499/2004 Sb.



ZÁKON



ze dne 30. června 2004



o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů



Změna: 413/2005 Sb., 444/2005 Sb.



Změna: 112/2006 Sb.



Změna: 181/2007 Sb.



Změna: 296/2007 Sb.



Změna: 32/2008 Sb.



Změna: 190/2009 Sb.



Změna: 227/2009 Sb.



Změna: 424/2010 Sb.



Změna: 167/2012 Sb.



Změna: 89/2012 Sb., 303/2013 Sb.



Změna: 56/2014 Sb.



Změna: 250/2014 Sb.



Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:



ČÁST PRVNÍ



ARCHIVNICTVÍ A SPISOVÁ SLUŽBA



HLAVA I



ÚVODNÍ USTANOVENÍ



§ 1



Předmět úpravy



Tento zákon upravuje



a) výběr a evidenci archiválií,



b) ochranu archiválií,



c) práva a povinnosti vlastníků archiválií,



d) práva a povinnosti držitelů a správců archiválií (dále jen "držitel

archiválie"),



e) využívání archiválií,



f) zpracování osobních údajů pro účely archivnictví,



g) soustavu archivů,



h) práva a povinnosti zřizovatelů archivů,



i) spisovou službu,



j) působnost Ministerstva vnitra (dále jen "ministerstvo") a dalších

správních úřadů na úseku archivnictví a výkonu spisové služby,



k) správní delikty.



§ 2



Vymezení pojmů



Pro účely tohoto zákona se rozumí



a) archivnictvím obor lidské činnosti zaměřený na péči o archiválie

jako součásti národního kulturního dědictví a plnící funkce správní,

informační, vědecké a kulturní,



b) péčí o archiválie jejich výběr, evidence, ochrana, archivní

zpracování, uložení a zpřístupnění,



c) archivem zařízení podle tohoto zákona, které slouží k ukládání

archiválií a péči o ně,



d) původcem každý, z jehož činnosti dokument vznikl; za dokument

vzniklý z činnosti původce se považuje rovněž dokument, který byl

původci doručen nebo jinak předán,



e) dokumentem každá písemná, obrazová, zvuková nebo jiná zaznamenaná

informace, ať již v podobě analogové či digitální, která byla vytvořena

původcem nebo byla původci doručena,



f) archiválií takový dokument, který byl vzhledem k době vzniku,

obsahu, původu, vnějším znakům a trvalé hodnotě dané politickým,

hospodářským, právním, historickým, kulturním, vědeckým nebo

informačním významem vybrán ve veřejném zájmu k trvalému uchování a byl

vzat do evidence archiválií; archiváliemi jsou i pečetidla, razítka a

jiné hmotné předměty související s archivním fondem či s archivní

sbírkou, které byly vzhledem k době vzniku, obsahu, původu, vnějším

znakům a trvalé hodnotě dané politickým, hospodářským, právním,

historickým, kulturním, vědeckým nebo informačním významem vybrány a

vzaty do evidence,



g) výběrem archiválií posouzení hodnoty dokumentů a rozhodnutí o jejich

vybrání za archiválie a zařazení do evidence archiválií,



h) archivním fondem soubor archiválií, který vznikl výběrem z dokumentů

vytvořených z činnosti původce,



i) archivní sbírkou soubor archiválií navzájem propojených jedním nebo

několika společnými znaky,



j) archivní pomůckou informační systém, který se vytváří při archivním

zpracování a slouží pro evidenci a orientaci v obsahu a časovém rozsahu

archivního fondu, archivní sbírky nebo jejich částí,



k) archivním zpracováním třídění, pořádání a popis archiválií,



l) výkonem spisové služby zajištění odborné správy dokumentů vzniklých

z činnosti původce, popřípadě z činnosti jeho právních předchůdců,

zahrnující jejich řádný příjem, evidenci, rozdělování, oběh,

vyřizování, vyhotovování, podepisování, odesílání, ukládání a

vyřazování ve skartačním řízení, a to včetně kontroly těchto činností,



m) spisovnou místo určené k uložení, vyhledávání a předkládání

dokumentů pro potřebu původce a k provádění skartačního řízení,



n) správním archivem součást původce určená k dohledu na spisovou

službu původce a k uložení, vyhledávání a předkládání dokumentů se

skartační lhůtou delší než 5 let,



o) metadaty data popisující souvislosti, obsah a strukturu dokumentů a

jejich správu v průběhu času,



p) spisovým řádem vnitřní předpis stanovící základní pravidla pro

manipulaci s dokumenty a skartační řízení,



q) spisovým znakem označení, které zařazuje dokumenty do věcných skupin

pro účely jejich budoucího vyhledávání, ukládání a vyřazování,



r) skartačním znakem označení dokumentu, podle něhož se dokument

posuzuje ve skartačním řízení,



s) skartační lhůtou doba, během níž musí být dokument uložen u původce,



t) zaměstnancem osoba ve služebním poměru, pracovněprávním nebo jiném

obdobném vztahu.



HLAVA II



ARCHIVNICTVÍ



Díl 1



Výběr archiválií a jejich evidence



Výběr archiválií



§ 3



(1) Povinnost uchovávat dokumenty a umožnit výběr archiválií mají



a) organizační složky státu,



b) ozbrojené síly,



c) bezpečnostní sbory,



d) státní příspěvkové organizace,



e) státní podniky,



f) územní samosprávné celky,



g) organizační složky územních samosprávných celků, vytvářejí-li

dokumenty uvedené v přílohách č. 1 nebo 2 k tomuto zákonu,



h) právnické osoby zřízené nebo založené územními samosprávnými celky,

vytvářejí-li dokumenty uvedené v přílohách č. 1 nebo 2 k tomuto zákonu,



i) vysoké školy,



j) školy a školská zařízení s výjimkou mateřských škol, výchovných a

ubytovacích zařízení a zařízení školního stravování (dále jen „školy“),



k) zdravotní pojišťovny,



l) veřejné výzkumné instituce,



m) právnické osoby zřízené zákonem,



(dále jen „veřejnoprávní původci“).



(2) Povinnost uchovávat dokumenty a umožnit výběr archiválií mají za

podmínek stanovených tímto zákonem také



a) obchodní společnosti a družstva s výjimkou bytových družstev, pokud

jde o dokumenty uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu,



b) politické strany, politická hnutí, spolky, odborové organizace,

organizace zaměstnavatelů, církve a náboženské společnosti, profesní

komory, nadace, nadační fondy, ústavy a obecně prospěšné společnosti,



c) notáři, pokud jde o dokumenty uvedené v příloze č. 1 k tomuto

zákonu,



(dále jen „soukromoprávní původci“).



(3) Povinnost uchovávat dokumenty a umožnit výběr archiválií mají dále

právní nástupci veřejnoprávních a soukromoprávních původců, jde-li o

dokumenty, ke kterým měli tuto povinnost již tito původci.



(4) Povinnost uchovávat dokumenty a umožnit výběr archiválií mají dále

podnikatelé, kterým bylo uděleno státní povolení k provozování živnosti

vedení spisovny (dále jen „koncese k vedení spisovny“), jde-li o

dokumenty, ke kterým mají tuto povinnost veřejnoprávní původci,

soukromoprávní původci nebo jejich právní nástupci a které byly

veřejnoprávními původci, soukromoprávními původci nebo jejich právními

nástupci těmto podnikatelům předány k zajištění odborné správy.



(5) V případě dokumentů v digitální podobě se jejich uchováváním rozumí

rovněž zajištění věrohodnosti původu dokumentů, neporušitelnosti jejich

obsahu a čitelnosti, tvorba a správa metadat náležejících k těmto

dokumentům v souladu s tímto zákonem a připojení údajů prokazujících

existenci dokumentu v čase. Tyto vlastnosti musí být zachovány do doby

provedení výběru archiválií.



(6) Výběr archiválií provádí archiv podle své působnosti (dále jen

"příslušný archiv").



§ 4



Kritériem výběru archiválií je trvalá hodnota dokumentu vzhledem k



a) době vzniku,



b) obsahu,



c) původu,



d) vnějším znakům.



§ 5



(1) Podle doby vzniku se příslušným archivem za archiválie vybírají



a) dokumenty vzniklé do roku 1850,



b) dokumenty z oborů průmyslové a zemědělské výroby, úvěrové soustavy a

pojišťovnictví, finančního a důlního podnikání včetně patentů na

významné vynálezy vzniklé do roku 1900,



c) fotografické záznamy vzniklé do roku 1900,



d) zvukové záznamy vzniklé do roku 1930,



e) filmové záznamy vzniklé do roku 1930.



(2) Podle obsahu se za archiválie příslušným archivem vybírají

dokumenty, které mají trvalou hodnotu danou jejich politickým,

hospodářským, právním, historickým, kulturním, vědeckým nebo

informačním významem; k výběru musí být vždy předloženy dokumenty

uvedené v příloze č. 2 k tomuto zákonu.



(3) Podle původu se za archiválie příslušným archivem vybírají

dokumenty, které mají trvalou hodnotu vzhledem k významu, funkci anebo

postavení jejich původce.



(4) Podle vnějších znaků se za archiválie příslušným archivem vybírají

dokumenty, které mají trvalou hodnotu vzhledem k jejich výtvarné

hodnotě, jazyku, písmu, psací látce, způsobu vyhotovení, případně i

dalším obdobným vlastnostem.



§ 6



Výběr archiválií z dokumentů původců provádí příslušný archiv ve

skartačním řízení nebo mimo skartační řízení.



Výběr archiválií ve skartačním řízení



§ 7



(1) Výběr archiválií ve skartačním řízení provádí příslušný archiv z

dokumentů veřejnoprávního původce, z dokumentů jeho právního předchůdce

a z dokumentů soukromoprávního původce, má-li zřízen soukromý archiv.



(2) Výběr archiválií ve skartačním řízení provádí příslušný archiv z

dokumentů soukromoprávního původce, požádá-li o to soukromoprávní

původce.



(3) Skartační řízení je postup, při kterém se vyřazují dokumenty, jimž

uplynuly skartační lhůty a jež jsou nadále nepotřebné pro činnost

původce.



(4) Za řádné provedení skartačního řízení odpovídá původce nebo jeho

právní nástupce. Tyto subjekty jsou povinny umožnit příslušnému archivu

dohled na provádění skartačního řízení a výběr archiválií ve skartačním

řízení.



§ 8



(1) Skartační řízení se provede v kalendářním roce následujícím po

uplynutí skartační lhůty dokumentu. Skartační řízení může být po dohodě

s příslušným archivem provedeno i později, pokud subjekt uvedený v § 7

odst. 4 dokumenty potřebuje pro další vlastní činnost.



(2) Skartační řízení se provádí na základě skartačního návrhu.

Skartační návrh zašle subjekt uvedený v § 7 odst. 4 příslušnému archivu

k posouzení a k provedení výběru archiválií.



(3) Skartační řízení se dále provede vždy před zánikem veřejnoprávního

původce. Není-li toto možné, provede se výběr archiválií mimo skartační

řízení.



§ 9



(1) Skartační návrh zpracovaný subjektem uvedeným v § 7 odst. 4

obsahuje



a) označení subjektu uvedeného v § 7 odst. 4,



b) seznam dokumentů navržených ke skartačnímu řízení a dobu jejich

vzniku; jsou-li do výběru archiválií ve skartačním řízení zařazeny

rovněž dokumenty vzniklé z činnosti původce, jehož je zpracovatel

skartačního návrhu právním nástupcem, uvedou se tyto dokumenty s

označením tohoto původce v seznamu samostatně.



(2) Prováděcí právní předpis stanoví podrobnosti skartačního řízení a

postupu při vyřazování dokumentů.



§ 10



(1) Na základě skartačního řízení příslušný archiv určí, do čí péče

budou dokumenty vybrané jako archiválie náležet, a vyhotoví protokol o

provedeném skartačním řízení.



(2) Protokol podle odstavce 1 obsahuje



a) soupis dokumentů nebo souborů dokumentů, které byly vybrány za

archiválie,



b) označení archivu určeného podle odstavce 1,



c) soupis dokumentů, které lze zničit; soupis se nepořizuje, lze-li

využít seznamu dokumentů navržených ke skartačnímu řízení podle § 9

odst. 1 písm. b).



(3) V případě, že subjekt uvedený v § 7 odst. 4 nesouhlasí s obsahem

protokolu podle odstavce 1, může proti němu do 15 dnů ode dne doručení

protokolu podat námitky ke správnímu úřadu na úseku archivnictví a

výkonu spisové služby. Podáním námitky je zahájeno správní řízení.



(4) Subjekt uvedený v § 7 odst. 4 může zničit dokumenty určené ve

skartačním řízení ke zničení a uvedené v soupisu dokumentů podle

odstavce 2 písm. c) po uplynutí lhůty pro podání námitek podle odstavce

3 a v případě podání námitek po ukončení řízení o námitkách.



Výběr archiválií mimo skartační řízení



§ 11



(1) Výběr archiválií mimo skartační řízení provádí příslušný archiv z

dokumentů



a) soukromoprávního původce,



b) původce uvedeného v § 7 odst. 1, které neprošly skartačním řízením,



c) nabídnutých vlastníkem České republice nebo jinému zřizovateli

veřejného archivu darem, ke koupi nebo do úschovy,



d) České republiky, které připadlo vlastnictví k nim odúmrtí,



e) nalezených.



(2) Výběr archiválií mimo skartační řízení prováděný podle odstavce 1

písm. a) a c) se zahajuje na žádost původce nebo vlastníka dokumentů.

Na základě žádosti dohodne původce nebo vlastník dokumentů s příslušným

archivem termíny, v nichž bude výběr archiválií mimo skartační řízení

proveden; v případě zrušení původce, jeho vstupu do likvidace nebo při

prohlášení konkurzu na původce požádá původce o výběr archiválií mimo

skartační řízení neprodleně. Příslušný archiv si před provedením výběru

archiválií mimo skartační řízení může od původce nebo vlastníka

dokumentů vyžádat seznam dokumentů navržených pro výběr archiválií s

uvedením doby jejich vzniku. Jsou-li do výběru archiválií mimo

skartační řízení zařazeny rovněž dokumenty vzniklé z činnosti původce,

jehož je zpracovatel skartačního návrhu, který je původcem podle

odstavce 1 písm. a), právním nástupcem, uvedou se tyto dokumenty s

označením původce v seznamu samostatně; obdobně se postupuje, jsou-li

do výběru archiválií zařazovány dokumenty podle odstavce 1 písm. c).



(3) Výběr archiválií mimo skartační řízení podle odstavce 1 písm. b),

d) a e) a v případech, kdy dojde k zániku původce bez právního

nástupce, se provádí z moci úřední.



(4) Výběr archiválií mimo skartační řízení podle odstavce 1 písm. b)

provádí archiv, který by byl příslušný k výběru archiválií ve

skartačním řízení.



(5) Dokumenty uložené v muzeích, knihovnách, galeriích, památnících,

veřejných výzkumných institucích a vysokých školách (dále jen „kulturně

vědecké instituce“) v důsledku jejich akviziční a sbírkotvorné činnosti

splňující kritéria podle § 4 a 5 nebo podle přílohy č. 2 k tomuto

zákonu a vzaté do evidence archiválií se považují za archiválie vybrané

mimo skartační řízení. Ustanovením věty první nejsou dotčeny povinnosti

kulturně vědeckých institucí podle § 3, jedná-li se o dokumenty vzniklé

z jejich činnosti.



§ 12



(1) Po ukončení výběru archiválií mimo skartační řízení vyhotoví

příslušný archiv protokol o provedeném výběru archiválií mimo skartační

řízení a určí, do čí péče budou dokumenty vybrané jako archiválie

náležet. Byl-li výběr archiválií mimo skartační řízení proveden na

žádost vlastníka dokumentu vybraného jako archiválie, lze tento

dokument svěřit do péče archivu pouze se souhlasem tohoto vlastníka a

na základě jeho přivolení s určením, do čí péče bude dokument náležet.



(2) Ustanovení § 10 odst. 2 písm. a) a b) se na obsah protokolu podle

odstavce 1 použije obdobně.



(3) V případě, že původce nebo vlastník dokumentu nesouhlasí s obsahem

protokolu o provedeném výběru archiválií mimo skartační řízení, může

proti němu do 15 dnů ode dne doručení protokolu podat námitky ke

správnímu úřadu na úseku archivnictví a výkonu spisové služby. Podáním

námitky je zahájeno správní řízení.



Společná ustanovení k výběru archiválií



§ 13



(1) U dokumentů obsahujících utajované informace^2) lze k výběru

archiválií předložit pouze dokumenty navržené k vyřazení a zničení; u

ostatních dokumentů lze výběr archiválií provést až po zrušení stupně

utajení. Výběr archiválií, u nichž nebyl zrušen stupeň utajení nebo

nelze stupeň utajení zrušit, provádějí příslušné bezpečnostní archivy.



(2) U dokumentů obsahujících obchodní,^3) bankovní^4) nebo obdobné

tajemství lze k výběru archiválií předložit pouze dokumenty navržené k

vyřazení a zničení; u ostatních dokumentů lze výběr archiválií provést

jen se souhlasem původce. Byl-li dokument vybrán jako archiválie,

původce jej po výběru archiválií opatří doložkou, v níž uvede druh

tajemství v dokumentu obsažený. Ochrana obchodního, bankovního nebo

obdobného tajemství není vybráním dokumentů za archiválie dotčena.



(3) K výběru archiválií z dokumentů obsahujících osobní údaje a k

jejich trvalému uchovávání se nevyžaduje souhlas fyzické osoby podle

zvláštního právního předpisu.^5)



(4) Při výběru archiválií jsou osoby provádějící výběr archiválií

oprávněny vstupovat s vědomím původce nebo vlastníka dokumentu do

objektů, na pozemky a do jiných prostor, pokud nelze výběr archiválií

provést jiným způsobem. Jestliže vlastník dokumentu není vlastníkem

objektu nebo pozemku anebo jiných prostor, kde se dokument nachází, lze

do nich vstupovat jen se souhlasem jejich vlastníka.



(5) Původce, který nevykonává spisovou službu v elektronické podobě v

elektronických systémech spisové služby, převede dokument v digitální

podobě určený k výběru archiválií mimo skartační řízení do výstupního

datového formátu stanoveného prováděcím právním předpisem a opatří ho

metadaty stanovenými prováděcím právním předpisem podle § 19 písm. g),

a to nejpozději při přípravě výběru archiválií mimo skartační řízení.

Pokud dokument nelze převést do stanoveného datového formátu a opatřit

ho metadaty, a to ani ve spolupráci s příslušným archivem, dokument

jeho původce převede do analogové podoby.



(6) Dokumenty se předkládají k výběru archiválií příslušnému archivu

bez ohledu na místo jejich uložení.



§ 14



(1) Zaměstnanci správních úřadů na úseku archivnictví a výkonu spisové

služby, zaměstnanci archivů a jejich zřizovatelé jsou povinni

zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, které se dozvěděli při

výkonu činností podle tohoto zákona. Této povinnosti mohou být

zproštěni příslušným správním úřadem na úseku archivnictví a výkonu

spisové služby; zproštění musí být písemné s uvedením rozsahu a účelu.

Povinnost mlčenlivosti stanovená zvláštními právními předpisy^6) tím

není dotčena.



(2) Je-li zřizovatelem archivu právnická osoba, vztahuje se povinnost

zachovávat mlčenlivost podle odstavce 1 na fyzické osoby, které se

vzhledem ke svému zaměstnání, funkci nebo obdobnému postavení v této

právnické osobě s chráněnými údaji seznámily.



(3) Povinnost zachovávat mlčenlivost trvá i po skončení služebního

poměru, pracovněprávního nebo jiného obdobného vztahu.



§ 15



(1) Dokumenty vybrané jako archiválie a určené do péče archivu předá

původce nebo vlastník dokumentu na základě protokolu o provedeném

skartačním řízení nebo protokolu o provedeném výběru archiválií mimo

skartační řízení určenému archivu. O předání se sepíše úřední záznam,

jehož součástí je soupis předávaných dokumentů; u každého dokumentu v

digitální podobě se uvedou údaje nutné pro jeho vyhledávání. Prováděcí

právní předpis stanoví náležitosti soupisu předávaných dokumentů v

digitální podobě.



(2) Archiválie ve vlastnictví České republiky a archiválie ve

vlastnictví územních samosprávných celků nebo jiných veřejnoprávních

původců náležejí do péče veřejných archivů. Archiválie získané

akviziční a sbírkotvornou činností kulturně vědecké instituce náležejí

do péče této instituce.



(3) Archiválie v digitální podobě náležející do péče Národního archivu,

Archivu bezpečnostních složek nebo státních oblastních archivů se

ukládají v Národním archivu. Archiválie v digitální podobě náležející

do péče ostatních archivů se v těchto archivech ukládají, je-li jejich

zřizovatelům uděleno oprávnění k ukládání archiválií v digitální

podobě. Není-li zřizovatel archivu držitelem oprávnění k ukládání

archiválií v digitální podobě, archiválie v digitální podobě náležející

do jeho péče se na základě písemné dohody zřizovatelů archivů uloží v

Národním archivu nebo v archivu, jehož zřizovateli je uděleno oprávnění

k ukládání archiválií v digitální podobě (dále jen „digitální archiv“).

Neuzavře-li zřizovatel archivu dohodu o uložení archiválií, archiválie

v digitální podobě náležející do jeho péče se uloží v Národním archivu.

Příslušnost archivu, do jehož péče archiválie v digitální podobě

náleží, není jejím uložením v Národním archivu nebo v digitálním

archivu dotčena.



(4) Příslušný archiv může na základě žádosti původce vydat trvalý

skartační souhlas na jím stanovený druh dokumentů, které lze zničit i

bez výběru archiválií. Nedodrží-li původce podmínky stanovené v trvalém

skartačním souhlasu, příslušný archiv může trvalý skartační souhlas

zrušit z moci úřední. V případě zániku původce vydaný trvalý skartační

souhlas nepřechází na právního nástupce.



Evidence archiválií



§ 16



(1) Po provedeném výběru archiválií jsou dokumenty vybrané jako

archiválie vzaty do evidence archiválií.



(2) Archiválie, které jsou evidovány na území České republiky, tvoří

Národní archivní dědictví. Národní archivní dědictví je vedeno v

základní, druhotné a ústřední evidenci. Základní jednotkou evidence je

archivní fond, archivní sbírka nebo jejich část nebo jednotlivá

archiválie.



(3) Základní evidenci Národního archivního dědictví, která zahrnuje

evidenci přírůstků a úbytků archiválií, evidenční listy Národního

archivního dědictví a evidenci archivních pomůcek, vedou archivy a

kulturně vědecké instituce, v jejichž péči se archiválie nacházejí.

Archivy a kulturně vědecké instituce zařadí základní jednotky evidence

do základní evidence Národního archivního dědictví po výběru

archiválií. Pokud je jako archiválie vybrán dokument v digitální

podobě, jako archiválie se eviduje a v Národním archivu nebo v

digitálním archivu se ukládá jeho replika; replikou se pro účely péče o

archiválii v digitální podobě rozumí řetězec znaků totožný s dokumentem

v digitální podobě, z něhož byl vytvořen.



(4) Základní evidenci části Národního archivního dědictví, která

nenáleží do péče archivů nebo kulturně vědeckých institucí, vedou

Národní archiv (§ 46) nebo státní oblastní archivy (§ 49) podle své

působnosti.



(5) Druhotnou evidenci Národního archivního dědictví náležejícího do

péče archivů nebo kulturně vědeckých institucí, která zahrnuje

evidenční listy Národního archivního dědictví a evidenci archivních

pomůcek, vedou Národní archiv nebo státní oblastní archivy podle své

působnosti. Archivy a kulturně vědecké instituce jsou povinny archivu,

který vede druhotnou evidenci, poskytovat údaje z evidenčních listů

Národního archivního dědictví a z evidence archivních pomůcek a zasílat

mu stejnopisy svých archivních pomůcek.



(6) Ústřední evidenci Národního archivního dědictví, která zahrnuje

evidenční listy Národního archivního dědictví a evidenci archivních

pomůcek, vede ministerstvo. Archivy a kulturně vědecké instituce

vedoucí základní evidenci jsou povinny poskytovat ministerstvu údaje z

evidenčních listů Národního archivního dědictví a z evidence archivních

pomůcek a zasílat mu stejnopisy svých archivních pomůcek.



§ 17



(1) Každá evidence Národního archivního dědictví je uchovávána v

listinné formě nebo na technických nosičích dat nebo způsobem

kombinujícím uvedené formy a ve stejné formě je i předávána. Základní

evidence Národního archivního dědictví musí být vždy uchovávána i v

listinné formě.



(2) Ministerstvo rozhodne na návrh zřizovatele archivu o vyřazení z

evidencí Národního archivního dědictví



a) archivního fondu nebo archivní sbírky z důvodu přehodnocení jejich

významu,



b) archivního fondu, archivní sbírky nebo archiválie z důvodu zničení;

v případě archivního fondu, archivní sbírky nebo archiválie v digitální

podobě se za zničení považuje rovněž narušení jejich obsahu, ztráta

jejich čitelnosti nebo ztráta metadat nezbytných pro nakládání s

archivním fondem, archivní sbírkou nebo archiválií v digitální podobě,



c) archivního fondu, archivní sbírky nebo archiválie z důvodu vydání do

zahraničí.



(3) Archiv nebo kulturně vědecká instituce vyřadí archiválii, kterou

vedou v základní evidenci, z evidencí Národního archivního dědictví z

důvodu přehodnocení významu.



(4) Návrh na vyřazení z evidencí Národního archivního dědictví podle

odstavce 2 podávají subjekty vedoucí archivní fond, archivní sbírku

nebo archiválie v základní evidenci.



(5) Návrh podle odstavce 4 obsahuje



a) označení subjektu podávajícího návrh,



b) označení archivního fondu, archivní sbírky nebo archiválie,



c) důvod vyřazení archivního fondu, archivní sbírky nebo archiválie,



d) stejnopis aktuálního evidenčního listu Národního archivního dědictví

archivního fondu nebo archivní sbírky, které jsou předmětem vyřazení,

nebo archivního fondu či archivní sbírky, do nichž vyřazované

archiválie patří,



e) velikost vyřazovaného archivního fondu, archivní sbírky nebo

archiválie v bytech, navrhuje-li se vyřadit archivní fond, archivní

sbírku nebo archiválii v digitální podobě.



§ 18



(1) Ministerstvo vede evidenci všech archiválií, archivních sbírek a

archivních fondů nebo jejich ucelených částí prohlášených za archivní

kulturní památky nebo za národní kulturní památky. Archivy, v nichž

jsou tyto archiválie, archivní sbírky, archivní fondy nebo jejich

ucelené části uloženy, je vedou ve zvláštní evidenci. Zvláštní evidence

obsahuje



a) popis základních charakteristických rysů archiválie, archivní

sbírky, archivního fondu nebo jejich ucelené části,



b) údaje o tom, kdy byla archiválie, archivní sbírka, archivní fond

nebo jejich ucelená část prohlášena za archivní kulturní památku nebo

za národní kulturní památku,



c) údaje o tom, kdo o archiválii, archivní sbírku, archivní soubor nebo

jejich ucelenou část pečuje a kde je uložena.



(2) Ministerstvo eviduje archivy a kulturně vědecké instituce, které

vedou základní evidenci Národního archivního dědictví. Při vedení této

evidence je ministerstvo oprávněno zjišťovat, zpracovávat a uchovávat

tyto údaje:



a) název a sídlo archivu nebo kulturně vědecké instituce,



b) název, sídlo a identifikační číslo osoby (dále jen „identifikační

číslo“) právnické osoby, která je zřizovatelem subjektu nebo zařízení

uvedeného v písmenu a) nebo vůči němu plní funkci zřizovatele,



c) jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu fyzické

osoby, je-li zřizovatelem subjektu nebo zařízení uvedeného v písmenu

a).



(3) Při vedení evidence podle tohoto zákona jsou ministerstvo, Národní

archiv, Archiv bezpečnostních složek a státní oblastní archivy

oprávněny zjišťovat, zpracovávat a uchovávat údaje o původcích,

vlastnících a držitelích archiválií v rozsahu



a) jména, příjmení, místa trvalého pobytu a data narození, jde-li o

fyzickou osobu, nebo



b) názvu, identifikačního čísla a sídla, jde-li o právnickou osobu.



§ 18a



(1) V případě zániku veřejného archivu určí ministerstvo archiv, do

jehož péče budou archiválie náležet; určení archivu předchází zániku

veřejného archivu. Archiválie mohou být svěřeny do péče Národního

archivu nebo státního oblastního archivu.



(2) Ministerstvo rozhodne na návrh archivu, popřípadě zřizovatele

archivu, o převedení archiválie do péče jiného archivu. Navrhuje-li se

převedení archiválie do péče jiného archivu než Národního archivu nebo

státního oblastního archivu, ministerstvo může návrhu vyhovět,

souhlasí-li tento archiv.



§ 18b



Portály pro zpřístupnění archiválií v digitální podobě



(1) Archiválie v digitální podobě, které jsou uloženy v Národním

archivu, jsou zpřístupňovány způsobem umožňujícím dálkový přístup

prostřednictvím portálu pro zpřístupnění archiválií v digitální podobě,

jehož správcem je Národní archiv (dále jen „národní portál“).



(2) Archiválie v digitální podobě, které jsou uloženy v digitálním

archivu, s výjimkou bezpečnostního archivu, jsou zpřístupňovány

způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím portálu pro

zpřístupnění archiválií v digitální podobě, jehož správcem je digitální

archiv.



(3) Národní portál je informačním systémem veřejné správy.



(4) Prostřednictvím národního portálu je způsobem umožňujícím dálkový

přístup zajišťován



a) výběr a příjem archiválií v digitální podobě a jejich metadat,



b) vedení a zpřístupňování evidence Národního archivního dědictví,



c) příjem metadat popisů původců,



d) příjem metadat popisů archivů a kulturně vědeckých institucí,



e) příjem a prezentace archivních pomůcek v digitální podobě,



f) přístup k archiváliím v digitální podobě a dokumentům v digitální

podobě vzniklým jako digitální reprodukce z archiválií v analogové

podobě.



(5) Prostřednictvím portálu pro zpřístupnění archiválií v digitální

podobě jsou způsobem umožňujícím dálkový přístup zajišťovány



a) výběr a příjem archiválií v digitální podobě a jejich metadat,



b) přístup k archiváliím v digitální podobě a dokumentům v digitální

podobě vzniklým jako digitální reprodukce z archiválií v analogové

podobě.



§ 18c



Správa metadat archiválií



(1) Národní archiv ve spolupráci s archivem, do jehož péče archiválie v

digitální podobě náleží, vytváří, spravuje a zpřístupňuje

prostřednictvím národního portálu skupiny metadat obsahujících



a) základní identifikaci archiválie,



b) popis archiválie,



c) evidenci subjektů oprávněných k přístupu k archiválii včetně rozsahu

oprávnění.



(2) Digitální archiv ve spolupráci s archivem, do jehož péče archiválie

v digitální podobě náleží, vytváří, spravuje a s výjimkou

bezpečnostního archivu též zpřístupňuje prostřednictvím jím

provozovaného portálu pro zpřístupnění archiválií v digitální podobě

skupiny metadat obsahujících



a) základní identifikaci archiválie,



b) popis archiválie,



c) evidenci subjektů oprávněných k přístupu k archiválii včetně rozsahu

oprávnění.



(3) Archiv, s výjimkou bezpečnostního archivu, ve spolupráci s Národním

archivem vytváří, spravuje a prostřednictvím národního portálu

zpřístupňuje



a) evidenci Národního archivního dědictví,



b) popis a evidenci původců,



c) popis a evidenci archivu a kulturně vědeckých institucí.



(4) Digitální archiv s výjimkou bezpečnostního archivu zpřístupňuje i

skupiny metadat podle odstavce 3 prostřednictvím portálu pro

zpřístupnění archiválií v digitální podobě, jehož je správcem, a to

prostřednictvím funkčního vyhledavače s odkazem na národní portál.



(5) Národní archiv a digitální archiv ukládají spisové a skartační

plány.



(6) Ukládá-li Národní archiv nebo digitální archiv archiválii v

digitální podobě náležející do péče jiného archivu, zpřístupňuje tomuto

archivu způsobem umožňujícím dálkový přístup údaje o



a) změně metadat, datových formátů a velikosti archiválie v bytech,



b) narušení obsahu archiválie, ztrátě její čitelnosti nebo ztrátě

metadat nezbytných pro nakládání s archiválií v rozsahu umožňujícím

příslušnému archivu posouzení, zda jsou splněny skutečnosti pro podání

žádosti k zahájení řízení o vyřazení archiválie z evidence Národního

archivního dědictví podle § 17 odst. 2.



§ 19



Prováděcí právní předpis stanoví



a) způsob vedení základní, druhotné a ústřední evidence,



b) způsob předávání údajů ze základní evidence do druhotné evidence a

ústřední evidence,



c) způsob vedení evidence archiválií nebo archivních fondů nebo jejich

ucelených částí prohlášených za archivní kulturní památky nebo za

národní kulturní památky,



d) postup a způsob vyřazování archiválií z evidencí,



e) způsob vedení evidence archivních pomůcek, druhy archivních pomůcek,

jejich strukturu a obsah a způsob zasílání a evidence stejnopisů

archivních pomůcek,



f) podrobnosti vytváření, správy a zpřístupňování metadat archiválií,



g) rozsah metadat dokumentů v digitální podobě vybraných jako

archiválie mimo skartační řízení u původců, kteří nevykonávají spisovou

službu v elektronické podobě v elektronických systémech spisové služby.



Díl 2



Prohlášení archiválie za archivní kulturní památku nebo národní

kulturní památku



§ 20



zrušen



§ 21



Prohlášení za archivní kulturní památku



(1) Za archivní kulturní památku může být prohlášena archiválie,

archivní sbírka, archivní fond nebo jejich ucelená část, která vzhledem

k době vzniku, obsahu, formě, původci nebo vnějším znakům má význam pro

dějiny obecné, národní nebo regionální, pro dějiny vědy, techniky nebo

kultury nebo vzhledem k jedinečnosti nebo původnosti anebo k případné

další výjimečné vlastnosti má mimořádný význam pro společnost; u

souboru archiválií se přihlíží k jejich obsahové i věcné jednotě.



(2) Žádost o prohlášení archiválie, archivní sbírky, archivního fondu

nebo jejich ucelené části za archivní kulturní památku může podat



a) archiv nebo kulturně vědecká instituce, do jejichž péče archiválie,

archivní sbírka, archivní fond nebo jejich ucelená část náleží,



b) archiv, který je vede v základní nebo druhotné evidenci,



c) vlastník archiválie.



(3) Žádost o prohlášení archiválie, archivní sbírky, archivního fondu

nebo jejich ucelené části za archivní kulturní památku musí obsahovat



a) název a časové určení vzniku archiválie, archivní sbírky, archivního

fondu nebo jejich ucelené části,



b) evidenční údaje o archiválii, archivní sbírce, archivním fondu nebo

jejich ucelené části,



c) odůvodnění žádosti podle kritérií uvedených v odstavci 1,



d) popis stavu archiválie, archivní sbírky, archivního fondu nebo

jejich ucelené části a údaj o tom, zda k nim již byly pořízeny kopie,

které svými vlastnostmi a způsobem zpracování zaručují nejvýše možnou

dosažitelnou obsahovou a materiálovou stálost pro potřeby jejich

dlouhodobého uložení (dále jen „bezpečnostní kopie“), nebo kopie určené

k uživatelské práci,



e) označení archivu nebo kulturně vědecké instituce, je-li žádost

podávána podle odstavce 2 písm. a) a b),



f) jméno, příjmení, místo trvalého pobytu a datum narození vlastníka

archiválie, archivní sbírky, archivního fondu nebo jejich ucelené

části, je-li vlastníkem fyzická osoba,



g) název, identifikační číslo a sídlo vlastníka archiválie, archivní

sbírky, archivního fondu nebo jejich ucelené části, je-li vlastníkem

právnická osoba.



(4) O žádosti na prohlášení archiválie, archivní sbírky, archivního

fondu nebo jejich ucelené části za archivní kulturní památku rozhoduje

podle kritérií uvedených v odstavci 1 ministerstvo.



(5) Vlastník archiválie, archivní sbírky, archivního fondu nebo jejich

ucelené části, o nichž bylo zahájeno řízení o prohlášení za archivní

kulturní památku, je ode dne zahájení řízení až do nabytí právní moci

rozhodnutí ministerstva povinen



a) písemně předem oznámit ministerstvu každou zamýšlenou změnu jejich

umístění nebo převod vlastnického práva,



b) písemně bez zbytečného odkladu oznámit ministerstvu přechod

vlastnického práva.



(6) Ministerstvo může zrušit prohlášení za archivní kulturní památku z

důvodu přehodnocení jejího významu. Návrh na zrušení prohlášení za

archivní kulturní památku podávají subjekty uvedené v odstavci 2;

ministerstvo může zrušit prohlášení za archivní kulturní památku i bez

návrhu.



(7) Návrh na zrušení prohlášení za archivní kulturní památku obsahuje



a) název a evidenční údaje o archivní kulturní památce,



b) odůvodnění zrušení prohlášení za archivní kulturní památku z důvodu

přehodnocení významu.



§ 22



Prohlášení za národní kulturní památku



Vláda může nařízením prohlásit archivní kulturní památku za národní

kulturní památku.^11)



§ 22a



Prováděcí právní předpis stanoví způsob označování archiválií, které

byly prohlášeny za archivní kulturní památku nebo národní kulturní

památku.



Díl 3



Ochrana archiválií, práva a povinnosti vlastníka a držitele archiválie



§ 23



(1) Archiválie ve vlastnictví České republiky nebo právnických osob

zřízených zákonem nelze převést na jinou osobu, pokud zvláštní právní

předpis nestanoví jinak.^12)



(2) Archiválie ve vlastnictví České republiky nebo právnických osob

zřízených zákonem lze převést do zahraničí, jen stanoví-li tak vláda

nařízením.



(3) Archiválie, které jsou ve vlastnictví České republiky nebo

právnických osob zřízených zákonem, lze do užívání právnické nebo

fyzické osobě přenechat pouze s předchozím souhlasem ministerstva.

Tento souhlas ministerstvo udělí pouze tehdy, pokud jsou právnické nebo

fyzické osoby schopny zabezpečit splnění podmínek stanovených tímto

zákonem k ochraně archiválií a péči o ně.



Práva a povinnosti vlastníka a držitele archiválie



§ 24



(1) Vlastník nebo držitel archiválie má právo na bezplatné poskytování

informačních a poradenských služeb týkajících se péče o archiválie.

Tyto služby poskytuje Národní archiv nebo státní oblastní archiv.



(2) Vlastník archiválie, která nenáleží do péče veřejného archivu, a

nejedná-li se o archiválii ve vlastnictví České republiky, právnické

osoby zřízené zákonem nebo územního samosprávného celku, má v

souvislosti s prohlášením dokumentu za archiválii nárok na poskytnutí

paušálního státního příspěvku za prohlášení dokumentu za archiválii.

Nárok musí vlastník archiválie uplatnit do 3 měsíců ode dne vybrání

dokumentu za archiválii, jinak nárok zaniká. Nárok se uplatňuje písemně

u ministerstva prostřednictvím státního oblastního archivu nebo

Národního archivu, který archiválii vede v základní nebo druhotné

evidenci.



(3) Výši státního příspěvku podle odstavce 2 stanoví prováděcí právní

předpis s ohledem na náklady vlastníka archiválie na pořízení kopií

archiválií, na možný ušlý zisk nebo náhradu mzdy a případné další

vynaložené náklady v souvislosti s výběrem dokumentu za archiválii.



(4) Vlastník archiválie, s výjimkou České republiky, právnických osob

zřízených zákonem nebo územního samosprávného celku, která nenáleží do

péče veřejného archivu, má nárok na náhradu nezbytných nákladů, které

mu vznikly při zákonem uložené péči o archiválie. Nárok musí vlastník

archiválie uplatnit písemně u ministerstva prostřednictvím Národního

archivu nebo státního oblastního archivu, který ji vede v základní nebo

druhotné evidenci, ve lhůtě 6 měsíců ode dne, kdy k výdajům došlo,

jinak nárok zaniká.



§ 25



(1) Vlastník nebo držitel archiválie je povinen



a) řádně pečovat o archiválii v analogové podobě; za tím účelem je

povinen udržovat archiválii v dobrém stavu, chránit ji před poškozením,

znehodnocením, zničením, ztrátou a odcizením a užívat archiválii pouze

způsobem, který odpovídá jejímu stavu,



b) vytvořit z dokumentu v digitální podobě vybraného jako archiválie

jeho repliku v datovém formátu stanoveném prováděcím právním přepisem a

předat ji neprodleně po provedeném výběru archiválií Národnímu archivu

nebo digitálnímu archivu k uložení,



c) neprodleně a předem oznámit Národnímu archivu, nebo příslušnému

státnímu oblastnímu archivu každý zamýšlený převod vlastnického práva k

archiválii nebo uzavření smlouvy o její úschově.



(2) Vlastník nebo držitel archiválie v analogové podobě, která je

uložena mimo archiv a kterou vede v základní evidenci Národního

archivního dědictví příslušný archiv podle své působnosti, je povinen

předávat těmto archivům na vyžádání údaje potřebné pro vedení této

evidence.



§ 26



(1) Vlastník nebo držitel archiválie může odevzdat archiválii do

úschovy na základě písemné smlouvy o úschově. Po dobu, po kterou je

archiválie v úschově, přísluší schovateli práva a povinnosti vlastníka

nebo držitele archiválie podle § 24 odst. 1, § 25 odst. 1 písm. a) a

c), § 25 odst. 2, § 27, 29, 30 a 32 namísto jejího vlastníka nebo

držitele.



(2) Odevzdat archiválii do úschovy dalšímu schovateli může schovatel

pouze s písemným souhlasem vlastníka nebo držitele archiválie.

Ustanovení odstavce 1 zde platí obdobně.



§ 27



(1) Na žádost vlastníka nebo držitele archiválie, který není schopen

zajistit její řádnou ochranu a odbornou péči o ni a jehož archiválie

nenáleží do péče archivu, Národní archiv nebo příslušný státní oblastní

archiv



a) poskytne vlastníkovi nebo držiteli archiválie bezplatnou odbornou

pomoc, nebo



b) převezme archiválii na dobu určitou do své péče.



(2) Pominou-li důvody, pro které byla archiválie převzata do jeho péče,

Národní archiv nebo státní oblastní archiv archiválii vlastníkovi nebo

jejímu držiteli na základě jeho žádosti neprodleně vydá.



§ 28



Převod archiválií



(1) V případě zamýšleného převodu vlastnictví archiválie je její

vlastník povinen přednostně ji nabídnout ke koupi České republice,

pokud nepůjde o převod



a) mezi osobami blízkými, spoluvlastníky, církevními právnickými

osobami téže církve nebo náboženské společnosti,



b) do vlastnictví územního samosprávného celku,



c) do vlastnictví právnické osoby zřízené zákonem, nebo



d) na státní podnik nebo na státní příspěvkovou organizaci.



(2) Písemnou nabídku podle odstavce 1 je vlastník archiválie povinen

České republice učinit prostřednictvím Národního archivu, Archivu

bezpečnostních složek nebo příslušného státního oblastního archivu.



(3) Vlastník je povinen strpět prohlídku archiválie pověřeným

zaměstnancem Národního archivu, Archivu bezpečnostních složek nebo

příslušného státního oblastního archivu za účelem zhotovení popisu či

vyobrazení archiválie pro návrh kupní smlouvy. Prohlídka se musí

uskutečnit do 30 dnů od podání nabídky. Pokud se prohlídka neučiní v

této lhůtě z důvodů na straně vlastníka, prodlužuje se lhůta k

předložení návrhu kupní smlouvy podle odstavce 4 o 30 dnů a běh lhůty

pro provedení prohlídky počíná znovu.



(4) Uplatní-li Česká republika právo k přednostní koupi, předloží

Národní archiv, Archiv bezpečnostních složek nebo příslušný státní

oblastní archiv do 180 dnů ode dne doručení písemné nabídky vlastníku

archiválie návrh kupní smlouvy. Návrh kupní smlouvy musí obsahovat

popis nebo vyobrazení archiválie, navrhovanou cenu a lhůtu pro

zaplacení. Tato lhůta nesmí být delší než 30 dnů ode dne uzavření kupní

smlouvy, pokud vlastník archiválie nenavrhne lhůtu delší.



(5) Pokud Národní archiv, Archiv bezpečnostních složek nebo příslušný

státní oblastní archiv ve stanovené lhůtě návrh kupní smlouvy

vlastníkovi archiválie nepředloží, právo České republiky k přednostní

koupi vůči tomuto vlastníkovi archiválie zaniká.



§ 29



Vývoz archiválií



(1) Vyvážet archiválie z území České republiky lze pouze na základě

povolení ministerstva vydaného na základě žádosti vlastníka nebo

držitele archiválie.



(2) Povolení k vývozu archiválií z území České republiky může

ministerstvo vydat jen na dobu určitou, a to pouze z důvodů jejich



a) vystavování,



b) konzervování,



c) restaurování,



d) vědeckého zkoumání.



(3) Vlastník nebo držitel archiválie je oprávněn vyvézt archiválii

pouze za účelem stanoveným v povolení ministerstva. Vlastník nebo

držitel archiválie je povinen dovézt archiválii zpět na území České

republiky ve lhůtě stanovené ministerstvem a nepoškozenou.



(4) Ministerstvo může v povolení uložit vlastníkovi nebo držiteli

archiválie povinnost složit peněžitou záruku za dodržení podmínek podle

odstavce 3. Peněžitá záruka připadne České republice, pokud vlastník

archiválie nebo její držitel nedodrží podmínky stanovené v povolení.



(5) Ministerstvo povolení neudělí, jestliže by nebyly splněny podmínky

péče o archiválii a podmínky její ochrany podle tohoto zákona nebo

vývoz archiválie nedovoluje její stav.



(6) Archiválii, která je předmětem řízení o prohlášení za archivní

kulturní památku nebo za národní kulturní památku, nelze do doby vydání

rozhodnutí nebo nařízení vlády vyvézt z území České republiky.



(7) Archiválii prohlášenou za národní kulturní památku je možno vyvézt

z území České republiky jen na dobu určitou a s předchozím souhlasem

vlády, a to pouze z důvodu jejího vystavování nebo restaurování.



(8) Ministerstvo vede evidenci vydaných povolení k vývozu archiválií z

území České republiky a kontroluje, zda archiválie byly ve stanovené

lhůtě a nepoškozeny dovezeny zpět na území České republiky.



Ochrana archivních kulturních památek a národních kulturních památek



§ 30



(1) Po prohlášení archiválie za archivní kulturní památku pořídí

vlastník nebo držitel do 90 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o

prohlášení archiválie za archivní kulturní památku na vlastní náklady

její bezpečnostní kopii.



(2) Archivní kulturní památky a národní kulturní památky se evidují v

archivních sbírkách nebo v archivních fondech, jejichž součástí jsou; o

jejich uložení se vede zvláštní plán jako součást bezpečnostní

dokumentace objektu.



(3) Archivy a kulturně vědecké instituce, do jejichž péče archivní

kulturní památky nebo národní kulturní památky náleží, provádějí

nejméně jedenkrát za rok prověrku jejich fyzického stavu. O výsledku

prověrky podají do 30 dnů od jejího provedení písemnou zprávu

ministerstvu; v případě ohrožení, poškození, znehodnocení, zničení,

ztráty nebo odcizení archivní kulturní památky nebo národní kulturní

památky podává archiv nebo kulturně vědecké instituce zprávu

ministerstvu neprodleně.



(4) U archivních kulturních památek a národních kulturních památek,

které nenáleží do péče archivu nebo kulturně vědecké instituce,

příslušný archiv, který je vede v základní nebo druhotné evidenci,

provádí nejméně jedenkrát za rok prověrku jejich fyzického stavu. O

výsledku prověrky podá do 30 dnů od jejího provedení písemnou zprávu

ministerstvu; v případě ohrožení, poškození, znehodnocení, zničení,

ztráty nebo odcizení archivní kulturní památky nebo národní kulturní

památky podá zprávu ministerstvu neprodleně.



(5) Poškozené nebo ohrožené archivní kulturní památky nebo národní

kulturní památky musí být neprodleně konzervovány nebo restaurovány.

Jejich konzervaci nebo restaurování je povinen zajistit vlastník nebo

držitel, a to pouze na základě povolení ministerstva a způsobem, který

ministerstvo určí.



§ 31



(1) Vlastník archivní kulturní památky nebo národní kulturní památky,

která nenáleží do péče veřejného archivu, a nejedná-li se o archivní

kulturní památku nebo národní kulturní památku ve vlastnictví České

republiky, právnické osoby zřízené zákonem nebo územního samosprávného

celku, má v souvislosti s prohlášením archiválie za archivní kulturní

památku nebo národní kulturní památku nárok na poskytnutí paušálního

státního příspěvku za prohlášení archiválie za archivní kulturní

památku nebo národní kulturní památku. Nárok musí vlastník archivní

kulturní památky nebo národní kulturní památky uplatnit do 3 měsíců ode

dne nabytí právní moci rozhodnutí o prohlášení archiválie za archivní

kulturní památku nebo do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti nařízení

vlády o prohlášení archivní kulturní památky za národní kulturní

památku, jinak nárok zaniká. Nárok se uplatňuje písemně u ministerstva

prostřednictvím státního oblastního archivu, Archivu bezpečnostních

složek nebo Národního archivu podle toho, který z nich archivní

kulturní památku nebo národní kulturní památku vede v základní nebo

druhotné evidenci.



(2) Výši státního příspěvku podle odstavce 1 stanoví prováděcí právní

předpis s ohledem na náklady vlastníka archiválie na pořízení kopií

archiválií, na možný ušlý zisk nebo náhradu mzdy a případné další

vynaložené náklady v souvislosti s prohlášením archiválie za archivní

kulturní památku nebo národní kulturní památku.



(3) Vlastník archivní kulturní památky nebo národní kulturní památky, s

výjimkou České republiky, právnických osob zřízených zákonem nebo

územního samosprávného celku, která nenáleží do péče veřejného archivu,

má nárok na náhradu nezbytných nákladů, které mu vznikly při zákonem

uložené péči o archivní kulturní památku nebo národní kulturní památku.

Nárok musí vlastník archivní kulturní památky nebo národní kulturní

památky uplatnit písemně u ministerstva prostřednictvím Národního

archivu, Archivu bezpečnostních složek nebo státního oblastního

archivu, který ji vede v základní nebo druhotné evidenci, ve lhůtě 6

měsíců ode dne, kdy k výdajům došlo, a musí předložit příslušné

doklady, jinak nárok zaniká.



§ 32



(1) Na žádost vlastníka nebo držitele archivní kulturní památky nebo

národní kulturní památky, který není schopen zajistit její řádnou

ochranu a odbornou péči o ni a jehož archivní kulturní památka nebo

národní kulturní památka nenáleží do péče veřejného archivu,

ministerstvo



a) poskytne jejímu vlastníkovi nebo držiteli bezplatnou odbornou pomoc,

nebo



b) svěří archivní kulturní památku nebo národní kulturní památku na

dobu určitou do péče Národního archivu, Archivu bezpečnostních složek

nebo státního oblastního archivu, nejdéle však na dobu 1 roku.



(2) Pokud vlastník nebo držitel archivní kulturní památky nebo národní

kulturní památky není schopen zajistit její řádnou ochranu a odbornou

péči o ni, jeho archivní kulturní památka nebo národní kulturní památka

není v péči veřejného archivu a hrozí její poškození nebo zničení,

rozhodne ministerstvo na základě provedené kontroly o jejím svěření na

dobu určitou do péče Národního archivu, Archivu bezpečnostních složek

nebo státního oblastního archivu, nejdéle však na dobu 1 roku.



(3) Pokud vlastník nebo držitel archivní kulturní památky nebo národní

kulturní památky nebude schopen ani poté, kdy uplynula doba, po kterou

byla tato památka svěřena do péče Národního archivu, Archivu

bezpečnostních složek nebo státního oblastního archivu podle odstavce

2, zajistit její řádnou ochranu a odbornou péči o ni, může ministerstvo

rozhodnout o jejím ponechání v péči archivu, a to i z moci úřední.



(4) Pominou-li důvody, pro které byla archivní kulturní památka nebo

národní kulturní památka svěřena do péče Národního archivu, Archivu

bezpečnostních složek nebo státního oblastního archivu, Národní archiv,

Archiv bezpečnostních složek nebo státní oblastní archiv uloženou

archivní kulturní památku nebo národní kulturní památku vlastníkovi

nebo držiteli na základě jeho žádosti neprodleně vydá.



§ 33



Ustanovení § 23, § 24 odst. 1, § 25, 26, 28 a 29 se ve vztahu k

archivní kulturní památce nebo národní kulturní památce použijí

obdobně.



Díl 4



Nahlížení do archiválií, vystavování archiválií a pořizování výpisů,

opisů a kopií



§ 34



(1) Do archiválií náležejících do péče archivu lze nahlížet jen na

základě žádosti a za dodržení podmínek stanovených tímto zákonem a

badatelským řádem archivu.



(2) Badatelský řád vydá každý archiv na základě vzorového badatelského

řádu vydaného ministerstvem. Badatelský řád je trvale zveřejněn na

úřední desce archivu nebo na jiném veřejnosti přístupném místě v

archivu a v informačních systémech s možností dálkového přístupu.



(3) V archivech se nahlíží do kopií archiválií určených k uživatelské

práci. Do originálů archiválií lze nahlížet jen tehdy, nejsou-li

vyhotoveny jejich kopie. Jestliže takové kopie byly vyhotoveny, lze

originály archiválií předložit k nahlédnutí jen se souhlasem archivu,

do jehož péče archiválie náleží, pokud to účel nahlédnutí vyžaduje.



(4) Do archiválií, které byly archivům svěřeny do úschovy na základě

smlouvy o úschově, lze nahlížet za podmínek stanovených tímto zákonem a

badatelským řádem a za podmínek uvedených ve smlouvě o úschově. Práva a

zvláštní ujednání ve prospěch vlastníků archiválií zůstávají při

nahlížení nedotčena.



(5) Národní kulturní památky v originále se mohou předkládat k

nahlédnutí jen v archivech, do jejichž péče náleží, a to po předchozím

povolení ministerstva; jinak se k nahlédnutí předkládají pouze jejich

kopie.



(6) Nahlížení do archiválií v digitální podobě se uskutečňuje

prostřednictvím národního portálu nebo portálů pro zpřístupnění

archiválií v digitální podobě.



§ 35



(1) Pro účely ochrany archiválií jsou veřejné archivy oprávněny

zpracovávat osobní údaje žadatelů o nahlížení v rozsahu



a) jména, popřípadě jmen, a příjmení,



b) data a místa narození, státního občanství,



c) adresy místa pobytu fyzické osoby na území České republiky,

popřípadě bydliště v cizině, adresy, na kterou mají být doručovány

písemnosti podle zvláštního právního předpisu,



d) čísla průkazu totožnosti.



(2) Veřejné archivy jsou dále oprávněny zpracovávat údaje o obchodní

firmě, popřípadě názvu, adrese sídla právnické osoby, pro niž se

nahlížení uskutečňuje, jejím identifikačním čísle osoby, bylo-li

přiděleno, a tématu studia, jeho účelu a zaměření, v jehož rámci se

nahlížení uskutečňuje.



(3) Žádost o nahlížení se podává na badatelském listu. Žadatel o

nahlížení je povinen za účelem ověření jeho osobních údajů uvedených v

badatelském listu předložit na výzvu zaměstnance veřejného archivu

průkaz totožnosti. Průkazem totožnosti se pro účely tohoto zákona

rozumí doklad, který je veřejnou listinou, v němž je uvedeno jméno,

popřípadě jména, a příjmení, datum narození a adresa místa pobytu na

území České republiky, popřípadě bydliště v cizině, a z něhož je patrná

i podoba, popřípadě jiný údaj umožňující jednoznačně ztotožnit

žadatele, který doklad předkládá, jako jeho oprávněného držitele.



§ 36



Prováděcí právní předpis stanoví



a) vzorový badatelský řád, kterým se upraví postup při předkládání

archiválií, množství archiválií předkládaných badateli na 1 návštěvní

den, režim chování v místě určeném k nahlížení včetně způsobu

manipulace s archiváliemi, zásady používání reprodukční techniky a

lhůty k zahájení nahlížení do archiválií a k pokračování v něm; tyto

lhůty musí být nejméně třicetidenní,



b) vzor badatelského listu a vzor dokladu o předložených a navrácených

archiváliích.



§ 37



(1) K nahlížení v archivech jsou přístupné jen archiválie starší

třiceti let, není-li dále stanoveno jinak, a všechny zveřejněné

archiválie.



(2) Do archiválií obsahujících osobní údaje žijící osoby lze nahlížet,

nevznesla-li tato osoba písemně námitky. Archiv osobu písemně vyrozumí

o podané žádosti o nahlížení do archiválií; jedná-li se o vyrozumění

nejméně třiceti osob, lze je doručit veřejnou vyhláškou vyvěšenou na

úřední desce archivu, a nezřizuje-li archiv úřední desku, na úřední

desce státního oblastního archivu, v jehož obvodu má archiv sídlo. Ve

vyrozumění uvede údaje podle § 35 odst. 1 písm. a) až c), osobní údaje

osoby, které mají být zpřístupněny, období, ve kterém bude do

archiválií nahlíženo, a poučení o právních následcích podání a nepodání

námitky ve stanovené lhůtě. Námitku proti nahlížení do archiválií podle

věty první může vznést osoba do 30 dnů ode dne doručení vyrozumění. Z

námitky musí být zřejmé, jakých osobních údajů se týká. Nevznese-li

osoba námitky ve lhůtě podle věty čtvrté, má se za to, že s nahlížením

do archiválií souhlasí. Na doručování a počítání lhůt se vztahuje část

druhá správního řádu.



(3) Do archiválií vztahujících se k žijící fyzické osobě, jejichž

obsahem jsou citlivé osobní údaje^13), lze nahlížet jen s předchozím

písemným souhlasem této osoby. Archiv požádá dotčenou osobu o souhlas s

nahlížením do těchto archiválií. V žádosti uvede údaje podle § 35 odst.

1 písm. a) až c), citlivé osobní údaje osoby, které mají být

zpřístupněny, a období, ve kterém bude do archiválií nahlíženo.



(4) Za účelem vyrozumění dotčené osoby může archiv požádat příslušný

správní úřad na úseku archivnictví a výkonu spisové služby o zjištění

nezbytných údajů z agendového informačního systému evidence obyvatel.



(5) Správní úřady na úseku archivnictví a výkonu spisové služby mohou

na základě žádosti archivu podle odstavce 4 nebo k výkonu působnosti

podle tohoto zákona získávat a užívat údaje o dotčené osobě, a to



a) referenční údaje ze základního registru obyvatel,



b) údaje z agendového informačního systému evidence obyvatel,



c) údaje z agendového informačního systému cizinců.



Žádost o výdej údajů z agendového informačního systému evidence

obyvatel a výdej údajů z agendového informačního systému cizinců mohou

být uskutečněny způsobem umožňujícím dálkový přístup.



(6) Poskytovanými údaji podle odstavce 5 písm. a) jsou



a) příjmení,



b) jméno, popřípadě jména,



c) adresa místa pobytu,



d) datum narození,



e) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území

České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí

došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den,

který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt

údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto

rozhodnutí.



(7) Poskytovanými údaji podle odstavce 5 písm. b) jsou



a) jméno, popřípadě jména, a příjmení,



b) datum narození,



c) adresa místa trvalého pobytu,



d) datum, místo a okres úmrtí; popřípadě datum úmrtí, místo a stát, na

jehož území k úmrtí došlo, jde-li o úmrtí mimo území České republiky,



e) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden

jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého

nepřežil.



(8) Poskytovanými údaji podle odstavce 5 písm. c) jsou



a) jméno, popřípadě jména, a příjmení,



b) datum narození,



c) druh a adresa místa pobytu,



d) datum, místo a okres úmrtí; popřípadě datum úmrtí a stát, na jehož

území k úmrtí došlo, jde-li o úmrtí mimo území České republiky,



e) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden

jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého

nepřežil.



(9) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru

obyvatel, se využijí z agendového informačního systému evidence

obyvatel nebo agendového informačního systému cizinců, pouze pokud jsou

ve tvaru předcházejícím současný stav.



(10) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na archiválie vzniklé před 1.

lednem 1990 z činnosti státních orgánů.



(11) Ustanovení odstavců 1 až 3 se nevztahují na archiválie vzniklé

před 1. lednem 1990 z činnosti vojenských soudů a prokuratur všech

stupňů, bezpečnostních složek podle zákona o Ústavu pro studium

totalitních režimů a o Archivu bezpečnostních složek, jakož i

mimořádných lidových soudů, Státního soudu, Národního soudu a

společenských organizací a politických stran sdružených v Národní

frontě, na archiválie vzniklé z činnosti orgánů německé okupační správy

na území odstoupeném Říši i v Protektorátu Čechy a Morava v letech 1938

až 1945, na archiválie, které již byly před podáním žádosti o nahlížení

do nich veřejně přístupné, jakož i na archiválie, které byly jako

dokumenty veřejně přístupné před prohlášením za archiválie^15).



(12) Ustanovení odstavců 1 až 3 se nevztahují na archiválie, jejichž

obsahem jsou statistické soubory dat, získané při demografických a

statistických šetřeních, jestliže osobní údaje obsažené v těchto

archiváliích lze před nahlížením anonymizovat. Archiv na základě

žádosti v přiměřené době, s ohledem na úkoly archivu a s přihlédnutím k

významu archiválií, provede jejich anonymizaci. Po anonymizaci osobních

údajů obsažených ve vyžadovaných archiváliích oznámí archiv tuto

skutečnost neprodleně žadateli, pokud si to předem písemně vymínil.



(13) Ustanovení odstavců 1 až 3 se nevztahují na původce archiválií;

tyto subjekty mohou nahlížet do archiválií, jichž jsou původci, bez

omezení. Ustanovení věty první se použije obdobně i na právní nástupce

původců archiválií. Ustanovení odstavců 1 až 3 se dále nevztahují na

subjekty uvedené v § 38 odst. 5; tito mohou nahlížet do archiválií,

jejichž původcem je stát či územní samosprávný celek, bez omezení.



§ 38



(1) Nahlížení do archiválií uložených v archivu se odepře, jestliže



a) fyzický stav archiválií nahlížení neumožňuje,



b) stav zpracování archiválií nahlížení neumožňuje,



c) fyzická osoba vznesla námitku proti nahlížení do archiválií, jejichž

obsahem jsou její osobní údaje; to neplatí, jde-li o archiválie podle §

37 odst. 11 a 12,



d) fyzická osoba nedá souhlas k nahlížení do archiválií, jejichž

obsahem jsou její citlivé osobní údaje,



e) zvláštní právní předpis nahlížení do archiválií vylučuje nebo

žadatel o nahlížení nesplňuje podmínky stanovené zvláštním právním

předpisem.^2)



(2) Pokud žádosti o nahlížení do archiválií archiv nevyhoví, rozhodne

na základě podání badatele příslušný správní úřad na úseku archivnictví

a výkonu spisové služby.



(3) Pokud bylo nahlížení do archiválií podle odstavce 1 písm. b)

odepřeno, archiv na základě žádosti v přiměřené době, s ohledem na

úkoly archivu a s přihlédnutím k významu archiválií, provede jejich

archivní zpracování. Po archivním zpracování vyžadovaných archiválií

archiv tuto skutečnost neprodleně oznámí žadateli, pokud si to žadatel

předem písemně vymínil.



(4) Nahlížení do archiválií lze v případě uvedeném v odstavci 1 písm.

b) výjimečně umožnit vědeckým badatelům a studentům na základě žádosti

doložené písemným potvrzením kulturně vědecké instituce o naléhavém

časově limitovaném vědeckém nebo výukovém účelu nahlížení.



(5) Organizační složky státu, ozbrojené síly, bezpečnostní sbory,

zpravodajské služby České republiky, územní samosprávné celky, jakož i

osoby, které jsou podle zvláštních právních předpisů^16) oprávněny

nahlížet do dokumentů, jsou oprávněny nahlížet v archivech do

archiválií, jejichž původcem je stát nebo územní samosprávný celek.

Je-li nezbytné nahlížet do těchto archiválií mimo archiv, v němž jsou

uloženy, mohou být zapůjčeny za předpokladu, že vypůjčitel se písemně

zaváže, že archiválie v úplnosti vrátí v dohodnuté lhůtě a nepoškozené.



§ 38a



(1) Za účelem vyrozumění žadatele podle § 38 odst. 3 nebo nahlížení do

archiválií podle § 38 odst. 4 může archiv požádat příslušný správní

úřad na úseku archivnictví a výkonu spisové služby o zprostředkování

údajů o žadateli z agendového informačního systému evidence obyvatel, a

to v rozsahu



a) jméno, popřípadě jména, a příjmení,



b) datum, místo a okres narození; narodila-li se osoba v cizině, datum,

místo a stát, kde se narodila,



c) adresa místa trvalého pobytu, adresa, na kterou mají být doručovány

písemnosti podle zvláštního právního předpisu.



(2) Správní úřady na úseku archivnictví a výkonu spisové služby mohou

na základě žádosti archivu podle odstavce 1 nebo k výkonu působnosti

podle tohoto zákona získávat a užívat údaje o osobě, a to



a) referenční údaje ze základního registru obyvatel,



b) údaje z agendového informačního systému evidence obyvatel,



c) údaje z agendového informačního systému cizinců.



(3) Poskytovanými údaji podle odstavce 2 písm. a) jsou



a) jméno, popřípadě jména, a příjmení,



b) adresa místa pobytu, adresa, na kterou mají být doručovány

písemnosti podle zvláštního právního předpisu,



c) datum narození,



d) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí osoby mimo území České

republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo;

je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v

rozhodnutí uveden jako den smrti, nebo den, který osoba prohlášená za

mrtvého nepřežila, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.



(4) Poskytovanými údaji podle odstavce 2 písm. b) jsou



a) jméno, popřípadě jména, a příjmení,



b) datum narození,



c) adresa místa trvalého pobytu, adresa, na kterou mají být doručovány

písemnosti podle zvláštního právního předpisu,



d) datum, místo a okres úmrtí, popřípadě datum úmrtí, místo a stát, na

jehož území k úmrtí došlo, jde-li o úmrtí mimo území České republiky,



e) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden

jako den smrti, nebo den, který osoba prohlášená za mrtvého nepřežila.



(5) Poskytovanými údaji podle odstavce 2 písm. c) jsou



a) jméno, popřípadě jména, a příjmení,



b) datum narození,



c) druh a adresa místa pobytu, adresa, na kterou mají být doručovány

písemnosti podle zvláštního právního předpisu,



d) datum, místo a okres úmrtí, popřípadě datum úmrtí a stát, na jehož

území k úmrtí došlo, jde-li o úmrtí mimo území České republiky,



e) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden

jako den smrti, nebo den, který osoba prohlášená za mrtvého nepřežila.



(6) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru

obyvatel, se využijí z agendového informačního systému evidence

obyvatel nebo agendového informačního systému cizinců, pouze pokud jsou

ve tvaru předcházejícím současný stav.



(7) Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít jen takové

údaje, které jsou pro vyrozumění osoby nezbytné.



(8) Žádosti o výdej údajů z agendového informačního systému evidence

obyvatel a o výdej údajů z agendového informačního systému cizinců

mohou být uskutečněny způsobem umožňujícím dálkový přístup.



§ 39



(1) Archiválie lze vystavovat jen v případě, dovoluje-li to jejich

stav, a za podmínek zaručujících jejich ochranu a péči podle tohoto

zákona a ochranu osobních údajů podle zvláštního právního předpisu.^17)



(2) Archiválie, které byly na základě smlouvy o úschově svěřeny

archivům do úschovy, lze vystavovat jen za podmínek uvedených v

odstavci 1 a za podmínek stanovených ve smlouvě o úschově.



(3) Archiválie ve vlastnictví České republiky, které náleží do péče

archivů, lze vystavovat jen za podmínek stanovených v odstavci 1 a na

základě smlouvy nebo zápisu^18) o výpůjčce. Zřizovatel archivu sjedná

ve smlouvě nebo zápisu podmínky vystavení a výši pojistného podle

zvláštního právního předpisu.^19) Součástí smlouvy nebo zápisu je

soupis zapůjčovaných archiválií a protokol o jejich stavu.



(4) Národní kulturní památku lze vystavovat pouze na základě povolení

ministerstva.



§ 40



(1) Každý je oprávněn požádat archiv, do jehož péče archiválie náleží,

o pořízení výpisu, opisu anebo kopie archiválie v analogové podobě nebo

repliky archiválie v digitální podobě. Ustanovení autorského zákona

nejsou větou první dotčena. Pořízením výpisu, opisu nebo kopie

archiválie se rozumí i pořízení výpisu, opisu nebo kopie její části.



(2) Pořízení výpisu, opisu anebo kopie archiválie v analogové podobě

nebo repliky archiválie v digitální podobě se odepře, jestliže jsou

splněny podmínky pro odepření nahlížení do archiválií. To neplatí,

lze-li výpis, opis anebo kopii archiválie v analogové podobě nebo

repliku archiválie v digitální podobě pořídit i bez předchozího

archivního zpracování archiválie.



(3) Pokud žádosti o pořízení výpisu, opisu anebo kopie archiválie v

analogové podobě nebo repliky archiválie v digitální podobě archiv

nevyhoví, rozhodne na základě podání badatele příslušný správní úřad na

úseku archivnictví a výkonu spisové služby.



(4) Archiv na žádost potvrdí shodu jím pořízené kopie archiválie v

analogové podobě s archiválií v analogové podobě uložené v archivu,

anebo v případě digitálního archivu nebo Národního archivu shodu jím

pořízené repliky archiválie v digitální podobě s archiválií v digitální

podobě nebo s replikou archiválie v digitální podobě uloženými v

digitálním archivu.



(5) Archiv je oprávněn požadovat úhradu nákladů spojených s pořízením

výpisu, opisu nebo kopie archiválie v analogové podobě anebo s

pořízením repliky archiválie v digitální podobě, spojených s vyhledáním

archiválií a jejich dalším zpracováním, nebo s pořízením rešerše z

archiválií. Výši úhrady nákladů spojených s jím poskytovanými službami

zveřejní archiv v ceníku služeb.



(6) Veřejný archiv není oprávněn požadovat úhradu nákladů, pokud

pořízení výpisu, opisu nebo kopie archiválie v analogové podobě anebo

pořízení repliky archiválie v digitální podobě, vyhledání archiválií a

jejich další zpracování nebo pořízení rešerše z archiválií činí pro



a) státní orgán,



b) právnickou nebo fyzickou osobu, které byla svěřena působnost v

oblasti veřejné správy, a to v souvislosti s výkonem této působnosti,



c) původce nebo vlastníka archiválie uložené ve veřejném archivu, a to

v případě provedení těchto úkonů vůči této archiválii nebo v

souvislosti s ní,



d) dárce archiválie uložené ve veřejném archivu, a to v případě

provedení těchto úkonů vůči této archiválii nebo v souvislosti s ní.



(7) Prováděcí právní předpis stanoví maximální výši úhrady nákladů

služeb uvedených v odstavcích 1 a 4, kterou je oprávněn požadovat

veřejný archiv, a podmínky, za kterých je možné od úhrady služeb

poskytovaných archivem upustit.



§ 41



(1) Do archiválií, které nenáleží do péče archivů, lze nahlížet,

pořizovat jejich výpisy, opisy, anebo kopie archiválií v analogové

podobě nebo repliky archiválií v digitální podobě pouze se souhlasem

vlastníka nebo držitele archiválie a za dodržení podmínek stanovených

tímto zákonem a zvláštním právním předpisem.^2),^17)



(2) Nahlížení do archiválií náležejících do péče veřejných archivů, s

výjimkou audiovizuálních archiválií náležejících do péče Národního

filmového archivu, a přístup do prostor veřejných archivů určených k

nahlížení do archiválií jsou bezplatné.



Díl 5



Soustava archivů a výkon veřejné správy na úseku archivnictví a výkonu

spisové služby



§ 42



(1) Archivy se člení na



a) veřejné archivy,



b) soukromé archivy.



(2) Veřejnými archivy jsou



a) Národní archiv,



b) Archiv bezpečnostních složek,



c) státní oblastní archivy,



d) specializované archivy,



e) bezpečnostní archivy,



f) archivy územních samosprávných celků.



(3) Soukromými archivy jsou ostatní archivy zřizované fyzickými nebo

právnickými osobami.



§ 43



Postavení správních úřadů na úseku archivnictví a výkonu spisové služby

mají



a) ministerstvo,



b) Národní archiv, Archiv bezpečnostních složek a státní oblastní

archivy,



c) příslušná ministerstva a další ústřední správní úřady, Česká národní

banka, bezpečnostní sbory a zpravodajské služby České republiky,^20)

pokud si zřídily specializovaný nebo bezpečnostní archiv; obdobné

postavení mají Kancelář Poslanecké sněmovny, Kancelář Senátu a Kancelář

prezidenta republiky.



§ 44



Působnost ministerstva



Ministerstvo na úseku archivnictví a výkonu spisové služby



a) řídí výkon státní správy v oblasti archivnictví,



b) zpracovává koncepci rozvoje archivnictví,



c) přezkoumává rozhodnutí Národního archivu, Archivu bezpečnostních

složek a státních oblastních archivů vydaná těmito archivy ve správním

řízení,



d) řídí odbornou činnost Národního archivu, Archivu bezpečnostních

složek a státních oblastních archivů a ukládá jim odborné archivní

úkoly; ostatní archivy v jejich činnosti metodicky usměrňuje a požaduje

od nich, aby se podílely na celostátních tematických soupisech

archiválií,



e) zprošťuje povinnosti zachovávat mlčenlivost podle § 14 odst. 1

zaměstnance ministerstva, Národního archivu, Archivu bezpečnostních

složek a státních oblastních archivů,



f) rozhoduje o akreditaci archivů,



g) rozhoduje o udělení výjimky podle § 82 odst. 1,



h) zajišťuje ochranu a evidenci Národního archivního dědictví,

rozhoduje o přehodnocení významu archiválií a o jejich vyřazení z

Národního archivního dědictví,



i) vyhlašuje inventuru archiválií podle tohoto zákona,



j) organizuje celostátní tematické soupisy archiválií,



k) zajišťuje mezinárodní spolupráci na úseku archivnictví a organizuje

výzkum pramenů k českým dějinám v zahraničí,



l) zastupuje Českou republiku v mezinárodních archivních orgánech a

organizacích,



m) vydává archivní publikace celostátního významu,



n) rozhoduje o žádostech vlastníků archiválií o poskytování

jednorázových příspěvků a náhrad nezbytných nákladů na péči o

archiválie,



o) vede evidenci archivů a kulturně vědeckých institucí, v nichž jsou

uloženy archiválie,



p) vede evidenci správních archivů,



q) rozhoduje o návrhu archivu nebo původce, že původce nebo jeho

organizační součást jsou povinni svěřit archiválie do péče jiného než

příslušného archivu; působnost příslušného archivu vůči původci nebo

jeho organizační součásti plní archiv určený v rozhodnutí,



r) rozhoduje na návrh archivu, případně jeho zřizovatele o scelení

souborů archiválií a o umístění těchto souborů archiválií,



s) rozhoduje o vyřazení archivních fondů, archivních sbírek nebo

archiválií z evidencí archiválií,



t) rozhoduje o prohlášení a o zrušení prohlášení archiválie, archivní

sbírky, archivního fondu nebo jejich ucelené části za archivní kulturní

památku,



u) rozhoduje v dalších věcech na úseku archivnictví a výkonu spisové

služby stanovených tímto zákonem, pokud nejsou svěřeny Národnímu

archivu, Archivu bezpečnostních složek nebo státním oblastním archivům.



Národní archiv



§ 45



(1) Národní archiv je správním úřadem a ústředním archivem státu, který

je přímo řízený ministerstvem.



(2) Národní archiv je organizační složkou státu a účetní jednotkou;

jeho rozpočet je součástí rozpočtové kapitoly ministerstva.



(3) V čele Národního archivu stojí ředitel; jeho výběr, jmenování a

odvolání se řídí zákonem o státní službě.



(4) Sídlem Národního archivu je Praha.



§ 46



(1) Národní archiv



a) kontroluje výkon spisové služby u



1. organizačních složek státu s celostátní působností s výjimkou těch,

u kterých tuto působnost vykonává Archiv bezpečnostních složek,



2. státních příspěvkových organizací zřízených zákonem a státních

příspěvkových organizací zřízených organizační složkou státu s

celostátní působností,



3. veřejných výzkumných institucí zřízených organizační složkou státu s

celostátní působností,



4. právnických osob s celostátní působností zřízených zákonem,



b) provádí výběr archiválií ve skartačním řízení u



1. původců uvedených v písmenu a),



2. původců uvedených v písmenu c), kteří si zřídili soukromý archiv,



3. původců uvedených v § 49 odst. 1 písm. c) bodech 13 až 15, kteří si

zřídili soukromý archiv,



4. vrcholných nebo obdobných orgánů původců uvedených v písmenu c),

kteří požádají o výběr archiválií ve skartačním řízení,



c) provádí výběr archiválií mimo skartační řízení u vrcholných nebo

obdobných orgánů



1. politických stran,



2. politických hnutí,



3. spolků,



4. odborových organizací,



5. organizací zaměstnavatelů,



6. profesních komor,



7. církví,



8. náboženských společností,



9. nadací,



10. nadačních fondů,



11. ústavů,



12. obecně prospěšných společností,



d) provádí výběr archiválií mimo skartační řízení u dokumentů

nabídnutých České republice darem nebo ke koupi a u dokumentů

nalezených nebo u dokumentů vlastníků, kteří o to požádají,



e) rozhoduje o námitkách proti protokolu o provedeném skartačním řízení

a protokolu o provedeném výběru archiválií mimo skartační řízení (§ 10

odst. 3 a § 12 odst. 3) podaných původcem nebo vlastníkem dokumentu, u

kterého provádí výběr archiválií,



f) posuzuje protokoly o provedeném skartačním řízení a o provedeném

výběru archiválií mimo skartační řízení specializovaných archivů

organizačních složek státu s celostátní působností a jimi zřízených

státních příspěvkových organizací a specializovaných archivů

právnických osob zřízených zákonem s celostátní působností,



g) rozhoduje o podání badatele, kterému nebylo umožněno nahlížení do

archiválií nebo pořizování výpisů, opisů anebo kopií archiválií v

analogové podobě nebo replik archiválií v digitální podobě náležejících

do jeho péče nebo do péče soukromých archivů, u nichž provádí výběr

archiválií,



h) ukládá sankce podle tohoto zákona za správní delikty fyzickým a

právnickým osobám, u nichž kontroluje výkon spisové služby a u nichž

provádí výběr archiválií, včetně těch, které zřídily specializované

archivy nebo soukromé archivy,



i) vyhledává v archiváliích náležejících do jeho péče archiválie pro

potřeby správních úřadů a ostatních organizačních složek státu, orgánů

územních samosprávných celků, právnických a fyzických osob, pořizuje z

nich výpisy, opisy, kopie a repliky,



j) umožňuje za podmínek stanovených v tomto zákoně nahlížet do

archiválií náležejících do jeho péč,



k) vede příslušnou evidenci archiválií podle tohoto zákona,



l) provádí kontrolu archivních kulturních památek a národních

kulturních památek, které vede ve své evidenci a které nenáleží do péče

archivů,



m) plní na úseku archivnictví úkoly vyplývající z mezinárodních smluv,



n) vykonává další pravomoci stanovené tímto nebo jiným zákonem.



(2) Národní archiv na úseku péče o archiválie



a) pečuje o archiválie převzaté od původců uvedených v odstavci 1 písm.

a) a c) a dále o archiválie vzniklé z činnosti vrcholných orgánů

českého státu, Československé republiky, Československé socialistické

republiky, České a Slovenské Federativní Republiky, České socialistické

republiky, České republiky s výjimkou těch, o něž pečuje Archiv

bezpečnostních složek nebo specializované archivy zřízené ministerstvy,

dalšími ústředními správními úřady, Kanceláří Poslanecké sněmovny,

Kanceláří Senátu, Kanceláří prezidenta republiky, Českou národní

bankou, bezpečnostními sbory nebo zpravodajskými službami České

republiky, jakož i státních a samosprávních orgánů a organizací pro

zemi Českou v minulosti, ústředních orgánů okupační správy v letech

1939 až 1945 a vlády Československé republiky v exilu v letech 1939 až

1945 a o archiválie vzniklé z činnosti centrálních úřadů habsburské

monarchie a umožňuje nahlížení do nich,



b) přijímá za Českou republiku nabídky ke koupi, k darování a úschově

archiválií a uzavírá za Českou republiku příslušné smlouvy,



c) poskytuje vlastníkům archiválií bezplatné odborné, informační a

poradenské služby,



d) provádí prověrku fyzického stavu archivních kulturních památek a

národních kulturních památek, pokud jsou mu svěřeny do péče,



e) provádí inventuru archiválií vyhlášenou ministerstvem,



f) spolupracuje s ostatními archivy a rozvíjí styky s vědeckými,

kulturními, školskými a dalšími institucemi za účelem výměny zkušeností

v odborných otázkách, ve vědeckém bádání a kulturně výchovném,

hospodářském a vlastivědném využívání archiválií,



g) provádí vědeckou a výzkumnou činnost v oblasti archivnictví,

pomocných věd historických a příbuzných vědních oborů,



h) plní úkoly ústředního vědeckovýzkumného pracoviště na úseku

preventivní péče o archiválie, konzervace a restaurování archiválií,

uchovávání a zpřístupňování nových forem nosičů informací včetně

dokumentů v digitální podobě; v této oblasti vykonává funkci odborného

metodického a školicího centra,



i) zřizuje specializovanou knihovnu pro obor archivnictví a výkonu

spisové služby,



j) vykonává vydavatelskou a publikační činnost v oboru archivnictví a

výkonu spisové služby, dějin správy, pomocných věd historických a

historie,



k) provádí konzervaci a restaurování archiválií,



l) plní další odborné archivní úkoly uložené tímto zákonem.



(3) Národní archiv na úseku péče o archiválie v digitální podobě



a) ukládá archiválie v digitální podobě náležející do jeho péče a

archiválie v digitální podobě náležející do péče Archivu bezpečnostních

složek, státních oblastních archivů a archivů, které nejsou digitálními

archivy a neukládají archiválie v digitální podobě na základě písemné

dohody v jiném digitálním archivu; nejde-li o archiválie v digitální

podobě náležející do jeho péče, Národní archiv u uložených archiválií v

digitální podobě pouze zajišťuje zachování neporušitelnosti jejich

obsahu a čitelnosti,



b) spravuje národní portál,



c) plní pro archivy metodickou a poradenskou funkci v oblasti

předarchivní péče o dokumenty v digitální podobě a v oblasti

digitalizace archiválií v analogové podobě,



d) provádí vědeckou a výzkumnou činnost na úseku životního cyklu

dokumentů v digitální podobě,



e) poskytuje archivům údaje potřebné pro evidenci archiválií v

digitální podobě a služby pro shromažďování a zpřístupňování popisů

archiválií v digitální podobě a replik archiválií v digitální podobě,



f) vydává závazné stanovisko k žádosti o udělení oprávnění k ukládání

archiválií v digitální podobě.



Státní oblastní archivy



§ 47



(1) Státními oblastními archivy jsou



a) Státní oblastní archiv v Praze,



b) Státní oblastní archiv v Třeboni,



c) Státní oblastní archiv v Plzni,



d) Státní oblastní archiv v Litoměřicích,



e) Státní oblastní archiv v Zámrsku,



f) Moravský zemský archiv v Brně,



g) Zemský archiv v Opavě.



(2) Státní oblastní archivy jsou správními úřady, které jsou přímo

řízeny ministerstvem.



(3) Státní oblastní archivy jsou organizačními složkami státu a

účetními jednotkami; jejich rozpočty jsou součástí rozpočtové kapitoly

ministerstva.



(4) V čele státního oblastního archivu stojí ředitel; jeho výběr,

jmenování a odvolání se řídí zákonem o státní službě.



(5) Sídlem státních oblastních archivů jsou obce, podle nichž jsou

státní oblastní archivy pojmenovány.



(6) Vnitřní organizační jednotkou státních oblastních archivů jsou

státní okresní archivy, které jsou uvedeny v příloze č. 4 k tomuto

zákonu.



§ 48



(1) Správní obvody státních oblastních archivů jsou vymezeny územím

krajů, a to pro



a) Státní oblastní archiv v Praze územím krajů Středočeského a hlavního

města Prahy,



b) Státní oblastní archiv v Třeboni územím kraje Jihočeského,



c) Státní oblastní archiv v Plzni územím krajů Karlovarského a

Plzeňského,



d) Státní oblastní archiv v Litoměřicích územím krajů Libereckého a

Ústeckého,



e) Státní oblastní archiv v Zámrsku územím krajů Královéhradeckého a

Pardubického,



f) Moravský zemský archiv v Brně územím krajů Jihomoravského, Vysočina

a Zlínského,



g) Zemský archiv v Opavě územím krajů Moravskoslezského a Olomouckého.



(2) Určení místní příslušnosti státního oblastního archivu se řídí



a) místem trvalého pobytu, je-li původcem, vlastníkem nebo držitelem

archiválie fyzická osoba, která není podnikatelem,



b) místem podnikání, je-li původcem, vlastníkem nebo držitelem

archiválie fyzická osoba, která je podnikatelem,



c) sídlem původce, je-li původcem, vlastníkem nebo držitelem archiválie

právnická osoba,



d) místem, kde se nachází provozovna, ve které se vykonává koncesovaná

živnost vedení spisovny, jde-li o výkon působnosti podle § 49 odst. 1

písm. r) nebo s).



§ 49



(1) Státní oblastní archiv



a) kontroluje výkon spisové služby u



1. organizačních složek státu s jinou než celostátní působností,



2. státních příspěvkových organizací zřízených organizační složkou

státu s jinou než celostátní působností,



3. státních podniků,



4. právnických osob zřízených zákonem s jinou než celostátní

působností,



5. územních samosprávných celků,



6. organizačních složek územních samosprávných celků,



7. právnických osob zřízených nebo založených územním samosprávným

celkem,



8. vysokých škol,



9. škol,



10. zdravotních pojišťoven,



11. veřejných výzkumných institucí s výjimkou těch zřízených

organizační složkou státu s celostátní působností,



b) provádí výběr archiválií ve skartačním řízení u



1. původců uvedených v písmenu a),



2. původců uvedených v písmenu c) bodech 1 až 12, kteří požádají o

výběr archiválií ve skartačním řízení, s výjimkou vrcholných nebo

obdobných orgánů těchto původců a s výjimkou původců, kteří si zřídili

soukromý archiv,



3. původců uvedených v písmenu c) bodech 13 až 15 s výjimkou těch,

kteří si zřídili soukromý archiv,



c) provádí výběr archiválií mimo skartační řízení u



1. politických stran,



2. politických hnutí,



3. spolků,



4. odborových organizací,



5. organizací zaměstnavatelů,



6. profesních komor,



7. církví,



8. náboženských společností,



9. nadací,



10. nadačních fondů,



11. ústavů,



12. obecně prospěšných společností,



13. obchodních společností,



14. družstev,



15. notářů,



s výjimkou jejich vrcholových nebo obdobných orgánů,



d) provádí výběr archiválií mimo skartační řízení u dokumentů

nabídnutých České republice darem nebo ke koupi a u dokumentů

nalezených nebo u dokumentů vlastníků, kteří o to požádají,



e) zprošťuje povinnosti zachovávat mlčenlivost u zaměstnanců (§ 14

odst. 1) nebo zřizovatelů archivů (§ 14 odst. 2), s výjimkou

zaměstnanců uvedených v § 44 písm. e), specializovaných nebo

bezpečnostních archivů zřizovaných ministerstvy, dalšími ústředními

správními úřady, Kanceláří Poslanecké sněmovny, Kanceláří Senátu,

Kanceláří prezidenta republiky, Českou národní bankou, bezpečnostními

sbory nebo zpravodajskými službami České republiky,



f) rozhoduje o námitkách proti protokolu o provedeném skartačním řízení

a protokolu o provedeném výběru archiválií mimo skartační řízení (§ 10

odst. 3 a § 12 odst. 3) podaných původcem nebo vlastníkem dokumentu, u

kterého provádí výběr archiválií,



g) rozhoduje o námitkách původce nebo vlastníka dokumentu proti

protokolu o provedeném skartačním řízení a protokolu o provedeném

výběru archiválií mimo skartační řízení Archivu hlavního města Prahy,

Archivu města Brna, Archivu města Ostravy, Archivu města Plzně a

Archivu města Ústí nad Labem a dohlíží na jejich protokoly o provedeném

skartačním řízení a o provedeném výběru archiválií mimo skartační

řízení,



h) posuzuje protokoly o provedeném skartačním řízení a o provedeném

výběru archiválií mimo skartační řízení specializovaných archivů, u

nichž tuto působnost nevykonává Národní archiv,



i) rozhoduje o svěření ohrožených archiválií do péče archivu,



j) rozhoduje o podání badatele, kterému nebylo umožněno nahlížení do

archiválií nebo pořizování výpisů, opisů, kopií archiválií v analogové

podobě nebo replik archiválií v digitální podobě náležejících do jeho

péče,



k) rozhoduje o podání badatele, kterému nebylo umožněno nahlížení do

archiválií nebo pořizování výpisů, opisů, kopií archiválií v analogové

podobě nebo replik archiválií v digitální podobě náležejících do péče

specializovaných archivů, s výjimkou specializovaných archivů a

bezpečnostních archivů zřízených ministerstvy, dalšími ústředními

správními úřady, Kanceláří Poslanecké sněmovny, Kanceláří Senátu,

Kanceláří prezidenta republiky, Českou národní bankou, bezpečnostními

sbory a zpravodajskými službami České republiky,



l) rozhoduje o podání badatele, kterému nebylo umožněno nahlížení do

archiválií nebo pořizování výpisů, opisů, kopií archiválií v analogové

podobě nebo replik archiválií v digitální podobě náležejících do péče

archivů územních samosprávných celků nebo soukromých archivů, u nichž

provádí výběr archiválií,



m) ukládá sankce podle tohoto zákona za správní delikty fyzickým a

právnickým osobám, u nichž tuto působnost nevykonává Národní archiv,



n) umožňuje za podmínek stanovených v tomto zákoně nahlížet do

archiválií náležejících do jeho péče,



o) vede příslušnou evidenci archiválií podle tohoto zákona,



p) provádí kontrolu archivních kulturních památek, které vede ve své

evidenci a které nenáleží do péče archivů,



q) plní na úseku archivnictví úkoly vyplývající z mezinárodních smluv,



r) vyjadřuje se k žádosti o koncesi k vedení spisovny a kontroluje

stavebně technický stav a bezpečnostní zajištění provozoven určených k

výkonu koncesované živnosti vedení spisovny,



s) kontroluje plnění povinností podnikatele, kterému byla udělena

koncese k vedení spisovny, stanovených v § 3 odst. 4,



t) vykonává další pravomoci stanovené tímto nebo jiným zákonem.



(2) Státní oblastní archiv v oblasti archivní péče



a) pečuje o archiválie převzaté od původců uvedených v odstavci 1 písm.

a) a c); o archiválie právnických osob zapsaných v obchodním rejstříku

pečuje tehdy, jestliže tito původci zanikli bez právního nástupce; péče

o archiválie v digitální podobě nezahrnuje zachování neporušitelnosti

jejich obsahu a čitelnosti,



b) přijímá za Českou republiku nabídky ke koupi, k darování a úschově

archiválií a uzavírá za Českou republiku příslušné smlouvy,



c) poskytuje vlastníkům archiválií bezplatné odborné informační a

poradenské služby,



d) plní úkoly oblastního a okresního vědeckovýzkumného pracoviště na

úseku archivnictví, pomocných věd historických a regionální historie,

přičemž spolupracuje s ostatními archivy a rozvíjí styky s vědeckými,

kulturními, školskými a dalšími institucemi za účelem výměny zkušeností

v odborných otázkách, ve vědeckém bádání a kulturně výchovném,

hospodářském a vlastivědném využívání archiválií,



e) vyhledává v archiváliích náležejících do jeho péče archiválie pro

potřeby správních úřadů a ostatních organizačních složek státu, orgánů

územních samosprávných celků, právnických a fyzických osob, pořizuje z

nich výpisy, opisy, kopie a repliky,



f) zřizuje specializované knihovny pro obor archivnictví, spisové

služby a regionální historie,



g) vykonává vydavatelskou a publikační činnost v oboru archivnictví a

spisové služby, dějin správy, pomocných věd historických a historie,



h) provádí prověrku fyzického stavu archivních kulturních památek a

národních kulturních památek, pokud jsou mu svěřeny do péče,



i) provádí inventuru archiválií vyhlášenou ministerstvem,



j) provádí konzervaci a restaurování archiválií,



k) plní další odborné archivní úkoly uložené tímto zákonem.



Další správní úřady na úseku archivnictví a výkonu spisové služby



§ 50



Příslušná ministerstva, další ústřední správní úřady, Kancelář

Poslanecké sněmovny, Kancelář Senátu, Kancelář prezidenta republiky,

Česká národní banka, bezpečnostní sbory a zpravodajské služby České

republiky, které si zřídily specializované nebo bezpečnostní archivy,



a) jejich prostřednictvím dohlížejí na výkon spisové služby u útvarů v

jejich řídící působnosti, u jimi zřízených nebo založených

organizačních složek a státních příspěvkových organizací nebo jiných

právnických osob a dohlížejí na činnost svých správních archivů,



b) rozhodují o námitkách původce nebo vlastníka dokumentu proti

protokolu o provedeném skartačním řízení a protokolu o provedeném

výběru archiválií mimo skartační řízení (§ 10 odst. 3 a § 12 odst. 3)

specializovaného nebo bezpečnostního archivu, u kterých vykonávají

funkci zřizovatele,



c) rozhodují o podání badatele, kterému nebylo umožněno nahlížení do

archiválií nebo pořizování výpisů, opisů nebo kopií archiválií

náležejících do péče specializovaných archivů nebo bezpečnostních

archivů, u kterých vykonávají funkci zřizovatele,



d) zprošťují povinnosti zachovávat mlčenlivost podle § 14 odst. 1 u

zaměstnanců zařazených ve specializovaných nebo bezpečnostních

archivech, u kterých vykonávají funkci zřizovatele,



e) plní další úkoly na úseku výkonu spisové služby uložené tímto

zákonem.



Specializované archivy



§ 51



(1) Organizační složky státu, bezpečnostní sbory, zpravodajské služby

České republiky, státní příspěvkové organizace, státní podniky, vysoké

školy, školy, Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky, veřejné

výzkumné instituce s výjimkou těch, u kterých plní funkci zřizovatele

Akademie věd České republiky, a právnické osoby zřízené zákonem mohou

zřizovat specializované archivy.



(2) Do péče specializovaného archivu náleží archiválie vzniklé z

činnosti jeho zřizovatele nebo z činnosti jeho právních předchůdců a

archiválie získané darem nebo koupí.



(3) Specializovaný archiv může působit jako archiv, pokud mu byla

udělena akreditace.



§ 52



Specializovaný archiv



a) s výjimkou Národního filmového archivu dohlíží na výkon spisové

služby u svého zřizovatele a jím zřízených organizačních složek státu a

státních příspěvkových organizací, dohlíží na činnost správního archivu

svého zřizovatele, pokud ho má zřízen,



b) provádí výběr archiválií ve skartačním řízení u původců, u nichž

dohlíží na výkon spisové služby,



c) provádí výběr archiválií mimo skartační řízení z dokumentů

nabídnutých zřizovateli darem, ke koupi nebo do úschovy a z dokumentů

vlastníků, kteří o to požádají, a s výjimkou Národního filmového

archivu též výběr archiválií mimo skartační řízení u původců uvedených

v písmenu a),



d) vede příslušnou evidenci archiválií podle tohoto zákona,



e) vyhledává v archiváliích náležejících do jeho péče archiválie pro

potřeby správních úřadů a ostatních organizačních složek státu, orgánů

územních samosprávných celků, právnických a fyzických osob, pořizuje z

nich výpisy, opisy, kopie a repliky,



f) umožňuje za podmínek stanovených v tomto zákoně nahlížet do

archiválií náležejících do jeho péče,



g) pečuje o archiválie převzaté od původců uvedených v písmenech a) a

c); není-li současně digitálním archivem, péče o archiválie v digitální

podobě nezahrnuje zachování neporušitelnosti jejich obsahu a

čitelnosti,



h) pečuje o archiválie náležející do jeho péče ke dni jeho akreditace,

nerozhodne-li ministerstvo v rozhodnutí o akreditaci jinak,



i) na žádost předkládá Národnímu archivu nebo příslušnému státnímu

oblastnímu archivu k posouzení protokoly o provedeném skartačním řízení

a o provedeném výběru archiválií mimo skartační řízení,



j) provádí vědeckou, výzkumnou, vydavatelskou a publikační činnost v

oblasti archivnictví, pomocných věd historických a vědních oborů

souvisejících s obsahem uložených archivních fondů a sbírek,



k) zřizuje specializovanou knihovnu v rozsahu nezbytném pro plnění

stanovených odborných a vědeckých úkolů,



l) provádí prověrku fyzického stavu archivních kulturních památek a

národních kulturních památek, pokud jsou mu svěřeny do péče,



m) podílí se na sestavování celostátních tematických soupisů archiválií

organizovaných ministerstvem,



n) provádí inventuru archiválií vyhlášenou ministerstvem,



o) plní další odborné archivní úkoly uložené mu zřizovatelem,



p) zajišťuje konzervaci a restaurování archiválií.



Bezpečnostní archivy



§ 53



(1) Ministerstvo, Ministerstvo obrany, Ministerstvo zahraničních věcí,

Národní bezpečnostní úřad, bezpečnostní sbory a zpravodajské služby

České republiky mohou zřizovat bezpečnostní archivy.



(2) Bezpečnostní archiv bezpečnostního sboru a zpravodajské služby

České republiky



a) provádí výběr archiválií ve skartačním řízení u dokumentů vzniklých

z činnosti jeho zřizovatele, a to i u těch, u nichž dosud nebyl zrušen

stupeň utajení,



b) vede v základní evidenci Národního archivního dědictví všechny

archivní fondy a archivní sbírky náležející do jeho péče; údaje o

archiváliích obsahujících utajované informace se nepředávají do

druhotné a ústřední evidence Národního archivního dědictví,



c) plní další úkoly specializovaného archivu, s výjimkou úkolu podle §

52 písm. i).



(3) Bezpečnostní archiv vyjma bezpečnostních archivů podle odstavce 2



a) provádí výběr archiválií ve skartačním řízení u dokumentů vzniklých

z činnosti jeho zřizovatele, u nichž dosud nebyl zrušen stupeň utajení,



b) vede v základní evidenci Národního archivního dědictví všechny

archivní fondy a archivní sbírky náležející do jeho péče; údaje o

archiváliích obsahujících utajované informace se nepředávají do

druhotné a ústřední evidence Národního archivního dědictví,



c) pečuje o archiválie převzaté od svého zřizovatele,



d) provádí inventuru archiválií vyhlášenou ministerstvem,



e) plní další odborné archivní úkoly uložené mu zřizovatelem.



(4) V případech zrušení stupně utajení u archiválií náležejících do

péče bezpečnostních archivů převede bezpečnostní archiv, s výjimkou

bezpečnostních archivů zřízených bezpečnostním sborem nebo

zpravodajskou službou České republiky, tyto archiválie do péče

specializovaného archivu svého zřizovatele, pokud je zřízen, jinak do

péče Národního archivu. Bezpečnostní sbory a zpravodajské služby České

republiky mohou odepřít nahlížení do archiválií a poskytování kopií,

opisů a výpisů z nich, u nichž byl zrušen stupeň utajení, pokud

obsahují informace i nadále důležité pro ochranu ústavního zřízení,

významných ekonomických zájmů, bezpečnost a obranu České republiky. O

podání badatele proti odepření nahlížení do archiválií nebo poskytování

kopií, opisů a výpisů z nich podle věty druhé rozhodne ředitel

příslušného bezpečnostního sboru nebo zpravodajské služby České

republiky.



(5) Bezpečnostní archiv vyhledává v archiváliích náležejících do jeho

péče archiválie pro potřeby správních úřadů a ostatních organizačních

složek státu, orgánů územních samosprávných celků, právnických a

fyzických osob, pořizuje z nich výpisy, opisy, kopie a repliky a

umožňuje nahlížet do těchto archiválií.



(6) Bezpečnostní archiv může působit jako archiv, pokud mu byla udělena

akreditace.



Archivy územních samosprávných celků



§ 54



(1) Územní samosprávné celky mohou zřizovat archivy územních

samosprávných celků.



(2) Územní samosprávné celky, které zřídily archivy územních

samosprávných celků, zajišťují jejich prostřednictvím odborné archivní

činnosti v působnosti územních samosprávných celků a plnění dalších

úkolů v oblasti archivnictví a výkonu spisové služby stanovených tímto

zákonem (§ 55 odst. 1).



(3) Archiv územního samosprávného celku může působit jako archiv, pokud

mu byla udělena akreditace.



§ 55



(1) Archiv územního samosprávného celku, pokud dále není stanoveno

jinak,



a) dohlíží na výkon spisové služby u svého zřizovatele a jím zřízených

nebo založených organizačních složek a příspěvkových organizací nebo

jiných právnických osob,



b) umožňuje za podmínek stanovených v tomto zákoně nahlížet do

archiválií náležejících do jeho péče,



c) vede příslušnou evidenci archiválií podle tohoto zákona,



d) vyhledává v archiváliích náležejících do jeho péče archiválie pro

potřeby správních úřadů a ostatních organizačních složek státu, orgánů

územních samosprávných celků, právnických a fyzických osob, pořizuje z

nich výpisy, opisy, kopie a repliky,



e) předkládá příslušnému státnímu oblastnímu archivu skartační návrhy k

posouzení a k provedení výběru archiválií,



f) pečuje o archiválie vzniklé z činnosti původců uvedených v písmenu

a); není-li současně digitálním archivem, péče o archiválie v digitální

podobě nezahrnuje zachování neporušitelnosti jejich obsahu a

čitelnosti,



g) provádí prověrku fyzického stavu archivních kulturních památek a

národních kulturních památek, pokud jsou mu svěřeny do péče,



h) podílí se na sestavování celostátních tematických soupisů archiválií

organizovaných ministerstvem,



i) provádí konzervaci a restaurování archiválií,



j) provádí inventuru archiválií vyhlášenou ministerstvem,



k) provádí vědeckou, výzkumnou a vydavatelskou činnost v oblasti

archivnictví, pomocných věd historických, dějin správy, regionálních

dějin, dějin měst a obcí, historické vlastivědy a příbuzných oborů,



l) zřizuje specializovanou knihovnu v rozsahu nezbytném pro plnění

stanovených odborných a vědeckých úkolů,



m) plní další odborné archivní úkoly na úseku archivnictví a výkonu

spisové služby, určené zřizovatelem.



(2) Akreditací archivu územního samosprávného celku vzniká jeho

zřizovateli nárok na poskytnutí bezplatné odborné pomoci ze strany

Národního archivu nebo příslušného státního oblastního archivu.



Soukromé archivy



§ 56



(1) Soukromý archiv může zřídit fyzická nebo právnická osoba, která

nezřizuje archiv podle předchozích ustanovení tohoto zákona.



(2) Soukromý archiv může působit jako archiv, pokud mu byla udělena

akreditace.



(3) Akreditací soukromého archivu vzniká jeho zřizovateli nárok na

poskytnutí bezplatné odborné pomoci ze strany Národního archivu nebo

příslušného státního oblastního archivu.



(4) Zřizovatel soukromého archivu, který byl akreditován, má nárok na

poskytnutí jednorázového ročního státního příspěvku na provoz

soukromého archivu. Jeho výši s ohledem na možné náklady na provoz

soukromého archivu, péči o archiválie ve vlastnictví zřizovatele nebo

jím zřizovaných právnických osob a jejich ochranu stanoví prováděcí

právní předpis.



(5) Žádost o poskytnutí jednorázového ročního státního příspěvku na

provoz soukromého archivu zřizovatel archivu poprvé uplatní do 6 měsíců

ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o akreditaci soukromého archivu

nejpozději však do 30. listopadu roku, v němž byla akreditace udělena.

Nabude-li rozhodnutí o akreditaci soukromého archivu právní moci po 30.

dubnu kalendářního roku, zřizovatel archivu uplatní žádost o poskytnutí

jednorázového ročního státního příspěvku na provoz soukromého archivu

na příští rok současně se žádostí podle věty první. V dalších letech je

zřizovatel povinen uplatnit žádost o tento příspěvek vždy do 30. dubna

předchozího kalendářního roku. Žádost se předkládá ministerstvu.

Není-li žádost uplatněna ve stanovené lhůtě, nárok na poskytnutí

příspěvku v příslušném kalendářním roce zaniká.



§ 57



Soukromý archiv



a) vede příslušnou evidenci archiválií podle tohoto zákona,



b) umožňuje za podmínek stanovených v tomto zákoně nahlížet do

archiválií náležejících do jeho péče; v soukromém archivu zřizovaném

registrovanou církví nebo náboženskou společností, které bylo přiznáno

oprávnění k výkonu zvláštních práv, se nahlížení do archiválií řídí

tímto zákonem a vnitřním předpisem registrované církve nebo náboženské

společnosti,



c) předkládá Národnímu archivu nebo příslušnému státnímu oblastnímu

archivu skartační návrhy k posouzení a k provedení výběru archiválií,



d) pečuje o archiválie svého zřizovatele a jeho právních předchůdců,

pokud tak stanoví příslušný archiv při jejich výběru; není-li současně

digitálním archivem, péče o archiválie v digitální podobě nezahrnuje

zachování neporušitelnosti jejich obsahu a čitelnosti,



e) pečuje o archiválie jiných právnických nebo fyzických osob, které si

je v soukromém archivu uložily na základě smlouvy o úschově; není-li

současně digitálním archivem, péče o archiválie v digitální podobě

nezahrnuje zachování neporušitelnosti jejich obsahu a čitelnosti,



f) provádí prověrku fyzického stavu archivních kulturních památek a

národních kulturních památek, pokud jsou mu svěřeny do péče,



g) podílí se na sestavování celostátních tematických soupisů archiválií

organizovaných ministerstvem,



h) provádí inventuru archiválií vyhlášenou ministerstvem.



§ 57a



(1) Výběr archiválií z dokumentů, které má povinnost uchovávat právní

nástupce veřejnoprávního původce nebo soukromoprávního původce, provádí

archiv, který by byl příslušný k provedení výběru archiválií u tohoto

původce.



(2) Výběr archiválií z dokumentů předaných veřejnoprávním původcem,

soukromoprávním původcem nebo jejich právním nástupcem k zajištění

odborné správy do spisovny provozované podnikatelem, kterému byla

udělena koncese k vedení spisovny, provádí archiv, který je příslušný k

provedení výběru archiválií u tohoto původce nebo jeho právního

nástupce.



Díl 6



Akreditace archivů a povinnosti zřizovatelů archivů



§ 58



Akreditace archivů



(1) Žádost o akreditaci archivu musí kromě obecných náležitostí podání

podle správního řádu obsahovat



a) název a adresu sídla archivu,



b) postavení archivu v organizační struktuře zřizovatele, je-li

zřizovatelem právnická osoba,



c) účel zřízení archivu,



d) kopie evidenčních listů Národního archivního dědictví s údaji o

archiváliích, o něž bude archiv pečovat,



e) spisový řád zřizovatele, je-li původcem uvedeným v § 63 odst. 1.



(2) Součástí žádosti podle odstavce 1 jsou rovněž doklady o splnění

podmínek stanovených pro archiv v § 61.



(3) Ministerstvo vydá rozhodnutí o žádosti do 6 měsíců ode dne jejího

podání. Ministerstvo akreditaci archivu neudělí, jestliže



a) archiv nesplňuje podmínky stanovené v § 61,



b) archiv není schopen vést základní evidenci Národního archivního

dědictví v souladu s tímto zákonem,



c) není z hlediska ochrany archiválií vznikajících z činnosti původce

podle § 51 odst. 1 nezbytné archiv zřídit, jde-li o specializovaný

archiv, nebo



d) archiválie uvedené v odstavci 1 písm. d) byly vybrány jako

archiválie v rozporu s právními předpisy.



(4) Platnost akreditace archivu je vůči právnímu nástupci zřizovatele

zachována pouze v případě archivů územních samosprávných celků,

dojde-li ke sloučení obcí nebo k připojení obce podle zvláštního

právního předpisu.^23)



(5) Zemře-li fyzická osoba, která je zřizovatelem akreditovaného

soukromého archivu nebo na kterou přešla akreditace podle tohoto

zákona, mohou v provozování archivu pokračovat až do skončení řízení o

projednávání dědictví



a) dědicové ze zákona, pokud není dědiců ze závěti,



b) dědicové ze závěti a pozůstalý manžel, i když není dědicem, je-li

spoluvlastníkem majetku používaného k provozování archivu,



c) pozůstalý manžel splňující podmínku uvedenou v písmenu b), pokud v

provozování archivu nepokračují dědicové,



d) správce dědictví, pokud byl pro zachování provozování archivu

ustanoven orgánem projednávajícím dědictví.



Pokud osoby uvedené v písmenech a) až c) hodlají pokračovat v

provozování archivu, jsou povinny oznámit tuto skutečnost ministerstvu

písemně ve lhůtě 3 měsíců ode dne úmrtí zřizovatele. Správce dědictví

je povinen oznámit pokračování v provozování archivu ministerstvu

písemně ve lhůtě 1 měsíce ode dne, kdy byl do této funkce ustanoven. Po

skončení řízení o dědictví mohou osoby uvedené v písmenech a) až c)

pokračovat v provozování archivu, jen jsou-li nadále splněny všechny

podmínky pro provozování archivu.



(6) Zřizovatel archivu je povinen bez zbytečného odkladu oznámit

ministerstvu všechny změny skutečností, které byly uvedeny v žádosti o

akreditaci archivu, zejména změny ve splňování podmínek stanovených v §

61.



(7) Do 3 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení

akreditace vydá zřizovatel archivu badatelský řád.



§ 59



Odnětí akreditace



(1) Zjistí-li ministerstvo, že zřizovatel archivu nedodržuje podmínky,

za nichž byla akreditace udělena, uloží mu povinnost zjištěné

nedostatky odstranit a stanoví lhůtu, v níž musí být odstraněny. Tato

lhůta nesmí být delší než 1 rok.



(2) Postupem podle odstavce 1 nejsou dotčena ustanovení § 27 odst. 2 a

§ 32 odst. 2 až 4.



(3) Jestliže zřizovatel ve stanovené lhůtě nesplní povinnosti uložené

podle odstavce 1, ministerstvo akreditaci odejme.



(4) Ministerstvo může akreditaci odejmout, pokud zřizovatel archivu

opakovaně neplní jiné povinnosti než uvedené v odstavci 1, uložené mu

rozhodnutím správního úřadu na úseku archivnictví a výkonu spisové

služby podle tohoto zákona.



(5) Akreditaci ministerstvo odejme, požádá-li o to zřizovatel archivu,

a to do 6 měsíců ode dne podání žádosti.



(6) V případě odnětí akreditace určí ministerstvo archiv, do jehož péče

budou archiválie náležet. Archiválie mohou být svěřeny do péče

Národního archivu nebo státního oblastního archivu. V případě odnětí

akreditace zřizovateli soukromého archivu převezme péči o archiválie na

základě písemné dohody zřizovatelů archivů jiný archiv, pokud si

zřizovatel soukromého archivu, jemuž je akreditace odňata, archiválie

neponechá ve své péči. Zřizovatel archivu, jemuž byla akreditace

odňata, vyrozumí ministerstvo o uzavření dohody do 60 dnů ode dne, kdy

nabylo právní moci rozhodnutí o odejmutí akreditace. Neobdrží-li

ministerstvo toto vyrozumění ve stanovené lhůtě, postupuje se podle

věty první a druhé obdobně. Náklady spojené s převozem archiválií do

archivu, který o ně bude nově pečovat nebo v němž budou nově uloženy,

nese jejich vlastník.



§ 60



Zánik akreditace



(1) V případě zániku právnické osoby, která je zřizovatelem archivu,

akreditace zaniká a nepřechází na právního nástupce.



(2) V případě úmrtí fyzické osoby, která je zřizovatelem archivu,

akreditace zaniká, pokud se nepostupovalo podle § 58 odst. 5.



(3) Ustanovení § 59 odst. 6 se v případě zániku akreditace použije

obdobně.



§ 60a



Oprávnění k ukládání archiválií v digitální podobě



(1) Žádost o udělení oprávnění k ukládání archiválií v digitální podobě

může podat pouze zřizovatel akreditovaného archivu, s výjimkou případů,

kdy tato žádost je součástí žádosti o akreditaci archivu podle § 58.



(2) Žádost o udělení oprávnění k ukládání archiválií v digitální podobě

musí kromě obecných náležitostí podání podle správního řádu obsahovat



a) název a adresu sídla archivu a adresy míst staveb, ve kterých budou

umístěna úložiště archiválií v digitální podobě,



b) podklady pro rozhodnutí, zda archiv splňuje podmínky stanovené v §

61 odst. 2 a 4,



c) popis způsobu uložení archiválií v digitální podobě,



d) koncepci dlouhodobého uchovávání a ochrany dokumentů určených pro

předávání do digitálního archivu,



e) identifikaci ukládaných archiválií v digitální podobě,



f) seznam metadat týkajících se popisu archiválií v digitální podobě,

popisu a evidence archivních souborů a popisu původců,



g) návrh provozního řádu digitálního archivu,



h) potvrzení Národního archivu o úspěšném provedení zkušebního přesunu

archiválií v digitální podobě do Národního archivu.



(3) Ministerstvo si vyžádá závazné stanovisko Národního archivu k

náležitostem žádosti uvedeným v odstavci 2 písm. c) až h).



(4) Ministerstvo vydá rozhodnutí o oprávnění k ukládání archiválií v

digitální podobě do 1 roku ode dne podání žádosti. Oprávnění k ukládání

archiválií v digitální podobě nelze udělit, jestliže závazné stanovisko

Národního archivu ke kterékoliv z náležitostí žádosti uvedených v

odstavci 2 písm. c) až h) je negativní.



(5) Zřizovatelům bezpečnostních archivů vzniká oprávnění k ukládání

archiválií v digitální podobě ze zákona udělením akreditace; ustanovení

o odnětí oprávnění k ukládání archiválií v digitální podobě se na tyto

archivy nepoužijí.



§ 60b



Odnětí oprávnění k ukládání archiválií v digitální podobě



(1) Zjistí-li ministerstvo, že zřizovatel archivu nedodržuje podmínky,

za nichž bylo oprávnění k ukládání archiválií v digitální podobě

uděleno, uloží mu povinnost zjištěné nedostatky odstranit a stanoví

lhůtu, v níž musí být odstraněny. Tato lhůta nesmí být delší než 1 rok.



(2) Jestliže zřizovatel ve stanovené lhůtě nesplní povinnosti uložené

podle odstavce 1, ministerstvo oprávnění k ukládání archiválií v

digitální podobě odejme.



(3) Oprávnění k ukládání archiválií v digitální podobě ministerstvo

odejme, požádá-li o to zřizovatel archivu, a to do 6 měsíců ode dne

podání žádosti.



(4) V případě odnětí oprávnění k ukládání archiválií v digitální podobě

se archiválie v digitální podobě uloží na základě písemné dohody

zřizovatele archivu, jemuž bylo oprávnění k ukládání archiválií v

digitální podobě odňato, a zřizovatele jiného digitálního archivu do

tohoto digitálního archivu. Zřizovatel archivu, jemuž bylo oprávnění k

ukládání archiválií v digitální podobě odňato, vyrozumí ministerstvo o

uzavření dohody do 60 dnů ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o

odejmutí oprávnění k ukládání archiválií v digitální podobě.

Neobdrží-li ministerstvo toto vyrozumění ve stanovené lhůtě, rozhodne o

uložení archiválií v digitální podobě v Národním archivu.



(5) Působnost archivu, jehož zřizovateli bylo oprávnění k ukládání

archiválií v digitální podobě odňato, k péči o archiválie, které byly

uloženy v digitálním archivu nebo Národním archivu, není uložením v

těchto archivech dotčena. Zachování neporušitelnosti obsahu a

čitelnosti těchto archiválií zajišťuje digitální archiv nebo Národní

archiv.



§ 60c



Zánik oprávnění k ukládání archiválií v digitální podobě



(1) Oprávnění k ukládání archiválií v digitální podobě zaniká současně

s odnětím nebo zánikem akreditace.



(2) Oprávnění k ukládání archiválií v digitální podobě nepřechází na

právního nástupce zřizovatele archivu.



§ 61



(1) Národní archiv, Archiv bezpečnostních složek, státní oblastní

archivy, zřizovatelé ostatních veřejných archivů a zřizovatelé

soukromých archivů jsou povinni zajistit, že budou splňovány

stavebně-technické, prostorové, bezpečnostní, materiální, finanční a

personální podmínky pro péči o archiválie a jejich ochranu.



(2) V rámci splňování stavebně-technických podmínek podle odstavce 1

musí být zajištěno, aby



a) budova archivu nebyla umístěna v záplavových územích a v ochranných

pásmech vzletových a přistávacích drah letišť,



b) budova archivu byla situována mimo oblasti plynného a prašného

znečištění,



c) prostory pro ukládání archiválií byly zabezpečeny proti škodlivému

působení přírodních vlivů a jevů vyvolaných činností člověka, a to

zejména proti průniku vody, páry, dešťové a splaškové kanalizace,

nebezpečných chemických a biologických látek nebo působení fyzikálních

jevů a proti nadměrné prašnosti, které by mohly vést k poškození nebo

zničení archiválií,



d) prostory pro ukládání archiválií byly umístěny nad hladinou spodní

vody, bylo zajištěno přirozené nebo umělé větrání k udržování stanovené

teploty a relativní vlhkosti vzduchu a prostory byly opatřeny přístroji

k měření těchto hodnot,



e) prostory pro ukládání archiválií s magnetickým záznamem byly

chráněny před účinky elektromagnetického pole,



f) archiv, který je současně digitálním archivem, disponoval nejméně

dvěma plnohodnotnými úložišti archiválií v digitální podobě vzdálenými

od sebe vzdušnou čarou nejméně 50 km, umístěnými v lokalitách, které

svým geografickým charakterem vylučují současné nebo následné škodlivé

působení přírodních vlivů nebo jevů vyvolaných činností člověka

vedoucích k poškození nebo zničení archiválií anebo vyžadujících

provedení záchranných prací.



(3) V rámci splňování prostorových podmínek podle odstavce 1 musí být

zajištěno, aby



a) prostory archivu byly rozděleny na prostory s přístupem veřejnosti a

prostory bez přístupu veřejnosti, přičemž komunikační trasy obou

oddělených částí se neprotínaly,



b) místnost pro příjem a archivní zpracování, místnost pro uložení

archiválií, místnost pro očistu, dezinfekci, konzervaci, restaurování a

reprografické zpracování archiválií a místnost pro uložení archiválií

rezervovaných ke studiu, jsou-li zřízeny, byly vždy v prostorách bez

přístupu veřejnosti,



c) v prostorách s přístupem veřejnosti byla zřízena místnost určená k

nahlížení do archiválií (dále jen "badatelna"),



d) uložení archiválií v místnostech pro uložení archiválií bylo

zaznamenáno v plánu uložení archiválií a tento plán byl po každé změně

v umístění uložených archiválií neprodleně aktualizován.



(4) V rámci splňování bezpečnostních podmínek podle odstavce 1 musí být

zajištěno, aby



a) budovy archivů měly zpracovánu bezpečnostní dokumentaci, jejíž

součástí musí být opatření proti vniknutí nepovolaných osob do

archivních prostor, proti krádeži archiválií a proti teroristickým

útokům; u specializovaných archivů a bezpečnostních archivů též

opatření zajišťující objektovou bezpečnost,



b) budovy archivů měly zpracovánu požární dokumentaci, byly vybaveny

elektronickou požární signalizací a ručními hasicími přístroji a aby v

prostorách pro uložení archiválií byly pouze práškové hasicí přístroje,



c) mechanická a elektronická zabezpečovací zařízení umísťovaná na okna

a dveře byla na plášti budovy do výše druhého nadzemního podlaží nebo

vyššího podlaží, do něhož by bylo možno vniknout z vodorovných prvků

konstrukce budovy, a uvnitř budovy na všech místech, kde se stýkají

prostory veřejnosti přístupné a veřejnosti nepřístupné,



d) archivní prostory bez přístupu veřejnosti byly zajištěny ochranným

mechanickým a elektronickým zabezpečovacím zařízením proti přístupu

nepovolaných osob a proti násilnému vniknutí,



e) klíče od všech vstupů do archivních prostor byly uloženy u

pověřeného zaměstnance archivu, který je povinen vést evidenci jejich

výdeje a vracení, a aby v případech, kdy je vstup do archivních prostor

ovládán elektronicky, byla stanovena přístupová práva jednotlivých

zaměstnanců archivu,



f) archivní prostory, v nichž jsou uloženy národní kulturní památky,

byly nepřetržitě střeženy.



(5) V rámci splňování materiálních podmínek podle odstavce 1 musí být

zajištěno, aby



a) archiv byl vybaven zařízením pro pořizování kopií archiválií, a

pokud spravuje mikrografické záznamy, též čtecími přístroji na

mikrofilmy,



b) archivní prostory, v nichž jsou uloženy archiválie, byly vybaveny

regály pro uložení archiválií, a je-li toho třeba, i speciálními

ukládacími prostředky pro uložení map, plánů, technické dokumentace a

archiválií velkých formátů, filmových a fotografických záznamů,

zvukových a audiovizuálních archiválií a archiválií v digitální podobě,



c) vybavení badatelny umožňovalo použití přenosných prostředků

výpočetní techniky.



(6) Splňováním finančních podmínek podle odstavce 1 se rozumí zajištění

povinných minimálních průměrných ročních nákladů v rozpočtu zřizovatele

na provoz archivu vypočtených jako součin částky průměrných nákladů na

1 běžný metr archiválií a celkového množství uložených archiválií,

počítaného v běžných metrech.



(7) V rámci splňování personálních podmínek podle odstavce 1 musí být

zajištěno, aby



a) vedoucí pracovní místa v archivu byla obsazena zaměstnanci s

vysokoškolským vzděláním archivního nebo historického směru nebo v

příslušném speciálním oboru,



b) připadl nejméně 1 zaměstnanec na správu 2000 běžných metrů

archiválií písemného charakteru,



c) byl dostatečný počet zaměstnanců v badatelně tak, aby 1 zaměstnanec

připadl na 10 badatelů denně.



(8) Údaje o archivních prostorách včetně stavebně-technické dokumentace

a statických výpočtů jsou zřizovatelé archivů povinni vést v souladu se

skutečným stavem. Výsledky měření teploty a relativní vlhkosti vzduchu

zachycující výkyvy sledovaných údajů mimo povolenou toleranci se

uchovávají po dobu nejméně 10 let.



(9) Nosnost podlah v prostorách pro uložení archiválií, teploty a

relativní vlhkost vzduchu v prostorách pro uložení archiválií a výši

průměrných ročních nákladů na 1 běžný metr archiválií stanoví prováděcí

právní předpis.



§ 62



Výroční zprávy o činnosti archivů



(1) Národní archiv, Archiv bezpečnostních složek, státní oblastní

archivy, bezpečnostní archivy, specializované archivy s výjimkou

specializovaných archivů zřízených státními příspěvkovými organizacemi,

státními podniky, vysokými školami, školami a veřejnými výzkumnými

institucemi jsou povinny zpracovat výroční zprávy o své činnosti a do

konce měsíce února následujícího kalendářního roku je předat

ministerstvu a zveřejnit je způsobem umožňujícím dálkový přístup. Ve

stejné lhůtě jsou povinny zpracovat výroční zprávy o své činnosti a

zveřejnit je způsobem umožňujícím dálkový přístup specializované

archivy státních příspěvkových organizací, státních podniků, vysokých

škol, škol a veřejných výzkumných institucí, archivy územních

samosprávných celků a soukromé archivy.



(2) Výroční zpráva o činnosti archivu obsahuje údaje o



a) personálních podmínkách archivu,



b) celkovém množství uložených archiválií,



c) výběru, archivním zpracování a využívání archiválií,



d) stavu archiválií,



e) konzervaci a restaurování archiválií.



(3) Výroční zprávy bezpečnostních archivů obsahují pouze údaje o

archivních sbírkách nebo archivních fondech, u kterých byl zrušen

stupeň utajení, a údaje uvedené v odstavci 2 písm. b) až e).



HLAVA III



SPISOVÁ SLUŽBA



§ 63



(1) Spisovou službu vykonávají



a) veřejnoprávní původci uvedení v § 3 odst. 1 písm. a) až e), i) a k)

až m),



b) kraje,



c) hlavní město Praha,



d) obce s pověřeným obecním úřadem a obce se stavebním nebo matričním

úřadem,



e) městská část nebo městský obvod územně členěného statutárního města

a městská část hlavního města Prahy, na něž byla statutem přenesena

alespoň část působnosti obce s pověřeným obecním úřadem nebo působnosti

obce se stavebním nebo matričním úřadem,



(dále jen „určení původci“).



(2) Obce neuvedené v odstavci 1, školy a veřejnoprávní původci uvedení

v § 3 odst. 1 písm. g) a h) vykonávají spisovou službu v rozsahu

ustanovení § 64, § 65, § 66 § 67, § 68 odst. 1 až 3, § 68a a 69a.



(3) Veřejnoprávní původci uvedení v § 3 odst. 1 písm. a) až d), i), k)

a m), kraje a hlavní město Praha vykonávají spisovou službu v

elektronické podobě v elektronických systémech spisové služby;

vyžaduje-li to zvláštní povaha jejich působnosti, mohou vykonávat

spisovou službu v listinné podobě nebo v elektronických systémech

spisové služby odpovídajících požadavkům podle odstavce 4.

Veřejnoprávní původci uvedení v § 3 odst. 1 písm. e), g), h), j) a l) a

obce vykonávají spisovou službu v elektronické podobě v elektronických

systémech spisové služby nebo v listinné podobě.



(4) Pokud veřejnoprávní původci uvedení v odstavci 3 větě první,

jejichž zvláštní povaha působnosti umožňuje výkon spisové služby v

listinné podobě nebo v elektronické podobě v elektronických systémech

spisové služby, vykonávají spisovou službu v elektronické podobě v

elektronickém systému spisové služby, který je součástí informačního

systému pro nakládání s utajovanými informacemi^34), musí tento

elektronický systém spisové služby splňovat požadavky stanovené

národním standardem pro elektronické systémy spisové služby (dále jen

„národní standard“), s výjimkou těch požadavků, jejichž užití vylučuje

splnění podmínek certifikace informačního systému pro nakládání s

utajovanými informacemi^35), nebo jejichž užití vylučuje zvláštní

povaha působnosti těchto původců; elektronické systémy spisové služby i

v těchto případech musí umožňovat plnění povinností původce podle § 65

odst. 5 a výběr archiválií.



§ 64



Příjem, označování, evidence a rozdělování dokumentů



(1) Určení původci zajistí příjem dokumentů. V případě dokumentů v

digitální podobě určení původci zajistí jejich příjem alespoň v

datových formátech stanovených jako výstupní datové formáty nebo

formáty dokumentů, které jsou výstupem z autorizované konverze

dokumentů obsažených v datové zprávě. Pokud veřejnoprávní původci

umožní příjem dokumentů v digitální podobě také v dalších datových

formátech nebo pokud umožní příjem dokumentů v digitální podobě na

přenosných technických nosičích dat, zveřejní jejich přehled na úřední

desce nebo, nezřizují-li úřední desku, na svých internetových

stránkách.



(2) Doručené dokumenty i dokumenty vytvořené určeným původcem se v den,

kdy byly určenému původci doručeny nebo jím vytvořeny, opatří

jednoznačným identifikátorem. Jednoznačným identifikátorem se

neopatřují určenému původci doručené dokumenty obsahující chybný datový

formát nebo počítačový program, které jsou způsobilé přivodit škodu na

výpočetní technice určeného původce, a dokumenty nepodléhající

evidenci, které určený původce uvede ve svém spisovém řádu. Jednoznačný

identifikátor je označení dokumentu zajišťující jeho nezaměnitelnost.

Jednoznačný identifikátor musí být s dokumentem spojen. Strukturu a

podrobnosti vytváření a nakládání s jednoznačným identifikátorem

stanoví prováděcí právní předpis.



(3) Dokumenty opatřené jednoznačným identifikátorem se evidují v

evidenci dokumentů. Záznam o dokumentu v evidenci dokumentů je spojen s

dokumentem jednoznačným identifikátorem.



(4) Samostatnou funkční částí evidence dokumentu může být jmenný

rejstřík určený pro vyhledávání, ověřování a automatické zpracovávání

údajů o adresách odesílatelů a adresátech dokumentů evidovaných v této

evidenci.



(5) Ve jmenném rejstříku jsou vedeny adresné údaje o odesílatelích a

adresátech dokumentů evidovaných v evidencích dokumentů, a to v rozsahu



a) jméno, popřípadě jména, příjmení, jedná-li se o fyzickou osobu,

jméno a příjmení, popřípadě dodatek odlišující osobu podnikatele nebo

druh podnikání vztahující se zpravidla k této osobě nebo druhu

podnikání, jedná-li se o podnikající fyzickou osobu nezapsanou v

obchodním rejstříku, obchodní firma nebo název, jedná-li se o

podnikající fyzickou osobu zapsanou v obchodním rejstříku nebo

právnickou osobu, a adresa pro doručování podle jiného právního

předpisu^33),



b) identifikační číslo osoby, pokud bylo odesílateli přiděleno,



c) identifikátor datové schránky, pokud byla odesílateli zřízena.



(6) Pokud je ze spisu nebo dokumentu známo datum narození, popřípadě

rodné číslo odesílatele nebo adresáta, mohou být tyto údaje rovněž

vedeny ve jmenném rejstříku podle odstavce 5.



(7) Pro účely vyhledávání ve jmenném rejstříku jsou určení původci

oprávněni využívat datum narození, popřípadě rodné číslo, odesílatele

nebo adresáta dokumentu, pokud je jeho zdrojem spis, jehož součástí je

dokument, který má být adresátovi odeslán.



(8) Dokumenty evidované podle odstavce 3 se předají příslušné

organizační součásti určeného původce nebo osobě k tomu pověřené, o

čemž se učiní záznam v příslušné evidenci dokumentů.



§ 64a



Nakládání s dokumenty označenými „NATO UNCLASSIFIED“ nebo „LIMITE“



(1) Dokument poskytnutý Organizací Severoatlantické smlouvy nebo

Evropskou unií je v zájmu bezpečnosti státu, veřejné bezpečnosti nebo

ochrany práv třetích osob chráněn uvedenými původci označením „NATO

UNCLASSIFIED“ nebo „LIMITE“. V České republice je toto označení

respektováno z důvodů plnění povinností vyplývajících pro Českou

republiku z jejího členství v Organizaci Severoatlantické smlouvy nebo

Evropské unii; s takovým dokumentem se může seznamovat osoba, která jej

nezbytně potřebuje k výkonu své funkce, k pracovní nebo jiné obdobné

činnosti. Jiné osobě může být takový dokument poskytnut se souhlasem

původce a za jím stanovených podmínek.



(2) S dokumentem podle odstavce 1 se nakládá tak, aby se s ním

neseznámila neoprávněná osoba.



(3) Orgán veřejné moci, právnická osoba nebo fyzická osoba nesmí

označovat dokumenty u nich vzniklé textem „NATO UNCLASSIFIED“ nebo

„LIMITE“.“.



§ 65



Vyřizování a podepisování dokumentů



(1) Při vyřizování dokumentů se všechny dokumenty týkající se téže věci

spojí ve spis. Dokumenty v analogové podobě se vzájemně spojí fyzicky,

dokumenty v digitální podobě se vzájemně spojí prostřednictvím metadat,

vzájemné spojení dokumentu v analogové podobě a dokumentu v digitální

podobě se činí pomocí odkazů.



(2) Vyřízením spisu se rozumí zpracování návrhu, jeho schválení,

vyhotovení, podepsání a vypravení rozhodnutí nebo jiné formy vyřízení.



(3) Má-li být dokument vyvěšen na úřední desce, činí se tak vyvěšením

jeho stejnopisu opatřeného datem vyvěšení. Po sejmutí se vyvěšený

stejnopis opatří datem sejmutí a zařadí do příslušného spisu jako

doklad o vyvěšení dokumentu na úřední desce. Ustanovení věty první a

druhé se nevztahuje na zveřejňování dokumentů na elektronické úřední

desce.



(4) Dokumenty určeného původce podepisuje jeho statutární orgán nebo

jiná osoba oprávněná za něj jednat anebo osoba, která k tomu byla

statutárním orgánem pověřena.



(5) Po vyřízení věci se spis uzavře. Uzavřením spisu se rozumí

kompletace všech dokumentů patřících do spisu, kontrola a doplnění

údajů podle § 66 odst. 3 před uložením do spisovny a převedení

dokumentů v digitální podobě do výstupního datového formátu a jejich

opatření metadaty podle národního standardu.



(6) Z uzavřeného spisu nesmějí být vyjímány jednotlivé dokumenty.

Uzavřený spis je možno připojit k jinému spisu, pokud neuplynula jeho

skartační lhůta.



(7) Použití razítek se státním znakem, uznávaného elektronického

podpisu, uznávané elektronické značky a kvalifikovaného časového

razítka upraví určený původce ve spisovém řádu.



(8) Veřejnoprávní původci vykonávající spisovou službu v elektronické

podobě v elektronickém systému spisové služby podle § 63 odst. 4 mohou

ve svých spisových řádech upravit používání zvláštních technologických

prostředků, kterými lze výlučně pro potřeby příslušného původce

nahradit uznávaný elektronický podpis, uznávanou elektronickou značku

nebo kvalifikované časové razítko; tyto zvláštní technologické

prostředky musí umožnit zjištění jakékoli následné změny dat v

dokumentu a jednoznačně ověřit identitu osoby, která je k němu

připojila. Ustanovení § 69a odst. 5 se na zvláštní technologické

prostředky použije obdobně.



§ 66



nadpis vypuštěn



(1) Určení původci vydají spisový řád.



(2) Součástí spisového řádu je spisový a skartační plán. Spisový a

skartační plán obsahuje seznam typů dokumentů roztříděných do věcných

skupin s vyznačenými spisovými znaky, skartačními znaky a skartačními

lhůtami. Určení původci zasílají spisový a skartační plán příslušnému

archivu bezodkladně po jeho vydání nebo změně. Příslušný archiv spisový

a skartační plán uloží.



(3) Určení původci označují dokumenty spisovými znaky, skartačními

znaky a skartačními lhůtami podle spisového a skartačního plánu.



(4) Počátek plynutí skartační lhůty stanoví spouštěcí událost, kterou

se rozumí vyřízení dokumentu nebo uzavření spisu. Pokud určený původce

pro příslušný dokument nebo spis stanoví jinou skutečnost jako

spouštěcí událost, připojí ke skartační lhůtě uvedené ve spisovém a

skartačním plánu poznámku o této spouštěcí události.



((5) Délka skartační lhůty dokumentu může být nejvýše 100 let,

nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak^36).



(6) Strukturu a podrobnosti zpracování spisového a skartačního plánu

stanoví prováděcí právní předpis.



§ 67



Odesílání dokumentů



Do vlastních rukou adresáta odesílají určení původci dokumenty, u nichž

je nutno, aby doručení bylo doloženo, nebo je-li to stanoveno

zvláštními právními předpisy.^26) Doklad stvrzující, že dokument byl

doručen nebo že poštovní zásilka obsahující dokument byla dodána,

včetně časového údaje, kdy se tak stalo, se po vrácení určeným původcům

připojí k příslušnému dokumentu nebo vloží do příslušného spisu.



§ 68



Ukládání dokumentů



(1) Všechny vyřízené spisy a jiné dokumenty určeného původce jsou po

dobu trvání skartační lhůty uloženy ve spisovně. Dokumenty mohou být

uloženy též ve správním archivu, pokud jej určený původce zřídil.

Dokumenty se ukládají podle spisového a skartačního plánu, a to

zpravidla ihned po jejich vyřízení, pokud povaha věci nevyžaduje, aby

zpracovatel měl vyřízený dokument déle; tato skutečnost se poznamenává

v evidenci podle § 64 odst. 3.



(2) Pro nahlížení do dokumentů uložených ve spisovně nebo ve správním

archivu správního orgánu nebo soudu platí obecná ustanovení o nahlížení

do spisů v řízení před správním orgánem nebo soudem; to neplatí,

jestliže dokumenty před uložením ve spisovně nebo ve správním archivu

byly veřejně přístupné. Nahlížení do dokumentů obsahujících utajované

informace, poskytování jejich opisů, výpisů a kopií se řídí zvláštním

právním předpisem.^2)



(3) V případě zániku určeného původce převezme spisovnu nebo správní

archiv jeho právní nástupce, zřizovatel nebo ten, na něhož přechází

působnost zaniklého určeného původce; je-li právních nástupců více a

nedojde-li mezi nimi k dohodě, rozhodne o převzetí spisovny nebo

správního archivu příslušný správní úřad na úseku archivnictví a výkonu

spisové služby dohlížející na provádění skartačního řízení. Určený

původce informuje před svým zánikem příslušný archiv o opatřeních,

která v souvislosti se zánikem učinil ve vztahu ke spisovně nebo

správnímu archivu.



(4) Budova, v níž je umístěna spisovna nebo správní archiv, musí

splňovat tyto podmínky:



a) prostory pro ukládání dokumentů nesmí být ohroženy povodněmi,



b) musí pro ni být zpracována požární dokumentace a musí být vybavena

ručními hasicími přístroji; v prostorách pro ukládání dokumentů musí

být umístěny pouze práškové hasicí přístroje,



c) prostory pro ukládání dokumentů musí být zabezpečeny proti

škodlivému působení přírodních vlivů a jevů vyvolaných činností

člověka, a to zejména proti průniku vody, páry, dešťové a splaškové

kanalizace, nebezpečných chemických a biologických látek nebo působení

fyzikálních jevů a proti nadměrné prašnosti, které by mohly vést k

poškození nebo zničení dokumentů,



d) prostory pro ukládání dokumentů musí být vybaveny regály pro

ukládání dokumentů,



e) prostory pro ukládání dokumentů musí být zajištěny proti vstupu

nepovolané osoby.



§ 68a



Spisová rozluka



(1) Při zrušení určeného původce se provádí spisová rozluka. Před jejím

zahájením zpracuje rušený určený původce plán provádění spisové rozluky

včetně časového rozvrhu, který zašle příslušnému archivu.



(2) Spisovou rozluku připravuje a provádí před datem svého zrušení

rušený určený původce, dokončuje ji právní nástupce rušeného určeného

původce, a není-li ho, zakladatel, zřizovatel nebo likvidátor.



(3) Vyřízené dokumenty a uzavřené spisy, jimž uplynula skartační lhůta,

zařadí rušený určený původce do skartačního řízení.



(4) Vyřízené dokumenty a uzavřené spisy, jimž neuplynula skartační

lhůta, se uloží do spisovny nebo správního archivu určeného původce,

který je právním nástupcem zrušeného určeného původce, zřizovatele,

zakladatele nebo původce, na něhož přechází působnost aniklého určeného

původce. Je-li právních nástupců více a nedojde-li mezi nimi k dohodě,

rozhodne o převzetí spisovny nebo správního archivu příslušný správní

úřad na úseku archivnictví a výkonu spisové služby dohlížející na

provádění skartačního řízení. Předávané spisy a dokumenty se zapíší do

předávacího seznamu.



(5) Nevyřízené dokumenty a neuzavřené spisy předá rušený určený původce

tomu, na koho přešla působnost k jejich vyřízení. Rušený určený původce

zapíše předávané dokumenty a spisy do předávacího seznamu. Ten, na koho

přešla působnost k vyřízení takto zapsaných dokumentů a spisů, je

převezme a zaeviduje podle § 64.



(6) Určení původci stanoví postup při provádění spisové rozluky ve

svých spisových řádech.



(7) Ustanovení odstavců 1 až 6 se pro zrušení organizačních součástí

určených původců, při změně působnosti určených původců nebo jejich

organizačních součástí a při změně vlastníka nebo držitele dokumentu

použijí přiměřeně.



(8) Pokud zvláštní právní předpis stanoví, že se při zrušení

organizační součásti určeného původce, při změně působnosti určeného

původce nebo jeho organizační součásti anebo při změně vlastníka nebo

držitele dokumentu dokumenty předají jiné osobě, než která je uvedena v

odstavci 2, určený původce uvede tuto skutečnost v plánu provádění

spisové rozluky, a to včetně jednoznačné identifikace této osoby.



§ 69



(1) Ministerstva a další ústřední správní úřady zřizují správní archiv.

Jeho zřízení oznamují ministerstvu.



(2) Určení původci neuvedení v odstavci 1 mohou zřídit správní archiv

se souhlasem ministerstva.



(3) Správní archiv, s výjimkou správních archivů zřízených zřizovateli

uvedenými v § 50 a v § 51 odst. 1,



a) dohlíží na výkon spisové služby u svého zřizovatele,



b) přebírá dokumenty od zrušených původců v řídící působnosti svého

zřizovatele a plní úkoly těchto původců při výběru archiválií,



c) přejímá ze spisovny dokumenty se skartačními lhůtami delšími než 5

let, eviduje je, pečuje o ně, umožňuje nahlížení do nich a poskytování

opisů, výpisů a kopií,



d) připravuje výběr archiválií ve skartačním řízení.



(4) Určení původci, kteří zřídili správní archiv, stanoví ve svých

spisových řádech lhůtu, po niž budou dokumenty uloženy ve spisovně. Po

uplynutí této lhůty se dokumenty, jejichž skartační lhůta je delší než

lhůta pro uložení dokumentů ve spisovně, předají do správního archivu.



§ 69a



Zvláštní ustanovení o dokumentech v digitální podobě



(1) Převádění dokumentu v analogové podobě na dokument v digitální

podobě a naopak a změnu datového formátu dokumentu v digitální podobě

provádí určený původce postupem zaručujícím věrohodnost původu

dokumentu, neporušitelnost obsahu, čitelnost dokumentu a bezpečnost

procesu převádění nebo změny formátu.



(2) Připojení údajů, které vznikly při přípravě dokumentu k uchování

podle § 3 odst. 5 nebo při převedení či změně datového formátu

dokumentu podle odstavce 1 a které jsou pro uchování dokumentu nebo

převedení nebo změnu datového formátu dokumentu nezbytné, se nepovažuje

za nezajištění neporušitelnosti obsahu dokumentu.



(3) Před převedením dokumentu v digitální podobě na dokument v

analogové podobě nebo změnou datového formátu dokumentu v digitální

podobě ověří určený původce platnost uznávaného elektronického podpisu,

uznávané elektronické značky nebo kvalifikovaného časového razítka,

je-li jimi dokument v digitální podobě opatřen, a platnost

kvalifikovaných certifikátů, na kterých jsou založeny. Údaje o výsledku

ověření a datum převedení dokumentu v digitální podobě na dokument v

analogové podobě nebo datum změny datového formátu dokumentu v

digitální podobě určený původce zaznamená a uchová je spolu s

dokumentem vzniklým převedením nebo změnou datového formátu.



(4) Dokument v digitální podobě vzniklý převedením z dokumentu v

analogové podobě nebo změnou datového formátu dokumentu v digitální

podobě opatří určený původce doložkou, která obsahuje údaje týkající se

převedení nebo změny datového formátu, podepsanou uznávaným

elektronickým podpisem osoby odpovědné za převedení z dokumentu v

analogové podobě anebo změnu datového formátu dokumentu v digitální

podobě nebo označenou elektronickou značkou určeného původce, a dále

opatřenou kvalifikovaným časovým razítkem. Údaje týkající se převedení

nebo změny datového formátu stanoví prováděcí právní předpis.



(5) Neprokáže-li se opak, dokument v digitální podobě se považuje za

pravý, byl-li podepsán uznávaným elektronickým podpisem nebo označen

uznávanou elektronickou značkou osoby, která k tomu byla v okamžiku

podepsání nebo označení oprávněna, a následně za doby platnosti

uznávaného elektronického podpisu a kvalifikovaného certifikátu, na

kterém je uznávaný elektronický podpis založen, nebo uznávané

elektronické značky a kvalifikovaného systémového certifikátu, na

kterém je uznávaná elektronická značka založena, opatřen kvalifikovaným

časovým razítkem. To platí i pro dokumenty vzniklé z činnosti původců,

kteří nejsou určenými původci.



§ 70



(1) Prováděcí právní předpis stanoví podrobnosti výkonu spisové služby,

a to



a) příjem dokumentů,



b) označování a evidenci dokumentů,



c) vedení jmenných rejstříků a využívání údajů v nich vedených,



d) rozdělování dokumentů,



e) oběh dokumentů,



f) vyřizování dokumentů,



g) vyhotovování dokumentů,



h) podepisování dokumentů a užívání razítek,



i) odesílání dokumentů,



j) ukládání dokumentů,



k) podrobnosti zpracování a strukturu spisového a skartačního plánu,



l) vyřazování dokumentů,



m) výstupní datové formáty dokumentů v digitální podobě,



n) spisovou rozluku,



o) strukturu údajů záznamu o výsledku ověření uznávaného elektronického

podpisu, uznávané elektronické značky nebo kvalifikovaného časového

razítka,



p) údaje týkající se převedení nebo změny datového formátu dokumentu

obsažené v doložce podle § 69a odst. 4.



(2) Národní standard, který ministerstvo zveřejní ve Věstníku

ministerstva a způsobem umožňujícím dálkový přístup, stanoví požadavky

na elektronické systémy spisové služby, a to



a) příjem dokumentů,



b) označování a evidenci dokumentů,



c) vyhledávání, odesílání a zobrazování dokumentů,



d) ukládání dokumentů,



e) vyřazování dokumentů a výběr archiválií,



f) dokumentace životního cyklu elektronického systému spisové služby,



g) spisový a skartační plán,



h) transakční protokol,



i) správcovské funkce,



j) metadata.



(3) Ministerstvo zveřejní ve Věstníku ministerstva a způsobem

umožňujícím dálkový přístup vzorový provozní řád digitálního archivu.



HLAVA IV



KONTROLA VE VĚCECH ARCHIVNICTVÍ A SPISOVÉ SLUŽBY



§ 71



(1) Kontrolu dodržování povinností na úseku archivnictví a výkonu

spisové služby vykonávají



a) ministerstvo u veřejnoprávních původců a archivů s výjimkou

zpravodajských služeb České republiky a jimi zřízených archivů,



b) Národní archiv u



1. organizačních složek státu s celostátní působností s výjimkou těch,

u kterých tuto působnost vykonává Archiv bezpečnostních složek, a u

archivů zřízených těmito organizačními složkami státu,



2. státních příspěvkových organizací zřízených zákonem a státních

příspěvkových organizací zřízených organizační složkou státu s

celostátní působností a u archivů zřízených těmito státními

příspěvkovými organizacemi,



3. veřejných výzkumných institucí zřízených organizační složkou státu s

celostátní působností a u archivů zřízených těmito veřejnými výzkumnými

institucemi,



4. právnických osob s celostátní působností zřízených zákonem a u

archivů zřízených těmito právnickými osobami,



5. kulturně vědeckých institucí, pokud mají ve své péči archiválie,

které vede v druhotné evidenci Národního kulturního dědictví Národní

archiv,



6. vlastníků a držitelů archiválií uložených mimo archiv, které vede v

základní evidenci Národní archiv,



7. soukromých archivů zřízených subjektem uvedeným v § 46 odst. 1 písm.

c),



c) státní oblastní archiv podle své územní působnosti u



1. organizačních složek státu s jinou než celostátní působností a u

archivů zřízených těmito organizačními složkami státu,



2. státních příspěvkových organizací zřízených organizační složkou

státu s jinou než celostátní působností a u archivů zřízených těmito

státními příspěvkovými organizacemi,



3. státních podniků a u archivů zřízených státními podniky,



4. právnických osob zřízených zákonem s jinou než celostátní působností

a u archivů zřízených těmito právnickými osobami,



5. územních samosprávných celků a u archivů zřízených územními

samosprávnými celky,



6. organizačních složek územních samosprávných celků,



7. právnických osob zřízených nebo založených územním samosprávným

celkem,



8. vysokých škol a u archivů zřízených vysokými školami,



9. škol a u archivů zřízených školami,



10. zdravotních pojišťoven a u archivů zřízených zdravotními

pojišťovnami,



11. veřejných výzkumných institucí s výjimkou těch zřízených

organizační složkou státu s celostátní působností a u archivů zřízených

těmito veřejnými výzkumnými institucemi,



12. kulturně vědeckých institucí, pokud mají ve své péči archiválie,

které vede v druhotné evidenci Národního kulturního dědictví státní

oblastní archiv,



13. vlastníků a držitelů archiválií uložených mimo archiv, které vede v

základní evidenci státní oblastní archiv,



14. soukromých archivů s výjimkou těch, u kterých tuto působnost

vykonává Národní archiv,



15. podnikatelů, kterým byla udělena koncese k vedení spisovny.



(2) Rozhodne-li ministerstvo o změně příslušnosti archivu podle § 44

písm. q), kontrolu dodržování povinností na úseku archivnictví a výkonu

spisové služby vykonává u původce, jehož se změna příslušnosti archivu

týká, nebo organizační součásti původce, jíž se změna příslušnosti

archivu týká, archiv určený v rozhodnutí.



(3) Ministerstvo kontroluje bezpečnostní archivy pouze na základě

výročních zpráv o činnosti.



§ 72



(1) Kontrolu vykonává zaměstnanec ministerstva, Národního archivu,

Archivu bezpečnostních složek nebo státního oblastního archivu, kterého

k provedení kontroly písemně pověří ředitel věcně příslušného útvaru

ministerstva nebo ředitel archivu (dále jen „kontrolující“).



(2) Kontrolující je na základě provedené kontroly oprávněn rozhodnutím



a) zakázat činnosti, které by mohly způsobit poškození nebo zničení

dokumentů nebo archiválií, nebo



b) uložit příslušná opatření k odstranění zjištěných nedostatků a k

jejich nápravě.



(3) Proti rozhodnutí vydanému podle odstavce 2 se lze odvolat. Odvolání

proti rozhodnutí nemá odkladný účinek.



(4) Na kontrolu prováděnou podle § 71 odst. 3 se odstavce 1 až 3

nepoužijí.



HLAVA V



SPRÁVNÍ DELIKTY



§ 73



Přestupky



(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že



a) poškodí nebo zničí archiválii nebo dokument,



b) nevrátí vypůjčenou archiválii, nebo



c) vyveze archiválii bez povolení podle § 29 odst. 1.



(2) Fyzická osoba se jako zaměstnanec správního úřadu na úseku

archivnictví a výkonu spisové služby, zaměstnanec archivu nebo

zaměstnanec zřizovatele archivu dopustí přestupku tím, že poruší

povinnost zachovávat mlčenlivost podle § 14.



(3) Fyzická osoba se jako vlastník archiválie, archivní sbírky,

archivního fondu nebo jejich ucelené části, o nichž bylo zahájeno

řízení o prohlášení za archivní kulturní památku, dopustí přestupku

tím, že v rozporu s § 21 odst. 5 neoznámí zamýšlenou změnu jejich

umístění nebo zamýšlený převod nebo přechod vlastnického práva.



(4) Fyzická osoba se jako vlastník nebo držitel archiválie dopustí

přestupku tím, že



a) nepečuje o archiválii podle § 25 odst. 1 písm. a),



b) v rozporu s § 25 odst. 1 písm. c) neoznámí převod vlastnického práva

k archiválii nebo uzavření smlouvy o její úschově,



c) v rozporu s § 29 odst. 3 nedoveze archiválii nepoškozenou zpět na

území České republiky,



d) v rozporu s § 30 odst. 1 nepořídí na vlastní náklady bezpečnostní

kopii archiválie prohlášené za archivní kulturní památku nebo za

národní kulturní památku, nebo



e) nezajistí konzervaci nebo restaurování poškozené nebo ohrožené

archivní kulturní památky nebo národní kulturní památky podle § 30

odst. 5.



(5) Fyzická osoba se jako vlastník nebo držitel archiválie v analogové

podobě, která je uložena mimo archiv a kterou vede v základní evidenci

Národního archivního dědictví příslušný archiv podle své působnosti,

dopustí přestupku tím, že nepředá archivům údaje podle § 25 odst. 2.



(6) Fyzická osoba se jako vlastník archiválie dopustí přestupku tím, že

nenabídne archiválii přednostně ke koupi podle § 28 odst. 1 a 2.



(7) Za přestupek lze uložit pokutu do



a) 400 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b) nebo

odstavce 4 písm. d),



b) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo c)

nebo odstavce 4 písm. c); pokud je zničená, poškozená, neoprávněně

vyvezená anebo nedovezená archiválie



1. předmětem řízení o prohlášení za archivní kulturní památku nebo za

národní kulturní památku, lze uložit pokutu do 200 000 Kč,



2. archivní kulturní památkou, lze uložit pokutu do 500 000 Kč,



3. národní kulturní památkou, lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč,



c) 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2, 3, odstavce 4 písm.

a) nebo e) nebo odstavce 6,



d) 5 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4 písm. b) nebo odstavce

5.



§ 74



Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob



(1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního

deliktu tím, že



a) poškodí nebo zničí archiválii nebo dokument,



b) nevrátí vypůjčenou archiválii, nebo



c) vyveze archiválii bez povolení podle § 29 odst. 1.



(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník

archiválie, archivní sbírky, archivního fondu nebo jejich ucelené

části, o nichž bylo zahájeno řízení o prohlášení za archivní kulturní

památku, dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 21 odst. 5

neoznámí zamýšlenou změnu jejich umístění nebo zamýšlený převod nebo

přechod vlastnického práva.



(3) Právnická osoba se jako vlastník nebo držitel archiválie dopustí

správního deliktu tím, že



a) nepečuje o archiválii podle § 25 odst. 1 písm. a),



b) v rozporu s § 25 odst. 1 písm. c) neoznámí převod vlastnického práva

k archiválii nebo uzavření smlouvy o její úschově,



c) v rozporu s § 29 odst. 3 nedoveze archiválii nepoškozenou zpět na

území České republiky,



d) v rozporu s § 30 odst. 1 nepořídí na vlastní náklady bezpečnostní

kopii archiválie prohlášené za archivní kulturní památku nebo za

národní kulturní památku, nebo



e) nezajistí konzervaci nebo restaurování poškozené nebo ohrožené

archivní kulturní památky nebo národní kulturní památky podle § 30

odst. 5.



(4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník nebo

držitel archiválie v analogové podobě, která je uložena mimo archiv a

kterou vede v základní evidenci Národního archivního dědictví příslušný

archiv podle své působnosti, dopustí správního deliktu tím, že nepředá

archivům údaje podle § 25 odst. 2.



(5) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník

archiválie dopustí správního deliktu tím, že nenabídne archiválii

přednostně ke koupi podle § 28 odst. 1 a 2.



(6) Veřejnoprávní původce anebo právnická nebo podnikající fyzická

osoba jako soukromoprávní původce se dopustí správního deliktu tím, že

v rozporu s § 3 neuchová dokument nebo neumožní výběr archiválie.



(7) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba jako soukromoprávní

původce nebo jako právní nástupce veřejnoprávního anebo

soukromoprávního původce se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu

s § 3 odst. 3 neuchová dokument nebo neumožní výběr archiválie, jde-li

o dokumenty, ke kterým měl povinnost uchovávat dokumenty a umožnit

výběr archiválií již původce, jehož je tato právnická osoba nebo

podnikající fyzická osoba právním nástupcem.



(8) Právnická nebo fyzická osoba se jako podnikatel, kterému byla

udělena koncese k vedení spisovny, dopustí správního deliktu tím, že v

rozporu s § 3 odst. 4 neuchová dokument nebo neumožní výběr archiválie.



(9) Určený původce nebo původce uvedený v § 63 odst. 2 se dopustí

správního deliktu tím, že



a) v rozporu s § 63 nevykonává spisovou službu,



b) v rozporu s § 66 odst. 1 nevydá spisový řád nebo spisový a skartační

plán, anebo v rozporu s § 66 odst. 2 neoznačuje dokumenty podle

skartačního řádu a spisového a skartačního plánu spisovými znaky,

skartačními znaky a skartačními lhůtami,



c) nedodrží podmínky pro ukládání dokumentů podle § 68, nebo



d) v rozporu s § 68 odst. 1 neukládá dokumenty podle spisového a

skartačního plánu.



(10) Původce nebo jeho právní nástupce se dopustí správního deliktu

tím, že neprovede skartační řízení nebo neumožní dohled na provádění

skartačního řízení a výběr archiválií ve skartačním řízení.



(11) Za správní delikt se uloží pokuta do



a) 400 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b) nebo

odstavce 3 písm. d),



b) 200 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a),

odstavce 6, 7, 8, 9 nebo 10,



c) 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. c) nebo

odstavce 3 písm. c); pokud je neoprávněně vyvezená anebo nedovezená

archiválie



1. předmětem řízení o prohlášení za archivní kulturní památku nebo za

národní kulturní památku, lze uložit pokutu do 200 000 Kč,



2. archivní kulturní památkou, lze uložit pokutu do 500 000 Kč,



3. národní kulturní památkou, lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč,



d) 50 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2, odstavce 3

písm. a) nebo e) nebo odstavce 5,



e) 5 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 3 písm. b) nebo

odstavce 4.



nadpis vypuštěn



§ 75



Společná ustanovení o správních deliktech



(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že

vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení

právní povinnosti zabránila.



(2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti

správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání, jeho následkům a k

okolnostem, za nichž byl spáchán.



(3) Odpovědnost za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm

nezahájil řízení do 2 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději

však do 20 let ode dne, kdy byl spáchán.



(4) Správní delikty podle tohoto zákona projednává v prvním stupni

Národní archiv, Archiv bezpečnostních složek nebo státní oblastní

archiv v rozsahu své působnosti stanovené v tomto zákoně.



(5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické

osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona o

odpovědnosti a postihu právnické osoby.



§ 76



zrušen



HLAVA VI



SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ



Společná ustanovení



§ 77



(1) Na rozhodování podle § 14 odst. 1, podle § 38 odst. 1 a podle § 40

odst. 2 se správní řád nevztahuje.



(2) Na evidenci archiválií se nevztahují ustanovení o evidenci majetku

podle zákona o účetnictví.



§ 78



(1) Archiv je povinen plnit úkoly stanovené správci osobních údajů

podle zvláštního právního předpisu.^17)



(2) Zpracování osobních údajů pro účely archivnictví, včetně podmínek

pro nahlížení do archiválií a pořizování jejich opisů, výpisů a kopií

se v případech neupravených tímto zákonem řídí zvláštním právním

předpisem.^17)



(3) Archiv není povinen ověřovat, zda údaje obsažené v archiváliích

náležejících do jeho péče jsou přesné či pravdivé.



§ 78a



Ustanovení § 26 odst. 1 a 2, § 27 odst. 1 a 2, § 29 a 32 se nepoužijí

pro úkony prováděné podle tohoto zákona s archiváliemi v digitální

podobě.



§ 78b



Práva a povinnosti zřizovatele archivu vykonávají v případě archivu,

který je právnickou osobou, Národního archivu, státního oblastního

archivu a Archivu bezpečnostních složek tyto archivy.



Přechodná ustanovení



§ 79



Archivy hlavního města Prahy a měst Brna, Ostravy, Plzně a Ústí nad

Labem



(1) Archiv hlavního města Prahy, Archiv města Brna, Archiv města

Ostravy, Archiv města Plzně a Archiv města Ústí nad Labem, které

vykonávají činnost podle dosavadních právních předpisů, se ke dni

nabytí účinnosti tohoto zákona považují za akreditované archivy

územních samosprávných celků podle tohoto zákona.



(2) Kromě působností stanovených v § 54 a 55 Archiv hlavního města

Prahy, Archiv města Brna, Archiv města Ostravy, Archiv města Plzně a

Archiv města Ústí nad Labem



a) provádějí výběr archiválií u původců, u nichž dohlížejí na výkon

spisové služby,



b) pečují o archiválie historických předchůdců samosprávných orgánů a

organizací svých měst a o další archiválie uložené u nich ke dni nabytí

účinnosti tohoto zákona,



c) plní úkoly v oblasti archivnictví a výkonu spisové služby stanovené

tímto zákonem, v rozsahu, v jakém vykonávají přenesenou působnost

orgány těchto měst, a vůči původcům, na něž se vztahuje působnost

orgánů těchto měst,



d) na základě smlouvy^29) pečují o archiválie organizačních složek

státu a dalších orgánů veřejné správy a jejich právních předchůdců,

jejichž působnost se vztahuje nebo vztahovala pouze na území města a

které jsou ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona u nich uloženy,



e) provádějí výběr archiválií mimo skartační řízení u dokumentů

nabídnutých hlavnímu městu Praze, městu Brnu, Ostravě, Plzni a Ústí nad

Labem darem nebo ke koupi nebo u dokumentů vlastníků, kteří o to

požádají,



f) na požádání předkládají protokoly o provedeném skartačním řízení a o

provedeném výběru archiválií mimo skartační řízení k posouzení

příslušnému státnímu oblastnímu archivu.



(3) Působnosti stanovené Archivu hlavního města Prahy, Archivu města

Brna, Archivu města Ostravy, Archivu města Plzně a Archivu města Ústí

nad Labem podle odstavce 2 jsou výkonem přenesené působnosti.



§ 80



(1) Moravský zemský archiv v Brně a Zemský archiv v Opavě pečují rovněž

o archiválie dřívějších státních a samosprávných orgánů a organizací

pro země Moravskou, Slezskou a Moravskoslezskou.



(2) Národní filmový archiv^30) a Ústřední archiv zeměměřictví a

katastru,^31) které vykonávají činnost podle dosavadních právních

předpisů, se ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona považují za

akreditované specializované archivy podle tohoto zákona.



(3) Archivy zvláštního významu zpravodajských služeb České republiky,

které vykonávají činnost podle dosavadních právních předpisů, se ke dni

nabytí účinnosti tohoto zákona považují za bezpečnostní archivy podle

tohoto zákona.



(4) Archiv Kanceláře prezidenta republiky, Archiv Pražského hradu,

Archiv Poslanecké sněmovny, Archiv Senátu, Vojenský historický archiv,

Archiv Národního muzea, Archiv Národního technického muzea, Literární

archiv Památníku národního písemnictví, Archiv Akademie věd České

republiky, Archiv Národní galerie v Praze, Ústav dějin Univerzity

Karlovy-Archiv Univerzity Karlovy, Archiv Masarykovy univerzity v Brně,

Archiv Českého vysokého učení technického v Praze, Archiv České

televize, Archiv Českého rozhlasu a Archiv Vysokého učení technického v

Brně, které vykonávají činnost podle dosavadních právních předpisů, se

ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona považují za akreditované

specializované archivy podle tohoto zákona.



(5) Zřizovatelé dosavadních archivů zvláštního významu a zřizovatelé

příspěvkových organizací, jejichž součástí jsou archivy zvláštního

významu, s výjimkou archivů uvedených v odstavcích 2 až 4, jsou povinni

ve lhůtě šesti měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona požádat

ministerstvo o akreditaci archivu jako specializovaného archivu nebo

soukromého archivu nebo oznámit ministerstvu zřízení bezpečnostního

archivu nebo správního archivu. Do doby udělení akreditace, nejdéle

však do tří let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se na archivy,

které požádaly o akreditaci, pohlíží jako na specializované archivy

podle tohoto zákona nebo soukromé archivy, taktéž podle tohoto zákona.

Nepožádá-li zřizovatel ve stanovené lhůtě o akreditaci, nebo nebude-li

akreditace těmto archivům ve stanovené lhůtě udělena, nebo neoznámí-li

zřizovatel zřízení bezpečnostního archivu nebo správního archivu,

rozhodne ministerstvo o uložení archiválií do Národního archivu nebo do

státního oblastního archivu.



§ 81



Archivy, které vykonávají činnost podle dosavadních právních předpisů a

které se považují ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona za

akreditované, jsou povinny do 10 let ode dne nabytí účinnosti tohoto

zákona prokázat ministerstvu, že splňují podmínky stanovené v § 61.



§ 82



(1) Archiválie uložené v archivech přede dnem nabytí účinnosti tohoto

zákona zůstávají v dosavadní archivní péči, nestanoví-li tento zákon

jinak. Výjimky se připouštějí z důvodu scelení archivních souborů

uložených v různých archivech. O výjimkách rozhoduje na žádost

zřizovatelů archivů ministerstvo.



(2) Archiválie, které byly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona

vedeny v evidenci na území České republiky jako součást Jednotného

archivního fondu, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona stávají

archiváliemi Národního archivního dědictví.



(3) Archiválie, které byly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona

uznány za kulturní památky, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona

stávají archivními kulturními památkami podle tohoto zákona.



(4) Archiválie mladší třiceti let, které byly zpřístupněny přede dnem

nabytí účinnosti tohoto zákona podle zvláštních právních předpisů,^32)

podléhají režimu zpřístupnění podle právních předpisů platných přede

dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.



§ 83



(1) Archivy, které vykonávají činnost podle dosavadních právních

předpisů a jejichž badatelské řády neodpovídají ustanovením tohoto

zákona, jsou povinny do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona

uvést své badatelské řády do souladu s tímto zákonem.



(2) Určení původci, jejichž spisový a skartační řád neodpovídá

ustanovením tohoto zákona, jsou povinni do 6 měsíců ode dne nabytí

účinnosti tohoto zákona uvést spisový a skartační řád do souladu s

tímto zákonem.



(3) Archiválie vybrané z dokumentů vzniklých v oblasti matrik nebo z

dokumentů, které se týkají problematiky státního občanství České

republiky nebo voleb do zastupitelstev územních samosprávných celků,

Poslanecké sněmovny, Senátu a Evropského parlamentu, náleží do péče

Národního archivu nebo příslušného státního oblastního archivu.



§ 84



Správní řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se

dokončí a pokuty se uloží podle dosavadních právních předpisů.



§ 85



Závěrečná ustanovení



(1) Ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona se název Státní ústřední

archiv mění na název Národní archiv.



(2) Poradním orgánem ministra vnitra pro odborné a vědecké otázky

archivnictví a výkonu spisové služby je Vědecká archivní rada. Další

podrobnosti o organizaci a činnosti Vědecké archivní rady stanoví její

statut a jednací řád, které vydá ministr vnitra.



§ 86



Ministerstvo vydá vyhlášku k provedení § 9 odst. 2, § 15 odst. 1, § 19,

§ 22a, § 24 odst. 3, § 31 odst. 2, § 36, § 40 odst. 7, § 56 odst. 4, §

61 odst. 9, § 64 odst. 2, § 66 odst. 6, § 69a odst. 4 a § 70 odst. 1.



§ 87



Zrušovací ustanovení



Zrušuje se:



1. Zákon č. 97/1974 Sb., o archivnictví.



2. Vyhláška č. 101/1974 Sb., o uznávání archiválií za kulturní památky

a o zvýšené ochraně archiválií jako kulturních a národních kulturních

památek.



3. Vyhláška č. 102/1974 Sb., kterou se stanoví podrobnosti převodu

vlastnictví k archiváliím.



4. Vyhláška č. 117/1974 Sb., kterou se stanoví kritéria pro posuzování

písemností jako archiválií a podrobnosti skartačního řízení.



5. Vyhláška č. 118/1974 Sb., o podnikových archivech.



6. Vyhláška č. 225/1988 Sb., o státních archivech a archivech národních

výborů.



ČÁST DRUHÁ



Změna zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních

orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů



§ 88



V § 12 odst. 1 písm. e) zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a

jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění zákona

č. 60/1988 Sb., zákona č. 173/1989 Sb., zákona č. 9/1990 Sb., zákona č.

283/1991 Sb., zákona č. 19/1992 Sb., zákona č. 474/1992 Sb., zákona č.

21/1993 Sb., zákona č. 148/1998 Sb., zákona č. 130/2000 Sb., zákona č.

239/2000 Sb., zákona č. 458/2000 Sb. a zákona č. 62/2003 Sb., se za

slovo "archivnictví" vkládají slova "a spisovou službu".



ČÁST TŘETÍ



Změna zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský

zákon), ve znění pozdějších předpisů



§ 89



Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon),

ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č.

600/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č.

38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č.

200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č.

94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č.

19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č.

79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 280/1997 Sb., zákona č.

15/1998 Sb., zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č.

167/1998 Sb., zákona č. 159/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č.

358/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č.

27/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č.

122/2000 Sb., zákona č. 123/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č.

149/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č.

247/2000 Sb., zákona č. 249/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č.

309/2000 Sb., zákona č. 362/2000 Sb., zákona č. 409/2000 Sb., zákona č.

458/2000 Sb., zákona č. 100/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č.

164/2001 Sb., zákona č. 256/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č.

477/2001 Sb., zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 86/2002 Sb., zákona č.

119/2002 Sb., zákona č. 174/2002 Sb., zákona č. 281/2002 Sb., zákona č.

308/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č.

130/2003 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 224/2003 Sb., zákona č.

228/2003 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 354/2003 Sb., zákona č.

438/2003 Sb., zákona č. 38/2004 Sb., zákona č. 119/2004 Sb., zákona č.

167/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb. a zákona č. 326/2004 Sb., se mění

takto:



1. V § 3 odst. 3 se na konci písmene ae) tečka nahrazuje čárkou a

doplňuje se písmeno af), které včetně poznámky pod čarou č. 23o) zní:



"af) archivnictví.^23o)



23o) Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně

některých zákonů.".



2. V příloze č. 3 KONCESOVANÉ ŽIVNOSTI, skupina 314: Ostatní se na

konci v sloupci 1 doplňují slova "Vedení spisovny", v sloupci 2 se

doplňují slova "Úplné střední vzdělání nebo úplné střední odborné

vzdělání a 3 roky praxe v administrativě", v sloupci 3 se doplňují

slova "Schválení provozovny a bezúhonnost všech zaměstnanců (§ 6 odst.

2 zákona č. 455/1991 Sb.)", v sloupci 4 se doplňují slova "Státní

oblastní archiv příslušný podle místa provozovny" a v sloupci 5 se

doplňují slova "§ 68 odst. 1 zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a

spisové službě a o změně některých zákonů".



§ 90



Přechodná ustanovení



(1) Živnostenská oprávnění pro živnosti ohlašovací volné, na jejichž

základě byla dosud provozována činnost, která se tímto zákonem mění na

živnost koncesovanou "vedení spisovny", zanikají uplynutím 1 roku ode

dne nabytí účinnosti tohoto zákona, není-li dále stanoveno jinak.



(2) Právnické a fyzické osoby, kterým ke dni nabytí účinnosti tohoto

zákona trvá živnostenské oprávnění podle odstavce 1 a které hodlají po

uplynutí lhůty stanovené v odstavci 1 nadále provozovat činnosti, jež

jsou ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona předmětem koncesované

živnosti "vedení spisovny", musí ve lhůtě podle odstavce 1 požádat o

udělení koncese a žádost doložit doklady prokazujícími splnění

zvláštních podmínek provozování živnosti. Za tohoto předpokladu mohou

ve své činnosti pokračovat na základě původního živnostenského

oprávnění až do dne nabytí právní moci rozhodnutí o žádosti o udělení

koncese.



(3) Ohlášení živnosti doručené živnostenskému úřadu přede dnem nabytí

účinnosti tohoto zákona a vztahující se podle tohoto zákona k živnosti

koncesované "vedení spisovny" se považuje za žádost o koncesi,

nebylo-li řízení ukončeno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

Nedokončená řízení ve věci vydání živnostenského oprávnění se dokončí

podle nové právní úpravy.



(4) Úkony provedené podle odstavců 1 a 2 jsou osvobozeny od správních

poplatků.



ČÁST ČTVRTÁ



Změna zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně

některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů



§ 91



Zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně

některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona

č. 578/2002 Sb. a zákona č. 165/2004 Sb., se mění takto:



1. V § 23 se na konci odstavce 2 doplňují slova " , není-li dále

stanoveno jinak".



2. V § 23 odstavec 4 zní:



"(4) Po uplynutí stanovené doby se druhopisy matričních knih a sbírky

listin předají k archivaci příslušnému státnímu oblastnímu archivu. V

hlavním městě Praze zůstanou uloženy v Archivu hlavního města Prahy.".



3. V § 23 se doplňuje odstavec 5, který zní:



"(5) Matriční knihy musí být ve státních oblastních archivech uloženy

odděleně od druhopisů matričních knih, popřípadě sbírek listin.".



4. V § 56 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí:



"(2) Matriční doklad, který má být vydán ze zápisu v matriční knize

uložené v Národním archivu nebo ve Vojenském historickém archivu,

vystaví Úřad městské části Praha 1.



(3) Matriční doklad, který má být vydán ze zápisu v matriční knize

vedené do 31. prosince 1949 pro území hlavního města Prahy, vydá Úřad

městské části Praha 1 a pro území města Brna Úřad městské části

Brno-střed.".



Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 4.



5. V § 56 odst. 4 se slova "odstavce 1" nahrazují slovy "odstavců 1 až

3".



§ 92



Přechodná ustanovení



(1) Po uplynutí lhůt stanovených v § 23 zákona č. 301/2000 Sb., o

matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů,

ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 578/2002 Sb. a tohoto

zákona, jsou uloženy



a) matriční knihy z území hlavního města Prahy v Archivu hlavního města

Prahy,



b) matriční knihy, včetně druhopisů a popřípadě sbírek listin,

židovských obcí z území České republiky v Národním archivu,



c) vojenské matriční knihy z území České republiky ve Vojenském

historickém archivu.



(2) Do 10 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona vyhotoví Národní

archiv mikrografické kopie matričních knih a druhopisů matričních knih

židovských obcí z území České republiky z období do roku 1949 a uloží

je odděleně. Ve stejné lhůtě vyhotoví Vojenský historický archiv

mikrografické kopie matričních knih u něj uložených a předá je

Národnímu archivu.



ČÁST PÁTÁ



zrušena



§ 93



zrušen



ČÁST ŠESTÁ



zrušena



§ 94



zrušen



ČÁST SEDMÁ



Změna zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění

pozdějších předpisů



§ 95



V § 17 odst. 1 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění

zákona č. 145/2001 Sb., se písmeno i) zrušuje.



Dosavadní písmeno j) se označuje jako písmeno i).



ČÁST OSMÁ



Změna zákona č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve

znění pozdějších předpisů



§ 96



V § 16 odst. 5 zákona č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační

službě, se slova "a spravuje archiv zvláštního významu^5)" nahrazují

slovy "bezpečnostní archiv^5)".



Poznámka pod čarou č. 5) zní:



"5) § 80 odst. 3 zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové

službě a o změně některých zákonů.".



ČÁST DEVÁTÁ



Změna zákona č. 273/1993 Sb., o některých podmínkách výroby, šíření a

archivování audiovizuálních děl a o změně a doplnění některých zákonů a

některých dalších předpisů, ve znění pozdějších předpisů



§ 97



V § 6 odst. 1 zákona č. 273/1993 Sb., o některých podmínkách výroby,

šíření a archivování audiovizuálních děl a o změně a doplnění některých

zákonů a některých dalších předpisů, se slova "archivem zvláštního

významu^9)" nahrazují slovy "specializovaným archivem^9)".



Poznámka pod čarou č. 9) zní:



"9) § 80 odst. 2 zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové

službě a o změně některých zákonů.".



ČÁST DESÁTÁ



Změna zákona č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech,

ve znění pozdějších předpisů



§ 98



V § 3a písm. f) zákona č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních

orgánech, ve znění zákona č. 107/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb. a

zákona č. 186/2001 Sb., se slova "archivem zvláštního významu2)"

nahrazují slovy "specializovaným archivem^2)".



Poznámka pod čarou č. 2) zní:



"2) § 80 odst. 2 zákona č. 499/ 2004 Sb., o archivnictví a spisové

službě a o změně některých zákonů.".



ČÁST JEDENÁCTÁ



Změna zákona č. 27/2000 Sb., kterým se mění některé zákony v

souvislosti s přijetím zákona o veřejných dražbách, ve znění pozdějších

předpisů



§ 99



V zákoně č. 27/2000 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s

přijetím zákona o veřejných dražbách, se část pátá zrušuje.



ČÁST DVANÁCTÁ



Změna zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční

činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších

předpisů



§ 100



V zákoně č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti

(exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 6/2002 Sb.,

zákona č. 279/2003 Sb., zákona č. 360/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb.,

zákona č. 257/2004 Sb. a zákona č. 284/2004 Sb., se část sedmnáctá

zrušuje.



ČÁST TŘINÁCTÁ



Změna zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v

souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů



§ 101



V zákoně č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v

souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění zákona č.

426/2002 Sb., zákona č. 518/2002 Sb., zákona č. 354/2003 Sb., zákona č.

356/2003 Sb., zákona č. 22/2004 Sb., zákona č. 41/2004 Sb., zákona č.

99/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 326/2004 Sb. a zákona č.

436/2004 Sb., se část čtyřicátá pátá zrušuje.



ČÁST ČTRNÁCTÁ



Změna zákona č. 107/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 140/1996 Sb., o

zpřístupnění svazků vzniklých činností bývalé Státní bezpečnosti, a

některé další zákony, ve znění pozdějších předpisů



§ 102



V zákoně č. 107/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 140/1996 Sb., o

zpřístupnění svazků vzniklých činností bývalé Státní bezpečnosti, a

některé další zákony, se část druhá zrušuje.



ČÁST PATNÁCTÁ



ÚČINNOST



§ 103



Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2005.



Zaorálek v. r.



Klaus v. r.



Špidla v. r.



Příloha 1



Dokumenty vzniklé z činnosti obchodních společností, družstev s

výjimkou družstev bytových a notářů, které jsou tito za podmínek

stanovených tímto zákonem povinni uchovávat a umožnit z nich výběr

archiválií



I. Dokumenty vzniklé z činnosti obchodních společností a družstev s

výjimkou družstev bytových



1. Dokumenty o vzniku, přeměně a zániku původce



a) zakladatelské dokumenty,



b) statuty, stanovy, jednací řády, organizační řády a schémata,



c) dokumenty o přeměnách právnických osob,



d) dokumentace o zrušení a zániku.



2. Dokumenty o řízení původce



a) protokoly a zápisy z jednání statutárního orgánu a dozorčího orgánu,

zprávy dozorčího orgánu, zápisy z valných hromad s přílohami,



b) výroční zprávy,



c) zprávy o auditu.



3. Dokumenty o majetku původce



a) mimořádné inventarizace majetku při vzniku, dělení nebo likvidaci

obchodních společností a družstev s výjimkou družstev bytových,



b) smlouvy o převodu vlastnického práva k nemovitostem a listiny

osvědčující přechod vlastnického práva k nemovitostem,



c) dokumentace zápisu a certifikace ochranných známek.



4. Finanční dokumenty



účetní závěrky.



5. Dokumenty vztahující se k předmětu podnikání původce



a) podnikatelské záměry, vývojové studie,



b) dokumentace výrobků (finální výkresy sestavení či sestav, prospekty,

katalogy, vzorkovnice),



II. Dokumenty vzniklé z činnosti notářů



1. Vlastní dokumenty



notářské zápisy.



2. Knihy, rejstříky a ostatní evidenční pomůcky podle kancelářského

řádu Notářské komory České republiky



a) seznam závětí,



b) seznam listin o správě dědictví,



c) rejstřík vedený zejména pro zápis žádostí o



1. úkony v notářské činnosti podle § 2 notářského řádu (s výjimkou

legalizace a vidimace podle § 73 a 74 notářského řádu),



2. právní pomoc poskytovanou notářem v rámci další činnosti podle § 3

odst. 1 notářského řádu,



3. úkony další činnosti notáře podle § 3 odst. 2 a 3 notářského řádu,

pokud nejsou zapisovány do jiného rejstříku vedeného notářem,



d) rejstřík evidence dědických spisů, které příslušný soud předložil

notáři jako soudnímu komisaři k vyřízení a provedení úkonů v dědickém

řízení,



e) kniha notářských úschov,



f) kniha protestů.



Příloha 2



Dokumenty, které budou podle obsahu vždy předloženy k výběru za

archiválie



1. Zápisy ze zasedání orgánů zákonodárné, vládní a výkonné moci a

orgánů územní samosprávy na všech stupních



2. Zakládací listiny, statuty, organizační řády a další dokumenty o

organizační struktuře, vedení, správě, řízení, kontrole, činnosti a

jejich výsledcích



a) orgánů zákonodárné, vládní a výkonné moci a orgánů územní samosprávy

na všech stupních,



b) justičních složek všech stupňů i druhů, notářství, státních

zastupitelství a jejich předchůdců,



c) státních příspěvkových organizací a příspěvkových organizací obcí a

krajů, hospodářských, rozpočtových a ostatních státních organizací

řízených, popřípadě spravovaných státními orgány nebo národními výbory,

a předchůdců těchto organizací,



d) obchodních organizací založených anebo ovládaných ústředními a jim

podřízenými orgány státní správy, orgány územní samosprávy a jejich

předchůdců,



e) družstevních organizací, jejich zařízení a předchůdců,



f) všech součástí a zařízení ozbrojených sil a bezpečnostních složek,



g) politických stran, politických hnutí, spolků, ústavů, odborových

organizací a organizací zaměstnavatelů,



3. Mezinárodní smluvní dokumenty prezidentské, vládní a resortní úrovně



4. Dokumenty geodetické a kartografické, katastry nemovitostí



5. Dokumentace významných staveb



6. Kroniky



7. Matriky narozených, oddaných, registrovaných partnerů, zemřelých,

vojenské, studentů, členů komor a spolků, sbírky matričních listin,

dokumenty o nabývání a pozbývání státního občanství



8. Roční rozpočty, závěrečné účty, roční účetní závěrky



9. Historické sčítací archy obyvatelstva



10. Soudní rozsudky pro politické delikty, pro zločiny proti lidskosti,

pro omezování lidských práv a svobod, pro závažné trestné činy proti

životu, zdraví a majetku občanů



11. Osobní spisy významných osobností politického, hospodářského,

vědeckého, technického, kulturního, náboženského, církevního a

sportovního života



12. Rukopisy významných literárních děl



13. Podací deníky, rejstříky k nim, elenchy, kmenové listy, globální

archy a další typy základních evidenčních pomůcek spisové služby



14. Privatizační projekty



15. Rehabilitační spisy



16. Třídní výkazy, katalogy, katalogové listy, protokoly o závěrečných

zkouškách, protokoly o maturitních zkouškách vydané základními a

středními školami a protokoly o státních závěrečných zkouškách na

vysokých školách



17. Dokumenty vzniklé z činnosti bezpečnostních složek v období

komunistického totalitního režimu



18. Originální negativy, duplikační kopie a duplikační negativy

hraných, dokumentárních a animovaných filmů



19. Dokumenty, které obsahují zásadní informace o



a) životních poměrech obyvatelstva v dobových státoprávních a

ekonomických podmínkách,



b) strategiích, koncepcích a plánování rozvoje hospodářství včetně

důležitých účetních a statistických výkazů a přehledů,



c) měnové politice,



d) majetkoprávních poměrech a jejich změnách, o konfiskacích a

restitucích majetku,



e) právní úpravě mezinárodních vztahů,



f) tvorbě právních předpisů včetně jejich nerealizovaných návrhů,



g) státních hranicích, územním členění státu, hranicích správních

obvodů, symbolech státu a územních samosprávných celků, místních

názvech a jejich změnách, o slučování a dělení obcí,



h) vývoji a stavu zdravotnictví, sociální péče a pomoci v hmotné nouzi

a úrovně bydlení,



i) vývoji a stavu vědy a techniky,



j) vývoji a stavu školství, kultury a umění, tělesné výchovy a sportu,



k) vývoji a stavu dopravy a spojů,



l) územním plánování,



m) zásadních změnách a opatřeních v ochraně životního prostředí,



n) geologických a půdních průzkumech,



o) technickém rozvoji včetně patentů na významné vynálezy,



p) kulturních památkách a jejich údržbě, rekonstrukci a ochraně,



q) životě a díle významných osobností,



r) volebních výsledcích a výsledcích referend,



s) členství v mezinárodních organizacích.



Příloha 3



nadpis vypuštěn



Vnitřní organizační jednotky státních oblastních archivů tvoří u



a) Státního oblastního archivu v Praze



1. Státní okresní archiv Benešov,



2. Státní okresní archiv Beroun,



3. Státní okresní archiv Kladno,



4. Státní okresní archiv Kolín,



5. Státní okresní archiv Kutná Hora,



6. Státní okresní archiv Nymburk se sídlem v Lysé nad Labem,



7. Státní okresní archiv Mělník,



8. Státní okresní archiv Mladá Boleslav,



9. Státní okresní archiv Praha-východ se sídlem v Přemyšlení,



10. Státní okresní archiv Praha-západ se sídlem v Dobřichovicích,



11. Státní okresní archiv Příbram,



12. Státní okresní archiv Rakovník,



b) Státního oblastního archivu v Třeboni



1. Státní okresní archiv České Budějovice,



2. Státní okresní archiv Český Krumlov,



3. Státní okresní archiv Jindřichův Hradec,



4. Státní okresní archiv Písek,



5. Státní okresní archiv Prachatice,



6. Státní okresní archiv Strakonice,



7. Státní okresní archiv Tábor,



c) Státního oblastního archivu v Plzni



1. Státní okresní archiv Domažlice se sídlem v Horšovském Týně,



2. Státní okresní archiv Cheb,



3. Státní okresní archiv Karlovy Vary,



4. Státní okresní archiv Klatovy,



5. Státní okresní archiv Plzeň-jih se sídlem v Blovicích,



6. Státní okresní archiv Plzeň-sever se sídlem v Plasích,



7. Státní okresní archiv Rokycany,



8. Státní okresní archiv Sokolov se sídlem v Jindřichovicích,



9. Státní okresní archiv Tachov,



d) Státního oblastního archivu v Litoměřicích



1. Státní okresní archiv Česká Lípa,



2. Státní okresní archiv Děčín,



3. Státní okresní archiv Chomutov se sídlem v Kadani,



4. Státní okresní archiv Jablonec nad Nisou,



5. Státní okresní archiv Liberec,



6. Státní okresní archiv Litoměřice se sídlem v Lovosicích,



7. Státní okresní archiv Louny,



8. Státní okresní archiv Most,



9. Státní okresní archiv Semily,



10. Státní okresní archiv Teplice,



e) Státního oblastního archivu v Zámrsku



1. Státní okresní archiv Hradec Králové,



2. Státní okresní archiv Chrudim,



3. Státní okresní archiv Jičín,



4. Státní okresní archiv Náchod,



5. Státní okresní archiv Pardubice,



6. Státní okresní archiv Rychnov nad Kněžnou,



7. Státní okresní archiv Svitavy se sídlem v Litomyšli,



8. Státní okresní archiv Trutnov,



9. Státní okresní archiv Ústí nad Orlicí,



f) Moravského zemského archivu v Brně



1. Státní okresní archiv Blansko,



2. Státní okresní archiv Brno-venkov se sídlem v Rajhradě,



3. Státní okresní archiv Břeclav se sídlem v Mikulově,



4. Státní okresní archiv Havlíčkův Brod,



5. Státní okresní archiv Hodonín,



6. Státní okresní archiv Jihlava,



7. Státní okresní archiv Kroměříž,



8. Státní okresní archiv Pelhřimov,



9. Státní okresní archiv Třebíč,



10. Státní okresní archiv Uherské Hradiště,



11. Státní okresní archiv Vsetín,



12. Státní okresní archiv Vyškov se sídlem ve Slavkově u Brna,



13. Státní okresní archiv Zlín,



14. Státní okresní archiv Znojmo,



15. Státní okresní archiv Žďár nad Sázavou,



g) Zemského archivu v Opavě



1. Státní okresní archiv Bruntál se sídlem v Krnově,



2. Státní okresní archiv Frýdek-Místek,



3. Státní okresní archiv Jeseník,



4. Státní okresní archiv Karviná,



5. Státní okresní archiv Nový Jičín,



6. Státní okresní archiv Olomouc,



7. Státní okresní archiv Opava,



8. Státní okresní archiv Prostějov,



9. Státní okresní archiv Přerov,



10. Státní okresní archiv Šumperk.



Příloha 4



zrušena



Vybraná ustanovení novel



Čl. II zákona č. 190/2009 Sb.



Přechodná ustanovení



1. Bezpečnostní archivy, které vykonávají činnost podle dosavadních

právních předpisů, se považují ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona za

akreditované. Jejich zřizovatelé prokáží do 3 let ode dne nabytí

účinnosti tohoto zákona Ministerstvu vnitra, že bezpečnostní archivy

splňují podmínky stanovené v § 61, pokud tak dosud neučinily.



2. Určení původci uvedou své spisové služby, elektronické systémy

spisové služby vykonávané v elektronické podobě a spisové řády do

souladu se zákonem č. 499/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí

účinnosti tohoto zákona, do 3 let ode dne nabytí účinnosti tohoto

zákona.



3. Po dobu 3 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se dokumenty v

digitální podobě určené ke skartačnímu řízení převádějí po uzavření

spisu do analogové podoby.



Čl. II zákona č. 167/2012 Sb.



Přechodné ustanovení



Kategorizace archiválií a úkony související s jejím prováděním učiněné

do dne nabytí účinnosti tohoto zákona zůstávají jejím zrušením

nedotčeny.



Čl. II zákona č. 56/2014 Sb.



Přechodné ustanovení



Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí

podle dosavadních právních předpisů.



1) Zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a

vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.



Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších

zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.



2) Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o

bezpečnostní způsobilosti.



3) § 17 obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.



4) § 38 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.



5) § 5 odst. 2 a § 9 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a

o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.



6) Například zákon č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve

správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních

zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon), ve znění pozdějších

předpisů, zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných

celků a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon

č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších

předpisů, zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění

pozdějších předpisů, zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru

příslušníků bezpečnostních sborů.



11) Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších

předpisů.



12) Například zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých

majetkových křivd, ve znění pozdějších předpisů.



13) § 4 písm. b) zákona č. 101/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.



14) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech, ve

znění pozdějších předpisů.



15) Například zákon č. 140/1996 Sb., o zpřístupnění svazků vzniklých

činností bývalé Státní bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů, § 95

odst. 2 a § 101 odst. 3 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní

zřízení), ve znění pozdějších předpisů, § 43 a § 58 odst. 3 zákona č.

129/2000 Sb. o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů,

§ 65, § 70 odst. 3, § 87 odst. 2 a § 94 odst. 1 zákona č. 131/2000 Sb.,

o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů.



16) Například zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní

řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 99/1963 Sb., občanský

soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 120/2001 Sb., o

soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně

dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 283/1991 Sb., o

Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů.



17) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých

zákonů, ve znění pozdějších předpisů.



18) § 19 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím

vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů.



19) § 70 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně

některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění

pozdějších předpisů.



20) Zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky,

ve znění pozdějších předpisů.



22) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský

zákon), ve znění pozdějších předpisů.



23) Například § 24 zákona č. 128/2000 Sb., ve znění pozdějších

předpisů, § 11 odst. 4 a § 12 zákona č. 131/2000 Sb., ve znění

pozdějších předpisů.



24) Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších

předpisů.



25) Například obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č.

219/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, § 103 odst. 1 zákona č.

128/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, § 61 odst. 1 zákona č.

129/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, § 72 odst. 2 a § 97 odst. 1

zákona č. 131/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.



26) Například zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění

pozdějších předpisů, zákon č. 141/1961 Sb., ve znění pozdějších

předpisů, správní řád, zákon č. 120/2001 Sb., ve znění pozdějších

předpisů.



27) Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších

předpisů.



28) Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.



29) § 27 zákona č. 219/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.



§ 659 a následující občanského zákoníku.



30) § 6 zákona č. 273/1993 Sb., o některých podmínkách výroby, šíření a

archivování audiovizuálních děl, o změně a doplnění některých zákonů a

některých dalších předpisů, ve znění pozdějších předpisů.



31) § 3a písm. f) zákona č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a

katastrálních orgánech, ve znění pozdějších předpisů.



32) Například zákon č. 140/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů.



33) Například § 46b zákona č. 99/1963 Sb., ve znění zákona č. 7/2009

Sb.



34) § 34 zákona č. 412/2005 Sb.



Vyhláška č. 523/2005 Sb., o bezpečnosti informačních a komunikačních

systémů a dalších elektronických zařízení nakládajících s utajovanými

informacemi a o certifikaci stínicích komor, ve znění pozdějších

předpisů.



35) § 46 odst. 1 zákona č. 412/2005 Sb.



36) Například § 90 zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a

příjmení a o změně některých souvisejících zákonů.