Advanced Search

o sociálně-právní ochraně dětí


Published: 1999
Read law translated into English here: https://www.global-regulation.com/translation/czech-republic/507000/o-sociln-prvn-ochran-dt.html

Subscribe to a Global-Regulation Premium Membership Today!

Key Benefits:

Subscribe Now for only USD$40 per month.
359/1999 Sb.



ZÁKON



ze dne 9. prosince 1999



o sociálně-právní ochraně dětí



Změna: 257/2000 Sb.



Změna: 272/2001 Sb.



Změna: 320/2002 Sb., 518/2002 Sb.



Změna: 222/2003 Sb.



Změna: 315/2004 Sb.



Změna: 52/2004 Sb.



Změna: 436/2004 Sb.



Změna: 57/2005 Sb.



Změna: 501/2004 Sb., 381/2005 Sb.



Změna: 134/2006 Sb.



Změna: 165/2006 Sb.



Změna: 112/2006 Sb.



Změna: 176/2007 Sb.



Změna: 124/2008 Sb.



Změna: 259/2008 Sb.



Změna: 295/2008 Sb.



Změna: 305/2008 Sb.



Změna: 41/2009 Sb.



Změna: 73/2011 Sb.



Změna: 227/2009 Sb.



Změna: 420/2011 Sb.



Změna: 375/2011 Sb.



Změna: 399/2012 Sb., 401/2012 Sb., 505/2012 Sb.



Změna: 103/2013 Sb.



Změna: 306/2013 Sb.



Změna: 303/2013 Sb.



Změna: 64/2014 Sb.



Změna: 250/2014 Sb.



Změna: 205/2015 Sb.



Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:



ČÁST PRVNÍ



ÚVODNÍ USTANOVENÍ



§ 1



Sociálně-právní ochrana dětí



(1) Sociálně-právní ochranou dětí (dále jen "sociálně-právní ochrana")

se rozumí zejména



a) ochrana práva dítěte na příznivý vývoj a řádnou výchovu,



b) ochrana oprávněných zájmů dítěte, včetně ochrany jeho jmění,



c) působení směřující k obnovení narušených funkcí rodiny,



d) zabezpečení náhradního rodinného prostředí pro dítě, které nemůže

být trvale nebo dočasně vychováváno ve vlastní rodině.



(2) Nedotčeny zůstávají zvláštní právní předpisy, které upravují též

ochranu práv a oprávněných zájmů dítěte.



(3) Tento zákon se použije na právní vztahy, které nejsou upraveny

přímo použitelným předpisem Evropské unie v oblasti dávek pěstounské

péče^55).



§ 2



(1) Pro účely tohoto zákona se dítětem rozumí nezletilá osoba.^1) V

případě nezletilých dětí, které nabyly plné svéprávnosti, se

sociálně-právní ochrana poskytuje pouze v rozsahu stanoveném v § 8

odst. 1, § 10 odst. 1 písm. e), § 10 odst. 3 písm. a), b), § 29, § 32

odst. 4, § 33 a 34. Při poskytování sociálně-právní ochrany v těchto

případech je příslušný orgán sociálně-právní ochrany povinen plně

respektovat vůli dítěte, které nabylo plné svéprávnosti.



(2) Sociálně-právní ochrana se poskytuje dítěti, které na území České

republiky



a) má trvalý pobyt,



b) má podle zvláštního právního předpisu^1a) upravujícího pobyt cizinců

na území České republiky povolen trvalý pobyt nebo je hlášeno k pobytu

na území České republiky po dobu nejméně 90 dnů,



c) podalo žádost o udělení mezinárodní ochrany na území České

republiky,



d) je oprávněno trvale pobývat,^2)



e) pobývá s rodičem, který podal žádost o udělení mezinárodní ochrany

nebo oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany na území

České republiky nebo které pobývá na základě uděleného oprávnění k

pobytu za účelem dočasné ochrany na území České republiky podle

zvláštního právního předpisu,^2a)



f) pobývá s rodičem, který na území pobývá na základě víza k pobytu nad

90 dní za účelem strpění pobytu na území podle zvláštního právního

předpisu^63) nebo který je azylantem anebo osobou požívající doplňkové

ochrany, nebo



g) je azylantem nebo osobou požívající doplňkové ochrany.



(3) V rozsahu stanoveném tímto zákonem (§ 37 a 42) se sociálně-právní

ochrana poskytuje také dítěti, které nemá na území České republiky

povolen trvalý pobyt nebo není hlášeno k pobytu na území České

republiky po dobu nejméně 90 dnů podle zvláštního právního předpisu^1a)

upravujícího pobyt cizinců na území České republiky ani není oprávněno

podle zvláštního právního předpisu^2) trvale pobývat na území České

republiky.



§ 3



(1) Zřizuje se Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí (dále jen

"Úřad") se sídlem v Brně. Úřad je správním úřadem s celostátní

působností; je podřízen Ministerstvu práce a sociálních věcí (dále jen

"ministerstvo").



(2) V čele Úřadu je ředitel; jeho výběr, jmenování a odvolání se řídí

zákonem o státní službě.



§ 4



(1) Sociálně-právní ochranu zajišťují orgány sociálně-právní ochrany,

jimiž jsou



a) krajské úřady,



b) obecní úřady obcí s rozšířenou působností,



c) obecní úřady a újezdní úřady; ustanovení tohoto zákona o obecních

úřadech se vztahují i na újezdní úřady,



d) ministerstvo,



e) Úřad,



f) Úřad práce České republiky - krajské pobočky a pobočka pro hlavní

město Prahu (dále jen „krajská pobočka Úřadu práce“).



(2) Sociálně-právní ochranu dále zajišťují



a) obce v samostatné působnosti,



b) kraje v samostatné působnosti,



c) komise pro sociálně-právní ochranu dětí,



d) další právnické a fyzické osoby, jsou-li výkonem sociálně-právní

ochrany pověřeny, (dále jen "pověřená osoba").



§ 4a



Vymezení některých pojmů



Pro účely tohoto zákona se rozumí



a) jinou osobou odpovědnou za výchovu dítěte fyzická osoba, které bylo

dítě svěřeno do výchovy rozhodnutím příslušného orgánu,



b) osobou pečující o dítě (dále jen „osoba pečující“) jiná fyzická

osoba odpovědná za výchovu dítěte,



1. která je pěstounem,



2. která byla do dosažení zletilosti dítěte jeho pěstounem nebo

poručníkem, a to po dobu, po kterou má nezaopatřené dítě^56) nárok na

příspěvek na úhradu potřeb dítěte,



3. které je před rozhodnutím soudu o svěření dítěte do pěstounské péče

rozhodnutím soudu dočasně svěřeno do péče osoby, která má zájem stát se

pěstounem, a to po dobu trvání takové péče,



4. která je poručníkem dítěte, jestliže o dítě osobně pečuje, nebo



5. která má v osobní péči dítě, k němuž nemá vyživovací povinnost, a to

po dobu, po kterou probíhá soudní řízení o ustanovení této osoby

poručníkem,



c) osobou v evidenci fyzická osoba, která je vedena v evidenci osob,

které mohou vykonávat pěstounskou péči na přechodnou dobu.



ČÁST DRUHÁ



ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANY



§ 5



Předním hlediskem sociálně-právní ochrany je zájem a blaho dítěte,

ochrana rodičovství a rodiny a vzájemné právo rodičů a dětí na

rodičovskou výchovu a péči. Přitom se přihlíží i k širšímu sociálnímu

prostředí dítěte.



§ 6



Sociálně-právní ochrana se zaměřuje zejména na děti,



a) jejichž rodiče



1. zemřeli,



2. neplní povinnosti plynoucí z rodičovské odpovědnosti, nebo



3. nevykonávají nebo zneužívají práva plynoucí z rodičovské

odpovědnosti;



b) které byly svěřeny do výchovy jiné osoby odpovědné za výchovu

dítěte, pokud tato osoba neplní povinnosti plynoucí ze svěření dítěte

do její výchovy;



c) které vedou zahálčivý nebo nemravný život spočívající zejména v tom,

že zanedbávají školní docházku, nepracují, i když nemají dostatečný

zdroj obživy, požívají alkohol nebo návykové látky, jsou ohroženy

závislostí, živí se prostitucí, spáchaly trestný čin nebo, jde-li o

děti mladší než patnáct let, spáchaly čin, který by jinak byl trestným

činem,^4) opakovaně nebo soustavně páchají přestupky^5) nebo jinak

ohrožují občanské soužití;



d) které se opakovaně dopouští útěků od rodičů nebo jiných fyzických

nebo právnických osob odpovědných za výchovu dítěte;



e) na kterých byl spáchán trestný čin ohrožující život, zdraví,

svobodu, jejich lidskou důstojnost, mravní vývoj nebo jmění, nebo je

podezření ze spáchání takového činu;



f) které jsou na základě žádostí rodičů nebo jiných osob odpovědných za

výchovu dítěte opakovaně umísťovány do zařízení zajišťujících

nepřetržitou péči o děti nebo jejich umístění v takových zařízeních

trvá déle než 6 měsíců;



g) které jsou ohrožovány násilím mezi rodiči nebo jinými osobami

odpovědnými za výchovu dítěte, popřípadě násilím mezi dalšími fyzickými

osobami;



h) které jsou žadateli o udělení mezinárodní ochrany, azylanty nebo

osobami požívajícími doplňkové ochrany, a které se na území České

republiky nacházejí bez doprovodu rodičů nebo jiných osob odpovědných

za jejich výchovu;



pokud tyto skutečnosti trvají po takovou dobu nebo jsou takové

intenzity, že nepříznivě ovlivňují vývoj dětí nebo jsou anebo mohou být

příčinou nepříznivého vývoje dětí.



§ 7



(1) Každý je oprávněn upozornit na závadné chování dětí jejich rodiče.



(2) Každý je oprávněn upozornit orgán sociálně-právní ochrany na

porušení povinností nebo zneužití práv vyplývajících z rodičovské

odpovědnosti, na skutečnost, že rodiče nemohou plnit povinnosti

vyplývající z rodičovské odpovědnosti, nebo na skutečnosti uvedené v §

6 písm. b) až h); tím není dotčena povinnost vyplývající ze zvláštního

právního předpisu.^6)



§ 8



(1) Dítě má právo požádat orgány sociálně-právní ochrany a zařízení

sociálně-právní ochrany, státní orgány, kterým podle zvláštních

právních předpisů^7) přísluší též ochrana práv a oprávněných zájmů

dítěte, pověřené osoby, školy, školská zařízení a poskytovatele

zdravotních služeb o pomoc při ochraně svého života a dalších svých

práv; tyto orgány, právnické a fyzické osoby a pověřené osoby jsou

povinny poskytnout dítěti odpovídající pomoc. Dítě má právo požádat o

pomoc i bez vědomí rodičů nebo jiných osob odpovědných za výchovu

dítěte.



(2) Dítě, které je schopno formulovat své vlastní názory, má právo pro

účely sociálně-právní ochrany tyto názory svobodně vyjadřovat při

projednávání všech záležitostí, které se ho dotýkají, a to i bez

přítomnosti rodičů nebo jiných osob odpovědných za výchovu dítěte.

Vyjádření dítěte se při projednávání všech záležitostí týkajících se

jeho osoby věnuje náležitá pozornost odpovídající jeho věku a rozumové

vyspělosti. Při své činnosti bere orgán sociálně-právní ochrany v úvahu

přání a pocity dítěte s přihlédnutím k jeho věku a vývoji tak, aby

nedošlo k ohrožení nebo narušení jeho citového a psychického vývoje.



(3) Dítě, které je schopno s ohledem na svůj věk a rozumovou vyspělost

posoudit dosah a význam rozhodnutí vyplývajících ze soudního nebo

správního řízení, kterého je účastníkem, nebo jde-li o jiné rozhodnutí

vztahující se k jeho osobě, obdrží od orgánu sociálně-právní ochrany

informace o všech závažných věcech jeho osoby se týkajících; o dítěti

starším 12 let se má za to, že je schopno informaci přijmout, vytvořit

si vlastní názor a tento sdělit.



§ 9



Rodič nebo jiná osoba odpovědná za výchovu dítěte má právo při výkonu

svých práv a povinností požádat o pomoc orgán sociálně-právní ochrany,

státní orgány, kterým podle zvláštních právních předpisů^7) přísluší

též ochrana práv a oprávněných zájmů dítěte, popřípadě pověřené osoby;

tyto orgány v rozsahu své působnosti a pověřené osoby v rozsahu svého

pověření jsou tuto pomoc povinny poskytnout.



§ 9a



(1) Nastane-li situace, která ohrožuje řádnou výchovu a příznivý vývoj

dítěte, kterou rodiče nebo jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte

nemohou nebo nejsou schopni sami řešit, je nezbytné přijmout na ochranu

dítěte a k poskytnutí pomoci rodičům nebo jiným osobám odpovědným za

výchovu dítěte potřebné opatření sociálně-právní ochrany podle části

třetí.



(2) Opatření sociálně-právní ochrany musí být zvolena tak, aby na sebe

navazovala a vzájemně se ovlivňovala. Při výkonu a realizaci opatření

mají přednost ta, která zabezpečí řádnou výchovu a příznivý vývoj

dítěte v jeho rodinném prostředí a není-li to možné v náhradním

rodinném prostředí; při tom se postupuje s využitím metod sociální

práce a postupů odpovídajících současným vědeckým poznatkům.



(3) Orgány sociálně-právní ochrany, zařízení pro děti vyžadující

okamžitou pomoc a pověřené osoby jsou povinny se řídit při výkonu

sociálně-právní ochrany standardy kvality sociálně-právní ochrany,

které jsou kritérii určujícími úroveň kvality poskytování

sociálně-právní ochrany. Plnění standardů kvality sociálně-právní

ochrany se hodnotí systémem bodů.



(4) Standardy kvality sociálně-právní ochrany obsahují



a) principy a bodové hodnocení výkonu sociálně-právní ochrany,



b) standardy sociální práce s klientem,



c) standardy personálního a organizačního zajištění výkonu

sociálně-právní ochrany,



d) technicko-provozní zajištění sociálně-právní ochrany.



ČÁST TŘETÍ



OPATŘENÍ SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANY



HLAVA I



PREVENTIVNÍ A PORADENSKÁ ČINNOST



§ 10



(1) Obecní úřad je povinen



a) vyhledávat děti uvedené v § 6,



b) působit na rodiče, aby plnili povinnosti vyplývající z rodičovské

odpovědnosti,



c) projednat s rodiči odstranění nedostatků ve výchově dítěte,



d) projednat s dítětem nedostatky v jeho chování,



e) sledovat, zda je na základě kontrolních oprávnění^8) zamezováno v

přístupu dětí do prostředí, které je z hlediska jejich vývoje a výchovy

ohrožující,



f) poskytnout nebo zprostředkovat rodičům na jejich žádost poradenství

při uplatňování nároků dítěte podle zvláštních právních předpisů,^9)



g) oznámit obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností skutečnosti,

které nasvědčují tomu, že jde o děti uvedené v § 6.



(2) Obec v samostatné působnosti a kraj v samostatné působnosti

vytvářejí předpoklady pro kulturní, sportovní, jinou zájmovou a

vzdělávací činnost dětí.



(3) Obecní úřad obce s rozšířenou působností je povinen



a) sledovat nepříznivé vlivy působící na děti a zjišťovat příčiny

jejich vzniku,



b) činit opatření k omezování působení nepříznivých vlivů na děti,



c) pravidelně vyhodnocovat situaci dítěte a jeho rodiny, a to zejména z

hlediska posouzení, zda se jedná o dítě uvedené v § 6, podle druhu a

rozsahu opatření nezbytných k ochraně dítěte, a poskytovat pomoc

rodičům nebo jiným osobám odpovědným za výchovu dítěte,



d) zpracovat na základě vyhodnocení situace dítěte a jeho rodiny podle

písmene c) individuální plán ochrany dítěte, který vymezuje příčiny

ohrožení dítěte, stanoví opatření k zajištění ochrany dítěte, k

poskytnutí pomoci rodině ohroženého dítěte a k posílení funkcí rodiny a

stanoví časový plán pro provádění těchto opatření, a to ve spolupráci s

rodiči nebo jinou osobou odpovědnou za výchovu dítěte, dítětem a

odborníky, kteří se podílejí na řešení problému dítěte a jeho rodiny,



e) pořádat případové konference pro řešení konkrétních situací

ohrožených dětí a jejich rodin, a to ve spolupráci s rodiči a jinou

osobou odpovědnou za výchovu dítěte, dalšími přizvanými osobami,

zejména zástupci škol, školských zařízení, zařízení poskytovatelů

zdravotních služeb, orgánů činných v sociální oblasti, orgánů policie,

státních zástupců, odborných pracovníků v oblasti náhradní rodinné

péče, poskytovatelů sociálních služeb a pověřených osob; pro účast na

případové konferenci platí § 38 odst. 7 obdobně.



(4) Státní orgány, pověřené osoby, školy, školská zařízení a

poskytovatelé zdravotních služeb, popřípadě další zařízení určená pro

děti, jsou povinni oznámit obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností

skutečnosti, které nasvědčují tomu, že jde o děti uvedené v § 6, a to

bez zbytečného odkladu poté, kdy se o takové skutečnosti dozví. Pokud o

to ten, kdo učinil oznámení podle věty první, požádá, obecní úřad obce

s rozšířenou působností ho informuje ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy

oznámení obdržel, zda na základě skutečností uvedených v oznámení

shledal či neshledal, že jde o dítě uvedené v § 6. Zřizovatel zařízení

uvedeného v § 39 odst. 1 písm. c) má při přijetí dítěte do zařízení

povinnost tuto skutečnost ohlásit bez zbytečného odkladu obecnímu úřadu

obce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu má dítě trvalý

pobyt, a není-li tento pobyt znám, obecnímu úřadu obce s rozšířenou

působností, v jehož správním obvodu se nachází zařízení, do kterého

bylo dítě přijato. Při plnění povinností podle věty první a třetí se

nelze dovolávat povinnosti zachovat mlčenlivost podle zvláštního

právního předpisu.



(5) Individuální plán ochrany dítěte se



a) zpracovává s důrazem na přijetí opatření, které umožní setrvání

dítěte v péči rodičů nebo jiných osob odpovědných za výchovu dítěte,



b) vypracovává od počátku doby poskytování sociálně-právní ochrany,

nejpozději do 1 měsíce od zařazení dítěte do evidence obecního úřadu

obce s rozšířenou působností,



c) pravidelně aktualizuje, zejména v situacích, kdy je uloženo výchovné

opatření, nařízena ústavní výchova, ochranná výchova nebo kdy je dítě

svěřeno do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, do pěstounské

péče nebo jiné náhradní výchovy.



§ 10a



(1) Poskytovatel zdravotních služeb je povinen neprodleně oznámit

obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, že matka po narození

dítěte dítě opustila a zanechala je v jeho zdravotnickém zařízení.



(2) Každý, kdo se souhlasem rodiče nebo jiné osoby odpovědné za výchovu

dítěte a bez rozhodnutí příslušného orgánu převezme dítě do své péče s

úmyslem přijmout dítě do své trvalé péče, je povinen tuto skutečnost

neprodleně oznámit obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností.



(3) Při plnění povinností podle odstavců 1 a 2 platí § 10 odst. 4 věta

poslední obdobně.



(4) Orgánem sociálně-právní ochrany, který jsou rodiče osvojovaného

dítěte povinni podle občanského zákoníku informovat o tom, že dítě bylo

předáno do péče budoucímu osvojiteli, je obecní úřad obce s rozšířenou

působností.



§ 11



Poradenská činnost



(1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností



a) pomáhá rodičům při řešení výchovných nebo jiných problémů

souvisejících s péčí o dítě,



b) poskytuje nebo zprostředkovává rodičům poradenství při výchově a

vzdělávání dítěte a při péči o dítě zdravotně postižené,



c) pořádá v rámci poradenské činnosti přednášky a kurzy zaměřené na

řešení výchovných, sociálních a jiných problémů souvisejících s péčí o

dítě a jeho výchovou,



d) poskytuje osobám vhodným stát se osvojiteli nebo pěstouny

poradenskou pomoc související s osvojením dítěte nebo svěřením dítěte

do pěstounské péče, zejména v otázkách výchovy dítěte,



e) poskytuje pomoc při uplatňování nároku dítěte na výživné a při

vymáhání plnění vyživovací povinnosti k dítěti, včetně pomoci při

podávání návrhu soudu; přitom spolupracuje zejména s orgány pomoci v

hmotné nouzi, povinnými osobami, orgány činnými v trestním řízení a

soudy.



(2) Krajský úřad zajišťuje



a) přípravu fyzických osob vhodných stát se osvojiteli nebo pěstouny k

přijetí dítěte do rodiny a poskytuje těmto osobám poradenskou pomoc

související s osvojením dítěte nebo svěřením dítěte do pěstounské péče,

včetně speciální přípravy k přijetí dítěte pěstounem na přechodnou

dobu; časový rozsah přípravy k zařazení žadatele do evidence pro

zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče činí nejméně 48 hodin a u

žadatelů o zařazení do evidence osob, které mohou vykonávat pěstounskou

péči na přechodnou dobu nejméně 72 hodin; časový rozsah přípravy

žadatelů, kteří přípravu již jednou dokončili, může krajský úřad

snížit,



b) přípravu dětí žijících v rodině osob vhodných stát se osvojiteli

nebo pěstouny; příprava dětí se provádí přiměřeně vzhledem k jejich

věku, rozumové vyspělosti a v nezbytném rozsahu,



c) osvojitelům nebo pěstounům poradenskou pomoc související s osvojením

dítěte nebo svěřením dítěte do pěstounské péče, zejména v otázkách

výchovy.



(3) Krajský úřad může zajišťovat přípravu a poradenskou pomoc podle

odstavce 2 také v případech poručenství, jestliže poručník o dítě

osobně pečuje, nebo v případech svěření dítěte do péče jiné osoby.



(4) Krajský úřad je povinen alespoň jednou v roce zabezpečit konzultace

o výkonu pěstounské péče. Konzultací se kromě odborníků na řešení

výchovných a sociálních problémů zúčastňují také pěstouni, kteří mají

trvalý pobyt na území kraje; konzultací se mohou zúčastnit též děti

svěřené těmto pěstounům do pěstounské péče a další fyzické osoby, které

tvoří s pěstounem domácnost.



(5) Preventivní a poradenská činnost podle § 10 odst. 1 písm. b), c) a

f) a poradenská činnost podle odstavce 1 písm. a) a b) se poskytuje i

jiným osobám odpovědným za výchovu dítěte.



§ 12



(1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností může uložit rodičům

povinnost využít odbornou poradenskou pomoc, pokud rodiče



a) nezajistili dítěti odbornou poradenskou pomoc, ačkoliv dítě takovou

pomoc nezbytně potřebuje a obecní úřad obce s rozšířenou působností

takovou pomoc předtím doporučil,



b) nejsou schopni řešit problémy spojené s výchovou dítěte bez odborné

poradenské pomoci, zejména při sporech o úpravě výchovy dítěte nebo

úpravě styku s dítětem,



c) nevyužili možnosti odborné poradenské pomoci potřebné k překonání

problémů rodiny a k odvrácení umístění dítěte do náhradní péče nebo

nedbali na doporučení spolupracovat s pověřenými osobami, poskytovateli

odborných poradenských služeb nebo mediátorem.



(2) Obecní úřad obce s rozšířenou působností je povinen poskytnout

rodiči pomoc po umístění dítěte do zařízení pro výkon ústavní výchovy

(§ 28), nebo do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc (§ 42),

spočívající zejména v pomoci uspořádat rodinné poměry, které by

umožnily návrat dítěte do rodiny, při řešení životní a sociální

situace, včetně hmotné úrovně rodiny, v pomoci při spolupráci s orgány

sociálního zabezpečení, krajskými pobočkami Úřadu práce a dalšími

státními a jinými orgány, a za tím účelem také zprostředkuje rodiči

odbornou poradenskou pomoc.



(3) Obecní úřad obce s rozšířenou působností může povinnosti uvedené v

odstavci 1 uložit a pomoc podle odstavce 2 poskytnout i jiným osobám

odpovědným za výchovu dítěte.".



(4) Obecní úřad obce s rozšířenou působností zruší rozhodnutí o uložení

povinnosti podle odstavců 1 a 3,



a) jestliže splní svůj účel, nebo



b) jestliže nesplní svůj účel; přitom může rozhodnout o uložení

výchovného opatření podle § 13 nebo zvolit jiné vhodné opatření

sociálně-právní ochrany.



Výchovná opatření



§ 13



nadpis vypuštěn



(1) Vyžaduje-li to zájem na řádné výchově dítěte, může obecní úřad obce

s rozšířenou působností



a) napomenout vhodným způsobem dítě, rodiče, jiné osoby odpovědné za

výchovu dítěte, popřípadě toho, kdo narušuje řádnou péči o dítě,



b) stanovit nad dítětem dohled a provádět jej za součinnosti školy,

popřípadě dalších institucí a osob, které působí zejména v místě

bydliště nebo pracoviště dítěte,



c) uložit dítěti, rodičům nebo jiným osobám odpovědným za výchovu

dítěte omezení bránící působení škodlivých vlivů na výchovu dítěte,

zejména zákaz určitých činností, návštěv určitých míst, akcí nebo

zařízení nevhodných vzhledem k osobě dítěte a jeho vývoji, nebo



d) uložit dítěti, rodičům nebo jiným osobám odpovědným za výchovu

dítěte povinnost využít odbornou poradenskou pomoc nebo uložit

povinnost účastnit se prvního setkání se zapsaným mediátorem v rozsahu

3 hodin nebo terapie; ustanovení § 12 odst. 1 tím není dotčeno.



Neučinil-li tak obecní úřad obce s rozšířenou působností, může o těchto

výchovných opatřeních za stejných podmínek rozhodnout soud.



(2) Obecní úřad obce s rozšířenou působností při rozhodování o

výchovných opatřeních podle odstavce 1 přihlédne k tomu, že

projednávání nedostatků podle § 10 odst. 1 písm. b) až d) nebo uložení

povinnosti podle § 12 odst. 1 a 3 nevedlo k nápravě.



(3) Obecní úřad obce s rozšířenou působností může požádat příslušný

obecní úřad, aby sledoval, zda jsou dodržována výchovná opatření, o

nichž rozhodl.



(4) Obecní úřad obce s rozšířenou působností zruší jím uložené výchovné

opatření,



a) jestliže splní svůj účel, nebo



b) jestliže nesplní svůj účel; přitom může rozhodnout o uložení jiného

výchovného opatření nebo zvolit jiné vhodné opatření sociálně-právní

ochrany,



c) změní-li se poměry; písmeno b) věta za středníkem platí obdobně.



§ 13a



(1) Vyžaduje-li to zájem dítěte a výchovná opatření podle § 13 odst. 1

nevedla k nápravě, může soud dočasně odejmout dítě z péče rodičů nebo

jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte; přitom dítěti nařídí nejdéle na

3 měsíce pobyt ve



a) středisku výchovné péče nebo v zařízení pro děti vyžadující

okamžitou pomoc, nebo



b) zařízení poskytovatele zdravotních služeb nebo v domově pro osoby se

zdravotním postižením.



(2) Není-li možné zajistit dítěti potřebnou ochranu a pomoc jiným

výchovným opatřením nebo opatřením sociálně-právní ochrany a zároveň

není možné zajistit péči o dítě náhradní rodinnou péčí, zejména

pěstounskou péčí na přechodnou dobu, může soud rozhodnout o svěření

dítěte do péče zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc podle

odstavce 1 písm. a), jde-li o dítě,



a) které se ocitlo ve stavu nedostatku řádné péče anebo je-li život

dítěte, jeho normální vývoj nebo jeho jiný důležitý zájem vážně ohrožen

nebo narušen,



b) které se ocitlo bez péče přiměřené jeho věku,



c) tělesně nebo duševně týrané nebo zneužívané, nebo



d) které se ocitlo v prostředí nebo situaci, které závažným způsobem

ohrožují jeho základní práva.



(3) Soud v rozhodnutí označí zařízení, do kterého má být dítě podle

odstavce 1 umístěno. Přitom přihlédne k zájmům dítěte a k vyjádření

obecního úřadu obce s rozšířenou působností. Soud dbá na umístění

dítěte co nejblíže bydlišti rodičů nebo jiných osob dítěti blízkých.



(4) V souvislosti s řešením sporu rodičů o výchově dítěte může soud

rozhodnout o pobytu dítěte v zařízení poskytovatele zdravotních služeb

podle odstavce 1 písm. b), jen vyžaduje-li to zdravotní stav dítěte a

za podmínek, že



a) je prokázáno, že existuje naléhavá potřeba umístění dítěte do tohoto

zařízení s ohledem na zájem dítěte a jeho další citový, psychický a

rozumový vývoj,



b) nepostačuje využití jiných opatření k ochraně dítěte,



c) je soudem předem omezena doba pobytu dítěte v zařízení poskytovatele

zdravotních služeb a



d) současně je rodičům uložena povinnost využít odbornou poradenskou

pomoc směřující k nápravě vztahů v rodině.



(5) Soud může dobu trvání výchovného opatření podle odstavce 1 zcela

výjimečně prodloužit, zejména v případě, že si rodiče nebo jiná osoba

odpovědná za výchovu dítěte prokazatelně upravuje své poměry tak, aby

mohla převzít dítě do osobní péče. Celková doba nepřetržitého trvání

výchovného opatření podle odstavce 1 nesmí přesáhnout 6 měsíců.



(6) Doby pobytu dítěte ve středisku výchovné péče, v zařízení pro děti

vyžadující okamžitou pomoc, v zařízení poskytovatele zdravotních služeb

nebo v domově pro osoby se zdravotním postižením, který je uložen na

základě předběžné úpravy poměrů dítěte na nezbytně nutnou dobu podle §

924 občanského zákoníku nebo výchovného opatření podle odstavce 1, se

pro účely posouzení celkové doby nepřetržitého trvání výchovného

opatření podle odstavce 5 sčítají. Povolení přechodného pobytu

(návštěvy) u rodičů nebo jiných osob podle § 30 nemá na celkovou dobu

trvání výchovného opatření podle odstavce 5 vliv.



HLAVA II



OPATŘENÍ NA OCHRANU DĚTÍ



§ 14



(1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností podává za podmínek

stanovených zvláštním právním předpisem^11) návrh soudu



a) na rozhodnutí, zda je třeba souhlasu rodiče k osvojení dítěte,



b) na omezení nebo zbavení rodičovské odpovědnosti anebo omezení nebo

pozastavení jejího výkonu,



c) na nařízení ústavní výchovy,



d) na prodloužení nebo zrušení ústavní výchovy,



e) na svěření dítěte do péče zařízení pro děti vyžadující okamžitou

pomoc, na prodloužení doby trvání tohoto svěření a na zrušení

rozhodnutí o svěření dítěte do tohoto zařízení,



f) na svěření dítěte do pěstounské péče na přechodnou dobu a jeho

zrušení,



g) na nařízení výchovného opatření podle § 13a, na prodloužení doby

trvání tohoto výchovného opatření nebo na jeho zrušení,



h) na přemístění dítěte do jiného zařízení pro výkon ústavní nebo

ochranné výchovy,



i) na pozastavení výkonu povinnosti a práva péče o dítě u nezletilého

rodiče,



j) na zachování povinnosti a práva péče o dítě a osobního styku s

dítětem u rodiče omezeného ve svéprávnosti,



k) na zbavení rodiče práva dát souhlas k osvojení nebo dalších

povinností a práv osobní povahy, zbavil-li soud rodiče rodičovské

odpovědnosti.



(2) Obecní úřad obce s rozšířenou působností je povinen před podáním

návrhu soudu podle odstavce 1, nebo byl-li návrh podán rodičem nebo

jinou osobou odpovědnou za výchovu dítěte anebo státním zastupitelstvím

podle zvláštního právního předpisu



a) projednat s rodiči nebo jinými osobami odpovědnými za výchovu dítěte

důvody, pro které má dojít nebo došlo k podání návrhu soudu, poučit je

srozumitelně a prokazatelně o jejich právech a povinnostech

vyplývajících z rodičovské odpovědnosti a důsledcích neplnění těchto

povinností; to neplatí v případě, že rodič nebo jiná osoba odpovědná za

výchovu dítěte je nezvěstná, pro dlouhodobý pobyt v cizině

nedosažitelná nebo pokud onemocněla chorobou, která znemožňuje takové

projednání,



b) v rámci případové konference předem projednat důvody podání návrhu

podle odstavce 1 a zabývat se možnými způsoby jejich řešení; to

neplatí, je-li zřejmé, že uspořádání případové konference by bylo

nemožné nebo zjevně neúčelné,



c) uspořádat případovou konferenci v průběhu řízení soudu o svěření

dítěte do náhradní péče, pokud nebyla uspořádána podle písmene b) již

před zahájením tohoto řízení; ustanovení písmene b) věty za středníkem

platí obdobně,



d) uskutečnit opatření sociálně-právní ochrany vyplývající z

vyhodnocení situace dítěte a individuálního plánu ochrany dítěte,

zejména poskytnout nebo zprostředkovat poradenství a pomoc při výchově

rodičům nebo jiným osobám odpovědným za výchovu dítěte, popřípadě

uložit povinnost využít odborné pomoci podle § 12,



e) zvážit uložení výchovných opatření s hodnocením výsledků jejich

využití.



(3) Součástí návrhu obecního úřadu obce s rozšířenou působností



a) podle odstavce 1 je zpráva pro soud o projednání a přijetí opatření

podle odstavce 2 písm. a) až d),



b) podle odstavce 1 písm. c) až i) a k) je vyhodnocení, že důvodem

podání návrhu nejsou pouze nedostatečné bytové poměry nebo majetkové

poměry rodičů dítěte nebo osob, kterým bylo dítě svěřeno do péče,

jestliže jsou jinak tyto osoby nebo rodiče způsobilí zabezpečit řádnou

výchovu dítěte a plnění povinností vyplývajících z jejich rodičovské

odpovědnosti.



(4) Jestliže soud rozhoduje o nařízení ústavní výchovy dítěte nebo o

přemístění dítěte do jiného zařízení pro výkon ústavní výchovy, podává

obecní úřad obce s rozšířenou působností soudu vyjádření pro potřeby

určení zařízení pro výkon ústavní výchovy, do kterého má být dítě

umístěno.



(5) Jestliže opatření učiněná soudem vedla k nápravě v chování dítěte,

v jednání rodičů nebo dalších osob, kteří narušovali řádnou výchovu

dítěte, může podat obecní úřad obce s rozšířenou působností návrh soudu

na zrušení těchto opatření.



(6) Obecní úřad podává soudu podněty k opatřením týkajícím se výchovy

dětí podle zvláštního právního předpisu^12). O podání podnětu soudu

obecní úřad neprodleně uvědomí obecní úřad obce s rozšířenou

působností.



(7) Obecní úřad obce s rozšířenou působností poskytuje součinnost soudu

při výkonu rozhodnutí o výchově nezletilých dětí podle zvláštního

právního předpisu^12a).



