Advanced Search

o státní sociální podpoře


Published: 1995
Read law translated into English here: https://www.global-regulation.com/translation/czech-republic/507003/o-sttn-sociln-podpoe.html

Subscribe to a Global-Regulation Premium Membership Today!

Key Benefits:

Subscribe Now for only USD$40 per month.
117/1995 Sb.



ZÁKON



ze dne 26. května 1995



o státní sociální podpoře



Změna: 137/1996 Sb.



Změna: 132/1997 Sb.



Změna: 242/1997 Sb. (část)



Změna: 242/1997 Sb.



Změna: 91/1998 Sb. (část)



Změna: 158/1998 Sb.



Změna: 91/1998 Sb.



Změna: 360/1999 Sb.



Změna: 118/2000 Sb.



Změna: 132/2000 Sb., 155/2000 Sb., 492/2000 Sb.



Změna: 271/2001 Sb.



Změna: 151/2002 Sb., 320/2002 Sb.



Změna: 125/2003 Sb.



Změna: 424/2003 Sb., 438/2003 Sb., 453/2003 Sb.



Změna: 453/2003 Sb. (část), 53/2004 Sb.



Změna: 237/2004 Sb.



Změna: 315/2004 Sb.



Změna: 453/2003 Sb. (část)



Změna: 436/2004 Sb.



Změna: 562/2004 Sb.



Změna: 124/2005 Sb.



Změna: 168/2005 Sb.



Změna: 377/2005 Sb.



Změna: 218/2005 Sb.



Změna: 204/2005 Sb., 381/2005 Sb., 552/2005 Sb.



Změna: 113/2006 Sb.



Změna: 134/2006 Sb.



Změna: 115/2006 Sb.



Změna: 214/2006 Sb.



Změna: 362/2003 Sb., 109/2006 Sb., 112/2006 Sb., 585/2006 Sb. (část)



Změna: 213/2007 Sb.



Změna: 379/2007 Sb.



Změna: 261/2007 Sb., 269/2007 Sb., 367/2007 Sb.



Změna: 239/2008 Sb.



Změna: 189/2006 Sb., 585/2006 Sb. (část), 261/2007 Sb. (část), 129/2008

Sb., 305/2008 Sb., 382/2008 Sb., 414/2008 Sb., 449/2008 Sb.



Změna: 326/2009 Sb.



Změna: 306/2008 Sb., 362/2009 Sb., 326/2009 Sb. (část), 461/2009 Sb.



Změna: 227/2009 Sb.



Změna: 281/2009 Sb., 346/2010 Sb., 347/2010 Sb., 414/2010 Sb., 427/2010

Sb.



Změna: 73/2011 Sb.



Změna: 364/2011 Sb., 366/2011 Sb., 408/2011 Sb.



Změna: 375/2011 Sb.



Změna: 401/2012 Sb. (část)



Změna: 331/2012 Sb.



Změna: 428/2011 Sb., 399/2012 Sb., 401/2012 Sb., 482/2012 Sb.



Změna: 48/2013 Sb.



Změna: 267/2013 Sb.



Změna: 306/2013 Sb.



Změna: 458/2011 Sb. (část), 303/2013 Sb., 344/2013 Sb., 440/2013 Sb.



Změna: 64/2014 Sb.



Změna: 101/2014 Sb.



Změna: 458/2011 Sb., 250/2014 Sb., 252/2014 Sb., 253/2014 Sb., 327/2014

Sb.



Změna: 332/2014 Sb.



Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:



ČÁST PRVNÍ



ÚVODNÍ USTANOVENÍ



§ 1



Státní sociální podpora



(1) Státní sociální podporou se stát podílí na krytí nákladů na výživu

a ostatní základní osobní potřeby dětí a rodin a poskytuje ji i při

některých dalších sociálních situacích. Státní sociální podpora se ve

stanovených případech poskytuje v závislosti na výši příjmu.



(2) Náklady na státní sociální podporu hradí stát.



(3) Tento zákon se použije na právní vztahy, které nejsou upraveny

přímo použitelným předpisem Evropské unie v oblasti státních sociálních

dávek uvedených v § 2^1).



§ 2



nadpis vypuštěn



Dávky státní sociální podpory jsou



a) dávky poskytované v závislosti na výši příjmu



1. přídavek na dítě,



2. příspěvek na bydlení,



3. porodné,



b) ostatní dávky



1. rodičovský příspěvek,



2. pohřebné.



§ 2a



Orgány státní sociální podpory, které vykonávají státní správu podle

tohoto zákona, jsou



a) Úřad práce České republiky - krajské pobočky a pobočka pro hlavní

město Prahu (dále jen „krajská pobočka Úřadu práce“),



b) Ministerstvo práce a sociálních věcí.



§ 3



Okruh oprávněných osob



(1) Dávky státní sociální podpory náleží při splnění dále stanovených

podmínek pouze fyzické osobě (dále jen "osoba"), jestliže osoba a osoby

společně s ní posuzované



a) jsou na území České republiky hlášeny k trvalému pobytu podle

zvláštního právního předpisu^1c), jde-li o státní občany České

republiky, nebo



b) mají na území České republiky trvalý pobyt podle zvláštního právního

předpisu^1d), jde-li o cizince,



podmínkou je, že mají na území České republiky bydliště



(2) Dávky státní sociální podpory dále náleží podle odstavce 1 i v

případě, kdy osoba a osoby společně s ní posuzované nemají na území

České republiky trvalý pobyt podle zvláštního právního předpisu^1d),

pokud jsou



a) cizinci hlášenými na území České republiky k pobytu podle zvláštního

právního předpisu^1e), s výjimkou žadatelů o udělení mezinárodní

ochrany ubytovaných v pobytovém středisku Ministerstva vnitra, a to ode

dne, kterým uplynulo 365 dnů ode dne hlášení,



b) cizinci narozenými na území České republiky a hlášenými na území

České republiky k pobytu podle zvláštního právního předpisu^1e), s

výjimkou žadatelů o udělení mezinárodní ochrany ubytovaných v pobytovém

středisku Ministerstva vnitra, do 1 roku jejich věku,



c) nezletilými cizinci svěřenými na území České republiky do péče

nahrazující péči rodičů nebo do ústavní péče,



d) cizinci, kteří jsou držiteli povolení k trvalému pobytu s přiznaným

právním postavením dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropské unii na

území jiného členského státu Evropské unie a bylo jim vydáno povolení k

dlouhodobému pobytu na území České republiky podle zvláštního právního

předpisu^1f),



e) rodinnými příslušníky cizince uvedeného v písmenu d), kterým bylo

vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky podle

zvláštního právního předpisu^1f),



f) cizinci, kterým bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území

České republiky za účelem vědeckého výzkumu podle zvláštního právního

předpisu^1g),



g) cizinci, kterým byla udělena doplňková ochrana^1h),



h) cizinci, kterým bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území

České republiky za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou

kvalifikaci podle zvláštního právního předpisu^56),



i) cizinci, kterým byla vydána zaměstnanecká karta podle zvláštního

právního předpisu^66),



j) cizinci zaměstnanými na území České republiky nebo cizinci, kteří

již byli zaměstnaní na území České republiky alespoň po dobu 6 měsíců a

jsou v evidenci uchazečů o zaměstnání^4), pokud jim bylo vydáno

povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky podle

zvláštního právního předpisu^67),



k) rodinnými příslušníky^68) cizinců uvedených v písmenech f), h), i) a

j), pokud jim bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České

republiky podle zvláštního právního předpisu^67),



l) osobami, jejichž nárok vyplývá z přímo použitelných předpisů

Evropské unie^1) nebo osobami zaměstnanými, samostatně výdělečně

činnými, osobami ponechávajícími si takové postavení a jejich rodinnými

příslušníky majícími právo na rovné zacházení podle předpisu Evropské

unie^69),



podmínkou je, že mají na území České republiky bydliště. Podmínka

bydliště se neuplatní u osob uvedených v písmenu l).



(3) Co se rozumí bydlištěm, stanoví zákon o pomoci v hmotné nouzi^57).



(4) Ministerstvo práce a sociálních věcí může v odůvodněných případech

prominout podmínku trvalého pobytu.



ČÁST DRUHÁ



VYMEZENÍ NĚKTERÝCH POJMŮ



Příjem rozhodný pro přiznání dávky



§ 4



Příjem rozhodný pro přiznání dávky uvedené v § 2 písm. a) se stanoví

jako měsíční průměr příjmů rodiny připadajících na rozhodné období

(dále jen "rozhodný příjem"). Měsíční průměr příjmů rodiny se stanoví

jako součet jednotlivých měsíčních průměrů příjmů oprávněné osoby a

osob s ní společně posuzovaných.



§ 5



(1) Za příjem se pro účely stanovení rozhodného příjmu považují



a) z příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle

zákona o daních z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny, tyto příjmy:



1. příjmy ze závislé činnosti podle zákona o daních z příjmů, s

výjimkou částky, která se považuje za příjem z důvodu bezplatného

používání motorového vozidla pro služební účely podle zákona o daních z

příjmů a s výjimkou částky odpovídající příjmu, kterého dosáhlo

nezaopatřené dítě za měsíce červenec a srpen, a to v rozsahu stanoveném

v odstavci 8,



2. příjmy ze samostatné činnosti podle zákona o daních z příjmů, a

jde-li o uvedené příjmy podléhající dani z příjmů stanovené paušální

částkou, předpokládaný příjem, nejméně však částka stanovená v odstavci

7; pokud podnikání nebo jinou výdělečnou činnost vykonávalo

nezaopatřené dítě v měsících červenci a srpnu, nepovažuje se za příjem

částka ve výši a za podmínek stanovených v odstavci 8,



3. příjmy z nájmu podle zákona o daních z příjmů,



4. ostatní příjmy podle zákona o daních z příjmů, s výjimkou výher v

loteriích, sázkách a jiných podobných hrách a výher z reklamních

soutěží a slosování, cen z veřejných soutěží, ze sportovních soutěží a

cen ze soutěží, v nichž je okruh soutěžících omezen podmínkami soutěže,

nebo jde o soutěžící vybrané pořadatelem soutěže anebo příjmu z

jednorázové náhrady práv s povahou opakovaného plnění na základě

ujednání mezi poškozeným a pojistitelem,



a to po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a

udržení, přičemž jde-li o příjmy podléhající dani z příjmů stanovenou

paušální částkou, považují se za výdaje vynaložené na jeho dosažení,

zajištění a udržení předpokládané výdaje, po odpočtu dalších výdajů,

odpočítávaných z takových příjmů podle zákona o daních z příjmů, po

odpočtu pojistného na důchodové spoření, pojistného na sociální

zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného

na veřejné zdravotní pojištění, pokud nebyly pojistné a příspěvek

zahrnuty do těchto výdajů, a po odpočtu daně z příjmů připadající na

tyto příjmy,



b) z příjmů, které jsou podle zákona o daních z příjmů osvobozeny od

daně z příjmů, tyto příjmy:



1. příjem přijatý v rámci plnění z vyživovací povinnosti nebo obdobná

plnění poskytovaná ze zahraničí, s výjimkou uvedeného příjmu, náhrady

nebo uvedeného plnění, poskytnutých v rozhodném období z příjmů osoby,

která se pro účely stanovení rozhodného příjmu považuje za společně

posuzovanou osobu s osobou, která toto výživné nebo plnění přijala,



2. odchodné, výsluhový příspěvek, odbytné u vojáků z povolání a

příslušníků bezpečnostních sborů podle zvláštních právních

předpisů^3c),



3. příjmy z prodeje podílu v obchodní korporaci, s výjimkou prodeje

cenného papíru, přesahuje-li doba mezi jeho nabytím a prodejem dobu

pěti let, a to v rozsahu a za podmínek, za jakých jsou osvobozeny od

daně z příjmů podle zákona o daních z příjmů,



4. příjmy plynoucí jako náhrada za služebnost vzniklou ze zákona nebo

rozhodnutím státního orgánu podle zvláštního právního předpisu^3e),



5. náhrada mzdy (platu, odměny) nebo sníženého platu (snížené mzdy) od

čtvrtého do čtrnáctého a v období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013

do dvacátého prvního kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti

(karantény) podle zvláštních právních předpisů^3i),



6. příjmy z dávek a plnění z pojistné smlouvy o pojištění důchodu podle

zákona upravujícího důchodové spoření,



7. odměna, odchodné, starobní důchod, důchod, příspěvek, poskytované z

rozpočtu Evropské unie poslanci nebo bývalému poslanci Evropského

parlamentu, zvolenému na území České republiky, dále zaopatření a

náhrada výdajů poskytované z rozpočtu Evropské unie pozůstalému

manželovi nebo manželce a nezaopatřeným dětem v případě úmrtí poslance

Evropského parlamentu, zvoleného na území České republiky,



8. příjmy ze závislé činnosti vykonávané na území České republiky,

plynoucí poplatníkům daně z příjmů fyzických osob, kteří jsou daňovými

nerezidenty, od zaměstnavatelů se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí,

podle zákona o daních z příjmů,



9. příjmy za práci žáků a studentů z praktického vyučování a praktické

přípravy,



10. zvláštní příplatek nebo příplatek za službu v zahraničí poskytovaný

podle zvláštních právních předpisů vojákům a příslušníkům

bezpečnostních sborů vyslaným v rámci jednotky mnohonárodních sil nebo

mezinárodních bezpečnostních sborů mimo území České republiky po dobu

působení v zahraničí,



a to po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a

udržení a dalších výdajů odpočítávaných z takových příjmů podle zákona

o daních z příjmů, které se pro tento účel stanoví obdobně jako takové

výdaje pro určení základu daně podle zákona o daních z příjmů,



c) dávky nemocenského pojištění a důchodového pojištění po odpočtu daně

z příjmu připadající na tuto dávku,



d) podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci,^4)



e) příjmy ze zahraničí obdobné příjmům uvedeným v písmenech a) až d) v

částce, v jaké byly vyplaceny, popřípadě po odpočtu výdajů, daní,

pojistného a příspěvku uvedených v písmenech a) a b), nebyly-li tyto

příjmy už započteny podle písmen a) až d),



f) rodičovský příspěvek pro nárok na přídavek na dítě a příspěvek na

bydlení,



g) přídavek na dítě pro nárok na příspěvek na bydlení,



h) mzdové nároky podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební

neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů,^4a) a to v

rozsahu, ve kterém je zaměstnavatel zaměstnancům nezúčtoval,



i) příjmy ze zahraničí obdobné příjmům uvedeným v písmenech f) až h), a

to za podmínek, v rozsahu a ve výši, v jaké se započítávají příjmy

uvedené v písmenech f) až h).



(2) Do rozhodného příjmu se započítává každý z příjmů uvedených v

odstavci 1 samostatně, a žádný z takových příjmů nelze snížit o ztrátu

z jiného druhu příjmů ani o ztrátu ze stejného druhu příjmů, k níž

došlo za jiné období než za období, za něž se rozhodný příjem zjišťuje.

Jestliže z dávek státní sociální podpory započitatelných do rozhodného

příjmu [odstavec 1 písm. f) a g)] oprávněná osoba nebo osoba společně

posuzovaná uhrazuje přeplatek na dávce (§ 62) nebo uhrazuje částky,

které jí byly poskytnuty na uvedených dávkách neprávem nebo proto, že

uvedená dávka byla poskytnuta v nesprávné výši, snižuje se rozhodný

příjem o částku této úhrady v tom rozhodném období, v němž k takové

úhradě došlo. Byla-li poplatníkovi daně z příjmů zvýšena, popřípadě

snížena daň z příjmů podle zákona o daních z příjmů, příjem uvedený v

odstavci 1 se o toto zvýšení snižuje, popřípadě se o toto snížení

zvyšuje v tom kalendářním roce, zjišťuje-li se rozhodný příjem za

kalendářní rok, nebo v tom kalendářním čtvrtletí, zjišťuje-li se

rozhodný příjem za kalendářní čtvrtletí, v němž došlo k takovému

zaúčtování. Věta čtvrtá platí obdobně, jde-li o přeplatky nebo

nedoplatky na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní

politiku zaměstnanosti a pojistném na veřejné zdravotní pojištění.



(3) Je-li rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem,

kalendářní rok [§ 6 písm. a)], započítávají se příjmy uvedené v

odstavci 1



a) v písmenu a) v tom kalendářním roce, v němž byly předmětem daně z

příjmů podle zákona o daních z příjmů,



b) v písmenu b) bodech 1 až 4 a 6 v tom kalendářním roce, v němž byly

vyplaceny,



c) v písmenu b) bodech 5, 7 až 10 v tom kalendářním roce, v němž byly

plátcem zaúčtovány,



d) v písmenech c), d), f) až i) v tom kalendářním roce, v němž byly

vyplaceny.



(4) Je-li rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem,

kalendářní čtvrtletí [§ 6 písm. b)], započítávají se příjmy uvedené



a) v odstavci 1 písm. a) č. 1 v tom kalendářním čtvrtletí, v němž byly

zaúčtovány,



b) v odstavci 1 písm. a) bodech 3 a 4 v tom kalendářním čtvrtletí, v

němž byly vyplaceny,



c) v odstavci 1 písm. b), bodech 1 až 4 a 6, v odstavci 1 písm. c) a v

odstavci 1 písm. d), f) až i) v tom kalendářním čtvrtletí, v němž byly

vyplaceny,



d) v odstavci 1 písm. b) bodech 5, 7 až 10 v tom kalendářním čtvrtletí,

v němž byly plátcem zaúčtovány.



(5) Je-li rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem,

kalendářní čtvrtletí [§ 6 písm. b)] a v tomto rozhodném období osoba

podle svého prohlášení vykonávala činnost, z níž má příjmy uvedené v

odstavci 1 písm. a) bodu 2, započítává se jako příjem z této činnosti

do rozhodného příjmu částka odpovídající



a) měsíčnímu průměru stanovenému z příjmů z uvedené činnosti za

kalendářní rok, který bezprostředně předchází kalendářnímu roku, do

něhož spadá počátek období od 1. července do 30. června následujícího

kalendářního roku, na které se dávka přiznává (§ 51),



b) měsíčnímu průměru stanovenému z příjmů z uvedené činnosti za období

zahrnuté do daňového přiznání za kalendářní rok, který bezprostředně

předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá počátek období od 1.

července do 30. června následujícího kalendářního roku, na které se

dávka přiznává (§ 51), došlo-li ke změně účtování v kalendářním roce na

účtování v hospodářském roce a naopak podle § 7 odst. 14 zákona o

daních z příjmů, nebo



c) jedné dvanáctině příjmů, jde-li o příjmy podléhající dani z příjmů

stanovenou paušální částkou, ze kterých byla v kalendářním roce, který

bezprostředně předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá počátek

období od 1. července do 30. června následujícího kalendářního roku (§

51), stanovena daň paušální částkou podle § 7a zákona o daních z

příjmů,



nejméně však částka uvedená v odstavci 7; měsíční průměr podle písmen

a) a b) se stanoví za kalendářní měsíce, v nichž osoba vykonávala

alespoň po část kalendářního měsíce činnost, z níž měla příjmy uvedené

v odstavci 1 písm. a) bodu 2.



(6) Je-li rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem,

kalendářní čtvrtletí [§ 6 písm. b)] a v tomto rozhodném období osoba

podle svého prohlášení vykonávala činnost, z níž má příjmy uvedené v

odstavci 1 písm. a) bodu 2, avšak která podle svého prohlášení v

kalendářním roce bezprostředně předcházejícím kalendářnímu roku, do

něhož spadá počátek období od 1. července do 30. června následujícího

kalendářního roku, na které se dávka přiznává (§ 51), činnost, z níž by

měla příjem uvedený v odstavci 1 písm. a) bodu 2, nevykonávala,

započítává se jako příjem z této činnosti do rozhodného příjmu částka

odpovídající 25 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za

kalendářní rok předcházející období od 1. července do 30. června

následujícího kalendářního roku, na které se rozhodný příjem zjišťuje;

pro stanovení částky průměrné mzdy v národním hospodářství platí

odstavec 7 věta druhá obdobně. Při stanovení rozhodného příjmu podle

věty první se ke zvýšení nebo snížení daně z příjmů podle odstavce 2

věty čtvrté nepřihlíží.



(7) Za příjem uvedený v odstavci 1 písm. a) bodu 2 se považuje pro

účely tohoto zákona, s výjimkou osob, které vykonávají činnost, která

se považuje za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost podle zvláštního

právního předpisu,^38) měsíčně nejméně částka odpovídající 50 %

průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za kalendářní rok,



a) za který se zjišťuje rozhodný příjem, je-li rozhodným obdobím

kalendářní rok,



b) předcházející období od 1. července do 30. června následujícího

kalendářního roku, na které se porodné a příspěvek na bydlení přiznává;

to platí i přiznává-li se příspěvek na bydlení v rámci tohoto období na

dobu kratší (§ 51 odst. 2).



Částku uvedenou v předchozí větě vyhlašuje Ministerstvo práce a

sociálních věcí ve Sbírce zákonů sdělením podle průměrné mzdy v

národním hospodářství vyhlášené Českým statistickým úřadem s tím, že

tuto částku zaokrouhluje na celé stokoruny dolů.



(8) Pro stanovení rozhodného příjmu se nepovažuje za příjem



a) v případech uvedených v odstavci 1 písm. a) bodu 1 příjem, který byl

nezaopatřenému dítěti zaúčtován v měsících červenec a srpen, a to ve

výši po odpočtu pojistného na důchodové spoření, pojistného na sociální

zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného

na veřejné zdravotní pojištění, po odpočtu daně z příjmů připadající na

tyto příjmy a případně po odpočtu částky, která se považuje za příjem z

důvodu bezplatného používání motorového vozidla pro služební i soukromé

účely podle § 6 odst. 6 zákona o daních z příjmů,



b) v případech uvedených v odstavci 1 písm. a) bodu 2 za každý z měsíců

červenec a srpen částka odpovídající jedné dvanáctině ročního příjmu z

podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti za kalendářní rok, za

který se zjišťuje rozhodný příjem, nebo v případech uvedených v

odstavci 6 částka tam uvedená, jestliže podnikání a jiná samostatná

výdělečná činnost trvala po celý takový měsíc.



(9) Je-li rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem,

kalendářní rok, započtou se příjmy ze zahraničí obdobné příjmům

uvedeným v odstavci 1, pokud byly předmětem daně z příjmů podle zákona

o daních z příjmů, v tom kalendářním roce, v němž byly předmětem této

daně. V ostatních případech se příjmy ze zahraničí obdobné příjmům

uvedeným v odstavci 1 započtou v tom rozhodném období, v němž byly

vyplaceny. Je-li příjem uvedený v odstavci 1 vyplácen v cizí měně,

přepočte se na českou měnu podle příslušného kurzu vyhlášeného Českou

národní bankou^31) platného k prvnímu dni rozhodného období, za které

se zjišťuje rozhodný příjem, není-li dále stanoveno jinak. Pro přepočet

měn podle věty druhé, u nichž Česká národní banka nevyhlašuje příslušný

kurz, se použije kurz této měny obvykle používaný bankami v České

republice k prvnímu dni rozhodného období, za které se zjišťuje

rozhodný příjem. Je-li příjem vyplacený v cizí měně předmětem daně z

příjmů podle zákona o daních z příjmů,^3) přepočte se na českou měnu

způsobem platným pro účely daně z příjmů, a to v případech, kdy je

rozhodným obdobím, za něž se rozhodný příjem zjišťuje, kalendářní rok.



