143/2001 Sb.



ZÁKON



ze dne 4. dubna 2001



o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů



(zákon o ochraně hospodářské soutěže)



Změna: 340/2004 Sb.



Změna: 484/2004 Sb.



Změna: 127/2005 Sb.



Změna: 361/2005 Sb.



Změna: 361/2005 Sb.



Změna: 71/2007 Sb.



Změna: 296/2007 Sb.



Změna: 155/2009 Sb.



Změna: 188/2011 Sb.



Změna: 360/2012 Sb.



Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:



ČÁST PRVNÍ



OCHRANA HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE



HLAVA I



ÚVODNÍ USTANOVENÍ



§ 1



Úvodní ustanovení



(1) Tento zákon upravuje ochranu hospodářské soutěže na trhu výrobků a

služeb (dále jen "zboží") proti jejímu vyloučení, omezení, jinému

narušení nebo ohrožení (dále jen "narušení")



a) dohodami soutěžitelů (§ 3 odst. 1),



b) zneužitím dominantního postavení soutěžitelů,



c) spojením soutěžitelů, nebo



d) orgány státní správy při výkonu státní správy, orgány územní

samosprávy při výkonu samosprávy a při přeneseném výkonu státní správy

a orgány zájmové samosprávy při přeneseném výkonu státní správy (dále

jen „orgány veřejné správy“).



(2) Tento zákon dále upravuje postup při aplikaci článků 101 a 102

Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva“) orgány České

republiky a některé otázky jejich součinnosti s Evropskou komisí^1)

(dále jen „Komise“) a s orgány ostatních členských států Evropské unie

při postupu podle Nařízení Rady (ES) o provádění pravidel hospodářské

soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy^1a) (dále jen

„Nařízení“) a Nařízení rady (ES) o kontrole spojování podniků^1b) (dále

jen „Nařízení o fúzích“).



(3) Na soutěžitele, kteří na základě zvláštního zákona nebo na základě

rozhodnutí vydaného podle zvláštního zákona poskytují služby obecného

hospodářského významu,^1b) se tento zákon vztahuje, jen pokud jeho

uplatnění neznemožní poskytování těchto služeb.



(4) Tento zákon se použije obdobně i na řízení ve věcech soutěžitelů,

jejichž jednání by mohlo mít vliv na obchod mezi členskými státy

Evropské unie podle článků 101 a 102 Smlouvy.



(5) Tento zákon se vztahuje i na jednání soutěžitelů, k němuž došlo v

cizině, které narušuje nebo může narušit hospodářskou soutěž na území

České republiky.



(6) Tento zákon se nevztahuje na jednání podle odstavce 1, jejichž

účinky se projevují výlučně na zahraničním trhu, pokud z mezinárodní

smlouvy, kterou je Česká republika vázána, nevyplývá něco jiného.



(7) Tento zákon se dále nevztahuje na ochranu hospodářské soutěže proti

nekalé soutěži^2).



§ 2



Vymezení některých pojmů



(1) Soutěžiteli podle tohoto zákona se rozumí fyzické a právnické

osoby, jejich sdružení, sdružení těchto sdružení a jiné formy

seskupování, a to i v případě, že tato sdružení a seskupení nejsou

právnickými osobami, pokud se účastní hospodářské soutěže nebo ji mohou

svou činností ovlivňovat, i když nejsou podnikateli.



(2) Relevantním trhem je trh zboží, které je z hlediska jeho

charakteristiky, ceny a zamýšleného použití shodné, porovnatelné nebo

vzájemně zastupitelné, a to na území, na němž jsou soutěžní podmínky

dostatečně homogenní a zřetelně odlišitelné od sousedících území.



HLAVA II



DOHODY NARUŠUJÍCÍ SOUTĚŽ



§ 3



(1) Dohody mezi soutěžiteli, rozhodnutí jejich sdružení a jednání

soutěžitelů ve vzájemné shodě (dále jen "dohody"), jejichž cílem nebo

výsledkem je narušení hospodářské soutěže, jsou zakázané a neplatné,^4)

pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak nebo pokud Úřad pro

ochranu hospodářské soutěže (dále jen "Úřad") nepovolí prováděcím

právním předpisem z tohoto zákazu výjimku. Dohody, jejichž dopad na

hospodářskou soutěž je zanedbatelný, nejsou považovány za zakázané.



(2) Z dohod zakázaných podle odstavce 1 jsou zakázány zejména dohody,

jejichž cílem nebo výsledkem je narušení hospodářské soutěže proto, že

obsahují ujednání o



a) přímém nebo nepřímém určení cen, popřípadě o jiných obchodních

podmínkách,



b) omezení nebo kontrole výroby, odbytu, výzkumu a vývoje nebo

investic,



c) rozdělení trhu nebo nákupních zdrojů,



d) tom, že uzavření smlouvy bude vázáno na přijetí dalšího plnění,

které věcně ani podle obchodních zvyklostí a zásad poctivého obchodního

styku s předmětem smlouvy nesouvisí,



e) uplatnění rozdílných podmínek vůči jednotlivým soutěžitelům při

shodném nebo srovnatelném plnění, jimiž jsou někteří soutěžitelé v

hospodářské soutěži znevýhodněni,



f) tom, že účastníci dohody nebudou obchodovat či jinak hospodářsky

spolupracovat se soutěžiteli, kteří nejsou účastníky dohody, anebo jim

budou jinak působit újmu (skupinový bojkot).



(3) Týká-li se důvod zákazu jen části dohody, je zakázána a neplatná

jen tato část. Pokud však z povahy dohody, jejího obsahu, účelu nebo z

okolností, za nichž k ní došlo, vyplývá, že ji nelze od ostatního

obsahu oddělit, je zakázaná a neplatná celá dohoda.



(4) Zákaz podle odstavce 1 se nevztahuje na dohody, které



a) přispějí ke zlepšení výroby nebo distribuce zboží nebo k podpoře

technického či hospodářského rozvoje a vyhrazují spotřebitelům

přiměřený podíl na výhodách z toho plynoucích,



b) neuloží soutěžitelům omezení, která nejsou nezbytná k dosažení cílů

podle písmene a),



c) neumožní soutěžitelům vyloučit hospodářskou soutěž na podstatné

části trhu zboží, jehož dodávka nebo nákup je předmětem dohody.



§ 4



Blokové výjimky



(1) Zákaz podle § 3 odst. 1 se nevztahuje na dohody, které nemohou mít

vliv na obchod mezi členskými státy Evropské unie podle čl. 101

Smlouvy, avšak splňují ostatní podmínky stanovené blokovými výjimkami

přijatými na základě čl. 103 odst. 1 Smlouvy k provedení čl. 101 odst.

3 Smlouvy příslušnými nařízeními Komise nebo Rady (dále jen „unijní

blokové výjimky“) anebo výjimkou pro oblast zemědělství^5).



(2) Úřad může povolit blokové výjimky i pro další druhy dohod, pokud je

prokázáno, že narušení soutěže, ke kterému by bloková výjimka vedla, je

převáženo výhodami pro jiné účastníky trhu, zejména pro spotřebitele.



(3) Úřad rozhodnutím jednotlivému soutěžiteli výhodu výjimky podle

odstavce 1 nebo 2 odejme, pokud by v důsledku vývoje na trhu dohoda

podléhající takové výjimce nesplňovala podmínky stanovené v § 3 odst.

4.



§ 5



Horizontální a vertikální dohody



(1) Dohody soutěžitelů, kteří působí na stejné úrovni trhu zboží, jsou

horizontálními dohodami.



(2) Dohody soutěžitelů, kteří působí na různých úrovních trhu zboží,

jsou vertikálními dohodami.



(3) Za horizontální dohody se považují i smíšené dohody soutěžitelů,

kteří působí současně na téže horizontální úrovni i na různé vertikální

úrovni trhu zboží; v pochybnostech se má za to, že se jedná o

horizontální dohodu.



§ 6



zrušen



§ 7



(1) Zjistí-li Úřad v řízení ve věcech podle § 3 až 5, že byla uzavřena

zakázaná dohoda, tuto skutečnost v rozhodnutí uvede a tímto rozhodnutím

plnění dohody do budoucna zakáže.



(2) Namísto rozhodnutí podle odstavce 1 Úřad rozhodne o zastavení

řízení za podmínky, že účastníci řízení Úřadu společně navrhli závazky

ve prospěch obnovení účinné hospodářské soutěže, které jsou dostatečné

pro ochranu hospodářské soutěže a jejichž splněním se odstraní závadný

stav, a že zakázaná dohoda neměla za následek podstatné narušení

hospodářské soutěže. V takovém rozhodnutí může Úřad rovněž stanovit

podmínky a povinnosti nutné k zajištění splnění těchto závazků.

Jestliže Úřad neshledá navržené závazky dostatečnými, důvody písemně

sdělí účastníkům a pokračuje v řízení.



(3) Závazky podle odstavce 2 mohou účastníci řízení písemně navrhnout

Úřadu nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy jim Úřad doručil písemné

vyrozumění, v němž Úřad sdělí základní skutkové okolnosti případu,

jejich právní hodnocení a odkazy na hlavní důkazy o nich, obsažené ve

správním spise (dále jen „sdělení výhrad“); k pozdějším návrhům

přihlédne Úřad jen v případech hodných zvláštního zřetele. Účastníci

řízení jsou svým návrhem vázáni vůči Úřadu i mezi sebou navzájem,

popřípadě vůči třetím osobám, a od podání návrhu do rozhodnutí Úřadu

podle odstavce 2 nesmějí dohodu podle jejího původního znění plnit.



(4) Po zastavení řízení podle odstavce 2 může Úřad znovu zahájit řízení

podle odstavce 1, jestliže



a) se podstatně změnily podmínky, které byly pro vydání rozhodnutí

podle odstavce 2 rozhodné,



b) soutěžitelé jednají v rozporu se svými závazky podle odstavce 2,

nebo



c) rozhodnutí bylo vydáno na základě nepravdivých nebo neúplných

podkladů, údajů a informací.



§ 8



zrušen



§ 9



zrušen



HLAVA III



DOMINANTNÍ POSTAVENÍ A JEHO ZNEUŽÍVÁNÍ



§ 10



(1) Dominantní postavení na trhu má soutěžitel nebo společně více

soutěžitelů (společná dominance), kterým jejich tržní síla umožňuje

chovat se ve značné míře nezávisle na jiných soutěžitelích nebo

spotřebitelích.



(2) Tržní sílu podle odstavce 1 Úřad posuzuje podle hodnotového

vyjádření zjištěného objemu dodávek nebo nákupu na trhu daného zboží

(tržní podíl) dosaženého soutěžitelem nebo soutěžiteli se společnou

dominancí v období, které je zkoumáno podle tohoto zákona a podle

dalších ukazatelů, zejména podle hospodářské a finanční síly

soutěžitelů, právních nebo jiných překážek vstupu na trh pro další

soutěžitele, stupně vertikální integrace soutěžitelů, struktury trhu a

velikosti tržních podílů nejbližších konkurentů.



(3) Nebude-li pomocí ukazatelů podle odstavce 2 prokázán opak, má se za

to, že dominantní postavení nezaujímá soutěžitel nebo soutěžitelé se

společnou dominancí, kteří ve zkoumaném období dosáhli na trhu menší

než 40% tržní podíl.



§ 11



(1) Zneužívání dominantního postavení na újmu jiných soutěžitelů nebo

spotřebitelů je zakázáno. Zneužitím dominantního postavení je zejména



a) přímé nebo nepřímé vynucování nepřiměřených podmínek ve smlouvách s

jinými účastníky trhu, zvláště vynucování plnění, jež je v době

uzavření smlouvy v nápadném nepoměru k poskytovanému protiplnění,



b) vázání souhlasu s uzavřením smlouvy na podmínku, že druhá smluvní

strana odebere i další plnění, které s požadovaným předmětem smlouvy

věcně ani podle obchodních zvyklostí nesouvisí,



c) uplatňování rozdílných podmínek při shodném nebo srovnatelném plnění

vůči jednotlivým účastníkům trhu, jimiž jsou tito účastníci v

hospodářské soutěži znevýhodňováni,



d) zastavení nebo omezení výroby, odbytu nebo výzkumu a vývoje na úkor

spotřebitelů,



e) dlouhodobé nabízení a prodej zboží za nepřiměřeně nízké ceny, které

má nebo může mít za následek narušení hospodářské soutěže,



f) odmítnutí poskytnout jiným soutěžitelům za přiměřenou úhradu přístup

k vlastním přenosovým sítím nebo obdobným rozvodným a jiným

infrastrukturním zařízením, které soutěžitel v dominantním postavení

vlastní nebo využívá na základě jiného právního důvodu, pokud jiní

soutěžitelé z právních nebo jiných důvodů nemohou bez spoluužívání

takového zařízení působit na stejném trhu jako dominantní soutěžitelé,

kteří přitom neprokáží, že takové spoluužívání není z provozních nebo

jiných důvodů možné anebo je od nich nelze spravedlivě požadovat; totéž

přiměřeně platí pro odmítnutí přístupu jiným soutěžitelům za přiměřenou

úhradu k využití duševního vlastnictví nebo přístupu k sítím, které

soutěžitel v dominantním postavení vlastní nebo využívá na základě

jiného právního důvodu, pokud je takové využití nezbytné pro účast v

hospodářské soutěži na stejném trhu jako dominantní soutěžitelé nebo na

jiném trhu.



(2) Zjistí-li Úřad v řízení ve věcech podle odstavce 1, že došlo k

zneužití dominantního postavení, tuto skutečnost v rozhodnutí uvede a

tímto rozhodnutím takové jednání do budoucna zakáže.



(3) Namísto rozhodnutí podle odstavce 2 Úřad rozhodne o zastavení

řízení za podmínky, že účastníci řízení Úřadu společně navrhli závazky

ve prospěch obnovení účinné hospodářské soutěže, které jsou dostatečné

pro ochranu hospodářské soutěže a jejichž splněním se odstraní závadný

stav, a že zneužití dominantního postavení nemělo za následek podstatné

narušení hospodářské soutěže. V takovém rozhodnutí může Úřad rovněž

stanovit podmínky a povinnosti nutné k zajištění splnění těchto

závazků. Jestliže Úřad neshledá navržené závazky dostatečnými, důvody

písemně sdělí účastníkům a pokračuje v řízení.



(4) Závazky podle odstavce 3 mohou účastníci řízení písemně navrhnout

Úřadu nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy jim Úřad doručil sdělení

výhrad; k pozdějším návrhům přihlédne Úřad jen v případech hodných

zvláštního zřetele. Účastníci řízení jsou svým návrhem vázáni vůči

Úřadu i mezi sebou navzájem, popřípadě vůči třetím osobám, a od podání

návrhu do rozhodnutí Úřadu podle odstavce 3 nesmějí postupovat

způsobem, který je předmětem výhrad Úřadu.



(5) Po zastavení řízení podle odstavce 3 může Úřad znovu zahájit řízení

a vydat rozhodnutí podle odstavce 2, jestliže



a) se podstatně změnily podmínky, které byly pro vydání rozhodnutí

podle odstavce 3 rozhodné,



b) soutěžitelé jednají v rozporu se závazky podle odstavce 3, nebo



c) rozhodnutí bylo vydáno na základě nepravdivých nebo neúplných

podkladů, údajů a informací.



HLAVA IV



SPOJOVÁNÍ SOUTĚŽITELŮ



§ 12



Vymezení pojmů



(1) Ke spojení soutěžitelů dochází fúzí dvou nebo více na trhu dříve

samostatně působících soutěžitelů.



(2) Za spojení soutěžitelů podle tohoto zákona se považuje i nabytí

podniku^7) jiného soutěžitele nebo jeho části smlouvou, na základě

dražby nebo jiným způsobem. Částí podniku se pro účely tohoto zákona

rozumí rovněž ta část podniku soutěžitele, které lze jednoznačně

přiřadit obrat dosažený prodejem zboží na relevantním trhu, i když

netvoří samostatnou organizační složku podniku.



(3) Za spojení soutěžitelů podle tohoto zákona se rovněž považuje,

jestliže jedna nebo více osob, které nejsou podnikateli, ale kontrolují

již alespoň jednoho soutěžitele, anebo jestliže jeden nebo více

podnikatelů získá možnost přímo nebo nepřímo kontrolovat jiného

soutěžitele, zejména



a) nabytím účastnických cenných papírů, obchodních nebo členských

podílů, nebo



b) smlouvou nebo jinými způsoby, které jim umožňují jiného soutěžitele

kontrolovat.



(4) Kontrolou se pro účely tohoto zákona rozumí možnost vykonávat na

základě právních nebo faktických skutečností rozhodující vliv na

činnost jiného soutěžitele, zejména na základě



a) vlastnického práva nebo práva užívání k podniku kontrolovaného

soutěžitele nebo jeho části, anebo



b) práva nebo jiné právní skutečnosti, které poskytují rozhodující vliv

na složení, hlasování a rozhodování orgánů kontrolovaného soutěžitele.



(5) Spojením je i založení soutěžitele, který je společně kontrolován

více soutěžiteli a který dlouhodobě plní všechny funkce samostatné

hospodářské jednotky (dále jen „společně kontrolovaný podnik“).



(6) V míře, v jaké má založení společně kontrolovaného podniku

zakládajícího spojení podle odstavce 5 za svůj cíl nebo následek

koordinaci soutěžního chování soutěžitelů jej kontrolujících, kteří

zůstanou na trhu i nadále nezávislými, bude tato koordinace hodnocena v

souladu s kritérii podle § 3.



(7) Dvě a více spojení, která jsou vzájemně podmíněna a která spolu

věcně, časově i personálně souvisejí, se posuzují jako spojení jediné.



(8) Za spojení soutěžitelů se nepovažuje kvalifikovaná účast banky v

právnické osobě vzniklá splacením emisního kurzu akcií započtením

pohledávky banky za touto právnickou osobou, pokud je tato

kvalifikovaná účast držena po dobu záchranné operace nebo finanční

rekonstrukce této právnické osoby nejdéle po dobu 1 roku. Za spojení

soutěžitelů podle odstavce 2 se rovněž nepovažuje, jestliže

soutěžitelé, kteří jsou poskytovateli investičních služeb, získají

přechodně, nejvýše na dobu 1 roku, podíly jiného soutěžitele za účelem

jejich prodeje, pokud nevykonávají hlasovací práva spojená s těmito

podíly s cílem určit nebo ovlivnit soutěžní chování kontrolovaného

soutěžitele. Na návrh banky nebo soutěžitele, který je poskytovatelem

investičních služeb, může Úřad dobu 1 roku prodloužit, pokud

navrhovatel prokáže, že účelu, pro který nabyl účasti na jiném

soutěžiteli, nemohlo být během této doby z objektivních důvodů

dosaženo.



(9) Za spojení soutěžitelů se rovněž nepovažuje přechod některých

působností statutárních orgánů soutěžitelů na osoby vykonávající

činnost podle zvláštních právních předpisů, např. likvidátora^8) a

insolvenčního správce.^9)



§ 13



Spojení soutěžitelů podléhající povolení Úřadu



Spojení soutěžitelů podléhá povolení Úřadu, jestliže:



a) celkový čistý obrat všech spojujících se soutěžitelů dosažený za

poslední účetní období na trhu České republiky je vyšší než 1,5

miliardy Kč a alespoň dva ze spojujících se soutěžitelů dosáhli každý

za poslední účetní období na trhu České republiky čistého obratu

vyššího než 250 milionů Kč, nebo



b) čistý obrat dosažený za poslední účetní období na trhu České

republiky



1. v případě spojení podle § 12 odst. 1 alespoň jedním z účastníků

fúze,



2. v případě spojení podle § 12 odst. 2 nabývaným podnikem nebo jeho

podstatnou částí,



3. v případě spojení podle § 12 odst. 3 soutěžitelem, nad nímž je

získávána kontrola, nebo



4. v případě spojení podle § 12 odst. 5 alespoň jedním ze soutěžitelů

zakládajících společně kontrolovaný podnik



je vyšší než 1 500 000 000 Kč a zároveň celosvětový čistý obrat

dosažený za poslední účetní období dalším spojujícím se soutěžitelem je

vyšší než 1 500 000 000 Kč.



§ 14



Výpočet obratu



(1) Čistým obratem^10) spojujících se soutěžitelů se rozumí čistý obrat

dosažený jednotlivými soutěžiteli pouze při činnosti, která je

předmětem jejich podnikání. Nejsou-li soutěžitelé podnikateli, rozumí

se čistým obratem pouze obrat dosažený při činnosti, k níž byli

založeni nebo kterou běžně vykonávají.



(2) Do společného čistého obratu se zahrnují čisté obraty dosažené



a) všemi spojujícími se soutěžiteli,



b) osobami, které budou spojující se soutěžitele kontrolovat po

uskutečnění daného spojení, a osobami, které jsou spojujícími se

soutěžiteli kontrolovány,



c) osobami, které kontroluje osoba, která bude spojující se soutěžitele

kontrolovat po uskutečnění daného spojení, a



d) osobami, které jsou kontrolovány společně dvěma či více osobami

uvedenými v písmenech a) až c).



(3) Do společného čistého obratu spojujících se soutěžitelů se

nezahrnuje ta část obratu, která byla dosažena prodejem zboží mezi

spojujícími se soutěžiteli a osobami uvedenými v odstavci 2 písm. b),

c) a d).



(4) Spojuje-li se pouze část soutěžitele, do čistého obratu se zahrnuje

pouze ta část obratu, kterého dosáhla spojující se část soutěžitele.



(5) Došlo-li v průběhu 2 let mezi týmiž soutěžiteli ke dvěma a více

spojením, posuzují se taková spojení společně jako spojení jedno.



(6) U bank a úvěrových a jiných finančních institucí, s výjimkou

pojišťoven,^11) se čistým obratem rozumí součet výnosů, zejména výnosů

z úroků, z cenných papírů a majetkových účastí, z poplatků a provizí a

zisků z finančních operací. U pojišťoven^12) se čistým obratem rozumí

součet předepsaného pojistného podle všech uzavřených pojistných smluv.



§ 15



Zahájení řízení



(1) Řízení o povolení spojení se zahájí na návrh.



(2) V případech podle § 12 odst. 1, 2 a 5 jsou povinni podat společný

návrh na povolení spojení všichni soutěžitelé, kteří se hodlají spojit

fúzí, mají nabýt podnik jiného soutěžitele nebo jeho část smlouvou nebo

zakládají společně kontrolovaný podnik; v případech podle § 12 odst. 3

je povinen podat návrh na povolení spojení soutěžitel, který má získat

možnost přímo nebo nepřímo kontrolovat jiného soutěžitele.



(3) Návrh na povolení spojení



a) lze podat i před uzavřením smlouvy zakládající spojení nebo před

získáním kontroly nad jiným soutěžitelem jiným způsobem,



b) musí obsahovat odůvodnění, doklady osvědčující skutečnosti rozhodné

pro spojení a náležitosti stanovené prováděcím právním předpisem (§ 26

odst. 1).



(4) Řízení o povolení spojení je zahájeno dnem, kdy byl Úřadu doručen

návrh na povolení spojení obsahující všechny náležitosti podle odstavce

3. Pokud návrh takové náležitosti neobsahuje, může Úřad na základě

posouzení doručených podkladů vydat pouze písemné stanovisko, zda se

jedná o spojení podléhající povolení podle tohoto zákona a je třeba

návrh doplnit.



§ 16



Průběh řízení



(1) Úřad neprodleně oznámí zahájení řízení o povolení spojení v

Obchodním věstníku a elektronicky prostřednictvím veřejné datové sítě,

přičemž současně stanoví lhůtu pro podání námitek proti tomuto spojení.



(2) Po zahájení řízení Úřad posoudí, zda spojení podléhá jeho povolení.

Nepodléhá-li spojení povolení Úřadu, vydá o tom do 30 dnů od zahájení

řízení rozhodnutí. V případech, kdy spojení podléhá povolení Úřadu ale

nebude mít za následek podstatné narušení hospodářské soutěže, Úřad

vydá v téže lhůtě rozhodnutí, kterým spojení povolí. Zjistí-li Úřad, že

spojení vzbuzuje vážné obavy z podstatného narušení hospodářské

soutěže, zejména proto, že jím vznikne nebo bude posíleno dominantní

postavení spojujících se soutěžitelů nebo některého z nich, písemně to

v téže lhůtě oznámí účastníkům řízení a sdělí, že pokračuje v řízení.



(3) Nevydá-li Úřad rozhodnutí o návrhu na povolení spojení ve lhůtě

podle odstavce 2 anebo účastníkům řízení písemně nesdělí, že z důvodů

podle odstavce 2 pokračuje v řízení, platí, že uplynutím této lhůty

Úřad spojení povolil.



(4) Úřad může za podmínek stanovených Nařízením o fúzích^13) požádat

Komisi, aby řízení provedla a spojení posoudila sama. Do vydání

rozhodnutí Komise, zda takové spojení sama posoudí, Úřad řízení

přeruší. Pokud Komise rozhodne, že takové spojení sama posoudí, Úřad

řízení zastaví.



(5) Oznámí-li Úřad písemně účastníkům řízení podle odstavce 2, že

pokračuje v řízení o návrhu na povolení spojení, je povinen vydat

rozhodnutí do 5 měsíců od zahájení řízení. Nevydá-li Úřad v této lhůtě

rozhodnutí o spojení, platí, že uplynutím této lhůty spojení povolil.



(6) Úřad může účastníka řízení písemně vyzvat, aby uvedl další

skutečnosti nezbytné pro vydání rozhodnutí o povolení spojení nebo aby

o takových skutečnostech předložil další důkazy. Doba ode dne doručení

takové výzvy účastníkovi řízení do dne, kdy bude tato povinnost

splněna, se do lhůt podle odstavců 2 a 5 nezapočítává. Je-li rozhodnutí

Úřadu o návrhu na povolení spojení zrušeno předsedou Úřadu nebo soudem,

běží lhůty podle odstavců 2 a 5 znovu ode dne nabytí právní moci

rozhodnutí předsedy Úřadu nebo soudu.



(7) Spojení lze zapsat do obchodního rejstříku až poté, co rozhodnutí

Úřadu, kterým se povoluje spojení, nabude právní moci.



§ 16a



Zjednodušené řízení o povolení spojení



(1) Zjednodušený návrh na povolení spojení, obsahující náležitosti

stanovené prováděcím právním předpisem (dále jen „zjednodušené

řízení“), může být podán v případě spojení, kdy



a) žádný ze soutěžitelů na něm zúčastněných nepůsobí na stejném

relevantním trhu, případně je jejich společný podíl na takovém trhu

menší než 15 %, a zároveň žádný ze soutěžitelů na něm zúčastněných

nepůsobí na trhu vertikálně navazujícím na relevantní trh, na kterém

působí jiný z těchto soutěžitelů, případně je jejich podíl na každém

takovém trhu menší než 25 %, nebo



b) soutěžitel nabývá výlučnou kontrolu nad společným podnikem, ve

kterém se dosud podílel na společné kontrole.



(2) Úřad neprodleně oznámí zahájení zjednodušeného řízení v

elektronické podobě prostřednictvím veřejné datové sítě a stanoví lhůtu

pro podání námitek proti tomuto spojení; § 16 odst. 1 se nepoužije.



(3) Pokud Úřad ve zjednodušeném řízení dospěje k závěru, že spojení

podléhá povolení a že k jeho řádnému posouzení potřebuje dodatečné

informace, odešle do 20 dní od jeho zahájení účastníkům řízení výzvu,

aby podali úplný návrh na povolení spojení; lhůta pro vydání rozhodnutí

podle § 16 odst. 2 začíná běžet ode dne doručení úplného návrhu na

povolení spojení Úřadu. V opačném případě Úřad ve stejné lhůtě vydá

rozhodnutí o povolení spojení, jehož odůvodnění obsahuje jen označení

spojujících se soutěžitelů, relevantního trhu, případně sektoru, v němž

spojující se soutěžitelé působí, a skutečnost, že rozhodnutí bylo

vydáno ve zjednodušeném řízení.



(4) Pokud Úřad ve lhůtě podle odstavce 3 nevydá rozhodnutí o povolení

spojení, platí, že uplynutím této lhůty Úřad spojení povolil.



(5) Není-li tímto zákonem stanoveno jinak, postupuje se ve

zjednodušeném řízení podle obecných ustanovení o posuzování spojení.



§ 17



Posuzování spojení



(1) Při rozhodování o návrhu na povolení spojení Úřad posuzuje zejména

potřebu zachování a rozvíjení účinné hospodářské soutěže, strukturu

všech spojením dotčených trhů, podíl spojujících se soutěžitelů na

těchto trzích, jejich hospodářskou a finanční sílu, právní a jiné

překážky vstupu dalších soutěžitelů na spojením dotčené trhy, možnost

volby dodavatelů nebo odběratelů spojujících se soutěžitelů, vývoj

nabídky a poptávky na dotčených trzích, potřeby a zájmy spotřebitelů a

výzkum a vývoj, jehož výsledky jsou k prospěchu spotřebitele a nebrání

účinné soutěži.



(2) Rozhodnutí o povolení spojení se vztahuje rovněž na taková omezení

hospodářské soutěže, která soutěžitelé uvedli v návrhu na povolení

spojení a která se spojením přímo souvisejí a jsou nezbytná k jeho

uskutečnění.



(3) Úřad spojení nepovolí, pokud by mělo za následek podstatné narušení

hospodářské soutěže na relevantním trhu, zejména proto, že by jím

vzniklo nebo bylo posíleno dominantní postavení spojujících se

soutěžitelů nebo některého z nich. Pokud společný podíl spojujících se

soutěžitelů na relevantním trhu nepřesáhne 25 %, má se za to, že jejich

spojení nemá za následek podstatné narušení hospodářské soutěže,

neprokáže-li se při posuzování spojení opak.



(4) Úřad může povolení spojení podmínit závazky, které ve prospěch

zachování účinné hospodářské soutěže Úřadu navrhli spojující se

soutěžitelé před zahájením řízení o povolení spojení nebo v jeho

průběhu, nejpozději však do 15 dnů ode dne, kdy bylo poslednímu z

účastníků řízení doručeno sdělení výhrad. K pozdějším návrhům závazků

nebo změnám jejich obsahu přihlédne Úřad jen v případech hodných

zvláštního zřetele, pokud budou doručeny Úřadu do 15 dnů po skončení

lhůty podle věty prvé tohoto ustanovení. Navrhnou-li spojující se

soutěžitelé tyto závazky v průběhu prvních 30 dnů řízení, prodlužuje se

lhůta podle § 16 odst. 2 o 15 dnů. Navrhnou-li spojující se soutěžitelé

tyto závazky poté, kdy jim Úřad podle § 16 odst. 2 sdělil, že v řízení

pokračuje, prodlužuje se lhůta pro vydání rozhodnutí podle § 16 odst. 5

o 15 dnů. Pokud Úřad podmíní povolení spojení splněním závazků

navržených soutěžiteli, může rozhodnutím stanovit podmínky a povinnosti

nutné k zajištění splnění těchto závazků.



§ 18



Odklad uskutečňování spojení



(1) Před podáním návrhu na zahájení řízení podle § 15 odst. 1 a před

právní mocí rozhodnutí Úřadu, kterým se spojení povoluje, nesmí být

spojení soutěžiteli uskutečňováno.



(2) Zákaz podle odstavce 1 se nevztahuje na uskutečňování spojení, k

němuž má dojít na základě veřejné nabídky převzetí účastnických cenných

papírů nebo na základě sledu operací s cennými papíry přijatými k

obchodování na evropském regulovaném trhu^19), v jejichž důsledku je

kontrola nabyta od různých subjektů, za předpokladu, že byl neprodleně

podán návrh na zahájení řízení podle § 15 odst. 1 a že hlasovací práva

spojená s těmito cennými papíry nejsou vykonávána; tím nejsou dotčena

ustanovení odstavců 3 a 4.



(3) Úřad může na návrh soutěžitelů rozhodnout o povolení výjimky ze

zákazu uskutečňování spojení podle odstavce 1, jestliže jim nebo třetím

osobám jinak hrozí závažná škoda nebo jiná závažná újma. Návrh na

povolení výjimky mohou soutěžitelé podat současně s úplným návrhem na

povolení spojení podle § 15 odst. 3 písm. b) nebo kdykoli v průběhu

řízení. Návrh musí být písemný, odůvodněný a musí z něj vyplývat, v

jakém rozsahu se o udělení výjimky žádá. Úřad může účastníky řízení

písemně vyzvat, aby uvedli další skutečnosti nezbytné pro vydání

rozhodnutí o povolení výjimky nebo o takových skutečnostech předložili

další důkazy. Doba ode dne doručení takové výzvy do dne, kdy bude tato

povinnost splněna, se do lhůt podle odstavce 4 nezapočítává.



(4) O návrhu na povolení výjimky podle odstavce 3 Úřad rozhodne

neprodleně, nejpozději do 30 dnů po jeho obdržení. Při rozhodování o

povolení výjimky Úřad vezme v úvahu kromě škody a jiné újmy následky

výjimky na hospodářskou soutěž na relevantním trhu. Nevydá-li Úřad v

této lhůtě rozhodnutí, platí, že výjimka byla povolena. Úřad může

rozhodnout o udělení výjimky rovněž ve vztahu k některým úkonům,

kterých se návrh týkal; ve zbytku Úřad návrh zamítne. Úřad může v

rozhodnutí o povolení výjimky stanovit podmínky a omezení ve prospěch

zachování účinné soutěže.



(5) Pokud Úřad zjistí, že spojení bylo uskutečněno v rozporu s

pravomocným rozhodnutím Úřadu, rozhodne o opatřeních nezbytných k

obnově účinné soutěže na relevantním trhu. Za tím účelem Úřad zejména

uloží soutěžitelům povinnost prodat podíly, převést podnik nabytý

spojením nebo jeho část, anebo povinnost zrušit smlouvu, na jejímž

základě ke spojení došlo, případně provést jiná přiměřená opatření,

která jsou nezbytná k obnově účinné soutěže na relevantním trhu. Úřad

může takové rozhodnutí vydat i tehdy, pokud zjistí, že bylo uskutečněno

spojení, aniž byl podán návrh na zahájení řízení podle § 15 odst. 1.

Uložení opatření k obnově soutěže nevylučuje souběžné uložení pokuty

podle § 22 odst. 1 písm. d), e) nebo f) anebo § 22a odst. 1 písm. d),

e) nebo f).



§ 19



Zrušení rozhodnutí o povolení spojení



(1) Úřad může zrušit rozhodnutí o povolení spojení, jestliže zjistí, že

spojení povolil na základě podkladů, údajů a informací, za jejichž

úplnost, správnost a pravdivost odpovídají účastníci řízení a které se

ukázaly zcela nebo zčásti nepravdivé nebo neúplné, nebo povolení bylo

dosaženo tím, že účastníci řízení uvedli Úřad v omyl, nebo pokud neplní

podmínky, omezení nebo závazky, kterými Úřad podmínil povolení.



(2) Řízení o zrušení rozhodnutí o povolení spojení může Úřad zahájit do

1 roku od zjištění skutečností uvedených v odstavci 1, nejpozději však

do 5 let, kdy k těmto skutečnostem došlo.



HLAVA IVa



DOZOR NAD ORGÁNY VEŘEJNÉ SPRÁVY



§ 19a



(1) Orgány veřejné správy nesmí podporou zvýhodňující určitého

soutěžitele nebo jiným způsobem narušit hospodářskou soutěž.



(2) Zjistí-li Úřad v řízení ve věcech podle odstavce 1, že došlo k

narušení hospodářské soutěže, tuto skutečnost v rozhodnutí uvede.



(3) Pokud se narušení hospodářské soutěže dopustí orgán územní

samosprávy při výkonu samosprávy nebo při přeneseném výkonu státní

správy, zašle Úřad orgánu příslušnému k výkonu dozoru podle zvláštního

právního předpisu^19a) pravomocné rozhodnutí podle odstavce 2 a na jeho

žádost mu postoupí i správní spis.



HLAVA V



ÚŘAD



§ 20



(1) Působnost Úřadu je upravena zvláštním právním předpisem.^14) Úřad

kromě pravomocí podle jiných ustanovení tohoto zákona



a) vykonává dozor nad tím, zda a jakým způsobem soutěžitelé plní

povinnosti vyplývající pro ně z tohoto zákona nebo z rozhodnutí Úřadu

vydaných na základě tohoto zákona,



b) vykonává dozor nad tím, zda orgány veřejné správy nenarušují

hospodářskou soutěž,



c) zveřejňuje návrhy na povolení spojení soutěžitelů a svá pravomocná

rozhodnutí.



(2) V případech, kdy situace na jednotlivých trzích naznačuje, že

hospodářská soutěž je narušena, provádí Úřad na takových trzích šetření

soutěžních podmínek (dále jen „sektorová šetření“) a navrhuje opatření

k jejich zlepšení, zejména vydává zprávy, jejichž obsahem jsou

doporučení ke zlepšení soutěžních podmínek.



(3) Při výkonu dozoru podle odstavce 1 písm. a) a provádění sektorových

šetření podle odstavce 2 postupuje Úřad přiměřeně podle § 21e, 21f a

21g a může zahájit řízení z moci úřední.



(4) Je-li zjištěno porušení povinností stanovených v § 3 odst. 1, § 11

odst. 1 nebo § 18 odst. 1, může Úřad uložit opatření k nápravě, jejichž

účelem je obnovení účinné hospodářské soutěže na trhu, a stanovit

přiměřenou lhůtu k jejich splnění. Uložení opatření k nápravě

nevylučuje souběžné uložení pokuty podle § 22 odst. 1 písm. b), c) nebo

d) a § 22a odst. 1 písm. b), c) nebo d).



§ 20a



(1) Úřad má pravomoc aplikovat články 101 a 102 Smlouvy v jednotlivých

případech, pokud by jednání soutěžitelů mohlo mít vliv na obchod mezi

členskými státy ve smyslu čl. 101 nebo 102 Smlouvy. Za tímto účelem je

oprávněn



a) požadovat zastavení protiprávního jednání,



b) nařizovat předběžná opatření,



c) přijímat závazky,



d) ukládat pokuty.



(2) Úřad může rozhodnutím jednotlivému soutěžiteli výhodu unijní

blokové výjimky odejmout, pokud dohody mají v konkrétním případě dopady

neslučitelné s čl. 101 odst. 3 Smlouvy na území České republiky nebo na

jeho část, která má všechny charakteristiky odděleného geografického

trhu.



(3) Úřad je dále oprávněn



a) požádat Komisi o poskytnutí kopií dokumentů nutných pro posouzení

případu,



b) konzultovat s Komisí jakýkoli případ, při němž se používá právo

Evropské unie,



c) vzájemně si poskytovat s Komisí a ostatními soutěžními úřady

členských států a užívat jako důkazy jakékoli faktické nebo právní

skutečnosti, včetně důvěrných informací,



d) požádat Komisi o zahrnutí do pořadu jednání Poradního výboru pro

restriktivní praktiky případ, jímž se zabývá,



e) předkládat soudům vyjádření k otázkám týkajícím se používání článku

101 nebo 102 Smlouvy a požádat příslušný soud o zaslání jakýchkoli

dokumentů nutných pro posouzení případu,



f) provádět šetření na základě žádosti soutěžního úřadu jiného

členského státu,



g) předkládat svá stanoviska k řízením, která Komise provádí podle

Nařízení o fúzích,



h) vydávat rozhodnutí v případech, kdy nařízení Evropské unie, přijatá

v souladu s články 103 až 106 Smlouvy, opravňují Úřad k přijetí

rozhodnutí,



i) přijímat opatření k nápravě, jejichž podmínky a podrobnosti určila

Komise a kdy zmocnila členský stát k přijetí potřebného opatření k

nápravě podle článku 105 odst. 2 Smlouvy.



(4) Úřad je povinen



a) poskytnout Komisi veškeré nezbytné informace, aby mohla provádět

úkony svěřené jí Nařízením a Nařízením o fúzích,



b) poskytnout Komisi nezbytnou pomoc v případě neumožnění nebo

ztěžování šetření podle Nařízení nebo podle Nařízení o fúzích

soutěžitelem,



c) písemně informovat Komisi a soutěžní úřady ostatních členských států

o zahájení řízení na základě článku 101 nebo 102 Smlouvy,



d) nejméně 30 dnů před vydáním rozhodnutí podle odstavce 1 zaslat

Komisi shrnutí případu, předpokládaného rozhodnutí a jiných dokumentů

nezbytných k posouzení případu; tyto informace mohou být rovněž dány k

dispozici soutěžním úřadům ostatních členských států,



e) jmenovat zástupce do Poradního výboru pro restriktivní praktiky, do

Poradního výboru pro spojení,



f) provést na žádost Komise šetření, které považují za nezbytné.



(5) Při postupu podle Nařízení o fúzích je Úřad oprávněn



a) vyjádřit se k návrhu na postoupení případu před jeho oznámením^14a),



b) požádat Komisi o postoupení případu^14b),



c) za podmínek stanovených Nařízením o fúzích^14c) požádat Komisi o

posouzení případu,



d) rozhodnout o případu postoupeném Komisí^14d).



HLAVA VI



ŘÍZENÍ U ÚŘADU



§ 21



Zahájení řízení



(1) Řízení o povolení spojení a řízení o povolení výjimky ze zákazu

uskutečňování spojení se zahajují na základě návrhu; ostatní řízení

podle tohoto zákona se zahajují z moci úřední.



(2) Úřad může po předběžném prošetření věci podle § 20 odst. 1 písm. a)

řízení z moci úřední nezahájit, není-li na jeho vedení veřejný zájem s

ohledem na nízkou míru škodlivého účinku jednání na hospodářskou

soutěž; přihlédne přitom zejména k povaze jednání a způsobu jeho

provedení, významu dotčeného trhu a počtu dotčených spotřebitelů. O

nezahájení řízení Úřad učiní písemný záznam, v němž uvede, proč řízení

nezahájil.



§ 21a



Účastníci řízení



(1) V řízení o povolení spojení a v řízení o povolení výjimky ze zákazu

uskutečňování spojení jsou účastníkem řízení osoby, které jsou povinny

podat návrh na povolení spojení (§ 5 odst. 2).



(2) V ostatních případech jsou účastníky řízení ti, o jejichž právech a

povinnostech stanovených tímto zákonem má být v řízení jednáno a

rozhodnuto.



(3) V řízení o dohodách narušujících hospodářskou soutěž následkem

kumulativního účinku vertikálních dohod uzavřených pro distribuci

stejného, srovnatelného nebo zaměnitelného zboží, kdy jednou ze stran

těchto dohod je vždy tentýž soutěžitel, který jejich uzavření jiným

soutěžitelům navrhuje, může Úřad omezit okruh účastníků řízení jen na

tohoto soutěžitele.



(4) Pokud právnická osoba, která je podezřelá z uzavření zakázané

dohody, zneužití dominantního postavení nebo nedovoleného uskutečňování

spojení zanikne, vede se řízení podle tohoto zákona s jejími právními

nástupci.



§ 21b



Sdělení výhrad



Ve sdělení výhrad Úřad informuje účastníky řízení rovněž o výši pokuty,

kterou hodlá účastníkům řízení uložit. Po sdělení výhrad Úřad umožní

účastníkům řízení seznámit se s podklady rozhodnutí a stanoví

přiměřenou lhůtu, ve které mohou účastníci řízení navrhnout doplnění

dokazování; tato lhůta nesmí být kratší než 15 dní. K později uvedeným

skutečnostem a důkazům se nepřihlíží; to neplatí, jde-li o skutečnosti

nebo důkazy, které účastník nemohl uplatnit dříve.



§ 21c



Zvláštní ustanovení o spisu a nahlížení do něj



(1) Z nahlížení do spisu jsou vyloučeny ty jeho části, které obsahují

obchodní, bankovní nebo obdobné zákonem chráněné tajemství; spis musí

zahrnovat vedle listin obsahujících takové tajemství i listiny, ze

kterých bylo toto tajemství odstraněno, případně dostatečně podrobný

výpis, který tajemství neobsahuje.



(2) Na žádost Úřadu je osoba, které ochrana obchodního, bankovního nebo

jiného obdobného zákonem chráněného tajemství svědčí, povinna vedle

listin obsahujících takové tajemství předložit i listiny, ze kterých

bylo toto tajemství odstraněno, případně pořídit z takových listin

dostatečně podrobný výpis, který tajemství neobsahuje.



(3) Žádost o upuštění od uložení pokuty a žádost o snížení pokuty podle

§ 22ba odst. 5, jakož i další podklady a informace, které byly v

souvislosti s nimi Úřadu předloženy, se až do sdělení výhrad uchovávají

mimo spis.



(4) Z nahlížení do spisu jsou dále vyloučeny ty jeho části, které

obsahují žádost o upuštění od uložení pokuty a žádost o snížení pokuty

podle § 22ba odst. 5, jakož i další podklady a informace, které byly v

souvislosti s nimi Úřadu předloženy; do takových částí spisu může za

podmínek stanovených v odstavci 1 nahlížet pouze účastník řízení nebo

jeho zástupce. Ustanovení § 38 odst. 4 správního řádu se nepoužije.



§ 21d



Důkazní břemeno



(1) Pokud účastníci řízení ve věci zakázaných dohod tvrdí, že se na ně

vztahuje výjimka podle § 3 odst. 4 nebo § 4, jsou povinni navrhnout

důkazy k prokázání, že podmínky pro použití takové výjimky jsou

splněny. Pokud účastníci takové důkazy neoznačí, může Úřad pokládat za

prokázané, že tyto podmínky splněny nejsou.



(2) Pokud účastníci řízení navrhnou závazky podle § 7 odst. 2 nebo § 11

odst. 3 anebo § 17 odst. 4, jsou povinni navrhnout důkazy k prokázání,

že splnění těchto závazků je dostatečné k obnovení, případně zachování

účinné hospodářské soutěže. Pokud účastníci takové důkazy neoznačí,

není Úřad povinen dokazovat, že tyto závazky nejsou dostatečné k

obnovení, případně zachování účinné hospodářské soutěže.



(3) Pokud jej k tomu Úřad vyzve, je účastník řízení povinen navrhnout

důkazy k prokázání plnění závazků podle § 7 odst. 2 nebo § 11 odst. 3

anebo § 17 odst. 4, opatření uložených podle § 18 odst. 5 a opatření k

nápravě podle § 20 odst. 4. Pokud účastníci takové důkazy neoznačí,

může Úřad pokládat za prokázané, že takové závazky a opatření plněny

nebyly.



§ 21e



Poskytování informací



(1) Soutěžitelé jsou povinni poskytovat Úřadu úplné, správné a pravdivé

podklady a informace, včetně obchodních knih, jiných obchodních záznamů

nebo jiných záznamů, které mohou mít význam pro objasnění předmětu

řízení (dále jen „obchodní záznamy“).



(2) Na písemnou žádost Úřadu jsou soutěžitelé povinni poskytnout Úřadu

podklady a informace, včetně obchodních záznamů ve lhůtě jím stanovené.

Při jejich vyžádání Úřad uvede právní důvod a účel šetření a upozorní

na to, že za jejich neposkytnutí nebo neumožnění jejich prověření může

Úřad uložit pokutu podle § 22c.



(3) Povinnost bezplatně poskytnout Úřadu na jeho písemnou žádost

podklady a informace, které mají k dispozici, mají i orgány veřejné

moci a fyzické a právnické osoby, které nejsou soutěžiteli; podklady a

informace získané orgány veřejné moci, včetně orgánů činných v trestním

řízení, mohou být použity jako podklad rozhodnutí Úřadu. V žádosti o

poskytnutí informací je Úřad povinen uvést ustanovení zákona, o které

svůj požadavek opírá, rozsah údajů, jejichž poskytnutí požaduje, a

účel, pro který dané informace požaduje.



§ 21f



Šetření na místě v obchodních prostorách



(1) Soutěžitelé jsou povinni podrobit se šetření Úřadu na pozemcích a

ve všech objektech, místnostech a dopravních prostředcích, které

užívají při své činnosti v hospodářské soutěži (dále jen „obchodní

prostory“).



(2) V rámci šetření jsou zaměstnanci Úřadu, případně další Úřadem

pověřené osoby, oprávněni



a) vstupovat do obchodních prostor soutěžitelů, u kterých šetření

probíhá,



b) ověřit, zda se v případě dokumentů a záznamů jedná o obchodní

záznamy,



c) nahlížet do obchodních záznamů, které se v obchodních prostorách

nacházejí nebo jsou z nich přístupné, bez ohledu na to, v jaké formě

jsou uloženy,



d) kopírovat nebo získávat v jakékoli formě kopie nebo výpisy z

obchodních záznamů,



e) pečetit obchodní prostory, popřípadě skříně, schránky nebo obchodní

záznamy v nich se nacházející na dobu a v rozsahu nezbytném k provedení

šetření,



f) požadovat od soutěžitele a osob v pracovněprávním nebo jiném

obdobném vztahu k němu, případně osob, které soutěžitel pověřil

vykonávat v jeho prospěch určité činnosti, v nezbytném rozsahu

součinnost nezbytnou k provedení šetření, jakož i vysvětlení k

obchodním záznamům.



(3) Soutěžitel je povinen poskytnout Úřadu při provádění šetření

nezbytnou součinnost k výkonu jeho oprávnění podle odstavce 2 a výkon

těchto oprávnění strpět.



(4) Za účelem šetření v obchodních prostorách jsou zaměstnanci Úřadu

oprávněni zjednat si do těchto prostor přístup, otevřít uzavřené skříně

nebo schránky, popřípadě si jiným způsobem zjednat přístup k obchodním

záznamům. Každý, v jehož objektu se takové obchodní prostory nalézají,

je povinen strpět šetření v těchto prostorách; nesplní-li tuto

povinnost, jsou zaměstnanci Úřadu oprávněni zjednat si k nim přístup.



(5) Šetření se provádí na základě písemného pověření vystaveného

předsedou Úřadu nebo jinou osobou k tomu oprávněnou podle vnitřních

předpisů Úřadu. Pověření musí obsahovat zejména jméno, popřípadě jména,

příjmení, funkci a podpis osoby oprávněné k jeho vystavení, datum

vyhotovení a otisk úředního razítka, dále právní ustanovení, podle

kterého má být šetření provedeno, označení obchodních prostor

soutěžitele, v nichž má být šetření provedeno, předmět šetření a datum

jeho zahájení, jakož i jméno, popřípadě jména a příjmení zaměstnanců

Úřadu, případně dalších Úřadem pověřených osob, které mají šetření

provést.



(6) Před zahájením šetření sdělí Úřad soutěžiteli, v jehož obchodních

prostorách má šetření na místě proběhnout, právní důvod a účel šetření

a poučí ho o jeho právech a povinnostech podle tohoto zákona, včetně

možnosti uložení pokuty.



§ 21g



Šetření na místě v jiných než obchodních prostorách



(1) Je-li důvodné podezření, že se obchodní záznamy nacházejí v jiných

než obchodních prostorách, včetně bytů fyzických osob, které jsou

statutárními orgány soutěžitele nebo jejich členy nebo jsou k

soutěžiteli v pracovněprávním nebo obdobném vztahu (dále jen „jiné než

obchodní prostory“), může šetření s předchozím souhlasem soudu^15)

probíhat i v takových prostorách.



(2) Ustanovení o šetření na místě v obchodních prostorách se užijí

obdobně, vyjma ustanovení § 21f odst. 2 písm. e).



§ 21h



Řízení s unijním prvkem



(1) Pokud Úřad zahájí řízení o porušení článku 101 nebo 102 Smlouvy,

postupuje při vedení řízení a provádění šetření podle ustanovení hlavy

VI tohoto zákona a při rozhodování podle ustanovení § 7 a § 11 odst. 2

až 6.



(2) Pokud Úřad provádí šetření podle čl. 20 odst. 6, čl. 21 odst. 4,

čl. 22 odst. 1 nebo 2 Nařízení anebo čl. 12 odst. 1 nebo čl. 13 odst. 6

Nařízení o fúzích, postupuje podle hlav VI a VII tohoto zákona.



(3) Pokud Úřad zahájil řízení o porušení článku 101 nebo 102 Smlouvy a

ve stejné věci zahájí Komise řízení za účelem přijetí rozhodnutí podle

hlavy III Nařízení, Úřad řízení zastaví.



(4) Pokud Úřad zahájil řízení o porušení článku 101 nebo 102 Smlouvy a

stejnou věcí se již zabývá nebo se začal zabývat soutěžní úřad jiného

členského státu, může Úřad řízení zastavit nebo až do rozhodnutí

takového soutěžního úřadu přerušit.



(5) Při ukládání pokut a opatření k nápravě v šetřeních nebo řízeních

podle odstavců 1 a 2 postupuje Úřad podle § 20 odst. 4 a podle hlavy

VII tohoto zákona.



(6) Rozhodne-li Komise o provedení šetření podle čl. 21 Nařízení, podá

Komise nebo Úřad u soudu návrh na zahájení řízení ve věcech ochrany

hospodářské soutěže^15).



HLAVA VII



SPRÁVNÍ DELIKTY



§ 22



Přestupky



(1) Fyzická osoba se jako soutěžitel dopustí přestupku tím, že



a) poruší pečeť umístěnou v průběhu šetření podle § 21f odst. 2 písm.

e),



b) uzavře dohodu v rozporu s § 3 odst. 1,



c) v rozporu s § 11 odst. 1 zneužije své dominantní postavení,



d) uskutečňuje spojení v rozporu s § 18 odst. 1,



e) nesplní závazek podle § 7 odst. 2, § 11 odst. 3 nebo § 17 odst. 4

anebo nesplní opatření podle § 18 odst. 5, nebo



f) nesplní opatření k nápravě uložené Úřadem podle § 20 odst. 4 nebo

jinou povinnost stanovenou rozhodnutím Úřadu.



(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu do 300 000

Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. b), c), d), e) nebo f) pokutu

do 10 000 000 Kč, není-li dále stanoveno, že za přestupek podle

odstavce 1 písm. b) se pokuta neuloží.



§ 22a



Správní delikty právnických osob a podnikajících fyzických osob



(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako soutěžitel dopustí

správního deliktu tím, že



a) poruší pečeť umístěnou v průběhu šetření podle § 21f odst. 2 písm.

e),



b) uzavře dohodu v rozporu s § 3 odst. 1,



c) v rozporu s § 11 odst. 1 zneužije své dominantní postavení,



d) uskutečňuje spojení v rozporu s § 18 odst. 1,



e) nesplní závazek podle § 7 odst. 2, § 11 odst. 3 nebo § 17 odst. 4

anebo nesplní opatření podle § 18 odst. 5, nebo



f) nesplní opatření k nápravě uložené úřadem podle § 20 odst. 4 nebo

jinou povinnost stanovenou rozhodnutím Úřadu.



(2) Za správní delikt podle odstavce 1 písm. a) se uloží pokuta do 300

000 Kč nebo 1 % z čistého obratu dosaženého soutěžitelem za poslední

ukončené účetní období a za správní delikt podle odstavce 1 písm. b),

c), d), e) nebo f) pokuta do 10 000 000 Kč nebo 10 % z čistého obratu

dosaženého soutěžitelem za poslední ukončené účetní období, není-li

dále stanoveno, že za správní delikt podle odstavce 1 písm. b) se

pokuta neuloží.



(3) Je-li pokuta podle odstavce 2 ukládána sdružení soutěžitelů, může

být uložena až do výše 10 % z úhrnu čistých obratů dosažených za

poslední ukončené účetní období jeho členy. Každý člen sdružení ručí za

zaplacení takto uložené pokuty do výše 10 % ze svého čistého obratu

dosaženého za poslední ukončené účetní období.



(4) Za správní delikt podle odstavce 1 písm. b) spáchaný v souvislosti

se zadávacím řízením nebo uzavíráním smlouvy na plnění veřejných

zakázek malého rozsahu se spolu s pokutou podle odstavce 2 uloží zákaz

plnění veřejných zakázek na dobu 3 let podle zákona o veřejných

zakázkách, není-li dále stanoveno jinak. Běh doby, na kterou se zákaz

plnění veřejných zakázek ukládá, začíná dnem, kdy rozhodnutí, kterým

byl uložen zákaz plnění veřejných zakázek, nabylo právní moci.



(5) Za správní delikt podle odstavce 1 písm. b) spáchaný v souvislosti

s koncesním řízením se spolu s pokutou podle odstavce 2 uloží zákaz

plnění koncesní smlouvy na dobu 3 let podle koncesního zákona, není-li

dále stanoveno jinak. Běh doby, na kterou se zákaz plnění koncesní

smlouvy ukládá, začíná dnem, kdy rozhodnutí, kterým byl uložen zákaz

plnění koncesní smlouvy, nabylo právní moci.



(6) O nabytí právní moci rozhodnutí, kterým byl uložen zákaz plnění

veřejných zakázek podle odstavce 4 nebo zákaz plnění koncesní smlouvy

podle odstavce 5, uvědomí Úřad Ministerstvo pro místní rozvoj^20).



§ 22aa



Správní delikty orgánů veřejné správy



(1) Orgán veřejné správy se dopustí správního deliktu tím, že naruší

hospodářskou soutěž v rozporu s § 19a odst. 1.



(2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do výše 10 000

000 Kč.



§ 22b



Společná ustanovení ke správním deliktům



(1) Právnická osoba nebo orgán veřejné správy za správní delikt

neodpovídají, jestliže prokáží, že vynaložily veškeré úsilí, které bylo

možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránily.



(2) Při určení výměry pokuty právnické osobě nebo orgánu veřejné správy

se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho

spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. Dále se

přihlédne k jednání právnické osoby nebo orgánu veřejné správy v

průběhu řízení před Úřadem a jejich snaze odstranit škodlivé následky

správního deliktu.



(3) Odpovědnost za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm

nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději

však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán.



(4) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává

Úřad.



(5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické

osoby^16) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona

o odpovědnosti a postihu právnické osoby.



(6) Odpovědnost za správní delikt právnické osoby, která zanikla,

přechází na jejího právního nástupce. Má-li zaniklá právnická osoba

více právních nástupců, odpovídá za správní delikt každý z nich. Při

výměře pokuty se přihlédne též k tomu, v jakém rozsahu přešly na

právního nástupce výnosy, užitky a jiné výhody ze spáchaného správního

deliktu, a k tomu, pokračuje-li některý z právních nástupců v činnosti,

při které byl správní delikt spáchán.



(7) Zanikla-li právnická osoba, která správní delikt spáchala, až po

nabytí právní moci rozhodnutí, jímž jí byla za tento správní delikt

uložena pokuta, přechází povinnost tuto pokutu zaplatit na právního

nástupce zaniklé právnické osoby. Je-li právních nástupců více,

odpovídají za zaplacení pokuty společně a nerozdílně.



§ 22ba



Upuštění od uložení pokuty a snížení pokuty



(1) Jestliže Úřad uzná soutěžitele vinným ze správního deliktu podle §

22 odst. 1 písm. b) nebo podle § 22a odst. 1 písm. b),



a) upustí od uložení pokuty, pokud soutěžitel



1. jako první ze všech soutěžitelů předloží Úřadu informace a podklady

o utajované horizontální dohodě, které Úřad dosud nezískal a které

odůvodňují provedení cíleného šetření na místě podle § 21f nebo § 21g

anebo prokazují existenci takové dohody podle tohoto zákona,



2. přizná účast na této dohodě,



3. nečiní nátlak na ostatní soutěžitele, aby se této dohody účastnili,

a



4. ve správním řízení aktivně napomáhá objasnění případu, zejména

poskytne Úřadu všechny jemu dostupné podklady a informace o této

dohodě, nebo



b) sníží pokutu, o jejíž výši informoval účastníky řízení ve sdělení

výhrad, až o 50 %, pokud soutěžitel předloží Úřadu informace a podklady

o utajované horizontální dohodě, které mají významnou přidanou důkazní

hodnotu ve vztahu k důkazní hodnotě podkladů a informací Úřadem dosud

získaných, a splní předpoklady podle písmene a) bodů 2 až 4; přihlédne

při tom k pořadí soutěžitelů, k době, kdy Úřadu informace a podklady o

utajované horizontální dohodě předloží, a k míře, v jaké informace a

podklady posilují svou povahou nebo podrobností možnost Úřadu prokázat

utajovanou horizontální dohodu.



(2) Jestliže Úřad uzná soutěžitele vinným ze správního deliktu podle §

22 odst. 1 písm. b), c) nebo d) nebo podle § 22a odst. 1 písm. b), c)

nebo d), tak sníží pokutu, o jejíž výši informoval účastníky řízení ve

sdělení výhrad, o 20 %, pokud se soutěžitel ke spáchání správního

deliktu přiznal a pokud má Úřad za to, že s ohledem na povahu a

závažnost správního deliktu je takový postih dostatečný.



(3) Upustí-li Úřad od uložení pokuty podle odstavce 1 písm. a) nebo

sníží-li pokutu podle odstavce 1 písm. b) nebo podle odstavce 2, nelze

témuž soutěžiteli uložit zákaz plnění veřejných zakázek nebo zákaz

plnění koncesní smlouvy.



(4) Upustit od uložení pokuty podle odstavce 1 písm. a) nebo snížit

pokutu podle odstavce 1 písm. b) nebo odstavce 2 lze jen na základě

žádosti podané soutěžitelem.



(5) Žádost o upuštění od uložení pokuty podle odstavce 1 písm. a) musí

být podána nejpozději do dne, kdy bylo soutěžiteli doručeno sdělení

výhrad podle § 21b. Žádost o snížení pokuty podle odstavce 1 písm. b)

musí být podána nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy bylo soutěžiteli

doručeno sdělení výhrad podle § 21b. Uvedené žádosti lze vzít zpět do

15 dnů ode dne uplynutí lhůty pro jejich podání. K žádosti, která byla

vzata zpět, a k podkladům a informacím k ní přiloženým se v řízení

nepřihlíží.



(6) Žádost o snížení pokuty podle odstavce 2 musí být podána nejpozději

do 15 dnů ode dne, kdy bylo soutěžiteli doručeno sdělení výhrad podle §

21b.



(7) Žádost, která byla podána později, než je stanoveno v odstavci 5

nebo 6, Úřad projedná jen v případech hodných zvláštního zřetele.



§ 22c



Pořádková pokuta



(1) Soutěžiteli lze uložit pořádkovou pokutu až do výše 300 000 Kč nebo

1 % z čistého obratu dosaženého soutěžitelem za poslední ukončené

účetní období, jestliže nesplní povinnost podle § 21e odst. 1 nebo 2

anebo § 21f odst. 3.



(2) Pořádkovou pokutu lze uložit i opakovaně. Celková výše opakovaně

ukládaných pokut nesmí přesáhnout 10 000 000 Kč nebo 10 % z čistého

obratu dosaženého soutěžitelem za poslední ukončené účetní období.



§ 23



zrušen



HLAVA VIII



POVINNOST MLČENLIVOSTI A ZACHOVÁNÍ OBCHODNÍHO TAJEMSTVÍ



§ 24



Osoba v pracovněprávním nebo jiném vztahu k Úřadu, na jehož základě

vykonává pro Úřad činnost, při níž se dozví skutečnost tvořící předmět

obchodního tajemství nebo důvěrnou informaci, je povinna o nich

zachovat mlčenlivost, a to i po skončení tohoto vztahu.



HLAVA IX



zrušena



§ 25



zrušen



HLAVA X



SPOLEČNÁ, ZMOCŇOVACÍ, PŘECHODNÁ A ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ



§ 25a



Užití správního řádu



Není-li tímto zákonem stanoveno jinak, postupuje se v řízení u Úřadu

podle správního řádu, s výjimkou ustanovení o řešení rozporů mezi

správním orgánem, který vede řízení, a správními orgány, které jsou

dotčenými orgány, týkajících se řešení otázky, která je předmětem

rozhodování^18), ustanovení o tom, komu lze uložit pořádkovou pokutu a

do jaké výše ji lze uložit^18a), ustanovení o zákazu změny napadeného

rozhodnutí v neprospěch odvolatele^18b), ustanovení o lhůtách pro

vydání rozhodnutí^18c), dále z ustanovení o zvláštnostech řízení o

rozkladu, ustanovení o složení rozkladové komise a o možném způsobu

ukončení řízení o rozkladu^18d) a dále ustanovení o účastnících

řízení^18e) a ustanovení o postupu při pochybnostech, zda je někdo

účastníkem řízení^18f); ustanovení správního řádu o účastnících řízení

podle zvláštního zákona^18g) se však použijí.



§ 25b



Na postup Úřadu podle tohoto zákona se právní předpisy o kontrole^21)

nepoužijí.



§ 26



nadpis vypuštěn



(1) Úřad stanoví vyhláškou obsah a formu návrhu na povolení spojení

podle § 15 odst. 3 a § 16a odst. 1.



(2) Úřad může vyhláškou podle § 4 odst. 2 povolit blokovou výjimku ze

zákazu dohod podle § 3 odst. 1.



§ 27



Přechodná ustanovení



(1) Výjimky udělené Úřadem podle dosavadní právní úpravy se považují za

výjimky vydané podle tohoto zákona.



(2) Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se

dokončí podle dosavadních předpisů.



§ 28



Zrušovací ustanovení



Zrušují se:



1. Zákon č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže.



2. Zákon č. 495/1992 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 63/1991

Sb., o ochraně hospodářské soutěže.



ČÁST DRUHÁ



Změna zákona č. 286/1993 Sb.



§ 29



V zákoně č. 286/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 63/1991

Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění zákona č. 495/1992 Sb., a

zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění zákona č. 264/1992

Sb., zákona č. 591/1992 Sb. a zákona č. 600/1992 Sb., se čl. I, II a IV

zrušují.



ČÁST TŘETÍ



Změna zákona č. 132/2000 Sb.



§ 30



V zákoně č. 132/2000 Sb., o změně a zrušení některých zákonů

souvisejících se zákonem o krajích, zákonem o obcích, zákonem o

okresních úřadech a zákonem o hlavním městě Praze, se článek XVI

zrušuje.



ČÁST ČTVRTÁ



ÚČINNOST



§ 31



Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2001.



Klaus v. r.



Havel v. r.



Zeman v. r.



Vybraná ustanovení novel



Čl.III zákona č. 340/2004 Sb.



Přechodná ustanovení



(1) Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se

dokončí podle dosavadních předpisů.



(2) V řízeních podle hlavy IV zákona č. 143/2001 Sb. zahájených před

nabytím účinnosti tohoto zákona posoudí Úřad pro ochranu hospodářské

soutěže, zda spojení podléhá povolení podle tohoto zákona. V případě,

že spojení nebude podléhat povolení, vydá Úřad pro ochranu hospodářské

soutěže rozhodnutí, že spojení povolení nepodléhá.



(3) Do údajů obsažených v kartelovém rejstříku ke dni účinnosti tohoto

zákona lze nahlížet a pořizovat si z nich opisy a výpisy po dobu 10 let

od účinnosti tohoto zákona.



(4) Výjimky ze zákazu dohod narušujících hospodářskou soutěž, o nichž

bylo Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže rozhodnuto před účinností

tohoto zákona, zůstávají v platnosti po dobu, po kterou byly

rozhodnutím povoleny.



(5) Úřad pro ochranu hospodářské soutěže může na návrh alespoň jednoho

z účastníků řízení o povolení spojení změnit rozhodnutí o povolení

spojení, která nabyla právní moci před účinností tohoto zákona, a to

tak, že změní podmínky, omezení nebo závazky, kterými podmínil

povolení, nebo je nahradí jinými, pokud se v důsledku vstupu České

republiky do Evropské unie podstatně změnily skutečnosti, které byly

rozhodné pro stanovení těchto podmínek, omezení nebo závazků. Takový

návrh je možné podat ve lhůtě do 6 měsíců ode dne účinnosti tohoto

zákona. Účastníky řízení jsou ti, kteří byli účastníky řízení o

povolení spojení.



Čl.II zákona č. 361/2005 Sb.



Přechodné ustanovení



Pokud byl Úřadu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona podán návrh

na zahájení řízení podle § 15 zákona č. 143/2001 Sb., ve znění účinném

do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, ve věci návrhu na spojení s

komunitární dimenzí^1), a to již bylo do tohoto dne oznámeno Komisi^2),

Úřad řízení v této věci zastaví, popřípadě je nezahájí.



Čl. II zákona č. 155/2009 Sb.



Přechodné ustanovení



Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí

podle zákona č. 143/2001 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti

tohoto zákona.



Čl. II zákona č. 360/2012 Sb.



Přechodné ustanovení



Řízení, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti

tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních právních předpisů.



1) Čl. 17 a násl. Smlouvy o Evropské unii.



1a) Nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2002 o provádění

pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy.



1b) Nařízení Rady (ES) č. 139/2004 ze dne 20. ledna 2004 o kontrole

spojování podniků.



1b) Nařízení Rady (ES) č. 139/2004 o kontrole spojování podniků.



2) § 44 a násl. obchodního zákoníku, ve znění zákona č. 370/2000 Sb.



4) § 39 občanského zákoníku, ve znění zákona č. 509/1991 Sb.



5) Čl. 42 Smlouvy.



Nařízení Rady (ES) č. 1184/2006 ze dne 24. července 2006 o použití

určitých pravidel hospodářské soutěže na produkci zemědělských produktů

a obchod s nimi (kodifikované znění).



7) § 5 obchodního zákoníku, ve znění zákona č. 370/2000 Sb.



8) § 70 a násl. obchodního zákoníku , ve znění zákona č. 370/2000 Sb.



9) Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční

zákon), ve znění pozdějších předpisů.



10) § 20 odst. 2 písm. a) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve

znění pozdějších předpisů.



11) § 1 odst. 1 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších

předpisů.



12) § 2 písm. a) zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně

některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví).



13) Čl. 22 odst. 1 Nařízení Rady (ES) č. 139/2004.



14) Zákon č. 273/1996 Sb., o působnosti Úřadu pro ochranu hospodářské

soutěže, ve znění zákona č. 187/1999 Sb.



14a) Čl. 4 odst. 4 a 5 Nařízení Rady (ES) č. 139/2004.



14b) Čl. 9 odst. 2 Nařízení Rady (ES) č. 139/2004.



14c) Čl. 22 odst. 1 Nařízení Rady (ES) č. 139/2004.



14d) Čl. 9 odst. 3 Nařízení Rady (ES) č. 139/2004.



14e) Článek 2 nařízení Rady (ES) č. 1/2003 o provádění pravidel

hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy.



15) § 200h zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění

pozdějších předpisů.



16) § 2 odst. 2 obchodního zákoníku, ve znění zákona č. 85/2004 Sb.



18) § 136 odst. 6 správního řádu.



18a) § 62 odst. 1 a 2 správního řádu.



18b) § 90 odst. 3 správního řádu.



18c) § 71 správního řádu.



18d) § 152 odst. 3 a 5 správního řádu.



18e) § 27 odst. 1 a 2 správního řádu.



18f) § 28 správního řádu.



18g) § 27 odst. 3 správního řádu.



1) Čl. 1 Nařízení Rady (ES) č. 139/2004.



2) Čl. 4 Nařízení Rady (ES) č. 139/2004.



19) § 55 odst. 2 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém

trhu, ve znění zákona č. 230/2008 Sb. a zákona č. 188/2011 Sb.



19a) Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění

pozdějších předpisů.



Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších

předpisů.



Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších

předpisů.



20) § 144 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění

pozdějších předpisů.



§ 31a zákona č. 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním řízení

(koncesní zákon), ve znění zákona č. 417/2009 Sb.



21) Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších

předpisů.