(8) Obecní úřad obce s rozšířenou působností a osoby účastnící se

provádění výkonu rozhodnutí postupují ve vzájemné součinnosti podle

odstavce 7 s cílem



a) dosažení vynucení povinnosti uložené soudním rozhodnutím a



b) působit na povinného, aby se soudnímu rozhodnutí podrobil

dobrovolně.



(9) Obecní úřad obce s rozšířenou působností nebo osoby, které se

účastní provádění výkonu rozhodnutí, jsou povinny dítěti poskytnout

potřebné vysvětlení nastalé situace, a to způsobem odpovídajícím jeho

věku a rozumové vyspělosti, nevylučují-li to okolnosti případu.



(10) Za součinnost podle odstavce 7 se považuje též poskytnutí nebo

zprostředkování odborné pomoci dítěte, popřípadě jeho rodičům nebo

jiným osobám odpovědným za výchovu dítěte.



(11) Obecní úřad obce s rozšířenou působností nebo osoby, které se

účastní provádění výkonu rozhodnutí, jsou povinny při provádění výkonu

rozhodnutí postupovat s maximální možnou rychlostí.



§ 15



(1) Ocitne-li se dítě bez péče přiměřené jeho věku, zejména v důsledku

úmrtí rodičů nebo jejich hospitalizace, je obecní úřad povinen zajistit

takovému dítěti neodkladnou péči; při zajištění této péče zpravidla dá

přednost příbuznému dítěte. O uvedeném opatření obecní úřad neprodleně

uvědomí obecní úřad obce s rozšířenou působností.



(2) Obecní úřad obce s rozšířenou působností posoudí, zda jsou v

případě uvedeném v odstavci 1 dostatečně zajištěna práva dítěte a

uspokojovány jeho odůvodněné potřeby, nebo zda je potřebné učinit další

opatření směřující k ochraně dítěte.



§ 16



(1) Ocitne-li se dítě ve stavu nedostatku řádné péče anebo je-li život

dítěte, jeho normální vývoj nebo jeho jiný důležitý zájem vážně ohrožen

nebo narušen, je obecní úřad obce s rozšířenou působností povinen podat

neprodleně návrh soudu na vydání předběžného opatření^13).



(2) Jestliže je dítě vystaveno tělesnému nebo duševnímu násilí ze

strany rodiče nebo jiné osoby, která žije s dítětem ve společné

domácnosti, může obecní úřad obce s rozšířenou působností podat jménem

dítěte soudu návrh na vydání předběžného opatření na uložení opatření k

ochraně dítěte před domácím násilím^70).



§ 16a



(1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností je povinen posoudit, zda

je nutné učinit opatření směřující k ochraně dítěte, jestliže dítě je

se souhlasem rodiče nebo jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte bez

rozhodnutí příslušného orgánu předáno do péče osoby, která má úmysl

přijmout dítě do své trvalé nebo dlouhodobé péče, nebo jestliže je dítě

se souhlasem rodičů a bez rozhodnutí soudu předáno do péče budoucího

osvojitele. Obecní úřad obce s rozšířenou působností je povinen taková

opatření učinit zejména v případě, kdy osoba, která převzala dítě do

své péče, bez zbytečného odkladu nepodá příslušnému orgánu návrh na

osvojení dítěte, na svěření dítěte do pěstounské péče nebo do

předpěstounské péče, návrh na svěření dítěte do péče jiné osoby nebo

návrh na jinou právní úpravu svého vztahu k dítěti.



(2) Obecní úřad obce s rozšířenou působností poskytuje osobě, které

bylo dítě předáno do péče podle odstavce 1 věty první, pomoc při řešení

problémů spojených s péčí o dítě, při podávání návrhů příslušným

orgánům na úpravu právního vztahu této osoby k dítěti a při uplatňování

nároků, zejména v sociální oblasti.



§ 17



Obecní úřad obce s rozšířenou působností



a) vykonává funkci opatrovníka a poručníka;^14) může být ustanoven

opatrovníkem i v případě zastupování dítěte ve vztahu k cizině,



b) vykonává poručenství jako veřejný poručník do doby, kdy soud jmenuje

dítěti poručníka nebo dokud se poručník neujme funkce^15).



§ 18



zrušen



HLAVA III



ČINNOST ORGÁNŮ SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANY PŘI SVĚŘENÍ DÍTĚTE DO VÝCHOVY

JINÉ OSOBY ODPOVĚDNÉ ZA VÝCHOVU DÍTĚTE



§ 19



(1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností je povinen



a) poskytovat soudu součinnost při zjišťování místa pobytu rodiče pro

potřeby udělení souhlasu rodiče k osvojení dítěte,



b) poučit rodiče o možných důsledcích neprojevování opravdového zájmu o

dítě, a to bez zbytečného odkladu po umístění dítěte do zařízení pro

výkon ústavní výchovy nebo zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc

anebo po předání dítěte do náhradní péče fyzické osoby. Poučení musí

být poskytnuto ve všech případech, kdy se dítě nachází mimo péči

rodiče; poučení se nevyžaduje, jestliže rodič opustil místo, kde se

dříve zdržoval, aniž sdělil, kde se nyní zdržuje, a nepodařilo se ani

za 3 měsíce zjistit místo, kde se rodič zdržuje,



c) poskytnout rodiči spolu s poučením o možných důsledcích

neprojevování opravdového zájmu o dítě poradenství a pomoc v rozsahu

stanoveném v § 12 odst. 2,



d) vykonávat na žádost soudu dohled nad úspěšností osvojení a podávat

soudu na jeho žádost nebo i bez této žádosti zprávy o průběhu dohledu,



e) přijímat oznámení soudu o udělení souhlasu rodiče s osvojením a

informovat bezodkladně o této skutečnosti krajský úřad, pokud je dítě

zařazeno v evidenci dětí pro zprostředkování osvojení nebo pěstounské

péče.



(2) Je-li svěřeno dítě do pěstounské péče nebo do předpěstounské péče

zájemci o pěstounskou péči, podává krajská pobočka Úřadu práce, která

poskytuje příspěvek na úhradu potřeb dítěte, návrh soudu na stanovení

výživného na toto dítě, a pokud povinná fyzická osoba neplatí stanovené

výživné, podává návrh na výkon rozhodnutí.



(3) Obecní úřad obce s rozšířenou působností může kdykoli v době, po

kterou je dítě rozhodnutím soudu předáno do péče budoucího osvojitele,

do péče před osvojením nebo do předpěstounské péče, ověřit, zda nedošlo

ke změně skutečností rozhodných pro osvojení dítěte nebo pro svěření

dítěte do pěstounské péče, zejména zda jsou rodiče nebo jiné osoby

dítěti blízké schopny a ochotny převzít dítě do své péče. Zjistí-li

takové skutečnosti, podá návrh na zrušení rozhodnutí soudu. V případě,

že došlo ke svěření dítěte po předchozím zprostředkování krajským

úřadem, oznámí podání tohoto návrhu krajskému úřadu.



(4) Obecní úřad obce s rozšířenou působností sleduje vývoj dětí, které

byly svěřeny do výchovy jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte a vývoj

dětí v předpěstounské péči. Zaměstnanci obce s rozšířenou působností

zařazení do obecního úřadu jsou přitom povinni navštěvovat rodinu, kde

dítě žije, popřípadě jiné prostředí, kde se dítě zdržuje, nejméně

jednou za 3 měsíce v období prvních 6 měsíců péče nahrazující péči

rodičů a předpěstounské péče, a poté v souladu se zájmy dítěte podle

potřeby, nejméně však jednou za 6 měsíců, a to na základě zvláštního

oprávnění vydaného obecním úřadem obce s rozšířenou působností, v němž

je uvedeno jméno a příjmení zaměstnance, jeho další osobní údaje a

vymezena činnost, kterou může tento zaměstnanec vykonávat.



HLAVA IV



ZPROSTŘEDKOVÁNÍ OSVOJENÍ A PĚSTOUNSKÉ PÉČE



§ 19a



(1) Zprostředkování osvojení a pěstounské péče spočívá



a) ve vyhledávání dětí uvedených v § 2 odst. 2, kterým je třeba

zajistit péči v náhradním rodinném prostředí formou pěstounské péče

nebo osvojení,



b) ve vyhledávání fyzických osob vhodných stát se osvojiteli nebo

pěstouny,



c) v odborné přípravě fyzických osob vhodných stát se osvojiteli nebo

pěstouny k přijetí dítěte do rodiny,



d) ve výběru určité fyzické osoby vhodné stát se osvojitelem nebo

pěstounem určitého dítěte, jemuž se osvojení nebo pěstounská péče

zprostředkovává, a v zajištění osobního seznámení se dítěte s touto

osobou.



(2) Zprostředkování osvojení a pěstounské péče podle odstavce 1 písm.

d) nesmí provádět jiné orgány, právnické nebo fyzické osoby, než jsou

orgány sociálně-právní ochrany uvedené v § 4 odst. 1.



§ 20



Zprostředkování osvojení a pěstounské péče orgány sociálně-právní

ochrany



(1) Osvojení nebo pěstounská péče v České republice a osvojení dětí z

ciziny do České republiky se zprostředkuje jen na žádost fyzické osoby,

která má zájem osvojit dítě nebo přijmout dítě do pěstounské péče (dále

jen „žadatel“). Žádost občana České republiky nebo cizince, kterému

vyplývá nárok na sociální výhody z přímo použitelného předpisu Evropské

unie^57) nebo který má na území České republiky povolen trvalý pobyt

anebo který podle zvláštního právního předpisu upravujícího pobyt

cizinců na území České republiky^1a) přechodně pobývá na území České

republiky nepřetržitě po dobu nejméně 365 dnů, se podává u obecního

úřadu obce s rozšířenou působností.



(2) Zprostředkování



a) osvojení a svěření dítěte do pěstounské péče v České republice

zajišťují krajské úřady,



b) osvojení dětí z České republiky do ciziny nebo dětí z ciziny do

České republiky zajišťuje Úřad.



(3) Zprostředkování



a) osvojení se neprovádí v případě,



1. že rodiče dali souhlas k osvojení dítěte předem s určením pro

určitou osobu jako osvojitele,



2. podal-li návrh na osvojení manžel rodiče dítěte, pozůstalý manžel po

rodiči nebo osvojiteli dítěte, nebo



3. podal-li návrh na osvojení příbuzný dítěte nebo jiná osoba blízká

dítěti, u které není vyloučeno osvojení dítěte;



b) pěstounské péče se neprovádí, podala-li návrh na svěření dítěte do

pěstounské péče fyzická osoba dítěti příbuzná nebo fyzická osoba blízká

dítěti nebo jeho rodině.



§ 21



Postup obecního úřadu obce s rozšířenou působností při zprostředkování

osvojení a pěstounské péče



(1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností vyhledává děti uvedené v §

19a odst. 1 a fyzické osoby vhodné stát se osvojiteli nebo pěstouny;

tyto děti a osoby může vyhledávat a doporučit obecnímu úřadu obce s

rozšířenou působností také obec a pověřené osoby. Obecní úřad obce s

rozšířenou působností založí spisovou dokumentaci o dítěti podle

odstavce 4 pro účely zprostředkování náhradní rodinné péče na základě

vyhodnocení situace dítěte a jeho rodiny a na základě individuálního

plánu ochrany dítěte; tuto spisovou dokumentaci založí obecní úřad obce

s rozšířenou působností vždy po podání návrhu soudu podle § 14 odst. 1

písm. a) až f), i) a k) nebo pokud bylo jinak zahájeno řízení soudu,

které může vést k odebrání dítěte z péče rodičů nebo jiných osob

odpovědných za výchovu dítěte.



(2) V žádosti o zařazení do evidence žadatelů o zprostředkování

osvojení nebo pěstounské péče podané obecnímu úřadu obce s rozšířenou

působností žadatel uvede údaje a připojí doklady uvedené v odstavci 5

potřebné pro vedení spisové dokumentace.



(3) Po obdržení žádosti obecní úřad obce s rozšířenou působností žádost

na základě údajů v ní uvedených a připojených dokladů posoudí a žádost

zamítne, pokud



a) nejsou splněny podmínky uvedené v § 20 odst. 1 a 3, nebo



b) zjistí, že osoba, která žádá o zprostředkování osvojení nebo

pěstounské péče dítěte s obvyklým bydlištěm v České republice, splňuje

podmínku pobytu na území České republiky podle § 20 odst. 1, avšak její

obvyklé bydliště se nachází mimo území České republiky; zároveň jí

sdělí, že žádost musí podat příslušnému orgánu státu, ve kterém má

obvyklé bydliště.



(4) Obecní úřad obce s rozšířenou působností vede spisovou dokumentaci

o dítěti uvedeném v § 19a odst. 1; spisová dokumentace obsahuje



a) osobní údaje,



b) doklad o státním občanství^21), o povolení k trvalému pobytu na

území České republiky nebo o hlášení k pobytu na území České republiky

po dobu nejméně 90 dnů podle zvláštního právního předpisu^1a)

upravujícího pobyt cizinců na území České republiky nebo doklad o

oprávnění trvale pobývat na území České republiky podle zvláštního

právního předpisu^2) anebo doklad o podání žádosti na zahájení řízení o

udělení mezinárodní ochrany,



c) údaje o sociálních poměrech dítěte, jeho rodičů, sourozenců,

popřípadě prarodičů,



d) doklad, že dítě splňuje podmínky pro osvojení,



e) rozhodnutí příslušných orgánů o výchově dítěte, bylo-li vydáno,



f) zprávu o zdravotním stavu a vývoji dítěte.



(5) Obecní úřad obce s rozšířenou působností vede spisovou dokumentaci

o žadateli; spisová dokumentace obsahuje



a) žádost, v níž jsou obsaženy žadatelovy osobní údaje, jimiž jsou

jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a místo trvalého

pobytu;



b) doklad o státním občanství nebo o povolení k trvalému pobytu na

území České republiky nebo o nepřetržitém přechodném pobytu na území

České republiky po dobu nejméně 365 dnů podle zvláštního právního

předpisu^1a) upravujícího pobyt cizinců na území České republiky;

jde-li o občana Evropské unie, je možné po žadateli požadovat rovněž

předložení jiného dokladu, na základě kterého lze prokázat, že se tento

žadatel zdržuje nepřetržitě na území České republiky nejméně po dobu

365 dnů, nejde-li o cizince, kterému vyplývá nárok na sociální výhody z

přímo použitelného předpisu Evropské unie^57);



c) opis z evidence Rejstříku trestů^23) vyžádaný obecním úřadem obce s

rozšířenou působností; žádost o vydání opisu z evidence Rejstříku

trestů a opis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické

podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup;



d) doklad obdobný opisu z evidence Rejstříku trestů vydaný ve státech,

ve kterých se žadatel zdržoval nepřetržitě déle než 3 měsíce v době od

dovršení patnáctého roku věku do podání žádosti; ustanovení § 27 odst.

3 se použije obdobně;



e) zprávu o zdravotním stavu předloženou žadatelem;



f) údaje o ekonomických a sociálních poměrech;



g) písemné vyjádření žadatele, zda



1. souhlasí s tím, aby po uplynutí lhůty uvedené v § 22 odst. 8 písm.

b) byl zařazen také do evidence Úřadu pro zprostředkování osvojení dětí

z ciziny,



2. žádá výlučně o osvojení dítěte z ciziny;



h) písemný souhlas s tím, že orgán sociálně-právní ochrany

zprostředkující osvojení nebo pěstounskou péči je oprávněn



1. zjišťovat další údaje potřebné pro zprostředkování, zejména o tom,

zda způsobem života bude žadatel zajišťovat pro dítě vhodné výchovné

prostředí,



2. kdykoliv zjistit, zda nedošlo ke změně rozhodných skutečností

uvedených ve spisové dokumentaci;



i) písemný souhlas s účastí na přípravě fyzických osob k přijetí dítěte

do rodiny;



j) stanovisko obecního úřadu obce s rozšířenou působností k žádosti o

zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče;



k) vyjádření obecního úřadu, krajského úřadu, pověřené osoby nebo

obecního úřadu obce s rozšířenou působností, který není příslušný k

vedení spisové dokumentace o žadateli, pokud s nimi žadatel uzavřel

dohodu o výkonu pěstounské péče, protože již má svěřeno dítě do

pěstounské péče.



(6) Obecní úřad obce s rozšířenou působností postupuje kopii spisové

dokumentace o dítěti uvedeném v § 19a odst. 1 a spisové dokumentace o

žadateli neprodleně krajskému úřadu.



(7) Obecní úřad obce s rozšířenou působností rozhodne o zastavení

řízení o zařazení do evidence žadatelů o zprostředkování osvojení nebo

pěstounské péče, jestliže osoba, která o zprostředkování žádala,



a) vezme svou žádost zpět před postoupením spisové dokumentace

krajskému úřadu, nebo



b) ani na výzvu obecního úřadu obce s rozšířenou působností nesdělí

údaje a nedoloží doklady potřebné pro vedení spisové dokumentace.



§ 22



Vedení evidence pro zprostředkování osvojení a pěstounské péče krajským

úřadem



(1) Krajský úřad vede pro účely zprostředkování osvojení nebo

pěstounské péče evidenci dětí uvedených v § 19a odst. 1 (dále jen

„evidence dětí“) a evidenci žadatelů vhodných stát se osvojiteli nebo

pěstouny (dále jen „evidence žadatelů“).



(2) Evidence dětí obsahuje



a) kopii spisové dokumentace podle 21.4;



b) odborné posouzení podle § 27, je-li ho třeba s ohledem na



1. věk dítěte,



2. stanovisko odborného lékaře, nebo



3. jiné vážné skutečnosti;



c) vyjádření dítěte zajištěné krajským úřadem (§ 8 odst. 2);



d) další doklady potřebné pro zprostředkování osvojení nebo pěstounské

péče.



(3) Evidence žadatelů obsahuje



a) kopii spisové dokumentace podle § 21 odst. 5,



b) odborné posouzení podle § 27,



c) další doklady potřebné pro zprostředkování osvojení nebo pěstounské

péče.



(4) Pokud žadatel chce osvojit výlučně dítě z ciziny [§ 21 odst. 5

písm. g) bod 2], krajský úřad provede odborné posouzení podle § 27 a

neprodleně zašle kopii údajů obsažených v evidenci žadatelů Úřadu k

zařazení do evidence pro zprostředkování osvojení z ciziny.



(5) Krajský úřad řízení o zařazení žadatele do evidence žadatelů o

zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče



a) přeruší, je-li proti žadateli nebo proti jeho manželovi, druhovi,

dítěti nebo jiné osobě tvořící s žadatelem společnou domácnost^9b)

vedeno trestní řízení pro trestný čin směřující proti životu, zdraví,

svobodě, lidské důstojnosti, mravnímu vývoji nebo jmění dítěte, nebo

pro jiný trestný čin, jehož spáchání může mít vliv na způsobilost

žadatele k řádné výchově dítěte, a to až do vydání konečného rozhodnutí

v tomto trestním řízení,



b) může přerušit, zjistí-li na straně žadatele důvody bránící jeho

odbornému posouzení podle § 27, a to na nezbytně nutnou dobu.



(6) Krajský úřad rozhoduje o zařazení žadatele do evidence žadatelů

neprodleně po odborném posouzení žadatele podle § 27. Pokud krajský

úřad v průběhu řízení zjistí závažné důvody, pro které nelze žadatele

zařadit do evidence žadatelů, může rozhodnout o zamítnutí žádosti i

před provedením odborného posouzení žadatele v rozsahu stanoveném v §

27. V rozhodnutí o zařazení žadatele do evidence žadatelů krajský úřad

stanoví žadateli povinnost hlásit krajskému úřadu všechny změny

rozhodné pro zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče do 15 dnů

ode dne jejich vzniku.



(7) Krajský úřad oznámí, zda byl žadatel zařazen do evidence žadatelů,



a) obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností,



b) obecnímu úřadu, obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností,

krajskému úřadu nebo pověřené osobě, s nimiž žadatel uzavřel dohodu o

výkonu pěstounské péče, s výjimkou případu, kdy žadatel uzavřel dohodu

s krajským úřadem, který rozhodl o zařazení žadatele do evidence

žadatelů,



a to do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o zařazení do

evidence žadatelů.



(8) Jestliže krajský úřad nezprostředkuje osvojení



a) do 6 kalendářních měsíců ode dne zařazení dítěte do evidence dětí,

nebo



b) do 3 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o zařazení žadatele

do evidence žadatelů,



zpřístupní údaje z těchto evidencí Úřadu pro zprostředkování osvojení

ve vztahu k cizině a současně zašle oznámení o těchto skutečnostech

obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností.



(9) Krajský úřad postupuje



a) podle odstavce 8 písm. a) pouze tehdy, pokud je ze všech okolností

zřejmé, že dítěti nelze zprostředkovat pěstounskou péči ani osvojení v

České republice, nebo nelze předpokládat, že by v budoucnu mohla

převzít dítě do péče osoba dítěti příbuzná nebo jemu blízká; tyto

skutečnosti je krajský úřad povinen odůvodnit, nebo



b) podle odstavce 8 písm. b) pouze tehdy, pokud žadatel vyjádřil

souhlas podle § 21 odst. 5 písm. g) bodu 1.



(10) Krajský úřad může zjistit kdykoliv v době, kdy je dítě vedeno v

evidenci dětí nebo žadatel zařazen do evidence žadatelů, zda nedošlo ke

změně skutečností rozhodných pro zprostředkování osvojení nebo

pěstounské péče, zejména je oprávněn provést nové odborné posouzení

dítěte nebo žadatele podle § 27.



§ 23



zrušen



§ 24



Zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče krajským úřadem



(1) Pro účely zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče vyhledává

krajský úřad pro děti vedené v evidenci tohoto krajského úřadu žadatele

z evidence žadatelů vedené tímto krajským úřadem a z evidence žadatelů

vedené jinými krajskými úřady. Krajský úřad při zprostředkování

osvojení nebo pěstounské péče přihlíží k výsledkům odborného posouzení

dítěte a žadatelů podle § 27, k vyhodnocení situace dítěte a jeho

rodiny a k plnění opatření vyplývajících z individuálního plánu ochrany

dítěte.



(2) Zjistí-li krajský úřad, že v jím vedené evidenci žadatelů, nebo v

evidenci žadatelů, kterou vede jiný krajský úřad, je zařazen žadatel

vhodný stát se osvojitelem nebo pěstounem dítěte, které je v evidenci

dětí vedené tímto krajským úřadem, oznámí písemně tuto skutečnost



a) žadateli,



b) jinému krajskému úřadu, obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností

nebo pověřené osobě, pokud s nimi žadatel uzavřel dohodu o výkonu

pěstounské péče, protože již má svěřeno dítě do pěstounské péče,



c) Úřadu, jde-li o dítě, které je i v evidenci dětí vedené Úřadem,



d) obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, není-li tato povinnost

splněna oznámením podle písmene b).



(3) Na základě písemného oznámení krajského úřadu podle odstavce 2

písm. a) má žadatel právo seznámit se s dítětem a ten, u něhož se dítě

nachází, je povinen toto seznámení umožnit. Žadatel má možnost seznámit

se s dítětem a podat soudu návrh na předání dítěte do péče budoucího

osvojitele, na svěření dítěte do péče před osvojením nebo na svěření

dítěte do předpěstounské péče nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy mu bylo

doručeno písemné oznámení krajského úřadu podle odstavce 2; tuto lhůtu

může krajský úřad v odůvodněných případech prodloužit, nejvýše však o

30 dnů.



(4) Krajský úřad může dávat podněty ke zprostředkování osvojení nebo

pěstounské péče i v případech, kdy jde o děti, které jsou v evidenci

dětí vedené jiným krajským úřadem nebo Úřadem; tento jiný krajský úřad

nebo Úřad jsou povinny se těmito podněty zabývat.



§ 24a



zrušen



§ 24b



Přerušení zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče krajským úřadem



(1) Zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče se přeruší, jestliže



a) žadatel písemně o takové přerušení požádá, a to po dobu, kterou v

žádosti označí, nebo



b) žadateli bylo krajským úřadem podle § 24 odst. 2 písemně oznámeno,

že v evidenci dětí je dítě, pro něž je vhodným osvojitelem nebo

pěstounem, a to po dobu ode dne odeslání uvedeného písemného oznámení

do dne, do něhož trvá zprostředkování krajským úřadem podle § 24 odst.

3, anebo do dne, kdy došlo k rozhodnutí o svěření dítěte do péče podle

písmena c), nebo



c) na základě rozhodnutí soudu bylo dítě předáno do péče budoucího

osvojitele, svěřeno do péče před osvojením nebo do předpěstounské péče,

a to po dobu trvání této péče, nebo



d) krajský úřad v době, kdy žadateli zprostředkovává osvojení nebo

pěstounskou péči podle § 24, zjistí podle § 22 odst. 10 závažné

skutečnosti, které jsou překážkou zprostředkování osvojení nebo

pěstounské péče.



(2) O přerušení zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče podle

odstavce 1 písm. d) vydá krajský úřad rozhodnutí. Doba přerušení

zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče se nezapočítává do lhůt

uvedených v § 22 odst. 8.



(3) Žadatel je povinen v žádosti uvedené v odstavci 1 písm. a) uvést

důvod, pro který žádá o přerušení zprostředkování osvojení nebo

pěstounské péče. Žadatel zasílá žádost krajskému úřadu. V případě

přerušení zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče oznámí krajský

úřad tuto skutečnost obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností a

Úřadu, jde-li o žadatele vedené Úřadem, a to ve lhůtě 15 dnů ode dne

podání žádosti, nebo ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o přerušení

zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče.



(4) Datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o předání dítěte do péče

budoucího osvojitele, o svěření dítěte do péče před osvojením nebo o

svěření dítěte do předpěstounské péče, je povinen pro účely přerušení

zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče neprodleně oznámit



a) obecní úřad obce s rozšířenou působností krajskému úřadu,



b) krajský úřad bezodkladně poté, kdy mu toto datum sdělil obecní úřad

obce s rozšířenou působností, Úřadu, jsou-li děti nebo žadatelé vedeni

v evidenci Úřadu.



§ 24c



Vyřazení z evidence dětí nebo evidence žadatelů vedené krajským úřadem



(1) Krajský úřad



a) vyřadí dítě z jím vedené evidence dětí



1. na základě rozhodnutí o osvojení nebo o svěření dítěte do pěstounské

péče, nebo



2. zjistí-li závažné důvody, pro které nelze dítěti zprostředkovat

osvojení nebo pěstounskou péči,



b) vyřadí žadatele z jím vedené evidence žadatelů



1. na základě rozhodnutí o osvojení nebo o svěření dítěte do pěstounské

péče, pokud žadatel nežádá o osvojení dalšího dítěte nebo o svěření

dalšího dítěte do pěstounské péče,



2. zjistí-li závažné důvody, pro které nelze žadateli zprostředkovat

osvojení nebo pěstounskou péči,



3. poruší-li žadatel závažným způsobem povinnost sdělovat změny v

údajích rozhodných pro zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče,

nebo



4. požádá-li o to žadatel,



c) může vyřadit žadatele z jím vedené evidence žadatelů, jestliže se

bez vážného důvodu nezúčastnil přípravy k přijetí dítěte do rodiny, i

když byl k účasti na této přípravě vyzván.



(2) O vyřazení žadatele z evidence žadatelů vydá krajský úřad

rozhodnutí jen v případech uvedených v odstavci 1 písm. b) bodech 2 a 3

a odstavci 1 písm. c). V ostatních případech krajský úřad žadatelům

vyřazení z evidence písemně oznámí.



(3) Krajský úřad zašle do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí

o vyřazení žadatele z evidence žadatelů oznámení o tomto vyřazení

obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, jinému krajskému úřadu,

obecnímu úřadu nebo pověřené osobě uvedené v § 21 odst. 5 písm. k).



(4) Datum nabytí právní moci rozhodnutí o osvojení nebo o svěření

dítěte do pěstounské péče je obecní úřad obce s rozšířenou působností

povinen pro účely vyřazení žadatele z evidence oznámit krajskému úřadu.



§ 24d



Postup ministerstva při zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče



(1) Ministerstvo je oprávněno podávat podněty krajskému úřadu a Úřadu

ke zprostředkování osvojení a pěstounské péče; krajský úřad nebo Úřad

je povinen ministerstvo vyrozumět o tom, jak s podnětem naložil.



(2) Krajský úřad je povinen umožnit ministerstvu za účelem kontroly

přístup do evidence dětí nebo evidence žadatelů pro zprostředkování

osvojení a pěstounské péče.



§ 25



Zprostředkování osvojení Úřadem



(1) Úřad vede pro účely zprostředkování osvojení evidenci



a) dětí uvedených v § 2 odst. 2 vhodných k osvojení v cizině,



b) dětí vhodných k osvojení v České republice, které nemají na území

České republiky povolen trvalý pobyt nebo nejsou hlášeny k pobytu na

území České republiky po dobu nejméně 90 dnů podle zvláštního právního

předpisu^1a) upravujícího pobyt cizinců na území České republiky ani

nejsou oprávněny podle zvláštního právního předpisu^2) trvale pobývat

na území České republiky,



c) žadatelů vhodných stát se osvojiteli dětí uvedených v písmenu b),



d) fyzických osob vhodných stát se osvojiteli dětí uvedených v písmenu

a), pokud tyto osoby nemají na území České republiky povolen trvalý

pobyt, nepobývají přechodně na území České republiky po nepřetržitou

dobu nejméně 365 dnů podle zvláštního právního předpisu^1a)

upravujícího pobyt cizinců na území České republiky ani nejde o

cizince, kterému vyplývá nárok na sociální výhody z přímo použitelného

předpisu Evropské unie^57).



(2) Děti uvedené



a) v odstavci 1 písm. a) jsou vedeny v evidenci na základě oznámení

krajského úřadu (§ 22 odst. 8),



b) v odstavci 1 písm. b) jsou zařazovány do evidence na základě

oznámení státních orgánů České republiky nebo státních orgánů nebo

jiných organizací cizího státu řádně pověřených ve svém státě výkonem

povinností při mezinárodním osvojení. Těmto orgánům nebo organizacím

Úřad oznamuje zařazení dítěte uvedeného v odstavci 1 písm. b) do

evidence.



(3) Žadatelé uvedení v odstavci 1 písm. c) a fyzické osoby uvedené v

odstavci 1 písm. d) jsou zařazováni do evidence na základě rozhodnutí

Úřadu. Do evidence nelze zařadit osobu vhodnou stát se osvojitelem dětí

uvedených v odstavci 1 písm. b), jestliže sice splňuje podmínku pobytu

na území České republiky podle § 20 odst. 1, avšak její obvyklé

bydliště se prokazatelně nachází mimo území České republiky.



(4) Úřad vyřadí z evidence



a) dítě, žadatele nebo osobu uvedenou v odstavci 1 písm. d), došlo-li

ke zprostředkování osvojení, a to ke dni rozhodnutí o osvojení;



b) žadatele nebo osobu uvedenou v odstavci 1 písm. d),



1. zjistí-li závažné důvody, pro které nelze osvojení zprostředkovat,



2. poruší-li žadatel nebo uvedená osoba závažným způsobem povinnost

sdělovat údaje rozhodné pro tuto evidenci, nebo



3. požádají-li o to žadatel nebo uvedená osoba;



c) dítě, požádají-li o to orgán nebo organizace uvedené v odstavci 2

písm. b).



(5) Úřad vydá rozhodnutí o vyřazení z evidence jen v případech žadatelů

a osob uvedených v odstavci 1 písm. d), nejde-li o vyřazení z evidence

proto, že bylo rozhodnuto o osvojení. Úřad zasílá krajskému úřadu

rozhodnutí o vyřazení žadatelů a osob uvedených v odstavci 1 písm. d);

oznámení o vyřazení dítěte uvedeného v odstavci 1 písm. b) zasílá Úřad

orgánům nebo organizacím uvedeným v odstavci 2 písm. b) a krajskému

úřadu.



(6) Pro vedení evidence, jde-li o dítě uvedené v odstavci 1 písm. a)

nebo jde-li o osobu uvedenou v odstavci 1 písm. c), platí přiměřeně §

22 odst. 2, 3, 6 a 10.



(7) Úřad přeruší zprostředkování osvojení po doby uvedené v § 24b odst.

1, jde-li o děti, které jsou vedeny také v evidenci dětí pro

zprostředkování osvojení do ciziny nebo evidenci dětí vhodných k

osvojení v České republice [odstavec 1 písm. a) a b)], nebo jde-li o

žadatele uvedené v odstavci 1 písm. c).



(8) Pro účely vedení evidence Úřadem je krajský úřad povinen



a) na žádost Úřadu zjistit potřebné údaje a doplnit spisovou

dokumentaci o dítěti vhodném k osvojení v cizině nebo o žadateli

vhodném stát se osvojitelem dítěte z ciziny,



b) na žádost Úřadu prošetřit poměry, v nichž dítě žije, jde-li o dítě,

které bylo v České republice osvojeno na základě zprostředkování

osvojení z ciziny nebo které má být z ciziny osvojeno a nachází se v

České republice v péči budoucích osvojitelů,



c) neprodleně oznámit Úřadu datum nabytí právní moci rozhodnutí o

osvojení dítěte.



(9) Osvojení dítěte do ciziny je Úřad povinen oznámit



a) obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností,



b) matričnímu úřadu příslušnému podle zvláštního právního

předpisu^23a),



c) krajskému úřadu, na základě jehož oznámení Úřad do evidence dítě

zařadil.



§ 26



Pro zprostředkování osvojení Úřadem, jde-li o osvojení v České

republice, platí § 24 odst. 1 a 3 přiměřeně.



§ 27



Odborné posuzování pro účely zprostředkování osvojení a pěstounské péče



(1) Odborné posouzení pro zprostředkování osvojení a pěstounské péče

zahrnuje



a) posouzení dítěte a žadatele podle odstavce 2,



b) zhodnocení přípravy k přijetí dítěte do rodiny, včetně speciální

přípravy k přijetí dítěte pěstounem na přechodnou dobu (§ 11 odst. 2),



c) vyjádření dětí žadatele k přijetí osvojovaného dítěte nebo dítěte

svěřovaného do pěstounské péče do rodiny, jsou-li takového vyjádření

schopny s ohledem na jejich věk a rozumovou vyspělost,



d) posouzení schopnosti dětí žijících v domácnosti žadatele přijmout

dítě do rodiny,



e) zjištění bezúhonnosti žadatele, jeho manžela, druha, dítěte a jiné

osoby tvořící s žadatelem společnou domácnost; za bezúhonného se pro

tyto účely nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro trestný čin,

který směřoval proti životu, zdraví, svobodě, lidské důstojnosti,

mravnímu vývoji nebo jmění dítěte, nebo pro jiný trestný čin, jehož

spáchání může mít vliv na způsobilost žadatele k řádné výchově dítěte,



f) u žadatelů o zařazení do evidence osob vhodných pro výkon pěstounské

péče na přechodnou dobu posouzení schopnosti pečovat o děti vyžadující

speciální péči a schopnost spolupráce s rodiči těchto dětí.



(2) Pro účely zprostředkování osvojení a pěstounské péče se



a) u dětí



1. posuzuje úroveň tělesného a duševního vývoje dítěte, včetně jeho

specifických potřeb a nároků, sociální prostředí, ze kterého dítě

pochází, jakož i jeho statusová práva, a etnické, náboženské a kulturní

prostředí dítěte,



2. posuzuje vhodnost náhradní rodinné péče a jejích forem;



b) u žadatelů posuzuje charakteristika osobnosti, psychický stav,

zdravotní stav, jenž zahrnuje posouzení, zda zdravotní stav žadatele z

hlediska duševního, tělesného a smyslového nebrání dlouhodobé péči o

dítě, předpoklad vychovávat dítě, motivace, která vedla k žádosti o

osvojení dítěte nebo k jeho svěření do pěstounské péče, stabilita

manželského vztahu a prostředí v rodině, sociální prostředí, zvláště

bydlení a domácnost, etnické, náboženské a kulturní prostředí žadatele,

popřípadě další skutečnosti rozhodné pro osvojení dítěte nebo jeho

svěření do pěstounské péče.



Posouzení krajský úřad provede do 30 dnů ode dne zjištění všech

potřebných skutečností.



(3) Za účelem zjištění bezúhonnosti podle odstavce 1 písm. e) si orgán

sociálně-právní ochrany vyžádá podle zvláštního právního předpisu^28a)

opis z evidence Rejstříků trestů nebo doklad obdobný opisu z evidence

Rejstříku trestů vydávaný ve státech, ve kterých se žadatel, jeho

manžel, druh, dítě a jiné osoby tvořící s žadatelem společnou domácnost

zdržovali nepřetržitě déle než 3 měsíce v době od dovršení patnáctého

roku věku do podání žádosti; tyto doklady nesmí být starší než 3

měsíce. V případě, že cizí stát opis z evidence trestů nebo rovnocenný

doklad nevydává, odmítá jej žadateli vydat nebo je jeho opatření

spojeno s těžko překonatelnou překážkou, může žadatel doklad takového

státu nahradit svým čestným prohlášením. Žádost o opis z evidence

Rejstříku trestů a opis z evidence Rejstříků trestů se předávají v

elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.



(4) Odborné posuzování provádí krajský úřad, jde-li o děti nebo

žadatele, které zařazuje do evidence dětí nebo žadatelů krajský úřad, a

to před zařazením do takové evidence, nebo kteří jsou v evidenci dětí

nebo v evidenci žadatelů vedené krajským úřadem.



(5) Krajský úřad je oprávněn vyzvat žadatele a fyzické osoby uvedené v

§ 25 odst. 1 písm. d) k osobnímu jednání za účelem posouzení jejich

předpokladů a skutečností rozhodných pro svěření dítěte. Krajský úřad

přitom spolupracuje s obecními úřady obcí s rozšířenou působností,

obcemi, poskytovateli zdravotních služeb a školskými zařízeními i

dalšími odbornými zařízeními, pověřenými osobami a s odborníky pro

otázky výchovy a péče o dítě.



(6) Zaměstnanci kraje zařazení do krajského úřadu mohou za účelem

přípravy podkladů pro odborné posouzení podle odstavce 2 navštívit dítě

nebo pozvat dítě k jednání, je-li to přiměřené jeho věku a schopnostem.

Právnické nebo fyzické osoby, u nichž se dítě nachází, jsou povinny

tuto návštěvu, účast dítěte na uvedeném jednání a posouzení dítěte

umožnit.



(7) Pro zpracování vyjádření krajského úřadu podle § 18 platí odstavce

2 až 6 přiměřeně.



(8) Pro účely odvolacího řízení je ministerstvo oprávněno provést nové

odborné posouzení žadatele.



HLAVA V



PĚSTOUNSKÁ PÉČE NA PŘECHODNOU DOBU



§ 27a



(1) Krajský úřad vede pro účely zajištění pěstounské péče pro dítě na

přechodnou dobu evidenci osob, které mohou pěstounskou péči po

přechodnou dobu vykonávat. Do evidence se osoby zařazují na základě

žádosti podané u obecního úřadu obce s rozšířenou působností. Obecní

úřad obce s rozšířenou působností je povinen po doplnění žádosti o

údaje a doklady uvedené v odstavci 3 neprodleně žádost postoupit

krajskému úřadu.



(2) Do evidence osob, které mohou vykonávat pěstounskou péči po

přechodnou dobu, se zařazují osoby, které na základě odborného

posouzení mají předpoklady pro výkon takové péče o dítě, a to zejména z

hlediska krátkodobosti takové péče a péče o dítě krátce po jeho

narození.



(3) Evidence obsahuje



a) žadatelovy osobní údaje uvedené v § 21 odst. 5 písm. a),



b) doklady uvedené v § 21 odst. 5 písm. b) až f) a i),



c) písemný souhlas s tím, že krajský úřad je oprávněn kdykoliv



1. zjišťovat další údaje potřebné pro zařazení do evidence osob, které

mohou vykonávat pěstounskou péči po přechodnou dobu,



2. zjišťovat, zda nedošlo ke změně skutečností uvedených v žádosti,



d) stanovisko obecního úřadu obce s rozšířenou působností k žádosti o

zařazení žadatele do evidence,



e) stejnopis správního rozhodnutí podle § 47b s vyznačením právní moci

nebo stejnopis dohody o výkonu pěstounské péče podle § 47b,



f) údaje o charakteristice a počtu dětí, kterým je osoba v evidenci

schopna poskytovat pěstounskou péči na přechodnou dobu.



(4) Odborné posouzení žadatele se provede na základě žádosti podané

podle odstavce 3; pro odborné posouzení žadatele platí § 27 obdobně.



(5) Krajský úřad rozhodne o zařazení žadatele do evidence uvedené v

odstavci 1 a o jeho vyřazení z této evidence nebo o tom, že žadatel do

této evidence zařazen nebyl. Opis rozhodnutí uvedeného v předchozí větě

zašle krajský úřad obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností. O

vedení evidence o zařazení žadatele do evidence a o jeho vyřazení platí

§ 22 až 24c přiměřeně.



(6) Krajský úřad předá opis seznamu osob zařazených do evidence osob,

které mohou po přechodnou dobu vykonávat pěstounskou péči, a to včetně

údajů uvedených v odstavci 3, obecním úřadům obcí s rozšířenou

působností ve svém správním obvodu. Krajský úřad je povinen tento

seznam bezodkladně doplňovat na základě změn, ke kterým v evidenci

podle odstavce 1 došlo, a toto doplnění sdělit také uvedeným obecním

úřadům obcí s rozšířenou působností.



(7) Soud může na návrh orgánu sociálně-právní ochrany svěřit dítě do

pěstounské péče na přechodnou dobu osobám v evidenci, a to na



a) dobu, po kterou nemůže rodič ze závažných důvodů dítě vychovávat,



b) dobu, po jejímž uplynutí může matka dát souhlas k osvojení nebo po

kterou může rodič souhlas k osvojení dítěte odvolat, nebo



c) dobu do nabytí právní moci rozhodnutí soudu o tom, že souhlasu

rodičů k osvojení není třeba.



(8) Bylo-li dítě svěřeno do pěstounské péče podle odstavce 7, je soud

povinen nejméně jednou za 3 měsíce přezkoumat, zda důvody, pro které

bylo dítě svěřeno do pěstounské péče, stále trvají. Za tím účelem si

vyžaduje zejména zprávy příslušného orgánu sociálně-právní ochrany.

Soud rozhodne o výchově dítěte vždy, odpadnou-li důvody, pro které bylo

dítě svěřeno do pěstounské péče podle odstavce 7.



(9) Pěstounská péče na přechodnou dobu může trvat nejdéle 1 rok. To

neplatí, pokud jsou do pěstounské péče téhož pěstouna svěřeni

sourozenci dítěte, kteří byli do této péče svěřeni později, ne však na

dobu delší, než po kterou má trvat pěstounská péče podle věty první u

sourozence, který byl do pěstounské péče na přechodnou dobu témuž

pěstounovi svěřen jako poslední.



HLAVA VI



ÚSTAVNÍ VÝCHOVA A OCHRANNÁ VÝCHOVA



§ 28



Po právní moci rozhodnutí soudu o nařízení ústavní výchovy obecní úřad

obce s rozšířenou působností sjedná dobu a místo přijetí dítěte do

příslušného zařízení pro výkon ústavní výchovy, které je označeno v

rozhodnutí soudu; přitom vyzve rodiče nebo jiné fyzické osoby odpovědné

za výchovu dítěte, aby dítě ve stanoveném termínu předali určenému

zařízení, popřípadě s jejich souhlasem může zabezpečit umístění sám.

Je-li po právní moci rozhodnutí soudu o nařízení ústavní výchovy

nezbytné přemístit dítě ze zařízení pro děti vyžadující okamžitou

pomoc, sjedná obecní úřad obce s rozšířenou působností dobu přijetí

dítěte do zařízení pro výkon ústavní výchovy, které je označeno v

rozhodnutí soudu. Převoz dítěte zabezpečí příslušné zařízení pro výkon

ústavní výchovy ve spolupráci se zařízením pro děti vyžadující

okamžitou pomoc, ve kterém se dítě nachází. Nepodrobí-li se rodiče nebo

jiné fyzické osoby odpovědné za výchovu dítěte rozhodnutí soudu, podá

obecní úřad obce s rozšířenou působností soudu návrh na výkon

rozhodnutí.^24)



§ 29



Sledování výkonu ústavní výchovy a ochranné výchovy



(1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností sleduje dodržování práv

dítěte ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy a ochranné

výchovy,^26) v domovech pro osoby se zdravotním postižením a v dětských

domovech pro děti do 3 let věku^28) a v obdobných ústavech

(zařízeních), umožňují-li zvláštní právní předpisy, aby byly zřízeny

právnickými nebo fyzickými osobami, (dále jen "ústavní zařízení");

sleduje zejména rozvoj duševních a tělesných schopností dětí, zda

trvají důvody pro pobyt dítěte v ústavním zařízení, zjišťuje, jak se

vyvíjejí vztahy mezi dětmi a jejich rodiči. Obecní úřad obce s

rozšířenou působností působí k tomu, aby byli v ústavním zařízení

sourozenci umístěni společně.



(2) Zaměstnanec obce s rozšířenou působností zařazený do obecního úřadu

je povinen



a) nejméně jednou za 3 měsíce navštívit dítě, kterému byla nařízena

ústavní výchova nebo uložena ochranná výchova,



b) nejméně jednou za 3 měsíce navštívit rodiče dítěte, kterému byla

nařízena ústavní výchova nebo uložena ochranná výchova,



c) navštívit dítě uvedené v § 10a odst. 1 bezodkladně poté, kdy se o

něm dozví, a dále podle potřeb dítěte,



a to na základě zvláštního oprávnění vydaného obecním úřadem obce s

rozšířenou působností, v němž je uvedeno jméno, popřípadě jména a

příjmení zaměstnance, titul, zaměstnavatel a vymezena činnost, kterou

může tento zaměstnanec vykonávat.



(3) Zaměstnanec obce s rozšířenou působností zařazený do obecního úřadu

je oprávněn hovořit s dítětem bez přítomnosti dalších osob, zejména

zaměstnanců ústavního zařízení, a má právo nahlížet do dokumentace,

kterou ústavní zařízení o dítěti vede.



(4) Zjistí-li zaměstnanec obce s rozšířenou působností zařazený do

obecního úřadu, že ústavní zařízení porušilo povinnosti vyplývající z

tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů, je povinen tuto

skutečnost neprodleně oznámit obecnímu úřadu obce s rozšířenou

působností a zřizovateli tohoto ústavního zařízení, popřípadě orgánu,

který je zřizovateli nadřízen, a soudu, který nařídil ústavní výchovu

nebo uložil ochrannou výchovu; tím není dotčena povinnost vyplývající

ze zvláštního právního předpisu.^6)



(5) Jestliže zaměstnanec obce s rozšířenou působností zařazený do

obecního úřadu oznámil porušení povinnosti ústavním zařízením, sleduje

příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností, zda došlo k

odstranění zjištěných nedostatků, a působí k přijetí potřebných

opatření vedoucích k nápravě.



(6) Ústavní zařízení jsou povinna



a) zajistit zaměstnanci obce s rozšířenou působností zařazenému do

obecního úřadu obce s rozšířenou působností přístup do ústavního

zařízení a poskytnout mu potřebné listiny, doklady nebo zprávy

vztahující se k dítěti a jeho rodičům, pokud je ústavní zařízení má k

dispozici,



b) umožnit styk zaměstnance obce s rozšířenou působností zařazeného do

obecního úřadu obce s rozšířenou působností s dítětem, kterému byla

nařízena ústavní výchova nebo uložena ochranná výchova,



c) oznamovat neprodleně obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností

děti, které přicházejí v úvahu jako vhodné k osvojení nebo ke svěření

do pěstounské péče,



d) odeslat neprodleně písemné podání dítěte adresované soudu, obecnímu

úřadu obce s rozšířenou působností, jinému státnímu orgánu nebo

pověřené osobě bez kontroly jeho obsahu,



e) vyžádat si písemný souhlas obecního úřadu obce s rozšířenou

působností k pobytu dítěte podle § 30,



f) informovat obecní úřad obce s rozšířenou působností o nadcházejícím

propuštění dítěte z ústavního zařízení,



g) informovat obecní úřad obce s rozšířenou působností a soud, který

dítěti nařídil ústavní výchovu nebo uložil ochrannou výchovu, o útěku

dítěte z ústavního zařízení a o přemístění dítěte do jiného ústavního

zařízení.



(7) Ústavní zařízení uvedené v odstavci 1 může navštívit také

zaměstnanec kraje zařazený do krajského úřadu nebo zaměstnanec státu

zařazený k výkonu práce v ministerstvu. Pro zaměstnance kraje

zařazeného do krajského úřadu nebo zaměstnance státu zařazeného k

výkonu práce v ministerstvu platí obdobně odstavce 3 až 6 a pro

povinnost mít zvláštní oprávnění k návštěvě ústavního zařízení platí

obdobně odstavec 2. Oprávnění vydává, jde-li o zaměstnance kraje

zařazeného do krajského úřadu, krajský úřad, a jde-li o zaměstnance

státu zařazeného k výkonu práce v ministerstvu, ministerstvo.



§ 30



Pobyt dítěte mimo ústav



(1) Ředitel ústavního zařízení může jen po předchozím písemném souhlasu

obecního úřadu obce s rozšířenou působností povolit dítěti, které je v

ústavním zařízení umístěno na základě rozhodnutí soudu, pobyt u rodičů,

popřípadě jiných fyzických osob, a to nejvýše v rozsahu 30 kalendářních

dnů při prvním pobytu u těchto osob. Tato doba, s výjimkou případů, kdy

byla na základě rozhodnutí soudu uložena ochranná výchova, může být

prodloužena, jde-li o pobyt u těchto osob, na základě písemného

souhlasu obecního úřadu obce s rozšířenou působností.



(2) Písemný souhlas obecního úřadu obce s rozšířenou působností podle

odstavce 1 musí obsahovat určení osob, u nichž bude dítě pobývat, délku

pobytu dítěte mimo ústav, na kterou se souhlas vydává, a místo pobytu

dítěte.



(3) Při vydávání písemného souhlasu s pobytem dítěte mimo ústav podle

odstavce 1 obecní úřad obce s rozšířenou působností přihlíží zejména k

rodinnému a sociálnímu prostředí, v němž bude dítě pobývat, a

individuálnímu plánu ochrany dítěte, je-li zpracován. V případě pobytu

dítěte u jiných fyzických osob než rodičů, prarodičů nebo sourozenců,

posuzuje se jejich bezúhonnost podle § 27 odst. 1 písm. e). Pro účely

vydání souhlasu může obecní úřad obce s rozšířenou působností požádat

krajský úřad o odborné posouzení fyzické osoby jiné než rodiče, u níž

má dítě pobývat. Pro odborné posouzení platí § 27 přiměřeně. Za účelem

doložení bezúhonnosti takové osoby si může obecní úřad obce s

rozšířenou působností vyžádat podle zvláštního právního předpisu^28a)

výpis z evidence Rejstříku trestů; o skutečnosti, že si vyžádal výpis z

evidence Rejstříku trestů, tuto osobu bez zbytečného odkladu vyrozumí.

Žádost o vydání výpisu a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají

v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.



(4) Krajský úřad je povinen odborné posouzení jiné fyzické osoby podle

odstavce 3 provést.



(5) Je-li místo trvalého pobytu dítěte odlišné od místa trvalého pobytu

rodičů nebo jiných fyzických osob, u nichž má dítě pobývat, může obecní

úřad obce s rozšířenou působností vydat písemný souhlas podle odstavce

1 jen na základě vyjádření jiného příslušného obecního úřadu obce s

rozšířenou působností [§ 61 odst. 3 písm. c)].



HLAVA VII



PÉČE O DĚTI VYŽADUJÍCÍ ZVÝŠENOU POZORNOST



§ 31



(1) Péče o děti uvedené v § 6 spočívá v poskytování pomoci při

překonávání nepříznivých sociálních podmínek a výchovných vlivů, s

cílem umožnit jim začlenění do společnosti, včetně začlenění

pracovního.



(2) Péče o děti uvedené zejména v § 6 písm. c) a d) je obecním úřadem

obce s rozšířenou působností zabezpečována prostřednictvím sociální

kurately pro děti a mládež (dále jen „sociální kuratela“); sociální

kuratela spočívá v provádění opatření směřujících k odstranění,

zmírnění nebo zamezení prohlubování anebo opakování poruch psychického,

fyzického a sociálního vývoje dítěte.



(3) Sociální kuratelu vykonává kurátor pro děti a mládež, který je

zaměstnancem obce s rozšířenou působností zařazeným do obecního úřadu

obce s rozšířenou působností. Kurátor pro děti a mládež se při výkonu

sociální kurately prokazuje zvláštním oprávněním vydaným obecním úřadem

obce s rozšířenou působností. Zvláštní oprávnění musí obsahovat jméno,

popřípadě jména a příjmení kurátora, titul, označení zaměstnavatele a

vymezení činností, které může vykonávat.



§ 32



(1) Obecní úřad při péči o děti uvedené v § 6



a) zaměřuje svoji pozornost na využívání volného času těchto dětí,



b) zaměřuje svoji pozornost na děti vyhledávající styky s fyzickými

osobami nebo skupinami těchto osob požívajícími alkoholické nápoje nebo

návykové látky nebo páchajícími trestnou činnost,



c) sleduje u dětí projevy nesnášenlivosti a násilí,



d) věnuje pozornost dětem z rodin s nízkou sociální úrovní,



e) zabraňuje pronikání nepříznivých sociálních a výchovných vlivů mezi

ostatní skupiny dětí,



f) nabízí dětem programy pro využití volného času se zřetelem k zájmům

dětí a jejich možnostem,



g) spolupracuje se školami, pověřenými osobami, zájmovými sdruženími a

dalšími subjekty.



(2) Obecní úřad obce s rozšířenou působností při péči o děti uvedené v

§ 6



a) působí proti opakovaným poruchám v chování a jednání dětí se

zvláštní pozorností věnovanou pachatelům trestné činnosti,



b) upozorňuje krajské úřady na potřebu napomáhat dětem, které ukončily

školní docházku, při získávání možnosti pokračovat v další přípravě na

povolání, zejména jde-li o děti propuštěné z ústavní výchovy, ochranné

výchovy nebo výkonu trestu odnětí svobody,



c) spolupracuje s krajskými pobočkami Úřadu práce při zprostředkování

vhodného zaměstnání pro tyto děti,



d) usměrňuje péči o tyto děti podle programů péče o problémové skupiny

dětí zpracovaných státními orgány, obcemi, pověřenými osobami a dalšími

právnickými a fyzickými osobami,



e) pomáhá dětem překonat problémy, které mohou vést k negativním

projevům v jejich chování.



(3) Zaměstnanci obce s rozšířenou působností zařazení do obecního úřadu

a zaměstnanci obce zařazení do obecního úřadu při péči o děti uvedené v

§ 6



a) jsou v osobním styku s dítětem, jeho rodiči nebo osobami odpovědnými

za jeho výchovu,



b) volí prostředky působení na děti tak, aby účinně působily na děti

podle druhu a povahy poruchy v chování dítěte a jeho sociálního

postavení,



c) řeší problémy dítěte, je-li to účelné, v prostředí, kde se dítě

zpravidla zdržuje.



(4) Sociální kuratela se zaměřuje zejména na



a) analyzování situace v oblasti sociálně patologických jevů u dětí a

mládeže a navrhování preventivních opatření,



b) účast na přestupkovém řízení vedeném proti mladistvému v souladu se

zákonem o přestupcích, trestním řízení vedeném proti mladistvému a

řízení o činech jinak trestných u dětí mladších 15 let podle zvláštního

právního předpisu^29),



c) návštěvy dětí s nařízenou ústavní výchovou z důvodu závažných

výchovných problémů, dětí s uloženou ochrannou výchovou, dětí vzatých

do vazby a ve výkonu trestního opatření odnětí svobody a rovněž rodičů

těchto dětí,



d) spolupráci s příslušným střediskem Probační a mediační služby, a to

zejména při zjišťování poměrů mladistvého pro účely trestního řízení a

u dětí mladších 15 let pro účely řízení o činech jinak trestných, a při

výkonu opatření uložených dítěti či mladistvému podle zvláštního

právního předpisu^29),



e) pomoc dětem uvedeným v písmenu c) po propuštění z ochranné nebo

ústavní výchovy a po propuštění z výkonu trestního opatření odnětí

svobody s cílem působit k obnovení jejich narušených sociálních vztahů,

jejich začlenění do rodinného a sociálního prostředí a k zamezení

opakování protiprávní činnosti,



f) zajištění návazné péče dětem uvedeným v písmenu c) i po dosažení

zletilosti, zejména dojde-li k prodloužení ústavní nebo ochranné

výchovy; při zajištění návazné péče je kurátor pro děti a mládež

povinen spolupracovat zejména s obcemi v samostatné i přenesené

působnosti, s krajskou pobočkou Úřadu práce, s poskytovateli sociálních

služeb a zařízeními pro výkon ústavní a ochranné výchovy.



§ 33



(1) Orgánem sociálně-právní ochrany příslušným podle zákona o

soudnictví ve věcech mládeže^29) je obecní úřad obce s rozšířenou

působností.



(2) Orgánem sociálně-právní ochrany příslušným podle zákona o

přestupcích^31), je obecní úřad obce s rozšířenou působností; ústního

jednání o přestupku, je-li obviněným mladistvý, je povinen se účastnit

zaměstnanec obce s rozšířenou působností zařazený do tohoto obecního

úřadu.



§ 34



(1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností spolupracuje s

věznicemi^32) při řešení sociálních a výchovných problémů dětí

uvedených v § 6.



(2) Obecní úřad obce s rozšířenou působností se na žádost vyjadřuje

podle zvláštního právního předpisu^33)



a) k formě a obsahu přípravy dítěte na budoucí povolání zabezpečovaného

věznicí,



b) zda je ve prospěch dítěte, aby o něj odsouzená nebo obviněná žena ve

věznici pečovala, a



c) k prodloužení doby přerušení výkonu trestu odnětí svobody odsouzené

ženě, je-li důvodem návštěva dítěte.



(3) Zaměstnanec obce s rozšířenou působností zařazený do obecního úřadu

je povinen alespoň jednou za 3 měsíce navštívit dítě,



a) které je ve výkonu vazby nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, a

projednat s ním zejména možnost zaměstnání nebo přípravy na budoucí

povolání nebo zaměstnání po ukončení výkonu vazby nebo trestu odnětí

svobody,



b) o něž ve věznici pečuje odsouzená nebo obviněná žena.



(4) Zaměstnanec obce s rozšířenou působností zařazený do obecního úřadu

obce s rozšířenou působností je při návštěvě ve věznici oprávněn

nahlížet do dokumentace vztahující se k přípravě odsouzeného

mladistvého na budoucí povolání, k dítěti, o něž ve věznici pečuje

odsouzená nebo obviněná žena, a k péči této ženy o dítě.



(5) Věznice^32) jsou povinny zajistit zaměstnanci obce s rozšířenou

působností zařazenému do obecního úřadu přístup do věznice, umožnit

nahlížení do dokumentace podle odstavce 4 a umožnit styk tohoto

zaměstnance s dítětem, které je ve výkonu vazby nebo ve výkonu trestu

odnětí svobody, a s dítětem, o něž ve věznici pečuje žena odsouzená k

trestu odnětí svobody nebo žena ve výkonu vazby. Věznice a ústavy pro

výkon zabezpečovací detence jsou povinny informovat obecní úřad obce s

rozšířenou působností o nástupu dítěte do výkonu trestního opatření

odnětí svobody nebo ústavu pro výkon zabezpečovací detence, a o tom,

kdy bude dítě z výkonu trestního opatření odnětí svobody nebo z výkonu

zabezpečovací detence propuštěno. Pro návštěvu zaměstnance obce s

rozšířenou působností zařazeného do obecního úřadu vydá tento orgán

zaměstnanci zvláštní oprávnění, v němž je uvedeno jméno, popřípadě

jména a příjmení zaměstnance, titul a zaměstnavatel a vymezena činnost,

kterou může tento zaměstnanec vykonávat.



HLAVA VIII



SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANA VE VZTAHU K CIZINĚ



§ 35



(1) Úřad zajišťuje sociálně-právní ochranu ve vztahu k cizině, jde-li o



a) děti uvedené v § 2 odst. 2,



b) děti, které jsou občany České republiky a nemají na jejím území

trvalý pobyt,



c) děti, které nejsou občany České republiky a nemají na jejím území

povolen trvalý pobyt nebo nejsou hlášeny k pobytu na území České

republiky po dobu nejméně 90 dnů podle zvláštního právního předpisu^1a)

upravujícího pobyt cizinců na území České republiky ani se na jejím

území nezdržují, jestliže jejich rodiče nebo jiné fyzické osoby mající

vůči těmto dětem vyživovací povinnost se zdržují v České republice.



(2) Při zajišťování sociálně-právní ochrany ve vztahu k cizině Úřad



a) vykonává funkci přijímacího a odesílajícího orgánu a funkci

ústředního orgánu při provádění mezinárodních smluv a pro účely

prohlášení o vzájemnosti podle zvláštního právního předpisu^33a) a plní

další povinnosti vyplývající pro Českou republiku z mezinárodních smluv

týkajících se sociálně-právní ochrany dítěte^34),



b) vykonává funkci opatrovníka dítěte,



c) vyžaduje od příslušných orgánů a dalších právnických a fyzických

osob na žádost rodičů žijících v České republice nebo orgánů

sociálně-právní ochrany zprávy o poměrech dětí, které jsou občany České

republiky a nemají na jejím území trvalý pobyt,



d) zprostředkuje zaslání osobních dokladů a jiných listin do ciziny a

opatřuje doklady a jiné listiny z ciziny,



e) spolupracuje se státními orgány nebo jinými organizacemi cizího

státu obdobnými Úřadu, pokud jsou řádně pověřeny ve svém státě k

činnostem sociálně-právní ochrany, a je-li to účelné, také s dalšími

orgány, zařízeními a právnickými osobami,



f) pomáhá pátrat po rodičích dítěte, pokud rodiče nebo jeden z nich

žijí v cizině, rodinných příslušnících a osobách povinných výživou

zjišťovat majetkové a výdělkové poměry pro stanovení výživného,

zprostředkovává podávání návrhů směřujících k zabezpečení plnění

vyživovací povinnosti, a to zejména návrhů na úpravu vyživovací

povinnosti, výchovy a určení otcovství,



g) pro účely osvojení v cizině a pro účely osvojení dítěte z ciziny

zjišťuje, v jakém sociálním prostředí a v jakých rodinných poměrech

dítě žije,



h) plní úkoly vyplývající ze zprostředkování osvojení a jedná s

příslušnými orgány, fyzickými a právnickými osobami, vyžaduje-li to

plnění úkolů vyplývajících pro Úřad z tohoto zákona,



i) dává souhlas k osvojení dítěte do ciziny,



j) pomáhá pátrat po rodinných příslušnících dítěte, které podalo žádost

o udělení mezinárodní ochrany, kterému byl udělen azyl nebo doplňková

ochrana podle zvláštního právního předpisu a na území České republiky

se nachází bez doprovodu osoby starší 18 let, která za dítě zodpovídá

podle právního řádu platného na území státu, jehož občanství dítě má,

nebo v případě, že je dítě osobou bez státního občanství, ve státě

svého posledního bydliště^34a).



k) spolupracuje ve věcech rodičovské odpovědnosti podle přímo

použitelného předpisu Evropské unie^34c),



l) plní úkoly ústředního orgánu podle přímo použitelného předpisu

Evropské unie^58),



m) zajišťuje překlady listin potřebných pro výkon působnosti v

sociálně-právní ochraně podle mezinárodních smluv a přímo použitelných

předpisů Evropské unie.



(3) K předání nebo předávání osobních údajů Úřadem do jiných států se

nevyžaduje povolení Úřadu pro ochranu osobních údajů podle zvláštního

právního předpisu.^34b)



(4) Pro výkon působnosti Úřadu podle odstavce 2 písm. f) a l) jsou

příslušné orgány a další fyzické a právnické osoby povinny poskytnout

Úřadu v potřebném rozsahu požadovanou součinnost, přičemž platí

přiměřeně ustanovení exekučního řádu o součinnosti třetích osob^59).



§ 35a



Obecní úřad obce s rozšířenou působností vydává zákonnému zástupci

dítěte nebo jiné osobě odpovědné za výchovu dítěte pro účely

uplatňování nároků dítěte na výživné vůči povinné osobě žijící v cizině

potvrzení o tom, že dítě je naživu a nachází se v péči zákonného

zástupce nebo jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte; potvrzení vydává

obecní úřad obce s rozšířenou působností na žádost zákonného zástupce.



§ 36



Zajišťování návratu dětí nacházejících se v cizině bez doprovodu



(1) Zastupitelský úřad České republiky je povinen oznámit



a) obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, nebo



b) ministerstvu, není-li místo trvalého pobytu tohoto dítěte na území

České republiky známo,

že se na území cizího státu nachází dítě uvedené v § 2 odst. 2 bez

doprovodu rodičů nebo jiné osoby odpovědné za dítě, a zajistit návrat

dítěte na území České republiky; současně sdělí, kdy, v jakém místě a

kým bude dítě dopraveno na území České republiky.



(2) Obecní úřad obce s rozšířenou působností je povinen učinit opatření

potřebná pro převzetí dítěte a současně sdělit zastupitelskému úřadu,

kým bude dítě na území České republiky při návratu převzato; může též

dohodnout, že dítě bude převzato v cizině.



(3) Převzít dítě při jeho návratu je povinen



a) rodič dítěte nebo jiná fyzická osoba odpovědná za výchovu dítěte;

jestliže nejsou schopni nebo ochotni dítě převzít, převezme je obecní

úřad obce s rozšířenou působností



b) zařízení příslušné podle zvláštního právního předpisu k přijetí

dítěte na útěku,^35) jde-li o dítě, kterému byla nařízena ústavní

výchova nebo uložena ochranná výchova.



(4) Náklady související s převzetím dítěte na území České republiky

hradí



a) rodič nebo jiná fyzická osoba odpovědná za výchovu dítěte, která je

povinna dítě převzít,



b) ústavní zařízení uvedené v odstavci 3 písm. b), nebo



c) obecní úřad obce s rozšířenou působností v případě, že náklady

nebyly rodičem, jinou osobou odpovědnou za výchovu dítěte nebo ústavním

zařízením uhrazeny. V těchto případech může obecní úřad obce s

rozšířenou působností požadovat úhradu těchto nákladů po uvedených

osobách nebo zařízení.



(5) Jde-li o případ uvedený v odstavci 1 písm. b), určí ministerstvo,

který obecní úřad obce s rozšířenou působností učiní opatření podle

odstavců 2 až 4.



HLAVA IX



SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANA VE ZVLÁŠTNÍCH PŘÍPADECH



§ 37



(1) Obecní úřad je povinen učinit opatření k ochraně života a zdraví a

zajistit uspokojování základních potřeb v nejnutnějším rozsahu včetně

zdravotních služeb^28) dítěti uvedenému v § 2 odst. 3, ocitlo-li se

takové dítě bez jakékoliv péče nebo jsou-li jeho život nebo příznivý

vývoj vážně ohroženy nebo narušeny.



(2) O opatřeních uvedených v odstavci 1 uvědomí obecní úřad neprodleně

obecní úřad obce s rozšířenou působností, který je povinen učinit další

nezbytná opatření směřující k ochraně dítěte, a uvědomit, je-li to

možné, o této skutečnosti neprodleně zastupitelský úřad státu, jehož je

dítě občanem; současně je povinen projednat s ním způsob spojení dítěte

s rodiči nebo jinými osobami za dítě odpovědnými. O skutečnostech

uvedených ve větě první obecní úřad obce s rozšířenou působností

informuje Úřad.



(3) Nezbytnými opatřeními, která obecní úřad obce s rozšířenou

působností učiní, jsou zejména



a) podání návrhu na nařízení předběžného opatření,^13)



b) podání návrhu na ustanovení poručníka nebo opatrovníka dítěte,



c) podání návrhu na ústavní výchovu dítěte,^37)



d) zprostředkování umístění dítěte v azylovém zařízení.



HLAVA X



KOMISE PRO SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANU DĚTÍ A PORADNÍ SBORY



§ 38



(1) Starosta obce s rozšířenou působností zřizuje jako zvláštní orgán

obce^38) komisi pro sociálně-právní ochranu dětí (dále jen "komise").



(2) Komise



a) rozhoduje o vydání pověření k výkonu sociálně-právní ochrany (§ 48 a

49), pokud právnická nebo fyzická osoba žádá pouze o pověření ke

zřízení zařízení uvedeného v § 39 odst. 1 písm. d), a o odnětí tohoto

pověření (§ 50),



b) navrhuje a posuzuje předložené sociálně preventivní programy na

ochranu týraných, zneužívaných a zanedbávaných dětí a zajišťuje

projednání jednotlivých případů týraných, zneužívaných a zanedbávaných

dětí v komisi, za účelem navržení opatření k účinné pomoci dítěti a

rodině,



c) doporučuje provést opatření, která by měla být uskutečněna v oblasti

ochrany dětí před sociálně patologickými jevy, a připravuje programy

péče o problémové skupiny dětí,



d) na žádost tajemníka obecního úřadu posuzuje jednotlivé případy

provádění sociálně-právní ochrany a vydává k nim stanoviska,".



e) koordinuje výkon sociálně-právní ochrany na území správního obvodu

obce s rozšířenou působností,



f) v rozsahu své působnosti podle písmen a) až e) pořádá případové

konference.



