229/1991 Sb.



ZÁKON



ze dne 21. května 1991



o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku



Změna: 42/1992 Sb.



Změna: 93/1992 Sb.



Změna: 39/1993 Sb.



Změna: 183/1993 Sb.



Změna: 131/1994 Sb.



Změna: 166/1995 Sb.



Změna: 29/1996 Sb., 30/1996 Sb.



Změna: 139/2002 Sb., 320/2002 Sb.



Změna: 253/2003 Sb.



Změna: 354/2004 Sb. (část)



Změna: 354/2004 Sb.



Změna: 272/2005 Sb.



Změna: 531/2005 Sb.



Změna: 131/2006 Sb.



Změna: 178/2006 Sb.



Změna: 75/2012 Sb.



Změna: 254/2011 Sb.



Změna: 428/2012 Sb., 503/2012 Sb.



Změna: 280/2013 Sb.



Změna: 89/2012 Sb.



Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky ve snaze



zmírnit následky některých majetkových křivd, k nimž došlo vůči

vlastníkům zemědělského a lesního majetku v období let 1948 až 1989,



dosáhnout zlepšení péče o zemědělskou a lesní půdu obnovením původních

vlastnických vztahů k půdě a



upravit vlastnické vztahy k půdě v souladu se zájmy hospodářského

rozvoje venkova i v souladu s požadavky na tvorbu krajiny a životního

prostředí,



se usneslo na tomto zákoně:



ČÁST PRVNÍ



§ 1



Rozsah působnosti zákona



(1) Zákon se vztahuje na



a) půdu, která tvoří zemědělský půdní fond nebo do něj náleží,^1) a v

rozsahu stanoveném tímto zákonem i na půdu, která tvoří lesní půdní

fond,^2) (dále jen "půda"),



b) obytné budovy, hospodářské budovy a jiné stavby, patřící k původní

zemědělské usedlosti, včetně zastavěných pozemků,



c) obytné a hospodářské budovy a stavby, sloužící zemědělské a lesní

výrobě nebo s ní souvisejícímu vodnímu hospodářství, včetně zastavěných

pozemků,



d) jiný zemědělský majetek uvedený v § 20.



(2) Zákon upravuje práva a povinnosti vlastníků, původních vlastníků,

uživatelů a nájemců půdy, jakož i působnost státu při úpravě

vlastnických a užívacích práv k pozemkům.



(3) Pokud tento zákon nestanoví jinak, řídí se právní vztahy k majetku

uvedenému v odstavci 1 právními předpisy.



Základní ustanovení



§ 2



(1) Kromě vlastníka mají právo užívat půdu jiné osoby jen na základě

smlouvy uzavřené s vlastníkem nebo na základě smlouvy uzavřené s

pozemkovým fondem, není-li zákonem stanoveno jinak.



(2) Pro účely tohoto zákona je vlastník pozemků vlastníkem porostů na

něm vzešlých; tím není dotčeno vlastnické právo zemědělských družstev k

porostům na pozemcích jejich členů podle předpisů o zemědělském

družstevnictví.^3) U pozemků daných smluvně do užívání je vlastníkem

jiných než trvalých porostů uživatel, pokud se s vlastníkem nedohodne

jinak.



§ 3



zrušen



ČÁST DRUHÁ



§ 4



Oprávněné osoby



(1) Oprávněnou osobou je státní občan České a Slovenské Federativní

Republiky, jehož půda, budovy a stavby, patřící k původní zemědělské

usedlosti, přešly na stát nebo na jiné právnické osoby v době od 25.

února 1948 do 1. ledna 1990 způsobem uvedeným v § 6 odst. 1.



(2) Zemřela-li osoba, jejíž nemovitost přešla v době od 25. února 1948

do 1. ledna 1990 do vlastnictví státu nebo jiné právnické osoby v

případech uvedených v § 6, před uplynutím lhůty uvedené v § 13, nebo

byla-li před uplynutím této lhůty prohlášena za mrtvou, jsou

oprávněnými osobami, pokud jsou státními občany České a Slovenské

Federativní Republiky, fyzické osoby v tomto pořadí:



a) dědic ze závěti, jež byla předložena při dědickém řízení, který

nabyl celé dědictví,



b) dědic ze závěti, který nabyl vlastnictví, avšak pouze v míře

odpovídající jeho dědickému podílu; to neplatí, jestliže dědici podle

závěti připadly jen jednotlivé věci nebo práva; byl-li dědic závětí

ustanoven jen k určité části nemovitosti, na kterou se vztahuje

povinnost vydání, je oprávněn pouze k této části nemovitosti,



c) děti a manžel osoby uvedené v odstavci 1, všichni rovným dílem;

zemřelo-li dítě před uplynutím lhůty uvedené v § 13, jsou na jeho místě

oprávněnými jeho děti, a zemřelo-li některé z nich, jeho děti,



d) rodiče osoby uvedené v odstavci 1,



e) sourozenci osoby uvedené v odstavci 1, a zemřel-li některý z nich,

jsou na jeho místě oprávněnými jeho děti a jeho manžel.



(3) V případech uvedených v § 6 odst. 1 písm. j) jsou oprávněnými

osobami osoby tam uvedené; ustanovení odstavce 2 písm. c) až e) platí

obdobně.



(4) V případě, že zemřela oprávněná osoba, která uplatnila nárok na

vydání majetku před vydáním rozhodnutí podle § 9, přechází nárok na

dědice.



§ 4a



(1) Při prosazování nároku jsou dotčené orgány státní správy a

právnické osoby, na které přešlo vlastnické nebo užívací právo, povinny

poskytnout tomu, kdo tvrdí, že je oprávněnou osobou, pomoc zejména tím,

že jí poskytují výpisy z evidence a kopie listin, jakož i jiné

prostředky, které mohou přispět k objasnění věci.



(2) Nemůže-li osoba uvedená v odstavci 1 jednoznačně prokázat svůj

nárok výpisem z úřední evidence, zapíše ji Státní pozemkový úřad (dále

jen „pozemkový úřad“) jako domnělou oprávněnou osobu.



(3) Na základě žádosti domnělé oprávněné osoby pozemkový úřad svým

rozhodnutím může uznat nárok k pozemkům, porostům a jinému majetku této

osobě, jestliže domnělá oprávněná osoba:



a) předloží rozhodnutí o dědictví nebo smlouvu, kterou dokládá

vlastnická práva, doklad o smlouvě nebo doklad o jiném právním úkonu o

nabytí vlastnictví touto osobou nebo jejím právním předchůdcem,

nedošlo-li k právně účinnému převodu jen pro nedostatek zápisu do

pozemkové knihy nebo evidence nemovitostí,



b) prokáže, že ve skutečnosti došlo k dělbě užívání nemovitosti mezi

spoluvlastníky nebo k výměně pozemků, a k převodu nedošlo jen proto, že

nebyl zachován předepsaný úřední postup,



c) prokáže, že sám nebo jeho právní předchůdce měli pozemky, porosty

nebo jiný majetek v držbě a doklad o vlastnictví nemůže předložit,

protože buď nebylo realizováno zápisové řízení, nebo že došlo ke ztrátě

nebo poškození či zničení katastrálních nebo pozemkových operátů.



(4) Nárok podle odstavce 3 je možno uznat, neuplatnila-li nárok jiná

oprávněná osoba, která pozbyla věci dříve, neprobíhá-li ve věci soudní

řízení a domnělá oprávněná osoba prokazuje nárok k pozemku, porostům

nebo jinému majetku posledním dokladem o nároku svém nebo svého přímého

předchůdce a tuto skutečnost doplňuje čestným prohlášením o tom, že je

vlastníkem či spoluvlastníkem těchto pozemků, porostů nebo jiného

majetku a že na sebe přebírá všechny právní následky uvedení

nepravdivých údajů.



(5) Jestliže pozemkový úřad neuzná nárok podle odstavce 3, odkáže

domnělou oprávněnou osobu s jejím nárokem na soud. Řízení o tomto

nároku a o tom, zda je domnělá oprávněná osoba oprávněnou osobou, soud

spojí.



§ 4b



(1) Domnělá oprávněná osoba, kterou pozemkový úřad přede dnem 1.

července 2012 odkázal podle § 4a odst. 5 s jejím nárokem na soud, může

tento nárok uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě do 31. prosince 2012;

neučiní-li tak v této lhůtě, právo obrátit se na soud zaniká.



(2) Domnělá oprávněná osoba, kterou pozemkový úřad po dni 1. července

2012 odkáže podle § 4a odst. 5 s jejím nárokem na soud, může tento

nárok uplatnit u soudu ve lhůtě do šesti měsíců ode dne, kdy se

dozvěděla, že je se svým nárokem odkázána na soud; neučiní-li tak v

této lhůtě, právo obrátit se na soud zaniká.“.



§ 5



Povinné osoby



(1) Povinnými osobami jsou stát nebo právnické osoby, které ke dni

účinnosti tohoto zákona nemovitost drží, s výjimkou



a) podniků se zahraniční majetkovou účastí a obchodních společností,

jejichž společníky nebo účastníky jsou výhradně fyzické osoby. Tato

výjimka neplatí, jde-li o věci nabyté od právnických osob po 1. říjnu

1990,



b) cizích států.



(2) Osobou, která nemovitost podle odstavce 1 drží, se rozumí:



a) právnická osoba, která měla ke dni účinnosti tohoto zákona k

nemovitosti ve vlastnictví České a Slovenské Federativní Republiky,

České republiky nebo Slovenské republiky právo hospodaření nebo právo

trvalého užívání,



b) u ostatních nemovitostí jejich vlastník.



(3) Povinná osoba je povinna s nemovitostmi až do jejich vydání

oprávněné osobě nakládat s péčí řádného hospodáře, ode dne účinnosti

tohoto zákona nemůže tyto věci, jejich součásti a příslušenství převést

do vlastnictví jiného. Takové právní úkony jsou neplatné. Právo na

náhradu škody, kterou povinná osoba způsobí oprávněné porušením těchto

povinností, zůstává ustanovením § 28 nedotčeno.



§ 6



Vydání nemovitosti



(1) Oprávněným osobám budou vydány nemovitosti, které přešly na stát

nebo na jinou právnickou osobu v důsledku



a) výroku o propadnutí majetku, propadnutí věci nebo zabrání věci v

trestním řízení, případně v trestním řízení správním podle dřívějších

předpisů, jestliže výrok byl zrušen podle zvláštních předpisů, ^5)



b) odnětí bez náhrady postupem podle zákona č. 142/1947 Sb., o revizi

první pozemkové reformy, nebo podle zákona č. 46/1948 Sb., o nové

pozemkové reformě,



c) postupu podle § 453a občanského zákoníku nebo podle § 287a zákona č.

87/1950 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákona

č. 67/1952 Sb.,



d) odnětí bez náhrady postupem podle zákona SNR č. 81/1949 Sb. SNR, o

úpravě právních poměrů pastvinářského majetku bývalých urbariátníků,

komposesorátů a podobných útvarů,



e) odnětí bez náhrady postupem podle zákona SNR č. 2/1958 Sb. SNR, o

úpravě poměrů a obhospodařování společně užívaných lesů bývalých

urbariátníků, komposesorátů a podobných útvarů,



f) prohlášení a smlouvy o postoupení pohledávek pro případ vystěhování

(tzv. renunciační prohlášení),



g) toho, že občan zdržující se v cizině nemovitost zanechal na území

republiky nebo jehož majetek přešel na stát podle zákona č. 183/1950

Sb., o majetku zanechaném na území Československé republiky osobami,

které optovaly pro Svaz sovětských socialistických republik a

přesídlily na jeho území,



h) smlouvy o darování nemovitostí uzavřené dárcem v tísni,



i) dražebního řízení provedeného na úhradu pohledávek státu,



j) soudního rozhodnutí, kterým byla prohlášena za neplatnou smlouva o

převodu majetku, kterou občan před odchodem do ciziny převedl věc na

jiného, bylo-li důvodem neplatnosti opuštění republiky, popřípadě

uznání takovéto smlouvy účastníky za neplatnou; v takovém případě je

oprávněnou osobou nabyvatel podle uvedené smlouvy, a to i pokud tato

smlouva nenabyla účinnosti,



k) kupní smlouvy uzavřené v tísni za nápadně nevýhodných podmínek,



l) odmítnutí dědictví v dědickém řízení učiněného v tísni,



m) vyvlastnění za náhradu, pokud nemovitost existuje a trvale neslouží

účelu, pro který byla vyvlastněna,



n) vyvlastnění bez vyplacení náhrady,



o) znárodnění nebo zestátnění ^5a) vykonaného v rozporu s tehdy

platnými zákonnými předpisy nebo bez vyplacení náhrady,



p) převzetí nemovitostí bez právního důvodu,



r) politické perzekuce ^6) nebo postupu porušujícího obecně uznávaná

lidská práva a svobody, ^7)



s) odevzdání do vlastnictví družstva podle zvláštních předpisů ^8),



t) přikázání do užívání právnické osoby na základě zákona č. 55/1947

Sb., o pomoci rolníkům při uskutečňování zemědělského výrobního plánu,

nebo vládního nařízení č. 50/1955 Sb., o některých opatřeních k

zajištění zemědělské výroby,



u) převodu společně užívaných singulárních lesů a lesních družstev na

území České republiky, pokud členy družstva byly výlučně fyzické osoby.



(2) Obdobně se postupuje i v případech, kdy fyzickým osobám vznikl

nárok na vynětí zemědělského majetku z konfiskace podle zvláštních

předpisů.^9) Za osoby, kterým vznikl nárok na vynětí zemědělského

majetku z konfiskace podle zvláštních předpisů,^9) je třeba považovat

pro účely tohoto zákona i státní občany České a Slovenské Federativní

Republiky, kterým byl konfiskován zemědělský majetek a nebyly odsouzeny

podle zvláštních předpisů.^9a) Pokud tento majetek byl už před

rozhodným obdobím přidělen v rámci předpisů o pozemkových reformách,

řeší se nárok oprávněných osob podle § 12.



(3) Oprávněná osoba je povinna, po vydání nemovitosti zaplatit státu

nedoplatek přídělové ceny, za kterou ji původně získala; obdobně je

povinna vrátit kupní cenu nebo náhradu, která jí byla státem nebo jinou

právnickou osobou při převodu nemovitosti vyplacena. Lhůtu k zaplacení

určí pozemkový úřad. Výši nedoplatku přídělové ceny sdělí krajský úřad.



(4) Pokud vázly na nemovitosti ke dni převzetí pohledávky peněžních

ústavů, zajištěné na nemovitosti a vypořádané podle zvláštních

předpisů, uhradí oprávněná osoba částku, kterou stát takto vypořádal.



(5) Jestliže nemovitosti přešly do vlastnictví obce, má oprávněná osoba

právo podle tohoto zákona vůči obci.



(6) Vydá-li nemovitost jiná osoba než stát, vznikne této osobě nárok na

vrácení kupní ceny, kterou zaplatila při koupi nemovitosti. Tento nárok

musí být uplatněn u příslušného orgánu státní správy republiky.



§ 7



(1) Zmírnění některých dalších majetkových křivd vzniklých v důsledku

platnosti nebo zvláštního použití některých právních předpisů nebo na

základě jiných důvodů jen na území České republiky nebo Slovenské

republiky upraví Česká národní rada nebo Slovenská národní rada

zvláštním zákonem.



(2) Česká národní rada se zmocňuje, aby zákonem upravila restituci

majetku československých občanů, kteří ztratili majetek podle dekretů

prezidenta republiky č. 12/1945 Sb., o konfiskaci a urychleném

rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel

českého a slovenského národa, nebo č. 108/1945 Sb., o konfiskaci

nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy, neprovinili se proti

československému státu a nabyli zpět občanství podle zákona č. 245/1948

Sb., o státním občanství osob maďarské národnosti, zákona č. 194/1949

Sb., o nabývání a pozbývání československého státního občanství, nebo

zákona č. 34/1953 Sb., jímž některé osoby nabývají československého

státního občanství, pokud se tak nestalo již ústavním dekretem

prezidenta republiky č. 33/1945 Sb., o úpravě československého státního

občanství osob národnosti německé a maďarské.



§ 8



(1) Na návrh oprávněné osoby soud rozhodne, že na ni přechází

vlastnické právo k nemovitosti ve vlastnictví fyzické osoby, jež ji

nabyla od státu nebo jiné právnické osoby, a na kterou by se vztahovalo

právo na vydání podle tohoto zákona, a to v případech, kdy fyzická

osoba nabyla nemovitost buď v rozporu s tehdy platnými předpisy nebo za

cenu nižší než cenu odpovídající tehdy platným cenovým předpisům nebo

na základě protiprávního zvýhodnění nabyvatele, dále i osoby blízké

této fyzické osobě, pokud na ně přešlo nebo bylo převedeno vlastnictví

nebo osobní užívání k těmto nemovitostem.



(2) Návrh podle odstavce 1 může být uplatněn nejpozději do šesti měsíců

ode dne, kdy mohl být uplatněn poprvé nebo do šesti měsíců od právní

moci rozhodnutí pozemkového úřadu o nevydání nemovitosti, jinak právo

zanikne.



(3) Fyzická osoba, jejíž vlastnické právo přešlo na oprávněnou osobu

podle odstavce 1, má vůči státu nárok na vrácení kupní ceny a na úhradu

nákladů účelně vynaložených na nemovitost. Nárok se uplatňuje u

příslušného ústředního orgánu státní správy republiky. Stát má v

takovém případě vůči oprávněné osobě nárok na náhradu nákladů účelně

vynaložených na nemovitost, kterou uhradil fyzické osobě podle věty

první.



(4) V případě, že vlastník pozemku daroval v tísni své pozemky fyzické

osobě nebo je bezúplatně převedl v souvislosti s uzavřením kupní

smlouvy na budovu, k níž pozemky patřily, a jsou-li tyto pozemky ve

vlastnictví osoby, jíž byly darovány nebo bezúplatně převedeny, nebo ve

vlastnictví osoby této osobě blízké, rozhodne soud na návrh oprávněné

osoby:



a) buď o zrušení smlouvy v té části, kterou byly pozemky darovány nebo

bezúplatně převedeny fyzické osobě, nebo,



b) že vlastník, jež nabyl pozemky tímto způsobem, popřípadě jeho dědic

uhradí cenu darovaných pozemků; cena pozemku se stanoví podle cenových

předpisů platných ke dni 24. června l991 s tím, že při stanovení ceny

se cena pozemku bude posuzovat podle druhu kultury v době darování.

Nesouhlasí-li vlastník pozemku s úhradou ceny podle písmene b),

rozhodne soud o zrušení smlouvy podle písmene a).



(5) V případě, že jsou tyto pozemky ve vlastnictví jiné osoby než osoby

uvedené v odstavci 3, uhradí osoba, jíž byly pozemky darovány nebo

bezúplatně převedeny, nebo její dědic oprávněné osobě cenu, za kterou

byly pozemky převedeny na třetí osobu.



§ 9



(1) Nárok uplatní oprávněná osoba u pozemkového úřadu a zároveň vyzve

povinnou osobu k vydání nemovitosti. Povinná osoba uzavře s oprávněnou

osobou do 60 dnů od podání výzvy dohodu o vydání nemovitosti.



(2) Dohoda podléhá schválení pozemkovým úřadem formou rozhodnutí

vydaného ve správním řízení.



(3) Rozhodnutí pozemkového úřadu o neschválení dohody přezkoumá na

návrh účastníka soud. Jestliže ani soud dohodu neschválí, vrátí věc

pozemkovému úřadu k rozhodnutí ve věci.



(4) Nedojde-li k dohodě podle odstavce 1, rozhodne o vlastnictví

oprávněné osoby k nemovitosti pozemkový úřad.



(5) Pokud je toho nezbytně třeba, může pozemkový úřad zřídit nebo

zrušit na převáděné nemovitosti věcné břemeno, případně uložit jiná

opatření k ochraně životního prostředí nebo důležitých zájmů jiných

vlastníků.



(6) Proti rozhodnutí pozemkového úřadu podle odstavců 3, 4 a 5 je možno

podat žalobu k soudu^25).



(7) V rozhodnutí podle odstavců 2 a 4 musí být uvedena výše pohledávek

podle § 6 odst. 3 a 4 a lhůta k jejich zaplacení. Toto rozhodnutí může

pozemkový úřad vydat i dodatečně, nejdéle však do tří let od právní

moci rozhodnutí dle odstavců 2 a 6.



(8) Účastníky řízení podle tohoto ustanovení jsou oprávněná osoba,

která uplatnila nárok na vydání nemovitosti u pozemkového úřadu a

povinná osoba.



(9) Řízení podle odstavce 2 je zahájeno dnem doručení dohody uzavřené

dle odstavce 1 pozemkovému úřadu. Řízení podle odstavce 4 je zahájeno

uplynutím lhůty dle odstavce 1 nebo oznámením některého účastníka, že k

dohodě nedojde.



§ 10



zrušen



§ 11



(1) Pozemky nelze vydat v případě, že



a) k pozemku bylo zřízeno právo osobního užívání, s výjimkou případů,

kdy bylo toto právo zřízeno za okolností uvedených v § 8,



b) na pozemku byl po přechodu nebo převodu do vlastnictví státu nebo

jiné právnické osoby zřízen hřbitov,



c) pozemek byl po přechodu nebo převodu do vlastnictví státu nebo jiné

právnické osoby zastavěn; pozemek lze vydat, nebrání-li stavba

zemědělskému nebo lesnímu využití pozemku, nebo jedná-li se o stavbu

movitou,^9b) nebo dočasnou,^9c) nebo jednoduchou,^9d) nebo drobnou ^9e)

a nebo stavbu umístěnou pod povrchem země. Za zastavěnou část pozemku

se považuje část, na níž stojí stavba, která byla zahájena před 24.

červnem 1991, a část pozemku s takovou stavbou bezprostředně

související a nezbytně nutná k provozu stavby. Zahájením stavby se

rozumí datum skutečného zahájení stavby, zapsané do stavebního deníku a

oznámené stavebnímu úřadu, pokud byla stavba zahájena do dvou let od

vydání stavebního povolení,



d) na pozemku byla na základě územního rozhodnutí, s výjimkou osad

dočasně umístěných, zřízena zahrádková nebo chatová osada ^10) nebo se

na pozemku nachází zahrádková nebo chatová osada, která byla zřízena

před 1. říjnem 1976,



e) na pozemku, který byl vyňat ze zemědělského půdního fondu, bylo na

základě územního rozhodnutí zřízeno tělovýchovné nebo sportovní

zařízení nebo se na pozemku nachází tělovýchovné nebo sportovní

zařízení, které bylo zřízeno před 1. říjnem 1976,



f) nelze-li provést identifikaci parcel z důvodu nedokončeného

přídělového řízení podle dekretu č. 12/1945 Sb., dekretu č. 28/1945

Sb., zákona č. 142/1947 Sb. a zákona č. 46/1948 Sb.



(2) V případech uvedených v odstavci 1 může být oprávněné osobě na její

žádost převeden lesní pozemek přiměřené výměry a kvality, to vše v

cenách ke dni 24. června 1991 a za podmínek stanovených zvláštním

právním předpisem^10a).



(3) V případě, že podle zvláštních předpisů došlo po přechodu nebo

převodu do vlastnictví státu nebo jiné právnické osoby k omezení

užívání pozemku tím, že pozemek nebo jeho část je určen pro obranu

státu ^11) nebo je určen pro těžbu nerostů ^12) nebo se stal podle

zvláštních předpisů ^13) součástí lesního půdního fondu v národním

parku nebo je na území státní přírodní rezervace, chráněného naleziště,

chráněného parku, chráněné zahrady, chráněné studijní plochy, pásma

hygienické ochrany vodních zdrojů prvního stupně nebo chráněného

přírodního výtvoru, anebo jsou významným krajinným prvkem nebo má-li

překážka bránící vydání pozemku dočasný charakter, je na vůli oprávněné

osoby, zda bude požadovat vydání původního pozemku nebo převod jiného

pozemku ve vlastnictví státu. Pokud oprávněná osoba požádá o převod

jiného pozemku, postupuje se podle § 11a.



(4) Obytnou budovu, hospodářskou budovu a jinou stavbu, patřící k

původní zemědělské usedlosti, nelze vydat v případě, že zásadní

přestavbou stavba ztratila svůj původní stavebně technický charakter

tak, že již nesouvisí s předmětem zemědělské výroby.



(5) zrušen



(6) Pomine-li překážka, pro kterou nelze nemovitost vydat, ke dni

rozhodnutí pozemkového úřadu, rozhodne pozemkový úřad o vydání

nemovitosti oprávněné osobě dle § 9 odst. 4.



(7) Je-li na pozemku stavba ve vlastnictví povinné osoby, která

zajišťuje zemědělskou výrobu, nebo stavba ve vlastnictví státu a má-li

oprávněná osoba vůči povinné osobě nebo státu nevypořádané nároky na

poskytnutí náhrad dle tohoto zákona nebo na vydání majetkového podílu

dle zákona č. 42/1992 Sb. ve výši nejméně 50 % ceny stavby, může

rozhodnout pozemkový úřad na návrh oprávněné osoby o vydání pozemku i

se stavbou. Povinná osoba nebo stát má v takovém případě právo na

náhradu ve výši, o kterou cena stavby ^l3a) přesáhne nevypořádané

nároky oprávněné osoby.



§ 11a



Postup při převodu jiného zemědělského pozemku



(1) Oprávněným osobám uvedeným v § 4, kterým podle tohoto zákona nelze

vydat pozemek odňatý způsobem uvedeným v § 6 odst. 1 a 2, převádí

pozemkový úřad jiné pozemky na základě veřejných nabídek, není-li dále

stanoveno jinak. Osoby, na které právo oprávněné osoby na bezúplatný

převod jiného pozemku přešlo děděním, se pro účely tohoto zákona

považují za oprávněné osoby.



(2) Veřejné nabídky sestavuje pozemkový úřad jak z pozemků, které se

nacházejí v zastavěném území obce nebo zastavitelné ploše takto

vymezenými závaznou částí schválené územně plánovací dokumentace, pokud

jejich převodu nebrání zákonná překážka, tak z pozemků, které se

nacházejí mimo zastavěné území obce nebo zastavitelné ploše takto

vymezenými závaznou částí územně plánovací dokumentace. Pozemky

nepřevedené na základě této nabídky budou předmětem převodu podle

zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých

souvisejících zákonů.



(3) Ve veřejné nabídce se uvedou



a) závazné údaje o pozemcích podle katastru nemovitostí,



b) cena pozemků,



c) lhůta, ve které mohou oprávněné osoby o pozemky písemně požádat.



(4) Soupis pozemků nabízených k převodu v územním obvodu obce vyvěsí

obec na žádost pozemkového úřadu na úřední desce obecního úřadu. První

den vyvěšení je dnem vyhlášení nabídky.



(5) Osoba, která žádá o převod pozemku, musí požádat pozemkový úřad o

převod písemně do jednoho měsíce ode dne vyhlášení prodeje.



(6) Po vyhlášení je možno stáhnout pozemek z nabídky pouze tehdy,

jestliže by převod pozemku byl v rozporu se zákonem nebo jestliže k

němu bylo uplatněno právo na převod podle zvláštních právních

předpisů^13c). Stažení z nabídky zveřejňuje obec na žádost pozemkového

úřadu rovněž vyvěšením na úřední desce obecního úřadu.



(7) Žádost o nabídnutý pozemek musí obsahovat nezaměnitelné údaje o

nároku, který má být převodem označeného pozemku zcela nebo zčásti

uspokojen, musí být doručena na určenou adresu včas a musí mít písemnou

formu. Jinak je neplatná. Neplatná je i žádost o pozemky, jestliže

celkový nárok v ní uplatněný je nižší než součet cen žádaných pozemků.



(8) S oprávněnou osobou, která o nabídnutý pozemek požádá, uzavře

neprodleně pozemkový úřad smlouvu o bezúplatném převodu. Smlouvu lze

uzavřít pouze k uspokojení nároku uplatněného v žádosti.



(9) Požádá-li o nabídnutý pozemek více oprávněných osob, vyzve je

pozemkový úřad, aby nabídly za pozemek nárok vyšší, než je cena pozemku

stanovená podle odstavce 13. Podle výše nabídek stanoví pozemkový úřad

pořadí, podle kterého bude postupně navrhovat oprávněným osobám

uzavření smlouvy. Lhůta pro přijetí návrhu činí 14 dnů a po jejím

marném uplynutí má právo na uzavření smlouvy oprávněná osoba na dalším

místě v pořadí.



(10) Žádost o nabídnutý pozemek podle odstavce 7 mohou na základě

veřejné nabídky podat i fyzické nebo právnické osoby, na které bylo

právo na bezúplatný převod pozemku převedeno nebo na které přešlo jinak

než děděním (dále jen "právní nástupce"). Pozemek z veřejné nabídky,

který nebyl převeden na oprávněnou osobu, převede pozemkový úřad

bezúplatně do vlastnictví právního nástupce, který o něj na základě

veřejné nabídky požádal. Požádalo-li o pozemek více právních nástupců,

postupuje pozemkový úřad obdobně podle odstavce 9.



(11) Je-li oprávněná osoba vlastníkem nebo spoluvlastníkem stavby,

která je nemovitostí, lze jí mimo veřejnou nabídku převést do

vlastnictví pozemek, na kterém je tato stavba umístěna, i pozemek,

jestliže s touto stavbou funkčně souvisí. Za stejných podmínek lze mimo

veřejnou nabídku převést pozemek i na právního nástupce.



(12) Smlouvu o bezúplatném převodu pozemku nelze uzavřít, jestliže bylo

uplatněno právo na jeho převod podle zvláštních právních předpisů^13c).



(13) Cena pozemků uvedená ve veřejné nabídce se stanoví podle vyhlášky

č. 182/1988 Sb., o cenách staveb, pozemků, trvalých porostů, úhradách

za zřízení práva osobního užívání pozemků a náhradách za dočasné

užívání pozemků, ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb., přičemž pozemky

určené schválenou územně plánovací dokumentací k zastavění budou

oceněny jako stavební. Ustanovení § 6 vyhlášky č. 85/1976 Sb., o

podrobnější úpravě územního řízení a stavebního řádu, ve znění

pozdějších předpisů, se nepoužijí. Stejným způsobem se ocení i pozemky

převáděné mimo veřejnou nabídku podle odstavce 11.



(14) Cena trvalého porostu a oplocení uvedená ve veřejné nabídce nebo

stanovená podle odstavce 13 pro převod pozemku mimo veřejnou nabídku se

odečte od ceny pozemku převáděného na osobu, která prokáže, že je na

svůj náklad zřídila, pokud k vypořádání nedošlo v souvislosti s

ukončením nájmu pozemku podle § 24 odst. 2. Stejně se postupuje i v

případě, že trvalý porost nebo oplocení zřídil na svůj náklad právní

předchůdce nabyvatele.



(15) Pozemek lze do veřejné nabídky zařadit jen jedenkrát.



§ 12



Souběh nároků



Dojde-li k souběhu nároků oprávněných osob podle § 6 odst. 1, náleží

právo na vydání původních nemovitostí té z nich, která svého

vlastnictví pozbyla v důsledku jednostranného aktu státu. Pokud tímto

způsobem pozbylo svého vlastnictví postupně více oprávněných osob,

náleží toto právo té z nich, která vlastnictví pozbyla dříve, pokud se

nedohodnou jinak. Ostatní oprávněné osoby mají v takovém případě právo

na převod pozemků podle § 11 odst. 2 nebo podle § 11a, popřípadě na

finanční náhradu.



§ 13



Lhůty k uplatnění nároku



(1) zrušen



(2) Byla-li nemovitost vydána podle § 9, mohly oprávněné osoby, které

splňovaly všechny podmínky oprávněné osoby k 31. lednu 1993 nebo k 1.

září 1993 a jejichž nároky uplatněné ve lhůtě podle odstavce 4 nebyly

uspokojeny, tyto nároky uplatnit u soudu vůči osobám, kterým byla

nemovitost vydána, do šesti měsíců ode dne skončení lhůty uvedené v

odstavci 4. Oprávněná osoba podle odstavce 5 může u soudu uplatnit

nárok vůči osobám, kterým byla nemovitost vydána podle § 9, do šesti

měsíců od uplynutí lhůty uvedené v odstavci 5.



(3) Oprávněná osoba může vyzvat povinnou osobu k vydání nemovitostí a

požádat o poskytnutí náhrad podle § 14 až 16 do šesti měsíců ode dne,

kdy se dozvěděla, kdo je povinnou osobou, nejpozději do pěti let ode

dne 24. června 1991. Oprávněná osoba podle odstavce 5 může uplatnit

nároky podle tohoto odstavce do 31. prosince 1996. Neuplatněním ve

lhůtě tato práva zanikají.



(4) Právo na vydání nemovitosti podle § 6 mohla oprávněná osoba, s

výjimkou oprávněné osoby podle odstavce 5, uplatnit do 31. ledna 1993,

a pokud jde o nároky vyplývající z čl. II, do 1. září 1993. Náhrady za

živý a mrtvý inventář podle § 20 mohla oprávněná osoba, s výjimkou

oprávněné osoby podle odstavce 5, uplatnit do 31. března 1993. V

případě uvedeném v § 6 odst. 1 písm. a) počala osmnáctiměsíční lhůta

běžet až ode dne právní moci rozhodnutí, kterým byl výrok zrušen,

došlo-li k tomuto rozhodnutí po 1. červenci 1993. Neuplatněním práva ve

lhůtě právo zaniklo. Lhůty pro předkládání písemných důkazů v řízení

před pozemkovým úřadem se řídí obecnými předpisy o správním řízení.



(5) Právo na vydání nemovitosti podle § 6 může po 31. lednu 1996

uplatnit oprávněná osoba, která nebyla do 31. ledna 1993 nebo do 1.

září 1993 oprávněnou osobou pouze proto, že nesplňovala podmínku

trvalého pobytu, do šesti měsíců ode dne, kdy toto právo mohla uplatnit

poprvé, jinak toto právo zaniká. Tato oprávněná osoba může uplatnit

náhradu za mrtvý a živý inventář podle § 20 do 31. prosince 1998. V

případě uvedeném v § 6 odst. 1 písm. a) počne osmnáctiměsíční lhůta

běžet až ode dne právní moci rozhodnutí, kterým byl výrok zrušen,

dojde-li k tomuto rozhodnutí po 31. prosinci 1998.



(6) Oprávněná osoba má právo na převod pozemku ve vlastnictví státu do

2 let ode dne právní moci rozhodnutí Pozemkového úřadu.



(7) Po uplynutí doby uvedené v odstavci 6 právo na převod pozemku ve

vlastnictví státu zaniká.



(8) Odstavce 6 a 7 se nevztahují na



a) oprávněnou osobu, které vzniklo právo na jiný pozemek podle § 11

odst. 2 tohoto zákona, ve znění zákona č. 183/1993 Sb., a její dědice,



b) příbuzného v řadě přímé, manžela, partnera nebo sourozence osoby

uvedené v písmenu a), která na něj právo na jiný pozemek podle § 11

odst. 2 tohoto zákona, ve znění zákona č. 183/1993 Sb., převede.

Ustanovení § 11a se pro postup při převodu jiného pozemku použije

obdobně.



Náhrady



§ 14



(1) Oprávněné osobě náleží náhrada za obytné budovy, hospodářské budovy

a jiné stavby, které podle tohoto zákona nelze vydat nebo které zanikly

nebo byly převedeny na osobu, která není povinna je vydat. Obdobně

oprávněné osobě náleží náhrada za pozemek, který se podle tohoto zákona

nevydá a za který nebyl poskytnut jiný pozemek.



(2) Je-li obytná budova, hospodářská budova nebo jiná stavba, která má

být vydána, podstatně zhodnocena tak, že její cena určená ke dni

účinnosti tohoto zákona převyšuje cenu budovy v době převzetí státem

nebo jinou právnickou osobou, je na vůli oprávněné osoby, zda převezme

budovu a uhradí povinné osobě rozdíl mezi cenami, nebo požádá o

náhradu.



(3) Je-li cena vydávané obytné budovy, hospodářské budovy nebo jiné

stavby určená ke dni 24. června 1991 nižší než cena původní stavby, má

oprávněná osoba právo na poskytnutí náhrady ve výši rozdílu cen.



(4) Pro účely tohoto zákona se za podstatné zhodnocení nepovažuje

meliorační zařízení pod povrchem půdy. Oprávněná osoba, které byla

vydána nemovitost, na níž je umístěna meliorační stavba, je povinna

meliorační stavbu udržovat.



(5) Nestane-li se oprávněná osoba též vlastníkem meliorační stavby, je

povinna umožnit kontrolu, údržbu a opravy právnické nebo fyzické osobě,

která odpovídá za její stav a činnost.



(6) Hlavním melioračním zařízením se podle odstavce 4 rozumí u

odvodnění čerpací stanice, otevřené a zakryté kanály do světlosti 30 cm

včetně, sběrné otevřené příkopy, stavební objekty na kanálech a

příkopech, poldry a obtokové nádrže, u závlah odběrné objekty, nádrže,

přivaděče kryté i otevřené s objekty na nich, čerpací stanice, výtlaky

a trubní sítě až po hydrant, zpevněné manipulační plochy a cesty

sloužící výhradně pro závlahový provoz.



(7) Podle odstavce 2 se postupuje i v případech, kdy se obytná budova,

hospodářská budova nebo jiná stavba stala součástí jiné budovy nebo

stavby.



(8) Ceny se stanoví podle cenových předpisů platných ke dni účinnosti

tohoto zákona.



(9) V případě, že oprávněná osoba získala nemovitost do vlastnictví

přídělem od státu po 23. červnu 1945, poskytne se náhrada za

nemovitosti uvedené v odstavci 1 jen do výše uhrazené přídělové ceny;

pokud nelze zjistit výši uhrazené přídělové ceny, poskytne se náhrada

ve výši 1,5 % z ceny nemovitosti stanovené podle § 28a.



§ 14a



Věc nelze vydat, byla-li po 1. září 1993 nabyta do vlastnictví jiné

osoby než státu nebo byl-li schválen ohledně této věci privatizační

projekt nebo vydáno rozhodnutí o její privatizaci. Oprávněná osoba

podle § 13 odst. 5 má nárok na náhradu, která se poskytne podle § 18a

odst. 2.



§ 15



(1) Při vydání pozemku dle tohoto zákona přechází do vlastnictví

oprávněné osoby trvalé porosty a vše, co tvoří jejich součásti (§ 120

odst. 1 obč. zák.), a meliorační zařízení umístěné pod povrchem

pozemku, s výjimkou hlavních melioračních zařízení dle § 14 odst. 5,

které se na tomto pozemku nacházejí v okamžiku jeho vydání.



(2) Jestliže na pozemku nebo jeho části, který má být vydán podle

tohoto zákona, byl v době jeho převzetí státem nebo jinou právnickou

osobou trvalý porost a jestliže na tomto pozemku není v době jeho

vydání cenově srovnatelný trvalý porost, náleží oprávněné osobě náhrada

za trvalý porost ve výši rozdílu mezi cenou trvalého porostu, který se

na pozemku nacházel v době jeho převzetí státem nebo jinou právnickou

osobou, a cenou trvalého porostu, který se na pozemku nachází v

okamžiku jeho vydání.



(3) Jestliže na pozemku nebo jeho části, který má být vydán podle

tohoto zákona, byl v době jeho převzetí státem nebo jinou právnickou

osobou trvalý porost a jestliže na tomto pozemku není v době jeho

vydání žádný trvalý porost, náleží oprávněné osobě náhrada za trvalý

porost ve výši ceny trvalého porostu, který se na pozemku nacházel v

době jeho převzetí státem nebo jinou právnickou osobou.



(4) Jestliže se na vydávaném lesním pozemku dle odstavce 3 nacházel

les, je povinná osoba povinna zalesnit tento pozemek na své náklady ve

lhůtě stanovené zákonem ^13b) a dopěstovat les do zajištěné kultury,

nedohodnou-li se účastníci jinak. Od náhrady za trvalý porost dle

odstavce 3 se odečte cena vysazeného a zajištěného trvalého porostu.



(5) Jestliže na pozemku nebo jeho části, který má být vydán podle

tohoto zákona, nebyl v době jeho převzetí státem nebo jinou právnickou

osobou trvalý porost a jestliže na tomto pozemku je v době jeho vydání

trvalý porost s výjimkou lesa, náleží povinné osobě náhrada za trvalý

porost ve výši ceny trvalého porostu, který se na pozemku nachází v

okamžiku jeho vydání.



(6) Jestliže na pozemku nebo jeho části, který má být vydán podle

tohoto zákona, byl v době jeho převzetí státem nebo jinou právnickou

osobou trvalý porost a jestliže na tomto pozemku je v době jeho vydání

cenově hodnotnější trvalý porost s výjimkou lesa, náleží povinné osobě

náhrada za trvalý porost ve výši rozdílu mezi cenou trvalého porostu,

který se na pozemku nacházel v době jeho převzetí státem nebo jinou

právnickou osobou, a cenou trvalého porostu, který se na pozemku

nachází v okamžiku jeho vydání.



(7) Jestliže je oprávněná osoba povinna při vydání pozemku dle § 9

poskytnout povinné osobě náhradu za trvalý porost dle odstavců 5 a 6,

je na vůli oprávněné osoby, zda převezme pozemek a uhradí náhradu za

trvalý porost nebo zda požádá o vydání jiného pozemku; v takovém

případě se postupuje dle § 11 odst. 2, nedohodnou-li se účastníci

jinak.



(8) Ceny se stanoví podle cenových předpisů platných ke dni 24. června

1991.



(9) Je-li vlastníkem trvalých porostů stát, náhrady podle odstavců 5 a

6 se neposkytují.



§ 16



(1) Za pozemky, které se podle tohoto zákona nevydávají a za které

nelze poskytnout jiný pozemek, náleží peněžitá náhrada ve výši ceny

odňatého pozemku stanovené podle § 28a, pokud tento zákon nestanoví

jinak (§ 14 odst. 9). Náhradu poskytne pozemkový úřad do tří let po

převzetí písemné výzvy



a) oprávněné osobě nebo jejímu dědici, nebo



b) osobě, na kterou se vztahuje lhůta pro převod jiného pozemku podle §

13 odst. 6 tohoto zákona; výzva této osoby musí být doručena

pozemkovému úřadu nejpozději do 6 měsíců od uplynutí lhůty pro převod

pozemku, jinak právo na peněžitou náhradu zanikne.



(2) Ostatní náhrady podle § 14 a 15 poskytne právnická osoba (právní

nástupce), která věc drží nebo ji držela v době zániku nemovitosti

anebo ji převedla na osobu, která nemovitost podle tohoto zákona

nevydává. Pokud oprávněná osoba odkoupila od státu či právnické osoby

nemovitost před účinností zákona, má nárok vůči této osobě na náhrady

dle § 14 a 15 ve výši ceny ^13a) v okamžiku přechodu na stát.



(3) Oprávněná osoba vyzve k vydání náhrady nejpozději ve lhůtách

uvedených v § 13. Závisí-li právo na náhradu na rozhodnutí pozemkového

úřadu nebo soudu, končí tato lhůta uplynutím šesti měsíců ode dne

právní moci rozhodnutí.



(4) Náhrada se poskytne oprávněné osobě do šesti měsíců ode dne

doručení výzvy. Náhrada spočívá ve věcech, které osoba povinná k

poskytnutí náhrady vlastní nebo k nimž měla právo hospodaření ^13d) ke

dni 24. června 1991, popřípadě v podílu na jmění této osoby, a to až do

výše hodnoty původních nemovitostí a trvalých porostů, nedohodnou-li se

účastníci jinak.



(5) Způsob náhrady musí být dohodnut do 60 dnů od podání písemné výzvy

oprávněnou osobou, nebyl-li nárok uspokojen dříve. Se souhlasem

oprávněné osoby je možno závazky vůči ní vypořádat i po tomto termínu.



(6) Nedojde-li k dohodě o způsobu náhrady podle odstavce 5, rozhodne o

způsobu náhrady na návrh soud.



ČÁST TŘETÍ



§ 17



Pozemkové fondy



(1) Nemovitosti ve vlastnictví státu uvedené v § 1 odst. 1 spravují

právnické osoby zřízené zákony České národní rady a Slovenské národní

rady (dále jen "pozemkové fondy"), s výjimkou pozemků,



a) na nichž se nachází hřbitov,



b) které jsou určeny pro obranu státu, ^14)



c) které jsou určeny rozhodnutím o využití území pro těžbu nerostů,^15)



d) chráněných podle zvláštních předpisů.^16)



(2) Pokud tento zákon nestanoví jinak, postupují pozemkové fondy při

převodu nemovitého majetku státu podle zvláštních předpisů. ^17) Do

schválení privatizačního projektu anebo v souladu s ním může pozemkový

fond nemovitý majetek dát do užívání jiným osobám.



(3) Nemovitosti ve vlastnictví státu, na které nebylo ve lhůtě uvedené

v § 13 uplatněno právo na vydání, může pozemkový úřad převést



a) do vlastnictví oprávněných osob k uspokojení jejich nároku na

náhradu podle § 14 až 16 nebo § 20,



b) na spoluvlastníky těchto nemovitostí za cenových a jiných podmínek

platných pro nabyvatele státního majetku převáděného pozemkovým fondem

na fyzické osoby postupem podle zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách

převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů,

stanovených podle cenových předpisů platných ke dni převodu,



c) v naléhavých případech na osoby, které mají podle schválené stavební

dokumentace uskutečnit výstavbu,



d) směnou za jiné nemovitosti,



e) na nabyvatele ze schváleného privatizačního projektu, pokud pozemky

uvedené v § 1 odst. 1 tohoto zákona byly z privatizačního projektu

vyňaty před jeho schválením a nelze je použít jako pozemky náhradní.



(4) Jestliže má o nemovitosti ve vlastnictví státu zájem více fyzických

osob, mají přednost při postupu podle odstavce 2 dosavadní uživatelé a

dále samostatně hospodařící rolníci. Z ostatních zájemců mají přednost

osoby trvale bydlící v obci, v jejímž katastrálním území jsou

nemovitosti.



(5) V pochybnostech o tom, zda se jedná o nemovitosti, na které se

vztahuje tento zákon, rozhodují příslušné ústřední orgány státní správy

republiky.



§ 18



(1) Pokud není znám vlastník nemovitosti, je pozemkový úřad oprávněn

dát nemovitost do užívání vhodným zájemcům; úplata za toto užívání je

příjmem fondu do doby, než vlastník uplatní svá práva k této

nemovitosti.



(2) Uplatní-li vlastník svá práva k nemovitosti, pozemkový úřad vypoví

smlouvu s nájemcem k 1. říjnu běžného roku s jednoroční výpovědní

lhůtou, nedohodnou-li se s vlastníkem jinak.



§ 18a



(1) Pozemkový úřad poskytuje náhrady oprávněným osobám v případech, kdy

je povinnou osobou obec, kraj nebo stát. Poskytla-li náhradu obec před

účinností tohoto zákona, poskytne této povinné osobě náhradu pozemkový

úřad. Pozemkový úřad může převzít závazky povinných osob na poskytnutí

náhrad dle § 14 až 16 a § 20 tam, kde je povinnou osobou státní podnik

nebo právnická osoba, jejímž zakladatelem je stát, v tom případě, kdy

před privatizací nebo likvidací této právnické osoby nebyly tyto nároky

vypořádány.



(2) Náhrada spočívá v poskytnutí nemovitostí, s nimiž je pozemkový úřad

příslušný hospodařit, nebo v poskytnutí hotovosti ve výši stanovené

zvláštním předpisem, ^13c) popřípadě v cenných papírech, které nemají

povahu státních dluhopisů.



§ 19



Pozemkové úpravy



(1) Pozemkovými úpravami jsou změny v uspořádání pozemků v určitém

území provedené za účelem vytvoření půdně ucelených hospodářských

jednotek podle potřeb jednotlivých vlastníků půdy a s jejich souhlasem

a podle celospolečenských požadavků na tvorbu krajiny, životního

prostředí a na investiční výstavbu.



(2) O provedení pozemkových úprav a v souvislosti s tím o výměně nebo

přechodu vlastnických práv, o určení hranic pozemků nebo o zřízení,

popřípadě zrušení věcného břemene k dotčeným pozemkům rozhoduje

pozemkový úřad na základě dohody vlastníků. V případě, že se vlastníci

nedohodnou, rozhoduje pozemkový úřad za podmínek stanovených zákonem.

Rozhodnutí pozemkového úřadu přezkoumá na návrh účastníka soud.



(3) Řízení o pozemkových úpravách upravují zákony národních rad.



ČÁST ČTVRTÁ



Zvláštní, přechodná a závěrečná ustanovení



§ 20



Náhrada živého a mrtvého inventáře



(1) K zajištění provozu zemědělské nebo lesní výroby má původní

vlastník živého a mrtvého inventáře, jakož i zásob právo na jejich

náhradu, pokud je vnesl do zemědělského družstva nebo mu byly odňaty

nebo jinak bezúplatně převedeny v období od 25. února 1948 do 1. ledna

1990. Zemřel-li původní vlastník nebo byl-li prohlášen za mrtvého, má

právo požadovat náhradu k zajištění provozu zemědělské výroby další

oprávněná osoba uvedená v § 4 odst. 2.



(2) Povinnost poskytnout náhradu podle odstavce 1 má právnická osoba,

která tyto věci převzala, nebo její právní nástupce, a to ve lhůtě 60

dnů, nedohodnou-li se účastníci jinak. V případě, že tato právnická

osoba uhradila státu hodnotu živého a mrtvého inventáře a zásob, má

právo na proplacení částky, kterou jako náhradu zaplatila, vůči státu;

tento nárok lze uplatnit u příslušného ústředního orgánu státní správy

republiky ve lhůtě 60 dnů od poskytnutí náhrady. Nelze-li zjistit

právnickou osobu, která věci převzala, nebo jejího právního nástupce

nebo jestliže tato právnická osoba zanikla, poskytne náhradu dle

odstavce 1 pozemkový úřad způsobem uvedeným v § 18a odst. 2.



(3) Náhrada se poskytne ve věcech téhož nebo srovnatelného druhu,

jakosti a v množství přiměřeném převzaté části nemovitosti k zajištění

provozu zemědělské nebo lesní výroby; mění-li to možné, poskytne se

náhrada ve službách pro zabezpečení zemědělské výroby, případně podílem

na jmění právnické osoby uvedené v odstavci 2, a to až do výše hodnoty

odňatých věcí v cenách ke dni účinnosti tohoto zákona, případně náhrada

v jiné formě. Od stanovené náhrady se odečte náhrada za živý a mrtvý

inventář a za zásoby, vyplacená před účinností tohoto zákona.

Nedojde-li k dohodě, rozhodne na návrh soud.



(4) V případě, že nemovitosti nejsou v užívání právnické osoby podle

odstavce 2, která má poskytnout náhradu podle odstavce 1, může

oprávněná osoba žádat od této právnické osoby náhradu odňatého živého a

mrtvého inventáře k zajištění zemědělské výroby bez omezení uvedených v

odstavci 3.



(5) Právo na náhradu zaniká, nebude-li uplatněno ve lhůtách uvedených v

§ 13. Závisí-li právo na náhradu na rozhodnutí pozemkového úřadu nebo

soudu, končí tato lhůta uplynutím šesti měsíců ode dne právní moci

rozhodnutí.



(6) Vláda České republiky a vláda Slovenské republiky stanoví způsob

výpočtu výše náhrad za věci uvedené v odstavci 1 pro případ, kdy nelze

prokázat odnětí nebo vnesení těchto věcí nebo nelze určit jejich

současnou hodnotu.



(7) Rozhodnutí ministerstva zemědělství České republiky o určení

povinné osoby podle zákona č. 243/1992 Sb., ve znění zákona č. 441/1992

Sb., je uplatněním nároku podle tohoto zákona, na které se nevztahuje

lhůta dle odstavce 5.



§ 21



Je-li oprávněných osob více a nárok na vydání věci uplatní jen některé

z nich, vydá se jim věc celá.



§ 21a



(1) Správní poplatky související s vydáním a výměnou nemovitosti a

poskytnutím náhrad se nevyměřují.



(2) Oprávněná osoba domáhající se svého práva podle tohoto zákona proti

povinné osobě je osvobozena od soudních poplatků. Osvobozena od

soudních poplatků je též osoba domáhající se svého práva podle § 8.



(3) Nezbytné náklady spojené s oceněním věcí, identifikací parcel a

vyměřením pozemků hradí stát.



§ 22



Zánik některých užívacích práv



(1) Dnem účinnosti tohoto zákona zanikají tato práva k majetku

uvedenému v § 1 odst. 1:



a) právo družstevního užívání ke sdruženým pozemkům vlastníků, kteří

nejsou členy zemědělského družstva, ^18)



b) právo užívání půdy a jiného zemědělského majetku k zajištění výroby,

^19)



c) právo užívání k zajištění lesní výroby a ostatních funkcí lesa, ^20)



d) právo bezplatného užívání rybníků, ^21)



e) právo trvalého užívání nemovitosti ve vlastnictví státu, ^22)



f) právo hospodaření k nemovitostem ve vlastnictví státu. ^23)



(2) Nedošlo-li mezi dosavadním uživatelem a vlastníkem zemědělského

pozemku k jiné dohodě, vznikne dnem účinnosti tohoto zákona nebo dnem,

kdy byl pozemek podle části druhé tohoto zákona vydán, mezi nimi

nájemní vztah, který lze vypovědět k 1. říjnu běžného roku. Výpovědní

lhůta činí jeden rok, pokud nebude dohodnuto jinak. V případě, že

oprávněné osobě mají být vydány také budovy a stavby nebo poskytnuty

náhrady podle tohoto zákona, nemůže výpovědní lhůta u výpovědi dané

nájemcem skončit dříve, než tyto nároky vypořádá. V roce 1991 až 1993

mohou vlastníci vypovědět nájemní vztah k 1. říjnu výpovědí doručenou

nejpozději do jednoho měsíce před tímto dnem. Po nabytí právní moci

rozhodnutí pozemkového úřadu o schválení dohody o vydání nemovitosti

nebo rozhodnutí o vlastnictví oprávněné osoby k nemovitosti může

vlastník vypovědět nájem k této nemovitosti k 1. říjnu výpovědí

doručenou nejpozději jeden měsíc před tímto dnem.



(3) Je-li na pozemku na základě územního rozhodnutí zřízena zahrádková

nebo chatová osada nebo se na pozemku nachází zahrádková nebo chatová

osada, která existovala před 1. říjnem 1976, končí výpovědní lhůta

dnem, kdy mělo skončit právo dočasného užívání pozemku. V případě

trvalého užívání pozemku a dočasného užívání na dobu neurčitou,

skončila výpovědní lhůta dnem 24. června 1991. Nájemce má právo na

prodloužení nájmu o dalších 10 let, nejdéle však do roku 2001,

nedohodnou-li se účastníci jinak. Nájemce má po dobu nájmu předkupní

právo k pozemku. Výše ročního nájemného u těchto pozemků činí 10 % z

ceny pozemku, odvozené z bonitovaných půdně-ekologických jednotek,

vydaných vyhláškou ministerstva zemědělství pro účely daně z

nemovitostí.



(4) Nachází-li se na pozemku v užívání šlechtitelské stanice trvalé

kultury patřící k nezbytnému rostlinnému genofondu nebo slouží-li

pozemek v užívání šlechtitelské stanice výlučně k vypěstování nových

šlechtěných odrůd,^23a) nemůže výpovědní lhůta, u výpovědi podané

vlastníkem, skončit dříve, než bude dosaženo účelu, k němuž byl pozemek

užíván ke dni 1. února 1992.



(5) Vlastník pozemku uvedeného v odstavci 3 a 4 má právo do tří let

požádat pozemkový fond o výměnu tohoto pozemku za jiný pozemek ve

vlastnictví státu. Vyměňovaný pozemek se poskytne v přiměřené výměře a

kvalitě, jako byl pozemek původní, a to pokud možno v témže

katastrálním území.



(6) Nájemce je oprávněn užívat pozemek v souladu s jeho určením podle

předpisů o evidenci nemovitostí. S užívanou nemovitostí je povinen

nakládat s péčí řádného hospodáře a po skončení nájmu vrátit budovy a

stavby ve stavu odpovídajícím obvyklému opotřebení.



(7) Je-li na pozemku vlastníka stavba ve vlastnictví jiné právnické

osoby, která zajišťuje zemědělskou výrobu, nebo stavba ve vlastnictví

státu, a má-li vlastník pozemku nevypořádané nároky na poskytnutí

náhrad dle tohoto zákona nebo na vydání majetkového podílu dle zákona

č. 42/1992 Sb., ve výši nejméně 50 % ceny stavby vůči vlastníkovi

stavby, může na návrh vlastníka pozemku rozhodnout soud o převodu

stavby vlastníkovi pozemku. Vlastník budovy má v takovém případě právo

na náhradu ve výši, o kterou cena stavby ^13a) převyšuje nároky

vlastníka pozemku. Pokud vlastník pozemku nevyužije tohoto práva,



a) vymění pozemkový fond na návrh vlastníka jeho pozemek za jiný

pozemek ve vlastnictví státu; v tomto případě uhradí vlastník stavby

cenu pozemku pozemkovému fondu, nebo



b) na návrh vlastníka prodá zastavěný pozemek vlastníku budovy nebo

stavby, nebo



c) na návrh vlastníka pronajme zastavěný pozemek vlastníku budovy nebo

stavby bez možnosti výpovědi. Nájemce má předkupní právo k tomuto

pozemku.



(8) Nedošlo-li mezi dosavadním uživatelem a vlastníkem nemovitostí, s

výjimkou zemědělské půdy, k jiné dohodě, vznikne dnem účinnosti tohoto

zákona nebo dnem, kdy byla nemovitost podle části druhé tohoto zákona

vydána, mezi nimi nájemní vztah, který lze kdykoliv vypovědět.

Výpovědní lhůta je tři měsíce. Výpovědní lhůta začne běžet prvního dne

měsíce následujícího po doručení výpovědi.



(9) Lhůta podle odstavce 6 počne běžet ode dne účinnosti tohoto zákona.

Návrh podle odstavce 8 lze podat nejpozději do 31. prosince 1996 a může

tak učinit oprávněná osoba uvedená v § 13 odst. 5.



§ 23



(1) Právo na náhradu podle ustanovení § 14 a 16 má i vlastník obytné

nebo hospodářské budovy, která byla odstraněna nebo znehodnocena v době

užívání organizací podle zvláštních předpisů. ^24) V případě, že tuto

budovu odstranila nebo znehodnotila jiná právnická osoba než stát, má

vlastník právo na finanční náhradu vůči této právnické osobě, pokud se

nedohodnou na jiném způsobu náhrady.



(2) Povinnou osobou k poskytnutí náhrad je právnická osoba, která

budovu užívá nebo ji naposledy užívala před jejím odstraněním,

opuštěním nebo vrácením vlastníkovi.



(3) V případě, že vlastník získal nemovitost přídělem od státu, je

povinen uhradit státu nedoplatek přídělové ceny. Jeho výši stanoví

krajský úřad. K přijetí nedoplatku se zmocňuje ministerstvo zemědělství

České republiky.



§ 24



Náhrady za trvalé porosty



(1) zrušen



(2) Jestliže na pozemku nebo jeho části, na kterém má být ukončen

nájem, byl ke dni vzniku práva užívání trvalý porost a jestliže na

tomto pozemku není v době ukončení nájmu cenově srovnatelný trvalý

porost, náleží vlastníkovi pozemku náhrada za trvalý porost ve výši

rozdílu mezi cenou trvalého porostu, který se na pozemku nacházel v

době vzniku práva užívání, a cenou trvalého porostu, který se na

pozemku nachází v okamžiku ukončení nájmu.



(3) Jestliže na pozemku nebo jeho části, na kterém má být ukončen

nájem, byl ke dni vzniku práva užívání trvalý porost a jestliže na

tomto pozemku není v době ukončení nájmu žádný trvalý porost, náleží

vlastníkovi pozemku náhrada za trvalý porost ve výši ceny trvalého

porostu, který se na pozemku nacházel ke dni vzniku práva užívání.



(4) Jestliže se na lesním pozemku, na kterém má být ukončen nájem,

nacházel ke dni vzniku práva užívání les, je nájemce povinen zalesnit

tento pozemek na své náklady ve lhůtě stanovené zákonem ^13b) a

dopěstovat les do zajištěné kultury, nedohodnou-li se účastníci jinak.

Od náhrady za trvalý porost dle odstavce 3 se odečte cena zajištěné

kultury.



(5) Jestliže na pozemku nebo jeho části, na kterém má být ukončen

nájem, nebyl ke dni vzniku práva užívání trvalý porost a jestliže na

tomto pozemku je v době ukončení nájmu trvalý porost s výjimkou lesa,

náleží nájemci náhrada za trvalý porost ve výši ceny trvalého porostu,

který se na pozemku nachází v okamžiku ukončení nájmu.



(6) Jestliže na pozemku nebo jeho části, na kterém má být ukončen

nájem, byl ke dni vzniku práva užívání trvalý porost a jestliže na

tomto pozemku je v době ukončení nájmu cenově hodnotnější trvalý porost

s výjimkou lesa, náleží nájemci náhrada za trvalý porost ve výši

rozdílu mezi cenou trvalého porostu, který se na pozemku nacházel ke

dni vzniku práva užívání, a cenou trvalého porostu, který se na pozemku

nachází v okamžiku ukončení nájmu.



(7) Jestliže je vlastník pozemku povinen při ukončení nájmu dle § 22

poskytnout nájemci náhradu za trvalý porost dle odstavců 5 a 6, je na

vůli vlastníka, zda převezme pozemek a uhradí náhradu za trvalý porost

nebo zda požádá o výměnu pozemku za jiný pozemek ve vlastnictví státu;

v takovém případě se postupuje dle § 11 odst. 2 nebo podle § 11a,

nedohodnou-li se účastníci jinak.



(8) Ceny se stanoví podle cenových předpisů platných ke dni 24. června

1991.



(9) Je-li vlastníkem trvalých porostů stát, náhrady podle odstavců 5 a

6 se neposkytují.



Práva vlastníků a uživatelů budov a pozemků



§ 25



(1) Vlastník vstupuje do práv a závazků pronajímatele, plynoucích z

dohody o odevzdání a převzetí bytu, z nájmu pozemku nebo ze smlouvy o

nájmu nebytového prostoru v převzaté nemovitosti. Je-li smlouva

uzavřena na dobu určitou, mění se změnou osoby pronajímatele na smlouvu

uzavřenou na dobu neurčitou.



(2) Dosavadní uživatelé bytů, pozemků a nebytových prostor v

převáděných nemovitostech, které slouží



a) činnosti diplomatických a konzulárních misí,



b) poskytování zdravotnických a sociálních služeb,



c) školství,



d) provozu kulturních a tělovýchovných zařízení,



e) pracovní rehabilitaci a zaměstnání zdravotně postižených osob, mají

nárok vůči vlastníkovi na uzavření dohody o užívání bytu, pozemku nebo

nájmu nebytových prostor. V těchto případech může vlastník dohodu

vypovědět nejdříve po uplynutí 10 let ode dne účinnosti tohoto zákona,

nedohodnou-li se účastníci jinak; tento závazek přechází na všechny

další vlastníky v uvedené době.



(3) Ustanovení odstavce 2 se nevztahuje na pozemky školních statků,

středních zemědělských škol a vysokých škol. V těchto případech může

vlastník vypovědět dohodu o nájmu pozemků nejdříve k 1. říjnu 1995.



(4) Nedohodne-li se o výši nájemného a podmínkách jeho placení vlastník

s uživatelem bytu, pozemku nebo nebytových prostor uvedených v odstavci

2, rozhodne o výši nájemného příslušný obecní úřad obce s rozšířenou

působností, Magistrát hl. m. Prahy a magistráty měst Brna, Ostravy a

Plzně podle obecně platných cenových předpisů.



§ 25a



Působnosti stanovené krajskému úřadu, obecnímu úřadu obce s rozšířenou

působností, Magistrátu hlavního města Prahy nebo magistrátům měst Brno,

Ostrava a Plzeň podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.



§ 26



(1) zrušen



(2) Na návrh vlastníka obytné budovy patřící k zemědělské usedlosti

uplatněný do tří let zruší příslušný orgán právo užívání k bytu nebo

rozhodne o jeho vyklizení, jestliže jej vlastník potřebuje pro sebe a

osoby blízké k provozování zemědělské výroby.



(3) Lhůta podle odstavce 2 počne běžet ode dne účinnosti tohoto zákona,

a to pro oprávněné osoby uvedené v § 13 odst. 5.



§ 27



(1) Uživatel bytu, nebytových prostor, budovy nebo stavby, který v

souladu se stavebními předpisy provedl vlastním nákladem úpravy, jimiž

se byt, nebytový prostor, budova nebo stavba zhodnotily, má nárok na

náhradu zhodnocení, skončí-li mu právo jejich užívání.



(2) Jestliže byt, nebytový prostor, budova nebo stavba jsou ke dni

skončení práva užívání znehodnoceny více,než odpovídá běžnému

opotřebení, je uživatel těchto prostor povinen uhradit vlastníkovi

bytu, nebytových prostor, budovy nebo stavby náhradu za toto

znehodnocení.



(3) Náhrady se stanoví podle cenových předpisů platných ke dni skončení

práva užívání.



§ 28



Povinná osoba nemůže proti oprávněné osobě uplatňovat žádné finanční

nebo jiné nároky související s vydávanými věcmi. Rovněž oprávněná

osoba, které byla věc vydána, nemůže proti povinné osobě uplatňovat

jiné nároky související s vydávanou věcí, než jsou uvedeny v tomto

zákoně.



§ 28a



Pokud tento zákon nestanoví jinak, poskytují se náhrady podle tohoto

zákona v cenách platných ke dni 24. června 1991, a to u věcí nemovitých

v cenách podle vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990

Sb., a u věcí movitých v zůstatkových účetních cenách, u věcí movitých

s nulovou zůstatkovou cenou ve výši 10 % pořizovací ceny.



§ 28b



(1) Pokud došlo k přechodu vlastnictví k nemovitostem podle zákonů o

zemědělském družstevnictví a prováděcích předpisů nebo podle vládního

nařízení č. 15/1959 Sb. a tato změna nebyla zaevidována v pozemkových

knihách nebo na Listu vlastnictví u příslušného střediska geodézie, je

vlastníkem těchto nemovitostí osoba, která byla k 24. červnu 1991

zapsána jako vlastník v katastru nemovitostí.



(2) Pokud nedošlo k přechodu vlastnictví na kupujícího proto, že nebyl

udělen souhlas nebo dodatečný souhlas ministerstvem zemědělství podle §

13 zákona č. 46/1948 Sb., považuje se za původního vlastníka kupující,

pokud prokáže, že k uzavření kupní smlouvy došlo a že na jejím základě

byla uhrazena kupní cena, a pokud nemovitosti nepřešly již na základě

tohoto zákona na jiné oprávněné osoby.



§ 29



zrušen



§ 30



Pro postup podle části druhé tohoto zákona se za majetek uvedený v § 1

odst. 1 považuje i majetek, který byl v době odnětí vlastnického práva

k těmto účelům užíván.



§ 31



Ustanovení části druhé a § 20 nelze použít pro případy, kdy byla věc

získána v době nesvobody osobami státně nespolehlivými, nebo v důsledku

rasové perzekuce.



§ 32



Zvláštní ustanovení o pozemkových reformách



(1) Ode dne účinnosti tohoto zákona se nepoužijí ustanovení zákona č.

215/1919 Sb., o zabrání velkého majetku pozemkového, ve znění

pozdějších předpisů, zákona č. 142/1947 Sb., o revizi první pozemkové

reformy, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 46/1948 Sb., o nové

pozemkové reformě.



(2) Za okamžik přechodu na stát nebo jinou právnickou osobu postupem

podle zákona č. 142/1947 Sb. se považuje den faktického převzetí

nemovitostí státem nebo jinou právnickou osobou.



§ 33



zrušen



§ 33a



Vypořádání nároků



(1) Veškeré nároky na poskytnutí náhrad podle tohoto zákona a nároky na

vydání podílu podle zákona č. 42/1992 Sb. (dále jen "zákona") jsou

pohledávkami, které lze smluvně převádět na jiné osoby (dále jen

"pohledávky"). Nabyvatel má postavení oprávněné osoby podle tohoto

zákona a podle zákona.



(2) Povinná osoba podle tohoto zákona nebo její právní nástupce, s

výjimkou státního podniku, transformované družstvo nebo právnická osoba

vzniklá podle zákona (dále jen "dlužník") je povinna vypracovat soupis

všech věcí nebo souborů věcí v jejím vlastnictví s výjimkou

nemovitostí, na které byl uplatněn nárok na vydání podle tohoto zákona,

včetně jejich ocenění v zůstatkových účetních cenách; u věcí s nulovou

účetní hodnotou se cena stanoví ve výši 20 % z pořizovací ceny. Dále je

povinna umožnit osobám oprávněným k poskytnutí náhrady podle tohoto

zákona nebo oprávněným osobám, které mají právo na vydání podílu podle

zákona, nebo osobám, na které tyto oprávněné osoby tyto nároky převedly

(dále jen "věřitel"), přístup k tomuto seznamu.



(3) Pohledávky téhož věřitele vůči dlužníkovi lze sčítat. Věřitelé

mohou své pohledávky sdružovat.



§ 33b



Výbory oprávněných osob



Nedošlo-li do 30 dnů od uplynutí lhůty k převzetí pozemku ve

vlastnictví věřitele nebo jiné oprávněné osoby k dohodě o vypořádání

pohledávek dlužníka, může se ustavit výbor pro jejich vypořádání (dále

jen "výbor"). Členy výboru jsou věřitelé, u kterých nedošlo od uplynutí

lhůty k převzetí pozemku ve vlastnictví věřitele nebo jiné oprávněné

osoby k vypořádání pohledávek, a oprávněné osoby s majetkovými vklady

či podíly u dlužníka. Zastoupení obou skupin musí být stejné.



§ 33c



Řízení o vypořádání pohledávky



(1) Výbor řeší jednotlivé případy vypořádání pohledávek buď na základě

dohody, nebo v případě, že nelze dohody dosáhnout, pomocí dražby,

jejímiž účastníky jsou věřitelé, kteří zajišťují zemědělskou výrobu, a

dlužník (dále jen "dražba"). Způsob vyhlášení a provedení dražby

stanoví vláda nařízením, které vydá do 30 dnů od účinnosti tohoto

zákona.



(2) Jednotlivé případy vyřizuje výbor na základě došlých žádostí

věřitelů. Podaná žádost musí být vyřízena do 30 dnů od jejího podání

buď dohodou nebo vyhlášením dražby.



§ 34



Zrušovací ustanovení



Zrušují se



1. zákon č. 123/1975 Sb., o užívání půdy a jiného zemědělského majetku

k zajištění výroby, ve znění zákona č. 95/1988 Sb. a zákona č. 114/1990

Sb.



2. § 12 až 19 zákona č. 61/1977 Sb., o lesích,



3. § 4 zákona č. 102/1963 Sb., o rybářství,



4. § 50 odst. 2, 4 a 5 a § 51 zákona č. 162/1990 Sb., o zemědělském

družstevnictví,



5. zákon SNR č. 81/1949 Sb. SNR, o úpravě právních poměrů

pastvinářského majetku bývalých urbariátníků, komposesorátů a podobných

právních útvarů,



6. zákon SNR č. 2/1958 Sb. SNR, o úpravě poměrů a obhospodařování

společně užívaných lesů bývalých urbariátníků, komposesorátů a

podobných útvarů.



§ 35



Účinnost



Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.



Vybraná ustanovení novel



Čl.VI zákona č. 253/2003 Sb.



Přechodné ustanovení



Pokud rozhodnutí Pozemkového úřadu nabylo právní moci anebo nárok na

převod byl uplatněn před účinností tohoto zákona, lhůta pro převod

pozemku končí dnem 31. prosince 2005.



Čl.VI zákona č. 178/2006 Sb.



Přechodné ustanovení



Za pozemky, které se podle tohoto zákona nevydávají a za které nelze

poskytnout jiný pozemek, náleží peněžitá náhrada, jestliže právo na

jiný pozemek před účinností tohoto zákona zaniklo podle § 13 odst. 6

nebo před nabytím účinnosti tohoto zákona uplynula lhůta pro převod

jiného pozemku podle čl. VI zákona č. 253/2003 Sb. Písemná výzva k

poskytnutí peněžité náhrady musí být doručena pozemkovému fondu

nejpozději do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jinak

právo na náhradu zanikne. Náhradu poskytne pozemkový fond nejpozději do

tří let od převzetí písemné výzvy.



Čl. II zákona č. 75/2012 Sb.



Přechodná ustanovení



1. Ustanovení § 13 odst. 8 písm. b) zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě

vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění

tohoto zákona, se vztahuje i na převod práva mezi oprávněnou osobou

nebo jejím dědicem, jimž vzniklo právo na jiný pozemek podle § 11 odst.

2 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění zákona č. 183/1993 Sb., na straně

jedné, a příbuzným v řadě přímé, manželem, partnerem nebo sourozencem

na straně druhé, uskutečněný nejpozději do dne účinnosti tohoto zákona.



2. Ustanovení čl. VI zákona č. 253/2003 Sb., kterým se mění zákon č.

95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z

vlastnictví státu na jiné osoby a o změně zákona č. 569/1991 Sb., o

Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a

zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu

nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 253/2001

Sb., a některé další zákony, se nevztahuje na



a) oprávněnou osobu, které vzniklo právo na jiný pozemek podle § 11

odst. 2 tohoto zákona, ve znění zákona č. 183/1993 Sb., a její dědice,



b) příbuzného v řadě přímé, manžela, partnera nebo sourozence osoby

uvedené v písmenu a), která na něj právo uvedené v § 11 odst. 2 tohoto

zákona, ve znění zákona č. 183/1993 Sb., převede.



§ 27 zákona č. 503/2012 Sb.



Přechodná ustanovení



(1) Právo užívat půdu podle § 2 odst. 1 mají kromě vlastníka i jiné

osoby na základě smlouvy uzavřené po dni nabytí účinnosti tohoto zákona

s pozemkovým úřadem, není-li zákonem stanoveno jinak.



(2) Oprávnění a povinnosti pozemkového fondu stanovené v § 17 zákona č.

229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ode dne nabytí účinnosti

tohoto zákona v tomto rozsahu vykonává pozemkový úřad.



1) § 1 zákona č. 53/1966 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve

znění zákona č. 75/1976 Sb.



2) § 2 zákona č. 61/1977 Sb., o lesích.



3) § 46 zákona č. 162/1990 Sb., o zemědělském družstevnictví.



5) Zákon č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, ve znění zákona č.

47/1991 Sb.



Zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích.



5a) Např. zákon č. 169/1949 Sb., o vojenských újezdech.



6) § 2 odst. 2 zákona č. 87/1991 Sb.



7) § 2 odst. 3 věta první zákona č. 87/1991 Sb.



8) Např. zákon č. 49/1959 Sb., o jednotných zemědělských družstev,

zákon č. 122/1975 Sb., o zemědělském družstevnictví.



9) Např. nařízení Sboru pověřenců č. 26/1948 Sb. SNR, kterým se

upravuje vynětí zemědělského majetku osob maďarské národnosti z

konfiskace.



9a) Nařízení SNR č. 33/1945 Sb. SNR, o potrestání fašistických

zločinců, okupantů, zrádců a kolaborantů a o zřízení lidového

soudnictví, ve znění pozdějších předpisů.



9b) § 119 občanského zákoníku.



9c) § 1 odst. 2 písm. b) vyhlášky č. 85/1976 Sb., o podrobnější úpravě

územního řízení a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů.



9d) § 2 vyhlášky č. 85/1976 Sb.



9e) § 3 vyhlášky č. 85/1976 Sb.



10) § 52 až 58 vyhlášky č. 83/1976 Sb., o obecných technických

požadavcích na výstavbu, ve znění vyhlášky č. 45/1979 Sb.



10a) § 2 odst. 10 zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České

republiky, ve znění pozdějších předpisů.



11) § 8 zákona č. 169/1949 Sb., o vojenských újezdech.



12) § 6 a 7 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného

bohatství (horní zákon).



13) Zákon č. 40/1956 Sb., o státní ochraně přírody, ve znění pozdějších

předpisů.



Zákon SNR č. 1/1955 Sb. SNR, o státní ochraně přírody, ve znění

pozdějších předpisů.



13a) Vyhláška č. 182/1988 Sb., o cenách staveb, pozemků, trvalých

porostů, úhradách za zřízení práva osobního užívání pozemků a náhradách

za dočasné užívání pozemků, ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb.



13b) § 139a zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu

(stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.



13c) Například § 5 zákona č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu

zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby a o

změně zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve

znění pozdějších předpisů, a zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické,

dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších

předpisů.



§ 2 odst. 7 zákona č. 569/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.



Čl. II zákona č. 206/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 61/1988 Sb., o

hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění

pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 150/2003 Sb.



§ 20 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství

(horní zákon), ve znění pozdějších předpisů.



Čl. IV zákona č. 150/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 290/2002 Sb., o

přechodu některých dalších věcí, práv a závazků České republiky na

kraje a obce, občanská sdružení působící v oblasti tělovýchovy a sportu

a o souvisejících změnách a o změně zákona č. 157/2000 Sb., o přechodu

některých věcí, práv a závazků z majetku České republiky, ve znění

zákona č. 10/2001 Sb., a zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu,

ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.



13d) Zákon č. 95/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.



14) § 8 zákona č. 169/1949 Sb.



15) Zákon č. 44/1988 Sb.



§ 32 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu

(stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.



§ 10 odst. 2 vyhlášky č. 85/1976 Sb.



16) § 2, 4 a 5 zákona ČNR č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči.



§ 2, 4 a 5 zákona SNR č. 27/1987 Sb., o státní památkové péči.



§ 5 a 6 zákona č. 40/1956 Sb., ve znění pozdějších předpisů.



§ 7 a 8 zákona SNR č. 1/1955 Sb. SNR, ve znění pozdějších předpisů.



17) Zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné

osoby.



18) § 46 zákona č. 162/1990 Sb.



19) § 1 zákona č. 123/1975 Sb., o užívání půdy a jiného zemědělského

majetku k zajištění výroby, ve znění pozdějších předpisů.



20) § 12 zákona č. 61/1977 Sb.



21) § 4 zákona č. 102/1963 Sb., o rybářství.



22) § 70 hospodářského zákoníku.



23) § 64 hospodářského zákoníku.



23a) Zákon ČNR č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových

úřadech, ve znění pozdějších předpisů.



23c) Vyhláška ministerstva zemědělství České republiky č. 613/1992 Sb.,

kterou se stanoví seznam katastrálních území s přiřazenými průměrnými

cenami pozemků orné půdy, chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů, luk a

pastvin odvozených z bonitovaných půdně ekologických jednotek.



24) Například zákon č. 123/1975 Sb., ve znění pozdějších předpisů,

zákon č. 61/1977 Sb.



25) § 247 a násl. zákona č. 99/1963 Sb.