§ 6



Rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, je



a) u přídavku na dítě kalendářní rok předcházející kalendářnímu roku,

do něhož spadá počátek období od 1. října do 30. září následujícího

kalendářního roku, v němž před počátkem uvedeného období je třeba podle

§ 51 prokázat rozhodný příjem,



b) jde-li o



1. příspěvek na bydlení, období kalendářního čtvrtletí předcházejícího

kalendářnímu čtvrtletí, na které se nárok na výplatu dávky prokazuje,

popřípadě nárok na dávku uplatňuje,



2. porodné, kalendářní čtvrtletí předcházející kalendářnímu čtvrtletí,

ve kterém se dítě (děti) narodilo.



§ 7



(1) Za rodinu se pro účely tohoto zákona považuje, není-li dále

stanoveno jinak, oprávněná osoba a společně s ní posuzované osoby, a

není-li těchto osob, považuje se za rodinu sama oprávněná osoba. Žádná

z osob nemůže být posuzována jako oprávněná osoba nebo jako společně

posuzovaná osoba současně ve více rodinách, jde-li o společně

posuzované osoby pro účely přídavku na dítě, porodného a rodičovského

příspěvku; jestliže je některá z uvedených osob společně posuzována pro

účely přídavku na dítě nebo porodného, může být současně posuzována s

jinými osobami jako společně posuzovaná pro příspěvek na bydlení podle

odstavce 5, jsou-li splněny podmínky pro takový postup.



(2) Společně posuzovanými osobami jsou, není-li dále stanoveno jinak,



a) nezaopatřené děti (§ 11),



b) nezaopatřené děti (§ 11) a rodiče těchto dětí; za rodiče se považují

i osoby, jimž byly nezaopatřené děti svěřeny do péče nahrazující péči

rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu, manžel, partner^31a)

rodiče nebo uvedené osoby, vdovec nebo vdova po rodiči nebo uvedené

osobě a druh (družka) rodiče nebo uvedené osoby,



c) manželé, partneři^31a) nebo druh a družka, nejde-li o rodiče

posuzované podle písmene b),



d) nezaopatřené děti, jejich rodiče, pokud jsou nezaopatřenými dětmi a

jsou osamělí, a rodiče [písmeno b)] těchto rodičů,



pokud s oprávněnou osobou spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady

na své potřeby.^7)



(3) Podmínka, že osoby spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na

své potřeby, se považuje vždy za splněnou, není-li dále stanoveno

jinak, jde-li o



a) nezletilé nezaopatřené dítě a jeho rodiče [odstavec 2 písm. b)];

pokud rodiče dítěte uvedení v odstavci 2 písm. b) části věty před

středníkem jsou rozvedeni, posuzuje se jako osoba společně posuzovaná s

nezaopatřeným nezletilým dítětem rodič, s nímž dítě společně žije, a

bylo-li uvedeným rodičům svěřeno dítě do společné nebo střídavé výchovy

obou rodičů podle zvláštního právního předpisu,^7a) posuzuje se s

nezaopatřeným nezletilým dítětem rodič určený na základě dohody těchto

rodičů s tím, že tuto dohodu mohou rodiče změnit vždy jen k prvnímu dni

kalendářního čtvrtletí,



b) zletilé nezaopatřené dítě a jeho rodiče, jestliže rodiče a dítě jsou

v témže bytě hlášeni k trvalému pobytu;^1) ustanovení písmene a) části

věty za středníkem přitom platí obdobně,



c) manželé, partneři žijící v registrovaném partnerství.



(4) Je-li nezaopatřené dítě v plném přímém zaopatření ústavu (zařízení)

pro péči o děti nebo mládež, považuje se za rodinu samo toto dítě. Za

plné přímé zaopatření se považuje zaopatření v ústavu (zařízení) pro

péči o děti nebo mládež, poskytuje-li tento ústav (zařízení) dětem

stravování, ubytování a ošacení.



(5) Jde-li o příspěvek na bydlení, považují se za rodinu všechny osoby,

s výjimkou osob uvedených v odstavci 4, které jsou v témže bytě hlášeny

k trvalému pobytu;^1a) podmínka, aby spolu trvale žily a společně

uhrazovaly náklady na své potřeby, se však nevyžaduje.



(6) Krajská pobočka Úřadu práce může při rozhodování o dávkách v

případech, kdy osoby uvedené v odstavci 3 písm. a) až c) spolu nejméně

po dobu tří měsíců prokazatelně nežijí, rozhodnout, že se neposuzují

jako osoby společně posuzované, nebo jde-li o příspěvek na bydlení v

případech, kdy některá ze společně posuzovaných osob nejméně po dobu

tří měsíců prokazatelně byt neužívá, rozhodnout, že se k ní při

posouzení nároku na příspěvek na bydlení a jeho výši nepřihlíží, i když

je v bytě hlášena k trvalému pobytu.



(7) Za osamělého rodiče se pro účely tohoto zákona považuje rodič,

který je svobodný, ovdovělý nebo rozvedený, pokud nežije s druhem. K

druhovi (družce) se jako ke společně posuzované osobě přihlíží, jen

žije-li s oprávněnou osobou (odstavec 1) nebo s osobou uvedenou v

odstavci 2 alespoň tři měsíce. Za osamělého rodiče se nepovažuje rodič,

který žije v registrovaném partnerství^31a).



(8) Společně posuzovanými osobami podle odstavců 2, 3 a 5 jsou i osoby,

které se přechodně z důvodů soustavné přípravy na budoucí povolání (§

12), zdravotních nebo pracovních zdržují mimo místo, kde jsou hlášeny k

trvalému pobytu.



(9) Osoba, která je ve výkonu ochranného opatření zabezpečovací detence

nebo je ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, se nepovažuje za

osobu společně posuzovanou po uplynutí prvního kalendářního měsíce

trvání ochranného opatření zabezpečovací detence nebo vazby nebo výkonu

trestu odnětí svobody. Navazuje-li na dobu vazby doba výkonu trestu

odnětí svobody nebo výkonu ochranného opatření zabezpečovací detence,

obě doby se pro stanovení kalendářního měsíce podle předchozí věty

sčítají.



(10) Za rozhodnutí příslušného orgánu o svěření dítěte do péče

nahrazující péči rodičů se pro účely tohoto zákona považuje rozhodnutí

soudu o



a) svěření dítěte do péče jiné osoby^32),



b) osvojení dítěte^33),



c) předání dítěte do péče budoucího osvojitele^34),



d) předání dítěte osvojiteli do péče před osvojením^35),



e) jmenování fyzické osoby poručníkem dítěte^36),



f) svěření dítěte do pěstounské péče a do pěstounské péče na přechodnou

dobu^37),



g) svěření dítěte do předpěstounské péče zájemci o pěstounskou

péči^18),



h) nařízení předběžného opatření o péči o dítě.



(11) Stejně jako rozhodnutí příslušného orgánu podle odstavce 10 se pro

nárok na dávky státní sociální podpory posuzuje, až do rozhodnutí

soudu, podání návrhu soudu na zahájení soudního řízení o ustanovení

osoby poručníkem dítěte, jestliže tato osoba o dítě, k němuž nemá

vyživovací povinnost, osobně pečuje.



(12) Stejně jako partner uvedený v odstavci 2 písm. b) a c), odstavci 3

písm. c) a § 31 odst. 1 se pro účely tohoto zákona posuzuje partner, se

kterým občan členského státu Evropské unie uzavřel registrované

partnerství na základě právních předpisů jiného členského státu

Evropské unie.



§ 8



Stanovení částek rozhodných pro nárok na dávky a jejich výši



(1) Pro nárok na dávky nebo jejich výši se částkou životního minima

rozumí částka životního minima stanovená zákonem o životním a

existenčním minimu^8). Závisí-li stanovení částky podle věty první na

počtu osob, berou se v úvahu osoby společně posuzované uvedené v § 7.

Nestanoví-li tento zákon jinak, rozumí se částkou životního minima

posuzované osoby částka, která by příslušela této osobě též s ohledem

na pořadí osoby při posuzování podle zákona o životním a existenčním

minimu^8).



(2) Závisí-li nárok na dávku nebo její výše na životním minimu dítěte,

rozumí se částkou životního minima dítěte částka životního minima

nezaopatřeného dítěte stanovená ve druhém nebo dalším pořadí (dále jen

"částka životního minima dítěte").



(3) Věk dítěte rozhodný podle zákona o životním a existenčním minimu^8)

pro stanovení částek podle odstavce 1 je věk, kterého dítě dosáhne v

kalendářním měsíci, za který dávka náleží.



§ 9



zrušen



§ 10



Výdělečná činnost



(1) Výdělečnou činností se rozumí činnost



a) v České republice, která zakládá účast na nemocenském pojištění,



b) osoby samostatně výdělečně činné; za osobu samostatně výdělečně

činnou se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která se za takovou

považuje pro účely důchodového pojištění,^38) nebo



c) vykonávaná v zahraničí za účelem dosažení příjmu.



(2) Příjmy z výdělečné činnosti se pro účely tohoto zákona rozumí

příjmy z činnosti uvedené v odstavci 1.



(3) Je-li příjem uvedený v odstavci 1 vyplácen ze zahraničí, platí pro

přepočet tohoto příjmu § 5 odst. 8 obdobně.



§ 11



Nezaopatřené dítě



(1) Za nezaopatřené dítě se pro účely tohoto zákona považuje dítě do

skončení povinné školní docházky, a poté, nejdéle však do 26. roku

věku, jestliže



a) se soustavně připravuje na budoucí povolání (§ 12 až 15), nebo



b) se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat

výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, anebo



c) z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno

vykonávat soustavnou výdělečnou činnost. Posuzování zdravotního stavu

pro účely tohoto zákona upravuje zákon upravující organizaci a

provádění sociálního zabezpečení^58)



(2) Po skončení povinné školní docházky se do 18. roku věku považuje za

nezaopatřené dítě také dítě, které je vedeno v evidenci krajské pobočky

Úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání a nemá nárok na podporu v

nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci.



(3) Za nezaopatřené dítě nelze však považovat dítě, které je

poživatelem invalidního důchodu z důchodového pojištění pro invaliditu

třetího stupně.



§ 12



Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání



(1) Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání se považuje:



a) studium na středních a vysokých školách v České republice,^10) s

výjimkou



1. studia za trvání služebního poměru,



2. dálkového, distančního, večerního nebo kombinovaného studia na

středních školách, je-li dítě v době takového studia výdělečně činno

podle § 10 nebo má-li v době takového studia nárok na podporu v

nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci,



b) teoretická a praktická příprava pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou

činnost pro osoby se zdravotním postižením^38a) prováděná podle

předpisů o zaměstnanosti,^10a)



c) studium na středních nebo vysokých školách v cizině, pokud podle

rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy je postaveno na

roveň studia na středních nebo vysokých školách v České republice,



d) studium v České republice, které je podle § 15 svým rozsahem a

obsahem postaveno na roveň studiu na školách uvedených v písmenu a) a

uskutečňuje se v jednoletých kurzech cizích jazyků s denní výukou v

rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem a uskutečňovaných

právnickými a fyzickými osobami pro osoby, které úspěšně vykonaly první

maturitní zkoušku nebo absolutorium v konzervatoři v kalendářním roce,

ve kterém zahajují toto studium,



e) studium uskutečňované podle zahraničních středoškolských

vzdělávacích programů vzdělávacími institucemi působícími v České

republice v případě, že



1. vzdělávací instituce je právnickou osobou se sídlem, svou ústřední

správou nebo hlavním místem své podnikatelské činnosti na území

členského státu Evropské unie, nebo byla zřízena nebo založena podle

práva členského státu Evropské unie, pokud je v této vzdělávací

instituci a v daném vzdělávacím programu Ministerstvem školství,

mládeže a tělovýchovy povoleno plnění povinné školní docházky podle

školského zákona^64), nebo



2. se uskutečňuje ve vzdělávacích institucích zřízených na území České

republiky při diplomatických misích nebo konzulárních úřadech cizích

států,



f) příprava k přijetí za člena řádu nebo obdobného společenství církve

nebo náboženské společnosti registrované podle zákona o církvích a

náboženských společnostech, která trvá nejméně 1 rok, nejvýše však po

dobu 2 let,



g) vzdělávání v diagnostických třídách diagnostických ústavů^65).



(2) Studiem na středních školách podle odstavce 1 se pro účely tohoto

zákona rozumí studium



a) na středních školách a konzervatořích,^39) zapsaných do rejstříku

škol a školských zařízení,^40)



b) na středních školách zřizovaných ministerstvy obrany, vnitra a

spravedlnosti,^41)



c) na vyšších odborných školách^42) zapsaných do rejstříku škol a

školských zařízení.^40)



(3) Studiem na vysokých školách podle odstavce 1 se pro účely tohoto

zákona rozumí studium na vysokých školách v bakalářském, magisterském a

doktorském studijním programu.^43)



§ 13



Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání na střední škole



(1) Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání na střední škole (§

12 odst. 2) začíná nejdříve od počátku školního roku prvního ročníku

školy. Jestliže žák začal plnit studijní povinnosti před tímto dnem,

začíná jeho soustavná příprava na budoucí povolání dnem, kdy začal tyto

povinnosti plnit.



(2) Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání na střední škole

se považuje také



a) doba od skončení výuky v jednom školním roce do počátku

následujícího školního roku, jestliže dítě pokračuje bez přerušení v

dalším studiu,



b) doba od úspěšného vykonání závěrečné nebo maturitní zkoušky, je-li

tato zkouška konána v květnu nebo červnu, do konce období školního

vyučování školního roku,^44) v němž byla taková zkouška konána; to

platí též, bylo-li v květnu nebo červnu konáno absolutorium,



c) doba školních prázdnin bezprostředně navazujících na skončení

studia^45) nebo dobu uvedenou v písmenu b), není-li dále stanoveno

jinak.



(3) Dobu školních prázdnin uvedenou v odstavci 2 písm. c) nelze

považovat za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání na střední

škole, jestliže



a) dítě vykonávalo po celý kalendářní měsíc výdělečnou činnost podle §

10,



b) dítě mělo po celý kalendářní měsíc nárok na podporu v

nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci,^4)



c) výdělečná činnost uvedená v písmenu a) a nárok na podporu v

nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci uvedený v písmenu b) na

sebe v průběhu kalendářního měsíce navazují tak, že trvají po celý

kalendářní měsíc,



d) poslední ročník studia probíhal po dobu výkonu vojenské základní

nebo náhradní služby nebo za trvání služebního poměru.^46)



Omezení uvedené v písmenech a) až c) neplatí, stalo-li se dítě

studentem vysoké školy v kalendářním roce, v němž ukončilo soustavnou

přípravu na povolání na střední škole.



§ 14



Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání na vysoké škole



(1) Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání na vysoké škole (§ 12

odst. 3) začíná nejdříve dnem, kdy se dítě stává studentem vysoké

školy, a končí dnem, kdy dítě ukončilo vysokoškolské studium.



(2) Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání se považuje také



a) doba od skončení studia na střední škole do dne, kdy se dítě stalo

studentem vysoké školy, jestliže dítě pokračuje bez přerušení v dalším

studiu,



b) kalendářní měsíc, v němž dítě ukončilo řádně^10b) studium na vysoké

škole, a dále kalendářní měsíc následující po kalendářním měsíci, v

němž dítě ukončilo řádně^10b) studium na vysoké škole, pokud dítě

nevykonává po celý tento měsíc výdělečnou činnost podle § 10 ani nemá

po celý kalendářní měsíc nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo

podporu při rekvalifikaci,



c) doba od ukončení studia na vysoké škole do dne, kdy se dítě stalo

studentem téže nebo jiné vysoké školy, pokud studium na téže nebo jiné

vysoké škole bezprostředně navazuje na ukončení studia na vysoké škole,

nejdéle však doba tří kalendářních měsíců následujících po kalendářním

měsíci, v němž dítě ukončilo studium na vysoké škole,



d) doba přerušení studia na vysoké škole, po kterou by jinak trvala

mateřská nebo rodičovská dovolená^10c).



§ 15



(1) Vzdělávací instituce a osoby, které uskutečňují studium podle § 12

odst. 1 písm. d) (dále jen „vzdělávací instituce“), jsou uvedeny v

seznamu vzdělávacích institucí poskytujících jednoleté kurzy cizích

jazyků s denní výukou (dále jen „seznam“), který vede Ministerstvo

školství, mládeže a tělovýchovy a ve spolupráci s Ministerstvem práce a

sociálních věcí vzdělávací instituce do seznamu zařazuje. Seznam

obsahuje identifikační údaje vzdělávací instituce, označení studia

podle § 12 odst. 1 písm. d), datum zařazení do seznamu a datum ukončení

platnosti zařazení. Seznam se zveřejňuje v elektronické podobě způsobem

umožňujícím dálkový přístup.



(2) Zařazení do seznamu je platné po dobu 3 let od účinnosti rozhodnutí

o zařazení do seznamu podle odstavce 1, neskončí-li platnost zařazení

dříve v souladu s odstavcem 6.



(3) Při zařazování do seznamu podle odstavce 1 se posuzuje zejména

obsah a rozsah studia, splnění podmínek odborné a pedagogické

způsobilosti osob, které se podílejí na vzdělávání, a splnění

náležitostí žádosti stanovených v prováděcím právním předpise.



(4) Vzdělávací instituce se do seznamu nezařadí, jestliže



a) k žádosti nepřiložila doklady stanovené v prováděcím právním

předpise,



b) v žádosti uvedla nepravdivé nebo neúplné údaje a ve stanovené lhůtě

je neopravila nebo nedoplnila,



c) nejsou dány předpoklady pro řádné uskutečňování studia po stránce

personální nebo materiální,



d) uskutečňování studia by nebylo v souladu s právními předpisy.



(5) Činnost vzdělávacích institucí je podle potřeby kontrolována

orgánem, který ji do seznamu zařadil, při uskutečňování studia podle §

12 odst. 1 písm. d) v rozsahu hledisek uvedených v odstavci 3.



(6) Orgán, který vzdělávací instituci do seznamu zařadil, ji ze seznamu

vyřadí, jestliže



a) v její činnosti budou zjištěny nedostatky závažného charakteru,



b) nesplňuje podmínky, za nichž jí bylo rozhodnutí uděleno,



c) uvedla nebo uvádí nepravdivé, zkreslené nebo klamavé informace o

studiu,



d) odmítne podrobit se kontrole plnění podmínek podle odstavce 5,



e) o to písemně požádá.



(7) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v dohodě s

Ministerstvem práce a sociálních věcí stanoví prováděcím právním

předpisem náležitosti a termíny předložení žádosti o zápis do seznamu,

doklady k žádosti, obsah, rozsah a organizaci studia, podmínky odborné

a pedagogické způsobilosti osob, které se budou podílet na zajišťování

studia podle § 12 odst. 1 písm. d), materiálně technické podmínky

prostor, ve kterých se bude uskutečňovat studium, podmínky ukončování

studia, obsah a způsob vedení dokumentace, způsob a termíny předávání

údajů z dokumentace Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy.



§ 16



nadpis vypuštěn



(1) Za povinnou školní docházku^11) se pro účely tohoto zákona považuje

též



a) pokračování žáků, kteří po splnění povinné školní docházky nezískali

základní vzdělání, v základním vzdělávání,^11a)



b) desátý ročník základního vzdělávání v základní škole speciální,^11b)



c) pokračování žáků se zdravotním postižením v základním

vzdělávání,^11c)



d) kurz pro získání základního vzdělání organizovaný základní nebo

střední školou ve formě denní výuky, který navštěvují osoby mladší 26

let, které nezískaly základní vzdělání.^11d)



(2) Za povinnou školní docházku se považuje též období školních

prázdnin bezprostředně navazující na ukončení období školního vyučování

školního roku, v němž dítě dovrší poslední rok povinné školní docházky.

Dobu školních prázdnin uvedenou ve větě první nelze považovat za

povinnou školní docházku, jestliže dítě v této době vykonávalo

výdělečnou činnost nebo mělo nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo

podporu při rekvalifikaci v rozsahu uvedeném v § 13 odst. 3 písm. a) až

c). Věta druhá neplatí, pokračuje-li dítě po skončení výuky v uvedeném

školním roce v soustavné přípravě na budoucí povolání.



ČÁST TŘETÍ



DÁVKY



HLAVA PRVNÍ



PŘÍDAVEK NA DÍTĚ



§ 17



Podmínky nároku na přídavek na dítě



Nárok na přídavek na dítě má nezaopatřené dítě, jestliže rozhodný

příjem v rodině nepřevyšuje součin částky životního minima rodiny a

koeficientu 2,40.



§ 18



Výše přídavku na dítě



Výše přídavku na dítě činí za kalendářní měsíc, jde-li o nezaopatřené

dítě ve věku



a) do 6 let 500 Kč,



b) od 6 do 15 let 610 Kč,



c) od 15 do 26 let 700 Kč.



§ 19



Výplata přídavku na dítě



(1) Přídavek na dítě náležející zletilému nezaopatřenému dítěti se

vyplácí tomuto dítěti, není-li dále stanoveno jinak.



(2) Přídavek na dítě náležející nezletilému nezaopatřenému dítěti se

vyplácí osobě, která má dítě v přímém zaopatření, a to do konce

kalendářního měsíce, v němž nezaopatřené dítě dovršilo zletilosti.

Přídavek na dítě se zletilému nezaopatřenému dítěti vyplácí od splátky

přídavku na dítě náležející za kalendářní měsíc následující po měsíci,

v němž dovršilo zletilosti. Má-li nezletilé nezaopatřené dítě v přímém

zaopatření více osob, vyplácí se přídavek na dítě osobě určené na

základě dohody těchto osob. Nedohodnou-li se tyto osoby, určí krajská

pobočka Úřadu práce, která o přídavku na dítě rozhoduje, které z těchto

osob se bude přídavek na dítě vyplácet.



(3) Je-li nezletilé nezaopatřené dítě v plném přímém zaopatření (§ 7

odst. 4 věta druhá) ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež,

vyplácí se přídavek na dítě tomuto ústavu (zařízení). Pokud doba pobytu

nezletilého nezaopatřeného dítěte v ústavu (zařízení) pro péči o děti

nebo mládež, v němž je dítě v plném přímém zaopatření, byla přerušena

na dobu zahrnující celý kalendářní měsíc, vyplatí ústav (zařízení)

přídavek na dítě osobě, která má dítě, jemuž tento přídavek náleží, po

tuto dobu v přímém zaopatření. V době přerušení pobytu platí pro

výplatu přídavku na dítě odstavec 2 obdobně.



HLAVA DRUHÁ



zrušena



nadpis vypuštěn



§ 20



zrušen



nadpis vypuštěn



§ 21



zrušen



§ 22



zrušen



nadpis vypuštěn



§ 23



zrušen



HLAVA TŘETÍ



PŘÍSPĚVEK NA BYDLENÍ



§ 24



Podmínky nároku na příspěvek na bydlení



(1) Nárok na příspěvek na bydlení má vlastník nebo nájemce bytu, který

je v bytě hlášen k trvalému pobytu, jestliže



a) jeho náklady na bydlení přesahují částku součinu rozhodného příjmu v

rodině a koeficientu 0,30, a na území hlavního města Prahy koeficientu

0,35, a



b) součin rozhodného příjmu v rodině a koeficientu 0,30, a na území

hlavního města Prahy koeficientu 0,35, není vyšší než částka

normativních nákladů na bydlení.



(2) Za vlastníka bytu se považuje i vlastník nemovitosti, ve které je

byt, který vlastník užívá, pokud je v něm hlášen k trvalému pobytu. Za

vlastníka bytu se považuje i manžel, který užívá byt na základě práva

bydlení odvozeného od vlastnického práva druhého manžela^70), pokud

nárok na příspěvek na bydlení neuplatňuje manžel jako vlastník bytu. Za

nájemce bytu se považují oba manželé, mají-li k bytu společné nájemní

právo^47b). Za dobu trvání nájemního vztahu se pro účely nároku na

příspěvek na bydlení považuje i doba od zániku členství v bytovém

družstvu do uplynutí lhůty k vyklizení bytu, doba od smrti nájemce

služebního bytu nebo bytu zvláštního určení do uplynutí lhůty k

vyklizení tohoto bytu a doba od trvalého opuštění služebního bytu nebo

bytu zvláštního určení jeho nájemcem do uplynutí lhůty k vyklizení

tohoto bytu.



(3) Splňuje-li podmínky nároku na příspěvek na bydlení více osob,

náleží příspěvek na bydlení jen jednou, a to osobě určené na základě

dohody těchto osob. Nedohodnou-li se tyto osoby, určí krajská pobočka

Úřadu práce, která o příspěvku rozhoduje, které z těchto osob se

příspěvek na bydlení přizná.



(4) Změní-li oprávněná osoba, která je v bytě hlášena k trvalému

pobytu, tento pobyt v průběhu kalendářního měsíce, přihlíží se k této

změně pro účely příspěvku na bydlení až od následujícího kalendářního

měsíce. To platí i v případě, že osoba společně posuzovaná, která je v

bytě hlášena k trvalému pobytu, změní tento pobyt v průběhu

kalendářního měsíce nebo se stane vlastníkem nebo nájemcem tohoto bytu.



(5) Bytem se pro účely tohoto zákona rozumí soubor místností nebo

samostatná obytná místnost, které svým stavebně technickým uspořádáním

a vybavením splňují požadavky na trvalé bydlení a jsou k tomuto účelu

užívání určeny podle stavebního zákona nebo jsou zkolaudovány jako byt.



§ 25



Náklady na bydlení



(1) Náklady na bydlení tvoří



a) u bytů užívaných na základě nájemní smlouvy nájemné a náklady za

plnění poskytované s užíváním bytu, nejsou-li tyto náklady zahrnuty do

nájemného,



b) u družstevních bytů a bytů vlastníků srovnatelné náklady, které činí

za kalendářní měsíc:



+--------------------------------+------------+

| Počet osob v rodině podle | Kč |

| § 7 odst. 5 zákona | |

+--------------------------------+------------+

| jedna | 1 906 |

+--------------------------------+------------+

| dvě | 2 608 |

+--------------------------------+------------+

| tři | 3 411 |

+--------------------------------+------------+

| čtyři a více | 4 113 |

+--------------------------------+------------+



c) u bytů uvedených v písmenech a) a b) náklady za plyn, elektřinu,

vodné, stočné, odvoz odpadu a centrální vytápění nebo za pevná paliva;

náklady za pevná paliva se započítávají částkami za kalendářní měsíc:



+--------------------------------+------------+

| Počet osob v rodině podle | Kč |

| § 7 odst. 5 zákona | |

+--------------------------------+------------+

| jedna | 700 |

+--------------------------------+------------+

| dvě | 957 |

+--------------------------------+------------+

| tři | 1 252 |

+--------------------------------+------------+

| čtyři a více | 1 547 |

+--------------------------------+------------+



(2) Náklady na bydlení se pro nárok a výši příspěvku na bydlení stanoví

jako jejich průměr za kalendářní čtvrtletí bezprostředně předcházející

kalendářnímu čtvrtletí, na které se nárok na výplatu dávky prokazuje,

popřípadě nárok na dávku uplatňuje. Do nákladů na bydlení se

započítávají náklady na bydlení



a) uhrazené v rozhodném období oprávněnou osobou nebo společně

posuzovanými osobami, pokud v bytě, na který je uplatňován nárok na

příspěvek na bydlení, žily v rozhodném období a současně v něm byly

hlášeny k trvalému pobytu,



b) uhrazené v rozhodném období oprávněnou osobou nebo společně

posuzovanými osobami v bytě, v němž v rozhodném období fakticky žily a

hradily uvedené náklady na bydlení, avšak neměly v něm trvalý pobyt po

celé rozhodné období, nebo jeho část, a zároveň v době podání žádosti o

dávku již mají tyto osoby v tomto bytě trvalý pobyt,



c) ve výši 80 % příslušných normativních nákladů na bydlení, pokud

oprávněná osoba nebo společně posuzované osoby v rozhodném období, nebo

po část tohoto rozhodného období, v bytě, na který je uplatňován nárok

na příspěvek na bydlení, nežily, s výjimkou situace, kdy stejný okruh

společně posuzovaných osob žil v jiném bytě, a byl jim z tohoto důvodu

poskytován příspěvek na bydlení; v takovém případě se započtou náklady

na bydlení ve skutečné výši uhrazené v původním bytě.



(3) Pro zjištění nákladů na bydlení za kalendářní čtvrtletí se

započítávají i částky tvořící náklady na bydlení, které byly v tomto

kalendářním čtvrtletí zaplaceny jako záloha nebo byly v tomto období

doplaceny, a to i za období delší, než je kalendářní čtvrtletí, za

které se náklady na bydlení zjišťují. Byla-li v období kalendářního

čtvrtletí, za které se náklady na bydlení zjišťují, vrácena částka jako

přeplatek na nákladech na bydlení, snižuje se částka nákladů na bydlení

v tom kalendářním čtvrtletí, kdy k vrácení částky došlo, a to i v

případě, že vrácená částka byla za dobu delší než toto kalendářní

čtvrtletí.



§ 26



Normativní náklady na bydlení



(1) Normativní náklady na bydlení činí pro



a) bydlení v bytech užívaných na základě nájemní smlouvy



+------------------+--------------------------------------------------------------+

| Počet osob | Měsíční náklady na bydlení podle počtu obyvatel obce v Kč |

| v rodině podle +--------------------------------------------------------------+

| § 7 odst. 5 | Praha | více než | 50 000 - | 10 000 - | do 9 999 |

| zákona | | 100 000 | 99 999 | 49 999 | |

+------------------+-----------+------------+------------+------------+-----------+

| jedna | 7 623 | 6 052 | 5 767 | 4 913 | 4 730 |

| dvě | 10 957 | 8 807 | 8 417 | 7 249 | 6 998 |

| tři | 14 903 | 12 092 | 11 581 | 10 053 | 9 726 |

| čtyři a více | 18 674 | 15 283 | 14 668 | 12 825 | 12 430 |

+------------------+-----------+------------+------------+------------+-----------+



b) byty v družstevních bytech a bytech vlastníků



+------------------+--------------------------------------------------------------+

| Počet osob | Měsíční náklady na bydlení podle počtu obyvatel obce v Kč |

| v rodině podle +--------------------------------------------------------------+

| § 7 odst. 5 | Praha | více než | 50 000 - | 10 000 - | do 9 999 |

| zákona | | 100 000 | 99 999 | 49 999 | |

+------------------+-----------+------------+------------+------------+-----------+

| jedna | 4 409 | 4 409 | 4 409 | 4 409 | 4 409 |

| dvě | 6 588 | 6 588 | 6 588 | 6 588 | 6 588 |

| tři | 9 159 | 9 159 | 9 159 | 9 159 | 9 159 |

| čtyři a více | 11 676 | 11 676 | 11 676 | 11 676 | 11 676 |

+------------------+-----------+------------+------------+------------+-----------+



(2) Pro nárok na příspěvek na bydlení v období od 1. července do 30.

června následujícího kalendářního roku je pro stanovení měsíčních

nákladů na bydlení rozhodný počet obyvatel obce k 1. lednu kalendářního

roku, do něhož spadá 1. červenec jako počátek uvedeného období.



(3) Částky měsíčních normativních nákladů na bydlení uvedené v odstavci

1 jsou platné pro období od 1. ledna 2015 do 31. prosince 2015.



nadpis vypuštěn



§ 27



Výše příspěvku na bydlení



(1) Výše příspěvku na bydlení činí za kalendářní měsíc rozdíl mezi

normativními náklady na bydlení a rozhodným příjmem rodiny vynásobeným

koeficientem 0,30, a na území hlavního města Prahy koeficientem 0,35.



(2) Pokud jsou náklady na bydlení nižší než normativní náklady na

bydlení, náleží příspěvek na bydlení ve výši rozdílu mezi náklady na

bydlení a rozhodným příjmem rodiny vynásobeným koeficientem 0,30, a na

území hlavního města Prahy koeficientem 0,35.



(3) Pokud rozhodný příjem rodiny, z něhož se vychází při stanovení výše

příspěvku na bydlení, nedosahuje částky životního minima rodiny,

započítává se pro stanovení výše příspěvku na bydlení jako rozhodný

příjem rodiny částka odpovídající životnímu minimu této rodiny.



§ 27a



zrušen



nadpis vypuštěn



§ 28



Vláda nařízením stanoví vždy k 1. lednu pro období do 31. prosince

následujícího kalendářního roku výši



a) nákladů srovnatelných s nájemným podle sdělení Českého statistického

úřadu o imputovaném nájemném,



b) částek, které se započítávají za pevná paliva podle změny

spotřebitelských indexů pevných paliv,



c) částek normativních nákladů na bydlení podle nárůstu nájemného a

nákladů srovnatelných s nájemným a změny indexů spotřebitelských cen

pro část nákladů na bydlení uvedených v § 25 odst. 1 písm. c),

popřípadě rozdělení obcí podle počtu obyvatel pro stanovení

normativních nákladů na bydlení.



§ 29



zrušen



HLAVA PÁTÁ



RODIČOVSKÝ PŘÍSPĚVEK



nadpis vypuštěn



§ 30



Podmínky nároku na rodičovský příspěvek a jeho výše



(1) Rodič, který po celý kalendářní měsíc osobně celodenně a řádně

pečuje o dítě, které je nejmladší v rodině, má nárok na rodičovský

příspěvek nejdéle do 4 let věku tohoto dítěte, a to nejdéle do doby,

kdy byla na rodičovském příspěvku vyplacena z důvodu péče o totéž

nejmladší dítě v rodině celková částka 220 000 Kč, není-li dále

stanoveno jinak.



(2) Pro stanovení nároku a výše rodičovského příspěvku podle odstavců 3

a 4 je rozhodující výše denního vyměřovacího základu pro stanovení

peněžité pomoci v mateřství nebo nemocenského v souvislosti s porodem

nebo převzetím dítěte podle zákona o nemocenském pojištění.



(3) Rodič může volit výši rodičovského příspěvku, jestliže lze aspoň

jednomu z rodičů v rodině stanovit k datu narození nejmladšího dítěte v

rodině 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu v částce převyšující

7 600 Kč až do částky 11 500 Kč měsíčně, s tím, že zvolená výše

rodičovského příspěvku nesmí přesáhnout 70 % 30násobku denního

vyměřovacího základu. V případě, že u každého z rodičů lze stanovit ke

dni narození dítěte uvedený vyměřovací základ podle věty první, vychází

se při stanovení výše rodičovského příspěvku z toho vyměřovacího

základu, který je vyšší.



(4) Rodič může volit výši rodičovského příspěvku až do částky 7 600 Kč

měsíčně, jestliže



a) lze alespoň jednomu z rodičů v rodině stanovit k datu narození

nejmladšího dítěte 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu v částce

nepřevyšující 7 600 Kč,



b) ke dni narození nejmladšího dítěte, které zakládá nárok na

rodičovský příspěvek, nelze stanovit denní vyměřovací základ jen proto,

že v průběhu pobírání rodičovského příspěvku poskytovaného z důvodu

péče o dříve narozené dítě v rodině uplynula podpůrčí doba pro nárok na

peněžitou pomoc v mateřství a nárok na rodičovský příspěvek na

nejmladší dítě v rodině vzniká bezprostředně po nároku na rodičovský

příspěvek náležející na starší dítě;

odstavec 3 věta druhá platí i zde.



(5) Nelze-li stanovit žádnému z rodičů v rodině k datu narození

nejmladšího dítěte v rodině denní vyměřovací základ podle odstavců 3 a

4, náleží rodičovský příspěvek ve výši 7 600 Kč měsíčně do konce

devátého měsíce věku nejmladšího dítěte a od desátého měsíce věku ve

výši 3 800 Kč měsíčně do 4 let věku dítěte.



(6) Dojde-li v rodině ke změně osob, které jsou pro stanovení výše

rodičovského příspěvku posuzovány jako rodiče, a v souvislosti s tím



a) dojde ke změně výše vyměřovacího základu podle odstavce 3 nebo 4,

nebo



b) dojde k takové změně, že lze rodičovský příspěvek stanovený podle

odstavce 4 stanovit podle odstavce 3,



stanoví se rodičovský příspěvek podle nově splněných podmínek, a to od

kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž ke změně podmínek

došlo.



(7) Volbu výše rodičovského příspěvku je oprávněn provést jen rodič,

který uplatnil nárok na rodičovský příspěvek. Volbu výše rodičovského

příspěvku lze měnit, nejdříve však po uplynutí 3 celých kalendářních

měsíců po sobě jdoucích, po které byl rodičovský příspěvek vyplácen, a

to i v případě, že došlo u rodičovského příspěvku ke změně oprávněné

osoby nebo ke změně podle odstavce 5. Volbu výše rodičovského příspěvku

nelze provést zpětně. Volba výše rodičovského příspěvku se provádí na

základě písemné žádosti oprávněné osoby, která se podává u krajské

pobočky Úřadu práce, která o rodičovském příspěvku rozhoduje.



(8) Jestliže po odpočtu všech vyplacených částek rodičovského příspěvku

od celkové částky 220 000 Kč zbývá částka, která je nižší než částka,

která byla naposledy na rodičovském příspěvku vyplacena, vyplatí se

tento rozdíl ve splátce rodičovského příspěvku náležejícího za poslední

kalendářní měsíc.



§ 30a



(1) Nárok na rodičovský příspěvek přiznaný z důvodu péče o nejmladší

dítě v rodině zaniká posledním dnem kalendářního měsíce předcházejícího

kalendářnímu měsíci, ve kterém se stalo nejmladším dítětem v rodině

jiné dítě, které zakládá nárok na rodičovský příspěvek, a to i v

případě, že nebyla vyplacena celková částka rodičovského příspěvku.

Zanikl-li nárok na rodičovský příspěvek proto, že se nejmladším dítětem

v rodině stalo jiné dítě, náleží rodičovský příspěvek v kalendářním

měsíci, v němž vznikl nárok, ve výši, která náleží z důvodu péče o

dítě, které se stalo nejmladším dítětem v rodině.



(2) Při péči o totéž dítě zakládající nárok na rodičovský příspěvek

nebo splňují-li podle § 30b odst. 1 podmínku péče o dítě pro nárok na

rodičovský příspěvek v jednom kalendářním měsíci oba rodiče tak, že

každý ji splňuje po část měsíce, náleží rodičovský příspěvek jen

jednou, a to rodiči určenému na základě dohody rodičů. Nedohodnou-li se

rodiče, určí krajská pobočka Úřadu práce, která o rodičovském příspěvku

rozhoduje, kterému z rodičů se rodičovský příspěvek přizná.



§ 30b



Podmínka osobní celodenní péče o dítě



(1) Podmínka osobní celodenní a řádné péče pro nárok na rodičovský

příspěvek po celý kalendářní měsíc podle § 30 odst. 1 se považuje za

splněnou i v kalendářním měsíci, v němž



a) se dítě narodilo,



b) rodič měl po část měsíce z dávek nemocenského pojištění nárok na

peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské poskytované v souvislosti s

porodem,



c) osoba dítě převzala do péče nahrazující péči rodičů na základě

rozhodnutí příslušného orgánu (§ 7 odst. 10 a 11),



d) dítě dosáhlo věku 4 let, do kterého náleží rodičovský příspěvek

podle § 30 odst. 1,



e) dítě nebo rodič zemřeli,



f) rodič převzal do péče vlastní dítě, které bylo do doby převzetí

svěřeno do péče jiné osoby na základě rozhodnutí příslušného orgánu

nebo převzal do péče dítě, které bylo do dne převzetí umístěno na

základě rozhodnutí příslušného orgánu v ústavu (zařízení), v němž bylo

dítěti poskytováno plné přímé zaopatření anebo převzal dítě z péče

poskytovatele zdravotních služeb, které trvalo déle než 3 kalendářní

měsíce.



(2) Je-li rodič pobírající rodičovský příspěvek nebo dítě, které

zakládá nárok na rodičovský příspěvek, ze zdravotních důvodů ve

zdravotnickém zařízení lůžkové péče déle než 3 kalendářní měsíce,

nenáleží výplata rodičovského příspěvku od čtvrtého kalendářního měsíce

poskytování lůžkové péče. V této době však může rodič provést volbu

podle § 30 odst. 3 nebo 4. Věta první neplatí, jestliže rodič o dítě

umístěné ze zdravotních důvodů ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče

osobně celodenně a řádně pečuje.



(3) Má-li v rodině jeden z rodičů v kalendářním měsíci nárok na

peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské poskytované v souvislosti s

porodem, rodičovský příspěvek náleží, jen je-li vyšší, a to ve výši

rozdílu mezi rodičovským příspěvkem a těmito dávkami nemocenského

pojištění. Jako nárok na nemocenské podle věty první se posuzuje nárok

na náhradu uvedenou v § 5 odst. 1 písm. b) bodu 5^3i).



§ 31



(1) Rodinou se pro účely rodičovského příspěvku rozumí rodina podle § 7

odst. 1 až 4 a odst. 6 až 11. Pro nárok na rodičovský příspěvek musí

podmínka trvalého pobytu a bydliště na území České republiky být

splněna jen u oprávněné osoby a u dítěte zakládajícího nárok na

rodičovský příspěvek.



(2) Rodičem se pro účely rodičovského příspěvku rozumí též osoba, která

převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů. Za dítě převzaté

do trvalé péče nahrazující péči rodičů se považuje dítě osvojené, dítě,

jež bylo převzato do této péče na základě rozhodnutí příslušného

orgánu, dítě, jehož rodič zemřel, a dítě manžela nebo partnera^31a).

Je-li rodičem dítěte zakládajícího nárok na rodičovský příspěvek

nezletilá osoba, lze ji přiznat rodičovský příspěvek, jen jestliže soud

nerozhodl o pozastavení výkonu povinnosti a práva péče o dítě u

nezletilého rodiče.



(3) Podmínka osobní celodenní péče se též považuje za splněnou a

rodičovský příspěvek náleží, jestliže



a) dítě, které nedosáhlo 2 let věku, navštěvuje jesle, mateřskou školu

nebo jiné obdobné zařízení pro děti v rozsahu nepřevyšujícím 46 hodin v

kalendářním měsíci,



b) dítě pravidelně navštěvuje léčebně rehabilitační zařízení nebo

mateřskou školu nebo její třídu zařízenou pro zdravotně postižené děti

nebo jesle se zaměřením na vady zraku, sluchu, řeči a na děti tělesně

postižené a mentálně retardované v rozsahu nepřevyšujícím 4 hodiny

denně,



c) dítě zdravotně postižené pravidelně navštěvuje jesle, mateřskou

školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti předškolního věku v rozsahu

nepřevyšujícím 6 hodin denně,



d) dítě navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení

pro děti předškolního věku v rozsahu nepřevyšujícím 4 hodiny denně a

jestliže oba rodiče nebo osamělý rodič je osobou závislou na pomoci

jiné osoby ve stupni III (těžká závislost) nebo stupni IV (úplná

závislost) podle zákona o sociálních službách,



e) rodič zajistí péči o dítě jinou zletilou osobou, nejde-li o případy

uvedené v písmenu a), v době, kdy je výdělečně činný nebo je žákem nebo

studentem soustavně se připravujícím na budoucí povolání (§ 12 až 15),

s výjimkou studia za trvání služebního poměru příslušníků ozbrojených

sil;



docházka do uvedených zařízení se nesleduje u dětí starších 2 let.



§ 32



zrušen



HLAVA ŠESTÁ



zrušena



§ 33



zrušen



§ 34



zrušen



§ 35



zrušen



HLAVA SEDMÁ



zrušena



Díl první



zrušen



§ 36



zrušen



Díl druhý



zrušen



§ 37



zrušen



§ 38



zrušen



§ 39



zrušen



Díl třetí



zrušen



§ 40



zrušen



§ 40a



zrušen



§ 40b



zrušen



Díl čtvrtý



zrušen



§ 41



zrušen



Díl pátý



zrušen



§ 42



zrušen



Díl šestý



zrušen



§ 43



zrušen



nadpis vypuštěn



§ 43a



zrušen



§ 43b



zrušen



HLAVA OSMÁ



PORODNÉ



§ 44



Podmínky nároku na porodné



(1) Nárok na porodné má žena, která porodila své první nebo druhé živé

dítě, nepřevyšuje-li rozhodný příjem v rodině součin částky životního

minima rodiny a koeficientu 2,70.



(2) Nárok na porodné žena nemá, pokud jí před porodem vznikl již

dvakrát nárok na porodné převzetím dítěte do 1 roku jeho věku do trvalé

péče nahrazující péči rodičů nebo v případě, že se jí již jedno živé

dítě narodilo a druhé dítě do 1 roku věku převzala do trvalé péče

nahrazující péči rodičů, není-li dále stanoveno jinak.



(3) Nárok na porodné má rovněž otec prvního nebo druhého živě

narozeného dítěte, jestliže žena, která dítě nebo děti porodila,

zemřela a ke dni porodu splnila podmínky uvedené v odstavcích 1 a 2 a

porodné nebylo vyplaceno jí ani jiné osobě.



(4) Nárok na porodné podle odstavce 3 nemá otec, jemuž již dvakrát

vznikl nárok na porodné převzetím dítěte do 1 roku jeho věku do trvalé

péče nahrazující péči rodičů.



(5) Nárok na porodné vzniká dnem porodu dítěte, není-li dále stanoveno

jinak.



