21/1992 Sb.
ZÁKON
ze dne 20. prosince 1991
o bankách
Změna: 264/1992 Sb.
Změna: 292/1993 Sb.
Změna: 156/1994 Sb.
Změna: 83/1995 Sb., 84/1995 Sb.
Změna: 61/1996 Sb.
Změna: 306/1997 Sb.
Změna: 16/1998 Sb.
Změna: 127/1998 Sb.
Změna: 165/1998 Sb.
Změna: 120/2001 Sb.
Změna: 239/2001 Sb.
Změna: 319/2001 Sb.
Změna: 126/2002 Sb.
Změna: 453/2003 Sb.
Změna: 126/2002 Sb. (část), 257/2004 Sb.
Změna: 439/2004 Sb.
Změna: 377/2005 Sb.
Změna: 413/2005 Sb.
Změna: 56/2006 Sb., 62/2006 Sb.
Změna: 57/2006 Sb., 70/2006 Sb.
Změna: 443/2006 Sb. (Vybraná ustanovení novel)
Změna: 159/2006 Sb.
Změna: 37/2007 Sb.
Změna: 120/2007 Sb.
Změna: 296/2007 Sb.
Změna: 216/2008 Sb.
Změna: 126/2008 Sb., 230/2008 Sb.
Změna: 254/2008 Sb.
Změna: 433/2008 Sb.
Změna: 189/2006 Sb.
Změna: 215/2009 Sb.
Změna: 230/2009 Sb.
Změna: 287/2009 Sb.
Změna: 285/2009 Sb.
Změna: 156/2010 Sb.
Změna: 160/2010 Sb.
Změna: 227/2009 Sb.
Změna: 156/2010 Sb. (část)
Změna: 281/2009 Sb., 409/2010 Sb.
Změna: 41/2011 Sb.
Změna: 73/2011 Sb.
Změna: 139/2011 Sb.
Změna: 188/2011 Sb.
Změna: 263/2011 Sb.
Změna: 41/2011 Sb. (část)
Změna: 420/2011 Sb., 470/2011 Sb.
Změna: 37/2012 Sb.
Změna: 254/2012 Sb.
Změna: 428/2011 Sb., 396/2012 Sb.
Změna: 227/2013 Sb.
Změna: 241/2013 Sb.
Změna: 303/2013 Sb.
Změna: 135/2014 Sb.
Změna: 135/2014 Sb. (část)
Změna: 219/2015 Sb.
Změna: 220/2015 Sb.
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se
usneslo na tomto zákoně:
ČÁST PRVNÍ
Základní ustanovení
§ 1
(1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie^1),
zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie^27) a
upravuje některé vztahy související se vznikem, podnikáním a zánikem
bank se sídlem na území České republiky, včetně jejich působení mimo
území České republiky, a dále některé vztahy související s působením
zahraničních bank na území České republiky. Bankami se rozumějí akciové
společnosti se sídlem v České republice, které
a) přijímají vklady od veřejnosti, a
b) poskytují úvěry,
a které k výkonu činností podle písmen a) a b) mají bankovní licenci
(dále jen "licence") (§ 4).
(2) Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) vkladem svěřené peněžní prostředky, které představují závazek vůči
vkladateli na jejich výplatu;
b) úvěrem v jakékoliv formě dočasně poskytnuté peněžní prostředky.
(3) Banka může, kromě činností uvedených v odstavci 1 písm. a) a b),
vykonávat tyto další činnosti, má-li je povoleny v jí udělené licenci,
a) investování do cenných papírů na vlastní účet,
b) finanční pronájem (finanční leasing),
c) platební styk a zúčtování,
d) vydávání a správu platebních prostředků, například platebních karet
a cestovních šeků,
e) poskytování záruk,
f) otvírání akreditivů,
g) obstarávání inkasa,
h) poskytování investičních služeb podle zvláštního právního
předpisu,^1b) s tím, že se v licenci uvede, které hlavní investiční
služby a činnosti a doplňkové investiční služby je banka oprávněna
poskytovat a ve vztahu ke kterým investičním nástrojům podle zvláštního
právního předpisu,^1b)
i) finanční makléřství,
j) výkon funkce depozitáře,
k) směnárenskou činnost,
l) poskytování bankovních informací,
m) obchodování na vlastní účet nebo na účet klienta s devizovými
hodnotami, které nejsou investičním nástrojem, a se zlatem,
n) pronájem bezpečnostních schránek,
o) provádění administrace investičních fondů a zahraničních
investičních fondů,
p) činnosti, které přímo souvisejí s činnostmi uvedenými v písmenech a)
až o) a v odstavci 1.
(4) Banka nesmí vykonávat jiné podnikatelské činnosti než ty, které má
povoleny v licenci; to neplatí pro činnosti vykonávané pro jiného,
pokud souvisejí se zajištěním jejího provozu a provozu jí ovládaných
jiných bank, spořitelních a úvěrních družstev, obchodníků s cennými
papíry, pojišťoven, zajišťoven, finančních institucí a podniků
pomocných služeb. Banka může vykonávat působnost kontaktního místa
veřejné správy, je-li držitelem autorizace podle zvláštního zákona.
(5) Pokud je k výkonu některé z činností uvedených v odstavci 3 třeba
povolení České národní banky podle zákonů upravujících regulaci
poskytování některých finančních služeb a žadatel prokáže splnění všech
stanovených podmínek pro udělení takového povolení, povolí Česká
národní banka výkon této činnosti v licenci.
(6) Bankovní činnosti uvedené v odstavci 1 písm. a) a b) a v odstavci 3
může vykonávat na území České republiky rovněž zahraniční banka
prostřednictvím své pobočky (dále jen „pobočka zahraniční banky“);
zahraniční banka
a) se sídlem v členském státě Evropské unie nebo ve státě, který je
smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru (dále jen
„členský stát“), která požívá výhody jednotné licence podle práva
Evropské unie (§ 5a), vykonává tyto činnosti prostřednictvím pobočky
této zahraniční banky (dále jen „pobočka banky z členského státu“),
b) se sídlem v jiném než členském státě vykonává tyto činnosti
prostřednictvím pobočky této zahraniční banky (dále jen „pobočka banky
z jiného než členského státu“), pokud jí byla udělena Českou národní
bankou licence (§ 5) a pouze v rozsahu udělené licence.
(7) Licence obsahuje jmenovité vymezení povolené činnosti a může
obsahovat vymezení rozsahu povolené činnosti, nikoliv však ve smyslu
omezení počtu jednotlivých obchodních případů, a dále může obsahovat
stanovení podmínek, které musí banka nebo pobočka banky z jiného než
členského státu splnit před zahájením kterékoliv povolené činnosti,
popřípadě je dodržovat při výkonu kterékoliv povolené činnosti.
(8) Právní postavení České národní banky upravuje zvláštní zákon.^2)
§ 2
(1) Bez licence nesmí nikdo přijímat vklady od veřejnosti, pokud
zvláštní zákon nestanoví jinak.
(2) Za přijímání vkladů se považuje též soustavné vydávání dluhopisů a
jiných srovnatelných cenných papírů, pokud
a) představuje jedinou nebo jednu z hlavních činností emitenta,
b) předmětem podnikatelské činnosti emitenta je poskytování úvěrů, nebo
c) předmětem podnikatelské činnosti emitenta je některá z činností
uvedených v § 1 odst. 3.
§ 3
(1) Slovo "banka" nebo "spořitelna", jeho překlady nebo slova od nich
odvozená smí užívat v obchodní firmě pouze právnická osoba, které byla
udělena licence, pokud není zřejmé ze souvislosti, v níž se slovo
"banka" nebo "spořitelna" používá, že tato osoba se nezabývá činností
uvedenou v § 1 odst. 1.
(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na osoby, jejichž obchodní
firma nebo název jsou zavedeny nebo uznávány zákonem nebo na základě
mezinárodní smlouvy, která byla schválena Parlamentem, ratifikována a
vyhlášena a jíž je Česká republika vázána, anebo na základě obdobné
mezinárodní smlouvy, která vstoupila v platnost před 1. lednem 1993,
(dále jen "mezinárodní smlouva").
(3) Česká národní banka může požadovat
a) změnu navrhované obchodní firmy zakládané banky v případech, kdy
existuje nebezpečí záměny s obchodní firmou jiné již existující
právnické osoby nebo její pobočky,
b) změnu označení pobočky zahraniční banky spočívající v doplnění
rozlišovacího dodatku v případech, kdy existuje nebezpečí záměny s
obchodní firmou jiné již existující právnické osoby nebo s označením
její pobočky.
§ 3a
Česká národní banka vykonává funkci příslušného orgánu a je zároveň
určeným orgánem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie
upravujícího obezřetnostní požadavky^27).
ČÁST DRUHÁ
LICENCE
§ 4
(1) Žádost o licenci se předkládá České národní bance. Minimální výše
základního kapitálu banky činí 500 000 000 Kč a minimálně v této výši
musí být tvořen peněžitými vklady.
(2) O udělení licence rozhoduje Česká národní banka.
(3) Před vydáním rozhodnutí o žádosti o licenci požádá Česká národní
banka o stanovisko orgán dohledu členského státu vykonávající dohled
nad bankami, obchodníky s cennými papíry nebo pojišťovnami, jestliže je
osoba, které má být licence udělena, ovládaná
a) zahraniční bankou se sídlem v členském státě,
b) osobou, která má povolení příslušného orgánu dohledu členského státu
k poskytování investičních služeb,
c) pojišťovnou, která má povolení příslušného orgánu dohledu členského
státu,
d) osobou, která ovládá osobu uvedenou v písmenech a), b) nebo c).
(4) Česká národní banka požádá, aby stanovisko podle odstavce 3
obsahovalo zejména informace vhodné pro posouzení, zda jsou splněny
podmínky uvedené v odstavci 5 písm. d) a e).
(5) Pro udělení licence musí být splněny tyto podmínky:
a) průhledný a nezávadný původ základního kapitálu a dalších finančních
zdrojů banky, jejich dostatečnost a vyhovující skladba,
b) splacení základního kapitálu v plné výši,
c) důvěryhodnost a odborná způsobilost osoby, které má být licence
udělena,
d) důvěryhodnost a způsobilost osob s kvalifikovanou účastí (§ 17a
odst. 4) na bance nebo, nejsou-li takové osoby, 20 největších akcionářů
banky podle podílu na hlasovacích právech k výkonu práv akcionáře při
podnikání banky,
e) důvěryhodnost, odborná způsobilost a zkušenost členů statutárního
orgánu, členů správní rady a členů dozorčí rady banky a splnění dalších
požadavků na orgány banky a jejich členy podle § 8,
f) technické a organizační předpoklady pro výkon navrhovaných činností
banky, funkční řídicí a kontrolní systém banky,
g) obchodní plán vycházející z navrhované strategie činnosti banky
podložený reálnými ekonomickými kalkulacemi,
h) průhlednost skupiny osob s úzkým propojením s bankou,
i) úzké propojení v rámci skupiny podle písmene h) nebrání výkonu
bankovního dohledu,
j) ve státě, na jehož území má skupina podle písmene h) úzké propojení,
nejsou právní ani faktické zábrany k výkonu bankovního dohledu,
k) sídlo banky musí být na území České republiky,
l) banka má alespoň 3 zaměstnance nebo fyzické osoby, které uskutečňují
svou činnost podle příkazu jiného (dále jen „pracovník“), kteří
zastávají výkonnou řídicí funkci a jsou členy jejího statutárního
orgánu nebo správní rady.
(6) Úzkým propojením se pro účely tohoto zákona rozumí úzké propojení
podle čl. 4 odst. 1 bodu 38 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU)
č. 575/2013.
(7) Česká národní banka je oprávněna vyžádat si opis z evidence
Rejstříku trestů týkající se fyzických osob, které jsou zakladateli
banky nebo jsou navrhovány na člena statutárního orgánu, člena správní
rady nebo člena dozorčí rady banky. Osoba v minulosti pravomocně
odsouzená pro trestný čin majetkové povahy nebo pro trestný čin, jehož
skutková podstata souvisí s bankovními činnostmi, anebo pro úmyslný
trestný čin spáchaný v souvislosti s podnikáním nesmí působit jako člen
statutárního orgánu, člen správní rady nebo člen dozorčí rady banky.
(8) Žádost o licenci lze podat pouze na předepsaném formuláři, ke
kterému žadatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek uvedených
v odstavci 5. Vzor formuláře a obsah jeho příloh stanoví Česká národní
banka vyhláškou.
§ 4a
Licenci lze udělit též na žádost spořitelního a úvěrního družstva,
pokud současně požádá i o souhlas se změnou právní formy spořitelního a
úvěrního družstva na akciovou společnost. O obou žádostech se vede
společné řízení podle zákona upravujícího správní řízení. Návrh na
zápis změny právní formy spořitelního a úvěrního družstva na akciovou
společnost do obchodního rejstříku lze podat poté, co nabylo právní
moci udělení licence i souhlas se změnou právní formy spořitelního a
úvěrního družstva na akciovou společnost. Právní účinky udělení licence
nastávají ke dni zápisu změny právní formy spořitelního a úvěrního
družstva na akciovou společnost do obchodního rejstříku.
§ 5
(1) Zahraniční banka, která hodlá zřídit pobočku na území České
republiky, předkládá žádost o licenci České národní bance.
(2) Zahraniční banka předloží současně se žádostí o licenci vyjádření
orgánu bankovního dohledu země sídla zahraniční banky k záměru zřídit
pobočku v České republice a jeho prohlášení, že nad pobočkou bude
vykonávat bankovní dohled.
(3) O udělení licence podle odstavce 1 rozhoduje Česká národní banka.
(4) Pro udělení licence podle odstavce 1 musejí být splněny tyto
podmínky:
a) dostatečný objem a průhlednost původu finančních zdrojů poskytnutých
zahraniční bankou její pobočce s ohledem na rozsah a rizikovost
činností pobočky, přičemž minimální výše poskytnutých finančních zdrojů
činí 500 000 000 Kč,
b) důvěryhodnost zahraniční banky a její dostatečná finanční síla s
ohledem na rozsah činností pobočky,
c) odborná způsobilost, důvěryhodnost a zkušenost osob navrhovaných do
vedení pobočky,
d) technické a organizační předpoklady pro výkon navrhovaných činností
pobočky, funkční řídicí a kontrolní systém pobočky,
e) obchodní plán vycházející z navrhované strategie činnosti pobočky
podložený reálnými ekonomickými kalkulacemi,
f) průhlednost skupiny s úzkým propojením, ke které patří zahraniční
banka,
g) úzké propojení v rámci skupiny podle písmene f) nebrání výkonu
bankovního dohledu,
h) ve státě, na jehož území má skupina podle písmene f) úzké propojení,
nejsou právní ani faktické zábrany k výkonu bankovního dohledu,
i) zahraniční banka hodlající působit prostřednictvím své pobočky na
území České republiky musí mít zapsané sídlo a skutečné sídlo ve
stejném státě,
j) nad zahraniční bankou je vykonáván dohled, který je srovnatelný s
bankovním dohledem vykonávaným v členských státech,
k) právní řád země sídla zahraniční banky nestanoví žádné překážky
bránící efektivní výměně informací mezi Českou národní bankou a orgánem
dohledu zahraniční banky.
(5) Žádost o licenci podle odstavce 1 lze podat pouze na předepsaném
formuláři, ke kterému žadatel přiloží doklady osvědčující splnění
podmínek uvedených v odstavci 4. Vzor formuláře a obsah jeho příloh
stanoví Česká národní banka vyhláškou.
(6) Česká národní banka je oprávněna vyžádat si opis z evidence
Rejstříku trestů týkající se fyzických osob navrhovaných do vedení
pobočky podle odstavce 1. Osoba v minulosti pravomocně odsouzená pro
trestný čin majetkové povahy nebo pro trestný čin, jehož skutková
podstata souvisí s bankovními činnostmi, anebo pro úmyslný trestný čin
spáchaný v souvislosti s podnikáním nesmí působit jako osoba ve vedení
pobočky podle odstavce 1.
(7) Důvodem pro zamítnutí žádosti o licenci podle odstavce 1 nemůže být
skutečnost, že právní forma zahraniční banky neodpovídá právní formě
akciové společnosti.
§ 5a
(1) Banky se sídlem v členských státech mohou vykonávat na území České
republiky prostřednictvím svých poboček činnosti podle tohoto zákona
bez licence, pokud oprávnění k jejich výkonu jim bylo uděleno v zemi
jejich sídla a pokud zahraniční banka dodržela postup stanovený právem
Evropské unie podle § 5c až 5m. Banky se sídlem v členských státech
jsou dále za stejných podmínek oprávněny k provozování těchto činností
i bez založení pobočky, pokud jejich provozování nemá charakter trvalé
hospodářské činnosti.
(2) Ustanovení odstavce 1 neplatí v případech, kdy jde o banky, které
nepožívají výhody jednotné licence podle práva Evropské unie, nebo o
banky se sídlem ve státě, který nepožívá výhody jednotné licence podle
práva Evropské unie.
(3) Česká národní banka může v souladu s mezinárodní smlouvou vyhláškou
rozšířit okruh států, jejichž banky požívají při podnikání na území
České republiky stejné výhody jako banky se sídlem ve členských
státech.
(4) Na činnost poboček bank z členského státu se tento zákon nepoužije,
s výjimkou § 3 odst. 3 písm. b), § 5n, 10, § 11 odst. 1, 2 a 5, § 21, §
24 odst. 2 věta třetí, § 26bb, 29a, 37, povinnosti poskytnout údaje
podle § 38 odst. 2 až 8, ustanovení týkajících se provádění měnové
politiky a opravného zúčtování bank (§ 20c) a § 41m.
(5) Pokud se pobočka banky z členského státu rozhodne účastnit
platebního systému provozovaného Českou národní bankou (§ 20b),
vztahují se na ni právní předpisy upravující provoz tohoto systému.
Pokud se pobočka banky z členského státu rozhodne využít možnosti podle
§ 38a odst. 1, vztahuje se na ni ustanovení § 38a.
(6) Ustanovení tohoto zákona související s pojištěním pohledávek z
vkladů se na pobočku banky z členského státu použijí jen, pokud využije
možnosti stanovené v § 41m.
(7) Postup podle § 26 lze vůči pobočce banky z členského státu uplatnit
pouze
a) v případě porušení § 11 odst. 1, 2 a 5,
b) v případě porušení § 20c o opravném zúčtování bank,
c) v případě porušení zákona upravujícího platební styk, pokud jde o
provoz platebního systému provozovaného Českou národní bankou, pokud je
pobočka účastníkem tohoto systému (§ 20b),
d) v případě porušení § 38a a povinnosti poskytnout údaje podle § 38
odst. 2 až 6,
e) tehdy, je-li to nutné pro zajištění ochrany finanční stability a
společných zájmů klientů nebo investorů zahraniční banky a tuto věc je
třeba řešit bezodkladně (§ 5k odst. 3), nebo
f) po předchozím informování orgánu dohledu země sídla zahraniční banky
a Evropského orgánu pro bankovnictví, je-li to nutné pro zajištění
ochrany finanční stability a společných zájmů klientů nebo investorů
zahraniční banky z důvodu ohrožení její likvidity (§ 5ka odst. 1).
(8) Česká národní banka může v pobočkách bank z členského státu nebo v
osobách tvořících konsolidační celek, jehož členem je zahraniční banka
podle odstavce 1, provést kontrolu na místě, je-li o to požádána
orgánem dohledu země sídla zahraniční banky. Orgán dohledu země sídla
banky podle odstavce 1 může po předchozím oznámení České národní bance
provést na území České republiky kontrolu na místě v pobočce banky z
členského státu nebo ve finanční instituci splňující podmínky podle §
5e odst. 1.
(9) Česká národní banka může provádět kontroly na místě a vyžadovat
informace o činnostech, které pobočka banky z členského státu vykonává
na území České republiky, pokud to považuje za důležité z hlediska
finanční stability v České republice. Česká národní banka před
zahájením kontroly na místě informuje orgán dohledu dotčeného státu o
účelu kontroly a po jejím ukončení poskytne tomuto orgánu dohledu
veškeré informace, které jsou významné pro hodnocení rizikovosti banky
nebo pro finanční stabilitu v České republice.
§ 5b
Licence nesmí být udělena, jestliže by to bylo v rozporu s mezinárodní
smlouvou.
Princip jednotné licence
§ 5c
(1) Banky se sídlem na území členského státu (dále jen "domovský stát")
mohou vykonávat na území jiného členského státu (dále jen "hostitelský
stát") prostřednictvím své pobočky činnosti vyjmenované v § 5d bez
licence, pokud oprávnění k jejich výkonu bylo těmto bankám uděleno v
domovském státě. Stejné oprávnění s výjimkou činnosti uvedené v § 5d
písm. a) se vztahuje i na finanční instituce splňující podmínky uvedené
v § 5e odst. 1 (dále jen "oprávněná finanční instituce").
(2) Banky podle odstavce 1 jsou dále oprávněny k provozování činností
vyjmenovaných v § 5d i bez založení pobočky, pokud jejich provozování
nemá charakter trvalé hospodářské činnosti. Totéž platí pro oprávněné
finanční instituce podle odstavce 1 s výjimkou činnosti uvedené v § 5d
písm. a).
(3) Vykonávat na území hostitelského státu prostřednictvím své pobočky
činnosti bez licence nemůže banka podle odstavce 1 nebo finanční
instituce, která nepožívá výhody jednotné licence podle práva Evropské
unie, nebo banka nebo finanční instituce se sídlem ve státě, který
nepožívá výhody jednotné licence podle práva Evropské unie.
§ 5d
Banky podle § 5c odst. 1 nebo oprávněné finanční instituce mohou
vykonávat na území hostitelského státu při splnění podmínek stanovených
právem Evropské unie a uvedených v tomto zákoně tyto činnosti:
a) přijímání vkladů od veřejnosti,
b) poskytování úvěrů,
c) finanční pronájem (finanční leasing),
d) poskytování platebních služeb a vydávání elektronických peněz,
e) vydávání a správu platebních prostředků, jestliže se nejedná o
poskytování platebních služeb nebo vydávání elektronických peněz podle
písmene d),
f) poskytování záruk,
g) obchodování na vlastní účet nebo na účet klienta
1. s nástroji peněžního trhu,
2. s peněžními prostředky v cizích měnách,
3. futures, opcemi a nástroji, jejichž hodnota se vztahuje k měnovým
kursům, úrokové míře nebo úrokovému výnosu,
4. s investičními cennými papíry,
h) účast na vydávání cenných papírů a poskytování souvisejících služeb,
i) poradenství ve věcech kapitálové struktury, průmyslové strategie a v
souvisejících otázkách a poradenství a služby v oblasti fúzí a koupí
obchodních závodů,
j) peněžní makléřství,
k) obhospodařování cenných papírů klienta na jeho účet včetně
poradenství,
l) uložení a správu cenných papírů,
m) poskytování bankovních informací,
n) úschovu cenností,
o) poskytování investičních služeb a činností podle zvláštního právního
předpisu.
§ 5e
(1) Finanční instituce, která hodlá využívat výhody uvedené v § 5c,
musí splňovat současně následující podmínky:
a) banka nebo banky podle § 5c odst. 1 musí disponovat nejméně 90 %
hlasovacích práv a zároveň i základního kapitálu v této finanční
instituci a musí se řídit právem stejného státu jako tato finanční
instituce,
b) činnosti, které hodlá provozovat na území hostitelského státu, musí
provozovat i na území svého domovského státu,
c) musí být zahrnuta do dohledu na konsolidovaném základě vykonávaného
nad bankou nebo bankami podle § 5c odst. 1 v souladu s předpisy
Evropské unie,
d) banka nebo banky podle § 5c odst. 1 společně a nerozdílně se
souhlasem domovského orgánu dohledu ručí za její závazky,
e) banka nebo banky podle § 5c odst. 1 splňují požadavky domovského
orgánu dohledu ohledně obezřetného řízení finanční instituce.
(2) Splnění podmínek podle odstavce 1 musí být ověřeno orgánem dohledu
domovského státu, který o tom vystaví potvrzení.
(3) V případě, že oprávněná finanční instituce přestane plnit některou
z podmínek podle odstavce 1, domovský orgán dohledu o tom okamžitě
informuje hostitelský orgán dohledu a finanční instituce pozbývá výhody
jednotné licence.
(4) Osoba ovládaná oprávněnou finanční institucí se sídlem v jiném
členském státě může vykonávat na území České republiky prostřednictvím
své pobočky činnost ve stejném rozsahu jako oprávněná finanční
instituce.
§ 5f
Banka podle § 5c odst. 1 nebo oprávněná finanční instituce, která hodlá
založit svou pobočku na území hostitelského státu, o tom informuje
orgán dohledu domovského státu a sdělí mu písemně následující
informace:
a) na území kterého členského státu hodlá založit pobočku,
b) obchodní plán obsahující zejména výčet předpokládaných činností,
c) organizační strukturu pobočky,
d) adresu v hostitelském státě, na které bude možno získat dokumenty,
e) jména osob zodpovědných za řízení pobočky,
f) v případě oprávněné finanční instituce též podklady pro ověření
skutečností uvedených v § 5e odst. 1.
§ 5g
(1) Orgán dohledu domovského státu, pokud nemá pochybnosti o
organizační struktuře a finanční situaci banky podle § 5c odst. 1 nebo
oprávněné finanční instituce ve vztahu k předpokládaným činnostem,
předá do 3 měsíců ode dne obdržení informací podle § 5f tyto informace
spolu s údaji o výši a složení kapitálu banky nebo oprávněné finanční
instituce, s údaji o jejích kapitálových poměrech podle čl. 92 nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, podrobnostmi o pojištění
vkladů a potvrzením podle § 5e odst. 2, orgánu dohledu hostitelského
státu, o čemž informuje i banku nebo oprávněnou finanční instituci.
(2) V případě, že existují pochybnosti uvedené v odstavci 1, orgán
dohledu domovského státu ve lhůtě uvedené v odstavci 1 banku podle § 5c
odst. 1 nebo oprávněnou finanční instituci informuje o tom, že její
oznámení nebylo předáno orgánu dohledu hostitelského státu, a svůj
postup odůvodní. V tomto případě a v případě, kdy není ve lhůtě podle
odstavce 1 banka podle § 5c odst. 1 nebo oprávněná finanční instituce
ze strany orgánu dohledu domovského státu informována, může se banka
podle § 5c odst. 1 nebo oprávněná finanční instituce domáhat nápravy u
soudu.
§ 5h
(1) Orgán dohledu hostitelského státu se do 2 měsíců od obdržení
informace podle § 5g odst. 1 připraví na dohled nad bankou podle § 5c
odst. 1 nebo oprávněnou finanční institucí, a je-li to nutné, sdělí jí
ustanovení právních předpisů hostitelského státu, která upravují
podmínky výkonu jejich činnosti na území hostitelského státu na základě
oprávnění uděleného jí orgánem dohledu domovského státu.
(2) Po obdržení informací podle odstavce 1 nebo po marném uplynutí 2
měsíců může banka podle § 5c odst. 1 nebo oprávněná finanční instituce
začít podnikat na území hostitelského státu.
(3) Změny v údajích uvedených v § 5f a § 5g odst. 1 oznámí banka podle
§ 5c odst. 1 nebo oprávněná finanční instituce s měsíčním předstihem
orgánu dohledu domovského i hostitelského státu.
§ 5i
V případě, že banka podle § 5c odst. 1 nebo oprávněná finanční
instituce hodlá na území hostitelského státu provozovat činnosti podle
§ 5d bez založení pobočky, oznámí zamýšlené činnosti před prvním
poskytnutím služby domovskému orgánu dohledu, který toto oznámení do
jednoho měsíce zašle hostitelskému orgánu dohledu.
§ 5j
Dohled nad pobočkou banky z členského státu nebo oprávněné finanční
instituce vykonává orgán dohledu domovského státu. Orgán dohledu
hostitelského státu může od pobočky banky z členského státu nebo
oprávněné finanční instituce požadovat pro statistické a informační
účely a pro účely výkonu dohledu podle tohoto zákona pravidelné hlášení
o jejích podnikatelských aktivitách na území hostitelského státu a
požadovat údaje nezbytné pro rozhodnutí o označení pobočky za významnou
podle § 5n.
§ 5k
(1) Pokud orgán dohledu hostitelského státu na základě informací od
orgánu dohledu domovského státu podle § 38h zjistí, že banka podle § 5c
odst. 1 nebo oprávněná finanční instituce při poskytování služeb na
jeho území porušuje tento zákon nebo přímo použitelný předpis Evropské
unie upravující obezřetnostní požadavky nebo je-li důvodné podezření,
že poruší tento zákon nebo přímo použitelný předpis Evropské unie
upravující obezřetnostní požadavky, oznámí tuto skutečnost orgánu
dohledu domovského státu. Orgán dohledu domovského státu bez zbytečného
odkladu přijme vhodná opatření k nápravě podle § 26 směřující k
odstranění porušování těchto předpisů nebo k odvrácení rizika vzniku
takového porušování a neprodleně informuje o přijatých opatřeních orgán
dohledu hostitelského státu.
(2) Pokud orgán dohledu domovského státu nepřijal opatření podle
odstavce 1, orgán dohledu hostitelského státu může na tuto skutečnost
upozornit Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro bankovnictví)^19)
(dále jen „Evropský orgán pro bankovnictví“) a požádat jej o urovnání
sporu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího
dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví^28).
(3) Nesnese-li věc odkladu, může orgán dohledu hostitelského státu
přijmout vhodná opatření podle § 26 nebo § 26bb pro zajištění ochrany
finanční stability a společných zájmů klientů nebo investorů zahraniční
banky v hostitelském členském státě. O přijetí takových opatření
informuje orgán dohledu domovského státu, Evropskou komisi, Evropský
orgán pro bankovnictví a orgány dohledu dotčených států. Pokud orgán
dohledu domovského nebo jiného dotčeného státu nesouhlasí s opatřeními
přijatými orgánem dohledu hostitelského státu, může požádat Evropský
orgán pro bankovnictví o urovnání sporu podle přímo použitelného
předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v
oblasti bankovnictví^28).
(4) Opatření podle odstavce 3 musí být přiměřená ochraně finanční
stability a společných zájmů klientů nebo investorů zahraniční banky v
hostitelském členském státě a nesmí vést k upřednostnění klientů nebo
investorů zahraniční banky v hostitelském členském státě oproti
klientům nebo investorům zahraniční banky v jiných členských státech.
Orgán dohledu hostitelského státu může přijmout opatření podle odstavce
3 pouze do doby, než jsou přijata opatření k řešení úpadku zahraniční
banky podle právní úpravy insolvence domovského členského státu.
Přijetím těchto opatření pozbývají opatření podle odstavce 3 účinnost.
(5) Orgán dohledu hostitelského státu opatření podle odstavce 3 zruší,
pokud podle jeho uvážení tato opatření nadále nejsou nutná vzhledem k
opatřením přijatým orgánem dohledu domovského státu podle odstavce 1.
(6) Orgány hostitelského státu mohou přijmout potřebná opatření k
zamezení či potrestání jednání na území tohoto státu porušujícího
právní předpisy tohoto státu v oblasti veřejného zájmu včetně opatření
k ukončení činnosti banky podle § 5c odst. 1 nebo oprávněné finanční
instituce na území tohoto státu. Ustanovení předchozích odstavců se v
tomto případě nepoužijí.
§ 5ka
(1) Orgán dohledu hostitelského státu může po předchozím informování
orgánu dohledu domovského státu a Evropského orgánu pro bankovnictví
přijmout opatření pro zajištění ochrany společných zájmů klientů nebo
investorů zahraniční banky nebo finanční stability v hostitelském
členském státě, pokud je ohrožena likvidita zahraniční banky, jejíž
pobočka vykonává činnost na území hostitelského státu, a orgán dohledu
domovského státu nepřijal potřebná opatření.
(2) Orgán dohledu domovského státu se může obrátit na Evropský orgán
pro bankovnictví, pokud nesouhlasí s opatřeními přijatými orgánem
dohledu hostitelského státu, na jehož území zahraniční banka vykonává
činnost prostřednictvím pobočky, a požádat jej o urovnání sporu podle
přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad
finančním trhem v oblasti bankovnictví^28).
§ 5l
(1) V případě odnětí licence bance podle § 5c odst. 1 nebo oprávněné
finanční instituci informuje domovský orgán dohledu neprodleně
hostitelský orgán dohledu. Hostitelský orgán dohledu přijme potřebná
opatření k ukončení činnosti banky podle § 5c odst. 1 nebo oprávněné
finanční instituce na svém území a k ochraně zájmů vkladatelů.
(2) Orgány dohledu informují Evropskou komisi o počtu a povaze případů,
kdy odmítly postoupit orgánu hostitelského státu informaci o založení
pobočky nebo kdy použily svého oprávnění k ukončení protiprávního stavu
podle § 5k odst. 1 až 3.
§ 5m
Banky podle § 5c odst. 1 a oprávněné finanční instituce smějí volně
inzerovat své služby v členských státech při respektování právních
předpisů o reklamě přijatých příslušným státem.
§ 5n
(1) Pobočka banky nebo pobočka banky z členského státu může být orgánem
dohledu členského státu, na jehož území působí, označena v souladu s
právem Evropské unie za významnou (dále jen „významná pobočka“).
(2) O svém záměru označit pobočku banky z členského státu, která působí
na území České republiky, za významnou informuje Česká národní banka
orgán dohledu domovského státu zahraniční banky. Pokud je taková
pobočka členem skupiny evropské ovládající banky [§ 26d odst. 1 písm.
m)], členem skupiny evropské finanční holdingové osoby [§ 26d odst. 1
písm. o)] nebo členem skupiny evropského ovládajícího obchodníka s
cennými papíry podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu,
informuje Česká národní banka o svém záměru označit takovou pobočku za
významnou orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě nad
takovou skupinou; orgánem vykonávajícím dohled na konsolidovaném
základě se pro účely tohoto zákona rozumí orgán vykonávající dohled na
konsolidovaném základě podle čl. 4 odst. 1 bodu 41 nařízení Evropského
parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. Zároveň Česká národní banka tomuto
orgánu sdělí důvody, které ji vedou k záměru označit pobočku banky z
členského státu za významnou s ohledem na kritéria uvedená v odstavci
3.
(3) Při záměru označit pobočku banky z členského státu za významnou
přihlédne Česká národní banka zejména k
a) tržnímu podílu pobočky na vkladech v České republice a k tomu, zda
tento podíl přesahuje 2 %,
b) pravděpodobnému dopadu pozastavení nebo ukončení činnosti zahraniční
banky, jejíž pobočka by mohla být označena za významnou, na likviditu
na trhu nebo na činnost platebních nebo vypořádacích systémů v České
republice,
c) velikosti pobočky a jejímu významu pro finanční systém České
republiky z hlediska počtu jejích klientů.
(4) Česká národní banka vyvíjí úsilí k tomu, aby jejího rozhodnutí o
označení pobočky banky z členského státu za významnou bylo dosaženo po
dohodě s orgánem dohledu uvedeným v odstavci 2, a to ve lhůtě 2 měsíců
ode dne, kdy Česká národní banka informovala tento orgán o svém záměru
podle odstavce 2. Nebylo-li dosaženo takové dohody, pak Česká národní
banka rozhodne o označení pobočky banky z členského státu za významnou
do 4 měsíců ode dne, kdy o tomto záměru informovala orgán dohledu
uvedený v odstavci 2, nebo v téže lhůtě oznámí tomuto orgánu, že od
tohoto záměru ustupuje. Přitom přihlíží ke stanovisku tohoto orgánu.
(5) Rozhodne-li Česká národní banka o označení pobočky banky z
členského státu za významnou, informuje o tom písemně bez zbytečného
odkladu orgán dohledu uvedený v odstavci 2. Česká národní banka tomuto
orgánu zároveň sdělí důvody označení této pobočky za významnou.
(6) Česká národní banka se může obrátit na Evropský orgán pro
bankovnictví a požádat jej o urovnání sporu podle přímo použitelného
předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v
oblasti bankovnictví^28), jestliže
a) orgán dohledu domovského státu nekonzultuje s Českou národní bankou
plán na obnovení likvidity banky se sídlem v členském státu, která
působí na území České republiky prostřednictvím významné pobočky, nebo
b) Česká národní banka nesouhlasí s předloženým plánem na obnovení
likvidity.
§ 5o
(1) Česká národní banka je příslušná k dohodě o označení pobočky banky
za významnou, jestliže tato banka vykonává prostřednictvím této pobočky
činnost v jiném členském státě a orgán dohledu hostitelského státu
informoval Českou národní banku o záměru označit tuto pobočku za
významnou a sdělil jí důvody, které jej vedou k tomuto záměru v souladu
s právem Evropské unie. Ustanovení § 5n odst. 4 se použije obdobně.
(2) Pokud banka vykonává činnost na území jiného členského státu
prostřednictvím významné pobočky, sdělí Česká národní banka orgánům
dohledu tohoto členského státu údaje uvedené v § 38ha odst. 2 písm. c)
a d), výsledky procesu přezkumu a vyhodnocování podle § 25c, poskytne
jim zprávy o posouzení rizik skupiny podle § 26k odst. 2 a ve
spolupráci s orgány dohledu tohoto členského státu plní úkoly uvedené v
§ 26i odst. 1 písm. c). Česká národní banka dále sdělí orgánům dohledu
tohoto členského státu rozhodnutí o opatření k nápravě, které bance
uloží, pokud je rozhodnutí významné pro tuto pobočku.
(3) Pokud Česká národní banka zjistí nepříznivý vývoj v bance, která
vykonává činnost prostřednictvím významné pobočky na území jiného
členského státu, informuje bez zbytečného odkladu příslušné centrální
banky Evropského systému centrálních bank za podmínek uvedených v § 25a
odst. 4 písm. j) a orgány veřejné moci podle § 25a odst. 4 písm. l) v
členských státech dotčených tímto vývojem.
(4) Pokud banka vykonává činnost na území jiného členského státu
prostřednictvím významné pobočky, zřizuje Česká národní banka k plnění
úkolů uvedených v odstavcích 2 a 3 a v § 38h kolegium orgánů dohledu
(dále jen „kolegium“). Zřízení a činnost kolegia jsou založeny na
písemných ujednáních podle § 26c odst. 7, která připravuje Česká
národní banka po projednání s orgány dohledu podle odstavce 2. Členy
kolegia jsou Česká národní banka a orgány dohledu hostitelských států,
v nichž banka vykonává činnost prostřednictvím významné pobočky.
Ustanovení § 26l odst. 4 a 5 se použije obdobně.
(5) Povinnosti uvedené v odstavcích 2 až 4 vykonává Česká národní banka
poté, kdy se dohodla o označení pobočky za významnou podle odstavce 1,
nebo poté, kdy byla o označení pobočky banky za významnou informována
příslušným orgánem dohledu hostitelského státu.
(6) Pokud banka vykonává činnost na území jiného členského státu
prostřednictvím významné pobočky, konzultuje Česká národní banka s
orgánem dohledu tohoto členského státu plán na obnovení likvidity banky
za podmínky, že existuje riziko likvidity, které by mohlo mít významný
dopad na měnu hostitelského státu.
§ 6
Licence se uděluje na dobu neurčitou a není převoditelná na jinou
osobu.
§ 7
Úplný
seznam bank a poboček zahraničních bank
působících na území České republiky vede Česká národní banka. Seznam je
k nahlédnutí v ústředí a pobočkách České národní banky a Česká národní
banka jej uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup.
§ 7a
(1) Licence zaniká dnem,
a) kterým nabývá právní moci rozhodnutí o odnětí licence,
b) ke kterému se banka zrušuje, pokud se zrušuje s likvidací,
c) od kterého podle rozhodnutí valné hromady dosavadní banka nadále
nebude vykonávat činnost, ke které je třeba licence,
d) výmazu banky z obchodního rejstříku, pokud zaniká bez likvidace,
e) ke kterému nabylo právní moci rozhodnutí o zákazu činnosti banky na
území České republiky podle jiného právního předpisu.
(2) Licence udělená zahraniční bance pro její pobočku zaniká rovněž
dnem, ke kterému
a) zahraniční banka ukončí činnost své pobočky na území České
republiky,
b) zahraniční banka pozbyla ve státě svého sídla oprávnění působit jako
banka.
(3) Ode dne zániku licence nesmí banka a pobočka zahraniční banky
přijímat vklady a poskytovat úvěry a provozovat další činnosti, s
výjimkou těch, které jsou nezbytné k vypořádání jejích pohledávek a
závazků; do doby, než vypořádá své pohledávky a závazky, se považuje za
banku a pobočku zahraniční banky podle tohoto zákona.
ČÁST TŘETÍ
Organizace banky
§ 8
(1) Představenstvo banky musí mít alespoň 3 členy. Správní rada banky
musí mít alespoň 5 členů, přičemž jejím členem je statutární ředitel.
(2) Statutární ředitel banky nesmí být současně předsedou její správní
rady; Česká národní banka může na základě odůvodněného návrhu banky
povolit souběžný výkon obou funkcí, přičemž posoudí vliv souběhu funkcí
na řádnost a obezřetnost výkonu činností banky vzhledem k jejich
povaze, rozsahu a složitosti a s přihlédnutím k individuálním
okolnostem, zejména k
a) dostatečnosti časové kapacity pro plnění stanovených povinností a
b) vzniku možného střetu zájmů.
(3) Banka zajistí, aby
a) člen jejího statutárního orgánu, člen její správní rady a člen její
dozorčí rady byl osobou důvěryhodnou, dostatečně odborně způsobilou a
zkušenou,
b) byly vyčleněny dostatečné personální a finanční zdroje pro průběžné
odborné vzdělávání členů statutárního orgánu, členů správní rady a
členů dozorčí rady a
c) byla prováděna politika podporující rozmanitost při výběru členů
statutárního orgánu, členů správní rady a členů dozorčí rady.
(4) Člen statutárního orgánu, člen správní rady a člen dozorčí rady
banky po celou dobu výkonu své funkce
a) plní své povinnosti řádně, čestně a nezávisle a věnuje výkonu této
své funkce dostatečnou časovou kapacitu,
b) může současně zastávat funkce v orgánech jiných právnických osob jen
tehdy, pokud to neovlivní dostatečnost časové kapacity pro plnění
povinností v orgánu banky vzhledem k povaze, rozsahu a složitosti
jejích činností a s přihlédnutím k individuálním okolnostem,
c) v bance, která je významná vzhledem ke své velikosti, vnitřní
organizaci, povaze, rozsahu a složitosti svých činností, nesmí současně
zastávat funkce v orgánech jiných právnických osob většího rozsahu než
1. výkon jedné funkce výkonného člena se dvěma funkcemi nevýkonného
člena, nebo
2. výkon čtyř funkcí nevýkonného člena.
(5) Česká národní banka může na základě odůvodněného návrhu banky
povolit členovi statutárního orgánu, členovi správní rady nebo členovi
dozorčí rady v bance, která je významná vzhledem ke své velikosti,
vnitřní organizaci, povaze, rozsahu a složitosti svých činností,
zastávat jednu další funkci nevýkonného člena v orgánu jiné právnické
osoby, pokud to neovlivní řádné plnění povinností v orgánu banky.
(6) Pro účely ustanovení odstavce 4 písm. c) se nezohledňuje funkce
člena v právnické osobě, která neslouží převážně výdělečným cílům, a
dále se považuje za výkon jedné funkce výkon funkce výkonného a
nevýkonného člena v rámci
a) téže skupiny ovládající banky,
b) stejného institucionálního systému ochrany podle čl. 113 odst. 7
nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
c) obchodní korporace, ve které má banka kvalifikovanou účast.
(7) Výkonným členem se pro účely tohoto zákona rozumí člen orgánu,
který v bance zastává výkonnou řídicí funkci.
(8) Působnost statutárního orgánu a správní rady nebo dozorčí rady musí
být uvedena ve stanovách.
(9) Členem statutárního orgánu, členem správní rady a členem dozorčí
rady banky může být pouze fyzická osoba.
(10) Odstavce 4 až 7 se použijí obdobně i při posuzování osoby ve
vedení a pracovníka pobočky banky z jiného než členského státu.
§ 8a
(1) Členové statutárního orgánu banky nebo členové správní rady banky,
kteří porušili své povinnosti vyplývající pro ně z výkonu funkce podle
tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů nebo stanov, odpovídají
společně a nerozdílně za škodu, která vznikne věřitelům banky tím, že v
důsledku porušení těchto povinností banka není schopna plnit své
splatné závazky.
(2) Odstavec 1 se použije obdobně i na členy statutárního orgánu
zahraniční banky, která má na území České republiky zřízenu pobočku
podle § 5, a pro osoby ve vedení této pobočky.
§ 8b
Řídicí a kontrolní systém
(1) Banka musí mít řídicí a kontrolní systém, který zahrnuje
a) předpoklady řádné správy a řízení společnosti, a to vždy
1. zásady a postupy řízení,
2. organizační uspořádání s řádným, průhledným a uceleným vymezením
působnosti a rozhodovací pravomoci, v rámci kterého se současně vymezí
funkce, jejichž výkon je neslučitelný, a postupy pro zamezení vzniku
možného střetu zájmů,
3. řádné administrativní postupy a účetní postupy v souladu se
zvláštními právními předpisy,
4. systém odměňování osob, jejichž činnosti v rámci výkonu jejich
zaměstnání, povolání nebo funkce mají významný vliv na bankou
podstupovaná rizika a jejich míru, včetně zásad pro určení a podmínky
výplaty pevné a pohyblivé složky odměn, postupů pro přijímání
rozhodnutí o odměňování a způsobu posuzování výkonnosti tak, aby systém
odměňování přispíval k řádnému a účinnému řízení rizik a byl s ním v
souladu,
b) systém řízení rizik, který vždy zahrnuje
1. pravidla přístupu banky k rizikům, kterým banka je nebo může být
vystavena, včetně rizik vyplývajících z vnějšího prostředí a rizika
likvidity,
2. účinné postupy rozpoznávání, vyhodnocování, měření, sledování a
ohlašování rizik,
3. účinné postupy přijímání opatření vedoucích k omezení případných
rizik,
c) systém vnitřní kontroly, jehož součástí je vždy
1. vnitřní audit a
2. průběžná kontrola dodržování právních povinností a povinností
plynoucích z vnitřních předpisů banky,
d) zajišťování důvěryhodnosti, odborné způsobilosti a zkušenosti členů
statutárního orgánu, členů správní rady a členů dozorčí rady a
e) zajišťování odborné způsobilosti a zkušenosti statutárního orgánu,
správní rady a dozorčí rady jako celku, zajišťující porozumění
činnostem banky, včetně dostatečného porozumění hlavním rizikům.
(2) Řídicí a kontrolní systém musí být účinný, ucelený a přiměřený
charakteru, rozsahu a složitosti rizik spojených s modelem podnikání a
činností banky.
(3) Banka ověřuje a pravidelně hodnotí účinnost, ucelenost a
přiměřenost řídicího a kontrolního systému v jeho celku i částech a
zjednává bez zbytečného odkladu odpovídající nápravu.
(4) Banka má povinnost zavést a udržovat řídicí a kontrolní systém na
individuálním základě, pokud jí nebyla Českou národní bankou udělena
výjimka podle čl. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
575/2013. Banka má tyto povinnosti také na konsolidovaném základě,
jestliže je
a) tuzemskou ovládající bankou [§ 26d odst. 1 písm. l)],
b) ovládající bankou, avšak není tuzemskou ovládající bankou,
odpovědnou bankou ve skupině finanční holdingové osoby nebo odpovědnou
bankou ovládanou smíšenou finanční holdingovou osobou [§ 26d odst. 1
písm. b), l), r) a t)], přičemž členem jejího konsolidačního celku je
zahraniční banka, zahraniční obchodník s cennými papíry, který není
bankou, nebo finanční instituce, které mají sídlo v jiném než členském
státě,
c) odpovědnou bankou ve skupině finanční holdingové osoby [§ 26d odst.
1 písm. r)],
d) odpovědnou bankou ve skupině zahraniční ovládající banky [§ 26d
odst. 1 písm. s)], nebo.
e) odpovědnou bankou ovládanou smíšenou finanční holdingovou osobou [§
26d odst. 1 písm. t)].
(5) Banka, která má povinnost zavést a udržovat řídicí a kontrolní
systém na konsolidovaném základě, zajistí, aby jí ovládaná osoba, která
nepodléhá dohledu České národní banky, zavedla zásady a postupy řízení,
organizační uspořádání a další postupy a mechanismy podle odstavce 1. Z
této povinnosti může Česká národní banka udělit výjimku, pokud banka
prokáže, že zavedení takových zásad, postupů, uspořádání a mechanismů
není v souladu s právním řádem země sídla ovládané osoby.
(6) Banka, která má povinnost zavést a udržovat řídicí a kontrolní
systém na konsolidovaném základě, zajistí také, aby zásady a postupy
řízení, organizační uspořádání, postupy a mechanismy podle odstavce 1
používané členy konsolidačního celku byly vzájemně souladné a propojené
a vyplývaly z nich veškeré informace potřebné pro účely rozhodovacích
procesů v rámci konsolidačního celku a pro účely výkonu dohledu.
(7) Česká národní banka stanoví vyhláškou podrobnější požadavky na
řídicí a kontrolní systém bank na individuálním i konsolidovaném
základě v mezích podle odstavce 1, včetně působností, pravomocí,
složení a fungování orgánů a výborů banky, jakož i požadavků na jejich
členy, pokud toto není upraveno přímo použitelným předpisem Evropské
unie upravujícím obezřetnostní požadavky, nařízením nebo rozhodnutím
Evropské komise.
(8) Pobočka banky z jiného než členského státu se řídí požadavky na
řídicí a kontrolní systém přiměřeně.
§ 8c
(1) Banka, která je významná vzhledem ke své velikosti, vnitřní
organizaci, povaze, rozsahu a složitosti svých činností, zřídí
a) výbor pro rizika,
b) výbor pro jmenování,
c) výbor pro odměňování.
(2) Výbor pro rizika, výbor pro jmenování a výbor pro odměňování jsou
složeny z nevýkonných členů orgánů banky.
(3) Česká národní banka stanoví vyhláškou kritéria pro posouzení
významnosti banky podle odstavce 1.
§ 8d
Česká národní banka
a) používá informace týkající se zásad odměňování v souladu s čl. 450
nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ke srovnání
trendů a postupů odměňování,
b) sleduje, jestli banka s ohledem na charakter, rozsah a složitost
svých činností nespoléhá pouze na vnější úvěrové hodnocení při
posouzení úvěrové bonity subjektu nebo finančního nástroje, kterým se
pro účely tohoto zákona rozumí finanční nástroj podle čl. 4 odst. 1
bodu 50 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
c) sleduje rozsah objemu rizikově vážených expozic nebo kapitálových
požadavků banky, s výjimkou kapitálových požadavků k operačnímu riziku,
pro expozice nebo transakce ve srovnávacím portfoliu, které vyplývají z
interních přístupů banky; operačním rizikem se pro účely tohoto zákona
rozumí operační riziko podle čl. 4 odst. 1 bodu 52 nařízení Evropského
parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
d) alespoň jednou ročně zhodnotí kvalitu interních přístupů banky,
e) přijme opatření k nápravě, pokud interní přístup vede k podhodnocení
kapitálových požadavků banky, které není důsledkem existujících rozdílů
v pozicích nebo expozicích; opatření k nápravě zachovává cíle interního
přístupu,
f) sleduje vývoj v souvislosti s profily rizik likvidity,
g) přijme opatření, pokud vývoj podle písmene f) může vést k
nestabilitě banky nebo systémové nestabilitě,
h) používá informace týkající se politiky rozmanitosti v souladu s čl.
435 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ke srovnání
politiky podporující rozmanitost výběru členů statutárního orgánu,
členů správní rady a členů dozorčí rady banky.
§ 9
(1) Banka je povinna ve stanovách upravit také
a) strukturu a organizaci banky;
b) pravomoc a odpovědnost členů statutárního orgánu, členů správní rady
a členů dozorčí rady banky;
c) pravomoc a odpovědnost dalších pracovníků ústředí a poboček,
popřípadě jiných organizačních jednotek banky, oprávněných k provádění
bankovních obchodů;
d) organizační zajištění řídicího a kontrolního systému.
(2) Banka může ve stanovách upravit také pravomoc valné hromady
a) stanovit ve smlouvě o výkonu funkce úroveň poměru mezi pevnou a
pohyblivou složkou odměny vyšší než 100 %, přičemž celková úroveň
pohyblivé složky nesmí přesáhnout u žádného jednotlivce 200 % pevné
složky jeho celkové odměny, nebo
b) dát pokyn dozorčí radě nebo správní radě, pokud schvaluje smlouvu o
výkonu funkce, stanovit úroveň poměru mezi pevnou a pohyblivou složkou
odměny vyšší než 100 %, přičemž celková úroveň pohyblivé složky nesmí
přesáhnout u žádného jednotlivce 200% pevné složky jeho celkové odměny.
(3) Ověřené kopie stanov a jejich změn musí být uloženy u České národní
banky.
§ 10
(1) Banka je povinna bez zbytečného odkladu uložit u České národní
banky výpis z obchodního rejstříku, jakož i všechny jeho změny.
(2) Zahraniční banka vykonávající na území České republiky bankovní
činnosti prostřednictvím pobočky je povinna bez zbytečného odkladu
uložit u České národní banky výpis z obchodního rejstříku, jakož i
všechny jeho změny.
§ 10a
(1) Banka zavede postupy pro své pracovníky k internímu hlášení
porušení nebo hrozícího porušení tohoto zákona, právních předpisů jej
provádějících nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie
upravujícího obezřetnostní požadavky prostřednictvím zvláštního,
nezávislého a samostatného komunikačního kanálu.
(2) Česká národní banka zavede účinný mechanismus k hlášení porušení
nebo hrozícího porušení tohoto zákona, právních předpisů jej
provádějících nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie
upravujícího obezřetnostní požadavky a informuje o něm způsobem
umožňujícím dálkový přístup; tento mechanismus zahrnuje alespoň
a) postupy pro hlášení porušení nebo hrozícího porušení České národní
bance a jejich vyhodnocování Českou národní bankou,
b) ochranu osoby, která ohlásí porušení nebo hrozící porušení; pokud se
jedná o pracovníka banky, Česká národní banka a banka zajistí ochranu
alespoň před diskriminací nebo dalšími druhy nespravedlivého zacházení,
c) ochranu osobních údajů osoby, která ohlásí porušení nebo hrozící
porušení nebo která je údajně odpovědná za porušení nebo hrozící
porušení, ledaže je zveřejnění vyžadováno vnitrostátním právem v
souvislosti s dalším vyšetřováním nebo následným soudním řízením.
(3) Česká národní banka stanoví vyhláškou požadavky na postupy banky
podle odstavce 1 včetně zajištění stejné míry ochrany, jako je
vyžadována podle odstavce 2 písm. b) a c).
(4) Postupy interního hlášení podle odstavce 1 mohou být stanoveny na
základě ujednání se sociálními partnery, prostřednictvím nebo s
využitím komunikačních kanálů těchto partnerů, při zajištění stejné
míry ochrany, jako je vyžadována podle odstavce 2 písm. b) a c).
ČÁST ČTVRTÁ
Provozní požadavky
§ 11
(1) Banky a pobočky zahraničních bank jsou povinny informovat ve svých
provozních prostorách písemnou formou v českém jazyce o podmínkách pro
přijímání vkladů, poskytování úvěrů a dalších bankovních obchodů a
služeb a o své účasti v platebních systémech. Na vyžádání jsou povinny
poskytnout informaci o pravidlech příslušného platebního systému.
(2) V informaci o službách, které spočívají v převzetí peněžních
prostředků od klienta, nebo při poskytování těchto služeb musí být
výslovně a srozumitelně uveden vztah této služby k pojištění pohledávek
z vkladů včetně limitů pro výplatu jedné oprávněné osobě. Banka a
pobočka zahraniční banky je povinna písemně informovat v úředním
jazyce, popřípadě jazycích státu, na jehož území působí, o způsobu
výplaty náhrad z Fondu pojištění vkladů (§ 41a) nebo z jiného systému
pojištění, na kterém je účastna, a o způsobu uplatnění nároku u Fondu
pojištění vkladů nebo u jiného obdobného systému pojištění, na kterém
je účastna.
(3) Pobočka banky z jiného než členského státu je povinna na žádost
právnické osoby nebo fyzické osoby v souvislosti s jejím podnikáním
poskytnout bez zbytečného odkladu písemné vysvětlení úvěrového
hodnocení této osoby (rating) pro účely posuzování jí poskytnutého
úvěru nebo její žádosti o úvěr.
(4) Banka a pobočka banky z jiného než členského státu je povinna vést
agendu každé smlouvy uzavírané s klientem takovým způsobem, aby na
žádost České národní banky byla bez zbytečného odkladu schopna
předložit příslušné doklady v ověřeném překladu do českého jazyka.
(5) Banky a pobočky zahraničních bank jsou povinny zavést účinný postup
pro vyřizování stížností klientů a o tomto postupu srozumitelně,
písemně a v úředním jazyce, popřípadě jazycích státu, na jehož území
působí, informovat ve svých provozních prostorách.
§ 11a
Uveřejňování informací pobočkami bank z jiného než členského státu
(1) Pobočka banky z jiného než členského státu uveřejňuje údaje o sobě
a své činnosti a údaje o plnění pravidel obezřetného podnikání.
(2) Pobočka banky z jiného než členského státu uveřejňuje způsobem
umožňujícím dálkový přístup informace o tom, kdo a jakým způsobem
uveřejňuje informace o zahraniční bance.
(3) Pobočka banky z jiného než členského státu nemusí uveřejnit
informaci o plnění pravidel obezřetného podnikání, která
a) není významná; informace je významná, pokud by její vynechání nebo
chybné uvedení mohlo změnit či ovlivnit hodnocení či rozhodnutí osob,
které spoléhají na tyto informace při svých rozhodnutích; tato možnost
se nevztahuje na informace o přístupech pro výpočet kapitálových
požadavků,
b) je citlivá; informace je citlivá, pokud by jejím uveřejněním mohlo
být poškozeno postavení dané zahraniční banky v rámci soutěžního
prostředí, zejména jde-li o informaci o produktech nebo systémech,
která by sdílením s ostatními soutěžiteli mohla znehodnotit její
investici do těchto produktů nebo systémů,
c) je důvěrná; informace je důvěrná, pokud je daná zahraniční banka
zavázána klientům nebo jiným protistranám zachovávat o ní mlčenlivost.
(4) Využije-li pobočka banky z jiného než členského státu možnost
neuveřejnit citlivou nebo důvěrnou informaci, uveřejní, o který z
požadavků na uveřejnění se jedná, a důvod, proč informaci neuveřejnila.
Pobočka banky z jiného než členského státu uvede alespoň obecnou
informaci o skutečnosti, kterou měla uveřejnit, ledaže by i tato obecná
informace byla citlivá nebo důvěrná.
(5) Auditor ověřuje údaje o kapitálu, kapitálových požadavcích a
poměrové ukazatele banky a pobočky banky z jiného než členského státu.
(6) Česká národní banka stanoví vyhláškou
a) obsah údajů určených k uveřejnění, jakož i formu, způsob, strukturu,
periodicitu a lhůty uveřejňování údajů,
b) obsah údajů ověřovaných auditorem.
(7) Pobočka banky z jiného než členského státu zavede vnitřní postupy a
zásady pro plnění požadavků na uveřejnění stanovených tímto zákonem
nebo na jeho základě a pro hodnocení přiměřenosti uveřejňovaných údajů,
včetně jejich ověřování a frekvence uveřejňování. Pobočka banky z
jiného než členského státu zavede, udržuje a uplatňuje rovněž vnitřní
postupy a zásady pro posouzení, zda jí uveřejňované informace poskytují
úplný a pravdivý obraz o všech podstupovaných rizicích a jejich míře.
Neposkytují-li uveřejňované informace takovýto obraz, je pobočka banky
z jiného než členského státu povinna uveřejnit veškeré další informace
potřebné k dosažení tohoto cíle, s výjimkou informací uvedených v
odstavci 3.
§ 11b
Uveřejňování informací ovládajícími osobami a bankami
(1) Banka uveřejňuje základní údaje o sobě, o složení akcionářů,
struktuře konsolidačního celku, jehož je součástí, a o své činnosti a
finanční situaci.
(2) Banka, které jsou stanoveny povinnosti na konsolidovaném základě
podle tohoto zákona nebo podle přímo použitelného předpisu Evropské
unie upravujícího obezřetnostní požadavky, uveřejňuje každoročně
informace o
a) majetkoprávních vztazích mezi členy konsolidačního celku, včetně
informací o úzkém propojení,
b) řídicím a kontrolním systému podle § 8b odst. 1 písm. a) až e),
c) řídicím a kontrolním systému konsolidačního celku podle § 8b odst.
4.
(3) Banka splní povinnost podle odstavce 2 i uveřejněním odkazu na
místo, kde jsou tyto informace k dispozici.
(4) Česká národní banka může stanovit kratší než roční periodicitu
uveřejňování informací bankami podle části osmé nařízení Evropského
parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
(5) Banka uveřejňuje ve své výroční zprávě mezi klíčovými ukazateli
návratnost jejích aktiv, vyjádřenou jako podíl čistého zisku a celkové
bilanční sumy.
(6) Banka uveřejňuje údaje o tom, jak dodržuje požadavky na řídicí a
kontrolní systém, způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(7) Česká národní banka
a) stanoví vyhláškou rozsah údajů určených k uveřejnění podle odstavců
1 až 3, jakož i formu, způsob, strukturu a lhůty uveřejňování údajů, a
periodicitu uveřejňování údajů podle odstavce 1,
b) může vyhláškou stanovit periodicitu podle odstavce 4, lhůty a způsob
uveřejňování informací,
c) stanoví vyhláškou rozsah údajů určených k uveřejňování podle
odstavce 6, jakož i formu, způsob, strukturu, periodicitu a lhůty
uveřejňování údajů.
§ 11c
(1) Banka každoročně uveřejňuje za bezprostředně předcházející účetní
období s rozlišením podle jednotlivých členských států a jiných než
členských států, ve kterých má ovládanou osobu nebo pobočku,
a) výčet činností, které vykonává, a jejich zeměpisné umístění,
b) obrat,
c) počet pracovníků přepočtený na ekvivalenty pracovníků na plný
pracovní úvazek,
d) zisk nebo ztrátu před zdaněním,
e) daň z příjmů právnických osob nebo obdobnou daň placenou v zahraničí
nebo ztrátu,
f) získané veřejné podpory.
(2) Údaje podle odstavce 1 se uveřejňují v příloze roční účetní
závěrky, nebo pokud se sestavuje konsolidovaná účetní závěrka, v
příloze konsolidované účetní závěrky.
(3) Auditor v rámci své auditorské činnosti ověřuje rovněž údaje
uvedené v odstavci 1.
§ 12
(1) Banka nebo pobočka banky z jiného než členského státu je povinna
při výkonu své činnosti postupovat obezřetně, zejména provádět obchody
způsobem, který nepoškozuje zájmy jejích vkladatelů z hlediska
návratnosti jejich vkladů a neohrožuje bezpečnost a stabilitu banky.
(2) Banka a pobočka banky z jiného než členského státu nesmí uzavírat
smlouvy za podmínek, které jsou pro ni nápadně nevýhodné, zejména
takové, které zavazují banku nebo pobočku banky z jiného než členského
státu k hospodářsky neodůvodněnému plnění nebo plnění zjevně
neodpovídajícímu poskytované protihodnotě. Smlouvy uzavřené v rozporu s
tímto ustanovením jsou neplatné.
§ 12a
Kapitál pobočky banky z jiného než členského státu
(1) Pobočka banky z jiného než členského státu dodržuje průběžně
kapitálový poměr minimálně ve výši 8 %. Kapitálovým poměrem se rozumí
procentní podíl kapitálu na celkovém objemu rizikové expozice. Kapitál
pobočky banky z jiného než členského státu nesmí klesnout pod minimální
výši finančních zdrojů poskytnutých jí zahraniční bankou podle § 5
odst. 4 písm. a).
(2) Pro výpočet jednotlivých kapitálových požadavků pobočka banky z
jiného než členského státu používá základní přístup, interní přístup
nebo interní model.
(3) Jestliže pobočka banky z jiného než členského státu hodlá používat
pro výpočet kapitálového požadavku interní přístup nebo používaný
interní přístup nebo podmínky jeho používání změnit, je povinna požádat
Českou národní banku o udělení předchozího souhlasu. Česká národní
banka rozhodne o této žádosti do 6 měsíců. Česká národní banka může v
rozhodnutí o udělení souhlasu stanovit závazné podmínky, za kterých je
pobočka banky z jiného než členského státu oprávněna interní přístup
používat.
(4) Česká národní banka stanoví vyhláškou
a) pravidla pro výpočet kapitálového poměru, která zahrnují postupy,
které pobočka banky z jiného než členského státu uplatňuje, pravidla
pro stanovení kapitálu, pravidla pro určení celkového objemu rizikové
expozice, určení jednotlivých kapitálových požadavků a vymezení
přístupů pro jejich výpočet, včetně stanovení podmínek pro užívání
interních přístupů a interních modelů při výpočtu kapitálových
požadavků, a pravidla pro převod rizik,
b) určení interních přístupů, k jejichž používání a změně je potřeba
souhlasu podle odstavce 3,
c) náležitosti žádosti o předchozí souhlas s používáním interního
přístupu a se změnou používaného interního přístupu předkládané České
národní bance.
§ 12b
Pro výpočet kapitálových požadavků pomocí úvěrového hodnocení dlužníka
vydaného jinou osobou použije pobočka banky z jiného než členského
státu toto úvěrové hodnocení jen tehdy, pokud je vydáno nebo uznáno
ratingovou agenturou nebo jinou osobou zapsanou do seznamu vedeného
Evropským orgánem pro bankovnictví nebo exportní úvěrovou agenturou,
která zveřejňuje svá úvěrová hodnocení a dodržuje dohodnutou metodiku
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, kterou si pobočka
banky zvolila a konzistentně ji používá.
§ 12c
(1) Banka přijme a uplatňuje spolehlivé, účinné a úplné strategie a
postupy pro stanovení, průběžné posuzování a udržování vnitřně
stanoveného kapitálu v takové výši, struktuře a rozložení, aby
dostatečně pokrýval rizika, kterým je nebo by mohla být vystavena.
(2) Banka pravidelně prověřuje strategie a postupy uvedené v odstavci 1
tak, aby bylo zajištěno, že jsou funkční, účinné a přiměřené
charakteru, rozsahu a složitosti činností banky.
(3) Povinnosti stanovené v odstavcích 1 a 2 má na individuálním základě
pouze banka, která
a) není ovládána tuzemskou ovládající bankou [§ 26d odst. 1 písm. l)],
tuzemskou finanční holdingovou osobou [§ 26d odst. 1 písm. n)] ani
tuzemskou smíšenou finanční holdingovou osobou [§ 26d odst. 1 písm.
p)],
b) není odpovědnou bankou ve skupině zahraniční ovládající banky [§ 26d
odst. 1 písm. s)] nebo odpovědnou bankou ve skupině evropské finanční
holdingové osoby ani jinou bankou v takové skupině,
c) není odpovědnou bankou ovládanou evropskou smíšenou finanční
holdingovou osobou ani jinou bankou ovládanou smíšenou finanční
holdingovou osobou,
d) neovládá jinou banku, spořitelní a úvěrní družstvo, zahraniční
banku, obchodníka s cennými papíry, který není bankou, zahraničního
obchodníka s cennými papíry, který není zahraniční bankou, finanční
instituci nebo podnik pomocných služeb, nebo
e) není zahrnuta do konsolidace podle čl. 19 nařízení Evropského
parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
(4) Povinnosti stanovené v odstavcích 1 a 2 má na konsolidovaném
základě v rozsahu a způsobem podle části první hlavy II kapitoly 2
oddílů 2 a 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013
pouze banka, která je
a) tuzemskou ovládající bankou [§ 26d odst. 1 písm. l)],
b) ovládající bankou, avšak není tuzemskou ovládající bankou,
odpovědnou bankou ve skupině finanční holdingové osoby nebo odpovědnou
bankou ovládanou smíšenou finanční holdingovou osobou [§ 26d odst. 1
písm. b), l), r) a t)], přičemž členem jejího konsolidačního celku je
zahraniční banka, zahraniční obchodník s cennými papíry, který není
bankou, nebo finanční instituce, které mají sídlo v jiném než členském
státě,
c) odpovědnou bankou ve skupině finanční holdingové osoby [§ 26d odst.
1 písm. r)],
d) odpovědnou bankou ve skupině zahraniční ovládající banky [§ 26d
odst. 1 písm. s)], nebo
e) odpovědnou bankou ovládanou smíšenou finanční holdingovou osobou [§
26d odst. 1 písm. t)].
§ 12d
Kombinovaná kapitálová rezerva
(1) Banka průběžně udržuje kmenový kapitál tier 1 podle čl. 50 nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ve výši odpovídající
kombinované kapitálové rezervě, a to nad rámec požadavků na kapitál
podle čl. 92 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
požadavků na kapitál uložených jí prostřednictvím opatření k nápravě a
jiných opatření podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů a se
zohledněním vnitřně stanoveného kapitálu.
(2) Kombinovanou kapitálovou rezervu tvoří
a) bezpečnostní kapitálová rezerva,
b) proticyklická kapitálová rezerva,
c) kapitálová rezerva ke krytí systémového rizika.
(3) Banka udržuje kapitálové rezervy podle odstavce 2 písm. a) až c) na
individuálním a konsolidovaném základě podle části první hlavy druhé
nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
(4) Pokud banka neudržuje kombinovanou kapitálovou rezervu v požadované
výši, nesmí rozdělit poměrnou část zisku po zdanění, a do 5 pracovních
dnů ode dne, kdy dojde k poklesu kombinované kapitálové rezervy pod
požadovanou výši, předloží České národní bance žádost o schválení plánu
na obnovení kapitálu. Česká národní banka může tuto lhůtu prodloužit až
na 10 pracovních dnů v závislosti na posouzení individuální situace
banky s přihlédnutím k rozsahu a složitosti jejích činností.
(5) Česká národní banka plán na obnovení kapitálu podle odstavce 4
schválí, jestliže lze očekávat, že na základě tohoto plánu banka ve
stanovené lhůtě splní kombinovanou kapitálovou rezervu. Pokud Česká
národní banka plán na obnovení kapitálu neschválí, uloží opatření k
nápravě podle § 26 odst. 2 písm. a) bodu 12 nebo § 26 odst. 2 písm. e).
(6) Česká národní banka stanoví vyhláškou
a) pravidla pro kombinovanou kapitálovou rezervu podle odstavce 1 a
kapitálové rezervy podle odstavce 2,
b) pravidla pro výpočet poměrné části zisku po zdanění podle odstavce
4,
c) náležitosti plánu na obnovení kapitálu podle odstavce 4.
§ 12e
Sazba bezpečnostní kapitálové rezervy
Sazba bezpečnostní kapitálové rezervy činí 2,5 % z celkového objemu
rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a
Rady (EU) č. 575/2013.
Proticyklická kapitálová rezerva
§ 12f
(1) Česká národní banka čtvrtletně vypočte orientační ukazatel
proticyklické kapitálové rezervy jako referenční hodnotu, kterou se
řídí při stanovení sazby proticyklické kapitálové rezervy. Tento
ukazatel je založen na odchylce poměru objemu poskytnutých úvěrů a
hrubého domácího produktu od dlouhodobého trendu.
(2) Česká národní banka při výpočtu orientačního ukazatele
proticyklické kapitálové rezervy přihlíží zejména k
a) úvěrovému cyklu a růstu objemu poskytovaných úvěrů v České
republice,
b) změnám poměru objemu poskytnutých úvěrů a hrubého domácího produktu,
c) specifikům českého národního hospodářství,
d) doporučením vydaným Evropskou radou pro systémová rizika.
(3) Česká národní banka čtvrtletně stanoví sazbu proticyklické
kapitálové rezervy pro Českou republiku, přičemž přihlíží k
a) orientačnímu ukazateli proticyklické kapitálové rezervy vypočtenému
podle odstavců 1 a 2,
b) doporučením vydaným Evropskou radou pro systémová rizika,
c) ukazatelům, které mohou značit růst systémového rizika.
(4) Sazba proticyklické kapitálové rezervy podle odstavce 3 se stanoví
ve výši 0 % až 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92
odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 v
násobcích 0,25 procentního bodu. V případech, kdy to bude na základě
skutečností uvedených v odstavci 3 důvodné, může Česká národní banka
stanovit tuto sazbu vyšší než 2,5 %.
(5) Česká národní banka stanoví opatřením obecné povahy
a) sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro Českou republiku podle
odstavce 3,
b) den, od kterého jsou banky povinny používat sazbu podle písmene a)
pro účely výpočtu kombinované kapitálové rezervy.
(6) Při prvním stanovení sazby podle odstavce 5 písm. a) nebo při
zvýšení této sazby může být den podle odstavce 5 písm. b) stanoven
nejdříve 1 rok po dni vydání opatření obecné povahy; ve výjimečných
případech může být tato lhůta kratší. To neplatí, pokud se sazba podle
odstavce 5 písm. a) sníží.
(7) Česká národní banka v opatření obecné povahy uvede
a) údaje podle odstavce 5,
b) poměr objemu poskytnutých úvěrů k hrubému domácímu produktu České
republiky a odchylku tohoto poměru od dlouhodobého trendu,
c) referenční sazbu proticyklické kapitálové rezervy podle odstavců 1 a
2,
d) odůvodnění výše sazby podle odstavce 5 písm. a), včetně uvedení
všech faktorů, které Česká národní banka vzala v úvahu při stanovení
této sazby,
e) důvody pro zkrácení lhůty, pokud je lhůta podle odstavce 6 kratší
než 1 rok,
f) nezávazně určené období, po které Česká národní banka očekává, že
sazba podle odstavce 5 písm. a) nebude zvýšena včetně odůvodnění délky
tohoto období, pokud byla sazba proticyklické kapitálové rezervy
snížena.
(8) Česká národní banka koordinuje termín vydání opatření obecné povahy
s příslušnými orgány nebo určenými orgány jiných států.
§ 12g
(1) Banka použije sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro jiný
členský stát ve výši, kterou stanovil příslušný orgán nebo určený orgán
tohoto členského státu^29), pokud tato sazba byla stanovena do výše 2,5
% z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
(2) Pokud příslušný orgán nebo určený orgán jiného členského státu
stanovil sazbu proticyklické kapitálové rezervy vyšší než 2,5 % z
celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, Česká národní banka tuto
sazbu uzná nebo stanoví sazbu ve výši 2,5 %. Banka v takovém případě
použije sazbu stanovenou Českou národní bankou.
(3) Česká národní banka stanoví opatřením obecné povahy
a) sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro jiný členský stát podle
odstavce 2,
b) název státu, na nějž se vztahuje sazba podle písmene a),
c) den, od kterého jsou banky povinny používat sazbu podle písmene a)
pro účely výpočtu kombinované kapitálové rezervy.
(4) Při prvním stanovení sazby podle odstavce 3 písm. a) nebo při
zvýšení této sazby může být den podle odstavce 3 písm. c) stanoven
nejdříve 1 rok po dni vydání opatření obecné povahy; ve výjimečných
případech může být tato lhůta kratší. To neplatí, pokud se sazba podle
odstavce 3 písm. a) sníží.
(5) Je-li lhůta podle odstavce 4 kratší než 1 rok, Česká národní banka
v opatření obecné povahy uvede důvody pro zkrácení lhůty.
§ 12h
(1) Banka použije sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro jiný než
členský stát ve výši, kterou stanovil příslušný orgán tohoto státu,
pokud tato sazba byla stanovena do výše 2,5 % z celkového objemu
rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a
Rady (EU) č. 575/2013.
(2) Pokud příslušný orgán jiného než členského státu stanovil sazbu
proticyklické kapitálové rezervy nižší než 2,5 % z celkového objemu
rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a
Rady (EU) č. 575/2013, Česká národní banka může sazbu zvýšit až do výše
2,5 %, považuje-li to za potřebné z hlediska rizik spojených s objemem
poskytovaných úvěrů v tomto státě. Banka v takovém případě použije
sazbu stanovenou Českou národní bankou.
(3) Pokud příslušný orgán jiného než členského státu stanovil sazbu
proticyklické kapitálové rezervy vyšší než 2,5 % z celkového objemu
rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a
Rady (EU) č. 575/2013, Česká národní banka tuto sazbu uzná nebo stanoví
sazbu ve výši 2,5 %. Banka v takovém případě použije sazbu stanovenou
Českou národní bankou.
(4) Pokud příslušný orgán jiného než členského státu sazbu
proticyklické kapitálové rezervy nestanovil, Česká národní banka může
tuto sazbu stanovit do výše 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice
podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
575/2013. Banka v takovém případě použije sazbu stanovenou Českou
národní bankou.
(5) Česká národní banka při stanovení sazby proticyklické kapitálové
rezervy podle odstavců 2 až 4 přihlíží k doporučením vydaným Evropskou
radou pro systémová rizika.
(6) Česká národní banka stanoví opatřením obecné povahy
a) sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro jiný než členský stát
podle odstavců 2 až 4,
b) název státu, na nějž se vztahuje sazba podle písmene a),
c) den, od kterého jsou banky povinny používat sazbu podle písmene a)
pro účely výpočtu kombinované kapitálové rezervy.
(7) Při prvním stanovení sazby podle odstavce 6 písm. a) nebo při
zvýšení této sazby může být den podle odstavce 6 písm. c) stanoven
nejdříve 1 rok po dni vydání opatření obecné povahy; ve výjimečných
případech může být tato lhůta kratší. To neplatí, pokud se sazba podle
odstavce 6 písm. a) sníží.
(8) Česká národní banka v opatření obecné povahy odůvodní výši sazby
podle odstavce 6 písm. a), a je-li lhůta podle odstavce 7 kratší než 1
rok, Česká národní banka uvede důvody pro zkrácení lhůty.
Kapitálová rezerva ke krytí systémového rizika
§ 12i
(1) Česká národní banka může stanovit, aby banky, skupina druhově
určených bank nebo jednotlivá banka průběžně udržovaly kapitálovou
rezervu ke krytí systémového rizika na individuálním a konsolidovaném
základě podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a
Rady (EU) č. 575/2013, a to nad rámec požadavků na kapitál podle čl. 92
tohoto nařízení, požadavků na kapitál uložených bance prostřednictvím
opatření k nápravě a jiných opatření podle tohoto zákona nebo jiných
právních předpisů a se zohledněním vnitřně stanoveného kapitálu.
(2) Česká národní banka stanoví sazbu kapitálové rezervy ke krytí
systémového rizika pro expozice umístěné v České republice ve výši
nejméně 1% z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3
nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 v násobcích 0,5
procentního bodu, přičemž může tuto sazbu stanovit také pro expozice
umístěné v jiném členském státě nebo jiném než členském státě. Česká
národní banka při stanovení sazby přihlíží k tomu, aby výše sazby
neměla nepříznivý dopad na finanční trh jako celek nebo jeho část v
jiných členských státech Evropské unie nebo celé Evropské unii a nebyla
překážkou pro fungování jednotného trhu. Česká národní banka
přezkoumává důvody pro stanovení kapitálové rezervy ke krytí
systémového rizika alespoň jednou za 2 roky.
(3) Česká národní banka stanoví rozhodnutím nebo opatřením obecné
povahy
a) sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika podle odstavců
1 a 2,
b) údaje nutné k identifikaci banky, která je povinna udržovat
kapitálovou rezervu ke krytí systémového rizika,
c) den, od kterého je dotčená banka povinna sazbu podle písmene a)
používat,
d) názvy států, na něž se vztahuje sazba podle písmene a).
§ 12j
(1) Česká národní banka oznámí záměr stanovit sazbu kapitálové rezervy
ke krytí systémového rizika Evropské komisi, Evropskému orgánu pro
bankovnictví, Evropské radě pro systémová rizika a příslušným orgánům
nebo určeným orgánům dotčených států.
(2) Oznámení podle odstavce 1 obsahuje
a) sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika,
b) popis systémového nebo makroobezřetnostního rizika,
c) odůvodnění výše sazby podle písmene a) vzhledem k míře systémového
nebo makroobezřetnostního rizika a ohrožení stability finančního
systému v České republice,
d) odůvodnění výše sazby podle písmene a) z hlediska její účinnosti a
přiměřenosti zmírnit systémové nebo makroobezřetnostní riziko,
e) odůvodnění účinnosti a přiměřenosti výše sazby podle písmene a)
vzhledem k ostatním existujícím opatřením použitelným podle tohoto
zákona a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 s
výjimkou článků 458 a 459 tohoto nařízení,
f) vyhodnocení pravděpodobných kladných a záporných dopadů stanovení
kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika na jednotný trh Evropské
unie na základě informací dostupných České národní bance.
(3) Pokud Česká národní banka hodlá stanovit sazbu kapitálové rezervy
ke krytí systémového rizika do výše 5 % z celkového objemu rizikové
expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady
(EU) č. 575/2013, oznámí záměr podle odstavce 1 nejpozději 1 měsíc
přede dnem vydání rozhodnutí nebo opatření obecné povahy podle § 12i
odst. 3. Pokud Česká národní banka hodlá stanovit sazbu kapitálové
rezervy ke krytí systémového rizika vyšší než 5 % z celkového objemu
rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a
Rady (EU) č. 575/2013, oznámí záměr podle odstavce 1, přičemž
rozhodnutí nebo opatření obecné povahy podle § 12i odst. 3 vydá pouze v
návaznosti na nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise.
(4) Pokud Česká národní banka hodlá stanovit sazbu kapitálové rezervy
ke krytí systémového rizika do výše 5 % z celkového objemu rizikové
expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady
(EU) č. 575/2013 pro expozice umístěné v jiných členských státech, musí
být sazba kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika stejná pro
všechny členské státy.
(5) Česká národní banka může požádat Evropskou radu pro systémová
rizika, aby pro příslušné orgány nebo určené orgány jiných členských
států vydala doporučení uznat sazbu kapitálové rezervy ke krytí
systémového rizika stanovenou Českou národní bankou pro Českou
republiku.
(6) Pokud Česká národní banka hodlá stanovit sazbu kapitálové rezervy
ke krytí systémového rizika vyšší než 3 % a nižší nebo rovnu 5 % z
celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, vyžádá si před vydáním
rozhodnutí nebo opatření obecné povahy podle § 12i odst. 3 stanovisko
Evropské komise. Pokud Česká národní banka stanovisku Evropské komise
nevyhoví, sdělí jí důvody, které ji k tomu vedly.
(7) Pokud Česká národní banka hodlá stanovit sazbu kapitálové rezervy
ke krytí systémového rizika vyšší než 3 % a nižší nebo rovnu 5 % z
celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 pro banku, jejíž
ovládající osoba má sídlo v jiném členském státě, a Česká národní banka
a příslušné orgány nebo určené orgány dotčeného členského státu se
neshodnou nebo v případě, kdy stanoviska Evropské komise a Evropské
rady pro systémová rizika jsou zamítavá, Česká národní banka může
postoupit věc k rozhodnutí Evropskému orgánu pro bankovnictví podle
přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad
finančním trhem v oblasti bankovnictví^28). Česká národní banka
rozhodnutí nebo opatření obecné povahy podle § 12i odst. 3 nevydá,
dokud ve věci nerozhodne Evropský orgán pro bankovnictví.
§ 12k
(1) Pokud příslušný orgán nebo určený orgán jiného členského státu
stanovil pro tento členský stát sazbu kapitálové rezervy ke krytí
systémového rizika, může Česká národní banka sazbu pro účely výpočtu
kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika uznat a rozhodnutím nebo
opatřením obecné povahy podle § 12i odst. 3 tuto sazbu stanovit. Česká
národní banka před stanovením sazby přihlíží k informacím uvedeným v
oznámení příslušného orgánu dotčeného členského státu.
(2) Česká národní banka oznámí uznání sazby podle odstavce 1 Evropské
komisi, Evropskému orgánu pro bankovnictví, Evropské radě pro systémová
rizika a příslušnému nebo určenému orgánu členského státu.
§ 12l
(1) Při vydání opatření obecné povahy podle § 12f až 12i se § 172 a §
173 odst. 1 správního řádu nepoužije. Opatření obecné povahy oznámí
Česká národní banka způsobem umožňujícím dálkový přístup. Opatření
obecné povahy nabývá účinnosti dnem zveřejnění. Pokud by zveřejnění
odůvodnění opatření obecné povahy vydaného podle § 12i odst. 3 ohrozilo
stabilitu finančního systému dotčených států, Česká národní banka
odůvodnění nezveřejní.
(2) Proti vydanému opatření obecné povahy může banka nebo pobočka
zahraniční banky podat písemné odůvodněné námitky ve lhůtě do 10
pracovních dnů ode dne jeho oznámení. Podané námitky vyřídí Česká
národní banka sdělením. Podané námitky může Česká národní banka využít
jako podklad pro změnu nebo zrušení vydaného opatření obecné povahy.
(3) Česká národní banka zveřejní pravomocné rozhodnutí podle § 12i
odst. 3 způsobem umožňujícím dálkový přístup. Pokud by zveřejnění
odůvodnění rozhodnutí ohrozilo stabilitu finančního systému dotčených
států, Česká národní banka odůvodnění nezveřejní.
§ 12m
neplatil
§ 12n
neplatil
nadpis neplatil
§ 12o
neplatil
§ 12p
neplatil
§ 12q
neplatil
nadpis neplatil
§ 12r
neplatil
§ 12s
neplatil
§ 12t
neplatil
§ 12u
neplatil
§ 12v
neplatil
§ 12w
neplatil
§ 12x
neplatil
§ 13
(1) Pobočka banky z jiného než členského státu dodržuje pravidla, která
omezují výši aktiv a podrozvahových položek vůči osobě nebo skupině
osob v závislosti na kapitálu. Tato pravidla zahrnují zejména vymezení
velkých expozic, způsob stanovení jejich hodnoty, vymezení zajištění
uznatelného pro výpočet expozic, vymezení expozic, které lze vyloučit
pro účely sledování limitů, a limity na velké expozice.
(2) Česká národní banka stanoví vyhláškou pravidla podle odstavce 1.
§ 14
(1) Pobočka banky z jiného než členského státu udržuje trvale svou
platební schopnost. Pobočka banky z jiného než členského státu je
povinna dodržovat stanovená pravidla likvidity a bezpečného provozu;
tato pravidla mohou upravovat zejména
a) minimální výši likvidních prostředků, popřípadě skupiny těchto
prostředků, ve vztahu k aktivům nebo ve vztahu k pasívům, popřípadě ke
skupině aktiv nebo pasív;
b) omezení a podmínky pro některé druhy úvěrů nebo investic, vkladů,
záruk a závazků;
c) nabývání, financování a posuzování aktiv;
d) omezení a podmínky pro měnové pozice.
(2) Banka je povinna dodržovat pravidla podle odstavce 1 písm. b) až
d).
(3) Česká národní banka stanoví vyhláškou pravidla podle odstavce 1 pro
banky a pobočky bank z jiných než členských států.
§ 15
(1) Česká národní banka stanoví vyhláškou pravidla postupu podle § 12.
(2) Česká národní banka upraví ve vyhlášce, kterou je zmocněna vydat
podle § 11a odst. 6, § 12a odst. 4, § 13 odst. 2 a § 14 odst. 3,
pravidla a požadavky pro činnost poboček bank z jiných než členských
států způsobem srovnatelným s úpravou těchto pravidel a požadavků přímo
použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní
požadavky.
§ 16
(1) Banka musí mít předchozí souhlas České národní banky
a) k uzavření smlouvy, na jejímž základě dochází k jakékoliv dispozici
s obchodním závodem nebo jeho částí,
b) k rozhodnutí valné hromady o zrušení banky,
c) k fúzi nebo rozdělení banky nebo převodu jmění na banku jakožto
společníka,
d) ke snížení základního kapitálu banky, nejedná-li se o snížení
základního kapitálu banky k úhradě ztráty,
e) k usnesení valné hromady podle § 7a odst. 1 písm. c).
Právní jednání a usnesení valné hromady učiněná bez požadovaného
předchozího souhlasu jsou neplatná. Účastníkem řízení o udělení
předchozího souhlasu je pouze žádající banka; účastníky tohoto řízení
jsou rovněž druhá smluvní strana při dispozici s obchodním závodem nebo
jeho částí podle písmene a), další zúčastněné akciové společnosti při
fúzi nebo rozdělení anebo přejímající společník při převodu jmění podle
písmene c).
(2) Banka je povinna informovat Českou národní banku
a) o zamýšlené změně stanov týkající se skutečností, které musí být ve
stanovách uvedeny na základě požadavku zákona,
b) o návrzích personálních změn ve statutárním orgánu, správní radě a
dozorčí radě, včetně předložení podkladů nezbytných pro posouzení
jejich odborné způsobilosti, důvěryhodnosti a zkušenosti,
c) o záměru založit právnickou osobu v zahraničí nebo se na ní
majetkově podílet.
(3) Ustanovením odstavce 1 písm. b) a c) nejsou dotčena ustanovení
zvláštního předpisu.^4)
(4) Banka může převést svůj obchodní závod pouze na
a) jinou banku,
b) banku se sídlem na území členského státu, která působí na území
České republiky prostřednictvím své pobočky,
c) zahraniční banku vykonávající na území České republiky bankovní
činnosti prostřednictvím své pobočky na základě licence podle § 5,
pokud zahraniční banka prokáže, že systém pojištění pohledávek z
vkladů, který se na vklady převáděné v rámci prodeje obchodního závodu
bude vztahovat, zaručuje oprávněným osobám nejméně stejný stupeň
ochrany, jaký požívaly podle tohoto zákona;
pro pacht obchodního závodu banky se použijí písmena a) až c) obdobně.
(5) Banka může převést svůj obchodní závod také na akciovou společnost,
jejímž jediným akcionářem je Česká republika, pokud tato akciová
společnost splňuje požadavek minimální výše základního kapitálu podle §
4 odst. 1 (dále jen „banka zvláštního určení“). Banka zvláštního určení
splňuje podmínky pro udělení licence podle § 4 odst. 5, pokud Česká
národní banka udělí předchozí souhlas k uzavření smlouvy o převodu
obchodního závodu na banku zvláštního určení; v tomto případě jí Česká
národní banka udělí licenci v rozsahu činností povolených bance, která
na ni svůj obchodní závod převádí. Banka zvláštního určení nesmí
vykonávat činnosti uvedené v licenci přede dnem nabytí účinnosti
smlouvy o převodu obchodního závodu, přičemž smlouva o převodu
obchodního závodu může nabýt účinnosti nejdříve dnem udělení licence
bance zvláštního určení.
(6) Dnem nabytí účinnosti smlouvy o převodu obchodního závodu se banka,
která obchodní závod převedla, zrušuje a vstupuje do likvidace.
§ 16a
(1) Banka je povinna písemně informovat Českou národní banku o záměru
otevřít pobočku nebo zastoupení v zahraničí, o záměru poskytovat služby
v zahraničí bez založení pobočky a o případných diskriminačních
opatřeních státu, na jehož území pobočka nebo zastoupení v zahraničí
působí nebo mají působit nebo na jehož území jsou nebo mají být
poskytovány služby bez založení pobočky.
(2) Banka postupuje v případě záměru otevřít pobočku nebo poskytovat
služby bez založení pobočky v členském státě v souladu s § 5c až 5m.
Totéž platí v případě záměru poskytovat služby podle § 5d
prostřednictvím oprávněné finanční instituce splňující podmínky podle §
5e odst. 1, která služby bude poskytovat prostřednictvím své pobočky
nebo bez založení pobočky. Po obdržení oznámení o záměru otevřít
pobočku banky nebo oprávněné finanční instituce v zahraničí rozhodne
Česká národní banka ve správním řízení, zda jsou splněny podmínky
stanovené právem Evropské unie pro tyto případy podle § 5c až 5m.
(3) Jestliže Česká národní banka ve správním řízení rozhodne, že
podmínky stanovené právem Evropské unie pro tyto případy podle § 5c až
5m nejsou splněny, rozhodnutí je soudně přezkoumatelné.
(4) Česká národní banka při výkonu dohledu nad bankou, která vykonává
činnost na území jiného členského státu prostřednictvím pobočky,
zohlední při sestavování plánu dohledových šetření podle § 25e
informace získané orgánem dohledu tohoto členského státu při kontrole
na místě.
§ 16b
(1) Zahraniční banka se sídlem na jiném území než území členského
státu, která vykonává na území České republiky bankovní činnosti
prostřednictvím své pobočky, je povinna informovat Českou národní banku
bez zbytečného odkladu o
a) návrzích personálních změn osob ve vedení této pobočky a k této
informaci předložit podklady nezbytné pro posouzení jejich odborné
způsobilosti, důvěryhodnosti a zkušenosti,
b) všech změnách v údajích a skutečnostech uvedených v žádosti o
licenci předložené v souvislosti se zřízením této pobočky v České
republice,
c) snížení finančních zdrojů poskytnutých této pobočce podle § 5 odst.
4 písm. a),
d) skutečnostech a rozhodnutích, které mají dopad na činnost této
pobočky nebo se jí přímo týkají, zejména o záměru zrušit tuto pobočku
nebo prodat část obchodního závodu, kterého je tato pobočka součástí,
e) změně svých stanov,
f) své nepříznivé finanční situaci, která by mohla ovlivnit činnost
této pobočky,
g) mimořádné situaci na finančním trhu země svého sídla, včetně
takového nepříznivého vývoje na tomto trhu, v jehož důsledku by mohlo
dojít k ohrožení likvidity tohoto trhu nebo stability finančního
systému.
(2) Zahraniční banka se sídlem na jiném území než území členského
státu, která vykonává na území České republiky bankovní činnosti
prostřednictvím své pobočky, je povinna informovat o vydání rozhodnutí
o úpadku a o prohlášení konkursu na tuto pobočku orgán dohledu země
sídla zahraniční banky.
§ 17
(1) Banka může nabýt podíl v jiné právnické osobě, založit jinou
právnickou osobu nebo podílet se na jejím založení, pokud
a) se nestane společníkem s neomezeným ručením,
b) nejde o osobu, která má na této bance kvalifikovanou účast, ledaže
jde o účastnické cenné papíry této osoby držené krátkodobě za účelem
obchodování a banka dodrží pravidla pro nabývání, financování a
posuzování aktiv stanovené Českou národní bankou podle § 14 odst. 1
písm. c),
c) nejsou právní nebo jiné překážky pro poskytování informací touto
osobou bance a pro poskytování těchto informací bankou pro účely
dohledu nad činností banky a je zachována průhlednost konsolidačního
celku, jehož členem je banka, a úzké propojení v rámci konsolidačního
celku nebrání výkonu dohledu nad činností banky, nebo
d) investice je v souladu s celkovou strategií banky a banka řídí
rizika s touto investicí spojená zejména z hlediska případných závazků
banky z toho plynoucích.
(2) Banka je povinna bez zbytečného odkladu oznámit České národní bance
nabytí kvalifikované účasti. Na žádost České národní banky je povinna
prokázat splnění podmínek podle odstavce 1.
(3) Podílem se rozumí i nepřímý podíl (§ 17a odst. 1) nebo součet
nepřímých podílů.
§ 17a
(1) Nepřímým podílem se rozumí podíl držený prostřednictvím osoby nebo
osob, které jsou ovládány.
(2) Finanční institucí se pro účely tohoto zákona rozumí finanční
instituce podle čl. 4 odst. 1 bodu 26 nařízení Evropského parlamentu a
Rady (EU) č. 575/2013.
(3) Institucí se pro účely tohoto zákona rozumí úvěrová instituce podle
čl. 4 odst. 1 bodu 1 a investiční podnik podle čl. 4 odst. 1 bodu 2
nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
(4) Kvalifikovanou účastí se pro účely tohoto zákona rozumí
kvalifikovaná účast podle čl. 4 odst. 1 bodu 36 nařízení Evropského
parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
(5) Pro účely výpočtu kvalifikované účasti na bance se započítávají i
podíly na základním kapitálu nebo na hlasovacích právech,
a) kterými disponuje jiná osoba, která jedná ve shodě s osobou uvedenou
v § 20 odst. 3,
b) se kterými má osoba uvedená v § 20 odst. 3 možnost dočasně
disponovat za protiplnění,
c) které byly osobě uvedené v § 20 odst. 3 poskytnuty jako zajištění,
pokud tato osoba uveřejní prohlášení, že bude tato hlasovací práva
vykonávat,
d) ke kterým má osoba uvedená v § 20 odst. 3 doživotní užívací právo,
e) kterými disponuje ve smyslu písmen a) až d) osoba ovládaná osobou
uvedenou v § 20 odst. 3,
f) které osoba uvedená v § 20 odst. 3 spravuje, obhospodařuje nebo jsou
u ní uloženy, jestliže jí nebyly vlastníkem uděleny zvláštní pokyny
týkající se hlasování,
g) které má možnost svým jménem na účet osoby uvedené v § 20 odst. 3
vykonávat jiná osoba, nebo
h) která jsou vykonávána osobou uvedenou v § 20 odst. 3 na základě plné
moci, může-li tato práva vykonávat podle svého uvážení a jestliže jí
nebyly zmocnitelem uděleny žádné zvláštní pokyny týkající se hlasování.
(6) Do výpočtu podílu na hlasovacích právech plynoucích z účasti na
bance se nezapočítají hlasovací práva z účastnických cenných papírů,
která se vztahují k cenným papírům, která má banka nebo osoba, která má
oprávnění jiného členského státu působit jako banka, ve své moci v
přímé souvislosti s upisováním nebo umisťováním cenných papírů^4b),
pokud hlasovací práva nevykonává ani jiným způsobem nezasahuje do
řízení emitenta těchto cenných papírů a jestliže tyto cenné papíry
zcizí do 1 roku ode dne jejich nabytí.
(7) Tvůrce trhu podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu
do podílu na hlasovacích právech plynoucích z účasti na bance
nezapočítává hlasovací práva, která nepřesahují podíl ve výši 5 % na
všech hlasovacích právech banky, pokud tato hlasovací práva nevykonává
ani jiným způsobem nezasahuje do řízení banky.
(8) Osoba ovládající osobu, která má povolení k obhospodařování majetku
zákazníků podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, nebo
zahraniční osobu, která má povolení jiného členského státu k
poskytování obdobné investiční služby, do podílu na hlasovacích právech
plynoucích z účasti na bance nezapočítává podíly na hlasovacích
právech, která se vztahují k majetku, který obhospodařuje ovládaná
osoba, pokud
a) ovládaná osoba hlasovací práva vykonává pouze podle písemného
příkazu zákazníka, nebo
b) ovládající osoba nezasahuje žádným způsobem do výkonu těchto
hlasovacích práv.
(9) Ovládající osoba obhospodařovatele investičního fondu nebo
zahraničního investičního fondu do podílu na hlasovacích právech
plynoucích z účasti na bance nezapočítává hlasovací práva, která jsou
spojena s majetkem v investičních fondech a zahraničních investičních
fondech, který obhospodařuje tato ovládaná osoba, pokud ovládající
osoba nezasahuje žádným způsobem do výkonu těchto hlasovacích práv.
(10) Podmínky uvedené v odstavci 7 nebo 8 platí pro ovládající osobu,
pouze pokud zašle bez zbytečného odkladu České národní bance
a) údaje o ovládané osobě uvedené v odstavci 8 nebo 9, s uvedením
orgánů, jejichž dohledu podléhají,
b) prohlášení o splnění podmínek stanovených v odstavci 8 nebo 9 a
c) změny v údajích uvedených v písmenu a) nebo změny v prohlášení
uvedeném v písmenu b).
(11) Ovládající osoba podle odstavce 7 nebo 8 na vyžádání České národní
banky bez zbytečného odkladu doloží, že
a) ovládající osoba a ovládaná osoba má organizační uspořádání
umožňující, aby hlasovací práva byla vykonávána v souladu s odstavcem 8
písm. b) nebo odstavcem 9,
b) v případě, kdy je ovládající osoba zákazníkem jí ovládané osoby, z
písemné dokumentace vyplývá, že je jejich vztah obvyklý styku s
ostatními zákazníky.
(12) Podnikem pomocných služeb se pro účely tohoto zákona rozumí podnik
pomocných služeb podle čl. 4 odst. 1 bodu 18 nařízení Evropského
parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
§ 18
(1) Banka nesmí provádět s osobami, které k ní mají zvláštní vztah (§
19), obchody, které vzhledem ke své povaze, účelu nebo riziku by nebyly
provedeny s ostatními klienty. Pobočka banky z jiného než členského
státu nesmí provádět s osobami, které k ní nebo k této zahraniční bance
mají zvláštní vztah (§ 19), obchody, které by vzhledem ke své povaze,
účelu nebo riziku nebyly provedeny s ostatními klienty.
(2) Banka poskytuje osobám podle odstavce 1 úvěry nebo zajištění
závazků, jen rozhodne-li o tom představenstvo nebo správní rada banky
na základě rozboru příslušného bankovního obchodu a finanční situace
žadatele. Pobočka banky z jiného než členského státu poskytuje osobám
podle odstavce 1 úvěry nebo zajištění závazků, jen rozhodne-li o tom
statutární orgán této zahraniční banky nebo jiný orgán nebo osoba,
které tento statutární orgán určil, na základě rozboru příslušného
bankovního obchodu a finanční situace žadatele.
§ 19
(1) Za osoby, které mají k bance zvláštní vztah, se pro účely tohoto
zákona považují
a) členové statutárního orgánu banky;
b) členové správní rady a dozorčí rady banky a členové výboru pro
audit^25), rizika, odměňování a jmenování;
c) osoby ovládající banku, osoby s kvalifikovanou účastí na těchto
osobách a členové vedení těchto osob;
d) osoby blízké členům statutárního orgánu banky, členům správní rady a
členům dozorčí rady banky, členům výboru pro audit, rizika, odměňování
a jmenování a osobám ovládajícím banku;
e) právnické osoby, ve kterých některá z osob uvedených pod písmeny a),
b) a c) má "kvalifikovanou účast;
f) osoby s kvalifikovanou účastí na bance a jakákoliv osoba jimi
ovládaná;
g) členové bankovní rady České národní banky;
h) osoby, které banka ovládá.
(2) Na zahraniční banku se sídlem na jiném území než území členského
státu, která vykonává bankovní činnosti na území České republiky
prostřednictvím své pobočky, a tuto pobočku se použije odstavec 1
přiměřeně. Za osobu mající k této pobočce zvláštní vztah se pro účely
tohoto zákona považují i osoby ve vedení pobočky.
§ 19a
(1) Obchody s cennými papíry a obchody s právy spojenými s cennými
papíry nebo odvozenými od cenných papírů podle zvláštního zákona^5a) na
vlastní účet nebo ze svého majetku může banka provádět pouze za
nejvýhodnějších podmínek pro banku, zejména za nejvýhodnější cenu,
které je možno při vynaložení odborné péče dosáhnout.
(2) Vynaložení odborné péče prokazuje banka zejména tím, že
a) u jednotlivých prodejů, nákupů a ostatních obchodů porovnává nabídky
cen, případně doloží nevhodnost či nemožnost posouzení více nabídek,
b) dokumentuje způsob provedení obchodu, kontroluje objektivnost
evidovaných údajů a předchází riziku vlastních finančních ztrát,
c) provádí analýzu ekonomické výhodnosti obchodů z veřejně dostupných
informací,
d) vypracuje investiční a obchodní strategii, které jsou podkladem pro
provádění jednotlivých operací.
(3) Vynaložení odborné péče bankou představuje zejména provádění
obchodů v rámci automatizovaných obchodních systémů, popřípadě jiným
způsobem, při kterém však musí být banka schopna doložit zejména důvody
výhodnosti tohoto postupu pro banku a její klienty.
(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 se vztahují i na pobočku banky z jiného
než členského státu.
§ 19b
(1) Banka je povinna zabránit při provádění obchodů s investičními
nástroji využívání informací získaných v souvislosti s jejími úvěrovými
obchody a naopak.
(2) Ke splnění povinností uvedených v odstavci 1 je banka povinna
zejména učinit ve svém organizačním, řídicím a kontrolním systému
opatření zajišťující oddělení úvěrových obchodů a obchodů s
investičními nástroji.
(3) Úvěrovými obchody se rozumí činnosti týkající se poskytování úvěrů
a záruk.
(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 se vztahují i na pobočku banky z jiného
než členského státu.
§ 20
(1) Banka může vydávat akcie, s nimiž je spojeno hlasovací právo, pouze
jako akcie zaknihované.
(2) Kromě akcií, s nimiž je spojeno hlasovací právo, mohou být bankou
vydávány prioritní akcie. S těmito akciemi však není spojeno hlasovací
právo, a to ani v případech, kdy zákon upravující právní poměry
obchodních společností a družstev stanoví jinak.
(3) Osoba nebo osoby jednající ve shodě musejí mít souhlas České
národní banky
a) k nabytí kvalifikované účasti na bance,
b) ke zvýšení kvalifikované účasti na bance tak, že dosáhne nebo
překročí 20 %, 30 % nebo 50 %, nebo
c) k tomu, aby se staly osobami ovládajícími banku, a to i v případě,
že tyto osoby hlasovací práva spojená s takto nabytou účastí na bance
nevykonávají; nevykonáváním hlasovacích práv nedochází ke změně podílu
na hlasovacích právech těchto ani jiných osob.
(4) Česká národní banka nejpozději do 2 pracovních dnů ode dne přijetí
žádosti o souhlas podle odstavce 3 písemně žadateli potvrdí její
přijetí a uvědomí jej o dni, na který připadá konec běhu lhůty pro
posouzení žádosti stanovené v odstavci 6. Žádost obsahuje údaje o osobě
nebo osobách hodlajících nabýt nebo zvýšit kvalifikovanou účast na
bance nebo banku ovládnout, údaje o bance, na které má být tato účast
nabyta, zvýšena nebo která má být ovládnuta, údaj o celkové výši
podílu, který žadatel na této bance nabytím nebo zvýšením kvalifikované
účasti dosáhne nebo ovládnutím získá, a údaje o osobě, která podíl na
žadatele převádí. K žádosti žadatel přiloží doklady nezbytné pro
posouzení žádosti z hlediska splnění podmínek uvedených v odstavci 9.
Žádost o udělení souhlasu lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke
kterému žadatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek uvedených
v odstavci 9. Vzory tiskopisů a obsah jejich příloh stanoví Česká
národní banka vyhláškou.
(5) Česká národní banka požádá o stanovisko orgán dohledu jiného
členského státu Evropské unie po přijetí žádosti o udělení souhlasu v
případech uvedených v odstavci 3, jestliže osobou s kvalifikovanou
účastí na osobě, která o udělení souhlasu žádá, je osoba, která má
povolení orgánu dohledu tohoto členského státu působit jako banka,
pojišťovna, zajišťovna, investiční společnost nebo poskytovatel
investičních služeb, nebo je ovládající osobou takovéto osoby.
(6) Je-li podaná žádost neúplná nebo trpí-li jinými vadami, Česká
národní banka nejpozději 50. den běhu lhůty stanovené v odstavci 7
písemně vyzve žadatele k odstranění nedostatků žádosti, popřípadě k
předložení dalších informací nezbytných pro posouzení žádosti, přičemž
přijetí vyžádaných informací Česká národní banka žadateli písemně
potvrdí ve lhůtě uvedené v odstavci 4. Dnem odeslání této výzvy se běh
lhůty stanovené v odstavci 7 přerušuje, a to nejdéle na dobu 20
pracovních dnů. Běh lhůty stanovené v odstavci 7 se přerušuje až na
dobu 30 pracovních dnů, pokud žadatel
a) má bydliště, sídlo nebo místo podnikání ve státě, který není
členským státem, nebo
b) nepodléhá dohledu orgánu členského státu Evropské unie
vykonávajícího dohled nad bankami, pojišťovnami, zajišťovnami,
poskytovateli investičních služeb nebo obhospodařovateli zahraničních
investičních fondů.
(7) Česká národní banka vydá rozhodnutí o žádosti nejpozději do 60
pracovních dnů ode dne odeslání písemného potvrzení o přijetí žádosti
podle odstavce 3. Pokud Česká národní banka v této lhůtě rozhodnutí
nevydá, platí, že souhlas byl udělen. To neplatí v případě žádosti o
souhlas podané podle odstavce 12.
(8) Česká národní banka při posuzování žádosti zkoumá pouze splnění
podmínek uvedených v odstavci 9 a nepřihlíží při tom k ekonomickým
potřebám trhu.
(9) Česká národní banka žádosti vyhoví, pokud z hlediska možného vlivu
na výkon činnosti banky jsou splněny tyto podmínky:
a) osoby, které žádají o udělení souhlasu, jsou důvěryhodné,
b) osoby, které jsou navrhovány za členy statutárního orgánu, členy
správní rady, členy dozorčí rady a osoby ve vrcholném vedení banky,
které zastávají v bance výkonné funkce a jsou odpovědné vedení banky za
její každodenní řízení, splňují bez zjevných pochybností podmínku
důvěryhodnosti, odborné způsobilosti a zkušeností,
c) dostatečný objem, průhlednost původu a nezávadnost finančních zdrojů
žadatele ve vztahu k vykonávaným a plánovaným činnostem v bance,
d) banka bude i nadále schopna plnit pravidla obezřetného podnikání na
individuálním i konsolidovaném základě,
e) struktura konsolidačního celku, do kterého má být banka zahrnuta,
nebrání účinnému dohledu nad bankou, účinné výměně informací mezi
Českou národní bankou a orgánem dohledu jiného členského státu, který
vykonává dohled nad finančním trhem, nebo neznesnadňuje výkon
působnosti jednotlivých orgánů dohledu nad tímto konsolidačním celkem a
nad osobami zahrnutými do tohoto konsolidačního celku, a
f) v souvislosti s navrhovaným nabytím nebo zvýšením kvalifikované
účasti na bance nevznikají důvodné obavy, že by mohlo dojít k porušení
zákona upravujícího opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti
a financování terorismu, nebo že už k takovému porušení došlo.
(10) Pokud Česká národní banka při posuzování žádosti o souhlas shledá,
že podmínky uvedené v odstavci 9 nejsou splněny a souhlas nelze udělit,
vyrozumí písemně o tomto zjištění žadatele do 2 pracovních dnů ode dne
učinění tohoto zjištění. Česká národní banka může odůvodnění zamítavého
rozhodnutí o žádosti o souhlas uveřejnit, a to na žádost žadatele nebo
i bez této žádosti.
(11) Osoba, která bez předchozího souhlasu České národní banky nabude
nebo zvýší kvalifikovanou účast na bance nebo ji ovládne, je povinna
informovat neprodleně o této skutečnosti Českou národní banku a bez
zbytečného odkladu ji požádat o souhlas podle odstavce 3.
(12) Souhlas podle odstavce 11 lze v případech zvláštního zřetele
hodných udělit i následně.
(13) Nabytí nebo zvýšení kvalifikované účasti na bance nebo její
ovládnutí bez předchozího souhlasu České národní banky nemá za následek
neplatnost právního jednání, na základě kterého k těmto změnám v
účastech na bance došlo, avšak hlasovací práva spojená s takto nabytou
účastí nesmějí být vykonávána, a to do doby udělení tohoto souhlasu.
(14) V rozhodnutí o žádosti Česká národní banka
a) může omezit lhůtu pro nabytí účasti podle odstavce 3,
b) uvede závěry vyplývající ze stanovisek, která obdržela postupem
podle odstavce 5 před vydáním rozhodnutí.
(15) Osoba nebo osoby jednající ve shodě bez zbytečného odkladu oznámí
České národní bance, že
a) snižují svoji kvalifikovanou účast na bance tak, že klesne pod 50 %,
30 % nebo 20 % nebo ji zcela pozbývají, nebo
b) snižují svoji kvalifikovanou účast na bance tak, že ji přestávají
ovládat.
(16) Oznámení podle odstavce 15 obsahuje údaje o osobě nebo osobách
snižujících nebo pozbývajících svoji kvalifikovanou účast na bance nebo
o osobě nebo osobách přestávajících ji ovládat, údaje o bance, na které
je tato účast snížena nebo pozbyta nebo která přestane být ovládána,
údaj o celkové výši podílu na této bance po jejím snížení a údaje o
osobě nebo osobách, které podíl na bance nabývají nebo zvyšují.
(17) Banka je povinna písemně informovat Českou národní banku o všech
změnách, pokud tyto změny podléhají postupu podle odstavce 3 nebo 15, a
to neprodleně po zjištění rozhodných skutečností.
(18) Banka, jejíž akcie jsou přijaté k obchodování na regulovaném trhu,
oznámí alespoň jednou ročně České národní bance jména nebo názvy svých
akcionářů držících kvalifikované účasti a výši těchto účastí.
§ 20a
(1) V případech, kdy účast na bance byla nabyta bez předchozího
souhlasu České národní banky podle § 20 odst. 3 nebo po lhůtě podle §
20 odst. 14 a nebyl udělen souhlas podle § 20 odst. 12, a dále v
případech, kdy osoba nesplní oznamovací povinnost podle § 20 odst. 11
nebo Česká národní banka zjistí, že působení osoby nebo osob s
kvalifikovanou účastí na bance je na újmu řádnému a obezřetnému
podnikání banky, popřípadě lze takové působení důvodně očekávat, Česká
národní banka ve správním řízení pozastaví majiteli akcií, který má sám
nebo jednáním ve shodě s jinou osobou kvalifikovanou účast na bance,
výkon těchto akcionářských práv:
a) účastnit se a hlasovat na valné hromadě,
b) požádat o svolání valné hromady.
Pozastavit lze pouze výkon všech uvedených práv. Podání opravného
prostředku proti rozhodnutí o pozastavení akcionářských práv nemá
odkladný účinek.
(2) V případech, kdy je banka ovládána podle § 20 odst. 3 písm. c) bez
předchozího souhlasu České národní banky nebo po lhůtě podle § 20 odst.
11 a nebyl udělen souhlas podle § 20 odst. 12, a dále v případech, kdy
Česká národní banka zjistí, že působení řídící osoby je na újmu řádnému
a obezřetnému podnikání banky, popřípadě lze takové působení důvodně
očekávat, Česká národní banka ve správním řízení pozastaví účinnost
smlouvy umožňující řízení banky jako řízené osoby řídící osobou a uloží
bance ukončit vztah založený touto smlouvou v nejbližší možné době,
kterou umožňuje tato smlouva, občanský zákoník nebo jiný právní
předpis. Ustanovení § 26aa odst. 2 platí obdobně. Rozhodnutí o
pozastavení účinnosti ovládací smlouvy zveřejní Česká národní banka v
obchodním věstníku.
(3) Banka je povinna předložit České národní bance výpis všech
akcionářů a správců z emise akcií banky, pořízený ke dni, který o 7 dní
předchází dni konání valné hromady. Tento výpis musí být bankou doručen
České národní bance nejpozději 6 dní před konáním valné hromady. Česká
národní banka schválí seznam akcionářů uvedených ve výpisu z emise
akcií banky nebo v písemném vyjádření k výpisu z emise akcií banky,
označí bez zbytečného odkladu ty akcionáře, kterým byla již dříve
pozastavena jejich akcionářská práva, se kterými se vede správní řízení
o pozastavení akcionářských práv, nebo u kterých nově shledala důvod
pro pozastavení akcionářských práv, a výpis, spolu se svým vyjádřením
vrátí bance nejpozději v den předcházející dni konání valné hromady.
(4) Banka nesmí na valné hromadě připustit účast osoby, označené Českou
národní bankou v jejím vyjádření k výpisu z emise akcií banky podle
odstavce 3, jakož i účast osoby, neuvedené ve výpisu z emise akcií
banky nebo osob těmito osobami zmocněných. Jestliže Česká národní banka
ve svém vyjádření k výpisu z emise akcií banky označí osobu, u které
nově shledala důvody pro pozastavení akcionářských práv, je tím
zahájeno správní řízení podle odstavce 1, pokud s označeným akcionářem
nebylo správní řízení v téže věci zahájeno již dříve, přičemž označení
této osoby má účinky předběžného opatření.^11)
(5) Bez písemného vyjádření České národní banky k výpisu z emise akcií
banky se valná hromada banky nesmí konat.
(6) Česká národní banka může navrhnout, aby soud vyslovil za podmínek
stanovených zvláštním právním předpisem neplatnost usnesení valné
hromady banky, pokud je v rozporu s právními předpisy nebo stanovami.
(7) V důsledku toho, že vlastníkovi akcií byla pozastavena akcionářská
práva podle odstavce 1, nedochází ke změně podílu na hlasovacích
právech akcionáře ani jiných osob.
(8) Centrální depozitář^1b) je povinen kdykoliv na žádost poskytnout
České národní bance výpis z emise akcií banky s uvedením všech
vlastníků akcií banky, a to i tehdy, vede-li centrální depozitář tyto
akcie na účtu zákazníků.
§ 20b
(1) Česká národní banka vede bance, která je účastníkem platebního
systému provozovaného Českou národní bankou, účet mezibankovního
platebního styku v českých korunách. Účet mezibankovního platebního
styku nemůže být předmětem výkonu rozhodnutí nebo předběžného opatření.
(2) Ustanovení odstavce 1 se vztahuje i na pobočky zahraničních bank.
§ 20c
(1) Jestliže banka nebo spořitelní a úvěrní družstvo na území České
republiky nezúčtovaly částku platební transakce v české měně nebo
nepoužily bankovní spojení v souladu s příkazem klienta a způsobily tím
nesprávné provedení platební transakce, je banka, která vede účet
neoprávněného příjemce, povinna na podnět banky nebo spořitelního a
úvěrního družstva, které nesprávné provedení platební transakce
způsobily, odepsat z tohoto účtu nesprávně zúčtovanou částku a vydat ji
bance nebo spořitelnímu a úvěrnímu družstvu, které nesprávné provedení
platební transakce způsobily, k nápravě nesprávně provedené platební
transakce v souladu se zákonem upravujícím platební styk, a dále je
banka oprávněna uvést účet neoprávněného příjemce do stavu, v němž by
byl, kdyby k nesprávnému provedení platební transakce nedošlo (dále jen
„opravné zúčtování“).
(2) Podnět podle odstavce 1 lze dát do 3 měsíců ode dne vzniku chyby, v
jejímž důsledku došlo k nesprávnému provedení platební transakce.
(3) Opravné zúčtování k tíži účtů správců daní se nepřipouští; banka,
která nesprávné provedení platební transakce způsobila, požádá o
vrácení částky příslušného správce daně.
(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 se vztahují i na pobočky zahraničních
bank.
§ 20d
(1) Česká národní banka může vydat opatření obecné povahy na základě a
v mezích přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího
obezřetnostní požadavky tam, kde tento přímo použitelný předpis
umožňuje příslušnému orgánu udělit výjimku nebo upravit použití
stanovených pravidel bankám nebo skupině druhově určených bank.
(2) Návrh opatření obecné povahy se zveřejní pouze na úřední desce
České národní banky. Koná-li se veřejné projednání návrhu o opatření
obecné povahy, oznámí Česká národní banka dobu a místo jeho konání na
úřední desce České národní banky.
(3) Opatření obecné povahy nabývá účinnosti dnem zveřejnění na úřední
desce České národní banky.
(4) Proti vydanému opatření obecné povahy mohou podat písemné
odůvodněné námitky pouze banky nebo pobočky zahraničních bank, a to ve
lhůtě do 10 pracovních dnů ode dne jeho zveřejnění. Podané námitky
vyřídí Česká národní banka sdělením. Podané námitky může Česká národní
banka využít jako podklad pro změnu nebo zrušení vydaného opatření
obecné povahy.
ČÁST PÁTÁ
Účetnictví a obchodní dokumentace
§ 21
(1) Banka, jakož i pobočka zahraniční banky, je povinna vést účetnictví
podle zvláštního zákona.^6)
(2) Banka a pobočka zahraniční banky je povinna evidovat v rámci
účetnictví odděleně obchody na účet klienta a obchody na účet banky
nebo zahraniční banky. Doklady o uskutečněných obchodech jsou banky a
pobočky zahraničních bank povinny uschovávat po dobu nejméně 10 let.
§ 22
(1) Banka zajistí, aby auditor provedl
a) ověření účetní závěrky banky,
b) ověření řídicího a kontrolního systému banky, přičemž banka pro
auditora zajistí přehled provedených vnitřních kontrol, které se tohoto
ověření týkají,
c) vypracování zpráv o ověření účetní závěrky a řídicího a kontrolního
systému; banka předloží tyto zprávy ve stanovených lhůtách České
národní bance,
d) ověření uveřejňovaných údajů stanovených v § 11a a 11b, a to v
rozsahu stanoveném vyhláškou České národní banky podle § 11a odst. 6
písm. b).
(2) Česká národní banka stanoví vyhláškou obsah zprávy o ověření
řídicího a kontrolního systému banky podle odstavce 1 písm. b) a c),
způsob, strukturu a periodicitu jejího zpracování a lhůtu pro její
předložení.
(3) Česká národní banka může požadavek na ověření systému podle
odstavce 1 písm. b) prominout nebo omezit pouze na některé jeho
součásti. Na řízení o prominutí nebo omezení požadavku na ověření se
nepoužije správní řád. Česká národní banka sdělí bance do 30. dubna
příslušného kalendářního roku záměr prominout nebo omezit požadavek na
ověření systému podle odstavce 1 písm. b). Banka může k záměru České
národní banky sdělit do 20 pracovních dnů od jeho doručení odůvodněné
připomínky. Česká národní banka připomínky došlé ve stanovené lhůtě s
bankou projedná a do 30. června příslušného kalendářního roku bance
sdělí, zda ověření systému podle odstavce 1 písm. b) promíjí nebo jakým
způsobem provedení toto ověření omezuje.
(4) Vybraného auditora je banka povinna oznámit České národní bance,
která je oprávněna do 30 dnů po obdržení tohoto oznámení auditora
odmítnout. Banka je povinna oznámit do 30 dnů po odmítnutí Českou
národní bankou nového auditora.
(5) Ověření skutečností podle odstavce 1 nesmí v bance vykonávat
auditor, který má k bance zvláštní vztah podle § 19 odst. 1. Totéž
platí pro fyzické osoby vykonávající jménem auditora auditorskou
činnost.
(6) Při zjištění nedostatků musí být ve zprávách podle odstavce 1 písm.
c) vyjádřeno, jaký vliv měly tyto nedostatky na hospodaření a likviditu
banky a na tvorbu a rozdělení hospodářského výsledku.
(7) Povinnosti podle odstavců 1 až 6 se vztahují obdobně i na pobočky
bank z jiného než členského státu.
