Advanced Search

o bankách


Published: 1992
Read law translated into English here: https://www.global-regulation.com/translation/czech-republic/506971/o-bankch.html

Subscribe to a Global-Regulation Premium Membership Today!

Key Benefits:

Subscribe Now for only USD$40 per month.
21/1992 Sb.



ZÁKON



ze dne 20. prosince 1991



o bankách



Změna: 264/1992 Sb.



Změna: 292/1993 Sb.



Změna: 156/1994 Sb.



Změna: 83/1995 Sb., 84/1995 Sb.



Změna: 61/1996 Sb.



Změna: 306/1997 Sb.



Změna: 16/1998 Sb.



Změna: 127/1998 Sb.



Změna: 165/1998 Sb.



Změna: 120/2001 Sb.



Změna: 239/2001 Sb.



Změna: 319/2001 Sb.



Změna: 126/2002 Sb.



Změna: 453/2003 Sb.



Změna: 126/2002 Sb. (část), 257/2004 Sb.



Změna: 439/2004 Sb.



Změna: 377/2005 Sb.



Změna: 413/2005 Sb.



Změna: 56/2006 Sb., 62/2006 Sb.



Změna: 57/2006 Sb., 70/2006 Sb.



Změna: 443/2006 Sb. (Vybraná ustanovení novel)



Změna: 159/2006 Sb.



Změna: 37/2007 Sb.



Změna: 120/2007 Sb.



Změna: 296/2007 Sb.



Změna: 216/2008 Sb.



Změna: 126/2008 Sb., 230/2008 Sb.



Změna: 254/2008 Sb.



Změna: 433/2008 Sb.



Změna: 189/2006 Sb.



Změna: 215/2009 Sb.



Změna: 230/2009 Sb.



Změna: 287/2009 Sb.



Změna: 285/2009 Sb.



Změna: 156/2010 Sb.



Změna: 160/2010 Sb.



Změna: 227/2009 Sb.



Změna: 156/2010 Sb. (část)



Změna: 281/2009 Sb., 409/2010 Sb.



Změna: 41/2011 Sb.



Změna: 73/2011 Sb.



Změna: 139/2011 Sb.



Změna: 188/2011 Sb.



Změna: 263/2011 Sb.



Změna: 41/2011 Sb. (část)



Změna: 420/2011 Sb., 470/2011 Sb.



Změna: 37/2012 Sb.



Změna: 254/2012 Sb.



Změna: 428/2011 Sb., 396/2012 Sb.



Změna: 227/2013 Sb.



Změna: 241/2013 Sb.



Změna: 303/2013 Sb.



Změna: 135/2014 Sb.



Změna: 135/2014 Sb. (část)



Změna: 219/2015 Sb.



Změna: 220/2015 Sb.



Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se

usneslo na tomto zákoně:



ČÁST PRVNÍ



Základní ustanovení



§ 1



(1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie^1),

zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie^27) a

upravuje některé vztahy související se vznikem, podnikáním a zánikem

bank se sídlem na území České republiky, včetně jejich působení mimo

území České republiky, a dále některé vztahy související s působením

zahraničních bank na území České republiky. Bankami se rozumějí akciové

společnosti se sídlem v České republice, které



a) přijímají vklady od veřejnosti, a



b) poskytují úvěry,



a které k výkonu činností podle písmen a) a b) mají bankovní licenci

(dále jen "licence") (§ 4).



(2) Pro účely tohoto zákona se rozumí



a) vkladem svěřené peněžní prostředky, které představují závazek vůči

vkladateli na jejich výplatu;



b) úvěrem v jakékoliv formě dočasně poskytnuté peněžní prostředky.



(3) Banka může, kromě činností uvedených v odstavci 1 písm. a) a b),

vykonávat tyto další činnosti, má-li je povoleny v jí udělené licenci,



a) investování do cenných papírů na vlastní účet,



b) finanční pronájem (finanční leasing),



c) platební styk a zúčtování,



d) vydávání a správu platebních prostředků, například platebních karet

a cestovních šeků,



e) poskytování záruk,



f) otvírání akreditivů,



g) obstarávání inkasa,



h) poskytování investičních služeb podle zvláštního právního

předpisu,^1b) s tím, že se v licenci uvede, které hlavní investiční

služby a činnosti a doplňkové investiční služby je banka oprávněna

poskytovat a ve vztahu ke kterým investičním nástrojům podle zvláštního

právního předpisu,^1b)



i) finanční makléřství,



j) výkon funkce depozitáře,



k) směnárenskou činnost,



l) poskytování bankovních informací,



m) obchodování na vlastní účet nebo na účet klienta s devizovými

hodnotami, které nejsou investičním nástrojem, a se zlatem,



n) pronájem bezpečnostních schránek,



o) provádění administrace investičních fondů a zahraničních

investičních fondů,



p) činnosti, které přímo souvisejí s činnostmi uvedenými v písmenech a)

až o) a v odstavci 1.



(4) Banka nesmí vykonávat jiné podnikatelské činnosti než ty, které má

povoleny v licenci; to neplatí pro činnosti vykonávané pro jiného,

pokud souvisejí se zajištěním jejího provozu a provozu jí ovládaných

jiných bank, spořitelních a úvěrních družstev, obchodníků s cennými

papíry, pojišťoven, zajišťoven, finančních institucí a podniků

pomocných služeb. Banka může vykonávat působnost kontaktního místa

veřejné správy, je-li držitelem autorizace podle zvláštního zákona.



(5) Pokud je k výkonu některé z činností uvedených v odstavci 3 třeba

povolení České národní banky podle zákonů upravujících regulaci

poskytování některých finančních služeb a žadatel prokáže splnění všech

stanovených podmínek pro udělení takového povolení, povolí Česká

národní banka výkon této činnosti v licenci.



(6) Bankovní činnosti uvedené v odstavci 1 písm. a) a b) a v odstavci 3

může vykonávat na území České republiky rovněž zahraniční banka

prostřednictvím své pobočky (dále jen „pobočka zahraniční banky“);

zahraniční banka



a) se sídlem v členském státě Evropské unie nebo ve státě, který je

smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru (dále jen

„členský stát“), která požívá výhody jednotné licence podle práva

Evropské unie (§ 5a), vykonává tyto činnosti prostřednictvím pobočky

této zahraniční banky (dále jen „pobočka banky z členského státu“),



b) se sídlem v jiném než členském státě vykonává tyto činnosti

prostřednictvím pobočky této zahraniční banky (dále jen „pobočka banky

z jiného než členského státu“), pokud jí byla udělena Českou národní

bankou licence (§ 5) a pouze v rozsahu udělené licence.



(7) Licence obsahuje jmenovité vymezení povolené činnosti a může

obsahovat vymezení rozsahu povolené činnosti, nikoliv však ve smyslu

omezení počtu jednotlivých obchodních případů, a dále může obsahovat

stanovení podmínek, které musí banka nebo pobočka banky z jiného než

členského státu splnit před zahájením kterékoliv povolené činnosti,

popřípadě je dodržovat při výkonu kterékoliv povolené činnosti.



(8) Právní postavení České národní banky upravuje zvláštní zákon.^2)



§ 2



(1) Bez licence nesmí nikdo přijímat vklady od veřejnosti, pokud

zvláštní zákon nestanoví jinak.



(2) Za přijímání vkladů se považuje též soustavné vydávání dluhopisů a

jiných srovnatelných cenných papírů, pokud



a) představuje jedinou nebo jednu z hlavních činností emitenta,



b) předmětem podnikatelské činnosti emitenta je poskytování úvěrů, nebo



c) předmětem podnikatelské činnosti emitenta je některá z činností

uvedených v § 1 odst. 3.



§ 3



(1) Slovo "banka" nebo "spořitelna", jeho překlady nebo slova od nich

odvozená smí užívat v obchodní firmě pouze právnická osoba, které byla

udělena licence, pokud není zřejmé ze souvislosti, v níž se slovo

"banka" nebo "spořitelna" používá, že tato osoba se nezabývá činností

uvedenou v § 1 odst. 1.



(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na osoby, jejichž obchodní

firma nebo název jsou zavedeny nebo uznávány zákonem nebo na základě

mezinárodní smlouvy, která byla schválena Parlamentem, ratifikována a

vyhlášena a jíž je Česká republika vázána, anebo na základě obdobné

mezinárodní smlouvy, která vstoupila v platnost před 1. lednem 1993,

(dále jen "mezinárodní smlouva").



(3) Česká národní banka může požadovat



a) změnu navrhované obchodní firmy zakládané banky v případech, kdy

existuje nebezpečí záměny s obchodní firmou jiné již existující

právnické osoby nebo její pobočky,



b) změnu označení pobočky zahraniční banky spočívající v doplnění

rozlišovacího dodatku v případech, kdy existuje nebezpečí záměny s

obchodní firmou jiné již existující právnické osoby nebo s označením

její pobočky.



§ 3a



Česká národní banka vykonává funkci příslušného orgánu a je zároveň

určeným orgánem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie

upravujícího obezřetnostní požadavky^27).



ČÁST DRUHÁ



LICENCE



§ 4



(1) Žádost o licenci se předkládá České národní bance. Minimální výše

základního kapitálu banky činí 500 000 000 Kč a minimálně v této výši

musí být tvořen peněžitými vklady.



(2) O udělení licence rozhoduje Česká národní banka.



(3) Před vydáním rozhodnutí o žádosti o licenci požádá Česká národní

banka o stanovisko orgán dohledu členského státu vykonávající dohled

nad bankami, obchodníky s cennými papíry nebo pojišťovnami, jestliže je

osoba, které má být licence udělena, ovládaná



a) zahraniční bankou se sídlem v členském státě,



b) osobou, která má povolení příslušného orgánu dohledu členského státu

k poskytování investičních služeb,



c) pojišťovnou, která má povolení příslušného orgánu dohledu členského

státu,



d) osobou, která ovládá osobu uvedenou v písmenech a), b) nebo c).



(4) Česká národní banka požádá, aby stanovisko podle odstavce 3

obsahovalo zejména informace vhodné pro posouzení, zda jsou splněny

podmínky uvedené v odstavci 5 písm. d) a e).



(5) Pro udělení licence musí být splněny tyto podmínky:



a) průhledný a nezávadný původ základního kapitálu a dalších finančních

zdrojů banky, jejich dostatečnost a vyhovující skladba,



b) splacení základního kapitálu v plné výši,



c) důvěryhodnost a odborná způsobilost osoby, které má být licence

udělena,



d) důvěryhodnost a způsobilost osob s kvalifikovanou účastí (§ 17a

odst. 4) na bance nebo, nejsou-li takové osoby, 20 největších akcionářů

banky podle podílu na hlasovacích právech k výkonu práv akcionáře při

podnikání banky,



e) důvěryhodnost, odborná způsobilost a zkušenost členů statutárního

orgánu, členů správní rady a členů dozorčí rady banky a splnění dalších

požadavků na orgány banky a jejich členy podle § 8,



f) technické a organizační předpoklady pro výkon navrhovaných činností

banky, funkční řídicí a kontrolní systém banky,



g) obchodní plán vycházející z navrhované strategie činnosti banky

podložený reálnými ekonomickými kalkulacemi,



h) průhlednost skupiny osob s úzkým propojením s bankou,



i) úzké propojení v rámci skupiny podle písmene h) nebrání výkonu

bankovního dohledu,



j) ve státě, na jehož území má skupina podle písmene h) úzké propojení,

nejsou právní ani faktické zábrany k výkonu bankovního dohledu,



k) sídlo banky musí být na území České republiky,



l) banka má alespoň 3 zaměstnance nebo fyzické osoby, které uskutečňují

svou činnost podle příkazu jiného (dále jen „pracovník“), kteří

zastávají výkonnou řídicí funkci a jsou členy jejího statutárního

orgánu nebo správní rady.



(6) Úzkým propojením se pro účely tohoto zákona rozumí úzké propojení

podle čl. 4 odst. 1 bodu 38 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU)

č. 575/2013.



(7) Česká národní banka je oprávněna vyžádat si opis z evidence

Rejstříku trestů týkající se fyzických osob, které jsou zakladateli

banky nebo jsou navrhovány na člena statutárního orgánu, člena správní

rady nebo člena dozorčí rady banky. Osoba v minulosti pravomocně

odsouzená pro trestný čin majetkové povahy nebo pro trestný čin, jehož

skutková podstata souvisí s bankovními činnostmi, anebo pro úmyslný

trestný čin spáchaný v souvislosti s podnikáním nesmí působit jako člen

statutárního orgánu, člen správní rady nebo člen dozorčí rady banky.



(8) Žádost o licenci lze podat pouze na předepsaném formuláři, ke

kterému žadatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek uvedených

v odstavci 5. Vzor formuláře a obsah jeho příloh stanoví Česká národní

banka vyhláškou.



§ 4a



Licenci lze udělit též na žádost spořitelního a úvěrního družstva,

pokud současně požádá i o souhlas se změnou právní formy spořitelního a

úvěrního družstva na akciovou společnost. O obou žádostech se vede

společné řízení podle zákona upravujícího správní řízení. Návrh na

zápis změny právní formy spořitelního a úvěrního družstva na akciovou

společnost do obchodního rejstříku lze podat poté, co nabylo právní

moci udělení licence i souhlas se změnou právní formy spořitelního a

úvěrního družstva na akciovou společnost. Právní účinky udělení licence

nastávají ke dni zápisu změny právní formy spořitelního a úvěrního

družstva na akciovou společnost do obchodního rejstříku.



§ 5



(1) Zahraniční banka, která hodlá zřídit pobočku na území České

republiky, předkládá žádost o licenci České národní bance.



(2) Zahraniční banka předloží současně se žádostí o licenci vyjádření

orgánu bankovního dohledu země sídla zahraniční banky k záměru zřídit

pobočku v České republice a jeho prohlášení, že nad pobočkou bude

vykonávat bankovní dohled.



(3) O udělení licence podle odstavce 1 rozhoduje Česká národní banka.



(4) Pro udělení licence podle odstavce 1 musejí být splněny tyto

podmínky:



a) dostatečný objem a průhlednost původu finančních zdrojů poskytnutých

zahraniční bankou její pobočce s ohledem na rozsah a rizikovost

činností pobočky, přičemž minimální výše poskytnutých finančních zdrojů

činí 500 000 000 Kč,



b) důvěryhodnost zahraniční banky a její dostatečná finanční síla s

ohledem na rozsah činností pobočky,



c) odborná způsobilost, důvěryhodnost a zkušenost osob navrhovaných do

vedení pobočky,



d) technické a organizační předpoklady pro výkon navrhovaných činností

pobočky, funkční řídicí a kontrolní systém pobočky,



e) obchodní plán vycházející z navrhované strategie činnosti pobočky

podložený reálnými ekonomickými kalkulacemi,



f) průhlednost skupiny s úzkým propojením, ke které patří zahraniční

banka,



g) úzké propojení v rámci skupiny podle písmene f) nebrání výkonu

bankovního dohledu,



h) ve státě, na jehož území má skupina podle písmene f) úzké propojení,

nejsou právní ani faktické zábrany k výkonu bankovního dohledu,



i) zahraniční banka hodlající působit prostřednictvím své pobočky na

území České republiky musí mít zapsané sídlo a skutečné sídlo ve

stejném státě,



j) nad zahraniční bankou je vykonáván dohled, který je srovnatelný s

bankovním dohledem vykonávaným v členských státech,



k) právní řád země sídla zahraniční banky nestanoví žádné překážky

bránící efektivní výměně informací mezi Českou národní bankou a orgánem

dohledu zahraniční banky.



(5) Žádost o licenci podle odstavce 1 lze podat pouze na předepsaném

formuláři, ke kterému žadatel přiloží doklady osvědčující splnění

podmínek uvedených v odstavci 4. Vzor formuláře a obsah jeho příloh

stanoví Česká národní banka vyhláškou.



(6) Česká národní banka je oprávněna vyžádat si opis z evidence

Rejstříku trestů týkající se fyzických osob navrhovaných do vedení

pobočky podle odstavce 1. Osoba v minulosti pravomocně odsouzená pro

trestný čin majetkové povahy nebo pro trestný čin, jehož skutková

podstata souvisí s bankovními činnostmi, anebo pro úmyslný trestný čin

spáchaný v souvislosti s podnikáním nesmí působit jako osoba ve vedení

pobočky podle odstavce 1.



(7) Důvodem pro zamítnutí žádosti o licenci podle odstavce 1 nemůže být

skutečnost, že právní forma zahraniční banky neodpovídá právní formě

akciové společnosti.



§ 5a



(1) Banky se sídlem v členských státech mohou vykonávat na území České

republiky prostřednictvím svých poboček činnosti podle tohoto zákona

bez licence, pokud oprávnění k jejich výkonu jim bylo uděleno v zemi

jejich sídla a pokud zahraniční banka dodržela postup stanovený právem

Evropské unie podle § 5c až 5m. Banky se sídlem v členských státech

jsou dále za stejných podmínek oprávněny k provozování těchto činností

i bez založení pobočky, pokud jejich provozování nemá charakter trvalé

hospodářské činnosti.



(2) Ustanovení odstavce 1 neplatí v případech, kdy jde o banky, které

nepožívají výhody jednotné licence podle práva Evropské unie, nebo o

banky se sídlem ve státě, který nepožívá výhody jednotné licence podle

práva Evropské unie.



(3) Česká národní banka může v souladu s mezinárodní smlouvou vyhláškou

rozšířit okruh států, jejichž banky požívají při podnikání na území

České republiky stejné výhody jako banky se sídlem ve členských

státech.



(4) Na činnost poboček bank z členského státu se tento zákon nepoužije,

s výjimkou § 3 odst. 3 písm. b), § 5n, 10, § 11 odst. 1, 2 a 5, § 21, §

24 odst. 2 věta třetí, § 26bb, 29a, 37, povinnosti poskytnout údaje

podle § 38 odst. 2 až 8, ustanovení týkajících se provádění měnové

politiky a opravného zúčtování bank (§ 20c) a § 41m.



(5) Pokud se pobočka banky z členského státu rozhodne účastnit

platebního systému provozovaného Českou národní bankou (§ 20b),

vztahují se na ni právní předpisy upravující provoz tohoto systému.

Pokud se pobočka banky z členského státu rozhodne využít možnosti podle

§ 38a odst. 1, vztahuje se na ni ustanovení § 38a.



(6) Ustanovení tohoto zákona související s pojištěním pohledávek z

vkladů se na pobočku banky z členského státu použijí jen, pokud využije

možnosti stanovené v § 41m.



(7) Postup podle § 26 lze vůči pobočce banky z členského státu uplatnit

pouze



a) v případě porušení § 11 odst. 1, 2 a 5,



b) v případě porušení § 20c o opravném zúčtování bank,



c) v případě porušení zákona upravujícího platební styk, pokud jde o

provoz platebního systému provozovaného Českou národní bankou, pokud je

pobočka účastníkem tohoto systému (§ 20b),



d) v případě porušení § 38a a povinnosti poskytnout údaje podle § 38

odst. 2 až 6,



e) tehdy, je-li to nutné pro zajištění ochrany finanční stability a

společných zájmů klientů nebo investorů zahraniční banky a tuto věc je

třeba řešit bezodkladně (§ 5k odst. 3), nebo



f) po předchozím informování orgánu dohledu země sídla zahraniční banky

a Evropského orgánu pro bankovnictví, je-li to nutné pro zajištění

ochrany finanční stability a společných zájmů klientů nebo investorů

zahraniční banky z důvodu ohrožení její likvidity (§ 5ka odst. 1).



(8) Česká národní banka může v pobočkách bank z členského státu nebo v

osobách tvořících konsolidační celek, jehož členem je zahraniční banka

podle odstavce 1, provést kontrolu na místě, je-li o to požádána

orgánem dohledu země sídla zahraniční banky. Orgán dohledu země sídla

banky podle odstavce 1 může po předchozím oznámení České národní bance

provést na území České republiky kontrolu na místě v pobočce banky z

členského státu nebo ve finanční instituci splňující podmínky podle §

5e odst. 1.



(9) Česká národní banka může provádět kontroly na místě a vyžadovat

informace o činnostech, které pobočka banky z členského státu vykonává

na území České republiky, pokud to považuje za důležité z hlediska

finanční stability v České republice. Česká národní banka před

zahájením kontroly na místě informuje orgán dohledu dotčeného státu o

účelu kontroly a po jejím ukončení poskytne tomuto orgánu dohledu

veškeré informace, které jsou významné pro hodnocení rizikovosti banky

nebo pro finanční stabilitu v České republice.



§ 5b



Licence nesmí být udělena, jestliže by to bylo v rozporu s mezinárodní

smlouvou.



Princip jednotné licence



§ 5c



(1) Banky se sídlem na území členského státu (dále jen "domovský stát")

mohou vykonávat na území jiného členského státu (dále jen "hostitelský

stát") prostřednictvím své pobočky činnosti vyjmenované v § 5d bez

licence, pokud oprávnění k jejich výkonu bylo těmto bankám uděleno v

domovském státě. Stejné oprávnění s výjimkou činnosti uvedené v § 5d

písm. a) se vztahuje i na finanční instituce splňující podmínky uvedené

v § 5e odst. 1 (dále jen "oprávněná finanční instituce").



(2) Banky podle odstavce 1 jsou dále oprávněny k provozování činností

vyjmenovaných v § 5d i bez založení pobočky, pokud jejich provozování

nemá charakter trvalé hospodářské činnosti. Totéž platí pro oprávněné

finanční instituce podle odstavce 1 s výjimkou činnosti uvedené v § 5d

písm. a).



(3) Vykonávat na území hostitelského státu prostřednictvím své pobočky

činnosti bez licence nemůže banka podle odstavce 1 nebo finanční

instituce, která nepožívá výhody jednotné licence podle práva Evropské

unie, nebo banka nebo finanční instituce se sídlem ve státě, který

nepožívá výhody jednotné licence podle práva Evropské unie.



§ 5d



Banky podle § 5c odst. 1 nebo oprávněné finanční instituce mohou

vykonávat na území hostitelského státu při splnění podmínek stanovených

právem Evropské unie a uvedených v tomto zákoně tyto činnosti:



a) přijímání vkladů od veřejnosti,



b) poskytování úvěrů,



c) finanční pronájem (finanční leasing),



d) poskytování platebních služeb a vydávání elektronických peněz,



e) vydávání a správu platebních prostředků, jestliže se nejedná o

poskytování platebních služeb nebo vydávání elektronických peněz podle

písmene d),



f) poskytování záruk,



g) obchodování na vlastní účet nebo na účet klienta



1. s nástroji peněžního trhu,



2. s peněžními prostředky v cizích měnách,



3. futures, opcemi a nástroji, jejichž hodnota se vztahuje k měnovým

kursům, úrokové míře nebo úrokovému výnosu,



4. s investičními cennými papíry,



h) účast na vydávání cenných papírů a poskytování souvisejících služeb,



i) poradenství ve věcech kapitálové struktury, průmyslové strategie a v

souvisejících otázkách a poradenství a služby v oblasti fúzí a koupí

obchodních závodů,



j) peněžní makléřství,



k) obhospodařování cenných papírů klienta na jeho účet včetně

poradenství,



l) uložení a správu cenných papírů,



m) poskytování bankovních informací,



n) úschovu cenností,



o) poskytování investičních služeb a činností podle zvláštního právního

předpisu.



§ 5e



(1) Finanční instituce, která hodlá využívat výhody uvedené v § 5c,

musí splňovat současně následující podmínky:



a) banka nebo banky podle § 5c odst. 1 musí disponovat nejméně 90 %

hlasovacích práv a zároveň i základního kapitálu v této finanční

instituci a musí se řídit právem stejného státu jako tato finanční

instituce,



b) činnosti, které hodlá provozovat na území hostitelského státu, musí

provozovat i na území svého domovského státu,



c) musí být zahrnuta do dohledu na konsolidovaném základě vykonávaného

nad bankou nebo bankami podle § 5c odst. 1 v souladu s předpisy

Evropské unie,



d) banka nebo banky podle § 5c odst. 1 společně a nerozdílně se

souhlasem domovského orgánu dohledu ručí za její závazky,



e) banka nebo banky podle § 5c odst. 1 splňují požadavky domovského

orgánu dohledu ohledně obezřetného řízení finanční instituce.



(2) Splnění podmínek podle odstavce 1 musí být ověřeno orgánem dohledu

domovského státu, který o tom vystaví potvrzení.



(3) V případě, že oprávněná finanční instituce přestane plnit některou

z podmínek podle odstavce 1, domovský orgán dohledu o tom okamžitě

informuje hostitelský orgán dohledu a finanční instituce pozbývá výhody

jednotné licence.



(4) Osoba ovládaná oprávněnou finanční institucí se sídlem v jiném

členském státě může vykonávat na území České republiky prostřednictvím

své pobočky činnost ve stejném rozsahu jako oprávněná finanční

instituce.



§ 5f



Banka podle § 5c odst. 1 nebo oprávněná finanční instituce, která hodlá

založit svou pobočku na území hostitelského státu, o tom informuje

orgán dohledu domovského státu a sdělí mu písemně následující

informace:



a) na území kterého členského státu hodlá založit pobočku,



b) obchodní plán obsahující zejména výčet předpokládaných činností,



c) organizační strukturu pobočky,



d) adresu v hostitelském státě, na které bude možno získat dokumenty,



e) jména osob zodpovědných za řízení pobočky,



f) v případě oprávněné finanční instituce též podklady pro ověření

skutečností uvedených v § 5e odst. 1.



§ 5g



(1) Orgán dohledu domovského státu, pokud nemá pochybnosti o

organizační struktuře a finanční situaci banky podle § 5c odst. 1 nebo

oprávněné finanční instituce ve vztahu k předpokládaným činnostem,

předá do 3 měsíců ode dne obdržení informací podle § 5f tyto informace

spolu s údaji o výši a složení kapitálu banky nebo oprávněné finanční

instituce, s údaji o jejích kapitálových poměrech podle čl. 92 nařízení

Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, podrobnostmi o pojištění

vkladů a potvrzením podle § 5e odst. 2, orgánu dohledu hostitelského

státu, o čemž informuje i banku nebo oprávněnou finanční instituci.



(2) V případě, že existují pochybnosti uvedené v odstavci 1, orgán

dohledu domovského státu ve lhůtě uvedené v odstavci 1 banku podle § 5c

odst. 1 nebo oprávněnou finanční instituci informuje o tom, že její

oznámení nebylo předáno orgánu dohledu hostitelského státu, a svůj

postup odůvodní. V tomto případě a v případě, kdy není ve lhůtě podle

odstavce 1 banka podle § 5c odst. 1 nebo oprávněná finanční instituce

ze strany orgánu dohledu domovského státu informována, může se banka

podle § 5c odst. 1 nebo oprávněná finanční instituce domáhat nápravy u

soudu.



§ 5h



(1) Orgán dohledu hostitelského státu se do 2 měsíců od obdržení

informace podle § 5g odst. 1 připraví na dohled nad bankou podle § 5c

odst. 1 nebo oprávněnou finanční institucí, a je-li to nutné, sdělí jí

ustanovení právních předpisů hostitelského státu, která upravují

podmínky výkonu jejich činnosti na území hostitelského státu na základě

oprávnění uděleného jí orgánem dohledu domovského státu.



(2) Po obdržení informací podle odstavce 1 nebo po marném uplynutí 2

měsíců může banka podle § 5c odst. 1 nebo oprávněná finanční instituce

začít podnikat na území hostitelského státu.



(3) Změny v údajích uvedených v § 5f a § 5g odst. 1 oznámí banka podle

§ 5c odst. 1 nebo oprávněná finanční instituce s měsíčním předstihem

orgánu dohledu domovského i hostitelského státu.



§ 5i



V případě, že banka podle § 5c odst. 1 nebo oprávněná finanční

instituce hodlá na území hostitelského státu provozovat činnosti podle

§ 5d bez založení pobočky, oznámí zamýšlené činnosti před prvním

poskytnutím služby domovskému orgánu dohledu, který toto oznámení do

jednoho měsíce zašle hostitelskému orgánu dohledu.



§ 5j



Dohled nad pobočkou banky z členského státu nebo oprávněné finanční

instituce vykonává orgán dohledu domovského státu. Orgán dohledu

hostitelského státu může od pobočky banky z členského státu nebo

oprávněné finanční instituce požadovat pro statistické a informační

účely a pro účely výkonu dohledu podle tohoto zákona pravidelné hlášení

o jejích podnikatelských aktivitách na území hostitelského státu a

požadovat údaje nezbytné pro rozhodnutí o označení pobočky za významnou

podle § 5n.



§ 5k



(1) Pokud orgán dohledu hostitelského státu na základě informací od

orgánu dohledu domovského státu podle § 38h zjistí, že banka podle § 5c

odst. 1 nebo oprávněná finanční instituce při poskytování služeb na

jeho území porušuje tento zákon nebo přímo použitelný předpis Evropské

unie upravující obezřetnostní požadavky nebo je-li důvodné podezření,

že poruší tento zákon nebo přímo použitelný předpis Evropské unie

upravující obezřetnostní požadavky, oznámí tuto skutečnost orgánu

dohledu domovského státu. Orgán dohledu domovského státu bez zbytečného

odkladu přijme vhodná opatření k nápravě podle § 26 směřující k

odstranění porušování těchto předpisů nebo k odvrácení rizika vzniku

takového porušování a neprodleně informuje o přijatých opatřeních orgán

dohledu hostitelského státu.



(2) Pokud orgán dohledu domovského státu nepřijal opatření podle

odstavce 1, orgán dohledu hostitelského státu může na tuto skutečnost

upozornit Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro bankovnictví)^19)

(dále jen „Evropský orgán pro bankovnictví“) a požádat jej o urovnání

sporu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího

dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví^28).



(3) Nesnese-li věc odkladu, může orgán dohledu hostitelského státu

přijmout vhodná opatření podle § 26 nebo § 26bb pro zajištění ochrany

finanční stability a společných zájmů klientů nebo investorů zahraniční

banky v hostitelském členském státě. O přijetí takových opatření

informuje orgán dohledu domovského státu, Evropskou komisi, Evropský

orgán pro bankovnictví a orgány dohledu dotčených států. Pokud orgán

dohledu domovského nebo jiného dotčeného státu nesouhlasí s opatřeními

přijatými orgánem dohledu hostitelského státu, může požádat Evropský

orgán pro bankovnictví o urovnání sporu podle přímo použitelného

předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v

oblasti bankovnictví^28).



(4) Opatření podle odstavce 3 musí být přiměřená ochraně finanční

stability a společných zájmů klientů nebo investorů zahraniční banky v

hostitelském členském státě a nesmí vést k upřednostnění klientů nebo

investorů zahraniční banky v hostitelském členském státě oproti

klientům nebo investorům zahraniční banky v jiných členských státech.

Orgán dohledu hostitelského státu může přijmout opatření podle odstavce

3 pouze do doby, než jsou přijata opatření k řešení úpadku zahraniční

banky podle právní úpravy insolvence domovského členského státu.

Přijetím těchto opatření pozbývají opatření podle odstavce 3 účinnost.



(5) Orgán dohledu hostitelského státu opatření podle odstavce 3 zruší,

pokud podle jeho uvážení tato opatření nadále nejsou nutná vzhledem k

opatřením přijatým orgánem dohledu domovského státu podle odstavce 1.



(6) Orgány hostitelského státu mohou přijmout potřebná opatření k

zamezení či potrestání jednání na území tohoto státu porušujícího

právní předpisy tohoto státu v oblasti veřejného zájmu včetně opatření

k ukončení činnosti banky podle § 5c odst. 1 nebo oprávněné finanční

instituce na území tohoto státu. Ustanovení předchozích odstavců se v

tomto případě nepoužijí.



§ 5ka



(1) Orgán dohledu hostitelského státu může po předchozím informování

orgánu dohledu domovského státu a Evropského orgánu pro bankovnictví

přijmout opatření pro zajištění ochrany společných zájmů klientů nebo

investorů zahraniční banky nebo finanční stability v hostitelském

členském státě, pokud je ohrožena likvidita zahraniční banky, jejíž

pobočka vykonává činnost na území hostitelského státu, a orgán dohledu

domovského státu nepřijal potřebná opatření.



(2) Orgán dohledu domovského státu se může obrátit na Evropský orgán

pro bankovnictví, pokud nesouhlasí s opatřeními přijatými orgánem

dohledu hostitelského státu, na jehož území zahraniční banka vykonává

činnost prostřednictvím pobočky, a požádat jej o urovnání sporu podle

přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad

finančním trhem v oblasti bankovnictví^28).



§ 5l



(1) V případě odnětí licence bance podle § 5c odst. 1 nebo oprávněné

finanční instituci informuje domovský orgán dohledu neprodleně

hostitelský orgán dohledu. Hostitelský orgán dohledu přijme potřebná

opatření k ukončení činnosti banky podle § 5c odst. 1 nebo oprávněné

finanční instituce na svém území a k ochraně zájmů vkladatelů.



(2) Orgány dohledu informují Evropskou komisi o počtu a povaze případů,

kdy odmítly postoupit orgánu hostitelského státu informaci o založení

pobočky nebo kdy použily svého oprávnění k ukončení protiprávního stavu

podle § 5k odst. 1 až 3.



§ 5m



Banky podle § 5c odst. 1 a oprávněné finanční instituce smějí volně

inzerovat své služby v členských státech při respektování právních

předpisů o reklamě přijatých příslušným státem.



§ 5n



(1) Pobočka banky nebo pobočka banky z členského státu může být orgánem

dohledu členského státu, na jehož území působí, označena v souladu s

právem Evropské unie za významnou (dále jen „významná pobočka“).



(2) O svém záměru označit pobočku banky z členského státu, která působí

na území České republiky, za významnou informuje Česká národní banka

orgán dohledu domovského státu zahraniční banky. Pokud je taková

pobočka členem skupiny evropské ovládající banky [§ 26d odst. 1 písm.

m)], členem skupiny evropské finanční holdingové osoby [§ 26d odst. 1

písm. o)] nebo členem skupiny evropského ovládajícího obchodníka s

cennými papíry podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu,

informuje Česká národní banka o svém záměru označit takovou pobočku za

významnou orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě nad

takovou skupinou; orgánem vykonávajícím dohled na konsolidovaném

základě se pro účely tohoto zákona rozumí orgán vykonávající dohled na

konsolidovaném základě podle čl. 4 odst. 1 bodu 41 nařízení Evropského

parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. Zároveň Česká národní banka tomuto

orgánu sdělí důvody, které ji vedou k záměru označit pobočku banky z

členského státu za významnou s ohledem na kritéria uvedená v odstavci

3.



(3) Při záměru označit pobočku banky z členského státu za významnou

přihlédne Česká národní banka zejména k



a) tržnímu podílu pobočky na vkladech v České republice a k tomu, zda

tento podíl přesahuje 2 %,



b) pravděpodobnému dopadu pozastavení nebo ukončení činnosti zahraniční

banky, jejíž pobočka by mohla být označena za významnou, na likviditu

na trhu nebo na činnost platebních nebo vypořádacích systémů v České

republice,



c) velikosti pobočky a jejímu významu pro finanční systém České

republiky z hlediska počtu jejích klientů.



(4) Česká národní banka vyvíjí úsilí k tomu, aby jejího rozhodnutí o

označení pobočky banky z členského státu za významnou bylo dosaženo po

dohodě s orgánem dohledu uvedeným v odstavci 2, a to ve lhůtě 2 měsíců

ode dne, kdy Česká národní banka informovala tento orgán o svém záměru

podle odstavce 2. Nebylo-li dosaženo takové dohody, pak Česká národní

banka rozhodne o označení pobočky banky z členského státu za významnou

do 4 měsíců ode dne, kdy o tomto záměru informovala orgán dohledu

uvedený v odstavci 2, nebo v téže lhůtě oznámí tomuto orgánu, že od

tohoto záměru ustupuje. Přitom přihlíží ke stanovisku tohoto orgánu.



(5) Rozhodne-li Česká národní banka o označení pobočky banky z

členského státu za významnou, informuje o tom písemně bez zbytečného

odkladu orgán dohledu uvedený v odstavci 2. Česká národní banka tomuto

orgánu zároveň sdělí důvody označení této pobočky za významnou.



(6) Česká národní banka se může obrátit na Evropský orgán pro

bankovnictví a požádat jej o urovnání sporu podle přímo použitelného

předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v

oblasti bankovnictví^28), jestliže



a) orgán dohledu domovského státu nekonzultuje s Českou národní bankou

plán na obnovení likvidity banky se sídlem v členském státu, která

působí na území České republiky prostřednictvím významné pobočky, nebo



b) Česká národní banka nesouhlasí s předloženým plánem na obnovení

likvidity.



§ 5o



(1) Česká národní banka je příslušná k dohodě o označení pobočky banky

za významnou, jestliže tato banka vykonává prostřednictvím této pobočky

činnost v jiném členském státě a orgán dohledu hostitelského státu

informoval Českou národní banku o záměru označit tuto pobočku za

významnou a sdělil jí důvody, které jej vedou k tomuto záměru v souladu

s právem Evropské unie. Ustanovení § 5n odst. 4 se použije obdobně.



(2) Pokud banka vykonává činnost na území jiného členského státu

prostřednictvím významné pobočky, sdělí Česká národní banka orgánům

dohledu tohoto členského státu údaje uvedené v § 38ha odst. 2 písm. c)

a d), výsledky procesu přezkumu a vyhodnocování podle § 25c, poskytne

jim zprávy o posouzení rizik skupiny podle § 26k odst. 2 a ve

spolupráci s orgány dohledu tohoto členského státu plní úkoly uvedené v

§ 26i odst. 1 písm. c). Česká národní banka dále sdělí orgánům dohledu

tohoto členského státu rozhodnutí o opatření k nápravě, které bance

uloží, pokud je rozhodnutí významné pro tuto pobočku.



(3) Pokud Česká národní banka zjistí nepříznivý vývoj v bance, která

vykonává činnost prostřednictvím významné pobočky na území jiného

členského státu, informuje bez zbytečného odkladu příslušné centrální

banky Evropského systému centrálních bank za podmínek uvedených v § 25a

odst. 4 písm. j) a orgány veřejné moci podle § 25a odst. 4 písm. l) v

členských státech dotčených tímto vývojem.



(4) Pokud banka vykonává činnost na území jiného členského státu

prostřednictvím významné pobočky, zřizuje Česká národní banka k plnění

úkolů uvedených v odstavcích 2 a 3 a v § 38h kolegium orgánů dohledu

(dále jen „kolegium“). Zřízení a činnost kolegia jsou založeny na

písemných ujednáních podle § 26c odst. 7, která připravuje Česká

národní banka po projednání s orgány dohledu podle odstavce 2. Členy

kolegia jsou Česká národní banka a orgány dohledu hostitelských států,

v nichž banka vykonává činnost prostřednictvím významné pobočky.

Ustanovení § 26l odst. 4 a 5 se použije obdobně.



(5) Povinnosti uvedené v odstavcích 2 až 4 vykonává Česká národní banka

poté, kdy se dohodla o označení pobočky za významnou podle odstavce 1,

nebo poté, kdy byla o označení pobočky banky za významnou informována

příslušným orgánem dohledu hostitelského státu.



(6) Pokud banka vykonává činnost na území jiného členského státu

prostřednictvím významné pobočky, konzultuje Česká národní banka s

orgánem dohledu tohoto členského státu plán na obnovení likvidity banky

za podmínky, že existuje riziko likvidity, které by mohlo mít významný

dopad na měnu hostitelského státu.



§ 6



Licence se uděluje na dobu neurčitou a není převoditelná na jinou

osobu.



§ 7



Úplný



seznam bank a poboček zahraničních bank

působících na území České republiky vede Česká národní banka. Seznam je

k nahlédnutí v ústředí a pobočkách České národní banky a Česká národní

banka jej uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup.



§ 7a



(1) Licence zaniká dnem,



a) kterým nabývá právní moci rozhodnutí o odnětí licence,



b) ke kterému se banka zrušuje, pokud se zrušuje s likvidací,



c) od kterého podle rozhodnutí valné hromady dosavadní banka nadále

nebude vykonávat činnost, ke které je třeba licence,



d) výmazu banky z obchodního rejstříku, pokud zaniká bez likvidace,



e) ke kterému nabylo právní moci rozhodnutí o zákazu činnosti banky na

území České republiky podle jiného právního předpisu.



(2) Licence udělená zahraniční bance pro její pobočku zaniká rovněž

dnem, ke kterému



a) zahraniční banka ukončí činnost své pobočky na území České

republiky,



b) zahraniční banka pozbyla ve státě svého sídla oprávnění působit jako

banka.



(3) Ode dne zániku licence nesmí banka a pobočka zahraniční banky

přijímat vklady a poskytovat úvěry a provozovat další činnosti, s

výjimkou těch, které jsou nezbytné k vypořádání jejích pohledávek a

závazků; do doby, než vypořádá své pohledávky a závazky, se považuje za

banku a pobočku zahraniční banky podle tohoto zákona.



ČÁST TŘETÍ



Organizace banky



§ 8



(1) Představenstvo banky musí mít alespoň 3 členy. Správní rada banky

musí mít alespoň 5 členů, přičemž jejím členem je statutární ředitel.



