500/2002 Sb.



VYHLÁŠKA



ze dne 6. listopadu 2002,



kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o

účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které

jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví



Změna: 472/2003 Sb.



Změna: 397/2005 Sb.



Změna: 397/2005 Sb. (část)



Změna: 349/2007 Sb.



Změna: 349/2007 Sb. (část)



Změna: 469/2008 Sb.



Změna: 419/2010 Sb.



Změna: 413/2011 Sb.



Změna: 467/2013 Sb.



Změna: 293/2014 Sb.



Ministerstvo financí stanoví podle § 37a odst. 1 k provedení § 4 odst.

2, § 14 odst. 1, § 18 odst. 4, § 22 odst. 3 a § 23 odst. 2 a 6 zákona

č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 492/2000 Sb. a zákona

č. 353/2001 Sb., (dále jen "zákon"):



ČÁST PRVNÍ



PŘEDMĚT ÚPRAVY A PŮSOBNOST



§ 1



Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie^1a) a

upravuje:



a) rozsah a způsob sestavování účetní závěrky a vyhotovení výroční

zprávy; uspořádání, označování a obsahové vymezení položek majetku a

jiných aktiv, závazků a jiných pasiv v účetní závěrce; uspořádání,

označování a obsahové vymezení nákladů, výnosů a výsledků hospodaření v

účetní závěrce; uspořádání a obsahové vymezení vysvětlujících a

doplňujících informací v příloze v účetní závěrce; uspořádání,

označování a obsahové vymezení položek konsolidované účetní závěrky;

metody konsolidace účetní závěrky a postup zahrnování účetních jednotek

do konsolidačního celku;



b) uspořádání a obsahové vymezení přehledu o peněžních tocích a

přehledu o změnách vlastního kapitálu; směrnou účtovou osnovu; účetní

metody; metody přechodu z daňové evidence podle zákona upravujícího

daně z příjmů na účetnictví;



c) metodu ocenění při pořízení souboru hmotných movitých věcí se

samostatným technicko-ekonomickým určením;



d) metodu oceňování při přeměně obchodní korporace podle zákona

upravujícího přeměny obchodních společností a družstev (dále jen „zákon

o přeměnách“), včetně úprav prováděných v rámci přeměn obchodní

korporace ke dni zápisu do obchodního rejstříku s účinky od rozhodného

dne;



e) metodu sestavení zahajovací rozvahy při přeměně obchodní korporace;



f) úpravy při přeshraniční přeměně nebo převodu obchodního závodu nebo

jeho části, zejména organizační složky nebo pobočky (dále jen „obchodní

závod“);



g) metodu ocenění při nabytí více než jedné složky majetku převodem či

přechodem, včetně možnosti použití způsobu oceňování podle § 24 odst. 3

písm. a) bodu 1 v případě přeshraniční přeměny, vkladu nebo prodeje

obchodního závodu;



h) ocenění majetku a závazků při přeměně obchodní korporace včetně

okamžiku účtování o ocenění reálnou hodnotou.



§ 2



(1) Vyhláška se vztahuje na účetní jednotky podle § 1 odst. 2 písm. a)

a b), d) až i) a l) zákona, s výjimkou účetních jednotek uvedených v

odstavci 2.



(2) Z účetních jednotek uvedených v odstavci 1 se tato vyhláška

nevztahuje na účetní jednotky podle § 19a zákona, pokud zvláštní právní

předpis^1c) nestanoví jinak, a na účetní jednotky, jejichž účetnictví

upravuje zvláštní právní předpis^1d). Dále se tato vyhláška, s výjimkou

§ 62 odst. 2 až 5, nevztahuje na účetní jednotky podle § 23a zákona.



(3) Účetní jednotky, které vedou účetnictví ve zjednodušeném rozsahu,



a) tvoří opravné položky a rezervy pouze podle zvláštních právních

předpisů,^1e) a proto použijí ustanovení § 16, 26, 31, 55 a 57

přiměřeně,



b) neoceňují majetek a závazky reálnou hodnotou podle § 27 zákona, s

výjimkou přeměny bytových družstev, a nepoužijí ustanovení § 14, 39, §

51 až 55, § 58, 60 a 69, v rozsahu v jakém upravují oceňování majetku a

závazků reálnou hodnotou,



c) sestavují účetní závěrku ve zjednodušeném rozsahu.



ČÁST DRUHÁ



ÚČETNÍ ZÁVĚRKA



HLAVA I



ROZSAH A ZPŮSOB SESTAVOVÁNÍ ÚČETNÍ ZÁVĚRKY



§ 3



(1) Účetní závěrka účetních jednotek podle § 2 zahrnuje rozvahu

(bilanci), výkaz zisku a ztráty, přílohu a může zahrnout přehled o

peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu.



(2) V rozvaze jsou uspořádány položky majetku a jiných aktiv, závazků a

jiných pasiv. Uspořádání a označování položek rozvahy se stanoví v

příloze č. 1 k této vyhlášce.



(3) Ve výkazu zisku a ztráty jsou uspořádány položky nákladů a výnosů a

výsledku hospodaření. Uspořádání a označování položek výkazu zisku a

ztráty se stanoví v přílohách č. 2 a č. 3 k této vyhlášce.



(4) Příloha vysvětluje a doplňuje informace obsažené v rozvaze a výkazu

zisku a ztráty.



(5) Přehled o peněžních tocích je rozpisem vybraných položek majetku a

podává informaci o přírůstcích (příjmech) a úbytcích (výdajích)

peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů v členění na provozní,

investiční a finanční činnost v průběhu účetního období.



(6) Přehled o změnách vlastního kapitálu je rozpisem položky "A.

Vlastní kapitál" z rozvahy a podává informaci o uspořádání jeho

položek, které vyjadřují jeho celkovou změnu za účetní období.



(7) Účetní jednotky sestavují účetní závěrku podle § 18 odst. 3 zákona

v plném rozsahu nebo ve zjednodušeném rozsahu. Zjednodušeným rozsahem

se rozumí rozvaha v rozsahu podle § 4 odst. 8, výkaz zisku a ztráty v

rozsahu podle § 4 odst. 9 a příloha v rozsahu podle § 4 odst. 10.



§ 3a



neplatil



§ 4



(1) V rozvaze a ve výkazu zisku a ztráty se položky podle příloh č. 1,

č. 2 a č. 3 k této vyhlášce uvádějí odděleně a ve stanoveném pořadí.

Další podrobnější členění těchto položek lze provést za podmínky, že

zůstane zachováno stanovené uspořádání.



(2) Položky rozvahy a výkazu zisku a ztráty se označují kombinací

velkých písmen latinské abecedy, římských číslic a arabských číslic a

názvem položky; položky lze členit na podpoložky. Výpočtové položky se

označují znaménky "+" a "*".



(3) Položky rozvahy a položky výkazu zisku a ztráty, které jsou vpředu

označeny arabskou číslicí, mohou být sloučeny,



a) pokud nejde o významnou^2) částku ve vztahu k povinnosti věrného a

poctivého obrazu předmětu účetnictví a finanční situace účetní

jednotky, nebo



b) pokud jejich sloučení přispívá k větší srozumitelnosti^2) informace

a za podmínky, že sloučené položky budou uvedeny jednotlivě v příloze.



(4) V rozvaze za běžné účetní období se uvádí výše aktiv podle

jednotlivých položek neupravená o opravné položky a oprávky (brutto),

výše opravných položek a oprávek k nim se vážícím (korekce) a výše

aktiv snížená o opravné položky a oprávky (netto).



(5) Každá z položek rozvahy, z položek výkazu zisku a ztráty a z

položek přehledu o změnách vlastního kapitálu obsahuje též informaci o

výši této položky uvedené za bezprostředně předcházející účetní období

(dále jen "minulé účetní období"). V rozvaze se výše jednotlivých

položek aktiv za minulé účetní období uvádí snížená o opravné položky a

oprávky (netto). V případě, že informace uváděné za minulé a běžné

účetní období nejsou srovnatelné, upraví se informace za minulé účetní

období s ohledem na významnost podle § 19 odst. 6 zákona. Každá úprava

informací za minulé účetní období, popřípadě ponechání nesrovnatelných

informací se odůvodní v příloze.



(6) Položky rozvahy a položky výkazu zisku a ztráty v nulové výši za

minulé i běžné účetní období se neuvádějí.



(7) Účetní jednotky, kterým vznikne povinnost vést účetnictví nebo

vstoupí do likvidace v běžném účetním období, a účetní jednotky v

úpadku uvádějí v rozvaze namísto informací za minulé účetní období

údaje zahajovací rozvahy ke dni povinnosti vést účetnictví nebo ke dni

vstupu do likvidace anebo ke dni účinnosti rozhodnutí o úpadku. Ve

výkazu zisku a ztráty se informace za minulé účetní období neuvádějí.

Toto pravidlo se použije i v případě rozdělení a dále může být použito

v případě fúze splynutím, jakož i v dalších případech, kdy náklady na

získání informace za minulé účetní období jsou neúměrné jejímu významu.



(8) Rozvaha ve zjednodušeném rozsahu zahrnuje pouze položky označené

velkými písmeny latinské abecedy a římskými číslicemi s výjimkou

položek „A.V.1. Výsledek hospodaření běžného účetního období /+ -/“ a

„A.V.2. Rozhodnuto o zálohách na výplatu podílu na zisku /-/“.



(9) Výkaz zisku a ztráty ve zjednodušeném rozsahu zahrnuje pouze

položky označené velkými písmeny latinské abecedy a římskými číslicemi

a výpočtové položky.



(10) Účetní jednotky, které vedou účetnictví ve zjednodušeném rozsahu

podle § 13a zákona, a ostatní účetní jednotky, které mohou podle § 18

odst. 3 zákona sestavovat účetní závěrku ve zjednodušeném rozsahu,

sestavují přílohu nejméně v rozsahu obsahového vymezení podle § 39

odst. 1 až 10.



(11) Účetní závěrka se sestavuje v peněžních jednotkách české měny a

jednotlivé položky se vykazují v celých tisících Kč. Účetní jednotky s

výší aktiv celkem (netto) deset miliard Kč a vyšší mohou vykazovat

jednotlivé položky v celých milionech Kč; tato skutečnost musí být

uvedena ve všech částech účetní závěrky. Položky "AKTIVA CELKEM"

(netto) a "PASIVA CELKEM" se musí rovnat. Položka "***Výsledek

hospodaření za účetní období" uvedená ve výkazu zisku a ztráty se musí

rovnat položce "A. V. 1. Výsledek hospodaření běžného účetního období"

uvedené v rozvaze.



HLAVA II



OBSAHOVÉ VYMEZENÍ NĚKTERÝCH POLOŽEK ROZVAHY



§ 5



Pohledávky za upsaný základní kapitál



Položka "A. Pohledávky za upsaný základní kapitál" obsahuje pohledávky

za upisovateli a společníky obchodní korporace plynoucí z povinnosti

splatit vklad do základního kapitálu a upsané nesplacené akcie.



§ 6



Dlouhodobý nehmotný majetek



(1) Položka "B.I. Dlouhodobý nehmotný majetek" obsahuje zejména

zřizovací výdaje, nehmotné výsledky výzkumu a vývoje, software,

ocenitelná práva a goodwill s dobou použitelnosti delší než jeden rok a

od výše ocenění určené účetní jednotkou, s výjimkou goodwillu, a při

splnění podmínek dále stanovených a při splnění povinností stanovených

zákonem, zejména respektováním principu významnosti a věrného a

poctivého zobrazení majetku. Dále obsahuje povolenky na emise a

preferenční limity. Dobou použitelnosti se rozumí doba, po kterou je

majetek využitelný pro současnou nebo uchovatelný pro další činnost

nebo může sloužit jako podklad nebo součást zdokonalovaných nebo jiných

postupů a řešení včetně doby ověřování nehmotných výsledků.



(2) Za dlouhodobý nehmotný majetek se dále považuje technické

zhodnocení dlouhodobého nehmotného majetku, a to od výše ocenění

určeného účetní jednotkou pro vykazování jednotlivého dlouhodobého

majetku v položce „B.I. Dlouhodobý nehmotný majetek“ podle odstavce 1

věty první:



a) k jehož účtování a odpisování je oprávněn nabyvatel užívacího práva

k dlouhodobému nehmotnému majetku, o kterém neúčtuje jako o majetku,



b) drobného nehmotného majetku, kterým se rozumí složky majetku

vyjmenované v odstavci 1, pokud mají dobu použitelnosti delší než jeden

rok a účetní jednotka je nevykazuje v položce "B.I. Dlouhodobý nehmotný

majetek", ale v nákladech.



(3) Podle odstavce 1 jsou



a) zřizovacími výdaji souhrn výdajů vynaložených na založení účetní

jednotky do okamžiku jejího vzniku, zejména soudní a správní poplatky,

výdaje na pracovní cesty, odměny za zprostředkování a poradenské

služby, nájemné a pachtovné. Zřizovací výdaje se odpisují nejvýše po

dobu pěti let. Zřizovacími výdaji nejsou zejména výdaje na pořízení

dlouhodobého majetku a zásob, na reprezentaci nebo výdaje související s

přeměnou obchodní korporace nebo družstva,



b) nehmotnými výsledky výzkumu a vývoje a software takové výsledky a

software, které jsou buď vytvořeny vlastní činností k obchodování s

nimi a nebo nabyty od jiných osob,



c) ocenitelnými právy zejména předměty průmyslového a obdobného

vlastnictví, výsledky duševní tvůrčí činnosti a práva podle zvláštních

právních předpisů^5) za podmínek stanovených v písmenu b),



d) goodwillem pro účely této vyhlášky kladný nebo záporný rozdíl mezi

oceněním obchodního závodu nabytého převodem nebo přechodem za úplatu,

vkladem nebo oceněním majetku a závazků v rámci přeměn obchodní

korporace a souhrnem jeho individuálně přeceněných složek majetku

sníženým o převzaté dluhy. Goodwill se odpisuje rovnoměrně nejpozději

do 60 měsíců od nabytí obchodního závodu do nákladů, v případě přeměny

obchodní korporace se tento goodwill odpisuje do nákladů od rozhodného

dne přeměny. Záporný goodwill se odpisuje rovnoměrně nejpozději do 60

měsíců od nabytí obchodního závodu do výnosů, v případě přeměny

obchodní korporace se tento goodwill odpisuje do výnosů od rozhodného

dne přeměny. Účetní jednotka může rozhodnout o době odpisování

goodwillu nebo záporného goodwillu delší než 60 měsíců; tuto skutečnost

účetní jednotka odůvodní v příloze v účetní závěrce. O případnou

následnou změnu kupní ceny obchodního závodu se upraví hodnota

goodwillu nebo záporného goodwillu, a to beze změny doby odpisování,



e) povolenkami na emise bez ohledu na výši ocenění:



1. povolenky na emise skleníkových plynů^5a) a povolenky na emise

způsobené letectvím^5a),



2. jednotky snížení emisí a ověřeného snížení emisí z projektových

činností^5a),



3. jednotky přiděleného množství^5a),



f) preferenčními limity zejména individuální referenční množství

mléka^5b), individuální produkční kvóty^5b) a individuální limit

prémiových práv^5b) bez ohledu na výši ocenění; u prvního držitele^5b)

pouze v případě, pokud by náklady na získání informace o jejich ocenění

reprodukční pořizovací cenou nepřevýšily její významnost.



(4) Věci vzniklé při pořizování dlouhodobého nehmotného majetku,

zejména prototypy, modely a vzorky, pokud nejsou vyřazeny například z

důvodu prodeje nebo likvidace, se v případě dalšího využití ve vlastní

činnosti zaúčtují na příslušný majetkový účet. V případě variantního

postupu při pořizování dlouhodobého nehmotného majetku nebo jeho části

jsou součástí ocenění dlouhodobého nehmotného majetku všechna variantní

řešení.



(5) Položka "B.I.6. Jiný dlouhodobý nehmotný majetek" obsahuje

dlouhodobý nehmotný majetek nevykazovaný v ostatních položkách

dlouhodobého nehmotného majetku, zejména povolenky na emise a

preferenční limity.



(6) Položka "B.I.7. Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek" obsahuje

pořizovaný dlouhodobý nehmotný majetek po dobu jeho pořizování do

uvedení do stavu způsobilého k užívání.



(7) Položka "B.I.8. Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek"

obsahuje krátkodobé a dlouhodobé zálohy a závdavky poskytnuté na

pořízení dlouhodobého nehmotného majetku.



(8) Dlouhodobým nehmotným majetkem se stává pořizovaný majetek uvedený

do stavu způsobilého k užívání, kterým se rozumí dokončení pořizovaného

majetku a splnění stanovených funkcí a povinností stanovených právními

předpisy pro jeho užívání. Obdobně se postupuje v případě technického

zhodnocení.



(9) Dlouhodobým nehmotným majetkem nejsou zejména znalecké posudky,

průzkumy trhu, plány rozvoje, návrhy propagačních a reklamních akcí,

certifikace systému jakosti^5c) a software pro řízení technologií nebo

pro zařízení, která bez tohoto software nemohou fungovat. Dále může

účetní jednotka rozhodnout, že dlouhodobým nehmotným majetkem nejsou

zejména technické audity^5d) a energetické audity^5e), lesní

hospodářské plány^5f) a plány povodí^5g).



§ 7



Dlouhodobý hmotný majetek



(1) Položka "B.II.1. Pozemky" obsahuje pozemky bez ohledu na výši

ocenění, pokud nejsou zbožím (§ 9 odst. 5). Tato položka neobsahuje

součásti pozemku, které jsou odpisovány a vykazují se jako majetek nebo

jeho části v položkách „B.II.2. Stavby“, „B.II.4. Pěstitelské celky

trvalých porostů“ a „B.II.6. Jiný dlouhodobý hmotný majetek“ podle

odstavce 6 písmene a).



(2) Položka "B.II.2. Stavby" obsahuje bez ohledu na výši ocenění a dobu

použitelnosti



a) stavby^6) včetně budov, důlní díla a důlní stavby pod povrchem,

vodní díla a další stavební díla podle zvláštních právních předpisů,^7)



b) právo stavby, pokud není zbožím (§ 9 odst. 5),



c) otvírky nových lomů, pískoven a hlinišť,



d) technické rekultivace, pokud zvláštní právní předpis nestanoví

jinak,



e) byty a nebytové prostory vymezené jako jednotky; v případě

společných částí nemovité věci použije se odstavec 1 obdobně.



(3) Položka "B.II.3. Samostatné hmotné movité věci a soubory hmotných

movitých věcí" obsahuje



a) předměty z drahých kovů bez ohledu na výši ocenění,



b) samostatné hmotné movité věci a soubory hmotných movitých věcí se

samostatným technicko-ekonomickým určením s dobou použitelnosti delší

než jeden rok a od výše ocenění určené účetní jednotkou, a to při

splnění povinností stanovených zákonem, zejména respektováním principu

významnosti a věrného a poctivého zobrazení majetku. Samostatné hmotné

movité věci a soubory hmotných movitých věcí se samostatným

technicko-ekonomickým určením s dobou použitelnosti delší než jeden rok

nevykázané v položce "B.II.3. Samostatné hmotné movité věci a soubory

hmotných movitých věcí" se považují za drobný hmotný majetek, o kterém

účetní jednotka účtuje jako o zásobách.



(4) Položka "B.II.4. Pěstitelské celky trvalých porostů" obsahuje



a) ovocné stromy nebo ovocné keře vysázené na souvislém pozemku o

výměře nad 0,25 hektaru v hustotě nejméně 90 stromů nebo 1000 keřů na 1

hektar,



b) trvalý porost vinic a chmelnic bez nosných konstrukcí.



(5) Položka "B.II.5. Dospělá zvířata a jejich skupiny" obsahuje dospělá

zvířata a jejich skupiny (například stáda, hejna), s dobou

použitelnosti delší než jeden rok a od výše ocenění určené účetní

jednotkou, a to při splnění povinností stanovených zákonem, zejména

respektováním principu významnosti a věrného a poctivého zobrazení

majetku. O dospělých zvířatech a jejich skupinách s dobou použitelnosti

delší než jeden rok nevykázaných v položce "B.II.5. Dospělá zvířata a

jejich skupiny" se účtuje jako o zásobách.



(6) Položka "B.II.6. Jiný dlouhodobý hmotný majetek" obsahuje bez

ohledu na výši ocenění



a) ložiska nevyhrazeného nerostu nebo jejich části koupené nebo nabyté

vkladem jako součást pozemku po 1. lednu 1997 v rozsahu vymezeném

geologickým průzkumem a za podmínky stanovené v § 56 odst. 2 písm. d) a

odst. 4,



b) umělecká díla, která nejsou součástí stavby, sbírky, movité kulturní

památky,^9) předměty kulturní hodnoty^10) a obdobné hmotné movité věci

stanovené zvláštními právními předpisy,^11) popřípadě jejich soubory,



c) věcná břemena k pozemku a stavbě s výjimkou užívacího práva, pokud

nejsou vykazována jako součást ocenění položky „B.II.2. Stavby“ nebo

jako součást ocenění v rámci položky „C.I. Zásoby“.



(7) Položka "B.II.2. Stavby" a položka "B.II.3. Samostatné hmotné

movité věci a soubory hmotných movitých věcí" dále obsahuje technické

zhodnocení, a to od výše ocenění stanoveného v § 47 odst. 4:



a) majetku uvedeného v § 28 odst. 5 zákona,



b) drobného hmotného majetku.



(8) Položka "B.II.7. Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek" obsahuje

pořizovaný dlouhodobý hmotný majetek po dobu jeho pořizování do uvedení

do stavu způsobilého k užívání.



(9) Položka "B.II.8. Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek"

obsahuje krátkodobé a dlouhodobé zálohy a závdavky poskytnuté na

pořízení dlouhodobého hmotného majetku.



(10) Položka "B.II.9. Oceňovací rozdíl k nabytému majetku" obsahuje

kladný (aktivní) nebo záporný (pasivní) rozdíl mezi oceněním obchodního

závodu nabytého převodem nebo přechodem za úplatu, vkladem nebo

oceněním majetku a závazků v rámci přeměn obchodní korporace a souhrnem

ocenění jeho jednotlivých složek majetku v účetnictví účetní jednotky

prodávající, vkládající, zanikající nebo rozdělované odštěpením

sníženým o převzaté dluhy. Aktivní oceňovací rozdíl k nabytému majetku

se odpisuje rovnoměrně 180 měsíců od nabytí obchodního závodu do

nákladů, v případě přeměny obchodní korporace se tento oceňovací rozdíl

k nabytému majetku odpisuje do nákladů od rozhodného dne přeměny.

Pasivní oceňovací rozdíl k nabytému majetku se odpisuje rovnoměrně 180

měsíců od nabytí obchodního závodu do výnosů, v případě přeměny

obchodní korporace se tento oceňovací rozdíl k nabytému majetku

odpisuje do výnosů od rozhodného dne přeměny. Pokud nejsou součástí

nabytého majetku, ke kterému je tvořen oceňovací rozdíl, aktiva s dobou

použitelnosti delší než 15 let, účetní jednotka může rozhodnout o době

odpisování aktivního nebo pasivního oceňovacího rozdílu kratší než 180

měsíců; tuto skutečnost účetní jednotka odůvodní v příloze v účetní

závěrce. Neodepsaná část aktivního nebo pasivního oceňovacího rozdílu k

nabytému majetku se jednorázově odepíše při vyřazení poslední složky

dlouhodobého nehmotného nebo hmotného majetku. O případnou následnou

změnu kupní ceny obchodního závodu se upraví hodnota aktivního nebo

pasivního oceňovacího rozdílu k nabytému majetku, a to beze změny doby

odpisování.



(11) Dlouhodobým hmotným majetkem se stávají pořizované věci uvedené do

stavu způsobilého k užívání, kterým se rozumí dokončení věci a splnění

technických funkcí a povinností stanovených zvláštními právními

předpisy^12) pro užívání (způsobilost k provozu). Obdobně se postupuje

v případě technického zhodnocení. Toto ustanovení se nepoužije v

případě nabytých věcí, které před nabytím byly uvedeny do stavu

způsobilého k užívání a nevyžadují montáž u nabyvatele.



§ 8



Dlouhodobý finanční majetek



(1) Položka "B.III.3. Ostatní dlouhodobé cenné papíry a podíly"

obsahuje zejména podíly, které nepředstavují podíl v ovládaných osobách

nebo podíl v účetních jednotkách pod podstatným vlivem,^12b) dluhové

cenné papíry, u nichž má účetní jednotka záměr a schopnost držet je do

splatnosti, a dále ostatní dlouhodobé cenné papíry, u nichž zpravidla v

okamžiku pořízení není znám záměr účetní jednotky. Dluhovým cenným

papírem se pro účely této vyhlášky rozumí cenný papír úvěrové povahy,

například dluhopis s pevnou úrokovou sazbou, dluhopis, kdy je úrokový

výnos stanoven rozdílem mezi jmenovitou hodnotou a jeho nižším emisním

kursem, a směnka.



(2) Položka "B.III.4. Zápůjčky a úvěry - ovládaná nebo ovládající

osoba, podstatný vliv" obsahuje zejména poskytnuté dlouhodobé zápůjčky

a úvěry ovládaným osobám a účetním jednotkám pod podstatným vlivem,

poskytnuté dlouhodobé zápůjčky a úvěry mezi ovládanými osobami a

účetními jednotkami pod podstatným vlivem a poskytnuté dlouhodobé

zápůjčky a úvěry ovládajícím osobám a účetním jednotkám uplatňujícím

podstatný vliv.



(3) Položka "B.III.5. Jiný dlouhodobý finanční majetek" obsahuje

zejména poskytnuté dlouhodobé zápůjčky a úvěry, pokud nejsou vykázány v

položce "B.III.4. Zápůjčky a úvěry - ovládaná nebo ovládající osoba,

podstatný vliv" a drahé kovy a kameny, případně předměty z drahých kovů

a kamenů, pokud nejsou vykazovány v položce "B.II. Dlouhodobý hmotný

majetek" nebo "C.I. Zásoby".



(4) Položka "B.III.7. Poskytnuté zálohy na dlouhodobý finanční majetek"

obsahuje krátkodobé a dlouhodobé zálohy a závdavky poskytnuté na

pořízení dlouhodobého finančního majetku.



§ 9



Zásoby



(1) Položka "C.I.1. Materiál" zejména obsahuje



a) suroviny, to je základní materiál, které při výrobním procesu

přecházejí zcela nebo zčásti do výrobku a tvoří jeho podstatu,



b) pomocné látky, které přecházejí také přímo do výrobku, netvoří však

jeho podstatu, například lak na výrobky,



c) látky, kterých je zapotřebí pro zajištění provozu účetní jednotky,

například mazadla, palivo, čisticí prostředky,



d) náhradní díly včetně náhradních dílů určených k výměně komponenty,



e) obaly a obalové materiály, pokud nejsou účtovány jako dlouhodobý

majetek nebo zboží,



f) další movité věci s dobou použitelnosti jeden rok a kratší bez

ohledu na výši ocenění,



g) samostatné hmotné movité věci a soubory hmotných movitých věcí s

dobou použitelnosti delší než jeden rok, nevykázané v položce "B.II.3.

Samostatné hmotné movité věci a soubory hmotných movitých věcí",

považované za drobný hmotný majetek, o kterém účetní jednotka účtuje

jako o zásobách,



h) pokusná zvířata^12c).



(2) Položka "C.I.2. Nedokončená výroba a polotovary" obsahuje



a) produkty, které prošly jedním nebo několika výrobními stupni a

nejsou již materiálem, nejsou však dosud hotovým výrobkem; tato položka

rovněž obsahuje nedokončené činnosti, při nichž nevznikají hmotné

produkty,



b) odděleně evidované produkty, to je polotovary, které dosud neprošly

všemi výrobními stupni a budou dokončeny nebo zkompletovány do hotových

výrobků v dalším výrobním procesu účetní jednotky.



(3) Položka "C.I.3. Výrobky" obsahuje věci vlastní výroby určené k

prodeji nebo ke spotřebě uvnitř účetní jednotky.



(4) Položka "C.I.4. Mladá a ostatní zvířata a jejich skupiny" obsahuje

zvířata a jejich skupiny včetně jatečných zvířat^12d), která nejsou

vykazována v položkách "B.II.5. Dospělá zvířata a jejich skupiny",

"C.I.1. Materiál" a "C.I.5. Zboží".



(5) Položka "C.I.5. Zboží" obsahuje movité věci a zvířata, nabyté za

účelem prodeje, pokud účetní jednotka s těmito věcmi a zvířaty

obchoduje. Položka obsahuje dále výrobky vlastní výroby, které byly

aktivovány a předány do vlastních prodejen, a zvířata vlastního chovu,

která dospěla, byla aktivována a jsou určena k prodeji s výjimkou

jatečných zvířat^12d). Položka obsahuje též nemovité věci, které účetní

jednotka, jejímž předmětem činnosti je nákup a prodej nemovitých věcí,

nakupuje za účelem prodeje a sama je nepoužívá, nepronajímá a neprovádí

na nich technické zhodnocení.



(6) Položka "C.I.6. Poskytnuté zálohy na zásoby" obsahuje krátkodobé a

dlouhodobé zálohy a závdavky poskytnuté na pořízení zásob.



(7) O zásobách se účtuje průběžně způsobem A nebo periodicky způsobem

B. U způsobu A se v průběhu účetního období účtuje s využitím účtů v

účtové třídě 1 Zásoby. U způsobu B se v účtové třídě 1 Zásoby účtuje ke

konci rozvahového dne na základě stavu zásob podle evidence o zásobách.

Způsob B mohou účetní jednotky použít pouze v případě, že zajistí

průkazné vedení evidence o zásobách tak, že budou schopny prokázat v

průběhu účetního období stav zásob včetně ocenění těchto zásob podle

zákona.



§ 10



Dlouhodobé pohledávky



(1) Položka "C.II. Dlouhodobé pohledávky" obsahuje pohledávky, které v

okamžiku, ke kterému je účetní závěrka sestavena, mají dobu splatnosti

delší než jeden rok, a odloženou daňovou pohledávku.



(2) Položka "C.II.1. Pohledávky z obchodních vztahů" obsahuje u všech

účetních jednotek zejména pohledávky z obchodních vztahů.



(3) Položka "C.II.2. Pohledávky - ovládaná nebo ovládající osoba"

obsahuje pohledávky za ovládanými osobami, mezi ovládanými osobami a za

ovládajícími osobami, s výjimkou pohledávek vykazovaných v jiných

položkách.



(4) Položka "C.II.3. Pohledávky - podstatný vliv" obsahuje pohledávky

za účetními jednotkami pod podstatným vlivem, mezi účetními jednotkami

pod podstatným vlivem a pohledávky účetních jednotek pod podstatným

vlivem za účetními jednotkami uplatňujícími podstatný vliv, s výjimkou

pohledávek vykazovaných v jiných položkách.



(5) Položka „C.II.4. Pohledávky za společníky“ obsahuje zejména

pohledávky za společníky obchodní korporace a společníky sdruženými ve

společnosti, s výjimkou pohledávek vykazovaných v jiných položkách.

Obsahuje zejména pohledávky ve výši předepsané úhrady ztráty a

pohledávky za společníky sdruženými ve společnosti.



(6) Položka "C.II.5. Dlouhodobé poskytnuté zálohy" obsahuje u všech

účetních jednotek poskytnuté dlouhodobé zálohy a závdavky, s výjimkou

záloh a závdavků vykázaných v položkách "B.I.8. Poskytnuté zálohy na

dlouhodobý nehmotný majetek", "B.II.8. Poskytnuté zálohy na dlouhodobý

hmotný majetek", "B.III.7. Poskytnuté zálohy na dlouhodobý finanční

majetek", "C. I. 6. Poskytnuté zálohy na zásoby" a "C.III.7. Krátkodobé

poskytnuté zálohy".



(7) Položka C.II.6. Dohadné účty aktivní obsahuje částky pohledávek

stanovené například podle smluv, u kterých se očekává splatnost delší

než jeden rok, které nejsou doloženy veškerými potřebnými doklady, a

tedy není známa jejich přesná výše.



(8) Položka "C.II.7. Jiné pohledávky" obsahuje u všech účetních

jednotek zejména dlouhodobé pohledávky za zaměstnanci, pohledávky z

prodeje obchodního závodu, pohledávky z pachtu obchodního závodu,

nakoupené opce, pohledávky z titulu náhrady mank a škod a dlouhodobé

pohledávky z vydaných dluhopisů.



§ 11



Krátkodobé pohledávky



(1) Položka "C.III. Krátkodobé pohledávky" obsahuje pohledávky, které v

okamžiku, ke kterému je účetní závěrka sestavena, mají dobu splatnosti

jeden rok a kratší.



(2) Obsahové vymezení jednotlivých položek krátkodobých pohledávek v

položkách "C.III.1. Pohledávky z obchodních vztahů" až "C.III.4.

Pohledávky za společníky", "C.III.7. Krátkodobé poskytnuté zálohy" a

"C.III.8. Dohadné účty aktivní" je obdobné obsahovému vymezení

dlouhodobých pohledávek v položkách "C.II.1. Pohledávky z obchodních

vztahů" až "C.II.4. Pohledávky za společníky", "C.II.5. Dlouhodobé

poskytnuté zálohy" a "C.II.6. Dohadné účty aktivní" s odchylkami

uvedenými v odstavcích 3, 4 a 5.



(3) Položka "C.III.2. Pohledávky - ovládaná nebo ovládající osoba"

obsahuje kromě titulů uvedených v položce "C.II.2. Pohledávky -

ovládající a řídící osoba" zejména poskytnuté zápůjčky a úvěry.



(4) Položka "C.III.3. Pohledávky - podstatný vliv" obsahuje kromě

titulů uvedených v položce "C.II.3. Pohledávky - podstatný vliv"

zejména poskytnuté zápůjčky a úvěry.



(5) Položka „C.III.4. Pohledávky za společníky“ obsahuje kromě titulů

uvedených v položce „C.II.4. Pohledávky za společníky“ zejména

krátkodobé zápůjčky společníkům obchodní korporace a převod nákladů a

výnosů mezi společníky sdruženými ve společnosti.



(6) Položka „C.III.6. Stát - daňové pohledávky“ obsahuje zejména

pohledávky z titulu přímých a nepřímých daní a uhrazených daňových

záloh. Pokud účetní jednotka podle § 16 odst. 3 zaúčtuje rezervu na daň

z příjmů, nevykáže položku „C.III.6. Stát - daňové pohledávky“ v

celkové výši, ale sníženou o předpokládanou daň do výše uhrazených

záloh na daň z příjmů. Účetní jednotka popíše tuto skutečnost v příloze

v účetní závěrce.



(7) Položka "C.III.9. Jiné pohledávky" obsahuje kromě titulů uvedených

v položce "C.II.7. Jiné pohledávky" zejména pohledávky vkladatele z

titulu vkladu do doby zápisu do obchodního rejstříku a poskytnuté

zápůjčky a úvěry, s výjimkou zápůjček a úvěrů vykazovaných v položkách

"C.III.2. Pohledávky - ovládaná nebo ovládající osoba", "C.III.3.

Pohledávky - podstatný vliv" a "C.III.4. Pohledávky za společníky".



§ 12



Krátkodobý finanční majetek



(1) Položka "C.IV.1. Peníze" obsahuje zejména peníze v pokladně a

ceniny, popřípadě peníze na cestě vztahující se k této položce.



(2) Položka "C.IV.2. Účty v bankách" obsahuje zůstatky peněžních

prostředků na účtech zejména v bankách nebo u spořitelních a úvěrních

družstev, popřípadě peníze na cestě vztahující se k této položce. Pokud

banka nebo spořitelní a úvěrní družstvo umožňuje, aby byl ke konci

rozvahového dne vykázán pasivní zůstatek u účtu peněžních prostředků,

pak je tento zůstatek obsahem položky "B.IV.2. Krátkodobé bankovní

úvěry".



(3) Položka "C.IV.3. Krátkodobé cenné papíry a podíly" obsahuje zejména

cenné papíry, které účetní jednotka určila k obchodování s cílem

dosahovat zisk z cenových rozdílů v krátkodobém horizontu, nejvýše

dvanáct měsíců, dluhové cenné papíry se splatností jeden rok a kratší,

u nichž má účetní jednotka úmysl a schopnost držet je do splatnosti, a

ostatní krátkodobé cenné papíry a podíly, u nichž zpravidla v okamžiku

pořízení není znám záměr účetní jednotky. Vykazují se zde i nakoupené

opční listy.



§ 12a



neplatil



§ 13



Časové rozlišení v aktivech rozvahy



(1) Položka "D.I. Časové rozlišení" obsahuje tituly časového rozlišení,

které mají aktivní zůstatek. Hlediskem pro účtování a vykazování

účetních případů časového rozlišení je skutečnost, že jsou v okamžiku

jejich účtování současně známy jejich účel (věcné vymezení), částka a

období, kterých se týkají.



(2) Položka "D.I.1. Náklady příštích období" obsahuje výdaje, které se

týkají nákladů příštích účetních období.



(3) Položka "D.I.2. Komplexní náklady příštích období" obsahuje

položky, které se týkají nákladů příštích účetních období a které se

souhrnně vztahují k danému účelu.



(4) Položka "D.I.3. Příjmy příštích období" obsahuje částky účetní

jednotkou nepřijaté, které časově a věcně souvisejí s výnosy běžného

účetního období a nejsou účtovány přímo na účtech pohledávek.



§ 14



Základní kapitál



(1) Položka "A.I.1. Základní kapitál" obsahuje zapsaný základní kapitál

obchodních korporací, zapsané i nezapsané kmenové jmění státních

podniků, základní kapitál obchodních korporací povinně nezapisovaný.

Tato položka obsahuje též u fyzické osoby rozdíl mezi majetkem určeným

k podnikání a dluhy plynoucími z podnikání při zohlednění účtování o

reálných hodnotách v příslušné položce vlastního kapitálu.



(2) Položka "A.I.3. Změny základního kapitálu" obsahuje změny

základního kapitálu vykazované příslušnými obchodními korporacemi před

zápisem změn základního kapitálu do obchodního rejstříku.



§ 14a



Kapitálové fondy



(1) Položka "A.II.4. Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách

obchodních korporací" obsahuje rozdíly mezi oceněním majetku a závazků

v účetnictví zanikající účetní jednotky nebo části účetní jednotky

rozdělované odštěpením a oceněním jmění při přeměně obchodní korporace

podle zákona o přeměnách k rozvahovému dni pro ocenění. Pro účely této

vyhlášky se rozvahovým dnem pro ocenění rozumí den, k němuž byla

sestavena účetní závěrka využitá pro ocenění jmění posudkem znalce pro

projekt přeměny obchodní korporace.



(2) Položka "A.II.5. Rozdíly z přeměn obchodních korporací" obsahuje

rozdíly z rozvahových operací vzniklé například vyloučením vzájemných

pohledávek a závazků nebo případné rozdíly plynoucí například z

vyloučení aktiv a pasiv, která se v souladu s vyhláškou a zákonem

nevykazují. Tato položka neobsahuje rozdíly z rozvahových operací,

které souvisejí se změnami ve vlastním kapitálu podle zvláštních

právních předpisů.



(3) Položka „A.II.6. Rozdíly z ocenění při přeměnách obchodních

korporací“ obsahuje u majetku a závazků, které byly vykázány v účetní

závěrce využité pro ocenění jmění pro projekt přeměny obchodní

korporace, oceňovací rozdíly, které se vztahují k úbytkům tohoto

majetku a závazků v období ode dne následujícího po rozvahovém dni pro

ocenění do rozhodného dne.



§ 15



Fondy ze zisku



Položka "A.III. Fondy ze zisku" obsahuje fondy vytvářené zejména podle

zákona o obchodních korporacích, stanov, společenské smlouvy,

zakladatelské smlouvy, zakladatelské listiny nebo podle zákona o

státním podniku.



§ 15a



Výsledek hospodaření minulých let



Položka „A.IV.3. Jiný výsledek hospodaření minulých let“ obsahuje

rozdíly ze změn účetních metod a část odložené daně podle § 59 odst. 6.

Dále obsahuje opravy v důsledku nesprávného účtování nebo neúčtování o

nákladech a výnosech v minulých účetních obdobích, pokud jsou významné.

Účetní jednotka popíše použití položky „A.IV.3. Jiný výsledek

hospodaření minulých let“ v příloze v účetní závěrce.



§ 16



Rezervy



(1) Položka "B.I. Rezervy" obsahuje rezervy podle zvláštních právních

předpisů,^13) rezervu na důchody a podobné závazky, rezervu na daň z

příjmů a ostatní rezervy.



(2) Položka „B.I.2. Rezerva na důchody a podobné závazky“ se vykazuje,

pokud účetní jednotka vytváří tuto rezervu na základě povinnosti

vyplácet zaměstnancům důchody nebo podobné požitky uložené jí smlouvou

nebo právním předpisem.



(3) Rezerva na daň z příjmů se vykazuje v případě, kdy okamžik

sestavení účetní závěrky předchází okamžiku řádného vyčíslení daně a

zaúčtuje se ve výši předpokládané daně. Účetní jednotka uvede položku

„B.I.3. Rezerva na daň z příjmů“ ve výši vytvořené rezervy snížené o

uhrazené zálohy na daň z příjmů, pokud jsou tyto zálohy nižší než

předpokládaná daň. Pokud jsou tyto zálohy vyšší nebo rovny

předpokládané dani, účetní jednotka položku „B.I.3. Rezerva na daň z

příjmů“ neuvede.



(4) Položka "B.I.4. Ostatní rezervy" obsahuje zejména rezervu na

garanční opravy a rezervu na restrukturalizaci, kterou lze tvořit a

čerpat pouze na náklady nezbytně nutné k uskutečnění programu

restrukturalizace, které nesouvisí s pokračujícími aktivitami účetní

jednotky.



§ 17



Dlouhodobé závazky



(1) Položka "B.II. Dlouhodobé dluhy" obsahuje dluhy, které v okamžiku,

ke kterému je účetní závěrka sestavena, mají dobu splatnosti delší než

jeden rok, a odložený daňový dluh.



(2) Položka "B.II.1. Závazky z obchodních vztahů" obsahuje u všech

účetních jednotek zejména dluhy z obchodních vztahů, dluhy plynoucí ze

směnek, prostřednictvím nichž má být placeno.



(3) Položka "B.II.2. Závazky - ovládaná nebo ovládající osoba" obsahuje

dluhy k ovládaným osobám, mezi ovládanými osobami a k ovládajícím

osobám, které nejsou vykázány v ostatních položkách. Obsahuje zejména

dluhy z dlouhodobých zápůjček a úvěrů.



(4) Položka "B.II.3. Závazky - podstatný vliv" obsahuje dluhy k účetním

jednotkám pod podstatným vlivem, mezi účetními jednotkami pod

podstatným vlivem a dluhy účetních jednotek pod podstatným vlivem k

účetním jednotkám uplatňujícím podstatný vliv. Obsahuje zejména dluhy z

dlouhodobých zápůjček a úvěrů.



(5) Položka „B.II.4. Závazky ke společníkům“ obsahuje zejména

dlouhodobé dluhy z titulu poskytnutých zápůjček společníky obchodní

korporace a dluhy ke společníkům sdruženým ve společnosti.



(6) Položka "B.II.6. Vydané dluhopisy" obsahuje dluhy emitenta z titulu

vydaných dluhopisů po odečtení vlastních dluhopisů.



(7) Položka "B.II.8. Dohadné účty pasivní" obsahuje částky dluhů

stanovené například podle smluv, u kterých se očekává splatnost delší

než jeden rok, které nejsou doloženy veškerými potřebnými doklady, a

tedy není známa jejich přesná výše.



(8) Položka "B.II.9. Jiné závazky" obsahuje u všech účetních jednotek

zejména dlouhodobé dluhy z pachtu obchodního závodu, dluhy z koupě

obchodního závodu a prodané opce. Dále obsahuje dluhy z titulu

přijatých zápůjček, s výjimkou dluhů vykázaných v položkách "B.II.2.

Závazky - ovládaná nebo ovládající osoba", "B.II.3. Závazky - podstatný

vliv" a "B.II.4. Závazky ke společníkům".



§ 18



Krátkodobé závazky



(1) Položka "B.III. Krátkodobé závazky" obsahuje dluhy, které v

okamžiku, ke kterému je účetní závěrka sestavena, mají dobu splatnosti

jeden rok a kratší.



(2) Obsahové vymezení položek krátkodobých závazků "B.III.1. Závazky z

obchodních vztahů" až "B.III.3. Závazky - podstatný vliv", "B.III.9.

Vydané dluhopisy" a "B.III.10. Dohadné účty pasivní" je obdobné

obsahovému vymezení položek dlouhodobých závazků "B.II.1. Závazky z

obchodních vztahů" až "B.II.3. Závazky - podstatný vliv", "B.II.6.

Vydané dluhopisy" a "B.II.8. Dohadné účty pasivní".



(3) Položka „B.III.4. Závazky ke společníkům“ obsahuje obdobné tituly

jako položka „B.II.4. Závazky ke společníkům“ a dále zejména dluhy ke

společníkům obchodní korporace ve výši jejich podílu na zisku, dluhy ke

společníkům ve společnostech s ručením omezeným a komanditistům

komanditních společností a členům družstev ze závislé činnosti, dluhy z

upsaných nesplacených akcií a vkladů a dluhy ke společníkům sdruženým

ve společnosti.



(4) Položka "B.III.5. Závazky k zaměstnancům" obsahuje u všech účetních

jednotek zejména dluhy z pracovněprávních vztahů k zaměstnancům,

popřípadě jiným fyzickým osobám, s výjimkou dluhů ke společníkům ve

společnostech s ručením omezeným a komanditistům komanditních

společností a členům družstev ze závislé činnosti.



(5) Položka "B.III.6. Závazky ze sociálního zabezpečení a zdravotního

pojištění" obsahuje u všech účetních jednotek dluhy ze sociálního

zabezpečení a zdravotního pojištění jak v zákonné výši, tak z

dobrovolného plnění.



§ 19



Časové rozlišení v pasivech rozvahy



(1) Položka "C.I. Časové rozlišení" obsahuje tituly časového rozlišení,

které mají pasivní zůstatek. Hlediskem pro účtování a vykazování

účetních případů časového rozlišení je skutečnost, že jsou v okamžiku

jejich účtování současně známy jejich účel (věcné vymezení), částka a

období, kterých se týkají.



(2) Položka "C.I.1. Výdaje příštích období" obsahuje náklady, které

souvisejí s běžným účetním obdobím, avšak výdaj na ně nebyl dosud

uskutečněn.



(3) Položka "C.I.2. Výnosy příštích období" obsahuje příjmy, které

věcně patří do výnosů v příštích účetních obdobích.



HLAVA III



OBSAHOVÉ VYMEZENÍ NĚKTERÝCH POLOŽEK VÝKAZU ZISKU A ZTRÁTY



§ 20



Obchodní marže



(1) Položka "+ Obchodní marže" obsahuje rozdíl z vyúčtovaných tržeb za

prodej zboží a nákladů vynaložených na prodané zboží.



(2) Položka "A. Náklady vynaložené na prodané zboží" obsahuje

pořizovací cenu, popřípadě reprodukční pořizovací cenu prodaného zboží,

přeúčtovanou z příslušného účtu účtové skupiny 13.



§ 21



Výkony



Položka "II. Výkony" obsahuje



a) tržby za prodej vlastních výrobků a služeb,



b) změnu stavu zásob vlastní výroby, to je nedokončené výroby,

polotovarů, výrobků a mladých a ostatních zvířat a jejich skupin; tato

položka může mít i zápornou hodnotu,



c) aktivaci, v této položce je hodnota aktivovaných nákladů zejména na

zásoby a dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek vytvořený vlastní

činností.



§ 22



Služby



Položka "B.2. Služby" obsahuje zejména náklady na opravy a udržování,

cestovné, náklady na reprezentaci, nájemné a náklady na pořízení

drobného nehmotného majetku.



§ 23



Přidaná hodnota



Položka "+ Přidaná hodnota" obsahuje součet položky "+ Obchodní marže"

a rozdílu položek "II. Výkony" a "B. Výkonová spotřeba".



§ 24



Osobní náklady



Položka "C. Osobní náklady" obsahuje mzdové náklady, včetně příjmů

společníků obchodní korporace ze závislé činnosti, odměny členům orgánů

obchodní korporace, náklady na sociální zabezpečení a zdravotní

pojištění zákonné i ostatní a sociální náklady zákonné i ostatní,

včetně sociálních nákladů fyzické osoby.



§ 24a



neplatil



§ 25



Daně a poplatky



Položka "D. Daně a poplatky" obsahuje veškeré daně a poplatky

zaúčtované účetní jednotkou jako náklady s výjimkou daně z příjmů.



§ 26



Změna stavu rezerv a opravných položek v provozní oblasti a komplexních

nákladů příštích období



Položka "G. Změna stavu rezerv a opravných položek v provozní oblasti a

komplexních nákladů příštích období" obsahuje rozdíl mezi konečným a

počátečním stavem rezerv, opravných položek a komplexních nákladů

příštích období; tato položka může mít i zápornou hodnotu.



§ 27



Ostatní provozní výnosy



Položka "IV. Ostatní provozní výnosy" obsahuje zejména smluvní pokuty a

úroky z prodlení, výnosy z postoupených pohledávek a výnosy z

odepsaných pohledávek, inventarizační rozdíly, dotace k úhradě nákladů

nebo k úhradě jiné ekonomické újmy^13a) a pojistná plnění, která nejsou

uvedena v položce "XIII. Mimořádné výnosy".



§ 28



Ostatní provozní náklady



Položka "H. Ostatní provozní náklady" obsahuje zejména poskytnuté dary,

smluvní pokuty a úroky z prodlení, ostatní pokuty a penále, odpis

pohledávek, pojistné vztahující se k provozní činnosti, inventarizační

rozdíly a škody v provozní oblasti. Škodou se v tomto případě rozumí

fyzické znehodnocení, to je neodstranitelné poškození nebo zničení,

dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a zásob, a to z objektivních

i subjektivních příčin. Dále obsahuje spotřebu preferenčních limitů,

které nelze odpisovat podle času nebo výkonů, a spotřebu povolenek na

emise a jejich číselné označení v rejstříku obchodování s

povolenkami^13c). Spotřeba povolenek je vykázána bez ohledu na jejich

následné vyřazení^13b).



§ 28a



neplatil



§ 29



Výnosy z dlouhodobého finančního majetku



Položka "VII. Výnosy z dlouhodobého finančního majetku" obsahuje

zejména podíly na zisku, úrokové výnosy u dluhových cenných papírů ve

věcné a časové souvislosti, u dluhopisů s pevnou úrokovou sazbou

držených do splatnosti rozdíl mezi pořizovací cenou bez kuponu a

jmenovitou hodnotou dluhopisu ve věcné a časové souvislosti, u

dluhopisů, jejichž úrokový výnos je stanoven rozdílem mezi jmenovitou

hodnotou a nižším emisním kursem, rozdíl mezi pořizovací cenou a

jmenovitou hodnotou.



§ 30



Náklady z finančního majetku



Položka "K. Náklady z finančního majetku" obsahuje například u

dluhopisů s pevnou úrokovou sazbou držených do splatnosti rozdíl mezi

pořizovací cenou bez kuponu a jmenovitou hodnotou ve věcné a časové

souvislosti.



§ 31



Změna stavu rezerv a opravných položek ve finanční oblasti



Položka "M. Změna stavu rezerv a opravných položek ve finanční oblasti"

obsahuje rozdíl mezi konečným a počátečním stavem rezerv a opravných

položek ve finanční oblasti; tato položka může mít i zápornou hodnotu.



§ 32



Výnosové úroky, nákladové úroky



Položka "X. Výnosové úroky" a položka "N. Nákladové úroky obsahuje

úroky vykázané ve věcné a časové souvislosti; do příslušné položky

patří i úroky, které nebyly zahrnuty do vyúčtování zejména bank nebo

spořitelních a úvěrních družstev.



§ 33



Ostatní finanční výnosy



Položka "XI. Ostatní finanční výnosy" obsahuje zejména kursové zisky a

nároky na náhrady mank a schodků na finančním majetku.



§ 34



Ostatní finanční náklady



Položka "O. Ostatní finanční náklady" obsahuje zejména kursové ztráty,

manka, schodky a škody na finančním majetku a poplatky související s

vedením účtů zejména u bank nebo spořitelních a úvěrních družstev.



§ 35



Mimořádné výnosy



Položka "XIII. Mimořádné výnosy" obsahuje výnosy z operací zcela

mimořádných vzhledem k běžné činnosti účetní jednotky, jakož i výnosy z

mimořádných událostí nahodile se vyskytujících.



§ 36



Mimořádné náklady



Položka "R. Mimořádné náklady" obsahuje náklady z operací zcela

mimořádných vzhledem k běžné činnosti účetní jednotky, jakož i náklady

z mimořádných událostí nahodile se vyskytujících.



§ 37



Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům



Položka "T. Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům" obsahuje

nárok na podíl na zisku nebo povinnost úhrady ztráty vůči společníkům

veřejné obchodní společnosti a komplementářům komanditní společnosti.



§ 38



Výkaz zisku a ztráty v účelovém členění



Nákladové položky "A. Náklady prodeje", "B. Odbytové náklady" a "C.

Správní režie" obsahují náklady na provozní činnost členěné podle

funkce. Obsahové vymezení položek "IV. Výnosy z dlouhodobého finančního

majetku", "F. Náklady z finančního majetku", "H. Změna stavu rezerv a

opravných položek ve finanční oblasti", "VII. Výnosové úroky", "I.

Nákladové úroky", "VIII. Ostatní finanční výnosy", "J. Ostatní finanční

náklady", "X. Mimořádné výnosy", "M. Mimořádné náklady" a "O. Převod

podílu na výsledku hospodaření společníkům" je obdobné obsahovému

vymezení položek "VII. Výnosy z dlouhodobého finančního majetku", "K.

Náklady z finančního majetku", "M. Změna stavu rezerv a opravných

položek ve finanční oblasti", "X. Výnosové úroky", "N. Nákladové

úroky", "XI. Ostatní finanční výnosy", "O. Ostatní finanční náklady",

"XIII. Mimořádné výnosy", "R. Mimořádné náklady" a "T. Převod podílu na

výsledku hospodaření společníkům".



§ 38a



Výsledky hospodaření



(1) Položka "* Provozní výsledek hospodaření"



a) ve výkazu zisku a ztráty - druhové členění zohledňuje položky "I.

Tržby za prodej zboží" až "I. Převod provozních nákladů",



b) ve výkazu zisku a ztráty - účelové členění zohledňuje položky "I.

Tržby z prodeje výrobků, zboží a služeb" až "D. Jiné provozní náklady".



(2) Položka "* Finanční výsledek hospodaření"



a) ve výkazu zisku a ztráty - druhové členění zohledňuje položky "VI.

Tržby z prodeje cenných papírů a podílů" až "P. Převod finančních

nákladů",



b) ve výkazu zisku a ztráty - účelové členění zohledňuje položky "III.

Tržby z prodeje cenných papírů a podílů" až "K. Převod finančních

nákladů".



(3) Položka "** Výsledek hospodaření za běžnou činnost"



a) ve výkazu zisku a ztráty - druhové členění je součtem položek "*

Provozní výsledek hospodaření" a "* Finanční výsledek hospodaření"

sníženým o položku "Q. Daň z příjmů za běžnou činnost",



b) ve výkazu zisku a ztráty - účelové členění je součtem položek "*

Provozní výsledek hospodaření" a "* Finanční výsledek hospodaření"

sníženým o položku "L. Daň z příjmů za běžnou činnost".



(4) Položka "* Mimořádný výsledek hospodaření"



a) ve výkazu zisku a ztráty - druhové členění je rozdílem položky

"XIII. Mimořádné výnosy" a součtu položek "R. Mimořádné náklady" a "S.

Daň z příjmů z mimořádné činnosti",



b) ve výkazu zisku a ztráty - účelové členění je rozdílem položky "X.

Mimořádné výnosy" a součtu položek "M. Mimořádné náklady" a "N. Daň z

příjmů z mimořádné činnosti".



(5) Položka "*** Výsledek hospodaření za účetní období"



a) ve výkazu zisku a ztráty - druhové členění je součtem položek "**

Výsledek hospodaření za běžnou činnost" a "* Mimořádný výsledek

hospodaření" sníženým o položku "T. Převod podílu na výsledku

hospodaření společníkům",



b) ve výkazu zisku a ztráty - účelové členění je součtem položek "**

Výsledek hospodaření za běžnou činnost" a "* Mimořádný výsledek

hospodaření" sníženým o položku "O. Převod podílu na výsledku

hospodaření společníkům".



(6) Položka "**** Výsledek hospodaření před zdaněním"



a) ve výkazu zisku a ztráty - druhové členění je součtem položek "*

Provozní výsledek hospodaření", "* Finanční výsledek hospodaření" a

položky "XIII. Mimořádné výnosy" sníženým o položku "R. Mimořádné

náklady",



b) ve výkazu zisku a ztráty - účelové členění je součtem položek "*

Provozní výsledek hospodaření", "* Finanční výsledek hospodaření" a

položky "X. Mimořádné výnosy" sníženým o položku "M. Mimořádné

náklady".



HLAVA IV



USPOŘÁDÁNÍ A OBSAHOVÉ VYMEZENÍ VYSVĚTLUJÍCÍCH A DOPLŇUJÍCÍCH INFORMACÍ

V PŘÍLOZE V ÚČETNÍ ZÁVĚRCE



§ 39



nadpis neplatil



(1) V příloze účetní jednotka uvede informace podle zákona, zejména

informace podle § 18 odst. 2 zákona, den vzniku účetní jednotky nebo

den zahájení činnosti, údaje o fyzických a právnických osobách, které

ovládají tuto účetní jednotku nebo v ní mají podstatný vliv^12b) s

uvedením výše vkladu v procentech, popis změn a dodatků provedených v

uplynulém účetním období v obchodním rejstříku a popis organizační

struktury účetní jednotky a její zásadní změny během uplynulého

účetního období. Dále účetní jednotka uvede jména členů statutárních a

dozorčích orgánů k rozvahovému dni.



(2) V příloze uvede účetní jednotka obchodní firmu a sídlo účetních

jednotek, které účetní jednotka ovládá nebo v nichž má účetní jednotka

podstatný vliv^12b) s uvedením výše podílu na základním kapitálu.

Uvádějí se také případné dohody mezi společníky, které zakládají

rozhodovací práva bez ohledu na výši podílu na základním kapitálu u

těchto účetních jednotek. Účetní jednotka uvede také výši vlastního

kapitálu a výši výsledku hospodaření za poslední účetní období účetních

jednotek, které ovládá nebo v nichž má podstatný vliv s ohledem na § 19

odst. 6 zákona. Účetní jednotka rovněž uvede obchodní firmu nebo název,

sídlo a právní formu každé z účetních jednotek, v níž je účetní

jednotka společníkem s neomezeným ručením. Účetní jednotka uvede dále,

zda byly uzavřeny ovládací smlouvy nebo smlouvy o převodech zisku a

jaké povinnosti z nich vyplývají.



(3) V příloze uvede účetní jednotka průměrný přepočtený počet

zaměstnanců během účetního období a z toho členů řídících orgánů, s

uvedením výše osobních nákladů, které byly vynaloženy na zaměstnance a

z toho na členy řídících orgánů. Dále se uvedou odměny osobám, které

jsou statutárním orgánem, členům statutárních a dozorčích orgánů, jakož

i výše vzniklých nebo sjednaných penzijních dluhů bývalých členů

vyjmenovaných orgánů. Uvádějí se úhrnné údaje, nikoliv údaje o

jednotlivých pracovnících.



(4) V příloze uvede účetní jednotka výši zápůjček, úvěrů, s uvedením

úrokové sazby a hlavních podmínek, poskytnutá zajištění a ostatní

plnění jak v peněžní, tak v nepeněžní formě osobám, které jsou

statutárním orgánem, členům statutárních nebo jiných řídících a

dozorčích orgánů včetně bývalým osobám a členům těchto orgánů v úhrnné

výši odděleně za jednotlivé kategorie osob. Za ostatní plnění se

považují zejména bezplatná předání k užívání osobních automobilů nebo

jiných movitých a nemovitých věcí, využití služeb poskytovaných účetní

jednotkou a platby důchodového připojištění.



(5) Účetní jednotka uvede



a) informace o aplikaci obecných účetních zásad, o použitých účetních

metodách, způsobech oceňování a odpisování, jejichž znalost je významná

pro posouzení finanční, majetkové situace a výsledku hospodaření účetní

jednotky a pro analýzu údajů obsažených v rozvaze a ve výkazu zisku a

ztráty,



b) informace o odchylkách od metod podle § 7 odst. 5 zákona s uvedením

jejich vlivu na majetek a závazky, na finanční situaci a výsledek

hospodaření účetní jednotky,



c) podle principu významnosti způsob stanovení opravných položek a

oprávek k majetku s uvedením zdroje informací pro stanovení výše

opravných položek a oprávek, způsob uplatněný při přepočtu údajů v

cizích měnách na českou měnu a způsob stanovení reálné hodnoty

příslušného majetku a závazků podle zákona, popis použitého oceňovacího

modelu při ocenění reálnou hodnotou, změny reálné hodnoty včetně změn v

ocenění podílu ekvivalencí podle jednotlivých druhů finančního majetku

a způsob jejich zaúčtování, pro každý druh derivátů údaje o rozsahu a

podstatě, včetně hlavních podmínek a okolností, které mohou ovlivnit

výši, časový průběh a určitost budoucích peněžních toků a tabulku s

uvedením změn reálné hodnoty během účetního období na příslušném účtu v

účtové skupině 41; pokud nebyly majetek a závazky oceněny reálnou

hodnotou nebo ekvivalencí, uvede účetní jednotka důvody a případnou

výši opravné položky.



(6) V další části přílohy uvede účetní jednotka doplňující informace k

rozvaze a výkazu zisku a ztráty. Vysvětlí každou významnou položku nebo

skupinu položek z rozvahy nebo výkazu zisku a ztráty, jejichž uvedení

je podstatné pro analýzu a pro hodnocení finanční a majetkové situace a

výsledku hospodaření účetní jednotky a tyto informace nevyplývají přímo

ani nepřímo z rozvahy a výkazu zisku a ztráty, a u významných položek

aktiv uvede též jejich přírůstky a úbytky. Zvlášť uvede významné údaje,

které nejsou v rozvaze a výkazu zisku a ztráty samostatně vykázány,

zejména doměrky splatné daně z příjmů za minulá účetní období, rozpis

odloženého daňového dluhu nebo pohledávky, rozpis rezerv a dlouhodobých

úvěrů včetně úrokových sazeb a popisu zajištění úvěrů, výši splatných

dluhů pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku

zaměstnanosti, výši splatných dluhů veřejného zdravotního pojištění a

výši evidovaných daňových nedoplatků u místně příslušných finančních a

celních orgánů, výši pohledávek určených k obchodování oceněných

reálnou hodnotou, přijaté dotace na investiční a provozní účely. Dále

uvede údaj o individuálním referenčním množství mléka^5b), individuální

produkční kvótě^5b), individuálním limitu prémiových práv^5b) a jiných

obdobných kvótách a limitech, o kterých účetní jednotka neúčtovala na

rozvahových ani výsledkových účtech, protože náklady na získání

informace o jejich ocenění reprodukční pořizovací cenou by převýšily

její významnost. Účetní jednotka dále uvede informace o druzích zvířat,

která jsou vykazována jako dlouhodobý hmotný majetek a zásoby. Pokud

účetní jednotka vlastní, má právo nebo příslušnost k hospodaření k více

než 10 ha lesních pozemků s lesním porostem, uvede také tyto údaje:



a) celková výměra lesních pozemků s lesním porostem,



b) výše ocenění lesních porostů stanovená součinem výměry lesních

pozemků s lesním porostem v m2 a průměrné hodnoty zásoby surového dřeva

na m2, která činí 57 Kč.



Pokud účetní jednotka zjišťuje cenu lesního porostu také jiným způsobem

než součinem lesních pozemků s lesním porostem a průměrné hodnoty

zásoby surového dřeva podle písmene b), například v souvislosti s

podrobnějším členěním podle skupiny dřevin, a takto zjištěná cena je

významně rozdílná, uvede také tuto cenu a informace o způsobu stanovení

její výše a jejím účelu.



(7) Účetní jednotka v příloze též uvede důležité informace týkající se

majetku a závazků, zejména pohledávky a dluhy po lhůtě splatnosti,

pohledávky a dluhy, které k rozvahovému dni mají dobu splatnosti delší

než pět let, nájem a pacht majetku, zatížení majetku věcným právem a

uvedení převedeného nebo poskytnutého zajištění a cizí majetek uvedený

v rozvaze, například majetek v rámci propachtovaného obchodního závodu,

penzijní dluhy a závazky vůči účetním jednotkám v konsolidačním celku

uvede zvlášť. Dále účetní jednotka uvede každou významnou událost,

která se stane mezi rozvahovým dnem a okamžikem sestavení účetní

závěrky podle § 19 odst. 5 zákona.



(8) Za předpokladu, že účetní jednotka zvolí pro sestavení účetní

závěrky výkaz zisku a ztráty podle přílohy č. 3 k této vyhlášce, uvede

v rámci přílohy náklady a výnosy provozního výsledku hospodaření v

členění podle přílohy č. 2 k této vyhlášce podle § 4 odst. 9.



(9) V další části přílohy uvede účetní jednotka informace, které nejsou

vykázány v rozvaze:



a) celkovou výši závazků, je-li tato informace významná k posouzení

finanční situace účetní jednotky,



b) s ohledem na princip významnosti drobný nehmotný a hmotný majetek,



c) charakter a obchodní účel operací účetní jednotky^13d), která není

fyzickou osobou, jsou-li rizika nebo užitky z těchto operací významné a

pokud je zveřejnění těchto rizik nebo užitků nezbytné k posouzení

finanční situace účetní jednotky. Účetní jednotka, která ke konci

rozvahového dne, za nějž se účetní závěrka sestavuje, překročila

alespoň dvě ze tří kritérií:



1. aktiva celkem více než 350 000 000 Kč; aktivy celkem se pro účely

této vyhlášky rozumí úhrn zjištěný z rozvahy v ocenění neupraveném o

položky podle § 26 odst. 3 zákona,



2. roční úhrn čistého obratu více než 700 000 000 Kč; ročním úhrnem

čistého obratu se pro účely této vyhlášky rozumí výše výnosů snížená o

prodejní slevy, dělená počtem započatých měsíců, po které trvalo účetní

období, a vynásobená dvanácti,



3. průměrný přepočtený stav zaměstnanců, včetně případů pracovního

poměru člena k družstvu, v průběhu účetního období více než 250,

zjištěný způsobem stanoveným na základě zvláštního právního předpisu,



uvede i informaci o finančním dopadu těchto operací na účetní jednotku.



(10) V další části přílohy uvede účetní jednotka, která není fyzickou

osobou, a



a) která překročila ke konci rozvahového dne, za který se účetní

závěrka sestavuje, alespoň dvě ze tří kritérií uvedených v odstavci 9

písm. c), informace o transakcích^13e), které uzavřela se spřízněnou

stranou. Pokud jsou tyto transakce významné a nebyly uzavřeny za

běžných tržních podmínek, účetní jednotka uvede výši těchto transakcí

včetně povahy vztahu se spřízněnou stranou a ostatní informace o těchto

transakcích, které jsou nezbytné k pochopení finanční situace účetní

jednotky. Výraz "spřízněná strana" má stejný význam jako v

mezinárodních účetních standardech upravených právem Evropské

unie^13f),



b) která má formu akciové společnosti a která nemá povinnost uvádět

informace podle písmena a), informace o transakcích^13d) provedených

přímo nebo nepřímo mezi



1. účetní jednotkou a jejími většinovými akcionáři,



2. účetní jednotkou a členy správních, řídících a dozorčích orgánů,



které jsou nezbytné k pochopení finanční situace účetní jednotky, pokud

jsou tyto transakce významné a nebyly uzavřeny za běžných tržních

podmínek.



Informace o jednotlivých transakcích lze seskupovat podle jejich

charakteru s výjimkou případů, kdy jsou samostatné informace nezbytné k

pochopení dopadu transakcí na finanční situaci účetní jednotky.

Informace podle písmen a) a b) není účetní jednotka povinna uvést,

pokud byly transakce provedeny mezi účetní jednotkou a jejím jediným

společníkem.



(11) V další části přílohy uvede účetní jednotka odděleně informace o

celkových nákladech na odměny statutárnímu auditorovi^13g) nebo

auditorské společnosti za účetní období v členění na:



a) povinný audit^13h) účetní závěrky,



b) jiné ověřovací služby,



c) daňové poradenství,



d) jiné neauditorské služby.



Tyto informace není účetní jednotka povinna uvádět v případě, že je

účetní jednotka zahrnuta do konsolidované účetní závěrky sestavené

podle části páté, pokud jsou tyto informace uvedeny v příloze v

konsolidované účetní závěrce.



(12) V další části přílohy uvede účetní jednotka počet a jmenovitou

hodnotu nebo ocenění podle § 25 zákona vydaných akcií během účetního

období, u každého druhu akcií zvlášť; obdobně se postupuje u změn

podílů. Dále účetní jednotka uvede informaci o vyměnitelných

dluhopisech nebo podobných cenných papírech nebo právech s vyznačením

jejich počtu a rozsahu práv, která zakládají. Významné zvýšení nebo

snížení u jednotlivých složek vlastního kapitálu účetní jednotka popíše

v příloze.



(13) Účetní jednotka, která není fyzickou osobou a překročila ke konci

rozvahového dne, za který se účetní závěrka sestavuje, alespoň dvě ze

tří kritérií uvedených v odstavci 9 písm. c), dále v příloze uvede



a) informaci o rozčlenění tržeb z prodeje zboží, výrobků a služeb podle

kategorií činností a podle zeměpisných trhů, pokud se tyto kategorie a

trhy mezi sebou podstatně liší z hlediska způsobu, kterým je

organizován prodej zboží a výrobků a poskytování služeb spadajících do

běžné činnosti účetní jednotky,



b) vysvětlení částky vykázané v položce "B.I.1. Zřizovací výdaje".



(14) Účetní jednotka, která použila účetní metody způsobem vycházejícím

z předpokladu, že bude nepřetržitě pokračovat ve své činnosti a u které

zároveň existuje významná nejistota, spočívající zejména ve

skutečnosti, která nasvědčuje tomu, že účetní jednotka nemusí být

schopna nepřetržitě pokračovat ve své činnosti a v důsledku toho

například plnit své závazky, uvede v příloze v účetní závěrce tuto

skutečnost. Dále popíše případná opatření nebo návrhy řešení těchto

skutečností.



(15) Příloha obsahuje i údaje předepsané v ustanoveních § 4 a 56 a v

ustanoveních § 40, 41 a 43, pokud účetní jednotka sestavuje přehled o

peněžních tocích.



§ 39a



neplatil



§ 39b



neplatil



§ 39c



neplatil



HLAVA V



USPOŘÁDÁNÍ A OBSAHOVÉ VYMEZENÍ PŘEHLEDU O PENĚŽNÍCH TOCÍCH



§ 40



(1) Za peněžní prostředky se považují peníze v hotovosti včetně cenin

(účtová skupina 21), peněžní prostředky na účtu včetně přečerpání účtu

(účtová skupina 22), případně účtová skupina 26.



(2) Peněžními ekvivalenty se rozumí krátkodobý likvidní finanční

majetek, který je snadno a pohotově směnitelný za předem známou částku

peněžních prostředků a u tohoto majetku se nepředpokládají významné

změny hodnoty v čase. Za peněžní ekvivalenty se považují například

dlouhodobé peněžní úložky s nejvýše tříměsíční výpovědní lhůtou a

likvidní cenné papíry k obchodování na veřejném trhu.



(3) Převody v rámci jednotlivých položek peněžních prostředků a

peněžních ekvivalentů se nepromítají do přehledu o peněžních tocích.



(4) Účetní jednotka uvede v příloze buď položky zahrnované do peněžních

prostředků a peněžních ekvivalentů nebo uplatňovanou zásadu přijatou

pro určování obsahu peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů.

Účetní jednotka dále v příloze uvede změnu uplatňované zásady včetně

změny v modelu, konstrukci a obsahové náplni ukazatelů oproti

předchozímu účetnímu období včetně pravděpodobných účinků.



(5) Účetní jednotka prokáže soulad mezi částkami peněžních prostředků a

peněžních ekvivalentů v přehledu o peněžních tocích a mezi

odpovídajícími položkami vykazovanými v rozvaze.



§ 41



(1) Peněžní toky z provozních, investičních nebo finančních činností se

uvádějí v přehledu o peněžních tocích nekompenzované. Případné výjimky

z tohoto ustanovení účetní jednotka uvede v příloze.



(2) Provozní činností se rozumí základní výdělečné činnosti účetní

jednotky a ostatní činnosti účetní jednotky, které nelze zahrnout mezi

investiční nebo finanční činnosti.



(3) Investiční činností se rozumí pořízení a prodej dlouhodobého

majetku, popřípadě činnost související s poskytováním úvěrů, zápůjček a

výpomocí, které nejsou považovány za provozní činnost.



(4) Finanční činností se rozumí taková činnost, která má za následek

změny ve velikosti a složení vlastního kapitálu a dlouhodobých,

popřípadě i krátkodobých závazků.



§ 42



(1) Účetní jednotka vykazuje peněžní toky z provozní činnosti:



a) přímou metodou, u které se vykáží vhodně zvolené a uspořádané

skupiny peněžních příjmů a výdajů, například v návaznosti na členění ve

výkazu zisku a ztráty, nebo



b) nepřímou metodou, u které je výsledek hospodaření účetní jednotky

upraven zejména o:



1. nepeněžní transakce,



2. neuhrazené náklady a výnosy minulých nebo budoucích účetních období,



3. položky příjmů a výdajů spojených s finanční a investiční činností.



(2) Za nepeněžní transakce v provozní činnosti se považují transakce,

které ovlivňují výsledek hospodaření, avšak nemají přímý vliv na

přírůstek nebo úbytek peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů.

Nepeněžní transakce zahrnují zejména odpisy, tvorbu a čerpání rezerv a

opravných položek.



(3) Nepeněžní transakce v investiční a finanční činnosti se vylučují z

přehledu o peněžních tocích.



§ 43



(1) Peněžní toky spojené s peněžními transakcemi, které tvoří mimořádný

výsledek hospodaření, peněžní toky spojené s inkasem a vyplacením úroků

a podílů na zisku a platby daně z příjmů se uvádějí v přehledu o

peněžních tocích v samostatných položkách.



(2) Příjmy a výdaje související s mimořádnými účetními transakcemi a

platby daně z příjmů se přiřadí v rámci praktických možností k

provozní, investiční nebo finanční činnosti. V případě, že je nelze

přiřadit, uvedou se v provozní činnosti.



(3) Peněžní toky související s přijatými a vyplacenými úroky, s

výjimkou kapitalizovaných úroků, a s přijatými podíly na zisku se

zahrnou do provozní činnosti.



(4) Peněžní toky související s přijatými úroky a přijatými podíly na

zisku mohou být alternativně vykazovány v rámci investiční činnosti a

peněžní toky související s vyplacenými úroky, s výjimkou

kapitalizovaných, mohou být alternativně zahrnuty do finanční činnosti.

Peněžní toky související s vyplacenými kapitalizovanými úroky se

zahrnují do investiční činnosti a vykazují se v rámci této činnosti

jako samostatná položka nebo jako informace v příloze.



(5) Vyplacené podíly na zisku se zahrnou do finanční činnosti. V

případech, ve kterých účetní jednotka pouze přerozděluje mezi

společníky přijaté podíly na zisku, se uvádějí tyto platby v rámci

provozní činnosti.



HLAVA VI



USPOŘÁDÁNÍ A OBSAHOVÉ VYMEZENÍ PŘEHLEDU O ZMĚNÁCH VLASTNÍHO KAPITÁLU



§ 44



(1) Přehled o změnách vlastního kapitálu podává informace o zvýšení

nebo snížení jednotlivých složek vlastního kapitálu mezi dvěma

rozvahovými dny.



(2) Účetní jednotky vyčíslí vyplacené podíly na zisku a zdroje, ze

kterých bylo čerpáno.



ČÁST TŘETÍ



SMĚRNÁ ÚČTOVÁ OSNOVA



§ 45



Směrná účtová osnova je uvedena v příloze č. 4 k této vyhlášce.



§ 46



(1) Při vedení účetnictví v plném rozsahu účetní jednotka stanoví v

účtovém rozvrhu uspořádání a obsah syntetických účtů v rámci účtových

skupin směrné účtové osnovy; při vedení účetnictví ve zjednodušeném

rozsahu účetní jednotka sestaví účtový rozvrh, v němž může uvést pouze

účtové skupiny, nevyžaduje-li zvláštní právní předpis členění

podrobnější. V účtovém rozvrhu je účetní jednotka povinna vycházet z

označení a uspořádání účtových skupin směrné účtové osnovy. Účetní

jednotka, která sestavuje výkaz zisku a ztráty v účelovém členění, není

povinna dodržet členění v účtových skupinách 50 až 55 a 60 až 64;

členění přizpůsobí výkazu s přihlédnutím k povinnosti uvedené v § 39

odst. 8.



(2) V rámci syntetických účtů účetní jednotky vytvářejí analytické

účty, které zajišťují členění syntetických účtů například podle potřeb

účetní závěrky, požadavků právních předpisů a případně dalších potřeb

účetní jednotky.



(3) Účetní jednotka, která poskytuje platební služby nebo vydává

elektronické peníze a není finanční institucí podle zákona upravujícího

činnost bank, uvede v účtovém rozvrhu samostatné účty, na kterých bude

účtováno o této činnosti^20).



ČÁST ČTVRTÁ



ÚČETNÍ METODY



§ 47



Způsoby oceňování dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a vymezení

nákladů s jeho pořízením souvisejících



(1) Součástí ocenění dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku nebo

jeho části a technického zhodnocení s ohledem na povahu pořizovaného

majetku a způsob jeho pořízení do doby stanovené v § 6 odst. 8 nebo v §

7 odst. 11 je cena, za kterou byl majetek pořízen a zejména náklady na



a) přípravu a zabezpečení pořizovaného majetku, zejména odměny za

poradenské služby a zprostředkování, správní poplatky, platby za

poskytnuté záruky a otevření akreditivu, expertízy, patentové rešerše a

předprojektové přípravné práce,



b) úroky, zejména z úvěru, pokud tak účetní jednotka rozhodne,



c) odvody za dočasné nebo trvalé odnětí zemědělské půdy zemědělské

výrobě a poplatky za dočasné nebo trvalé odnětí lesní půdy,



d) průzkumné, geologické, geodetické a projektové práce včetně

variantních řešení a rozpočtu, zařízení staveniště, odstranění porostu

a příslušné terénní úpravy, clo, dopravné, montáž a umělecká díla

tvořící součást stavby,



e) licence, patenty a jiná práva využitá při pořizování majetku,

nikoliv pro budoucí provoz,



f) vyřazení stávajících staveb nebo jejich částí v důsledku nové

výstavby. Zůstatkové ceny vyřazených staveb nebo jejich částí a náklady

na vyřazení tvoří součást nákladů na novou výstavbu,



g) náhrady za omezení vlastnických práv, náhrady majetkové újmy

vlastníkovi, nájemci nebo pachtýři nemovité věci nebo za omezení v

obvyklém užívání, jakož i náhrady za předčasně smýcený porost v

souvislosti s výstavbou,



h) úhradu podílu na



1. oprávněných nákladech provozovatele přenosové soustavy nebo

příslušného provozovatele distribuční soustavy spojených s připojením a

zajištěním požadovaného příkonu,



2. účelně vynaložených nákladech provozovatele distribuční soustavy

spojených s připojením a se zajištěním požadované dodávky plynu,



3. účelně vynaložených nákladech dodavatele spojených s připojením a se

zajištěním dodávky tepelné energie,



i) úhrady nákladů za přeložky^14a), překládky^14b) a náhradní pozemní

komunikaci^14c) účetní jednotce, která má vlastnické právo k dotčenému

majetku, anebo která hospodaří s majetkem státu nebo s majetkem

územních samosprávných celků,



j) zkoušky před uvedením majetku do stavu způsobilého k užívání.

Vzniknou-li při zkouškách použitelné výrobky nebo výkony, jsou výnosy z

těchto výrobků nebo výkonů součástí provozních výnosů a náklady na ně

(bez odpisů) součástí provozních nákladů. Zkouškami nejsou záběh a

osvojení, které jako počáteční vícenáklady zahajované výroby jsou

součástí nákladů po uvedení majetku do stavu způsobilého k užívání,



k) zabezpečovací, konzervační a udržovací práce při zastavení

pořizování majetku a dekonzervační práce v případě dalšího pokračování.

Pokud je pořizování majetku zastaveno trvale, odepíše se pořizovaný

majetek při jeho vyřazení do nákladů.



(2) Součástí ocenění dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a

technického zhodnocení zejména nejsou:



a) opravy a údržba. Opravou se odstraňují účinky částečného fyzického

opotřebení nebo poškození za účelem uvedení do předchozího nebo

provozuschopného stavu. Uvedením do provozuschopného stavu se rozumí

provedení opravy i s použitím jiných než původních materiálů, dílů,

součástí nebo technologií, pokud tím nedojde k technickému zhodnocení.

Údržbou se rozumí soustavná činnost, kterou se zpomaluje fyzické

opotřebení a předchází poruchám a odstraňují se drobnější závady,



b) náklady nájemce nebo pachtýře na uvedení najatého nebo

propachtovaného majetku do předcházejícího stavu,



c) kursové rozdíly,



d) smluvní pokuty a úroky z prodlení, popřípadě jiné sankce ze

smluvních vztahů,



e) nájemné za stavební pozemek, na kterém probíhá výstavba^14d),



f) náklady na zaškolení pracovníků,



g) náklady na vybavení pořizovaného dlouhodobého majetku zásobami,



h) náklady na biologickou rekultivaci,



i) náklady spojené s přípravou a zabezpečením dlouhodobého majetku

vzniklé po uvedení pořizovaného dlouhodobého majetku do užívání,



j) v případě pozemku vykazovaného v položce „B.II.1. Pozemky“ náklady

spojené s pořízením dlouhodobého hmotného majetku podle odstavce 1

vykazovaného v položkách „B.II.2. Stavby“, „B.II.4. Pěstitelské celky

trvalých porostů“ a „B.II.6. Jiný dlouhodobý hmotný majetek“ podle § 7

odst. 6 písm. a).



(3) V případě práva stavby není součástí jeho ocenění stavba vyhovující

právu stavby. Je-li při nabytí práva stavby oceněného jednou částkou

jeho součástí stavba vyhovující právu stavby zřízená jinou účetní

jednotkou nebo osobou, rozdělení ocenění práva stavby na část

odpovídající stavbě a právu stavby se provede při respektování principu

významnosti a věrného a poctivého zobrazení obou částí práva stavby.



(4) Technickým zhodnocením se rozumí zásahy do majetku uvedeného do

užívání, které mají za následek změnu jeho účelu nebo technických

parametrů, nebo rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti majetku,

včetně nástaveb, přístaveb a stavebních úprav, pokud vynaložené náklady

dosáhnou ocenění určeného účetní jednotkou pro vykazování jednotlivého

dlouhodobého majetku v položkách „B.I. Dlouhodobý nehmotný majetek“ (§

6 odst. 1 věta první) a „B.II.3. Samostatné hmotné movité věci a

soubory hmotných movitých věcí“ nebo v případě majetku vykazovaného v

položce „B.II.2. Stavby“ dosáhnou vynaložené náklady významné hodnoty

ve vztahu k pořizovací ceně nebo reprodukční pořizovací ceně jednotlivé

stavby. Pokud je stavba oceněna podle § 25 odst. 1 písm. k) zákona, pak

účetní jednotka postupuje při určení hranice významnosti přiměřeně.

Náklady vynaloženými na technické zhodnocení se rozumí souhrn nákladů

na dokončené zásahy do jednotlivého dlouhodobého majetku za účetní

období.



(5) Ocenění jednotlivého dlouhodobého nehmotného majetku a odpisovaného

dlouhodobého hmotného majetku se zvyšuje o technické zhodnocení^3), k

jehož účtování a odpisování je oprávněna účetní jednotka. V případě

nemovité kulturní památky a církevní stavby, která je oceněna podle §

25 odst. 1 písm. k) zákona, se ocenění nezvyšuje o technické

zhodnocení; toto technické zhodnocení je odpisováno samostatně. V

případě finančního leasingu se pořizovací cena majetku převzatého

uživatelem do vlastnictví zvýší o technické zhodnocení odpisované

uživatelem v průběhu užívání a pokračuje se v odpisování z takto

zvýšené pořizovací ceny.



(6)



zrušen



(7) Bezúplatné nabytí preferenčních limitů a povolenek na emise prvním

držitelem^5b) nebo provozovatelem^5a) se účtuje a vykazuje jako

poskytnutí dotace ve výši ocenění reprodukční pořizovací cenou. Ocenění

povolenek na emise a preferenčních limitů bezúplatně nabytých prvním

provozovatelem^5a) nebo držitelem^5b) se nesnižuje o částku zaúčtovanou

ve prospěch příslušného účtu účtové skupiny 34. Při spotřebě, prodeji

či jiném úbytku těchto aktiv nebo při odpisu preferenčního limitu

bezúplatně nabytého prvním držitelem^5b), který lze odpisovat, se

odpovídající částka zaúčtovaná ve prospěch příslušného účtu účtové

skupiny 34 zaúčtuje na příslušné účty výnosů ve věcné a časové

souvislosti s náklady.



(8) Dlouhodobý hmotný majetek pořízený směnnou smlouvou se ocení

pořizovací cenou, jsou-li ceny ve smlouvě sjednány, nebo reprodukční

pořizovací cenou, nejsou-li ceny ve smlouvě sjednány.



(9) Ocenění pořízeného pozemku je včetně lesního porostu nebo osázení

stromy a keři, pokud nejsou pěstitelským celkem trvalých porostů (§ 7

odst. 4).



(10) Zanikne-li právo stavby před dobou, na kterou je právo stavby

zřízeno, a současně je zřízeno nové právo stavby ve prospěch stejné

účetní jednotky, nedochází k vyřazení zaniklého práva stavby, případně

stavby vyhovující právu stavby a § 47 odst. 1 písm. f) se použije

obdobně.



§ 48



Vymezení nákladů souvisejících s pořízením cenných papírů a podílů



Součástí pořizovací ceny cenného papíru a podílu jsou též náklady s

pořízením související, například poplatky makléřům, poradcům, burzám.

Součástí pořizovací ceny nejsou zejména úroky z úvěrů na pořízení

cenných papírů a podílů a náklady spojené s držbou cenného papíru a

podílu.



§ 49



Způsoby oceňování zásob a vymezení nákladů s jejich pořízením

souvisejících



(1) Součástí pořizovací ceny zásob jsou též náklady související s

jejich pořízením, zejména přepravné vyúčtované dodavatelem nebo

provedené účetní jednotkou, provize, clo a pojistné. Součástí

pořizovací ceny zásob nejsou zejména úroky z úvěrů a zápůjček

poskytnutých na jejich pořízení, kursové rozdíly, smluvní pokuty a

úroky z prodlení a jiné sankce ze smluvních vztahů.



(2) Náklady na úpravy skladovaného materiálu nebo zboží se považují za

náklady související s pořízením zásob a zvyšují ocenění zásob.



(3) Pokud jsou u stejného druhu zásob využity způsoby ocenění cenou,

která vychází z ocenění jejich úbytků cenou zjištěnou podle ustanovení

§ 25 odst. 4 zákona, pak v rámci jednoho analytického účtu zásob je

nutno používat pouze jeden způsob ocenění; pokud je využit vážený

aritmetický průměr, počítá se nejméně jednou za měsíc.



(4) Nevyfakturované dodávky se ocení podle uzavřené smlouvy, popřípadě

jiných dokladů, které má účetní jednotka k dispozici.



(5) Vlastními náklady se rozumí buď skutečná výše nákladů nebo výše

nákladů podle způsobu kalkulace výroby stanoveného účetní jednotkou.

Výrobou se rozumí i jiná činnost, při které nevznikají hmotné produkty.

Odchylně mohou účetní jednotky oceňovat zásoby vlastní výroby, jimiž

jsou nedokončená výroba, polotovary a výrobky



a) ve výrobě s krátkodobým nepřetržitým cyklem nedokončenou výrobu

pouze přímými materiálovými náklady a výrobky nebo polotovary přímými

materiálovými a mzdovými náklady,



b) v hromadné a velkosériové výrobě pouze přímými náklady, jimiž jsou

náklady na přímý materiál, polotovary, přímé mzdy a ostatní přímé

náklady,



c) v malosériové a kusové nebo zakázkové výrobě a ve výrobě s

dlouhodobým cyklem přímými náklady, výrobní režií a v případě, že

výrobní cyklus přesahuje dvanáct měsíců výjimečně i správní režií.



§ 50



Vymezení nákladů souvisejících s pořízením pohledávek



Součástí pořizovací ceny pohledávek jsou náklady s pořízením

související, například náklady na znalecké ocenění nakupovaných

pohledávek, odměny právníkům a provize.



§ 51



Oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty a ocenění ekvivalencí u

cenných papírů a podílů



(1) Změny reálných hodnot u cenných papírů určených účetní jednotkou k

obchodování s cílem dosahovat zisk z cenových rozdílů v krátkodobém

horizontu se účtují jako finanční náklad nebo finanční výnos.



(2) Změny reálných hodnot ostatních cenných papírů oceňovaných reálnou

hodnotou (realizovatelné cenné papíry) se účtují prostřednictvím

rozvahových účtů v účtové skupině 41. Je-li prokázáno, že došlo ke

snížení hodnoty (znehodnocení) těchto cenných papírů, které je

pravděpodobně trvalé, zaúčtuje se znehodnocení bez zbytečného odkladu

na příslušné účty finančních nákladů. Výše tohoto znehodnocení odpovídá

kladnému rozdílu mezi oceněním realizovatelného cenného papíru při jeho

nabytí a stávající reálnou hodnotou se zohledněním předchozích ztrát ze

znehodnocení. Pokud následně po zaúčtování znehodnocení na účty

finančních nákladů dojde k prokazatelnému zvýšení reálné hodnoty

realizovatelných dluhových cenných papírů, je zvýšení reálné hodnoty

zaúčtováno nejvýše ve výši zaúčtovaného znehodnocení podle předchozí

věty na účty finančních výnosů.



(3) Změny v ocenění cenných papírů a podílů oceňovaných podílem na

vlastním kapitálu (ekvivalencí) ovládané osoby nebo osoby pod

podstatným vlivem se účtují prostřednictvím rozvahových účtů v účtové

skupině 41.



§ 52



Oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty u zajišťovacích derivátů



(1) Změny reálné hodnoty derivátu, který zajišťuje reálnou hodnotu

rozvahového aktiva nebo závazku, se účtují jako finanční náklad nebo

finanční výnos. Změna reálné hodnoty zajištěného rozvahového aktiva

nebo závazku z titulu konkrétního rizika se účtuje prostřednictvím účtů

nákladů a výnosů.



(2) Změny reálné hodnoty derivátu zajišťujícího očekávané peněžní toky

se účtují prostřednictvím rozvahových účtů v účtové skupině 41. Do

nákladů nebo výnosů jsou zaúčtovány ve stejných obdobích, kdy jsou

zaúčtovány náklady nebo výnosy spojené se zajišťovanými položkami.



(3) Derivát se považuje za zajišťovací pouze tehdy, pokud splňuje

následující podmínky:



a) na počátku zajištění je zajišťovací vztah zdokumentován,



b) zajištění je efektivní,



c) efektivita je spolehlivě měřitelná a průběžně posuzovaná.



(4) Dokumentace je účetním záznamem a obsahuje identifikaci

zajišťovaných položek a zajišťovacích derivátů, přesné vymezení rizika,

které je předmětem zajištění, způsob výpočtu efektivnosti. Zajištění je

efektivní, pokud na počátku a v průběhu zajišťovacího vztahu je poměr

mezi změnami reálné hodnoty nebo peněžních toků zajišťovaných položek z

titulu zajišťovaného rizika a změnami reálné hodnoty nebo peněžních

toků zajišťovacího derivátu odpovídající zajišťovanému riziku v

intervalu 80 % - 125 %. Účetní jednotka zjišťuje, zda zajištění je

efektivní na počátku zajištění a dále nejméně k okamžiku sestavení

účetní závěrky.



(5) Přestane-li splňovat zajišťovací derivát podmínky podle odstavce 3,

účtuje se o něm od tohoto okamžiku jako o derivátu k obchodování.



(6) Účetní jednotka stanoví, zda bude o všech derivátech účtovat jako o

derivátech k obchodování nebo využije možnost účtovat o nich jako o

zajišťovacích derivátech v souladu s její strategií řízení finančních

rizik; za derivát se nepovažuje smluvní vztah, jehož předmětem je

koupě, prodej nebo užívání komodity, a očekává se jeho splnění dodáním

komodity.



(7) Pokud je derivát součástí finančního nástroje, účetní jednotka

stanoví, zda bude účtovat o vloženém derivátu samostatně^15a) nebo zda

využije možnost o vložených derivátech neúčtovat.



(8) Není-li touto vyhláškou stanoveno jinak, použijí účetní jednotky

přiměřeně ustanovení vyhlášky č. 501/2002 Sb., kterou se provádějí

některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění

pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými

finančními institucemi, ve znění pozdějších předpisů.



§ 53



Oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty u derivátů k obchodování



(1) Změny reálné hodnoty derivátů určených k obchodování, jimiž jsou

deriváty, které nesplňují podmínky uvedené v § 52 odst. 3, se účtují

jako finanční náklad nebo finanční výnos.



(2) Pokud je derivát součástí finančního nástroje, účetní jednotka

stanoví, zda bude účtovat o vloženém derivátu samostatně^15a) nebo zda

využije možnost o vložených derivátech neúčtovat.



(3) Není-li touto vyhláškou stanoveno jinak, použijí účetní jednotky

přiměřeně ustanovení vyhlášky č. 501/2002 Sb., kterou se provádějí

některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění

pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými

finančními institucemi, ve znění pozdějších předpisů.



§ 53a



Oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty u pohledávek, které

účetní jednotka nabyla a určila k obchodování



Změny reálné hodnoty pohledávek, které účetní jednotka nabyla a určila

k obchodování, se účtují jako finanční náklad nebo finanční výnos.



§ 54



Ocenění majetku a závazků při přeměně obchodní korporace a okamžik

účtování



(1) Při přeměně obchodní korporace z titulu změny právní formy nebo z

titulu převodu jmění na společníka, který nevede ani nepovede

účetnictví po zápisu přeměny do obchodního rejstříku, se neúčtuje o

oceňování majetku a závazků reálnou hodnotou, a to ani v případě, že

zákon o přeměnách ocenění jmění při přeměně obchodní korporace

vyžaduje.



(2) Pokud zákon o přeměnách vyžaduje u zanikající obchodní korporace

nebo u obchodní korporace rozdělované odštěpením, které jsou účetní

jednotkou (dále jen „zanikající účetní jednotka“ a „účetní jednotka

rozdělovaná odštěpením“), ocenění jmění při přeměně obchodní korporace,

použijí tyto účetní jednotky při ocenění majetku a závazků reálnou

hodnotou způsob ocenění podle § 24 odst. 3 písm. a) bodu 1 nebo 2

zákona; obdobně postupuje nástupnická obchodní korporace, která je

účetní jednotkou (dále jen „nástupnická účetní jednotka“), nebo

přejímající společník, který je účetní jednotkou, v případě uvedeném v

odstavci 7.



(3) Účetní jednotka účtuje o ocenění majetku a závazků reálnou hodnotou

podle odstavce 2 na základě ocenění jmění posudkem znalce pro projekt

přeměny obchodní korporace provedeného k rozvahovému dni pro ocenění.



(4) Pokud se rozhodný den shoduje se dnem otevření účetních knih, který

následuje po rozvahovém dni pro ocenění, nebo pokud se rozhodný den

neshoduje se dnem otevření účetních knih, který následuje po rozvahovém

dni pro ocenění a zároveň se neshoduje se dnem zápisu přeměny obchodní

korporace do obchodního rejstříku, zanikající účetní jednotka nebo

účetní jednotka rozdělovaná odštěpením účtuje k rozhodnému dni o

ocenění majetku a závazků reálnou hodnotou, a to po otevření účetních

knih.



(5) Pokud se rozhodný den neshoduje se dnem otevření účetních knih,

který následuje po rozvahovém dni pro ocenění, a zároveň se neshoduje

se dnem zápisu přeměny obchodní korporace do obchodního rejstříku,

zanikající účetní jednotka nebo účetní jednotka rozdělovaná odštěpením



a) účtuje při ocenění majetku a závazků reálnou hodnotou způsobem

ocenění podle § 24 odst. 3 písm. a) bodu 2 zákona pouze o reálné

hodnotě majetku a závazků, které vykázala v účetní závěrce ke dni

předcházejícímu rozhodný den; o oceňovacích rozdílech, které se

vztahují k úbytkům majetku a závazků v období mezi rozvahovým dnem pro

ocenění a rozhodným dnem, se účtuje prostřednictvím účtu vykazovaného v

položce „A.II.6. Rozdíly z ocenění při přeměnách obchodních korporací“,

nebo



b) při ocenění majetku a závazků reálnou hodnotou způsobem ocenění

podle § 24 odst. 3 písm. a) bodu 1 zákona o položce „A.II.6. Rozdíly z

ocenění při přeměnách obchodních korporací“ neúčtuje; existuje-li

ocenění jmění posudkem znalce k rozhodnému dni a došlo-li mezi

rozvahovým dnem pro ocenění a rozhodným dnem ke změně položky „B.II.9.

Oceňovací rozdíl k nabytému majetku“, účetní jednotka zaúčtuje tuto

změnu na příslušný účet vykazovaný v položce „B.II.9. Oceňovací rozdíl

k nabytému majetku“ souvztažně s příslušným účtem vykazovaným v položce

„A.II.6. Rozdíly z ocenění při přeměnách obchodních korporací“.



(6) V případech uvedených v odstavcích 4 a 5 nástupnická účetní

jednotka nebo přejímající společník, který je účetní jednotkou, účtuje

o převzetí oceňovacích rozdílů vzniklých z ocenění majetku a závazků

reálnou hodnotou při úpravách v souladu s § 54b ke dni zápisu přeměny

do obchodního rejstříku s účinky od rozhodného dne.



(7) Pokud se rozhodný den shoduje se dnem zápisu přeměny obchodní

korporace do obchodního rejstříku, nástupnická účetní jednotka nebo

přejímající společník, který je účetní jednotkou, účtuje o ocenění

majetku a závazků reálnou hodnotou podle odstavce 5 k rozhodnému dni, a

to po otevření účetních knih. Zanikající účetní jednotka nebo účetní

jednotka rozdělovaná odštěpením o ocenění majetku a závazků reálnou

hodnotou neúčtuje.



§ 54a



Ocenění majetku a závazků při přeshraniční přeměně obchodní korporace a

okamžik účtování



(1) Pokud zákon o přeměnách vyžaduje ocenění jmění při přeshraniční

přeměně obchodní korporace zanikající zahraniční osoby nebo části

zahraniční osoby rozdělované odštěpením a není-li toto ocenění jmění

vykázáno v její účetní závěrce sestavené nejpozději ke dni

předcházejícímu rozhodný den, nástupnická účetní jednotka, která má

nebo má mít sídlo v České republice, nebo přejímající společník, který

je nebo bude účetní jednotkou, použije při účtování o ocenění reálnou

hodnotou § 54 obdobně, s výjimkou postupu podle § 54 odst. 6, jelikož v

tomto případě nástupnická účetní jednotka nebo přejímající společník,

který je účetní jednotkou, nepřebírá ocenění majetku a závazků reálnou

hodnotou, ale účtuje o tomto ocenění.



(2) Zanikající účetní jednotka nebo účetní jednotka rozdělovaná

odštěpením, která je českou právnickou osobou, při přeshraniční přeměně

obchodní korporace o ocenění jmění reálnou hodnotou neúčtuje.



(3) Pokud je v případě uvedeném v odstavci 2 alespoň jednou z

nástupnických účetních jednotek účetní jednotka, která má nebo má mít

sídlo v České republice, použijí zanikající účetní jednotka i

nástupnická účetní jednotka při účtování o ocenění majetku a závazků

reálnou hodnotou § 54 obdobně.



(4) Účetní jednotka při přeshraniční přeměně obchodní korporace, z

titulu změny právní formy, přeshraničního přemístění sídla nebo z

titulu převodu jmění na společníka, který nevede ani nepovede

účetnictví po zápisu přeměny do obchodního rejstříku, neúčtuje o

oceňování majetku a závazků reálnou hodnotou, a to ani v případě, že

zákon o přeměnách ocenění jmění vyžaduje.



(5) Při vykázání ocenění požadovaného zákonem o přeměnách může účetní

jednotka postupovat rovněž metodou stanovenou v § 24 odst. 3 písm. a)

bodu 1 zákona. V tomto případě účetní jednotka postupuje podle § 54.

Volbu metody ocenění provede účetní jednotka s ohledem na významnost a

věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní

jednotky.



(6) Majetek a závazky nabyté přeměnou obchodní korporace, které jsou

vyjádřeny v cizí měně, přepočítá účetní jednotka na českou měnu kursem

devizového trhu vyhlášeným Českou národní bankou k rozhodnému dni

přeměny; u jiných aktiv a pasiv k rozhodnému dni přeměny se postupuje

podle ustanovení § 24 odst. 2 věty druhé zákona.



§ 54b



Úpravy prováděné s účinky od rozhodného dne



(1) Při přeměně obchodní korporace, kdy se rozhodný den neshoduje se

dnem zápisu přeměny obchodní korporace do obchodního rejstříku,

zúčastněná obchodní korporace, která je účetní jednotkou (dále jen

„zúčastněná účetní jednotka“), přejímající společník, který je účetní

jednotkou, nástupnická účetní jednotka, která nebyla zúčastněnou účetní

jednotkou, nebo účetní jednotka uvedená v § 17 odst. 5 zákona upraví,

za účelem dosažení cíle stanoveného v § 10 zákona o přeměnách, ke dni

zápisu přeměny obchodní korporace do obchodního rejstříku účetnictví s

účinky od rozhodného dne.



(2) Nástupnická účetní jednotka nebo přejímající společník, který je

účetní jednotkou, při přeměně obchodní korporace, kdy se rozhodný den

neshoduje se dnem zápisu přeměny obchodní korporace do obchodního

rejstříku, v souladu s odstavcem 1 účtuje ke dni zápisu přeměny do

obchodního rejstříku s účinky od rozhodného dne zejména



a) o převzetí nebo úbytku aktiv a pasiv zanikající účetní jednotky nebo

účetní jednotky rozdělované odštěpením,



b) o převzetí nebo úbytku oceňovacích rozdílů k majetku a závazkům

podle § 54 a 54a,



c) o dalších skutečnostech podle § 14 odst. 2,



d) o použití oceňovacího rozdílu vykázaného v položkách uvedených v §

14a odst. 1 až 3, pokud provádí rozdělení těchto položek,



e) o převzetí nebo úbytku nákladů a výnosů zanikající účetní jednotky

nebo účetní jednotky rozdělované odštěpením.



(3) Při přeshraniční přeměně obchodní korporace nástupnická účetní

jednotka nebo přejímající společník, který je účetní jednotkou, provádí

úpravy podle odstavců 1 a 2 tak, aby skutečnosti zaúčtované u

zahraniční zanikající osoby v období od rozhodného dne do dne zápisu

přeměny obchodní korporace do obchodního rejstříku byly v účetnictví

nástupnické účetní jednotky nebo přejímajícího společníka, který je

účetní jednotkou, zaúčtovány v souladu se zákonem a touto vyhláškou.



(4) Nástupnická účetní jednotka nebo přejímající společník, který je

účetní jednotkou, může o účetních případech uvedených v odstavci 2

písm. a) až d) účtovat při sestavení zahajovací rozvahy, je-li takovýto

postup efektivní.



(5) Účetní případy podle odstavce 4 jsou účetními případy běžného

účetního období podle § 3 odst. 3 zákona.



(6) Ustanovení odstavců 1 až 5 se nepoužijí při změně právní formy a

přeshraničním přemístění sídla.



§ 55



Postup tvorby a použití opravných položek



(1) Opravné položky se vytvářejí pouze k účtům majetku v případech

snížení ocenění majetku v účetnictví prokázaném na základě

inventarizace majetku. Tyto opravné položky se vytvářejí jen v

případech, kdy snížení ocenění majetku v účetnictví není trvalého

charakteru nebo není snížení ocenění vyjádřeno jiným způsobem,

například reálnou hodnotou. Při inventarizaci se posuzuje výše a

odůvodněnost vytvořených opravných položek.



(2) Opravné položky lze vytvářet i v případech, kdy tak stanoví zákon

č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve

znění pozdějších předpisů.



(3) Tvorba opravných položek se účtuje na vrub nákladů a opravná

položka se sníží, popřípadě zruší vyúčtováním ve prospěch nákladů,

pokud inventarizace neprokáže opodstatněnost její výše.



(4) Opravné položky nesmí mít aktivní zůstatek a nelze je tvořit na

zvýšení hodnoty majetku.



§ 56



Odpisování majetku



(1) Odpisovaný nehmotný a hmotný dlouhodobý majetek nebo jeho části se

odpisuje z ocenění stanoveného v § 47, 61, 61a a v § 25 a 27 zákona

postupně v průběhu jeho používání.Průběh používání může být vyjádřen i

jinak než ve vazbě na čas, například na výkony. Pro odpisování

dlouhodobého hmotného majetku lze použít metodu stanovenou v § 56a.



(2) Podle ustanovení § 28 zákona se dále odpisuje:



a) dlouhodobý nehmotný majetek, k němuž účetní jednotka nabyla právo

užívání od vlastníka, majitele nebo jiné oprávněné osoby; majetek

odpisuje též oprávněná osoba, pokud o majetku účtuje,



b) technické zhodnocení u účetní jednotky, která dlouhodobý odpisovaný

majetek úplatně nebo bezúplatně užívá a provedla na tomto majetku

technické zhodnocení na svůj účet,



c) technické zhodnocení drobného nehmotného a hmotného majetku,



d) ložisko nevyhrazeného nerostu nebo jeho část (dále jen "ložisko") na

pozemku koupeném nebo nabytém vkladem po 1. lednu 1997,



e) soubor hmotných movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým

určením jako jeden celek, a to i v případě, že je sestaven z hmotných

movitých věcí, u kterých je od počátku známo jejich ocenění,



f) preferenční limit, který lze odpisovat podle času nebo výkonů.



(3) Účetní jednotky sestavují odpisový plán podle § 28 odst. 6 zákona

včetně jeho aktualizace podle průběhu používání a podle změn v průběhu

používání majetku účetní jednotkou. S ohledem na významnost a věrný a

poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky

může účetní jednotka při odpisování majetku zohlednit předpokládanou

zbytkovou hodnotu. Předpokládanou zbytkovou hodnotou se pro účely této

vyhlášky rozumí účetní jednotkou zdůvodnitelná kladná odhadovaná

částka, kterou by účetní jednotka mohla získat v okamžiku

předpokládaného vyřazení majetku, například prodejem, po odečtení

předpokládaných nákladů s vyřazením souvisejících. Zohledněním

předpokládané zbytkové hodnoty majetku podle věty druhé se pro účely

této vyhlášky rozumí, že účetní jednotka stanoví a aktualizuje odpisový

plán předmětného majetku tak, aby se za plánovanou dobu jeho používání

součet vykázaných a plánovaných odpisů včetně předpokládané zbytkové

hodnoty nebo zbytkové hodnoty rovnal ocenění majetku podle odstavce 1.

Zbytkovou hodnotou se rozumí snížená předpokládaná zbytková hodnota.

Účetní jednotky neprovádějí účetní operace opravující výši vykázaných

odpisů a oprávek v předchozích účetních obdobích.



(4) Stavby vyhovující právu stavby podle § 47 odst. 3 účtované na

samostatných účtech se odpisují samostatně.



(5) Pořizovací cenou ložiska na jednotlivém pozemku je kladný rozdíl

mezi pořizovací cenou pozemku s ložiskem a cenou tohoto pozemku podle

právního předpisu platného v době koupě pozemku nebo v době nabytí

pozemku vkladem. Ložisko těžené podle horních předpisů se odpisuje

sazbou na jednotku těženého množství na základě skutečné těžby.

Odpisová sazba na jednotku těženého množství (Kč/t, Kč/m3) je podílem

pořizovací ceny ložiska na jednotlivém pozemku a zásob nevyhrazeného

nerostu (t, m3) prokázaných geologickým průzkumem na tomto pozemku.



(6) V případě dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku ve

spoluvlastnictví odpisuje každý spoluvlastník svůj vlastnický podíl.



(7) Dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek, který je majetkem bytových

družstev, pokud neslouží k podnikání, se nemusí odpisovat. Právnické

osoby založené za účelem, aby se staly vlastníkem domu s byty v nájmu

společníků, členů nebo zakladatelů, nemusí tento dlouhodobý nehmotný a

hmotný majetek odpisovat, pokud neslouží k podnikání.



(8) Technické zhodnocení, k jehož účtování a odpisování je oprávněna

jiná účetní jednotka než vlastník majetku, se odepíše v průběhu

používání technického zhodnocení. Odpisování technického zhodnocení

majetku pořizovaného formou finančního leasingu, pokud je uživatel

oprávněn účtovat a odpisovat technické zhodnocení, se zahájí uvedením

technického zhodnocení do stavu způsobilého k užívání.



(9) Při převodu vlastnictví k nemovitým věcem, které podléhají vkladu

do katastru nemovitostí, se o této nemovité věci účtuje ke dni doručení

návrhu na vklad katastrálnímu úřadu. Podmíněnost nabytí právních účinků

vkladu do katastru nemovitostí se uvede na analytických účtech, v

inventurních soupisech a v příloze účetní závěrky.



(10) O dlouhodobém nehmotném a hmotném majetku účtuje a odpisuje jej

nájemce, pokud je oprávněn o tomto majetku účtovat a odpisovat jej na

základě smlouvy o pachtu obchodního závodu.



(11) Podle ustanovení § 28 zákona se neodpisují:



a) pozemky,



b) umělecká díla, která nejsou součástí stavby, sbírky, movité kulturní

památky,^9) předměty kulturní hodnoty^10) a obdobné hmotné movité věci

stanovené zvláštními právními předpisy,^11)



c) nedokončený dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek a technické

zhodnocení, pokud není uvedeno do stavu způsobilého k užívání,



d) finanční majetek,



e) zásoby,



f) najatý či obdobně užívaný dlouhodobý hmotný nebo nehmotný majetek,

není-li zákonem nebo touto vyhláškou stanoveno jinak,



g) pohledávky,



h) preferenční limity, které nelze odpisovat podle času nebo výkonů, a

povolenky na emise.



§ 56a



Metoda komponentního odpisování majetku



(1) Stavby [§ 7 odst. 2 písm. a)], byty a nebytové prostory [§ 7 odst.

2 písm. d)], samostatné movité věci a soubory movitých věcí [§ 7 odst.

3 písm. b)] může účetní jednotka s ohledem na významnost a věrný a

poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky

odpisovat metodou komponentního odpisování majetku. Účetní jednotka

vymezí druh majetku, u kterého použije metodu komponentního odpisování,

průběh používání a způsob určení komponenty včetně jejího ocenění podle

svých potřeb a tyto skutečnosti doloží průkazným účetním záznamem.



(2) Komponentou se pro účely této vyhlášky rozumí určená část majetku

nebo souboru majetku podle odstavce 1 nebo určená kontrola výskytu

závad, u které je výše ocenění významná v poměru k výši ocenění celého

majetku nebo souboru majetku a jejíž doba použitelnosti se významně

liší od doby použitelnosti majetku nebo souboru majetku. Určení

kontroly výskytu závad jako komponenty účetní jednotka provádí k

okamžiku uvedení majetku podle odstavce 1 do užívání (§ 7 odst. 11).



(3) Komponenta se odpisuje v průběhu používání samostatně od ostatních

komponent a od zbylé části majetku nebo souboru majetku podle odstavce

1.



(4) Při výměně komponenty se ocenění majetku podle odstavce 1 upravuje

tak, že se snižuje o výši ocenění vyřazované komponenty a zvyšuje o

výši ocenění nově zařazované komponenty včetně náhradních dílů

spotřebovaných na výměnu komponenty a o náklady související s výměnou

této komponenty podle ustanovení § 47. Pokud vyřazovaná komponenta není

k okamžiku vyřazení odepsána do výše jejího ocenění, provede účetní

jednotka odpis zůstatkové ceny vyřazované komponenty do nákladů.



(5) O majetku podle odstavce 1 a jeho oprávkách se účtuje jako o celku;

majetek se i jako celek vykazuje. Účetní jednotka prokáže výpočet výše

odpisu tohoto majetku jako celku například tím, že metodě komponentního

odpisování přizpůsobí účtování o odpisech na analytických účtech.



(6) Při prvním použití metody komponentního odpisování u majetku podle

odstavce 1, který byl již uveden do užívání, se na komponenty rozděluje

celkové ocenění majetku a celková výše oprávek k majetku; přitom nesmí

být součet zůstatkových cen připadajících na jednotlivé komponenty

vyšší než zůstatková cena celého majetku. Účetní operace opravující

výši vykázaných odpisů a oprávek v předchozích obdobích se neprovádějí.



§ 57



Postup tvorby a použití rezerv



(1) Rezervy jsou určeny k pokrytí budoucích dluhů nebo výdajů podle §

26 zákona, u nichž je znám účel, je pravděpodobné, že nastanou, avšak

zpravidla není jistá částka nebo den, k němuž vzniknou. U rezerv podle

zvláštních právních předpisů^13) se postupuje podle těchto předpisů.

Účetní jednotka, která využije metodu komponentního odpisování podle §

56a, neúčtuje o rezervě na opravy hmotného majetku.



(2) Tvorba rezerv se účtuje na vrub nákladů, jejich použití, snížení

nebo zrušení pro nepotřebnost ve prospěch nákladů.



(3) Zůstatky rezerv se převádějí do následujícího účetního období.



(4) Rezervy nesmějí mít aktivní zůstatek.



(5) Rezervy není možné používat k úpravám výše ocenění aktiv.



(6) Výši vytvořených rezerv a jejich odůvodněnost ověřuje účetní

jednotka nejméně při každé inventarizaci.



§ 58



Vzájemné zúčtování



(1) Za porušení vzájemného zúčtování v účetnictví a v účetní závěrce

účetní jednotky se nepovažuje zúčtování:



a) dobropisů nebo refundací týkajících se konkrétní nákladové,

popřípadě výnosové položky a vztahujících se k účetnímu období, ve

kterém byl náklad, popřípadě výnos zúčtován,



b) doměrků a vratek daní z příjmů, nepřímých daní a poplatků, včetně

účtování o odložené dani podle § 59 odst. 4,



c) rozdílů zjištěných při inventarizaci, které vznikly ve stejném

inventarizačním období prokazatelně neúmyslnou záměnou jednotlivých

druhů, u kterých je tato záměna možná vzhledem k charakteru druhů

zásob, například v důsledku různých rozměrů spojovacích materiálů nebo

podobného balení zásob,



d) rezerv, opravných položek a komplexních nákladů příštích období.



(2) V účetní závěrce se navíc za vzájemné zúčtování nepovažuje souhrnné

vykázání kursových rozdílů, zisků a ztrát z přecenění majetku a závazků

na reálnou hodnotu, pohledávek a závazků, s výjimkou přijatých a

poskytnutých záloh a závdavků, vůči téže fyzické nebo právnické osobě,

které mají dobu splatnosti do jednoho roku a jsou vedeny ve stejných

měnách, vykázání vlastních dluhopisů a vykázání rezervy na daň z příjmů

a uhrazených záloh a závdavků na daň z příjmů.



(3) Za vzájemné zúčtování se nepovažuje účtování o započtení pohledávek

ve smyslu občanského zákoníku prostřednictvím rozvahových účtů

pohledávek a závazků.



§ 59



Metoda odložené daně



(1) O odložené dani účtují a vykazují ji účetní jednotky, které tvoří

konsolidační celek, a účetní jednotky, které sestavují účetní závěrku v

plném rozsahu (§ 18 odst. 3 zákona). Ostatní účetní jednotky stanoví,

zda budou účtovat o odložené dani a vykazovat ji.



(2) Výpočet odložené daně je založen na závazkové metodě vycházející z

rozvahového přístupu. Závazkovou metodou se rozumí postup, kdy odložená

daň ve vztahu k výsledku hospodaření zjištěnému v účetnictví bude

uplatněna v pozdějším období, a proto při výpočtu bude použita sazba

daně z příjmů platná v období, ve kterém budou daňový dluh nebo

pohledávka uplatněny. Pokud tato sazba daně známa není, použije se

sazba platná v příštím účetním období.



(3) Rozvahový přístup znamená, že závazková metoda podle odstavce 2

vychází z přechodných rozdílů, jimiž jsou rozdíly mezi daňovou

základnou aktiv, popřípadě pasiv a výší aktiv, popřípadě pasiv

uvedených v rozvaze. Daňovou základnou aktiv, popřípadě pasiv je

hodnota těchto aktiv, popřípadě pasiv uplatnitelná v budoucnosti pro

daňové účely.



(4) Odložená daňová pohledávka nebo odložený daňový dluh se zjistí jako

součin výsledného rozdílu a sazby daně z příjmů, která je stanovena

zákonem o daních z příjmů. Změní-li se sazba daně z příjmů, je nutno

přepočítat zůstatek účtu odložené daně a rozdíl zaúčtovat

prostřednictvím účtu v účtové skupině 59.



(5) Účetní jednotka účtuje o odloženém dluhu vždy a o odložené daňové

pohledávce s ohledem na zásadu opatrnosti.



(6) Při prvním účtování o odložené dani se část odložené daně, která se

vztahuje k předchozím účetním obdobím, zaúčtuje na účtech účtové

skupiny 42 a část, která se vztahuje k běžnému účetnímu období, na

účtech účtové skupiny 59. V následujících letech se na účtu účtové

skupiny 48 účtuje zvýšení nebo snížení odložené daně meziročně

vypočtené ze všech přechodných rozdílů. V případě změny metody se

vzniklé rozdíly zaúčtují na účtech účtové skupiny 42.



§ 60



Metoda kursových rozdílů



(1) Kursové rozdíly vznikající při ocenění majetku a závazků uvedených

v § 4 odst. 12 zákona k okamžiku uskutečnění účetního případu, ke konci

rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní

závěrka, se účtují na vrub účtu finančních nákladů nebo ve prospěch

účtu finančních výnosů.



(2) Kursové rozdíly podle odstavce 1 lze při postupném splácení

pohledávek a dluhů a při pohybech na účtech v účtových skupinách 21, 22

a 26 vyúčtovat na vrub účtu finančních nákladů a ve prospěch účtu

finančních výnosů až ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku,

ke kterému se sestavuje účetní závěrka.



(3) Kursové rozdíly z cenných papírů a podílů se při ocenění ke konci

rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní

závěrka, neúčtují samostatně na příslušné účty nákladů a výnosů, ale

jsou součástí ocenění reálnou hodnotou nebo ocenění ekvivalencí, ať je

účtována výsledkově nebo rozvahově. Pokud není cenný papír nebo podíl

oceněn reálnou hodnotou nebo ekvivalencí, pak se kursové rozdíly účtují

prostřednictvím rozvahových účtů v účtové skupině 41. Pokud není

dluhový cenný papír oceněn reálnou hodnotou nebo se podle § 27 zákona

reálnou hodnotou neoceňuje, pak se kursový rozdíl účtuje na vrub

finančních nákladů a ve prospěch finančních výnosů.



(4) Kursové rozdíly z aktiv a závazků v cizí měně, které účetní

jednotka vykazuje v rozvaze a kterými se rozhodla zajistit proti

měnovému riziku již vzniklé nebo očekávané smluvní vztahy, jejichž

plnění je v cizí měně a o nichž není dosud účtováno, se účtují,

nejde-li o deriváty, na rozvahových účtech účtové skupiny 41. Na

příslušné účty nákladů nebo výnosů se účtují tyto kursové rozdíly v

okamžiku zaúčtování příslušných smluvních vztahů nebo v případě, kdy

očekávané smluvní vztahy nevzniknou. Aktiva a závazky podle věty první

musí splňovat podmínky platné pro zajišťovací derivát podle § 52 odst.

3 a 4; přestanou-li splňovat uvedené podmínky, postupuje účetní

jednotka od tohoto okamžiku podle odstavců 1 až 3.



§ 61



Metoda ocenění souboru majetku



(1) Souborem majetku (§ 24 odst. 4 zákona), který se podle § 24 odst. 5

zákona ocení jednou cenou, pokud při pořízení tohoto souboru nejsou

známy ceny jeho jednotlivých složek, se rozumí



a) soubor hmotných movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým

určením, který slouží jednotnému účelu, popřípadě stroj nebo zařízení

včetně prvního vybavení náhradními díly s výjimkou náhradních dílů

určených k výměně komponenty,



b) soubor jiného dlouhodobého hmotného majetku vykázaný v položce

"B.II.6. Jiný dlouhodobý hmotný majetek" s výjimkou ložisek

nevyhrazeného nerostu.



(2) Za soubor majetku lze též považovat soubor pohledávek vytvářený

podle zákona o daních z příjmů.



§ 61a



Metoda ocenění při nabytí více než jedné složky majetku převodem či

přechodem podle § 24 odst. 3 písm. b) zákona



(1) V případě nabytí majetku podle § 24 odst. 3 písm. b) zákona se

základem pro poměrné rozúčtování celkové pořizovací ceny nebo

reprodukční pořizovací ceny rozumí goodwill zjištěný za přiměřeného

použití ustanovení § 6 odst. 3 písm. d). Není-li zjištěný základ pro

poměrné rozúčtování celkové pořizovací ceny nebo reprodukční pořizovací

ceny nulový, rozdělí se a přičte v poměru k cenám jednotlivého nabytého

dlouhodobého hmotného majetku, dlouhodobého nehmotného majetku, zásob a

finančního majetku, s výjimkou finančního majetku oceňovaného

jmenovitou hodnotou, popřípadě k dalším složkám majetku, u kterých

nedojde jejich úpravou ke zkreslení věrného obrazu předmětu účetnictví.



(2) Nejsou-li součástí nabytého majetku též dluhy a jsou-li zároveň

náklady na ocenění majetku nabytého podle odstavce 1 znalcem neúměrné

významu tohoto ocenění, lze pro účely zjištění základu pro poměrné

rozúčtování celkové pořizovací ceny nebo reprodukční pořizovací ceny

podle odstavce 1 použít ocenění kvalifikovaným odhadem, jenž zajistí

přiměřené přiblížení se k tržní hodnotě majetku.



(3) Při poměrném rozúčtování celkové pořizovací ceny nebo reprodukční

ceny, podle odstavců 1 a 2 se vychází z ocenění všech složek majetku

znalcem nebo kvalifikovaným odhadem.



(4) Odstavce 1 až 3 se použijí obdobně i při nabytí více než jedné

části majetku.



§ 61b



Metoda přechodu z daňové evidence na účetnictví



(1) Fyzické osoby vedoucí daňovou evidenci, které se staly účetní

jednotkou podle § 1 odst. 2 písm. d) až h) zákona, zjistí v záznamech

daňové evidence stavy jednotlivých složek majetku a dluhů, případně

rezerv, oceňovacích rozdílů k úplatně nabytému majetku a u finančního

leasingu neuplatněnou část výdajů ke dni předcházejícímu první den

účetního období, v němž jim vznikla povinnost podle § 4 odst. 2 až 7

zákona.



(2) Jednotlivé složky majetku a dluhů se ocení podle § 24 a 25 zákona.

U dlouhodobého odpisovaného nehmotného a hmotného majetku účetní

jednotky sestaví odpisové plány podle § 28 odst. 6 zákona. Stav oprávek

je dán součtem odpisů, které by byly účtovány podle odpisového plánu za

dobu používání do okamžiku přechodu z daňové evidence na účetnictví.



(3) Stavy jednotlivých složek majetku a dluhů, rezerv, oceňovacích

rozdílů k úplatně nabytému majetku podle odstavce 1 se převedou k

prvnímu dni účetního období jako počáteční zůstatky příslušných

rozvahových účtů; neuplatněná část výdajů u finančního leasingu se

uvede jako počáteční zůstatek účtu určeného k zachycení nákladů

příštích období v účtové skupině 38.



(4) Rozdíl mezi součtem počátečních zůstatků nově otevřených účtů aktiv

a mezi součtem počátečních zůstatků nově otevřených účtů pasiv se uvede

na účet v účtové skupině 49, a to v závislosti na povaze zjištěného

rozdílu (+/-) jako zůstatek aktivní nebo pasivní.



ČÁST PÁTÁ



KONSOLIDOVANÁ ÚČETNÍ ZÁVĚRKA



HLAVA I



POSTUP ZAHRNOVÁNÍ ÚČETNÍCH JEDNOTEK DO KONSOLIDAČNÍHO CELKU



§ 62



(1) Do konsolidované účetní závěrky zahrnuje konsolidující účetní

jednotka



a) konsolidované účetní jednotky, které s konsolidující účetní

jednotkou tvoří konsolidační celek,



b) účetní jednotky pod společným vlivem a účetní jednotky přidružené,

pokud se bude sestavovat konsolidovaná účetní závěrka.



(2) Konsolidační celek nevytváří konsolidující účetní jednotka v

případech stanovených v § 22a zákona nebo pokud je současně

konsolidovanou účetní jednotkou zahrnutou do konsolidačního celku jiné

konsolidující osoby, která je konsolidující účetní jednotkou nebo

konsolidující zahraniční osobou řídící se právem členského státu

Evropské unie (dále jen "jiná konsolidující účetní jednotka"), za

předpokladu, že tato jiná konsolidující účetní jednotka:



a) drží veškeré akcie nebo podíly konsolidující účetní jednotky; k

akciím nebo podílům drženým na základě zvláštních právních předpisů,

stanov nebo společenské smlouvy členy správních, řídících a dozorčích

orgánů se nepřihlíží,



b) drží alespoň 90 % akcií nebo podílů konsolidující účetní jednotky a

nesestavení konsolidované účetní závěrky schválili ostatní akcionáři

nebo společníci konsolidující účetní jednotky, nebo



c) drží méně než 90 % akcií nebo podílů konsolidující účetní jednotky a

ostatní akcionáři nebo společníci držící určitý podíl v konsolidující

účetní jednotce nepožádali nejpozději 6 měsíců před koncem účetního

období o sestavení konsolidované účetní závěrky konsolidující účetní

jednotky; tento podíl činí celkem v případě akciové společnosti nejméně

10 % a v případě ostatních obchodních společností nejméně 20 %.



(3) Podle odstavce 2 se postupuje, pokud jsou splněny tyto podmínky:



a) konsolidující účetní jednotka a všechny jí konsolidované účetní

jednotky jsou zahrnuty do konsolidované účetní závěrky konsolidačního

celku jiné konsolidující účetní jednotky,



b) konsolidovaná účetní závěrka podle písmene a) a konsolidovaná

výroční zpráva jsou sestaveny jinou konsolidující účetní jednotkou a

jsou ověřeny auditorem podle práva státu, kterým se tato jiná

konsolidující účetní jednotka řídí,



c) konsolidovanou účetní závěrku podle písmene a) a konsolidovanou

výroční zprávu podle písmene b) a zprávu auditora odpovědného za

ověření této konsolidované účetní závěrky a konsolidované výroční

zprávy konsolidující účetní jednotka zveřejní podle § 21a zákona; tyto

účetní záznamy musí být zveřejněny v českém jazyce a



d) příloha k účetní závěrce konsolidující účetní jednotky obsahuje

obchodní firmu a sídlo jiné konsolidující účetní jednotky, která

konsolidovanou účetní závěrku podle písmene a) sestavila, a důvody

nevytvoření konsolidačního celku.



(4) Požaduje-li se sestavení konsolidované účetní závěrky a

konsolidované výroční zprávy pro účely informování zaměstnanců nebo

jejich zástupců podle zvláštního právního předpisu anebo na žádost

správních nebo soudních orgánů pro jejich potřeby, postup podle

odstavců 2 a 3 se nepoužije.



(5) Na účetní jednotky, které jsou emitentem cenných papírů přijatých k

obchodování na regulovaném trhu cenných papírů se sídlem v členském

státě Evropské unie, se ustanovení odstavce 2 písm. a) a b) nepoužijí.



(6) Do konsolidačního celku nemusí být zahrnuty konsolidované účetní

jednotky,



a) u nichž není podíl na konsolidačním celku významný z hlediska podání

věrného a poctivého obrazu předmětu účetnictví a finanční situace

konsolidačního celku; pokud je u dvou a více takových konsolidovaných

účetních jednotek jejich souhrnný podíl významný, jsou tyto účetní

jednotky zahrnuty do konsolidačního celku, nebo



b) u nichž dlouhodobá omezení významně brání konsolidující účetní

jednotce ve výkonu jejích práv ohledně nakládání s majetkem nebo řízení

uvedených konsolidovaných účetních jednotek, nebo výjimečně nelze-li

bez prokazatelně nutných nepřiměřených nákladů nebo bez prokazatelně

nutného zbytečného zdržení získat informace nezbytné pro sestavení

konsolidované účetní závěrky podle této vyhlášky, nebo



c) jsou-li akcie nebo podíly konsolidovaných účetních jednotek drženy

výhradně za účelem jejich prodeje.



(7) Pro zahrnutí účetních jednotek pod společným vlivem do položek

konsolidované účetní závěrky se přiměřeně použijí ustanovení odstavce

6.



(8) Účetní jednotky přidružené nemusí být zahrnuty do položek

konsolidované účetní závěrky, je-li podíl konsolidující účetní jednotky

na vlastním kapitálu účetní jednotky přidružené nevýznamný z hlediska

podání věrného a poctivého obrazu předmětu účetnictví a finanční

situace konsolidující účetní jednotky a účetních jednotek začleněných

do konsolidované účetní závěrky.



HLAVA II



METODY KONSOLIDACE



§ 63



(1) Konsolidace se provádí způsobem přímé konsolidace nebo po

jednotlivých úrovních dílčích celků. Přímou konsolidací se rozumí

konsolidace všech účetních jednotek najednou, bez využití

konsolidovaných účetních závěrek případně sestavených za dílčí celky.



(2) Konsolidace po jednotlivých úrovních znamená, že se postupně

sestavují konsolidované účetní závěrky za nižší celky, které pak

vstupují do konsolidovaných účetních závěrek vyšších celků.



(3) Při sestavování konsolidované účetní závěrky se využívají tyto

metody:



a) plná konsolidace, která se použije při zahrnutí konsolidované účetní

jednotky do konsolidované účetní závěrky,



b) poměrná konsolidace, která se použije při zahrnutí účetní jednotky

pod společným vlivem do konsolidované účetní závěrky,



c) konsolidace ekvivalencí (protihodnotou), která se použije při

zahrnutí účetní jednotky přidružené do konsolidované účetní závěrky.



(4) Metoda plné konsolidace zahrnuje položky rozvahy a výkazu zisku a

ztráty účetních závěrek konsolidovaných účetních jednotek v plné výši,

po jejich případném vyloučení, přetřídění a úpravách, do rozvahy a

výkazu zisku a ztráty konsolidující účetní jednotky.



(5) Metoda poměrné konsolidace zahrnuje položky rozvahy a výkazu zisku

a ztráty účetních jednotek pod společným vlivem v poměrné výši

odpovídající podílu konsolidující účetní jednotky na vlastním kapitálu

těchto účetních jednotek, po jejich případném vyloučení, přetřídění a

úpravách, do rozvahy a výkazu zisku a ztráty konsolidující účetní

jednotky.



(6) Metoda konsolidace ekvivalencí znamená ocenění účasti konsolidující

účetní jednotky na účetní jednotce přidružené ve výši podílu na

vlastním kapitálu, po případném přetřídění a úpravách jednotlivých

položek účetní závěrky.



(7) U účetních jednotek, které mají povinnost podrobit se sestavení

konsolidované účetní závěrky, se zvolená metoda konsolidace může změnit

pouze ve výjimečných případech. Takovouto změnu uvede účetní jednotka v

příloze v účetní závěrce s odůvodněním a s uvedením jejího vlivu na

aktiva, pasiva a finanční situaci účetních jednotek zahrnutých do

konsolidované účetní závěrky.



(8) Přetříděním se rozumí takové operace v účetních závěrkách účetních

jednotek vstupujících do konsolidace, na jejichž základě je možno

přiřadit k sobě v procesu konsolidace sourodé položky a sčítat je.

Úpravami se rozumí operace ke sladění účetních metod v rámci

konsolidace v případech, kdy odlišné metody by podstatným způsobem

ovlivnily pohled na ocenění majetku a závazků v konsolidované účetní

závěrce a na vykázaný výsledek hospodaření. Vyloučením se rozumí takové

operace, které umožní, aby konsolidovaná účetní závěrka neobsahovala

vzájemné transakce, které byly realizovány účetními jednotkami v

konsolidaci. Jde zejména o vzájemné pohledávky, nákup a prodej zásob,

dlouhodobého majetku, přijaté a vyplacené podíly na zisku, dary a další

operace mezi účetními jednotkami, které mají významný vliv na

konsolidovaný výsledek hospodaření.



(9) Pokud konsolidující účetní jednotka zahrne do konsolidované účetní

závěrky účetní jednotku s odlišným rozvahovým dnem, který předchází o

méně než 3 měsíce rozvahový den, ke kterému se konsolidovaná účetní

závěrka sestavuje, zohlední skutečnosti, které nastaly v účetnictví

zahrnované účetní jednotky mezi těmito rozvahovými dny, jsou-li

významné. Informace o této skutečnosti konsolidující účetní jednotka

uvede v příloze v konsolidované účetní závěrce.



HLAVA III



USPOŘÁDÁNÍ, OZNAČOVÁNÍ A OBSAHOVÉ VYMEZENÍ POLOŽEK KONSOLIDOVANÉ ÚČETNÍ

ZÁVĚRKY



§ 64



(1) Konsolidovanou účetní závěrku tvoří rozvaha, výkaz zisku a ztráty a

příloha. Součástí konsolidované účetní závěrky může být i přehled o

peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu. Konsolidovaná

rozvaha zahrnuje nejméně položky označené velkými písmeny latinské

abecedy a římskými číslicemi doplněné o položky podle § 65.

Konsolidovaný výkaz zisku a ztráty zahrnuje nejméně položky označené

velkými písmeny latinské abecedy a římskými číslicemi doplněné o

položky podle § 66 a výpočtové položky.



(2) Informace konsolidované účetní závěrky vycházejí z účetních závěrek

konsolidující účetní jednotky, konsolidovaných účetních jednotek,

účetních jednotek pod společným vlivem a účetních jednotek

přidružených, konsolidovaných účetních závěrek dílčích celků a dalších

údajů, které poskytují konsolidované účetní jednotky, účetní jednotky

pod společným vlivem a účetní jednotky přidružené konsolidující účetní

jednotce. Tyto dokumenty jsou účetními záznamy a uschovávají se po dobu

úschovy konsolidované účetní závěrky.



(3) Konsolidovaná účetní závěrka se dokumentuje přehledem o způsobu

transformace z účetních závěrek účetních jednotek, které mají povinnost

podrobit se sestavení konsolidované účetní závěrky. Tento přehled je

písemným záznamem a uchovává se po dobu úschovy konsolidované účetní

závěrky.



(4) Pro uspořádání položek konsolidované účetní závěrky a jejich

obsahové vymezení se použije uspořádání a obsahové vymezení položek

účetní závěrky podle § 3 odst. 2 a 3 doplněné o položky, které

vyplývají z konsolidace.



§ 65



Konsolidovaná rozvaha



(1) V konsolidované rozvaze se uvádí výše aktiv v ocenění sníženém o

opravné položky a oprávky odděleně za běžné účetní období a minulé

účetní období. Výše pasiv se uvádí za běžné účetní období a minulé

účetní období.



(2) Rozvaha se podle použité metody konsolidace doplní o položky



a) Kladný konsolidační rozdíl,



b) Záporný konsolidační rozdíl,



c) Menšinový vlastní kapitál,



d) Menšinový základní kapitál,



e) Menšinové kapitálové fondy,



f) Menšinové fondy ze zisku včetně nerozděleného zisku a neuhrazené

ztráty minulých let,



g) Menšinový výsledek hospodaření běžného účetního období,



h) Cenné papíry a podíly v ekvivalenci,



i) Konsolidační rezervní fond,



j) Podíl na výsledku hospodaření v ekvivalenci.



§ 66



Konsolidovaný výkaz zisku a ztráty



(1) V konsolidovaném výkazu zisku a ztráty se uvádí výše nákladů a

výnosů odděleně za běžné účetní období a minulé účetní období.



(2) Výkaz zisku a ztráty se doplní



a) v nákladových položkách o zúčtování kladného konsolidačního rozdílu,



b) ve výnosových položkách o zúčtování záporného konsolidačního

rozdílu,



c) o menšinové podíly na výsledku hospodaření, o podíl na výsledku

hospodaření v ekvivalenci, podle použité metody konsolidace.



§ 67



Obsahové vymezení přílohy v konsolidované účetní závěrce



(1) Konsolidující účetní jednotka uvede v příloze v konsolidované

účetní závěrce



a) způsob konsolidace podle § 63 odst. 1 a použité metody konsolidace

podle § 63 odst. 4,



b) obchodní firmu a sídlo konsolidovaných účetních jednotek zahrnutých

do konsolidačního celku; podíl na vlastním kapitálu v těchto účetních

jednotkách zahrnutých do konsolidačního celku držený jinými účetními

jednotkami než konsolidující účetní jednotkou nebo osobami jednajícími

vlastním jménem, ale na účet těchto účetních jednotek; dále uvede

důvody, na základě kterých se stala ovládající osobou,



c) obchodní firmu a sídlo konsolidovaných účetních jednotek

nezahrnutých do konsolidačního celku podle § 62 odst. 6 a § 22a odst. 3

zákona, včetně důvodů jejich nezahrnutí s uvedením podílu na vlastním

kapitálu v těchto účetních jednotkách drženého jinými osobami než

konsolidující účetní jednotkou,



d) obchodní firmu a sídlo účetních jednotek přidružených, které jsou

zahrnuty do konsolidované účetní závěrky; podíl na vlastním kapitálu v

těchto účetních jednotkách přidružených, který drží účetní jednotky

zahrnuté do konsolidace nebo osoby jednající vlastním jménem, ale na

účet těchto účetních jednotek,



e) obchodní firmu a sídlo účetních jednotek přidružených, které nejsou

zahrnuty do konsolidované účetní závěrky podle § 62 odst. 8, včetně

uvedení důvodu pro nezahrnutí,



f) obchodní firmu a sídlo účetních jednotek pod společným vlivem

zahrnutých do konsolidované účetní závěrky; podíl na vlastním kapitálu

v těchto účetních jednotkách pod společným vlivem, který drží účetní

jednotky zahrnuté do konsolidace nebo osoby jednající vlastním jménem,

ale na účet těchto účetních jednotek; dále uvede důvody, na základě

kterých je vykonáván společný vliv,



g) obchodní firmu a sídlo účetních jednotek, které nejsou uvedeny pod

písmeny b) až f), v nichž mají účetní jednotky samy nebo

prostřednictvím osoby jednající vlastním jménem na její účet podíl na

vlastním kapitálu menší než 20 %; uvede se výše podílu na vlastním

kapitálu, včetně celkové výše vlastního kapitálu, výše výsledku

hospodaření za poslední účetní období těchto účetních jednotek; tato

informace nemusí být uvedena, nejsou-li tyto účetní jednotky významné z

hlediska podání věrného a poctivého obrazu předmětu účetnictví a

finanční situace v konsolidované účetní závěrce, informace o vlastním

kapitálu a o výsledku hospodaření se rovněž neuvádějí, nejsou-li

zveřejněny a je-li podíl konsolidující účetní jednotky na vlastním

kapitálu přímo nebo prostřednictvím jiných účetních jednotek menší než

50 %,



h) informace o použitých účetních metodách a zásadách, o změnách

způsobů oceňování, postupů účtování, uspořádání položek konsolidované

účetní závěrky a obsahového vymezení položek oproti předcházejícímu

účetnímu období, s uvedením důvodů těchto změn; u položek uvedených v

konsolidované účetní závěrce, které jsou nebo původně byly vyjádřeny v

cizí měně, se uvedou informace o způsobu jejich přepočtu na měnu, v níž

byla sestavena konsolidovaná účetní závěrka,



i) vysvětlení položek "Kladný konsolidační rozdíl" a "Záporný

konsolidační rozdíl", metody jejich stanovení a jakékoli významné změny

oproti předcházejícímu účetnímu období,



j) průměrný přepočtený počet zaměstnanců konsolidačního celku během

účetního období, za které se sestavuje konsolidovaná účetní závěrka,

rozčleněných podle kategorií; samostatně se uvede průměrný přepočtený

počet zaměstnanců v průběhu účetního období u účetních jednotek pod

společným vlivem.



(2) Konsolidující účetní jednotka dále v příloze uvede zejména



a) výši odměn vyplacených za účetní období jak v peněžní, tak i v

nepeněžní formě osobám, které jsou statutárním orgánem, členům

statutárních nebo jiných řídících a dozorčích orgánů, jakož i výši

vzniklých nebo sjednaných penzijních dluhů k bývalým členům

vyjmenovaných orgánů, s uvedením úhrnu za každou kategorii,



b) výši záloh a závdavků, zápůjček a úvěrů poskytnutých osobám, které

jsou statutárním orgánem, členům statutárních nebo jiných řídících a

dozorčích orgánů s uvedením úrokové sazby, hlavních podmínek a

jakýchkoliv splatných částek, výši všech forem zajištění, s uvedením

úhrnu za každou kategorii,



c) celkovou částku dluhů, které ke dni sestavení konsolidované účetní

závěrky mají dobu splatnosti delší než pět let a celkovou částku

zajištěných dluhů s uvedením povahy a formy tohoto zajištění,



d) způsob stanovení reálné hodnoty příslušného majetku a závazků, popis

použitého oceňovacího modelu při ocenění cenných papírů a derivátů

reálnou hodnotou, změny reálné hodnoty, včetně změn v ocenění podílu

ekvivalencí podle jednotlivých druhů finančního majetku a způsob jejich

zaúčtování; pokud nebyl cenný papír, podíl a derivát oceněn reálnou

hodnotou nebo ekvivalencí, uvede účetní jednotka důvody a případnou

výši opravné položky,



e) souhrnnou výši dluhů, které nejsou uvedeny v konsolidované rozvaze,

jsou-li tyto informace užitečné pro posouzení finanční situace;

samostatně se uvedou veškeré dluhy související s důchody a dluhy mezi

konsolidující účetní jednotkou a účetními jednotkami nezahrnutými do

konsolidované účetní závěrky,



f) konsolidované výnosy z běžné činnosti rozvržené podle kategorií

činností a podle zeměpisných trhů, pokud se tyto kategorie a trhy mezi

sebou podstatně liší z hlediska způsobu, kterým je organizován prodej

zboží a výrobků a poskytování služeb spadajících do běžné činnosti,



g) charakter a obchodní účel transakcí, které nejsou uvedeny v

konsolidované rozvaze, a finanční dopad těchto transakcí, pokud jsou

rizika nebo užitky z těchto operací významné a pokud je zveřejnění

těchto rizik nebo užitků nezbytné k posouzení finanční situace,



h) transakce^18a), s výjimkou transakcí v rámci účetních jednotek v

konsolidaci, které konsolidující účetní jednotka, konsolidované účetní

jednotky, účetní jednotky pod společným vlivem nebo účetní jednotky

přidružené uzavřely se spřízněnou stranou, včetně objemu takových

transakcí, povahy vztahu se spřízněnou stranou a ostatních informací o

těchto transakcích, které jsou nezbytné k pochopení finanční situace,

pokud jsou tyto transakce významné a nebyly uzavřeny za běžných tržních

podmínek; informace o jednotlivých transakcích lze seskupovat podle

jejich charakteru s výjimkou případů, kdy jsou samostatné informace

nezbytné k pochopení dopadu transakcí se spřízněnou stranou na finanční

situaci; výraz "spřízněná strana" má stejný význam jako v mezinárodních

účetních standardech upravených právem Evropské unie^18b),



i) odděleně informace o celkových nákladech na odměny statutárnímu

auditorovi^13g) nebo auditorské společnosti za účetní období v členění

na



1. povinný audit^13h) roční účetní závěrky,



2. jiné ověřovací služby,



3. daňové poradenství,



4. jiné neauditorské služby.



HLAVA IV



zrušena



§ 68



zrušen



ČÁST ŠESTÁ



§ 69



Ustanovení přechodná a závěrečná



(1) Ustanovení této vyhlášky se nevztahují na účetní závěrky a

konsolidované účetní závěrky sestavené za účetní období započatá před

účinností této vyhlášky.



(2) Ustanovení této vyhlášky nemusí uplatnit účetní jednotky v

likvidaci, jejichž likvidace byla zahájena před 1. lednem 1993, a

státní podniky hospodařící v režimu zákona č. 111/1990 Sb., o státním

podniku, ve znění pozdějších předpisů, do doby jejich zániku.



(3) Položka "B.II.9. Oceňovací rozdíl k nabytému majetku" obsahuje též

opravnou položku k nabytému majetku stanovenou (vytvořenou) před

nabytím účinnosti této vyhlášky.



(4) Položky "B.I. Dlouhodobý nehmotný majetek" a "B.II. Dlouhodobý

hmotný majetek" obsahují též dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek a

technické zhodnocení zařazené do těchto položek v ocenění před nabytím

účinnosti této vyhlášky, a to až do vyřazení tohoto majetku.



(5) Ustanovení § 52 a 53 se použijí až v účetním období začínajícím 1.

ledna 2004 a později. Změny reálné hodnoty derivátů a změny reálné

hodnoty zajištěných položek aktiv a pasiv, které byly účtovány před 1.

lednem 2004 prostřednictvím rozvahových účtů na účtech účtové skupiny

41 a budou podle § 52 a 53 účtovány prostřednictvím účtů nákladů a

výnosů, se poté zaúčtují jako změna metody do mimořádných nákladů a

výnosů.



§ 70



Účinnost



Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2003.



Ministr:



Mgr. Sobotka v. r.



Příl.1



Uspořádání a označování položek rozvahy (bilance)



AKTIVA CELKEM



A. Pohledávky za upsaný základní kapitál



B. Dlouhodobý majetek



B.I. Dlouhodobý nehmotný majetek



B.I.



1. Zřizovací výdaje



2. Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje



3. Software



4. Ocenitelná práva



5. Goodwill



6. Jiný dlouhodobý nehmotný majetek



7. Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek



8. Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek



B.II. Dlouhodobý hmotný majetek



B.II.



1. Pozemky



2. Stavby



3. Samostatné hmotné movité věci a soubory hmotných movitých věcí



4. Pěstitelské celky trvalých porostů



5. Dospělá zvířata a jejich skupiny



6. Jiný dlouhodobý hmotný majetek



7. Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek



8. Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek



9. Oceňovací rozdíl k nabytému majetku



B.III. Dlouhodobý finanční majetek



B.III.



1. Podíly - ovládaná osoba



2. Podíly v účetních jednotkách pod podstatným vlivem



3. Ostatní dlouhodobé cenné papíry a podíly



4. Zápůjčky a úvěry - ovládaná nebo ovládající osoba, podstatný vliv



5. Jiný dlouhodobý finanční majetek



6. Pořizovaný dlouhodobý finanční majetek



7. Poskytnuté zálohy na dlouhodobý finanční majetek



C. Oběžná aktiva



C.I. Zásoby



C.I.



1. Materiál



2. Nedokončená výroba a polotovary



3. Výrobky



4. Mladá a ostatní zvířata a jejich skupiny



5. Zboží



6. Poskytnuté zálohy na zásoby



C.II. Dlouhodobé pohledávky



C.II.



1. Pohledávky z obchodních vztahů



2. Pohledávky - ovládaná nebo ovládající osoba



3. Pohledávky - podstatný vliv



4. Pohledávky za společníky



5. Dlouhodobé poskytnuté zálohy



6. Dohadné účty aktivní



7. Jiné pohledávky



8. Odložená daňová pohledávka



C.III. Krátkodobé pohledávky



C.III.



1. Pohledávky z obchodních vztahů



2. Pohledávky - ovládaná nebo ovládající osoba



3. Pohledávky - podstatný vliv



4. Pohledávky za společníkyí



5. Sociální zabezpečení a zdravotní pojištění



6. Stát - daňové pohledávky



7. Krátkodobé poskytnuté zálohy



8. Dohadné účty aktivní



9. Jiné pohledávky



C.IV. Krátkodobý finanční majetek



C.IV.



1. Peníze



2. Účty v bankách



3. Krátkodobé cenné papíry a podíly



4. Pořizovaný krátkodobý finanční majetek



D.I. Časové rozlišení



D.I.



1. Náklady příštích období



2. Komplexní náklady příštích období



3. Příjmy příštích období



PASIVA CELKEM



A. Vlastní kapitál



A.I. Základní kapitál



A.I.



1. Základní kapitál



2. Vlastní akcie a vlastní obchodní podíly (-)



3. Změny základního kapitálu



A.II. Kapitálové fondy



A.II.



1. Ážio



2. Ostatní kapitálové fondy



3. Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků



4. Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách obchodních korporací



5. Rozdíly z přeměn obchodních korporací



6. Rozdíly z ocenění při přeměnách obchodních korporací



A.III. Fondy ze zisku



A.III.



1. Rezervní fond



2. Statutární a ostatní fondy



A.IV. Výsledek hospodaření minulých let



A.IV.



1. Nerozdělený zisk minulých let



2. Neuhrazená ztráta minulých let



3. Jiný výsledek hospodaření minulých let



A.V.1. Výsledek hospodaření běžného účetního období /+ -/



A.V.2. Rozhodnuto o zálohách na výplatu podílu na zisku /-/



B. Cizí zdroje



B.I. Rezervy



B.I.



1. Rezervy podle zvláštních právních předpisů



2. Rezerva na důchody a podobné závazky



3. Rezerva na daň z příjmů



4. Ostatní rezervy



B.II. Dlouhodobé závazky



B.II.



1. Závazky z obchodních vztahů



2. Závazky - ovládaná nebo ovládající osoba



3. Závazky - podstatný vliv



4. Závazky ke společníkům



5. Dlouhodobé přijaté zálohy



6. Vydané dluhopisy



7. Dlouhodobé směnky k úhradě



8. Dohadné účty pasivní



9. Jiné závazky



10. Odložený daňový závazek



B.III. Krátkodobé závazky



B.III.



1. Závazky z obchodních vztahů



2. Závazky - ovládaná nebo ovládající osoba



3. Závazky - podstatný vliv



4. Závazky ke společníkům



5. Závazky k zaměstnancům



6. Závazky ze sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění



7. Stát - daňové závazky a dotace



8. Krátkodobé přijaté zálohy



9. Vydané dluhopisy



10. Dohadné účty pasivní



11. Jiné závazky



B.IV. Bankovní úvěry a výpomoci



B.IV.



1. Bankovní úvěry dlouhodobé



2. Krátkodobé bankovní úvěry



3. Krátkodobé finanční výpomoci



C.I. Časové rozlišení



C.I.



1. Výdaje příštích období



2. Výnosy příštích období



Příl.2



Uspořádání a označování položek výkazu zisku a ztráty - druhové členění



I. Tržby za prodej zboží



A. Náklady vynaložené na prodané zboží



+ Obchodní marže



II. Výkony



II.1. Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb



2. Změna stavu zásob vlastní činnosti



3. Aktivace



B. Výkonová spotřeba



B.1. Spotřeba materiálu a energie



2. Služby



+ Přidaná hodnota



C. Osobní náklady



C.1. Mzdové náklady



2. Odměny členům orgánů obchodní korporace



3. Náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění



4. Sociální náklady



D. Daně a poplatky



E. Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku



III. Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu



III.1. Tržby z prodeje dlouhodobého majetku



2. Tržby z prodeje materiálu



F. Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku a materiálu



F.1. Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku



2. Prodaný materiál



G. Změna stavu rezerv a opravných položek v provozní oblasti a

komplexních nákladů příštích období



IV. Ostatní provozní výnosy



H. Ostatní provozní náklady



V. Převod provozních výnosů



I. Převod provozních nákladů



* Provozní výsledek hospodaření



VI. Tržby z prodeje cenných papírů a podílů



J. Prodané cenné papíry a podíly



VII. Výnosy z dlouhodobého finančního majetku



VII.



1. Výnosy z podílů v ovládaných osobách a v účetních jednotkách pod

podstatným vlivem



2. Výnosy z ostatních dlouhodobých cenných papírů a podílů



3. Výnosy z ostatního dlouhodobého finančního majetku



VIII. Výnosy z krátkodobého finančního majetku



K. Náklady z finančního majetku



IX. Výnosy z přecenění cenných papírů a derivátů



L. Náklady z přecenění cenných papírů a derivátů



M. Změna stavu rezerv a opravných položek ve finanční oblasti



X. Výnosové úroky



N. Nákladové úroky



XI. Ostatní finanční výnosy



O. Ostatní finanční náklady



XII. Převod finančních výnosů



P. Převod finančních nákladů



* Finanční výsledek hospodaření



Q. Daň z příjmů za běžnou činnost



Q.1. - splatná



2. - odložená



** Výsledek hospodaření za běžnou činnost



XIII. Mimořádné výnosy



R. Mimořádné náklady



S. Daň z příjmů z mimořádné činnosti



S.1. - splatná



2. - odložená



* Mimořádný výsledek hospodaření



T. Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům (+/-)



*** Výsledek hospodaření za účetní období (+/-)



**** Výsledek hospodaření před zdaněním



Příl.3



Uspořádání a označování položek výkazu zisku a ztráty - účelové členění



1. Tržby z prodeje výrobků, zboží a služeb



A. Náklady prodeje



* Hrubý zisk nebo ztráta



B. Odbytové náklady



C. Správní režie



II. Jiné provozní výnosy



D. Jiné provozní náklady



* Provozní výsledek hospodaření



III. Tržby z prodeje cenných papírů a podílů



E. Prodané cenné papíry a podíly



IV. Výnosy z dlouhodobého finančního majetku



IV.1. Výnosy z podílů v ovládaných osobách a v účetních jednotkách pod

podstatným vlivem



2. Výnosy z ostatních dlouhodobých cenných papírů a podílů



3. Výnosy z ostatního dlouhodobého finančního majetku



V. Výnosy z krátkodobého finančního majetku



F. Náklady z finančního majetku



VI. Výnosy z přecenění cenných papírů a derivátů



G. Náklady z přecenění cenných papírů a derivátů



H. Změna stavu rezerv a opravných položek ve finanční oblasti



VII. Výnosové úroky



I. Nákladové úroky



VIII. Ostatní finanční výnosy



J. Ostatní finanční náklady



IX. Převod finančních výnosů



K. Převod finančních nákladů



* Finanční výsledek hospodaření



L. Daň z příjmů za běžnou činnost



L.1. - splatná



2. - odložená



** Výsledek hospodaření za běžnou činnost



X. Mimořádné výnosy



M. Mimořádné náklady



N. Daň z příjmů z mimořádné činnosti



N.1. - splatná



2. - odložená



* Mimořádný výsledek hospodaření



O. Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům



*** Výsledek hospodaření za účetní období



**** Výsledek hospodaření před zdaněním



Příl.4



Směrná účtová osnova



Účtová třída 0 - Dlouhodobý majetek



01 - Dlouhodobý nehmotný majetek



02 - Dlouhodobý hmotný majetek odpisovaný



03 - Dlouhodobý hmotný majetek neodpisovaný



04 - Nedokončený dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek a pořizovaný

dlouhodobý finanční majetek



05 - Poskytnuté zálohy na dlouhodobý majetek



06 - Dlouhodobý finanční majetek



07 - Oprávky k dlouhodobému nehmotnému majetku



08 - Oprávky k dlouhodobému hmotnému majetku



09 - Opravné položky k dlouhodobému majetku



Účtová třída 1 - Zásoby



11 - Materiál



12 - Zásoby vlastní výroby



13 - Zboží



15 - Poskytnuté zálohy na zásoby



19 - Opravné položky k zásobám



Účtová třída 2 - Krátkodobý finanční majetek a krátkodobé bankovní

úvěry



21 - Peníze



22 - Účty v bankách



23 - Krátkodobé bankovní úvěry



24 - Krátkodobé finanční výpomoci



25 - Krátkodobé cenné papíry a podíly a pořizovaný krátkodobý finanční

majetek



26 - Převody mezi finančními účty



29 - Opravné položky ke krátkodobému finančnímu majetku



Účtová třída 3 - Zúčtovací vztahy



31 - Pohledávky (krátkodobé i dlouhodobé)



32 - Závazky (krátkodobé)



33 - Zúčtování se zaměstnanci a institucemi



34 - Zúčtování daní a dotací



35 - Pohledávky za společníky



36 - Závazky ke společníkům



37 - Jiné pohledávky a závazky



38 - Přechodné účty aktiv a pasiv



39 - Opravná položka k zúčtovacím vztahům a vnitřní zúčtování



Účtová třída 4 - Kapitálové účty a dlouhodobé závazky



41 - Základní kapitál a kapitálové fondy



42 - Fondy ze zisku a převedené výsledky hospodaření



43 - Výsledek hospodaření



45 - Rezervy



46 - Dlouhodobé bankovní úvěry



47 - Dlouhodobé závazky



48 - Odložený daňový závazek a pohledávka



49 - Individuální podnikatel



Účtová třída 5 - Náklady



50 - Spotřebované nákupy



51 - Služby



52 - Osobní náklady



53 - Daně a poplatky



54 - Jiné provozní náklady



55 - Odpisy, rezervy, komplexní náklady příštích období a opravné

položky v provozní oblasti



56 - Finanční náklady



57 - Rezervy a opravné položky ve finanční oblasti



58 - Mimořádné náklady



59 - Daně z příjmů, převodové účty a rezerva na daň z příjmů



Účtová třída 6 - Výnosy



60 - Tržby za vlastní výkony a zboží



61 - Změny stavu zásob vlastní činnosti



62 - Aktivace



64 - Jiné provozní výnosy



66 - Finanční výnosy



68 - Mimořádné výnosy



69 - Převodové účty



Účtová třída 7 - Závěrkové a podrozvahové účty



70 - Účty rozvažné



71 - Účet zisků a ztrát



75 až 79 - Podrozvahové účty



Účtové třídy 8 a 9 - Vnitropodnikové účetnictví



Vybraná ustanovení novel



Čl.II vyhlášky č. 472/2003 Sb.



Ustanovení přechodná



1. Účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky za účetní období

započatá před účinností této vyhlášky se sestaví podle dosavadních

právních předpisů, pokud není v bodě 4 stanoveno jinak.



2. V prvním dni účetního období započatého 1. ledna 2004 a později se

opravné položky u pohledávek, které účetní jednotka nabyla v účetních

obdobích započatých před 1. lednem 2004 a určila k obchodování, zruší

ve prospěch nákladů; ke stejnému okamžiku se zaúčtuje snížení hodnoty

pohledávek prostřednictvím účtu v účtové skupině 58.



3. Při přechodu ze soustavy jednoduchého účetnictví na účetnictví se po

uzavření účetních knih v soustavě jednoduchého účetnictví postupuje

způsobem uvedeným v § 61b odst. 2 až 4. Je-li při uzavření účetních

knih v jednoduchém účetnictví zjištěn v peněžním deníku konečný

zůstatek průběžných položek,^19) uvede se jako počáteční zůstatek účtu

v účtové skupině 26, a to v závislosti na povaze zjištěného rozdílu

(+/-) jako zůstatek aktivní nebo pasivní.

--------------------------------------------------------------------------

19) § 3 odst. 2 vyhlášky č. 507/2002 Sb., kterou se provádějí

některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve

znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky účtující

v soustavě jednoduchého účetnictví, zrušena zákonem č.

437/2003 Sb.



4. Ustanovení bodu 11 této vyhlášky s výjimkou bodů 100 a 105 této

vyhlášky a ustanovení bodů 82 a 112 této vyhlášky se použijí pro účetní

závěrky sestavované po 1. lednu 2004, včetně.



5. Ustanovení bodů 4, 43, 83, 84 a 88 této vyhlášky se použijí poprvé v

účetním období nejblíže následujícím po účetním období, v němž

vstoupila smlouva o přistoupení České republiky k Evropské unii v

platnost; do této doby se použijí ustanovení § 2 odst. 2, § 39 odst.

10, § 62 odst. 4 a § 68 vyhlášky č. 500/2002 Sb., ve znění účinném před

nabytím účinnosti této vyhlášky.



Čl.II vyhlášky č. 397/2005 Sb.



Ustanovení přechodná



1. Ustanovení čl. I bodů 1 až 9 a 13 až 15 této vyhlášky použijí účetní

jednotky poprvé pro účtování v účetních obdobích započatých v roce 2005

a pro sestavování účetní závěrky za účetní období započatá v roce 2005.



2. Pro účtování o preferenčních limitech nabytých v účetních obdobích,

která předcházela účetnímu období započatému v roce 2005, použijí

účetní jednotky účetní metody, které byly použity při jejich nabytí, a

to až do doby jejich vyřazení bez ohledu na nabytí účinnosti této

vyhlášky.



3. Ustanovení čl. I bodů 18 až 23 použijí účetní jednotky poprvé pro

konsolidované účetní závěrky sestavované po 1. lednu 2005 včetně; toto

ustanovení se nedotýká konsolidovaných účetních závěrek již sestavených

před nabytím účinnosti této vyhlášky.



Čl. II vyhlášky č.349/2007 Sb.



Ustanovení přechodná



1. Ustanovení této vyhlášky použijí účetní jednotky poprvé v účetních

obdobích započatých 1. ledna 2008 a později, pokud není v bodě 3

stanoveno jinak.



2. Položka "B.II.5. Dospělá zvířata a jejich skupiny" obsahuje též

zvířata zařazená do doby nabytí účinnosti této vyhlášky v položce

"B.II.5. Základní stádo a tažná zvířata" a položka "C.I.4. Mladá a

ostatní zvířata a jejich skupiny" obsahuje též zvířata vykazovaná do

doby nabytí účinnosti této vyhlášky v položce "C.I.4. Zvířata", a to až

do doby jejich vyřazení.



3. Ustanovení čl. I bodů 22, 23 a 45 použijí účetní jednotky pro účetní

závěrky a konsolidované účetní závěrky sestavované k 29. červnu 2008 a

později.



Čl. II vyhlášky č. 469/2008 Sb.



Ustanovení přechodná



1. Ustanovení této vyhlášky použijí účetní jednotky poprvé v účetním

období započatém 1. ledna 2009 a později, pokud není v bodech 2 až 5

stanoveno jinak.



2. Ustanovení čl. I bodu 4 se použije již v účetní závěrce sestavované

ke dni 31. prosince 2008.



3. Ustanovení čl. I bodů 5 a 6 použijí účetní jednotky pro účetní

závěrky sestavované po 1. lednu 2009 a později.



4. Ustanovení čl. I bodů 2, 9, 11 a 12 použijí účetní jednotky poprvé v

účetních obdobích započatých 1. ledna 2010 a později.



5. Pokud jsou při přeměně společnosti nebo družstva příslušné smlouvy o

přeměně nebo projekty o přeměnách uloženy do sbírky listin obchodního

rejstříku přede dnem účinnosti této vyhlášky, použijí účetní jednotky

ustanovení vyhlášky č. 500/2002 Sb., ve znění účinném do dne nabytí

účinnosti této vyhlášky. Účetní jednotky mohou použít ustanovení čl. I

bodů 3 a 8 vyhlášky č. 500/2002 Sb., ve znění této vyhlášky, při

přeměně společnosti nebo družstva, pokud projekt přeměny byl uložen do

sbírky listin v obchodním rejstříku v období od 1. července 2008 do 31.

prosince 2008.



Čl. II zákona č. 419/2010 Sb.



Přechodná ustanovení



1. Ustanovení vyhlášky č. 500/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí

účinnosti této vyhlášky, se použijí poprvé v účetním období, které

započalo v roce 2011 nebo později, pokud není v bodech 2 až 4 stanoveno

jinak.



2. Použití ustanovení § 6 odst. 3 písm. d) a § 7 odst. 10 vyhlášky č.

500/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky,

pro odpisování položek "B.I.5. Goodwill" a "B.II.9. Oceňovací rozdíl k

nabytému majetku" vykazovaných do doby účinnosti této vyhlášky, se

nepovažuje za porušení požadavku rovnoměrného odpisování.



3. Ustanovení § 39 odst. 7 a 13 vyhlášky č. 500/2002 Sb., ve znění

účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, se poprvé použijí pro

zjištění podmínek osvobození od povinnosti uvádět rozvrh tržeb z

prodeje zboží, výrobků a služeb podle kategorií činností a podle

zeměpisných trhů a vysvětlení výše částky vykázané v položce "B.I.1.

Zřizovací výdaje" za účetní období, které započalo v roce 2010 a

později.



4. Ustanovení § 2 odst. 2 věty druhé a § 62 až 67 vyhlášky č. 500/2002

Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, se poprvé

použijí při sestavení konsolidované účetní závěrky za účetní období,

které započalo v roce 2010 nebo později.



Čl. II vyhlášky č. 413/2011 Sb.



Přechodná ustanovení



1. Ustanovení vyhlášky č. 500/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí

účinnosti této vyhlášky, se použijí poprvé v účetním období, které

započne 1. ledna 2012 nebo později, pokud není v bodě 3 stanoveno

jinak.



2. V případech, kdy byl projekt přeměny vypracován podle zákona č.

125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, ve znění

účinném do 31. prosince 2011, postupuje se při účtování o přeměně

společnosti podle vyhlášky č. 500/2002 Sb., ve znění účinném do dne

nabytí účinnosti této vyhlášky.



3. Ustanovení § 15a vyhlášky č. 500/2002 Sb., ve znění účinném ode dne

nabytí účinnosti této vyhlášky, se použije poprvé v účetním období,

které započne 1. ledna 2013 nebo později.



Čl. II vyhlášky č. 467/2013 Sb.



Přechodná ustanovení



1. Ustanovení vyhlášky č. 500/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí

účinnosti této vyhlášky, se použijí poprvé v účetním období započatém

1. ledna 2014 a později, nestanoví-li následující bod jinak.



2. Účetní jednotka, která vykazovala dlouhodobý nehmotný a hmotný

majetek a zásoby v položkách stanovených v § 6, 7, 9, 47, 56 a 61a

vyhlášky č. 500/2002 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti této

vyhlášky, vykazuje tento majetek a účtuje o něm až do jeho vyřazení

podle § 6, 7, 9, 47, 56 a 61a vyhlášky č. 500/2002 Sb., ve znění

účinném do dne nabytí účinnosti této vyhlášky.



Čl. II vyhlášky č. 293/2014 Sb.



Přechodná ustanovení



1. Ustanovení vyhlášky č. 500/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí

účinnosti této vyhlášky, se použijí poprvé v účetním období, které

započalo dnem 1. ledna 2015 nebo později, není-li dále v bodu 2

stanoveno jinak.



2. Ustanovení § 7, 47 a 56 vyhlášky č. 500/2002 Sb., ve znění účinném

ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, mohou účetní jednotky použít

již v účetnízávěrce sestavované od 1. ledna 2015 za účetní období

započaté v roce 2014.



Čl. II vyhlášky č. 250/2015 Sb.



neplatil



1a) Čtvrtá směrnice Rady ze dne 25. července 1978, založená na čl. 54

odst. 3 písm. g) Smlouvy, o ročních účetních závěrkách určitých forem

společností (78/660/EHS), ve znění směrnic Rady 83/349/EHS, 84/569/EHS,

89/666/EHS, 90/604/EHS, 90/605/EHS, 94/8/ES, 1999/60/ES, 2003/38/ES a

směrnic Evropského parlamentu a Rady 2001/65/ES, 2003/51/ES,

2006/43/ES, 2006/46/ES a 2009/49/ES.



Sedmá směrnice Rady ze dne 13. června 1983, založená na čl. 54 odst. 3

písm. g) Smlouvy o konsolidovaných účetních závěrkách (83/349/EHS), ve

znění směrnic Rady 89/666/EHS, 90/604/EHS, 90/605/EHS a směrnic

Evropského parlamentu a Rady 2001/65/ES, 2003/51/ES, 2006/43/ES,

2006/46/ES, 2006/99/ES a 2009/49/ES.



1c) Například zákon č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.



1d) Vyhláška č. 501/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení

zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro

účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi, ve

znění pozdějších předpisů.



Vyhláška č. 502/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona

č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní

jednotky, které jsou pojišťovnami, ve znění pozdějších předpisů.



Vyhláška č. 503/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona

č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro

zdravotní pojišťovny, ve znění pozdějších předpisů.



Vyhláška č. 504/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona

č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní

jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, pokud

účtují v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.



Vyhláška č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona

č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro

některé vybrané účetní jednotky, ve znění pozdějších předpisů.



1e) Například zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu

daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.



2) § 19 odst. 6 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění

pozdějších předpisů.



3) § 33 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších

předpisů.



5) Například zákon č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů a o

změně zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a

zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 137/1995

Sb., o ochranných známkách, ve znění pozdějších předpisů.



5a) § 2 odst. 1 zákona č. 695/2004 Sb., o podmínkách obchodování s

povolenkami na emise skleníkových plynů a o změně některých zákonů, ve

znění zákona č. 212/2006 Sb. a zákona č. 315/2008 Sb.



5b) Například zákon č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním

fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském

intervenčním fondu), ve znění zákona č. 128/2003 Sb., zákona č. 41/2004

Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb. a zákona č. 482/2004

Sb., nařízení vlády č. 244/2004 Sb., o stanovení bližších podmínek pro

uplatňování dávky v odvětví mléka a mléčných výrobků v rámci společné

organizace trhu s mlékem a mléčnými výrobky, ve znění nařízení vlády č.

517/2004 Sb., a nařízení vlády č. 196/2005 Sb., o stanovení některých

podmínek provádění prémiových práv na chov krav bez tržní produkce

mléka, popřípadě na chov bahnic.



5b) Například zákon č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním

fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském

intervenčním fondu), ve znění pozdějších předpisů, a nařízení vlády č.

196/2005 Sb., o stanovení některých podmínek provádění prémiových práv

na chov krav bez tržní produkce mléka, popřípadě na chov bahnic.



5c) Například zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na

výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších

předpisů.



5d) Například zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro

veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a

kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů, a další související

zákony.



5e) Například zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění

pozdějších předpisů.



5f) Například zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění

některých zákonů (lesní zákon).



5g) Například zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých

zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.



6) Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební

zákon), ve znění pozdějších předpisů.



7) Například zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro

veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a

kanalizacích).



9) Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších

předpisů.



10) Zákon č. 71/1994 Sb., o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty.



11) Například zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a

o změně některých dalších zákonů.



12) Například zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na

pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění

odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých

souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu

vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších

předpisů, § 16 zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a

omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně

některých zákonů (zákon o integrované prevenci), zákon č. 50/1976 Sb.,

ve znění pozdějších předpisů.



12b) § 22 odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona

č. 437/2003 Sb.



12c) Například zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání,

ve znění pozdějších předpisů.



12d) Například § 3 odst. 1 písm. d) zákona č. 166/1999 Sb., o

veterinární péči a o změně souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve

znění pozdějších předpisů, § 2 písm. a) a b) vyhlášky č. 375/2003 Sb.,

kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 166/1999 Sb., o

veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární

zákon), ve znění pozdějších předpisů, a o veterinárních požadavcích na

živočišné produkty, ve znění pozdějších předpisů.



13) Například zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu

daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 44/1988 Sb., o

ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění

pozdějších předpisů, zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně

některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.



13a) Například nařízení vlády č. 337/2006 Sb., o stanovení některých

podmínek provádění opatření společné organizace trhů v odvětví cukru,

ve znění nařízení vlády č. 44/2007 Sb.



13a) § 12 zákona č. 695/2004 Sb., o podmínkách obchodování s

povolenkami na emise skleníkových plynů a o změně některých zákonů.



13c) § 9 zákona č. 695/2004 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami

na emise skleníkových plynů a o změně některých zákonů, ve znění zákona

č. 212/2006 Sb.



13d) Čl. 43 odst. 1 bod 7a směrnice 78/660/EHS, ve znění směrnice

2006/46/ES.



13e) Čl. 43 odst. 1 bod 7b směrnice 78/660/EHS, ve znění směrnice

2006/46/ES.



13f) Čl. 43 odst. 1 bod 7b Čtvrté směrnice Rady 78/660/EHS, ve znění

směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/46/ES.



Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 ze dne 19.

července 2002 o uplatňování mezinárodních účetních standardů.



13g) Čl. 2 bod 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES.



13h) Čl. 2 bod 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES.



14) Například § 220a zákona č. 513/1991 Sb., ve znění pozdějších

předpisů.



14a) Například zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu

státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů

(energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 274/2001

Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně

některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění

pozdějších předpisů.



14b) Například zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o

změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických

komunikacích), ve znění pozdějších předpisů.



14c) Například zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění

pozdějších předpisů.



14d) § 6 zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění

pozdějších předpisů.



15) § 61 zákona č. 513/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.



15a) Například § 6 vyhlášky č. 501/2002 Sb., ve znění pozdějších

předpisů.



16) Například § 69 odst. 8 a § 69a odst. 6 zákona č. 513/1991 Sb., ve

znění pozdějších předpisů.



16a) Zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a

družstev.



16a) § 7b zákona č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č. 438/2003 Sb.



18a) Čl. 34 bod 7b Sedmé směrnice Rady 83/349/EHS, ve znění směrnice

Evropského parlamentu a Rady 2006/46/ES



18b) Čl. 34 bod 7b Sedmé směrnice Rady 83/349/EHS, ve znění směrnice

Evropského parlamentu a Rady 2006/46/ES.



Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 ze dne 19.

července 2002 o uplatňování mezinárodních účetních standardů.



20) Například zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění

pozdějších předpisů, a vyhláška č. 374/2009 Sb., o výkonu činnosti

platebních institucí, institucí elektronických peněz, poskytovatelů

platebních služeb malého rozsahu a vydavatelů elektronických peněz

malého rozsahu.