406/2000 Sb.



ZÁKON



ze dne 25. října 2000



o hospodaření energií



Změna: 359/2003 Sb.



Změna: 694/2004 Sb.



Změna: 180/2005 Sb.



Změna: 177/2006 Sb.



Změna: 214/2006 Sb.



Změna: 574/2006 Sb.



Změna: 177/2006 Sb. (část), 186/2006 Sb.



Změna: 393/2007 Sb.



Změna: 124/2008 Sb.



Změna: 177/2006 Sb. (část)



Změna: 223/2009 Sb.



Změna: 299/2011 Sb.



Změna: 53/2012 Sb.



Změna: 165/2012 Sb.



Změna: 318/2012 Sb.



Změna: 310/2013 Sb.



Změna: 165/2012 Sb. (část), 318/2012 Sb. (část)



Změna: 103/2015 Sb.



Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:



ČÁST PRVNÍ



HLAVA I



ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ



§ 1



Předmět zákona



Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie^1) (dále jen

"Unie") a stanoví:



a) některá opatření pro zvyšování hospodárnosti užití energie a

povinnosti fyzických a právnických osob při nakládání s energií,



b) pravidla pro tvorbu Státní energetické koncepce, Územní energetické

koncepce a Státního programu na podporu úspor energie a využití

obnovitelných a druhotných zdrojů energie,



c) požadavky na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie,



d) požadavky na uvádění spotřeby energie a jiných hlavních zdrojů na

energetických štítcích výrobků spojených se spotřebou energie,



e) požadavky na informování a vzdělávání v oblasti úspor energie a

využití obnovitelných a druhotných zdrojů,



f) některá pravidla pro poskytování energetických služeb.



§ 2



Základní pojmy



(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí



a) nakládáním s energií výroba, přenos, přeprava, distribuce, rozvod,

spotřeba energie a uskladňování plynu, včetně souvisejících činností,



b) systémem hospodaření s energií soubor vzájemně souvisejících nebo

vzájemně působících prvků plánu, který stanoví cíl v oblasti účinnosti

užití energie a strategii k dosažení tohoto cíle,



c) tepelným čerpadlem zařízení, které přenáší teplo ze vzduchu, vody

nebo půdy do budov nebo průmyslových zařízení nebo z budov nebo

průmyslových zařízení do okolního prostředí tak, že odebírá teplo z

prostředí s nižší teplotou a předává jej do prostředí s vyšší teplotou

proti směru jeho přirozeného sdílení,



d) energetickým hospodářstvím soubor technických zařízení a budov

sloužících k nakládání s energií,



e) účinností užití energie míra efektivnosti energetických procesů,

vyjádřená poměrem mezi úhrnnými energetickými výstupy a vstupy téhož

procesu, vyjádřená v procentech,



f) energetickou náročností budovy vypočtené množství energie nutné pro

pokrytí potřeby energie spojené s užíváním budovy, zejména na vytápění,

chlazení, větrání, úpravu vlhkosti vzduchu, přípravu teplé vody a

osvětlení,



g) kotlem zařízení, v němž se spalováním paliv získává pouze tepelná

energie, která se předává teplonosné látce,



h) klimatizačním systémem zařízení sloužící pro úpravu parametrů

vnitřního prostředí, které má funkci chlazení a je součástí budovy,



i) vytápěním proces sdílení tepla do vytápěného prostoru zajišťovaný

příslušným technickým zařízením za účelem vytváření tepelné pohody či

požadovaných standardů vnitřního prostředí,



j) ústředním vytápěním nebo chlazením vytápění nebo chlazení, kde zdroj

tepla nebo chladu je umístěn mimo vytápěné nebo chlazené prostory a

slouží pro vytápění nebo chlazení více bytových či nebytových prostor,



k) jmenovitým výkonem nejvyšší tepelný výkon, vyjádřený v kW, uvedený

výrobcem, kterého lze dosáhnout při trvalém provozu a při účinnosti

uvedené výrobcem,



l) jmenovitým chladicím výkonem klimatizačního systému jmenovitý

elektrický příkon pohonu zdroje chladu udaný výrobcem,



m) průkazem energetické náročnosti dokument, který obsahuje stanovené

informace o energetické náročnosti budovy nebo ucelené části budovy,



n) energetickým auditem písemná zpráva obsahující informace o stávající

nebo předpokládané úrovni využívání energie v budovách, v energetickém

hospodářství, v průmyslovém postupu a energetických službách s popisem

a stanovením technicky, ekologicky a ekonomicky efektivních návrhů na

zvýšení úspor energie nebo zvýšení energetické účinnosti včetně

doporučení k realizaci,



o) energetickým posudkem písemná zpráva obsahující informace o

posouzení plnění předem stanovených technických, ekologických a

ekonomických parametrů určených zadavatelem energetického posudku

včetně výsledků a vyhodnocení,



p) budovou nadzemní stavba a její podzemní části, prostorově

soustředěná a navenek převážně uzavřená obvodovými stěnami a střešní

konstrukcí, v níž se používá energie k úpravě vnitřního prostředí,



q) ucelenou částí budovy podlaží, byt nebo jiná část budovy, která je

určena k samostatnému používání nebo byla za tímto účelem upravena,



r) celkovou energeticky vztažnou plochou vnější půdorysná plocha všech

prostorů s upravovaným vnitřním prostředím v celé budově, vymezená

vnějšími povrchy konstrukcí obálky budovy,



s) větší změnou dokončené budovy změna dokončené budovy na více než 25

% celkové plochy obálky budovy,



t) obálkou budovy soubor všech teplosměnných konstrukcí na systémové

hranici celé budovy nebo zóny, které jsou vystaveny přilehlému

prostředí, jež tvoří venkovní vzduch, přilehlá zemina, vnitřní vzduch v

přilehlém nevytápěném prostoru, sousední nevytápěné budově nebo

sousední zóně budovy vytápěné na nižší vnitřní návrhovou teplotu,



u) technickým systémem budovy zařízení určené k vytápění, chlazení,

větrání, úpravě vlhkosti vzduchu, přípravě teplé vody, osvětlení budovy

nebo její ucelené části nebo pro kombinaci těchto účelů,



v) nákladově optimální úrovní stanovené požadavky na energetickou

náročnost budov nebo jejich stavebních nebo technických prvků, která

vede k nejnižším nákladům na investice v oblasti užití energií, na

údržbu, provoz a likvidaci budov nebo jejich prvků v průběhu

odhadovaného ekonomického životního cyklu,



w) budovou s téměř nulovou spotřebou energie budova s velmi nízkou

energetickou náročností, jejíž spotřeba energie je ve značném rozsahu

pokryta z obnovitelných zdrojů,



x) účinným vytápěním a chlazením způsob vytápění nebo chlazení, který

nákladově efektivně snižuje množství vstupní primární energie nezbytné

k dodání jednotky energie do stavby v porovnání s výchozím stavem při

zohlednění energie potřebné pro získání vstupní primární energie, její

přeměnu, přepravu a distribuci,



y) podstatnou rekonstrukcí změna dokončené stavby, jejíž předpokládané

náklady by přesáhly 50 % investičních nákladů na novou srovnatelnou

stavbu,



z) ústřední institucí ústřední orgán státní správy a jiný orgán České

republiky vymezený v příloze XII Rozhodnutí Komise 2008/963/ES, kterým

se mění přílohy směrnic Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES a

2004/18/ES o postupech pro zadávání veřejných zakázek, pokud jde o

seznamy zadavatelů a veřejných zadavatelů.



(2) Dále se pro účely tohoto zákona rozumí



a) výrobkem spojeným se spotřebou energie výrobek, jenž má při

používání dopad na spotřebu energie a jenž je uveden na trh nebo do

provozu, a dále části, které jsou určeny k zabudování do výrobku

spojeného se spotřebou energie a které jsou uváděny na trh anebo do

provozu jako jednotlivé části pro konečné uživatele a jejichž vliv na

životní prostředí lze posoudit samostatně,



b) součástmi a podsestavami části určené k zabudování do výrobku

spojeného se spotřebou energie, jež nejsou uváděny na trh nebo do

provozu jako jednotlivé části pro konečné uživatele, anebo u nichž

nelze posoudit vliv na životní prostředí samostatně,



c) energetickým štítkem označení výrobku spojeného se spotřebou

energie, které obsahuje údaje o spotřebě energie a jiných hlavních

zdrojů spotřebovaných v souvislosti s tímto výrobkem,



d) informačním listem normalizovaný přehled informací týkající se

výrobku spojeného se spotřebou energie,



e) ekodesignem začlenění prvků nebo funkcí výrobku spojeného se

spotřebou energie, které mohou mít vliv na životní prostředí během

životního cyklu tohoto výrobku, do návrhu výrobku spojeného se

spotřebou energie s cílem zlepšit vliv výrobku na životní prostředí

během celého životního cyklu,



f) jinými hlavními zdroji voda, chemikálie nebo jakékoli jiné látky

spotřebované výrobkem při běžném používání,



g) uvedením na trh první zpřístupnění výrobku spojeného se spotřebou

energie na trhu Unie za účelem jeho distribuce nebo používání v Unii za

úplatu, bez ohledu na způsob prodeje, nebo bezúplatně,



h) uvedením do provozu první použití výrobku spojeného se spotřebou

energie uživatelem v členském státě Unie k účelu, pro který byl

zhotoven,



i) výrobcem osoba vyrábějící výrobek spojený se spotřebou energie a

která hodlá uvést výrobek na trh nebo do provozu, a to pod svým jménem,

popřípadě obchodním označením,



j) zplnomocněným zástupcem osoba usazená v Unii, která byla výrobcem

písemně pověřena k tomu, aby jeho jménem plnila zcela nebo zčásti

povinnosti vyplývající z tohoto zákona,



k) dovozcem osoba usazená v Unii, která uvádí na trh nebo do provozu v

Unii výrobek spojený se spotřebou energie ze třetí země,



l) dodavatelem výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce v Unii nebo

dovozce, uvádějící výrobek spojený se spotřebou energie na trh nebo do

provozu v Unii; pokud tito neexistují, považuje se za dodavatele

jakákoli osoba, která uvádí na trh nebo do provozu v Unii výrobky

spojené se spotřebou energie, na něž se vztahuje tento zákon,



m) obchodníkem osoba, která prodává, pronajímá, nabízí ke koupi na

splátky nebo předvádí výrobky spojené se spotřebou energie konečným

uživatelům,



n) zvýšením účinnosti užití energie nárůst účinnosti užití energie v

důsledku technologických nebo ekonomických změn nebo v důsledku změn v

lidském chování,



o) energetickou službou činnosti, jejichž účelem je ověřitelné a

měřitelné nebo výpočtem stanovené zvýšení účinnosti užití energie nebo

jejichž účelem jsou úspory spotřeby energie prostřednictvím energeticky

účinných technologií nebo provozní činností, údržbou nebo kontrolou,



p) smlouvou o energetických službách smluvní ujednání mezi příjemcem a

poskytovatelem energetických služeb o opatření ke zvýšení účinnosti

užití energie, ověřované a kontrolované během celého trvání smluvního

závazku, kdy jsou náklady na toto opatření placeny ve vztahu ke smluvně

stanovené míře zvýšení účinnosti užití energie nebo k jinému

dohodnutému kritériu energetické náročnosti, například finančním

úsporám,



q) poskytovatelem energetických služeb fyzická nebo právnická osoba,

která dodává energetické služby nebo provádí jiná opatření ke zvýšení

účinnosti užití energie zařízení konečného uživatele, či v rámci jeho

budovy,



r) úsporami energie množství ušetřené energie určené měřením nebo

výpočtem spotřeby energie před provedením jednoho či více opatření ke

zvýšení účinnosti užití energie a po něm, při zajištění normalizace

vnějších podmínek, které spotřebu energie ovlivňují.



HLAVA II



ENERGETICKÉ KONCEPCE



§ 3



Státní energetická koncepce



(1) Státní energetická koncepce je strategickým dokumentem vyjadřujícím

cíle státu v nakládání s energií v souladu se zásadami trvale

udržitelného rozvoje, zajištěním bezpečnosti dodávek energie,

konkurenceschopnosti hospodářství a sociální přijatelnosti pro

obyvatelstvo a je přijímána na období 25 let.



(2) Státní energetická koncepce je závazná pro výkon státní správy v

oblasti nakládání s energií.



(3) Státní energetickou koncepci schvaluje na návrh Ministerstva

průmyslu a obchodu (dále jen „ministerstvo“) vláda. Vláda předkládá pro

informaci státní energetickou koncepci Poslanecké sněmovně a Senátu

Parlamentu České republiky.



(4) Naplňování státní energetické koncepce vyhodnocuje ministerstvo

nejméně jedenkrát za 5 let a o vyhodnocení informuje vládu. Vyhodnocení

je podkladem pro případnou aktualizaci státní energetické koncepce.



(5) Podklady v rozsahu nezbytném pro zpracování a vyhodnocení státní

energetické koncepce poskytuje bezplatně ministerstvu, pokud je k tomu

vyzván, ústřední orgán státní správy, vlastník energetického zařízení

nebo držitel licence na podnikání v energetických odvětvích^2).



(6) Státní energetická koncepce je podkladem pro politiku územního

rozvoje^4).



(7) Obsah a způsob zpracování státní energetické koncepce a obsah a

strukturu podkladů pro její zpracování a vyhodnocení stanoví vláda

nařízením.