(2) Statutární ředitel banky nesmí být současně předsedou její správní

rady; Česká národní banka může na základě odůvodněného návrhu banky

povolit souběžný výkon obou funkcí, přičemž posoudí vliv souběhu funkcí

na řádnost a obezřetnost výkonu činností banky vzhledem k jejich

povaze, rozsahu a složitosti a s přihlédnutím k individuálním

okolnostem, zejména k



a) dostatečnosti časové kapacity pro plnění stanovených povinností a



b) vzniku možného střetu zájmů.



(3) Banka zajistí, aby



a) člen jejího statutárního orgánu, člen její správní rady a člen její

dozorčí rady byl osobou důvěryhodnou, dostatečně odborně způsobilou a

zkušenou,



b) byly vyčleněny dostatečné personální a finanční zdroje pro průběžné

odborné vzdělávání členů statutárního orgánu, členů správní rady a

členů dozorčí rady a



c) byla prováděna politika podporující rozmanitost při výběru členů

statutárního orgánu, členů správní rady a členů dozorčí rady.



(4) Člen statutárního orgánu, člen správní rady a člen dozorčí rady

banky po celou dobu výkonu své funkce



a) plní své povinnosti řádně, čestně a nezávisle a věnuje výkonu této

své funkce dostatečnou časovou kapacitu,



b) může současně zastávat funkce v orgánech jiných právnických osob jen

tehdy, pokud to neovlivní dostatečnost časové kapacity pro plnění

povinností v orgánu banky vzhledem k povaze, rozsahu a složitosti

jejích činností a s přihlédnutím k individuálním okolnostem,



c) v bance, která je významná vzhledem ke své velikosti, vnitřní

organizaci, povaze, rozsahu a složitosti svých činností, nesmí současně

zastávat funkce v orgánech jiných právnických osob většího rozsahu než



1. výkon jedné funkce výkonného člena se dvěma funkcemi nevýkonného

člena, nebo



2. výkon čtyř funkcí nevýkonného člena.



(5) Česká národní banka může na základě odůvodněného návrhu banky

povolit členovi statutárního orgánu, členovi správní rady nebo členovi

dozorčí rady v bance, která je významná vzhledem ke své velikosti,

vnitřní organizaci, povaze, rozsahu a složitosti svých činností,

zastávat jednu další funkci nevýkonného člena v orgánu jiné právnické

osoby, pokud to neovlivní řádné plnění povinností v orgánu banky.



(6) Pro účely ustanovení odstavce 4 písm. c) se nezohledňuje funkce

člena v právnické osobě, která neslouží převážně výdělečným cílům, a

dále se považuje za výkon jedné funkce výkon funkce výkonného a

nevýkonného člena v rámci



a) téže skupiny ovládající banky,



b) stejného institucionálního systému ochrany podle čl. 113 odst. 7

nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,



c) obchodní korporace, ve které má banka kvalifikovanou účast.



(7) Výkonným členem se pro účely tohoto zákona rozumí člen orgánu,

který v bance zastává výkonnou řídicí funkci.



(8) Působnost statutárního orgánu a správní rady nebo dozorčí rady musí

být uvedena ve stanovách.



(9) Členem statutárního orgánu, členem správní rady a členem dozorčí

rady banky může být pouze fyzická osoba.



(10) Odstavce 4 až 7 se použijí obdobně i při posuzování osoby ve

vedení a pracovníka pobočky banky z jiného než členského státu.



§ 8a



(1) Členové statutárního orgánu banky nebo členové správní rady banky,

kteří porušili své povinnosti vyplývající pro ně z výkonu funkce podle

tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů nebo stanov, odpovídají

společně a nerozdílně za škodu, která vznikne věřitelům banky tím, že v

důsledku porušení těchto povinností banka není schopna plnit své

splatné závazky.



(2) Odstavec 1 se použije obdobně i na členy statutárního orgánu

zahraniční banky, která má na území České republiky zřízenu pobočku

podle § 5, a pro osoby ve vedení této pobočky.



§ 8b



Řídicí a kontrolní systém



(1) Banka musí mít řídicí a kontrolní systém, který zahrnuje



a) předpoklady řádné správy a řízení společnosti, a to vždy



1. zásady a postupy řízení,



2. organizační uspořádání s řádným, průhledným a uceleným vymezením

působnosti a rozhodovací pravomoci, v rámci kterého se současně vymezí

funkce, jejichž výkon je neslučitelný, a postupy pro zamezení vzniku

možného střetu zájmů,



3. řádné administrativní postupy a účetní postupy v souladu se

zvláštními právními předpisy,



4. systém odměňování osob, jejichž činnosti v rámci výkonu jejich

zaměstnání, povolání nebo funkce mají významný vliv na bankou

podstupovaná rizika a jejich míru, včetně zásad pro určení a podmínky

výplaty pevné a pohyblivé složky odměn, postupů pro přijímání

rozhodnutí o odměňování a způsobu posuzování výkonnosti tak, aby systém

odměňování přispíval k řádnému a účinnému řízení rizik a byl s ním v

souladu,



b) systém řízení rizik, který vždy zahrnuje



1. pravidla přístupu banky k rizikům, kterým banka je nebo může být

vystavena, včetně rizik vyplývajících z vnějšího prostředí a rizika

likvidity,



2. účinné postupy rozpoznávání, vyhodnocování, měření, sledování a

ohlašování rizik,



3. účinné postupy přijímání opatření vedoucích k omezení případných

rizik,



c) systém vnitřní kontroly, jehož součástí je vždy



1. vnitřní audit a



2. průběžná kontrola dodržování právních povinností a povinností

plynoucích z vnitřních předpisů banky,



d) zajišťování důvěryhodnosti, odborné způsobilosti a zkušenosti členů

statutárního orgánu, členů správní rady a členů dozorčí rady a



e) zajišťování odborné způsobilosti a zkušenosti statutárního orgánu,

správní rady a dozorčí rady jako celku, zajišťující porozumění

činnostem banky, včetně dostatečného porozumění hlavním rizikům.



(2) Řídicí a kontrolní systém musí být účinný, ucelený a přiměřený

charakteru, rozsahu a složitosti rizik spojených s modelem podnikání a

činností banky.



(3) Banka ověřuje a pravidelně hodnotí účinnost, ucelenost a

přiměřenost řídicího a kontrolního systému v jeho celku i částech a

zjednává bez zbytečného odkladu odpovídající nápravu.



(4) Banka má povinnost zavést a udržovat řídicí a kontrolní systém na

individuálním základě, pokud jí nebyla Českou národní bankou udělena

výjimka podle čl. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.

575/2013. Banka má tyto povinnosti také na konsolidovaném základě,

jestliže je



a) tuzemskou ovládající bankou [§ 26d odst. 1 písm. l)],



b) ovládající bankou, avšak není tuzemskou ovládající bankou,

odpovědnou bankou ve skupině finanční holdingové osoby nebo odpovědnou

bankou ovládanou smíšenou finanční holdingovou osobou [§ 26d odst. 1

písm. b), l), r) a t)], přičemž členem jejího konsolidačního celku je

zahraniční banka, zahraniční obchodník s cennými papíry, který není

bankou, nebo finanční instituce, které mají sídlo v jiném než členském

státě,



c) odpovědnou bankou ve skupině finanční holdingové osoby [§ 26d odst.

1 písm. r)],



d) odpovědnou bankou ve skupině zahraniční ovládající banky [§ 26d

odst. 1 písm. s)], nebo.



e) odpovědnou bankou ovládanou smíšenou finanční holdingovou osobou [§

26d odst. 1 písm. t)].



(5) Banka, která má povinnost zavést a udržovat řídicí a kontrolní

systém na konsolidovaném základě, zajistí, aby jí ovládaná osoba, která

nepodléhá dohledu České národní banky, zavedla zásady a postupy řízení,

organizační uspořádání a další postupy a mechanismy podle odstavce 1. Z

této povinnosti může Česká národní banka udělit výjimku, pokud banka

prokáže, že zavedení takových zásad, postupů, uspořádání a mechanismů

není v souladu s právním řádem země sídla ovládané osoby.



(6) Banka, která má povinnost zavést a udržovat řídicí a kontrolní

systém na konsolidovaném základě, zajistí také, aby zásady a postupy

řízení, organizační uspořádání, postupy a mechanismy podle odstavce 1

používané členy konsolidačního celku byly vzájemně souladné a propojené

a vyplývaly z nich veškeré informace potřebné pro účely rozhodovacích

procesů v rámci konsolidačního celku a pro účely výkonu dohledu.



(7) Česká národní banka stanoví vyhláškou podrobnější požadavky na

řídicí a kontrolní systém bank na individuálním i konsolidovaném

základě v mezích podle odstavce 1, včetně působností, pravomocí,

složení a fungování orgánů a výborů banky, jakož i požadavků na jejich

členy, pokud toto není upraveno přímo použitelným předpisem Evropské

unie upravujícím obezřetnostní požadavky, nařízením nebo rozhodnutím

Evropské komise.



(8) Pobočka banky z jiného než členského státu se řídí požadavky na

řídicí a kontrolní systém přiměřeně.



§ 8c



(1) Banka, která je významná vzhledem ke své velikosti, vnitřní

organizaci, povaze, rozsahu a složitosti svých činností, zřídí



a) výbor pro rizika,



b) výbor pro jmenování,



c) výbor pro odměňování.



(2) Výbor pro rizika, výbor pro jmenování a výbor pro odměňování jsou

složeny z nevýkonných členů orgánů banky.



(3) Česká národní banka stanoví vyhláškou kritéria pro posouzení

významnosti banky podle odstavce 1.



§ 8d



Česká národní banka



a) používá informace týkající se zásad odměňování v souladu s čl. 450

nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ke srovnání

trendů a postupů odměňování,



b) sleduje, jestli banka s ohledem na charakter, rozsah a složitost

svých činností nespoléhá pouze na vnější úvěrové hodnocení při

posouzení úvěrové bonity subjektu nebo finančního nástroje, kterým se

pro účely tohoto zákona rozumí finanční nástroj podle čl. 4 odst. 1

bodu 50 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,



c) sleduje rozsah objemu rizikově vážených expozic nebo kapitálových

požadavků banky, s výjimkou kapitálových požadavků k operačnímu riziku,

pro expozice nebo transakce ve srovnávacím portfoliu, které vyplývají z

interních přístupů banky; operačním rizikem se pro účely tohoto zákona

rozumí operační riziko podle čl. 4 odst. 1 bodu 52 nařízení Evropského

parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,



d) alespoň jednou ročně zhodnotí kvalitu interních přístupů banky,



e) přijme opatření k nápravě, pokud interní přístup vede k podhodnocení

kapitálových požadavků banky, které není důsledkem existujících rozdílů

v pozicích nebo expozicích; opatření k nápravě zachovává cíle interního

přístupu,



f) sleduje vývoj v souvislosti s profily rizik likvidity,



g) přijme opatření, pokud vývoj podle písmene f) může vést k

nestabilitě banky nebo systémové nestabilitě,



h) používá informace týkající se politiky rozmanitosti v souladu s čl.

435 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ke srovnání

politiky podporující rozmanitost výběru členů statutárního orgánu,

členů správní rady a členů dozorčí rady banky.



§ 9



(1) Banka je povinna ve stanovách upravit také



a) strukturu a organizaci banky;



b) pravomoc a odpovědnost členů statutárního orgánu, členů správní rady

a členů dozorčí rady banky;



c) pravomoc a odpovědnost dalších pracovníků ústředí a poboček,

popřípadě jiných organizačních jednotek banky, oprávněných k provádění

bankovních obchodů;



d) organizační zajištění řídicího a kontrolního systému.



(2) Banka může ve stanovách upravit také pravomoc valné hromady



a) stanovit ve smlouvě o výkonu funkce úroveň poměru mezi pevnou a

pohyblivou složkou odměny vyšší než 100 %, přičemž celková úroveň

pohyblivé složky nesmí přesáhnout u žádného jednotlivce 200 % pevné

složky jeho celkové odměny, nebo



b) dát pokyn dozorčí radě nebo správní radě, pokud schvaluje smlouvu o

výkonu funkce, stanovit úroveň poměru mezi pevnou a pohyblivou složkou

odměny vyšší než 100 %, přičemž celková úroveň pohyblivé složky nesmí

přesáhnout u žádného jednotlivce 200% pevné složky jeho celkové odměny.



(3) Ověřené kopie stanov a jejich změn musí být uloženy u České národní

banky.



§ 10



(1) Banka je povinna bez zbytečného odkladu uložit u České národní

banky výpis z obchodního rejstříku, jakož i všechny jeho změny.



(2) Zahraniční banka vykonávající na území České republiky bankovní

činnosti prostřednictvím pobočky je povinna bez zbytečného odkladu

uložit u České národní banky výpis z obchodního rejstříku, jakož i

všechny jeho změny.



§ 10a



(1) Banka zavede postupy pro své pracovníky k internímu hlášení

porušení nebo hrozícího porušení tohoto zákona, právních předpisů jej

provádějících nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie

upravujícího obezřetnostní požadavky prostřednictvím zvláštního,

nezávislého a samostatného komunikačního kanálu.



(2) Česká národní banka zavede účinný mechanismus k hlášení porušení

nebo hrozícího porušení tohoto zákona, právních předpisů jej

provádějících nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie

upravujícího obezřetnostní požadavky a informuje o něm způsobem

umožňujícím dálkový přístup; tento mechanismus zahrnuje alespoň



a) postupy pro hlášení porušení nebo hrozícího porušení České národní

bance a jejich vyhodnocování Českou národní bankou,



b) ochranu osoby, která ohlásí porušení nebo hrozící porušení; pokud se

jedná o pracovníka banky, Česká národní banka a banka zajistí ochranu

alespoň před diskriminací nebo dalšími druhy nespravedlivého zacházení,



c) ochranu osobních údajů osoby, která ohlásí porušení nebo hrozící

porušení nebo která je údajně odpovědná za porušení nebo hrozící

porušení, ledaže je zveřejnění vyžadováno vnitrostátním právem v

souvislosti s dalším vyšetřováním nebo následným soudním řízením.



(3) Česká národní banka stanoví vyhláškou požadavky na postupy banky

podle odstavce 1 včetně zajištění stejné míry ochrany, jako je

vyžadována podle odstavce 2 písm. b) a c).



(4) Postupy interního hlášení podle odstavce 1 mohou být stanoveny na

základě ujednání se sociálními partnery, prostřednictvím nebo s

využitím komunikačních kanálů těchto partnerů, při zajištění stejné

míry ochrany, jako je vyžadována podle odstavce 2 písm. b) a c).



ČÁST ČTVRTÁ



Provozní požadavky



§ 11



(1) Banky a pobočky zahraničních bank jsou povinny informovat ve svých

provozních prostorách písemnou formou v českém jazyce o podmínkách pro

přijímání vkladů, poskytování úvěrů a dalších bankovních obchodů a

služeb a o své účasti v platebních systémech. Na vyžádání jsou povinny

poskytnout informaci o pravidlech příslušného platebního systému.



(2) V informaci o službách, které spočívají v převzetí peněžních

prostředků od klienta, nebo při poskytování těchto služeb musí být

výslovně a srozumitelně uveden vztah této služby k pojištění pohledávek

z vkladů včetně limitů pro výplatu jedné oprávněné osobě. Banka a

pobočka zahraniční banky je povinna písemně informovat v úředním

jazyce, popřípadě jazycích státu, na jehož území působí, o způsobu

výplaty náhrad z Fondu pojištění vkladů (§ 41a) nebo z jiného systému

pojištění, na kterém je účastna, a o způsobu uplatnění nároku u Fondu

pojištění vkladů nebo u jiného obdobného systému pojištění, na kterém

je účastna.



(3) Pobočka banky z jiného než členského státu je povinna na žádost

právnické osoby nebo fyzické osoby v souvislosti s jejím podnikáním

poskytnout bez zbytečného odkladu písemné vysvětlení úvěrového

hodnocení této osoby (rating) pro účely posuzování jí poskytnutého

úvěru nebo její žádosti o úvěr.



(4) Banka a pobočka banky z jiného než členského státu je povinna vést

agendu každé smlouvy uzavírané s klientem takovým způsobem, aby na

žádost České národní banky byla bez zbytečného odkladu schopna

předložit příslušné doklady v ověřeném překladu do českého jazyka.



(5) Banky a pobočky zahraničních bank jsou povinny zavést účinný postup

pro vyřizování stížností klientů a o tomto postupu srozumitelně,

písemně a v úředním jazyce, popřípadě jazycích státu, na jehož území

působí, informovat ve svých provozních prostorách.



§ 11a



Uveřejňování informací pobočkami bank z jiného než členského státu



(1) Pobočka banky z jiného než členského státu uveřejňuje údaje o sobě

a své činnosti a údaje o plnění pravidel obezřetného podnikání.



(2) Pobočka banky z jiného než členského státu uveřejňuje způsobem

umožňujícím dálkový přístup informace o tom, kdo a jakým způsobem

uveřejňuje informace o zahraniční bance.



(3) Pobočka banky z jiného než členského státu nemusí uveřejnit

informaci o plnění pravidel obezřetného podnikání, která



a) není významná; informace je významná, pokud by její vynechání nebo

chybné uvedení mohlo změnit či ovlivnit hodnocení či rozhodnutí osob,

které spoléhají na tyto informace při svých rozhodnutích; tato možnost

se nevztahuje na informace o přístupech pro výpočet kapitálových

požadavků,



b) je citlivá; informace je citlivá, pokud by jejím uveřejněním mohlo

být poškozeno postavení dané zahraniční banky v rámci soutěžního

prostředí, zejména jde-li o informaci o produktech nebo systémech,

která by sdílením s ostatními soutěžiteli mohla znehodnotit její

investici do těchto produktů nebo systémů,



c) je důvěrná; informace je důvěrná, pokud je daná zahraniční banka

zavázána klientům nebo jiným protistranám zachovávat o ní mlčenlivost.



(4) Využije-li pobočka banky z jiného než členského státu možnost

neuveřejnit citlivou nebo důvěrnou informaci, uveřejní, o který z

požadavků na uveřejnění se jedná, a důvod, proč informaci neuveřejnila.

Pobočka banky z jiného než členského státu uvede alespoň obecnou

informaci o skutečnosti, kterou měla uveřejnit, ledaže by i tato obecná

informace byla citlivá nebo důvěrná.



(5) Auditor ověřuje údaje o kapitálu, kapitálových požadavcích a

poměrové ukazatele banky a pobočky banky z jiného než členského státu.



(6) Česká národní banka stanoví vyhláškou



a) obsah údajů určených k uveřejnění, jakož i formu, způsob, strukturu,

periodicitu a lhůty uveřejňování údajů,



b) obsah údajů ověřovaných auditorem.



(7) Pobočka banky z jiného než členského státu zavede vnitřní postupy a

zásady pro plnění požadavků na uveřejnění stanovených tímto zákonem

nebo na jeho základě a pro hodnocení přiměřenosti uveřejňovaných údajů,

včetně jejich ověřování a frekvence uveřejňování. Pobočka banky z

jiného než členského státu zavede, udržuje a uplatňuje rovněž vnitřní

postupy a zásady pro posouzení, zda jí uveřejňované informace poskytují

úplný a pravdivý obraz o všech podstupovaných rizicích a jejich míře.

Neposkytují-li uveřejňované informace takovýto obraz, je pobočka banky

z jiného než členského státu povinna uveřejnit veškeré další informace

potřebné k dosažení tohoto cíle, s výjimkou informací uvedených v

odstavci 3.



§ 11b



Uveřejňování informací ovládajícími osobami a bankami



(1) Banka uveřejňuje základní údaje o sobě, o složení akcionářů,

struktuře konsolidačního celku, jehož je součástí, a o své činnosti a

finanční situaci.



(2) Banka, které jsou stanoveny povinnosti na konsolidovaném základě

podle tohoto zákona nebo podle přímo použitelného předpisu Evropské

unie upravujícího obezřetnostní požadavky, uveřejňuje každoročně

informace o



a) majetkoprávních vztazích mezi členy konsolidačního celku, včetně

informací o úzkém propojení,



b) řídicím a kontrolním systému podle § 8b odst. 1 písm. a) až e),



c) řídicím a kontrolním systému konsolidačního celku podle § 8b odst.

4.



(3) Banka splní povinnost podle odstavce 2 i uveřejněním odkazu na

místo, kde jsou tyto informace k dispozici.



(4) Česká národní banka může stanovit kratší než roční periodicitu

uveřejňování informací bankami podle části osmé nařízení Evropského

parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.



(5) Banka uveřejňuje ve své výroční zprávě mezi klíčovými ukazateli

návratnost jejích aktiv, vyjádřenou jako podíl čistého zisku a celkové

bilanční sumy.



(6) Banka uveřejňuje údaje o tom, jak dodržuje požadavky na řídicí a

kontrolní systém, způsobem umožňujícím dálkový přístup.



(7) Česká národní banka



a) stanoví vyhláškou rozsah údajů určených k uveřejnění podle odstavců

1 až 3, jakož i formu, způsob, strukturu a lhůty uveřejňování údajů, a

periodicitu uveřejňování údajů podle odstavce 1,



b) může vyhláškou stanovit periodicitu podle odstavce 4, lhůty a způsob

uveřejňování informací,



c) stanoví vyhláškou rozsah údajů určených k uveřejňování podle

odstavce 6, jakož i formu, způsob, strukturu, periodicitu a lhůty

uveřejňování údajů.



§ 11c



(1) Banka každoročně uveřejňuje za bezprostředně předcházející účetní

období s rozlišením podle jednotlivých členských států a jiných než

členských států, ve kterých má ovládanou osobu nebo pobočku,



a) výčet činností, které vykonává, a jejich zeměpisné umístění,



b) obrat,



c) počet pracovníků přepočtený na ekvivalenty pracovníků na plný

pracovní úvazek,



d) zisk nebo ztrátu před zdaněním,



e) daň z příjmů právnických osob nebo obdobnou daň placenou v zahraničí

nebo ztrátu,



f) získané veřejné podpory.



(2) Údaje podle odstavce 1 se uveřejňují v příloze roční účetní

závěrky, nebo pokud se sestavuje konsolidovaná účetní závěrka, v

příloze konsolidované účetní závěrky.



(3) Auditor v rámci své auditorské činnosti ověřuje rovněž údaje

uvedené v odstavci 1.



§ 12



(1) Banka nebo pobočka banky z jiného než členského státu je povinna

při výkonu své činnosti postupovat obezřetně, zejména provádět obchody

způsobem, který nepoškozuje zájmy jejích vkladatelů z hlediska

návratnosti jejich vkladů a neohrožuje bezpečnost a stabilitu banky.



(2) Banka a pobočka banky z jiného než členského státu nesmí uzavírat

smlouvy za podmínek, které jsou pro ni nápadně nevýhodné, zejména

takové, které zavazují banku nebo pobočku banky z jiného než členského

státu k hospodářsky neodůvodněnému plnění nebo plnění zjevně

neodpovídajícímu poskytované protihodnotě. Smlouvy uzavřené v rozporu s

tímto ustanovením jsou neplatné.



§ 12a



Kapitál pobočky banky z jiného než členského státu



(1) Pobočka banky z jiného než členského státu dodržuje průběžně

kapitálový poměr minimálně ve výši 8 %. Kapitálovým poměrem se rozumí

procentní podíl kapitálu na celkovém objemu rizikové expozice. Kapitál

pobočky banky z jiného než členského státu nesmí klesnout pod minimální

výši finančních zdrojů poskytnutých jí zahraniční bankou podle § 5

odst. 4 písm. a).



(2) Pro výpočet jednotlivých kapitálových požadavků pobočka banky z

jiného než členského státu používá základní přístup, interní přístup

nebo interní model.



(3) Jestliže pobočka banky z jiného než členského státu hodlá používat

pro výpočet kapitálového požadavku interní přístup nebo používaný

interní přístup nebo podmínky jeho používání změnit, je povinna požádat

Českou národní banku o udělení předchozího souhlasu. Česká národní

banka rozhodne o této žádosti do 6 měsíců. Česká národní banka může v

rozhodnutí o udělení souhlasu stanovit závazné podmínky, za kterých je

pobočka banky z jiného než členského státu oprávněna interní přístup

používat.



(4) Česká národní banka stanoví vyhláškou



a) pravidla pro výpočet kapitálového poměru, která zahrnují postupy,

které pobočka banky z jiného než členského státu uplatňuje, pravidla

pro stanovení kapitálu, pravidla pro určení celkového objemu rizikové

expozice, určení jednotlivých kapitálových požadavků a vymezení

přístupů pro jejich výpočet, včetně stanovení podmínek pro užívání

interních přístupů a interních modelů při výpočtu kapitálových

požadavků, a pravidla pro převod rizik,



b) určení interních přístupů, k jejichž používání a změně je potřeba

souhlasu podle odstavce 3,



c) náležitosti žádosti o předchozí souhlas s používáním interního

přístupu a se změnou používaného interního přístupu předkládané České

národní bance.



§ 12b



Pro výpočet kapitálových požadavků pomocí úvěrového hodnocení dlužníka

vydaného jinou osobou použije pobočka banky z jiného než členského

státu toto úvěrové hodnocení jen tehdy, pokud je vydáno nebo uznáno

ratingovou agenturou nebo jinou osobou zapsanou do seznamu vedeného

Evropským orgánem pro bankovnictví nebo exportní úvěrovou agenturou,

která zveřejňuje svá úvěrová hodnocení a dodržuje dohodnutou metodiku

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, kterou si pobočka

banky zvolila a konzistentně ji používá.



§ 12c



(1) Banka přijme a uplatňuje spolehlivé, účinné a úplné strategie a

postupy pro stanovení, průběžné posuzování a udržování vnitřně

stanoveného kapitálu v takové výši, struktuře a rozložení, aby

dostatečně pokrýval rizika, kterým je nebo by mohla být vystavena.



(2) Banka pravidelně prověřuje strategie a postupy uvedené v odstavci 1

tak, aby bylo zajištěno, že jsou funkční, účinné a přiměřené

charakteru, rozsahu a složitosti činností banky.



(3) Povinnosti stanovené v odstavcích 1 a 2 má na individuálním základě

pouze banka, která



a) není ovládána tuzemskou ovládající bankou [§ 26d odst. 1 písm. l)],

tuzemskou finanční holdingovou osobou [§ 26d odst. 1 písm. n)] ani

tuzemskou smíšenou finanční holdingovou osobou [§ 26d odst. 1 písm.

p)],



b) není odpovědnou bankou ve skupině zahraniční ovládající banky [§ 26d

odst. 1 písm. s)] nebo odpovědnou bankou ve skupině evropské finanční

holdingové osoby ani jinou bankou v takové skupině,



c) není odpovědnou bankou ovládanou evropskou smíšenou finanční

holdingovou osobou ani jinou bankou ovládanou smíšenou finanční

holdingovou osobou,



d) neovládá jinou banku, spořitelní a úvěrní družstvo, zahraniční

banku, obchodníka s cennými papíry, který není bankou, zahraničního

obchodníka s cennými papíry, který není zahraniční bankou, finanční

instituci nebo podnik pomocných služeb, nebo



e) není zahrnuta do konsolidace podle čl. 19 nařízení Evropského

parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.



(4) Povinnosti stanovené v odstavcích 1 a 2 má na konsolidovaném

základě v rozsahu a způsobem podle části první hlavy II kapitoly 2

oddílů 2 a 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013

pouze banka, která je



a) tuzemskou ovládající bankou [§ 26d odst. 1 písm. l)],



b) ovládající bankou, avšak není tuzemskou ovládající bankou,

odpovědnou bankou ve skupině finanční holdingové osoby nebo odpovědnou

bankou ovládanou smíšenou finanční holdingovou osobou [§ 26d odst. 1

písm. b), l), r) a t)], přičemž členem jejího konsolidačního celku je

zahraniční banka, zahraniční obchodník s cennými papíry, který není

bankou, nebo finanční instituce, které mají sídlo v jiném než členském

státě,



c) odpovědnou bankou ve skupině finanční holdingové osoby [§ 26d odst.

1 písm. r)],



d) odpovědnou bankou ve skupině zahraniční ovládající banky [§ 26d

odst. 1 písm. s)], nebo



e) odpovědnou bankou ovládanou smíšenou finanční holdingovou osobou [§

26d odst. 1 písm. t)].



§ 12d



Kombinovaná kapitálová rezerva



(1) Banka průběžně udržuje kmenový kapitál tier 1 podle čl. 50 nařízení

Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ve výši odpovídající

kombinované kapitálové rezervě, a to nad rámec požadavků na kapitál

podle čl. 92 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,

požadavků na kapitál uložených jí prostřednictvím opatření k nápravě a

jiných opatření podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů a se

zohledněním vnitřně stanoveného kapitálu.



(2) Kombinovanou kapitálovou rezervu tvoří



a) bezpečnostní kapitálová rezerva,



b) proticyklická kapitálová rezerva,



c) kapitálová rezerva ke krytí systémového rizika.



(3) Banka udržuje kapitálové rezervy podle odstavce 2 písm. a) až c) na

individuálním a konsolidovaném základě podle části první hlavy druhé

nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.



(4) Pokud banka neudržuje kombinovanou kapitálovou rezervu v požadované

výši, nesmí rozdělit poměrnou část zisku po zdanění, a do 5 pracovních

dnů ode dne, kdy dojde k poklesu kombinované kapitálové rezervy pod

požadovanou výši, předloží České národní bance žádost o schválení plánu

na obnovení kapitálu. Česká národní banka může tuto lhůtu prodloužit až

na 10 pracovních dnů v závislosti na posouzení individuální situace

banky s přihlédnutím k rozsahu a složitosti jejích činností.



(5) Česká národní banka plán na obnovení kapitálu podle odstavce 4

schválí, jestliže lze očekávat, že na základě tohoto plánu banka ve

stanovené lhůtě splní kombinovanou kapitálovou rezervu. Pokud Česká

národní banka plán na obnovení kapitálu neschválí, uloží opatření k

nápravě podle § 26 odst. 2 písm. a) bodu 12 nebo § 26 odst. 2 písm. e).



(6) Česká národní banka stanoví vyhláškou



a) pravidla pro kombinovanou kapitálovou rezervu podle odstavce 1 a

kapitálové rezervy podle odstavce 2,



b) pravidla pro výpočet poměrné části zisku po zdanění podle odstavce

4,



c) náležitosti plánu na obnovení kapitálu podle odstavce 4.



§ 12e



Sazba bezpečnostní kapitálové rezervy



Sazba bezpečnostní kapitálové rezervy činí 2,5 % z celkového objemu

rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a

Rady (EU) č. 575/2013.



Proticyklická kapitálová rezerva



§ 12f



(1) Česká národní banka čtvrtletně vypočte orientační ukazatel

proticyklické kapitálové rezervy jako referenční hodnotu, kterou se

řídí při stanovení sazby proticyklické kapitálové rezervy. Tento

ukazatel je založen na odchylce poměru objemu poskytnutých úvěrů a

hrubého domácího produktu od dlouhodobého trendu.



(2) Česká národní banka při výpočtu orientačního ukazatele

proticyklické kapitálové rezervy přihlíží zejména k



a) úvěrovému cyklu a růstu objemu poskytovaných úvěrů v České

republice,



b) změnám poměru objemu poskytnutých úvěrů a hrubého domácího produktu,



c) specifikům českého národního hospodářství,



d) doporučením vydaným Evropskou radou pro systémová rizika.



(3) Česká národní banka čtvrtletně stanoví sazbu proticyklické

kapitálové rezervy pro Českou republiku, přičemž přihlíží k



a) orientačnímu ukazateli proticyklické kapitálové rezervy vypočtenému

podle odstavců 1 a 2,



b) doporučením vydaným Evropskou radou pro systémová rizika,



c) ukazatelům, které mohou značit růst systémového rizika.



(4) Sazba proticyklické kapitálové rezervy podle odstavce 3 se stanoví

ve výši 0 % až 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92

odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 v

násobcích 0,25 procentního bodu. V případech, kdy to bude na základě

skutečností uvedených v odstavci 3 důvodné, může Česká národní banka

stanovit tuto sazbu vyšší než 2,5 %.



(5) Česká národní banka stanoví opatřením obecné povahy



a) sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro Českou republiku podle

odstavce 3,



b) den, od kterého jsou banky povinny používat sazbu podle písmene a)

pro účely výpočtu kombinované kapitálové rezervy.



(6) Při prvním stanovení sazby podle odstavce 5 písm. a) nebo při

zvýšení této sazby může být den podle odstavce 5 písm. b) stanoven

nejdříve 1 rok po dni vydání opatření obecné povahy; ve výjimečných

případech může být tato lhůta kratší. To neplatí, pokud se sazba podle

odstavce 5 písm. a) sníží.



(7) Česká národní banka v opatření obecné povahy uvede



a) údaje podle odstavce 5,



b) poměr objemu poskytnutých úvěrů k hrubému domácímu produktu České

republiky a odchylku tohoto poměru od dlouhodobého trendu,



c) referenční sazbu proticyklické kapitálové rezervy podle odstavců 1 a

2,



d) odůvodnění výše sazby podle odstavce 5 písm. a), včetně uvedení

všech faktorů, které Česká národní banka vzala v úvahu při stanovení

této sazby,



e) důvody pro zkrácení lhůty, pokud je lhůta podle odstavce 6 kratší

než 1 rok,



f) nezávazně určené období, po které Česká národní banka očekává, že

sazba podle odstavce 5 písm. a) nebude zvýšena včetně odůvodnění délky

tohoto období, pokud byla sazba proticyklické kapitálové rezervy

snížena.



(8) Česká národní banka koordinuje termín vydání opatření obecné povahy

s příslušnými orgány nebo určenými orgány jiných států.



§ 12g



(1) Banka použije sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro jiný

členský stát ve výši, kterou stanovil příslušný orgán nebo určený orgán

tohoto členského státu^29), pokud tato sazba byla stanovena do výše 2,5

% z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení

Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.



(2) Pokud příslušný orgán nebo určený orgán jiného členského státu

stanovil sazbu proticyklické kapitálové rezervy vyšší než 2,5 % z

celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení

Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, Česká národní banka tuto

sazbu uzná nebo stanoví sazbu ve výši 2,5 %. Banka v takovém případě

použije sazbu stanovenou Českou národní bankou.



(3) Česká národní banka stanoví opatřením obecné povahy



a) sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro jiný členský stát podle

odstavce 2,



b) název státu, na nějž se vztahuje sazba podle písmene a),



c) den, od kterého jsou banky povinny používat sazbu podle písmene a)

pro účely výpočtu kombinované kapitálové rezervy.



(4) Při prvním stanovení sazby podle odstavce 3 písm. a) nebo při

zvýšení této sazby může být den podle odstavce 3 písm. c) stanoven

nejdříve 1 rok po dni vydání opatření obecné povahy; ve výjimečných

případech může být tato lhůta kratší. To neplatí, pokud se sazba podle

odstavce 3 písm. a) sníží.



(5) Je-li lhůta podle odstavce 4 kratší než 1 rok, Česká národní banka

v opatření obecné povahy uvede důvody pro zkrácení lhůty.



§ 12h



(1) Banka použije sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro jiný než

členský stát ve výši, kterou stanovil příslušný orgán tohoto státu,

pokud tato sazba byla stanovena do výše 2,5 % z celkového objemu

rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a

Rady (EU) č. 575/2013.



(2) Pokud příslušný orgán jiného než členského státu stanovil sazbu

proticyklické kapitálové rezervy nižší než 2,5 % z celkového objemu

rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a

Rady (EU) č. 575/2013, Česká národní banka může sazbu zvýšit až do výše

2,5 %, považuje-li to za potřebné z hlediska rizik spojených s objemem

poskytovaných úvěrů v tomto státě. Banka v takovém případě použije

sazbu stanovenou Českou národní bankou.



(3) Pokud příslušný orgán jiného než členského státu stanovil sazbu

proticyklické kapitálové rezervy vyšší než 2,5 % z celkového objemu

rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a

Rady (EU) č. 575/2013, Česká národní banka tuto sazbu uzná nebo stanoví

sazbu ve výši 2,5 %. Banka v takovém případě použije sazbu stanovenou

Českou národní bankou.



(4) Pokud příslušný orgán jiného než členského státu sazbu

proticyklické kapitálové rezervy nestanovil, Česká národní banka může

tuto sazbu stanovit do výše 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice

podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.

575/2013. Banka v takovém případě použije sazbu stanovenou Českou

národní bankou.



(5) Česká národní banka při stanovení sazby proticyklické kapitálové

rezervy podle odstavců 2 až 4 přihlíží k doporučením vydaným Evropskou

radou pro systémová rizika.



(6) Česká národní banka stanoví opatřením obecné povahy



a) sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro jiný než členský stát

podle odstavců 2 až 4,



b) název státu, na nějž se vztahuje sazba podle písmene a),



c) den, od kterého jsou banky povinny používat sazbu podle písmene a)

pro účely výpočtu kombinované kapitálové rezervy.



(7) Při prvním stanovení sazby podle odstavce 6 písm. a) nebo při

zvýšení této sazby může být den podle odstavce 6 písm. c) stanoven

nejdříve 1 rok po dni vydání opatření obecné povahy; ve výjimečných

případech může být tato lhůta kratší. To neplatí, pokud se sazba podle

odstavce 6 písm. a) sníží.



(8) Česká národní banka v opatření obecné povahy odůvodní výši sazby

podle odstavce 6 písm. a), a je-li lhůta podle odstavce 7 kratší než 1

rok, Česká národní banka uvede důvody pro zkrácení lhůty.



Kapitálová rezerva ke krytí systémového rizika



§ 12i



(1) Česká národní banka může stanovit, aby banky, skupina druhově

určených bank nebo jednotlivá banka průběžně udržovaly kapitálovou

rezervu ke krytí systémového rizika na individuálním a konsolidovaném

základě podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a

Rady (EU) č. 575/2013, a to nad rámec požadavků na kapitál podle čl. 92

tohoto nařízení, požadavků na kapitál uložených bance prostřednictvím

opatření k nápravě a jiných opatření podle tohoto zákona nebo jiných

právních předpisů a se zohledněním vnitřně stanoveného kapitálu.



(2) Česká národní banka stanoví sazbu kapitálové rezervy ke krytí

systémového rizika pro expozice umístěné v České republice ve výši

nejméně 1% z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3

nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 v násobcích 0,5

procentního bodu, přičemž může tuto sazbu stanovit také pro expozice

umístěné v jiném členském státě nebo jiném než členském státě. Česká

národní banka při stanovení sazby přihlíží k tomu, aby výše sazby

neměla nepříznivý dopad na finanční trh jako celek nebo jeho část v

jiných členských státech Evropské unie nebo celé Evropské unii a nebyla

překážkou pro fungování jednotného trhu. Česká národní banka

přezkoumává důvody pro stanovení kapitálové rezervy ke krytí

systémového rizika alespoň jednou za 2 roky.



(3) Česká národní banka stanoví rozhodnutím nebo opatřením obecné

povahy



a) sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika podle odstavců

1 a 2,



b) údaje nutné k identifikaci banky, která je povinna udržovat

kapitálovou rezervu ke krytí systémového rizika,



c) den, od kterého je dotčená banka povinna sazbu podle písmene a)

používat,



d) názvy států, na něž se vztahuje sazba podle písmene a).



§ 12j



(1) Česká národní banka oznámí záměr stanovit sazbu kapitálové rezervy

ke krytí systémového rizika Evropské komisi, Evropskému orgánu pro

bankovnictví, Evropské radě pro systémová rizika a příslušným orgánům

nebo určeným orgánům dotčených států.



(2) Oznámení podle odstavce 1 obsahuje



a) sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika,



b) popis systémového nebo makroobezřetnostního rizika,



c) odůvodnění výše sazby podle písmene a) vzhledem k míře systémového

nebo makroobezřetnostního rizika a ohrožení stability finančního

systému v České republice,



d) odůvodnění výše sazby podle písmene a) z hlediska její účinnosti a

přiměřenosti zmírnit systémové nebo makroobezřetnostní riziko,



e) odůvodnění účinnosti a přiměřenosti výše sazby podle písmene a)

vzhledem k ostatním existujícím opatřením použitelným podle tohoto

zákona a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 s

výjimkou článků 458 a 459 tohoto nařízení,



f) vyhodnocení pravděpodobných kladných a záporných dopadů stanovení

kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika na jednotný trh Evropské

unie na základě informací dostupných České národní bance.



(3) Pokud Česká národní banka hodlá stanovit sazbu kapitálové rezervy

ke krytí systémového rizika do výše 5 % z celkového objemu rizikové

expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady

(EU) č. 575/2013, oznámí záměr podle odstavce 1 nejpozději 1 měsíc

přede dnem vydání rozhodnutí nebo opatření obecné povahy podle § 12i

odst. 3. Pokud Česká národní banka hodlá stanovit sazbu kapitálové

rezervy ke krytí systémového rizika vyšší než 5 % z celkového objemu

rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a

Rady (EU) č. 575/2013, oznámí záměr podle odstavce 1, přičemž

rozhodnutí nebo opatření obecné povahy podle § 12i odst. 3 vydá pouze v

návaznosti na nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise.



(4) Pokud Česká národní banka hodlá stanovit sazbu kapitálové rezervy

ke krytí systémového rizika do výše 5 % z celkového objemu rizikové

expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady

(EU) č. 575/2013 pro expozice umístěné v jiných členských státech, musí

být sazba kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika stejná pro

všechny členské státy.



