129/2000 Sb.



ZÁKON



ze dne 12. dubna 2000



o krajích



(krajské zřízení)



Změna: 273/2001 Sb.



Změna: 450/2001 Sb.



Změna: 320/2001 Sb.



Změna: 231/2002 Sb. (část)



Změna: 404/2002 Sb.



Změna: 231/2002 Sb.



Změna: 229/2003 Sb.



Změna: 216/2004 Sb.



Změna: 257/2004 Sb.



Změna: 421/2004 Sb.



Změna: 626/2004 Sb.



Změna: 501/2004 Sb., 413/2005 Sb.



Změna: 234/2006 Sb.



Změna: 186/2006 Sb.



Změna: 298/2008 Sb.



Změna: 261/2007 Sb., 305/2008 Sb.



Změna: 477/2008 Sb.



Změna: 326/2009 Sb.



Změna: 281/2009 Sb., 118/2010 Sb., 199/2010 Sb., 347/2010 Sb.



Změna: 246/2011 Sb.



Změna: 364/2011 Sb.



Změna: 142/2012 Sb.



Změna: 239/2012 Sb.



Změna: 457/2011 Sb.



Změna: 303/2013 Sb.



Změna: 64/2014 Sb.



Změna: 24/2015 Sb.



Změna: 298/2015 Sb.



Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:



HLAVA I



OBECNÁ USTANOVENÍ



DÍL 1



Postavení krajů a jejich orgánů



§ 1



(1) Kraj je územním společenstvím občanů, které má právo na samosprávu.



(2) Kraj je veřejnoprávní korporací, která má vlastní majetek a vlastní

příjmy vymezené zákonem a hospodaří za podmínek stanovených zákonem

podle vlastního rozpočtu. Kraj vystupuje v právních vztazích svým

jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající.



(3) Kraj je samostatně spravován zastupitelstvem kraje (dále jen

"zastupitelstvo"); dalšími orgány kraje jsou rada kraje (dále jen

"rada"), hejtman kraje (dále jen "hejtman") a krajský úřad. Orgánem

kraje je též zvláštní orgán kraje (dále jen "zvláštní orgán") zřízený

podle zákona.



(4) Kraj pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých

občanů.



§ 2



(1) Kraj spravuje své záležitosti samostatně (dále jen "samostatná

působnost"). Státní orgány mohou do samostatné působnosti zasahovat,

jen vyžaduje-li to ochrana zákona, a jen způsobem, který stanoví zákon.

Rozsah samostatné působnosti může být též omezen zákonem.



(2) Státní správu, jejíž výkon byl zákonem svěřen orgánům kraje,

vykonávají orgány kraje jako svou přenesenou působnost (§ 29 a 30).

Kraj je při výkonu státní správy správním obvodem. Kraj je povinen

zabezpečit výkon přenesené působnosti.



(3) Kraj při výkonu samostatné působnosti a přenesené působnosti chrání

veřejný zájem.



(4) Kraj zajišťuje výkon finanční kontroly podle rozpočtových pravidel

územních rozpočtů a podle zvláštního právního předpisu.^1)



§ 3



zrušen



§ 4



Pokud zvláštní zákon upravuje působnost krajů a nestanoví, že jde o

přenesenou působnost, platí, že jde vždy o činnosti patřící do

samostatné působnosti krajů.



§ 5



(1) Kraj může mít znak a vlajku.



(2) Předseda Poslanecké sněmovny může kraji, který nemá znak nebo

vlajku, na jeho návrh znak nebo vlajku udělit.



(3) Předseda Poslanecké sněmovny může na žádost kraje změnit znak nebo

vlajku kraje.



(4) Kraje a jimi zřízené nebo založené organizační složky a právnické

osoby mohou užívat znak a vlajku kraje. Jiné subjekty mohou užívat znak

kraje jen s jeho souhlasem. K užívání vlajky kraje není nutný jeho

souhlas.



DÍL 2



Obecně závazné vyhlášky kraje a nařízení kraje



§ 6



Obecně závaznou vyhláškou kraje vydanou zastupitelstvem v mezích jeho

samostatné působnosti lze ukládat povinnosti fyzickým a právnickým

osobám, jen stanoví-li tak zákon.



§ 7



Na základě a v mezích zákona rada vydává právní předpisy v přenesené

působnosti, je-li k tomu kraj zákonem zmocněn; tyto právní předpisy se

nazývají nařízení kraje.



§ 8



(1) Obecně závazné vyhlášky kraje musí být v souladu se zákony a

nařízení kraje musí být v souladu se zákony a právními předpisy

vydanými vládou a ústředními správními úřady.



(2) Obecně závazná vyhláška kraje a nařízení kraje (dále jen "právní

předpis kraje") nabývá platnosti dnem vyhlášení ve Věstníku právních

předpisů kraje (dále jen "Věstník").



(3) Dnem vyhlášení právního předpisu kraje je den rozeslání příslušné

částky Věstníku, který musí být uveden v jejím záhlaví.



(4) Právní předpis kraje nabývá účinnosti patnáctým dnem po vyhlášení

ve Věstníku, pokud v něm není stanoven pozdější počátek účinnosti.



(5) Vyžaduje-li to naléhavý obecný zájem, lze výjimečně stanovit

dřívější počátek účinnosti právního předpisu kraje, nejdříve však dnem

vyhlášení. Dřívější počátek účinnosti musí být v právním předpise kraje

uveden. V těchto případech se právní předpis kraje zveřejní též na

úřední desce^2) krajského úřadu (dále jen "úřední deska"), na úředních

deskách obecních úřadů obcí, kterých se dotýká, a v hromadných

informačních prostředcích.



(6) Věstník se vydává v postupně číslovaných částkách označených

pořadovými čísly. Právní předpisy kraje se ve Věstníku označují

pořadovými čísly. Číselná řada právních předpisů kraje, jakož i číselná

řada jednotlivých částek Věstníku, se uzavírá vždy koncem každého

kalendářního roku.



(7) Věstník musí být každému přístupný na krajském úřadu, na obecních

úřadech v kraji a na Ministerstvu vnitra (dále jen "ministerstvo").



(8) Kraj zveřejní stejnopis Věstníku i způsobem umožňujícím dálkový

přístup.



(9) Kraj zašle obecně závaznou vyhlášku kraje neprodleně po dni jejího

vyhlášení ministerstvu. Kraj zašle nařízení kraje neprodleně po dni

jeho vyhlášení věcně příslušnému ministerstvu nebo jinému ústřednímu

správnímu úřadu.



§ 9



zrušen



§ 10



zrušen



DÍL 3



Ukládání pokut právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám



§ 11



(1) Kraj může uložit pokutu až do výše 200 000 Kč právnické osobě a

fyzické osobě, která je podnikatelem (dále jen "osoba"), porušila-li

povinnost stanovenou právním předpisem kraje.



(2) Řízení o uložení pokuty lze zahájit do 1 roku ode dne, kdy se kraj

o porušení povinnosti podle odstavce 1 dozvěděl, nejpozději však do 2

let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.



(3) Při stanovení výše pokuty podle odstavce 1 kraj přihlíží zejména k

povaze, závažnosti, době trvání a následkům protiprávního jednání,

jakož i k přiměřenosti výše pokuty vzhledem k majetkovým poměrům osoby,

která se protiprávního jednání dopustila.



(4) Pokutu podle odstavce 1 nelze uložit, jestliže zákon stanoví za

porušení povinnosti podle odstavce 1 vyšší sankci.



(5) Uložení pokuty podle odstavce 1 nezbavuje osobu uvedenou v odstavci

1 povinnosti odstranit závadný stav ve lhůtě stanovené krajem s

přihlédnutím k okolnostem případu.



(6) Výnos pokut je příjmem kraje.



nadpis vypuštěn



DÍL 4



Občané kraje



§ 12



(1) Občanem kraje je fyzická osoba, která je státním občanem České

republiky a je přihlášena k trvalému pobytu^5) v některé obci nebo na

území vojenského újezdu v územním obvodu kraje.



(2) Občan kraje, který dosáhl věku 18 let, má právo



a) volit a být volen do zastupitelstva za podmínek stanovených

zákonem,^6)



b) vyjadřovat na zasedání zastupitelstva v souladu s jednacím řádem svá

stanoviska k projednávaným věcem,



c) nahlížet do rozpočtu kraje a do závěrečného účtu kraje, do zprávy o

výsledku přezkoumání hospodaření kraje za uplynulý kalendářní rok, do

usnesení a zápisů z jednání zastupitelstva, do usnesení rady, výborů

zastupitelstva (dále jen "výbory") a komisí rady (dále jen "komise") a

pořizovat si z nich výpisy, pokud tomu nebrání jiné zákony,



d) požadovat projednání určité záležitosti v oblasti samostatné

působnosti radou nebo zastupitelstvem; je-li žádost podepsána nejméně 1

000 občany kraje, musí být projednána na jejich zasedání nejpozději do

60 dnů, jde-li o působnost zastupitelstva, nejdéle do 90 dnů,



e) podávat orgánům kraje návrhy, připomínky a podněty; orgány kraje je

vyřizují bezodkladně, nejdéle však do 60 dnů, jde-li o působnost

zastupitelstva, nejdéle do 90 dnů,



f) vyjadřovat se k návrhu rozpočtu kraje a k závěrečnému účtu kraje za

uplynulý kalendářní rok, a to buď písemně, ve lhůtě stanovené jednacím

řádem, nebo ústně na zasedání zastupitelstva,



g) hlasovat v krajském referendu za podmínek stanovených zvláštním

zákonem.



(3) Oprávnění uvedená v odstavci 2 písm. b) až f) má i fyzická osoba,

která dosáhla věku 18 let a vlastní na území kraje nemovitost.



§ 13



Oprávnění uvedená v § 12 odst. 2 má i fyzická osoba, která dosáhla věku

18 let, je cizím státním občanem a je přihlášena k trvalému pobytu v

některé obci nebo vojenském újezdu v územním obvodu kraje, stanoví-li

tak mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána a která byla

vyhlášena.



HLAVA III



PŮSOBNOST KRAJE



DÍL 1



Samostatná působnost kraje



§ 14



(1) Do samostatné působnosti kraje patří záležitosti, které jsou v

zájmu kraje a občanů kraje, pokud nejde o přenesenou působnost kraje.



(2) Do samostatné působnosti kraje patří zejména záležitosti uvedené v

§ 11, 35, 36 a 59, s výjimkou vydávání nařízení kraje, a dále

záležitosti, které do samostatné působnosti svěří zákon.



(3) Kraj může pro výkon samostatné působnosti zakládat a zřizovat

právnické osoby a organizační složky kraje, pokud zákon nestanoví

jinak.



(4) Při výkonu samostatné působnosti kraj spolupracuje s obcemi; nesmí

přitom zasahovat do jejich samostatné působnosti. Proti takovému zásahu

může obec podat žalobu podle zvláštního zákona.



(5) Kraje jsou povinny, pokud je to možné, předem projednat s obcemi

opatření dotýkající se jejich působnosti.



§ 15



(1) Kraj je oprávněn vyjadřovat se k návrhům státních orgánů, které se

dotýkají působnosti kraje. Státní orgány jsou povinny, pokud je to

možné, předem projednat s krajem opatření dotýkající se působnosti

kraje.



(2) Státní orgány a orgány obcí poskytují orgánům kraje na požádání

bezplatně údaje a informace pro výkon jejich působnosti.



Tuto povinnost má i kraj vůči státním orgánům a orgánům obcí. Ochrana

údajů a utajovaných informací podle zvláštních právních předpisů^7)

zůstává nedotčena.



(3) Kraje jsou při výkonu své působnosti oprávněny využívat bezplatně

údajů katastru nemovitostí.



§ 15a



(1) Kraj je povinen vydávat potvrzení a vyhotovovat zprávy pro potřeby

právnických a fyzických osob, stanoví-li tak zvláštní právní předpis.



(2) Kraj vydává potvrzení potřebná pro uplatnění práva v cizině i v

případě, že právní předpis takovou povinnost neukládá, ale požadované

údaje jsou mu známy.



§ 16



Při výkonu samostatné působnosti se kraj řídí



a) při vydávání obecně závazných vyhlášek zákonem,



b) v ostatních záležitostech též jinými právními předpisy vydanými na

základě zákona.



Hospodaření kraje



§ 17



(1) Majetek kraje musí být využíván účelně a hospodárně v souladu s

jeho zájmy a úkoly vyplývajícími ze zákonem vymezené působnosti. Kraj

je povinen pečovat o zachování a rozvoj svého majetku. Kraj vede

účetnictví podle zákona o účetnictví.



(2) Majetek musí být chráněn před zničením, poškozením, odcizením nebo

zneužitím. S nepotřebným majetkem kraj naloží způsoby a za podmínek

stanovených zvláštními předpisy,^9) pokud tento zákon nestanoví jinak.



(3) Kraj nesmí ručit za závazky fyzických a právnických osob vyjma



a) závazků vyplývajících ze smlouvy o úvěru, jsou-li peněžní prostředky

určeny pro investici uskutečňovanou s finanční podporou ze státního

rozpočtu, státních fondů, nebo národního fondu,



b) závazků vyplývajících ze smlouvy o úvěru, jsou-li peněžní prostředky

určeny pro investici do krajem nebo obcí vlastněné nemovitosti,



c) těch, jejichž zřizovatelem je kraj, stát nebo obec,



d) těch, v nichž míra účasti kraje nebo spolu s jiným krajem (kraji),

obcí (obcemi) nebo státem přesahuje 50 %.



(4) Právní jednání učiněná v rozporu s ustanovením odstavce 3 jsou

neplatná.



(5) Stát neručí za hospodaření a závazky kraje, pokud tento závazek

nepřevezme stát smluvně.



(6) Kraj je povinen chránit svůj majetek před neoprávněnými zásahy a

včas uplatňovat právo na náhradu škody a právo na vydání bezdůvodného

obohacení.



(7) Kraj je povinen trvale sledovat, zda dlužníci včas a řádně plní své

závazky a zabezpečit, aby nedošlo k promlčení nebo zániku práv z těchto

závazků vyplývajících.



§ 18



(1) Záměr kraje prodat, směnit nebo darovat nemovitý majetek,

pronajmout jej anebo poskytnout jako výpůjčku kraj zveřejní po dobu

nejméně 30 dnů před rozhodnutím v příslušném orgánu kraje vyvěšením na

úřední desce,^2) aby se k němu mohli zájemci vyjádřit a předložit své

nabídky. Nemovitost se v záměru označí údaji podle zvláštního

zákona^9a) platnými ke dni zveřejnění záměru. Pokud kraj záměr po

uvedenou dobu nezveřejní, je právní jednání neplatné.



(2) Při úplatném převodu majetku se cena sjednává zpravidla ve výši,

která je v daném místě a čase obvyklá, nejde-li o cenu regulovanou

státem. Odchylka od ceny obvyklé musí být zdůvodněna.



(3) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, jde-li o pronájem bytů,

pronájem anebo výpůjčku majetku kraje na dobu kratší než 90 dnů nebo

jde-li o pronájem nebo výpůjčku právnické osobě, jejímž zřizovatelem je

kraj, nebo jde-li o pronájem silničního nebo silničního pomocného

pozemku v souvislosti se zvláštním užíváním silnic podle zvláštního

zákona.^9b)



(4) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nevztahují na výpůjčky nebo pronájem

majetku svěřeného příspěvkovým organizacím zřízeným krajem,

nestanoví-li zvláštní předpis nebo zastupitelstvo ve zřizovací listině

jinak.



§ 19



zrušen



§ 20



(1) Hospodaření kraje za uplynulý kalendářní rok přezkoumá Ministerstvo

financí. Ministerstvo financí může přezkoumáním hospodaření kraje

pověřit Generální finanční ředitelství nebo finanční úřad.



(2) Závěrečný účet spolu se zprávou o výsledcích přezkoumání

hospodaření kraje za uplynulý kalendářní rok projedná zastupitelstvo do

30. června následujícího roku a přijme opatření k nápravě nedostatků.



(3) Přezkoumání hospodaření upravuje zvláštní právní předpis.^9c)



§ 21



Hospodaření kraje s dotacemi ze státního rozpočtu republiky a ze

státních fondů republiky kontroluje Ministerstvo financí nebo jím

pověřený finanční úřad i v průběhu rozpočtového roku. V případě, že byl

porušen zákon, Ministerstvo financí uloží opatření k odstranění

zjištěných nedostatků.



§ 22



Sestavování rozpočtu a závěrečného účtu kraje a hospodaření s

prostředky tohoto rozpočtu se řídí zvláštním zákonem.



§ 23



(1) Podmiňuje-li tento zákon platnost právního jednání kraje předchozím

zveřejněním, schválením nebo souhlasem, opatří se listina o tomto

právním jednání doložkou, v níž bude potvrzeno, že tyto podmínky jsou

splněny. Je-li listina touto doložkou krajem opatřena, má se za to, že

povinnost předchozího zveřejnění, schválení nebo souhlasu byla splněna.



(2) Právní jednání, která vyžadují schválení zastupitelstva, popřípadě

rady, lze učinit jen po jejich předchozím schválení, jinak jsou tato

právní jednání kraje neplatná.



(3) K neplatnosti právního jednání z důvodů stanovených v odstavci 2, v

§ 17 odst. 4 a § 18 odst. 1 přihlédne soud i bez návrhu.



Spolupráce krajů



§ 24



(1) Kraje mohou spolupracovat s ostatními kraji a s obcemi.



(2) Na spolupráci krajů s ostatními kraji a s obcemi nelze použít

ustanovení občanského zákoníku o spolku^11) a o smlouvě o

společnosti^29).



§ 25



zrušen



§ 26



Kraj nemůže být členem svazku obcí.^12)



Spolupráce s ostatními subjekty



§ 27



Na spolupráci mezi kraji a právnickými a fyzickými osobami v

občanskoprávních vztazích lze použít ustanovení občanského zákoníku o

spolku^11) a o smlouvě o společnosti^29).



§ 28



Spolupráce s územními samosprávnými celky jiných států



Kraj může spolupracovat s územními samosprávnými celky jiných států a

být členem jejich mezinárodních sdružení.



DÍL 2



Přenesená působnost



§ 29



(1) Orgány kraje vykonávají na svém území přenesenou působnost ve

věcech, které stanoví zákon.



(2) Kraj obdrží ze státního rozpočtu příspěvek na výkon přenesené

působnosti. Výši příspěvku stanoví Ministerstvo financí po projednání s

ministerstvem.



§ 30



Při výkonu přenesené působnosti se orgány kraje řídí



a) při vydávání nařízení kraje zákony a jinými právními předpisy,



b) v ostatních případech též



1. usneseními vlády a směrnicemi ústředních správních úřadů; usnesení

vlády a směrnice ústředních správních úřadů nemohou ukládat orgánům

kraje povinnosti, pokud nejsou stanoveny zákonem; podmínkou platnosti

směrnic ústředních správních úřadů je jejich publikování ve Věstníku

vlády pro orgány krajů a orgány obcí;



2. opatřeními příslušných orgánů veřejné správy přijatými při kontrole

výkonu přenesené působnosti podle tohoto zákona.



HLAVA IV



ORGÁNY KRAJE



DÍL 1



Zastupitelstvo



§ 31



(1) Zastupitelstvo se skládá z členů zastupitelstva. Počet členů

zastupitelstva činí v kraji s počtem obyvatel



a) do 600 000 obyvatel 45 členů,



b) nad 600 000 do 900 000 obyvatel 55 členů,



c) nad 900 000 obyvatel 65 členů.



(2) Rozhodující pro stanovení počtu členů zastupitelstva je počet

obyvatel kraje k 1. lednu roku, v němž se konají volby.



(3) Počet členů zastupitelstva, který má být zvolen, zveřejní krajský

úřad nejpozději do 2 dnů od jeho stanovení na úřední desce^2) a dále ve

Věstníku.



§ 32



(1) Funkce člena zastupitelstva je veřejnou funkcí.^13) Člen

zastupitelstva nesmí být pro výkon své funkce zkrácen na právech

vyplývajících z jeho pracovního nebo jiného obdobného poměru.



(2) Podmínky vzniku a zániku mandátu člena zastupitelstva upravuje

zvláštní zákon.^6)



§ 33



(1) Mandát člena zastupitelstva kraje vzniká zvolením; ke zvolení dojde

ukončením hlasování.



(2) Člen zastupitelstva skládá na začátku prvního zasedání

zastupitelstva, jehož se po svém zvolení zúčastní, slib tohoto znění:

"Slibuji věrnost České republice. Slibuji na svou čest a svědomí, že

svoji funkci budu vykonávat svědomitě, v zájmu kraje a jeho občanů a

řídit se Ústavou a zákony České republiky."



(3) Člen zastupitelstva skládá slib před zastupitelstvem pronesením

slova "slibuji". Složení slibu potvrdí člen zastupitelstva svým

podpisem.



§ 34



(1) Člen zastupitelstva má při výkonu své funkce právo



a) předkládat zastupitelstvu a radě, jakož i výborům a komisím návrhy

na projednání,



b) vznášet dotazy, připomínky a podněty na radu a její jednotlivé

členy, na předsedy výborů, na statutární orgány právnických osob,

jejichž zakladatelem je kraj, a na vedoucí příspěvkových organizací a

organizačních složek, které kraj založil nebo zřídil; písemnou odpověď

musí obdržet do 30 dnů,



c) požadovat od zaměstnanců kraje zařazených do krajského úřadu, jakož

i od zaměstnanců právnických osob, které kraj zřídil, informace ve

věcech, které souvisejí s výkonem jejich funkce; informace musí být

poskytnuta do 30 dnů.



(2) Člen zastupitelstva je povinen zúčastňovat se zasedání

zastupitelstva, popřípadě zasedání jiných orgánů kraje, je-li jejich

členem, plnit úkoly, které mu tyto orgány uloží, hájit zájmy občanů

kraje a jednat a vystupovat tak, aby nebyla ohrožena vážnost jeho

funkce.



(3) Člen zastupitelstva, u něhož skutečnosti nasvědčují, že by jeho

podíl na projednávání a rozhodování určité záležitosti v orgánech kraje

mohl znamenat výhodu nebo škodu pro něj samotného nebo osobu blízkou,

pro fyzickou nebo právnickou osobu, kterou zastupuje na základě zákona

nebo plné moci (střet zájmů), je povinen sdělit tuto skutečnost před

zahájením jednání orgánu kraje, který má danou záležitost projednávat.



Pravomoc zastupitelstva



§ 35



(1) Zastupitelstvo rozhoduje ve věcech patřících do samostatné

působnosti. Ve věcech přenesené působnosti zastupitelstvo rozhoduje,

jen stanoví-li tak zákon.



(2) Zastupitelstvu je vyhrazeno



a) předkládat návrhy zákonů Poslanecké sněmovně,



b) předkládat návrhy Ústavnímu soudu na zrušení právních předpisů,^15)

má-li za to, že jsou v rozporu se zákonem,



c) vydávat obecně závazné vyhlášky kraje,



d) koordinovat rozvoj územního obvodu, schvalovat strategie rozvoje

územního obvodu kraje podle zvláštních zákonů, zajišťovat jejich

realizaci a kontrolovat jejich plnění,



e) schvalovat koncepce rozvoje cestovního ruchu na území kraje,

zajišťovat jejich realizaci a kontrolovat jejich plnění,



f) volit zástupce kraje do regionálních rad regionů soudržnosti,



g) stanovit rozsah základní dopravní obslužnosti pro území kraje,



h) rozhodovat o spolupráci kraje s jinými kraji a o mezinárodní

spolupráci,



i) schvalovat rozpočet kraje, schvalovat závěrečný účet kraje a

schvalovat účetní závěrku kraje sestavenou k rozvahovému dni,



j) zřizovat a rušit příspěvkové organizace a organizační složky kraje;

k tomu schvalovat jejich zřizovací listiny,



k) rozhodovat o založení a rušení právnických osob, schvalovat jejich

zakladatelské listiny, společenské smlouvy, zakládací smlouvy a

stanovy, rozhodovat o účasti v již založených právnických osobách,



l) delegovat zástupce kraje, s výjimkou § 59 odst. 1 písm. j), na

valnou hromadu obchodních společností, v nichž má kraj majetkovou

účast,



m) navrhovat zástupce kraje do ostatních orgánů obchodních společností,

v nichž má kraj majetkovou účast, a navrhovat jejich odvolání,



n) volit a odvolávat hejtmana, náměstka (náměstky) hejtmana a další

členy rady z řad svých členů a odvolávat je z funkce,



o) stanovit počet uvolněných členů rady, jakož i funkce, pro které

budou členové zastupitelstva uvolněni a od kterého dne,



p) zřizovat a zrušovat výbory, volit a odvolávat jejich předsedy a

členy,



q) rozhodovat o odměnách neuvolněným členům zastupitelstva a o odměnách

podle § 50 odst. 4 a 5,



r) stanovit zásady pro poskytování cestovních náhrad členům

zastupitelstva (§ 53),



s) rozhodovat o peněžitých plněních spojených s výkonem funkce členů

výborů, komisí a zvláštních orgánů fyzickým osobám, které nejsou členy

zastupitelstva,



t) udělovat ceny kraje,



u) rozhodovat o vyhlášení krajského referenda,



v) plnit další úkoly stanovené zákonem.



(3) Zastupitelstvo rozhoduje o zrušení usnesení rady, jsou-li mu

předložena k rozhodnutí podle § 62.



§ 36



(1) Zastupitelstvu je dále vyhrazeno rozhodování o těchto právních

jednáních kraje:



a) nabytí a převod nemovitých věcí,



b) poskytování věcných a peněžitých darů podle zvláštního zákona v

hodnotě nad 100 000 Kč jedné fyzické nebo právnické osobě v kalendářním

roce,



c) poskytování dotací a návratných finančních výpomocí nad 200 000 Kč v

jednotlivém případě fyzickým nebo právnickým osobám v kalendářním roce

a uzavření veřejnoprávních smluv o jejich poskytnutí, nejedná-li se o

účelové dotace z prostředků státního rozpočtu,



d) poskytování dotací obcím z rozpočtu kraje a kontrola jejich využití,



e) vzdání se práva a prominutí dluhu vyšší než 200 000 Kč,



f) zastavení movitých věcí nebo práv v hodnotě vyšší než 200 000 Kč,



g) dohody o splátkách s lhůtou splatnosti delší než 18 měsíců,



h) postoupení pohledávky vyšší než 200 000 Kč,



i) uzavření smlouvy o přijetí a poskytnutí úvěru, zápůjčky, o převzetí

ručitelského závazku, o přistoupení k závazku a ke smlouvě o

společnosti,



j) zastavení nemovitostí,



k) vydání komunálních dluhopisů,



l) stanovení majetkové účasti na podnikání jiných právnických osob,



m) peněžité a nepeněžité vklady do právnických osob.



(2) zrušen



(3) zrušen



(4) zrušen



§ 37



Zastupitelstvo má právo vyhradit si další pravomoci v samostatné

působnosti mimo pravomoci vyhrazené radě podle § 59 odst. 1.



§ 38



zrušen



Jednání zastupitelstva



§ 39



(1) Ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva svolává dosavadní

hejtman po uplynutí lhůty pro podání návrhu soudu na neplatnost voleb

nebo neplatnost hlasování tak, aby se konalo do 15 dnů ode dne uplynutí

této lhůty, a jestliže byl návrh na neplatnost voleb nebo na neplatnost

hlasování podán, do 15 dnů ode dne právní moci rozhodnutí soudu o

posledním z podaných návrhů, pokud žádnému z podaných návrhů nebylo

vyhověno.



(2) Ustavujícímu zasedání předsedá zpravidla nejstarší člen

zastupitelstva do doby, než je zvolen hejtman nebo náměstek hejtmana.

Ustavující zasedání zastupitelstva zvolí hejtmana, náměstka hejtmana a

další členy rady. Pokud se tak nestane, předsedající ustavující

zasedání přeruší. Současně zastupitelstvo rozhodne, kdy bude zasedání

pokračovat tak, aby se uskutečnilo nejdéle do 7 dnů od konání

přerušeného jednání.



(3) Jestliže se ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva

nekonalo ve lhůtě podle odstavce 1, svolá je po uplynutí této lhůty

ministerstvo, ledaže soud vyhověl návrhu na neplatnost voleb nebo na

neplatnost hlasování. Informaci o svolání ustavujícího zasedání

zastupitelstva zveřejní ministerstvo v rozsahu stanoveném v § 42 po

dobu v tomto ustanovení stanovenou na své úřední desce.



§ 40



(1) Zastupitelstvo se schází podle potřeby, nejméně však jedenkrát za 3

měsíce. Zasedání zastupitelstva písemně svolává a řídí zpravidla

hejtman.



(2) K platnému usnesení, rozhodnutí nebo volbě zastupitelstva je třeba

souhlasu nadpoloviční většiny všech členů zastupitelstva.



§ 41



(1) Jestliže při zahájení zasedání zastupitelstva nebo v jeho průběhu

není přítomna nadpoloviční většina všech členů zastupitelstva, ukončí

předsedající toto zasedání zastupitelstva. Do 15 dnů se koná jeho

náhradní zasedání.



(2) Požádá-li o to alespoň jedna třetina členů zastupitelstva, hejtman

je povinen svolat zasedání zastupitelstva tak, aby se uskutečnilo

nejpozději do 21 dnů ode dne doručení žádosti krajskému úřadu.



(3) Nesvolá-li hejtman zasedání zastupitelstva podle předchozích

odstavců, učiní tak náměstek hejtmana nebo jiný člen zastupitelstva.



§ 42



(1) Zasedání zastupitelstva je veřejné. Krajský úřad zveřejní informaci

o místě, době a navrženém programu připravovaného zasedání

zastupitelstva vždy nejméně 10 dnů předem na úřední desce^2) krajského

úřadu, kromě toho může informaci zveřejnit způsobem v místě obvyklým.



(2) V době vyhlášení krizového stavu podle jiného právního předpisu^28)

se informace o místě, době a navrženém programu připravovaného zasedání

zastupitelstva podle odstavce 1 zveřejní na úřední desce krajského

úřadu alespoň po dobu 2 dnů před zasedáním zastupitelstva; záležitosti,

které se netýkají vyhlášeného krizového stavu, mohou být na tomto

zasedání projednávány pouze tehdy, jestliže byla informace zveřejněna

nejméně 10 dnů před zasedáním zastupitelstva.



(3) Návrh programu jednání zastupitelstva připravuje a předkládá

zastupitelstvu ke schválení rada.



(4) O zařazení návrhů dalších bodů programu, přednesených v průběhu

zasedání zastupitelstva, rozhodne zastupitelstvo.



(5) Zúčastní-li se zasedání zastupitelstva člen vlády nebo jím pověřený

zástupce, poslanec, senátor a požádá-li o slovo, musí mu být vždy

uděleno.



§ 43



O průběhu zasedání zastupitelstva se pořizuje zápis, který podepisuje

hejtman nebo náměstek hejtmana a zvolení ověřovatelé. Zápis, který je

nutno pořídit do 10 dnů po skončení zasedání, musí obsahovat údaj o

počtu přítomných členů zastupitelstva, schválený program jednání,

průběh a výsledek hlasování a přijatá usnesení a musí být uložen u

krajského úřadu k nahlédnutí. O námitkách člena zastupitelstva proti

zápisu rozhodne nejbližší zasedání zastupitelstva.



§ 44



Zastupitelstvo vydá jednací řád, v němž stanoví podrobnosti o jednání

zastupitelstva a výborů.



§ 45



(1) Klesne-li počet členů zastupitelstva o více než polovinu oproti

počtu stanovenému v § 31 odst. 1 a nejsou-li náhradníci, do doby, než

bude zvoleno zastupitelstvo nové, zabezpečuje jeho úkoly stávající

zastupitelstvo. V takovém případě však nepřísluší zastupitelstvu

vykonávat působnost podle § 35 odst. 2 a § 36, s výjimkou přijímání

rozpočtových opatření a stanovení pravidel rozpočtového provizoria.

Tuto skutečnost krajský úřad bezodkladně oznámí ministerstvu.



(2) Jestliže se zastupitelstvo nesejde po dobu delší než 6 měsíců tak,

aby bylo schopno se usnášet, nebo nezvolí-li hejtmana do 6 měsíců ode

dne, kdy byl odvolán nebo se funkce vzdal, nebo do 6 měsíců ode dne

ustavujícího zasedání, ministerstvo je rozpustí a ministr vnitra

vyhlásí nové volby. Proti rozhodnutí o rozpuštění zastupitelstva může

kraj podat žalobu k soudu. Ustanovení § 60a a 64b se použijí obdobně.



Odměňování členů zastupitelstva



§ 46



(1) Členům zastupitelstva, kteří jsou pro výkon funkce dlouhodobě

uvolněni,^16) a členům, kteří před zvolením do funkce člena

zastupitelstva nebyli v pracovním poměru, ale vykonávají funkci ve

stejném rozsahu jako dlouhodobě uvolnění členové zastupitelstva, (dále

jen "uvolnění členové zastupitelstva") přísluší za výkon funkce

uvolněného člena zastupitelstva odměna podle tohoto zákona. Odměna se

vyplácí z rozpočtových prostředků kraje.



(2) Odměnou se rozumí peněžitá plnění poskytovaná krajem uvolněným

členům zastupitelstva za výkon jejich funkce; za odměnu se nepovažují

plnění poskytovaná v souvislosti s výkonem jejich funkce podle

zvláštních právních předpisů, zejména cestovní náhrady.



(3) Odměnou podle odstavce 1 je



a) měsíční odměna (§ 48),



b) odměna při skončení funkčního období (§ 50).



(4) Členům zastupitelstva, kteří nejsou uvedeni v odstavci 1, (dále jen

"neuvolnění členové zastupitelstva"), jsou-li v pracovním poměru,

poskytne zaměstnavatel pro výkon funkce pracovní volno s náhradou

mzdy;^17) rozsah doby potřebné k výkonu funkce v konkrétním případě

určí kraj. Náhradu mzdy uhradí kraj jejich zaměstnavateli podle

zvláštního předpisu.^17) Neuvolněným členům zastupitelstva, kteří

nejsou v pracovním nebo jiném obdobném poměru, poskytuje kraj ze svých

rozpočtových prostředků náhradu výdělku ušlého v souvislosti s výkonem

jejich funkce paušální částkou, jejíž výši stanoví zastupitelstvo vždy

na příslušný kalendářní rok.



§ 47



Neuvolněným členům zastupitelstva může být za výkon funkce poskytnuta

měsíční odměna. Její maximální výši stanoví prováděcí právní předpis.



§ 48



(1) Měsíční odměna je peněžité plnění poskytované měsíčně podle druhu

vykonávané funkce a podle počtu obyvatel kraje a ve výši stanovené

prováděcím právním předpisem.



(2) Nevykonává-li uvolněný člen zastupitelstva funkci z důvodu dočasné

pracovní neschopnosti, karantény, těhotenství nebo péče o dítě do 3 let

věku, měsíční odměna mu nenáleží, pokud se nestanoví jinak v odstavci

3; v kalendářním měsíci, v němž z těchto důvodů uvolněný člen

zastupitelstva vykonával funkci jen po část měsíce, náleží mu měsíční

odměna v poměrné výši.



(3) Uvolněnému členu zastupitelstva měsíční odměna za první 3

kalendářní dny dočasné pracovní neschopnosti nenáleží, za první 3

kalendářní dny karantény náleží měsíční odměna za každý kalendářní den

ve výši 60 % jedné třicetiny měsíční odměny a od čtvrtého kalendářního

dne dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény do čtrnáctého

kalendářního dne a v období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 do

dvacátého prvního kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti nebo

karantény mu náleží měsíční odměna za každý kalendářní den ve výši 60 %

jedné třicetiny měsíční odměny. Pro účely stanovení výše měsíční odměny

ve snížené výši podle věty první se jedna třicetina měsíční odměny

upraví stejným způsobem, jakým se upravuje denní vyměřovací základ pro

stanovení nemocenského z nemocenského pojištění. Měsíční odměna ve

snížené výši stanovená podle věty první se snižuje o 50 %, jde-li o

případy, kdy se nemocenské podle předpisů o nemocenském pojištění

snižuje na polovinu. Výše měsíční odměny ve snížené výši stanovené

podle věty první a třetí za jednotlivý kalendářní den se zaokrouhluje

na celé koruny směrem nahoru.



§ 49



zrušen



§ 50



(1) Uvolněnému členu zastupitelstva a neuvolněnému členu

zastupitelstva, pokud vykonává funkci hejtmana, jemuž ke dni voleb do

zastupitelstva příslušela měsíční odměna, náleží tato odměna ještě po

dobu 3 měsíců od konání voleb do zastupitelstva, pokud mu nevznikl

opětovný nárok na měsíční odměnu.



(2) Pokud dosavadní hejtman nebo náměstek hejtmana vykonává pravomoci

podle § 64b, náleží mu měsíční odměna v dosavadní výši.



(3) Členovi zastupitelstva, který vykonává pravomoc podle § 64b, náleží

měsíční odměna ve stejné výši, která by podle prováděcího právního

předpisu náležela hejtmanovi.



(4) Uvolněnému členovi zastupitelstva a neuvolněnému členovi

zastupitelstva, který vykonával funkci hejtmana, za niž náleží měsíční

odměna, a jemuž zanikl mandát přede dnem voleb do zastupitelstva, může

být tato odměna poskytována ještě po dobu 3 měsíců ode dne zániku

mandátu.



(5) Uvolněnému členovi zastupitelstva a neuvolněnému členovi

zastupitelstva, který vykonával funkci hejtmana, za niž náleží měsíční

odměna, a byl z této funkce odvolán nebo se jí vzdal, může být tato

odměna poskytována ještě po dobu 3 měsíců ode dne vzdání se funkce nebo

odvolání z funkce.



§ 51



Splatnost a výplata odměny členům zastupitelstva, jakož i srážky z

odměny se řídí právními předpisy upravujícími platové poměry

zaměstnanců obcí^18) a zákoníkem práce. Pro rozsah a pořadí srážek z

odměny se použije zákoník práce obdobně. Pro tyto účely se posuzuje

odměna členům zastupitelstva jako plat zaměstnance v pracovním poměru

ke kraji, kraj se posuzuje jako zaměstnavatel a členové zastupitelstva

se posuzují jako zaměstnanci.



§ 52



(1) Odměna se uvolněnému členovi zastupitelstva poskytuje ode dne, kdy

byl zvolen nebo jmenován do funkce, za kterou odměna náleží.



(2) Odměna se neuvolněnému členovi zastupitelstva poskytuje ode dne,

který stanoví zastupitelstvo.



(3) V případě souběhu výkonu několika funkcí



a) náleží uvolněnému členovi zastupitelstva měsíční odměna podle

funkce, za kterou se poskytuje nejvyšší odměna,



b) lze neuvolněnému členovi zastupitelstva poskytnout měsíční odměnu až

do výše souhrnu odměn za jednotlivé funkce.



§ 53



Členovi zastupitelstva náleží v souvislosti s výkonem jeho funkce

cestovní náhrady ve výši a za podmínek stanovených právními předpisy

platnými pro zaměstnance v pracovním poměru.^19)



§ 54



(1) Uvolněný člen zastupitelstva má nárok na dovolenou podle tohoto

zákona v délce 5 týdnů za kalendářní rok.



(2) Pokud jeho funkční období netrvalo po dobu celého kalendářního

roku, má nárok na poměrnou část dovolené, která činí za každý i

započatý kalendářní měsíc trvání výkonu jeho funkce jednu dvanáctinu

dovolené za kalendářní rok.



(3) Měsíční odměna podle tohoto zákona náleží i po dobu dovolené.



(4) Kraj poskytne uvolněnému členovi zastupitelstva též tu část

dovolené, kterou nevyčerpal před uvolněním k výkonu veřejné funkce.

Nevyčerpal-li uvolněný člen zastupitelstva dovolenou před uplynutím

doby uvolnění k výkonu veřejné funkce, poskytne mu ji uvolňující

zaměstnavatel.



§ 55



Na vztahy vyplývající z výkonu funkce uvolněného člena zastupitelstva

se vztahují ustanovení zákoníku práce, pokud tento zákon nestanoví

jinak.



§ 56



zrušen



DÍL 2



Rada



§ 57



(1) Rada je výkonným orgánem kraje v oblasti samostatné působnosti. Při

výkonu své působnosti odpovídá rada zastupitelstvu. Rada může

rozhodovat ve věcech přenesené působnosti, jen stanoví-li tak zákon.



(2) Radu tvoří hejtman, náměstek hejtmana (náměstci hejtmana) a další

členové rady, kteří jsou voleni z členů zastupitelstva.. Počet členů

rady činí v kraji s počtem



a) do 600 000 obyvatel 9 členů,



b) nad 600 000 obyvatel 11 členů.



(3) Je-li hejtman nebo náměstek hejtmana odvolán z funkce nebo na tuto

funkci rezignoval, přestává být i členem rady.



§ 58



(1) Rada se schází ke svým schůzím podle potřeby. Schůze rady svolává

hejtman. Schůze rady jsou neveřejné. Rada může k jednotlivým bodům

svého jednání přizvat i dalšího člena zastupitelstva nebo jiné osoby.



(2) K platnému usnesení, volbě nebo rozhodnutí je třeba souhlasu

nadpoloviční většiny všech členů rady.



(3) O průběhu schůze rady se pořizuje zápis, ve kterém se vždy uvede

počet přítomných členů rady, schválený program schůze rady, průběh a

výsledek hlasování a přijatá usnesení. Zápis podepisuje hejtman nebo

náměstek hejtmana, spolu s ověřovateli. Zápis, který je nutno pořídit

do 10 dnů po skončení schůze, musí být uložen u krajského úřadu k

nahlédnutí členům zastupitelstva kraje. O námitkách člena rady proti

zápisu rozhodne nejbližší schůze rady.



(4) Rada podává na každém zasedání zastupitelstva zprávu o své

činnosti.



§ 59



(1) Rada připravuje návrhy a podklady pro jednání zastupitelstva a

zabezpečuje plnění jím přijatých usnesení. Radě je vyhrazeno



a) zabezpečovat hospodaření podle schváleného rozpočtu, provádět

rozpočtová opatření v rozsahu svěřeném zastupitelstvem,



b) stanovit počet zaměstnanců kraje zařazených do krajského úřadu, do

zvláštních orgánů kraje a do organizačních složek a objem prostředků na

platy těchto zaměstnanců,



c) na návrh ředitele krajského úřadu (dále jen "ředitel") jmenovat a

odvolávat vedoucí odborů krajského úřadu v souladu se zvláštním

zákonem; jmenování nebo odvolání vedoucích odborů bez návrhu ředitele

je neplatné,



d) zřizovat a zrušovat podle potřeby komise rady (dále jen "komise"),

jmenovat a odvolávat z funkce jejich předsedy a členy,



e) ukládat krajskému úřadu úkoly v oblasti samostatné působnosti a

kontrolovat jejich plnění,



f) přezkoumávat opatření přijatá krajským úřadem v samostatné

působnosti,



g) vyřizovat návrhy, připomínky a podněty obcí a právnických osob z

územního obvodu kraje,



h) stanovit pravidla pro přijímání a vyřizování petic a stížností,



i) vykonávat zakladatelské a zřizovatelské funkce ve vztahu k

právnickým osobám, organizačním složkám, které byly zřízeny nebo

založeny krajem nebo které byly na kraj převedeny zvláštním zákonem,

včetně jmenování a odvolávání jejich ředitelů a stanovení jejich platu

a odměn; k tomu pravidelně jedenkrát ročně projednávat zprávu o jejich

činnosti, o plnění jejich úkolů, pro které byly založeny nebo zřízeny,

a přijímat příslušná opatření k nápravě,



j) rozhodovat ve věcech kraje jako jediného společníka obchodní

společnosti,



k) vydávat nařízení kraje,



l) rozhodovat o uzavírání nájemních smluv a smluv o výpůjčce; tuto

působnost může rada svěřit příslušnému odboru krajského úřadu zcela

nebo zčásti,



m) projednávat a řešit návrhy, připomínky a podněty předložené jí členy

zastupitelstva nebo komisemi rady,



n) plnit úkoly stanovené zvláštním právním předpisem,



o) schvalovat účetní závěrku krajem zřízené příspěvkové organizace

sestavenou k rozvahovému dni.



(2) Rada rozhoduje o těchto právních jednáních kraje:



a) o poskytování dotací a návratných finančních výpomocí do 200 000 Kč

v jednotlivém případě fyzickým nebo právnickým osobám v kalendářním

roce a uzavření veřejnoprávních smluv o jejich poskytnutí, nejedná-li

se o účelové dotace z prostředků státního rozpočtu,



b) o vzdání se práva a prominutí dluhu nepřevyšující 200 000 Kč,



c) o zastavení movitých věcí nebo práv v hodnotě nepřevyšující 200 000

Kč,



d) o uzavírání dohod o splátkách s lhůtou splatnosti nepřevyšující 18

měsíců,



e) o nabytí a převodu movitých věcí na kraj včetně peněz,



f) o poskytování věcných a finančních darů do 100 000 Kč v jednotlivých

případech.



(3) Rada zabezpečuje rozhodování v ostatních záležitostech patřících do

samostatné působnosti kraje, pokud nejsou vyhrazeny zastupitelstvu nebo

pokud si je zastupitelstvo nevyhradilo.



(4) Rada může svěřit hejtmanovi, popřípadě krajskému úřadu rozhodování

podle odstavce 1 písm. l) a podle odstavce 2 písm. e). Dále může svěřit

hejtmanovi rozhodování podle odstavce 3.



§ 60



(1) Poklesne-li v průběhu funkčního období počet členů rady tak, že

rada není usnášeníschopná (§ 58 odst. 2) a na nejbližším zasedání

zastupitelstva nebude počet členů rady doplněn tak, aby usnášeníschopná

byla, vykonává její působnost, až do zvolení potřebného počtu členů

rady, zastupitelstvo. V těchto případech zastupitelstvo může svěřit

hejtmanovi výkon pravomoci rady.



(2) Je-li rada odvolána jako celek a není-li současně s tím zvolena

nová rada, vykonává dosavadní rada své pravomoci až do zvolení nové

rady.



§ 60a



(1) Rada vykonává své pravomoci podle tohoto zákona i po ukončení

funkčního období zastupitelstva až do zvolení nové rady.



(2) Jestliže soud vyhoví návrhu na neplatnost voleb nebo hlasování, je

rada ode dne právní moci rozhodnutí soudu do dne, ve kterém se koná

ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva, kromě pravomocí

stanovených v odstavci 1, oprávněna stanovit pravidla rozpočtového

provizoria a schvalovat rozpočtová opatření^19a).



DÍL 3



Hejtman



§ 61



(1) Hejtman zastupuje kraj navenek.



(2) Hejtmana a náměstka hejtmana (náměstky hejtmana) volí

zastupitelstvo z řad svých členů. Hejtman a náměstek hejtmana musí být

občany České republiky. Odpovídají za výkon své funkce zastupitelstvu.

Rada může ukládat úkoly hejtmanovi jen v rozsahu své působnosti.



(3) Hejtman



a) s náměstkem hejtmana podepisuje právní předpisy kraje,



b) po předchozím souhlasu ministra vnitra jmenuje a odvolává ředitele v

souladu se zvláštním zákonem; jmenování nebo odvolání ředitele bez

předchozího souhlasu ministra vnitra je neplatné,



c) stanoví podle zvláštního předpisu^21) plat řediteli a ukládá mu

úkoly,



d) na základě zmocnění v zákoně zřizuje pro výkon přenesené působnosti

zvláštní orgány,



e) odpovídá za včasné objednání přezkoumání hospodaření kraje za

uplynulý kalendářní rok,



f) odpovídá za informování občanů o činnosti kraje,^22)



g) vykonává další úkoly v samostatné nebo přenesené působnosti, pokud

jsou mu svěřeny zastupitelstvem, radou nebo tak stanoví zákon.



h) plní obdobné úkoly jako statutární orgán zaměstnavatele podle

zvláštních předpisů vůči uvolněným členům zastupitelstva a řediteli.



(4) Hejtman svolává a zpravidla řídí zasedání zastupitelstva a rady,

podepisuje spolu s ověřovateli zápis z jednání zastupitelstva a zápis z

jednání rady.



§ 62



Hejtman pozastaví výkon usnesení rady, má-li za to, že je usnesení

nesprávné. Věc pak předloží k rozhodnutí nejbližšímu zasedání

zastupitelstva.



§ 63



zrušen



§ 64



Hejtmana zastupuje náměstek hejtmana. Zastupitelstvo může zvolit více

náměstků hejtmana a svěřit jim některé úkoly. Náměstek hejtmana,

kterého určí zastupitelstvo, zastupuje hejtmana v době jeho

nepřítomnosti nebo v době, kdy hejtman nevykonává funkci (§ 48 odst. 2

a § 54).



§ 64a



Je-li hejtman ze své funkce odvolán nebo se funkce vzdal a není-li

současně zvolen nový hejtman, vykonává jeho pravomoci podle tohoto

zákona náměstek hejtmana, kterého určilo zastupitelstvo k zastupování

hejtmana (§ 64). Neurčilo-li zastupitelstvo takového náměstka hejtmana

nebo byl-li náměstek hejtmana z funkce odvolán nebo se funkce vzdal

současně s hejtmanem, pověří zastupitelstvo výkonem pravomocí hejtmana

některého z členů rady.



§ 64b



Dosavadní hejtman v období ode dne voleb do zastupitelstva do zvolení

nového hejtmana nebo náměstka hejtmana vykonává pravomoci podle § 61; v

tomto období vykonává své pravomoci též dosavadní náměstek hejtmana.

Nevykonává-li dosavadní hejtman své pravomoci podle věty první,

vykonává je dosavadní náměstek hejtmana, a je-li dosavadních náměstků

hejtmana více, ten, kterého přede dnem voleb pověřilo zastupitelstvo

zastupováním hejtmana, jinak ten, kterého pověřil dosavadní hejtman.

Vykonával-li ke dni voleb pravomoci hejtmana člen rady podle § 64a,

použijí se věty první a druhá obdobně.



§ 64c



(1) Hejtman má právo užívat při významných příležitostech závěsný

odznak. Závěsný odznak má uprostřed velký státní znak a po obvodu

odznaku je uveden název Česká republika.



(2) Rada může stanovit, v kterých případech může tento odznak užívat

jiný člen zastupitelstva nebo ředitel krajského úřadu.



DÍL 4



Zvláštní orgány



§ 65



(1) Hejtman zřizuje pro výkon přenesené působnosti zvláštní orgány,

pokud tak stanoví zvláštní zákon.



(2) V čele zvláštního orgánu může být jen osoba, která, nestanoví-li

zvláštní zákon^23) jinak, prokázala zvláštní odbornou způsobilost v

oblasti přenesené působnosti, pro jejíž výkon byl zvláštní orgán

zřízen. Pro prokázání zvláštní odborné způsobilosti osoby stojící v

čele zvláštního orgánu platí obdobně ustanovení zvláštních právních

předpisů upravujících toto prokázání pro úředníky územních

samosprávných celků.



(3) Ustanovení odstavce 2 se nevztahuje na případy, kdy v čele

zvláštního orgánu stojí na základě ustanovení zákona hejtman.



DÍL 5



Krajský úřad



§ 66



Krajský úřad plní úkoly v samostatné působnosti uložené mu

zastupitelstvem a radou a napomáhá činnosti výborů a komisí. Rada může

ukládat úkoly krajskému úřadu jen v rozsahu své působnosti svěřené jí

zákonem. Krajský úřad rozhoduje v samostatné působnosti v případech

stanovených tímto zákonem nebo zvláštním zákonem^23a).



§ 67



(1) Krajský úřad vykonává přenesenou působnost s výjimkou věcí, které

jsou zákonem svěřeny zastupitelstvu a radě nebo zvláštnímu orgánu.

Krajský úřad



a) přezkoumává rozhodnutí vydaná orgány obce v řízení podle zvláštních

zákonů,^22a) pokud není zákonem tato působnost svěřena zvláštnímu

orgánu nebo zákon nestanoví jinak,



b) ukládá sankce podle zákona,



c) poskytuje odbornou a metodickou pomoc obcím,



d) zabezpečuje koordinaci výstavby a provozu informačního systému

kompatibilního s informačními systémy veřejné správy,



e) provádí kontrolu výkonu přenesené působnosti obcí,



f) zřizuje funkci koordinátora pro romské záležitosti,^22c)



g) vykonává další působnosti svěřené mu zákonem.



(2) Krajský úřad kontroluje v potřebném rozsahu a prostředky, které

zákon dává k dispozici, činnost orgánů obcí při výkonu přenesené

působnosti.



§ 68



(1) Krajský úřad tvoří ředitel a zaměstnanci kraje zařazení do

krajského úřadu (dále jen "zaměstnanec"). V čele krajského úřadu stojí

ředitel. Ředitele v případě nepřítomnosti zastupuje zástupce ředitele.



(2) Krajský úřad se člení na odbory a oddělení.



§ 69



(1) Ředitel je zaměstnancem kraje. Za plnění úkolů svěřených krajskému

úřadu v samostatné a přenesené působnosti je odpovědný hejtmanovi.



(2) Ředitel



a) zajišťuje úkoly v přenesené působnosti kraje vyplývající ze

zvláštních zákonů,



b) podává Ústavnímu soudu návrh na zrušení nařízení obce za podmínek

stanovených zvláštním právním předpisem^22d),



c) podle zvláštních předpisů plní vůči zaměstnancům kraje zařazeným do

krajského úřadu funkci statutárního orgánu zaměstnavatele,



d) stanoví podle zvláštních předpisů^21) platy zaměstnancům kraje

zařazeným do krajského úřadu,



e) je nadřízeným všech zaměstnanců kraje zařazených do krajského úřadu

a kontroluje jejich činnost,



f) vydává zejména organizační a pracovní řád, spisový řád a skartační

řád krajského úřadu,



g) je oprávněn předkládat radě návrhy na vydání nařízení kraje,



h) určuje po projednání s hejtmanem své zástupce,



i) plní úkoly uložené mu zastupitelstvem, radou nebo hejtmanem,



j) plní úkoly stanovené v samostatné působnosti zastupitelstvem a radou

a další úkoly stanovené zákonem.



(3) Ředitel je oprávněn zúčastňovat se zasedání zastupitelstva a schůzí

rady s hlasem poradním.



(4) Ředitel nesmí vykonávat funkce v politických stranách a v

politických hnutích. Jeho funkce je neslučitelná s funkcí poslance a

senátora Parlamentu České republiky a s funkcí člena zastupitelstva

územního samosprávného celku.



§ 69a



Krajský úřad v přenesené působnosti provádí dozor nad výkonem přenesené

působnosti svěřené orgánům obcí podle zvláštního právního

předpisu^22e).



§ 70



(1) Všechny písemnosti vyhotovené orgány kraje týkající se samostatné

působnosti se v záhlaví označují názvem kraje s uvedením názvu

příslušného orgánu, který písemnost vyhotovil.



(2) Všechny písemnosti vyhotovené orgány kraje týkající se přenesené

působnosti se v záhlaví označují slovy "Krajský úřad" s uvedením názvu

kraje a současně se uvede i název odboru či zvláštního orgánu, který

písemnost vyhotovil. Toto neplatí pro nařízení kraje.



§ 70a



Razítko kraje



Kraj může používat vlastní razítko. Razítko může kraj používat jen v

případech, kdy zákonem není stanoveno povinné užívání úředního razítka

s malým státním znakem.



§ 71



zrušen



§ 72



zrušen



§ 73



zrušen



§ 74



zrušen



§ 75



zrušen



HLAVA V



ORGÁNY ZASTUPITELSTVA A RADY



Výbory



§ 76



(1) Zastupitelstvo může zřídit jako své iniciativní a kontrolní orgány

výbory. Svá stanoviska a návrhy předkládají výbory zastupitelstvu.



(2) Předsedou výboru je vždy člen zastupitelstva.



§ 77



(1) Výbory plní úkoly, kterými je pověří zastupitelstvo. Ze své

činnosti odpovídají výbory zastupitelstvu.



(2) Počet členů výborů je vždy lichý. Výbory se schází podle potřeby.



(3) K přijetí usnesení je třeba nadpoloviční většiny hlasů všech členů

výborů. Usnesení výborů se vyhotovují písemně a podepisuje je předseda

výboru.



§ 78



(1) Zastupitelstvo zřizuje vždy výbor finanční, výbor kontrolní a výbor

pro výchovu, vzdělávání a zaměstnanost. Tyto výbory jsou nejméně

pětičlenné.



(2) Kraj, v jehož územním obvodu žije podle posledního sčítání lidu

alespoň 5 % občanů hlásících se k národnosti jiné než české, zřizuje

výbor pro národnostní menšiny. Členy tohoto výboru jsou i zástupci

národnostních menšin, pokud je deleguje spolek utvořený podle

zvláštního zákona;^11) vždy však příslušníci národnostních menšin musí

tvořit nejméně polovinu všech členů výboru.



(3) Členy finančního a kontrolního výboru nemohou být hejtman, zástupce

hejtmana, ředitel ani osoby zabezpečující rozpočtové a účetní práce na

krajském úřadu.



(4) Finanční výbor



a) provádí kontrolu hospodaření s majetkem a finančními prostředky

kraje,



b) provádí kontrolu hospodaření právnických osob a zařízení založených

nebo zřízených krajem, nebo které na kraj byly převedeny,



c) provádí kontrolu využití dotací a návratných finančních výpomocí

poskytnutých krajem z jeho prostředků obcím; za tímto účelem je výbor

oprávněn požadovat od obcí příslušné podklady a obce jsou povinny

poskytnout výboru požadovanou součinnost,



d) plní další úkoly ve finanční oblasti, kterými jej pověří

zastupitelstvo.



(5) Kontrolní výbor



a) kontroluje plnění usnesení zastupitelstva a rady,



b) kontroluje dodržování právních předpisů ostatními výbory a krajským

úřadem na úseku samostatné působnosti,



c) plní další kontrolní úkoly, kterými jej pověří zastupitelstvo.



(6) Výbor pro výchovu, vzdělávání a zaměstnanost



a) v návaznosti na demografický vývoj a vývoj zaměstnanosti posuzuje a

vyjadřuje se k síti škol a školských zařízení, studijních a učebních

oborů a k jejich změnám v působnosti kraje,



b) předkládá návrhy na zkvalitnění péče poskytované školami a školskými

zařízeními, popřípadě předškolními zařízeními, které kraj zřizuje,



c) vyjadřuje se k záměrům na poskytování dotací v oblasti mládeže,

tělovýchovy a sportu,



d) projednává zprávy o výsledcích výchovně vzdělávací činnosti škol,

školských zařízení a předškolních zařízení, které kraj zřizuje,



e) plní další úkoly v oblasti výchovy a vzdělávání, kterými jej pověří

zastupitelstvo.



§ 79



(1) O provedené kontrole výbor pořídí zápis, který obsahuje předmět

kontroly, jaké nedostatky byly zjištěny a návrhy na opatření směřující

k odstranění nedostatků. Zápis podepisuje člen výboru a zaměstnanec,

jehož činnosti se kontrola týkala.



(2) Výbor předloží zápis zastupitelstvu; v případě kontrolního zápisu

se k zápisu připojí vyjádření orgánu, případně zaměstnanců, jejichž

činnosti se kontrola týkala.



§ 80



Komise



(1) Rada zřizuje jako své iniciativní a poradní orgány komise. Svá

stanoviska a náměty předkládají komise radě.



(2) Komise se usnáší většinou hlasů všech svých členů.



(3) Komise je ze své činnosti odpovědna radě.



HLAVA VI



DOZOR



§ 80a



zrušen



DÍL 1



Dozor nad vydáváním a obsahem obecně závazných vyhlášek krajů a

usnesení, rozhodnutí a jiných opatření orgánů krajů v samostatné

působnosti



§ 81



(1) Odporuje-li obecně závazná vyhláška kraje zákonu, vyzve

ministerstvo kraj ke zjednání nápravy. Nezjedná-li kraj nápravu do 60

dnů od doručení výzvy, rozhodne ministerstvo o pozastavení účinnosti

této obecně závazné vyhlášky. Účinnost obecně závazné vyhlášky kraje je

pozastavena dnem doručení rozhodnutí ministerstva kraji. Ministerstvo v

rozhodnutí současně stanoví kraji přiměřenou lhůtu ke zjednání nápravy.

Zjedná-li zastupitelstvo kraje nápravu ve stanovené lhůtě, ministerstvo

své rozhodnutí o pozastavení účinnosti obecně závazné vyhlášky kraje

zruší neprodleně poté, co obdrží sdělení kraje o zjednání nápravy,

jehož přílohou je i obecně závazná vyhláška kraje, kterou byla zjednána

náprava.



(2) V případě zřejmého rozporu obecně závazné vyhlášky kraje s lidskými

právy a základními svobodami může ministerstvo pozastavit její účinnost

bez předchozí výzvy ke zjednání nápravy. Účinnost obecně závazné

vyhlášky kraje je pozastavena dnem doručení rozhodnutí ministerstva

kraji. Ministerstvo v rozhodnutí současně stanoví kraji lhůtu ke

zjednání nápravy. Zjedná-li zastupitelstvo kraje nápravu ve stanovené

lhůtě, ministerstvo své rozhodnutí o pozastavení účinnosti obecně

závazné vyhlášky kraje zruší neprodleně poté, co obdrží sdělení kraje o

zjednání nápravy, jehož přílohou je i obecně závazná vyhláška kraje,

kterou byla zjednána náprava.



(3) Nezjedná-li zastupitelstvo kraje nápravu ve stanovené lhůtě a

není-li proti rozhodnutí ministerstva podle odstavce 1 a 2 podán

rozklad, podá ministerstvo do 30 dnů od uplynutí lhůty pro podání

rozkladu Ústavnímu soudu návrh na zrušení obecně závazné vyhlášky

kraje. Je-li proti rozhodnutí ministerstva podle odstavce 1 a 2 podán

rozklad, podá ministerstvo takový návrh Ústavnímu soudu do 30 dnů ode

dne právní moci rozhodnutí o rozkladu, kterým byl rozklad zamítnut.

Jestliže Ústavní soud tento návrh odmítne, zamítne nebo řízení zastaví,

rozhodnutí ministerstva o pozastavení účinnosti obecně závazné vyhlášky

kraje pozbývá platnosti dnem, kdy rozhodnutí Ústavního soudu nabude

právní moci.



(4) Zjedná-li zastupitelstvo kraje nápravu před rozhodnutím Ústavního

soudu o návrhu podle odstavce 3, sdělí kraj neprodleně tuto skutečnost

Ústavnímu soudu a ministerstvu. Ministerstvo své rozhodnutí o

pozastavení účinnosti obecně závazné vyhlášky kraje zruší do 15 dnů od

doručení sdělení kraje o zjednání nápravy, jehož přílohou je i obecně

závazná vyhláška kraje, kterou byla zjednána náprava.



§ 82



(1) Je-li usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu kraje v

samostatné působnosti v rozporu se zákonem nebo jiným právním předpisem

a nejde-li o obecně závaznou vyhlášku kraje, vyzve ministerstvo kraj ke

zjednání nápravy. Nezjedná-li příslušný orgán kraje nápravu do 60 dnů

od doručení výzvy, pozastaví ministerstvo výkon takového usnesení,

rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu kraje v samostatné působnosti.

Výkon usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu kraje v

samostatné působnosti je pozastaven dnem doručení rozhodnutí

ministerstva kraji. Ministerstvo v rozhodnutí současně stanoví kraji

přiměřenou lhůtu ke zjednání nápravy. Zjedná-li příslušný orgán kraje

nápravu ve stanovené lhůtě, ministerstvo své rozhodnutí o pozastavení

výkonu usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu kraje v

samostatné působnosti zruší neprodleně poté, co obdrží sdělení kraje o

zjednání nápravy, jehož přílohou je i usnesení, rozhodnutí nebo jiné

opatření orgánu kraje v samostatné působnosti, kterým byla zjednána

náprava.



(2) V případě zřejmého a závažného rozporu usnesení, rozhodnutí nebo

jiného opatření orgánu kraje v samostatné působnosti se zákonem může

ministerstvo pozastavit výkon takového usnesení, rozhodnutí nebo jiného

opatření orgánu kraje v samostatné působnosti bez předchozí výzvy ke

zjednání nápravy. Výkon takového usnesení, rozhodnutí nebo jiného

opatření orgánu kraje v samostatné působnosti je pozastaven dnem

doručení rozhodnutí ministerstva kraji. Ministerstvo v rozhodnutí

současně stanoví kraji lhůtu ke zjednání nápravy. Zjedná-li příslušný

orgán kraje nápravu ve stanovené lhůtě, ministerstvo své rozhodnutí o

pozastavení výkonu usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu

kraje v samostatné působnosti zruší neprodleně poté, co obdrží sdělení

kraje o zjednání nápravy, jehož přílohou je i usnesení, rozhodnutí nebo

jiné opatření orgánu kraje v samostatné působnosti, kterým byla

zjednána náprava.



(3) Nezjedná-li příslušný orgán kraje ve stanovené lhůtě nápravu a

není-li proti rozhodnutí ministerstva podle odstavce 1 a 2 podán

rozklad, podá ministerstvo do 30 dnů od uplynutí lhůty pro podání

rozkladu příslušnému soudu návrh na zrušení usnesení, rozhodnutí nebo

jiného opatření orgánu kraje v samostatné působnosti. Je-li proti

rozhodnutí ministerstva podle odstavce 1 a 2 podán rozklad, podá

ministerstvo takový návrh příslušnému soudu do 30 dnů ode dne právní

moci rozhodnutí o rozkladu, kterým byl rozklad zamítnut. Jestliže soud

tento návrh odmítne, zamítne nebo řízení zastaví, rozhodnutí

ministerstva o pozastavení výkonu usnesení, rozhodnutí nebo jiného

opatření orgánu kraje v samostatné působnosti pozbývá platnosti dnem,

kdy rozhodnutí soudu nabude právní moci.



(4) Zjedná-li příslušný orgán kraje před rozhodnutím soudu o návrhu

podle odstavce 3 nápravu, sdělí kraj neprodleně tuto skutečnost soudu a

ministerstvu. Ministerstvo své rozhodnutí o pozastavení výkonu

usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu kraje v samostatné

působnosti zruší do 15 dnů od doručení sdělení kraje o zjednání

nápravy, jehož přílohou je usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření

orgánu kraje v samostatné působnosti, kterým byla zjednána náprava.



(5) Ministerstvo o pozastavení výkonu usnesení, rozhodnutí nebo jiného

opatření orgánu kraje v samostatné působnosti nerozhodne, jestliže již

bylo vykonáno; v takovém případě podá pouze návrh soudu na jeho

zrušení.



(6) Ustanovení odstavců 1 až 5 se nepoužijí v případě porušení právních

předpisů občanského, obchodního nebo pracovního práva a v případě, kdy

jsou dozor nebo kontrola výkonu samostatné působnosti krajů upraveny

zvláštním právním předpisem^25).



DÍL 2



Dozor nad vydáváním a obsahem nařízení krajů a usnesení, rozhodnutí a

jiných opatření orgánů krajů v přenesené působnosti



§ 83



(1) Odporuje-li nařízení kraje zákonu nebo jinému právnímu předpisu,

vyzve věcně příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad kraj

ke zjednání nápravy. Nezjedná-li příslušný orgán kraje nápravu do 60

dnů od doručení výzvy, rozhodne věcně příslušné ministerstvo nebo jiný

ústřední správní úřad o pozastavení účinnosti tohoto nařízení kraje.

Účinnost nařízení kraje je pozastavena dnem doručení rozhodnutí věcně

příslušného ministerstva nebo jiného ústředního správního úřadu kraji.

Věcně příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad v

rozhodnutí současně stanoví kraji přiměřenou lhůtu ke zjednání nápravy.

Zjedná-li příslušný orgán kraje nápravu ve stanovené lhůtě, věcně

příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad své rozhodnutí o

pozastavení účinnosti nařízení kraje zruší neprodleně poté, co obdrží

sdělení kraje o zjednání nápravy, jehož přílohou je i nařízení kraje,

kterým byla zjednána náprava.



(2) V případě zřejmého rozporu nařízení kraje s lidskými právy a

základními svobodami může věcně příslušné ministerstvo nebo jiný

ústřední správní úřad pozastavit jeho účinnost bez předchozí výzvy ke

zjednání nápravy. Účinnost nařízení kraje je pozastavena dnem doručení

rozhodnutí věcně příslušného ministerstva nebo jiného ústředního

správního úřadu kraji. Věcně příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední

správní úřad v rozhodnutí současně stanoví kraji přiměřenou lhůtu ke

zjednání nápravy. Zjedná-li příslušný orgán kraje nápravu ve stanovené

lhůtě, věcně příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad své

rozhodnutí o pozastavení účinnosti nařízení kraje zruší neprodleně

poté, co obdrží sdělení kraje o zjednání nápravy, jehož přílohou je i

nařízení kraje, kterým byla zjednána náprava.



(3) Nezjedná-li příslušný orgán kraje nápravu ve stanovené lhůtě, podá

věcně příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad do 30 dnů

ode dne uplynutí lhůty pro nápravu Ústavnímu soudu návrh na zrušení

nařízení kraje. Jestliže Ústavní soud tento návrh odmítne, zamítne nebo

řízení zastaví, rozhodnutí věcně příslušného ministerstva nebo jiného

ústředního správního úřadu o pozastavení účinnosti nařízení kraje

pozbývá platnosti dnem, kdy rozhodnutí Ústavního soudu nabude právní

moci.



(4) Zjedná-li příslušný orgán kraje před rozhodnutím Ústavního soudu o

návrhu podle odstavce 3 nápravu, sdělí kraj neprodleně tuto skutečnost

Ústavnímu soudu a věcně příslušnému ministerstvu nebo jinému ústřednímu

správnímu úřadu. Věcně příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední

správní úřad rozhodnutí o pozastavení účinnosti nařízení kraje zruší do

15 dnů od doručení sdělení kraje o zjednání nápravy, jehož přílohou je

i nařízení kraje, kterým byla zjednána náprava.



nadpis vypuštěn



§ 84



(1) Odporuje-li usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu kraje v

přenesené působnosti zákonu, jinému právnímu předpisu a v jejich mezích

též usnesení vlády, směrnici ústředního správního úřadu nebo opatření

věcně příslušného ministerstva nebo jiného ústředního správního úřadu

přijatému při kontrole výkonu přenesené působnosti, vyzve věcně

příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad kraj ke zjednání

nápravy. Nezjedná-li kraj nápravu do 60 dnů od doručení výzvy, věcně

příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad takové usnesení,

rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu kraje zruší a o rozhodnutí o

zrušení usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu kraje v

přenesené působnosti informuje krajský úřad.



(2) V případě zřejmého a závažného rozporu usnesení, rozhodnutí nebo

jiného opatření orgánu kraje v přenesené působnosti se zákonem může

věcně příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad takové

usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu kraje zrušit bez

předchozí výzvy ke zjednání nápravy.



DÍL 3



Společná ustanovení k dozoru



§ 85



(1) Kraj vyvěsí neprodleně na úřední desce krajského úřadu po dobu

nejméně 15 dnů



a) rozhodnutí soudu, kterým se zrušuje usnesení, rozhodnutí nebo jiné

opatření orgánu kraje v samostatné působnosti,



b) rozhodnutí Ústavního soudu o odmítnutí nebo zamítnutí návrhu nebo o

zastavení řízení o návrhu na zrušení právního předpisu kraje.



(2) Ve Věstníku kraj neprodleně oznámí



a) rozhodnutí o pozastavení účinnosti právního předpisu kraje,



b) rozhodnutí o zrušení pozastavení účinnosti právního předpisu kraje,



c) nález Ústavního soudu, kterým se zrušuje právní předpis kraje nebo

jeho jednotlivá ustanovení,



d) rozhodnutí Ústavního soudu, na jehož základě pozbývá rozhodnutí o

pozastavení účinnosti právního předpisu kraje platnosti.



(3) Kraj na požádání zašle neprodleně ministerstvu usnesení, rozhodnutí

a jiná opatření orgánů kraje v samostatné působnosti. Kraj na požádání

zašle neprodleně věcně příslušnému ministerstvu nebo jinému ústřednímu

správnímu úřadu usnesení, rozhodnutí a jiná opatření orgánů kraje v

přenesené působnosti.



(4) Na rozhodování o pozastavení účinnosti nařízení kraje a o zrušení

usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu kraje v přenesené

působnosti se ustanovení správního řádu nepoužijí, s výjimkou

ustanovení o základních zásadách činnosti správních orgánů.



(5) Ustanovení dílů 1 a 2 se nevztahují na rozhodnutí a jiné úkony

orgánů kraje učiněné podle správního řádu nebo podle daňového řádu.



HLAVA VII



KONTROLA VÝKONU SAMOSTATNÉ A PŘENESENÉ PŮSOBNOSTI



§ 86



(1) Nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak, kontrolují výkon

samostatné působnosti svěřené orgánům krajů ministerstvo a výkon

přenesené působnosti svěřené orgánům krajů věcně příslušná ministerstva

nebo jiné ústřední správní úřady.



(2) Kontrolou se pro účely tohoto zákona rozumí činnost orgánů veřejné

správy uvedených v odstavci 1, při které se zjišťuje, zda orgány krajů

dodržují



a) při výkonu samostatné působnosti zákony a jiné právní předpisy, s

výjimkou právních předpisů občanského, obchodního nebo pracovního

práva,



b) při výkonu přenesené působnosti zákony, jiné právní předpisy a v

jejich mezích též usnesení vlády, směrnice ústředních správních úřadů a

opatření příslušných orgánů veřejné správy přijatá při kontrole výkonu

přenesené působnosti.



nadpis vypuštěn



§ 87



Kontrola výkonu samostatné působnosti



(1) Požádá-li kraj o doporučení opatření k nápravě nedostatků

zjištěných kontrolou, uvede kontrolující tato doporučení v protokolu o

kontrole.



(2) Hejtman, popřípadě jím pověřený zástupce, na nejbližším zasedání

zastupitelstva konaném po ukončení kontroly seznámí zastupitelstvo s

výsledky uskutečněné kontroly.



(3) V případě, že byl kontrolou shledán nezákonný postup kraje,

předloží hejtman, popřípadě jím pověřený zástupce, spolu se seznámením

s výsledky uskutečněné kontroly zastupitelstvu též návrh opatření k

nápravě kontrolou zjištěných nedostatků a k zamezení jejich opakování,

popřípadě jej seznámí se způsobem, jakým se tak již stalo. Informaci o

jednání zastupitelstva v této věci včetně návrhu opatření k nápravě,

popřípadě sdělení o způsobu nápravy, kraj neprodleně vyvěsí na úřední

desce krajského úřadu po dobu nejméně 15 dnů. Současně tuto informaci

zašle kraj ministerstvu.



(4) Kraj je povinen zajistit nápravu nedostatků zjištěných kontrolou.



§ 88



Kontrola výkonu přenesené působnosti



(1) Při kontrole výkonu přenesené působnosti svěřené orgánům krajů

jedná za tyto orgány v případě krajského úřadu ředitel nebo jím

pověřená osoba a v případě ostatních orgánů kraje hejtman nebo jím

pověřená osoba.



(2) Osoba uvedená v odstavci 1 je povinna zajistit nápravu nedostatků

zjištěných kontrolou a splnění uložených opatření.



§ 89



zrušen



§ 90



zrušen



§ 91



zrušen



§ 91a



zrušen



HLAVA VIII



VZTAH MINISTERSTEV A VLÁDY K ÚZEMNÍM SAMOSPRÁVNÝM CELKŮM



§ 92



(1) Při výkonu přenesené působnosti jsou orgány územní samosprávy

podřízeny příslušnému ministerstvu.



(2) Příslušná ministerstva, do jejichž působnosti náleží úseky státní

správy vykonávané orgány územní samosprávy, řídí v rámci zákonů výkon

státní správy vydáváním právních předpisů a směrnic; podmínkou

platnosti směrnice je její publikace, ve výjimečném případě oznámení o

vydání ve Věstníku vlády pro orgány krajů a orgány obcí.



§ 92a



Vztah ministerstev ke krajům



Příslušná ministerstva, do jejichž působnosti náleží úseky státní

správy vykonávané orgány kraje,



a) přezkoumávají rozhodnutí orgánů kraje vydaná na úseku přenesené

působnosti ve správním řízení;^4) na přezkoumávání rozhodnutí orgánů

kraje vydaných ve správním řízení se vztahují ustanovení správního

řádu,



b) kontrolují výkon přenesené působnosti orgány kraje na svěřeném

úseku.



§ 93



Ministerstvo ve vztahu ke krajům na úseku přenesené působnosti



a) koordinuje vydávání směrnic ministerstev a jiných ústředních

správních úřadů, jež se dotýkají přenesené působnosti kraje nebo

přenesené působnosti obce; k tomu vydává Věstník vlády pro orgány krajů

a orgány obcí; podmínkou platnosti směrnic ústředních správních úřadů

je jejich vyhlášení ve Věstníku vlády pro orgány krajů a orgány obcí,



b) kontroluje dodržování usnesení a opatření vlády v činnosti

příslušných orgánů kraje a poskytování odborné pomoci krajským úřadem

obcím,



c) organizuje porady ředitelů krajských úřadů,



d) ve spolupráci s příslušnými ústředními správními úřady organizuje

provádění kontrol na vybraných úsecích činnosti orgánů kraje,

vyhodnocuje jejich výsledky a předkládá vládě návrhy na potřebná

opatření,



e) řídí a ve spolupráci s příslušnými ministerstvy koordinuje výstavbu

a realizaci informačních systémů krajů a zabezpečuje řešení a realizaci

projektů.



nadpis vypuštěn



§ 93a



zrušen



nadpis vypuštěn



§ 93b



zrušen



§ 93c



zrušen



nadpis vypuštěn



§ 93d



zrušen



§ 93e



zrušen



§ 93f



zrušen



§ 93g



zrušen



§ 93h



zrušen



§ 93i



zrušen



HLAVA IX



USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ



Společná ustanovení



§ 94



(1) Je-li orgánům kraje svěřeno rozhodování o právech a povinnostech

fyzických a právnických osob ve věcech patřících do samostatné

působnosti kraje, k řízení je příslušný krajský úřad; na jeho

rozhodování se vztahuje správní řád,^4) pokud tento nebo zvláštní zákon

nestanoví jinak. K přezkoumávání těchto rozhodnutí je příslušné

ministerstvo, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak^25a); odvolací orgán

nemůže rozhodnutí změnit.



(2) Skutečnosti nasvědčující vyloučení zaměstnance zařazeného do

krajského úřadu^27) z projednávání a rozhodování věci ve správním

řízení se oznamují příslušnému vedoucímu odboru krajského úřadu;

skutečnosti nasvědčující vyloučení vedoucího odboru krajského úřadu

nebo vedoucího nebo člena zvláštního orgánu se oznamují řediteli

krajského úřadu. O podjatosti rozhoduje zaměstnanec, jemuž se

skutečnosti nasvědčující vyloučení oznamují; ten také v případě

rozhodnutí o vyloučení pro podjatost učiní potřebná opatření k

zajištění dalšího řízení.



(3) Orgány kraje samy vykonávají správní rozhodnutí jimi vydaná, pokud

není podán návrh na soudní výkon rozhodnutí. Pokuty uložené krajem

vybírá a vymáhá kraj;^26) výnos pokut je příjmem kraje, pokud zvláštní

zákon nestanoví jinak.



(4) Správní řízení pravomocně neskončená před nabytím účinnosti tohoto

zákona se dokončí podle dosavadních předpisů.



§ 94a



(1) Orgány kraje, ministerstvo a věcně příslušná ministerstva nebo jiné

ústřední správní úřady využívají ze základního registru obyvatel pro

výkon působnosti podle tohoto zákona tyto referenční údaje:



a) příjmení,



b) jméno, popřípadě jména,



c) adresa místa pobytu,



d) datum, místo a okres narození, u subjektu údajů, který se narodil v

cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,



e) datum, místo a okres úmrtí, jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území

České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí

došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den,

který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který nepřežil, a

datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí,



f) státní občanství, popřípadě více státních občanství.



(2) Orgány kraje, ministerstvo a věcně příslušná ministerstva nebo jiné

ústřední správní úřady využívají z informačního systému evidence

obyvatel pro výkon působnosti podle tohoto zákona tyto údaje:



a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,



b) datum narození,



c) pohlaví,



d) místo a okres narození, v případě narození v cizině místo a stát,



e) rodné číslo,



f) státní občanství, popřípadě více státních občanství,



g) adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa

trvalého pobytu, případně též adresa, na kterou mají být doručovány

písemnosti podle zvláštního právního předpisu,



h) počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu

trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České

republiky,



i) omezení svéprávnosti, jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo

opatrovníka, nebylo-li mu přiděleno, datum, místo a okres jeho narození

a u opatrovníka, který se narodil v cizině, místo a stát, kde se

narodil,



j) jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo otce, matky,

popřípadě jiného zákonného zástupce,



k) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České

republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo,



l) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden

jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil.



(3) Orgány kraje, ministerstvo a věcně příslušná ministerstva nebo jiné

ústřední správní úřady využívají z informačního systému cizinců pro

výkon působnosti podle tohoto zákona tyto údaje:



a) jméno, popřípadě jména, příjmení,



b) datum narození,



c) rodné číslo,



d) pohlaví,



e) místo a stát, kde se cizinec narodil; v případě, že se cizinec

narodil na území České republiky, místo a okres narození,



f) státní občanství, popřípadě více státních občanství,



g) druh a adresa místa pobytu na území České republiky,



h) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu,



i) omezení svéprávnosti,



j) jméno, popřípadě jména, příjmení otce, matky, popřípadě jiného

zákonného zástupce,



k) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České

republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí,



l) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden

jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil.



(4) Z údajů podle odstavců 1 až 3 lze v konkrétním případě použít vždy

jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu. Údaje,

které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel,

se využijí z informačního systému evidence obyvatel nebo informačního

systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný

stav.



§ 95



Tento zákon se nevztahuje na hlavní město Prahu.



Přechodná ustanovení



§ 96



(1) Přednosta okresního úřadu v sídle kraje přijme do pracovního poměru

k okresnímu úřadu zaměstnance, kteří budou určeni ministerstvem na

základě výsledků výběrového řízení organizovaného ministerstvem. Tito

zaměstnanci zabezpečí přípravu zahájení činnosti nově zvolených orgánů

kraje a výkon působnosti krajského úřadu.



(2) Pro Brněnský kraj zabezpečí úkoly podle odstavce 1 Okresní úřad

Brno-venkov, pro Ostravský kraj Okresní úřad Karviná a pro Plzeňský

kraj Okresní úřad Plzeň-sever.



(3) Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů zaměstnanců přijatých

podle odstavců 1 a 2 přecházejí ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona z

okresních úřadů na příslušné kraje.



§ 97



Ustavující zasedání zastupitelstev zvolených ve volbách v roce 2000

svolá ministr vnitra. Termín jeho konání stanoví tak, aby se

uskutečnila do 40 dnů od vyhlášení výsledků voleb.



§ 97a



(1) Kraje obdrží ze státního rozpočtu příspěvek^27a) určený na úhradu

nákladů spojených s převzetím výkonu státní správy v souvislosti s

druhou fází reformy veřejné správy v celkovém objemu 536 mil. Kč pro

rok 2003.



(2) Výši příspěvku pro jednotlivé kraje určí vláda svým usnesením.



(3) Příspěvek neobdrží kraje, které budou dlouhodobě využívat

administrativní budovy v majetku státu nebo na něž tento majetek

přejde.



(4) V případě, že kraje budou administrativní budovy dlouhodobě

využívat pouze částečně, odstavec 3 se použije přiměřeně.



Závěrečná ustanovení



§ 98



Zmocňovací ustanovení



Vláda vydá nařízení k provedení § 47 a 48.



§ 99



Účinnost



(1) Tento zákon nabývá účinnosti dnem voleb do zastupitelstev v

krajích, s výjimkou ustanovení § 7, 29, 30 a 67, která nabývají

účinnosti dnem 1. ledna 2001.



(2) Ustanovení § 96 nabývá účinnosti dnem vyhlášení tohoto zákona ve

Sbírce zákonů.



Klaus v. r.



Havel v. r.



v z. Rychetský v. r.



Vybraná ustanovení novel



Čl.IV zákona č. 234/2006 Sb.



Přechodná ustanovení



1. Řízení o pozastavení účinnosti právního předpisu kraje, zahájená

přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních

právních předpisů.



2. Řízení o pozastavení výkonu usnesení, rozhodnutí nebo opatření

orgánu kraje v samostatné působnosti, zahájená přede dnem nabytí

účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních právních

předpisů.



3. Kontrola výkonu přenesené působnosti krajů, zahájená přede dnem

nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních právních

předpisů.



Čl.LV zákona č. 261/2007 Sb.



Přechodné ustanovení



Byl-li uvolněný člen zastupitelstva uznán dočasně práce neschopným nebo

mu byla nařízena karanténa před 1. lednem 2009, měsíční odměna ve

snížené výši mu nenáleží a poskytuje se mu po 31. prosinci 2008 nadále

nemocenské za podmínek, ve výši a po dobu podle právních předpisů

účinných ke dni 31. prosince 2008.



Čl. XXII zákona č. 347/2010 Sb.



zrušen



Čl. XIX zákona č. 364/2011 Sb.



Přechodné ustanovení



Jestliže dočasná pracovní neschopnost vznikla nebo karanténa byla

nařízena před 1. lednem 2014 a trvá ještě v roce 2014, náleží

uvolněnému členu zastupitelstva kraje měsíční odměna podle § 48 odst. 3

zákona č. 129/2000 Sb., ve znění účinném ke dni 31. prosince 2013.



Čl. XVIII zákona č. 239/2012 Sb.



Přechodné ustanovení



Schvalování účetní závěrky podle § 35 odst. 2 písm. i) a § 59 odst. 1

písm. o) zákona č. 129/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí

účinnosti tohoto zákona, se poprvé provede za účetní období roku 2012.



1) Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o

změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole).



1a) Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o

změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole).



2) § 26 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.



4) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění

zákona č. 29/2000 Sb.



5) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o

změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel).



Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o

změně některých zákonů.



6) Zákon č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně

některých zákonů.



7) Například zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a

o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č.

101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve

znění pozdějších předpisů a zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické

službě, ve znění pozdějších předpisů.



9) Například občanský zákoník.



9a) § 5 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky

(katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů.



9b) § 25 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění

pozdějších předpisů.



9c) Zákon č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních

samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí.



10) Obchodní zákoník.



11) § 214 a násl. občanského zákoníku.



12) § 49 až 53 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení).



13) § 2 odst. 1, § 124, 206 zákoníku práce.



15) § 64 odst. 2 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu.



16) § 124 zákoníku práce.



17) § 17 nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník

práce a některé další zákony.



18) § 16 až 18 zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní

pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a

orgánech, ve znění pozdějších předpisů.



19) Například zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění

pozdějších předpisů.



19a) § 13 odst. 2 a § 16 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových

pravidlech územních rozpočtů.



21) Zákon č. 143/1992 Sb.



22) Zákon č. 106/1999 Sb.



22a) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění

pozdějších předpisů.



Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších

předpisů.



22b) § 129 a 129b zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve

znění zákona č. 234/2006 Sb.



22c) § 6 odst. 7 zákona č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků

národnostních menšin a o změně některých zákonů.



22d) § 125 zákona č. 128/2000 Sb., ve znění zákona č. 234/2006 Sb.



22e) § 125 a 126 zákona č. 128/2000 Sb., ve znění zákona č. 234/2006

Sb.



23) § 53 odst. 4 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění zákona

č. 67/1993 Sb.



23a) Například § 22 odst. 7 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových

pravidlech územních rozpočtů, ve znění zákona č. 477/2008 Sb.



25) Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o

změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších

předpisů.



Zákon č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních

samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí, ve znění zákona č.

413/2005 Sb.



25a) Například § 22 odst. 8 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových

pravidlech územních rozpočtů, ve znění zákona č. 477/2008 Sb.



26) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění

pozdějších předpisů.



27) § 9 zákona č. 71/1967 Sb.



27a) § 7 odst. 1 písm. r) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových

pravidlech a o změnách některých souvisejících zákonů (rozpočtová

pravidla).



28) § 2 písm. b) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně

některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.



29) § 2716 a násl. občanského zákoníku.