592/1992 Sb.



ZÁKON



České národní rady



ze dne 20. listopadu 1992



o pojistném na veřejné zdravotní pojištění



Změna: 10/1993 Sb., 15/1993 Sb.



Změna: 161/1993 Sb.



Změna: 324/1993 Sb.



Změna: 42/1994 Sb.



Změna: 241/1994 Sb.



Změna: 59/1995 Sb.



Změna: 149/1996 Sb.



Změna: 48/1997 Sb.



Změna: 127/1998 Sb.



Změna: 29/2000 Sb., 118/2000 Sb.



Změna: 258/2000 Sb., 492/2000 Sb.



Změna: 138/2001 Sb.



Změna: 49/2002 Sb.



Změna: 176/2002 Sb.



Změna: 424/2003 Sb., 437/2003 Sb., 455/2003 Sb.



Změna: 53/2004 Sb.



Změna: 438/2004 Sb.



Změna: 438/2004 Sb. (část)



Změna: 123/2005 Sb.



Změna: 381/2005 Sb., 413/2005 Sb., 545/2005 Sb.



Změna: 62/2006 Sb.



Změna: 117/2006 Sb.



Změna: 214/2006 Sb.



Změna: 189/2006 Sb. (část), 264/2006 Sb.



Změna: 261/2007 Sb., 296/2007 Sb.



Změna: 189/2006 Sb.



Změna: 306/2008 Sb., 285/2009 Sb., 362/2009 Sb.



Změna: 227/2009 Sb.



Změna: 281/2009 Sb.



Změna: 73/2011 Sb.



Změna: 138/2011 Sb.



Změna: 298/2011 Sb.



Změna: 329/2011 Sb., 369/2011 Sb.



Změna: 401/2012 Sb., 500/2012 Sb.



Změna: 11/2013 Sb.



Změna: 342/2013 Sb.



Změna: 458/2011 Sb., 344/2013 Sb.



Změna: 109/2014 Sb.



Změna: 458/2011 Sb., 401/2012 Sb. (část), 500/2012 Sb. (část), 250/2014

Sb., 267/2014 Sb.



Změna: 200/2015 Sb.



Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:



Oddíl I



§ 1



Účel zákona



Tento zákon upravuje výši pojistného na veřejné zdravotní pojištění

(dále jen "pojistné"), penále, způsob jejich placení, kontrolu, vedení

evidence plátců pojistného a zřízení zvláštního účtu veřejného

zdravotního pojištění.



ČÁST PRVNÍ



Pojistné



§ 2



Výše pojistného



(1) Výše pojistného činí 13,5 % z vyměřovacího základu za rozhodné

období.



(2) Výši pojistného je jeho plátce povinen si sám vypočítat. Pojistné

se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.



Vyměřovací základ



§ 3



nadpis vypuštěn



(1) Vyměřovacím základem zaměstnance^2) je úhrn příjmů ze závislé

činnosti, s výjimkou náhrad výdajů poskytovaných procentem z platové

základny představitelům státní moci a některých státních orgánů a

soudcům^55) které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v České

republice, předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních

z příjmů^3) a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel

zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním. Zúčtovaným příjmem se pro účely

věty první rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě

nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno

v jeho prospěch, popřípadě připsáno k jeho dobru anebo spočívá v jiné

formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance.



(2) Vyměřovací základ zaměstnance podle odstavce 1 se snižuje o



a) náhradu škody podle zákoníku práce a právních předpisů upravujících

služební poměry,



b) odstupné a další odstupné, odchodné a odbytné, na která vznikl nárok

podle zvláštních právních předpisů, a odměna při skončení funkčního

období, na kterou vznikl nárok podle zvláštních právních předpisů,



c) věrnostní přídavek horníků^5),



d) plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního důchodu nebo

invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně po uplynutí jednoho

roku ode dne skončení zaměstnání,



e) jednorázovou sociální výpomoc poskytnutou zaměstnanci k překlenutí

jeho mimořádně obtížných poměrů vzniklých v důsledku živelní pohromy,

požáru, ekologické nebo průmyslové havárie nebo jiné mimořádně závažné

události.



(3) Pro stanovení vyměřovacího základu zaměstnance, kterému byly

zúčtovány příjmy po skončení zaměstnání, se použijí odstavce 1 a 2

obdobně.



(4) Pojistné za zaměstnance se stanoví z vyměřovacího základu podle

odstavců 1 až 3, nejméně však z minimálního vyměřovacího základu,

není-li dále stanoveno jinak.



(5) Je-li zaměstnanci vyplácen příjem v cizí měně, přepočte se na

českou měnu způsobem stanoveným zákonem upravujícím daně z příjmů.

Zaměstnavatel je povinen vést ve svých záznamech pro stanovení a odvod

pojistného kurz, který použil.



(6) Minimálním vyměřovacím základem je minimální mzda.



(7) Je-li zaměstnancem zaměstnavatele zaměstnávajícího více než 50 %

osob se zdravotním postižením^11a) z celkového průměrného přepočteného

počtu svých zaměstnanců^11b) osoba, které byl přiznán invalidní

důchod,^11c) je u ní vyměřovacím základem částka přesahující částku,

která je vyměřovacím základem uosoby, za kterou je plátcem pojistného

stát.



(8) Minimální vyměřovací základ neplatí pro osobu:



a) s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, která je

držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P podle zvláštního právního

předpisu^12);



b) která dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak

nesplňuje další podmínky pro jeho přiznání;



c) která celodenně osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do sedmi

let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku. Podmínka celodenní

péče se považuje za splněnou, je-li dítě předškolního věku umístěno v

jeslích (mateřské škole), popřípadě v obdobném zařízení na dobu, která

nepřevyšuje čtyři hodiny denně, a jde-li o dítě plnící povinnou školní

docházku, po dobu návštěvy školy, s výjimkou umístění v zařízení s

týdenním či celoročním pobytem. Za takovou osobu se považuje vždy pouze

jedna osoba, a to buď otec nebo matka dítěte, nebo osoba, která

převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů;^14)



d) která současně vedle zaměstnání vykonává samostatnou výdělečnou

činnost a odvádí zálohy na pojistné vypočtené alespoň z minimálního

vyměřovacího základu stanoveného pro osoby samostatně výdělečně činné,



e) za kterou je plátcem pojistného stát (§ 3c),



pokud tyto skutečnosti trvají po celé rozhodné období. Vyměřovacím

základem u těchto zaměstnanců je jejich skutečný příjem.



(9) Minimální vyměřovací základ zaměstnance se snižuje na poměrnou část

odpovídající počtu kalendářních dnů, pokud



a) zaměstnání netrvalo po celé rozhodné období,



b) zaměstnanci bylo poskytnuto pracovní volno pro důležité osobní

překážky v práci,^15)



c) zaměstnanec se stal v průběhu rozhodného období osobou, za kterou

platí pojistné i stát,13) nebo osobou uvedenou v odstavci 8 písm. a) až

c).



(10) Pokud je vyměřovací základ zaměstnance nižší než minimální

vyměřovací základ, je zaměstnanec povinen doplatit zdravotní pojišťovně

prostřednictvím svého zaměstnavatele pojistné ve výši 13,5 % z rozdílu

těchto základů. Má-li zaměstnanec více zaměstnavatelů, je povinen

doplatit pojistné podle předchozí věty prostřednictvím toho

zaměstnavatele, kterého si zvolí, a to vždy současně s odvodem

pojistného v následujícím kalendářním měsíci. Pokud je vyměřovací

základ nižší z důvodů překážek na straně organizace,^16) je tento

rozdíl povinen doplatit zaměstnavatel.



(11) Pro účely pojistného na veřejné zdravotní pojištění se mzdové

nároky zaměstnanců vyplacené úřadem práce podle zákona o ochraně

zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně

některých zákonů považují za příjmy zúčtované zaměstnavatelem

zaměstnanci, a to v rozsahu, ve kterém je zaměstnavatel zaměstnancům

nezúčtoval. Tyto příjmy jsou vyměřovacím základem zaměstnanců pro daný

kalendářní měsíc, případně jeho poměrnou částí, pokud zaměstnavatel

vyplatil zaměstnancům mzdu pouze za část měsíce.



(12) Vyměřovacím základem pracovníka v pracovním vztahu uzavřeném podle

cizích právních předpisů^16a) je úhrn příjmů zúčtovaných mu

zaměstnavatelem v souvislosti s tímto pracovním vztahem, a to ve výši,

ve které jsou nebo by byly předmětem daně z příjmů fyzických osob podle

zákona o daních z příjmů^3), s výjimkou příjmů, které tomuto pracovníku

nahrazují výdaje jím za zaměstnavatele vynaložené v souvislosti s tímto

pracovním vztahem nebo škodou vzniklou v souvislosti s tímto pracovním

vztahem, a příjmů uvedených v odstavci 2. Ustanovení o minimálním

vyměřovacím základu podle odstavce 6 se použije obdobně.



§ 3a



(1) Vyměřovacím základem u osoby samostatně výdělečně činné je 35 %

příjmu z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti^17) před

rokem 2004, 40 % příjmu z podnikání a z jiné samostatné výdělečné

činnosti v roce 2004, 45 % příjmu z podnikání a z jiné samostatné

výdělečné činnosti v roce 2005 a od roku 2006 50 % příjmu ze samostatné

činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a

udržení.^18) Za příjem ze samostatné činnosti po odpočtu výdajů

vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení se u spolupracující

osoby a u osoby samostatně výdělečně činné, která vykonává samostatnou

činnost se spolupracující osobou (spolupracujícími osobami), považuje

její podíl na společných příjmech;^19) u osoby samostatně výdělečně

činné, která je současně též spolupracující osobou, též její podíl na

společných příjmech.^19) U osoby samostatně výdělečně činné, která vede

účetnictví,^20) společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře

komanditní společnosti se za příjem ze samostatné výdělečné činnosti po

odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení

považuje pro účely tohoto zákona základ daně z příjmů^21) z této

činnosti. Za příjem ze samostatné výdělečné činnosti se u osoby

samostatně výdělečně činné, která je poplatníkem daně z příjmů

stanovené paušální částkou podle zvláštního právního předpisu,

považuje, jde-li o příjmy z činnosti podléhající dani z příjmů

stanovené paušální částkou, předpokládaný příjem a za výdaje vynaložené

na jeho dosažení, zajištění a udržení se považují předpokládané výdaje

za takový rok. U osoby samostatně výdělečně činné účtující v

hospodářském roce se příjem ze samostatné výdělečné činnosti a výdaje

vynaložené na jeho dosažení, zajištění a udržení zúčtované v

hospodářském roce zahrnují do kalendářního roku, do kterého jsou

vykazovány pro účely daně z příjmů. Za příjem ze samostatné výdělečné

činnosti se nepovažují příjmy, které jsou podle zvláštního právního

předpisu^21a) samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou

daně, a odměny náležející podle autorského zákona z titulu jiných

majetkových práv^21b).



(2) Osoba samostatně výdělečně činná je povinna odvést pojistné z

vyměřovacího základu podle odstavce 1. Je-li vyměřovací základ podle

odstavce 1 nižší než minimální vyměřovací základ, je osoba samostatně

výdělečně činná povinna odvést pojistné z minimálního vyměřovacího

základu, není-li dále stanoveno jinak. Minimálním vyměřovacím základem

se rozumí dvanáctinásobek 50 % průměrné mzdy; za průměrnou mzdu se pro

účely tohoto zákona považuje částka, která se vypočte jako součin

všeobecného vyměřovacího základu pro účely důchodového pojištění za

kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který

se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu

tohoto všeobecného vyměřovacího základu^16b) s tím, že vypočtená částka

se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.



a) uvedenou v § 3 odst. 8 písm. a) až c),



b) která současně vedle samostatné výdělečné činnosti je zaměstnancem a

odvádí pojistné z tohoto zaměstnání vypočtené alespoň z minimálního

vyměřovacího základu stanoveného pro zaměstnance,



c) za kterou je plátcem pojistného stát (§ 3c),



pokud tyto skutečnosti trvají po celé rozhodné období. Vyměřovacím

základem u těchto osob je jejich skutečný příjem po odpočtu výdajů

vynaložených na dosažení, zajištění a udržení příjmu.



(4) Minimální vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné se

sníží na poměrnou část odpovídající počtu kalendářních měsíců, pokud

osoba samostatně výdělečně činná



a) nevykonávala samostatnou výdělečnou činnost po celé rozhodné období,



b) měla nárok na výplatu nemocenského nebo peněžité pomoci v mateřství

jako osoba samostatně výdělečně činná; za pobírání nemocenského z

nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných se pro účely

tohoto zákona považuje též období prvních 3 kalendářních dnů trvání

dočasné pracovní neschopnosti (karantény), po které se nemocenské podle

zvláštního právního předpisu neposkytuje, pokud se jedná o osobu

samostatně výdělečně činnou, která je účastna nemocenského pojištění

osob samostatně výdělečně činných,



c) se stala osobou uvedenou v odstavci 3,



pokud tyto skutečnosti trvaly po celý kalendářní měsíc.



§ 3b



Vyměřovacím základem u osoby, která po celý kalendářní měsíc nemá

příjmy ze zaměstnání, ze samostatné výdělečné činnosti a není za ni

plátcem pojistného stát (§ 3c) (dále jen "osoba bez zdanitelných

příjmů") je minimální mzda.



§ 3c



(1) Vyměřovací základ pro pojistné hrazené státem za osobu, za kterou

je podle zvláštního právního předpisu^37) plátcem pojistného stát, se

stanoví ve výši 6 259 Kč na kalendářní měsíc.



(2) Částku vyměřovacího základu uvedenou v odstavci 1 může vláda vždy

do 30. června změnit svým nařízením, a to s účinností k 1. lednu roku

následujícího; přihlíží přitom k vývoji průměrné mzdy zveřejňované

Českým statistickým úřadem, k možnostem státního rozpočtu a k vývoji

finanční bilance veřejného zdravotního pojištění.



§ 3d



zrušen



§ 4



Rozhodné období



(1) Rozhodné období, z něhož se zjišťuje vyměřovací základ, je

kalendářní měsíc, za který se pojistné platí, pokud se dále nestanoví

jinak.



(2) U osoby samostatně výdělečně činné je rozhodným obdobím kalendářní

rok, za který se pojistné platí.



Odvod pojistného za zaměstnance



§ 5



(1) Zaměstnavatel odvádí část pojistného, které je povinen hradit za

své zaměstnance.^19) Současně odvádí i část pojistného, které je

povinen hradit zaměstnanec, srážkou z jeho mzdy nebo platu, a to i bez

souhlasu zaměstnance.



(2) Pojistné podle odstavce 1 se platí za jednotlivé kalendářní měsíce

a je splatné od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce.



(3) Pojistné se odvádí na účet Všeobecné zdravotní pojišťovny České

republiky nebo jiné zdravotní pojišťovny provádějící všeobecné

zdravotní pojištění (dále jen "příslušná zdravotní pojišťovna"), u níž

je pojištěnec pojištěn.^20)



§ 6



Právní nástupce zaměstnavatele ručí za pojistné, které měl platit

předchůdce. Příslušná zdravotní pojišťovna je povinna na žádost

právního nástupce vykázat evidovanou výši dlužného pojistného.



§ 7



Odvod pojistného za osoby samostatně výdělečně činné



(1) Osoby samostatně výdělečně činné platí pojistné formou záloh na

pojistné a doplatku pojistného, pokud se dále nestanoví jinak. Kde se v

dalších ustanoveních hovoří o pojistném, rozumí se tím též zálohy na

pojistné a doplatek pojistného.



(2) Osoba samostatně výdělečně činná platí zálohy na pojistné na účet

příslušné zdravotní pojišťovny za celý kalendářní měsíc. Záloha na

pojistné je splatná od prvního dne kalendářního měsíce, na který se

platí, do osmého dne následujícího kalendářního měsíce. Zálohy na

pojistné se neplatí za kalendářní měsíce, v nichž byla osoba samostatně

výdělečně činná uznána po celý kalendářní měsíc neschopnou práce, nebo

jí byla nařízena karanténa podle zvláštních právních předpisů.



§ 8



(1) Osoba zahajující samostatnou výdělečnou činnost hradí v prvním

kalendářním roce této činnosti měsíční zálohy na pojistné vypočtené z

minimálního vyměřovacího základu, pokud si sama nestanoví zálohu vyšší.

Pokud za osobu zahajující samostatnou výdělečnou činnost je plátcem

pojistného i stát, není tato osoba povinna v prvním kalendářním roce

této činnosti platit zálohy na pojistné; pojistné zaplatí formou

doplatku podle odstavce 5.



(2) Ve druhém roce a v následujících letech výkonu samostatné výdělečné

činnosti se výše zálohy na pojistné stanoví procentní sazbou uvedenou v

§ 2 z měsíčního vyměřovacího základu. Měsíční vyměřovací základ činí

průměr, který z vyměřovacího základu určeného podle § 3a pro stanovení

pojistného ze samostatné výdělečné činnosti za předcházející kalendářní

rok připadá na jeden kalendářní měsíc s tím, že se přihlíží jen k těm

kalendářním měsícům, v nichž byla samostatná výdělečná činnost

vykonávána alespoň po část tohoto měsíce. Takto vypočtené zálohy se

poprvé zaplatí za kalendářní měsíc, ve kterém byl nebo měl být podán

přehled podle § 24 odst. 2, a naposledy za kalendářní měsíc

předcházející kalendářnímu měsíci, ve kterém byl nebo měl být takový

přehled předložen v dalším kalendářním roce.



(3) Osoba samostatně výdělečně činná, která je současně zaměstnancem a

samostatná výdělečná činnost není hlavním zdrojem jejích příjmů, není

povinna platit zálohy na pojistné; pojistné zaplatí nejpozději do 8 dnů

po dni, ve kterém byl, popřípadě měl být podán přehled o příjmech a

výdajích podle § 24 odst. 2 za kalendářní rok, za který se pojistné

platí.



(4) Zdravotní pojišťovna na žádost osoby samostatně výdělečně činné

poměrně sníží výši zálohy na pojistné, a to v případě, že příjem této

osoby ze samostatné výdělečné činnosti je po odpočtu výdajů

vynaložených na dosažení, zajištění a udržení příjmu, který připadá v

průměru na 1 kalendářní měsíc v období od 1. ledna kalendářního roku do

konce kalendářního měsíce předcházejícího podání žádosti, nejméně však

v období 3 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, nejméně o jednu

třetinu nižší než příjem připadající v průměru na 1 kalendářní měsíc v

předcházejícím roce, v němž alespoň po část měsíce byla vykonávána

samostatná výdělečná činnost. Snížení lze provést na dobu nejdéle do

konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž

byl nebo měl být podán přehled podle § 24 odst. 2.



(5) Doplatek rozdílu mezi zálohami a skutečnou výší pojistného

vypočteného podle § 3a je splatný vždy nejpozději do 8 dnů po dni, ve

kterém byl, popřípadě měl být podán přehled podle § 2b odst. 6 za

kalendářní rok, za který se pojistné platí.



(6) Je-li úhrn záloh na pojistné zaplacených za rozhodné období vyšší

než pojistné stanovené podle § 2 odst. 1, jedná se o přeplatek

pojistného (§ 14).



§ 9



zrušen



Odvod pojistného za osoby bez zdanitelných příjmů



§ 10



Osoba bez zdanitelných příjmů platí pojistné na účet příslušné

zdravotní pojišťovny za celý kalendářní měsíc. Pojistné je splatné od

prvního dne kalendářního měsíce, za který se platí, do osmého dne

následujícího kalendářního měsíce.



§ 11



Osoba bez zdanitelných příjmů, která pracuje v zahraničí pro

zaměstnavatele, který nemá na území České republiky sídlo, ani místo

podnikání, může projednat s příslušnou zdravotní pojišťovnou jiný

způsob hrazení pojistného. Příslušná zdravotní pojišťovna může na

žádost takové osoby povolit placení pojistného za delší, než měsíční

období, avšak vždy jen dopředu.



§ 12



Odvod pojistného hrazeného státem



(1) Za osoby, za které je plátcem pojistného stát,^37) hradí měsíčně

pojistné Ministerstvo financí České republiky na zvláštní účet zřízený

podle § 20, a to do 25. dne předcházejícího kalendářního měsíce.



(2) V případě sezónních výkyvů v platbách za poskytované zdravotní

služby hrazené z veřejného zdravotního pojištění podle zákona o

veřejném zdravotním pojištění (dále jen „hrazené služby“) je ministr

financí zmocněn v průběhu rozpočtového roku poskytnout návratnou

finanční výpomoc splatnou v témže roce a změnit frekvenci a výši plateb

státu do systému veřejného zdravotního pojištění uvnitř rozpočtového

roku na základě žádosti správce zvláštního účtu. Žádost bude posuzována

podle vývoje příjmů a výdajů ve státním rozpočtu. Úpravy plateb podle

tohoto zmocnění nesmí ovlivnit částku rozpočtovanou ve schváleném

státním rozpočtu na platbu státu podle § 3c tohoto zákona.



§ 13



Odvod pojistného při souběhu příjmů



Má-li pojištěnec současně více příjmů podle § 3 nebo § 3a, odvádí

pojistné ze všech těchto příjmů.



§ 14



Přeplatek pojistného



(1) Nárok na vrácení přeplatku se promlčuje za 10 let od uplynutí

kalendářního roku, v němž vznikl.



