111/1998 Sb.
ZÁKON
ze dne 22. dubna 1998
o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů
(zákon o vysokých školách)
Změna: 210/2000 Sb.
Změna: 147/2001 Sb.
Změna: 96/2004 Sb.
Změna: 121/2004 Sb.
Změna: 473/2004 Sb.
Změna: 436/2004 Sb.
Změna: 562/2004 Sb.
Změna: 342/2005 Sb.
Změna: 552/2005 Sb.
Změna: 161/2006 Sb.
Změna: 310/2006 Sb.
Změna: 165/2006 Sb.
Změna: 624/2006 Sb.
Změna: 362/2003 Sb.
Změna: 261/2007 Sb., 296/2007 Sb.
Změna: 189/2008 Sb.
Změna: 110/2009 Sb.
Změna: 110/2009 Sb. (část), 419/2009 Sb.
Změna: 159/2010 Sb.
Změna: 365/2011 Sb., 420/2011 Sb.
Změna: 48/2013 Sb.
Změna: 64/2014 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Úvodní ustanovení
Vysoké školy jako nejvyšší článek vzdělávací soustavy jsou vrcholnými
centry vzdělanosti, nezávislého poznání a tvůrčí činnosti a mají
klíčovou úlohu ve vědeckém, kulturním, sociálním a ekonomickém rozvoji
společnosti tím, že:
a) uchovávají a rozhojňují dosažené poznání a podle svého typu a
zaměření pěstují činnost vědeckou, výzkumnou, vývojovou a inovační,
uměleckou nebo další tvůrčí činnost,
b) umožňují v souladu s demokratickými principy přístup k
vysokoškolskému vzdělání, získání odpovídající profesní kvalifikace a
přípravu pro výzkumnou práci a další náročné odborné činnosti,
c) poskytují další formy vzdělávání a umožňují získávat, rozšiřovat,
prohlubovat nebo obnovovat znalosti z různých oblastí poznání a kultury
a podílejí se tak na celoživotním vzdělávání,
d) hrají aktivní roli ve veřejné diskusi o společenských a etických
otázkách, při pěstování kulturní rozmanitosti a vzájemného porozumění,
při utváření občanské společnosti a přípravě mladých lidí pro život v
ní,
e) přispívají k rozvoji na národní a regionální úrovni a spolupracují s
různými stupni státní správy a samosprávy, s podnikovou a kulturní
sférou,
f) rozvíjejí mezinárodní a zvláště evropskou spolupráci jako podstatný
rozměr svých činností, podporují společné projekty s obdobnými
institucemi v zahraničí, vzájemné uznávání studia a diplomů, výměnu
akademických pracovníků a studentů.
§ 2
(1) Vysoká škola uskutečňuje akreditované studijní programy a programy
celoživotního vzdělávání. Typ vysokoškolské vzdělávací činnosti je
určen typem uskutečňovaných akreditovaných studijních programů. Typy
studijních programů jsou bakalářský, magisterský a doktorský.
(2) Vysoká škola je právnickou osobou.
(3) Vysoká škola je univerzitní nebo neuniverzitní. Označení "vysoká
škola", popřípadě z něho odvozené tvary slov mohou mít ve svém názvu
pouze vysoké školy. Označení "univerzita", popřípadě z něho odvozené
tvary slov mohou mít ve svém názvu pouze vysoké školy univerzitní.
(4) Vysoká škola univerzitní může uskutečňovat všechny typy studijních
programů a v souvislosti s tím vědeckou a výzkumnou, vývojovou a
inovační, uměleckou nebo další tvůrčí činnost.
(5) Vysoká škola neuniverzitní uskutečňuje bakalářské studijní programy
a může též uskutečňovat magisterské studijní programy a v souvislosti s
tím výzkumnou, vývojovou, uměleckou nebo další tvůrčí činnost. Vysoká
škola neuniverzitní se nečlení na fakulty.
(6) Typ vysoké školy je uveden v jejím statutu a musí být v souladu se
stanoviskem Akreditační komise.
(7) Vysoká škola je veřejná, soukromá nebo státní. Státní vysoká škola
je vojenská nebo policejní.
(8) Na vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové a inovační, umělecké
nebo další tvůrčí činnosti vysokých škol se mohou podílet i jiné
právnické osoby, které se touto činností zabývají.
(9) Nikdo kromě vysoké školy nemá právo přiznávat akademický titul,
konat habilitační řízení, konat řízení ke jmenování profesorem,
používat akademické insignie a konat akademické obřady.
(10) Na vysokých školách je nepřípustné zakládat a organizovat činnost
politických stran a politických hnutí.^1)
§ 3
Akademická obec vysoké školy
Akademičtí pracovníci a studenti vysoké školy tvoří akademickou obec
vysoké školy.
§ 4
Akademické svobody a akademická práva
Na vysoké škole se zaručují tyto akademické svobody a tato akademická
práva:
a) svoboda vědy, výzkumu a umělecké tvorby a zveřejňování jejich
výsledků,
b) svoboda výuky spočívající především v její otevřenosti různým
vědeckým názorům, vědeckým a výzkumným metodám a uměleckým směrům,
c) právo učit se zahrnující svobodnou volbu zaměření studia v rámci
studijních programů a svobodu vyjadřovat vlastní názory ve výuce,
d) právo členů akademické obce volit zastupitelské akademické orgány,
e) právo používat akademické insignie a konat akademické obřady.
ČÁST DRUHÁ
VEŘEJNÁ VYSOKÁ ŠKOLA A JEJÍ SOUČÁSTI
HLAVA I
VEŘEJNÁ VYSOKÁ ŠKOLA
§ 5
Zřízení veřejné vysoké školy
(1) Veřejná vysoká škola se zřizuje a zrušuje zákonem. Zákon též
stanoví její název a sídlo.
(2) Veřejná vysoká škola se může sloučit nebo splynout jen s jinou
veřejnou vysokou školou; rozdělit se může jen na jiné veřejné vysoké
školy. Tyto změny je možné provést pouze zákonem.
(3) V případě zrušení veřejné vysoké školy podle odstavce 1 nebo
sloučení, splynutí nebo rozdělení veřejné vysoké školy podle odstavce 2
zákon též stanoví, na které právnické osoby přechází její majetek a
závazky a které veřejné vysoké školy umožní dokončení vysokoškolského
vzdělání studentům zrušené veřejné vysoké školy.
§ 6
(1) Do samosprávné působnosti veřejné vysoké školy patří zejména:
a) vnitřní organizace,
b) určování počtu přijímaných uchazečů o studium, podmínek pro přijetí
ke studiu a rozhodování v přijímacím řízení,
c) tvorba a uskutečňování studijních programů,
d) organizace studia,
e) rozhodování o právech a povinnostech studentů,
f) zaměření a organizace vědecké, výzkumné, vývojové a inovační,
umělecké nebo další tvůrčí činnosti,
g) pracovněprávní vztahy a určování počtu akademických pracovníků a
ostatních zaměstnanců,
h) habilitační řízení a řízení ke jmenování profesorem,
i) spolupráce s jinými vysokými školami a právnickými osobami a
zahraniční styky,
j) ustavování samosprávných akademických orgánů vysoké školy, pokud
tento zákon nestanoví jinak,
k) hospodaření vysoké školy a nakládání s majetkem v souladu se
zvláštními předpisy,
l) stanovení výše poplatků spojených se studiem.
(2) Organizaci a činnost veřejné vysoké školy, jakož i postavení členů
akademické obce upravují její vnitřní předpisy.
(3) Státní orgány mohou zasahovat do činnosti veřejné vysoké školy jen
na základě a v mezích zákona a způsobem zákonem stanoveným.
§ 7
Orgány veřejné vysoké školy
(1) Samosprávnými akademickými orgány veřejné vysoké školy jsou
a) akademický senát,
b) rektor,
c) vědecká rada nebo umělecká rada nebo na neuniverzitní vysoké škole
akademická rada (dále jen "vědecká rada veřejné vysoké školy"),
d) disciplinární komise.
(2) Dalšími orgány veřejné vysoké školy jsou
a) správní rada veřejné vysoké školy,
b) kvestor.
Akademický senát veřejné vysoké školy
§ 8
(1) Akademický senát veřejné vysoké školy je jejím samosprávným
zastupitelským akademickým orgánem. Má nejméně jedenáct členů, z toho
nejméně jednu třetinu a nejvýše jednu polovinu tvoří studenti. Členy
akademického senátu veřejné vysoké školy volí ze svých řad členové
akademické obce veřejné vysoké školy. Volby jsou přímé, s tajným
hlasováním. Vnitřní předpis veřejné vysoké školy stanoví zejména počet
členů akademického senátu, způsob jejich volby a způsob volby předsedy
akademického senátu, orgány akademického senátu a jejich ustavování a
důvody zániku členství v akademickém senátu a případnou neslučitelnost
členství v akademickém senátu s výkonem jiných funkcí.
(2) Členství v akademickém senátu je neslučitelné s funkcí rektora,
prorektorů, děkanů a proděkanů.
(3) Funkční období jednotlivých členů akademického senátu veřejné
vysoké školy je nejvýše tříleté. Je-li student zvolený do akademického
senátu veřejné vysoké školy v průběhu svého funkčního období přijat do
jiného, bezprostředně navazujícího studijního programu, může vnitřní
předpis veřejné vysoké školy stanovit podmínky, za kterých jeho
členství v akademickém senátu nezaniká. Funkční období všech členů
akademického senátu veřejné vysoké školy skončí, jestliže akademický
senát po dobu šesti měsíců nekoná podle § 9. Rektor nejpozději do 30
dnů vyhlásí nové volby.
(4) Zasedání akademického senátu veřejné vysoké školy jsou veřejně
přístupná. Rektor nebo v jeho zastoupení prorektor má právo vystoupit
na zasedání, kdykoliv o to požádá. Na žádost rektora je předseda
akademického senátu povinen bezodkladně svolat mimořádné zasedání
akademického senátu veřejné vysoké školy.
§ 9
(1) Akademický senát veřejné vysoké školy
a) rozhoduje na návrh rektora o zřízení, sloučení, splynutí, rozdělení
nebo zrušení součástí vysoké školy, na základě souhlasného vyjádření
orgánů nebo osob stanovených statutem jako vedoucí zaměstnanci vysoké
školy rozhoduje také o zřízení nebo zrušení společných pracovišť
součástí vysoké školy,
b) na návrh rektora nebo na základě postoupení předpisu akademickým
senátem fakulty schvaluje vnitřní předpisy vysoké školy a jejich
součástí,
c) schvaluje rozpočet vysoké školy předložený rektorem a kontroluje
využívání finančních prostředků vysoké školy,
d) schvaluje výroční zprávu o činnosti a výroční zprávu o hospodaření
vysoké školy předloženou rektorem,
e) schvaluje hodnocení činnosti vysoké školy předložené rektorem,
f) schvaluje návrh rektora na jmenování a odvolání členů vědecké rady a
disciplinární komise veřejné vysoké školy,
g) schvaluje podmínky pro přijetí ke studiu ve studijních programech,
které se neuskutečňují na fakultách,
h) usnáší se o návrhu na jmenování rektora, popřípadě navrhuje jeho
odvolání z funkce,
i) schvaluje dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové
a inovační, umělecké nebo další tvůrčí činnosti veřejné vysoké školy a
jeho každoroční aktualizaci (dále jen "dlouhodobý záměr veřejné vysoké
školy") po projednání ve vědecké radě,
j) na návrh rektora zruší vnitřní předpis, rozhodnutí nebo jiný úkon
orgánu součásti veřejné vysoké školy anebo pozastaví jeho účinnost,
pokud je tento vnitřní předpis, rozhodnutí nebo úkon v rozporu se
zvláštními předpisy nebo vnitřními předpisy veřejné vysoké školy.
(2) Akademický senát veřejné vysoké školy se vyjadřuje zejména
a) k návrhům těch studijních programů, které se neuskutečňují na
fakultách,
b) k záměru rektora jmenovat nebo odvolat prorektory,
c) k právním úkonům, které vyžadují souhlas správní rady veřejné vysoké
školy podle § 15 odst. 1 písm. a) až d),
d) k podnětům a stanoviskům správní rady veřejné vysoké školy podle §
15 odst. 3.
(3) O návrzích zejména podle odstavce 1 písm. h) se akademický senát
veřejné vysoké školy usnáší tajným hlasováním. Návrh na jmenování
rektora je přijat, jestliže se pro něj vyslovila nadpoloviční většina
všech členů akademického senátu veřejné vysoké školy; návrh na jeho
odvolání je přijat, jestliže se pro něj vyslovily nejméně tři pětiny
všech členů akademického senátu.
§ 10
Rektor
(1) V čele veřejné vysoké školy je rektor; jedná a rozhoduje ve věcech
školy, pokud zákon nestanoví jinak. V případech, kdy zvláštní předpis
předpokládá působnost statutárního orgánu, plní ji rektor.
(2) Rektora jmenuje a odvolává na návrh akademického senátu veřejné
vysoké školy prezident republiky. Návrh se podává prostřednictvím
ministra školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen "ministr").
(3) Funkční období rektora je čtyřleté. Funkci rektora může tatáž osoba
vykonávat na téže veřejné vysoké škole nejvýše dvě po sobě
bezprostředně jdoucí funkční období.
(4) Rektora zastupují v jím určeném rozsahu prorektoři. Prorektory
jmenuje a odvolává rektor.
(5) Mzdu rektora stanoví ministr.
Vědecká rada veřejné vysoké školy
§ 11
(1) Členy vědecké rady veřejné vysoké školy jmenuje a odvolává rektor.
(2) Členy vědecké rady veřejné vysoké školy jsou významní představitelé
oborů, v nichž vysoká škola uskutečňuje vzdělávací a vědeckou,
výzkumnou, vývojovou a inovační, uměleckou nebo další tvůrčí činnost.
Nejméně jedna třetina členů jsou jiné osoby než členové akademické obce
této školy.
(3) Předsedou vědecké rady veřejné vysoké školy je rektor.
§ 12
(1) Vědecká rada veřejné vysoké školy
a) projednává dlouhodobý záměr veřejné vysoké školy,
b) schvaluje studijní programy, pokud jejich schválení nepatří do
působnosti vědecké rady nebo umělecké rady fakulty (dále jen "vědecká
rada fakulty"),
c) vykonává působnost v řízení ke jmenování profesorem a v habilitačním
řízení v rozsahu stanoveném tímto zákonem.
(2) Vědecká rada veřejné vysoké školy se vyjadřuje k otázkám, které jí
předloží rektor.
§ 13
Disciplinární komise veřejné vysoké školy
(1) Členy disciplinární komise veřejné vysoké školy a jejího předsedu
jmenuje rektor z řad členů akademické obce. Polovinu členů
disciplinární komise tvoří studenti.
(2) Funkční období členů disciplinární komise veřejné vysoké školy je
nejvýše dvouleté.
(3) Disciplinární komise veřejné vysoké školy projednává disciplinární
přestupky studentů veřejné vysoké školy, pokud nejsou zapsáni na žádné
z jejích fakult, a předkládá návrh na rozhodnutí rektorovi.
(4) Pokud jsou všichni studenti veřejné vysoké školy zapsáni na jejích
fakultách, disciplinární komise veřejné vysoké školy se nezřizuje.
Správní rada veřejné vysoké školy
§ 14
(1) Správní rada veřejné vysoké školy má nejméně devět členů, jejich
počet musí být vždy dělitelný třemi. Členy správní rady veřejné vysoké
školy po projednání s rektorem jmenuje a odvolává ministr tak, aby v ní
byli přiměřeně zastoupeni zejména představitelé veřejného života,
územní samosprávy a státní správy. Členové správní rady nemohou být
zaměstnanci dané veřejné vysoké školy.
(2) Členové správní rady veřejné vysoké školy jsou jmenováni na dobu
šesti let. Po prvním jmenování členů správní rady se losem určí jména
jedné třetiny členů, jejichž funkční období skončí po dvou letech, a
jedné třetiny členů, jejichž funkční období skončí po čtyřech letech.
(3) Zasedání správní rady veřejné vysoké školy svolává její předseda, a
to nejméně dvakrát ročně. Rektor nebo v jeho zastoupení prorektor a
kvestor má právo se zúčastnit zasedání správní rady. Na žádost rektora
je předseda správní rady povinen svolat mimořádné zasedání správní rady
veřejné vysoké školy. Volbu předsedy, místopředsedů a způsob jednání
správní rady veřejné vysoké školy upraví její statut, který schvaluje
ministr.
§ 15
(1) Správní rada veřejné vysoké školy vydává předchozí písemný souhlas
a) k právním úkonům, kterými vysoká škola hodlá nabýt nebo převést
nemovité věci,
b) k právním úkonům, kterými vysoká škola hodlá nabýt nebo převést
movité věci, jejichž cena je vyšší než pětisetnásobek částky, od níž
jsou věci považovány podle zvláštního předpisu ^2) za hmotný majetek,
c) k právním úkonům, kterými vysoká škola hodlá zřídit věcné břemeno
nebo předkupní právo,
d) k právním úkonům, kterými vysoká škola hodlá založit jinou
právnickou osobu, a k peněžitým a nepeněžitým vkladům do těchto a
jiných právnických osob.
(2) Správní rada veřejné vysoké školy se vyjadřuje zejména
a) k dlouhodobému záměru veřejné vysoké školy a k dalším věcem, které
jí k projednání předloží rektor nebo ministr,
b) k rozpočtu vysoké školy,
c) k výroční zprávě o činnosti a výroční zprávě o hospodaření vysoké
školy a k výsledkům hodnocení činnosti vysoké školy.
(3) Správní rada veřejné vysoké školy dává podněty a vyjadřuje
stanoviska k činnosti veřejné vysoké školy, která zveřejňuje.
(4) Při úplatném smluvním převodu movité věci podle odstavce 1 písm. b)
se cena ^3) sjednává ve výši, která je v daném místě a čase obvyklá;
bezúplatně lze movitou věc převést pouze ve veřejném zájmu nebo je-li
bezúplatný převod hospodárnější než jiný způsob naložení s věcí.
(5) Správní rada veřejné vysoké školy právní úkon neschválí, jestliže
je v rozporu s požadavkem řádného využívání majetku veřejné vysoké
školy nebo jestliže by jím bylo ohroženo plnění úkolů školy.
(6) Vydání předchozího písemného souhlasu k právním úkonům uvedeným v
odstavci 1 písm. a) až d) je povinna správní rada veřejné vysoké školy
oznámit do sedmi dnů od jeho vydání Ministerstvu školství, mládeže a
tělovýchovy (dále jen "ministerstvo").
(7) Právní úkony uvedené v odstavci 1 písm. a) až d) jsou bez souhlasu
správní rady veřejné vysoké školy a bez oznámení ministerstvu podle
odstavce 6 neplatné.
(8) Správní rada veřejné vysoké školy dbá na zachování účelu, pro který
byla veřejná vysoká škola zřízena, na uplatnění veřejného zájmu v její
činnosti a na řádné hospodaření s jejím majetkem.
(9) Činnost členů správní rady veřejné vysoké školy je úkonem v obecném
zájmu.^4) Těmto osobám poskytuje veřejná vysoká škola cestovní náhrady
podle zvláštního předpisu;^5) ministerstvo jim může poskytnout odměnu.
(10) Na činnost členů správní rady veřejné vysoké školy se vztahují
zvláštní předpisy.^6)
§ 16
Kvestor
(1) Kvestor řídí hospodaření a vnitřní správu veřejné vysoké školy a
vystupuje jejím jménem v rozsahu stanoveném opatřením rektora.
(2) Kvestora jmenuje a odvolává rektor.
§ 17
Vnitřní předpisy veřejné vysoké školy
(1) Vnitřními předpisy veřejné vysoké školy jsou
a) statut veřejné vysoké školy,
b) volební a jednací řád akademického senátu veřejné vysoké školy,
c) vnitřní mzdový předpis,^7)
d) jednací řád vědecké rady veřejné vysoké školy,
e) řád výběrového řízení pro obsazování míst akademických pracovníků,
f) studijní a zkušební řád,
g) stipendijní řád,
h) disciplinární řád pro studenty,
i) další předpisy, pokud tak stanoví statut veřejné vysoké školy.
(2) Statut veřejné vysoké školy obsahuje zejména
a) název, sídlo a typ vysoké školy,
b) právní předchůdce,
c) podmínky pro přijetí ke studiu a způsob podávání přihlášek,
d) podmínky studia cizinců,
e) vymezení obsahu, podmínek a četnosti hodnocení činnosti vysoké
školy,
f) organizační strukturu,
g) ustanovení o poplatcích spojených se studiem,
h) pravidla pro užívání akademických insignií a pro konání akademických
obřadů,
i) pravidla hospodaření veřejné vysoké školy.
§ 18
Rozpočet veřejné vysoké školy
(1) Veřejná vysoká škola sestavuje rozpočet na kalendářní rok a
hospodaří podle něj. Rozpočet veřejné vysoké školy nesmí být sestavován
jako deficitní.
(2) Příjmy rozpočtu veřejné vysoké školy jsou zejména:
a) příspěvek ze státního rozpočtu na vzdělávací a vědeckou, výzkumnou,
vývojovou a inovační, uměleckou nebo další tvůrčí činnost (dále jen
"příspěvek")^8),
b) podpora výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných
prostředků podle zvláštního právního předpisu^8e),
c) dotace ze státního rozpočtu (dále jen "dotace"),
d) poplatky spojené se studiem,
e) výnosy z majetku,
f) jiné příjmy nebo jiné příspěvky než uvedené v písmenu a) ze státního
rozpočtu, ze státních fondů, z Národního fondu a z rozpočtů obcí a
krajů,
g) výnosy z doplňkové činnosti,
h) příjmy z darů a dědictví.
(3) Veřejná vysoká škola má nárok na příspěvek podle odstavce 2 písm.
a). Pro stanovení výše příspěvku podle odstavce 2 písm. a) je rozhodný
typ a finanční náročnost akreditovaných studijních programů a programů
celoživotního vzdělávání, počet studentů a dosažené výsledky ve
vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové a inovační, umělecké nebo
další tvůrčí činnosti a její náročnost. Pro výši příspěvku je též
rozhodný dlouhodobý záměr veřejné vysoké školy a dlouhodobý záměr
vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové a inovační, umělecké a další
tvůrčí činnosti pro oblast vysokých škol vypracovaný ministerstvem a
jeho každoroční aktualizace (dále jen "dlouhodobý záměr ministerstva").
Veřejné vysoké škole přísluší záloha na příspěvek stanovená na základě
rozhodných údajů podle stavu k 31. říjnu předchozího kalendářního roku.
Příspěvek je z rozpočtové kapitoly poskytován podle obecných předpisů
pro poskytování prostředků státního rozpočtu pro dotace^8a), pokud
tento zákon nestanoví jinak.
(4) Ministerstvo rozhodnutím stanoví, zda poskytovaný příspěvek nebo
dotace je účastí státního rozpočtu na financování programu^8b), přičemž
příspěvek nebo dotace na stavbu^8c) je vždy, s výjimkou její údržby a
oprav, účastí státního rozpočtu na financování programu, je-li vyšší
než 10 000 000 Kč.
(5) Veřejná vysoká škola má nárok na dotaci na rozvoj vysoké školy.
Veřejné vysoké škole se může poskytnout dotace zejména na ubytování a
stravování studentů. Podmínky dotací, jejich užití a zúčtování se řídí
obecnými předpisy pro nakládání s prostředky státního rozpočtu^8d) a
zvláštními předpisy upravujícími podporu výzkumu a vývoje^8e). Pro výši
dotací je rozhodný dlouhodobý záměr veřejné vysoké školy a dlouhodobý
záměr ministerstva.
(6) Veřejná vysoká škola zřizuje tyto fondy:
a) rezervní fond určený zejména na krytí ztrát v následujících účetních
obdobích,
b) fond reprodukce investičního majetku,
c) stipendijní fond,
d) fond odměn,
e) fond účelově určených prostředků,
f) fond sociální,
g) fond provozních prostředků.
(7) Fondy veřejné vysoké školy uvedené v odstavci 6 písm. a), b), d) a
g) jsou vytvářeny ze zisku, není-li výslovně stanoveno jinak; fond
reprodukce investičního majetku a fond provozních prostředků též ze
zůstatku příspěvků podle odstavce 2 písm. a) k 31. prosinci běžného
roku, fond reprodukce investičního majetku též z odpisů hmotného a
nehmotného majetku^9). Zdroji stipendijního fondu jsou převody poplatků
za studium podle § 58 odst. 7 a převody daňově uznatelných výdajů podle
zvláštního předpisu^9a). Veřejná vysoká škola může rozdělovat do fondů
zisk po zdanění pouze v případě, že byla uhrazena případná ztráta z
minulých období. Zůstatky fondů k 31. prosinci běžného roku se
převádějí do následujícího rozpočtového roku. Použití prostředků fondů
uvedených v odstavci 6 písm. a) až d), f) a g) a podmínky převodu
prostředků mezi fondy uvedenými v odstavci 6 písm. a), b), d) a g)
upravuje vnitřní předpis veřejné vysoké školy; veřejná vysoká škola je
povinna zajistit, aby prostředky fondů vytvořené převodem zůstatku
příspěvku podle věty první použila pouze na financování své činnosti,
kterou se neúčastní hospodářské soutěže na společném trhu ani ji nemůže
touto činností ovlivnit.
(8) Podmínky tvorby a užití fondů stanoví vnitřní předpis veřejné
vysoké školy tak, aby prostředky získané ze zisku pocházejícího z
provádění základního výzkumu, aplikovaného výzkumu nebo
experimentálního vývoje a šíření jejich výsledků prostřednictvím výuky,
publikování nebo převodem technologií, které byly podpořeny z veřejných
prostředků, byly využity zpětně pouze na tyto činnosti, nebo na šíření
jejich výsledků nebo na výuku.
(9) Fond účelově určených prostředků vytváří veřejná vysoká škola z:
a) účelově určených darů, s výjimkou darů určených na pořízení a
technické zhodnocení dlouhodobého majetku,
b) účelově určených peněžních prostředků ze zahraničí,
c) účelově určených veřejných prostředků, včetně prostředků účelové a
institucionální podpory výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z
veřejných prostředků, které nemohly být veřejnou vysokou školou použity
v rozpočtovém roce, ve kterém jí byly poskytnuty.
(10) Účelově určené prostředky podle odstavce 9 písm. c) může veřejná
vysoká škola převést do fondu účelově určených prostředků do výše 5 %
objemu účelově určených veřejných prostředků poskytnutých veřejné
vysoké škole na jednotlivé projekty výzkumu, experimentálního vývoje a
inovací či výzkumné záměry v daném kalendářním roce; v případě jiné
podpory z veřejných prostředků do výše 5 % objemu této podpory
poskytnuté veřejné vysoké škole v daném kalendářním roce. Převod
účelově určených prostředků veřejná vysoká škola písemně oznámí jejich
poskytovateli.
(11) Prostředky fondu účelově určených prostředků může veřejná vysoká
škola použít pouze k účelu, ke kterému jí byly poskytnuty.
(12) Sociální fond je tvořen základním přídělem na vrub nákladů veřejné
vysoké školy do výše 2 % z ročního objemu nákladů veřejné vysoké školy
zúčtovaných na mzdy, náhrady mzdy a odměny za pracovní pohotovost.
(13) Prostředky rozpočtu se používají pouze na financování činností,
pro které byla veřejná vysoká škola zřízena, a na financování doplňkové
činnosti podle § 20 odst. 2.
§ 18a
Poskytování příspěvku
(1) O poskytnutí příspěvku podle § 18 odst. 2 písm. a) rozhoduje
ministerstvo rozhodnutím na základě žádosti veřejné vysoké školy.
(2) Ministerstvo v rozhodnutí uvede účel, na který je příspěvek určen,
výši poskytované částky. Ministerstvo může rovněž stanovit další
podmínky a povinnosti podle povahy účelu, na který je příspěvek
poskytnut, nebo podle akreditovaného studijního programu, na jehož
uskutečňování je příspěvek určen. Pro ostatní náležitosti rozhodnutí se
použijí přiměřeně ustanovení zvláštního zákona pro vydání rozhodnutí o
poskytování dotací ze státního rozpočtu^9b) a pro rozhodování o
odnímání dotací^9c). Příspěvek ministerstvo poskytne převodem ze svého
účtu na bankovní účet veřejné vysoké školy.
(3) Ministerstvo vede evidenci poskytnutých příspěvků.
(4) Veřejná vysoká škola je povinna čerpat a používat příspěvek v
souladu s účelem, jehož má být dosaženo, a podle zvláštních právních
předpisů upravujících účetnictví. Zůstatky příspěvku na konci každého
kalendářního roku veřejná vysoká škola převede pro další kalendářní
roky do svých fondů podle § 18 odst. 7. Ministerstvo příspěvek veřejné
vysoké škole rozhodnutím odejme, pokud jej čerpá v rozporu se zákonem
nebo v rozporu s rozhodnutím o poskytnutí příspěvku. Ministerstvo
příspěvek veřejné vysoké škole rovněž rozhodnutím odejme, pokud zanikl
akreditovaný studijní program, na jehož uskutečňování byl příspěvek
poskytnut, nebo pokud se poskytnutý příspěvek dostal do rozporu s
dlouhodobým záměrem veřejné vysoké školy (§ 12).
(5) Za vypořádání příspěvku se státním rozpočtem v příslušném
rozpočtovém roce se považuje jeho vyčerpání v souladu s tímto zákonem a
se zvláštním zákonem upravujícím rozpočtová pravidla, převedení do
fondů podle § 18 odst. 7 pro další kalendářní rok nebo odejmutí
příspěvku.
(6) Na řízení o vydání rozhodnutí o poskytnutí příspěvku a na řízení o
jeho odnětí se nevztahuje správní řád.
§ 19
Majetek veřejné vysoké školy
(1) Veřejná vysoká škola vlastní majetek potřebný k činnostem, pro
které byla zřízena. Majetkem veřejné vysoké školy jsou věci, byty a
nebytové prostory, práva a jiné majetkové hodnoty.
(2) O nakládání s majetkem veřejné vysoké školy rozhoduje rektor nebo
orgány nebo osoby, o nichž to stanoví statut veřejné vysoké školy. V
případech uvedených v § 15 odst. 1 písm. a) až d) rozhoduje rektor po
předchozím souhlasu správní rady veřejné vysoké školy.
(3) Veřejná vysoká škola může nabývat pouze cenné papíry vydané státem
nebo cenné papíry, za jejichž splacení se stát zaručil a nebo cenné
papíry obchodní společnosti, do které veřejná vysoká škola vložila
majetek.
§ 20
Hospodaření veřejné vysoké školy
(1) Veřejná vysoká škola je povinna majetek užívat k plnění úkolů ve
vzdělávací a výzkumné, vývojové a inovační, umělecké nebo další tvůrčí
činnosti. Může jej užívat i k doplňkové činnosti v souladu s tímto
zákonem.
(2) V doplňkové činnosti veřejná vysoká škola vykonává za úplatu
činnost navazující na její vzdělávací a výzkumnou, vývojovou a
inovační, uměleckou nebo další tvůrčí činnost nebo činnost sloužící k
účinnějšímu využití lidských zdrojů a majetku. Doplňková činnost nesmí
ohrozit kvalitu, rozsah a dostupnost činností, k jejichž uskutečňování
byla veřejná vysoká škola zřízena.
(3) Veřejná vysoká škola není oprávněna k převzetí ručení za peněžitý
dluh jiné osoby a ke zřízení zástavního práva k nemovitosti. Veřejná
vysoká škola není oprávněna se stát společníkem veřejné obchodní
společnosti nebo komplementářem komanditní společnosti. Dále veřejná
vysoká škola není oprávněna vkládat do obchodní společnosti nebo
družstva nemovité věci nabyté do vlastnictví veřejných vysokých škol z
vlastnictví státu, poskytnutý příspěvek podle § 18 odst. 3 a
poskytnutou dotaci podle § 18 odst. 4. Podmínkou peněžitých a
nepeněžitých vkladů do právnických osob je stanovení pravidel vnitřním
předpisem veřejné vysoké školy.
(4) Stát neručí za závazky veřejné vysoké školy.
(5) Veřejná vysoká škola účtuje v soustavě podvojného účetnictví, ve
kterém je povinna důsledně oddělit náklady a výnosy spojené s
doplňkovou činností. V ostatním platí pro veřejnou vysokou školu obecné
předpisy o účetnictví.^10)
(6) Za účelné využívání příspěvků a dotací a za vypořádání dotací se
státním rozpočtem a za řádné hospodaření s majetkem veřejné vysoké
školy je ministrovi odpovědný rektor.
§ 21
Další povinnosti veřejné vysoké školy
(1) Veřejná vysoká škola je povinna
a) každoročně vypracovat, předložit ministerstvu a jako neperiodickou
publikaci ^11) zveřejnit výroční zprávu o činnosti a výroční zprávu o
hospodaření vysoké školy v termínu a formě, kterou stanoví ministr
opatřením zveřejněném ve Věstníku ministerstva,
b) vypracovat, projednat s ministerstvem a zveřejnit dlouhodobý záměr
veřejné vysoké školy v termínu a formě, kterou stanoví ministr,
c) poskytovat Akreditační komisi a ministerstvu na jejich žádost ve
stanovených termínech a bezplatně informace potřebné pro jejich činnost
podle tohoto zákona,
d) poskytovat uchazečům o studium, studentům a dalším osobám informační
a poradenské služby související se studiem a s možností uplatnění
absolventů studijních programů v praxi,
e) činit všechna dostupná opatření pro vyrovnání příležitostí studovat
na vysoké škole,
f) činit vhodná opatření pro studium rodičů, a to po dobu, po kterou by
jinak trvala jejich mateřská či rodičovská dovolená^11a) (dále jen
„uznaná doba rodičovství“),
g) provádět pravidelně hodnocení činnosti vysoké školy a zveřejňovat
jeho výsledky,
h) na úřední desce zveřejňovat seznam akreditovaných studijních
programů, které uskutečňuje včetně jejich typu, členění na studijní
obory, formy výuky a standardní doby studia a seznam oborů, ve kterých
je oprávněna konat habilitační řízení nebo řízení ke jmenování
profesorem, s uvedením fakulty, je-li studijní program nebo obor, ve
kterém je oprávněna konat habilitační řízení nebo řízení ke jmenování
profesorem, akreditován na fakultě.
(2) Výroční zpráva o činnosti veřejné vysoké školy obsahuje mimo jiné:
a) přehled činností vykonávaných v kalendářním roce,
b) výsledky hodnocení činnosti vysoké školy,
c) změny vnitřních předpisů a změny v orgánech vysoké školy, k nimž
došlo v průběhu roku,
d) další údaje stanovené správní radou veřejné vysoké školy.
(3) Výroční zpráva o hospodaření veřejné vysoké školy obsahuje mimo
jiné:
a) roční účetní závěrku a zhodnocení základních údajů v ní obsažených,
b) výrok auditora k roční účetní závěrce, pokud byla auditorem ověřena,
c) přehled o peněžních příjmech a výdajích,
d) přehled rozsahu příjmů a výnosů v členění podle zdrojů,
e) vývoj a konečný stav fondů,
f) stav a pohyb majetku a závazků,
g) úplný objem nákladů v členění na náklady pro plnění činností
doplňkových a ostatních.
(4) Výroční zpráva o činnosti a výroční zpráva o hospodaření,
dlouhodobý záměr veřejné vysoké školy a výsledky hodnocení činnosti
veřejné vysoké školy musí být veřejně přístupné.
HLAVA II
SOUČÁSTI VEŘEJNÉ VYSOKÉ ŠKOLY
§ 22
Členění veřejné vysoké školy
(1) Veřejná vysoká škola se může členit na tyto součásti:
a) fakulty,
b) vysokoškolské ústavy,
c) jiná pracoviště pro vzdělávací a výzkumnou, vývojovou a inovační,
uměleckou nebo další tvůrčí činnost nebo pro poskytování informačních
služeb,
d) účelová zařízení pro kulturní a sportovní činnost, pro ubytování a
stravování zejména členů akademické obce nebo k zajišťování provozu
školy.
(2) Vnitřní předpisy součástí musí být v souladu s vnitřními předpisy
veřejné vysoké školy.
Díl 1
Fakulta
§ 23
Fakulta
(1) Fakulta uskutečňuje nejméně jeden akreditovaný studijní program a
vykonává vědeckou, výzkumnou, vývojovou a inovační, uměleckou nebo
další tvůrčí činnost.
(2) Na fakultě se ustavuje samosprávný zastupitelský akademický orgán.
Fakulta má právo používat vlastní akademické insignie a konat
akademické obřady.
(3) O zřízení, sloučení, splynutí, rozdělení nebo zrušení fakulty
rozhoduje na návrh rektora akademický senát veřejné vysoké školy. Toto
rozhodnutí je podmíněno předchozím stanoviskem Akreditační komise.
§ 24
Práva fakulty
(1) Orgány fakulty mají právo rozhodovat nebo jednat jménem veřejné
vysoké školy v těchto věcech týkajících se fakulty:
a) tvorba a uskutečňování studijních programů,
b) zaměření a organizace vědecké, výzkumné, vývojové a inovační,
umělecké nebo další tvůrčí činnosti,
c) pracovněprávní vztahy,
d) habilitační řízení a řízení ke jmenování profesorem v rozsahu
stanoveném tímto zákonem,
e) zahraniční styky a aktivity,
f) ustavování samosprávných akademických orgánů fakulty a vnitřní
organizace fakulty, pokud tento zákon nestanoví jinak,
g) nakládání s přidělenými finančními prostředky,
h) doplňková činnost a nakládání s prostředky získanými z této
činnosti.
(2) Orgány fakulty rozhodují v dalších věcech veřejné vysoké školy,
pokud jim rozhodování o nich svěří statut veřejné vysoké školy.
§ 25
Orgány fakulty
(1) Samosprávnými akademickými orgány fakulty jsou
a) akademický senát fakulty,
b) děkan,
c) vědecká rada fakulty,
d) disciplinární komise fakulty.
(2) Dalším orgánem fakulty je tajemník.
(3) Akademickou obec fakulty tvoří akademičtí pracovníci působící na
této fakultě a studenti zapsaní na této fakultě.
Akademický senát fakulty
§ 26
(1) Akademický senát fakulty je jejím samosprávným zastupitelským
akademickým orgánem. Má nejméně devět členů, z toho nejméně jednu
třetinu a nejvýše jednu polovinu tvoří studenti. Členy akademického
senátu fakulty volí ze svých řad členové akademické obce fakulty. Volby
jsou přímé, s tajným hlasováním. Vnitřní předpis fakulty stanoví
zejména počet členů akademického senátu, způsob jejich volby a způsob
volby předsedy akademického senátu, orgány akademického senátu a jejich
ustavování a důvody zániku členství v akademickém senátu a případnou
neslučitelnost členství v akademickém senátu s výkonem jiných funkcí.
(2) Členství v akademickém senátu je neslučitelné s funkcí rektora,
prorektorů, děkanů a proděkanů.
(3) Funkční období jednotlivých členů akademického senátu fakulty je
nejvýše tříleté. Je-li student zvolený do akademického senátu fakulty v
průběhu svého funkčního období přijat do jiného, bezprostředně
navazujícího studijního programu, může vnitřní předpis veřejné vysoké
školy stanovit podmínky, za kterých jeho členství v akademickém senátu
fakulty nezaniká. Funkční období všech členů akademického senátu
fakulty skončí, jestliže akademický senát po dobu šesti měsíců nekoná
podle § 27. Děkan nejpozději do 30 dnů vyhlásí nové volby.
(4) Zasedání akademického senátu fakulty jsou veřejně přístupná. Děkan
nebo v jeho zastoupení proděkan má právo vystoupit na zasedání,
kdykoliv o to požádá. Na žádost děkana je předseda akademického senátu
povinen bezodkladně svolat mimořádné zasedání akademického senátu
fakulty.
§ 27
(1) Akademický senát fakulty
a) na návrh děkana rozhoduje o zřízení, sloučení, splynutí, rozdělení
nebo zrušení fakultních pracovišť,
b) na návrh děkana schvaluje návrh vnitřních předpisů fakulty a
postupuje je ke schválení akademickému senátu vysoké školy,
c) schvaluje rozdělení finančních prostředků fakulty předložené děkanem
a kontroluje jejich využívání,
d) schvaluje výroční zprávu o činnosti a výroční zprávu o hospodaření
fakulty předloženou děkanem,
e) schvaluje podmínky pro přijetí ke studiu ve studijních programech
uskutečňovaných na fakultě,
f) schvaluje návrh děkana na jmenování a odvolání členů vědecké rady
fakulty a disciplinární komise fakulty,
g) usnáší se o návrhu na jmenování děkana, popřípadě navrhuje jeho
odvolání z funkce,
h) na návrh děkana schvaluje dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké,
výzkumné, vývojové a inovační, umělecké nebo další tvůrčí činnosti
fakulty vypracovaný v souladu s dlouhodobým záměrem veřejné vysoké
školy po projednání ve vědecké radě fakulty.
(2) Akademický senát fakulty se vyjadřuje zejména
a) k návrhům studijních programů uskutečňovaných na fakultě,
b) k záměru děkana jmenovat nebo odvolat proděkany.
(3) O návrzích zejména podle odstavce 1 písm. g) se akademický senát
fakulty usnáší tajným hlasováním. Návrh na jmenování děkana je přijat,
jestliže se pro něj vyslovila nadpoloviční většina všech členů
akademického senátu fakulty; návrh na jeho odvolání je přijat, jestliže
se pro něj vyslovily nejméně tři pětiny všech členů akademického
senátu.
§ 28
Děkan
(1) V čele fakulty je děkan; jedná a rozhoduje ve věcech fakulty, pokud
tento zákon nestanoví jinak.
(2) Děkana jmenuje a odvolává na návrh akademického senátu fakulty
rektor.
(3) Rektor může odvolat děkana z vlastního podnětu, a to pouze po
předchozím vyjádření akademického senátu fakulty a se souhlasem
akademického senátu veřejné vysoké školy v případě, kdy děkan závažným
způsobem neplní své povinnosti nebo závažným způsobem poškozuje zájem
vysoké školy nebo fakulty.
(4) Funkční období děkana je čtyřleté. Funkci děkana může tatáž osoba
vykonávat na téže fakultě nejvýše dvě po sobě bezprostředně jdoucí
funkční období.
(5) Děkana zastupují v jím určeném rozsahu proděkani. Proděkany jmenuje
a odvolává děkan.
Vědecká rada fakulty
§ 29
(1) Členy vědecké rady fakulty jmenuje a odvolává děkan.
(2) Členové vědecké rady fakulty jsou významní představitelé oborů, v
nichž fakulta uskutečňuje vzdělávací a vědeckou, výzkumnou, vývojovou a
inovační, uměleckou nebo další tvůrčí činnost. Nejméně jedna třetina
členů jsou jiné osoby než členové akademické obce veřejné vysoké školy,
jejíž je fakulta součástí.
(3) Předsedou vědecké rady fakulty je děkan.
§ 30
(1) Vědecká rada fakulty
a) projednává dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové
a inovační, umělecké nebo další tvůrčí činnosti fakulty vypracovaný v
souladu s dlouhodobým záměrem veřejné vysoké školy,
b) schvaluje studijní programy, které mají být uskutečňovány na
fakultě,
c) vykonává působnost v habilitačním řízení a v řízení ke jmenování
profesorem v rozsahu stanoveném tímto zákonem.
(2) Vědecká rada fakulty se vyjadřuje k otázkám, které jí předloží
děkan.
§ 31
Disciplinární komise fakulty
(1) Členy disciplinární komise fakulty a jejího předsedu jmenuje děkan
z řad členů akademické obce fakulty. Polovinu členů disciplinární
komise fakulty tvoří studenti.
(2) Funkční období členů disciplinární komise fakulty je nejvýše
dvouleté.
(3) Disciplinární komise fakulty projednává disciplinární přestupky
studentů zapsaných na fakultě a předkládá návrh na rozhodnutí děkanovi.
§ 32
Tajemník
(1) Tajemník řídí hospodaření a vnitřní správu fakulty v rozsahu
stanoveném opatřením děkana.
(2) Tajemníka jmenuje a odvolává děkan.
§ 33
Vnitřní předpisy fakulty
(1) Vnitřní předpisy fakulty upravují záležitosti fakulty spadající do
její samosprávné působnosti a její vztah k veřejné vysoké škole, pokud
nejsou upraveny zákonem.
(2) Vnitřními předpisy fakulty jsou
a) statut fakulty,
b) volební a jednací řád akademického senátu fakulty,
c) jednací řád vědecké rady fakulty,
d) disciplinární řád pro studenty,
e) další předpisy, pokud tak stanoví statut fakulty.
(3) Na obsah statutu fakulty se vztahuje přiměřeně § 17 odst. 2.
(4) Vnitřní předpisy teologických fakult se předkládají ke schválení
akademickému senátu vysoké školy po jejich schválení příslušnou církví
nebo náboženskou společností, pokud je povinnost schválení zakotvena ve
vnitřních předpisech této církve nebo náboženské společnosti.
Díl 2
Vysokoškolský ústav
§ 34
(1) Vysokoškolský ústav vykonává vědeckou, výzkumnou, vývojovou a
inovační, uměleckou nebo další tvůrčí činnost a může se podílet na
uskutečňování akreditovaných studijních programů nebo jejich částí.
(2) O zřízení, sloučení, splynutí, rozdělení nebo zrušení
vysokoškolského ústavu rozhoduje na návrh rektora akademický senát
veřejné vysoké školy.
(3) V čele vysokoškolského ústavu je ředitel, kterého jmenuje a
odvolává rektor.
(4) Ředitel vysokoškolského ústavu je oprávněn jednat jménem veřejné
vysoké školy pouze ve věcech, o nichž to stanoví vnitřní předpis této
školy.
(5) Ředitel vysokoškolského ústavu jmenuje se souhlasem akademického
senátu veřejné vysoké školy vědeckou radu nebo uměleckou radu nebo na
neuniverzitní škole akademickou radu vysokoškolského ústavu (dále jen
"vědecká rada vysokoškolského ústavu"), pro kterou platí § 29 a 30
přiměřeně.
Díl 3
Vysokoškolský zemědělský nebo lesní statek
§ 35
(1) Vysokoškolský zemědělský nebo lesní statek je pracoviště veřejné
vysoké školy, kde se uskutečňuje praxe studentů studijních programů v
oblasti zemědělství, veterinárního lékařství a hygieny nebo lesnictví a
v návaznosti na tyto studijní programy se vykonává výzkumná nebo
vývojová činnost.
(2) O zřízení, sloučení, splynutí, rozdělení nebo zrušení
vysokoškolského zemědělského nebo lesního statku rozhoduje na návrh
rektora akademický senát veřejné vysoké školy.
(3) V čele vysokoškolského zemědělského nebo lesního statku je ředitel,
kterého jmenuje a odvolává rektor.
(4) Ředitel vysokoškolského zemědělského nebo lesního statku je
oprávněn jednat jménem veřejné vysoké školy pouze ve věcech, o nichž to
stanoví vnitřní předpis této školy.
HLAVA III
PŮSOBNOST MINISTERSTVA
§ 36
(1) Vnitřní předpisy veřejné vysoké školy podléhají registraci
ministerstvem. Žádost o registraci podává ministerstvu rektor.
(2) Ministerstvo rozhodne o žádosti do 90 dnů ode dne jejího
předložení. Je-li žádosti vyhověno, vyznačí registraci ministerstvo na
stejnopisu registrovaného vnitřního předpisu. Rozhodnutí o registraci
se nevydává.
(3) Odporuje-li vnitřní předpis veřejné vysoké školy zákonu nebo jinému
právnímu předpisu, ministerstvo žádost o registraci rozhodnutím
zamítne.
(4) Vnitřní předpis nabývá platnosti registrací.
(5) Ustanovení odstavců 1 až 4 platí i pro změny vnitřních předpisů.
§ 37
Je-li některé opatření veřejné vysoké školy nebo její součásti v
rozporu se zákonem nebo jiným právním předpisem a nestanoví-li zákon
jiný způsob jeho přezkoumání, vyzve ministerstvo vysokou školu, aby v
přiměřené lhůtě zjednala nápravu.
§ 38
(1) Jestliže veřejná vysoká škola nebo její součást
a) neustavila některý ze svých samosprávných orgánů,
b) nepřijala vnitřní předpisy, které je povinna podle tohoto zákona
přijmout,
c) nemá akreditován žádný studijní program nebo má pozastavenou
akreditaci všech studijních programů,
d) vykazuje ve svém hospodaření závažné nedostatky ohrožující plnění
jejích úkolů, nebo
e) závažným způsobem porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem, může
ministerstvo omezit výkon působnosti orgánů veřejné vysoké školy nebo
její součásti, popřípadě může veřejné vysoké škole nebo její součásti
výkon této působnosti odejmout.
(2) Při rozhodování o obsahu omezení nebo o odnětí výkonu působnosti se
vychází ze závažnosti nedostatků a z charakteru a rozsahu způsobené
nebo hrozící újmy. Omezení se provede v rozsahu potřebném ke zjednání
nápravy.
(3) Jestliže se opatření podle odstavce 1 týká orgánů veřejné vysoké
školy, přechází působnost těchto orgánů na ministerstvo nebo na
veřejnou vysokou školu, kterou ministerstvo výkonem této působnosti po
vzájemné dohodě pověří. Týká-li se opatření podle odstavce 1 orgánů
součásti veřejné vysoké školy, přechází působnost těchto orgánů na
rektora.
(4) Nevylučuje-li to povaha věci, je povinností ministerstva nejprve
upozornit veřejnou vysokou školu na skutečnosti uvedené v odstavci 1 a
vyzvat ji, aby v přiměřené lhůtě zjednala nápravu.
(5) Pominou-li důvody, pro které bylo rozhodnuto o opatření podle
odstavce 1, ministerstvo přijaté opatření zruší.
ČÁST TŘETÍ
SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA
§ 39
Státní souhlas
(1) Právnická osoba, která má sídlo, svou ústřední správu nebo hlavní
místo své podnikatelské činnosti na území některého členského státu
Evropské unie, nebo která byla zřízena nebo založena podle práva
některého členského státu Evropské unie, je oprávněna působit jako
soukromá vysoká škola, pokud jí ministerstvo udělilo státní souhlas.
(2) Oprávnění soukromé vysoké školy je nepřevoditelné a nepřechází na
právní nástupce.
(3) Na žádost zřizovatelů nebo zakladatelů může ministerstvo vydat
státní souhlas i před zápisem právnické osoby, která má působit jako
soukromá vysoká škola, do obchodního nebo jiného rejstříku (dále jen
"rejstřík"), jedná-li se o právnickou osobu zapisovanou do rejstříku,
jestliže je prokázáno, že tato právnická osoba byla zřízena nebo
založena. Tato právnická osoba je povinna předložit ministerstvu výpis
z rejstříku ve lhůtě do 15 dnů od doručení příslušného dokladu o zápisu
do rejstříku. Státní souhlas nabývá účinnosti vznikem právnické osoby.
(4) Žádost o udělení státního souhlasu obsahuje
a) název, sídlo a typ vysoké školy,
b) právní formu právnické osoby a statutární orgán,
c) dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové a
inovační, umělecké nebo další tvůrčí činnosti vysoké školy (dále jen
"dlouhodobý záměr soukromé vysoké školy"),
d) údaje o finančním, materiálním, personálním a informačním zajištění
činnosti soukromé vysoké školy,
e) návrhy studijních programů,
f) návrh vnitřních předpisů upravujících organizaci a činnost soukromé
vysoké školy a postavení členů akademické obce.
(5) Žadatel je povinen údaje uvedené v žádosti doložit.
(6) Jsou-li případné nedostatky žádosti podle odstavce 4 odstranitelné,
vyzve ministerstvo žadatele, aby je v přiměřené lhůtě odstranil, a
řízení přeruší. V případě, že žadatel vady ve stanovené lhůtě
neodstraní, rozhodne ministerstvo ve věci na základě původních
podkladů.
(7) Ministerstvo rozhodne o žádosti do 150 dnů ode dne jejího doručení.
Před rozhodnutím si ministerstvo vyžádá stanovisko Akreditační komise k
návrhům studijních programů.
(8) Ministerstvo státní souhlas neudělí, jestliže
a) Akreditační komise nevydala souhlasné stanovisko alespoň k jednomu
předloženému studijnímu programu,
b) zjistí, že nejsou předpoklady pro řádné zajištění vzdělávací a
vědecké, výzkumné, vývojové a inovační, umělecké nebo další tvůrčí
činnosti, nebo
c) návrh vnitřních předpisů je v rozporu se zákony nebo jinými právními
předpisy,
d) právnická osoba žádající o udělení státního souhlasu byla pravomocně
odsouzena za trestný čin, pro který neskýtá záruku řádného působení
jako vysoká škola, pokud se na ni podle zákona nehledí, jako by za
takový trestný čin odsouzena nebyla; pro účely posouzení, zda je dán
tento důvod neudělení akreditace, si ministerstvo vyžádá výpis z
evidence Rejstříku trestů podle jiného právního předpisu^27); žádost o
vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku
trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím
dálkový přístup.
(9) Pokud ministerstvo udělí státní souhlas, rozhodne také o akreditaci
příslušných studijních programů a o registraci vnitřních předpisů.
(10) Státní souhlas pozbude platnosti, jestliže soukromá vysoká škola
nezahájí vzdělávací činnost do dvou let od nabytí jeho právní moci.
§ 40
Financování soukromé vysoké školy
(1) Právnická osoba, která získala oprávnění působit jako soukromá
vysoká škola, je povinna zajistit finanční prostředky pro vzdělávací a
vědeckou nebo výzkumnou, vývojovou a inovační, uměleckou a další tvůrčí
činnost.
(2) Ministerstvo může poskytnout soukromé vysoké škole působící jako
obecně prospěšná společnost ^12) dotaci na uskutečňování akreditovaných
studijních programů a programů celoživotního vzdělávání, s nimi
spojenou vědeckou, výzkumnou, vývojovou a inovační, uměleckou nebo
další tvůrčí činnost. Soukromé vysoké škole může ministerstvo
poskytnout dotaci na stipendia podle § 91 odst. 2 písm. e), podle § 91
odst. 3. Podmínky dotací, jejich užití a zúčtování se řídí obecnými
předpisy pro nakládání s prostředky státního rozpočtu.
(3) Výše dotací podle odstavce 2 se určuje na základě dlouhodobého
záměru soukromé vysoké školy a jeho každoroční aktualizace,
dlouhodobého záměru ministerstva, typu a finanční náročnosti
akreditovaných studijních programů, počtu studentů a dosažených
výsledků ve vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové a inovační,
umělecké nebo další tvůrčí činnosti a její náročnosti.
(4) Poskytování dotací soukromým vysokým školám na výzkum a vývoj se
řídí zvláštními právními předpisy upravujícími podporu výzkumu a
vývoje^7a).
§ 41
Vnitřní předpisy
(1) Vnitřní předpisy soukromé vysoké školy stanoví, které orgány
vykonávají působnost podle části čtvrté až deváté tohoto zákona.
(2) Pro registraci vnitřních předpisů soukromé vysoké školy a jejich
změn platí § 36 obdobně.
§ 42
Další povinnosti soukromé vysoké školy
(1) Soukromá vysoká škola je povinna
a) každoročně vypracovat, předložit ministerstvu a jako neperiodickou
publikaci ^11) zveřejnit výroční zprávu o činnosti a v případě, že
obdržela dotaci, i výroční zprávu o hospodaření vysoké školy v termínu
a formě, kterou stanoví ministr,
b) vypracovat, projednat s ministerstvem a jako neperiodickou publikaci
^11) zveřejnit dlouhodobý záměr soukromé vysoké školy a jeho každoroční
aktualizaci v termínu a formě, kterou stanoví ministr,
c) poskytovat Akreditační komisi a ministerstvu na jejich žádost ve
stanovených termínech a bezplatně informace potřebné pro jejich činnost
podle tohoto zákona,
d) provádět pravidelně hodnocení činnosti vysoké školy a zveřejňovat
jeho výsledky,
e) na úřední desce zveřejňovat seznam akreditovaných studijních
programů, které uskutečňuje včetně jejich typu, členění na studijní
obory, formy výuky a standardní doby studia a seznam oborů, ve kterých
je oprávněna konat habilitační řízení nebo řízení ke jmenování
profesorem,
f) oznámit ministerstvu, že na soukromou vysokou školu byl prohlášen
nebo ukončen konkurs podle předpisů upravujících úpadek a způsoby jeho
řešení^13) nebo že soukromá vysoká škola byla pravomocně odsouzena za
trestný čin,
g) oznámit ministerstvu zánik právnické osoby, která získala oprávnění
působit jako soukromá vysoká škola.
(2) Na obsah výroční zprávy o činnosti soukromé vysoké školy se
vztahuje § 21 odst. 2 obdobně, pokud zvláštní předpis nestanoví
jinak.^14)
(3) Na obsah výroční zprávy o hospodaření soukromé vysoké školy se
vztahuje § 21 odst. 3 obdobně, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak.
(4) Výroční zpráva o činnosti a výroční zpráva o hospodaření,
dlouhodobý záměr soukromé vysoké školy a výsledky hodnocení činnosti
soukromé vysoké školy musí být veřejně přístupné.
§ 43
Působnost ministerstva
(1) Jestliže je některé opatření soukromé vysoké školy v rozporu se
zákonem nebo jiným právním předpisem a nestanoví-li zákon jiný způsob
jeho přezkoumání, vyzve ministerstvo vysokou školu, aby v přiměřené
lhůtě zjednala nápravu.
(2) Ministerstvo může soukromé vysoké škole udělený státní souhlas
odejmout, jestliže
a) nemá akreditovaný žádný studijní program,
b) v průběhu jednoho roku jí byla odňata akreditace více než dvou
studijních programů,
c) jí byla pozastavena akreditace všech studijních programů,
d) se v její činnosti projevují závažné nedostatky znemožňující plnění
jejích úkolů podle tohoto zákona, nebo
e) závažným způsobem porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem nebo
jejím vnitřním předpisem.
(3) Ministerstvo odejme státní souhlas v případě, že v žádosti byly
uvedeny nesprávné údaje rozhodné pro udělení státního souhlasu nebo že
došlo k takovým změnám, za kterých by souhlas nemohl být vydán.
(4) Odnětím státního souhlasu pozbývá právnická osoba oprávnění působit
jako vysoká škola. Ministerstvo zároveň rozhodne o odnětí akreditace
studijních programů.
(5) Nevylučuje-li to povaha věci, je povinností ministerstva nejprve
upozornit soukromou vysokou školu na skutečnosti uvedené v odstavci 2 a
vyzvat ji, aby v přiměřené lhůtě zjednala nápravu.
(6) Jestliže soukromá vysoká škola přestala uskutečňovat vzdělávací
činnost z jiného důvodu než z důvodu odnětí státního souhlasu, je
povinna to bezodkladně oznámit ministerstvu.
ČÁST ČTVRTÁ
STUDIJNÍ PROGRAM
§ 44
(1) Vysokoškolské vzdělání se získává studiem v rámci akreditovaného
studijního programu podle studijního plánu stanovenou formou studia.
(2) Součástmi studijního programu jsou
a) název studijního programu, jeho typ, forma a cíle studia,
b) členění studijního programu na studijní obory, jejich
charakteristika a jejich kombinace, jakož i stanovení profilu
absolventa příslušných studijních oborů,
c) charakteristika studijních předmětů,
d) pravidla a podmínky pro vytváření studijních plánů, popřípadě délka
praxe,
e) standardní doba studia při průměrné studijní zátěži vyjádřená v
akademických rocích,
f) podmínky, které musí student splnit v průběhu studia ve studijním
programu a při jeho řádném ukončení podle § 45 odst. 3, § 46 odst. 3 a
§ 47 odst. 4 včetně obsahu státních zkoušek,
g) udělovaný akademický titul,
h) návaznost na další typy studijních programů v téže nebo příbuzné
oblasti studia.
(3) Studijní plán stanoví časovou a obsahovou posloupnost studijních
předmětů, formu jejich studia a způsob ověření studijních výsledků.
(4) Forma studia vyjadřuje, zda jde o studium prezenční, distanční nebo
o jejich kombinaci.
§ 45
Bakalářský studijní program
(1) Bakalářský studijní program je zaměřen na přípravu k výkonu
povolání a ke studiu v magisterském studijním programu. V bakalářském
studijním programu se bezprostředně využívají soudobé poznatky a
metody; obsahuje též v potřebném rozsahu teoretické poznatky.
(2) Standardní doba studia včetně praxe je nejméně tři a nejvýše čtyři
roky.
(3) Studium se řádně ukončuje státní závěrečnou zkouškou, jejíž
součástí je zpravidla obhajoba bakalářské práce.
(4) Absolventům studia v bakalářských studijních programech se uděluje
akademický titul "bakalář" (ve zkratce "Bc." uváděné před jménem), v
oblasti umění akademický titul "bakalář umění" (ve zkratce "BcA."
uváděné před jménem); absolventům v oblasti umění přijatým ke studiu
podle § 48 odst. 2 se uděluje akademický titul až po dosažení úplného
středního nebo úplného středního odborného vzdělání nebo vyššího
odborného vzdělání poskytovaného v konzervatořích.
§ 46
Magisterský studijní program
(1) Magisterský studijní program je zaměřen na získání teoretických
poznatků založených na soudobém stavu vědeckého poznání, výzkumu a
vývoje, na zvládnutí jejich aplikace a na rozvinutí schopností k tvůrčí
činnosti; v oblasti umění je zaměřen na náročnou uměleckou přípravu a
rozvíjení talentu.
(2) Magisterský studijní program navazuje na bakalářský studijní
program; standardní doba tohoto studia je nejméně jeden a nejvýše tři
roky. V případech, kdy to vyžaduje charakter studijního programu, může
být udělena akreditace magisterskému studijnímu programu, který
nenavazuje na bakalářský studijní program; v tomto případě je
standardní doba studia nejméně čtyři a nejvýše šest roků.
(3) Studium se řádně ukončuje státní závěrečnou zkouškou, jejíž
součástí je obhajoba diplomové práce. V oblasti lékařství a
veterinárního lékařství a hygieny se studium řádně ukončuje státní
rigorózní zkouškou.
(4) Absolventům studia v magisterských studijních programech se udělují
tyto akademické tituly:
a) v oblasti ekonomie, technických věd a technologií, zemědělství,
lesnictví a vojenství "inženýr" (ve zkratce "Ing." uváděné před
jménem),
b) v oblasti architektury "inženýr architekt" (ve zkratce "Ing. arch."
uváděné před jménem),
c) v oblasti lékařství "doktor medicíny" (ve zkratce "MUDr." uváděné
před jménem),
d) v oblasti zubního lékařství "doktor zubního lékařství" (ve zkratce
MDDr. uváděné před jménem),
e) v oblasti veterinárního lékařství a hygieny "doktor veterinární
medicíny" (ve zkratce "MVDr." uváděné před jménem),
f) v oblasti umění "magistr umění" (ve zkratce "MgA." uváděné před
jménem),
g) v ostatních oblastech "magistr" (ve zkratce "Mgr." uváděné před
jménem).
Absolventům studia v magisterských studijních programech v oblasti
umění přijatým ke studiu podle § 48 odst. 2 se uděluje akademický titul
až po dosažení úplného středního nebo úplného středního odborného
vzdělání nebo vyššího odborného vzdělání poskytovaného v
konzervatořích.
(5) Absolventi magisterských studijních programů, kteří získali
akademický titul "magistr", mohou vykonat v téže oblasti studia státní
rigorózní zkoušku, jejíž součástí je obhajoba rigorózní práce. Za úkony
spojené s přijetím přihlášky k této zkoušce a s konáním této zkoušky
může vysoká škola stanovit poplatek, který činí nejvýše dvojnásobek
základu podle § 58 odst. 2. Tito absolventi mají právo za úplatu
používat zařízení a informační technologie potřebné pro přípravu k této
zkoušce v souladu s pravidly určenými vysokou školou. Po jejím vykonání
se udělují tyto akademické tituly:
a) v oblasti práva "doktor práv" (ve zkratce "JUDr." uváděné před
jménem),
b) v oblasti humanitních, pedagogických a společenských věd "doktor
filozofie" (ve zkratce "PhDr." uváděné před jménem),
c) v oblasti přírodních věd "doktor přírodních věd" (ve zkratce "RNDr."
uváděné před jménem),
d) v oblasti farmacie "doktor farmacie" (ve zkratce "PharmDr." uváděné
před jménem),
e) v oblasti teologie "licenciát teologie" (ve zkratce "ThLic." uváděné
před jménem) nebo "doktor teologie" (ve zkratce "ThDr." uváděné před
jménem); pro oblast katolické teologie "licenciát teologie".
§ 47
Doktorský studijní program
(1) Doktorský studijní program je zaměřen na vědecké bádání a
samostatnou tvůrčí činnost v oblasti výzkumu nebo vývoje nebo na
samostatnou teoretickou a tvůrčí činnost v oblasti umění.
(2) Standardní doba studia je nejméně tři a nejvýše čtyři roky.
(3) Studium v doktorském studijním programu probíhá podle
individuálního studijního plánu pod vedením školitele.
(4) Studium se řádně ukončuje státní doktorskou zkouškou a obhajobou
disertační práce, kterými se prokazuje schopnost a připravenost k
samostatné činnosti v oblasti výzkumu nebo vývoje nebo k samostatné
teoretické a tvůrčí umělecké činnosti. Disertační práce musí obsahovat
původní a uveřejněné výsledky nebo výsledky přijaté k uveřejnění.^15)
(5) Absolventům studia v doktorských studijních programech se uděluje
akademický titul "doktor" (ve zkratce "Ph.D." uváděné za jménem), v
oblasti teologie akademický titul "doktor teologie" (ve zkratce "Th.D."
uváděné za jménem).
(6) Studium v doktorském studijním programu sleduje a hodnotí oborová
rada ustavená podle vnitřního předpisu vysoké školy nebo její součásti,
která má akreditovaný příslušný studijní program. Pro studijní programy
ze stejné oblasti studia mohou vysoké školy nebo jejich součásti na
základě dohody vytvořit společnou oborovou radu. Předsedu oborové rady
volí ze svého středu její členové.
§ 47a
(1) Studium v bakalářském, magisterském nebo doktorském studijním
programu může probíhat též ve spolupráci se zahraniční vysokou školou,
která realizuje obsahově související studijní program.
(2) Podmínky spolupráce upraví podle odstavce 1 v souladu s
ustanoveními zákona dohoda zúčastněných vysokých škol.
(3) Absolventům studia ve studijním programu uskutečňovaném v rámci
spolupráce se zahraniční vysokou školou se uděluje akademický titul,
podle § 45 odst. 4, § 46 odst. 4 nebo § 47 odst. 5 a případně také
akademický titul zahraniční vysoké školy podle legislativního stavu
platného v příslušné zemi. Ve vysokoškolském diplomu je uvedena
spolupracující zahraniční vysoká škola a případně skutečnost, že
udílený zahraniční akademický titul je společným titulem udíleným
současně i na zahraniční vysoké škole.
§ 47b
Zveřejňování závěrečných prací
(1) Vysoká škola nevýdělečně zveřejňuje disertační, diplomové,
bakalářské a rigorózní práce, u kterých proběhla obhajoba, včetně
posudků oponentů a záznamu o průběhu a výsledku obhajoby
prostřednictvím databáze kvalifikačních prací, kterou spravuje. Způsob
zveřejnění stanoví vnitřní předpis vysoké školy.
(2) Disertační, diplomové, bakalářské a rigorózní práce odevzdané
uchazečem k obhajobě musí být též nejméně pět pracovních dnů před
konáním obhajoby zveřejněny k nahlížení veřejnosti v místě určeném
vnitřním předpisem vysoké školy nebo není-li tak určeno, v místě
pracoviště vysoké školy, kde se má konat obhajoba práce. Každý si může
ze zveřejněné práce pořizovat na své náklady výpisy, opisy nebo
rozmnoženiny.
(3) Platí, že odevzdáním práce autor souhlasí se zveřejněním své práce
podle tohoto zákona, bez ohledu na výsledek obhajoby.
ČÁST PÁTÁ
STUDIUM NA VYSOKÉ ŠKOLE
Přijímání ke studiu
§ 48
(1) Podmínkou přijetí ke studiu v bakalářském a magisterském studijním
programu je dosažení úplného středního nebo úplného středního odborného
vzdělání. Ke studiu v oblasti umění mohou být přijati též uchazeči s
vyšším odborným vzděláním poskytovaným v konzervatořích. Podmínkou
přijetí ke studiu v magisterském studijním programu, který navazuje na
bakalářský studijní program, je rovněž řádné ukončení studia v
bakalářském studijním programu.
(2) Ke studiu v oblasti umění mohou být výjimečně přijati též uchazeči
bez dosažení úplného středního nebo úplného středního odborného
vzdělání nebo vyššího odborného vzdělání poskytovaného v
konzervatořích.
(3) Podmínkou přijetí ke studiu v doktorském studijním programu je
řádné ukončení studia v magisterském studijním programu a v oblasti
umění též získání akademického titulu.
§ 49
(1) Vysoká škola nebo fakulta může stanovit další podmínky přijetí ke
studiu týkající se určitých znalostí, schopností nebo nadání nebo
prospěchu ze střední školy, popřípadě vyšší odborné školy nebo vysoké
školy; v případě přijímání ke studiu v magisterském studijním programu,
který navazuje na bakalářský studijní program, též podmínky týkající se
příbuznosti studijních oborů nebo počtů kreditů získaných během studia
ve vybraných typech předmětů. Kredity se přitom rozumí kvantitativní
vyjádření studijní zátěže určité části studia. Kromě toho může stanovit
nejvyšší možný počet přijímaných uchazečů, kteří splnili stanovené
podmínky; splní-li tyto podmínky větší počet uchazečů, rozhoduje pořadí
nejlepších.
(2) Podmínky pro přijetí cizinců ke studiu ve studijním programu musí
umožnit splnění závazků, které vyplývají z mezinárodních smluv, kterými
je Česká republika vázána.
(3) Vysoká škola nebo fakulta může stanovit odlišné podmínky pro
přijetí uchazečů, kteří absolvovali studijní program nebo jeho část
nebo studují jiný studijní program na vysoké škole v České republice
nebo v zahraničí anebo absolvovali akreditovaný vzdělávací program nebo
jeho část ve vyšší odborné škole nebo studují akreditovaný vzdělávací
program ve vyšší odborné škole v České republice nebo v zahraničí.
(4) Splnění podmínek stanovených podle odstavců 1 a 3 se ověřuje, a to
zpravidla přijímací zkouškou.
(5) Vysoká škola nebo fakulta zveřejní v dostatečném předstihu, nejméně
však čtyřměsíčním, lhůtu pro podání přihlášek ke studiu a způsob jejich
podávání písemnou nebo elektronickou formou, podmínky přijetí podle
odstavců 1 a 3, termín a způsob ověřování jejich splnění, a pokud je
součástí ověřování požadavek přijímací zkoušky, také formu a rámcový
obsah zkoušky a kritéria pro její vyhodnocení. Tyto skutečnosti musí
být zveřejněny na úřední desce vysoké školy nebo fakulty. Stejným
způsobem musí být zveřejněn nejvyšší počet studentů přijímaných ke
studiu v příslušném studijním programu.
(6) Je-li studijnímu programu udělena akreditace, nemusí vysoká škola
nebo fakulta v zájmu zachování začátku akademického roku dodržet
čtyřměsíční lhůtu pro podání přihlášek ke studiu. V takovémto případě
může být lhůta pro podání přihlášek ke studiu kratší, nejméně však
jednoměsíční. Ostatní podmínky uvedené v odstavci 5 zůstávají
nezměněny.
§ 50
Přijímací řízení
(1) Přijímací řízení se zahajuje doručením přihlášky ke studiu vysoké
škole nebo její součásti, která uskutečňuje příslušný studijní program.
V přihlášce uchazeč vždy uvede jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné
číslo, bylo-li přiděleno, a adresu místa trvalého pobytu na území České
republiky, popřípadě bydliště mimo území České republiky; cizinec uvede
též datum narození, pohlaví, bydliště v České republice a státní
občanství.
(2) O přijetí ke studiu ve studijním programu, který uskutečňuje
fakulta, rozhoduje děkan fakulty. O přijetí ke studiu ve studijním
programu, který uskutečňuje vysoká škola, rozhoduje rektor.
(3) Na soukromých vysokých školách rozhoduje o přijetí ke studiu orgán
určený vnitřním předpisem.
(4) Na rozhodování o přijetí ke studiu se nevztahují obecné předpisy o
správním řízení.
(5) Rozhodnutí musí být vyhotoveno písemně do 30 dnů od ověření
podmínek pro přijetí ke studiu, musí obsahovat odůvodnění a poučení o
možnosti podat žádost o přezkoumání a musí být uchazeči doručeno do
vlastních rukou. Způsob náhradního doručení stanoví vnitřní předpis.
Uchazeči, jehož pobyt není znám, se doručuje vyvěšením rozhodnutí na
úřední desce.
(6) Uchazeč má právo nahlédnout do všech svých materiálů, které mají
význam pro rozhodnutí o jeho přijetí ke studiu.
(7) Uchazeč může požádat o přezkoumání rozhodnutí. Žádost se podává
orgánu, který rozhodnutí vydal, ve lhůtě 30 dnů ode dne jeho doručení;
zmeškání této lhůty lze ze závažných důvodů prominout. Jestliže je
tímto orgánem děkan, může sám žádosti vyhovět a rozhodnutí změnit,
jinak ji předá k rozhodnutí rektorovi. Rektor změní rozhodnutí, které
bylo vydáno v rozporu se zákonem, vnitřním předpisem vysoké školy nebo
její součásti nebo podmínkami stanovenými podle § 49 odst. 1 a 3. Jinak
žádost zamítne a původní rozhodnutí potvrdí.
(8) Do 15 dnů po skončení přijímacího řízení zveřejní vysoká škola nebo
fakulta zprávu o jeho průběhu. Pokud jsou součástí přijímacího řízení i
písemné přijímací zkoušky, uvede ve zprávě základní statistické
charakteristiky všech jejích částí. Ministerstvo stanoví vyhláškou
postup a podmínky při zveřejnění průběhu přijímacího řízení, a to
včetně požadavků na základní statistické charakteristiky.
(9) Vysoká škola nebo fakulta zpracovává a poskytuje údaje o uchazečích
pro účely statistických zjišťování v souladu se zvláštním
předpisem^15a).
§ 51
Zápis do studia
(1) Sdělením rozhodnutí o přijetí ke studiu vzniká uchazeči právo na
zápis do studia. Uchazeči se zapisují ve lhůtě stanovené vysokou školou
nebo její součástí.
(2) Zápis se koná na vysoké škole nebo její součásti, která uskutečňuje
příslušný studijní program.
§ 52
Rozvrh studia a akademický rok
(1) Studium je členěno zejména na semestry, ročníky nebo bloky. Každý
semestr, ročník nebo blok sestává z období výuky a zkoušek a z období
prázdnin.
(2) Akademický rok trvá 12 kalendářních měsíců; jeho začátek stanoví
rektor.
§ 53
Státní zkoušky
(1) Státní zkouška se koná před zkušební komisí; průběh státní zkoušky
a vyhlášení výsledku jsou veřejné.
(2) Právo zkoušet při státní zkoušce mají pouze profesoři, docenti a
odborníci schválení příslušnou vědeckou radou.
(3) Ministerstvo může jmenovat další členy zkušební komise z významných
odborníků v daném oboru.
§ 54
Přerušení studia
(1) Studium ve studijním programu může být za podmínek stanovených
studijním a zkušebním řádem i opakovaně přerušeno. Studijní a zkušební
řád stanoví nejdelší celkovou dobu přerušení studia.
(2) Student má právo na přerušení studia vždy v souvislosti s
těhotenstvím, porodem či rodičovstvím, a to po celou uznanou dobu
rodičovství.
(3) Doba přerušení studia po uznanou dobu rodičovství se nezapočítává
do celkové doby přerušení studia podle odstavce 1 ani do maximální doby
studia, je-li taková doba vnitřními předpisy stanovena.
(4) V době přerušení studia není osoba studentem. Uplynutím doby, na
kterou bylo studium přerušeno, vzniká osobě právo na opětovný zápis do
studia. Vysoká škola stanoví podmínky, za nichž se osoba v uznané době
rodičovství může opětovně zapsat ke studiu dříve, než uplyne doba, na
kterou bylo studium přerušeno.
§ 54a
Zvláštní ustanovení o průběhu studia V souvislosti s péčí o dítě má
student nebo studentka právo na prodloužení lhůt pro plnění studijních
povinností, jakož i pro splnění podmínek pro postup do dalšího
semestru, ročníku nebo bloku vyplývající zejména ze studijního a
zkušebního řádu, o dobu, po kterou by jinak trvalo jejich čerpání
mateřské dovolené^15b), a to za podmínky, že v této době studium
nepřeruší.
Ukončení studia
§ 55
(1) Studium se řádně ukončuje absolvováním studia v příslušném
studijním programu. Dnem ukončení studia je den, kdy byla vykonána
státní zkouška předepsaná na závěr studia nebo její poslední část.
(2) Dokladem o ukončení studia a o získání příslušného akademického
titulu je vysokoškolský diplom a dodatek k diplomu.
§ 56
(1) Studium se dále ukončuje
a) zanecháním studia,
b) nesplní-li student požadavky vyplývající ze studijního programu
podle studijního a zkušebního řádu,
c) odnětím akreditace studijního programu,
d) zánikem akreditace studijního programu podle § 80 odst. 4,
e) vyloučením ze studia podle § 65 odst. 1 písm. c) nebo podle § 67.
(2) Dnem ukončení studia podle odstavce 1 písm. a) je den, kdy bylo
vysoké škole nebo fakultě, kde je student zapsán, doručeno jeho písemné
prohlášení o zanechání studia. Dnem ukončení studia podle odstavce 1
písm. b) je den stanovený studijním a zkušebním řádem. Dnem ukončení
studia podle odstavce 1 písm. c) je nejpozději den, kdy uplynula lhůta
stanovená v rozhodnutí ministerstva. Dnem ukončení studia podle
odstavce 1 písm. d) je den, ke kterému vysoká škola oznámila zrušení
studijního programu, nebo den, ke kterému skončila udělená akreditace.
Dnem ukončení studia podle odstavce 1 písm. e) je den, kdy rozhodnutí o
vyloučení ze studia nabylo právní moci.
(3) O ukončení studia podle odstavce 1 písm. e) nebo přerušení studia
podle § 54 rozhodují orgány uvedené v § 50 odst. 2 a 3; na rozhodování
se vztahuje § 50 odst. 4 až 7 obdobně.
§ 57
Doklady o studiu
(1) Doklady o studiu ve studijním programu a o absolvování studia ve
studijním programu jsou
a) průkaz studenta,
b) výkaz o studiu,
c) vysokoškolský diplom,
d) doklad o vykonaných zkouškách,
e) doklad o studiu,
f) dodatek k diplomu.
(2) Průkaz studenta je doklad, který student obdrží po zápisu do
matriky studentů.
(3) Výkaz o studiu je doklad, do něhož se zapisují zejména studijní
předměty a výsledky kontroly studijní úspěšnosti nebo studijního
výkonu. Údaje uvedené v první větě lze evidovat rovněž v elektronickém
informačním systému vysoké školy nebo fakulty. V takovém případě je
vysoká škola nebo fakulta povinna zabezpečit údaje v elektronickém
informačním systému proti zásahu neoprávněných osob. Za Výkaz o studiu
se pak považuje výpis těchto údajů úředně potvrzený vysokou školou nebo
fakultou.
(4) Vysokoškolský diplom je dokladem o absolvování studijního programu
v příslušném studijním oboru.
(5) Doklad o vykonaných zkouškách nebo doklad o studiu obdrží
a) osoba, která ukončila studium ve studijním programu podle § 56 odst.
1,
b) student na základě své žádosti,
c) absolvent studia ve studijním programu na základě své žádosti.
(6) Dodatek k diplomu obdrží absolvent studia ve studijním programu.
(7) Vysokoškolský diplom a dodatek k diplomu se považují za veřejné
listiny a jsou opatřeny státním znakem České republiky^16) spolu s
uvedením označení příslušné vysoké školy a akademického titulu, který
je udělován; vysoká škola je vydává zpravidla při akademickém obřadu.
(8) V dokladech o studiu podle odstavce 1 a v rozhodnutích a
osvědčeních podle § 50 až 69, § 89 až 91 a § 99 je vysoká škola
oprávněna uvádět rodné číslo osoby, o kterou se jedná, bylo-li jí
přiděleno.
Poplatky spojené se studiem
§ 58
(1) Veřejná vysoká škola může stanovit poplatek za úkony spojené s
přijímacím řízením, který činí nejvýše 20 % základu.
(2) Základem pro stanovení poplatků spojených se studiem je 5 % z
průměrné částky připadající na jednoho studenta z celkových
neinvestičních výdajů poskytnutých ministerstvem ze státního rozpočtu
veřejným vysokým školám v kalendářním roce. Základ vyhlásí ministerstvo
do konce ledna kalendářního roku; základ platí pro akademický rok
započatý v tomto kalendářním roce. Pro výpočet základu slouží údaje za
uplynulý kalendářní rok.
(3) Studuje-li student ve studijním programu déle, než je standardní
doba studia zvětšená o jeden rok v bakalářském nebo magisterském
studijním programu, stanoví mu veřejná vysoká škola poplatek za
studium, který činí za každých dalších započatých šest měsíců studia
nejméně jedenapůlnásobek základu; do doby studia se započtou též doby
všech předchozích studií v bakalářských a magisterských studijních
programech, které byly ukončeny jinak než řádně podle § 45 odst. 3 nebo
§ 46 odst. 3, přičemž období, ve kterém student studoval v takovýchto
studijních programech a v aktuálním studijním programu souběžně, se do
doby studia započítávají pouze jednou. Od celkové doby studia vypočtené
podle tohoto odstavce se však nejdříve odečte uznaná doba rodičovství.
(4) Studuje-li absolvent bakalářského nebo magisterského studijního
programu v dalším bakalářském nebo magisterském studijním programu,
stanoví mu veřejná vysoká škola poplatek za studium, který činí za
každý další započatý jeden rok studia nejvýše základ podle odstavce 2;
to neplatí, studuje-li absolvent bakalářského studijního programu v
navazujícím magisterském studijním programu či jde-li o souběh řádných
studijních programů nepřesahující standardní dobu studia programu
jednoho. Pokud celková doba dalšího studia překročí standardní dobu
studia, stanoví veřejná vysoká škola poplatek za studium podle odstavce
3.
(5) Uskutečňuje-li veřejná vysoká škola studijní program v cizím
jazyce, stanoví poplatek za studium v bakalářském, magisterském nebo
doktorském studijním programu; na stanovení výše poplatků spojených se
studiem se nevztahují odstavce 2 až 4.
(6) Veřejná vysoká škola zveřejní výši poplatků spojených se studiem
podle odstavců 1 až 5 pro příští akademický rok před termínem pro
podávání přihlášek ke studiu. Výši, formu placení a splatnost poplatků
určí statut veřejné vysoké školy.
(7) Poplatky za studium s výjimkou odstavce 5 jsou příjmem
stipendijního fondu veřejné vysoké školy.
(8) Rozhodnutí o vyměření poplatku spojeného se studiem podle odstavce
3 nebo odstavce 4 se vydává alespoň 90 dnů před splatností poplatku.
Rektor může v rámci rozhodování o žádosti o přezkoumání rozhodnutí o
vyměření poplatku spojeného se studiem vyměřený poplatek snížit,
prominout nebo odložit termín jeho splatnosti s přihlédnutím zejména ke
studijním výsledkům a sociální situaci studenta podle zásad uvedených
ve statutu veřejné vysoké školy.
(9) Na poplatky spojené se studiem stanovené podle odstavců 1 až 5 se
nevztahují obecné předpisy o poplatcích.^17)
§ 59
Poplatky spojené se studiem na soukromých vysokých školách stanoví
soukromá vysoká škola ve svém vnitřním předpisu.
§ 60
Celoživotní vzdělávání
(1) V rámci své vzdělávací činnosti může vysoká škola poskytovat
bezplatně nebo za úplatu programy celoživotního vzdělávání orientované
na výkon povolání nebo zájmově. Bližší podmínky celoživotního
vzdělávání stanoví vnitřní předpis. Účastníci celoživotního vzdělávání
s ním musí být seznámeni předem.
(2) O absolvování studia v rámci celoživotního vzdělávání vydá vysoká
škola jeho účastníkům osvědčení. Úspěšným absolventům celoživotního
vzdělávání v rámci akreditovaných studijních programů, pokud se stanou
studenty podle tohoto zákona (§ 48 až 50), může vysoká škola uznat
kredity, které získali v programu celoživotního vzdělávání až do výše
60 % kreditů potřebných k řádnému ukončení studia.
(3) Účastníci celoživotního vzdělávání nejsou studenty podle tohoto
zákona.
§ 60a
Vzdělávání v mezinárodně uznávaném kursu
(1) V rámci své vzdělávací činnosti může veřejná vysoká škola
poskytovat bezplatně nebo za úplatu vzdělávání v mezinárodně uznávaném
kursu orientovaném na zvýšení odbornosti studentů nebo absolventů
zahraniční vysoké školy (dále jen „kurs“). Bližší podmínky kursu
stanoví vnitřní předpis. Účastníci kursu s ním musí být seznámeni
předem.
(2) O absolvování studia v rámci kursu vydá veřejná vysoká škola jeho
účastníkům osvědčení. Úspěšným absolventům kursu může veřejná vysoká
škola udělit mezinárodně uznávaný titul.
(3) Účastníci kursu nejsou studenty podle tohoto zákona.
ČÁST ŠESTÁ
STUDENTI
§ 61
(1) Uchazeč se stává studentem dnem zápisu do studia; osoba, které bylo
studium přerušeno, se stává studentem dnem opětovného zápisu do studia.
(2) Osoba přestává být studentem dnem ukončení studia podle § 55 odst.
1 a § 56 odst. 1 a 2 nebo přerušení studia podle § 54.
§ 62
Práva studenta
(1) Student má právo
a) studovat v rámci jednoho nebo více studijních programů,
b) výběru studijních předmětů a vytvoření studijního plánu podle
pravidel studijního programu,
c) výběru učitele určitého studijního předmětu vyučovaného více
učiteli,
d) konat zkoušky za podmínek stanovených studijním programem nebo
studijním a zkušebním řádem,
e) zapsat se do další části studijního programu, pokud splnil
povinnosti stanovené studijním programem nebo studijním a zkušebním
řádem,
f) navrhovat téma své bakalářské, diplomové, rigorózní nebo disertační
práce,
g) používat zařízení a informační technologie potřebné pro studium ve
studijním programu v souladu s pravidly určenými vysokou školou,
h) volit a být volen do akademického senátu, pokud byl akademický senát
zřízen,
i) na stipendium z prostředků vysoké školy, splní-li podmínky pro jeho
přiznání stanovené ve stipendijním řádu.
(2) Na studenta, který vykonává praktickou výuku a praxi, se vztahují
obecné předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a pracovních
podmínkách žen.^18)
§ 63
Povinnosti studenta
(1) Studijní povinnosti studenta vyplývají ze studijního programu a
studijního a zkušebního řádu.
(2) Student je povinen dodržovat vnitřní předpisy vysoké školy a jejích
součástí.
(3) Student je dále povinen
a) hradit poplatky spojené se studiem a uvést skutečnosti rozhodné pro
jejich výši,
b) hlásit vysoké škole nebo její součásti, na které je zapsán, adresu
určenou pro doručování,
c) dostavit se na předvolání rektora, děkana nebo jimi pověřeného
zaměstnance vysoké školy k projednání otázek týkajících se průběhu
studia nebo ukončení studia.
(4) Zaviněným nesplněním povinnosti uvedené v odstavci 3 vzniká
studentovi povinnost nahradit vysoké škole náklady, které jí tím
způsobil.
Disciplinární přestupek
§ 64
Disciplinárním přestupkem je zaviněné porušení povinností stanovených
právními předpisy nebo vnitřními předpisy vysoké školy a jejích
součástí.
§ 65
(1) Za disciplinární přestupek lze uložit některou z následujících
sankcí:
a) napomenutí,
b) podmíněné vyloučení ze studia se stanovením lhůty a podmínek k
osvědčení,
c) vyloučení ze studia.
(2) Od uložení sankce je možné upustit, jestliže samotné projednání
disciplinárního přestupku vede k nápravě.
(3) Při ukládání sankcí se přihlíží k charakteru jednání, jímž byl
disciplinární přestupek spáchán, k okolnostem, za nichž k němu došlo,
ke způsobeným následkům, k míře zavinění, jakož i k dosavadnímu chování
studenta, který se disciplinárního přestupku dopustil, a k projevené
snaze o nápravu jeho následků. Vyloučit ze studia lze pouze v případě
úmyslného spáchání disciplinárního přestupku.
§ 66
Disciplinární přestupek nelze projednat, jestliže uplynula lhůta
jednoho roku od jeho spáchání nebo od pravomocného odsuzujícího
rozsudku v trestní věci. Do lhůty jednoho roku se nezapočítává doba,
kdy osoba není studentem.
§ 67
Zvláštní ustanovení o vyloučení ze studia
Ze studia bude vyloučen student, který byl ke studiu přijat v důsledku
svého podvodného jednání.
Rozhodování o právech a povinnostech studentů
§ 68
(1) Na rozhodování o právech a povinnostech studenta se nevztahují
obecné předpisy o správním řízení. Rozhodnutí musí být vydáno do 30 dnů
ode dne přijetí žádosti nebo oznámení předmětné skutečnosti.
(2) O rozhodnutí o právech a povinnostech studenta musí být student
prokazatelným způsobem uvědoměn. Rozhodnutí se vyznačuje do dokumentace
o studentech vedené vysokou školou nebo její součástí, na které je
student zapsán.
(3) Rozhodnutí ve věcech
a) povolení mimořádného opravného termínu zkoušky, pokud takovou
možnost připouští studijní a zkušební řád,
b) povolení opakovat část studia uvedenou v § 52 odst. 1, pokud takovou
možnost připouští studijní a zkušební řád,
c) povolení přerušit studium,
d) uznání zkoušek a předepsání rozdílových zkoušek,
e) přiznání stipendia,
f) vyměření poplatku spojeného se studiem podle § 58 odst. 3 a 4,
g) nesplnění požadavků podle § 56 odst. 1 písm. b),
h) disciplinárního přestupku,
i) vyloučení ze studia podle § 67
musí být vyhotoveno písemně, musí obsahovat odůvodnění a poučení o
možnosti podat žádost o přezkoumání a musí být studentovi doručeno do
vlastních rukou. Případný způsob náhradního doručení ve věcech
uvedených v písmenech a) až f) může stanovit vnitřní předpis vysoké
školy nebo její součásti.
(4) Student může do 30 dnů ode dne, kdy mu bylo rozhodnutí podle
odstavce 3 doručeno, požádat o přezkoumání rozhodnutí; zmeškání této
lhůty lze ze závažných důvodů prominout. Žádost se podává orgánu, který
rozhodnutí vydal. Jestliže je tímto orgánem děkan, může sám žádosti
pouze vyhovět a rozhodnutí změnit nebo zrušit, jinak ji předá k
rozhodnutí rektorovi. Rektor změní nebo zruší rozhodnutí, které bylo
vydáno v rozporu se zákonem, vnitřním předpisem veřejné vysoké školy
nebo její součásti. Rozhodnutí o disciplinárním přestupku a o vyloučení
ze studia podle § 67 zruší i v případě, že dodatečně vyšly najevo
skutečnosti, které by odůvodňovaly zastavení řízení. Žádost o
přezkoumání rozhodnutí vydaného podle odstavce 3 písm. f) má vždy
odkladný účinek.
(5) Orgány veřejné vysoké školy nebo její součásti přijmou v návaznosti
na rozhodnutí podle odstavce 4 v případě potřeby taková opatření, aby
práva studenta byla obnovena a následky, které vadné rozhodnutí
způsobilo, byly odstraněny nebo alespoň zmírněny.
§ 69
(1) Disciplinární řízení zahajuje disciplinární komise veřejné vysoké
školy na návrh rektora, jestliže jde o projednání disciplinárního
přestupku studenta, který není zapsán na žádné z jejích fakult, nebo
děkana, jestliže jde o projednání disciplinárního přestupku studenta,
který je zapsán na fakultě. Návrh obsahuje popis skutku, popřípadě
navrhované důkazy, o které se opírá, jakož i zdůvodnění, proč je ve
skutku spatřován disciplinární přestupek. Disciplinární řízení je
zahájeno seznámením studenta s návrhem. O disciplinárním přestupku se
koná ústní jednání za přítomnosti studenta. V nepřítomnosti studenta
lze ústní jednání konat pouze v případě, že se k němu nedostaví bez
omluvy, ačkoli byl řádně pozván. Rektor nebo děkan nemohou uložit
přísnější sankci, než navrhla disciplinární komise.
(2) Jestliže vyjde najevo, že nejde o disciplinární přestupek, jestliže
se nepodaří prokázat, že disciplinární přestupek spáchal student, nebo
jestliže osoba přestala být studentem, disciplinární řízení se zastaví.
(3) Žádost o přezkoumání rozhodnutí má vždy odkladný účinek.
(4) Odstavce 1 až 3 se použijí obdobně pro řízení o vyloučení ze studia
podle § 67.
ČÁST SEDMÁ
AKADEMIČTÍ PRACOVNÍCI
§ 70
Akademičtí pracovníci
(1) Akademickými pracovníky jsou zaměstnanci vysoké školy, kteří
vykonávají jak pedagogickou, tak vědeckou, výzkumnou, vývojovou a
inovační, uměleckou nebo další tvůrčí činnost. Akademičtí pracovníci
jsou povinni dbát dobrého jména vysoké školy.
(2) Akademickými pracovníky jsou profesoři, docenti, odborní asistenti,
asistenti, lektoři a vědečtí, výzkumní a vývojoví pracovníci podílející
se na pedagogické činnosti.
(3) Na vysoké škole plní funkci učitelů akademičtí pracovníci.
(4) Pouze profesor nebo docent, který je akademickým pracovníkem
příslušné vysoké školy podle odstavců 1 a 2, může garantovat podle § 79
odst. 1 písm. c) kvalitu a rozvoj studijního programu uskutečňovaného
danou vysokou školou (nebo její součástí).
(5) Na výuce se mohou podílet i další odborníci na základě dohod o
pracích konaných mimo pracovní poměr.
(6) Vnitřní předpis vysoké školy stanoví postavení hostujících
profesorů.
§ 71
Jmenování docentem
Docenta pro určitý obor jmenuje rektor na základě habilitačního řízení.
§ 72
Habilitační řízení
(1) V habilitačním řízení se ověřuje vědecká nebo umělecká kvalifikace
uchazeče, a to zejména na základě habilitační práce a její obhajoby a
dalších vědeckých, odborných nebo uměleckých prací, a jeho pedagogická
způsobilost na základě hodnocení habilitační přednášky a předcházející
pedagogické praxe.
(2) Habilitační řízení se zahajuje na návrh uchazeče. S návrhem je
nutno předložit životopis, doklady o dosaženém vysokoškolském vzdělání
a získaných příslušných titulech, doklady osvědčující pedagogickou
praxi, seznam vědeckých, odborných nebo uměleckých prací, přehled
absolvovaných vědeckých, odborných nebo uměleckých stáží, jak
tuzemských, tak i zahraničních, popřípadě další doklady osvědčující
vědeckou nebo uměleckou kvalifikaci. V návrhu uchazeč též uvede obor,
ve kterém žádá o habilitaci. Předloží rovněž habilitační práci.
(3) Habilitační prací se rozumí:
a) písemná práce, která přináší nové vědecké poznatky, nebo
b) soubor uveřejněných vědeckých prací nebo inženýrských prací doplněný
komentářem, nebo
c) tiskem vydaná monografie, která přináší nové vědecké poznatky, nebo
d) umělecké dílo nebo umělecký výkon nebo jejich soubor, kterým je
například vynikající veřejná umělecká činnost.
(4) Návrh se podává děkanovi fakulty, která má akreditaci pro uvedený
obor habilitace, nebo rektorovi, má-li akreditaci pro uvedený obor
vysoká škola. Nemá-li návrh všechny potřebné náležitosti a uchazeč jeho
vady na výzvu v přiměřené lhůtě neodstraní, děkan nebo rektor
habilitační řízení zastaví.
(5) Pokud nedojde k zastavení habilitačního řízení podle odstavce 4,
předloží děkan nebo rektor věc vědecké radě fakulty nebo vysoké školy
spolu s návrhem na složení pětičlenné habilitační komise. Habilitační
komise se skládá z profesorů, docentů a dalších významných
představitelů daného nebo příbuzného oboru. Předsedou komise musí být
profesor a nejméně tři členové musí být odborníci z jiného pracoviště
než z vysoké školy, na které se habilitační řízení koná.
(6) V uměleckých oborech může příslušná vědecká rada prominout uchazeči
o habilitaci požadavek vysokoškolského vzdělání.
(7) Habilitační komise ve složení schváleném vědeckou radou jmenuje tři
oponenty habilitační práce. Z vysoké školy, na které se habilitační
řízení koná, může být jmenován pouze jeden oponent.
(8) Habilitační komise posoudí vědeckou nebo uměleckou kvalifikaci
uchazeče pro daný obor a jeho předcházející pedagogickou praxi. Na
základě posudků oponentů zhodnotí úroveň habilitační práce. Habilitační
komise se tajným hlasováním usnese na návrhu, zda uchazeč má být
jmenován docentem. Nezíská-li návrh na jmenování většinu hlasů všech
členů habilitační komise, platí, že habilitační komise doporučuje
habilitační řízení zastavit. Návrh přednese předseda nebo jím pověřený
člen habilitační komise vědecké radě.
(9) Habilitační přednáška a obhajoba habilitační práce se koná na
veřejném zasedání vědecké rady. Po rozpravě, ve které musí být uchazeči
dána možnost vyjádřit se k posudkům oponentů, obhajovat svoji
habilitační práci a vyslovit se ke své dosavadní vědecké nebo umělecké
a pedagogické činnosti, se vědecká rada tajným hlasováním usnáší na
návrhu, zda uchazeč má být jmenován docentem.
(10) Nezíská-li návrh na jmenování většinu hlasů všech členů vědecké
rady, platí, že vědecká rada habilitační řízení zastavuje.
(11) Návrh na jmenování docentem postoupí vědecká rada rektorovi.
Nesouhlasí-li rektor s návrhem, předloží jej se svým odůvodněním
vědecké radě vysoké školy, která jej projedná a tajným hlasováním se
usnáší, zda uchazeč má být jmenován docentem. Nezíská-li návrh na
jmenování většinu hlasů všech členů vědecké rady, platí, že se řízení
zastavuje. V opačném případě rektor docenta jmenuje.
(12) V případě zastavení habilitačního řízení se habilitační práce s
připojenými doklady vrátí uchazeči.
(13) Na habilitační řízení se nevztahují obecné předpisy o správním
řízení.
(14) Proti postupu při habilitačním řízení může uchazeč podat námitky.
Nevyhoví-li námitkám děkan, předá je k rozhodnutí rektorovi; rozhodnutí
rektora je konečné.
(15) Stanoví-li tak vnitřní předpis vysoké školy, může habilitační
řízení probíhat před vědeckou radou vysokoškolského ústavu. Úkoly
děkana pak plní jeho ředitel.
§ 73
Jmenování profesorem
Profesora pro určitý obor jmenuje prezident republiky na návrh vědecké
rady vysoké školy podaný prostřednictvím ministra.
§ 74
Řízení ke jmenování profesorem
(1) V řízení ke jmenování profesorem se prokazuje pedagogická a vědecká
nebo umělecká kvalifikace uchazeče, který je význačnou a uznávanou
vědeckou nebo uměleckou osobností ve svém oboru. Předpokladem k
zahájení řízení je předchozí jmenování docentem na základě
habilitačního řízení, pokud jeho součástí bylo předložení habilitační
práce. Ve výjimečných případech, kdy je na profesora navrhován někdo,
kdo již je profesorem na renomované vysoké škole v zahraničí, může
rektor na návrh vědecké rady vysoké školy předchozí jmenování docentem
jako předpoklad k zahájení řízení ke jmenování profesorem prominout.
(2) Řízení ke jmenování profesorem se zahajuje na návrh uchazeče
podpořený alespoň dvěma písemnými stanovisky profesorů téhož nebo
příbuzného oboru nebo na návrh děkana nebo rektora podaný vědecké radě
fakulty, která má akreditaci pro uvedený obor jmenování, nebo vědecké
radě vysoké školy, má-li akreditaci pro navrhovaný obor vysoká škola.
Řízení může zahájit z vlastního podnětu i vědecká rada fakulty nebo
vysoké školy. Součástí návrhu jsou náležitosti uvedené v § 72 odst. 2
větě druhé; v návrhu se též uvede obor, ve kterém se řízení ke
jmenování profesorem zahajuje.
(3) Pro posouzení návrhu schvaluje na návrh děkana nebo rektora
příslušná vědecká rada pětičlennou hodnotící komisi složenou z
profesorů, docentů a dalších významných představitelů daného nebo
příbuzného oboru. Předsedou komise musí být profesor a nejméně tři
členové musí být odborníci z jiného pracoviště než z vysoké školy, na
které se jmenovací řízení koná.
(4) V uměleckých oborech může příslušná vědecká rada prominout uchazeči
požadavek vysokoškolského vzdělání.
(5) Hodnotící komise posoudí kvalifikaci uchazeče a tajným hlasováním
se usnese na návrhu, zda uchazeč má být jmenován profesorem. Nezíská-li
návrh na jmenování většinu hlasů všech členů hodnotící komise, platí,
že hodnotící komise doporučuje řízení ke jmenování profesorem zastavit.
Návrh přednese předseda nebo jím pověřený člen hodnotící komise té
vědecké radě, která komisi schválila. Tato vědecká rada vyzve uchazeče,
aby na jejím veřejném zasedání přednesl přednášku, ve které předloží
koncepci vědecké nebo umělecké práce a výuky v daném oboru.
(6) Po přednášce se vědecká rada tajným hlasováním usnáší na návrhu,
zda uchazeč má být jmenován profesorem. Jedná-li se o vědeckou radu
vysoké školy, předkládá po schválení návrh na jmenování profesorem
ministrovi. V případě, že jde o vědeckou radu fakulty, předkládá návrh
vědecké radě vysoké školy, která tajně hlasuje o předložení návrhu
ministrovi. Ustanovení § 72 odst. 10 platí v obou případech obdobně.
(7) Na řízení ke jmenování profesorem se nevztahují obecné předpisy o
správním řízení.
(8) Proti postupu při řízení ke jmenování profesorem na fakultě nebo
vysoké škole může uchazeč podat námitky, o nichž rozhoduje rektor;
rozhodnutí rektora je konečné.
(9) Stanoví-li tak vnitřní předpis vysoké školy, může být řízení ke
jmenování profesorem zahájeno na vědecké radě vysokoškolského ústavu,
která plní úkoly vědecké rady fakulty. Úkoly děkana pak plní ředitel
vysokoškolského ústavu.
§ 75
Zveřejňování údajů o habilitačním řízení a řízení ke jmenování
profesorem
(1) Vysoká škola nebo její součást zveřejní na úřední desce neprodleně
údaje o zahájení habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem
a termíny příslušných veřejných zasedání vědeckých rad; neprodleně
rovněž zveřejní údaje o ukončení těchto řízení.
(2) Vysoká škola oznámí ministerstvu
a) při zahájení habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem
jméno, příjmení, rodné číslo, stav a trvalý pobyt, u cizinců též datum
narození, pohlaví, bydliště v České republice a státní občanství, a
údaje o pracovním poměru uchazeče,
b) v průběhu habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem
změny v údajích uvedených v písmenu a) nebo důvod a datum přerušení
řízení,
c) při ukončení habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem
datum a výsledek řízení.
(3) Ministerstvo zajistí zveřejnění informací o zahájení habilitačního
řízení a řízení ke jmenování profesorem a o výsledcích těchto řízení
vhodným způsobem.
§ 76
Tvůrčí volno
(1) Akademickému pracovníku vysoké školy se na jeho žádost poskytne
tvůrčí volno v délce šesti měsíců jedenkrát za sedm let, nebrání-li
tomu závažné okolnosti týkající se plnění vzdělávacích úkolů vysoké
školy.
(2) Po dobu tvůrčího volna náleží akademickému pracovníku mzda.
§ 77
Výběrové řízení na veřejné vysoké škole
(1) Místa akademických pracovníků na veřejné vysoké škole se obsazují
na základě výběrového řízení. Od výběrového řízení lze upustit při
opakovaném sjednávání pracovního poměru s akademickým pracovníkem,
jde-li o obsazení jím zastávaného místa.
(2) Vypsání výběrového řízení musí být zveřejněno na úřední desce
vysoké školy nebo její součásti a v hromadném sdělovacím prostředku s
celostátní působností nejméně 30 dnů před koncem lhůty pro podání
přihlášky.
(3) Podrobnosti o výběrovém řízení stanoví vnitřní předpis veřejné
vysoké školy.
ČÁST OSMÁ
AKREDITACE
Akreditace studijního programu
§ 78
(1) Studijní program podléhá akreditaci, kterou uděluje ministerstvo.
(2) Není-li studijní program akreditován, nelze k jeho studiu přijímat
uchazeče, konat výuku, zkoušky ani přiznávat akademické tituly.
(3) V rámci akreditace magisterského studijního programu se rozhoduje i
o oprávnění přiznávat akademické tituly podle § 46 odst. 5.
§ 79
(1) Písemná žádost vysoké školy o akreditaci studijního programu
obsahuje
a) název vysoké školy, popřípadě její součásti, která bude studijní
program uskutečňovat,
b) součásti studijního programu podle § 44 odst. 2,
c) doklady o personálním, finančním, materiálním a technickém a
informačním zabezpečení studijního programu nejméně na standardní dobu
studia včetně údajů o garantovi studijního programu,
d) záměr rozvoje studijního programu, jeho odůvodnění a předpokládaný
počet přijímaných uchazečů o studium,
e) v případě studijního programu zdravotnického zaměření též stanovisko
Ministerstva zdravotnictví, zda absolventi budou oprávněni vykonávat
zdravotnické povolání,^19)
f) v případě studijního programu zaměřeného na přípravu k výkonu
regulovaného povolání též oznámení, že daný studijní program je zaměřen
na přípravu k výkonu regulovaného povolání, a stanovisko příslušného
uznávacího orgánu, zda absolventi budou připraveni odpovídajícím
způsobem k výkonu tohoto povolání^19a).
(2) Ministerstvo neprodleně postoupí žádost Akreditační komisi, která
ji posoudí do 120 dnů ode dne, kdy jí byla doručena.
(3) Jsou-li případné nedostatky žádosti odstranitelné, vyzve
Akreditační komise vysokou školu, aby je v přiměřené lhůtě odstranila,
a posuzování přeruší. V případě, že vysoká škola vady ve stanovené
lhůtě neodstraní, vydá Akreditační komise stanovisko na základě
původních podkladů.
(4) Po obdržení stanoviska Akreditační komise ministerstvo do 30 dnů
rozhodne o udělení akreditace. Přitom přihlíží ke koncepci vzdělávací a
vědecké, výzkumné, vývojové a inovační, umělecké nebo další tvůrčí
činnosti vysoké školy a k hodnocení její činnosti.
(5) Ministerstvo akreditaci neudělí, jestliže
a) studijní program neodpovídá požadavkům uvedeným v části čtvrté
tohoto zákona,
b) studijní program není dostatečně zabezpečen po stránce personální,
přístrojové a informační,
c) uskutečňování studijního programu není finančně nebo materiálně a
technicky zabezpečeno,
d) vysoká škola neskýtá záruku řádného zajištění výuky,
e) v žádosti byly uvedeny nesprávné údaje rozhodné pro akreditaci,
f) Akreditační komise nevydala souhlasné stanovisko,
g) právnická osoba žádající o udělení akreditace byla pravomocně
odsouzena za trestný čin, pro který neskýtá záruku řádného
uskutečňování akreditovaného studijního programu, pokud se na ni podle
zákona nehledí, jako by za takový trestný čin odsouzena nebyla; pro
účely posouzení, zda je dán tento důvod neudělení akreditace, si
ministerstvo vyžádá výpis z evidence Rejstříku trestů podle jiného
právního předpisu^27); žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku
trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické
podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(6) Akreditační komise nevydá k žádosti o akreditaci studijního
programu souhlasné stanovisko z důvodů uvedených v odstavci 5 písm. a)
a b). Stanovisko akreditační komise musí obsahovat zdůvodnění v jakých
konkrétních bodech nesplňuje studijní program důvody uvedené v odstavci
5 písm. a) a b).
(7) Ministerstvo po dohodě s Akreditační komisí stanoví vyhláškou
podrobnější obsah písemné žádosti o akreditaci studijního programu.
(8) Zjistí-li ministerstvo, že skutečnosti uvedené v odůvodnění
nevydání souhlasného stanoviska Akreditační komise neodpovídají
skutečnosti nebo zákonu, může ministerstvo vyzvat Akreditační komisi k
novému jednání k vydání stanoviska a odstranění nedostatků v
odůvodnění.
§ 80
(1) Akreditace studijního programu se uděluje na dobu nejvýše deseti
let, počítanou ode dne právní moci rozhodnutí.
(2) Platnost akreditace lze i opakovaně prodloužit. Na řízení o
prodloužení platnosti akreditace se přiměřeně vztahuje ustanovení § 79.
(3) Během uskutečňování akreditovaného studijního programu může vysoká
škola požádat o akreditaci jeho rozšíření.
(4) Akreditace studijního programu zaniká oznámením vysoké školy o
zrušení studijního programu nebo uplynutím doby, na kterou byla
akreditace udělena. Vysoká škola zajistí studentům možnost pokračovat
ve studiu stejného nebo obdobného studijního programu na téže nebo jiné
vysoké škole.
§ 81
(1) O akreditaci studijního programu může spolu s vysokou školou
požádat též právnická osoba, která má sídlo, svou ústřední správu nebo
hlavní místo své podnikatelské činnosti na území některého členského
státu Evropské unie, nebo která byla zřízena nebo založena podle práva
některého členského státu Evropské unie, zabývající se vzdělávací a
vědeckou, výzkumnou, vývojovou a inovační, uměleckou nebo další tvůrčí
činností.
(2) Spolu se žádostí o akreditaci předloží dohodu s vysokou školou o
vzájemné spolupráci při uskutečňování studijního programu. Tato vysoká
škola přijímá uchazeče o studium ve studijním programu a uděluje
absolventům tohoto studijního programu příslušný akademický titul. Ve
vysokoškolském diplomu je též uvedeno, kde byl studijní program
uskutečňován.
(3) O akreditaci studijního programu může právnická osoba podle
odstavce 1 požádat též samostatně. Vydá-li Akreditační komise souhlasné
stanovisko, ministerstvo vyzve příslušnou vysokou školu k uzavření
dohody podle odstavce 2 a akreditaci udělí po uzavření této dohody.
Odmítne-li vysoká škola dohodu uzavřít, sdělí toto rozhodnutí a jeho
zdůvodnění do 30 dnů ministerstvu a Akreditační komisi.
(4) Na žádost o akreditaci studijního programu podle odstavců 1 až 3 se
vztahuje § 79 přiměřeně.
(5) Při společném uskutečňování doktorského studijního programu dohoda
též stanoví zastoupení právnické osoby a vysoké školy v oborové radě.
§ 82
Akreditace habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem
(1) Oprávnění vysoké školy nebo její součásti konat habilitační řízení
nebo řízení ke jmenování profesorem v daném oboru podléhá akreditaci,
kterou uděluje ministerstvo.
(2) Písemná žádost vysoké školy o akreditaci obsahuje:
a) název vysoké školy, popřípadě název součásti, na které bude řízení
probíhat,
b) obor habilitace nebo jmenování,
c) údaje o vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové a inovační,
umělecké nebo další tvůrčí činnosti vysoké školy nebo její součásti v
daném oboru,
d) údaje o profesorech a dalších akademických pracovnících vyučujících
a pěstujících daný nebo příbuzný obor na vysoké škole nebo její
součásti,
e) seznam členů vědecké rady vysoké školy, popřípadě její součásti.
(3) Ustanovení § 79 odst. 2 a 3 platí pro akreditaci habilitačního
řízení a řízení ke jmenování profesorem obdobně.
(4) Akreditační komise posoudí, zda skutečnosti doložené podle odstavce
2 písm. c) až e) vytvářejí předpoklady pro objektivní posouzení
pedagogické a vědecké nebo umělecké kvalifikace uchazeče o jmenování
docentem nebo profesorem, a vydá stanovisko k žádosti.
(5) Ministerstvo rozhodne o udělení akreditace do 30 dnů po obdržení
stanoviska Akreditační komise. Přitom přihlíží k dlouhodobému záměru
veřejné vysoké školy nebo dlouhodobému záměru soukromé vysoké školy a k
hodnocení činnosti vysoké školy.
(6) Ministerstvo akreditaci neudělí, jestliže
a) vysoká škola neskýtá záruku řádného provádění habilitačního řízení
nebo řízení ke jmenování profesorem,
b) není akreditován doktorský studijní program, v jehož rámci se na
vysoké škole nebo její součásti vyučuje obor habilitace nebo jmenování
nebo alespoň jeho podstatná část,
c) v žádosti byly uvedeny nesprávné údaje rozhodné pro akreditaci,
d) Akreditační komise nevydala souhlasné stanovisko,
e) právnická osoba žádající o udělení akreditace byla pravomocně
odsouzena za trestný čin, pro který neskýtá záruku řádného konání
habilitačního řízení nebo řízení ke jmenování profesorem, pokud se na
ni podle zákona nehledí, jako by za takový trestný čin odsouzena
nebyla; pro účely posouzení, zda je dán tento důvod neudělení
akreditace, si ministerstvo vyžádá výpis z evidence Rejstříku trestů
podle jiného právního předpisu^27); žádost o vydání výpisu z evidence
Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v
elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(7) Výjimku z ustanovení odstavce 6 písm. b) může ministerstvo
připustit v případě nově vznikajícího oboru.
(8) Akreditace habilitačního řízení nebo řízení ke jmenování profesorem
se uděluje na dobu nejvýše deseti let, počítanou ode dne právní moci
rozhodnutí.
Akreditační komise
§ 83
(1) Akreditační komise má dvacet jednoho člena. Předsedu, místopředsedu
a členy Akreditační komise jmenuje na návrh ministra vláda. Ministr si
před předložením návrhu vyžádá doporučení reprezentace vysokých škol,
Rady pro výzkum a vývoj a Akademie věd České republiky a návrh s nimi
projedná.
(2) Členové Akreditační komise jsou jmenováni na dobu šesti let;
jmenováni mohou být nejvýše na dvě funkční období. Při prvním jmenování
členů Akreditační komise určí vláda jména jedné třetiny členů, jejichž
funkční období skončí po dvou letech, a jedné třetiny členů, jejichž
funkční období skončí po čtyřech letech.
(3) Členem Akreditační komise může být jmenována pouze osoba, která je
všeobecně uznávanou odbornou autoritou.
(4) Funkce člena Akreditační komise je neslučitelná s funkcí rektora,
prorektora nebo děkana.
(5) Před uplynutím funkčního období může být člen Akreditační komise
odvolán z funkce jen pro dlouhodobou neúčast na práci Akreditační
komise nebo na vlastní žádost.
(6) Členové Akreditační komise jsou při výkonu své funkce nezávislí.
(7) Akreditační komise pro odbornou přípravu svých jednání může
zřizovat poradní pracovní skupiny, jejichž složení musí odpovídat typu
studijního programu, jeho formě a cíli studia; v případě akreditace
habilitačního řízení nebo řízení ke jmenování profesorem oboru, pro
který má být akreditace udělena, nebo oboru příbuznému.
(8) Způsob jednání Akreditační komise a jejích pracovních skupin upraví
statut Akreditační komise, který schvaluje vláda. Ministerstvo zveřejní
vládou schválený statut vhodnou formou.
(9) Činnost Akreditační komise materiálně a finančně zabezpečuje
ministerstvo.
(10) Podání k Akreditační komisi se činí prostřednictvím ministerstva.
(11) Činnost členů Akreditační komise a jejích pracovních komisí je
úkonem v obecném zájmu.^4) Těmto osobám může být poskytnuta odměna a
přísluší jim cestovní náhrady podle zvláštního předpisu.^5)
§ 84
(1) Akreditační komise pečuje o kvalitu vysokoškolského vzdělávání a
všestranně posuzuje vzdělávací a vědeckou, výzkumnou, vývojovou a
inovační, uměleckou nebo další tvůrčí činnost vysokých škol. K tomuto
cíli zejména
a) hodnotí činnost vysokých škol a kvalitu akreditovaných činností a
zveřejňuje výsledky hodnocení,
b) posuzuje další záležitosti týkající se vysokého školství, které jí
předloží ministr, a vydává k nim stanovisko.
(2) Akreditační komise vydává stanovisko
a) k žádostem o akreditaci studijních programů,
b) k žádostem o oprávnění konat habilitační řízení a řízení ke
jmenování profesorem,
c) ke zřízení, sloučení, splynutí, rozdělení nebo zrušení fakulty
veřejné vysoké školy,
d) k udělení státního souhlasu pro právnickou osobu, která chce působit
jako soukromá vysoká škola,
e) k určení typu vysoké školy.
§ 85
(1) Zjistí-li Akreditační komise nedostatky při uskutečňování
akreditovaných činností, doporučí vysoké škole nebo spolupracující
právnické osobě, aby v přiměřené lhůtě zjednala nápravu.
(2) V případě závažných nedostatků při uskutečňování studijního
programu navrhne Akreditační komise ministerstvu podle povahy věci
a) omezení akreditace spočívající v zákazu přijímat ke studiu daného
studijního programu další uchazeče, nebo
b) pozastavení akreditace spočívající v zákazu konat státní zkoušky a
přiznávat akademické tituly, nebo
c) odnětí akreditace.
(3) V případě závažných nedostatků v habilitačním řízení nebo řízení ke
jmenování profesorem navrhne Akreditační komise ministerstvu podle
povahy věci akreditaci pozastavit nebo odejmout.
(4) Akreditační komise navrhne ministerstvu akreditaci odejmout i v
případě, že na straně vysoké školy, její součásti nebo spolupracující
právnické osoby nastaly takové okolnosti, které by odůvodňovaly
zamítnutí žádosti o akreditaci.
(5) Pominou-li důvody, pro které bylo učiněno opatření podle odstavce 2
písm. a) nebo b) nebo odstavce 3, Akreditační komise navrhne
ministerstvu přijaté opatření zrušit.
(6) Ministerstvo rozhodne do 120 dnů po obdržení návrhu Akreditační
komise podle odstavců 2 až 5.
§ 86
(1) V případě, že akreditace studijního programu byla pozastavena nebo
odňata, je povinností vysoké školy zajistit studentům možnost
pokračovat ve studiu stejného nebo obdobného studijního programu na
téže nebo jiné vysoké škole.
(2) Pro splnění povinnosti podle odstavce 1 stanoví ministerstvo
přiměřenou lhůtu.
ČÁST DEVÁTÁ
STÁTNÍ SPRÁVA
§ 87
Působnost ministerstva
Ministerstvo
a) registruje vnitřní předpisy vysokých škol,
b) vypracovává a zveřejňuje výroční zprávu o stavu vysokého školství a
dlouhodobý záměr ministerstva (§ 18 odst. 4),
c) projednává a vyhodnocuje dlouhodobé záměry veřejných vysokých škol a
dlouhodobé záměry soukromých vysokých škol a jejich každoroční
aktualizaci,
d) rozděluje finanční prostředky ze státního rozpočtu z kapitoly
školství vysokým školám a kontroluje jejich využití,
e) kontroluje hospodaření veřejné vysoké školy; postupuje při tom podle
zvláštního předpisu,^20)
f) uděluje státní souhlas podle § 39,
g) rozhoduje o udělení akreditace studijních programů a o udělení
akreditace habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem v
daném oboru,
h) jmenuje další členy zkušební komise podle § 53,
i) sdružuje a využívá informace o uchazečích o přijetí ke studiu a o
účastnících a absolventech celoživotního vzdělávání a informace z
matriky studentů v souladu se zvláštními předpisy; při sdružování a
využívání informací a při provádění statistických zjišťování je
oprávněno samo, případně prostřednictvím jím pověřené osoby, využívat
rodná čísla uchazečů o přijetí ke studiu ve studijním programu, osob
přijatých ke studiu ve studijním programu, studentů studujících ve
studijním programu, a osob, které přerušily nebo ukončily studium ve
studijním programu, účastníků celoživotního vzdělávání a absolventů
celoživotního vzdělávání,
j) vede, zejména pro účely zjišťování skutkového stavu v řízeních ve
věcech akreditací, v elektronické podobě registr docentů a profesorů
zaměstnaných na veřejných a soukromých vysokých školách obsahující o
uvedených zaměstnancích zejména tyto údaje:
1. jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné číslo, bylo-li přiděleno,
datum narození a místo trvalého pobytu zaměstnance; u cizinců též
pohlaví, bydliště v České republice a státní občanství,
2. údaje o oboru vysokoškolského vzdělání zaměstnance, o jeho
akademických titulech, vědeckých hodnostech a vědecko-pedagogických
titulech, včetně uvedení programů nebo oborů, ve kterých byly tituly a
hodnosti získány,
3. údaje o vzniku, změnách a skončení pracovního poměru, popřípadě
pracovních poměrů, zaměstnance k vysoké škole, včetně údajů o rozsahu
práce, vyjádřeném stanoveným počtem hodin výkonu práce za týden,
případně za kalendářní rok nebo za jiné příslušné období, a o době, na
kterou je pracovní poměr s vysokou školou sjednán,
4. údaje o pracovním zařazení jako docent nebo profesor;
při sdružování, využívání a jiném zpracovávání informací je
ministerstvo oprávněno samo, případně prostřednictvím jím pověřené
osoby, využívat rodná čísla zaměstnanců evidovaných v registru;
strukturu informační věty provozované databáze a její technické
podmínky stanoví ministerstvo, stejně jako lhůty, v nichž veřejné a
soukromé vysoké školy oznamují ministerstvu změny v údajích týkajících
se jejich zaměstnanců,
k) v souladu s tímto zákonem řídí vysoké školy při výkonu státní
správy,
l) plní úkoly nadřízeného správního orgánu vysokých škol ve správním
řízení,
m) přijímá opatření podle § 37, 38, 43 a 85,
n) uznává zahraniční vysokoškolské vzdělání a kvalifikaci podle § 89 a
90,
o) přiznává stipendia hrazená ze státního rozpočtu podle § 91,
p) materiálně a finančně zabezpečuje činnost Akreditační komise,
q) vyslovuje souhlas nebo se vyjadřuje k záležitostem uvedeným v § 95,
r) poskytuje metodickou pomoc vysokým školám ve věcech přípravy statutů
a dalších předpisů vysokých škol a fakult, vedení evidence studentů,
statistického výkaznictví, knihovnictví, informačních systémů a
zahraničních styků,
s) uděluje věcné a finanční ocenění vynikajícím studentům, absolventům
studia ve studijním programu a dalším osobám za mimořádné výsledky ve
studiu a ve výzkumné, vývojové a inovační, umělecké nebo další tvůrčí
činnosti,
t) informuje Ministerstvo zdravotnictví o vydání rozhodnutí o udělení
akreditace studijnímu programu zdravotnického zaměření, ke kterému bylo
vydáno stanovisko podle § 79 odst. 1 písm. e); akreditovaný studijní
program zašle Ministerstvu zdravotnictví zároveň se zaslanou informací,
u) poskytuje účelovou podporu z evropských fondů prostřednictvím
státního rozpočtu právnickým a fyzickým osobám jako příjemcům, nebo
spolupříjemcům, které na základě dohody uzavřené mezi těmito osobami
řeší projekty zaměřené na vzdělávací činnost realizovanou na vysokých
školách na základě vyhlášené veřejné soutěže,
v) stanovuje část účelové podpory z evropských fondů, kterou je
příjemce povinen poskytnout spolupříjemci podle písmene t). Při
poskytnutí účelové podpory se nepostupuje podle zvláštního
předpisu^20a).
§ 88
Matrika studentů
(1) Vysoká škola vede matriku studentů. Matrika studentů slouží k
evidenci o studentech a k rozpočtovým a statistickým účelům.
(2) Do matriky studentů se zaznamenává jméno, příjmení, rodné číslo,
stav a trvalý pobyt studenta, u cizinců též datum narození, pohlaví,
bydliště v České republice a státní občanství.
(3) V matrice studentů jsou o jednotlivých studentech vedeny zejména
údaje o
a) zápisu do studia,
b) předchozím vzdělání,
c) studijním programu, studijním oboru, formě studia,
d) zápisu do vyššího ročníku nebo dalšího bloku,
e) složené státní zkoušce a uděleném akademickém titulu,
f) přerušení studia,
g) ukončení studia.
Strukturu informační věty provozované databáze a její technické
podmínky stanoví ministerstvo po projednání s vysokou školou.
(4) Záznamy do matriky studentů mohou provádět pouze zaměstnanci vysoké
školy zvlášť k tomu pověření; záznamy podle odstavce 3 písm. a) a c) až
g) se provedou neprodleně po rozhodné události. Matrika studentů a
doklady o rozhodných událostech jsou archiválie; při jejich archivování
a vystavování výpisů a opisů se postupuje podle zvláštních
předpisů.^21)
(5) Vysoká škola sdělí tomu, kdo osvědčil právní zájem, příslušný údaj
z matriky studentů.
Uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání a kvalifikace
§ 89
(1) Na žádost absolventa zahraniční vysoké školy vydá osvědčení o
uznání vysokoškolského vzdělání nebo jeho části v České republice:
a) ministerstvo, jestliže je Česká republika vázána mezinárodní
smlouvou se zemí, kde je zahraniční vysoká škola zřízena a uznána, a
ministerstvo je touto smlouvou k uznání zmocněno,
b) v ostatních případech veřejná vysoká škola, která uskutečňuje
obsahově obdobný studijní program.
(2) V pochybnostech určí příslušnost veřejné vysoké školy ministerstvo
nebo rozhodne o uznání vysokoškolského vzdělání nebo jeho části samo.
(3) Veřejná vysoká škola vydá osvědčení na základě znalosti úrovně
zahraniční vysoké školy nebo na základě rozsahu znalostí a dovedností
osvědčených vysokoškolskou kvalifikací.
(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 platí obdobně pro jednotlivou zkoušku
vykonanou na vysoké škole v zahraničí, nejde-li o společný studijní
program s vysokou školou podle tohoto zákona.
§ 90
(1) Ve věcech uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání a
kvalifikace veřejnou vysokou školou rozhoduje rektor.
(2) Podkladem pro uznání je originál nebo úředně ověřená kopie diplomu,
vysvědčení nebo obdobného dokladu vydaného zahraniční vysokou školou,
případně originál nebo úředně ověřená kopie dodatku k diplomu a
doplňující informace o tom, že studijní program uskutečňovala instituce
oprávněná poskytovat vzdělání srovnatelné s vysokoškolským vzděláním
podle tohoto zákona, a o náplni vysokoškolského studia v zahraničí. V
případě potřeby se připojí úředně ověřený překlad těchto dokladů.
(3) Veřejná vysoká škola nebo ministerstvo může požadovat, aby pravost
podpisů a otisků razítek na originálech dokladů byla ověřena
ministerstvem zahraničních věcí státu, v němž má sídlo vysoká škola,
která doklad vydala, nebo příslušným cizozemským orgánem a příslušným
zastupitelským úřadem České republiky, pokud mezinárodní smlouva,
kterou je Česká republika vázána, nestanoví jinak.
(4) Jde-li o osobu, které byla v České republice nebo v jiném členském
státě Evropské unie poskytnuta mezinárodní ochrana formou azylu nebo
doplňkové ochrany^21a) nebo na kterou je třeba na základě mezinárodních
závazků České republiky pohlížet jako na uprchlíka nebo vyhnance nebo
osobu v podobné situaci jako uprchlíci, lze předložení dokladu
uvedeného v odstavci 2 a ověření pravosti podle odstavce 3 nahradit
čestným prohlášením takovéto osoby o skutečnostech jinak prokazovaných
takovýmto dokladem nebo ověřením.
(5) Zjistí-li veřejná vysoká škola nebo podle § 89 odst. 2
ministerstvo, že jsou studijní programy po jejich srovnání v
podstatných rysech odlišné, žádost o uznání zamítne.
§ 91
Stipendia
(1) Studentům vysoké školy mohou být přiznána stipendia.
(2) Stipendia hrazená z dotace nebo z příspěvku mohou být studentům
přiznána
a) za vynikající studijní výsledky,
b) za vynikající výzkumné, vývojové a inovační, umělecké nebo další
tvůrčí výsledky přispívající k prohloubení znalostí,
c) na výzkumnou, vývojovou a inovační činnost podle zvláštního právního
předpisu^8e).
d) v případě tíživé sociální situace studenta,
e) v případech zvláštního zřetele hodných.
(3) Stipendium podle odstavce 2 písm. d) se přiznává též studentům,
kteří mají nárok na přídavek na dítě podle zvláštního právního
předpisu^21a), jestliže rozhodný příjem v rodině zjišťovaný pro účely
přídavku na dítě nepřevyšuje součin částky životního minima rodiny a
koeficientu 1,5. Stipendium ve výši 1 620 Kč se přiznává po standardní
dobu studia na deset měsíců v akademickém roce. Nárok na stipendium
prokazuje student písemným potvrzením vydaným na jeho žádost orgánem
státní sociální podpory, který přídavek přiznal, že příjem rodiny
zjišťovaný pro účely přídavku na dítě za kalendářní rok uvedený v
potvrzení nepřevýšil součin částky životního minima rodiny a
koeficientu 1,5. Potvrzení pro účely přiznání stipendia platí po dobu
21 měsíců od uplynutí roku, za který byl příjem rodiny zjišťován. Nárok
na stipendium může student uplatnit za určité časové období pouze
jednou.
(4) Stipendia hrazená z dotace nebo z příspěvku mohou být přiznána též
a) na podporu studia v zahraničí,
b) na podporu studia v České republice,
c) studentům doktorských studijních programů.
(5) Stipendia přiznává studentům vysoká škola nebo fakulta podle
stipendijního řádu.
(6) Ministerstvo přiznává stipendia za podmínek stanovených v
odstavcích 2 a 4 podle programů vyhlašovaných ministrem, s přihlédnutím
k závazkům z mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána.
Ministerstvo může přiznat tato stipendia též občanům České republiky
studujícím na vysokých školách v zahraničí.
ČÁST DESÁTÁ
REPREZENTACE VYSOKÝCH ŠKOL
§ 92
(1) Reprezentaci vysokých škol tvoří
a) orgán složený z členů akademických obcí vysokých škol delegovaných
jejich zastupitelskými akademickými orgány,
b) orgán složený z představitelů vysokých škol.
(2) Podrobnější postup vytvoření těchto orgánů a pravidla jejich
jednání stanoví jejich statuty.
(3) Ministr projednává s reprezentací vysokých škol návrhy a opatření,
která se vysokých škol významně týkají.
(4) Reprezentace vysokých škol předkládá ministrovi doporučení na
složení Akreditační komise.
ČÁST JEDENÁCTÁ
FAKULTNÍ NEMOCNICE
§ 93
(1) Klinická a praktická výuka v oblasti lékařství a farmacie a v
dalších zdravotnických oborech se uskutečňuje zejména ve fakultních
nemocnicích.^22) V těchto nemocnicích se uskutečňuje též vědecká,
výzkumná nebo vývojová činnost.
(2) Podrobnosti úpravy stanoví zvláštní předpis.
ČÁST DVANÁCTÁ
VOJENSKÉ A POLICEJNÍ VYSOKÉ ŠKOLY
§ 94
(1) Vojenské vysoké školy vzdělávají odborníky zejména pro ozbrojené
síly. Mohou na nich studovat též studenti, kteří nejsou vojáky v činné
službě.
(2) Policejní vysoké školy vzdělávají odborníky zejména pro
bezpečnostní sbory.^22a) Mohou na nich studovat též studenti, kteří
nejsou příslušníky bezpečnostního sboru.
§ 95
(1) Vojenské vysoké školy jsou součástí organizační složky státu^23)
Ministerstva obrany financované ze státního rozpočtu, zejména z
kapitoly Ministerstva obrany, policejní vysoké školy jsou organizační
složky státu^23) financované z kapitoly Ministerstva vnitra; vztahují
se na ně ustanovení části druhé s výjimkou § 14, 15, § 17 odst. 1 písm.
c), § 18 až 20. Na státní vysoké školy se nevztahuje ustanovení § 2
odst. 2. Státní vysoké škole mohou být poskytnuty prostředky podle § 18
odst. 2 písm. a) a b) a odst. 5. Ministerstvo může vojenské vysoké
škole poskytnout dotaci na stipendia podle § 91 odst. 2 písm. e) nebo
podle § 91 odst. 3 přiznávaná studentům studijních programů v oblasti
bezpečnostních studií, kteří nejsou vojáky v činné službě; podmínky
dotací, jejich užití a zúčtování se řídí obecnými předpisy pro
nakládání s prostředky státního rozpočtu.
(2) Vojenské vysoké školy se při přijímání vojáků v činné službě ke
studiu řídí požadavky Ministerstva obrany. Průběh služby a hmotné
zabezpečení studentů-vojáků v činné službě se řídí zvláštními právními
předpisy.^24) Počet studentů, kteří nejsou vojáky v činné službě, činí
zpravidla jednu třetinu kapacity vojenských vysokých škol a je
každoročně upřesňován v návaznosti na výši požadavku Ministerstva
obrany na přípravu studentů-vojáků v činné službě.
(3) Policejní vysoké školy se při přijímání příslušníků Policie České
republiky ve služebním poměru ke studiu řídí požadavky Ministerstva
vnitra.
(4) Vojenské a policejní vysoké školy, které mají akreditován alespoň
jeden doktorský studijní program, mohou požádat o akreditaci
magisterského nebo dalšího doktorského studijního programu
zabezpečovaného ve spolupráci s veřejnou vysokou školou. O společném
zabezpečení těchto studijních programů musí být předem uzavřena mezi
zúčastněnými vysokými školami smlouva vymezující vzájemné závazky. K
uzavření smlouvy je potřebný souhlas ministerstva a Ministerstva obrany
nebo Ministerstva vnitra.
(5) Vojenské a policejní vysoké školy zveřejňují výsledky vědy nebo
výzkumu a vývoje v souladu s obecnými předpisy o ochraně státního a
služebního tajemství.^25)
(6) Vojenské vysoké školy vedou matriku studentů-vojáků v činné službě
a matriku ostatních studentů; totéž platí pro policejní vysoké školy ve
vztahu ke studentům ve služebním poměru a k ostatním studentům.
(7) Ministr obrany vykonává vůči vojenským vysokým školám a ministr
vnitra vykonává vůči policejním vysokým školám tyto působnosti:
a) předkládá prezidentu republiky návrh na jmenování, popřípadě
odvolání rektora,
b) rozhoduje o zřízení, sloučení, splynutí, rozdělení nebo zrušení
fakulty na návrh rektora a po stanovisku Akreditační komise,
c) stanoví plat rektorovi,
d) vykonává činnosti stanovené v § 21 odst. 1 písm. a) a b),
e) předkládá prezidentu republiky návrhy vědecké rady vysoké školy na
jmenování profesorem,
f) pověřuje osoby k výkonu působností jednotlivých orgánů nově zřízené
vysoké školy podle § 103 odst. 1.
(8) Ministerstvo obrany vykonává vůči vojenským vysokým školám a
Ministerstvo vnitra vůči policejním vysokým školám působnost
ministerstva v těchto věcech:
a) registruje jejich vnitřní předpisy podle § 36 po vyjádření
ministerstva,
b) rozděluje finanční prostředky ze státního rozpočtu,
c) kontroluje zákonnost a hospodárnost při nakládání s finančními a
hmotnými prostředky poskytnutými ze státního rozpočtu a při hospodaření
s majetkem ve vlastnictví České republiky,
d) určuje výši poplatků spojených se studiem,
e) může prominout placení úhrad za užívání účelových zařízení,
f) může svým rozhodnutím přiznat a vyplácet stipendia studentům a
občanům České republiky studujícím v zahraničí,
g) může přiznávat podle programů vyhlašovaných ministrem obrany nebo
ministrem vnitra stipendium i mimo důvody uvedené v § 91 odst. 2 a 4,
jestliže se student zaváže setrvat po absolvování vysoké školy po
dohodnutou dobu v činné službě vojáka z povolání nebo ve služebním
poměru policisty,
h) jmenuje další členy zkušební komise podle § 53 odst. 3,
i) může sdružovat a využívat informace z matriky studentů v souladu se
zvláštními předpisy,
j) plní úkoly nadřízeného správního orgánu vysokých škol ve správním
řízení,
k) přijímá opatření podle § 37, 38 a 85,
l) vykonává činnosti stanovené v § 21 odst. 1 písm. a) až c), § 75 a
86,
m) poskytuje metodickou pomoc vysokým školám ve věcech přípravy statutů
a dalších předpisů vysokých škol a fakult, vedení evidence studentů,
statistického výkaznictví, knihovnictví, informačních systémů a
zahraničních styků.
(9) Ministerstvo obrany v oblasti vojenství a Ministerstvo vnitra v
oblasti bezpečnostních služeb plní úkoly ministerstva a veřejné vysoké
školy podle § 89 a 90 při uznávání zahraničního vysokoškolského
vzdělání a kvalifikace.
(10) Jsou-li místa akademických pracovníků vojenských vysokých škol
obsazována vojáky v činné službě a policejních vysokých škol
příslušníky Policie České republiky ve služebním poměru, vztahuje se na
ně § 77. Jejich služební poměr se přitom nemění.
(11) Na studenty vojenských vysokých škol, kteří jsou vojáky v činné
službě, a na studenty policejních vysokých škol, kteří jsou příslušníky
Policie České republiky ve služebním poměru, se vztahují ustanovení
tohoto zákona, pokud zvláštní předpisy^24) nestanoví jinak.
(12) Studium vojáků v činné službě na vojenské vysoké škole se může
ukončit též v případě, kdy voják přestane splňovat podmínky stanovené
zvláštním předpisem pro službu vojáka z povolání.
(13) Před rozhodnutím o akreditaci podle § 78 až 82 a 85 týkajícím se
vojenských vysokých škol si ministerstvo vyžádá stanovisko Ministerstva
obrany; týká-li se rozhodnutí policejních vysokých škol, vyžádá si
stanovisko Ministerstva vnitra.
ČÁST TŘINÁCTÁ
ZMĚNA A DOPLNĚNÍ ZÁKONA ČESKÉ NÁRODNÍ RADY Č. 586/1992 SB., O DANÍCH Z
PŘÍJMŮ, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ
§ 96
Zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění
zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona
č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona
č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona
č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona
č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona
č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona
č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb. a zákona č. 227/1997 Sb., se
mění a doplňuje takto:
1. V § 4 odst. 1 písm. k) se za slovo "rozpočtu" vkládají tato slova:
"a z prostředků veřejné vysoké školy".
2. V § 18 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:
"(5) U poplatníků, kteří jsou veřejnou vysokou školou, jsou předmětem
daně všechny příjmy s výjimkou příjmů:
a) z investičních transferů,
b) z úroků z vkladů na běžném účtu.".
3. V § 18 se dosavadní odstavce 5 až 11 označují jako odstavce 6 až 12.
4. V § 18 odst. 7 se za slova "obecně prospěšné společnosti" vkládají
tato slova: "veřejné vysoké školy".
ČÁST ČTRNÁCTÁ
zrušena
§ 97
zrušen
ČÁST PATNÁCTÁ
SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 98
(1) Studijní obory, v nichž vysoké školy uskutečňují podle dosavadních
předpisů obsahově ucelenou část vysokoškolského studia, vysokoškolské
studium a postgraduální studium a jsou uvedeny v jejich statutech, se
stávají studijními programy podle tohoto zákona a jsou akreditovány na
dobu čtyř let s tím, že:
a) ucelená část vysokoškolského studia podle § 21 zákona č. 172/1990
Sb., o vysokých školách, je považována za bakalářský studijní program
podle tohoto zákona,
b) vysokoškolské studium podle § 18 zákona č. 172/1990 Sb. je
považováno za magisterský studijní program podle tohoto zákona,
c) postgraduální studium podle § 22 zákona č. 172/1990 Sb. je
považováno za doktorský studijní program podle tohoto zákona.
(2) Oprávnění udělovat akademické tituly podle § 46 odst. 5 mají vysoké
školy a fakulty pouze v oborech, ve kterých mohou uskutečňovat
postgraduální studium na základě rozhodnutí ministerstva podle § 41
zákona č. 172/1990 Sb.
(3) Dosavadní oprávnění vysokých škol a fakult konat ve stanovených
oborech habilitační řízení a řízení ke jmenování profesorem zanikají
dnem 1. července 1999. Pokud však rektor v této lhůtě podá ministerstvu
žádost podle § 82 odst. 2, zůstává do rozhodnutí ministerstva v
platnosti stávající oprávnění konat habilitační řízení a řízení ke
jmenování profesorem ve stanovených oborech.
§ 99
(1) Akademicko-vědecký titul "doktor" a titul "bakalář" přiznané podle
zákona č. 172/1990 Sb. se považují za akademické tituly "doktor" a
"bakalář" podle tohoto zákona.
(2) Akademický titul "inženýr", který získali podle § 21 zákona č.
172/1990 Sb. absolventi technických vysokých škol v oboru architektura,
se nahrazuje akademickým titulem "inženýr architekt" (ve zkratce "Ing.
arch." uváděné před jménem). Osvědčení o nahrazení tohoto akademického
titulu jim na žádost vydá příslušná vysoká škola.
(3) Titul "bakalář", který získali podle § 21 zákona č. 172/1990 Sb.
absolventi obsahově ucelené části vysokoškolského studia uměleckých
vysokých škol, se nahrazuje akademickým titulem "bakalář umění" (ve
zkratce "BcA." uváděné před jménem). Osvědčení o nahrazení tohoto
akademického titulu jim na žádost vydá příslušná vysoká škola.
(4) Akademický titul "magistr", který získali podle § 21 zákona č.
172/1990 Sb. absolventi uměleckých vysokých škol, se nahrazuje
akademickým titulem "magistr umění" (ve zkratce "MgA." uváděné před
jménem). Osvědčení o nahrazení tohoto akademického titulu jim na žádost
vydá příslušná vysoká škola.
(5) Absolventi vysokých škol, kteří získali podle § 21 odst. 2 a § 43
odst. 2 zákona č. 172/1990 Sb. akademický titul "magistr" s výjimkou
absolventů uvedených v odstavci 9, mohou vykonat v téže oblasti studia
státní rigorózní zkoušku a získat akademický titul podle § 46 odst. 5.
(6) Absolventi univerzitních vysokých škol, kteří získali podle § 21
odst. 2 zákona č. 172/1990 Sb. v oboru ekonomie akademický titul
"magistr", mohou požádat o nahrazení tohoto titulu akademickým titulem
"inženýr" (ve zkratce "Ing."). Osvědčení o nahrazení tohoto
akademického titulu jim na žádost vydá příslušná vysoká škola.
(7) Akademické tituly podle § 21 odst. 2 zákona č. 172/1990 Sb. mají
právo užívat i absolventi vojenských vysokých škol, kteří ukončili
studium přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud jim nebyl
přiznán akademický titul, stavovské označení nebo jiný titul absolventa
vysoké školy podle dřívějších předpisů. Osvědčení o přiznání tohoto
akademického titulu jim na žádost vydá příslušná vysoká škola.
(8) Ustanovení odstavce 7 se nevztahuje na absolventy Vojenské
politické akademie.
(9) Absolventům postgraduálního studia, kteří získali podle § 21 odst.
2, § 43 odst. 2 a § 22 zákona č. 172/1990 Sb. akademický titul
"magistr" a akademicko-vědecký titul "doktor", se přiznávají akademické
tituly podle § 46 odst. 5 tohoto zákona. Osvědčení o přiznání těchto
akademických titulů jim na žádost vydá příslušná vysoká škola.
(10) Absolventi postgraduálního studia, kteří získali podle § 22 zákona
č. 172/1990 Sb. akademicko-vědecký titul "doktor", mohou požádat
příslušnou vysokou školu o nahrazení zkratky "Dr." zkratkou "Ph. D.", v
oblasti teologie zkratkou "Th. D.". Osvědčení o nahrazení zkratky
akademicko-vědeckého titulu jim na žádost vydá příslušná vysoká škola.
(11) Akademický titul "doktor" (ve zkratce "Ph.D." uváděné za jménem)
se přiznává absolventům lékařského a veterinárního studia, kteří
ukončili studium podle § 22 zákona č. 172/1990 Sb. Osvědčení o přiznání
tohoto akademického titulu jim na žádost vydá příslušná vysoká škola.
§ 100
(1) Vědecká výchova vedoucí k udělení vědecké hodnosti "kandidát věd"
(ve zkratce "CSc.") již nebude po dni nabytí účinnosti tohoto zákona
zahajována. Účastníci vědecké výchovy, kteří ji zahájili podle
dosavadních předpisů, mohou vědeckou výchovu ukončit podle těchto
předpisů s tím, že obhajoby kandidátských disertačních prací se ukončí
nejpozději do 31. prosince 2001.
(2) Účastníci vědecké výchovy mohou být na vlastní žádost přijati ke
studiu v doktorském studijním programu. Při přijetí a studiu se
přihlíží k dosavadnímu průběhu vědecké výchovy a vykonaným kandidátským
zkouškám.
§ 101
(1) Veřejnými vysokými školami jsou vysoké školy uvedené v příloze č.
1, vojenskými a policejními vysokými školami jsou vojenské a policejní
vysoké školy uvedené v příloze č. 2.
(2) Vysoké školy uvedené v odstavci 1 předloží k registraci vnitřní
předpisy upravené podle tohoto zákona do 1. července 1999.
(3) Platnost jmenování nebo volby akademických funkcionářů a jejich
funkční období zůstávají tímto zákonem nedotčeny.
(4) Studenti studující na vysokých školách uvedených v příloze č. 1 a v
příloze č. 2 ke dni 1. ledna 1999 jsou studenty podle tohoto zákona.
Vysoké školy jsou povinny zápis těchto studentů do matriky studentů
provést do 1. března 1999.
(5) Dnem 1. ledna 1999 přechází do práva hospodaření ministerstva
majetek státu, ke kterému k tomuto dni příslušelo právo hospodaření
vysokých škol uvedených v příloze č. 1. Ministerstvo písemně může
rozhodnout po dohodě s veřejnou vysokou školou o přechodu tohoto
majetku do vlastnictví příslušné veřejné vysoké školy; na žádost
veřejné vysoké školy tak rozhodne vždy, jde-li o majetek potřebný k
zajištění vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké nebo další
tvůrčí činnosti při uskutečňování akreditovaných studijních programů.
Rozhodnutí musí obsahovat název a sídlo veřejné vysoké školy, vymezení
převáděného majetku a závazků k tomuto majetku a den, kdy majetek a
závazky k tomuto majetku přecházejí na veřejnou vysokou školu. Na toto
rozhodnutí se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.
(6) Na majetek, který přešel dnem 1. ledna 1999 do práva hospodaření
ministerstva podle odstavce 5, a na vlastní majetek veřejné vysoké
školy se nevztahují obecné předpisy upravující úpadek a způsoby jeho
řešení.^13)
(7) Práva a závazky fakult, které jsou ke dni 1. ledna 1999 součástí
vysokých škol uvedených v příloze č. 1 a v příloze č. 2, přecházejí na
příslušnou vysokou školu.
§ 102
Akademické tituly, stavovská označení a ostatní tituly absolventů
vysokých škol přiznané podle dřívějších předpisů s výjimkami uvedenými
v § 99 zůstávají nedotčeny. Vědecké hodnosti "kandidát věd" (ve zkratce
"CSc.") a "doktor věd" (ve zkratce "DrSc.") udělené podle dřívějších
předpisů zůstávají nedotčeny.
§ 103
(1) Nově zřízená veřejná vysoká škola a vojenská a policejní vysoká
škola je povinna ustavit své orgány do dvou let ode dne zřízení. Do
doby ustavení jednotlivých orgánů uvedených v § 7 vykonávají v
nezbytném rozsahu jejich působnost osoby pověřené ministrem.
(2) Nově zřízená fakulta je povinna ustavit své orgány do jednoho roku
ode dne zřízení. Do doby ustavení jednotlivých orgánů uvedených v § 25
vykonává v nezbytném rozsahu jejich působnost osoba pověřená rektorem.
(3) U nově zřízeného vysokoškolského ústavu vykonává do doby ustavení
jednotlivých orgánů uvedených v § 34 v nezbytném rozsahu jejich
působnost osoba pověřená rektorem.
§ 104
Do doby jmenování členů, předsedy a místopředsedy Akreditační komise
podle § 83 vykonávají tyto funkce členové akreditační komise zřízené
podle § 17 zákona č. 172/1990 Sb. a nařízení vlády České republiky č.
350/1990 Sb., o akreditační komisi.
§ 105
(1) Nestanoví-li tento zákon jinak, postupuje se v řízení ve věcech
upravených tímto zákonem podle obecných předpisů o správním řízení.^26)
(2) Na výkon působnosti Akreditační komise a jejích pracovních skupin
se kontrolní řád^28) nevztahuje.
§ 106
(1) Ustanovení tohoto zákona se použijí, pokud mezinárodní smlouva,
kterou je Česká republika vázána, nestanoví jinak.
(2) Pro účely tohoto zákona se za členský stát Evropské unie považuje
rovněž jiný smluvní stát Dohody o Evropském hospodářském prostoru a
Švýcarská konfederace.
§ 107
Veřejné vysoké školy uvedou své majetkové poměry do souladu s tímto
zákonem do 31. prosince 1999.
§ 107a
zrušen
§ 108
Zrušovací ustanovení
(1) Zrušují se čl. I body 5, 8 a 9 zákona č. 216/1993 Sb., kterým se
mění a doplňuje zákon č. 172/1990 Sb., o vysokých školách.
(2) Zrušují se:
1. § 33 až 41, 43 a 45 zákona č. 39/1977 Sb., o výchově nových
vědeckých pracovníků a o dalším zvyšování kvalifikace vědeckých
pracovníků.
2. Zákon č. 172/1990 Sb., o vysokých školách, ve znění zákona č.
216/1993 Sb.
3. Zákon č. 232/1992 Sb., o policejních vysokých školách a o zřízení
Policejní akademie.
4. Článek VI zákona České národní rady č. 26/1993 Sb., kterým se mění a
doplňují některé zákony v oblasti vnitřního pořádku a bezpečnosti, a o
opatřeních s tím souvisejících.
5. Nařízení vlády České republiky č. 350/1990 Sb., o akreditační
komisi.
6. Vyhláška Ministerstva školství a kultury č. 96/1961 Sb., kterou se
vydává statut institutů národohospodářského plánování na vysokých
školách ekonomických v Praze a Bratislavě, ve znění vyhlášky
Ministerstva školství a kultury č. 31/1963 Sb.
7. Vyhláška Československé akademie věd č. 55/1977 Sb., o dalším
zvyšování kvalifikace a o hodnocení tvůrčí způsobilosti vědeckých
pracovníků.
8. Vyhláška České komise pro vědecké hodnosti č. 144/1979 Sb., o
obhajobách kandidátských a doktorských disertačních prací
československých státních občanů v členských státech Rady vzájemné
hospodářské pomoci.
9. Vyhláška Ministerstva školství České socialistické republiky č.
114/1980 Sb., o poskytování stipendií a příspěvků studentům, kteří po
absolvování internátních středních škol pro pracující studují na
vysokých školách.
10. Vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České
socialistické republiky č. 60/1985 Sb., o doplňujícím studiu studentů
vysokých škol a absolventů vysokých a středních škol pro získání
pedagogické způsobilosti.
11. § 9 vyhlášky Ministerstva školství České socialistické republiky č.
61/1985 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků.
12. Vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České
republiky č. 365/1990 Sb., o poskytování stipendií na vysokých školách
v působnosti Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České
republiky (stipendijní řád).
13. Vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České
republiky č. 447/1990 Sb., o habilitaci docentů a podmínkách a průběhu
jmenování profesorů.
14. Vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České
republiky č. 476/1990 Sb., o uznávání diplomů a jiných dokladů o studiu
vydaných zahraničními vysokými školami (o nostrifikaci).
15. Vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České
republiky č. 41/1991 Sb., o hmotném a finančním zabezpečení studentů
vysokých škol vysílaných ke studiu do zahraničí.
16. Vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České
republiky č. 67/1991 Sb., o poskytování stipendií studentům
postgraduálního studia, ve znění vyhlášky Ministerstva školství,
mládeže a tělovýchovy č. 110/1995 Sb.
17. Směrnice Ministerstva školství České socialistické republiky o
hospodářském zabezpečení studentů vysokých škol v období praxe ze dne
30. května 1969 č.j. 19 261/69-III/5, registrované v částce 30/1969
Sb., ve znění směrnice Ministerstva školství České socialistické
republiky ze dne 10. března 1970 č.j. 12 300/70-III/5, registrované v
částce 10/1970 Sb.
18. Směrnice Ministerstva školství České socialistické republiky o
ubytování studentů vysokých škol v kolejích ze dne 20. července 1982
č.j. 20 797/82-34, registrované v částce 17/1982 Sb.
19. Směrnice Ministerstva školství České socialistické republiky o
zřizování, zrušování a provozu menz a bufetů vysokých škol ze dne 20.
července 1982 č.j. 20 798/82-34, registrované v částce 17/1982 Sb., ve
znění směrnic Ministerstva školství České socialistické republiky ze
dne 16. července 1985 č.j. 15 330/85-34, registrovaných v částce
19/1985 Sb.
(3) Zrušují se:
1. Zákon č. 53/1964 Sb., o udělování vědeckých hodností a o Státní
komisi pro vědecké hodnosti.
2. Zákon č. 39/1977 Sb., o výchově nových vědeckých pracovníků a o
dalším zvyšování kvalifikace vědeckých pracovníků.
3. Vyhláška Československé akademie věd č. 53/1977 Sb., o výchově
nových vědeckých pracovníků a o studijních pobytech, ve znění vyhlášky
Československé akademie věd č. 5/1986 Sb.
4. Vyhláška Československé akademie věd č. 54/1977 Sb., kterou se
upravují některé podrobnosti o pracovněprávních vztazích účastníků
vědecké výchovy a studijních pobytů a o poskytování stipendií, ve znění
vyhlášek Československé akademie věd č. 40/1979 Sb., č. 125/1988 Sb. a
č. 393/1992 Sb.
5. Vyhláška České komise pro vědecké hodnosti č. 64/1977 Sb., o řízení
při udělování vědeckých hodností, ve znění vyhlášky České komise pro
vědecké hodnosti č. 187/1990 Sb.
§ 109
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1998, s výjimkou § 1 až
82, § 84 až 99, § 101 až 107 a § 108 odst. 2, které nabývají účinnosti
dnem 1. ledna 1999, a § 108 odst. 3, který nabývá účinnosti dnem 31.
prosince 2001.
Zeman v. r.
Havel v. r.
Tošovský v. r.
Příl.1
Veřejné vysoké školy v České republice:
Univerzita Karlova v Praze
Univerzita Palackého v Olomouci
České vysoké učení technické v Praze
Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava
Akademie výtvarných umění v Praze
Vysoké učení technické v Brně
Veterinární a farmaceutická univerzita Brno
Masarykova univerzita
Mendelova univerzita v Brně
Akademie múzických umění v Praze
Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze
Janáčkova akademie múzických umění v Brně
Univerzita Pardubice
Vysoká škola chemicko-technologická v Praze
Česká zemědělská univerzita v Praze
Technická univerzita v Liberci
Vysoká škola ekonomická v Praze
Univerzita Hradec Králové
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
Ostravská univerzita v Ostravě
Slezská univerzita v Opavě
Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem
Západočeská univerzita v Plzni
Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně
Vysoká škola polytechnická Jihlava
Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích
Příl.2
Vojenská vysoká škola:
Univerzita obrany v Brně.
Policejní vysoká škola v České republice:
Policejní akademie České republiky v Praze
Vybraná ustanovení novel
Čl.III zákona č. 147/2001 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Akreditace studijních programů udělené podle dosavadního zákona o
vysokých školách jsou tímto zákonem nedotčeny. Ke studiu v
akreditovaných magisterských studijních programech však mohou být
uchazeči přijímáni pouze do 31. prosince 2003, pokud rektor nebo orgán
vykonávající působnost rektora nepodá v této lhůtě Ministerstvu
školství, mládeže a tělovýchovy žádost o akreditaci nebo její
prodloužení nebo rozšíření podle § 79 nebo § 80 odst. 2 a 3 dosavadního
zákona o vysokých školách; v případě podání žádosti zůstává do
rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy v platnosti
udělená akreditace.
2. Habilitační řízení a řízení ke jmenování profesorem zahájená přede
dnem nabytí účinnosti tohoto zákona mohou být dokončena podle
dosavadního zákona o vysokých školách nejpozději do 31. prosince 2002.
Čl.V zákona č. 121/2004 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Vysoké školy jsou povinny předložit Ministerstvu školství, mládeže a
tělovýchovy žádost o akreditaci zdravotnického magisterského studijního
programu zubní lékařství do 30 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona. Obsah a rozsah nového studijního programu zubní lékařství musí
odpovídat minimálním požadavkům stanoveným zvláštním právním předpisem
a být v souladu s právem Evropských společenství.^1) Přijímat studenty
do zdravotnického magisterského studijního programu stomatologie lze
naposledy pro akademický rok 2003/2004. Pro akademický rok 2004/2005 se
studenti přijímají pouze do zdravotnického magisterského studijního
programu zubní lékařství. Studenti přijatí ke studiu zdravotnického
magisterského studijního programu stomatologie mohou studium dokončit
podle zdravotnického magisterského studijního programu zubní lékařství.
2. Vysoké školy jsou povinny předložit Ministerstvu školství, mládeže a
tělovýchovy žádost o akreditaci zdravotnického magisterského studijního
programu farmacie (dále jen "nový studijní program farmacie") do 30 dnů
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Obsah a rozsah nového
studijního programu farmacie musí odpovídat minimálním požadavkům
stanoveným zvláštním právním předpisem a být v souladu s právem
Evropských společenství.^2) Přijímat studenty do zdravotnického
magisterského studijního programu farmacie lze naposledy pro akademický
rok 2003/2004. Pro akademický rok 2004/2005 se studenti přijímají pouze
do nového studijního programu farmacie. Studenti přijatí ke studiu
dosavadního zdravotnického magisterského studijního programu farmacie
mohou studium dokončit podle nového studijního programu farmacie.
3. Vysoké školy jsou povinny předložit Ministerstvu školství, mládeže a
tělovýchovy žádost o akreditaci bakalářských studijních programů pro
přípravu všeobecných sester a bakalářských studijních programů pro
přípravu porodních asistentek do 30 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona. Obsah a rozsah nových studijních programů musí odpovídat
minimálním požadavkům stanoveným zvláštním právním předpisem a být v
souladu s právem Evropských společenství.^3) Přijímat studenty do
dosavadních zdravotnických bakalářských studijních programů pro
přípravu všeobecných sester a porodních asistentek lze naposledy pro
akademický rok 2003/2004. Pro akademický rok 2004/2005 se studenti
přijímají pouze do nových studijních programů pro přípravu všeobecných
sester a porodních asistentek. Studenti přijatí ke studiu dosavadních
zdravotnických bakalářských studijních programů pro přípravu
všeobecných sester a porodních asistentek mohou studium dokončit podle
nových studijních programů.
1) Směrnice Rady 78/687/EHS ze dne 25. července 1978 o koordinaci
právních a správních předpisů týkajících se činnosti zubních lékařů.
2) Směrnice Rady 85/432/EHS ze dne 16. září 1985 o koordinaci právních
a správních předpisů ohledně některých činností v oblasti farmacie.
3) Směrnice Rady 80/155/EHS ze dne 21. ledna 1980 o koordinaci právních
a správních předpisů týkajících se přístupu k činnosti porodních
asistentek a jejich výkonu v platném znění. Směrnice Rady 77/453/EHS ze
dne 27. června 1977 o koordinaci právních a správních předpisů
týkajících se činnosti zdravotních sester a ošetřovatelů odpovědných za
všeobecnou péči v platném znění.
Čl.II zákona č. 552/2005 Sb.
Přechodná ustanovení k čl. I
1. Právnické osoby uvedou svůj název do souladu s tímto zákonem
nejpozději k 31. prosinci 2007.
2. Právní úkony učiněné před účinností tohoto zákona podle dosavadního
zákona o vysokých školách orgánem veřejné vysoké školy nebo orgánem
součásti veřejné vysoké školy zůstávají tímto zákonem nedotčeny.
3. Vyměření poplatku spojeného se studiem podle dosavadního zákona o
vysokých školách provedené vysokou školou před účinností tohoto zákona
zůstává tímto zákonem nedotčeno.
4. Pro studijní programy, které jsou platné ke dni účinnosti tohoto
zákona, jejichž platnost byla udělena na maximální dobu platnosti
přípustnou v době udílení akreditace a u nichž byla akreditace udělena
bez dalších omezujících podmínek, ministerstvo prodlouží akreditaci na
dobu stanovenou tímto zákonem, pokud o to vysoká škola písemně požádá
ve lhůtě do dvou měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona.
5. Akreditace habilitačního řízení nebo řízení ke jmenování profesorem
v daném oboru zůstávají tímto zákonem nedotčeny s výjimkou akreditací,
u kterých nebyla stanovena doba akreditace; akreditace u těchto oborů
zaniká dnem 31. prosince 2015.
6. Osoba, která počala vykonávat funkci rektora nebo děkana na základě
jmenování přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za
osobu, která vykonávala nebo vykonává tuto funkci na základě jmenování
podle nové právní úpravy. Délka funkčního období, na něž došlo ke
jmenování přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se však posuzuje
podle dosavadní právní úpravy.
Čl.IV zákona č. 624/2006 Sb.
Přechodné ustanovení k článku III
Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění
některých zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších
předpisů, se ve znění tohoto zákona použije poprvé pro rozpočtový rok
2006.
Čl. VI zákona č. 110/2009 Sb.
Přechodné ustanovení
Vznik, trvání, změny a skončení pracovního poměru akademického
pracovníka sjednaného před účinností tohoto zákona se řídí dosavadními
právními předpisy.
Čl. X zákona č. 365/2011 Sb.
Pracovní poměry na dobu určitou podle § 70 odst. 4 zákona č. 111/1998
Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se až do
jejich skončení řídí dosavadními právními předpisy.
1) § 5 odst. 3 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických
stranách a v politických hnutích, ve znění zákona č. 117/1994 Sb.
2) § 26 odst. 2 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění
pozdějších předpisů.
3) § 1 odst. 2 písm. a) a § 2 odst. 3 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách,
ve znění pozdějších předpisů.
4) § 124 odst. 1 a 2 zákoníku práce.
5) Zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění zákona č.
44/1994 Sb.
6) Např. § 255 a 258 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění
pozdějších předpisů, § 415 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve
znění pozdějších předpisů, § 268 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní
zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
7) § 18 odst. 2 zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní
pohotovost a o průměrném výdělku.
7a)
Zákon o podpoře výzkumu a vývoje.
Nařízení vlády č. 462/2002 Sb., o institucionální podpoře výzkumu a
vývoje z veřejných prostředků a o hodnocení výzkumných záměrů, ve znění
nařízení vlády č. 28/2003 Sb.
Nařízení vlády č. 461/2002 Sb., o účelové podpoře výzkumu a vývoje z
veřejných prostředků a o veřejné soutěži ve výzkumu a vývoji.
8) § 7 odst. 1 písm. t) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových
pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová
pravidla), ve znění pozdějších předpisů.
8a) § 10 odst. 2 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
8b) § 12 a 13 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
8c) Sdělení Českého statistického úřadu č. 321/2003 Sb., o zavedení
Klasifikace stavebních děl CZ-CC.
8d) Zákon č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
8e) Zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných
prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře
výzkumu a vývoje), ve znění pozdějších předpisů.
Nařízení vlády č. 461/2002 Sb., o účelové podpoře výzkumu a vývoje z
veřejných prostředků a o veřejné soutěži ve výzkumu a vývoji.
Nařízení vlády č. 462/2002 Sb., o institucionální podpoře výzkumu a
vývoje z veřejných prostředků a o hodnocení výzkumných záměrů, ve znění
nařízení vlády č. 28/2003 Sb.
9) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
9a) Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších
předpisů.
9b) § 14 odst. 3 písm. a), b), g) a i) zákona č. 218/2000 Sb., ve znění
pozdějších předpisů.
9c) § 15 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
10) Např. zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších
předpisů.
11) Zákon č. 37/1995 Sb., o neperiodických publikacích.
11a) § 195 až 198 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění
pozdějších předpisů.
12) Zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně
a doplnění některých zákonů.
13) Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení
(insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.
14) Např. zákon č. 248/1995 Sb., zákon č. 513/1991 Sb., ve znění
pozdějších předpisů.
15) § 10 zákona č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a
uměleckých (autorský zákon).
15a) § 10 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění
pozdějších předpisů.
15b) § 195, 197 a 198 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění
pozdějších předpisů.
16) § 2 písm. r) zákona č. 352/2001 Sb., o užívání státních symbolů
České republiky a o změně některých zákonů.
17) Zákon ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění
pozdějších předpisů.
Zákon ČNR č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších
předpisů.
18) § 132 až 138 a § 150 zákoníku práce.
19) § 53 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění zákona
ČNR č. 548/1991 Sb.
19a) Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné
způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a
některých příslušníků jiných států a o změně některých zákonů (zákon o
uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů.
20) Zákon ČNR č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění zákona č.
166/1993 Sb.
20a) Zákon č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších
předpisů.
21) Zákon ČNR č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění zákona ČNR č.
343/1992 Sb.
Směrnice Ministerstva vnitra ČSR č. 7/1975 Ú.v. ČSR, o využívání
archiválií, reg. částka 24/1975 Sb., ve znění zákona ČNR č. 343/1992
Sb.
21a) § 17 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění
pozdějších předpisů.
21a) Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o
Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu),
ve znění pozdějších předpisů.
Směrnice Rady 2004/83/ES ze dne 29. dubna 2004 o minimálních normách,
které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez
státní příslušnosti, aby mohli žádat o postavení uprchlíka nebo osoby,
která z jiných důvodů potřebuje mezinárodní ochranu, a o obsahu
poskytované ochrany.
22) Např. vyhláška Ministerstva zdravotnictví ČR č. 394/1991 Sb., o
postavení, organizaci a činnosti fakultních nemocnic a dalších
nemocnic, vybraných odborných léčebných ústavů a krajských hygienických
stanic v řídící působnosti Ministerstva zdravotnictví České republiky.
22a) Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků
bezpečnostních sborů.
23) Zákon ČNR č. 576/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška
Ministerstva financí ČR č. 205/1991 Sb., o hospodaření s rozpočtovými
prostředky státního rozpočtu České republiky a o finančním hospodaření
rozpočtových a příspěvkových organizací, ve znění nařízení vlády č.
48/1995 Sb.
24) Branný zákon č. 92/1949 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č.
76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění
pozdějších předpisů. Vyhláška Ministerstva obrany ČR č. 113/1996 Sb.,
kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 76/1959 Sb., o
některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon ČNR č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České
republiky, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška Ministerstva obrany
ČR č. 7/1996 Sb., o peněžních a naturálních náležitostech vojáků v
činné službě a žáků vojenských škol, kteří nejsou vojáky, ve znění
vyhlášky Ministerstva obrany ČR č. 310/1996 Sb.
25) Zákon č. 102/1971 Sb., o ochraně státního tajemství, ve znění
pozdějších předpisů. Nařízení vlády ČSSR č. 148/1971 Sb., o ochraně
hospodářského a služebního tajemství, ve znění nařízení vlády ČSFR č.
420/1990 Sb.
Nařízení vlády ČSFR č. 419/1990 Sb., o základních skutečnostech
tvořících předmět státního tajemství.
26) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).
27) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších
předpisů.
28) Zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád).