(3) Starosta obce s rozšířenou působností jmenuje a odvolává předsedu

komise, jeho zástupce a ostatní členy komise z členů obecních

zastupitelstev a fyzických osob, které spolupůsobí při sociálně-právní

ochraně, zejména pedagogických pracovníků, psychologů, zdravotnických

pracovníků, zástupců pověřených osob (§ 48), občanských sdružení,

církví a jiných právnických nebo fyzických osob. U předsedy komise se

nevyžaduje prokazování zvláštní odborné způsobilosti v oblasti

sociálně-právní ochrany dětí. Tajemníkem komise je zaměstnanec obce s

rozšířenou působností zařazený do obecního úřadu na úseku

sociálně-právní ochrany.



(4) Komise je schopna jednat a usnášet se, je-li přítomen předseda

komise nebo jeho zástupce a nejméně další dva členové komise. Komise se

usnáší většinou hlasů členů přítomných na jednání komise. Při rovnosti

hlasů rozhoduje hlas předsedy komise, a není-li přítomen předseda,

rozhoduje hlas jeho zástupce.



(5) K jednání komise je možno podle potřeby přizvat



a) dítě, je-li to přiměřené jeho věku a schopnostem, spolu s rodiči

nebo jinými fyzickými osobami odpovědnými za jeho výchovu;



b) rodiče dítěte nebo jiné fyzické osoby odpovědné za výchovu dítěte;



c) zástupce



1. poskytovatele zdravotních služeb, školy, kterou dítě navštěvuje,

školského nebo ústavního zařízení nebo jiného zařízení,



2. zaměstnavatele dítěte nebo právnické osoby, u které se dítě

připravuje na budoucí povolání,



3. pověřených osob,



4. občanských sdružení, církví a dalších právnických osob;



d) fyzické osoby, pokud jsou



1. zřizovateli škol nebo jiných zařízení uvedených v písmenu c) bodu 1,



2. zaměstnavateli dětí nebo se u nich dítě připravuje na budoucí

povolání,



3. pověřenými osobami;



e) soudce;



f) státní zástupce;



g) jiné fyzické osoby;

je-li to účelné k objasnění rozhodujících skutečností.



(6) Osoby uvedené v odstavci 5 písm. c) až g) se přizvou k jednání

vždy, jestliže daly k tomuto jednání podnět.



(7) Účast členů komise a osob uvedených v odstavci 5 na jednání komise

je jiným úkonem v obecném zájmu,^39) při němž náleží členům komise a

osobám uvedeným v odstavci 5 písm. c) až g) náhrada mzdy (platu).

Členům komise a osobám uvedeným v odstavci 5, kteří nejsou v pracovním

poměru ani v poměru obdobném pracovnímu poměru, jsou však výdělečně

činní, přísluší náhrada ušlého výdělku za dobu výkonu funkce člena

komise v jimi prokázané výši, nejvýše však 120 Kč za hodinu nebo 1 020

Kč za jeden den. Členům komise a osobám uvedeným v odstavci 5 náleží

náhrada jízdních výdajů v prokázané výši; způsob dopravy určí předseda

komise. Náhradu jízdních výdajů a náhradu ušlého výdělku vyplácí obecní

úřad obce s rozšířenou působností.



§ 38a



(1) Hejtman kraje zřizuje k plnění úkolů kraje a krajského úřadu na

úseku sociálně-právní ochrany poradní sbor. Poradní sbor zejména



a) spolupracuje na vytváření programů a koncepcí kraje v oblasti

zajištění a rozvoje služeb pro rodiny s dětmi, náhradní rodinné péče,

prevence sociálně patologických jevů a vytváření předpokladů pro

kulturní, sportovní, jinou zájmovou a vzdělávací činnost dětí,



b) posuzuje záměry kraje na zřízení a provozování zařízení

sociálně-právní ochrany podle § 39 a jiných zařízení pro péči o děti,



c) na žádost krajského úřadu posuzuje žádosti o změnu pověření nebo o

vydání nového pověření k výkonu sociálně-právní ochrany dětí v případě,

že pověřená osoba chce na území kraje zřídit nové zařízení

sociálně-právní ochrany nebo jiné pracoviště téhož zařízení

sociálně-právní ochrany,



d) na žádost krajského úřadu projednává a posuzuje další otázky spojené

s plněním úkolů krajského úřadu podle tohoto zákona a s výkonem

sociálně-právní ochrany na území kraje.



(2) Hejtman kraje jmenuje a odvolává předsedu poradního sboru, jeho

zástupce a ostatní členy poradního sboru. Tajemníkem poradního sboru je

zaměstnanec kraje zařazený do krajského úřadu, který vykonává činnost

na úseku sociálně-právní ochrany. Tajemník je členem poradního sboru. U

předsedy poradního sboru se nevyžaduje prokazování zvláštní odborné

způsobilosti v oblasti sociálně-právní ochrany.



(3) Poradní sbor tvoří odborníci působící v oblasti sociálně-právní

ochrany. Zejména jde o odborníky z oboru pediatrie, psychologie,

pedagogiky, zástupce obcí, pověřených osob, poskytovatelů sociálních

služeb, škol a školských zařízení, poskytovatelů zdravotních služeb,

orgánů policie, státních zastupitelství, zaměstnance krajského úřadu a

obecního úřadu obcí s rozšířenou působností zařazené na úseku

sociálně-právní ochrany. Poradní sbor má nejméně 5 členů. Pro jednání

poradního sboru a způsob usnášení platí § 38 odst. 4 a 5 obdobně.



(4) Pro účast členů na jednání poradního sboru a stanovení náhrad platí

§ 38 odst. 7 obdobně s tím, že náhradu jízdních výdajů a náhradu ušlého

výdělku vyplácí krajský úřad.



§ 38b



(1) Ministerstvo zřizuje k plnění úkolů ministerstva na úseku

sociálně-právní ochrany poradní sbor. Poradní sbor má nejméně 5 členů a

je usnášeníschopný, jestliže je přítomna nadpoloviční většina členů.



(2) Ministr práce a sociálních věcí jmenuje a odvolává předsedu

poradního sboru, jeho zástupce a ostatní členy poradního sboru.

Tajemníkem poradního sboru je zaměstnanec státu zařazený k výkonu práce

v ministerstvu, který vykonává činnost v oblasti sociálně-právní

ochrany. Tajemník je členem poradního sboru.



(3) Pro složení poradního sboru, jeho jednání a způsob usnášení platí §

38a odst. 3 obdobně. Pro účast členů na jednání poradního sboru platí §

38 odst. 5 obdobně a pro stanovení náhrad platí § 38 odst. 7 obdobně s

tím, že náhradu jízdních výdajů a náhradu ušlého výdělku vyplácí

ministerstvo.



ČÁST ČTVRTÁ



ZAŘÍZENÍ SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANY



§ 39



nadpis vypuštěn



(1) Zařízeními sociálně-právní ochrany jsou



a) zařízení odborného poradenství pro péči o děti,



b) zařízení sociálně výchovné činnosti,



c) zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc,



d) výchovně rekreační tábory pro děti.



(2) Zařízení sociálně-právní ochrany mohou zřizovat fyzické osoby,

právnické osoby nebo obce a kraje v samostatné působnosti na základě

pověření k výkonu sociálně-právní ochrany podle § 49.



§ 40



Zařízení odborného poradenství pro péči o děti



(1) Zařízení odborného poradenství pro péči o děti poskytuje zejména

doporučení zaměřená na řešení vzájemných vztahů rodičů a jejich dětí a

na péči rodičů o děti zdravotně postižené. V rámci odborného

poradenství se poskytují nebo zprostředkovávají rodičům nebo jiným

osobám odpovědným za výchovu dětí rady ve věcech výchovy a výživy dětí

a v dalších otázkách týkajících se jejich rodinných, sociálních a

mezigeneračních problémů vyplývajících z péče o děti.



(2) Zařízení odborného poradenství pro péči o děti mohou poskytovat

nebo zprostředkovávat také poradenství pro fyzické osoby vhodné stát se

osvojiteli nebo pěstouny.



§ 41



Zařízení sociálně výchovné činnosti



Zařízení sociálně výchovné činnosti jsou určena zejména dětem uvedeným

v § 6; těmto dětem nabízí programy rozvíjení sociálních dovedností,

výchovných činností a využití volného času.



Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc



§ 42



nadpis vypuštěn



(1) Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc poskytují ochranu a

pomoc dítěti, které se ocitlo bez jakékoliv péče nebo jsou-li jeho

život nebo příznivý vývoj vážně ohroženy anebo ocitlo-li se dítě bez

péče přiměřené jeho věku (§ 15), jde-li o dítě tělesně nebo duševně

týrané nebo zneužívané anebo o dítě, které se ocitlo v prostředí nebo

situaci, kdy jsou závažným způsobem ohrožena jeho základní práva.

Ochrana a pomoc takovému dítěti spočívá v uspokojování základních

životních potřeb, včetně ubytování, v zajištění zdravotních služeb a v

psychologické a jiné obdobné nutné péči.



(2) Dítě se umísťuje v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc



a) na základě rozhodnutí soudu; § 13a odst. 3 platí obdobně,



b) na základě žádosti obecního úřadu obce s rozšířenou působností,



c) na základě žádosti zákonného zástupce dítěte, nebo



d) požádá-li o to dítě.



(3) Počet dětí umístěných v zařízení pro děti vyžadující okamžitou

pomoc nesmí přesáhnout 28 dětí, a to i v případě, že toto zařízení je

umístěno ve více budovách; tento počet dětí může být překročen jen v

případě, že do péče zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc budou

svěřeni sourozenci. Ministerstvo práce a sociálních věcí může v

odůvodněných případech na žádost zřizovatele zařízení pro děti

vyžadující okamžitou pomoc udělit výjimku z nejvýše povoleného počtu

dětí umístěných v jednom zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc

na nezbytnou dobu, jejíž délku zároveň určí.



(4) Jeden zaměstnanec zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc může

současně zajišťovat osobní péči nejvýše o 4 děti svěřené do péče

zařízení.



(5) Délka pobytu dítěte v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc

může trvat nejdéle po dobu



a) 3 měsíců od jeho umístění do zařízení pro děti vyžadující okamžitou

pomoc na základě žádosti zákonného zástupce dítěte; v případě opakované

žádosti zákonného zástupce o umístění dítěte v zařízení pro děti

vyžadující okamžitou pomoc může být dítě přijato do péče zařízení v

délce dalších 3 měsíců jen s předchozím písemným souhlasem obecního

úřadu obce s rozšířenou působností,



b) 6 měsíců, je-li dítě umístěno v zařízení pro děti vyžadující

okamžitou pomoc na základě žádosti obecního úřadu obce s rozšířenou

působností nebo na základě žádosti dítěte, jestliže s pobytem dítěte

vyslovil souhlas rodič nebo jiná osoba odpovědná za výchovu dítěte;

výjimečně lze tuto dobu prodloužit v případě, že si rodiče nebo jiné

osoby odpovědné za výchovu dítěte prokazatelně upravují své poměry tak,

aby mohli převzít dítě do osobní péče; celková doba nepřetržitého

pobytu dítěte v zařízení nesmí přesáhnout dobu 12 měsíců,



c) stanovenou v rozhodnutí soudu o výchovném opatření podle § 13a,

kterým byl nařízen pobyt dítěte v zařízení pro děti vyžadující

okamžitou pomoc, nebo po dobu, po kterou trvá rozhodnutí soudu o

svěření dítěte do péče zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc

podle § 971 odst. 2 občanského zákoníku.



(6) Jde-li o dítě, které se umisťuje do zařízení pro děti vyžadující

okamžitou pomoc na základě skutečnosti uvedené v odstavci 2 písm. b) a

d), je obecní úřad obce s rozšířenou působností povinen neprodleně

podat návrh soudu na nařízení předběžného opatření, pokud nelze do

doby, do níž musí o předběžném opatření rozhodnout soud^39b), zajistit

souhlas rodiče nebo jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte s pobytem

dítěte v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc.



(7) Je-li dítě umístěno v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc

na základě rozhodnutí soudu,



a) je zaměstnanec obce s rozšířenou působností zařazený do obecního

úřadu povinen navštívit dítě podle potřeby, nejméně však jednou za 3

měsíce,



b) může být povolen pobyt dítěte mimo toto zařízení u rodičů nebo

jiných fyzických osob obdobně podle § 30,



c) platí pro plnění povinností zařízení pro děti vyžadující okamžitou

pomoc § 29 obdobně.



(8) Dítě může být umístěno v zařízení pro děti vyžadující okamžitou

pomoc na základě žádosti zákonného zástupce dítěte, jen jestliže byla

mezi uvedeným zařízením a zákonným zástupcem dítěte uzavřena písemná

dohoda, která obsahuje



a) název zařízení, jeho adresu a adresu sídla jeho zřizovatele,



b) jméno a příjmení dítěte, datum jeho narození, adresu místa trvalého

pobytu dítěte, případně též jeho obvyklého bydliště,



c) jméno a příjmení, datum narození, adresu místa trvalého pobytu,

případně též obvyklého bydliště zákonných zástupců dítěte,



d) údaje o zdravotním stavu dítěte a způsob zajištění zdravotních

služeb,



e) důvody pro umístění dítěte v zařízení pro děti vyžadující okamžitou

pomoc,



f) datum a čas dohodnutého přijetí dítěte do zařízení pro děti

vyžadující okamžitou pomoc,



g) souhlas zákonného zástupce s tím, že při pobytu v zařízení pro děti

vyžadující okamžitou pomoc budou se na pobyt dítěte vztahovat pravidla

stanovená ve vnitřním řádu tohoto zařízení,



h) podmínky a způsob osobního, telefonického a písemného styku dítěte s

dalšími osobami a vymezení okruhu těchto osob,



i) způsob a výše úhrady příspěvku za pobyt dítěte v zařízení pro děti

vyžadující okamžitou pomoc s tím, že výše příspěvku může být sjednána

nejvýše v částce uvedené v § 42c odst. 1 podle věku dítěte,



j) podpis dohody zástupcem zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc

a zákonným zástupcem dítěte.



(9) Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc je povinno poskytovat

služby a zajistit jeho provoz nepřetržitě.



(10) V zařízení se poskytuje ochrana a pomoc dítěti v případech

uvedených též v § 37 odst. 1, a to po dobu, než rozhodne soud o návrhu

obecního úřadu obce s rozšířenou působností na nařízení předběžného

opatření^13).



(11) Zřizovatel zařízení je povinen vést evidenci dětí, které byly

přijaty do zařízení, v níž musí být uvedeny



a) datum přijetí dítěte do zařízení,



b) jméno a příjmení dítěte, pokud je známo,



c) datum narození dítěte, pokud je známo; není-li známo datum narození

dítěte, uvede se přibližný věk dítěte,



d) záznam o splnění povinnosti stanovené v § 10 odst. 4 větě třetí,



e) datum a čas propuštění dítěte ze zařízení.



(12) Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc je při přijetí dítěte

do tohoto zařízení povinno tuto skutečnost neprodleně ohlásit

zřizovateli a příslušnému orgánu sociálně-právní ochrany.



§ 42a



(1) Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc



a) zabezpečuje plné přímé zaopatření dítěte v zařízení spočívající v

poskytování ubytování, stravování a ošacení,



b) poskytuje výchovnou péči,



c) zajišťuje poskytnutí zdravotních služeb^28),



d) poskytuje poradenství dítěti, jeho rodičům nebo osobám odpovědným za

výchovu dítěte,



e) zajišťuje pomoc při přípravě dětí na školní vyučování a doprovod

dětí do školy,



f) vytváří podmínky pro zájmovou činnost dětí,



g) je povinno poskytovat dítěti odbornou péči prostřednictvím

sociálního pracovníka a psychologa,



h) je povinno spolupracovat s rodinou dítěte a poskytnout této rodině

pomoc při vyřizování a zajišťování záležitostí týkajících se dítěte,

zajistit jim terapii, nácvik rodičovských a dalších dovedností, které

rodič nebo jiná osoba odpovědná za výchovu dítěte nezbytně potřebuje

pro péči a výchovu dítěte, a to v souladu s individuálním plánem

ochrany dítěte zpracovaným orgánem sociálně-právní ochrany,



i) je povinno vydat vnitřní řád zařízení pro děti vyžadující okamžitou

pomoc, který vychází z vymezení činnosti zařízení tímto zákonem.



(2) Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc vede o dětech v tomto

zařízení



a) evidenci, která obsahuje



1. jméno a příjmení dítěte, pokud je známo,



2. datum narození dítěte, pokud je známo; není-li známo datum narození

dítěte, uvede se přibližný věk dítěte,



3. adresu místa trvalého pobytu; není-li známa adresa místa trvalého

pobytu, uvede se jiný údaj o místě pobytu dítěte před přijetím do

zařízení,



4. datum a čas přijetí dítěte do zařízení a datum jeho ukončení,



5. důvod přijetí dítěte do zařízení,



b) spisovou dokumentaci, která obsahuje



1. údaje uvedené v evidenci v písmenu a) bodech 1 až 5,



2. kopie rozhodnutí soudu o umístění dítěte v zařízení, žádost obecního

úřadu obce s rozšířenou působností o umístění dítěte v zařízení, doklad

o přijetí dítěte a písemnou dohodu podle § 42 odst. 8,



3. záznamy o spolupráci zařízení s orgány sociálně-právní ochrany, s

dalšími orgány, právnickými i fyzickými osobami,



4. záznamy o pomoci a léčbě poskytnuté dítěti, o přijatých opatřeních

ve vztahu k dítěti, o poskytnuté lékařské péči a jejich důvodech,



5. kopie hlášení obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností o tom, že

dítě pobývá v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc,



6. další údaje potřebné pro poskytování sociálně-právní ochrany.



(3) Ředitel zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc je



a) oprávněn



1. zakázat nebo přerušit návštěvu rodičů nebo jiných osob v zařízení v

případě jejich nevhodného chování, které by nepříznivě působilo na

výchovu dětí, jde-li o děti umístěné v zařízení na základě rozhodnutí

soudu,



2. být přítomen při otevření listovní nebo balíkové zásilky dítětem,

pokud je důvodné podezření, že zásilka má z výchovného hlediska závadný

obsah nebo by mohla ohrozit zdraví či bezpečnost dětí, a uschovat ji na

dobu omezenou dnem propuštění dítěte ze zařízení, a provést o tom

záznam do spisové dokumentace o dítěti,



3. převzít od dítěte do dočasné úschovy finanční hotovost a předměty

ohrožující výchovu, zdraví či bezpečnost dětí a v odůvodněných

případech i cenné předměty; písemný zápis o převzetí a jeho důvodech

ověřený ředitelem, dalším odborným pracovníkem zařízení a dítětem je

založen do spisové dokumentace o dítěti,



4. povolit dětem umístěným podle § 42 odst. 2 písm. b) cestovat bez

dozoru mimo zařízení do místa pobytu rodičů nebo jiných fyzických osob,



5. zastoupit dítě v běžných záležitostech,



6. nařídit vyšetření dítěte, zda není pod vlivem alkoholu nebo jiné

návykové látky,



b) povinen



1. seznámit dítě s jeho právy a povinnostmi,



2. předat dítě podle rozhodnutí příslušného orgánu do péče budoucího

osvojitele nebo pěstouna,



3. dát příslušnému soudu podnět ke zrušení umístění dítěte v zařízení

pro děti vyžadující okamžitou pomoc, pokud pominuly důvody pro další

pobyt dítěte v tomto zařízení, a vyrozumět o tom příslušný orgán

sociálně-právní ochrany,



4. dát příslušnému soudu podnět k úpravě styku rodičů nebo jiných osob

s dítětem v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, vyžaduje-li

to zájem dítěte, a vyrozumět o tom příslušný orgán sociálně-právní

ochrany,



5. podávat informace o dítěti zákonným zástupcům, jiným osobám

odpovědným za výchovu dítěte nebo orgánům sociálně-právní ochrany na

jejich žádost,



6. projednat předem opatření zásadní důležitosti s dítětem, s

přihlédnutím k jeho věku a rozumové vyspělosti, a se zákonnými zástupci

dítěte, nehrozí-li nebezpečí z prodlení, a bezodkladně je informovat o

provedeném opatření; nejsou-li zákonní zástupci dosažitelní, dát soudu

podnět k ustanovení opatrovníka,



7. propustit dítě poté, co se dozvěděl o rozhodnutí soudu, kterým bylo

zrušeno svěření dítěte do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc,

ne však dříve, než dítě převezme osoba odpovědná za jeho výchovu.



(4) Ředitel zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc rozhoduje o

právech a povinnostech v oblasti státní správy sociálně-právní ochrany,

pokud jde o zamítnutí žádosti o povolení pobytu mimo zařízení pro děti

vyžadující okamžitou pomoc. Nadřízeným správním orgánem ředitele je

krajský úřad, v jehož obvodu se nachází adresa sídla zařízení pro děti

vyžadující okamžitou pomoc. Odvolání proti rozhodnutí ředitele nemá

odkladný účinek.



(5) Zřizovatel zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc je povinen

určit zástupce ředitele, který má, v případě, že zastupuje ředitele,

oprávnění a povinnosti podle odstavců 3 a 4.



(6) Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc může vykonávat činnost

jen v objektu nebo prostorách, které umožňují zajištění přijetí dítěte,

ubytování a přípravu dětí na školní vyučování, stravování, zájmovou a

další činnost ve volném čase.



(7) Přemístění dítěte umístěného v zařízení pro děti vyžadující

okamžitou pomoc do jiného takového zařízení je možné jen



a) na základě rozhodnutí soudu, pokud bylo dítě do zařízení pro děti

vyžadující okamžitou pomoc umístěno na základě rozhodnutí soudu, a po

předchozím oznámení o přemístění příslušnému orgánu sociálně-právní

ochrany,



b) s předchozím souhlasem obecního úřadu obce s rozšířenou působností a

rodiče či jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte, pokud bylo dítě do

zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc umístěno podle § 42 odst.

2 písm. b), nebo



c) s předchozím písemným souhlasem zákonného zástupce dítěte, který

uzavřel dohodu o umístění dítěte do péče zařízení pro děti vyžadující

okamžitou pomoc podle § 42 odst. 8.



(8) Ustanovení odstavce 7 se nepoužije pouze v případě, že ve

stávajícím zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc není možné

zajistit péči o dítě z vážných provozních důvodů a přemístění dítěte

nesnese odkladu. V tomto případě je zařízení pro děti vyžadující

okamžitou pomoc povinno bezodkladně oznámit přemístění dítěte a důvody,

které vedly k přemístění dítěte, osobám, jejichž souhlasu je třeba k

přemístění podle odstavce 7 písm. b) a c), příslušnému orgánu

sociálně-právní ochrany dětí nebo soudu, jenž má vydat rozhodnutí podle

odstavce 7 písm. a). K přemístění dítěte do jiného zařízení pro děti

vyžadující okamžitou pomoc podle odstavce 7 písm. a) je nutný souhlas

příslušného orgánu sociálně-právní ochrany dětí a návrh soudu na vydání

nového rozhodnutí.



(9) Stejné podmínky jako pro přemístění dítěte do jiného zařízení pro

děti vyžadující okamžitou pomoc stanovené v odstavcích 7 a 8 platí také

v případě, že má dojít k přemístění dítěte do jiného pracoviště téhož

zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc.



Příspěvek na úhradu pobytu a péče



§ 42b



(1) Povinnost hradit příspěvek na úhradu pobytu a péče poskytované v

zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc (dále jen "příspěvek")

podle § 42c až 42f, bylo-li dítě umístěno do tohoto zařízení na základě

rozhodnutí soudu nebo žádosti obecního úřadu obce s rozšířenou

působností, mají



a) rodiče dítěte nebo rodič, kterému bylo dítě rozhodnutím soudu

svěřeno do výchovy, popřípadě jiná osoba povinná výživou dítěte,



b) nezletilý rodič umístěný společně s dítětem v takovém zařízení,



c) příjemce sirotčího důchodu oboustranně osiřelého dítěte.



(2) Rodiče se na hrazení příspěvku podílejí rovným dílem.



(3) O příspěvku podle odstavce 1 rozhoduje ředitel zařízení. O odvolání

proti rozhodnutí o příspěvku podle odstavce 1 rozhoduje krajský úřad.



§ 42c



(1) Výše příspěvku činí za kalendářní měsíc, není-li dále stanoveno

jinak, nejvýše 1,6násobek částky životního minima osoby, která je

posuzována jako druhá nebo další v pořadí, stanovené pro toto

dítě^39f). Výši příspěvku v jednotlivých případech stanoví ředitel

zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc rozhodnutím.



(2) Věk dítěte rozhodný podle zákona o životním a existenčním

minimu^39f) pro stanovení částek podle odstavce 1 je věk, kterého dítě

dosáhne v kalendářním měsíci, za který dávka náleží.



(3) Pokud se zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc vyplácí

přídavek na dítě podle zvláštního právního předpisu^39d), snižuje se o

jeho výši příspěvek podle odstavce 1.



(4) Výše příspěvku nezletilých matek umístěných společně s dítětem v

zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc činí za kalendářní měsíc

10 % z výše rodičovského příspěvku poskytovaného podle zvláštního

právního předpisu^39e).



(5) Za období kratší než kalendářní měsíc se výše příspěvku stanoví

podle počtu dnů. Denní úhrada nákladů činí jednu třicetinu výše

příspěvku za kalendářní měsíc.



(6) Příspěvek se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.



§ 42d



(1) Příspěvek se na žádost osob uvedených v § 42b odst. 1 nebo z

podnětu zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc sníží nebo

nevyžaduje, jestliže po zaplacení příspěvku by jejich příjem nebo

příjem jejich rodiny poklesl pod součet částky životního minima podle

zákona o životním a existenčním minimu^39f) a částky normativních

nákladů na bydlení podle zákona o státní sociální podpoře. Příspěvek se

rovněž nevyžaduje, jestliže osoba uvedená v § 42b odst. 1 nebo osoba s

ní společně posuzovaná je příjemcem dávky pomoci v hmotné nouzi podle

zvláštního právního předpisu^39g). Příspěvek se nevyžaduje ani v

případě, kdy by po snížení podle věty první byl nižší než 100 Kč.



(2) Osoby uvedené v § 42b odst. 1 jsou povinny doložit výši svých

příjmů nebo příjmů jejich rodiny pro snížení nebo nevyžadování

příspěvku podle odstavce 1 a vždy po uplynutí 6 měsíců od posledního

doložení příjmů prokazovat, že splňují podmínky pro snížení nebo

nevyžadování příspěvku. Dále jsou tyto osoby povinny bezodkladně

oznamovat změny v příjmech, které by mohly mít vliv na výši příspěvku

stanovenou podle odstavce 1. V případě nesplnění těchto povinností se

příspěvek zvýší na částku stanovenou podle § 42c odst. 1, a to od doby,

kdy marně uplynula lhůta pro prokázání splnění podmínek, nebo i zpětně

od doby, kdy došlo ke změně v příjmech.



(3) Příjmy podle odstavců 1 a 2 a osobami společně posuzovanými podle

odstavce 1 se rozumí příjmy a osoby uvedené v zákoně o životním a

existenčním minimu^39f).



§ 42e



Výše příspěvku ze sirotčího důchodu^39h) oboustranně osiřelého dítěte

činí za kalendářní měsíc částku stanovenou v § 42c odst. 1 podle věku

dítěte.



§ 42f



(1) Příspěvek za kalendářní měsíc se hradí nejpozději do patnáctého dne

následujícího kalendářního měsíce. Příspěvek náleží zařízení od prvního

dne pobytu dítěte v zařízení, pokud bylo dítě k pobytu přijato v době

do 15.00 hodin.



(2) Pobývá-li dítě mimo zařízení po dobu alespoň 2 dnů po sobě

jdoucích, snižuje se měsíční částka úhrady za každý takový den o jednu

třicetinu; denní úhrada se nesnižuje, odejde-li dítě ze zařízení v době

po patnácté hodině nebo vrátí-li se do zařízení před patnáctou hodinou.



(3) Zařízení provede vyúčtování přeplatků a nedoplatků do patnáctého

dne kalendářního měsíce následujícího po ukončení pobytu dítěte v

zařízení. Výsledky vyúčtování písemně oznámí osobě, která příspěvek

hradí. Během pobytu dítěte tak učiní po skončení kalendářního roku.



Státní příspěvek pro zřizovatele zařízení pro děti vyžadující okamžitou

pomoc



§ 42g



(1) Zřizovatel zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc má nárok na

státní příspěvek za pobyt a péči poskytovanou nezletilému dítěti v

tomto zařízení na základě rozhodnutí soudu nebo na základě žádosti

obecního úřadu obce s rozšířenou působností. Nárok na státní příspěvek

za pobyt a péči poskytovanou nezletilému dítěti vzniká také v případě,

že obecní úřad obce s rozšířenou působností považuje umístění dítěte v

zařízení za důvodné. Vyjádření o důvodnosti umístění s uvedením

počátečního data důvodného pobytu zašle obecní úřad obce s rozšířenou

působností zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc do osmi dnů ode

dne doručení ohlášení o přijetí dítěte podle § 42 odst. 12. Shledá-li

obecní úřad obce s rozšířenou působností, že další pobyt dítěte v

zařízení již není důvodný, vyrozumí o tom zařízení a jeho zřizovatele.



(2) Zřizovatel zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc je povinen

využít státní příspěvek pouze pro zařízení pro děti vyžadující

okamžitou pomoc, v němž je dítě umístěno.



(3) Státní příspěvek



a) náleží měsíčně za každé dítě ve výši 22 800 Kč,



b) se snižuje o jednu třicetinu za každý den, v němž dítě pobývá mimo

zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc a pobyt mimo toto zařízení

trvá po dobu 2 po sobě jdoucích kalendářních dnů; den, ve kterém dítě

odejde ze zařízení v době po patnácté hodině, nebo den, ve kterém se

vrátí do zařízení před patnáctou hodinou, se do doby 2 dnů po sobě

jdoucích nezahrnuje,



c) náleží i po nabytí právní moci rozhodnutí soudu o nařízení ústavní

výchovy dítěte umístěného dosud v zařízení pro děti vyžadující

okamžitou pomoc, jestliže je dítěti nadále poskytována péče v tomto

zařízení, a to až do dne přijetí dítěte do příslušného zařízení pro

výkon ústavní výchovy sjednaného obecním úřadem obce s rozšířenou

působností podle § 28.



(4) Nárok na státní příspěvek zaniká



a) dnem, kterým bylo zrušeno nebo pozbylo platnosti rozhodnutí soudu,

kterým bylo dítě svěřeno do péče zařízení pro děti vyžadující okamžitou

pomoc, nejde-li o případ uvedený v odstavci 3 písm. c); pokud dítě

pobývá v péči zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc i po tomto

dni, zaniká nárok na státní příspěvek dnem, kdy dítě opustilo zařízení,

nebo



b) za předpokladu, že dítě bylo svěřeno do zařízení pro děti vyžadující

okamžitou pomoc na žádost orgánu sociálně-právní ochrany, zákonného

zástupce nebo dítěte, dnem, v němž obecní úřad obce s rozšířenou

působností odeslal zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc

sdělení, že nepovažuje nadále umístění dítěte v tomto zařízení za

důvodné.



(5) Jestliže splňuje dítě po část kalendářního měsíce podmínky pro

stanovení státního příspěvku v nižší výměře a po část kalendářního

měsíce ve zvýšené výměře, stanoví se výše státního příspěvku ve vyšší

výměře.



§ 42h



(1) Státní příspěvek se vyplácí měsíčně v české měně, a to po uplynutí

kalendářního měsíce, za který náleží, nejpozději do 30 dnů od

vykonatelnosti rozhodnutí o přiznání státního příspěvku nebo o změně

výše státního příspěvku. Před uplynutím této lhůty rozhodne krajský

úřad bezodkladně na žádost zřizovatele o přiznání části státního

příspěvku, u které byl nárok na státní příspěvek prokázán.



(2) Výše státního příspěvku se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.



(3) Státní příspěvek vyplácí krajský úřad.



(4) Státní příspěvek se poukazuje na účet zřizovatele zařízení pro děti

vyžadující okamžitou pomoc, který o státní příspěvek požádal.



§ 42i



(1) Nárok na státní příspěvek vzniká dnem splnění podmínek stanovených

tímto zákonem.



(2) Nárok na výplatu státního příspěvku vzniká dnem podání žádosti o

přiznání příspěvku u příslušného krajského úřadu.



§ 42j



(1) Nebylo-li požádáno o státní příspěvek nebo jeho část, zaniká nárok

na státní příspěvek nebo jeho část za kalendářní měsíc uplynutím 1 roku

od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci,

za který státní příspěvek náležel.



(2) Byl-li státní příspěvek neprávem



a) přiznán v nižší částce, než v jaké náležel,



b) vyplácen nebo vyplacen v nižší částce, než v jaké náležel,



c) přiznán od pozdějšího data než náležel, nebo



d) odepřen,



přizná se nebo zvýší ode dne, od něhož státní příspěvek nebo jeho část

náleží, nejvýše však 3 roky nazpět ode dne, kdy to krajský úřad

rozhodující o státním příspěvku zjistil, nebo ode dne, kdy o zvýšení

státního příspěvku nebo jeho přiznání zřizovatel zařízení pro děti

vyžadující okamžitou pomoc požádal.



(3) Státní příspěvek neprávem



a) přiznaný,



b) vyplacený, nebo



c) vyplácený nebo vyplacený ve vyšší částce, než v jaké náleží,



se odejme, nebo se jeho výplata zastaví nebo sníží, a to dnem

následujícím po dni, jímž uplynulo období, za které už byl vyplacen.

Ustanovení § 42k odst. 3 zůstává nedotčeno.



(4) Lhůty podle odstavců 1 až 3 neplynou po dobu řízení o státním

příspěvku.



§ 42k



(1) Zřizovatel zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc je povinen

písemně ohlásit krajskému úřadu, který státní příspěvek přiznal, do 8

dnů změny ve skutečnostech rozhodných pro trvání nároku na státní

příspěvek, jeho výši nebo výplatu, nejde-li o skutečnosti uvedené v §

42n.



(2) Je-li zřizovatel zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc

vyzván krajským úřadem, který o státním příspěvku rozhoduje, aby

osvědčil skutečnosti rozhodné pro nárok na státní příspěvek, jeho výši

nebo výplatu, je povinen této výzvě vyhovět, a to ve lhůtě do 8 dnů,

pokud krajský úřad nestanoví lhůtu delší.



(3) Zřizovatel zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, který

nesplnil některou z uložených povinností nebo přijal státní příspěvek

nebo jeho část, ačkoliv musel z okolností předpokládat, že byl vyplacen

neprávem nebo ve vyšší částce, než náležel, nebo jinak způsobil, že byl

státní příspěvek vyplacen neprávem nebo v nesprávné výši, je povinen

neprávem přijaté částky vrátit.



(4) Nárok na vrácení státního příspěvku poskytnutého neprávem nebo v

nesprávné výši zaniká uplynutím 3 let ode dne, kdy byl státní příspěvek

vyplacen.



(5) O povinnosti vrátit státní příspěvek nebo jeho část podle odstavce

3 rozhodne krajský úřad, který státní příspěvek vyplatil. Částky

neprávem vyplacené mohou být sraženy také z později přiznaného státního

příspěvku náležejícího zřizovateli zařízení pro děti vyžadující

okamžitou pomoc, který má povinnost podle odstavce 3 částky státního

příspěvku neprávem přiznaného vrátit.



§ 42l



(1) O státním příspěvku rozhoduje krajský úřad.



(2) Řízení o přiznání státního příspěvku se zahajuje na základě písemné

žádosti podané zřizovatelem zařízení pro děti vyžadující okamžitou

pomoc na tiskopisu předepsaném ministerstvem.



(3) Žádost o státní příspěvek musí obsahovat



a) název zřizovatele zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, jeho

adresu a identifikační číslo osoby (dále jen „identifikační číslo“),

je-li zřizovatelem zařízení obec nebo kraj,



b) název zřizovatele zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, jeho

adresu, identifikační číslo, datum právní moci rozhodnutí o pověření k

výkonu sociálně-právní ochrany s uvedením orgánu, který rozhodnutí

vydal, je-li zřizovatelem zařízení pověřená osoba,



c) název a adresu zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, v němž

jsou umístěny děti, jejichž pobyt a péče o ně zakládá nárok na státní

příspěvek,



d) číslo účtu nebo účtů, na které se státní příspěvek vyplácí,



e) seznam dětí v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, které

zakládají zřizovateli nárok na státní příspěvek; seznam musí obsahovat

jméno a příjmení dítěte, jeho rodné číslo nebo datum jeho narození,

nebylo-li mu rodné číslo přiděleno, místo trvalého pobytu, datum

přijetí a datum ukončení pobytu v zařízení pro děti vyžadující

okamžitou pomoc, byl-li pobyt ukončen, jméno, příjmení a adresu

zákonného zástupce dítěte nebo jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte,



f) doklad prokazující, že dítě je v zařízení pro děti vyžadující

okamžitou pomoc umístěno na základě rozhodnutí soudu nebo na základě

žádosti obecního úřadu obce s rozšířenou působností nebo žádost

zákonného zástupce podle § 42 odst. 2 písm. c) a vyjádření o důvodnosti

podle § 42g odst. 1.



(4) Je-li žádáno o státní příspěvek z důvodu pobytu a péče o děti ve

více zařízeních pro děti vyžadující okamžitou pomoc zřízených jedním

zřizovatelem, uvádí se údaje uvedené v odstavci 3 písm. c), e) a f) za

každé takové zařízení samostatně.



§ 42m



(1) Zřizovatel zařízení pro péči o děti vyžadující okamžitou pomoc může

pověřit jinou osobu, aby namísto něho plnila povinnosti uvedené v § 42k

odst. 1 a 2 a § 42n a aby namísto zřizovatele podávala žádost o státní

příspěvek. Tuto skutečnost písemně sdělí zřizovatel zařízení pro děti

vyžadující okamžitou pomoc krajskému úřadu příslušnému k rozhodování o

státním příspěvku do 8 dnů od tohoto pověření.



(2) Jestliže zřizovatel zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc

pověřil jinou osobu podle odstavce 1 k podávání žádosti, musí být v

žádosti o státní příspěvek uveden údaj o tomto pověření a jméno a

příjmení osoby, která je tímto zastupováním pověřena.



§ 42n



(1) Byl-li přiznán státní příspěvek, je zřizovatel zařízení pro děti

vyžadující okamžitou pomoc povinen pro nárok na výplatu státního

příspěvku a jeho výši za kalendářní měsíc příslušnému krajskému úřadu

oznámit, zda v kalendářním měsíci, za který se má státní příspěvek

poskytnout, došlo ke změně počtu dětí, délce jejich pobytu v uvedeném

zařízení a změně věku dětí ve srovnání s kalendářním měsícem

předcházejícím tomuto kalendářnímu měsíci. Zřizovatel je povinen sdělit

tento údaj písemně krajskému úřadu nejpozději do desátého dne

kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, na který se má

státní příspěvek poskytnout.



(2) Došlo-li ke změně počtu dětí, ke změně délky jejich pobytu v

zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc nebo ke změně věku dětí,

je zřizovatel zařízení povinen sdělit příslušnému krajskému úřadu údaje

uvedené v § 42l odst. 3 písm. e), a v případě, že bylo do zařízení dítě

nově umístěno, též údaje uvedené v § 42l odst. 3 písm. f).



(3) O změně výše státního příspěvku vydá krajský úřad rozhodnutí.



(4) Krajský úřad rozhodne o zastavení výplaty státního příspěvku, pokud

zřizovatel zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc nesplnil

povinnosti podle odstavců 1 a 2. Nesplnil-li zřizovatel zařízení pro

děti vyžadující okamžitou pomoc povinnosti uvedené v odstavcích 1 a 2

ani po uplynutí 2 kalendářních měsíců následujících po měsíci, ve

kterém měla být povinnost podle odstavců 1 a 2 splněna, nárok na státní

příspěvek zaniká. Po dodatečném splnění povinností lze státní příspěvek

přiznat zpětně nejdéle za dobu 1 roku (§ 42j).



§ 43



Výchovně rekreační tábory pro děti



(1) Výchovně rekreační tábory pro děti se zřizují zpravidla v době

školních prázdnin a jsou určeny zejména pro děti uvedené v § 6. Pobyt

ve výchovně rekreačním táboře se dítěti poskytuje na žádost zákonných

zástupců dítěte nebo s jejich souhlasem.



(2) Účelem pobytu ve výchovně rekreačních táborech pro děti je výchovné

působení na děti směřující k odstranění nebo potlačení poruch chování a

k získání potřebných společenských a hygienických návyků.



nadpis vypuštěn



§ 44



zrušen



§ 45



zrušen



§ 46



zrušen



§ 47



zrušen



ČÁST PÁTÁ



PĚSTOUNSKÁ PÉČE



HLAVA I



PRÁVA A POVINNOSTI PŘI VÝKONU PĚSTOUNSKÉ PÉČE



§ 47a



Práva a povinnosti osoby pečující a osoby v evidenci



(1) Pro účely tohoto zákona se jako pěstounská péče posuzuje péče o

dítě poskytovaná osobou pečující nebo skutečnost, že je fyzická osoba

osobou v evidenci.



(2) Osoba pečující a osoba v evidenci má



a) právo na poskytnutí trvalé nebo dočasné pomoci při zajištění osobní

péče o svěřené dítě; tato pomoc spočívá zejména v zajištění krátkodobé

péče



1. po dobu, kdy je osoba pečující nebo osoba v evidenci uznána dočasně

práce neschopnou nebo při ošetřování osoby blízké,



2. při narození dítěte,



3. při vyřizování nezbytných osobních záležitostí,



4. při úmrtí osoby blízké,



b) právo na poskytnutí pomoci se zajištěním celodenní péče o svěřené

dítě nebo děti, která je přiměřená věku dítěte, v rozsahu alespoň 14

kalendářních dnů v kalendářním roce, jestliže svěřené dítě dosáhlo

alespoň věku 2 let,



c) právo na zprostředkování psychologické, terapeutické nebo jiné

odborné pomoci alespoň jednou za 6 měsíců,



d) právo na zprostředkování nebo zajištění bezplatné možnosti zvyšovat

si znalosti a dovednosti podle písmene f),



e) právo na pomoc při plnění povinností podle písmene h), včetně pomoci

při zajištění místa pro uskutečňování styku oprávněných osob s dítětem

a při zajištění asistence při tomto styku,



f) povinnost zvyšovat si znalosti a dovednosti v oblasti výchovy a péče

o dítě v rozsahu 24 hodin v době 12 kalendářních měsíců po sobě

jdoucích,



g) povinnost umožnit sledování naplňování dohody o výkonu pěstounské

péče podle § 47b odst. 5 a spolupracovat se zaměstnancem pověřeným

sledovat vývoj dětí podle § 19 odst. 6,



h) v souladu s individuálním plánem ochrany dítěte povinnost udržovat,

rozvíjet a prohlubovat sounáležitost dítěte s osobami dítěti blízkými,

zejména s rodiči a umožnit styk rodičů s dítětem v pěstounské péči,

pokud soud rozhodnutím nestanoví jinak.



Dohoda o výkonu pěstounské péče



§ 47b



(1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jehož obvodu má trvalý

pobyt osoba pečující nebo osoba v evidenci, navrhne této osobě uzavření

dohody o výkonu pěstounské péče, která upraví podrobnosti ohledně

výkonu práv a povinností založených v § 47a a současně informuje o

možnosti uzavřít dohodu o výkonu pěstounské péče podle odstavce 4.



(2) Pokud nebude dohoda o výkonu pěstounské péče uzavřena do 30 dnů ode

dne nabytí právní moci rozhodnutí příslušného orgánu o svěření prvního

dítěte do péče osoby pečující nebo rozhodnutí o zařazení osoby v

evidenci do evidence osob, které mohou vykonávat pěstounskou péči na

přechodnou dobu, obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jehož

obvodu má osoba pečující nebo osoba v evidenci trvalý pobyt, upraví

podrobnosti ohledně výkonu práv a povinností založených v § 47a svým

rozhodnutím.



(3) Dohoda o výkonu pěstounské péče nebo rozhodnutí příslušného

obecního úřadu obce s rozšířenou působností musí být v souladu s

rozhodnutím soudu o svěření dítěte do péče osoby pečující nebo osoby v

evidenci a s individuálním plánem ochrany dítěte, pokud byl zpracován.

Při vydávání rozhodnutí nebo uzavírání dohody o výkonu pěstounské péče

se přihlíží k zájmům a individuálním potřebám dítěte a k potřebám osoby

pečující nebo osoby v evidenci, pokud jsou spojeny s výkonem péče o

svěřené dítě.



(4) Pokud není dohoda o výkonu pěstounské péče uzavřena s příslušným

obecním úřadem obce s rozšířenou působností, může dohodu o výkonu

pěstounské péče se souhlasem příslušného obecního úřadu obce s

rozšířenou působností uzavřít s osobou pečující nebo osobou v evidenci

obecní úřad, obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jehož obvodu

nemá osoba pečující nebo osoba v evidenci trvalý pobyt, krajský úřad

nebo pověřená osoba. Obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jehož

obvodu nemá osoba pečující nebo osoba v evidenci trvalý pobyt, obecní

úřad, krajský úřad nebo pověřená osoba o této skutečnosti bezodkladně

informuje příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností a zašle

tomuto obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností opis dohody o výkonu

pěstounské péče.



(5) Obecní úřad obce s rozšířenou působností, obecní úřad, krajský úřad

nebo pověřená osoba, pokud uzavřely dohodu o výkonu pěstounské péče,

nebo obecní úřad obce s rozšířenou působností, který vydal rozhodnutí

podle odstavce 2, jsou povinny sledovat naplňování dohody o výkonu

pěstounské péče nebo rozhodnutí podle odstavce 1 nebo 2 prostřednictvím

svých zaměstnanců, kteří jsou povinni minimálně jednou za 2 měsíce být

v osobním styku s osobou pečující nebo osobou v evidenci a s dětmi

svěřenými do její péče. O průběhu výkonu pěstounské péče zpracuje

zaměstnanec obecního úřadu obce s rozšířenou působností, v jehož obvodu

nemá osoba pečující nebo osoba v evidenci trvalý pobyt, obecního úřadu,

krajského úřadu nebo pověřená osoba jednou za 6 měsíců zprávu, kterou

předá obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, v jehož obvodu má

osoba pečující nebo osoba v evidenci trvalý pobyt.



(6) Osoba pečující nebo osoba v evidenci uzavírá jedinou dohodu o

výkonu pěstounské péče bez ohledu na počet svěřených dětí.



(7) Jsou-li oba manželé osobou pečující nebo osobou v evidenci,

společně uzavírají jedinou dohodu o výkonu pěstounské péče bez ohledu

na počet svěřených dětí a bez ohledu na skutečnost, zda některé nebo

všechny svěřené děti jsou svěřeny do jejich společné péče. To neplatí v

případě dětí svěřených do výlučné péče jen jednoho z manželů, pokud

manželé spolu nejméně po dobu tří měsíců prokazatelně nežijí a obecní

úřad obce s rozšířenou působností na žádost jednoho z manželů rozhodne,

že se ke skutečnosti, že oba manželé jsou osobou pečující nebo osobou v

evidenci, nepřihlíží.



§ 47c



(1) Dohoda o výkonu pěstounské péče trvá po dobu, po kterou



a) trvá pěstounská péče,



b) trvá péče fyzické osoby, které bylo před rozhodnutím soudu o svěření

dítěte do pěstounské péče dítě rozhodnutím soudu dočasně svěřeno do

péče osoby, která má zájem stát se pěstounem,



c) je osoba rozhodnutím krajského úřadu vedena v evidenci osob, které

mohou vykonávat pěstounskou péči na přechodnou dobu,



d) je fyzická osoba poručníkem, jestliže o dítě osobně pečuje, nebo



e) probíhá soudní řízení o ustanovení fyzické osoby poručníkem dítěte,

k němuž nemá vyživovací povinnost.



(2) Obecní úřad, obecní úřad obce s rozšířenou působností, krajský úřad

nebo pověřená osoba mohou vypovědět dohodu o výkonu pěstounské péče



a) pro závažné nebo opakované porušování povinností, ke kterým se osoba

pečující nebo osoba v evidenci zavázala v dohodě o výkonu pěstounské

péče,



b) pro opakované maření sledování naplňování dohody o výkonu pěstounské

péče nad výkonem pěstounské péče,



c) pro odmítnutí přijetí dítěte do pěstounské péče na přechodnou dobu

bez vážného důvodu na straně osoby v evidenci.



(3) Osoba pečující nebo osoba v evidenci mohou vypovědět dohodu o

výkonu pěstounské péče bez udání důvodu.



(4) Smluvní strana, která dohodu o výkonu pěstounské péče s osobou

pečující nebo s osobou v evidenci vypověděla, o tom bez zbytečného

odkladu informuje obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jehož

obvodu má osoba pečující nebo osoba v evidenci trvalý pobyt. To

neplatí, pokud je smluvní stranou vypovězené dohody o výkonu pěstounské

péče obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jehož obvodu má osoba

pečující nebo osoba v evidenci trvalý pobyt.



(5) Obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jehož obvodu má osoba

pečující nebo osoba v evidenci trvalý pobyt, je povinen poté, co se

dozví o vypovězení dohody o výkonu pěstounské péče podle odstavce 2, do

30 dnů vydat rozhodnutí, které upraví podrobnosti ohledně výkonu práv a

povinností založených v § 47a.



(6) Pokud bude dohoda o výkonu pěstounské péče vypovězena osobou

pečující nebo osobou v evidenci a nebude nahrazena novou dohodou o

výkonu pěstounské péče do 30 dnů ode dne doručení výpovědi druhé

smluvní straně, upraví podrobnosti ohledně výkonu práv a povinností

založených v § 47a příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností

svým rozhodnutím podle § 47b odst. 2.



(7) Výpovědní lhůta skončí nejpozději uplynutím 30 dnů ode dne, kdy

byla výpověď doručena druhé smluvní straně, ne však dříve, než bude

uzavřena nová dohoda o výkonu pěstounské péče. V případě, kdy obecní

úřad obce s rozšířenou působností vydá rozhodnutí podle § 47b odst. 2,

končí výpovědní lhůta dnem nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.



§ 47d



Státní příspěvek na výkon pěstounské péče



(1) Nárok na státní příspěvek na výkon pěstounské péče má obecní úřad

obce s rozšířenou působností na základě vydání správního rozhodnutí

podle § 47b nebo obecní úřad obce s rozšířenou působností, obecní úřad,

krajský úřad, nebo pověřená osoba, které uzavřely dohodu o výkonu

pěstounské péče podle § 47b. Tento státní příspěvek je určen na pokrytí

nákladů vynakládaných na zajišťování pomoci osobám pečujícím, osobám v

evidenci nebo svěřeným dětem a na provádění dohledu nad pěstounskou

péčí.



(2) Výše státního příspěvku na výkon pěstounské péče činí



a) 48 000 Kč za kalendářní rok, pokud pravomocné správní rozhodnutí

nebo dohoda o výkonu pěstounské péče trvaly po celý kalendářní rok,



b) částku, odpovídající jedné dvanáctině z částky uvedené v písmenu a),

a to za každý kalendářní měsíc nebo jeho část v rámci kalendářního

roku, v němž existovalo pravomocné správní rozhodnutí, nebo trvala

dohoda o výkonu pěstounské péče.



(3) O přiznání státního příspěvku na výkon pěstounské péče rozhoduje

krajská pobočka Úřadu práce, v jejímž obvodu se nachází sídlo nebo

místo trvalého pobytu žadatele. O přiznání státního příspěvku na výkon

pěstounské péče se rozhoduje na základě žádosti. Žadatel je povinen v

žádosti



a) uvést seznam všech osob pečujících a osob v evidenci, se kterými

uzavřel dohodu o výkonu pěstounské péče nebo jejichž práva a povinnosti

upravil pravomocným správním rozhodnutím v kalendářním roce a dobu, na

kterou byla takto práva a povinnosti upraveny,



b) uvést jméno, popřípadě jména, příjmení osoby pečující nebo osoby v

evidenci, je-li to nezbytné i datum narození, a dále adresu místa

pobytu na území České republiky nebo adresu bydliště v cizině,



c) přiložit kopii dohody o výkonu pěstounské péče nebo pravomocného

správního rozhodnutí.



(4) Státní příspěvek na výkon pěstounské péče se přiznává za kalendářní

rok a vyplatí se ve lhůtě do 60 dnů od právní moci rozhodnutí o jeho

přiznání. Jestliže po 31. prosinci kalendářního roku, za který byl

státní příspěvek na výkon pěstounské péče vyplacen, trvá dohoda o

výkonu pěstounské péče nebo pravomocné správní rozhodnutí nadále,

vyplatí se státní příspěvek na výkon pěstounské péče pro další

kalendářní rok dopředu, a to ve výši, v níž tento příspěvek náležel k

1. lednu tohoto roku. V tomto případě se státní příspěvek na výkon

pěstounské péče vyplatí do 15. února tohoto roku.



(5) Příjemce státního příspěvku na výkon pěstounské péče je povinen

oznámit krajské pobočce Úřadu práce, která tento příspěvek přiznala, do

15 dnů všechny skutečnosti rozhodné pro nárok na tento příspěvek,

zejména ukončení dohody o výkonu pěstounské péče nebo zrušení správního

rozhodnutí.



(6) Krajská pobočka Úřadu práce na základě oznámení podle odstavce 5

rozhodne o změně výše státního příspěvku nebo o zastavení jeho výplaty.

Zjistí-li se, že obecní úřad obce s rozšířenou působností, obecní úřad,

krajský úřad nebo pověřená osoba pobíraly státní příspěvek na výkon

pěstounské péče i po ukončení dohody o výkonu pěstounské péče nebo

zrušení správního rozhodnutí, je příjemce příspěvku povinen vrátit část

příspěvku za kalendářní měsíce, následující po ukončení dohody o výkonu

pěstounské péče nebo zrušení správního rozhodnutí, jen jestliže tato

dohoda nebo správní rozhodnutí v kalendářním roce trvaly po dobu kratší

než 6 kalendářních měsíců.



(7) Nárok na státní příspěvek nebo nárok na zvýšení státního příspěvku

lze přiznat zpětně, nejdéle za dobu 3 kalendářních měsíců od právní

moci správního rozhodnutí nebo od uzavření dohody o výkonu pěstounské

péče.



(8) Pro rozhodování o státním příspěvku podle odstavců 5 až 7 platí

odstavec 4 obdobně.



HLAVA II



DÁVKY PĚSTOUNSKÉ PÉČE



§ 47e



Okruh dávek pěstounské péče



Dávkami pěstounské péče jsou



a) příspěvek na úhradu potřeb dítěte,



b) odměna pěstouna,



c) příspěvek při převzetí dítěte,



d) příspěvek na zakoupení osobního motorového vozidla,



e) příspěvek při ukončení pěstounské péče.



Příspěvek na úhradu potřeb dítěte



§ 47f



(1) Nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte má nezletilé

nezaopatřené dítě^56) svěřené do pěstounské péče. Příspěvek na úhradu

potřeb dítěte náležející podle věty první se vyplácí osobě pečující.



(2) Nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte se zachovává i po

dosažení zletilosti dítěte, nejdéle však do dvacátého šestého roku jeho

věku, jde-li o nezaopatřené dítě podle zákona upravujícího státní

sociální podporu^56), které trvale žije a společně uhrazuje náklady na

své potřeby^9b) s osobou, která byla do dosažení jeho zletilosti osobou

pečující. Příspěvek náležející dítěti podle věty první se vyplácí

tomuto dítěti od splátky příspěvku na úhradu potřeb dítěte náležející

za kalendářní měsíc následující po měsíci, v němž dovršilo zletilosti.



(3) Výše příspěvku na úhradu potřeb dítěte činí za kalendářní měsíc



a) 4 500 Kč pro dítě ve věku do 6 let,



b) 5 550 Kč pro dítě ve věku od 6 do 12 let,



c) 6 350 Kč pro dítě ve věku od 12 do 18 let,



d) 6 600 Kč pro dítě ve věku od 18 do 26 let.



(4) Jde-li o dítě, které je podle zákona o sociálních službách osobou

závislou na pomoci jiné fyzické osoby, činí příspěvek na úhradu potřeb

dítěte



+--------------+-------------------------+-------------------------+-------------------------+-------------------------+

| Dítě ve | Dítě ve stupni | Dítě ve stupni | Dítě ve stupni | Dítě ve stupni |

| věku | závislosti I | závislosti II | závislosti III | závislosti IV |

| | (lehká závislost) |(středně těžká závislost)| (těžká závislost) | (úplná závislost) |

| | Kč | Kč | Kč | Kč |

+--------------+-------------------------+-------------------------+-------------------------+-------------------------+

| Do 6 let | 4 650 | 5 550 | 5 900 | 6 400 |

| 6 - 12 let | 5 650 | 6 800 | 7 250 | 7 850 |

| 12 - 18 let | 6 450 | 7 800 | 8 300 | 8 700 |

| 18 - 26 let | 6 750 | 8 100 | 8 600 | 9 000 |

+--------------+-------------------------+-------------------------+-------------------------+-------------------------+



§ 47g



(1) Příspěvek na úhradu potřeb dítěte nenáleží po dobu, po kterou je

dítě v plném přímém zaopatření zařízení pro péči o děti nebo mládež

nebo v péči jiné osoby na základě rozhodnutí soudu nebo jiného

příslušného orgánu o svěření dítěte do péče nahrazující péči rodičů.

Plné přímé zaopatření se posuzuje podle zákona o státní sociální

podpoře.



(2) Jestliže dítě požívá důchod z důchodového pojištění, náleží

příspěvek na úhradu potřeb dítěte, jen je-li vyšší, a to ve výši

rozdílu mezi tímto příspěvkem a důchodem.



§ 47h



Příspěvek při ukončení pěstounské péče



(1) Nárok na příspěvek při ukončení pěstounské péče má fyzická osoba,

která byla ke dni dosažení zletilosti v pěstounské péči, a to ke dni

zániku nároku této osoby na příspěvek na úhradu potřeb dítěte podle §

47f.



(2) Výše jednorázového příspěvku činí 25 000 Kč.



(3) Nárok na příspěvek při ukončení pěstounské péče náleží jen jednou.



Odměna pěstouna



§ 47i



(1) Nárok na odměnu pěstouna má osoba pečující a osoba v evidenci.

Nárok na odměnu pěstouna má i osoba pečující nebo osoba v evidenci,

jestliže nezaopatřené dítě^56), které jí bylo svěřeno do péče, nemá po

dosažení zletilosti nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte jen

proto, že požívá důchod z důchodového pojištění, jehož výše je stejná

nebo vyšší než uvedený příspěvek.



(2) Pokud jsou osobou pečující nebo osobou v evidenci oba manželé nebo

dva poručníci, náleží odměna pěstouna pouze jednomu z nich. Na

pěstounskou péči vykonávanou druhým manželem nebo poručníkem se pro

účely stanovení výše odměny pěstouna podle věty první hledí jako na

společnou pěstounskou péči.



(3) Krajská pobočka Úřadu práce může při rozhodování o dávkách v

případech, kdy manželé nebo oba poručníci spolu nejméně po dobu tří

měsíců prokazatelně nežijí, rozhodnout, že se nepostupuje podle

odstavce 2 a ke skutečnosti, že oba manželé nebo oba poručníci jsou

osobou pečující nebo osobou v evidenci, se nepřihlíží. Nedohodnou-li se

v takovém případě manželé nebo poručníci o tom, komu z nich náleží

odměna pěstouna z důvodu péče o dítě svěřené rozhodnutím příslušného

orgánu do jejich společné péče, platí § 47n věty druhá a třetí obdobně.



§ 47j



(1) Výše odměny pěstouna činí za kalendářní měsíc, není-li dále

stanoveno jinak,



a) 8 000 Kč, je-li pečováno o jedno dítě,



b) 12 000 Kč, je-li pečováno o 2 děti,



c) 20 000 Kč,



1. je-li pečováno alespoň o 3 děti,



2. je-li pečováno alespoň o 1 dítě, které je osobou závislou na pomoci

jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo ve

stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost),



3. jde-li o osobu v evidenci, a to i v případě, že nepečuje o žádné

dítě, nebo



d) 24 000 Kč, pečuje-li pěstoun alespoň o 1 dítě, které mu bylo svěřeno

na přechodnou dobu, a toto dítě je osobou závislou na pomoci jiné

fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo ve stupni III

(těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost).



(2) Za každé další dítě svěřené do péče osoby pečující se odměna

pěstouna podle odstavce 1 písm. c) bodů 1 a 2 zvyšuje o polovinu částky

uvedené v odstavci 1 písm. a). Za každé další dítě, které je osobě v

evidenci svěřeno do jiné péče, než je pěstounská péče na přechodnou

dobu, se odměna pěstouna podle odstavce 1 písm. c) bod 3 nebo písm. d)

zvyšuje o polovinu částky uvedené v odstavci 1 písm. a).



(3) Odměna pěstouna podle odstavce 1 písm. a) a b) náleží osobě

pečující nebo osobě v evidenci, která je rodičem nebo prarodičem otce

nebo matky svěřeného dítěte, pouze v případech hodných zvláštního

zřetele, zejména s ohledem na sociální a majetkové poměry osoby

pečující nebo osoby v evidenci a jejich rodiny a s přihlédnutím ke

zdravotnímu stavu dítěte. Pro účely rozhodnutí o přiznání odměny

pěstouna je krajská pobočka Úřadu práce povinna si vyžádat vyjádření

příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností.



(4) Odměna pěstouna se poskytuje i po dobu dočasné pracovní

neschopnosti nebo nařízené karantény osoby pečující nebo osoby v

evidenci, nejdéle však do konce kalendářního měsíce následujícího po

kalendářním měsíci, v němž dočasná pracovní neschopnost vznikla nebo v

němž byla nařízena karanténa. Je-li dítě svěřené osobě pečující nebo

osobě v evidenci v plném přímém zaopatření zařízení pro péči o děti

nebo mládež nebo v péči jiné osoby na základě rozhodnutí příslušného

orgánu o svěření dítěte do péče nahrazující péči rodičů, odměna

pěstouna za péči o tyto děti nenáleží.



(5) Odměna pěstouna nenáleží osobě v evidenci po dobu, po kterou je

přerušeno zprostředkování pěstounské péče na přechodnou dobu podle §

24b odst. 1 písm. a) a d).



§ 47k



Odměna pěstouna se pro účely zákonů upravující daně z příjmů, pojistné

na sociální zabezpečení a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění^60)

považuje za příjem ze závislé činnosti.



§ 47l



Příspěvek při převzetí dítěte



(1) Nárok na příspěvek při převzetí dítěte má osoba pečující, která

převzala dítě do pěstounské péče; příspěvek při převzetí dítěte, jde-li

o totéž dítě, náleží osobě pečující jen jednou.



(2) Výše příspěvku při převzetí dítěte činí, jde-li o dítě ve věku



a) do 6 let 8 000 Kč,



b) od 6 let do 12 let 9 000 Kč,



c) od 12 let do 18 let 10 000 Kč.



(3) Příspěvek při převzetí dítěte se vyplatí jednorázově.



§ 47m



Příspěvek na zakoupení osobního motorového vozidla



(1) Nárok na příspěvek na zakoupení osobního motorového vozidla má

osoba pečující, která má v pěstounské péči nejméně 3 děti nebo má nárok

na odměnu pěstouna z důvodu péče o 3 děti, včetně zletilých

nezaopatřených dětí, jež zakládají osobě pečující nárok na odměnu

pěstouna, pokud zakoupila osobní motorové vozidlo (dále jen „motorové

vozidlo“) nebo zajistila nezbytnou celkovou opravu motorového vozidla a

toto vozidlo nepoužívá pro výdělečnou činnost.



(2) Výše příspěvku na zakoupení motorového vozidla činí 70 % pořizovací

ceny motorového vozidla nebo prokázaných výdajů na opravy, nejvýše však

100 000 Kč. Součet těchto příspěvků poskytnutých osobě pečující v

období posledních 10 kalendářních let přede dnem podání žádosti nesmí

přesáhnout 200 000 Kč.



(3) Příspěvek na zakoupení motorového vozidla může být poskytnut v

bezhotovostní formě i před zakoupením motorového vozidla. Použití

příspěvku na zakoupení motorového vozidla je osoba pečující povinna

prokázat do 6 měsíců od jeho poskytnutí; pokud tohoto příspěvku

nepoužila k zakoupení motorového vozidla, je povinna příspěvek vrátit.



(4) Pokud osoba pečující do 5 let ode dne, kdy jí byl příspěvek

poskytnut, motorové vozidlo, na jehož zakoupení nebo opravu byl

příspěvek poskytnut, prodala, darovala, započala je používat pro

výdělečnou činnost nebo přestala vykonávat pěstounskou péči, nejde-li o

případ, kdy osoba pečující přestala vykonávat pěstounskou péči z

vážných zdravotních důvodů, je povinna vrátit poměrnou část příspěvku

na zakoupení motorového vozidla odpovídající době z období 5 let, kdy

uvedené podmínky nesplňovala.



§ 47n



Společná pěstounská péče manželů



Při společné pěstounské péči manželů náleží dávka pěstounské péče jen

jednomu z manželů určenému na základě dohody manželů. Nedohodnou-li se

manželé, určí příslušná krajská pobočka Úřadu práce, kterému z manželů

se dávka pěstounské péče přizná. Totéž platí i v případě, kdy jsou do

funkce poručníka soudem společně jmenováni manželé nebo jiné dvě osoby,

které o dítě osobně pečují.



HLAVA III



SPOLEČNÁ USTANOVENÍ O DÁVKÁCH PĚSTOUNSKÉ PÉČE



§ 47o



Okruh oprávněných osob



(1) Nárok na dávky pěstounské péče má při splnění podmínek stanovených

v tomto zákoně pouze fyzická osoba, jestliže je



a) na území České republiky hlášena k trvalému pobytu podle zvláštního

právního předpisu^61), jde-li o státního občana České republiky,



b) na území České republiky oprávněna k přechodnému nebo trvalému

pobytu podle zvláštního právního předpisu^62), jde-li o cizince,



c) nezletilým cizincem svěřeným na území České republiky do péče

nahrazující péči rodičů,



d) cizincem, který je držitelem povolení k trvalému pobytu s přiznaným

právním postavením dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropském

společenství na území jiného členského státu Evropské unie a bylo mu

vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky podle

zvláštního právního předpisu^62),



e) rodinným příslušníkem cizince uvedeného v písmenu d), kterému bylo

vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky podle

zvláštního právního předpisu^62),



f) cizincem, kterému byla na území České republiky podle zvláštního

právního předpisu^63) udělena mezinárodní ochrana nebo žadatelem o

udělení mezinárodní ochrany, pokud není ubytován v azylovém zařízení

Ministerstva vnitra,



g) cizincem, kterému byla na území České republiky podle zvláštního

právního předpisu^64) přiznána dočasná ochrana nebo žadatelem o

přiznání dočasné ochrany, pokud není ubytován v humanitárním středisku,

nebo



h) cizincem nebo jeho rodinným příslušníkem, kterému vyplývá nárok na

sociální výhody z přímo použitelného předpisu Evropské unie^57), a to

pokud má na území České republiky bydliště; co se rozumí bydlištěm,

stanoví zákon o pomoci v hmotné nouzi^39g). Podmínka bydliště se

nevztahuje na fyzické osoby uvedené v písmenu h).



(2) Ministerstvo může v odůvodněných případech vydat rozhodnutí o

prominutí podmínky trvalého pobytu stanovené v odstavci 1 písm. a) a

d). Proti rozhodnutí o zamítnutí žádosti o prominutí podmínky trvalého

pobytu se nelze odvolat ani je nelze přezkoumat v přezkumném řízení.



§ 47p



Vznik nároku na dávku pěstounské péče a na její výplatu



(1) Nárok na dávku pěstounské péče vzniká dnem splnění všech podmínek

stanovených tímto zákonem.



(2) Nárok na výplatu dávky pěstounské péče vzniká na základě

vykonatelnosti rozhodnutí soudu o svěření dítěte do péče osoby, která

má zájem stát se pěstounem, splněním podmínek stanovených tímto zákonem

pro vznik nároku na dávku pěstounské péče a na její výplatu a podáním

žádosti o přiznání dávky pěstounské péče.



(3) Splňuje-li oprávněná osoba podmínky vzniku nároku na dávku

pěstounské péče uvedenou v § 47e písm. a) a b)



a) jen po část kalendářního měsíce, náleží uvedené dávky ve výši, v

jaké náleží za kalendářní měsíc, nebo



b) po část kalendářního měsíce v nižší výměře a po část tohoto

kalendářního měsíce ve vyšší výměře, náleží za kalendářní měsíc dávka

pěstounské péče ve vyšší výměře.



(4) Podmínkou vzniku nároku na výplatu dávky pěstounské péče je písemný

souhlas oprávněné osoby s tím, aby státní orgány a další právnické

osoby a fyzické osoby sdělily orgánům sociálně-právní ochrany, pokud o

dávce pěstounské péče rozhodují, vyplácí ji nebo kontrolují,

skutečnosti prokazující nezaopatřenost dítěte^56), stupeň závislosti

osoby na pomoci jiné fyzické osoby podle zákona o sociální službách,

údaje o přihlášení se k trvalému pobytu a další údaje, které tvoří

náležitosti žádosti podle § 47w, a to v rozsahu potřebném pro

rozhodování o dávce pěstounské péče, její výši a výplatě. Mělo-li

nezaopatřené dítě^56) nárok na dávku pěstounské péče před dovršením

zletilosti, náleží mu výplata dávky pěstounské péče po dovršení

zletilosti, udělí-li takové dítě písemný souhlas podle věty první.



§ 47q



Změna nároku na dávku pěstounské péče



(1) Dávka pěstounské péče neprávem přiznaná v nižší částce, než v jaké

náleží, nevyplacená nebo vyplacená v nižší částce, než v jaké náleží,

odepřená nebo přiznaná od pozdějšího data, než od jakého náleží, se

přizná nebo zvýší, a to ode dne, od něhož dávka nebo její zvýšení

náleží, nejvýše však 3 roky nazpět ode dne, kdy to orgán rozhodující o

dávkách zjistil nebo ode dne, kdy o zvýšení dávky nebo o přiznání dávky

oprávněná osoba požádala.



(2) Dávka pěstounské péče neprávem přiznaná, vyplácená, nebo vyplácená

ve vyšší částce, než v jaké náleží, se odejme nebo se její výplata

zastaví nebo sníží, a to od prvního dne kalendářního měsíce,

následujícího po kalendářním měsíci, v němž byla dávka pěstounské péče

neprávem vyplacena. Ustanovení § 47z zůstává nedotčeno.



(3) Změní-li se v období, na něž byla dávka pěstounské péče přiznána,

kutečnosti rozhodné pro nárok na dávku pěstounské péče nebo její výši,

posoudí se nově nárok na dávku pěstounské péče nebo její výši ke dni,

ke kterému k takové změně došlo a dávka pěstounské péče se



a) přizná, vyplatí nebo se její výše zvýší, od prvního dne kalendářního

měsíce, ve kterém tato změna nastala,



b) sníží, od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po

kalendářním měsíci, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí o snížení dávky

pěstounské péče,



c) odejme nebo se její výplata zastaví od prvního dne kalendářního

měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž byla dávka

pěstounské péče vyplacena. Ustanovení § 47z zůstává nedotčeno.



§ 47r



Zánik nároku na dávku pěstounské péče



(1) Nárok na dávku pěstounské péče nezaniká uplynutím času, není-li

tímto zákonem stanoveno jinak.



(2) Nárok na výplatu dávky pěstounské péče uvedené v § 47e písm. a) a

b) zaniká uplynutím 1 roku ode dne, od kterého dávka nebo její část

náleží, s výjimkou případů uvedených v § 47q odst. 1.



(3) Nárok na dávku pěstounské péče uvedenou v § 47e písm. c), d) a e)

zaniká, nebyl-li uplatněn do 1 roku



a) ode dne převzetí dítěte nebo ode dne nabytí právní moci rozhodnutí

soudu o svěření dítěte do pěstounské péče, jde-li o příspěvek při

převzetí dítěte,



b) ode dne zakoupení motorového vozidla nebo zaplacení opravy

motorového vozidla, jde-li o příspěvek na zakoupení motorového vozidla,



c) ode dne zániku nároku na příspěvek na úhradu potřeb dítěte, jde-li o

příspěvek při ukončení pěstounské péče.



(4) Lhůta uvedená v odstavci 3 se nepoužije, jde-li o případ uvedený v

§ 47q odst. 1.



(5) Lhůty uvedené v odstavcích 2 a 3 neplynou po dobu řízení o dávce

pěstounské péče.



(6) Je-li oprávněná osoba ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody

nebo ve výkonu ochranného opatření zabezpečovací detence, zaniká jí

nárok na dávku ode dne následujícího po uplynutí prvního kalendářního

měsíce vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody nebo výkonu ochranného

opatření zabezpečovací detence. Navazuje-li na dobu vazby doba výkonu

trestu odnětí svobody nebo výkonu ochranného opatření zabezpečovací

detence, obě doby se pro stanovení kalendářního měsíce podle věty první

sčítají.



(7) Ustanovení odstavce 6 se nepoužije, jde-li o nároky za dobu přede

dnem, od něhož nárok na dávku podle odstavce 6 zaniká.



§ 47s



Přechod nároku na dávku pěstounské péče



(1) Nárok na dávku pěstounské péče nelze postoupit ani dát do zástavy.



(2) Zemřela-li oprávněná osoba po uplatnění nároku na dávku pěstounské

péče, vstupují do dalšího řízení o dávce a nabývají nárok na částky

splatné do dne smrti oprávněné osoby postupně manželka (manžel), děti,

rodiče nebo osoba pečující, jestliže žili s oprávněnou osobou v době

její smrti v domácnosti. Podmínka domácnosti nemusí být splněna u dětí,

které mají nárok na sirotčí důchod po zemřelém.



(3) Byla-li dávka přiznána před smrtí oprávněné osoby, vyplatí se

splatné částky, které nebyly vyplaceny do dne smrti oprávněné osoby,

postupně osobám uvedeným v odstavci 2.



(4) Nároky na dávky pěstounské péče nejsou předmětem dědictví.



§ 47t



Způsob výplaty dávek pěstounské péče



(1) Příspěvek na úhradu potřeb dítěte a odměna pěstouna se vyplácejí

měsíčně, a to po uplynutí kalendářního měsíce, za které náležely,

nejpozději však do konce kalendářního měsíce následujícího po tomto

měsíci.



(2) Příspěvek při převzetí dítěte a příspěvek na zakoupení motorového

vozidla se vyplatí nejpozději do konce kalendářního měsíce

následujícího po měsíci, v němž byla dávka přiznána.



(3) Dávky pěstounské péče vyplácí krajská pobočka Úřadu práce, která je

příslušná k rozhodování o dávkách.



(4) Dávky pěstounské péče se vyplácejí v české měně převodem na

platební účet určený příjemcem dávky pěstounské péče, nebo poštovním

poukazem, a to podle rozhodnutí příjemce dávky pěstounské péče.

Oprávněná osoba je povinna v žádosti uvést, kterým z uvedených způsobů

jí má být dávka vyplácena. Požádá-li příjemce dávky o změnu způsobu

výplaty dávky, je krajská pobočka Úřadu práce povinna provést změnu

způsobu výplaty dávky od kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v

němž byla žádost o změnu výplaty doručena.



(5) Dávky pěstounské péče se do ciziny nevyplácejí.



§ 47u



Příjemce a zvláštní příjemce dávky pěstounské péče



(1) Příjemcem dávky pěstounské péče je oprávněná osoba. Namísto

nezletilé oprávněné osoby je příjemcem dávky pěstounské péče jiná

fyzická osoba, jíž byla oprávněná osoba příslušným orgánem svěřena do

péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu.



(2) Krajská pobočka Úřadu práce ustanoví zvláštního příjemce dávek

pěstounské péče, jestliže oprávněná osoba, popřípadě jiná fyzická

osoba, jíž byla oprávněná osoba svěřena do péče na základě rozhodnutí

příslušného orgánu, nemůže dávky pěstounské péče přijímat. S

ustanovením zvláštního příjemce musí oprávněná osoba, popřípadě jiná

fyzická osoba, jíž byla oprávněná osoba příslušným orgánem svěřena do

péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu souhlasit; souhlas této

osoby se nevyžaduje, pokud vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle

vyjádření ošetřujícího lékaře nemůže tento souhlas podat. Zvláštním

příjemcem nemůže být ten, jehož zájmy jsou ve střetu se zájmy oprávněné

osoby.



(3) Krajská pobočka Úřadu práce může ustanovit zvláštním příjemcem

pouze fyzickou osobu, která s tímto ustanovením souhlasí.



(4) Jiná fyzická osoba, jíž byla oprávněná osoba svěřena do péče na

základě rozhodnutí příslušného orgánu, a zvláštní příjemce, jsou

povinni dávku použít ve prospěch oprávněné osoby. Na žádost oprávněné

osoby nebo na žádost krajské pobočky Úřadu práce je zvláštní příjemce

povinen podat písemné vyúčtování dávky, která mu byla vyplacena, a to

ve lhůtě 1 měsíce ode dne doručení této žádosti.



(5) Krajská pobočka Úřadu práce zruší rozhodnutí o ustanovení

zvláštního příjemce, jestliže odpadly důvody, pro které byl zvláštní

příjemce ustanoven nebo jestliže zvláštní příjemce neplní povinnosti

uvedené v odstavci 4.



§ 47v



Řízení o dávkách pěstounské péče



(1) O dávkách pěstounské péče rozhoduje krajská pobočka Úřadu práce.



(2) Řízení o přiznání dávek pěstounské péče se zahajuje na základě

písemné žádosti podané na tiskopise předepsaném ministerstvem.



(3) Řízení o změně výše již přiznané dávky nebo o jejím odnětí nebo o

zastavení její výplaty se zahajuje na návrh oprávněné osoby nebo z moci

úřední.



(4) Jde-li o příspěvek na úhradu potřeb dítěte, zastupuje nezletilé

dítě v řízení o příspěvku osoba pečující nebo osoba v evidenci.



(5) Jde-li o odměnu pěstouna, provede krajská pobočka Úřadu práce

srážky a odvody podle zvláštních právních předpisů^60) z přiznané

odměny pěstouna. Na úseku zdaňování příjmů ze závislé činnosti a

funkčních požitků plní Úřad práce České republiky povinnosti plátce

daně podle zvláštních právních předpisů^60).



§ 47w



Náležitosti žádosti



Žádost o dávku musí kromě náležitostí stanovených správním řádem dále

obsahovat



a) skutečnosti prokazující nezaopatřenost dítěte^56), je-li to pro

nárok na dávku nebo její výši potřebné,



b) rozhodnutí o svěření dítěte do pěstounské péče nebo rozhodnutí o

ustanovení poručníkem, popřípadě rozhodnutí soudu nebo orgánu

sociálně-právní ochrany dětí o dočasném svěření dítěte do péče osoby,

která má zájem stát se pěstounem, nebo návrh, který byl podán soudu na

zahájení soudního řízení o ustanovení osoby poručníkem dítěte, jestliže

tato osoba o dítě, k němuž nemá vyživovací povinnost, osobně pečuje,



c) doklad prokazující stupeň závislosti dítěte na pomoci jiné fyzické

osoby, jde-li o nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte podle § 47f

nebo o nárok na odměnu pěstouna podle § 47j odst. 1 písm. c) bod 2 nebo

písm. d),



d) doklad prokazující výši důchodu v případě dětí, které požívají

důchod z důchodového pojištění, jde-li o nárok na příspěvek na úhradu

potřeb dítěte,



e) doklad o výši nákladů na zakoupení motorového vozidla nebo nezbytnou

celkovou opravu motorového vozidla, jde-li o nárok na příspěvek při

zakoupení motorového vozidla.



§ 47x



Odvolání



O odvolání proti rozhodnutí o dávkách pěstounské péče vydanému krajskou

pobočkou Úřadu práce rozhoduje ministerstvo. Odvolání nemá odkladný

účinek.



§ 47y



Povinnosti příjemce a žadatele o dávku



(1) Příjemce dávky pěstounské péče nebo žadatel je povinen písemně

ohlásit příslušné krajské pobočce Úřadu práce do osmi dnů změny ve

skutečnostech rozhodných pro trvání nároku na dávku, její výši nebo

výplatu.



(2) Byl-li příjemce dávky nebo žadatel vyzván příslušnou krajskou

pobočkou Úřadu práce, aby osvědčil skutečnosti rozhodné pro nárok na

dávku pěstounské péče, její výši nebo výplatu, je povinen této výzvě

vyhovět, a to ve lhůtě do osmi dnů ode dne doručení výzvy, neurčí-li

příslušná krajská pobočka Úřadu práce delší lhůtu; neučiní-li tak v

určené lhůtě, může být výplata dávky zastavena, dávka může být odejmuta

nebo nepřiznána, jestliže příjemce nebo žadatel byl ve výzvě na tento

následek prokazatelně upozorněn.



§ 47z



Přeplatky



(1) Příjemce dávky pěstounské péče, který přijal dávku pěstounské péče

nebo její část, ačkoliv musel z okolností předpokládat, že byly

vyplaceny neprávem nebo ve vyšší částce, než náležely, nebo jinak

způsobil, že dávky pěstounské péče byly vyplaceny neprávem nebo v

nesprávné výši, je povinen částky neprávem přijaté vrátit.



(2) Nárok na vrácení dávky pěstounské péče poskytnuté neprávem nebo v

nesprávné výši zaniká uplynutím 3 let ode dne, kdy byla dávka

pěstounské péče vyplacena. Tato lhůta neplyne po dobu řízení o opravném

prostředku nebo o žalobě, po dobu řízení a provádění výkonu rozhodnutí,

nebo kdy jsou na úhradu přeplatku prováděny srážky z dávky pěstounské

péče nebo příjmu nebo kdy jsou placeny splátky na základě dohody o

uznání dluhu.



(3) O povinnosti vrátit dávku pěstounské péče nebo její část podle

odstavců 1 a 2 rozhoduje krajská pobočka Úřadu práce, která dávky

pěstounské péče vyplácí nebo vyplácela naposledy.



(4) Vrácené a vymožené prostředky podle odstavce 1 jsou příjmem

státního rozpočtu.



§ 47za



Povinnost sdělovat údaje



(1) Státní orgány, další právnické osoby a fyzické osoby, s výjimkou

příjemců dávek pěstounské péče a oprávněných osob, jsou povinny na

výzvu příslušné krajské pobočky Úřadu práce nebo na požádání žadatele o

dávku pěstounské péče, sdělit bezplatně údaje rozhodné podle tohoto

zákona pro nárok na dávku pěstounské péče, její výši nebo výplatu;

jde-li však o údaje týkající se zdravotního stavu vyžádané příslušnou

krajskou pobočkou Úřadu práce, platí o úhradě zdravotních výkonů

poskytovaných poskytovateli zdravotních služeb zvláštní předpisy^50).



(2) Jestliže státní orgány a osoby uvedené v odstavci 1 mohou sdělit

údaje rozhodné podle tohoto zákona pro nárok na dávku, její výši nebo

výplatu jen za podmínky, že byly pro sdělení takových údajů zbaveny

mlčenlivosti, má se za to, že jsou pro případ uvedených údajů

mlčenlivosti zbaveny, jestliže jim krajská pobočka Úřadu práce písemně

sdělila, že osoba, jíž se takové údaje týkají, dala písemný souhlas k

tomu, aby státní orgány a další právnické a fyzické osoby sdělily

krajské pobočce Úřadu práce, uvedené údaje.



ČÁST ŠESTÁ



POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANY POVĚŘENÝMI OSOBAMI



§ 48



Výkon sociálně-právní ochrany pověřenými osobami



(1) Pověřené osoby poskytují sociálně-právní ochranu na základě

rozhodnutí o pověření k výkonu takové činnosti (dále jen "pověření").



(2) Pověřené osoby mohou v sociálně-právní ochraně



a) vykonávat činnost podle § 10 odst. 1 písm. a) a § 11 odst. 1 písm.

a) až c),



b) vykonávat činnost zaměřenou na ochranu dětí před škodlivými vlivy a

předcházení jejich vzniku podle § 31 a 32,



c) zřizovat zařízení sociálně-právní ochrany uvedená v § 39,



d) uzavírat dohody o výkonu pěstounské péče podle § 47b,



e) převzít zajišťování přípravy žadatelů o zprostředkování osvojení

nebo pěstounské péče k přijetí dítěte do rodiny [§ 19a odst. 1 písm.

c)], kterou jinak zajišťuje krajský úřad (§ 11 odst. 2), provádět

přípravy žadatelů o zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče a

poskytovat odborné poradenství a pomoc těmto žadatelům a poskytovat

fyzickým osobám vhodným stát se osvojiteli nebo pěstouny a osvojitelům

nebo pěstounům poradenskou pomoc související s osvojením dítěte nebo

svěřením dítěte do pěstounské péče,



f) poskytovat osobě pečující, s níž uzavřely dohodu o výkonu pěstounské

péče (§ 47b), výchovnou a poradenskou péči při výkonu pěstounské péče a

sledovat výkon pěstounské péče; pokud osoba pečující o tuto službu

požádá, je pověřená osoba povinna výchovnou a poradenskou péči

poskytnout,



g) vyhledávat fyzické osoby vhodné stát se osvojiteli nebo pěstouny a

oznamovat je obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností,



h) vyhledávat děti uvedené v § 2 odst. 2, kterým je třeba zajistit péči

v náhradním rodinném prostředí formou pěstounské péče nebo osvojení, a

oznamovat je obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností.



(3) Pověřené osoby nejsou oprávněny vykonávat sociálně-právní ochranu v

jiném rozsahu, než je uveden v odstavci 2.



(4) Osoby, které se podílejí na výkonu činností uvedených v odstavci 2

písm. e), jsou povinny splnit požadavky odborné způsobilosti podle §

49a odst. 2 písm. a) a b). V případě, že osoby nesplní podmínky uvedené

ve větě první, jsou povinny prokázat praxi v oblasti náhradní rodinné

péče v trvání nejméně 2 roky a absolvovat akreditované vzdělávací kurzy

pro sociální pracovníky podle zákona o sociálních službách^65) v

rozsahu nejméně 200 hodin.



§ 49



Vydávání pověření



(1) O pověření rozhoduje krajský úřad, pokud není k rozhodování o

pověření příslušná komise podle § 38 odst. 2 písm. a).



(2) Podmínkou pro vydání pověření je



a) podání písemné žádosti,



b) prokázání odborné způsobilosti u všech osob, které budou

sociálně-právní ochranu přímo poskytovat, předložení dokladu o ukončení

jejich vzdělání a předložení seznamu jejich dřívějších zaměstnání a

dalších pracovních činností; prokazování odborné způsobilosti a

předložení uvedeného seznamu se nevztahuje na osoby uvedené v § 49a

odst. 5,



c) bezúhonnost



1. všech fyzických osob, které budou přímo sociálně-právní ochranu

poskytovat,



2. právnické osoby, která bude sociálně-právní ochranu poskytovat,



d) zajištění odpovídajících hygienických podmínek pro výkon

sociálně-právní ochrany prokázané posudkem příslušného orgánu ochrany

veřejného zdraví, jde-li o pověření ke zřízení a provozování zařízení

sociálně-právní ochrany uvedeného v § 39 odst. 1 písm. b) až d),



e) vlastnické nebo užívací právo k objektu nebo prostorám, v nichž bude

poskytována sociálně-právní ochrana, prokázané příslušným dokladem,



f) potřebné materiální a technické podmínky pro poskytování

sociálně-právní ochrany a provozování zařízení sociálně-právní ochrany,



g) předložení výroční zprávy o činnosti a hospodaření, a pokud pověřená

osoba nevydává výroční zprávu, předložení jiného dokladu, který

obsahuje popis její činnosti a pravidla hospodaření.



(3) Pro účely rozhodování o vydání pověření si krajský úřad nebo komise

vyžádá vyjádření obecního úřadu obce s rozšířenou působností, v jehož

obvodu má žadatel trvalý pobyt nebo bydliště, sídlo nebo sídlo

organizační složky, a v případě, že žadatel vyvíjí činnost ve správním

obvodu jiného obecního úřadu obce s rozšířenou působností, než má

trvalý pobyt nebo sídlo, vyžádá si také vyjádření tohoto obecního

úřadu. Obecní úřad obce s rozšířenou působností se vyjádří zejména k

dosavadní činnosti žadatele.



(4) Žádost o vydání pověření musí obsahovat kromě náležitostí

stanovených správním řádem



a) u právnické osoby doklad o zápisu do příslušného veřejného rejstříku

podle zvláštních právních předpisů^45), pokud je ve veřejném rejstříku

zapsána,



b) u fyzické osoby rodné číslo,



c) rozsah poskytování sociálně-právní ochrany a podrobný popis

činností, na které se žádá o vydání pověření,



d) místo výkonu sociálně-právní ochrany,



e) jméno, příjmení a rodné číslo všech fyzických osob, které budou

přímo sociálně-právní ochranu poskytovat,



f) výpis z evidence obdobné Rejstříku trestů vedené ve státech, ve

kterých



1. se v posledních 3 letech fyzická osoba zdržovala nepřetržitě déle

než 3 měsíce,



2. má právnická osoba sídlo nebo v posledních 3 letech alespoň po dobu

3 měsíců vykonávala činnost nebo měla sídlo;



tento doklad nesmí být starší než 3 měsíce.



(5) Pověření se vydá, prokáže-li žadatel, že splňuje podmínky uvedené v

odstavci 2. V případě, že žadatel žádá o vydání pověření ke zřízení a

provozování zařízení sociálně-právní ochrany, které má být zřízeno v

obvodu jiného krajského úřadu, je krajský úřad povinen požádat o vydání

závazného stanoviska podle odstavce 7 krajský úřad, v jehož obvodu má

být zařízení zřízeno. V rozhodnutí o pověření se uvede rozsah

poskytované sociálně-právní ochrany a místo, kde může být taková

činnost vykonávána. Jde-li o rozhodnutí, kterým se osoba pověřuje ke

zřízení a provozování zařízení sociálně-právní ochrany, s výjimkou

výchovně rekreačních táborů pro děti, uvede se v rozhodnutí název a

adresa sídla zařízení, pro které se pověření vydává.



(6) Krajský úřad nebo komise rozhoduje také o změně pověření k

poskytování sociálně-právní ochrany,



a) jestliže pověřená osoba chce vykonávat jinou činnost, než je

činnost, na kterou jí bylo vydáno pověření,



b) jestliže chce sociálně-právní ochranu vykonávat na jiném místě, než

je uvedeno v rozhodnutí o vydání pověření.



(7) V případě, že pověřená osoba chce zřídit nové zařízení

sociálně-právní ochrany anebo jiné pracoviště téhož zařízení

sociálně-právní ochrany v obvodu jiného krajského úřadu, rozhoduje

krajský úřad o změně pověření nebo o vydání nového pověření k výkonu

sociálně-právní ochrany na základě závazného stanoviska krajského

úřadu, v jehož obvodu má být zařízení nebo pracoviště zřízeno. Závazné

stanovisko krajského úřadu musí být odůvodněno zejména potřebami

poskytování sociálně-právní ochrany v jednotlivých typech zařízení

sociálně-právní ochrany na území kraje, s přihlédnutím k dalším

zařízením určeným pro poskytování péče a pomoci dětem na území kraje.

Na vydání pověření o rozšíření nebo změně vykonávání sociálně-právní

ochrany se vztahují odstavce 2 až 4 obdobně.



(8) Za bezúhonné se pro účely vydání pověření považují fyzická osoba a

právnická osoba, které nebyly pravomocně odsouzeny pro úmyslný trestný

čin ani nebyly pravomocně odsouzeny pro trestný čin spáchaný z

nedbalosti v souvislosti s vykonáváním činností srovnatelných s

činnostmi vykonávanými při poskytování sociálně-právní ochrany; je-li

proti žadateli nebo fyzickým osobám, které jsou v žádosti o vydání

pověření uvedeny jako fyzické osoby, které budou přímo sociálně-právní

ochranu poskytovat, vedeno trestní stíhání pro trestný čin uvedený v

části věty před středníkem, řízení o vydání pověření se přeruší, a to

až do doby vydání konečného rozhodnutí v tomto trestním řízení. Za

účelem doložení bezúhonnosti si krajský úřad nebo obecní úřad obce s

rozšířenou působností, pokud je k rozhodování o pověření příslušná

komise podle § 38 odst. 2 písm. a), vyžádá výpis z evidence Rejstříku

trestů podle zvláštního právního předpisu. Žádost o vydání výpisu a

výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a

to způsobem umožňujícím dálkový přístup.



(9) Pověřená osoba může vykonávat sociálně-právní ochranu, pokud před

započetím jejího výkonu uzavřela pojistnou smlouvu pro případ

odpovědnosti za škodu způsobenou výkonem sociálně-právní ochrany.

Pojištění musí být sjednáno po celou dobu, po kterou pověřená osoba

sociálně-právní ochranu podle tohoto zákona poskytuje. Pověřená osoba

je povinna do 15 dnů ode dne uzavření pojistné smlouvy zaslat její

kopii orgánu, který pověření vydal.



(10) Pověřená osoba je povinna



a) oznámit orgánu, který rozhodl o pověření, změny skutečností

rozhodných pro vydání pověření nebo pozastavení činností uvedených v

pověření, a to do 15 dnů od jejich vzniku,



b) vést záznamy o své činnosti související s poskytováním

sociálně-právní ochrany v rozsahu odpovídajícímu udělenému pověření a

předložit je na požádání orgánu, který rozhodl o vydání pověření,



c) vypracovat za kalendářní rok výroční zprávu o své činnosti v

sociálně-právní ochraně nebo jiný doklad, který obsahuje popis této

činnosti a pravidla hospodaření, pokud výroční zprávu nevydává, a

zaslat jej nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku

orgánu, který rozhodl o vydání pověření; výroční zpráva může být

zveřejněna v rozsahu a za podmínek stanovených v § 57 odst. 2,



d) oznámit termín a místo konání výchovně rekreačního tábora pro děti

příslušnému orgánu sociálně-právní ochrany nejpozději 1 měsíc před

započetím jeho konání.



(11) Orgány, které vydaly pověření, jsou povinny sdělovat ministerstvu

údaje o tom, kterým fyzickým nebo právnickým osobám bylo pověření

vydáno, popřípadě kterým fyzickým nebo právnickým osobám bylo pověření

odňato a z jakých důvodů. Tuto povinnost jsou orgány, které vydaly

pověření, povinny splnit do 8 dnů ode dne právní moci rozhodnutí o

vydání pověření nebo jeho odnětí. Ministerstvo vede na základě těchto

údajů evidenci pověřených osob. Ministerstvo poskytuje pro účely

rozhodování o pověření orgánům, které pověření vydávají, údaje z této

evidence, a to i v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový

přístup.



(12) Orgán, který rozhodl o vydání pověření, je oprávněn kontrolovat

výkon sociálně-právní ochrany pověřenými osobami. Oprávnění kontrolovat

výkon sociálně-právní ochrany podle věty první má i krajský úřad, v

jehož obvodu je místo sídla zařízení sociálně-právní ochrany nebo v

jehož obvodu vykonává pověřená osoba činnost související se

sociálně-právní ochranou. Tento krajský úřad je povinen sdělit

skutečnosti zjištěné při kontrole krajskému úřadu, který je příslušný k

vydání pověření.



§ 49a



Odborná způsobilost pro poskytování sociálně-právní ochrany pověřenými

osobami



(1) Sociálně-právní ochranu mohou přímo poskytovat osoby, které získaly

odbornou způsobilost.



(2) Odbornou způsobilostí pro účely poskytování sociálně-právní ochrany

pověřenými osobami se rozumí



a) řádně ukončené vysokoškolské studium ve studijních programech v

oblasti pedagogických a společenských věd zaměřených na sociální péči,

sociální politiku, sociální práci, pedagogiku, právo, psychologii,

vychovatelství nebo ošetřovatelství, a v oblasti lékařství zaměřených

na všeobecné a dětské lékařství,



b) řádně ukončené studium ve vzdělávacích programech uskutečňovaných

vyššími odbornými školami v oboru sociální práce, pedagogika, charitní

a sociální péče, charitní a sociální činnost, sociálně-právní činnost,

dvouoborové studium pedagogika a teologie a ukončené studium pro

diplomované zdravotní sestry nebo řádně ukončené maturitní studium v

těchto oborech,



c) vzdělání v rozsahu, ve kterém se vyžaduje pro získání osvědčení o

zvláštní odborné způsobilosti na úseku sociálně-právní ochrany podle

zvláštního právního předpisu^45b), a praxe v trvání nejméně 1 roku,

nebo



d) absolvování akreditovaných vzdělávacích kurzů pro sociální

pracovníky podle zákona o sociálních službách^65) v rozsahu nejméně 200

hodin a praxe v oblasti péče o rodinu a dítě v trvání nejméně 2 roky,

jde-li o osoby, které



1. řádně ukončily vysokoškolské nebo vyšší odborné vzdělání v jiné

oblasti studia nebo v téže oblasti studia, avšak v jiném zaměření, než

je uvedeno v písmenech a) a b),



2. dosáhly středního nebo základního vzdělání, nebo



3. absolvovaly přípravu pro dobrovolníky organizovanou vysílající

organizací, které byla udělena akreditace Ministerstvem vnitra podle

zvláštního právního předpisu^45c), je-li tato příprava zaměřena na

pomoc při péči o děti, mládež a rodinu v jejich volném čase.



(3) Odborná způsobilost se prokazuje dokladem o absolvování studia a

potvrzením o odborné praxi, které vystavují ty orgány nebo osoby, u

nichž byla odborná praxe konána.



(4) Při uznávání odborné kvalifikace a praxe nebo jiné způsobilosti,

kterou státní příslušníci členských států Evropské unie nebo jejich

rodinní příslušníci^45d) získali v jiném členském státě Evropské unie,

se postupuje podle zvláštního právního předpisu^45a).



(5) Na přímém poskytování sociálně-právní ochrany se mohou podílet také

osoby, které nezískaly odbornou způsobilost, pokud tuto činnost

vykonávají pod dozorem odborně způsobilé osoby a nejde o poskytování

poradenství dětem, rodičům nebo jiným osobám odpovědným za výchovu

dítěte, osvojitelům, pěstounům a zájemcům o osvojení dítěte nebo o

přijetí do pěstounské péče. Osoby uvedené ve větě první jsou povinny

získat odbornou způsobilost podle odstavce 2 ve lhůtě 2 let od zahájení

přímého poskytování sociálně-právní ochrany. Do lhůty 2 let se

nezapočítává doba, po kterou se osoba bez odborné způsobilosti přímo na

poskytování sociálně-právní ochrany nepodílela.



§ 50



Odnětí pověření



(1) Orgán sociálně-právní ochrany, který vydal pověření, rozhodne o

odnětí pověření,



a) požádá-li pověřená osoba o zrušení pověření,



b) pokud byla pověřené osobě pravomocně uložena sankce za správní

delikt uvedený v § 59 až 59k v případě, že jde o zvlášť závažné

porušení povinností,



c) nevykonává-li pověřená osoba činnost, na kterou jí bylo vydáno

pověření, a tuto skutečnost ve stanovené lhůtě neoznámí [§ 49 odst. 10

písm. a)],



d) pokud po oznámení o pozastavení činnosti pověřená osoba do doby 1

roku od tohoto oznámení nezačala znovu činnost, na niž jí bylo vydáno

pověření, vykonávat, nebo



e) pokud byla pověřená osoba pravomocně odsouzena pro trestný čin

uvedený v § 49 odst. 8.



(2) Bylo-li pověření odňato podle odstavce 1 písm. b) až d), může

fyzická nebo právnická osoba znovu požádat o vydání pověření až po dvou

letech ode dne, kdy rozhodnutí o odnětí pověření nabylo právní moci.



(3) Orgán, který odňal pověření, je povinen zajistit péči o děti,

kterým pověřená osoba poskytovala sociálně-právní ochranu, pokud není

zajištěna jiným způsobem.



ČÁST SEDMÁ



INSPEKCE POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANY



§ 50a



Inspekci poskytování sociálně-právní ochrany provádí u pověřených osob

krajská pobočka Úřadu práce. Předmětem inspekce je kvalita poskytování

sociálně-právní ochrany stanovená standardy kvality sociálně-právní

ochrany. Pro postup při této inspekci platí obdobně ustanovení zákona o

sociálních službách^65) o postupu při provádění inspekce sociálních

služeb.



ČÁST OSMÁ



SPOLEČNÁ USTANOVENÍ



§ 51



Povinnosti orgánů sociálně-právní ochrany při sdělování údajů



(1) Orgány sociálně-právní ochrany, komise a poradní sbory jsou povinny

sdělovat si navzájem údaje z evidence a spisové dokumentace, které

vedou, a to v rozsahu nezbytném pro potřeby těchto orgánů.



(2) Orgán sociálně-právní ochrany, který zprostředkovává osvojení nebo

pěstounskou péči, vede evidenci dětí a evidenci žadatelů i v

elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup ostatním

orgánům sociálně-právní ochrany zprostředkujícím osvojení nebo

pěstounskou péči podle tohoto zákona.



(3) Obecní úřad na vyžádání



a) podává soudu zprávy o poměrech dítěte, u něhož rozhodl soud o

výchovném opatření,



b) doporučuje soudu osobu vhodnou stát se poručníkem a toto své

doporučení oznamuje obecnímuúřadu obce s rozšířenou působností,



c) podává obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností zprávy o poměrech

dítěte,



d) podává státnímu zastupitelství zprávy o poměrech dítěte, u něhož

soud na návrh státního zastupitelství v občanskoprávním řízení uložil

ochrannou výchovu podle zvláštního právního předpisu^29).



(4) Obecní úřad obce s rozšířenou působností na vyžádání



a) podává soudu zprávy o poměrech dítěte, u něhož rozhodl soud o

výchovném opatření,



b) podává státnímu zastupitelství zprávy o poměrech dítěte, pokud

státní zastupitelství vede podle zvláštního právního předpisu^29)

řízení týkající se dítěte,



c) poskytuje krajskému úřadu a ministerstvu spisovou dokumentaci

vedenou o dětech a zobecněné informace a souhrnné údaje, které získá

při své činnosti, s výjimkou jmenných údajů,



d) poskytuje pověřené osobě údaje potřebné pro poskytování

sociálně-právní ochrany těmito osobami a poskytovateli sociálních

služeb údaje potřebné pro poskytnutí sociální služby,



e) může poskytovat potřebné údaje poskytovateli zdravotních služeb.



(5) Orgán sociálně-právní ochrany je povinen



a) na žádost poskytnout



1. soudu a správnímu úřadu údaje potřebné pro občanské soudní řízení a

správní řízení,



2. orgánu činnému v trestním řízení údaje potřebné pro trestní řízení,



3. orgánu sociálního zabezpečení, orgánu pomoci v hmotné nouzi a orgánu

státní sociální podpory údaje potřebné pro rozhodování o sociálních

dávkách, a to v rozsahu odpovídajícím potřebám řízení před těmito

orgány,



4. krajské pobočce Úřadu práce údaje potřebné pro řízení a povolování

výkonu činnosti dítěte podle zvláštního právního předpisu^47a),



5. krajské pobočce Úřadu práce údaje potřebné pro podání návrhu soudu

na stanovení výživného a návrhu na výkon rozhodnutí, jde-li o výživné

na děti svěřené do pěstounské péče nebo předpěstounské péče,



6. zařízení uvedenému v § 29 odst. 1 informace o poměrech v rodině

dítěte, které bylo do tohoto zařízení umístěno na základě rozhodnutí

soudu, a je-li tomuto dítěti zprostředkovávána pěstounská péče nebo

osvojení, též informace o postupu při tomto zprostředkování,



7. věznici, ve které mladistvý vykonává trest odnětí svobody, informace

potřebné pro dosažení účelu trestu,



8. intervenčnímu centru údaje, které má orgán sociálně-právní ochrany o

osobě ohrožené násilným chováním pro účely poskytování pomoci této

osobě intervenčním centrem podle zákona o sociálních službách^65),



9. obecní policii údaje v rozsahu nezbytném pro plnění úkolů obecní

policie;



b) orgánu činnému v trestním řízení oznamovat skutečnosti nasvědčující

tomu, že byl spáchán na dítěti trestný čin^48), nebo že dítě bylo

použito ke spáchání trestného činu, nebo že dochází k násilí mezi

rodiči, jinými osobami odpovědnými za výchovu dítěte a dalšími

fyzickými osobami v domácnosti obývané dítětem, nebo že není plněna

vyživovací povinnost k dítěti;



c) poskytnout Probační a mediační službě na její žádost informace v

rozsahu potřebném pro trestní řízení;



d) oznámit krajské pobočce Úřadu práce, která povolila výkon umělecké,

kulturní, sportovní nebo reklamní činnosti dítěte podle zvláštního

právního předpisu^47a), skutečnosti, které odůvodňují zahájení řízení o

zákazu činnosti dítěte; orgán sociálně-právní ochrany je také povinen

sledovat, zda došlo k nápravě;



e) poskytnout Veřejnému ochránci práv informace, které si vyžádá při

šetření podle zvláštního zákona.