§ 4



Územní energetická koncepce



(1) Územní energetická koncepce stanoví cíle a zásady nakládání s

energií na území kraje, hlavního města Prahy, jeho městských částí nebo

obce. Územní energetická koncepce vytváří podmínky pro hospodárné

nakládání s energií v souladu s potřebami hospodářského a společenského

rozvoje včetně ochrany životního prostředí a šetrného nakládání s

přírodními zdroji energie. Územní energetická koncepce obsahuje

vymezené a předpokládané plochy nebo koridory pro veřejně prospěšné

stavby pro rozvoj energetického hospodářství, přitom zohledňuje

potenciál využití systémů účinného vytápění a chlazení, zejména pokud

využívají vysokoúčinnou kombinovanou výrobu elektřiny a tepla, a

vytápění a chlazení využívající obnovitelné zdroje energie tam, kde je

to vhodné. Součástí územní energetické koncepce je vyhodnocení

ukazatelů bezpečnosti, konkurenceschopnosti a udržitelnosti nakládání s

energií. Územní energetická koncepce se zpracovává na období 25 let a

vychází ze státní energetické koncepce.



(2) Územní energetická koncepce v širších územních souvislostech

řešeného území zpřesňuje a rozvíjí cíle státní energetické koncepce a

určuje strategii pro jejich naplňování.



(3) Územní energetickou koncepci jsou povinni přijmout na vlastní

náklady pro svůj územní obvod kraj a hlavní město Praha.



(4) Návrh územní energetické koncepce zpracovaný podle odstavce 3

posuzuje před jejím vydáním ministerstvo. Ministerstvo posoudí, zda

návrh územní energetické koncepce splňuje požadavky tohoto zákona a je

v souladu se státní energetickou koncepcí a sdělí předkladateli své

stanovisko do 90 dnů ode dne předložení návrhu. Pokud ministerstvo

nesdělí své stanovisko ve stanovené lhůtě, platí, že s předloženým

návrhem územní energetické koncepce souhlasí.



(5) Územní energetickou koncepci může, pokud se nejedná o povinnost

podle odstavce 3, přijmout obec pro svůj územní obvod nebo jeho část

nebo městská část hlavního města Prahy. Územní energetická koncepce

přijatá obcí musí být v souladu s územní energetickou koncepcí přijatou

krajem nebo hlavním městem Prahou.



(6) Územní energetická koncepce je podkladem pro zpracování zásad

územního rozvoje nebo územního plánu^4).



(7) Kraj a hlavní město Praha nejméně jednou za 5 let zpracuje zprávu o

uplatňování územní energetické koncepce v uplynulém období a předloží

ji ministerstvu, které ji použije pro vyhodnocení nebo aktualizaci

státní energetické koncepce. Obec v případě, že územní energetickou

koncepci přijala, zpracuje nejméně jednou za 5 let zprávu o jejím

uplatňování v uplynulém období a předloží ji kraji. Zpráva je podkladem

pro případnou aktualizaci příslušné územní energetické koncepce.



(8) Podklady v rozsahu nezbytném pro zpracování územní energetické

koncepce a zpracování zprávy o uplatňování územní energetické koncepce

v uplynulém období v řešeném území bezplatně poskytuje ústřední orgán

státní správy nebo vlastník energetického zařízení nebo držitel licence

na podnikání v energetických odvětvích^2), pokud je k tomu vyzván.



(9) Obsah a způsob zpracování územní energetické koncepce a obsah a

strukturu podkladů pro zpracování územní energetické koncepce a zprávy

o uplatňování územní energetické koncepce stanoví vláda nařízením.



HLAVA III



STÁTNÍ PROGRAM NA PODPORU ÚSPOR ENERGIE A VYUŽITÍ OBNOVITELNÝCH A

DRUHOTNÝCH ZDROJŮ ENERGIE



§ 5



(1) Státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných a

druhotných zdrojů energie (dále jen "Program") je dokument vyjadřující

cíle v oblasti zvyšování účinnosti užití energie, snižování energetické

náročnosti a využití obnovitelných a druhotných zdrojů v souladu se

schválenou státní energetickou koncepcí a zásadami udržitelného

rozvoje^3).



(2) Program zpracovává na období jednoho roku ministerstvo a předkládá

jej ke schválení vládě.



(3) Ministerstvo vyhodnocuje naplňování Programu jedenkrát ročně a o

výsledcích informuje vládu. Ministerstvo výsledky hodnocení Programu

zohlední v návrhu Programu na další období.



(4) K uskutečnění Programu mohou být poskytovány dotace ze státního

rozpočtu na



a) energeticky úsporná opatření ke zvyšování účinnosti užití energie a

snižování energetické náročnosti budov včetně rozvoje budov s téměř

nulovou spotřebou energie,



b) rozvoj využívání vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla,



c) modernizaci výrobních a rozvodných zařízení energie,



d) moderní technologie a materiály pro energeticky úsporná opatření,



e) rozvoj využívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie,



f) rozvoj energetického využití komunálních odpadů^1b),



g) osvětu, výchovu, vzdělávání a poradenství v oblasti nakládání s

energií, využívání a přínosů obnovitelných a druhotných zdrojů energie,



h) vědu, výzkum a vývoj v oblasti nakládání s energií, energetických

úspor a využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie,



i) zpracování územní energetické koncepce a nástrojů na její realizaci,



j) zavádění systémů hospodaření s energií, průkazu energetické

náročnosti budov a provádění energetických auditů a energetických

posudků,



k) pobídky malým a středním podnikatelům^18) vyrábějícím výrobky

spojené se spotřebou energie k zavádění nových postupů vedoucích ke

splnění požadavků na ekodesign,



l) rozvoj energeticky úsporných budov,



m) podporu informování domácností o přínosech energetických auditů,

průkazů energetické náročnosti a energetických posudků,



n) podporu účinného užití energie pro malé a střední podnikatele a

domácnosti,



o) poradenství a propagaci energetických služeb.



(5) Ministerstvo program uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový

přístup.



(6) Vláda nařízením stanoví pravidla pro poskytování dotací podle

odstavce 4.



HLAVA IV



NĚKTERÁ OPATŘENÍ PRO ZVYŠOVÁNÍ HOSPODÁRNOSTI UŽITÍ ENERGIE



§ 6



Účinnost užití energie zdrojů a rozvodů energie



(1) Stavebník nebo vlastník výrobny elektřiny nebo tepelné energie^2)

je povinen u nově zřizovaných výroben a výroben, u nichž se provádí

změna dokončené stavby^4), zajistit alespoň minimální účinnost užití

energie výroben elektřiny nebo tepelné energie stanovenou prováděcím

právním předpisem.



(2) Stavebník nebo vlastník zařízení na distribuci tepelné energie a

vnitřní distribuci tepelné energie a chladu^2) je povinen u nově

zřizovaných zařízení a u zařízení, u nichž se provádí změna dokončené

stavby^4) na distribuci tepelné energie a vnitřní distribuci tepelné

energie a chladu, zajistit účinnost užití rozvodů energie a vybavení

vnějších rozvodů a vnitřních rozvodů tepelné energie a chladu v rozsahu

stanoveném prováděcím právním předpisem.



(3) Dodavatel kotlů a kamen na biomasu, solárních fotovoltaických a

solárních tepelných systémů, mělkých geotermálních systémů a tepelných

čerpadel (dále jen „vybraná zařízení vyrábějící energii z obnovitelných

zdrojů“) je povinen uvést pravdivé, nezkreslené a úplné informace o

předpokládaných přínosech a ročních provozních nákladech těchto

zařízení a jejich energetickou účinnost v technické dokumentaci nebo

návodu na použití.



§ 6a



Kontrola provozovaných kotlů a rozvodů tepelné energie a klimatizačních

systémů



(1) U provozovaných kotlů se jmenovitým výkonem nad 20 kW a příslušných

rozvodů tepelné energie je jejich vlastník nebo společenství vlastníků

jednotek^5) povinen



a) zajistit pravidelnou kontrolu těchto kotlů a příslušných rozvodů

tepelné energie, jejímž výsledkem je písemná zpráva o kontrole

provozovaných kotlů a příslušných rozvodů tepelné energie,



b) předložit na vyžádání zprávy o kontrole provozovaných kotlů a

příslušných rozvodů tepelné energie ministerstvu nebo Státní

energetické inspekci,



c) oznámit ministerstvu provedení kontroly osobou podle odstavce 3

písm. d) a předložit ministerstvu kopii oprávnění osoby pro vykonávání

této činnosti podle právního předpisu jiného členského státu Unie.



(2) U provozovaných klimatizačních systémů se jmenovitým chladicím

výkonem vyšším než 12 kW je jeho vlastník nebo společenství vlastníků

jednotek povinen



a) zajistit pravidelnou kontrolu tohoto klimatizačního systému, jejímž

výsledkem je písemná zpráva o kontrole klimatizačního systému,



b) předložit na vyžádání zprávy o kontrole klimatizačního systému

ministerstvu nebo Státní energetické inspekci,



c) oznámit ministerstvu provedení kontroly osobou podle odstavce 3

písm. d) a předložit ministerstvu kopii oprávnění osoby pro vykonávání

této činnosti podle právního předpisu jiného členského státu Unie.



(3) Při kontrole provozovaných kotlů, tepelných rozvodů a

klimatizačních systémů musejí být splněny tyto podmínky



a) kontrolu provozovaných kotlů a příslušných rozvodů tepelné energie,

které nejsou předmětem licence na výrobu tepelné energie a licence na

rozvod tepelné energie podle zvláštního právního předpisu^2) může

provádět pouze příslušný energetický specialista podle § 10 odst. 1

písm. c) nebo osoba podle písmene d),



b) kontrolu provozovaných kotlů a příslušných rozvodů tepelné energie,

které jsou předmětem licence na výrobu tepelné energie a licence na

rozvod tepelné energie podle zvláštního právního předpisu^2), provádí

držitel této licence na výrobu tepla a držitel licence na rozvod tepla,



c) kontrolu klimatizačních systémů může provádět pouze příslušný

energetický specialista podle § 10 odst. 1 písm. d) nebo osoba podle

písmene d),



d) kontroly provozovaných kotlů a rozvodů tepelné energie a kontroly

klimatizačních systémů včetně zpracování příslušné zprávy může provést

a zpracovat také osoba usazena v jiném členském státě Unie, pokud je

oprávněna k výkonu uvedené činnosti podle právních předpisů jiného

členského státu Unie; ministerstvo je uznávacím orgánem podle

zvláštního právního předpisu^5a),



e) zprávy o kontrolách provozovaných kotlů a příslušných rozvodů

tepelné energie podle odstavce 1 a klimatizačních systémů podle

odstavce 2 musejí být zpracovány objektivně, nestranně, pravdivě a

úplně.



(4) Povinnost podle odstavců 1 a 2 se nevztahuje na kotle a vnitřní

rozvody tepelné energie a klimatizační systémy umístěné v rodinných

domech, bytech a stavbách pro rodinnou rekreaci s výjimkou případů, kdy

jsou provozovány výhradně pro podnikatelskou činnost. Na kotle a

vnitřní rozvody tepelné energie a klimatizační systémy umístěné v

rodinných domech, bytech a stavbách pro rodinnou rekreaci se poskytuje

poradenství podle § 5 odst. 4 písm. g).



(5) Rozsah, četnost a způsob provádění kontroly, vzor a obsah zprávy o

kontrolách provozovaných kotlů a rozvodů tepelné energie a kontrolách

klimatizačních systémů stanoví prováděcí právní předpis.



(6) Státní energetická inspekce každoročně kontroluje zprávy podle

odstavce 3 písm. e); jejich počet musí odpovídat alespoň jedné

dvacetině zpráv vydaných v předcházejícím kalendářním roce.



§ 7



Snižování energetické náročnosti budov



(1) V případě výstavby nové budovy je stavebník povinen plnit požadavky

na energetickou náročnost budovy podle prováděcího právního předpisu a

při podání žádosti o stavební povolení, žádosti o změnu stavby před

jejím dokončením s dopadem na její energetickou náročnost nebo ohlášení

stavby to doložit průkazem energetické náročnosti budovy, který

obsahuje hodnocení



a) splnění požadavků na energetickou náročnost budovy na nákladově

optimální úrovni od 1. ledna 2013,



b) splnění požadavků na energetickou náročnost budovy s téměř nulovou

spotřebou energie, a to v případě budovy, jejímž vlastníkem a

uživatelem bude orgán veřejné moci nebo subjekt zřízený orgánem veřejné

moci (dále jen „orgán veřejné moci“) a jejíž celková energeticky

vztažná plocha bude



1. větší než 1 500 m2, a to od 1. ledna 2016,



2. větší než 350 m2, a to od 1. ledna 2017,



3. menší než 350 m2, a to od 1. ledna 2018,



c) splnění požadavků na energetickou náročnost budovy s téměř nulovou

spotřebou energie, a to v případě budovy s celkovou energeticky

vztažnou plochou větší než 1 500 m2 od 1. ledna 2018, v případě budovy

s celkovou energeticky vztažnou plochou větší než 350 m2 od 1. ledna

2019 a v případě budovy s celkovou energeticky vztažnou plochou menší

než 350 m2 od 1. ledna 2020,



d) posouzení technické, ekonomické a ekologické proveditelnosti

místního systému dodávky energie využívajícího energii z obnovitelných

zdrojů, kombinované výroby elektřiny a tepla, soustavy zásobování

tepelnou energií a tepelného čerpadla (dále jen „alternativní systém

dodávek energie“).



(2) V případě větší změny dokončené budovy jsou stavebník, vlastník

budovy nebo společenství vlastníků jednotek povinni plnit požadavky na

energetickou náročnost budovy podle prováděcího právního předpisu a

stavebník je povinen při podání žádosti o stavební povolení, žádosti o

změnu stavby před jejím dokončením s dopadem na její energetickou

náročnost nebo ohlášení stavby, anebo vlastník budovy nebo společenství

vlastníků jednotek jsou povinni před zahájením větší změny dokončené

budovy, v případě, kdy tato změna nepodléhá stavebnímu povolení či

ohlášení, doložit průkazem energetické náročnosti budovy



a) splnění požadavků na energetickou náročnost budovy na nákladově

optimální úrovni pro budovu nebo pro měněné stavební prvky obálky

budovy a měněné technické systémy podle prováděcího právního předpisu,



b) posouzení technické, ekonomické a ekologické proveditelnosti

alternativních systémů dodávek energie podle prováděcího právního

předpisu,



c) stanovení doporučených opatření pro snížení energetické náročnosti

budovy podle prováděcího právního předpisu.



(3) V případě jiné než větší změny dokončené budovy nebo větší změny

dokončené budovy, při které se dokládají požadavky na snížení

energetické náročnosti pro měněné stavební prvky obálky budovy nebo

technické systémy, a která je provedena do 10 let od vyhotovení průkazu

energetické náročnosti této budovy, jsou vlastník budovy nebo

společenství vlastníků jednotek povinni plnit požadavky na energetickou

náročnost budovy podle prováděcího právního předpisu a pro stavbu

splnit požadavky na energetickou náročnost pro měněné stavební prvky

obálky budovy nebo měněné technické systémy podle prováděcího právního

předpisu; to doloží kopií dokladů, které se vztahují k měněným

stavebním prvkům obálky budovy nebo měněným technickým systémům a které

jsou povinni uchovávat 5 let.



(4) Stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek

jsou dále povinni



a) vybavit vnitřní tepelná zařízení budov přístroji regulujícími

dodávku tepelné energie v rozsahu stanoveném prováděcím právním

předpisem; vlastníci a uživatelé bytů nebo nebytových prostor jsou

povinni umožnit instalaci, údržbu a kontrolu těchto přístrojů,



b) zajistit v případě instalace vybraných zařízení vyrábějících energii

z obnovitelných zdrojů, která jsou financována z programů podpory ze

státních, evropských finančních prostředků nebo finančních prostředků

pocházejících z prodeje povolenek na emise skleníkových plynů, v

budově, aby tuto instalaci provedly pouze osoby podle § 10d; zajištění

se prokazuje předložením kopie daňových dokladů týkajících se příslušné

instalace,



c) zajistit při užívání budov nepřekročení měrných ukazatelů spotřeby

tepla pro vytápění, chlazení a pro přípravu teplé vody stanovených

prováděcím právním předpisem,



d) řídit se pravidly pro vytápění, chlazení a dodávku teplé vody

stanovenými prováděcím právním předpisem,



e) u budov užívaných orgány státní správy s celkovou energeticky

vztažnou plochou větší než 1 500 m2 zařadit do 1. ledna 2015 tyto

budovy do Systému monitoringu spotřeby energie uveřejněného na

internetových stránkách ministerstva,



f) vybavit fyzickým nebo právnickým osobám, jež nakupují teplo, chlad

nebo teplou vodu pro své vlastní konečné užití (dále jen „konečný

zákazník“), vnitřní tepelná zařízení budov stanovenými měřidly podle

zákona o metrologii; konečný zákazník má právo na instalaci těchto

měřidel a zároveň je povinen umožnit jejich instalaci, údržbu a

kontrolu,



g) vybavit, v případě bytových domů a víceúčelových staveb s dodávkou

tepla nebo chladu ze soustavy zásobování tepelnou energií nebo s

ústředním vytápěním nebo chlazením anebo společnou přípravou teplé vody

každý byt a nebytový prostor přístroji registrujícími dodávku tepelné

energie, kterými jsou stanovená měřidla podle zákona o metrologii anebo

zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění, v rozsahu a způsobem

podle prováděcího právního předpisu; vlastníci a uživatelé bytů nebo

nebytových prostor jsou povinni na základě výzvy vlastníka budovy nebo

společenství vlastníků jednotek umožnit instalaci, údržbu a kontrolu

těchto přístrojů.



(5) Požadavky na energetickou náročnost budovy podle odstavců 1 až 3

nemusí být splněny



a) u budov s celkovou energeticky vztažnou plochou menší než 50 m2,



b) u budov, které jsou kulturní památkou, anebo nejsou kulturní

památkou, ale nacházejí se v památkové rezervaci nebo památkové

zóně^12), pokud by s ohledem na zájmy státní památkové péče splnění

některých požadavků na energetickou náročnost těchto budov výrazně

změnilo jejich charakter nebo vzhled; tuto skutečnost stavebník,

vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek doloží závazným

stanoviskem orgánu státní památkové péče,



c) u budov navrhovaných a obvykle užívaných jako místa bohoslužeb a pro

náboženské účely,



d) u staveb pro rodinnou rekreaci^13), které jsou užívány jen část roku

a jejichž odhadovaná spotřeba energie je nižší než 25 % spotřeby

energie, k níž by došlo při celoročním užívání,



e) u průmyslových a výrobních provozů, dílenských provozoven a

zemědělských budov se spotřebou energie do 700 GJ za rok,



f) při větší změně dokončené budovy v případě, že stavebník, vlastník

budovy nebo společenství vlastníků jednotek prokáže energetickým

auditem, že to není technicky nebo ekonomicky vhodné s ohledem na

životnost budovy a její provozní účely,



g) u budov zpravodajských služeb,



h) u budov důležitých pro obranu státu, které jsou určeny ke

speciálnímu využití,



i) u budov, které jsou stanoveny objektem nebo ve kterých je stanoven

objekt sloužící k ochraně utajovaných informací stupně utajení Přísně

tajné nebo Tajné,



j) u vybraných budov k zajištění bezpečnosti státu, určených vedoucím

organizační složky státu, která je s nimi příslušná hospodařit nebo je

užívá.



(6) Pravidla pro vytápění, chlazení a dodávku teplé vody se nevztahují

na dodávky uskutečňované



a) v rodinných domech a stavbách pro rodinnou rekreaci,



b) pro nebytové prostory za podmínky nepřekročení limitů stanovených

prováděcím právním předpisem a neohrožení zdraví a majetku;

nepřekročení limitů se prokazuje energetickým posudkem,



c) pro byty ve vlastnictví společenství vlastníků jednotek, pokud

společenství vlastníků jednotek vyjádří souhlas^5) s odlišnými

pravidly, za podmínky nepřekročení limitů stanovených prováděcím

právním předpisem a neohrožení zdraví a majetku; nepřekročení limitů se

prokazuje energetickým posudkem.



(7) Povinnosti podle odstavce 4 písm. a) a c) se nevztahují na rodinné

domy a stavby pro rodinnou rekreaci.



(8) Prováděcí právní předpis stanoví nákladově optimální úroveň

požadavků na energetickou náročnost budovy pro nové budovy, větší změny

dokončených budov, pro jiné než větší změny dokončených budov, pro

budovy s téměř nulovou spotřebou energie, dále stanoví metodu výpočtu

energetické náročnosti budovy, vzor posouzení technické, ekonomické a

ekologické proveditelnosti alternativních systémů dodávek energie a

vzor stanovení doporučených opatření pro snížení energetické náročnosti

budovy.



(9) Rozsah vybavení vnitřních tepelných zařízení budov přístroji

regulujícími dodávku tepelné energie, rozsah a způsob vybavení každého

bytu a nebytového prostoru přístroji registrujícími dodávku tepelné

energie, měrné ukazatele tepla pro vytápění, chlazení a přípravu teplé

vody a pravidla pro vytápění, chlazení a dodávku teplé vody stanoví

prováděcí právní předpis.



§ 7a



Průkaz energetické náročnosti



(1) Stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek je

povinen



a) opatřit si průkaz energetické náročnosti (dále jen „průkaz“) při

výstavbě nových budov nebo při větších změnách dokončených budov,



b) opatřit si průkaz u budovy užívané orgánem veřejné moci od 1.

července 2013 s celkovou energeticky vztažnou plochou větší než 500 m2

a od 1. července 2015 s celkovou energeticky vztažnou plochou větší než

250 m2,



c) oznámit ministerstvu zpracování průkazu osobou podle odstavce 4

písm. a) bodu 2 a předložit ministerstvu kopii oprávnění osoby pro

vykonávání této činnosti podle právního předpisu jiného členského státu

Unie,



d) u budovy užívané orgánem veřejné moci v případě, že pro ni nastala

povinnost opatřit si průkaz podle odstavce 1 písm. a) až c), umístit

průkaz v budově podle prováděcího právního předpisu,



e) předkládat na vyžádání průkazy ministerstvu nebo Státní energetické

inspekci.



(2) Vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek jsou povinni



a) opatřit si průkaz



1. při prodeji budovy nebo ucelené části budovy,



2. při pronájmu budovy,



3. od 1. ledna 2016 při pronájmu ucelené části budovy,



b) předložit průkaz nebo jeho ověřenou kopii



1. možnému kupujícímu budovy nebo ucelené části budovy před uzavřením

smluv týkajících se koupě budovy nebo ucelené části budovy,



2. možnému nájemci budovy nebo ucelené části budovy před uzavřením

smluv týkajících se nájmu budovy nebo ucelené části budovy,



c) předat průkaz nebo jeho ověřenou kopii



1. kupujícímu budovy nebo ucelené části budovy nejpozději při podpisu

kupní smlouvy,



2. nájemci budovy nebo ucelené části budovy nejpozději při podpisu

nájemní smlouvy,



d) zajistit uvedení klasifikační třídy ukazatele energetické náročnosti

podle prováděcího právního předpisu v informačních a reklamních

materiálech při



1. prodeji budovy nebo ucelené části budovy,



2. pronájmu budovy nebo ucelené části budovy,



e) v případě prodeje nebo pronájmu budovy nebo ucelené části budovy

prostřednictvím zprostředkovatele mu předat grafickou část průkazu nebo

její ověřenou kopii; zprostředkovatel prodeje nebo pronájmu uvede

klasifikační třídu ukazatele energetické náročnosti podle prováděcího

právního předpisu z předané grafické části průkazu v informačních a

reklamních materiálech, pokud zprostředkovatel prodeje nebo pronájmu

neobdrží grafickou část průkazu, uvede v reklamních a informačních

materiálech nejhorší klasifikační třídu.



(3) Vlastník jednotky^5) je povinen



a) předložit průkaz nebo jeho ověřenou kopii



1. možnému kupujícímu jednotky před uzavřením smluv týkajících se koupě

jednotky,



2. od 1. ledna 2016 možnému nájemci jednotky před uzavřením smluv

týkajících se nájmu jednotky,



b) předat průkaz nebo jeho ověřenou kopii



1. kupujícímu jednotky nejpozději při podpisu kupní smlouvy,



2. od 1. ledna 2016 nájemci jednotky nejpozději při podpisu nájemní

smlouvy,



c) zajistit uvedení klasifikační třídy ukazatele energetické náročnosti

podle prováděcího právního předpisu v informačních a reklamních

materiálech při



1. prodeji jednotky,



2. od 1. ledna 2016 pronájmu jednotky,



d) v případě prodeje jednotky nebo od 1. ledna 2016 pronájmu jednotky

prostřednictvím zprostředkovatele mu předat grafickou část průkazu nebo

její ověřenou kopii; zprostředkovatel prodeje nebo pronájmu uvede

klasifikační třídu ukazatele energetické náročnosti podle prováděcího

právního předpisu z předané grafické části průkazu v informačních a

reklamních materiálech, pokud zprostředkovatel prodeje nebo pronájmu

neobdrží grafickou část průkazu, uvede v reklamních a informačních

materiálech nejhorší klasifikační třídu.



(4) Průkaz platí 10 let ode dne jeho vyhotovení nebo do provedení větší

změny dokončené budovy, pro kterou byl zpracován, anebo do provedení

změny způsobu vytápění, chlazení nebo přípravy teplé vody v této budově

a musí



a) být zpracován pouze



1. příslušným energetickým specialistou podle § 10 odst. 1 písm. b),

nebo



2. osobou usazenou v jiném členském státě Unie, pokud je oprávněna k

výkonu uvedené činnosti podle právních předpisů jiného členského státu

Unie; ministerstvo je uznávacím orgánem podle zvláštního právního

předpisu^5a),



b) být součástí dokumentace^14) při prokazování dodržení technických

požadavků na stavby^15),



c) pro případy uvedené v § 9a odst. 1 písm. a) a v § 9a odst. 2 písm.

a) a b) obsahovat energetický posudek,



d) být zpracován objektivně, pravdivě a úplně,



e) obsahovat protokol a grafické znázornění, jehož součástí je

přiřazení klasifikačních tříd ukazatelům energetické náročnosti.



(5) Povinnosti podle odstavců 1 až 3 se nevztahují na případy uvedené v

§ 7 odst. 5 písm. a), c), d), e), g), h), i) a j) a na budovy, které

jsou kulturní památkou, anebo nejsou kulturní památkou, ale nacházejí

se v památkové rezervaci.



(6) Vzor a obsah průkazu, způsob jeho zpracování a umístění průkazu v

budově stanoví prováděcí právní předpis.



(7) Pokud vlastníkovi jednotky nebyl na písemné vyžádání předán průkaz

podle odstavce 1 nebo 2, může jej nahradit vyúčtováním dodávek

elektřiny, plynu a tepelné energie pro příslušnou jednotku za uplynulé

3 roky; v tom případě pro něj neplatí povinnost podle odstavce 3 písm.

c).



(8) Průkaz zpracovaný pro budovu je také průkazem pro ucelenou část

této budovy včetně jednotky.



(9) Průkaz se neopatřuje při prodeji nebo pronájmu budovy nebo ucelené

části budovy, pokud se tak obě strany písemně dohodnou a jde o budovu,

která byla vystavěna a poslední větší změna dokončené budovy na ní byla

provedena před 1. lednem 1947.



(10) Státní energetická inspekce každoročně kontroluje průkazy podle

odstavce 4 písm. d); jejich počet musí odpovídat alespoň jedné

dvacetině průkazů vydaných v předcházejícím kalendářním roce. Kontrola

průkazů zahrnuje též ověření vstupních údajů o budově použitých k

vydání průkazu a výsledků v průkazu vedených.



§ 8



Energetické štítky



(1) Výrobky spojené se spotřebou energie, na které se vztahují

požadavky označování energetickými štítky, dodání informačních listů a

zpracování technické dokumentace, stanoví přímo použitelný předpis

Evropské unie nebo prováděcí právní předpis; a seznam těchto výrobků je

uveden v prováděcím právním předpise.



(2) Dodavatel je povinen



a) dodávat tištěný energetický štítek a informační list v českém

jazyce, který splňuje požadavky stanovené prováděcím právním

předpisem^10),



b) uchovávat technickou dokumentaci podle odstavce 3 pro účely

kontroly, a to nejméně po dobu 5 let od vyrobení posledního dotčeného

výrobku spojeného se spotřebou energie,



c) předložit na vyžádání Státní energetické inspekci technickou

dokumentaci podle odstavce 3 a všechny doklady prokazující správnost

informací uvedených na energetickém štítku, v informačním listu a v

technické dokumentaci,



d) předložit na vyžádání Státní energetické inspekci nebo Evropské

komisi elektronickou verzi technické dokumentace, a to do 10 pracovních

dnů po obdržení žádosti Státní energetické inspekce nebo Evropské

komise,



e) poskytovat na požádání obchodníkům okamžitě a bezúplatně potřebné

energetické štítky a informační listy výrobků spojených se spotřebou

energie,



f) zahrnovat informační list výrobku spojeného se spotřebou energie do

všech informačních a reklamních materiálů týkajících se výrobku

spojeného se spotřebou energie,



g) uvést na energetických štítcích a v informačních listech správné

informace založené na metodách a postupech měření podle prováděcího

právního předpisu^10).



(3) Technická dokumentace musí obsahovat



a) obecný popis výrobku spojeného se spotřebou energie,



b) provedené konstrukční výpočty, stanoví-li tak prováděcí právní

předpis,



c) protokoly o zkouškách, pokud jsou k dispozici, včetně protokolů o

těch zkouškách, které byly provedeny příslušnými notifikovanými osobami

podle jiných právních předpisů^11),



d) výpočty nebo odvození informací uvedených v písmenech a) až c) v

případě, že tyto informace byly získány formou zkoušek u podobných typů

výrobků spojených se spotřebou energie umožňující ověření přesnosti

uvedených informací včetně seznamu všech dalších podobných typů výrobků

spojených se spotřebou energie, u nichž byly informace získány stejným

způsobem, stanoví-li tak prováděcí právní předpis.



(4) Obchodník je povinen



a) řádně viditelným a čitelným způsobem vystavit na nebo u výrobku

spojeného se spotřebou energie energetický štítek a poskytnout

informační list v českém jazyce v informačních a reklamních materiálech

týkajících se výrobku spojeného se spotřebou energie, které jsou k

výrobkům spojeným se spotřebou energie přiloženy, když jsou prodávány

konečným uživatelům,



b) opatřit výrobek spojený se spotřebou energie příslušným energetickým

štítkem na místě stanoveném v prováděcím právním předpise^10), a to v

českém jazyce, kdykoli je výrobek spojený se spotřebou energie, na

něhož se vztahuje prováděcí právní předpis^10), nabízen nebo předváděn,



c) postupovat v případě, že jsou výrobky nabízeny k prodeji, k pronájmu

nebo ke koupi na splátky prostřednictvím zásilkového prodeje, katalogu,

internetu, telemarketingu nebo jakýmikoli jinými způsoby, při nichž

nelze předpokládat, že potenciální konečný uživatel uvidí vystavený

výrobek spojený se spotřebou energie, tak, aby byly konečnému uživateli

informace uvedené na energetickém štítku a v informačním listu

zpřístupněny podle prováděcího právního předpisu^10).



(5) Dodavatel a obchodník jsou dále povinni uvádět odkaz na třídu

energetické účinnosti výrobku spojeného se spotřebou energie v



a) informačních a reklamních materiálech popisujících spotřebu energie

nebo cenu výrobku spojeného se spotřebou energie,



b) informačních a reklamních technických materiálech popisujících

konkrétní technické parametry výrobku spojeného se spotřebou energie

uveřejňovaných v písemné nebo elektronické formě.



(6) Požadavky na energetické štítky, informační listy a technickou

dokumentaci podle tohoto zákona se nevztahují na použité výrobky

spojené se spotřebou energie, jakékoli dopravní prostředky pro přepravu

osob, zvířat nebo věcí a na štítek s údaji o výkonu nebo jeho

ekvivalent připojený k výrobku spojenému se spotřebou energie z

bezpečnostních důvodů.



(7) Náležitosti označování výrobků spojených se spotřebou energie

energetickými štítky, provedení a obsah energetických štítků a

informačních listů, metody a postupy měření, určení třídy energetické

účinnosti a podrobnosti obsahu technické dokumentace stanoví prováděcí

právní předpis^10).



§ 8a



Ekodesign



(1) Výrobky spojené se spotřebou energie, na které se vztahují

požadavky na ekodesign, označování CE a ES prohlášení o shodě, stanoví

přímo použitelný předpis Evropské unie a seznam těchto výrobků je

uveden v prováděcím právním předpise.



(2) Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce je povinen



a) uvádět na trh nebo do provozu výrobky spojené se spotřebou energie,

pouze pokud splňují požadavky na ekodesign, po posouzení shody, po

označení CE a po vydání ES prohlášení o shodě, a to podle prováděcího

právního předpisu,



b) nepřipojovat k výrobku spojenému se spotřebou energie jakékoli jiné

označení, které by mohlo uvádět uživatele v omyl nebo vést k záměně,

pokud jde o význam a tvar označení CE,



c) vyhotovovat dokumenty týkající se posouzení shody a ES prohlášení o

shodě v českém jazyce.



(3) Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce je po uvedení výrobku

spojeného se spotřebou energie na trh nebo do provozu dále povinen



a) uchovávat příslušné dokumenty týkající se provedeného posouzení

shody a vydaných ES prohlášení o shodě po dobu 10 let od vyrobení

posledního uvedeného výrobku spojeného se spotřebou energie,



b) poskytovat Státní energetické inspekci veškeré potřebné informace

uvedené v tomto zákoně a v prováděcím právním předpise vztahující se k

ověření označení CE, k posouzení a předpokladu shody a k ES prohlášení

o shodě, a to do 10 dnů po obdržení žádosti Státní energetické

inspekce,



c) poskytovat Státní energetické inspekci vzorky výrobků spojených se

spotřebou energie k ověření označení CE, k posouzení a předpokladu

shody a k ES prohlášení o shodě,



d) v případě, že uvádí na trh nebo do provozu součásti a podsestavy,

poskytnout výrobci výrobku spojeného se spotřebou energie, na nějž se

vztahuje toto ustanovení, údaje o materiálovém složení a spotřebě

energie, materiálů nebo zdrojů těchto součástí nebo podsestav, pokud

tak stanoví prováděcí právní předpis,



e) poskytnout konečným uživatelům výrobků spojených se spotřebou

energie nezbytné informace o tom, jak mohou přispět k udržitelnému

užívání výrobku spojeného se spotřebou energie a ekologický profil

výrobku spojeného se spotřebou energie a výhody ekodesignu podle

prováděcího právního předpisu.



(4) Není-li výrobce usazen v Unii a neexistuje-li zplnomocněný

zástupce, je povinnosti uvedené v odstavcích 2 a 3 povinen zajistit

dovozce. Neexistuje-li dovozce, považuje se za osobu povinnou podle

tohoto ustanovení osoba, která uvádí na trh nebo do provozu výrobky

spojené se spotřebou energie stanovené v odstavci 1.



(5) Požadavky na označování CE a na ES prohlášení o shodě se nevztahují

na dopravní prostředky pro přepravu osob, zvířat nebo věcí a na výrobky

spojené se spotřebou energie vystavené na veletrzích, výstavách nebo

předváděcích akcích, pokud jsou opatřeny oznámením, že nesmějí být

uváděny na trh nebo do provozu na území Unie, dokud nesplní požadavky

stanovené tímto zákonem a prováděcím právním předpisem.



(6) Požadavky na ekodesign, náležitosti označování CE, obsah ES

prohlášení o shodě, postupy posuzování a předpoklad shody, postupy

ověřování požadavků na ekodesign a poskytování informací o výrobku a

jeho užívání stanoví prováděcí právní předpis.



§ 9



Energetický audit



(1) Stavebník, společenství vlastníků jednotek nebo vlastník budovy

nebo energetického hospodářství, na které se nevztahuje povinnost podle

odstavce 2, jsou povinni zpracovat pro budovu nebo energetické

hospodářství energetický audit v případě, že



a) tato budova nebo toto energetické hospodářství má spotřebu energie

vyšší, než je hodnota spotřeby energie stanovená prováděcím právním

předpisem, a pokud všechny jeho budovy a energetická hospodářství mají

celkovou průměrnou roční spotřebu energie za poslední dva kalendářní

roky vyšší, než je hodnota spotřeby energie stanovená prováděcím

právním předpisem,



b) u větší změny dokončené budovy nejsou splněny požadavky na

energetickou náročnost budovy podle § 7 odst. 5 písm. f).



(2) Podnikatel, který není malým nebo středním podnikatelem, je povinen

zpracovat pro jím užívané nebo vlastněné energetické hospodářství

energetický audit a dále jej pravidelně zpracovávat nejméně jednou za 4

roky. Povinnost zpracovat audit nemá ten podnikatel, který má zaveden a

akreditovanou osobou certifikován systém hospodaření s energií podle

české harmonizované normy upravující systém managementu hospodaření s

energií^19) nebo má zaveden a akreditovanou osobou certifikován systém

environmentálního řízení podle české harmonizované normy upravující

systémy environmentálního managementu^20), který zahrnuje energetický

audit.



(3) Energetický audit platí do provedení větší změny dokončené budovy

nebo energetického hospodářství, pro které byl zpracován, a musí



a) být zpracován pouze



1. příslušným energetickým specialistou podle § 10 odst. 1 písm. a),

nebo



2. osobou usazenou v jiném členském státě Unie, pokud je oprávněna k

výkonu uvedené činnosti podle právních předpisů jiného členského státu

Unie; ministerstvo je uznávacím orgánem podle zvláštního právního

předpisu^5a),



b) být zpracován objektivně, pravdivě a úplně.



(4) Další povinnosti stavebníka, společenství vlastníků jednotek nebo

vlastníka budovy nebo energetického hospodářství nebo podnikatele,

který není malým nebo středním podnikatelem, v případě, že pro ně

nastala povinnost zpracovat audit podle odstavce 1 nebo 2, jsou



a) předložit na vyžádání energetický audit ministerstvu nebo Státní

energetické inspekci,



b) splnit opatření nebo část opatření vyplývající z energetického

auditu ve lhůtě stanovené v rozhodnutí Státní energetické inspekce v

případě, že se jedná o organizační složky státu, krajů a obcí a

příspěvkové organizace,



c) oznámit ministerstvu provedení energetického auditu osobou podle

odstavce 3 písm. a) bodu 2 a předložit ministerstvu kopii oprávnění

osoby pro vykonávání této činnosti podle právního předpisu jiného

členského státu Unie.



(5) Povinnost zpracovat energetický audit se nevztahuje na



a) stávající energetické hospodářství v případě, že zařízení na výrobu

elektřiny a tepelné energie, na přenos elektřiny a distribuci elektřiny

a na rozvod tepelné energie odpovídá požadavkům na účinnost užití

energie podle prováděcího právního předpisu,



b) dokončené budovy, jejichž měrná spotřeba tepla při vytápění odpovídá

požadavkům stanoveným prováděcím právním předpisem.



(6) Obsah a způsob zpracování energetického auditu a jeho rozsah

stanoví prováděcí právní předpis.



§ 9a



Energetický posudek



(1) Stavebník, společenství vlastníků jednotek nebo vlastník budovy

nebo energetického hospodářství zajistí energetický posudek pro



a) posouzení technické, ekonomické a ekologické proveditelnosti

alternativních systémů dodávek energie při výstavbě nových budov nebo

při větší změně dokončené budovy se zdrojem energie s instalovaným

tepelným výkonem vyšším než 200 kW, pokud se nejedná o alternativní

systém dodávek energie nebo při přechodu z alternativního systému

dodávek energie na jiný než alternativní systém dodávek energie,



b) posouzení nákladů a přínosů zajištění vysokoúčinné kombinované

výroby elektřiny a tepla v případě výstavby nové výrobny elektřiny nebo

podstatné rekonstrukce stávající výrobny elektřiny o celkovém tepelném

příkonu nad 20 MW s výjimkou výroben elektřiny s dobou provozu nižší

než 1500 hodin za rok a jaderných elektráren,



c) posouzení nákladů a přínosů využití odpadního tepla pro uspokojení

ekonomicky odůvodněné poptávky po teple včetně kombinované výroby

elektřiny a tepla a připojení zařízení minimálně na soustavu zásobování

tepelnou energií, která se nachází do vzdálenosti 1000 metrů od zdroje

tepelné energie, v případě výstavby nového nebo podstatné rekonstrukce

stávajícího průmyslového provozu o celkovém tepelném příkonu nad 20 MW,

které produkuje odpadní teplo o využitelné teplotě,



d) posouzení nákladů a přínosů využití odběru odpadního tepla minimálně

z průmyslových provozů, které se nachází do vzdálenosti 500 metrů od

rozvodného tepelného zařízení, v případě výstavby nové nebo podstatné

rekonstrukce stávající soustavy zásobování tepelnou energií se zdroji o

celkovém tepelném příkonu nad 20 MW,



e) posouzení proveditelnosti projektů týkajících se snižování

energetické náročnosti budov, zvyšování účinnosti užití energie,

snižování emisí ze spalovacích zdrojů znečištění nebo využití

obnovitelných nebo druhotných zdrojů nebo kombinované výroby elektřiny

a tepla financovaných z programů podpory ze státních, evropských

finančních prostředků nebo finančních prostředků pocházejících z

prodeje povolenek na emise skleníkových plynů, pokud poskytovatel

podpory nestanoví s přihlédnutím k nárokům jednotlivého programu

podpory jinak,



f) vyhodnocení plnění parametrů projektů realizovaných v rámci programů

podle písmene e), pokud poskytovatel podpory nestanoví s přihlédnutím k

nárokům jednotlivého programu jinak.



(2) Stavebník, společenství vlastníků jednotek nebo vlastník budovy

nebo energetického hospodářství může na základě vlastního rozhodnutí

zajistit energetický posudek také pro



a) posouzení technické, ekonomické a ekologické proveditelnosti

alternativních systémů dodávek energie při výstavbě nových budov nebo

při větší změně dokončené budovy se zdrojem energie s instalovaným

výkonem nižším než 200 kW,



b) doporučená opatření pro snížení energetické náročnosti budovy při

větší změně dokončené budovy,



c) podklad v oblasti zvyšování účinnosti energie, snižování emisí ze

spalovacích zdrojů znečištění nebo využití obnovitelných nebo

druhotných zdrojů nebo kombinované výroby elektřiny a tepla,



d) vyhodnocení provedených opatření navržených v energetickém auditu,



e) posouzení dosahování limitů při jiných pravidlech pro vytápění,

chlazení a dodávku teplé vody podle § 7 odst. 6 písm. b) a c).



(3) Energetický posudek musí



a) být zpracován pouze



1. příslušným energetickým specialistou podle § 10 odst. 1 písm. a),

nebo



2. osobou usazenou v jiném členském státě Unie, pokud je oprávněna k

výkonu uvedené činnosti podle právních předpisů jiného členského státu

Unie; ministerstvo je uznávacím orgánem podle zvláštního právního

předpisu^5a),



b) být zpracován objektivně, pravdivě a úplně,



c) být, v případech podle odstavce 1 písm. b) až d),



1. součástí dokumentace pro vydání územního rozhodnutí,



2. pokud není třeba územního rozhodnutí, součástí projektové

dokumentace pro vydání stavebního povolení, nebo



3. součástí dokumentace pro vydání společného územního rozhodnutí a

stavebního povolení;



to neplatí v případě nové výrobny elektřiny, na kterou byla vydána

státní autorizace na výstavbu výrobny elektřiny podle energetického

zákona.



(4) Další povinnosti stavebníka, společenství vlastníků jednotek nebo

vlastníka budovy nebo energetického hospodářství jsou



a) oznámit ministerstvu zpracování energetického posudku osobou podle

odstavce 3 písm. a) bodu 2 a předložit ministerstvu kopii oprávnění

osoby pro vykonávání této činnosti podle právního předpisu jiného

členského státu Unie,



b) na vyžádání předložit energetický posudek ministerstvu nebo Státní

energetické inspekci.



(5) Obsah energetického posudku, způsob zpracování energetického

posudku a jeho rozsah stanoví prováděcí právní předpis.



§ 9b



Hospodárné užití energie ústředními institucemi



(1) V případě nadlimitních veřejných zakázek ústředních institucí na

dodávky nebo na služby musí zadavatel stanovit zvláštní technické

podmínky, kterými jsou



a) pro dodávky výrobku spojeného se spotřebou energie, na který se

vztahují požadavky na označování energetickými štítky, nejvyšší

dostupná třída energetické účinnosti stanovená podle přímo použitelných

předpisů Unie o požadavcích na označování energetickými štítky,



b) pro dodávky výrobku spojeného se spotřebou energie, na který se

vztahují požadavky na ekodesign, pokud se na takový výrobek zároveň

nevztahují požadavky na označování energetickými štítky, nejvyšší

dostupná účinnost užití energie stanovená podle přímo použitelných

předpisů Unie o požadavcích na ekodesign,



c) pro dodávky kancelářských přístrojů vymezených Rozhodnutím Rady

2013/107/EU ze dne 13. listopadu 2012, o podpisu a uzavření Dohody mezi

vládou Spojených států amerických a Unií o koordinaci programů

označování energetické účinnosti kancelářských přístrojů štítky,

minimální účinnost užití energie podle přílohy C této dohody,



d) pro dodávky pneumatik vymezených nařízením Evropského parlamentu a

Rady č. 1222/2009 ze dne 25. listopadu 2009, o označování pneumatik s

ohledem na palivovou účinnost a jiné důležité parametry, nejvyšší třída

palivové účinnosti podle tohoto nařízení,



e) pro nákup nového zboží vymezeného v písmenech a) až d) pro účel

zakázky na služby, nákup zboží splňujícího podmínky podle písmen a) až

d),



f) pro nabytí budov s výjimkou nabytí budov za účelem větší změny

dokončené budovy nebo demolice nebo nabytí budov, které jsou kulturní

památkou, anebo nejsou kulturní památkou, ale nacházejí se v památkové

rezervaci nebo památkové zóně, úsporná klasifikační třída energetické

náročnosti budov a



g) pro nájem budov lepší než méně úsporná klasifikační třída

energetické náročnosti budov.



(2) Zvláštní technické podmínky podle odstavce 1 se uplatní, pokud jsou

nákladově efektivní a zároveň jsou v souladu s pravidly hospodářské

soutěže. Nákladovou efektivitou se v případě zboží rozumí určení poměru

mezi náklady a přínosy spojenými s užíváním zboží podle odstavce 1 s

nejvyšší účinností ve srovnání s užíváním takového zboží s nižší

účinností a v případě budov určení poměru mezi náklady a přínosy

spojenými s užíváním budov podle odstavce 1 s nižší třídou energetické

náročnosti ve srovnání s užíváním takové budovy s vyšší třídou

energetické náročnosti.



(3) Systém monitoringu spotřeby energie je neveřejným informačním

systémem veřejné správy, který slouží k vedení údajů o budovách

vlastněných a užívaných ústředními institucemi o celkové energeticky

vztažné ploše nad 250 m2 a jejich spotřebě energie. Systém monitoringu

spotřeby energie vede ministerstvo. Ústřední instituce každoročně

nejpozději do konce prvního čtvrtletí následujícího kalendářního roku

zadávají způsobem umožňujícím dálkový přístup tyto údaje do Systému

monitoringu spotřeby energie. Údaje vedené v Systému monitoringu

spotřeby energie stanoví prováděcí právní předpis.



(4) Povinnost podle odstavce 3 se nevztahuje na budovy zpravodajských

služeb, budovy důležité pro obranu státu, které jsou určeny ke

speciálnímu využití, a budovy, které jsou stanoveny objektem nebo ve

kterých je stanoven objekt sloužící k ochraně utajovaných informací

stupně utajení Přísně tajné nebo Tajné, a na vybrané budovy k zajištění

bezpečnosti státu, určené vedoucím organizační složky státu, která je s

nimi příslušná hospodařit nebo je užívá.



§ 10



Energetický specialista



(1) Energetickým specialistou je fyzická osoba, která je držitelem

oprávnění uděleného ministerstvem k



a) zpracování energetického auditu a energetického posudku,



b) zpracování průkazu,



c) provádění kontroly provozovaných kotlů a rozvodů tepelné energie,

nebo



d) provádění kontroly klimatizačních systémů.



(2) Podmínky pro udělení oprávnění podle odstavce 1 jsou



a) složení odborné zkoušky, které se prokazuje protokolem o výsledku

zkoušky podle § 10a,



b) plná svéprávnost,



c) bezúhonnost, která se prokazuje podle odstavce 3,



d) odborná způsobilost, která se prokazuje podle odstavce 4.



(3) Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona nepovažuje osoba, která

byla pravomocně odsouzena pro trestný čin spáchaný úmyslně v

souvislosti s předmětem činnosti energetického specialisty, pokud se na

ni nehledí, jako by nebyla odsouzena. Bezúhonnost se prokazuje výpisem

z evidence Rejstříku trestů. Ministerstvo si za účelem prokázání

bezúhonnosti žadatele vyžádá podle zvláštního právního předpisu^7)

způsobem umožňujícím dálkový přístup výpis z evidence Rejstříku trestů.

Fyzická osoba, která není státním občanem České republiky, dokládá

bezúhonnost výpisem z evidence obdobné Rejstříku trestů vydaným státem,

jehož je fyzická osoba občanem, jakož i doklady vydanými státy, ve

kterých se déle než 3 měsíce nepřetržitě zdržovala v předcházejících 3

letech. Nevydávají-li tyto státy výpis z evidence trestů nebo

rovnocenný doklad, předloží fyzická osoba čestné prohlášení o

bezúhonnosti učiněné před notářem nebo orgánem členského státu, jehož

je občanem, nebo před notářem nebo orgánem členského státu posledního

pobytu. Tyto doklady nesmí být starší 3 měsíců.



(4) Za odbornou způsobilost se pro účely tohoto zákona považuje

vysokoškolské vzdělání získané studiem v bakalářských, magisterských

nebo doktorských studijních programech v oblasti technických věd a

jejich oborech energetiky, energetických zařízení nebo stavebnictví a 3

roky praxe v oboru nebo střední vzdělání s maturitní zkouškou v

oblastech vzdělání technického směru v oboru energetiky, energetických

zařízení nebo stavebnictví a 6 roků praxe v oboru nebo vyšší odborné

vzdělání v oblastech technického směru v oboru energetiky,

energetických zařízení nebo stavebnictví a 5 let praxe v oboru.



(5) Žádost o udělení oprávnění obsahuje kromě náležitostí stanovených

správním řádem kopie dokladů prokazujících odbornou způsobilost.



(6) Energetický specialista je povinen



a) předat zprávu o kontrole provozovaného kotle a rozvodu tepelné

energie a zprávu o kontrole klimatizačního systému, průkaz, energetický

audit a energetický posudek vlastníkovi budovy, společenství vlastníků

jednotek nebo nájemci budovy,



b) zachovat mlčenlivost o všech skutečnostech týkajících se fyzické

nebo právnické osoby, o kterých se dozvěděl v souvislosti s prováděním

činností podle § 6a, 7a, 9 a 9a; získané skutečnosti nesmí použít ke

svému prospěchu nebo k prospěchu nebo újmě třetí osoby; zprostit

energetického specialistu mlčenlivosti může pouze fyzická nebo

právnická osoba, která zadala energetickému specialistovi provedení

činností podle § 6a, 7a, 9 a 9a, ministerstvo v případě § 10b, nebo

stanoví-li tak zvláštní právní předpis,



c) opatřit energetický audit, energetický posudek, průkaz nebo zprávu o

kontrole provozovaného kotle a rozvodu tepelné energie nebo zprávu o

kontrole klimatizačního systému vlastnoručním podpisem, svým jménem,

číslem dokumentu vygenerovaným z evidence ministerstva o provedených

činnostech energetického specialisty a číslem oprávnění uděleným

ministerstvem a datem zpracování; evidenční číslo energetického

specialisty nesmí být používáno na jiných než na výše uvedených

dokumentech,



d) průběžně předávat způsobem umožňujícím dálkový přístup do evidence

ministerstva o provedených činnostech energetických specialistů údaje

týkající se energetického auditu, energetického posudku, průkazu,

zprávy o kontrolách kotlů a příslušných rozvodů tepelné energie a

zprávy o kontrolách klimatizačních systémů,



e) předkládat na vyžádání ministerstvu nebo Státní energetické inspekci

dokumenty a informace vztahující se k činnostem podle § 6a, 7a, 9 a 9a

a zpracovaným zprávám o kontrolách provozovaných kotlů a rozvodů

tepelné energie, k zpracovaným kontrolám klimatizačních systémů, k

zpracovaným průkazům a k zpracovaným energetickým auditům a

energetickým posudkům,



f) v případě, že se jedná o energetického specialistu oprávněného

zpracovávat energetický audit a energetický posudek, být pojištěn pro

případ odpovědnosti za škodu, která by mohla vzniknout v souvislosti s

výkonem jeho činnosti, a to tak, aby rozsah pojistného plnění byl

úměrný možným škodám, které lze reálně předpokládat; pojištění musí

trvat po celou dobu výkonu činnosti,



g) neprovádět činnost podle § 6a, 7a, 9 a 9a, pokud



1. je statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu nebo má

majetkovou účast v právnické osobě nebo fyzické osobě, která je

vlastníkem nebo provozovatelem kotlů, rozvodů tepelné energie,

klimatizačních systémů, budovy nebo její části nebo energetického

hospodářství, které jsou předmětem kontroly nebo na které zpracovává

energetický audit, energetický posudek nebo průkaz, nebo



2. je osobou blízkou k osobám podle bodu 1,



h) absolvovat přezkušování podle § 10a,



i) zpracovávat příslušné dokumenty v souladu s ustanovením § 6a odst. 3

a 5, § 7a odst. 4 a 6, § 9 odst. 3 a 5 a § 9a odst. 3 a 5 a podklady

pro jejich zpracování uchovávat po dobu 5 let.



(7) Energetický specialista je dále povinen absolvovat pravidelné

průběžné aktualizační odborné vzdělávání podle § 10a (dále jen

„průběžné vzdělávání“); součástí této povinnosti je podání žádosti o

absolvování průběžného vzdělávání způsobem umožňujícím dálkový přístup

nejpozději 3 měsíce před uplynutím 3 let od termínu udělení oprávnění

nebo od termínu absolvování posledního průběžného vzdělávání.



(8) Žádost o průběžné vzdělávání obsahuje údaje podle § 10c odst. 1 a



a) druh oprávnění podle odstavce 1, ke kterému se bude průběžné

vzdělávání vztahovat,



b) kopii dokladu o posledním absolvování průběžného vzdělávání,



c) čestné prohlášení o tom, že nedošlo ke změně ve skutečnostech

prokazujících odbornou způsobilost, v opačném případě kopie dokladů

prokazujících odbornou způsobilost.



(9) Vzor žádosti o udělení oprávnění, vzor žádosti o absolvování

průběžného vzdělávání a rozsah údajů předávaných energetickým

specialistou do evidence ministerstva o provedených činnostech

energetických specialistů stanoví prováděcí právní předpis.



(10) Energetický specialista je povinen nahradit škodu^21) způsobenou

neobjektivně, nesprávně nebo neúplně jím zpracovaným energetickým

auditem, energetickým posudkem, průkazem, zprávou o kontrole

provozovaných kotlů a rozvodů tepelné energie a zprávou o kontrole

klimatizačních systémů nebo neobjektivním, nesprávným nebo neúplným

posouzením zjištěných skutečností pro jejich zpracování.



§ 10a



Odborná zkouška, průběžné vzdělávání a přezkušování energetických

specialistů



(1) Odborná zkouška



a) se skládá z ústní a písemné části, jejichž obsah a rozsah je

stanoven prováděcím právním předpisem,



b) je pořádána Státní energetickou inspekcí a provádí se před zkušební

komisí jmenovanou Státní energetickou inspekcí podle pravidel

stanovených prováděcím právním předpisem,



c) je zakončena protokolem o výsledku zkoušky, který vydává zkušební

komise, a který Státní energetická inspekce bezodkladně předává

ministerstvu.



(2) Průběžné vzdělávání

a) upevňuje, prohlubuje a aktualizuje odborné znalosti



platných právních předpisů upravujících hospodaření energií,

energetické náročnosti budov a energetického hospodářství, energetické

účinnosti výroben energie včetně výroben energie využívající

obnovitelné zdroje energie a druhotné zdroje energie a kombinovanou

výrobu elektřiny a tepla, v rozsahu a podle pravidel stanovených

prováděcím právním předpisem,



b) pořádá organizace, popřípadě více organizací, která je pověřená

ministerstvem,



c) je ukončeno písemným odborným testem energetického specialisty z

oblastí uvedených v písmenu a); test se vykonává za účasti člena

zkušební komise nebo jiné osoby jmenované ministerstvem,



d) je zakončeno protokolem o absolvování průběžného vzdělávání, který

organizace předává energetickému specialistovi a v kopii ministerstvu.



(3) Absolvování průběžného vzdělávání zahrnuje podání žádosti o účast v

průběžném vzdělávání v řádném termínu, účast na průběžném vzdělávání a

úspěšné absolvování písemného odborného testu.



(4) Přezkušování



a) se provádí na základě výzvy Státní energetické inspekce před

zkušební komisí jmenovanou Státní energetickou inspekcí, a to



1. na návrh ministerstva v případě neúspěšného absolvování písemného

odborného testu podle odstavce 2 písm. c), nebo



2. z vlastního podnětu v případě opakovaného spáchání správního deliktu

podle § 12 odst. 1 písm. m) bodu 1, 2, 3 nebo 4 nebo podle § 12a odst.

1 písm. m) bodu 1, 2, 3 nebo 4; správní delikt je spáchán opakovaně,

pokud před uplynutím 5 let ode dne, kdy rozhodnutí o uložení pokuty za

správní delikt nabylo právní moci, byl znovu spáchán některý z těchto

správních deliktů, a



b) je zakončeno protokolem o výsledku přezkoušení, který vydává

zkušební komise a který předává ministerstvu.



(5) Ministerstvo pověří organizaci podle odstavce 2 písm. b) na žádost

organizace, jestliže



a) prokáže odbornou úroveň pravidel pro průběžné vzdělávání podle

odstavce 2 písm. a),



b) prokáže neexistenci finančních nebo jiných zájmů, které by mohly

ovlivnit výsledky její činnosti, a



c) vyčíslí cenu odborného kurzu pro průběžné vzdělávání tvořenou

náklady a přiměřeným ziskem,



a to na dobu 4 let; po skončení této doby může ministerstvo na žádost

organizace dobu jejího pověření prodloužit, a to i opakovaně.



(6) Neplní-li pověřená organizace povinnosti stanovené v tomto zákoně,

ministerstvo rozhodne o zrušení pověření organizace k průběžnému

vzdělávání.



(7) Obsah a rozsah odborné zkoušky, obsah a rozsah průběžného

vzdělávání a přezkušování, pravidla a jednání zkušební komise a

organizace pořádající průběžné vzdělávání stanoví prováděcí právní

předpis.



§ 10b



Vydání a zrušení oprávnění a zápis energetického specialisty do seznamu

energetických specialistů



(1) Ministerstvo udělí oprávnění tomu žadateli, který splní podmínky

pro udělení oprávnění, a zapíše jej do seznamu energetických

specialistů. Ode dne předání žádosti žadatele o udělení oprávnění

Státní energetické inspekci k provedení odborné zkoušky do dne předání

protokolu o výsledku zkoušky Státní energetickou inspekcí ministerstvu

lhůty pro vydání rozhodnutí neběží.



(2) V případě, že uchazeč v žádosti uvedl nepravdivé informace

prokazující jeho odbornou způsobilost, může uchazeč znovu podat žádost

po uplynutí 6 let od podání původní žádosti.



(3) Ministerstvo oprávnění zruší a vyškrtne energetického specialistu

ze seznamu energetických specialistů v případě, že energetický

specialista již nesplňuje podmínky pro udělení oprávnění podle § 10

odst. 2 , požádá o zrušení oprávnění, nezúčastní se přezkušování nebo

neuspěje při přezkušování podle § 10a odst. 4 anebo se nepřihlásí nebo

nezúčastní průběžného vzdělávání podle § 10 odst. 7. Oprávnění zaniká

smrtí energetického speciality nebo jeho prohlášením za mrtvého; v tom

případě ministerstvo vyškrtne energetického specialistu ze seznamu

energetických specialistů.



(4) Energetický specialista je po doručení rozhodnutí ministerstva o

zrušení oprávnění povinen okamžitě ukončit činnost, pro kterou mu bylo

zrušeno oprávnění; rozklad proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný

účinek.



§ 10c



Seznam energetických specialistů



(1) Do seznamu energetických specialistů vedeného ministerstvem se

zapisují následující údaje



a) číslo oprávnění,



b) jméno, popřípadě jména, a příjmení,



c) datum narození,



d) druh oprávnění a datum zápisu, popřípadě datum vyškrtnutí,



e) adresa místa trvalého pobytu,



f) další kontaktní údaje (telefon, fax, elektronická adresa),



g) identifikační číslo osoby, pokud bylo přiděleno,



h) obchodní firma nebo jméno a příjmení podnikatele, identifikační

číslo osoby, adresa sídla nebo místa podnikání a kontaktní údaje, pokud

energetický specialista není osobou samostatně výdělečně činnou,



i) datum absolvování průběžného vzdělávání.



(2) Údaje ze seznamu energetických specialistů podle odstavce 1 jsou

veřejně přístupné na internetových stránkách ministerstva.



§ 10d



Osoba oprávněná provádět instalaci vybraných zařízení vyrábějících

energii z obnovitelných zdrojů



(1) Osoba oprávněná provádět instalaci je povinna zajistit výkon

odborných činností spočívají cích v instalaci vybraných zařízení

vyrábějících energii z obnovitelných zdrojů pouze fyzickými osobami,

které jsou držiteli osvědčení o profesní kvalifikaci pro příslušnou

činnost podle zákona o uznávání výsledků dalšího vzdělávání ne staršího

než 5 let.



(2) Přeshraničně může vybraná zařízení vyrábějící energii z

obnovitelných zdrojů instalovat osoba usazená v jiném členském státě

Unie, pokud je oprávněna k výkonu uvedené činnosti podle právních

předpisů jiného členského státu Unie; ministerstvo je uznávacím orgánem

podle zvláštního právního předpisu^5a).



(3) Ministerstvo jako autorizující orgán zveřejňuje na svých

internetových stránkách údaje z evidence vydaných osvědčení podle

zákona o uznávání výsledků dalšího vzdělávání, kterými jsou



a) jméno, popřípadě jména, a příjmení a případný akademický titul a

vědecká hodnost uchazeče,



b) datum narození,



c) datum konání zkoušky a datum vydání osvědčení,



d) název profesní kvalifikace pro instalaci vybraných zařízení

vyrábějících energii z obnovitelných zdrojů, jejíž dosažení je na

základě ověření odborné způsobilosti potvrzováno.



§ 10e



Smlouva o energetických službách



(1) Smlouva o energetických službách (dále jen „smlouva“) musí být

písemná a musí dále obsahovat



a) výčet opatření v oblasti účinnosti užití energie, která mají být

prováděna, nebo výčet výsledků v oblasti účinnosti užití energie,

kterých má být dosaženo,



b) specifikaci zaručených úspor nákladů nebo úspor energie, jichž má

být dosaženo prováděním opatření obsažených ve smlouvě, včetně

velikosti zaručených úspor, jichž bude dosaženo v jednotlivých obdobích

po dobu trvání smluvního závazku při standardních podmínkách provozu,



c) dobu, na kterou se smlouva uzavírá, podmínky odstoupení od smlouvy,

termíny a období významné pro zjišťování dosažené úspory nákladů nebo

úspory energie,



d) výchozí údaje umožňující zjistit dosažené úspory nákladů nebo úspory

energie, které zahrnují minimálně



1. výchozí spotřebu energie a výchozí výši nákladů, oproti kterým je

počítána dosažená úspora, a



2. výchozí ceny energií, na základě kterých je vypočtena referenční

výše nákladů podle bodu 1,



e) seznam kroků, které je třeba učinit pro provedení opatření nebo

souboru opatření, popřípadě doplněné o související náklady,



f) podmínky pro případné zapojení třetích stran v rámci

subdodavatelských vztahů s poskytovatelem energetických služeb,



g) stanovení odměny pro poskytovatele energetických služeb za

poskytnuté plnění včetně rozdělení podílu smluvních stran na dosažených

finančních úsporách,



h) podmínky dokumentování, měření a ověřování dosažených zaručených

úspor nákladů nebo úspor energie, kontrol kvality a záruk,



i) postup, jakým bude reagováno na měnící se rámcové podmínky, které se

dotýkají obsahu a výsledku smlouvy, zejména na změny v cenách energie,

změny v intenzitě využívání objektů a zařízení,



j) ujednání míry finančního rizika nebo sankcí pro případ nedosažení

sjednaného zvýšení účinnosti užití energie a



k) sankce za porušení smluvních povinností.



(2) Není-li příjemcem energetických služeb veřejný zadavatel podle

zákona upravujícího veřejné zakázky, nemusí smlouva obsahovat

náležitosti podle odstavce 1 písm. b) až d) a f) až k) nebo se tato

ustanovení pro sjednání smlouvy použijí přiměřeně.



§ 10f



Seznam poskytovatelů energetických služeb



(1) Seznam poskytovatelů energetických služeb je veřejný informační

systém veřejné správy, který slouží k evidenci poskytovatelů

energetických služeb.



(2) Správcem seznamu poskytovatelů energetických služeb je

ministerstvo. Ministerstvo zveřejní údaje ze seznamu poskytovatelů

energetických služeb na svých internetových stránkách.



(3) V seznamu poskytovatelů energetických služeb se vedou tyto údaje o

fyzických osobách



a) jméno, popřípadě jména, a příjmení,



b) datum narození,



c) identifikační číslo osoby, pokud bylo přiděleno,



d) adresa místa trvalého pobytu a



e) kontaktní údaje, minimálně telefonní číslo a elektronická adresa.



(4) V seznamu poskytovatelů energetických služeb se vedou tyto údaje o

právnických osobách



a) název nebo obchodní firma,



b) identifikační číslo osoby, pokud bylo přiděleno,



c) adresa sídla,



d) u zahraniční osoby také adresa sídla pobočky nebo jiné organizační

složky jejího obchodního závodu na území České republiky, pokud ji

zřizuje, a



e) kontaktní údaje, minimálně telefonní číslo a elektronická adresa.



(5) Poskytovatel energetických služeb je povinen ministerstvu bez

zbytečného odkladu oznámit změny v evidovaných údajích, s výjimkou

údajů, které jsou vedeny v základních registrech.



§ 10g



Výmaz ze seznamu poskytovatelů energetických služeb



Ministerstvo ze seznamu poskytovatelů energetických služeb vymaže

osobu, která



a) o výmaz ze seznamu požádala,



b) zemřela, byla prohlášena za mrtvou, nebo zanikla,



c) byla omezena ve svéprávnosti, nebo



d) přestala být poskytovatelem energetických služeb.



§ 10h



Využívání údajů z informačních systémů veřejné správy



(1) Ministerstvo využívá k výkonu působnosti podle tohoto zákona



a) údaje ze základního registru obyvatel,



b) údaje z informačního systému evidence obyvatel,



c) údaje z informačního systému cizinců.



(2) Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. a) jsou



a) jméno, popřípadě jména, příjmení,



b) datum narození,



c) adresa místa pobytu,



d) datum úmrtí; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého,

den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který

subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní

moci tohoto rozhodnutí.



(3) Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. b) jsou



a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,



b) datum narození,



c) rodné číslo,



d) státní občanství,



e) adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa

trvalého pobytu,



f) omezení svéprávnosti,



g) datum úmrtí,



h) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden

jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého

nepřežil.



(4) Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. c) jsou



a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,



b) datum narození,



c) rodné číslo,



d) státní občanství,



e) druh a adresa místa pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého

pobytu,



f) omezení svéprávnosti,



g) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden

jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého

nepřežil.



(5) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru

obyvatel, se využijí z informačního systému evidence obyvatel nebo

informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím

současný stav.



(6) Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen

takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.



§ 11



Působnost ministerstva



(1) Ministerstvo



a) zpracovává návrhy Státní energetické koncepce, provádí její

aktualizaci a vyhodnocování,



b) zpracovává Národní akční plán energetické účinnosti, jehož součástí

jsou Národní akční plán na zvýšení počtu budov s téměř nulovou

spotřebou energie a Strategie renovace fondu obytných a komerčních

budov v České republice, provádí jeho aktualizaci a vyhodnocení,



c) vydává stanovisko k návrhu územní energetické koncepce,



d) rozhoduje o přidělování dotací z Programu,



e) sleduje vývoj účinnosti užití energie a energetické náročnosti budov

a působí na snižování její spotřeby a snížení negativních dopadů na

životní prostředí při nakládání s energií a využívání energie z

obnovitelných a druhotných zdrojů,



f) vyhodnocuje a propaguje výsledky Programu,



g) zabezpečuje činnosti spojené s poradenstvím, vzděláváním a propagací

efektivního využívání energie , propagací využívání obnovitelných a

druhotných zdrojů energie, propagací zvyšování účinnosti užití energie

a energetických služeb, včetně informovanosti spotřebitelů o

dostupnosti kvalifikačních či certifikačních systémů poskytovatelů

energetických služeb,



h) zajišťuje mezinárodní spolupráci v oblasti nakládání s energií za

účelem zahraniční pomoci, účasti České republiky v mezinárodních

organizacích a prezentace dosažených výsledků,



i) vydává a zrušuje oprávnění energetického specialisty a vede seznam

energetických specialistů,



j) pověřuje organizaci, která provádí průběžné vzdělávání energetických

specialistů, a stanovuje pravidla jednání této organizace,



k) uplatňuje stanovisko k politice územního rozvoje a zásadám územního

rozvoje,



l) informuje Evropskou komisi o plnění závazků vyplývajících ze směrnic

a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady,



m) zveřejňuje a aktualizuje informace ohledně jednotlivých forem

podpory pro úspory energie a pro zařízení využívající energii z

obnovitelných a druhotných zdrojů energie.



n) vede Systém monitoringu spotřeby energie,



o) vede evidenci ministerstva o provedených činnostech energetických

specialistů,



p) vede seznam poskytovatelů energetických služeb,



q) zpracovává a předává Evropské komisi zprávu o pokroku dosaženém při

plnění vnitrostátních cílů energetické účinnosti,



r) zpracovává a předává Evropské komisi statistické údaje týkající se

kombinované výroby elektřiny a tepla,



s) připravuje metodiku vyhodnocování statistických údajů týkajících se

energetické účinnosti v rámci programů financovaných z veřejných

prostředků, provádí jejich sběr a zpracování a předává je Evropské

komisi.



(2) Činnostmi podle odstavce 1 může ministerstvo pověřit organizační

složku státu.



§ 11a



zrušen



HLAVA V



SPRÁVNÍ DELIKTY



§ 12



Přestupky



(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že



a) vykonává bez příslušného oprávnění činnost energetického specialisty

nebo činnost osoby oprávněné provádět instalaci,



b) jako stavebník nebo vlastník výrobny elektřiny nebo tepelné energie

nezajistí minimální účinnost užití energie podle § 6 odst. 1,



c) jako stavebník nebo vlastník zařízení na distribuci tepelné energie

a vnitřní distribuci tepelné energie a chladu nezajistí účinnost užití

rozvodů energie podle § 6 odst. 2,



d) jako vlastník kotlů s výkonem nad 20 kW a rozvodů tepelné energie

nesplní některou z povinností podle § 6a odst. 1,



e) jako vlastník klimatizačního systému se jmenovitým chladicím výkonem

vyšším než 12 kW nesplní některou z povinností podle § 6a odst. 2,



f) jako stavebník při výstavbě nové budovy nesplní některou z

povinností podle § 7 odst. 1,



g) jako stavebník nebo vlastník budovy nesplní



1. některou z povinností při změnách dokončených budov podle § 7 odst.

2 nebo 3,



2. některou z povinností podle § 7 odst. 4 nebo § 7a odst. 1, nebo



3. některou z povinností podle § 9 odst. 4, nebo § 9a odst. 1 nebo 4,



h) jako vlastník budovy nesplní některou z povinností podle § 7a odst.

2,



i) jako vlastník jednotky nesplní některou z povinností podle § 7a

odst. 3 nebo 7,



j) jako vlastník nebo uživatel bytu nebo nebytových prostor neumožní

instalaci, údržbu nebo kontrolu přístrojů



1. regulujících dodávku tepelné energie podle § 7 odst. 4 písm. a),

nebo



2. registrujících dodávku tepelné energie podle § 7 odst. 4 písm. g) na

základě výzvy vlastníka budovy nebo společenství vlastníků jednotek,



k) jako konečný zákazník neumožní instalaci, údržbu nebo kontrolu

stanoveného měřidla podle § 7 odst. 4 písm. f),



l) jako vlastník energetického zařízení neposkytne na výzvu podklady



1. pro zpracování nebo vyhodnocení státní energetické koncepce podle §

3 odst. 5,



2. pro zpracování územní energetické koncepce podle § 4 odst. 8, nebo



3. zpracování zprávy o uplatňování územní energetické koncepce v

uplynulém období podle § 4 odst. 8,



m) jako energetický specialista



1. v rozporu s § 6a odst. 3 písm. e) zpracuje neobjektivní, nesprávnou

nebo neúplnou zprávu o kontrolách provozovaných kotlů, příslušných

rozvodů tepelné energie nebo klimatizačních systémů,



2. v rozporu s § 7a odst. 4 písm. d) zpracuje neobjektivně, nesprávně

nebo neúplně průkaz,



3. v rozporu s § 9 odst. 3 písm. b) zpracuje neobjektivně, nesprávně

nebo neúplně energetický audit,



4. v rozporu s § 9a odst. 3 písm. b) zpracuje neobjektivně, nesprávně

nebo neúplně energetický posudek,



5. nesplní některou z povinností podle § 10 odst. 6, nebo



6. okamžitě neukončí činnost podle § 10b odst. 4.



(2) Za přestupek lze uložit pokutu do



a) 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. h), i), j), k)

nebo l),



b) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b), c),

d), e), f), , g) nebo m) bodu 5, nebo 6.



c) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. m) bodu 1, 2,

3 nebo 4.



§ 12a



Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob



(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního

deliktu tím, že



a) vykonává bez příslušného oprávnění činnost energetického specialisty

nebo osoby oprávněné provádět instalaci,



b) jako vlastník energetického zařízení nebo držitel licence na

podnikání v energetických odvětvích neposkytne na výzvu podklady pro



1. zpracování nebo vyhodnocení státní energetické koncepce podle § 3

odst. 5,



2. zpracování územní energetické koncepce podle § 4 odst. 8, nebo



3. zpracování zprávy o uplatňování územní energetické koncepce v

uplynulém období podle § 4 odst. 8,



c) jako stavebník nebo vlastník výrobny elektřiny nebo tepelné energie

nezajistí minimální účinnost užití energie podle § 6 odst. 1,



d) jako stavebník nebo vlastník zařízení na distribuci tepelné energie

a vnitřní distribuci tepelné energie a chladu nezajistí účinnost užití

rozvodů energie podle § 6 odst. 2,



e) jako dodavatel zařízení vyrábějících energii z obnovitelných zdrojů

v rozporu s § 6 odst. 3 uvede v technické dokumentaci nebo návodu na

použití nesprávné, zkreslené nebo neúplné informace,



f) jako vlastník nebo společenství vlastníků jednotek vlastnící kotle

se jmenovitým výkonem nad 20 kW a rozvody tepelné energie nesplní

některou z povinností podle § 6a odst. 1,



g) jako vlastník nebo společenství vlastníků jednotek vlastnící

klimatizační systém se jmenovitým chladicím výkonem vyšším než 12 kW

nesplní některou z povinností podle § 6a odst. 2,



h) jako stavebník při výstavbě nové budovy nesplní některou z

povinností podle § 7 odst. 1,



i) jako stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek



1. nesplní některou z povinností při změnách dokončených budov podle §

7 odst. 2 nebo 3, nebo



2. nesplní některou z povinností podle § 7 odst. 4 nebo § 7a odst. 1,



j) jako vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek nesplní

některou z povinností podle § 7a odst. 2,



k) jako stavebník, společenství vlastníků jednotek nebo vlastník budovy

nebo energetického hospodářství



1. nepodrobí budovu nebo energetické hospodářství energetickému auditu

podle § 9 odst. 1,



2. nesplní některou z povinností podle § 9 odst. 4,



3. nezajistí energetický posudek pro některý z účelů podle § 9a odst.

1, nebo



4. neoznámí ministerstvu provedení energetického posudku podle § 9a

odst. 4 písm. a),



l) jako vlastník jednotky nesplní některou z povinností podle § 7a

odst. 3 nebo 7,



m) jako energetický specialista



1. v rozporu s § 6a odst. 3 písm. e) zpracuje neobjektivní, nesprávnou

nebo neúplnou zprávu o kontrolách provozovaných kotlů, příslušných

rozvodů tepelné energie nebo klimatizačních systémů,



2. v rozporu s § 7a odst. 4 písm. d) zpracuje neobjektivně, nesprávně

nebo neúplně průkaz,



3. v rozporu s § 9 odst. 3 písm. b) zpracuje neobjektivně, nesprávně

nebo neúplně energetický audit,



4. v rozporu s § 9a odst. 3 písm. b) zpracuje neobjektivně, nesprávně

nebo neúplně energetický posudek,



5. nesplní některou z povinností podle § 10 odst. 6,



6. neabsolvuje průběžné vzdělávání podle § 10 odst. 7, nebo



7. okamžitě neukončí činnost podle § 10b odst. 4,



n) jako zprostředkovatel prodeje nebo pronájmu neuvede klasifikační

třídu ukazatele energetické náročnosti v informačních a reklamních

materiálech podle § 7a odst. 2 písm. e) nebo § 7a odst. 3 písm. d),



o) jako podnikatel, který není malým nebo středním podnikatelem,



1. nezpracuje energetický audit podle § 9 odst. 2, nebo



2. nesplní některou z povinností podle § 9 odst. 4,



p) v rozporu s § 10d nezajistí výkon odborných činností spočívajících v

instalaci vybraných zařízení pouze fyzickými osobami, které jsou

držiteli příslušného osvědčení o získání profesní kvalifikace,



q) jako poskytovatel energetických služeb neoznámí bez zbytečného

odkladu změny v evidovaných údajích podle § 10f odst. 5,



r) jako zadavatel nesplní některou z povinností podle § 9b odst. 1.



(2) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního

deliktu dále tím, že



a) jako dodavatel výrobků spojených se spotřebou energie uvedených v §

8 odst. 1 poruší některou z povinností podle § 8 odst. 2,



b) jako obchodník obchodující s výrobky spojenými se spotřebou energie

uvedenými v § 8 odst. 1 poruší některou z povinností podle § 8 odst. 4,



c) jako dodavatel výrobků spojených se spotřebou energie uvedených v §

8 odst. 1 nebo jako obchodník obchodující s těmito výrobky poruší

některou z povinností podle § 8 odst. 5,



d) jako výrobce, jeho zplnomocněný zástupce nebo dovozce uvádějící na

trh nebo do provozu výrobky spojené se spotřebou energie uvedené v § 8a

odst. 1 poruší některou z povinností podle § 8a odst. 2,



e) jako výrobce, zplnomocněný zástupce nebo dovozce uvádějící na trh

nebo do provozu výrobky spojené se spotřebou energie uvedené v § 8a

odst. 1 poruší některou z povinností podle § 8a odst. 3,



f) jako dodavatel výrobků spojených se spotřebou energie uvedených v §

8 odst. 1 nesplní opatření podle § 94 odst. 2 písm. c), d) nebo e)

energetického zákona, nebo



g) jako výrobce, zplnomocněný zástupce nebo dovozce výrobků spojených

se spotřebou energie uvedených v § 8a odst. 1 nesplní opatření podle §

94 odst. 2 písm. c), d) nebo e) energetického zákona.



(3) Za správní delikt se uloží pokuta do



a) 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b), c),

d), e), f), g), k) bodu 2 nebo 4, písm. l) nebo m) bodů 5, 6 nebo 7),

písm. n), písm. o) bodu 2, písm. p) nebo q),



b) 200 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. h), i)

nebo j) nebo podle odstavce 1 písm. k) bodu 2 nebo 4,



c) 5 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), k)

bodu 1 nebo 3, odstavce 1 písm. m) bodů 1, 2, 3 nebo 4 nebo odstavce 1

písm. o) bodu 1 nebo písm. r) nebo podle odstavce 2.



§ 12b



Společná ustanovení ke správním deliktům



(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že

vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení

právní povinnosti zabránila.



(2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti

správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a

k okolnostem, za nichž byl spáchán.



(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže

správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm

dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.



(4) Správní delikty podle tohoto zákona projednává Státní energetická

inspekce^7a). V prvním stupni územní inspektorát, v jehož územní

působnosti se nachází místo spáchání správního deliktu. O odvolání

rozhoduje ústřední inspektorát.



(5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické

osoby^7b) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona

o odpovědnosti a postihu právnické osoby.



(6) Pokuty vybírá a vymáhá Státní energetická inspekce.



(7) Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu.



§ 13



Ochrana zvláštních zájmů



(1) Ministerstvo je dotčeným orgánem státní správy^8) při ochraně zájmů

chráněných tímto zákonem v řízeních, která provádí Ministerstvo

spravedlnosti, pokud u některých staveb Ministerstvo spravedlnosti

vykonává působnost stavebních úřadů.



(2) Státní energetická inspekce je dotčeným orgánem státní správy^8)

při ochraně zájmů chráněných tímto zákonem v řízeních, která provádějí

jiné stavební úřady, než jsou stavební úřady uvedené v odstavci 1, 4

nebo 5. Státní energetická inspekce vydává v těchto řízeních závazná

stanoviska, jedná-li se o výstavbu výroben elektřiny nebo výroben tepla

o celkovém tepelném příkonu nad 20 MW, s výjimkou výroben elektřiny, na

které ministerstvo vydalo státní autorizaci na výstavbu výrobny

elektřiny podle energetického zákona. Dále Státní energetická inspekce

v těchto řízeních vydává závazná stanoviska, pokud je stanovena

povinnost vypracovat energetický posudek podle § 9a odst. 1 písm. a).



(3) Státní energetická inspekce je dotčeným orgánem státní správy při

pořizování politiky územního rozvoje a územní plánovací dokumentace,

pokud umisťují výrobny elektřiny nebo výrobny tepla o celkovém tepelném

příkonu nad 20 MW. Státní energetická inspekce je dále dotčeným orgánem

státní správy při pořizování územní plánovací dokumentace v případě, že

pro dané území je vydána územní energetická koncepce.



(4) Ministerstvo obrany jako dotčený orgán státní správy uplatňuje

závazná stanoviska podle tohoto zákona v územním řízení a stavebním

řízení u staveb důležitých pro obranu státu^17).



(5) Ministerstvo vnitra jako dotčený orgán státní správy uplatňuje

závazná stanoviska podle tohoto zákona v územním řízení a stavebním

řízení u staveb, které provádí Ministerstvo vnitra. 101. V § 14 odst. 4

se slova „a § 13“ zrušují.



§ 13a



Kontrola



(1) Kontrolu dodržování ustanovení tohoto zákona upravuje zvláštní

zákon^2).



(2) Kontrolu dodržování tohoto zákona v objektech důležitých pro obranu

státu^17) provádí Ministerstvo obrany, v objektech sloužících k plnění

úkolů Ministerstva vnitra, Policie České republiky, Policejní akademie

České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Úřadu

pro zahraniční styky a informace, Bezpečnostní informační služby a v

objektech organizačních složek státu a příspěvkových organizací

zřízených Ministerstvem vnitra provádí Ministerstvo vnitra a u staveb,

u kterých Ministerstvo spravedlnosti vykonává působnost stavebního

úřadu, provádí Ministerstvo spravedlnosti.



nadpis neplatil



§ 13b



neplatil



§ 13c



neplatil



HLAVA VI



SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ



§ 14



(1) Povinnost podle § 4 zpracovat územní energetickou koncepci musí být

splněna do 5 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.



(2) Povinnost podle § 6a odst. 10 vybavit vnitřní tepelná zařízení

budov přístroji regulujícími dodávku tepelné energie musí být splněna

do 7 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.



(3) Organizační složky státu, organizační složky krajů a obcí,

příspěvkové organizace uvedené v § 9 odst. 3 písm. b) a fyzické a

právnické osoby uvedené v § 9 odst. 3 písm. c) jsou povinny do 4 let

ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nechat si zpracovat na jimi

provozované energetické hospodářství a budovy energetický audit. Tato

lhůta nemusí být dodržena, je-li celková roční spotřeba energie vyšší

než desetinásobek vyhláškou stanovených hodnot; v tomto případě se

lhůta prodlužuje na 5 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona s tím,

že energetický audit musí být zahájen do 2 let ode dne nabytí účinnosti

tohoto zákona.



(4) Ministerstvo vydá vyhlášku k provedení § 6 až 10a.



(5) Práce na zpracování územní energetické koncepce musí být zahájeny

do 1 roku od nabytí účinnosti tohoto zákona.



(6) Povinnost zpracovávat energetický audit se nevztahuje na

energetické hospodářství a budovy, u kterých bylo vydáno stavební

povolení, nebo byla zahájena nebo ukončena výstavba nebo změna

dokončené stavby



a) do 31. prosince 2001 se státní dotací poskytnutou ministerstvem v

rámci programu, nebo



b) do 31. prosince 2001 se státní dotací nebo půjčkou Státním fondem

životního prostředí, Ministerstvem pro místní rozvoj, nebo

Ministerstvem zemědělství.



ČÁST DRUHÁ



ÚČINNOST



§ 15



Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001.



Klaus v. r.



Havel v. r.



Zeman v. r.



Vybraná ustanovení novel



Čl. XXXV zákona č. 223/2009 Sb.



Přechodné ustanovení



Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto

dne neskončená se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se

posuzují podle dosavadních právních předpisů.



Čl. II zákona č. 299/2011 Sb.



Přechodné ustanovení



Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí

podle dosavadních právních předpisů.



Čl. II zákona č. 318/2012 Sb.



Přechodná ustanovení



1. Osoba oprávněná vykonávat kontrolu účinnosti kotlů, klimatizačních

systémů, zpracovat průkaz energetické náročnosti budov a energetický

audit přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona je povinna podat žádost

o průběžné vzdělávání podle § 10 odst. 7 zákona č. 406/2000 Sb., ve

znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 1 roku ode dne

nabytí účinnosti tohoto zákona pro oprávnění vydaná do 31. prosince

2007, pro oprávnění vydaná do 31. prosince 2009 do 2 let ode dne nabytí

účinnosti tohoto zákona a pro oprávnění vydaná po 31. prosinci 2009 do

3 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Pokud má oprávněná osoba

více oprávnění s různým termínem jejich vydání, vztahuje se povinnost

podat žádost o průběžné vzdělávání podle věty první k termínu vydání

nejstaršího oprávnění.



2. Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí

podle dosavadních právních předpisů.



3. Povinnost podle § 7 odst. 4 písm. a) zákona č. 406/2000 Sb., ve

znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, vybavit vnitřní

tepelná zařízení budov přístroji registrujícími dodávku tepelné energie

musí být splněna do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.



4. Průkazy energetické náročnosti budov zpracované přede dnem nabytí

účinnosti tohoto zákona jsou platné 10 let od doby svého vypracování a

považují se za průkazy podle tohoto zákona s výjimkou průkazu podle §

7a odst. 1 písm. a).



Čl. II zákona č. 103/2015 Sb.



Přechodná ustanovení



1. Státní energetická koncepce musí být podle § 3 odst. 6 zákona č.

406/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,

zohledněna v aktualizaci politiky územního rozvoje nejpozději do 3 let

ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.



2. Kraj a hlavní město Praha zpracuje zprávu o uplatňování územní

energetické koncepce v uplynulém období podle § 4 odst. 7 zákona č.

406/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,

do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.



3. Územní energetická koncepce musí být podle § 4 odst. 6 zákona č.

406/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,

zohledněna v zprávě o uplatňování zásad územního rozvoje za uplynulé

období nejpozději do 4 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.



4. Podpora na účely podle § 5 odst. 4 písm. m) až o) zákona č. 406/2000

Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, bude

vyhlášena v rámci Státního programu na podporu úspor energie a využití

obnovitelných a druhotných zdrojů energie na rok 2016.



5. Podnikatel, který není malým nebo středním podnikatelem, je povinen

zpracovat energetický audit podle § 9 odst. 2 zákona č. 406/2000 Sb.,

ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 5. prosince

2015, pokud nemá platný energetický audit, který byl zpracován v období

3 let přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; v tom případě se

takový energetický audit považuje za energetický audit podle tohoto

zákona.



6. Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí

podle zákona č. 406/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí

účinnosti tohoto zákona.



1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna

2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a

následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES.



Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES ze dne 21. října 2009

o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign výrobků spojených

se spotřebou energie.



Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/30/EU ze dne 19. května 2010

o uvádění spotřeby energie a jiných zdrojů na energetických štítcích

výrobků spojených se spotřebou energie a v normalizovaných informacích

o výrobku.



Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU ze dne 19. května 2010

o energetické náročnosti budov.



Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012

o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o

zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES.



1b) Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších

zákonů, ve znění pozdějších předpisů.



2) Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní

správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů

(energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.



3) § 6 zákona č. 17/1992 Sb., o životním prostředí.



4) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu

(stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.



4b) Zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně

některých zákonů.



4c) § 15 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší

a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění

pozdějších předpisů.



5) Zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické

vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým

prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve

znění pozdějších předpisů.



5a) Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné

způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a

některých příslušníků jiných států, a o změně některých zákonů (zákon o

uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů.



6c) Vyhláška č. 442/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti označování

energetických spotřebičů energetickými štítky a zpracování technické

dokumentace, jakož i minimální účinnost užití energie pro elektrické

spotřebiče uváděné na trh.



6d) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o

změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.



Nařízení vlády č. 291/2000 Sb., kterým se stanoví grafická podoba

označení CE.



6f) Vyhláška č. 213/2001 Sb., kterou se stanoví podrobnosti náležitostí

energetického auditu, ve znění pozdějších předpisů.



6f) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších

předpisů.



7) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších

předpisů.



7a) § 92 odst. 1 a § 93 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách

podnikání a o výkonu státní zprávy v energetických odvětvích a o změně

některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.



7b) § 2 odst. 2 obchodního zákoníku.



8) § 126 odst. 1 zákona č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů.



9) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění

pozdějších předpisů.



10) Vyhláška č. 442/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti označování

energetických spotřebičů energetickými štítky a zpracování technické

dokumentace, jakož i minimální účinnost užití energie pro elektrické

spotřebiče uváděné na trh.



11) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o

změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.



12) Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších

předpisů.



13) Vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání

území, ve znění pozdějších předpisů.



14) Vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb.



15) Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby.



16) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský

zákon), ve znění pozdějších předpisů.



17) § 29 a 43 zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České

republiky.



18) Hlava I přílohy doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003

o definici mikropodniků a malých a středních podniků, Úřední věstník L

124, 20. 5. 2003, s. 36.



19) ČSN EN ISO 50001 - Systém managementu hospodaření s energií.



20) ČSN EN ISO 14001 - Systémy environmentálního managementu.



21) § 2950 občanského zákoníku.