274/2001 Sb.



ZÁKON



ze dne 10. července 2001



o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých

zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích)



Změna: 320/2002 Sb.



Změna: 274/2003 Sb.



Změna: 20/2004 Sb.



Změna: 127/2005 Sb.



Změna: 76/2006 Sb.



Změna: 222/2006 Sb.



Změna: 186/2006 Sb.



Změna: 281/2009 Sb.



Změna: 275/2013 Sb.



Změna: 39/2015 Sb.



Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:



ČÁST PRVNÍ



VODOVODY A KANALIZACE PRO VEŘEJNOU POTŘEBU



HLAVA I



OBECNÁ USTANOVENÍ



§ 1



Předmět úpravy



(1) Tento zákon upravuje některé vztahy vznikající při rozvoji,

výstavbě a provozu vodovodů a kanalizací sloužících veřejné potřebě

(dále jen "vodovody a kanalizace"), přípojek na ně, jakož i působnost

orgánů územních samosprávných celků a správních úřadů na tomto úseku.



(2) Vodovody a kanalizace pro veřejnou potřebu se zřizují a provozují

ve veřejném zájmu.



(3) Tento zákon se vztahuje na



a) vodovody a kanalizace, pokud je trvale využívá alespoň 50 fyzických

osob, nebo pokud průměrná denní produkce z ročního průměru pitné nebo

odpadní vody za den je 10 m3 a více,



b) každý vodovod nebo kanalizaci, které provozně souvisejí s vodovody a

kanalizacemi podle písmene a).



(4) Tento zákon se nevztahuje na



a) vodovody sloužící k rozvodu jiné než pitné vody^1),



b) oddílné kanalizace sloužící k odvádění povrchových vod vzniklých

odtokem srážkových vod,



c) vodovody a kanalizace nebo jejich části, na které není připojen

alespoň 1 odběratel.



(5) Vodoprávní úřad může na návrh nebo z vlastního podnětu rozhodnutím

stanovit, že se tento zákon vztahuje též na kanalizace uvedené v

odstavci 4 písm. b) a na vodovody, které nesplňují podmínky uvedené v

odstavci 3 písm. a) nebo na vodovody uvedené v odstavci 4 písm. a),

jestliže je to v zájmu ochrany veřejného zdraví, ochrany zdraví zvířat

nebo ochrany životního prostředí a jsou-li na vodovod nebo kanalizaci

připojeni alespoň 2 odběratelé.



§ 2



Vymezení základních pojmů



(1) Vodovod je provozně samostatný soubor staveb a zařízení zahrnující

vodovodní řady a vodárenské objekty, jimiž jsou zejména stavby pro

jímání a odběr povrchové nebo podzemní vody, její úpravu a

shromažďování. Vodovod je vodním dílem.^2)



(2) Kanalizace je provozně samostatný soubor staveb a zařízení

zahrnující kanalizační stoky k odvádění odpadních vod^3) a srážkových

vod společně nebo odpadních vod samostatně a srážkových vod samostatně,

kanalizační objekty, čistírny odpadních vod, jakož i stavby k čištění

odpadních vod před jejich vypouštěním do kanalizace. Odvádí-li se

odpadní voda a srážková voda společně, jedná se o jednotnou kanalizaci

a srážkové vody se vtokem do této kanalizace přímo, nebo přípojkou

stávají odpadními vodami. Odvádí-li se odpadní voda samostatně a

srážková voda také samostatně, jedná se o oddílnou kanalizaci.

Kanalizace je vodním dílem.



(3) Provozování vodovodů nebo kanalizací je souhrn činností, kterými se

zajišťuje dodávka pitné vody nebo odvádění a čištění odpadních vod.

Rozumí se jím zejména dodržování technologických postupů při odběru,

úpravě a dopravě pitné vody včetně manipulací, odvádění, čištění a

vypouštění odpadních vod, dodržování provozních nebo manipulačních

řádů^3a), kanalizačního řádu, vedení provozní dokumentace, provozní a

fakturační měření, dohled nad provozuschopností vodovodů a kanalizací,

příprava podkladů pro výpočet ceny pro vodné a stočné a další

související činnosti; není jím správa vodovodů a kanalizací ani jejich

rozvoj.



(4) Fyzickou osobou trvale využívající vodovod nebo kanalizaci podle §

1 odst. 3 písm. a) je fyzická osoba, která má v obci, kde se nachází

vodovod nebo kanalizace, trvalý pobyt^30).



(5) Provozovatelem vodovodu nebo kanalizace (dále jen "provozovatel")

je osoba, která provozuje vodovod nebo kanalizaci a je držitelem

povolení k provozování tohoto vodovodu nebo kanalizace vydaného

krajským úřadem podle § 6.



(6) Odběratelem je vlastník pozemku nebo stavby připojené na vodovod

nebo kanalizaci, není-li dále stanoveno jinak; u budov v majetku České

republiky je odběratelem organizační složka státu, které přísluší

hospodaření s touto budovou podle zvláštního zákona;^4) u budov, u

nichž spoluvlastník budovy je vlastníkem bytu nebo nebytového prostoru

jako prostorově vymezené části budovy a zároveň podílovým

spoluvlastníkem společných částí budovy,^5) je odběratelem společenství

vlastníků. U pozemků nebo budov předaných pro hospodaření příspěvkových

organizací zřízených územními samosprávnými celky jsou odběratelem tyto

osoby.



(7) Vnitřní vodovod je potrubí určené pro rozvod vody po pozemku nebo

stavbě, které navazuje na konec vodovodní přípojky. Vnitřní vodovod

není vodním dílem.



(8) Vnitřní kanalizace je potrubí určené k odvádění odpadních vod,

popřípadě i srážkových vod ze stavby, k jejímu vnějšímu líci. V

případech, kdy jsou odváděny odpadní vody, popřípadě i srážkové vody ze

stavby i pozemku vně stavby, je koncem vnitřní kanalizace místo

posledního spojení vnějších potrubí. Tato místa jsou také začátkem

kanalizační přípojky.



(9) Obnovou je výměna části vodovodu, úpravny vody, kanalizace nebo

čistírny odpadních vod, která je inventárně sledovanou částí majetku

vlastníka nebo samostatnou položkou uvedenou ve vybraných údajích

majetkové evidence, za účelem prodloužení životnosti stavby a s ní

související technologie.



(10) Provozně souvisejícím vodovodem nebo provozně související

kanalizací je vodovod, který je propojen s vodovodem jiného vlastníka

nebo kanalizace, která je propojena s kanalizací jiného vlastníka.



(11) Vybrané údaje majetkové evidence jsou souborem technických a

ekonomických údajů, údajů o poloze umožňujících identifikaci staveb

přiváděcích řadů a rozvodné vodovodní sítě, staveb pro úpravu vody s

technologií pro úpravu nebo bez ní, přiváděcích stok a stokových sítí,

čistíren odpadních vod tak, že u každé položky jsou uvedeny

identifikační údaje jejich vlastníka.



(12) Vybrané údaje provozní evidence jsou souborem technických,

ekonomických a provozních údajů umožňujících sledovat z hlediska

kvantity i kvality služby poskytované prostřednictvím staveb

přiváděcích řadů a rozvodné vodovodní sítě, staveb pro úpravu vody s

technologií pro úpravu nebo bez ní, přiváděcích stok a stokových sítí a

čistíren odpadních vod. V provozní evidenci se u každého zařízení

uvedou identifikační údaje jejich provozovatele, kterým může být

právnická nebo podnikající fyzická osoba.



§ 3



Přípojky



(1) Vodovodní přípojka je samostatnou stavbou tvořenou úsekem potrubí

od odbočení z vodovodního řadu k vodoměru, a není-li vodoměr, pak k

vnitřnímu uzávěru připojeného pozemku nebo stavby. Odbočení s uzávěrem

je součástí vodovodu. Vodovodní přípojka není vodním dílem.



(2) Kanalizační přípojka je samostatnou stavbou tvořenou úsekem potrubí

od vyústění vnitřní kanalizace stavby nebo odvodnění pozemku k zaústění

do stokové sítě. Kanalizační přípojka není vodním dílem.



(3) Vlastníkem vodovodní přípojky nebo kanalizační přípojky, popřípadě

jejích částí zřízených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je

vlastník pozemku nebo stavby připojené na vodovod nebo kanalizaci,

neprokáže-li se opak.



(4) Vlastník vodovodní přípojky je povinen zajistit, aby vodovodní

přípojka byla provedena a užívána tak, aby nemohlo dojít ke znečištění

vody ve vodovodu.



(5) Vlastník kanalizační přípojky je povinen zajistit, aby kanalizační

přípojka byla provedena jako vodotěsná a tak, aby nedošlo ke zmenšení

průtočného profilu stoky, do které je zaústěna.



(6) Vodovodní přípojku a kanalizační přípojku pořizuje na své náklady

odběratel, není-li dohodnuto jinak; vlastníkem přípojky je osoba, která

na své náklady přípojku pořídila.



(7) Opravy a údržbu vodovodních přípojek a kanalizačních přípojek

uložených v pozemcích, které tvoří veřejné prostranství,^6) zajišťuje

provozovatel ze svých provozních nákladů.



(8) Obecní úřad může v přenesené působnosti rozhodnutím uložit

vlastníkům stavebního pozemku nebo staveb, na kterých vznikají nebo

mohou vznikat odpadní vody, povinnost připojit se na kanalizaci v

případech, kdy je to technicky možné.



§ 3a



(1) V případě, jsou-li pozemky nebo stavby připojené na vodovod nebo

kanalizaci rozděleny na 2 nebo více pozemků evidovaných v katastru

nemovitostí s různými vlastníky, mohou zřídit tito vlastníci nové

přípojky.



(2) Pokud přípojky a vnitřní vodovod nebo vnitřní kanalizace

rozdělených pozemků nebo staveb mají z hlediska svého členění charakter

provozně souvisejícího vodovodu nebo kanalizace, vodoprávní úřad

rozhodne o změně v užívání stavby vodovodní nebo kanalizační přípojky a

části vnitřního vodovodu nebo vnitřní kanalizace podle tohoto zákonaí.

Vodoprávní úřad si za účelem vydání rozhodnutí podle tohoto odstavce

vyžádá stanovisko příslušného stavebního úřadu.



(3) Pokud část vnitřního vodovodu nebo vnitřní kanalizace rozdělených

pozemků nebo staveb má z hlediska svého členění charakter vodovodní

nebo kanalizační přípojky, stavební úřad rozhodne o změně užívání

stavby části vnitřního vodovodu nebo vnitřní kanalizace na vodovodní

nebo kanalizační přípojku.



(4) Žádost o změnu užívání stavby podle odstavce 2 podává její vlastník

vodoprávnímu úřadu. Žádost obsahuje kromě obecných náležitostí i

odůvodnění požadované změny. K žádosti se připojí doklady o vlastnictví

staveb a pozemků, v nichž jsou uvedené stavby uloženy, dokumentace

stávajícího stavu a případných úprav, a to ve dvojím vyhotovení.



(5) Žádost o změnu užívání stavby podle odstavce 3 podává její vlastník

stavebnímu úřadu. Žádost obsahuje kromě obecných náležitostí i

odůvodnění požadovaného záměru. K žádosti se připojí doklady o

vlastnictví staveb a pozemků, v nichž jsou uvedené stavby uloženy, a

dokumentace stávajícího stavu a případných úprav, a to ve dvojím

vyhotovení.



§ 4



Plán rozvoje vodovodů a kanalizací kraje a území státu



(1) Kraj v samostatné působnosti zajišťuje zpracování a schvaluje plán

rozvoje vodovodů a kanalizací (dále jen „plán rozvoje“) pro své území.

Plán rozvoje obsahuje koncepci řešení zásobování pitnou vodou, včetně

vymezení zdrojů povrchových a podzemních vod, uvažovaných pro účely

úpravy na pitnou vodu, a koncepci odkanalizování a čištění odpadních

vod na území daného kraje. Plán rozvoje musí být hospodárný a musí

obsahovat technicky nejvhodnější řešení a vazby k plánu rozvoje pro

území sousedících krajů.



(2) Kraj v samostatné působnosti průběžně aktualizuje a schvaluje plán

rozvoje pro své území.



(3) Při zpracování návrhu plánu rozvoje pro území kraje a při

zpracování jeho aktualizací se vychází z politiky územního rozvoje a ze

zásad územního rozvoje příslušného kraje podle zvláštního právního

předpisu^7) a z národních plánů povodí zpracovaných podle zákona o

vodách^8), pokud jsou pro dané území zpracovány a schváleny.



(4) Při zpracování aktualizací plánu rozvoje se vychází z návrhů změn

plánu rozvoje vodovodů a kanalizací předkládaných krajskému úřadu

obcemi ve stanovené elektronické podobě, formátu a obsahu. Aktuální

stav zásobování pitnou vodou, odvádění odpadních vod a jejich čištění

se zpracuje na základě kolaudačních souhlasů jejich staveb.



(5) Návrh plánu rozvoje i jeho aktualizaci před schválením kraj

projedná s obcemi, vlastníky a provozovateli vodovodů a kanalizací v

území, jehož se plán rozvoje týká, s Ministerstvem zemědělství (dále

jen „ministerstvo“), s dotčeným orgánem územního plánování, s

příslušným správcem povodí a s příslušným vodoprávním úřadem. V

případech, kdy se plán rozvoje dotýká ochranných pásem přírodních

léčivých zdrojů, zdrojů přírodních minerálních vod ryzích a přírodních

léčebných lázní a lázeňských míst, projedná kraj tento návrh s

Ministerstvem zdravotnictví, a dotýká-li se plán rozvoje chráněných

území a ochranných pásem v oblasti ochrany životního prostředí^9),

projedná kraj tento návrh s Ministerstvem životního prostředí. Od

projednání se upouští v případech, kdy se jedná o doplnění aktuálního

stavu zásobování pitnou vodou, odvádění odpadních vod a jejich čištění.



(6) Plán rozvoje je podkladem pro zpracování politiky územního rozvoje

a územně plánovací dokumentace podle zvláštního právního předpisu^7) a

plánu dílčího povodí podle zákona o vodách^8) pro činnost vodoprávního

úřadu, stavebního úřadu a pro činnost obce a kraje v samostatné i

přenesené působnosti.



(7) Ministerstvo zajišťuje zpracování, aktualizaci a schválení plánu

rozvoje pro území státu, který před jeho schválením projedná s

Ministerstvem pro místní rozvoj. Tento plán obsahuje aktuální plány

rozvoje pro území krajů se stanovisky k aktualizacím a souhrnné údaje z

krajských plánů včetně vodovodů a kanalizací, které svým rozsahem

překračují působnost krajů. Plán rozvoje pro území státu je podkladem

pro politiku územního rozvoje.



(8) Krajský úřad předá ministerstvu v elektronické podobě a ve

stanoveném formátu schválené aktualizace plánu rozvoje za předchozí rok

do 31. ledna následujícího roku.



(9) Rozsah a způsob zpracování plánu rozvoje vodovodů a kanalizací a

stanovenou elektronickou podobu, formát a obsah předávaných aktualizací

plánu rozvoje stanoví prováděcí právní předpis.



§ 5



Evidence vodovodů a kanalizací



(1) Vlastník vodovodu nebo kanalizace je povinen na své náklady

zajistit průběžné vedení majetkové evidence svých vodovodů a

kanalizací. Vlastnické vztahy k vodovodům a kanalizacím, jakož i k

vodovodním přípojkám a kanalizačním přípojkám se nezapisují do katastru

nemovitostí. Na majetkovou evidenci vodovodů a kanalizací se nevztahuje

zákon o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem.^10)



(2) Vlastník vodovodu nebo kanalizace je povinen na své náklady

zajistit průběžné vedení provozní evidence, kterou tvoří záznamy o

zdrojích povrchových a podzemních vod využívaných na vodu dodávanou

vodovody, výkresová dokumentace vodovodu nebo kanalizace, nákladové

listy, cenové kalkulace, plán kontrol jakosti vod v průběhu výroby

pitné vody, plán kontrol míry znečištění odpadních vod, provozní deník

a dále provozní řády vedené podle zvláštních právních předpisů^3a)



(3) Vybrané údaje z majetkové evidence vodovodů a kanalizací a z jejich

provozní evidence, stanovené prováděcím právním předpisem, je vlastník

vodovodu nebo kanalizace povinen bezplatně předávat v elektronické

podobě a ve stanoveném formátu územně příslušnému vodoprávnímu úřadu, a

to každoročně vždy do 28. února za předcházející kalendářní rok.



(4) Vodoprávní úřad zpracuje údaje, které mu byly předány podle

odstavce 3, za celý svůj územní obvod a předá je vždy do 31. března v

elektronické podobě a ve stanoveném formátu příslušnému ministerstvu k

vedení ústřední evidence vybraných údajů o vodovodech a kanalizacích

podle odstavce 5.



(5) Ústřední evidenci vybraných údajů o vodovodech a kanalizacích

uvedených v odstavci 3 vede ministerstvo.



(6) Obsah a způsob vedení majetkové evidence vodovodů a kanalizací,

jejich provozní evidence a evidence vybraných údajů o vodovodech a

kanalizacích, včetně způsobu předávání vybraných údajů z majetkové a

provozní evidence vodovodů a kanalizací, a formát předání těchto údajů

stanoví prováděcí právní předpis.



HLAVA II



PROVOZOVÁNÍ VODOVODŮ A KANALIZACÍ



§ 6



Oprávnění k provozování



(1) Osoba, která hodlá provozovat vodovod nebo kanalizaci, požádá

krajský úřad o vydání povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace.



(2) Krajský úřad vydá povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace

jen osobě, která



a) je oprávněna provozovat živnost podle zvláštního zákona,^12)



b) je vlastníkem vodovodu nebo kanalizace nebo s vlastníkem vodovodu

nebo kanalizace uzavřela smlouvu, která ji opravňuje vodovod nebo

kanalizaci provozovat; v případě, že vodovod nebo kanalizace provozně

souvisí s vodovody nebo kanalizacemi jiných vlastníků, musí být

doloženo, že s nimi má vlastník uzavřenou písemnou dohodu podle § 8

odst. 3,



c) sama nebo její odborný zástupce splňuje kvalifikaci odpovídající

požadavkům na provozování, správu a rozvoj vodovodů nebo kanalizací,

pro které se povolení k provozování vydává, a to v souladu s majetkovou

evidencí vedenou podle § 5 odst. 1 v závislosti na počtu fyzických osob

trvale využívajících tyto vodovody nebo kanalizace, a to:



1. střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělávání obsahově

zaměřeném na vodovody a kanalizace nebo v příbuzném oboru a má nejméně

4 roky praxe v oboru vodovody a kanalizace, jedná-li se o nejvýše 5 000

fyzických osob trvale využívajících tyto vodovody nebo kanalizace;



2. vysokoškolské vzdělání absolvováním studia v akreditovaném studijním

programu v oblasti vodovody a kanalizace a má nejméně 2 roky praxe v

oboru vodovody a kanalizace, jedná-li se o více než 5 000 fyzických

osob trvale využívajících tyto vodovody nebo kanalizace.



(3) Krajský úřad nevydá povolení k provozování vodovodu nebo

kanalizace, nestanoví-li tento zákon jinak, pokud:



a) povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace, které jsou

předmětem žádosti o vydání povolení, bylo vydáno jiné osobě,



b) o povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace žádá osoba, které

bylo zrušeno povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace podle

odstavce 9, nebo



c) předchozí povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace, které

jsou předmětem žádosti o vydání povolení, bylo zrušeno podle odstavce 9

písm. b) a nebyl odstraněn důvod vedoucí ke zrušení předchozího

povolení.



(4) V případech uvedených v odstavci 3 písm. b) nebo c) může krajský

úřad vydat povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace pouze s

předchozím souhlasem ministerstva.



(5) V povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace, popřípadě jeho

změně, krajský úřad uvede údaje provozovatele, údaje o odborném

zástupci provozovatele, provozovaný majetek uvedený identifikačními

čísly majetkové evidence vodovodů nebo kanalizací, pro které se

povolení k provozování vydává, a to v souladu s majetkovou evidencí

vedenou podle § 5 odst. 1 v rozsahu uvedeném v žádosti o povolení k

provozování.



(6) Bez splnění podmínky uvedené v odstavci 2 písm. a) krajský úřad

vydá povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace těm obcím,

organizačním složkám státu nebo sdružením vlastníků vodovodů a

kanalizací, která jsou právnickými osobami, pokud neprovozují vodovod

nebo kanalizaci za účelem dosažení zisku.



(7) Krajský úřad rozhodnutím zruší povolení k provozování vodovodu nebo

kanalizace v případě, že provozovatel již nesplňuje podmínky pro vydání

povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace uvedené v odstavci 2

písm. a), b) nebo c). O zrušení povolení k provozování vodovodu nebo

kanalizace krajský úřad neprodleně informuje ministerstvo.



(8) Krajský úřad rozhodnutím změní, popřípadě zruší a vydá nové

povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace, změní-li se výčet

vodovodů nebo kanalizací, pro které bylo povolení k provozování

vodovodu nebo kanalizace vydáno, nebo dojde-li ke změně osoby odborného

zástupce provozovatele.



(9) Ministerstvo rozhodnutím zruší povolení k provozování vodovodu nebo

kanalizace, pokud



a) provozovatel přes předchozí upozornění ministerstva opakovaně

nedodržuje nebo porušuje ustanovení tohoto zákona nebo zvláštních

právních předpisů^12a), nebo



b) technickým auditem (§ 38) byly zjištěny závažné nedostatky; o

zrušení povolení informuje neprodleně příslušný krajský úřad.



(10) Krajský úřad informuje v elektronické podobě a ve stanoveném

formátu o vydání povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace i o

jejich změně nebo zrušení neprodleně ministerstvo.



(11) Odborným zástupcem provozovatele je fyzická osoba, která odpovídá

za provozování vodovodů nebo kanalizací, a která je k provozovateli ve

smluvním vztahu.



(12) K formuláři žádosti o povolení k provozování vodovodu nebo

kanalizace se přikládá kopie živnostenského oprávnění, kopie smlouvy,

kterou uzavřel žadatel s vlastníkem vodovodu nebo kanalizace na jejich

provozování, pokud jím žadatel není sám, identifikační čísla vodovodů a

kanalizací, uvedená ve vybraných údajích majetkové evidence podle § 4

odst. 3 a 6 tohoto zákona, kterých se povolení k provozování týká,

úředně ověřená kopie dokladů o vzdělání a praxi odborného zástupce a

jeho písemný souhlas včetně ověřeného podpisu, pokud sám není

žadatelem. Formulář žádosti se podává v elektronické podobě a ve

stanoveném formátu.



(13) Vymezení příbuzného oboru k oboru vodovody a kanalizace a formulář

žádosti stanoví prováděcí právní předpis.



§ 7



Práva a povinnosti stavebníka, vlastníka a provozovatele při výstavbě,

údržbě a provozování vodovodu nebo kanalizace



(1) Vlastník vodovodu nebo kanalizace je oprávněn za účelem kontroly,

údržby nebo stavební úpravy vodovodu nebo kanalizace vstupovat a

vjíždět na příjezdné, průjezdné a vodovodem nebo kanalizací přímo

dotčené cizí pozemky, a to způsobem, který co nejméně zatěžuje

vlastníky těchto nemovitostí. Stejné oprávnění má i provozovatel za

účelem plnění povinností spojených s provozováním vodovodu nebo

kanalizace.



(2) Stavebník^13) a vlastník vodovodu nebo kanalizace mají právo

umísťovat na cizí pozemek nebo stavbu tabulky vyznačující polohu

vodovodu nebo kanalizace.



(3) Vznikne-li spor o rozsah oprávnění vyplývajících z odstavců 1 a 2,

rozhoduje o tomto sporu příslušný vodoprávní úřad.



(4) Práva podle odstavců 1 a 2 musí být vykonávána tak, aby bylo co

nejméně zasahováno do práv vlastníků pozemků a staveb. Za tímto účelem

je oprávněná osoba zejména povinna svůj vstup na cizí pozemek nebo

stavbu jejímu vlastníku předem oznámit a po skončení prací pozemek nebo

stavbu uvést do předchozího stavu, pokud se s vlastníkem nedohodne

jinak. Výkon tohoto práva musí být prováděn též tak, aby co nejméně

omezoval osoby užívající pozemek nebo stavbu na základě smlouvy s

vlastníkem pozemku nebo stavby a další osoby, které ji užívají s jeho

souhlasem.



(5) Vznikla-li osobě uvedené v odstavci 4 výkonem práv stavebníka nebo

vlastníka vodovodu nebo kanalizace podle odstavců 1 a 2 majetková újma,

nebo je-li tato osoba omezena v obvyklém užívání pozemku nebo stavby,

má tato osoba právo na náhradu. Nedojde-li k dohodě o výši a způsobu

náhrady, poskytne stavebník nebo vlastník vodovodu nebo kanalizace

osobě uvedené v odstavci 4 jednorázovou náhradu podle zvláštního

právního předpisu^14) bez zbytečného odkladu, nejpozději do 6 měsíců

ode dne vzniku práva na náhradu. Tím není dotčeno právo domáhat se

náhrady u soudu. Toto ustanovení se nepoužije na případy styku vodovodů

a kanalizací se stavbami zřízenými podle zákona o pozemních

komunikacích.^15)



(6) Práva a povinnosti podle odstavců 1 až 5 přecházejí na právní

nástupce stavebníka, vlastníka a provozovatele vodovodu nebo

kanalizace, jakož i na právní nástupce vlastníků pozemků a staveb.



§ 8



Práva a povinnosti vlastníka vodovodu nebo kanalizace



(1) Vlastník vodovodu nebo kanalizace je povinen zajistit jejich

plynulé a bezpečné provozování, vytvářet rezervu finančních prostředků

na jejich obnovu a dokládat jejich použití pro tyto účely.



(2) Vlastník vodovodu nebo kanalizace může uzavřít smlouvu o

provozování vodovodu nebo kanalizace s provozovatelem. Jestliže

vlastník provozuje vodovod nebo kanalizaci svým jménem a na vlastní

odpovědnost, vztahují se na něj všechna práva a povinnosti

provozovatele.



(3) Vlastníci vodovodů nebo kanalizací provozně souvisejících,

popřípadě jejich částí provozně souvisejících,upraví svá vzájemná práva

a povinnosti písemnou dohodou tak, aby bylo zajištěno kvalitní a

plynulé provozování vodovodu nebo kanalizace. Tato dohoda je podmínkou

kolaudačního souhlasu podle stavebního zákona.



(4) Vlastníci vodovodů nebo kanalizací, jakož i vlastníci vodovodních

řadů, vodárenských objektů, kanalizačních stok a kanalizačních objektů

provozně souvisejících, jsou povinni umožnit napojení vodovodu nebo

kanalizace jiného vlastníka, pokud to umožňují kapacitní a technické

možnosti. Současně uzavřou vlastníci těchto vodovodů a kanalizací

písemnou dohodu podle odstavce 3. Možnost napojení k zabezpečení

dodávek pitné vody nebo odvádění odpadních vod nesmí být podmiňována

vyžadováním finančních nebo jiných plnění. Náklady na realizaci

napojení vodovodu nebo kanalizace hradí vlastník, jemuž je umožněno

napojení vodovodu nebo kanalizace.



(5) Vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel, pokud je

k tomu vlastníkem zmocněn, je povinen umožnit připojení na vodovod nebo

kanalizaci a dodávat pitnou vodu nebo odvádět odpadní vody a čistit

odpadní vody, pokud to umožňují kapacitní a technické možnosti těchto

zařízení. Připojení vodovodní nebo kanalizační přípojky a uzavření

smlouvy o dodávce pitné vody nebo odvádění i čištění odpadních vod

nesmí být podmiňovány vyžadováním finančních nebo jiných plnění.

Náklady na realizaci vodovodní přípojky na vodovod nebo kanalizační

přípojky na kanalizaci hradí osoba, které je umožněno připojení.

Materiál na odbočení přípojek a uzávěr vodovodní přípojky hradí

vlastník vodovodu nebo kanalizace.



(6) Vlastník vodovodu nebo kanalizace , popřípadě provozovatel, pokud

je k tomu vlastníkem zmocněn, je povinen uzavřít písemnou smlouvu o

dodávce vody nebo odvádění odpadních vod s odběratelem. Závazky vzniklé

z této smlouvy přecházejí na právního nástupce vlastníka vodovodu nebo

kanalizace a na právního nástupce provozovatele.



(7) Při uzavírání smlouvy podle odstavce 6 se mohou strany dohodnout,

že odběratelem je třetí osoba.



(8) Vlastník vodovodu nebo kanalizace může provést zásah do vodovodu

nebo kanalizace pouze po předchozím projednání s provozovatelem, pokud

není smlouvou uzavřenou podle odstavce 2 stanoveno jinak.



(9) Vlastník vodovodu nebo kanalizace i jejich provozovatel jsou

povinni umožnit přístup k vodovodu nebo kanalizaci osobám, které jsou

oprávněny provádět kontrolu kvalitního a plynulého provozování vodovodů

nebo kanalizací a jejich technického stavu nebo činit jiná nezbytná

opatření ke zjištění plnění povinností stanovených tímto zákonem a

zvláštními zákony.



(10) Vlastník vodovodu i provozovatel vodovodu jsou povinni umožnit

přístup k vodovodu a umožnit bezplatný odběr vody jednotkám požární

ochrany^16) při záchranných a likvidačních pracích^31), pokud není v

místě dostupný jiný dostatečný zdroj vody.



(11) Vlastník vodovodu nebo kanalizace je povinen zpracovat a

realizovat plán financování obnovy vodovodů nebo kanalizací, a to na

dobu nejméně 10 kalendářních let. Obsah plánu financování obnovy

vodovodů a kanalizací včetně pravidel pro jeho zpracování stanoví

prováděcí právní předpis.



(12) Vlastník vodovodu nebo kanalizace je povinen poskytnout na

vyžádání ve lhůtě stanovené ve výzvě ministerstva údaje o technickém

stavu jeho vodovodů nebo kanalizací. Vlastník, popřípadě stavebník

nových vodovodů nebo kanalizací nebo vlastník obnovovaných vodovodů

nebo kanalizací je povinen poskytnout na vyžádání ve lhůtě stanovené ve

výzvě ministerstvu projektovou dokumentaci těchto nových nebo

obnovovaných vodovodů nebo kanalizací, včetně specifikace nákladů na

jejich výstavbu nebo obnovu. Vyhodnocení obdržených údajů je

ministerstvo oprávněno zveřejnit.



(13) Vlastník vodovodu má právo na úplatu za dodávku pitné vody (dále

jen "vodné"), pokud ze smlouvy uzavřené podle odstavce 2 nevyplývá, že

vodné se platí provozovateli vodovodu (§ 20). Právo na vodné vzniká

vtokem vody do potrubí napojeného bezprostředně za vodoměrem, a není-li

vodoměr, vtokem vody do vnitřního uzávěru připojeného pozemku nebo

stavby, popřípadě do uzávěru hydrantu nebo výtokového stojanu. Vodné je

úplatou za pitnou vodu a za službu spojenou s jejím dodáním. Právo na

úplatu pevné složky vodného vzniká podle podmínek stanovených ve

smlouvě uzavřené podle odstavce 6, v níž je sjednána dvousložková forma

vodného. Takové sjednání je možné ode dne účinnosti obecně závazné

vyhlášky obce vydané v samostatné působnosti obce nebo rozhodnutím

nejvyššího orgánu právnické osoby, která je vlastníkem vodovodů a

kanalizací podle § 20 odst. 4.



(14) Vlastník kanalizace má právo na úplatu za odvádění odpadních vod

(dále jen "stočné"), pokud ze smlouvy uzavřené podle odstavce 2

nevyplývá, že stočné se platí provozovateli kanalizace (§ 20). Právo na

stočné vzniká okamžikem vtoku odpadních vod do kanalizace. Stočné je

úplatou za službu spojenou s odváděním, čištěním, nebo jiným

zneškodňováním odpadních vod. Právo na úplatu pevné složky stočného

vzniká podle podmínek stanovených ve smlouvě uzavřené podle odstavce 6,

v níž je sjednána dvousložková forma stočného. Takové sjednání je možné

ode dne účinnosti obecně závazné vyhlášky obce vydané v samostatné

působnosti obce nebo rozhodnutím nejvyššího orgánu právnické osoby,

která je vlastníkem vodovodů a kanalizací podle § 20 odst. 4.



(15) Písemná dohoda vlastníků provozně souvisejících vodovodů a

provozně souvisejících kanalizací musí alespoň obsahovat



a) u písemné dohody vlastníků provozně souvisejících vodovodů strany

dohody, předmět dohody včetně uvedení vlastnictví vodovodů, stanovení

podmínek dodávky (jakost, množství, tlakové poměry, měření, kontrola

podmínek, zajištění funkčnosti, postup v odstranění závad, vzájemná

informovanost, řešení sporů), specifikace nákladů a jejich kontroly,

způsob plateb, smluvní sankce, možnost změn a doba platnosti této

dohody,



b) u písemné dohody vlastníků provozně souvisejících kanalizací strany

dohody, předmět dohody včetně uvedení vlastnictví kanalizací, stanovení

podmínek odvádění odpadních vod (čištění odpadních vod, limity

znečištění, množství a způsob jejich měření, kontrola podmínek,

zajištění funkčnosti, postup v odstranění závad, vzájemná informovanost

o významných situacích, řešení sporů), specifikace nákladů a jejich

kontroly, způsob plateb, smluvní sankce, možnost změn a doba platnosti

této dohody.



(16) Smlouva o dodávce pitné vody odběrateli musí obsahovat alespoň

předmět smlouvy, smluvní strany, vlastníka a provozovatele vodovodu,

vlastníka přípojky a připojené stavby nebo pozemku s určením místa,

počet trvale připojených osob, stanovení podmínek dodávky, limity

množství dodávaného a množství určujícího kapacitu vodoměru nebo profil

přípojky, tlakové poměry v místě přípojky (maximální a minimální),

ukazatele jakosti (minimálně hodnoty obsahu vápníku, hořčíku a

dusičnanů), způsob stanovení ceny a jejího vyhlášení, způsob fakturace

a způsob plateb, možnost změn a doba platnosti této smlouvy.



(17) Smlouva o odvádění odpadní vody odběrateli, nebo smlouva o

odvádění a čištění odpadní vody odběrateli musí obsahovat alespoň

předmět smlouvy, smluvní strany, vlastníka a provozovatele kanalizace,

vlastníka přípojky a připojené stavby nebo pozemku s určením místa,

počet trvale připojených osob, stanovení podmínek odvádění nebo

odvádění a čištění (limity množství, způsob stanovení množství, limity

znečištění), způsob stanovení ceny a jejího vyhlášení, fakturace záloh

a způsob plateb, možnost změn a doba platnosti této smlouvy.



§ 9



Práva a povinnosti provozovatele



(1) Provozovatel je povinen provozovat vodovod nebo kanalizaci v

souladu s právními předpisy, kanalizačním řádem, podmínkami stanovenými

pro tento provoz rozhodnutími správních úřadů a v souladu se smlouvou

uzavřenou podle § 8 odst. 2 a dohodou podle § 8 odst. 3, pokud se jedná

o vodovod nebo kanalizaci provozně související.



(2) Zásah do vodovodu nebo kanalizace může provést provozovatel pouze

se souhlasem vlastníka, pokud není smlouvou uzavřenou podle § 8 odst. 2

stanoveno jinak.



(3) Provozovatel je povinen předat obci na její žádost přehled

zjištěných ukazatelů jakosti vody za minulý rok nejpozději do 30 dnů

ode dne vyžádání.



(4) Provozovatel je povinen stavebníkovi přeložky vodovodu nebo

kanalizace sdělit své písemné stanovisko k navrhované přeložce vodovodu

nebo kanalizace nejpozději do 30 dnů od doručení žádosti (§ 24 odst.

2).



(5) Provozovatel je oprávněn přerušit nebo omezit dodávku vody nebo

odvádění odpadních vod bez předchozího upozornění jen v případech

živelní pohromy, při havárii vodovodu nebo kanalizace, vodovodní

přípojky nebo kanalizační přípojky nebo při možném ohrožení zdraví lidí

nebo majetku. Přerušení nebo omezení dodávky vody je provozovatel

povinen bezprostředně oznámit územně příslušnému orgánu ochrany

veřejného zdraví,^17) vodoprávnímu úřadu, nemocnicím, operačnímu

středisku hasičského záchranného sboru kraje a dotčeným obcím. Tato

povinnost se nevztahuje na přerušení nebo omezení dodávky vody pouze

havárií vodovodní přípojky.



(6) Provozovatel je oprávněn přerušit nebo omezit dodávku vody nebo

odvádění odpadních vod do doby, než pomine důvod přerušení nebo

omezení,



a) při provádění plánovaných oprav, udržovacích a revizních pracích,



b) nevyhovuje-li zařízení odběratele technickým požadavkům tak, že

jakost nebo tlak vody ve vodovodu může ohrozit zdraví a bezpečnost osob

a způsobit škodu na majetku,



c) neumožní-li odběratel provozovateli, po jeho opakované písemné

výzvě, přístup k vodoměru, přípojce nebo zařízení vnitřního vodovodu

nebo kanalizace za podmínek uvedených ve smlouvě uzavřené podle § 8

odst. 6,



d) bylo-li zjištěno neoprávněné připojení vodovodní přípojky nebo

kanalizační přípojky,



e) neodstraní-li odběratel závady na vodovodní přípojce nebo

kanalizační přípojce nebo na vnitřním vodovodu nebo vnitřní kanalizaci

zjištěné provozovatelem ve lhůtě jím stanovené, která nesmí být kratší

než 3 dny,



f) při prokázání neoprávněného odběru vody nebo neoprávněného

vypouštění odpadních vod, nebo



g) v případě prodlení odběratele s placením podle sjednaného způsobu

úhrady vodného nebo stočného po dobu delší než 30 dnů.



(7) Přerušení nebo omezení dodávky vody nebo odvádění odpadních vod

podle odstavce 6 je provozovatel povinen oznámit odběrateli v případě

přerušení nebo omezení dodávek vody nebo odvádění odpadních vod



a) podle odstavce 6 písm. b) až g) alespoň 3 dny předem,



b) podle odstavce 6 písm. a) alespoň 15 dnů předem současně s oznámením

doby trvání provádění plánovaných oprav, udržovacích nebo revizních

prací.



(8) V případě přerušení nebo omezení dodávky vody nebo odvádění

odpadních vod podle odstavce 5 nebo odstavce 6 písm. a) je provozovatel

oprávněn stanovit podmínky tohoto přerušení nebo omezení a je povinen

zajistit náhradní zásobování pitnou vodou nebo náhradní odvádění

odpadních vod v mezích technických možností a místních podmínek.



(9) Provozovatel je povinen neprodleně odstranit příčinu přerušení nebo

omezení dodávky vody nebo odvádění odpadních vod podle odstavce 5 nebo

odstavce 6 písm. a) a bezodkladně obnovit dodávku vody nebo odvádění

odpadních vod.



(10) V případě, že k přerušení nebo omezení dodávky vody nebo odvádění

odpadních vod došlo podle odstavce 6 písm. b) až g), hradí náklady s

tím spojené odběratel.



(11) Obec může v samostatné působnosti vydat obecně závaznou vyhlášku,

kterou upraví způsob náhradního zásobování vodou a náhradního odvádění

odpadních vod podle místních podmínek.



(12) Provozovatel je povinen poskytnout na vyžádání ve lhůtě výzvou

stanovené ministerstvu údaje, které se týkají technického stavu

vodovodu nebo kanalizace, které provozuje, údaje o vynaložených

provozních nákladech a údaje o výpočtu ceny podle cenových

předpisů^17a) pro vodné a stočné podle § 20 odst. 9. Vyhodnocení

obdržených údajů je ministerstvo oprávněno zveřejnit.



(13) Vyhlášením zákazu použití vody pro pitné účely nejsou dotčeny

povinnosti provozovatele vodovodu podle tohoto zákona.



§ 10



(1) Neoprávněným odběrem vody z vodovodu je odběr



a) před vodoměrem,



b) bez uzavřené písemné smlouvy o dodávce vody nebo v rozporu s ní,



c) přes vodoměr, který v důsledku zásahu odběratele odběr nezaznamenává

nebo zaznamenává odběr menší, než je odběr skutečný, nebo



d) přes vodoměr, který odběratel nedostatečně ochránil před poškozením.



(2) Neoprávněným vypouštěním odpadních vod do kanalizace je vypouštění



a) bez uzavřené písemné smlouvy o odvádění odpadních vod nebo v rozporu

s ní,



b) v rozporu s podmínkami stanovenými pro odběratele kanalizačním

řádem, nebo



c) přes měřicí zařízení neschválené provozovatelem nebo přes měřicí

zařízení, které v důsledku zásahu odběratele množství vypuštěných

odpadních vod nezaznamenává nebo zaznamenává množství menší, než je

množství skutečné.



(3) Odběratel je povinen nahradit ztráty vzniklé podle odstavců 1 a 2

vlastníkovi vodovodu nebo kanalizace", pokud ve smlouvě uzavřené podle

§ 8 odst. 2 není stanoveno, že náhrada vzniklé ztráty je příjmem

provozovatele; způsob výpočtu těchto ztrát stanoví prováděcí právní

předpis.



HLAVA III



OBECNÉ TECHNICKÉ POŽADAVKY NA VÝSTAVBU VODOVODŮ A KANALIZACÍ A NA

JAKOST VODY



§ 11



Vodovody



(1) Vodovody musí být navrženy a provedeny tak, aby bylo zabezpečeno

dostatečné množství zdravotně nezávadné pitné vody pro veřejnou potřebu

ve vymezeném území a aby byla zabezpečena nepřetržitá dodávka pitné

vody pro odběratele. Je-li vodovod jediným zdrojem pro zásobování

požární vodou, musí splňovat požadavky požární ochrany na zajištění

odběru vody k hašení požáru, je-li to technicky možné.



(2) Potrubí vodovodu pro veřejnou potřebu včetně jeho přípojek a na ně

napojených vnitřních rozvodů nesmí být propojeno s vodovodním potrubím

z jiného zdroje vody, než je vodovod pro veřejnou potřebu.



(3) Vodovody musí být chráněny proti zamrznutí, poškození vnějšími

vlivy, vnější a vnitřní korozi a proti vnikání škodlivých

mikroorganismů, chemických a jiných látek zhoršujících kvalitu pitné

vody. Další technické požadavky na stavby vodovodů stanoví prováděcí

právní předpis.



§ 12



Kanalizace



(1) Kanalizace musí být navrženy a provedeny tak, aby negativně

neovlivnily životní prostředí, aby byla zabezpečena dostatečná kapacita

pro odvádění a čištění odpadních vod z odkanalizovávaného území a aby

bylo zabezpečeno nepřetržité odvádění odpadních vod od odběratelů této

služby. Současně musí být zajištěno, aby bylo omezováno znečišťování

recipientů způsobované dešťovými přívaly. Kanalizace musí být provedeny

jako vodotěsné konstrukce, musí být chráněny proti zamrznutí a proti

poškození vnějšími vlivy. Další požadavky na čištění odpadních vod

včetně požadavků na projektovou dokumentaci, výstavbu a provoz

kanalizací a čistíren odpadních vod stanoví prováděcí právní předpis.



(2) Stoky pro odvádění odpadních vod, s výjimkou dešťových stok, jakož

i kanalizační přípojky musí být při souběhu a křížení uloženy hlouběji

než vodovodní potrubí pro rozvod pitné vody. Výjimku může povolit

vodoprávní úřad za předpokladu, že bude provedeno takové technické

opatření, které zamezí možnosti kontaminace pitné vody vodou odpadní, a

to při běžném provozu i v případě poruchy kanalizace.



§ 13



Požadavky na jakost vody k úpravě na vodu pitnou



(1) Voda odebraná z povrchových vodních zdrojů nebo z podzemních

vodních zdrojů pro účely úpravy na vodu pitnou (dále jen "surová voda")

musí splňovat v místě odběru před její vlastní úpravou požadavky na

její jakost ve vazbě na použité standardní metody úpravy surové vody na

vodu pitnou.



(2) Výjimečně lze k úpravě na vodu pitnou odebírat povrchovou nebo

podzemní vodu, jež v místě odběru nesplňuje požadavky na jakost surové

vody, stanovené prováděcím právním předpisem. Výjimku povoluje na

žádost provozovatele vodovodu krajský úřad, a to pouze za předpokladu,

že technologie úpravy vody z takového zdroje vody zaručuje zdravotní

nezávadnost upravené pitné vody, stanovenou zvláštními právními

předpisy.^1)



(3) Provozovatel vodovodu je povinen provádět odběry vzorků surové vody

v místě odběru před její vlastní úpravou a provádět jejich rozbory a

celkové výsledky v elektronické podobě a ve stanoveném formátu zasílat

krajskému úřadu a příslušnému správci povodí jednou ročně do 31. března

za předchozí kalendářní rok.



(4) Údaje podle odstavce 3 použije příslušný správce povodí jako

podklad pro zpracování a aktualizaci plánů povodí a programů opatření z

hlediska zlepšování jakosti surové vody.



(5) Ukazatele jakosti surové vody a jejich mezní hodnoty pro jednotlivé

kategorie standardních metod úpravy surové vody na vodu pitnou, způsob

a četnost měření hodnot jednotlivých ukazatelů, definice jednotlivých

standardních metod úpravy surové vody na vodu pitnou, sledované

parametry, referenční metody, četnost odběru vzorků a analýz, možnosti

odchylek od požadavků na jakost a formu elektronického předávání

výsledků stanoví prováděcí právní předpis.



§ 14



Jakost pitné vody a míra znečištění odpadních vod



(1) Pitná voda dodávaná odběratelům vodovodem musí splňovat požadavky

na zdravotní nezávadnost pitné vody, stanovené zvláštními právními

předpisy.^1)



(2) Práva a povinnosti provozovatele a odběratele související se

zdravotní nezávadností pitné vody stanoví zvláštní zákon.^17)



(3) Vlastník kanalizace je povinen před podáním žádosti o vydání

kolaudačního souhlasu pro stavbu kanalizace zajistit zpracování

kanalizačního řádu, který stanoví nejvyšší přípustnou míru znečistění

odpadních vod vypouštěných do kanalizace, popřípadě nejvyšší přípustné

množství těchto vod a další podmínky jejího provozu. Kanalizační řád je

vlastník kanalizace povinen předložit před podáním žádosti o vydání

kolaudačního souhlasu stavby kanalizace vodoprávnímu úřadu ke

schválení. Kanalizační řád schvaluje rozhodnutím^20) vodoprávní úřad.



(4) V případě, kdy rozšíření kanalizační sítě nevyvolá žádnou jinou

změnu ustanovení kanalizačního řádu než změnu v údajích o délce

kanalizační sítě, vodoprávní úřad současně s vydáním stavebního

povolení rozhodne o upuštění od zpracování nového kanalizačního řádu.



(5) Provozovatel je povinen zajistit provádění odběrů vzorků odpadní

vody a její rozbory.



(6) Náležitosti kanalizačního řádu stanoví prováděcí právní předpis.

Četnost odběrů vzorků a požadavky na rozbor vzorků odpadních vod

stanoví prováděcí právní předpis.



HLAVA IV



DODÁVKY, MĚŘENÍ A CENY



§ 15



Dodávky vody



(1) Povinnost dodávky vody je splněna vtokem vody z vodovodu do

vodovodní přípojky.



(2) Odběratel může odebírat vodu z vodovodu pouze pro účely sjednané ve

smlouvě o dodávce vody, a to v jakosti pitné vody, v souladu se

zvláštními právními předpisy.^18)



(3) Vlastník nebo provozovatel vodovodu neodpovídá za škody a ušlý zisk

vzniklé nedostatkem tlaku vody při omezeném zásobování vodou pro

poruchu na vodovodu, při přerušení dodávky elektrické energie, při

nedostatku vody nebo z důvodu, pro který je vlastník nebo provozovatel

oprávněn dodávku vody omezit nebo přerušit (§ 9 odst. 5 a 6).



(4) Vyžaduje-li to veřejný zájem, především je-li přechodný nedostatek

pitné vody, který nelze z důvodu technických kapacit nebo

nedostatečných zdrojů vody nahradit, může vodoprávní úřad po projednání

s obcí, vlastníkem a provozovatelem vodovodu vydat opatření obecné

povahy^20) o dočasném omezení užívání pitné vody z vodovodu pro

veřejnou potřebu na dobu nejdéle 3 měsíců.



(5) Opatření obecné povahy nabývá účinnosti zveřejněním na úřední desce

vodoprávního úřadu, pokud vodoprávní úřad nestanoví jinak. O vydání

opatření obecné povahy uvědomí místně příslušný obecní úřad dotčené

osoby způsobem v místě obvyklým. Stanovenou dobu dočasného omezení lze

stejným způsobem prodloužit nejvýše o 3 měsíce.



(6) Projednání opatření obecné povahy je veřejné, pokud vodoprávní úřad

nestanoví jinak a koná se v den stanovený ve veřejné vyhlášce, kterou

se návrh opatření obecné povahy zveřejňuje; veřejné projednání se

nemůže konat dříve než 5 dnů po jeho zveřejnění. Dotčené osoby jsou

oprávněny podat proti opatření obecné povahy písemné odůvodněné námitky

ve lhůtě 5 pracovních dní ode dne jeho zveřejnění nebo na veřejném

projednání uplatnit ústní připomínky.



Měření dodávané vody



§ 16



(1) Množství dodané vody měří provozovatel vodoměrem, který je

stanoveným měřidlem podle zvláštních právních předpisů21). Jiný způsob

určení množství dodané vody může stanovit v odůvodněných případech

pouze vlastník vodovodu, popřípadě provozovatel vodovodu, pokud je k

tomu vlastníkem zmocněn, a to se souhlasem odběratele. Vodoměrem

registrované množství dodané vody nebo jiným způsobem určené množství

dodané vody je podkladem pro vyúčtování dodávky (fakturaci) vody..



(2) Vlastníkem vodoměru je vlastník vodovodu, s výjimkou případů, kdy

přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se prokazatelně stal

vlastníkem vodoměru provozovatel vodovodu.



(3) Osazení, údržbu a výměnu vodoměru provádí provozovatel. Jeho

povinností je oznámit odběrateli výměnu vodoměru alespoň 15 dní předem,

současně s vymezením času v rozsahu maximálně 3 hodin, a to i v

případě, že vodoměr je pro provozovatele přístupný bez účasti

odběratele, pokud se s vlastníkem nedohodne jinak. Přítomnému

odběrateli se současně s výměnou předává potvrzení obsahující

zaznamenaný stav měření odebraného vodoměru a u nově osazeného vodoměru

jeho číslo, zaznamenaný stav a termín, do kterého musí být vyměněn.



(4) Odběratel má právo zajistit si na vlastní náklady metrologickou

zkoušku vodoměru na místě instalace, a to nezávislým měřidlem,

připojeným na odbočení s uzávěrem za osazeným vodoměrem na potrubí

vnitřního vodovodu před jeho prvním rozdělením. Tuto zkoušku provede za

přítomnosti provozovatele vodovodu na základě smlouvy s odběratelem

Český metrologický institut, pokud to vnitřní vodovod umožňuje.

Zjistí-li se odchylka větší, než připouští zvláštní právní předpis21),

vodoměr se považuje za nefunkční a při stanovení množství dodané vody

pro vypořádání případné reklamace se postupuje podle § 17 odst. 4 písm.

a).



(5) Není-li množství odebrané vody z hydrantů a veřejných výtokových

stojanů měřeno vodoměrem, stanoví toto množství vlastník vodovodu na

podkladě výpočtu vycházejícího z účelu použití odebrané vody a místních

podmínek.



(6) Způsob určení množství odebírané vody, není-li osazen vodoměr,

stanoví prováděcí právní předpis.



§ 17



(1) Povinností odběratele je dodržet podmínky umístění vodoměru

stanovené vlastníkem, popřípadě provozovatelem vodovodu. Pokud vnitřní

vodovod nevyhovuje požadavkům pro montáž vodoměru, je odběratel povinen

na písemné vyzvání provozovatele provést v přiměřené lhůtě potřebné

úpravy na připojované stavbě nebo pozemku.



(2) Odběratel je povinen umožnit provozovateli přístup k vodoměru,

chránit vodoměr před poškozením a bez zbytečného odkladu oznámit

provozovateli závady v měření. Jakýkoliv zásah do vodoměru bez souhlasu

provozovatele je nepřípustný a provozovatel má právo jednotlivé části

vodoměru zajistit proti neoprávněné manipulaci.



(3) Vodoměr podléhá úřednímu ověření podle zvláštních právních

předpisů.^21) Má-li odběratel pochybnosti o správnosti měření nebo

zjistí-li závadu na vodoměru, má právo požádat o jeho přezkoušení. Toto

právo lze uplatnit nejpozději při výměně vodoměru. Provozovatel je

povinen na základě písemné žádosti odběratele do 30 dnů ode dne

doručení žádosti zajistit přezkoušení vodoměru u subjektu oprávněného

provádět státní metrologickou kontrolu měřidel, přičemž odběratel je

povinen poskytnout provozovateli k odečtu i výměně vodoměru nezbytnou

součinnost. Výsledek přezkoušení oznámí provozovatel neprodleně písemně

odběrateli.



(4) Zjistí-li se při přezkoušení vodoměru vyžádaném odběratelem, že



a) údaje vodoměru nesplňují některý z požadavků stanovených zvláštním

právním předpisem21), vodoměr se považuje za nefunkční; stanovení

množství dodané vody se v tom případě provádí podle skutečného odběru

ve stejném období roku předcházejícímu tomu období, které je předmětem

reklamace nebo žádosti o přezkoušení vodoměru. V případě, že takové

údaje nejsou k dispozici, nebo jsou zjevně zpochybnitelné, stanoví se

množství dodané vody podle následného odběru ve stejném období roku

nebo podle směrných čísel spotřeby vody a podle odstavce 6, pokud se

provozovatel s odběratelem nedohodne jinak,



b) údaje vodoměru splňují požadavky stanovené zvláštním právním

předpisem,^21) hradí náklady spojené s výměnou a přezkoušením vodoměru

odběratel,



c) pozbylo platnosti ověření vodoměru podle zvláštního právního

předpisu21), považuje se vodoměr za nefunkční; stanovení množství

dodané vody se v případě nesouhlasu odběratele provede postupem

uvedeným v písmenu a),



d) vodoměr je nefunkční, hradí náklady spojené s jeho výměnou a

přezkoušením provozovatel.



(5) Zjistí-li provozovatel nebo odběratel při kontrole nebo výměně

vodoměru, že vodoměr údaje o množství dodávané vody nezaznamenává,

vypočte se množství dodané vody za příslušné období nebo jeho část

podle dodávek ve stejném období minulého roku, nebo jde-li o nový odběr

nebo změnu, v odběrových poměrech podle množství dodávané vody v

následujícím srovnatelném období, případně jiným způsobem dohodnutým s

odběratelem.



(6) Při reklamaci podle § 16 odst. 4 a vypořádání vyplývajícím ze

zjištění podle odstavců 4 a 5 se za období k vypořádání považuje období

od posledního skutečně provedeného odečtu vodoměru předcházejícího

skutečnému odečtu vodoměru na základě kterého došlo k výměně vodoměru

do dne výměny vodoměru, související s reklamací nebo žádostí o jeho

přezkoušení.



(7) Byla-li nefunkčnost nebo poškození vodoměru způsobena nedostatečnou

ochranou vodoměru odběratelem nebo přímým zásahem odběratele vedoucím k

poškození vodoměru, hradí újmu a náklady spojené s výměnou vodoměru

odběratel.



(8) Odběratel si může na svůj náklad osadit na vnitřním vodovodu

vlastní podružný vodoměr (například pro byt, ubytovnu, prodejnu,

výrobnu, pronajaté prostory). Odpočet z podružného vodoměru nemá vliv

na určení množství provozovatelem dodané vody.



(9) Obecné technické podmínky měření množství dodané vody, způsob

výpočtu dodané vody, není-li osazen vodoměr, a způsob vypořádání

rozdílů podle výsledků přezkoušení vodoměrů stanoví prováděcí právní

předpis.



§ 18



Odvádění odpadních vod



(1) Odvedení odpadních vod z pozemku nebo stavby je splněno okamžikem

vtoku odpadních vod z kanalizační přípojky do kanalizace.



(2) Kanalizací mohou být odváděny odpadní vody jen v limitech

znečištění a v množství stanoveném v kanalizačním řádu a ve smlouvě o

odvádění odpadních vod. Odběratel je povinen v místě a rozsahu

stanoveném kanalizačním řádem kontrolovat míru znečištění vypouštěných

odpadních vod do kanalizace.



(3) V případě, že je kanalizace ukončena čistírnou odpadních vod, není

dovoleno vypouštět do této kanalizace odpadní vody přes septiky a

čistírny odpadních vod, pokud se nejedná o čistírny odpadních vod k

odstranění znečištění, které převyšuje limity znečištění uvedené

kanalizačním řádem.



§ 19



Měření odváděných odpadních vod



(1) Množství odpadních vod vypouštěných do kanalizace měří odběratel

svým měřicím zařízením, jestliže to stanoví kanalizační řád. Umístění a

typ měřicího zařízení se určí ve smlouvě uzavřené mezi odběratelem a

vlastníkem vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatelem;

nedojde-li k uzavření smlouvy, určí umístění a typ měřicího zařízení

vodoprávní úřad. Měřicí zařízení podléhá úřednímu ověření podle

zvláštních právních předpisů^21) a toto ověřování zajišťuje na své

náklady odběratel. Provozovatel je oprávněn průběžně kontrolovat

funkčnost a správnost měřicího zařízení a odběratel je povinen umožnit

provozovateli přístup k tomuto měřicímu zařízení.



(2) Odběratel, který vypouští do kanalizace odpadní vody s obsahem

zvlášť nebezpečných látek,^22) je povinen v souladu s povolením

vodoprávního úřadu měřit míru znečištění a objem odpadních vod a

množství zvlášť nebezpečných látek vypouštěných do kanalizace, vést o

nich evidenci a výsledky měření předávat vodoprávnímu úřadu, který

povolení vydal.



(3) Má-li provozovatel pochybnosti o správnosti měření nebo zjistí-li

závadu na měřicím zařízení, má právo požadovat přezkoušení měřicího

zařízení. Odběratel je povinen na základě písemné žádosti provozovatele

do 30 dnů od doručení žádosti zajistit přezkoušení měřicího zařízení u

autorizované zkušebny. Výsledek přezkoušení oznámí písemně odběratel

neprodleně provozovateli.



(4) Zjistí-li se při přezkoušení měřicího zařízení vyžádaném

provozovatelem, že



a) údaje měřicího zařízení se odchylují od skutečnosti více, než

připouští technický předpis tohoto měřicího zařízení, měřicí zařízení

se považuje za nefunkční; v tomto případě hradí náklady spojené s

výměnou a přezkoušením měřicího zařízení odběratel,



b) údaje měřicího zařízení se neodchylují od skutečnosti více, než

připouští příslušný technický předpis, hradí náklady spojené s výměnou

a přezkoušením měřicího zařízení provozovatel,



c) měřicí zařízení je vadné, hradí náklady spojené s jeho výměnou a

přezkoušením odběratel, který je též povinen neprodleně zajistit jeho

výměnu za správné a funkční měřicí zařízení.



(5) Pokud není množství vypouštěných odpadních vod měřeno, předpokládá

se, že odběratel, který odebírá vodu z vodovodu, vypouští do kanalizace

takové množství vody, které odpovídá zjištění na vodoměru nebo směrným

číslům roční potřeby vody, pokud nejsou instalovány vodoměry. V

případě, kdy je měřen odběr z vodovodu, ale je také možnost odběru z

jiných zdrojů, použijí se ke zjištění spotřeby vody směrná čísla roční

potřeby nebo se k naměřenému odběru z vodovodu připočte množství vody

získané z jiných, provozovatelem vodovodu měřených zdrojů.



(6) Není-li množství srážkových vod odváděných do jednotné kanalizace

přímo přípojkou nebo přes uliční vpust měřeno, vypočte se toto množství

způsobem, který stanoví prováděcí právní předpis. Výpočet množství

srážkových vod odváděných do jednotné kanalizace musí být uveden ve

smlouvě o odvádění odpadních vod.



(7) Jestliže odběratel vodu dodanou vodovodem zčásti spotřebuje bez

vypuštění do kanalizace a toto množství je prokazatelně větší než 30 m3

za rok, zjistí se množství vypouštěné odpadní vody do kanalizace buď

měřením, nebo odborným výpočtem podle technických propočtů předložených

odběratelem a ověřených provozovatelem, pokud se předem provozovatel s

odběratelem nedohodli jinak.



(8) Vypořádání rozdílů z nefunkčního měření podle výsledku přezkoušení

měřicího zařízení se provádí od odečtu, který předcházel tomu odečtu,

který byl důvodem žádosti o přezkoušení měřicího zařízení.



(9) Vypouští-li odběratel do kanalizace vodu z jiných zdrojů než z

vodovodu a není-li možno zjistit množství vypouštěné odpadní vody

měřením nebo jiným způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem,

zjistí se množství vypouštěných odpadních vod odborným výpočtem

ověřeným provozovatelem.



(10) Obecné technické podmínky měření množství vypouštěných odpadních

vod, způsob výpočtu množství vypouštěných odpadních vod a způsob

výpočtu množství srážkových vod odváděných do jednotné kanalizace,

není-li měření zavedeno, směrná čísla spotřeby vody a způsob vypořádání

rozdílů stanoví prováděcí právní předpis.



§ 20



Vodné a stočné



(1) Vodné a stočné má jednosložkovou nebo dvousložkovou formu.



(2) Jednosložková forma je součinem ceny podle cenových předpisů^17a) a

množství odebrané vody podle § 16 nebo vypouštěných odpadních vod a

srážkových vod podle § 19.



(3) Dvousložková forma obsahuje složku, která je součinem ceny podle

cenových předpisů^17a) a množství odebrané vody podle § 16 nebo

vypouštěných odpadních vod a srážkových vod podle § 19 a pevnou složku

stanovenou v závislosti na kapacitě vodoměru, profilu přípojky nebo

ročního množství odebrané vody. Podíl jednotlivých složek stanoví

cenový předpis.^17a) Způsob výpočtu pevné složky stanoví prováděcí

právní předpis.



(4) Vodné a stočné se hradí v jednosložkové formě, pokud obec nestanoví

obecně závaznou vyhláškou vydanou v samostatné působnosti úhradu

vodného a stočného ve dvousložkové formě, včetně druhu stanovení pevné

složky. O úhradě vodného a stočného ve dvousložkové formě včetně druhu

stanovení pevné složky může také rozhodnout nejvyšší orgán právnické

osoby, která je vlastníkem vodovodů a kanalizací a ve které výkon

hlasovacích práv nejméně ve dvoutřetinové většině drží obce.



(5) Je-li voda dodávána vlastníkem vodovodu, popřípadě jeho

provozovatelem jiné osobě, než je odběratel, rozhoduje o formě vodného

vlastník tohoto vodovodu.



(6) Povinnost platit za odvádění srážkových vod do kanalizace pro

veřejnou potřebu se nevztahuje na plochy dálnic, silnic, místních

komunikací a účelových komunikací^15) veřejně přístupných, plochy drah

celostátních a regionálních včetně pevných zařízení potřebných pro

přímé zajištění bezpečnosti a plynulosti drážní dopravy s výjimkou

staveb, pozemků nebo jejich částí využívaných pro služby, které

nesouvisí s činností provozovatele dráhy nebo drážního dopravce,

zoologické zahrady a plochy nemovitostí určených k trvalému bydlení a

na domácnosti.



(7) Povinnost platit vodné a stočné se nevztahuje na jednotky požární

ochrany při záchranných a likvidačních pracích^31).



(8) Vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě jejich provozovatel,

pokud tak vyplývá ze smlouvy uzavřené podle § 8 odst. 2, je povinen

předložit odběrateli na jeho žádost úplný výpočet ceny pro vodné a

stočné podle struktury uvedené v odstavci 9.



(9) Členění nákladových položek, jejich obsah, objemové a množstevní

položky a jejich podíl při výpočtu ceny podle cenových předpisů pro

vodné a stočné stanoví prováděcí právní předpis.



HLAVA V



KRIZOVÁ SITUACE A VEŘEJNÁ SLUŽBA



§ 21



Krizová situace



(1) Podmínky nouzového zásobování pitnou vodou a nouzového odvádění

odpadních vod za krizové situace upravují zvláštní právní předpisy,^25)

v jejichž rámci provozovatelé vodovodů nebo kanalizací podle svých

možností zabezpečují odborné služby.



(2) Za krizové situace jsou provozovatelé povinni informovat na

vyžádání ministerstvo a orgány krizového řízení o stavu zásobování

pitnou vodou.



(3) Krajské úřady připravují systémové zajištění nouzového zásobování

pitnou vodou a odvádění odpadních vod za krizových situací u vybraných

provozovatelů vodovodů a kanalizací pro území kraje.



§ 22



Povinnost veřejné služby provozovatele vodovodu nebo kanalizace



(1) Veřejnou službou se pro účely tohoto zákona rozumí činnost

provozovatele v oboru zásobování vodou, odvádění odpadních vod a jejich

čištění, která



a) přesahuje zajišťování běžných služeb podle tohoto zákona a není

smluvně zajištěna nebo plněna, zejména činnost při ohrožení veřejného

zdraví, životního prostředí, majetku a veřejného pořádku, nebo



b) vznikla ztrátou schopnosti stávajícího provozovatele zajišťovat

dodávku vody nebo odvádění odpadních vod podle tohoto zákona.



(2) Povinnost veřejné služby lze uložit provozovateli, který má k

jejímu zajištění vytvořeny potřebné podmínky; tato povinnost vzniká

rozhodnutím příslušného orgánu veřejné správy (§ 26 až 28). Rozhodnutí

se vydává na dobu určitou, nejdéle však na dobu 1 roku. Odvolání proti

tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.



(3) Po dobu vykonávání povinnosti veřejné služby přechází právo na

vodné a stočné na toho, komu je tato povinnost uložena. V případě

provozně souvisejícího vodovodu nebo kanalizace, při jejichž

provozování nelze vybírat vodné a stočné, hradí prokázané náklady

vzniklé rozhodnutím určenému provozovateli vlastník, popřípadě

provozovatel, který pitnou vodu odebírá nebo odpadní vody předává.



(4) Vlastník vodovodu nebo kanalizace je povinen umožnit provozovateli

plnění povinnosti veřejné služby podle odstavce 2.



(5) V případech podle odstavce 1 písm. a), které se netýkají provozu

vodovodů nebo kanalizací, hradí prokázané náklady vzniklé rozhodnutím

příslušného orgánu veřejné správy o uložení povinnosti veřejné služby

tento orgán veřejné správy.



HLAVA VI



OCHRANA VODOVODNÍCH ŘADŮ A KANALIZAČNÍCH STOK



§ 23



Ochranná pásma vodovodních řadů a kanalizačních stok



(1) K bezprostřední ochraně vodovodních řadů a kanalizačních stok před

poškozením se vymezují ochranná pásma vodovodních řadů a kanalizačních

stok (dále jen "ochranná pásma").



(2) Ochrannými pásmy se rozumí prostor v bezprostřední blízkosti

vodovodních řadů a kanalizačních stok určený k zajištění jejich

provozuschopnosti. Ochranná pásma vodních zdrojů podle zvláštního

zákona^26) tímto nejsou dotčena.



(3) Ochranná pásma jsou vymezena vodorovnou vzdáleností od vnějšího

líce stěny potrubí nebo kanalizační stoky na každou stranu



a) u vodovodních řadů a kanalizačních stok do průměru 500 mm včetně,

1,5 m,



b) u vodovodních řadů a kanalizačních stok nad průměr 500 mm, 2,5 m,



c) u vodovodních řadů nebo kanalizačních stok o průměru nad 200 mm,

jejichž dno je uloženo v hloubce větší než 2,5 m pod upraveným

povrchem, se vzdálenosti podle písmene a) nebo b) od vnějšího líce

zvyšují o 1,0 m.



(4) Výjimku z ochranného pásma uvedeného v odstavci 3 může povolit v

odůvodněných případech vodoprávní úřad. Při povolování výjimky

přihlédne vodoprávní úřad k technickým možnostem řešení při současném

zabezpečení ochrany vodovodního řadu nebo kanalizační stoky a k

technickobezpečnostní ochraně zájmů dotčených osob.



(5) V ochranném pásmu vodovodního řadu nebo kanalizační stoky lze



a) provádět zemní práce, stavby, umísťovat konstrukce nebo jiná podobná

zařízení či provádět činnosti, které omezují přístup k vodovodnímu řadu

nebo kanalizační stoce nebo které by mohly ohrozit jejich technický

stav nebo plynulé provozování,



b) vysazovat trvalé porosty,



c) provádět skládky mimo skládek jakéhokoliv odpadu,



d) provádět terénní úpravy,

jen s písemným souhlasem vlastníka vodovodu nebo kanalizace, popřípadě

provozovatele, pokud tak vyplývá ze smlouvy uzavřené podle § 8 odst. 2.



(6) Nezíská-li osoba, která hodlá provádět činnosti uvedené v odstavci

5, souhlas podle odstavce 5, může požádat vodoprávní úřad o povolení k

těmto činnostem. Vodoprávní úřad může v těchto případech tyto činnosti

v ochranném pásmu povolit a současně stanovit podmínky pro jejich

provedení.



(7) Při porušení povinnosti stanovené v odstavci 5 nařídí obnovit

předešlý stav příslušný vodoprávní úřad u činnosti uvedené pod písmenem

b) a příslušný úřad podle zvláštních právních předpisů^27) u činností

uvedených pod písmeny a), c) a d).



(8) Vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel, pokud

tak vyplývá ze smlouvy uzavřené podle § 8 odst. 2, je povinen na žádost

poskytnout informaci žadateli o možném střetu jeho záměru s ochranným

pásmem vodovodního řadu nebo kanalizační stoky a další údaje podle

zvláštního zákona.^28) Při zasahování do terénu, včetně zásahů do

pozemních komunikací nebo jiných staveb v ochranném pásmu, je

stavebník, v jehož zájmu se tyto zásahy provádějí, povinen na svůj

náklad neprodleně přizpůsobit nové úrovni povrchu veškerá zařízení a

příslušenství vodovodního řadu a kanalizační stoky mající vazbu na

terén, pozemní komunikaci nebo jinou stavbu. Tyto práce smí provádět

pouze s vědomím a se souhlasem vlastníka vodovodu nebo kanalizace,

popřípadě provozovatele, pokud tak vyplývá ze smlouvy uzavřené podle §

8 odst. 2.



§ 24



Přeložky vodovodů a kanalizací



(1) Přeložkou vodovodu nebo kanalizace se rozumí dílčí změna jejich

směrové nebo výškové trasy nebo přemístění některých prvků tohoto

zařízení.



(2) Přeložku je možno provést jen s písemným souhlasem vlastníka

vodovodu nebo kanalizace. Žádost o souhlas musí obsahovat stanovisko

provozovatele. Tím nejsou dotčeny povinnosti vyplývající ze zvláštních

právních předpisů.^29)



(3) Přeložku vodovodu nebo kanalizace zajišťuje na vlastní náklad

osoba, která potřebu přeložky vyvolala, pokud zákon o pozemních

komunikacích^15) nestanoví jinak.



(4) Vlastnictví vodovodu nebo kanalizace se po provedení přeložky

nemění.



(5) Stavebník přeložky je povinen předat vlastníkovi vodovodu nebo

kanalizace dokončenou stavbu neprodleně poté, co nastaly právní účinky

kolaudačního souhlasu, a to včetně příslušné dokumentace skutečného

provedení stavby a souvisejících dokladů.



HLAVA VII



PŮSOBNOST ORGÁNŮ VEŘEJNÉ SPRÁVY



§ 25



Veřejnou správu na úseku vodovodů a kanalizací podle tohoto zákona

vykonávají



a) obecní úřady,



b) obecní úřady obcí s rozšířenou působností a újezdní úřady na území

vojenských újezdů,



c) krajské úřady,



d) ministerstvo,



e) Ministerstvo obrany.



§ 26



(1) Obce v samostatné působnosti



a) dbají o rozvoj vodovodů a kanalizací, odpovídající potřebám obce,

zajištěním jeho zapracování do závazné části územně plánovací

dokumentace obce v souladu s plánem rozvoje vodovodů a kanalizací,



b) vydávají obecně závazné vyhlášky ve věcech stanovených tímto zákonem

podle § 9 odst. 11 a § 20 odst. 4.



(2) Obecní úřady v přenesené působnosti rozhodují



a) o povinnosti veřejné služby podle § 22 na území obce, pokud obec

není provozovatelem,



b) o uložení povinnosti připojit se na kanalizaci podle § 3 odst. 9,



c) o vydání opatření obecné povahy podle § 15 odst. 4 až 6.



§ 27



(1) Není-li tímto zákonem stanoveno jinak, vykonávají státní správu na

úseku vodovodů a kanalizací obecní úřady obcí s rozšířenou působností a

újezdní úřady na území vojenských újezdů jako vodoprávní úřady.



(2) Obecní úřady obcí s rozšířenou působností a újezdní úřady na území

vojenských újezdů



a) rozhodují o povinnostech veřejné služby podle § 22,



b) rozhodují o vydání opatření obecné povahy podle § 15 odst. 4 až 6,



c) schvalují kanalizační řády podle § 14 odst. 3,



d) zajišťují soulad kanalizačních řádů vlastníků provozně souvisejících

kanalizací z hlediska kapacitních a kvalitativních možností.



§ 28



(1) Kraje v samostatné působnosti zabezpečují zpracování, aktualizace a

schvalování plánů rozvoje vodovodů a kanalizací podle § 4.



(2) Krajské úřady v přenesené působnosti



a) vydávají, mění nebo ruší povolení provozovat vodovod nebo kanalizaci

na území kraje podle § 6,



b) povolují výjimku podle § 13 odst. 2,



c) rozhodují o povinnosti veřejné služby podle § 22, jestliže se

vodovod nebo kanalizace nacházejí na území více správních obvodů obcí s

obecními úřady s rozšířenou působností,



d) připravují systémové zajištění nouzového zásobování pitnou vodou a

odvádění odpadních vod za krizových situací.



§ 29



(1) Ministerstvo



a) je pro účely tohoto zákona odvolacím orgánem pro rozhodnutí vydaná

krajským úřadem v prvním stupni,



b) zajišťuje zpracování a aktualizace plánu rozvoje vodovodů a

kanalizací pro území státu,



c) projednává a eviduje navrhované změny a aktualizace plánů rozvoje

vodovodů a kanalizací pro území krajů a pro území státu,



d) zajišťuje mezinárodní spolupráci v oblasti vodovodů a kanalizací,



e) vede seznam technických auditorů,



f) vyhlašuje provedení technického auditu.



(2) V působnosti ministerstva je dále regulace oboru vodovodů a

kanalizací, ochrana spotřebitelů a podpora hospodářské soutěže v

prostředí přirozeného monopolu tohoto oboru, k uspokojování požadavků

na dodávku pitné vody, odvádění a čištění odpadních vod včetně nákladů,

zajištění dohledu nad zpracováním a plněním plánů financování obnovy

vodovodů a kanalizací a poskytování objektivních informací z oboru

vodovodů a kanalizací veřejnosti.



(3) Ministerstvo v rámci své působnosti podle odstavce 2 rozhoduje o



a) zrušení povolení k provozování vodovodů a kanalizací podle § 6 odst.

9,



b) bilančních nárocích na zdroje zásobování pitnou vodou ze skupinových

vodovodů a vodárenských soustav, nedojde-li k dohodě jejich vlastníka

nebo provozovatele s jednotlivými vlastníky nebo provozovateli

připojených vodovodů.



(4) Ministerstvo dále



a) vede ústřední evidenci údajů o vodovodech a kanalizacích,



b) zabezpečuje informační systém na úseku vodovodů a kanalizací pro

podporu výkonu veřejné správy,



c) provádí vzájemná porovnání cen podle cenových předpisů^17a) pro

vodné a stočné, nákladů a zisku u kalkulací, tvorby a čerpání

prostředků na obnovu, a zveřejňuje výsledky,



d) provádí vyhodnocení údajů podle § 8 odst. 12 a § 9 odst. 12 a

zveřejňuje je,



e) poskytuje odbornou spolupráci cenovým kontrolním orgánům,



f) spolupracuje s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže.



(5) Zaměstnanci ministerstva jsou oprávněni



a) vstupovat do objektů sloužících k poskytování dodávky pitné vody,

odvádění a čištění odpadních vod,



b) nahlížet do všech účetních a jiných dokladů vlastníků nebo

provozovatelů vodovodů nebo kanalizací, nezbytných k výkonu regulace,

pořizovat jejich kopie a požadovat vysvětlení; o skutečnostech, o nichž

se dozvěděli v souvislosti s touto činností, jsou povinni zachovávat

mlčenlivost, a to ještě 2 roky po skončení pracovního poměru.



(6) Ustanoveními odstavců 2 a 5 není dotčena působnost Úřadu pro

ochranu hospodářské soutěže.



§ 29a



Ministerstvo obrany vykonává působnost ústředního úřadu na území

vojenských újezdů ve věcech, v nichž je založena působnost újezdního

úřadu podle § 25.



§ 30



Místní příslušnost



(1) Místní příslušnost orgánů veřejné správy na úseku vodovodů a

kanalizací se řídí místem, kde se vodovod nebo kanalizace nacházejí.



(2) Jestliže se vodovod nebo kanalizace nacházejí na území obvodů více

orgánů veřejné správy, je místně příslušný orgán veřejné správy, v

jehož územním obvodu leží převažující část vodovodu nebo kanalizace.



§ 31



zrušen



HLAVA VIII



SANKCE



"Správní delikty



§ 32



Přestupky



(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že



a) bez souhlasu vlastníka nebo provozovatele vodovodu nebo kanalizace

podle § 23 odst. 5



1. provádí zemní práce, stavby, umísťuje konstrukce nebo jiná podobná

zařízení či provádí činnosti, které omezují přístup k vodovodnímu řadu

nebo kanalizační stoce nebo které by mohly ohrozit jejich technický

stav nebo plynulé provozování,



2. vysazuje trvalé porosty,



3. provádí skládky mimo skládek jakéhokoliv odpadu, nebo



4. provádí terénní úpravy,



b) v rozporu s § 7 odst. 1 znemožní vstup na pozemky nebo stavby v

souvislosti s údržbou vodovodu nebo kanalizace nebo za účelem splnění

povinností spojených s provozováním vodovodu nebo kanalizace,



c) poškodí vodovod nebo kanalizaci nebo jejich součásti či

příslušenství,



d) neoprávněně manipuluje se zařízením vodovodů nebo kanalizací,



e) vypustí do kanalizace látky, které nejsou odpadními vodami,



f) provozuje vodovod nebo kanalizaci bez povolení orgánu veřejné správy

podle § 6, nebo



g) v rozporu s § 11 odst. 2 propojí vodovod pro veřejnou potřebu včetně

jeho přípojek a na ně napojených vnitřních rozvodů s jiným zdrojem

vody, než je vodovod pro veřejnou potřebu.



(2) Fyzická osoba se jako vlastník vodovodu nebo kanalizace dopustí

přestupku tím, že



a) nezajistí průběžné vedení majetkové evidence svých vodovodů nebo

kanalizací podle § 5 odst. 1,



b) nezajistí průběžné vedení provozní evidence svých vodovodů nebo

kanalizací podle § 5 odst. 2,



c) v rozporu s § 5 odst. 3 nepředá vodoprávnímu úřadu vybrané údaje z

majetkové evidence vodovodů a kanalizací a z jejich provozní evidence v

termínu a v elektronické podobě a ve stanoveném formátu, nebo je předá

neúplné či chybné,



d) nezajistí plynulé a bezpečné provozování vodovodu nebo kanalizace

podle § 8 odst. 1,



e) neupraví vzájemná práva s vlastníkem provozně souvisejícího vodovodu

nebo kanalizace podle § 8 odst. 3,



f) neumožní napojení vodovodu nebo kanalizace jiného vlastníka podle §

8 odst. 4,



g) neumožní připojení na vodovod nebo kanalizaci podle § 8 odst. 5,



h) neuzavře písemnou smlouvu o dodávce vody nebo odvádění odpadních vod

s odběratelem podle § 8 odst. 6,



i) v rozporu s § 8 odst. 11



1. nevypracuje nebo nerealizuje plán financování obnovy vodovodů a

kanalizací,



2. zpracuje plán financování obnovy vodovodů a kanalizací odchylně od

prováděcího právního předpisu vydaného k provedení ustanovení § 8 odst.

11, nebo



3. nevytváří prostředky na obnovu nebo nedoloží doklady o použití

prostředků na obnovu podle § 8 odst. 1.



j) neposkytne údaje o technickém stavu svého vodovodu nebo kanalizace

podle § 8 odst. 12,



k) v rozporu s § 20 odst. 8 odběrateli



1. nepředloží na jeho žádost výpočet ceny pro vodné a stočné, nebo



2. předloží výpočet neúplný nebo ve struktuře, která neodpovídá

prováděcímu právnímu předpisu vydanému k provedení tohoto ustanovení,



l) v rozporu s § 22 odst. 3 nehradí prokázané náklady vzniklé

rozhodnutím určenému provozovateli, nebo



m) neumožní provozovateli plnění povinnosti veřejné služby podle § 22

odst. 4,



n) v rozporu s § 36 odst. 5 jako vlastník nebo provozovatel



1. nezveřejní informace o celkovém vyúčtování porovnání všech položek

výpočtu ceny pro vodné a stočné v předchozím kalendářním roce, nebo



2. nezdůvodní vykázaný rozdíl nebo nezašle vyúčtování ministerstvu ve

stanoveném formátu elektronického předání, nebo



o) neposkytne k provedení technického auditu údaje vyžádané orgánem

uvedeným v § 38 odst. 2.



(3) Fyzická osoba se jako vlastník vodovodu dopustí přestupku tím, že

neumožní přístup k vodovodu a bezplatný odběr vody jednotkám požární

ochrany při záchranných a likvidačních pracích^31), pokud není v místě

dostupný jiný dostatečný zdroj vody.



(4) Fyzická osoba se jako vlastník kanalizace dopustí přestupku tím, že

nemá rozhodnutím vodoprávního úřadu schválený kanalizační řád této

kanalizace.



(5) Fyzická osoba se jako odběratel dopustí přestupku tím, že



a) v rozporu s § 3 odst. 4 nezajistí, aby vodovodní přípojka byla

provedena a užívána tak, aby nemohlo dojít ke znečištění vody ve

vodovodu,



b) v rozporu s § 10 odst. 1 neoprávněně odebere vodu z vodovodu,



c) v rozporu s § 10 odst. 2 neoprávněně vypouští odpadní vody do

kanalizace,



d) odebírá vodu z vodovodu v rozporu s § 15 odst. 2,



e) v rozporu s § 18 odst. 2 odvádí odpadní vody v rozporu s

kanalizačním řádem nebo smlouvou o odvádění odpadních vod,



f) neprovede úpravy na připojované stavbě nebo pozemku podle § 17 odst.

1,



g) v rozporu s § 17 odst. 2 neposkytne nezbytnou součinnost

provozovateli k odečtu nebo výměně vodoměru podle § 17 odst. 3 nebo

nechrání vodoměr před poškozením anebo bez zbytečného odkladu neoznámí

provozovateli závady v měření,



h) v rozporu s § 18 odst. 2 nekontroluje v místě a rozsahu stanoveném

kanalizačním řádem míru znečištění vypouštěných odpadních vod do

kanalizace,



i) vypouští do kanalizace odpadní vody, které převyšují limity

znečištění a množství stanovené v kanalizačním řádu a ve smlouvě o

odvádění odpadních vod,



j) v rozporu s § 18 odst. 3 vypouští do kanalizace odpadní vody přes

septik nebo čistírnu odpadních vod v případě, že je kanalizace ukončena

čistírnou odpadních vod,



k) neumožní provozovateli přístup k měřicímu zařízení množství

odpadních vod v případech podle § 19 odst. 1,



l) v rozporu s § 19 odst. 2 neměří míru znečištění a objem odpadních

vod a množství zvlášť nebezpečných látek vypouštěných do kanalizace,

nevede o nich evidenci nebo výsledky měření nepředá vodoprávnímu úřadu,

který povolení vydal,



m) nezajistí na základě písemné žádosti provozovatele přezkoušení

měřicího zařízení u autorizované zkušebny podle § 19 odst. 3, nebo



n) nezajistí, aby kanalizační přípojka byla provedena jako vodotěsná a

tak, aby nedošlo ke zmenšení průtočného profilu stoky, do které je

zaústěna.



(6) Fyzická osoba se jako stavebník přeložky vodovodu nebo kanalizace

dopustí přestupku tím, že nepředá vlastníkovi vodovodu nebo kanalizace

dokončenou stavbu neprodleně poté, co nastaly právní účinky

kolaudačního souhlasu, a to i včetně příslušné dokumentace skutečného

provedení stavby a souvisejících dokladů.



(7) Za přestupek lze uložit pokutu



a) do 10 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), odstavce

2 písm. c), h) nebo i) bodu 2, odstavce 2 písm. j) nebo k) bodu 1 nebo

2, odstavce 2 písm. n) bodu 1 anebo odstavce 5 písm. f) až h) nebo k)

až m),



b) do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b) až d),

odstavce 2 písm. a), b) nebo n) bodu 2 anebo odstavce 5 písm. a) až d),



c) do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. e), f) nebo

g), odstavce 2 písm. e), g) nebo i) bodu 1 nebo 3, odstavce 5 písm. e),

i), j) nebo n) anebo odstavce 6,



d) do 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. f), l) nebo

o) anebo odstavce 3 nebo 4, nebo



e) do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. d) nebo

m).



§ 33



Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob



(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního

deliktu tím, že



a) bez souhlasu vlastníka nebo provozovatele vodovodu nebo kanalizace

podle § 23 odst. 5



1. provádí zemní práce, stavby, umísťuje konstrukce nebo jiná podobná

zařízení či provádí činnosti, které omezují přístup k vodovodnímu řadu

nebo kanalizační stoce nebo které by mohly ohrozit jejich technický

stav nebo plynulé provozování,



2. vysazuje trvalé porosty,



3. provádí skládky mimo skládek jakéhokoliv odpadu, nebo



4. provádí terénní úpravy,



b) v rozporu s § 7 odst. 1 znemožní vstup na pozemky nebo stavby v

souvislosti s údržbou vodovodu nebo kanalizace nebo za účelem splnění

povinností spojených s provozováním vodovodu nebo kanalizace podle § 7

odst. 1,



c) poškodí vodovod nebo kanalizaci nebo jejich součásti či

příslušenství,



d) neoprávněně manipuluje se zařízením vodovodů nebo kanalizací,



e) vypustí do kanalizace látky, které nejsou odpadními vodami,



f) provozuje vodovod nebo kanalizaci bez povolení orgánu veřejné správy

podle § 6, nebo



g) v rozporu s § 11 odst. 2 propojí vodovod pro veřejnou potřebu včetně

jeho přípojek a na ně napojených vnitřních rozvodů s jiným zdrojem

vody, než je vodovod pro veřejnou potřebu.



(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník vodovodu

nebo kanalizace dopustí správního deliktu tím, že



a) nezajistí průběžné vedení majetkové evidence svých vodovodů nebo

kanalizací podle § 5 odst. 1,



b) nezajistí průběžné vedení provozní evidence svých vodovodů nebo

kanalizací podle § 5 odst. 2,



c) v rozporu s § 5 odst. 3 nepředá vodoprávnímu úřadu vybrané údaje z

majetkové evidence vodovodů a kanalizací a z jejich provozní evidence v

termínu a ve stanovené formě elektronického předání, nebo je předá

neúplné či chybné,



d) nezajistí plynulé a bezpečné provozování vodovodu nebo kanalizace

podle § 8 odst. 1,



e) neupraví vzájemná práva s vlastníkem provozně souvisejícího vodovodu

nebo kanalizace podle § 8 odst. 3,



f) neumožní napojení vodovodu nebo kanalizace jiného vlastníka podle §

8 odst. 4,



g) v rozporu s § 8 odst. 11



1. nevypracuje nebo nerealizuje plán financování obnovy vodovodů a

kanalizací,



2. zpracuje plán financování obnovy vodovodů a kanalizací odchylně od

prováděcího právního předpisu vydaného k provedení ustanovení § 8 odst.

11, nebo



3. nevytváří prostředky na obnovu nebo nedoloží doklady o použití

prostředků na obnovu podle § 8 odst. 1,



h) neposkytne údaje o technickém stavu svého vodovodu nebo kanalizace

podle § 8 odst. 12,



i) v rozporu s § 22 odst. 3 nehradí prokázané náklady vzniklé

rozhodnutím určenému provozovateli, nebo



j) neumožní provozovateli plnění povinnosti veřejné služby podle § 22

odst. 4.



(3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník vodovodu

nebo kanalizace nebo jako provozovatel dopustí správního deliktu tím,

že



a) neumožní připojení na vodovod nebo kanalizaci podle § 8 odst. 5,



b) neuzavře písemnou smlouvu o dodávce vody nebo odvádění odpadních vod

s odběratelem podle § 8 odst. 6, nebo nepostupuje v souladu s

ustanovením § 36 odst. 2,



c) v rozporu s § 20 odst. 8 odběrateli



1. nepředloží na jeho žádost výpočet ceny pro vodné a stočné, nebo



2. předloží výpočet neúplný nebo ve struktuře, která neodpovídá

prováděcímu právnímu předpisu vydanému k provedení tohoto ustanovení,



d) v rozporu s § 36 odst. 5 jako vlastník nebo provozovatel



1. nezveřejní informace o celkovém vyúčtování porovnání všech položek

výpočtu ceny pro vodné a stočné v předchozím kalendářním roce, nebo



2. nezdůvodní vykázaný rozdíl nebo nezašle vyúčtování ministerstvu ve

stanoveném formátu elektronického předání, nebo



e) neposkytne k provedení technického auditu údaje vyžádané orgánem

uvedeným v § 38 odst. 2.



(4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník vodovodu

nebo jako provozovatel vodovodu dopustí správního deliktu tím, že

neumožní přístup k vodovodu nebo bezplatný odběr vody jednotkám požární

ochrany při záchranných a likvidačních pracích^32), pokud není v místě

dostupný jiný dostatečný zdroj vody.



(5) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník

kanalizace dopustí správního deliktu tím, že nemá rozhodnutím

vodoprávního úřadu schválený kanalizační řád této kanalizace.



(6) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel

dopustí správního deliktu tím, že



a) provozuje vodovod nebo kanalizaci v rozporu s požadavky podle § 9

odst. 1,



b) nepředá obci přehled zjištěných ukazatelů jakosti vody podle § 9

odst. 3,



c) nesdělí stavebníkovi přeložky vodovodu nebo kanalizace stanovisko k

navrhované přeložce vodovodu nebo kanalizace podle § 9 odst. 4,



d) neoznámí odběrateli přerušení nebo omezení dodávky vody nebo

odvádění odpadních vod ve lhůtách stanovených podle § 9 odst. 7 písm.

a] nebo b),



e) odebírá k úpravě na vodu pitnou povrchovou vodu nebo podzemní vodu,

jež v místě odběru nesplňuje požadavky na jakost surové vody v rozporu

s § 13 odst. 2,



f) v rozporu s § 13 odst. 3 neprovádí odběry vzorků surové vody v místě

odběru před vlastní úpravou nebo neprovádí jejich rozbory a celkové

výsledky nepředává krajskému úřadu jednou ročně do 31. března za

předchozí kalendářní rok,



g) nezajistí provádění odběrů vzorků odpadní vody a její rozbory § 14

odst. 5,



h) nezajistí přezkoušení vodoměru u subjektu oprávněného provádět

státní metrologickou kontrolu měřidel podle § 17 odst. 3,



i) neinformuje za krizové situace o stavu zásobování pitnou vodou podle

§ 21 odst. 2, nebo



j) v rozporu s § 36 odst. 6 neoznámí zhoršení jakosti dodávané pitné

vody nebo v návaznosti na toto oznámení nepostupuje podle zvláštního

právního předpisu.



(7) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako odběratel dopustí

správního deliktu tím, že



a) v rozporu s § 3 odst. 4 nezajistí, aby vodovodní přípojka byla

provedena a užívána tak, aby nemohlo dojít ke znečištění vody ve

vodovodu,



b) v rozporu s § 10 odst. 1 neoprávněně odebere vodu z vodovodu,



c) v rozporu s § 10 odst. 2 neoprávněně vypouští odpadní vody do

kanalizace,



d) odebírá vodu z vodovodu v rozporu s § 15 odst. 2,



e) odvádí odpadní vody v rozporu s kanalizačním řádem nebo smlouvou o

odvádění odpadních vod podle § 18 odst. 2,



f) neprovede úpravy na připojované stavbě nebo pozemku podle § 17 odst.

1,



g) neposkytne nezbytnou součinnost provozovateli k odečtu nebo výměně

vodoměru podle § 17 odst. 3 nebo nechrání vodoměr před poškozením anebo

bez zbytečného odkladu neoznámí provozovateli závady v měření,



h) nekontroluje v místě a rozsahu stanoveném kanalizačním řádem míru

znečištění vypouštěných odpadních vod do kanalizace podle § 18 odst. 2,



i) vypouští do kanalizace odpadní vody, které převyšují limity

znečištění a množství stanovené v kanalizačním řádu a ve smlouvě o

odvádění odpadních vod,



j) v rozporu s § 18 odst. 3 vypouští do kanalizace odpadní vody přes

septik nebo přes čistírnu odpadních vod v případě, že je kanalizace

ukončena čistírnou odpadních vod,



k) v rozporu s § 19 odst. 1 neumožní provozovateli přístup k měřicímu

zařízení množství odpadních vod,



l) v rozporu s § 19 odst. 2 neměří míru znečištění a objem odpadních

vod a množství zvlášť nebezpečných látek vypouštěných do kanalizace,

nevede o nich evidenci nebo výsledky měření nepředá vodoprávnímu úřadu,

který povolení vydal, nebo



m) nezajistí na základě písemné žádosti provozovatele přezkoušení

měřicího zařízení u autorizované zkušebny podle § 19 odst. 3.



(8) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako stavebník přeložky

vodovodu nebo kanalizace dopustí správního deliktu tím, že nepředá

vlastníkovi vodovodu nebo kanalizace dokončenou stavbu neprodleně poté,

co nastaly právní účinky kolaudačního souhlasu, a to včetně příslušné

dokumentace skutečného provedení stavby a souvisejících dokladů.



(9) Za správní delikt se uloží pokuta



a) do 10 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a),

odstavce 2 písm. c) nebo g) bodu 2, odstavce 2 písm. h), odstavce 3

písm. b) nebo c) bodu 1 nebo 2, odstavce 3 písm. d) bodu 1, odstavce 6

písm. b) až d) nebo g) anebo h) nebo odstavce 7 písm. f) až m),



b) do 50 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b) až

d), odstavce 2 písm. a) nebo b), odstavce 3 písm. d) bodu 2 nebo podle

odstavce 7 písm. a) až d),



c) do 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. e), f)

nebo g), odstavce 2 písm. e) nebo g) bodu 1 nebo 3, odstavce 3 písm.

a), odstavce 6 písm. e), f), i) nebo j), odstavce 7 písm. e) nebo

odstavce 8,



d) do 200 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. f)

nebo i), odstavce 3 písm. e), anebo odstavce 4 nebo 5, nebo



e) do 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. d),

j) nebo odstavce 6 písm. a).



(10) Byl-li správní delikt spáchán opakovaně, uloží se pokuta až ve

výši dvojnásobku horní hranice sazby pokuty, kterou lze podle odstavce

9 za správní delikt uložit. Správní delikt je spáchán opakovaně,

jestliže od nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokutyza nesplnění

téže povinnosti neuplynul 1 rok.



§ 34



Společná ustanovení



(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že

vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení

povinnosti zabránila.



(2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti

správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a

okolnostem, za nichž byl správní delikt spáchán.



(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže

správní orgán o něm nezahájil řízení do 2 let, kdy se o něm dozvěděl,

nejpozději však do 4 let ode dne, kdy byl spáchán.



(4) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické

osoby^29a) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení

tohoto zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.



(5) Správní delikty podle § 32 odst. 1 až 6 a podle § 33 odst. 1, 7 a 8

v prvním stupni projednává obecní úřad obce s rozšířenou působností, v

jehož správním obvodu došlo ke spáchání správního deliktu. Správní

delikty podle § 33 odst. 2 až 6 v prvním stupni projednává krajský

úřad, v jehož správním obvodu došlo ke spáchání správního deliktu.

Správní delikty na území vojenských újezdů v prvním stupni projednají

újezdní úřady a ve druhém stupni Ministerstvo obrany.



(6) Pokuty vybírá a vymáhá orgán, který je uložil. Příjem z pokut je

příjmem rozpočtu, ze kterého je hrazena činnost orgánu, který pokutu

uložil.



(7) Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne, kdy rozhodnutí o jejím uložení

nabylo právní moci.



§ 35



zrušen



HLAVA IX



OCHRANA ODBĚRATELE, DOZOR, TECHNICKÝ A EKONOMICKÝ AUDIT



§ 36



Ochrana odběratele



(1) Pokud je pozemek nebo stavba připojena na vodovod nebo kanalizaci v

souladu s právními předpisy, vzniká odběrateli nárok na uzavření

písemné smlouvy podle § 8 odst. 6. Tento nárok nevzniká, pokud se

okolnosti, za kterých došlo k povolení připojení na vodovod nebo

kanalizaci, změnily natolik, že nejsou splněny podmínky pro uzavření

této smlouvy na straně odběratele.



(2) Vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel, pokud

byl k uzavírání smluv zmocněn, nesmí při uzavírání smlouvy podle § 8

odst. 6 jednat v rozporu s dobrými mravy, zejména nesmí odběratele

diskriminovat.



(3) Vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel, pokud je

k tomu vlastníkem zmocněn, je povinen předat obecnímu úřadu obce, v

jejímž obvodu zajišťuje provoz vodovodu nebo kanalizace, informaci s

platnými údaji pro možné odběratele k uzavření písemné smlouvy podle §

8 odst. 6, o



a) rozsahu zmocnění předaných identifikovaným vlastníkem vodovodu nebo

kanalizace identifikovanému provozovateli smlouvou podle § 8 odst. 2,



b) jakosti a tlaku dodávané pitné vody a maximální míře znečištění

odváděných odpadních vod s uvedením místa zveřejňování aktuálních

informací,



c) způsobu zjišťování množství odebírané vody včetně stanovení způsobů

umístění vodoměrů, způsobu zjišťování množství odpadních vod, výpočtu

odváděných srážkových vod a o možných výjimkách,



d) technických požadavcích na vnitřní vodovod a vnitřní kanalizaci

včetně zakázaných materiálů pro vnitřní rozvod,



e) technických požadavcích na přípojky,



f) fakturaci, případné zálohové platbě a o způsobu vyúčtování,



g) rozsahu a podmínkách odpovědnosti za vady, způsobu a místě jejich

uplatnění, včetně nároků vyplývajících z této odpovědnosti (reklamační

řád),



h) možnostech přerušení nebo omezení dodávky vody a odvádění odpadních

vod a o podmínkách náhradních dodávek vody a náhradního odvádění

odpadních vod a údajích o způsobu informování osob, které tyto služby

využívají,



i) případných smluvních pokutách.



(4) Obecní úřad v přenesené působnosti zajistí, aby veřejnosti byly

zpřístupněny informace o podmínkách pro uzavření smlouvy podle § 8

odst. 6 uvedených v odstavci 3.



(5) Vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel, pokud je

k tomu vlastníkem zmocněn, je povinen nejpozději do 30. dubna

kalendářního roku způsobem uvedeným v prováděcím právním předpisu

zveřejnit porovnání všech položek výpočtu ceny podle cenových předpisů

pro vodné a stočné^17a) a dosažené skutečnosti v předchozím kalendářním

roce. Vykázaný rozdíl vyšší než 5 % hodnot kalkulovaných musí být

zdůvodněn. Porovnání je vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě

provozovatel, povinen zaslat ve stejném termínu a v elektronické podobě

a ve stanovené formě ministerstvu. V případě, že v předchozím

kalendářním roce bylo zpracováno více kalkulací cen pro vodné a stočné,

zveřejní se každá platná kalkulace a na ministerstvo se zašle ve

stanoveném elektronickém způsobu předání i součtová kalkulace.



(6) Provozovatel je povinen po zjištění zhoršení jakosti dodávané pitné

vody bez prodlení toto oznámit orgánu ochrany veřejného zdraví a

krajskému úřadu a dále postupovat podle zvláštního právního

předpisu^17).



(7) Obsah a rozsah porovnání podle odstavce 5 a formu předávání

porovnání všech položek výpočtu ceny pro vodné a stočné stanoví

prováděcí právní předpis.



(8) Povinnost zveřejnit informace podle odstavce 4 nebo 5 se považuje

za splněnou okamžikem předání údajů podle odstavce 4 nebo 5 obecnímu

úřadu obce, které se týká. Obec informace podle



a) odstavce 4 zveřejní na úřední desce obecního úřadu nebo oznámí, kde

jsou tyto informace zpřístupněny,



b) odstavce 5 zveřejní na úřední desce obecního úřadu bezodkladně po

předání těchto údajů, nejpozději však do 2 dnů, na dobu nejméně 30

kalendářních dnů.



§ 37



Dozor



(1) Obecní úřady obcí s rozšířenou působností a újezdní úřady na území

vojenských újezdů vykonávají jako vodoprávní úřady dozor nad

dodržováním tohoto zákona a předpisů podle něj vydaných a mohou ukládat

opatření k odstranění zjištěných závad.



(2) Krajské úřady vykonávají jako vodoprávní úřady dozor nad

dodržováním tohoto zákona a předpisů podle něj vydaných v rozsahu své

působnosti založené tímto zákonem.



(3) Ministerstvo dozírá, jak orgány veřejné správy na úseku vodovodů a

kanalizací, s výjimkou území vojenských újezdů, provádějí ustanovení

tohoto zákona a předpisů podle něj vydaných, a jak jsou dodržována

rozhodnutí orgánu veřejné správy vydaná podle tohoto zákona. Zjistí-li

závady, může uložit opatření k jejich odstranění.



(4) Ministerstvo obrany dozírá, jak újezdní úřady na území vojenských

újezdů provádějí ustanovení tohoto zákona a předpisů podle něj

vydaných, a jak jsou dodržována rozhodnutí újezdních úřadů vydaná podle

tohoto zákona. Zjistí-li závady, může uložit opatření k jejich

odstranění.



§ 38



Technický audit



(1) Technický audit vodovodů a kanalizací (dále jen "technický audit")

je specializovaná odborná činnost sloužící ke kontrole technického

stavu vodovodů a kanalizací, oprávněnosti vynaložených provozních

nákladů, jakož i pořizovacích nákladů a nákladů navrhovaného rozvoje

vodovodů a kanalizací.



(2) Provedení technického auditu ministerstvo vyhlásí z vlastního

podnětu nebo z podnětu obce, vlastníka nebo provozovatele vodovodu nebo

kanalizace, vodoprávního úřadu, krajského úřadu, Úřadu pro ochranu

hospodářské soutěže nebo Ministerstva financí. Vlastník nebo

provozovatel vodovodu nebo kanalizace je povinen poskytnout k provedení

technického auditu potřebné údaje. Na vyhlášení technického auditu není

právní nárok.



(3) Výsledkem technického auditu je zpráva se zjištěními a doporučeními

ke zlepšení hospodárnosti provozu nebo rozvoje vodovodů a kanalizací.



(4) Technický audit je zpracován na náklady toho, kdo jej navrhl.

Zpráva o technickém auditu se předává tomu, kdo k němu dal podnět, a

ministerstvu.



(5) K provedení technického auditu vybere ten, kdo k němu dal podnět,

technického auditora ze seznamu technických auditorů vedeného

ministerstvem. Ministerstvo zapíše na dobu 7 let do seznamu technických

auditorů odborně způsobilou osobu, která má vysokoškolské vzdělání se

zaměřením na obor vodovodů a kanalizací, praxi v tomto oboru nejméně 10

let a byla vybrána ministerstvem.



(6) Obsah a využití technických auditů a bližší podmínky pro zápis

odborně způsobilé fyzické osoby do seznamu technických auditorů stanoví

prováděcí právní předpis.



(7) Pro osoby zapsané ministerstvem do seznamu technických auditorů k

provádění technického auditu platí ustanovení § 37 odst. 3 obdobně.



§ 38a



Působnosti stanovené krajskému úřadu, obecnímu úřadu obce s rozšířenou

působností nebo obecnímu úřadu podle tohoto zákona jsou výkonem

přenesené působnosti.



HLAVA X



USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ



§ 39



(1) Vlastníci kanalizací, pro jejichž kanalizaci nebyl schválen

kanalizační řád, jsou povinni jej zpracovat a předložit vodoprávnímu

úřadu ke schválení do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.



(2) Vlastníci kanalizací, pro jejichž kanalizaci byl schválen

kanalizační řád podle dosavadních právních předpisů, jsou povinni

zpracovat a předložit vodoprávnímu úřadu ke schválení nový kanalizační

řád nejpozději do 31. března 2004.



(3) Fyzické a právnické osoby oprávněné k podnikání na základě

živnostenského oprávnění pro koncesovanou živnost "Provozování vodovodů

a kanalizací", které toto oprávnění získaly přede dnem nabytí účinností

tohoto zákona, mohou v provozování živnosti pokračovat nejpozději do

31. března 2004, pokud jim na základě jejich žádosti krajský úřad

nevydá povolení podle § 6 před tímto datem. Bez ohledu na ustanovení

předchozí věty příslušný živnostenský úřad vydá bez žádosti těmto

osobám ve lhůtě do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nový

živnostenský list.



(4) Vodovody a kanalizace, které byly podle dosavadních právních

předpisů veřejnými vodovody a veřejnými kanalizacemi a splňují podmínky

stanovené v § 1, jsou vodovody a kanalizacemi podle tohoto zákona. V

pochybnostech rozhoduje ministerstvo.



(5) Plán rozvoje vodovodů a kanalizací musí být zpracován a schválen

nejpozději do 31. prosince 2004.



(6) Povinnost bezplatně předat vodoprávnímu úřadu vybrané údaje z

majetkové evidence a z provozní evidence podle § 5 odst. 3 musí být

poprvé splněna nejpozději do 31. ledna 2004.



(7) Povinnost vlastníka vodovodu nebo kanalizace uzavřít smlouvu s

odběratelem podle § 8 odst. 5 a § 36 odst. 1 musí být splněna

nejpozději do 31. prosince 2003.



(8) Povolení vodoprávního úřadu k vypouštění odpadních vod, která se

vydávají podle § 18 odst. 3, se nevydají podle tohoto zákona, pokud je

jejich vydání nahrazeno postupem v řízení o vydání integrovaného

povolení podle zákona o integrované prevenci a omezování znečištění, o

integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o

integrované prevenci). Ostatní ustanovení tohoto zákona tím nejsou

dotčena.



§ 40



Ministerstvo vydá vyhlášku k provedení ustanovení § 4 odst. 9, § 5

odst. 6, § 6 odst. 13, § 8 odst. 11, § 10 odst. 3, § 11 odst. 3, § 12

odst. 1, § 13 odst. 5, § 14 odst. 6, § 16 odst. 6, § 17 odst. 9, § 19

odst. 10, § 20 odst. 3, § 20 odst. 9, § 36 odst. 7 a § 38 odst. 6.



ČÁST DRUHÁ



Změna živnostenského zákona



§ 41



Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon),

ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č.

600/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č.

38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č.

200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č.

94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č.

19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č.

79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 280/1997 Sb., zákona č.

15/1998 Sb., zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č.

167/1998 Sb., zákona č. 159/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č.

358/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č.

27/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č.

122/2000 Sb., zákona č. 123/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č.

149/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č.

247/2000 Sb., zákona č. 249/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č.

309/2000 Sb., zákona č. 362/2000 Sb., zákona č. 409/2000 Sb., zákona č.

458/2000 Sb., zákona č. 61/2001 Sb., zákona č. 100/2001 Sb., zákona č.

120/2001 Sb., zákona č. 164/2001 Sb. a zákona č. 256/2001 Sb., se mění

takto:



1. V příloze č. 2, VÁZANÉ ŽIVNOSTI, skupině 214: Ostatní, se na konci v

jednotlivých sloupcích doplňuje tento text:

+---------------------------+--------------------------------------+------------------------------------+

|"Provozování vodovodů |a) vyučení v tříletém učebním oboru |Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech |

|a kanalizací pro veřejnou | obsahově zaměřeném na vodovody a |a kanalizacích pro veřejnou potřebu |

|potřebu | kanalizace nebo v příbuzném oboru |a o změně některých zákonů (zákon |

| | a nejméně 3 roky praxe v oboru |o vodovodech a kanalizacích).". |

| | vodovody nebo kanalizace, nebo | |

| |b) středoškolské vzdělání zakončené | |

| | maturitní zkouškou v oboru obsahově| |

| | zaměřeném na vodovody a kanalizace | |

| | nebo v příbuzném oboru a nejméně 2 | |

| | roky praxe v oboru vodovody nebo | |

| | kanalizace, nebo | |

| |c) vysokoškolské vzdělání v oboru | |

| | obsahově zaměřeném na vodovody a | |

| | kanalizace nebo v příbuzném oboru | |

| | a nejméně 1 rok praxe v oboru | |

| | vodovody nebo kanalizace. | |

+---------------------------+--------------------------------------+------------------------------------+



2. V příloze č. 3, KONCESOVANÉ ŽIVNOSTI, ve skupině 314: Ostatní, se v

jednotlivých sloupcích zrušuje tento text:

+---------------------------+-------------------------+--------------+----------------------------------+

|"Provozování vodovodů*) |a) vyučení v tříletém |Ministerstvo | *) § 30 zákona č. 138/1973 |

| a kanalizací | učebním oboru nebo |zemědělství**)| Sb., o vodách (vodní zákon), |

| | v příbuzném oboru | |**) § 29 zákona č. 130/1974 Sb., |

| | a 3 roky praxe v oboru| | o státní správě ve vodním |

| | nebo | | hospodářství, ve znění zákona |

| |b) středoškolské vzdělání| | ČNR č. 23/1992 Sb.". |

| | v oboru zakončené | | |

| | maturitní zkouškou | | |

| | a 2 roky praxe v oboru| | |

| | nebo v příbuzném | | |

| | oboru nebo | | |

| |c) vysokoškolské | | |

| | vzdělání v oboru | | |

| | a 1 rok praxe v oboru | | |

| | nebo příbuzném. | | |

+---------------------------+-------------------------+--------------+----------------------------------+



ČÁST TŘETÍ



Změna zákona o přestupcích



§ 42



Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění zákona č. 337/1992 Sb.,

zákona č. 344/1992 Sb., zákona č. 359/1992 Sb., zákona č. 67/1993 Sb.,

zákona č. 290/1993 Sb., zákona č. 134/1994 Sb., zákona č. 82/1995 Sb.,

zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 279/1995 Sb., zákona č. 289/1995 Sb.,

zákona č. 112/1998 Sb., zákona č. 168/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb.,

zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb.,

zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 361/2000 Sb.,

zákona č. 370/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 52/2001 Sb., zákona

č. 164/2001 Sb., zákona č. 254/2001 Sb., zákona č. 265/2001 Sb. a

zákona č. 273/2001 Sb., se mění takto:



1. V § 34 odst. 1 se na konci písmene e) tečka nahrazuje čárkou a

doplňují se písmena f), g), h), i), j), k), l) a m), která včetně

poznámek pod čarou č. 3j) a 3k) znějí:



"f) neoprávněně odebírá vodu z vodovodu bez uzavřené smlouvy o dodávce

vody nebo odebírá vodu z vodovodu před vodoměrem, nebo přes vodoměr,

který v důsledku zásahu odběratele odběr nezaznamenává nebo zaznamenává

odběr menší než skutečný, nebo za vodoměrem, na němž bylo porušeno

zajištění proti neoprávněné manipulaci,



g) neoprávněně vypouští odpadní vody do kanalizace bez uzavřené smlouvy

o odvádění odpadních vod nebo v rozporu s ní nebo s podmínkami

stanovenými kanalizačním řádem,



h) řádně neprovozuje vodovodní nebo kanalizační přípojku,



i) odebírá vodu z vodovodu pro jiné účely než sjednané ve smlouvě o

dodávce vody nebo odvádění odpadních vod,^3j)



j) v ochranném pásmu vodovodu nebo kanalizace bez písemného souhlasu

jeho vlastníka nebo provozovatele, popřípadě vodoprávního úřadu,

provádí zemní práce, provádí stavby nebo jinak omezuje přístup k

vodovodu nebo kanalizaci či ohrožuje jejich technický stav nebo

vysazuje trvalé porosty, provádí skládky nebo provádí terénní úpravy,



k) poškodí vodovod nebo kanalizaci nebo jejich součásti či

příslušenství,



l) neoprávněně manipuluje se zařízením vodovodů nebo kanalizací,



m) provozuje vodovod nebo kanalizaci a není provozovatelem podle zákona

o vodovodech a kanalizacích.^3k)



3j) § 8 odst. 5 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro

veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a

kanalizacích).



3k) Zákon č. 274/2001 Sb.".



2. V § 34 odstavec 2 zní:



"(2) Za přestupky podle odstavce 1 písm. f) až m) lze uložit pokutu do

15 000 Kč, za přestupky podle odstavce 1 písm. a), b), c) a e) lze

uložit pokutu do 50 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. d) lze

uložit pokutu do 100 000 Kč.".



ČÁST ČTVRTÁ



Změna zákona o ochraně veřejného zdraví



§ 43



Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých

souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 254/2001 Sb., se mění takto:



1. V § 3 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 5) zní:



"(2) Provozovatel vodovodu pro veřejnou potřebu^5) je povinen zajistit,

aby dodávaná pitná voda odpovídala požadavkům podle odstavce 1. Stejnou

povinnost má osoba, která zajišťuje náhradní zásobování pitnou vodou,

osoba, která dodává pitnou vodu pro veřejnou potřebu, a osoba, která

vyrábí pitnou vodu jako součást své podnikatelské činnosti, pro jejíž

výkon musí být používána pitná voda.



5) § 1 a 2 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro

veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a

kanalizacích).".



2. V § 3 odst. 4 se za větu první vkládá nová věta, která zní: "Orgán

ochrany veřejného zdraví povolení vydá, jestliže zásobování pitnou

vodou nelze zajistit jinak a nebude ohroženo veřejné zdraví.".



3. V § 3 odst. 4 dosavadní věta druhá zní: "Povolení však nelze vydat,

jde-li o ukazatele s nejvyšší meznou hodnotou nebo meznou hodnotou

referenčního rizika a závadu nelze odstranit do 30 dnů.".



4. V § 3 se zrušuje odstavec 5.



5. V § 4 odst. 1 ve větě druhé se slova "výrobce pitné vody" nahrazují

slovy "osoby uvedené v § 3 odst. 2".



6. V § 4 odstavec 6 zní:



"(6) K jímání, odběru, dopravě k úpravě, úpravě, shromažďování,

dodávání a měření dodávky pitné vody mohou osoby uvedené v odstavci 2 a

odběratelé pitné vody užívat jen výrobky, které vyhovují hygienickým

požadavkům podle § 5.".



7. V § 4 se odstavec 7 zrušuje.



8. V § 57 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se

odstavec 2, který zní:



"(2) Speciální ochrannou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci je povinna

podle potřeby ve své provozovně zajistit každá fyzická osoba, která je

podnikatelem, právnická osoba a každá osoba při likvidaci původců

nákaz, při zvýšeném výskytu škodlivých a epidemiologicky významných

členovců, hlodavců a dalších živočichů.".



9. V § 58 odst. 2 se za slova "v jeho objektech" vkládají slova ",

jakož i speciální ochrannou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci podle

odstavce 3".



10. V § 58 odstavec 3 zní:



"(3) Speciální ochranná dezinfekce, dezinsekce a deratizace v

potravinářských nebo zemědělských provozech může být vykonávána jen pod

dohledem a řízením fyzické osoby, která



a) absolvovala speciální mistrovský kurs,



b) podrobila se před komisí úspěšné zkoušce odborné způsobilosti a má

osvědčení o odborné způsobilosti.".



11. V § 58 odstavec 5 zní:



"(5) Řídit a dohlížet na výkon speciální ochranné dezinfekce,

dezinsekce a deratizace, při které se používají toxické a vysoce

toxické chemické látky a chemické přípravky, může fyzická osoba, která

má kvalifikaci podle odstavců 3 a 4.".



12. V § 58 odstavec 6 zní:



"(6) Předpokladem k přijetí do kursu podle odstavce 3 písm. a) je

absolvování odborného kursu podle odstavce 2 písm. b) a 5 let praxe ve

speciální ochranné dezinfekci, dezinsekci a deratizaci. Předpokladem

přijetí do kursu podle odstavce 4 písm. b) je absolvování odborného

kursu podle odstavce 2 písm. b). Pro vydání povolení podle odstavce 1

neplatí správní řád.".



13. Za § 60 se vkládá nový § 60a, který zní:



"§ 60a



(1) Občané členských států Evropské unie prokazují oprávnění k výkonu

činností podle § 58 odst. 2 až 5



a) průkazem způsobilosti vyžadovaným v členském státě Evropské unie pro

přístup k této činnosti a vydaným tímto členským státem Evropské unie,

nebo



b) dokladem prokazujícím kvalifikaci pro výkon této činnosti, získaným

v členském státě Evropské unie,

pokud poskytují záruky zejména v oblasti zdraví, bezpečnosti, ochrany

životního prostředí a ochrany spotřebitele v rozsahu upraveném v § 58

odst. 2 až 5.



(2) V případě pochybností rozhoduje o splnění požadavků podle odstavce

1 na žádost občana členského státu Evropské unie Ministerstvo

zdravotnictví. Žádost musí obsahovat dokumenty vydané příslušnými

orgány členského státu Evropské unie prokazující skutečnosti v odstavci

1. Řízení o posouzení žádosti musí být ukončeno nejpozději do 4 měsíců

po předložení všech dokumentů vztahujících se k dotyčné osobě.".



14. V § 82 odst. 2 větě druhé se za slova "městského hygienika"

vkládají slova "na návrh příslušného krajského hygienika".



15. V § 84 odst. 1 se na konci písmene c) zrušuje čárka a doplňují se

slova "nebo zvláštním právním předpisem,".



16. V § 87 odst. 3 se za slovo "podle" vkládají slova "§ 81 odst. 2 a".



17. V § 88 odst. 2 se za slova "služebního průkazu" vkládají slova

"nebo pověření".



18. V § 97 odst. 2 se slova "výkonu státního zdravotnického dozoru"

nahrazují slovy "plnění úkolu orgánu ochrany veřejného zdraví a

zaměstnanců uvedených v § 88 odst. 1" a za slova "orgánem ochrany

veřejného zdraví" se vkládají slova "a zařízením ochrany veřejného

zdraví".



19. V § 108 odst. 1 se slova "§ 3 odst. 1, 4 a 5" nahrazují slovy "§ 3

odst. 1 a 4".



ČÁST PÁTÁ



zrušena



§ 44



zrušen



ČÁST ŠESTÁ



Změna zákona o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů

vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby



§ 45



V zákoně č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech

převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo

fyzické osoby, ve znění zákona č. 438/1991 Sb., zákona č. 282/1992 Sb.,

zákona č. 473/1992 Sb., zákona č. 170/1993 Sb., zákona č. 155/1994 Sb.,

zákona č. 191/1994 Sb., zákona č. 218/1994 Sb., zákona č. 161/1997 Sb.,

zákona č. 164/1998 Sb., zákona č. 269/1998 Sb., zákona č. 21/2000 Sb.,

zákona č. 246/2000 Sb. a zákona č. 254/2001 Sb., se v § 15 odst. 2

písm. u) tečka na konci nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno v),

které zní:



"v) k převodu finančních prostředků ve výši 2 mld. Kč na zvláštní účet

státních finančních aktiv k částečnému financování programů státního

rozpočtu "výstavba a technická obnova vodovodů a úpraven vod (329 030)"

a "výstavba a technická obnova čistíren odpadních vod a kanalizací (329

040)".".



ČÁST SEDMÁ



Změna zákona o místních poplatcích



§ 46



Zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění zákona č.

184/1991 Sb., zákona č. 338/1992 Sb., zákona č. 48/1994 Sb., zákona č.

305/1997 Sb., zákona č. 149/1998 Sb. a zákona č. 185/2001 Sb., se mění

takto:



1. V § 1 se tečka na konci nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno i),

které zní:



"i) poplatek za zhodnocení stavebního pozemku možností jeho připojení

na stavbu vodovodu nebo kanalizace.".



2. Za § 10b se vkládá nový § 10c, který včetně poznámek pod čarou č.

16) až 18) zní:



"§ 10c



(1) Poplatek platí vlastník stavebního pozemku^16) zhodnoceného

možností připojení na obcí vybudovanou stavbu vodovodu nebo kanalizace

po nabytí účinnosti zákona o vodovodech a kanalizacích. Má-li k tomuto

stavebnímu pozemku vlastnické právo více subjektů, jsou povinny platit

poplatek společně a nerozdílně.



(2) Poplatek se platí obci, na jejímž území se nachází stavební pozemek

uvedený v odstavci 1.



(3) Sazba poplatku nesmí přesáhnout rozdíl ceny stavebního pozemku bez

možnosti připojení na obcí vybudovanou stavbu vodovodu nebo kanalizace

a ceny stavebního pozemku s touto možností. Cena stavebního pozemku v

obci se stanoví podle zvláštního právního předpisu^17) v kalendářním

roce, ve kterém nabylo právní moci kolaudační rozhodnutí^18) pro stavbu

vodovodu nebo kanalizace obcí vybudované. Výše sazby na 1m2

zhodnoceného stavebního pozemku stanoví obec v obecně závazné vyhlášce.



16) Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých

zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění zákona č. 121/2000 Sb.



17) Vyhláška č. 279/1997 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení

zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů

(zákon o oceňování majetku), ve znění pozdějších předpisů.



18) Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu

(stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.".



ČÁST OSMÁ



ÚČINNOST



§ 47



Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002, s výjimkou ustanovení

části šesté § 45, které nabývá účinnosti dnem vyhlášení.



Klaus v. r.



Havel v. r.



v z. Špidla v. r.



Vybraná ustanovení novel



Čl.II zákona č. 76/2006 Sb.



Přechodná a závěrečná ustanovení



1. Povinnost vlastníků pozemků nebo staveb připojených na vodovod nebo

kanalizaci, která je stanovena v § 3a zákona č. 274/2001 Sb., ve znění

účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, musí být splněna do 31.

prosince 2015.



2. Smlouvy o dodávce vody nebo smlouvy o odvádění odpadních vod,

uzavřené podle dosavadní právní úpravy, musí být do 31. prosince 2010

uvedeny do souladu se zákonem č. 274/2001 Sb., ve znění účinném ode dne

nabytí účinnosti tohoto zákona.



3. Plán financování obnovy vodovodů a kanalizací musí být zpracován

nejpozději do 31. prosince 2008.



4. Povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace vydané fyzické

osobě, která je vyučena v tříletém učebním oboru obsahově zaměřeném na

vodovody a kanalizace nebo v příbuzném oboru, nebo povolení k

provozování vodovodu nebo kanalizace, vydané podnikající fyzické osobě

nebo právnické osobě, jejichž odpovědný zástupce je vyučen v tříletém

učebním oboru obsahově zaměřeném na vodovody a kanalizace nebo v

příbuzném oboru, zaniká dnem 31. prosince 2011.



5. Řízení zahájená a neskončená do dne nabytí účinnosti tohoto zákona

se dokončí podle dosavadních právních předpisů.



Čl. II zákona č. 275/2013 Sb.



Přechodná ustanovení



1. Řízení zahájená podle zákona č. 274/2001 Sb., ve znění účinném do

dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních

právních předpisů.



2. Povolení k provozování vodovodů a kanalizací podle § 6 odst. 2 písm.

c) vydané v návaznosti na § 6 odst. 13 do 31. prosince 2012 pozbývá

právních účinků ke dni 31. prosince 2017.



3. Pokud přípojky a vnitřní vodovod nebo vnitřní kanalizace rozdělených

pozemků nebo staveb mají z technického hlediska charakter provozně

souvisejícího vodovodu nebo kanalizace, vlastníci vodovodní nebo

kanalizační přípojky a vnitřního vodovodu požádají vodoprávní úřad

nejpozději do 31. prosince 2017 o vydání rozhodnutí podle § 3a zákona

č. 274/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto

zákona na tento vodovod nebo kanalizaci.



4. Stavebníci a vlastníci vodovodů nebo kanalizací provozně

souvisejících, popřípadě jejich částí provozně souvisejících,

zřizovaných ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, upraví svá vzájemná

práva a povinnosti písemnou dohodou; tato dohoda je podmínkou

kolaudačního souhlasu^7).



5. Smlouvy vlastníka, popřípadě provozovatele vodovodu nebo kanalizace

s odběratelem uzavřené před účinností tohoto zákona, musí být uvedeny

do souladu s ustanovením § 8 odst. 16 a 17 tohoto zákona do 1. ledna

2024.



6. Písemné dohody vlastníků provozně souvisejících vodovodů a vlastníků

provozně souvisejících kanalizací uzavřené před účinností tohoto zákona

musí být uvedeny do souladu s ustanovením § 8 odst. 15 tohoto zákona do

1. ledna 2020.



1) § 3 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o

změně souvisejících předpisů, ve znění pozdějších předpisů.



2) § 55 odst. 1 písm. c) zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně

některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 20/2004 Sb.



3) § 38 zákona č. 254/2001 Sb., ve znění zákona č. 20/2004 Sb.



3a) § 59 odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb.



§ 4 odst. 3 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění zákona č. 274/2003 Sb.



4) § 9 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím

vystupování v právních vztazích, ve znění zákona č. 492/2000 Sb.



5) Zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické

vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým

prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve

znění pozdějších předpisů.



6) § 34 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení)



7) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu

(stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.



7a) § 25 zákona č. 254/2001 Sb., ve znění zákona č. 20/2004 Sb.



8) Zákon č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.



9) Například zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného

bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů.



10) Zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných

práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů.



12) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský

zákon), ve znění pozdějších předpisů.



12a) Například zákon č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů,

zákon č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.



13) § 139 písm. d) zákona č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů.



14) Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých

zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění zákona č. 121/2000 Sb.



15) Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších

předpisů.



16) Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších

předpisů.



17) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně

některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.



17a) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.



18) Zákon č. 258/2000 Sb., ve znění zákona č. 254/2001 Sb. Vyhláška č.

376/2000 Sb., kterou se stanoví požadavky na pitnou vodu a rozsah

četnosti její kontroly.



20) Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád.



21) Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění zákona č. 119/2000

Sb.



Vyhláška č. 334/2000 Sb., kterou se stanoví požadavky na vodoměry na

studenou vodu označované zkratkou EHS.



22) Příloha č. 1 zákona č. 254/2001 Sb.



24) § 115 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění zákona č.

509/1991 Sb.



25) Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně

některých zákonů.



Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů

(krizový zákon).



Zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o

změně některých souvisejících zákonů.



26) § 30 zákona č. 254/2001 Sb.



27) Například zákon č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon

č. 44/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 125/1997 Sb., o

odpadech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 254/2001 Sb.



28) § 103 odst. 2 zákona č. 50/1976 Sb., ve znění zákona č. 83/1998 Sb.



29) Zákon č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů.



29a) § 2 odst. 2 obchodního zákoníku.



30) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o

změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších

předpisů.



Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o

změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.



31) Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně

souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.