(6) Evidence vedené podle tohoto zákona jsou informačními systémy

veřejné správy^47b).



§ 52



(1) Zaměstnanci v orgánech sociálně-právní ochrany, zaměstnanci kraje

zařazení do krajského úřadu, zaměstnanci obce zařazení do obecního

úřadu a zaměstnanci obce s rozšířenou působností zařazení do obecního

úřadu jsou oprávněni v souvislosti s plněním úkolů podle tohoto zákona

navštěvovat dítě a rodinu, ve které žije, v obydlí a zjišťovat v místě

bydliště dítěte, ve škole a ve školském zařízení, v zařízení

poskytovatele zdravotních služeb, v zaměstnání nebo v jiném prostředí,

kde se dítě zdržuje, jak rodiče nebo jiné osoby odpovědné za výchovu

dítěte o dítě pečují, v jakých sociálních podmínkách dítě žije a jaké

má dítě chování.



(2) Zaměstnanci v orgánech sociálně-právní ochrany, zaměstnanci kraje

zařazení do krajského úřadu, zaměstnanci obce zařazení do obecního

úřadu a zaměstnanci obce s rozšířenou působností zařazení do obecního

úřadu jsou oprávněni pořídit obrazové snímky a obrazové a zvukové

záznamy dítěte a prostředí, v němž se dítě zdržuje, je-li to třeba pro

účely ochrany a zaměstnanci obce s rozšířenou působností zařazení do

obecního úřadu práv dítěte.^49)



(3) Zaměstnanci v orgánech sociálně-právní ochrany, zaměstnanci kraje

zařazení do krajského úřadu, zaměstnanci obce zařazení do obecního

úřadu a zaměstnanci obce s rozšířenou působností zařazení do obecního

úřadu konají činnost uvedenou v odstavcích 1 a 2 na základě zvláštního

oprávnění vydaného tímto orgánem, v němž je uvedeno jméno, popřípadě

jména a příjmení zaměstnance, titul a zaměstnavatel a vymezena činnost,

kterou může tento zaměstnanec vykonávat.



§ 53



Povinnosti státních orgánů, dalších právnických a fyzických osob a

pověřených osob



(1) Na výzvu orgánů sociálně-právní ochrany jsou



a) státní orgány,



b) zaměstnavatelé,



c) další právnické osoby, zejména poskytovatelé zdravotních služeb,

školy, školská a jiná obdobná zařízení,



d) fyzické osoby, pokud jsou poskytovateli zdravotních služeb nebo

zřizovateli škol a dalších zařízení uvedených v písmenu c),



e) pověřené osoby,



f) poskytovatelé sociálních služeb,



povinni sdělit bezplatně údaje potřebné podle tohoto zákona pro

poskytnutí sociálně-právní ochrany nebo pro účely rozhodování o vydání

pověření, nebrání-li tomu zvláštní právní předpis.Povinnosti zachovávat

mlčenlivost podle zvláštního právního předpisu^49a) se nelze dovolávat,

jestliže mají být sděleny údaje o podezření z týrání, zneužívání dítěte

nebo ze zanedbávání péče o něj. Jde-li však o údaje týkající se

zdravotního stavu vyžádané orgánem sociálně-právní ochrany, platí o

úhradě zdravotních služeb zvláštní právní předpis.^50)



(2) Rodiče jsou povinni



a) spolupracovat s orgány sociálně-právní ochrany při ochraně zájmů a

práv dítěte,



b) na výzvu příslušného orgánu sociálně-právní ochrany se dostavovat k

osobnímu jednání, předložit listiny a další doklady a poskytnout

nezbytné informace, je-li jich třeba pro výkon sociálně-právní ochrany,



c) umožnit za podmínek uvedených v § 52 odst. 3 návštěvu zaměstnance

orgánu sociálně-právní ochrany a zaměstnance obce s rozšířenou

působností zařazeného do obecního úřadu v obydlí, popřípadě v jiném

prostředí, kde dítě žije, je-li to nezbytné pro ochranu života nebo

zdraví dítěte nebo pro ochranu jeho práv.



(3) Povinnosti uvedené v odstavci 2 se vztahují obdobně i na jiné osoby

odpovědné za výchovu dítěte.



(4) Pro účely zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče jsou

žadatelé o osvojení dítěte nebo svěření dítěte do pěstounské péče

povinni v rámci odborného posouzení podle § 27 podrobit se vyšetření

zdravotního stavu, sdělit údaje o svém zdravotním stavu a sdělit název

a adresu poskytovatele zdravotních služeb, v jehož péči jsou.



(5) Rodiči nebo jiné osobě odpovědné za výchovu dítěte může orgán

sociálně-právní ochrany uložit pořádkovou pokutu do 20 000 Kč,

nesplní-li povinnost uvedenou v odstavci 2 písm. a) až c). Pokutu lze

uložit opakovaně. Pokutu lze uložit do 6 měsíců ode dne, kdy byla

povinnost porušena. Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu.



§ 53a



(1) Ministerstvo je správcem informačního systému sociálně-právní

ochrany dětí, který obsahuje údaje



a) o dávkách pěstounské péče a jejich výši, o žadatelích o tyto dávky a

o příjemcích těchto dávek,



b) o žadatelích o zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče a o

dětech zařazených v evidenci dětí pro zprostředkování osvojení nebo

pěstounské péče,



c) o osobách v evidenci.



Veškeré údaje, které jsou vedeny v informačním systému sociálně-právní

ochrany dětí, jsou součástí Jednotného informačního systému práce a

sociálních věcí^66).



(2) Ministerstvo sděluje z informačního systému sociálně-právní ochrany

dětí údaje uvedené v odstavci 1 písm. a) krajským pobočkám Úřadu práce

v souvislosti s řízením o dávkách pěstounské péče, a to v rozsahu

nezbytném pro rozhodování a poskytování dávek pěstounské péče.



(3) Ministerstvo sděluje z informačního systému sociálně-právní ochrany

dětí údaje uvedené v odstavci 1 písm. b) a c) krajským úřadům a obecním

úřadům obcí s rozšířenou působností, a to v rozsahu nezbytném k plnění

jejich úkolů podle tohoto zákona v oblasti náhradní rodinné péče,

zprostředkování osvojení a pěstounské péče, pěstounské péče na

přechodnou dobu a pěstounské péče.



(4) Krajské pobočky Úřadu práce, krajské úřady a obecní úřady obcí s

rozšířenou působností jsou oprávněny zpracovávat údaje potřebné pro

plnění jejich úkolů podle tohoto zákona, a to v elektronické podobě

způsobem umožňujícím dálkový přístup a zároveň zajišťujícím ochranu

osobních údajů. Krajské pobočky Úřadu práce, krajské úřady a obecní

úřady obcí s rozšířenou působností jsou povinny zajistit uložení všech

údajů z informačního systému, které byly získány na základě zpracování

údajů podle odstavce 1, a všech písemností a spisů týkajících se

pravomocně ukončených správních řízení o dávkách pěstounské péče po

dobu 15 kalendářních let následujících po kalendářním roce, v němž

došlo k pravomocnému ukončení takového správního řízení nebo k

poslednímu uložení údajů do informačního systému.



(5) Ministerstvo vnitra nebo Policie České republiky poskytuje

ministerstvu a orgánům sociálně-právní ochrany pro výkon státní správy

na úseku sociálně právní ochrany



a) referenční údaje ze základního registru obyvatel,



b) údaje z agendového informačního systému evidence obyvatel,



c) údaje z agendového informačního systému cizinců,



d) údaje z registru rodných čísel o fyzických osobách, kterým bylo

přiděleno rodné číslo, avšak nejsou vedeny v informačních systémech

uvedených v písmenech b) a c).



(6) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. a) jsou



a) příjmení,



b) jméno, popřípadě jména,



c) adresa místa pobytu,



d) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v

cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,



e) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území

České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí

došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den,

který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt

údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto

rozhodnutí,



f) státní občanství, popřípadě více státních občanství.



(7) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. b) jsou



a) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě jejich změna, rodné

příjmení,



b) datum narození,



c) pohlaví a jeho změna,



d) místo a okres narození; u občana, který se narodil v cizině, místo a

stát, na jehož území k narození došlo,



e) rodné číslo a jeho změny,



f) státní občanství,



g) adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa

trvalého pobytu,



h) počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu

trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České

republiky,



i) omezení svéprávnosti,



j) rodné číslo otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce; v

případě, že jeden z rodičů nebo jiný zákonný zástupce nemá rodné číslo,

jeho jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození,



k) rodinný stav, datum jeho změny a místo uzavření manželství,



l) rodné číslo manžela; je-li manželem cizinec, který nemá přiděleno

rodné číslo, jeho jméno, popřípadě jména, příjmení manžela a datum jeho

narození,



m) rodné číslo dítěte,



n) u osvojení dítěte původní a nové jméno, popřípadě jména, příjmení

dítěte, původní a nové rodné číslo dítěte, datum a místo narození

dítěte, rodná čísla osvojitelů a datum nabytí právní moci rozhodnutí o

osvojení nebo rozhodnutí o zrušení osvojení dítěte,



o) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České

republiky, datum, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo,



p) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden

jako den smrti nebo den, který občan prohlášený za mrtvého nepřežil.



(8) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. c) jsou



a) jméno, popřípadě jména, příjmení, jejich změna, rodné příjmení,



b) datum narození,



c) pohlaví a jeho změna,



d) místo a stát narození,



e) rodné číslo a jeho změny,



f) státní občanství,



g) druh a adresa místa pobytu,



h) číslo a platnost oprávnění k pobytu,



i) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu,



j) omezení svéprávnosti,



k) správní nebo soudní vyhoštění a doba, po kterou není umožněn vstup

na území České republiky,



l) rodinný stav, datum a místo jeho změny, jméno, popřípadě jména,

příjmení manžela, rodné číslo nebo datum narození,



m) jméno, popřípadě jména, příjmení dítěte, pokud je dítě cizincem, a

jeho rodné číslo; v případě, že rodné číslo nebylo přiděleno, datum

narození,



n) jméno, popřípadě jména, příjmení otce, matky, popřípadě jiného

zákonného zástupce, pokud jsou cizinci, a jejich rodné číslo; v

případě, že jeden z rodičů nebo jiný zákonný zástupce nemá rodné číslo,

jeho jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození,



o) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České

republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí,



p) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden

jako den smrti nebo den, který cizinec prohlášený za mrtvého nepřežil,



q) u osvojení dítěte, které je cizincem, původní a nové jméno,

popřípadě jména, příjmení dítěte, původní a nové rodné číslo dítěte,

datum a místo narození dítěte, rodná čísla osvojitelů a datum nabytí

právní moci rozhodnutí o osvojení nebo rozhodnutí o zrušení osvojení

dítěte,



r) jméno, popřípadě jména, a příjmení



1. zletilého nezaopatřeného dítěte cizince,



2. nezletilého cizince, který byl cizinci, nebo jeho manželu

rozhodnutím příslušného orgánu svěřen do náhradní rodinné péče, nebo

který byl cizincem, nebo jeho manželem osvojen anebo jehož poručníkem

nebo manželem jeho poručníka je cizinec,



3. osamělého cizince staršího 65 let nebo bez ohledu na věk cizince,

který se o sebe nedokáže ze zdravotních důvodů sám postarat, jde-li o

sloučení rodiny s rodičem nebo dítětem, kteří jsou cizinci,



4. cizince, který je nezaopatřeným přímým příbuzným ve vzestupné nebo

sestupné linii nebo takovým příbuzným manžela občana Evropské unie,



5. rodiče nezletilého cizince a jeho rodné číslo; jde-li o cizince,

kteří nemají přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení a

datum narození.



(9) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. d) jsou



a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,



b) den, měsíc a rok narození,



c) místo narození; u fyzické osoby narozené v cizině místo a stát

narození,



d) rodné číslo a jeho změny.



(10) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním

registru obyvatel, se využijí z agendového informačního systému

evidence obyvatel nebo agendového informačního systému cizinců, pouze

pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.



(11) Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen

takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.



§ 54



Vedení evidence a spisové dokumentace



Obecní úřad obce s rozšířenou působností vede evidenci dětí



a) uvedených v § 6,



b) kterým byl ustanoven opatrovníkem nebo poručníkem.



§ 55



(1) O dětech zařazených v evidenci podle § 54 vede obecní úřad obce s

rozšířenou působností spisovou dokumentaci.



(2) Spisová dokumentace obsahuje zejména osobní údaje dětí, jejich

rodičů, údaje o výchovných poměrech těchto dětí, záznamy o výsledcích

šetření v rodině, záznamy o jednání s rodiči nebo jinými osobami, kopie

podání soudům a jiným státním orgánům, písemná vyhotovení rozhodnutí

soudů, orgánů činných v trestním řízení a správních orgánů.



(3) Spisovou dokumentaci mohou tvořit záznamy na technických nosičích

dat, mikrografické záznamy, tištěné produkty optického archivačního

systému a tištěné nebo fotografické produkty jiné výpočetní techniky

místo originálu listiny, podle jehož obsahu byly pořízeny, pokud z

povahy věci nevyplývá, že je třeba uchovat originál nebo úředně

ověřenou kopii listiny.



(4) Kromě spisové dokumentace vede obecní úřad obce s rozšířenou

působností i další písemnosti tvořící podklad pro zpracování spisové

dokumentace. Tyto písemnosti se nevydávají žádnému orgánu, fyzické nebo

právnické osobě. Lze je předložit jen soudu a státnímu zastupitelství v

případě, že se údaje v nich obsažené týkají trestního stíhání.



(5) Nahlížet do spisové dokumentace vedené o dítěti, nejde-li o část

týkající se správního řízení, je oprávněn na základě písemné žádosti

pouze rodič dítěte, kterému náleží rodičovská odpovědnost, nebo jiná

osoba odpovědná za výchovu dítěte nebo jejich zástupce na základě

písemně udělené plné moci. Nevidomé osobě bude obsah spisové

dokumentace přečten a obecní úřad obce s rozšířenou působností umožní

na požádání této osoby, aby do spisu nahlížel její doprovod. Rodiče

nebo jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte nebo jejich zástupce na

základě písemně udělené plné moci mají právo při nahlížení do spisové

dokumentace činit si z ní výpisy a pořizovat za úhradu kopie spisové

dokumentace nebo její části; pro stanovení úhrady za pořízení kopie ze

spisové dokumentace platí zvláštní právní předpis^50a). Na nahlížení do

spisové dokumentace se nevztahuje zákon o svobodném přístupu k

informacím^50b). Do spisové dokumentace týkající se osvojení dítěte je

oprávněn nahlížet na základě písemné žádosti osvojenec, jakmile nabude

svéprávnosti.



(6) Údaje obsažené ve spisové dokumentaci týkající se dítěte je obecní

úřad obce s rozšířenou působností oprávněn využít pouze v zájmu dítěte

při zajišťování sociálně-právní ochrany. Obecní úřad obce s rozšířenou

působností do 15 dnů ode dne, kdy rodič, osvojenec nebo osoba odpovědná

za výchovu dítěte požádali o nahlédnutí do uvedené spisové dokumentace,



a) sdělí, že se rodiči nebo osobě odpovědné za výchovu dítěte umožní

nahlédnout do spisové dokumentace, a určí termín k nahlédnutí, v tomto

případě se nevydává rozhodnutí, nebo



b) rozhodne o odmítnutí písemné žádosti, pokud by to bylo v rozporu se

zájmem dítěte, v rozporu s rozhodnutím soudu o utajení osvojení nebo

pokud lze ze spisové dokumentace zjistit, která fyzická osoba

upozornila na skutečnosti uvedené v § 7.



(7) Obecní úřad obce s rozšířenou působností je povinen zajistit

uložení všech údajů obsažených ve spisové dokumentaci, týkající se



a) dítěte, po dobu 15 let následujících po kalendářním roce, v němž

došlo k vyřazení dítěte z evidence,



b) dítěte, které bylo osvojeno nebo svěřeno do pěstounské péče, po dobu

15 let následujících po kalendářním roce, v němž dítě nabylo

zletilosti,



c) žadatelů o zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče, po dobu 15

let následujících po kalendářním roce, v němž došlo k vyřazení žadatelů

z evidence.



(8) Pro vedení evidence krajským úřadem podle § 22 a 27a platí

ustanovení odstavce 7 obdobně.



§ 56



Pro vedení záznamů o dítěti jinými orgány sociálně-právní ochrany a o

nakládání se spisovou dokumentací obecního úřadu obce s rozšířenou

působností těmito orgány platí § 55 obdobně.



§ 57



(1) Zaměstnanci v orgánech sociálně-právní ochrany, zaměstnanci kraje

zařazení do krajského úřadu, zaměstnanci obce zařazení do obecního

úřadu, zaměstnanci obce s rozšířenou působností zařazení do obecního

úřadu a zaměstnanci zařízení sociálně-právní ochrany jsou povinni

zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se při provádění

sociálně-právní ochrany nebo v přímé souvislosti s tím seznámili, pokud

se v tomto zákoně nestanoví jinak. Zaměstnanci v orgánech

sociálně-právní ochrany, zaměstnanci kraje zařazení do krajského úřadu,

zaměstnanci obce zařazení do obecního úřadu a zaměstnanci obce s

rozšířenou působností zařazení do obecního úřadu jsou povinni

zachovávat mlčenlivost o osobě, která upozornila orgán sociálně-právní

ochrany na skutečnosti uvedené v § 7, jsou povinni zachovávat

mlčenlivost o místu pobytu rodiče, který se stal obětí domácího násilí

v rodině s dítětem, a jsou rovněž povinni zachovávat mlčenlivost o

údajích o osobách, jímž bylo dítě svěřeno do péče před osvojením, jakož

i o místě pobytu takového dítěte. Zaměstnanci uvedení ve větě první

jsou povinni zachovávat mlčenlivost podle věty první a druhé i po

skončení pracovního vztahu. Povinnosti zachovávat mlčenlivost mohou být

zaměstnanci uvedení ve větě první zproštěni pouze tím, v jehož zájmu

tuto povinnost mají, a to písemně s uvedením rozsahu a účelu.



(2) Povinnost stanovená v odstavci 1 platí obdobně i pro pověřené osoby

a jiné fyzické osoby, které se při spolupráci s orgány sociálně-právní

ochrany a zařízeními sociálně-právní ochrany seznámily s údaji, o nichž

jsou zaměstnanci uvedení v odstavci 1 povinni zachovávat mlčenlivost.



(3) Orgány sociálně-právní ochrany jsou oprávněny zpracovávat vyžádané

osobní údaje v rozsahu, který je nezbytný k plnění úkolů podle tohoto

zákona, a to i tehdy, jestliže se jedná o osobní údaje označené podle

zvláštního právního předpisu^50a) jako citlivé. Oprávnění mají i

pověřené osoby, a to v rozsahu a způsobem, který je nezbytný pro výkon

sociálně-právní ochrany v souladu s uděleným pověřením.



§ 58



(1) Náklady vzniklé v souvislosti s výkonem sociálně-právní ochrany,

není-li dále stanoveno jinak, nese stát, s výjimkou nákladů na zřízení

a provoz zařízení sociálně-právní ochrany, které nese zřizovatel tohoto

zařízení, a s výjimkou nákladů, které vznikly pověřené osobě v

souvislosti s výkonem sociálně-právní ochrany.



(2) Je-li obec, kraj nebo pověřená osoba zřizovatelem zařízení pro děti

vyžadující okamžitou pomoc, má nárok na státní příspěvek podle § 42g až

42n.



(3) Sociálně-právní ochrana se poskytuje bezplatně, s výjimkou pobytu

dítěte ve výchovně rekreačním táboře , pobytu dítěte v zařízení pro

děti vyžadující okamžitou pomoc a správy jmění dítěte.^51)



(4) Při stanovení ceny za pobyt dítěte ve výchovně rekreačním táboře

vychází zřizovatel ze zvláštního právního předpisu.^40) Zřizovatel může

stanovit podmínky, za nichž nebude zaplacení této ceny zcela nebo

zčásti požadovat.



§ 58a



Působnosti stanovené krajskému úřadu, obecnímu úřadu obce s rozšířenou

působností nebo obecnímu úřadu podle tohoto zákona jsou výkonem

přenesené působnosti.



§ 58b



Zmocňovací ustanovení



(1) Vláda může nařízením zvýšit dávky pěstounské péče, pokud došlo od

počátku měsíce nabytí účinnosti právní úpravy stanovující platnou výši

dávek k růstu úhrnného indexu spotřebitelských cen za domácnost celkem

zjištěného Českým statistickým úřadem alespoň o 5 %.



(2) Ministerstvo stanoví vyhláškou



a) zaměření a rozsah vyhodnocování situace dítěte a jeho rodiny podle §

10 odst. 3 písm. c),



b) obsah individuálního plánu ochrany dítěte podle § 10 odst. 3 písm.

d),



c) obsah a rozsah odborné přípravy fyzických osob vhodných stát se

osvojitelem nebo pěstounem k přijetí dítěte do rodiny podle § 11 odst.

2 písm. a),



d) minimální rozsah poradenství, které je osobě pečující nebo osobě v

evidenci trvale nebo dočasně poskytováno při zajištění osobní péče o

dítě svěřené do péče a obsah, zaměření a způsob zajištění zvyšování

znalostí a dovedností v oblasti výchovy a péče o dítě pro osoby

pečující a osoby v evidenci.



(3) Ministerstvo stanoví vyhláškou obsah standardů kvality

sociálně-právní ochrany a jejich bodové hodnocení při poskytování

sociálně-právní ochrany



a) orgány sociálně-právní ochrany,



b) pověřenými osobami vykonávajícími na základě pověření činnosti podle

§ 48 odst. 2 písm. d) až f),



c) zařízeními pro děti vyžadující okamžitou pomoc.



ČÁST DEVÁTÁ



SPRÁVNÍ DELIKTY



HLAVA I



PŘESTUPKY



§ 59



(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že



a) jako osoba, u níž se dítě nachází, neumožní seznámení dítěte se

žadatelem podle § 24 odst. 3,



b) vykonává bez pověření činnost uvedenou v § 48 odst. 2,



c) neoprávněně, v rozporu s § 19a odst. 2, zprostředkuje osvojení nebo

pěstounskou péči podle § 19a odst. 1 písm. d),



d) nesplní povinnost podle § 10a odst. 2 oznámit obecnímu úřadu obce s

rozšířenou působností, že převzala do své péče dítě s úmyslem přijmout

je do péče trvalé,



e) ztíží péči osvojitele nebo výchovu osvojence prozrazením nebo

rozšířením údajů v rozporu s rozhodnutím soudu o utajení osvojení,



f) maří výkon ochranné výchovy dítěte anebo narušuje výchovu dítěte

svěřeného do péče jiné osoby než rodiče nebo do pěstounské péče,



g) jako osoba odpovědná za dítě ponechá dítě bez náležitého dozoru

přiměřeného jeho věku, rozumové vyspělosti, popřípadě zdravotnímu

stavu, a tím je vystaví nebezpečí vážné újmy na zdraví, nebo v důsledku

toho dítě způsobí újmu na zdraví jiné osobě nebo škodu na cizím majetku

nikoli nepatrnou,



h) použije vůči dítěti nepřiměřený výchovný prostředek nebo omezení,



i) úmyslně ztěžuje nebo maří výkon rozhodnutí obecního úřadu obce s

rozšířenou působností o výchovném opatření podle § 13 odst. 1,



j) zneužívá nezletilého dítěte k fyzickým pracím nepřiměřeným jeho věku

a stupni tělesného a rozumového vývoje.



(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a), b), d) až j) lze uložit

pokutu do 50 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. c) pokutu do

200 000 Kč.



§ 59a



(1) Rodič nebo jiná fyzická osoba odpovědná za výchovu dítěte se

dopustí přestupku tím, že



a) nesplní povinnost využít odbornou poradenskou pomoc nebo účastnit se

prvního setkání se zapsaným mediátorem nebo rodinné terapie, o jejímž

uložení rozhodl orgán sociálně-právní ochrany podle § 12 nebo § 13,



b) nepřevezme dítě při jeho návratu z ciziny podle § 36 odst. 3,

ačkoliv mu v tom nebrání závažná překážka, nebo



c) neoznámí obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností předání dítěte

do péče budoucímu osvojiteli podle § 823 odst. 1 občanského zákoníku.



(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 20 000 Kč.



§ 59b



(1) Fyzická osoba se jako pověřená osoba dopustí přestupku tím, že



a) překročí rozsah sociálně-právní ochrany stanovený v pověření nebo

vykonává sociálně-právní ochranu v rozporu s podmínkami stanovenými v §

49 nebo poruší povinnost stanovenou v tomto pověření,



b) poruší práva dětí žijících v zařízeních sociálně-právní ochrany nebo

neplní povinnosti nutné pro jejich ochranu při výkonu sociálně-právní

ochrany v rámci rozsahu sociálně-právní ochrany stanoveného v pověření,

nebo



c) závažně poruší hygienické a protiepidemiologické předpisy nebo tyto

předpisy porušuje soustavně.



(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) a b) lze uložit pokutu do

200 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. c) pokutu do 50 000

Kč.



§ 59c



(1) Fyzická osoba se jako osoba odpovědná za ústavní zařízení nebo

zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, které není právnickou

osobou ani obchodním závodem podnikající fyzické osoby, dopustí

přestupku tím, že nezajistí, aby takové zařízení plnilo povinnosti

podle § 29 odst. 6.



(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 50 000 Kč.



§ 59d



(1) Fyzická osoba se jako poskytovatel zdravotních služeb, zřizovatel

školy, školského nebo jiného obdobného zařízení, nebo jako pověřená

osoba dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost sdělit bezplatně

údaje potřebné pro poskytnutí sociálně-právní ochrany nebo pro účely

rozhodování o vydání pověření podle § 53 odst. 1.



(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 50 000 Kč.



§ 59e



(1) Fyzická osoba se jako pověřená osoba nebo jako osoba odpovědná za

školu, školské zařízení nebo jiné zařízení určené pro děti, které není

právnickou osobou nebo obchodním závodem podnikající fyzické osoby,

dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost podle § 10 odst. 4

bez zbytečného odkladu oznámit obecnímu úřadu obce s rozšířenou

působností, že se dověděla o dítěti uvedeném v § 6, na které se

zaměřuje sociálně-právní ochrana, nebo nezajistí, aby tuto povinnost

splnila škola, školské zařízení nebo jiné zařízení určené pro děti, za

které je odpovědná.



(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 50 000 Kč.



HLAVA II



SPRÁVNÍ DELIKTY PRÁVNICKÝCH OSOB A PODNIKAJÍCÍCH FYZICKÝCH OSOB



§ 59f



(1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního

deliktu tím, že



a) jako osoba, u níž se dítě nachází, neumožní seznámení dítěte se

žadatelem podle § 24 odst. 3, nebo



b) nesplní povinnost podle § 10a odst. 2 oznámit obecnímu úřadu obce s

rozšířenou působností, že převzala do své péče dítě s úmyslem přijmout

je do péče trvalé.



(2) Právnická osoba se dopustí správního deliktu tím, že



a) vykonává bez pověření činnost uvedenou v § 48 odst. 2, nebo



b) neoprávněně, v rozporu s § 19a odst. 2, zprostředkuje osvojení nebo

pěstounskou péči podle § 19a odst. 1 písm. d).



(3) Za správní delikt podle odstavce 1 a odstavce 2 písm. a) se uloží

pokuta do 50 000 Kč a za správní delikt podle odstavce 2 písm. b)

pokuta do 200 000 Kč.



§ 59g



(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako pověřená osoba

dopustí správního deliktu tím, že



a) překročí rozsah sociálně-právní ochrany stanovený v pověření nebo

vykonává sociálně-právní ochranu v rozporu s podmínkami stanovenými v §

49 nebo poruší povinnost stanovenou v tomto pověření,



b) poruší práva dětí žijících v zařízeních sociálně-právní ochrany nebo

neplní povinnosti nutné pro jejich ochranu při výkonu sociálně-právní

ochrany v rámci rozsahu sociálně-právní ochrany stanoveného v pověření,

nebo



c) závažně poruší hygienické a protiepidemiologické předpisy nebo tyto

předpisy porušuje soustavně.



(2) Za správní delikt podle odstavce 1 písm. a) a b) se uloží pokuta do

200 000 Kč a za správní delikt podle odstavce 1 písm. c) pokuta do 50

000 Kč.



§ 59h



(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba jako ústavní zařízení nebo

zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc se dopustí správního

deliktu tím, že poruší povinnost podle § 29 odst. 6.



(2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 50 000 Kč.



§ 59i



(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako zaměstnavatel,

škola, školské nebo jiné obdobné zařízení, poskytovatel zdravotních

služeb nebo jako pověřená osoba anebo jako poskytovatel sociálních

služeb dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost sdělit

bezplatně údaje potřebné pro poskytnutí sociálně-právní ochrany nebo

pro účely rozhodování o vydání pověření podle § 53 odst. 1.



(2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 50 000 Kč.



§ 59j



zrušen



§ 59k



(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba jako pověřená osoba nebo

jako škola, školské zařízení nebo jiné obdobné zařízení anebo

poskytovatel zdravotních služeb určené pro děti se dopustí správního

deliktu tím, že nesplní povinnost podle § 10 odst. 4 bez zbytečného

odkladu oznámit obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, že se

dověděli o dítěti uvedeném v § 6, na které se zaměřuje sociálně-právní

ochrana.



(2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 50 000 Kč.



HLAVA III



SPOLEČNÁ USTANOVENÍ



§ 59l



(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že

vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení

právní povinnosti zabránila.



(2) Při určení výše pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti

správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a

k okolnostem, za nichž byl spáchán.



(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže

správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm

dověděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.



(4) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické

osoby^52) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona

o odpovědnosti a postihu právnické osoby.



(5) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává



a) orgán sociálně-právní ochrany, který žadatele zařadil do evidence

žadatelů, jde-li o správní delikt podle § 59 odst. 1 písm. a) nebo

podle § 59f odst. 1 písm. a),



b) krajský úřad, který by byl příslušný k vydání pověření, nebo pokud

by byla k vydání pověření příslušná komise, obecní úřad obce s

rozšířenou působností, jejíž starosta komisi zřídil, jde-li o správní

delikt podle § 59 odst. 1 písm. b) nebo § 59f odst. 2 písm. a),



c) krajský úřad příslušný podle místa trvalého pobytu dítěte, jde-li o

správní delikt podle § 59 odst. 1 písm. c) nebo podle § 59f odst. 2

písm. b),



d) obecní úřad obce s rozšířenou působností příslušný podle místa

trvalého pobytu dítěte, jde-li o správní delikt podle § 59 odst. 1

písm. e) až j), § 59a odst. 1 písm. a) , § 59a odst. 1 písm. b), § 59c

odst. 1 nebo § 59h odst. 1, pokud nebyla zřízena komise pro výkon

přenesené působnosti podle zvláštního zákona^67),



e) krajský úřad, který vydal pověření, krajský úřad, v jehož obvodu má

sídlo zařízení sociálně-právní ochrany provozované pověřenou osobou,

nebo obecní úřad obce s rozšířenou působností, jejíž starosta zřídil

komisi, která vydala pověření, jde-li o správní delikt podle § 59b

odst. 1 nebo § 59g odst. 1,



f) orgán sociálně-právní ochrany, vůči kterému má být povinnost plněna,

nejsou-li k projednání správního deliktu příslušné orgány podle písmen

a) až e).



(6) Pokuty vybírá orgán sociálně-právní ochrany, který je uložil.



(7) Při vybírání a vymáhání uložených pokut se postupuje podle

zvláštního právního předpisu^52a).



ČÁST DESÁTÁ



ŘÍZENÍ A MÍSTNÍ PŘÍSLUŠNOST



§ 60



(1) Žádosti podle § 21 odst. 2, § 47v a podle § 49 se podávají na

tiskopisu předepsaném ministerstvem.



(2) Je-li podle tohoto zákona pro podání nebo jiný úkon stanoven

tiskopis, lze podání nebo jiný úkon učinit též



a) se souhlasem příslušného orgánu sociálně-právní ochrany na

počítačové sestavě, která má údaje, obsah i uspořádání údajů shodné s

předepsaným tiskopisem,



b) v elektronické podobě podepsané zaručeným elektronickým podpisem

založeným na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným

poskytovatelem certifikačních služeb^68), pokud z charakteru podání

nebo jiného úkonu vyplývá, že je lze učinit v elektronické podobě;

příslušný orgán sociálně-právní ochrany je povinen zveřejnit tyto

tiskopisy v elektronické podobě, přičemž je povinen tyto tiskopisy

zveřejnit vždy na portálu veřejné správy^69), pokud ministerstvo

zveřejnilo příslušný tiskopis v elektronické podobě.



§ 61



Místní příslušnost



(1) Místní příslušnost krajského úřadu, obecního úřadu obce s

rozšířenou působností a obecního úřadu se řídí místem trvalého pobytu

dítěte, není-li dále stanoveno jinak.



(2) Místní příslušnost krajského úřadu se řídí



a) místem trvalého pobytu fyzické osoby, která má zájem stát se

osvojitelem nebo přijmout dítě do pěstounské péče, jde-li o případy

uvedené v § 11 odst. 2 písm. a), § 22, § 24 odst. 2 a 3, § 24b odst. 1

a 3, § 24c odst. 1 písm. b) a c), § 24c odst. 3 a § 27,



b) místem trvalého pobytu fyzické osoby vhodné stát se osvojitelem nebo

pěstounem a místem trvalého pobytu osvojitele nebo pěstouna, jde-li o

případy uvedené v § 11 odst. 2 písm. b),



c) místem, kde se nachází objekt nebo prostory, v nichž je provozováno

zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, jde-li o státní příspěvek

pro zřizovatele tohoto zařízení,



d) místem trvalého pobytu nebo sídla pověřené osoby, jde-li o vydání,

rozšíření nebo změnu pověření podle § 49 nebo odnětí pověření podle §

50,



e) místem, kde se nachází objekt nebo prostory, v nichž má být

poskytována sociálně-právní ochrana a provozováno zařízení

sociálně-právní ochrany, jde-li o vydání stanoviska podle § 49,



f) místem trvalého pobytu osoby zařazené do evidence pěstounů na

přechodnou dobu.



(3) Místní příslušnost obecního úřadu obce s rozšířenou působností se

řídí



a) místem, kde se dítě nachází, jde-li o dítě uvedené v § 10a odst. 1,

§ 15 odst. 2, § 16 a § 37 odst. 2,



b) místem trvalého pobytu fyzické osoby, která má zájem stát se

osvojitelem nebo přijmout dítě do pěstounské péče, jde-li o případy

uvedené v § 11 odst. 1 písm. d), § 20 odst. 1, § 21 odst. 1 a § 27a

odst. 2,



c) místem trvalého pobytu fyzické osoby, jde-li o případy uvedené v §

30 odst. 5,



d) místem trvalého pobytu fyzické osoby, která uzavírá dohodu o výkonu

pěstounské péče nebo vůči níž směřuje správní rozhodnutí.



(4) Místní příslušnost obecního úřadu se řídí místem, kde se dítě

nachází, jde-li o dítě uvedené v § 10 odst. 1 písm. a), § 15 odst. 1 a

§ 37 odst. 1.



(5) Místní příslušnost komise se řídí místem trvalého pobytu nebo sídla

pověřené osoby, jde-li o vydání pověření podle § 38 odst. 2 písm. a)

nebo odnětí pověření podle § 50.



(6) Místní příslušnost krajské pobočky Úřadu práce, jde-li o

rozhodování o dávkách pěstounské péče, se řídí místem trvalého pobytu

osoby pečující a osoby v evidenci a v případě osoby, která má od

zletilosti nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte nebo na příspěvek

při ukončení pěstounské péče se místní příslušnost krajské pobočky

Úřadu práce řídí místem trvalého pobytu této osoby; jde-li o fyzickou

osobu uvedenou v § 47o odst. 1 písm. h) řídí se místní příslušnost

místem jejího pobytu na území České republiky, a nelze-li místní

příslušnost takto určit, řídí se místní příslušnost místem sídla

zaměstnavatele nebo místem podnikání této osoby na území České

republiky.



§ 62



(1) Byl-li obecní úřad obce s rozšířenou působností ustanoven

opatrovníkem dítěte pro řízení, které se koná u jiného soudu, než je

soud příslušný podle místa trvalého pobytu dítěte, je tento obecní úřad

obce s rozšířenou působností oprávněn požádat obecní úřad obce s

rozšířenou působností, v jehož obvodu je věc soudem projednávána, o

zastoupení dítěte a postoupit mu spisovou dokumentaci dítěte spolu se

svým stanoviskem. Dožádaný obecní úřad obce s rozšířenou působností je

povinen dožádání vyhovět a je oprávněn dítě v řízení zastoupit.



(2) Byl-li opatrovníkem ustanoven Úřad, může požádat obecní úřad obce s

rozšířenou působností, v jehož obvodu je věc soudem projednávána, o

zastoupení dítěte a postoupit mu potřebnou spisovou dokumentaci spolu

se svým stanoviskem. Dožádaný obecní úřad obce s rozšířenou působností

je povinen dožádání vyhovět a je oprávněn dítě v řízení zastoupit.



(3) Orgán sociálně-právní ochrany příslušný podle § 61, který má

navštívit dítě v rodině nebo pro účely sociálně-právní ochrany provést

šetření u jiných osob, je oprávněn požádat o provedení takové návštěvy

jiný orgán sociálně-právní ochrany, v jehož obvodu se dítě nebo jiné

osoby nachází. Orgán sociálně-právní ochrany je povinen dožádání

vyhovět.



(4) Obecní úřad obce s rozšířenou působností, který je místně příslušný

podle § 61, je oprávněn požádat obecní úřad obce s rozšířenou

působností, v jehož správním obvodu se rodič dítěte nachází, o

součinnost při zprostředkování pomoci poradenského zařízení pro rodiče,

jehož dítě bylo umístěno do zařízení pro výkon ústavní výchovy (§ 12

odst. 2). Dožádaný obecní úřad obce s rozšířenou působností je povinen

dožádání vyhovět.



(5) Odstavce 1 až 4 platí přiměřeně i pro účast obecního úřadu obce s

rozšířenou působností, jde-li o trestní řízení proti dítěti nebo o

správní řízení, jehož je dítě účastníkem.



§ 63



zrušen



§ 64



(1) Účastníkem řízení v řízení o zařazení do evidence žadatelů o

zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče je pouze žadatel.



(2) Pro vydání rozhodnutí o zařazení do evidence žadatelů (§ 22 odst. 5

a 6, § 25 odst. 3) neplatí ustanovení správního řádu o lhůtách pro

vydání rozhodnutí.^54) V řízení o vydání souhlasu s osvojením dítěte do

ciziny [§ 35 odst. 2 písm. i)] nejsou rodiče dítěte účastníky řízení,

pokud by jimi nebyli ani v řízení o osvojení.



(3) Odvolání proti rozhodnutí o výši příspěvku na úhradu pobytu a péče

podle § 42b až 42f nemá odkladný účinek.



ČÁST JEDENÁCTÁ



PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ



§ 65



Přechodná ustanovení



(1) Evidence a spisová dokumentace týkající se sociálně-právní ochrany

vedená o dítěti před účinností zákona se považuje za evidenci a

spisovou dokumentaci podle tohoto zákona. Okresní úřady a obce jsou

povinny nejpozději do 9 kalendářních měsíců ode dne účinnosti tohoto

zákona evidenci a spisovou dokumentaci týkající se sociálně-právní

ochrany doplnit a přizpůsobit požadavkům tohoto zákona.



(2) Právnické a fyzické osoby, které ke dni účinnosti tohoto zákona

poskytují sociálně-právní ochranu na základě dosavadních předpisů a v

rozsahu odpovídajícím tomuto zákonu, jsou povinny do 3 měsíců ode dne

účinnosti tohoto zákona požádat ministerstvo, a jde-li o případ uvedený

v § 49 odst. 1 větě druhé, okresní úřad o vydání rozhodnutí o pověření

k výkonu sociálně-právní ochrany. Do právní moci rozhodnutí o pověření,

nejdéle však po dobu 12 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona, se

právnické a fyzické osoby uvedené ve větě první považují za osoby

mající pověření k výkonu sociálně-právní ochrany.



(3) Pokud osoby uvedené v odstavci 2 vykonávají ke dni účinnosti tohoto

zákona sociálně-právní ochranu v jiném rozsahu, než připouští tento

zákon, jsou povinny ukončit tuto činnost do 6 kalendářních měsíců ode

dne účinnosti tohoto zákona.



(4) Práva a závazky, které mělo ke dni účinnosti tohoto zákona Ústředí

pro mezinárodněprávní ochranu mládeže, přecházejí na Úřad. Práva a

povinnosti z pracovněprávních vztahů zaměstnanců Ústředí pro

mezinárodněprávní ochranu mládeže přecházejí na Úřad.



(5) Lhůta pro návštěvu dítěte svěřeného do výchovy jiné fyzické osoby

(§ 19 odst. 5), dítěte umístěného v zařízení, v němž se vykonává

ústavní nebo ochranná výchova (§ 29 odst. 2), a dítěte, které je ve

výkonu vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody (§ 34), počíná u dítěte

svěřeného do péče nebo umístěného do zařízení přede dnem účinnosti

tohoto zákona běžet ode dne účinnosti tohoto zákona.



(6) Pro dočasný pobyt dětí u rodičů nebo jiných fyzických osob (§ 30),

který začal se souhlasem orgánu sociálně-právní ochrany probíhat přede

dnem účinnosti tohoto zákona, platí délka tohoto pobytu nejvýše 14

kalendářních dnů ode dne účinnosti tohoto zákona; tato doba může být

prodloužena jen na základě písemného souhlasu orgánu sociálně-právní

ochrany dětí.



(7) Komise péče o rodinu a děti zřízené podle dosavadních právních

předpisů se považují ode dne účinnosti tohoto zákona za komise pro

sociálně-právní ochranu dětí (§ 38).



(8) Zařízení pro výkon pěstounské péče zřízená přede dnem účinnosti

tohoto zákona se považují za zařízení pro výkon pěstounské péče podle

tohoto zákona ode dne uzavření dohody podle tohoto zákona; do dne

uzavření dohody podle tohoto zákona, nejdéle však po dobu 12 měsíců ode

dne účinnosti tohoto zákona, platí pro výkon pěstounské péče v zařízení

zvláštní právní předpisy platné přede dnem účinnosti tohoto zákona.



(9) Při zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče podle § 20 až 27

se postupuje podle tohoto zákona, i když žádost o zprostředkování byla

podána před jeho účinností. O těchto žádostech o zprostředkování

osvojení rozhodne ministerstvo podle § 22 odst. 5 do 3 kalendářních

měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona.



§ 66



Zrušují se:



1. Zákon č. 50/1973 Sb., o pěstounské péči.



2. Zákon č. 58/1984 Sb., kterým se mění zákon o pěstounské péči.



3. Zákon č. 118/1992 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 50/1973

Sb., o pěstounské péči, ve znění zákona č. 58/1984 Sb.



4. Část čtvrtá zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a

o změně některých souvisejících zákonů.



§ 67



Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2000.



Klaus v. r.



Havel v. r.



Zeman v. r.



Vybraná ustanovení novel



Článek II zákona č. 272/2001 Sb.



Přechodná ustanovení



1. O žádostech o zařazení žadatele do evidence žadatelů postoupených

okresním úřadem Ministerstvu práce a sociálních věcí, o nichž nebylo

pravomocně rozhodnuto do 31. prosince 2001, rozhodne Ministerstvo práce

a sociálních věcí podle předpisů platných před 1. lednem 2002. Ode dne

rozhodnutí o zařazení žadatele do evidence žadatelů je žadatel zařazen

do evidence žadatelů vedené Ministerstvem práce a sociálních věcí.



2. Doba, po kterou byl žadatel o zprostředkování osvojení nebo

pěstounské péče v evidenci žadatelů Ministerstva práce a sociálních

věcí před 1. lednem 2002, se započítává do doby, po jejímž uplynutí

postoupí Ministerstvo práce a sociálních věcí kopii údajů z této

evidence Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí. Věta první platí

obdobně pro evidenci dětí vedenou Ministerstvem práce a sociálních věcí

pro účely zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče.



3. O žádostech o povolení k výkonu sociálně-právní ochrany dětí

fyzickými nebo právnickými osobami, o nichž nebylo před 1. lednem 2002

pravomocně rozhodnuto, rozhodne Ministerstvo práce a sociálních věcí

podle předpisů platných před 1. lednem 2002. Opis rozhodnutí o pověření

k výkonu sociálně-právní ochrany dětí, včetně opisu žádosti a dokladů

předložených k takovému rozhodnutí, zašle Ministerstvo práce a

sociálních věcí krajskému úřadu příslušnému podle místa trvalého

pobytu, žádala-li o vydání uvedeného pověření fyzická osoba, nebo místa

sídla, žádala-li o vydání uvedeného pověření právnická osoba. Opis

rozhodnutí žádosti a dokladů zašle Ministerstvo práce a sociálních věcí

krajskému úřadu do 8 dnů ode dne právní moci uvedeného rozhodnutí.



Článek II zákona č. 518/2002 Sb.



Přechodné ustanovení



Bylo-li pověření k výkonu sociálně-právní ochrany vydáno Ministerstvem

práce a sociálních věcí před 1. lednem 2002, je příslušný ke kontrole

výkonu sociálně-právní ochrany poskytované podle tohoto pověření, k

udělování pokut a k odnětí pověření krajský úřad příslušný podle místa

trvalého pobytu nebo sídla pověřené osoby.



Čl.IV zákona č. 315/2004 Sb.



Přechodné ustanovení



Zřizovatel zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, který má ke

dni účinnosti tohoto zákona v zařízení umístěno dítě, je povinen bez

zbytečného odkladu splnit oznamovací povinnost podle čl. III bodu 1 a

do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž nabyl

účinnosti tento zákon, zavést evidenci dětí podle čl. III bodu 4.



Čl.II zákona č. 134/2006 Sb.



Přechodná ustanovení



1. Pověřená osoba, které bylo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona

vydáno pověření k výkonu sociálně-právní ochrany dětí krajským úřadem,

je povinna krajskému úřadu, který pověření vydal, nejpozději do 1 roku

ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona



a) prokázat splnění požadavku odborné způsobilosti osob, které

sociálně-právní ochranu dětí vykonávají,



b) oznámit místo výkonu činnosti nebo název a sídlo všech zařízení, v

nichž je sociálně-právní ochrana dětí vykonávána, jde-li o pověřenou

osobu, které bylo uděleno pověření ke zřízení zařízení sociálně-právní

ochrany dětí,



c) prokázat další skutečnosti podmiňující vykonávání sociálně-právní

ochrany dětí podle tohoto zákona, pokud si jejich prokázání vyžádá

orgán sociálně-právní ochrany dětí příslušný k vydávání pověření.



2. Krajský úřad je povinen nejpozději do 6 měsíců ode dne splnění

povinností podle bodu 1 posoudit, zda jsou splněny podmínky pro výkon

sociálně-právní ochrany dětí pověřenou osobou stanovené tímto zákonem,

a v případě osoby, které bylo vydáno pověření ke zřízení a provozování

zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, vydat rozhodnutí, v němž

bude uveden název a sídlo všech zařízení, v nichž je sociálně-právní

ochrana vykonávána a která z těchto zařízení splňují, popřípadě

nesplňují podmínky pro výkon sociálně-právní ochrany dětí. Jestliže

pověřená osoba nesplní povinnosti uložené podle bodu 1, je krajský úřad

povinen o pověření znovu rozhodnout.



3. Řízení o žádostech o vydání pověření k výkonu sociálně-právní

ochrany dětí, o nichž nebylo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona

pravomocně rozhodnuto, se dokončí podle tohoto zákona.



4. Pověřená osoba, které bylo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona

vydáno pověření k výkonu sociálně-právní ochrany dětí ministerstvem,

plní povinnosti uvedené v bodu 1 vůči krajskému úřadu, který je místně

příslušný podle tohoto zákona; tento krajský úřad je povinen rozhodnout

podle bodu 2.



5. Body 1 až 4 platí obdobně pro pověření k výkonu sociálně-právní

ochrany dětí pověřenými osobami, o nichž rozhoduje komise pro

sociálně-právní ochranu dětí.



6. Povinnost úhrady příspěvku na úhradu potřeb dítěte v zařízeních pro

děti vyžadující okamžitou pomoc vzniká dnem nabytí účinnosti tohoto

zákona.



7. Obec nebo kraj, pokud zřídily zařízení pro děti vyžadující okamžitou

pomoc přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jsou povinny

nejpozději do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona splnit

povinnosti, které pro ně pro provoz těchto zařízení vyplývají z článku

I tohoto zákona.



8. Je-li v zařízeních pro výkon pěstounské péče zřízených přede dnem

nabytí účinnosti tohoto zákona počet dětí vyšší, než připouští čl. I

bod 84, může být pěstounská péče vykonávána i nadále s tím, že ke změně

počtu dětí může dojít, jen je-li to v souladu s čl. I bodem 84.



9. O žádostech o zařazení do evidence žadatelů o osvojení nebo

pěstounské péči, o nichž nebylo pravomocně rozhodnuto přede dnem nabytí

účinnosti tohoto zákona, rozhodne příslušný krajský úřad podle předpisů

platných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Bude-li žadateli v

rozhodnutí o zařazení do evidence žadatelů uložena povinnost zúčastnit

se přípravy k přijetí dítěte do rodiny, je povinností krajského úřadu

přípravu žadatele zajistit.



10. Přípravu fyzických osob vhodných stát se osvojiteli nebo pěstouny k

přijetí dítěte do rodiny, která nebyla ukončena přede dnem nabytí

účinnosti tohoto zákona, dokončí obecní úřad obce s rozšířenou

působností.



11. Lhůta pro návštěvu rodiče, jehož dítě bylo po nařízení ústavní

výchovy přijato do ústavního zařízení nebo do zařízení pro děti

vyžadující okamžitou pomoc přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona,

začíná běžet ode dne účinnosti tohoto zákona.



Čl. II zákona č. 176/2007 Sb.



Přechodná ustanovení



1. Řízení o příspěvku na úhradu pobytu a péče poskytované v zařízení

pro děti vyžadující okamžitou pomoc, která nebyla pravomocně skončena

přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle právních

předpisů ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.



2. Výše příspěvku na úhradu pobytu a péče poskytované v zařízení pro

děti vyžadující okamžitou pomoc za období do dne nabytí účinnosti

tohoto zákona se posuzuje podle právních předpisů ve znění účinném do

dne nabytí účinnosti tohoto zákona.



3. Výše příspěvku na úhradu pobytu a péče poskytované v zařízení pro

děti vyžadující okamžitou pomoc, který náležel ke dni účinnosti tohoto

zákona, se stanoví podle čl. I bodu 3 poprvé za kalendářní měsíc, ve

kterém tento zákon nabyl účinnosti.



4. Výše státního příspěvku za pobyt a péči poskytovanou nezletilému

dítěti v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, který náležel za

období do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzuje podle

právních předpisů ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto

zákona.



Čl. XIX zákona č. 420/2011 Sb.



Přechodné ustanovení



Řízení o žádostech právnických osob o vydání pověření k výkonu

sociálně-právní ochrany dětí zahájená a pravomocně neskončená přede

dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních

právních předpisů.



Čl. II zákona č. 401/2012 Sb.



Přechodná ustanovení



1. Řízení o zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče podle zákona

č. 359/1999 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto

zákona, vedené Ministerstvem práce a sociálních věcí se zastavuje.

Ministerstvo práce a sociálních věcí předá spisovou dokumentaci

krajskému úřadu příslušnému podle místa trvalého pobytu žadatele

nejpozději do jednoho měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Doba, po kterou bylo dítě vedeno v evidenci dětí, a doba, po kterou byl

žadatel veden v evidenci žadatelů vedené Ministerstvem práce a

sociálních věcí, se započítává do doby vedení evidence krajským úřadem

po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.



2. Pokud je v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc umístěn

větší počet dětí nebo zde děti pobývají delší dobu, než je stanoveno v

§ 42 odst. 3 až 5 zákona č. 359/1999 Sb., ve znění účinném ode dne

nabytí účinnosti tohoto zákona, je zařízení pro děti vyžadující

okamžitou pomoc povinno učinit opatření, aby nejpozději do 31. prosince

2013 nepřesáhl počet dětí v takovém zařízení počet dětí stanovený v §

42 odst. 3 a 4 zákona č. 359/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí

účinnosti tohoto zákona, a aby doba pobytu dětí v takovém zařízení

nepřesáhla délku pobytu stanovenou v § 42 odst. 5 zákona č. 359/1999

Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. V

případě, že ani v uvedeném termínu nedojde v zařízení pro děti

vyžadující okamžitou pomoc ke snížení počtu dětí a k úpravě délky

pobytu dětí tak, aby odpovídaly § 42 odst. 3 až 5 zákona č. 359/1999

Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, je

příslušný orgán sociálně-právní ochrany povinen podat soudu nejpozději

do 5 měsíců od uplynutí lhůty stanovené do 31. prosince 2013 návrh na

změnu výchovných opatření, popřípadě učinit jiná vhodná opatření na

snížení počtu dětí a k úpravě délky pobytu dětí v tomto zařízení.



3. Nárok na státní příspěvek pro zřizovatele zařízení pro děti

vyžadující okamžitou pomoc ve výši stanovené podle zákona č. 359/1999

Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zaniká

dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Státní příspěvek pro zřizovatele

zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, na který vznikl nárok

přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a náležel podle zákona č.

359/1999 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a

nebyl do dne účinnosti tohoto zákona vyplacen, se doplatí ve výši, v

jaké náležel do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.



4. Rozsah práv a povinností osoby pečující nebo osoby v evidenci podle

§ 47b zákona č. 359/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti

tohoto zákona, které bylo svěřeno dítě do náhradní rodinné péče přede

dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je příslušný obecní úřad obce s

rozšířenou působností povinen upravit správním rozhodnutím nebo namísto

správního rozhodnutí uzavřít dohodu o výkonu pěstounské péče nejpozději

do 30. června 2013. Tato povinnost se nevztahuje na osoby pečující,

které uzavřely do dne nabytí účinnosti tohoto zákona dohodu o výkonu

pěstounské péče v zařízení pro výkon pěstounské péče, pokud tato dohoda

zůstává i nadále v platnosti podle bodu 5.



5. Písemné dohody o výkonu pěstounské péče v zařízení mezi pěstounem a

zřizovatelem zařízení pro výkon pěstounské péče, uzavřené podle zákona

č. 359/1999 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto

zákona, zůstávají v platnosti i po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

Práva a povinnosti pěstouna a zřizovatele zařízení, které vyplývají z

těchto dohod, se vztahují pouze k dětem, které byly svěřeny do

pěstounské péče, osobě, která má zájem stát se pěstounem, nebo

poručnické péče přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Platnost

dohody o výkonu pěstounské péče v zařízení skončí nejpozději dnem

ukončení uvedené péče u posledního dítěte, které bylo do takové péče

svěřeno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Fyzická nebo

právnická osoba, kterým bylo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona

vydáno pověření ke zřizování a provozování zařízení pro výkon

pěstounské péče, mohou na základě tohoto pověření vykonávat práva a

povinnosti zřizovatele zařízení pro výkon pěstounské péče podle dohod o

výkonu pěstounské péče v zařízení uzavřených přede dnem nabytí

účinnosti tohoto zákona. Tyto pověřené osoby mohou ode dne nabytí

účinnosti tohoto zákona požádat krajský úřad o vydání pověření k

uzavírání dohod o výkonu pěstounské péče. Na základě dohody pěstouna a

zřizovatele zařízení pro výkon pěstounské péče může být dohoda o výkonu

pěstounské péče v zařízení pro výkon pěstounské péče změněna na dohodu

o výkonu pěstounské péče. Odměnu pěstouna, která pěstounovi náleží na

základě dohody o výkonu pěstounské péče v zařízení pro výkon pěstounské

péče uzavřené do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, je zřizovatel

zařízení povinen vyplatit pěstounovi naposledy za kalendářní měsíc

předcházející dni nabytí účinnosti tohoto zákona.



6. Osoby, které přímo poskytovaly sociálně-právní ochranu dětem přede

dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jsou povinny splnit podmínky

uvedené v § 49a odst. 2 zákona č. 359/1999 Sb., ve znění účinném ode

dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 2 let ode dne nabytí účinnosti

tohoto zákona.



7. Řízení o žádostech o vydání pověření ke zřízení a provozování

zařízení sociálně-právní ochrany, o nichž nebylo přede dnem nabytí

účinnosti tohoto zákona pravomocně rozhodnuto, dokončí krajský úřad

podle zákona č. 359/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti

tohoto zákona.



8. Právnické nebo fyzické osoby, kterým bylo přede dnem nabytí

účinnosti tohoto zákona krajským úřadem vydáno pověření výkonu

sociálně-právní ochrany dětí, jsou povinny krajskému úřadu, který

pověření vydal, nejpozději do 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto

zákona oznámit všechna místa výkonu činnosti, ke kterým jim bylo vydáno

pověření. Tyto osoby jsou povinny krajskému úřadu, v jehož obvodu mají

sídla zařízení sociálně-právní ochrany, nejpozději do 2 měsíců ode dne

nabytí účinnosti tohoto zákona oznámit název a adresu sídla všech

zařízení, v nichž je sociálně-právní ochrana dětí vykonávána v obvodu

tohoto krajského úřadu.



9. Krajský úřad, v jehož obvodu je zařízení sociálně-právní ochrany

provozované právnickou nebo fyzickou osobou, které bylo přede dnem

nabytí účinnosti tohoto zákona krajským úřadem vydáno pověření výkonu

sociálně-právní ochrany dětí, je povinen nejpozději do 6 měsíců ode dne

splnění povinnosti pověřenou osobou podle bodu 8 posoudit, zda jsou v

zařízení sociálně-právní ochrany splněny podmínky pro výkon

sociálně-právní ochrany dětí. Tento krajský úřad je povinen vydat

závazné stanovisko, ve kterém bude uveden název a adresa sídla všech

zařízení, která splňují podmínky pro provozování těchto zařízení,

popřípadě název a adresa sídla zařízení, která podmínky pro výkon

sociálně-právní ochrany dětí nesplňují; závazné stanovisko přitom

bezodkladně zašle krajskému úřadu, který pověření vydal.



10. Krajský úřad, který pověření vydal, je povinen nejpozději do 6

měsíců ode dne doručení závazného stanoviska, nejdéle však do 8 měsíců

ode dne splnění povinnosti právnickou nebo fyzickou osobou podle bodu 8

vydat rozhodnutí, ve kterém budou uvedena zařízení, v kterých může být

sociálně-právní ochrana dětí vykonávána, popřípadě zařízení, která

podmínky pro výkon sociálně-právní ochrany dětí nesplňují.



11. Kraj nebo obec, které ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona byly

provozovateli zařízení sociálně-právní ochrany, jsou povinny nejpozději

do 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona požádat krajský

úřad, v jehož obvodu se nachází adresa sídla zařízení, o vydání

pověření k provozování zařízení sociálně-právní ochrany a doložit

splnění podmínek pro vydání pověření podle § 49 odst. 2 zákona č.

359/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Do nabytí právní moci rozhodnutí krajského úřadu o žádosti o vydání

pověření k výkonu sociálně-právní ochrany dětí může kraj nebo obec

provozovat zařízení sociálně-právní ochrany bez pověření, pokud jsou v

zařízení splněny podmínky pro poskytování sociálně-právní ochrany

stanovené v § 49 odst. 2 písm. b) až f), odst. 8 a 9 a § 49a zákona č.

359/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.



12. Standardy kvality jsou orgány sociálně-právní ochrany, právnická

nebo fyzická osoba, které bylo přede dnem nabytí účinnosti tohoto

zákona krajským úřadem vydáno pověření k výkonu sociálně-právní ochrany

dětí podle § 48 odst. 2 písm. d) až f), a zařízení pro děti vyžadující

okamžitou pomoc povinny vypracovat do 31. prosince 2014. Nejpozději od

tohoto data jsou povinny se jimi při výkonu své činnosti řídit.



13. Řízení o uložení výchovných opatření, která nebyla pravomocně

skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dokončí příslušný

obecní úřad podle právních předpisů ve znění účinném do dne nabytí

účinnosti tohoto zákona. Bylo-li o uložení výchovného opatření

pravomocně rozhodnuto obecním úřadem přede dnem nabytí účinnosti tohoto

zákona, je příslušný k dohledu nad dodržováním výchovného opatření a k

ukládání sankcí za ztěžování nebo maření výkonu rozhodnutí o uložení

výchovného opatření, nebo ke zrušení uloženého výchovného opatření

obecní úřad obce s rozšířenou působností podle místa trvalého pobytu

dítěte.



Čl. XXXV zákona č. 303/2013 Sb.



Přechodná ustanovení



1. Řízení o žádostech o svěření dítěte do péče budoucích osvojitelů a

řízení o žádostech o svěření dítěte do péče fyzické osoby, která má

zájem stát se pěstounem, které bylo zahájeno přede dnem nabytí

účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 359/1999 Sb., ve

znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.



2. Je-li dítě svěřeno pravomocným rozhodnutím orgánu sociálně-právní

ochrany dětí do péče osoby, která má zájem stát se pěstounem a splňuje

stanovené podmínky přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, řídí se

právní poměry tohoto vztahu podle právních předpisů účinných přede dnem

nabytí účinnosti tohoto zákona.



Čl. VI zákona č. 306/2013 Sb.



Přechodná ustanovení



1. Osoba, které byla vydána karta sociálních systémů a které je dávka

vyplácena způsobem podle § 47t odst. 4 zákona č. 359/1999 Sb., ve znění

účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, bude písemně vyzvána

krajskou pobočkou Úřadu práce České republiky nejpozději do 1

kalendářního měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, aby osobně

nebo písemně sdělila způsob výplaty dávky v návaznosti na zrušení karty

sociálních systémů.



2. Krajská pobočka Úřadu práce České republiky je povinna provést změnu

způsobu výplaty dávky nejpozději do 2 měsíců ode dne sdělení podle bodu

1. Lhůta uvedená v § 47t odst. 4 větě poslední zákona č. 359/1999 Sb.

zde neplatí.



3. Pokud osoba nesdělí krajské pobočce Úřadu práce České republiky

způsob výplaty dávky podle bodu 1 do 3 kalendářních měsíců ode dne

nabytí účinnosti tohoto zákona, bude dávka ode dne určeného krajskou

pobočkou Úřadu práce České republiky, nejpozději však od šestého

kalendářního měsíce následujícího po dni nabytí účinnosti tohoto

zákona, vyplácena na účet naposledy sdělený Úřadu práce České republiky

příjemcem dávky, a nebude-li takový účet, bude vyplácena poštovním

poukazem.



1) Čl. 1 sdělení č. 104/1991 Sb., o Úmluvě o právech dítěte.



§ 8 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění zákona č.

509/1991 Sb.



1a) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a

o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 140/2001 Sb.



2) § 87 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České

republiky a o změně některých zákonů.



2a) Zákon č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců.



4) § 86 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění zákona č.

175/1990 Sb.



5) § 2 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích.



6) § 168 trestního zákona.



7) Například § 178 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění

pozdějších předpisů, § 2 a 43 zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České

republiky, ve znění pozdějších předpisů.



8) Například § 46 zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných

podobných hrách, ve znění zákona č. 149/1998 Sb.



9) Například zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění

pozdějších předpisů, zákon č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti, ve

znění pozdějších předpisů, zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém

pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 100/1988 Sb., o

sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.



11) § 44, 46 a § 68 odst. 1 a 3 zákona o rodině.



12) § 178 občanského soudního řádu.



12a) § 272 až 273a občanského soudního řádu, ve znění pozdějších

předpisů.



13) § 924 občanského zákoníku.



14) Například § 37, 37b a 79 zákona o rodině, § 45 zákona č. 141/1961

Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších

předpisů, § 16 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).



15) § 929 občanského zákoníku.



21) § 20 zákona č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního

občanství České republiky, ve znění zákona č. 194/1999 Sb.



23) § 10 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů.



23a) § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a

příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších

předpisů.



24) § 272 až 273a občanského soudního řádu.



26) § 23 a následující zákona č. 76/1978 Sb., o školských zařízeních,

ve znění pozdějších předpisů.



28) Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich

poskytování (zákon o zdravotních službách).



28a) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších

předpisů.



29) Zákon č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a

o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákon o

soudnictví ve věcech mládeže).



31) § 74 odst. 2, § 81 odst. 1 a § 92 odst. 1 zákona č. 200/1990 Sb.



32) § 5 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o

změně souvisejících zákonů.



§ 15 zákona č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby.



33) § 61 odst. 6, § 67 odst. 2 a 4 a § 68 zákona č. 169/1999 Sb.



33a) § 54 zákona č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a

procesním, ve znění pozdějších předpisů.



34) Například vyhláška č. 33/1959 Sb., o Úmluvě o vymáhání výživného v

cizině, vyhláška č. 14/1974 Sb., o Úmluvě o uznání a vykonatelnosti

rozhodnutí o vyživovací povinnosti k dětem, vyhláška č. 132/1976 Sb., o

Úmluvě o uznávání a výkonu rozhodnutí o vyživovací povinnosti, sdělení

č. 34/1998 Sb., Úmluva o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů

dětí.



34a) Článek 19 odst. 3 směrnice Rady 2003/9/ES ze dne 27. ledna 2003,

kterou se stanoví minimální normy pro přijímání žadatelů o azyl.



34b) § 27 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně

některých zákonů, ve znění zákona č. 177/2001 Sb.



34c) Čl. 53 až 58 nařízení Rady č. 2201/2003 o soudní příslušnosti,

uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a věcech rodičovské

zodpovědnosti.



35) § 12 odst. 5 vyhlášky č. 64/1981 Sb., o školských zařízeních pro

výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy.



36)



37) § 46 zákona o rodině.



38) § 106 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění

pozdějších předpisů.



39) § 124 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších

předpisů.



39b) § 75 odst. 4 občanského soudního řádu, ve znění pozdějších

předpisů.



39d) § 18 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění

pozdějších předpisů.



39e) § 32 zákona č. 117/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.



39f) Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu.



39g) Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi.



39h) § 52 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.



40) § 2 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu.



45) Například zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech

a o změně a doplnění některých zákonů, zákon č. 308/1991 Sb., o svobodě

náboženské víry a postavení církví a náboženských společností, zákon č.

83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů.



45a) Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné

způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o

změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění

pozdějších předpisů.



45b) Zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a

o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 46/2004 Sb.



45c) Zákon č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě a o změně některých

zákonů (zákon o dobrovolnické službě), ve znění zákona č. 436/2004 Sb.



45d) Čl. 11 nařízení Rady (EHS) č. 1612/68 ze dne 15. října 1968 o

volném pohybu pracovníků uvnitř Společenství.



46) Například § 38 zákona č. 20/1966 Sb., § 23 a následující zákona č.

76/1978 Sb., o školských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů, § 73

zákona č. 100/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č.

182/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.



47a) § 121 až 124 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.



47b) Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o

změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.



48) § 8 trestního řádu.



49) § 12 odst. 2 občanského zákoníku.



49a) § 55 odst. 2 zákona č. 20/1966 Sb., ve znění pozdějších předpisů.



50) § 15 odst. 9 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění

a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů.



50a) Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších

předpisů.



50b) Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění

pozdějších předpisů.



51) § 37b zákona o rodině.



52) § 2 obchodního zákoníku.



52a) Zákon č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění

pozdějších předpisů.



54) § 71 odst. 1 a 3 správního řádu.



55) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29.

dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení.



Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 ze dne 16. září

2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004

o koordinaci systémů sociálního zabezpečení.



Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 492/2011 ze dne 5. dubna

2011 o volném pohybu pracovníků uvnitř Unie.



Nařízení Rady (ES) č. 4/2009 ze dne 18. prosince 2008 o příslušnosti,

rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a o spolupráci ve věcech

vyživovacích povinností.



56) § 11 až 16 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve

znění pozdějších předpisů.



57) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 492/2011 ze dne 5.

dubna 2011 o volném pohybu pracovníků uvnitř Unie.



58) Nařízení Rady (ES) č. 4/2009 ze dne 18. prosince 2008 o

příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a o

spolupráci ve věcech vyživovacích povinností.



59) § 33 až 34 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a

exekuční činnosti (exekuční řád), a o změně dalších zákonů, ve znění

pozdějších předpisů.



60) Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších

předpisů.



Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších

předpisů



Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších

předpisů.



Zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, ve znění

pozdějších předpisů.



Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku

na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.



Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve

znění pozdějších předpisů.



61) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o

změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších

předpisů.



62) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a

o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.



63) Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o

Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu),

ve znění pozdějších předpisů.



64) Zákon č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců, ve znění

pozdějších předpisů.



65) Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších

předpisů.



66) § 4a zákona č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně

souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 366/2011 Sb.



67) Zákon č. 128/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.



68) Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých

dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších

předpisů.



69) § 6f zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné

správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších

předpisů.



70) § 452 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních.