359/1999 Sb.
ZÁKON
ze dne 9. prosince 1999
o sociálně-právní ochraně dětí
Změna: 257/2000 Sb.
Změna: 272/2001 Sb.
Změna: 320/2002 Sb., 518/2002 Sb.
Změna: 222/2003 Sb.
Změna: 315/2004 Sb.
Změna: 52/2004 Sb.
Změna: 436/2004 Sb.
Změna: 57/2005 Sb.
Změna: 501/2004 Sb., 381/2005 Sb.
Změna: 134/2006 Sb.
Změna: 165/2006 Sb.
Změna: 112/2006 Sb.
Změna: 176/2007 Sb.
Změna: 124/2008 Sb.
Změna: 259/2008 Sb.
Změna: 295/2008 Sb.
Změna: 305/2008 Sb.
Změna: 41/2009 Sb.
Změna: 73/2011 Sb.
Změna: 227/2009 Sb.
Změna: 420/2011 Sb.
Změna: 375/2011 Sb.
Změna: 399/2012 Sb., 401/2012 Sb., 505/2012 Sb.
Změna: 103/2013 Sb.
Změna: 306/2013 Sb.
Změna: 303/2013 Sb.
Změna: 64/2014 Sb.
Změna: 250/2014 Sb.
Změna: 205/2015 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Sociálně-právní ochrana dětí
(1) Sociálně-právní ochranou dětí (dále jen "sociálně-právní ochrana")
se rozumí zejména
a) ochrana práva dítěte na příznivý vývoj a řádnou výchovu,
b) ochrana oprávněných zájmů dítěte, včetně ochrany jeho jmění,
c) působení směřující k obnovení narušených funkcí rodiny,
d) zabezpečení náhradního rodinného prostředí pro dítě, které nemůže
být trvale nebo dočasně vychováváno ve vlastní rodině.
(2) Nedotčeny zůstávají zvláštní právní předpisy, které upravují též
ochranu práv a oprávněných zájmů dítěte.
(3) Tento zákon se použije na právní vztahy, které nejsou upraveny
přímo použitelným předpisem Evropské unie v oblasti dávek pěstounské
péče^55).
§ 2
(1) Pro účely tohoto zákona se dítětem rozumí nezletilá osoba.^1) V
případě nezletilých dětí, které nabyly plné svéprávnosti, se
sociálně-právní ochrana poskytuje pouze v rozsahu stanoveném v § 8
odst. 1, § 10 odst. 1 písm. e), § 10 odst. 3 písm. a), b), § 29, § 32
odst. 4, § 33 a 34. Při poskytování sociálně-právní ochrany v těchto
případech je příslušný orgán sociálně-právní ochrany povinen plně
respektovat vůli dítěte, které nabylo plné svéprávnosti.
(2) Sociálně-právní ochrana se poskytuje dítěti, které na území České
republiky
a) má trvalý pobyt,
b) má podle zvláštního právního předpisu^1a) upravujícího pobyt cizinců
na území České republiky povolen trvalý pobyt nebo je hlášeno k pobytu
na území České republiky po dobu nejméně 90 dnů,
c) podalo žádost o udělení mezinárodní ochrany na území České
republiky,
d) je oprávněno trvale pobývat,^2)
e) pobývá s rodičem, který podal žádost o udělení mezinárodní ochrany
nebo oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany na území
České republiky nebo které pobývá na základě uděleného oprávnění k
pobytu za účelem dočasné ochrany na území České republiky podle
zvláštního právního předpisu,^2a)
f) pobývá s rodičem, který na území pobývá na základě víza k pobytu nad
90 dní za účelem strpění pobytu na území podle zvláštního právního
předpisu^63) nebo který je azylantem anebo osobou požívající doplňkové
ochrany, nebo
g) je azylantem nebo osobou požívající doplňkové ochrany.
(3) V rozsahu stanoveném tímto zákonem (§ 37 a 42) se sociálně-právní
ochrana poskytuje také dítěti, které nemá na území České republiky
povolen trvalý pobyt nebo není hlášeno k pobytu na území České
republiky po dobu nejméně 90 dnů podle zvláštního právního předpisu^1a)
upravujícího pobyt cizinců na území České republiky ani není oprávněno
podle zvláštního právního předpisu^2) trvale pobývat na území České
republiky.
§ 3
(1) Zřizuje se Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí (dále jen
"Úřad") se sídlem v Brně. Úřad je správním úřadem s celostátní
působností; je podřízen Ministerstvu práce a sociálních věcí (dále jen
"ministerstvo").
(2) V čele Úřadu je ředitel; jeho výběr, jmenování a odvolání se řídí
zákonem o státní službě.
§ 4
(1) Sociálně-právní ochranu zajišťují orgány sociálně-právní ochrany,
jimiž jsou
a) krajské úřady,
b) obecní úřady obcí s rozšířenou působností,
c) obecní úřady a újezdní úřady; ustanovení tohoto zákona o obecních
úřadech se vztahují i na újezdní úřady,
d) ministerstvo,
e) Úřad,
f) Úřad práce České republiky - krajské pobočky a pobočka pro hlavní
město Prahu (dále jen „krajská pobočka Úřadu práce“).
(2) Sociálně-právní ochranu dále zajišťují
a) obce v samostatné působnosti,
b) kraje v samostatné působnosti,
c) komise pro sociálně-právní ochranu dětí,
d) další právnické a fyzické osoby, jsou-li výkonem sociálně-právní
ochrany pověřeny, (dále jen "pověřená osoba").
§ 4a
Vymezení některých pojmů
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) jinou osobou odpovědnou za výchovu dítěte fyzická osoba, které bylo
dítě svěřeno do výchovy rozhodnutím příslušného orgánu,
b) osobou pečující o dítě (dále jen „osoba pečující“) jiná fyzická
osoba odpovědná za výchovu dítěte,
1. která je pěstounem,
2. která byla do dosažení zletilosti dítěte jeho pěstounem nebo
poručníkem, a to po dobu, po kterou má nezaopatřené dítě^56) nárok na
příspěvek na úhradu potřeb dítěte,
3. které je před rozhodnutím soudu o svěření dítěte do pěstounské péče
rozhodnutím soudu dočasně svěřeno do péče osoby, která má zájem stát se
pěstounem, a to po dobu trvání takové péče,
4. která je poručníkem dítěte, jestliže o dítě osobně pečuje, nebo
5. která má v osobní péči dítě, k němuž nemá vyživovací povinnost, a to
po dobu, po kterou probíhá soudní řízení o ustanovení této osoby
poručníkem,
c) osobou v evidenci fyzická osoba, která je vedena v evidenci osob,
které mohou vykonávat pěstounskou péči na přechodnou dobu.
ČÁST DRUHÁ
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANY
§ 5
Předním hlediskem sociálně-právní ochrany je zájem a blaho dítěte,
ochrana rodičovství a rodiny a vzájemné právo rodičů a dětí na
rodičovskou výchovu a péči. Přitom se přihlíží i k širšímu sociálnímu
prostředí dítěte.
§ 6
Sociálně-právní ochrana se zaměřuje zejména na děti,
a) jejichž rodiče
1. zemřeli,
2. neplní povinnosti plynoucí z rodičovské odpovědnosti, nebo
3. nevykonávají nebo zneužívají práva plynoucí z rodičovské
odpovědnosti;
b) které byly svěřeny do výchovy jiné osoby odpovědné za výchovu
dítěte, pokud tato osoba neplní povinnosti plynoucí ze svěření dítěte
do její výchovy;
c) které vedou zahálčivý nebo nemravný život spočívající zejména v tom,
že zanedbávají školní docházku, nepracují, i když nemají dostatečný
zdroj obživy, požívají alkohol nebo návykové látky, jsou ohroženy
závislostí, živí se prostitucí, spáchaly trestný čin nebo, jde-li o
děti mladší než patnáct let, spáchaly čin, který by jinak byl trestným
činem,^4) opakovaně nebo soustavně páchají přestupky^5) nebo jinak
ohrožují občanské soužití;
d) které se opakovaně dopouští útěků od rodičů nebo jiných fyzických
nebo právnických osob odpovědných za výchovu dítěte;
e) na kterých byl spáchán trestný čin ohrožující život, zdraví,
svobodu, jejich lidskou důstojnost, mravní vývoj nebo jmění, nebo je
podezření ze spáchání takového činu;
f) které jsou na základě žádostí rodičů nebo jiných osob odpovědných za
výchovu dítěte opakovaně umísťovány do zařízení zajišťujících
nepřetržitou péči o děti nebo jejich umístění v takových zařízeních
trvá déle než 6 měsíců;
g) které jsou ohrožovány násilím mezi rodiči nebo jinými osobami
odpovědnými za výchovu dítěte, popřípadě násilím mezi dalšími fyzickými
osobami;
h) které jsou žadateli o udělení mezinárodní ochrany, azylanty nebo
osobami požívajícími doplňkové ochrany, a které se na území České
republiky nacházejí bez doprovodu rodičů nebo jiných osob odpovědných
za jejich výchovu;
pokud tyto skutečnosti trvají po takovou dobu nebo jsou takové
intenzity, že nepříznivě ovlivňují vývoj dětí nebo jsou anebo mohou být
příčinou nepříznivého vývoje dětí.
§ 7
(1) Každý je oprávněn upozornit na závadné chování dětí jejich rodiče.
(2) Každý je oprávněn upozornit orgán sociálně-právní ochrany na
porušení povinností nebo zneužití práv vyplývajících z rodičovské
odpovědnosti, na skutečnost, že rodiče nemohou plnit povinnosti
vyplývající z rodičovské odpovědnosti, nebo na skutečnosti uvedené v §
6 písm. b) až h); tím není dotčena povinnost vyplývající ze zvláštního
právního předpisu.^6)
§ 8
(1) Dítě má právo požádat orgány sociálně-právní ochrany a zařízení
sociálně-právní ochrany, státní orgány, kterým podle zvláštních
právních předpisů^7) přísluší též ochrana práv a oprávněných zájmů
dítěte, pověřené osoby, školy, školská zařízení a poskytovatele
zdravotních služeb o pomoc při ochraně svého života a dalších svých
práv; tyto orgány, právnické a fyzické osoby a pověřené osoby jsou
povinny poskytnout dítěti odpovídající pomoc. Dítě má právo požádat o
pomoc i bez vědomí rodičů nebo jiných osob odpovědných za výchovu
dítěte.
(2) Dítě, které je schopno formulovat své vlastní názory, má právo pro
účely sociálně-právní ochrany tyto názory svobodně vyjadřovat při
projednávání všech záležitostí, které se ho dotýkají, a to i bez
přítomnosti rodičů nebo jiných osob odpovědných za výchovu dítěte.
Vyjádření dítěte se při projednávání všech záležitostí týkajících se
jeho osoby věnuje náležitá pozornost odpovídající jeho věku a rozumové
vyspělosti. Při své činnosti bere orgán sociálně-právní ochrany v úvahu
přání a pocity dítěte s přihlédnutím k jeho věku a vývoji tak, aby
nedošlo k ohrožení nebo narušení jeho citového a psychického vývoje.
(3) Dítě, které je schopno s ohledem na svůj věk a rozumovou vyspělost
posoudit dosah a význam rozhodnutí vyplývajících ze soudního nebo
správního řízení, kterého je účastníkem, nebo jde-li o jiné rozhodnutí
vztahující se k jeho osobě, obdrží od orgánu sociálně-právní ochrany
informace o všech závažných věcech jeho osoby se týkajících; o dítěti
starším 12 let se má za to, že je schopno informaci přijmout, vytvořit
si vlastní názor a tento sdělit.
§ 9
Rodič nebo jiná osoba odpovědná za výchovu dítěte má právo při výkonu
svých práv a povinností požádat o pomoc orgán sociálně-právní ochrany,
státní orgány, kterým podle zvláštních právních předpisů^7) přísluší
též ochrana práv a oprávněných zájmů dítěte, popřípadě pověřené osoby;
tyto orgány v rozsahu své působnosti a pověřené osoby v rozsahu svého
pověření jsou tuto pomoc povinny poskytnout.
§ 9a
(1) Nastane-li situace, která ohrožuje řádnou výchovu a příznivý vývoj
dítěte, kterou rodiče nebo jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte
nemohou nebo nejsou schopni sami řešit, je nezbytné přijmout na ochranu
dítěte a k poskytnutí pomoci rodičům nebo jiným osobám odpovědným za
výchovu dítěte potřebné opatření sociálně-právní ochrany podle části
třetí.
(2) Opatření sociálně-právní ochrany musí být zvolena tak, aby na sebe
navazovala a vzájemně se ovlivňovala. Při výkonu a realizaci opatření
mají přednost ta, která zabezpečí řádnou výchovu a příznivý vývoj
dítěte v jeho rodinném prostředí a není-li to možné v náhradním
rodinném prostředí; při tom se postupuje s využitím metod sociální
práce a postupů odpovídajících současným vědeckým poznatkům.
(3) Orgány sociálně-právní ochrany, zařízení pro děti vyžadující
okamžitou pomoc a pověřené osoby jsou povinny se řídit při výkonu
sociálně-právní ochrany standardy kvality sociálně-právní ochrany,
které jsou kritérii určujícími úroveň kvality poskytování
sociálně-právní ochrany. Plnění standardů kvality sociálně-právní
ochrany se hodnotí systémem bodů.
(4) Standardy kvality sociálně-právní ochrany obsahují
a) principy a bodové hodnocení výkonu sociálně-právní ochrany,
b) standardy sociální práce s klientem,
c) standardy personálního a organizačního zajištění výkonu
sociálně-právní ochrany,
d) technicko-provozní zajištění sociálně-právní ochrany.
ČÁST TŘETÍ
OPATŘENÍ SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANY
HLAVA I
PREVENTIVNÍ A PORADENSKÁ ČINNOST
§ 10
(1) Obecní úřad je povinen
a) vyhledávat děti uvedené v § 6,
b) působit na rodiče, aby plnili povinnosti vyplývající z rodičovské
odpovědnosti,
c) projednat s rodiči odstranění nedostatků ve výchově dítěte,
d) projednat s dítětem nedostatky v jeho chování,
e) sledovat, zda je na základě kontrolních oprávnění^8) zamezováno v
přístupu dětí do prostředí, které je z hlediska jejich vývoje a výchovy
ohrožující,
f) poskytnout nebo zprostředkovat rodičům na jejich žádost poradenství
při uplatňování nároků dítěte podle zvláštních právních předpisů,^9)
g) oznámit obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností skutečnosti,
které nasvědčují tomu, že jde o děti uvedené v § 6.
(2) Obec v samostatné působnosti a kraj v samostatné působnosti
vytvářejí předpoklady pro kulturní, sportovní, jinou zájmovou a
vzdělávací činnost dětí.
(3) Obecní úřad obce s rozšířenou působností je povinen
a) sledovat nepříznivé vlivy působící na děti a zjišťovat příčiny
jejich vzniku,
b) činit opatření k omezování působení nepříznivých vlivů na děti,
c) pravidelně vyhodnocovat situaci dítěte a jeho rodiny, a to zejména z
hlediska posouzení, zda se jedná o dítě uvedené v § 6, podle druhu a
rozsahu opatření nezbytných k ochraně dítěte, a poskytovat pomoc
rodičům nebo jiným osobám odpovědným za výchovu dítěte,
d) zpracovat na základě vyhodnocení situace dítěte a jeho rodiny podle
písmene c) individuální plán ochrany dítěte, který vymezuje příčiny
ohrožení dítěte, stanoví opatření k zajištění ochrany dítěte, k
poskytnutí pomoci rodině ohroženého dítěte a k posílení funkcí rodiny a
stanoví časový plán pro provádění těchto opatření, a to ve spolupráci s
rodiči nebo jinou osobou odpovědnou za výchovu dítěte, dítětem a
odborníky, kteří se podílejí na řešení problému dítěte a jeho rodiny,
e) pořádat případové konference pro řešení konkrétních situací
ohrožených dětí a jejich rodin, a to ve spolupráci s rodiči a jinou
osobou odpovědnou za výchovu dítěte, dalšími přizvanými osobami,
zejména zástupci škol, školských zařízení, zařízení poskytovatelů
zdravotních služeb, orgánů činných v sociální oblasti, orgánů policie,
státních zástupců, odborných pracovníků v oblasti náhradní rodinné
péče, poskytovatelů sociálních služeb a pověřených osob; pro účast na
případové konferenci platí § 38 odst. 7 obdobně.
(4) Státní orgány, pověřené osoby, školy, školská zařízení a
poskytovatelé zdravotních služeb, popřípadě další zařízení určená pro
děti, jsou povinni oznámit obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností
skutečnosti, které nasvědčují tomu, že jde o děti uvedené v § 6, a to
bez zbytečného odkladu poté, kdy se o takové skutečnosti dozví. Pokud o
to ten, kdo učinil oznámení podle věty první, požádá, obecní úřad obce
s rozšířenou působností ho informuje ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy
oznámení obdržel, zda na základě skutečností uvedených v oznámení
shledal či neshledal, že jde o dítě uvedené v § 6. Zřizovatel zařízení
uvedeného v § 39 odst. 1 písm. c) má při přijetí dítěte do zařízení
povinnost tuto skutečnost ohlásit bez zbytečného odkladu obecnímu úřadu
obce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu má dítě trvalý
pobyt, a není-li tento pobyt znám, obecnímu úřadu obce s rozšířenou
působností, v jehož správním obvodu se nachází zařízení, do kterého
bylo dítě přijato. Při plnění povinností podle věty první a třetí se
nelze dovolávat povinnosti zachovat mlčenlivost podle zvláštního
právního předpisu.
(5) Individuální plán ochrany dítěte se
a) zpracovává s důrazem na přijetí opatření, které umožní setrvání
dítěte v péči rodičů nebo jiných osob odpovědných za výchovu dítěte,
b) vypracovává od počátku doby poskytování sociálně-právní ochrany,
nejpozději do 1 měsíce od zařazení dítěte do evidence obecního úřadu
obce s rozšířenou působností,
c) pravidelně aktualizuje, zejména v situacích, kdy je uloženo výchovné
opatření, nařízena ústavní výchova, ochranná výchova nebo kdy je dítě
svěřeno do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, do pěstounské
péče nebo jiné náhradní výchovy.
§ 10a
(1) Poskytovatel zdravotních služeb je povinen neprodleně oznámit
obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, že matka po narození
dítěte dítě opustila a zanechala je v jeho zdravotnickém zařízení.
(2) Každý, kdo se souhlasem rodiče nebo jiné osoby odpovědné za výchovu
dítěte a bez rozhodnutí příslušného orgánu převezme dítě do své péče s
úmyslem přijmout dítě do své trvalé péče, je povinen tuto skutečnost
neprodleně oznámit obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností.
(3) Při plnění povinností podle odstavců 1 a 2 platí § 10 odst. 4 věta
poslední obdobně.
(4) Orgánem sociálně-právní ochrany, který jsou rodiče osvojovaného
dítěte povinni podle občanského zákoníku informovat o tom, že dítě bylo
předáno do péče budoucímu osvojiteli, je obecní úřad obce s rozšířenou
působností.
§ 11
Poradenská činnost
(1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností
a) pomáhá rodičům při řešení výchovných nebo jiných problémů
souvisejících s péčí o dítě,
b) poskytuje nebo zprostředkovává rodičům poradenství při výchově a
vzdělávání dítěte a při péči o dítě zdravotně postižené,
c) pořádá v rámci poradenské činnosti přednášky a kurzy zaměřené na
řešení výchovných, sociálních a jiných problémů souvisejících s péčí o
dítě a jeho výchovou,
d) poskytuje osobám vhodným stát se osvojiteli nebo pěstouny
poradenskou pomoc související s osvojením dítěte nebo svěřením dítěte
do pěstounské péče, zejména v otázkách výchovy dítěte,
e) poskytuje pomoc při uplatňování nároku dítěte na výživné a při
vymáhání plnění vyživovací povinnosti k dítěti, včetně pomoci při
podávání návrhu soudu; přitom spolupracuje zejména s orgány pomoci v
hmotné nouzi, povinnými osobami, orgány činnými v trestním řízení a
soudy.
(2) Krajský úřad zajišťuje
a) přípravu fyzických osob vhodných stát se osvojiteli nebo pěstouny k
přijetí dítěte do rodiny a poskytuje těmto osobám poradenskou pomoc
související s osvojením dítěte nebo svěřením dítěte do pěstounské péče,
včetně speciální přípravy k přijetí dítěte pěstounem na přechodnou
dobu; časový rozsah přípravy k zařazení žadatele do evidence pro
zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče činí nejméně 48 hodin a u
žadatelů o zařazení do evidence osob, které mohou vykonávat pěstounskou
péči na přechodnou dobu nejméně 72 hodin; časový rozsah přípravy
žadatelů, kteří přípravu již jednou dokončili, může krajský úřad
snížit,
b) přípravu dětí žijících v rodině osob vhodných stát se osvojiteli
nebo pěstouny; příprava dětí se provádí přiměřeně vzhledem k jejich
věku, rozumové vyspělosti a v nezbytném rozsahu,
c) osvojitelům nebo pěstounům poradenskou pomoc související s osvojením
dítěte nebo svěřením dítěte do pěstounské péče, zejména v otázkách
výchovy.
(3) Krajský úřad může zajišťovat přípravu a poradenskou pomoc podle
odstavce 2 také v případech poručenství, jestliže poručník o dítě
osobně pečuje, nebo v případech svěření dítěte do péče jiné osoby.
(4) Krajský úřad je povinen alespoň jednou v roce zabezpečit konzultace
o výkonu pěstounské péče. Konzultací se kromě odborníků na řešení
výchovných a sociálních problémů zúčastňují také pěstouni, kteří mají
trvalý pobyt na území kraje; konzultací se mohou zúčastnit též děti
svěřené těmto pěstounům do pěstounské péče a další fyzické osoby, které
tvoří s pěstounem domácnost.
(5) Preventivní a poradenská činnost podle § 10 odst. 1 písm. b), c) a
f) a poradenská činnost podle odstavce 1 písm. a) a b) se poskytuje i
jiným osobám odpovědným za výchovu dítěte.
§ 12
(1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností může uložit rodičům
povinnost využít odbornou poradenskou pomoc, pokud rodiče
a) nezajistili dítěti odbornou poradenskou pomoc, ačkoliv dítě takovou
pomoc nezbytně potřebuje a obecní úřad obce s rozšířenou působností
takovou pomoc předtím doporučil,
b) nejsou schopni řešit problémy spojené s výchovou dítěte bez odborné
poradenské pomoci, zejména při sporech o úpravě výchovy dítěte nebo
úpravě styku s dítětem,
c) nevyužili možnosti odborné poradenské pomoci potřebné k překonání
problémů rodiny a k odvrácení umístění dítěte do náhradní péče nebo
nedbali na doporučení spolupracovat s pověřenými osobami, poskytovateli
odborných poradenských služeb nebo mediátorem.
(2) Obecní úřad obce s rozšířenou působností je povinen poskytnout
rodiči pomoc po umístění dítěte do zařízení pro výkon ústavní výchovy
(§ 28), nebo do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc (§ 42),
spočívající zejména v pomoci uspořádat rodinné poměry, které by
umožnily návrat dítěte do rodiny, při řešení životní a sociální
situace, včetně hmotné úrovně rodiny, v pomoci při spolupráci s orgány
sociálního zabezpečení, krajskými pobočkami Úřadu práce a dalšími
státními a jinými orgány, a za tím účelem také zprostředkuje rodiči
odbornou poradenskou pomoc.
(3) Obecní úřad obce s rozšířenou působností může povinnosti uvedené v
odstavci 1 uložit a pomoc podle odstavce 2 poskytnout i jiným osobám
odpovědným za výchovu dítěte.".
(4) Obecní úřad obce s rozšířenou působností zruší rozhodnutí o uložení
povinnosti podle odstavců 1 a 3,
a) jestliže splní svůj účel, nebo
b) jestliže nesplní svůj účel; přitom může rozhodnout o uložení
výchovného opatření podle § 13 nebo zvolit jiné vhodné opatření
sociálně-právní ochrany.
Výchovná opatření
§ 13
nadpis vypuštěn
(1) Vyžaduje-li to zájem na řádné výchově dítěte, může obecní úřad obce
s rozšířenou působností
a) napomenout vhodným způsobem dítě, rodiče, jiné osoby odpovědné za
výchovu dítěte, popřípadě toho, kdo narušuje řádnou péči o dítě,
b) stanovit nad dítětem dohled a provádět jej za součinnosti školy,
popřípadě dalších institucí a osob, které působí zejména v místě
bydliště nebo pracoviště dítěte,
c) uložit dítěti, rodičům nebo jiným osobám odpovědným za výchovu
dítěte omezení bránící působení škodlivých vlivů na výchovu dítěte,
zejména zákaz určitých činností, návštěv určitých míst, akcí nebo
zařízení nevhodných vzhledem k osobě dítěte a jeho vývoji, nebo
d) uložit dítěti, rodičům nebo jiným osobám odpovědným za výchovu
dítěte povinnost využít odbornou poradenskou pomoc nebo uložit
povinnost účastnit se prvního setkání se zapsaným mediátorem v rozsahu
3 hodin nebo terapie; ustanovení § 12 odst. 1 tím není dotčeno.
Neučinil-li tak obecní úřad obce s rozšířenou působností, může o těchto
výchovných opatřeních za stejných podmínek rozhodnout soud.
(2) Obecní úřad obce s rozšířenou působností při rozhodování o
výchovných opatřeních podle odstavce 1 přihlédne k tomu, že
projednávání nedostatků podle § 10 odst. 1 písm. b) až d) nebo uložení
povinnosti podle § 12 odst. 1 a 3 nevedlo k nápravě.
(3) Obecní úřad obce s rozšířenou působností může požádat příslušný
obecní úřad, aby sledoval, zda jsou dodržována výchovná opatření, o
nichž rozhodl.
(4) Obecní úřad obce s rozšířenou působností zruší jím uložené výchovné
opatření,
a) jestliže splní svůj účel, nebo
b) jestliže nesplní svůj účel; přitom může rozhodnout o uložení jiného
výchovného opatření nebo zvolit jiné vhodné opatření sociálně-právní
ochrany,
c) změní-li se poměry; písmeno b) věta za středníkem platí obdobně.
§ 13a
(1) Vyžaduje-li to zájem dítěte a výchovná opatření podle § 13 odst. 1
nevedla k nápravě, může soud dočasně odejmout dítě z péče rodičů nebo
jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte; přitom dítěti nařídí nejdéle na
3 měsíce pobyt ve
a) středisku výchovné péče nebo v zařízení pro děti vyžadující
okamžitou pomoc, nebo
b) zařízení poskytovatele zdravotních služeb nebo v domově pro osoby se
zdravotním postižením.
(2) Není-li možné zajistit dítěti potřebnou ochranu a pomoc jiným
výchovným opatřením nebo opatřením sociálně-právní ochrany a zároveň
není možné zajistit péči o dítě náhradní rodinnou péčí, zejména
pěstounskou péčí na přechodnou dobu, může soud rozhodnout o svěření
dítěte do péče zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc podle
odstavce 1 písm. a), jde-li o dítě,
a) které se ocitlo ve stavu nedostatku řádné péče anebo je-li život
dítěte, jeho normální vývoj nebo jeho jiný důležitý zájem vážně ohrožen
nebo narušen,
b) které se ocitlo bez péče přiměřené jeho věku,
c) tělesně nebo duševně týrané nebo zneužívané, nebo
d) které se ocitlo v prostředí nebo situaci, které závažným způsobem
ohrožují jeho základní práva.
(3) Soud v rozhodnutí označí zařízení, do kterého má být dítě podle
odstavce 1 umístěno. Přitom přihlédne k zájmům dítěte a k vyjádření
obecního úřadu obce s rozšířenou působností. Soud dbá na umístění
dítěte co nejblíže bydlišti rodičů nebo jiných osob dítěti blízkých.
(4) V souvislosti s řešením sporu rodičů o výchově dítěte může soud
rozhodnout o pobytu dítěte v zařízení poskytovatele zdravotních služeb
podle odstavce 1 písm. b), jen vyžaduje-li to zdravotní stav dítěte a
za podmínek, že
a) je prokázáno, že existuje naléhavá potřeba umístění dítěte do tohoto
zařízení s ohledem na zájem dítěte a jeho další citový, psychický a
rozumový vývoj,
b) nepostačuje využití jiných opatření k ochraně dítěte,
c) je soudem předem omezena doba pobytu dítěte v zařízení poskytovatele
zdravotních služeb a
d) současně je rodičům uložena povinnost využít odbornou poradenskou
pomoc směřující k nápravě vztahů v rodině.
(5) Soud může dobu trvání výchovného opatření podle odstavce 1 zcela
výjimečně prodloužit, zejména v případě, že si rodiče nebo jiná osoba
odpovědná za výchovu dítěte prokazatelně upravuje své poměry tak, aby
mohla převzít dítě do osobní péče. Celková doba nepřetržitého trvání
výchovného opatření podle odstavce 1 nesmí přesáhnout 6 měsíců.
(6) Doby pobytu dítěte ve středisku výchovné péče, v zařízení pro děti
vyžadující okamžitou pomoc, v zařízení poskytovatele zdravotních služeb
nebo v domově pro osoby se zdravotním postižením, který je uložen na
základě předběžné úpravy poměrů dítěte na nezbytně nutnou dobu podle §
924 občanského zákoníku nebo výchovného opatření podle odstavce 1, se
pro účely posouzení celkové doby nepřetržitého trvání výchovného
opatření podle odstavce 5 sčítají. Povolení přechodného pobytu
(návštěvy) u rodičů nebo jiných osob podle § 30 nemá na celkovou dobu
trvání výchovného opatření podle odstavce 5 vliv.
HLAVA II
OPATŘENÍ NA OCHRANU DĚTÍ
§ 14
(1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností podává za podmínek
stanovených zvláštním právním předpisem^11) návrh soudu
a) na rozhodnutí, zda je třeba souhlasu rodiče k osvojení dítěte,
b) na omezení nebo zbavení rodičovské odpovědnosti anebo omezení nebo
pozastavení jejího výkonu,
c) na nařízení ústavní výchovy,
d) na prodloužení nebo zrušení ústavní výchovy,
e) na svěření dítěte do péče zařízení pro děti vyžadující okamžitou
pomoc, na prodloužení doby trvání tohoto svěření a na zrušení
rozhodnutí o svěření dítěte do tohoto zařízení,
f) na svěření dítěte do pěstounské péče na přechodnou dobu a jeho
zrušení,
g) na nařízení výchovného opatření podle § 13a, na prodloužení doby
trvání tohoto výchovného opatření nebo na jeho zrušení,
h) na přemístění dítěte do jiného zařízení pro výkon ústavní nebo
ochranné výchovy,
i) na pozastavení výkonu povinnosti a práva péče o dítě u nezletilého
rodiče,
j) na zachování povinnosti a práva péče o dítě a osobního styku s
dítětem u rodiče omezeného ve svéprávnosti,
k) na zbavení rodiče práva dát souhlas k osvojení nebo dalších
povinností a práv osobní povahy, zbavil-li soud rodiče rodičovské
odpovědnosti.
(2) Obecní úřad obce s rozšířenou působností je povinen před podáním
návrhu soudu podle odstavce 1, nebo byl-li návrh podán rodičem nebo
jinou osobou odpovědnou za výchovu dítěte anebo státním zastupitelstvím
podle zvláštního právního předpisu
a) projednat s rodiči nebo jinými osobami odpovědnými za výchovu dítěte
důvody, pro které má dojít nebo došlo k podání návrhu soudu, poučit je
srozumitelně a prokazatelně o jejich právech a povinnostech
vyplývajících z rodičovské odpovědnosti a důsledcích neplnění těchto
povinností; to neplatí v případě, že rodič nebo jiná osoba odpovědná za
výchovu dítěte je nezvěstná, pro dlouhodobý pobyt v cizině
nedosažitelná nebo pokud onemocněla chorobou, která znemožňuje takové
projednání,
b) v rámci případové konference předem projednat důvody podání návrhu
podle odstavce 1 a zabývat se možnými způsoby jejich řešení; to
neplatí, je-li zřejmé, že uspořádání případové konference by bylo
nemožné nebo zjevně neúčelné,
c) uspořádat případovou konferenci v průběhu řízení soudu o svěření
dítěte do náhradní péče, pokud nebyla uspořádána podle písmene b) již
před zahájením tohoto řízení; ustanovení písmene b) věty za středníkem
platí obdobně,
d) uskutečnit opatření sociálně-právní ochrany vyplývající z
vyhodnocení situace dítěte a individuálního plánu ochrany dítěte,
zejména poskytnout nebo zprostředkovat poradenství a pomoc při výchově
rodičům nebo jiným osobám odpovědným za výchovu dítěte, popřípadě
uložit povinnost využít odborné pomoci podle § 12,
e) zvážit uložení výchovných opatření s hodnocením výsledků jejich
využití.
(3) Součástí návrhu obecního úřadu obce s rozšířenou působností
a) podle odstavce 1 je zpráva pro soud o projednání a přijetí opatření
podle odstavce 2 písm. a) až d),
b) podle odstavce 1 písm. c) až i) a k) je vyhodnocení, že důvodem
podání návrhu nejsou pouze nedostatečné bytové poměry nebo majetkové
poměry rodičů dítěte nebo osob, kterým bylo dítě svěřeno do péče,
jestliže jsou jinak tyto osoby nebo rodiče způsobilí zabezpečit řádnou
výchovu dítěte a plnění povinností vyplývajících z jejich rodičovské
odpovědnosti.
(4) Jestliže soud rozhoduje o nařízení ústavní výchovy dítěte nebo o
přemístění dítěte do jiného zařízení pro výkon ústavní výchovy, podává
obecní úřad obce s rozšířenou působností soudu vyjádření pro potřeby
určení zařízení pro výkon ústavní výchovy, do kterého má být dítě
umístěno.
(5) Jestliže opatření učiněná soudem vedla k nápravě v chování dítěte,
v jednání rodičů nebo dalších osob, kteří narušovali řádnou výchovu
dítěte, může podat obecní úřad obce s rozšířenou působností návrh soudu
na zrušení těchto opatření.
(6) Obecní úřad podává soudu podněty k opatřením týkajícím se výchovy
dětí podle zvláštního právního předpisu^12). O podání podnětu soudu
obecní úřad neprodleně uvědomí obecní úřad obce s rozšířenou
působností.
(7) Obecní úřad obce s rozšířenou působností poskytuje součinnost soudu
při výkonu rozhodnutí o výchově nezletilých dětí podle zvláštního
právního předpisu^12a).
(8) Obecní úřad obce s rozšířenou působností a osoby účastnící se
provádění výkonu rozhodnutí postupují ve vzájemné součinnosti podle
odstavce 7 s cílem
a) dosažení vynucení povinnosti uložené soudním rozhodnutím a
b) působit na povinného, aby se soudnímu rozhodnutí podrobil
dobrovolně.
(9) Obecní úřad obce s rozšířenou působností nebo osoby, které se
účastní provádění výkonu rozhodnutí, jsou povinny dítěti poskytnout
potřebné vysvětlení nastalé situace, a to způsobem odpovídajícím jeho
věku a rozumové vyspělosti, nevylučují-li to okolnosti případu.
(10) Za součinnost podle odstavce 7 se považuje též poskytnutí nebo
zprostředkování odborné pomoci dítěte, popřípadě jeho rodičům nebo
jiným osobám odpovědným za výchovu dítěte.
(11) Obecní úřad obce s rozšířenou působností nebo osoby, které se
účastní provádění výkonu rozhodnutí, jsou povinny při provádění výkonu
rozhodnutí postupovat s maximální možnou rychlostí.
§ 15
(1) Ocitne-li se dítě bez péče přiměřené jeho věku, zejména v důsledku
úmrtí rodičů nebo jejich hospitalizace, je obecní úřad povinen zajistit
takovému dítěti neodkladnou péči; při zajištění této péče zpravidla dá
přednost příbuznému dítěte. O uvedeném opatření obecní úřad neprodleně
uvědomí obecní úřad obce s rozšířenou působností.
(2) Obecní úřad obce s rozšířenou působností posoudí, zda jsou v
případě uvedeném v odstavci 1 dostatečně zajištěna práva dítěte a
uspokojovány jeho odůvodněné potřeby, nebo zda je potřebné učinit další
opatření směřující k ochraně dítěte.
§ 16
(1) Ocitne-li se dítě ve stavu nedostatku řádné péče anebo je-li život
dítěte, jeho normální vývoj nebo jeho jiný důležitý zájem vážně ohrožen
nebo narušen, je obecní úřad obce s rozšířenou působností povinen podat
neprodleně návrh soudu na vydání předběžného opatření^13).
(2) Jestliže je dítě vystaveno tělesnému nebo duševnímu násilí ze
strany rodiče nebo jiné osoby, která žije s dítětem ve společné
domácnosti, může obecní úřad obce s rozšířenou působností podat jménem
dítěte soudu návrh na vydání předběžného opatření na uložení opatření k
ochraně dítěte před domácím násilím^70).
§ 16a
(1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností je povinen posoudit, zda
je nutné učinit opatření směřující k ochraně dítěte, jestliže dítě je
se souhlasem rodiče nebo jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte bez
rozhodnutí příslušného orgánu předáno do péče osoby, která má úmysl
přijmout dítě do své trvalé nebo dlouhodobé péče, nebo jestliže je dítě
se souhlasem rodičů a bez rozhodnutí soudu předáno do péče budoucího
osvojitele. Obecní úřad obce s rozšířenou působností je povinen taková
opatření učinit zejména v případě, kdy osoba, která převzala dítě do
své péče, bez zbytečného odkladu nepodá příslušnému orgánu návrh na
osvojení dítěte, na svěření dítěte do pěstounské péče nebo do
předpěstounské péče, návrh na svěření dítěte do péče jiné osoby nebo
návrh na jinou právní úpravu svého vztahu k dítěti.
(2) Obecní úřad obce s rozšířenou působností poskytuje osobě, které
bylo dítě předáno do péče podle odstavce 1 věty první, pomoc při řešení
problémů spojených s péčí o dítě, při podávání návrhů příslušným
orgánům na úpravu právního vztahu této osoby k dítěti a při uplatňování
nároků, zejména v sociální oblasti.
§ 17
Obecní úřad obce s rozšířenou působností
a) vykonává funkci opatrovníka a poručníka;^14) může být ustanoven
opatrovníkem i v případě zastupování dítěte ve vztahu k cizině,
b) vykonává poručenství jako veřejný poručník do doby, kdy soud jmenuje
dítěti poručníka nebo dokud se poručník neujme funkce^15).
§ 18
zrušen
HLAVA III
ČINNOST ORGÁNŮ SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANY PŘI SVĚŘENÍ DÍTĚTE DO VÝCHOVY
JINÉ OSOBY ODPOVĚDNÉ ZA VÝCHOVU DÍTĚTE
§ 19
(1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností je povinen
a) poskytovat soudu součinnost při zjišťování místa pobytu rodiče pro
potřeby udělení souhlasu rodiče k osvojení dítěte,
b) poučit rodiče o možných důsledcích neprojevování opravdového zájmu o
dítě, a to bez zbytečného odkladu po umístění dítěte do zařízení pro
výkon ústavní výchovy nebo zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc
anebo po předání dítěte do náhradní péče fyzické osoby. Poučení musí
být poskytnuto ve všech případech, kdy se dítě nachází mimo péči
rodiče; poučení se nevyžaduje, jestliže rodič opustil místo, kde se
dříve zdržoval, aniž sdělil, kde se nyní zdržuje, a nepodařilo se ani
za 3 měsíce zjistit místo, kde se rodič zdržuje,
c) poskytnout rodiči spolu s poučením o možných důsledcích
neprojevování opravdového zájmu o dítě poradenství a pomoc v rozsahu
stanoveném v § 12 odst. 2,
d) vykonávat na žádost soudu dohled nad úspěšností osvojení a podávat
soudu na jeho žádost nebo i bez této žádosti zprávy o průběhu dohledu,
e) přijímat oznámení soudu o udělení souhlasu rodiče s osvojením a
informovat bezodkladně o této skutečnosti krajský úřad, pokud je dítě
zařazeno v evidenci dětí pro zprostředkování osvojení nebo pěstounské
péče.
(2) Je-li svěřeno dítě do pěstounské péče nebo do předpěstounské péče
zájemci o pěstounskou péči, podává krajská pobočka Úřadu práce, která
poskytuje příspěvek na úhradu potřeb dítěte, návrh soudu na stanovení
výživného na toto dítě, a pokud povinná fyzická osoba neplatí stanovené
výživné, podává návrh na výkon rozhodnutí.
(3) Obecní úřad obce s rozšířenou působností může kdykoli v době, po
kterou je dítě rozhodnutím soudu předáno do péče budoucího osvojitele,
do péče před osvojením nebo do předpěstounské péče, ověřit, zda nedošlo
ke změně skutečností rozhodných pro osvojení dítěte nebo pro svěření
dítěte do pěstounské péče, zejména zda jsou rodiče nebo jiné osoby
dítěti blízké schopny a ochotny převzít dítě do své péče. Zjistí-li
takové skutečnosti, podá návrh na zrušení rozhodnutí soudu. V případě,
že došlo ke svěření dítěte po předchozím zprostředkování krajským
úřadem, oznámí podání tohoto návrhu krajskému úřadu.
(4) Obecní úřad obce s rozšířenou působností sleduje vývoj dětí, které
byly svěřeny do výchovy jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte a vývoj
dětí v předpěstounské péči. Zaměstnanci obce s rozšířenou působností
zařazení do obecního úřadu jsou přitom povinni navštěvovat rodinu, kde
dítě žije, popřípadě jiné prostředí, kde se dítě zdržuje, nejméně
jednou za 3 měsíce v období prvních 6 měsíců péče nahrazující péči
rodičů a předpěstounské péče, a poté v souladu se zájmy dítěte podle
potřeby, nejméně však jednou za 6 měsíců, a to na základě zvláštního
oprávnění vydaného obecním úřadem obce s rozšířenou působností, v němž
je uvedeno jméno a příjmení zaměstnance, jeho další osobní údaje a
vymezena činnost, kterou může tento zaměstnanec vykonávat.
HLAVA IV
ZPROSTŘEDKOVÁNÍ OSVOJENÍ A PĚSTOUNSKÉ PÉČE
§ 19a
(1) Zprostředkování osvojení a pěstounské péče spočívá
a) ve vyhledávání dětí uvedených v § 2 odst. 2, kterým je třeba
zajistit péči v náhradním rodinném prostředí formou pěstounské péče
nebo osvojení,
b) ve vyhledávání fyzických osob vhodných stát se osvojiteli nebo
pěstouny,
c) v odborné přípravě fyzických osob vhodných stát se osvojiteli nebo
pěstouny k přijetí dítěte do rodiny,
d) ve výběru určité fyzické osoby vhodné stát se osvojitelem nebo
pěstounem určitého dítěte, jemuž se osvojení nebo pěstounská péče
zprostředkovává, a v zajištění osobního seznámení se dítěte s touto
osobou.
(2) Zprostředkování osvojení a pěstounské péče podle odstavce 1 písm.
d) nesmí provádět jiné orgány, právnické nebo fyzické osoby, než jsou
orgány sociálně-právní ochrany uvedené v § 4 odst. 1.
§ 20
Zprostředkování osvojení a pěstounské péče orgány sociálně-právní
ochrany
(1) Osvojení nebo pěstounská péče v České republice a osvojení dětí z
ciziny do České republiky se zprostředkuje jen na žádost fyzické osoby,
která má zájem osvojit dítě nebo přijmout dítě do pěstounské péče (dále
jen „žadatel“). Žádost občana České republiky nebo cizince, kterému
vyplývá nárok na sociální výhody z přímo použitelného předpisu Evropské
unie^57) nebo který má na území České republiky povolen trvalý pobyt
anebo který podle zvláštního právního předpisu upravujícího pobyt
cizinců na území České republiky^1a) přechodně pobývá na území České
republiky nepřetržitě po dobu nejméně 365 dnů, se podává u obecního
úřadu obce s rozšířenou působností.
(2) Zprostředkování
a) osvojení a svěření dítěte do pěstounské péče v České republice
zajišťují krajské úřady,
b) osvojení dětí z České republiky do ciziny nebo dětí z ciziny do
České republiky zajišťuje Úřad.
(3) Zprostředkování
a) osvojení se neprovádí v případě,
1. že rodiče dali souhlas k osvojení dítěte předem s určením pro
určitou osobu jako osvojitele,
2. podal-li návrh na osvojení manžel rodiče dítěte, pozůstalý manžel po
rodiči nebo osvojiteli dítěte, nebo
3. podal-li návrh na osvojení příbuzný dítěte nebo jiná osoba blízká
dítěti, u které není vyloučeno osvojení dítěte;
b) pěstounské péče se neprovádí, podala-li návrh na svěření dítěte do
pěstounské péče fyzická osoba dítěti příbuzná nebo fyzická osoba blízká
dítěti nebo jeho rodině.
§ 21
Postup obecního úřadu obce s rozšířenou působností při zprostředkování
osvojení a pěstounské péče
(1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností vyhledává děti uvedené v §
19a odst. 1 a fyzické osoby vhodné stát se osvojiteli nebo pěstouny;
tyto děti a osoby může vyhledávat a doporučit obecnímu úřadu obce s
rozšířenou působností také obec a pověřené osoby. Obecní úřad obce s
rozšířenou působností založí spisovou dokumentaci o dítěti podle
odstavce 4 pro účely zprostředkování náhradní rodinné péče na základě
vyhodnocení situace dítěte a jeho rodiny a na základě individuálního
plánu ochrany dítěte; tuto spisovou dokumentaci založí obecní úřad obce
s rozšířenou působností vždy po podání návrhu soudu podle § 14 odst. 1
písm. a) až f), i) a k) nebo pokud bylo jinak zahájeno řízení soudu,
které může vést k odebrání dítěte z péče rodičů nebo jiných osob
odpovědných za výchovu dítěte.
(2) V žádosti o zařazení do evidence žadatelů o zprostředkování
osvojení nebo pěstounské péče podané obecnímu úřadu obce s rozšířenou
působností žadatel uvede údaje a připojí doklady uvedené v odstavci 5
potřebné pro vedení spisové dokumentace.
(3) Po obdržení žádosti obecní úřad obce s rozšířenou působností žádost
na základě údajů v ní uvedených a připojených dokladů posoudí a žádost
zamítne, pokud
a) nejsou splněny podmínky uvedené v § 20 odst. 1 a 3, nebo
b) zjistí, že osoba, která žádá o zprostředkování osvojení nebo
pěstounské péče dítěte s obvyklým bydlištěm v České republice, splňuje
podmínku pobytu na území České republiky podle § 20 odst. 1, avšak její
obvyklé bydliště se nachází mimo území České republiky; zároveň jí
sdělí, že žádost musí podat příslušnému orgánu státu, ve kterém má
obvyklé bydliště.
(4) Obecní úřad obce s rozšířenou působností vede spisovou dokumentaci
o dítěti uvedeném v § 19a odst. 1; spisová dokumentace obsahuje
a) osobní údaje,
b) doklad o státním občanství^21), o povolení k trvalému pobytu na
území České republiky nebo o hlášení k pobytu na území České republiky
po dobu nejméně 90 dnů podle zvláštního právního předpisu^1a)
upravujícího pobyt cizinců na území České republiky nebo doklad o
oprávnění trvale pobývat na území České republiky podle zvláštního
právního předpisu^2) anebo doklad o podání žádosti na zahájení řízení o
udělení mezinárodní ochrany,
c) údaje o sociálních poměrech dítěte, jeho rodičů, sourozenců,
popřípadě prarodičů,
d) doklad, že dítě splňuje podmínky pro osvojení,
e) rozhodnutí příslušných orgánů o výchově dítěte, bylo-li vydáno,
f) zprávu o zdravotním stavu a vývoji dítěte.
(5) Obecní úřad obce s rozšířenou působností vede spisovou dokumentaci
o žadateli; spisová dokumentace obsahuje
a) žádost, v níž jsou obsaženy žadatelovy osobní údaje, jimiž jsou
jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a místo trvalého
pobytu;
b) doklad o státním občanství nebo o povolení k trvalému pobytu na
území České republiky nebo o nepřetržitém přechodném pobytu na území
České republiky po dobu nejméně 365 dnů podle zvláštního právního
předpisu^1a) upravujícího pobyt cizinců na území České republiky;
jde-li o občana Evropské unie, je možné po žadateli požadovat rovněž
předložení jiného dokladu, na základě kterého lze prokázat, že se tento
žadatel zdržuje nepřetržitě na území České republiky nejméně po dobu
365 dnů, nejde-li o cizince, kterému vyplývá nárok na sociální výhody z
přímo použitelného předpisu Evropské unie^57);
c) opis z evidence Rejstříku trestů^23) vyžádaný obecním úřadem obce s
rozšířenou působností; žádost o vydání opisu z evidence Rejstříku
trestů a opis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické
podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup;
d) doklad obdobný opisu z evidence Rejstříku trestů vydaný ve státech,
ve kterých se žadatel zdržoval nepřetržitě déle než 3 měsíce v době od
dovršení patnáctého roku věku do podání žádosti; ustanovení § 27 odst.
3 se použije obdobně;
e) zprávu o zdravotním stavu předloženou žadatelem;
f) údaje o ekonomických a sociálních poměrech;
g) písemné vyjádření žadatele, zda
1. souhlasí s tím, aby po uplynutí lhůty uvedené v § 22 odst. 8 písm.
b) byl zařazen také do evidence Úřadu pro zprostředkování osvojení dětí
z ciziny,
2. žádá výlučně o osvojení dítěte z ciziny;
h) písemný souhlas s tím, že orgán sociálně-právní ochrany
zprostředkující osvojení nebo pěstounskou péči je oprávněn
1. zjišťovat další údaje potřebné pro zprostředkování, zejména o tom,
zda způsobem života bude žadatel zajišťovat pro dítě vhodné výchovné
prostředí,
2. kdykoliv zjistit, zda nedošlo ke změně rozhodných skutečností
uvedených ve spisové dokumentaci;
i) písemný souhlas s účastí na přípravě fyzických osob k přijetí dítěte
do rodiny;
j) stanovisko obecního úřadu obce s rozšířenou působností k žádosti o
zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče;
k) vyjádření obecního úřadu, krajského úřadu, pověřené osoby nebo
obecního úřadu obce s rozšířenou působností, který není příslušný k
vedení spisové dokumentace o žadateli, pokud s nimi žadatel uzavřel
dohodu o výkonu pěstounské péče, protože již má svěřeno dítě do
pěstounské péče.
(6) Obecní úřad obce s rozšířenou působností postupuje kopii spisové
dokumentace o dítěti uvedeném v § 19a odst. 1 a spisové dokumentace o
žadateli neprodleně krajskému úřadu.
(7) Obecní úřad obce s rozšířenou působností rozhodne o zastavení
řízení o zařazení do evidence žadatelů o zprostředkování osvojení nebo
pěstounské péče, jestliže osoba, která o zprostředkování žádala,
a) vezme svou žádost zpět před postoupením spisové dokumentace
krajskému úřadu, nebo
b) ani na výzvu obecního úřadu obce s rozšířenou působností nesdělí
údaje a nedoloží doklady potřebné pro vedení spisové dokumentace.
§ 22
Vedení evidence pro zprostředkování osvojení a pěstounské péče krajským
úřadem
(1) Krajský úřad vede pro účely zprostředkování osvojení nebo
pěstounské péče evidenci dětí uvedených v § 19a odst. 1 (dále jen
„evidence dětí“) a evidenci žadatelů vhodných stát se osvojiteli nebo
pěstouny (dále jen „evidence žadatelů“).
(2) Evidence dětí obsahuje
a) kopii spisové dokumentace podle 21.4;
b) odborné posouzení podle § 27, je-li ho třeba s ohledem na
1. věk dítěte,
2. stanovisko odborného lékaře, nebo
3. jiné vážné skutečnosti;
c) vyjádření dítěte zajištěné krajským úřadem (§ 8 odst. 2);
d) další doklady potřebné pro zprostředkování osvojení nebo pěstounské
péče.
(3) Evidence žadatelů obsahuje
a) kopii spisové dokumentace podle § 21 odst. 5,
b) odborné posouzení podle § 27,
c) další doklady potřebné pro zprostředkování osvojení nebo pěstounské
péče.
(4) Pokud žadatel chce osvojit výlučně dítě z ciziny [§ 21 odst. 5
písm. g) bod 2], krajský úřad provede odborné posouzení podle § 27 a
neprodleně zašle kopii údajů obsažených v evidenci žadatelů Úřadu k
zařazení do evidence pro zprostředkování osvojení z ciziny.
(5) Krajský úřad řízení o zařazení žadatele do evidence žadatelů o
zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče
a) přeruší, je-li proti žadateli nebo proti jeho manželovi, druhovi,
dítěti nebo jiné osobě tvořící s žadatelem společnou domácnost^9b)
vedeno trestní řízení pro trestný čin směřující proti životu, zdraví,
svobodě, lidské důstojnosti, mravnímu vývoji nebo jmění dítěte, nebo
pro jiný trestný čin, jehož spáchání může mít vliv na způsobilost
žadatele k řádné výchově dítěte, a to až do vydání konečného rozhodnutí
v tomto trestním řízení,
b) může přerušit, zjistí-li na straně žadatele důvody bránící jeho
odbornému posouzení podle § 27, a to na nezbytně nutnou dobu.
(6) Krajský úřad rozhoduje o zařazení žadatele do evidence žadatelů
neprodleně po odborném posouzení žadatele podle § 27. Pokud krajský
úřad v průběhu řízení zjistí závažné důvody, pro které nelze žadatele
zařadit do evidence žadatelů, může rozhodnout o zamítnutí žádosti i
před provedením odborného posouzení žadatele v rozsahu stanoveném v §
27. V rozhodnutí o zařazení žadatele do evidence žadatelů krajský úřad
stanoví žadateli povinnost hlásit krajskému úřadu všechny změny
rozhodné pro zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče do 15 dnů
ode dne jejich vzniku.
(7) Krajský úřad oznámí, zda byl žadatel zařazen do evidence žadatelů,
a) obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností,
b) obecnímu úřadu, obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností,
krajskému úřadu nebo pověřené osobě, s nimiž žadatel uzavřel dohodu o
výkonu pěstounské péče, s výjimkou případu, kdy žadatel uzavřel dohodu
s krajským úřadem, který rozhodl o zařazení žadatele do evidence
žadatelů,
a to do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o zařazení do
evidence žadatelů.
(8) Jestliže krajský úřad nezprostředkuje osvojení
a) do 6 kalendářních měsíců ode dne zařazení dítěte do evidence dětí,
nebo
b) do 3 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o zařazení žadatele
do evidence žadatelů,
zpřístupní údaje z těchto evidencí Úřadu pro zprostředkování osvojení
ve vztahu k cizině a současně zašle oznámení o těchto skutečnostech
obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností.
(9) Krajský úřad postupuje
a) podle odstavce 8 písm. a) pouze tehdy, pokud je ze všech okolností
zřejmé, že dítěti nelze zprostředkovat pěstounskou péči ani osvojení v
České republice, nebo nelze předpokládat, že by v budoucnu mohla
převzít dítě do péče osoba dítěti příbuzná nebo jemu blízká; tyto
skutečnosti je krajský úřad povinen odůvodnit, nebo
b) podle odstavce 8 písm. b) pouze tehdy, pokud žadatel vyjádřil
souhlas podle § 21 odst. 5 písm. g) bodu 1.
(10) Krajský úřad může zjistit kdykoliv v době, kdy je dítě vedeno v
evidenci dětí nebo žadatel zařazen do evidence žadatelů, zda nedošlo ke
změně skutečností rozhodných pro zprostředkování osvojení nebo
pěstounské péče, zejména je oprávněn provést nové odborné posouzení
dítěte nebo žadatele podle § 27.
§ 23
zrušen
§ 24
Zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče krajským úřadem
(1) Pro účely zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče vyhledává
krajský úřad pro děti vedené v evidenci tohoto krajského úřadu žadatele
z evidence žadatelů vedené tímto krajským úřadem a z evidence žadatelů
vedené jinými krajskými úřady. Krajský úřad při zprostředkování
osvojení nebo pěstounské péče přihlíží k výsledkům odborného posouzení
dítěte a žadatelů podle § 27, k vyhodnocení situace dítěte a jeho
rodiny a k plnění opatření vyplývajících z individuálního plánu ochrany
dítěte.
(2) Zjistí-li krajský úřad, že v jím vedené evidenci žadatelů, nebo v
evidenci žadatelů, kterou vede jiný krajský úřad, je zařazen žadatel
vhodný stát se osvojitelem nebo pěstounem dítěte, které je v evidenci
dětí vedené tímto krajským úřadem, oznámí písemně tuto skutečnost
a) žadateli,
b) jinému krajskému úřadu, obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností
nebo pověřené osobě, pokud s nimi žadatel uzavřel dohodu o výkonu
pěstounské péče, protože již má svěřeno dítě do pěstounské péče,
c) Úřadu, jde-li o dítě, které je i v evidenci dětí vedené Úřadem,
d) obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, není-li tato povinnost
splněna oznámením podle písmene b).
(3) Na základě písemného oznámení krajského úřadu podle odstavce 2
písm. a) má žadatel právo seznámit se s dítětem a ten, u něhož se dítě
nachází, je povinen toto seznámení umožnit. Žadatel má možnost seznámit
se s dítětem a podat soudu návrh na předání dítěte do péče budoucího
osvojitele, na svěření dítěte do péče před osvojením nebo na svěření
dítěte do předpěstounské péče nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy mu bylo
doručeno písemné oznámení krajského úřadu podle odstavce 2; tuto lhůtu
může krajský úřad v odůvodněných případech prodloužit, nejvýše však o
30 dnů.
(4) Krajský úřad může dávat podněty ke zprostředkování osvojení nebo
pěstounské péče i v případech, kdy jde o děti, které jsou v evidenci
dětí vedené jiným krajským úřadem nebo Úřadem; tento jiný krajský úřad
nebo Úřad jsou povinny se těmito podněty zabývat.
§ 24a
zrušen
§ 24b
Přerušení zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče krajským úřadem
(1) Zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče se přeruší, jestliže
a) žadatel písemně o takové přerušení požádá, a to po dobu, kterou v
žádosti označí, nebo
b) žadateli bylo krajským úřadem podle § 24 odst. 2 písemně oznámeno,
že v evidenci dětí je dítě, pro něž je vhodným osvojitelem nebo
pěstounem, a to po dobu ode dne odeslání uvedeného písemného oznámení
do dne, do něhož trvá zprostředkování krajským úřadem podle § 24 odst.
3, anebo do dne, kdy došlo k rozhodnutí o svěření dítěte do péče podle
písmena c), nebo
c) na základě rozhodnutí soudu bylo dítě předáno do péče budoucího
osvojitele, svěřeno do péče před osvojením nebo do předpěstounské péče,
a to po dobu trvání této péče, nebo
d) krajský úřad v době, kdy žadateli zprostředkovává osvojení nebo
pěstounskou péči podle § 24, zjistí podle § 22 odst. 10 závažné
skutečnosti, které jsou překážkou zprostředkování osvojení nebo
pěstounské péče.
(2) O přerušení zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče podle
odstavce 1 písm. d) vydá krajský úřad rozhodnutí. Doba přerušení
zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče se nezapočítává do lhůt
uvedených v § 22 odst. 8.
(3) Žadatel je povinen v žádosti uvedené v odstavci 1 písm. a) uvést
důvod, pro který žádá o přerušení zprostředkování osvojení nebo
pěstounské péče. Žadatel zasílá žádost krajskému úřadu. V případě
přerušení zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče oznámí krajský
úřad tuto skutečnost obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností a
Úřadu, jde-li o žadatele vedené Úřadem, a to ve lhůtě 15 dnů ode dne
podání žádosti, nebo ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o přerušení
zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče.
(4) Datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o předání dítěte do péče
budoucího osvojitele, o svěření dítěte do péče před osvojením nebo o
svěření dítěte do předpěstounské péče, je povinen pro účely přerušení
zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče neprodleně oznámit
a) obecní úřad obce s rozšířenou působností krajskému úřadu,
b) krajský úřad bezodkladně poté, kdy mu toto datum sdělil obecní úřad
obce s rozšířenou působností, Úřadu, jsou-li děti nebo žadatelé vedeni
v evidenci Úřadu.
§ 24c
Vyřazení z evidence dětí nebo evidence žadatelů vedené krajským úřadem
(1) Krajský úřad
a) vyřadí dítě z jím vedené evidence dětí
1. na základě rozhodnutí o osvojení nebo o svěření dítěte do pěstounské
péče, nebo
2. zjistí-li závažné důvody, pro které nelze dítěti zprostředkovat
osvojení nebo pěstounskou péči,
b) vyřadí žadatele z jím vedené evidence žadatelů
1. na základě rozhodnutí o osvojení nebo o svěření dítěte do pěstounské
péče, pokud žadatel nežádá o osvojení dalšího dítěte nebo o svěření
dalšího dítěte do pěstounské péče,
2. zjistí-li závažné důvody, pro které nelze žadateli zprostředkovat
osvojení nebo pěstounskou péči,
3. poruší-li žadatel závažným způsobem povinnost sdělovat změny v
údajích rozhodných pro zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče,
nebo
4. požádá-li o to žadatel,
c) může vyřadit žadatele z jím vedené evidence žadatelů, jestliže se
bez vážného důvodu nezúčastnil přípravy k přijetí dítěte do rodiny, i
když byl k účasti na této přípravě vyzván.
(2) O vyřazení žadatele z evidence žadatelů vydá krajský úřad
rozhodnutí jen v případech uvedených v odstavci 1 písm. b) bodech 2 a 3
a odstavci 1 písm. c). V ostatních případech krajský úřad žadatelům
vyřazení z evidence písemně oznámí.
(3) Krajský úřad zašle do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí
o vyřazení žadatele z evidence žadatelů oznámení o tomto vyřazení
obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, jinému krajskému úřadu,
obecnímu úřadu nebo pověřené osobě uvedené v § 21 odst. 5 písm. k).
(4) Datum nabytí právní moci rozhodnutí o osvojení nebo o svěření
dítěte do pěstounské péče je obecní úřad obce s rozšířenou působností
povinen pro účely vyřazení žadatele z evidence oznámit krajskému úřadu.
§ 24d
Postup ministerstva při zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče
(1) Ministerstvo je oprávněno podávat podněty krajskému úřadu a Úřadu
ke zprostředkování osvojení a pěstounské péče; krajský úřad nebo Úřad
je povinen ministerstvo vyrozumět o tom, jak s podnětem naložil.
(2) Krajský úřad je povinen umožnit ministerstvu za účelem kontroly
přístup do evidence dětí nebo evidence žadatelů pro zprostředkování
osvojení a pěstounské péče.
§ 25
Zprostředkování osvojení Úřadem
(1) Úřad vede pro účely zprostředkování osvojení evidenci
a) dětí uvedených v § 2 odst. 2 vhodných k osvojení v cizině,
b) dětí vhodných k osvojení v České republice, které nemají na území
České republiky povolen trvalý pobyt nebo nejsou hlášeny k pobytu na
území České republiky po dobu nejméně 90 dnů podle zvláštního právního
předpisu^1a) upravujícího pobyt cizinců na území České republiky ani
nejsou oprávněny podle zvláštního právního předpisu^2) trvale pobývat
na území České republiky,
c) žadatelů vhodných stát se osvojiteli dětí uvedených v písmenu b),
d) fyzických osob vhodných stát se osvojiteli dětí uvedených v písmenu
a), pokud tyto osoby nemají na území České republiky povolen trvalý
pobyt, nepobývají přechodně na území České republiky po nepřetržitou
dobu nejméně 365 dnů podle zvláštního právního předpisu^1a)
upravujícího pobyt cizinců na území České republiky ani nejde o
cizince, kterému vyplývá nárok na sociální výhody z přímo použitelného
předpisu Evropské unie^57).
(2) Děti uvedené
a) v odstavci 1 písm. a) jsou vedeny v evidenci na základě oznámení
krajského úřadu (§ 22 odst. 8),
b) v odstavci 1 písm. b) jsou zařazovány do evidence na základě
oznámení státních orgánů České republiky nebo státních orgánů nebo
jiných organizací cizího státu řádně pověřených ve svém státě výkonem
povinností při mezinárodním osvojení. Těmto orgánům nebo organizacím
Úřad oznamuje zařazení dítěte uvedeného v odstavci 1 písm. b) do
evidence.
(3) Žadatelé uvedení v odstavci 1 písm. c) a fyzické osoby uvedené v
odstavci 1 písm. d) jsou zařazováni do evidence na základě rozhodnutí
Úřadu. Do evidence nelze zařadit osobu vhodnou stát se osvojitelem dětí
uvedených v odstavci 1 písm. b), jestliže sice splňuje podmínku pobytu
na území České republiky podle § 20 odst. 1, avšak její obvyklé
bydliště se prokazatelně nachází mimo území České republiky.
(4) Úřad vyřadí z evidence
a) dítě, žadatele nebo osobu uvedenou v odstavci 1 písm. d), došlo-li
ke zprostředkování osvojení, a to ke dni rozhodnutí o osvojení;
b) žadatele nebo osobu uvedenou v odstavci 1 písm. d),
1. zjistí-li závažné důvody, pro které nelze osvojení zprostředkovat,
2. poruší-li žadatel nebo uvedená osoba závažným způsobem povinnost
sdělovat údaje rozhodné pro tuto evidenci, nebo
3. požádají-li o to žadatel nebo uvedená osoba;
c) dítě, požádají-li o to orgán nebo organizace uvedené v odstavci 2
písm. b).
(5) Úřad vydá rozhodnutí o vyřazení z evidence jen v případech žadatelů
a osob uvedených v odstavci 1 písm. d), nejde-li o vyřazení z evidence
proto, že bylo rozhodnuto o osvojení. Úřad zasílá krajskému úřadu
rozhodnutí o vyřazení žadatelů a osob uvedených v odstavci 1 písm. d);
oznámení o vyřazení dítěte uvedeného v odstavci 1 písm. b) zasílá Úřad
orgánům nebo organizacím uvedeným v odstavci 2 písm. b) a krajskému
úřadu.
(6) Pro vedení evidence, jde-li o dítě uvedené v odstavci 1 písm. a)
nebo jde-li o osobu uvedenou v odstavci 1 písm. c), platí přiměřeně §
22 odst. 2, 3, 6 a 10.
(7) Úřad přeruší zprostředkování osvojení po doby uvedené v § 24b odst.
1, jde-li o děti, které jsou vedeny také v evidenci dětí pro
zprostředkování osvojení do ciziny nebo evidenci dětí vhodných k
osvojení v České republice [odstavec 1 písm. a) a b)], nebo jde-li o
žadatele uvedené v odstavci 1 písm. c).
(8) Pro účely vedení evidence Úřadem je krajský úřad povinen
a) na žádost Úřadu zjistit potřebné údaje a doplnit spisovou
dokumentaci o dítěti vhodném k osvojení v cizině nebo o žadateli
vhodném stát se osvojitelem dítěte z ciziny,
b) na žádost Úřadu prošetřit poměry, v nichž dítě žije, jde-li o dítě,
které bylo v České republice osvojeno na základě zprostředkování
osvojení z ciziny nebo které má být z ciziny osvojeno a nachází se v
České republice v péči budoucích osvojitelů,
c) neprodleně oznámit Úřadu datum nabytí právní moci rozhodnutí o
osvojení dítěte.
(9) Osvojení dítěte do ciziny je Úřad povinen oznámit
a) obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností,
b) matričnímu úřadu příslušnému podle zvláštního právního
předpisu^23a),
c) krajskému úřadu, na základě jehož oznámení Úřad do evidence dítě
zařadil.
§ 26
Pro zprostředkování osvojení Úřadem, jde-li o osvojení v České
republice, platí § 24 odst. 1 a 3 přiměřeně.
§ 27
Odborné posuzování pro účely zprostředkování osvojení a pěstounské péče
(1) Odborné posouzení pro zprostředkování osvojení a pěstounské péče
zahrnuje
a) posouzení dítěte a žadatele podle odstavce 2,
b) zhodnocení přípravy k přijetí dítěte do rodiny, včetně speciální
přípravy k přijetí dítěte pěstounem na přechodnou dobu (§ 11 odst. 2),
c) vyjádření dětí žadatele k přijetí osvojovaného dítěte nebo dítěte
svěřovaného do pěstounské péče do rodiny, jsou-li takového vyjádření
schopny s ohledem na jejich věk a rozumovou vyspělost,
d) posouzení schopnosti dětí žijících v domácnosti žadatele přijmout
dítě do rodiny,
e) zjištění bezúhonnosti žadatele, jeho manžela, druha, dítěte a jiné
osoby tvořící s žadatelem společnou domácnost; za bezúhonného se pro
tyto účely nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro trestný čin,
který směřoval proti životu, zdraví, svobodě, lidské důstojnosti,
mravnímu vývoji nebo jmění dítěte, nebo pro jiný trestný čin, jehož
spáchání může mít vliv na způsobilost žadatele k řádné výchově dítěte,
f) u žadatelů o zařazení do evidence osob vhodných pro výkon pěstounské
péče na přechodnou dobu posouzení schopnosti pečovat o děti vyžadující
speciální péči a schopnost spolupráce s rodiči těchto dětí.
(2) Pro účely zprostředkování osvojení a pěstounské péče se
a) u dětí
1. posuzuje úroveň tělesného a duševního vývoje dítěte, včetně jeho
specifických potřeb a nároků, sociální prostředí, ze kterého dítě
pochází, jakož i jeho statusová práva, a etnické, náboženské a kulturní
prostředí dítěte,
2. posuzuje vhodnost náhradní rodinné péče a jejích forem;
b) u žadatelů posuzuje charakteristika osobnosti, psychický stav,
zdravotní stav, jenž zahrnuje posouzení, zda zdravotní stav žadatele z
hlediska duševního, tělesného a smyslového nebrání dlouhodobé péči o
dítě, předpoklad vychovávat dítě, motivace, která vedla k žádosti o
osvojení dítěte nebo k jeho svěření do pěstounské péče, stabilita
manželského vztahu a prostředí v rodině, sociální prostředí, zvláště
bydlení a domácnost, etnické, náboženské a kulturní prostředí žadatele,
popřípadě další skutečnosti rozhodné pro osvojení dítěte nebo jeho
svěření do pěstounské péče.
Posouzení krajský úřad provede do 30 dnů ode dne zjištění všech
potřebných skutečností.
(3) Za účelem zjištění bezúhonnosti podle odstavce 1 písm. e) si orgán
sociálně-právní ochrany vyžádá podle zvláštního právního předpisu^28a)
opis z evidence Rejstříků trestů nebo doklad obdobný opisu z evidence
Rejstříku trestů vydávaný ve státech, ve kterých se žadatel, jeho
manžel, druh, dítě a jiné osoby tvořící s žadatelem společnou domácnost
zdržovali nepřetržitě déle než 3 měsíce v době od dovršení patnáctého
roku věku do podání žádosti; tyto doklady nesmí být starší než 3
měsíce. V případě, že cizí stát opis z evidence trestů nebo rovnocenný
doklad nevydává, odmítá jej žadateli vydat nebo je jeho opatření
spojeno s těžko překonatelnou překážkou, může žadatel doklad takového
státu nahradit svým čestným prohlášením. Žádost o opis z evidence
Rejstříku trestů a opis z evidence Rejstříků trestů se předávají v
elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(4) Odborné posuzování provádí krajský úřad, jde-li o děti nebo
žadatele, které zařazuje do evidence dětí nebo žadatelů krajský úřad, a
to před zařazením do takové evidence, nebo kteří jsou v evidenci dětí
nebo v evidenci žadatelů vedené krajským úřadem.
(5) Krajský úřad je oprávněn vyzvat žadatele a fyzické osoby uvedené v
§ 25 odst. 1 písm. d) k osobnímu jednání za účelem posouzení jejich
předpokladů a skutečností rozhodných pro svěření dítěte. Krajský úřad
přitom spolupracuje s obecními úřady obcí s rozšířenou působností,
obcemi, poskytovateli zdravotních služeb a školskými zařízeními i
dalšími odbornými zařízeními, pověřenými osobami a s odborníky pro
otázky výchovy a péče o dítě.
(6) Zaměstnanci kraje zařazení do krajského úřadu mohou za účelem
přípravy podkladů pro odborné posouzení podle odstavce 2 navštívit dítě
nebo pozvat dítě k jednání, je-li to přiměřené jeho věku a schopnostem.
Právnické nebo fyzické osoby, u nichž se dítě nachází, jsou povinny
tuto návštěvu, účast dítěte na uvedeném jednání a posouzení dítěte
umožnit.
(7) Pro zpracování vyjádření krajského úřadu podle § 18 platí odstavce
2 až 6 přiměřeně.
(8) Pro účely odvolacího řízení je ministerstvo oprávněno provést nové
odborné posouzení žadatele.
HLAVA V
PĚSTOUNSKÁ PÉČE NA PŘECHODNOU DOBU
§ 27a
(1) Krajský úřad vede pro účely zajištění pěstounské péče pro dítě na
přechodnou dobu evidenci osob, které mohou pěstounskou péči po
přechodnou dobu vykonávat. Do evidence se osoby zařazují na základě
žádosti podané u obecního úřadu obce s rozšířenou působností. Obecní
úřad obce s rozšířenou působností je povinen po doplnění žádosti o
údaje a doklady uvedené v odstavci 3 neprodleně žádost postoupit
krajskému úřadu.
(2) Do evidence osob, které mohou vykonávat pěstounskou péči po
přechodnou dobu, se zařazují osoby, které na základě odborného
posouzení mají předpoklady pro výkon takové péče o dítě, a to zejména z
hlediska krátkodobosti takové péče a péče o dítě krátce po jeho
narození.
(3) Evidence obsahuje
a) žadatelovy osobní údaje uvedené v § 21 odst. 5 písm. a),
b) doklady uvedené v § 21 odst. 5 písm. b) až f) a i),
c) písemný souhlas s tím, že krajský úřad je oprávněn kdykoliv
1. zjišťovat další údaje potřebné pro zařazení do evidence osob, které
mohou vykonávat pěstounskou péči po přechodnou dobu,
2. zjišťovat, zda nedošlo ke změně skutečností uvedených v žádosti,
d) stanovisko obecního úřadu obce s rozšířenou působností k žádosti o
zařazení žadatele do evidence,
e) stejnopis správního rozhodnutí podle § 47b s vyznačením právní moci
nebo stejnopis dohody o výkonu pěstounské péče podle § 47b,
f) údaje o charakteristice a počtu dětí, kterým je osoba v evidenci
schopna poskytovat pěstounskou péči na přechodnou dobu.
(4) Odborné posouzení žadatele se provede na základě žádosti podané
podle odstavce 3; pro odborné posouzení žadatele platí § 27 obdobně.
(5) Krajský úřad rozhodne o zařazení žadatele do evidence uvedené v
odstavci 1 a o jeho vyřazení z této evidence nebo o tom, že žadatel do
této evidence zařazen nebyl. Opis rozhodnutí uvedeného v předchozí větě
zašle krajský úřad obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností. O
vedení evidence o zařazení žadatele do evidence a o jeho vyřazení platí
§ 22 až 24c přiměřeně.
(6) Krajský úřad předá opis seznamu osob zařazených do evidence osob,
které mohou po přechodnou dobu vykonávat pěstounskou péči, a to včetně
údajů uvedených v odstavci 3, obecním úřadům obcí s rozšířenou
působností ve svém správním obvodu. Krajský úřad je povinen tento
seznam bezodkladně doplňovat na základě změn, ke kterým v evidenci
podle odstavce 1 došlo, a toto doplnění sdělit také uvedeným obecním
úřadům obcí s rozšířenou působností.
(7) Soud může na návrh orgánu sociálně-právní ochrany svěřit dítě do
pěstounské péče na přechodnou dobu osobám v evidenci, a to na
a) dobu, po kterou nemůže rodič ze závažných důvodů dítě vychovávat,
b) dobu, po jejímž uplynutí může matka dát souhlas k osvojení nebo po
kterou může rodič souhlas k osvojení dítěte odvolat, nebo
c) dobu do nabytí právní moci rozhodnutí soudu o tom, že souhlasu
rodičů k osvojení není třeba.
(8) Bylo-li dítě svěřeno do pěstounské péče podle odstavce 7, je soud
povinen nejméně jednou za 3 měsíce přezkoumat, zda důvody, pro které
bylo dítě svěřeno do pěstounské péče, stále trvají. Za tím účelem si
vyžaduje zejména zprávy příslušného orgánu sociálně-právní ochrany.
Soud rozhodne o výchově dítěte vždy, odpadnou-li důvody, pro které bylo
dítě svěřeno do pěstounské péče podle odstavce 7.
(9) Pěstounská péče na přechodnou dobu může trvat nejdéle 1 rok. To
neplatí, pokud jsou do pěstounské péče téhož pěstouna svěřeni
sourozenci dítěte, kteří byli do této péče svěřeni později, ne však na
dobu delší, než po kterou má trvat pěstounská péče podle věty první u
sourozence, který byl do pěstounské péče na přechodnou dobu témuž
pěstounovi svěřen jako poslední.
HLAVA VI
ÚSTAVNÍ VÝCHOVA A OCHRANNÁ VÝCHOVA
§ 28
Po právní moci rozhodnutí soudu o nařízení ústavní výchovy obecní úřad
obce s rozšířenou působností sjedná dobu a místo přijetí dítěte do
příslušného zařízení pro výkon ústavní výchovy, které je označeno v
rozhodnutí soudu; přitom vyzve rodiče nebo jiné fyzické osoby odpovědné
za výchovu dítěte, aby dítě ve stanoveném termínu předali určenému
zařízení, popřípadě s jejich souhlasem může zabezpečit umístění sám.
Je-li po právní moci rozhodnutí soudu o nařízení ústavní výchovy
nezbytné přemístit dítě ze zařízení pro děti vyžadující okamžitou
pomoc, sjedná obecní úřad obce s rozšířenou působností dobu přijetí
dítěte do zařízení pro výkon ústavní výchovy, které je označeno v
rozhodnutí soudu. Převoz dítěte zabezpečí příslušné zařízení pro výkon
ústavní výchovy ve spolupráci se zařízením pro děti vyžadující
okamžitou pomoc, ve kterém se dítě nachází. Nepodrobí-li se rodiče nebo
jiné fyzické osoby odpovědné za výchovu dítěte rozhodnutí soudu, podá
obecní úřad obce s rozšířenou působností soudu návrh na výkon
rozhodnutí.^24)
§ 29
Sledování výkonu ústavní výchovy a ochranné výchovy
(1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností sleduje dodržování práv
dítěte ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy a ochranné
výchovy,^26) v domovech pro osoby se zdravotním postižením a v dětských
domovech pro děti do 3 let věku^28) a v obdobných ústavech
(zařízeních), umožňují-li zvláštní právní předpisy, aby byly zřízeny
právnickými nebo fyzickými osobami, (dále jen "ústavní zařízení");
sleduje zejména rozvoj duševních a tělesných schopností dětí, zda
trvají důvody pro pobyt dítěte v ústavním zařízení, zjišťuje, jak se
vyvíjejí vztahy mezi dětmi a jejich rodiči. Obecní úřad obce s
rozšířenou působností působí k tomu, aby byli v ústavním zařízení
sourozenci umístěni společně.
(2) Zaměstnanec obce s rozšířenou působností zařazený do obecního úřadu
je povinen
a) nejméně jednou za 3 měsíce navštívit dítě, kterému byla nařízena
ústavní výchova nebo uložena ochranná výchova,
b) nejméně jednou za 3 měsíce navštívit rodiče dítěte, kterému byla
nařízena ústavní výchova nebo uložena ochranná výchova,
c) navštívit dítě uvedené v § 10a odst. 1 bezodkladně poté, kdy se o
něm dozví, a dále podle potřeb dítěte,
a to na základě zvláštního oprávnění vydaného obecním úřadem obce s
rozšířenou působností, v němž je uvedeno jméno, popřípadě jména a
příjmení zaměstnance, titul, zaměstnavatel a vymezena činnost, kterou
může tento zaměstnanec vykonávat.
(3) Zaměstnanec obce s rozšířenou působností zařazený do obecního úřadu
je oprávněn hovořit s dítětem bez přítomnosti dalších osob, zejména
zaměstnanců ústavního zařízení, a má právo nahlížet do dokumentace,
kterou ústavní zařízení o dítěti vede.
(4) Zjistí-li zaměstnanec obce s rozšířenou působností zařazený do
obecního úřadu, že ústavní zařízení porušilo povinnosti vyplývající z
tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů, je povinen tuto
skutečnost neprodleně oznámit obecnímu úřadu obce s rozšířenou
působností a zřizovateli tohoto ústavního zařízení, popřípadě orgánu,
který je zřizovateli nadřízen, a soudu, který nařídil ústavní výchovu
nebo uložil ochrannou výchovu; tím není dotčena povinnost vyplývající
ze zvláštního právního předpisu.^6)
(5) Jestliže zaměstnanec obce s rozšířenou působností zařazený do
obecního úřadu oznámil porušení povinnosti ústavním zařízením, sleduje
příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností, zda došlo k
odstranění zjištěných nedostatků, a působí k přijetí potřebných
opatření vedoucích k nápravě.
(6) Ústavní zařízení jsou povinna
a) zajistit zaměstnanci obce s rozšířenou působností zařazenému do
obecního úřadu obce s rozšířenou působností přístup do ústavního
zařízení a poskytnout mu potřebné listiny, doklady nebo zprávy
vztahující se k dítěti a jeho rodičům, pokud je ústavní zařízení má k
dispozici,
b) umožnit styk zaměstnance obce s rozšířenou působností zařazeného do
obecního úřadu obce s rozšířenou působností s dítětem, kterému byla
nařízena ústavní výchova nebo uložena ochranná výchova,
c) oznamovat neprodleně obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností
děti, které přicházejí v úvahu jako vhodné k osvojení nebo ke svěření
do pěstounské péče,
d) odeslat neprodleně písemné podání dítěte adresované soudu, obecnímu
úřadu obce s rozšířenou působností, jinému státnímu orgánu nebo
pověřené osobě bez kontroly jeho obsahu,
e) vyžádat si písemný souhlas obecního úřadu obce s rozšířenou
působností k pobytu dítěte podle § 30,
f) informovat obecní úřad obce s rozšířenou působností o nadcházejícím
propuštění dítěte z ústavního zařízení,
g) informovat obecní úřad obce s rozšířenou působností a soud, který
dítěti nařídil ústavní výchovu nebo uložil ochrannou výchovu, o útěku
dítěte z ústavního zařízení a o přemístění dítěte do jiného ústavního
zařízení.
(7) Ústavní zařízení uvedené v odstavci 1 může navštívit také
zaměstnanec kraje zařazený do krajského úřadu nebo zaměstnanec státu
zařazený k výkonu práce v ministerstvu. Pro zaměstnance kraje
zařazeného do krajského úřadu nebo zaměstnance státu zařazeného k
výkonu práce v ministerstvu platí obdobně odstavce 3 až 6 a pro
povinnost mít zvláštní oprávnění k návštěvě ústavního zařízení platí
obdobně odstavec 2. Oprávnění vydává, jde-li o zaměstnance kraje
zařazeného do krajského úřadu, krajský úřad, a jde-li o zaměstnance
státu zařazeného k výkonu práce v ministerstvu, ministerstvo.
§ 30
Pobyt dítěte mimo ústav
(1) Ředitel ústavního zařízení může jen po předchozím písemném souhlasu
obecního úřadu obce s rozšířenou působností povolit dítěti, které je v
ústavním zařízení umístěno na základě rozhodnutí soudu, pobyt u rodičů,
popřípadě jiných fyzických osob, a to nejvýše v rozsahu 30 kalendářních
dnů při prvním pobytu u těchto osob. Tato doba, s výjimkou případů, kdy
byla na základě rozhodnutí soudu uložena ochranná výchova, může být
prodloužena, jde-li o pobyt u těchto osob, na základě písemného
souhlasu obecního úřadu obce s rozšířenou působností.
(2) Písemný souhlas obecního úřadu obce s rozšířenou působností podle
odstavce 1 musí obsahovat určení osob, u nichž bude dítě pobývat, délku
pobytu dítěte mimo ústav, na kterou se souhlas vydává, a místo pobytu
dítěte.
(3) Při vydávání písemného souhlasu s pobytem dítěte mimo ústav podle
odstavce 1 obecní úřad obce s rozšířenou působností přihlíží zejména k
rodinnému a sociálnímu prostředí, v němž bude dítě pobývat, a
individuálnímu plánu ochrany dítěte, je-li zpracován. V případě pobytu
dítěte u jiných fyzických osob než rodičů, prarodičů nebo sourozenců,
posuzuje se jejich bezúhonnost podle § 27 odst. 1 písm. e). Pro účely
vydání souhlasu může obecní úřad obce s rozšířenou působností požádat
krajský úřad o odborné posouzení fyzické osoby jiné než rodiče, u níž
má dítě pobývat. Pro odborné posouzení platí § 27 přiměřeně. Za účelem
doložení bezúhonnosti takové osoby si může obecní úřad obce s
rozšířenou působností vyžádat podle zvláštního právního předpisu^28a)
výpis z evidence Rejstříku trestů; o skutečnosti, že si vyžádal výpis z
evidence Rejstříku trestů, tuto osobu bez zbytečného odkladu vyrozumí.
Žádost o vydání výpisu a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají
v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(4) Krajský úřad je povinen odborné posouzení jiné fyzické osoby podle
odstavce 3 provést.
(5) Je-li místo trvalého pobytu dítěte odlišné od místa trvalého pobytu
rodičů nebo jiných fyzických osob, u nichž má dítě pobývat, může obecní
úřad obce s rozšířenou působností vydat písemný souhlas podle odstavce
1 jen na základě vyjádření jiného příslušného obecního úřadu obce s
rozšířenou působností [§ 61 odst. 3 písm. c)].
HLAVA VII
PÉČE O DĚTI VYŽADUJÍCÍ ZVÝŠENOU POZORNOST
§ 31
(1) Péče o děti uvedené v § 6 spočívá v poskytování pomoci při
překonávání nepříznivých sociálních podmínek a výchovných vlivů, s
cílem umožnit jim začlenění do společnosti, včetně začlenění
pracovního.
(2) Péče o děti uvedené zejména v § 6 písm. c) a d) je obecním úřadem
obce s rozšířenou působností zabezpečována prostřednictvím sociální
kurately pro děti a mládež (dále jen „sociální kuratela“); sociální
kuratela spočívá v provádění opatření směřujících k odstranění,
zmírnění nebo zamezení prohlubování anebo opakování poruch psychického,
fyzického a sociálního vývoje dítěte.
(3) Sociální kuratelu vykonává kurátor pro děti a mládež, který je
zaměstnancem obce s rozšířenou působností zařazeným do obecního úřadu
obce s rozšířenou působností. Kurátor pro děti a mládež se při výkonu
sociální kurately prokazuje zvláštním oprávněním vydaným obecním úřadem
obce s rozšířenou působností. Zvláštní oprávnění musí obsahovat jméno,
popřípadě jména a příjmení kurátora, titul, označení zaměstnavatele a
vymezení činností, které může vykonávat.
§ 32
(1) Obecní úřad při péči o děti uvedené v § 6
a) zaměřuje svoji pozornost na využívání volného času těchto dětí,
b) zaměřuje svoji pozornost na děti vyhledávající styky s fyzickými
osobami nebo skupinami těchto osob požívajícími alkoholické nápoje nebo
návykové látky nebo páchajícími trestnou činnost,
c) sleduje u dětí projevy nesnášenlivosti a násilí,
d) věnuje pozornost dětem z rodin s nízkou sociální úrovní,
e) zabraňuje pronikání nepříznivých sociálních a výchovných vlivů mezi
ostatní skupiny dětí,
f) nabízí dětem programy pro využití volného času se zřetelem k zájmům
dětí a jejich možnostem,
g) spolupracuje se školami, pověřenými osobami, zájmovými sdruženími a
dalšími subjekty.
(2) Obecní úřad obce s rozšířenou působností při péči o děti uvedené v
§ 6
a) působí proti opakovaným poruchám v chování a jednání dětí se
zvláštní pozorností věnovanou pachatelům trestné činnosti,
b) upozorňuje krajské úřady na potřebu napomáhat dětem, které ukončily
školní docházku, při získávání možnosti pokračovat v další přípravě na
povolání, zejména jde-li o děti propuštěné z ústavní výchovy, ochranné
výchovy nebo výkonu trestu odnětí svobody,
c) spolupracuje s krajskými pobočkami Úřadu práce při zprostředkování
vhodného zaměstnání pro tyto děti,
d) usměrňuje péči o tyto děti podle programů péče o problémové skupiny
dětí zpracovaných státními orgány, obcemi, pověřenými osobami a dalšími
právnickými a fyzickými osobami,
e) pomáhá dětem překonat problémy, které mohou vést k negativním
projevům v jejich chování.
(3) Zaměstnanci obce s rozšířenou působností zařazení do obecního úřadu
a zaměstnanci obce zařazení do obecního úřadu při péči o děti uvedené v
§ 6
a) jsou v osobním styku s dítětem, jeho rodiči nebo osobami odpovědnými
za jeho výchovu,
b) volí prostředky působení na děti tak, aby účinně působily na děti
podle druhu a povahy poruchy v chování dítěte a jeho sociálního
postavení,
c) řeší problémy dítěte, je-li to účelné, v prostředí, kde se dítě
zpravidla zdržuje.
(4) Sociální kuratela se zaměřuje zejména na
a) analyzování situace v oblasti sociálně patologických jevů u dětí a
mládeže a navrhování preventivních opatření,
b) účast na přestupkovém řízení vedeném proti mladistvému v souladu se
zákonem o přestupcích, trestním řízení vedeném proti mladistvému a
řízení o činech jinak trestných u dětí mladších 15 let podle zvláštního
právního předpisu^29),
c) návštěvy dětí s nařízenou ústavní výchovou z důvodu závažných
výchovných problémů, dětí s uloženou ochrannou výchovou, dětí vzatých
do vazby a ve výkonu trestního opatření odnětí svobody a rovněž rodičů
těchto dětí,
d) spolupráci s příslušným střediskem Probační a mediační služby, a to
zejména při zjišťování poměrů mladistvého pro účely trestního řízení a
u dětí mladších 15 let pro účely řízení o činech jinak trestných, a při
výkonu opatření uložených dítěti či mladistvému podle zvláštního
právního předpisu^29),
e) pomoc dětem uvedeným v písmenu c) po propuštění z ochranné nebo
ústavní výchovy a po propuštění z výkonu trestního opatření odnětí
svobody s cílem působit k obnovení jejich narušených sociálních vztahů,
jejich začlenění do rodinného a sociálního prostředí a k zamezení
opakování protiprávní činnosti,
f) zajištění návazné péče dětem uvedeným v písmenu c) i po dosažení
zletilosti, zejména dojde-li k prodloužení ústavní nebo ochranné
výchovy; při zajištění návazné péče je kurátor pro děti a mládež
povinen spolupracovat zejména s obcemi v samostatné i přenesené
působnosti, s krajskou pobočkou Úřadu práce, s poskytovateli sociálních
služeb a zařízeními pro výkon ústavní a ochranné výchovy.
§ 33
(1) Orgánem sociálně-právní ochrany příslušným podle zákona o
soudnictví ve věcech mládeže^29) je obecní úřad obce s rozšířenou
působností.
(2) Orgánem sociálně-právní ochrany příslušným podle zákona o
přestupcích^31), je obecní úřad obce s rozšířenou působností; ústního
jednání o přestupku, je-li obviněným mladistvý, je povinen se účastnit
zaměstnanec obce s rozšířenou působností zařazený do tohoto obecního
úřadu.
§ 34
(1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností spolupracuje s
věznicemi^32) při řešení sociálních a výchovných problémů dětí
uvedených v § 6.
(2) Obecní úřad obce s rozšířenou působností se na žádost vyjadřuje
podle zvláštního právního předpisu^33)
a) k formě a obsahu přípravy dítěte na budoucí povolání zabezpečovaného
věznicí,
b) zda je ve prospěch dítěte, aby o něj odsouzená nebo obviněná žena ve
věznici pečovala, a
c) k prodloužení doby přerušení výkonu trestu odnětí svobody odsouzené
ženě, je-li důvodem návštěva dítěte.
(3) Zaměstnanec obce s rozšířenou působností zařazený do obecního úřadu
je povinen alespoň jednou za 3 měsíce navštívit dítě,
a) které je ve výkonu vazby nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, a
projednat s ním zejména možnost zaměstnání nebo přípravy na budoucí
povolání nebo zaměstnání po ukončení výkonu vazby nebo trestu odnětí
svobody,
b) o něž ve věznici pečuje odsouzená nebo obviněná žena.
(4) Zaměstnanec obce s rozšířenou působností zařazený do obecního úřadu
obce s rozšířenou působností je při návštěvě ve věznici oprávněn
nahlížet do dokumentace vztahující se k přípravě odsouzeného
mladistvého na budoucí povolání, k dítěti, o něž ve věznici pečuje
odsouzená nebo obviněná žena, a k péči této ženy o dítě.
(5) Věznice^32) jsou povinny zajistit zaměstnanci obce s rozšířenou
působností zařazenému do obecního úřadu přístup do věznice, umožnit
nahlížení do dokumentace podle odstavce 4 a umožnit styk tohoto
zaměstnance s dítětem, které je ve výkonu vazby nebo ve výkonu trestu
odnětí svobody, a s dítětem, o něž ve věznici pečuje žena odsouzená k
trestu odnětí svobody nebo žena ve výkonu vazby. Věznice a ústavy pro
výkon zabezpečovací detence jsou povinny informovat obecní úřad obce s
rozšířenou působností o nástupu dítěte do výkonu trestního opatření
odnětí svobody nebo ústavu pro výkon zabezpečovací detence, a o tom,
kdy bude dítě z výkonu trestního opatření odnětí svobody nebo z výkonu
zabezpečovací detence propuštěno. Pro návštěvu zaměstnance obce s
rozšířenou působností zařazeného do obecního úřadu vydá tento orgán
zaměstnanci zvláštní oprávnění, v němž je uvedeno jméno, popřípadě
jména a příjmení zaměstnance, titul a zaměstnavatel a vymezena činnost,
kterou může tento zaměstnanec vykonávat.
HLAVA VIII
SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANA VE VZTAHU K CIZINĚ
§ 35
(1) Úřad zajišťuje sociálně-právní ochranu ve vztahu k cizině, jde-li o
a) děti uvedené v § 2 odst. 2,
b) děti, které jsou občany České republiky a nemají na jejím území
trvalý pobyt,
c) děti, které nejsou občany České republiky a nemají na jejím území
povolen trvalý pobyt nebo nejsou hlášeny k pobytu na území České
republiky po dobu nejméně 90 dnů podle zvláštního právního předpisu^1a)
upravujícího pobyt cizinců na území České republiky ani se na jejím
území nezdržují, jestliže jejich rodiče nebo jiné fyzické osoby mající
vůči těmto dětem vyživovací povinnost se zdržují v České republice.
(2) Při zajišťování sociálně-právní ochrany ve vztahu k cizině Úřad
a) vykonává funkci přijímacího a odesílajícího orgánu a funkci
ústředního orgánu při provádění mezinárodních smluv a pro účely
prohlášení o vzájemnosti podle zvláštního právního předpisu^33a) a plní
další povinnosti vyplývající pro Českou republiku z mezinárodních smluv
týkajících se sociálně-právní ochrany dítěte^34),
b) vykonává funkci opatrovníka dítěte,
c) vyžaduje od příslušných orgánů a dalších právnických a fyzických
osob na žádost rodičů žijících v České republice nebo orgánů
sociálně-právní ochrany zprávy o poměrech dětí, které jsou občany České
republiky a nemají na jejím území trvalý pobyt,
d) zprostředkuje zaslání osobních dokladů a jiných listin do ciziny a
opatřuje doklady a jiné listiny z ciziny,
e) spolupracuje se státními orgány nebo jinými organizacemi cizího
státu obdobnými Úřadu, pokud jsou řádně pověřeny ve svém státě k
činnostem sociálně-právní ochrany, a je-li to účelné, také s dalšími
orgány, zařízeními a právnickými osobami,
f) pomáhá pátrat po rodičích dítěte, pokud rodiče nebo jeden z nich
žijí v cizině, rodinných příslušnících a osobách povinných výživou
zjišťovat majetkové a výdělkové poměry pro stanovení výživného,
zprostředkovává podávání návrhů směřujících k zabezpečení plnění
vyživovací povinnosti, a to zejména návrhů na úpravu vyživovací
povinnosti, výchovy a určení otcovství,
g) pro účely osvojení v cizině a pro účely osvojení dítěte z ciziny
zjišťuje, v jakém sociálním prostředí a v jakých rodinných poměrech
dítě žije,
h) plní úkoly vyplývající ze zprostředkování osvojení a jedná s
příslušnými orgány, fyzickými a právnickými osobami, vyžaduje-li to
plnění úkolů vyplývajících pro Úřad z tohoto zákona,
i) dává souhlas k osvojení dítěte do ciziny,
j) pomáhá pátrat po rodinných příslušnících dítěte, které podalo žádost
o udělení mezinárodní ochrany, kterému byl udělen azyl nebo doplňková
ochrana podle zvláštního právního předpisu a na území České republiky
se nachází bez doprovodu osoby starší 18 let, která za dítě zodpovídá
podle právního řádu platného na území státu, jehož občanství dítě má,
nebo v případě, že je dítě osobou bez státního občanství, ve státě
svého posledního bydliště^34a).
k) spolupracuje ve věcech rodičovské odpovědnosti podle přímo
použitelného předpisu Evropské unie^34c),
l) plní úkoly ústředního orgánu podle přímo použitelného předpisu
Evropské unie^58),
m) zajišťuje překlady listin potřebných pro výkon působnosti v
sociálně-právní ochraně podle mezinárodních smluv a přímo použitelných
předpisů Evropské unie.
(3) K předání nebo předávání osobních údajů Úřadem do jiných států se
nevyžaduje povolení Úřadu pro ochranu osobních údajů podle zvláštního
právního předpisu.^34b)
(4) Pro výkon působnosti Úřadu podle odstavce 2 písm. f) a l) jsou
příslušné orgány a další fyzické a právnické osoby povinny poskytnout
Úřadu v potřebném rozsahu požadovanou součinnost, přičemž platí
přiměřeně ustanovení exekučního řádu o součinnosti třetích osob^59).
§ 35a
Obecní úřad obce s rozšířenou působností vydává zákonnému zástupci
dítěte nebo jiné osobě odpovědné za výchovu dítěte pro účely
uplatňování nároků dítěte na výživné vůči povinné osobě žijící v cizině
potvrzení o tom, že dítě je naživu a nachází se v péči zákonného
zástupce nebo jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte; potvrzení vydává
obecní úřad obce s rozšířenou působností na žádost zákonného zástupce.
§ 36
Zajišťování návratu dětí nacházejících se v cizině bez doprovodu
(1) Zastupitelský úřad České republiky je povinen oznámit
a) obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, nebo
b) ministerstvu, není-li místo trvalého pobytu tohoto dítěte na území
České republiky známo,
že se na území cizího státu nachází dítě uvedené v § 2 odst. 2 bez
doprovodu rodičů nebo jiné osoby odpovědné za dítě, a zajistit návrat
dítěte na území České republiky; současně sdělí, kdy, v jakém místě a
kým bude dítě dopraveno na území České republiky.
(2) Obecní úřad obce s rozšířenou působností je povinen učinit opatření
potřebná pro převzetí dítěte a současně sdělit zastupitelskému úřadu,
kým bude dítě na území České republiky při návratu převzato; může též
dohodnout, že dítě bude převzato v cizině.
(3) Převzít dítě při jeho návratu je povinen
a) rodič dítěte nebo jiná fyzická osoba odpovědná za výchovu dítěte;
jestliže nejsou schopni nebo ochotni dítě převzít, převezme je obecní
úřad obce s rozšířenou působností
b) zařízení příslušné podle zvláštního právního předpisu k přijetí
dítěte na útěku,^35) jde-li o dítě, kterému byla nařízena ústavní
výchova nebo uložena ochranná výchova.
(4) Náklady související s převzetím dítěte na území České republiky
hradí
a) rodič nebo jiná fyzická osoba odpovědná za výchovu dítěte, která je
povinna dítě převzít,
b) ústavní zařízení uvedené v odstavci 3 písm. b), nebo
c) obecní úřad obce s rozšířenou působností v případě, že náklady
nebyly rodičem, jinou osobou odpovědnou za výchovu dítěte nebo ústavním
zařízením uhrazeny. V těchto případech může obecní úřad obce s
rozšířenou působností požadovat úhradu těchto nákladů po uvedených
osobách nebo zařízení.
(5) Jde-li o případ uvedený v odstavci 1 písm. b), určí ministerstvo,
který obecní úřad obce s rozšířenou působností učiní opatření podle
odstavců 2 až 4.
HLAVA IX
SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANA VE ZVLÁŠTNÍCH PŘÍPADECH
§ 37
(1) Obecní úřad je povinen učinit opatření k ochraně života a zdraví a
zajistit uspokojování základních potřeb v nejnutnějším rozsahu včetně
zdravotních služeb^28) dítěti uvedenému v § 2 odst. 3, ocitlo-li se
takové dítě bez jakékoliv péče nebo jsou-li jeho život nebo příznivý
vývoj vážně ohroženy nebo narušeny.
(2) O opatřeních uvedených v odstavci 1 uvědomí obecní úřad neprodleně
obecní úřad obce s rozšířenou působností, který je povinen učinit další
nezbytná opatření směřující k ochraně dítěte, a uvědomit, je-li to
možné, o této skutečnosti neprodleně zastupitelský úřad státu, jehož je
dítě občanem; současně je povinen projednat s ním způsob spojení dítěte
s rodiči nebo jinými osobami za dítě odpovědnými. O skutečnostech
uvedených ve větě první obecní úřad obce s rozšířenou působností
informuje Úřad.
(3) Nezbytnými opatřeními, která obecní úřad obce s rozšířenou
působností učiní, jsou zejména
a) podání návrhu na nařízení předběžného opatření,^13)
b) podání návrhu na ustanovení poručníka nebo opatrovníka dítěte,
c) podání návrhu na ústavní výchovu dítěte,^37)
d) zprostředkování umístění dítěte v azylovém zařízení.
HLAVA X
KOMISE PRO SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANU DĚTÍ A PORADNÍ SBORY
§ 38
(1) Starosta obce s rozšířenou působností zřizuje jako zvláštní orgán
obce^38) komisi pro sociálně-právní ochranu dětí (dále jen "komise").
(2) Komise
a) rozhoduje o vydání pověření k výkonu sociálně-právní ochrany (§ 48 a
49), pokud právnická nebo fyzická osoba žádá pouze o pověření ke
zřízení zařízení uvedeného v § 39 odst. 1 písm. d), a o odnětí tohoto
pověření (§ 50),
b) navrhuje a posuzuje předložené sociálně preventivní programy na
ochranu týraných, zneužívaných a zanedbávaných dětí a zajišťuje
projednání jednotlivých případů týraných, zneužívaných a zanedbávaných
dětí v komisi, za účelem navržení opatření k účinné pomoci dítěti a
rodině,
c) doporučuje provést opatření, která by měla být uskutečněna v oblasti
ochrany dětí před sociálně patologickými jevy, a připravuje programy
péče o problémové skupiny dětí,
d) na žádost tajemníka obecního úřadu posuzuje jednotlivé případy
provádění sociálně-právní ochrany a vydává k nim stanoviska,".
e) koordinuje výkon sociálně-právní ochrany na území správního obvodu
obce s rozšířenou působností,
f) v rozsahu své působnosti podle písmen a) až e) pořádá případové
konference.
(3) Starosta obce s rozšířenou působností jmenuje a odvolává předsedu
komise, jeho zástupce a ostatní členy komise z členů obecních
zastupitelstev a fyzických osob, které spolupůsobí při sociálně-právní
ochraně, zejména pedagogických pracovníků, psychologů, zdravotnických
pracovníků, zástupců pověřených osob (§ 48), občanských sdružení,
církví a jiných právnických nebo fyzických osob. U předsedy komise se
nevyžaduje prokazování zvláštní odborné způsobilosti v oblasti
sociálně-právní ochrany dětí. Tajemníkem komise je zaměstnanec obce s
rozšířenou působností zařazený do obecního úřadu na úseku
sociálně-právní ochrany.
(4) Komise je schopna jednat a usnášet se, je-li přítomen předseda
komise nebo jeho zástupce a nejméně další dva členové komise. Komise se
usnáší většinou hlasů členů přítomných na jednání komise. Při rovnosti
hlasů rozhoduje hlas předsedy komise, a není-li přítomen předseda,
rozhoduje hlas jeho zástupce.
(5) K jednání komise je možno podle potřeby přizvat
a) dítě, je-li to přiměřené jeho věku a schopnostem, spolu s rodiči
nebo jinými fyzickými osobami odpovědnými za jeho výchovu;
b) rodiče dítěte nebo jiné fyzické osoby odpovědné za výchovu dítěte;
c) zástupce
1. poskytovatele zdravotních služeb, školy, kterou dítě navštěvuje,
školského nebo ústavního zařízení nebo jiného zařízení,
2. zaměstnavatele dítěte nebo právnické osoby, u které se dítě
připravuje na budoucí povolání,
3. pověřených osob,
4. občanských sdružení, církví a dalších právnických osob;
d) fyzické osoby, pokud jsou
1. zřizovateli škol nebo jiných zařízení uvedených v písmenu c) bodu 1,
2. zaměstnavateli dětí nebo se u nich dítě připravuje na budoucí
povolání,
3. pověřenými osobami;
e) soudce;
f) státní zástupce;
g) jiné fyzické osoby;
je-li to účelné k objasnění rozhodujících skutečností.
(6) Osoby uvedené v odstavci 5 písm. c) až g) se přizvou k jednání
vždy, jestliže daly k tomuto jednání podnět.
(7) Účast členů komise a osob uvedených v odstavci 5 na jednání komise
je jiným úkonem v obecném zájmu,^39) při němž náleží členům komise a
osobám uvedeným v odstavci 5 písm. c) až g) náhrada mzdy (platu).
Členům komise a osobám uvedeným v odstavci 5, kteří nejsou v pracovním
poměru ani v poměru obdobném pracovnímu poměru, jsou však výdělečně
činní, přísluší náhrada ušlého výdělku za dobu výkonu funkce člena
komise v jimi prokázané výši, nejvýše však 120 Kč za hodinu nebo 1 020
Kč za jeden den. Členům komise a osobám uvedeným v odstavci 5 náleží
náhrada jízdních výdajů v prokázané výši; způsob dopravy určí předseda
komise. Náhradu jízdních výdajů a náhradu ušlého výdělku vyplácí obecní
úřad obce s rozšířenou působností.
§ 38a
(1) Hejtman kraje zřizuje k plnění úkolů kraje a krajského úřadu na
úseku sociálně-právní ochrany poradní sbor. Poradní sbor zejména
a) spolupracuje na vytváření programů a koncepcí kraje v oblasti
zajištění a rozvoje služeb pro rodiny s dětmi, náhradní rodinné péče,
prevence sociálně patologických jevů a vytváření předpokladů pro
kulturní, sportovní, jinou zájmovou a vzdělávací činnost dětí,
b) posuzuje záměry kraje na zřízení a provozování zařízení
sociálně-právní ochrany podle § 39 a jiných zařízení pro péči o děti,
c) na žádost krajského úřadu posuzuje žádosti o změnu pověření nebo o
vydání nového pověření k výkonu sociálně-právní ochrany dětí v případě,
že pověřená osoba chce na území kraje zřídit nové zařízení
sociálně-právní ochrany nebo jiné pracoviště téhož zařízení
sociálně-právní ochrany,
d) na žádost krajského úřadu projednává a posuzuje další otázky spojené
s plněním úkolů krajského úřadu podle tohoto zákona a s výkonem
sociálně-právní ochrany na území kraje.
(2) Hejtman kraje jmenuje a odvolává předsedu poradního sboru, jeho
zástupce a ostatní členy poradního sboru. Tajemníkem poradního sboru je
zaměstnanec kraje zařazený do krajského úřadu, který vykonává činnost
na úseku sociálně-právní ochrany. Tajemník je členem poradního sboru. U
předsedy poradního sboru se nevyžaduje prokazování zvláštní odborné
způsobilosti v oblasti sociálně-právní ochrany.
(3) Poradní sbor tvoří odborníci působící v oblasti sociálně-právní
ochrany. Zejména jde o odborníky z oboru pediatrie, psychologie,
pedagogiky, zástupce obcí, pověřených osob, poskytovatelů sociálních
služeb, škol a školských zařízení, poskytovatelů zdravotních služeb,
orgánů policie, státních zastupitelství, zaměstnance krajského úřadu a
obecního úřadu obcí s rozšířenou působností zařazené na úseku
sociálně-právní ochrany. Poradní sbor má nejméně 5 členů. Pro jednání
poradního sboru a způsob usnášení platí § 38 odst. 4 a 5 obdobně.
(4) Pro účast členů na jednání poradního sboru a stanovení náhrad platí
§ 38 odst. 7 obdobně s tím, že náhradu jízdních výdajů a náhradu ušlého
výdělku vyplácí krajský úřad.
§ 38b
(1) Ministerstvo zřizuje k plnění úkolů ministerstva na úseku
sociálně-právní ochrany poradní sbor. Poradní sbor má nejméně 5 členů a
je usnášeníschopný, jestliže je přítomna nadpoloviční většina členů.
(2) Ministr práce a sociálních věcí jmenuje a odvolává předsedu
poradního sboru, jeho zástupce a ostatní členy poradního sboru.
Tajemníkem poradního sboru je zaměstnanec státu zařazený k výkonu práce
v ministerstvu, který vykonává činnost v oblasti sociálně-právní
ochrany. Tajemník je členem poradního sboru.
(3) Pro složení poradního sboru, jeho jednání a způsob usnášení platí §
38a odst. 3 obdobně. Pro účast členů na jednání poradního sboru platí §
38 odst. 5 obdobně a pro stanovení náhrad platí § 38 odst. 7 obdobně s
tím, že náhradu jízdních výdajů a náhradu ušlého výdělku vyplácí
ministerstvo.
ČÁST ČTVRTÁ
ZAŘÍZENÍ SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANY
§ 39
nadpis vypuštěn
(1) Zařízeními sociálně-právní ochrany jsou
a) zařízení odborného poradenství pro péči o děti,
b) zařízení sociálně výchovné činnosti,
c) zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc,
d) výchovně rekreační tábory pro děti.
(2) Zařízení sociálně-právní ochrany mohou zřizovat fyzické osoby,
právnické osoby nebo obce a kraje v samostatné působnosti na základě
pověření k výkonu sociálně-právní ochrany podle § 49.
§ 40
Zařízení odborného poradenství pro péči o děti
(1) Zařízení odborného poradenství pro péči o děti poskytuje zejména
doporučení zaměřená na řešení vzájemných vztahů rodičů a jejich dětí a
na péči rodičů o děti zdravotně postižené. V rámci odborného
poradenství se poskytují nebo zprostředkovávají rodičům nebo jiným
osobám odpovědným za výchovu dětí rady ve věcech výchovy a výživy dětí
a v dalších otázkách týkajících se jejich rodinných, sociálních a
mezigeneračních problémů vyplývajících z péče o děti.
(2) Zařízení odborného poradenství pro péči o děti mohou poskytovat
nebo zprostředkovávat také poradenství pro fyzické osoby vhodné stát se
osvojiteli nebo pěstouny.
§ 41
Zařízení sociálně výchovné činnosti
Zařízení sociálně výchovné činnosti jsou určena zejména dětem uvedeným
v § 6; těmto dětem nabízí programy rozvíjení sociálních dovedností,
výchovných činností a využití volného času.
Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc
§ 42
nadpis vypuštěn
(1) Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc poskytují ochranu a
pomoc dítěti, které se ocitlo bez jakékoliv péče nebo jsou-li jeho
život nebo příznivý vývoj vážně ohroženy anebo ocitlo-li se dítě bez
péče přiměřené jeho věku (§ 15), jde-li o dítě tělesně nebo duševně
týrané nebo zneužívané anebo o dítě, které se ocitlo v prostředí nebo
situaci, kdy jsou závažným způsobem ohrožena jeho základní práva.
Ochrana a pomoc takovému dítěti spočívá v uspokojování základních
životních potřeb, včetně ubytování, v zajištění zdravotních služeb a v
psychologické a jiné obdobné nutné péči.
(2) Dítě se umísťuje v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc
a) na základě rozhodnutí soudu; § 13a odst. 3 platí obdobně,
b) na základě žádosti obecního úřadu obce s rozšířenou působností,
c) na základě žádosti zákonného zástupce dítěte, nebo
d) požádá-li o to dítě.
(3) Počet dětí umístěných v zařízení pro děti vyžadující okamžitou
pomoc nesmí přesáhnout 28 dětí, a to i v případě, že toto zařízení je
umístěno ve více budovách; tento počet dětí může být překročen jen v
případě, že do péče zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc budou
svěřeni sourozenci. Ministerstvo práce a sociálních věcí může v
odůvodněných případech na žádost zřizovatele zařízení pro děti
vyžadující okamžitou pomoc udělit výjimku z nejvýše povoleného počtu
dětí umístěných v jednom zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc
na nezbytnou dobu, jejíž délku zároveň určí.
(4) Jeden zaměstnanec zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc může
současně zajišťovat osobní péči nejvýše o 4 děti svěřené do péče
zařízení.
(5) Délka pobytu dítěte v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc
může trvat nejdéle po dobu
a) 3 měsíců od jeho umístění do zařízení pro děti vyžadující okamžitou
pomoc na základě žádosti zákonného zástupce dítěte; v případě opakované
žádosti zákonného zástupce o umístění dítěte v zařízení pro děti
vyžadující okamžitou pomoc může být dítě přijato do péče zařízení v
délce dalších 3 měsíců jen s předchozím písemným souhlasem obecního
úřadu obce s rozšířenou působností,
b) 6 měsíců, je-li dítě umístěno v zařízení pro děti vyžadující
okamžitou pomoc na základě žádosti obecního úřadu obce s rozšířenou
působností nebo na základě žádosti dítěte, jestliže s pobytem dítěte
vyslovil souhlas rodič nebo jiná osoba odpovědná za výchovu dítěte;
výjimečně lze tuto dobu prodloužit v případě, že si rodiče nebo jiné
osoby odpovědné za výchovu dítěte prokazatelně upravují své poměry tak,
aby mohli převzít dítě do osobní péče; celková doba nepřetržitého
pobytu dítěte v zařízení nesmí přesáhnout dobu 12 měsíců,
c) stanovenou v rozhodnutí soudu o výchovném opatření podle § 13a,
kterým byl nařízen pobyt dítěte v zařízení pro děti vyžadující
okamžitou pomoc, nebo po dobu, po kterou trvá rozhodnutí soudu o
svěření dítěte do péče zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc
podle § 971 odst. 2 občanského zákoníku.
(6) Jde-li o dítě, které se umisťuje do zařízení pro děti vyžadující
okamžitou pomoc na základě skutečnosti uvedené v odstavci 2 písm. b) a
d), je obecní úřad obce s rozšířenou působností povinen neprodleně
podat návrh soudu na nařízení předběžného opatření, pokud nelze do
doby, do níž musí o předběžném opatření rozhodnout soud^39b), zajistit
souhlas rodiče nebo jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte s pobytem
dítěte v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc.
(7) Je-li dítě umístěno v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc
na základě rozhodnutí soudu,
a) je zaměstnanec obce s rozšířenou působností zařazený do obecního
úřadu povinen navštívit dítě podle potřeby, nejméně však jednou za 3
měsíce,
b) může být povolen pobyt dítěte mimo toto zařízení u rodičů nebo
jiných fyzických osob obdobně podle § 30,
c) platí pro plnění povinností zařízení pro děti vyžadující okamžitou
pomoc § 29 obdobně.
(8) Dítě může být umístěno v zařízení pro děti vyžadující okamžitou
pomoc na základě žádosti zákonného zástupce dítěte, jen jestliže byla
mezi uvedeným zařízením a zákonným zástupcem dítěte uzavřena písemná
dohoda, která obsahuje
a) název zařízení, jeho adresu a adresu sídla jeho zřizovatele,
b) jméno a příjmení dítěte, datum jeho narození, adresu místa trvalého
pobytu dítěte, případně též jeho obvyklého bydliště,
c) jméno a příjmení, datum narození, adresu místa trvalého pobytu,
případně též obvyklého bydliště zákonných zástupců dítěte,
d) údaje o zdravotním stavu dítěte a způsob zajištění zdravotních
služeb,
e) důvody pro umístění dítěte v zařízení pro děti vyžadující okamžitou
pomoc,
f) datum a čas dohodnutého přijetí dítěte do zařízení pro děti
vyžadující okamžitou pomoc,
g) souhlas zákonného zástupce s tím, že při pobytu v zařízení pro děti
vyžadující okamžitou pomoc budou se na pobyt dítěte vztahovat pravidla
stanovená ve vnitřním řádu tohoto zařízení,
h) podmínky a způsob osobního, telefonického a písemného styku dítěte s
dalšími osobami a vymezení okruhu těchto osob,
i) způsob a výše úhrady příspěvku za pobyt dítěte v zařízení pro děti
vyžadující okamžitou pomoc s tím, že výše příspěvku může být sjednána
nejvýše v částce uvedené v § 42c odst. 1 podle věku dítěte,
j) podpis dohody zástupcem zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc
a zákonným zástupcem dítěte.
(9) Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc je povinno poskytovat
služby a zajistit jeho provoz nepřetržitě.
(10) V zařízení se poskytuje ochrana a pomoc dítěti v případech
uvedených též v § 37 odst. 1, a to po dobu, než rozhodne soud o návrhu
obecního úřadu obce s rozšířenou působností na nařízení předběžného
opatření^13).
(11) Zřizovatel zařízení je povinen vést evidenci dětí, které byly
přijaty do zařízení, v níž musí být uvedeny
a) datum přijetí dítěte do zařízení,
b) jméno a příjmení dítěte, pokud je známo,
c) datum narození dítěte, pokud je známo; není-li známo datum narození
dítěte, uvede se přibližný věk dítěte,
d) záznam o splnění povinnosti stanovené v § 10 odst. 4 větě třetí,
e) datum a čas propuštění dítěte ze zařízení.
(12) Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc je při přijetí dítěte
do tohoto zařízení povinno tuto skutečnost neprodleně ohlásit
zřizovateli a příslušnému orgánu sociálně-právní ochrany.
§ 42a
(1) Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc
a) zabezpečuje plné přímé zaopatření dítěte v zařízení spočívající v
poskytování ubytování, stravování a ošacení,
b) poskytuje výchovnou péči,
c) zajišťuje poskytnutí zdravotních služeb^28),
d) poskytuje poradenství dítěti, jeho rodičům nebo osobám odpovědným za
výchovu dítěte,
e) zajišťuje pomoc při přípravě dětí na školní vyučování a doprovod
dětí do školy,
f) vytváří podmínky pro zájmovou činnost dětí,
g) je povinno poskytovat dítěti odbornou péči prostřednictvím
sociálního pracovníka a psychologa,
h) je povinno spolupracovat s rodinou dítěte a poskytnout této rodině
pomoc při vyřizování a zajišťování záležitostí týkajících se dítěte,
zajistit jim terapii, nácvik rodičovských a dalších dovedností, které
rodič nebo jiná osoba odpovědná za výchovu dítěte nezbytně potřebuje
pro péči a výchovu dítěte, a to v souladu s individuálním plánem
ochrany dítěte zpracovaným orgánem sociálně-právní ochrany,
i) je povinno vydat vnitřní řád zařízení pro děti vyžadující okamžitou
pomoc, který vychází z vymezení činnosti zařízení tímto zákonem.
(2) Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc vede o dětech v tomto
zařízení
a) evidenci, která obsahuje
1. jméno a příjmení dítěte, pokud je známo,
2. datum narození dítěte, pokud je známo; není-li známo datum narození
dítěte, uvede se přibližný věk dítěte,
3. adresu místa trvalého pobytu; není-li známa adresa místa trvalého
pobytu, uvede se jiný údaj o místě pobytu dítěte před přijetím do
zařízení,
4. datum a čas přijetí dítěte do zařízení a datum jeho ukončení,
5. důvod přijetí dítěte do zařízení,
b) spisovou dokumentaci, která obsahuje
1. údaje uvedené v evidenci v písmenu a) bodech 1 až 5,
2. kopie rozhodnutí soudu o umístění dítěte v zařízení, žádost obecního
úřadu obce s rozšířenou působností o umístění dítěte v zařízení, doklad
o přijetí dítěte a písemnou dohodu podle § 42 odst. 8,
3. záznamy o spolupráci zařízení s orgány sociálně-právní ochrany, s
dalšími orgány, právnickými i fyzickými osobami,
4. záznamy o pomoci a léčbě poskytnuté dítěti, o přijatých opatřeních
ve vztahu k dítěti, o poskytnuté lékařské péči a jejich důvodech,
5. kopie hlášení obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností o tom, že
dítě pobývá v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc,
6. další údaje potřebné pro poskytování sociálně-právní ochrany.
(3) Ředitel zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc je
a) oprávněn
1. zakázat nebo přerušit návštěvu rodičů nebo jiných osob v zařízení v
případě jejich nevhodného chování, které by nepříznivě působilo na
výchovu dětí, jde-li o děti umístěné v zařízení na základě rozhodnutí
soudu,
2. být přítomen při otevření listovní nebo balíkové zásilky dítětem,
pokud je důvodné podezření, že zásilka má z výchovného hlediska závadný
obsah nebo by mohla ohrozit zdraví či bezpečnost dětí, a uschovat ji na
dobu omezenou dnem propuštění dítěte ze zařízení, a provést o tom
záznam do spisové dokumentace o dítěti,
3. převzít od dítěte do dočasné úschovy finanční hotovost a předměty
ohrožující výchovu, zdraví či bezpečnost dětí a v odůvodněných
případech i cenné předměty; písemný zápis o převzetí a jeho důvodech
ověřený ředitelem, dalším odborným pracovníkem zařízení a dítětem je
založen do spisové dokumentace o dítěti,
4. povolit dětem umístěným podle § 42 odst. 2 písm. b) cestovat bez
dozoru mimo zařízení do místa pobytu rodičů nebo jiných fyzických osob,
5. zastoupit dítě v běžných záležitostech,
6. nařídit vyšetření dítěte, zda není pod vlivem alkoholu nebo jiné
návykové látky,
b) povinen
1. seznámit dítě s jeho právy a povinnostmi,
2. předat dítě podle rozhodnutí příslušného orgánu do péče budoucího
osvojitele nebo pěstouna,
3. dát příslušnému soudu podnět ke zrušení umístění dítěte v zařízení
pro děti vyžadující okamžitou pomoc, pokud pominuly důvody pro další
pobyt dítěte v tomto zařízení, a vyrozumět o tom příslušný orgán
sociálně-právní ochrany,
4. dát příslušnému soudu podnět k úpravě styku rodičů nebo jiných osob
s dítětem v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, vyžaduje-li
to zájem dítěte, a vyrozumět o tom příslušný orgán sociálně-právní
ochrany,
5. podávat informace o dítěti zákonným zástupcům, jiným osobám
odpovědným za výchovu dítěte nebo orgánům sociálně-právní ochrany na
jejich žádost,
6. projednat předem opatření zásadní důležitosti s dítětem, s
přihlédnutím k jeho věku a rozumové vyspělosti, a se zákonnými zástupci
dítěte, nehrozí-li nebezpečí z prodlení, a bezodkladně je informovat o
provedeném opatření; nejsou-li zákonní zástupci dosažitelní, dát soudu
podnět k ustanovení opatrovníka,
7. propustit dítě poté, co se dozvěděl o rozhodnutí soudu, kterým bylo
zrušeno svěření dítěte do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc,
ne však dříve, než dítě převezme osoba odpovědná za jeho výchovu.
(4) Ředitel zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc rozhoduje o
právech a povinnostech v oblasti státní správy sociálně-právní ochrany,
pokud jde o zamítnutí žádosti o povolení pobytu mimo zařízení pro děti
vyžadující okamžitou pomoc. Nadřízeným správním orgánem ředitele je
krajský úřad, v jehož obvodu se nachází adresa sídla zařízení pro děti
vyžadující okamžitou pomoc. Odvolání proti rozhodnutí ředitele nemá
odkladný účinek.
(5) Zřizovatel zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc je povinen
určit zástupce ředitele, který má, v případě, že zastupuje ředitele,
oprávnění a povinnosti podle odstavců 3 a 4.
(6) Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc může vykonávat činnost
jen v objektu nebo prostorách, které umožňují zajištění přijetí dítěte,
ubytování a přípravu dětí na školní vyučování, stravování, zájmovou a
další činnost ve volném čase.
(7) Přemístění dítěte umístěného v zařízení pro děti vyžadující
okamžitou pomoc do jiného takového zařízení je možné jen
a) na základě rozhodnutí soudu, pokud bylo dítě do zařízení pro děti
vyžadující okamžitou pomoc umístěno na základě rozhodnutí soudu, a po
předchozím oznámení o přemístění příslušnému orgánu sociálně-právní
ochrany,
b) s předchozím souhlasem obecního úřadu obce s rozšířenou působností a
rodiče či jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte, pokud bylo dítě do
zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc umístěno podle § 42 odst.
2 písm. b), nebo
c) s předchozím písemným souhlasem zákonného zástupce dítěte, který
uzavřel dohodu o umístění dítěte do péče zařízení pro děti vyžadující
okamžitou pomoc podle § 42 odst. 8.
(8) Ustanovení odstavce 7 se nepoužije pouze v případě, že ve
stávajícím zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc není možné
zajistit péči o dítě z vážných provozních důvodů a přemístění dítěte
nesnese odkladu. V tomto případě je zařízení pro děti vyžadující
okamžitou pomoc povinno bezodkladně oznámit přemístění dítěte a důvody,
které vedly k přemístění dítěte, osobám, jejichž souhlasu je třeba k
přemístění podle odstavce 7 písm. b) a c), příslušnému orgánu
sociálně-právní ochrany dětí nebo soudu, jenž má vydat rozhodnutí podle
odstavce 7 písm. a). K přemístění dítěte do jiného zařízení pro děti
vyžadující okamžitou pomoc podle odstavce 7 písm. a) je nutný souhlas
příslušného orgánu sociálně-právní ochrany dětí a návrh soudu na vydání
nového rozhodnutí.
(9) Stejné podmínky jako pro přemístění dítěte do jiného zařízení pro
děti vyžadující okamžitou pomoc stanovené v odstavcích 7 a 8 platí také
v případě, že má dojít k přemístění dítěte do jiného pracoviště téhož
zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc.
Příspěvek na úhradu pobytu a péče
§ 42b
(1) Povinnost hradit příspěvek na úhradu pobytu a péče poskytované v
zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc (dále jen "příspěvek")
podle § 42c až 42f, bylo-li dítě umístěno do tohoto zařízení na základě
rozhodnutí soudu nebo žádosti obecního úřadu obce s rozšířenou
působností, mají
a) rodiče dítěte nebo rodič, kterému bylo dítě rozhodnutím soudu
svěřeno do výchovy, popřípadě jiná osoba povinná výživou dítěte,
b) nezletilý rodič umístěný společně s dítětem v takovém zařízení,
c) příjemce sirotčího důchodu oboustranně osiřelého dítěte.
(2) Rodiče se na hrazení příspěvku podílejí rovným dílem.
(3) O příspěvku podle odstavce 1 rozhoduje ředitel zařízení. O odvolání
proti rozhodnutí o příspěvku podle odstavce 1 rozhoduje krajský úřad.
§ 42c
(1) Výše příspěvku činí za kalendářní měsíc, není-li dále stanoveno
jinak, nejvýše 1,6násobek částky životního minima osoby, která je
posuzována jako druhá nebo další v pořadí, stanovené pro toto
dítě^39f). Výši příspěvku v jednotlivých případech stanoví ředitel
zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc rozhodnutím.
(2) Věk dítěte rozhodný podle zákona o životním a existenčním
minimu^39f) pro stanovení částek podle odstavce 1 je věk, kterého dítě
dosáhne v kalendářním měsíci, za který dávka náleží.
(3) Pokud se zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc vyplácí
přídavek na dítě podle zvláštního právního předpisu^39d), snižuje se o
jeho výši příspěvek podle odstavce 1.
(4) Výše příspěvku nezletilých matek umístěných společně s dítětem v
zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc činí za kalendářní měsíc
10 % z výše rodičovského příspěvku poskytovaného podle zvláštního
právního předpisu^39e).
(5) Za období kratší než kalendářní měsíc se výše příspěvku stanoví
podle počtu dnů. Denní úhrada nákladů činí jednu třicetinu výše
příspěvku za kalendářní měsíc.
(6) Příspěvek se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.
§ 42d
(1) Příspěvek se na žádost osob uvedených v § 42b odst. 1 nebo z
podnětu zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc sníží nebo
nevyžaduje, jestliže po zaplacení příspěvku by jejich příjem nebo
příjem jejich rodiny poklesl pod součet částky životního minima podle
zákona o životním a existenčním minimu^39f) a částky normativních
nákladů na bydlení podle zákona o státní sociální podpoře. Příspěvek se
rovněž nevyžaduje, jestliže osoba uvedená v § 42b odst. 1 nebo osoba s
ní společně posuzovaná je příjemcem dávky pomoci v hmotné nouzi podle
zvláštního právního předpisu^39g). Příspěvek se nevyžaduje ani v
případě, kdy by po snížení podle věty první byl nižší než 100 Kč.
(2) Osoby uvedené v § 42b odst. 1 jsou povinny doložit výši svých
příjmů nebo příjmů jejich rodiny pro snížení nebo nevyžadování
příspěvku podle odstavce 1 a vždy po uplynutí 6 měsíců od posledního
doložení příjmů prokazovat, že splňují podmínky pro snížení nebo
nevyžadování příspěvku. Dále jsou tyto osoby povinny bezodkladně
oznamovat změny v příjmech, které by mohly mít vliv na výši příspěvku
stanovenou podle odstavce 1. V případě nesplnění těchto povinností se
příspěvek zvýší na částku stanovenou podle § 42c odst. 1, a to od doby,
kdy marně uplynula lhůta pro prokázání splnění podmínek, nebo i zpětně
od doby, kdy došlo ke změně v příjmech.
(3) Příjmy podle odstavců 1 a 2 a osobami společně posuzovanými podle
odstavce 1 se rozumí příjmy a osoby uvedené v zákoně o životním a
existenčním minimu^39f).
§ 42e
Výše příspěvku ze sirotčího důchodu^39h) oboustranně osiřelého dítěte
činí za kalendářní měsíc částku stanovenou v § 42c odst. 1 podle věku
dítěte.
§ 42f
(1) Příspěvek za kalendářní měsíc se hradí nejpozději do patnáctého dne
následujícího kalendářního měsíce. Příspěvek náleží zařízení od prvního
dne pobytu dítěte v zařízení, pokud bylo dítě k pobytu přijato v době
do 15.00 hodin.
(2) Pobývá-li dítě mimo zařízení po dobu alespoň 2 dnů po sobě
jdoucích, snižuje se měsíční částka úhrady za každý takový den o jednu
třicetinu; denní úhrada se nesnižuje, odejde-li dítě ze zařízení v době
po patnácté hodině nebo vrátí-li se do zařízení před patnáctou hodinou.
(3) Zařízení provede vyúčtování přeplatků a nedoplatků do patnáctého
dne kalendářního měsíce následujícího po ukončení pobytu dítěte v
zařízení. Výsledky vyúčtování písemně oznámí osobě, která příspěvek
hradí. Během pobytu dítěte tak učiní po skončení kalendářního roku.
Státní příspěvek pro zřizovatele zařízení pro děti vyžadující okamžitou
pomoc
§ 42g
(1) Zřizovatel zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc má nárok na
státní příspěvek za pobyt a péči poskytovanou nezletilému dítěti v
tomto zařízení na základě rozhodnutí soudu nebo na základě žádosti
obecního úřadu obce s rozšířenou působností. Nárok na státní příspěvek
za pobyt a péči poskytovanou nezletilému dítěti vzniká také v případě,
že obecní úřad obce s rozšířenou působností považuje umístění dítěte v
zařízení za důvodné. Vyjádření o důvodnosti umístění s uvedením
počátečního data důvodného pobytu zašle obecní úřad obce s rozšířenou
působností zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc do osmi dnů ode
dne doručení ohlášení o přijetí dítěte podle § 42 odst. 12. Shledá-li
obecní úřad obce s rozšířenou působností, že další pobyt dítěte v
zařízení již není důvodný, vyrozumí o tom zařízení a jeho zřizovatele.
(2) Zřizovatel zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc je povinen
využít státní příspěvek pouze pro zařízení pro děti vyžadující
okamžitou pomoc, v němž je dítě umístěno.
(3) Státní příspěvek
a) náleží měsíčně za každé dítě ve výši 22 800 Kč,
b) se snižuje o jednu třicetinu za každý den, v němž dítě pobývá mimo
zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc a pobyt mimo toto zařízení
trvá po dobu 2 po sobě jdoucích kalendářních dnů; den, ve kterém dítě
odejde ze zařízení v době po patnácté hodině, nebo den, ve kterém se
vrátí do zařízení před patnáctou hodinou, se do doby 2 dnů po sobě
jdoucích nezahrnuje,
c) náleží i po nabytí právní moci rozhodnutí soudu o nařízení ústavní
výchovy dítěte umístěného dosud v zařízení pro děti vyžadující
okamžitou pomoc, jestliže je dítěti nadále poskytována péče v tomto
zařízení, a to až do dne přijetí dítěte do příslušného zařízení pro
výkon ústavní výchovy sjednaného obecním úřadem obce s rozšířenou
působností podle § 28.
(4) Nárok na státní příspěvek zaniká
a) dnem, kterým bylo zrušeno nebo pozbylo platnosti rozhodnutí soudu,
kterým bylo dítě svěřeno do péče zařízení pro děti vyžadující okamžitou
pomoc, nejde-li o případ uvedený v odstavci 3 písm. c); pokud dítě
pobývá v péči zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc i po tomto
dni, zaniká nárok na státní příspěvek dnem, kdy dítě opustilo zařízení,
nebo
b) za předpokladu, že dítě bylo svěřeno do zařízení pro děti vyžadující
okamžitou pomoc na žádost orgánu sociálně-právní ochrany, zákonného
zástupce nebo dítěte, dnem, v němž obecní úřad obce s rozšířenou
působností odeslal zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc
sdělení, že nepovažuje nadále umístění dítěte v tomto zařízení za
důvodné.
(5) Jestliže splňuje dítě po část kalendářního měsíce podmínky pro
stanovení státního příspěvku v nižší výměře a po část kalendářního
měsíce ve zvýšené výměře, stanoví se výše státního příspěvku ve vyšší
výměře.
§ 42h
(1) Státní příspěvek se vyplácí měsíčně v české měně, a to po uplynutí
kalendářního měsíce, za který náleží, nejpozději do 30 dnů od
vykonatelnosti rozhodnutí o přiznání státního příspěvku nebo o změně
výše státního příspěvku. Před uplynutím této lhůty rozhodne krajský
úřad bezodkladně na žádost zřizovatele o přiznání části státního
příspěvku, u které byl nárok na státní příspěvek prokázán.
(2) Výše státního příspěvku se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.
(3) Státní příspěvek vyplácí krajský úřad.
(4) Státní příspěvek se poukazuje na účet zřizovatele zařízení pro děti
vyžadující okamžitou pomoc, který o státní příspěvek požádal.
§ 42i
(1) Nárok na státní příspěvek vzniká dnem splnění podmínek stanovených
tímto zákonem.
(2) Nárok na výplatu státního příspěvku vzniká dnem podání žádosti o
přiznání příspěvku u příslušného krajského úřadu.
§ 42j
(1) Nebylo-li požádáno o státní příspěvek nebo jeho část, zaniká nárok
na státní příspěvek nebo jeho část za kalendářní měsíc uplynutím 1 roku
od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci,
za který státní příspěvek náležel.
(2) Byl-li státní příspěvek neprávem
a) přiznán v nižší částce, než v jaké náležel,
b) vyplácen nebo vyplacen v nižší částce, než v jaké náležel,
c) přiznán od pozdějšího data než náležel, nebo
d) odepřen,
přizná se nebo zvýší ode dne, od něhož státní příspěvek nebo jeho část
náleží, nejvýše však 3 roky nazpět ode dne, kdy to krajský úřad
rozhodující o státním příspěvku zjistil, nebo ode dne, kdy o zvýšení
státního příspěvku nebo jeho přiznání zřizovatel zařízení pro děti
vyžadující okamžitou pomoc požádal.
(3) Státní příspěvek neprávem
a) přiznaný,
b) vyplacený, nebo
c) vyplácený nebo vyplacený ve vyšší částce, než v jaké náleží,
se odejme, nebo se jeho výplata zastaví nebo sníží, a to dnem
následujícím po dni, jímž uplynulo období, za které už byl vyplacen.
Ustanovení § 42k odst. 3 zůstává nedotčeno.
(4) Lhůty podle odstavců 1 až 3 neplynou po dobu řízení o státním
příspěvku.
§ 42k
(1) Zřizovatel zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc je povinen
písemně ohlásit krajskému úřadu, který státní příspěvek přiznal, do 8
dnů změny ve skutečnostech rozhodných pro trvání nároku na státní
příspěvek, jeho výši nebo výplatu, nejde-li o skutečnosti uvedené v §
42n.
(2) Je-li zřizovatel zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc
vyzván krajským úřadem, který o státním příspěvku rozhoduje, aby
osvědčil skutečnosti rozhodné pro nárok na státní příspěvek, jeho výši
nebo výplatu, je povinen této výzvě vyhovět, a to ve lhůtě do 8 dnů,
pokud krajský úřad nestanoví lhůtu delší.
(3) Zřizovatel zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, který
nesplnil některou z uložených povinností nebo přijal státní příspěvek
nebo jeho část, ačkoliv musel z okolností předpokládat, že byl vyplacen
neprávem nebo ve vyšší částce, než náležel, nebo jinak způsobil, že byl
státní příspěvek vyplacen neprávem nebo v nesprávné výši, je povinen
neprávem přijaté částky vrátit.
(4) Nárok na vrácení státního příspěvku poskytnutého neprávem nebo v
nesprávné výši zaniká uplynutím 3 let ode dne, kdy byl státní příspěvek
vyplacen.
(5) O povinnosti vrátit státní příspěvek nebo jeho část podle odstavce
3 rozhodne krajský úřad, který státní příspěvek vyplatil. Částky
neprávem vyplacené mohou být sraženy také z později přiznaného státního
příspěvku náležejícího zřizovateli zařízení pro děti vyžadující
okamžitou pomoc, který má povinnost podle odstavce 3 částky státního
příspěvku neprávem přiznaného vrátit.
§ 42l
(1) O státním příspěvku rozhoduje krajský úřad.
(2) Řízení o přiznání státního příspěvku se zahajuje na základě písemné
žádosti podané zřizovatelem zařízení pro děti vyžadující okamžitou
pomoc na tiskopisu předepsaném ministerstvem.
(3) Žádost o státní příspěvek musí obsahovat
a) název zřizovatele zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, jeho
adresu a identifikační číslo osoby (dále jen „identifikační číslo“),
je-li zřizovatelem zařízení obec nebo kraj,
b) název zřizovatele zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, jeho
adresu, identifikační číslo, datum právní moci rozhodnutí o pověření k
výkonu sociálně-právní ochrany s uvedením orgánu, který rozhodnutí
vydal, je-li zřizovatelem zařízení pověřená osoba,
c) název a adresu zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, v němž
jsou umístěny děti, jejichž pobyt a péče o ně zakládá nárok na státní
příspěvek,
d) číslo účtu nebo účtů, na které se státní příspěvek vyplácí,
e) seznam dětí v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, které
zakládají zřizovateli nárok na státní příspěvek; seznam musí obsahovat
jméno a příjmení dítěte, jeho rodné číslo nebo datum jeho narození,
nebylo-li mu rodné číslo přiděleno, místo trvalého pobytu, datum
přijetí a datum ukončení pobytu v zařízení pro děti vyžadující
okamžitou pomoc, byl-li pobyt ukončen, jméno, příjmení a adresu
zákonného zástupce dítěte nebo jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte,
f) doklad prokazující, že dítě je v zařízení pro děti vyžadující
okamžitou pomoc umístěno na základě rozhodnutí soudu nebo na základě
žádosti obecního úřadu obce s rozšířenou působností nebo žádost
zákonného zástupce podle § 42 odst. 2 písm. c) a vyjádření o důvodnosti
podle § 42g odst. 1.
(4) Je-li žádáno o státní příspěvek z důvodu pobytu a péče o děti ve
více zařízeních pro děti vyžadující okamžitou pomoc zřízených jedním
zřizovatelem, uvádí se údaje uvedené v odstavci 3 písm. c), e) a f) za
každé takové zařízení samostatně.
§ 42m
(1) Zřizovatel zařízení pro péči o děti vyžadující okamžitou pomoc může
pověřit jinou osobu, aby namísto něho plnila povinnosti uvedené v § 42k
odst. 1 a 2 a § 42n a aby namísto zřizovatele podávala žádost o státní
příspěvek. Tuto skutečnost písemně sdělí zřizovatel zařízení pro děti
vyžadující okamžitou pomoc krajskému úřadu příslušnému k rozhodování o
státním příspěvku do 8 dnů od tohoto pověření.
(2) Jestliže zřizovatel zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc
pověřil jinou osobu podle odstavce 1 k podávání žádosti, musí být v
žádosti o státní příspěvek uveden údaj o tomto pověření a jméno a
příjmení osoby, která je tímto zastupováním pověřena.
§ 42n
(1) Byl-li přiznán státní příspěvek, je zřizovatel zařízení pro děti
vyžadující okamžitou pomoc povinen pro nárok na výplatu státního
příspěvku a jeho výši za kalendářní měsíc příslušnému krajskému úřadu
oznámit, zda v kalendářním měsíci, za který se má státní příspěvek
poskytnout, došlo ke změně počtu dětí, délce jejich pobytu v uvedeném
zařízení a změně věku dětí ve srovnání s kalendářním měsícem
předcházejícím tomuto kalendářnímu měsíci. Zřizovatel je povinen sdělit
tento údaj písemně krajskému úřadu nejpozději do desátého dne
kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, na který se má
státní příspěvek poskytnout.
(2) Došlo-li ke změně počtu dětí, ke změně délky jejich pobytu v
zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc nebo ke změně věku dětí,
je zřizovatel zařízení povinen sdělit příslušnému krajskému úřadu údaje
uvedené v § 42l odst. 3 písm. e), a v případě, že bylo do zařízení dítě
nově umístěno, též údaje uvedené v § 42l odst. 3 písm. f).
(3) O změně výše státního příspěvku vydá krajský úřad rozhodnutí.
(4) Krajský úřad rozhodne o zastavení výplaty státního příspěvku, pokud
zřizovatel zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc nesplnil
povinnosti podle odstavců 1 a 2. Nesplnil-li zřizovatel zařízení pro
děti vyžadující okamžitou pomoc povinnosti uvedené v odstavcích 1 a 2
ani po uplynutí 2 kalendářních měsíců následujících po měsíci, ve
kterém měla být povinnost podle odstavců 1 a 2 splněna, nárok na státní
příspěvek zaniká. Po dodatečném splnění povinností lze státní příspěvek
přiznat zpětně nejdéle za dobu 1 roku (§ 42j).
§ 43
Výchovně rekreační tábory pro děti
(1) Výchovně rekreační tábory pro děti se zřizují zpravidla v době
školních prázdnin a jsou určeny zejména pro děti uvedené v § 6. Pobyt
ve výchovně rekreačním táboře se dítěti poskytuje na žádost zákonných
zástupců dítěte nebo s jejich souhlasem.
(2) Účelem pobytu ve výchovně rekreačních táborech pro děti je výchovné
působení na děti směřující k odstranění nebo potlačení poruch chování a
k získání potřebných společenských a hygienických návyků.
nadpis vypuštěn
§ 44
zrušen
§ 45
zrušen
§ 46
zrušen
§ 47
zrušen
ČÁST PÁTÁ
PĚSTOUNSKÁ PÉČE
HLAVA I
PRÁVA A POVINNOSTI PŘI VÝKONU PĚSTOUNSKÉ PÉČE
§ 47a
Práva a povinnosti osoby pečující a osoby v evidenci
(1) Pro účely tohoto zákona se jako pěstounská péče posuzuje péče o
dítě poskytovaná osobou pečující nebo skutečnost, že je fyzická osoba
osobou v evidenci.
(2) Osoba pečující a osoba v evidenci má
a) právo na poskytnutí trvalé nebo dočasné pomoci při zajištění osobní
péče o svěřené dítě; tato pomoc spočívá zejména v zajištění krátkodobé
péče
1. po dobu, kdy je osoba pečující nebo osoba v evidenci uznána dočasně
práce neschopnou nebo při ošetřování osoby blízké,
2. při narození dítěte,
3. při vyřizování nezbytných osobních záležitostí,
4. při úmrtí osoby blízké,
b) právo na poskytnutí pomoci se zajištěním celodenní péče o svěřené
dítě nebo děti, která je přiměřená věku dítěte, v rozsahu alespoň 14
kalendářních dnů v kalendářním roce, jestliže svěřené dítě dosáhlo
alespoň věku 2 let,
c) právo na zprostředkování psychologické, terapeutické nebo jiné
odborné pomoci alespoň jednou za 6 měsíců,
d) právo na zprostředkování nebo zajištění bezplatné možnosti zvyšovat
si znalosti a dovednosti podle písmene f),
e) právo na pomoc při plnění povinností podle písmene h), včetně pomoci
při zajištění místa pro uskutečňování styku oprávněných osob s dítětem
a při zajištění asistence při tomto styku,
f) povinnost zvyšovat si znalosti a dovednosti v oblasti výchovy a péče
o dítě v rozsahu 24 hodin v době 12 kalendářních měsíců po sobě
jdoucích,
g) povinnost umožnit sledování naplňování dohody o výkonu pěstounské
péče podle § 47b odst. 5 a spolupracovat se zaměstnancem pověřeným
sledovat vývoj dětí podle § 19 odst. 6,
h) v souladu s individuálním plánem ochrany dítěte povinnost udržovat,
rozvíjet a prohlubovat sounáležitost dítěte s osobami dítěti blízkými,
zejména s rodiči a umožnit styk rodičů s dítětem v pěstounské péči,
pokud soud rozhodnutím nestanoví jinak.
Dohoda o výkonu pěstounské péče
§ 47b
(1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jehož obvodu má trvalý
pobyt osoba pečující nebo osoba v evidenci, navrhne této osobě uzavření
dohody o výkonu pěstounské péče, která upraví podrobnosti ohledně
výkonu práv a povinností založených v § 47a a současně informuje o
možnosti uzavřít dohodu o výkonu pěstounské péče podle odstavce 4.
(2) Pokud nebude dohoda o výkonu pěstounské péče uzavřena do 30 dnů ode
dne nabytí právní moci rozhodnutí příslušného orgánu o svěření prvního
dítěte do péče osoby pečující nebo rozhodnutí o zařazení osoby v
evidenci do evidence osob, které mohou vykonávat pěstounskou péči na
přechodnou dobu, obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jehož
obvodu má osoba pečující nebo osoba v evidenci trvalý pobyt, upraví
podrobnosti ohledně výkonu práv a povinností založených v § 47a svým
rozhodnutím.
(3) Dohoda o výkonu pěstounské péče nebo rozhodnutí příslušného
obecního úřadu obce s rozšířenou působností musí být v souladu s
rozhodnutím soudu o svěření dítěte do péče osoby pečující nebo osoby v
evidenci a s individuálním plánem ochrany dítěte, pokud byl zpracován.
Při vydávání rozhodnutí nebo uzavírání dohody o výkonu pěstounské péče
se přihlíží k zájmům a individuálním potřebám dítěte a k potřebám osoby
pečující nebo osoby v evidenci, pokud jsou spojeny s výkonem péče o
svěřené dítě.
(4) Pokud není dohoda o výkonu pěstounské péče uzavřena s příslušným
obecním úřadem obce s rozšířenou působností, může dohodu o výkonu
pěstounské péče se souhlasem příslušného obecního úřadu obce s
rozšířenou působností uzavřít s osobou pečující nebo osobou v evidenci
obecní úřad, obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jehož obvodu
nemá osoba pečující nebo osoba v evidenci trvalý pobyt, krajský úřad
nebo pověřená osoba. Obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jehož
obvodu nemá osoba pečující nebo osoba v evidenci trvalý pobyt, obecní
úřad, krajský úřad nebo pověřená osoba o této skutečnosti bezodkladně
informuje příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností a zašle
tomuto obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností opis dohody o výkonu
pěstounské péče.
(5) Obecní úřad obce s rozšířenou působností, obecní úřad, krajský úřad
nebo pověřená osoba, pokud uzavřely dohodu o výkonu pěstounské péče,
nebo obecní úřad obce s rozšířenou působností, který vydal rozhodnutí
podle odstavce 2, jsou povinny sledovat naplňování dohody o výkonu
pěstounské péče nebo rozhodnutí podle odstavce 1 nebo 2 prostřednictvím
svých zaměstnanců, kteří jsou povinni minimálně jednou za 2 měsíce být
v osobním styku s osobou pečující nebo osobou v evidenci a s dětmi
svěřenými do její péče. O průběhu výkonu pěstounské péče zpracuje
zaměstnanec obecního úřadu obce s rozšířenou působností, v jehož obvodu
nemá osoba pečující nebo osoba v evidenci trvalý pobyt, obecního úřadu,
krajského úřadu nebo pověřená osoba jednou za 6 měsíců zprávu, kterou
předá obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, v jehož obvodu má
osoba pečující nebo osoba v evidenci trvalý pobyt.
(6) Osoba pečující nebo osoba v evidenci uzavírá jedinou dohodu o
výkonu pěstounské péče bez ohledu na počet svěřených dětí.
(7) Jsou-li oba manželé osobou pečující nebo osobou v evidenci,
společně uzavírají jedinou dohodu o výkonu pěstounské péče bez ohledu
na počet svěřených dětí a bez ohledu na skutečnost, zda některé nebo
všechny svěřené děti jsou svěřeny do jejich společné péče. To neplatí v
případě dětí svěřených do výlučné péče jen jednoho z manželů, pokud
manželé spolu nejméně po dobu tří měsíců prokazatelně nežijí a obecní
úřad obce s rozšířenou působností na žádost jednoho z manželů rozhodne,
že se ke skutečnosti, že oba manželé jsou osobou pečující nebo osobou v
evidenci, nepřihlíží.
§ 47c
(1) Dohoda o výkonu pěstounské péče trvá po dobu, po kterou
a) trvá pěstounská péče,
b) trvá péče fyzické osoby, které bylo před rozhodnutím soudu o svěření
dítěte do pěstounské péče dítě rozhodnutím soudu dočasně svěřeno do
péče osoby, která má zájem stát se pěstounem,
c) je osoba rozhodnutím krajského úřadu vedena v evidenci osob, které
mohou vykonávat pěstounskou péči na přechodnou dobu,
d) je fyzická osoba poručníkem, jestliže o dítě osobně pečuje, nebo
e) probíhá soudní řízení o ustanovení fyzické osoby poručníkem dítěte,
k němuž nemá vyživovací povinnost.
(2) Obecní úřad, obecní úřad obce s rozšířenou působností, krajský úřad
nebo pověřená osoba mohou vypovědět dohodu o výkonu pěstounské péče
a) pro závažné nebo opakované porušování povinností, ke kterým se osoba
pečující nebo osoba v evidenci zavázala v dohodě o výkonu pěstounské
péče,
b) pro opakované maření sledování naplňování dohody o výkonu pěstounské
péče nad výkonem pěstounské péče,
c) pro odmítnutí přijetí dítěte do pěstounské péče na přechodnou dobu
bez vážného důvodu na straně osoby v evidenci.
(3) Osoba pečující nebo osoba v evidenci mohou vypovědět dohodu o
výkonu pěstounské péče bez udání důvodu.
(4) Smluvní strana, která dohodu o výkonu pěstounské péče s osobou
pečující nebo s osobou v evidenci vypověděla, o tom bez zbytečného
odkladu informuje obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jehož
obvodu má osoba pečující nebo osoba v evidenci trvalý pobyt. To
neplatí, pokud je smluvní stranou vypovězené dohody o výkonu pěstounské
péče obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jehož obvodu má osoba
pečující nebo osoba v evidenci trvalý pobyt.
(5) Obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jehož obvodu má osoba
pečující nebo osoba v evidenci trvalý pobyt, je povinen poté, co se
dozví o vypovězení dohody o výkonu pěstounské péče podle odstavce 2, do
30 dnů vydat rozhodnutí, které upraví podrobnosti ohledně výkonu práv a
povinností založených v § 47a.
(6) Pokud bude dohoda o výkonu pěstounské péče vypovězena osobou
pečující nebo osobou v evidenci a nebude nahrazena novou dohodou o
výkonu pěstounské péče do 30 dnů ode dne doručení výpovědi druhé
smluvní straně, upraví podrobnosti ohledně výkonu práv a povinností
založených v § 47a příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností
svým rozhodnutím podle § 47b odst. 2.
(7) Výpovědní lhůta skončí nejpozději uplynutím 30 dnů ode dne, kdy
byla výpověď doručena druhé smluvní straně, ne však dříve, než bude
uzavřena nová dohoda o výkonu pěstounské péče. V případě, kdy obecní
úřad obce s rozšířenou působností vydá rozhodnutí podle § 47b odst. 2,
končí výpovědní lhůta dnem nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
§ 47d
Státní příspěvek na výkon pěstounské péče
(1) Nárok na státní příspěvek na výkon pěstounské péče má obecní úřad
obce s rozšířenou působností na základě vydání správního rozhodnutí
podle § 47b nebo obecní úřad obce s rozšířenou působností, obecní úřad,
krajský úřad, nebo pověřená osoba, které uzavřely dohodu o výkonu
pěstounské péče podle § 47b. Tento státní příspěvek je určen na pokrytí
nákladů vynakládaných na zajišťování pomoci osobám pečujícím, osobám v
evidenci nebo svěřeným dětem a na provádění dohledu nad pěstounskou
péčí.
(2) Výše státního příspěvku na výkon pěstounské péče činí
a) 48 000 Kč za kalendářní rok, pokud pravomocné správní rozhodnutí
nebo dohoda o výkonu pěstounské péče trvaly po celý kalendářní rok,
b) částku, odpovídající jedné dvanáctině z částky uvedené v písmenu a),
a to za každý kalendářní měsíc nebo jeho část v rámci kalendářního
roku, v němž existovalo pravomocné správní rozhodnutí, nebo trvala
dohoda o výkonu pěstounské péče.
(3) O přiznání státního příspěvku na výkon pěstounské péče rozhoduje
krajská pobočka Úřadu práce, v jejímž obvodu se nachází sídlo nebo
místo trvalého pobytu žadatele. O přiznání státního příspěvku na výkon
pěstounské péče se rozhoduje na základě žádosti. Žadatel je povinen v
žádosti
a) uvést seznam všech osob pečujících a osob v evidenci, se kterými
uzavřel dohodu o výkonu pěstounské péče nebo jejichž práva a povinnosti
upravil pravomocným správním rozhodnutím v kalendářním roce a dobu, na
kterou byla takto práva a povinnosti upraveny,
b) uvést jméno, popřípadě jména, příjmení osoby pečující nebo osoby v
evidenci, je-li to nezbytné i datum narození, a dále adresu místa
pobytu na území České republiky nebo adresu bydliště v cizině,
c) přiložit kopii dohody o výkonu pěstounské péče nebo pravomocného
správního rozhodnutí.
(4) Státní příspěvek na výkon pěstounské péče se přiznává za kalendářní
rok a vyplatí se ve lhůtě do 60 dnů od právní moci rozhodnutí o jeho
přiznání. Jestliže po 31. prosinci kalendářního roku, za který byl
státní příspěvek na výkon pěstounské péče vyplacen, trvá dohoda o
výkonu pěstounské péče nebo pravomocné správní rozhodnutí nadále,
vyplatí se státní příspěvek na výkon pěstounské péče pro další
kalendářní rok dopředu, a to ve výši, v níž tento příspěvek náležel k
1. lednu tohoto roku. V tomto případě se státní příspěvek na výkon
pěstounské péče vyplatí do 15. února tohoto roku.
(5) Příjemce státního příspěvku na výkon pěstounské péče je povinen
oznámit krajské pobočce Úřadu práce, která tento příspěvek přiznala, do
15 dnů všechny skutečnosti rozhodné pro nárok na tento příspěvek,
zejména ukončení dohody o výkonu pěstounské péče nebo zrušení správního
rozhodnutí.
(6) Krajská pobočka Úřadu práce na základě oznámení podle odstavce 5
rozhodne o změně výše státního příspěvku nebo o zastavení jeho výplaty.
Zjistí-li se, že obecní úřad obce s rozšířenou působností, obecní úřad,
krajský úřad nebo pověřená osoba pobíraly státní příspěvek na výkon
pěstounské péče i po ukončení dohody o výkonu pěstounské péče nebo
zrušení správního rozhodnutí, je příjemce příspěvku povinen vrátit část
příspěvku za kalendářní měsíce, následující po ukončení dohody o výkonu
pěstounské péče nebo zrušení správního rozhodnutí, jen jestliže tato
dohoda nebo správní rozhodnutí v kalendářním roce trvaly po dobu kratší
než 6 kalendářních měsíců.
(7) Nárok na státní příspěvek nebo nárok na zvýšení státního příspěvku
lze přiznat zpětně, nejdéle za dobu 3 kalendářních měsíců od právní
moci správního rozhodnutí nebo od uzavření dohody o výkonu pěstounské
péče.
(8) Pro rozhodování o státním příspěvku podle odstavců 5 až 7 platí
odstavec 4 obdobně.
HLAVA II
DÁVKY PĚSTOUNSKÉ PÉČE
§ 47e
Okruh dávek pěstounské péče
Dávkami pěstounské péče jsou
a) příspěvek na úhradu potřeb dítěte,
b) odměna pěstouna,
c) příspěvek při převzetí dítěte,
d) příspěvek na zakoupení osobního motorového vozidla,
e) příspěvek při ukončení pěstounské péče.
Příspěvek na úhradu potřeb dítěte
§ 47f
(1) Nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte má nezletilé
nezaopatřené dítě^56) svěřené do pěstounské péče. Příspěvek na úhradu
potřeb dítěte náležející podle věty první se vyplácí osobě pečující.
(2) Nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte se zachovává i po
dosažení zletilosti dítěte, nejdéle však do dvacátého šestého roku jeho
věku, jde-li o nezaopatřené dítě podle zákona upravujícího státní
sociální podporu^56), které trvale žije a společně uhrazuje náklady na
své potřeby^9b) s osobou, která byla do dosažení jeho zletilosti osobou
pečující. Příspěvek náležející dítěti podle věty první se vyplácí
tomuto dítěti od splátky příspěvku na úhradu potřeb dítěte náležející
za kalendářní měsíc následující po měsíci, v němž dovršilo zletilosti.
(3) Výše příspěvku na úhradu potřeb dítěte činí za kalendářní měsíc
a) 4 500 Kč pro dítě ve věku do 6 let,
b) 5 550 Kč pro dítě ve věku od 6 do 12 let,
c) 6 350 Kč pro dítě ve věku od 12 do 18 let,
d) 6 600 Kč pro dítě ve věku od 18 do 26 let.
(4) Jde-li o dítě, které je podle zákona o sociálních službách osobou
závislou na pomoci jiné fyzické osoby, činí příspěvek na úhradu potřeb
dítěte
+--------------+-------------------------+-------------------------+-------------------------+-------------------------+
| Dítě ve | Dítě ve stupni | Dítě ve stupni | Dítě ve stupni | Dítě ve stupni |
| věku | závislosti I | závislosti II | závislosti III | závislosti IV |
| | (lehká závislost) |(středně těžká závislost)| (těžká závislost) | (úplná závislost) |
| | Kč | Kč | Kč | Kč |
+--------------+-------------------------+-------------------------+-------------------------+-------------------------+
| Do 6 let | 4 650 | 5 550 | 5 900 | 6 400 |
| 6 - 12 let | 5 650 | 6 800 | 7 250 | 7 850 |
| 12 - 18 let | 6 450 | 7 800 | 8 300 | 8 700 |
| 18 - 26 let | 6 750 | 8 100 | 8 600 | 9 000 |
+--------------+-------------------------+-------------------------+-------------------------+-------------------------+
§ 47g
(1) Příspěvek na úhradu potřeb dítěte nenáleží po dobu, po kterou je
dítě v plném přímém zaopatření zařízení pro péči o děti nebo mládež
nebo v péči jiné osoby na základě rozhodnutí soudu nebo jiného
příslušného orgánu o svěření dítěte do péče nahrazující péči rodičů.
Plné přímé zaopatření se posuzuje podle zákona o státní sociální
podpoře.
(2) Jestliže dítě požívá důchod z důchodového pojištění, náleží
příspěvek na úhradu potřeb dítěte, jen je-li vyšší, a to ve výši
rozdílu mezi tímto příspěvkem a důchodem.
§ 47h
Příspěvek při ukončení pěstounské péče
(1) Nárok na příspěvek při ukončení pěstounské péče má fyzická osoba,
která byla ke dni dosažení zletilosti v pěstounské péči, a to ke dni
zániku nároku této osoby na příspěvek na úhradu potřeb dítěte podle §
47f.
(2) Výše jednorázového příspěvku činí 25 000 Kč.
(3) Nárok na příspěvek při ukončení pěstounské péče náleží jen jednou.
Odměna pěstouna
§ 47i
(1) Nárok na odměnu pěstouna má osoba pečující a osoba v evidenci.
Nárok na odměnu pěstouna má i osoba pečující nebo osoba v evidenci,
jestliže nezaopatřené dítě^56), které jí bylo svěřeno do péče, nemá po
dosažení zletilosti nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte jen
proto, že požívá důchod z důchodového pojištění, jehož výše je stejná
nebo vyšší než uvedený příspěvek.
(2) Pokud jsou osobou pečující nebo osobou v evidenci oba manželé nebo
dva poručníci, náleží odměna pěstouna pouze jednomu z nich. Na
pěstounskou péči vykonávanou druhým manželem nebo poručníkem se pro
účely stanovení výše odměny pěstouna podle věty první hledí jako na
společnou pěstounskou péči.
(3) Krajská pobočka Úřadu práce může při rozhodování o dávkách v
případech, kdy manželé nebo oba poručníci spolu nejméně po dobu tří
měsíců prokazatelně nežijí, rozhodnout, že se nepostupuje podle
odstavce 2 a ke skutečnosti, že oba manželé nebo oba poručníci jsou
osobou pečující nebo osobou v evidenci, se nepřihlíží. Nedohodnou-li se
v takovém případě manželé nebo poručníci o tom, komu z nich náleží
odměna pěstouna z důvodu péče o dítě svěřené rozhodnutím příslušného
orgánu do jejich společné péče, platí § 47n věty druhá a třetí obdobně.
§ 47j
(1) Výše odměny pěstouna činí za kalendářní měsíc, není-li dále
stanoveno jinak,
a) 8 000 Kč, je-li pečováno o jedno dítě,
b) 12 000 Kč, je-li pečováno o 2 děti,
c) 20 000 Kč,
1. je-li pečováno alespoň o 3 děti,
2. je-li pečováno alespoň o 1 dítě, které je osobou závislou na pomoci
jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo ve
stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost),
3. jde-li o osobu v evidenci, a to i v případě, že nepečuje o žádné
dítě, nebo
d) 24 000 Kč, pečuje-li pěstoun alespoň o 1 dítě, které mu bylo svěřeno
na přechodnou dobu, a toto dítě je osobou závislou na pomoci jiné
fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo ve stupni III
(těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost).
(2) Za každé další dítě svěřené do péče osoby pečující se odměna
pěstouna podle odstavce 1 písm. c) bodů 1 a 2 zvyšuje o polovinu částky
uvedené v odstavci 1 písm. a). Za každé další dítě, které je osobě v
evidenci svěřeno do jiné péče, než je pěstounská péče na přechodnou
dobu, se odměna pěstouna podle odstavce 1 písm. c) bod 3 nebo písm. d)
zvyšuje o polovinu částky uvedené v odstavci 1 písm. a).
(3) Odměna pěstouna podle odstavce 1 písm. a) a b) náleží osobě
pečující nebo osobě v evidenci, která je rodičem nebo prarodičem otce
nebo matky svěřeného dítěte, pouze v případech hodných zvláštního
zřetele, zejména s ohledem na sociální a majetkové poměry osoby
pečující nebo osoby v evidenci a jejich rodiny a s přihlédnutím ke
zdravotnímu stavu dítěte. Pro účely rozhodnutí o přiznání odměny
pěstouna je krajská pobočka Úřadu práce povinna si vyžádat vyjádření
příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností.
(4) Odměna pěstouna se poskytuje i po dobu dočasné pracovní
neschopnosti nebo nařízené karantény osoby pečující nebo osoby v
evidenci, nejdéle však do konce kalendářního měsíce následujícího po
kalendářním měsíci, v němž dočasná pracovní neschopnost vznikla nebo v
němž byla nařízena karanténa. Je-li dítě svěřené osobě pečující nebo
osobě v evidenci v plném přímém zaopatření zařízení pro péči o děti
nebo mládež nebo v péči jiné osoby na základě rozhodnutí příslušného
orgánu o svěření dítěte do péče nahrazující péči rodičů, odměna
pěstouna za péči o tyto děti nenáleží.
(5) Odměna pěstouna nenáleží osobě v evidenci po dobu, po kterou je
přerušeno zprostředkování pěstounské péče na přechodnou dobu podle §
24b odst. 1 písm. a) a d).
§ 47k
Odměna pěstouna se pro účely zákonů upravující daně z příjmů, pojistné
na sociální zabezpečení a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění^60)
považuje za příjem ze závislé činnosti.
§ 47l
Příspěvek při převzetí dítěte
(1) Nárok na příspěvek při převzetí dítěte má osoba pečující, která
převzala dítě do pěstounské péče; příspěvek při převzetí dítěte, jde-li
o totéž dítě, náleží osobě pečující jen jednou.
(2) Výše příspěvku při převzetí dítěte činí, jde-li o dítě ve věku
a) do 6 let 8 000 Kč,
b) od 6 let do 12 let 9 000 Kč,
c) od 12 let do 18 let 10 000 Kč.
(3) Příspěvek při převzetí dítěte se vyplatí jednorázově.
§ 47m
Příspěvek na zakoupení osobního motorového vozidla
(1) Nárok na příspěvek na zakoupení osobního motorového vozidla má
osoba pečující, která má v pěstounské péči nejméně 3 děti nebo má nárok
na odměnu pěstouna z důvodu péče o 3 děti, včetně zletilých
nezaopatřených dětí, jež zakládají osobě pečující nárok na odměnu
pěstouna, pokud zakoupila osobní motorové vozidlo (dále jen „motorové
vozidlo“) nebo zajistila nezbytnou celkovou opravu motorového vozidla a
toto vozidlo nepoužívá pro výdělečnou činnost.
(2) Výše příspěvku na zakoupení motorového vozidla činí 70 % pořizovací
ceny motorového vozidla nebo prokázaných výdajů na opravy, nejvýše však
100 000 Kč. Součet těchto příspěvků poskytnutých osobě pečující v
období posledních 10 kalendářních let přede dnem podání žádosti nesmí
přesáhnout 200 000 Kč.
(3) Příspěvek na zakoupení motorového vozidla může být poskytnut v
bezhotovostní formě i před zakoupením motorového vozidla. Použití
příspěvku na zakoupení motorového vozidla je osoba pečující povinna
prokázat do 6 měsíců od jeho poskytnutí; pokud tohoto příspěvku
nepoužila k zakoupení motorového vozidla, je povinna příspěvek vrátit.
(4) Pokud osoba pečující do 5 let ode dne, kdy jí byl příspěvek
poskytnut, motorové vozidlo, na jehož zakoupení nebo opravu byl
příspěvek poskytnut, prodala, darovala, započala je používat pro
výdělečnou činnost nebo přestala vykonávat pěstounskou péči, nejde-li o
případ, kdy osoba pečující přestala vykonávat pěstounskou péči z
vážných zdravotních důvodů, je povinna vrátit poměrnou část příspěvku
na zakoupení motorového vozidla odpovídající době z období 5 let, kdy
uvedené podmínky nesplňovala.
§ 47n
Společná pěstounská péče manželů
Při společné pěstounské péči manželů náleží dávka pěstounské péče jen
jednomu z manželů určenému na základě dohody manželů. Nedohodnou-li se
manželé, určí příslušná krajská pobočka Úřadu práce, kterému z manželů
se dávka pěstounské péče přizná. Totéž platí i v případě, kdy jsou do
funkce poručníka soudem společně jmenováni manželé nebo jiné dvě osoby,
které o dítě osobně pečují.
HLAVA III
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ O DÁVKÁCH PĚSTOUNSKÉ PÉČE
§ 47o
Okruh oprávněných osob
(1) Nárok na dávky pěstounské péče má při splnění podmínek stanovených
v tomto zákoně pouze fyzická osoba, jestliže je
a) na území České republiky hlášena k trvalému pobytu podle zvláštního
právního předpisu^61), jde-li o státního občana České republiky,
b) na území České republiky oprávněna k přechodnému nebo trvalému
pobytu podle zvláštního právního předpisu^62), jde-li o cizince,
c) nezletilým cizincem svěřeným na území České republiky do péče
nahrazující péči rodičů,
d) cizincem, který je držitelem povolení k trvalému pobytu s přiznaným
právním postavením dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropském
společenství na území jiného členského státu Evropské unie a bylo mu
vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky podle
zvláštního právního předpisu^62),
e) rodinným příslušníkem cizince uvedeného v písmenu d), kterému bylo
vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky podle
zvláštního právního předpisu^62),
f) cizincem, kterému byla na území České republiky podle zvláštního
právního předpisu^63) udělena mezinárodní ochrana nebo žadatelem o
udělení mezinárodní ochrany, pokud není ubytován v azylovém zařízení
Ministerstva vnitra,
g) cizincem, kterému byla na území České republiky podle zvláštního
právního předpisu^64) přiznána dočasná ochrana nebo žadatelem o
přiznání dočasné ochrany, pokud není ubytován v humanitárním středisku,
nebo
h) cizincem nebo jeho rodinným příslušníkem, kterému vyplývá nárok na
sociální výhody z přímo použitelného předpisu Evropské unie^57), a to
pokud má na území České republiky bydliště; co se rozumí bydlištěm,
stanoví zákon o pomoci v hmotné nouzi^39g). Podmínka bydliště se
nevztahuje na fyzické osoby uvedené v písmenu h).
(2) Ministerstvo může v odůvodněných případech vydat rozhodnutí o
prominutí podmínky trvalého pobytu stanovené v odstavci 1 písm. a) a
d). Proti rozhodnutí o zamítnutí žádosti o prominutí podmínky trvalého
pobytu se nelze odvolat ani je nelze přezkoumat v přezkumném řízení.
§ 47p
Vznik nároku na dávku pěstounské péče a na její výplatu
(1) Nárok na dávku pěstounské péče vzniká dnem splnění všech podmínek
stanovených tímto zákonem.
(2) Nárok na výplatu dávky pěstounské péče vzniká na základě
vykonatelnosti rozhodnutí soudu o svěření dítěte do péče osoby, která
má zájem stát se pěstounem, splněním podmínek stanovených tímto zákonem
pro vznik nároku na dávku pěstounské péče a na její výplatu a podáním
žádosti o přiznání dávky pěstounské péče.
(3) Splňuje-li oprávněná osoba podmínky vzniku nároku na dávku
pěstounské péče uvedenou v § 47e písm. a) a b)
a) jen po část kalendářního měsíce, náleží uvedené dávky ve výši, v
jaké náleží za kalendářní měsíc, nebo
b) po část kalendářního měsíce v nižší výměře a po část tohoto
kalendářního měsíce ve vyšší výměře, náleží za kalendářní měsíc dávka
pěstounské péče ve vyšší výměře.
(4) Podmínkou vzniku nároku na výplatu dávky pěstounské péče je písemný
souhlas oprávněné osoby s tím, aby státní orgány a další právnické
osoby a fyzické osoby sdělily orgánům sociálně-právní ochrany, pokud o
dávce pěstounské péče rozhodují, vyplácí ji nebo kontrolují,
skutečnosti prokazující nezaopatřenost dítěte^56), stupeň závislosti
osoby na pomoci jiné fyzické osoby podle zákona o sociální službách,
údaje o přihlášení se k trvalému pobytu a další údaje, které tvoří
náležitosti žádosti podle § 47w, a to v rozsahu potřebném pro
rozhodování o dávce pěstounské péče, její výši a výplatě. Mělo-li
nezaopatřené dítě^56) nárok na dávku pěstounské péče před dovršením
zletilosti, náleží mu výplata dávky pěstounské péče po dovršení
zletilosti, udělí-li takové dítě písemný souhlas podle věty první.
§ 47q
Změna nároku na dávku pěstounské péče
(1) Dávka pěstounské péče neprávem přiznaná v nižší částce, než v jaké
náleží, nevyplacená nebo vyplacená v nižší částce, než v jaké náleží,
odepřená nebo přiznaná od pozdějšího data, než od jakého náleží, se
přizná nebo zvýší, a to ode dne, od něhož dávka nebo její zvýšení
náleží, nejvýše však 3 roky nazpět ode dne, kdy to orgán rozhodující o
dávkách zjistil nebo ode dne, kdy o zvýšení dávky nebo o přiznání dávky
oprávněná osoba požádala.
(2) Dávka pěstounské péče neprávem přiznaná, vyplácená, nebo vyplácená
ve vyšší částce, než v jaké náleží, se odejme nebo se její výplata
zastaví nebo sníží, a to od prvního dne kalendářního měsíce,
následujícího po kalendářním měsíci, v němž byla dávka pěstounské péče
neprávem vyplacena. Ustanovení § 47z zůstává nedotčeno.
(3) Změní-li se v období, na něž byla dávka pěstounské péče přiznána,
kutečnosti rozhodné pro nárok na dávku pěstounské péče nebo její výši,
posoudí se nově nárok na dávku pěstounské péče nebo její výši ke dni,
ke kterému k takové změně došlo a dávka pěstounské péče se
a) přizná, vyplatí nebo se její výše zvýší, od prvního dne kalendářního
měsíce, ve kterém tato změna nastala,
b) sníží, od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po
kalendářním měsíci, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí o snížení dávky
pěstounské péče,
c) odejme nebo se její výplata zastaví od prvního dne kalendářního
měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž byla dávka
pěstounské péče vyplacena. Ustanovení § 47z zůstává nedotčeno.
§ 47r
Zánik nároku na dávku pěstounské péče
(1) Nárok na dávku pěstounské péče nezaniká uplynutím času, není-li
tímto zákonem stanoveno jinak.
(2) Nárok na výplatu dávky pěstounské péče uvedené v § 47e písm. a) a
b) zaniká uplynutím 1 roku ode dne, od kterého dávka nebo její část
náleží, s výjimkou případů uvedených v § 47q odst. 1.
(3) Nárok na dávku pěstounské péče uvedenou v § 47e písm. c), d) a e)
zaniká, nebyl-li uplatněn do 1 roku
a) ode dne převzetí dítěte nebo ode dne nabytí právní moci rozhodnutí
soudu o svěření dítěte do pěstounské péče, jde-li o příspěvek při
převzetí dítěte,
b) ode dne zakoupení motorového vozidla nebo zaplacení opravy
motorového vozidla, jde-li o příspěvek na zakoupení motorového vozidla,
c) ode dne zániku nároku na příspěvek na úhradu potřeb dítěte, jde-li o
příspěvek při ukončení pěstounské péče.
(4) Lhůta uvedená v odstavci 3 se nepoužije, jde-li o případ uvedený v
§ 47q odst. 1.
(5) Lhůty uvedené v odstavcích 2 a 3 neplynou po dobu řízení o dávce
pěstounské péče.
(6) Je-li oprávněná osoba ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody
nebo ve výkonu ochranného opatření zabezpečovací detence, zaniká jí
nárok na dávku ode dne následujícího po uplynutí prvního kalendářního
měsíce vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody nebo výkonu ochranného
opatření zabezpečovací detence. Navazuje-li na dobu vazby doba výkonu
trestu odnětí svobody nebo výkonu ochranného opatření zabezpečovací
detence, obě doby se pro stanovení kalendářního měsíce podle věty první
sčítají.
(7) Ustanovení odstavce 6 se nepoužije, jde-li o nároky za dobu přede
dnem, od něhož nárok na dávku podle odstavce 6 zaniká.
§ 47s
Přechod nároku na dávku pěstounské péče
(1) Nárok na dávku pěstounské péče nelze postoupit ani dát do zástavy.
(2) Zemřela-li oprávněná osoba po uplatnění nároku na dávku pěstounské
péče, vstupují do dalšího řízení o dávce a nabývají nárok na částky
splatné do dne smrti oprávněné osoby postupně manželka (manžel), děti,
rodiče nebo osoba pečující, jestliže žili s oprávněnou osobou v době
její smrti v domácnosti. Podmínka domácnosti nemusí být splněna u dětí,
které mají nárok na sirotčí důchod po zemřelém.
(3) Byla-li dávka přiznána před smrtí oprávněné osoby, vyplatí se
splatné částky, které nebyly vyplaceny do dne smrti oprávněné osoby,
postupně osobám uvedeným v odstavci 2.
(4) Nároky na dávky pěstounské péče nejsou předmětem dědictví.
§ 47t
Způsob výplaty dávek pěstounské péče
(1) Příspěvek na úhradu potřeb dítěte a odměna pěstouna se vyplácejí
měsíčně, a to po uplynutí kalendářního měsíce, za které náležely,
nejpozději však do konce kalendářního měsíce následujícího po tomto
měsíci.
(2) Příspěvek při převzetí dítěte a příspěvek na zakoupení motorového
vozidla se vyplatí nejpozději do konce kalendářního měsíce
následujícího po měsíci, v němž byla dávka přiznána.
(3) Dávky pěstounské péče vyplácí krajská pobočka Úřadu práce, která je
příslušná k rozhodování o dávkách.
(4) Dávky pěstounské péče se vyplácejí v české měně převodem na
platební účet určený příjemcem dávky pěstounské péče, nebo poštovním
poukazem, a to podle rozhodnutí příjemce dávky pěstounské péče.
Oprávněná osoba je povinna v žádosti uvést, kterým z uvedených způsobů
jí má být dávka vyplácena. Požádá-li příjemce dávky o změnu způsobu
výplaty dávky, je krajská pobočka Úřadu práce povinna provést změnu
způsobu výplaty dávky od kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v
němž byla žádost o změnu výplaty doručena.
(5) Dávky pěstounské péče se do ciziny nevyplácejí.
§ 47u
Příjemce a zvláštní příjemce dávky pěstounské péče
(1) Příjemcem dávky pěstounské péče je oprávněná osoba. Namísto
nezletilé oprávněné osoby je příjemcem dávky pěstounské péče jiná
fyzická osoba, jíž byla oprávněná osoba příslušným orgánem svěřena do
péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu.
(2) Krajská pobočka Úřadu práce ustanoví zvláštního příjemce dávek
pěstounské péče, jestliže oprávněná osoba, popřípadě jiná fyzická
osoba, jíž byla oprávněná osoba svěřena do péče na základě rozhodnutí
příslušného orgánu, nemůže dávky pěstounské péče přijímat. S
ustanovením zvláštního příjemce musí oprávněná osoba, popřípadě jiná
fyzická osoba, jíž byla oprávněná osoba příslušným orgánem svěřena do
péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu souhlasit; souhlas této
osoby se nevyžaduje, pokud vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle
vyjádření ošetřujícího lékaře nemůže tento souhlas podat. Zvláštním
příjemcem nemůže být ten, jehož zájmy jsou ve střetu se zájmy oprávněné
osoby.
(3) Krajská pobočka Úřadu práce může ustanovit zvláštním příjemcem
pouze fyzickou osobu, která s tímto ustanovením souhlasí.
(4) Jiná fyzická osoba, jíž byla oprávněná osoba svěřena do péče na
základě rozhodnutí příslušného orgánu, a zvláštní příjemce, jsou
povinni dávku použít ve prospěch oprávněné osoby. Na žádost oprávněné
osoby nebo na žádost krajské pobočky Úřadu práce je zvláštní příjemce
povinen podat písemné vyúčtování dávky, která mu byla vyplacena, a to
ve lhůtě 1 měsíce ode dne doručení této žádosti.
(5) Krajská pobočka Úřadu práce zruší rozhodnutí o ustanovení
zvláštního příjemce, jestliže odpadly důvody, pro které byl zvláštní
příjemce ustanoven nebo jestliže zvláštní příjemce neplní povinnosti
uvedené v odstavci 4.
§ 47v
Řízení o dávkách pěstounské péče
(1) O dávkách pěstounské péče rozhoduje krajská pobočka Úřadu práce.
(2) Řízení o přiznání dávek pěstounské péče se zahajuje na základě
písemné žádosti podané na tiskopise předepsaném ministerstvem.
(3) Řízení o změně výše již přiznané dávky nebo o jejím odnětí nebo o
zastavení její výplaty se zahajuje na návrh oprávněné osoby nebo z moci
úřední.
(4) Jde-li o příspěvek na úhradu potřeb dítěte, zastupuje nezletilé
dítě v řízení o příspěvku osoba pečující nebo osoba v evidenci.
(5) Jde-li o odměnu pěstouna, provede krajská pobočka Úřadu práce
srážky a odvody podle zvláštních právních předpisů^60) z přiznané
odměny pěstouna. Na úseku zdaňování příjmů ze závislé činnosti a
funkčních požitků plní Úřad práce České republiky povinnosti plátce
daně podle zvláštních právních předpisů^60).
§ 47w
Náležitosti žádosti
Žádost o dávku musí kromě náležitostí stanovených správním řádem dále
obsahovat
a) skutečnosti prokazující nezaopatřenost dítěte^56), je-li to pro
nárok na dávku nebo její výši potřebné,
b) rozhodnutí o svěření dítěte do pěstounské péče nebo rozhodnutí o
ustanovení poručníkem, popřípadě rozhodnutí soudu nebo orgánu
sociálně-právní ochrany dětí o dočasném svěření dítěte do péče osoby,
která má zájem stát se pěstounem, nebo návrh, který byl podán soudu na
zahájení soudního řízení o ustanovení osoby poručníkem dítěte, jestliže
tato osoba o dítě, k němuž nemá vyživovací povinnost, osobně pečuje,
c) doklad prokazující stupeň závislosti dítěte na pomoci jiné fyzické
osoby, jde-li o nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte podle § 47f
nebo o nárok na odměnu pěstouna podle § 47j odst. 1 písm. c) bod 2 nebo
písm. d),
d) doklad prokazující výši důchodu v případě dětí, které požívají
důchod z důchodového pojištění, jde-li o nárok na příspěvek na úhradu
potřeb dítěte,
e) doklad o výši nákladů na zakoupení motorového vozidla nebo nezbytnou
celkovou opravu motorového vozidla, jde-li o nárok na příspěvek při
zakoupení motorového vozidla.
§ 47x
Odvolání
O odvolání proti rozhodnutí o dávkách pěstounské péče vydanému krajskou
pobočkou Úřadu práce rozhoduje ministerstvo. Odvolání nemá odkladný
účinek.
§ 47y
Povinnosti příjemce a žadatele o dávku
(1) Příjemce dávky pěstounské péče nebo žadatel je povinen písemně
ohlásit příslušné krajské pobočce Úřadu práce do osmi dnů změny ve
skutečnostech rozhodných pro trvání nároku na dávku, její výši nebo
výplatu.
(2) Byl-li příjemce dávky nebo žadatel vyzván příslušnou krajskou
pobočkou Úřadu práce, aby osvědčil skutečnosti rozhodné pro nárok na
dávku pěstounské péče, její výši nebo výplatu, je povinen této výzvě
vyhovět, a to ve lhůtě do osmi dnů ode dne doručení výzvy, neurčí-li
příslušná krajská pobočka Úřadu práce delší lhůtu; neučiní-li tak v
určené lhůtě, může být výplata dávky zastavena, dávka může být odejmuta
nebo nepřiznána, jestliže příjemce nebo žadatel byl ve výzvě na tento
následek prokazatelně upozorněn.
§ 47z
Přeplatky
(1) Příjemce dávky pěstounské péče, který přijal dávku pěstounské péče
nebo její část, ačkoliv musel z okolností předpokládat, že byly
vyplaceny neprávem nebo ve vyšší částce, než náležely, nebo jinak
způsobil, že dávky pěstounské péče byly vyplaceny neprávem nebo v
nesprávné výši, je povinen částky neprávem přijaté vrátit.
(2) Nárok na vrácení dávky pěstounské péče poskytnuté neprávem nebo v
nesprávné výši zaniká uplynutím 3 let ode dne, kdy byla dávka
pěstounské péče vyplacena. Tato lhůta neplyne po dobu řízení o opravném
prostředku nebo o žalobě, po dobu řízení a provádění výkonu rozhodnutí,
nebo kdy jsou na úhradu přeplatku prováděny srážky z dávky pěstounské
péče nebo příjmu nebo kdy jsou placeny splátky na základě dohody o
uznání dluhu.
(3) O povinnosti vrátit dávku pěstounské péče nebo její část podle
odstavců 1 a 2 rozhoduje krajská pobočka Úřadu práce, která dávky
pěstounské péče vyplácí nebo vyplácela naposledy.
(4) Vrácené a vymožené prostředky podle odstavce 1 jsou příjmem
státního rozpočtu.
§ 47za
Povinnost sdělovat údaje
(1) Státní orgány, další právnické osoby a fyzické osoby, s výjimkou
příjemců dávek pěstounské péče a oprávněných osob, jsou povinny na
výzvu příslušné krajské pobočky Úřadu práce nebo na požádání žadatele o
dávku pěstounské péče, sdělit bezplatně údaje rozhodné podle tohoto
zákona pro nárok na dávku pěstounské péče, její výši nebo výplatu;
jde-li však o údaje týkající se zdravotního stavu vyžádané příslušnou
krajskou pobočkou Úřadu práce, platí o úhradě zdravotních výkonů
poskytovaných poskytovateli zdravotních služeb zvláštní předpisy^50).
(2) Jestliže státní orgány a osoby uvedené v odstavci 1 mohou sdělit
údaje rozhodné podle tohoto zákona pro nárok na dávku, její výši nebo
výplatu jen za podmínky, že byly pro sdělení takových údajů zbaveny
mlčenlivosti, má se za to, že jsou pro případ uvedených údajů
mlčenlivosti zbaveny, jestliže jim krajská pobočka Úřadu práce písemně
sdělila, že osoba, jíž se takové údaje týkají, dala písemný souhlas k
tomu, aby státní orgány a další právnické a fyzické osoby sdělily
krajské pobočce Úřadu práce, uvedené údaje.
ČÁST ŠESTÁ
POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANY POVĚŘENÝMI OSOBAMI
§ 48
Výkon sociálně-právní ochrany pověřenými osobami
(1) Pověřené osoby poskytují sociálně-právní ochranu na základě
rozhodnutí o pověření k výkonu takové činnosti (dále jen "pověření").
(2) Pověřené osoby mohou v sociálně-právní ochraně
a) vykonávat činnost podle § 10 odst. 1 písm. a) a § 11 odst. 1 písm.
a) až c),
b) vykonávat činnost zaměřenou na ochranu dětí před škodlivými vlivy a
předcházení jejich vzniku podle § 31 a 32,
c) zřizovat zařízení sociálně-právní ochrany uvedená v § 39,
d) uzavírat dohody o výkonu pěstounské péče podle § 47b,
e) převzít zajišťování přípravy žadatelů o zprostředkování osvojení
nebo pěstounské péče k přijetí dítěte do rodiny [§ 19a odst. 1 písm.
c)], kterou jinak zajišťuje krajský úřad (§ 11 odst. 2), provádět
přípravy žadatelů o zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče a
poskytovat odborné poradenství a pomoc těmto žadatelům a poskytovat
fyzickým osobám vhodným stát se osvojiteli nebo pěstouny a osvojitelům
nebo pěstounům poradenskou pomoc související s osvojením dítěte nebo
svěřením dítěte do pěstounské péče,
f) poskytovat osobě pečující, s níž uzavřely dohodu o výkonu pěstounské
péče (§ 47b), výchovnou a poradenskou péči při výkonu pěstounské péče a
sledovat výkon pěstounské péče; pokud osoba pečující o tuto službu
požádá, je pověřená osoba povinna výchovnou a poradenskou péči
poskytnout,
g) vyhledávat fyzické osoby vhodné stát se osvojiteli nebo pěstouny a
oznamovat je obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností,
h) vyhledávat děti uvedené v § 2 odst. 2, kterým je třeba zajistit péči
v náhradním rodinném prostředí formou pěstounské péče nebo osvojení, a
oznamovat je obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností.
(3) Pověřené osoby nejsou oprávněny vykonávat sociálně-právní ochranu v
jiném rozsahu, než je uveden v odstavci 2.
(4) Osoby, které se podílejí na výkonu činností uvedených v odstavci 2
písm. e), jsou povinny splnit požadavky odborné způsobilosti podle §
49a odst. 2 písm. a) a b). V případě, že osoby nesplní podmínky uvedené
ve větě první, jsou povinny prokázat praxi v oblasti náhradní rodinné
péče v trvání nejméně 2 roky a absolvovat akreditované vzdělávací kurzy
pro sociální pracovníky podle zákona o sociálních službách^65) v
rozsahu nejméně 200 hodin.
§ 49
Vydávání pověření
(1) O pověření rozhoduje krajský úřad, pokud není k rozhodování o
pověření příslušná komise podle § 38 odst. 2 písm. a).
(2) Podmínkou pro vydání pověření je
a) podání písemné žádosti,
b) prokázání odborné způsobilosti u všech osob, které budou
sociálně-právní ochranu přímo poskytovat, předložení dokladu o ukončení
jejich vzdělání a předložení seznamu jejich dřívějších zaměstnání a
dalších pracovních činností; prokazování odborné způsobilosti a
předložení uvedeného seznamu se nevztahuje na osoby uvedené v § 49a
odst. 5,
c) bezúhonnost
1. všech fyzických osob, které budou přímo sociálně-právní ochranu
poskytovat,
2. právnické osoby, která bude sociálně-právní ochranu poskytovat,
d) zajištění odpovídajících hygienických podmínek pro výkon
sociálně-právní ochrany prokázané posudkem příslušného orgánu ochrany
veřejného zdraví, jde-li o pověření ke zřízení a provozování zařízení
sociálně-právní ochrany uvedeného v § 39 odst. 1 písm. b) až d),
e) vlastnické nebo užívací právo k objektu nebo prostorám, v nichž bude
poskytována sociálně-právní ochrana, prokázané příslušným dokladem,
f) potřebné materiální a technické podmínky pro poskytování
sociálně-právní ochrany a provozování zařízení sociálně-právní ochrany,
g) předložení výroční zprávy o činnosti a hospodaření, a pokud pověřená
osoba nevydává výroční zprávu, předložení jiného dokladu, který
obsahuje popis její činnosti a pravidla hospodaření.
(3) Pro účely rozhodování o vydání pověření si krajský úřad nebo komise
vyžádá vyjádření obecního úřadu obce s rozšířenou působností, v jehož
obvodu má žadatel trvalý pobyt nebo bydliště, sídlo nebo sídlo
organizační složky, a v případě, že žadatel vyvíjí činnost ve správním
obvodu jiného obecního úřadu obce s rozšířenou působností, než má
trvalý pobyt nebo sídlo, vyžádá si také vyjádření tohoto obecního
úřadu. Obecní úřad obce s rozšířenou působností se vyjádří zejména k
dosavadní činnosti žadatele.
(4) Žádost o vydání pověření musí obsahovat kromě náležitostí
stanovených správním řádem
a) u právnické osoby doklad o zápisu do příslušného veřejného rejstříku
podle zvláštních právních předpisů^45), pokud je ve veřejném rejstříku
zapsána,
b) u fyzické osoby rodné číslo,
c) rozsah poskytování sociálně-právní ochrany a podrobný popis
činností, na které se žádá o vydání pověření,
d) místo výkonu sociálně-právní ochrany,
e) jméno, příjmení a rodné číslo všech fyzických osob, které budou
přímo sociálně-právní ochranu poskytovat,
f) výpis z evidence obdobné Rejstříku trestů vedené ve státech, ve
kterých
1. se v posledních 3 letech fyzická osoba zdržovala nepřetržitě déle
než 3 měsíce,
2. má právnická osoba sídlo nebo v posledních 3 letech alespoň po dobu
3 měsíců vykonávala činnost nebo měla sídlo;
tento doklad nesmí být starší než 3 měsíce.
(5) Pověření se vydá, prokáže-li žadatel, že splňuje podmínky uvedené v
odstavci 2. V případě, že žadatel žádá o vydání pověření ke zřízení a
provozování zařízení sociálně-právní ochrany, které má být zřízeno v
obvodu jiného krajského úřadu, je krajský úřad povinen požádat o vydání
závazného stanoviska podle odstavce 7 krajský úřad, v jehož obvodu má
být zařízení zřízeno. V rozhodnutí o pověření se uvede rozsah
poskytované sociálně-právní ochrany a místo, kde může být taková
činnost vykonávána. Jde-li o rozhodnutí, kterým se osoba pověřuje ke
zřízení a provozování zařízení sociálně-právní ochrany, s výjimkou
výchovně rekreačních táborů pro děti, uvede se v rozhodnutí název a
adresa sídla zařízení, pro které se pověření vydává.
(6) Krajský úřad nebo komise rozhoduje také o změně pověření k
poskytování sociálně-právní ochrany,
a) jestliže pověřená osoba chce vykonávat jinou činnost, než je
činnost, na kterou jí bylo vydáno pověření,
b) jestliže chce sociálně-právní ochranu vykonávat na jiném místě, než
je uvedeno v rozhodnutí o vydání pověření.
(7) V případě, že pověřená osoba chce zřídit nové zařízení
sociálně-právní ochrany anebo jiné pracoviště téhož zařízení
sociálně-právní ochrany v obvodu jiného krajského úřadu, rozhoduje
krajský úřad o změně pověření nebo o vydání nového pověření k výkonu
sociálně-právní ochrany na základě závazného stanoviska krajského
úřadu, v jehož obvodu má být zařízení nebo pracoviště zřízeno. Závazné
stanovisko krajského úřadu musí být odůvodněno zejména potřebami
poskytování sociálně-právní ochrany v jednotlivých typech zařízení
sociálně-právní ochrany na území kraje, s přihlédnutím k dalším
zařízením určeným pro poskytování péče a pomoci dětem na území kraje.
Na vydání pověření o rozšíření nebo změně vykonávání sociálně-právní
ochrany se vztahují odstavce 2 až 4 obdobně.
(8) Za bezúhonné se pro účely vydání pověření považují fyzická osoba a
právnická osoba, které nebyly pravomocně odsouzeny pro úmyslný trestný
čin ani nebyly pravomocně odsouzeny pro trestný čin spáchaný z
nedbalosti v souvislosti s vykonáváním činností srovnatelných s
činnostmi vykonávanými při poskytování sociálně-právní ochrany; je-li
proti žadateli nebo fyzickým osobám, které jsou v žádosti o vydání
pověření uvedeny jako fyzické osoby, které budou přímo sociálně-právní
ochranu poskytovat, vedeno trestní stíhání pro trestný čin uvedený v
části věty před středníkem, řízení o vydání pověření se přeruší, a to
až do doby vydání konečného rozhodnutí v tomto trestním řízení. Za
účelem doložení bezúhonnosti si krajský úřad nebo obecní úřad obce s
rozšířenou působností, pokud je k rozhodování o pověření příslušná
komise podle § 38 odst. 2 písm. a), vyžádá výpis z evidence Rejstříku
trestů podle zvláštního právního předpisu. Žádost o vydání výpisu a
výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a
to způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(9) Pověřená osoba může vykonávat sociálně-právní ochranu, pokud před
započetím jejího výkonu uzavřela pojistnou smlouvu pro případ
odpovědnosti za škodu způsobenou výkonem sociálně-právní ochrany.
Pojištění musí být sjednáno po celou dobu, po kterou pověřená osoba
sociálně-právní ochranu podle tohoto zákona poskytuje. Pověřená osoba
je povinna do 15 dnů ode dne uzavření pojistné smlouvy zaslat její
kopii orgánu, který pověření vydal.
(10) Pověřená osoba je povinna
a) oznámit orgánu, který rozhodl o pověření, změny skutečností
rozhodných pro vydání pověření nebo pozastavení činností uvedených v
pověření, a to do 15 dnů od jejich vzniku,
b) vést záznamy o své činnosti související s poskytováním
sociálně-právní ochrany v rozsahu odpovídajícímu udělenému pověření a
předložit je na požádání orgánu, který rozhodl o vydání pověření,
c) vypracovat za kalendářní rok výroční zprávu o své činnosti v
sociálně-právní ochraně nebo jiný doklad, který obsahuje popis této
činnosti a pravidla hospodaření, pokud výroční zprávu nevydává, a
zaslat jej nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku
orgánu, který rozhodl o vydání pověření; výroční zpráva může být
zveřejněna v rozsahu a za podmínek stanovených v § 57 odst. 2,
d) oznámit termín a místo konání výchovně rekreačního tábora pro děti
příslušnému orgánu sociálně-právní ochrany nejpozději 1 měsíc před
započetím jeho konání.
(11) Orgány, které vydaly pověření, jsou povinny sdělovat ministerstvu
údaje o tom, kterým fyzickým nebo právnickým osobám bylo pověření
vydáno, popřípadě kterým fyzickým nebo právnickým osobám bylo pověření
odňato a z jakých důvodů. Tuto povinnost jsou orgány, které vydaly
pověření, povinny splnit do 8 dnů ode dne právní moci rozhodnutí o
vydání pověření nebo jeho odnětí. Ministerstvo vede na základě těchto
údajů evidenci pověřených osob. Ministerstvo poskytuje pro účely
rozhodování o pověření orgánům, které pověření vydávají, údaje z této
evidence, a to i v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový
přístup.
(12) Orgán, který rozhodl o vydání pověření, je oprávněn kontrolovat
výkon sociálně-právní ochrany pověřenými osobami. Oprávnění kontrolovat
výkon sociálně-právní ochrany podle věty první má i krajský úřad, v
jehož obvodu je místo sídla zařízení sociálně-právní ochrany nebo v
jehož obvodu vykonává pověřená osoba činnost související se
sociálně-právní ochranou. Tento krajský úřad je povinen sdělit
skutečnosti zjištěné při kontrole krajskému úřadu, který je příslušný k
vydání pověření.
§ 49a
Odborná způsobilost pro poskytování sociálně-právní ochrany pověřenými
osobami
(1) Sociálně-právní ochranu mohou přímo poskytovat osoby, které získaly
odbornou způsobilost.
(2) Odbornou způsobilostí pro účely poskytování sociálně-právní ochrany
pověřenými osobami se rozumí
a) řádně ukončené vysokoškolské studium ve studijních programech v
oblasti pedagogických a společenských věd zaměřených na sociální péči,
sociální politiku, sociální práci, pedagogiku, právo, psychologii,
vychovatelství nebo ošetřovatelství, a v oblasti lékařství zaměřených
na všeobecné a dětské lékařství,
b) řádně ukončené studium ve vzdělávacích programech uskutečňovaných
vyššími odbornými školami v oboru sociální práce, pedagogika, charitní
a sociální péče, charitní a sociální činnost, sociálně-právní činnost,
dvouoborové studium pedagogika a teologie a ukončené studium pro
diplomované zdravotní sestry nebo řádně ukončené maturitní studium v
těchto oborech,
c) vzdělání v rozsahu, ve kterém se vyžaduje pro získání osvědčení o
zvláštní odborné způsobilosti na úseku sociálně-právní ochrany podle
zvláštního právního předpisu^45b), a praxe v trvání nejméně 1 roku,
nebo
d) absolvování akreditovaných vzdělávacích kurzů pro sociální
pracovníky podle zákona o sociálních službách^65) v rozsahu nejméně 200
hodin a praxe v oblasti péče o rodinu a dítě v trvání nejméně 2 roky,
jde-li o osoby, které
1. řádně ukončily vysokoškolské nebo vyšší odborné vzdělání v jiné
oblasti studia nebo v téže oblasti studia, avšak v jiném zaměření, než
je uvedeno v písmenech a) a b),
2. dosáhly středního nebo základního vzdělání, nebo
3. absolvovaly přípravu pro dobrovolníky organizovanou vysílající
organizací, které byla udělena akreditace Ministerstvem vnitra podle
zvláštního právního předpisu^45c), je-li tato příprava zaměřena na
pomoc při péči o děti, mládež a rodinu v jejich volném čase.
(3) Odborná způsobilost se prokazuje dokladem o absolvování studia a
potvrzením o odborné praxi, které vystavují ty orgány nebo osoby, u
nichž byla odborná praxe konána.
(4) Při uznávání odborné kvalifikace a praxe nebo jiné způsobilosti,
kterou státní příslušníci členských států Evropské unie nebo jejich
rodinní příslušníci^45d) získali v jiném členském státě Evropské unie,
se postupuje podle zvláštního právního předpisu^45a).
(5) Na přímém poskytování sociálně-právní ochrany se mohou podílet také
osoby, které nezískaly odbornou způsobilost, pokud tuto činnost
vykonávají pod dozorem odborně způsobilé osoby a nejde o poskytování
poradenství dětem, rodičům nebo jiným osobám odpovědným za výchovu
dítěte, osvojitelům, pěstounům a zájemcům o osvojení dítěte nebo o
přijetí do pěstounské péče. Osoby uvedené ve větě první jsou povinny
získat odbornou způsobilost podle odstavce 2 ve lhůtě 2 let od zahájení
přímého poskytování sociálně-právní ochrany. Do lhůty 2 let se
nezapočítává doba, po kterou se osoba bez odborné způsobilosti přímo na
poskytování sociálně-právní ochrany nepodílela.
§ 50
Odnětí pověření
(1) Orgán sociálně-právní ochrany, který vydal pověření, rozhodne o
odnětí pověření,
a) požádá-li pověřená osoba o zrušení pověření,
b) pokud byla pověřené osobě pravomocně uložena sankce za správní
delikt uvedený v § 59 až 59k v případě, že jde o zvlášť závažné
porušení povinností,
c) nevykonává-li pověřená osoba činnost, na kterou jí bylo vydáno
pověření, a tuto skutečnost ve stanovené lhůtě neoznámí [§ 49 odst. 10
písm. a)],
d) pokud po oznámení o pozastavení činnosti pověřená osoba do doby 1
roku od tohoto oznámení nezačala znovu činnost, na niž jí bylo vydáno
pověření, vykonávat, nebo
e) pokud byla pověřená osoba pravomocně odsouzena pro trestný čin
uvedený v § 49 odst. 8.
(2) Bylo-li pověření odňato podle odstavce 1 písm. b) až d), může
fyzická nebo právnická osoba znovu požádat o vydání pověření až po dvou
letech ode dne, kdy rozhodnutí o odnětí pověření nabylo právní moci.
(3) Orgán, který odňal pověření, je povinen zajistit péči o děti,
kterým pověřená osoba poskytovala sociálně-právní ochranu, pokud není
zajištěna jiným způsobem.
ČÁST SEDMÁ
INSPEKCE POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANY
§ 50a
Inspekci poskytování sociálně-právní ochrany provádí u pověřených osob
krajská pobočka Úřadu práce. Předmětem inspekce je kvalita poskytování
sociálně-právní ochrany stanovená standardy kvality sociálně-právní
ochrany. Pro postup při této inspekci platí obdobně ustanovení zákona o
sociálních službách^65) o postupu při provádění inspekce sociálních
služeb.
ČÁST OSMÁ
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
§ 51
Povinnosti orgánů sociálně-právní ochrany při sdělování údajů
(1) Orgány sociálně-právní ochrany, komise a poradní sbory jsou povinny
sdělovat si navzájem údaje z evidence a spisové dokumentace, které
vedou, a to v rozsahu nezbytném pro potřeby těchto orgánů.
(2) Orgán sociálně-právní ochrany, který zprostředkovává osvojení nebo
pěstounskou péči, vede evidenci dětí a evidenci žadatelů i v
elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup ostatním
orgánům sociálně-právní ochrany zprostředkujícím osvojení nebo
pěstounskou péči podle tohoto zákona.
(3) Obecní úřad na vyžádání
a) podává soudu zprávy o poměrech dítěte, u něhož rozhodl soud o
výchovném opatření,
b) doporučuje soudu osobu vhodnou stát se poručníkem a toto své
doporučení oznamuje obecnímuúřadu obce s rozšířenou působností,
c) podává obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností zprávy o poměrech
dítěte,
d) podává státnímu zastupitelství zprávy o poměrech dítěte, u něhož
soud na návrh státního zastupitelství v občanskoprávním řízení uložil
ochrannou výchovu podle zvláštního právního předpisu^29).
(4) Obecní úřad obce s rozšířenou působností na vyžádání
a) podává soudu zprávy o poměrech dítěte, u něhož rozhodl soud o
výchovném opatření,
b) podává státnímu zastupitelství zprávy o poměrech dítěte, pokud
státní zastupitelství vede podle zvláštního právního předpisu^29)
řízení týkající se dítěte,
c) poskytuje krajskému úřadu a ministerstvu spisovou dokumentaci
vedenou o dětech a zobecněné informace a souhrnné údaje, které získá
při své činnosti, s výjimkou jmenných údajů,
d) poskytuje pověřené osobě údaje potřebné pro poskytování
sociálně-právní ochrany těmito osobami a poskytovateli sociálních
služeb údaje potřebné pro poskytnutí sociální služby,
e) může poskytovat potřebné údaje poskytovateli zdravotních služeb.
(5) Orgán sociálně-právní ochrany je povinen
a) na žádost poskytnout
1. soudu a správnímu úřadu údaje potřebné pro občanské soudní řízení a
správní řízení,
2. orgánu činnému v trestním řízení údaje potřebné pro trestní řízení,
3. orgánu sociálního zabezpečení, orgánu pomoci v hmotné nouzi a orgánu
státní sociální podpory údaje potřebné pro rozhodování o sociálních
dávkách, a to v rozsahu odpovídajícím potřebám řízení před těmito
orgány,
4. krajské pobočce Úřadu práce údaje potřebné pro řízení a povolování
výkonu činnosti dítěte podle zvláštního právního předpisu^47a),
5. krajské pobočce Úřadu práce údaje potřebné pro podání návrhu soudu
na stanovení výživného a návrhu na výkon rozhodnutí, jde-li o výživné
na děti svěřené do pěstounské péče nebo předpěstounské péče,
6. zařízení uvedenému v § 29 odst. 1 informace o poměrech v rodině
dítěte, které bylo do tohoto zařízení umístěno na základě rozhodnutí
soudu, a je-li tomuto dítěti zprostředkovávána pěstounská péče nebo
osvojení, též informace o postupu při tomto zprostředkování,
7. věznici, ve které mladistvý vykonává trest odnětí svobody, informace
potřebné pro dosažení účelu trestu,
8. intervenčnímu centru údaje, které má orgán sociálně-právní ochrany o
osobě ohrožené násilným chováním pro účely poskytování pomoci této
osobě intervenčním centrem podle zákona o sociálních službách^65),
9. obecní policii údaje v rozsahu nezbytném pro plnění úkolů obecní
policie;
b) orgánu činnému v trestním řízení oznamovat skutečnosti nasvědčující
tomu, že byl spáchán na dítěti trestný čin^48), nebo že dítě bylo
použito ke spáchání trestného činu, nebo že dochází k násilí mezi
rodiči, jinými osobami odpovědnými za výchovu dítěte a dalšími
fyzickými osobami v domácnosti obývané dítětem, nebo že není plněna
vyživovací povinnost k dítěti;
c) poskytnout Probační a mediační službě na její žádost informace v
rozsahu potřebném pro trestní řízení;
d) oznámit krajské pobočce Úřadu práce, která povolila výkon umělecké,
kulturní, sportovní nebo reklamní činnosti dítěte podle zvláštního
právního předpisu^47a), skutečnosti, které odůvodňují zahájení řízení o
zákazu činnosti dítěte; orgán sociálně-právní ochrany je také povinen
sledovat, zda došlo k nápravě;
e) poskytnout Veřejnému ochránci práv informace, které si vyžádá při
šetření podle zvláštního zákona.
(6) Evidence vedené podle tohoto zákona jsou informačními systémy
veřejné správy^47b).
§ 52
(1) Zaměstnanci v orgánech sociálně-právní ochrany, zaměstnanci kraje
zařazení do krajského úřadu, zaměstnanci obce zařazení do obecního
úřadu a zaměstnanci obce s rozšířenou působností zařazení do obecního
úřadu jsou oprávněni v souvislosti s plněním úkolů podle tohoto zákona
navštěvovat dítě a rodinu, ve které žije, v obydlí a zjišťovat v místě
bydliště dítěte, ve škole a ve školském zařízení, v zařízení
poskytovatele zdravotních služeb, v zaměstnání nebo v jiném prostředí,
kde se dítě zdržuje, jak rodiče nebo jiné osoby odpovědné za výchovu
dítěte o dítě pečují, v jakých sociálních podmínkách dítě žije a jaké
má dítě chování.
(2) Zaměstnanci v orgánech sociálně-právní ochrany, zaměstnanci kraje
zařazení do krajského úřadu, zaměstnanci obce zařazení do obecního
úřadu a zaměstnanci obce s rozšířenou působností zařazení do obecního
úřadu jsou oprávněni pořídit obrazové snímky a obrazové a zvukové
záznamy dítěte a prostředí, v němž se dítě zdržuje, je-li to třeba pro
účely ochrany a zaměstnanci obce s rozšířenou působností zařazení do
obecního úřadu práv dítěte.^49)
(3) Zaměstnanci v orgánech sociálně-právní ochrany, zaměstnanci kraje
zařazení do krajského úřadu, zaměstnanci obce zařazení do obecního
úřadu a zaměstnanci obce s rozšířenou působností zařazení do obecního
úřadu konají činnost uvedenou v odstavcích 1 a 2 na základě zvláštního
oprávnění vydaného tímto orgánem, v němž je uvedeno jméno, popřípadě
jména a příjmení zaměstnance, titul a zaměstnavatel a vymezena činnost,
kterou může tento zaměstnanec vykonávat.
§ 53
Povinnosti státních orgánů, dalších právnických a fyzických osob a
pověřených osob
(1) Na výzvu orgánů sociálně-právní ochrany jsou
a) státní orgány,
b) zaměstnavatelé,
c) další právnické osoby, zejména poskytovatelé zdravotních služeb,
školy, školská a jiná obdobná zařízení,
d) fyzické osoby, pokud jsou poskytovateli zdravotních služeb nebo
zřizovateli škol a dalších zařízení uvedených v písmenu c),
e) pověřené osoby,
f) poskytovatelé sociálních služeb,
povinni sdělit bezplatně údaje potřebné podle tohoto zákona pro
poskytnutí sociálně-právní ochrany nebo pro účely rozhodování o vydání
pověření, nebrání-li tomu zvláštní právní předpis.Povinnosti zachovávat
mlčenlivost podle zvláštního právního předpisu^49a) se nelze dovolávat,
jestliže mají být sděleny údaje o podezření z týrání, zneužívání dítěte
nebo ze zanedbávání péče o něj. Jde-li však o údaje týkající se
zdravotního stavu vyžádané orgánem sociálně-právní ochrany, platí o
úhradě zdravotních služeb zvláštní právní předpis.^50)
(2) Rodiče jsou povinni
a) spolupracovat s orgány sociálně-právní ochrany při ochraně zájmů a
práv dítěte,
b) na výzvu příslušného orgánu sociálně-právní ochrany se dostavovat k
osobnímu jednání, předložit listiny a další doklady a poskytnout
nezbytné informace, je-li jich třeba pro výkon sociálně-právní ochrany,
c) umožnit za podmínek uvedených v § 52 odst. 3 návštěvu zaměstnance
orgánu sociálně-právní ochrany a zaměstnance obce s rozšířenou
působností zařazeného do obecního úřadu v obydlí, popřípadě v jiném
prostředí, kde dítě žije, je-li to nezbytné pro ochranu života nebo
zdraví dítěte nebo pro ochranu jeho práv.
(3) Povinnosti uvedené v odstavci 2 se vztahují obdobně i na jiné osoby
odpovědné za výchovu dítěte.
(4) Pro účely zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče jsou
žadatelé o osvojení dítěte nebo svěření dítěte do pěstounské péče
povinni v rámci odborného posouzení podle § 27 podrobit se vyšetření
zdravotního stavu, sdělit údaje o svém zdravotním stavu a sdělit název
a adresu poskytovatele zdravotních služeb, v jehož péči jsou.
(5) Rodiči nebo jiné osobě odpovědné za výchovu dítěte může orgán
sociálně-právní ochrany uložit pořádkovou pokutu do 20 000 Kč,
nesplní-li povinnost uvedenou v odstavci 2 písm. a) až c). Pokutu lze
uložit opakovaně. Pokutu lze uložit do 6 měsíců ode dne, kdy byla
povinnost porušena. Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu.
§ 53a
(1) Ministerstvo je správcem informačního systému sociálně-právní
ochrany dětí, který obsahuje údaje
a) o dávkách pěstounské péče a jejich výši, o žadatelích o tyto dávky a
o příjemcích těchto dávek,
b) o žadatelích o zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče a o
dětech zařazených v evidenci dětí pro zprostředkování osvojení nebo
pěstounské péče,
c) o osobách v evidenci.
Veškeré údaje, které jsou vedeny v informačním systému sociálně-právní
ochrany dětí, jsou součástí Jednotného informačního systému práce a
sociálních věcí^66).
(2) Ministerstvo sděluje z informačního systému sociálně-právní ochrany
dětí údaje uvedené v odstavci 1 písm. a) krajským pobočkám Úřadu práce
v souvislosti s řízením o dávkách pěstounské péče, a to v rozsahu
nezbytném pro rozhodování a poskytování dávek pěstounské péče.
(3) Ministerstvo sděluje z informačního systému sociálně-právní ochrany
dětí údaje uvedené v odstavci 1 písm. b) a c) krajským úřadům a obecním
úřadům obcí s rozšířenou působností, a to v rozsahu nezbytném k plnění
jejich úkolů podle tohoto zákona v oblasti náhradní rodinné péče,
zprostředkování osvojení a pěstounské péče, pěstounské péče na
přechodnou dobu a pěstounské péče.
(4) Krajské pobočky Úřadu práce, krajské úřady a obecní úřady obcí s
rozšířenou působností jsou oprávněny zpracovávat údaje potřebné pro
plnění jejich úkolů podle tohoto zákona, a to v elektronické podobě
způsobem umožňujícím dálkový přístup a zároveň zajišťujícím ochranu
osobních údajů. Krajské pobočky Úřadu práce, krajské úřady a obecní
úřady obcí s rozšířenou působností jsou povinny zajistit uložení všech
údajů z informačního systému, které byly získány na základě zpracování
údajů podle odstavce 1, a všech písemností a spisů týkajících se
pravomocně ukončených správních řízení o dávkách pěstounské péče po
dobu 15 kalendářních let následujících po kalendářním roce, v němž
došlo k pravomocnému ukončení takového správního řízení nebo k
poslednímu uložení údajů do informačního systému.
(5) Ministerstvo vnitra nebo Policie České republiky poskytuje
ministerstvu a orgánům sociálně-právní ochrany pro výkon státní správy
na úseku sociálně právní ochrany
a) referenční údaje ze základního registru obyvatel,
b) údaje z agendového informačního systému evidence obyvatel,
c) údaje z agendového informačního systému cizinců,
d) údaje z registru rodných čísel o fyzických osobách, kterým bylo
přiděleno rodné číslo, avšak nejsou vedeny v informačních systémech
uvedených v písmenech b) a c).
(6) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. a) jsou
a) příjmení,
b) jméno, popřípadě jména,
c) adresa místa pobytu,
d) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v
cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,
e) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území
České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí
došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den,
který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt
údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto
rozhodnutí,
f) státní občanství, popřípadě více státních občanství.
(7) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. b) jsou
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě jejich změna, rodné
příjmení,
b) datum narození,
c) pohlaví a jeho změna,
d) místo a okres narození; u občana, který se narodil v cizině, místo a
stát, na jehož území k narození došlo,
e) rodné číslo a jeho změny,
f) státní občanství,
g) adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa
trvalého pobytu,
h) počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu
trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České
republiky,
i) omezení svéprávnosti,
j) rodné číslo otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce; v
případě, že jeden z rodičů nebo jiný zákonný zástupce nemá rodné číslo,
jeho jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození,
k) rodinný stav, datum jeho změny a místo uzavření manželství,
l) rodné číslo manžela; je-li manželem cizinec, který nemá přiděleno
rodné číslo, jeho jméno, popřípadě jména, příjmení manžela a datum jeho
narození,
m) rodné číslo dítěte,
n) u osvojení dítěte původní a nové jméno, popřípadě jména, příjmení
dítěte, původní a nové rodné číslo dítěte, datum a místo narození
dítěte, rodná čísla osvojitelů a datum nabytí právní moci rozhodnutí o
osvojení nebo rozhodnutí o zrušení osvojení dítěte,
o) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České
republiky, datum, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo,
p) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden
jako den smrti nebo den, který občan prohlášený za mrtvého nepřežil.
(8) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. c) jsou
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, jejich změna, rodné příjmení,
b) datum narození,
c) pohlaví a jeho změna,
d) místo a stát narození,
e) rodné číslo a jeho změny,
f) státní občanství,
g) druh a adresa místa pobytu,
h) číslo a platnost oprávnění k pobytu,
i) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu,
j) omezení svéprávnosti,
k) správní nebo soudní vyhoštění a doba, po kterou není umožněn vstup
na území České republiky,
l) rodinný stav, datum a místo jeho změny, jméno, popřípadě jména,
příjmení manžela, rodné číslo nebo datum narození,
m) jméno, popřípadě jména, příjmení dítěte, pokud je dítě cizincem, a
jeho rodné číslo; v případě, že rodné číslo nebylo přiděleno, datum
narození,
n) jméno, popřípadě jména, příjmení otce, matky, popřípadě jiného
zákonného zástupce, pokud jsou cizinci, a jejich rodné číslo; v
případě, že jeden z rodičů nebo jiný zákonný zástupce nemá rodné číslo,
jeho jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození,
o) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České
republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí,
p) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden
jako den smrti nebo den, který cizinec prohlášený za mrtvého nepřežil,
q) u osvojení dítěte, které je cizincem, původní a nové jméno,
popřípadě jména, příjmení dítěte, původní a nové rodné číslo dítěte,
datum a místo narození dítěte, rodná čísla osvojitelů a datum nabytí
právní moci rozhodnutí o osvojení nebo rozhodnutí o zrušení osvojení
dítěte,
r) jméno, popřípadě jména, a příjmení
1. zletilého nezaopatřeného dítěte cizince,
2. nezletilého cizince, který byl cizinci, nebo jeho manželu
rozhodnutím příslušného orgánu svěřen do náhradní rodinné péče, nebo
který byl cizincem, nebo jeho manželem osvojen anebo jehož poručníkem
nebo manželem jeho poručníka je cizinec,
3. osamělého cizince staršího 65 let nebo bez ohledu na věk cizince,
který se o sebe nedokáže ze zdravotních důvodů sám postarat, jde-li o
sloučení rodiny s rodičem nebo dítětem, kteří jsou cizinci,
4. cizince, který je nezaopatřeným přímým příbuzným ve vzestupné nebo
sestupné linii nebo takovým příbuzným manžela občana Evropské unie,
5. rodiče nezletilého cizince a jeho rodné číslo; jde-li o cizince,
kteří nemají přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení a
datum narození.
(9) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. d) jsou
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b) den, měsíc a rok narození,
c) místo narození; u fyzické osoby narozené v cizině místo a stát
narození,
d) rodné číslo a jeho změny.
(10) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním
registru obyvatel, se využijí z agendového informačního systému
evidence obyvatel nebo agendového informačního systému cizinců, pouze
pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.
(11) Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen
takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.
§ 54
Vedení evidence a spisové dokumentace
Obecní úřad obce s rozšířenou působností vede evidenci dětí
a) uvedených v § 6,
b) kterým byl ustanoven opatrovníkem nebo poručníkem.
§ 55
(1) O dětech zařazených v evidenci podle § 54 vede obecní úřad obce s
rozšířenou působností spisovou dokumentaci.
(2) Spisová dokumentace obsahuje zejména osobní údaje dětí, jejich
rodičů, údaje o výchovných poměrech těchto dětí, záznamy o výsledcích
šetření v rodině, záznamy o jednání s rodiči nebo jinými osobami, kopie
podání soudům a jiným státním orgánům, písemná vyhotovení rozhodnutí
soudů, orgánů činných v trestním řízení a správních orgánů.
(3) Spisovou dokumentaci mohou tvořit záznamy na technických nosičích
dat, mikrografické záznamy, tištěné produkty optického archivačního
systému a tištěné nebo fotografické produkty jiné výpočetní techniky
místo originálu listiny, podle jehož obsahu byly pořízeny, pokud z
povahy věci nevyplývá, že je třeba uchovat originál nebo úředně
ověřenou kopii listiny.
(4) Kromě spisové dokumentace vede obecní úřad obce s rozšířenou
působností i další písemnosti tvořící podklad pro zpracování spisové
dokumentace. Tyto písemnosti se nevydávají žádnému orgánu, fyzické nebo
právnické osobě. Lze je předložit jen soudu a státnímu zastupitelství v
případě, že se údaje v nich obsažené týkají trestního stíhání.
(5) Nahlížet do spisové dokumentace vedené o dítěti, nejde-li o část
týkající se správního řízení, je oprávněn na základě písemné žádosti
pouze rodič dítěte, kterému náleží rodičovská odpovědnost, nebo jiná
osoba odpovědná za výchovu dítěte nebo jejich zástupce na základě
písemně udělené plné moci. Nevidomé osobě bude obsah spisové
dokumentace přečten a obecní úřad obce s rozšířenou působností umožní
na požádání této osoby, aby do spisu nahlížel její doprovod. Rodiče
nebo jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte nebo jejich zástupce na
základě písemně udělené plné moci mají právo při nahlížení do spisové
dokumentace činit si z ní výpisy a pořizovat za úhradu kopie spisové
dokumentace nebo její části; pro stanovení úhrady za pořízení kopie ze
spisové dokumentace platí zvláštní právní předpis^50a). Na nahlížení do
spisové dokumentace se nevztahuje zákon o svobodném přístupu k
informacím^50b). Do spisové dokumentace týkající se osvojení dítěte je
oprávněn nahlížet na základě písemné žádosti osvojenec, jakmile nabude
svéprávnosti.
(6) Údaje obsažené ve spisové dokumentaci týkající se dítěte je obecní
úřad obce s rozšířenou působností oprávněn využít pouze v zájmu dítěte
při zajišťování sociálně-právní ochrany. Obecní úřad obce s rozšířenou
působností do 15 dnů ode dne, kdy rodič, osvojenec nebo osoba odpovědná
za výchovu dítěte požádali o nahlédnutí do uvedené spisové dokumentace,
a) sdělí, že se rodiči nebo osobě odpovědné za výchovu dítěte umožní
nahlédnout do spisové dokumentace, a určí termín k nahlédnutí, v tomto
případě se nevydává rozhodnutí, nebo
b) rozhodne o odmítnutí písemné žádosti, pokud by to bylo v rozporu se
zájmem dítěte, v rozporu s rozhodnutím soudu o utajení osvojení nebo
pokud lze ze spisové dokumentace zjistit, která fyzická osoba
upozornila na skutečnosti uvedené v § 7.
(7) Obecní úřad obce s rozšířenou působností je povinen zajistit
uložení všech údajů obsažených ve spisové dokumentaci, týkající se
a) dítěte, po dobu 15 let následujících po kalendářním roce, v němž
došlo k vyřazení dítěte z evidence,
b) dítěte, které bylo osvojeno nebo svěřeno do pěstounské péče, po dobu
15 let následujících po kalendářním roce, v němž dítě nabylo
zletilosti,
c) žadatelů o zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče, po dobu 15
let následujících po kalendářním roce, v němž došlo k vyřazení žadatelů
z evidence.
(8) Pro vedení evidence krajským úřadem podle § 22 a 27a platí
ustanovení odstavce 7 obdobně.
§ 56
Pro vedení záznamů o dítěti jinými orgány sociálně-právní ochrany a o
nakládání se spisovou dokumentací obecního úřadu obce s rozšířenou
působností těmito orgány platí § 55 obdobně.
§ 57
(1) Zaměstnanci v orgánech sociálně-právní ochrany, zaměstnanci kraje
zařazení do krajského úřadu, zaměstnanci obce zařazení do obecního
úřadu, zaměstnanci obce s rozšířenou působností zařazení do obecního
úřadu a zaměstnanci zařízení sociálně-právní ochrany jsou povinni
zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se při provádění
sociálně-právní ochrany nebo v přímé souvislosti s tím seznámili, pokud
se v tomto zákoně nestanoví jinak. Zaměstnanci v orgánech
sociálně-právní ochrany, zaměstnanci kraje zařazení do krajského úřadu,
zaměstnanci obce zařazení do obecního úřadu a zaměstnanci obce s
rozšířenou působností zařazení do obecního úřadu jsou povinni
zachovávat mlčenlivost o osobě, která upozornila orgán sociálně-právní
ochrany na skutečnosti uvedené v § 7, jsou povinni zachovávat
mlčenlivost o místu pobytu rodiče, který se stal obětí domácího násilí
v rodině s dítětem, a jsou rovněž povinni zachovávat mlčenlivost o
údajích o osobách, jímž bylo dítě svěřeno do péče před osvojením, jakož
i o místě pobytu takového dítěte. Zaměstnanci uvedení ve větě první
jsou povinni zachovávat mlčenlivost podle věty první a druhé i po
skončení pracovního vztahu. Povinnosti zachovávat mlčenlivost mohou být
zaměstnanci uvedení ve větě první zproštěni pouze tím, v jehož zájmu
tuto povinnost mají, a to písemně s uvedením rozsahu a účelu.
(2) Povinnost stanovená v odstavci 1 platí obdobně i pro pověřené osoby
a jiné fyzické osoby, které se při spolupráci s orgány sociálně-právní
ochrany a zařízeními sociálně-právní ochrany seznámily s údaji, o nichž
jsou zaměstnanci uvedení v odstavci 1 povinni zachovávat mlčenlivost.
(3) Orgány sociálně-právní ochrany jsou oprávněny zpracovávat vyžádané
osobní údaje v rozsahu, který je nezbytný k plnění úkolů podle tohoto
zákona, a to i tehdy, jestliže se jedná o osobní údaje označené podle
zvláštního právního předpisu^50a) jako citlivé. Oprávnění mají i
pověřené osoby, a to v rozsahu a způsobem, který je nezbytný pro výkon
sociálně-právní ochrany v souladu s uděleným pověřením.
§ 58
(1) Náklady vzniklé v souvislosti s výkonem sociálně-právní ochrany,
není-li dále stanoveno jinak, nese stát, s výjimkou nákladů na zřízení
a provoz zařízení sociálně-právní ochrany, které nese zřizovatel tohoto
zařízení, a s výjimkou nákladů, které vznikly pověřené osobě v
souvislosti s výkonem sociálně-právní ochrany.
(2) Je-li obec, kraj nebo pověřená osoba zřizovatelem zařízení pro děti
vyžadující okamžitou pomoc, má nárok na státní příspěvek podle § 42g až
42n.
(3) Sociálně-právní ochrana se poskytuje bezplatně, s výjimkou pobytu
dítěte ve výchovně rekreačním táboře , pobytu dítěte v zařízení pro
děti vyžadující okamžitou pomoc a správy jmění dítěte.^51)
(4) Při stanovení ceny za pobyt dítěte ve výchovně rekreačním táboře
vychází zřizovatel ze zvláštního právního předpisu.^40) Zřizovatel může
stanovit podmínky, za nichž nebude zaplacení této ceny zcela nebo
zčásti požadovat.
§ 58a
Působnosti stanovené krajskému úřadu, obecnímu úřadu obce s rozšířenou
působností nebo obecnímu úřadu podle tohoto zákona jsou výkonem
přenesené působnosti.
§ 58b
Zmocňovací ustanovení
(1) Vláda může nařízením zvýšit dávky pěstounské péče, pokud došlo od
počátku měsíce nabytí účinnosti právní úpravy stanovující platnou výši
dávek k růstu úhrnného indexu spotřebitelských cen za domácnost celkem
zjištěného Českým statistickým úřadem alespoň o 5 %.
(2) Ministerstvo stanoví vyhláškou
a) zaměření a rozsah vyhodnocování situace dítěte a jeho rodiny podle §
10 odst. 3 písm. c),
b) obsah individuálního plánu ochrany dítěte podle § 10 odst. 3 písm.
d),
c) obsah a rozsah odborné přípravy fyzických osob vhodných stát se
osvojitelem nebo pěstounem k přijetí dítěte do rodiny podle § 11 odst.
2 písm. a),
d) minimální rozsah poradenství, které je osobě pečující nebo osobě v
evidenci trvale nebo dočasně poskytováno při zajištění osobní péče o
dítě svěřené do péče a obsah, zaměření a způsob zajištění zvyšování
znalostí a dovedností v oblasti výchovy a péče o dítě pro osoby
pečující a osoby v evidenci.
(3) Ministerstvo stanoví vyhláškou obsah standardů kvality
sociálně-právní ochrany a jejich bodové hodnocení při poskytování
sociálně-právní ochrany
a) orgány sociálně-právní ochrany,
b) pověřenými osobami vykonávajícími na základě pověření činnosti podle
§ 48 odst. 2 písm. d) až f),
c) zařízeními pro děti vyžadující okamžitou pomoc.
ČÁST DEVÁTÁ
SPRÁVNÍ DELIKTY
HLAVA I
PŘESTUPKY
§ 59
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a) jako osoba, u níž se dítě nachází, neumožní seznámení dítěte se
žadatelem podle § 24 odst. 3,
b) vykonává bez pověření činnost uvedenou v § 48 odst. 2,
c) neoprávněně, v rozporu s § 19a odst. 2, zprostředkuje osvojení nebo
pěstounskou péči podle § 19a odst. 1 písm. d),
d) nesplní povinnost podle § 10a odst. 2 oznámit obecnímu úřadu obce s
rozšířenou působností, že převzala do své péče dítě s úmyslem přijmout
je do péče trvalé,
e) ztíží péči osvojitele nebo výchovu osvojence prozrazením nebo
rozšířením údajů v rozporu s rozhodnutím soudu o utajení osvojení,
f) maří výkon ochranné výchovy dítěte anebo narušuje výchovu dítěte
svěřeného do péče jiné osoby než rodiče nebo do pěstounské péče,
g) jako osoba odpovědná za dítě ponechá dítě bez náležitého dozoru
přiměřeného jeho věku, rozumové vyspělosti, popřípadě zdravotnímu
stavu, a tím je vystaví nebezpečí vážné újmy na zdraví, nebo v důsledku
toho dítě způsobí újmu na zdraví jiné osobě nebo škodu na cizím majetku
nikoli nepatrnou,
h) použije vůči dítěti nepřiměřený výchovný prostředek nebo omezení,
i) úmyslně ztěžuje nebo maří výkon rozhodnutí obecního úřadu obce s
rozšířenou působností o výchovném opatření podle § 13 odst. 1,
j) zneužívá nezletilého dítěte k fyzickým pracím nepřiměřeným jeho věku
a stupni tělesného a rozumového vývoje.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a), b), d) až j) lze uložit
pokutu do 50 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. c) pokutu do
200 000 Kč.
§ 59a
(1) Rodič nebo jiná fyzická osoba odpovědná za výchovu dítěte se
dopustí přestupku tím, že
a) nesplní povinnost využít odbornou poradenskou pomoc nebo účastnit se
prvního setkání se zapsaným mediátorem nebo rodinné terapie, o jejímž
uložení rozhodl orgán sociálně-právní ochrany podle § 12 nebo § 13,
b) nepřevezme dítě při jeho návratu z ciziny podle § 36 odst. 3,
ačkoliv mu v tom nebrání závažná překážka, nebo
c) neoznámí obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností předání dítěte
do péče budoucímu osvojiteli podle § 823 odst. 1 občanského zákoníku.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 20 000 Kč.
§ 59b
(1) Fyzická osoba se jako pověřená osoba dopustí přestupku tím, že
a) překročí rozsah sociálně-právní ochrany stanovený v pověření nebo
vykonává sociálně-právní ochranu v rozporu s podmínkami stanovenými v §
49 nebo poruší povinnost stanovenou v tomto pověření,
b) poruší práva dětí žijících v zařízeních sociálně-právní ochrany nebo
neplní povinnosti nutné pro jejich ochranu při výkonu sociálně-právní
ochrany v rámci rozsahu sociálně-právní ochrany stanoveného v pověření,
nebo
c) závažně poruší hygienické a protiepidemiologické předpisy nebo tyto
předpisy porušuje soustavně.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) a b) lze uložit pokutu do
200 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. c) pokutu do 50 000
Kč.
§ 59c
(1) Fyzická osoba se jako osoba odpovědná za ústavní zařízení nebo
zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, které není právnickou
osobou ani obchodním závodem podnikající fyzické osoby, dopustí
přestupku tím, že nezajistí, aby takové zařízení plnilo povinnosti
podle § 29 odst. 6.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 50 000 Kč.
§ 59d
(1) Fyzická osoba se jako poskytovatel zdravotních služeb, zřizovatel
školy, školského nebo jiného obdobného zařízení, nebo jako pověřená
osoba dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost sdělit bezplatně
údaje potřebné pro poskytnutí sociálně-právní ochrany nebo pro účely
rozhodování o vydání pověření podle § 53 odst. 1.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 50 000 Kč.
§ 59e
(1) Fyzická osoba se jako pověřená osoba nebo jako osoba odpovědná za
školu, školské zařízení nebo jiné zařízení určené pro děti, které není
právnickou osobou nebo obchodním závodem podnikající fyzické osoby,
dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost podle § 10 odst. 4
bez zbytečného odkladu oznámit obecnímu úřadu obce s rozšířenou
působností, že se dověděla o dítěti uvedeném v § 6, na které se
zaměřuje sociálně-právní ochrana, nebo nezajistí, aby tuto povinnost
splnila škola, školské zařízení nebo jiné zařízení určené pro děti, za
které je odpovědná.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 50 000 Kč.
HLAVA II
SPRÁVNÍ DELIKTY PRÁVNICKÝCH OSOB A PODNIKAJÍCÍCH FYZICKÝCH OSOB
§ 59f
(1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního
deliktu tím, že
a) jako osoba, u níž se dítě nachází, neumožní seznámení dítěte se
žadatelem podle § 24 odst. 3, nebo
b) nesplní povinnost podle § 10a odst. 2 oznámit obecnímu úřadu obce s
rozšířenou působností, že převzala do své péče dítě s úmyslem přijmout
je do péče trvalé.
(2) Právnická osoba se dopustí správního deliktu tím, že
a) vykonává bez pověření činnost uvedenou v § 48 odst. 2, nebo
b) neoprávněně, v rozporu s § 19a odst. 2, zprostředkuje osvojení nebo
pěstounskou péči podle § 19a odst. 1 písm. d).
(3) Za správní delikt podle odstavce 1 a odstavce 2 písm. a) se uloží
pokuta do 50 000 Kč a za správní delikt podle odstavce 2 písm. b)
pokuta do 200 000 Kč.
§ 59g
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako pověřená osoba
dopustí správního deliktu tím, že
a) překročí rozsah sociálně-právní ochrany stanovený v pověření nebo
vykonává sociálně-právní ochranu v rozporu s podmínkami stanovenými v §
49 nebo poruší povinnost stanovenou v tomto pověření,
b) poruší práva dětí žijících v zařízeních sociálně-právní ochrany nebo
neplní povinnosti nutné pro jejich ochranu při výkonu sociálně-právní
ochrany v rámci rozsahu sociálně-právní ochrany stanoveného v pověření,
nebo
c) závažně poruší hygienické a protiepidemiologické předpisy nebo tyto
předpisy porušuje soustavně.
(2) Za správní delikt podle odstavce 1 písm. a) a b) se uloží pokuta do
200 000 Kč a za správní delikt podle odstavce 1 písm. c) pokuta do 50
000 Kč.
§ 59h
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba jako ústavní zařízení nebo
zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc se dopustí správního
deliktu tím, že poruší povinnost podle § 29 odst. 6.
(2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 50 000 Kč.
§ 59i
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako zaměstnavatel,
škola, školské nebo jiné obdobné zařízení, poskytovatel zdravotních
služeb nebo jako pověřená osoba anebo jako poskytovatel sociálních
služeb dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost sdělit
bezplatně údaje potřebné pro poskytnutí sociálně-právní ochrany nebo
pro účely rozhodování o vydání pověření podle § 53 odst. 1.
(2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 50 000 Kč.
§ 59j
zrušen
§ 59k
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba jako pověřená osoba nebo
jako škola, školské zařízení nebo jiné obdobné zařízení anebo
poskytovatel zdravotních služeb určené pro děti se dopustí správního
deliktu tím, že nesplní povinnost podle § 10 odst. 4 bez zbytečného
odkladu oznámit obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, že se
dověděli o dítěti uvedeném v § 6, na které se zaměřuje sociálně-právní
ochrana.
(2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 50 000 Kč.
HLAVA III
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
§ 59l
(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že
vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení
právní povinnosti zabránila.
(2) Při určení výše pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti
správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a
k okolnostem, za nichž byl spáchán.
(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže
správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm
dověděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.
(4) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické
osoby^52) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona
o odpovědnosti a postihu právnické osoby.
(5) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává
a) orgán sociálně-právní ochrany, který žadatele zařadil do evidence
žadatelů, jde-li o správní delikt podle § 59 odst. 1 písm. a) nebo
podle § 59f odst. 1 písm. a),
b) krajský úřad, který by byl příslušný k vydání pověření, nebo pokud
by byla k vydání pověření příslušná komise, obecní úřad obce s
rozšířenou působností, jejíž starosta komisi zřídil, jde-li o správní
delikt podle § 59 odst. 1 písm. b) nebo § 59f odst. 2 písm. a),
c) krajský úřad příslušný podle místa trvalého pobytu dítěte, jde-li o
správní delikt podle § 59 odst. 1 písm. c) nebo podle § 59f odst. 2
písm. b),
d) obecní úřad obce s rozšířenou působností příslušný podle místa
trvalého pobytu dítěte, jde-li o správní delikt podle § 59 odst. 1
písm. e) až j), § 59a odst. 1 písm. a) , § 59a odst. 1 písm. b), § 59c
odst. 1 nebo § 59h odst. 1, pokud nebyla zřízena komise pro výkon
přenesené působnosti podle zvláštního zákona^67),
e) krajský úřad, který vydal pověření, krajský úřad, v jehož obvodu má
sídlo zařízení sociálně-právní ochrany provozované pověřenou osobou,
nebo obecní úřad obce s rozšířenou působností, jejíž starosta zřídil
komisi, která vydala pověření, jde-li o správní delikt podle § 59b
odst. 1 nebo § 59g odst. 1,
f) orgán sociálně-právní ochrany, vůči kterému má být povinnost plněna,
nejsou-li k projednání správního deliktu příslušné orgány podle písmen
a) až e).
(6) Pokuty vybírá orgán sociálně-právní ochrany, který je uložil.
(7) Při vybírání a vymáhání uložených pokut se postupuje podle
zvláštního právního předpisu^52a).
ČÁST DESÁTÁ
ŘÍZENÍ A MÍSTNÍ PŘÍSLUŠNOST
§ 60
(1) Žádosti podle § 21 odst. 2, § 47v a podle § 49 se podávají na
tiskopisu předepsaném ministerstvem.
(2) Je-li podle tohoto zákona pro podání nebo jiný úkon stanoven
tiskopis, lze podání nebo jiný úkon učinit též
a) se souhlasem příslušného orgánu sociálně-právní ochrany na
počítačové sestavě, která má údaje, obsah i uspořádání údajů shodné s
předepsaným tiskopisem,
b) v elektronické podobě podepsané zaručeným elektronickým podpisem
založeným na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným
poskytovatelem certifikačních služeb^68), pokud z charakteru podání
nebo jiného úkonu vyplývá, že je lze učinit v elektronické podobě;
příslušný orgán sociálně-právní ochrany je povinen zveřejnit tyto
tiskopisy v elektronické podobě, přičemž je povinen tyto tiskopisy
zveřejnit vždy na portálu veřejné správy^69), pokud ministerstvo
zveřejnilo příslušný tiskopis v elektronické podobě.
§ 61
Místní příslušnost
(1) Místní příslušnost krajského úřadu, obecního úřadu obce s
rozšířenou působností a obecního úřadu se řídí místem trvalého pobytu
dítěte, není-li dále stanoveno jinak.
(2) Místní příslušnost krajského úřadu se řídí
a) místem trvalého pobytu fyzické osoby, která má zájem stát se
osvojitelem nebo přijmout dítě do pěstounské péče, jde-li o případy
uvedené v § 11 odst. 2 písm. a), § 22, § 24 odst. 2 a 3, § 24b odst. 1
a 3, § 24c odst. 1 písm. b) a c), § 24c odst. 3 a § 27,
b) místem trvalého pobytu fyzické osoby vhodné stát se osvojitelem nebo
pěstounem a místem trvalého pobytu osvojitele nebo pěstouna, jde-li o
případy uvedené v § 11 odst. 2 písm. b),
c) místem, kde se nachází objekt nebo prostory, v nichž je provozováno
zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, jde-li o státní příspěvek
pro zřizovatele tohoto zařízení,
d) místem trvalého pobytu nebo sídla pověřené osoby, jde-li o vydání,
rozšíření nebo změnu pověření podle § 49 nebo odnětí pověření podle §
50,
e) místem, kde se nachází objekt nebo prostory, v nichž má být
poskytována sociálně-právní ochrana a provozováno zařízení
sociálně-právní ochrany, jde-li o vydání stanoviska podle § 49,
f) místem trvalého pobytu osoby zařazené do evidence pěstounů na
přechodnou dobu.
(3) Místní příslušnost obecního úřadu obce s rozšířenou působností se
řídí
a) místem, kde se dítě nachází, jde-li o dítě uvedené v § 10a odst. 1,
§ 15 odst. 2, § 16 a § 37 odst. 2,
b) místem trvalého pobytu fyzické osoby, která má zájem stát se
osvojitelem nebo přijmout dítě do pěstounské péče, jde-li o případy
uvedené v § 11 odst. 1 písm. d), § 20 odst. 1, § 21 odst. 1 a § 27a
odst. 2,
c) místem trvalého pobytu fyzické osoby, jde-li o případy uvedené v §
30 odst. 5,
d) místem trvalého pobytu fyzické osoby, která uzavírá dohodu o výkonu
pěstounské péče nebo vůči níž směřuje správní rozhodnutí.
(4) Místní příslušnost obecního úřadu se řídí místem, kde se dítě
nachází, jde-li o dítě uvedené v § 10 odst. 1 písm. a), § 15 odst. 1 a
§ 37 odst. 1.
(5) Místní příslušnost komise se řídí místem trvalého pobytu nebo sídla
pověřené osoby, jde-li o vydání pověření podle § 38 odst. 2 písm. a)
nebo odnětí pověření podle § 50.
(6) Místní příslušnost krajské pobočky Úřadu práce, jde-li o
rozhodování o dávkách pěstounské péče, se řídí místem trvalého pobytu
osoby pečující a osoby v evidenci a v případě osoby, která má od
zletilosti nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte nebo na příspěvek
při ukončení pěstounské péče se místní příslušnost krajské pobočky
Úřadu práce řídí místem trvalého pobytu této osoby; jde-li o fyzickou
osobu uvedenou v § 47o odst. 1 písm. h) řídí se místní příslušnost
místem jejího pobytu na území České republiky, a nelze-li místní
příslušnost takto určit, řídí se místní příslušnost místem sídla
zaměstnavatele nebo místem podnikání této osoby na území České
republiky.
§ 62
(1) Byl-li obecní úřad obce s rozšířenou působností ustanoven
opatrovníkem dítěte pro řízení, které se koná u jiného soudu, než je
soud příslušný podle místa trvalého pobytu dítěte, je tento obecní úřad
obce s rozšířenou působností oprávněn požádat obecní úřad obce s
rozšířenou působností, v jehož obvodu je věc soudem projednávána, o
zastoupení dítěte a postoupit mu spisovou dokumentaci dítěte spolu se
svým stanoviskem. Dožádaný obecní úřad obce s rozšířenou působností je
povinen dožádání vyhovět a je oprávněn dítě v řízení zastoupit.
(2) Byl-li opatrovníkem ustanoven Úřad, může požádat obecní úřad obce s
rozšířenou působností, v jehož obvodu je věc soudem projednávána, o
zastoupení dítěte a postoupit mu potřebnou spisovou dokumentaci spolu
se svým stanoviskem. Dožádaný obecní úřad obce s rozšířenou působností
je povinen dožádání vyhovět a je oprávněn dítě v řízení zastoupit.
(3) Orgán sociálně-právní ochrany příslušný podle § 61, který má
navštívit dítě v rodině nebo pro účely sociálně-právní ochrany provést
šetření u jiných osob, je oprávněn požádat o provedení takové návštěvy
jiný orgán sociálně-právní ochrany, v jehož obvodu se dítě nebo jiné
osoby nachází. Orgán sociálně-právní ochrany je povinen dožádání
vyhovět.
(4) Obecní úřad obce s rozšířenou působností, který je místně příslušný
podle § 61, je oprávněn požádat obecní úřad obce s rozšířenou
působností, v jehož správním obvodu se rodič dítěte nachází, o
součinnost při zprostředkování pomoci poradenského zařízení pro rodiče,
jehož dítě bylo umístěno do zařízení pro výkon ústavní výchovy (§ 12
odst. 2). Dožádaný obecní úřad obce s rozšířenou působností je povinen
dožádání vyhovět.
(5) Odstavce 1 až 4 platí přiměřeně i pro účast obecního úřadu obce s
rozšířenou působností, jde-li o trestní řízení proti dítěti nebo o
správní řízení, jehož je dítě účastníkem.
§ 63
zrušen
§ 64
(1) Účastníkem řízení v řízení o zařazení do evidence žadatelů o
zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče je pouze žadatel.
(2) Pro vydání rozhodnutí o zařazení do evidence žadatelů (§ 22 odst. 5
a 6, § 25 odst. 3) neplatí ustanovení správního řádu o lhůtách pro
vydání rozhodnutí.^54) V řízení o vydání souhlasu s osvojením dítěte do
ciziny [§ 35 odst. 2 písm. i)] nejsou rodiče dítěte účastníky řízení,
pokud by jimi nebyli ani v řízení o osvojení.
(3) Odvolání proti rozhodnutí o výši příspěvku na úhradu pobytu a péče
podle § 42b až 42f nemá odkladný účinek.
ČÁST JEDENÁCTÁ
PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 65
Přechodná ustanovení
(1) Evidence a spisová dokumentace týkající se sociálně-právní ochrany
vedená o dítěti před účinností zákona se považuje za evidenci a
spisovou dokumentaci podle tohoto zákona. Okresní úřady a obce jsou
povinny nejpozději do 9 kalendářních měsíců ode dne účinnosti tohoto
zákona evidenci a spisovou dokumentaci týkající se sociálně-právní
ochrany doplnit a přizpůsobit požadavkům tohoto zákona.
(2) Právnické a fyzické osoby, které ke dni účinnosti tohoto zákona
poskytují sociálně-právní ochranu na základě dosavadních předpisů a v
rozsahu odpovídajícím tomuto zákonu, jsou povinny do 3 měsíců ode dne
účinnosti tohoto zákona požádat ministerstvo, a jde-li o případ uvedený
v § 49 odst. 1 větě druhé, okresní úřad o vydání rozhodnutí o pověření
k výkonu sociálně-právní ochrany. Do právní moci rozhodnutí o pověření,
nejdéle však po dobu 12 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona, se
právnické a fyzické osoby uvedené ve větě první považují za osoby
mající pověření k výkonu sociálně-právní ochrany.
(3) Pokud osoby uvedené v odstavci 2 vykonávají ke dni účinnosti tohoto
zákona sociálně-právní ochranu v jiném rozsahu, než připouští tento
zákon, jsou povinny ukončit tuto činnost do 6 kalendářních měsíců ode
dne účinnosti tohoto zákona.
(4) Práva a závazky, které mělo ke dni účinnosti tohoto zákona Ústředí
pro mezinárodněprávní ochranu mládeže, přecházejí na Úřad. Práva a
povinnosti z pracovněprávních vztahů zaměstnanců Ústředí pro
mezinárodněprávní ochranu mládeže přecházejí na Úřad.
(5) Lhůta pro návštěvu dítěte svěřeného do výchovy jiné fyzické osoby
(§ 19 odst. 5), dítěte umístěného v zařízení, v němž se vykonává
ústavní nebo ochranná výchova (§ 29 odst. 2), a dítěte, které je ve
výkonu vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody (§ 34), počíná u dítěte
svěřeného do péče nebo umístěného do zařízení přede dnem účinnosti
tohoto zákona běžet ode dne účinnosti tohoto zákona.
(6) Pro dočasný pobyt dětí u rodičů nebo jiných fyzických osob (§ 30),
který začal se souhlasem orgánu sociálně-právní ochrany probíhat přede
dnem účinnosti tohoto zákona, platí délka tohoto pobytu nejvýše 14
kalendářních dnů ode dne účinnosti tohoto zákona; tato doba může být
prodloužena jen na základě písemného souhlasu orgánu sociálně-právní
ochrany dětí.
(7) Komise péče o rodinu a děti zřízené podle dosavadních právních
předpisů se považují ode dne účinnosti tohoto zákona za komise pro
sociálně-právní ochranu dětí (§ 38).
(8) Zařízení pro výkon pěstounské péče zřízená přede dnem účinnosti
tohoto zákona se považují za zařízení pro výkon pěstounské péče podle
tohoto zákona ode dne uzavření dohody podle tohoto zákona; do dne
uzavření dohody podle tohoto zákona, nejdéle však po dobu 12 měsíců ode
dne účinnosti tohoto zákona, platí pro výkon pěstounské péče v zařízení
zvláštní právní předpisy platné přede dnem účinnosti tohoto zákona.
(9) Při zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče podle § 20 až 27
se postupuje podle tohoto zákona, i když žádost o zprostředkování byla
podána před jeho účinností. O těchto žádostech o zprostředkování
osvojení rozhodne ministerstvo podle § 22 odst. 5 do 3 kalendářních
měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona.
§ 66
Zrušují se:
1. Zákon č. 50/1973 Sb., o pěstounské péči.
2. Zákon č. 58/1984 Sb., kterým se mění zákon o pěstounské péči.
3. Zákon č. 118/1992 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 50/1973
Sb., o pěstounské péči, ve znění zákona č. 58/1984 Sb.
4. Část čtvrtá zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a
o změně některých souvisejících zákonů.
§ 67
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2000.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
Vybraná ustanovení novel
Článek II zákona č. 272/2001 Sb.
Přechodná ustanovení
1. O žádostech o zařazení žadatele do evidence žadatelů postoupených
okresním úřadem Ministerstvu práce a sociálních věcí, o nichž nebylo
pravomocně rozhodnuto do 31. prosince 2001, rozhodne Ministerstvo práce
a sociálních věcí podle předpisů platných před 1. lednem 2002. Ode dne
rozhodnutí o zařazení žadatele do evidence žadatelů je žadatel zařazen
do evidence žadatelů vedené Ministerstvem práce a sociálních věcí.
2. Doba, po kterou byl žadatel o zprostředkování osvojení nebo
pěstounské péče v evidenci žadatelů Ministerstva práce a sociálních
věcí před 1. lednem 2002, se započítává do doby, po jejímž uplynutí
postoupí Ministerstvo práce a sociálních věcí kopii údajů z této
evidence Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí. Věta první platí
obdobně pro evidenci dětí vedenou Ministerstvem práce a sociálních věcí
pro účely zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče.
3. O žádostech o povolení k výkonu sociálně-právní ochrany dětí
fyzickými nebo právnickými osobami, o nichž nebylo před 1. lednem 2002
pravomocně rozhodnuto, rozhodne Ministerstvo práce a sociálních věcí
podle předpisů platných před 1. lednem 2002. Opis rozhodnutí o pověření
k výkonu sociálně-právní ochrany dětí, včetně opisu žádosti a dokladů
předložených k takovému rozhodnutí, zašle Ministerstvo práce a
sociálních věcí krajskému úřadu příslušnému podle místa trvalého
pobytu, žádala-li o vydání uvedeného pověření fyzická osoba, nebo místa
sídla, žádala-li o vydání uvedeného pověření právnická osoba. Opis
rozhodnutí žádosti a dokladů zašle Ministerstvo práce a sociálních věcí
krajskému úřadu do 8 dnů ode dne právní moci uvedeného rozhodnutí.
Článek II zákona č. 518/2002 Sb.
Přechodné ustanovení
Bylo-li pověření k výkonu sociálně-právní ochrany vydáno Ministerstvem
práce a sociálních věcí před 1. lednem 2002, je příslušný ke kontrole
výkonu sociálně-právní ochrany poskytované podle tohoto pověření, k
udělování pokut a k odnětí pověření krajský úřad příslušný podle místa
trvalého pobytu nebo sídla pověřené osoby.
Čl.IV zákona č. 315/2004 Sb.
Přechodné ustanovení
Zřizovatel zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, který má ke
dni účinnosti tohoto zákona v zařízení umístěno dítě, je povinen bez
zbytečného odkladu splnit oznamovací povinnost podle čl. III bodu 1 a
do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž nabyl
účinnosti tento zákon, zavést evidenci dětí podle čl. III bodu 4.
Čl.II zákona č. 134/2006 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Pověřená osoba, které bylo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona
vydáno pověření k výkonu sociálně-právní ochrany dětí krajským úřadem,
je povinna krajskému úřadu, který pověření vydal, nejpozději do 1 roku
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona
a) prokázat splnění požadavku odborné způsobilosti osob, které
sociálně-právní ochranu dětí vykonávají,
b) oznámit místo výkonu činnosti nebo název a sídlo všech zařízení, v
nichž je sociálně-právní ochrana dětí vykonávána, jde-li o pověřenou
osobu, které bylo uděleno pověření ke zřízení zařízení sociálně-právní
ochrany dětí,
c) prokázat další skutečnosti podmiňující vykonávání sociálně-právní
ochrany dětí podle tohoto zákona, pokud si jejich prokázání vyžádá
orgán sociálně-právní ochrany dětí příslušný k vydávání pověření.
2. Krajský úřad je povinen nejpozději do 6 měsíců ode dne splnění
povinností podle bodu 1 posoudit, zda jsou splněny podmínky pro výkon
sociálně-právní ochrany dětí pověřenou osobou stanovené tímto zákonem,
a v případě osoby, které bylo vydáno pověření ke zřízení a provozování
zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, vydat rozhodnutí, v němž
bude uveden název a sídlo všech zařízení, v nichž je sociálně-právní
ochrana vykonávána a která z těchto zařízení splňují, popřípadě
nesplňují podmínky pro výkon sociálně-právní ochrany dětí. Jestliže
pověřená osoba nesplní povinnosti uložené podle bodu 1, je krajský úřad
povinen o pověření znovu rozhodnout.
3. Řízení o žádostech o vydání pověření k výkonu sociálně-právní
ochrany dětí, o nichž nebylo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona
pravomocně rozhodnuto, se dokončí podle tohoto zákona.
4. Pověřená osoba, které bylo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona
vydáno pověření k výkonu sociálně-právní ochrany dětí ministerstvem,
plní povinnosti uvedené v bodu 1 vůči krajskému úřadu, který je místně
příslušný podle tohoto zákona; tento krajský úřad je povinen rozhodnout
podle bodu 2.
5. Body 1 až 4 platí obdobně pro pověření k výkonu sociálně-právní
ochrany dětí pověřenými osobami, o nichž rozhoduje komise pro
sociálně-právní ochranu dětí.
6. Povinnost úhrady příspěvku na úhradu potřeb dítěte v zařízeních pro
děti vyžadující okamžitou pomoc vzniká dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona.
7. Obec nebo kraj, pokud zřídily zařízení pro děti vyžadující okamžitou
pomoc přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jsou povinny
nejpozději do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona splnit
povinnosti, které pro ně pro provoz těchto zařízení vyplývají z článku
I tohoto zákona.
8. Je-li v zařízeních pro výkon pěstounské péče zřízených přede dnem
nabytí účinnosti tohoto zákona počet dětí vyšší, než připouští čl. I
bod 84, může být pěstounská péče vykonávána i nadále s tím, že ke změně
počtu dětí může dojít, jen je-li to v souladu s čl. I bodem 84.
9. O žádostech o zařazení do evidence žadatelů o osvojení nebo
pěstounské péči, o nichž nebylo pravomocně rozhodnuto přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona, rozhodne příslušný krajský úřad podle předpisů
platných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Bude-li žadateli v
rozhodnutí o zařazení do evidence žadatelů uložena povinnost zúčastnit
se přípravy k přijetí dítěte do rodiny, je povinností krajského úřadu
přípravu žadatele zajistit.
10. Přípravu fyzických osob vhodných stát se osvojiteli nebo pěstouny k
přijetí dítěte do rodiny, která nebyla ukončena přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona, dokončí obecní úřad obce s rozšířenou
působností.
11. Lhůta pro návštěvu rodiče, jehož dítě bylo po nařízení ústavní
výchovy přijato do ústavního zařízení nebo do zařízení pro děti
vyžadující okamžitou pomoc přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona,
začíná běžet ode dne účinnosti tohoto zákona.
Čl. II zákona č. 176/2007 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Řízení o příspěvku na úhradu pobytu a péče poskytované v zařízení
pro děti vyžadující okamžitou pomoc, která nebyla pravomocně skončena
přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle právních
předpisů ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Výše příspěvku na úhradu pobytu a péče poskytované v zařízení pro
děti vyžadující okamžitou pomoc za období do dne nabytí účinnosti
tohoto zákona se posuzuje podle právních předpisů ve znění účinném do
dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
3. Výše příspěvku na úhradu pobytu a péče poskytované v zařízení pro
děti vyžadující okamžitou pomoc, který náležel ke dni účinnosti tohoto
zákona, se stanoví podle čl. I bodu 3 poprvé za kalendářní měsíc, ve
kterém tento zákon nabyl účinnosti.
4. Výše státního příspěvku za pobyt a péči poskytovanou nezletilému
dítěti v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, který náležel za
období do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzuje podle
právních předpisů ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto
zákona.
Čl. XIX zákona č. 420/2011 Sb.
Přechodné ustanovení
Řízení o žádostech právnických osob o vydání pověření k výkonu
sociálně-právní ochrany dětí zahájená a pravomocně neskončená přede
dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních
právních předpisů.
Čl. II zákona č. 401/2012 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Řízení o zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče podle zákona
č. 359/1999 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto
zákona, vedené Ministerstvem práce a sociálních věcí se zastavuje.
Ministerstvo práce a sociálních věcí předá spisovou dokumentaci
krajskému úřadu příslušnému podle místa trvalého pobytu žadatele
nejpozději do jednoho měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Doba, po kterou bylo dítě vedeno v evidenci dětí, a doba, po kterou byl
žadatel veden v evidenci žadatelů vedené Ministerstvem práce a
sociálních věcí, se započítává do doby vedení evidence krajským úřadem
po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Pokud je v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc umístěn
větší počet dětí nebo zde děti pobývají delší dobu, než je stanoveno v
§ 42 odst. 3 až 5 zákona č. 359/1999 Sb., ve znění účinném ode dne
nabytí účinnosti tohoto zákona, je zařízení pro děti vyžadující
okamžitou pomoc povinno učinit opatření, aby nejpozději do 31. prosince
2013 nepřesáhl počet dětí v takovém zařízení počet dětí stanovený v §
42 odst. 3 a 4 zákona č. 359/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona, a aby doba pobytu dětí v takovém zařízení
nepřesáhla délku pobytu stanovenou v § 42 odst. 5 zákona č. 359/1999
Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. V
případě, že ani v uvedeném termínu nedojde v zařízení pro děti
vyžadující okamžitou pomoc ke snížení počtu dětí a k úpravě délky
pobytu dětí tak, aby odpovídaly § 42 odst. 3 až 5 zákona č. 359/1999
Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, je
příslušný orgán sociálně-právní ochrany povinen podat soudu nejpozději
do 5 měsíců od uplynutí lhůty stanovené do 31. prosince 2013 návrh na
změnu výchovných opatření, popřípadě učinit jiná vhodná opatření na
snížení počtu dětí a k úpravě délky pobytu dětí v tomto zařízení.
3. Nárok na státní příspěvek pro zřizovatele zařízení pro děti
vyžadující okamžitou pomoc ve výši stanovené podle zákona č. 359/1999
Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zaniká
dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Státní příspěvek pro zřizovatele
zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, na který vznikl nárok
přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a náležel podle zákona č.
359/1999 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a
nebyl do dne účinnosti tohoto zákona vyplacen, se doplatí ve výši, v
jaké náležel do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
4. Rozsah práv a povinností osoby pečující nebo osoby v evidenci podle
§ 47b zákona č. 359/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona, které bylo svěřeno dítě do náhradní rodinné péče přede
dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je příslušný obecní úřad obce s
rozšířenou působností povinen upravit správním rozhodnutím nebo namísto
správního rozhodnutí uzavřít dohodu o výkonu pěstounské péče nejpozději
do 30. června 2013. Tato povinnost se nevztahuje na osoby pečující,
které uzavřely do dne nabytí účinnosti tohoto zákona dohodu o výkonu
pěstounské péče v zařízení pro výkon pěstounské péče, pokud tato dohoda
zůstává i nadále v platnosti podle bodu 5.
5. Písemné dohody o výkonu pěstounské péče v zařízení mezi pěstounem a
zřizovatelem zařízení pro výkon pěstounské péče, uzavřené podle zákona
č. 359/1999 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto
zákona, zůstávají v platnosti i po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.
Práva a povinnosti pěstouna a zřizovatele zařízení, které vyplývají z
těchto dohod, se vztahují pouze k dětem, které byly svěřeny do
pěstounské péče, osobě, která má zájem stát se pěstounem, nebo
poručnické péče přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Platnost
dohody o výkonu pěstounské péče v zařízení skončí nejpozději dnem
ukončení uvedené péče u posledního dítěte, které bylo do takové péče
svěřeno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Fyzická nebo
právnická osoba, kterým bylo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona
vydáno pověření ke zřizování a provozování zařízení pro výkon
pěstounské péče, mohou na základě tohoto pověření vykonávat práva a
povinnosti zřizovatele zařízení pro výkon pěstounské péče podle dohod o
výkonu pěstounské péče v zařízení uzavřených přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona. Tyto pověřené osoby mohou ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona požádat krajský úřad o vydání pověření k
uzavírání dohod o výkonu pěstounské péče. Na základě dohody pěstouna a
zřizovatele zařízení pro výkon pěstounské péče může být dohoda o výkonu
pěstounské péče v zařízení pro výkon pěstounské péče změněna na dohodu
o výkonu pěstounské péče. Odměnu pěstouna, která pěstounovi náleží na
základě dohody o výkonu pěstounské péče v zařízení pro výkon pěstounské
péče uzavřené do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, je zřizovatel
zařízení povinen vyplatit pěstounovi naposledy za kalendářní měsíc
předcházející dni nabytí účinnosti tohoto zákona.
6. Osoby, které přímo poskytovaly sociálně-právní ochranu dětem přede
dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jsou povinny splnit podmínky
uvedené v § 49a odst. 2 zákona č. 359/1999 Sb., ve znění účinném ode
dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 2 let ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona.
7. Řízení o žádostech o vydání pověření ke zřízení a provozování
zařízení sociálně-právní ochrany, o nichž nebylo přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona pravomocně rozhodnuto, dokončí krajský úřad
podle zákona č. 359/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona.
8. Právnické nebo fyzické osoby, kterým bylo přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona krajským úřadem vydáno pověření výkonu
sociálně-právní ochrany dětí, jsou povinny krajskému úřadu, který
pověření vydal, nejpozději do 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona oznámit všechna místa výkonu činnosti, ke kterým jim bylo vydáno
pověření. Tyto osoby jsou povinny krajskému úřadu, v jehož obvodu mají
sídla zařízení sociálně-právní ochrany, nejpozději do 2 měsíců ode dne
nabytí účinnosti tohoto zákona oznámit název a adresu sídla všech
zařízení, v nichž je sociálně-právní ochrana dětí vykonávána v obvodu
tohoto krajského úřadu.
9. Krajský úřad, v jehož obvodu je zařízení sociálně-právní ochrany
provozované právnickou nebo fyzickou osobou, které bylo přede dnem
nabytí účinnosti tohoto zákona krajským úřadem vydáno pověření výkonu
sociálně-právní ochrany dětí, je povinen nejpozději do 6 měsíců ode dne
splnění povinnosti pověřenou osobou podle bodu 8 posoudit, zda jsou v
zařízení sociálně-právní ochrany splněny podmínky pro výkon
sociálně-právní ochrany dětí. Tento krajský úřad je povinen vydat
závazné stanovisko, ve kterém bude uveden název a adresa sídla všech
zařízení, která splňují podmínky pro provozování těchto zařízení,
popřípadě název a adresa sídla zařízení, která podmínky pro výkon
sociálně-právní ochrany dětí nesplňují; závazné stanovisko přitom
bezodkladně zašle krajskému úřadu, který pověření vydal.
10. Krajský úřad, který pověření vydal, je povinen nejpozději do 6
měsíců ode dne doručení závazného stanoviska, nejdéle však do 8 měsíců
ode dne splnění povinnosti právnickou nebo fyzickou osobou podle bodu 8
vydat rozhodnutí, ve kterém budou uvedena zařízení, v kterých může být
sociálně-právní ochrana dětí vykonávána, popřípadě zařízení, která
podmínky pro výkon sociálně-právní ochrany dětí nesplňují.
11. Kraj nebo obec, které ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona byly
provozovateli zařízení sociálně-právní ochrany, jsou povinny nejpozději
do 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona požádat krajský
úřad, v jehož obvodu se nachází adresa sídla zařízení, o vydání
pověření k provozování zařízení sociálně-právní ochrany a doložit
splnění podmínek pro vydání pověření podle § 49 odst. 2 zákona č.
359/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Do nabytí právní moci rozhodnutí krajského úřadu o žádosti o vydání
pověření k výkonu sociálně-právní ochrany dětí může kraj nebo obec
provozovat zařízení sociálně-právní ochrany bez pověření, pokud jsou v
zařízení splněny podmínky pro poskytování sociálně-právní ochrany
stanovené v § 49 odst. 2 písm. b) až f), odst. 8 a 9 a § 49a zákona č.
359/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
12. Standardy kvality jsou orgány sociálně-právní ochrany, právnická
nebo fyzická osoba, které bylo přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona krajským úřadem vydáno pověření k výkonu sociálně-právní ochrany
dětí podle § 48 odst. 2 písm. d) až f), a zařízení pro děti vyžadující
okamžitou pomoc povinny vypracovat do 31. prosince 2014. Nejpozději od
tohoto data jsou povinny se jimi při výkonu své činnosti řídit.
13. Řízení o uložení výchovných opatření, která nebyla pravomocně
skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dokončí příslušný
obecní úřad podle právních předpisů ve znění účinném do dne nabytí
účinnosti tohoto zákona. Bylo-li o uložení výchovného opatření
pravomocně rozhodnuto obecním úřadem přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona, je příslušný k dohledu nad dodržováním výchovného opatření a k
ukládání sankcí za ztěžování nebo maření výkonu rozhodnutí o uložení
výchovného opatření, nebo ke zrušení uloženého výchovného opatření
obecní úřad obce s rozšířenou působností podle místa trvalého pobytu
dítěte.
Čl. XXXV zákona č. 303/2013 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Řízení o žádostech o svěření dítěte do péče budoucích osvojitelů a
řízení o žádostech o svěření dítěte do péče fyzické osoby, která má
zájem stát se pěstounem, které bylo zahájeno přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 359/1999 Sb., ve
znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Je-li dítě svěřeno pravomocným rozhodnutím orgánu sociálně-právní
ochrany dětí do péče osoby, která má zájem stát se pěstounem a splňuje
stanovené podmínky přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, řídí se
právní poměry tohoto vztahu podle právních předpisů účinných přede dnem
nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl. VI zákona č. 306/2013 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Osoba, které byla vydána karta sociálních systémů a které je dávka
vyplácena způsobem podle § 47t odst. 4 zákona č. 359/1999 Sb., ve znění
účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, bude písemně vyzvána
krajskou pobočkou Úřadu práce České republiky nejpozději do 1
kalendářního měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, aby osobně
nebo písemně sdělila způsob výplaty dávky v návaznosti na zrušení karty
sociálních systémů.
2. Krajská pobočka Úřadu práce České republiky je povinna provést změnu
způsobu výplaty dávky nejpozději do 2 měsíců ode dne sdělení podle bodu
1. Lhůta uvedená v § 47t odst. 4 větě poslední zákona č. 359/1999 Sb.
zde neplatí.
3. Pokud osoba nesdělí krajské pobočce Úřadu práce České republiky
způsob výplaty dávky podle bodu 1 do 3 kalendářních měsíců ode dne
nabytí účinnosti tohoto zákona, bude dávka ode dne určeného krajskou
pobočkou Úřadu práce České republiky, nejpozději však od šestého
kalendářního měsíce následujícího po dni nabytí účinnosti tohoto
zákona, vyplácena na účet naposledy sdělený Úřadu práce České republiky
příjemcem dávky, a nebude-li takový účet, bude vyplácena poštovním
poukazem.
1) Čl. 1 sdělení č. 104/1991 Sb., o Úmluvě o právech dítěte.
§ 8 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění zákona č.
509/1991 Sb.
1a) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a
o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 140/2001 Sb.
2) § 87 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České
republiky a o změně některých zákonů.
2a) Zákon č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců.
4) § 86 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění zákona č.
175/1990 Sb.
5) § 2 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích.
6) § 168 trestního zákona.
7) Například § 178 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění
pozdějších předpisů, § 2 a 43 zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České
republiky, ve znění pozdějších předpisů.
8) Například § 46 zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných
podobných hrách, ve znění zákona č. 149/1998 Sb.
9) Například zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění
pozdějších předpisů, zákon č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti, ve
znění pozdějších předpisů, zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém
pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 100/1988 Sb., o
sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.
11) § 44, 46 a § 68 odst. 1 a 3 zákona o rodině.
12) § 178 občanského soudního řádu.
12a) § 272 až 273a občanského soudního řádu, ve znění pozdějších
předpisů.
13) § 924 občanského zákoníku.
14) Například § 37, 37b a 79 zákona o rodině, § 45 zákona č. 141/1961
Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších
předpisů, § 16 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).
15) § 929 občanského zákoníku.
21) § 20 zákona č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního
občanství České republiky, ve znění zákona č. 194/1999 Sb.
23) § 10 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů.
23a) § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a
příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších
předpisů.
24) § 272 až 273a občanského soudního řádu.
26) § 23 a následující zákona č. 76/1978 Sb., o školských zařízeních,
ve znění pozdějších předpisů.
28) Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich
poskytování (zákon o zdravotních službách).
28a) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších
předpisů.
29) Zákon č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a
o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákon o
soudnictví ve věcech mládeže).
31) § 74 odst. 2, § 81 odst. 1 a § 92 odst. 1 zákona č. 200/1990 Sb.
32) § 5 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o
změně souvisejících zákonů.
§ 15 zákona č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby.
33) § 61 odst. 6, § 67 odst. 2 a 4 a § 68 zákona č. 169/1999 Sb.
33a) § 54 zákona č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a
procesním, ve znění pozdějších předpisů.
34) Například vyhláška č. 33/1959 Sb., o Úmluvě o vymáhání výživného v
cizině, vyhláška č. 14/1974 Sb., o Úmluvě o uznání a vykonatelnosti
rozhodnutí o vyživovací povinnosti k dětem, vyhláška č. 132/1976 Sb., o
Úmluvě o uznávání a výkonu rozhodnutí o vyživovací povinnosti, sdělení
č. 34/1998 Sb., Úmluva o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů
dětí.
34a) Článek 19 odst. 3 směrnice Rady 2003/9/ES ze dne 27. ledna 2003,
kterou se stanoví minimální normy pro přijímání žadatelů o azyl.
34b) § 27 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně
některých zákonů, ve znění zákona č. 177/2001 Sb.
34c) Čl. 53 až 58 nařízení Rady č. 2201/2003 o soudní příslušnosti,
uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a věcech rodičovské
zodpovědnosti.
35) § 12 odst. 5 vyhlášky č. 64/1981 Sb., o školských zařízeních pro
výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy.
36)
37) § 46 zákona o rodině.
38) § 106 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění
pozdějších předpisů.
39) § 124 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších
předpisů.
39b) § 75 odst. 4 občanského soudního řádu, ve znění pozdějších
předpisů.
39d) § 18 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění
pozdějších předpisů.
39e) § 32 zákona č. 117/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
39f) Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu.
39g) Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi.
39h) § 52 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.
40) § 2 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu.
45) Například zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech
a o změně a doplnění některých zákonů, zákon č. 308/1991 Sb., o svobodě
náboženské víry a postavení církví a náboženských společností, zákon č.
83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů.
45a) Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné
způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o
změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění
pozdějších předpisů.
45b) Zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a
o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 46/2004 Sb.
45c) Zákon č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě a o změně některých
zákonů (zákon o dobrovolnické službě), ve znění zákona č. 436/2004 Sb.
45d) Čl. 11 nařízení Rady (EHS) č. 1612/68 ze dne 15. října 1968 o
volném pohybu pracovníků uvnitř Společenství.
46) Například § 38 zákona č. 20/1966 Sb., § 23 a následující zákona č.
76/1978 Sb., o školských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů, § 73
zákona č. 100/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č.
182/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
47a) § 121 až 124 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.
47b) Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o
změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
48) § 8 trestního řádu.
49) § 12 odst. 2 občanského zákoníku.
49a) § 55 odst. 2 zákona č. 20/1966 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
50) § 15 odst. 9 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění
a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů.
50a) Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších
předpisů.
50b) Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění
pozdějších předpisů.
51) § 37b zákona o rodině.
52) § 2 obchodního zákoníku.
52a) Zákon č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění
pozdějších předpisů.
54) § 71 odst. 1 a 3 správního řádu.
55) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29.
dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 ze dne 16. září
2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004
o koordinaci systémů sociálního zabezpečení.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 492/2011 ze dne 5. dubna
2011 o volném pohybu pracovníků uvnitř Unie.
Nařízení Rady (ES) č. 4/2009 ze dne 18. prosince 2008 o příslušnosti,
rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a o spolupráci ve věcech
vyživovacích povinností.
56) § 11 až 16 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve
znění pozdějších předpisů.
57) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 492/2011 ze dne 5.
dubna 2011 o volném pohybu pracovníků uvnitř Unie.
58) Nařízení Rady (ES) č. 4/2009 ze dne 18. prosince 2008 o
příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a o
spolupráci ve věcech vyživovacích povinností.
59) § 33 až 34 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a
exekuční činnosti (exekuční řád), a o změně dalších zákonů, ve znění
pozdějších předpisů.
60) Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších
předpisů.
Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších
předpisů
Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších
předpisů.
Zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, ve znění
pozdějších předpisů.
Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku
na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve
znění pozdějších předpisů.
61) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o
změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších
předpisů.
62) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a
o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
63) Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o
Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu),
ve znění pozdějších předpisů.
64) Zákon č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců, ve znění
pozdějších předpisů.
65) Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších
předpisů.
66) § 4a zákona č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně
souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 366/2011 Sb.
67) Zákon č. 128/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
68) Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých
dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších
předpisů.
69) § 6f zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné
správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších
předpisů.
70) § 452 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních.