o vysokých školách


Published: 1998

Subscribe to a Global-Regulation Premium Membership Today!

Key Benefits:

Get a Day Pass for only USD$49.99.
111/1998 Sb.



ZÁKON



ze dne 22. dubna 1998



o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů



(zákon o vysokých školách)



Změna: 210/2000 Sb.



Změna: 147/2001 Sb.



Změna: 96/2004 Sb.



Změna: 121/2004 Sb.



Změna: 473/2004 Sb.



Změna: 436/2004 Sb.



Změna: 562/2004 Sb.



Změna: 342/2005 Sb.



Změna: 552/2005 Sb.



Změna: 161/2006 Sb.



Změna: 310/2006 Sb.



Změna: 165/2006 Sb.



Změna: 624/2006 Sb.



Změna: 362/2003 Sb.



Změna: 261/2007 Sb., 296/2007 Sb.



Změna: 189/2008 Sb.



Změna: 110/2009 Sb.



Změna: 110/2009 Sb. (část), 419/2009 Sb.



Změna: 159/2010 Sb.



Změna: 365/2011 Sb., 420/2011 Sb.



Změna: 48/2013 Sb.



Změna: 64/2014 Sb.



Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:



ČÁST PRVNÍ



ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ



§ 1



Úvodní ustanovení



Vysoké školy jako nejvyšší článek vzdělávací soustavy jsou vrcholnými

centry vzdělanosti, nezávislého poznání a tvůrčí činnosti a mají

klíčovou úlohu ve vědeckém, kulturním, sociálním a ekonomickém rozvoji

společnosti tím, že:



a) uchovávají a rozhojňují dosažené poznání a podle svého typu a

zaměření pěstují činnost vědeckou, výzkumnou, vývojovou a inovační,

uměleckou nebo další tvůrčí činnost,



b) umožňují v souladu s demokratickými principy přístup k

vysokoškolskému vzdělání, získání odpovídající profesní kvalifikace a

přípravu pro výzkumnou práci a další náročné odborné činnosti,



c) poskytují další formy vzdělávání a umožňují získávat, rozšiřovat,

prohlubovat nebo obnovovat znalosti z různých oblastí poznání a kultury

a podílejí se tak na celoživotním vzdělávání,



d) hrají aktivní roli ve veřejné diskusi o společenských a etických

otázkách, při pěstování kulturní rozmanitosti a vzájemného porozumění,

při utváření občanské společnosti a přípravě mladých lidí pro život v

ní,



e) přispívají k rozvoji na národní a regionální úrovni a spolupracují s

různými stupni státní správy a samosprávy, s podnikovou a kulturní

sférou,



f) rozvíjejí mezinárodní a zvláště evropskou spolupráci jako podstatný

rozměr svých činností, podporují společné projekty s obdobnými

institucemi v zahraničí, vzájemné uznávání studia a diplomů, výměnu

akademických pracovníků a studentů.



§ 2



(1) Vysoká škola uskutečňuje akreditované studijní programy a programy

celoživotního vzdělávání. Typ vysokoškolské vzdělávací činnosti je

určen typem uskutečňovaných akreditovaných studijních programů. Typy

studijních programů jsou bakalářský, magisterský a doktorský.



(2) Vysoká škola je právnickou osobou.



(3) Vysoká škola je univerzitní nebo neuniverzitní. Označení "vysoká

škola", popřípadě z něho odvozené tvary slov mohou mít ve svém názvu

pouze vysoké školy. Označení "univerzita", popřípadě z něho odvozené

tvary slov mohou mít ve svém názvu pouze vysoké školy univerzitní.



(4) Vysoká škola univerzitní může uskutečňovat všechny typy studijních

programů a v souvislosti s tím vědeckou a výzkumnou, vývojovou a

inovační, uměleckou nebo další tvůrčí činnost.



(5) Vysoká škola neuniverzitní uskutečňuje bakalářské studijní programy

a může též uskutečňovat magisterské studijní programy a v souvislosti s

tím výzkumnou, vývojovou, uměleckou nebo další tvůrčí činnost. Vysoká

škola neuniverzitní se nečlení na fakulty.



(6) Typ vysoké školy je uveden v jejím statutu a musí být v souladu se

stanoviskem Akreditační komise.



(7) Vysoká škola je veřejná, soukromá nebo státní. Státní vysoká škola

je vojenská nebo policejní.



(8) Na vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové a inovační, umělecké

nebo další tvůrčí činnosti vysokých škol se mohou podílet i jiné

právnické osoby, které se touto činností zabývají.



(9) Nikdo kromě vysoké školy nemá právo přiznávat akademický titul,

konat habilitační řízení, konat řízení ke jmenování profesorem,

používat akademické insignie a konat akademické obřady.



(10) Na vysokých školách je nepřípustné zakládat a organizovat činnost

politických stran a politických hnutí.^1)



§ 3



Akademická obec vysoké školy



Akademičtí pracovníci a studenti vysoké školy tvoří akademickou obec

vysoké školy.



§ 4



Akademické svobody a akademická práva



Na vysoké škole se zaručují tyto akademické svobody a tato akademická

práva:



a) svoboda vědy, výzkumu a umělecké tvorby a zveřejňování jejich

výsledků,



b) svoboda výuky spočívající především v její otevřenosti různým

vědeckým názorům, vědeckým a výzkumným metodám a uměleckým směrům,



c) právo učit se zahrnující svobodnou volbu zaměření studia v rámci

studijních programů a svobodu vyjadřovat vlastní názory ve výuce,



d) právo členů akademické obce volit zastupitelské akademické orgány,



e) právo používat akademické insignie a konat akademické obřady.



ČÁST DRUHÁ



VEŘEJNÁ VYSOKÁ ŠKOLA A JEJÍ SOUČÁSTI



HLAVA I



VEŘEJNÁ VYSOKÁ ŠKOLA



§ 5



Zřízení veřejné vysoké školy



(1) Veřejná vysoká škola se zřizuje a zrušuje zákonem. Zákon též

stanoví její název a sídlo.



(2) Veřejná vysoká škola se může sloučit nebo splynout jen s jinou

veřejnou vysokou školou; rozdělit se může jen na jiné veřejné vysoké

školy. Tyto změny je možné provést pouze zákonem.



(3) V případě zrušení veřejné vysoké školy podle odstavce 1 nebo

sloučení, splynutí nebo rozdělení veřejné vysoké školy podle odstavce 2

zákon též stanoví, na které právnické osoby přechází její majetek a

závazky a které veřejné vysoké školy umožní dokončení vysokoškolského

vzdělání studentům zrušené veřejné vysoké školy.



§ 6



(1) Do samosprávné působnosti veřejné vysoké školy patří zejména:



a) vnitřní organizace,



b) určování počtu přijímaných uchazečů o studium, podmínek pro přijetí

ke studiu a rozhodování v přijímacím řízení,



c) tvorba a uskutečňování studijních programů,



d) organizace studia,



e) rozhodování o právech a povinnostech studentů,



f) zaměření a organizace vědecké, výzkumné, vývojové a inovační,

umělecké nebo další tvůrčí činnosti,



g) pracovněprávní vztahy a určování počtu akademických pracovníků a

ostatních zaměstnanců,



h) habilitační řízení a řízení ke jmenování profesorem,



i) spolupráce s jinými vysokými školami a právnickými osobami a

zahraniční styky,



j) ustavování samosprávných akademických orgánů vysoké školy, pokud

tento zákon nestanoví jinak,



k) hospodaření vysoké školy a nakládání s majetkem v souladu se

zvláštními předpisy,



l) stanovení výše poplatků spojených se studiem.



(2) Organizaci a činnost veřejné vysoké školy, jakož i postavení členů

akademické obce upravují její vnitřní předpisy.



(3) Státní orgány mohou zasahovat do činnosti veřejné vysoké školy jen

na základě a v mezích zákona a způsobem zákonem stanoveným.



§ 7



Orgány veřejné vysoké školy



(1) Samosprávnými akademickými orgány veřejné vysoké školy jsou



a) akademický senát,



b) rektor,



c) vědecká rada nebo umělecká rada nebo na neuniverzitní vysoké škole

akademická rada (dále jen "vědecká rada veřejné vysoké školy"),



d) disciplinární komise.



(2) Dalšími orgány veřejné vysoké školy jsou



a) správní rada veřejné vysoké školy,



b) kvestor.



Akademický senát veřejné vysoké školy



§ 8



(1) Akademický senát veřejné vysoké školy je jejím samosprávným

zastupitelským akademickým orgánem. Má nejméně jedenáct členů, z toho

nejméně jednu třetinu a nejvýše jednu polovinu tvoří studenti. Členy

akademického senátu veřejné vysoké školy volí ze svých řad členové

akademické obce veřejné vysoké školy. Volby jsou přímé, s tajným

hlasováním. Vnitřní předpis veřejné vysoké školy stanoví zejména počet

členů akademického senátu, způsob jejich volby a způsob volby předsedy

akademického senátu, orgány akademického senátu a jejich ustavování a

důvody zániku členství v akademickém senátu a případnou neslučitelnost

členství v akademickém senátu s výkonem jiných funkcí.



(2) Členství v akademickém senátu je neslučitelné s funkcí rektora,

prorektorů, děkanů a proděkanů.



(3) Funkční období jednotlivých členů akademického senátu veřejné

vysoké školy je nejvýše tříleté. Je-li student zvolený do akademického

senátu veřejné vysoké školy v průběhu svého funkčního období přijat do

jiného, bezprostředně navazujícího studijního programu, může vnitřní

předpis veřejné vysoké školy stanovit podmínky, za kterých jeho

členství v akademickém senátu nezaniká. Funkční období všech členů

akademického senátu veřejné vysoké školy skončí, jestliže akademický

senát po dobu šesti měsíců nekoná podle § 9. Rektor nejpozději do 30

dnů vyhlásí nové volby.



(4) Zasedání akademického senátu veřejné vysoké školy jsou veřejně

přístupná. Rektor nebo v jeho zastoupení prorektor má právo vystoupit

na zasedání, kdykoliv o to požádá. Na žádost rektora je předseda

akademického senátu povinen bezodkladně svolat mimořádné zasedání

akademického senátu veřejné vysoké školy.



§ 9



(1) Akademický senát veřejné vysoké školy



a) rozhoduje na návrh rektora o zřízení, sloučení, splynutí, rozdělení

nebo zrušení součástí vysoké školy, na základě souhlasného vyjádření

orgánů nebo osob stanovených statutem jako vedoucí zaměstnanci vysoké

školy rozhoduje také o zřízení nebo zrušení společných pracovišť

součástí vysoké školy,



b) na návrh rektora nebo na základě postoupení předpisu akademickým

senátem fakulty schvaluje vnitřní předpisy vysoké školy a jejich

součástí,



c) schvaluje rozpočet vysoké školy předložený rektorem a kontroluje

využívání finančních prostředků vysoké školy,



d) schvaluje výroční zprávu o činnosti a výroční zprávu o hospodaření

vysoké školy předloženou rektorem,



e) schvaluje hodnocení činnosti vysoké školy předložené rektorem,



f) schvaluje návrh rektora na jmenování a odvolání členů vědecké rady a

disciplinární komise veřejné vysoké školy,



g) schvaluje podmínky pro přijetí ke studiu ve studijních programech,

které se neuskutečňují na fakultách,



h) usnáší se o návrhu na jmenování rektora, popřípadě navrhuje jeho

odvolání z funkce,



i) schvaluje dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové

a inovační, umělecké nebo další tvůrčí činnosti veřejné vysoké školy a

jeho každoroční aktualizaci (dále jen "dlouhodobý záměr veřejné vysoké

školy") po projednání ve vědecké radě,



j) na návrh rektora zruší vnitřní předpis, rozhodnutí nebo jiný úkon

orgánu součásti veřejné vysoké školy anebo pozastaví jeho účinnost,

pokud je tento vnitřní předpis, rozhodnutí nebo úkon v rozporu se

zvláštními předpisy nebo vnitřními předpisy veřejné vysoké školy.



(2) Akademický senát veřejné vysoké školy se vyjadřuje zejména



a) k návrhům těch studijních programů, které se neuskutečňují na

fakultách,



b) k záměru rektora jmenovat nebo odvolat prorektory,



c) k právním úkonům, které vyžadují souhlas správní rady veřejné vysoké

školy podle § 15 odst. 1 písm. a) až d),



d) k podnětům a stanoviskům správní rady veřejné vysoké školy podle §

15 odst. 3.



(3) O návrzích zejména podle odstavce 1 písm. h) se akademický senát

veřejné vysoké školy usnáší tajným hlasováním. Návrh na jmenování

rektora je přijat, jestliže se pro něj vyslovila nadpoloviční většina

všech členů akademického senátu veřejné vysoké školy; návrh na jeho

odvolání je přijat, jestliže se pro něj vyslovily nejméně tři pětiny

všech členů akademického senátu.



§ 10



Rektor



(1) V čele veřejné vysoké školy je rektor; jedná a rozhoduje ve věcech

školy, pokud zákon nestanoví jinak. V případech, kdy zvláštní předpis

předpokládá působnost statutárního orgánu, plní ji rektor.



(2) Rektora jmenuje a odvolává na návrh akademického senátu veřejné

vysoké školy prezident republiky. Návrh se podává prostřednictvím

ministra školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen "ministr").



(3) Funkční období rektora je čtyřleté. Funkci rektora může tatáž osoba

vykonávat na téže veřejné vysoké škole nejvýše dvě po sobě

bezprostředně jdoucí funkční období.



(4) Rektora zastupují v jím určeném rozsahu prorektoři. Prorektory

jmenuje a odvolává rektor.



(5) Mzdu rektora stanoví ministr.



Vědecká rada veřejné vysoké školy



§ 11



(1) Členy vědecké rady veřejné vysoké školy jmenuje a odvolává rektor.



(2) Členy vědecké rady veřejné vysoké školy jsou významní představitelé

oborů, v nichž vysoká škola uskutečňuje vzdělávací a vědeckou,

výzkumnou, vývojovou a inovační, uměleckou nebo další tvůrčí činnost.

Nejméně jedna třetina členů jsou jiné osoby než členové akademické obce

této školy.



(3) Předsedou vědecké rady veřejné vysoké školy je rektor.



§ 12



(1) Vědecká rada veřejné vysoké školy



a) projednává dlouhodobý záměr veřejné vysoké školy,



b) schvaluje studijní programy, pokud jejich schválení nepatří do

působnosti vědecké rady nebo umělecké rady fakulty (dále jen "vědecká

rada fakulty"),



c) vykonává působnost v řízení ke jmenování profesorem a v habilitačním

řízení v rozsahu stanoveném tímto zákonem.



(2) Vědecká rada veřejné vysoké školy se vyjadřuje k otázkám, které jí

předloží rektor.



§ 13



Disciplinární komise veřejné vysoké školy



(1) Členy disciplinární komise veřejné vysoké školy a jejího předsedu

jmenuje rektor z řad členů akademické obce. Polovinu členů

disciplinární komise tvoří studenti.



(2) Funkční období členů disciplinární komise veřejné vysoké školy je

nejvýše dvouleté.



(3) Disciplinární komise veřejné vysoké školy projednává disciplinární

přestupky studentů veřejné vysoké školy, pokud nejsou zapsáni na žádné

z jejích fakult, a předkládá návrh na rozhodnutí rektorovi.



(4) Pokud jsou všichni studenti veřejné vysoké školy zapsáni na jejích

fakultách, disciplinární komise veřejné vysoké školy se nezřizuje.



Správní rada veřejné vysoké školy



§ 14



(1) Správní rada veřejné vysoké školy má nejméně devět členů, jejich

počet musí být vždy dělitelný třemi. Členy správní rady veřejné vysoké

školy po projednání s rektorem jmenuje a odvolává ministr tak, aby v ní

byli přiměřeně zastoupeni zejména představitelé veřejného života,

územní samosprávy a státní správy. Členové správní rady nemohou být

zaměstnanci dané veřejné vysoké školy.



(2) Členové správní rady veřejné vysoké školy jsou jmenováni na dobu

šesti let. Po prvním jmenování členů správní rady se losem určí jména

jedné třetiny členů, jejichž funkční období skončí po dvou letech, a

jedné třetiny členů, jejichž funkční období skončí po čtyřech letech.



(3) Zasedání správní rady veřejné vysoké školy svolává její předseda, a

to nejméně dvakrát ročně. Rektor nebo v jeho zastoupení prorektor a

kvestor má právo se zúčastnit zasedání správní rady. Na žádost rektora

je předseda správní rady povinen svolat mimořádné zasedání správní rady

veřejné vysoké školy. Volbu předsedy, místopředsedů a způsob jednání

správní rady veřejné vysoké školy upraví její statut, který schvaluje

ministr.



§ 15



(1) Správní rada veřejné vysoké školy vydává předchozí písemný souhlas



a) k právním úkonům, kterými vysoká škola hodlá nabýt nebo převést

nemovité věci,



b) k právním úkonům, kterými vysoká škola hodlá nabýt nebo převést

movité věci, jejichž cena je vyšší než pětisetnásobek částky, od níž

jsou věci považovány podle zvláštního předpisu ^2) za hmotný majetek,



c) k právním úkonům, kterými vysoká škola hodlá zřídit věcné břemeno

nebo předkupní právo,



d) k právním úkonům, kterými vysoká škola hodlá založit jinou

právnickou osobu, a k peněžitým a nepeněžitým vkladům do těchto a

jiných právnických osob.



(2) Správní rada veřejné vysoké školy se vyjadřuje zejména



a) k dlouhodobému záměru veřejné vysoké školy a k dalším věcem, které

jí k projednání předloží rektor nebo ministr,



b) k rozpočtu vysoké školy,



c) k výroční zprávě o činnosti a výroční zprávě o hospodaření vysoké

školy a k výsledkům hodnocení činnosti vysoké školy.



(3) Správní rada veřejné vysoké školy dává podněty a vyjadřuje

stanoviska k činnosti veřejné vysoké školy, která zveřejňuje.



(4) Při úplatném smluvním převodu movité věci podle odstavce 1 písm. b)

se cena ^3) sjednává ve výši, která je v daném místě a čase obvyklá;

bezúplatně lze movitou věc převést pouze ve veřejném zájmu nebo je-li

bezúplatný převod hospodárnější než jiný způsob naložení s věcí.



(5) Správní rada veřejné vysoké školy právní úkon neschválí, jestliže

je v rozporu s požadavkem řádného využívání majetku veřejné vysoké

školy nebo jestliže by jím bylo ohroženo plnění úkolů školy.



(6) Vydání předchozího písemného souhlasu k právním úkonům uvedeným v

odstavci 1 písm. a) až d) je povinna správní rada veřejné vysoké školy

oznámit do sedmi dnů od jeho vydání Ministerstvu školství, mládeže a

tělovýchovy (dále jen "ministerstvo").



(7) Právní úkony uvedené v odstavci 1 písm. a) až d) jsou bez souhlasu

správní rady veřejné vysoké školy a bez oznámení ministerstvu podle

odstavce 6 neplatné.



(8) Správní rada veřejné vysoké školy dbá na zachování účelu, pro který

byla veřejná vysoká škola zřízena, na uplatnění veřejného zájmu v její

činnosti a na řádné hospodaření s jejím majetkem.



(9) Činnost členů správní rady veřejné vysoké školy je úkonem v obecném

zájmu.^4) Těmto osobám poskytuje veřejná vysoká škola cestovní náhrady

podle zvláštního předpisu;^5) ministerstvo jim může poskytnout odměnu.



(10) Na činnost členů správní rady veřejné vysoké školy se vztahují

zvláštní předpisy.^6)



§ 16



Kvestor



(1) Kvestor řídí hospodaření a vnitřní správu veřejné vysoké školy a

vystupuje jejím jménem v rozsahu stanoveném opatřením rektora.



(2) Kvestora jmenuje a odvolává rektor.



§ 17



Vnitřní předpisy veřejné vysoké školy



(1) Vnitřními předpisy veřejné vysoké školy jsou



a) statut veřejné vysoké školy,



b) volební a jednací řád akademického senátu veřejné vysoké školy,



c) vnitřní mzdový předpis,^7)



d) jednací řád vědecké rady veřejné vysoké školy,



e) řád výběrového řízení pro obsazování míst akademických pracovníků,



f) studijní a zkušební řád,



g) stipendijní řád,



h) disciplinární řád pro studenty,



i) další předpisy, pokud tak stanoví statut veřejné vysoké školy.



(2) Statut veřejné vysoké školy obsahuje zejména



a) název, sídlo a typ vysoké školy,



b) právní předchůdce,



c) podmínky pro přijetí ke studiu a způsob podávání přihlášek,



d) podmínky studia cizinců,



e) vymezení obsahu, podmínek a četnosti hodnocení činnosti vysoké

školy,



f) organizační strukturu,



g) ustanovení o poplatcích spojených se studiem,



h) pravidla pro užívání akademických insignií a pro konání akademických

obřadů,



i) pravidla hospodaření veřejné vysoké školy.



§ 18



Rozpočet veřejné vysoké školy



(1) Veřejná vysoká škola sestavuje rozpočet na kalendářní rok a

hospodaří podle něj. Rozpočet veřejné vysoké školy nesmí být sestavován

jako deficitní.



(2) Příjmy rozpočtu veřejné vysoké školy jsou zejména:



a) příspěvek ze státního rozpočtu na vzdělávací a vědeckou, výzkumnou,

vývojovou a inovační, uměleckou nebo další tvůrčí činnost (dále jen

"příspěvek")^8),



b) podpora výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných

prostředků podle zvláštního právního předpisu^8e),



c) dotace ze státního rozpočtu (dále jen "dotace"),



d) poplatky spojené se studiem,



e) výnosy z majetku,



f) jiné příjmy nebo jiné příspěvky než uvedené v písmenu a) ze státního

rozpočtu, ze státních fondů, z Národního fondu a z rozpočtů obcí a

krajů,



g) výnosy z doplňkové činnosti,



h) příjmy z darů a dědictví.



(3) Veřejná vysoká škola má nárok na příspěvek podle odstavce 2 písm.

a). Pro stanovení výše příspěvku podle odstavce 2 písm. a) je rozhodný

typ a finanční náročnost akreditovaných studijních programů a programů

celoživotního vzdělávání, počet studentů a dosažené výsledky ve

vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové a inovační, umělecké nebo

další tvůrčí činnosti a její náročnost. Pro výši příspěvku je též

rozhodný dlouhodobý záměr veřejné vysoké školy a dlouhodobý záměr

vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové a inovační, umělecké a další

tvůrčí činnosti pro oblast vysokých škol vypracovaný ministerstvem a

jeho každoroční aktualizace (dále jen "dlouhodobý záměr ministerstva").

Veřejné vysoké škole přísluší záloha na příspěvek stanovená na základě

rozhodných údajů podle stavu k 31. říjnu předchozího kalendářního roku.

Příspěvek je z rozpočtové kapitoly poskytován podle obecných předpisů

pro poskytování prostředků státního rozpočtu pro dotace^8a), pokud

tento zákon nestanoví jinak.



(4) Ministerstvo rozhodnutím stanoví, zda poskytovaný příspěvek nebo

dotace je účastí státního rozpočtu na financování programu^8b), přičemž

příspěvek nebo dotace na stavbu^8c) je vždy, s výjimkou její údržby a

oprav, účastí státního rozpočtu na financování programu, je-li vyšší

než 10 000 000 Kč.



(5) Veřejná vysoká škola má nárok na dotaci na rozvoj vysoké školy.

Veřejné vysoké škole se může poskytnout dotace zejména na ubytování a

stravování studentů. Podmínky dotací, jejich užití a zúčtování se řídí

obecnými předpisy pro nakládání s prostředky státního rozpočtu^8d) a

zvláštními předpisy upravujícími podporu výzkumu a vývoje^8e). Pro výši

dotací je rozhodný dlouhodobý záměr veřejné vysoké školy a dlouhodobý

záměr ministerstva.



(6) Veřejná vysoká škola zřizuje tyto fondy:



a) rezervní fond určený zejména na krytí ztrát v následujících účetních

obdobích,



b) fond reprodukce investičního majetku,



c) stipendijní fond,



d) fond odměn,



e) fond účelově určených prostředků,



f) fond sociální,



g) fond provozních prostředků.



(7) Fondy veřejné vysoké školy uvedené v odstavci 6 písm. a), b), d) a

g) jsou vytvářeny ze zisku, není-li výslovně stanoveno jinak; fond

reprodukce investičního majetku a fond provozních prostředků též ze

zůstatku příspěvků podle odstavce 2 písm. a) k 31. prosinci běžného

roku, fond reprodukce investičního majetku též z odpisů hmotného a

nehmotného majetku^9). Zdroji stipendijního fondu jsou převody poplatků

za studium podle § 58 odst. 7 a převody daňově uznatelných výdajů podle

zvláštního předpisu^9a). Veřejná vysoká škola může rozdělovat do fondů

zisk po zdanění pouze v případě, že byla uhrazena případná ztráta z

minulých období. Zůstatky fondů k 31. prosinci běžného roku se

převádějí do následujícího rozpočtového roku. Použití prostředků fondů

uvedených v odstavci 6 písm. a) až d), f) a g) a podmínky převodu

prostředků mezi fondy uvedenými v odstavci 6 písm. a), b), d) a g)

upravuje vnitřní předpis veřejné vysoké školy; veřejná vysoká škola je

povinna zajistit, aby prostředky fondů vytvořené převodem zůstatku

příspěvku podle věty první použila pouze na financování své činnosti,

kterou se neúčastní hospodářské soutěže na společném trhu ani ji nemůže

touto činností ovlivnit.



(8) Podmínky tvorby a užití fondů stanoví vnitřní předpis veřejné

vysoké školy tak, aby prostředky získané ze zisku pocházejícího z

provádění základního výzkumu, aplikovaného výzkumu nebo

experimentálního vývoje a šíření jejich výsledků prostřednictvím výuky,

publikování nebo převodem technologií, které byly podpořeny z veřejných

prostředků, byly využity zpětně pouze na tyto činnosti, nebo na šíření

jejich výsledků nebo na výuku.



(9) Fond účelově určených prostředků vytváří veřejná vysoká škola z:



a) účelově určených darů, s výjimkou darů určených na pořízení a

technické zhodnocení dlouhodobého majetku,



b) účelově určených peněžních prostředků ze zahraničí,



c) účelově určených veřejných prostředků, včetně prostředků účelové a

institucionální podpory výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z

veřejných prostředků, které nemohly být veřejnou vysokou školou použity

v rozpočtovém roce, ve kterém jí byly poskytnuty.



(10) Účelově určené prostředky podle odstavce 9 písm. c) může veřejná

vysoká škola převést do fondu účelově určených prostředků do výše 5 %

objemu účelově určených veřejných prostředků poskytnutých veřejné

vysoké škole na jednotlivé projekty výzkumu, experimentálního vývoje a

inovací či výzkumné záměry v daném kalendářním roce; v případě jiné

podpory z veřejných prostředků do výše 5 % objemu této podpory

poskytnuté veřejné vysoké škole v daném kalendářním roce. Převod

účelově určených prostředků veřejná vysoká škola písemně oznámí jejich

poskytovateli.



(11) Prostředky fondu účelově určených prostředků může veřejná vysoká

škola použít pouze k účelu, ke kterému jí byly poskytnuty.



(12) Sociální fond je tvořen základním přídělem na vrub nákladů veřejné

vysoké školy do výše 2 % z ročního objemu nákladů veřejné vysoké školy

zúčtovaných na mzdy, náhrady mzdy a odměny za pracovní pohotovost.



(13) Prostředky rozpočtu se používají pouze na financování činností,

pro které byla veřejná vysoká škola zřízena, a na financování doplňkové

činnosti podle § 20 odst. 2.



§ 18a



Poskytování příspěvku



(1) O poskytnutí příspěvku podle § 18 odst. 2 písm. a) rozhoduje

ministerstvo rozhodnutím na základě žádosti veřejné vysoké školy.



(2) Ministerstvo v rozhodnutí uvede účel, na který je příspěvek určen,

výši poskytované částky. Ministerstvo může rovněž stanovit další

podmínky a povinnosti podle povahy účelu, na který je příspěvek

poskytnut, nebo podle akreditovaného studijního programu, na jehož

uskutečňování je příspěvek určen. Pro ostatní náležitosti rozhodnutí se

použijí přiměřeně ustanovení zvláštního zákona pro vydání rozhodnutí o

poskytování dotací ze státního rozpočtu^9b) a pro rozhodování o

odnímání dotací^9c). Příspěvek ministerstvo poskytne převodem ze svého

účtu na bankovní účet veřejné vysoké školy.



(3) Ministerstvo vede evidenci poskytnutých příspěvků.



(4) Veřejná vysoká škola je povinna čerpat a používat příspěvek v

souladu s účelem, jehož má být dosaženo, a podle zvláštních právních

předpisů upravujících účetnictví. Zůstatky příspěvku na konci každého

kalendářního roku veřejná vysoká škola převede pro další kalendářní

roky do svých fondů podle § 18 odst. 7. Ministerstvo příspěvek veřejné

vysoké škole rozhodnutím odejme, pokud jej čerpá v rozporu se zákonem

nebo v rozporu s rozhodnutím o poskytnutí příspěvku. Ministerstvo

příspěvek veřejné vysoké škole rovněž rozhodnutím odejme, pokud zanikl

akreditovaný studijní program, na jehož uskutečňování byl příspěvek

poskytnut, nebo pokud se poskytnutý příspěvek dostal do rozporu s

dlouhodobým záměrem veřejné vysoké školy (§ 12).



(5) Za vypořádání příspěvku se státním rozpočtem v příslušném

rozpočtovém roce se považuje jeho vyčerpání v souladu s tímto zákonem a

se zvláštním zákonem upravujícím rozpočtová pravidla, převedení do

fondů podle § 18 odst. 7 pro další kalendářní rok nebo odejmutí

příspěvku.



(6) Na řízení o vydání rozhodnutí o poskytnutí příspěvku a na řízení o

jeho odnětí se nevztahuje správní řád.



§ 19



Majetek veřejné vysoké školy



(1) Veřejná vysoká škola vlastní majetek potřebný k činnostem, pro

které byla zřízena. Majetkem veřejné vysoké školy jsou věci, byty a

nebytové prostory, práva a jiné majetkové hodnoty.



(2) O nakládání s majetkem veřejné vysoké školy rozhoduje rektor nebo

orgány nebo osoby, o nichž to stanoví statut veřejné vysoké školy. V

případech uvedených v § 15 odst. 1 písm. a) až d) rozhoduje rektor po

předchozím souhlasu správní rady veřejné vysoké školy.



(3) Veřejná vysoká škola může nabývat pouze cenné papíry vydané státem

nebo cenné papíry, za jejichž splacení se stát zaručil a nebo cenné

papíry obchodní společnosti, do které veřejná vysoká škola vložila

majetek.



§ 20



Hospodaření veřejné vysoké školy



(1) Veřejná vysoká škola je povinna majetek užívat k plnění úkolů ve

vzdělávací a výzkumné, vývojové a inovační, umělecké nebo další tvůrčí

činnosti. Může jej užívat i k doplňkové činnosti v souladu s tímto

zákonem.



(2) V doplňkové činnosti veřejná vysoká škola vykonává za úplatu

činnost navazující na její vzdělávací a výzkumnou, vývojovou a

inovační, uměleckou nebo další tvůrčí činnost nebo činnost sloužící k

účinnějšímu využití lidských zdrojů a majetku. Doplňková činnost nesmí

ohrozit kvalitu, rozsah a dostupnost činností, k jejichž uskutečňování

byla veřejná vysoká škola zřízena.



(3) Veřejná vysoká škola není oprávněna k převzetí ručení za peněžitý

dluh jiné osoby a ke zřízení zástavního práva k nemovitosti. Veřejná

vysoká škola není oprávněna se stát společníkem veřejné obchodní

společnosti nebo komplementářem komanditní společnosti. Dále veřejná

vysoká škola není oprávněna vkládat do obchodní společnosti nebo

družstva nemovité věci nabyté do vlastnictví veřejných vysokých škol z

vlastnictví státu, poskytnutý příspěvek podle § 18 odst. 3 a

poskytnutou dotaci podle § 18 odst. 4. Podmínkou peněžitých a

nepeněžitých vkladů do právnických osob je stanovení pravidel vnitřním

předpisem veřejné vysoké školy.



(4) Stát neručí za závazky veřejné vysoké školy.



(5) Veřejná vysoká škola účtuje v soustavě podvojného účetnictví, ve

kterém je povinna důsledně oddělit náklady a výnosy spojené s

doplňkovou činností. V ostatním platí pro veřejnou vysokou školu obecné

předpisy o účetnictví.^10)



(6) Za účelné využívání příspěvků a dotací a za vypořádání dotací se

státním rozpočtem a za řádné hospodaření s majetkem veřejné vysoké

školy je ministrovi odpovědný rektor.



§ 21



Další povinnosti veřejné vysoké školy



(1) Veřejná vysoká škola je povinna



a) každoročně vypracovat, předložit ministerstvu a jako neperiodickou

publikaci ^11) zveřejnit výroční zprávu o činnosti a výroční zprávu o

hospodaření vysoké školy v termínu a formě, kterou stanoví ministr

opatřením zveřejněném ve Věstníku ministerstva,



b) vypracovat, projednat s ministerstvem a zveřejnit dlouhodobý záměr

veřejné vysoké školy v termínu a formě, kterou stanoví ministr,



c) poskytovat Akreditační komisi a ministerstvu na jejich žádost ve

stanovených termínech a bezplatně informace potřebné pro jejich činnost

podle tohoto zákona,



d) poskytovat uchazečům o studium, studentům a dalším osobám informační

a poradenské služby související se studiem a s možností uplatnění

absolventů studijních programů v praxi,



e) činit všechna dostupná opatření pro vyrovnání příležitostí studovat

na vysoké škole,



f) činit vhodná opatření pro studium rodičů, a to po dobu, po kterou by

jinak trvala jejich mateřská či rodičovská dovolená^11a) (dále jen

„uznaná doba rodičovství“),



g) provádět pravidelně hodnocení činnosti vysoké školy a zveřejňovat

jeho výsledky,



h) na úřední desce zveřejňovat seznam akreditovaných studijních

programů, které uskutečňuje včetně jejich typu, členění na studijní

obory, formy výuky a standardní doby studia a seznam oborů, ve kterých

je oprávněna konat habilitační řízení nebo řízení ke jmenování

profesorem, s uvedením fakulty, je-li studijní program nebo obor, ve

kterém je oprávněna konat habilitační řízení nebo řízení ke jmenování

profesorem, akreditován na fakultě.



(2) Výroční zpráva o činnosti veřejné vysoké školy obsahuje mimo jiné:



a) přehled činností vykonávaných v kalendářním roce,



b) výsledky hodnocení činnosti vysoké školy,



c) změny vnitřních předpisů a změny v orgánech vysoké školy, k nimž

došlo v průběhu roku,



d) další údaje stanovené správní radou veřejné vysoké školy.



(3) Výroční zpráva o hospodaření veřejné vysoké školy obsahuje mimo

jiné:



a) roční účetní závěrku a zhodnocení základních údajů v ní obsažených,



b) výrok auditora k roční účetní závěrce, pokud byla auditorem ověřena,



c) přehled o peněžních příjmech a výdajích,



d) přehled rozsahu příjmů a výnosů v členění podle zdrojů,



e) vývoj a konečný stav fondů,



f) stav a pohyb majetku a závazků,



g) úplný objem nákladů v členění na náklady pro plnění činností

doplňkových a ostatních.



(4) Výroční zpráva o činnosti a výroční zpráva o hospodaření,

dlouhodobý záměr veřejné vysoké školy a výsledky hodnocení činnosti

veřejné vysoké školy musí být veřejně přístupné.



HLAVA II



SOUČÁSTI VEŘEJNÉ VYSOKÉ ŠKOLY



§ 22



Členění veřejné vysoké školy



(1) Veřejná vysoká škola se může členit na tyto součásti:



a) fakulty,



b) vysokoškolské ústavy,



c) jiná pracoviště pro vzdělávací a výzkumnou, vývojovou a inovační,

uměleckou nebo další tvůrčí činnost nebo pro poskytování informačních

služeb,



d) účelová zařízení pro kulturní a sportovní činnost, pro ubytování a

stravování zejména členů akademické obce nebo k zajišťování provozu

školy.



(2) Vnitřní předpisy součástí musí být v souladu s vnitřními předpisy

veřejné vysoké školy.



Díl 1



Fakulta



§ 23



Fakulta



(1) Fakulta uskutečňuje nejméně jeden akreditovaný studijní program a

vykonává vědeckou, výzkumnou, vývojovou a inovační, uměleckou nebo

další tvůrčí činnost.



(2) Na fakultě se ustavuje samosprávný zastupitelský akademický orgán.

Fakulta má právo používat vlastní akademické insignie a konat

akademické obřady.



(3) O zřízení, sloučení, splynutí, rozdělení nebo zrušení fakulty

rozhoduje na návrh rektora akademický senát veřejné vysoké školy. Toto

rozhodnutí je podmíněno předchozím stanoviskem Akreditační komise.



§ 24



Práva fakulty



(1) Orgány fakulty mají právo rozhodovat nebo jednat jménem veřejné

vysoké školy v těchto věcech týkajících se fakulty:



a) tvorba a uskutečňování studijních programů,



b) zaměření a organizace vědecké, výzkumné, vývojové a inovační,

umělecké nebo další tvůrčí činnosti,



c) pracovněprávní vztahy,



d) habilitační řízení a řízení ke jmenování profesorem v rozsahu

stanoveném tímto zákonem,



e) zahraniční styky a aktivity,



f) ustavování samosprávných akademických orgánů fakulty a vnitřní

organizace fakulty, pokud tento zákon nestanoví jinak,



g) nakládání s přidělenými finančními prostředky,



h) doplňková činnost a nakládání s prostředky získanými z této

činnosti.



(2) Orgány fakulty rozhodují v dalších věcech veřejné vysoké školy,

pokud jim rozhodování o nich svěří statut veřejné vysoké školy.



§ 25



Orgány fakulty



(1) Samosprávnými akademickými orgány fakulty jsou



a) akademický senát fakulty,



b) děkan,



c) vědecká rada fakulty,



d) disciplinární komise fakulty.



(2) Dalším orgánem fakulty je tajemník.



(3) Akademickou obec fakulty tvoří akademičtí pracovníci působící na

této fakultě a studenti zapsaní na této fakultě.



Akademický senát fakulty



§ 26



(1) Akademický senát fakulty je jejím samosprávným zastupitelským

akademickým orgánem. Má nejméně devět členů, z toho nejméně jednu

třetinu a nejvýše jednu polovinu tvoří studenti. Členy akademického

senátu fakulty volí ze svých řad členové akademické obce fakulty. Volby

jsou přímé, s tajným hlasováním. Vnitřní předpis fakulty stanoví

zejména počet členů akademického senátu, způsob jejich volby a způsob

volby předsedy akademického senátu, orgány akademického senátu a jejich

ustavování a důvody zániku členství v akademickém senátu a případnou

neslučitelnost členství v akademickém senátu s výkonem jiných funkcí.



(2) Členství v akademickém senátu je neslučitelné s funkcí rektora,

prorektorů, děkanů a proděkanů.



(3) Funkční období jednotlivých členů akademického senátu fakulty je

nejvýše tříleté. Je-li student zvolený do akademického senátu fakulty v

průběhu svého funkčního období přijat do jiného, bezprostředně

navazujícího studijního programu, může vnitřní předpis veřejné vysoké

školy stanovit podmínky, za kterých jeho členství v akademickém senátu

fakulty nezaniká. Funkční období všech členů akademického senátu

fakulty skončí, jestliže akademický senát po dobu šesti měsíců nekoná

podle § 27. Děkan nejpozději do 30 dnů vyhlásí nové volby.



(4) Zasedání akademického senátu fakulty jsou veřejně přístupná. Děkan

nebo v jeho zastoupení proděkan má právo vystoupit na zasedání,

kdykoliv o to požádá. Na žádost děkana je předseda akademického senátu

povinen bezodkladně svolat mimořádné zasedání akademického senátu

fakulty.



§ 27



(1) Akademický senát fakulty



a) na návrh děkana rozhoduje o zřízení, sloučení, splynutí, rozdělení

nebo zrušení fakultních pracovišť,



b) na návrh děkana schvaluje návrh vnitřních předpisů fakulty a

postupuje je ke schválení akademickému senátu vysoké školy,



c) schvaluje rozdělení finančních prostředků fakulty předložené děkanem

a kontroluje jejich využívání,



d) schvaluje výroční zprávu o činnosti a výroční zprávu o hospodaření

fakulty předloženou děkanem,



e) schvaluje podmínky pro přijetí ke studiu ve studijních programech

uskutečňovaných na fakultě,



f) schvaluje návrh děkana na jmenování a odvolání členů vědecké rady

fakulty a disciplinární komise fakulty,



g) usnáší se o návrhu na jmenování děkana, popřípadě navrhuje jeho

odvolání z funkce,



h) na návrh děkana schvaluje dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké,

výzkumné, vývojové a inovační, umělecké nebo další tvůrčí činnosti

fakulty vypracovaný v souladu s dlouhodobým záměrem veřejné vysoké

školy po projednání ve vědecké radě fakulty.



(2) Akademický senát fakulty se vyjadřuje zejména



a) k návrhům studijních programů uskutečňovaných na fakultě,



b) k záměru děkana jmenovat nebo odvolat proděkany.



(3) O návrzích zejména podle odstavce 1 písm. g) se akademický senát

fakulty usnáší tajným hlasováním. Návrh na jmenování děkana je přijat,

jestliže se pro něj vyslovila nadpoloviční většina všech členů

akademického senátu fakulty; návrh na jeho odvolání je přijat, jestliže

se pro něj vyslovily nejméně tři pětiny všech členů akademického

senátu.



§ 28



Děkan



(1) V čele fakulty je děkan; jedná a rozhoduje ve věcech fakulty, pokud

tento zákon nestanoví jinak.



(2) Děkana jmenuje a odvolává na návrh akademického senátu fakulty

rektor.



(3) Rektor může odvolat děkana z vlastního podnětu, a to pouze po

předchozím vyjádření akademického senátu fakulty a se souhlasem

akademického senátu veřejné vysoké školy v případě, kdy děkan závažným

způsobem neplní své povinnosti nebo závažným způsobem poškozuje zájem

vysoké školy nebo fakulty.



(4) Funkční období děkana je čtyřleté. Funkci děkana může tatáž osoba

vykonávat na téže fakultě nejvýše dvě po sobě bezprostředně jdoucí

funkční období.



(5) Děkana zastupují v jím určeném rozsahu proděkani. Proděkany jmenuje

a odvolává děkan.



Vědecká rada fakulty



§ 29



(1) Členy vědecké rady fakulty jmenuje a odvolává děkan.



(2) Členové vědecké rady fakulty jsou významní představitelé oborů, v

nichž fakulta uskutečňuje vzdělávací a vědeckou, výzkumnou, vývojovou a

inovační, uměleckou nebo další tvůrčí činnost. Nejméně jedna třetina

členů jsou jiné osoby než členové akademické obce veřejné vysoké školy,

jejíž je fakulta součástí.



(3) Předsedou vědecké rady fakulty je děkan.



§ 30



(1) Vědecká rada fakulty



a) projednává dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové

a inovační, umělecké nebo další tvůrčí činnosti fakulty vypracovaný v

souladu s dlouhodobým záměrem veřejné vysoké školy,



b) schvaluje studijní programy, které mají být uskutečňovány na

fakultě,



c) vykonává působnost v habilitačním řízení a v řízení ke jmenování

profesorem v rozsahu stanoveném tímto zákonem.



(2) Vědecká rada fakulty se vyjadřuje k otázkám, které jí předloží

děkan.



§ 31



Disciplinární komise fakulty



(1) Členy disciplinární komise fakulty a jejího předsedu jmenuje děkan

z řad členů akademické obce fakulty. Polovinu členů disciplinární

komise fakulty tvoří studenti.



(2) Funkční období členů disciplinární komise fakulty je nejvýše

dvouleté.



(3) Disciplinární komise fakulty projednává disciplinární přestupky

studentů zapsaných na fakultě a předkládá návrh na rozhodnutí děkanovi.



§ 32



Tajemník



(1) Tajemník řídí hospodaření a vnitřní správu fakulty v rozsahu

stanoveném opatřením děkana.



(2) Tajemníka jmenuje a odvolává děkan.



§ 33



Vnitřní předpisy fakulty



(1) Vnitřní předpisy fakulty upravují záležitosti fakulty spadající do

její samosprávné působnosti a její vztah k veřejné vysoké škole, pokud

nejsou upraveny zákonem.



(2) Vnitřními předpisy fakulty jsou



a) statut fakulty,



b) volební a jednací řád akademického senátu fakulty,



c) jednací řád vědecké rady fakulty,



d) disciplinární řád pro studenty,



e) další předpisy, pokud tak stanoví statut fakulty.



(3) Na obsah statutu fakulty se vztahuje přiměřeně § 17 odst. 2.



(4) Vnitřní předpisy teologických fakult se předkládají ke schválení

akademickému senátu vysoké školy po jejich schválení příslušnou církví

nebo náboženskou společností, pokud je povinnost schválení zakotvena ve

vnitřních předpisech této církve nebo náboženské společnosti.



Díl 2



Vysokoškolský ústav



§ 34



(1) Vysokoškolský ústav vykonává vědeckou, výzkumnou, vývojovou a

inovační, uměleckou nebo další tvůrčí činnost a může se podílet na

uskutečňování akreditovaných studijních programů nebo jejich částí.



(2) O zřízení, sloučení, splynutí, rozdělení nebo zrušení

vysokoškolského ústavu rozhoduje na návrh rektora akademický senát

veřejné vysoké školy.



(3) V čele vysokoškolského ústavu je ředitel, kterého jmenuje a

odvolává rektor.



(4) Ředitel vysokoškolského ústavu je oprávněn jednat jménem veřejné

vysoké školy pouze ve věcech, o nichž to stanoví vnitřní předpis této

školy.



(5) Ředitel vysokoškolského ústavu jmenuje se souhlasem akademického

senátu veřejné vysoké školy vědeckou radu nebo uměleckou radu nebo na

neuniverzitní škole akademickou radu vysokoškolského ústavu (dále jen

"vědecká rada vysokoškolského ústavu"), pro kterou platí § 29 a 30

přiměřeně.



Díl 3



Vysokoškolský zemědělský nebo lesní statek



§ 35



(1) Vysokoškolský zemědělský nebo lesní statek je pracoviště veřejné

vysoké školy, kde se uskutečňuje praxe studentů studijních programů v

oblasti zemědělství, veterinárního lékařství a hygieny nebo lesnictví a

v návaznosti na tyto studijní programy se vykonává výzkumná nebo

vývojová činnost.



(2) O zřízení, sloučení, splynutí, rozdělení nebo zrušení

vysokoškolského zemědělského nebo lesního statku rozhoduje na návrh

rektora akademický senát veřejné vysoké školy.



(3) V čele vysokoškolského zemědělského nebo lesního statku je ředitel,

kterého jmenuje a odvolává rektor.



(4) Ředitel vysokoškolského zemědělského nebo lesního statku je

oprávněn jednat jménem veřejné vysoké školy pouze ve věcech, o nichž to

stanoví vnitřní předpis této školy.



HLAVA III



PŮSOBNOST MINISTERSTVA



§ 36



(1) Vnitřní předpisy veřejné vysoké školy podléhají registraci

ministerstvem. Žádost o registraci podává ministerstvu rektor.



(2) Ministerstvo rozhodne o žádosti do 90 dnů ode dne jejího

předložení. Je-li žádosti vyhověno, vyznačí registraci ministerstvo na

stejnopisu registrovaného vnitřního předpisu. Rozhodnutí o registraci

se nevydává.



(3) Odporuje-li vnitřní předpis veřejné vysoké školy zákonu nebo jinému

právnímu předpisu, ministerstvo žádost o registraci rozhodnutím

zamítne.



(4) Vnitřní předpis nabývá platnosti registrací.



(5) Ustanovení odstavců 1 až 4 platí i pro změny vnitřních předpisů.



§ 37



Je-li některé opatření veřejné vysoké školy nebo její součásti v

rozporu se zákonem nebo jiným právním předpisem a nestanoví-li zákon

jiný způsob jeho přezkoumání, vyzve ministerstvo vysokou školu, aby v

přiměřené lhůtě zjednala nápravu.



§ 38



(1) Jestliže veřejná vysoká škola nebo její součást



a) neustavila některý ze svých samosprávných orgánů,



b) nepřijala vnitřní předpisy, které je povinna podle tohoto zákona

přijmout,



c) nemá akreditován žádný studijní program nebo má pozastavenou

akreditaci všech studijních programů,



d) vykazuje ve svém hospodaření závažné nedostatky ohrožující plnění

jejích úkolů, nebo



e) závažným způsobem porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem, může

ministerstvo omezit výkon působnosti orgánů veřejné vysoké školy nebo

její součásti, popřípadě může veřejné vysoké škole nebo její součásti

výkon této působnosti odejmout.



(2) Při rozhodování o obsahu omezení nebo o odnětí výkonu působnosti se

vychází ze závažnosti nedostatků a z charakteru a rozsahu způsobené

nebo hrozící újmy. Omezení se provede v rozsahu potřebném ke zjednání

nápravy.



(3) Jestliže se opatření podle odstavce 1 týká orgánů veřejné vysoké

školy, přechází působnost těchto orgánů na ministerstvo nebo na

veřejnou vysokou školu, kterou ministerstvo výkonem této působnosti po

vzájemné dohodě pověří. Týká-li se opatření podle odstavce 1 orgánů

součásti veřejné vysoké školy, přechází působnost těchto orgánů na

rektora.



(4) Nevylučuje-li to povaha věci, je povinností ministerstva nejprve

upozornit veřejnou vysokou školu na skutečnosti uvedené v odstavci 1 a

vyzvat ji, aby v přiměřené lhůtě zjednala nápravu.



(5) Pominou-li důvody, pro které bylo rozhodnuto o opatření podle

odstavce 1, ministerstvo přijaté opatření zruší.



ČÁST TŘETÍ



SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA



§ 39



Státní souhlas



(1) Právnická osoba, která má sídlo, svou ústřední správu nebo hlavní

místo své podnikatelské činnosti na území některého členského státu

Evropské unie, nebo která byla zřízena nebo založena podle práva

některého členského státu Evropské unie, je oprávněna působit jako

soukromá vysoká škola, pokud jí ministerstvo udělilo státní souhlas.



(2) Oprávnění soukromé vysoké školy je nepřevoditelné a nepřechází na

právní nástupce.



(3) Na žádost zřizovatelů nebo zakladatelů může ministerstvo vydat

státní souhlas i před zápisem právnické osoby, která má působit jako

soukromá vysoká škola, do obchodního nebo jiného rejstříku (dále jen

"rejstřík"), jedná-li se o právnickou osobu zapisovanou do rejstříku,

jestliže je prokázáno, že tato právnická osoba byla zřízena nebo

založena. Tato právnická osoba je povinna předložit ministerstvu výpis

z rejstříku ve lhůtě do 15 dnů od doručení příslušného dokladu o zápisu

do rejstříku. Státní souhlas nabývá účinnosti vznikem právnické osoby.



(4) Žádost o udělení státního souhlasu obsahuje



a) název, sídlo a typ vysoké školy,



b) právní formu právnické osoby a statutární orgán,



c) dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové a

inovační, umělecké nebo další tvůrčí činnosti vysoké školy (dále jen

"dlouhodobý záměr soukromé vysoké školy"),



d) údaje o finančním, materiálním, personálním a informačním zajištění

činnosti soukromé vysoké školy,



e) návrhy studijních programů,



f) návrh vnitřních předpisů upravujících organizaci a činnost soukromé

vysoké školy a postavení členů akademické obce.



(5) Žadatel je povinen údaje uvedené v žádosti doložit.



(6) Jsou-li případné nedostatky žádosti podle odstavce 4 odstranitelné,

vyzve ministerstvo žadatele, aby je v přiměřené lhůtě odstranil, a

řízení přeruší. V případě, že žadatel vady ve stanovené lhůtě

neodstraní, rozhodne ministerstvo ve věci na základě původních

podkladů.



(7) Ministerstvo rozhodne o žádosti do 150 dnů ode dne jejího doručení.

Před rozhodnutím si ministerstvo vyžádá stanovisko Akreditační komise k

návrhům studijních programů.



(8) Ministerstvo státní souhlas neudělí, jestliže



a) Akreditační komise nevydala souhlasné stanovisko alespoň k jednomu

předloženému studijnímu programu,



b) zjistí, že nejsou předpoklady pro řádné zajištění vzdělávací a

vědecké, výzkumné, vývojové a inovační, umělecké nebo další tvůrčí

činnosti, nebo



c) návrh vnitřních předpisů je v rozporu se zákony nebo jinými právními

předpisy,



d) právnická osoba žádající o udělení státního souhlasu byla pravomocně

odsouzena za trestný čin, pro který neskýtá záruku řádného působení

jako vysoká škola, pokud se na ni podle zákona nehledí, jako by za

takový trestný čin odsouzena nebyla; pro účely posouzení, zda je dán

tento důvod neudělení akreditace, si ministerstvo vyžádá výpis z

evidence Rejstříku trestů podle jiného právního předpisu^27); žádost o

vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku

trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím

dálkový přístup.



(9) Pokud ministerstvo udělí státní souhlas, rozhodne také o akreditaci

příslušných studijních programů a o registraci vnitřních předpisů.



(10) Státní souhlas pozbude platnosti, jestliže soukromá vysoká škola

nezahájí vzdělávací činnost do dvou let od nabytí jeho právní moci.



§ 40



Financování soukromé vysoké školy



(1) Právnická osoba, která získala oprávnění působit jako soukromá

vysoká škola, je povinna zajistit finanční prostředky pro vzdělávací a

vědeckou nebo výzkumnou, vývojovou a inovační, uměleckou a další tvůrčí

činnost.



(2) Ministerstvo může poskytnout soukromé vysoké škole působící jako

obecně prospěšná společnost ^12) dotaci na uskutečňování akreditovaných

studijních programů a programů celoživotního vzdělávání, s nimi

spojenou vědeckou, výzkumnou, vývojovou a inovační, uměleckou nebo

další tvůrčí činnost. Soukromé vysoké škole může ministerstvo

poskytnout dotaci na stipendia podle § 91 odst. 2 písm. e), podle § 91

odst. 3. Podmínky dotací, jejich užití a zúčtování se řídí obecnými

předpisy pro nakládání s prostředky státního rozpočtu.



(3) Výše dotací podle odstavce 2 se určuje na základě dlouhodobého

záměru soukromé vysoké školy a jeho každoroční aktualizace,

dlouhodobého záměru ministerstva, typu a finanční náročnosti

akreditovaných studijních programů, počtu studentů a dosažených

výsledků ve vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové a inovační,

umělecké nebo další tvůrčí činnosti a její náročnosti.



(4) Poskytování dotací soukromým vysokým školám na výzkum a vývoj se

řídí zvláštními právními předpisy upravujícími podporu výzkumu a

vývoje^7a).



§ 41



Vnitřní předpisy



(1) Vnitřní předpisy soukromé vysoké školy stanoví, které orgány

vykonávají působnost podle části čtvrté až deváté tohoto zákona.



(2) Pro registraci vnitřních předpisů soukromé vysoké školy a jejich

změn platí § 36 obdobně.



§ 42



Další povinnosti soukromé vysoké školy



(1) Soukromá vysoká škola je povinna



a) každoročně vypracovat, předložit ministerstvu a jako neperiodickou

publikaci ^11) zveřejnit výroční zprávu o činnosti a v případě, že

obdržela dotaci, i výroční zprávu o hospodaření vysoké školy v termínu

a formě, kterou stanoví ministr,



b) vypracovat, projednat s ministerstvem a jako neperiodickou publikaci

^11) zveřejnit dlouhodobý záměr soukromé vysoké školy a jeho každoroční

aktualizaci v termínu a formě, kterou stanoví ministr,



c) poskytovat Akreditační komisi a ministerstvu na jejich žádost ve

stanovených termínech a bezplatně informace potřebné pro jejich činnost

podle tohoto zákona,



d) provádět pravidelně hodnocení činnosti vysoké školy a zveřejňovat

jeho výsledky,



e) na úřední desce zveřejňovat seznam akreditovaných studijních

programů, které uskutečňuje včetně jejich typu, členění na studijní

obory, formy výuky a standardní doby studia a seznam oborů, ve kterých

je oprávněna konat habilitační řízení nebo řízení ke jmenování

profesorem,



f) oznámit ministerstvu, že na soukromou vysokou školu byl prohlášen

nebo ukončen konkurs podle předpisů upravujících úpadek a způsoby jeho

řešení^13) nebo že soukromá vysoká škola byla pravomocně odsouzena za

trestný čin,



g) oznámit ministerstvu zánik právnické osoby, která získala oprávnění

působit jako soukromá vysoká škola.



(2) Na obsah výroční zprávy o činnosti soukromé vysoké školy se

vztahuje § 21 odst. 2 obdobně, pokud zvláštní předpis nestanoví

jinak.^14)



(3) Na obsah výroční zprávy o hospodaření soukromé vysoké školy se

vztahuje § 21 odst. 3 obdobně, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak.



(4) Výroční zpráva o činnosti a výroční zpráva o hospodaření,

dlouhodobý záměr soukromé vysoké školy a výsledky hodnocení činnosti

soukromé vysoké školy musí být veřejně přístupné.



§ 43



Působnost ministerstva



(1) Jestliže je některé opatření soukromé vysoké školy v rozporu se

zákonem nebo jiným právním předpisem a nestanoví-li zákon jiný způsob

jeho přezkoumání, vyzve ministerstvo vysokou školu, aby v přiměřené

lhůtě zjednala nápravu.



(2) Ministerstvo může soukromé vysoké škole udělený státní souhlas

odejmout, jestliže



a) nemá akreditovaný žádný studijní program,



b) v průběhu jednoho roku jí byla odňata akreditace více než dvou

studijních programů,



c) jí byla pozastavena akreditace všech studijních programů,



d) se v její činnosti projevují závažné nedostatky znemožňující plnění

jejích úkolů podle tohoto zákona, nebo



e) závažným způsobem porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem nebo

jejím vnitřním předpisem.



(3) Ministerstvo odejme státní souhlas v případě, že v žádosti byly

uvedeny nesprávné údaje rozhodné pro udělení státního souhlasu nebo že

došlo k takovým změnám, za kterých by souhlas nemohl být vydán.



(4) Odnětím státního souhlasu pozbývá právnická osoba oprávnění působit

jako vysoká škola. Ministerstvo zároveň rozhodne o odnětí akreditace

studijních programů.



(5) Nevylučuje-li to povaha věci, je povinností ministerstva nejprve

upozornit soukromou vysokou školu na skutečnosti uvedené v odstavci 2 a

vyzvat ji, aby v přiměřené lhůtě zjednala nápravu.



(6) Jestliže soukromá vysoká škola přestala uskutečňovat vzdělávací

činnost z jiného důvodu než z důvodu odnětí státního souhlasu, je

povinna to bezodkladně oznámit ministerstvu.



ČÁST ČTVRTÁ



STUDIJNÍ PROGRAM



§ 44



(1) Vysokoškolské vzdělání se získává studiem v rámci akreditovaného

studijního programu podle studijního plánu stanovenou formou studia.



(2) Součástmi studijního programu jsou



a) název studijního programu, jeho typ, forma a cíle studia,



b) členění studijního programu na studijní obory, jejich

charakteristika a jejich kombinace, jakož i stanovení profilu

absolventa příslušných studijních oborů,



c) charakteristika studijních předmětů,



d) pravidla a podmínky pro vytváření studijních plánů, popřípadě délka

praxe,



e) standardní doba studia při průměrné studijní zátěži vyjádřená v

akademických rocích,



f) podmínky, které musí student splnit v průběhu studia ve studijním

programu a při jeho řádném ukončení podle § 45 odst. 3, § 46 odst. 3 a

§ 47 odst. 4 včetně obsahu státních zkoušek,



g) udělovaný akademický titul,



h) návaznost na další typy studijních programů v téže nebo příbuzné

oblasti studia.



(3) Studijní plán stanoví časovou a obsahovou posloupnost studijních

předmětů, formu jejich studia a způsob ověření studijních výsledků.



(4) Forma studia vyjadřuje, zda jde o studium prezenční, distanční nebo

o jejich kombinaci.



§ 45



Bakalářský studijní program



(1) Bakalářský studijní program je zaměřen na přípravu k výkonu

povolání a ke studiu v magisterském studijním programu. V bakalářském

studijním programu se bezprostředně využívají soudobé poznatky a

metody; obsahuje též v potřebném rozsahu teoretické poznatky.



(2) Standardní doba studia včetně praxe je nejméně tři a nejvýše čtyři

roky.



(3) Studium se řádně ukončuje státní závěrečnou zkouškou, jejíž

součástí je zpravidla obhajoba bakalářské práce.



(4) Absolventům studia v bakalářských studijních programech se uděluje

akademický titul "bakalář" (ve zkratce "Bc." uváděné před jménem), v

oblasti umění akademický titul "bakalář umění" (ve zkratce "BcA."

uváděné před jménem); absolventům v oblasti umění přijatým ke studiu

podle § 48 odst. 2 se uděluje akademický titul až po dosažení úplného

středního nebo úplného středního odborného vzdělání nebo vyššího

odborného vzdělání poskytovaného v konzervatořích.



§ 46



Magisterský studijní program



(1) Magisterský studijní program je zaměřen na získání teoretických

poznatků založených na soudobém stavu vědeckého poznání, výzkumu a

vývoje, na zvládnutí jejich aplikace a na rozvinutí schopností k tvůrčí

činnosti; v oblasti umění je zaměřen na náročnou uměleckou přípravu a

rozvíjení talentu.



(2) Magisterský studijní program navazuje na bakalářský studijní

program; standardní doba tohoto studia je nejméně jeden a nejvýše tři

roky. V případech, kdy to vyžaduje charakter studijního programu, může

být udělena akreditace magisterskému studijnímu programu, který

nenavazuje na bakalářský studijní program; v tomto případě je

standardní doba studia nejméně čtyři a nejvýše šest roků.



(3) Studium se řádně ukončuje státní závěrečnou zkouškou, jejíž

součástí je obhajoba diplomové práce. V oblasti lékařství a

veterinárního lékařství a hygieny se studium řádně ukončuje státní

rigorózní zkouškou.



(4) Absolventům studia v magisterských studijních programech se udělují

tyto akademické tituly:



a) v oblasti ekonomie, technických věd a technologií, zemědělství,

lesnictví a vojenství "inženýr" (ve zkratce "Ing." uváděné před

jménem),



b) v oblasti architektury "inženýr architekt" (ve zkratce "Ing. arch."

uváděné před jménem),



c) v oblasti lékařství "doktor medicíny" (ve zkratce "MUDr." uváděné

před jménem),



d) v oblasti zubního lékařství "doktor zubního lékařství" (ve zkratce

MDDr. uváděné před jménem),



e) v oblasti veterinárního lékařství a hygieny "doktor veterinární

medicíny" (ve zkratce "MVDr." uváděné před jménem),



f) v oblasti umění "magistr umění" (ve zkratce "MgA." uváděné před

jménem),



g) v ostatních oblastech "magistr" (ve zkratce "Mgr." uváděné před

jménem).

Absolventům studia v magisterských studijních programech v oblasti

umění přijatým ke studiu podle § 48 odst. 2 se uděluje akademický titul

až po dosažení úplného středního nebo úplného středního odborného

vzdělání nebo vyššího odborného vzdělání poskytovaného v

konzervatořích.



(5) Absolventi magisterských studijních programů, kteří získali

akademický titul "magistr", mohou vykonat v téže oblasti studia státní

rigorózní zkoušku, jejíž součástí je obhajoba rigorózní práce. Za úkony

spojené s přijetím přihlášky k této zkoušce a s konáním této zkoušky

může vysoká škola stanovit poplatek, který činí nejvýše dvojnásobek

základu podle § 58 odst. 2. Tito absolventi mají právo za úplatu

používat zařízení a informační technologie potřebné pro přípravu k této

zkoušce v souladu s pravidly určenými vysokou školou. Po jejím vykonání

se udělují tyto akademické tituly:



a) v oblasti práva "doktor práv" (ve zkratce "JUDr." uváděné před

jménem),



b) v oblasti humanitních, pedagogických a společenských věd "doktor

filozofie" (ve zkratce "PhDr." uváděné před jménem),



c) v oblasti přírodních věd "doktor přírodních věd" (ve zkratce "RNDr."

uváděné před jménem),



d) v oblasti farmacie "doktor farmacie" (ve zkratce "PharmDr." uváděné

před jménem),



e) v oblasti teologie "licenciát teologie" (ve zkratce "ThLic." uváděné

před jménem) nebo "doktor teologie" (ve zkratce "ThDr." uváděné před

jménem); pro oblast katolické teologie "licenciát teologie".



§ 47



Doktorský studijní program



(1) Doktorský studijní program je zaměřen na vědecké bádání a

samostatnou tvůrčí činnost v oblasti výzkumu nebo vývoje nebo na

samostatnou teoretickou a tvůrčí činnost v oblasti umění.



(2) Standardní doba studia je nejméně tři a nejvýše čtyři roky.



(3) Studium v doktorském studijním programu probíhá podle

individuálního studijního plánu pod vedením školitele.



(4) Studium se řádně ukončuje státní doktorskou zkouškou a obhajobou

disertační práce, kterými se prokazuje schopnost a připravenost k

samostatné činnosti v oblasti výzkumu nebo vývoje nebo k samostatné

teoretické a tvůrčí umělecké činnosti. Disertační práce musí obsahovat

původní a uveřejněné výsledky nebo výsledky přijaté k uveřejnění.^15)



(5) Absolventům studia v doktorských studijních programech se uděluje

akademický titul "doktor" (ve zkratce "Ph.D." uváděné za jménem), v

oblasti teologie akademický titul "doktor teologie" (ve zkratce "Th.D."

uváděné za jménem).



(6) Studium v doktorském studijním programu sleduje a hodnotí oborová

rada ustavená podle vnitřního předpisu vysoké školy nebo její součásti,

která má akreditovaný příslušný studijní program. Pro studijní programy

ze stejné oblasti studia mohou vysoké školy nebo jejich součásti na

základě dohody vytvořit společnou oborovou radu. Předsedu oborové rady

volí ze svého středu její členové.



§ 47a



(1) Studium v bakalářském, magisterském nebo doktorském studijním

programu může probíhat též ve spolupráci se zahraniční vysokou školou,

která realizuje obsahově související studijní program.



(2) Podmínky spolupráce upraví podle odstavce 1 v souladu s

ustanoveními zákona dohoda zúčastněných vysokých škol.



(3) Absolventům studia ve studijním programu uskutečňovaném v rámci

spolupráce se zahraniční vysokou školou se uděluje akademický titul,

podle § 45 odst. 4, § 46 odst. 4 nebo § 47 odst. 5 a případně také

akademický titul zahraniční vysoké školy podle legislativního stavu

platného v příslušné zemi. Ve vysokoškolském diplomu je uvedena

spolupracující zahraniční vysoká škola a případně skutečnost, že

udílený zahraniční akademický titul je společným titulem udíleným

současně i na zahraniční vysoké škole.



§ 47b



Zveřejňování závěrečných prací



(1) Vysoká škola nevýdělečně zveřejňuje disertační, diplomové,

bakalářské a rigorózní práce, u kterých proběhla obhajoba, včetně

posudků oponentů a záznamu o průběhu a výsledku obhajoby

prostřednictvím databáze kvalifikačních prací, kterou spravuje. Způsob

zveřejnění stanoví vnitřní předpis vysoké školy.



(2) Disertační, diplomové, bakalářské a rigorózní práce odevzdané

uchazečem k obhajobě musí být též nejméně pět pracovních dnů před

konáním obhajoby zveřejněny k nahlížení veřejnosti v místě určeném

vnitřním předpisem vysoké školy nebo není-li tak určeno, v místě

pracoviště vysoké školy, kde se má konat obhajoba práce. Každý si může

ze zveřejněné práce pořizovat na své náklady výpisy, opisy nebo

rozmnoženiny.



(3) Platí, že odevzdáním práce autor souhlasí se zveřejněním své práce

podle tohoto zákona, bez ohledu na výsledek obhajoby.



ČÁST PÁTÁ



STUDIUM NA VYSOKÉ ŠKOLE



Přijímání ke studiu



§ 48



(1) Podmínkou přijetí ke studiu v bakalářském a magisterském studijním

programu je dosažení úplného středního nebo úplného středního odborného

vzdělání. Ke studiu v oblasti umění mohou být přijati též uchazeči s

vyšším odborným vzděláním poskytovaným v konzervatořích. Podmínkou

přijetí ke studiu v magisterském studijním programu, který navazuje na

bakalářský studijní program, je rovněž řádné ukončení studia v

bakalářském studijním programu.



(2) Ke studiu v oblasti umění mohou být výjimečně přijati též uchazeči

bez dosažení úplného středního nebo úplného středního odborného

vzdělání nebo vyššího odborného vzdělání poskytovaného v

konzervatořích.



(3) Podmínkou přijetí ke studiu v doktorském studijním programu je

řádné ukončení studia v magisterském studijním programu a v oblasti

umění též získání akademického titulu.



§ 49



(1) Vysoká škola nebo fakulta může stanovit další podmínky přijetí ke

studiu týkající se určitých znalostí, schopností nebo nadání nebo

prospěchu ze střední školy, popřípadě vyšší odborné školy nebo vysoké

školy; v případě přijímání ke studiu v magisterském studijním programu,

který navazuje na bakalářský studijní program, též podmínky týkající se

příbuznosti studijních oborů nebo počtů kreditů získaných během studia

ve vybraných typech předmětů. Kredity se přitom rozumí kvantitativní

vyjádření studijní zátěže určité části studia. Kromě toho může stanovit

nejvyšší možný počet přijímaných uchazečů, kteří splnili stanovené

podmínky; splní-li tyto podmínky větší počet uchazečů, rozhoduje pořadí

nejlepších.



(2) Podmínky pro přijetí cizinců ke studiu ve studijním programu musí

umožnit splnění závazků, které vyplývají z mezinárodních smluv, kterými

je Česká republika vázána.



(3) Vysoká škola nebo fakulta může stanovit odlišné podmínky pro

přijetí uchazečů, kteří absolvovali studijní program nebo jeho část

nebo studují jiný studijní program na vysoké škole v České republice

nebo v zahraničí anebo absolvovali akreditovaný vzdělávací program nebo

jeho část ve vyšší odborné škole nebo studují akreditovaný vzdělávací

program ve vyšší odborné škole v České republice nebo v zahraničí.



(4) Splnění podmínek stanovených podle odstavců 1 a 3 se ověřuje, a to

zpravidla přijímací zkouškou.



(5) Vysoká škola nebo fakulta zveřejní v dostatečném předstihu, nejméně

však čtyřměsíčním, lhůtu pro podání přihlášek ke studiu a způsob jejich

podávání písemnou nebo elektronickou formou, podmínky přijetí podle

odstavců 1 a 3, termín a způsob ověřování jejich splnění, a pokud je

součástí ověřování požadavek přijímací zkoušky, také formu a rámcový

obsah zkoušky a kritéria pro její vyhodnocení. Tyto skutečnosti musí

být zveřejněny na úřední desce vysoké školy nebo fakulty. Stejným

způsobem musí být zveřejněn nejvyšší počet studentů přijímaných ke

studiu v příslušném studijním programu.



(6) Je-li studijnímu programu udělena akreditace, nemusí vysoká škola

nebo fakulta v zájmu zachování začátku akademického roku dodržet

čtyřměsíční lhůtu pro podání přihlášek ke studiu. V takovémto případě

může být lhůta pro podání přihlášek ke studiu kratší, nejméně však

jednoměsíční. Ostatní podmínky uvedené v odstavci 5 zůstávají

nezměněny.



§ 50



Přijímací řízení



(1) Přijímací řízení se zahajuje doručením přihlášky ke studiu vysoké

škole nebo její součásti, která uskutečňuje příslušný studijní program.

V přihlášce uchazeč vždy uvede jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné

číslo, bylo-li přiděleno, a adresu místa trvalého pobytu na území České

republiky, popřípadě bydliště mimo území České republiky; cizinec uvede

též datum narození, pohlaví, bydliště v České republice a státní

občanství.



(2) O přijetí ke studiu ve studijním programu, který uskutečňuje

fakulta, rozhoduje děkan fakulty. O přijetí ke studiu ve studijním

programu, který uskutečňuje vysoká škola, rozhoduje rektor.



(3) Na soukromých vysokých školách rozhoduje o přijetí ke studiu orgán

určený vnitřním předpisem.



(4) Na rozhodování o přijetí ke studiu se nevztahují obecné předpisy o

správním řízení.



(5) Rozhodnutí musí být vyhotoveno písemně do 30 dnů od ověření

podmínek pro přijetí ke studiu, musí obsahovat odůvodnění a poučení o

možnosti podat žádost o přezkoumání a musí být uchazeči doručeno do

vlastních rukou. Způsob náhradního doručení stanoví vnitřní předpis.

Uchazeči, jehož pobyt není znám, se doručuje vyvěšením rozhodnutí na

úřední desce.



(6) Uchazeč má právo nahlédnout do všech svých materiálů, které mají

význam pro rozhodnutí o jeho přijetí ke studiu.



(7) Uchazeč může požádat o přezkoumání rozhodnutí. Žádost se podává

orgánu, který rozhodnutí vydal, ve lhůtě 30 dnů ode dne jeho doručení;

zmeškání této lhůty lze ze závažných důvodů prominout. Jestliže je

tímto orgánem děkan, může sám žádosti vyhovět a rozhodnutí změnit,

jinak ji předá k rozhodnutí rektorovi. Rektor změní rozhodnutí, které

bylo vydáno v rozporu se zákonem, vnitřním předpisem vysoké školy nebo

její součásti nebo podmínkami stanovenými podle § 49 odst. 1 a 3. Jinak

žádost zamítne a původní rozhodnutí potvrdí.



(8) Do 15 dnů po skončení přijímacího řízení zveřejní vysoká škola nebo

fakulta zprávu o jeho průběhu. Pokud jsou součástí přijímacího řízení i

písemné přijímací zkoušky, uvede ve zprávě základní statistické

charakteristiky všech jejích částí. Ministerstvo stanoví vyhláškou

postup a podmínky při zveřejnění průběhu přijímacího řízení, a to

včetně požadavků na základní statistické charakteristiky.



(9) Vysoká škola nebo fakulta zpracovává a poskytuje údaje o uchazečích

pro účely statistických zjišťování v souladu se zvláštním

předpisem^15a).



§ 51



Zápis do studia



(1) Sdělením rozhodnutí o přijetí ke studiu vzniká uchazeči právo na

zápis do studia. Uchazeči se zapisují ve lhůtě stanovené vysokou školou

nebo její součástí.



(2) Zápis se koná na vysoké škole nebo její součásti, která uskutečňuje

příslušný studijní program.



§ 52



Rozvrh studia a akademický rok



(1) Studium je členěno zejména na semestry, ročníky nebo bloky. Každý

semestr, ročník nebo blok sestává z období výuky a zkoušek a z období

prázdnin.



(2) Akademický rok trvá 12 kalendářních měsíců; jeho začátek stanoví

rektor.



§ 53



Státní zkoušky



(1) Státní zkouška se koná před zkušební komisí; průběh státní zkoušky

a vyhlášení výsledku jsou veřejné.



(2) Právo zkoušet při státní zkoušce mají pouze profesoři, docenti a

odborníci schválení příslušnou vědeckou radou.



(3) Ministerstvo může jmenovat další členy zkušební komise z významných

odborníků v daném oboru.



§ 54



Přerušení studia



(1) Studium ve studijním programu může být za podmínek stanovených

studijním a zkušebním řádem i opakovaně přerušeno. Studijní a zkušební

řád stanoví nejdelší celkovou dobu přerušení studia.



(2) Student má právo na přerušení studia vždy v souvislosti s

těhotenstvím, porodem či rodičovstvím, a to po celou uznanou dobu

rodičovství.



(3) Doba přerušení studia po uznanou dobu rodičovství se nezapočítává

do celkové doby přerušení studia podle odstavce 1 ani do maximální doby

studia, je-li taková doba vnitřními předpisy stanovena.



(4) V době přerušení studia není osoba studentem. Uplynutím doby, na

kterou bylo studium přerušeno, vzniká osobě právo na opětovný zápis do

studia. Vysoká škola stanoví podmínky, za nichž se osoba v uznané době

rodičovství může opětovně zapsat ke studiu dříve, než uplyne doba, na

kterou bylo studium přerušeno.



§ 54a



Zvláštní ustanovení o průběhu studia V souvislosti s péčí o dítě má

student nebo studentka právo na prodloužení lhůt pro plnění studijních

povinností, jakož i pro splnění podmínek pro postup do dalšího

semestru, ročníku nebo bloku vyplývající zejména ze studijního a

zkušebního řádu, o dobu, po kterou by jinak trvalo jejich čerpání

mateřské dovolené^15b), a to za podmínky, že v této době studium

nepřeruší.



Ukončení studia



§ 55



(1) Studium se řádně ukončuje absolvováním studia v příslušném

studijním programu. Dnem ukončení studia je den, kdy byla vykonána

státní zkouška předepsaná na závěr studia nebo její poslední část.



(2) Dokladem o ukončení studia a o získání příslušného akademického

titulu je vysokoškolský diplom a dodatek k diplomu.



§ 56



(1) Studium se dále ukončuje



a) zanecháním studia,



b) nesplní-li student požadavky vyplývající ze studijního programu

podle studijního a zkušebního řádu,



c) odnětím akreditace studijního programu,



d) zánikem akreditace studijního programu podle § 80 odst. 4,



e) vyloučením ze studia podle § 65 odst. 1 písm. c) nebo podle § 67.



(2) Dnem ukončení studia podle odstavce 1 písm. a) je den, kdy bylo

vysoké škole nebo fakultě, kde je student zapsán, doručeno jeho písemné

prohlášení o zanechání studia. Dnem ukončení studia podle odstavce 1

písm. b) je den stanovený studijním a zkušebním řádem. Dnem ukončení

studia podle odstavce 1 písm. c) je nejpozději den, kdy uplynula lhůta

stanovená v rozhodnutí ministerstva. Dnem ukončení studia podle

odstavce 1 písm. d) je den, ke kterému vysoká škola oznámila zrušení

studijního programu, nebo den, ke kterému skončila udělená akreditace.

Dnem ukončení studia podle odstavce 1 písm. e) je den, kdy rozhodnutí o

vyloučení ze studia nabylo právní moci.



(3) O ukončení studia podle odstavce 1 písm. e) nebo přerušení studia

podle § 54 rozhodují orgány uvedené v § 50 odst. 2 a 3; na rozhodování

se vztahuje § 50 odst. 4 až 7 obdobně.



§ 57



Doklady o studiu



(1) Doklady o studiu ve studijním programu a o absolvování studia ve

studijním programu jsou



a) průkaz studenta,



b) výkaz o studiu,



c) vysokoškolský diplom,



d) doklad o vykonaných zkouškách,



e) doklad o studiu,



f) dodatek k diplomu.



(2) Průkaz studenta je doklad, který student obdrží po zápisu do

matriky studentů.



(3) Výkaz o studiu je doklad, do něhož se zapisují zejména studijní

předměty a výsledky kontroly studijní úspěšnosti nebo studijního

výkonu. Údaje uvedené v první větě lze evidovat rovněž v elektronickém

informačním systému vysoké školy nebo fakulty. V takovém případě je

vysoká škola nebo fakulta povinna zabezpečit údaje v elektronickém

informačním systému proti zásahu neoprávněných osob. Za Výkaz o studiu

se pak považuje výpis těchto údajů úředně potvrzený vysokou školou nebo

fakultou.



(4) Vysokoškolský diplom je dokladem o absolvování studijního programu

v příslušném studijním oboru.



(5) Doklad o vykonaných zkouškách nebo doklad o studiu obdrží



a) osoba, která ukončila studium ve studijním programu podle § 56 odst.

1,



b) student na základě své žádosti,



c) absolvent studia ve studijním programu na základě své žádosti.



(6) Dodatek k diplomu obdrží absolvent studia ve studijním programu.



(7) Vysokoškolský diplom a dodatek k diplomu se považují za veřejné

listiny a jsou opatřeny státním znakem České republiky^16) spolu s

uvedením označení příslušné vysoké školy a akademického titulu, který

je udělován; vysoká škola je vydává zpravidla při akademickém obřadu.



(8) V dokladech o studiu podle odstavce 1 a v rozhodnutích a

osvědčeních podle § 50 až 69, § 89 až 91 a § 99 je vysoká škola

oprávněna uvádět rodné číslo osoby, o kterou se jedná, bylo-li jí

přiděleno.



Poplatky spojené se studiem



§ 58



(1) Veřejná vysoká škola může stanovit poplatek za úkony spojené s

přijímacím řízením, který činí nejvýše 20 % základu.



(2) Základem pro stanovení poplatků spojených se studiem je 5 % z

průměrné částky připadající na jednoho studenta z celkových

neinvestičních výdajů poskytnutých ministerstvem ze státního rozpočtu

veřejným vysokým školám v kalendářním roce. Základ vyhlásí ministerstvo

do konce ledna kalendářního roku; základ platí pro akademický rok

započatý v tomto kalendářním roce. Pro výpočet základu slouží údaje za

uplynulý kalendářní rok.



(3) Studuje-li student ve studijním programu déle, než je standardní

doba studia zvětšená o jeden rok v bakalářském nebo magisterském

studijním programu, stanoví mu veřejná vysoká škola poplatek za

studium, který činí za každých dalších započatých šest měsíců studia

nejméně jedenapůlnásobek základu; do doby studia se započtou též doby

všech předchozích studií v bakalářských a magisterských studijních

programech, které byly ukončeny jinak než řádně podle § 45 odst. 3 nebo

§ 46 odst. 3, přičemž období, ve kterém student studoval v takovýchto

studijních programech a v aktuálním studijním programu souběžně, se do

doby studia započítávají pouze jednou. Od celkové doby studia vypočtené

podle tohoto odstavce se však nejdříve odečte uznaná doba rodičovství.



(4) Studuje-li absolvent bakalářského nebo magisterského studijního

programu v dalším bakalářském nebo magisterském studijním programu,

stanoví mu veřejná vysoká škola poplatek za studium, který činí za

každý další započatý jeden rok studia nejvýše základ podle odstavce 2;

to neplatí, studuje-li absolvent bakalářského studijního programu v

navazujícím magisterském studijním programu či jde-li o souběh řádných

studijních programů nepřesahující standardní dobu studia programu

jednoho. Pokud celková doba dalšího studia překročí standardní dobu

studia, stanoví veřejná vysoká škola poplatek za studium podle odstavce

3.



(5) Uskutečňuje-li veřejná vysoká škola studijní program v cizím

jazyce, stanoví poplatek za studium v bakalářském, magisterském nebo

doktorském studijním programu; na stanovení výše poplatků spojených se

studiem se nevztahují odstavce 2 až 4.



(6) Veřejná vysoká škola zveřejní výši poplatků spojených se studiem

podle odstavců 1 až 5 pro příští akademický rok před termínem pro

podávání přihlášek ke studiu. Výši, formu placení a splatnost poplatků

určí statut veřejné vysoké školy.



(7) Poplatky za studium s výjimkou odstavce 5 jsou příjmem

stipendijního fondu veřejné vysoké školy.



(8) Rozhodnutí o vyměření poplatku spojeného se studiem podle odstavce

3 nebo odstavce 4 se vydává alespoň 90 dnů před splatností poplatku.

Rektor může v rámci rozhodování o žádosti o přezkoumání rozhodnutí o

vyměření poplatku spojeného se studiem vyměřený poplatek snížit,

prominout nebo odložit termín jeho splatnosti s přihlédnutím zejména ke

studijním výsledkům a sociální situaci studenta podle zásad uvedených

ve statutu veřejné vysoké školy.



(9) Na poplatky spojené se studiem stanovené podle odstavců 1 až 5 se

nevztahují obecné předpisy o poplatcích.^17)



§ 59



Poplatky spojené se studiem na soukromých vysokých školách stanoví

soukromá vysoká škola ve svém vnitřním předpisu.



§ 60



Celoživotní vzdělávání



(1) V rámci své vzdělávací činnosti může vysoká škola poskytovat

bezplatně nebo za úplatu programy celoživotního vzdělávání orientované

na výkon povolání nebo zájmově. Bližší podmínky celoživotního

vzdělávání stanoví vnitřní předpis. Účastníci celoživotního vzdělávání

s ním musí být seznámeni předem.



(2) O absolvování studia v rámci celoživotního vzdělávání vydá vysoká

škola jeho účastníkům osvědčení. Úspěšným absolventům celoživotního

vzdělávání v rámci akreditovaných studijních programů, pokud se stanou

studenty podle tohoto zákona (§ 48 až 50), může vysoká škola uznat

kredity, které získali v programu celoživotního vzdělávání až do výše

60 % kreditů potřebných k řádnému ukončení studia.



(3) Účastníci celoživotního vzdělávání nejsou studenty podle tohoto

zákona.



§ 60a



Vzdělávání v mezinárodně uznávaném kursu



(1) V rámci své vzdělávací činnosti může veřejná vysoká škola

poskytovat bezplatně nebo za úplatu vzdělávání v mezinárodně uznávaném

kursu orientovaném na zvýšení odbornosti studentů nebo absolventů

zahraniční vysoké školy (dále jen „kurs“). Bližší podmínky kursu

stanoví vnitřní předpis. Účastníci kursu s ním musí být seznámeni

předem.



(2) O absolvování studia v rámci kursu vydá veřejná vysoká škola jeho

účastníkům osvědčení. Úspěšným absolventům kursu může veřejná vysoká

škola udělit mezinárodně uznávaný titul.



(3) Účastníci kursu nejsou studenty podle tohoto zákona.



ČÁST ŠESTÁ



STUDENTI



§ 61



(1) Uchazeč se stává studentem dnem zápisu do studia; osoba, které bylo

studium přerušeno, se stává studentem dnem opětovného zápisu do studia.



(2) Osoba přestává být studentem dnem ukončení studia podle § 55 odst.

1 a § 56 odst. 1 a 2 nebo přerušení studia podle § 54.



§ 62



Práva studenta



(1) Student má právo



a) studovat v rámci jednoho nebo více studijních programů,



b) výběru studijních předmětů a vytvoření studijního plánu podle

pravidel studijního programu,



c) výběru učitele určitého studijního předmětu vyučovaného více

učiteli,



d) konat zkoušky za podmínek stanovených studijním programem nebo

studijním a zkušebním řádem,



e) zapsat se do další části studijního programu, pokud splnil

povinnosti stanovené studijním programem nebo studijním a zkušebním

řádem,



f) navrhovat téma své bakalářské, diplomové, rigorózní nebo disertační

práce,



g) používat zařízení a informační technologie potřebné pro studium ve

studijním programu v souladu s pravidly určenými vysokou školou,



h) volit a být volen do akademického senátu, pokud byl akademický senát

zřízen,



i) na stipendium z prostředků vysoké školy, splní-li podmínky pro jeho

přiznání stanovené ve stipendijním řádu.



(2) Na studenta, který vykonává praktickou výuku a praxi, se vztahují

obecné předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a pracovních

podmínkách žen.^18)



§ 63



Povinnosti studenta



(1) Studijní povinnosti studenta vyplývají ze studijního programu a

studijního a zkušebního řádu.



(2) Student je povinen dodržovat vnitřní předpisy vysoké školy a jejích

součástí.



(3) Student je dále povinen



a) hradit poplatky spojené se studiem a uvést skutečnosti rozhodné pro

jejich výši,



b) hlásit vysoké škole nebo její součásti, na které je zapsán, adresu

určenou pro doručování,



c) dostavit se na předvolání rektora, děkana nebo jimi pověřeného

zaměstnance vysoké školy k projednání otázek týkajících se průběhu

studia nebo ukončení studia.



(4) Zaviněným nesplněním povinnosti uvedené v odstavci 3 vzniká

studentovi povinnost nahradit vysoké škole náklady, které jí tím

způsobil.



Disciplinární přestupek



§ 64



Disciplinárním přestupkem je zaviněné porušení povinností stanovených

právními předpisy nebo vnitřními předpisy vysoké školy a jejích

součástí.



§ 65



(1) Za disciplinární přestupek lze uložit některou z následujících

sankcí:



a) napomenutí,



b) podmíněné vyloučení ze studia se stanovením lhůty a podmínek k

osvědčení,



c) vyloučení ze studia.



(2) Od uložení sankce je možné upustit, jestliže samotné projednání

disciplinárního přestupku vede k nápravě.



(3) Při ukládání sankcí se přihlíží k charakteru jednání, jímž byl

disciplinární přestupek spáchán, k okolnostem, za nichž k němu došlo,

ke způsobeným následkům, k míře zavinění, jakož i k dosavadnímu chování

studenta, který se disciplinárního přestupku dopustil, a k projevené

snaze o nápravu jeho následků. Vyloučit ze studia lze pouze v případě

úmyslného spáchání disciplinárního přestupku.



§ 66



Disciplinární přestupek nelze projednat, jestliže uplynula lhůta

jednoho roku od jeho spáchání nebo od pravomocného odsuzujícího

rozsudku v trestní věci. Do lhůty jednoho roku se nezapočítává doba,

kdy osoba není studentem.



§ 67



Zvláštní ustanovení o vyloučení ze studia



Ze studia bude vyloučen student, který byl ke studiu přijat v důsledku

svého podvodného jednání.



Rozhodování o právech a povinnostech studentů



§ 68



(1) Na rozhodování o právech a povinnostech studenta se nevztahují

obecné předpisy o správním řízení. Rozhodnutí musí být vydáno do 30 dnů

ode dne přijetí žádosti nebo oznámení předmětné skutečnosti.



(2) O rozhodnutí o právech a povinnostech studenta musí být student

prokazatelným způsobem uvědoměn. Rozhodnutí se vyznačuje do dokumentace

o studentech vedené vysokou školou nebo její součástí, na které je

student zapsán.



(3) Rozhodnutí ve věcech



a) povolení mimořádného opravného termínu zkoušky, pokud takovou

možnost připouští studijní a zkušební řád,



b) povolení opakovat část studia uvedenou v § 52 odst. 1, pokud takovou

možnost připouští studijní a zkušební řád,



c) povolení přerušit studium,



d) uznání zkoušek a předepsání rozdílových zkoušek,



e) přiznání stipendia,



f) vyměření poplatku spojeného se studiem podle § 58 odst. 3 a 4,



g) nesplnění požadavků podle § 56 odst. 1 písm. b),



h) disciplinárního přestupku,



i) vyloučení ze studia podle § 67



musí být vyhotoveno písemně, musí obsahovat odůvodnění a poučení o

možnosti podat žádost o přezkoumání a musí být studentovi doručeno do

vlastních rukou. Případný způsob náhradního doručení ve věcech

uvedených v písmenech a) až f) může stanovit vnitřní předpis vysoké

školy nebo její součásti.



(4) Student může do 30 dnů ode dne, kdy mu bylo rozhodnutí podle

odstavce 3 doručeno, požádat o přezkoumání rozhodnutí; zmeškání této

lhůty lze ze závažných důvodů prominout. Žádost se podává orgánu, který

rozhodnutí vydal. Jestliže je tímto orgánem děkan, může sám žádosti

pouze vyhovět a rozhodnutí změnit nebo zrušit, jinak ji předá k

rozhodnutí rektorovi. Rektor změní nebo zruší rozhodnutí, které bylo

vydáno v rozporu se zákonem, vnitřním předpisem veřejné vysoké školy

nebo její součásti. Rozhodnutí o disciplinárním přestupku a o vyloučení

ze studia podle § 67 zruší i v případě, že dodatečně vyšly najevo

skutečnosti, které by odůvodňovaly zastavení řízení. Žádost o

přezkoumání rozhodnutí vydaného podle odstavce 3 písm. f) má vždy

odkladný účinek.



(5) Orgány veřejné vysoké školy nebo její součásti přijmou v návaznosti

na rozhodnutí podle odstavce 4 v případě potřeby taková opatření, aby

práva studenta byla obnovena a následky, které vadné rozhodnutí

způsobilo, byly odstraněny nebo alespoň zmírněny.



§ 69



(1) Disciplinární řízení zahajuje disciplinární komise veřejné vysoké

školy na návrh rektora, jestliže jde o projednání disciplinárního

přestupku studenta, který není zapsán na žádné z jejích fakult, nebo

děkana, jestliže jde o projednání disciplinárního přestupku studenta,

který je zapsán na fakultě. Návrh obsahuje popis skutku, popřípadě

navrhované důkazy, o které se opírá, jakož i zdůvodnění, proč je ve

skutku spatřován disciplinární přestupek. Disciplinární řízení je

zahájeno seznámením studenta s návrhem. O disciplinárním přestupku se

koná ústní jednání za přítomnosti studenta. V nepřítomnosti studenta

lze ústní jednání konat pouze v případě, že se k němu nedostaví bez

omluvy, ačkoli byl řádně pozván. Rektor nebo děkan nemohou uložit

přísnější sankci, než navrhla disciplinární komise.



(2) Jestliže vyjde najevo, že nejde o disciplinární přestupek, jestliže

se nepodaří prokázat, že disciplinární přestupek spáchal student, nebo

jestliže osoba přestala být studentem, disciplinární řízení se zastaví.



(3) Žádost o přezkoumání rozhodnutí má vždy odkladný účinek.



(4) Odstavce 1 až 3 se použijí obdobně pro řízení o vyloučení ze studia

podle § 67.



ČÁST SEDMÁ



AKADEMIČTÍ PRACOVNÍCI



§ 70



Akademičtí pracovníci



(1) Akademickými pracovníky jsou zaměstnanci vysoké školy, kteří

vykonávají jak pedagogickou, tak vědeckou, výzkumnou, vývojovou a

inovační, uměleckou nebo další tvůrčí činnost. Akademičtí pracovníci

jsou povinni dbát dobrého jména vysoké školy.



(2) Akademickými pracovníky jsou profesoři, docenti, odborní asistenti,

asistenti, lektoři a vědečtí, výzkumní a vývojoví pracovníci podílející

se na pedagogické činnosti.



(3) Na vysoké škole plní funkci učitelů akademičtí pracovníci.



(4) Pouze profesor nebo docent, který je akademickým pracovníkem

příslušné vysoké školy podle odstavců 1 a 2, může garantovat podle § 79

odst. 1 písm. c) kvalitu a rozvoj studijního programu uskutečňovaného

danou vysokou školou (nebo její součástí).



(5) Na výuce se mohou podílet i další odborníci na základě dohod o

pracích konaných mimo pracovní poměr.



(6) Vnitřní předpis vysoké školy stanoví postavení hostujících

profesorů.



§ 71



Jmenování docentem



Docenta pro určitý obor jmenuje rektor na základě habilitačního řízení.



§ 72



Habilitační řízení



(1) V habilitačním řízení se ověřuje vědecká nebo umělecká kvalifikace

uchazeče, a to zejména na základě habilitační práce a její obhajoby a

dalších vědeckých, odborných nebo uměleckých prací, a jeho pedagogická

způsobilost na základě hodnocení habilitační přednášky a předcházející

pedagogické praxe.



(2) Habilitační řízení se zahajuje na návrh uchazeče. S návrhem je

nutno předložit životopis, doklady o dosaženém vysokoškolském vzdělání

a získaných příslušných titulech, doklady osvědčující pedagogickou

praxi, seznam vědeckých, odborných nebo uměleckých prací, přehled

absolvovaných vědeckých, odborných nebo uměleckých stáží, jak

tuzemských, tak i zahraničních, popřípadě další doklady osvědčující

vědeckou nebo uměleckou kvalifikaci. V návrhu uchazeč též uvede obor,

ve kterém žádá o habilitaci. Předloží rovněž habilitační práci.



(3) Habilitační prací se rozumí:



a) písemná práce, která přináší nové vědecké poznatky, nebo



b) soubor uveřejněných vědeckých prací nebo inženýrských prací doplněný

komentářem, nebo



c) tiskem vydaná monografie, která přináší nové vědecké poznatky, nebo



d) umělecké dílo nebo umělecký výkon nebo jejich soubor, kterým je

například vynikající veřejná umělecká činnost.



(4) Návrh se podává děkanovi fakulty, která má akreditaci pro uvedený

obor habilitace, nebo rektorovi, má-li akreditaci pro uvedený obor

vysoká škola. Nemá-li návrh všechny potřebné náležitosti a uchazeč jeho

vady na výzvu v přiměřené lhůtě neodstraní, děkan nebo rektor

habilitační řízení zastaví.



(5) Pokud nedojde k zastavení habilitačního řízení podle odstavce 4,

předloží děkan nebo rektor věc vědecké radě fakulty nebo vysoké školy

spolu s návrhem na složení pětičlenné habilitační komise. Habilitační

komise se skládá z profesorů, docentů a dalších významných

představitelů daného nebo příbuzného oboru. Předsedou komise musí být

profesor a nejméně tři členové musí být odborníci z jiného pracoviště

než z vysoké školy, na které se habilitační řízení koná.



(6) V uměleckých oborech může příslušná vědecká rada prominout uchazeči

o habilitaci požadavek vysokoškolského vzdělání.



(7) Habilitační komise ve složení schváleném vědeckou radou jmenuje tři

oponenty habilitační práce. Z vysoké školy, na které se habilitační

řízení koná, může být jmenován pouze jeden oponent.



(8) Habilitační komise posoudí vědeckou nebo uměleckou kvalifikaci

uchazeče pro daný obor a jeho předcházející pedagogickou praxi. Na

základě posudků oponentů zhodnotí úroveň habilitační práce. Habilitační

komise se tajným hlasováním usnese na návrhu, zda uchazeč má být

jmenován docentem. Nezíská-li návrh na jmenování většinu hlasů všech

členů habilitační komise, platí, že habilitační komise doporučuje

habilitační řízení zastavit. Návrh přednese předseda nebo jím pověřený

člen habilitační komise vědecké radě.



(9) Habilitační přednáška a obhajoba habilitační práce se koná na

veřejném zasedání vědecké rady. Po rozpravě, ve které musí být uchazeči

dána možnost vyjádřit se k posudkům oponentů, obhajovat svoji

habilitační práci a vyslovit se ke své dosavadní vědecké nebo umělecké

a pedagogické činnosti, se vědecká rada tajným hlasováním usnáší na

návrhu, zda uchazeč má být jmenován docentem.



(10) Nezíská-li návrh na jmenování většinu hlasů všech členů vědecké

rady, platí, že vědecká rada habilitační řízení zastavuje.



(11) Návrh na jmenování docentem postoupí vědecká rada rektorovi.

Nesouhlasí-li rektor s návrhem, předloží jej se svým odůvodněním

vědecké radě vysoké školy, která jej projedná a tajným hlasováním se

usnáší, zda uchazeč má být jmenován docentem. Nezíská-li návrh na

jmenování většinu hlasů všech členů vědecké rady, platí, že se řízení

zastavuje. V opačném případě rektor docenta jmenuje.



(12) V případě zastavení habilitačního řízení se habilitační práce s

připojenými doklady vrátí uchazeči.



(13) Na habilitační řízení se nevztahují obecné předpisy o správním

řízení.



(14) Proti postupu při habilitačním řízení může uchazeč podat námitky.

Nevyhoví-li námitkám děkan, předá je k rozhodnutí rektorovi; rozhodnutí

rektora je konečné.



(15) Stanoví-li tak vnitřní předpis vysoké školy, může habilitační

řízení probíhat před vědeckou radou vysokoškolského ústavu. Úkoly

děkana pak plní jeho ředitel.



§ 73



Jmenování profesorem



Profesora pro určitý obor jmenuje prezident republiky na návrh vědecké

rady vysoké školy podaný prostřednictvím ministra.



§ 74



Řízení ke jmenování profesorem



(1) V řízení ke jmenování profesorem se prokazuje pedagogická a vědecká

nebo umělecká kvalifikace uchazeče, který je význačnou a uznávanou

vědeckou nebo uměleckou osobností ve svém oboru. Předpokladem k

zahájení řízení je předchozí jmenování docentem na základě

habilitačního řízení, pokud jeho součástí bylo předložení habilitační

práce. Ve výjimečných případech, kdy je na profesora navrhován někdo,

kdo již je profesorem na renomované vysoké škole v zahraničí, může

rektor na návrh vědecké rady vysoké školy předchozí jmenování docentem

jako předpoklad k zahájení řízení ke jmenování profesorem prominout.



(2) Řízení ke jmenování profesorem se zahajuje na návrh uchazeče

podpořený alespoň dvěma písemnými stanovisky profesorů téhož nebo

příbuzného oboru nebo na návrh děkana nebo rektora podaný vědecké radě

fakulty, která má akreditaci pro uvedený obor jmenování, nebo vědecké

radě vysoké školy, má-li akreditaci pro navrhovaný obor vysoká škola.

Řízení může zahájit z vlastního podnětu i vědecká rada fakulty nebo

vysoké školy. Součástí návrhu jsou náležitosti uvedené v § 72 odst. 2

větě druhé; v návrhu se též uvede obor, ve kterém se řízení ke

jmenování profesorem zahajuje.



(3) Pro posouzení návrhu schvaluje na návrh děkana nebo rektora

příslušná vědecká rada pětičlennou hodnotící komisi složenou z

profesorů, docentů a dalších významných představitelů daného nebo

příbuzného oboru. Předsedou komise musí být profesor a nejméně tři

členové musí být odborníci z jiného pracoviště než z vysoké školy, na

které se jmenovací řízení koná.



(4) V uměleckých oborech může příslušná vědecká rada prominout uchazeči

požadavek vysokoškolského vzdělání.



(5) Hodnotící komise posoudí kvalifikaci uchazeče a tajným hlasováním

se usnese na návrhu, zda uchazeč má být jmenován profesorem. Nezíská-li

návrh na jmenování většinu hlasů všech členů hodnotící komise, platí,

že hodnotící komise doporučuje řízení ke jmenování profesorem zastavit.

Návrh přednese předseda nebo jím pověřený člen hodnotící komise té

vědecké radě, která komisi schválila. Tato vědecká rada vyzve uchazeče,

aby na jejím veřejném zasedání přednesl přednášku, ve které předloží

koncepci vědecké nebo umělecké práce a výuky v daném oboru.



(6) Po přednášce se vědecká rada tajným hlasováním usnáší na návrhu,

zda uchazeč má být jmenován profesorem. Jedná-li se o vědeckou radu

vysoké školy, předkládá po schválení návrh na jmenování profesorem

ministrovi. V případě, že jde o vědeckou radu fakulty, předkládá návrh

vědecké radě vysoké školy, která tajně hlasuje o předložení návrhu

ministrovi. Ustanovení § 72 odst. 10 platí v obou případech obdobně.



(7) Na řízení ke jmenování profesorem se nevztahují obecné předpisy o

správním řízení.



(8) Proti postupu při řízení ke jmenování profesorem na fakultě nebo

vysoké škole může uchazeč podat námitky, o nichž rozhoduje rektor;

rozhodnutí rektora je konečné.



(9) Stanoví-li tak vnitřní předpis vysoké školy, může být řízení ke

jmenování profesorem zahájeno na vědecké radě vysokoškolského ústavu,

která plní úkoly vědecké rady fakulty. Úkoly děkana pak plní ředitel

vysokoškolského ústavu.



§ 75



Zveřejňování údajů o habilitačním řízení a řízení ke jmenování

profesorem



(1) Vysoká škola nebo její součást zveřejní na úřední desce neprodleně

údaje o zahájení habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem

a termíny příslušných veřejných zasedání vědeckých rad; neprodleně

rovněž zveřejní údaje o ukončení těchto řízení.



(2) Vysoká škola oznámí ministerstvu



a) při zahájení habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem

jméno, příjmení, rodné číslo, stav a trvalý pobyt, u cizinců též datum

narození, pohlaví, bydliště v České republice a státní občanství, a

údaje o pracovním poměru uchazeče,



b) v průběhu habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem

změny v údajích uvedených v písmenu a) nebo důvod a datum přerušení

řízení,



c) při ukončení habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem

datum a výsledek řízení.



(3) Ministerstvo zajistí zveřejnění informací o zahájení habilitačního

řízení a řízení ke jmenování profesorem a o výsledcích těchto řízení

vhodným způsobem.



§ 76



Tvůrčí volno



(1) Akademickému pracovníku vysoké školy se na jeho žádost poskytne

tvůrčí volno v délce šesti měsíců jedenkrát za sedm let, nebrání-li

tomu závažné okolnosti týkající se plnění vzdělávacích úkolů vysoké

školy.



(2) Po dobu tvůrčího volna náleží akademickému pracovníku mzda.



§ 77



Výběrové řízení na veřejné vysoké škole



(1) Místa akademických pracovníků na veřejné vysoké škole se obsazují

na základě výběrového řízení. Od výběrového řízení lze upustit při

opakovaném sjednávání pracovního poměru s akademickým pracovníkem,

jde-li o obsazení jím zastávaného místa.



(2) Vypsání výběrového řízení musí být zveřejněno na úřední desce

vysoké školy nebo její součásti a v hromadném sdělovacím prostředku s

celostátní působností nejméně 30 dnů před koncem lhůty pro podání

přihlášky.



(3) Podrobnosti o výběrovém řízení stanoví vnitřní předpis veřejné

vysoké školy.



ČÁST OSMÁ



AKREDITACE



Akreditace studijního programu



§ 78



(1) Studijní program podléhá akreditaci, kterou uděluje ministerstvo.



(2) Není-li studijní program akreditován, nelze k jeho studiu přijímat

uchazeče, konat výuku, zkoušky ani přiznávat akademické tituly.



(3) V rámci akreditace magisterského studijního programu se rozhoduje i

o oprávnění přiznávat akademické tituly podle § 46 odst. 5.



§ 79



(1) Písemná žádost vysoké školy o akreditaci studijního programu

obsahuje



a) název vysoké školy, popřípadě její součásti, která bude studijní

program uskutečňovat,



b) součásti studijního programu podle § 44 odst. 2,



c) doklady o personálním, finančním, materiálním a technickém a

informačním zabezpečení studijního programu nejméně na standardní dobu

studia včetně údajů o garantovi studijního programu,



d) záměr rozvoje studijního programu, jeho odůvodnění a předpokládaný

počet přijímaných uchazečů o studium,



e) v případě studijního programu zdravotnického zaměření též stanovisko

Ministerstva zdravotnictví, zda absolventi budou oprávněni vykonávat

zdravotnické povolání,^19)



f) v případě studijního programu zaměřeného na přípravu k výkonu

regulovaného povolání též oznámení, že daný studijní program je zaměřen

na přípravu k výkonu regulovaného povolání, a stanovisko příslušného

uznávacího orgánu, zda absolventi budou připraveni odpovídajícím

způsobem k výkonu tohoto povolání^19a).



(2) Ministerstvo neprodleně postoupí žádost Akreditační komisi, která

ji posoudí do 120 dnů ode dne, kdy jí byla doručena.



(3) Jsou-li případné nedostatky žádosti odstranitelné, vyzve

Akreditační komise vysokou školu, aby je v přiměřené lhůtě odstranila,

a posuzování přeruší. V případě, že vysoká škola vady ve stanovené

lhůtě neodstraní, vydá Akreditační komise stanovisko na základě

původních podkladů.



(4) Po obdržení stanoviska Akreditační komise ministerstvo do 30 dnů

rozhodne o udělení akreditace. Přitom přihlíží ke koncepci vzdělávací a

vědecké, výzkumné, vývojové a inovační, umělecké nebo další tvůrčí

činnosti vysoké školy a k hodnocení její činnosti.



(5) Ministerstvo akreditaci neudělí, jestliže



a) studijní program neodpovídá požadavkům uvedeným v části čtvrté

tohoto zákona,



b) studijní program není dostatečně zabezpečen po stránce personální,

přístrojové a informační,



c) uskutečňování studijního programu není finančně nebo materiálně a

technicky zabezpečeno,



d) vysoká škola neskýtá záruku řádného zajištění výuky,



e) v žádosti byly uvedeny nesprávné údaje rozhodné pro akreditaci,



f) Akreditační komise nevydala souhlasné stanovisko,



g) právnická osoba žádající o udělení akreditace byla pravomocně

odsouzena za trestný čin, pro který neskýtá záruku řádného

uskutečňování akreditovaného studijního programu, pokud se na ni podle

zákona nehledí, jako by za takový trestný čin odsouzena nebyla; pro

účely posouzení, zda je dán tento důvod neudělení akreditace, si

ministerstvo vyžádá výpis z evidence Rejstříku trestů podle jiného

právního předpisu^27); žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku

trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické

podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.



(6) Akreditační komise nevydá k žádosti o akreditaci studijního

programu souhlasné stanovisko z důvodů uvedených v odstavci 5 písm. a)

a b). Stanovisko akreditační komise musí obsahovat zdůvodnění v jakých

konkrétních bodech nesplňuje studijní program důvody uvedené v odstavci

5 písm. a) a b).



(7) Ministerstvo po dohodě s Akreditační komisí stanoví vyhláškou

podrobnější obsah písemné žádosti o akreditaci studijního programu.



(8) Zjistí-li ministerstvo, že skutečnosti uvedené v odůvodnění

nevydání souhlasného stanoviska Akreditační komise neodpovídají

skutečnosti nebo zákonu, může ministerstvo vyzvat Akreditační komisi k

novému jednání k vydání stanoviska a odstranění nedostatků v

odůvodnění.



§ 80



(1) Akreditace studijního programu se uděluje na dobu nejvýše deseti

let, počítanou ode dne právní moci rozhodnutí.



(2) Platnost akreditace lze i opakovaně prodloužit. Na řízení o

prodloužení platnosti akreditace se přiměřeně vztahuje ustanovení § 79.



(3) Během uskutečňování akreditovaného studijního programu může vysoká

škola požádat o akreditaci jeho rozšíření.



(4) Akreditace studijního programu zaniká oznámením vysoké školy o

zrušení studijního programu nebo uplynutím doby, na kterou byla

akreditace udělena. Vysoká škola zajistí studentům možnost pokračovat

ve studiu stejného nebo obdobného studijního programu na téže nebo jiné

vysoké škole.



§ 81



(1) O akreditaci studijního programu může spolu s vysokou školou

požádat též právnická osoba, která má sídlo, svou ústřední správu nebo

hlavní místo své podnikatelské činnosti na území některého členského

státu Evropské unie, nebo která byla zřízena nebo založena podle práva

některého členského státu Evropské unie, zabývající se vzdělávací a

vědeckou, výzkumnou, vývojovou a inovační, uměleckou nebo další tvůrčí

činností.



(2) Spolu se žádostí o akreditaci předloží dohodu s vysokou školou o

vzájemné spolupráci při uskutečňování studijního programu. Tato vysoká

škola přijímá uchazeče o studium ve studijním programu a uděluje

absolventům tohoto studijního programu příslušný akademický titul. Ve

vysokoškolském diplomu je též uvedeno, kde byl studijní program

uskutečňován.



(3) O akreditaci studijního programu může právnická osoba podle

odstavce 1 požádat též samostatně. Vydá-li Akreditační komise souhlasné

stanovisko, ministerstvo vyzve příslušnou vysokou školu k uzavření

dohody podle odstavce 2 a akreditaci udělí po uzavření této dohody.

Odmítne-li vysoká škola dohodu uzavřít, sdělí toto rozhodnutí a jeho

zdůvodnění do 30 dnů ministerstvu a Akreditační komisi.



(4) Na žádost o akreditaci studijního programu podle odstavců 1 až 3 se

vztahuje § 79 přiměřeně.



(5) Při společném uskutečňování doktorského studijního programu dohoda

též stanoví zastoupení právnické osoby a vysoké školy v oborové radě.



§ 82



Akreditace habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem



(1) Oprávnění vysoké školy nebo její součásti konat habilitační řízení

nebo řízení ke jmenování profesorem v daném oboru podléhá akreditaci,

kterou uděluje ministerstvo.



(2) Písemná žádost vysoké školy o akreditaci obsahuje:



a) název vysoké školy, popřípadě název součásti, na které bude řízení

probíhat,



b) obor habilitace nebo jmenování,



c) údaje o vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové a inovační,

umělecké nebo další tvůrčí činnosti vysoké školy nebo její součásti v

daném oboru,



d) údaje o profesorech a dalších akademických pracovnících vyučujících

a pěstujících daný nebo příbuzný obor na vysoké škole nebo její

součásti,



e) seznam členů vědecké rady vysoké školy, popřípadě její součásti.



(3) Ustanovení § 79 odst. 2 a 3 platí pro akreditaci habilitačního

řízení a řízení ke jmenování profesorem obdobně.



(4) Akreditační komise posoudí, zda skutečnosti doložené podle odstavce

2 písm. c) až e) vytvářejí předpoklady pro objektivní posouzení

pedagogické a vědecké nebo umělecké kvalifikace uchazeče o jmenování

docentem nebo profesorem, a vydá stanovisko k žádosti.



(5) Ministerstvo rozhodne o udělení akreditace do 30 dnů po obdržení

stanoviska Akreditační komise. Přitom přihlíží k dlouhodobému záměru

veřejné vysoké školy nebo dlouhodobému záměru soukromé vysoké školy a k

hodnocení činnosti vysoké školy.



(6) Ministerstvo akreditaci neudělí, jestliže



a) vysoká škola neskýtá záruku řádného provádění habilitačního řízení

nebo řízení ke jmenování profesorem,



b) není akreditován doktorský studijní program, v jehož rámci se na

vysoké škole nebo její součásti vyučuje obor habilitace nebo jmenování

nebo alespoň jeho podstatná část,



c) v žádosti byly uvedeny nesprávné údaje rozhodné pro akreditaci,



d) Akreditační komise nevydala souhlasné stanovisko,



e) právnická osoba žádající o udělení akreditace byla pravomocně

odsouzena za trestný čin, pro který neskýtá záruku řádného konání

habilitačního řízení nebo řízení ke jmenování profesorem, pokud se na

ni podle zákona nehledí, jako by za takový trestný čin odsouzena

nebyla; pro účely posouzení, zda je dán tento důvod neudělení

akreditace, si ministerstvo vyžádá výpis z evidence Rejstříku trestů

podle jiného právního předpisu^27); žádost o vydání výpisu z evidence

Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v

elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.



(7) Výjimku z ustanovení odstavce 6 písm. b) může ministerstvo

připustit v případě nově vznikajícího oboru.



(8) Akreditace habilitačního řízení nebo řízení ke jmenování profesorem

se uděluje na dobu nejvýše deseti let, počítanou ode dne právní moci

rozhodnutí.



Akreditační komise



§ 83



(1) Akreditační komise má dvacet jednoho člena. Předsedu, místopředsedu

a členy Akreditační komise jmenuje na návrh ministra vláda. Ministr si

před předložením návrhu vyžádá doporučení reprezentace vysokých škol,

Rady pro výzkum a vývoj a Akademie věd České republiky a návrh s nimi

projedná.



(2) Členové Akreditační komise jsou jmenováni na dobu šesti let;

jmenováni mohou být nejvýše na dvě funkční období. Při prvním jmenování

členů Akreditační komise určí vláda jména jedné třetiny členů, jejichž

funkční období skončí po dvou letech, a jedné třetiny členů, jejichž

funkční období skončí po čtyřech letech.



(3) Členem Akreditační komise může být jmenována pouze osoba, která je

všeobecně uznávanou odbornou autoritou.



(4) Funkce člena Akreditační komise je neslučitelná s funkcí rektora,

prorektora nebo děkana.



(5) Před uplynutím funkčního období může být člen Akreditační komise

odvolán z funkce jen pro dlouhodobou neúčast na práci Akreditační

komise nebo na vlastní žádost.



(6) Členové Akreditační komise jsou při výkonu své funkce nezávislí.



(7) Akreditační komise pro odbornou přípravu svých jednání může

zřizovat poradní pracovní skupiny, jejichž složení musí odpovídat typu

studijního programu, jeho formě a cíli studia; v případě akreditace

habilitačního řízení nebo řízení ke jmenování profesorem oboru, pro

který má být akreditace udělena, nebo oboru příbuznému.



(8) Způsob jednání Akreditační komise a jejích pracovních skupin upraví

statut Akreditační komise, který schvaluje vláda. Ministerstvo zveřejní

vládou schválený statut vhodnou formou.



(9) Činnost Akreditační komise materiálně a finančně zabezpečuje

ministerstvo.



(10) Podání k Akreditační komisi se činí prostřednictvím ministerstva.



(11) Činnost členů Akreditační komise a jejích pracovních komisí je

úkonem v obecném zájmu.^4) Těmto osobám může být poskytnuta odměna a

přísluší jim cestovní náhrady podle zvláštního předpisu.^5)



§ 84



(1) Akreditační komise pečuje o kvalitu vysokoškolského vzdělávání a

všestranně posuzuje vzdělávací a vědeckou, výzkumnou, vývojovou a

inovační, uměleckou nebo další tvůrčí činnost vysokých škol. K tomuto

cíli zejména



a) hodnotí činnost vysokých škol a kvalitu akreditovaných činností a

zveřejňuje výsledky hodnocení,



b) posuzuje další záležitosti týkající se vysokého školství, které jí

předloží ministr, a vydává k nim stanovisko.



(2) Akreditační komise vydává stanovisko



a) k žádostem o akreditaci studijních programů,



b) k žádostem o oprávnění konat habilitační řízení a řízení ke

jmenování profesorem,



c) ke zřízení, sloučení, splynutí, rozdělení nebo zrušení fakulty

veřejné vysoké školy,



d) k udělení státního souhlasu pro právnickou osobu, která chce působit

jako soukromá vysoká škola,



e) k určení typu vysoké školy.



§ 85



(1) Zjistí-li Akreditační komise nedostatky při uskutečňování

akreditovaných činností, doporučí vysoké škole nebo spolupracující

právnické osobě, aby v přiměřené lhůtě zjednala nápravu.



(2) V případě závažných nedostatků při uskutečňování studijního

programu navrhne Akreditační komise ministerstvu podle povahy věci



a) omezení akreditace spočívající v zákazu přijímat ke studiu daného

studijního programu další uchazeče, nebo



b) pozastavení akreditace spočívající v zákazu konat státní zkoušky a

přiznávat akademické tituly, nebo



c) odnětí akreditace.



(3) V případě závažných nedostatků v habilitačním řízení nebo řízení ke

jmenování profesorem navrhne Akreditační komise ministerstvu podle

povahy věci akreditaci pozastavit nebo odejmout.



(4) Akreditační komise navrhne ministerstvu akreditaci odejmout i v

případě, že na straně vysoké školy, její součásti nebo spolupracující

právnické osoby nastaly takové okolnosti, které by odůvodňovaly

zamítnutí žádosti o akreditaci.



(5) Pominou-li důvody, pro které bylo učiněno opatření podle odstavce 2

písm. a) nebo b) nebo odstavce 3, Akreditační komise navrhne

ministerstvu přijaté opatření zrušit.



(6) Ministerstvo rozhodne do 120 dnů po obdržení návrhu Akreditační

komise podle odstavců 2 až 5.



§ 86



(1) V případě, že akreditace studijního programu byla pozastavena nebo

odňata, je povinností vysoké školy zajistit studentům možnost

pokračovat ve studiu stejného nebo obdobného studijního programu na

téže nebo jiné vysoké škole.



(2) Pro splnění povinnosti podle odstavce 1 stanoví ministerstvo

přiměřenou lhůtu.



ČÁST DEVÁTÁ



STÁTNÍ SPRÁVA



§ 87



Působnost ministerstva



Ministerstvo



a) registruje vnitřní předpisy vysokých škol,



b) vypracovává a zveřejňuje výroční zprávu o stavu vysokého školství a

dlouhodobý záměr ministerstva (§ 18 odst. 4),



c) projednává a vyhodnocuje dlouhodobé záměry veřejných vysokých škol a

dlouhodobé záměry soukromých vysokých škol a jejich každoroční

aktualizaci,



d) rozděluje finanční prostředky ze státního rozpočtu z kapitoly

školství vysokým školám a kontroluje jejich využití,



e) kontroluje hospodaření veřejné vysoké školy; postupuje při tom podle

zvláštního předpisu,^20)



f) uděluje státní souhlas podle § 39,



g) rozhoduje o udělení akreditace studijních programů a o udělení

akreditace habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem v

daném oboru,



h) jmenuje další členy zkušební komise podle § 53,



i) sdružuje a využívá informace o uchazečích o přijetí ke studiu a o

účastnících a absolventech celoživotního vzdělávání a informace z

matriky studentů v souladu se zvláštními předpisy; při sdružování a

využívání informací a při provádění statistických zjišťování je

oprávněno samo, případně prostřednictvím jím pověřené osoby, využívat

rodná čísla uchazečů o přijetí ke studiu ve studijním programu, osob

přijatých ke studiu ve studijním programu, studentů studujících ve

studijním programu, a osob, které přerušily nebo ukončily studium ve

studijním programu, účastníků celoživotního vzdělávání a absolventů

celoživotního vzdělávání,



j) vede, zejména pro účely zjišťování skutkového stavu v řízeních ve

věcech akreditací, v elektronické podobě registr docentů a profesorů

zaměstnaných na veřejných a soukromých vysokých školách obsahující o

uvedených zaměstnancích zejména tyto údaje:



1. jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné číslo, bylo-li přiděleno,

datum narození a místo trvalého pobytu zaměstnance; u cizinců též

pohlaví, bydliště v České republice a státní občanství,



2. údaje o oboru vysokoškolského vzdělání zaměstnance, o jeho

akademických titulech, vědeckých hodnostech a vědecko-pedagogických

titulech, včetně uvedení programů nebo oborů, ve kterých byly tituly a

hodnosti získány,



3. údaje o vzniku, změnách a skončení pracovního poměru, popřípadě

pracovních poměrů, zaměstnance k vysoké škole, včetně údajů o rozsahu

práce, vyjádřeném stanoveným počtem hodin výkonu práce za týden,

případně za kalendářní rok nebo za jiné příslušné období, a o době, na

kterou je pracovní poměr s vysokou školou sjednán,



4. údaje o pracovním zařazení jako docent nebo profesor;

při sdružování, využívání a jiném zpracovávání informací je

ministerstvo oprávněno samo, případně prostřednictvím jím pověřené

osoby, využívat rodná čísla zaměstnanců evidovaných v registru;

strukturu informační věty provozované databáze a její technické

podmínky stanoví ministerstvo, stejně jako lhůty, v nichž veřejné a

soukromé vysoké školy oznamují ministerstvu změny v údajích týkajících

se jejich zaměstnanců,



k) v souladu s tímto zákonem řídí vysoké školy při výkonu státní

správy,



l) plní úkoly nadřízeného správního orgánu vysokých škol ve správním

řízení,



m) přijímá opatření podle § 37, 38, 43 a 85,



n) uznává zahraniční vysokoškolské vzdělání a kvalifikaci podle § 89 a

90,



o) přiznává stipendia hrazená ze státního rozpočtu podle § 91,



p) materiálně a finančně zabezpečuje činnost Akreditační komise,



q) vyslovuje souhlas nebo se vyjadřuje k záležitostem uvedeným v § 95,



r) poskytuje metodickou pomoc vysokým školám ve věcech přípravy statutů

a dalších předpisů vysokých škol a fakult, vedení evidence studentů,

statistického výkaznictví, knihovnictví, informačních systémů a

zahraničních styků,



s) uděluje věcné a finanční ocenění vynikajícím studentům, absolventům

studia ve studijním programu a dalším osobám za mimořádné výsledky ve

studiu a ve výzkumné, vývojové a inovační, umělecké nebo další tvůrčí

činnosti,



t) informuje Ministerstvo zdravotnictví o vydání rozhodnutí o udělení

akreditace studijnímu programu zdravotnického zaměření, ke kterému bylo

vydáno stanovisko podle § 79 odst. 1 písm. e); akreditovaný studijní

program zašle Ministerstvu zdravotnictví zároveň se zaslanou informací,



u) poskytuje účelovou podporu z evropských fondů prostřednictvím

státního rozpočtu právnickým a fyzickým osobám jako příjemcům, nebo

spolupříjemcům, které na základě dohody uzavřené mezi těmito osobami

řeší projekty zaměřené na vzdělávací činnost realizovanou na vysokých

školách na základě vyhlášené veřejné soutěže,



v) stanovuje část účelové podpory z evropských fondů, kterou je

příjemce povinen poskytnout spolupříjemci podle písmene t). Při

poskytnutí účelové podpory se nepostupuje podle zvláštního

předpisu^20a).



§ 88



Matrika studentů



(1) Vysoká škola vede matriku studentů. Matrika studentů slouží k

evidenci o studentech a k rozpočtovým a statistickým účelům.



(2) Do matriky studentů se zaznamenává jméno, příjmení, rodné číslo,

stav a trvalý pobyt studenta, u cizinců též datum narození, pohlaví,

bydliště v České republice a státní občanství.



(3) V matrice studentů jsou o jednotlivých studentech vedeny zejména

údaje o



a) zápisu do studia,



b) předchozím vzdělání,



c) studijním programu, studijním oboru, formě studia,



d) zápisu do vyššího ročníku nebo dalšího bloku,



e) složené státní zkoušce a uděleném akademickém titulu,



f) přerušení studia,



g) ukončení studia.

Strukturu informační věty provozované databáze a její technické

podmínky stanoví ministerstvo po projednání s vysokou školou.



(4) Záznamy do matriky studentů mohou provádět pouze zaměstnanci vysoké

školy zvlášť k tomu pověření; záznamy podle odstavce 3 písm. a) a c) až

g) se provedou neprodleně po rozhodné události. Matrika studentů a

doklady o rozhodných událostech jsou archiválie; při jejich archivování

a vystavování výpisů a opisů se postupuje podle zvláštních

předpisů.^21)



(5) Vysoká škola sdělí tomu, kdo osvědčil právní zájem, příslušný údaj

z matriky studentů.



Uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání a kvalifikace



§ 89



(1) Na žádost absolventa zahraniční vysoké školy vydá osvědčení o

uznání vysokoškolského vzdělání nebo jeho části v České republice:



a) ministerstvo, jestliže je Česká republika vázána mezinárodní

smlouvou se zemí, kde je zahraniční vysoká škola zřízena a uznána, a

ministerstvo je touto smlouvou k uznání zmocněno,



b) v ostatních případech veřejná vysoká škola, která uskutečňuje

obsahově obdobný studijní program.



(2) V pochybnostech určí příslušnost veřejné vysoké školy ministerstvo

nebo rozhodne o uznání vysokoškolského vzdělání nebo jeho části samo.



(3) Veřejná vysoká škola vydá osvědčení na základě znalosti úrovně

zahraniční vysoké školy nebo na základě rozsahu znalostí a dovedností

osvědčených vysokoškolskou kvalifikací.



(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 platí obdobně pro jednotlivou zkoušku

vykonanou na vysoké škole v zahraničí, nejde-li o společný studijní

program s vysokou školou podle tohoto zákona.



§ 90



(1) Ve věcech uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání a

kvalifikace veřejnou vysokou školou rozhoduje rektor.



(2) Podkladem pro uznání je originál nebo úředně ověřená kopie diplomu,

vysvědčení nebo obdobného dokladu vydaného zahraniční vysokou školou,

případně originál nebo úředně ověřená kopie dodatku k diplomu a

doplňující informace o tom, že studijní program uskutečňovala instituce

oprávněná poskytovat vzdělání srovnatelné s vysokoškolským vzděláním

podle tohoto zákona, a o náplni vysokoškolského studia v zahraničí. V

případě potřeby se připojí úředně ověřený překlad těchto dokladů.



(3) Veřejná vysoká škola nebo ministerstvo může požadovat, aby pravost

podpisů a otisků razítek na originálech dokladů byla ověřena

ministerstvem zahraničních věcí státu, v němž má sídlo vysoká škola,

která doklad vydala, nebo příslušným cizozemským orgánem a příslušným

zastupitelským úřadem České republiky, pokud mezinárodní smlouva,

kterou je Česká republika vázána, nestanoví jinak.



(4) Jde-li o osobu, které byla v České republice nebo v jiném členském

státě Evropské unie poskytnuta mezinárodní ochrana formou azylu nebo

doplňkové ochrany^21a) nebo na kterou je třeba na základě mezinárodních

závazků České republiky pohlížet jako na uprchlíka nebo vyhnance nebo

osobu v podobné situaci jako uprchlíci, lze předložení dokladu

uvedeného v odstavci 2 a ověření pravosti podle odstavce 3 nahradit

čestným prohlášením takovéto osoby o skutečnostech jinak prokazovaných

takovýmto dokladem nebo ověřením.



(5) Zjistí-li veřejná vysoká škola nebo podle § 89 odst. 2

ministerstvo, že jsou studijní programy po jejich srovnání v

podstatných rysech odlišné, žádost o uznání zamítne.



§ 91



Stipendia



(1) Studentům vysoké školy mohou být přiznána stipendia.



(2) Stipendia hrazená z dotace nebo z příspěvku mohou být studentům

přiznána



a) za vynikající studijní výsledky,



b) za vynikající výzkumné, vývojové a inovační, umělecké nebo další

tvůrčí výsledky přispívající k prohloubení znalostí,



c) na výzkumnou, vývojovou a inovační činnost podle zvláštního právního

předpisu^8e).



d) v případě tíživé sociální situace studenta,



e) v případech zvláštního zřetele hodných.



(3) Stipendium podle odstavce 2 písm. d) se přiznává též studentům,

kteří mají nárok na přídavek na dítě podle zvláštního právního

předpisu^21a), jestliže rozhodný příjem v rodině zjišťovaný pro účely

přídavku na dítě nepřevyšuje součin částky životního minima rodiny a

koeficientu 1,5. Stipendium ve výši 1 620 Kč se přiznává po standardní

dobu studia na deset měsíců v akademickém roce. Nárok na stipendium

prokazuje student písemným potvrzením vydaným na jeho žádost orgánem

státní sociální podpory, který přídavek přiznal, že příjem rodiny

zjišťovaný pro účely přídavku na dítě za kalendářní rok uvedený v

potvrzení nepřevýšil součin částky životního minima rodiny a

koeficientu 1,5. Potvrzení pro účely přiznání stipendia platí po dobu

21 měsíců od uplynutí roku, za který byl příjem rodiny zjišťován. Nárok

na stipendium může student uplatnit za určité časové období pouze

jednou.



(4) Stipendia hrazená z dotace nebo z příspěvku mohou být přiznána též



a) na podporu studia v zahraničí,



b) na podporu studia v České republice,



c) studentům doktorských studijních programů.



(5) Stipendia přiznává studentům vysoká škola nebo fakulta podle

stipendijního řádu.



(6) Ministerstvo přiznává stipendia za podmínek stanovených v

odstavcích 2 a 4 podle programů vyhlašovaných ministrem, s přihlédnutím

k závazkům z mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána.

Ministerstvo může přiznat tato stipendia též občanům České republiky

studujícím na vysokých školách v zahraničí.



ČÁST DESÁTÁ



REPREZENTACE VYSOKÝCH ŠKOL



§ 92



(1) Reprezentaci vysokých škol tvoří



a) orgán složený z členů akademických obcí vysokých škol delegovaných

jejich zastupitelskými akademickými orgány,



b) orgán složený z představitelů vysokých škol.



(2) Podrobnější postup vytvoření těchto orgánů a pravidla jejich

jednání stanoví jejich statuty.



(3) Ministr projednává s reprezentací vysokých škol návrhy a opatření,

která se vysokých škol významně týkají.



(4) Reprezentace vysokých škol předkládá ministrovi doporučení na

složení Akreditační komise.



ČÁST JEDENÁCTÁ



FAKULTNÍ NEMOCNICE



§ 93



(1) Klinická a praktická výuka v oblasti lékařství a farmacie a v

dalších zdravotnických oborech se uskutečňuje zejména ve fakultních

nemocnicích.^22) V těchto nemocnicích se uskutečňuje též vědecká,

výzkumná nebo vývojová činnost.



(2) Podrobnosti úpravy stanoví zvláštní předpis.



ČÁST DVANÁCTÁ



VOJENSKÉ A POLICEJNÍ VYSOKÉ ŠKOLY



§ 94



(1) Vojenské vysoké školy vzdělávají odborníky zejména pro ozbrojené

síly. Mohou na nich studovat též studenti, kteří nejsou vojáky v činné

službě.



(2) Policejní vysoké školy vzdělávají odborníky zejména pro

bezpečnostní sbory.^22a) Mohou na nich studovat též studenti, kteří

nejsou příslušníky bezpečnostního sboru.



§ 95



(1) Vojenské vysoké školy jsou součástí organizační složky státu^23)

Ministerstva obrany financované ze státního rozpočtu, zejména z

kapitoly Ministerstva obrany, policejní vysoké školy jsou organizační

složky státu^23) financované z kapitoly Ministerstva vnitra; vztahují

se na ně ustanovení části druhé s výjimkou § 14, 15, § 17 odst. 1 písm.

c), § 18 až 20. Na státní vysoké školy se nevztahuje ustanovení § 2

odst. 2. Státní vysoké škole mohou být poskytnuty prostředky podle § 18

odst. 2 písm. a) a b) a odst. 5. Ministerstvo může vojenské vysoké

škole poskytnout dotaci na stipendia podle § 91 odst. 2 písm. e) nebo

podle § 91 odst. 3 přiznávaná studentům studijních programů v oblasti

bezpečnostních studií, kteří nejsou vojáky v činné službě; podmínky

dotací, jejich užití a zúčtování se řídí obecnými předpisy pro

nakládání s prostředky státního rozpočtu.



(2) Vojenské vysoké školy se při přijímání vojáků v činné službě ke

studiu řídí požadavky Ministerstva obrany. Průběh služby a hmotné

zabezpečení studentů-vojáků v činné službě se řídí zvláštními právními

předpisy.^24) Počet studentů, kteří nejsou vojáky v činné službě, činí

zpravidla jednu třetinu kapacity vojenských vysokých škol a je

každoročně upřesňován v návaznosti na výši požadavku Ministerstva

obrany na přípravu studentů-vojáků v činné službě.



(3) Policejní vysoké školy se při přijímání příslušníků Policie České

republiky ve služebním poměru ke studiu řídí požadavky Ministerstva

vnitra.



(4) Vojenské a policejní vysoké školy, které mají akreditován alespoň

jeden doktorský studijní program, mohou požádat o akreditaci

magisterského nebo dalšího doktorského studijního programu

zabezpečovaného ve spolupráci s veřejnou vysokou školou. O společném

zabezpečení těchto studijních programů musí být předem uzavřena mezi

zúčastněnými vysokými školami smlouva vymezující vzájemné závazky. K

uzavření smlouvy je potřebný souhlas ministerstva a Ministerstva obrany

nebo Ministerstva vnitra.



(5) Vojenské a policejní vysoké školy zveřejňují výsledky vědy nebo

výzkumu a vývoje v souladu s obecnými předpisy o ochraně státního a

služebního tajemství.^25)



(6) Vojenské vysoké školy vedou matriku studentů-vojáků v činné službě

a matriku ostatních studentů; totéž platí pro policejní vysoké školy ve

vztahu ke studentům ve služebním poměru a k ostatním studentům.



(7) Ministr obrany vykonává vůči vojenským vysokým školám a ministr

vnitra vykonává vůči policejním vysokým školám tyto působnosti:



a) předkládá prezidentu republiky návrh na jmenování, popřípadě

odvolání rektora,



b) rozhoduje o zřízení, sloučení, splynutí, rozdělení nebo zrušení

fakulty na návrh rektora a po stanovisku Akreditační komise,



c) stanoví plat rektorovi,



d) vykonává činnosti stanovené v § 21 odst. 1 písm. a) a b),



e) předkládá prezidentu republiky návrhy vědecké rady vysoké školy na

jmenování profesorem,



f) pověřuje osoby k výkonu působností jednotlivých orgánů nově zřízené

vysoké školy podle § 103 odst. 1.



(8) Ministerstvo obrany vykonává vůči vojenským vysokým školám a

Ministerstvo vnitra vůči policejním vysokým školám působnost

ministerstva v těchto věcech:



a) registruje jejich vnitřní předpisy podle § 36 po vyjádření

ministerstva,



b) rozděluje finanční prostředky ze státního rozpočtu,



c) kontroluje zákonnost a hospodárnost při nakládání s finančními a

hmotnými prostředky poskytnutými ze státního rozpočtu a při hospodaření

s majetkem ve vlastnictví České republiky,



d) určuje výši poplatků spojených se studiem,



e) může prominout placení úhrad za užívání účelových zařízení,



f) může svým rozhodnutím přiznat a vyplácet stipendia studentům a

občanům České republiky studujícím v zahraničí,



g) může přiznávat podle programů vyhlašovaných ministrem obrany nebo

ministrem vnitra stipendium i mimo důvody uvedené v § 91 odst. 2 a 4,

jestliže se student zaváže setrvat po absolvování vysoké školy po

dohodnutou dobu v činné službě vojáka z povolání nebo ve služebním

poměru policisty,



h) jmenuje další členy zkušební komise podle § 53 odst. 3,



i) může sdružovat a využívat informace z matriky studentů v souladu se

zvláštními předpisy,



j) plní úkoly nadřízeného správního orgánu vysokých škol ve správním

řízení,



k) přijímá opatření podle § 37, 38 a 85,



l) vykonává činnosti stanovené v § 21 odst. 1 písm. a) až c), § 75 a

86,



m) poskytuje metodickou pomoc vysokým školám ve věcech přípravy statutů

a dalších předpisů vysokých škol a fakult, vedení evidence studentů,

statistického výkaznictví, knihovnictví, informačních systémů a

zahraničních styků.



(9) Ministerstvo obrany v oblasti vojenství a Ministerstvo vnitra v

oblasti bezpečnostních služeb plní úkoly ministerstva a veřejné vysoké

školy podle § 89 a 90 při uznávání zahraničního vysokoškolského

vzdělání a kvalifikace.



(10) Jsou-li místa akademických pracovníků vojenských vysokých škol

obsazována vojáky v činné službě a policejních vysokých škol

příslušníky Policie České republiky ve služebním poměru, vztahuje se na

ně § 77. Jejich služební poměr se přitom nemění.



(11) Na studenty vojenských vysokých škol, kteří jsou vojáky v činné

službě, a na studenty policejních vysokých škol, kteří jsou příslušníky

Policie České republiky ve služebním poměru, se vztahují ustanovení

tohoto zákona, pokud zvláštní předpisy^24) nestanoví jinak.



(12) Studium vojáků v činné službě na vojenské vysoké škole se může

ukončit též v případě, kdy voják přestane splňovat podmínky stanovené

zvláštním předpisem pro službu vojáka z povolání.



(13) Před rozhodnutím o akreditaci podle § 78 až 82 a 85 týkajícím se

vojenských vysokých škol si ministerstvo vyžádá stanovisko Ministerstva

obrany; týká-li se rozhodnutí policejních vysokých škol, vyžádá si

stanovisko Ministerstva vnitra.



ČÁST TŘINÁCTÁ



ZMĚNA A DOPLNĚNÍ ZÁKONA ČESKÉ NÁRODNÍ RADY Č. 586/1992 SB., O DANÍCH Z

PŘÍJMŮ, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ



§ 96



Zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění

zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona

č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona

č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona

č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona

č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona

č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona

č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb. a zákona č. 227/1997 Sb., se

mění a doplňuje takto:



1. V § 4 odst. 1 písm. k) se za slovo "rozpočtu" vkládají tato slova:

"a z prostředků veřejné vysoké školy".



2. V § 18 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:



"(5) U poplatníků, kteří jsou veřejnou vysokou školou, jsou předmětem

daně všechny příjmy s výjimkou příjmů:



a) z investičních transferů,



b) z úroků z vkladů na běžném účtu.".



3. V § 18 se dosavadní odstavce 5 až 11 označují jako odstavce 6 až 12.



4. V § 18 odst. 7 se za slova "obecně prospěšné společnosti" vkládají

tato slova: "veřejné vysoké školy".



ČÁST ČTRNÁCTÁ



zrušena



§ 97



zrušen



ČÁST PATNÁCTÁ



SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ



§ 98



(1) Studijní obory, v nichž vysoké školy uskutečňují podle dosavadních

předpisů obsahově ucelenou část vysokoškolského studia, vysokoškolské

studium a postgraduální studium a jsou uvedeny v jejich statutech, se

stávají studijními programy podle tohoto zákona a jsou akreditovány na

dobu čtyř let s tím, že:



a) ucelená část vysokoškolského studia podle § 21 zákona č. 172/1990

Sb., o vysokých školách, je považována za bakalářský studijní program

podle tohoto zákona,



b) vysokoškolské studium podle § 18 zákona č. 172/1990 Sb. je

považováno za magisterský studijní program podle tohoto zákona,



c) postgraduální studium podle § 22 zákona č. 172/1990 Sb. je

považováno za doktorský studijní program podle tohoto zákona.



(2) Oprávnění udělovat akademické tituly podle § 46 odst. 5 mají vysoké

školy a fakulty pouze v oborech, ve kterých mohou uskutečňovat

postgraduální studium na základě rozhodnutí ministerstva podle § 41

zákona č. 172/1990 Sb.



(3) Dosavadní oprávnění vysokých škol a fakult konat ve stanovených

oborech habilitační řízení a řízení ke jmenování profesorem zanikají

dnem 1. července 1999. Pokud však rektor v této lhůtě podá ministerstvu

žádost podle § 82 odst. 2, zůstává do rozhodnutí ministerstva v

platnosti stávající oprávnění konat habilitační řízení a řízení ke

jmenování profesorem ve stanovených oborech.



§ 99



(1) Akademicko-vědecký titul "doktor" a titul "bakalář" přiznané podle

zákona č. 172/1990 Sb. se považují za akademické tituly "doktor" a

"bakalář" podle tohoto zákona.



(2) Akademický titul "inženýr", který získali podle § 21 zákona č.

172/1990 Sb. absolventi technických vysokých škol v oboru architektura,

se nahrazuje akademickým titulem "inženýr architekt" (ve zkratce "Ing.

arch." uváděné před jménem). Osvědčení o nahrazení tohoto akademického

titulu jim na žádost vydá příslušná vysoká škola.



(3) Titul "bakalář", který získali podle § 21 zákona č. 172/1990 Sb.

absolventi obsahově ucelené části vysokoškolského studia uměleckých

vysokých škol, se nahrazuje akademickým titulem "bakalář umění" (ve

zkratce "BcA." uváděné před jménem). Osvědčení o nahrazení tohoto

akademického titulu jim na žádost vydá příslušná vysoká škola.



(4) Akademický titul "magistr", který získali podle § 21 zákona č.

172/1990 Sb. absolventi uměleckých vysokých škol, se nahrazuje

akademickým titulem "magistr umění" (ve zkratce "MgA." uváděné před

jménem). Osvědčení o nahrazení tohoto akademického titulu jim na žádost

vydá příslušná vysoká škola.



(5) Absolventi vysokých škol, kteří získali podle § 21 odst. 2 a § 43

odst. 2 zákona č. 172/1990 Sb. akademický titul "magistr" s výjimkou

absolventů uvedených v odstavci 9, mohou vykonat v téže oblasti studia

státní rigorózní zkoušku a získat akademický titul podle § 46 odst. 5.



(6) Absolventi univerzitních vysokých škol, kteří získali podle § 21

odst. 2 zákona č. 172/1990 Sb. v oboru ekonomie akademický titul

"magistr", mohou požádat o nahrazení tohoto titulu akademickým titulem

"inženýr" (ve zkratce "Ing."). Osvědčení o nahrazení tohoto

akademického titulu jim na žádost vydá příslušná vysoká škola.



(7) Akademické tituly podle § 21 odst. 2 zákona č. 172/1990 Sb. mají

právo užívat i absolventi vojenských vysokých škol, kteří ukončili

studium přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud jim nebyl

přiznán akademický titul, stavovské označení nebo jiný titul absolventa

vysoké školy podle dřívějších předpisů. Osvědčení o přiznání tohoto

akademického titulu jim na žádost vydá příslušná vysoká škola.



(8) Ustanovení odstavce 7 se nevztahuje na absolventy Vojenské

politické akademie.



(9) Absolventům postgraduálního studia, kteří získali podle § 21 odst.

2, § 43 odst. 2 a § 22 zákona č. 172/1990 Sb. akademický titul

"magistr" a akademicko-vědecký titul "doktor", se přiznávají akademické

tituly podle § 46 odst. 5 tohoto zákona. Osvědčení o přiznání těchto

akademických titulů jim na žádost vydá příslušná vysoká škola.



(10) Absolventi postgraduálního studia, kteří získali podle § 22 zákona

č. 172/1990 Sb. akademicko-vědecký titul "doktor", mohou požádat

příslušnou vysokou školu o nahrazení zkratky "Dr." zkratkou "Ph. D.", v

oblasti teologie zkratkou "Th. D.". Osvědčení o nahrazení zkratky

akademicko-vědeckého titulu jim na žádost vydá příslušná vysoká škola.



(11) Akademický titul "doktor" (ve zkratce "Ph.D." uváděné za jménem)

se přiznává absolventům lékařského a veterinárního studia, kteří

ukončili studium podle § 22 zákona č. 172/1990 Sb. Osvědčení o přiznání

tohoto akademického titulu jim na žádost vydá příslušná vysoká škola.



§ 100



(1) Vědecká výchova vedoucí k udělení vědecké hodnosti "kandidát věd"

(ve zkratce "CSc.") již nebude po dni nabytí účinnosti tohoto zákona

zahajována. Účastníci vědecké výchovy, kteří ji zahájili podle

dosavadních předpisů, mohou vědeckou výchovu ukončit podle těchto

předpisů s tím, že obhajoby kandidátských disertačních prací se ukončí

nejpozději do 31. prosince 2001.



(2) Účastníci vědecké výchovy mohou být na vlastní žádost přijati ke

studiu v doktorském studijním programu. Při přijetí a studiu se

přihlíží k dosavadnímu průběhu vědecké výchovy a vykonaným kandidátským

zkouškám.



§ 101



(1) Veřejnými vysokými školami jsou vysoké školy uvedené v příloze č.

1, vojenskými a policejními vysokými školami jsou vojenské a policejní

vysoké školy uvedené v příloze č. 2.



(2) Vysoké školy uvedené v odstavci 1 předloží k registraci vnitřní

předpisy upravené podle tohoto zákona do 1. července 1999.



(3) Platnost jmenování nebo volby akademických funkcionářů a jejich

funkční období zůstávají tímto zákonem nedotčeny.



(4) Studenti studující na vysokých školách uvedených v příloze č. 1 a v

příloze č. 2 ke dni 1. ledna 1999 jsou studenty podle tohoto zákona.

Vysoké školy jsou povinny zápis těchto studentů do matriky studentů

provést do 1. března 1999.



(5) Dnem 1. ledna 1999 přechází do práva hospodaření ministerstva

majetek státu, ke kterému k tomuto dni příslušelo právo hospodaření

vysokých škol uvedených v příloze č. 1. Ministerstvo písemně může

rozhodnout po dohodě s veřejnou vysokou školou o přechodu tohoto

majetku do vlastnictví příslušné veřejné vysoké školy; na žádost

veřejné vysoké školy tak rozhodne vždy, jde-li o majetek potřebný k

zajištění vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké nebo další

tvůrčí činnosti při uskutečňování akreditovaných studijních programů.

Rozhodnutí musí obsahovat název a sídlo veřejné vysoké školy, vymezení

převáděného majetku a závazků k tomuto majetku a den, kdy majetek a

závazky k tomuto majetku přecházejí na veřejnou vysokou školu. Na toto

rozhodnutí se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.



(6) Na majetek, který přešel dnem 1. ledna 1999 do práva hospodaření

ministerstva podle odstavce 5, a na vlastní majetek veřejné vysoké

školy se nevztahují obecné předpisy upravující úpadek a způsoby jeho

řešení.^13)



(7) Práva a závazky fakult, které jsou ke dni 1. ledna 1999 součástí

vysokých škol uvedených v příloze č. 1 a v příloze č. 2, přecházejí na

příslušnou vysokou školu.



§ 102



Akademické tituly, stavovská označení a ostatní tituly absolventů

vysokých škol přiznané podle dřívějších předpisů s výjimkami uvedenými

v § 99 zůstávají nedotčeny. Vědecké hodnosti "kandidát věd" (ve zkratce

"CSc.") a "doktor věd" (ve zkratce "DrSc.") udělené podle dřívějších

předpisů zůstávají nedotčeny.



§ 103



(1) Nově zřízená veřejná vysoká škola a vojenská a policejní vysoká

škola je povinna ustavit své orgány do dvou let ode dne zřízení. Do

doby ustavení jednotlivých orgánů uvedených v § 7 vykonávají v

nezbytném rozsahu jejich působnost osoby pověřené ministrem.



(2) Nově zřízená fakulta je povinna ustavit své orgány do jednoho roku

ode dne zřízení. Do doby ustavení jednotlivých orgánů uvedených v § 25

vykonává v nezbytném rozsahu jejich působnost osoba pověřená rektorem.



(3) U nově zřízeného vysokoškolského ústavu vykonává do doby ustavení

jednotlivých orgánů uvedených v § 34 v nezbytném rozsahu jejich

působnost osoba pověřená rektorem.



§ 104



Do doby jmenování členů, předsedy a místopředsedy Akreditační komise

podle § 83 vykonávají tyto funkce členové akreditační komise zřízené

podle § 17 zákona č. 172/1990 Sb. a nařízení vlády České republiky č.

350/1990 Sb., o akreditační komisi.



§ 105



(1) Nestanoví-li tento zákon jinak, postupuje se v řízení ve věcech

upravených tímto zákonem podle obecných předpisů o správním řízení.^26)



(2) Na výkon působnosti Akreditační komise a jejích pracovních skupin

se kontrolní řád^28) nevztahuje.



§ 106



(1) Ustanovení tohoto zákona se použijí, pokud mezinárodní smlouva,

kterou je Česká republika vázána, nestanoví jinak.



(2) Pro účely tohoto zákona se za členský stát Evropské unie považuje

rovněž jiný smluvní stát Dohody o Evropském hospodářském prostoru a

Švýcarská konfederace.



§ 107



Veřejné vysoké školy uvedou své majetkové poměry do souladu s tímto

zákonem do 31. prosince 1999.



§ 107a



zrušen



§ 108



Zrušovací ustanovení



(1) Zrušují se čl. I body 5, 8 a 9 zákona č. 216/1993 Sb., kterým se

mění a doplňuje zákon č. 172/1990 Sb., o vysokých školách.



(2) Zrušují se:



1. § 33 až 41, 43 a 45 zákona č. 39/1977 Sb., o výchově nových

vědeckých pracovníků a o dalším zvyšování kvalifikace vědeckých

pracovníků.



2. Zákon č. 172/1990 Sb., o vysokých školách, ve znění zákona č.

216/1993 Sb.



3. Zákon č. 232/1992 Sb., o policejních vysokých školách a o zřízení

Policejní akademie.



4. Článek VI zákona České národní rady č. 26/1993 Sb., kterým se mění a

doplňují některé zákony v oblasti vnitřního pořádku a bezpečnosti, a o

opatřeních s tím souvisejících.



5. Nařízení vlády České republiky č. 350/1990 Sb., o akreditační

komisi.



6. Vyhláška Ministerstva školství a kultury č. 96/1961 Sb., kterou se

vydává statut institutů národohospodářského plánování na vysokých

školách ekonomických v Praze a Bratislavě, ve znění vyhlášky

Ministerstva školství a kultury č. 31/1963 Sb.



7. Vyhláška Československé akademie věd č. 55/1977 Sb., o dalším

zvyšování kvalifikace a o hodnocení tvůrčí způsobilosti vědeckých

pracovníků.



8. Vyhláška České komise pro vědecké hodnosti č. 144/1979 Sb., o

obhajobách kandidátských a doktorských disertačních prací

československých státních občanů v členských státech Rady vzájemné

hospodářské pomoci.



9. Vyhláška Ministerstva školství České socialistické republiky č.

114/1980 Sb., o poskytování stipendií a příspěvků studentům, kteří po

absolvování internátních středních škol pro pracující studují na

vysokých školách.



10. Vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České

socialistické republiky č. 60/1985 Sb., o doplňujícím studiu studentů

vysokých škol a absolventů vysokých a středních škol pro získání

pedagogické způsobilosti.



11. § 9 vyhlášky Ministerstva školství České socialistické republiky č.

61/1985 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků.



12. Vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České

republiky č. 365/1990 Sb., o poskytování stipendií na vysokých školách

v působnosti Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České

republiky (stipendijní řád).



13. Vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České

republiky č. 447/1990 Sb., o habilitaci docentů a podmínkách a průběhu

jmenování profesorů.



14. Vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České

republiky č. 476/1990 Sb., o uznávání diplomů a jiných dokladů o studiu

vydaných zahraničními vysokými školami (o nostrifikaci).



15. Vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České

republiky č. 41/1991 Sb., o hmotném a finančním zabezpečení studentů

vysokých škol vysílaných ke studiu do zahraničí.



16. Vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České

republiky č. 67/1991 Sb., o poskytování stipendií studentům

postgraduálního studia, ve znění vyhlášky Ministerstva školství,

mládeže a tělovýchovy č. 110/1995 Sb.



17. Směrnice Ministerstva školství České socialistické republiky o

hospodářském zabezpečení studentů vysokých škol v období praxe ze dne

30. května 1969 č.j. 19 261/69-III/5, registrované v částce 30/1969

Sb., ve znění směrnice Ministerstva školství České socialistické

republiky ze dne 10. března 1970 č.j. 12 300/70-III/5, registrované v

částce 10/1970 Sb.



18. Směrnice Ministerstva školství České socialistické republiky o

ubytování studentů vysokých škol v kolejích ze dne 20. července 1982

č.j. 20 797/82-34, registrované v částce 17/1982 Sb.



19. Směrnice Ministerstva školství České socialistické republiky o

zřizování, zrušování a provozu menz a bufetů vysokých škol ze dne 20.

července 1982 č.j. 20 798/82-34, registrované v částce 17/1982 Sb., ve

znění směrnic Ministerstva školství České socialistické republiky ze

dne 16. července 1985 č.j. 15 330/85-34, registrovaných v částce

19/1985 Sb.



(3) Zrušují se:



1. Zákon č. 53/1964 Sb., o udělování vědeckých hodností a o Státní

komisi pro vědecké hodnosti.



2. Zákon č. 39/1977 Sb., o výchově nových vědeckých pracovníků a o

dalším zvyšování kvalifikace vědeckých pracovníků.



3. Vyhláška Československé akademie věd č. 53/1977 Sb., o výchově

nových vědeckých pracovníků a o studijních pobytech, ve znění vyhlášky

Československé akademie věd č. 5/1986 Sb.



4. Vyhláška Československé akademie věd č. 54/1977 Sb., kterou se

upravují některé podrobnosti o pracovněprávních vztazích účastníků

vědecké výchovy a studijních pobytů a o poskytování stipendií, ve znění

vyhlášek Československé akademie věd č. 40/1979 Sb., č. 125/1988 Sb. a

č. 393/1992 Sb.



5. Vyhláška České komise pro vědecké hodnosti č. 64/1977 Sb., o řízení

při udělování vědeckých hodností, ve znění vyhlášky České komise pro

vědecké hodnosti č. 187/1990 Sb.



§ 109



Účinnost



Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1998, s výjimkou § 1 až

82, § 84 až 99, § 101 až 107 a § 108 odst. 2, které nabývají účinnosti

dnem 1. ledna 1999, a § 108 odst. 3, který nabývá účinnosti dnem 31.

prosince 2001.



Zeman v. r.



Havel v. r.



Tošovský v. r.



Příl.1



Veřejné vysoké školy v České republice:



Univerzita Karlova v Praze



Univerzita Palackého v Olomouci



České vysoké učení technické v Praze



Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava



Akademie výtvarných umění v Praze



Vysoké učení technické v Brně



Veterinární a farmaceutická univerzita Brno



Masarykova univerzita



Mendelova univerzita v Brně



Akademie múzických umění v Praze



Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze



Janáčkova akademie múzických umění v Brně



Univerzita Pardubice



Vysoká škola chemicko-technologická v Praze



Česká zemědělská univerzita v Praze



Technická univerzita v Liberci



Vysoká škola ekonomická v Praze



Univerzita Hradec Králové



Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích



Ostravská univerzita v Ostravě



Slezská univerzita v Opavě



Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem



Západočeská univerzita v Plzni



Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně



Vysoká škola polytechnická Jihlava



Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích



Příl.2



Vojenská vysoká škola:



Univerzita obrany v Brně.



Policejní vysoká škola v České republice:



Policejní akademie České republiky v Praze



Vybraná ustanovení novel



Čl.III zákona č. 147/2001 Sb.



Přechodná ustanovení



1. Akreditace studijních programů udělené podle dosavadního zákona o

vysokých školách jsou tímto zákonem nedotčeny. Ke studiu v

akreditovaných magisterských studijních programech však mohou být

uchazeči přijímáni pouze do 31. prosince 2003, pokud rektor nebo orgán

vykonávající působnost rektora nepodá v této lhůtě Ministerstvu

školství, mládeže a tělovýchovy žádost o akreditaci nebo její

prodloužení nebo rozšíření podle § 79 nebo § 80 odst. 2 a 3 dosavadního

zákona o vysokých školách; v případě podání žádosti zůstává do

rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy v platnosti

udělená akreditace.



2. Habilitační řízení a řízení ke jmenování profesorem zahájená přede

dnem nabytí účinnosti tohoto zákona mohou být dokončena podle

dosavadního zákona o vysokých školách nejpozději do 31. prosince 2002.



Čl.V zákona č. 121/2004 Sb.



Přechodná ustanovení



1. Vysoké školy jsou povinny předložit Ministerstvu školství, mládeže a

tělovýchovy žádost o akreditaci zdravotnického magisterského studijního

programu zubní lékařství do 30 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto

zákona. Obsah a rozsah nového studijního programu zubní lékařství musí

odpovídat minimálním požadavkům stanoveným zvláštním právním předpisem

a být v souladu s právem Evropských společenství.^1) Přijímat studenty

do zdravotnického magisterského studijního programu stomatologie lze

naposledy pro akademický rok 2003/2004. Pro akademický rok 2004/2005 se

studenti přijímají pouze do zdravotnického magisterského studijního

programu zubní lékařství. Studenti přijatí ke studiu zdravotnického

magisterského studijního programu stomatologie mohou studium dokončit

podle zdravotnického magisterského studijního programu zubní lékařství.



2. Vysoké školy jsou povinny předložit Ministerstvu školství, mládeže a

tělovýchovy žádost o akreditaci zdravotnického magisterského studijního

programu farmacie (dále jen "nový studijní program farmacie") do 30 dnů

ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Obsah a rozsah nového

studijního programu farmacie musí odpovídat minimálním požadavkům

stanoveným zvláštním právním předpisem a být v souladu s právem

Evropských společenství.^2) Přijímat studenty do zdravotnického

magisterského studijního programu farmacie lze naposledy pro akademický

rok 2003/2004. Pro akademický rok 2004/2005 se studenti přijímají pouze

do nového studijního programu farmacie. Studenti přijatí ke studiu

dosavadního zdravotnického magisterského studijního programu farmacie

mohou studium dokončit podle nového studijního programu farmacie.



3. Vysoké školy jsou povinny předložit Ministerstvu školství, mládeže a

tělovýchovy žádost o akreditaci bakalářských studijních programů pro

přípravu všeobecných sester a bakalářských studijních programů pro

přípravu porodních asistentek do 30 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto

zákona. Obsah a rozsah nových studijních programů musí odpovídat

minimálním požadavkům stanoveným zvláštním právním předpisem a být v

souladu s právem Evropských společenství.^3) Přijímat studenty do

dosavadních zdravotnických bakalářských studijních programů pro

přípravu všeobecných sester a porodních asistentek lze naposledy pro

akademický rok 2003/2004. Pro akademický rok 2004/2005 se studenti

přijímají pouze do nových studijních programů pro přípravu všeobecných

sester a porodních asistentek. Studenti přijatí ke studiu dosavadních

zdravotnických bakalářských studijních programů pro přípravu

všeobecných sester a porodních asistentek mohou studium dokončit podle

nových studijních programů.



1) Směrnice Rady 78/687/EHS ze dne 25. července 1978 o koordinaci

právních a správních předpisů týkajících se činnosti zubních lékařů.



2) Směrnice Rady 85/432/EHS ze dne 16. září 1985 o koordinaci právních

a správních předpisů ohledně některých činností v oblasti farmacie.



3) Směrnice Rady 80/155/EHS ze dne 21. ledna 1980 o koordinaci právních

a správních předpisů týkajících se přístupu k činnosti porodních

asistentek a jejich výkonu v platném znění. Směrnice Rady 77/453/EHS ze

dne 27. června 1977 o koordinaci právních a správních předpisů

týkajících se činnosti zdravotních sester a ošetřovatelů odpovědných za

všeobecnou péči v platném znění.



Čl.II zákona č. 552/2005 Sb.



Přechodná ustanovení k čl. I



1. Právnické osoby uvedou svůj název do souladu s tímto zákonem

nejpozději k 31. prosinci 2007.



2. Právní úkony učiněné před účinností tohoto zákona podle dosavadního

zákona o vysokých školách orgánem veřejné vysoké školy nebo orgánem

součásti veřejné vysoké školy zůstávají tímto zákonem nedotčeny.



3. Vyměření poplatku spojeného se studiem podle dosavadního zákona o

vysokých školách provedené vysokou školou před účinností tohoto zákona

zůstává tímto zákonem nedotčeno.



4. Pro studijní programy, které jsou platné ke dni účinnosti tohoto

zákona, jejichž platnost byla udělena na maximální dobu platnosti

přípustnou v době udílení akreditace a u nichž byla akreditace udělena

bez dalších omezujících podmínek, ministerstvo prodlouží akreditaci na

dobu stanovenou tímto zákonem, pokud o to vysoká škola písemně požádá

ve lhůtě do dvou měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona.



5. Akreditace habilitačního řízení nebo řízení ke jmenování profesorem

v daném oboru zůstávají tímto zákonem nedotčeny s výjimkou akreditací,

u kterých nebyla stanovena doba akreditace; akreditace u těchto oborů

zaniká dnem 31. prosince 2015.



6. Osoba, která počala vykonávat funkci rektora nebo děkana na základě

jmenování přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za

osobu, která vykonávala nebo vykonává tuto funkci na základě jmenování

podle nové právní úpravy. Délka funkčního období, na něž došlo ke

jmenování přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se však posuzuje

podle dosavadní právní úpravy.



Čl.IV zákona č. 624/2006 Sb.



Přechodné ustanovení k článku III



Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění

některých zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších

předpisů, se ve znění tohoto zákona použije poprvé pro rozpočtový rok

2006.



Čl. VI zákona č. 110/2009 Sb.



Přechodné ustanovení



Vznik, trvání, změny a skončení pracovního poměru akademického

pracovníka sjednaného před účinností tohoto zákona se řídí dosavadními

právními předpisy.



Čl. X zákona č. 365/2011 Sb.



Pracovní poměry na dobu určitou podle § 70 odst. 4 zákona č. 111/1998

Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se až do

jejich skončení řídí dosavadními právními předpisy.



1) § 5 odst. 3 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických

stranách a v politických hnutích, ve znění zákona č. 117/1994 Sb.



2) § 26 odst. 2 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění

pozdějších předpisů.



3) § 1 odst. 2 písm. a) a § 2 odst. 3 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách,

ve znění pozdějších předpisů.



4) § 124 odst. 1 a 2 zákoníku práce.



5) Zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění zákona č.

44/1994 Sb.



6) Např. § 255 a 258 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění

pozdějších předpisů, § 415 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve

znění pozdějších předpisů, § 268 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní

zákoník, ve znění pozdějších předpisů.



7) § 18 odst. 2 zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní

pohotovost a o průměrném výdělku.



7a)



Zákon o podpoře výzkumu a vývoje.



Nařízení vlády č. 462/2002 Sb., o institucionální podpoře výzkumu a

vývoje z veřejných prostředků a o hodnocení výzkumných záměrů, ve znění

nařízení vlády č. 28/2003 Sb.



Nařízení vlády č. 461/2002 Sb., o účelové podpoře výzkumu a vývoje z

veřejných prostředků a o veřejné soutěži ve výzkumu a vývoji.



8) § 7 odst. 1 písm. t) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových

pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová

pravidla), ve znění pozdějších předpisů.



8a) § 10 odst. 2 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.



8b) § 12 a 13 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.



8c) Sdělení Českého statistického úřadu č. 321/2003 Sb., o zavedení

Klasifikace stavebních děl CZ-CC.



8d) Zákon č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.



8e) Zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných

prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře

výzkumu a vývoje), ve znění pozdějších předpisů.



Nařízení vlády č. 461/2002 Sb., o účelové podpoře výzkumu a vývoje z

veřejných prostředků a o veřejné soutěži ve výzkumu a vývoji.



Nařízení vlády č. 462/2002 Sb., o institucionální podpoře výzkumu a

vývoje z veřejných prostředků a o hodnocení výzkumných záměrů, ve znění

nařízení vlády č. 28/2003 Sb.



9) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.



9a) Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších

předpisů.



9b) § 14 odst. 3 písm. a), b), g) a i) zákona č. 218/2000 Sb., ve znění

pozdějších předpisů.



9c) § 15 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.



10) Např. zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších

předpisů.



11) Zákon č. 37/1995 Sb., o neperiodických publikacích.



11a) § 195 až 198 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění

pozdějších předpisů.



12) Zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně

a doplnění některých zákonů.



13) Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení

(insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.



14) Např. zákon č. 248/1995 Sb., zákon č. 513/1991 Sb., ve znění

pozdějších předpisů.



15) § 10 zákona č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a

uměleckých (autorský zákon).



15a) § 10 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění

pozdějších předpisů.



15b) § 195, 197 a 198 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění

pozdějších předpisů.



16) § 2 písm. r) zákona č. 352/2001 Sb., o užívání státních symbolů

České republiky a o změně některých zákonů.



17) Zákon ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění

pozdějších předpisů.



Zákon ČNR č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších

předpisů.



18) § 132 až 138 a § 150 zákoníku práce.



19) § 53 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění zákona

ČNR č. 548/1991 Sb.



19a) Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné

způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a

některých příslušníků jiných států a o změně některých zákonů (zákon o

uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů.



20) Zákon ČNR č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění zákona č.

166/1993 Sb.



20a) Zákon č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších

předpisů.



21) Zákon ČNR č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění zákona ČNR č.

343/1992 Sb.



Směrnice Ministerstva vnitra ČSR č. 7/1975 Ú.v. ČSR, o využívání

archiválií, reg. částka 24/1975 Sb., ve znění zákona ČNR č. 343/1992

Sb.



21a) § 17 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění

pozdějších předpisů.



21a) Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o

Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu),

ve znění pozdějších předpisů.



Směrnice Rady 2004/83/ES ze dne 29. dubna 2004 o minimálních normách,

které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez

státní příslušnosti, aby mohli žádat o postavení uprchlíka nebo osoby,

která z jiných důvodů potřebuje mezinárodní ochranu, a o obsahu

poskytované ochrany.



22) Např. vyhláška Ministerstva zdravotnictví ČR č. 394/1991 Sb., o

postavení, organizaci a činnosti fakultních nemocnic a dalších

nemocnic, vybraných odborných léčebných ústavů a krajských hygienických

stanic v řídící působnosti Ministerstva zdravotnictví České republiky.



22a) Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků

bezpečnostních sborů.



23) Zákon ČNR č. 576/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška

Ministerstva financí ČR č. 205/1991 Sb., o hospodaření s rozpočtovými

prostředky státního rozpočtu České republiky a o finančním hospodaření

rozpočtových a příspěvkových organizací, ve znění nařízení vlády č.

48/1995 Sb.



24) Branný zákon č. 92/1949 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č.

76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění

pozdějších předpisů. Vyhláška Ministerstva obrany ČR č. 113/1996 Sb.,

kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 76/1959 Sb., o

některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů.



Zákon ČNR č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České

republiky, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška Ministerstva obrany

ČR č. 7/1996 Sb., o peněžních a naturálních náležitostech vojáků v

činné službě a žáků vojenských škol, kteří nejsou vojáky, ve znění

vyhlášky Ministerstva obrany ČR č. 310/1996 Sb.



25) Zákon č. 102/1971 Sb., o ochraně státního tajemství, ve znění

pozdějších předpisů. Nařízení vlády ČSSR č. 148/1971 Sb., o ochraně

hospodářského a služebního tajemství, ve znění nařízení vlády ČSFR č.

420/1990 Sb.



Nařízení vlády ČSFR č. 419/1990 Sb., o základních skutečnostech

tvořících předmět státního tajemství.



26) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).



27) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších

předpisů.



28) Zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád).

Related Laws