(2) Přeplatek pojistného se vrací plátci pojistného nebo jeho právnímu

nástupci, pokud není jiného splatného závazku vůči příslušné zdravotní

pojišťovně. Je-li takový závazek, použije se přeplatku pojistného k

jeho úhradě. Příslušná zdravotní pojišťovna je povinna vrátit přeplatek

pojistného do jednoho měsíce ode dne, kdy tento přeplatek zjistila.

Byla-li v souladu s tímto ustanovením podána žádost o vrácení přeplatku

pojistného a příslušná zdravotní pojišťovna vrátila tento přeplatek po

uplynutí lhůty stanovené pro rozhodnutí o přeplatku pojistného,^38) je

povinna zaplatit penále. Za den platby se považuje u bezhotovostních

převodů z účtu banky den, kdy bylo uskutečněno odepsání z účtu

zdravotní pojišťovny, u plateb v hotovosti den, kdy banka, pošta nebo

jiná oprávněná osoba hotovost přijala nebo převzala. Za žádost o

vrácení přeplatku pojistného se považuje vždy podání přehledu podle §

24 odst. 2, vyplývá-li z něho přeplatek pojistného a jestliže plátce

pojistného nepožádal o použití přeplatku pojistného na úhradu zálohy na

pojistné na další období.



(3) Vrácený přeplatek na pojistném se v následujícím kalendářním měsíci

zúčtuje s poukázanými finančními prostředky podle § 21 odst. 1.



§ 15



Úhrada dlužného pojistného



(1) Dlužné pojistné jsou osoby uvedené v předchozích ustanoveních

povinny doplatit. Doplatek je splatný na účet té zdravotní pojišťovny,

u které byla osoba pojištěna v období, za něž dluží pojistné. Pokud

byla osoba pojištěna u několika zdravotních pojišťoven, je doplatek

pojistného stanoven poměrně podle doby pojištění u každé zdravotní

pojišťovny a je splatný na účet každé takové pojišťovny. Nedoplatky

pojistného, jejichž výše v úhrnu nepřesahuje u jednoho plátce

pojistného a jedné pojišťovny 50 Kč, nelze vymáhat.



(2) Má-li plátce pojistného vůči zdravotní pojišťovně splatný závazek,

je povinen ho splácet v tomto pořadí:



a) pokuty,



b) přirážka k pojistnému,



c) nejstarší nedoplatky pojistného,



d) běžné platby pojistného,



e) penále.



Jednotlivé dlužné částky podle písmen a) až e) je plátce pojistného

povinen odvádět samostatně na příslušné účty zdravotní pojišťovny.



(3) Pokud plátce pojistného nedodrží pořadí podle odstavce 2, je

oprávněna jeho platbu ve stanoveném pořadí použít příslušná zdravotní

pojišťovna. Takovou skutečnost je povinna plátci pojistného oznámit.



§ 16



Promlčení pojistného



(1) Právo předepsat dlužné pojistné se promlčuje za 10 let ode dne

splatnosti. Byl-li proveden úkon ke zjištění výše pojistného nebo jeho

vyměření, plyne nová promlčecí lhůta ode dne, kdy se o tom plátce

pojistného dozvěděl.



(2) Právo vymáhat pojistné se promlčuje ve lhůtě 10 let od právní moci

platebního výměru, jímž bylo vyměřeno. Promlčecí doba neběží po dobu

řízení u soudu.



§ 17



Způsob placení pojistného



(1) Pojistné se platí v české měně



a) na účet zdravotní pojišťovny vedený u poskytovatele platebních

služeb,



b) vyplacením v hotovosti zaměstnanci příslušné zdravotní pojišťovny

pověřenému přijímat pojistné.



(2) Za den platby pojistného se považuje



a) v případě placení na účet zdravotní pojišťovny vedený u

poskytovatele platebních služeb den, kdy dojde k připsání pojistného na

účet poskytovatele platebních služeb zdravotní pojišťovny,



b) v případě vyplacení hotovosti přímo zaměstnanci příslušné zdravotní

pojišťovny den, kdy příslušný zaměstnanec hotovost přijal.



(3) Poskytovatel platebních služeb, u kterého je veden účet příslušné

zdravotní pojišťovny, je povinen poskytnout zdravotní pojišťovně

informaci o dni, kdy došlo k připsání částky na účet poskytovatele

platebních služeb příslušné zdravotní pojišťovny a o čísle účtu plátce

nebo jeho jiném jedinečném identifikátoru^38a).



(4) Držitel poštovní licence, který přijal platbu k úhradě poštovním

poukazem, ji předá k provedení převodu poskytovateli platebních služeb,

který vede jeho účet, do 2 pracovních dnů ode dne, kdy platbu přijal;

pro další převod této platby se uplatní lhůty podle zákona o platebním

styku.



(5) Pokud držitel poštovní licence nedodrží lhůtu podle odstavce 4, je

povinen uhradit příslušné zdravotní pojišťovně úrok ve výši dvojnásobku

diskontní sazby České národní banky platné v první den kalendářního

čtvrtletí, v němž měl uhrazenou částku nejpozději převést. Držitel

poštovní licence je rovněž povinen převést příslušné zdravotní

pojišťovně úrok, který mu uhradí poskytovatel platebních služeb za

nedodržení lhůt podle zákona o platebním styku.



ČÁST DRUHÁ



Penále



§ 18



(1) Nebylo-li pojistné nebo záloha na pojistné zaplaceno ve stanovené

lhůtě anebo bylo-li zaplaceno v nižší částce, než ve které mělo být

zaplaceno, je plátce pojistného povinen platit penále ve výši 0,05 %

dlužné částky za každý kalendářní den, ve kterém některá z těchto

skutečností trvala. Pokud bylo pojistné nebo záloha na pojistné

zaplaceno jiné než příslušné zdravotní pojišťovně, popřípadě jinému

subjektu, nebo pokud platba byla poukázána pod nesprávným variabilním

symbolem, považuje se pojistné nebo záloha na pojistné za nezaplacené

ve stanovené lhůtě.



(2) Nebyl-li přeplatek na pojistném vrácen příslušnou zdravotní

pojišťovnou ve stanovené lhůtě (§ 14 odst. 2), je příslušná zdravotní

pojišťovna ode dne následujícího po dni splatnosti do dne platby včetně

povinna platit za každý den penále ve výši 0,05 % dlužné částky.



(3) Každá platba penále se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.



(4) Penále se nepředepíše, nepřesáhne-li v úhrnu 100 Kč za jeden

kalendářní rok.



(5) Zdravotní pojišťovna penále nepředepíše, pokud plátce prokáže, že

provedl platbu na účet příslušné zdravotní pojišťovny, ale pod

nesprávným variabilním symbolem.



(6) Pro účely zvláštních právních předpisů^41) se za dlužné pojistné

považuje i dlužné penále.



§ 19



Pokud jde o splatnost penále, způsob jeho placení, vymáhání, promlčení

a vracení přeplatku na penále, postupuje se stejně jako u pojistného.



ČÁST TŘETÍ



Přerozdělování pojistného



§ 20



(1) Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky je povinna zřídit

zvláštní účet veřejného zdravotního pojištění (dále jen "zvláštní

účet"). Zvláštní účet slouží k financování hrazených služeb na základě

přerozdělování pojistného a dalších příjmů zvláštního účtu podle počtu

pojištěnců, jejich věkové struktury, pohlaví a nákladových indexů

věkových skupin pojištěnců veřejného zdravotního pojištění.



(2) K přerozdělení pojistného se použijí nákladové indexy 18 věkových

skupin pojištěnců pro každé pohlaví v rozmezí od narození do 5 let, od

5 do 10 let a dále vždy po 5 letech až po věkové skupiny od 80 do 85

let a skupiny od 85 let. Tabulka věkových skupin a jejich vymezení

tvoří přílohu tohoto zákona.



(3) Nákladové indexy se stanoví jako podíl průměrných nákladů na

pojištěnce v dané skupině podle věku a pohlaví po odečtení části

nákladů na nákladné pojištěnce podle § 21a odst. 3 a průměrných nákladů

na standardizovaného pojištěnce. Průměrné náklady na pojištěnce v dané

skupině podle věku a pohlaví stanoví správce účtu jako průměr nákladů

všech zdravotních pojišťoven na všechny pojištěnce v dané skupině podle

věku a pohlaví. Průměrné náklady na standardizovaného pojištěnce

stanoví správce účtu jako průměr nákladů všech zdravotních pojišťoven

na ženy ve věku 15 - 20 let. Ke stanovení nákladových indexů podle věty

první a průměrných nákladů podle věty druhé a věty třetí se použijí

údaje z posledního účetně uzavřeného kalendářního roku. K tomu jsou

všechny zdravotní pojišťovny povinny v termínu stanoveném pro

předkládání výročních zpráv zdravotních pojišťoven sdělit správci účtu

počty pojištěnců v jednotlivých věkových kategoriích podle pohlaví a

celkové náklady na pojištěnce v těchto kategoriích. Správce účtu je

oprávněn údaje uvedené ve větě páté požadovat i v jiném termínu,

rozhodne-li tak dozorčí orgán; v takovém případě jsou zdravotní

pojišťovny povinny předložit údaje ve lhůtě do 30 kalendářních dnů ode

dne jejich vyžádání.



(4) Zvláštní účet spravuje Všeobecná zdravotní pojišťovna České

republiky (dále jen "správce účtu") a vede odděleně od ostatních účtů

(fondů), které spravuje.



(5) Na dodržování pravidel hospodaření se zvláštním účtem dohlíží

dozorčí orgán ustavený k tomuto účelu. Členy dozorčího orgánu jsou

zástupce jmenovaný Ministerstvem financí České republiky, zástupce

jmenovaný Ministerstvem zdravotnictví České republiky, zástupce

jmenovaný Ministerstvem práce a sociálních věcí České republiky,

zástupce pověřený Všeobecnou zdravotní pojišťovnou České republiky,

každý s jedním hlasem, a zástupci pověření ostatními zdravotními

pojišťovnami,^24) kteří mají dohromady jeden hlas. Dozorčí orgán má

právo vyžadovat od zdravotních pojišťoven doklady potřebné k ověření

správnosti údajů poskytnutých podle § 21. Zdravotní pojišťovny jsou

povinny tyto doklady poskytnout. Zdravotní pojišťovně, která nesplní

povinnost podle předchozí věty, může Ministerstvo financí z podnětu

dozorčího orgánu uložit pokutu až do výše 500 000 Kč. Pokutu lze uložit

do jednoho roku ode dne, kdy se Ministerstvo financí dozvědělo o

porušení povinnosti, nejdéle však do tří let od doby, kdy povinnost

měla být splněna. Pokutu lze uložit i opakovaně. Pokuta je příjmem

státního rozpočtu. Pokutu nesmí zdravotní pojišťovna hradit z

prostředků základního fondu zdravotního pojištění nebo z prostředků

rezervního fondu.



(6) Pravidla hospodaření se zvláštním účtem včetně dodatečných korekcí,

podrobnosti pro uplatnění nároku podle § 21a, metodiku výpočtu

průměrných nákladů podle odstavce 3, nákladových indexů věkových skupin

včetně oceňování a přiřazování nákladů do těchto skupin a průměrných

nákladů na jednoho pojištěnce podle § 21a odst. 2, jednací řád

dozorčího orgánu a nákladové indexy pro příslušný kalendářní rok vydá

Ministerstvo zdravotnictví po dohodě s Ministerstvem financí vyhláškou.



§ 21



(1) Příslušné zdravotní pojišťovny sdělí do osmého dne kalendářního

měsíce správci účtu počty svých pojištěnců v jednotlivých skupinách

podle věku a pohlaví pojištěných k prvnímu dni tohoto měsíce u těchto

pojišťoven, počty svých pojištěnců v členění podle zvláštního právního

předpisu,^37) za které je od prvního dne tohoto měsíce plátcem

pojistného stát, a počty těchto pojištěnců, platné k prvnímu dni měsíce

předcházejícího o 3 měsíce příslušné přerozdělení. Příslušné zdravotní

pojišťovny dále sdělí do 22. dne každého měsíce správci účtu výši

pojistného vybraného v období od 18. dne předcházejícího měsíce do 17.

dne příslušného měsíce.



(2) Počty pojištěnců, za které je plátcem pojistného stát, sdělené

příslušnými zdravotními pojišťovnami správci účtu podle odstavce 1 věty

první, jsou podkladem pro platbu pojistného státem. Správce účtu oznámí

celkový počet pojištěnců podle věty první Ministerstvu financí do 12.

dne kalendářního měsíce.



(3) Správce účtu oznámí do 30. dne příslušného měsíce všem zdravotním

pojišťovnám celkovou částku na ně připadající. Celkovou částku pro

příslušnou zdravotní pojišťovnu tvoří podíl na standardizovaného

pojištěnce podle odstavce 3 vynásobený počtem standardizovaných

pojištěnců příslušné zdravotní pojišťovny. Počet standardizovaných

pojištěnců příslušné zdravotní pojišťovny se stanoví jako součet počtu

pojištěnců v každé skupině podle věku a pohlaví vynásobeného příslušným

nákladovým indexem této skupiny.



(4) Podíl na standardizovaného pojištěnce se stanoví tak, že se součet

pojistného vybraného všemi zdravotními pojišťovnami, celkové platby

státu za pojištěnce, za něž je plátcem, penále, pokut a jiných plnění,

která jsou na základě tohoto zákona nebo na základě zvláštních právních

předpisů^40) příjmem zvláštního účtu, a úroků vzniklých na zvláštním

účtu, snížený o poplatky za účetní operace a za vedení zvláštního účtu,

vydělí celkovým počtem standardizovaných pojištěnců všech zdravotních

pojišťoven.



(5) Přesahuje-li pojistné vybrané příslušnou zdravotní pojišťovnou

celkovou částku připadající na ni podle odstavce 2, odvede tato

pojišťovna přebývající finanční prostředky na zvláštní účet, a to do 3

pracovních dnů ode dne, kdy jí byla správcem účtu oznámena příslušná

celková částka. Zdravotní pojišťovně, která nesplní povinnost podle

předchozí věty, může Ministerstvo zdravotnictví na podnět dozorčího

orgánu uložit penále ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý kalendářní

den následující po dni splatnosti do dne platby včetně. Penále je

příjmem zvláštního účtu. Penále nesmí zdravotní pojišťovna hradit z

prostředků základního fondu zdravotního pojištění nebo z prostředků

rezervního fondu.



(6) Nedosahuje-li pojistné vybrané příslušnou zdravotní pojišťovnou

celkovou částku připadající na ni podle odstavce 2, správce účtu

poukáže příslušné zdravotní pojišťovně chybějící finanční prostředky, a

to do 10 pracovních dnů ode dne, kdy jí byla správcem účtu oznámena

příslušná celková částka. Pokud správce zvláštního účtu nesplní

povinnost podle předchozí věty, může mu Ministerstvo zdravotnictví na

podnět dozorčího orgánu uložit penále ve výši 0,1 % z dlužné částky za

každý den následující po dni splatnosti do dne platby včetně. Penále je

příjmem zvláštního účtu. Podle věty druhé se nepostupuje, pokud důvodem

nesplnění povinností správcem účtu je nesplnění povinnosti podle

odstavce 4 některou zdravotní pojišťovnou.



§ 21a



(1) Zvláštní účet podle § 20 slouží dále k přerozdělování pojistného a

dalších příjmů zvláštního účtu podle výskytu pojištěnců, za něž byly

příslušnými zdravotními pojišťovnami uhrazeny zvlášť nákladné hrazené

služby (dále jen „nákladné hrazené služby“).



(2) Nákladnými hrazenými službami se rozumí hrazené služby poskytnuté

na území České republiky pojištěncům podle zvláštního právního

předpisu,^40a) u nichž výše úhrady příslušnou zdravotní pojišťovnou za

jednoho pojištěnce překročila v období jednoho kalendářního roku částku

odpovídající patnáctinásobku průměrných nákladů na jednoho pojištěnce v

systému veřejného zdravotního pojištění za poslední účetně uzavřený

kalendářní rok (dále jen "nákladný pojištěnec").



(3) Příslušná zdravotní pojišťovna má nárok na úhradu 80 % částky, o

kterou nákladné hrazené služby překročí částku podle odstavce 2, pokud

správci účtu vyúčtuje a řádně doloží případy nákladné péče.



(4) Úhrada nákladných hrazených služeb se provádí formou měsíčních

zálohových plateb a ročního vyúčtování po skončení příslušného

kalendářního roku.



(5) Celkový objem finančních prostředků na měsíční zálohové platby

zdravotním pojišťovnám je stanoven procentním podílem z finančních

prostředků, které jsou v daném měsíci předmětem přerozdělení. Tento

podíl odpovídá podílu finančních prostředků uhrazených ze zvláštního

účtu v posledním účetně uzavřeném kalendářním roce za nákladné hrazené

služby z finančních prostředků, které byly v tomto roce předmětem

přerozdělení.



(6) Výše zálohových plateb jednotlivým zdravotním pojišťovnám je dána

procentním podílem z celkového objemu finančních prostředků na měsíční

zálohové platby odpovídajícím jejich podílu na úhradě nákladných

hrazených služeb podle odstavce 3 v posledním účetně uzavřeném

kalendářním roce.



(7) Správce účtu oznámí příslušné zdravotní pojišťovně do 28. dne

kalendářního měsíce výši zálohy na ni připadající. Je-li příslušná

zdravotní pojišťovna povinna podle § 21 odst. 4 odvést přebývající

finanční prostředky na zvláštní účet a zároveň má nárok na zálohovou

platbu na úhradu nákladných hrazených služeb, provede správce účtu

vzájemné započtení těchto pohledávek a výslednou částku sdělí příslušné

zdravotní pojišťovně do 28. dne kalendářního měsíce.



(8) Přesahuje-li pojistné vybrané příslušnou zdravotní pojišťovnou

celkovou částku, na kterou má nárok z obou přerozdělení, odvede tato

pojišťovna přebývající finanční prostředky na zvláštní účet do 3

pracovních dnů ode dne, kdy jí byla správcem účtu výsledná částka

oznámena.



(9) Nedosahuje-li pojistné vybrané příslušnou zdravotní pojišťovnou

celkovou částku, na kterou má nárok z obou přerozdělení, poukáže

správce účtu této pojišťovně chybějící finanční prostředky do 10

pracovních dnů ode dne, kdy jí byla správcem účtu výsledná částka

oznámena.



(10) Příslušné zdravotní pojišťovny vyúčtují správci účtu v termínu

stanoveném pro předkládání výročních zpráv po účetním uzavření

kalendářního roku všechny své nákladné pojištěnce za tento rok,

celkovou úhradu za jednotlivé pojištěnce a nárokovanou částku podle

odstavce 3. Správce účtu je oprávněn údaje uvedené ve větě první

požadovat i v jiném termínu, rozhodne-li tak dozorčí orgán; v takovém

případě jsou zdravotní pojišťovny povinny předložit údaje ve lhůtě do

30 kalendářních dnů ode dne jejich vyžádání.



(11) Na kontrole oprávněnosti a správnosti vyúčtování nákladných

hrazených služeb se podílejí všechny zdravotní pojišťovny. Správce účtu

provádí kontrolu prostřednictvím společné kontrolní skupiny složené z

revizních lékařů všech zdravotních pojišťoven. Pro účely tohoto zákona

jsou revizní lékaři delegovaní jednotlivými zdravotními pojišťovnami do

kontrolní skupiny oprávněni kontrolovat vyúčtování nákladných hrazených

služeb předložené kteroukoli zdravotní pojišťovnou. Správce účtu je

oprávněn vyžadovat od zdravotních pojišťoven další doklady potřebné k

ověření správnosti sdělených údajů. V případech, kdy nelze ověřit

správnost údajů bez součinnosti s poskytovateli zdravotních služeb

podle zákona o zdravotních službách (dále jen „poskytovatel“), kteří

nákladné hrazené služby poskytli, je správce účtu oprávněn vyžadovat od

nich nezbytné doklady a poskytovatelé jsou povinni je správci účtu

poskytnout.



(12) Příslušná zdravotní pojišťovna je povinna sdělit správci účtu

neprodleně případy, kdy na základě kontroly snížila poskytovateli

úhradu nákladných hrazených služeb a výši tohoto snížení. V případech,

kdy má zdravotní pojišťovna podle zákona o veřejném zdravotním

pojištění právo na náhradu nákladů za hrazené služby, které vynaložila

v důsledku zaviněného protiprávního jednání třetí osoby vůči

pojištěnci, je oprávněna uplatnit nárok podle odstavce 3 až po vyřešení

náhrady nákladů, a to pouze u nákladů, které touto náhradou nebyly

pokryty.



(13) Správce účtu vypočte do 3 měsíců od převzetí vyúčtování celkové

částky, na které mají jednotlivé zdravotní pojišťovny nárok podle

odstavce 3, a porovná je s celkovou výší jim poskytnutých měsíčních

zálohových plateb. Zjistí-li správce účtu rozdíl mezi nároky a výší

zálohových plateb větší než 0,01 %, vypořádá tento rozdíl v rámci

započtení podle odstavce 7 v následujícím měsíci, nejdéle však do

listopadu příslušného roku.



ČÁST ČTVRTÁ



Ustanovení společná, přechodná a závěrečná



§ 22



Kontrola placení pojistného



(1) Pověření zaměstnanci příslušné zdravotní pojišťovny jsou oprávněni

provádět v souvislosti s výběrem pojistného kontrolu plateb pojistného.

K provedení kontroly je pověřený zaměstnanec povinen prokázat se

služebním průkazem příslušné zdravotní pojišťovny a zvláštním

oprávněním k takové činnosti, vydaným jejím ředitelem.



(2) Kontrolou zjišťuje pověřený zaměstnanec správné stanovení

vyměřovacího základu, výše pojistného a jeho včasné placení.



(3) Kontrola se provádí u plátce pojistného nebo v místě, které je

vzhledem k účelu kontroly nejvhodnější. Kontrola se provádí v rozsahu

nezbytně nutném pro dosažení jejího účelu. Plátce pojistného, u něhož

je prováděna kontrola, je povinen ve vztahu k pověřenému zaměstnanci



a) předložit na vyžádání účetní a jiné doklady, jež jsou pro správné

stanovení a placení pojistného rozhodné, anebo o které pověřený

zaměstnanec požádá a podat k nim ústně nebo písemně požadovaná

vysvětlení, má-li pověřený zaměstnanec pochybnost o jejich úplnosti,

správnosti nebo pravdivosti,



b) nezatajovat doklady, které má plátce pojistného k dispozici nebo o

nichž je mu známo, kde se nacházejí,



c) zajistit vhodné místo a podmínky k provádění kontroly,



d) zapůjčit potřebné doklady i mimo prostor provádění kontroly.



(4) Plátci pojistného a třetí osoby jsou povinny poskytnout pověřenému

zaměstnanci veškerou pomoc potřebnou k účinnému provedení kontroly.



§ 22a



Tam, kde se v tomto zákoně uvádí zaměstnavatel, rozumí se tím u

státních zaměstnanců podle zákona o státní službě služební úřad^54).



§ 23



Povinnost zachovávat mlčenlivost



(1) Zaměstnanci příslušné zdravotní pojišťovny jsou povinni zachovávat

mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se při kontrole plateb

pojistného nebo v souvislosti s ní dozvěděli. Porušením povinnosti

mlčenlivosti není vzájemné poskytování informací mezi správci daní,

zdravotního a sociálního pojištění, které jsou nezbytné pro účelnou

kontrolu plátců a použití informací ve vztahu k třetím osobám při

uplatňování a vymáhání dlužného pojistného.



(2) Údaje týkající se jednotlivých fyzických nebo právnických osob,

které se osoby uvedené v odstavci 1 při své činnosti dozvědí, mohou

sdělit jiným subjektům, jen stanoví-li tak tento zákon nebo zvláštní

právní předpis.^25c)



(3) Povinnost zachovávat mlčenlivost se nevztahuje na údaje týkající se

dluhu na pojistném, včetně výše dlužného penále, o nichž bylo

rozhodnuto pravomocnými platebními výměry, nebo jedná-li se o

pohledávku na pojistném a penále, kterou zdravotní pojišťovna uplatňuje

ve veřejné dražbě nebo která byla zjištěna v insolvenčním řízení podle

zvláštního právního předpisu^39a).



(4) Povinnost zachovávat mlčenlivost trvá i po skončení pracovního

poměru nebo pracovní činnosti.



(5) Zaměstnanci příslušné zdravotní pojišťovny musí být poučeni o své

povinnosti zachovávat mlčenlivost a o právních důsledcích porušení této

povinnosti.



(6) Zdravotní pojišťovny jsou povinny na žádost bezplatně poskytnout



a) informace získané při výběru pojistného jiné zdravotní pojišťovně,

pokud se týkají jejích pojištěnců a doby, kdy byli u ní pojištěni,



b) informace získané při výběru pojistného odvolacímu orgánu nebo

soudu, projednávají-li tyto orgány opravný prostředek ve věci tohoto

pojistného, dědictví po plátci tohoto pojistného, nebo vedou-li trestní

řízení v souvislosti s placením pojistného, nebo projednávají-li návrh

na výkon rozhodnutí ohledně pohledávky na pojistném nebo vedou-li tyto

orgány insolvenční řízení, v němž se řeší úpadek nebo hrozící úpadek

plátce pojistného,



c) informace získané při výběru pojistného Národnímu bezpečnostnímu

úřadu, zpravodajské službě nebo Ministerstvu vnitra, pro potřeby

provádění bezpečnostního řízení podle zvláštního zákona^25d),



d) správám sociálního zabezpečení seznam plátců pojistného a údaje o

výši příjmů a výdajů jednotlivých osob samostatně výdělečně činných,

které tyto osoby uvedly v přehledu podle § 24 odst. 2, a výši

vyměřovacího základu pro stanovení pojistného jednotlivých

zaměstnavatelů,



e) Ministerstvu zdravotnictví, Ministerstvu financí a Českému

statistickému úřadu zobecněné informace a souhrnné údaje, které získaly

při své činnosti, bez uvedení jmenných údajů,



f) orgánům oprávněným podle zvláštního zákona ^39) ke kontrole činnosti

zdravotních pojišťoven informace potřebné k provádění této kontroly,



g) Veřejnému ochránci práv informace, které si vyžádá v souvislosti s

šetřením podle zvláštního zákona,



h) živnostenským úřadům, u nichž osoby samostatně výdělečně činné

podnikající na základě živnostenského oprávnění podaly oznámení o

zahájení samostatné výdělečné činnosti, údaje potřebné k plnění

povinností podle zvláštního právního předpisu^40c).



(7) Povinnosti zachovávat mlčenlivost mohou být zaměstnanci příslušné

zdravotní pojišťovny zproštěni pouze písemně s uvedením rozsahu a účelu

tím, v jehož zájmu mají tuto povinnost. Toto ustanovení se pro

sdělování údajů podle odstavce 6 nepoužije.



(8) Za porušení povinnosti zachovávat mlčenlivost se považuje i využití

vědomostí získaných při kontrole plateb pojistného nebo v souvislosti s

ní pro jednání přinášející prospěch osobě zavázané touto povinností

nebo osobám jiným anebo jednání, která by způsobila někomu újmu.



(9) Bez uvádění konkrétních údajů, zejména jmenných, může zaměstnanec

příslušné zdravotní pojišťovny využívat zobecněné informace při

vědecké, publikační a pedagogické činnosti.



(10) Příslušná zdravotní pojišťovna odpovídá za vytváření podmínek pro

zachování mlčenlivosti podle odstavce 1. To platí i při využívání a

umožnění přístupu k údajům evidovaným pomocí výpočetní techniky.



Povinnosti plátců pojistného



§ 24



(1) Osoba samostatně výdělečně činná a osoba bez zdanitelných příjmů je

povinna při plnění oznamovací povinnosti ^31) sdělit své jméno,

příjmení, trvalý pobyt a rodné číslo. Osoba samostatně výdělečně činná

je dále povinna sdělit své obchodní jméno, sídlo nebo místo podnikání,

identifikační číslo osoby, má-li ho přiděleno, a číslo bankovního účtu,

pokud z něj bude provádět platbu pojistného nebo jeho záloh. Tyto údaje

je tato osoba povinna doložit. Osoba samostatně výdělečně činná, která

podle zvláštního právního předpisu účtuje v hospodářském roce, je

povinna vždy do 31. března kalendářního roku oznámit příslušné

zdravotní pojišťovně, ke kterému datu bude podávat daňové přiznání,

pokud tak učiní později než k tomuto datu.



(2) Osoba samostatně výdělečně činná je povinna nejpozději do jednoho

měsíce ode dne, ve kterém měla podle zvláštního zákona podat daňové

přiznání^32) za tento kalendářní rok, předložit všem zdravotním

pojišťovnám, u kterých byla v tomto období pojištěna, přehled o svých

příjmech a výdajích vynaložených na jejich dosažení, zajištění a

udržení, zaplacených zálohách na pojistné, vyměřovacím základu

stanoveném podle § 3a, pojistném vypočteném z tohoto vyměřovacího

základu. Pokud osobě samostatně výdělečně činné zpracovává daňové

přiznání daňový poradce, je povinna tuto skutečnost příslušné zdravotní

pojišťovně doložit do 30. dubna kalendářního roku, ve kterém má

povinnost podat daňové přiznání za předchozí kalendářní rok. Povinnost

podat přehled o příjmech a výdajích příslušné zdravotní pojišťovně do

8. dubna následujícího roku má osoba samostatně výdělečně činná i v

případě, kdy není povinna podle zvláštního právního předpisu daňové

přiznání podávat.



(3) Změní-li se dodatečně údaje oznámené podle odstavců 1 a 2, jsou

tyto osoby povinny ohlásit změny do osmi dnů ode dne, kdy se o nich

dozvěděly, a dlužné pojistné doplatit do 30 dnů ode dne, kdy se o něm

dozvěděly. K tomu účelu vyplní tyto osoby opravný přehled podle

odstavce 2.



(4) Osoba samostatně výdělečně činná podnikající na základě

živnostenského oprávnění může oznámení uvedená v odstavci 1, jsou-li

podávána při zahájení nebo ukončení výdělečné činnosti, učinit na

předepsaném tiskopise^40d) u příslušného živnostenského úřadu;

povinnost učinit tato oznámení u příslušné zdravotní pojišťovny se v

tomto případě považuje za splněnou.



(5) Za den splnění oznamovací povinnosti se považuje den, ve kterém

bylo oznámení předáno příslušné zdravotní pojišťovně, nebo podáno v

případech stanovených v odstavci 4 příslušnému živnostenskému úřadu,

nebo den, v němž byla podána poštovní zásilka obsahující oznámení.



(6) Podání podle odstavce 2 lze učinit rovněž datovou zprávou s

ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho

datové schránky; příslušná zdravotní pojišťovna zveřejní způsobem

umožňujícím dálkový přístup, jaká podání lze učinit tímto způsobem.



§ 25



(1) Zaměstnavatelé jsou povinni při plnění oznamovací povinnosti^31)

sdělit obchodní název, právní formu právnické osoby, sídlo,

identifikační číslo osoby a číslo bankovního účtu, pokud z něj budou

provádět platbu pojistného; je-li zaměstnavatelem fyzická osoba,

sděluje též jméno, příjmení, rodné číslo a adresu trvalého bydliště.



(2) Zaměstnavatelé jsou povinni oznámit zdravotní pojišťovně, které

odvádějí pojistné, do osmi dnů změnu údajů podle předchozího odstavce a

dále ukončení své činnosti, zrušení organizace nebo její vstup do

likvidace.



(3) Zaměstnavatelé jsou povinni nejpozději v den splatnosti pojistného

předat každé zdravotní pojišťovně, u které jsou pojištěni jejich

zaměstnanci, přehled o platbách pojistného, který obsahuje součet

vyměřovacích základů zaměstnanců pojištěných u příslušné zdravotní

pojišťovny, celkovou výši pojistného vypočtenou jako součet pojistného

jednotlivých zaměstnanců pojištěných u příslušné zdravotní pojišťovny a

počet zaměstnanců, na které se údaje vztahují.



(4) Zaměstnavatelé jsou dále povinni vést průkaznou evidenci o

uskutečněných platbách pojistného. Na žádost příslušné zdravotní

pojišťovny jsou povinni předložit údaje rozhodné pro výpočet pojistného

včetně rodného čísla každého zaměstnance.



(5) Skutečnosti uvedené v předchozích odstavcích jsou zaměstnavatelé

povinni doložit.



§ 25a



Pravděpodobná výše pojistného



(1) Jestliže zaměstnavatel nesplnil povinnost podat přehled podle § 25

odst. 3 nebo jestliže osoba samostatně výdělečně činná nesplnila

povinnost podat přehled podle § 24 odst. 2 a 3 a tato povinnost nebyla

splněna ani ve lhůtě určené příslušnou zdravotní pojišťovnou v písemné

výzvě, může příslušná zdravotní pojišťovna stanovit rozhodnutím

pravděpodobnou výši pojistného, pokud byl plátce pojistného v této

výzvě na tento následek upozorněn.



(2) Při stanovení pravděpodobné výše pojistného vychází příslušná

zdravotní pojišťovna z údajů a pomůcek, které má k dispozici nebo které

si sama opatří. Údaje o počtu zaměstnanců zaměstnavatele si může

příslušná zdravotní pojišťovna vyžádat od krajské pobočky Úřadu práce;

tato pobočka je povinna tyto údaje jí sdělit, pokud je má k dispozici.

Nelze-li pro nedostatek podkladů stanovit pravděpodobnou výši příjmů

zaměstnance anebo osoby samostatně výdělečně činné, má se pro účely

stanovení pravděpodobné výše pojistného za to, že jejich měsíčním

příjmem je částka 1,5násobku všeobecného vyměřovacího základu za

kalendářní rok,^42) který o dva roky předchází kalendářnímu roku, ve

kterém příslušná zdravotní pojišťovna stanoví pravděpodobnou výši

pojistného; u osoby samostatně výdělečně činné se má přitom za to, že

tato částka je jejím měsíčním příjmem ze samostatné výdělečné činnosti,

který je již snížen o výdaje vynaložené na jeho dosažení, zajištění a

udržení.



(3) Stanovením pravděpodobné výše pojistného není dotčena povinnost

předložit přehled podle § 24 odst. 2 a 3 nebo § 25 odst. 3 ani možnost

uložit pokutu podle § 26. Je-li následně tento přehled předložen,

příslušná zdravotní pojišťovna rozhodnutí o pravděpodobné výši

pojistného zruší.



(4) Plátci pojistného jsou povinni platit penále z dlužné částky

pravděpodobné výše pojistného, a to ode dne, který bezprostředně

následuje po dni splatnosti pojistného (§ 5 odst. 2 a § 7 odst. 2),

ohledně něhož nebyl podán přehled podle § 24 odst. 2 a 3 nebo § 25

odst. 3, do dne, ve kterém byl tento přehled předložen, a to včetně

tohoto dne. Ustanovení věty první platí přitom i tehdy, je-li penále z

pravděpodobné výše pojistného vyšší než penále z pojistného podle

přehledu podle § 24 odst. 2 a 3 nebo § 25 odst. 3; je-li penále z

pravděpodobné výše pojistného nižší než penále z pojistného podle

tohoto přehledu, je plátce pojistného povinen zaplatit ještě tento

rozdíl.



§ 26



Pokuty



(1) Za neplnění nebo porušení povinností stanovených v § 22 odst. 3

písm. a) a b), § 24 odst. 2 a 3, § 25 a § 28 větě druhé může příslušná

zdravotní pojišťovna uložit plátci pojistného pokutu až do výše 50 000

Kč za jednotlivé nesplnění nebo porušení povinnosti.



(2) Pokutu lze uložit do 2 let ode dne, kdy se příslušná zdravotní

pojišťovna dozvěděla o nesplnění nebo porušení povinnosti, nejpozději

však do pěti let ode dne, kdy k nesplnění nebo porušení povinnosti

došlo.



(3) Pokud jde o způsob placení a vymáhání a promlčení pokut, postupuje

se stejně jako u pojistného.^26)



(4) Pokuta je příjmem zdravotní pojišťovny, která ji uložila.



§ 26a



Úhrada odvedeného pojistného



Pokud se podle zvláštního předpisu ^27a) uhrazuje vyplacená náhrada

mzdy, mzdového vyrovnání, doplatek ke mzdě nebo jiná obdobná plnění,

uhrazuje se zaměstnavateli pojistné, které je povinen z těchto plnění

platit (§ 5); to platí obdobně i pro úhradu nákladů na vytvoření

veřejně prospěšné práce ^27b) a pro výplatu odměn a mezd, které provádí

zaměstnavatel z finančních prostředků odborové organizace, ^27c) pokud

se v kolektivní smlouvě nestanoví jinak.



§ 26b



Počítání času



(1) Lhůta určená podle dní počíná dnem, který následuje po události,

jež je rozhodující pro její počátek.



(2) Poslední den lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let připadá na

den, který se pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem, na který

připadá událost, od níž lhůta počíná. Není-li takový den v měsíci,

připadne poslední den lhůty na poslední den v měsíci.



(3) Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je

posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den.



§ 26c



Odepsání dluhu



(1) Dlužné pojistné, penále a pokuty a přirážky k pojistnému může

příslušná zdravotní pojišťovna odepsat, je-li tento dluh zcela

nedobytný. Za nedobytný se považuje takový dluh na pojistném a penále,

který byl bezvýsledně vymáhán na plátci pojistného i na jiných osobách,

na nichž tento dluh mohl být vymáhán, nebo nevedlo-li by vymáhání

tohoto dluhu zřejmě k výsledku nebo je-li pravděpodobné, že by náklady

vymáhání tohoto dluhu přesáhly jeho výtěžek. Za nedobytný se považuje

též dluh na pojistném a penále u zaměstnavatele, u něhož došlo k výmazu

z obchodního rejstříku, popřípadě z jiného zákonem určeného rejstříku

nebo stanovené evidence u příslušného orgánu v České republice, pokud

dluh nepřešel na jeho právního nástupce, a dále dluh na pojistném a

penále u fyzické osoby, která zemřela, pokud dluh nepřešel na dědice

této osoby.



(2) O odpisu pro nedobytnost se plátce pojistného, popřípadě i jiná

osoba, která je povinna dluh na pojistném a penále zaplatit,

nevyrozumívá; dluh na pojistném a penále trvá dále, dokud nedojde k

promlčení práva vymáhat tento dluh.



§ 26d



Doručování písemností



(1) Skutečnosti významné pro plnění povinností plátce pojistného

oznamuje zdravotní pojišťovna plátci pojistného zpravidla doručením

úřední písemnosti prostřednictvím držitele poštovní licence nebo svými

zaměstnanci.



(2) Skutečnosti, s nimiž tento zákon spojuje právní důsledky k tíži

plátce pojistného, a skutečnosti, o nichž tak stanoví zdravotní

pojišťovna, se plátci pojistného oznamují doručením úřední písemnosti

do vlastních rukou.



(3) Nebyl-li adresát písemnosti, která má být doručena do vlastních

rukou, zastižen, ačkoliv se v místě doručování zdržuje, uloží ten, kdo

písemnost doručuje, písemnost v místně příslušné provozovně držitele

poštovní licence nebo u místně příslušné organizační jednotky zdravotní

pojišťovny, jejíž písemnost má být doručena, a adresáta o tom vhodným

způsobem vyrozumí. Nevyzvedne-li si adresát písemnost do patnácti dnů

od uložení, považuje se poslední den této lhůty za den doručení, i když

se adresát o uložení nedozvěděl.



(4) Odepře-li adresát bezdůvodně písemnost přijmout, je doručena dnem,

kdy bylo její přijetí odepřeno; na to musí ten, kdo zásilku doručuje,

adresáta upozornit.



(5) Písemnosti určené právnickým osobám se doručují pracovníkům

oprávněným za tyto osoby přijímat písemnosti. Není-li jich, doručuje se

písemnost, která je určena do vlastních rukou, tomu, kdo je oprávněn za

právnickou osobu jednat, ostatní písemnosti kterémukoliv jejímu

pracovníku, který písemnost přijme. Stejně se postupuje, ustanovil-li

si adresát písemnosti u držitele poštovní licence osobu k přijímání

docházejících zásilek.



(6) Není-li zdravotní pojišťovně znám pobyt nebo sídlo plátce

pojistného nebo nezdržuje-li se plátce pojistného v místě svého pobytu

nebo sídla anebo na adrese pro doručování, které oznámil zdravotní

pojišťovně, doručí se písemnost veřejnou vyhláškou. Doručení veřejnou

vyhláškou provede zdravotní pojišťovna tak, že vyvěsí po dobu patnácti

dnů způsobem v místě obvyklým oznámení o místě uložení písemnosti s

jejím přesným označením. Oznámení se rovněž vyvěsí v sídle místně

příslušné organizační jednotky zdravotní pojišťovny, která písemnost

doručuje. Poslední den lhůty podle věty první se považuje za den

doručení.



§ 26e



Poskytování informací plátcům pojistného



Příslušná zdravotní pojišťovna je povinna vydat na žádost plátce

pojistného potvrzení o stavu jeho závazků týkajících se pojistného,

penále, pokuty a přirážky k pojistnému. Má-li plátce pojistného dluh,

uvede se v tomto potvrzení výše tohoto dluhu a údaj o dluhu na

pojistném včetně záloh, dluhu na penále, dluhu na pokutě a dluhu na

přirážce k pojistnému; zvlášť se přitom uvede výše zůstatku dluhu,

pokud zdravotní pojišťovna povolila jeho placení ve splátkách.



§ 27



Vedení evidence pojištěnců



(1) Ústřední pojišťovna Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky

vede registr všech pojištěnců veřejného zdravotního pojištění. Registr

podle věty první obsahuje tyto údaje o pojištěncích: rodné číslo,

případně jiné číslo pojištěnce, jméno, příjmení, popřípadě rodné

příjmení, adresu pobytu, datum vzniku a zániku pojistného vztahu u

příslušné zdravotní pojišťovny; u pojištěnců, za které je plátcem

pojistného stát, časové období, v němž je plátcem pojistného stát,

označení skupiny pojištěnců, datum odhlášení se ze zdravotního

pojištění a přihlášení se do zdravotního pojištění v České republice

podle zvláštního právního předpisu,^27d) nestanoví-li tento zákon

jinak. Vojenská zdravotní pojišťovna sděluje potřebné údaje k vedení

registru o všech svých pojištěncích se zřetelem na způsob vedení

registru všeobecného zdravotního pojištění a s ohledem na potřebu

ochrany utajovaných informací. V případě fúze sloučením Vojenské

zdravotní pojišťovny s jinou zdravotní pojišťovnou podle zvláštního

právního předpisu^24), při které Vojenská zdravotní pojišťovna zanikne,

přecházejí práva a povinnosti stanovené tímto zákonem Vojenské

zdravotní pojišťovně na nástupnickou zdravotní pojišťovnu.



(2) Státní orgány a jiné právnické osoby, které z úřední povinnosti

anebo vzhledem k předmětu své činnosti vedou evidenci osob a jejich

majetku, jsou povinny na výzvu pojišťovny uvedené v odstavci 1 a ve

lhůtách touto pojišťovnou stanovených sdělovat této pojišťovně údaje

potřebné pro vedení registru pojištěnců. Tyto údaje se poskytují

bezplatně.



(3) Zdravotní pojišťovna uvedená v odstavci 1 oznamuje Ministerstvu

financí České republiky vždy k 12. dni v měsíci změny v registru

týkající se počtu pojištěnců, za které platí pojistné stát.^37)



(3) Zdravotní pojišťovna uvedená v odstavci 1 poskytuje údaje o změnách

v registru, týkající se počtu pojištěnců, za které je plátcem

pojistného stát, vždy ke 12. dni v měsíci dalším zdravotním

pojišťovnám, zřízeným podle zvláštního zákona^28).



(4) Na úhradě nákladů za vedení registru pojištěnců se podílejí další

zdravotní pojišťovny^24) podle počtu svých pojištěnců. Úhradu těchto

nákladů je Ústřední pojišťovna Všeobecné zdravotní pojišťovny České

republiky povinna vést odděleně od ostatních nákladů.



§ 27a



neplatil



(1) Ministerstvo vnitra nebo Policie České republiky poskytuje Ústřední

pojišťovně Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky pro účely

vedení registru pojištěnců veřejného zdravotního pojištění podle § 27

odst. 1



a) referenční údaje ze základního registru obyvatel,



b) údaje z agendového informačního systému evidence obyvatel,



c) údaje z agendového informačního systému cizinců,



d) údaje z registru rodných čísel o fyzických osobách, kterým bylo

přiděleno rodné číslo, avšak nejsou vedeny v informačních systémech

uvedených v písmenech b) a c).



(2) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. a) jsou



a) příjmení,



b) jméno, popřípadě jména,



c) adresa místa pobytu,



d) datum narození,



e) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území

České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí

došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den,

který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt

údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto

rozhodnutí,



f) státní občanství, popřípadě více státních občanství.



(3) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. b) jsou



a) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě jejich změna,



b) rodné příjmení,



c) datum narození,



d) rodné číslo,



e) adresa místa trvalého pobytu,



f) státní občanství,



g) počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu

trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České

republiky, h) rodné číslo matky; pokud nebylo rodné číslo přiděleno,

poskytuje se jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození matky,



i) datum úmrtí nebo den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za

mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený

za mrtvého nepřežil.



(4) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. c) jsou



a) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě jejich změna,



b) rodné příjmení,



c) datum narození,



d) rodné číslo,



e) státní občanství,



f) druh a adresa místa pobytu,



g) platnost oprávnění k pobytu,



h) počátek pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o pobytu,



i) správní nebo soudní vyhoštění a doba, po kterou není umožněn vstup

na území České republiky,



j) jméno, popřípadě jména, příjmení matky nebo otce a jejich rodné

číslo; nebylo-li rodné číslo přiděleno, poskytuje se jméno, popřípadě

jména, příjmení a datum narození,



k) datum úmrtí nebo den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za

mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený

za mrtvého nepřežil.



(5) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. d) jsou



a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,



b) datum narození,



c) rodné číslo.



(6) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru

obyvatel, se využijí z agendového informačního systému evidence

obyvatel nebo agendového informačního systému cizinců, pouze pokud jsou

ve tvaru předcházejícím současný stav.



(7) Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen

takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.



(8) Ústřední pojišťovna Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky

poskytuje podle § 27 odst. 1 Ministerstvu vnitra na jeho žádost

podklady potřebné k ověřování pravdivosti a přesnosti údajů vedených v

informačním systému evidence obyvatel a registru rodných čísel v

rozsahu údajů uvedených v odstavci 3; tyto podklady jsou poskytovány v

listinné podobě nejpozději do 5 pracovních dnů od doručení žádosti.



§ 28



Tiskopisy



Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky vydává tiskopisy

potřebné k hlášení údajů stanovených tímto zákonem. Tyto tiskopisy jsou

plátci pojistného povinni používat. Tiskopisy, které v případech

stanovených tímto zákonem (§ 24 odst. 4) používají osoby samostatně

výdělečně činné vůči živnostenským úřadům, se vydávají po projednání se

Všeobecnou zdravotní pojišťovnou České republiky.



§ 28a



(1) Osoba samostatně výdělečně činná, která vykonávala samostatnou

výdělečnou činnost před 1. lednem 1993, zaplatí zálohu na pojistné za

měsíce leden a únor 1993 vypočtenou z minimálního vyměřovacího základu

podle § 3 odst. 3, pokud si sama nestanoví zálohu vyšší.



(2) Osoba uvedená v odstavci 1 platí od měsíce března 1993 do dne

podání daňového přiznání za rok 1993 zálohy na pojistné z vyměřovacího

základu, který odpovídá 35 % rozdílu mezi předpokládanými příjmy z

podnikání nebo z jiné samostatné výdělečné činnosti, dosaženými v roce

1992 a předpokládanými výdaji vynaloženými na jejich dosažení,

zajištění a udržení a který připadá v průměru na jeden kalendářní

měsíc, v němž byla samostatná výdělečná činnost prováděna. Vyměřovací

základ však nesmí být nižší než minimální vyměřovací základ podle § 3

odst. 3.



§ 28b



(1) Zálohu na pojistné, kterou zaplatil zaměstnavatel do 20. ledna

1993, vrátí zdravotní pojišťovna, která zálohu přijala, ve dvou

splátkách splatných do 15. března a do 15. června 1994. K tomu sdělí

zaměstnavatel zdravotní pojišťovně výši zaplacené zálohy, číslo účtu,

na který byla zaplacena, a den jejího zaplacení.



(2) Pohledávku za zdravotní pojišťovnou podle odstavce 1 nesmí

zaměstnavatel započíst proti pohledávce zdravotní pojišťovny na

pojistné. Ustanovení § 14 se nepoužije.



(3) Penále, které nebylo za nezaplacenou zálohu vyměřeno do 30. dubna

1995, již nelze vyměřit. Povinnost zdravotní pojišťovny vrátit zálohy,

u nichž zaměstnavatel nesdělil údaje podle odstavce 1, končí dnem 30.

června 1995.



(4) Podle ustanovení § 15 odst. 1 a § 18 odst. 4 postupuje pojišťovna i

v případě penále, které měla pojišťovna vyměřit nebo vymáhat do dne

účinnosti těchto ustanovení, avšak do dne jejich účinnosti tak

neučinila.



Oddíl II



§ 29



zrušen



Oddíl III



§ 30



Zákon České národní rady č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní

pojišťovně České republiky, se mění a doplňuje takto:



1. § 22 odst. 5 zní:



"(5) Zástupce pojištěnců volí okresní shromáždění okresu, v němž má

Okresní pojišťovna sídlo. Zástupce pojištěnců Pražské okresní

pojišťovny volí zastupitelstvo hlavního města Prahy. Zástupce

pojištěnců Okresní pojišťovny města Brna, Ostravy a Plzně volí

zastupitelstva těchto měst.".



2. § 23 odst. 4 zní:



"(4) Zástupce pojištěnců volí okresní shromáždění okresu, v němž má

Okresní pojišťovna sídlo. Zástupce pojištěnců Pražské okresní

pojišťovny volí zastupitelstvo hlavního města Prahy. Zástupce

pojištěnců Okresní pojišťovny města Brna, Ostravy a Plzně volí

zastupitelstva těchto měst.".



§ 31



Zdravotní pojišťovny nejsou v roce 1993 povinny vytvářet rezervní fond.



§ 32



Účinnost



Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1993.



Uhde v.r.



Klaus v.r.



Příloha



Věkové skupiny pojištěnců pro přerozdělení pojistného



Věk: od do



0 5

5 10

10 15

15 20

20 25

25 30

30 35

35 40

40 45

45 50

50 55

55 60

60 65

65 70

70 75

75 80

80 85

85 a více.







Pro účely přerozdělení podle tohoto zákona tvoří věkové skupiny 0 - 5

let pojištěnci mužského, respektive ženského pohlaví, od narození do

dovršení pátého roku života, tj. 364 dní, v přestupném roce 365 dní, po

dni čtvrtých narozenin.



Skupiny 5 - 10 let tvoří pojištěnci od prvního dne šestého roku života,

tj. ode dne pátých narozenin do dovršení desátého roku života.



Další věkové skupiny se vymezují obdobně.



Vybraná ustanovení novel



Čl.II zákona č. 455/2003 Sb.



Přechodná ustanovení



1. Pro placení pojistného na všeobecné zdravotní pojištění osobami

samostatně výdělečně činnými za období před 1. lednem 2004 se použijí

předpisy účinné před tímto dnem.



2. Pro placení pojistného na všeobecné zdravotní pojištění osobami

samostatně výdělečně činnými za roky 2004 a 2005 se použijí předpisy

účinné v tom kalendářním roce, za který se platí.



3. Měsíční vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné pro

zálohy na pojistné na všeobecné zdravotní pojištění do kalendářního

měsíce, ve kterém byl nebo měl být v roce 2004 podán přehled o příjmech

a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti za rok 2003, se stanoví v

procentní sazbě platné ke dni 31. prosince 2003.



4. Měsíční vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné pro

zálohy na pojistné na všeobecné zdravotní pojištění se v roce 2004,

2005 a 2006 stanoví v procentní sazbě platné k 1. lednu příslušného

kalendářního roku, a to od měsíce, ve kterém byl nebo měl být podán

přehled o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti za

předchozí kalendářní rok, až do kalendářního měsíce předcházejícího

kalendářnímu měsíci, ve kterém byl nebo měl být podán takový přehled v

dalším kalendářním roce.



Čl.VI zákona č. 438/2004 Sb.



Přechodná ustanovení



1. Při stanovení průměrných nákladů podle § 20 odst. 3 zákona č.

592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění

pozdějších předpisů, ve znění tohoto zákona, (dále jen "zákon") odečtou

zdravotní pojišťovny od celkových nákladů na jejich pojištěnce v daných

věkových skupinách náklady uhrazené podle § 21a zákona. Obdobně

postupuje Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky, která

spravuje zvláštní účet všeobecného zdravotního pojištění (dále jen

"zvláštní účet") podle § 20 zákona (dále jen "správce účtu") při

stanovení podílu na standardizovaného pojištěnce podle § 21 odst. 3

zákona.



2. Při stanovení průměrných nákladů na roky 2005 a 2006 podle § 20

odst. 3 zákona odečtou zdravotní pojišťovny od celkových nákladů na

jejich pojištěnce v daných věkových skupinách částky, které by jim byly

uhrazeny jako nákladná péče za pojištěnce v těchto věkových skupinách

podle § 21a zákona v letech 2003 a 2004, pokud by byl v těchto letech §

21a zákona účinný. Obdobně postupuje správce účtu při stanovení podílu

na standardizovaného pojištěnce podle § 21 odst. 3 zákona. Při

stanovení celkového objemu finančních prostředků na měsíční zálohové

platby zdravotním pojišťovnám podle § 21a odst. 5 zákona a výše

zálohových plateb jednotlivým zdravotním pojišťovnám podle § 21a odst.

6 zákona v letech 2005 a 2006 postupuje správce účtu tak, jako kdyby

byl tento zákon účinný již v letech 2003 a 2004.



3. V roce 2005 správce účtu vypočte celkovou částku připadající

příslušné zdravotní pojišťovně z přerozdělení jako součet



a) 35 % částky vypočtené podle § 20 odst. 2 a 3, § 21 odst. 1 až 3 a §

21a odst. 3 až 6 a 13 zákona a



b) 65 % částky vypočtené podle bodu 5.



4. zrušen



5. Částku pro účely bodu 3 písm. b) tvoří součet podílů připadajících

na každého pojištěnce příslušné zdravotní pojišťovny, za kterého je od

prvního dne příslušného měsíce plátcem pojistného stát, přičemž na

takového pojištěnce ve věku do 60 let věku připadá jeden podíl a nad 60

let věku tři podíly. Jeden podíl se vypočte ze součtu 60% pojistného

vybraného všemi zdravotními pojišťovnami v období od 18. dne

předcházejícího měsíce do 17. dne příslušného měsíce, celkové platby

státu za osoby, za něž je plátcem, penále, pokut a dalších plnění,

která jsou na základě zákona nebo na základě zvláštních právních

předpisů příjmem zvláštního účtu, a úroků vzniklých na zvláštním účtu

snížených o poplatky za účetní operace a vedení zvláštního účtu tak, že

se tento součet vydělí celkovým počtem pojištěnců, za které je plátcem

pojistného stát, přičemž se každý takový pojištěnec nad 60 let věku

počítá třikrát. Počty pojištěnců, za které je od prvního dne

příslušného měsíce plátcem pojistného stát, v členění na pojištěnce do

60 let věku a nad 60 let věku, nahlásí zdravotní pojišťovny správci

účtu spolu s ostatními údaji dle § 21 odst. 1 zákona.



_______________



1) Například § 45 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním

pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění

pozdějších předpisů, § 6a odst. 5 a § 23a odst. 3 zákona č. 280/1992

Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních

pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů.



Čl.XVII zákona č. 545/2005 Sb.



Přechodné ustanovení



U zaměstnavatele, který v době od 30. března 2005 do nabytí účinnosti

tohoto zákona neuhradil pojistné za dobu pracovního volna bez náhrady

příjmu za zaměstnance, na něhož se vztahuje ustanovení § 3 odst. 8,

nemusí toto pojistné zpětně doplácet. U zaměstnavatele, který pojistné

podle předchozí věty uhradil, se příslušná částka považuje za

přeplatek.



Čl.XXV zákona č. 189/2006 Sb.



Přechodné ustanovení



Výše penále u pojistného na všeobecné zdravotní pojištění za dobu před

1. lednem 2007 se řídí předpisy účinnými před tímto dnem.



Čl.LXVII zákona č. 261/2007 Sb.



Přechodná ustanovení



1. Vyměřovací základ pro rok 2008 podle § 3c věty druhé zákona č.

592/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,

se použije i pro rok 2009.



2. Pro stanovení maximálního vyměřovacího základu osoby samostatně

výdělečně činné pro pojistné na všeobecné zdravotní pojištění za rok

2007 se použije zákon č. 592/1992 Sb., ve znění účinném do dne nabytí

účinnosti tohoto zákona.



Čl. IV zákona č. 298/2011 Sb.



Přechodná ustanovení



1. Pokud právo předepsat a vymáhat dlužné pojistné vzniklo přede dnem

nabytí účinnosti tohoto zákona, postupuje se podle § 16 zákona č.

592/1992 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.



2. Správce zvláštního účtu všeobecného zdravotního pojištění při

výpočtu nákladových indexů podle § 20 odst. 3, nákladné péče a

nákladného pojištěnce podle § 21a odst. 2, procentního podílu podle §

21a odst. 5 a výše zálohových plateb podle § 21a odst. 6 zákona č.

592/1992 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona,

použije pro rok 2012 v roce 2011 hodnoty uvedené v § 21a odst. 2 zákona

č. 592/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto

zákona.



3. Správce zvláštního účtu všeobecného zdravotního pojištění při

výpočtu nákladových indexů, nákladné péče, nákladného pojištěnce,

procentního podílu a výše zálohových plateb postupuje v roce 2011, jako

kdyby byl § 21a odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění účinném ode

dne nabytí účinnosti tohoto zákona, účinný již v roce 2010.



Čl. II zákona č. 109/2014 Sb.



Přechodné ustanovení



V kalendářním měsíci, v němž tento zákon nabude účinnosti, uhradí

Ministerstvo financí České republiky na zvláštní účet veřejného

zdravotního pojištění pojistné za měsíc srpen 2014, zvýšené o částku,

kterou činí rozdíl mezi výší pojistného za měsíc červenec 2014, která

byla uhrazena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a výší

pojistného za měsíc červenec 2014, vypočtenou podle zákona č. 592/1992

Sb., ve znění tohoto zákona.



2) § 5 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění

a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění

pozdějších předpisů.



3) § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších

předpisů.



4) Například zákoník práce, zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších

náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a

některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve

znění pozdějších předpisů, zákon č. 218/2002 Sb., o službě státních

zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a

ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon), ve znění

pozdějších předpisů, zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních

samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších

předpisů.



4a) Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění

pozdějších předpisů.



Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších

předpisů.



Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších

předpisů.



5) Zákon č. 62/1983 Sb., o věrnostním přídavku horníků.



6) Zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích, ve

znění pozdějších předpisů.



§ 19 zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v

rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech.



7) § 47i zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve

znění pozdějších předpisů.



10) § 2 odst. 1 písm. b) nařízení vlády ČSFR č. 53/1992 Sb., o

minimální mzdě.



11) § 7 odst. 4 zákona ČNR č. 550/1991 Sb., ve znění zákona č. 59/1995

Sb.



11a) § 67 odst. 2 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.



11b) § 78 zákona č. 435/2004 Sb.



11c) § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění

zákona č. 306/2008 Sb.



12) Zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním

postižením a o změně souvisejících zákonů.



13) § 6c písm. a) až j) zákona ČNR č. 550/1991 Sb., ve znění zákona č.

59/1995 Sb.



14) § 2 odst. 3 zákona č. 382/1990 Sb., o rodičovském příspěvku.



15) § 127 zákoníku práce.



16) § 129 a 130 zákoníku práce.



16a) § 5 písm. a) bod 14 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním

pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění

zákona č. 424/2003 Sb.



16b) § 17 odst. 2 a 4 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších

předpisů.



17) § 7 odst. 1 a 2 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších

předpisů.



18) § 7 odst. 8 a § 24 odst. 1 a 2 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., ve znění

pozdějších předpisů,



19) § 13a zákona ČNR č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č. 32/1995 Sb.



19) § 8 odst. 2 zákona ČNR č. 550/1991 Sb.



20) Např. zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví.



21) Například § 7 odst. 4 a 5 a § 23 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., ve

znění pozdějších předpisů.



21a) § 7 odst. 8 a § 36 odst. 2 písm. e) zákona č. 586/1992 Sb., ve

znění pozdějších předpisů.



21b)§ 24 a 25 zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech

souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský

zákon).



21c) § 17 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.



22) § 40 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků.



24) Zákon ČNR č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a

dalších zdravotních pojišťovnách.



25c) Například zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně

České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 280/1992 Sb., o

resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách,

ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních

údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.



25d) Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o

bezpečnostní způsobilosti.



26) § 18 zákona ČNR č. 550/1991 Sb.



27a) Např. § 125 odst. 7 zákoníku práce, § 8 odst. 2 zákona č. 1/1992

Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, § 24a

odst. 1 nařízení vlády ČSSR č. 223/1988 Sb., kterým se provádí zákoník

práce, ve znění nařízení vlády ČSFR č. 13/1991 Sb., § 7 odst. 4

vyhlášky Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 19/1991

Sb., o pracovním uplatnění a hmotném zabezpečení pracovníků v hornictví

dlouhodobě nezpůsobilých k dosavadní práci.



27b) § 5 odst. 1 písm. d) vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí

ČR č. 22/1991 Sb., kterou se stanoví podrobnosti zřizování společensky

účelných pracovních míst a vytváření veřejně prospěšné práce.



27c) § 2 odst. 3 a § 8 vyhlášky Ústřední rady odborů a Federálního

ministerstva financí č. 172/1973 Sb., o uvolňování pracovníků ze

zaměstnání k výkonu funkce v Revolučním odborovém hnutí.



27d) § 8 odst. 4 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění

a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 176/2002

Sb.



31) § 9 zákona ČNR č. 550/1991 Sb., ve znění zákona č. 59/1995 Sb.



32) § 40 odst. 3 a 4 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a

poplatků, ve znění zákona ČNR č. 35/1993 Sb.



37) Zákon č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.



38) § 49 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).



38a) § 2 odst. 3 písm. h) zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku.



39) Např. zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění

pozdějších předpisů.



39a) Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení

(insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.



40) Například § 45 zákona č. 48/1997 Sb., § 6a odst. 5 a § 23a odst. 3

zákona č. 280/1992 Sb., čl. IV zákona č. 60/1995 Sb., kterým se mění a

doplňuje zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České

republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 280/1992 Sb., ve

znění pozdějších předpisů, zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu,

ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 185/1991 Sb., o

pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů.



40a) § 2 zákona č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.



40c) Zákon č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech, ve znění

pozdějších předpisů.



40d) § 45a odst. 3 zákona č. 455/1991 Sb., ve znění zákona č. 214/2006

Sb.



41) Například zákon č. 182/2006 Sb., zákon č. 549/1991 Sb., o soudních

poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 21/1992 Sb., o

bankách, ve znění pozdějších předpisů.



42) § 17 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.



43) § 3 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a

o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění zákona

č. 53/2004 Sb.



44) Zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství

České republiky, ve znění pozdějších předpisů.



45) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a

o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.



46) Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o

Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu),

ve znění pozdějších předpisů.



47) § 13b zákona č. 133/2000 Sb., ve znění zákona č. 53/2004 Sb.



54) § 4 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě.



55) Zákon č. 236/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.