 13
Přestupky na úseku odměňování zaměstnanců
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku odměňování zaměstnanců
tím, že
a) neposkytne zaměstnanci za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty
stejnou mzdu nebo plat jako jinému zaměstnanci,
b) neposkytne zaměstnanci mzdu^6) nebo plat^7), alespoň ve výši
minimální mzdy^40), popřípadě nejnižší úrovně zaručené mzdy nebo plat
ve stanovené výši,
c) neposkytne zaměstnanci ve stanoveném termínu mzdu^6) nebo plat^7)
nebo některou její složku,
d) neposkytne zaměstnanci mzdu^6) nebo plat^7) nebo náhradní volno za
práci přesčas,
e) neposkytne zaměstnanci náhradní volno za práci ve svátek nebo mzdu
za práci přesčas anebo příplatek k platu za takovou práci,
f) neposkytne zaměstnanci příplatek za práci ve ztíženém a zdraví
škodlivém pracovním prostředí a za práci v noci^41),
g) neposkytne zaměstnanci příplatek k platu, ačkoli k tomu má povinnost
podle zvláštního právního předpisu,
h) poskytne zaměstnanci složku platu^7), kterou právní předpisy
neupravují, nebo mu poskytne složku mzdy^6) nebo platu^7), na kterou mu
nevznikl nárok, anebo ji poskytne způsobem, který právní předpisy
nedovolují,
i) provede ze mzdy^6) nebo platu^7) zaměstnance bez dohody o srážkách
ze mzdy^6) nebo platu^7) jiné než stanovené srážky,
j) neposkytne zaměstnanci odměnu za pracovní pohotovost^42) nebo ji
neposkytne ve stanovené výši,
k) nezajistí podmínky stanovené pro normování práce^43), ačkoli k tomu
má povinnost podle zvláštního právního předpisu,
l) odmění zaměstnance v rozporu s § 103 odst. 1 písm. k) zákoníku
práce,
m) neposkytne zaměstnanci odměnu^44) za vykonanou práci podle dohody o
práci konané mimo pracovní poměr.
(2) Za přestupek podle odstavce 1
a) písm. a) a j) lze uložit pokutu až do výše 500 000 Kč,
b) písm. d), e), h) a k) lze uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč,
c) písm. b), c), f), g), i), l) a m) lze uložit pokutu až do výše 2 000
000 Kč.
§ 14
Přestupky na úseku náhrad
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku náhrad tím, že
neposkytne zaměstnanci náhradu mzdy^6) nebo platu^7) nebo náhradu
výdajů spojených s výkonem práce, ačkoli k tomu má povinnost podle
zvláštního právního předpisu.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu až do výše 200 000
Kč.
§ 15
Přestupky na úseku pracovní doby
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku pracovní doby tím, že
a) nestanoví jednotlivým zaměstnancům pracovní dobu podle režimu jejich
práce nebo nedodrží délku směny, ačkoli k tomu má povinnost podle
zvláštního právního předpisu^45),
b) nezajistí splnění podmínek při rozvržení pracovní doby, ačkoli k
tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu^46),
c) započte překážky v práci na straně zaměstnance při pružné pracovní
době v rozporu se zvláštním právním předpisem^48),
d) nestanoví začátek a konec pracovní doby a rozvrh pracovních směn,
e) nepřihlédne při zařazení zaměstnanců do směn k potřebám zaměstnanců
pečujících o děti,
f) neposkytne zaměstnancům přestávku v práci na jídlo a oddech nebo
bezpečnostní přestávku,
g) odečte u prací, které nemohou být přerušeny, z pracovní doby
přiměřenou dobu na jídlo a oddech,
h) nezajistí rozvržení pracovní doby tak, aby měl zaměstnanec stanovený
nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami, ačkoli k tomu má povinnost
podle zvláštního právního předpisu^49),
i) nařídí zaměstnanci výkon práce ve dnech pracovního klidu v jiných
než stanovených případech^50),
j) zahrne nesprávně svátky do pracovní doby,
k) nezajistí rozvržení pracovní doby tak, aby měl zaměstnanec stanovený
nepřetržitý odpočinek v týdnu, ačkoli k tomu má povinnost podle
zvláštního právního předpisu^51),
l) nevede evidenci pracovní doby, ačkoli k tomu má povinnost podle
zvláštního právního předpisu^52),
m) nařídí zaměstnanci pracovní pohotovost v rozporu s § 95 zákoníku
práce, kolektivní smlouvou, popřípadě se nařízením vlády, kterým se
stanoví odchylná úprava pracovní doby a doby odpočinku zaměstnanců v
dopravě^45),
n) nařídí zaměstnanci práci přesčas v rozporu s § 93 odst. 2, § 241
odst. 3 věta druhá zákoníku práce,
o) nařídí zaměstnanci práci přesčas ve vyšším rozsahu, než je její
týdenní nebo roční rámec vyplývající ze zákoníku práce^53),
p) vyžádá nebo umožní, aby byla práce přesčas konána nad rámec
vyplývající ze zákoníku práce,
q) poruší zákaz zaměstnávat těhotné zaměstnankyně prací přesčas,
r) zaměstná mladistvé zaměstnance^3) prací přesčas^53),
s) zaměstná mladistvé zaměstnance^3) prací v noci^54), ^55), nejde-li o
jejich výchovu k povolání,
t) nezajistí, aby pracovní doba zaměstnance pracujícího v noci
nepřekročila stanovenou hranici, ačkoli k tomu má povinnost podle
zvláštního právního předpisu^54),
u) nezajistí, aby zaměstnanec pracující v noci byl ve stanovených
případech vyšetřen lékařem^56),
v) neprojedná s příslušným odborovým orgánem nebo zástupcem pro oblast
bezpečnosti a ochrany zdraví při práci otázky bezpečnosti a ochrany
zdraví při práci a organizaci práce v noci,
w) nevybaví pracoviště, na kterém se pracuje v noci, prostředky pro
poskytnutí první pomoci, včetně zajištění prostředků umožňujících
přivolat rychlou lékařskou pomoc.
(2) Za přestupek podle odstavce 1
a) písm. c), e) a v) lze uložit pokutu až do výše 300 000 Kč,
b) písm. l), m), t) a w) lze uložit pokutu až do výše 400 000 Kč,
c) písm. f), h), i), j), k), p), q), s) a u) lze uložit pokutu až do
výše 1 000 000 Kč,
d) písm. a), b), d), g), n), o) a r) lze uložit pokutu až do výše 2 000
000 Kč.
§ 16
Přestupky na úseku dovolené
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku dovolené tím, že poruší
stanovené povinnosti vztahující se k délce dovolené za kalendářní rok,
k dovolené za odpracované dny, k dodatkové dovolené nebo další
dovolené, čerpání dovolené nebo určení jejího nástupu.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu až do výše 200 000
Kč.
§ 17
Přestupky na úseku bezpečnosti práce
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku bezpečnosti práce tím,
že
a) nezajistí s ohledem na možné ohrožení života nebo zdraví bezpečnost
fyzických osob zdržujících se s jejím vědomím na jejích pracovištích,
b) neplní informační povinnost stanovenou v § 108 odst. 2 a 3 zákoníku
práce,
c) nezajistí spolupráci osob na jednom pracovišti, aby byli kromě
jejích zaměstnanců chráněni také zaměstnanci jiné osoby,
d) přenese náklady spojené se zajišťováním bezpečnosti a ochrany zdraví
při práci na zaměstnance,
e) nezajistí přijetí opatření potřebných k prevenci rizik, ačkoli k
tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu^36),
f) nedodrží povinnosti při zajišťování bezpečnosti práce stanovené v §
101 až 103 zákoníku práce,
g) neposkytne bezplatně osobní ochranné pracovní prostředky, pracovní
oděvy a obuv, mycí, čisticí a dezinfekční prostředky nebo ochranné
nápoje, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního
předpisu^57),
h) nesplní povinnost udržovat osobní ochranné pracovní prostředky v
použivatelném stavu nebo nekontroluje jejich používání,
i) neumístí bezpečnostní značky nebo nezavede signály, ačkoli k tomu má
povinnost podle zvláštního právního předpisu^58),
j) nevyšetří příčiny a okolnosti pracovního úrazu, ačkoli k tomu má
povinnost podle zvláštního právního předpisu^10),
k) nevyhotoví záznam o pracovním úrazu nebo nevede dokumentaci ve
stanoveném rozsahu, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního
právního předpisu^10),
l) nepředá vyhotovení záznamu o pracovním úrazu postiženému a v případě
smrtelného pracovního úrazu jeho rodinným příslušníkům,
m) nevede evidenci o pracovních úrazech ve stanoveném rozsahu, ačkoli k
tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu^10),
n) neohlásí pracovní úraz a nezašle záznam o něm stanoveným orgánům a
institucím^10),
o) nepřijme opatření proti opakování pracovních úrazů,
p) nevede evidenci fyzických osob, u nichž byla uznána nemoc z
povolání,
q) neplní povinnosti týkající se pracoviště a pracovního prostředí
stanovené v zákonu o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany
zdraví při práci^58a), v nařízení vlády o podrobnějších požadavcích na
pracoviště a pracovní prostředí^59), nařízení vlády o bližších
požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s
nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky^59a) a nařízení vlády o
bližších požadavcích na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při
práci v prostředí s nebezpečím výbuchu^59b)
r) neplní povinnosti při zajištění řádného stavu používaných výrobních
a pracovních prostředků a zařízení stanovené v zákonu o zajištění
dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci^58a) a v
nařízení vlády, kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a
používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí^59c),
s) poruší povinnost týkající se organizace práce a pracovních postupů
stanovenou v zákonu o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany
zdraví při práci^58a), nařízení vlády, kterým se stanoví způsob
organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen
zajistit při práci související s chovem zvířat^60), nařízení vlády,
kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které
je zaměstnavatel povinen zajistit při práci v lese a na pracovištích
obdobného charakteru^61), nařízení vlády, kterým se stanoví způsob
organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen
zajistit při provozování dopravy dopravními prostředky^62), nařízení
vlády o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví
při práci na staveništích^62a) a nařízení vlády, kterým se stanoví
odchylná úprava pracovní doby a doby odpočinku zaměstnanců v
dopravě^62b),
t) nepřizná právo odmítnout výkon práce, o níž lze mít důvodně za to,
že bezprostředně a závažným způsobem ohrožuje život nebo zdraví
zaměstnanců, popřípadě život nebo zdraví jiných fyzických osob,
u) zaměstná mladistvé zaměstnance^3) pracemi, při nichž jsou vystaveni
zvýšenému nebezpečí úrazu nebo při jejichž výkonu by mohli vážně
ohrozit bezpečnost a zdraví ostatních zaměstnanců nebo jiných fyzických
osob,
v) nepřizná odborovým orgánům právo vykonávat kontrolu nad stavem
bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v rozsahu stanoveném v § 322
zákoníku práce,
w) nepřizná zaměstnancům právo účasti na řešení otázek souvisejících s
bezpečností a ochranou zdraví při práci, ačkoli k tomu má povinnost
podle zvláštního právního předpisu^34),
x) nezajistí na pracovištích dodržování zákazu požívat alkoholické
nápoje nebo zneužívat jiné návykové látky,
y) nedoručí inspektorátu oznámení o zahájení prací, ačkoli k tomu má
povinnost podle zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a
ochrany zdraví při práci^62c),
z) neplní povinnost poskytovat koordinátorovi bezpečnosti a ochrany
zdraví při práci na staveništi součinnost, ačkoli k tomu má povinnost
podle zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví
při práci^62d),
za) neplní povinnosti koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při
práci na staveništi stanovené v § 18 zákona, kterým se upravují další
požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních
vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo
poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění
dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci),
zb) nedodržuje opatření k zamezení rizik na pracovištích, stanovená
právními předpisy, které upravují povinnosti právnických osob a
podnikajících fyzických osob při používání chemických látek nebo látek
obsažených ve směsích^75).
(2) Za přestupek podle odstavce 1
a) písm. b), c), v), w), x), z) a za) lze uložit pokutu až do výše 300
000 Kč,
b) písm. l), m), n), p) a y) lze uložit pokutu až do výše 400 000 Kč,
c) písm. a), g), j), k), q), r), s) a t) lze uložit pokutu až do výše 1
000 000 Kč,
d) písm. d), e), f), h), i), o), u) a zb) lze uložit pokutu až do výše
2 000 000 Kč.
§ 18
Přestupky na úseku zvláštních pracovních podmínek některých zaměstnanců
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku zvláštních pracovních
podmínek některých zaměstnanců tím, že
a) nepřevede těhotnou zaměstnankyni, zaměstnankyni do konce devátého
měsíce po porodu nebo zaměstnankyni, která kojí, na jinou práci, ačkoli
k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu,
b) poruší postup při vysílání těhotné zaměstnankyně, zaměstnance
pečujícího o dítě, zaměstnance, který prokázal, že převážně sám
dlouhodobě pečuje o fyzickou osobu, která se podle zvláštního právního
předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve
stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost)
nebo ve stupni IV (úplná závislost)^3a), na pracovní cestu nebo postup
při přeložení stanovený v § 240 zákoníku práce,
c) neplní povinnost vyhovět žádosti zaměstnance pečujícího o dítě
mladší než 15 let, těhotné zaměstnankyně, zaměstnance, který prokázal,
že převážně sám dlouhodobě pečuje o fyzickou osobu, která se podle
zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné
fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III
(těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost)^3a), o kratší
pracovní dobu nebo jinou vhodnou úpravu pracovní doby, přestože jí v
tom nebrání vážné provozní důvody,
d) neposkytne mateřskou dovolenou nebo rodičovskou dovolenou nebo ji
poskytne v rozporu s § 195 až 198 zákoníku práce,
e) neposkytne přestávky ke kojení nebo je poskytne v rozporu s § 242
zákoníku práce,
f) zaměstná mladistvé zaměstnance^3) nepřiměřenými pracemi v rozporu s
§ 244 až 246 zákoníku práce,
g) nezabezpečí lékařské vyšetření mladistvého zaměstnance^3) v
případech stanovených v § 247 zákoníku práce,
h) při zaměstnávání mladistvých zaměstnanců^3) se neřídí lékařským
posudkem.
(2) Za přestupek podle odstavce 1
a) písm. c) a h) lze uložit pokutu až do výše 300 000 Kč,
b) písm. b), d) a g) lze uložit pokutu až do výše 500 000 Kč,
c) písm. a), e) a f) lze uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč.
§ 19
Přestupky na úseku bezpečnosti technických zařízení se zvýšenou mírou
ohrožení života a zdraví
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku bezpečnosti provozu
technických zařízení se zvýšenou mírou ohrožení života a zdraví tím, že
nezajistí, aby technická zařízení stanovená zvláštním právním
předpisem^63), která představují zvýšenou míru ohrožení života a
zdraví, obsluhovaly jen zdravotně způsobilé a zvlášť odborně způsobilé
fyzické osoby.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu až do výše 2 000
000 Kč.
§ 20
Přestupky na úseku vyhrazených technických zařízení
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku bezpečnosti vyhrazených
technických zařízení tím, že
a) v rozsahu oprávnění nebo osvědčení vydaného organizací státního
odborného dozoru^64) na provádění prohlídek, revizí nebo zkoušek při
provozování vyhrazených technických zařízení^65) nezajistí provedení
prohlídek, revizí nebo zkoušek ve stanoveném rozsahu,
b) bez oprávnění nebo osvědčení vydaného organizací státního odborného
dozoru^64) na provádění prohlídek, revizí nebo zkoušek při provozování
vyhrazených technických zařízení^65) provádí ve stanovených případech
prohlídky, revize nebo zkoušky,
c) nedodrží určenou lhůtu pro odstranění závad zjištěných při kontrole.
(2) Za přestupek podle odstavce 1
a) písm. c) lze uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč,
b) písm. b) lze uložit pokutu až do výše 2 000 000 Kč,
c) písm. a) lze uložit pokutu až do výše 2 000 000 Kč, jakož i zákaz
činnosti a odnětí oprávnění nebo osvědčení vydaného organizací státního
odborného dozoru.
§ 20a
Přestupky na úseku agenturního zaměstnávání
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku agenturního
zaměstnávání tím, že poruší povinnost stanovenou v § 308 nebo 309
zákoníku práce.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu až do výše 1 000
000 Kč.
Přestupky na úseku výkonu umělecké, kulturní, sportovní a reklamní
činnosti
§ 21
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku výkonu umělecké,
kulturní, sportovní a reklamní činnosti tím, že umožní dítěti výkon
této činnosti bez povolení nebo podmínky tohoto povolení poruší.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu až do výše 2 000
000 Kč.
§ 22
(1) Zákonný zástupce dítěte se dopustí přestupku na úseku výkonu
umělecké, kulturní, sportovní a reklamní činnosti tím, že umožní výkon
činnosti dítěte bez povolení nebo podmínky povolení poruší.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu až do výše 100 000
Kč.
Správní delikty právnických osob
§ 22a
(1) Právnická osoba se jako kontrolovaná osoba dopustí správního
deliktu tím, že nesplní některou z povinností podle § 9.
(2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 200 000 Kč.
§ 23
Správní delikty právnických osob na úseku součinnosti zaměstnavatele a
orgánu jednajícího za zaměstnance
(1) Právnická osoba se dopustí správního deliktu na úseku součinnosti
zaměstnavatele a orgánu jednajícího za zaměstnance tím, že poruší
povinnosti vůči příslušným odborovým orgánům, radám zaměstnanců nebo
zástupcům pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci vyplývající
z § 62, 277, 279, 280, 287 a § 339 odst. 1 zákoníku práce.
(2) Za správní delikt podle odstavce 1 lze uložit pokutu až do výše 200
000 Kč.
§ 24
Správní delikty právnických osob na úseku rovného zacházení
(1) Právnická osoba se dopustí správního deliktu na úseku rovného
zacházení tím, že
a) nezajistí rovné zacházení se všemi zaměstnanci, pokud jde o jejich
pracovní podmínky, odměňování za práci a poskytování jiných peněžitých
plnění a plnění peněžité hodnoty, a odbornou přípravu a příležitost
dosáhnout funkčního nebo jiného postupu v zaměstnání,
b) diskriminuje zaměstnance (§ 16 zákoníku práce),
c) postihne nebo znevýhodní zaměstnance proto, že se zákonným způsobem
domáhal svých práv a nároků vyplývajících z pracovněprávních vztahů,
d) neprojedná se zaměstnancem nebo na jeho žádost se zástupci
zaměstnanců jeho stížnost na výkon práv a povinností vyplývajících z
pracovněprávního vztahu^39).
(2) Za správní delikt podle odstavce 1
a) písm. a), b) nebo c) lze uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč,
b) písm. d) lze uložit pokutu až do výše 400 000 Kč.
§ 25
Správní delikty právnických osob na úseku pracovního poměru nebo dohod
o pracích konaných mimo pracovní poměr
(1) Právnická osoba se dopustí správního deliktu na úseku pracovního
poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr tím, že
a) poruší stanovené povinnosti při vzniku, změnách, skončení pracovního
poměru, dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti,
b) neuzavře písemně pracovní smlouvu, dohodu o provedení práce nebo
dohodu o pracovní činnosti, nebo
c) nezajistí, aby zaměstnanec nepřekročil zákoníkem práce stanovený
rozsah práce konané na základě dohody o provedení práce nebo dohody o
pracovní činnosti.
(2) Za správní delikt podle odstavce 1
a) písm. a) lze uložit pokutu až do výše 2 000 000 Kč,
b) písm. b) lze uložit pokutu až do výše 10 000 000 Kč,
c) písm. c) lze uložit pokutu až do výše 2 000 000 Kč.
§ 26
Správní delikty právnických osob na úseku odměňování zaměstnanců
(1) Právnická osoba se dopustí správního deliktu na úseku odměňování
zaměstnanců tím, že
a) neposkytne zaměstnanci za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty
stejnou mzdu nebo plat jako jinému zaměstnanci,
b) neposkytne zaměstnanci mzdu^6) nebo plat^7), alespoň ve výši
minimální mzdy^40), popřípadě nejnižší úrovně zaručené mzdy nebo plat
ve stanovené výši,
c) neposkytne zaměstnanci ve stanoveném termínu mzdu^6) nebo plat^7)
nebo některou její složku,
d) neposkytne zaměstnanci mzdu^6) nebo plat^7) nebo náhradní volno za
práci přesčas,
e) neposkytne zaměstnanci náhradní volno za práci ve svátek nebo mzdu
za práci přesčas anebo příplatek k platu za takovou práci,
f) neposkytne zaměstnanci příplatek za práci ve ztíženém a zdraví
škodlivém pracovním prostředí a za práci v noci^41),
g) neposkytne zaměstnanci příplatek k platu, ačkoli k tomu má povinnost
podle zvláštního právního předpisu,
h) poskytne zaměstnanci složku platu^7), kterou právní předpisy
neupravují, nebo mu poskytne složku mzdy^6) nebo platu^7), na kterou mu
nevznikl nárok, anebo ji poskytne způsobem, který právní předpisy
nedovolují,
i) provede ze mzdy^6) nebo platu^7) zaměstnance bez dohody o srážkách
ze mzdy^6) nebo platu^7) jiné než stanovené srážky,
j) neposkytne zaměstnanci odměnu za pracovní pohotovost^42) nebo ji
neposkytne ve stanovené výši,
k) nezajistí podmínky stanovené pro normování práce, ačkoli k tomu má
povinnost podle zvláštního právního předpisu,
l) odmění zaměstnance v rozporu s § 103 odst. 1 písm. k) zákoníku
práce,
m) neposkytne zaměstnanci odměnu^42) za vykonanou práci podle dohody o
práci konané mimo pracovní poměr.
(2) Za správní delikt podleodstavce 1
a) písm. a) a j) lze uložit pokutu až do výše 500 000 Kč,
b) písm. d), e), h) a k) lze uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč,
c) písm. b), c), f), g), i), l) a m) lze uložit pokutu až do výše 2 000
000 Kč.
§ 27
Správní delikty právnických osob na úseku náhrad
(1) Právnická osoba se dopustí správního deliktu na úseku náhrad tím,
že neposkytne zaměstnanci náhradu mzdy^6) nebo platu^7) nebo náhradu
výdajů spojených s výkonem práce, ačkoli k tomu má povinnost podle
zvláštního právního předpisu.
(2) Za správní delikt podle odstavce 1 lze uložit pokutu až do výše 200
000 Kč.
§ 28
Správní delikty právnických osob na úseku pracovní doby
(1) Právnická osoba se dopustí správního deliktu na úseku pracovní doby
tím, že
a) nestanoví jednotlivým zaměstnancům pracovní dobu podle režimu jejich
práce nebo nedodrží délku směny, ačkoli k tomu má povinnost podle
zvláštního právního předpisu^45),
b) nezajistí splnění podmínek při rozvržení pracovní doby, ačkoli k
tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu^46),
c) započte překážky v práci na straně zaměstnance při pružné pracovní
době v rozporu se zvláštním právním předpisem^48),
d) nestanoví začátek a konec pracovní doby a rozvrh pracovních směn,
e) nepřihlédne při zařazení zaměstnanců do směn k potřebám zaměstnanců
pečujících o děti,
f) neposkytne zaměstnancům přestávku v práci na jídlo a oddech nebo
bezpečnostní přestávku,
g) odečte u prací, které nemohou být přerušeny, z pracovní doby
přiměřenou dobu na jídlo a oddech,
h) nezajistí rozvržení pracovní doby tak, aby měl zaměstnanec stanovený
nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami, ačkoli k tomu má povinnost
podle zvláštního právního předpisu^49),
i) nařídí zaměstnanci výkon práce ve dnech pracovního klidu v jiných
než stanovených případech^50),
j) zahrne nesprávně svátky do pracovní doby,
k) nezajistí rozvržení pracovní doby tak, aby měl zaměstnanec stanovený
nepřetržitý odpočinek v týdnu, ačkoli k tomu má povinnost podle
zvláštního právního předpisu^51),
l) nevede evidenci pracovní doby, ačkoli k tomu má povinnost podle
zvláštního právního předpisu^52),
m) nařídí zaměstnanci pracovní pohotovost v rozporu s § 95 zákoníku
práce, kolektivní smlouvou, popřípadě se nařízením vlády, kterým se
stanoví odchylná úprava pracovní doby a doby odpočinku zaměstnanců v
dopravě^45),
n) nařídí zaměstnanci práci přesčas v rozporu s § 93 odst. 2, § 241
odst. 3 věta druhá zákoníku práce,
o) nařídí zaměstnanci práci přesčas ve vyšším rozsahu, než je její
týdenní nebo roční rámec vyplývající ze zákoníku práce^53),
p) vyžádá nebo umožní, aby byla práce přesčas konána nad rámec
vyplývající ze zákoníku práce,
q) poruší zákaz zaměstnávat těhotné zaměstnankyně prací přesčas,
r) zaměstná mladistvé zaměstnance^3) prací přesčas^53),
s) zaměstná mladistvé zaměstnance^3) prací v noci^54), ^55), nejde-li o
jejich výchovu k povolání,
t) nezajistí, aby pracovní doba zaměstnance pracujícího v noci
nepřekročila stanovenou hranici, ačkoli k tomu má povinnost podle
zvláštního právního předpisu^54),
u) nezajistí, aby zaměstnanec pracující v noci byl ve stanovených
případech vyšetřen lékařem^56),
v) neprojedná s příslušným odborovým orgánem nebo zástupcem pro oblast
bezpečnosti a ochrany zdraví při práci otázky bezpečnosti a ochrany
zdraví při práci a organizaci práce v noci,
w) nevybaví pracoviště, na kterém se pracuje v noci, prostředky pro
poskytnutí první pomoci, včetně zajištění prostředků umožňujících
přivolat rychlou lékařskou pomoc.
(2) Za správní delikt podle odstavce 1
a) písm. c), e) a v) lze uložit pokutu až do výše 300 000 Kč,
b) písm. l), m), t) a w) lze uložit pokutu až do výše 400 000 Kč,
c) písm. f), h), i), j), k), p), q), s) a u) lze uložit pokutu až do
výše 1 000 000 Kč,
d) písm. a), b), d), g), n), o) a r) lze uložit pokutu až do výše 2 000
000 Kč.
§ 29
Správní delikty právnických osob na úseku dovolené
(1) Právnická osoba se dopustí správního deliktu na úseku dovolené tím,
že poruší stanovené povinnosti vztahující se k délce dovolené za
kalendářní rok, k dovolené za odpracované dny, k dodatkové dovolené
nebo další dovolené, čerpání dovolené nebo určení jejího nástupu.
(2) Za správní delikt podle odstavce 1 lze uložit pokutu až do výše 200
000 Kč.
§ 30
Správní delikty právnických osob na úseku bezpečnosti práce
(1) Právnická osoba se dopustí správního deliktu na úseku bezpečnosti
práce tím, že
a) nezajistí s ohledem na možné ohrožení života nebo zdraví bezpečnost
fyzických osob zdržujících se s jejím vědomím na jejích pracovištích,
b) neplní informační povinnost stanovenou v § 108 odst. 2 a 3 zákoníku
práce,
c) nezajistí spolupráci osob na jednom pracovišti, aby byli kromě
jejích zaměstnanců chráněni také zaměstnanci jiné osoby,
d) přenese náklady spojené se zajišťováním bezpečnosti a ochrany zdraví
při práci na zaměstnance,
e) nezajistí přijetí opatření potřebných k prevenci rizik, ačkoli k
tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu^36),
f) nedodrží povinnosti při zajišťování bezpečnosti práce stanovené v §
101 až 103 zákoníku práce,
g) neposkytne bezplatně osobní ochranné pracovní prostředky, pracovní
oděvy a obuv, mycí, čisticí a dezinfekční prostředky nebo ochranné
nápoje, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního
předpisu^57),
h) nesplní povinnost udržovat osobní ochranné pracovní prostředky v
použivatelném stavu nebo nekontroluje jejich používání,
i) neumístí bezpečnostní značky nebo nezavede signály, ačkoli k tomu má
povinnost podle zvláštního právního předpisu^58),
j) nevyšetří příčiny a okolnosti pracovního úrazu, ačkoli k tomu má
povinnost podle zvláštního právního předpisu^10),
k) nevyhotoví záznam o pracovním úrazu nebo nevede dokumentaci ve
stanoveném rozsahu, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního
právního předpisu^10),
l) nepředá vyhotovení záznamu o pracovním úrazu postiženému a v případě
smrtelného pracovního úrazu jeho rodinným příslušníkům,
m) nevede evidenci o pracovních úrazech ve stanoveném rozsahu, ačkoli k
tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu^10),
n) neohlásí pracovní úraz a nezašle záznam o něm stanoveným orgánům a
institucím^10),
o) nepřijme opatření proti opakování pracovních úrazů,
p) nevede evidenci fyzických osob, u nichž byla uznána nemoc z
povolání,
q) neplní povinnosti týkající se pracoviště a pracovního prostředí
stanovené v zákonu o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany
zdraví při práci^58a), v nařízení vlády o podrobnějších požadavcích na
pracoviště a pracovní prostředí^59), nařízení vlády o bližších
požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s
nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky^59a) a nařízení vlády o
bližších požadavcích na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při
práci v prostředí s nebezpečím výbuchu^59b),
r) neplní povinnosti při zajištění řádného stavu používaných výrobních
a pracovních prostředků a zařízení stanovené v zákonu o zajištění
dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci^58a) a v
nařízení vlády, kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a
používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí^59c),
s) poruší povinnost týkající se organizace práce a pracovních postupů
stanovenou v zákonu o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany
zdraví při práci^58a), nařízení vlády, kterým se stanoví způsob
organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen
zajistit při práci související s chovem zvířat^60), nařízení vlády,
kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které
je zaměstnavatel povinen zajistit při práci v lese a na pracovištích
obdobného charakteru^61), nařízení vlády, kterým se stanoví způsob
organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen
zajistit při provozování dopravy dopravními prostředky^62), nařízení
vlády o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví
při práci na staveništích^62a) a nařízení vlády, kterým se stanoví
odchylná úprava pracovní doby a doby odpočinku zaměstnanců v
dopravě^62b),
t) nepřizná právo odmítnout výkon práce, o níž lze mít důvodně za to,
že bezprostředně a závažným způsobem ohrožuje život nebo zdraví
zaměstnanců, popřípadě život nebo zdraví jiných fyzických osob,
u) zaměstná mladistvé zaměstnance^3) pracemi, při nichž jsou vystaveni
zvýšenému nebezpečí úrazu nebo při jejichž výkonu by mohli vážně
ohrozit bezpečnost a zdraví ostatních zaměstnanců nebo jiných fyzických
osob,
v) nepřizná odborovým orgánům právo vykonávat kontrolu nad stavem
bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v rozsahu stanoveném v § 322
zákoníku práce,
w) nepřizná zaměstnancům právo účasti na řešení otázek souvisejících s
bezpečností a ochranou zdraví při práci, ačkoli k tomu má povinnost
podle zvláštního právního předpisu^34),
x) nezajistí na pracovištích dodržování zákazu požívat alkoholické
nápoje nebo zneužívat jiné návykové látky,
y) nedoručí inspektorátu oznámení o zahájení prací, ačkoli k tomu má
povinnost podle zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a
ochrany zdraví při práci^62c),
z) neplní povinnost poskytovat koordinátorovi bezpečnosti a ochrany
zdraví při práci na staveništi součinnost, ačkoli k tomu má povinnost
podle zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví
při práci^62d),
za) neplní povinnosti koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při
práci na staveništi stanovené v § 18 zákona, kterým se upravují další
požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních
vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo
poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění
dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci),
zb) nedodržuje opatření k zamezení rizik na pracovištích, stanovená
právními předpisy, které upravují povinnosti právnických osob a
podnikajících fyzických osob při používání chemických látek nebo látek
obsažených ve směsích^75).
(2) Za správní delikt podle odstavce 1
a) písm. b), c), v), w), x), z) a za) lze uložit pokutu až do výše 300
000 Kč,
b) písm. l), m), n), p) a y) lze uložit pokutu až do výše 400 000 Kč,
c) písm. a), g), j), k), q), r), s) a t) lze uložit pokutu až do výše 1
000 000 Kč,
d) písm. d), e), f), h), i), o), u) a zb) lze uložit pokutu až do výše
2 000 000 Kč.
§ 31
Správní delikty právnických osob na úseku zvláštních pracovních
podmínek některých zaměstnanců
(1) Právnická osoba se dopustí správního deliktu na úseku zvláštních
pracovních podmínek některých zaměstnanců tím, že
a) nepřevede těhotnou zaměstnankyni, zaměstnankyni do konce devátého
měsíce po porodu nebo zaměstnankyni, která kojí, na jinou práci, ačkoli
k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu,
b) poruší postup při vysílání těhotné zaměstnankyně, zaměstnance
pečujícího o dítě, zaměstnance, který prokázal, že převážně sám
dlouhodobě pečuje o fyzickou osobu, která se podle zvláštního právního
předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve
stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost)
nebo ve stupni IV (úplná závislost)^3a), na pracovní cestu nebo postup
při přeložení stanovený v § 240 zákoníku práce,
c) neplní povinnost vyhovět žádosti zaměstnance pečujícího o dítě
mladší než 15 let, těhotné zaměstnankyně, zaměstnance, který prokázal,
že převážně sám dlouhodobě pečuje o fyzickou osobu, která se podle
zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné
fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III
(těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost)^3a), o kratší
pracovní dobu nebo jinou vhodnou úpravu pracovní doby, přestože jí v
tom nebrání vážné provozní důvody,
d) neposkytne mateřskou dovolenou nebo rodičovskou dovolenou nebo ji
poskytne v rozporu s § 195 až 198 zákoníku práce,
e) neposkytne přestávky ke kojení nebo je poskytne v rozporu s § 242
zákoníku práce,
f) zaměstná mladistvé zaměstnance^3) nepřiměřenými pracemi v rozporu s
§ 244 až 246 zákoníku práce,
g) nezabezpečí lékařské vyšetření mladistvého zaměstnance^3) v
případech stanovených v § 247 zákoníku práce,
h) při zaměstnávání mladistvých zaměstnanců^3) se neřídí lékařským
posudkem.
(2) Za správní delikt podle odstavce 1
a) písm. c) a h) lze uložit pokutu až do výše 300 000 Kč,
b) písm. b), d) a g) lze uložit pokutu až do výše 500 000 Kč,
c) písm. a), e) a f) lze uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč.
§ 32
Správní delikty právnických osob na úseku bezpečnosti technických
zařízení se zvýšenou mírou ohrožení života a zdraví
(1) Právnická osoba se dopustí správního deliktu na úseku bezpečnosti
technických zařízení se zvýšenou mírou ohrožení života a zdraví tím, že
nezajistí, aby technická zařízení stanovená zvláštním právním
předpisem^63), která představují zvýšenou míru ohrožení života a
zdraví, obsluhovaly jen zdravotně způsobilé a zvlášť odborně způsobilé
fyzické osoby.
(2) Za správní delikt podle odstavce 1 lze uložit pokutu až do výše 2
000 000 Kč.
§ 33
Správní delikty právnických osob na úseku vyhrazených technických
zařízení
(1) Právnická osoba se dopustí správního deliktu na úseku vyhrazených
technických zařízení tím, že
a) v rozsahu oprávnění nebo osvědčení vydaného organizací státního
odborného dozoru^64) na provádění prohlídek, revizí nebo zkoušek při
provozování vyhrazených technických zařízení^65) nezajistí provedení
prohlídek, revizí nebo zkoušek ve stanoveném rozsahu,
b) bez oprávnění nebo osvědčení vydaného organizací státního odborného
dozoru^64) na provádění prohlídek, revizí nebo zkoušek při provozování
vyhrazených technických zařízení^65) provádí ve stanovených případech
prohlídky, revize nebo zkoušky,
c) nedodrží určenou lhůtu pro odstranění závad zjištěných při kontrole.
(2) Za správní delikt podle odstavce 1
a) písm. c) lze uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč,
b) písm. b) lze uložit pokutu až do výše 2 000 000 Kč,
c) písm. a) lze uložit pokutu až do výše 2 000 000 Kč, jakož i zákaz
činnosti a odnětí oprávnění nebo osvědčení vydaného organizací státního
odborného dozoru.
§ 33a
Správní delikty právnických osob na úseku agenturního zaměstnávání
(1) Právnická osoba se dopustí správního deliktu na úseku agenturního
zaměstnávání tím, že poruší povinnost stanovenou v § 308 nebo 309
zákoníku práce.
(2) Za správní delikt podle odstavce 1 lze uložit pokutu až do výše 1
000 000 Kč.
§ 34
Správní delikt na úseku výkonu umělecké, kulturní, sportovní a reklamní
činnosti
(1) Právnická osoba se dopustí správního deliktu na úseku výkonu
umělecké, kulturní, sportovní a reklamní činnosti tím, že umožní dítěti
výkon této činnosti bez povolení nebo podmínky tohoto povolení poruší.
(2) Za správní delikt podle odstavce 1 lze uložit pokutu až do výše 2
000 000 Kč.
Společná ustanovení o přestupcích a správních deliktech právnických
osob
§ 35
(1) Přestupky nebo správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni
projednává inspektorát; jestliže kontrolu vykonal úřad, projednává je
úřad.
(2) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické
osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení o
odpovědnosti a postihu právnické osoby^66).
(3) Právnické osobě nelze uložit pokutu za správní delikt, byla-li jí
již za totéž porušení právního předpisu uložena pokuta nebo jiná
majetková sankce jiným orgánem podle zvláštního právního předpisu^67).
§ 36
(1) Při určení výše pokuty právnické osobě se přihlédne k jejím
poměrům, k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho
spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.
(2) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže o
něm správní orgán nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm
dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.
(3) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že
vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení
právní povinnosti zabránila.
§ 37
Pokuta je příjmem státního rozpočtu.
ČÁST PÁTÁ
SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Společná ustanovení
§ 38
Působnost ministerstva
Ministerstvo
a) schvaluje roční program kontrolních akcí [§ 4 odst. 1 písm. c)],
b) koordinuje kontrolní priority; za tím účelem spolupracuje se státním
zdravotním dozorem^27),
c) v případech hodných zvláštního zřetele je oprávněno určit rozsah a
počet kontrolních akcí v ročním programu těchto akcí [§ 4 odst. 1 písm.
c)],
d) přezkoumává správní rozhodnutí vydaná úřadem v prvním stupni,
e) shromažďuje a projednává podněty příslušných odborových orgánů,
organizací zaměstnavatelů týkající se kontroly podle tohoto zákona,
f) je vůči úřadu nadřízeným služebním úřadem v organizačních věcech
státní služby a služebních vztazích státních zaměstnanců.
§ 39
Průkazy inspektorů
Vzor a provedení průkazu inspektorů podle § 4 odst. 1 písm. f) stanoví
ministerstvo vyhláškou.
nadpis vypuštěn
§ 40
zrušen
§ 41
zrušen
§ 42
zrušen
§ 43
zrušen
§ 44
zrušen
§ 45
Pracovištěm kontrolované osoby se pro účely tohoto zákona rozumí místa
určená nebo obvyklá pro výkon činnosti kontrolované osoby. Za činnost
kontrolované osoby se považuje zajišťování výroby nebo poskytování
služeb, jakož i jiná činnost vykonávaná podle zvláštních právních
předpisů.
Přechodná ustanovení
§ 46
Kontroly a správní řízení zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona inspektoráty bezpečnosti práce, Českým úřadem bezpečnosti práce,
úřady práce nebo ministerstvem se dokončí podle dosavadních právních
předpisů v působnosti inspektorátů, pokud kontrolu a správní řízení
zahájil inspektorát bezpečnosti práce nebo úřad práce, a v působnosti
úřadu, pokud kontrolu a správní řízení zahájil Český úřad bezpečnosti
práce nebo ministerstvo.
§ 47
(1) Výkon práv a povinností z pracovněprávních vztahů zaměstnanců v
Českém úřadu bezpečnosti práce přechází na úřad^73).
(2) Výkon práv a povinností z pracovněprávních vztahů zaměstnanců v
inspektorátech bezpečnosti práce přechází z
a) Inspektorátu bezpečnosti práce pro hlavní město Prahu na inspektorát
pro hlavní město Prahu^73),
b) Inspektorátu bezpečnosti práce pro Středočeský kraj na inspektorát
pro Středočeský kraj^73),
c) Inspektorátu bezpečnosti práce pro Jihočeský kraj a Vysočinu na
inspektorát pro Jihočeský kraj a kraj Vysočina^73),
d) Inspektorátu bezpečnosti práce pro Plzeňský a Karlovarský kraj na
inspektorát pro Plzeňský kraj a Karlovarský kraj^73),
e) Inspektorátu bezpečnosti práce pro Ústecký kraj a Liberecký kraj na
inspektorát pro Ústecký kraj a Liberecký kraj^73),
f) Inspektorátu bezpečnosti práce pro Královéhradecký kraj a Pardubický
kraj na inspektorát pro Královéhradecký kraj a Pardubický kraj^73),
g) Inspektorátu bezpečnosti práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj
na inspektorát pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj^73),
h) Inspektorátu bezpečnosti práce pro Moravskoslezský kraj a Olomoucký
kraj na inspektorát pro Moravskoslezský kraj a Olomoucký kraj^73).
(3) Výkon práv a závazků Českého úřadu bezpečnosti práce přechází na
úřad. Výkon práv a závazků inspektorátů bezpečnosti práce přechází na
inspektoráty podle odstavce 2.
(4) Výkon práv a povinností z pracovněprávních vztahů zaměstnanců v
úřadech práce, k jejichž pracovním úkolům patří kontrola nad
dodržováním povinností vyplývajících z pracovněprávních předpisů, s
výjimkou pracovněprávních předpisů o zaměstnanosti a pracovněprávních
předpisů o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti
zaměstnavatele, přechází dnem 1. července 2005 z úřadů práce na
inspektoráty podle odstavce 2. Úřad práce dohodne se zaměstnancem v
úřadu práce podle věty první, na který inspektorát výkon jeho práv a
povinností z pracovněprávních vztahů přejde.
(5) Úřad práce na základě dohody podle odstavce 4 provede delimitaci
zaměstnanců v úřadech práce podle odstavce 4 věty první na inspektoráty
podle odstavce 2. Takto provedená delimitace je závazná.
(6) Nedojde-li k dohodě podle odstavce 4 nejpozději do 30. dubna 2005,
stanoví počty a pravidla delimitace zaměstnanců v úřadech práce na
inspektoráty podle odstavce 2 na návrh ředitele úřadu práce
ministerstvo.
§ 48
Do doby nabytí úplné účinnosti zákona o státní službě jmenuje a
odvolává^74) generálního inspektora a vedoucího inspektora ministr
práce a sociálních věcí; vedoucího inspektora jmenuje a odvolává po
projednání s generálním inspektorem.
Závěrečná ustanovení
§ 49
Zrušují se Český úřad bezpečnosti práce a inspektoráty bezpečnosti
práce.
§ 50
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2005, s výjimkou
ustanovení § 47 odst. 4 až 6, která nabývají účinnosti dnem jeho
vyhlášení.
Zaorálek v. r.
Paroubek v. r.
Příl.
Označení, sídla a působnost oblastních inspektorátů práce
1. Oblastní inspektorát práce pro hlavní město Prahu se sídlem v Praze
vykonává působnost v hlavním městě Praze
2. Oblastní inspektorát práce pro Středočeský kraj se sídlem v Praze
vykonává působnost ve Středočeském kraji
3. Oblastní inspektorát práce pro Jihočeský kraj a Vysočinu se sídlem v
Českých Budějovicích vykonává působnost v Jihočeském kraji a v kraji
Vysočina
4. Oblastní inspektorát práce pro Plzeňský kraj a Karlovarský kraj se
sídlem v Plzni vykonává působnost v Plzeňském kraji a v Karlovarském
kraji
5. Oblastní inspektorát práce pro Ústecký kraj a Liberecký kraj se
sídlem v Ústí nad Labem vykonává působnost v Ústeckém kraji a v
Libereckém kraji
6. Oblastní inspektorát práce pro Královéhradecký kraj a Pardubický
kraj se sídlem v Hradci Králové vykonává působnost v Královéhradeckém
kraji a v Pardubickém kraji
7. Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj se
sídlem v Brně vykonává působnost v Jihomoravském kraji a Zlínském kraji
8. Oblastní inspektorát práce pro Moravskoslezský kraj a Olomoucký kraj
se sídlem v Ostravě vykonává působnost v Moravskoslezském kraji a
Olomouckém kraji
Vybraná ustanovení novel
Čl. LXV zákona č. 64/2014 Sb.
Přechodné ustanovení
Správní řízení ve věci uložení pořádkové pokuty pravomocně neskončené
přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních
právních předpisů.
2) § 18 odst. 1 zákoníku práce.
3) § 274 odst. 2 zákoníku práce.
3a) § 8 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách.
4) § 11 odst. 2 zákoníku práce.
§ 121 až 124 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.
5) § 20 zákoníku práce.
6) Zákon č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o
průměrném výdělku, ve znění pozdějších předpisů.
6a) § 305 zákoníku práce.
7) Zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v
rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění
pozdějších předpisů.
8) Zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění pozdějších
předpisů.
9) Zákon č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených
vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky a o
změně zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně
některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona
č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s
ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění pozdějších předpisů,
(zákon o prevenci závažných havárií), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích a o
změně některých zákonů (chemický zákon).
9a) Čl. 22 odst. 1 písm. d) směrnice Evropského parlamentu a Rady
2003/88/ES ze dne 4. listopadu 2003 o některých aspektech úpravy
pracovní doby.
10) § 133c zákoníku práce.
Nařízení vlády č. 494/2001 Sb., kterým se stanoví způsob evidence,
hlášení a zasílání záznamu o úrazu, vzor záznamu o úrazu a okruh orgánů
a institucí, kterým se ohlašuje pracovní úraz a zasílá záznam o úrazu.
11) Například § 128 občanského soudního řádu, § 11 odst. 1 zákona č.
582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění
pozdějších předpisů, § 9 odst. 1 zákona č. 89/1995 Sb., o státní
statistické službě, ve znění pozdějších předpisů.
12) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých
zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
13) § 136 odst. 2 zákoníku práce.
14) Například nařízení vlády č. 11/2002 Sb., kterým se stanoví vzhled a
umístění bezpečnostních značek a zavedení signálů.
15) § 137 písm. a) zákoníku práce.
16) Například živnostenský zákon.
17) § 137 písm. b) zákoníku práce.
18) § 137 písm. c) zákoníku práce.
18a) § 12 písm. d) zákona č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další
požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních
vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo
poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění
dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci).
18b) § 14 zákona č. 309/2006 Sb., ve znění zákona č. 362/2007 Sb.
19) § 3 a 4 zákona č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě a o změně
některých zákonů (zákon o dobrovolnické službě).
20) § 65 odst. 1 a 2 školského zákona.
21) Zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně
některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
22) § 81 až 83 a § 96 služebního zákona.
23) Zákon č. 220/1999 Sb., o průběhu základní nebo náhradní služby a
vojenských cvičení a o některých právních poměrech vojáků v záloze, ve
znění zákona č. 128/2000 Sb.
24) Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších
předpisů.
25) Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků
bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů.
26) Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní
báňské správě, ve znění pozdějších předpisů.
27) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně
některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
28) Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a
ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých
zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
29) § 54, 53a a 58 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění
pozdějších předpisů.
30) § 36 zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky.
Vyhláška č. 273/1999 Sb., kterou se vymezují určená technická zařízení
používaná s vojenskou výstrojí, vojenskou výzbrojí, vojenskou technikou
a ve vojenských objektech a provádění zkoušek určených technických
zařízení.
31) Například § 42 zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky.
32) Například zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění
pozdějších předpisů, a zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném
systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
33) § 194 služebního zákona.
34) § 18 odst. 1 a § 136a zákoníku práce.
35) § 83 odst. 6 , § 96, 99, § 166 odst. 1 zákoníku práce.
36) § 132a zákoníku práce.
37) Zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně
některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
38) § 116 a § 117 občanského zákoníku.
39) § 25c odst. 7 zákoníku práce.
40) § 111 odst. 3 a 4 zákoníku práce.
Nařízení vlády č. 303/1995 Sb., o minimální mzdě, ve znění pozdějších
předpisů.
41) Nařízení vlády č. 333/1993 Sb., o stanovení minimálních mzdových
tarifů a mzdového zvýhodnění za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém
pracovním prostředí a za práci v noci, ve znění pozdějších předpisů.
42) § 15 zákona č. 1/1992 Sb., ve znění zákona č. 217/2000 Sb.
§ 19 zákona č. 143/1992 Sb., ve znění zákona č. 40/1994 Sb. a zákona č.
217/2000 Sb.
43) § 16 zákona č. 1/1992 Sb., ve znění zákona č. 217/2000 Sb.
44) § 239b zákoníku práce.
45) Nařízení vlády č. 589/2006 Sb., kterým se stanoví odchylná úprava
pracovní doby a doby odpočinku zaměstnanců v dopravě.
46) § 85 odst. 3 zákoníku práce.
47) § 82 zákoníku práce.
48) § 85c odst. 1 a 3 zákoníku práce.
49) § 90 zákoníku práce.
50) § 91 zákoníku práce.
51) § 92 zákoníku práce.
52) § 94 zákoníku práce.
53) § 83 odst. 6, § 96 odst. 1 a 2 zákoníku práce.
54) § 99 zákoníku práce.
55) § 166 odst. 1 zákoníku práce.
56) § 99 odst. 4 zákoníku práce.
57) Nařízení vlády č. 495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší
podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích,
čisticích a dezinfekčních prostředků.
58) § 133b zákoníku práce.
Nařízení vlády č. 11/2002 Sb.
58a) Zákon č. 309/2006 Sb., ve znění zákona č. 362/2007 Sb.
59) Nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na
pracoviště a pracovní prostředí.
59a) Nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na
bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu
z výšky nebo do hloubky.
59b) Nařízení vlády č. 406/2004 Sb., o bližších požadavcích na
zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v prostředí s
nebezpečím výbuchu.
59c) Nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky
na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů
a nářadí.
60) Nařízení vlády č. 27/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace
práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při
práci související s chovem zvířat.
61) Nařízení vlády č. 28/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace
práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při
práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru.
62) Nařízení vlády č. 168/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace
práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při
provozování dopravy dopravními prostředky.
62a) Nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích
na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích.
62b) Nařízení vlády č. 589/2006 Sb., kterým se stanoví odchylná úprava
pracovní doby a doby odpočinku zaměstnanců v dopravě.
62c) § 15 odst. 1 zákona č. 309/2006 Sb.
62d) § 16 písm. b) zákona č. 309/2006 Sb.
63) § 134b zákoníku práce.
Vyhláška č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice, ve
znění vyhlášky č. 98/1982 Sb.
64) § 6a odst. 1 zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad
bezpečností práce, ve znění zákona č. 159/1992 Sb.
65) § 6b a 6c zákona č. 174/1968 Sb., ve znění zákona č. 124/2000 Sb.
Vyhláška č. 18/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená tlaková zařízení a
stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění
pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 19/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená zdvihací zařízení a
stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění
pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 20/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená elektrická zařízení
a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění
pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 21/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená plynová zařízení a
stanoví některé podmínky k zajištění bezpečnosti práce, ve znění
pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 85/1978 Sb., o kontrolách, revizích a zkouškách plynových
zařízení, ve znění nařízení vlády č. 352/2000 Sb.
66) § 2 odst. 2 obchodního zákoníku.
67) Například § 44 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a
o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění
pozdějších předpisů.
68) § 1 odst. 1 písm. e) zákona č. 531/1990 Sb., o územních finančních
orgánech, ve znění pozdějších předpisů.
73) § 251c zákoníku práce.
74) § 33 odst. 2 zákoníku práce.
75) Zákon č. 350/2011 Sb.
76) Zákon č. 247/2014 Sb., o poskytování služby péče o dítě v dětské
skupině a o změně souvisejících zákonů.
76) § 12n odst. 2 zákona č. 61/2000 Sb., o námořní plavbě, ve znění
pozdějších předpisů.