§ 45



Nárok na porodné z důvodu převzetí dítěte do péče



(1) Nárok na porodné má také osoba, která převzala do trvalé péče

nahrazující péči rodičů dítě do 1 roku jeho věku, a toto dítě bylo

prvním nebo druhým dítětem této osoby, bez ohledu na to, zda první dítě

porodila nebo převzala do trvalé péče nahrazující péči rodičů. Nárok na

porodné vzniká dnem převzetí dítěte do trvalé péče nahrazující péči

rodičů, přičemž dnem převzetí se rozumí den právní moci rozhodnutí o

převzetí dítěte do trvalé péče nahrazující péči rodičů. Podmínkou je,

že rozhodný příjem v rodině této osoby nepřevyšuje součin částky

životního minima rodiny a koeficientu 2,70.



(2) Nárok na porodné podle odstavce 1 náleží i v případě, že před

převzetím dítěte do trvalé péče nahrazující péči rodičů vznikl nárok na

porodné matce nebo otci dítěte podle § 44.



(3) Za dítě převzaté do trvalé péče nahrazující péči rodičů se považuje

dítě převzaté do péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu, jde-li

o rozhodnutí podle § 7 odst. 10 písm. a), b) a d).



(4) V případě svěření dítěte do trvalé péče nahrazující péči rodičů

manželům náleží porodné jen jednomu z manželů určenému na základě

dohody manželů. Nedohodnou-li se manželé, určí orgán, který o porodném

rozhoduje, kterému z manželů se porodné přizná.



§ 46



Výše a výplata porodného



(1) Výše porodného činí 13 000 Kč na první dítě a 10 000 Kč na druhé

dítě.



(2) Porodné se vyplatí jednorázově.



HLAVA DEVÁTÁ



POHŘEBNÉ



§ 47



Podmínky nároku na pohřebné



(1) Nárok na pohřebné má osoba, která vypravila pohřeb



a) dítěti, které bylo ke dni smrti nezaopatřeným dítětem, nebo



b) osobě, která byla ke dni smrti rodičem nezaopatřeného dítěte,

jestliže dítě nebo osoba uvedená v písmenu b) měly trvalý pobyt (§ 3)

na území České republiky.



(2) Splňuje-li podmínky nároku na pohřebné více osob, náleží tato dávka

jen jednou, a to osobě, která uplatní nárok na dávku jako první. Nárok

na pohřebné vzniká dnem pohřbení podle zvláštního právního

předpisu^48a).



(3) Podmínka trvalého pobytu a bydliště podle § 3 se nezjišťuje pro

nárok na pohřebné, jestliže jde o dítě mrtvě narozené.



§ 48



Výše a výplata pohřebného



(1) Výše pohřebného činí 5000 Kč.



(2) Pohřebné se vyplatí jednorázově.



ČÁST ČTVRTÁ



SPOLEČNÁ USTANOVENÍ O DÁVKÁCH



HLAVA PRVNÍ



Díl první



Nárok na dávku a její výplatu



§ 49



(1) Nárok na dávku vzniká dnem splnění všech podmínek stanovených tímto

zákonem.



(2) Nárok na výplatu dávky vzniká splněním podmínek stanovených tímto

zákonem pro vznik nároku na dávku a na její výplatu a podáním žádosti o

přiznání dávky.



§ 50



Podmínkou nároku na výplatu dávky je písemný souhlas oprávněné osoby a

společně s ní posuzovaných osob (§ 7) s tím, aby státní orgány a další

právnické osoby a fyzické osoby sdělily orgánům státní sociální

podpory, pokud o dávce rozhodují, vyplácí ji nebo kontrolují, výši

příjmu těchto osob, skutečnosti prokazující nezaopatřenost dítěte,

nepříznivý zdravotní stav, údaje o přihlášení se k trvalému pobytu a

další údaje, které tvoří náležitosti žádosti podle § 68, a to v rozsahu

potřebném pro rozhodování o dávce, její výši a výplatě. Mělo-li

nezaopatřené dítě nárok na dávku před dovršením zletilosti, náleží mu

výplata dávky po dovršení zletilosti, udělí-li takové dítě písemný

souhlas podle věty první. Věta druhá platí obdobně pro nárok na výplatu

rodičovského příspěvku rodiče po dovršení 16 let.



§ 51



(1) Pro nárok na výplatu přídavku na dítě se prokazuje výše rozhodných

příjmů. Náleží-li výplata přídavku na dítě za září, náleží výplata této

dávky za dobu po 30. září, jen jestliže do uvedeného data je prokázána

výše rozhodných příjmů pro nárok na tuto dávku po 30. září. Nejsou-li

prokázány rozhodné příjmy podle věty první, výplata přídavku na dítě se

zastaví od splátky následující po splátce této dávky náležející za

kalendářní měsíc, do jehož konce je třeba prokázat výši příjmů pro její

výplatu na období po 30. září. Neprokáže-li se rozhodný příjem ani do

31. října bezprostředně následujícího po dni 30. září, do něhož měla

být výše rozhodných příjmů prokázána, nárok na přídavek na dítě dnem 1.

listopadu téhož roku zaniká. Prokáže-li se nárok na výplatu přídavku na

dítě za dobu, za kterou výplata této dávky podle tohoto odstavce

nenáležela, přídavek na dítě se doplatí zpětně za dobu, kdy se tato

dávka nevyplácela. Prokáže-li se nárok na přídavek na dítě za dobu po

zániku nároku na tuto dávku podle tohoto odstavce, nárok na přídavek na

dítě opětovně vznikne zpětně za celou dobu, za niž byly podmínky pro

nárok splněny. Zpětně lze přídavek na dítě podle věty páté a šesté

přiznat nejdéle na dobu stanovenou v § 54 odst. 2 větě první.



(2) Příspěvek na bydlení se přiznává na období od 1. července do 30.

června následujícího kalendářního roku nebo v rámci tohoto období na

dobu kratší, jsou-li splněny podmínky nároku na tuto dávku jen po tuto

kratší dobu. Příspěvek na bydlení náležející podle věty první se v

rámci uvedeného období vyplácí vždy po období kalendářního čtvrtletí

nebo v rámci tohoto kalendářního čtvrtletí po dobu kratší, trval-li

nárok na tuto dávku jen po kratší dobu, než je kalendářní čtvrtletí.

Je-li příspěvek na bydlení vyplácen k poslednímu dni kalendářního

čtvrtletí, náleží jeho výplata v bezprostředně následujícím kalendářním

čtvrtletí, jen jestliže nejpozději do konce prvního kalendářního měsíce

tohoto následujícího kalendářního čtvrtletí se prokáže výše rozhodných

příjmů za kalendářní čtvrtletí, k jehož poslednímu dni byla dávka

vyplacena. Neprokáže-li se rozhodný příjem podle věty třetí, zastaví se

výplata příspěvku na bydlení od splátky náležející za kalendářní měsíc,

do jehož konce je třeba prokázat výši příjmů pro výplatu příspěvku na

bydlení na následující kalendářní čtvrtletí. Neprokáže-li se rozhodný

příjem ani do konce kalendářního čtvrtletí, za které by se měla uvedená

dávka vyplácet, nárok na příspěvek na bydlení zaniká. Ustanovení věty

třetí až páté neplatí, jde-li o příspěvek na bydlení vyplácený k

poslednímu dni kalendářního čtvrtletí končícího dnem 30. června.

Ustanovení věty třetí až šesté se vztahuje také na prokazování nákladů

na bydlení. Prokáže-li se nárok na výplatu příspěvku na bydlení za

dobu, za kterou výplata této dávky podle tohoto odstavce nenáležela,

nebo prokáže-li se nárok na příspěvek na bydlení za dobu zániku nároku

na tuto dávku podle tohoto odstavce, postupuje se obdobně podle

odstavce 1 věty páté až sedmé.



(3) Splňuje-li oprávněná osoba po část kalendářního měsíce nárok na

dávku podle tohoto zákona v nižší výměře a po část tohoto kalendářního

měsíce nárok na tutéž dávku ve vyšší výměře, náleží za kalendářní měsíc

dávka ve výši odpovídající vyšší výměře dávky.



(4) Splňuje-li oprávněná osoba podmínky nároku na dávky uvedené v § 2

písm. a) bodech 1 a 2, jen po část kalendářního měsíce, náleží tyto

dávky ve výši, v jaké náleží za kalendářní měsíc.



(5) Nedosahují-li dávky za kalendářní měsíc částky 50 Kč, náležejí v

této částce.



§ 52



Změní-li se v období, na něž byla dávka přiznána, okruh společně

posuzovaných osob nebo jiné skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku

nebo její výši, posoudí se nově nárok na dávku a její výši ke dni, ke

kterému k takové změně došlo. Pro změnu dávky a její výplatu platí § 53

odst. 3.



§ 53



(1) Dávka neprávem



a) přiznaná v nižší částce, než v jaké náleží,



b) nevyplácená nebo vyplacená v nižší částce, než v jaké náleží,



c) odepřená, nebo



d) přiznaná od pozdějšího data, než od jakého náleží,

se přizná nebo zvýší, a to ode dne, od něhož dávka nebo její zvýšení

náleží, nejvýše však tři roky nazpět ode dne, kdy to orgán rozhodující

o dávkách zjistil, nebo ode dne, kdy o zvýšení dávky nebo o přiznání

dávky oprávněná osoba požádala.



(2) Dávka neprávem



a) přiznaná,



b) vyplácená, nebo



c) vyplácená ve vyšší částce, než v jaké náleží,

se odejme nebo se její výplata zastaví nebo sníží, a to dnem

následujícím po dni, jímž uplynulo období, za které již byla vyplacena.

Ustanovení § 62 zůstává nedotčeno.



(3) Došlo-li podle § 52 k novému posouzení nároku na dávku nebo její

výši, dávka se



a) přizná, vyplatí nebo se její výše zvýší, a to zpětně nejvýše tři

měsíce ode dne, kdy orgán rozhodující o dávce zjistil, že je třeba nově

nárok na dávku nebo její výši posoudit, nebo kdy oprávněná osoba o

přiznání dávky, její výplatu nebo zvýšení požádá, nebo



b) odejme, její výplata se zastaví nebo se její výše sníží, a to ode

dne následujícího po dni, jimž uplynulo období, za které již byla dávka

vyplacena.

Ustanovení § 62 zůstává nedotčeno.



(4) Dojde-li ke změně částky nebo částek uvedených v § 8, upraví se

výše dávky ode dne této změny.



§ 54



(1) Nárok na dávku nezaniká uplynutím času, není-li tímto zákonem

stanoveno jinak.



(2) Nárok na výplatu dávky nebo její části, jde-li o dávky uvedené v §

2 písm. a) bodech 1 a 2, § 2 písm. b) v bodu 1, zaniká uplynutím tří

měsíců ode dne, od kterého dávka nebo její část náleží; to neplatí,

jde-li o případ uvedený v § 53 odst. 1 a v § 62 odst. 5. Lhůta podle

předchozí věty neplyne po dobu řízení o dávce.



(3) Nárok na dávku uvedenou v § 2 písm. b) bodu 2, zaniká, nebyl-li

uplatněn do jednoho roku



a) ode dne narození dítěte, jde-li o porodné podle § 44,



b) ode dne převzetí dítěte do péče, jde-li o porodné podle § 45,



c) ode dne pohřbení podle zvláštního právního předpisu,^48a) jde-li o

pohřebné podle § 47. Roční lhůta neplatí, jde-li o případ uvedený v §

53 odst. 1.



(4) Je-li oprávněná osoba ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody

nebo ve výkonu ochranného opatření zabezpečovací detence, zaniká jí

nárok na dávku ode dne následujícího po uplynutí prvního kalendářního

měsíce vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody nebo výkonu ochranného

opatření zabezpečovací detence. Navazuje-li na dobu vazby doba výkonu

trestu odnětí svobody nebo výkonu ochranného opatření zabezpečovací

detence, obě doby se pro stanovení kalendářního měsíce podle předchozí

věty sčítají. Ustanovení věty první neplatí, jde-li o nároky za dobu

přede dnem, od něhož podle věty první nárok na dávku zaniká nebo jde-li

o nárok na rodičovský příspěvek odsouzené ženy po dobu, po kterou

pečuje o dítě na základě povolení, které jí bylo vydáno na žádost, aby

ve výkonu trestu měla u sebe a starala se o své dítě podle zvláštního

právního předpisu^48b). Ustanovení věty první neplatí také, jde-li o

nárok na rodičovský příspěvek ženy po dobu, po kterou tato ve výkonu

vazby má u sebe své dítě a stará se o něj podle zvláštního právního

předpisu^48d).



§ 54a



Zvláštní ustanovení o důsledcích neplnění povinné školní docházky

dítěte



(1) Jestliže byla alespoň jednomu z rodičů pravomocně uložena sankce

podle zvláštního právního předpisu^62) za neplnění povinností

souvisejících s řádným plněním povinné školní docházky staršího dítěte

v rodině, tak se z celkové částky 220 000 Kč rodičovského příspěvku,

který náleží rodiči z titulu péče o nejmladší dítě v rodině, odečítá

částka 22 800 Kč. Jestliže počínaje kalendářním měsícem následujícím po

kalendářním měsíci, ve kterém nabylo právní moci rozhodnutí o uložení

sankce uvedené ve větě první, již je nárok na částku rodičovského

příspěvku nižší než 22 800 Kč, odečte se tato zbývající částka od

celkové částky rodičovského příspěvku. Rozdíl mezi částkou 22 800 Kč a

zbývající částkou rodičovského příspěvku podle věty druhé je přeplatkem

na rodičovském příspěvku, který je rodič povinen vrátit.



(2) Odstavec 1 neplatí v případech, kdy rodiči náleží rodičovský

příspěvek podle ustanovení § 30 odst. 5. V případech uvedených ve větě

první platí, že nárok na výplatu rodičovského příspěvku nemá rodič,

kterému byla uložena sankce podle zvláštního právního předpisu^62) za

neplnění povinností souvisejících s řádným plněním povinné školní

docházky dítěte v rodině, a to po dobu 3 kalendářních měsíců

následujících po kalendářním měsíci, ve kterém rozhodnutí o uložení

sankce nabylo právní moci. Nárok na rodičovský příspěvek za toto období

nemůže uplatnit ani druhý z rodičů.



(3) Nárok na výplatu odměny pěstouna nebo odměny pěstouna ve zvláštních

případech vůči dítěti, které řádně neplní povinnou školní docházku,

nemá pěstoun, kterému byla pravomocně uložena sankce podle zvláštního

právního předpisu^62) za neplnění povinností souvisejících s řádným

plněním povinné školní docházky dítěte svěřeného do pěstounské péče, a

to po dobu 3 kalendářních měsíců následujících po kalendářním měsíci,

ve kterém rozhodnutí o uložení sankce nabylo právní moci.



(4) Rodič pobírající rodičovský příspěvek v případech, kdy jemu nebo

druhému z rodičů byla pravomocným rozhodnutím uložena sankce podle

zvláštního právního předpisu^62), je povinen písemně oznámit orgánu

státní sociální podpory, který mu vyplácí rodičovský příspěvek, že jemu

nebo druhému z rodičů byla pravomocným rozhodnutím uložena sankce za

neplnění povinností souvisejících s plněním povinné školní docházky

dítěte v rodině, a to do 8 dnů po nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.



(5) Orgán, který pravomocně rozhodl o uložení sankce rodiči nebo

pěstounovi za neplnění povinností souvisejících s plněním povinné

školní docházky dítěte podle zvláštního právního předpisu^62), je

povinen písemně oznámit orgánu státní sociální podpory, který uvedeným

osobám vyplácí rodičovský příspěvek nebo odměnu pěstouna (odměnu

pěstouna ve zvláštních případech), že tuto sankci uložil, a to do 8 dnů

po nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.



Díl druhý



Přechod nároku na dávky



§ 55



Nárok na dávky nelze postoupit ani dát do zástavy.



§ 56



(1) Zemřela-li oprávněná osoba po uplatnění nároku na dávku, vstupují

do dalšího řízení o dávce a nabývají nárok na částky splatné do dne

smrti oprávněné osoby stejným dílem osoby, k nimž bylo přihlíženo při

stanovení rozhodného příjmu podle § 7, jde-li o dávky poskytované v

závislosti na výši příjmu, a v ostatních případech osoby uvedené v § 7

odst. 2.



(2) Byla-li dávka přiznána před smrtí oprávněné osoby, vyplatí se

splatné částky, které nebyly vyplaceny do dne smrti oprávněné osoby,

stejným dílem osobám uvedeným v odstavci 1.



(3) Nároky na dávky podle tohoto zákona nejsou předmětem dědictví.



Díl třetí



Výplata dávek



§ 57



(1) Dávky uvedené v § 2 písm. a) bodech 1 a 2, § 2 písm. b) bodu 1 se

vyplácejí měsíčně, a to po uplynutí kalendářního měsíce, za který

náležely, a to nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po

tomto měsíci. Nedosahuje-li dávka částky 100 Kč měsíčně, vyplácí se po

uplynutí kalendářního čtvrtletí, za které dávka náležela, a to

nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po tomto

kalendářním čtvrtletí. Krajská pobočka Úřadu práce se může dohodnout s

příjemcem dávky, že bude dávku, která nedosahuje částky 100 Kč měsíčně,

vyplácet za delší období, než je uvedeno v předchozí větě; sjednané

delší období nesmí přesáhnout dobu jednoho roku a dávka se v takovém

případě vyplatí nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího

po tomto období.



(2) Dávky uvedené v § 2 písm. a) bodu 3, a § 2 písm. b) bodu 2 se

vyplácejí nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po

měsíci, v němž byla dávka přiznána.



(3) zrušen



(4) Výše dávky se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.



§ 58



(1) Dávky vyplácí krajská pobočka Úřadu práce, která je příslušná k

rozhodování o dávkách.



(2) Dojde-li v době, ve které je vyplácena dávka uvedená v § 2 písm. a)

bodech 1 a 2, § 2 písm. b) bodu 1 ke změně místa, kde je oprávněná

osoba hlášena k trvalému pobytu, zastaví krajská pobočka Úřadu práce,

která byla před touto změnou k výplatě dávky příslušná, výplatu dávky,

a to nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v

němž se o změně trvalého pobytu oprávněné osoby dozvěděl. Krajská

pobočka Úřadu práce uvedená v předchozí větě předá krajské pobočce

Úřadu práce příslušné podle místa trvalého pobytu oprávněné osoby

podklady, na jejichž základě byla dávka přiznána. Příslušná krajská

pobočka Úřadu práce vyplácí dávku od měsíční splátky následující po

měsíci, v němž byla dávka zastavena.



(3) Dávka se vyplácí v české měně převodem na platební účet určený

příjemcem dávky, nebo poštovním poukazem, a to podle rozhodnutí

příjemce dávky. Oprávněná osoba je povinna v žádosti uvést, kterým z

uvedených způsobů jí má být dávka vyplácena. Požádá-li příjemce dávky o

změnu způsobu výplaty dávky, je krajská pobočka Úřadu práce povinna

provést změnu způsobu výplaty dávky od kalendářního měsíce

následujícího po měsíci, v němž byla žádost o změnu výplaty doručena.



§ 59



(1) Příjemcem dávky je oprávněná osoba. Namísto oprávněné osoby je

příjemcem dávky



a) zákonný zástupce nebo opatrovník oprávněné osoby, pokud nejde o

případy uvedené v písmenech b) až d),



b) jiná osoba, jíž byla nezletilá oprávněná osoba svěřena do péče na

základě rozhodnutí příslušného orgánu, pokud nejde o případy uvedené v

písmenech c) a d),



c) osoba, která má nezletilou oprávněnou osobu v přímém zaopatření,

jde-li o výplatu dávky podle § 19 odst. 2 nebo § 35, nejde-li o případ

uvedený v písmenu d),



d) ústav (zařízení) pro péči o děti nebo mládež, je-li nezletilá

oprávněná osoba v plném přímém zaopatření tohoto ústavu (zařízení).



(2) Krajská pobočka Úřadu práce namísto příjemců dávky uvedených v

odstavci 1 ustanoví zvláštního příjemce v případech, kdy by se výplatou

dávky dosavadnímu příjemci zřejmě nedosáhlo účelu, kterému má dávka

sloužit, nebo kdyby tím byly poškozeny zájmy osob, které je příjemce

dávky povinen vyživovat, anebo nemůže-li oprávněná osoba výplatu

přijímat. Souhlas oprávněné osoby s ustanovením zvláštního příjemce se

vyžaduje jen v případě, že oprávněná osoba nemůže výplatu přijímat.



(3) V případě, že příjemci dávky státní sociální podpory, nejde-li o

jednorázové dávky, je vyplácen prostřednictvím zvláštního příjemce nebo

formou poukázek podle zvláštního právního předpisu^48f) také příspěvek

na živobytí nebo doplatek na bydlení^48g) alespoň po dobu 6

kalendářních měsíců po sobě jdoucích, je krajská pobočka Úřadu práce

povinna rozhodnout o ustanovení zvláštního příjemce pro přijímání dávek

státní sociální podpory, jsou-li splněny podmínky, za nichž se ustavuje

zvláštní příjemce podle odstavce 2. Pokud nebudou splněny podmínky

uvedené v odstavci 2 pro ustanovení zvláštního příjemce podle věty

první, krajská pobočka Úřadu práce o tom vydá usnesení, které pouze

poznamená do spisu. Pro stanovení podmínky 6 kalendářních měsíců po

sobě jdoucích se doby poskytování uvedených dávek hmotné nouze

prostřednictvím zvláštního příjemce nebo formou poukázek sčítají.



(4) Osoby a ústav (zařízení) uvedené v odstavci 1 písm. a) až d) a

zvláštní příjemce jsou povinni dávku použít ve prospěch oprávněné

osoby. Zvláštní příjemce ustanovený oprávněné osobě, která nemůže

výplatu přijímat, používá dávku podle pokynů oprávněné osoby.



(5) Jde-li o příspěvek na bydlení, je zvláštní příjemce oprávněn dávku

použít bez souhlasu oprávněné osoby k úhradě nedoplatku nájemného z

bytu a úhradě za plnění poskytovaná s užíváním bytu.



(6) Krajská pobočka Úřadu práce může ustanovit zvláštním příjemcem jen

fyzickou nebo právnickou osobu, která s ustanovením souhlasí.



(7) Příspěvek na bydlení lze použít bez souhlasu příjemce k přímé

úhradě nájemného nebo služeb spojených s bydlením, a to tak, že plátce

příspěvku jej poukazuje pronajímateli nebo poskytovateli služeb.



§ 60



Dávky se do ciziny nevyplácejí.



HLAVA DRUHÁ



Díl první



Povinnost a odpovědnost oprávněné osoby, příjemce dávky a osoby

společně posuzované



§ 61



(1) Příjemce dávky je povinen písemně ohlásit příslušné krajské pobočce

Úřadu práce do osmi dnů změny ve skutečnostech rozhodných pro trvání

nároku na dávku, její výši nebo výplatu.



(2) Byl-li příjemce dávky vyzván příslušným orgánem státní sociální

podpory, aby osvědčil skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku, její

výši nebo výplatu, je povinen této výzvě vyhovět, a to ve lhůtě do osmi

dnů ode dne doručení výzvy, neurčil-li orgán státní sociální podpory

delší lhůtu; neučiní-li tak v určené lhůtě, může být výplata dávky

zastavena, dávka může být odejmuta nebo nepřiznána, jestliže příjemce

byl ve výzvě na tento následek prokazatelně upozorněn.



(3) Osoba společně posuzovaná je povinna v souvislosti s řízením o

dávce



a) osvědčit skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku, její výši nebo

výplatu,



b) písemně ohlásit krajské pobočce Úřadu práce změny ve skutečnostech,

které osvědčila podle písmene a).



(4) Osoba společně posuzovaná je povinna splnit povinnosti uvedené v

odstavci 3 písm. a) a c) na požádání oprávněné osoby. Pokud osoba

společně posuzovaná odmítne splnit povinnosti uvedené v odstavci 3

písm. a), je krajská pobočka Úřadu práce povinna vyzvat společně

posuzovanou osobu, aby tyto povinnosti splnila do osmi dnů ode dne

vyzvání; krajská pobočka Úřadu práce může s osobou společně posuzovanou

dohodnout pro splnění uvedených povinností dobu delší než osm dnů.

Povinnost uloženou v odstavci 3 písm. b) je osoba společně posuzovaná

povinna splnit do osmi dnů ode dne, kdy ke změně skutečností došlo.



(5) Je-li dávka nebo její výše podmíněna nepříznivým zdravotním stavem

oprávněné osoby nebo společně posuzované osoby, jsou oprávněná osoba

nebo tato společně posuzovaná osoba povinny podrobit se vyšetření

zdravotního stavu nebo jinému odbornému vyšetření, jsou-li příslušným

orgánem státní sociální podpory k tomu vyzvány, a to ve lhůtě stanovené

orgánem, který uvedenou povinnost uložil. Výplata dávky může být

zastavena, nebo dávka může být odejmuta jestliže se osoba, jejíž

zdravotní stav je třeba zjistit, nepodrobí vyšetření zdravotního stavu

nebo jinému odbornému vyšetření a příjemce dávky byl ve výzvě na tento

následek upozorněn.



§ 62



(1) Příjemce dávky, který nesplnil některou jemu uloženou povinnost

nebo přijal dávku nebo její část, ačkoliv musel z okolností

předpokládat, že byla vyplacena neprávem nebo ve vyšší částce, než

náležela, nebo jinak způsobil, že dávka byla vyplacena neprávem nebo v

nesprávné výši, je povinen částky neprávem přijaté vrátit; to neplatí,

jde-li o přeplatek na rodičovském příspěvku. Jestliže byl rodiči

vyplacen rodičovský příspěvek a nebyly přitom splněny podmínky nároku

na tento příspěvek, je rodič povinen vrátit krajské pobočce Úřadu práce

vyplacené částky rodičovského příspěvku, které mu nenáležely.



(2) Jestliže osoba s oprávněnou osobou společně posuzovaná způsobila,

že dávka byla vyplacena neprávem nebo v nesprávné výši, a v důsledku

toho vznikl přeplatek na dávce, je tato osoba povinna jej nahradit.



(3) Jestliže oprávněná osoba i osoba společně s ní posuzovaná způsobily

přeplatek na dávce, odpovídají za vrácení přeplatku na dávce společně a

nerozdílně. Oprávněná osoba a osoba s ní společně posuzovaná se

vzájemně vypořádají podle míry zavinění. Spory o vzájemném vypořádání

mezi těmito osobami rozhodují soudy.^48d) Podle tohoto ustanovení se

postupuje, nejde-li o případ uvedený v § 63a odst. 2.



(4) Nárok na vrácení dávky poskytnuté neprávem nebo v nesprávné výši

zaniká uplynutím tří let ode dne, kdy byla dávka vyplacena. Tříletá

lhůta neplyne po dobu řízení o opravném prostředku nebo o žalobě, po

dobu řízení a provádění výkonu rozhodnutí, nebo kdy jsou na úhradu

přeplatku prováděny srážky z dávky nebo příjmu nebo kdy jsou placeny

splátky na základě dohody o uznání dluhu.



(5) Přeplatek na rodičovském příspěvku nevzniká za dobu, po kterou byl

rodiči vyplacen rodičovský příspěvek z důvodu péče o dítě, které

přestalo být nejmladším dítětem v rodině, pokud na tuto dobu rodiči

náležel rodičovský příspěvek z důvodu péče o později narozené dítě,

které se stalo nejmladším dítětem v rodině. Částka rodičovského

příspěvku, která nenáležela proto, že dítě přestalo být nejmladším

dítětem v rodině, a částka rodičovského příspěvku, která náležela z

důvodu péče o dítě, které se později stalo nejmladším dítětem v rodině,

se zúčtují; uvedená zúčtovaná částka se započte do celkové částky

náležející z důvodu péče o dítě v rodině, které se stalo později

nejmladším dítětem v rodině.



(6) Povinnost vrátit přeplatek nevzniká, jestliže tento přeplatek

nepřesahuje částku 100 Kč u jednoho druhu dávky.



(7) O povinnosti vrátit dávku nebo její část podle odstavců 1 až 3

rozhoduje krajská pobočka Úřadu práce, která dávku vyplácí nebo

naposledy vyplácela. Částky neprávem přijaté mohou být sráženy též z

běžně vyplácené nebo později přiznané dávky, a to i v případě, že jde o

jinou dávku podle tohoto zákona, než na jaké vznikl přeplatek; přitom

platí obdobně předpisy o výkonu soudních rozhodnutí srážkou ze

mzdy.^48h) Přeplatky vybírá krajská pobočka Úřadu práce, která o

povinnosti vrátit přeplatek rozhodla.



Díl druhý



Povinnosti státních orgánů a dalších osob



§ 63



(1) Státní orgány, další právnické osoby a fyzické osoby, vyjma

příjemců dávek, oprávněných osob a osob společně posuzovaných (§ 61),

osoby jsou povinny na výzvu příslušného orgánu státní sociální podpory,

který o dávce rozhoduje nebo ji vyplácí, nebo na požádání žadatele o

dávku a osoby společně posuzované, sdělit bezplatně údaje rozhodné

podle tohoto zákona pro nárok na dávku, její výši nebo výplatu; jde-li

však o údaje týkající se zdravotního stavu vyžádané orgánem státní

sociální podpory a nejde o případy posouzení dlouhodobě nepříznivého

zdravotního stavu podle zákona upravujícího organizaci a provádění

sociálního zabezpečení^58), platí o úhradě zdravotních výkonů

poskytovaných poskytovateli zdravotních služeb zvláštní předpisy.^19)



(2) Jestliže státní orgány a osoby uvedené v odstavci 1 mohou sdělit

údaje rozhodné podle tohoto zákona pro nárok na dávku, její výši nebo

výplatu jen za podmínky, že byly pro sdělení takových údajů zbaveny

mlčenlivosti, má se za to, že jsou pro případ uvedených údajů

mlčenlivosti zbaveny, jestliže jim krajská pobočka Úřadu práce písemně

sdělila, že osoba, jíž se takové údaje týkají, dala podle § 50 písemný

souhlas k tomu, aby státní orgány a další právnické a fyzické osoby

sdělily krajské pobočce Úřadu práce uvedené údaje.



(3) Ministerstvo práce a sociálních věcí je správcem informačního

systému o dávkách státní sociální podpory a jejich výši, o poživatelích

těchto dávek a žadatelích o tyto dávky a osobách s nimi společně

posuzovaných. Údaje z tohoto informačního systému sděluje krajským

pobočkám Úřadu práce v souvislosti s řízením o dávkách státní sociální

podpory, a to v rozsahu nezbytném pro provádění státní sociální

podpory; Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy poskytuje údaje

nezbytné pro přiznání stipendia v případě tíživé sociální situace

studenta podle zvláštního předpisu^3a). Ministerstvo práce a sociálních

věcí dále z tohoto informačního systému poskytuje v elektronické podobě

způsobem umožňujícím dálkový přístup Rejstříku trestů údaje nezbytné

pro ověření totožnosti osoby, která podle zvláštního právního

předpisu^19a) žádá v elektronické podobě o vydání výpisu nebo o

nahlédnutí do opisu z evidence Rejstříku trestů a orgánům zeměměřickým

a katastrálním^60) údaje nezbytné pro ověření totožnosti osoby, která

činí podání v elektronické podobě ve věcech patřících do působnosti

těchto orgánů. Státní orgány a další právnické a fyzické osoby jsou

povinny poskytovat Ministerstvu práce a sociálních věcí údaje ze svých

informačních systémů, jedná-li se o údaje nezbytné pro vedení

informačního systému o dávkách státní sociální podpory, a to způsobem a

ve lhůtách určených Ministerstvem práce a sociálních věcí. Orgány

státní sociální podpory jsou oprávněny zpracovávat údaje potřebné pro

rozhodování o dávkách státní sociální podpory a jejich výplatu včetně

osobních údajů, a to v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový

přístup a zároveň zajišťujícím ochranu osobních údajů. Veškeré údaje,

které jsou vedeny v informačním systému o dávkách státní sociální

podpory, jsou součástí Jednotného informačního systému práce a

sociálních věcí^61).



(4) Ministerstvo práce a sociálních věcí zajišťuje pro provádění zákona

na vlastní náklady aplikační program automatizovaného zpracování údajů,

potřebný pro rozhodování o dávkách, jejich výplatu a jejich kontrolu a

poskytuje tento aplikační program orgánům státní sociální podpory.

Orgány státní sociální podpory jsou povinny při řízení o dávkách, při

jejich výplatě a kontrole tyto aplikační programy používat.



(5) Ministerstvo vnitra nebo Policie České republiky pro účely státní

sociální podpory poskytuje Ministerstvu práce a sociálních věcí a

orgánům státní sociální podpory



a) referenční údaje ze základního registru obyvatel,



b) údaje z agendového informačního systému evidence obyvatel,



c) údaje z agendového informačního systému cizinců,



d) údaje z registru rodných čísel o fyzických osobách, kterým bylo

přiděleno rodné číslo, avšak nejsou vedeny v informačních systémech

uvedených v písmenech b) a c).



(6) Poskytovanými údaji podle odstavce 5 písm. a) jsou



a) příjmení,



b) jméno, popřípadě jména,



c) adresa místa pobytu,



d) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v

cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,



e) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území

České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí

došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den,

který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt

údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto

rozhodnutí,



f) státní občanství, popřípadě více státních občanství.



(7) Poskytovanými údaji podle odstavce 5 písm. b) jsou



a) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě jejich změna, rodné

příjmení,



b) datum narození,



c) pohlaví a jeho změna,



d) místo a okres narození; u občana, který se narodil v cizině, místo a

stát, na jehož území se narodil,



e) rodné číslo a jeho změny,



f) státní občanství,



g) adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa

trvalého pobytu,



h) počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu

trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České

republiky,



i) omezení svéprávnosti,



j) rodné číslo otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce nebo

opatrovníka; v případě, že jeden z rodičů nebo jiný zákonný zástupce

nebo opatrovník nemá rodné číslo, jeho jméno, popřípadě jména, příjmení

a datum narození,



k) rodinný stav, datum a místo uzavření manželství, datum nabytí právní

moci rozhodnutí soudu o prohlášení manželství za neplatné, datum nabytí

právní moci rozhodnutí soudu o neexistenci manželství, datum zániku

manželství smrtí jednoho z manželů, nebo datum nabytí právní moci

rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z manželů za mrtvého a den, který

byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako

den smrti, popřípadě jako den, který manžel prohlášený za mrtvého

nepřežil, anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o rozvodu

manželství,



l) datum a místo vzniku registrovaného partnerství, datum nabytí právní

moci rozhodnutí soudu o neplatnosti nebo o neexistenci registrovaného

partnerství, datum zániku registrovaného partnerství smrtí jednoho z

partnerů, nebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení

jednoho z partnerů za mrtvého a den, který byl v pravomocném rozhodnutí

soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako

den, který partner prohlášený za mrtvého nepřežil, anebo datum nabytí

právní moci rozhodnutí soudu o zrušení registrovaného partnerství,



m) rodné číslo manžela, popřípadě partnera; je-li manželem, popřípadě

partnerem cizinec, který nemá přiděleno rodné číslo, jeho jméno,

popřípadě jména, příjmení a datum jeho narození,



n) rodné číslo dítěte,



o) u osvojení dítěte původní a nové jméno, popřípadě jména, příjmení

dítěte, původní a nové rodné číslo dítěte, datum a místo narození

dítěte, rodná čísla osvojitelů a datum nabytí právní moci rozhodnutí o

osvojení nebo rozhodnutí o zrušení osvojení dítěte,



p) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České

republiky, datum, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo,



q) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden

jako den smrti nebo den, který občan prohlášený za mrtvého nepřežil.



(8) Poskytovanými údaji podle odstavce 5 písm. c) jsou



a) jméno, popřípadě jména, příjmení, jejich změna, rodné příjmení,



b) datum narození,



c) pohlaví a jeho změna,



d) místo a stát narození,



e) rodné číslo a jeho změny,



f) státní občanství,



g) druh a adresa místa pobytu,



h) číslo a platnost oprávnění k pobytu,



i) počátek pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o pobytu,



j) omezení svéprávnosti,



k) správní nebo soudní vyhoštění a doba, po kterou není umožněn vstup

na území České republiky,



l) rodinný stav, datum a místo uzavření manželství, datum nabytí právní

moci rozhodnutí soudu o prohlášení manželství za neplatné, datum nabytí

právní moci rozhodnutí soudu o neexistenci manželství, datum zániku

manželství smrtí jednoho z manželů, nebo datum nabytí právní moci

rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z manželů za mrtvého a den, který

byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako

den smrti, popřípadě jako den, který manžel prohlášený za mrtvého

nepřežil, anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o rozvodu

manželství,



m) jméno, popřípadě jména, příjmení partnera, rodné číslo nebo datum

narození partnera, datum a místo vzniku registrovaného partnerství,

datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o neplatnosti nebo o

neexistenci registrovaného partnerství, datum zániku registrovaného

partnerství smrtí jednoho z partnerů, nebo datum nabytí právní moci

rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z partnerů za mrtvého a den,

který byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden

jako den smrti, popřípadě jako den, který partner prohlášený za mrtvého

nepřežil, anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zrušení

registrovaného partnerství,



n) jméno, popřípadě jména, příjmení dítěte, pokud je dítě cizincem, a

jeho rodné číslo; v případě, že rodné číslo nebylo přiděleno, datum

narození,



o) jméno, popřípadě jména, příjmení otce, matky, popřípadě jiného

zákonného zástupce nebo opatrovníka, pokud jsou cizinci, a jejich rodné

číslo; v případě, že jeden z rodičů nebo jiný zákonný zástupce nebo

opatrovník nemá rodné číslo, jeho jméno, popřípadě jména, příjmení a

datum narození,



p) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České

republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí,



q) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden

jako den smrti nebo den, který cizinec prohlášený za mrtvého nepřežil.



(9) Poskytovanými údaji podle odstavce 5 písm. d) jsou



a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,



b) den, měsíc a rok narození,



c) místo narození; u fyzické osoby narozené v cizině místo a stát

narození,



d) rodné číslo a jeho změny.



(10) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním

registru obyvatel, se využijí z agendového informačního systému

evidence obyvatel nebo agendového informačního systému cizinců, pouze

pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.



(11) Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen

takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.



(12) Orgány státní sociální podpory jsou povinny zajistit uložení všech

údajů z informačního systému, které byly získány na základě zpracování

údajů o státní sociální podpoře (odstavec 3), a všech písemností a

spisů týkajících se pravomocně ukončených správních řízení o dávkách

státní sociální podpory po dobu 15 kalendářních let následujících po

kalendářním roce, v němž došlo k pravomocnému ukončení takového

správního řízení nebo k poslednímu uložení údajů do informačního

systému. Pro účely tohoto zákona se písemností a spisem rozumí spis a

písemnost podle zvláštního právního předpisu.^19g)



§ 63a



Odpovědnost dalších fyzických nebo právnických osob



(1) Jestliže další fyzická nebo právnická osoba (§ 63 odst. 1)

nepředložily na výzvu orgánu státní sociální podpory údaje potřebné pro

nárok na dávku, její výši nebo výplatu nebo jestliže tyto údaje byly

nesprávné, a v důsledku toho vznikl přeplatek na dávce, jsou další

fyzické nebo právnické osoby povinny jej nahradit. Věta první se

vztahuje i na státní orgány, jde-li o plnění jejich povinností podle §

63 jako zaměstnavatele osoby, jejíž údaje se pro nárok nebo výši dávky

zjišťují. Ustanovení § 62 odst. 4 a 6 a odst. 7 věta první platí zde

obdobně.



(2) Jestliže přeplatek na dávce způsobily osoby uvedené v odstavci 1 a

osoby uvedené v § 61, odpovídají krajské pobočce Úřadu práce, která

dávku vyplatila, za vrácení přeplatku na dávce společně a nerozdílně.

Ustanovení § 62 odst. 3 věta druhá a třetí a odst. 4 a 6 platí zde

obdobně.



§ 64



(1) Zaměstnanci České republiky jsou povinni zachovávat mlčenlivost o

skutečnostech, se kterými se seznámili při provádění státní sociální

podpory nebo v přímé souvislosti s ním, pokud se dále nestanoví jinak.

Tato povinnost trvá i po skončení pracovního vztahu. Povinnosti

zachovávat mlčenlivost mohou být uvedení zaměstnanci zproštěni pouze

tím, v jehož zájmu tuto povinnost mají, a to písemně s uvedením rozsahu

a účelu.



(2) Údaje týkající se oprávněných osob nebo příjemců dávky, státních

orgánů nebo jiných fyzických nebo právnických osob, které se orgány

státní sociální podpory při své činnosti dozvědí, sdělují jiným

subjektům, jen stanoví-li tak zvláštní zákon^20) nebo tento zákon;

jinak mohou tyto údaje sdělit jiným subjektům jen se souhlasem

oprávněné osoby nebo příjemce dávky, státního orgánu nebo jiných

fyzických nebo právnických osob.



(3) Orgány státní sociální podpory jsou povinny na žádost poskytovat



a) orgánům sociálního zabezpečení^49) a obecním úřadům údaje potřebné

pro rozhodování o dávkách nemocenského pojištění, důchodového pojištění

a o dalších sociálních dávkách a orgánům sociálního zabezpečení

posuzujícím zdravotní stav podle podle zvláštního právního předpisu^58)

údaje o nezaopatřenosti dítěte, obecním úřadům a krajským úřadům a

Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí údaje potřebné pro účely

sociálně-právní ochrany dětí,



b) správcům daně^50) údaje potřebné k vyměření a vymáhání daní,



c) zdravotním pojišťovnám^51) údaje potřebné pro stanovení pojistného

na veřejné zdravotní pojištění,



d) orgánům činným v trestním řízení^53) údaje potřebné pro trestní

řízení,



e) soudům a správním orgánům údaje potřebné pro občanské soudní řízení

a správní řízení,



f) orgánům oprávněným podle zvláštního zákona^54) ke kontrole činností

orgánů státní sociální podpory údaje potřebné k provádění této

kontroly,



g) Českému statistickému úřadu údaje potřebné pro vedení statistických

registrů, s výjimkou údajů týkajících se jednotlivých osob.



(4) Orgány státní sociální podpory jsou povinny poskytnout Veřejnému

ochránci práv informace, které si vyžádá v souvislosti s šetřením podle

zvláštního zákona.



(5) Zobecněné informace a souhrnné údaje, které orgány státní sociální

podpory získají při své činnosti, mohou být bez uvedení konkrétních

jmenných údajů využívány zaměstnanci těchto orgánů při vědecké,

publikační a pedagogické činnosti nebo Ministerstvem práce a sociálních

věcí pro analytickou a koncepční činnost.



(6) Krajská pobočka Úřadu práce, která je příslušná k rozhodování o

dávce, je povinna na žádost fyzické nebo právnické osoby, která

prokáže, že má vůči jiné osobě podle pravomocného a vykonatelného

rozhodnutí splatnou pohledávku, sdělit písemně, zda tato jiná osoba je

poživatelem dávky podle tohoto zákona a v jaké výši je tato dávka

vyplácena.



(7) Příslušná krajská pobočka Úřadu práce je povinna pro účely přiznání

stipendia podle zvláštního právního předpisu^54a) na žádost oprávněné

osoby, která pobírá přídavek na dítě, písemně sdělit, že příjem

rozhodný pro přiznání přídavku na dítě nepřevýšil součin částky

životního minima rodiny a koeficientu 1,50.



§ 64a



(1) Orgány státní sociální podpory jsou oprávněny získávat a

zpracovávat údaje potřebné pro rozhodování o dávkách státní sociální

podpory a obdobných dávkách v cizině v souvislosti s plněním úkolů

vyplývajících pro ně z práva Evropské unie,^1) a to v rozsahu nezbytném

pro plnění těchto úkolů.



(2) Pro povinnost státních orgánů a dalších právnických a fyzických

osob sdělovat Ministerstvu práce a sociálních věcí a příslušným

institucím v cizině údaje nezbytné pro plnění úkolů vyplývajících pro

Ministerstvo práce a sociálních věcí a pro tyto instituce z práva

Evropské unie,^1) a to včetně údajů o dávkách obdobných dávkám státní

sociální podpory poskytovaným z ciziny, platí § 63 odst. 3 věta čtvrtá

obdobně.



(3) Údaje získané orgány státní sociální podpory podle odstavců 1 a 2

jsou součástí informačního systému uvedeného v § 63 odst. 3.



(4) Ministerstvo práce a sociálních věcí poskytuje



a) České správě sociálního zabezpečení ze svých informačních systémů

údaje o datu přiznání, druhu a výši dávky státní sociální podpory pro

plnění úkolů vyplývajících pro ni z práva Evropské unie,^1) a z

mezinárodních smluv o sociálním zabezpečení; uvedené údaje se poskytují

v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup,



b) na žádost dalším orgánům příslušným plnit úkoly vyplývající pro ně z

práva Evropské unie^1) údaje v oblasti státní sociální podpory nezbytné

pro plnění těchto úkolů, a to v rozsahu nezbytném pro plnění těchto

úkolů.



Díl třetí



§ 65



Kontrolní činnost



(1) Orgány státní sociální podpory, které o dávce rozhodují nebo ji

vyplácí, popřípadě orgány státní sociální podpory příslušné rozhodovat,

mají právo přezkoumat správnost a úplnost podkladů předložených

právnickými a fyzickými osobami uvedenými v § 63 v řízení o dávce

státní sociální podpory. Právo přezkoumat správnost a úplnost podkladů

podle věty první se nevztahuje na podklady předložené jinými státními

orgány, není-li dále stanoveno jinak.



(2) Zaměstnanci zařazení v orgánech státní sociální podpory uvedených v

odstavci 1 větě první pověření provedením kontroly mají oprávnění

kontrolovat u právnických nebo fyzických osob plnění povinností

uložených v § 63. Jde-li o banky, týká se oprávnění kontrolovat podle

věty první jen povinností, které banka plní podle § 63 jako

zaměstnavatel osoby, jejíž údaje se pro nárok nebo výši dávky zjišťují.

Věta druhá platí obdobně pro oprávnění kontrolovat státní orgán, který

plní povinnosti podle § 63 jako zaměstnavatel osoby, jejíž údaje se pro

nárok nebo výši dávky zjišťují.



Díl čtvrtý



Správní delikty



Oddíl 1



Přestupky



§ 65a



(1) Fyzická osoba, s výjimkou osob uvedených v odstavci 2, se dopustí

přestupku tím, že nesplní povinnost sdělit podle § 63 odst. 1 bezplatně

údaje rozhodné podle tohoto zákona pro nárok na dávku, její výši nebo

výplatu.



(2) Fyzická osoba, kterou je oprávněná osoba, osoba společně posuzovaná

nebo příjemce dávky, se dopustí přestupku tím, že



a) nesplní povinnost osvědčit skutečnosti rozhodné pro trvání nároku na

dávku, její výši nebo výplatu nebo ohlásit změny v těchto skutečnostech

podle § 61 odst. 1 až 4 ve stanovené lhůtě, nebo



b) nepodrobí se ve stanovené lhůtě vyšetření zdravotního stavu nebo

jinému odbornému vyšetření v případech uvedených v § 61 odst. 5.



(3) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 250 000 Kč a za

přestupek podle odstavce 2 lze uložit pokutu do 10 000 Kč.



Oddíl 2



Správní delikty právnických osob a podnikajících fyzických osob



§ 65b



(1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního

deliktu tím, že nesplní povinnost sdělit podle § 63 odst. 1 bezplatně

údaje rozhodné podle tohoto zákona pro nárok na dávku, její výši nebo

výplatu.



(2) Je-li právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba příjemcem

dávky, dopustí se správního deliktu, jestliže nesplní ohlašovací

povinnost uvedenou v § 61 odst. 1 nebo nesplní povinnost vyhovět výzvě

podle § 61 odst. 2.



(3) Za správní delikt podle odstavců 1 a 2 lze uložit pokutu do 250 000

Kč.



Oddíl 3



Společná ustanovení



§ 65c



(1) Právnická osoba za delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že

vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení

právní povinnosti zabránila.



(2) Při určení výše pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti

správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a

k okolnostem, za nichž byl spáchán.



(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže

orgán státní sociální podpory o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne,

kdy se o něm dověděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl

spáchán.



(4) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické

osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona o

odpovědnosti a postihu právnické osoby.



(5) K řízení o správních deliktech je v prvním stupni příslušný



a) orgán státní sociální podpory, který ke sdělení údajů vyzval, jde-li

o správní delikt podle § 65a odst. 1 a § 65b odst. 1,



b) orgán státní sociální podpory, kterému měly být rozhodné skutečnosti

sděleny nebo osvědčeny, nebo který vyzval k vyšetření zdravotního stavu

nebo jinému odbornému vyšetření, jde-li o správní delikty podle § 65a

odst. 2.



(6) Pokuty vybírá orgán státní sociální podpory, který je uložil.

Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu.



HLAVA TŘETÍ



ORGANIZACE A ŘÍZENÍ



Díl první



§ 66



Orgány rozhodující o dávkách



(1) O dávkách rozhodují krajské pobočky Úřadu práce.



(2) Místní příslušnost krajské pobočky Úřadu práce se řídí místem, kde

je oprávněná osoba hlášena k trvalému pobytu podle zvláštních předpisů,

pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 3).



Díl druhý



§ 67



Zahájení řízení



(1) Řízení o přiznání dávky se zahajuje na základě písemné žádosti

oprávněné osoby podané příslušné krajské pobočce Úřadu práce na

tiskopisu předepsaném Ministerstvem práce a sociálních věcí. Žádost lze

podat nejdříve 60 dnů přede dnem, od kterého oprávněná osoba o dávku

státní sociální podpory žádá.



(2) Řízení o změně výše již přiznané dávky nebo o jejím odnětí nebo o

zastavení její výplaty se zahajuje na návrh oprávněné osoby nebo z moci

úřední krajskou pobočkou Úřadu práce.



(3) Řízení o volbě nároku podle § 30 se zahajuje na základě písemné

žádosti oprávněné osoby, pokud tato osoba o volbu nároku nepožádala v

písemné žádosti o přiznání rodičovského příspěvku.



(4) Pokud není oprávněná osoba svéprávná^55) jednají za ni její zákonní

zástupci, není-li dále stanoveno jinak. Je-li nezletilá oprávněná osoba

svěřena na základě rozhodnutí příslušného orgánu do péče jiné osoby,

zastupuje ji v řízení o dávkách namísto zákonného zástupce tato osoba.

Je-li nezletilá oprávněná osoba v plném přímém zaopatření ústavu

(zařízení) pro péči o děti nebo mládež, zastupuje tuto osobu v řízení o

dávkách tento ústav (zařízení) v případě, že zákonný zástupce (osoba

uvedená ve větě druhé) nepožádal o dávku nejpozději do dvou měsíců ode

dne, kdy mu byla zaslána písemná výzva krajské pobočky Úřadu práce, aby

o dávku pro nezletilou osobu požádal, nebo v případě, kdy pobyt

zákonného zástupce (osoby uvedené ve větě druhé) není znám. Jde-li o

rodičovský příspěvek nebo porodné, má právo jednat v řízení o tuto

dávku i nezletilý rodič starší 16 let a může mu být tato dávka

vyplácena.



§ 68



Náležitosti žádosti



(1) Žádost o dávku musí obsahovat kromě náležitostí stanovených

správním řádem



a) určení, jakým způsobem má být dávka vyplácena, popřípadě vyplacena

(§ 58 odst. 2),



b) doklad o výši příjmu oprávněné osoby a společně s ní posuzovaných

osob (§ 5) v rozhodném období (§ 6) v případech, kdy je přiznání dávky

podmíněno příjmem,



c) jde-li o rodičovský příspěvek,



1. doklad o době pobírání peněžité pomoci v mateřství nebo nemocenského

poskytovaného v souvislosti s porodem a doklad o výši jejich

vyměřovacího základu,



2. jméno, příjmení, rodné číslo, místo pobytu nejmladšího dítěte v

rodině, které zakládá nárok na rodičovský příspěvek, a dalších dětí v

rodině mladších 4 let, které by s ohledem na věk mohly zakládat nárok

na rodičovský příspěvek,



3. jméno, příjmení, rodné číslo a místo pobytu dalších osob tvořících

rodinu podle § 31 odst. 1,



4. potvrzení o pobytu dítěte uvedeného v bodě 2 v jeslích, mateřské

škole nebo jiném zařízení pro děti předškolního věku, nebo v léčebně

rehabilitačním zařízení,,



5. volbu nároku na rodičovský příspěvek a jeho výši, pokud rodič tuto

volbu provádí při podání žádosti o rodičovský příspěvek,



d) skutečnosti prokazující nezaopatřenost dítěte, je-li to pro nárok na

dávku nebo její výši potřebné,



e) doklad o tom, že byt je užíván na základě nájemní smlouvy nebo na

základě vlastnictví k nemovitosti, doklad o výši nájemného, nákladů za

plnění poskytovaná s užíváním bytu a nákladů uvedených v § 25 odst. 1

písm. c), jde-li o žádost o příspěvek na bydlení,



f) doklad o době a výši poskytování náhrady uvedené v § 5 odst. 1 písm.

b) bodu 5^3i),



g) výši poskytovaného výživného nebo obdobného plnění podle § 5 odst. 1

písm. b) bodu 1 a údaj o tom, která z osob společně posuzovaných

výživné nebo obdobné plnění poskytovala,



h) skutečnosti prokazující, že jde o dítě zakládající nárok na porodné.



(2) Je-li rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem,

kalendářní rok, považuje se za doklad, kterým se příjmy prokazují,



a) potvrzení, jde-li o příjmy uvedené



1. v § 5 odst. 1 písm. a) č. 1, 2 a 4 a písm. c), d) a h),



2. v § 5 odst. 1 písm. a) č. 3, pokud nejsou zdaněny zvláštní sazbou

daně podle zákona o daních z příjmů,



3. v § 5 odst. 1 písm. b) bodech 2 až 10,



4. v § 5 odst. 1 písm. e), pokud jsou předmětem daně z příjmů podle

zákona o daních z příjmů a nejsou zdaněny zvláštní sazbou daně podle

zákona o daních z příjmů,



5. v § 5 odst. 1 písm. e), pokud se neprokazují způsobem uvedeným v č.

4, jedná-li se o příjmy obdobné příjmům uvedeným v č. 1 až 3 a lze je

prokázat potvrzením,



b) prohlášení o výši příjmu, jde-li o ostatní příjmy.



(3) Je-li rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem,

kalendářní čtvrtletí, považují se za doklad, kterým se příjmy

prokazují,



a) potvrzení, jde-li o příjmy uvedené



1. v § 5 odst. 1 písm. a) č. 1, písm. c), d) a h) a příjmy uvedené v §

5 odst. 1 písm. b), bodech 2 až 10,



2. v § 5 odst. 1 písm. e), jedná-li se o příjmy obdobné příjmům

uvedeným v č. 1 a lze je prokázat potvrzením,



b) prohlášení o výši příjmů, jde-li o ostatní příjmy.



(4) Pokud jsou některé z příjmů prokazovány způsobem uvedeným v

odstavci 2 písm. b) a v odstavci 3 písm. b), může orgán státní sociální

podpory rozhodující o dávce v případě pochybností požádat o potvrzení o

takovém příjmu, nebrání-li tomu vážná překážka.



(5) Potvrzení o povinné školní docházce, jde-li o školní rok začínající

v kalendářním roce, v němž dítě dovršilo patnáctý rok věku, a o roky

povinné školní docházky po tomto roce následující, a potvrzení o

přípravě na budoucí povolání pro prokázání nezaopatřenosti dítěte

[odstavec 1 písm. f)] se předkládají každoročně vždy nejpozději do 30.

září, pokud v jednotlivých případech krajská pobočka Úřadu práce

neumožní, že lze potvrzení předložit v pozdějším termínu.



(6) Lze-li skutečnosti uvedené v odstavci 1 ověřit z rozhodnutí

příslušných orgánů^21) nebo z jiných dokladů, nevyžaduje se přiložení

potvrzení.



§ 68a



Důkazní prostředky



V řízení o dávkách podle tohoto zákona lze použít k důkazu záznamy na

technických nosičích dat, mikrografické záznamy, tištěné produkty

optického archivačního systému a tištěné nebo fotografické produkty

jiné výpočetní techniky místo originálu listiny, podle jehož obsahu

byly pořízeny, pokud z povahy věci nevyplývá, že je třeba předložit

originál nebo úředně ověřený opis listiny.



§ 68b



Podání a jiné úkony



Je-li podle tohoto zákona pro podání nebo jiný úkon předepsán tiskopis

(§ 67), lze podání nebo jiný úkon učinit



a) též na počítačové sestavě, zveřejněné v elektronické podobě

Ministerstvem práce a sociálních věcí,



b) v elektronické podobě a elektronicky podepsat podle zvláštního

právního předpisu,^21a) pokud Ministerstvo práce a sociálních věcí

zveřejnilo příslušný tiskopis v elektronické podobě.



§ 68c



Účastníci řízení



V řízení o dávku podle tohoto zákona jsou účastníky řízení



a) oprávněná osoba,



b) příjemce dávky (§ 59),



c) osoba společně s oprávněnou osobou posuzovaná, další fyzická nebo

právnická osoba, jde-li o řízení o přeplatku na dávce podle § 62 a 63a,



d) fyzická nebo právnická osoba, jde-li o rozhodnutí o ustanovení

zvláštního příjemce podle § 59.



§ 69



Vydávání rozhodnutí



(1) Písemné rozhodnutí se vydává jen v případě, že



a) dávka nebyla přiznána vůbec nebo v požadovaném rozsahu,



b) dávka byla odejmuta, nejde-li o případ uvedený v § 51 odst. 1 a 2,



c) výplata dávky byla zastavena, nejde-li o případ uvedený v § 51 odst.

1 a 2 a § 58 odst. 2,



d) jde o přeplatek na dávce, s výjimkou případu uvedeného v § 62 odst.

6,



e) přichází v úvahu více oprávněných a krajská pobočka Úřadu práce

rozhoduje o tom, komu se bude dávka vyplácet, bude-li krajská pobočka

Úřadu práce rozhodovat podle § 7 odst. 6 nebo o zvláštním příjemci

podle § 59,



f) se rozhoduje o prominutí podmínky trvalého pobytu podle § 3 odst. 4,



g) jde o zamítnutí volby nároku rodiče na rodičovský příspěvek podle §

30 a 30a.



(2) Proti rozhodnutí o prominutí podmínky trvalého pobytu podle § 3

odst. 4 se nelze odvolat ani je nelze přezkoumat mimo odvolací řízení.



§ 70



(1) Rozhoduje-li krajská pobočka Úřadu práce o dávce v případech, kdy

se nevydává rozhodnutí, je povinna žadateli doručit písemné oznámení o

dávce a její výši, není-li dále stanoveno jinak. Písemné oznámení se

nedoručuje, nenáleží-li výplata dávky podle § 51 odst. 1 věty třetí a

odst. 2 věty čtvrté. Písemné oznámení o dávce se nedoručuje do

vlastních rukou.



(2) Proti postupu uvedenému v odstavci 1 lze uplatnit námitky do 30 dnů

ode dne výplaty první splátky



a) dávky po jejím přiznání nebo ode dne výplaty dávky,



b) rodičovského příspěvku po dovršení věkové hranice dítěte, která

zakládá nárok na volbu rodiče na rodičovský příspěvek, jde-li o volbu

nároku rodiče na rodičovský příspěvek podle § 30 odst. 1 a krajská

pobočka Úřadu práce rozhodnutí nevydala.



(3) Námitky se podávají písemně u příslušné krajské pobočky Úřadu

práce, která dávku přiznala. Krajská pobočka Úřadu práce vydá do 30 dnů

ode dne, kdy jí námitky došly, rozhodnutí o dávce. K námitkám, které

byly podány opožděně, se nepřihlíží.



(4) Oznámení se nedoručuje, dojde-li ke změně dávky z důvodu zvýšení

částek životního minima nebo u nezaopatřeného dítěte z důvodu dosažení

věku stanoveného pro používání vyšší částky životního minima. Pro

podání námitek platí odstavce 2 a 3 obdobně.



§ 70a



Vyhotovování písemností



Při vyhotovení oznámení a dalších písemností s použitím automatizované

výpočetní techniky mohou být tato oznámení a další písemnosti vydány s

předtištěným razítkem úřadu a s předtištěným jménem, příjmením a funkcí

oprávněné osoby. Předchozí věta neplatí, jde-li o vyhotovení a vydání

rozhodnutí.



§ 71



nadpis vypuštěn



(1) Rozhodnutí vydaná podle tohoto zákona ve správním řízení krajskými

pobočkami Úřadu práce přezkoumává Ministerstvo práce a sociálních věcí.



(2) Odvolání nemá odkladný účinek.



§ 72



Náklady řízení



Orgány státní sociální podpory, Ministerstvo práce a sociálních věcí,

účastníci řízení a osoby společně posuzované nemají nárok na náhradu

nákladů vzniklých v řízení o dávkách.



§ 72a



(1) Správní rozhodnutí vydaná orgány státní sociální podpory vykonávají

tyto orgány, pokud není podán návrh na soudní výkon rozhodnutí; výkon

rozhodnutí provádí ten orgán státní sociální podpory, který vydal

rozhodnutí v prvním stupni řízení.



(2) Dávky státní sociální podpory, které nejsou vypláceny jednorázově,

podléhají výkonu rozhodnutí^21b) jen podle předpisů upravujících výkon

rozhodnutí srážkou ze mzdy^21c). Dávky státní sociální podpory, které

jsou vypláceny jednorázově, nepodléhají výkonu rozhodnutí.



§ 73



zrušen



§ 73a



Soudní přezkum



Ze soudního přezkumu jsou vyloučena rozhodnutí o prominutí podmínky

trvalého pobytu podle § 3 odst. 4.



§ 73b



zrušen



ČÁST PÁTÁ



PŘECHODNÁ USTANOVENÍ



Základní ustanovení



§ 74



(1) Pro nároky na



a) rodičovský příspěvek podle zákona o rodičovském příspěvku,^23)



b) zaopatřovací příspěvek podle zákona o sociálním zabezpečení,^24)



c) příspěvek na úhradu potřeb dítěte a odměnu pěstouna podle zákona o

pěstounské péči,^25)



d) podporu při narození dítěte a pohřebné podle předpisů o nemocenském

pojištění,^26)zákona o nemocenské péči v ozbrojených silách^27) a

zákona o sociálním zabezpečení,^24)



které vznikly před 1. říjnem 1995, jde-li o nároky uvedené v písmenech

a) a d), nebo před 1. listopadem 1995, jde-li o nároky uvedené v

písmenech b) a c), a které nebyly před uvedeným dnem přiznány nebo

nebylo do uvedeného dne o nich pravomocně rozhodnuto, a pro odnětí nebo

změnu výše dávek za dobu před 1. říjnem 1995, jde-li o nároky podle

písmen a) a d), nebo před 1. listopadem 1995, jde-li o nároky uvedené v

písmenech b) a c), platí předpisy platné před 1. říjnem 1995.



(2) Pro nároky na



a) přídavky na děti podle předpisů o nemocenském pojištění^26) a

výchovné podle zákona o nemocenské péči v ozbrojených silách,^27)



b) výchovné podle zákona o sociálním zabezpečení,^24)



c) příplatek k přídavkům na děti a výchovnému na dítě, které je

dlouhodobě těžce zdravotně postižené a vyžaduje mimořádnou péči nebo

mimořádnou péči zvlášť náročnou, podle předpisů o nemocenském

pojištění^26) a zákona o nemocenské péči v ozbrojených silách,^27)



d) příplatek k výchovnému na dítě, které je dlouhodobě těžce zdravotně

postižené a vyžaduje mimořádnou péči nebo mimořádnou péči zvlášť

náročnou, podle zákona o sociálním zabezpečení,^24)



e) státní vyrovnávací příspěvek podle zákonného opatření Předsednictva

Federálního shromáždění o státním vyrovnávacím příspěvku,^28)



f) příspěvek na nájemné podle zákona o příspěvku na nájemné,^29)



g) příspěvek na úhradu za užívání bytu podle zákona o sociálním

zabezpečení,^24)



které vznikly před 1. lednem 1996, jde-li o nároky uvedené v písmenech

a), c) a f), nebo před 1. únorem 1996, jde-li o nároky uvedené v

písmenech b), d), e) a g), a které nebyly před uvedeným dnem přiznány

nebo nebylo do uvedeného dne o nich pravomocně rozhodnuto, a pro odnětí

nebo změnu výše dávek za dobu před 1. lednem 1996, jde-li o nároky

uvedené v písmenech a), c) a f), nebo před 1. únorem 1996, jde-li o

nároky uvedené v písmenech b), d), e) a g), platí předpisy platné před

1. lednem 1996.



(3) Nároky na dávky uvedené v odstavcích 1 a 2, pokud byly uplatněny

před



a) 1. říjnem 1995, jde-li o dávky uvedené v odstavci 1 písm. a) a d),



b) 1. listopadem 1995, jde-li o dávky uvedené v odstavci 1 písm. b) a

c),



c) 1. lednem 1996, jde-li o dávky uvedené v odstavci 2 písm. a), c) a

f),



d) 1. únorem 1996, jde-li o dávky uvedené v odstavci 2 písm. b), d), e)

a g),



přiznají nebo o nich rozhodnou státní orgány, další právnické nebo

fyzické osoby, které byly příslušné k rozhodování o těchto dávkách

podle předpisů platných před 1. říjnem 1995, jde-li o dávky uvedené v

písmenech a) a b), a podle předpisů platných před 1. lednem 1996,

jde-li o dávky uvedené v písmenech c) a d).



(4) Při úhradě nákladů za dávky uvedené v odstavci 1 se postupuje podle

předpisů platných před 1. říjnem 1995, a jde-li o úhradu nákladů za

dávky uvedené v odstavci 2, postupuje se podle předpisů platných před

1. lednem 1996.



§ 75



(1) Dávky uvedené v § 74 odst. 1 písm. a) a d) se vyplatí naposledy za

měsíc září 1995. Dávky uvedené v § 74 odst. 1 písm. b) a c) se vyplatí

naposledy za měsíc říjen 1995.



(2) Dávky uvedené v § 74 odst. 2 písm. a) a c) se vyplatí naposledy za

měsíc prosinec 1995. Dávky uvedené v § 74 odst. 2 písm. b), d), e) a g)

se vyplatí naposledy za měsíc leden 1996. Příspěvek na nájemné uvedený

v § 74 odst. 2 písm. f) se vyplatí naposledy za poslední kalendářní

čtvrtletí roku 1995.



(3) Výplatu dávek podle odstavců 1 a 2 provede státní orgán, právnická

nebo fyzická osoba, který o nich rozhodl nebo je přiznal.



§ 76



Nárok na dávky zaniká nejpozději uplynutím



a) 30. září 1995, jde-li o dávky uvedené v § 74 odst. 1 písm. a) a d),



b) 31. října 1995, jde-li o dávky uvedené v § 74 odst. 1 písm. b) a c),



c) 31. prosince 1995, jde-li o dávky uvedené v § 74 odst. 2 písm. a),

c) a f),



d) 31. ledna 1996, jde-li o dávky uvedené v § 74 odst. 2 písm. b), d),

e) a g).



§ 77



(1) Pokud byly uplatněny nároky na dávky uvedené



a) v § 74 odst. 1 písm. a) a d) po 30. září 1995,



b) v § 74 odst. 1 písm. b) a c) po 31. říjnu 1995,



c) v § 74 odst. 2 písm. a), c) a f) po 31. prosinci 1995,



d) v § 74 odst. 2 písm. b), d) a g) po 31. lednu 1996,



je příslušný k rozhodování o nich na základě písemné žádosti okresní

úřad podle místa, kde je oprávněná osoba hlášena k trvalému pobytu

podle zvláštních předpisů (§ 3).



(2) Nárok na dávku uvedenou v § 74 odst. 2 písm. e) nelze za dobu před

1. únorem 1996 přiznat, nebyl-li nárok na tuto dávku uplatněn před

uvedeným dnem.



(3) Dávky podle odstavce 1 vyplatí okresní úřad, který je příslušný k

rozhodování o těchto dávkách. Náklady na dávky uvedené v odstavci 1 se

hradí z prostředků státní sociální podpory.



(4) Pro řízení o dávkách podle odstavce 1 platí § 69 až 73 obdobně.



§ 78



Vznikne-li nárok na dávky podle tohoto zákona dnem jeho účinnosti,

platí pro přiznání dávek § 51 odst. 3 obdobně.



§ 79



Posuzování zdravotního stavu nezaopatřeného dítěte



(1) Státní orgány, další právnické a fyzické osoby, které ke dni 1.

listopadu 1995 vyplácejí k přídavkům na děti nebo k výchovnému

příplatek na dítě, které je dlouhodobě těžce zdravotně postižené a

vyžaduje mimořádnou péči nebo mimořádnou péči zvlášť náročnou, uvedený

v § 74 odst. 2 písm. c) a d), jsou povinny do 10. listopadu 1995

okresní správě sociálního zabezpečení, která vydala posudek, na jehož

podkladě byl uvedený příplatek k přídavkům na děti nebo výchovnému

vyplácen, sdělit jméno, adresu a rodné číslo tohoto dítěte a opis

dokladu uvedené zdravotní postižení prokazující.



(2) Okresní správa sociálního zabezpečení může na základě uvedeného

sdělení posoudit,^30) zda dítě uvedené v odstavci 1 je dítě dlouhodobě

těžce zdravotně postižené, dítě dlouhodobě zdravotně postižené nebo

dítě dlouhodobě nemocné (§ 9).



ČÁST ŠESTÁ



zrušena



§ 79a



zrušen



§ 79b



zrušen



ČÁST SEDMÁ



ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ



§ 80



Zrušovací ustanovení



Zrušují se:



1. Zákon č. 117/1966 Sb., o některých důsledcích zanedbávání péče o

děti, ve znění zákona č. 99/1972 Sb. a zákona č. 180/1990 Sb.



2. Zákonné opatření Předsednictva Federálního shromáždění České a

Slovenské Federativní Republiky č. 206/1990 Sb., o státním vyrovnávacím

příspěvku, ve znění zákona č. 245/1991 Sb., zákona č. 578/1991 Sb.,

zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., zákona České národní rady č.

37/1993 Sb., zákona č. 182/1994 Sb. a zákona č. 183/1994 Sb.



3. Zákonné opatření Předsednictva České národní rady č. 229/1990 Sb., o

určení státního orgánu, který je v některých případech příslušný k

výplatě státního vyrovnávacího příspěvku, ve znění zákona České národní

rady č. 10/1993 Sb. a zákona č. 183/1994 Sb.



4. Zákon č. 382/1990 Sb., o rodičovském příspěvku, ve znění zákona č.

117/1992 Sb.



5. Čl. VI zákona č. 84/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České

národní rady č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti, a některé

navazující zákony.



6. Zákon č. 197/1993 Sb., o jednorázovém přídavku na nezaopatřené děti.



7. Zákon č. 319/1993 Sb., o příspěvku na nájemné, ve znění zákona č.

109/1995 Sb.



8. Nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 106/1979

Sb., kterým se zvyšují hranice příjmů přípustné pro poskytování

některých sociálních dávek na děti.



9. Nařízení vlády č. 154/1993 Sb., o zvýšení některých sociálních

dávek.



10. Nařízení vlády č. 336/1993 Sb., kterým se zvyšují částky životního

minima a některé sociální dávky.



11. Nařízení vlády č. 143/1994 Sb., o zvýšení rodičovského příspěvku a

podpory při narození dítěte.



12. Vyhláška Ústřední rady odborů č. 95/1968 Sb., o poskytování

přídavků na děti v nemocenském pojištění, ve znění vyhlášky č. 78/1984

Sb., vyhlášky č. 147/1988 Sb., vyhlášky č. 263/1990 Sb., zákona České

národní rady č. 582/1991 Sb., vyhlášky č. 30/1993 Sb. a vyhlášky č.

311/1993 Sb.



13. § 5 vyhlášky Federálního ministerstva práce a sociálních věcí a

Ústřední rady odborů č. 51/1973 Sb., o úpravě některých poměrů pěstounů

vykonávajících pěstounskou péči ve zvláštních zařízeních, ve znění

zákona České národní rady č. 582/1991 Sb.



14. Vyhláška Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č.

235/1990 Sb., kterou se provádí zákonné opatření Předsednictva

Federálního shromáždění č. 206/1990 Sb., o státním vyrovnávacím

příspěvku, ve znění vyhlášky č. 313/1990 Sb., zákona č. 245/1991 Sb.,

zákona č. 578/1991 Sb., vyhlášky č. 27/1993 Sb., zákona České národní

rady č. 37/1993 Sb. a zákona č. 183/1994 Sb.



15. Vyhláška Ministerstva financí č. 73/1993 Sb., o způsobu úhrady

nákladů na státní vyrovnávací příspěvek plátcům příspěvku.



§ 81



Účinnost



Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. října 1995, s výjimkou § 17 až 29

a § 80 bodů 1 až 3, 7, 12 až 15, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna

1996.



Uhde v. r.



Havel v. r.



Klaus v. r.



Vybraná ustanovení novel



Čl.II zákona č. 271/2001 Sb.



Přechodná ustanovení



1. Rozhodný příjem pro účely státní sociální podpory se stanoví podle

předpisů platných po dni účinnosti tohoto zákona, jde-li o dávky, na

které vznikl nárok po dni účinnosti tohoto zákona.



2. Odsouzené ženě náleží rodičovský příspěvek z důvodu péče o dítě ve

výkonu trestu nejdříve za kalendářní měsíc následující po dni účinnosti

tohoto zákona.



Čl.II zákona č. 125/2003 Sb.



Přechodná ustanovení



1. Podle čl. I bodu 1 se při stanovení rozhodného příjmu pro účely

státní sociální podpory postupuje od 1. října 2003.



2. Byla-li žádost o dávku nebo její výplatu podána oprávněnou osobou

přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, postupuje se při posuzování

nároku na výplatu dávky nebo její části a nároku na dávku podle

právních předpisů platných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.



3. Čl. I bod 4 se vztahuje na přeplatky na rodičovském příspěvku

vzniklé nejdříve dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.



Čl. IX zákona č. 424/2003 Sb.



Přechodné ustanovení



Údaje z informačního systému, písemnosti a spisy uvedené v čl. VIII

bodu 1, jejichž skartační lhůty neuplynuly ke dni 1. ledna 2004, jsou

Ministerstvo práce a sociálních věcí, krajské úřady a úřady provádějící

státní sociální podporu povinny uschovat tak, aby k jejich skartaci

nedošlo před uplynutím 15 kalendářních let následujících po kalendářním

roce, v němž došlo k poslednímu uložení údajů do informačního systému

nebo v němž bylo pravomocně ukončeno správní řízení o dávkách státní

sociální podpory, jde-li o písemnosti a spisy týkající se státní

sociální podpory.



Čl.II zákona č. 453/2003 Sb.



Přechodná ustanovení



1. Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů zaměstnanců zařazených

k výkonu práce do obecních úřadů obcí s rozšířenou působností, které ke

dni 31. března 2004 plnily úkoly při provádění státní sociální podpory

podle zvláštního právního předpisu, přechází dnem účinnosti tohoto

zákona z těchto obecních úřadů podle § 249 odst. 2 zákoníku práce na

stát. Za stát v pracovněprávních vztazích jedná organizační složka

státu - příslušný úřad práce, jímž je úřad práce, v jehož obvodu se

nachází obecní úřad obce uvedený ve větě první. Věta první a druhá

neplatí pro hlavní město Prahu.



2. Správní řízení zahájená ve státní sociální podpoře obecním úřadem

obce s rozšířenou působností nebo krajským úřadem přede dnem nabytí

účinnosti tohoto zákona a před tímto dnem pravomocně neskončená dokončí

orgány státní sociální podpory podle působnosti svěřené jim ode dne

nabytí účinnosti tohoto zákona.



3. Lhůty pro vydání správních rozhodnutí se v případech podle bodu 2

orgánům státní sociální podpory prodlužují o 30 dnů.



4. Výkon rozhodnutí zahájený obecním úřadem obce s rozšířenou

působností přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo výkon

rozhodnutí, který bude možné zahájit až po dni nabytí účinnosti tohoto

zákona, dokončí nebo provedou úřady státní sociální podpory podle

působnosti svěřené jim ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.



5. Pro provedení spisové rozluky v souvislosti s převodem činností ve

státní sociální podpoře od 1. dubna 2004 na orgány státní sociální

podpory uvedené v čl. I bodu 2 se použijí přiměřeně zvláštní právní

předpisy, které upravovaly provedení spisové rozluky v souvislosti s

ukončením činnosti okresních úřadů, s tím, že písemnosti, spisy a

spisovny přejdou z obecních úřadů obcí s rozšířenou působností na úřady

práce, s výjimkou případů, kdy pro provádění státní sociální podpory

bude příslušné hlavní město Praha.



6. Pracoviště státní sociální podpory, na nichž se před 1. dubnem 2004

prováděla státní sociální podpora, se dnem 1. dubna 2004 stávají

pracovišti těch orgánů státní sociální podpory, na která podle čl. I

přecházejí příslušné činnosti ve státní sociální podpoře.



7. Při stanovení rozhodného příjmu pro účely státní sociální podpory se

podle čl. I bodů 5 až 13 postupuje nejdříve, jde-li o nárok na sociální

příplatek a příspěvek na bydlení, od 1. července 2004, a jde-li o nárok

na přídavek na dítě, od 1. října 2004.



8. Zaopatřovací příspěvek (čl. I body 22 a 23) se vyplatí naposledy,

jde-li o nárok za prosinec 2003; příspěvek na dopravu se vyplatí

naposledy, jde-li o nárok náležející za měsíc červen 2004.



9. Přeplatky na rodičovském příspěvku vzniklé z důvodu vykonávání

výdělečné činnosti ve větším rozsahu, než umožňovaly předpisy účinné

před 1. lednem 2004, a z důvodu zúčtování rodičovského příspěvku, o

nichž nebylo před 1. lednem 2004 pravomocně rozhodnuto, se nevymáhají.



10. Podmínky nároku na rodičovský příspěvek, jeho výplatu a výši se za

období před 1. lednem 2004 posuzují podle předpisů účinných před tímto

dnem s tím, že zúčtování rodičovského příspěvku se provede naposledy za

kalendářní rok 2002.



11. Smlouvy, včetně jejich dodatků, uzavřené mezi Ministerstvem práce a

sociálních věcí a obcemi, jejichž obecní úřady prováděly ke dni 31.

března 2004 státní sociální podporu, o bezplatném přenechání majetku

České republiky uvedeného v Čl. CXVII bodu 12 zákona č. 320/2002 Sb., o

změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti

okresních úřadů, včetně majetku tvořícího informační systém a

přenechaném do užívání těmto obcím po 31. prosinci 2002, se ke dni 1.

dubna 2004 zrušují. Předchozí věta se netýká smluv, na jejichž základě

byl takový majetek přenechán do užívání hlavnímu městu Praze a krajským

úřadům.



Čl.II zákona č. 124/2005 Sb.



Přechodné ustanovení



Výše dávek ze státní sociální podpory, které náleží ke dni účinnosti

tohoto zákona, se k tomuto dni posoudí znovu podle čl. I tohoto zákona,

jestliže oprávněná osoba do 3 kalendářních měsíců následujících po dni

účinnosti tohoto zákona prokáže, že její příjmy z podnikání nebo z jiné

samostatné výdělečné činnosti a takové příjmy osob společně s ní

posuzovaných, k nimž bylo přihlédnuto při rozhodování o dávce, jsou

příjmy osob, které vykonávají činnost, která se považuje podle zákona o

důchodovém pojištění za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, nebo

jde o příjmy osob, jejichž činnost se nepovažuje podle zákona o

důchodovém pojištění za činnost osob samostatně výdělečně činných

proto, že tuto činnost nevykonávaly soustavně.



Čl.II zákona č. 204/2005 Sb.



Přechodné ustanovení



Nároky na rodičovský příspěvek v případě, že dítě navštěvuje jesle,

mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti předškolního věku,

se posuzují podle čl. I od počátku kalendářního měsíce následujícího po

měsíci, v němž tento zákon nabyl účinnosti.



Čl.XV zákona č. 112/2006 Sb.



1. Výše dávek státní sociální podpory, na něž vznikne nárok přede dnem

nabytí účinnosti tohoto zákona, se přepočtou podle zákona č. 117/1995

Sb., o státní sociální podpoře, ve znění účinném ode dne nabytí

účinnosti tohoto zákona, od splátky náležející za leden 2007.



2. Příspěvek na bydlení náležející podle dosavadních právních předpisů

se vyplatí naposledy za prosinec 2006, jde-li o nárok vzniklý podle

dosavadních právních předpisů.



Čl. II zákona č. 113/2006 Sb.



Přechodná ustanovení



1. Řízení o pokutách, zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto

zákona a do tohoto dne pravomocně neukončená, se dokončí podle

dosavadních právních předpisů.



2. Rozhodný příjem pro účely dávek státní sociální podpory se stanoví

podle předpisů platných ode dne 1. dubna 2006, jde-li o dávky státní

sociální podpory, na které vznikl nárok po dni 31. března 2006, nebo

zjišťuje-li se výše rozhodných příjmů podle § 51 zákona o státní

sociální podpoře po dni 31. března 2006.



Čl.VII zákona č. 134/2006 Sb.



Přechodná ustanovení



1. Výše odměny pěstouna, na niž vznikl nárok přede dnem nabytí

účinnosti tohoto zákona, se přepočte podle čl. VI tohoto zákona od

splátky dávky náležející za kalendářní měsíc následující po dni nabytí

účinnosti tohoto zákona.



2. Příspěvek na péči o dítě v zařízení pro děti vyžadující okamžitou

pomoc se vyplatí naposledy, jde-li o nárok na tento příspěvek za

předchozí kalendářní měsíc, v němž nabyl účinnosti tento zákon.



Čl.XXIV zákona č. 261/2007 Sb.



Přechodná ustanovení



1. Přídavek na dítě, sociální příplatek a rodičovský příspěvek

náležející ve výši podle zvláštních právních předpisů, ve znění účinném

do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se vyplatí naposledy za prosinec

2007.



2. Úřady státní sociální podpory stanoví nárok na přídavek na dítě,

jestliže náležel ke dni 31. prosince 2007, podle zvláštních právních

předpisů účinných po 31. prosinci 2007 bez žádosti, nejpozději do konce

měsíce února 2008, není-li dále stanoveno jinak.



3. Nároky na dávky státní sociální podpory, které vznikly před 1.

lednem 2008, se posoudí za dobu před 1. lednem 2008 podle zvláštních

právních předpisů, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto

zákona.



4. Rodičovský příspěvek poskytovaný podle zvláštních právních předpisů,

ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, náleží od 1.

ledna 2008



a) v základní výměře do 3 let věku dítěte, jestliže nejmladší dítě v

rodině zakládající nárok na rodičovský příspěvek před 1. lednem 2008

dosáhlo 21 měsíců věku, a po dosažení 3 let věku tohoto dítěte náleží

rodičovský příspěvek ve snížené výměře do 4 let věku dítěte,



b) ve snížené výměře do 4 let věku dítěte, jestliže nejmladší dítě v

rodině zakládající nárok na rodičovský příspěvek po 31. prosinci 2007

dosáhlo 3 let věku před 1. lednem 2008.



5. O nároku na rodičovský příspěvek podle čl. XXIII, jde-li o nárok na

rodičovský příspěvek, který náležel ke dni 31. prosince 2007 podle

zvláštních právních předpisů, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti

tohoto zákona, rozhodne úřad státní sociální podpory na základě žádosti

o rodičovský příspěvek podané tomuto úřadu.



6. Rozhodný příjem s přihlédnutím k čl. XXIII bodům 2 a 3 se stanoví



a) od ledna 2008, jde-li o nárok na sociální příplatek nebo příspěvek

na bydlení,



b) nejdříve od ledna 2008, jestliže oprávněná osoba pro účely přídavku

na dítě prokáže výši příjmu uvedeného v čl. XXIII bodu 2 a prokáže, že

takový příjem přijala od osoby s ní společně posuzované pro nárok na

tento přídavek na dítě,



c) nejdříve od ledna 2008, jestliže oprávněná osoba pro účely přídavku

na dítě prokáže výši příjmu uvedeného v čl. XXIII bodu 3.



Čl. XIV zákona č. 382/2008 Sb.



Přechodné ustanovení



Doba 6 kalendářních měsíců po sobě jdoucích podle § 59 odst. 3 zákona

č. 117/1995 Sb., ve znění účinném ode dne 1. ledna 2009, se počítá od

1. ledna 2009.



Čl. II zákona č. 414/2008 Sb.



Přechodná ustanovení



1. Na Úřad práce hlavního města Prahy přecházejí dnem 1. ledna 2009

práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů zaměstnanců městských

částí hlavního města Prahy zařazených k výkonu práce do úřadů městských

částí hlavního města Prahy, kteří k 31. prosinci 2008 plnili úkoly při

provádění státní sociální podpory.



2. Příslušná městská část hlavního města Prahy dohodne se zaměstnanci

uvedenými v bodě 1 přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů

na stát - Úřad práce hlavního města Prahy. Takto provedená delimitace

je závazná.



3. Správní řízení v oblasti státní sociální podpory zahájená do 31.

prosince 2008 úřady městských částí hlavního města Prahy a pravomocně

neskončená dokončí Úřad práce hlavního města Prahy. Lhůty k vydání

rozhodnutí se v těchto případech prodlužují o 30 pracovních dnů ode dne

nabytí účinnosti tohoto zákona.



4. Žádosti o dávky státní sociální podpory za dobu před 1. lednem 2009

uplatněné po 31. prosinci 2008 posuzuje Úřad práce hlavního města

Prahy.



5. Výkon rozhodnutí nařízený úřadem městské části hlavního města Prahy

v oblasti dávek státní sociální podpory, které je vykonatelné, zahájený

do 31. prosince 2008 a výkon pravomocného rozhodnutí v této oblasti,

které nebylo možné zahájit do 31. prosince 2008, dokončí nebo provede

Úřad práce hlavního města Prahy; výnosy z provedených výkonů rozhodnutí

jsou příjmem státního rozpočtu.



6. Úřady městských částí hlavního města Prahy provedou u všech

dokumentů v oblasti státní sociální podpory, u kterých se dnem 31.

prosince 2008 naplní skartační lhůty, skartační řízení.



7. Písemnosti, na jejichž základě se poskytuje státní sociální podpora,

a písemnosti týkající se správních řízení uvedených v bodu 4 předají

úřady městských částí hlavního města Prahy Úřadu práce hlavního města

Prahy ke dni 1. ledna 2009.



8. Pohledávky, které vznikly z rozhodovací činnosti městských částí

hlavního města Prahy podle zákona o státní sociální podpoře, ve znění

platném do 31. prosince 2008, jsou počínaje dnem 1. ledna 2009

pohledávkami České republiky, se kterými je příslušný hospodařit Úřad

práce hlavního města Prahy.



9. Řízení ve věcech, u nichž přešla působnost z územních finančních

orgánů na celní úřady, zahájená územními finančními úřady přede dnem

nabytí účinnosti tohoto zákona, dokončí orgán, před nímž bylo řízení

zahájeno.



10. Příslušné městské části jsou povinny strpět umístění převáděných

zaměstnanců v dosavadních prostorách, včetně obslužných prostor, za

nájemné nepřevyšující výši nájemného v místě obvyklou a za úhradu

prokázaných provozních nákladů do 31. prosince 2010, pokud nebude

dohodnuto jinak.



11. Nárok na rodičovský příspěvek v nižší výměře podle čl. I bodů 5 a 6

se přizná na základě žádosti nejdříve ode dne účinnosti tohoto zákona.



12. Nárok na rodičovský příspěvek podle § 30 odst. 1 písm. e) zákona o

státní sociální podpoře ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti

tohoto zákona se poskytuje bez žádosti, jestliže rodičovský příspěvek

náleží ke dni 31. prosince 2009 a náleží i po tomto datu.



Čl. XV zákona č. 326/2009 Sb.



Přechodná ustanovení



1. Přídavek na dítě náležející před 1. červencem 2009 podle zákona č.

117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění účinném do dne 1.

července 2009, náleží naposledy za červen 2009.



2. Úřady práce do 31. července 2009 stanoví nově výši přídavku na dítě

podle § 18 odst. 1 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře,

ve znění účinném ode dne 1. července 2009, bez žádosti; oznámení o

změně výše přídavku na dítě se nedoručuje a založí se pouze do spisu.



Čl. XII zákona č. 362/2009 Sb.



Přechodná ustanovení



1. Přídavek na dítě podle § 17 a 18 náležející přede dnem nabytí

účinnosti tohoto zákona podle zákona č. 117/1995 Sb., ve znění účinném

do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, náleží naposledy za měsíc

prosinec 2009.



2. Úřady práce do jednoho měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona

stanoví nově nárok na přídavek na dítě a jeho výši podle § 17 a 18

zákona č. 117/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti

tohoto zákona.



3. Úřady práce doručí nejpozději do dne výplaty přídavku na dítě

náležející za měsíc leden 2010 písemné sdělení o změně přídavku na dítě

podle § 17 a 18 zákona č. 117/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí

účinnosti tohoto zákona. Toto sdělení se nedoručuje do vlastních rukou.



4. Úřady práce do 31. ledna 2011 stanoví nově výši rodičovského

příspěvku podle § 32 odst. 1 písm. b) zákona č. 117/1995 Sb., ve znění

účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.



Čl. VIII zákona č. 347/2010 Sb.



zrušen



Čl. VI zákona č. 366/2011 Sb.



Přechodná ustanovení



1. Podmínka bydliště na území České republiky podle § 3 odst. 2 až 4

zákona č. 117/1995 Sb., ve znění tohoto zákona, pro nárok na dávky

státní sociální podpory se vztahuje na nároky, které vzniknou po 31.

prosinci 2011; jde-li o nároky na dávky státní sociální podpory, které

vznikly před 1. lednem 2012 podle zákona č. 117/1995 Sb., ve znění

účinném ke dni účinnosti tohoto zákona, uvedená podmínka bydliště na

území České republiky se vztahuje na nároky na dávky státní sociální

podpory od 1. října 2012.



2. Nárok na rodičovský příspěvek, který ke dni 31. prosince 2011

náležel podle zákona č. 117/1995 Sb., ve znění účinném ke dni účinnosti

tohoto zákona, z důvodu péče o dítě dlouhodobě zdravotně postižené nebo

dlouhodobě těžce zdravotně postižené, jde-li o dítě, které je ke dni

účinnosti tohoto zákona mladší 3 let, bude náležet i po 31. prosinci

2011, nejdéle však do 3 let věku tohoto dítěte, ve výši 7 600 Kč

měsíčně s tím, že úprava výše rodičovského příspěvku při jeho souběhu s

peněžitou pomocí v mateřství nebo nemocenským poskytovaným v

souvislosti s porodem platí i zde. Rodičovský příspěvek bude po 31.

prosinci 2011 vyplácet příslušný orgán státní sociální podpory bez

žádosti v případě, že dítě zakládající nárok na rodičovský příspěvek

nemá zároveň nárok na příspěvek na péči. Má-li toto dítě nárok na

příspěvek na péči, musí rodič nejpozději do 31. ledna 2012 písemně

provést volbu pouze jedné dávky, protože § 30b odst. 4 zákona č.

117/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona

platí i pro tyto případy. Po provedené volbě krajská pobočka Úřadu

práce odejme druhou dávku.



3. Nejde-li o nárok na rodičovský příspěvek podle bodu 2, nárok na

rodičovský příspěvek podle § 30 odst. 1 písm. e) a odst. 4 zákona č.

117/1995 Sb., ve znění účinném do dne 31. prosince 2011, náleží

naposledy za měsíc prosinec 2011. Rodičovský příspěvek, který náleží

podle věty první do dne účinnosti tohoto zákona, se vyplatí naposledy

za prosinec 2011. O zániku nároku na rodičovský příspěvek zašle orgán

státní sociální podpory jeho poživateli sdělení, v němž současně

informuje o nárocích dítěte po 31. prosinci 2011.



4. Jde-li o nárok na rodičovský příspěvek, na který vznikl nárok přede

dnem účinnosti tohoto zákona a který bude náležet i po 31. prosinci

2011, může rodič



a) čerpat rodičovský příspěvek po 31. prosinci 2011 podle právní úpravy

platné přede dnem účinnosti tohoto zákona, nebo



b) nejdříve 1. ledna 2012 požádat o změnu rodičovského příspěvku podle

právní úpravy platné ode dne 1. ledna 2012, přičemž částky rodičovského

příspěvku vyplacené před 1. lednem 2012 se započtou do celkové částky

rodičovského příspěvku podle § 30a odst. 1 zákona č. 117/1995 Sb., ve

znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Změna

rodičovského příspěvku se provede na základě písemné žádosti podané

rodičem.



5. Dítě, kterému ke dni účinnosti tohoto zákona náleží z dávek

pěstounské péče příspěvek na úhradu potřeb dítěte podle zákona č.

117/1995 Sb., ve znění účinném ke dni účinnosti tohoto zákona, se

považuje pro účely tohoto příspěvku nejdéle do 31. prosince 2012



a) za dítě, které je osobou závislou na péči jiné fyzické osoby ve

stupni I (lehká závislost), bylo-li před 1. lednem 2012 dlouhodobě

nemocné,



b) za dítě, které je osobou závislou na péči jiné fyzické osoby ve

stupni II (středně těžká závislost), bylo-li před 1. lednem 2012

dlouhodobě zdravotně postižené,



c) za dítě, které je osobou závislou na péči jiné fyzické osoby ve

stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost),

bylo-li před 1. lednem 2012 dlouhodobě těžce zdravotně postižené, pokud

dítě nebylo posouzeno podle zákona o sociálních službách pro účely

příspěvku na péči.



6. Nárok na sociální příplatek podle čl. VIII bodu 2 zákona č. 347/2010

Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními

v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí, zaniká dnem 31.

prosince 2011. O zániku nároku na sociální příplatek zašle orgán státní

sociální podpory jeho poživateli sdělení, které se nedoručuje do

vlastních rukou.



7. Řízení o dávkách státní sociální podpory zahájená a pravomocně

neskončená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle

právních předpisů účinných do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.



8. Ustanovení § 54a zákona o státní sociální podpoře, ve znění účinném

ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije vůči rodičům nebo

pěstounovi, kterým byla uložena sankce podle zvláštního právního

předpisu za neplnění povinností souvisejících s řádným plněním povinné

školní docházky dítěte v rodině nebo v pěstounské péči, pokud tato

sankce nabyla právní moci nejdříve počínaje dnem nabytí účinnosti

tohoto zákona.



9. V případech, kdy rodiči vznikl nárok na rodičovský příspěvek přede

dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se na základě uložení pravomocné

sankce podle zvláštního právního předpisu za neplnění povinností

souvisejících s řádným plněním povinné školní docházky dítěte v rodině

postupuje ohledně nároku na výplatu rodičovského příspěvku podle

ustanovení § 54a odst. 2 zákona o státní sociální podpoře, ve znění

účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.



Čl. X zákona č. 401/2012 Sb.



Přechodná ustanovení



1. Nároky na dávky pěstounské péče podle zákona č. 117/1995 Sb., ve

znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zanikají dnem

nabytí účinnosti tohoto zákona. Výplata dávek pěstounské péče, která

náleží podle věty první do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se

provede naposledy za měsíc prosinec 2012.



2. O zániku nároku na dávky pěstounské péče podle bodu 1 zašle

nejpozději do 30. listopadu 2012 krajská pobočka Úřadu práce oprávněné

osobě písemné sdělení, v němž současně informuje o nárocích na

pěstounské dávky a jejich uplatnění po dni nabytí účinnosti tohoto

zákona podle jiného právního předpisu. Toto sdělení se nedoručuje do

vlastních rukou.



Čl. II zákona č. 331/2012 Sb.



Přechodná ustanovení



1. Nárok na rodičovský příspěvek, který rodiči ke dni nabytí účinnosti

tohoto zákona nenáležel z důvodu nároku na příspěvek na péči, náleží

nejdříve ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona na základě písemné

žádosti podané rodičem. Částky rodičovského příspěvku vyplacené přede

dnem nabytí účinnosti tohoto zákona z důvodu péče o totéž dítě se

započítávají do celkové částky 220 000 Kč.



2. Rodiči, kterému náleží rodičovský příspěvek po 31. prosinci 2011

podle právní úpravy účinné přede dnem nabytí účinnosti zákona č.

366/2011 Sb., náleží ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nadále

tento příspěvek v pevných částkách bez možnosti volby výše dávky.

Celková výše rodičovského příspěvku není v tomto případě omezena

částkou 220 000 Kč. Ostatní podmínky nároku na rodičovský příspěvek a

jeho výplatu se posuzují podle právní úpravy účinné ode dne nabytí

účinnosti tohoto zákona, včetně souběhu rodičovského příspěvku a

příspěvku na péči náležejícímu dítěti, které zakládá nárok na

rodičovský příspěvek. Možnost požádat o změnu rodičovského příspěvku

podle právní úpravy účinné ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona na

základě písemné žádosti rodiče je zachována s tím, že dosud vyplacené

částky rodičovského příspěvku při péči o totéž dítě se započtou do

celkové částky 220 000 Kč.



Čl. III zákona č. 267/2013 Sb.



Přechodné ustanovení



Studium v jednoletých kurzech cizích jazyků s denní výukou podle

prováděcího právního předpisu vydaného na základě § 15 zákona č.

117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění účinném do 31. srpna

2012, a na základě § 108 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém

pojištění, ve znění účinném do 31. srpna 2012, a platného k 31. srpnu

2012, zahájené nejpozději ve školním roce 2013/2014 se považuje za

studium na středních školách pro účely státní sociální podpory a

důchodového pojištění.



Čl. IV zákona č. 306/2013 Sb.



Přechodná ustanovení



1. Osoba, které byla vydána karta sociálních systémů a které je dávka

vyplácena způsobem podle § 58 odst. 3 zákona č. 117/1995 Sb., ve znění

účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, bude písemně vyzvána

krajskou pobočkou Úřadu práce České republiky nejpozději do 1

kalendářního měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, aby osobně

nebo písemně sdělila způsob výplaty dávky v návaznosti na zrušení karty

sociálních systémů.



2. Krajská pobočka Úřadu práce České republiky je povinna provést změnu

způsobu výplaty dávky nejpozději do 2 měsíců ode dne sdělení podle bodu

1. Lhůta uvedená v § 58 odst. 3 větě třetí zákona č. 117/1995 Sb. zde

neplatí.



3. Pokud osoba nesdělí krajské pobočce Úřadu práce České republiky

způsob výplaty dávky podle bodu 1 do 3 kalendářních měsíců ode dne

nabytí účinnosti tohoto zákona, bude dávka ode dne určeného krajskou

pobočkou Úřadu práce České republiky, nejpozději však od šestého

kalendářního měsíce následujícího po dni nabytí účinnosti tohoto

zákona, vyplácena na účet naposledy sdělený Úřadu práce České republiky

příjemcem dávky, a nebude-li takový účet, bude vyplácena poštovním

poukazem.



Čl. IV zákona č. 252/2014 Sb.



Přechodné ustanovení



Příjmy uvedené v § 5 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 117/1995 Sb., ve

znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se poprvé

započtou pro dávky státní sociální podpory přiznané nejdříve od 1.

ledna 2015, je-li rozhodným obdobím, za které se zjišťuje příjem,

kalendářní čtvrtletí, a pro dávky státní sociální podpory přiznané

nejdříve od 1. října 2015, je-li rozhodným obdobím kalendářní rok.



Čl. II zákona č. 253/2014 Sb.



Přechodné ustanovení



Jde-li o dítě narozené nebo převzaté do trvalé péče nahrazující péči

rodičů před 1. lednem 2015, náleží porodné podle § 44 až 46 zákona č.

117/1995 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto

zákona.



1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29.

dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení.



Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 ze dne 16. září

2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004

o koordinaci systémů sociálního zabezpečení.



Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1231/2010 ze dne 24.

listopadu 2010, kterým se rozšiřuje působnost nařízení (ES) č. 883/2004

a nařízení (ES) č. 987/2009 na státní příslušníky třetích zemí, na

které se tato nařízení dosud nevztahují pouze z důvodu jejich státní

příslušnosti.



Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 492/2011 ze dne 5. dubna

2011 o volném pohybu pracovníků uvnitř Unie.



1a) § 7 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.



1b) Zákon č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně

souvisejících zákonů.



1c) § 10 a 10a zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných

číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve

znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 68/2006

Sb. a zákona č. 342/2006 Sb.



1d) § 76 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991

Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o

azylu), ve znění zákona č. 2/2002 Sb.§ 66 až 68 zákona č. 326/1999 Sb.,

o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů,

ve znění zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb. a zákona č.

379/2007 Sb.§ 87g a 87h zákona č. 326/1999 Sb., ve znění zákona č.

161/2006 Sb. a zákona č. 379/2007 Sb.



1e) § 77 zákona č. 325/1999 Sb., ve znění zákona č. 2/2002 Sb. a zákona

č. 350/2005 Sb.§ 93 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění zákona č. 217/2002

Sb., zákona č. 222/2003 Sb. a zákona č. 61/2006 Sb.



1f) § 42c zákona č. 326/1999 Sb., ve znění zákona č. 161/2006 Sb. a

zákona č. 379/2007 Sb.



1g) § 42f zákona č. 326/1999 Sb., ve znění zákona č. 379/2007 Sb.



1h) § 14a a 14b zákona č. 325/1999 Sb., ve znění zákona č. 2/2002 Sb.



3) Zákon ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona ČNR č.

35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č.

196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č.

85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č.

32/1995 Sb. a zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č.

149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č.

18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb. a zákona č.

210/1997 Sb.



3a) § 74 a násl. zákona č. 220/1999 Sb., o průběhu základní nebo

náhradní služby a vojenských cvičení a o některých právních poměrech

vojáků v záloze.



3b) § 61 odst. 4 a § 131 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání,

ve znění zákona č. 254/2002 Sb.



3c) Zákon č. 221/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.



Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních

sborů, ve znění pozdějších předpisů.



3d) § 7 zákona č. 18/1992 Sb., o civilní službě.



3d) Zákon č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání

majetkových nároků v družstvech, ve znění pozdějších předpisů.



3e) Například zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění

pozdějších předpisů.



3f) § 117 a 118 zákona č. 221/1999 Sb., ve znění zákona č. 254/2002 Sb.



§ 102 a násl. zákona č. 361/2003 Sb., ve znění zákona č. 436/2004 Sb.



3g) § 7 odst. 2 vyhlášky č. 19/1991 Sb., o pracovním uplatnění a

hmotném zabezpečení pracovníků v hornictví dlouhodobě nezpůsobilých k

dosavadní práci, ve znění vyhlášky č. 405/2003 Sb.



3h) Například § 11 odst. 3 zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za

pracovní pohotovost v rozpočtových a některých dalších organizacích a

orgánech, ve znění pozdějších předpisů, § 119 zákona č. 361/2003 Sb., o

služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších

předpisů.



3i) Například § 192 zákoníku práce.



3i) Například § 192 zákoníku práce.



4) Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.



4a) Zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební

neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů.



7) § 115 občanského zákoníku.



7a) § 26 odst. 2 zákona o rodině.



8) Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu.



9) Zákon ČNR č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního

zabezpečení, ve znění zákona ČNR č. 590/1992 Sb., zákona ČNR č. 37/1993

Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994

Sb. a zákona č. 118/1995 Sb.



10) Zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních a středních škol

(školský zákon), ve znění zákona č. 188/1988 Sb., zákona č. 171/1990

Sb., zákona č. 522/1990 Sb., zákona č. 134/1993 Sb., zákona č. 190/1993

Sb., zákona č. 331/1993 Sb., nálezu Ústavního soudu České republiky č.

49/1994 Sb. a zákona č. 256/1994 Sb.



Zákon č. 172/1990 Sb., o vysokých školách, ve znění zákona č. 216/1993

Sb., zákona č. 46/1994 Sb. a zákona č. 192/1994 Sb.



10a) Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.



10b) § 55 zákona č. 111/1998 Sb.



10c) § 195 až 198 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění

pozdějších předpisů.



11) § 36 až 43 zákona č. 561/2004 Sb.



11a) § 55 odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb.



11b) § 46 odst. 3 a § 48 zákona č. 561/2004 Sb.



11c) § 55 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb.



11d) § 55 odst. 3 zákona č. 561/2004 Sb.



18) § 963 občanského zákoníku.



19) § 2 odst. 4 zákona ČNR č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním

pojištění, ve znění zákona č. 161/1993 Sb. a zákona č. 59/1995 Sb.



19a) § 16a zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění

pozdějších předpisů.



19b) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o

změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších

předpisů.



19c) Zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství

České republiky, ve znění pozdějších předpisů.



19d) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a

o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.



19e) Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o

Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu),

ve znění pozdějších předpisů.



19f) § 13b zákona č. 133/2000 Sb., ve znění zákona č. 53/2004 Sb.



19g) § 2 písm. a) a b) vyhlášky č. 362/2002 Sb., o postupech při

provádění spisové rozluky v souvislosti s ukončením činnosti okresních

úřadů a o náležitostech spisové evidence při provádění spisové rozluky.



20) Například § 128 občanského soudního řádu, ve znění zákona č.

519/1991 Sb., a § 8 trestního řádu, ve znění zákona č. 178/1990 Sb.,

zákona č. 558/1991 Sb. a zákona č. 292/1993 Sb.



21) Například § 8 odst. 1 zákona ČNR č. 582/1991 Sb., o organizaci a

provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona ČNR č. 590/1992 Sb.,

a § 12 odst. 2 písm. b) zákona ČNR č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a

působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti, ve znění

zákona ČNR č. 272/1992 Sb.



21a) Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých

dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu).



21b) Například § 251 a násl. občanského soudního řádu, § 78 správního

řádu, § 73 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění

pozdějších předpisů.



21c) § 299 občanského soudního řádu.



22) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).



22a) Zákon č. 131/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.



23) Zákon č. 382/1990 Sb., o rodičovském příspěvku, ve znění zákona č.

117/1992 Sb.



24) Zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č.

110/1990 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 1/1991 Sb., zákona č.

46/1991 Sb., zákona č. 306/1991 Sb., zákona ČNR č. 482/1991 Sb., zákona

č. 578/1991 Sb., zákona ČNR č. 582/1991 Sb., zákona č. 235/1992 Sb.,

zákona ČNR č. 589/1992 Sb., zákona ČNR č. 37/1993 Sb., zákona č.

84/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 266/1993 Sb., zákona č.

307/1993 Sb., zákona č. 182/1994 Sb. a zákona č. 241/1994 Sb.



25) Zákon č. 50/1973 Sb., ve znění zákona č. 58/1984 Sb., zákona č.

118/1992 Sb. a zákona č. 307/1993 Sb.



26) Zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v

mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění

zákona č. 99/1972 Sb., zákona č. 73/1982 Sb., zákona č. 57/1984 Sb.,

zákona č. 109/1984 Sb., zákona č. 51/1987 Sb., zákona č. 103/1988 Sb.,

zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 306/1991 Sb., zákona ČNR č. 582/1991

Sb., zákona ČNR č. 37/1993 Sb., zákona č. 266/1993 Sb., zákona č.

308/1993 Sb., zákona č. 182/1994 Sb. a zákona č. 241/1994 Sb.



Vyhláška Ústřední rady odborů č. 165/1979 Sb., o nemocenském pojištění

některých pracovníků a o poskytování dávek nemocenského pojištění

občanům ve zvláštních případech, ve znění vyhlášky č. 155/1983 Sb.,

vyhlášky č. 79/1984 Sb., vyhlášky č. 135/1984 Sb., vyhlášky č. 59/1987

Sb., vyhlášky č. 148/1988 Sb., vyhlášky č. 123/1990 Sb., vyhlášky č.

263/1990 Sb., vyhlášky č. 501/1990 Sb., zákona č. 306/1991 Sb., zákona

ČNR č. 582/1991 Sb., zákona ČNR č. 590/1992 Sb., vyhlášky č. 30/1993

Sb., zákona ČNR č. 37/1993 Sb., vyhlášky č. 312/1993 Sb., vyhlášky č.

196/1994 Sb. a vyhlášky č. 248/1994 Sb.



Vyhláška Ústřední rady odborů a Státního úřadu sociálního zabezpečení

č. 141/1958 Ú.l., o nemocenském pojištění a důchodovém zabezpečení

odsouzených, ve znění vyhlášky č. 102/1964 Sb., vyhlášky č. 143/1965

Sb., vyhlášky č. 95/1968 Sb., vyhlášky č. 155/1983 Sb., vyhlášky č.

263/1990 Sb., zákona ČNR č. 582/1991 Sb. a vyhlášky č. 30/1993 Sb.



27) Zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve

znění zákona č. 58/1964 Sb., zákona č. 87/1968 Sb., zákonného opatření

Předsednictva Federálního shromáždění č. 8/1982 Sb., zákona č. 109/1984

Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona ČNR č. 37/1993 Sb., zákona č.

308/1993 Sb. a zákona č. 182/1994 Sb.



28) Zákonné opatření Předsednictva Federálního shromáždění ČSFR č.

206/1990 Sb., o státním vyrovnávacím příspěvku, ve znění zákona č.

245/1991 Sb., zákona č. 578/1991 Sb., zákona ČNR č. 10/1993 Sb., zákona

ČNR č. 37/1993 Sb., zákona č. 182/1994 Sb. a zákona č. 183/1994 Sb.



29) Zákon č. 319/1993 Sb., o příspěvku na nájemné, ve znění zákona č.

109/1995 Sb.



30) § 8 zákona ČNR č. 582/1991 Sb., ve znění zákona ČNR č. 590/1992

Sb., zákona č. 307/1993 Sb. a zákona č. 241/1994 Sb.



31) § 35 zákona ČNR č. 6/1993 Sb., o České národní bance.



31a) Zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně

některých souvisejících zákonů.



32) § 45 zákona o rodině.



32) § 953 občanského zákoníku.



33) § 63 a 74 zákona o rodině.



33) § 796 občanského zákoníku.



34) § 69 zákona o rodině.



34) § 824 občanského zákoníku.



35) § 78 zákona o rodině.



35) § 826 občanského zákoníku.



36) § 928 občanského zákoníku.



37) § 958 občanského zákoníku.



38) § 9 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.



38a) § 67 zákona č. 435/2004 Sb.



39) § 57 až 91 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním,

středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon).



40) § 141 až 159 zákona č. 561/2004 Sb.



41) § 8 odst. 3 a § 186 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb.



42) § 92 až 107 zákona č. 561/2004 Sb.



43) § 45 až 47 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a

doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách).



44) § 25 a 38 zákona č. 29/1984 Sb., ve znění zákona č. 171/1990 Sb. a

zákona č. 138/1995 Sb.



45) § 25 zákona č. 29/1984 Sb., ve znění zákona č. 171/1990 Sb. a

zákona č. 138/1995 Sb.



46) Například zákon č. 221/1999 Sb., ve znění zákona č. 155/2000 Sb.,

zákon č. 186/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.



47b) § 745 a 746 občanského zákoníku.



47c) § 36 a 37 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním,

středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon).



47d) § 7 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění

pozdějších předpisů.



48a) Zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů,

ve znění pozdějších předpisů.



48b) § 67 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o

změně některých souvisejících zákonů.



48d) § 9 odst. 2 písm. k) občanského soudního řádu.



48d) § 28a zákona č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby, ve znění zákona č.

52/2004 Sb.



48f) § 43 zákona č. 111/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.



48g) § 4 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 111/2006 Sb., ve znění

pozdějších předpisů.



48h) § 299 a 317 občanského soudního řádu.



49) § 3 zákona ČNR č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního

zabezpečení, ve znění zákona č. 307/1993 Sb. Zákon ČNR č. 114/1988 Sb.,

o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním

zabezpečení, ve znění zákona ČNR č. 125/1990 Sb., zákona ČNR č.

210/1990 Sb., zákona ČNR č. 425/1990 Sb., zákona ČNR č. 459/1990 Sb.,

zákona ČNR č. 9/1991 Sb., zákona ČNR č. 144/1991 Sb., zákona ČNR č.

582/1991 Sb., zákona č. 84/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., nálezu

Ústavního soudu ČR č. 72/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb. a zákona č.

238/1995 Sb.



50) § 1 zákona ČNR č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve

znění zákona č. 325/1993 Sb. a zákona č. 85/1994 Sb.



51) § 1 zákona ČNR č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně

České republiky.



Zákon ČNR č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a

dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění zákona ČNR č. 10/1993 Sb.,

zákona ČNR č. 15/1993 Sb., zákona č. 60/1995 Sb., zákona č. 149/1996

Sb. a zákona č. 48/1997 Sb.



53) § 12 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním, ve znění

zákona č. 558/1991 Sb., zákona č. 25/1993 Sb., zákona č. 292/1993 Sb.,

zákona č. 154/1994 Sb. a zákona č. 152/1995 Sb.



54) § 3 zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění

zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 224/1994 Sb., zákona č. 58/1995 Sb. a

zákona č. 296/1995 Sb.



54a) § 91 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a

doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších

předpisů.



55) § 26 a násl. občanského zákoníku.



55) § 49 a násl. občanského zákoníku.



56) § 42i zákona č. 326/1999 Sb., ve znění zákona č. 427/2010 Sb.



57) § 5 odst. 6 zákona č. 111/2006 Sb., ve znění zákona č. 366/2011 Sb.



58) § 8 zákona č. 582/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.



60) Zákon č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech, ve

znění pozdějších předpisů.



61) § 4a zákona č. 73/2011 Sb., ve znění zákona č. 366/2011 Sb.



62) Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.



64) § 38 odst. 1 písm. c) zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním,

základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský

zákon), ve znění zákona č. 49/2009 Sb.



65) § 11 odst. 1 zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo

ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči

ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších

předpisů.



66) § 42g zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.



67) § 42 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.



68) § 42a odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.



69) Čl. 7 odst. 3 a čl. 24 směrnice Evropského parlamentu a Rady

2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných

příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o

změně nařízení č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS,

72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a

93/96/EHS.



70) § 744 občanského zákoníku.