(5) Česká národní banka může požádat Evropskou radu pro systémová

rizika, aby pro příslušné orgány nebo určené orgány jiných členských

států vydala doporučení uznat sazbu kapitálové rezervy ke krytí

systémového rizika stanovenou Českou národní bankou pro Českou

republiku.



(6) Pokud Česká národní banka hodlá stanovit sazbu kapitálové rezervy

ke krytí systémového rizika vyšší než 3 % a nižší nebo rovnu 5 % z

celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení

Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, vyžádá si před vydáním

rozhodnutí nebo opatření obecné povahy podle § 12i odst. 3 stanovisko

Evropské komise. Pokud Česká národní banka stanovisku Evropské komise

nevyhoví, sdělí jí důvody, které ji k tomu vedly.



(7) Pokud Česká národní banka hodlá stanovit sazbu kapitálové rezervy

ke krytí systémového rizika vyšší než 3 % a nižší nebo rovnu 5 % z

celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení

Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 pro banku, jejíž

ovládající osoba má sídlo v jiném členském státě, a Česká národní banka

a příslušné orgány nebo určené orgány dotčeného členského státu se

neshodnou nebo v případě, kdy stanoviska Evropské komise a Evropské

rady pro systémová rizika jsou zamítavá, Česká národní banka může

postoupit věc k rozhodnutí Evropskému orgánu pro bankovnictví podle

přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad

finančním trhem v oblasti bankovnictví^28). Česká národní banka

rozhodnutí nebo opatření obecné povahy podle § 12i odst. 3 nevydá,

dokud ve věci nerozhodne Evropský orgán pro bankovnictví.



§ 12k



(1) Pokud příslušný orgán nebo určený orgán jiného členského státu

stanovil pro tento členský stát sazbu kapitálové rezervy ke krytí

systémového rizika, může Česká národní banka sazbu pro účely výpočtu

kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika uznat a rozhodnutím nebo

opatřením obecné povahy podle § 12i odst. 3 tuto sazbu stanovit. Česká

národní banka před stanovením sazby přihlíží k informacím uvedeným v

oznámení příslušného orgánu dotčeného členského státu.



(2) Česká národní banka oznámí uznání sazby podle odstavce 1 Evropské

komisi, Evropskému orgánu pro bankovnictví, Evropské radě pro systémová

rizika a příslušnému nebo určenému orgánu členského státu.



§ 12l



(1) Při vydání opatření obecné povahy podle § 12f až 12i se § 172 a §

173 odst. 1 správního řádu nepoužije. Opatření obecné povahy oznámí

Česká národní banka způsobem umožňujícím dálkový přístup. Opatření

obecné povahy nabývá účinnosti dnem zveřejnění. Pokud by zveřejnění

odůvodnění opatření obecné povahy vydaného podle § 12i odst. 3 ohrozilo

stabilitu finančního systému dotčených států, Česká národní banka

odůvodnění nezveřejní.



(2) Proti vydanému opatření obecné povahy může banka nebo pobočka

zahraniční banky podat písemné odůvodněné námitky ve lhůtě do 10

pracovních dnů ode dne jeho oznámení. Podané námitky vyřídí Česká

národní banka sdělením. Podané námitky může Česká národní banka využít

jako podklad pro změnu nebo zrušení vydaného opatření obecné povahy.



(3) Česká národní banka zveřejní pravomocné rozhodnutí podle § 12i

odst. 3 způsobem umožňujícím dálkový přístup. Pokud by zveřejnění

odůvodnění rozhodnutí ohrozilo stabilitu finančního systému dotčených

států, Česká národní banka odůvodnění nezveřejní.



§ 12m



neplatil



§ 12n



neplatil



nadpis neplatil



§ 12o



neplatil



§ 12p



neplatil



§ 12q



neplatil



nadpis neplatil



§ 12r



neplatil



§ 12s



neplatil



§ 12t



neplatil



§ 12u



neplatil



§ 12v



neplatil



§ 12w



neplatil



§ 12x



neplatil



§ 13



(1) Pobočka banky z jiného než členského státu dodržuje pravidla, která

omezují výši aktiv a podrozvahových položek vůči osobě nebo skupině

osob v závislosti na kapitálu. Tato pravidla zahrnují zejména vymezení

velkých expozic, způsob stanovení jejich hodnoty, vymezení zajištění

uznatelného pro výpočet expozic, vymezení expozic, které lze vyloučit

pro účely sledování limitů, a limity na velké expozice.



(2) Česká národní banka stanoví vyhláškou pravidla podle odstavce 1.



§ 14



(1) Pobočka banky z jiného než členského státu udržuje trvale svou

platební schopnost. Pobočka banky z jiného než členského státu je

povinna dodržovat stanovená pravidla likvidity a bezpečného provozu;

tato pravidla mohou upravovat zejména



a) minimální výši likvidních prostředků, popřípadě skupiny těchto

prostředků, ve vztahu k aktivům nebo ve vztahu k pasívům, popřípadě ke

skupině aktiv nebo pasív;



b) omezení a podmínky pro některé druhy úvěrů nebo investic, vkladů,

záruk a závazků;



c) nabývání, financování a posuzování aktiv;



d) omezení a podmínky pro měnové pozice.



(2) Banka je povinna dodržovat pravidla podle odstavce 1 písm. b) až

d).



(3) Česká národní banka stanoví vyhláškou pravidla podle odstavce 1 pro

banky a pobočky bank z jiných než členských států.



§ 15



(1) Česká národní banka stanoví vyhláškou pravidla postupu podle § 12.



(2) Česká národní banka upraví ve vyhlášce, kterou je zmocněna vydat

podle § 11a odst. 6, § 12a odst. 4, § 13 odst. 2 a § 14 odst. 3,

pravidla a požadavky pro činnost poboček bank z jiných než členských

států způsobem srovnatelným s úpravou těchto pravidel a požadavků přímo

použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní

požadavky.



§ 16



(1) Banka musí mít předchozí souhlas České národní banky



a) k uzavření smlouvy, na jejímž základě dochází k jakékoliv dispozici

s obchodním závodem nebo jeho částí,



b) k rozhodnutí valné hromady o zrušení banky,



c) k fúzi nebo rozdělení banky nebo převodu jmění na banku jakožto

společníka,



d) ke snížení základního kapitálu banky, nejedná-li se o snížení

základního kapitálu banky k úhradě ztráty,



e) k usnesení valné hromady podle § 7a odst. 1 písm. c).



Právní jednání a usnesení valné hromady učiněná bez požadovaného

předchozího souhlasu jsou neplatná. Účastníkem řízení o udělení

předchozího souhlasu je pouze žádající banka; účastníky tohoto řízení

jsou rovněž druhá smluvní strana při dispozici s obchodním závodem nebo

jeho částí podle písmene a), další zúčastněné akciové společnosti při

fúzi nebo rozdělení anebo přejímající společník při převodu jmění podle

písmene c).



(2) Banka je povinna informovat Českou národní banku



a) o zamýšlené změně stanov týkající se skutečností, které musí být ve

stanovách uvedeny na základě požadavku zákona,



b) o návrzích personálních změn ve statutárním orgánu, správní radě a

dozorčí radě, včetně předložení podkladů nezbytných pro posouzení

jejich odborné způsobilosti, důvěryhodnosti a zkušenosti,



c) o záměru založit právnickou osobu v zahraničí nebo se na ní

majetkově podílet.



(3) Ustanovením odstavce 1 písm. b) a c) nejsou dotčena ustanovení

zvláštního předpisu.^4)



(4) Banka může převést svůj obchodní závod pouze na



a) jinou banku,



b) banku se sídlem na území členského státu, která působí na území

České republiky prostřednictvím své pobočky,



c) zahraniční banku vykonávající na území České republiky bankovní

činnosti prostřednictvím své pobočky na základě licence podle § 5,

pokud zahraniční banka prokáže, že systém pojištění pohledávek z

vkladů, který se na vklady převáděné v rámci prodeje obchodního závodu

bude vztahovat, zaručuje oprávněným osobám nejméně stejný stupeň

ochrany, jaký požívaly podle tohoto zákona;



pro pacht obchodního závodu banky se použijí písmena a) až c) obdobně.



(5) Banka může převést svůj obchodní závod také na akciovou společnost,

jejímž jediným akcionářem je Česká republika, pokud tato akciová

společnost splňuje požadavek minimální výše základního kapitálu podle §

4 odst. 1 (dále jen „banka zvláštního určení“). Banka zvláštního určení

splňuje podmínky pro udělení licence podle § 4 odst. 5, pokud Česká

národní banka udělí předchozí souhlas k uzavření smlouvy o převodu

obchodního závodu na banku zvláštního určení; v tomto případě jí Česká

národní banka udělí licenci v rozsahu činností povolených bance, která

na ni svůj obchodní závod převádí. Banka zvláštního určení nesmí

vykonávat činnosti uvedené v licenci přede dnem nabytí účinnosti

smlouvy o převodu obchodního závodu, přičemž smlouva o převodu

obchodního závodu může nabýt účinnosti nejdříve dnem udělení licence

bance zvláštního určení.



(6) Dnem nabytí účinnosti smlouvy o převodu obchodního závodu se banka,

která obchodní závod převedla, zrušuje a vstupuje do likvidace.



§ 16a



(1) Banka je povinna písemně informovat Českou národní banku o záměru

otevřít pobočku nebo zastoupení v zahraničí, o záměru poskytovat služby

v zahraničí bez založení pobočky a o případných diskriminačních

opatřeních státu, na jehož území pobočka nebo zastoupení v zahraničí

působí nebo mají působit nebo na jehož území jsou nebo mají být

poskytovány služby bez založení pobočky.



(2) Banka postupuje v případě záměru otevřít pobočku nebo poskytovat

služby bez založení pobočky v členském státě v souladu s § 5c až 5m.

Totéž platí v případě záměru poskytovat služby podle § 5d

prostřednictvím oprávněné finanční instituce splňující podmínky podle §

5e odst. 1, která služby bude poskytovat prostřednictvím své pobočky

nebo bez založení pobočky. Po obdržení oznámení o záměru otevřít

pobočku banky nebo oprávněné finanční instituce v zahraničí rozhodne

Česká národní banka ve správním řízení, zda jsou splněny podmínky

stanovené právem Evropské unie pro tyto případy podle § 5c až 5m.



(3) Jestliže Česká národní banka ve správním řízení rozhodne, že

podmínky stanovené právem Evropské unie pro tyto případy podle § 5c až

5m nejsou splněny, rozhodnutí je soudně přezkoumatelné.



(4) Česká národní banka při výkonu dohledu nad bankou, která vykonává

činnost na území jiného členského státu prostřednictvím pobočky,

zohlední při sestavování plánu dohledových šetření podle § 25e

informace získané orgánem dohledu tohoto členského státu při kontrole

na místě.



§ 16b



(1) Zahraniční banka se sídlem na jiném území než území členského

státu, která vykonává na území České republiky bankovní činnosti

prostřednictvím své pobočky, je povinna informovat Českou národní banku

bez zbytečného odkladu o



a) návrzích personálních změn osob ve vedení této pobočky a k této

informaci předložit podklady nezbytné pro posouzení jejich odborné

způsobilosti, důvěryhodnosti a zkušenosti,



b) všech změnách v údajích a skutečnostech uvedených v žádosti o

licenci předložené v souvislosti se zřízením této pobočky v České

republice,



c) snížení finančních zdrojů poskytnutých této pobočce podle § 5 odst.

4 písm. a),



d) skutečnostech a rozhodnutích, které mají dopad na činnost této

pobočky nebo se jí přímo týkají, zejména o záměru zrušit tuto pobočku

nebo prodat část obchodního závodu, kterého je tato pobočka součástí,



e) změně svých stanov,



f) své nepříznivé finanční situaci, která by mohla ovlivnit činnost

této pobočky,



g) mimořádné situaci na finančním trhu země svého sídla, včetně

takového nepříznivého vývoje na tomto trhu, v jehož důsledku by mohlo

dojít k ohrožení likvidity tohoto trhu nebo stability finančního

systému.



(2) Zahraniční banka se sídlem na jiném území než území členského

státu, která vykonává na území České republiky bankovní činnosti

prostřednictvím své pobočky, je povinna informovat o vydání rozhodnutí

o úpadku a o prohlášení konkursu na tuto pobočku orgán dohledu země

sídla zahraniční banky.



§ 17



(1) Banka může nabýt podíl v jiné právnické osobě, založit jinou

právnickou osobu nebo podílet se na jejím založení, pokud



a) se nestane společníkem s neomezeným ručením,



b) nejde o osobu, která má na této bance kvalifikovanou účast, ledaže

jde o účastnické cenné papíry této osoby držené krátkodobě za účelem

obchodování a banka dodrží pravidla pro nabývání, financování a

posuzování aktiv stanovené Českou národní bankou podle § 14 odst. 1

písm. c),



c) nejsou právní nebo jiné překážky pro poskytování informací touto

osobou bance a pro poskytování těchto informací bankou pro účely

dohledu nad činností banky a je zachována průhlednost konsolidačního

celku, jehož členem je banka, a úzké propojení v rámci konsolidačního

celku nebrání výkonu dohledu nad činností banky, nebo



d) investice je v souladu s celkovou strategií banky a banka řídí

rizika s touto investicí spojená zejména z hlediska případných závazků

banky z toho plynoucích.



(2) Banka je povinna bez zbytečného odkladu oznámit České národní bance

nabytí kvalifikované účasti. Na žádost České národní banky je povinna

prokázat splnění podmínek podle odstavce 1.



(3) Podílem se rozumí i nepřímý podíl (§ 17a odst. 1) nebo součet

nepřímých podílů.



§ 17a



(1) Nepřímým podílem se rozumí podíl držený prostřednictvím osoby nebo

osob, které jsou ovládány.



(2) Finanční institucí se pro účely tohoto zákona rozumí finanční

instituce podle čl. 4 odst. 1 bodu 26 nařízení Evropského parlamentu a

Rady (EU) č. 575/2013.



(3) Institucí se pro účely tohoto zákona rozumí úvěrová instituce podle

čl. 4 odst. 1 bodu 1 a investiční podnik podle čl. 4 odst. 1 bodu 2

nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.



(4) Kvalifikovanou účastí se pro účely tohoto zákona rozumí

kvalifikovaná účast podle čl. 4 odst. 1 bodu 36 nařízení Evropského

parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.



(5) Pro účely výpočtu kvalifikované účasti na bance se započítávají i

podíly na základním kapitálu nebo na hlasovacích právech,



a) kterými disponuje jiná osoba, která jedná ve shodě s osobou uvedenou

v § 20 odst. 3,



b) se kterými má osoba uvedená v § 20 odst. 3 možnost dočasně

disponovat za protiplnění,



c) které byly osobě uvedené v § 20 odst. 3 poskytnuty jako zajištění,

pokud tato osoba uveřejní prohlášení, že bude tato hlasovací práva

vykonávat,



d) ke kterým má osoba uvedená v § 20 odst. 3 doživotní užívací právo,



e) kterými disponuje ve smyslu písmen a) až d) osoba ovládaná osobou

uvedenou v § 20 odst. 3,



f) které osoba uvedená v § 20 odst. 3 spravuje, obhospodařuje nebo jsou

u ní uloženy, jestliže jí nebyly vlastníkem uděleny zvláštní pokyny

týkající se hlasování,



g) které má možnost svým jménem na účet osoby uvedené v § 20 odst. 3

vykonávat jiná osoba, nebo



h) která jsou vykonávána osobou uvedenou v § 20 odst. 3 na základě plné

moci, může-li tato práva vykonávat podle svého uvážení a jestliže jí

nebyly zmocnitelem uděleny žádné zvláštní pokyny týkající se hlasování.



(6) Do výpočtu podílu na hlasovacích právech plynoucích z účasti na

bance se nezapočítají hlasovací práva z účastnických cenných papírů,

která se vztahují k cenným papírům, která má banka nebo osoba, která má

oprávnění jiného členského státu působit jako banka, ve své moci v

přímé souvislosti s upisováním nebo umisťováním cenných papírů^4b),

pokud hlasovací práva nevykonává ani jiným způsobem nezasahuje do

řízení emitenta těchto cenných papírů a jestliže tyto cenné papíry

zcizí do 1 roku ode dne jejich nabytí.



(7) Tvůrce trhu podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu

do podílu na hlasovacích právech plynoucích z účasti na bance

nezapočítává hlasovací práva, která nepřesahují podíl ve výši 5 % na

všech hlasovacích právech banky, pokud tato hlasovací práva nevykonává

ani jiným způsobem nezasahuje do řízení banky.



(8) Osoba ovládající osobu, která má povolení k obhospodařování majetku

zákazníků podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, nebo

zahraniční osobu, která má povolení jiného členského státu k

poskytování obdobné investiční služby, do podílu na hlasovacích právech

plynoucích z účasti na bance nezapočítává podíly na hlasovacích

právech, která se vztahují k majetku, který obhospodařuje ovládaná

osoba, pokud



a) ovládaná osoba hlasovací práva vykonává pouze podle písemného

příkazu zákazníka, nebo



b) ovládající osoba nezasahuje žádným způsobem do výkonu těchto

hlasovacích práv.



(9) Ovládající osoba obhospodařovatele investičního fondu nebo

zahraničního investičního fondu do podílu na hlasovacích právech

plynoucích z účasti na bance nezapočítává hlasovací práva, která jsou

spojena s majetkem v investičních fondech a zahraničních investičních

fondech, který obhospodařuje tato ovládaná osoba, pokud ovládající

osoba nezasahuje žádným způsobem do výkonu těchto hlasovacích práv.



(10) Podmínky uvedené v odstavci 7 nebo 8 platí pro ovládající osobu,

pouze pokud zašle bez zbytečného odkladu České národní bance



a) údaje o ovládané osobě uvedené v odstavci 8 nebo 9, s uvedením

orgánů, jejichž dohledu podléhají,



b) prohlášení o splnění podmínek stanovených v odstavci 8 nebo 9 a



c) změny v údajích uvedených v písmenu a) nebo změny v prohlášení

uvedeném v písmenu b).



(11) Ovládající osoba podle odstavce 7 nebo 8 na vyžádání České národní

banky bez zbytečného odkladu doloží, že



a) ovládající osoba a ovládaná osoba má organizační uspořádání

umožňující, aby hlasovací práva byla vykonávána v souladu s odstavcem 8

písm. b) nebo odstavcem 9,



b) v případě, kdy je ovládající osoba zákazníkem jí ovládané osoby, z

písemné dokumentace vyplývá, že je jejich vztah obvyklý styku s

ostatními zákazníky.



(12) Podnikem pomocných služeb se pro účely tohoto zákona rozumí podnik

pomocných služeb podle čl. 4 odst. 1 bodu 18 nařízení Evropského

parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.



§ 18



(1) Banka nesmí provádět s osobami, které k ní mají zvláštní vztah (§

19), obchody, které vzhledem ke své povaze, účelu nebo riziku by nebyly

provedeny s ostatními klienty. Pobočka banky z jiného než členského

státu nesmí provádět s osobami, které k ní nebo k této zahraniční bance

mají zvláštní vztah (§ 19), obchody, které by vzhledem ke své povaze,

účelu nebo riziku nebyly provedeny s ostatními klienty.



(2) Banka poskytuje osobám podle odstavce 1 úvěry nebo zajištění

závazků, jen rozhodne-li o tom představenstvo nebo správní rada banky

na základě rozboru příslušného bankovního obchodu a finanční situace

žadatele. Pobočka banky z jiného než členského státu poskytuje osobám

podle odstavce 1 úvěry nebo zajištění závazků, jen rozhodne-li o tom

statutární orgán této zahraniční banky nebo jiný orgán nebo osoba,

které tento statutární orgán určil, na základě rozboru příslušného

bankovního obchodu a finanční situace žadatele.



§ 19



(1) Za osoby, které mají k bance zvláštní vztah, se pro účely tohoto

zákona považují



a) členové statutárního orgánu banky;



b) členové správní rady a dozorčí rady banky a členové výboru pro

audit^25), rizika, odměňování a jmenování;



c) osoby ovládající banku, osoby s kvalifikovanou účastí na těchto

osobách a členové vedení těchto osob;



d) osoby blízké členům statutárního orgánu banky, členům správní rady a

členům dozorčí rady banky, členům výboru pro audit, rizika, odměňování

a jmenování a osobám ovládajícím banku;



e) právnické osoby, ve kterých některá z osob uvedených pod písmeny a),

b) a c) má "kvalifikovanou účast;



f) osoby s kvalifikovanou účastí na bance a jakákoliv osoba jimi

ovládaná;



g) členové bankovní rady České národní banky;



h) osoby, které banka ovládá.



(2) Na zahraniční banku se sídlem na jiném území než území členského

státu, která vykonává bankovní činnosti na území České republiky

prostřednictvím své pobočky, a tuto pobočku se použije odstavec 1

přiměřeně. Za osobu mající k této pobočce zvláštní vztah se pro účely

tohoto zákona považují i osoby ve vedení pobočky.



§ 19a



(1) Obchody s cennými papíry a obchody s právy spojenými s cennými

papíry nebo odvozenými od cenných papírů podle zvláštního zákona^5a) na

vlastní účet nebo ze svého majetku může banka provádět pouze za

nejvýhodnějších podmínek pro banku, zejména za nejvýhodnější cenu,

které je možno při vynaložení odborné péče dosáhnout.



(2) Vynaložení odborné péče prokazuje banka zejména tím, že



a) u jednotlivých prodejů, nákupů a ostatních obchodů porovnává nabídky

cen, případně doloží nevhodnost či nemožnost posouzení více nabídek,



b) dokumentuje způsob provedení obchodu, kontroluje objektivnost

evidovaných údajů a předchází riziku vlastních finančních ztrát,



c) provádí analýzu ekonomické výhodnosti obchodů z veřejně dostupných

informací,



d) vypracuje investiční a obchodní strategii, které jsou podkladem pro

provádění jednotlivých operací.



(3) Vynaložení odborné péče bankou představuje zejména provádění

obchodů v rámci automatizovaných obchodních systémů, popřípadě jiným

způsobem, při kterém však musí být banka schopna doložit zejména důvody

výhodnosti tohoto postupu pro banku a její klienty.



(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 se vztahují i na pobočku banky z jiného

než členského státu.



§ 19b



(1) Banka je povinna zabránit při provádění obchodů s investičními

nástroji využívání informací získaných v souvislosti s jejími úvěrovými

obchody a naopak.



(2) Ke splnění povinností uvedených v odstavci 1 je banka povinna

zejména učinit ve svém organizačním, řídicím a kontrolním systému

opatření zajišťující oddělení úvěrových obchodů a obchodů s

investičními nástroji.



(3) Úvěrovými obchody se rozumí činnosti týkající se poskytování úvěrů

a záruk.



(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 se vztahují i na pobočku banky z jiného

než členského státu.



§ 20



(1) Banka může vydávat akcie, s nimiž je spojeno hlasovací právo, pouze

jako akcie zaknihované.



(2) Kromě akcií, s nimiž je spojeno hlasovací právo, mohou být bankou

vydávány prioritní akcie. S těmito akciemi však není spojeno hlasovací

právo, a to ani v případech, kdy zákon upravující právní poměry

obchodních společností a družstev stanoví jinak.



(3) Osoba nebo osoby jednající ve shodě musejí mít souhlas České

národní banky



a) k nabytí kvalifikované účasti na bance,



b) ke zvýšení kvalifikované účasti na bance tak, že dosáhne nebo

překročí 20 %, 30 % nebo 50 %, nebo



c) k tomu, aby se staly osobami ovládajícími banku, a to i v případě,

že tyto osoby hlasovací práva spojená s takto nabytou účastí na bance

nevykonávají; nevykonáváním hlasovacích práv nedochází ke změně podílu

na hlasovacích právech těchto ani jiných osob.



(4) Česká národní banka nejpozději do 2 pracovních dnů ode dne přijetí

žádosti o souhlas podle odstavce 3 písemně žadateli potvrdí její

přijetí a uvědomí jej o dni, na který připadá konec běhu lhůty pro

posouzení žádosti stanovené v odstavci 6. Žádost obsahuje údaje o osobě

nebo osobách hodlajících nabýt nebo zvýšit kvalifikovanou účast na

bance nebo banku ovládnout, údaje o bance, na které má být tato účast

nabyta, zvýšena nebo která má být ovládnuta, údaj o celkové výši

podílu, který žadatel na této bance nabytím nebo zvýšením kvalifikované

účasti dosáhne nebo ovládnutím získá, a údaje o osobě, která podíl na

žadatele převádí. K žádosti žadatel přiloží doklady nezbytné pro

posouzení žádosti z hlediska splnění podmínek uvedených v odstavci 9.

Žádost o udělení souhlasu lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke

kterému žadatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek uvedených

v odstavci 9. Vzory tiskopisů a obsah jejich příloh stanoví Česká

národní banka vyhláškou.



(5) Česká národní banka požádá o stanovisko orgán dohledu jiného

členského státu Evropské unie po přijetí žádosti o udělení souhlasu v

případech uvedených v odstavci 3, jestliže osobou s kvalifikovanou

účastí na osobě, která o udělení souhlasu žádá, je osoba, která má

povolení orgánu dohledu tohoto členského státu působit jako banka,

pojišťovna, zajišťovna, investiční společnost nebo poskytovatel

investičních služeb, nebo je ovládající osobou takovéto osoby.



(6) Je-li podaná žádost neúplná nebo trpí-li jinými vadami, Česká

národní banka nejpozději 50. den běhu lhůty stanovené v odstavci 7

písemně vyzve žadatele k odstranění nedostatků žádosti, popřípadě k

předložení dalších informací nezbytných pro posouzení žádosti, přičemž

přijetí vyžádaných informací Česká národní banka žadateli písemně

potvrdí ve lhůtě uvedené v odstavci 4. Dnem odeslání této výzvy se běh

lhůty stanovené v odstavci 7 přerušuje, a to nejdéle na dobu 20

pracovních dnů. Běh lhůty stanovené v odstavci 7 se přerušuje až na

dobu 30 pracovních dnů, pokud žadatel



a) má bydliště, sídlo nebo místo podnikání ve státě, který není

členským státem, nebo



b) nepodléhá dohledu orgánu členského státu Evropské unie

vykonávajícího dohled nad bankami, pojišťovnami, zajišťovnami,

poskytovateli investičních služeb nebo obhospodařovateli zahraničních

investičních fondů.



(7) Česká národní banka vydá rozhodnutí o žádosti nejpozději do 60

pracovních dnů ode dne odeslání písemného potvrzení o přijetí žádosti

podle odstavce 3. Pokud Česká národní banka v této lhůtě rozhodnutí

nevydá, platí, že souhlas byl udělen. To neplatí v případě žádosti o

souhlas podané podle odstavce 12.



(8) Česká národní banka při posuzování žádosti zkoumá pouze splnění

podmínek uvedených v odstavci 9 a nepřihlíží při tom k ekonomickým

potřebám trhu.



(9) Česká národní banka žádosti vyhoví, pokud z hlediska možného vlivu

na výkon činnosti banky jsou splněny tyto podmínky:



a) osoby, které žádají o udělení souhlasu, jsou důvěryhodné,



b) osoby, které jsou navrhovány za členy statutárního orgánu, členy

správní rady, členy dozorčí rady a osoby ve vrcholném vedení banky,

které zastávají v bance výkonné funkce a jsou odpovědné vedení banky za

její každodenní řízení, splňují bez zjevných pochybností podmínku

důvěryhodnosti, odborné způsobilosti a zkušeností,



c) dostatečný objem, průhlednost původu a nezávadnost finančních zdrojů

žadatele ve vztahu k vykonávaným a plánovaným činnostem v bance,



d) banka bude i nadále schopna plnit pravidla obezřetného podnikání na

individuálním i konsolidovaném základě,



e) struktura konsolidačního celku, do kterého má být banka zahrnuta,

nebrání účinnému dohledu nad bankou, účinné výměně informací mezi

Českou národní bankou a orgánem dohledu jiného členského státu, který

vykonává dohled nad finančním trhem, nebo neznesnadňuje výkon

působnosti jednotlivých orgánů dohledu nad tímto konsolidačním celkem a

nad osobami zahrnutými do tohoto konsolidačního celku, a



f) v souvislosti s navrhovaným nabytím nebo zvýšením kvalifikované

účasti na bance nevznikají důvodné obavy, že by mohlo dojít k porušení

zákona upravujícího opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti

a financování terorismu, nebo že už k takovému porušení došlo.



(10) Pokud Česká národní banka při posuzování žádosti o souhlas shledá,

že podmínky uvedené v odstavci 9 nejsou splněny a souhlas nelze udělit,

vyrozumí písemně o tomto zjištění žadatele do 2 pracovních dnů ode dne

učinění tohoto zjištění. Česká národní banka může odůvodnění zamítavého

rozhodnutí o žádosti o souhlas uveřejnit, a to na žádost žadatele nebo

i bez této žádosti.



(11) Osoba, která bez předchozího souhlasu České národní banky nabude

nebo zvýší kvalifikovanou účast na bance nebo ji ovládne, je povinna

informovat neprodleně o této skutečnosti Českou národní banku a bez

zbytečného odkladu ji požádat o souhlas podle odstavce 3.



(12) Souhlas podle odstavce 11 lze v případech zvláštního zřetele

hodných udělit i následně.



(13) Nabytí nebo zvýšení kvalifikované účasti na bance nebo její

ovládnutí bez předchozího souhlasu České národní banky nemá za následek

neplatnost právního jednání, na základě kterého k těmto změnám v

účastech na bance došlo, avšak hlasovací práva spojená s takto nabytou

účastí nesmějí být vykonávána, a to do doby udělení tohoto souhlasu.



(14) V rozhodnutí o žádosti Česká národní banka



a) může omezit lhůtu pro nabytí účasti podle odstavce 3,



b) uvede závěry vyplývající ze stanovisek, která obdržela postupem

podle odstavce 5 před vydáním rozhodnutí.



(15) Osoba nebo osoby jednající ve shodě bez zbytečného odkladu oznámí

České národní bance, že



a) snižují svoji kvalifikovanou účast na bance tak, že klesne pod 50 %,

30 % nebo 20 % nebo ji zcela pozbývají, nebo



b) snižují svoji kvalifikovanou účast na bance tak, že ji přestávají

ovládat.



(16) Oznámení podle odstavce 15 obsahuje údaje o osobě nebo osobách

snižujících nebo pozbývajících svoji kvalifikovanou účast na bance nebo

o osobě nebo osobách přestávajících ji ovládat, údaje o bance, na které

je tato účast snížena nebo pozbyta nebo která přestane být ovládána,

údaj o celkové výši podílu na této bance po jejím snížení a údaje o

osobě nebo osobách, které podíl na bance nabývají nebo zvyšují.



(17) Banka je povinna písemně informovat Českou národní banku o všech

změnách, pokud tyto změny podléhají postupu podle odstavce 3 nebo 15, a

to neprodleně po zjištění rozhodných skutečností.



(18) Banka, jejíž akcie jsou přijaté k obchodování na regulovaném trhu,

oznámí alespoň jednou ročně České národní bance jména nebo názvy svých

akcionářů držících kvalifikované účasti a výši těchto účastí.



§ 20a



(1) V případech, kdy účast na bance byla nabyta bez předchozího

souhlasu České národní banky podle § 20 odst. 3 nebo po lhůtě podle §

20 odst. 14 a nebyl udělen souhlas podle § 20 odst. 12, a dále v

případech, kdy osoba nesplní oznamovací povinnost podle § 20 odst. 11

nebo Česká národní banka zjistí, že působení osoby nebo osob s

kvalifikovanou účastí na bance je na újmu řádnému a obezřetnému

podnikání banky, popřípadě lze takové působení důvodně očekávat, Česká

národní banka ve správním řízení pozastaví majiteli akcií, který má sám

nebo jednáním ve shodě s jinou osobou kvalifikovanou účast na bance,

výkon těchto akcionářských práv:



a) účastnit se a hlasovat na valné hromadě,



b) požádat o svolání valné hromady.



Pozastavit lze pouze výkon všech uvedených práv. Podání opravného

prostředku proti rozhodnutí o pozastavení akcionářských práv nemá

odkladný účinek.



(2) V případech, kdy je banka ovládána podle § 20 odst. 3 písm. c) bez

předchozího souhlasu České národní banky nebo po lhůtě podle § 20 odst.

11 a nebyl udělen souhlas podle § 20 odst. 12, a dále v případech, kdy

Česká národní banka zjistí, že působení řídící osoby je na újmu řádnému

a obezřetnému podnikání banky, popřípadě lze takové působení důvodně

očekávat, Česká národní banka ve správním řízení pozastaví účinnost

smlouvy umožňující řízení banky jako řízené osoby řídící osobou a uloží

bance ukončit vztah založený touto smlouvou v nejbližší možné době,

kterou umožňuje tato smlouva, občanský zákoník nebo jiný právní

předpis. Ustanovení § 26aa odst. 2 platí obdobně. Rozhodnutí o

pozastavení účinnosti ovládací smlouvy zveřejní Česká národní banka v

obchodním věstníku.



(3) Banka je povinna předložit České národní bance výpis všech

akcionářů a správců z emise akcií banky, pořízený ke dni, který o 7 dní

předchází dni konání valné hromady. Tento výpis musí být bankou doručen

České národní bance nejpozději 6 dní před konáním valné hromady. Česká

národní banka schválí seznam akcionářů uvedených ve výpisu z emise

akcií banky nebo v písemném vyjádření k výpisu z emise akcií banky,

označí bez zbytečného odkladu ty akcionáře, kterým byla již dříve

pozastavena jejich akcionářská práva, se kterými se vede správní řízení

o pozastavení akcionářských práv, nebo u kterých nově shledala důvod

pro pozastavení akcionářských práv, a výpis, spolu se svým vyjádřením

vrátí bance nejpozději v den předcházející dni konání valné hromady.



(4) Banka nesmí na valné hromadě připustit účast osoby, označené Českou

národní bankou v jejím vyjádření k výpisu z emise akcií banky podle

odstavce 3, jakož i účast osoby, neuvedené ve výpisu z emise akcií

banky nebo osob těmito osobami zmocněných. Jestliže Česká národní banka

ve svém vyjádření k výpisu z emise akcií banky označí osobu, u které

nově shledala důvody pro pozastavení akcionářských práv, je tím

zahájeno správní řízení podle odstavce 1, pokud s označeným akcionářem

nebylo správní řízení v téže věci zahájeno již dříve, přičemž označení

této osoby má účinky předběžného opatření.^11)



(5) Bez písemného vyjádření České národní banky k výpisu z emise akcií

banky se valná hromada banky nesmí konat.



(6) Česká národní banka může navrhnout, aby soud vyslovil za podmínek

stanovených zvláštním právním předpisem neplatnost usnesení valné

hromady banky, pokud je v rozporu s právními předpisy nebo stanovami.



(7) V důsledku toho, že vlastníkovi akcií byla pozastavena akcionářská

práva podle odstavce 1, nedochází ke změně podílu na hlasovacích

právech akcionáře ani jiných osob.



(8) Centrální depozitář^1b) je povinen kdykoliv na žádost poskytnout

České národní bance výpis z emise akcií banky s uvedením všech

vlastníků akcií banky, a to i tehdy, vede-li centrální depozitář tyto

akcie na účtu zákazníků.



§ 20b



(1) Česká národní banka vede bance, která je účastníkem platebního

systému provozovaného Českou národní bankou, účet mezibankovního

platebního styku v českých korunách. Účet mezibankovního platebního

styku nemůže být předmětem výkonu rozhodnutí nebo předběžného opatření.



(2) Ustanovení odstavce 1 se vztahuje i na pobočky zahraničních bank.



§ 20c



(1) Jestliže banka nebo spořitelní a úvěrní družstvo na území České

republiky nezúčtovaly částku platební transakce v české měně nebo

nepoužily bankovní spojení v souladu s příkazem klienta a způsobily tím

nesprávné provedení platební transakce, je banka, která vede účet

neoprávněného příjemce, povinna na podnět banky nebo spořitelního a

úvěrního družstva, které nesprávné provedení platební transakce

způsobily, odepsat z tohoto účtu nesprávně zúčtovanou částku a vydat ji

bance nebo spořitelnímu a úvěrnímu družstvu, které nesprávné provedení

platební transakce způsobily, k nápravě nesprávně provedené platební

transakce v souladu se zákonem upravujícím platební styk, a dále je

banka oprávněna uvést účet neoprávněného příjemce do stavu, v němž by

byl, kdyby k nesprávnému provedení platební transakce nedošlo (dále jen

„opravné zúčtování“).



(2) Podnět podle odstavce 1 lze dát do 3 měsíců ode dne vzniku chyby, v

jejímž důsledku došlo k nesprávnému provedení platební transakce.



(3) Opravné zúčtování k tíži účtů správců daní se nepřipouští; banka,

která nesprávné provedení platební transakce způsobila, požádá o

vrácení částky příslušného správce daně.



(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 se vztahují i na pobočky zahraničních

bank.



§ 20d



(1) Česká národní banka může vydat opatření obecné povahy na základě a

v mezích přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího

obezřetnostní požadavky tam, kde tento přímo použitelný předpis

umožňuje příslušnému orgánu udělit výjimku nebo upravit použití

stanovených pravidel bankám nebo skupině druhově určených bank.



(2) Návrh opatření obecné povahy se zveřejní pouze na úřední desce

České národní banky. Koná-li se veřejné projednání návrhu o opatření

obecné povahy, oznámí Česká národní banka dobu a místo jeho konání na

úřední desce České národní banky.



(3) Opatření obecné povahy nabývá účinnosti dnem zveřejnění na úřední

desce České národní banky.



(4) Proti vydanému opatření obecné povahy mohou podat písemné

odůvodněné námitky pouze banky nebo pobočky zahraničních bank, a to ve

lhůtě do 10 pracovních dnů ode dne jeho zveřejnění. Podané námitky

vyřídí Česká národní banka sdělením. Podané námitky může Česká národní

banka využít jako podklad pro změnu nebo zrušení vydaného opatření

obecné povahy.



ČÁST PÁTÁ



Účetnictví a obchodní dokumentace



§ 21



(1) Banka, jakož i pobočka zahraniční banky, je povinna vést účetnictví

podle zvláštního zákona.^6)



(2) Banka a pobočka zahraniční banky je povinna evidovat v rámci

účetnictví odděleně obchody na účet klienta a obchody na účet banky

nebo zahraniční banky. Doklady o uskutečněných obchodech jsou banky a

pobočky zahraničních bank povinny uschovávat po dobu nejméně 10 let.



§ 22



(1) Banka zajistí, aby auditor provedl



a) ověření účetní závěrky banky,



b) ověření řídicího a kontrolního systému banky, přičemž banka pro

auditora zajistí přehled provedených vnitřních kontrol, které se tohoto

ověření týkají,



c) vypracování zpráv o ověření účetní závěrky a řídicího a kontrolního

systému; banka předloží tyto zprávy ve stanovených lhůtách České

národní bance,



d) ověření uveřejňovaných údajů stanovených v § 11a a 11b, a to v

rozsahu stanoveném vyhláškou České národní banky podle § 11a odst. 6

písm. b).



(2) Česká národní banka stanoví vyhláškou obsah zprávy o ověření

řídicího a kontrolního systému banky podle odstavce 1 písm. b) a c),

způsob, strukturu a periodicitu jejího zpracování a lhůtu pro její

předložení.



(3) Česká národní banka může požadavek na ověření systému podle

odstavce 1 písm. b) prominout nebo omezit pouze na některé jeho

součásti. Na řízení o prominutí nebo omezení požadavku na ověření se

nepoužije správní řád. Česká národní banka sdělí bance do 30. dubna

příslušného kalendářního roku záměr prominout nebo omezit požadavek na

ověření systému podle odstavce 1 písm. b). Banka může k záměru České

národní banky sdělit do 20 pracovních dnů od jeho doručení odůvodněné

připomínky. Česká národní banka připomínky došlé ve stanovené lhůtě s

bankou projedná a do 30. června příslušného kalendářního roku bance

sdělí, zda ověření systému podle odstavce 1 písm. b) promíjí nebo jakým

způsobem provedení toto ověření omezuje.



(4) Vybraného auditora je banka povinna oznámit České národní bance,

která je oprávněna do 30 dnů po obdržení tohoto oznámení auditora

odmítnout. Banka je povinna oznámit do 30 dnů po odmítnutí Českou

národní bankou nového auditora.



(5) Ověření skutečností podle odstavce 1 nesmí v bance vykonávat

auditor, který má k bance zvláštní vztah podle § 19 odst. 1. Totéž

platí pro fyzické osoby vykonávající jménem auditora auditorskou

činnost.



(6) Při zjištění nedostatků musí být ve zprávách podle odstavce 1 písm.

c) vyjádřeno, jaký vliv měly tyto nedostatky na hospodaření a likviditu

banky a na tvorbu a rozdělení hospodářského výsledku.



(7) Povinnosti podle odstavců 1 až 6 se vztahují obdobně i na pobočky

bank z jiného než členského státu.



§ 23



(1) Banka je povinna zveřejnit do 4 měsíců od konce účetního období

výroční zprávu vyhotovenou podle zvláštního právního předpisu^6) a

konsolidovanou výroční zprávu podle zvláštního právního předpisu,^6)

má-li povinnost ji vyhotovovat, jejichž součástí je účetní závěrka

ověřená auditorem. V této lhůtě rovněž předloží výroční zprávu a

konsolidovanou výroční zprávu České národní bance. Pokud valná hromada

banky účetní závěrku nebo konsolidovanou účetní závěrku v této lhůtě

neschválí, banka bez zbytečného odkladu zveřejní a zašle České národní

bance důvody neschválení účetní závěrky nebo konsolidované účetní

závěrky a způsob řešení připomínek valné hromady k ní.



(2) Vykáže-li banka ztrátu, je valná hromada povinna rozhodnout při

schvalování účetní závěrky za příslušné období o úhradě této ztráty z

vlastních zdrojů banky.



§ 24



(1) Banka je povinna vypracovat a předkládat České národní bance

informace a podklady, jejichž formu a způsob předkládání stanoví v

souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím

obezřetnostní požadavky, a nařízením nebo rozhodnutím Evropské komise

Česká národní banka vyhláškou. Banka je povinna vypracovat a předkládat

České národní bance další informace a podklady potřebné pro výkon

dohledu. Obsah těchto informací, formu, lhůty a způsob jejich

předkládání stanoví Česká národní banka vyhláškou. Banka je povinna

předložit České národní bance na její žádost další doklady a jiné

materiály potřebné pro výkon dohledu a podle požadavku České národní

banky poskytnout k tomu všechny potřebné informace.



(2) Pobočka banky z jiného než členského státu je povinna vypracovat a

předkládat České národní bance informace a podklady, jejichž obsah,

formu, lhůty a způsob předkládání stanoví Česká národní banka

vyhláškou. Pobočka banky z jiného než členského státu je povinna

předložit České národní bance na její žádost další doklady a jiné

materiály potřebné pro výkon dohledu a podle požadavku České národní

banky poskytnout k tomu všechny potřebné informace. Pobočka banky z

členského státu je povinna vypracovat a předkládat České národní bance

informace a podklady podle § 5j, jejichž obsah, formu, lhůty a způsob

předkládání stanoví Česká národní banka vyhláškou.



(3) V případě, že banka má majetkovou účast na jedné nebo více

obchodních společnostech nebo jiných právnických osobách 20 %

základního kapitálu nebo vyšší, musí informace a podklady podle

odstavce 1 obsahovat rovněž údaje týkající se těchto obchodních

společností nebo jiných právnických osob.



ČÁST ŠESTÁ



BANKOVNÍ DOHLED A POVINNOST MLČENLIVOSTI



nadpis vypuštěn



§ 25



(1) Činnost bank včetně jejich poboček působících na území cizího státu

podléhá bankovnímu dohledu vykonávanému Českou národní bankou, včetně

kontrol na místě. Činnost poboček zahraničních bank podléhá dohledu

vykonávanému orgánem dohledu země sídla zahraniční banky a v rozsahu

stanoveném zákonem bankovnímu dohledu vykonávanému Českou národní

bankou, včetně kontrol na místě. Činnost konsolidačních celků [§ 26d

odst. 1 písm. a)], jejichž součástí je banka, podléhá bankovnímu

dohledu na konsolidovaném základě vykonávanému Českou národní bankou

včetně kontrol na místě, pokud zákon nestanoví jinak.



(2) Česká národní banka může požádat o kontrolu na místě u jí

dohlížených osob mimo území České republiky orgán dohledu příslušného

státu. Česká národní banka může vyhovět žádosti orgánu dohledu země

sídla zahraniční banky nebo oprávněné finanční instituce o provedení

kontroly na místě u jím dohlížené osoby. Provádění kontrol na místě

orgánem dohledu země sídla zahraniční banky nebo oprávněné finanční

instituce Česká národní banka umožní na základě vzájemnosti. Orgán

dohledu, který požádal o provedení kontroly na místě, je oprávněn

zúčastnit se kontroly, pokud ji neprovádí sám. Česká národní banka za

tímto účelem může uzavírat s orgánem dohledu země sídla zahraniční

banky nebo oprávněné finanční instituce písemná ujednání o koordinaci a

spolupráci.



(3) Česká národní banka se při výkonu své působnosti podle tohoto

zákona a podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího

obezřetnostní požadavky podílí na činnosti kolegií orgánů dohledu v

rámci Evropského systému finančního dohledu^7b).



(4) Česká národní banka se při výkonu své působnosti podle tohoto

zákona a podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího

obezřetnostní požadavky podílí na činnosti Evropského orgánu pro

bankovnictví.



(5) Česká národní banka při výkonu své působnosti podle tohoto zákona a

podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího

obezřetnostní požadavky přihlíží ke sbližování nástrojů a postupů

bankovního dohledu využívaných v členských státech; vychází přitom z

pokynů, doporučení, standardů a jiných opatření přijatých Evropským

orgánem pro bankovnictví, ledaže uvede důvody, pro které tak nečiní.



(6) Česká národní banka může požadovat pravidelné poskytování informací

nutných k výkonu její působnosti a pro statistické účely od



a) banky,



b) finanční holdingové osoby,



c) smíšené finanční holdingové osoby,



d) smíšené holdingové osoby,



e) osoby náležející k osobám uvedeným v písmenech a) až d),



f) osoby, která byla osobami uvedenými v písmenech a) až d) pověřena

výkonem činnosti.



(7) Česká národní banka může provést kontrolu u osob uvedených v

odstavci 6, pokud je to nezbytné k výkonu její působnosti; za tímto

účelem může



a) vyžadovat předložení dokladů,



b) zkoumat knihy a záznamy a pořizovat z nich výpisy a opisy,



c) získávat písemná nebo ústní vysvětlení od osob uvedených v odstavci

6, jejich zástupců a pracovníků,



d) získávat ústní vysvětlení od jiné osoby než je uvedena v odstavci 6

za podmínky, že k tomu udělí souhlas.



(8) Česká národní banka může provést kontrolu na místě u osob uvedených

v odstavci 6 písm. b) až f) a všech osob, které podléhají dohledu na

konsolidovaném základě, jestliže předem uvědomí dotčený orgán dohledu.



§ 25a



(1) Všechny osoby provádějící bankovní dohled nebo nucenou správu jsou

povinny zachovávat mlčenlivost o všech údajích získaných v souvislosti

s výkonem svého povolání, zaměstnání nebo funkce. Mohou poskytovat

třetím osobám pouze informace v souhrnné podobě, u nichž nelze

identifikovat, o kterou konkrétní banku či osobu se jedná. Povinnost

mlčenlivosti trvá i po skončení povolání, zaměstnání nebo funkce.



(2) Informace získané při výkonu své pravomoci mohou osoby uvedené v

odstavci 1 použít pouze k plnění úkolů bankovního dohledu, nucené

správy nebo v soudním řízení, vedeném v souvislosti s rozhodnutím nebo

výkonem bankovního dohledu, nebo v obdobném řízení před mezinárodním

orgánem.



(3) Za porušení povinnosti mlčenlivosti se při dodržení zákonných

podmínek nepovažuje



a) poskytnutí informací získaných v souvislosti s výkonem bankovního

dohledu nebo doplňkového dohledu nad osobami ve finančním

konglomerátu^6d) orgánu dohledu nad bankami, finančními institucemi

nebo finančními trhy v jiném státě,



b) poskytnutí informací Ministerstvu financí pro účely výkonu kontroly

dodržování podmínek pro poskytování příspěvku fyzickým osobám podle

zákona upravujícího stavební spoření,



c) poskytnutí informace získané při výkonu bankovního dohledu

pracovníkům České národní banky, kteří spolupůsobí při výkonu dohledu

nad finančním trhem, pro plnění jejich úkolů,



d) zveřejnění výsledku zátěžových testů provedených podle § 25d odst. 2

nebo podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího

dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví.



(4) Za porušení povinnosti mlčenlivosti se při dodržení zákonných

podmínek nepovažuje poskytnutí informací získaných v souvislosti s

výkonem bankovního dohledu veřejným orgánům a dalším osobám v České

republice, jsou-li informace poskytovány pro plnění jejich funkce,



a) orgánů působících při likvidaci nebo úpadku u banky nebo finanční

instituce,



b) dohledu nad orgánem podle písmene a),



c) auditora zákonem stanovené účetní závěrky banky nebo finanční

instituce,



d) dohledu nad auditorem stanovené účetní závěrky banky nebo finanční

instituce,



e) dohledu nad dodržováním práva obchodních společností,



f) boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování

terorismu nebo provádění mezinárodních sankcí za účelem udržování

mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv a

boje proti terorismu,



g) dohledu nad platebními nebo vypořádacími systémy,



h) provozovatele platebního nebo vypořádacího systému,



i) orgánu činného v trestním řízení,



j) České národní banky jako ústřední banky České republiky a orgánu

vykonávajícímu dohled nad finančním trhem,



k) systémů pojištění pohledávek z vkladů a pojištění investorů,



l) orgánu veřejné moci, do jehož působnosti náleží příprava právních

předpisů týkajících se dohledu nad bankami a finančními institucemi,

jakož i osob pověřených těmito orgány k výkonu kontrolní činnosti.



Totéž platí ve vztahu k veřejným orgánům a dalším osobám v členských

státech a s výjimkou orgánů a osob podle písmen g), h), j) a l) i v

jiných státech a dále ve vztahu k Evropské centrální bance, Evropskému

orgánu pro bankovnictví, Evropské radě pro systémová rizika^22).



(5) Informace získané v souvislosti s výkonem bankovního dohledu mohou

být poskytovány též orgánům Evropské unie, je-li to zapotřebí k

naplnění mezinárodní smlouvy.



(6) Informace získané v souvislosti s výkonem bankovního dohledu mohou

být poskytnuty též mezinárodním organizacím, působícím na úseku boje

proti trestné činnosti, a dále orgánům cizích států činným v trestním

řízení pro plnění jejich funkce.



(7) Poskytnutí informací podle odstavců 3, 4 a 6 je možné pouze za

podmínky, že příslušný orgán nebo osoba chrání informace nejméně v

rozsahu, jaký je požadován právem Evropské unie.



(8) Informace získané od orgánů cizích států nemohou být použity k

jinému účelu než k tomu, pro který byly poskytnuty, a nesmí být bez

souhlasu poskytovatele poskytnuty nikomu dalšímu.



(9) Informace získané v rámci dohledu na místě na území jiného státu

nesmí být bez souhlasu orgánu bankovního dohledu tohoto státu

poskytnuty nikomu dalšímu.



§ 25b



Zjistí-li Česká národní banka při výkonu dohledu nad bankou mimořádnou

situaci, včetně nepříznivého vývoje na finančních trzích, v jejímž

důsledku by mohlo dojít k ohrožení likvidity trhu a stability

finančního systému (dále jen „mimořádná situace“) v České republice,

informuje bez zbytečného odkladu o této skutečnosti



a) centrální banky Evropského systému centrálních bank v členských

státech dotčených touto situací za podmínek uvedených v § 25a odst. 4

písm. j) a



b) orgány veřejné moci uvedené v § 25a odst. 4 písm. l) v členských

státech dotčených touto situací, jsou-li pro ně tyto informace

významné.



§ 25c



Proces přezkumu a vyhodnocování



(1) Česká národní banka při výkonu dohledu zároveň přezkoumává a

vyhodnocuje, zda uspořádání, strategie, postupy a mechanismy zavedené

bankou za účelem splnění požadavků stanovených tímto zákonem, přímo

použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní

požadavky, nařízením nebo rozhodnutím Evropské komise, kapitál a

likvidita banky zajišťují bezpečný a spolehlivý provoz banky a řádné

řízení a krytí rizik. Česká národní banka vždy vyhodnocuje rizika,

kterým banka je nebo může být vystavena, rizika, která může banka

představovat pro finanční trh s ohledem na zjištění a měření

systémového rizika podle čl. 23 nařízení Evropského parlamentu a Rady

(EU) č. 1093/2010 nebo doporučení Evropské rady pro systémová rizika, a

rizika odhalená zátěžovými testy.



(2) Česká národní banka provádí přezkum a vyhodnocování v periodicitě a

intenzitě přiměřené velikosti, významu a postavení banky na finančním

trhu a charakteru, rozsahu a složitosti jejích činností, minimálně však

jednou ročně, a v rozsahu bance stanovených požadavků podle části první

hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,

nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise.



(3) Česká národní banka přezkoumává a vyhodnocuje úvěrové, tržní a

operační riziko; přezkum a vyhodnocování musí být dále zaměřeny alespoň

na



a) výsledky zátěžových testů prováděných bankou podle čl. 177 nařízení

Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 při použití přístupu

založeného na interním ratingu,



b) expozice vůči riziku koncentrace a jeho řízení bankou včetně

dodržování požadavků podle části čtvrté nařízení Evropského parlamentu

a Rady (EU) č. 575/2013, nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise,



c) vhodnost, účinnost a odolnost zásad a postupů pro řízení zbytkového

rizika spojeného s používáním uznatelných technik snižování úvěrového

rizika, kterým se rozumí snižování úvěrového rizika podle čl. 4 odst. 1

bodu 57 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, a

správnost jejich uplatňování,



d) míru, v jaké kapitál udržovaný bankou vůči aktivům, která

sekuritizovala, odpovídá ekonomické podstatě dané transakce, včetně

dosaženého stupně převodu rizika,



e) expozice banky vůči riziku likvidity,měření a řízení rizika

likvidity včetně vypracování analýz alternativních scénářů, řízení

faktorů snižujících riziko a efektivity pohotovostních plánů,



f) dopady rozložení rizika a způsob, jakým jsou tyto dopady začleněny

do systému měření rizika,



g) výsledky zátěžových testů prováděných bankou při používání interního

modelu pro výpočet kapitálového požadavku k tržnímu riziku podle části

třetí hlavy čtvrté kapitoly páté nařízení Evropského parlamentu a Rady

(EU) č. 575/2013,



h) geografické umístění expozic banky,



i) model podnikání banky,



j) zhodnocení systémového rizika.



(4) Česká národní banka dále přezkoumává a vyhodnocuje



a) celkové řízení rizika likvidity banky; přitom prosazuje rozvoj

řádných vnitřních metodik a bere v úvahu postavení banky na finančních

trzích a řádně zohlední v rozhodnutích učiněných v návaznosti na

přezkum a vyhodnocování možný dopad na stabilitu finančního systému ve

všech ostatních dotčených členských státech,



b) expozice banky vůči úrokovému riziku investičního portfolia, kterým

se pro účely tohoto zákona rozumí portfolio, do kterého se zařazují

nástroje, které se nezařazují do obchodního portfolia; pokud by v

důsledku náhlé a neočekávané změny úrokových sazeb o více než 2

procentní body nebo o hodnotu stanovenou v obecných pokynech Evropského

orgánu pro bankovnictví poklesla ekonomická hodnota banky o více než 20

% kapitálu, uloží Česká národní banka odpovídající opatření k nápravě,



c) expozice banky vůči riziku nadměrné páky, kterou se pro účely tohoto

zákona rozumí páka podle čl. 4 odst. 1 bodu 93 nařízení Evropského

parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, a které je identifikováno na

základě ukazatelů nadměrné páky včetně pákového poměru určeného podle

článku 429 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,

nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise; při vyhodnocování

přiměřenosti pákového poměru a při vyhodnocování uspořádání, strategií,

postupů a mechanismů zavedených bankou pro řízení rizika nadměrné páky,

kterým se pro účely tohoto zákona rozumí riziko nadměrné páky podle čl.

4 odst. 1 bodu 94 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.

575/2013, přihlédne Česká národní banka k modelu podnikání banky,



d) řídicí a kontrolní systém banky, podnikovou kulturu a způsobilost

členů statutárního orgánu, členů správní rady a členů dozorčí rady

banky vykonávat své povinnosti; při přezkumu a vyhodnocování může Česká

národní banka požadovat po bance program jednání statutárního orgánu,

správní rady a dozorčí rady a jejich výborů včetně souvisejících

podkladových dokumentů a výsledků vnitřního a vnějšího hodnocení

činnosti statutárního orgánu, správní rady a dozorčí rady.



(5) Česká národní banka dále přezkoumává a vyhodnocuje,



a) zda banka poskytla skrytou podporu sekuritizaci, kterou se rozumí

sekuritizace podle čl. 4 odst. 1 bodu 61 nařízení Evropského parlamentu

a Rady (EU) č. 575/2013; zjistí-li, že banka poskytla skrytou podporu

sekuritizaci ve více než jednom případě, přijme odpovídající opatření

odrážející riziko, že banka v budoucnu poskytne podporu své

sekuritizaci,



b) zda úpravy ocenění pozic nebo portfolií v obchodním portfoliu podle

čl. 105 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,

nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise umožní bance prodat nebo

krátkodobě zajistit své pozice, aniž by došlo za běžných tržních

podmínek k významné ztrátě; obchodním portfoliem se pro účely tohoto

zákona rozumí obchodní portfolio podle čl. 4 odst. 1 bodu 86 nařízení

Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.



§ 25d



(1) Zjistí-li Česká národní banka při výkonu přezkumu a vyhodnocování

podle § 25c, že více bank je nebo by mohlo být vystaveno podobným

rizikům nebo představuje podobné riziko pro finanční trh, je oprávněna

provádět přezkum a vyhodnocování u skupin druhově určených bank stejným

nebo podobným způsobem. Skupiny druhově určených bank s podobným

rizikovým profilem lze určit zejména na základě zhodnocení systémového

rizika podle § 25c odst. 3 písm. j).



(2) Na podporu procesu přezkumu a vyhodnocování podle § 25c provádí

Česká národní banka alespoň jednou ročně zátěžové testy bank. Výsledek

zátěžových testů může Česká národní banka uveřejnit.



(3) Česká národní banka pravidelně alespoň jednou za 3 roky přezkoumává

dodržování podmínek, za kterých bylo bance povoleno používání interních

přístupů. Při tom se zaměřuje zejména na kvalitu a aktuálnost

používaných metod a postupů, na změny v činnosti banky a na používání

interních přístupů u nových produktů.



§ 25e



(1) Česká národní banka postupuje podle plánu dohledových šetření,

který je sestaven alespoň jednou ročně s přihlédnutím k výsledkům

procesu přezkumu a vyhodnocování podle § 25c.



(2) Česká národní banka sestaví plán dohledových šetření podle odstavce

1 tak, aby nebránil orgánu dohledu jiného členského státu v provedení

kontroly na místě v pobočce banky, která vykonává svou činnost na území

tohoto jiného členského státu.



(3) Plán dohledových šetření České národní banky zahrnuje



a) seznam bank, které mají být předmětem zvýšeného dohledu v návaznosti

na opatření podle odstavce 4,



b) plán kontrol na místě v obchodních místech banky, včetně jejích

poboček a ovládaných osob se sídlem v jiných členských státech,



c) informaci o plánovaném způsobu plnění daných úkolů a přidělení

zdrojů na jejich zajištění,



d) seznam bank, u nichž výsledky zátěžových testů podle § 25c a § 25d

odst. 2 nebo výsledek procesu přezkumu a vyhodnocování podle § 25c

naznačují významná rizika pro finanční zdraví nebo porušení požadavků

stanovených tímto zákonem, právním předpisem, který jej provádí,

rozhodnutím vydaným podle tohoto zákona, opatřením obecné povahy

vydaným podle tohoto zákona, přímo použitelným předpisem Evropské unie

upravujícím obezřetnostní požadavky, nařízením nebo rozhodnutím

Evropské komise,



e) seznam bank, které představují systémové riziko pro finanční trh,



f) seznam dalších bank, u kterých to Česká národní banka považuje za

nezbytné.



(4) Česká národní banka přijme v návaznosti na výsledky přezkumu a

vyhodnocování podle § 25c, je-li to nezbytné, zejména tato opatření:



a) zvýšit počet kontrol na místě,



b) zajistit trvalou přítomnost zástupce České národní banky v bance,



c) vyžadovat podávání dodatečných nebo častějších informací bankou,



d) provádět dodatečný nebo častější přezkum provozních, strategických

nebo obchodních plánů banky,



e) provádět kontroly zaměřené na sledování vybraných rizik, kterým by

banka mohla být vystavena.



§ 25f



(1) Banka je povinna vypracovat a pravidelně aktualizovat ozdravný plán

pro případ závažného zhoršení své finanční situace. Pokud Česká národní

banka s přihlédnutím k velikosti banky, modelu jejího podnikání nebo

propojenosti s jinými institucemi nebo s finančním trhem jako celkem

stanoví, že zhoršení finanční situace banky nebude mít nepříznivý dopad

na finanční trh, jiné instituce nebo podmínky financování, banka

vypracuje se souhlasem České národní banky ozdravný plán v přiměřeném

rozsahu.



(2) Česká národní banka je povinna vypracovat a pravidelně aktualizovat

plán řešení problémů banky, který stanoví možnosti řešení krizové

situace banky. Pokud Česká národní banka s přihlédnutím k velikosti

banky, modelu jejího podnikání nebo propojenosti s jinými institucemi

nebo s finančním trhem jako celkem stanoví, že případný úpadek banky

nebude mít nepříznivý dopad na finanční trh, jiné instituce nebo

podmínky financování, vypracuje plán řešení problémů banky v přiměřeném

rozsahu.



(3) Banka je povinna poskytnout České národní bance za účelem přípravy

plánu řešení problémů banky podle odstavce 2 veškeré nezbytné informace

v rozsahu přiměřeném její velikosti, modelu jejího podnikání nebo

propojenosti s jinými institucemi nebo s finančním trhem jako celkem.



(4) Česká národní banka spolupracuje s Evropským orgánem pro

bankovnictví^30) při přípravě plánů řešení problémů bank. Informuje

Evropský orgán pro bankovnictví o přípravě ozdravných plánů a plánů

řešení problémů bank, zejména jej s dostatečným předstihem informuje o

termínech a místu jednání a o hlavních projednávaných bodech. Česká

národní banka umožní účast zástupce Evropského orgánu pro bankovnictví

na jednání.



ČÁST SEDMÁ



OPATŘENÍ K NÁPRAVĚ A POKUTY



§ 26



Opatření k nápravě



(1) Česká národní banka může osobě podléhající jejímu dohledu při

zjištění nedostatku v její činnosti v důsledku porušení nebo nedodržení

povinnosti nebo podmínky stanovené tímto zákonem, právním předpisem jej

provádějícím, rozhodnutím vydaným podle tohoto zákona, opatřením obecné

povahy vydaným podle tohoto zákona, zákonem upravujícím stavební

spoření, přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím

obezřetnostní požadavky a nařízením nebo rozhodnutím Evropské komise

uložit opatření k nápravě zjištěného nedostatku odpovídající povaze

porušení a jeho závažnosti. Opatření k nápravě lze uložit rovněž při

zjištění nedostatků na základě výsledků provádění přezkoumávání a

vyhodnocení podle § 25c.



(2) K odstranění zjištěných nedostatků může Česká národní banka



a) uložit, aby osoba podléhající jejímu dohledu



1. udržovala kapitál nad minimální úrovní požadavků na kapitál podle

čl. 92 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a

požadavků na kapitálové rezervy podle tohoto zákona,



2. zlepšila uspořádání, strategie, postupy a jiné mechanismy tak, aby

obnovila nebo posílila jejich soulad s tímto zákonem, právním předpisem

provádějícím tento zákon, rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy

vydaným podle tohoto zákona nebo přímo použitelným předpisem Evropské

unie upravujícím obezřetnostní požadavky, nařízením nebo rozhodnutím

Evropské komise,



3. předložila plán na obnovení souladu s požadavky podle tohoto zákona

a přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní

požadavky a zavedla jej ve stanoveném termínu,



4. uplatňovala specifické zásady a postupy pro tvorbu opravných položek

k aktivům a rezerv nebo pro stanovení kapitálových požadavků,



5. omezila, ukončila nebo neprováděla některé obchody, operace nebo

činnosti, které znamenají nadměrné riziko pro banku,



6. omezila distribuční síť, včetně případného snížení počtu obchodních

míst,



7. snížila rizika spojená s jejími činnostmi, produkty nebo systémy,



8. omezila pohyblivou složku odměny osob uvedených v § 8b odst. 1 písm.

d), pokud není v souladu s udržováním kapitálu; v takovém případě určí

banka nebo pobočka banky z jiného než členského státu výši pohyblivé

složky procentem z čistého zisku,



9. použila zisk po zdanění přednostně k doplnění rezervních fondů nebo

ke zvýšení základního kapitálu,



10. omezila rozdělení zisku nebo nerozdělila zisk akcionářům či

držitelům nástrojů vedlejšího kapitálu tier 1 podle čl. 51 nařízení

Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013; pokud tento zákaz

nepředstavuje nesplnění závazků této osoby,



11. ve stanovené lhůtě odstranila nedostatek v činnosti a zdržela se

jeho opakování,



12. ve stanovené lhůtě navýšila kapitál na určenou výši, pokud

neudržuje kombinovanou kapitálovou rezervu podle § 12d odst. 1 a Česká

národní banka neschválila plán na obnovení kapitálu,



b) uložit dodatečné nebo častější předkládání výkazů, včetně informací

o kapitálu a likviditních pozicích,



c) uložit zvláštní požadavky na likviditu, včetně omezení nesouladu

splatnosti aktiv a závazků, s přihlédnutím ke konkrétnímu modelu

podnikání banky, k uspořádáním, postupům a mechanismům banky, zejména

podle § 8b odst. 1 písm. b), a k systémovému riziku likvidity, které

ohrožuje jednotu finančního trhu České republiky,



d) uložit dodatečné uveřejňování informací,



e) uložit přísnější omezení rozdělení zisku po zdanění než podle § 12d

odst. 4, pokud Česká národní banka neschválila plán na obnovení

kapitálu,



f) uložit jiná vhodná opatření k nápravě.



(3) Česká národní banka může uložit opatření podle odstavce 2 písm. a)

bodu 1, zejména pokud



a) zjistí nedostatky v uspořádání, strategiích, postupech nebo jiných

mechanismech řídicího a kontrolního systému upravených tímto zákonem,

právním předpisem jej provádějícím, nesplnění požadavků podle čl. 393

nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 nebo nedostatky

ve strategiích nebo postupech podle § 12c, nebo v jejich uplatňování;

to platí za podmínek stanovených v § 26k odst. 1 a 2 obdobně i pro

zahraniční banku, která je členem skupiny evropské ovládající banky [§

26d odst. 1 písm. m)], členem skupiny evropské finanční holdingové

osoby [§ 26d odst. 1 písm. o)] nebo členem skupiny evropského

ovládajícího obchodníka s cennými papíry podle zákona upravujícího

podnikání na kapitálovém trhu, nad níž Česká národní banka vykonává

dohled na konsolidovaném základě, přičemž v takovém případě lze

požadovat zvýšení kapitálu nad úroveň stanovenou zahraničními právními

předpisy,



b) se na rizika nebo prvky rizik nevztahují požadavky na kapitál

upravené v tomto zákoně nebo přímo použitelném předpise Evropské unie

upravujícím obezřetnostní požadavky,



c) uložení opatření podle odstavce 2 písm. a) bodu 2, bodů 5 a 6 a bodů

8 až 10, odstavce 2 písm. c) nebo opatření podle odstavce 4 písm. a) až

f) se jeví jako nedostatečné k dosažení nápravy v přiměřeném čase,



d) je pravděpodobné, že nesplnění požadavků ohledně používání

odpovídajícího přístupu bude mít za následek nedostatečné kapitálové

požadavky,



e) je pravděpodobné, že ačkoliv budou dodrženy požadavky podle tohoto

zákona nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího

obezřetnostní požadavky, rizika budou podceněna,



f) banka oznámí České národní bance podle čl. 377 odst. 5 nařízení

Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, že z výsledků zátěžových

testů vyplývá potřeba kapitálu ve výši, která významně přesahuje její

kapitálový požadavek ke krytí portfolia obchodování s korelací.



(4) Česká národní banka může osobě podléhající jejímu dohledu, která

obdržela souhlas používat interní přístup nebo interní model k výpočtu

kapitálových požadavků podle části třetí nařízení Evropského parlamentu

a Rady (EU) č. 575/2013, ale nesplňuje požadavky pro jeho používání,



a) uložit, aby prokázala, že nesoulad s požadavky na interní přístup

nebo interní model je nepodstatný,



b) uložit, aby předložila plán na obnovení souladu s požadavky na

interní přístup nebo interní model a stanovila lhůtu k jeho provedení,



c) uložit, aby provedla úpravu plánu na obnovení souladu s požadavky na

interní přístup nebo interní model a stanovit lhůtu pro provedení

těchto úprav, je-li nepravděpodobné, že podle původního plánu bude

dosaženo plného souladu, nebo lhůty uvedené v původním plánu jsou

nevhodné,



d) omezit souhlas na oblasti, které splňují stanovené požadavky nebo u

nichž lze dosáhnout souladu v rámci příslušné lhůty,



e) odejmout souhlas s používáním interního přístupu nebo interního

modelu, který vyžaduje souhlas, pokud je nepravděpodobné, že banka bude

schopna obnovit soulad v rámci příslušné lhůty nebo neprokázala, že

nesoulad je nepodstatný,



f) odejmout souhlas s používáním interního modelu tržního rizika nebo

uložit vhodná opatření k zajištění jeho okamžitého zlepšení, pokud u

interního modelu naznačuje velký počet překročení uvedených v čl. 366

nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, že model není

dostatečně přesný,



g) uložit jiná vhodná opatření.



(5) Odstavec 3 se použije za podmínek stanovených v § 26k odst. 1 a 2

obdobně i pro zahraniční banku, která je členem skupiny evropské

ovládající banky [§ 26d odst. 1 písm. m)], členem skupiny evropské

finanční holdingové osoby [§ 26d odst. 1 písm. o)] nebo členem skupiny

evropského ovládajícího obchodníka s cennými papíry podle zákona

upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, nad níž Česká národní banka

vykonává dohled na konsolidovaném základě, přičemž v takovém případě

lze požadovat zvýšení kapitálu nad úroveň stanovenou zahraničními

právními předpisy.



(6) V případě zjištění nedostatku v činnosti osoby podléhající jejímu

dohledu může Česká národní banka



a) uložit, aby tato osoba



1. vyměnila člena statutárního orgánu, člena správní rady nebo člena

dozorčí rady, osobu ve vedení pobočky zahraniční banky nebo jinou

odpovědnou fyzickou osobu,



2. vytvořila odpovídající výši opravných položek a rezerv,



3. snížila nebo zvýšila základní kapitál ve stanoveném rozsahu,



4. snížila základní kapitál za účelem úhrady ztráty o částku

odpovídající ztrátě po jejím zúčtování s rezervními a dalšími fondy za

předpokladu, že ztráta přesahuje 20 % vlastního kapitálu,



5. snížila výši svého podílu v jiné osobě nebo převedla svůj podíl v

této osobě na jinou osobu anebo jinak omezila rizika plynoucí z jejího

podílu v této osobě,



b) změnit licenci vyloučením nebo omezením některých činností v ní

uvedených,



c) zavést nucenou správu,



d) nařídit mimořádný audit na náklady banky nebo pobočky banky z jiného

než členského státu,



e) zakázat nebo omezit provádění operací s osobami, které jsou spjaty

úzkým propojením s bankou nebo které jsou součástí stejného

konsolidačního celku jako banka nebo mají k bance nebo pobočce banky z

jiného než členského státu zvláštní vztah podle § 19,



f) uložit zvýšit likvidní prostředky banky nebo pobočky banky z jiného

než členského státu alespoň na výši stanovenou Českou národní bankou,



g) odejmout souhlas s používáním interního přístupu pro výpočet

kapitálového požadavku podle části třetí nařízení Evropského parlamentu

a Rady (EU) č. 575/2013.



(7) Česká národní banka může uložit fyzické osobě nebo právnické osobě

nepodléhající jejímu dohledu, která neplní povinnost uloženou tímto

zákonem, právním předpisem jej provádějícím, rozhodnutím vydaným podle

tohoto zákona, přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím

obezřetnostní požadavky nebo nařízením nebo rozhodnutím Evropské

komise, aby upustila od tohoto protiprávního jednání a zdržela se jeho

opakování; Česká národní banka může dále



a) pozastavit výkon hlasovacích práv akcionáři nebo akcionářům

odpovědným za protiprávní jednání,



b) dočasně zakázat členu statutárního orgánu, správní rady nebo dozorčí

rady banky nebo jiné odpovědné fyzické osobě výkon funkce v bance nebo

výkon funkce v jiné bance nebo zahraniční bance,



c) uveřejnit informaci o tom, která osoba je odpovědná za protiprávní

jednání a jaká je jeho povaha.



(8) Postup podle odstavce 2 písm. a) bodů 1, 2 a 4 a odstavce 6 písm.

a) bodu 4 a odstavce 6 písm. c) a e) nelze uplatnit vůči pobočce banky

z členského státu a postup podle odstavce 2 písm. a) bodu 4 a odstavce

6 písm. c) nelze uplatnit vůči pobočce banky z jiného než členského

státu.



(9) Česká národní banka může uložit opatření k nápravě podle odstavců 2

až 4, odstavce 6 písm. g) a odstavce 7 také, jestliže má důvodné

podezření, že nedostatek v činnosti může v průběhu následujících 12

měsíců nastat.



§ 26a



Zjistí-li Česká národní banka, že celkový kapitálový poměr banky na

individuálním základě je menší než dvě třetiny celkového kapitálového

poměru podle čl. 92 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a

Rady (EU) č. 575/2013, uloží bance jedno nebo více z těchto opatření k

nápravě:



a) zvýšit základní kapitál tak, aby celkový kapitálový poměr banky na

individuálním základě dosahoval nejméně výše celkového kapitálového

poměru podle čl. 92 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a

Rady (EU) č. 575/2013,



b) pořizovat pouze aktiva, která mají podle přímo použitelného předpisu

Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky rizikovou váhu nižší

než 100 %,



c) nezískávat žádný podíl na základním kapitálu a na hlasovacích

právech v žádné právnické osobě s výjimkou smluv uzavřených před

uložením tohoto opatření, nezaložit ani nezískat žádnou další

právnickou osobu nebo její organizační složku,



d) neposkytovat žádný úvěr osobě se zvláštním vztahem k bance,



e) neposkytovat úrokové sazby z vkladů převyšující současné běžné

úrokové sazby z vkladů srovnatelných částek a se srovnatelnou

splatností tak, jak budou zjištěny Českou národní bankou.



§ 26aa



(1) Účastníkem řízení o uložení opatření k nápravě je pouze osoba,

které má být opatření k nápravě uloženo.



(2) Řízení může být zahájeno vydáním rozhodnutí.



(3) Osoba, které Česká národní banka uložila opatření k nápravě,

informuje Českou národní banku o zjednání nápravy bez zbytečného

odkladu.



(4) Proti rozhodnutí o uložení opatření k nápravě lze podat rozklad.

Rozklad nemá odkladný účinek. O rozkladu rozhoduje bankovní rada České

národní banky.



§ 26ab



(1) Česká národní banka bez zbytečného odkladu uveřejní pravomocné

rozhodnutí o uložení opatření k nápravě způsobem umožňujícím dálkový

přístup.



(2) Česká národní banka uveřejní rozhodnutí bez uvedení identifikačních

údajů o osobě, které bylo opatření k nápravě uloženo, pokud by

uveřejnění



a) bylo vůči dotčené fyzické osobě na základě předchozího posouzení

shledáno jako zjevně nepřiměřené,



b) ohrozilo stabilitu finančního trhu,



c) ohrozilo probíhající trestní řízení,



d) způsobilo dotčené osobě nepřiměřenou škodu.



(3) Rozhodnutí podle odstavce 1 nebo 2 musí být uveřejněno nejméně po

dobu 5 let. Osobní údaje dotčené fyzické osoby se uveřejní jen na dobu

nezbytně nutnou v souladu se zákonem upravujícím ochranu osobních

údajů.



§ 26b



(1) V případě, že člen statutárního orgánu, správní rady nebo dozorčí

rady zjistí, že banka je nebo se stane platebně neschopnou nebo že

bance vznikly nebo pravděpodobně vzniknou ztráty, které způsobily nebo

mohou způsobit pokles celkového kapitálového poměru banky na

individuálním základě pod minimální úroveň celkového kapitálového

poměru podle čl. 92 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a

Rady (EU) č. 575/2013, informuje o tom neprodleně Českou národní banku.



(2) Pro zahraniční banku vykonávající bankovní činnosti na území České

republiky prostřednictvím své pobočky na základě licence podle § 5 a

pro její pobočku se odstavec 1 použije obdobně; povinnost informovat

Českou národní banku mají osoby ve vedení této zahraniční banky i osoby

ve vedení této pobočky.



§ 26ba



(1) Pokud výše celkového kapitálového poměru banky klesne pod minimální

úroveň podle čl. 92 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a

Rady (EU) č. 575/2013 a banka, za účelem splnění celkového kapitálového

poměru, zvyšuje svůj základní kapitál,



a) je dán důležitý zájem společnosti pro omezení nebo vyloučení

přednostního práva akcionářů na úpis nových akcií; § 29 odst. 2 věta

druhá tím není dotčen,



b) emisní kurs musí být pro všechny upisovatele stejný,



c) lze upsat nové akcie, i když akcionáři dosud nesplatili emisní kurs

dříve upsaných akcií; nové akcie však nemůže upsat akcionář, který

nesplatil emisní kurs dříve upsaných akcií,



d) přednostní právo na upisování nových akcií není samostatně

převoditelné,



e) banka uveřejní pozvánku na valnou hromadu nejméně 7 dní přede dnem

konání valné hromady,



f) lhůta pro upsání nových akcií s využitím přednostního práva činí

nejvýše 14 dní ode dne přijetí usnesení valné hromady o zvýšení

základního kapitálu,



g) lhůta pro upsání nových akcií bez využití přednostního práva činí

nejvýše 14 dní ode dne uplynutí lhůty podle písmene f) nebo ode dne

přijetí usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu, bylo-li

přednostní právo akcionářů na úpis nových akcií vyloučeno,



h) upisovatel musí ve lhůtě pro upsání nových akcií splatit jejich

emisní kurs, jinak je jeho upsání neúčinné,



i) emisní kurs nových akcií musí být splacen v penězích anebo

započtením.



(2) V pozvánce na valnou hromadu svolanou za účelem rozhodnutí o

zvýšení základního kapitálu banky v případě podle odstavce 1 se uvedou

důvody zvolení tohoto postupu a jeho odchylky od postupu zvýšení

základního kapitálu podle zákona upravujícího právní poměry obchodních

společností a družstev; nesplnění této povinnosti však nezpůsobuje

neplatnost následného rozhodnutí valné hromady.



§ 26bb



Opatření obecné povahy při ohrožení nebo narušení stability bankovního

nebo finančního systému



(1) Česká národní banka vydá opatření obecné povahy podle odstavce 2,



a) je-li ohrožena stabilita bankovního nebo finančního systému a pokud

je to pro odstranění tohoto ohrožení účelné, nebo



b) pokud již stabilita bankovního nebo finančního systému byla

narušena, je-li to pro zmírnění následků tohoto narušení účelné.



(2) Česká národní banka opatřením obecné povahy bankám, pobočkám

zahraničních bank, skupině druhově určených bank nebo skupině druhově

určených poboček zahraničních bank



a) stanoví dočasnou výjimku z dodržování povinností stanovených v § 4,

5, 11 až 24 nebo v § 26f anebo z pravidel stanovených na základě tohoto

zákona,



b) dočasně zakáže nebo omezí některé povolené činnosti anebo provedení

některých obchodů, převodů finančních prostředků nebo jiných transakcí,



c) odchylně od tohoto zákona nebo právního předpisu vydaného na jeho

základě dočasně stanoví pravidla podle § 12, § 13 a § 14 písm. a), b) a

d), nebo



d) odchylně od tohoto zákona nebo právního předpisu vydaného na jeho

základě, dočasně stanoví lhůty a periodicitu pro plnění informačních

povinností banky nebo pobočky zahraniční banky.



(3) Česká národní banka vydá opatření obecné povahy, jsou-li naplněny

podmínky stanovené v čl. 458 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU)

č. 575/2013.



(4) Opatření obecné povahy se vydává bez řízení o návrhu opatření

obecné povahy. Opatření obecné povahy nabývá účinnosti dnem zveřejnění

na úřední desce České národní banky; zveřejnění na úřední desce jiného

úřadu se nevyžaduje. Pokud nepozbylo účinnosti dříve, pozbývá opatření

obecné povahy účinnosti uplynutím 6 měsíců ode dne nabytí jeho

účinnosti.



(5) Osobami, jejichž práva, povinnosti nebo oprávněné zájmy mohou být

opatřením obecné povahy vydaným Českou národní bankou dotčeny, jsou

pouze banky nebo pobočky zahraničních bank. Tyto osoby jsou oprávněny

podat proti vydanému opatření písemné odůvodněné námitky ve lhůtě 5

pracovních dní ode dne jeho zveřejnění. Podané námitky nemají odkladný

účinek. O podaných námitkách rozhodne Česká národní banka, proti

takovému rozhodnutí nelze podat opravný prostředek.



ČÁST OSMÁ



BANKOVNÍ DOHLED NA KONSOLIDOVANÉM ZÁKLADĚ



§ 26c



(1) Bankovním dohledem na konsolidovaném základě se rozumí sledování a

regulace rizik u konsolidačních celků, jejichž součástí je banka, za

účelem omezení rizik, kterým je banka vystavena z hlediska její účasti

v konsolidačním celku.



(2) Bankovní dohled na konsolidovaném základě není dohledem nad

jednotlivými osobami zahrnutými do konsolidačního celku a nenahrazuje

se jím výkon bankovního dohledu na individuálním základě nad bankami

podle tohoto zákona ani dohled nad obchodníky s cennými papíry,

spořitelními a úvěrními družstvy a finančními institucemi podle

zvláštních právních předpisů.



(3) Při výkonu dohledu na konsolidovaném základě Česká národní banka

spolupracuje s orgány dohledu nad bankami, obchodníky s cennými papíry

a finančními institucemi v zahraničí a má právo si s těmito orgány

vyměňovat informace. Ustanovení § 25a tím není dotčeno.



(4) Česká národní banka může za účelem výkonu bankovního dohledu na

konsolidovaném základě provést kontrolu na místě v osobách zahrnutých

do konsolidačního celku nebo požádat o její provedení příslušný

zahraniční orgán dohledu. Česká národní banka informuje o zahájení,

účelu a výsledcích kontroly na místě příslušný zahraniční orgán dohledu

nad kontrolovanou osobou. Ustanovení § 25a tím není dotčeno.



(5) Požaduje-li Česká národní banka informace potřebné pro výkon

bankovního dohledu na konsolidovaném základě, o kterých ví, že již byly

členem konsolidačního celku poskytnuty jinému orgánu dohledu,

přednostně požádá o takové informace tento orgán.



(6) Výkon bankovního dohledu prováděný Českou národní bankou nad členem

skupiny evropské ovládající banky [§ 26d odst. 1 písm. m)] nebo nad

členem skupiny evropské finanční holdingové osoby [§ 26d odst. 1 písm.

o)] je založen na písemných ujednáních o koordinaci a spolupráci s

orgánem vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě nad touto

skupinou. Takovému orgánu dohledu lze těmito ujednáními svěřit úkoly

týkající se této koordinace a spolupráce.



(7) Vykonává-li Česká národní banka bankovní dohled na konsolidovaném

základě nad skupinou evropské ovládající banky nebo nad skupinou

evropské finanční holdingové osoby, musí mít písemná ujednání o

koordinaci a spolupráci s orgány vykonávajícími dohled nad členy této

skupiny. České národní bance lze těmito ujednáními svěřit úkoly

týkající se této koordinace a spolupráce.



(8) Namísto České národní banky je orgán dohledu jiného členského státu

vykonávající dohled na konsolidovaném základě nad skupinou evropské

ovládající banky nebo evropské finanční holdingové osoby příslušný k

výkonu bankovního dohledu v souladu s právem Evropské unie^17) nad

členem této skupiny se sídlem v České republice, a to v rozsahu a za

podmínek stanovených mezinárodní smlouvou. Tato mezinárodní smlouva

vždy stanoví podmínky, za kterých má Česká republika nárok na regresní

úhradu vůči orgánu dohledu jiného členského státu nebo vůči členskému

státu, na jehož území má tento orgán sídlo, jestliže nahradila škodu

nebo nemajetkovou újmu, kterou tento orgán při výkonu dohledu způsobil

nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Při výkonu

bankovního dohledu orgánem dohledu jiného členského státu se použije

právní řád České republiky. Odpovědnost za škodu způsobenou orgánem

dohledu jiného členského státu jeho rozhodnutím nebo nesprávným úředním

postupem při výkonu bankovního dohledu se posuzuje podle zákona

upravujícího odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné

moci^18).



(9) Namísto orgánu dohledu jiného členského státu vykonávajícího dohled

na konsolidovaném základě nad skupinou evropské ovládající banky je

Česká národní banka, vykonávající dohled na konsolidovaném základě nad

skupinou evropské ovládající banky nebo nad skupinou evropské finanční

holdingové osoby, příslušná k výkonu dohledu v souladu s právem

Evropské unie^17) nad členem této skupiny se sídlem v jiném členském

státě, a to v rozsahu a za podmínek stanovených mezinárodní smlouvou.



(10) Odstavce 6 až 9 se použijí obdobně pro výkon dohledu na

konsolidovaném základě nad odpovědnou bankou ovládanou evropskou

smíšenou finanční holdingovou osobou.



§ 26d



(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí



a) konsolidačním celkem skupina ovládající banky, skupina zahraniční

ovládající banky, skupina finanční holdingové osoby anebo skupina

smíšené holdingové osoby, přičemž konsolidační celek tvoří nejméně dvě

osoby,



b) ovládající bankou banka, jejíž ovládaná osoba nebo přidružená osoba

je bankou, spořitelním a úvěrním družstvem, zahraniční bankou, finanční

institucí, obchodníkem s cennými papíry, zahraničním obchodníkem s

cennými papíry nebo podnikem pomocných služeb,



c) finanční holdingovou osobou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 20

nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,



d) smíšenou holdingovou osobou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 22

nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,



e) smíšenou finanční holdingovou osobou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu

21 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,



f) skupinou ovládající banky skupina tvořená bankou a jí ovládanými

osobami a přidruženými osobami, které jsou institucemi, finančními

institucemi nebo podnikem pomocných služeb,



g) skupinou finanční holdingové osoby skupina tvořená finanční

holdingovou osobou a jí ovládanými osobami a přidruženými osobami,

které jsou institucemi, finančními institucemi nebo podnikem pomocných

služeb,



h) skupinou smíšené holdingové osoby skupina tvořená smíšenou

holdingovou osobou a jí ovládanými osobami a přidruženými osobami,

které jsou institucemi, finančními institucemi nebo podnikem pomocných

služeb,



i) přidruženou osobou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 35 nařízení

Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,



j) zahraniční ovládající bankou zahraniční banka, jejíž ovládanou

osobou je banka,



k) skupinou zahraniční ovládající banky skupina tvořená zahraniční

ovládající bankou a jí ovládanými osobami a přidruženými osobami, které

jsou institucemi, finančními institucemi nebo podnikem pomocných

služeb,



l) tuzemskou ovládající bankou ovládající banka, která současně není

osobou ovládanou jinou bankou, finanční holdingovou osobou nebo

smíšenou finanční holdingovou osobou se sídlem v České republice,



m) evropskou ovládající bankou ovládající banka nebo zahraniční

ovládající banka, které bylo uděleno oprávnění k výkonu činnosti v

členském státě, a která není ovládána jinou bankou nebo zahraniční

bankou, které bylo uděleno oprávnění k výkonu činnosti v jakémkoli

členském státě, ani není ovládána finanční holdingovou osobou nebo

smíšenou finanční holdingovou osobou, která má sídlo v jakémkoli

členském státě,



n) tuzemskou finanční holdingovou osobou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu

30 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,



o) evropskou finanční holdingovou osobou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu

31 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,



p) tuzemskou smíšenou finanční holdingovou osobou osoba podle čl. 4

odst. 1 bodu 32 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,



q) evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou osoba podle čl. 4

odst. 1 bodu 33 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,



r) odpovědnou bankou ve skupině finanční holdingové osoby banka

ovládaná finanční holdingovou osobou se sídlem



1. v České republice,



2. v jiném členském státě, pokud tato finanční holdingová osoba zároveň

neovládá zahraniční banku, které bylo uděleno oprávnění k výkonu

činnosti v tomto členském státě, ani zahraniční banku s větší bilanční

sumou, které bylo uděleno oprávnění k výkonu činnosti v jiném členském

státě, nebo



3. v jiném než členském státě, pokud Česká národní banka neupustila

podle § 26e odst. 6 od výkonu bankovního dohledu na konsolidovaném

základě nad skupinou této finanční holdingové osoby;



je-li v konsolidačním celku podle bodů 1 až 3 více bank, odpovědnou

bankou ve skupině finanční holdingové osoby se rozumí banka s největší

bilanční sumou,



s) odpovědnou bankou ve skupině zahraniční ovládající banky banka

ovládaná zahraniční ovládající bankou, které bylo uděleno oprávnění k

výkonu činnosti v jiném než členském státě, pokud Česká národní banka

neupustila podle § 26e odst. 6 od výkonu bankovního dohledu na

konsolidovaném základě nad skupinou této zahraniční ovládající banky;

je-li v takovémto konsolidačním celku více bank, odpovědnou bankou ve

skupině zahraniční ovládající banky se rozumí banka s největší bilanční

sumou,



t) odpovědnou bankou ovládanou smíšenou finanční holdingovou osobou

banka ovládaná smíšenou finanční holdingovou osobou se sídlem



1. v České republice,



2. v jiném členském státě, pokud tato smíšená finanční holdingová osoba

zároveň neovládá zahraniční banku, které bylo uděleno oprávnění k

výkonu činnosti v tomto členském státě, ani zahraniční banku s větší

bilanční sumou, které bylo uděleno oprávnění k výkonu činnosti v jiném

členském státě, nebo



3. v jiném než členském státě, pokud Česká národní banka neupustila

podle § 26e odst. 6 od výkonu bankovního dohledu na konsolidovaném

základě;



je-li v konsolidačním celku podle bodů 1 až 3 více bank, odpovědnou

bankou ovládanou smíšenou finanční holdingovou osobou se rozumí banka s

největší bilanční sumou,



u) konsolidovaným základem konsolidovaný základ podle čl. 4 odst. 1

bodu 48 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.



(2) V případě, kdy vazby v rámci konsolidačního celku jsou takového

charakteru, že není možné jednoznačně určit ovládající osobu nebo její

typ, je Česká národní banka oprávněna určit v dohodě s příslušným

zahraničním orgánem dohledu nad bankami nebo finančními institucemi

ovládající osobu konsolidačního celku nebo její typ.



(3) Z dohledu nad konsolidačním celkem jsou vyjmuti obchodníci s

cennými papíry, kteří nejsou uvedení v § 8a odst. 1 až 3 zákona o

podnikání na kapitálovém trhu.



§ 26e



(1) Česká národní banka vykonává bankovní dohled na konsolidovaném

základě nad skupinou ovládající banky a nad skupinou zahraniční

ovládající banky, jejímž členem je odpovědná banka ve skupině

zahraniční ovládající banky. Skupina ovládající banky ovládané

tuzemskou ovládající bankou nebo tuzemskou finanční holdingovou osobou

podléhá bankovnímu dohledu na konsolidovaném základě, jen pokud je

členem této skupiny zahraniční banka, obchodník s cennými papíry nebo

finanční instituce, které mají sídlo v jiném než členském státě.



(2) Česká národní banka vykonává bankovní dohled na konsolidovaném

základě nad skupinou finanční holdingové osoby, jejímž členem je

odpovědná banka ve skupině finanční holdingové osoby, a nad odpovědnou

bankou ovládanou smíšenou finanční holdingovou osobou. Skupina finanční

holdingové osoby ovládané tuzemskou ovládající bankou nebo tuzemskou

finanční holdingovou osobou podléhá bankovnímu dohledu na

konsolidovaném základě, jen pokud je členem této skupiny zahraniční

banka, obchodník s cennými papíry nebo finanční instituce, které mají

sídlo v jiném než členském státě.



(3) Česká národní banka



a) vykonává dohled nad skupinou finanční holdingové osoby, která

nesplňuje podmínky podle odstavce 2 věty první, nebo



b) upustí od výkonu dohledu nad skupinou finanční holdingové osoby,

která splňuje podmínky podle odstavce 2 věty první, jestliže se tak

dohodne s příslušným orgánem dohledu členského státu a jestliže se jim

jeví určení odpovědné banky ve skupině finanční holdingové osoby podle

kritérií stanovených tímto zákonem [§ 26d odst. 1 písm. r)] jako

nevhodné, zejména s ohledem na význam bank nebo zahraničních bank,

které jsou členy tohoto konsolidačního celku, pro finanční trh v

dotčených členských státech. V takovém případě si však Česká národní

banka nebo příslušný orgán dohledu předem vyžádají stanovisko odpovědné

banky ve skupině finanční holdingové osoby nebo evropské finanční

holdingové osoby, které jsou členy dotčeného konsolidačního celku.

Pokud Česká národní banka postupuje podle písmene a), určí banku, která

bude plnit povinnosti odpovědné banky ve skupině finanční holdingové

osoby.



(4) Odstavec 3 se použije obdobně pro výkon dohledu na konsolidovaném

základě nad odpovědnou bankou ovládanou smíšenou finanční holdingovou

osobou.



(5) Česká národní banka vykonává bankovní dohled na konsolidovaném

základě nad skupinou smíšené holdingové osoby.



(6) Česká národní banka může upustit od výkonu bankovního dohledu na

konsolidovaném základě nad konsolidačním celkem, má-li ovládající osoba

sídlo ve státě, který není členským státem, pokud je nad tímto

konsolidačním celkem vykonáván srovnatelný bankovní dohled na

konsolidovaném základě podle přímo použitelného předpisu Evropské unie

upravujícího obezřetnostní požadavky. Před tímto rozhodnutím Česká

národní banka požádá o stanovisko orgán dohledu nad zahraniční bankou

se sídlem v jiném členském státě, která je členem stejného

konsolidačního celku, a Evropský orgán pro bankovnictví. Není-li

vykonáván srovnatelný bankovní dohled na konsolidovaném základě nad

tímto konsolidačním celkem, Česká národní banka může požadovat po

členovi konsolidačního celku založení finanční holdingové osoby nebo

smíšené finanční holdingové osoby na území České republiky nebo jiného

členského státu. Postup podle věty třetí Česká národní banka oznámí

orgánu dohledu nad bankou se sídlem v jiném členském státě, která je

členem stejného konsolidačního celku, a Evropské komisi a Evropskému

orgánu pro bankovnictví.



§ 26f



(1) Ovládající banka, odpovědná banka ve skupině finanční holdingové

osoby, odpovědná banka ovládaná smíšenou finanční holdingovou osobou,

odpovědná banka ve skupině zahraniční ovládající banky a banka ve

skupině smíšené holdingové osoby, jež jsou členy konsolidačního celku

podléhajícího bankovnímu dohledu České národní banky, jsou povinny

dodržovat na konsolidovaném základě



a) požadavky na řídicí a kontrolní systém (§ 8b),



b) strategie a postupy pro vyhodnocování a změny vnitřně stanoveného

kapitálu (§ 12c),



c) požadavky podle § 26g odst. 4.



(2) Osoby zahrnuté do konsolidačního celku jsou povinny na vyžádání

sdělovat České národní bance přímo nebo prostřednictvím banky podle

odstavce 1 veškeré informace potřebné pro provádění dohledu na

konsolidovaném základě.



§ 26g



(1) Osoby zahrnuté do konsolidačního celku musejí vytvořit odpovídající

kontrolní mechanismy zajišťující správnost poskytovaných informací pro

účely bankovního dohledu na konsolidovaném základě.



(2) Tuzemská ovládající banka, odpovědná banka ve skupině finanční

holdingové osoby, odpovědná banka ovládaná smíšenou finanční

holdingovou osobou a odpovědná banka ve skupině zahraniční ovládající

banky předem oznámí České národní bance auditory, kteří budou provádět

audit osob zahrnutých v konsolidačním celku podléhajícímu bankovnímu

dohledu České národní banky.



(3) Tuzemská ovládající banka, odpovědná banka ve skupině finanční

holdingové osoby, odpovědná banka ovládaná smíšenou finanční

holdingovou osobou, odpovědná banka ve skupině zahraniční ovládající

banky a banka ve skupině smíšené holdingové osoby jsou povinny zajistit

audit informací, které předávají pro účely bankovního dohledu na

konsolidovaném základě, a to způsobem a v rozsahu stanoveném vyhláškou

České národní banky.



(4) Banka je povinna řádně sledovat své operace se členy stejného

konsolidačního celku, řídit rizika s nimi spojená a podrobit je

odpovídajícím mechanismům vnitřní kontroly.



(5) Finanční holdingová osoba a smíšená finanční holdingová osoba jsou

povinny zajistit, aby jejich statutárním orgánem, členem jejich

statutárního orgánu, členem správní rady nebo členem dozorčí rady byla

osoba důvěryhodná, dostatečně odborně způsobilá a zkušená pro výkon své

funkce a pro zajištění požadavků vyplývajících pro finanční holdingovou

osobu a smíšenou finanční holdingovou osobu z tohoto zákona.

Podrobnější požadavky stanoví Česká národní banka vyhláškou.



(6) Finanční holdingová osoba a smíšená finanční holdingová osoba

předem informuje Českou národní banku o navrhovaných změnách osob ve

vedení a zároveň jí předloží podklady prokazující důvěryhodnost,

odbornou způsobilost a zkušenost navrhovaných osob. Osoba, která se

nově stane finanční holdingovou osobou nebo smíšenou finanční

holdingovou osobou, je povinna splnit tuto povinnost ohledně osob v

jejím vedení do 2 měsíců ode dne, kdy se stane finanční holdingovou

osobou nebo smíšenou finanční holdingovou osobou, jinak se má za to, že

osoby ve vedení této finanční holdingové osoby nesplňují stanovené

předpoklady. Dotčená fyzická osoba je povinna finanční holdingové osobě

nebo smíšené finanční holdingové osobě poskytnout potřebné podklady a

součinnost. Podklady prokazující důvěryhodnost a zkušenost osob ve

vedení finanční holdingové osoby nebo smíšené finanční holdingové osoby

upraví Česká národní banka vyhláškou.



(7) Česká národní banka může požadovat po finanční holdingové osobě

nebo smíšené finanční holdingové osobě výměnu osoby ve vedení finanční

holdingové osoby nebo smíšené finanční holdingové osoby, jestliže tato

osoba není dostatečně zkušená nebo důvěryhodná.



§ 26h



(1) Zjistí-li Česká národní banka nedostatky v činnosti osoby zahrnuté

do konsolidačního celku, které mohou negativně ovlivnit hospodaření

banky, která je součástí konsolidačního celku, je oprávněna ve vztahu k

ovládající bance, odpovědné bance ve skupině finanční holdingové osoby,

odpovědné bance ovládané smíšenou finanční holdingovou osobou, finanční

holdingové osobě, odpovědné bance ve skupině zahraniční ovládající

banky, bance ve skupině smíšené holdingové osoby nebo smíšené

holdingové osobě podle povahy zjištěného nedostatku



a) vyžadovat, aby ve stanovené lhůtě zjednala nápravu,



b) nařídit zajištění mimořádného auditu u osoby, která je součástí

konsolidačního celku, na náklady ovládající osoby,



c) uložit pokutu do 50 000 000 Kč,



d) zakázat nebo omezit provádění operací s osobami, které jsou součástí

stejného konsolidačního celku.



(2) Nedostatkem v činnosti osoby zahrnuté do konsolidačního celku,

která není bankou, se rozumí



a) porušení nebo obcházení tohoto zákona, zvláštních zákonů, právních

předpisů vydaných Českou národní bankou a právních předpisů podle § 5k,



b) provádění obchodů v rámci konsolidačního celku nebo navenek

způsobem, který poškozuje zájmy vkladatelů banky, která je součástí

konsolidačního celku, nebo ohrožuje její bezpečnost a stabilitu.



§ 26i



(1) Vykonává-li Česká národní banka bankovní dohled na konsolidovaném

základě nad skupinou evropské ovládající banky, skupinou evropské

finanční holdingové osoby nebo odpovědnou bankou ovládanou evropskou

smíšenou finanční holdingovou osobou, plní kromě úkolů stanovených

tímto zákonem, zvláštním právním předpisem^2) nebo přímo použitelným

předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky rovněž tyto

úkoly:



a) koordinuje ve vztahu k orgánům dohledu jiných členských států

shromažďování a poskytování významných nebo nezbytných informací,



b) ve spolupráci s příslušnými orgány dohledu plánuje a koordinuje

postup těchto orgánů v rámci výkonu dohledu; tato činnost zahrnuje

koordinaci a plánování výkonu dohledu nad činnostmi bank upravenými v §

8b odst. 1 písm. b), části osmé nařízení Evropského parlamentu a Rady

(EU) č. 575/2013 a v § 12c, výkonu dohledu prováděného podle § 25c a

ukládání opatření podle § 26 odst. 1, včetně koordinace výkonu dohledu

ve smyslu obdobných ustanovení právních předpisů jiného členského

státu,,



c) ve spolupráci s příslušnými orgány dohledu a v případě potřeby s

centrálními bankami Evropského systému centrálních bank, kterými se

rozumí centrální banky Evropského systému centrálních bank podle čl. 4

odst. 1 bodu 45 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,

plánuje a koordinuje postup těchto orgánů při přípravě na nepříznivý

vývoj v bance a na mimořádné situace, a postup těchto orgánů v průběhu

nepříznivého vývoje v bance a za mimořádných situací; dále plánuje a

koordinuje přípravu společných hodnocení, zavedení plánů pro mimořádné

situace, informování veřejnosti a ukládání opatření k nápravě

mimořádného významu ve smyslu § 38i odst. 1 písm. b) a obdobných

ustanovení zahraničních právních předpisů,



d) na vyžádání poskytuje orgánům dohledu jiných členských států

vykonávajícím dohled nad osobou, která je členem takového

konsolidačního celku, informace potřebné k výkonu dohledu nad touto

osobou, zejména s přihlédnutím k významu této osoby pro finanční trh

daného státu (§ 38ha),



e) rozhoduje o společné žádosti o udělení předchozího souhlasu s

používáním některého z interních přístupů nebo o žádosti o změnu již

používaného přístupu.



(2) Pokud příslušný orgán dohledu jiného členského státu s Českou

národní bankou při plnění jejích úkolů uvedených v odstavci 1 v

dostatečné míře nespolupracuje, může o tom Česká národní banka

informovat Evropský orgán pro bankovnictví^23).



(3) Česká národní banka může informovat Evropský orgán pro bankovnictví

rovněž o případech, kdy orgán dohledu jiného členského státu při výkonu

dohledu na konsolidovaném základě nad skupinou evropské ovládající

banky, skupinou evropské finanční holdingové osoby nebo odpovědnou

bankou ovládanou evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou, jejíž

člen podléhá dohledu České národní banky, neplní své úkoly uložené na

základě předpisu Evropské unie upravujícího činnost úvěrových

institucí^23).



§ 26j



(1) Vykonává-li Česká národní banka bankovní dohled nad skupinou

evropské ovládající banky, skupinou evropské finanční holdingové osoby

nebo bankou ovládanou evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou a

nastane-li mimořádná situace v členském státě, v němž má sídlo člen

této skupiny nebo v němž vykonává činnost prostřednictvím významné

pobočky, významné pobočky podle zákona upravujícího činnost

spořitelních a úvěrních družstev nebo významné pobočky podle zákona

upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, Česká národní banka bez

zbytečného odkladu sdělí



a) centrálním bankám Evropského systému centrálních bank v členských

státech dotčených touto situací informace, a to za podmínek uvedených v

§ 25a odst. 4 písm. j), a



b) Evropskému orgánu pro bankovnictví a Evropské radě pro systémová

rizika a orgánům veřejné moci uvedeným v § 25a odst. 4 písm. l) v

členských státech dotčených touto situací všechny informace, které jsou

pro ně významné.



(2) Zjistí-li Česká národní banka mimořádnou situaci, jež může mít

dopad v členském státě, informuje bez zbytečného odkladu Evropský orgán

pro bankovnictví a orgán vykonávající bankovní dohled na konsolidovaném

základě nad skupinou evropské ovládající banky nebo nad skupinou

evropské finanční holdingové osoby, jejíž člen má sídlo v dotčeném

členském státě nebo v tomto členském státě vykonává činnost

prostřednictvím významné pobočky, významné pobočky podle zákona

upravujícího činnost spořitelních a úvěrních družstev nebo významné

pobočky podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu.



§ 26k



(1) Vykonává-li Česká národní banka bankovní dohled na konsolidovaném

základě nad skupinou evropské ovládající banky, skupinou evropské

finanční holdingové osoby nebo bankou ovládanou evropskou smíšenou

finanční holdingovou osobou, je příslušná, po dohodě s ostatními orgány

vykonávajícími dohled nad členy takových skupin, uložit členovi této

skupiny



a) opatření k nápravě podle § 26 odst. 2 písm. a) bodu 1 a podle § 26

odst. 2 písm. c), jde-li o banku nebo zahraniční banku,



b) opatření k nápravě spočívající ve zvýšení kapitálu nad minimální

úroveň a v podobě zvláštních požadavků na likviditu podle zákona

upravujícího činnost spořitelních a úvěrních družstev, jde-li o

spořitelní a úvěrní družstvo, nebo



c) opatření k nápravě spočívající ve zvýšení kapitálu nad minimální

úroveň a v podobě zvláštních požadavků na likviditu podle zákona

upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, jde-li o obchodníka s

cennými papíry, který není bankou, nebo o zahraničního obchodníka s

cennými papíry podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu.



(2) Česká národní banka předem informuje ostatní orgány vykonávající

dohled nad členy dotčené skupiny o záměru uložit opatření k nápravě

podle odstavce 1 a současně jim předloží zprávu o posouzení krytí rizik

kapitálem a rizika likvidity této skupiny. Česká národní banka vyvíjí

úsilí k tomu, aby bylo dosaženo dohody podle odstavce 1 ve lhůtě do 4

měsíců ode dne, kdy předložila ostatním orgánům vykonávajícím dohled

nad členy dotčené skupiny zprávu o posouzení krytí rizik kapitálem, a

ve lhůtě do 1 měsíce ode dne, kdy předložila zprávu o posouzení rizika

likvidity.



(3) Nebude-li dohody podle odstavce 1 v této lhůtě dosaženo,



a) je Česká národní banka příslušná uložit opatření k nápravě uvedená v

odstavci 1 členům dotčené skupiny, nad nimiž vykonává dohled, i bez

dohody s ostatními orgány vykonávajícími dohled nad členy dotčené

skupiny; přitom přihlédne k posouzení rizik členů této skupiny

vyjádřenému ve stanovisku ostatních orgánů vykonávajících dohled nad

členy této skupiny a těmto orgánům zašle na vědomí stejnopis písemného

vyhotovení rozhodnutí, nebo



b) může Česká národní banka v posledních 7 dnech před uplynutím lhůt

uvedených v odstavci 2 požádat Evropský orgán pro bankovnictví o

urovnání sporu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie

upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví^24);

pokud Česká národní banka nebo orgány vykonávající dohled nad členy

dotčené skupiny uvedené v odstavci 1 požádají o toto urovnání sporu,

přeruší Česká národní banka řízení o uložení opatření k nápravě do

vydání rozhodnutí Evropským orgánem pro bankovnictví.



(4) Nebylo-li dosaženo dohody mezi orgánem vykonávajícím dohled na

konsolidovaném základě nad skupinou evropské ovládající banky, skupinou

evropské finanční holdingové osoby, bankou ovládanou evropskou smíšenou

finanční holdingovou osobou nebo skupinou evropského ovládajícího

obchodníka s cennými papíry podle zákona upravujícího podnikání na

kapitálovém trhu a Českou národní bankou o uložení opatření k nápravě

Českou národní bankou bance, která je členem jedné nebo více uvedených

skupin, a to ve lhůtě do 4 měsíců ode dne, kdy orgán vykonávající

dohled na konsolidovaném základě nad dotčenou skupinou předložil České

národní bance zprávu o posouzení krytí rizik kapitálem této skupiny,

nebo ve lhůtě do 1 měsíce ode dne, kdy orgán vykonávající dohled na

konsolidovaném základě nad dotčenou skupinou předložil České národní

bance zprávu o posouzení rizika likvidity této skupiny,



a) je Česká národní banka příslušná uvedené bance uložit samostatně

opatření k nápravě podle § 26 odst. 2 písm. a) bodu 1 a podle § 26

odst. 2 písm. c); přitom přihlédne k posouzení rizik členů této skupiny

vyjádřenému ve stanovisku ostatních orgánů vykonávajících dohled nad

členy této skupiny a těmto orgánům zašle na vědomí stejnopis písemného

vyhotovení rozhodnutí, nebo



b) může Česká národní banka v posledních 7 dnech před uplynutím

uvedených lhůt požádat Evropský orgán pro bankovnictví o urovnání sporu

podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad

finančním trhem v oblasti bankovnictví^24); pokud Česká národní banka

nebo orgány vykonávající dohled nad členy dotčené skupiny uvedené v

odstavci 1 požádají o toto urovnání sporu, přeruší Česká národní banka

řízení o uložení opatření k nápravě do vydání rozhodnutí Evropským

orgánem pro bankovnictví.



(5) Před vydáním rozhodnutí podle odstavce 3 si Česká národní banka

může vyžádat stanovisko Evropského orgánu pro bankovnictví. Česká

národní banka si toto stanovisko vyžádá vždy, jestliže o to požádá

některý z ostatních orgánů vykonávajících dohled nad členy dotčené

skupiny. Jestliže bylo před vydáním rozhodnutí podle odstavce 3 nebo 4

vyžádáno stanovisko Evropského orgánu pro bankovnictví, Česká národní

banka z něho vychází, ledaže v odůvodnění rozhodnutí uvede důvody, pro

které se od tohoto stanoviska odchyluje.



(6) Česká národní banka přezkoumává rozhodnutí podle odstavce 1, 3 3

písm. a) nebo odstavce 4 písm. a) nejméně jednou za rok postupem

uvedeným v odstavcích 1 2, 3 písm. a), odstavci 4 písm. a) a odstavci

55. Česká národní banka může tato rozhodnutí přezkoumat na odůvodněný

písemný návrh orgánu vykonávajícího dohled nad členem dotčené skupiny.

V takovém případě lze rozhodnutí podle odstavce 1, 3 písm. a) nebo

odstavce 4 písm. a) přezkoumat také jen v rozsahu tohoto návrhu.



(7) Banka je povinna udržovat kapitál na individuálním nebo

konsolidovaném základě nad minimální úrovní, je-li jí tato povinnost

uložena rozhodnutím vydaným, v dohodě s Českou národní bankou, orgánem

jiného členského státu vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě.



§ 26l



(1) Vykonává-li Česká národní banka bankovní dohled na konsolidovaném

základě nad skupinou evropské ovládající banky, skupinou evropské

finanční holdingové osoby nebo bankou ovládanou evropskou smíšenou

finanční holdingovou osobou, zřizuje pro plnění úkolů uvedených v § 26i

a 26j kolegium. Zřízení a činnost kolegia jsou založeny na písemných

ujednáních podle § 26c odst. 7, která připravuje Česká národní banka po

projednání s dotčenými orgány dohledu. Je-li to účelné, Česká národní

banka při dodržení povinnosti mlčenlivosti a dalších požadavků

stanovených právem Evropské unie koordinuje spolupráci s orgány dohledu

jiných než členských států. Zřízením a činností kolegií nejsou dotčeny

pravomoci a působnost orgánů dohledu stanovené právem Evropské unie.



(2) Kolegium vytváří předpoklady pro spolupráci České národní banky a

ostatních dotčených orgánů dohledu při



a) výměně informací,



b) uplatňování ujednání a mezinárodních smluv podle § 26c odst. 6 až 9,

je-li to účelné,



c) stanovení plánů kontrol vycházejících z hodnocení rizik dotčené

skupiny podle § 25c,



d) zvyšování účinnosti dohledu omezováním zdvojených požadavků při

výkonu dohledu včetně požadavku na poskytnutí informací podle § 26c

odst. 5, § 38ha odst. 3 věty druhé a podle obdobných ustanovení

zahraničních právních předpisů,



e) jednotném uplatňování pravidel obezřetného podnikání v rámci dotčené

skupiny, aniž jsou dotčeny pravomoci orgánů dohledu stanovené právem

Evropské unie,



f) plánování a koordinaci činností uvedených v § 26i odst. 1 písm. c) a

v obdobných ustanoveních zahraničních právních předpisů, s přihlédnutím

k činnosti jiných orgánů, jsou-li pro tyto účely zřízeny.



(3) Členy kolegia jsou



a) Česká národní banka,



b) orgány vykonávající dohled nad členy dotčené skupiny,



c) orgány dohledu hostitelských států, v nichž člen dotčené skupiny

vykonává činnost prostřednictvím významné pobočky, významné pobočky

podle zákona upravujícího činnost spořitelních a úvěrních družstev nebo

významné pobočky podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém

trhu,



d) centrální banky Evropského systému centrálních bank, je-li to

účelné,



e) orgány dohledu jiných než členských států, je-li to účelné a

jestliže podle názoru všech dotčených orgánů dohledu chrání informace

nejméně v rozsahu, jaký je požadován právem Evropské unie.



(4) Česká národní banka řídí jednání kolegia a určuje, kteří členové se

účastní jednání nebo jiné činnosti kolegia. Přitom bere v úvahu význam

těchto činností pro plnění svých povinností uvedených v § 5o odst. 2 a

3, jakož i jejich význam pro členy kolegia. Na základě dostupných

informací zejména přihlíží k možnému dopadu na stabilitu finančního

systému v dotčených členských státech, především v mimořádných

situacích.



(5) Česká národní banka vyvíjí úsilí k tomu, aby členové kolegia úzce

spolupracovali. Česká národní banka informuje s dostatečným předstihem

členy kolegia o jednání kolegia, pořadu jednání a plánovaných

činnostech a bez zbytečného odkladu je informuje o závěrech přijatých

na jednání nebo o jiné dohodnuté činnosti.



(6) Česká národní banka informuje Evropský orgán pro bankovnictví o

činnosti kolegia, a to i v případě, že nastane mimořádná situace, a

poskytne mu veškeré informace, které jsou významné pro sbližování

nástrojů a postupů bankovního dohledu. Ustanovení § 25a tím není

dotčeno.



§ 26m



(1) Česká národní banka může při výkonu dohledu na konsolidovaném

základě nad smíšenou finanční holdingovou osobou po konzultaci s

příslušnými orgány dohledu stanovit, že při výkonu tohoto dohledu

použije pouze příslušná ustanovení zákona upravujícího doplňkový dohled

nad finančními konglomeráty, a to za podmínky, že se na tuto smíšenou

finanční holdingovou osobu vztahují srovnatelné požadavky tohoto zákona

a zákona upravujícího doplňkový dohled nad finančními konglomeráty,

zejména pokud jde o rizikově orientovaný dohled.



(2) Vykonává-li Česká národní banka dohled na konsolidovaném základě

nad odpovědnou bankou ovládanou evropskou smíšenou finanční holdingovou

osobou, může po konzultaci s příslušnými orgány dohledu stanovit, že

při výkonu tohoto dohledu použije pouze příslušná ustanovení zákona

upravujícího doplňkový dohled nad finančními konglomeráty, a to za

podmínky, že se na tuto evropskou smíšenou finanční holdingovou osobu

vztahují srovnatelné požadavky tohoto zákona a zákona upravujícího

doplňkový dohled nad finančními konglomeráty, zejména pokud jde o

rizikově orientovaný dohled.



(3) Česká národní banka je příslušná ke konzultaci o použití pouze

zahraničních právních předpisů upravujících doplňkový dohled nad

finančními konglomeráty, je-li orgánem vykonávajícím dohled nad bankou

ovládanou evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou a je-li k této

konzultaci vyzvána orgánem vykonávajícím doplňkový dohled nad finančním

konglomerátem.



(4) Česká národní banka může při výkonu dohledu na konsolidovaném

základě stanovit, že při výkonu tohoto dohledu nad smíšenou finanční

holdingovou osobou použije pouze ustanovení, která se vztahují na

nejvýznamnější sektor podle zákona upravujícího doplňkový dohled nad

finančními konglomeráty, a to za podmínky, že se na tuto smíšenou

finanční holdingovou osobu vztahují rovnocenné požadavky tohoto zákona

a zákona upravujícího činnost pojišťoven, zejména pokud jde o rizikově

orientovaný dohled.



(5) Vykonává-li Česká národní banka dohled na konsolidovaném základě

nad odpovědnou bankou ovládanou evropskou smíšenou finanční holdingovou

osobou, může po dohodě s příslušnými orgány dohledu stanovit, že při

výkonu tohoto dohledu použije pouze ustanovení, která se vztahují na

nejvýznamnější sektor podle zákona upravujícího doplňkový dohled nad

finančními konglomeráty, a to za podmínky, že se na tuto evropskou

smíšenou finanční holdingovou osobu vztahují rovnocenné požadavky

tohoto zákona a zákona upravujícího činnost pojišťoven, zejména pokud

jde o rizikově orientovaný dohled.



(6) Česká národní banka je příslušná k dohodě o použití pouze

zahraničních právních předpisů vztahujících se na nejvýznamnější sektor

podle předpisů upravujících doplňkový dohled nad finančními

konglomeráty, je-li orgánem vykonávajícím dohled nad bankou ovládanou

evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou a je-li k této dohodě

vyzvána orgánem vykonávajícím doplňkový dohled nad finančním

konglomerátem.



ČÁST DEVÁTÁ



NUCENÁ SPRÁVA



nadpis vypuštěn



§ 27



(1) Rozhodnutí, kterým se zavádí nucená správa, obsahuje:



a) důvody pro zavedení nucené správy,



b) jméno, příjmení a rodné číslo správce a jméno, příjmení a rodné

číslo zástupce správce,



c) případné omezení nebo zákaz přijímání vkladů, poskytování úvěrů nebo

jiných činností.



(2) Náklady spojené s výkonem nucené správy jsou placeny z majetku

banky a jsou nákladem banky na dosažení, udržení a zajištění příjmů pro

účely daně z příjmů právnických osob podle zvláštního zákona.^6c)



(3) Zástupce správce zastupuje správce v případě jeho nepřítomnosti v

plném rozsahu. Ustanovení tohoto zákona týkající se správce platí

obdobně i pro zástupce správce.



(4) Vyžaduje-li zákon, aby rozhodnutí valné hromady bylo osvědčeno

veřejnou listinou, musí být veřejná listina pořízena také o rozhodnutí

správce v takové věci.



§ 28



(1) Správce je zaměstnancem České národní banky. Česká národní banka

může odvolat správce nebo zástupce správce a jmenovat nového.



(2) Správce je oprávněn přibírat k výkonu nucené správy v bance další

osoby s výjimkou osob, které mají zvláštní vztah k bance podle § 19

tohoto zákona. K výkonu nucené správy nesmí být přibrány osoby, které

jsou v dlužnické pozici vůči bance nebo které jsou v zaměstnaneckém

poměru k jiné bance. Přibrané osoby jsou oprávněny se seznamovat se

záležitostmi, které jsou v příslušné bance předmětem bankovního

tajemství. Jsou zároveň povinny zachovávat o těchto věcech mlčenlivost.



(3) Osoba, která byla členem statutárního orgánu, členem správní rady

nebo členem dozorčí rady banky nebo jinou odpovědnou fyzickou osobou,

seznámenou se skutečnostmi potřebnými pro výkon nucené správy, ke dni

zavedení nucené správy, nebo kdykoliv v období 2 let předcházejících

tomuto dni, je povinna na vyžádání poskytnout správci součinnost.



§ 29



(1) Okamžikem doručení písemného vyhotovení rozhodnutí o zavedení

nucené správy se pozastavuje výkon funkce všech orgánů banky, vyjma

podání opravných prostředků proti zavedení nucené správy. Okamžikem

doručení je toto rozhodnutí účinné vůči každému. Postavení statutárního

orgánu má správce. Správce předloží tomu, kdo je oprávněn podat opravný

prostředek proti zavedení nucené správy, na jeho písemnou žádost v

potřebném rozsahu kopie z dostupné dokumentace banky, a umožní

pořizovat si z ní opisy a výpisy.



(2) Valná hromada banky se nekoná a o věcech v působnosti valné hromady

rozhoduje správce. Pokud správce rozhoduje o zvýšení základního

kapitálu banky, může vyloučit přednostní právo akcionářů na úpis nových

akcií jen pokud banka nesplnila ve stanovené lhůtě uložené opatření k

nápravě požadující zvýšení kapitálu banky.



(3) Jestliže to situace banky vyžaduje, může banka v nucené správě s

předchozím souhlasem České národní banky, částečně nebo úplně

pozastavit nakládání vkladatelů s jejich vklady v bance.



(4) Banka v nucené správě může částečně nebo úplně pozastavit, a to

nejvýše na dobu 6 měsíců, plnění vůči osobám se zvláštním vztahem k

bance z právních titulů vzniklých před zavedením nucené správy. Tuto

lhůtu může banka v nucené správě prodloužit pouze v případě plnění z

právních titulů, které v této lhůtě správce napadl pro neplatnost,

neúčinnost nebo nevymahatelnost u soudu nebo jiného příslušného orgánu.

V takovém případě lze tuto lhůtu prodloužit, a to i opakovaně, až do

dne, kdy rozhodnutí soudu nebo jiného příslušného orgánu ve věci nabude

právní moci.



(5) Zjistí-li správce předlužení banky, oznámí tuto skutečnost

neprodleně České národní bance a poskytne jí podklady osvědčující tuto

skutečnost.



§ 29a



K uzavření smlouvy, na jejímž základě dojde k převzetí dluhů banky v

nucené správě jinou bankou nebo pobočkou zahraniční banky,



a) se nevyžaduje souhlas věřitelů,



b) je třeba předchozí souhlas České národní banky; Česká národní banka

souhlas udělí pouze za předpokladu, že osoba přebírající dluhy

zabezpečí řádné a plynulé pokračování klientských vztahů souvisejících

s převzatými dluhy.



§ 29b



(1) Prodává-li banka v nucené správě obchodní závod banky, kupní cena

musí být stanovena jako výsledek ocenění obchodního závodu a

souvisejících práv a závazků, vypracovaného podle stavu ke dni nabytí

účinnosti smlouvy o prodeji obchodního závodu (dále jen „ocenění“).



(2) Ocenění musí být zpracováno nestranně, úplně, bez zbytečného

odkladu od zadání ocenění, s odbornou péčí a v souladu s obecně

uznávanými způsoby oceňování obchodních závodů a jiného majetku.



(3) Při ocenění se nepřihlíží ke státním zárukám nebo jiným plošným

zajištěním závazků banky v nucené správě, poskytnutým třetími osobami

za účelem zachování její bezpečnosti a stability. Stejně tak se

nepřihlíží k pojištění pohledávek z vkladů podle tohoto zákona a

záručnímu systému vztahujícímu se na majetek zákazníků obchodníka s

cennými papíry podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu.

Jakékoliv úvěry poskytnuté Českou republikou nebo Českou národní bankou

se považují pro účely ocenění za splatné.



(4) Ke kupní ceně se přičte úrok obvyklý za dobu ode dne nabytí

účinnosti smlouvy o prodeji obchodního závodu do dne splatnosti kupní

ceny. Pokud výsledkem ocenění není kladná hodnota, poskytne se

prodávajícímu kupní cena ve výši 1 Kč.



(5) Banka v nucené správě, kupující a další osoby, které mají u sebe

věci a dokumentaci nebo disponují informacemi potřebnými k řádnému

vypracování ocenění, jsou povinni je za tím účelem osobě, která

vypracuje ocenění obchodního závodu banky (dále jen „oceňovatel“),

poskytnout.



§ 29c



(1) Oceňovatele jmenuje Česká národní banka. Účastníky řízení o

jmenování oceňovatele jsou osoba, která má být jmenována oceňovatelem,

banka v nucené správě a nabyvatel obchodního závodu.



(2) Oceňovatelem může být jmenována osoba, která má zkušenosti a

znalosti v oblasti oceňování obchodních závodů bank, má dostatečné

předpoklady pro vypracování řádného a nezávislého ocenění obchodního

závodu banky v nucené správě a se svým jmenováním souhlasí.



(3) Oceňovatelem nesmí být osoba, která má zvláštní vztah k bance,

která je nebo v posledních 5 letech byla auditorem banky nebo která

neskýtá záruky nestrannosti ocenění.



(4) Osoba, která má být jmenována oceňovatelem, je povinna upozornit

Českou národní banku bez zbytečného odkladu na skutečnosti, které by

podle jejího názoru mohly vést k pochybnostem o její nestrannosti. Tuto

povinnost má též oceňovatel, zjistí-li tyto skutečnosti v průběhu

výkonu funkce.



(5) Česká národní banka stanoví odměnu oceňovatele nebo způsob jejího

určení, jakož i její splatnost. Odměna oceňovatele je nákladem spojeným

s výkonem nucené správy podle § 27 odst. 2 a zahrnuje též nutné výdaje

oceňovatele. Pokud majetek banky nepostačuje k uhrazení odměny nebo

její části, poskytne oceňovateli odměnu nebo tuto její část Česká

národní banka, které tím vzniká nárok vůči bance v nucené správě na

její uhrazení.



(6) Česká národní banka může oceňovatele odvolat, pokud oceňovatel

porušuje závažným způsobem povinnosti stanovené tímto zákonem, a

jmenovat oceňovatele nového. Ze stejného důvodu může Česká národní

banka snížit odměnu oceňovatele. Ze závažných důvodů může Česká národní

banka oceňovatele odvolat též na jeho žádost. Podaný rozklad nemá

odkladný účinek.



(7) Odvolaný oceňovatel je povinen poskytnout nově jmenovanému

oceňovateli veškerou součinnost ke splnění jeho úkolu.



(8) Ustanovení § 29b a 29c se použijí při prodeji části obchodního

závodu obdobně.



§ 30



(1) Nucenou správu může Česká národní banka zavést za situace, kdy

nedostatky v činnosti banky ohrožují stabilitu bankovního nebo

finančního systému.



(2) Má-li být zavedena nucená správa v bance, která má pobočku na území

hostitelského státu, informuje Česká národní banka orgán dohledu

hostitelského státu o záměru zavést nucenou správu a o případném

omezení nakládání s vklady a o případném omezení plnění vůči osobám se

zvláštním vztahem k bance podle § 29 odst. 3 a 4; tuto informaci

poskytne před vydáním rozhodnutí nebo bezprostředně poté, nesnese-li

věc odkladu. Informace obsahuje i upozornění na možné důsledky zavedení

nucené správy, popřípadě omezení nakládání s vklady.



(3) Správce vykonává své pravomoci podle tohoto zákona i na území

jiných členských států s výjimkou užití donucovacích prostředků či

jiného užití síly a pravomoci závazně rozhodovat spory nebo jiná

řízení, k nimž jsou příslušné soudy nebo správní orgány daného státu.



(4) Správce se prokazuje úředně ověřenou kopií rozhodnutí o zavedení

nucené správy bez jejího vyššího ověření s překladem do úředního jazyka

daného státu, pokud je vyžadován. Správce podle možností vykonává své

pravomoci podle tohoto zákona i na území třetích států.



(5) Při výkonu svých pravomocí na území členských států se správce řídí

právním řádem daného státu, zejména ohledně postupů při prodeji majetku

a při poskytování informací zaměstnancům. Jestliže je to podle právních

předpisů daného státu potřebné k plnění účelu nucené správy, je správce

povinen žádat, aby údaj o zavedení nucené správy byl zapsán v katastru

nemovitostí, obchodním rejstříku nebo v jiném veřejném rejstříku.

Náklady provedení zápisu jdou k tíži banky.



§ 31



(1) Nucená správa se zapisuje do obchodního rejstříku. Návrhy na zápisy

týkající se nucené správy podává Česká národní banka.



(2) Soud zapíše do obchodního rejstříku na návrh České národní banky

zavedení nucené správy, skončení nucené správy a dále odvolání správce

a jmenování nového správce.



(3) Soud je povinen rozhodnout do 3 dnů od doručení o návrzích správce

na zápis do obchodního rejstříku nebo ve stejné lhůtě provést zápis do

obchodního rejstříku, aniž by o tom vydával rozhodnutí. Omezení

stanovená zákonem upravujícím veřejné rejstříky právnických a fyzických

osob pro provedení zápisu do obchodního rejstříku bez vydání rozhodnutí

o povolení zápisu se nepoužijí.



§ 32



(1) Během nucené správy může Česká národní banka poskytnout bance

finanční pomoc k odstranění dočasného nedostatku likvidity.



(2) Nárok na vrácení finanční pomoci poskytnuté podle odstavce 1 má

přednost před všemi ostatními závazky banky.



§ 33



(1) Nucená správa končí



a) doručením rozhodnutí České národní banky o skončení nucené správy,



b) jmenováním likvidátora,



c) prohlášením konkursu, nebo



d) uplynutím 24 měsíců od zavedení nucené správy.



(2) Nucená správa nekončí zánikem licence banky.



§ 33a



Ustanovení tohoto zákona upravující zavedení nucené správy banky nemají

vliv na výkon práv a splnění povinností vyplývajících z ujednání o

finančním zajištění za podmínek stanovených zákonem upravujícím

finanční zajištění^15) nebo srovnatelných podmínek zahraničního

právního předpisu, jestliže finanční zajištění bylo sjednáno a vzniklo

před zavedením nucené správy. To platí i v případě, že finanční

zajištění bylo sjednáno nebo vzniklo v den zavedení nucené správy,

avšak až poté, co tato skutečnost nastala, ledaže příjemce finančního

kolaterálu o takové skutečnosti věděl nebo vědět měl a mohl. Ustanovení

tohoto zákona upravující zavedení nucené správy banky nemají vliv také

na splnění závěrečného vyrovnání podle zákona upravujícího podnikání na

kapitálovém trhu^16), jestliže závěrečné vyrovnání bylo uzavřeno před

zavedením nucené správy.



ČÁST DESÁTÁ



ODNĚTÍ LICENCE NEBO SOUHLASU



nadpis vypuštěn



§ 34



(1) Při přetrvávání závažných nedostatků v činnosti banky nebo pobočky

zahraniční banky z jiného než členského státu, anebo při úpadku banky

nebo pobočky banky z jiného než členského státu, Česká národní banka

licenci odejme; tomuto opatření nemusí předcházet zavedení nucené

správy.



(2) Licence může být dále odňata, jestliže



a) banka nebo pobočka banky z jiného než členského státu nezahájila

činnost do 12 měsíců ode dne udělení licence nebo jestliže po dobu 6

měsíců nepřijímá vklady od veřejnosti nebo neposkytuje úvěry,



b) v činnosti banky byl zjištěn nedostatek v činnosti, který by

současně mohl naplnit znaky správního deliktu podle § 36e odst. 2 písm.

a), d), f), g), h), i), j), k), m), n), o) nebo § 36e odst. 3 písm. c)

a zahraniční banka se sídlem v jiném než členském státě vykonávající

činnost na území České republiky prostřednictvím své pobočky se

dopustila správního deliktu podle § 36h odst. 1 písm. d) nebo § 36h

odst. 2 písm. b), d) a e),



c) žadatel v žádosti o licenci uvedl nepravdivé údaje nebo zamlčel

podstatné údaje nezbytné pro posouzení žádosti o udělení licence,



d) přetrvávají závažné nedostatky v činnosti zahraniční banky se sídlem

na jiném území než území členského státu, která vykonává na území České

republiky bankovní činnosti prostřednictvím své pobočky, nebo došlo k

jejímu úpadku,



e) proti bance bylo vydáno pravomocné rozhodnutí pro závažné porušení

zákona upravujícího opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti

a financování terorismu, nebo



f) banka nesplňuje požadavky stanovené v části třetí, čtvrté nebo šesté

nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, § 26 odst. 2

písm. a) bodě 1 nebo v § 26 odst. 2 písm. c).



(3) Česká národní banka odejme licenci, jestliže zjistí, že celkový

kapitálový poměr banky na individuálním základě je menší než jedna

třetina celkového kapitálového poměru podle čl. 92 odst. 1 písm. c)

nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. Česká národní

banka nemusí v tomto případě licenci odejmout, jde-li o banku v nucené

správě nebo o banku zvláštního určení. Česká národní banka odejme

licenci, jestliže zjistí, že kapitálový poměr pobočky banky z jiného

než členského státu je menší než jedna třetina kapitálového poměru

podle § 12a odst. 1.



(4) Česká národní banka může odejmout souhlas udělený podle tohoto

zákona, jestliže byl souhlas udělen na základě nepravdivých údajů nebo

žadatel v žádosti o udělení souhlasu zamlčel podstatné údaje nezbytné

pro posouzení této žádosti.



§ 35



(1) Rozhodnutí o odnětí licence se zveřejní v Obchodním věstníku; v

případě pobočky banky z jiného než členského státu Česká národní banka

informuje o tomto rozhodnutí orgán dohledu země sídla zahraniční banky.



(2) Ode dne právní moci rozhodnutí o odnětí licence nesmí dotčená

právnická osoba přijímat vklady a poskytovat úvěry a provozovat další

činnosti, s výjimkou těch, které jsou nezbytné k vypořádání jejích

pohledávek a závazků; do doby, než vypořádá své pohledávky a závazky,

se považuje za banku podle tohoto zákona.



(3) Rozhodnutí o odnětí licence doručí Česká národní banka statutárnímu

orgánu banky. Současně informuje o tomto rozhodnutí orgán bankovního

dohledu států, ve kterých má banka pobočky.



(4) Rozhodnutí o odnětí licence udělené pro pobočku banky z jiného než

členského státu doručí Česká národní banka osobě pověřené řízením

pobočky.



ČÁST JEDENÁCTÁ



Likvidace banky



§ 36



(1) Zrušuje-li se banka s likvidací, návrh na jmenování likvidátora

může podat pouze Česká národní banka. Pouze Česká národní banka podává

též návrh na odvolání likvidátora a jmenování nového likvidátora a dále

návrh na zrušení akciové společnosti, byla-li bance odňata licence.

Soud rozhodne o návrhu České národní banky do 24 hodin od podání

návrhu.



(2) Likvidátorem nesmí být osoba, která má nebo měla zvláštní vztah k

bance, která je nebo v posledních 5 letech byla auditorem banky nebo se

jakýmkoli způsobem na auditu v bance podílela. S přihlédnutím k rozsahu

činnosti likvidátora stanoví Česká národní banka výši a splatnost jeho

odměny.



(3) Fyzické osoby, které se při likvidaci banky seznámily s údaji, na

které se vztahovalo bankovní tajemství, jsou povinny zachovávat

mlčenlivost podle § 39 tohoto zákona obdobně.



(4) Likvidátor předkládá České národní bance bez zbytečného odkladu

účetní výkazy a doklady zpracovávané v průběhu likvidace v souladu s

občanským zákoníkem a se zákonem upravujícím právní poměry obchodních

společností a družstev, a na písemné vyžádání České národní banky další

podklady nezbytné k posouzení činnosti likvidátora a průběhu likvidace.



(5) Likvidátor je povinen vymáhat vydání plnění z neplatných právních

jednání (§ 12 odst. 2).



ČÁST DVANÁCTÁ



SPRÁVNÍ DELIKTY



Přestupky



§ 36a



(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že



a) přijme vklad v rozporu s § 2 odst. 1,



b) zahájí činnost, ke které je třeba licence podle tohoto zákona, bez

této licence,



c) nabude nebo zvýší kvalifikovanou účast na bance anebo ovládne banku

bez předchozího souhlasu České národní banky podle § 20 odst. 3,



d) nesplní informační povinnost podle § 20 odst. 11,



e) jako osoba jednající ve shodě



1. nabude nebo zvýší kvalifikovanou účast na bance anebo ovládne banku

bez předchozího souhlasu České národní banky podle § 20 odst. 3, nebo



2. nesplní informační povinnost podle § 20 odst. 15, nebo



f) v žádosti o souhlas podle tohoto zákona nebo přímo použitelného

předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky uvede

nepravdivé údaje nebo zamlčí podstatné údaje nezbytné pro posouzení

této žádosti.



(2) Fyzická osoba jako osoba podléhající dohledu České národní banky se

dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností stanovenou

kontrolním řádem.



(3) Člen statutárního orgánu, člen správní rady nebo člen dozorčí rady

banky nebo fyzická osoba jako osoba ve vedení banky z jiného než

členského státu se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 8 odst. 4

písm. c) současně zastává funkce ve větším než povoleném rozsahu.



(4) Člen statutárního orgánu, člen správní rady nebo člen dozorčí rady

banky se dopustí přestupku tím, že neprodleně neinformuje Českou

národní banku podle § 26b odst. 1.



(5) Fyzická osoba jako osoba ve vedení zahraniční banky se sídlem v

jiném než členském státě, která vykonává na území České republiky

bankovní činnosti prostřednictvím své pobočky, nebo jako osoba ve

vedení této pobočky se dopustí přestupku tím, že neprodleně neinformuje

Českou národní banku podle § 26b odst. 2.



(6) Fyzická osoba jako osoba, která byla členem statutárního orgánu

banky, členem správní rady banky, členem dozorčí rady banky nebo jinou

odpovědnou fyzickou osobou ke dni zavedení nucené správy, nebo kdykoliv

v období 2 let předcházejících tomuto dni, se dopustí přestupku tím, že

neposkytne součinnost správci podle § 28 odst. 3.



(7) Za přestupek lze uložit pokutu do



a) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2,



b) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. f) nebo

odstavce 3,



c) 20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavců 4 až 6,



d) dvojnásobku výše neoprávněného prospěchu, jde-li o přestupek podle

odstavce 1 písm. a) až e); není-li možné výši neoprávněného prospěchu

zjistit, lze uložit pokutu do 130 000 000 Kč.



§ 36b



(1) Odvolaný oceňovatel se dopustí přestupku tím, že neposkytne

součinnost oceňovateli podle § 29c odst. 7.



(2) Fyzická osoba jako osoba, která se při likvidaci banky seznámila s

údaji, které jsou předmětem bankovního tajemství, se dopustí přestupku

tím, že poruší povinnost zachovávat mlčenlivost podle § 36 odst. 3.



(3) Pracovník banky, člen statutárního orgánu, člen správní rady nebo

člen dozorčí rady banky se dopustí přestupku tím, že poruší povinnost

zachovávat mlčenlivost podle § 39.



(4) Člen správní rady Fondu pojištění vkladů, jeho pracovník a další

osoby pověřené výkonem činnosti se dopustí přestupku tím, že poruší

povinnost zachovávat mlčenlivost podle § 41b odst. 8.



(5) Likvidátor, správce, zástupce správce nebo insolvenční správce se

dopustí přestupku tím, že neposkytne údaje Fondu pojištění vkladů podle

§ 41d odst. 2.



(6) Fyzická osoba jako žadatel o licenci se dopustí přestupku tím, že v

žádosti uvede nepravdivé údaje nebo zamlčí podstatné údaje nezbytné pro

posouzení žádosti.



(7) Za přestupek lze uložit pokutu do



a) 2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 5,



b) 20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 až 4 nebo

odstavce 6.



Správní delikty právnických osob a podnikajících fyzických osob



§ 36c



(1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního

deliktu tím, že



a) přijme vklad v rozporu s § 2,



b) neoprávněně použije označení „banka“ nebo „spořitelna“, jeho

překlady nebo označení od něj odvozená v obchodní firmě,



c) zahájí činnost, ke které je třeba licence podle tohoto zákona, bez

této licence,



d) nabude nebo zvýší kvalifikovanou účast na bance anebo ovládne banku

bez předchozího souhlasu České národní banky podle § 20 odst. 3,



e) nesplní informační povinnost podle § 20 odst. 11,



f) jako osoba jednající ve shodě



1. nabude nebo zvýší kvalifikovanou účast na bance anebo ovládne banku

bez předchozího souhlasu České národní banky podle § 20 odst. 3, nebo



2. nesplní informační povinnost podle § 20 odst. 15,



g) v žádosti o souhlas podle tohoto zákona nebo přímo použitelného

předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky uvede

nepravdivé údaje nebo zamlčí podstatné údaje nezbytné pro posouzení

této žádosti, nebo



h) neposkytne součinnost oceňovateli podle § 29b odst. 5.



(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba jako osoba podléhající

dohledu České národní banky se dopustí správního deliktu tím, že

nesplní některou z povinností stanovenou kontrolním řádem.



(3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba jako osoba zahrnutá do

konsolidačního celku se dopustí správního deliktu tím, že



a) nesdělí České národní bance informace potřebné pro provádění dohledu

na konsolidovaném základě nebo sdělí informace nepravdivé, zkreslené,

zamlčí podstatné informace nebo nedodrží lhůtu pro jejich předložení,



b) nevytvoří odpovídající kontrolní mechanismy zajišťující správnost

poskytovaných informací pro účely bankovního dohledu na konsolidovaném

základě.



(4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba jako osoba, která má být

jmenována oceňovatelem, a oceňovatel se dopustí správního deliktu tím,

že neupozorní Českou národní banku na skutečnosti podle § 29c odst. 4.



(5) Oceňovatel se dopustí správního deliktu tím, že zpracuje ocenění v

rozporu s požadavky stanovenými v § 29b.



(6) Odvolaný oceňovatel se dopustí správního deliktu tím, že neposkytne

součinnost oceňovateli podle § 29c odst. 7.



(7) Právnická nebo podnikající fyzická osoba jako žadatel o licenci se

dopustí správního deliktu tím, že v žádosti uvede nepravdivé údaje nebo

zamlčí podstatné údaje nezbytné pro posouzení žádosti.



(8) Právnická osoba jako osoba, které zanikla licence, se dopustí

správního deliktu tím, že přijme vklad, poskytne úvěr nebo uskuteční

jiné činnosti po dni zániku licence.



(9) Za správní delikt se uloží pokuta do



a) 5 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2,



b) 10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. g) a

odstavce 4,



c) 20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b),

h), odstavce 3, odstavce 5, odstavce 6 nebo odstavce 7,



d) dvojnásobku výše neoprávněného prospěchu, jde-li o správní delikt

podle odstavce 1 písm. a), c) až f) a spáchala-li ho podnikající

fyzická osoba; není-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit,

uloží se pokuta do 130 000 000 Kč,



e) dvojnásobku výše neoprávněného prospěchu, jde-li o správní delikt

podle odstavce 1 písm. a), c) až f) nebo odstavce 8 a spáchala-li ho

právnická osoba; není-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit,

uloží se pokuta do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého

právnickou osobou za bezprostředně předcházející účetní období, který

zahrnuje položky uvedené v čl. 316 nařízení Evropského parlamentu a

Rady (EU) č. 575/2013,



f) dvojnásobku výše neoprávněného prospěchu, jde-li o správní delikt

podle odstavce 1 písm. a), c) až f) nebo odstavce 8 a spáchala-li ho

ovládaná osoba; není-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit,

uloží se pokuta do výše 10 % čistého ročního obratu vyplývajícího z

konsolidované účetní závěrky ovládající osoby za bezprostředně

předcházející účetní období.



§ 36d



(1) Finanční holdingová osoba, smíšená finanční holdingová osoba nebo

smíšená holdingová osoba se dopustí správního deliktu tím, že



a) nezajistí, aby její statutární orgán, člen jejího statutárního

orgánu, člen její správní rady nebo člen její dozorčí rady splňoval

požadavky podle § 26g odst. 5, nebo



b) v rozporu s § 26g odst. 6 předem neinformuje Českou národní banku o

navrhovaných změnách osob ve vedení nebo jí nepředloží požadované

podklady.



(2) Platební instituce, poskytovatel platebních služeb malého rozsahu,

instituce elektronických peněz nebo vydavatel elektronických peněz

malého rozsahu, na jejichž účtu jsou evidovány peněžní prostředky,

které jim uživatelé platebních služeb svěřili k provedení platební

transakce^13) nebo proti jejichž přijetí byly vydány elektronické

peníze, se dopustí správního deliktu tím, že nesdělí uživateli

platebních služeb nebo držiteli elektronických peněz na jeho žádost

informace podle § 41f odst. 10.



(3) Obchodník s cennými papíry, na jehož účtu jsou evidovány peněžní

prostředky tvořící majetek zákazníka podle zákona upravujícího

podnikání na kapitálovém trhu nebo platební instituce, poskytovatel

platebních služeb malého rozsahu, instituce elektronických peněz nebo

vydavatel elektronických peněz malého rozsahu, na jejichž účtu jsou

evidovány peněžní prostředky, které jim uživatelé platebních služeb

svěřili k provedení platební transakce^13), nebo proti jejichž přijetí

byly vydány elektronické peníze, se dopustí správního deliktu tím, že



a) nesplní oznamovací povinnost vůči bance nebo pobočce zahraniční

banky podle § 41f odst. 7, nebo



b) nevede evidenci údajů podle § 41c odst. 3.



(4) Oprávněná finanční instituce se sídlem v České republice se dopustí

správního deliktu tím, že



a) založí pobočku na území hostitelského státu v rozporu s § 5f,



b) neoznámí České národní bance změny v údajích uvedených v § 5f a § 5g

odst. 1, nebo



c) uskuteční na území hostitelského státu činnosti uvedené v § 5d bez

zřízení pobočky a bez oznámení zamýšlené činnosti před zahájením výkonu

kterékoliv z nich České národní bance podle § 5i.



(5) Za správní delikt se uloží pokuta do



a) 10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a)

nebo b), odstavce 2 nebo 3,



b) 20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 4.



Správní delikty banky



§ 36e



(1) Banka se dopustí správního deliktu tím, že



a) uskuteční činnost v rozporu s licencí,



b) zřídí pobočku na území hostitelského státu v rozporu s § 5f,



c) začne vykonávat činnosti na území hostitelského státu v rozporu s

postupem podle § 5h odst. 2,



d) neoznámí České národní bance změny v údajích uvedených v § 5f a § 5g

odst. 1,



e) uskuteční na území hostitelského státu činnosti uvedené v § 5d bez

zřízení pobočky a bez oznámení zamýšlené činnosti před zahájením výkonu

kterékoliv z nich České národní bance podle § 5i,



f) nesplní některou z povinností podle § 8 odst. 3,



g) neuloží ověřené kopie stanov nebo jejich změny u České národní banky

podle § 9 odst. 3,



h) nesplní některou z informačních povinností podle § 11 odst. 1 nebo

2,



i) nevede agendu každé smlouvy uzavírané s klientem podle § 11 odst. 4,



j) nezavede účinný postup pro vyřizování stížností klientů, nebo o

tomto postupu neinformuje,



k) neuveřejní údaje podle části osmé nařízení Evropského parlamentu a

Rady (EU) č. 575/2013,



l) nezavede vnitřní postupy a zásady podle přímo použitelného předpisu

Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky,



m) v rozporu s § 12 odst. 1 provede obchod způsobem, který poškozuje

zájmy jejích vkladatelů z hlediska návratnosti jejich vkladů, nebo

ohrožuje bezpečnost a stabilitu banky, nebo



n) v rozporu s § 12 odst. 2 uzavře smlouvu za podmínek, které jsou pro

ni nápadně nevýhodné.



(2) Banka se dopustí správního deliktu tím, že



a) její řídicí a kontrolní systém nesplňuje všechny požadavky stanovené

tímto zákonem, právním předpisem jej provádějícím, rozhodnutím vydaným

podle § 8b, přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím

obezřetnostní požadavky, nařízením nebo rozhodnutím Evropské komise,



b) neposkytne právnické osobě nebo fyzické osobě v souvislosti s jejím

podnikáním bez zbytečného odkladu písemné vysvětlení jejího úvěrového

hodnocení podle čl. 431 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady

(EU) č. 575/2013,



c) nedodrží pravidla pro stanovení kapitálu, určení jednotlivých

kapitálových požadavků a podmínky pro užívání základních a interních

přístupů pro výpočet kapitálových požadavků podle části druhé a třetí

nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a opatření

obecné povahy České národní banky podle § 20d,



d) nesdělí České národní bance údaje, nebo sdělí neúplné nebo nesprávné

údaje podle čl. 99 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU)

č. 575/2013, nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise,



e) použije nebo změní interní přístup pro výpočet kapitálového

požadavku bez předchozího souhlasu České národní banky nebo jiného

orgánu dohledu členského státu, nebo tento přístup používá v rozporu se

závaznými podmínkami stanovenými v tomto souhlasu podle čl. 143

nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nařízení nebo

rozhodnutí Evropské komise,



f) nesdělí České národní bance údaje, nebo sdělí neúplné nebo nesprávné

údaje o kapitálových požadavcích stanovené v čl. 101 nařízení

Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nařízení nebo rozhodnutí

Evropské komise,



g) se vystaví úvěrovému riziku sekuritizované pozice,



h) se vystaví expozici přesahující limity stanovené v čl. 395 nařízení

Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a opatření obecné povahy

České národní banky podle § 20d,



i) v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím

obezřetnostní požadavky nesdělí České národní bance údaje nebo sdělí

nesprávné anebo neúplné údaje o



1. velkých expozicích,



2. pákovém poměru,



3. likviditě,



j) neudržuje opakovaně nebo po delší dobu likvidní prostředky podle čl.

412 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,



k) nezpřístupní informace v rozsahu a způsobem stanoveným čl. 431 odst.

1 až 3 nebo čl. 451 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU)

č. 575/2013, nařízením nebo rozhodnutím Evropské komise nebo tyto

informace zpřístupní s neúplnými nebo nesprávnými údaji,



l) rozdělí část zisku po zdanění v rozporu s tímto zákonem,



m) nesplní informační povinnosti podle § 20 odst. 18,



n) poskytne plnění držitelům investičních nástrojů zahrnutých v

kapitálu banky v rozporu s čl. 28, 51 nebo 63 nařízení Evropského

parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nebo



o) umožní osobě, která nesplňuje požadavky tohoto zákona na člena

statutárního orgánu, správní rady nebo dozorčí rady banky, stát se nebo

zůstat členem tohoto orgánu.



(3) Banka se dopustí správního deliktu tím, že



a) nepřijme, neuplatňuje nebo pravidelně neprověřuje strategie a

postupy podle § 12c,



b) nesplní některou z informačních povinností podle § 16 odst. 2, § 16a

nebo § 24 anebo části osmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU)

č. 575/2013,



c) neoznámí České národní bance bez zbytečného odkladu nabytí

kvalifikované účasti nebo neprokáže splnění podle čl. 89 nařízení

Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nebo



d) neprokáže splnění podmínek podle § 17 odst. 1.



(4) Banka se dopustí správního deliktu tím, že



a) v rozporu s § 20a odst. 3 až 5 nepředloží výpis všech akcionářů nebo

připustí účast osoby označené Českou národní bankou na valné hromadě

anebo koná valnou hromadu bez písemného vyjádření České národní banky,



b) neprovede opravné zúčtování podle § 20c odst. 1,



c) poruší povinnost evidovat v rámci účetnictví odděleně obchody na

účet klienta a obchody na účet banky,



d) poruší povinnost uschovávat doklady o uskutečněných obchodech po

dobu 10 let,



e) nezajistí, aby auditor provedl



1. ověření účetní závěrky banky podle § 22 odst. 1 písm. a),



2. ověření řídicího a kontrolního systému banky podle § 22 odst. 1

písm. b),



3. vypracování zpráv o ověření účetní závěrky a řídicího a kontrolního

systému podle § 22 odst. 1 písm. c),



4. ověření uveřejňovaných údajů podle čl. 431 až 455 nařízení

Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,



f) neoznámí vybraného auditora České národní bance podle § 22 odst. 4,



g) nezajistí, aby ověření skutečnosti uvedené v § 22 odst. 1 provedl

auditor, který není osobou uvedenou v § 19 odst. 1,



h) nezveřejní výroční zprávu nebo konsolidovanou výroční zprávu podle §

23 odst. 1,



i) nepředloží výroční zprávu nebo konsolidovanou výroční zprávu v

předepsané lhůtě České národní bance,



j) neprovede v požadované lhůtě opatření k nápravě podle § 26 nebo §

26a, nebo



k) neudržuje kapitálový poměr minimálně ve výši stanovené v rozhodnutí

vydaném na základě § 26k odst. 7.



(5) Banka se dopustí správního deliktu tím, že



a) v žádosti o souhlas podle tohoto zákona nebo přímo použitelného

předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky uvede

nepravdivé údaje nebo zamlčí podstatné údaje nezbytné pro posouzení

této žádosti,



b) poruší povinnost zpracovávat údaje o klientech podle § 37 odst. 2,



c) nepodá na písemné vyžádání zprávu o záležitostech týkajících se

klienta, které jsou předmětem bankovního tajemství, subjektům uvedeným

v § 38 odst. 3, 4 a 6,



d) nepodá zprávu o záležitostech klienta, které jsou předmětem

bankovního tajemství, v souvislosti se svým podnikáním na území jiného

státu, pokud je to nutné ke splnění povinnosti uložené právním řádem

státu, na jehož území podniká,



e) neposkytne klientovi výpis informací, které jsou o něm vedeny v

registru podle § 38a odst. 2,



f) neúčastní se systému pojištění pohledávek z vkladů nebo nepřispívá v

rozsahu stanoveném tímto zákonem do Fondu pojištění vkladů,



g) nevede identifikaci vkladatele podle § 41c odst. 3 nebo 4,



h) neposkytne údaje Fondu pojištění vkladů podle § 41c odst. 11, § 41d

odst. 2, § 41f odst. 3 nebo § 41n,



i) použije údaje, které získala od osob uvedených v § 41f odst. 7 a 8 v

rozporu s § 41f odst. 9, nebo



j) využije v reklamě rozdílů pojištění pohledávek z vkladů mezi

členskými státy.



(6) Za správní delikt se uloží pokuta do



a) 10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b) až

e), h) nebo i),



b) 20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. f),

g), j) až n),



c) 50 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a),

odstavce 3 písm. a), b), d), odstavce 4 nebo odstavce 5,



d) dvojnásobku výše neoprávněného prospěchu, jde-li o správní delikt

podle odstavce 2 nebo odstavce 3 písm. c) a spáchala-li ho právnická

osoba; není-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit, uloží se

pokuta do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého bankou za

bezprostředně předcházející účetní období, který zahrnuje položky

uvedené v čl. 316 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.

575/2013,



e) dvojnásobku výše neoprávněného prospěchu, jde-li o správní delikt

podle odstavce 2 nebo odstavce 3 písm. c) a spáchala-li ho ovládaná

banka; není-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit, uloží se

pokuta do výše 10% čistého ročního obratu vyplývajícího z konsolidované

účetní závěrky ovládající osoby za bezprostředně předcházející účetní

období.



§ 36f



(1) Banka, která má na základě § 8b odst. 4 povinnost zavést a udržovat

řídicí a kontrolní systém na konsolidovaném základě, se dopustí

správního deliktu tím, že nezajistí, aby organizační uspořádání a jiné

mechanismy uvedené v § 8b odst. 1 a používané členy konsolidačního

celku byly vzájemně souladné a propojené a vyplývaly z nich veškeré

informace potřebné pro účely rozhodovacích procesů v rámci

konsolidačního celku a pro účely výkonu dohledu.



(2) Banka, která má významné postavení na finančním trhu České

republiky, se dopustí správního deliktu tím, že neuveřejní údaje podle

části osmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.



(3) Tuzemská ovládající banka nebo odpovědná banka ve skupině finanční

holdingové osoby anebo odpovědná banka ve skupině zahraniční ovládající

banky se dopustí správního deliktu tím, že



a) neoznámí České národní bance auditory, kteří budou provádět audit

osob zahrnutých v konsolidačním celku podléhajícímu bankovnímu dohledu

České národní banky podle § 26g odst. 2, nebo



b) nezajistí audit informací podle § 26g odst. 3.



(4) Banka se dopustí správního deliktu tím, že poruší povinnost podle §

26g odst. 4 sledovat své operace se členy stejného konsolidačního celku

nebo řídit rizika s nimi spojená anebo je podrobit odpovídajícím

mechanismům vnitřní kontroly.



(5) Ovládající banka, odpovědná banka ve skupině finanční holdingové

osoby, odpovědná banka ve skupině zahraniční ovládající banky, banka ve

skupině smíšené holdingové osoby a odpovědná banka ovládaná smíšenou

finanční holdingovou osobou, které jsou členy konsolidačního celku

podléhajícího bankovnímu dohledu České národní banky, se dopustí

správního deliktu tím, že nesplní některou z povinností na

konsolidovaném základě podle § 26f odst. 1 nebo čl. 11 a 13 nařízení

Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.



(6) Za správní delikt podle odstavců 1 až 5 se uloží pokuta do 50 000

000 Kč.



§ 36g



Správní delikty zahraniční banky se sídlem v členském státě



(1) Zahraniční banka se sídlem v členském státě, která vykonává na

území České republiky bankovní činnosti prostřednictvím své pobočky, se

dopustí správního deliktu tím, že



a) uskuteční na území České republiky bankovní činnosti v rozporu s §

5c až 5m,



b) neuloží u České národní banky výpis z obchodního rejstříku nebo jeho

změny,



c) nesplní některou z informačních povinností podle § 11 odst. 1 nebo

2,



d) v rozporu s § 11 odst. 5 nezavede účinný postup pro vyřizování

stížností klientů nebo o tomto postupu neinformuje,



e) poruší povinnost evidovat v rámci účetnictví odděleně obchody na

účet klienta a obchody na účet zahraniční banky,



f) poruší povinnost uschovávat doklady o uskutečněných obchodech po

dobu 10 let,



g) nesplní některou z informačních povinností podle § 24,



h) neprovede v požadované lhůtě opatření k nápravě vydané na základě §

26 odst. 1,



i) nezpracuje údaje o klientech podle § 37 odst. 2,



j) porušila povinnost zachovávat bankovní tajemství podle § 37 odst. 2,



k) nepodá osobám pověřeným výkonem bankovního dohledu zprávu o všech

záležitostech, které jsou předmětem bankovního tajemství,



l) nepodá na písemné vyžádání zprávu o záležitostech týkajících se

klienta, které jsou předmětem bankovního tajemství, subjektům uvedeným

v § 38 odst. 3, 4 a 6, nebo



m) využije v reklamě rozdílů pojištění pohledávek z vkladů mezi

členskými státy.



(2) Zahraniční banka se sídlem v členském státě, která vykonává na

území České republiky bankovní činnosti prostřednictvím své pobočky a

využívá připojištění podle § 41m, se dopustí správního deliktu tím, že



a) se neúčastní systému pojištění pohledávek z vkladů nebo nepřispívá v

rozsahu stanoveném tímto zákonem do Fondu pojištění vkladů, nebo



b) neposkytne údaje Fondu pojištění vkladů podle § 41c odst. 11, § 41d

odst. 2, § 41f odst. 3 nebo § 41n.



(3) Za správní delikt se uloží pokuta do



a) 10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b),



b) 20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. c) až

g),



c) 50 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), h)

až m) nebo odstavce 2.



§ 36h



Správní delikty zahraniční banky se sídlem v jiném než členském státě



(1) Zahraniční banka se sídlem v jiném než členském státě, která

vykonává na území České republiky bankovní činnosti prostřednictvím své

pobočky, se dopustí správního deliktu tím, že



a) uskuteční bankovní činnosti na území České republiky bez licence

udělené podle § 5,



b) uskuteční bankovní činnosti v rozporu s licencí,



c) přijímá vklady, poskytuje úvěry nebo vykonává další činnosti po dni

zániku licence,



d) nedisponuje řídicím a kontrolním systémem podle § 8b odst. 1 a 2,



e) neuloží u České národní banky výpis z obchodního rejstříku nebo jeho

změny,



f) neuveřejní informace podle § 11,



g) neposkytne právnické osobě nebo fyzické osobě v souvislosti s jejím

podnikáním bez zbytečného odkladu písemné vysvětlení jejího úvěrového

hodnocení podle § 11 odst. 3,



h) nevede agendu každé smlouvy uzavírané s klientem podle § 11 odst. 4,



i) v rozporu s § 11 odst. 5 nezavede účinný postup pro vyřizování

stížností klientů nebo o tomto postupu neinformuje,



j) nezavede vnitřní postupy a zásady podle § 11a odst. 7,



k) v rozporu s § 12 odst. 1 provede obchody způsobem, který poškozuje

zájmy jejích vkladatelů z hlediska návratnosti jejich vkladů, nebo

ohrožuje bezpečnost a stabilitu zahraniční banky, nebo



l) v rozporu s § 12 odst. 2 uzavře smlouvu za podmínek, které jsou pro

ni nápadně nevýhodné.



(2) Zahraniční banka z jiného než členského státu, která vykonává na

území České republiky bankovní činnosti prostřednictvím své pobočky, se

dopustí správního deliktu tím, že



a) neudržuje průběžně kapitálový poměr podle § 12a odst. 1,



b) v rozporu s § 24 odst. 2 nesdělí České národní bance údaje nebo

poskytne neúplné anebo nesprávné údaje,



c) použije nebo změní interní přístup pro výpočet kapitálového

požadavku bez předchozího souhlasu České národní banky podle § 12a

odst. 3,



d) poruší některé z pravidel podle prováděcího právního předpisu

vydaného k provedení § 13 odst. 1 a § 14 odst. 1, nebo



e) nedodržuje podmínky stanovené v § 13.



(3) Zahraniční banka z jiného než členského státu, která vykonává na

území České republiky bankovní činnosti prostřednictvím své pobočky, se

dopustí správního deliktu tím, že



a) nesplní některou z informačních povinností podle § 16b odst. 1,



b) provede s osobami uvedenými v § 19 odst. 1 obchody, které by

vzhledem ke svému charakteru, účelu nebo riziku, nebyly provedeny s

ostatními klienty,



c) poruší povinnost evidovat v rámci účetnictví odděleně obchody na

účet klienta a obchody na účet zahraniční banky,



d) neuschová doklady o uskutečněných obchodech po dobu 10 let podle §

21 odst. 2,



e) nezajistí, aby auditor provedl



1. ověření účetní závěrky zahraniční banky,



2. ověření řídicího a kontrolního systému pobočky zahraniční banky,



3. vypracování zpráv o ověření účetní závěrky a řídicího a kontrolního

systému,



f) neoznámí vybraného auditora České národní bance podle § 22 odst. 4,



g) nezajistí, aby ověření skutečnosti uvedené v § 22 odst. 1 provedl

auditor, který není osobou uvedenou v § 19 odst. 1,



h) neprovede v požadované lhůtě opatření k nápravě podle § 26 odst. 1,



i) nezpracuje údaje o klientech podle § 37 odst. 2,



j) porušila povinnost zachovávat bankovní tajemství podle § 37 odst. 2,



k) nepodá osobám pověřeným výkonem bankovního dohledu zprávu o všech

záležitostech, které jsou předmětem bankovního tajemství,



l) nepodá na písemné vyžádání zprávu o záležitostech týkajících se

klienta, které jsou předmětem bankovního tajemství, subjektům uvedeným

v § 38 odst. 3, 4 a 6,



m) neúčastní se systému pojištění pohledávek z vkladů nebo nepřispívá v

rozsahu stanoveném tímto zákonem do Fondu pojištění vkladů, nebo



n) neposkytne údaje Fondu pojištění vkladů podle § 41c odst. 11, § 41d

odst. 2, § 41f odst. 3 nebo § 41n.



(4) Za správní delikt se uloží pokuta do



a) 10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. e) až

i),



b) 20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 3 písm. l),



c) 50 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) až

d), j) až l), odstavce 2, odstavce 3 písm. a) až k), m) nebo n).



Společná ustanovení



§ 36i



(1) Zjistí-li Česká národní banka, že došlo k porušení právní

povinnosti, za kterou lze uložit sankci podle tohoto zákona (dále jen

„protiprávní jednání“), zahájí řízení o uložení sankce, pokud na

základě posouzení zjištěného protiprávního jednání dospěje k závěru, že

je společensky škodlivé. Při posuzování společenské škodlivosti

protiprávního jednání vychází Česká národní banka zejména z povahy,

závažnosti, doby trvání a následku protiprávního jednání a případného

postupu osoby podezřelé z protiprávního jednání při odstraňování jeho

následků. Není-li řízení o uložení sankce zahájeno, provede se o tom

záznam do spisu a věc se odloží. Rozhodnutí o odložení věci se

nevydává.



(2) Od uložení sankce lze v rozhodnutí o správním deliktu upustit,

jestliže k nápravě pachatele postačí samotné projednání správního

deliktu.



(3) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že

vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby protiprávnímu

jednání zabránila.



(4) Při určení výše pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti

správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a

k okolnostem, za nichž byl spáchán; popřípadě se přihlédne rovněž k



a) délce trvání protiprávního jednání,



b) finanční situaci právnické osoby,



c) významu neoprávněného prospěchu právnické osoby, pokud jej lze

stanovit,



d) ztrátě třetích osob způsobené zjištěným protiprávním jednáním,



e) součinnosti této právnické osoby v řízení o správním deliktu,



f) předchozím správním deliktům právnické osoby.



(5) Kritéria pro stanovení výše pokuty uvedená v odstavci 4 se použijí

i při stanovení výše pokuty uložené za spáchání přestupku fyzické

osobě.



(6) Odpovědnost za správní delikt podle tohoto zákona zaniká, jestliže

Česká národní banka o něm nezahájila řízení do 1 roku ode dne, kdy se o

něm dozvěděla, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.



(7) Přestupek fyzické osoby nelze projednat, jestliže Česká národní

banka o něm nezahájila řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm

dozvěděla, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.



(8) Na odpovědnost za správní delikt, k němuž došlo při podnikání

fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení

tohoto zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.



§ 36j



(1) Správní delikty podle tohoto zákona projednává Česká národní banka.



(2) Výnos z pokut je příjmem státního rozpočtu.



(3) Česká národní banka bez zbytečného odkladu uveřejní pravomocné

rozhodnutí o udělené pokutě způsobem umožňujícím dálkový přístup.



(4) Česká národní banka uveřejní rozhodnutí bez uvedení identifikačních

údajů o pokutované osobě, pokud by uveřejnění



a) bylo vůči dotčené fyzické osobě na základě předchozího posouzení

shledáno jako zjevně nepřiměřené,



b) ohrozilo stabilitu finančního trhu,



c) ohrozilo probíhající trestní řízení,



d) způsobilo dotčené osobě nepřiměřenou škodu.



(5) Rozhodnutí podle odstavce 3 nebo 4 musí být uveřejněno nejméně po

dobu 5 let. Osobní údaje dotčené fyzické osoby se uveřejní jen na dobu

nezbytně nutnou v souladu se zákonem upravujícím ochranu osobních

údajů.



ČÁST TŘINÁCTÁ



Společná ustanovení



§ 37



(1) Banky a pobočky zahraničních bank poskytují klientům služby na

smluvním základě. Poskytnutí služeb se zachováním anonymity klienta

může banka nebo pobočka zahraniční banky odmítnout.



(2) Banky a pobočky zahraničních bank jsou povinny pro účely bankovních

obchodů zjišťovat a zpracovávat údaje o osobách včetně rodného čísla,

pokud bylo přiděleno, vyjma citlivých údajů o fyzických osobách,

potřebné k tomu, aby bylo možné bankovní obchod uskutečnit bez

nepřiměřených právních a věcných rizik pro banku. Údaje musí být

přiměřené právním a věcným rizikům bankovního obchodu se subjektem

údajů a relevantní pro posouzení těchto rizik. Na takto získané a

zpracovávané údaje se vztahují ustanovení o bankovním tajemství (§ 38).



§ 38



(1) Na všechny bankovní obchody, peněžní služby bank, včetně stavů na

účtech a depozit, se vztahuje bankovní tajemství.



(2) Zprávu o všech záležitostech, které jsou předmětem bankovního

tajemství, je banka povinna podat osobám pověřeným výkonem bankovního

dohledu. Za porušení bankovního tajemství se nepovažuje výměna

informací mezi Českou národní bankou a orgány bankovního dohledu a

obdobnými orgány jiných států, jestliže předmětem výměny jsou informace

o subjektech, které působí nebo hodlají působit na území příslušného

státu. Porušením povinnosti dodržet bankovní tajemství rovněž není

sdělení údajů o klientovi a jeho obchodech při podání trestního

oznámení nebo při plnění oznamovací povinnosti podle zákona o některých

opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování

terorismu nebo podle zákona o provádění mezinárodních sankcí.



(3) Zprávu o záležitostech, týkajících se klienta, které jsou předmětem

bankovního tajemství, podá banka bez souhlasu klienta jen na písemné

vyžádání



a) soudu pro účely občanského soudního řízení;^8)



b) orgánu činného v trestním řízení za podmínek, které stanoví zvláštní

zákon;^9)



c) správcům daně za podmínek podle daňového řádu,



d) finančnímu arbitrovi rozhodujícímu ve sporu podle zvláštního

právního předpisu^9c),



e) Ministerstva financí za podmínek, které stanoví zákon o některých

opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování

terorismu nebo zákon o provádění mezinárodních sankcí anebo zákon o

pojišťování a financování vývozu se státní podporou,



f) orgánů sociálního zabezpečení ve věci řízení o pojistném na sociální

zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, které klient

dluží, včetně dluhu na přirážce k pojistnému, penále a pokutách, orgánů

nemocenského pojištění ve věci řízení o přeplatku na dávkách

nemocenského pojištění, regresních náhradách a dluhu na pokutách,

orgánů sociálního zabezpečení nebo obecních úřadů obcí s rozšířenou

působností nebo pověřených obecních úřadů ve věci řízení o přeplatku na

dávkách sociálního zabezpečení a dluhu na pokutách nebo orgánů státní

sociální podpory ve věci řízení o přeplatku na dávkách státní sociální

podpory, který je klient povinen vrátit; to platí i pro vymáhání tohoto

pojistného, příspěvku a přeplatku,



g) zdravotních pojišťoven ve věci řízení o pojistném na veřejné

zdravotní pojištění, které klient dluží; to platí i pro vymáhání tohoto

pojistného,



h) soudního exekutora pověřeného provedením exekuce podle zvláštního

zákona,^9b)



i) Úřadu práce České republiky ve věci řízení o vrácení finančních

prostředků poskytnutých klientovi ze státního rozpočtu; to platí i pro

vymáhání těchto prostředků,



j) zpravodajské služby za účelem plnění konkrétního úkolu v její

působnosti podle zákona upravujícího činnost zpravodajských služeb

České republiky se souhlasem soudce; pro vyžádání zprávy se použijí

ustanovení zákona upravujícího činnost zpravodajských služeb České

republiky,



k) zrušeno,



l) Národního bezpečnostního úřadu, zpravodajské služby nebo

Ministerstva vnitra při provádění bezpečnostního řízení podle

zvláštního zákona^10c).



Písemné vyžádání musí obsahovat údaje, podle nichž může banka

příslušnou záležitost identifikovat.



(4) Banka je povinna sdělit i bez souhlasu klienta na písemné vyžádání

orgánů sociálního zabezpečení ve věci řízení o vrácení dávky připsané

na účet klienta po dni, za který náležela poslední výplata dávky

zemřelého oprávněného, včetně jejího vymáhání, identifikační údaje o

svém klientovi, který je majitelem účtu, a osobách oprávněných nakládat

s peněžními prostředky na tomto účtu a údaje o záležitostech týkajících

se tohoto účtu. Banka je rovněž povinna po úmrtí klienta sdělit tyto

údaje na písemné vyžádání Úřadu práce České republiky.



(5) Za podání zprávy podle odstavce 3 písm. a) a h) náleží bance úhrada

věcných nákladů.



(6) Banka je povinna i bez souhlasu klienta sdělit osobě oprávněné za

účelem výkonu rozhodnutí bankovní spojení svého klienta, tedy číslo

účtu a identifikační kód banky nebo pobočky zahraniční banky a

identifikační údaje o svém klientovi, který je majitelem účtu. Stejná

povinnost banky platí i ve vztahu k osobě, která prokáže, že v důsledku

vlastní chybné dispozice bance nebo pobočce zahraniční banky utrpěla

škodu a že se bez tohoto údaje nemůže domoci svého práva na vydání

bezdůvodného obohacení ve smyslu občanského zákoníku. Za podání

informace náleží bance úhrada věcných nákladů.



(7) Jestliže se klient dostane do prodlení s peněžitým plněním bance na

dobu delší než 60 dnů nebo poruší své povinnosti vůči bance sjednané ve

smlouvě nebo stanovené zákonem, omezuje se povinnost banky zachovávat

bankovní tajemství tak, že banka může informovat jiné banky nebo třetí

osoby nebo veřejnost o porušení smlouvy klientem, přičemž smí uvést jen

název klienta a označení porušené povinnosti.



(8) Uplatnění tohoto práva banky může klient předejít tím, že do 30 dnů

od porušení svých povinností vůči bance s bankou uzavře dohodu o

nápravě. Banka není povinna na dohodu přistoupit. Pokud v této lhůtě

dohodu neuzavře nebo uzavřenou dohodu následně nedodrží, může banka bez

dalšího využít svého práva podle odstavce 7. Klient může možnosti

tohoto odstavce využít ze zákona jenom jednou v kalendářním roce.



(9) Na pobočku banky z členského státu se použijí odstavce 2 až 8

obdobně a na pobočku banky z jiného než členského státu se použijí

odstavce 1 až 8 a 11 obdobně.



(10) Zprávu o záležitostech týkajících se klienta, které jsou předmětem

bankovního tajemství, podá banka v souvislosti se svým podnikáním na

území jiného státu i bez souhlasu klienta, pokud je to nutné ke splnění

povinnosti uložené právním řádem státu, na jehož území podniká.

Ustanovení zvláštního zákona^10b) tím nejsou dotčena.



(11) Porušením bankovního tajemství není předání informací jinému

poskytovateli platebních služeb nebo v rámci platebního systému, pokud

je to nezbytné z důvodu předcházení podvodům v oblasti platebního

styku, jejich vyšetřování a odhalování.



§ 38a



(1) V rámci plnění povinnosti postupovat při výkonu své činnosti

obezřetně se banky a pobočky zahraničních bank mohou vzájemně

informovat o bankovním spojení, identifikačních údajích o majitelích

účtů a o záležitostech, které vypovídají o bonitě a důvěryhodnosti

jejich klientů, a to i prostřednictvím právnické osoby, která není

bankou. Majetkový podíl na této právnické osobě mohou mít pouze banky,

které jsou povinny zajistit, že tato právnická osoba bude zachovávat

získané údaje v tajnosti a chránit je před zneužitím. Banka a pobočka

zahraniční banky je povinna k získaným údajům o klientech jiné banky a

pobočky zahraniční banky přistupovat tak, jako by šlo o údaje o jejích

vlastních klientech.



(2) Česká národní banka vytváří z údajů získaných v rozsahu podle

odstavce 1 od bank, poboček zahraničních bank^10a) a dalších osob,

stanoví-li tak zvláštní zákon,



informační databázi

(dále jen „registr“). K informacím v registru mají přístup banky,

pobočky zahraničních bank, Evropská centrální banka, Česká národní

banka pro účely dohledu nad finančním trhem a další osoby, stanoví-li

tak zvláštní zákon. Poskytnutí údajů do registru a z registru za

podmínek stanovených zákonem není porušením bankovního tajemství a

povinnosti mlčenlivosti. Banka a pobočka zahraniční banky je však

povinna k údajům o klientech získaným z registru přistupovat tak, jako

by šlo o údaje o jejích vlastních klientech.



(3) Česká národní banka je oprávněna na základě vzájemnosti umožnit

přístup k informacím v registru podle odstavce 2 též centrálním bankám

a jiným orgánům členských států, které vytvářejí informační databáze

srovnatelné s registrem za předpokladu, že podmínky přístupu k těmto

údajům a způsob jejich ochrany v příslušném členském státě jsou na

alespoň srovnatelné úrovni, jaká je požadována tímto zákonem. Požadavek

srovnatelnosti je splněn i tehdy, pokud má k údajům v zahraniční

databázi přístup širší okruh osob. Údaje z informačních databází

získané Českou národní bankou na základě vzájemnosti se stávají

součástí registru.



(4) Případy, ve kterých lze požadovat informace podle odstavců 2 a 3, a

bližší podmínky jejich poskytování stanoví Česká národní banka

vyhláškou.



(5) Klient má právo, za úhradu věcných nákladů, na výpis informací,

které jsou o něm vedeny v registru.



(6) Oznámení banky nebo pobočky zahraniční banky o podezření, že byl

spáchán trestný čin nebo přestupek, učiněné státnímu zástupci,

policejním nebo jiným příslušným orgánům, nemůže být posuzováno jako

porušení ustanovení § 38.



§ 38b



Údaje, které jsou jinak předmětem bankovního tajemství, může banka

poskytovat, je-li to potřebné pro účely dohledu na konsolidovaném

základě nebo doplňkového dohledu^6d) a pro účely plnění pravidel

obezřetného podnikání. Tím nejsou dotčena ustanovení zákona

upravujícího ochranu osobních údajů^10b).



§ 38c



Česká národní banka plní konzultační a informační povinnost vůči

orgánům bankovního dohledu jiných států, orgánům mezinárodních

organizací a dalším osobám v rozsahu mezinárodní smlouvy. Výčet

základních oznamovaných a konzultovaných skutečností je uveden v § 38d

až 38i.



§ 38d



(1) Česká národní banka informuje Evropskou komisi o všech významných

skutečnostech získaných při jí prováděném výkonu bankovního dohledu

důležitých pro řádný výkon tohoto dohledu v rámci Evropské unie,

zejména o



a) počtu a povaze případů, kdy odmítla umožnit bance nebo finanční

instituci splňující podmínky podle § 5e odst. 1 se sídlem na území

České republiky zřízení pobočky v jiném členském státě nebo kdy použila

vůči pobočce banky z členského státu postup podle § 26,



b) odňatých licencích,



c) finančních holdingových osobách a smíšených finančních holdingových

osobách podle čl. 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.

575/2013,



d) smlouvách podle § 26c odst. 8 a 9 a dohodách podle § 26e odst. 3,



e) použití postupu podle § 26 vůči pobočce banky z členského státu v

případě, kdy věc nesnese odkladu a je to nutné v zájmu vkladatelů,



f) použití postupu podle § 26bb vůči pobočce banky z členského státu,



g) licencích k výkonu bankovních činností prostřednictvím pobočky

udělených zahraniční bance, která má sídlo v jiném než členském státě,



h) složení kombinované kapitálové rezervy a dni, od kterého banky

podléhají povinnosti kombinovanou kapitálovou rezervu v tomto složení

udržovat.



i) uznání zkrácení přechodného období pro proticyklickou kapitálovou

rezervu zavedeného jiným členským státem.



(2) Česká národní banka informuje Evropský orgán pro bankovnictví o

všech významných skutečnostech získaných při jí prováděném výkonu

bankovního dohledu důležitých pro řádný výkon tohoto dohledu v rámci

Evropské unie, zejména o



a) počtu a povaze případů, kdy odmítla umožnit bance nebo finanční

instituci splňující podmínky podle § 5e odst. 1 se sídlem na území

České republiky zřízení pobočky v jiném členském státě nebo kdy použila

vůči pobočce podle § 5a odst. 1 postup podle § 26,



b) udělených a odňatých licencích,



c) smlouvách podle § 26c odst. 8 a 9 a dohodách podle § 26e odst. 3,



d) údajích shromážděných za účelem srovnání systémů odměňování a

postupů zavedených ostatními bankami o



1. počtu osob, jejichž příjmy dosahují nejméně částky odpovídající 1

000 000 eur, v členění podle jejich pracovních povinností a oblastí

činností banky,



2. hlavních složkách mezd, prémií, odměn založených na výkonnosti za

delší časové období a zvláštních penzijních výhod osob podle bodu 1,



e) finančních holdingových osobách a smíšených finančních holdingových

osobách podle čl. 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.

575/2013,



f) licencích k výkonu bankovních činností prostřednictvím pobočky

udělených zahraniční bance, která má sídlo v jiném než členském státě,



g) podmínkách, které je nutno splnit pro vydání licence podle tohoto

zákona,



h) majetkoprávních vztazích mezi členy konsolidačního celku, o

organizační struktuře a správě a řízení a o dalších významných

skutečnostech týkajících se konsolidačního celku, pokud Česká národní

banka vykonává dohled na konsolidovaném základě,



i) názvech orgánů nebo osob, kterým smějí být sdělovány informace podle

§ 25a,



j) fungování procesu přezkumu a vyhodnocování podle § 25c,



k) metodice použité jako základ pro rozhodnutí podle § 25c odst. 3 až

5, § 25d odst. 2 a 3 a § 26 při procesu přezkumu a vyhodnocování podle

§ 25c,



l) případech, kdy použije § 25d odst. 1,



m) postupech přijatých podle § 26m odst. 1, 2, 4 a 5,



n) výsledcích přezkumu a vyhodnocování podle § 25c, jestliže výsledky

naznačují hrozící systémové riziko podle čl. 23 nařízení Evropského

parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze strany banky; tyto informace

poskytne Česká národní banka bez zbytečného odkladu,



o) údajích shromážděných za účelem srovnání trendů a postupů

odměňování,



p) opatřeních přijatých podle § 8d písm. g),



q) povolení zastávat další funkci nevýkonného člena podle § 8 odst. 5,



r) údajích shromážděných podle § 8d písm. h),



s) údajích získaných od banky o rozhodnutí akcionářů, která se týkají

odměňování,



t) opatřeních k nápravě uložených podle § 26 odst. 2 bodu 11, § 26

odst. 7 a pokutách uložených za správní delikt podle § 36a odst. 1

písm. a) až e), § 36c odst. 1 písm. a) až f), § 36e odst. 2 písm. a),

d), f) až k), m), n) a o) a § 36e odst. 3 písm. c), včetně údajů o

odvolání proti rozhodnutí, kterým byly tyto sankce uloženy,



u) složení kombinované kapitálové rezervy a dni, od kterého banky

podléhají povinnosti kombinovanou kapitálovou rezervu v tomto složení

udržovat,



v) uznání zkrácení přechodného období pro proticyklickou kapitálovou

rezervu zavedeného jiným členským státem.



(3) Česká národní banka informuje Evropský bankovní výbor o licencích k

výkonu bankovních činností prostřednictvím pobočky udělených zahraniční

bance nebo finanční instituci, která má sídlo v jiném než členském

státě.



(4) Na vyžádání Česká národní banka informuje Evropský orgán pro

bankovnictví o všech skutečnostech nezbytných k plnění jeho úkolů

stanovených příslušnými předpisy Evropské unie.



(5) Česká národní banka informuje Evropskou radu pro systémová rizika o



a) složení kombinované kapitálové rezervy a dni, od kterého banky

podléhají povinnosti kombinovanou kapitálovou rezervu v tomto složení

udržovat,



b) uznání zkrácení přechodného období pro proticyklickou kapitálovou

rezervu zavedeného jiným členským státem,



c) sazbě proticyklické kapitálové rezervy podle § 12f odst. 3 a údajích

uvedených v § 12f odst. 7.



(6) Česká národní banka informuje Evropský orgán pro pojišťovnictví a

zaměstnanecké penzijní pojištění^31) o postupech přijatých podle § 26m

odst. 1, 2, 4 a 5.



§ 38da



(1) Česká národní banka poskytne Evropskému orgánu pro bankovnictví

součinnost ve všech případech, kdy Evropský orgán pro bankovnictví z

vlastní iniciativy přispívá k řešení sporů mezi příslušnými orgány.



(2) Česká národní banka využívá údajů z databáze správních sankcí

Evropského orgánu pro bankovnictví pro posouzení důvěryhodnosti členů

orgánů banky.



§ 38e



(1) Česká národní banka informuje příslušný orgán dohledu členského

státu o



a) všech konsolidačních celcích, jejichž součástí je banka a zároveň i

banka se sídlem na území členského státu nebo finanční instituce

splňující podmínky podle § 5e odst. 1 se sídlem na území členského

státu,



b) informaci banky nebo finanční instituce splňující podmínky podle §

5e odst. 1, že hodlá na území členského státu založit pobočku nebo zde

poskytovat služby, a o změně v oznámených údajích,



c) skutečnosti, že finanční instituce přestala splňovat podmínky podle

§ 5e odst. 1,



d) použití postupu podle § 26 vůči pobočce banky z členského státu v

případě, kdy věc nesnese odkladu a je to nutné v zájmu vkladatelů,



e) použití postupu podle § 26bb vůči pobočce banky z členského státu,



f) udělení souhlasu podle § 29 odst. 3 v případě, že dotčená banka má

pobočku na území tohoto státu; tuto informaci poskytne příslušnému

orgánu dohledu před udělením souhlasu nebo bezprostředně po jeho

udělení, nesnese-li věc odkladu.



(2) Česká národní banka informuje příslušný orgán dohledu jiného než

členského státu o použití postupu podle § 26bb vůči pobočce banky z

jiného než členského státu.



(3) Česká národní banka informuje příslušná kolegia orgánů dohledu o



a) složení kombinované kapitálové rezervy a dni, od kterého banky

podléhají povinnosti kombinovanou kapitálovou rezervu v tomto složení

udržovat,



b) uznání zkrácení přechodného období pro proticyklickou kapitálovou

rezervu zavedeného jiným členským státem.



§ 38f



(1) Před rozhodnutím o změně nebo odnětí licence bance, která má

pobočku na území členského státu, konzultuje Česká národní banka svůj

záměr s orgánem bankovního dohledu tohoto státu. Nesnese-li věc

odkladu, Česká národní banka orgán dohledu informuje o svém záměru

licenci změnit nebo odebrat. Česká národní banka informuje o změně nebo

odnětí licence neprodleně orgány bankovního dohledu států, v nichž má

banka pobočku.



(2) Česká národní banka neprodleně informuje o vydání rozhodnutí o

úpadku a o prohlášení konkursu na majetek banky nebo pobočky banky z

jiného než členského státu příslušný orgán dohledu členského státu, ve

kterém má banka nebo banka pobočku.



(3) Česká národní banka před rozhodnutím o změně nebo odnětí licence

pobočce banky z jiného než členského státu usiluje o koordinaci svého

postupu s orgány bankovního dohledu členských států, ve kterých má

zahraniční banka pobočky. Nesnese-li věc odkladu, Česká národní banka

tyto orgány dohledu informuje o svém záměru licenci změnit nebo

odebrat.



§ 38g



Česká národní banka může provést kontrolu na místě na území členského

státu po předchozím informování orgánu bankovního dohledu tohoto státu

nebo jej o provedení této kontroly požádat.



§ 38h



Výměna informací při dohledu nad pobočkami bank z členských států



(1) V rámci výkonu dohledu Česká národní banka spolupracuje s orgány

dohledu jiných členských států, zejména těch, na jejichž území má banka

pobočku nebo na jejichž území má sídlo zahraniční banka, jejíž pobočka

působí na území České republiky.



(2) Česká národní banka poskytuje orgánům dohledu podle odstavce 1

veškeré informace o podílech na bance a o řízení této banky nebo

zahraniční banky, která vykonává činnost prostřednictvím své pobočky,

které mohou usnadnit ochranu finanční stability, dohled nad nimi nebo

přezkum podmínek pro účely vydání licence nebo povolení. Česká národní

banka dále poskytuje veškeré informace, které mohou usnadnit dohled nad

bankou nebo zahraniční bankou, která vykonává činnost prostřednictvím

své pobočky, zejména pak informace o likviditě, platební schopnosti,

pojištění vkladů, kapitálovém poměru, omezení velkých expozic a dalších

faktorech, které mohou mít vliv na míru systémového rizika

představovaného bankou, správních a účetních postupech a mechanismech

vnitřní kontroly.



(3) V rámci spolupráce podle odstavce 1 Česká národní banka může

požádat orgány dohledu jiných členských států o informace uvedené v

odstavci 2.



(4) Česká národní banka neprodleně poskytne orgánu dohledu jiného

členského státu, na jehož území vykonává banka svou činnost

prostřednictvím pobočky, veškeré informace související s dohledem nad

dodržováním požadavků týkajících se likvidity podle části šesté

nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nařízení nebo

rozhodnutí Evropské komise a s dohledem na konsolidovaném základě podle

části osmé tohoto zákona, pokud jsou tyto informace významné pro

zajištění ochrany společných zájmů klientů nebo investorů banky nebo

finanční stability v tomto členském státě. Česká národní banka

neprodleně informuje příslušný orgán dohledu, pokud je ohrožena

likvidita banky nebo je-li důvodné podezření, že bude ohrožena

likvidita banky. V takovém případě sdělí Česká národní banka

příslušnému orgánu dohledu informace o plánu na obnovení likvidity,

způsobu jeho provedení a opatřeních, která v této souvislosti přijala.

Česká národní banka sdělí na žádost orgánu dohledu jiného členského

státu, na jehož území vykonává banka činnost prostřednictvím své

pobočky, jak zohlednila informace, které od něj obdržela.



(5) Česká národní banka může informovat Evropský orgán pro

bankovnictví, pokud orgán dohledu jiného členského státu odmítne žádost

České národní banky o spolupráci, zejména o poskytnutí informací, nebo

neposkytne požadovanou informaci v přiměřené lhůtě.



§ 38ha



Výměna informací při dohledu na konsolidovaném základě



(1) V rámci výkonu bankovního dohledu na konsolidovaném základě Česká

národní banka spolupracuje s orgány dohledu jiných členských států.



(2) Česká národní banka poskytuje na vyžádání orgánům dohledu jiných

členských států informace potřebné pro výkon jejich dohledu; z

vlastního podnětu poskytuje Česká národní banka orgánům dohledu jiných

členských států zásadní informace, které mají podstatný vliv na

hodnocení finanční situace zahraniční banky nebo finanční instituce v

dotčeném členském státě, zejména informace o



a) majetkoprávních vztazích mezi členy konsolidačního celku, struktuře

správy a řízení včetně organizační struktury konsolidačního celku,

přičemž zahrnuty jsou všechny regulované i neregulované subjekty,

neregulované ovládané osoby, významné pobočky a ovládající osoby a

orgány dohledu nad regulovanými subjekty v tomto konsolidačním celku,



b) postupech shromažďování informací od bank v konsolidačním celku a

ověřování těchto informací,



c) vývoji v bance nebo jiné osobě v konsolidačním celku, který může

vážně ohrozit finanční situaci banky v konsolidačním celku,



d) závažných sankcích a opatřeních k nápravě mimořádného významu

uložených bance podle tohoto zákona, zejména požadavku na zvýšení

kapitálu podle § 26 odst. 2 písm. a), a neudělení souhlasu s používáním

interního přístupu nebo interního modelu k výpočtu kapitálového

požadavku nebo neudělení souhlasu se změnou používaného interního

přístupu nebo interního modelu,



e) finančních holdingových osobách a smíšených finančních holdingových

osobách podle čl. 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.

575/2013.



(3) O informace potřebné k výkonu dohledu na konsolidovaném základě

Česká národní banka požádá orgán dohledu jiného členského státu

vykonávající dohled nad osobou, která je členem konsolidačního celku.

Rovněž požádá orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě nad

evropskou ovládající bankou o informace týkající se přístupů a metod

používaných při plnění pravidel obezřetného podnikání.



(4) Česká národní banka může informovat Evropský orgán pro

bankovnictví, pokud orgán dohledu jiného členského státu odmítne žádost

České národní banky o spolupráci, zejména o poskytnutí informací, nebo

neposkytne požadovanou informaci v přiměřené lhůtě, nebo pokud orgán

bankovního dohledu jiného členského státu neposkytne zásadní informaci

z vlastního podnětu^32).



§ 38i



(1) Česká národní banka před



a) rozhodnutím podle § 16 odst. 1 a § 20 odst. 3,



b) uložením závažné sankce nebo opatření k nápravě mimořádného významu

bance, zejména požadavku na zvýšení kapitálu podle § 26 odst. 2 písm.

a) bodu 1,



c) zamítnutím žádosti o udělení souhlasu s používáním interního

přístupu nebo interního modelu k výpočtu kapitálového požadavku podle

čl. 301 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013

konzultuje tuto skutečnost s orgánem dohledu vykonávajícím dohled na

konsolidovaném základě nad konsolidačním celkem, jehož členem je

dotčená banka, a s dalšími orgány dohledu, kterých se tato skutečnost

rovněž týká.



(2) Česká národní banka nemusí konzultovat skutečnosti podle odstavce

1, nesnese-li věc odkladu nebo by taková konzultace mohla ohrozit účel

rozhodnutí. V takovém případě informuje uvedené orgány dohledu bez

zbytečného odkladu.



§ 38j



(1) Česká národní banka uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup



a) platná znění zákonů a vyhlášek, upravujících pravidla obezřetného

podnikání bank na individuálním a konsolidovaném základě, opatření

obecné povahy podle § 26bb a úředních sdělení České národní banky k

nim; tím nejsou dotčena ustanovení zvláštních právních předpisů o

způsobu vyhlašování právních předpisů a zveřejňování opatření obecné

povahy podle § 26bb,



b) informace o způsobu využití možností volby nebo uvážení daných

členským státům a jejich orgánům dohledu právem Evropské unie v

právních předpisech podle písmene a),



c) informace o přístupu a metodách České národní banky používaných při

výkonu bankovního dohledu podle § 25c,



d) souhrnné statistické údaje o plnění pravidel obezřetného podnikání

bankami v České republice, včetně počtu a povahy opatření k nápravě

nebo pokut přijatých v souladu s tímto zákonem,



e) dohody o změně příslušného orgánu dohledu na konsolidovaném základě

nad skupinou finanční holdingové osoby podle § 26e odst. 3 a informaci

o změně příslušného orgánu dohledu nad členem skupiny evropské

ovládající banky nebo nad členem skupiny evropské finanční holdingové

osoby podle § 26c odst. 8 a 9,



f) informace o přístupu a metodách České národní banky používaných při

výkonu dohledu nad dodržováním pravidel pro převod rizik podle čl. 405

až 409 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,



g) roční zprávu o výsledku výkonu dohledu nad dodržováním pravidel pro

převod rizik podle čl. 405 až 409 nařízení Evropského parlamentu a Rady

(EU) č. 575/2013, včetně uložených opatření.



(2) Informace uvedené v odstavci 1 Česká národní banka uveřejňuje

způsobem umožňujícím dálkový přístup tak, aby je bylo možné porovnat s

informacemi stejného druhu uveřejněnými orgány bankovního dohledu v

jiných členských státech, a pravidelně je aktualizuje.



§ 38k



Pokud Česká národní banka rozhoduje podle čl. 7 odst. 3 nařízení

Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, uveřejní způsobem

umožňujícím dálkový přístup



a) kritéria, která uplatňuje k určení toho, zda neexistují nebo se

nepředpokládají závažné věcné nebo právní překážky bránící okamžitému

převodu kapitálu nebo splacení závazků,



b) počet ovládajících osob, které využívají možnosti stanovené v čl. 7

odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, a počet

ovládajících osob, které zahrnují ovládané osoby v jiném než členském

státě,



c) souhrnně za Českou republiku



1. celkovou výši kapitálu ovládajících osob na konsolidovaném základě

využívajících možnosti stanovené v čl. 7 odst. 3 nařízení Evropského

parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, který je držen v ovládaných osobách

v jiném než členském státě,



2. procentní podíl na celkovém kapitálu ovládajících osob na

konsolidovaném základě využívajících možnosti stanovené v čl. 7 odst. 3

nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, který je držen

v ovládaných osobách v jiném než členském státě,



3. procentní podíl na celkovém kapitálu podle čl. 92 nařízení

Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 na konsolidovaném základě

ovládajících osob využívajících možnosti stanovené v čl. 7 odst. 3

nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, který je držen

v ovládaných osobách v jiném než členském státě.



§ 38l



Pokud Česká národní banka rozhoduje podle čl. 9 odst. 1 nařízení

Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, uveřejní způsobem

umožňujícím dálkový přístup



a) kritéria, která uplatňuje k určení toho, zda neexistují nebo se

nepředpokládají žádné závažné věcné nebo právní překážky bránící

okamžitému převodu kapitálu nebo splacení závazků,



b) počet ovládajících osob, které využívají možnosti stanovené v čl. 9

odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, a počet

ovládajících osob, které zahrnují ovládané osoby v jiném než členském

státě,



c) souhrnně za Českou republiku



1. celkovou výši kapitálu ovládajících osob využívajících možnosti

stanovené v čl. 9 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.

575/2013, který je držen v ovládaných osobách v jiném než členském

státě,



2. procentní podíl na celkovém kapitálu ovládaných osob využívajících

možnosti stanovené v čl. 9 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a

Rady (EU) č. 575/2013, který je držen v ovládaných osobách v jiném než

členském státě,



3. procentní podíl na celkovém kapitálu podle čl. 92 nařízení

Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ovládajících osob

využívajících možnosti stanovené v čl. 9 odst. 1 nařízení Evropského

parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, který je držen v ovládaných osobách

v jiném než členském státě.



§ 39



(1) Pracovníci banky, členové statutárního orgánu banky, členové

správní rady banky a členové dozorčí rady banky jsou povinni zachovávat

mlčenlivost ve služebních věcech dotýkajících se zájmů banky a jejích

klientů. Z důvodů uvedených v § 38 odst. 2, 3, 4 a 6 a § 38b je

statutární orgán této povinnosti zprostí; jde-li o povinnost

mlčenlivosti členů statutárního orgánu, má tuto působnost správní rada

nebo dozorčí rada. Porušením povinnosti zachovávat mlčenlivost ve

služebních věcech není poskytnutí údajů v případech a pro účely uvedené

v § 41d odst. 2 a § 41n.



(2) Povinnost zachovávat mlčenlivost trvá i po skončení

pracovněprávního vztahu nebo jiného obdobného vztahu.



§ 40



(1) Žádost o udělení licence, o její změnu nebo o udělení souhlasu

podle tohoto zákona předkládá žadatel písemně České národní bance.



(2) O změně licence rozhoduje Česká národní banka.



(3) Česká národní banka vydá rozhodnutí o udělení licence, o změně

licence nebo o zamítnutí žádosti o licenci či o změnu licence do 6

měsíců ode dne zahájení správního řízení a rozhodnutí do této lhůty

doručí. V případě, že podaná žádost nebyla úplná a Česká národní banka

si vyžádala její doplnění, vydá Česká národní banka rozhodnutí do 12

měsíců ode dne zahájení správního řízení a rozhodnutí do této lhůty

doručí.



(4) O žádosti o udělení souhlasu podle tohoto zákona se rozhodne do 3

měsíců ode dne zahájení správního řízení, nestanoví-li tento zákon

jinak.



(5) V řízení o udělení licence a v řízení o udělení souhlasu podle § 20

odst. 3 tohoto zákona si může Česká národní banka vyžádat potřebné

informace o účastnících řízení od příslušných orgánů.



(6) Česká národní banka informuje Ministerstvo financí o svých

pravomocných rozhodnutích podle § 4 odst. 2, § 5 odst. 3, § 16 odst. 1

písm. b) a c), § 27 odst. 1, § 29 odst. 3, § 34 odst. 1 a § 40 odst. 2.



§ 41



(1) O rozkladu proti rozhodnutí České národní banky rozhoduje bankovní

rada České národní banky. Podaný rozklad nemá odkladný účinek,

nejedná-li se o rozhodnutí o uložení pokuty podle části dvanácté.

Ustanovení správního řádu o možném způsobu ukončení řízení o

rozkladu^10) se nepoužije.



(2) Na řízení o žádostech a o odnětí licence podle tohoto zákona se

vztahují předpisy o správním řízení,^11) pokud tento zákon nestanoví

jinak.



ČÁST ČTRNÁCTÁ



Pojištění pohledávek z vkladů



§ 41a



(1) Tímto zákonem se zřizuje Fond pojištění vkladů (dále jen "Fond"),

který je právnickou osobou. Fond se zapisuje do obchodního rejstříku.



(2) Fond není státním fondem ve smyslu zvláštního zákona.^12) Na

pojištění pohledávek z vkladů se nevztahují zvláštní předpisy o

pojišťovnictví.



(3) Banky, pobočky bank z členského státu, které využily připojištění

podle § 41m, a pobočky bank z jiného než členského státu (dále v této

části jen "banky") jsou povinny účastnit se systému pojištění

pohledávek z vkladů a přispívat v rozsahu stanoveném tímto zákonem do

Fondu.



(4) Zdrojem Fondu jsou příspěvky od bank a další příjmy, kterými jsou

zejména výnosy z investování peněžních prostředků, peněžní prostředky,

které si Fond obstaral podle § 41i, návratné finanční výpomoci, a

výtěžky z ukončených insolvenčních a likvidačních řízení.



(5) Čerpat z Fondu lze jen na náhrady za pohledávky z vkladů oprávněným

osobám, poskytované za podmínek stanovených tímto zákonem a na splátky

dluhů. Náklady na činnost Fondu se hradí z výnosů z investování

peněžních prostředků.



(6) Účetní závěrka Fondu musí být ověřena auditorem.



(7) Fond při své činnosti spolupracuje s Českou národní bankou a

Ministerstvem financí. Česká národní banka je povinna Fond s předstihem

upozornit na možnost postupu podle § 41d odst. 1.



§ 41b



(1) Fond je řízen pětičlennou správní radou.



(2) Předsedu, místopředsedu a ostatní členy správní rady Fondu jmenuje

a odvolává ministr financí.



(3) Členové správní rady jsou jmenováni ministrem financí na období

pěti let, a to i opakovaně. Každý rok je jmenován jeden člen. Za výkon

funkce člena správní rady nenáleží odměna.



(4) Člen správní rady je povinen vykonávat svou funkci s péčí řádného

hospodáře. Při porušení této povinnosti člen správní rady odpovídá za

škodu, kterou způsobil,



a) v případě úmyslného jednání v plné výši,



b) v případě nedbalosti až do celkové výše 600 000 Kč za jedno funkční

období.



(5) Pokud některý z členů správní rady ukončí členství ve správní radě

před uplynutím svého funkčního období, je na jeho místo jmenován nový

člen správní rady, jehož funkční období skončí ke stejnému dni, ke

kterému by skončilo funkční období jeho předchůdce.



(6) Nejméně jeden člen správní rady je jmenován z řad pracovníků České

národní banky, a to na návrh České národní banky. Nejméně dva členové

správní rady jsou jmenováni z řad členů představenstev nebo správních

rad bank. Člen správní rady má právo na náhradu nákladů vzniklých mu v

souvislosti s výkonem jeho funkce.



(7) Podrobnosti o činnosti a působnosti Fondu upraví statut Fondu,

který vydá správní rada po předchozím souhlasu Ministerstva financí.

Souhlas Ministerstva financí se vyžaduje též ke změně statutu Fondu.



(8) Členové správní rady Fondu, pracovníci Fondu a další osoby pověřené

výkonem činnosti související s výplatou náhrad z Fondu jsou povinni

zachovávat mlčenlivost o všech údajích získaných v souvislosti s

výkonem svého povolání, zaměstnání nebo funkce. Porušením povinnosti

zachovávat mlčenlivost není poskytnutí údajů v případech a pro účely

uvedené v § 38 odst. 2 až 4 a 6, § 41g odst. 1, § 41n a § 41o odst. 2.

Ustanovení § 38 odst. 5 a § 39 odst. 2 se použije obdobně.



§ 41c



(1) Pojištěny jsou veškeré pohledávky z vkladů včetně úroků vedených

při splnění požadavků na identifikaci stanovených v odstavci 3 v české

měně nebo v cizí měně, evidovaných jako kreditní zůstatky na účtech či

vkladních knížkách nebo potvrzených vkladovým certifikátem, vkladním

listem či jiným obdobným dokumentem, nejde-li o pohledávky uvedené v

odstavci 2.



(2) Pojištěny nejsou pohledávky z vkladů bank, zahraničních bank,

obchodníků s cennými papíry, spořitelních a úvěrních družstev,

finančních institucí, pojišťoven, zajišťoven, zdravotních pojišťoven a

státních fondů včetně zahraničních osob s obdobnou náplní činnosti. To

neplatí, jde-li o případy uvedené v § 41f. Pojištěny nejsou pohledávky

z vkladů, které je banka oprávněna zčásti zahrnout do svého kapitálu

(podřízený dluh).



(3) Banka je povinna zabezpečit identifikaci vkladatele při vedení jeho

účtu nebo jiné formě přijetí jeho vkladu a identifikační údaje o

vkladateli a údaje o výši a důvodu pojištěné pohledávky z vkladu vést

ve své evidenci. Identifikačními údaji se rozumí



a) u fyzických osob jméno, příjmení, adresa, rodné číslo, a nebylo-li

přiděleno, datum narození, popřípadě identifikační číslo,



b) u právnických osob obchodní firma nebo název právnické osoby, její

sídlo a u tuzemských právnických osob též identifikační číslo.



(4) Identifikační údaje podle odstavce 3 musí být uvedeny ve smlouvě o

účtu, ve vkladní knížce a na vkladovém certifikátu, vkladním listu či

jiném obdobném dokumentu potvrzujícím přijetí vkladu.



(5) Systém pojištění pohledávek z vkladů se nevztahuje na směnky a jiné

cenné papíry.



(6) Příspěvek banky do Fondu činí 0,04 % z průměru objemu pojištěných

pohledávek z vkladů za příslušné kalendářní čtvrtletí. Průměrný objem

pojištěných pohledávek z vkladů banka propočítává podle stavu

pojištěných pohledávek z vkladů k poslednímu dni každého kalendářního

měsíce v příslušném kalendářním čtvrtletí, a to včetně úroků, na

jejichž připsání vznikl vkladateli nárok k témuž dni. Výpočet se

provádí v české měně. U pohledávek z vkladů vedených v cizí měně se pro

přepočet na českou měnu použije kurz devizového trhu vyhlášený Českou

národní bankou ke dni, ke kterému je prováděn výpočet.



(7) Příspěvek stavební spořitelny do Fondu činí 0,02 % z průměru objemu

pojištěných pohledávek z vkladů za příslušné kalendářní čtvrtletí.

Průměrný objem pojištěných pohledávek z vkladů stavební spořitelna

propočítává podle stavu pojištěných pohledávek z vkladů k poslednímu

dni každého kalendářního měsíce v příslušném kalendářním čtvrtletí, a

to včetně úroků, na jejichž připsání vznikl vkladateli nárok k témuž

dni, bez započítání zálohy na státní podporu.



(8) Dosáhne-li objem prostředků Fondu 1,5 % celkového objemu pohledávek

z vkladů pojištěných u Fondu, vydá o tom Fond oznámení, které uveřejní

způsobem umožňujícím dálkový přístup. V takovém případě činí od

kalendářního čtvrtletí následujícího po dni uveřejnění tohoto oznámení

příspěvek bank 0,01 % z průměru objemu pojištěných pohledávek z vkladů

vypočtených podle odstavce 6 a příspěvek stavebních spořitelen 0,005 %

z průměru objemu pojištěných pohledávek z vkladů vypočtených podle

odstavce 7.



(9) Poklesne-li objem prostředků Fondu pod 1,5 % celkového objemu

pohledávek z vkladů pojištěných u Fondu a nejde-li o případy uvedené v

§ 41k, vydá o tom Fond oznámení, které uveřejní způsobem umožňujícím

dálkový přístup. V takovém případě se od kalendářního čtvrtletí

následujícího po dni uveřejnění tohoto oznámení pro účely výpočtu výše

příspěvku



a) bank použije sazba uvedená v odstavci 6,



b) stavebních spořitelen použije sazba uvedená v odstavci 7.



(10) Příspěvek do Fondu za příslušné kalendářní čtvrtletí je banka

povinna zaplatit nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího

po skončení kalendářního čtvrtletí. Příspěvek se platí v českých

korunách. O jeho nezaplacení informuje Fond neprodleně Českou národní

banku. Je-li banka s placením příspěvků v prodlení, je povinna z dlužné

částky platit Fondu úroky z prodlení určené předpisy práva občanského.



(11) Banka je povinna vést evidenci údajů podle odstavce 3 a v

případech stanovených tímto zákonem (§ 41d odst. 2 a § 41n) poskytovat

tyto údaje Fondu. Ministerstvo financí stanoví vyhláškou formu,

strukturu a způsob vedení a poskytování údajů.“.



§ 41d



(1) Náhrada za pojištěnou pohledávku z vkladu se oprávněné osobě z

Fondu poskytne poté, co Fond obdrží písemné oznámení České národní

banky o neschopnosti banky nebo, jedná-li se o pobočku banky z

členského státu, připojištěnou podle § 41m, orgánu bankovního dohledu

domovského státu o neschopnosti zahraniční banky, dostát závazkům vůči

oprávněným osobám za zákonných a smluvních podmínek. Takové oznámení

musí být vydáno nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne zjištění

rozhodné skutečnosti a bance nebo bývalé bance musí být písemně

sděleno. Den, kdy Fond toto oznámení obdrží, se považuje za rozhodný

den. Česká národní banka uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup

informaci o tom, kdy rozhodný den nastal.



(2) Banka nebo bývalá banka, likvidátor, správce nebo insolvenční

správce jsou povinni do 8 pracovních dnů od rozhodného dne poskytnout

Fondu údaje vedené podle § 41c odst. 3.



(3) Fond nejpozději do 12 pracovních dnů od rozhodného dne stanoví den

zahájení, místo a způsob vyplácení náhrad, vhodným způsobem je uveřejní

a vyrozumí o tom Ministerstvo financí a Českou národní banku. Fond musí

být schopen vyplatit náhradu oprávněným osobám do 20 pracovních dnů od

rozhodného dne. Po souhlasném vyjádření České národní banky a

Ministerstva financí může Fond ve zcela mimořádných případech tuto

lhůtu prodloužit o nejvýše 10 pracovních dnů.



(4) Nesplnění povinnosti stanovené v odstavci 2 oznámí Fond neprodleně

České národní bance.



(5) Likvidátor, správce nebo insolvenční správce se dopustí přestupku

tím, že poruší povinnost stanovenou v odstavci 2. Za tento přestupek

může Česká národní banka uložit pokutu do 500 000 Kč. Bance nebo bývalé

bance, která poruší povinnost stanovenou v odstavci 2, uloží Česká

národní banka pokutu do 500 000 Kč.



§ 41e



(1) Pro výpočet náhrady se sečtou všechny pojištěné pohledávky z vkladů

oprávněné osoby u banky, včetně jejích podílů na účtech vedených pro 2

a více spolumajitelů podle stavu k rozhodnému dni. Podíl spolumajitele

účtu je roven zlomku, v jehož čitateli je celková částka na účtu a ve

jmenovateli počet spolumajitelů, pokud oprávněné osoby při založení či

dispozici s účtem nedoloží jinou výši podílu. Banka vyznačí jinou výši

podílu ve své evidenci. K doložení jiné výše podílu po rozhodném dni se

nepřihlíží. Výpočet se provádí v české měně, u pohledávek z vkladů

vedených v cizí měně se přepočet na českou měnu provádí podle kurzu

devizového trhu vyhlášeného Českou národní bankou k rozhodnému dni.

Součástí pojištěné pohledávky z vkladu jsou i úroky vypočtené k

rozhodnému dni. Náhrada se vyplácí v české měně. Právo oprávněné osoby

na plnění z Fondu je právem spojeným s pohledávkou z vkladu.



(2) Náhrada oprávněné osobě se poskytuje v částce vypočtené podle

odstavce 1, nejvýše však v částce odpovídající 100 000 EUR pro jednu

oprávněnou osobu u jedné banky, pokud přímo použitelný předpis Evropské

unie nestanoví jinak. Ekvivalent limitu v českých korunách se přepočte

podle kurzu devizového trhu vyhlášeného Českou národní bankou k

rozhodnému dni.



(3) Vláda může nařízením v návaznosti na příslušné předpisy Evropské

unie^12a) zvýšit částku uvedenou v odstavci 2.



§ 41f



(1) Peněžní prostředky více osob evidované na jednom účtu představují

pohledávku z vkladu se zvláštním režimem.



(2) Při zakládání účtu podle odstavce 1 nebo při nejbližší dispozici s

tímto již existujícím účtem je majitel účtu povinen bance písemně

oznámit, že na účtu jsou evidovány peněžní prostředky představující

pohledávku více osob, doložit podíl každé z nich, identifikovat tyto

osoby v rozsahu stanoveném v § 41c odst. 3 a pravdivost údajů prokázat.

Banka nakládá s vkladem na tomto účtu jako s jakoukoli jinou pojištěnou

pohledávkou z vkladu a zaznamená údaje o něm ve své evidenci.



(3) Pro účely výpočtu náhrady z Fondu za pohledávku z vkladu na účtu

podle odstavce 1 je banka povinna předložit Fondu rozčlenění pohledávek

z vkladů podle jednotlivých osob a částek připadajících na každou z

nich a pravdivost údajů prokázat. Údaje předá Fondu.



(4) Náhrada za pohledávku z vkladu se zvláštním režimem se poskytne

oprávněným osobám ve stejné výši, v jaké by se poskytla v případě, že

by každá z uvedených osob měla peněžní prostředky evidované na vlastním

účtu.



(5) Pokud je skutečný vlastník peněžní částky odlišný od majitele účtu,

náhrada se poskytne skutečnému vlastníkovi. Majitel účtu má povinnost

oznámit tuto skutečnost bance při založení či nejbližší dispozici s

účtem a identifikovat skutečného vlastníka peněžních prostředků v

rozsahu stanoveném v § 41c odst. 3 a banka zaznamená tyto údaje ve

smlouvě o účtu či na jiném dokumentu, s jehož vydáním je spojeno

přijetí vkladu, a ve své evidenci.



(6) K oznámení majitele účtu podle odstavců 2 a 5 učiněném po rozhodném

dni se nepřihlíží.



(7) Platební instituce, poskytovatel platebních služeb malého rozsahu,

instituce elektronických peněz nebo vydavatel elektronických peněz

malého rozsahu, na jejichž účtu jsou evidovány peněžní prostředky,

které jim uživatelé platebních služeb svěřili k provedení platební

transakce^13) nebo proti jejichž přijetí byly vydány elektronické

peníze, oznámí tuto skutečnost bez zbytečného odkladu písemně bance; v

takovém případě nemají povinnost stanovenou v odstavci 2 větě první a v

odstavci 5 větě druhé. Pro účely výpočtu náhrady z Fondu se za

skutečného vlastníka těchto peněžních prostředků považují uživatelé

platebních služeb nebo držitelé elektronických peněz. Náhrada se

poskytne platební instituci, poskytovateli platebních služeb malého

rozsahu, instituci elektronických peněz nebo vydavateli elektronických

peněz malého rozsahu. Při určení skutečného vlastníka podle odstavce 5

se vychází z evidence platební instituce, poskytovatele platebních

služeb malého rozsahu, instituce elektronických peněz nebo vydavatele

elektronických peněz malého rozsahu k rozhodnému dni. Tyto osoby jsou

povinny vést evidenci údajů podle § 41c odst. 3 a předat ji bance na

její požádání bez zbytečného odkladu v případech stanovených v § 41d

nebo § 41n.



(8) Odstavec 7 platí obdobně pro obchodníka s cennými papíry, na jehož

účtu jsou evidovány peněžní prostředky tvořící majetek zákazníka podle

zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu^14), a pro soudního

exekutora, na jehož účtu jsou deponovány prostředky pro oprávněné a

přihlášené věřitele podle exekučního řádu.



(9) Údaje, které banka získá od osoby uvedené v odstavci 7 nebo 8, je

banka oprávněna použít pouze ke splnění svých povinností vůči Fondu

podle této části zákona a v případech uvedených v § 38 odst. 2 až 4 a

6.



(10) Platební instituce, poskytovatel platebních služeb malého rozsahu,

instituce elektronických peněz a vydavatel elektronických peněz malého

rozsahu jsou povinni sdělit uživateli platebních služeb nebo držiteli

elektronických peněz na jeho žádost informace o tom, u které banky,

spořitelního a úvěrního družstva nebo zahraniční banky je veden

samostatný účet, na kterém jsou v souladu se zákonem upravujícím

platební styk uloženy peněžní prostředky, které jim byly svěřeny k

provedení platební transakce nebo proti jejichž přijetí byly vydány

elektronické peníze.



§ 41g



(1) Fond v rozsahu potřebném pro zabezpečení výplaty náhrad

spolupracuje a vyměňuje si informace s osobami, prostřednictvím kterých

zajišťuje výplatu náhrad.



(2) Na poskytnutí náhrady z Fondu nemají nárok



a) osoby, které mají k dotčené bance zvláštní vztah, s výjimkou osob

uvedených v § 19 písm. e),



b) osoby jinak oprávněné, jestliže byl pravomocným rozsudkem prokázán

původ vkladu v trestné činnosti.



(3) Fond pozastaví výplatu náhrad za ty pohledávky z vkladů, o kterých

je z průběhu trestního řízení zřejmé, že jde o pohledávky z vkladů ve

smyslu odstavce 2 písm. b).



(4) Povinnost odvádět příspěvek do Fondu z pohledávek z vkladů osob

uvedených v odstavci 2 zůstává nedotčena.



(5) Pro účely výpočtu částky, která bude z Fondu vyplacena oprávněné

osobě, nebude přihlíženo k přírůstkům pojištěných pohledávek z vkladů,

ke kterým dojde



a) na základě vnitrobankovního převodu mezi jednotlivými účty vedenými

u téže banky učiněného po rozhodném dni,



b) v důsledku postoupení pohledávky z vkladu učiněného po rozhodném

dni.



§ 41h



(1) Ke dni zahájení plateb se snižuje pohledávka oprávněné osoby vůči

bance o částku rovnající se jejímu právu na náhradu z Fondu.



(2) Fond se dnem podle odstavce 1 stává věřitelem banky ve výši práv

oprávněných osob banky na plnění z Fondu.



(3) Právo oprávněné osoby na plnění z Fondu se promlčí uplynutím 3 let

ode dne stanoveného jako den zahájení plateb.



§ 41i



V případě, že prostředky Fondu nepostačují k vyplacení zákonem

stanovených náhrad, obstará si Fond potřebné peněžní prostředky na

trhu. Fond je povinen dbát, aby podmínky, za kterých jsou peněžní

prostředky Fondu poskytnuty, byly pro něj co nejvýhodnější. Pokud není

Fond schopen obstarat si peněžní prostředky na finančním trhu do dne

zahájení vyplácení náhrad podle § 41d, může mu být na jeho žádost

poskytnuta dotace nebo návratná finanční výpomoc v potřebné výši ze

státního rozpočtu.



§ 41j



Fond může investovat peněžní prostředky pouze bezpečným způsobem v

souladu se svým statutem.



§ 41k



V případě, že Fondu byl poskytnut úvěr nebo jiná forma návratné

finanční výpomoci (§ 41i), zvyšuje se příspěvek bank do Fondu od

kalendářního čtvrtletí následujícího po poskytnutí úvěru nebo jiné

formy návratné finanční výpomoci na dvojnásobek procentní sazby uvedené

v § 41c odst. 6 a 7. V kalendářním čtvrtletí následujícím po splacení

úvěru nebo jiné formy návratné finanční výpomoci se příspěvek snižuje

na procentní sazbu uvedenou v § 41c odst. 6 a 7.



§ 41l



zrušen



§ 41m



(1) Pobočky bank z členského státu mohou pohledávky z vkladů

připojistit na základě smlouvy u Fondu. Připojištění musí být sjednáno

tak, aby částka, do jejíž výše jsou pohledávky z vkladů celkově

pojištěny, včetně připojištění, nepřesahovala částku odpovídající 100

000 eur. Příspěvek do Fondu je roven příspěvku podle § 41c vynásobenému

zlomkem, v jehož čitateli je rozdíl mezi částkou, do jejíž výše jsou

pohledávky z vkladů celkově pojištěny, včetně připojištění, a limitem

pro maximální náhradu podle systému pojištění pohledávek z vkladů,

jehož je pobočka zahraniční banky účastna, a ve jmenovateli částka, do

jejíž výše jsou pohledávky z vkladů celkově pojištěny, včetně

připojištění.



(2) Připojištění podle odstavce 1 zaniká dohodou nebo výpovědí smlouvy

s tříměsíční výpovědní lhůtou, která počíná běžet prvním dnem

kalendářního čtvrtletí následujícího poté, kdy byla výpověď doručena.

Fond může vypovědět smlouvu pouze při neplnění povinností pobočkou

banky z členského státu vůči Fondu, a to pouze v případě, bylo-li

postupováno v souladu s § 5a odst. 6. Pobočka banky z členského státu

může vypovědět smlouvu bez udání důvodů. O těchto skutečnostech je

pobočka banky z členského státu povinna informovat klienty ve svých

provozních prostorách.



(3) Banky nesmějí v reklamě využívat rozdílů pojištění pohledávek z

vkladů mezi členskými státy.



§ 41n



Fond ověřuje pravidelně nejméně jedenkrát ročně funkčnost systému

vyplácení náhrad. Při tom spolupracuje s Českou národní bankou,

Ministerstvem financí a bankami, které jsou povinny Fondu na jeho

požádání a ve lhůtě jím stanovené poskytnout údaje vedené podle § 41c

odst. 3. Zprávu o výsledcích ověření je Fond povinen předložit bez

zbytečného odkladu České národní bance a Ministerstvu financí.



§ 41o



(1) Fond při své činnosti spolupracuje s provozovateli zahraničních

systémů pojištění pohledávek z vkladů.



(2) Stanoví-li tak dohoda uzavřená mezi Fondem a provozovatelem

zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů, může být v případě

úpadku



a) zahraniční banky podnikající na území České republiky

prostřednictvím pobočky Fond zapojen do výplaty náhrad ze zahraničního

systému pojištění pohledávek z vkladů, jehož se zahraniční banka

účastní,



b) banky se sídlem v České republice podnikající v zahraničí

prostřednictvím pobočky zapojen do výplaty náhrad z Fondu zahraniční

systém pojištění pohledávek z vkladů.



ČÁST ČTRNÁCTÁ



Ustanovení přechodná a závěrečná



§ 42



Právnické osoby působící jako banky nebo spořitelny podle zákona č.

158/1989 Sb., o bankách a spořitelnách, se ode dne účinnosti tohoto

zákona považují za banky podle tohoto zákona.



§ 43



Půjčky poskytnuté bankami podle dosavadních předpisů se považují za

úvěry podle tohoto zákona.



§ 44



Údaje uvedené v § 11c odst. 1 písm. a) až c) uveřejní banka poprvé do

dne 1. září 2014 za bezprostředně předcházející účetní období, a to za

podmínek a způsobem uvedeným v § 11c.



§ 44a



Údaje uvedené v § 11c odst. 1 písm. d) až f) poskytne mezinárodně

určená globální systémově významná instituce poprvé do dne 1. září 2014

za bezprostředně předcházející účetní období Evropské komisi, a to v

režimu důvěrných informací a za podmínek a způsobem uvedeným v § 11c.



§ 44b



(1) Pro účely § 12j odst. 3 a 4 se do 31. prosince 2014 namísto sazby 5

% použije sazba 3 %.



(2) Pro účely § 12u činí kapitálová rezerva pro globální systémově

významné instituce pro rok



a) 2016 25 % z kapitálové rezervy stanovené podle § 12u,



b) 2017 50 % z kapitálové rezervy stanovené podle § 12u,



c) 2018 75 % z kapitálové rezervy stanovené podle § 12u.



§ 44c



(1) Česká národní banka může stanovit opatřením obecné povahy podmínky,

kritéria, požadavky nebo postupy podle čl. 124 odst. 4 písm. a), čl.

150 odst. 3, čl. 153 odst. 9, čl. 181 odst. 3 písm. a), čl. 182 odst. 4

písm. a), čl. 197 odst. 8, čl. 221 odst. 9, čl. 312 odst. 4 písm. b) a

c), čl. 316 odst. 3, čl. 318 odst. 3, čl. 363 odst. 4 písm. a) a c),

čl. 382 odst. 4 písm. a), čl. 426, čl. 440 odst. 2 a čl. 443 nařízení

Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.



(2) Návrh opatření obecné povahy se zveřejní pouze na úřední desce

České národní banky. Koná-li se veřejné projednání návrhu o opatření

obecné povahy, oznámí Česká národní banka dobu a místo jeho konání na

úřední desce České národní banky.



(3) Opatření obecné povahy nabývá účinnosti dnem zveřejnění na úřední

desce České národní banky.



(4) Proti vydanému opatření obecné povahy mohou podat písemné

odůvodněné námitky pouze banky nebo pobočky zahraničních bank, a to ve

lhůtě do 10 pracovních dnů ode dne jeho zveřejnění. Podané námitky

vyřídí Česká národní banka sdělením. Podané námitky může Česká národní

banka využít jako podklad pro změnu nebo zrušení vydaného opatření

obecné povahy.



§ 45



Jestliže banka je povinna podle právního předpisu vydaného před

účinností tohoto zákona poskytovat úvěry za stanovených podmínek a

vznikne jí tím majetková újma, má banka nadále právo na úhradu této

újmy ze státního rozpočtu, ke kterému má odvodovou nebo daňovou

povinnost.



§ 46



Zrušuje se zákon č. 158/1989 Sb., o bankách a spořitelnách.



§ 47



Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. února 1992.



Havel v.r.



Dubček v.r.



Čalfa v.r.



Vybraná ustanovení novel



článek VI zákona č. 165/1998 Sb.



Přechodná ustanovení



1. Banka, která nemá vydány své akcie, se kterými je spojeno hlasovací

právo, výhradně v zaknihované podobě, je povinna uvést podobu svých

akcií do souladu s požadavkem § 20 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve

znění tohoto zákona, a to do jednoho roku ode dne nabytí účinnosti

tohoto zákona.



2. Ten, kdo má ke dni účinnosti tohoto zákona kvalifikovanou účast na

bance, je povinen oznámit tuto skutečnost České národní bance, a to do

jednoho měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.



3. Státní peněžní ústavy vzniklé přede dnem účinnosti tohoto zákona se

až do přijetí zvláštního zákona, nejdéle však do 3 let ode dne nabytí

účinnosti tohoto zákona, řídí dosavadními předpisy.



4. Složení statutárního orgánu banky musí být uvedeno do souladu s

požadavkem podle § 8 odst. 2 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění

tohoto zákona, a to do jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto

zákona.



Čl.II zákona č. 319/2001 Sb.



Přechodné ustanovení



Fond pojištění vkladů (dále jen "Fond") vyplatí fyzickým a právnickým

osobám, které byly vkladateli ke dni zahájení správního řízení o odnětí

povolení působit jako banka u Pragobanky, a. s. Praha, nyní v konkursu,

u Universal banky, a. s., Ústí nad Labem, nyní v konkursu, u Moravia

banky, a. s., Frýdek-Místek, nyní v konkursu, (dále jen "banky"),

dodatečnou náhradu za veškeré pohledávky z jejich vkladů v domácí i

cizí měně vedených u těchto bank ke dni zahájení správního řízení o

odnětí povolení působit jako banka až do výše 4 miliónů Kč každému

vkladateli.



Při výplatě dodatečných náhrad se postupuje přiměřeně podle § 41d až

41g, mimo odstavce 2 § 41e, zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění

pozdějších předpisů, s tím, že vyplacenou dodatečnou náhradu Fond sníží

o již vyplacenou náhradu. Ke dni zahájení výplaty dodatečných náhrad se

snižuje pohledávka vkladatele za bankou o částku rovnající se jeho

právu na dodatečnou náhradu z Fondu. Dodatečná náhrada bude vyplacena

každému, kdo byl vkladatelem u výše uvedených bank ke dni zahájení

správního řízení o odnětí jejich povolení působit jako banka. Dodatečná

náhrada se vyplatí rovněž dědicům fyzických osob a právním nástupcům

právnických osob. Ke dni zahájení výplaty dodatečných náhrad se snižuje

pohledávka vkladatele za bankou o částku rovnající se jeho právu na

dodatečnou náhradu z Fondu. Fond se dnem zahájení výplaty dodatečných

náhrad stává věřitelem bank ve výši práv vkladatelů bank na plnění z

Fondu. Výplata dodatečných náhrad podle tohoto ustanovení musí být

zahájena do 4 měsíců od účinnosti tohoto zákona.



Čl.II zákona č. 126/2002 Sb.



Společná a přechodná ustanovení



1. Pokud ustanovení mezinárodní smlouvy, která byla schválena

Parlamentem, ratifikována a vyhlášena a jíž je Česká republika vázána,

stanoví jinak než ustanovení zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění

dosavadních předpisů a tohoto zákona, použijí se ustanovení této

smlouvy. Ustanovení předchozí věty se vztahuje i na obdobné mezinárodní

smlouvy, které vstoupily v platnost před 1. lednem 1993.



2. Ustanovení zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění tohoto zákona,

(dále jen "tento zákon") vztahující se na členské státy Evropské unie

se vztahují i na další státy Evropského hospodářského prostoru, pokud

tak vyplývá z mezinárodní smlouvy, která byla schválena Parlamentem,

ratifikována a vyhlášena a jíž je Česká republika vázána, nebo z

obdobné mezinárodní smlouvy, která vstoupila v platnost před 1. lednem

1993.



3. Česká národní banka vydá ve správním řízení zahájeném z jejího

podnětu bez návrhu všem bankám působícím podle dosavadních právních

předpisů na území České republiky bankovní licence v souladu s tímto

zákonem; bankovní licence budou rovněž vydány zahraničním bankám,

jejichž pobočky působí na území České republiky podle dosavadních

právních předpisů. Dnem, kdy rozhodnutí o vydání bankovní licence

nabude právní moci, zaniká povolení působit jako banka, bylo-li uděleno

podle dosavadních právních předpisů.



4. Banky jsou povinny zřídit útvar vnitřního auditu podle § 8 odst. 6

tohoto zákona do 1 roku ode dne nabytí jeho účinnosti.



5. Banky jsou povinny uvést své stanovy a své majetkové účasti ve

veřejných obchodních společnostech a komanditních společnostech do

souladu s tímto zákonem do jednoho roku ode dne nabytí jeho účinnosti.



6. Při výpočtu výše dodatečné náhrady se úroky z pohledávek z vkladů

vypočítávají v případě Pragobanky, a. s., Praha, nyní v konkursu, ke

dni 1. 12. 1998; v případě Universal banky, a. s., Ústí nad Labem, nyní

v konkursu, ke dni 17. 5. 1999; v případě Moravia banky, a. s.,

Frýdek-Místek, nyní v konkursu, ke dni 11. 10. 1999.



7. Dnem zahájení výplaty dodatečných náhrad přecházejí na Fond

pojištění pohledávek z vkladů pohledávky vkladatelů za bankou ve výši

práv vkladatelů na plnění z Fondu pojištění pohledávek z vkladů.



Čl.VII zákona č. 257/2004 Sb.



Přechodná ustanovení



Osoba, která se v důsledku účinnosti tohoto zákona stane finanční

holdingovou společností, ačkoli jí podle dosavadní právní úpravy

nebyla, a osoby náležející do skupiny této finanční holdingové

společnosti uvedou svou činnost do souladu s ustanoveními tohoto zákona

nebo vyhlášky České národní banky, upravujícími činnost finanční

holdingové společnosti a jejich skupiny, nejpozději do 31. prosince

2006.



§ 36 zákona č. 377/2005 Sb.



Přechodné ustanovení



Osoba, která se stala finanční holdingovou osobou přede dnem nabytí

účinnosti tohoto zákona, je povinna předložit České národní bance

podklady prokazující důvěryhodnost a zkušenost osoby v jejím vedení ve

smyslu § 26g odst. 4 zákona č. 21/1992 Sb., a to ve lhůtě do 2 měsíců

ode dne nabytí účinnosti zákona o finančních konglomerátech.



Čl. III zákona č.443/2006 Sb.



zrušen



Čl. II zákona č.120/2007 Sb.



Přechodná ustanovení



Do 31. prosince 2007 se na banku nevztahuje § 12c zákona č. 21/1992

Sb., o bankách, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto

zákona, pokud po tuto dobu banka používá pro výpočet kapitálových

požadavků základní přístup odpovídající dosavadním pravidlům kapitálové

přiměřenosti, jehož podmínky užívání stanoví Česká národní banka

vyhláškou podle § 12a odst. 8 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve

znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Po dobu využívání

tohoto základního přístupu neprovádí Česká národní banka vůči této

bance přezkum a vyhodnocování stanovené v § 25 odst. 3 zákona č.

21/1992 Sb., o bankách, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti

tohoto zákona.



Čl. VII zákona č. 230/2009 Sb.



Přechodná ustanovení



1. Souhlas s nabytím nebo zvýšením kvalifikované účasti na bance nebo s

uzavřením ovládací smlouvy s bankou udělený podle zákona č. 21/1992

Sb., o bankách, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona,

se považuje za souhlas s nabytím nebo zvýšením kvalifikované účasti na

bance nebo jejím ovládnutím udělený podle zákona č. 21/1992 Sb., o

bankách, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.



2. Řízení o uložení opatření k nápravě nebo sankce, která byla zahájena

do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních

právních předpisů. Opatření k nápravě nebo sankce se uloží podle

dosavadních právních předpisů.



3. Jednání, ke kterému došlo do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se

posuzuje podle zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění účinném do

dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Opatření k nápravě nebo sankce za

porušení zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění účinném do dne

nabytí účinnosti tohoto zákona, se uloží podle dosavadních právních

předpisů.



4. Řízení o udělení souhlasu s nabytím nebo zvýšením kvalifikované

účasti na bance nebo uzavřením ovládací smlouvy s bankou zahájená do

dne nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle zákona č. 21/1992

Sb., o bankách, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto

zákona; lhůty, jejichž běh započal podle zákona č. 21/1992 Sb., o

bankách, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, běží

ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona znovu.



Čl. II zákona č. 156/2010 Sb.



Přechodná ustanovení



1. Pro výpočet výše příspěvku bank, stavebních spořitelen a

spořitelních a úvěrních družstev do Fondu pojištění vkladů za část

kalendářního roku, která končí posledním dnem kalendářního čtvrtletí, v

němž tento zákon nabude účinnosti, se použije § 41c zákona č. 21/1992

Sb., o bankách, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Takto vypočtený průměrný objem pojištěných pohledávek z vkladů se

násobí zlomkem, v jehož čitateli je číslo vyjadřující počet měsíců od

začátku kalendářního roku do konce kalendářního čtvrtletí, v němž tento

zákon nabude účinnosti, a ve jmenovateli je číslo 12. Takto stanovený

příspěvek do Fondu pojištění vkladů jsou banky, stavební spořitelny a

spořitelní a úvěrní družstva povinny zaplatit do 1 měsíce po skončení

kalendářního čtvrtletí, v němž tento zákon nabyde účinnosti.



2. Banky, stavební spořitelny, spořitelní a úvěrní družstva, platební

instituce, poskytovatelé platebních služeb malého rozsahu a obchodníci

s cennými papíry jsou povinni vést evidenci a poskytovat údaje podle

ustanovení § 41c odst. 3 a 11 a § 41f odst. 7 a 8 zákona č. 21/1992

Sb., o bankách, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto

zákona, ode dne následujícího po uplynutí 12 měsíců ode dne nabytí

účinnosti tohoto zákona. Pro povinnosti stanovené platebním institucím,

poskytovatelům platebních služeb malého rozsahu a obchodníkům s cennými

papíry v ustanovení § 41f odst. 7 větě poslední zákona č. 21/1992 Sb.,

o bankách, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,

platí předchozí věta obdobně.



3. Pokud běh promlčecí lhůty pro uplatnění práva oprávněné osoby na

plnění z Fondu pojištění vkladů započne přede dnem nabytí účinnosti

tohoto zákona, postupuje se podle § 41h odst. 3 zákona č. 21/1992 Sb.,

o bankách, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.



Čl. V zákona č. 160/2010 Sb.



Přechodná ustanovení



1. Pokud osoba zapsaná do seznamu agentur pro úvěrové hodnocení podle

zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění účinném do dne nabytí

účinnosti tohoto zákona, nepožádá o povolení působit jako ratingová

agentura podle zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu,

ve znění tohoto zákona účinném ode dne nabytí účinnosti, a podle přímo

použitelného předpisu Evropského parlamentu a Rady o ratingových

agenturách (dále jen „nařízení“) do 7. září 2010, vyškrtne ji Česká

národní banka ze seznamu agentur pro úvěrové hodnocení marným uplynutím

této lhůty. Rozhodnutí o tomto vyškrtnutí se nevydává.



2. Pokud osoba zapsaná do seznamu agentur pro úvěrové hodnocení podle

dosavadních právních předpisů požádá o povolení působit jako ratingová

agentura podle nařízení a tato žádost je zamítnuta, vyškrtne tuto osobu

Česká národní banka ze seznamu podle bodu 1 s účinností ke dni, kdy

nabylo právní moci rozhodnutí, kterým se povolení neuděluje. Rozhodnutí

o tomto vyškrtnutí se nevydává.



3. Banka a pobočka zahraniční banky, která nepožívá výhody jednotné

licence podle práva Evropských společenství, zajistí splnění povinnosti

stanovené v § 12b odst. 1 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění

účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejpozději do 7.

prosince 2010. Do té doby může pro výpočet kapitálových požadavků

používat úvěrové hodnocení dlužníka vypracovaného osobou, která

splňovala požadavky zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění účinném

do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo na jeho základě a která

byla ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona zapsána do seznamu agentur

pro úvěrové hodnocení vedeného Českou národní bankou do dne nabytí

účinnosti tohoto zákona.



Čl. II zákona č. 41/2011 Sb.



Přechodná ustanovení



1. Jestliže lhůta stanovená v § 26k odst. 3 zákona č. 21/1992 Sb., o

bankách, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, počne

běžet do 31. prosince 2012, činí 6 měsíců.



2. Banka zajistí, aby odměny vyplácené osobám uvedeným v článku I bodě

10 ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona byly v souladu s ustanoveními

tohoto zákona upravujícími systém odměňování.



Čl. II zákona č. 254/2012 Sb.



Přechodná ustanovení



1. Banka nebo pobočka banky, prostřednictvím které vykonává na území

České republiky bankovní činnosti zahraniční banka se sídlem v jiném

státě než v členském státě Evropské unie nebo ve státě, který je

smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru, které byly

oprávněny vykonávat činnosti uvedené v § 1 odst. 3 písm. m) zákona č.

21/1992 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona,

ukončí výkon těchto činností ve vztahu k investičním nástrojům, pokud

nemají nebo do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona

nezískají oprávnění k výkonu činnosti podle § 1 odst. 3 písm. h) zákona

č. 21/1992 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.



2. Řízení o udělení povolení podle § 1 odst. 5 zákona č. 21/1992 Sb.,

ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, která nebyla do

dne nabytí účinnosti tohoto zákona pravomocně skončena, se dokončí

podle dosavadních právních předpisů.



Čl. II zákona č. 135/2014 Sb.



Přechodná ustanovení



1. Banka je povinna zajistit splnění požadavků stanovených v § 8 odst.

4 písm. c) a § 8 odst. 6 zákona č. 21/1992 Sb., ve znění účinném ode

dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 1. července 2014. 2. Pobočka

banky z členského státu postupuje podle § 5a odst. 4 zákona č. 21/1992

Sb., o bankách, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto

zákona, a to pokud se jedná o § 14 odst. 1 větu druhou zákona č.

21/1993 Sb., o bankách, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti

tohoto zákona, do dne 31. prosince 2014.



3. Řízení o uložení opatření k nápravě nebo řízení o uložení sankce

zahájená do dne nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne

pravomocně neukončená se dokončí podle dosavadních právních předpisů.

Opatření k nápravě nebo sankce se uloží podle dosavadních právních

předpisů.



1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/19/ES ze dne 30. května

1994 o systémech pojištění vkladů, ve znění směrnic Evropského

parlamentu a Rady 2005/1/ES a 2009/14/ES.



Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES ze dne 4. dubna 2001 o

reorganizaci a likvidaci úvěrových institucí.



Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES ze dne 15. prosince

2004 o harmonizaci požadavků na průhlednost týkajících se informací o

emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na

regulovaném trhu, a o změně směrnice 2001/34/ES.



Směrnice Komise 2007/14/ES ze dne 8. března 2007, kterou se stanoví

prováděcí pravidla k některým ustanovením směrnice 2004/109/ES o

harmonizaci požadavků na průhlednost týkajících se informací o

emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na

regulovaném trhu.



Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/44/ES ze dne 5. září 2007,

kterou se mění směrnice Rady 92/49/EHS a směrnice 2002/83/ES,

2004/39/ES, 2005/68/ES a 2006/48/ES, pokud jde o procesní pravidla a

hodnotící kritéria pro obezřetnostní posuzování nabývání a zvyšování

účastí ve finančním sektoru.



Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/111/ES ze dne 16. září 2009,

kterou se mění směrnice 2006/48/ES, 2006/49/ES a 2007/64/ES, pokud jde

o banky přidružené k ústředním institucím, některé položky kapitálu,

velkou angažovanost, režimy dohledu a krizové řízení.



Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/76/EU ze dne 24. listopadu

2010, kterou se mění směrnice 2006/48/ES a 2006/49/ES, pokud jde o

kapitálové požadavky na obchodní portfolio a resekuritizace a o dohled

nad zásadami odměňování.



Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/78/EU ze dne 24. listopadu

2010, kterou se mění směrnice 98/26/ES, 2002/87/ES, 2003/6/ES,

2003/41/ES, 2003/71/ES, 2004/39/ES, 2004/109/ES, 2005/60/ES,

2006/48/ES, 2006/49/ES a 2009/65/ES s ohledem na pravomoci Evropského

orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), Evropského orgánu

dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní

pojištění) a Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné

papíry a trhy).



Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013

o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu

nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice

2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES.



1b) Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu.



2) Zákon ČNR č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č.

60/1993 Sb.



3b) § 10 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže.



3c) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 ze dne 16.

září 2009 o ratingových agenturách.



4) Zákon č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění

pozdějších předpisů.



4a) Zákon č. 189/2004 Sb.



4b) § 4 odst. 2 písm. g) a h) a § 4 odst. 3 písm. f) zákona č. 256/2004

Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 230/2008 Sb.



4c) Zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších

předpisů.



4c) § 196a obchodního zákoníku.



5a) § 14 a 15 zákona ČNR č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění

pozdějších předpisů.



§ 1 písm. d) zákona č. 219/1995 Sb., devizový zákon.



5b) § 66b obchodního zákoníku.



6) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví.



6c) Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších

předpisů.



6d) § 15 zákona č. 254/2000 Sb., o auditorech a o změně zákona č.

165/1998 Sb.



6d) Zákon č. 377/2005 Sb., o doplňkovém dohledu nad bankami,

spořitelními a úvěrními družstvy, institucemi elektronických peněz,

pojišťovnami a obchodníky s cennými papíry ve finančních konglomerátech

a o změně některých dalších zákonů (zákon o finančních konglomerátech),

ve znění pozdějších předpisů.



7a) § 27 a násl. obchodního zákoníku.



7b) Rozhodnutí Komise ze dne 23. ledna 2009 o zřízení Evropského výboru

orgánů bankovního dohledu (2009/78/ES).



8) Občanský soudní řád č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů.



9) Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve

znění pozdějších předpisů.



9a) Např. zákon č. 530/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů.



9b) Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti

(exekuční řád) a o změně dalších zákonů.



9c) Zákon č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, ve znění zákona č.

558/2004 Sb.



9c) Zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů.



10) § 152 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.



10a) § 41 odst. 2 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění

pozdějších předpisů.



10b) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně

některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.



10c) Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o

bezpečnostní způsobilosti.



11) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění

pozdějších předpisů.



12) Zákon ČNR č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými

prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová

pravidla republiky), ve znění pozdějších předpisů.



12a) Čl. 7 odst. 7 směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/19/ES ve

znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/14/ES.



13) § 19 zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku.



14) § 2 odst. 1 písm. h) zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na

kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 120/2007 Sb. a zákona č. 230/2008

Sb.



15) § 55 odst. 2 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém

trhu, ve znění zákona č. 230/2008 Sb. a zákona č. 188/2011 Sb.



16) § 193 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve

znění zákona č. 409/2010 Sb.



15) § 55 odst. 2 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém

trhu, ve znění zákona č. 230/2008 Sb. a zákona č. 188/2011 Sb.



Čl. 115 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU.



Čl. 28 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne

24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského

orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení

rozhodnutí Komise 2009/78/ES.



18) Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu

veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně

zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti

(notářský řád), ve znění pozdějších předpisů.



19) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24.

listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu

pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení

rozhodnutí Komise 2009/78/ES.



21) Čl. 129 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/48/ES,

ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/78/EU.



22) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1092/2010 ze dne 24.

listopadu 2010 o makroobezřetnostním dohledu nad finančním systémem na

úrovni Evropské unie a o zřízení Evropské rady pro systémová rizika.



23) Čl. 112 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU.



24) Čl. 113 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU.



25) Čl. 42 a 132 směrnice Evropského parlamentu a Rady 200648/ES, ve

znění směrnic Evropského parlamentu a Rady 2009/111/ES a 2010/78/EU.



25) § 44 zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů

(zákon o auditorech), ve znění zákona č. 139/2011 Sb.



27) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26.

června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a

investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012.



28) Čl. 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010.



29) Čl. 4 odst. 1 bod 40 a čl. 458 odst. 1 nařízení Evropského

parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.



30) Čl. 25 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010.



31) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 ze dne 24.

listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu

pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), o změně

rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/79/ES.



32) Čl. 50 a 117 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU.