Advanced Search

o inspekci práce


Published: 2005
Read law translated into English here: https://www.global-regulation.com/translation/czech-republic/507010/o-inspekci-prce.html

Subscribe to a Global-Regulation Premium Membership Today!

Key Benefits:

Subscribe Now for only USD$40 per month.
251/2005 Sb.



ZÁKON



ze dne 3. května 2005



o inspekci práce



Změna: 230/2006 Sb.



Změna: 264/2006 Sb.



Změna: 213/2007 Sb.



Změna: 362/2007 Sb.



Změna: 382/2008 Sb.



Změna: 294/2008 Sb.



Změna: 281/2009 Sb.



Změna: 73/2011 Sb.



Změna: 341/2011 Sb., 350/2011 Sb., 365/2011 Sb., 367/2011 Sb.



Změna: 64/2014 Sb.



Změna: 247/2014 Sb.



Změna: 136/2014 Sb., 250/2014 Sb.



Změna: 81/2015 Sb.



Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:



ČÁST PRVNÍ



VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ



§ 1



Tento zákon upravuje zřízení a postavení orgánů inspekce práce jako

kontrolních orgánů na úseku ochrany pracovních vztahů, pracovních

podmínek a služby péče o dítě v dětské skupině, působnost a příslušnost

orgánů inspekce práce, práva a povinnosti při kontrole a sankce za

porušení stanovených povinností.



§ 2



(1) Zřizují se Státní úřad inspekce práce (dále jen „úřad“) a oblastní

inspektoráty práce (dále jen „inspektorát“), které jsou správními

úřady. Sídlem úřadu je Opava. Označení, sídla a územní obvody

inspektorátů jsou uvedeny v příloze k tomuto zákonu.



(2) Úřad je účetní jednotkou. Pro účely hospodaření s majetkem státu,

včetně prostředků státního rozpočtu, účetnictví, služebních vztahů

státních zaměstnanců a pracovněprávních vztahů mají inspektoráty

postavení vnitřních organizačních jednotek úřadu.



(3) Úřad je řízen Ministerstvem práce a sociálních věcí (dále jen

„ministerstvo“).



(4) Ministerstvo je ve věcech státní služby nadřízeným služebním úřadem

úřadu. Úřad je nadřízeným služebním úřadem inspektorátu.



(5) V čele úřadu je generální inspektor. V čele inspektorátu je vedoucí

inspektor. Výběr, jmenování a odvolání generálního inspektora a

vedoucího inspektora se řídí zákonem o státní službě.



ČÁST DRUHÁ



PŮSOBNOST A PŘÍSLUŠNOST ÚŘADU A INSPEKTORÁTŮ



§ 3



(1) Úřad a inspektoráty kontrolují dodržování povinností vyplývajících

z



a) právních předpisů, z nichž vznikají zaměstnancům, příslušnému

odborovému orgánu nebo radě zaměstnanců nebo zástupci pro oblast

bezpečnosti a ochrany zdraví při práci^2) práva nebo povinnosti v

pracovněprávních vztazích včetně právních předpisů o odměňování

zaměstnanců, náhradě mzdy nebo platu a náhradě výdajů zaměstnancům,



b) právních předpisů stanovících pracovní dobu a dobu odpočinku,



c) právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce,



d) právních předpisů k zajištění bezpečnosti provozu technických

zařízení se zvýšenou mírou ohrožení života a zdraví a právních předpisů

o bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení,



e) právních předpisů o zaměstnávání zaměstnankyň, mladistvých

zaměstnanců^3), zaměstnanců pečujících o děti, jakož i zaměstnanců,

kteří prokázali, že převážně sami dlouhodobě pečují o fyzickou osobu,

která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou

na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve

stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost)^3a),



f) právních předpisů upravujících výkon umělecké, kulturní, sportovní a

reklamní činnosti dětmi^4),



g) právního předpisu, který stanoví povinnost uskutečnit veřejnou výzvu

nebo výběrové řízení na obsazení místa úředníka nebo na obsazení místa

vedoucího úředníka územního samosprávného celku, jakož i to, zda

veřejná výzva nebo výběrové řízení byly provedeny včetně jejich

průběhu^75),



h) právního předpisu upravujícího péči o dítě v dětské skupině^76).



(2) Úřad a inspektoráty rovněž kontrolují dodržování



a) kolektivních smluv^5) v částech, ve kterých jsou upraveny

individuální pracovněprávní nároky zaměstnanců vyplývající z právních

předpisů, jakož i vnitřních předpisů podle § 305 zákoníku práce,



b) vnitřních předpisů vydaných podle zákoníku práce^6a), jestliže

zakládají práva zaměstnanců.



(3) Úřad a inspektoráty vykonávají kontrolu také v případech

stanovených zvláštními právními předpisy^9).



§ 4



(1) Úřad



a) řídí inspektoráty; je vůči inspektorátům nadřízeným služebním úřadem

v organizačních věcech státní služby a služebních vztazích zaměstnanců

vykonávajících ve správních úřadech státní správu jako službu, kterou

Česká republika poskytuje veřejnosti,



b) odborně vede inspektoráty a poskytuje jim technickou pomoc,



c) zpracovává roční program kontrolních akcí, který projedná s vyššími

odborovými orgány a organizacemi zaměstnavatelů, a předkládá jej

ministerstvu ke schválení,



d) koordinuje kontrolu prováděnou inspektoráty ve vztahu k činnosti

jiných správních úřadů vykonávanou podle zvláštních právních předpisů,

v jejichž působnosti je dozor, popřípadě kontrolní činnost na úseku

bezpečného a zdraví neohrožujícího pracovního prostředí nebo pracovních

podmínek,



e) vydává a odnímá průkazy inspektorům opravňující inspektory k výkonu

kontroly podle tohoto zákona,



f) je oprávněn vykonávat kontrolu v rozsahu stanoveném v § 3,



g) ukládá opatření k odstranění nedostatků zjištěných při kontrole

podle § 6 odst. 6, určuje přiměřené lhůty k jejich odstranění a

vyžaduje podání písemné zprávy o přijatých opatřeních,



h) kontroluje plnění opatření k odstranění zjištěných nedostatků,



i) rozhoduje ve správním řízení v prvním stupni o přestupcích,

správních deliktech nebo zákazu podle § 7 odst. 1 písm. f),



j) přezkoumává ve správním řízení rozhodnutí o přestupcích, správních

deliktech nebo zákazu podle § 7 odst. 1 písm. f) vydaná inspektorátem,



k) je oprávněn zakázat (omezit)^9a) výkon práce přesčas vykonávané

podle § 93a zákoníku práce,



l) vydává závazná stanoviska ohledně posouzení souladu podmínek pro

práci členů posádky lodě s požadavky části páté zákona o námořní plavbě

a zákoníku práce^76).



(2) Úřad



a) předkládá ministerstvu podněty ke zlepšení právní úpravy týkající se

právních předpisů uvedených v § 3 odst. 1,



b) podílí se společně s ministerstvem na mezinárodní spolupráci

týkající se pracovního prostředí, bezpečnosti práce a pracovních

podmínek,



c) poskytuje právnickým a fyzickým osobám, které v pracovních vztazích

zaměstnávají fyzické osoby (dále jen "zaměstnavatel"), a zaměstnancům

bezúplatně základní informace a poradenství týkající se ochrany

pracovních vztahů a pracovních podmínek,



d) na základě podkladů inspektorátů zpracovává roční souhrnnou zprávu o

výsledcích kontrolních akcí, kterou předkládá ministerstvu, a informuje

o jejím obsahu vyšší odborové orgány a organizace zaměstnavatelů,



e) spolupracuje na programech osvěty o ochraně pracovních vztahů a

pracovních podmínek zajišťovaných jinými správními úřady, vyššími

odborovými orgány nebo organizacemi zaměstnavatelů,



f) poskytuje Úřadu práce České republiky informaci o uložení pokuty

agentuře práce za porušení povinností, které pro agentury práce

vyplývají z § 308 a 309 zákoníku práce, a o uložení pokuty

zaměstnavateli za porušení povinností vyplývajících z právních

předpisů, jejichž dodržování úřad a inspektoráty kontrolují, a to do 15

dnů od nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty.



(3) Úřad vede a zajišťuje provoz informačního systému o pracovních

úrazech^10) a informačního systému, který se zaměřuje na rizika při

výkonu práce a na opatření k jejich odstraňování zjištěných kontrolou;

přitom vychází z údajů inspektorátů.



(4) Informační systém o pracovních úrazech obsahuje údaje o



a) fyzické osobě, která utrpěla pracovní úraz, jimiž jsou jméno a

příjmení, datum narození, státní příslušnost, adresa místa trvalého

pobytu a pohlaví,



b) zaměstnavateli, jimiž jsou označení zaměstnavatele, předmět jeho

podnikání, místo, kde k pracovnímu úrazu došlo, a činnost, při které k

pracovnímu úrazu došlo,



c) pracovním úrazu, jimiž jsou druh zranění a zraněná část těla, druh

pracovního úrazu, co bylo zdrojem pracovního úrazu, včetně jejich

organizačních a technických příčin, a proč k pracovnímu úrazu došlo.



Informační systém o pracovních úrazech slouží pro potřebu úřadu a

ministerstva; údaje z něho se poskytují jiným orgánům v případech

stanovených zvláštními zákony^11) nebo v případech, kdy dala předchozí

souhlas fyzická osoba, jíž se údaje týkají, popřípadě fyzická osoba,

která by poskytnutím údajů mohla být dotčena. České správě sociálního

zabezpečení se údaje z informačního systému poskytují též v

elektronické podobě umožňující dálkový přístup.



(5) Informační systém o rizicích při výkonu práce obsahuje údaje o



a) zaměstnavateli, jimiž jsou označení zaměstnavatele a předmět jeho

podnikání,



b) rizicích při výkonu práce a o tom, jaká opatření k jejich odstranění

byla přijata.



Informační systém o rizicích při výkonu práce slouží pro potřebu úřadu,

ministerstva a Úřadu práce České republiky - krajských poboček a

pobočky pro hlavní město Prahu (dále jen „krajské pobočky Úřadu

práce“). Ministerstvu a krajským pobočkám Úřadu práce se údaje z

informačního systému poskytují též v elektronické podobě umožňující

dálkový přístup.



(6) Úřad je povinen při vedení informačního systému podle odstavců 4 a

5 zajistit ochranu osobních údajů způsobem stanoveným zvláštním

zákonem^12).



§ 5



(1) Inspektorát



a) vykonává kontrolu v rozsahu stanoveném v § 3,



b) ukládá opatření k odstranění nedostatků zjištěných při kontrole,

určuje přiměřené lhůty k jejich odstranění,



c) kontroluje plnění opatření k odstranění zjištěných nedostatků,



d) neprodleně kontroluje závady, o nichž byl vyrozuměn odborovou

organizací podle § 322 odst. 3 zákoníku práce,



e) je oprávněn kontrolovat příčiny a okolnosti pracovních úrazů,

popřípadě se zúčastňovat šetření na místě úrazového děje,



f) poskytuje úřadu údaje o



1. pracovních úrazech^10), pro vedení informačního systému o pracovních

úrazech podle § 4 odst. 4, ke kterým došlo v jeho územním obvodu,

včetně jejich organizačních a technických příčin,



2. rizicích při výkonu práce zjištěných kontrolou a o opatřeních

přijatých k jejich odstranění pro vedení informačního systému podle § 4

odst. 5,



g) předkládá úřadu podněty ke zlepšení právní úpravy týkající se

právních předpisů uvedených v § 3 odst. 1,



h) poskytuje informace a zpracovává zprávy o plnění svých úkolů, které

předkládá úřadu,



i) vyjadřuje se k vybraným projektovým dokumentacím staveb určených pro

užívání ve veřejném zájmu nebo jako pracoviště fyzických osob, zda

splňují požadavky právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce a

technických zařízení,



j) uplatňuje při povolování staveb určených pro užívání ve veřejném

zájmu nebo jako pracoviště fyzických osob požadavky právních předpisů k

zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení^14),



k) poskytuje zaměstnavatelům a zaměstnancům bezúplatně základní

informace a poradenství týkající se ochrany pracovních vztahů a

pracovních podmínek,



l) rozhoduje ve správním řízení v prvním stupni o přestupcích,

správních deliktech nebo zákazu podle § 7 odst. 1 písm. f),



m) je oprávněn zakázat (omezit)^9a) výkon práce přesčas vykonávané

podle § 93a zákoníku práce.



(2) Provedl-li inspektorát kontrolu na základě písemného podnětu,

informuje písemně o výsledku toho, kdo podnět podal.



§ 6



(1) Působnost úřadu a inspektorátů se vztahuje na



a) zaměstnavatele a na jejich zaměstnance, na právnické osoby, u

kterých jsou vykonávány veřejné funkce, a na fyzické osoby vykonávající

veřejné funkce,



b) fyzické osoby, které jsou zaměstnavateli a samy též pracují^15),



c) fyzické nebo právnické osoby podnikající podle zvláštního právního

předpisu^16) a nikoho nezaměstnávající^17),



d) spolupracujícího manžela nebo dítě osoby uvedené pod písmeny b) a

c)^18),



e) fyzickou nebo právnickou osobu, která je zadavatelem stavby

(stavebník) nebo jejím zhotovitelem, popřípadě se na zhotovení stavby

podílí podle zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany

zdraví při práci^18a), a na koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví

při práci na staveništi podle zákona o zajištění dalších podmínek

bezpečnosti a ochrany zdraví při práci^18b),



f) vysílající a přijímající organizace a dobrovolníky při výkonu

dobrovolnické služby podle zvláštního právního předpisu^19),



g) právnické osoby, které vykonávají činnost školy nebo školského

zařízení, další právnické osoby nebo fyzické osoby, u nichž se

uskutečňuje praktické vyučování žáků středních škol, odborných

učilišť^20) nebo vyšších odborných škol,



h) věznice, právnické nebo fyzické osoby zaměstnávající odsouzené a na

odsouzené^21),



i) právnické a fyzické osoby, u kterých je prováděn výkon umělecké,

kulturní, sportovní a reklamní činnosti dětmi^4),



(dále jen "kontrolovaná osoba").



(2) V zařízeních Generální inspekce bezpečnostních sborů, ozbrojených

sil a bezpečnostních sborů v působnosti Ministerstva obrany,

Ministerstva vnitra, Ministerstva spravedlnosti a Ministerstva financí,

v zařízeních Bezpečnostní informační služby, Úřadu pro zahraniční styky

a informace a Národního bezpečnostního úřadu, jakož i v objektech, s

nimiž je příslušné hospodařit Ministerstvo vnitra, kde by kontrolou

mohlo dojít k ohrožení utajovaných skutečností, může být kontrola

provedena jen se souhlasem příslušného ministerstva a v zařízeních

Bezpečnostní informační služby, Úřadu pro zahraniční styky a informace

a Národního bezpečnostního úřadu jen se souhlasem jejich ředitele.

Nebude-li souhlas podle věty první udělen, zajistí ten, kdo odmítl

souhlas udělit, provedení kontroly ve své působnosti a podá do 60

pracovních dnů ode dne odmítnutí udělení souhlasu písemnou zprávu o

výsledku provedené kontroly orgánu inspekce práce, který o souhlas

požádal.



(3) V právních vztazích zaměstnanců vykonávajících ve správních úřadech

státní správu jako službu, kterou Česká republika poskytuje veřejnosti,

upravených služebním zákonem, mohou úřad a inspektoráty kontrolovat jen

věci týkající se doby výkonu státní služby a přestávek ve státní

službě, služební pohotovosti, státní služby přesčas a v noční době a

bezpečnosti při výkonu státní služby^22).



(4) Působnost úřadu a inspektorátů se nevztahuje na



a) vojáky v činné službě povolané na vojenská cvičení podle zákona o

průběhu základní nebo náhradní služby a vojenských cvičení a o

některých právních poměrech vojáků v záloze^23),



b) vojáky z povolání podle zákona o vojácích z povolání^24),



c) fyzické osoby vykonávající službu v bezpečnostních sborech podle

zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů^25),



d) kontrolované osoby v rozsahu, ve kterém u nich vykonává vrchní dozor

orgán státní báňské správy^26),



e) kontrolované osoby v rozsahu, ve kterém u nich vykonávají dozor

orgány státního zdravotního dozoru^27),



f) kontrolované osoby v rozsahu, ve kterém u nich vykonává kontrolní

činnost Státní úřad pro jadernou bezpečnost^28),



g) kontrolované osoby v rozsahu, ve kterém u nich vykonávají dozor

drážní správní úřady a Drážní inspekce^29),



h) bezpečnost provozu určených technických zařízení v ozbrojených

silách České republiky^30),



i) činnost bezpečnostního sboru při služebním zákroku^31) nebo zásahu

podle zvláštních právních předpisů^32).



(5) Místní příslušnost inspektorátu k výkonu kontroly se řídí místem

činnosti kontrolované osoby a u organizační složky státu jejím sídlem;

ve správním řízení se řídí místní příslušnost správním řádem. Úřad může

v jednotlivých případech hodných zvláštního zřetele, zejména z důvodu

podjatosti, písemně pověřit provedením kontroly jiný než místně

příslušný inspektorát.



ČÁST TŘETÍ



PRÁVA A POVINNOSTI PŘI KONTROLE



§ 7



(1) Inspektor je oprávněn



a) vykonávat kontrolu podle tohoto zákona, je-li při jejím zahájení

přítomen člen statutárního orgánu kontrolované osoby, zástupce

kontrolované osoby, zaměstnanec kontrolované osoby, spolupracující

rodinný příslušník nebo jiná fyzická osoba, která vykonává nebo

zabezpečuje činnost, která je předmětem činnosti kontrolované osoby; na

místech, na kterých by mohlo dojít k bezprostřednímu ohrožení života

nebo zdraví inspektora, může být kontrola vykonána jen za doprovodu

fyzické osoby pověřené k tomu kontrolovanou osobou,



b) požadovat prokázání totožnosti fyzických osob uvedených v písmenu a)

podle občanského průkazu, cestovního dokladu, popřípadě služebního

průkazu státního zaměstnance^33),



c) v případech hodných zvláštního zřetele, popřípadě nebezpečí

hrozícího z prodlení, nařizovat provedení měření, prohlídek, zkoušek

nebo revizí,



d) dotazovat se zaměstnanců kontrolované osoby bez přítomnosti dalších

fyzických osob, zástupce příslušného odborového orgánu nebo zástupce

pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na záležitosti

související s vykonávanou kontrolou^34),



e) nařizovat zachování místa úrazového děje v původním stavu až do

skončení šetření o pracovním úrazu nebo po dobu nezbytnou k

zadokumentování místa úrazového děje,



f) vydat rozhodnutí o zákazu



1. používání objektů, pracovišť, výrobních, pracovních prostředků nebo

zařízení, pracovních nebo technologických postupů, látek nebo

materiálů, vykonávání prací nebo činností, které bezprostředně ohrožují

bezpečnost zaměstnanců nebo dalších fyzických osob zdržujících se s

vědomím kontrolované osoby v jejích prostorech, a to až do doby

odstranění závady, s výjimkou pevných trakčních zařízení a trakčních

vozidel na drahách a ve veřejné silniční dopravě, lodí a letadel; za

tím účelem mohou nařídit, aby přítomné fyzické osoby ihned opustily

prostory, ve kterých je bezprostředně ohrožena jejich bezpečnost.

Vyžaduje-li to nebezpečí hrozící z prodlení, lze rozhodnutí oznámit

ústně; odvolání nemá odkladný účinek. Jestliže bylo rozhodnutí oznámeno

ústně, musí jej inspektor uvést v dílčím protokolu [§ 8 písm. b)].

Rozhodnutí o vydaném zákazu musí být oznámeno kontrolované osobě

písemně bez zbytečného odkladu po dni oznámení ústního rozhodnutí,



2. práce přesčas, práce v noci, práce zaměstnankyň a mladistvých

zaměstnanců, je-li vykonávána v rozporu se zvláštním právním

předpisem^35), práce přesčas vykonávané podle § 93a zákoníku práce,



g) ukládat kontrolované osobě opatření k odstranění nedostatků

zjištěných při kontrole a určovat přiměřené lhůty k jejich odstranění;

mohou rovněž navrhovat potřebná technická a jiná opatření k odstranění

rizik^36),



(2) Průkaz inspektora [§ 4 odst. 1 písm. e)] je dokladem o pověření k

výkonu kontrolní činnosti.



§ 8



Povinnosti inspektora



Inspektor je povinen



a) informovat příslušný odborový orgán nebo radu zaměstnanců nebo

zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci o zahájení

kontroly, jestliže u kontrolované osoby působí,



b) pořídit o výsledku kontroly dílčí protokol [§ 7 odst. 1 písm. f)];

dílčí protokol musí být součástí protokolu,



§ 9



(1) Inspektor může v odůvodněných případech vyzvat kontrolovanou osobu,

aby se v určené lhůtě dostavila na pracoviště úřadu nebo inspektorátu a

poskytla údaje, dokumenty nebo věci související s výkonem kontroly;

kontrolovaná osoba je povinna této výzvy uposlechnout, pokud neprokáže

vážnou překážku, která jí brání ve splnění této povinnosti v určené

lhůtě.



(2) Oprávnění zaměstnanci, popřípadě zástupci kontrolované osoby jsou

povinni na žádost inspektorů dostavit se v určeném termínu k projednání

výsledků kontroly.



ČÁST ČTVRTÁ



PŘESTUPKY A SPRÁVNÍ DELIKTY PRÁVNICKÝCH OSOB



Přestupky



§ 9a



(1) Fyzická osoba se jako osoba, která vykonává nebo zabezpečuje

činnost, která je předmětem činnosti kontrolované osoby, dopustí

přestupku tím, že nesplní některou z povinností podle § 9.



(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 200 000 Kč.



§ 10



Přestupky na úseku součinnosti zaměstnavatele a orgánu jednajícího za

zaměstnance



(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku součinnosti

zaměstnavatele a orgánu jednajícího za zaměstnance tím, že poruší

povinnosti vůči příslušným odborovým orgánům, radám zaměstnanců nebo

zástupcům pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci vyplývající

z § 62, 277, 279, 280, 287 a § 339 odst. 1 zákoníku práce.



(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu až do výše 200 000

Kč.



§ 11



Přestupky na úseku rovného zacházení



(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku rovného zacházení tím,

že



a) nezajistí rovné zacházení se všemi zaměstnanci, pokud jde o jejich

pracovní podmínky, odměňování za práci a poskytování jiných peněžitých

plnění a plnění peněžité hodnoty, a odbornou přípravu a příležitost

dosáhnout funkčního nebo jiného postupu v zaměstnání,



b) diskriminuje zaměstnance (§ 16 zákoníku práce),



c) postihne nebo znevýhodní zaměstnance proto, že se zákonným způsobem

domáhal svých práv a nároků vyplývajících z pracovněprávních vztahů,



d) neprojedná se zaměstnancem nebo na jeho žádost se zástupci

zaměstnanců jeho stížnost na výkon práv a povinností vyplývajících z

pracovněprávního vztahu^39).



(2) Za přestupek podle odstavce 1



a) písm. a), b) nebo c) lze uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč,



b) písm. d) lze uložit pokutu až do výše 400 000 Kč.



§ 12



Přestupky na úseku pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo

pracovní poměr



(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku pracovního poměru nebo

dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr tím, že



a) poruší stanovené povinnosti při vzniku, změnách, skončení pracovního

poměru, dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti,



b) neuzavře písemně pracovní smlouvu, dohodu o provedení práce nebo

dohodu o pracovní činnosti,



c) nezajistí, aby zaměstnanec nepřekročil zákoníkem práce stanovený

rozsah práce konané na základě dohody o provedení práce nebo dohody o

pracovní činnosti.



(2) Za přestupek podle odstavce 1



a) písm. a) lze uložit pokutu až do výše 2 000 000 Kč,



b) písm. b) lze uložit pokutu až do výše 10 000 000 Kč,



c) písm. c) lze uložit pokutu až do výše 2 000 000 Kč.



§ 13



Přestupky na úseku odměňování zaměstnanců



(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku odměňování zaměstnanců

tím, že



a) neposkytne zaměstnanci za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty

stejnou mzdu nebo plat jako jinému zaměstnanci,



b) neposkytne zaměstnanci mzdu^6) nebo plat^7), alespoň ve výši

minimální mzdy^40), popřípadě nejnižší úrovně zaručené mzdy nebo plat

ve stanovené výši,



c) neposkytne zaměstnanci ve stanoveném termínu mzdu^6) nebo plat^7)

nebo některou její složku,



d) neposkytne zaměstnanci mzdu^6) nebo plat^7) nebo náhradní volno za

práci přesčas,



e) neposkytne zaměstnanci náhradní volno za práci ve svátek nebo mzdu

za práci přesčas anebo příplatek k platu za takovou práci,



f) neposkytne zaměstnanci příplatek za práci ve ztíženém a zdraví

škodlivém pracovním prostředí a za práci v noci^41),



g) neposkytne zaměstnanci příplatek k platu, ačkoli k tomu má povinnost

podle zvláštního právního předpisu,



h) poskytne zaměstnanci složku platu^7), kterou právní předpisy

neupravují, nebo mu poskytne složku mzdy^6) nebo platu^7), na kterou mu

nevznikl nárok, anebo ji poskytne způsobem, který právní předpisy

nedovolují,



i) provede ze mzdy^6) nebo platu^7) zaměstnance bez dohody o srážkách

ze mzdy^6) nebo platu^7) jiné než stanovené srážky,



j) neposkytne zaměstnanci odměnu za pracovní pohotovost^42) nebo ji

neposkytne ve stanovené výši,



k) nezajistí podmínky stanovené pro normování práce^43), ačkoli k tomu

má povinnost podle zvláštního právního předpisu,



l) odmění zaměstnance v rozporu s § 103 odst. 1 písm. k) zákoníku

práce,



m) neposkytne zaměstnanci odměnu^44) za vykonanou práci podle dohody o

práci konané mimo pracovní poměr.



(2) Za přestupek podle odstavce 1



a) písm. a) a j) lze uložit pokutu až do výše 500 000 Kč,



b) písm. d), e), h) a k) lze uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč,



c) písm. b), c), f), g), i), l) a m) lze uložit pokutu až do výše 2 000

000 Kč.



§ 14



Přestupky na úseku náhrad



(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku náhrad tím, že

neposkytne zaměstnanci náhradu mzdy^6) nebo platu^7) nebo náhradu

výdajů spojených s výkonem práce, ačkoli k tomu má povinnost podle

zvláštního právního předpisu.



(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu až do výše 200 000

Kč.



§ 15



Přestupky na úseku pracovní doby



(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku pracovní doby tím, že



a) nestanoví jednotlivým zaměstnancům pracovní dobu podle režimu jejich

práce nebo nedodrží délku směny, ačkoli k tomu má povinnost podle

zvláštního právního předpisu^45),



b) nezajistí splnění podmínek při rozvržení pracovní doby, ačkoli k

tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu^46),



c) započte překážky v práci na straně zaměstnance při pružné pracovní

době v rozporu se zvláštním právním předpisem^48),



d) nestanoví začátek a konec pracovní doby a rozvrh pracovních směn,



e) nepřihlédne při zařazení zaměstnanců do směn k potřebám zaměstnanců

pečujících o děti,



f) neposkytne zaměstnancům přestávku v práci na jídlo a oddech nebo

bezpečnostní přestávku,



g) odečte u prací, které nemohou být přerušeny, z pracovní doby

přiměřenou dobu na jídlo a oddech,



h) nezajistí rozvržení pracovní doby tak, aby měl zaměstnanec stanovený

nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami, ačkoli k tomu má povinnost

podle zvláštního právního předpisu^49),



i) nařídí zaměstnanci výkon práce ve dnech pracovního klidu v jiných

než stanovených případech^50),



j) zahrne nesprávně svátky do pracovní doby,



k) nezajistí rozvržení pracovní doby tak, aby měl zaměstnanec stanovený

nepřetržitý odpočinek v týdnu, ačkoli k tomu má povinnost podle

zvláštního právního předpisu^51),



l) nevede evidenci pracovní doby, ačkoli k tomu má povinnost podle

zvláštního právního předpisu^52),



m) nařídí zaměstnanci pracovní pohotovost v rozporu s § 95 zákoníku

práce, kolektivní smlouvou, popřípadě se nařízením vlády, kterým se

stanoví odchylná úprava pracovní doby a doby odpočinku zaměstnanců v

dopravě^45),



n) nařídí zaměstnanci práci přesčas v rozporu s § 93 odst. 2, § 241

odst. 3 věta druhá zákoníku práce,



o) nařídí zaměstnanci práci přesčas ve vyšším rozsahu, než je její

týdenní nebo roční rámec vyplývající ze zákoníku práce^53),



p) vyžádá nebo umožní, aby byla práce přesčas konána nad rámec

vyplývající ze zákoníku práce,



q) poruší zákaz zaměstnávat těhotné zaměstnankyně prací přesčas,



r) zaměstná mladistvé zaměstnance^3) prací přesčas^53),



s) zaměstná mladistvé zaměstnance^3) prací v noci^54), ^55), nejde-li o

jejich výchovu k povolání,



t) nezajistí, aby pracovní doba zaměstnance pracujícího v noci

nepřekročila stanovenou hranici, ačkoli k tomu má povinnost podle

zvláštního právního předpisu^54),



u) nezajistí, aby zaměstnanec pracující v noci byl ve stanovených

případech vyšetřen lékařem^56),



v) neprojedná s příslušným odborovým orgánem nebo zástupcem pro oblast

bezpečnosti a ochrany zdraví při práci otázky bezpečnosti a ochrany

zdraví při práci a organizaci práce v noci,



w) nevybaví pracoviště, na kterém se pracuje v noci, prostředky pro

poskytnutí první pomoci, včetně zajištění prostředků umožňujících

přivolat rychlou lékařskou pomoc.



(2) Za přestupek podle odstavce 1



a) písm. c), e) a v) lze uložit pokutu až do výše 300 000 Kč,



b) písm. l), m), t) a w) lze uložit pokutu až do výše 400 000 Kč,



c) písm. f), h), i), j), k), p), q), s) a u) lze uložit pokutu až do

výše 1 000 000 Kč,



d) písm. a), b), d), g), n), o) a r) lze uložit pokutu až do výše 2 000

000 Kč.



§ 16



Přestupky na úseku dovolené



(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku dovolené tím, že poruší

stanovené povinnosti vztahující se k délce dovolené za kalendářní rok,

k dovolené za odpracované dny, k dodatkové dovolené nebo další

dovolené, čerpání dovolené nebo určení jejího nástupu.



(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu až do výše 200 000

Kč.



§ 17



Přestupky na úseku bezpečnosti práce



(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku bezpečnosti práce tím,

že



a) nezajistí s ohledem na možné ohrožení života nebo zdraví bezpečnost

fyzických osob zdržujících se s jejím vědomím na jejích pracovištích,



b) neplní informační povinnost stanovenou v § 108 odst. 2 a 3 zákoníku

práce,



c) nezajistí spolupráci osob na jednom pracovišti, aby byli kromě

jejích zaměstnanců chráněni také zaměstnanci jiné osoby,



d) přenese náklady spojené se zajišťováním bezpečnosti a ochrany zdraví

při práci na zaměstnance,



e) nezajistí přijetí opatření potřebných k prevenci rizik, ačkoli k

tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu^36),



f) nedodrží povinnosti při zajišťování bezpečnosti práce stanovené v §

101 až 103 zákoníku práce,



g) neposkytne bezplatně osobní ochranné pracovní prostředky, pracovní

oděvy a obuv, mycí, čisticí a dezinfekční prostředky nebo ochranné

nápoje, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního

předpisu^57),



h) nesplní povinnost udržovat osobní ochranné pracovní prostředky v

použivatelném stavu nebo nekontroluje jejich používání,



i) neumístí bezpečnostní značky nebo nezavede signály, ačkoli k tomu má

povinnost podle zvláštního právního předpisu^58),



j) nevyšetří příčiny a okolnosti pracovního úrazu, ačkoli k tomu má

povinnost podle zvláštního právního předpisu^10),



k) nevyhotoví záznam o pracovním úrazu nebo nevede dokumentaci ve

stanoveném rozsahu, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního

právního předpisu^10),



l) nepředá vyhotovení záznamu o pracovním úrazu postiženému a v případě

smrtelného pracovního úrazu jeho rodinným příslušníkům,



m) nevede evidenci o pracovních úrazech ve stanoveném rozsahu, ačkoli k

tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu^10),



n) neohlásí pracovní úraz a nezašle záznam o něm stanoveným orgánům a

institucím^10),



o) nepřijme opatření proti opakování pracovních úrazů,



p) nevede evidenci fyzických osob, u nichž byla uznána nemoc z

povolání,



q) neplní povinnosti týkající se pracoviště a pracovního prostředí

stanovené v zákonu o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany

zdraví při práci^58a), v nařízení vlády o podrobnějších požadavcích na

pracoviště a pracovní prostředí^59), nařízení vlády o bližších

požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s

nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky^59a) a nařízení vlády o

bližších požadavcích na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při

práci v prostředí s nebezpečím výbuchu^59b)



r) neplní povinnosti při zajištění řádného stavu používaných výrobních

a pracovních prostředků a zařízení stanovené v zákonu o zajištění

dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci^58a) a v

nařízení vlády, kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a

používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí^59c),



s) poruší povinnost týkající se organizace práce a pracovních postupů

stanovenou v zákonu o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany

zdraví při práci^58a), nařízení vlády, kterým se stanoví způsob

organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen

zajistit při práci související s chovem zvířat^60), nařízení vlády,

kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které

je zaměstnavatel povinen zajistit při práci v lese a na pracovištích

obdobného charakteru^61), nařízení vlády, kterým se stanoví způsob

organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen

zajistit při provozování dopravy dopravními prostředky^62), nařízení

vlády o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví

při práci na staveništích^62a) a nařízení vlády, kterým se stanoví

odchylná úprava pracovní doby a doby odpočinku zaměstnanců v

dopravě^62b),



t) nepřizná právo odmítnout výkon práce, o níž lze mít důvodně za to,

že bezprostředně a závažným způsobem ohrožuje život nebo zdraví

zaměstnanců, popřípadě život nebo zdraví jiných fyzických osob,



u) zaměstná mladistvé zaměstnance^3) pracemi, při nichž jsou vystaveni

zvýšenému nebezpečí úrazu nebo při jejichž výkonu by mohli vážně

ohrozit bezpečnost a zdraví ostatních zaměstnanců nebo jiných fyzických

osob,



v) nepřizná odborovým orgánům právo vykonávat kontrolu nad stavem

bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v rozsahu stanoveném v § 322

zákoníku práce,



w) nepřizná zaměstnancům právo účasti na řešení otázek souvisejících s

bezpečností a ochranou zdraví při práci, ačkoli k tomu má povinnost

podle zvláštního právního předpisu^34),



x) nezajistí na pracovištích dodržování zákazu požívat alkoholické

nápoje nebo zneužívat jiné návykové látky,



y) nedoručí inspektorátu oznámení o zahájení prací, ačkoli k tomu má

povinnost podle zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a

ochrany zdraví při práci^62c),



z) neplní povinnost poskytovat koordinátorovi bezpečnosti a ochrany

zdraví při práci na staveništi součinnost, ačkoli k tomu má povinnost

podle zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví

při práci^62d),



za) neplní povinnosti koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při

práci na staveništi stanovené v § 18 zákona, kterým se upravují další

požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních

vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo

poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění

dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci),



zb) nedodržuje opatření k zamezení rizik na pracovištích, stanovená

právními předpisy, které upravují povinnosti právnických osob a

podnikajících fyzických osob při používání chemických látek nebo látek

obsažených ve směsích^75).



(2) Za přestupek podle odstavce 1



a) písm. b), c), v), w), x), z) a za) lze uložit pokutu až do výše 300

000 Kč,



b) písm. l), m), n), p) a y) lze uložit pokutu až do výše 400 000 Kč,



c) písm. a), g), j), k), q), r), s) a t) lze uložit pokutu až do výše 1

000 000 Kč,



d) písm. d), e), f), h), i), o), u) a zb) lze uložit pokutu až do výše

2 000 000 Kč.



§ 18



Přestupky na úseku zvláštních pracovních podmínek některých zaměstnanců



(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku zvláštních pracovních

podmínek některých zaměstnanců tím, že



a) nepřevede těhotnou zaměstnankyni, zaměstnankyni do konce devátého

měsíce po porodu nebo zaměstnankyni, která kojí, na jinou práci, ačkoli

k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu,



b) poruší postup při vysílání těhotné zaměstnankyně, zaměstnance

pečujícího o dítě, zaměstnance, který prokázal, že převážně sám

dlouhodobě pečuje o fyzickou osobu, která se podle zvláštního právního

předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve

stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost)

nebo ve stupni IV (úplná závislost)^3a), na pracovní cestu nebo postup

při přeložení stanovený v § 240 zákoníku práce,



c) neplní povinnost vyhovět žádosti zaměstnance pečujícího o dítě

mladší než 15 let, těhotné zaměstnankyně, zaměstnance, který prokázal,

že převážně sám dlouhodobě pečuje o fyzickou osobu, která se podle

zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné

fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III

(těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost)^3a), o kratší

pracovní dobu nebo jinou vhodnou úpravu pracovní doby, přestože jí v

tom nebrání vážné provozní důvody,



d) neposkytne mateřskou dovolenou nebo rodičovskou dovolenou nebo ji

poskytne v rozporu s § 195 až 198 zákoníku práce,



e) neposkytne přestávky ke kojení nebo je poskytne v rozporu s § 242

zákoníku práce,



f) zaměstná mladistvé zaměstnance^3) nepřiměřenými pracemi v rozporu s

§ 244 až 246 zákoníku práce,



g) nezabezpečí lékařské vyšetření mladistvého zaměstnance^3) v

případech stanovených v § 247 zákoníku práce,



h) při zaměstnávání mladistvých zaměstnanců^3) se neřídí lékařským

posudkem.



(2) Za přestupek podle odstavce 1



a) písm. c) a h) lze uložit pokutu až do výše 300 000 Kč,



b) písm. b), d) a g) lze uložit pokutu až do výše 500 000 Kč,



c) písm. a), e) a f) lze uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč.



§ 19



Přestupky na úseku bezpečnosti technických zařízení se zvýšenou mírou

ohrožení života a zdraví



(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku bezpečnosti provozu

technických zařízení se zvýšenou mírou ohrožení života a zdraví tím, že

nezajistí, aby technická zařízení stanovená zvláštním právním

předpisem^63), která představují zvýšenou míru ohrožení života a

zdraví, obsluhovaly jen zdravotně způsobilé a zvlášť odborně způsobilé

fyzické osoby.



(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu až do výše 2 000

000 Kč.



§ 20



Přestupky na úseku vyhrazených technických zařízení



(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku bezpečnosti vyhrazených

technických zařízení tím, že



a) v rozsahu oprávnění nebo osvědčení vydaného organizací státního

odborného dozoru^64) na provádění prohlídek, revizí nebo zkoušek při

provozování vyhrazených technických zařízení^65) nezajistí provedení

prohlídek, revizí nebo zkoušek ve stanoveném rozsahu,



b) bez oprávnění nebo osvědčení vydaného organizací státního odborného

dozoru^64) na provádění prohlídek, revizí nebo zkoušek při provozování

vyhrazených technických zařízení^65) provádí ve stanovených případech

prohlídky, revize nebo zkoušky,



c) nedodrží určenou lhůtu pro odstranění závad zjištěných při kontrole.



(2) Za přestupek podle odstavce 1



a) písm. c) lze uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč,



b) písm. b) lze uložit pokutu až do výše 2 000 000 Kč,



c) písm. a) lze uložit pokutu až do výše 2 000 000 Kč, jakož i zákaz

činnosti a odnětí oprávnění nebo osvědčení vydaného organizací státního

odborného dozoru.



§ 20a



Přestupky na úseku agenturního zaměstnávání



(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku agenturního

zaměstnávání tím, že poruší povinnost stanovenou v § 308 nebo 309

zákoníku práce.



(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu až do výše 1 000

000 Kč.



Přestupky na úseku výkonu umělecké, kulturní, sportovní a reklamní

činnosti



§ 21



(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku výkonu umělecké,

kulturní, sportovní a reklamní činnosti tím, že umožní dítěti výkon

této činnosti bez povolení nebo podmínky tohoto povolení poruší.



(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu až do výše 2 000

000 Kč.



§ 22



(1) Zákonný zástupce dítěte se dopustí přestupku na úseku výkonu

umělecké, kulturní, sportovní a reklamní činnosti tím, že umožní výkon

činnosti dítěte bez povolení nebo podmínky povolení poruší.



(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu až do výše 100 000

Kč.



Správní delikty právnických osob



§ 22a



(1) Právnická osoba se jako kontrolovaná osoba dopustí správního

deliktu tím, že nesplní některou z povinností podle § 9.



(2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 200 000 Kč.



§ 23



Správní delikty právnických osob na úseku součinnosti zaměstnavatele a

orgánu jednajícího za zaměstnance



(1) Právnická osoba se dopustí správního deliktu na úseku součinnosti

zaměstnavatele a orgánu jednajícího za zaměstnance tím, že poruší

povinnosti vůči příslušným odborovým orgánům, radám zaměstnanců nebo

zástupcům pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci vyplývající

z § 62, 277, 279, 280, 287 a § 339 odst. 1 zákoníku práce.



(2) Za správní delikt podle odstavce 1 lze uložit pokutu až do výše 200

000 Kč.



§ 24



Správní delikty právnických osob na úseku rovného zacházení



(1) Právnická osoba se dopustí správního deliktu na úseku rovného

zacházení tím, že



a) nezajistí rovné zacházení se všemi zaměstnanci, pokud jde o jejich

pracovní podmínky, odměňování za práci a poskytování jiných peněžitých

plnění a plnění peněžité hodnoty, a odbornou přípravu a příležitost

dosáhnout funkčního nebo jiného postupu v zaměstnání,



b) diskriminuje zaměstnance (§ 16 zákoníku práce),



c) postihne nebo znevýhodní zaměstnance proto, že se zákonným způsobem

domáhal svých práv a nároků vyplývajících z pracovněprávních vztahů,



d) neprojedná se zaměstnancem nebo na jeho žádost se zástupci

zaměstnanců jeho stížnost na výkon práv a povinností vyplývajících z

pracovněprávního vztahu^39).



(2) Za správní delikt podle odstavce 1



a) písm. a), b) nebo c) lze uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč,



b) písm. d) lze uložit pokutu až do výše 400 000 Kč.



§ 25



Správní delikty právnických osob na úseku pracovního poměru nebo dohod

o pracích konaných mimo pracovní poměr



(1) Právnická osoba se dopustí správního deliktu na úseku pracovního

poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr tím, že



a) poruší stanovené povinnosti při vzniku, změnách, skončení pracovního

poměru, dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti,



b) neuzavře písemně pracovní smlouvu, dohodu o provedení práce nebo

dohodu o pracovní činnosti, nebo



c) nezajistí, aby zaměstnanec nepřekročil zákoníkem práce stanovený

rozsah práce konané na základě dohody o provedení práce nebo dohody o

pracovní činnosti.



(2) Za správní delikt podle odstavce 1



a) písm. a) lze uložit pokutu až do výše 2 000 000 Kč,



b) písm. b) lze uložit pokutu až do výše 10 000 000 Kč,



c) písm. c) lze uložit pokutu až do výše 2 000 000 Kč.



§ 26



Správní delikty právnických osob na úseku odměňování zaměstnanců



(1) Právnická osoba se dopustí správního deliktu na úseku odměňování

zaměstnanců tím, že



a) neposkytne zaměstnanci za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty

stejnou mzdu nebo plat jako jinému zaměstnanci,



b) neposkytne zaměstnanci mzdu^6) nebo plat^7), alespoň ve výši

minimální mzdy^40), popřípadě nejnižší úrovně zaručené mzdy nebo plat

ve stanovené výši,



c) neposkytne zaměstnanci ve stanoveném termínu mzdu^6) nebo plat^7)

nebo některou její složku,



d) neposkytne zaměstnanci mzdu^6) nebo plat^7) nebo náhradní volno za

práci přesčas,



e) neposkytne zaměstnanci náhradní volno za práci ve svátek nebo mzdu

za práci přesčas anebo příplatek k platu za takovou práci,



f) neposkytne zaměstnanci příplatek za práci ve ztíženém a zdraví

škodlivém pracovním prostředí a za práci v noci^41),



g) neposkytne zaměstnanci příplatek k platu, ačkoli k tomu má povinnost

podle zvláštního právního předpisu,



h) poskytne zaměstnanci složku platu^7), kterou právní předpisy

neupravují, nebo mu poskytne složku mzdy^6) nebo platu^7), na kterou mu

nevznikl nárok, anebo ji poskytne způsobem, který právní předpisy

nedovolují,



i) provede ze mzdy^6) nebo platu^7) zaměstnance bez dohody o srážkách

ze mzdy^6) nebo platu^7) jiné než stanovené srážky,



j) neposkytne zaměstnanci odměnu za pracovní pohotovost^42) nebo ji

neposkytne ve stanovené výši,



k) nezajistí podmínky stanovené pro normování práce, ačkoli k tomu má

povinnost podle zvláštního právního předpisu,



l) odmění zaměstnance v rozporu s § 103 odst. 1 písm. k) zákoníku

práce,



m) neposkytne zaměstnanci odměnu^42) za vykonanou práci podle dohody o

práci konané mimo pracovní poměr.



(2) Za správní delikt podleodstavce 1



a) písm. a) a j) lze uložit pokutu až do výše 500 000 Kč,



b) písm. d), e), h) a k) lze uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč,



c) písm. b), c), f), g), i), l) a m) lze uložit pokutu až do výše 2 000

000 Kč.



§ 27



Správní delikty právnických osob na úseku náhrad



(1) Právnická osoba se dopustí správního deliktu na úseku náhrad tím,

že neposkytne zaměstnanci náhradu mzdy^6) nebo platu^7) nebo náhradu

výdajů spojených s výkonem práce, ačkoli k tomu má povinnost podle

zvláštního právního předpisu.



(2) Za správní delikt podle odstavce 1 lze uložit pokutu až do výše 200

000 Kč.



§ 28



Správní delikty právnických osob na úseku pracovní doby



(1) Právnická osoba se dopustí správního deliktu na úseku pracovní doby

tím, že



a) nestanoví jednotlivým zaměstnancům pracovní dobu podle režimu jejich

práce nebo nedodrží délku směny, ačkoli k tomu má povinnost podle

zvláštního právního předpisu^45),



b) nezajistí splnění podmínek při rozvržení pracovní doby, ačkoli k

tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu^46),



c) započte překážky v práci na straně zaměstnance při pružné pracovní

době v rozporu se zvláštním právním předpisem^48),



d) nestanoví začátek a konec pracovní doby a rozvrh pracovních směn,



e) nepřihlédne při zařazení zaměstnanců do směn k potřebám zaměstnanců

pečujících o děti,



f) neposkytne zaměstnancům přestávku v práci na jídlo a oddech nebo

bezpečnostní přestávku,



g) odečte u prací, které nemohou být přerušeny, z pracovní doby

přiměřenou dobu na jídlo a oddech,



h) nezajistí rozvržení pracovní doby tak, aby měl zaměstnanec stanovený

nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami, ačkoli k tomu má povinnost

podle zvláštního právního předpisu^49),



i) nařídí zaměstnanci výkon práce ve dnech pracovního klidu v jiných

než stanovených případech^50),



j) zahrne nesprávně svátky do pracovní doby,



k) nezajistí rozvržení pracovní doby tak, aby měl zaměstnanec stanovený

nepřetržitý odpočinek v týdnu, ačkoli k tomu má povinnost podle

zvláštního právního předpisu^51),



l) nevede evidenci pracovní doby, ačkoli k tomu má povinnost podle

zvláštního právního předpisu^52),



m) nařídí zaměstnanci pracovní pohotovost v rozporu s § 95 zákoníku

práce, kolektivní smlouvou, popřípadě se nařízením vlády, kterým se

stanoví odchylná úprava pracovní doby a doby odpočinku zaměstnanců v

dopravě^45),



n) nařídí zaměstnanci práci přesčas v rozporu s § 93 odst. 2, § 241

odst. 3 věta druhá zákoníku práce,



o) nařídí zaměstnanci práci přesčas ve vyšším rozsahu, než je její

týdenní nebo roční rámec vyplývající ze zákoníku práce^53),



p) vyžádá nebo umožní, aby byla práce přesčas konána nad rámec

vyplývající ze zákoníku práce,



q) poruší zákaz zaměstnávat těhotné zaměstnankyně prací přesčas,



r) zaměstná mladistvé zaměstnance^3) prací přesčas^53),



s) zaměstná mladistvé zaměstnance^3) prací v noci^54), ^55), nejde-li o

jejich výchovu k povolání,



t) nezajistí, aby pracovní doba zaměstnance pracujícího v noci

nepřekročila stanovenou hranici, ačkoli k tomu má povinnost podle

zvláštního právního předpisu^54),



u) nezajistí, aby zaměstnanec pracující v noci byl ve stanovených

případech vyšetřen lékařem^56),



v) neprojedná s příslušným odborovým orgánem nebo zástupcem pro oblast

bezpečnosti a ochrany zdraví při práci otázky bezpečnosti a ochrany

zdraví při práci a organizaci práce v noci,



w) nevybaví pracoviště, na kterém se pracuje v noci, prostředky pro

poskytnutí první pomoci, včetně zajištění prostředků umožňujících

přivolat rychlou lékařskou pomoc.



(2) Za správní delikt podle odstavce 1



a) písm. c), e) a v) lze uložit pokutu až do výše 300 000 Kč,



b) písm. l), m), t) a w) lze uložit pokutu až do výše 400 000 Kč,



c) písm. f), h), i), j), k), p), q), s) a u) lze uložit pokutu až do

výše 1 000 000 Kč,



d) písm. a), b), d), g), n), o) a r) lze uložit pokutu až do výše 2 000

000 Kč.



§ 29



Správní delikty právnických osob na úseku dovolené



(1) Právnická osoba se dopustí správního deliktu na úseku dovolené tím,

že poruší stanovené povinnosti vztahující se k délce dovolené za

kalendářní rok, k dovolené za odpracované dny, k dodatkové dovolené

nebo další dovolené, čerpání dovolené nebo určení jejího nástupu.



(2) Za správní delikt podle odstavce 1 lze uložit pokutu až do výše 200

000 Kč.



§ 30



Správní delikty právnických osob na úseku bezpečnosti práce



(1) Právnická osoba se dopustí správního deliktu na úseku bezpečnosti

práce tím, že



a) nezajistí s ohledem na možné ohrožení života nebo zdraví bezpečnost

fyzických osob zdržujících se s jejím vědomím na jejích pracovištích,



b) neplní informační povinnost stanovenou v § 108 odst. 2 a 3 zákoníku

práce,



c) nezajistí spolupráci osob na jednom pracovišti, aby byli kromě

jejích zaměstnanců chráněni také zaměstnanci jiné osoby,



d) přenese náklady spojené se zajišťováním bezpečnosti a ochrany zdraví

při práci na zaměstnance,



e) nezajistí přijetí opatření potřebných k prevenci rizik, ačkoli k

tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu^36),



f) nedodrží povinnosti při zajišťování bezpečnosti práce stanovené v §

101 až 103 zákoníku práce,



g) neposkytne bezplatně osobní ochranné pracovní prostředky, pracovní

oděvy a obuv, mycí, čisticí a dezinfekční prostředky nebo ochranné

nápoje, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního

předpisu^57),



h) nesplní povinnost udržovat osobní ochranné pracovní prostředky v

použivatelném stavu nebo nekontroluje jejich používání,



i) neumístí bezpečnostní značky nebo nezavede signály, ačkoli k tomu má

povinnost podle zvláštního právního předpisu^58),



j) nevyšetří příčiny a okolnosti pracovního úrazu, ačkoli k tomu má

povinnost podle zvláštního právního předpisu^10),



k) nevyhotoví záznam o pracovním úrazu nebo nevede dokumentaci ve

stanoveném rozsahu, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního

právního předpisu^10),



l) nepředá vyhotovení záznamu o pracovním úrazu postiženému a v případě

smrtelného pracovního úrazu jeho rodinným příslušníkům,



m) nevede evidenci o pracovních úrazech ve stanoveném rozsahu, ačkoli k

tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu^10),



n) neohlásí pracovní úraz a nezašle záznam o něm stanoveným orgánům a

institucím^10),



o) nepřijme opatření proti opakování pracovních úrazů,



p) nevede evidenci fyzických osob, u nichž byla uznána nemoc z

povolání,



q) neplní povinnosti týkající se pracoviště a pracovního prostředí

stanovené v zákonu o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany

zdraví při práci^58a), v nařízení vlády o podrobnějších požadavcích na

pracoviště a pracovní prostředí^59), nařízení vlády o bližších

požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s

nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky^59a) a nařízení vlády o

bližších požadavcích na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při

práci v prostředí s nebezpečím výbuchu^59b),



r) neplní povinnosti při zajištění řádného stavu používaných výrobních

a pracovních prostředků a zařízení stanovené v zákonu o zajištění

dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci^58a) a v

nařízení vlády, kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a

používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí^59c),



s) poruší povinnost týkající se organizace práce a pracovních postupů

stanovenou v zákonu o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany

zdraví při práci^58a), nařízení vlády, kterým se stanoví způsob

organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen

zajistit při práci související s chovem zvířat^60), nařízení vlády,

kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které

je zaměstnavatel povinen zajistit při práci v lese a na pracovištích

obdobného charakteru^61), nařízení vlády, kterým se stanoví způsob

organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen

zajistit při provozování dopravy dopravními prostředky^62), nařízení

vlády o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví

při práci na staveništích^62a) a nařízení vlády, kterým se stanoví

odchylná úprava pracovní doby a doby odpočinku zaměstnanců v

dopravě^62b),



t) nepřizná právo odmítnout výkon práce, o níž lze mít důvodně za to,

že bezprostředně a závažným způsobem ohrožuje život nebo zdraví

zaměstnanců, popřípadě život nebo zdraví jiných fyzických osob,



u) zaměstná mladistvé zaměstnance^3) pracemi, při nichž jsou vystaveni

zvýšenému nebezpečí úrazu nebo při jejichž výkonu by mohli vážně

ohrozit bezpečnost a zdraví ostatních zaměstnanců nebo jiných fyzických

osob,



v) nepřizná odborovým orgánům právo vykonávat kontrolu nad stavem

bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v rozsahu stanoveném v § 322

zákoníku práce,



w) nepřizná zaměstnancům právo účasti na řešení otázek souvisejících s

bezpečností a ochranou zdraví při práci, ačkoli k tomu má povinnost

podle zvláštního právního předpisu^34),



x) nezajistí na pracovištích dodržování zákazu požívat alkoholické

nápoje nebo zneužívat jiné návykové látky,



y) nedoručí inspektorátu oznámení o zahájení prací, ačkoli k tomu má

povinnost podle zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a

ochrany zdraví při práci^62c),



z) neplní povinnost poskytovat koordinátorovi bezpečnosti a ochrany

zdraví při práci na staveništi součinnost, ačkoli k tomu má povinnost

podle zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví

při práci^62d),



za) neplní povinnosti koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při

práci na staveništi stanovené v § 18 zákona, kterým se upravují další

požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních

vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo

poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění

dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci),



zb) nedodržuje opatření k zamezení rizik na pracovištích, stanovená

právními předpisy, které upravují povinnosti právnických osob a

podnikajících fyzických osob při používání chemických látek nebo látek

obsažených ve směsích^75).



(2) Za správní delikt podle odstavce 1



a) písm. b), c), v), w), x), z) a za) lze uložit pokutu až do výše 300

000 Kč,



b) písm. l), m), n), p) a y) lze uložit pokutu až do výše 400 000 Kč,



c) písm. a), g), j), k), q), r), s) a t) lze uložit pokutu až do výše 1

000 000 Kč,



d) písm. d), e), f), h), i), o), u) a zb) lze uložit pokutu až do výše

2 000 000 Kč.



§ 31



Správní delikty právnických osob na úseku zvláštních pracovních

podmínek některých zaměstnanců



(1) Právnická osoba se dopustí správního deliktu na úseku zvláštních

pracovních podmínek některých zaměstnanců tím, že



a) nepřevede těhotnou zaměstnankyni, zaměstnankyni do konce devátého

měsíce po porodu nebo zaměstnankyni, která kojí, na jinou práci, ačkoli

k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu,



b) poruší postup při vysílání těhotné zaměstnankyně, zaměstnance

pečujícího o dítě, zaměstnance, který prokázal, že převážně sám

dlouhodobě pečuje o fyzickou osobu, která se podle zvláštního právního

předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve

stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost)

nebo ve stupni IV (úplná závislost)^3a), na pracovní cestu nebo postup

při přeložení stanovený v § 240 zákoníku práce,



c) neplní povinnost vyhovět žádosti zaměstnance pečujícího o dítě

mladší než 15 let, těhotné zaměstnankyně, zaměstnance, který prokázal,

že převážně sám dlouhodobě pečuje o fyzickou osobu, která se podle

zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné

fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III

(těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost)^3a), o kratší

pracovní dobu nebo jinou vhodnou úpravu pracovní doby, přestože jí v

tom nebrání vážné provozní důvody,



d) neposkytne mateřskou dovolenou nebo rodičovskou dovolenou nebo ji

poskytne v rozporu s § 195 až 198 zákoníku práce,



e) neposkytne přestávky ke kojení nebo je poskytne v rozporu s § 242

zákoníku práce,



f) zaměstná mladistvé zaměstnance^3) nepřiměřenými pracemi v rozporu s

§ 244 až 246 zákoníku práce,



g) nezabezpečí lékařské vyšetření mladistvého zaměstnance^3) v

případech stanovených v § 247 zákoníku práce,



h) při zaměstnávání mladistvých zaměstnanců^3) se neřídí lékařským

posudkem.



(2) Za správní delikt podle odstavce 1



a) písm. c) a h) lze uložit pokutu až do výše 300 000 Kč,



b) písm. b), d) a g) lze uložit pokutu až do výše 500 000 Kč,



c) písm. a), e) a f) lze uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč.



§ 32



Správní delikty právnických osob na úseku bezpečnosti technických

zařízení se zvýšenou mírou ohrožení života a zdraví



(1) Právnická osoba se dopustí správního deliktu na úseku bezpečnosti

technických zařízení se zvýšenou mírou ohrožení života a zdraví tím, že

nezajistí, aby technická zařízení stanovená zvláštním právním

předpisem^63), která představují zvýšenou míru ohrožení života a

zdraví, obsluhovaly jen zdravotně způsobilé a zvlášť odborně způsobilé

fyzické osoby.



(2) Za správní delikt podle odstavce 1 lze uložit pokutu až do výše 2

000 000 Kč.



§ 33



Správní delikty právnických osob na úseku vyhrazených technických

zařízení



(1) Právnická osoba se dopustí správního deliktu na úseku vyhrazených

technických zařízení tím, že



a) v rozsahu oprávnění nebo osvědčení vydaného organizací státního

odborného dozoru^64) na provádění prohlídek, revizí nebo zkoušek při

provozování vyhrazených technických zařízení^65) nezajistí provedení

prohlídek, revizí nebo zkoušek ve stanoveném rozsahu,



b) bez oprávnění nebo osvědčení vydaného organizací státního odborného

dozoru^64) na provádění prohlídek, revizí nebo zkoušek při provozování

vyhrazených technických zařízení^65) provádí ve stanovených případech

prohlídky, revize nebo zkoušky,



c) nedodrží určenou lhůtu pro odstranění závad zjištěných při kontrole.



(2) Za správní delikt podle odstavce 1



a) písm. c) lze uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč,



b) písm. b) lze uložit pokutu až do výše 2 000 000 Kč,



c) písm. a) lze uložit pokutu až do výše 2 000 000 Kč, jakož i zákaz

činnosti a odnětí oprávnění nebo osvědčení vydaného organizací státního

odborného dozoru.



§ 33a



Správní delikty právnických osob na úseku agenturního zaměstnávání



(1) Právnická osoba se dopustí správního deliktu na úseku agenturního

zaměstnávání tím, že poruší povinnost stanovenou v § 308 nebo 309

zákoníku práce.



(2) Za správní delikt podle odstavce 1 lze uložit pokutu až do výše 1

000 000 Kč.



§ 34



Správní delikt na úseku výkonu umělecké, kulturní, sportovní a reklamní

činnosti



(1) Právnická osoba se dopustí správního deliktu na úseku výkonu

umělecké, kulturní, sportovní a reklamní činnosti tím, že umožní dítěti

výkon této činnosti bez povolení nebo podmínky tohoto povolení poruší.



(2) Za správní delikt podle odstavce 1 lze uložit pokutu až do výše 2

000 000 Kč.



Společná ustanovení o přestupcích a správních deliktech právnických

osob



§ 35



(1) Přestupky nebo správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni

projednává inspektorát; jestliže kontrolu vykonal úřad, projednává je

úřad.



(2) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické

osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení o

odpovědnosti a postihu právnické osoby^66).



(3) Právnické osobě nelze uložit pokutu za správní delikt, byla-li jí

již za totéž porušení právního předpisu uložena pokuta nebo jiná

majetková sankce jiným orgánem podle zvláštního právního předpisu^67).



§ 36



(1) Při určení výše pokuty právnické osobě se přihlédne k jejím

poměrům, k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho

spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.



(2) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže o

něm správní orgán nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm

dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.



(3) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že

vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení

právní povinnosti zabránila.



§ 37



Pokuta je příjmem státního rozpočtu.



ČÁST PÁTÁ



SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ



Společná ustanovení



§ 38



Působnost ministerstva



Ministerstvo



a) schvaluje roční program kontrolních akcí [§ 4 odst. 1 písm. c)],



b) koordinuje kontrolní priority; za tím účelem spolupracuje se státním

zdravotním dozorem^27),



c) v případech hodných zvláštního zřetele je oprávněno určit rozsah a

počet kontrolních akcí v ročním programu těchto akcí [§ 4 odst. 1 písm.

c)],



d) přezkoumává správní rozhodnutí vydaná úřadem v prvním stupni,



e) shromažďuje a projednává podněty příslušných odborových orgánů,

organizací zaměstnavatelů týkající se kontroly podle tohoto zákona,



f) je vůči úřadu nadřízeným služebním úřadem v organizačních věcech

státní služby a služebních vztazích státních zaměstnanců.



§ 39



Průkazy inspektorů



Vzor a provedení průkazu inspektorů podle § 4 odst. 1 písm. f) stanoví

ministerstvo vyhláškou.



nadpis vypuštěn



§ 40



zrušen



§ 41



zrušen



§ 42



zrušen



§ 43



zrušen



§ 44



zrušen



§ 45



Pracovištěm kontrolované osoby se pro účely tohoto zákona rozumí místa

určená nebo obvyklá pro výkon činnosti kontrolované osoby. Za činnost

kontrolované osoby se považuje zajišťování výroby nebo poskytování

služeb, jakož i jiná činnost vykonávaná podle zvláštních právních

předpisů.



Přechodná ustanovení



§ 46



Kontroly a správní řízení zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto

zákona inspektoráty bezpečnosti práce, Českým úřadem bezpečnosti práce,

úřady práce nebo ministerstvem se dokončí podle dosavadních právních

předpisů v působnosti inspektorátů, pokud kontrolu a správní řízení

zahájil inspektorát bezpečnosti práce nebo úřad práce, a v působnosti

úřadu, pokud kontrolu a správní řízení zahájil Český úřad bezpečnosti

práce nebo ministerstvo.



§ 47



(1) Výkon práv a povinností z pracovněprávních vztahů zaměstnanců v

Českém úřadu bezpečnosti práce přechází na úřad^73).



(2) Výkon práv a povinností z pracovněprávních vztahů zaměstnanců v

inspektorátech bezpečnosti práce přechází z



a) Inspektorátu bezpečnosti práce pro hlavní město Prahu na inspektorát

pro hlavní město Prahu^73),



b) Inspektorátu bezpečnosti práce pro Středočeský kraj na inspektorát

pro Středočeský kraj^73),



c) Inspektorátu bezpečnosti práce pro Jihočeský kraj a Vysočinu na

inspektorát pro Jihočeský kraj a kraj Vysočina^73),



d) Inspektorátu bezpečnosti práce pro Plzeňský a Karlovarský kraj na

inspektorát pro Plzeňský kraj a Karlovarský kraj^73),



e) Inspektorátu bezpečnosti práce pro Ústecký kraj a Liberecký kraj na

inspektorát pro Ústecký kraj a Liberecký kraj^73),



f) Inspektorátu bezpečnosti práce pro Královéhradecký kraj a Pardubický

kraj na inspektorát pro Královéhradecký kraj a Pardubický kraj^73),



g) Inspektorátu bezpečnosti práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj

na inspektorát pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj^73),



h) Inspektorátu bezpečnosti práce pro Moravskoslezský kraj a Olomoucký

kraj na inspektorát pro Moravskoslezský kraj a Olomoucký kraj^73).



(3) Výkon práv a závazků Českého úřadu bezpečnosti práce přechází na

úřad. Výkon práv a závazků inspektorátů bezpečnosti práce přechází na

inspektoráty podle odstavce 2.



(4) Výkon práv a povinností z pracovněprávních vztahů zaměstnanců v

úřadech práce, k jejichž pracovním úkolům patří kontrola nad

dodržováním povinností vyplývajících z pracovněprávních předpisů, s

výjimkou pracovněprávních předpisů o zaměstnanosti a pracovněprávních

předpisů o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti

zaměstnavatele, přechází dnem 1. července 2005 z úřadů práce na

inspektoráty podle odstavce 2. Úřad práce dohodne se zaměstnancem v

úřadu práce podle věty první, na který inspektorát výkon jeho práv a

povinností z pracovněprávních vztahů přejde.



(5) Úřad práce na základě dohody podle odstavce 4 provede delimitaci

zaměstnanců v úřadech práce podle odstavce 4 věty první na inspektoráty

podle odstavce 2. Takto provedená delimitace je závazná.



(6) Nedojde-li k dohodě podle odstavce 4 nejpozději do 30. dubna 2005,

stanoví počty a pravidla delimitace zaměstnanců v úřadech práce na

inspektoráty podle odstavce 2 na návrh ředitele úřadu práce

ministerstvo.



§ 48



Do doby nabytí úplné účinnosti zákona o státní službě jmenuje a

odvolává^74) generálního inspektora a vedoucího inspektora ministr

práce a sociálních věcí; vedoucího inspektora jmenuje a odvolává po

projednání s generálním inspektorem.



Závěrečná ustanovení



§ 49



Zrušují se Český úřad bezpečnosti práce a inspektoráty bezpečnosti

práce.



§ 50



Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2005, s výjimkou

ustanovení § 47 odst. 4 až 6, která nabývají účinnosti dnem jeho

vyhlášení.



Zaorálek v. r.



Paroubek v. r.



Příl.



Označení, sídla a působnost oblastních inspektorátů práce



1. Oblastní inspektorát práce pro hlavní město Prahu se sídlem v Praze

vykonává působnost v hlavním městě Praze



2. Oblastní inspektorát práce pro Středočeský kraj se sídlem v Praze

vykonává působnost ve Středočeském kraji



3. Oblastní inspektorát práce pro Jihočeský kraj a Vysočinu se sídlem v

Českých Budějovicích vykonává působnost v Jihočeském kraji a v kraji

Vysočina



4. Oblastní inspektorát práce pro Plzeňský kraj a Karlovarský kraj se

sídlem v Plzni vykonává působnost v Plzeňském kraji a v Karlovarském

kraji



5. Oblastní inspektorát práce pro Ústecký kraj a Liberecký kraj se

sídlem v Ústí nad Labem vykonává působnost v Ústeckém kraji a v

Libereckém kraji



6. Oblastní inspektorát práce pro Královéhradecký kraj a Pardubický

kraj se sídlem v Hradci Králové vykonává působnost v Královéhradeckém

kraji a v Pardubickém kraji



7. Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj se

sídlem v Brně vykonává působnost v Jihomoravském kraji a Zlínském kraji



8. Oblastní inspektorát práce pro Moravskoslezský kraj a Olomoucký kraj

se sídlem v Ostravě vykonává působnost v Moravskoslezském kraji a

Olomouckém kraji



Vybraná ustanovení novel



Čl. LXV zákona č. 64/2014 Sb.



Přechodné ustanovení



Správní řízení ve věci uložení pořádkové pokuty pravomocně neskončené

přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních

právních předpisů.



2) § 18 odst. 1 zákoníku práce.



3) § 274 odst. 2 zákoníku práce.



3a) § 8 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách.



4) § 11 odst. 2 zákoníku práce.



§ 121 až 124 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.



5) § 20 zákoníku práce.



6) Zákon č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o

průměrném výdělku, ve znění pozdějších předpisů.



6a) § 305 zákoníku práce.



7) Zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v

rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění

pozdějších předpisů.



8) Zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění pozdějších

předpisů.



9) Zákon č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených

vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky a o

změně zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně

některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona

č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s

ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění pozdějších předpisů,

(zákon o prevenci závažných havárií), ve znění pozdějších předpisů.



Zákon č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích a o

změně některých zákonů (chemický zákon).



9a) Čl. 22 odst. 1 písm. d) směrnice Evropského parlamentu a Rady

2003/88/ES ze dne 4. listopadu 2003 o některých aspektech úpravy

pracovní doby.



10) § 133c zákoníku práce.



Nařízení vlády č. 494/2001 Sb., kterým se stanoví způsob evidence,

hlášení a zasílání záznamu o úrazu, vzor záznamu o úrazu a okruh orgánů

a institucí, kterým se ohlašuje pracovní úraz a zasílá záznam o úrazu.



11) Například § 128 občanského soudního řádu, § 11 odst. 1 zákona č.

582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění

pozdějších předpisů, § 9 odst. 1 zákona č. 89/1995 Sb., o státní

statistické službě, ve znění pozdějších předpisů.



12) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých

zákonů, ve znění pozdějších předpisů.



13) § 136 odst. 2 zákoníku práce.



14) Například nařízení vlády č. 11/2002 Sb., kterým se stanoví vzhled a

umístění bezpečnostních značek a zavedení signálů.



15) § 137 písm. a) zákoníku práce.



16) Například živnostenský zákon.



17) § 137 písm. b) zákoníku práce.



18) § 137 písm. c) zákoníku práce.



18a) § 12 písm. d) zákona č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další

požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních

vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo

poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění

dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci).



18b) § 14 zákona č. 309/2006 Sb., ve znění zákona č. 362/2007 Sb.



19) § 3 a 4 zákona č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě a o změně

některých zákonů (zákon o dobrovolnické službě).



20) § 65 odst. 1 a 2 školského zákona.



21) Zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně

některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.



22) § 81 až 83 a § 96 služebního zákona.



23) Zákon č. 220/1999 Sb., o průběhu základní nebo náhradní služby a

vojenských cvičení a o některých právních poměrech vojáků v záloze, ve

znění zákona č. 128/2000 Sb.



24) Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších

předpisů.



25) Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků

bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů.



26) Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní

báňské správě, ve znění pozdějších předpisů.



27) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně

některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.



28) Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a

ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých

zákonů, ve znění pozdějších předpisů.



29) § 54, 53a a 58 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění

pozdějších předpisů.



30) § 36 zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky.



Vyhláška č. 273/1999 Sb., kterou se vymezují určená technická zařízení

používaná s vojenskou výstrojí, vojenskou výzbrojí, vojenskou technikou

a ve vojenských objektech a provádění zkoušek určených technických

zařízení.



31) Například § 42 zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky.



32) Například zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění

pozdějších předpisů, a zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném

systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.



33) § 194 služebního zákona.



34) § 18 odst. 1 a § 136a zákoníku práce.



35) § 83 odst. 6 , § 96, 99, § 166 odst. 1 zákoníku práce.



36) § 132a zákoníku práce.



37) Zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně

některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.



38) § 116 a § 117 občanského zákoníku.



39) § 25c odst. 7 zákoníku práce.



40) § 111 odst. 3 a 4 zákoníku práce.



Nařízení vlády č. 303/1995 Sb., o minimální mzdě, ve znění pozdějších

předpisů.



41) Nařízení vlády č. 333/1993 Sb., o stanovení minimálních mzdových

tarifů a mzdového zvýhodnění za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém

pracovním prostředí a za práci v noci, ve znění pozdějších předpisů.



42) § 15 zákona č. 1/1992 Sb., ve znění zákona č. 217/2000 Sb.



§ 19 zákona č. 143/1992 Sb., ve znění zákona č. 40/1994 Sb. a zákona č.

217/2000 Sb.



43) § 16 zákona č. 1/1992 Sb., ve znění zákona č. 217/2000 Sb.



44) § 239b zákoníku práce.



45) Nařízení vlády č. 589/2006 Sb., kterým se stanoví odchylná úprava

pracovní doby a doby odpočinku zaměstnanců v dopravě.



46) § 85 odst. 3 zákoníku práce.



47) § 82 zákoníku práce.



48) § 85c odst. 1 a 3 zákoníku práce.



49) § 90 zákoníku práce.



50) § 91 zákoníku práce.



51) § 92 zákoníku práce.



52) § 94 zákoníku práce.



53) § 83 odst. 6, § 96 odst. 1 a 2 zákoníku práce.



54) § 99 zákoníku práce.



55) § 166 odst. 1 zákoníku práce.



56) § 99 odst. 4 zákoníku práce.



57) Nařízení vlády č. 495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší

podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích,

čisticích a dezinfekčních prostředků.



58) § 133b zákoníku práce.



Nařízení vlády č. 11/2002 Sb.



58a) Zákon č. 309/2006 Sb., ve znění zákona č. 362/2007 Sb.



59) Nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na

pracoviště a pracovní prostředí.



59a) Nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na

bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu

z výšky nebo do hloubky.



59b) Nařízení vlády č. 406/2004 Sb., o bližších požadavcích na

zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v prostředí s

nebezpečím výbuchu.



59c) Nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky

na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů

a nářadí.



60) Nařízení vlády č. 27/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace

práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při

práci související s chovem zvířat.



61) Nařízení vlády č. 28/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace

práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při

práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru.



62) Nařízení vlády č. 168/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace

práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při

provozování dopravy dopravními prostředky.



62a) Nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích

na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích.



62b) Nařízení vlády č. 589/2006 Sb., kterým se stanoví odchylná úprava

pracovní doby a doby odpočinku zaměstnanců v dopravě.



62c) § 15 odst. 1 zákona č. 309/2006 Sb.



62d) § 16 písm. b) zákona č. 309/2006 Sb.



63) § 134b zákoníku práce.



Vyhláška č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice, ve

znění vyhlášky č. 98/1982 Sb.



64) § 6a odst. 1 zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad

bezpečností práce, ve znění zákona č. 159/1992 Sb.



65) § 6b a 6c zákona č. 174/1968 Sb., ve znění zákona č. 124/2000 Sb.



Vyhláška č. 18/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená tlaková zařízení a

stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění

pozdějších předpisů.



Vyhláška č. 19/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená zdvihací zařízení a

stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění

pozdějších předpisů.



Vyhláška č. 20/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená elektrická zařízení

a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění

pozdějších předpisů.



Vyhláška č. 21/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená plynová zařízení a

stanoví některé podmínky k zajištění bezpečnosti práce, ve znění

pozdějších předpisů.



Vyhláška č. 85/1978 Sb., o kontrolách, revizích a zkouškách plynových

zařízení, ve znění nařízení vlády č. 352/2000 Sb.



66) § 2 odst. 2 obchodního zákoníku.



67) Například § 44 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a

o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění

pozdějších předpisů.



68) § 1 odst. 1 písm. e) zákona č. 531/1990 Sb., o územních finančních

orgánech, ve znění pozdějších předpisů.



73) § 251c zákoníku práce.



74) § 33 odst. 2 zákoníku práce.



75) Zákon č. 350/2011 Sb.



76) Zákon č. 247/2014 Sb., o poskytování služby péče o dítě v dětské

skupině a o změně souvisejících zákonů.



76) § 12n odst. 2 zákona č. 61/2000 Sb., o námořní plavbě, ve znění

pozdějších předpisů.