§ 23
(1) Banka je povinna zveřejnit do 4 měsíců od konce účetního období
výroční zprávu vyhotovenou podle zvláštního právního předpisu^6) a
konsolidovanou výroční zprávu podle zvláštního právního předpisu,^6)
má-li povinnost ji vyhotovovat, jejichž součástí je účetní závěrka
ověřená auditorem. V této lhůtě rovněž předloží výroční zprávu a
konsolidovanou výroční zprávu České národní bance. Pokud valná hromada
banky účetní závěrku nebo konsolidovanou účetní závěrku v této lhůtě
neschválí, banka bez zbytečného odkladu zveřejní a zašle České národní
bance důvody neschválení účetní závěrky nebo konsolidované účetní
závěrky a způsob řešení připomínek valné hromady k ní.
(2) Vykáže-li banka ztrátu, je valná hromada povinna rozhodnout při
schvalování účetní závěrky za příslušné období o úhradě této ztráty z
vlastních zdrojů banky.
§ 24
(1) Banka je povinna vypracovat a předkládat České národní bance
informace a podklady, jejichž formu a způsob předkládání stanoví v
souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím
obezřetnostní požadavky, a nařízením nebo rozhodnutím Evropské komise
Česká národní banka vyhláškou. Banka je povinna vypracovat a předkládat
České národní bance další informace a podklady potřebné pro výkon
dohledu. Obsah těchto informací, formu, lhůty a způsob jejich
předkládání stanoví Česká národní banka vyhláškou. Banka je povinna
předložit České národní bance na její žádost další doklady a jiné
materiály potřebné pro výkon dohledu a podle požadavku České národní
banky poskytnout k tomu všechny potřebné informace.
(2) Pobočka banky z jiného než členského státu je povinna vypracovat a
předkládat České národní bance informace a podklady, jejichž obsah,
formu, lhůty a způsob předkládání stanoví Česká národní banka
vyhláškou. Pobočka banky z jiného než členského státu je povinna
předložit České národní bance na její žádost další doklady a jiné
materiály potřebné pro výkon dohledu a podle požadavku České národní
banky poskytnout k tomu všechny potřebné informace. Pobočka banky z
členského státu je povinna vypracovat a předkládat České národní bance
informace a podklady podle § 5j, jejichž obsah, formu, lhůty a způsob
předkládání stanoví Česká národní banka vyhláškou.
(3) V případě, že banka má majetkovou účast na jedné nebo více
obchodních společnostech nebo jiných právnických osobách 20 %
základního kapitálu nebo vyšší, musí informace a podklady podle
odstavce 1 obsahovat rovněž údaje týkající se těchto obchodních
společností nebo jiných právnických osob.
ČÁST ŠESTÁ
BANKOVNÍ DOHLED A POVINNOST MLČENLIVOSTI
nadpis vypuštěn
§ 25
(1) Činnost bank včetně jejich poboček působících na území cizího státu
podléhá bankovnímu dohledu vykonávanému Českou národní bankou, včetně
kontrol na místě. Činnost poboček zahraničních bank podléhá dohledu
vykonávanému orgánem dohledu země sídla zahraniční banky a v rozsahu
stanoveném zákonem bankovnímu dohledu vykonávanému Českou národní
bankou, včetně kontrol na místě. Činnost konsolidačních celků [§ 26d
odst. 1 písm. a)], jejichž součástí je banka, podléhá bankovnímu
dohledu na konsolidovaném základě vykonávanému Českou národní bankou
včetně kontrol na místě, pokud zákon nestanoví jinak.
(2) Česká národní banka může požádat o kontrolu na místě u jí
dohlížených osob mimo území České republiky orgán dohledu příslušného
státu. Česká národní banka může vyhovět žádosti orgánu dohledu země
sídla zahraniční banky nebo oprávněné finanční instituce o provedení
kontroly na místě u jím dohlížené osoby. Provádění kontrol na místě
orgánem dohledu země sídla zahraniční banky nebo oprávněné finanční
instituce Česká národní banka umožní na základě vzájemnosti. Orgán
dohledu, který požádal o provedení kontroly na místě, je oprávněn
zúčastnit se kontroly, pokud ji neprovádí sám. Česká národní banka za
tímto účelem může uzavírat s orgánem dohledu země sídla zahraniční
banky nebo oprávněné finanční instituce písemná ujednání o koordinaci a
spolupráci.
(3) Česká národní banka se při výkonu své působnosti podle tohoto
zákona a podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího
obezřetnostní požadavky podílí na činnosti kolegií orgánů dohledu v
rámci Evropského systému finančního dohledu^7b).
(4) Česká národní banka se při výkonu své působnosti podle tohoto
zákona a podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího
obezřetnostní požadavky podílí na činnosti Evropského orgánu pro
bankovnictví.
(5) Česká národní banka při výkonu své působnosti podle tohoto zákona a
podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího
obezřetnostní požadavky přihlíží ke sbližování nástrojů a postupů
bankovního dohledu využívaných v členských státech; vychází přitom z
pokynů, doporučení, standardů a jiných opatření přijatých Evropským
orgánem pro bankovnictví, ledaže uvede důvody, pro které tak nečiní.
(6) Česká národní banka může požadovat pravidelné poskytování informací
nutných k výkonu její působnosti a pro statistické účely od
a) banky,
b) finanční holdingové osoby,
c) smíšené finanční holdingové osoby,
d) smíšené holdingové osoby,
e) osoby náležející k osobám uvedeným v písmenech a) až d),
f) osoby, která byla osobami uvedenými v písmenech a) až d) pověřena
výkonem činnosti.
(7) Česká národní banka může provést kontrolu u osob uvedených v
odstavci 6, pokud je to nezbytné k výkonu její působnosti; za tímto
účelem může
a) vyžadovat předložení dokladů,
b) zkoumat knihy a záznamy a pořizovat z nich výpisy a opisy,
c) získávat písemná nebo ústní vysvětlení od osob uvedených v odstavci
6, jejich zástupců a pracovníků,
d) získávat ústní vysvětlení od jiné osoby než je uvedena v odstavci 6
za podmínky, že k tomu udělí souhlas.
(8) Česká národní banka může provést kontrolu na místě u osob uvedených
v odstavci 6 písm. b) až f) a všech osob, které podléhají dohledu na
konsolidovaném základě, jestliže předem uvědomí dotčený orgán dohledu.
§ 25a
(1) Všechny osoby provádějící bankovní dohled nebo nucenou správu jsou
povinny zachovávat mlčenlivost o všech údajích získaných v souvislosti
s výkonem svého povolání, zaměstnání nebo funkce. Mohou poskytovat
třetím osobám pouze informace v souhrnné podobě, u nichž nelze
identifikovat, o kterou konkrétní banku či osobu se jedná. Povinnost
mlčenlivosti trvá i po skončení povolání, zaměstnání nebo funkce.
(2) Informace získané při výkonu své pravomoci mohou osoby uvedené v
odstavci 1 použít pouze k plnění úkolů bankovního dohledu, nucené
správy nebo v soudním řízení, vedeném v souvislosti s rozhodnutím nebo
výkonem bankovního dohledu, nebo v obdobném řízení před mezinárodním
orgánem.
(3) Za porušení povinnosti mlčenlivosti se při dodržení zákonných
podmínek nepovažuje
a) poskytnutí informací získaných v souvislosti s výkonem bankovního
dohledu nebo doplňkového dohledu nad osobami ve finančním
konglomerátu^6d) orgánu dohledu nad bankami, finančními institucemi
nebo finančními trhy v jiném státě,
b) poskytnutí informací Ministerstvu financí pro účely výkonu kontroly
dodržování podmínek pro poskytování příspěvku fyzickým osobám podle
zákona upravujícího stavební spoření,
c) poskytnutí informace získané při výkonu bankovního dohledu
pracovníkům České národní banky, kteří spolupůsobí při výkonu dohledu
nad finančním trhem, pro plnění jejich úkolů,
d) zveřejnění výsledku zátěžových testů provedených podle § 25d odst. 2
nebo podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího
dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví.
(4) Za porušení povinnosti mlčenlivosti se při dodržení zákonných
podmínek nepovažuje poskytnutí informací získaných v souvislosti s
výkonem bankovního dohledu veřejným orgánům a dalším osobám v České
republice, jsou-li informace poskytovány pro plnění jejich funkce,
a) orgánů působících při likvidaci nebo úpadku u banky nebo finanční
instituce,
b) dohledu nad orgánem podle písmene a),
c) auditora zákonem stanovené účetní závěrky banky nebo finanční
instituce,
d) dohledu nad auditorem stanovené účetní závěrky banky nebo finanční
instituce,
e) dohledu nad dodržováním práva obchodních společností,
f) boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování
terorismu nebo provádění mezinárodních sankcí za účelem udržování
mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv a
boje proti terorismu,
g) dohledu nad platebními nebo vypořádacími systémy,
h) provozovatele platebního nebo vypořádacího systému,
i) orgánu činného v trestním řízení,
j) České národní banky jako ústřední banky České republiky a orgánu
vykonávajícímu dohled nad finančním trhem,
k) systémů pojištění pohledávek z vkladů a pojištění investorů,
l) orgánu veřejné moci, do jehož působnosti náleží příprava právních
předpisů týkajících se dohledu nad bankami a finančními institucemi,
jakož i osob pověřených těmito orgány k výkonu kontrolní činnosti.
Totéž platí ve vztahu k veřejným orgánům a dalším osobám v členských
státech a s výjimkou orgánů a osob podle písmen g), h), j) a l) i v
jiných státech a dále ve vztahu k Evropské centrální bance, Evropskému
orgánu pro bankovnictví, Evropské radě pro systémová rizika^22).
(5) Informace získané v souvislosti s výkonem bankovního dohledu mohou
být poskytovány též orgánům Evropské unie, je-li to zapotřebí k
naplnění mezinárodní smlouvy.
(6) Informace získané v souvislosti s výkonem bankovního dohledu mohou
být poskytnuty též mezinárodním organizacím, působícím na úseku boje
proti trestné činnosti, a dále orgánům cizích států činným v trestním
řízení pro plnění jejich funkce.
(7) Poskytnutí informací podle odstavců 3, 4 a 6 je možné pouze za
podmínky, že příslušný orgán nebo osoba chrání informace nejméně v
rozsahu, jaký je požadován právem Evropské unie.
(8) Informace získané od orgánů cizích států nemohou být použity k
jinému účelu než k tomu, pro který byly poskytnuty, a nesmí být bez
souhlasu poskytovatele poskytnuty nikomu dalšímu.
(9) Informace získané v rámci dohledu na místě na území jiného státu
nesmí být bez souhlasu orgánu bankovního dohledu tohoto státu
poskytnuty nikomu dalšímu.
§ 25b
Zjistí-li Česká národní banka při výkonu dohledu nad bankou mimořádnou
situaci, včetně nepříznivého vývoje na finančních trzích, v jejímž
důsledku by mohlo dojít k ohrožení likvidity trhu a stability
finančního systému (dále jen „mimořádná situace“) v České republice,
informuje bez zbytečného odkladu o této skutečnosti
a) centrální banky Evropského systému centrálních bank v členských
státech dotčených touto situací za podmínek uvedených v § 25a odst. 4
písm. j) a
b) orgány veřejné moci uvedené v § 25a odst. 4 písm. l) v členských
státech dotčených touto situací, jsou-li pro ně tyto informace
významné.
§ 25c
Proces přezkumu a vyhodnocování
(1) Česká národní banka při výkonu dohledu zároveň přezkoumává a
vyhodnocuje, zda uspořádání, strategie, postupy a mechanismy zavedené
bankou za účelem splnění požadavků stanovených tímto zákonem, přímo
použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní
požadavky, nařízením nebo rozhodnutím Evropské komise, kapitál a
likvidita banky zajišťují bezpečný a spolehlivý provoz banky a řádné
řízení a krytí rizik. Česká národní banka vždy vyhodnocuje rizika,
kterým banka je nebo může být vystavena, rizika, která může banka
představovat pro finanční trh s ohledem na zjištění a měření
systémového rizika podle čl. 23 nařízení Evropského parlamentu a Rady
(EU) č. 1093/2010 nebo doporučení Evropské rady pro systémová rizika, a
rizika odhalená zátěžovými testy.
(2) Česká národní banka provádí přezkum a vyhodnocování v periodicitě a
intenzitě přiměřené velikosti, významu a postavení banky na finančním
trhu a charakteru, rozsahu a složitosti jejích činností, minimálně však
jednou ročně, a v rozsahu bance stanovených požadavků podle části první
hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise.
(3) Česká národní banka přezkoumává a vyhodnocuje úvěrové, tržní a
operační riziko; přezkum a vyhodnocování musí být dále zaměřeny alespoň
na
a) výsledky zátěžových testů prováděných bankou podle čl. 177 nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 při použití přístupu
založeného na interním ratingu,
b) expozice vůči riziku koncentrace a jeho řízení bankou včetně
dodržování požadavků podle části čtvrté nařízení Evropského parlamentu
a Rady (EU) č. 575/2013, nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise,
c) vhodnost, účinnost a odolnost zásad a postupů pro řízení zbytkového
rizika spojeného s používáním uznatelných technik snižování úvěrového
rizika, kterým se rozumí snižování úvěrového rizika podle čl. 4 odst. 1
bodu 57 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, a
správnost jejich uplatňování,
d) míru, v jaké kapitál udržovaný bankou vůči aktivům, která
sekuritizovala, odpovídá ekonomické podstatě dané transakce, včetně
dosaženého stupně převodu rizika,
e) expozice banky vůči riziku likvidity,měření a řízení rizika
likvidity včetně vypracování analýz alternativních scénářů, řízení
faktorů snižujících riziko a efektivity pohotovostních plánů,
f) dopady rozložení rizika a způsob, jakým jsou tyto dopady začleněny
do systému měření rizika,
g) výsledky zátěžových testů prováděných bankou při používání interního
modelu pro výpočet kapitálového požadavku k tržnímu riziku podle části
třetí hlavy čtvrté kapitoly páté nařízení Evropského parlamentu a Rady
(EU) č. 575/2013,
h) geografické umístění expozic banky,
i) model podnikání banky,
j) zhodnocení systémového rizika.
(4) Česká národní banka dále přezkoumává a vyhodnocuje
a) celkové řízení rizika likvidity banky; přitom prosazuje rozvoj
řádných vnitřních metodik a bere v úvahu postavení banky na finančních
trzích a řádně zohlední v rozhodnutích učiněných v návaznosti na
přezkum a vyhodnocování možný dopad na stabilitu finančního systému ve
všech ostatních dotčených členských státech,
b) expozice banky vůči úrokovému riziku investičního portfolia, kterým
se pro účely tohoto zákona rozumí portfolio, do kterého se zařazují
nástroje, které se nezařazují do obchodního portfolia; pokud by v
důsledku náhlé a neočekávané změny úrokových sazeb o více než 2
procentní body nebo o hodnotu stanovenou v obecných pokynech Evropského
orgánu pro bankovnictví poklesla ekonomická hodnota banky o více než 20
% kapitálu, uloží Česká národní banka odpovídající opatření k nápravě,
c) expozice banky vůči riziku nadměrné páky, kterou se pro účely tohoto
zákona rozumí páka podle čl. 4 odst. 1 bodu 93 nařízení Evropského
parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, a které je identifikováno na
základě ukazatelů nadměrné páky včetně pákového poměru určeného podle
článku 429 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise; při vyhodnocování
přiměřenosti pákového poměru a při vyhodnocování uspořádání, strategií,
postupů a mechanismů zavedených bankou pro řízení rizika nadměrné páky,
kterým se pro účely tohoto zákona rozumí riziko nadměrné páky podle čl.
4 odst. 1 bodu 94 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
575/2013, přihlédne Česká národní banka k modelu podnikání banky,
d) řídicí a kontrolní systém banky, podnikovou kulturu a způsobilost
členů statutárního orgánu, členů správní rady a členů dozorčí rady
banky vykonávat své povinnosti; při přezkumu a vyhodnocování může Česká
národní banka požadovat po bance program jednání statutárního orgánu,
správní rady a dozorčí rady a jejich výborů včetně souvisejících
podkladových dokumentů a výsledků vnitřního a vnějšího hodnocení
činnosti statutárního orgánu, správní rady a dozorčí rady.
(5) Česká národní banka dále přezkoumává a vyhodnocuje,
a) zda banka poskytla skrytou podporu sekuritizaci, kterou se rozumí
sekuritizace podle čl. 4 odst. 1 bodu 61 nařízení Evropského parlamentu
a Rady (EU) č. 575/2013; zjistí-li, že banka poskytla skrytou podporu
sekuritizaci ve více než jednom případě, přijme odpovídající opatření
odrážející riziko, že banka v budoucnu poskytne podporu své
sekuritizaci,
b) zda úpravy ocenění pozic nebo portfolií v obchodním portfoliu podle
čl. 105 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise umožní bance prodat nebo
krátkodobě zajistit své pozice, aniž by došlo za běžných tržních
podmínek k významné ztrátě; obchodním portfoliem se pro účely tohoto
zákona rozumí obchodní portfolio podle čl. 4 odst. 1 bodu 86 nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
§ 25d
(1) Zjistí-li Česká národní banka při výkonu přezkumu a vyhodnocování
podle § 25c, že více bank je nebo by mohlo být vystaveno podobným
rizikům nebo představuje podobné riziko pro finanční trh, je oprávněna
provádět přezkum a vyhodnocování u skupin druhově určených bank stejným
nebo podobným způsobem. Skupiny druhově určených bank s podobným
rizikovým profilem lze určit zejména na základě zhodnocení systémového
rizika podle § 25c odst. 3 písm. j).
(2) Na podporu procesu přezkumu a vyhodnocování podle § 25c provádí
Česká národní banka alespoň jednou ročně zátěžové testy bank. Výsledek
zátěžových testů může Česká národní banka uveřejnit.
(3) Česká národní banka pravidelně alespoň jednou za 3 roky přezkoumává
dodržování podmínek, za kterých bylo bance povoleno používání interních
přístupů. Při tom se zaměřuje zejména na kvalitu a aktuálnost
používaných metod a postupů, na změny v činnosti banky a na používání
interních přístupů u nových produktů.
§ 25e
(1) Česká národní banka postupuje podle plánu dohledových šetření,
který je sestaven alespoň jednou ročně s přihlédnutím k výsledkům
procesu přezkumu a vyhodnocování podle § 25c.
(2) Česká národní banka sestaví plán dohledových šetření podle odstavce
1 tak, aby nebránil orgánu dohledu jiného členského státu v provedení
kontroly na místě v pobočce banky, která vykonává svou činnost na území
tohoto jiného členského státu.
(3) Plán dohledových šetření České národní banky zahrnuje
a) seznam bank, které mají být předmětem zvýšeného dohledu v návaznosti
na opatření podle odstavce 4,
b) plán kontrol na místě v obchodních místech banky, včetně jejích
poboček a ovládaných osob se sídlem v jiných členských státech,
c) informaci o plánovaném způsobu plnění daných úkolů a přidělení
zdrojů na jejich zajištění,
d) seznam bank, u nichž výsledky zátěžových testů podle § 25c a § 25d
odst. 2 nebo výsledek procesu přezkumu a vyhodnocování podle § 25c
naznačují významná rizika pro finanční zdraví nebo porušení požadavků
stanovených tímto zákonem, právním předpisem, který jej provádí,
rozhodnutím vydaným podle tohoto zákona, opatřením obecné povahy
vydaným podle tohoto zákona, přímo použitelným předpisem Evropské unie
upravujícím obezřetnostní požadavky, nařízením nebo rozhodnutím
Evropské komise,
e) seznam bank, které představují systémové riziko pro finanční trh,
f) seznam dalších bank, u kterých to Česká národní banka považuje za
nezbytné.
(4) Česká národní banka přijme v návaznosti na výsledky přezkumu a
vyhodnocování podle § 25c, je-li to nezbytné, zejména tato opatření:
a) zvýšit počet kontrol na místě,
b) zajistit trvalou přítomnost zástupce České národní banky v bance,
c) vyžadovat podávání dodatečných nebo častějších informací bankou,
d) provádět dodatečný nebo častější přezkum provozních, strategických
nebo obchodních plánů banky,
e) provádět kontroly zaměřené na sledování vybraných rizik, kterým by
banka mohla být vystavena.
§ 25f
(1) Banka je povinna vypracovat a pravidelně aktualizovat ozdravný plán
pro případ závažného zhoršení své finanční situace. Pokud Česká národní
banka s přihlédnutím k velikosti banky, modelu jejího podnikání nebo
propojenosti s jinými institucemi nebo s finančním trhem jako celkem
stanoví, že zhoršení finanční situace banky nebude mít nepříznivý dopad
na finanční trh, jiné instituce nebo podmínky financování, banka
vypracuje se souhlasem České národní banky ozdravný plán v přiměřeném
rozsahu.
(2) Česká národní banka je povinna vypracovat a pravidelně aktualizovat
plán řešení problémů banky, který stanoví možnosti řešení krizové
situace banky. Pokud Česká národní banka s přihlédnutím k velikosti
banky, modelu jejího podnikání nebo propojenosti s jinými institucemi
nebo s finančním trhem jako celkem stanoví, že případný úpadek banky
nebude mít nepříznivý dopad na finanční trh, jiné instituce nebo
podmínky financování, vypracuje plán řešení problémů banky v přiměřeném
rozsahu.
(3) Banka je povinna poskytnout České národní bance za účelem přípravy
plánu řešení problémů banky podle odstavce 2 veškeré nezbytné informace
v rozsahu přiměřeném její velikosti, modelu jejího podnikání nebo
propojenosti s jinými institucemi nebo s finančním trhem jako celkem.
(4) Česká národní banka spolupracuje s Evropským orgánem pro
bankovnictví^30) při přípravě plánů řešení problémů bank. Informuje
Evropský orgán pro bankovnictví o přípravě ozdravných plánů a plánů
řešení problémů bank, zejména jej s dostatečným předstihem informuje o
termínech a místu jednání a o hlavních projednávaných bodech. Česká
národní banka umožní účast zástupce Evropského orgánu pro bankovnictví
na jednání.
ČÁST SEDMÁ
OPATŘENÍ K NÁPRAVĚ A POKUTY
§ 26
Opatření k nápravě
(1) Česká národní banka může osobě podléhající jejímu dohledu při
zjištění nedostatku v její činnosti v důsledku porušení nebo nedodržení
povinnosti nebo podmínky stanovené tímto zákonem, právním předpisem jej
provádějícím, rozhodnutím vydaným podle tohoto zákona, opatřením obecné
povahy vydaným podle tohoto zákona, zákonem upravujícím stavební
spoření, přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím
obezřetnostní požadavky a nařízením nebo rozhodnutím Evropské komise
uložit opatření k nápravě zjištěného nedostatku odpovídající povaze
porušení a jeho závažnosti. Opatření k nápravě lze uložit rovněž při
zjištění nedostatků na základě výsledků provádění přezkoumávání a
vyhodnocení podle § 25c.
(2) K odstranění zjištěných nedostatků může Česká národní banka
a) uložit, aby osoba podléhající jejímu dohledu
1. udržovala kapitál nad minimální úrovní požadavků na kapitál podle
čl. 92 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a
požadavků na kapitálové rezervy podle tohoto zákona,
2. zlepšila uspořádání, strategie, postupy a jiné mechanismy tak, aby
obnovila nebo posílila jejich soulad s tímto zákonem, právním předpisem
provádějícím tento zákon, rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy
vydaným podle tohoto zákona nebo přímo použitelným předpisem Evropské
unie upravujícím obezřetnostní požadavky, nařízením nebo rozhodnutím
Evropské komise,
3. předložila plán na obnovení souladu s požadavky podle tohoto zákona
a přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní
požadavky a zavedla jej ve stanoveném termínu,
4. uplatňovala specifické zásady a postupy pro tvorbu opravných položek
k aktivům a rezerv nebo pro stanovení kapitálových požadavků,
5. omezila, ukončila nebo neprováděla některé obchody, operace nebo
činnosti, které znamenají nadměrné riziko pro banku,
6. omezila distribuční síť, včetně případného snížení počtu obchodních
míst,
7. snížila rizika spojená s jejími činnostmi, produkty nebo systémy,
8. omezila pohyblivou složku odměny osob uvedených v § 8b odst. 1 písm.
d), pokud není v souladu s udržováním kapitálu; v takovém případě určí
banka nebo pobočka banky z jiného než členského státu výši pohyblivé
složky procentem z čistého zisku,
9. použila zisk po zdanění přednostně k doplnění rezervních fondů nebo
ke zvýšení základního kapitálu,
10. omezila rozdělení zisku nebo nerozdělila zisk akcionářům či
držitelům nástrojů vedlejšího kapitálu tier 1 podle čl. 51 nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013; pokud tento zákaz
nepředstavuje nesplnění závazků této osoby,
11. ve stanovené lhůtě odstranila nedostatek v činnosti a zdržela se
jeho opakování,
12. ve stanovené lhůtě navýšila kapitál na určenou výši, pokud
neudržuje kombinovanou kapitálovou rezervu podle § 12d odst. 1 a Česká
národní banka neschválila plán na obnovení kapitálu,
b) uložit dodatečné nebo častější předkládání výkazů, včetně informací
o kapitálu a likviditních pozicích,
c) uložit zvláštní požadavky na likviditu, včetně omezení nesouladu
splatnosti aktiv a závazků, s přihlédnutím ke konkrétnímu modelu
podnikání banky, k uspořádáním, postupům a mechanismům banky, zejména
podle § 8b odst. 1 písm. b), a k systémovému riziku likvidity, které
ohrožuje jednotu finančního trhu České republiky,
d) uložit dodatečné uveřejňování informací,
e) uložit přísnější omezení rozdělení zisku po zdanění než podle § 12d
odst. 4, pokud Česká národní banka neschválila plán na obnovení
kapitálu,
f) uložit jiná vhodná opatření k nápravě.
(3) Česká národní banka může uložit opatření podle odstavce 2 písm. a)
bodu 1, zejména pokud
a) zjistí nedostatky v uspořádání, strategiích, postupech nebo jiných
mechanismech řídicího a kontrolního systému upravených tímto zákonem,
právním předpisem jej provádějícím, nesplnění požadavků podle čl. 393
nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 nebo nedostatky
ve strategiích nebo postupech podle § 12c, nebo v jejich uplatňování;
to platí za podmínek stanovených v § 26k odst. 1 a 2 obdobně i pro
zahraniční banku, která je členem skupiny evropské ovládající banky [§
26d odst. 1 písm. m)], členem skupiny evropské finanční holdingové
osoby [§ 26d odst. 1 písm. o)] nebo členem skupiny evropského
ovládajícího obchodníka s cennými papíry podle zákona upravujícího
podnikání na kapitálovém trhu, nad níž Česká národní banka vykonává
dohled na konsolidovaném základě, přičemž v takovém případě lze
požadovat zvýšení kapitálu nad úroveň stanovenou zahraničními právními
předpisy,
b) se na rizika nebo prvky rizik nevztahují požadavky na kapitál
upravené v tomto zákoně nebo přímo použitelném předpise Evropské unie
upravujícím obezřetnostní požadavky,
c) uložení opatření podle odstavce 2 písm. a) bodu 2, bodů 5 a 6 a bodů
8 až 10, odstavce 2 písm. c) nebo opatření podle odstavce 4 písm. a) až
f) se jeví jako nedostatečné k dosažení nápravy v přiměřeném čase,
d) je pravděpodobné, že nesplnění požadavků ohledně používání
odpovídajícího přístupu bude mít za následek nedostatečné kapitálové
požadavky,
e) je pravděpodobné, že ačkoliv budou dodrženy požadavky podle tohoto
zákona nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího
obezřetnostní požadavky, rizika budou podceněna,
f) banka oznámí České národní bance podle čl. 377 odst. 5 nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, že z výsledků zátěžových
testů vyplývá potřeba kapitálu ve výši, která významně přesahuje její
kapitálový požadavek ke krytí portfolia obchodování s korelací.
(4) Česká národní banka může osobě podléhající jejímu dohledu, která
obdržela souhlas používat interní přístup nebo interní model k výpočtu
kapitálových požadavků podle části třetí nařízení Evropského parlamentu
a Rady (EU) č. 575/2013, ale nesplňuje požadavky pro jeho používání,
a) uložit, aby prokázala, že nesoulad s požadavky na interní přístup
nebo interní model je nepodstatný,
b) uložit, aby předložila plán na obnovení souladu s požadavky na
interní přístup nebo interní model a stanovila lhůtu k jeho provedení,
c) uložit, aby provedla úpravu plánu na obnovení souladu s požadavky na
interní přístup nebo interní model a stanovit lhůtu pro provedení
těchto úprav, je-li nepravděpodobné, že podle původního plánu bude
dosaženo plného souladu, nebo lhůty uvedené v původním plánu jsou
nevhodné,
d) omezit souhlas na oblasti, které splňují stanovené požadavky nebo u
nichž lze dosáhnout souladu v rámci příslušné lhůty,
e) odejmout souhlas s používáním interního přístupu nebo interního
modelu, který vyžaduje souhlas, pokud je nepravděpodobné, že banka bude
schopna obnovit soulad v rámci příslušné lhůty nebo neprokázala, že
nesoulad je nepodstatný,
f) odejmout souhlas s používáním interního modelu tržního rizika nebo
uložit vhodná opatření k zajištění jeho okamžitého zlepšení, pokud u
interního modelu naznačuje velký počet překročení uvedených v čl. 366
nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, že model není
dostatečně přesný,
g) uložit jiná vhodná opatření.
(5) Odstavec 3 se použije za podmínek stanovených v § 26k odst. 1 a 2
obdobně i pro zahraniční banku, která je členem skupiny evropské
ovládající banky [§ 26d odst. 1 písm. m)], členem skupiny evropské
finanční holdingové osoby [§ 26d odst. 1 písm. o)] nebo členem skupiny
evropského ovládajícího obchodníka s cennými papíry podle zákona
upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, nad níž Česká národní banka
vykonává dohled na konsolidovaném základě, přičemž v takovém případě
lze požadovat zvýšení kapitálu nad úroveň stanovenou zahraničními
právními předpisy.
(6) V případě zjištění nedostatku v činnosti osoby podléhající jejímu
dohledu může Česká národní banka
a) uložit, aby tato osoba
1. vyměnila člena statutárního orgánu, člena správní rady nebo člena
dozorčí rady, osobu ve vedení pobočky zahraniční banky nebo jinou
odpovědnou fyzickou osobu,
2. vytvořila odpovídající výši opravných položek a rezerv,
3. snížila nebo zvýšila základní kapitál ve stanoveném rozsahu,
4. snížila základní kapitál za účelem úhrady ztráty o částku
odpovídající ztrátě po jejím zúčtování s rezervními a dalšími fondy za
předpokladu, že ztráta přesahuje 20 % vlastního kapitálu,
5. snížila výši svého podílu v jiné osobě nebo převedla svůj podíl v
této osobě na jinou osobu anebo jinak omezila rizika plynoucí z jejího
podílu v této osobě,
b) změnit licenci vyloučením nebo omezením některých činností v ní
uvedených,
c) zavést nucenou správu,
d) nařídit mimořádný audit na náklady banky nebo pobočky banky z jiného
než členského státu,
e) zakázat nebo omezit provádění operací s osobami, které jsou spjaty
úzkým propojením s bankou nebo které jsou součástí stejného
konsolidačního celku jako banka nebo mají k bance nebo pobočce banky z
jiného než členského státu zvláštní vztah podle § 19,
f) uložit zvýšit likvidní prostředky banky nebo pobočky banky z jiného
než členského státu alespoň na výši stanovenou Českou národní bankou,
g) odejmout souhlas s používáním interního přístupu pro výpočet
kapitálového požadavku podle části třetí nařízení Evropského parlamentu
a Rady (EU) č. 575/2013.
(7) Česká národní banka může uložit fyzické osobě nebo právnické osobě
nepodléhající jejímu dohledu, která neplní povinnost uloženou tímto
zákonem, právním předpisem jej provádějícím, rozhodnutím vydaným podle
tohoto zákona, přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím
obezřetnostní požadavky nebo nařízením nebo rozhodnutím Evropské
komise, aby upustila od tohoto protiprávního jednání a zdržela se jeho
opakování; Česká národní banka může dále
a) pozastavit výkon hlasovacích práv akcionáři nebo akcionářům
odpovědným za protiprávní jednání,
b) dočasně zakázat členu statutárního orgánu, správní rady nebo dozorčí
rady banky nebo jiné odpovědné fyzické osobě výkon funkce v bance nebo
výkon funkce v jiné bance nebo zahraniční bance,
c) uveřejnit informaci o tom, která osoba je odpovědná za protiprávní
jednání a jaká je jeho povaha.
(8) Postup podle odstavce 2 písm. a) bodů 1, 2 a 4 a odstavce 6 písm.
a) bodu 4 a odstavce 6 písm. c) a e) nelze uplatnit vůči pobočce banky
z členského státu a postup podle odstavce 2 písm. a) bodu 4 a odstavce
6 písm. c) nelze uplatnit vůči pobočce banky z jiného než členského
státu.
(9) Česká národní banka může uložit opatření k nápravě podle odstavců 2
až 4, odstavce 6 písm. g) a odstavce 7 také, jestliže má důvodné
podezření, že nedostatek v činnosti může v průběhu následujících 12
měsíců nastat.
§ 26a
Zjistí-li Česká národní banka, že celkový kapitálový poměr banky na
individuálním základě je menší než dvě třetiny celkového kapitálového
poměru podle čl. 92 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a
Rady (EU) č. 575/2013, uloží bance jedno nebo více z těchto opatření k
nápravě:
a) zvýšit základní kapitál tak, aby celkový kapitálový poměr banky na
individuálním základě dosahoval nejméně výše celkového kapitálového
poměru podle čl. 92 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a
Rady (EU) č. 575/2013,
b) pořizovat pouze aktiva, která mají podle přímo použitelného předpisu
Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky rizikovou váhu nižší
než 100 %,
c) nezískávat žádný podíl na základním kapitálu a na hlasovacích
právech v žádné právnické osobě s výjimkou smluv uzavřených před
uložením tohoto opatření, nezaložit ani nezískat žádnou další
právnickou osobu nebo její organizační složku,
d) neposkytovat žádný úvěr osobě se zvláštním vztahem k bance,
e) neposkytovat úrokové sazby z vkladů převyšující současné běžné
úrokové sazby z vkladů srovnatelných částek a se srovnatelnou
splatností tak, jak budou zjištěny Českou národní bankou.
§ 26aa
(1) Účastníkem řízení o uložení opatření k nápravě je pouze osoba,
které má být opatření k nápravě uloženo.
(2) Řízení může být zahájeno vydáním rozhodnutí.
(3) Osoba, které Česká národní banka uložila opatření k nápravě,
informuje Českou národní banku o zjednání nápravy bez zbytečného
odkladu.
(4) Proti rozhodnutí o uložení opatření k nápravě lze podat rozklad.
Rozklad nemá odkladný účinek. O rozkladu rozhoduje bankovní rada České
národní banky.
§ 26ab
(1) Česká národní banka bez zbytečného odkladu uveřejní pravomocné
rozhodnutí o uložení opatření k nápravě způsobem umožňujícím dálkový
přístup.
(2) Česká národní banka uveřejní rozhodnutí bez uvedení identifikačních
údajů o osobě, které bylo opatření k nápravě uloženo, pokud by
uveřejnění
a) bylo vůči dotčené fyzické osobě na základě předchozího posouzení
shledáno jako zjevně nepřiměřené,
b) ohrozilo stabilitu finančního trhu,
c) ohrozilo probíhající trestní řízení,
d) způsobilo dotčené osobě nepřiměřenou škodu.
(3) Rozhodnutí podle odstavce 1 nebo 2 musí být uveřejněno nejméně po
dobu 5 let. Osobní údaje dotčené fyzické osoby se uveřejní jen na dobu
nezbytně nutnou v souladu se zákonem upravujícím ochranu osobních
údajů.
§ 26b
(1) V případě, že člen statutárního orgánu, správní rady nebo dozorčí
rady zjistí, že banka je nebo se stane platebně neschopnou nebo že
bance vznikly nebo pravděpodobně vzniknou ztráty, které způsobily nebo
mohou způsobit pokles celkového kapitálového poměru banky na
individuálním základě pod minimální úroveň celkového kapitálového
poměru podle čl. 92 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a
Rady (EU) č. 575/2013, informuje o tom neprodleně Českou národní banku.
(2) Pro zahraniční banku vykonávající bankovní činnosti na území České
republiky prostřednictvím své pobočky na základě licence podle § 5 a
pro její pobočku se odstavec 1 použije obdobně; povinnost informovat
Českou národní banku mají osoby ve vedení této zahraniční banky i osoby
ve vedení této pobočky.
§ 26ba
(1) Pokud výše celkového kapitálového poměru banky klesne pod minimální
úroveň podle čl. 92 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a
Rady (EU) č. 575/2013 a banka, za účelem splnění celkového kapitálového
poměru, zvyšuje svůj základní kapitál,
a) je dán důležitý zájem společnosti pro omezení nebo vyloučení
přednostního práva akcionářů na úpis nových akcií; § 29 odst. 2 věta
druhá tím není dotčen,
b) emisní kurs musí být pro všechny upisovatele stejný,
c) lze upsat nové akcie, i když akcionáři dosud nesplatili emisní kurs
dříve upsaných akcií; nové akcie však nemůže upsat akcionář, který
nesplatil emisní kurs dříve upsaných akcií,
d) přednostní právo na upisování nových akcií není samostatně
převoditelné,
e) banka uveřejní pozvánku na valnou hromadu nejméně 7 dní přede dnem
konání valné hromady,
f) lhůta pro upsání nových akcií s využitím přednostního práva činí
nejvýše 14 dní ode dne přijetí usnesení valné hromady o zvýšení
základního kapitálu,
g) lhůta pro upsání nových akcií bez využití přednostního práva činí
nejvýše 14 dní ode dne uplynutí lhůty podle písmene f) nebo ode dne
přijetí usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu, bylo-li
přednostní právo akcionářů na úpis nových akcií vyloučeno,
h) upisovatel musí ve lhůtě pro upsání nových akcií splatit jejich
emisní kurs, jinak je jeho upsání neúčinné,
i) emisní kurs nových akcií musí být splacen v penězích anebo
započtením.
(2) V pozvánce na valnou hromadu svolanou za účelem rozhodnutí o
zvýšení základního kapitálu banky v případě podle odstavce 1 se uvedou
důvody zvolení tohoto postupu a jeho odchylky od postupu zvýšení
základního kapitálu podle zákona upravujícího právní poměry obchodních
společností a družstev; nesplnění této povinnosti však nezpůsobuje
neplatnost následného rozhodnutí valné hromady.
§ 26bb
Opatření obecné povahy při ohrožení nebo narušení stability bankovního
nebo finančního systému
(1) Česká národní banka vydá opatření obecné povahy podle odstavce 2,
a) je-li ohrožena stabilita bankovního nebo finančního systému a pokud
je to pro odstranění tohoto ohrožení účelné, nebo
b) pokud již stabilita bankovního nebo finančního systému byla
narušena, je-li to pro zmírnění následků tohoto narušení účelné.
(2) Česká národní banka opatřením obecné povahy bankám, pobočkám
zahraničních bank, skupině druhově určených bank nebo skupině druhově
určených poboček zahraničních bank
a) stanoví dočasnou výjimku z dodržování povinností stanovených v § 4,
5, 11 až 24 nebo v § 26f anebo z pravidel stanovených na základě tohoto
zákona,
b) dočasně zakáže nebo omezí některé povolené činnosti anebo provedení
některých obchodů, převodů finančních prostředků nebo jiných transakcí,
c) odchylně od tohoto zákona nebo právního předpisu vydaného na jeho
základě dočasně stanoví pravidla podle § 12, § 13 a § 14 písm. a), b) a
d), nebo
d) odchylně od tohoto zákona nebo právního předpisu vydaného na jeho
základě, dočasně stanoví lhůty a periodicitu pro plnění informačních
povinností banky nebo pobočky zahraniční banky.
(3) Česká národní banka vydá opatření obecné povahy, jsou-li naplněny
podmínky stanovené v čl. 458 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU)
č. 575/2013.
(4) Opatření obecné povahy se vydává bez řízení o návrhu opatření
obecné povahy. Opatření obecné povahy nabývá účinnosti dnem zveřejnění
na úřední desce České národní banky; zveřejnění na úřední desce jiného
úřadu se nevyžaduje. Pokud nepozbylo účinnosti dříve, pozbývá opatření
obecné povahy účinnosti uplynutím 6 měsíců ode dne nabytí jeho
účinnosti.
(5) Osobami, jejichž práva, povinnosti nebo oprávněné zájmy mohou být
opatřením obecné povahy vydaným Českou národní bankou dotčeny, jsou
pouze banky nebo pobočky zahraničních bank. Tyto osoby jsou oprávněny
podat proti vydanému opatření písemné odůvodněné námitky ve lhůtě 5
pracovních dní ode dne jeho zveřejnění. Podané námitky nemají odkladný
účinek. O podaných námitkách rozhodne Česká národní banka, proti
takovému rozhodnutí nelze podat opravný prostředek.
ČÁST OSMÁ
BANKOVNÍ DOHLED NA KONSOLIDOVANÉM ZÁKLADĚ
§ 26c
(1) Bankovním dohledem na konsolidovaném základě se rozumí sledování a
regulace rizik u konsolidačních celků, jejichž součástí je banka, za
účelem omezení rizik, kterým je banka vystavena z hlediska její účasti
v konsolidačním celku.
(2) Bankovní dohled na konsolidovaném základě není dohledem nad
jednotlivými osobami zahrnutými do konsolidačního celku a nenahrazuje
se jím výkon bankovního dohledu na individuálním základě nad bankami
podle tohoto zákona ani dohled nad obchodníky s cennými papíry,
spořitelními a úvěrními družstvy a finančními institucemi podle
zvláštních právních předpisů.
(3) Při výkonu dohledu na konsolidovaném základě Česká národní banka
spolupracuje s orgány dohledu nad bankami, obchodníky s cennými papíry
a finančními institucemi v zahraničí a má právo si s těmito orgány
vyměňovat informace. Ustanovení § 25a tím není dotčeno.
(4) Česká národní banka může za účelem výkonu bankovního dohledu na
konsolidovaném základě provést kontrolu na místě v osobách zahrnutých
do konsolidačního celku nebo požádat o její provedení příslušný
zahraniční orgán dohledu. Česká národní banka informuje o zahájení,
účelu a výsledcích kontroly na místě příslušný zahraniční orgán dohledu
nad kontrolovanou osobou. Ustanovení § 25a tím není dotčeno.
(5) Požaduje-li Česká národní banka informace potřebné pro výkon
bankovního dohledu na konsolidovaném základě, o kterých ví, že již byly
členem konsolidačního celku poskytnuty jinému orgánu dohledu,
přednostně požádá o takové informace tento orgán.
(6) Výkon bankovního dohledu prováděný Českou národní bankou nad členem
skupiny evropské ovládající banky [§ 26d odst. 1 písm. m)] nebo nad
členem skupiny evropské finanční holdingové osoby [§ 26d odst. 1 písm.
o)] je založen na písemných ujednáních o koordinaci a spolupráci s
orgánem vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě nad touto
skupinou. Takovému orgánu dohledu lze těmito ujednáními svěřit úkoly
týkající se této koordinace a spolupráce.
(7) Vykonává-li Česká národní banka bankovní dohled na konsolidovaném
základě nad skupinou evropské ovládající banky nebo nad skupinou
evropské finanční holdingové osoby, musí mít písemná ujednání o
koordinaci a spolupráci s orgány vykonávajícími dohled nad členy této
skupiny. České národní bance lze těmito ujednáními svěřit úkoly
týkající se této koordinace a spolupráce.
(8) Namísto České národní banky je orgán dohledu jiného členského státu
vykonávající dohled na konsolidovaném základě nad skupinou evropské
ovládající banky nebo evropské finanční holdingové osoby příslušný k
výkonu bankovního dohledu v souladu s právem Evropské unie^17) nad
členem této skupiny se sídlem v České republice, a to v rozsahu a za
podmínek stanovených mezinárodní smlouvou. Tato mezinárodní smlouva
vždy stanoví podmínky, za kterých má Česká republika nárok na regresní
úhradu vůči orgánu dohledu jiného členského státu nebo vůči členskému
státu, na jehož území má tento orgán sídlo, jestliže nahradila škodu
nebo nemajetkovou újmu, kterou tento orgán při výkonu dohledu způsobil
nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Při výkonu
bankovního dohledu orgánem dohledu jiného členského státu se použije
právní řád České republiky. Odpovědnost za škodu způsobenou orgánem
dohledu jiného členského státu jeho rozhodnutím nebo nesprávným úředním
postupem při výkonu bankovního dohledu se posuzuje podle zákona
upravujícího odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné
moci^18).
(9) Namísto orgánu dohledu jiného členského státu vykonávajícího dohled
na konsolidovaném základě nad skupinou evropské ovládající banky je
Česká národní banka, vykonávající dohled na konsolidovaném základě nad
skupinou evropské ovládající banky nebo nad skupinou evropské finanční
holdingové osoby, příslušná k výkonu dohledu v souladu s právem
Evropské unie^17) nad členem této skupiny se sídlem v jiném členském
státě, a to v rozsahu a za podmínek stanovených mezinárodní smlouvou.
(10) Odstavce 6 až 9 se použijí obdobně pro výkon dohledu na
konsolidovaném základě nad odpovědnou bankou ovládanou evropskou
smíšenou finanční holdingovou osobou.
§ 26d
(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) konsolidačním celkem skupina ovládající banky, skupina zahraniční
ovládající banky, skupina finanční holdingové osoby anebo skupina
smíšené holdingové osoby, přičemž konsolidační celek tvoří nejméně dvě
osoby,
b) ovládající bankou banka, jejíž ovládaná osoba nebo přidružená osoba
je bankou, spořitelním a úvěrním družstvem, zahraniční bankou, finanční
institucí, obchodníkem s cennými papíry, zahraničním obchodníkem s
cennými papíry nebo podnikem pomocných služeb,
c) finanční holdingovou osobou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 20
nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
d) smíšenou holdingovou osobou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 22
nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
e) smíšenou finanční holdingovou osobou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu
21 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
f) skupinou ovládající banky skupina tvořená bankou a jí ovládanými
osobami a přidruženými osobami, které jsou institucemi, finančními
institucemi nebo podnikem pomocných služeb,
g) skupinou finanční holdingové osoby skupina tvořená finanční
holdingovou osobou a jí ovládanými osobami a přidruženými osobami,
které jsou institucemi, finančními institucemi nebo podnikem pomocných
služeb,
h) skupinou smíšené holdingové osoby skupina tvořená smíšenou
holdingovou osobou a jí ovládanými osobami a přidruženými osobami,
které jsou institucemi, finančními institucemi nebo podnikem pomocných
služeb,
i) přidruženou osobou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 35 nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
j) zahraniční ovládající bankou zahraniční banka, jejíž ovládanou
osobou je banka,
k) skupinou zahraniční ovládající banky skupina tvořená zahraniční
ovládající bankou a jí ovládanými osobami a přidruženými osobami, které
jsou institucemi, finančními institucemi nebo podnikem pomocných
služeb,
l) tuzemskou ovládající bankou ovládající banka, která současně není
osobou ovládanou jinou bankou, finanční holdingovou osobou nebo
smíšenou finanční holdingovou osobou se sídlem v České republice,
m) evropskou ovládající bankou ovládající banka nebo zahraniční
ovládající banka, které bylo uděleno oprávnění k výkonu činnosti v
členském státě, a která není ovládána jinou bankou nebo zahraniční
bankou, které bylo uděleno oprávnění k výkonu činnosti v jakémkoli
členském státě, ani není ovládána finanční holdingovou osobou nebo
smíšenou finanční holdingovou osobou, která má sídlo v jakémkoli
členském státě,
n) tuzemskou finanční holdingovou osobou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu
30 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
o) evropskou finanční holdingovou osobou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu
31 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
p) tuzemskou smíšenou finanční holdingovou osobou osoba podle čl. 4
odst. 1 bodu 32 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
q) evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou osoba podle čl. 4
odst. 1 bodu 33 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
r) odpovědnou bankou ve skupině finanční holdingové osoby banka
ovládaná finanční holdingovou osobou se sídlem
1. v České republice,
2. v jiném členském státě, pokud tato finanční holdingová osoba zároveň
neovládá zahraniční banku, které bylo uděleno oprávnění k výkonu
činnosti v tomto členském státě, ani zahraniční banku s větší bilanční
sumou, které bylo uděleno oprávnění k výkonu činnosti v jiném členském
státě, nebo
3. v jiném než členském státě, pokud Česká národní banka neupustila
podle § 26e odst. 6 od výkonu bankovního dohledu na konsolidovaném
základě nad skupinou této finanční holdingové osoby;
je-li v konsolidačním celku podle bodů 1 až 3 více bank, odpovědnou
bankou ve skupině finanční holdingové osoby se rozumí banka s největší
bilanční sumou,
s) odpovědnou bankou ve skupině zahraniční ovládající banky banka
ovládaná zahraniční ovládající bankou, které bylo uděleno oprávnění k
výkonu činnosti v jiném než členském státě, pokud Česká národní banka
neupustila podle § 26e odst. 6 od výkonu bankovního dohledu na
konsolidovaném základě nad skupinou této zahraniční ovládající banky;
je-li v takovémto konsolidačním celku více bank, odpovědnou bankou ve
skupině zahraniční ovládající banky se rozumí banka s největší bilanční
sumou,
t) odpovědnou bankou ovládanou smíšenou finanční holdingovou osobou
banka ovládaná smíšenou finanční holdingovou osobou se sídlem
1. v České republice,
2. v jiném členském státě, pokud tato smíšená finanční holdingová osoba
zároveň neovládá zahraniční banku, které bylo uděleno oprávnění k
výkonu činnosti v tomto členském státě, ani zahraniční banku s větší
bilanční sumou, které bylo uděleno oprávnění k výkonu činnosti v jiném
členském státě, nebo
3. v jiném než členském státě, pokud Česká národní banka neupustila
podle § 26e odst. 6 od výkonu bankovního dohledu na konsolidovaném
základě;
je-li v konsolidačním celku podle bodů 1 až 3 více bank, odpovědnou
bankou ovládanou smíšenou finanční holdingovou osobou se rozumí banka s
největší bilanční sumou,
u) konsolidovaným základem konsolidovaný základ podle čl. 4 odst. 1
bodu 48 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
(2) V případě, kdy vazby v rámci konsolidačního celku jsou takového
charakteru, že není možné jednoznačně určit ovládající osobu nebo její
typ, je Česká národní banka oprávněna určit v dohodě s příslušným
zahraničním orgánem dohledu nad bankami nebo finančními institucemi
ovládající osobu konsolidačního celku nebo její typ.
(3) Z dohledu nad konsolidačním celkem jsou vyjmuti obchodníci s
cennými papíry, kteří nejsou uvedení v § 8a odst. 1 až 3 zákona o
podnikání na kapitálovém trhu.
§ 26e
(1) Česká národní banka vykonává bankovní dohled na konsolidovaném
základě nad skupinou ovládající banky a nad skupinou zahraniční
ovládající banky, jejímž členem je odpovědná banka ve skupině
zahraniční ovládající banky. Skupina ovládající banky ovládané
tuzemskou ovládající bankou nebo tuzemskou finanční holdingovou osobou
podléhá bankovnímu dohledu na konsolidovaném základě, jen pokud je
členem této skupiny zahraniční banka, obchodník s cennými papíry nebo
finanční instituce, které mají sídlo v jiném než členském státě.
(2) Česká národní banka vykonává bankovní dohled na konsolidovaném
základě nad skupinou finanční holdingové osoby, jejímž členem je
odpovědná banka ve skupině finanční holdingové osoby, a nad odpovědnou
bankou ovládanou smíšenou finanční holdingovou osobou. Skupina finanční
holdingové osoby ovládané tuzemskou ovládající bankou nebo tuzemskou
finanční holdingovou osobou podléhá bankovnímu dohledu na
konsolidovaném základě, jen pokud je členem této skupiny zahraniční
banka, obchodník s cennými papíry nebo finanční instituce, které mají
sídlo v jiném než členském státě.
(3) Česká národní banka
a) vykonává dohled nad skupinou finanční holdingové osoby, která
nesplňuje podmínky podle odstavce 2 věty první, nebo
b) upustí od výkonu dohledu nad skupinou finanční holdingové osoby,
která splňuje podmínky podle odstavce 2 věty první, jestliže se tak
dohodne s příslušným orgánem dohledu členského státu a jestliže se jim
jeví určení odpovědné banky ve skupině finanční holdingové osoby podle
kritérií stanovených tímto zákonem [§ 26d odst. 1 písm. r)] jako
nevhodné, zejména s ohledem na význam bank nebo zahraničních bank,
které jsou členy tohoto konsolidačního celku, pro finanční trh v
dotčených členských státech. V takovém případě si však Česká národní
banka nebo příslušný orgán dohledu předem vyžádají stanovisko odpovědné
banky ve skupině finanční holdingové osoby nebo evropské finanční
holdingové osoby, které jsou členy dotčeného konsolidačního celku.
Pokud Česká národní banka postupuje podle písmene a), určí banku, která
bude plnit povinnosti odpovědné banky ve skupině finanční holdingové
osoby.
(4) Odstavec 3 se použije obdobně pro výkon dohledu na konsolidovaném
základě nad odpovědnou bankou ovládanou smíšenou finanční holdingovou
osobou.
(5) Česká národní banka vykonává bankovní dohled na konsolidovaném
základě nad skupinou smíšené holdingové osoby.
(6) Česká národní banka může upustit od výkonu bankovního dohledu na
konsolidovaném základě nad konsolidačním celkem, má-li ovládající osoba
sídlo ve státě, který není členským státem, pokud je nad tímto
konsolidačním celkem vykonáván srovnatelný bankovní dohled na
konsolidovaném základě podle přímo použitelného předpisu Evropské unie
upravujícího obezřetnostní požadavky. Před tímto rozhodnutím Česká
národní banka požádá o stanovisko orgán dohledu nad zahraniční bankou
se sídlem v jiném členském státě, která je členem stejného
konsolidačního celku, a Evropský orgán pro bankovnictví. Není-li
vykonáván srovnatelný bankovní dohled na konsolidovaném základě nad
tímto konsolidačním celkem, Česká národní banka může požadovat po
členovi konsolidačního celku založení finanční holdingové osoby nebo
smíšené finanční holdingové osoby na území České republiky nebo jiného
členského státu. Postup podle věty třetí Česká národní banka oznámí
orgánu dohledu nad bankou se sídlem v jiném členském státě, která je
členem stejného konsolidačního celku, a Evropské komisi a Evropskému
orgánu pro bankovnictví.
§ 26f
(1) Ovládající banka, odpovědná banka ve skupině finanční holdingové
osoby, odpovědná banka ovládaná smíšenou finanční holdingovou osobou,
odpovědná banka ve skupině zahraniční ovládající banky a banka ve
skupině smíšené holdingové osoby, jež jsou členy konsolidačního celku
podléhajícího bankovnímu dohledu České národní banky, jsou povinny
dodržovat na konsolidovaném základě
a) požadavky na řídicí a kontrolní systém (§ 8b),
b) strategie a postupy pro vyhodnocování a změny vnitřně stanoveného
kapitálu (§ 12c),
c) požadavky podle § 26g odst. 4.
(2) Osoby zahrnuté do konsolidačního celku jsou povinny na vyžádání
sdělovat České národní bance přímo nebo prostřednictvím banky podle
odstavce 1 veškeré informace potřebné pro provádění dohledu na
konsolidovaném základě.
§ 26g
(1) Osoby zahrnuté do konsolidačního celku musejí vytvořit odpovídající
kontrolní mechanismy zajišťující správnost poskytovaných informací pro
účely bankovního dohledu na konsolidovaném základě.
(2) Tuzemská ovládající banka, odpovědná banka ve skupině finanční
holdingové osoby, odpovědná banka ovládaná smíšenou finanční
holdingovou osobou a odpovědná banka ve skupině zahraniční ovládající
banky předem oznámí České národní bance auditory, kteří budou provádět
audit osob zahrnutých v konsolidačním celku podléhajícímu bankovnímu
dohledu České národní banky.
(3) Tuzemská ovládající banka, odpovědná banka ve skupině finanční
holdingové osoby, odpovědná banka ovládaná smíšenou finanční
holdingovou osobou, odpovědná banka ve skupině zahraniční ovládající
banky a banka ve skupině smíšené holdingové osoby jsou povinny zajistit
audit informací, které předávají pro účely bankovního dohledu na
konsolidovaném základě, a to způsobem a v rozsahu stanoveném vyhláškou
České národní banky.
(4) Banka je povinna řádně sledovat své operace se členy stejného
konsolidačního celku, řídit rizika s nimi spojená a podrobit je
odpovídajícím mechanismům vnitřní kontroly.
(5) Finanční holdingová osoba a smíšená finanční holdingová osoba jsou
povinny zajistit, aby jejich statutárním orgánem, členem jejich
statutárního orgánu, členem správní rady nebo členem dozorčí rady byla
osoba důvěryhodná, dostatečně odborně způsobilá a zkušená pro výkon své
funkce a pro zajištění požadavků vyplývajících pro finanční holdingovou
osobu a smíšenou finanční holdingovou osobu z tohoto zákona.
Podrobnější požadavky stanoví Česká národní banka vyhláškou.
(6) Finanční holdingová osoba a smíšená finanční holdingová osoba
předem informuje Českou národní banku o navrhovaných změnách osob ve
vedení a zároveň jí předloží podklady prokazující důvěryhodnost,
odbornou způsobilost a zkušenost navrhovaných osob. Osoba, která se
nově stane finanční holdingovou osobou nebo smíšenou finanční
holdingovou osobou, je povinna splnit tuto povinnost ohledně osob v
jejím vedení do 2 měsíců ode dne, kdy se stane finanční holdingovou
osobou nebo smíšenou finanční holdingovou osobou, jinak se má za to, že
osoby ve vedení této finanční holdingové osoby nesplňují stanovené
předpoklady. Dotčená fyzická osoba je povinna finanční holdingové osobě
nebo smíšené finanční holdingové osobě poskytnout potřebné podklady a
součinnost. Podklady prokazující důvěryhodnost a zkušenost osob ve
vedení finanční holdingové osoby nebo smíšené finanční holdingové osoby
upraví Česká národní banka vyhláškou.
(7) Česká národní banka může požadovat po finanční holdingové osobě
nebo smíšené finanční holdingové osobě výměnu osoby ve vedení finanční
holdingové osoby nebo smíšené finanční holdingové osoby, jestliže tato
osoba není dostatečně zkušená nebo důvěryhodná.
§ 26h
(1) Zjistí-li Česká národní banka nedostatky v činnosti osoby zahrnuté
do konsolidačního celku, které mohou negativně ovlivnit hospodaření
banky, která je součástí konsolidačního celku, je oprávněna ve vztahu k
ovládající bance, odpovědné bance ve skupině finanční holdingové osoby,
odpovědné bance ovládané smíšenou finanční holdingovou osobou, finanční
holdingové osobě, odpovědné bance ve skupině zahraniční ovládající
banky, bance ve skupině smíšené holdingové osoby nebo smíšené
holdingové osobě podle povahy zjištěného nedostatku
a) vyžadovat, aby ve stanovené lhůtě zjednala nápravu,
b) nařídit zajištění mimořádného auditu u osoby, která je součástí
konsolidačního celku, na náklady ovládající osoby,
c) uložit pokutu do 50 000 000 Kč,
d) zakázat nebo omezit provádění operací s osobami, které jsou součástí
stejného konsolidačního celku.
(2) Nedostatkem v činnosti osoby zahrnuté do konsolidačního celku,
která není bankou, se rozumí
a) porušení nebo obcházení tohoto zákona, zvláštních zákonů, právních
předpisů vydaných Českou národní bankou a právních předpisů podle § 5k,
b) provádění obchodů v rámci konsolidačního celku nebo navenek
způsobem, který poškozuje zájmy vkladatelů banky, která je součástí
konsolidačního celku, nebo ohrožuje její bezpečnost a stabilitu.
§ 26i
(1) Vykonává-li Česká národní banka bankovní dohled na konsolidovaném
základě nad skupinou evropské ovládající banky, skupinou evropské
finanční holdingové osoby nebo odpovědnou bankou ovládanou evropskou
smíšenou finanční holdingovou osobou, plní kromě úkolů stanovených
tímto zákonem, zvláštním právním předpisem^2) nebo přímo použitelným
předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky rovněž tyto
úkoly:
a) koordinuje ve vztahu k orgánům dohledu jiných členských států
shromažďování a poskytování významných nebo nezbytných informací,
b) ve spolupráci s příslušnými orgány dohledu plánuje a koordinuje
postup těchto orgánů v rámci výkonu dohledu; tato činnost zahrnuje
koordinaci a plánování výkonu dohledu nad činnostmi bank upravenými v §
8b odst. 1 písm. b), části osmé nařízení Evropského parlamentu a Rady
(EU) č. 575/2013 a v § 12c, výkonu dohledu prováděného podle § 25c a
ukládání opatření podle § 26 odst. 1, včetně koordinace výkonu dohledu
ve smyslu obdobných ustanovení právních předpisů jiného členského
státu,,
c) ve spolupráci s příslušnými orgány dohledu a v případě potřeby s
centrálními bankami Evropského systému centrálních bank, kterými se
rozumí centrální banky Evropského systému centrálních bank podle čl. 4
odst. 1 bodu 45 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
plánuje a koordinuje postup těchto orgánů při přípravě na nepříznivý
vývoj v bance a na mimořádné situace, a postup těchto orgánů v průběhu
nepříznivého vývoje v bance a za mimořádných situací; dále plánuje a
koordinuje přípravu společných hodnocení, zavedení plánů pro mimořádné
situace, informování veřejnosti a ukládání opatření k nápravě
mimořádného významu ve smyslu § 38i odst. 1 písm. b) a obdobných
ustanovení zahraničních právních předpisů,
d) na vyžádání poskytuje orgánům dohledu jiných členských států
vykonávajícím dohled nad osobou, která je členem takového
konsolidačního celku, informace potřebné k výkonu dohledu nad touto
osobou, zejména s přihlédnutím k významu této osoby pro finanční trh
daného státu (§ 38ha),
e) rozhoduje o společné žádosti o udělení předchozího souhlasu s
používáním některého z interních přístupů nebo o žádosti o změnu již
používaného přístupu.
(2) Pokud příslušný orgán dohledu jiného členského státu s Českou
národní bankou při plnění jejích úkolů uvedených v odstavci 1 v
dostatečné míře nespolupracuje, může o tom Česká národní banka
informovat Evropský orgán pro bankovnictví^23).
(3) Česká národní banka může informovat Evropský orgán pro bankovnictví
rovněž o případech, kdy orgán dohledu jiného členského státu při výkonu
dohledu na konsolidovaném základě nad skupinou evropské ovládající
banky, skupinou evropské finanční holdingové osoby nebo odpovědnou
bankou ovládanou evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou, jejíž
člen podléhá dohledu České národní banky, neplní své úkoly uložené na
základě předpisu Evropské unie upravujícího činnost úvěrových
institucí^23).
§ 26j
(1) Vykonává-li Česká národní banka bankovní dohled nad skupinou
evropské ovládající banky, skupinou evropské finanční holdingové osoby
nebo bankou ovládanou evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou a
nastane-li mimořádná situace v členském státě, v němž má sídlo člen
této skupiny nebo v němž vykonává činnost prostřednictvím významné
pobočky, významné pobočky podle zákona upravujícího činnost
spořitelních a úvěrních družstev nebo významné pobočky podle zákona
upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, Česká národní banka bez
zbytečného odkladu sdělí
a) centrálním bankám Evropského systému centrálních bank v členských
státech dotčených touto situací informace, a to za podmínek uvedených v
§ 25a odst. 4 písm. j), a
b) Evropskému orgánu pro bankovnictví a Evropské radě pro systémová
rizika a orgánům veřejné moci uvedeným v § 25a odst. 4 písm. l) v
členských státech dotčených touto situací všechny informace, které jsou
pro ně významné.
(2) Zjistí-li Česká národní banka mimořádnou situaci, jež může mít
dopad v členském státě, informuje bez zbytečného odkladu Evropský orgán
pro bankovnictví a orgán vykonávající bankovní dohled na konsolidovaném
základě nad skupinou evropské ovládající banky nebo nad skupinou
evropské finanční holdingové osoby, jejíž člen má sídlo v dotčeném
členském státě nebo v tomto členském státě vykonává činnost
prostřednictvím významné pobočky, významné pobočky podle zákona
upravujícího činnost spořitelních a úvěrních družstev nebo významné
pobočky podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu.
§ 26k
(1) Vykonává-li Česká národní banka bankovní dohled na konsolidovaném
základě nad skupinou evropské ovládající banky, skupinou evropské
finanční holdingové osoby nebo bankou ovládanou evropskou smíšenou
finanční holdingovou osobou, je příslušná, po dohodě s ostatními orgány
vykonávajícími dohled nad členy takových skupin, uložit členovi této
skupiny
a) opatření k nápravě podle § 26 odst. 2 písm. a) bodu 1 a podle § 26
odst. 2 písm. c), jde-li o banku nebo zahraniční banku,
b) opatření k nápravě spočívající ve zvýšení kapitálu nad minimální
úroveň a v podobě zvláštních požadavků na likviditu podle zákona
upravujícího činnost spořitelních a úvěrních družstev, jde-li o
spořitelní a úvěrní družstvo, nebo
c) opatření k nápravě spočívající ve zvýšení kapitálu nad minimální
úroveň a v podobě zvláštních požadavků na likviditu podle zákona
upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, jde-li o obchodníka s
cennými papíry, který není bankou, nebo o zahraničního obchodníka s
cennými papíry podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu.
(2) Česká národní banka předem informuje ostatní orgány vykonávající
dohled nad členy dotčené skupiny o záměru uložit opatření k nápravě
podle odstavce 1 a současně jim předloží zprávu o posouzení krytí rizik
kapitálem a rizika likvidity této skupiny. Česká národní banka vyvíjí
úsilí k tomu, aby bylo dosaženo dohody podle odstavce 1 ve lhůtě do 4
měsíců ode dne, kdy předložila ostatním orgánům vykonávajícím dohled
nad členy dotčené skupiny zprávu o posouzení krytí rizik kapitálem, a
ve lhůtě do 1 měsíce ode dne, kdy předložila zprávu o posouzení rizika
likvidity.
(3) Nebude-li dohody podle odstavce 1 v této lhůtě dosaženo,
a) je Česká národní banka příslušná uložit opatření k nápravě uvedená v
odstavci 1 členům dotčené skupiny, nad nimiž vykonává dohled, i bez
dohody s ostatními orgány vykonávajícími dohled nad členy dotčené
skupiny; přitom přihlédne k posouzení rizik členů této skupiny
vyjádřenému ve stanovisku ostatních orgánů vykonávajících dohled nad
členy této skupiny a těmto orgánům zašle na vědomí stejnopis písemného
vyhotovení rozhodnutí, nebo
b) může Česká národní banka v posledních 7 dnech před uplynutím lhůt
uvedených v odstavci 2 požádat Evropský orgán pro bankovnictví o
urovnání sporu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie
upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví^24);
pokud Česká národní banka nebo orgány vykonávající dohled nad členy
dotčené skupiny uvedené v odstavci 1 požádají o toto urovnání sporu,
přeruší Česká národní banka řízení o uložení opatření k nápravě do
vydání rozhodnutí Evropským orgánem pro bankovnictví.
(4) Nebylo-li dosaženo dohody mezi orgánem vykonávajícím dohled na
konsolidovaném základě nad skupinou evropské ovládající banky, skupinou
evropské finanční holdingové osoby, bankou ovládanou evropskou smíšenou
finanční holdingovou osobou nebo skupinou evropského ovládajícího
obchodníka s cennými papíry podle zákona upravujícího podnikání na
kapitálovém trhu a Českou národní bankou o uložení opatření k nápravě
Českou národní bankou bance, která je členem jedné nebo více uvedených
skupin, a to ve lhůtě do 4 měsíců ode dne, kdy orgán vykonávající
dohled na konsolidovaném základě nad dotčenou skupinou předložil České
národní bance zprávu o posouzení krytí rizik kapitálem této skupiny,
nebo ve lhůtě do 1 měsíce ode dne, kdy orgán vykonávající dohled na
konsolidovaném základě nad dotčenou skupinou předložil České národní
bance zprávu o posouzení rizika likvidity této skupiny,
a) je Česká národní banka příslušná uvedené bance uložit samostatně
opatření k nápravě podle § 26 odst. 2 písm. a) bodu 1 a podle § 26
odst. 2 písm. c); přitom přihlédne k posouzení rizik členů této skupiny
vyjádřenému ve stanovisku ostatních orgánů vykonávajících dohled nad
členy této skupiny a těmto orgánům zašle na vědomí stejnopis písemného
vyhotovení rozhodnutí, nebo
b) může Česká národní banka v posledních 7 dnech před uplynutím
uvedených lhůt požádat Evropský orgán pro bankovnictví o urovnání sporu
podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad
finančním trhem v oblasti bankovnictví^24); pokud Česká národní banka
nebo orgány vykonávající dohled nad členy dotčené skupiny uvedené v
odstavci 1 požádají o toto urovnání sporu, přeruší Česká národní banka
řízení o uložení opatření k nápravě do vydání rozhodnutí Evropským
orgánem pro bankovnictví.
(5) Před vydáním rozhodnutí podle odstavce 3 si Česká národní banka
může vyžádat stanovisko Evropského orgánu pro bankovnictví. Česká
národní banka si toto stanovisko vyžádá vždy, jestliže o to požádá
některý z ostatních orgánů vykonávajících dohled nad členy dotčené
skupiny. Jestliže bylo před vydáním rozhodnutí podle odstavce 3 nebo 4
vyžádáno stanovisko Evropského orgánu pro bankovnictví, Česká národní
banka z něho vychází, ledaže v odůvodnění rozhodnutí uvede důvody, pro
které se od tohoto stanoviska odchyluje.
(6) Česká národní banka přezkoumává rozhodnutí podle odstavce 1, 3 3
písm. a) nebo odstavce 4 písm. a) nejméně jednou za rok postupem
uvedeným v odstavcích 1 2, 3 písm. a), odstavci 4 písm. a) a odstavci
55. Česká národní banka může tato rozhodnutí přezkoumat na odůvodněný
písemný návrh orgánu vykonávajícího dohled nad členem dotčené skupiny.
V takovém případě lze rozhodnutí podle odstavce 1, 3 písm. a) nebo
odstavce 4 písm. a) přezkoumat také jen v rozsahu tohoto návrhu.
(7) Banka je povinna udržovat kapitál na individuálním nebo
konsolidovaném základě nad minimální úrovní, je-li jí tato povinnost
uložena rozhodnutím vydaným, v dohodě s Českou národní bankou, orgánem
jiného členského státu vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě.
§ 26l
(1) Vykonává-li Česká národní banka bankovní dohled na konsolidovaném
základě nad skupinou evropské ovládající banky, skupinou evropské
finanční holdingové osoby nebo bankou ovládanou evropskou smíšenou
finanční holdingovou osobou, zřizuje pro plnění úkolů uvedených v § 26i
a 26j kolegium. Zřízení a činnost kolegia jsou založeny na písemných
ujednáních podle § 26c odst. 7, která připravuje Česká národní banka po
projednání s dotčenými orgány dohledu. Je-li to účelné, Česká národní
banka při dodržení povinnosti mlčenlivosti a dalších požadavků
stanovených právem Evropské unie koordinuje spolupráci s orgány dohledu
jiných než členských států. Zřízením a činností kolegií nejsou dotčeny
pravomoci a působnost orgánů dohledu stanovené právem Evropské unie.
(2) Kolegium vytváří předpoklady pro spolupráci České národní banky a
ostatních dotčených orgánů dohledu při
a) výměně informací,
b) uplatňování ujednání a mezinárodních smluv podle § 26c odst. 6 až 9,
je-li to účelné,
c) stanovení plánů kontrol vycházejících z hodnocení rizik dotčené
skupiny podle § 25c,
d) zvyšování účinnosti dohledu omezováním zdvojených požadavků při
výkonu dohledu včetně požadavku na poskytnutí informací podle § 26c
odst. 5, § 38ha odst. 3 věty druhé a podle obdobných ustanovení
zahraničních právních předpisů,
e) jednotném uplatňování pravidel obezřetného podnikání v rámci dotčené
skupiny, aniž jsou dotčeny pravomoci orgánů dohledu stanovené právem
Evropské unie,
f) plánování a koordinaci činností uvedených v § 26i odst. 1 písm. c) a
v obdobných ustanoveních zahraničních právních předpisů, s přihlédnutím
k činnosti jiných orgánů, jsou-li pro tyto účely zřízeny.
(3) Členy kolegia jsou
a) Česká národní banka,
b) orgány vykonávající dohled nad členy dotčené skupiny,
c) orgány dohledu hostitelských států, v nichž člen dotčené skupiny
vykonává činnost prostřednictvím významné pobočky, významné pobočky
podle zákona upravujícího činnost spořitelních a úvěrních družstev nebo
významné pobočky podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém
trhu,
d) centrální banky Evropského systému centrálních bank, je-li to
účelné,
e) orgány dohledu jiných než členských států, je-li to účelné a
jestliže podle názoru všech dotčených orgánů dohledu chrání informace
nejméně v rozsahu, jaký je požadován právem Evropské unie.
(4) Česká národní banka řídí jednání kolegia a určuje, kteří členové se
účastní jednání nebo jiné činnosti kolegia. Přitom bere v úvahu význam
těchto činností pro plnění svých povinností uvedených v § 5o odst. 2 a
3, jakož i jejich význam pro členy kolegia. Na základě dostupných
informací zejména přihlíží k možnému dopadu na stabilitu finančního
systému v dotčených členských státech, především v mimořádných
situacích.
(5) Česká národní banka vyvíjí úsilí k tomu, aby členové kolegia úzce
spolupracovali. Česká národní banka informuje s dostatečným předstihem
členy kolegia o jednání kolegia, pořadu jednání a plánovaných
činnostech a bez zbytečného odkladu je informuje o závěrech přijatých
na jednání nebo o jiné dohodnuté činnosti.
(6) Česká národní banka informuje Evropský orgán pro bankovnictví o
činnosti kolegia, a to i v případě, že nastane mimořádná situace, a
poskytne mu veškeré informace, které jsou významné pro sbližování
nástrojů a postupů bankovního dohledu. Ustanovení § 25a tím není
dotčeno.
§ 26m
(1) Česká národní banka může při výkonu dohledu na konsolidovaném
základě nad smíšenou finanční holdingovou osobou po konzultaci s
příslušnými orgány dohledu stanovit, že při výkonu tohoto dohledu
použije pouze příslušná ustanovení zákona upravujícího doplňkový dohled
nad finančními konglomeráty, a to za podmínky, že se na tuto smíšenou
finanční holdingovou osobu vztahují srovnatelné požadavky tohoto zákona
a zákona upravujícího doplňkový dohled nad finančními konglomeráty,
zejména pokud jde o rizikově orientovaný dohled.
(2) Vykonává-li Česká národní banka dohled na konsolidovaném základě
nad odpovědnou bankou ovládanou evropskou smíšenou finanční holdingovou
osobou, může po konzultaci s příslušnými orgány dohledu stanovit, že
při výkonu tohoto dohledu použije pouze příslušná ustanovení zákona
upravujícího doplňkový dohled nad finančními konglomeráty, a to za
podmínky, že se na tuto evropskou smíšenou finanční holdingovou osobu
vztahují srovnatelné požadavky tohoto zákona a zákona upravujícího
doplňkový dohled nad finančními konglomeráty, zejména pokud jde o
rizikově orientovaný dohled.
(3) Česká národní banka je příslušná ke konzultaci o použití pouze
zahraničních právních předpisů upravujících doplňkový dohled nad
finančními konglomeráty, je-li orgánem vykonávajícím dohled nad bankou
ovládanou evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou a je-li k této
konzultaci vyzvána orgánem vykonávajícím doplňkový dohled nad finančním
konglomerátem.
(4) Česká národní banka může při výkonu dohledu na konsolidovaném
základě stanovit, že při výkonu tohoto dohledu nad smíšenou finanční
holdingovou osobou použije pouze ustanovení, která se vztahují na
nejvýznamnější sektor podle zákona upravujícího doplňkový dohled nad
finančními konglomeráty, a to za podmínky, že se na tuto smíšenou
finanční holdingovou osobu vztahují rovnocenné požadavky tohoto zákona
a zákona upravujícího činnost pojišťoven, zejména pokud jde o rizikově
orientovaný dohled.
(5) Vykonává-li Česká národní banka dohled na konsolidovaném základě
nad odpovědnou bankou ovládanou evropskou smíšenou finanční holdingovou
osobou, může po dohodě s příslušnými orgány dohledu stanovit, že při
výkonu tohoto dohledu použije pouze ustanovení, která se vztahují na
nejvýznamnější sektor podle zákona upravujícího doplňkový dohled nad
finančními konglomeráty, a to za podmínky, že se na tuto evropskou
smíšenou finanční holdingovou osobu vztahují rovnocenné požadavky
tohoto zákona a zákona upravujícího činnost pojišťoven, zejména pokud
jde o rizikově orientovaný dohled.
(6) Česká národní banka je příslušná k dohodě o použití pouze
zahraničních právních předpisů vztahujících se na nejvýznamnější sektor
podle předpisů upravujících doplňkový dohled nad finančními
konglomeráty, je-li orgánem vykonávajícím dohled nad bankou ovládanou
evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou a je-li k této dohodě
vyzvána orgánem vykonávajícím doplňkový dohled nad finančním
konglomerátem.
ČÁST DEVÁTÁ
NUCENÁ SPRÁVA
nadpis vypuštěn
§ 27
(1) Rozhodnutí, kterým se zavádí nucená správa, obsahuje:
a) důvody pro zavedení nucené správy,
b) jméno, příjmení a rodné číslo správce a jméno, příjmení a rodné
číslo zástupce správce,
c) případné omezení nebo zákaz přijímání vkladů, poskytování úvěrů nebo
jiných činností.
(2) Náklady spojené s výkonem nucené správy jsou placeny z majetku
banky a jsou nákladem banky na dosažení, udržení a zajištění příjmů pro
účely daně z příjmů právnických osob podle zvláštního zákona.^6c)
(3) Zástupce správce zastupuje správce v případě jeho nepřítomnosti v
plném rozsahu. Ustanovení tohoto zákona týkající se správce platí
obdobně i pro zástupce správce.
(4) Vyžaduje-li zákon, aby rozhodnutí valné hromady bylo osvědčeno
veřejnou listinou, musí být veřejná listina pořízena také o rozhodnutí
správce v takové věci.
§ 28
(1) Správce je zaměstnancem České národní banky. Česká národní banka
může odvolat správce nebo zástupce správce a jmenovat nového.
(2) Správce je oprávněn přibírat k výkonu nucené správy v bance další
osoby s výjimkou osob, které mají zvláštní vztah k bance podle § 19
tohoto zákona. K výkonu nucené správy nesmí být přibrány osoby, které
jsou v dlužnické pozici vůči bance nebo které jsou v zaměstnaneckém
poměru k jiné bance. Přibrané osoby jsou oprávněny se seznamovat se
záležitostmi, které jsou v příslušné bance předmětem bankovního
tajemství. Jsou zároveň povinny zachovávat o těchto věcech mlčenlivost.
(3) Osoba, která byla členem statutárního orgánu, členem správní rady
nebo členem dozorčí rady banky nebo jinou odpovědnou fyzickou osobou,
seznámenou se skutečnostmi potřebnými pro výkon nucené správy, ke dni
zavedení nucené správy, nebo kdykoliv v období 2 let předcházejících
tomuto dni, je povinna na vyžádání poskytnout správci součinnost.
§ 29
(1) Okamžikem doručení písemného vyhotovení rozhodnutí o zavedení
nucené správy se pozastavuje výkon funkce všech orgánů banky, vyjma
podání opravných prostředků proti zavedení nucené správy. Okamžikem
doručení je toto rozhodnutí účinné vůči každému. Postavení statutárního
orgánu má správce. Správce předloží tomu, kdo je oprávněn podat opravný
prostředek proti zavedení nucené správy, na jeho písemnou žádost v
potřebném rozsahu kopie z dostupné dokumentace banky, a umožní
pořizovat si z ní opisy a výpisy.
(2) Valná hromada banky se nekoná a o věcech v působnosti valné hromady
rozhoduje správce. Pokud správce rozhoduje o zvýšení základního
kapitálu banky, může vyloučit přednostní právo akcionářů na úpis nových
akcií jen pokud banka nesplnila ve stanovené lhůtě uložené opatření k
nápravě požadující zvýšení kapitálu banky.
(3) Jestliže to situace banky vyžaduje, může banka v nucené správě s
předchozím souhlasem České národní banky, částečně nebo úplně
pozastavit nakládání vkladatelů s jejich vklady v bance.
(4) Banka v nucené správě může částečně nebo úplně pozastavit, a to
nejvýše na dobu 6 měsíců, plnění vůči osobám se zvláštním vztahem k
bance z právních titulů vzniklých před zavedením nucené správy. Tuto
lhůtu může banka v nucené správě prodloužit pouze v případě plnění z
právních titulů, které v této lhůtě správce napadl pro neplatnost,
neúčinnost nebo nevymahatelnost u soudu nebo jiného příslušného orgánu.
V takovém případě lze tuto lhůtu prodloužit, a to i opakovaně, až do
dne, kdy rozhodnutí soudu nebo jiného příslušného orgánu ve věci nabude
právní moci.
(5) Zjistí-li správce předlužení banky, oznámí tuto skutečnost
neprodleně České národní bance a poskytne jí podklady osvědčující tuto
skutečnost.
§ 29a
K uzavření smlouvy, na jejímž základě dojde k převzetí dluhů banky v
nucené správě jinou bankou nebo pobočkou zahraniční banky,
a) se nevyžaduje souhlas věřitelů,
b) je třeba předchozí souhlas České národní banky; Česká národní banka
souhlas udělí pouze za předpokladu, že osoba přebírající dluhy
zabezpečí řádné a plynulé pokračování klientských vztahů souvisejících
s převzatými dluhy.
§ 29b
(1) Prodává-li banka v nucené správě obchodní závod banky, kupní cena
musí být stanovena jako výsledek ocenění obchodního závodu a
souvisejících práv a závazků, vypracovaného podle stavu ke dni nabytí
účinnosti smlouvy o prodeji obchodního závodu (dále jen „ocenění“).
(2) Ocenění musí být zpracováno nestranně, úplně, bez zbytečného
odkladu od zadání ocenění, s odbornou péčí a v souladu s obecně
uznávanými způsoby oceňování obchodních závodů a jiného majetku.
(3) Při ocenění se nepřihlíží ke státním zárukám nebo jiným plošným
zajištěním závazků banky v nucené správě, poskytnutým třetími osobami
za účelem zachování její bezpečnosti a stability. Stejně tak se
nepřihlíží k pojištění pohledávek z vkladů podle tohoto zákona a
záručnímu systému vztahujícímu se na majetek zákazníků obchodníka s
cennými papíry podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu.
Jakékoliv úvěry poskytnuté Českou republikou nebo Českou národní bankou
se považují pro účely ocenění za splatné.
(4) Ke kupní ceně se přičte úrok obvyklý za dobu ode dne nabytí
účinnosti smlouvy o prodeji obchodního závodu do dne splatnosti kupní
ceny. Pokud výsledkem ocenění není kladná hodnota, poskytne se
prodávajícímu kupní cena ve výši 1 Kč.
(5) Banka v nucené správě, kupující a další osoby, které mají u sebe
věci a dokumentaci nebo disponují informacemi potřebnými k řádnému
vypracování ocenění, jsou povinni je za tím účelem osobě, která
vypracuje ocenění obchodního závodu banky (dále jen „oceňovatel“),
poskytnout.
§ 29c
(1) Oceňovatele jmenuje Česká národní banka. Účastníky řízení o
jmenování oceňovatele jsou osoba, která má být jmenována oceňovatelem,
banka v nucené správě a nabyvatel obchodního závodu.
(2) Oceňovatelem může být jmenována osoba, která má zkušenosti a
znalosti v oblasti oceňování obchodních závodů bank, má dostatečné
předpoklady pro vypracování řádného a nezávislého ocenění obchodního
závodu banky v nucené správě a se svým jmenováním souhlasí.
(3) Oceňovatelem nesmí být osoba, která má zvláštní vztah k bance,
která je nebo v posledních 5 letech byla auditorem banky nebo která
neskýtá záruky nestrannosti ocenění.
(4) Osoba, která má být jmenována oceňovatelem, je povinna upozornit
Českou národní banku bez zbytečného odkladu na skutečnosti, které by
podle jejího názoru mohly vést k pochybnostem o její nestrannosti. Tuto
povinnost má též oceňovatel, zjistí-li tyto skutečnosti v průběhu
výkonu funkce.
(5) Česká národní banka stanoví odměnu oceňovatele nebo způsob jejího
určení, jakož i její splatnost. Odměna oceňovatele je nákladem spojeným
s výkonem nucené správy podle § 27 odst. 2 a zahrnuje též nutné výdaje
oceňovatele. Pokud majetek banky nepostačuje k uhrazení odměny nebo
její části, poskytne oceňovateli odměnu nebo tuto její část Česká
národní banka, které tím vzniká nárok vůči bance v nucené správě na
její uhrazení.
(6) Česká národní banka může oceňovatele odvolat, pokud oceňovatel
porušuje závažným způsobem povinnosti stanovené tímto zákonem, a
jmenovat oceňovatele nového. Ze stejného důvodu může Česká národní
banka snížit odměnu oceňovatele. Ze závažných důvodů může Česká národní
banka oceňovatele odvolat též na jeho žádost. Podaný rozklad nemá
odkladný účinek.
(7) Odvolaný oceňovatel je povinen poskytnout nově jmenovanému
oceňovateli veškerou součinnost ke splnění jeho úkolu.
(8) Ustanovení § 29b a 29c se použijí při prodeji části obchodního
závodu obdobně.
§ 30
(1) Nucenou správu může Česká národní banka zavést za situace, kdy
nedostatky v činnosti banky ohrožují stabilitu bankovního nebo
finančního systému.
(2) Má-li být zavedena nucená správa v bance, která má pobočku na území
hostitelského státu, informuje Česká národní banka orgán dohledu
hostitelského státu o záměru zavést nucenou správu a o případném
omezení nakládání s vklady a o případném omezení plnění vůči osobám se
zvláštním vztahem k bance podle § 29 odst. 3 a 4; tuto informaci
poskytne před vydáním rozhodnutí nebo bezprostředně poté, nesnese-li
věc odkladu. Informace obsahuje i upozornění na možné důsledky zavedení
nucené správy, popřípadě omezení nakládání s vklady.
(3) Správce vykonává své pravomoci podle tohoto zákona i na území
jiných členských států s výjimkou užití donucovacích prostředků či
jiného užití síly a pravomoci závazně rozhodovat spory nebo jiná
řízení, k nimž jsou příslušné soudy nebo správní orgány daného státu.
(4) Správce se prokazuje úředně ověřenou kopií rozhodnutí o zavedení
nucené správy bez jejího vyššího ověření s překladem do úředního jazyka
daného státu, pokud je vyžadován. Správce podle možností vykonává své
pravomoci podle tohoto zákona i na území třetích států.
(5) Při výkonu svých pravomocí na území členských států se správce řídí
právním řádem daného státu, zejména ohledně postupů při prodeji majetku
a při poskytování informací zaměstnancům. Jestliže je to podle právních
předpisů daného státu potřebné k plnění účelu nucené správy, je správce
povinen žádat, aby údaj o zavedení nucené správy byl zapsán v katastru
nemovitostí, obchodním rejstříku nebo v jiném veřejném rejstříku.
Náklady provedení zápisu jdou k tíži banky.
§ 31
(1) Nucená správa se zapisuje do obchodního rejstříku. Návrhy na zápisy
týkající se nucené správy podává Česká národní banka.
(2) Soud zapíše do obchodního rejstříku na návrh České národní banky
zavedení nucené správy, skončení nucené správy a dále odvolání správce
a jmenování nového správce.
(3) Soud je povinen rozhodnout do 3 dnů od doručení o návrzích správce
na zápis do obchodního rejstříku nebo ve stejné lhůtě provést zápis do
obchodního rejstříku, aniž by o tom vydával rozhodnutí. Omezení
stanovená zákonem upravujícím veřejné rejstříky právnických a fyzických
osob pro provedení zápisu do obchodního rejstříku bez vydání rozhodnutí
o povolení zápisu se nepoužijí.
§ 32
(1) Během nucené správy může Česká národní banka poskytnout bance
finanční pomoc k odstranění dočasného nedostatku likvidity.
(2) Nárok na vrácení finanční pomoci poskytnuté podle odstavce 1 má
přednost před všemi ostatními závazky banky.
§ 33
(1) Nucená správa končí
a) doručením rozhodnutí České národní banky o skončení nucené správy,
b) jmenováním likvidátora,
c) prohlášením konkursu, nebo
d) uplynutím 24 měsíců od zavedení nucené správy.
(2) Nucená správa nekončí zánikem licence banky.
§ 33a
Ustanovení tohoto zákona upravující zavedení nucené správy banky nemají
vliv na výkon práv a splnění povinností vyplývajících z ujednání o
finančním zajištění za podmínek stanovených zákonem upravujícím
finanční zajištění^15) nebo srovnatelných podmínek zahraničního
právního předpisu, jestliže finanční zajištění bylo sjednáno a vzniklo
před zavedením nucené správy. To platí i v případě, že finanční
zajištění bylo sjednáno nebo vzniklo v den zavedení nucené správy,
avšak až poté, co tato skutečnost nastala, ledaže příjemce finančního
kolaterálu o takové skutečnosti věděl nebo vědět měl a mohl. Ustanovení
tohoto zákona upravující zavedení nucené správy banky nemají vliv také
na splnění závěrečného vyrovnání podle zákona upravujícího podnikání na
kapitálovém trhu^16), jestliže závěrečné vyrovnání bylo uzavřeno před
zavedením nucené správy.
ČÁST DESÁTÁ
ODNĚTÍ LICENCE NEBO SOUHLASU
nadpis vypuštěn
§ 34
(1) Při přetrvávání závažných nedostatků v činnosti banky nebo pobočky
zahraniční banky z jiného než členského státu, anebo při úpadku banky
nebo pobočky banky z jiného než členského státu, Česká národní banka
licenci odejme; tomuto opatření nemusí předcházet zavedení nucené
správy.
(2) Licence může být dále odňata, jestliže
a) banka nebo pobočka banky z jiného než členského státu nezahájila
činnost do 12 měsíců ode dne udělení licence nebo jestliže po dobu 6
měsíců nepřijímá vklady od veřejnosti nebo neposkytuje úvěry,
b) v činnosti banky byl zjištěn nedostatek v činnosti, který by
současně mohl naplnit znaky správního deliktu podle § 36e odst. 2 písm.
a), d), f), g), h), i), j), k), m), n), o) nebo § 36e odst. 3 písm. c)
a zahraniční banka se sídlem v jiném než členském státě vykonávající
činnost na území České republiky prostřednictvím své pobočky se
dopustila správního deliktu podle § 36h odst. 1 písm. d) nebo § 36h
odst. 2 písm. b), d) a e),
c) žadatel v žádosti o licenci uvedl nepravdivé údaje nebo zamlčel
podstatné údaje nezbytné pro posouzení žádosti o udělení licence,
d) přetrvávají závažné nedostatky v činnosti zahraniční banky se sídlem
na jiném území než území členského státu, která vykonává na území České
republiky bankovní činnosti prostřednictvím své pobočky, nebo došlo k
jejímu úpadku,
e) proti bance bylo vydáno pravomocné rozhodnutí pro závažné porušení
zákona upravujícího opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti
a financování terorismu, nebo
f) banka nesplňuje požadavky stanovené v části třetí, čtvrté nebo šesté
nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, § 26 odst. 2
písm. a) bodě 1 nebo v § 26 odst. 2 písm. c).
(3) Česká národní banka odejme licenci, jestliže zjistí, že celkový
kapitálový poměr banky na individuálním základě je menší než jedna
třetina celkového kapitálového poměru podle čl. 92 odst. 1 písm. c)
nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. Česká národní
banka nemusí v tomto případě licenci odejmout, jde-li o banku v nucené
správě nebo o banku zvláštního určení. Česká národní banka odejme
licenci, jestliže zjistí, že kapitálový poměr pobočky banky z jiného
než členského státu je menší než jedna třetina kapitálového poměru
podle § 12a odst. 1.
(4) Česká národní banka může odejmout souhlas udělený podle tohoto
zákona, jestliže byl souhlas udělen na základě nepravdivých údajů nebo
žadatel v žádosti o udělení souhlasu zamlčel podstatné údaje nezbytné
pro posouzení této žádosti.
§ 35
(1) Rozhodnutí o odnětí licence se zveřejní v Obchodním věstníku; v
případě pobočky banky z jiného než členského státu Česká národní banka
informuje o tomto rozhodnutí orgán dohledu země sídla zahraniční banky.
(2) Ode dne právní moci rozhodnutí o odnětí licence nesmí dotčená
právnická osoba přijímat vklady a poskytovat úvěry a provozovat další
činnosti, s výjimkou těch, které jsou nezbytné k vypořádání jejích
pohledávek a závazků; do doby, než vypořádá své pohledávky a závazky,
se považuje za banku podle tohoto zákona.
(3) Rozhodnutí o odnětí licence doručí Česká národní banka statutárnímu
orgánu banky. Současně informuje o tomto rozhodnutí orgán bankovního
dohledu států, ve kterých má banka pobočky.
(4) Rozhodnutí o odnětí licence udělené pro pobočku banky z jiného než
členského státu doručí Česká národní banka osobě pověřené řízením
pobočky.
ČÁST JEDENÁCTÁ
Likvidace banky
§ 36
(1) Zrušuje-li se banka s likvidací, návrh na jmenování likvidátora
může podat pouze Česká národní banka. Pouze Česká národní banka podává
též návrh na odvolání likvidátora a jmenování nového likvidátora a dále
návrh na zrušení akciové společnosti, byla-li bance odňata licence.
Soud rozhodne o návrhu České národní banky do 24 hodin od podání
návrhu.
(2) Likvidátorem nesmí být osoba, která má nebo měla zvláštní vztah k
bance, která je nebo v posledních 5 letech byla auditorem banky nebo se
jakýmkoli způsobem na auditu v bance podílela. S přihlédnutím k rozsahu
činnosti likvidátora stanoví Česká národní banka výši a splatnost jeho
odměny.
(3) Fyzické osoby, které se při likvidaci banky seznámily s údaji, na
které se vztahovalo bankovní tajemství, jsou povinny zachovávat
mlčenlivost podle § 39 tohoto zákona obdobně.
(4) Likvidátor předkládá České národní bance bez zbytečného odkladu
účetní výkazy a doklady zpracovávané v průběhu likvidace v souladu s
občanským zákoníkem a se zákonem upravujícím právní poměry obchodních
společností a družstev, a na písemné vyžádání České národní banky další
podklady nezbytné k posouzení činnosti likvidátora a průběhu likvidace.
(5) Likvidátor je povinen vymáhat vydání plnění z neplatných právních
jednání (§ 12 odst. 2).
ČÁST DVANÁCTÁ
SPRÁVNÍ DELIKTY
Přestupky
§ 36a
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a) přijme vklad v rozporu s § 2 odst. 1,
b) zahájí činnost, ke které je třeba licence podle tohoto zákona, bez
této licence,
c) nabude nebo zvýší kvalifikovanou účast na bance anebo ovládne banku
bez předchozího souhlasu České národní banky podle § 20 odst. 3,
d) nesplní informační povinnost podle § 20 odst. 11,
e) jako osoba jednající ve shodě
1. nabude nebo zvýší kvalifikovanou účast na bance anebo ovládne banku
bez předchozího souhlasu České národní banky podle § 20 odst. 3, nebo
2. nesplní informační povinnost podle § 20 odst. 15, nebo
f) v žádosti o souhlas podle tohoto zákona nebo přímo použitelného
předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky uvede
nepravdivé údaje nebo zamlčí podstatné údaje nezbytné pro posouzení
této žádosti.
(2) Fyzická osoba jako osoba podléhající dohledu České národní banky se
dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností stanovenou
kontrolním řádem.
(3) Člen statutárního orgánu, člen správní rady nebo člen dozorčí rady
banky nebo fyzická osoba jako osoba ve vedení banky z jiného než
členského státu se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 8 odst. 4
písm. c) současně zastává funkce ve větším než povoleném rozsahu.
(4) Člen statutárního orgánu, člen správní rady nebo člen dozorčí rady
banky se dopustí přestupku tím, že neprodleně neinformuje Českou
národní banku podle § 26b odst. 1.
(5) Fyzická osoba jako osoba ve vedení zahraniční banky se sídlem v
jiném než členském státě, která vykonává na území České republiky
bankovní činnosti prostřednictvím své pobočky, nebo jako osoba ve
vedení této pobočky se dopustí přestupku tím, že neprodleně neinformuje
Českou národní banku podle § 26b odst. 2.
(6) Fyzická osoba jako osoba, která byla členem statutárního orgánu
banky, členem správní rady banky, členem dozorčí rady banky nebo jinou
odpovědnou fyzickou osobou ke dni zavedení nucené správy, nebo kdykoliv
v období 2 let předcházejících tomuto dni, se dopustí přestupku tím, že
neposkytne součinnost správci podle § 28 odst. 3.
(7) Za přestupek lze uložit pokutu do
a) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2,
b) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. f) nebo
odstavce 3,
c) 20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavců 4 až 6,
d) dvojnásobku výše neoprávněného prospěchu, jde-li o přestupek podle
odstavce 1 písm. a) až e); není-li možné výši neoprávněného prospěchu
zjistit, lze uložit pokutu do 130 000 000 Kč.
§ 36b
(1) Odvolaný oceňovatel se dopustí přestupku tím, že neposkytne
součinnost oceňovateli podle § 29c odst. 7.
(2) Fyzická osoba jako osoba, která se při likvidaci banky seznámila s
údaji, které jsou předmětem bankovního tajemství, se dopustí přestupku
tím, že poruší povinnost zachovávat mlčenlivost podle § 36 odst. 3.
(3) Pracovník banky, člen statutárního orgánu, člen správní rady nebo
člen dozorčí rady banky se dopustí přestupku tím, že poruší povinnost
zachovávat mlčenlivost podle § 39.
(4) Člen správní rady Fondu pojištění vkladů, jeho pracovník a další
osoby pověřené výkonem činnosti se dopustí přestupku tím, že poruší
povinnost zachovávat mlčenlivost podle § 41b odst. 8.
(5) Likvidátor, správce, zástupce správce nebo insolvenční správce se
dopustí přestupku tím, že neposkytne údaje Fondu pojištění vkladů podle
§ 41d odst. 2.
(6) Fyzická osoba jako žadatel o licenci se dopustí přestupku tím, že v
žádosti uvede nepravdivé údaje nebo zamlčí podstatné údaje nezbytné pro
posouzení žádosti.
(7) Za přestupek lze uložit pokutu do
a) 2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 5,
b) 20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 až 4 nebo
odstavce 6.
Správní delikty právnických osob a podnikajících fyzických osob
§ 36c
(1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního
deliktu tím, že
a) přijme vklad v rozporu s § 2,
b) neoprávněně použije označení „banka“ nebo „spořitelna“, jeho
překlady nebo označení od něj odvozená v obchodní firmě,
c) zahájí činnost, ke které je třeba licence podle tohoto zákona, bez
této licence,
d) nabude nebo zvýší kvalifikovanou účast na bance anebo ovládne banku
bez předchozího souhlasu České národní banky podle § 20 odst. 3,
e) nesplní informační povinnost podle § 20 odst. 11,
f) jako osoba jednající ve shodě
1. nabude nebo zvýší kvalifikovanou účast na bance anebo ovládne banku
bez předchozího souhlasu České národní banky podle § 20 odst. 3, nebo
2. nesplní informační povinnost podle § 20 odst. 15,
g) v žádosti o souhlas podle tohoto zákona nebo přímo použitelného
předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky uvede
nepravdivé údaje nebo zamlčí podstatné údaje nezbytné pro posouzení
této žádosti, nebo
h) neposkytne součinnost oceňovateli podle § 29b odst. 5.
(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba jako osoba podléhající
dohledu České národní banky se dopustí správního deliktu tím, že
nesplní některou z povinností stanovenou kontrolním řádem.
(3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba jako osoba zahrnutá do
konsolidačního celku se dopustí správního deliktu tím, že
a) nesdělí České národní bance informace potřebné pro provádění dohledu
na konsolidovaném základě nebo sdělí informace nepravdivé, zkreslené,
zamlčí podstatné informace nebo nedodrží lhůtu pro jejich předložení,
b) nevytvoří odpovídající kontrolní mechanismy zajišťující správnost
poskytovaných informací pro účely bankovního dohledu na konsolidovaném
základě.
(4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba jako osoba, která má být
jmenována oceňovatelem, a oceňovatel se dopustí správního deliktu tím,
že neupozorní Českou národní banku na skutečnosti podle § 29c odst. 4.
(5) Oceňovatel se dopustí správního deliktu tím, že zpracuje ocenění v
rozporu s požadavky stanovenými v § 29b.
(6) Odvolaný oceňovatel se dopustí správního deliktu tím, že neposkytne
součinnost oceňovateli podle § 29c odst. 7.
(7) Právnická nebo podnikající fyzická osoba jako žadatel o licenci se
dopustí správního deliktu tím, že v žádosti uvede nepravdivé údaje nebo
zamlčí podstatné údaje nezbytné pro posouzení žádosti.
(8) Právnická osoba jako osoba, které zanikla licence, se dopustí
správního deliktu tím, že přijme vklad, poskytne úvěr nebo uskuteční
jiné činnosti po dni zániku licence.
(9) Za správní delikt se uloží pokuta do
a) 5 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2,
b) 10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. g) a
odstavce 4,
c) 20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b),
h), odstavce 3, odstavce 5, odstavce 6 nebo odstavce 7,
d) dvojnásobku výše neoprávněného prospěchu, jde-li o správní delikt
podle odstavce 1 písm. a), c) až f) a spáchala-li ho podnikající
fyzická osoba; není-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit,
uloží se pokuta do 130 000 000 Kč,
e) dvojnásobku výše neoprávněného prospěchu, jde-li o správní delikt
podle odstavce 1 písm. a), c) až f) nebo odstavce 8 a spáchala-li ho
právnická osoba; není-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit,
uloží se pokuta do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého
právnickou osobou za bezprostředně předcházející účetní období, který
zahrnuje položky uvedené v čl. 316 nařízení Evropského parlamentu a
Rady (EU) č. 575/2013,
f) dvojnásobku výše neoprávněného prospěchu, jde-li o správní delikt
podle odstavce 1 písm. a), c) až f) nebo odstavce 8 a spáchala-li ho
ovládaná osoba; není-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit,
uloží se pokuta do výše 10 % čistého ročního obratu vyplývajícího z
konsolidované účetní závěrky ovládající osoby za bezprostředně
předcházející účetní období.
§ 36d
(1) Finanční holdingová osoba, smíšená finanční holdingová osoba nebo
smíšená holdingová osoba se dopustí správního deliktu tím, že
a) nezajistí, aby její statutární orgán, člen jejího statutárního
orgánu, člen její správní rady nebo člen její dozorčí rady splňoval
požadavky podle § 26g odst. 5, nebo
b) v rozporu s § 26g odst. 6 předem neinformuje Českou národní banku o
navrhovaných změnách osob ve vedení nebo jí nepředloží požadované
podklady.
(2) Platební instituce, poskytovatel platebních služeb malého rozsahu,
instituce elektronických peněz nebo vydavatel elektronických peněz
malého rozsahu, na jejichž účtu jsou evidovány peněžní prostředky,
které jim uživatelé platebních služeb svěřili k provedení platební
transakce^13) nebo proti jejichž přijetí byly vydány elektronické
peníze, se dopustí správního deliktu tím, že nesdělí uživateli
platebních služeb nebo držiteli elektronických peněz na jeho žádost
informace podle § 41f odst. 10.
(3) Obchodník s cennými papíry, na jehož účtu jsou evidovány peněžní
prostředky tvořící majetek zákazníka podle zákona upravujícího
podnikání na kapitálovém trhu nebo platební instituce, poskytovatel
platebních služeb malého rozsahu, instituce elektronických peněz nebo
vydavatel elektronických peněz malého rozsahu, na jejichž účtu jsou
evidovány peněžní prostředky, které jim uživatelé platebních služeb
svěřili k provedení platební transakce^13), nebo proti jejichž přijetí
byly vydány elektronické peníze, se dopustí správního deliktu tím, že
a) nesplní oznamovací povinnost vůči bance nebo pobočce zahraniční
banky podle § 41f odst. 7, nebo
b) nevede evidenci údajů podle § 41c odst. 3.
(4) Oprávněná finanční instituce se sídlem v České republice se dopustí
správního deliktu tím, že
a) založí pobočku na území hostitelského státu v rozporu s § 5f,
b) neoznámí České národní bance změny v údajích uvedených v § 5f a § 5g
odst. 1, nebo
c) uskuteční na území hostitelského státu činnosti uvedené v § 5d bez
zřízení pobočky a bez oznámení zamýšlené činnosti před zahájením výkonu
kterékoliv z nich České národní bance podle § 5i.
(5) Za správní delikt se uloží pokuta do
a) 10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a)
nebo b), odstavce 2 nebo 3,
b) 20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 4.
Správní delikty banky
§ 36e
(1) Banka se dopustí správního deliktu tím, že
a) uskuteční činnost v rozporu s licencí,
b) zřídí pobočku na území hostitelského státu v rozporu s § 5f,
c) začne vykonávat činnosti na území hostitelského státu v rozporu s
postupem podle § 5h odst. 2,
d) neoznámí České národní bance změny v údajích uvedených v § 5f a § 5g
odst. 1,
e) uskuteční na území hostitelského státu činnosti uvedené v § 5d bez
zřízení pobočky a bez oznámení zamýšlené činnosti před zahájením výkonu
kterékoliv z nich České národní bance podle § 5i,
f) nesplní některou z povinností podle § 8 odst. 3,
g) neuloží ověřené kopie stanov nebo jejich změny u České národní banky
podle § 9 odst. 3,
h) nesplní některou z informačních povinností podle § 11 odst. 1 nebo
2,
i) nevede agendu každé smlouvy uzavírané s klientem podle § 11 odst. 4,
j) nezavede účinný postup pro vyřizování stížností klientů, nebo o
tomto postupu neinformuje,
k) neuveřejní údaje podle části osmé nařízení Evropského parlamentu a
Rady (EU) č. 575/2013,
l) nezavede vnitřní postupy a zásady podle přímo použitelného předpisu
Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky,
m) v rozporu s § 12 odst. 1 provede obchod způsobem, který poškozuje
zájmy jejích vkladatelů z hlediska návratnosti jejich vkladů, nebo
ohrožuje bezpečnost a stabilitu banky, nebo
n) v rozporu s § 12 odst. 2 uzavře smlouvu za podmínek, které jsou pro
ni nápadně nevýhodné.
(2) Banka se dopustí správního deliktu tím, že
a) její řídicí a kontrolní systém nesplňuje všechny požadavky stanovené
tímto zákonem, právním předpisem jej provádějícím, rozhodnutím vydaným
podle § 8b, přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím
obezřetnostní požadavky, nařízením nebo rozhodnutím Evropské komise,
b) neposkytne právnické osobě nebo fyzické osobě v souvislosti s jejím
podnikáním bez zbytečného odkladu písemné vysvětlení jejího úvěrového
hodnocení podle čl. 431 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady
(EU) č. 575/2013,
c) nedodrží pravidla pro stanovení kapitálu, určení jednotlivých
kapitálových požadavků a podmínky pro užívání základních a interních
přístupů pro výpočet kapitálových požadavků podle části druhé a třetí
nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a opatření
obecné povahy České národní banky podle § 20d,
d) nesdělí České národní bance údaje, nebo sdělí neúplné nebo nesprávné
údaje podle čl. 99 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU)
č. 575/2013, nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise,
e) použije nebo změní interní přístup pro výpočet kapitálového
požadavku bez předchozího souhlasu České národní banky nebo jiného
orgánu dohledu členského státu, nebo tento přístup používá v rozporu se
závaznými podmínkami stanovenými v tomto souhlasu podle čl. 143
nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nařízení nebo
rozhodnutí Evropské komise,
f) nesdělí České národní bance údaje, nebo sdělí neúplné nebo nesprávné
údaje o kapitálových požadavcích stanovené v čl. 101 nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nařízení nebo rozhodnutí
Evropské komise,
g) se vystaví úvěrovému riziku sekuritizované pozice,
h) se vystaví expozici přesahující limity stanovené v čl. 395 nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a opatření obecné povahy
České národní banky podle § 20d,
i) v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím
obezřetnostní požadavky nesdělí České národní bance údaje nebo sdělí
nesprávné anebo neúplné údaje o
1. velkých expozicích,
2. pákovém poměru,
3. likviditě,
j) neudržuje opakovaně nebo po delší dobu likvidní prostředky podle čl.
412 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
k) nezpřístupní informace v rozsahu a způsobem stanoveným čl. 431 odst.
1 až 3 nebo čl. 451 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU)
č. 575/2013, nařízením nebo rozhodnutím Evropské komise nebo tyto
informace zpřístupní s neúplnými nebo nesprávnými údaji,
l) rozdělí část zisku po zdanění v rozporu s tímto zákonem,
m) nesplní informační povinnosti podle § 20 odst. 18,
n) poskytne plnění držitelům investičních nástrojů zahrnutých v
kapitálu banky v rozporu s čl. 28, 51 nebo 63 nařízení Evropského
parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nebo
o) umožní osobě, která nesplňuje požadavky tohoto zákona na člena
statutárního orgánu, správní rady nebo dozorčí rady banky, stát se nebo
zůstat členem tohoto orgánu.
(3) Banka se dopustí správního deliktu tím, že
a) nepřijme, neuplatňuje nebo pravidelně neprověřuje strategie a
postupy podle § 12c,
b) nesplní některou z informačních povinností podle § 16 odst. 2, § 16a
nebo § 24 anebo části osmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU)
č. 575/2013,
c) neoznámí České národní bance bez zbytečného odkladu nabytí
kvalifikované účasti nebo neprokáže splnění podle čl. 89 nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nebo
d) neprokáže splnění podmínek podle § 17 odst. 1.
(4) Banka se dopustí správního deliktu tím, že
a) v rozporu s § 20a odst. 3 až 5 nepředloží výpis všech akcionářů nebo
připustí účast osoby označené Českou národní bankou na valné hromadě
anebo koná valnou hromadu bez písemného vyjádření České národní banky,
b) neprovede opravné zúčtování podle § 20c odst. 1,
c) poruší povinnost evidovat v rámci účetnictví odděleně obchody na
účet klienta a obchody na účet banky,
d) poruší povinnost uschovávat doklady o uskutečněných obchodech po
dobu 10 let,
e) nezajistí, aby auditor provedl
1. ověření účetní závěrky banky podle § 22 odst. 1 písm. a),
2. ověření řídicího a kontrolního systému banky podle § 22 odst. 1
písm. b),
3. vypracování zpráv o ověření účetní závěrky a řídicího a kontrolního
systému podle § 22 odst. 1 písm. c),
4. ověření uveřejňovaných údajů podle čl. 431 až 455 nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
f) neoznámí vybraného auditora České národní bance podle § 22 odst. 4,
g) nezajistí, aby ověření skutečnosti uvedené v § 22 odst. 1 provedl
auditor, který není osobou uvedenou v § 19 odst. 1,
h) nezveřejní výroční zprávu nebo konsolidovanou výroční zprávu podle §
23 odst. 1,
i) nepředloží výroční zprávu nebo konsolidovanou výroční zprávu v
předepsané lhůtě České národní bance,
j) neprovede v požadované lhůtě opatření k nápravě podle § 26 nebo §
26a, nebo
k) neudržuje kapitálový poměr minimálně ve výši stanovené v rozhodnutí
vydaném na základě § 26k odst. 7.
(5) Banka se dopustí správního deliktu tím, že
a) v žádosti o souhlas podle tohoto zákona nebo přímo použitelného
předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky uvede
nepravdivé údaje nebo zamlčí podstatné údaje nezbytné pro posouzení
této žádosti,
b) poruší povinnost zpracovávat údaje o klientech podle § 37 odst. 2,
c) nepodá na písemné vyžádání zprávu o záležitostech týkajících se
klienta, které jsou předmětem bankovního tajemství, subjektům uvedeným
v § 38 odst. 3, 4 a 6,
d) nepodá zprávu o záležitostech klienta, které jsou předmětem
bankovního tajemství, v souvislosti se svým podnikáním na území jiného
státu, pokud je to nutné ke splnění povinnosti uložené právním řádem
státu, na jehož území podniká,
e) neposkytne klientovi výpis informací, které jsou o něm vedeny v
registru podle § 38a odst. 2,
f) neúčastní se systému pojištění pohledávek z vkladů nebo nepřispívá v
rozsahu stanoveném tímto zákonem do Fondu pojištění vkladů,
g) nevede identifikaci vkladatele podle § 41c odst. 3 nebo 4,
h) neposkytne údaje Fondu pojištění vkladů podle § 41c odst. 11, § 41d
odst. 2, § 41f odst. 3 nebo § 41n,
i) použije údaje, které získala od osob uvedených v § 41f odst. 7 a 8 v
rozporu s § 41f odst. 9, nebo
j) využije v reklamě rozdílů pojištění pohledávek z vkladů mezi
členskými státy.
(6) Za správní delikt se uloží pokuta do
a) 10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b) až
e), h) nebo i),
b) 20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. f),
g), j) až n),
c) 50 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a),
odstavce 3 písm. a), b), d), odstavce 4 nebo odstavce 5,
d) dvojnásobku výše neoprávněného prospěchu, jde-li o správní delikt
podle odstavce 2 nebo odstavce 3 písm. c) a spáchala-li ho právnická
osoba; není-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit, uloží se
pokuta do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého bankou za
bezprostředně předcházející účetní období, který zahrnuje položky
uvedené v čl. 316 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
575/2013,
e) dvojnásobku výše neoprávněného prospěchu, jde-li o správní delikt
podle odstavce 2 nebo odstavce 3 písm. c) a spáchala-li ho ovládaná
banka; není-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit, uloží se
pokuta do výše 10% čistého ročního obratu vyplývajícího z konsolidované
účetní závěrky ovládající osoby za bezprostředně předcházející účetní
období.
§ 36f
(1) Banka, která má na základě § 8b odst. 4 povinnost zavést a udržovat
řídicí a kontrolní systém na konsolidovaném základě, se dopustí
správního deliktu tím, že nezajistí, aby organizační uspořádání a jiné
mechanismy uvedené v § 8b odst. 1 a používané členy konsolidačního
celku byly vzájemně souladné a propojené a vyplývaly z nich veškeré
informace potřebné pro účely rozhodovacích procesů v rámci
konsolidačního celku a pro účely výkonu dohledu.
(2) Banka, která má významné postavení na finančním trhu České
republiky, se dopustí správního deliktu tím, že neuveřejní údaje podle
části osmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
(3) Tuzemská ovládající banka nebo odpovědná banka ve skupině finanční
holdingové osoby anebo odpovědná banka ve skupině zahraniční ovládající
banky se dopustí správního deliktu tím, že
a) neoznámí České národní bance auditory, kteří budou provádět audit
osob zahrnutých v konsolidačním celku podléhajícímu bankovnímu dohledu
České národní banky podle § 26g odst. 2, nebo
b) nezajistí audit informací podle § 26g odst. 3.
(4) Banka se dopustí správního deliktu tím, že poruší povinnost podle §
26g odst. 4 sledovat své operace se členy stejného konsolidačního celku
nebo řídit rizika s nimi spojená anebo je podrobit odpovídajícím
mechanismům vnitřní kontroly.
(5) Ovládající banka, odpovědná banka ve skupině finanční holdingové
osoby, odpovědná banka ve skupině zahraniční ovládající banky, banka ve
skupině smíšené holdingové osoby a odpovědná banka ovládaná smíšenou
finanční holdingovou osobou, které jsou členy konsolidačního celku
podléhajícího bankovnímu dohledu České národní banky, se dopustí
správního deliktu tím, že nesplní některou z povinností na
konsolidovaném základě podle § 26f odst. 1 nebo čl. 11 a 13 nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
(6) Za správní delikt podle odstavců 1 až 5 se uloží pokuta do 50 000
000 Kč.
§ 36g
Správní delikty zahraniční banky se sídlem v členském státě
(1) Zahraniční banka se sídlem v členském státě, která vykonává na
území České republiky bankovní činnosti prostřednictvím své pobočky, se
dopustí správního deliktu tím, že
a) uskuteční na území České republiky bankovní činnosti v rozporu s §
5c až 5m,
b) neuloží u České národní banky výpis z obchodního rejstříku nebo jeho
změny,
c) nesplní některou z informačních povinností podle § 11 odst. 1 nebo
2,
d) v rozporu s § 11 odst. 5 nezavede účinný postup pro vyřizování
stížností klientů nebo o tomto postupu neinformuje,
e) poruší povinnost evidovat v rámci účetnictví odděleně obchody na
účet klienta a obchody na účet zahraniční banky,
f) poruší povinnost uschovávat doklady o uskutečněných obchodech po
dobu 10 let,
g) nesplní některou z informačních povinností podle § 24,
h) neprovede v požadované lhůtě opatření k nápravě vydané na základě §
26 odst. 1,
i) nezpracuje údaje o klientech podle § 37 odst. 2,
j) porušila povinnost zachovávat bankovní tajemství podle § 37 odst. 2,
k) nepodá osobám pověřeným výkonem bankovního dohledu zprávu o všech
záležitostech, které jsou předmětem bankovního tajemství,
l) nepodá na písemné vyžádání zprávu o záležitostech týkajících se
klienta, které jsou předmětem bankovního tajemství, subjektům uvedeným
v § 38 odst. 3, 4 a 6, nebo
m) využije v reklamě rozdílů pojištění pohledávek z vkladů mezi
členskými státy.
(2) Zahraniční banka se sídlem v členském státě, která vykonává na
území České republiky bankovní činnosti prostřednictvím své pobočky a
využívá připojištění podle § 41m, se dopustí správního deliktu tím, že
a) se neúčastní systému pojištění pohledávek z vkladů nebo nepřispívá v
rozsahu stanoveném tímto zákonem do Fondu pojištění vkladů, nebo
b) neposkytne údaje Fondu pojištění vkladů podle § 41c odst. 11, § 41d
odst. 2, § 41f odst. 3 nebo § 41n.
(3) Za správní delikt se uloží pokuta do
a) 10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b),
b) 20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. c) až
g),
c) 50 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), h)
až m) nebo odstavce 2.
§ 36h
Správní delikty zahraniční banky se sídlem v jiném než členském státě
(1) Zahraniční banka se sídlem v jiném než členském státě, která
vykonává na území České republiky bankovní činnosti prostřednictvím své
pobočky, se dopustí správního deliktu tím, že
a) uskuteční bankovní činnosti na území České republiky bez licence
udělené podle § 5,
b) uskuteční bankovní činnosti v rozporu s licencí,
c) přijímá vklady, poskytuje úvěry nebo vykonává další činnosti po dni
zániku licence,
d) nedisponuje řídicím a kontrolním systémem podle § 8b odst. 1 a 2,
e) neuloží u České národní banky výpis z obchodního rejstříku nebo jeho
změny,
f) neuveřejní informace podle § 11,
g) neposkytne právnické osobě nebo fyzické osobě v souvislosti s jejím
podnikáním bez zbytečného odkladu písemné vysvětlení jejího úvěrového
hodnocení podle § 11 odst. 3,
h) nevede agendu každé smlouvy uzavírané s klientem podle § 11 odst. 4,
i) v rozporu s § 11 odst. 5 nezavede účinný postup pro vyřizování
stížností klientů nebo o tomto postupu neinformuje,
j) nezavede vnitřní postupy a zásady podle § 11a odst. 7,
k) v rozporu s § 12 odst. 1 provede obchody způsobem, který poškozuje
zájmy jejích vkladatelů z hlediska návratnosti jejich vkladů, nebo
ohrožuje bezpečnost a stabilitu zahraniční banky, nebo
l) v rozporu s § 12 odst. 2 uzavře smlouvu za podmínek, které jsou pro
ni nápadně nevýhodné.
(2) Zahraniční banka z jiného než členského státu, která vykonává na
území České republiky bankovní činnosti prostřednictvím své pobočky, se
dopustí správního deliktu tím, že
a) neudržuje průběžně kapitálový poměr podle § 12a odst. 1,
b) v rozporu s § 24 odst. 2 nesdělí České národní bance údaje nebo
poskytne neúplné anebo nesprávné údaje,
c) použije nebo změní interní přístup pro výpočet kapitálového
požadavku bez předchozího souhlasu České národní banky podle § 12a
odst. 3,
d) poruší některé z pravidel podle prováděcího právního předpisu
vydaného k provedení § 13 odst. 1 a § 14 odst. 1, nebo
e) nedodržuje podmínky stanovené v § 13.
(3) Zahraniční banka z jiného než členského státu, která vykonává na
území České republiky bankovní činnosti prostřednictvím své pobočky, se
dopustí správního deliktu tím, že
a) nesplní některou z informačních povinností podle § 16b odst. 1,
b) provede s osobami uvedenými v § 19 odst. 1 obchody, které by
vzhledem ke svému charakteru, účelu nebo riziku, nebyly provedeny s
ostatními klienty,
c) poruší povinnost evidovat v rámci účetnictví odděleně obchody na
účet klienta a obchody na účet zahraniční banky,
d) neuschová doklady o uskutečněných obchodech po dobu 10 let podle §
21 odst. 2,
e) nezajistí, aby auditor provedl
1. ověření účetní závěrky zahraniční banky,
2. ověření řídicího a kontrolního systému pobočky zahraniční banky,
3. vypracování zpráv o ověření účetní závěrky a řídicího a kontrolního
systému,
f) neoznámí vybraného auditora České národní bance podle § 22 odst. 4,
g) nezajistí, aby ověření skutečnosti uvedené v § 22 odst. 1 provedl
auditor, který není osobou uvedenou v § 19 odst. 1,
h) neprovede v požadované lhůtě opatření k nápravě podle § 26 odst. 1,
i) nezpracuje údaje o klientech podle § 37 odst. 2,
j) porušila povinnost zachovávat bankovní tajemství podle § 37 odst. 2,
k) nepodá osobám pověřeným výkonem bankovního dohledu zprávu o všech
záležitostech, které jsou předmětem bankovního tajemství,
l) nepodá na písemné vyžádání zprávu o záležitostech týkajících se
klienta, které jsou předmětem bankovního tajemství, subjektům uvedeným
v § 38 odst. 3, 4 a 6,
m) neúčastní se systému pojištění pohledávek z vkladů nebo nepřispívá v
rozsahu stanoveném tímto zákonem do Fondu pojištění vkladů, nebo
n) neposkytne údaje Fondu pojištění vkladů podle § 41c odst. 11, § 41d
odst. 2, § 41f odst. 3 nebo § 41n.
(4) Za správní delikt se uloží pokuta do
a) 10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. e) až
i),
b) 20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 3 písm. l),
c) 50 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) až
d), j) až l), odstavce 2, odstavce 3 písm. a) až k), m) nebo n).
Společná ustanovení
§ 36i
(1) Zjistí-li Česká národní banka, že došlo k porušení právní
povinnosti, za kterou lze uložit sankci podle tohoto zákona (dále jen
„protiprávní jednání“), zahájí řízení o uložení sankce, pokud na
základě posouzení zjištěného protiprávního jednání dospěje k závěru, že
je společensky škodlivé. Při posuzování společenské škodlivosti
protiprávního jednání vychází Česká národní banka zejména z povahy,
závažnosti, doby trvání a následku protiprávního jednání a případného
postupu osoby podezřelé z protiprávního jednání při odstraňování jeho
následků. Není-li řízení o uložení sankce zahájeno, provede se o tom
záznam do spisu a věc se odloží. Rozhodnutí o odložení věci se
nevydává.
(2) Od uložení sankce lze v rozhodnutí o správním deliktu upustit,
jestliže k nápravě pachatele postačí samotné projednání správního
deliktu.
(3) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že
vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby protiprávnímu
jednání zabránila.
(4) Při určení výše pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti
správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a
k okolnostem, za nichž byl spáchán; popřípadě se přihlédne rovněž k
a) délce trvání protiprávního jednání,
b) finanční situaci právnické osoby,
c) významu neoprávněného prospěchu právnické osoby, pokud jej lze
stanovit,
d) ztrátě třetích osob způsobené zjištěným protiprávním jednáním,
e) součinnosti této právnické osoby v řízení o správním deliktu,
f) předchozím správním deliktům právnické osoby.
(5) Kritéria pro stanovení výše pokuty uvedená v odstavci 4 se použijí
i při stanovení výše pokuty uložené za spáchání přestupku fyzické
osobě.
(6) Odpovědnost za správní delikt podle tohoto zákona zaniká, jestliže
Česká národní banka o něm nezahájila řízení do 1 roku ode dne, kdy se o
něm dozvěděla, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.
(7) Přestupek fyzické osoby nelze projednat, jestliže Česká národní
banka o něm nezahájila řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm
dozvěděla, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.
(8) Na odpovědnost za správní delikt, k němuž došlo při podnikání
fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení
tohoto zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.
§ 36j
(1) Správní delikty podle tohoto zákona projednává Česká národní banka.
(2) Výnos z pokut je příjmem státního rozpočtu.
(3) Česká národní banka bez zbytečného odkladu uveřejní pravomocné
rozhodnutí o udělené pokutě způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(4) Česká národní banka uveřejní rozhodnutí bez uvedení identifikačních
údajů o pokutované osobě, pokud by uveřejnění
a) bylo vůči dotčené fyzické osobě na základě předchozího posouzení
shledáno jako zjevně nepřiměřené,
b) ohrozilo stabilitu finančního trhu,
c) ohrozilo probíhající trestní řízení,
d) způsobilo dotčené osobě nepřiměřenou škodu.
(5) Rozhodnutí podle odstavce 3 nebo 4 musí být uveřejněno nejméně po
dobu 5 let. Osobní údaje dotčené fyzické osoby se uveřejní jen na dobu
nezbytně nutnou v souladu se zákonem upravujícím ochranu osobních
údajů.
ČÁST TŘINÁCTÁ
Společná ustanovení
§ 37
(1) Banky a pobočky zahraničních bank poskytují klientům služby na
smluvním základě. Poskytnutí služeb se zachováním anonymity klienta
může banka nebo pobočka zahraniční banky odmítnout.
(2) Banky a pobočky zahraničních bank jsou povinny pro účely bankovních
obchodů zjišťovat a zpracovávat údaje o osobách včetně rodného čísla,
pokud bylo přiděleno, vyjma citlivých údajů o fyzických osobách,
potřebné k tomu, aby bylo možné bankovní obchod uskutečnit bez
nepřiměřených právních a věcných rizik pro banku. Údaje musí být
přiměřené právním a věcným rizikům bankovního obchodu se subjektem
údajů a relevantní pro posouzení těchto rizik. Na takto získané a
zpracovávané údaje se vztahují ustanovení o bankovním tajemství (§ 38).
§ 38
(1) Na všechny bankovní obchody, peněžní služby bank, včetně stavů na
účtech a depozit, se vztahuje bankovní tajemství.
(2) Zprávu o všech záležitostech, které jsou předmětem bankovního
tajemství, je banka povinna podat osobám pověřeným výkonem bankovního
dohledu. Za porušení bankovního tajemství se nepovažuje výměna
informací mezi Českou národní bankou a orgány bankovního dohledu a
obdobnými orgány jiných států, jestliže předmětem výměny jsou informace
o subjektech, které působí nebo hodlají působit na území příslušného
státu. Porušením povinnosti dodržet bankovní tajemství rovněž není
sdělení údajů o klientovi a jeho obchodech při podání trestního
oznámení nebo při plnění oznamovací povinnosti podle zákona o některých
opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování
terorismu nebo podle zákona o provádění mezinárodních sankcí.
(3) Zprávu o záležitostech, týkajících se klienta, které jsou předmětem
bankovního tajemství, podá banka bez souhlasu klienta jen na písemné
vyžádání
a) soudu pro účely občanského soudního řízení;^8)
b) orgánu činného v trestním řízení za podmínek, které stanoví zvláštní
zákon;^9)
c) správcům daně za podmínek podle daňového řádu,
d) finančnímu arbitrovi rozhodujícímu ve sporu podle zvláštního
právního předpisu^9c),
e) Ministerstva financí za podmínek, které stanoví zákon o některých
opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování
terorismu nebo zákon o provádění mezinárodních sankcí anebo zákon o
pojišťování a financování vývozu se státní podporou,
f) orgánů sociálního zabezpečení ve věci řízení o pojistném na sociální
zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, které klient
dluží, včetně dluhu na přirážce k pojistnému, penále a pokutách, orgánů
nemocenského pojištění ve věci řízení o přeplatku na dávkách
nemocenského pojištění, regresních náhradách a dluhu na pokutách,
orgánů sociálního zabezpečení nebo obecních úřadů obcí s rozšířenou
působností nebo pověřených obecních úřadů ve věci řízení o přeplatku na
dávkách sociálního zabezpečení a dluhu na pokutách nebo orgánů státní
sociální podpory ve věci řízení o přeplatku na dávkách státní sociální
podpory, který je klient povinen vrátit; to platí i pro vymáhání tohoto
pojistného, příspěvku a přeplatku,
g) zdravotních pojišťoven ve věci řízení o pojistném na veřejné
zdravotní pojištění, které klient dluží; to platí i pro vymáhání tohoto
pojistného,
h) soudního exekutora pověřeného provedením exekuce podle zvláštního
zákona,^9b)
i) Úřadu práce České republiky ve věci řízení o vrácení finančních
prostředků poskytnutých klientovi ze státního rozpočtu; to platí i pro
vymáhání těchto prostředků,
j) zpravodajské služby za účelem plnění konkrétního úkolu v její
působnosti podle zákona upravujícího činnost zpravodajských služeb
České republiky se souhlasem soudce; pro vyžádání zprávy se použijí
ustanovení zákona upravujícího činnost zpravodajských služeb České
republiky,
k) zrušeno,
l) Národního bezpečnostního úřadu, zpravodajské služby nebo
Ministerstva vnitra při provádění bezpečnostního řízení podle
zvláštního zákona^10c).
Písemné vyžádání musí obsahovat údaje, podle nichž může banka
příslušnou záležitost identifikovat.
(4) Banka je povinna sdělit i bez souhlasu klienta na písemné vyžádání
orgánů sociálního zabezpečení ve věci řízení o vrácení dávky připsané
na účet klienta po dni, za který náležela poslední výplata dávky
zemřelého oprávněného, včetně jejího vymáhání, identifikační údaje o
svém klientovi, který je majitelem účtu, a osobách oprávněných nakládat
s peněžními prostředky na tomto účtu a údaje o záležitostech týkajících
se tohoto účtu. Banka je rovněž povinna po úmrtí klienta sdělit tyto
údaje na písemné vyžádání Úřadu práce České republiky.
(5) Za podání zprávy podle odstavce 3 písm. a) a h) náleží bance úhrada
věcných nákladů.
(6) Banka je povinna i bez souhlasu klienta sdělit osobě oprávněné za
účelem výkonu rozhodnutí bankovní spojení svého klienta, tedy číslo
účtu a identifikační kód banky nebo pobočky zahraniční banky a
identifikační údaje o svém klientovi, který je majitelem účtu. Stejná
povinnost banky platí i ve vztahu k osobě, která prokáže, že v důsledku
vlastní chybné dispozice bance nebo pobočce zahraniční banky utrpěla
škodu a že se bez tohoto údaje nemůže domoci svého práva na vydání
bezdůvodného obohacení ve smyslu občanského zákoníku. Za podání
informace náleží bance úhrada věcných nákladů.
(7) Jestliže se klient dostane do prodlení s peněžitým plněním bance na
dobu delší než 60 dnů nebo poruší své povinnosti vůči bance sjednané ve
smlouvě nebo stanovené zákonem, omezuje se povinnost banky zachovávat
bankovní tajemství tak, že banka může informovat jiné banky nebo třetí
osoby nebo veřejnost o porušení smlouvy klientem, přičemž smí uvést jen
název klienta a označení porušené povinnosti.
(8) Uplatnění tohoto práva banky může klient předejít tím, že do 30 dnů
od porušení svých povinností vůči bance s bankou uzavře dohodu o
nápravě. Banka není povinna na dohodu přistoupit. Pokud v této lhůtě
dohodu neuzavře nebo uzavřenou dohodu následně nedodrží, může banka bez
dalšího využít svého práva podle odstavce 7. Klient může možnosti
tohoto odstavce využít ze zákona jenom jednou v kalendářním roce.
(9) Na pobočku banky z členského státu se použijí odstavce 2 až 8
obdobně a na pobočku banky z jiného než členského státu se použijí
odstavce 1 až 8 a 11 obdobně.
(10) Zprávu o záležitostech týkajících se klienta, které jsou předmětem
bankovního tajemství, podá banka v souvislosti se svým podnikáním na
území jiného státu i bez souhlasu klienta, pokud je to nutné ke splnění
povinnosti uložené právním řádem státu, na jehož území podniká.
Ustanovení zvláštního zákona^10b) tím nejsou dotčena.
(11) Porušením bankovního tajemství není předání informací jinému
poskytovateli platebních služeb nebo v rámci platebního systému, pokud
je to nezbytné z důvodu předcházení podvodům v oblasti platebního
styku, jejich vyšetřování a odhalování.
§ 38a
(1) V rámci plnění povinnosti postupovat při výkonu své činnosti
obezřetně se banky a pobočky zahraničních bank mohou vzájemně
informovat o bankovním spojení, identifikačních údajích o majitelích
účtů a o záležitostech, které vypovídají o bonitě a důvěryhodnosti
jejich klientů, a to i prostřednictvím právnické osoby, která není
bankou. Majetkový podíl na této právnické osobě mohou mít pouze banky,
které jsou povinny zajistit, že tato právnická osoba bude zachovávat
získané údaje v tajnosti a chránit je před zneužitím. Banka a pobočka
zahraniční banky je povinna k získaným údajům o klientech jiné banky a
pobočky zahraniční banky přistupovat tak, jako by šlo o údaje o jejích
vlastních klientech.
(2) Česká národní banka vytváří z údajů získaných v rozsahu podle
odstavce 1 od bank, poboček zahraničních bank^10a) a dalších osob,
stanoví-li tak zvláštní zákon,
informační databázi
(dále jen „registr“). K informacím v registru mají přístup banky,
pobočky zahraničních bank, Evropská centrální banka, Česká národní
banka pro účely dohledu nad finančním trhem a další osoby, stanoví-li
tak zvláštní zákon. Poskytnutí údajů do registru a z registru za
podmínek stanovených zákonem není porušením bankovního tajemství a
povinnosti mlčenlivosti. Banka a pobočka zahraniční banky je však
povinna k údajům o klientech získaným z registru přistupovat tak, jako
by šlo o údaje o jejích vlastních klientech.
(3) Česká národní banka je oprávněna na základě vzájemnosti umožnit
přístup k informacím v registru podle odstavce 2 též centrálním bankám
a jiným orgánům členských států, které vytvářejí informační databáze
srovnatelné s registrem za předpokladu, že podmínky přístupu k těmto
údajům a způsob jejich ochrany v příslušném členském státě jsou na
alespoň srovnatelné úrovni, jaká je požadována tímto zákonem. Požadavek
srovnatelnosti je splněn i tehdy, pokud má k údajům v zahraniční
databázi přístup širší okruh osob. Údaje z informačních databází
získané Českou národní bankou na základě vzájemnosti se stávají
součástí registru.
(4) Případy, ve kterých lze požadovat informace podle odstavců 2 a 3, a
bližší podmínky jejich poskytování stanoví Česká národní banka
vyhláškou.
(5) Klient má právo, za úhradu věcných nákladů, na výpis informací,
které jsou o něm vedeny v registru.
(6) Oznámení banky nebo pobočky zahraniční banky o podezření, že byl
spáchán trestný čin nebo přestupek, učiněné státnímu zástupci,
policejním nebo jiným příslušným orgánům, nemůže být posuzováno jako
porušení ustanovení § 38.
§ 38b
Údaje, které jsou jinak předmětem bankovního tajemství, může banka
poskytovat, je-li to potřebné pro účely dohledu na konsolidovaném
základě nebo doplňkového dohledu^6d) a pro účely plnění pravidel
obezřetného podnikání. Tím nejsou dotčena ustanovení zákona
upravujícího ochranu osobních údajů^10b).
§ 38c
Česká národní banka plní konzultační a informační povinnost vůči
orgánům bankovního dohledu jiných států, orgánům mezinárodních
organizací a dalším osobám v rozsahu mezinárodní smlouvy. Výčet
základních oznamovaných a konzultovaných skutečností je uveden v § 38d
až 38i.
§ 38d
(1) Česká národní banka informuje Evropskou komisi o všech významných
skutečnostech získaných při jí prováděném výkonu bankovního dohledu
důležitých pro řádný výkon tohoto dohledu v rámci Evropské unie,
zejména o
a) počtu a povaze případů, kdy odmítla umožnit bance nebo finanční
instituci splňující podmínky podle § 5e odst. 1 se sídlem na území
České republiky zřízení pobočky v jiném členském státě nebo kdy použila
vůči pobočce banky z členského státu postup podle § 26,
b) odňatých licencích,
c) finančních holdingových osobách a smíšených finančních holdingových
osobách podle čl. 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
575/2013,
d) smlouvách podle § 26c odst. 8 a 9 a dohodách podle § 26e odst. 3,
e) použití postupu podle § 26 vůči pobočce banky z členského státu v
případě, kdy věc nesnese odkladu a je to nutné v zájmu vkladatelů,
f) použití postupu podle § 26bb vůči pobočce banky z členského státu,
g) licencích k výkonu bankovních činností prostřednictvím pobočky
udělených zahraniční bance, která má sídlo v jiném než členském státě,
h) složení kombinované kapitálové rezervy a dni, od kterého banky
podléhají povinnosti kombinovanou kapitálovou rezervu v tomto složení
udržovat.
i) uznání zkrácení přechodného období pro proticyklickou kapitálovou
rezervu zavedeného jiným členským státem.
(2) Česká národní banka informuje Evropský orgán pro bankovnictví o
všech významných skutečnostech získaných při jí prováděném výkonu
bankovního dohledu důležitých pro řádný výkon tohoto dohledu v rámci
Evropské unie, zejména o
a) počtu a povaze případů, kdy odmítla umožnit bance nebo finanční
instituci splňující podmínky podle § 5e odst. 1 se sídlem na území
České republiky zřízení pobočky v jiném členském státě nebo kdy použila
vůči pobočce podle § 5a odst. 1 postup podle § 26,
b) udělených a odňatých licencích,
c) smlouvách podle § 26c odst. 8 a 9 a dohodách podle § 26e odst. 3,
d) údajích shromážděných za účelem srovnání systémů odměňování a
postupů zavedených ostatními bankami o
1. počtu osob, jejichž příjmy dosahují nejméně částky odpovídající 1
000 000 eur, v členění podle jejich pracovních povinností a oblastí
činností banky,
2. hlavních složkách mezd, prémií, odměn založených na výkonnosti za
delší časové období a zvláštních penzijních výhod osob podle bodu 1,
e) finančních holdingových osobách a smíšených finančních holdingových
osobách podle čl. 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
575/2013,
f) licencích k výkonu bankovních činností prostřednictvím pobočky
udělených zahraniční bance, která má sídlo v jiném než členském státě,
g) podmínkách, které je nutno splnit pro vydání licence podle tohoto
zákona,
h) majetkoprávních vztazích mezi členy konsolidačního celku, o
organizační struktuře a správě a řízení a o dalších významných
skutečnostech týkajících se konsolidačního celku, pokud Česká národní
banka vykonává dohled na konsolidovaném základě,
i) názvech orgánů nebo osob, kterým smějí být sdělovány informace podle
§ 25a,
j) fungování procesu přezkumu a vyhodnocování podle § 25c,
k) metodice použité jako základ pro rozhodnutí podle § 25c odst. 3 až
5, § 25d odst. 2 a 3 a § 26 při procesu přezkumu a vyhodnocování podle
§ 25c,
l) případech, kdy použije § 25d odst. 1,
m) postupech přijatých podle § 26m odst. 1, 2, 4 a 5,
n) výsledcích přezkumu a vyhodnocování podle § 25c, jestliže výsledky
naznačují hrozící systémové riziko podle čl. 23 nařízení Evropského
parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze strany banky; tyto informace
poskytne Česká národní banka bez zbytečného odkladu,
o) údajích shromážděných za účelem srovnání trendů a postupů
odměňování,
p) opatřeních přijatých podle § 8d písm. g),
q) povolení zastávat další funkci nevýkonného člena podle § 8 odst. 5,
r) údajích shromážděných podle § 8d písm. h),
s) údajích získaných od banky o rozhodnutí akcionářů, která se týkají
odměňování,
t) opatřeních k nápravě uložených podle § 26 odst. 2 bodu 11, § 26
odst. 7 a pokutách uložených za správní delikt podle § 36a odst. 1
písm. a) až e), § 36c odst. 1 písm. a) až f), § 36e odst. 2 písm. a),
d), f) až k), m), n) a o) a § 36e odst. 3 písm. c), včetně údajů o
odvolání proti rozhodnutí, kterým byly tyto sankce uloženy,
u) složení kombinované kapitálové rezervy a dni, od kterého banky
podléhají povinnosti kombinovanou kapitálovou rezervu v tomto složení
udržovat,
v) uznání zkrácení přechodného období pro proticyklickou kapitálovou
rezervu zavedeného jiným členským státem.
(3) Česká národní banka informuje Evropský bankovní výbor o licencích k
výkonu bankovních činností prostřednictvím pobočky udělených zahraniční
bance nebo finanční instituci, která má sídlo v jiném než členském
státě.
(4) Na vyžádání Česká národní banka informuje Evropský orgán pro
bankovnictví o všech skutečnostech nezbytných k plnění jeho úkolů
stanovených příslušnými předpisy Evropské unie.
(5) Česká národní banka informuje Evropskou radu pro systémová rizika o
a) složení kombinované kapitálové rezervy a dni, od kterého banky
podléhají povinnosti kombinovanou kapitálovou rezervu v tomto složení
udržovat,
b) uznání zkrácení přechodného období pro proticyklickou kapitálovou
rezervu zavedeného jiným členským státem,
c) sazbě proticyklické kapitálové rezervy podle § 12f odst. 3 a údajích
uvedených v § 12f odst. 7.
(6) Česká národní banka informuje Evropský orgán pro pojišťovnictví a
zaměstnanecké penzijní pojištění^31) o postupech přijatých podle § 26m
odst. 1, 2, 4 a 5.
§ 38da
(1) Česká národní banka poskytne Evropskému orgánu pro bankovnictví
součinnost ve všech případech, kdy Evropský orgán pro bankovnictví z
vlastní iniciativy přispívá k řešení sporů mezi příslušnými orgány.
(2) Česká národní banka využívá údajů z databáze správních sankcí
Evropského orgánu pro bankovnictví pro posouzení důvěryhodnosti členů
orgánů banky.
§ 38e
(1) Česká národní banka informuje příslušný orgán dohledu členského
státu o
a) všech konsolidačních celcích, jejichž součástí je banka a zároveň i
banka se sídlem na území členského státu nebo finanční instituce
splňující podmínky podle § 5e odst. 1 se sídlem na území členského
státu,
b) informaci banky nebo finanční instituce splňující podmínky podle §
5e odst. 1, že hodlá na území členského státu založit pobočku nebo zde
poskytovat služby, a o změně v oznámených údajích,
c) skutečnosti, že finanční instituce přestala splňovat podmínky podle
§ 5e odst. 1,
d) použití postupu podle § 26 vůči pobočce banky z členského státu v
případě, kdy věc nesnese odkladu a je to nutné v zájmu vkladatelů,
e) použití postupu podle § 26bb vůči pobočce banky z členského státu,
f) udělení souhlasu podle § 29 odst. 3 v případě, že dotčená banka má
pobočku na území tohoto státu; tuto informaci poskytne příslušnému
orgánu dohledu před udělením souhlasu nebo bezprostředně po jeho
udělení, nesnese-li věc odkladu.
(2) Česká národní banka informuje příslušný orgán dohledu jiného než
členského státu o použití postupu podle § 26bb vůči pobočce banky z
jiného než členského státu.
(3) Česká národní banka informuje příslušná kolegia orgánů dohledu o
a) složení kombinované kapitálové rezervy a dni, od kterého banky
podléhají povinnosti kombinovanou kapitálovou rezervu v tomto složení
udržovat,
b) uznání zkrácení přechodného období pro proticyklickou kapitálovou
rezervu zavedeného jiným členským státem.
§ 38f
(1) Před rozhodnutím o změně nebo odnětí licence bance, která má
pobočku na území členského státu, konzultuje Česká národní banka svůj
záměr s orgánem bankovního dohledu tohoto státu. Nesnese-li věc
odkladu, Česká národní banka orgán dohledu informuje o svém záměru
licenci změnit nebo odebrat. Česká národní banka informuje o změně nebo
odnětí licence neprodleně orgány bankovního dohledu států, v nichž má
banka pobočku.
(2) Česká národní banka neprodleně informuje o vydání rozhodnutí o
úpadku a o prohlášení konkursu na majetek banky nebo pobočky banky z
jiného než členského státu příslušný orgán dohledu členského státu, ve
kterém má banka nebo banka pobočku.
(3) Česká národní banka před rozhodnutím o změně nebo odnětí licence
pobočce banky z jiného než členského státu usiluje o koordinaci svého
postupu s orgány bankovního dohledu členských států, ve kterých má
zahraniční banka pobočky. Nesnese-li věc odkladu, Česká národní banka
tyto orgány dohledu informuje o svém záměru licenci změnit nebo
odebrat.
§ 38g
Česká národní banka může provést kontrolu na místě na území členského
státu po předchozím informování orgánu bankovního dohledu tohoto státu
nebo jej o provedení této kontroly požádat.
§ 38h
Výměna informací při dohledu nad pobočkami bank z členských států
(1) V rámci výkonu dohledu Česká národní banka spolupracuje s orgány
dohledu jiných členských států, zejména těch, na jejichž území má banka
pobočku nebo na jejichž území má sídlo zahraniční banka, jejíž pobočka
působí na území České republiky.
(2) Česká národní banka poskytuje orgánům dohledu podle odstavce 1
veškeré informace o podílech na bance a o řízení této banky nebo
zahraniční banky, která vykonává činnost prostřednictvím své pobočky,
které mohou usnadnit ochranu finanční stability, dohled nad nimi nebo
přezkum podmínek pro účely vydání licence nebo povolení. Česká národní
banka dále poskytuje veškeré informace, které mohou usnadnit dohled nad
bankou nebo zahraniční bankou, která vykonává činnost prostřednictvím
své pobočky, zejména pak informace o likviditě, platební schopnosti,
pojištění vkladů, kapitálovém poměru, omezení velkých expozic a dalších
faktorech, které mohou mít vliv na míru systémového rizika
představovaného bankou, správních a účetních postupech a mechanismech
vnitřní kontroly.
(3) V rámci spolupráce podle odstavce 1 Česká národní banka může
požádat orgány dohledu jiných členských států o informace uvedené v
odstavci 2.
(4) Česká národní banka neprodleně poskytne orgánu dohledu jiného
členského státu, na jehož území vykonává banka svou činnost
prostřednictvím pobočky, veškeré informace související s dohledem nad
dodržováním požadavků týkajících se likvidity podle části šesté
nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nařízení nebo
rozhodnutí Evropské komise a s dohledem na konsolidovaném základě podle
části osmé tohoto zákona, pokud jsou tyto informace významné pro
zajištění ochrany společných zájmů klientů nebo investorů banky nebo
finanční stability v tomto členském státě. Česká národní banka
neprodleně informuje příslušný orgán dohledu, pokud je ohrožena
likvidita banky nebo je-li důvodné podezření, že bude ohrožena
likvidita banky. V takovém případě sdělí Česká národní banka
příslušnému orgánu dohledu informace o plánu na obnovení likvidity,
způsobu jeho provedení a opatřeních, která v této souvislosti přijala.
Česká národní banka sdělí na žádost orgánu dohledu jiného členského
státu, na jehož území vykonává banka činnost prostřednictvím své
pobočky, jak zohlednila informace, které od něj obdržela.
(5) Česká národní banka může informovat Evropský orgán pro
bankovnictví, pokud orgán dohledu jiného členského státu odmítne žádost
České národní banky o spolupráci, zejména o poskytnutí informací, nebo
neposkytne požadovanou informaci v přiměřené lhůtě.
§ 38ha
Výměna informací při dohledu na konsolidovaném základě
(1) V rámci výkonu bankovního dohledu na konsolidovaném základě Česká
národní banka spolupracuje s orgány dohledu jiných členských států.
(2) Česká národní banka poskytuje na vyžádání orgánům dohledu jiných
členských států informace potřebné pro výkon jejich dohledu; z
vlastního podnětu poskytuje Česká národní banka orgánům dohledu jiných
členských států zásadní informace, které mají podstatný vliv na
hodnocení finanční situace zahraniční banky nebo finanční instituce v
dotčeném členském státě, zejména informace o
a) majetkoprávních vztazích mezi členy konsolidačního celku, struktuře
správy a řízení včetně organizační struktury konsolidačního celku,
přičemž zahrnuty jsou všechny regulované i neregulované subjekty,
neregulované ovládané osoby, významné pobočky a ovládající osoby a
orgány dohledu nad regulovanými subjekty v tomto konsolidačním celku,
b) postupech shromažďování informací od bank v konsolidačním celku a
ověřování těchto informací,
c) vývoji v bance nebo jiné osobě v konsolidačním celku, který může
vážně ohrozit finanční situaci banky v konsolidačním celku,
d) závažných sankcích a opatřeních k nápravě mimořádného významu
uložených bance podle tohoto zákona, zejména požadavku na zvýšení
kapitálu podle § 26 odst. 2 písm. a), a neudělení souhlasu s používáním
interního přístupu nebo interního modelu k výpočtu kapitálového
požadavku nebo neudělení souhlasu se změnou používaného interního
přístupu nebo interního modelu,
e) finančních holdingových osobách a smíšených finančních holdingových
osobách podle čl. 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
575/2013.
(3) O informace potřebné k výkonu dohledu na konsolidovaném základě
Česká národní banka požádá orgán dohledu jiného členského státu
vykonávající dohled nad osobou, která je členem konsolidačního celku.
Rovněž požádá orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě nad
evropskou ovládající bankou o informace týkající se přístupů a metod
používaných při plnění pravidel obezřetného podnikání.
(4) Česká národní banka může informovat Evropský orgán pro
bankovnictví, pokud orgán dohledu jiného členského státu odmítne žádost
České národní banky o spolupráci, zejména o poskytnutí informací, nebo
neposkytne požadovanou informaci v přiměřené lhůtě, nebo pokud orgán
bankovního dohledu jiného členského státu neposkytne zásadní informaci
z vlastního podnětu^32).
§ 38i
(1) Česká národní banka před
a) rozhodnutím podle § 16 odst. 1 a § 20 odst. 3,
b) uložením závažné sankce nebo opatření k nápravě mimořádného významu
bance, zejména požadavku na zvýšení kapitálu podle § 26 odst. 2 písm.
a) bodu 1,
c) zamítnutím žádosti o udělení souhlasu s používáním interního
přístupu nebo interního modelu k výpočtu kapitálového požadavku podle
čl. 301 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013
konzultuje tuto skutečnost s orgánem dohledu vykonávajícím dohled na
konsolidovaném základě nad konsolidačním celkem, jehož členem je
dotčená banka, a s dalšími orgány dohledu, kterých se tato skutečnost
rovněž týká.
(2) Česká národní banka nemusí konzultovat skutečnosti podle odstavce
1, nesnese-li věc odkladu nebo by taková konzultace mohla ohrozit účel
rozhodnutí. V takovém případě informuje uvedené orgány dohledu bez
zbytečného odkladu.
§ 38j
(1) Česká národní banka uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup
a) platná znění zákonů a vyhlášek, upravujících pravidla obezřetného
podnikání bank na individuálním a konsolidovaném základě, opatření
obecné povahy podle § 26bb a úředních sdělení České národní banky k
nim; tím nejsou dotčena ustanovení zvláštních právních předpisů o
způsobu vyhlašování právních předpisů a zveřejňování opatření obecné
povahy podle § 26bb,
b) informace o způsobu využití možností volby nebo uvážení daných
členským státům a jejich orgánům dohledu právem Evropské unie v
právních předpisech podle písmene a),
c) informace o přístupu a metodách České národní banky používaných při
výkonu bankovního dohledu podle § 25c,
d) souhrnné statistické údaje o plnění pravidel obezřetného podnikání
bankami v České republice, včetně počtu a povahy opatření k nápravě
nebo pokut přijatých v souladu s tímto zákonem,
e) dohody o změně příslušného orgánu dohledu na konsolidovaném základě
nad skupinou finanční holdingové osoby podle § 26e odst. 3 a informaci
o změně příslušného orgánu dohledu nad členem skupiny evropské
ovládající banky nebo nad členem skupiny evropské finanční holdingové
osoby podle § 26c odst. 8 a 9,
f) informace o přístupu a metodách České národní banky používaných při
výkonu dohledu nad dodržováním pravidel pro převod rizik podle čl. 405
až 409 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
g) roční zprávu o výsledku výkonu dohledu nad dodržováním pravidel pro
převod rizik podle čl. 405 až 409 nařízení Evropského parlamentu a Rady
(EU) č. 575/2013, včetně uložených opatření.
(2) Informace uvedené v odstavci 1 Česká národní banka uveřejňuje
způsobem umožňujícím dálkový přístup tak, aby je bylo možné porovnat s
informacemi stejného druhu uveřejněnými orgány bankovního dohledu v
jiných členských státech, a pravidelně je aktualizuje.
§ 38k
Pokud Česká národní banka rozhoduje podle čl. 7 odst. 3 nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, uveřejní způsobem
umožňujícím dálkový přístup
a) kritéria, která uplatňuje k určení toho, zda neexistují nebo se
nepředpokládají závažné věcné nebo právní překážky bránící okamžitému
převodu kapitálu nebo splacení závazků,
b) počet ovládajících osob, které využívají možnosti stanovené v čl. 7
odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, a počet
ovládajících osob, které zahrnují ovládané osoby v jiném než členském
státě,
c) souhrnně za Českou republiku
1. celkovou výši kapitálu ovládajících osob na konsolidovaném základě
využívajících možnosti stanovené v čl. 7 odst. 3 nařízení Evropského
parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, který je držen v ovládaných osobách
v jiném než členském státě,
2. procentní podíl na celkovém kapitálu ovládajících osob na
konsolidovaném základě využívajících možnosti stanovené v čl. 7 odst. 3
nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, který je držen
v ovládaných osobách v jiném než členském státě,
3. procentní podíl na celkovém kapitálu podle čl. 92 nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 na konsolidovaném základě
ovládajících osob využívajících možnosti stanovené v čl. 7 odst. 3
nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, který je držen
v ovládaných osobách v jiném než členském státě.
§ 38l
Pokud Česká národní banka rozhoduje podle čl. 9 odst. 1 nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, uveřejní způsobem
umožňujícím dálkový přístup
a) kritéria, která uplatňuje k určení toho, zda neexistují nebo se
nepředpokládají žádné závažné věcné nebo právní překážky bránící
okamžitému převodu kapitálu nebo splacení závazků,
b) počet ovládajících osob, které využívají možnosti stanovené v čl. 9
odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, a počet
ovládajících osob, které zahrnují ovládané osoby v jiném než členském
státě,
c) souhrnně za Českou republiku
1. celkovou výši kapitálu ovládajících osob využívajících možnosti
stanovené v čl. 9 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
575/2013, který je držen v ovládaných osobách v jiném než členském
státě,
2. procentní podíl na celkovém kapitálu ovládaných osob využívajících
možnosti stanovené v čl. 9 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a
Rady (EU) č. 575/2013, který je držen v ovládaných osobách v jiném než
členském státě,
3. procentní podíl na celkovém kapitálu podle čl. 92 nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ovládajících osob
využívajících možnosti stanovené v čl. 9 odst. 1 nařízení Evropského
parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, který je držen v ovládaných osobách
v jiném než členském státě.
§ 39
(1) Pracovníci banky, členové statutárního orgánu banky, členové
správní rady banky a členové dozorčí rady banky jsou povinni zachovávat
mlčenlivost ve služebních věcech dotýkajících se zájmů banky a jejích
klientů. Z důvodů uvedených v § 38 odst. 2, 3, 4 a 6 a § 38b je
statutární orgán této povinnosti zprostí; jde-li o povinnost
mlčenlivosti členů statutárního orgánu, má tuto působnost správní rada
nebo dozorčí rada. Porušením povinnosti zachovávat mlčenlivost ve
služebních věcech není poskytnutí údajů v případech a pro účely uvedené
v § 41d odst. 2 a § 41n.
(2) Povinnost zachovávat mlčenlivost trvá i po skončení
pracovněprávního vztahu nebo jiného obdobného vztahu.
§ 40
(1) Žádost o udělení licence, o její změnu nebo o udělení souhlasu
podle tohoto zákona předkládá žadatel písemně České národní bance.
(2) O změně licence rozhoduje Česká národní banka.
(3) Česká národní banka vydá rozhodnutí o udělení licence, o změně
licence nebo o zamítnutí žádosti o licenci či o změnu licence do 6
měsíců ode dne zahájení správního řízení a rozhodnutí do této lhůty
doručí. V případě, že podaná žádost nebyla úplná a Česká národní banka
si vyžádala její doplnění, vydá Česká národní banka rozhodnutí do 12
měsíců ode dne zahájení správního řízení a rozhodnutí do této lhůty
doručí.
(4) O žádosti o udělení souhlasu podle tohoto zákona se rozhodne do 3
měsíců ode dne zahájení správního řízení, nestanoví-li tento zákon
jinak.
(5) V řízení o udělení licence a v řízení o udělení souhlasu podle § 20
odst. 3 tohoto zákona si může Česká národní banka vyžádat potřebné
informace o účastnících řízení od příslušných orgánů.
(6) Česká národní banka informuje Ministerstvo financí o svých
pravomocných rozhodnutích podle § 4 odst. 2, § 5 odst. 3, § 16 odst. 1
písm. b) a c), § 27 odst. 1, § 29 odst. 3, § 34 odst. 1 a § 40 odst. 2.
§ 41
(1) O rozkladu proti rozhodnutí České národní banky rozhoduje bankovní
rada České národní banky. Podaný rozklad nemá odkladný účinek,
nejedná-li se o rozhodnutí o uložení pokuty podle části dvanácté.
Ustanovení správního řádu o možném způsobu ukončení řízení o
rozkladu^10) se nepoužije.
(2) Na řízení o žádostech a o odnětí licence podle tohoto zákona se
vztahují předpisy o správním řízení,^11) pokud tento zákon nestanoví
jinak.
ČÁST ČTRNÁCTÁ
Pojištění pohledávek z vkladů
§ 41a
(1) Tímto zákonem se zřizuje Fond pojištění vkladů (dále jen "Fond"),
který je právnickou osobou. Fond se zapisuje do obchodního rejstříku.
(2) Fond není státním fondem ve smyslu zvláštního zákona.^12) Na
pojištění pohledávek z vkladů se nevztahují zvláštní předpisy o
pojišťovnictví.
(3) Banky, pobočky bank z členského státu, které využily připojištění
podle § 41m, a pobočky bank z jiného než členského státu (dále v této
části jen "banky") jsou povinny účastnit se systému pojištění
pohledávek z vkladů a přispívat v rozsahu stanoveném tímto zákonem do
Fondu.
(4) Zdrojem Fondu jsou příspěvky od bank a další příjmy, kterými jsou
zejména výnosy z investování peněžních prostředků, peněžní prostředky,
které si Fond obstaral podle § 41i, návratné finanční výpomoci, a
výtěžky z ukončených insolvenčních a likvidačních řízení.
(5) Čerpat z Fondu lze jen na náhrady za pohledávky z vkladů oprávněným
osobám, poskytované za podmínek stanovených tímto zákonem a na splátky
dluhů. Náklady na činnost Fondu se hradí z výnosů z investování
peněžních prostředků.
(6) Účetní závěrka Fondu musí být ověřena auditorem.
(7) Fond při své činnosti spolupracuje s Českou národní bankou a
Ministerstvem financí. Česká národní banka je povinna Fond s předstihem
upozornit na možnost postupu podle § 41d odst. 1.
§ 41b
(1) Fond je řízen pětičlennou správní radou.
(2) Předsedu, místopředsedu a ostatní členy správní rady Fondu jmenuje
a odvolává ministr financí.
(3) Členové správní rady jsou jmenováni ministrem financí na období
pěti let, a to i opakovaně. Každý rok je jmenován jeden člen. Za výkon
funkce člena správní rady nenáleží odměna.
(4) Člen správní rady je povinen vykonávat svou funkci s péčí řádného
hospodáře. Při porušení této povinnosti člen správní rady odpovídá za
škodu, kterou způsobil,
a) v případě úmyslného jednání v plné výši,
b) v případě nedbalosti až do celkové výše 600 000 Kč za jedno funkční
období.
(5) Pokud některý z členů správní rady ukončí členství ve správní radě
před uplynutím svého funkčního období, je na jeho místo jmenován nový
člen správní rady, jehož funkční období skončí ke stejnému dni, ke
kterému by skončilo funkční období jeho předchůdce.
(6) Nejméně jeden člen správní rady je jmenován z řad pracovníků České
národní banky, a to na návrh České národní banky. Nejméně dva členové
správní rady jsou jmenováni z řad členů představenstev nebo správních
rad bank. Člen správní rady má právo na náhradu nákladů vzniklých mu v
souvislosti s výkonem jeho funkce.
(7) Podrobnosti o činnosti a působnosti Fondu upraví statut Fondu,
který vydá správní rada po předchozím souhlasu Ministerstva financí.
Souhlas Ministerstva financí se vyžaduje též ke změně statutu Fondu.
(8) Členové správní rady Fondu, pracovníci Fondu a další osoby pověřené
výkonem činnosti související s výplatou náhrad z Fondu jsou povinni
zachovávat mlčenlivost o všech údajích získaných v souvislosti s
výkonem svého povolání, zaměstnání nebo funkce. Porušením povinnosti
zachovávat mlčenlivost není poskytnutí údajů v případech a pro účely
uvedené v § 38 odst. 2 až 4 a 6, § 41g odst. 1, § 41n a § 41o odst. 2.
Ustanovení § 38 odst. 5 a § 39 odst. 2 se použije obdobně.
§ 41c
(1) Pojištěny jsou veškeré pohledávky z vkladů včetně úroků vedených
při splnění požadavků na identifikaci stanovených v odstavci 3 v české
měně nebo v cizí měně, evidovaných jako kreditní zůstatky na účtech či
vkladních knížkách nebo potvrzených vkladovým certifikátem, vkladním
listem či jiným obdobným dokumentem, nejde-li o pohledávky uvedené v
odstavci 2.
(2) Pojištěny nejsou pohledávky z vkladů bank, zahraničních bank,
obchodníků s cennými papíry, spořitelních a úvěrních družstev,
finančních institucí, pojišťoven, zajišťoven, zdravotních pojišťoven a
státních fondů včetně zahraničních osob s obdobnou náplní činnosti. To
neplatí, jde-li o případy uvedené v § 41f. Pojištěny nejsou pohledávky
z vkladů, které je banka oprávněna zčásti zahrnout do svého kapitálu
(podřízený dluh).
(3) Banka je povinna zabezpečit identifikaci vkladatele při vedení jeho
účtu nebo jiné formě přijetí jeho vkladu a identifikační údaje o
vkladateli a údaje o výši a důvodu pojištěné pohledávky z vkladu vést
ve své evidenci. Identifikačními údaji se rozumí
a) u fyzických osob jméno, příjmení, adresa, rodné číslo, a nebylo-li
přiděleno, datum narození, popřípadě identifikační číslo,
b) u právnických osob obchodní firma nebo název právnické osoby, její
sídlo a u tuzemských právnických osob též identifikační číslo.
(4) Identifikační údaje podle odstavce 3 musí být uvedeny ve smlouvě o
účtu, ve vkladní knížce a na vkladovém certifikátu, vkladním listu či
jiném obdobném dokumentu potvrzujícím přijetí vkladu.
(5) Systém pojištění pohledávek z vkladů se nevztahuje na směnky a jiné
cenné papíry.
(6) Příspěvek banky do Fondu činí 0,04 % z průměru objemu pojištěných
pohledávek z vkladů za příslušné kalendářní čtvrtletí. Průměrný objem
pojištěných pohledávek z vkladů banka propočítává podle stavu
pojištěných pohledávek z vkladů k poslednímu dni každého kalendářního
měsíce v příslušném kalendářním čtvrtletí, a to včetně úroků, na
jejichž připsání vznikl vkladateli nárok k témuž dni. Výpočet se
provádí v české měně. U pohledávek z vkladů vedených v cizí měně se pro
přepočet na českou měnu použije kurz devizového trhu vyhlášený Českou
národní bankou ke dni, ke kterému je prováděn výpočet.
(7) Příspěvek stavební spořitelny do Fondu činí 0,02 % z průměru objemu
pojištěných pohledávek z vkladů za příslušné kalendářní čtvrtletí.
Průměrný objem pojištěných pohledávek z vkladů stavební spořitelna
propočítává podle stavu pojištěných pohledávek z vkladů k poslednímu
dni každého kalendářního měsíce v příslušném kalendářním čtvrtletí, a
to včetně úroků, na jejichž připsání vznikl vkladateli nárok k témuž
dni, bez započítání zálohy na státní podporu.
(8) Dosáhne-li objem prostředků Fondu 1,5 % celkového objemu pohledávek
z vkladů pojištěných u Fondu, vydá o tom Fond oznámení, které uveřejní
způsobem umožňujícím dálkový přístup. V takovém případě činí od
kalendářního čtvrtletí následujícího po dni uveřejnění tohoto oznámení
příspěvek bank 0,01 % z průměru objemu pojištěných pohledávek z vkladů
vypočtených podle odstavce 6 a příspěvek stavebních spořitelen 0,005 %
z průměru objemu pojištěných pohledávek z vkladů vypočtených podle
odstavce 7.
(9) Poklesne-li objem prostředků Fondu pod 1,5 % celkového objemu
pohledávek z vkladů pojištěných u Fondu a nejde-li o případy uvedené v
§ 41k, vydá o tom Fond oznámení, které uveřejní způsobem umožňujícím
dálkový přístup. V takovém případě se od kalendářního čtvrtletí
následujícího po dni uveřejnění tohoto oznámení pro účely výpočtu výše
příspěvku
a) bank použije sazba uvedená v odstavci 6,
b) stavebních spořitelen použije sazba uvedená v odstavci 7.
(10) Příspěvek do Fondu za příslušné kalendářní čtvrtletí je banka
povinna zaplatit nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího
po skončení kalendářního čtvrtletí. Příspěvek se platí v českých
korunách. O jeho nezaplacení informuje Fond neprodleně Českou národní
banku. Je-li banka s placením příspěvků v prodlení, je povinna z dlužné
částky platit Fondu úroky z prodlení určené předpisy práva občanského.
(11) Banka je povinna vést evidenci údajů podle odstavce 3 a v
případech stanovených tímto zákonem (§ 41d odst. 2 a § 41n) poskytovat
tyto údaje Fondu. Ministerstvo financí stanoví vyhláškou formu,
strukturu a způsob vedení a poskytování údajů.“.
§ 41d
(1) Náhrada za pojištěnou pohledávku z vkladu se oprávněné osobě z
Fondu poskytne poté, co Fond obdrží písemné oznámení České národní
banky o neschopnosti banky nebo, jedná-li se o pobočku banky z
členského státu, připojištěnou podle § 41m, orgánu bankovního dohledu
domovského státu o neschopnosti zahraniční banky, dostát závazkům vůči
oprávněným osobám za zákonných a smluvních podmínek. Takové oznámení
musí být vydáno nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne zjištění
rozhodné skutečnosti a bance nebo bývalé bance musí být písemně
sděleno. Den, kdy Fond toto oznámení obdrží, se považuje za rozhodný
den. Česká národní banka uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup
informaci o tom, kdy rozhodný den nastal.
(2) Banka nebo bývalá banka, likvidátor, správce nebo insolvenční
správce jsou povinni do 8 pracovních dnů od rozhodného dne poskytnout
Fondu údaje vedené podle § 41c odst. 3.
(3) Fond nejpozději do 12 pracovních dnů od rozhodného dne stanoví den
zahájení, místo a způsob vyplácení náhrad, vhodným způsobem je uveřejní
a vyrozumí o tom Ministerstvo financí a Českou národní banku. Fond musí
být schopen vyplatit náhradu oprávněným osobám do 20 pracovních dnů od
rozhodného dne. Po souhlasném vyjádření České národní banky a
Ministerstva financí může Fond ve zcela mimořádných případech tuto
lhůtu prodloužit o nejvýše 10 pracovních dnů.
(4) Nesplnění povinnosti stanovené v odstavci 2 oznámí Fond neprodleně
České národní bance.
(5) Likvidátor, správce nebo insolvenční správce se dopustí přestupku
tím, že poruší povinnost stanovenou v odstavci 2. Za tento přestupek
může Česká národní banka uložit pokutu do 500 000 Kč. Bance nebo bývalé
bance, která poruší povinnost stanovenou v odstavci 2, uloží Česká
národní banka pokutu do 500 000 Kč.
§ 41e
(1) Pro výpočet náhrady se sečtou všechny pojištěné pohledávky z vkladů
oprávněné osoby u banky, včetně jejích podílů na účtech vedených pro 2
a více spolumajitelů podle stavu k rozhodnému dni. Podíl spolumajitele
účtu je roven zlomku, v jehož čitateli je celková částka na účtu a ve
jmenovateli počet spolumajitelů, pokud oprávněné osoby při založení či
dispozici s účtem nedoloží jinou výši podílu. Banka vyznačí jinou výši
podílu ve své evidenci. K doložení jiné výše podílu po rozhodném dni se
nepřihlíží. Výpočet se provádí v české měně, u pohledávek z vkladů
vedených v cizí měně se přepočet na českou měnu provádí podle kurzu
devizového trhu vyhlášeného Českou národní bankou k rozhodnému dni.
Součástí pojištěné pohledávky z vkladu jsou i úroky vypočtené k
rozhodnému dni. Náhrada se vyplácí v české měně. Právo oprávněné osoby
na plnění z Fondu je právem spojeným s pohledávkou z vkladu.
(2) Náhrada oprávněné osobě se poskytuje v částce vypočtené podle
odstavce 1, nejvýše však v částce odpovídající 100 000 EUR pro jednu
oprávněnou osobu u jedné banky, pokud přímo použitelný předpis Evropské
unie nestanoví jinak. Ekvivalent limitu v českých korunách se přepočte
podle kurzu devizového trhu vyhlášeného Českou národní bankou k
rozhodnému dni.
(3) Vláda může nařízením v návaznosti na příslušné předpisy Evropské
unie^12a) zvýšit částku uvedenou v odstavci 2.
§ 41f
(1) Peněžní prostředky více osob evidované na jednom účtu představují
pohledávku z vkladu se zvláštním režimem.
(2) Při zakládání účtu podle odstavce 1 nebo při nejbližší dispozici s
tímto již existujícím účtem je majitel účtu povinen bance písemně
oznámit, že na účtu jsou evidovány peněžní prostředky představující
pohledávku více osob, doložit podíl každé z nich, identifikovat tyto
osoby v rozsahu stanoveném v § 41c odst. 3 a pravdivost údajů prokázat.
Banka nakládá s vkladem na tomto účtu jako s jakoukoli jinou pojištěnou
pohledávkou z vkladu a zaznamená údaje o něm ve své evidenci.
(3) Pro účely výpočtu náhrady z Fondu za pohledávku z vkladu na účtu
podle odstavce 1 je banka povinna předložit Fondu rozčlenění pohledávek
z vkladů podle jednotlivých osob a částek připadajících na každou z
nich a pravdivost údajů prokázat. Údaje předá Fondu.
(4) Náhrada za pohledávku z vkladu se zvláštním režimem se poskytne
oprávněným osobám ve stejné výši, v jaké by se poskytla v případě, že
by každá z uvedených osob měla peněžní prostředky evidované na vlastním
účtu.
(5) Pokud je skutečný vlastník peněžní částky odlišný od majitele účtu,
náhrada se poskytne skutečnému vlastníkovi. Majitel účtu má povinnost
oznámit tuto skutečnost bance při založení či nejbližší dispozici s
účtem a identifikovat skutečného vlastníka peněžních prostředků v
rozsahu stanoveném v § 41c odst. 3 a banka zaznamená tyto údaje ve
smlouvě o účtu či na jiném dokumentu, s jehož vydáním je spojeno
přijetí vkladu, a ve své evidenci.
(6) K oznámení majitele účtu podle odstavců 2 a 5 učiněném po rozhodném
dni se nepřihlíží.
(7) Platební instituce, poskytovatel platebních služeb malého rozsahu,
instituce elektronických peněz nebo vydavatel elektronických peněz
malého rozsahu, na jejichž účtu jsou evidovány peněžní prostředky,
které jim uživatelé platebních služeb svěřili k provedení platební
transakce^13) nebo proti jejichž přijetí byly vydány elektronické
peníze, oznámí tuto skutečnost bez zbytečného odkladu písemně bance; v
takovém případě nemají povinnost stanovenou v odstavci 2 větě první a v
odstavci 5 větě druhé. Pro účely výpočtu náhrady z Fondu se za
skutečného vlastníka těchto peněžních prostředků považují uživatelé
platebních služeb nebo držitelé elektronických peněz. Náhrada se
poskytne platební instituci, poskytovateli platebních služeb malého
rozsahu, instituci elektronických peněz nebo vydavateli elektronických
peněz malého rozsahu. Při určení skutečného vlastníka podle odstavce 5
se vychází z evidence platební instituce, poskytovatele platebních
služeb malého rozsahu, instituce elektronických peněz nebo vydavatele
elektronických peněz malého rozsahu k rozhodnému dni. Tyto osoby jsou
povinny vést evidenci údajů podle § 41c odst. 3 a předat ji bance na
její požádání bez zbytečného odkladu v případech stanovených v § 41d
nebo § 41n.
(8) Odstavec 7 platí obdobně pro obchodníka s cennými papíry, na jehož
účtu jsou evidovány peněžní prostředky tvořící majetek zákazníka podle
zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu^14), a pro soudního
exekutora, na jehož účtu jsou deponovány prostředky pro oprávněné a
přihlášené věřitele podle exekučního řádu.
(9) Údaje, které banka získá od osoby uvedené v odstavci 7 nebo 8, je
banka oprávněna použít pouze ke splnění svých povinností vůči Fondu
podle této části zákona a v případech uvedených v § 38 odst. 2 až 4 a
6.
(10) Platební instituce, poskytovatel platebních služeb malého rozsahu,
instituce elektronických peněz a vydavatel elektronických peněz malého
rozsahu jsou povinni sdělit uživateli platebních služeb nebo držiteli
elektronických peněz na jeho žádost informace o tom, u které banky,
spořitelního a úvěrního družstva nebo zahraniční banky je veden
samostatný účet, na kterém jsou v souladu se zákonem upravujícím
platební styk uloženy peněžní prostředky, které jim byly svěřeny k
provedení platební transakce nebo proti jejichž přijetí byly vydány
elektronické peníze.
§ 41g
(1) Fond v rozsahu potřebném pro zabezpečení výplaty náhrad
spolupracuje a vyměňuje si informace s osobami, prostřednictvím kterých
zajišťuje výplatu náhrad.
(2) Na poskytnutí náhrady z Fondu nemají nárok
a) osoby, které mají k dotčené bance zvláštní vztah, s výjimkou osob
uvedených v § 19 písm. e),
b) osoby jinak oprávněné, jestliže byl pravomocným rozsudkem prokázán
původ vkladu v trestné činnosti.
(3) Fond pozastaví výplatu náhrad za ty pohledávky z vkladů, o kterých
je z průběhu trestního řízení zřejmé, že jde o pohledávky z vkladů ve
smyslu odstavce 2 písm. b).
(4) Povinnost odvádět příspěvek do Fondu z pohledávek z vkladů osob
uvedených v odstavci 2 zůstává nedotčena.
(5) Pro účely výpočtu částky, která bude z Fondu vyplacena oprávněné
osobě, nebude přihlíženo k přírůstkům pojištěných pohledávek z vkladů,
ke kterým dojde
a) na základě vnitrobankovního převodu mezi jednotlivými účty vedenými
u téže banky učiněného po rozhodném dni,
b) v důsledku postoupení pohledávky z vkladu učiněného po rozhodném
dni.
§ 41h
(1) Ke dni zahájení plateb se snižuje pohledávka oprávněné osoby vůči
bance o částku rovnající se jejímu právu na náhradu z Fondu.
(2) Fond se dnem podle odstavce 1 stává věřitelem banky ve výši práv
oprávněných osob banky na plnění z Fondu.
(3) Právo oprávněné osoby na plnění z Fondu se promlčí uplynutím 3 let
ode dne stanoveného jako den zahájení plateb.
§ 41i
V případě, že prostředky Fondu nepostačují k vyplacení zákonem
stanovených náhrad, obstará si Fond potřebné peněžní prostředky na
trhu. Fond je povinen dbát, aby podmínky, za kterých jsou peněžní
prostředky Fondu poskytnuty, byly pro něj co nejvýhodnější. Pokud není
Fond schopen obstarat si peněžní prostředky na finančním trhu do dne
zahájení vyplácení náhrad podle § 41d, může mu být na jeho žádost
poskytnuta dotace nebo návratná finanční výpomoc v potřebné výši ze
státního rozpočtu.
§ 41j
Fond může investovat peněžní prostředky pouze bezpečným způsobem v
souladu se svým statutem.
§ 41k
V případě, že Fondu byl poskytnut úvěr nebo jiná forma návratné
finanční výpomoci (§ 41i), zvyšuje se příspěvek bank do Fondu od
kalendářního čtvrtletí následujícího po poskytnutí úvěru nebo jiné
formy návratné finanční výpomoci na dvojnásobek procentní sazby uvedené
v § 41c odst. 6 a 7. V kalendářním čtvrtletí následujícím po splacení
úvěru nebo jiné formy návratné finanční výpomoci se příspěvek snižuje
na procentní sazbu uvedenou v § 41c odst. 6 a 7.
§ 41l
zrušen
§ 41m
(1) Pobočky bank z členského státu mohou pohledávky z vkladů
připojistit na základě smlouvy u Fondu. Připojištění musí být sjednáno
tak, aby částka, do jejíž výše jsou pohledávky z vkladů celkově
pojištěny, včetně připojištění, nepřesahovala částku odpovídající 100
000 eur. Příspěvek do Fondu je roven příspěvku podle § 41c vynásobenému
zlomkem, v jehož čitateli je rozdíl mezi částkou, do jejíž výše jsou
pohledávky z vkladů celkově pojištěny, včetně připojištění, a limitem
pro maximální náhradu podle systému pojištění pohledávek z vkladů,
jehož je pobočka zahraniční banky účastna, a ve jmenovateli částka, do
jejíž výše jsou pohledávky z vkladů celkově pojištěny, včetně
připojištění.
(2) Připojištění podle odstavce 1 zaniká dohodou nebo výpovědí smlouvy
s tříměsíční výpovědní lhůtou, která počíná běžet prvním dnem
kalendářního čtvrtletí následujícího poté, kdy byla výpověď doručena.
Fond může vypovědět smlouvu pouze při neplnění povinností pobočkou
banky z členského státu vůči Fondu, a to pouze v případě, bylo-li
postupováno v souladu s § 5a odst. 6. Pobočka banky z členského státu
může vypovědět smlouvu bez udání důvodů. O těchto skutečnostech je
pobočka banky z členského státu povinna informovat klienty ve svých
provozních prostorách.
(3) Banky nesmějí v reklamě využívat rozdílů pojištění pohledávek z
vkladů mezi členskými státy.
§ 41n
Fond ověřuje pravidelně nejméně jedenkrát ročně funkčnost systému
vyplácení náhrad. Při tom spolupracuje s Českou národní bankou,
Ministerstvem financí a bankami, které jsou povinny Fondu na jeho
požádání a ve lhůtě jím stanovené poskytnout údaje vedené podle § 41c
odst. 3. Zprávu o výsledcích ověření je Fond povinen předložit bez
zbytečného odkladu České národní bance a Ministerstvu financí.
§ 41o
(1) Fond při své činnosti spolupracuje s provozovateli zahraničních
systémů pojištění pohledávek z vkladů.
(2) Stanoví-li tak dohoda uzavřená mezi Fondem a provozovatelem
zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů, může být v případě
úpadku
a) zahraniční banky podnikající na území České republiky
prostřednictvím pobočky Fond zapojen do výplaty náhrad ze zahraničního
systému pojištění pohledávek z vkladů, jehož se zahraniční banka
účastní,
b) banky se sídlem v České republice podnikající v zahraničí
prostřednictvím pobočky zapojen do výplaty náhrad z Fondu zahraniční
systém pojištění pohledávek z vkladů.
ČÁST ČTRNÁCTÁ
Ustanovení přechodná a závěrečná
§ 42
Právnické osoby působící jako banky nebo spořitelny podle zákona č.
158/1989 Sb., o bankách a spořitelnách, se ode dne účinnosti tohoto
zákona považují za banky podle tohoto zákona.
§ 43
Půjčky poskytnuté bankami podle dosavadních předpisů se považují za
úvěry podle tohoto zákona.
§ 44
Údaje uvedené v § 11c odst. 1 písm. a) až c) uveřejní banka poprvé do
dne 1. září 2014 za bezprostředně předcházející účetní období, a to za
podmínek a způsobem uvedeným v § 11c.
§ 44a
Údaje uvedené v § 11c odst. 1 písm. d) až f) poskytne mezinárodně
určená globální systémově významná instituce poprvé do dne 1. září 2014
za bezprostředně předcházející účetní období Evropské komisi, a to v
režimu důvěrných informací a za podmínek a způsobem uvedeným v § 11c.
§ 44b
(1) Pro účely § 12j odst. 3 a 4 se do 31. prosince 2014 namísto sazby 5
% použije sazba 3 %.
(2) Pro účely § 12u činí kapitálová rezerva pro globální systémově
významné instituce pro rok
a) 2016 25 % z kapitálové rezervy stanovené podle § 12u,
b) 2017 50 % z kapitálové rezervy stanovené podle § 12u,
c) 2018 75 % z kapitálové rezervy stanovené podle § 12u.
§ 44c
(1) Česká národní banka může stanovit opatřením obecné povahy podmínky,
kritéria, požadavky nebo postupy podle čl. 124 odst. 4 písm. a), čl.
150 odst. 3, čl. 153 odst. 9, čl. 181 odst. 3 písm. a), čl. 182 odst. 4
písm. a), čl. 197 odst. 8, čl. 221 odst. 9, čl. 312 odst. 4 písm. b) a
c), čl. 316 odst. 3, čl. 318 odst. 3, čl. 363 odst. 4 písm. a) a c),
čl. 382 odst. 4 písm. a), čl. 426, čl. 440 odst. 2 a čl. 443 nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
(2) Návrh opatření obecné povahy se zveřejní pouze na úřední desce
České národní banky. Koná-li se veřejné projednání návrhu o opatření
obecné povahy, oznámí Česká národní banka dobu a místo jeho konání na
úřední desce České národní banky.
(3) Opatření obecné povahy nabývá účinnosti dnem zveřejnění na úřední
desce České národní banky.
(4) Proti vydanému opatření obecné povahy mohou podat písemné
odůvodněné námitky pouze banky nebo pobočky zahraničních bank, a to ve
lhůtě do 10 pracovních dnů ode dne jeho zveřejnění. Podané námitky
vyřídí Česká národní banka sdělením. Podané námitky může Česká národní
banka využít jako podklad pro změnu nebo zrušení vydaného opatření
obecné povahy.
§ 45
Jestliže banka je povinna podle právního předpisu vydaného před
účinností tohoto zákona poskytovat úvěry za stanovených podmínek a
vznikne jí tím majetková újma, má banka nadále právo na úhradu této
újmy ze státního rozpočtu, ke kterému má odvodovou nebo daňovou
povinnost.
§ 46
Zrušuje se zákon č. 158/1989 Sb., o bankách a spořitelnách.
§ 47
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. února 1992.
Havel v.r.
Dubček v.r.
Čalfa v.r.
Vybraná ustanovení novel
článek VI zákona č. 165/1998 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Banka, která nemá vydány své akcie, se kterými je spojeno hlasovací
právo, výhradně v zaknihované podobě, je povinna uvést podobu svých
akcií do souladu s požadavkem § 20 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve
znění tohoto zákona, a to do jednoho roku ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona.
2. Ten, kdo má ke dni účinnosti tohoto zákona kvalifikovanou účast na
bance, je povinen oznámit tuto skutečnost České národní bance, a to do
jednoho měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
3. Státní peněžní ústavy vzniklé přede dnem účinnosti tohoto zákona se
až do přijetí zvláštního zákona, nejdéle však do 3 let ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona, řídí dosavadními předpisy.
4. Složení statutárního orgánu banky musí být uvedeno do souladu s
požadavkem podle § 8 odst. 2 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění
tohoto zákona, a to do jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona.
Čl.II zákona č. 319/2001 Sb.
Přechodné ustanovení
Fond pojištění vkladů (dále jen "Fond") vyplatí fyzickým a právnickým
osobám, které byly vkladateli ke dni zahájení správního řízení o odnětí
povolení působit jako banka u Pragobanky, a. s. Praha, nyní v konkursu,
u Universal banky, a. s., Ústí nad Labem, nyní v konkursu, u Moravia
banky, a. s., Frýdek-Místek, nyní v konkursu, (dále jen "banky"),
dodatečnou náhradu za veškeré pohledávky z jejich vkladů v domácí i
cizí měně vedených u těchto bank ke dni zahájení správního řízení o
odnětí povolení působit jako banka až do výše 4 miliónů Kč každému
vkladateli.
Při výplatě dodatečných náhrad se postupuje přiměřeně podle § 41d až
41g, mimo odstavce 2 § 41e, zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění
pozdějších předpisů, s tím, že vyplacenou dodatečnou náhradu Fond sníží
o již vyplacenou náhradu. Ke dni zahájení výplaty dodatečných náhrad se
snižuje pohledávka vkladatele za bankou o částku rovnající se jeho
právu na dodatečnou náhradu z Fondu. Dodatečná náhrada bude vyplacena
každému, kdo byl vkladatelem u výše uvedených bank ke dni zahájení
správního řízení o odnětí jejich povolení působit jako banka. Dodatečná
náhrada se vyplatí rovněž dědicům fyzických osob a právním nástupcům
právnických osob. Ke dni zahájení výplaty dodatečných náhrad se snižuje
pohledávka vkladatele za bankou o částku rovnající se jeho právu na
dodatečnou náhradu z Fondu. Fond se dnem zahájení výplaty dodatečných
náhrad stává věřitelem bank ve výši práv vkladatelů bank na plnění z
Fondu. Výplata dodatečných náhrad podle tohoto ustanovení musí být
zahájena do 4 měsíců od účinnosti tohoto zákona.
Čl.II zákona č. 126/2002 Sb.
Společná a přechodná ustanovení
1. Pokud ustanovení mezinárodní smlouvy, která byla schválena
Parlamentem, ratifikována a vyhlášena a jíž je Česká republika vázána,
stanoví jinak než ustanovení zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění
dosavadních předpisů a tohoto zákona, použijí se ustanovení této
smlouvy. Ustanovení předchozí věty se vztahuje i na obdobné mezinárodní
smlouvy, které vstoupily v platnost před 1. lednem 1993.
2. Ustanovení zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění tohoto zákona,
(dále jen "tento zákon") vztahující se na členské státy Evropské unie
se vztahují i na další státy Evropského hospodářského prostoru, pokud
tak vyplývá z mezinárodní smlouvy, která byla schválena Parlamentem,
ratifikována a vyhlášena a jíž je Česká republika vázána, nebo z
obdobné mezinárodní smlouvy, která vstoupila v platnost před 1. lednem
1993.
3. Česká národní banka vydá ve správním řízení zahájeném z jejího
podnětu bez návrhu všem bankám působícím podle dosavadních právních
předpisů na území České republiky bankovní licence v souladu s tímto
zákonem; bankovní licence budou rovněž vydány zahraničním bankám,
jejichž pobočky působí na území České republiky podle dosavadních
právních předpisů. Dnem, kdy rozhodnutí o vydání bankovní licence
nabude právní moci, zaniká povolení působit jako banka, bylo-li uděleno
podle dosavadních právních předpisů.
4. Banky jsou povinny zřídit útvar vnitřního auditu podle § 8 odst. 6
tohoto zákona do 1 roku ode dne nabytí jeho účinnosti.
5. Banky jsou povinny uvést své stanovy a své majetkové účasti ve
veřejných obchodních společnostech a komanditních společnostech do
souladu s tímto zákonem do jednoho roku ode dne nabytí jeho účinnosti.
6. Při výpočtu výše dodatečné náhrady se úroky z pohledávek z vkladů
vypočítávají v případě Pragobanky, a. s., Praha, nyní v konkursu, ke
dni 1. 12. 1998; v případě Universal banky, a. s., Ústí nad Labem, nyní
v konkursu, ke dni 17. 5. 1999; v případě Moravia banky, a. s.,
Frýdek-Místek, nyní v konkursu, ke dni 11. 10. 1999.
7. Dnem zahájení výplaty dodatečných náhrad přecházejí na Fond
pojištění pohledávek z vkladů pohledávky vkladatelů za bankou ve výši
práv vkladatelů na plnění z Fondu pojištění pohledávek z vkladů.
Čl.VII zákona č. 257/2004 Sb.
Přechodná ustanovení
Osoba, která se v důsledku účinnosti tohoto zákona stane finanční
holdingovou společností, ačkoli jí podle dosavadní právní úpravy
nebyla, a osoby náležející do skupiny této finanční holdingové
společnosti uvedou svou činnost do souladu s ustanoveními tohoto zákona
nebo vyhlášky České národní banky, upravujícími činnost finanční
holdingové společnosti a jejich skupiny, nejpozději do 31. prosince
2006.
§ 36 zákona č. 377/2005 Sb.
Přechodné ustanovení
Osoba, která se stala finanční holdingovou osobou přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona, je povinna předložit České národní bance
podklady prokazující důvěryhodnost a zkušenost osoby v jejím vedení ve
smyslu § 26g odst. 4 zákona č. 21/1992 Sb., a to ve lhůtě do 2 měsíců
ode dne nabytí účinnosti zákona o finančních konglomerátech.
Čl. III zákona č.443/2006 Sb.
zrušen
Čl. II zákona č.120/2007 Sb.
Přechodná ustanovení
Do 31. prosince 2007 se na banku nevztahuje § 12c zákona č. 21/1992
Sb., o bankách, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona, pokud po tuto dobu banka používá pro výpočet kapitálových
požadavků základní přístup odpovídající dosavadním pravidlům kapitálové
přiměřenosti, jehož podmínky užívání stanoví Česká národní banka
vyhláškou podle § 12a odst. 8 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve
znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Po dobu využívání
tohoto základního přístupu neprovádí Česká národní banka vůči této
bance přezkum a vyhodnocování stanovené v § 25 odst. 3 zákona č.
21/1992 Sb., o bankách, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona.
Čl. VII zákona č. 230/2009 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Souhlas s nabytím nebo zvýšením kvalifikované účasti na bance nebo s
uzavřením ovládací smlouvy s bankou udělený podle zákona č. 21/1992
Sb., o bankách, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
se považuje za souhlas s nabytím nebo zvýšením kvalifikované účasti na
bance nebo jejím ovládnutím udělený podle zákona č. 21/1992 Sb., o
bankách, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Řízení o uložení opatření k nápravě nebo sankce, která byla zahájena
do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních
právních předpisů. Opatření k nápravě nebo sankce se uloží podle
dosavadních právních předpisů.
3. Jednání, ke kterému došlo do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se
posuzuje podle zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění účinném do
dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Opatření k nápravě nebo sankce za
porušení zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění účinném do dne
nabytí účinnosti tohoto zákona, se uloží podle dosavadních právních
předpisů.
4. Řízení o udělení souhlasu s nabytím nebo zvýšením kvalifikované
účasti na bance nebo uzavřením ovládací smlouvy s bankou zahájená do
dne nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle zákona č. 21/1992
Sb., o bankách, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona; lhůty, jejichž běh započal podle zákona č. 21/1992 Sb., o
bankách, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, běží
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona znovu.
Čl. II zákona č. 156/2010 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Pro výpočet výše příspěvku bank, stavebních spořitelen a
spořitelních a úvěrních družstev do Fondu pojištění vkladů za část
kalendářního roku, která končí posledním dnem kalendářního čtvrtletí, v
němž tento zákon nabude účinnosti, se použije § 41c zákona č. 21/1992
Sb., o bankách, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Takto vypočtený průměrný objem pojištěných pohledávek z vkladů se
násobí zlomkem, v jehož čitateli je číslo vyjadřující počet měsíců od
začátku kalendářního roku do konce kalendářního čtvrtletí, v němž tento
zákon nabude účinnosti, a ve jmenovateli je číslo 12. Takto stanovený
příspěvek do Fondu pojištění vkladů jsou banky, stavební spořitelny a
spořitelní a úvěrní družstva povinny zaplatit do 1 měsíce po skončení
kalendářního čtvrtletí, v němž tento zákon nabyde účinnosti.
2. Banky, stavební spořitelny, spořitelní a úvěrní družstva, platební
instituce, poskytovatelé platebních služeb malého rozsahu a obchodníci
s cennými papíry jsou povinni vést evidenci a poskytovat údaje podle
ustanovení § 41c odst. 3 a 11 a § 41f odst. 7 a 8 zákona č. 21/1992
Sb., o bankách, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona, ode dne následujícího po uplynutí 12 měsíců ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona. Pro povinnosti stanovené platebním institucím,
poskytovatelům platebních služeb malého rozsahu a obchodníkům s cennými
papíry v ustanovení § 41f odst. 7 větě poslední zákona č. 21/1992 Sb.,
o bankách, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
platí předchozí věta obdobně.
3. Pokud běh promlčecí lhůty pro uplatnění práva oprávněné osoby na
plnění z Fondu pojištění vkladů započne přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona, postupuje se podle § 41h odst. 3 zákona č. 21/1992 Sb.,
o bankách, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl. V zákona č. 160/2010 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Pokud osoba zapsaná do seznamu agentur pro úvěrové hodnocení podle
zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění účinném do dne nabytí
účinnosti tohoto zákona, nepožádá o povolení působit jako ratingová
agentura podle zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu,
ve znění tohoto zákona účinném ode dne nabytí účinnosti, a podle přímo
použitelného předpisu Evropského parlamentu a Rady o ratingových
agenturách (dále jen „nařízení“) do 7. září 2010, vyškrtne ji Česká
národní banka ze seznamu agentur pro úvěrové hodnocení marným uplynutím
této lhůty. Rozhodnutí o tomto vyškrtnutí se nevydává.
2. Pokud osoba zapsaná do seznamu agentur pro úvěrové hodnocení podle
dosavadních právních předpisů požádá o povolení působit jako ratingová
agentura podle nařízení a tato žádost je zamítnuta, vyškrtne tuto osobu
Česká národní banka ze seznamu podle bodu 1 s účinností ke dni, kdy
nabylo právní moci rozhodnutí, kterým se povolení neuděluje. Rozhodnutí
o tomto vyškrtnutí se nevydává.
3. Banka a pobočka zahraniční banky, která nepožívá výhody jednotné
licence podle práva Evropských společenství, zajistí splnění povinnosti
stanovené v § 12b odst. 1 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění
účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejpozději do 7.
prosince 2010. Do té doby může pro výpočet kapitálových požadavků
používat úvěrové hodnocení dlužníka vypracovaného osobou, která
splňovala požadavky zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění účinném
do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo na jeho základě a která
byla ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona zapsána do seznamu agentur
pro úvěrové hodnocení vedeného Českou národní bankou do dne nabytí
účinnosti tohoto zákona.
Čl. II zákona č. 41/2011 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Jestliže lhůta stanovená v § 26k odst. 3 zákona č. 21/1992 Sb., o
bankách, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, počne
běžet do 31. prosince 2012, činí 6 měsíců.
2. Banka zajistí, aby odměny vyplácené osobám uvedeným v článku I bodě
10 ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona byly v souladu s ustanoveními
tohoto zákona upravujícími systém odměňování.
Čl. II zákona č. 254/2012 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Banka nebo pobočka banky, prostřednictvím které vykonává na území
České republiky bankovní činnosti zahraniční banka se sídlem v jiném
státě než v členském státě Evropské unie nebo ve státě, který je
smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru, které byly
oprávněny vykonávat činnosti uvedené v § 1 odst. 3 písm. m) zákona č.
21/1992 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
ukončí výkon těchto činností ve vztahu k investičním nástrojům, pokud
nemají nebo do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona
nezískají oprávnění k výkonu činnosti podle § 1 odst. 3 písm. h) zákona
č. 21/1992 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Řízení o udělení povolení podle § 1 odst. 5 zákona č. 21/1992 Sb.,
ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, která nebyla do
dne nabytí účinnosti tohoto zákona pravomocně skončena, se dokončí
podle dosavadních právních předpisů.
Čl. II zákona č. 135/2014 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Banka je povinna zajistit splnění požadavků stanovených v § 8 odst.
4 písm. c) a § 8 odst. 6 zákona č. 21/1992 Sb., ve znění účinném ode
dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 1. července 2014. 2. Pobočka
banky z členského státu postupuje podle § 5a odst. 4 zákona č. 21/1992
Sb., o bankách, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona, a to pokud se jedná o § 14 odst. 1 větu druhou zákona č.
21/1993 Sb., o bankách, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona, do dne 31. prosince 2014.
3. Řízení o uložení opatření k nápravě nebo řízení o uložení sankce
zahájená do dne nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne
pravomocně neukončená se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
Opatření k nápravě nebo sankce se uloží podle dosavadních právních
předpisů.
1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/19/ES ze dne 30. května
1994 o systémech pojištění vkladů, ve znění směrnic Evropského
parlamentu a Rady 2005/1/ES a 2009/14/ES.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES ze dne 4. dubna 2001 o
reorganizaci a likvidaci úvěrových institucí.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES ze dne 15. prosince
2004 o harmonizaci požadavků na průhlednost týkajících se informací o
emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na
regulovaném trhu, a o změně směrnice 2001/34/ES.
Směrnice Komise 2007/14/ES ze dne 8. března 2007, kterou se stanoví
prováděcí pravidla k některým ustanovením směrnice 2004/109/ES o
harmonizaci požadavků na průhlednost týkajících se informací o
emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na
regulovaném trhu.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/44/ES ze dne 5. září 2007,
kterou se mění směrnice Rady 92/49/EHS a směrnice 2002/83/ES,
2004/39/ES, 2005/68/ES a 2006/48/ES, pokud jde o procesní pravidla a
hodnotící kritéria pro obezřetnostní posuzování nabývání a zvyšování
účastí ve finančním sektoru.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/111/ES ze dne 16. září 2009,
kterou se mění směrnice 2006/48/ES, 2006/49/ES a 2007/64/ES, pokud jde
o banky přidružené k ústředním institucím, některé položky kapitálu,
velkou angažovanost, režimy dohledu a krizové řízení.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/76/EU ze dne 24. listopadu
2010, kterou se mění směrnice 2006/48/ES a 2006/49/ES, pokud jde o
kapitálové požadavky na obchodní portfolio a resekuritizace a o dohled
nad zásadami odměňování.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/78/EU ze dne 24. listopadu
2010, kterou se mění směrnice 98/26/ES, 2002/87/ES, 2003/6/ES,
2003/41/ES, 2003/71/ES, 2004/39/ES, 2004/109/ES, 2005/60/ES,
2006/48/ES, 2006/49/ES a 2009/65/ES s ohledem na pravomoci Evropského
orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), Evropského orgánu
dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní
pojištění) a Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné
papíry a trhy).
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013
o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu
nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice
2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES.
1b) Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu.
2) Zákon ČNR č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č.
60/1993 Sb.
3b) § 10 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže.
3c) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 ze dne 16.
září 2009 o ratingových agenturách.
4) Zákon č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění
pozdějších předpisů.
4a) Zákon č. 189/2004 Sb.
4b) § 4 odst. 2 písm. g) a h) a § 4 odst. 3 písm. f) zákona č. 256/2004
Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 230/2008 Sb.
4c) Zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších
předpisů.
4c) § 196a obchodního zákoníku.
5a) § 14 a 15 zákona ČNR č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění
pozdějších předpisů.
§ 1 písm. d) zákona č. 219/1995 Sb., devizový zákon.
5b) § 66b obchodního zákoníku.
6) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví.
6c) Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších
předpisů.
6d) § 15 zákona č. 254/2000 Sb., o auditorech a o změně zákona č.
165/1998 Sb.
6d) Zákon č. 377/2005 Sb., o doplňkovém dohledu nad bankami,
spořitelními a úvěrními družstvy, institucemi elektronických peněz,
pojišťovnami a obchodníky s cennými papíry ve finančních konglomerátech
a o změně některých dalších zákonů (zákon o finančních konglomerátech),
ve znění pozdějších předpisů.
7a) § 27 a násl. obchodního zákoníku.
7b) Rozhodnutí Komise ze dne 23. ledna 2009 o zřízení Evropského výboru
orgánů bankovního dohledu (2009/78/ES).
8) Občanský soudní řád č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
9) Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve
znění pozdějších předpisů.
9a) Např. zákon č. 530/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
9b) Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti
(exekuční řád) a o změně dalších zákonů.
9c) Zákon č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, ve znění zákona č.
558/2004 Sb.
9c) Zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů.
10) § 152 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.
10a) § 41 odst. 2 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění
pozdějších předpisů.
10b) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně
některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
10c) Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o
bezpečnostní způsobilosti.
11) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění
pozdějších předpisů.
12) Zákon ČNR č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými
prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová
pravidla republiky), ve znění pozdějších předpisů.
12a) Čl. 7 odst. 7 směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/19/ES ve
znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/14/ES.
13) § 19 zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku.
14) § 2 odst. 1 písm. h) zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na
kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 120/2007 Sb. a zákona č. 230/2008
Sb.
15) § 55 odst. 2 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém
trhu, ve znění zákona č. 230/2008 Sb. a zákona č. 188/2011 Sb.
16) § 193 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve
znění zákona č. 409/2010 Sb.
15) § 55 odst. 2 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém
trhu, ve znění zákona č. 230/2008 Sb. a zákona č. 188/2011 Sb.
Čl. 115 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU.
Čl. 28 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne
24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského
orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení
rozhodnutí Komise 2009/78/ES.
18) Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu
veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně
zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti
(notářský řád), ve znění pozdějších předpisů.
19) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24.
listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu
pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení
rozhodnutí Komise 2009/78/ES.
21) Čl. 129 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/48/ES,
ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/78/EU.
22) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1092/2010 ze dne 24.
listopadu 2010 o makroobezřetnostním dohledu nad finančním systémem na
úrovni Evropské unie a o zřízení Evropské rady pro systémová rizika.
23) Čl. 112 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU.
24) Čl. 113 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU.
25) Čl. 42 a 132 směrnice Evropského parlamentu a Rady 200648/ES, ve
znění směrnic Evropského parlamentu a Rady 2009/111/ES a 2010/78/EU.
25) § 44 zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů
(zákon o auditorech), ve znění zákona č. 139/2011 Sb.
27) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26.
června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a
investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012.
28) Čl. 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010.
29) Čl. 4 odst. 1 bod 40 a čl. 458 odst. 1 nařízení Evropského
parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
30) Čl. 25 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010.
31) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 ze dne 24.
listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu
pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), o změně
rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/79/ES.
32) Čl. 50 a 117 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU.