Advanced Search

o elektronických komunikacích


Published: 2005
Read law translated into English here: https://www.global-regulation.com/translation/czech-republic/506964/o-elektronickch-komunikacch.html

Subscribe to a Global-Regulation Premium Membership Today!

Key Benefits:

Subscribe Now for only USD$40 per month.
127/2005 Sb.



ZÁKON



ze dne 22. února 2005



o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů



(zákon o elektronických komunikacích)



Změna: 290/2005 Sb.



Změna: 361/2005 Sb.



Změna: 235/2006 Sb.



Změna: 310/2006 Sb.



Změna: 186/2006 Sb.



Změna: 110/2007 Sb.



Změna: 261/2007 Sb., 304/2007 Sb.



Změna: 124/2008 Sb., 177/2008 Sb., 189/2008 Sb.



Změna: 247/2008 Sb.



Změna: 384/2008 Sb.



Změna: 227/2009 Sb., 153/2010 Sb.



Změna: 281/2009 Sb.



Změna: 94/2011 Sb.



Změna: 137/2011 Sb.



Změna: 341/2011 Sb., 420/2011 Sb., 468/2011 Sb.



Změna: 375/2011 Sb., 19/2012 Sb.



Změna: 142/2012 Sb., 167/2012 Sb.



Změna: 273/2012 Sb.



Změna: 457/2011 Sb., 18/2012 Sb.



Změna: 214/2013 Sb.



Změna: 303/2013 Sb.



Změna: 234/2014 Sb.



Změna: 258/2014 Sb.



Změna: 181/2014 Sb., 250/2014 Sb.



Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:



ČÁST PRVNÍ



ELEKTRONICKÉ KOMUNIKACE



HLAVA I



Úvodní ustanovení



§ 1



Předmět úpravy



(1) Tento zákon upravuje na základě práva Evropské unie^1) podmínky

podnikání a výkon státní správy, včetně regulace trhu, v oblasti

elektronických komunikací.



(2) Tento zákon se nevztahuje na obsah služeb poskytovaných

prostřednictvím sítí elektronických komunikací, jako je obsah

rozhlasového a televizního vysílání, finančních služeb a některých

služeb informační společnosti, není-li dále stanoveno jinak. Oddělením

regulace přenosu od regulace obsahu nejsou dotčeny vazby, které mezi

nimi existují, zejména pro zaručení mediální plurality, kulturní

rozmanitosti a ochrany spotřebitele.



(3) Tímto zákonem nejsou dotčeny předpisy na ochranu hospodářské

soutěže.



§ 2



Vymezení pojmů



Pro účely tohoto zákona se rozumí



a) účastníkem každý, kdo uzavřel s podnikatelem poskytujícím veřejně

dostupné služby elektronických komunikací smlouvu na poskytování těchto

služeb,



b) uživatelem každý, kdo využívá nebo žádá veřejně dostupnou službu

elektronických komunikací,



c) koncovým uživatelem uživatel, který nezajišťuje veřejné komunikační

sítě nebo veřejně dostupné služby elektronických komunikací,



d) spotřebitelem každá fyzická osoba, která využívá nebo žádá veřejně

dostupnou službu elektronických komunikací pro účely mimo rámec její

podnikatelské činnosti,



e) operátorem podnikatel, který zajišťuje nebo je oprávněn zajišťovat

veřejnou komunikační síť nebo přiřazené prostředky,



f) zajišťováním sítě elektronických komunikací zřízení této sítě, její

provozování, dohled nad ní nebo její zpřístupnění,



g) přiřazenými prostředky přiřazené služby, prostředky fyzické

infrastruktury a jiná zařízení nebo prvky související se sítí

elektronických komunikací nebo službou elektronických komunikací, které

umožňují nebo podporují poskytování služeb prostřednictvím této sítě

nebo služby nebo jsou toho schopny, a zahrnují mimo jiné budovy nebo

vstupy do budov, kabelové rozvody v budovách, antény, věže a jiné

podpůrné konstrukce, kabelovody, potrubí, stožáry, vstupní šachty a

rozvodné skříně,



h) sítí elektronických komunikací přenosové systémy, popřípadě

spojovací nebo směrovací zařízení a jiné prostředky, včetně prvků sítě,

které nejsou aktivní které umožňují přenos signálů po vedení,

rádiovými, optickými nebo jinými elektromagnetickými prostředky, včetně

družicových sítí, pevných sítí s komutací okruhů nebo paketů a

mobilních zemských sítí, sítí pro rozvod elektrické energie v rozsahu,

v jakém jsou používány pro přenos signálů, sítí pro rozhlasové a

televizní vysílání a sítí kabelové televize, bez ohledu na druh

přenášené informace,



i) elektronickým komunikačním zařízením technické zařízení pro

vysílání, přenos, směrování, spojování nebo příjem signálů

prostřednictvím elektromagnetických vln,



j) veřejnou komunikační sítí síť elektronických komunikací, která

slouží zcela nebo převážně k poskytování veřejně dostupných služeb

elektronických komunikací, a která podporuje přenos informací mezi

koncovými body sítě, nebo síť elektronických komunikací, jejímž

prostřednictvím je poskytovaná služba šíření rozhlasového a televizního

vysílání,



k) veřejnou telefonní sítí síť elektronických komunikací, která slouží

k poskytování veřejně dostupných telefonních služeb a která umožňuje

mezi koncovými body sítě přenos mluvené řeči, jakož i jiných forem

komunikace, jako je faksimilní a datový přenos,



l) rozhraním



1. koncový bod veřejné komunikační sítě,



2. rozhraní pro propojování veřejných komunikačních sítí nebo přístup k

nim, nebo



3. rádiové rozhraní pro cestu rádiových vln mezi rádiovými zařízeními,



a jejich technické specifikace,



m) koncovým bodem sítě fyzický bod, ve kterém je účastníkovi poskytován

přístup k veřejné komunikační síti; v případě sítí zahrnujících

komutaci nebo směrování je tento bod určen konkrétní síťovou adresou,

která může být spojena s číslem nebo jménem účastníka,



n) službou elektronických komunikací služba obvykle poskytovaná za

úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích

elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a

přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní

vysílání a v sítích kabelové televize, s výjimkou služeb, které

nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací

nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a

poskytovaným službami elektronických komunikací; nezahrnuje služby

informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu

signálů po sítích elektronických komunikací,



o) veřejně dostupnou službou elektronických komunikací služba

elektronických komunikací, z jejíhož využívání není nikdo předem

vyloučen,



p) veřejně dostupnou telefonní službou veřejně dostupná služba

elektronických komunikací umožňující přímo nebo nepřímo uskutečňování

národních nebo mezinárodních volání,



q) univerzální službou soubor služeb stanovený v § 38, které jsou

dostupné ve stanovené kvalitě všem koncovým uživatelům na celém území

státu za dostupnou cenu; dostupnou cenou se rozumí cena zohledňující

úroveň spotřebitelských cen a příjmy obyvatel,



r) radiokomunikační službou komunikační činnost, která spočívá v

přenosu, vysílání nebo příjmu signálů prostřednictvím rádiových vln,



s) voláním spojení uskutečněné prostřednictvím veřejně dostupné služby

elektronických komunikací, které umožňuje obousměrnou hlasovou

komunikaci,



t) neúspěšným pokusem o volání se rozumí takové volání, které bylo

úspěšně spojeno, ale zůstalo bez odezvy nebo došlo k zásahu právnické

nebo fyzické osoby zajišťující veřejnou komunikační síť nebo

poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací,



u) škodlivou interferencí rušení, které ohrožuje funkčnost

radionavigační služby nebo jiných bezpečnost zajišťujících

radiokomunikačních služeb, nebo které jinak vážně zhoršuje, znemožňuje

nebo opakovaně přerušuje radiokomunikační služby provozované v souladu

s tímto zákonem se závazky vyplývajícími z mezinárodní smlouvy, kterou

je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo

ve Sbírce mezinárodních smluv, a se závazky vyplývajícími z členství

České republiky v Evropské unii nebo mezinárodních organizacích,

dalšími právními předpisy,



v) integritou sítě funkčnost a provozuschopnost propojených sítí

elektronických komunikací, ochrana těchto sítí vůči poruchám způsobeným

elektromagnetickým rušením nebo provozním zatížením,



w) interoperabilitou služby takové nastavení přenosových parametrů

služby a rozhraní, které umožňuje komunikaci mezi koncovými uživateli

nebo mezi koncovým uživatelem a podnikatelem poskytujícím službu

prostřednictvím technologicky různých sítí elektronických komunikací,



x) regulací usměrňování komunikačních činností a vztahů za účelem

dosažení a udržení konkurenčního prostředí, ochrany trhu elektronických

komunikací, včetně ochrany uživatelů služeb elektronických komunikací,

vydáváním rozhodnutí, opatření obecné povahy a stanovisek podle tohoto

zákona a v jeho mezích.



y) porušením ochrany osobních údajů porušení bezpečnosti, které vede k

neoprávněnému přístupu nebo k neoprávněné nebo nahodilé změně, zničení,

vyzrazení či ztrátě osobních údajů zpracovávaných v souvislosti s

poskytováním veřejně dostupné služby elektronických komunikací,



z) vertikálně integrovaným podnikem podnikatel, který provozuje síť

elektronických komunikací a který zároveň poskytuje služby

elektronických komunikací na maloobchodním nebo velkoobchodním trhu,

nebo skupina podnikatelů, pokud jejich vzájemné vztahy odpovídají přímo

použitelnému předpisu Evropské unie^53), a které zajišťují síť

elektronických komunikací a zároveň poskytují služby elektronických

komunikací na maloobchodním i velkoobchodním trhu,



aa) přiřazenými službami služby související se sítí elektronických

komunikací nebo službou elektronických komunikací, které mohou umožnit,

umožňují nebo podporují poskytování služeb prostřednictvím této sítě

nebo služby a zahrnují zejména systémy převodu čísel, či systémy

nabízející rovnocenné funkce, systémy podmíněného přístupu a

elektronické programové průvodce, jakož i jiné služby, například služby

určení totožnosti, místa nebo přítomnosti uživatele.



§ 3



(1) Zřizuje se Český telekomunikační úřad (dále jen "Úřad") jako

ústřední správní úřad pro výkon státní správy ve věcech stanovených

tímto zákonem, včetně regulace trhu a stanovování podmínek pro

podnikání v oblasti elektronických komunikací a poštovních služeb.^2)



(2) Sídlem Úřadu je Praha.



(3) Úřad je účetní jednotkou. Úřad má samostatnou kapitolu ve státním

rozpočtu České republiky.



HLAVA II



Cíle a základní zásady regulace



§ 4



Regulace je prováděna za účelem nahradit chybějící účinky hospodářské

soutěže, vytvářet předpoklady pro řádné fungování hospodářské soutěže a

pro ochranu uživatelů a dalších účastníků trhu do doby dosažení plně

konkurenčního prostředí.



§ 5



(1) Ministerstvo průmyslu a obchodu (dále jen "Ministerstvo") a Úřad

podporují hospodářskou soutěž při zajišťování sítí a poskytování služeb

elektronických komunikací a přiřazených prostředků podnikateli zejména

tím, že při rozhodování ve své působnosti



a) zajišťují, aby uživatelé, včetně zdravotně postižených uživatelů a

osob, u kterých lze mít s ohledem na jejich věk nebo sociální potřeby

za to, že vyžadují zvláštní přístup, získali maximální výhody z

hlediska možnosti volby služby, ceny a kvality,



b) zajišťují, aby nedocházelo k narušování nebo omezování hospodářské

soutěže v odvětví elektronických komunikací včetně služeb přenosu

obsahu, a,



c) zajišťují účinnou správu a účelné využívání rádiových kmitočtů a

čísel.



(2) Ministerstvo a Úřad přispívají k rozvoji vnitřního trhu Evropské

unie zejména tím, že



a) při svém rozhodování odstraňují překážky pro zajišťování sítí

elektronických komunikací, přiřazených prostředků a poskytování služeb

elektronických komunikací mezi členskými státy Evropské unie (dále jen

"členský stát"),



b) při svém rozhodování podporují zřizování a rozvoj transevropských

sítí a interoperabilitu celoevropských služeb mezi členskými státy, a



c) spolupracují v souladu se zásadou transparentnosti s národními

regulačními úřady jiných členských států, Evropskou agenturou pro

bezpečnost sítí a informací (ENISA), Sdružením evropských regulačních

orgánů v oblasti elektronických komunikací BEREC (dále jen „Sdružení

BEREC“) a s Komisí Evropské unie (dále jen „Komise“) na zajištění

jednotné regulační praxe při aplikaci příslušných směrnic Evropské

unie.



(3) Úřad dále prosazuje zájmy koncových uživatelů zejména tím, že při

své činnosti



a) zajišťuje, aby všichni koncoví uživatelé měli přístup k univerzální

službě podle § 38,



b) zajišťuje v souladu s ustanoveními tohoto zákona vysokou úroveň

ochrany spotřebitelů,



c) přispívá k zajištění vysoké úrovně ochrany osobních údajů a

soukromí,



d) podporuje poskytování jasně formulovaných informací, zejména

prosazováním transparentnosti cen a podmínek pro používání veřejně

dostupných služeb elektronických komunikací,



e) řeší v souladu s ustanoveními tohoto zákona potřeby zdravotně

postižených koncových uživatelů nebo osob, u kterých lze mít s ohledem

na jejich věk nebo sociální potřeby za to, že vyžadují zvláštní

přístup, a



f) podporuje zachování integrity a bezpečnosti veřejných komunikačních

sítí,



g) podporuje možnost přístupu koncových uživatelů k informacím a

možnost koncových uživatelů šířit informace a využívat aplikace a

služby podle svého výběru,



h) zajišťuje harmonizaci využívání rádiových kmitočtů v souladu s

potřebou zajistit jejich účelné využívání a za účelem získání výhod pro

spotřebitele, jako jsou úspory z rozsahu a interoperabilita služeb

elektronických komunikací.



(4) V rámci naplňování cílů uvedených v odstavcích 1 až 3 se

Ministerstvo a Úřad řídí zejména zásadami nediskriminace, objektivity,

technologické neutrality, transparentnosti a proporcionality uvedenými

v § 6. Přitom zejména



a) prosazují předvídatelnou regulaci zajišťováním jednotného

regulačního přístupu v průběhu příslušných období přezkumu,



b) vytváří podmínky pro hospodářskou soutěž ku prospěchu spotřebitelů a

v odůvodněných případech podporují hospodářskou soutěž v oblasti

infrastruktury,



c) podporují efektivní investice do inovace stávající infrastruktury

nebo výstavby nové infrastruktury, a to i tím, že zajišťují, aby

jakákoli povinnost spojená s přístupem k infrastruktuře řádně

zohlednila rizika, která nese investující podnikatel, a vytváří

podmínky pro uzavírání dohod o spolupráci mezi ním a stranou, která

usiluje o přístup, aby se investiční rizika rozložila, a přitom

zajišťují zachování hospodářské soutěže na trhu a dodržování zásady

nediskriminace,



d) zohledňují různé podmínky týkající se hospodářské soutěže a

spotřebitelů, které existují v různých geografických oblastech České

republiky,



e) při svém rozhodování zajišťují, aby za srovnatelných podmínek

nedocházelo k diskriminaci mezi podnikateli zajišťujícími sítě

elektronických komunikací nebo poskytujícími služby elektronických

komunikací.



(5) Ustanovení tohoto zákona týkající se regulačních činností Úřadu v

oblasti sítí a služeb elektronických komunikací je třeba v

pochybnostech o jejich významu vykládat v souladu se zásadami uvedenými

v odstavci 4.



§ 6



(1) Ministerstvo a Úřad nesmí svým jednáním a rozhodováním poskytnout

výhodu jednomu podnikateli nebo uživateli, nebo skupině podnikatelů

nebo uživatelů, na úkor ostatních podnikatelů nebo uživatelů, aniž by

jednaly na základě tohoto zákona a toto jednání bylo odůvodněné rozdíly

v postavení dotčených osob. Jakýkoliv rozdíl v zacházení musí být v

souladu s tímto zákonem.



(2) Úřad je povinen průběžně sledovat a vyhodnocovat účinky uložených

nápravných opatření na jednotlivé relevantní trhy i v období mezi

jejich analýzami prováděnými podle tohoto zákona. Zjistí-li, že uložené

nápravné opatření má na trhy nežádoucí účinek, neúměrně je deformuje,

pominul důvod k jeho uložení, nebo na relevantním trhu existuje účinná

a udržitelná hospodářská soutěž, neprodleně uložené nápravné opatření

změní nebo zruší.



(3) Ministerstvo a Úřad jsou povinny zohlednit potřebu technologicky

neutrální regulace; technologicky neutrální regulací se rozumí

regulace, která neukládá povinnost použít konkrétní druh technologie a

ani žádný druh technologie nezvýhodňuje.



(4) V rámci naplňování zásady transparentnosti je Úřad, nestanoví-li

tento zákon jinak, povinen



a) poskytovat podnikatelům poskytujícím veřejně dostupné služby

elektronických komunikací a uživatelům s předstihem všechny informace,

které jsou rozhodující pro posouzení věci a jejichž poskytnutí nebrání

ustanovení zvláštního právního předpisu,^3) aby byla umožněna

předvídatelnost jednání Úřadu v případech, kde tento zákon s určitým

stavem spojuje právo nebo povinnost Úřadu konat,



b) náležitě odůvodnit opatření obecné povahy a rozhodnutí, včetně

rozhodnutí o ceně.



HLAVA III



Regulace komunikačních činností



Díl 1



Komunikační činnosti a podnikání



§ 7



(1) Komunikačními činnostmi jsou



a) zajišťování sítí elektronických komunikací,



b) poskytování služeb elektronických komunikací,



c) provozování přístrojů (§ 73).



(2) Zajišťování veřejné komunikační sítě, poskytování veřejně dostupné

služby elektronických komunikací a zajišťování sítí elektronických

komunikací pro účely bezpečnosti státu se uskutečňují ve veřejném

zájmu.



§ 8



(1) Předmětem podnikání v elektronických komunikacích je



a) zajišťování veřejných komunikačních sítí,



b) poskytování služeb elektronických komunikací.



(2) Podnikat v elektronických komunikacích na území České republiky

mohou za podmínek stanovených tímto zákonem fyzické a právnické osoby,

které splňují obecné podmínky. Oprávnění k podnikání vzniká těmto

osobám dnem doručení oznámení podnikání, které splňuje náležitosti

podle § 13, nestanoví-li tento zákon jinak.



(3) Obecnými podmínkami pro podnikání v elektronických komunikacích se

rozumí



a) u fyzických osob dosažení věku nejméně 18 let,



b) u fyzických osob plná způsobilost k právním úkonům,



c) bezúhonnost fyzické nebo právnické osoby,



d) předložení dokladu o tom, že fyzická nebo právnická osoba nemá

nedoplatky na daních nebo odvodech, poplatcích, úhradách, úplatách,

pokutách a penále, včetně nákladů řízení, které vybírají a vymáhají

finanční úřady. Doklad vyhotoví místně příslušný finanční úřad,



e) skutečnost, že fyzická nebo právnická osoba nemá nedoplatek na

pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění, nebo na pojistném

a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku

zaměstnanosti, s výjimkou případů, kdy bylo povoleno splácení ve

splátkách a není v prodlení se splácením splátek. Tuto skutečnost

fyzická nebo právnická osoba doloží čestným prohlášením.



(4) Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona považuje ten, kdo nebyl

pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin související s vykonáváním

komunikačních činností podle § 7.



(5) U právnické osoby musí podmínku bezúhonnosti podle odstavce 4

splňovat rovněž osoba oprávněná jednat jejím jménem.



(6) Bezúhonnost se dokládá výpisem z evidence Rejstříku trestů. Úřad si

za účelem doložení bezúhonnosti vyžádá podle zvláštního právního

předpisu^53) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu

z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se

předává v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový

přístup. Fyzická osoba, která není státním občanem České republiky,

dokládá bezúhonnost výpisem z evidence obdobné Rejstříku trestů vydaným

státem, jehož je fyzická osoba občanem, jakož i doklady vydanými státy,

ve kterých se déle než 3 měsíce nepřetržitě zdržovala v posledních 3

letech. Právnická osoba, která má sídlo mimo území České republiky,

dokládá bezúhonnost výpisem z evidence obdobné Rejstříku trestů vydaným

státem, v němž má sídlo, pokud tento stát takovéto doklady vydává,

jakož i doklady vydanými státy, ve kterých podnikala déle než 3 měsíce

v posledních 3 letech, pokud tyto státy takovéto doklady vydávají.

Výpisy dokladující bezúhonnost nesmí být starší 3 měsíců. Nevydává-li

stát výpisy nebo doklady podle věty čtvrté a páté, předloží Úřadu

fyzická nebo právnická osoba čestné prohlášení o své bezúhonnosti.



Díl 2



Všeobecné oprávnění



§ 9



Vydání všeobecného oprávnění



(1) Všeobecné oprávnění je opatření obecné povahy Úřadu, které stanoví

podmínky výkonu komunikačních činností vztahující se na všechny nebo na

určité druhy sítí a služeb elektronických komunikací, provozování

přístrojů a na využívání rádiových kmitočtů a které je závazné pro

fyzické a právnické osoby vykonávající činnosti podle § 7.



(2) Úřad je oprávněn vydat všeobecné oprávnění k zajišťování sítí

elektronických komunikací a přiřazených prostředků, k poskytování

služeb elektronických komunikací, k provozování přístrojů a k využívání

rádiových kmitočtů, pro které není třeba udělit individuální oprávnění

k využívání rádiových kmitočtů (§ 17).



§ 10



Podmínky stanovené všeobecným oprávněním



(1) Úřad všeobecným oprávněním stanoví konkrétní podmínky týkající se



a) interoperability služeb a propojení sítí,



b) zajištění dostupnosti a využívání čísel z číslovacího plánu pro

koncové uživatele včetně podmínek jejich využívání,



c) ochrany životního prostředí, územního plánování, přístupu na

nemovitosti včetně jejich užívání, společného umístění nebo sdílení

zařízení, včetně, kde je to aplikovatelné, jakýchkoliv finančních nebo

technických záruk nutných pro provedení prací,



d) povinnosti poskytovat službu šíření určeného rozhlasového nebo

televizního programu a s tímto programem související služby podle § 72,



e) ochrany osobních údajů a soukromí,



f) ochrany spotřebitelů,



g) omezení ve vztahu k přenášení takového obsahu, který představuje

porušování právních předpisů,



h) informací, které subjekty oznamují na základě tohoto zákona,

zvláštního právního předpisu nebo přímo použitelného předpisu Evropské

unie^65),



i) zajišťování sítí elektronických komunikací za stavu nebezpečí,

nouzového stavu, stavu ohrožení státu^6) a válečného stavu^7) (dále jen

"krizové stavy"),



j) ochrany občanů před škodlivými účinky elektromagnetického záření

způsobeného sítěmi elektronických komunikací,^8)



k) zajištění integrity veřejných komunikačních sítí a prevence

elektromagnetického rušení mezi sítěmi nebo službami elektronických

komunikací,



l) ochrany veřejných komunikačních sítí vůči neoprávněnému přístupu

podle § 89 odst. 1,



m) využívání rádiových kmitočtů s ohledem na účelné využívání rádiového

spektra a zabránění škodlivé interferenci,



n) plnění povinnosti podle § 62,



o) plnění povinností podle § 97, nebo



p) oznamování zahájení využívání rádiových kmitočtů podle písmene m).



(2) Podmínky podle odstavce 1 Úřad stanoví ve všeobecném oprávnění

pouze tehdy, nestanoví-li je tento zákon nebo zvláštní právní předpis.



§ 11



Zvláštní povinnosti



(1) Zvláštními povinnostmi se rozumí



a) povinnosti spojené s poskytováním univerzální služby podle dílu 6

této hlavy,



b) povinnosti uvedené v § 51 odst. 5 až 7, 11 a 12,



c) povinnosti týkající se přístupu k síti podle § 79 a 84,



d) povinnosti týkající se systému podmíněného přístupu (§ 83),



e) povinnosti uvedené v § 69a a v § 69b.



(2) Úřad je oprávněn uložit zvláštní povinnost podle odstavce 1 za

podmínek stanovených zákonem odděleně od podmínek uvedených ve

všeobecném oprávnění a po konzultaci podle § 130 a popřípadě i podle §

131. Pokud Úřad zvláštní povinnost uložil, přechází tato povinnost na

právního nástupce povinné osoby. V případě pochybností o tom, zda a v

jakém rozsahu přešla zvláštní povinnost na právního nástupce, rozhodne

o těchto skutečnostech Úřad.



(3) Informace o uložení zvláštních povinností Úřad uveřejní.



§ 12



Změna a zrušení všeobecného oprávnění



Úřad změní nebo zruší v souladu s postupem podle § 130 a popřípadě i

podle § 131 všeobecné oprávnění v odůvodněných případech. Odůvodněnými

případy se rozumí



a) změna skutečností, na základě kterých bylo všeobecné oprávnění

vydáno,



b) dodržení závazků vyplývajících z členství České republiky v

mezinárodních organizacích,



c) zajištění obrany a bezpečnosti státu.^9)



§ 13



Oznámení podnikání



(1) Fyzická a právnická osoba, která hodlá vykonávat komunikační

činnost, která je podnikáním v elektronických komunikacích, je povinna

předem tuto skutečnost písemně oznámit^10) (dále jen "oznámení") Úřadu.

Oznámení je učiněno dnem jeho doručení Úřadu.



(2) Fyzická osoba v oznámení uvede jméno, popřípadě jména, a příjmení,

popřípadě obchodní firmu, adresu místa podnikání, adresu místa trvalého

pobytu nebo přechodného pobytu nad 90 dnů na území České republiky,

popřípadě adresu bydliště v zahraničí (dále jen „bydliště“) a

identifikační číslo osoby (dále jen „identifikační číslo“), bylo-li

přiděleno.



(3) Právnická osoba v oznámení uvede obchodní firmu, název, adresu

sídla, popřípadě adresu sídla organizační složky na území České

republiky, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jméno, popřípadě

jména, příjmení a bydliště osoby oprávněné jednat jménem této právnické

osoby.



(4) Fyzická a právnická osoba dále v oznámení uvede



a) vymezení druhu a územního rozsahu veřejné komunikační sítě, kterou

hodlá zajišťovat, a popis služby elektronických komunikací, kterou

hodlá poskytovat, včetně údajů o síti, jejímž prostřednictvím bude

služba poskytována, s odkazem na příslušné všeobecné oprávnění,



b) datum předpokládaného zahájení zajišťování veřejné komunikační sítě

nebo poskytování služby elektronických komunikací,



c) způsob zajištění povinnosti stanovené v § 97,



d) připravenost přednostně poskytovat služby podle § 99 odst. 3.



(5) Fyzická a právnická osoba dále při oznámení doloží splnění obecných

podmínek podle § 8 odst. 3 a zaplacení správního poplatku. Právnická

osoba dosud nezapsaná v obchodním rejstříku při oznámení předloží též

ověřenou kopii smlouvy nebo listiny o zřízení nebo založení právnické

osoby.



(6) Fyzická a právnická osoba, která splnila oznamovací povinnost podle

odstavců 2 až 5, je povinna Úřadu písemně neprodleně sdělit změny údajů

uvedených v oznámení. To neplatí v případě, kdy změna údajů byla

oznámena prostřednictvím jiného agendového místa^10a).



(7) Fyzická a právnická osoba, která ukončila nebo přerušila vykonávání

komunikační činnosti podle všeobecného oprávnění, je povinna ve lhůtě 1

týdne ode dne ukončení nebo přerušení výkonu komunikační činnosti

oznámit tuto skutečnost Úřadu; odstavec 1 se použije obdobně.



(8) Podnikatel žádající o přístup nebo propojení není povinen oznámit

Úřadu vykonávání komunikačních činností, neposkytuje-li na území České

republiky službu elektronických komunikací nebo nezajišťuje-li síť

elektronických komunikací.



(9) Fyzická a právnická osoba, která přerušila vykonávání komunikační

činnosti podle odstavce 7, je povinna v případě opětovného zahájení

vykonávání této činnosti, tuto skutečnost Úřadu oznámit; odstavec 1 se

použije obdobně.



§ 14



Osvědčení a evidence podnikatelů



(1) Do 1 týdne od doručení oznámení Úřad vydá osobě uvedené v § 13

odst. 1 osvědčení potvrzující, že tato osoba předložila oznámení podle

§ 13. Současně fyzické osobě přidělí identifikační číslo, pokud jí

dosud nebylo přiděleno; identifikační číslo poskytne Úřadu správce

základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a

orgánů veřejné moci^10a). Nesplňuje-li oznámení náležitosti podle § 13,

Úřad neprodleně vyzve dotčenou osobu k jeho doplnění ve lhůtě ne menší

než 14 dnů. Nesplňuje-li oznámení náležitosti ani po uplynutí této

lhůty, Úřad osvědčení nevydá, řízení zastaví a tuto skutečnost dotčené

osobě sdělí.



(2) V osvědčení podle odstavce 1 Úřad uvede



a) tyto identifikační údaje:



1. u fyzické osoby jméno, popřípadě jména, a příjmení, popřípadě

obchodní firmu, adresu bydliště a identifikační číslo,



2. u právnické osoby obchodní firmu, adresu sídla, popřípadě adresu

sídla organizační složky na území České republiky, identifikační číslo,



b) vymezení druhu a územního rozsahu sítě elektronických komunikací,

nebo služby elektronických komunikací, jejíž zajišťování nebo

poskytování bylo oznámeno, a skutečnost, zda oznamovateli vzniklo

oprávnění podle § 79 a 104.



(3) Úřad vede v elektronické podobě databázi fyzických a právnických

osob, které splnily oznamovací povinnost podle § 13 odst. 1. Databáze

obsahuje údaje nejvýše v rozsahu údajů uvedených v odstavcích 2 a 4.

Databáze je veřejně přístupná způsobem umožňujícím dálkový přístup.



(4) Oznámí-li osoba uvedená v databázi Úřadu připravenost poskytovat

služby podle § 99 odst. 3, Úřad v databázi tuto skutečnost vyznačí.



(5) Na žádost osoby uvedené v § 13 odst. 6 vydá Úřad osvědčení o

sdělení změny oznámených údajů v rozsahu odstavce 2. Vydání tohoto

osvědčení je podmíněno zaplacením správního poplatku.



Díl 3



Správa rádiového spektra



§ 15



Povinnosti Úřadu



(1) Úřad vykonává k zajištění správy a účelného využívání rádiových

kmitočtů správu rádiového spektra, která je v souladu s harmonizačními

záměry Evropské unie. Rádiovým spektrem se rozumí elektromagnetické

vlny o kmitočtu od 9 kHz do 3 000 GHz šířené prostorem bez zvláštního

vedení.



(2) Správou rádiového spektra se rozumí sestavování návrhu plánu

přidělení kmitočtových pásem (národní kmitočtová tabulka) a jeho změn,

sestavování plánu využití rádiového spektra, udělování individuálního

oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, udělování přídělu rádiových

kmitočtů, udělování souhlasu k převodu přídělu rádiových kmitočtů nebo

jeho části, přidělování volacích značek a identifikačních čísel a kódů,

koordinace rádiových kmitočtů a kmitočtových pásem a kontrola využívání

rádiového spektra. Úřad v rámci správy rádiového spektra odpovídá za

jeho účelné využití.



(3) Využíváním rádiových kmitočtů se rozumí jejich používání pro

radiokomunikační službu nebo k zajišťování sítě elektronických

komunikací, jejímž prostřednictvím jsou poskytovány služby

elektronických komunikací nebo radiokomunikační služby.



(4) Využívání rádiových kmitočtů musí probíhat v souladu se zákonem,

plánem přidělení kmitočtových pásem (národní kmitočtová tabulka),

plánem využití rádiového spektra, přídělem rádiových kmitočtů,

individuálním oprávněním k využívání rádiových kmitočtů a krátkodobým

oprávněním k využívání rádiových kmitočtů, popřípadě všeobecným

oprávněním.



(5) Pro účely výkonu správy rádiového spektra a kontroly elektronických

komunikací, vyhledávání a odstraňování zdrojů rušení rádiových kmitočtů

a pro kontrolu a vyhodnocení plnění podmínek, které byly uloženy

držiteli přídělu rádiových kmitočtů podle § 22 ve výběrovém řízení

podle § 21, Úřad vede databázi přidělených rádiových kmitočtů s

informacemi zejména o číslech rozhodnutí, kterými byly rádiové kmitočty

přiděleny, a době, na kterou byly přiděleny. Databáze je veřejně

přístupná způsobem umožňujícím dálkový přístup. Veřejný přístup není k

údajům o osobě držitele individuálního oprávnění k využívání rádiových

kmitočtů podle § 18 a o rádiových kmitočtech přidělených



a) Ministerstvu vnitra pro účely bezpečnosti státu,



b) Policii České republiky pro účely bezpečnosti státu,



c) Bezpečnostní informační službě,



d) Vězeňské službě a justiční stráži České republiky,



e) Hasičskému záchrannému sboru České republiky,



f) Ministerstvu obrany pro vojenské účely.



(6) Úřad poskytuje informace do Informačního systému o rádiovém

spektru^10b).



(7) Úřad je povinen provádět systematické monitorování efektivního

využívání rádiového spektra držiteli individuálních oprávnění k

využívání rádiových kmitočtů podle § 18 a systematické monitorování

dodržování závazků vyplývajících držitelům přídělů rádiových kmitočtů z

výběrových řízení podle § 21. Za tím účelem je oprávněn shromažďovat

příslušné údaje od dotčených držitelů individuálních oprávnění k

využívání rádiových kmitočtů, kontrolovat věrohodnost poskytnutých

údajů, vyhodnocovat plnění podmínek, které byly uloženy držiteli

přídělu rádiových kmitočtů podle § 22 odst. 2 ve výběrovém řízení podle

§ 21.



(8) K realizaci úkolů podle odstavců 1, 2, 5 až 7 Úřad provozuje

příslušné informační systémy a automatizovaný systém monitorování

kmitočtového spektra.



§ 16



Kmitočtové plány



(1) Plán přidělení kmitočtových pásem (národní kmitočtová tabulka)

stanoví Ministerstvo vyhláškou.



(2) Plán využití rádiového spektra, popřípadě jeho části, Úřad vydává

jako opatření obecné povahy.



(3) Plán přidělení kmitočtových pásem národní kmitočtová tabulka) v

souladu se závazky vyplývajícími z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká

republika vázána, nebo z členství v mezinárodních organizacích obsahuje

kmitočtová pásma pro jednotlivé radiokomunikační služby, popřípadě

rádiová zařízení a obecné podmínky pro využívání kmitočtů.



(4) Úřad v plánu využití rádiového spektra stanoví technické parametry

a podmínky využití rádiového spektra radiokomunikačními službami,

včetně uvedení, zda mají být rádiové kmitočty využívány na základě

všeobecného oprávnění nebo na základě individuálního oprávnění k

využívání rádiových kmitočtů, zda je počet práv k využívání rádiových

kmitočtů omezen, nebo zda došlo k omezení práv k využívání rádiových

kmitočtů a omezení zásad uvedených v § 16a.



(5) Úřad je oprávněn upřednostnit ve veřejném zájmu využívání rádiového

spektra pro poskytování univerzální služby a poskytování veřejně

dostupných služeb elektronických komunikací.



(6) Plán využití rádiového spektra a informace o právech, podmínkách,

postupech a poplatcích týkajících se využívání rádiového spektra Úřad

uveřejní. Úřad tyto informace průběžně aktualizuje. Údaje o

kmitočtových pásmech vyhrazených v plánu přidělení kmitočtových pásem

(národní kmitočtová tabulka) Ministerstvu obrany pro vojenské účely se

v plánu využití rádiového spektra neuveřejňují.



(7) Způsob tvorby volacích značek a identifikačních čísel a kódů,

jejich používání a druhy radiokomunikačních služeb, pro něž jsou

vyžadovány, stanoví prováděcí právní předpis.



(8) Technické a provozní podmínky amatérské radiokomunikační služby

stanoví prováděcí právní předpis.



§ 16a



(1) Při správě rádiového spektra Úřad jedná v souladu se zásadou

technologické neutrality a neutrality vůči službám elektronických

komunikací.



(2) Úřad v plánu využití rádiového spektra může omezit zásadu

technologické neutrality tím, že stanoví technické podmínky využívání

daného kmitočtového pásma určitým typem technologie, je-li to nezbytné

pro



a) zabránění škodlivé interferenci,



b) ochranu veřejného zdraví proti škodlivým účinkům působení

elektromagnetického pole,



c) zajištění technických podmínek kvality služby elektronických

komunikací,



d) zajištění maximálního sdílení rádiových kmitočtů,



e) zajištění účelného využívání rádiových kmitočtů, nebo



f) plnění cílů veřejného zájmu, jimiž jsou ochrana života a zdraví,

podpora sociální, regionální nebo územní soudržnosti nebo podpora

kulturní a jazykové rozmanitosti a plurality médií, například

poskytování služeb rozhlasového a televizního vysílání.



(3) Úřad v plánu využití rádiového spektra může omezit zásadu

neutrality vůči službám elektronických komunikací tím, že stanoví

využívání kmitočtového pásma konkrétní službou elektronických

komunikací a podmínky tohoto využívání, je-li to nezbytné pro



a) splnění závazků vyplývajících z členství České republiky v

Mezinárodní telekomunikační unii, nebo



b) plnění cílů veřejného zájmu, jimiž jsou ochrana života a zdraví^54),

podpora sociální, regionální nebo územní soudržnosti nebo podpora

kulturní a jazykové rozmanitosti a plurality médií, například

poskytování služeb rozhlasového a televizního vysílání.



(4) Úřad může v plánu využití rádiového spektra zakázat poskytování

služby elektronických komunikací v konkrétním kmitočtovém pásmu, a to

pouze v případě, jsou-li v daném kmitočtovém pásmu provozovány služby,

které slouží k ochraně života a zdraví.



(5) Úřad provádí pravidelně, nejméně jednou za pět let, přezkum

nezbytnosti omezení podle odstavců 2 až 4 a výsledek tohoto přezkumu

uveřejní. Zjistí-li Úřad, že důvody pro omezení podle odstavců 2 až 4

již nejsou dány, plán využití rádiového spektra změní.



§ 17



Individuální oprávnění k využívání rádiových kmitočtů



(1) Rádiové kmitočty, které nelze využívat na základě všeobecného

oprávnění podle § 9, je možné využívat pouze na základě individuálního

oprávnění k využívání rádiových kmitočtů (dále jen „oprávnění k

využívání rádiových kmitočtů“), nestanoví-li tento zákon jinak. Úřad

udělí žadateli oprávnění k využívání rádiových kmitočtů v případě,

je-li to nezbytné k



a) zabránění škodlivé interferenci,



b) zajištění technických podmínek kvality služby elektronických

komunikací,



c) zabezpečení účelného využívání rádiového spektra,



d) plnění cílů veřejného zájmu, jimiž jsou ochrana života a zdraví^54),

podpora sociální, regionální nebo územní soudržnosti nebo podpora

kulturní a jazykové rozmanitosti a plurality médií, například

poskytování služeb rozhlasového a televizního vysílání, nebo



e) experimentálním účelům.



(2) V případech, kdy je nezbytné udělit oprávnění k využívání rádiových

kmitočtů, Úřad rozhodne o jejich udělení kterémukoli podnikateli

zajišťujícímu síť elektronických komunikací nebo poskytujícímu službu

elektronických komunikací podle všeobecného oprávnění nebo podnikateli

užívajícímu tyto sítě nebo služby, anebo nepodnikající osobě v souladu

s podmínkami zajišťujícími účelné využívání rádiových kmitočtů, a to na

základě jeho písemné žádosti podané Úřadu.



(3) Žádost o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů musí

obsahovat



a) je-li žadatelem



1. podnikající právnická osoba, obchodní firmu nebo název, adresu

sídla, popřípadě adresu sídla organizační složky na území České

republiky, a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jméno, popřípadě

jména, příjmení a bydliště osoby oprávněné jednat jménem této právnické

osoby,



2. podnikající fyzická osoba, jméno, popřípadě jména, a příjmení,

popřípadě obchodní firmu, bydliště, adresu místa podnikání a

identifikační číslo, bylo-li přiděleno,



3. nepodnikající osoba, jméno, popřípadě jména, a příjmení, bydliště a

datum narození fyzické osoby, nebo název a adresu sídla, popřípadě

adresu sídla organizační složky na území České republiky, popřípadě

identifikační číslo právnické osoby,



b) údaje o rádiových kmitočtech, které jsou požadovány, včetně jejich

technických parametrů, a účel jejich využívání, nejsou-li tyto kmitočty

a jejich technické parametry závazně stanoveny mezinárodní smlouvou,

kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce

zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv,



c) číslo jednací a datum vydání rozhodnutí o přídělu rádiových kmitočtů

v případě žádosti o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů,

ke kterým právo k využívání bylo tímto přídělem uděleno,



d) typ vysílacího rádiového zařízení, pokud je to vyžadováno

mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána a která byla

vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, anebo to

vyplývá z členství České republiky v Evropské unii anebo v

mezinárodních organizacích,



e) návrh požadované volací značky, identifikačního čísla nebo kódu,

jsou-li pro daný druh radiokomunikační služby nezbytné,



f) vymezení předpokládaného území využívání rádiových kmitočtů, je-li

pro jejich využívání nezbytné,



g) požadovanou dobu využívání rádiových kmitočtů.



(4) Rozsah požadovaných údajů podle odstavce 3 písm. b) pro jednotlivé

druhy radiokomunikačních služeb stanoví Úřad opatřením obecné povahy.



(5) Žádost o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů musí být

doložena



a) v případě žádosti o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů

pro rozhlasové analogové vysílání licencí k provozování rozhlasového

vysílání šířeného analogově podle zvláštního právního předpisu^11),

nebo smlouvou s držitelem takové licence, s výjimkou případu, kdy se

jedná o žádost o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, ke

kterým právo k využívání bylo uděleno přídělem rádiových kmitočtů, nebo

případu, kdy jsou rádiové kmitočty vyhrazeny podle zvláštního právního

předpisu^16),



b) souhlasem držitele přídělu v případě žádosti o udělení oprávnění k

využívání rádiových kmitočtů, ke kterým právo k využívání bylo uděleno

přídělem rádiových kmitočtů, pokud o oprávnění nežádá držitel tohoto

přídělu,



c) u osob dosud nezapsaných v obchodním rejstříku ověřenou kopií

smlouvy nebo listiny o zřízení nebo založení právnické osoby,



d) osvědčením o zápisu do leteckého rejstříku České republiky, nebo

osvědčením o přidělení poznávací značky, požaduje-li žadatel udělení

oprávnění k využívání rádiových kmitočtů na palubě letadla,



e) potvrzením Ministerstva dopravy o provedení kmitočtové koordinace v

rámci leteckých mezinárodních organizací, požaduje-li žadatel udělení

oprávnění k využívání rádiových kmitočtů letecké pohyblivé služby,^12)



f) osvědčením o zápisu do plavebního rejstříku České republiky,

požaduje-li žadatel udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů na

vnitrozemském plavidle,^13) nebo do námořního rejstříku České

republiky, požaduje-li žadatel udělení oprávnění k využívání kmitočtů

na námořním plavidle;^14) zápis plavidla do plavebního rejstříku České

republiky je možno rovněž doložit lodním osvědčením.^14)



(6) Úřad rozhodne o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů

bezodkladně. Jedná-li se o rádiové kmitočty vyhrazené pro zvláštní

účely v rámci plánu přidělení kmitočtových pásem (národní kmitočtová

tabulka) a plánu využití rádiového spektra, rozhodne Úřad ve lhůtě 6

týdnů ode dne podání úplné žádosti. Tuto lhůtu je Úřad oprávněn

prodloužit, je-li to nezbytné z důvodu výběrového řízení (§ 21),

nejdéle však o 8 měsíců. Lhůty vyplývající z mezinárodních dohod

týkajících se využívání rádiových kmitočtů nebo orbitálních pozic

nejsou tímto dotčeny.



(7) Je-li více žadatelů o udělení oprávnění k využívání stejných

rádiových kmitočtů, Úřad rozhodne o udělení oprávnění podle pořadí

došlých žádostí; tento postup se neuplatní u žadatelů o povolení k

provozu stanic amatérské radiokomunikační služby. Žádá-li žadatel pro

účely dokrytí území, na kterém je oprávněn šířit a přenášet rozhlasové

nebo televizní vysílání, o udělení dalšího oprávnění k využívání

rádiových kmitočtů pro šíření a přenos rozhlasového nebo televizního

vysílání, Úřad si před vydáním rozhodnutí vyžádá od Rady pro rozhlasové

a televizní vysílání stanovisko. Neobdrží-li Úřad toto stanovisko do 30

dnů od požádání, platí, že Rada pro rozhlasové a televizní vysílání s

udělením oprávnění souhlasí.



(8) Oprávnění k využívání rádiových kmitočtů pro jiné radiokomunikační

služby v části rádiového spektra vyhrazené výhradně pro rozhlasovou

službu může Úřad vydat jen se souhlasem Rady pro rozhlasové a televizní

vysílání podle zvláštního právního předpisu^11).



(9) Úřad přednostně rozhodne o udělení oprávnění k využívání rádiových

kmitočtů nezbytných k zajištění činnosti orgánů Ministerstva vnitra,

Bezpečnostní informační služby, Úřadu pro zahraniční styky a informace,

Policie České republiky, Vězeňské služby a justiční stráže České

republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky a jednotek

požární ochrany, poskytovatelů zdravotnické záchranné služby a celních

orgánů.^15)



(10) Kmitočtová pásma vyhrazená v plánu přidělení kmitočtových pásem

(národní kmitočtová tabulka) Ministerstvu obrany pro vojenské účely

mohou být využívána pro vojenské účely bez rozhodnutí o udělení

oprávnění k využívání rádiových kmitočtů.



(11) Úřad neudělí oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, jestliže



a) to vyžaduje bezpečnost státu,



b) to vyžaduje dodržení závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy,

kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce

zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv,



c) to vyžaduje dodržení závazků vyplývajících z členství České

republiky v Evropské unii, Severoatlantické alianci anebo v

mezinárodních organizacích,



d) využívání požadovaných rádiových kmitočtů neumožňuje plán přidělení

kmitočtových pásem (národní kmitočtová tabulka) nebo plán využití

rádiového spektra; to neplatí v případě využívání rádiových kmitočtů

pro experimentální účely podle § 19b,



e) žadatel ani na opakovanou výzvu Úřadu a v jím stanovené lhůtě

nepředložil úplnou žádost o udělení oprávnění k využívání rádiových

kmitočtů,



f) požadované rádiové kmitočty nejsou k dispozici nebo je nelze

zkoordinovat,



g) oznámil záměr omezit počet práv k využívání rádiových kmitočtů,

jejichž využívání je požadováno, nebo



h) došlo k omezení práv k využívání rádiových kmitočtů, jejichž

využívání je požadováno, a o rádiové kmitočty žádá osoba, která není

držitelem přídělu rádiových kmitočtů uděleného na základě omezení nebo

osobou, které byl udělen souhlas držitele přídělu rádiových kmitočtů.



(12) Úřad přeruší řízení o žádosti o udělení oprávnění k využívání

rádiových kmitočtů, jestliže hodlá oznámit záměr omezit počet práv

podle § 20 odst. 2, které jsou předmětem žádosti, a to nejdéle na 3

měsíce od doručení žádosti.



(13) Úřad může rozhodnout, že neudělí oprávnění k využívání rádiových

kmitočtů také žadateli, který má nedoplatky po lhůtě splatnosti na

pokutách nebo poplatcích uložených podle tohoto zákona.



(14) Podání opravného prostředku proti rozhodnutí podle odstavce 6 nemá

odkladný účinek.



§ 18



Vydání oprávnění k využívání rádiových kmitočtů



(1) Úřad v oprávnění k využívání rádiových kmitočtů uvede



a) byla-li žadatelem



1. podnikající právnická osoba, obchodní firmu nebo název, adresu

sídla, popřípadě adresu sídla organizační složky na území České

republiky, a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,



2. podnikající fyzická osoba, jméno, popřípadě jména, a příjmení,

popřípadě obchodní firmu, bydliště, místo podnikání a identifikační

číslo, bylo-li přiděleno,



3. jiná nepodnikající osoba, jméno, popřípadě jména, a příjmení,

bydliště a datum narození fyzické osoby, nebo název a adresu sídla,

popřípadě adresu sídla organizační složky na území České republiky,

popřípadě identifikační číslo právnické osoby,



b) údaje o rádiových kmitočtech nebo kmitočtovém pásmu včetně jejich

technických parametrů,



c) označení radiokomunikační služby nebo druhu sítě nebo technologie,

pro které bylo oprávnění k využívání rádiových kmitočtů uděleno,



d) typ vysílacího rádiového zařízení, pokud je to vyžadováno

mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána a která byla

vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, anebo to

vyplývá z členství České republiky v mezinárodních organizacích,



e) přidělené volací značky, identifikační čísla a kódy, jsou-li pro

daný druh radiokomunikační služby nezbytné,



f) výši poplatků podle § 24, nestanoví-li tento zákon jinak,



g) dobu platnosti oprávnění k využívání rádiových kmitočtů,



h) případná omezení změny držitele oprávnění nebo pronájmu práv

vyplývajících z oprávnění k využívání rádiových kmitočtů.



(2) Úřad může v oprávnění k využívání rádiových kmitočtů uložit

podmínky týkající se



a) zamezení škodlivé interference a ochrany občanů před škodlivými

účinky elektromagnetického záření,^8)



b) povinností vyplývajících z příslušných mezinárodních dohod o

využívání rádiových kmitočtů,



c) dodržení závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy, kterou je

Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve

Sbírce mezinárodních smluv, nebo



d) dodržení závazků vyplývajících z členství České republiky v Evropské

unii, Severoatlantické alianci anebo v mezinárodních organizacích anebo

povinností souvisejících se zajištěním bezpečnosti státu.



Tyto podmínky Úřad může stanovit, nestanoví-li je tento zákon,

všeobecné oprávnění nebo zvláštní právní předpis.



(3) Doba platnosti oprávnění k využívání rádiových kmitočtů podle

odstavce 1 písm. g) může být stanovena nejdéle na 5 let, a to tak, aby

byla v souladu s plánem přidělení kmitočtových pásem (národní

kmitočtová tabulka), plánem využití rádiového spektra, harmonizačními

záměry Evropské unie, mezinárodními smlouvami, kterými je Česká

republika vázána a které byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce

mezinárodních smluv, a bezpečností státu, pokud tento zákon nestanoví

jinak. V případě udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů na

základě práv vyplývajících z přídělu rádiových kmitočtů podle § 22,

může být doba platnosti oprávnění k využívání rádiových kmitočtů

stanovena delší, nesmí však přesáhnout dobu platnosti přídělu rádiových

kmitočtů podle § 22 odst. 2 písm. f).



(4) Bylo-li využívání rádiových kmitočtů harmonizováno na úrovni

Evropské unie a byly-li stanoveny podmínky jejich využívání, rozhodne

Úřad o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů podnikateli

určenému podle pravidel Evropské unie nebo v souladu s mezinárodní

smlouvou, kterou je Česká republika vázána. Jsou-li splněny podmínky

spojené s oprávněním k využívání rádiových kmitočtů stanovené podle

tohoto zákona nebo na jeho základě, nestanoví Úřad v oprávnění žádné

další podmínky, které by omezovaly nebo opožďovaly využívání rádiových

kmitočtů.



(5) Držitel oprávnění k využívání kmitočtů je povinen Úřadu neprodleně

oznámit změnu skutečností, na základě kterých mu bylo toto oprávnění

uděleno.



§ 19



Změna, prodloužení, odnětí a pozbytí platnosti oprávnění k využívání

rádiových kmitočtů



(1) Úřad může rozhodnout o změně oprávnění k využívání rádiových

kmitočtů, vyžaduje-li to



a) dodržení závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy, kterou je

Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve

Sbírce mezinárodních smluv, nebo



b) dodržení závazků vyplývajících z členství České republiky v Evropské

unii, Severoatlantické alianci anebo v mezinárodních organizacích,



c) nezbytně bezpečnost státu a není-li možné ji zajistit jiným

způsobem,



d) změna skutečností, na základě kterých bylo uděleno individuální

oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, nebo změna výše poplatků

podle § 24,



e) držitel oprávnění k využívání rádiových kmitočtů; žádost o změnu

přiděleného kmitočtu nebo jeho technických parametrů se považuje za

žádost o udělení nového oprávnění k využívání rádiových kmitočtů podle

§ 17.



S výjimkou případu uvedeného v písmenu e) Úřad musí o záměru učinit

takové změny informovat dotčené osoby a poskytnout jim lhůtu 1 měsíc k

vyjádření. V případech uvedených v písmenech a) až d) může Úřad tuto

lhůtu zkrátit, nejméně však na 7 dnů. Zkrácení lhůty Úřad odůvodní.



(2) Dojde-li ke změně podle odstavce 1 písm. a) až c), hradí efektivně

a účelně vynaložené náklady vyvolané touto změnou držiteli oprávnění

nebo Ministerstvu obrany prostřednictvím radiokomunikačního účtu Úřad

podle § 27.



(3) Na žádost držitele oprávnění k využívání rádiových kmitočtů Úřad

rozhodne o prodloužení doby platnosti tohoto oprávnění. Pokud tomu

nebrání skutečnosti uvedené v odstavci 1 písm. a) až c) nebo pokud

nejsou dány důvody pro neudělení oprávnění k využívání rádiových

kmitočtů podle § 17 odst. 11, Úřad dobu platnosti prodlouží, nejvýše

však o dobu uvedenou v oprávnění. Pokud jsou předmětem prodloužení doby

platnosti takové rádiové kmitočty, na něž byl vydán příděl rádiových

kmitočtů, nesmí být tato doba delší než doba platnosti příslušného

přídělu. Dobu platnosti lze prodloužit opakovaně. Žádost o prodloužení

doby platnosti oprávnění k využívání rádiových kmitočtů musí být Úřadu

doručena nejpozději jeden měsíc přede dnem uplynutí jeho platnosti.



(4) Úřad rozhodne o odnětí oprávnění k využívání rádiových kmitočtů,

jestliže



a) držitel oprávnění přestal splňovat některou z podmínek, na jejichž

základě mu bylo oprávnění uděleno, nebo podmínky stanovené zvláštním

právním předpisem,^16)



b) držitel oprávnění nesplní povinnosti stanovené tímto zákonem nebo

rozhodnutím o udělení oprávnění nebo o změně oprávnění, a nápravu

nezjednal ani ve lhůtě stanovené Úřadem podle § 114, ačkoliv byl na

možnost odnětí oprávnění z tohoto důvodu Úřadem písemně upozorněn,



c) je to nezbytné k dodržení závazků vyplývajících z mezinárodní

smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve

Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, anebo z členství

České republiky v Evropské unii, Severoatlantické alianci anebo

mezinárodních organizacích, anebo vyžaduje-li to bezpečnost státu,



d) držitel oprávnění nevyužíval přidělené kmitočty nepřetržitě po dobu

6 měsíců nebo opakovaně přerušil využívání přidělených kmitočtů na

souhrnnou dobu 12 měsíců v průběhu 2 let anebo je využíval k jiným

účelům, než pro které mu byly přiděleny; do doby přerušení využívání

kmitočtů se nezapočítávají doby nutné pro opravy a údržbu vysílacích

rádiových zařízení, nebo doba, kdy účelnému využívání kmitočtů bránily

odůvodněné technické překážky; lhůta pro posouzení nevyužívání

rádiových kmitočtů se počítá ode dne nabytí právní moci rozhodnutí,

kterým bylo oprávnění k využívání rádiových kmitočtů držiteli oprávnění

nebo jeho právnímu předchůdci uděleno poprvé; doba využívání rádiových

kmitočtů se nesleduje u provozovatelů amatérské radiokomunikační

služby,



e) držitel oprávnění o odnětí požádal, nebo



f) jsou splněny podmínky uvedené v § 20 odst. 3.



(5) Rozhodne-li Úřad o odnětí oprávnění podle odstavce 4 písm. b) nebo

d), může žadatel požádat znovu o udělení oprávnění nejdříve po uplynutí

6 měsíců ode dne, kdy rozhodnutí o odnětí oprávnění nabylo právní moci.



(6) Oprávnění k využívání rádiových kmitočtů pozbývá platnosti



a) uplynutím doby, na kterou bylo oprávnění k využívání rádiových

kmitočtů uděleno,



b) dnem zániku právnické osoby, která je držitelem oprávnění k

využívání rádiových kmitočtů, pokud tato nemá právního nástupce,



c) dnem úmrtí držitele oprávnění, pokud v jeho podnikání nepokračuje

dědic^16b) nebo správce dědictví^16c),



d) dnem, kdy rozhodnutí Úřadu podle odstavce 4 nabylo právní moci, nebo



e) dnem převodu přídělu rádiových kmitočtů podle § 23,



f) dnem pozbytí platnosti přídělu podle § 22c, pokud tento zákon

nestanoví jinak (§ 20 odst. 3), nebo



g) dnem nabytí právní moci nového oprávnění podle § 19a odst. 2.



(7) Držitel oprávnění k využívání rádiových kmitočtů nebo jeho právní

nástupce je povinen zajistit, aby bezprostředně po skončení platnosti

oprávnění k využívání rádiových kmitočtů byl ukončen provoz vysílacích

rádiových stanic provozovaných na základě tohoto oprávnění.



§ 19a



Změna držitele oprávnění a pronájem práva plynoucího z oprávnění k

využívání rádiových kmitočtů



(1) Ke změně držitele oprávnění k využívání rádiových kmitočtů může

dojít, není-li v rozhodnutí o udělení oprávnění k využívání rádiových

kmitočtů stanoveno jinak.



(2) Změna držitele oprávnění k využívání rádiových kmitočtů se

uskutečňuje prostřednictvím udělení nového oprávnění k využívání

rádiových kmitočtů podle § 18 na základě společné žádosti budoucího

držitele oprávnění k využívání rádiových kmitočtů a dosavadního

držitele oprávnění k využívání rádiových kmitočtů. Pro vydání nového

oprávnění se obdobně použijí § 17 a 18. Oprávnění dosavadního držitele

k využívání rádiových kmitočtů pozbude platnosti dnem nabytí právní

moci nového oprávnění k využívání rádiových kmitočtů.



(3) Úřad průběžně provádí přezkum udělených oprávnění k využívání

rádiových kmitočtů v kmitočtových pásmech, v nichž uděluje oprávnění k

využívání rádiových kmitočtů, jejichž doba platnosti je delší než 10

let a u kterých nelze změnit držitele oprávnění, ani je pronajmout.

Pokud po konzultaci podle § 130 a na základě přezkumu Úřad zjistí, že

kritéria pro udělování oprávnění k využívání rádiových kmitočtů v daném

pásmu v této podobě již nejsou relevantní, zruší na žádost držitele

oprávnění omezení změny držitele oprávnění nebo pronájmu práv

vyplývajících z oprávnění k využívání rádiových kmitočtů jiným osobám,

nebo vydá všeobecné oprávnění, kterým umožní využívat rádiové kmitočty

v daném pásmu na základě a za podmínek tohoto oprávnění.



(4) Podnikatel může jinému podnikateli, který splňuje podmínky pro

držitele oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, pronajmout práva

vyplývající z oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, není-li v

rozhodnutí o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů stanoveno

jinak. Držitel oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, který pronajal

práva vyplývající z tohoto oprávnění jinému podnikateli, nadále

odpovídá za plnění podmínek uvedených v tomto oprávnění. Uzavření

smlouvy podle věty první, jakož i ukončení její platnosti, oznamuje

držitel oprávnění k využívání rádiových kmitočtů Úřadu s uvedením údajů

podle § 13 odst. 2 nebo 3.



§ 19b



Individuální oprávnění k využívání rádiových kmitočtů pro

experimentální účely



(1) Úřad rozhodne o udělení individuálního oprávnění k využívání

rádiových kmitočtů pro experimentální účely (dále jen „oprávnění pro

experimentální účely“) na základě písemné žádosti.



(2) Experimentálním účelem se rozumí využívání rádiových kmitočtů pro

výzkum, vývoj a provozní ověřování nových vysílacích rádiových

zařízení, nebo ověřování a zjišťování fyzikálních vlastností šíření

rádiových vln.



(3) Při využívání rádiových kmitočtů pro experimentální účely nesmí

docházet k poskytování služby elektronických komunikací za účelem

přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu.

Subjekty, pro které držitel oprávnění pro experimentální účely

zajišťuje využívání rádiových kmitočtů pro experimentální účely, se

podílejí na nákladech vzniklých v souvislosti s tímto využíváním,

přičemž souhrn přiměřených nákladů hrazených těmito subjekty nesmí

přesáhnout celkové náklady držitele oprávnění pro experimentální účely

na využívání rádiových kmitočtů pro příslušný experimentální účel.



(4) Pro podání žádosti o udělení oprávnění pro experimentální účely se

použije obdobně § 17 odst. 3 a 4. Žadatel je povinen na výzvu Úřadu

předložit podrobnější informace o využití kmitočtů pro experimentální

účely.



(5) Pro vydání oprávnění pro experimentální účely se použije obdobně §

17 odst. 6 a § 18 odst. 1 a 2. Úřad udělí oprávnění pro experimentální

účely nejvýše na dobu 12 měsíců. Dobu platnosti lze prodloužit

jedenkrát maximálně o 6 měsíců.



(6) Úřad neudělí nebo neprodlouží oprávnění pro experimentální účely z

důvodů uvedených v § 17 odst. 11 písm. a) až c) a písm. e) a f) a v

případě, pokud způsob využití požadovaných rádiových kmitočtů pro

experimentální účely neodpovídá odstavci 2.



(7) V případě udělení nebo prodloužení oprávnění pro experimentální

účely v kmitočtovém pásmu vyhrazeném výhradně pro rozhlasovou službu

Úřad informuje Radu pro rozhlasové a televizní vysílání.



(8) Držitel oprávnění pro experimentální účely nemá nárok na ochranu

před škodlivou interferencí způsobovanou rádiovými zařízeními ostatních

radiokomunikačních služeb a zároveň nesmí způsobovat škodlivou

interferenci vůči rádiovým zařízením ostatních radiokomunikačních

služeb.



(9) V případě že dojde ke vzniku škodlivé interference způsobované

držitelem oprávnění pro experimentální účely vůči rádiovým zařízením

ostatních radiokomunikačních služeb, je držitel oprávnění pro

experimentální účely povinen bezprostředně podniknout takové kroky,

které této škodlivé interferenci zabrání, v krajním případě využívání

rádiových kmitočtů pro experimentální účely na vlastní náklady ukončit.



(10) Oprávnění pro experimentální účely pozbývá platnosti



a) uplynutím doby, na kterou bylo uděleno,



b) v případě, že je uděleno k využívání rádiových kmitočtů v

kmitočtovém pásmu, ve kterém je omezen počet práv k využívání rádiových

kmitočtů a ve kterém došlo v době platnosti oprávnění pro

experimentální účely k udělení práv k využívání rádiových kmitočtů na

základě výběrového řízení podle § 21. To neplatí v případě, že držitel

oprávnění pro experimentální účely, se stal držitelem tohoto práva,



c) dnem zániku právnické osoby, která je držitelem oprávnění, pokud

tato nemá právního nástupce,



d) dnem úmrtí držitele oprávnění, pokud v jeho podnikání nepokračuje

dědic^16b) nebo správce dědictví^16c),



e) dnem, kdy rozhodnutí Úřadu podle odstavce 13 nabylo právní moci.



(11) Držitel oprávnění pro experimentální účely je povinen bezodkladně

oznámit Úřadu změnu skutečností, na základě kterých mu bylo toto

oprávnění uděleno.



(12) Úřad je oprávněn rozhodnout o změně oprávnění pro experimentální

účely z důvodů uvedených v § 19 odst. 1.



(13) Úřad je oprávněn rozhodnout o odnětí oprávnění pro experimentální

účely z důvodů uvedených v § 19 odst. 4 písm. a) až c) a písm. e).



(14) Držitel oprávnění pro experimentální účely je povinen poskytnout

Úřadu na jeho žádost informace o výsledcích využívání rádiových

kmitočtů k experimentálním účelům.



(15) Podání opravného prostředku proti rozhodnutí o udělení oprávnění

pro experimentální účely nemá odkladný účinek.



§ 20



Omezení počtu práv k využívání rádiových kmitočtů



(1) Úřad může omezit počet práv k využívání rádiových kmitočtů v plánu

využití rádiového spektra pouze z důvodů zajištění účelného využívání

rádiových kmitočtů a není-li to v rozporu se zájmem uživatelů nebo

zájmem na rozvíjení hospodářské soutěže.



(2) Při konzultaci podle § 130 Úřad vždy uvede



a) údaje o rádiových kmitočtech nebo kmitočtovém pásmu, jichž se

omezení týká,



b) předpokládaný počet práv, která by měla být udělena,



c) podmínky, které Úřad zamýšlí stanovit v souvislosti s využíváním

rádiových kmitočtů,



d) důvody, které vedou k záměru omezit počet práv k využívání rádiových

kmitočtů.



(3) Úřad je povinen sledovat a v přiměřených intervalech nebo na

základě důvodného požadavku osoby dotčené omezením počtu práv k

využívání rádiových kmitočtů přezkoumávat, zda důvody pro omezení počtu

práv k využívání rádiových kmitočtů stále trvají. Má-li Úřad za to, že

důvody omezení počtu práv k využívání rádiových kmitočtů pominuly nebo

že vzhledem k zájmu uživatelů nebo zájmu na rozvíjení hospodářské

soutěže je třeba omezení počtu práv k využívání rádiových kmitočtů

zrušit, Úřad omezení počtu práv k využívání rádiových kmitočtů v plánu

využití rádiového spektra zruší a následně rozhodne o zrušení přídělu

uděleného v tomto kmitočtovém pásmu. Rozhodnutí o oprávnění k využívání

rádiových kmitočtů vydaná na základě zrušeného přídělu a podmínky

stanovené v těchto rozhodnutích nadále zůstávají v platnosti, pokud

Úřad z důvodů, pro které došlo ke zrušení omezení počtu práv,

nerozhodne o odnětí oprávnění k využívání rádiových kmitočtů. Pokud

Úřad rozhodl o zrušení přídělu a o odnětí oprávnění k využívání

rádiových kmitočtů vydaných na základě zrušeného přídělu, náleží

držiteli přídělu náhrada za odnětí přídělu. Při stanovení výše náhrady

Úřad zohlední aktuální zůstatkovou cenu přídělu a efektivní a účelně

vynaložené náklady podle § 27 odst. 5 vzniklé držitelům v důsledku

případného vyklizení kmitočtového pásma.



(4) V případě, že je v daném kmitočtovém pásmu udělen příděl rádiových

kmitočtů, je Úřad povinen provést přezkum podle odstavce 3 ve lhůtě 18

měsíců před koncem platnosti tohoto přídělu. V tomto přezkumu Úřad

posoudí zejména



a) nutnost zachování omezení počtu práv,



b) účelné využívání přidělených rádiových kmitočtů dosavadním držitelem

přídělu,



c) technické podmínky dalšího využívání rádiových kmitočtů,



d) zájem dosavadního držitele přídělu o předmětné rádiové kmitočty,



e) fungování hospodářské soutěže v oblasti elektronických komunikací.



(5) V případě, že na základě výsledků přezkumu bude mít Úřad za to, že

je třeba i nadále zachovat omezení počtu práv, zajistí ocenění

dotčeného přídělu rádiových kmitočtů na základě znaleckého posudku, a

to nejpozději 12 měsíců před koncem platnosti tohoto přídělu. Po

konzultaci podle § 130, která zahrne výsledky přezkumu a ocenění

přídělu, Úřad vyzve dotčeného držitele přídělu k podání žádosti o

udělení nového přídělu podle závěrů přezkumu. Tuto výzvu Úřad učiní

nejpozději 6 měsíců před skončením doby platnosti přídělu. O žádosti

Úřad rozhodne bez výběrového řízení podle § 21.



(6) V případě, že držitel přídělu nepodá žádost o udělení nového

přídělu ve lhůtě stanovené Úřadem, která nesmí být kratší než 1 měsíc,

nebo žádost neodpovídá závěrům přezkumu, Úřad přistoupí k výběrovému

řízení podle § 21.



§ 21



Výběrové řízení pro příděl rádiových kmitočtů



(1) Je-li počet práv k využívání rádiových kmitočtů plánem využití

rádiového spektra omezen, vyhlásí Úřad výběrové řízení za účelem

udělení práv k využívání rádiových kmitočtů^57a) a stanoví, zda budou

žádosti o udělení práv k využívání rádiových kmitočtů hodnoceny podle

kritérií uvedených v odstavci 3, nebo zda budou jediným kritériem

hodnocení žádostí výsledky aukce. Před vyhlášením výběrového řízení

Úřad konzultuje podmínky účasti, kritéria a způsob hodnocení žádostí a

podmínky výběrového řízení podle § 130.



(2) Podmínky účasti ve výběrovém řízení stanoví Úřad s přihlédnutím ke

splnění cílů obsažených v § 5 odst. 2 až 4 a v souladu se zásadami

uvedenými v § 6. Podmínky účasti mohou zahrnovat zejména finanční,

technické a odborné předpoklady podnikatele pro využívání přidělených

rádiových kmitočtů. Pokud žadatel nesplní podmínky účasti ve výběrovém

řízení, Úřad rozhodne o jeho vyřazení z další účasti na řízení. Podání

opravného prostředku proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.



(3) Kritéria hodnocení žádostí o udělení práv k využívání rádiových

kmitočtů v případě výběrového řízení formou hodnocení žádosti stanoví

Úřad s přihlédnutím ke splnění cílů obsažených v § 5 odst. 2 a 3 a v

souladu se zásadami uvedenými v § 6. Kritéria mohou zahrnovat zejména



a) finanční, technické a odborné předpoklady podnikatele pro využívání

přidělených rádiových kmitočtů,



b) dobu zahájení využívání rádiových kmitočtů, harmonogram rozvoje

využívání rádiových kmitočtů v závislosti na pokrytí území nebo

obyvatel a způsob využívání rádiových kmitočtů,



c) předpokládanou výši investičních nákladů na výstavbu a rozvoj sítě

elektronických komunikací.



(4) Úřad je oprávněn po žadateli požadovat, aby předložil nezbytné

informace, kterými prokáže, že může podmínky spojené s udělením práv

splnit; neposkytne-li žadatel informace ve stanovené lhůtě, je Úřad

oprávněn žádost o udělení práv zamítnout.



(5) Vyhlášení výběrového řízení Úřad uveřejní v Telekomunikačním

věstníku a na elektronické úřední desce Úřadu včetně



a) informace, pro které služby mají být práva k využívání rádiových

kmitočtů udělena,



b) předpokládaného počtu práv, která by měla být udělena,



c) údajů o rádiových kmitočtech, které jsou předmětem výběrového

řízení,



d) podmínek spojených s udělením práva k využívání rádiových kmitočtů,

včetně doby, na kterou budou příděly rádiových kmitočtů uděleny,



e) určení, zda žádosti o udělení práv k využívání rádiových kmitočtů

budou hodnoceny podle kritérií uvedených v odstavci 3 nebo zda jediným

kritériem hodnocení žádostí o udělení práv k využívání rádiových

kmitočtů budou výsledky aukce,



f) výše ceny za udělení práva k využívání rádiových kmitočtů, kritérií

hodnocení žádostí a pravidel výběrového řízení v případě, že žádosti o

udělení práv k využívání rádiových kmitočtů budou hodnoceny podle

kritérií uvedených v odstavci 3,



g) aukčního řádu obsahujícího úplná pravidla aukce v případě, že

jediným kritériem hodnocení žádostí o udělení práv k využívání

rádiových kmitočtů budou výsledky aukce,



h) podmínek účasti výběrového řízení,



i) lhůty pro podávání žádostí,



j) výše a podmínek složení peněžité záruky^55), je-li vyžadována pro

zajištění průběhu a účelu výběrového řízení, a dále vymezení případů,

kdy peněžitá záruka propadá.



(6) Po vyhlášení výběrového řízení nelze podmínky výběrového řízení

měnit. Úřad je oprávněn vyhlášené výběrové řízení zrušit a řízení

zastavit, a to i po uplynutí lhůty stanovené pro předkládání žádostí. V

případě, že se účastník výběrového řízení dopustí jednání, které by

ohrožovalo nebo mařilo průběh nebo výsledek tohoto výběrového řízení,

Úřad rozhodne o jeho vyřazení z další účasti na výběrovém řízení.



(7) V případě, že jediným kritériem hodnocení žádostí o udělení práv k

využívání rádiových kmitočtů budou výsledky aukce, jsou z práva

nahlížet do spisu vyloučeny ty části spisu, u nichž by v důsledku

nahlížení mohlo dojít k poškození oprávněných zájmů žadatelů nebo by

tím mohlo dojít k ohrožení nebo zmaření průběhu nebo výsledku

výběrového řízení. Toto omezení se týká i informace o žadatelích, kteří

podali žádosti o udělení práv k využívání rádiových kmitočtů, a jejich

počtu. Jsou-li jediným kritériem hodnocení žádostí o udělení práv k

využívání rádiových kmitočtů výsledky aukce, jsou účastníci výběrového

řízení povinni zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, které se

týkají jejich účasti v daném řízení.



(8) Na základě výsledku výběrového řízení Úřad zamítne žádosti

neúspěšných žadatelů, a to do dvou měsíců po skončení výběrového

řízení. Po právní moci rozhodnutí podle věty první a zaplacení ceny za

udělení práva k využívání rádiových kmitočtů podle výsledků výběrového

řízení, vydá Úřad rozhodnutí podle § 22. Nezaplatí-li úspěšný žadatel

cenu za udělení práv k využívání rádiových kmitočtů podle výsledků

výběrového řízení, Úřad jeho žádost zamítne. Rozhodnutí podle § 22 se

doručuje pouze úspěšnému žadateli.



(9) Úřad zprávu o průběhu a výsledcích výběrového řízení včetně

odůvodnění uveřejní nejpozději do 1 měsíce od jeho ukončení.



§ 22



Příděl rádiových kmitočtů



(1) Přídělem rádiových kmitočtů se rozumí udělení práva k využívání

rádiových kmitočtů podle podmínek, které budou Úřadem stanoveny v

oprávnění k využívání rádiových kmitočtů. Předseda Rady Úřadu (dále jen

„předseda Rady“) rozhodne o udělení přídělu rádiových kmitočtů

žadateli, který byl vybrán postupem podle § 21, nebo byl vybrán k

využívání rádiových kmitočtů rozhodnutím Komise.



(2) Předseda Rady v rozhodnutí o přídělu rádiových kmitočtů uvede



a) specifikaci rádiových kmitočtů,



b) označení služby nebo druhu sítě nebo technologie, pro které byla

práva k využívání rádiových kmitočtů udělena, popřípadě výhradního

využívání rádiových kmitočtů pro přenos specifického obsahu nebo

specifických audiovizuálních služeb,



c) podmínky účelného využívání rádiových kmitočtů, popřípadě pokrytí

území nebo obyvatelstva,



d) podmínky převodu přídělu rádiových kmitočtů v souladu s § 23,



e) taxativní výčet závazků, které žadatel převzal v průběhu výběrového

řízení na udělení práva k využívání rádiových kmitočtů,



f) dobu platnosti přídělu rádiových kmitočtů a



g) povinnosti vyplývající z příslušných mezinárodních dohod o využívání

rádiových kmitočtů.



(3) Doba platnosti přídělu rádiových kmitočtů podle odstavce 2 písm. e)

musí být přiměřená dané službě elektronických komunikací a v souladu s

kmitočtovými plány, harmonizačními záměry Evropské unie, mezinárodními

smlouvami, kterými je Česká republika vázána a které byly vyhlášeny ve

Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, a bezpečností státu.



(4) Příděl rádiových kmitočtů lze udělit jen podnikateli zajištujícímu

veřejnou komunikační síť nebo poskytujícímu veřejně dostupnou službu

elektronických komunikací, pokud zvláštní právní předpis nestanoví

jinak^16).



(5) Příděl rádiových kmitočtů nenahrazuje oprávnění k využívání

rádiových kmitočtů a neopravňuje podnikatele k využívání rádiových

kmitočtů pro provoz vysílacích rádiových zařízení. Oprávnění k

využívání rádiových kmitočtů, na něž byl vydán příděl rádiových

kmitočtů, může být uděleno držiteli tohoto přídělu nebo s jeho

souhlasem podnikateli zajišťujícímu veřejnou komunikační síť nebo

poskytujícímu veřejně dostupnou službu elektronických komunikací.



§ 22a



Změna přídělu rádiových kmitočtů



(1) Předseda Rady rozhodne po konzultaci podle § 130 o změně přídělu

rádiových kmitočtů na žádost držitele přídělu.



(2) Předseda Rady může rovněž rozhodnout o změně přídělu rádiových

kmitočtů, jestliže



a) oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, na které se příděl

vztahuje, bylo odňato podle § 19 odst. 4 písm. b) nebo d) a držitel

přídělu byl držitelem odňatého oprávnění, nebo



b) jde o převod přídělu podle § 23.



(3) Při rozhodování podle odstavců 1 a 2 předseda Rady posoudí plnění

všech podmínek a povinností stanovených v přídělu a zohlední zejména

plnění podmínek podle § 22 odst. 2 písm. d), rozsah služeb, pro které

byla práva k využívání rádiových kmitočtů udělena, potřeby zajištění

hospodářské soutěže a plnění podmínek účelného využívání rádiových

kmitočtů. Postupem podle odstavce 1, odstavce 2 písm. b) a odstavce 5

lze změnit příděl rádiových kmitočtů pouze v případě, že je to nezbytné

k naplnění harmonizačních záměrů Evropské unie nebo mezinárodních

smluv, kterými je Česká republika vázána a které byly vyhlášeny ve

Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv.



(4) Předseda Rady rozhodne o změně přídělu rádiových kmitočtů, jestliže

je to nezbytné k dodržení závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy,

kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce

zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, anebo to vyplývá z členství

České republiky v Evropské unii, Severoatlantické alianci anebo v

mezinárodních organizacích, vyžaduje-li to bezpečnost státu, anebo je

to nezbytné pro zajištění naplnění harmonizačních záměrů Evropské unie

na využívání rádiového spektra^16a).



(5) Změnu přídělu rádiových kmitočtů lze provést rovněž, pokud na

základě postupu podle § 21 má dojít k udělení dalších práv k využívání

rádiových kmitočtů držiteli přídělu a takové změně nebrání obsahové

náležitosti přídělu podle § 22 odst. 2.



§ 22b



Odnětí přídělu rádiových kmitočtů



(1) Předseda Rady rozhodne o odnětí přídělu rádiových kmitočtů nebo

jeho části (dále jen „odnětí přídělu rádiových kmitočtů“), jestliže



a) držitel přídělu přestal splňovat některou z podmínek, na jejichž

základě mu byl příděl udělen, nebo podmínky stanovené zvláštním právním

předpisem^11),^16) a nápravu nezjednal ani ve lhůtě stanovené Úřadem

podle § 114, ačkoliv byl na možnost odnětí přídělu z tohoto důvodu

Úřadem písemně upozorněn,



b) držitel přídělu nesplnil podmínku nebo povinnost stanovenou tímto

zákonem nebo rozhodnutím o udělení přídělu a nápravu nezjednal ani ve

lhůtě stanovené Úřadem podle § 114, ačkoliv byl na možnost odnětí

přídělu z tohoto důvodu Úřadem písemně upozorněn,



c) oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, na které se příděl

vztahuje, bylo odňato podle § 19 odst. 4 písm. b) nebo d) a držitel

přídělu byl držitelem odňatého oprávnění, nebo



d) držitel přídělu nesplnil povinnost uloženou v § 23 odst. 5.



(2) Pokud lhůta pro zahájení využívání rádiových kmitočtů není

stanovena přídělem rádiových kmitočtů, je držitel přídělu povinen začít

využívat přidělené rádiové kmitočty do 2 let ode dne právní moci

rozhodnutí o udělení přídělu. Pokud držitel přídělu nezačal využívat

rádiové kmitočty ve stanovené lhůtě, předseda Rady rozhodne o odnětí

přídělu rádiových kmitočtů.



(3) Při rozhodování podle odstavců 1 a 2 předseda Rady posoudí plnění

všech podmínek a povinností stanovených v přídělu a zohlední zejména

rozsah poskytovaných služeb, pro které byla práva k využívání rádiových

kmitočtů udělena, potřeby zajištění hospodářské soutěže a plnění

podmínek účelného využívání rádiových kmitočtů.



(4) Předseda Rady rozhodne o odnětí přídělu rádiových kmitočtů,

jestliže



a) je to nezbytné k dodržení závazků vyplývajících z mezinárodní

smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve

Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, anebo z členství

České republiky v Evropské unii, Severoatlantické alianci anebo

mezinárodních organizacích, anebo vyžaduje-li to bezpečnost státu,



b) držitel přídělu o odnětí požádal, nebo



c) v případě přechodu přídělu v důsledku skutečností podle § 22c odst.

1 písm. b) a c) by došlo k porušení podmínek stanovených v § 23 odst.

1.



§ 22c



Pozbytí platnosti přídělu rádiových kmitočtů



(1) Příděl rádiových kmitočtů pozbývá platnosti



a) uplynutím doby, na kterou byl udělen,



b) dnem zániku právnické osoby, které byl udělen, pokud tato nemá

právního nástupce, který splňuje podmínku podle § 22 odst. 4,



c) v případě úmrtí fyzické osoby, které byl udělen,



1. dnem jejího úmrtí, pokud v jejím podnikání nepokračuje dědic^16b)

nebo správce dědictví^16c), který splňuje podmínku podle § 22 odst. 4,

nebo



2. marným uplynutím lhůty uvedené v § 23 odst. 4, pokud dědic nesplňuje

podmínku podle § 22 odst. 4,



d) dnem, kdy rozhodnutí předsedy Rady podle § 22a a 22b nabylo právní

moci,



e) marným uplynutím lhůty podle § 23 odst. 3, nebo



f) nabytím právní moci rozhodnutí podle § 20 odst. 3.



(2) V případě, kdy má dojít k zániku právnické osoby, která je

držitelem přídělu rádiových kmitočtů, s právním nástupcem, a tím k

přechodu přídělu rádiových kmitočtů na právního nástupce, Úřad vydá na

základě žádosti držitele přídělu vyjádření, zda přechodem přídělu

rádiových kmitočtů nedojde k porušení podmínek stanovených v § 23 odst.

1.



(3) V případě zániku právnické osoby, která byla držitelem přídělu

rádiových kmitočtů a která má právního nástupce, je právní nástupce

povinen o svém nástupnictví písemně informovat Úřad nejpozději do 1

měsíce ode dne, kdy k zániku právnické osoby došlo.



§ 22d



Přechod přídělu rádiových kmitočtů



(1) Zanikne-li právnická osoba, která je držitelem přídělu rádiových

kmitočtů, přechází příděl rádiových kmitočtů na jejího právního

nástupce, jestliže tento nástupce splňuje podmínky podle § 22 odst. 4 a

jestliže jsou současně splněny podmínky, za kterých Úřad uděluje

souhlas s převodem přídělu rádiových kmitočtů podle § 23 odst. 1.



(2) Právní nástupce zaniklé právnické osoby, která byla držitelem

přídělu rádiových kmitočtů, je o svém nástupnictví povinen písemně

informovat Úřad bez zbytečného odkladu.



(3) Zemře-li fyzická osoba, která je držitelem přídělu rádiových

kmitočtů, přechází příděl rádiových kmitočtů na jejího dědice, pokud

tato osoba splňuje podmínku podle § 22 odst. 4.



(4) Dědic, na kterého přešel příděl rádiových kmitočtů podle odstavce

3, je o tom povinen bez zbytečného odkladu písemně informovat Úřad.



§ 23



Převod přídělu rádiových kmitočtů



(1) Podnikatel může na jiného podnikatele převést příděl rádiových

kmitočtů nebo jeho část (dále jen „převod přídělu“) jen s předchozím

souhlasem Úřadu. Úřad tento souhlas udělí, pokud



a) zamýšleným převodem přídělu nebude narušena hospodářská soutěž v

oblasti elektronických komunikací z hlediska využívání rádiových

kmitočtů,



b) zamýšleným převodem přídělu nedojde ke změně podmínek ve využívání

rádiových kmitočtů, jejichž využívání bylo mezinárodně harmonizováno,



c) zamýšleným převodem přídělu nebude narušeno účelné využití rádiového

spektra,



d) neprobíhá s držitelem dotčeného přídělu rádiových kmitočtů řízení o

odnětí přídělu rádiových kmitočtů nebo jeho části,



e) žádost o udělení souhlasu Úřadu s převodem přídělu splňuje

náležitosti uvedené v odstavci 2.



(2) V žádosti o udělení souhlasu s převodem přídělu podle odstavce 1

držitel přídělu rádiových kmitočtů uvede



a) své identifikační údaje v rozsahu podle § 13 odst. 2 nebo 3,



b) identifikační údaje budoucího nabyvatele přídělu rádiových kmitočtů

v rozsahu podle § 13 odst. 2 nebo 3,



c) číslo jednací a den vydání rozhodnutí o přídělu rádiových kmitočtů,

který je předmětem zamýšleného převodu přídělu,



d) označení služby, druhu sítě nebo technologie týkající se části

přídělu rádiových kmitočtů, která má být předmětem zamýšleného převodu

přídělu rádiových kmitočtů,



e) dobu zahájení a způsob využívání rádiových kmitočtů, které mají být

předmětem zamýšleného převodu přídělu, budoucím nabyvatelem,



f) informace o finančních, technických a odborných předpokladech

budoucího nabyvatele pro využívání rádiových kmitočtů, které mají být

předmětem zamýšleného převodu přídělu.



(3) Převod přídělu musí být proveden do 60 dnů ode dne udělení souhlasu

Úřadu podle odstavce 1.



(4) Příděl rádiových kmitočtů může dědic držitele přídělu rádiových

kmitočtů, který nesplňuje podmínku podle § 22 odst. 4, převést na jinou

osobu do 5 měsíců ode dne právní moci konečného usnesení v řízení o

dědictví po zemřelém držiteli přídělu rádiových kmitočtů, na základě

kterého byl určen dědicem tohoto přídělu, podle podmínek uvedených v

odstavcích 1 až 3.



(5) Pokud Úřad na základě přezkumu a po konzultaci podle § 130 zjistí,

že v určitém kmitočtovém pásmu může na základě udělených přídělů

rádiových kmitočtů dojít k narušení hospodářské soutěže v důsledku

hromadění spektra, rozhodne o povinnosti převodu přídělu nebo určené

části přídělu anebo poskytnutí souhlasu k jejich využívání jiným

podnikatelem, a to za úplatu. Nesplní-li dotčený držitel přídělu

rozhodnutí Úřadu ve lhůtě, která nesmí být kratší než 120 dnů, Úřad

rozhodne o odnětí dotčeného přídělu nebo jeho části.



§ 23a



(1) Úřad uveřejní sdělení o rozhodnutí o udělení, změně nebo odnětí

přídělu rádiových kmitočtů a informace o převodu nebo přechodu přídělu

rádiových kmitočtů.



(2) Úřad vydá na žádost nového držitele přídělu rádiových kmitočtů

osvědčení o změně v osobě držitele přídělu.



§ 24



Poplatky za využívání rádiových kmitočtů



(1) Držitel oprávnění k využívání rádiových kmitočtů a držitel

oprávnění pro experimentální účely jsou povinni platit za využívání

rádiových kmitočtů roční poplatky.



(2) Výše ročního poplatku podle odstavce 1 se stanoví v souladu s

právními předpisy podle druhu radiokomunikační služby odstupňovaně v

těchto mezích:



a) v pozemní pohyblivé službě v rozmezí od 1 000 Kč do 8 000 000 Kč za

jeden přidělený kmitočtový kanál v závislosti na využívané šířce

kmitočtového pásma, parametrech rádiového zařízení a velikosti

obsluhované územní oblasti,



b) v pevné službě v rozmezí od 300 Kč do 1 200 000 Kč za jeden

přidělený kmitočtový kanál v závislosti využívané šířce kmitočtového

pásma, druhu rádiového směrového spoje, druhu kmitočtového pásma a

parametrech rádiového zařízení,



c) u šíření a přenosu rozhlasového vysílání (rozhlasová služba) v

rozmezí od 375 Kč do 180 000 Kč za jeden přidělený kmitočtový kanál v

závislosti na druhu kmitočtového pásma a rozhlasového vysílání a na

parametrech rádiového zařízení,



d) u šíření a přenosu televizního vysílání (rozhlasová služba) v

rozmezí od 375 Kč do 18 000 000 Kč za jeden přidělený kmitočtový kanál

v závislosti na druhu kmitočtového pásma a televizního vysílání a na

parametrech rádiového zařízení,



e) v družicové službě v rozmezí od 1 000 Kč do 180 000 Kč za jeden

přidělený kmitočtový kanál v závislosti na využívané šířce kmitočtového

pásma a na technologii umožňující účelné využití kmitočtového pásma

výběrem volného kmitočtového kanálu nebo mnohonásobným přístupem k

tomuto kanálu,



f) u ostatních radiokomunikačních služeb v rozmezí od 1 200 Kč do 9 600

Kč za jeden přidělený kmitočtový kanál v závislosti na parametrech

rádiového zařízení a velikosti obsluhované územní oblasti.



(3) Povinnost platit poplatky podle odstavců 1 a 2 se nevztahuje na

držitele oprávnění k využívání rádiových kmitočtů při využívání

rádiových kmitočtů pro amatérskou radiokomunikační službu a pro

leteckou pohyblivou službu při sportovní a rekreační činnosti.



(4) Poplatky uhrazené držitelem oprávnění k využívání rádiových

kmitočtů za využívání rádiových kmitočtů pro rozhlasovou službu uhradí

provozovatel rozhlasového nebo televizního vysílání^11) bez zbytečného

odkladu držiteli oprávnění k využívání rádiových kmitočtů. Využívá-li

více provozovatelů rozhlasového nebo televizního vysílání tutéž síť

elektronických komunikací, rozdělí se náklady podle výše jejich podílu

na souhrnném datovém toku. Využívá-li datový tok pro jiné služby

elektronických komunikací další osoba, vztahují se na ni povinnosti

provozovatele rozhlasového nebo televizního vysílání podle tohoto

ustanovení.



(5) Vláda stanoví nařízením výši, popřípadě způsob výpočtu poplatku

podle odstavce 2 a dobu jeho splatnosti.



§ 25



Krátkodobé oprávnění k využívání rádiových kmitočtů



(1) Úřad udělí krátkodobé oprávnění k využívání rádiových kmitočtů na

základě žádosti na dobu nezbytně nutnou, nejvýše však na dobu

nepřesahující 15 dnů. Krátkodobé oprávnění je určeno pro jednorázové

účely, které nelze v dostatečném předstihu předvídat, zejména k

zajištění rádiové komunikace ochranného doprovodu významných osob,

televizních a rozhlasových přenosů z nenadálých událostí a územně

omezené rádiové komunikace při pořádání sportovních a kulturně-

společenských akcí. Lze jej udělit, jsou-li požadované kmitočty k

dispozici a nedojde-li jejich využíváním ke škodlivé interferenci. Dobu

platnosti krátkodobého oprávnění k využívání rádiových kmitočtů nelze

prodloužit.



(2) Žádost musí obsahovat



a) identifikační údaje žadatele v rozsahu podle § 17 odst. 3 písm. a),



b) údaje o rádiových kmitočtech, které jsou požadovány v rozsahu podle

§ 17 odst. 4,



c) požadovanou dobu využívání rádiových kmitočtů.



(3) Žádost musí být doručena Úřadu nejdříve 15 dnů, nejméně však 3

pracovní dny před požadovaným termínem zahájení využívání rádiových

kmitočtů.



(4) V případě, že žádost o vydání krátkodobého oprávnění byla u Úřadu

podána v elektronické podobě bez uznávaného elektronického podpisu nebo

prostřednictvím telefaxu, dodatečné potvrzení způsobem stanoveným

správním řádem^56) se nevyžaduje.



(5) Žadatel je povinen uhradit a při podání žádosti doložit uhrazení

jednorázového poplatku za využívání rádiových kmitočtů ve výši 3 000

Kč.



(6) Pokud se žadateli nevyhoví, vrátí mu Úřad celý poplatek za

využívání rádiových kmitočtů.



(7) Pokud nelze rozhodnutí o vydání krátkodobého oprávnění žadateli

včas oznámit doručením stejnopisu písemného vyhotovení rozhodnutí v

listinné nebo elektronické podobě, vyrozumí Úřad žadatele o vydání

rozhodnutí tak, že mu zašle telefaxem nebo elektronicky kopii

stejnopisu písemného vyhotovení rozhodnutí. Stejnopis písemného

vyhotovení rozhodnutí mu Úřad doručí v nejkratším možném termínu.



(8) Podání opravného prostředku proti rozhodnutí o vydání krátkodobého

oprávnění nemá odkladný účinek.



(9) Využívání rádiových kmitočtů zahraničním subjektem na principu

vzájemnosti podle mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána

a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních

smluv, anebo vyplývající z členství České republiky v Evropské unii,

Severoatlantické alianci anebo mezinárodních organizacích, anebo v

zájmu bezpečnosti státu, nepodléhá jednorázovému poplatku.



(10) Udělí-li Úřad krátkodobé oprávnění pro službu šíření rozhlasového

a televizního vysílání, bezodkladně o tom informuje Radu pro rozhlasové

a televizní vysílání.



§ 26



Odborná způsobilost



(1) Odborná způsobilost k využívání rádiových kmitočtů se vyžaduje pro

obsluhu



a) radiotelefonních, radiotelegrafních nebo jiných vysílacích rádiových

zařízení umístěných na palubách letadel a lodí zapsaných v leteckém,

plavebním nebo námořním rejstříku České republiky,



b) radiotelefonních a radiotelegrafních pozemních vysílacích rádiových

zařízení letecké pohyblivé služby a námořní pohyblivé služby a

radiotelefonní služby na vodních cestách,^13),^17)



c) radiotelefonních a radiotelegrafních pozemních vysílacích rádiových

zařízení provozovaných v pásmu krátkých vln,



d) vysílacích rádiových zařízení pro amatérskou radiokomunikační

službu.



(2) Obsluhu vysílacích rádiových zařízení uvedených v odstavci 1 mohou

vykonávat osoby, které mají platný průkaz odborné způsobilosti k

obsluze těchto zařízení. Držitel oprávnění k využívání rádiových

kmitočtů je povinen zajistit, aby obsluhu vysílacích rádiových zařízení

prováděla pouze osoba, která má platný průkaz odborné způsobilosti.

Úřad na žádost ověřuje zkouškou způsobilost k obsluze vysílacích

rádiových zařízení a vydává průkazy odborné způsobilosti. Jestliže

zvláštní způsobilost žadatele nebyla Úřadem uznána podle zvláštního

právního předpisu^18), ověří Úřad způsobilost žadatele k obsluze

vysílacích rádiových zařízení vždy.



(3) Žadatel se ke zkoušce podle odstavce 2 přihlašuje písemně u Úřadu.

Úřad žadateli stanoví datum vykonání zkoušky tak, aby se konala

nejpozději do 3 měsíců od doručení přihlášky.



(4) Žadateli, který prokázal odbornou způsobilost k vykonávání obsluhy

vysílacích rádiových zařízení zkouškou nebo pokud jeho zvláštní

způsobilost byla Úřadem uznána podle zvláštního právního předpisu, vydá

Úřad průkaz odborné způsobilosti.



(5) Náležitosti přihlášky ke zkoušce podle odstavce 3, obecné podmínky

pro vykonání zkoušky rozsah znalostí potřebných pro jednotlivé druhy

odborné způsobilosti, způsob provádění zkoušek, druhy průkazů odborné

způsobilosti a dobu jejich platnosti stanoví prováděcí právní předpis.



(6) Na žádost držitele průkazu odborné způsobilosti lze dobu platnosti

průkazu odborné způsobilosti opakovaně prodloužit. Žádost o prodloužení

doby platnosti průkazu odborné způsobilosti musí být držitelem průkazu

podána nejméně 1 měsíc přede dnem uplynutí doby jeho platnosti.



(7) Pokud doba platnosti průkazu odborné způsobilosti uplynula, lze v

období do jednoho roku ode dne pozbytí jeho platnosti vydat nový

průkaz, pokud žadatel doloží žádost potvrzením, že v době platnosti

průkazu nejméně dva roky vykonával obsluhu vysílacích rádiových

zařízení, na niž byl průkaz odborné způsobilosti vydán.



Díl 4



Radiokomunikační účet



§ 27



(1) K úhradě efektivně a účelně vynaložených nákladů vzniklých

držitelům oprávnění k využívání rádiových kmitočtů nebo Ministerstvu

obrany při využívání rádiových kmitočtů pro vojenské účely v důsledku

změn ve využívání rádiového spektra z důvodů uvedených v § 19 odst. 1

písm. a) až c) a podle § 20 odst. 3 Úřad zřídí radiokomunikační účet,

který spravuje. Prostředky radiokomunikačního účtu lze použít také k

úhradě nákladů vzniklých držitelům oprávnění k využívání rádiových

kmitočtů nebo Ministerstvu obrany při využívání rádiových kmitočtů pro

vojenské účely v důsledku odstranění vzniklé technické nekompatibility,

která není důsledkem nedodržení podmínek stanovených v oprávnění k

využívání rádiových kmitočtů, ve všeobecném oprávnění nebo v plánu

využití rádiového spektra.



(2) Prostředky radiokomunikačního účtu lze použít také k úhradě výdajů

Úřadu v souvislosti s plněním povinností podle tohoto zákona spojených

se zajišťováním správy rádiového spektra, a to na uhrazení nákladů

vynaložených na



a) odbornou pomoc při zajištění výběrového řízení podle § 21,



b) nákup, úpravy, opravy, pravidelnou údržbu a další rozvoj

programových nástrojů a výpočetní techniky nezbytné pro výkon správy

rádiového spektra.



(3) Prostředky radiokomunikačního účtu podle odstavce 2 nesmí v

kalendářním roce přesáhnout výši 25 % zůstatku na radiokomunikačním

účtu za předchozí kalendářní rok. Úřad je oprávněn čerpat úhradu výdajů

pouze, pokud tím nedojde k omezení uspokojení nároků oprávněných nároků

subjektů podle odstavce 1.



(4) Radiokomunikačním účtem se rozumí účet, který není součástí

státního rozpočtu. Prostředky na účtu jsou vedeny u banky a lze je

použít pouze pro účely podle tohoto zákona. Zůstatek na účtu se na

konci kalendářního roku převádí do roku následujícího. Úroky jsou

příjmem státního rozpočtu, úhrady za bankovní služby spojené s vedením

účtu jsou výdajem státního rozpočtu. Příjmy radiokomunikačního účtu

tvoří část poplatků za využívané kmitočty ve výši stanovené vládou.



(5) Držitel oprávnění k využívání rádiových kmitočtů nebo Ministerstvo

obrany, který požaduje úhradu efektivně a účelně vynaložených nákladů z

důvodů uvedených v odstavci 1, předloží Úřadu kvantifikaci těchto

nákladů doloženou účetní evidencí. Úřad posoudí předloženou

kvantifikaci na základě účetní evidence, technické dokumentace a

dalších prvotních dokladů. Na základě výsledku svého posouzení Úřad

navrženou výši efektivně a účelně vynaložených nákladů potvrdí nebo

stanoví výši efektivně a účelně vynaložených nákladů jinou.



(6) Náklady podle odstavce 1 se rozumí



a) náklady na technické úpravy zařízení v případě změny přiděleného

rádiového kmitočtu nebo změny jeho technických parametrů,



b) zůstatková cena zařízení používaného pro dosavadní způsob využívání

rádiových kmitočtů a vyřazeného v důsledku změn ve využívání rádiových

kmitočtů,



c) náklady na demontáž a vyřazení zařízení pro dosavadní způsob

využívání rádiových kmitočtů z provozu,



d) náklady na montáž a uvedení do provozu zařízení nahrazujícího

vyřazené zařízení a



e) náklady na zajištění služby elektronických komunikací poskytované

prostřednictvím dosavadních rádiových kmitočtů jiným způsobem, a to po

dobu nezbytně nutnou pro zajištění potřebných technických opatření pro

provedení změny ve využívání rádiových kmitočtů.



(7) Výkaz o hospodaření s prostředky radiokomunikačního účtu za

příslušný kalendářní rok je Úřad povinen uveřejnit. Tento výkaz tvoří

součást výroční zprávy o činnosti Úřadu podle § 110.



(8) Vláda stanoví nařízením způsob a výši tvorby prostředků

radiokomunikačního účtu z části poplatků za právo využívat kmitočty a

způsob jejich čerpání v souladu s ustanovením § 133.



Díl 5



Správa čísel, číselných řad a kódů, adres a jmen



§ 28



Povinnosti Úřadu



(1) Úřad vykonává k zajištění správy a účelného využívání čísel,

číselných řad a kódů, adres a jmen, s výjimkou internetových adres,

(dále jen "čísla") správu čísel pro sítě a služby elektronických

komunikací, která je v souladu s harmonizačními záměry Evropské unie.



(2) Správou čísel se rozumí sestavování číslovacích plánů, pravidel pro

tvorbu adres a jmen s výjimkou internetových adres (dále jen "číslovací

plány") a provádění jejích změn, udělování, provádění změn a odnímání

oprávnění k využívání čísel, evidence a kontrola jejich využívání.



(3) Úřad vede databázi přidělených čísel, která obsahuje alespoň čísla

rozhodnutí, kterými byla čísla přidělena, a dobu, na kterou byla

přidělena. Databáze je veřejně přístupná způsobem umožňujícím dálkový

přístup.



§ 29



Číslovací plány



(1) Číslovací plány, v souladu se závazky České republiky vyplývajícími

z mezinárodní smlouvy nebo z členství v mezinárodních organizacích,

obsahují pravidla pro tvorbu a využívání čísel, včetně evropských

harmonizovaných čísel^18a), pro veřejně dostupné služby elektronických

komunikací poskytované prostřednictvím sítí elektronických komunikací.

Číslovací plány dále určují výjimky z povinnosti přenositelnosti

telefonních čísel (§ 34).



(2) Úřad je oprávněn rozhodnout o zavedení zvláštního režimu pro volání

mezi příhraničními oblastmi České republiky a k nim přilehlými

příhraničními oblastmi členských států. Podnikatel poskytující veřejně

dostupnou službu elektronických komunikací je povinen bez zbytečného

odkladu o takových režimech informovat své koncové uživatele v

uvedených oblastech.



(3) Držitel oprávnění k využívání čísel je povinen při změně

číslovacího plánu provést na své náklady technické úpravy vyplývající z

této změny. Účastník nebo uživatel nemá nárok na úhradu výdajů nebo

případnou náhradu škody, která mu může vzniknout při změně čísla v

důsledku změny číslovacího plánu.



(4) Číslovací plány stanoví prováděcí právní předpis.



§ 30



Oprávnění k využívání čísel



(1) Čísla z číslovacího plánu lze využívat jen na základě oprávnění k

využívání čísel podle § 32, které uděluje Úřad, nevyplývá-li z práva

Evropské unie něco jiného nebo pokud oprávnění k využívání čísel

neuděluje Mezinárodní telekomunikační unie^57). Úřad rozhoduje o

udělení oprávnění k využívání čísel tak, aby byla poskytnuta

odpovídající čísla pro všechny veřejné i neveřejné komunikační sítě a

veřejně dostupné služby elektronických komunikací.



(2) Úřad rozhodne o udělení oprávnění k využívání čísel kterémukoli

podnikateli zajišťujícímu veřejnou komunikační síť nebo poskytujícímu

veřejně dostupnou službu elektronických komunikací podle všeobecného

oprávnění, anebo užívajícímu tuto síť nebo službu v souladu s

podmínkami zajišťujícími účelné využívání čísel, a to na základě jeho

žádosti podané Úřadu. V případě oprávnění k využívání čísel připojených

k neveřejným komunikačním sítím je Úřad oprávněn udělit toto oprávnění

i právnické osobě, která není podnikatelem podle věty první. V případě

evropských harmonizovaných čísel Úřad rozhodne o udělení oprávnění

podnikateli zajišťujícímu veřejnou komunikační síť nebo poskytujícímu

veřejně dostupnou službu elektronických komunikací, nebo též

nepodnikající právnické osobě, jejíž činnost odpovídá účelu, pro který

jsou tato čísla vyhrazena.



(3) Žádost o udělení oprávnění k využívání čísel musí obsahovat



a) je-li žadatelem



1. podnikající právnická osoba, obchodní firmu, adresu sídla, popřípadě

adresu sídla organizační složky na území České republiky, a

identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jméno, popřípadě jména,

příjmení a bydliště osoby oprávněné jednat jménem této právnické osoby,



2. podnikající fyzická osoba, jméno, popřípadě jména, a příjmení,

popřípadě obchodní firmu, bydliště, adresu místa podnikání, popřípadě

adresu sídla organizační složky na území České republiky, a

identifikační číslo, bylo-li přiděleno,



3. nepodnikající právnická osoba, název, adresu sídla a identifikační

číslo, bylo-li přiděleno,



b) údaje o číslech, která jsou požadována, a účel jejich využívání,



c) požadovanou dobu využívání čísel.



(4) Žádost musí být u osob doposud nezapsaných v obchodním rejstříku

doložena ověřenou kopií smlouvy nebo listiny o zřízení nebo založení

právnické osoby.



(5) Úřad rozhodne o udělení oprávnění k využívání čísel bezodkladně.

Jedná-li se o čísla vyhrazená pro zvláštní účely v rámci číslovacího

plánu, rozhodne Úřad ve lhůtě do 3 týdnů ode dne doručení úplné

žádosti.



(6) Úřad přeruší řízení o udělení oprávnění k využívání čísel nejdéle

na dobu 8 měsíců, nejsou-li vhodná čísla k dispozici.



(7) Úřad uveřejní sdělení o rozhodnutí o udělení oprávnění k využívání

čísel.



(8) Úřad rozhodne, že neudělí oprávnění k využívání čísel, jestliže



a) využívání požadovaných čísel neumožňuje číslovací plán,



b) to vyžaduje dodržení závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy,

kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce

zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, anebo z členství České

republiky v mezinárodních organizacích,



c) žadatel ani na opakovanou výzvu Úřadu a v jím stanovené lhůtě

nepředložil úplnou žádost o udělení oprávnění k využívání čísel,



d) požadovaná čísla nejsou k dispozici.



(9) Úřad může rozhodnout, že neudělí oprávnění k využívání čísel

žadateli, který má nedoplatky po lhůtě splatnosti na pokutách nebo

poplatcích uložených podle tohoto zákona.



(10) Podnikatel, jemuž bylo uděleno oprávnění k využívání čísel, nesmí

diskriminovat jiné podnikatele poskytující služby elektronických

komunikací, pokud jde o číselné řady používané pro přístup k jejich

službám.



(11) Podnikatel může převést své oprávnění k využívání čísel na jiného

podnikatele jen se souhlasem Úřadu. Pro převod oprávnění platí

ustanovení § 23 obdobně. Tímto není dotčeno využívání čísel jiným

podnikatelem na základě jejich přenesení podle § 34.



(12) Podání opravného prostředku proti rozhodnutí podle odstavce 5 nemá

odkladný účinek.



§ 31



zrušen



§ 32



Vydání oprávnění k využívání čísel



(1) Úřad v oprávnění k využívání čísel uvede



a) byla-li žadatelem



1. podnikající právnická osoba, obchodní firmu, adresu sídla, popřípadě

umístění organizační složky na území České republiky, a identifikační

číslo, bylo-li přiděleno,



2. podnikající fyzická osoba, jméno, popřípadě jména, a příjmení,

popřípadě obchodní firmu, bydliště, adresu sídla podnikání a

identifikační číslo, bylo-li přiděleno,



3. nepodnikající právnická osoba, název, adresu sídla a identifikační

číslo, bylo-li přiděleno,



b) přidělená čísla,



c) označení služby, pro kterou budou čísla užívána, včetně všech

požadavků spojených s poskytováním dané služby,



d) výši poplatků podle § 37, nestanoví-li tento zákon jinak,



e) dobu platnosti oprávnění k využívání čísel.



(2) Úřad dále může v oprávnění k využívání čísel uložit podmínky

týkající se



a) účelného využívání čísel,



b) povinnosti zajistit přístup k operátorským službám a k informačním

službám o telefonních číslech a o telefonních seznamech účastníků,



c) převodu oprávnění k využívání čísel z podnětu jeho držitele a

podmínek pro takový převod, nebo



d) povinností vyplývajících z mezinárodních dohod týkajících se

využívání čísel.



Uvedené podmínky Úřad může stanovit, nestanoví-li je tento zákon,

všeobecné oprávnění nebo zvláštní právní předpis.



(3) Držitel oprávnění k využívání čísel je povinen neprodleně Úřadu

oznámit změnu skutečností, na základě kterých mu bylo toto oprávnění

uděleno.



(4) Doba platnosti oprávnění k využívání čísel podle odstavce 1 písm.

e) musí být přiměřená dané službě elektronických komunikací a v souladu

s číslovacím plánem, harmonizačními záměry Evropské unie, mezinárodními

smlouvami, kterými je Česká republika vázána a které byly vyhlášeny ve

Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, a bezpečností státu.



§ 33



Přístup k jednotnému evropskému číslu tísňového volání a národním

číslům tísňových volání



(1) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických

komunikací pro originaci národních volání je povinen umožnit všem svým

koncovým uživatelům, včetně uživatelů veřejných telefonních automatů,

volání, které je bezplatné a které nevyžaduje použití jakéhokoliv

platebního prostředku, na čísla tísňového volání. Čísly tísňového

volání jsou jednotné evropské číslo tísňového volání (112) a národní

čísla tísňového volání stanovená v číslovacím plánu. Čísla tísňového

volání slouží k oznámení událostí v případech, kdy je ohrožen život,

zdraví, majetek nebo veřejný pořádek.



(2) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických

komunikací pro originaci národních volání prostřednictvím veřejné pevné

komunikační sítě je povinen poskytovat bezodkladně a bezplatně

podnikateli zajišťujícímu připojení k veřejné pevné komunikační síti

subjektu, který provozuje pracoviště pro příjem volání na čísla

tísňového volání, aktuální osobní údaje všech svých účastníků-fyzických

osob a identifikační údaje všech svých účastníků-právnických osob pro

lokalizaci, popřípadě identifikaci volajícího při volání na čísla

tísňových volání. Tyto údaje je poskytující podnikatel povinen

aktualizovat průběžně, nejméně však jednou za 14 dnů.



(3) Podnikatel zajišťující připojení k veřejné pevné komunikační síti

subjektu, který provozuje pracoviště pro příjem volání na čísla

tísňového volání, je povinen



a) zřídit a vést aktuální databázi údajů uvedených v odstavci 2 včetně

údajů o svých účastnících veřejně dostupné telefonní služby a



b) zajistit subjektu, který provozuje pracoviště pro příjem volání na

čísla tísňového volání, bezodkladné a bezplatné zpřístupnění

jednotlivých údajů z databáze uvedené v písmenu a) způsobem umožňujícím

dálkový přístup včetně bezodkladného a bezplatného zpětného přenosu

údajů z této databáze.



Údaje vedené v databázi lze využívat jen pro lokalizaci, popřípadě

identifikaci volajícího při volání na čísla tísňových volání.



(4) Podnikateli uvedenému v odstavci 3 náleží úhrada nákladů za zřízení

a vedení databáze podle odstavce 3 písm. a) od subjektu, který

provozuje pracoviště pro příjem volání na čísla tísňového volání. Výši

a způsob jejich úhrady stanoví prováděcí právní předpis.



(5) Podnikatel zajišťující veřejnou mobilní komunikační síť je povinen

u všech volání na čísla tísňového volání bezodkladně zpřístupnit

subjektu, který provozuje pracoviště pro příjem těchto volání,

lokalizační (§ 91) a jiné údaje, které umožňují identifikaci

volajícího.



(6) Podnikatel uvedený v odstavci 1 je povinen zajistit informování

veřejnosti o existenci a podmínkách používání čísel tísňového volání,

zejména v seznamech telefonních čísel účastníků veřejně dostupné

telefonní služby (dále jen „účastnické seznamy“), v místech umístění

veřejných telefonních automatů a způsobem umožňujícím dálkový přístup.



(7) Podnikatel zajišťující síť elektronických komunikací nese veškeré

náklady související s originací a přenosem volání na čísla tísňového

volání a informace o tom, kde se volající nachází, ve své síti. Tato

povinnost platí i pro přenos těchto volání a přenos informace o tom,

kde se volající nachází, ze sítí jiných podnikatelů.



(8) V případech, kdy je ohroženo nebo přerušeno nepřetržité poskytování

služby volání na čísla tísňového volání, je Úřad oprávněn rozhodnout o

opatřeních nezbytných k udržení nebo obnovení tohoto poskytování a v

případě potřeby uloží podniku s významnou tržní silou na relevantním

trhu (§ 53 odst. 1), který poskytuje veřejně dostupnou službu

elektronických komunikací pro originaci národních volání v pevném

místě, povinnost, aby zajistil další poskytování této služby.



(9) Rozsah, formu a způsob předávání údajů podle odstavce 2, formu a

způsob vedení databáze podle odstavce 3 písm. a) a rozsah, formu a

způsob předávání údajů podle odstavce 3 písm. b) a odstavce 5 stanoví

prováděcí právní předpis.



(10) Pokud účastník, popřípadě uživatel, uskutečňuje zlomyslná volání

na čísla tísňového volání, je podnikatel, v jehož síti bylo takové

volání započato, povinen na žádost subjektu, který provozuje pracoviště

pro příjem volání na čísla tísňového volání, znemožnit ve své síti

přístup telekomunikačního koncového zařízení, ze kterého jsou tato

volání uskutečňována, s výjimkou veřejných telefonních automatů, k

veřejné komunikační síti. Žádost podle věty první musí být učiněna v

elektronické podobě prostřednictvím datové schránky nebo musí být

podepsána uznávaným elektronickým podpisem podle zvláštního právního

předpisu. Subjekt provozující pracoviště pro příjem volání na čísla

tísňového volání je oprávněn dočasně odmítnout komunikaci

uskutečňovanou prostřednictvím telekomunikačního koncového zařízení, ze

kterého bylo uskutečňováno opakované zlomyslné volání.



(11) O opětovném umožnění přístupu telekomunikačního koncového zařízení

k veřejné komunikační síti rozhodne Úřad na žádost dotčeného účastníka.

Při rozhodování Úřad přihlédne k závažnosti jednání, zejména ke

způsobu, rozsahu a následkům zlomyslného volání.



(12) Zlomyslným voláním na čísla tísňového volání se rozumí volání na

tato čísla za jiným účelem, než který je stanoven v odstavci 1.



§ 33a



Přístup k evropským harmonizovaným číslům



(1) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu je

povinen umožnit všem svým koncovým uživatelům, včetně uživatelů

veřejných telefonních automatů, volání, které je bezplatné a které

nevyžaduje použití jakéhokoliv platebního prostředku, na evropská

harmonizovaná čísla^18a). Právo podnikatele poskytujícího veřejně

dostupnou telefonní službu na náhradu nákladů vůči osobě, která tato

harmonizovaná čísla využívá, není dotčeno.



(2) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu je

povinen zajistit informování účastníků a uživatelů o existenci a

podmínkách používání evropských harmonizovaných čísel, zejména způsobem

umožňujícím dálkový přístup.



§ 34



Přenositelnost telefonních čísel



(1) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující

veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinen zajistit,

aby každý účastník, který o to požádá, si mohl ponechat své telefonní

číslo, popřípadě čísla, z rozsahu číslovacího plánu, nezávisle na

podnikateli, který službu poskytuje, v případě



a) geografických telefonních čísel na určeném území,



b) negeografických telefonních čísel kdekoli na území státu.

Tato povinnost se nevztahuje na přenositelnost telefonních čísel mezi

veřejnou pevnou a veřejnou mobilní komunikační sítí. To neplatí v

případě telefonních čísel, u kterých to stanoví prováděcí právní

předpis podle § 29 odst. 4.



(2) Geografickým telefonním číslem se rozumí číslo z číslovacího plánu,

kde část jeho číselné struktury obsahuje geografický význam užívaný pro

směrování volání na fyzické umístění koncového bodu veřejné komunikační

sítě.



(3) Negeografickým telefonním číslem se rozumí číslo z číslovacího

plánu, které není geograficky vázaným číslem, zejména čísla pro přístup

ke službám na účet volaného, služeb s vyjádřenou cenou a účastnická

čísla veřejných mobilních komunikačních sítí.



(4) Technické a organizační podmínky pro realizaci přenositelnosti

telefonních čísel a zásady pro účtování ceny mezi podnikateli v

souvislosti s přenositelností telefonních čísel stanoví Úřad opatřením

obecné povahy.



(5) Doba, po kterou není účastníkovi během procesu přenesení

telefonního čísla na tomto čísle poskytována veřejně dostupná služba

elektronických komunikací, nesmí přesáhnout jeden pracovní den.



§ 35



Přístup k telefonním číslům a službám elektronických komunikací



(1) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických

komunikací je povinen zajistit, je-li to technicky proveditelné a

ekonomicky přiměřené, s výjimkou případů, kdy se volaný účastník

rozhodl z obchodních důvodů omezit přístup volajících, kteří se

nacházejí v určitých geografických oblastech, aby koncoví uživatelé

měli v rámci Evropské unie přístup



a) ke službám poskytovaným prostřednictvím negeografických telefonních

čísel a mohli tyto služby využívat,



b) ke všem číslům používaným v Evropské unii, bez ohledu na technologii

a zařízení používaná operátorem, včetně čísel z národních číslovacích

plánů členských států Evropské unie, čísel patřících do Evropského

telefonního číslovacího prostoru a univerzálních mezinárodních čísel

pro bezplatné volání.



(2) Úřad je oprávněn uložit podnikateli zajišťujícímu veřejnou

komunikační síť nebo poskytujícímu veřejně dostupnou službu

elektronických komunikací povinnost informovat uživatele o ceně za

volání na čísla určená pro služby s vyjádřenou cenou. Úřad může těmto

subjektům současně uložit povinnost, aby uživatelé byli při přístupu ke

konkrétním službám s vyjádřenou cenou informováni bezplatně

automatickou hláskou o výši ceny volání, a to bezprostředně před

poskytnutím takové služby.



(3) Úřad je oprávněn uložit subjektu uvedenému v odstavci 2 povinnost

zablokovat přístup k telefonním číslům a službám, zjistí-li, že při

přístupu k těmto číslům a službám je porušována povinnost uložená podle

odstavce 2. Úřad je dále oprávněn uložit tomuto subjektu povinnost

zadržet platby, které účastník za přístup k těmto číslům a službám

uhradil, je-li důvodné podezření, že telefonní čísla nebo služby jsou

zneužívány k podvodnému jednání. Povinnost podle věty první nebo druhé

Úřad uloží na základě podnětu orgánu veřejné moci příslušného k

projednání podvodného jednání. Úřad toto rozhodnutí uveřejní způsobem

umožňujícím dálkový přístup.



(4) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující

veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinen zadržet

platby uvedené v odstavci 3 do doby, než o nich rozhodne orgán

příslušný k projednání podvodného jednání.



§ 36



Změna, prodloužení, odnětí a pozbytí platnosti oprávnění k využívání

čísel



(1) Úřad rozhodne o změně oprávnění k využívání čísel v odůvodněných

případech, kterými jsou



a) dodržení závazků vyplývajících z mezinárodních smluv, kterými je

Česká republika vázána a které byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů nebo ve

Sbírce mezinárodních smluv, anebo z členství České republiky v Evropské

unii anebo v mezinárodních organizacích,



b) vyhlášení krizového stavu,



c) změna skutečností, na základě kterých bylo uděleno oprávnění k

využívání čísel nebo změna výše poplatků podle § 37,



d) odůvodněná žádost držitele oprávnění k využívání čísel.



S výjimkou případu uvedeného v písmenech b) a d) Úřad musí o záměru

učinit takové změny informovat dotčené osoby a poskytnout jim lhůtu 1

měsíc k vyjádření. V případech uvedených v písmenech a) až c) může Úřad

tuto lhůtu zkrátit, nejméně však na 7 dnů. Zkrácení lhůty Úřad

odůvodní.



(2) Dojde-li ke změně podle odstavce 1 písm. a) a b), hradí nezbytné

náklady vyvolané touto změnou držiteli oprávnění prostřednictvím Úřadu

stát. Tyto náklady stát neuhradí v případě, požaduje-li žadatel

oprávnění k využívání čísel i přesto, že byl Úřadem seznámen s

plánovanou změnou jejich využívání a Úřad tuto skutečnost uvedl v

rozhodnutí o oprávnění k využívání čísel.



(3) Na žádost držitele oprávnění k využívání čísel Úřad rozhodne o

prodloužení doby platnosti tohoto oprávnění. Pokud tomu nebrání

skutečnosti uvedené v odstavci 1 písm. a) nebo pokud nejsou dány důvody

pro neudělení oprávnění k využívání čísel podle § 30 odst. 8, Úřad dobu

platnosti prodlouží, nejvýše však o dobu uvedenou v oprávnění. Dobu

platnosti lze prodloužit opakovaně. Žádost o prodloužení doby platnosti

oprávnění k využívání čísel musí být Úřadu doručena nejpozději jeden

měsíc přede dnem uplynutí jeho platnosti.



(4) Úřad je oprávněn rozhodnout o odnětí oprávnění k využívání čísel,

jestliže



a) držitel oprávnění přestal splňovat některou z podmínek, na jejichž

základě mu bylo oprávnění uděleno,



b) držitel oprávnění nesplní povinnosti stanovené tímto zákonem nebo

rozhodnutím o udělení oprávnění, nebo o změně oprávnění, a nápravu

nezjednal ani ve lhůtě stanovené Úřadem podle § 114, ačkoliv byl na

možnost odnětí oprávnění z tohoto důvodu Úřadem písemně upozorněn, nebo



c) držitel oprávnění k využívání evropského harmonizovaného čísla

nevyužíval toto číslo nepřetržitě po dobu 6 měsíců nebo opakovaně

přerušil využívání tohoto čísla na souhrnnou dobu 12 měsíců v průběhu 2

let anebo jej využíval k jiným účelům, než pro které mu bylo přiděleno;

lhůta pro posouzení nevyužívání evropského harmonizovaného čísla se

počítá ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, kterým bylo oprávnění k

využívání evropského harmonizovaného čísla držiteli oprávnění nebo jeho

právnímu předchůdci uděleno poprvé.



(5) Úřad rozhodne o odnětí oprávnění k využívání čísel, jestliže



a) je to nezbytné k dodržení závazků vyplývajících z mezinárodní

smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve

Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, nebo z členství České

republiky v Evropské unii nebo mezinárodních organizacích, anebo

vyžadují-li to okolnosti po vyhlášení krizového stavu, nebo



b) držitel oprávnění o odnětí požádal.



(6) Rozhodne-li Úřad o odnětí oprávnění podle odstavce 4 písm. b), může

žadatel požádat znovu o udělení oprávnění nejdříve po uplynutí 6 měsíců

ode dne, kdy rozhodnutí o odnětí oprávnění nabylo právní moci.



(7) Oprávnění k využívání čísel pozbývá platnosti



a) uplynutím doby, na kterou bylo oprávnění k využívání čísel uděleno,



b) dnem zániku právnické osoby, která je držitelem oprávnění k

využívání čísel, pokud tato nemá právního nástupce,



c) dnem úmrtí držitele oprávnění, pokud v jeho podnikání nepokračuje

dědic^16b) nebo správce dědictví^16c), nebo



d) dnem, kdy rozhodnutí Úřadu podle odstavců 4 a 5 nabylo právní moci.



(8) Držitel oprávnění k využívání čísel nebo jeho právní nástupce je

povinen zajistit, aby bezprostředně po skončení platnosti oprávnění k

využívání čísel bylo ukončeno využívání čísel na základě tohoto

oprávnění.



§ 37



Poplatky za práva plynoucí z oprávnění k využívání čísel



(1) Držitel oprávnění k využívání čísel je povinen platit za právo

využívat čísla poplatky. Využívání čísel tísňového volání se

nezpoplatňuje.



(2) Výši ročního poplatku podle odstavce 1 v rozmezí 1 Kč až 150 000 Kč

za jedno přidělené číslo odstupňovaného podle druhu čísla a druhu

služby elektronických komunikací stanoví vláda nařízením.



Díl 6



Univerzální služba



§ 38



Oprávnění Úřadu a povinnosti podnikatelů



(1) Tímto dílem se stanoví rozsah univerzální služby, práva koncových

uživatelů a povinnosti podnikatelů zajišťujících veřejně dostupné sítě

a poskytujících veřejně dostupné služby elektronických komunikací.

Cílem je zajistit pro koncové uživatele dostupnost veřejných

komunikačních sítí a služeb ve stanovené kvalitě, které uspokojí

přiměřené potřeby koncových uživatelů.



(2) V rámci univerzální služby je Úřad oprávněn uložit podnikatelům

povinnost poskytovat následující služby (dále jen "dílčí služba")



a) připojení v pevném místě k veřejné komunikační síti,



b) přístup v pevném místě k veřejně dostupné telefonní službě,



c) pravidelné vydávání účastnických seznamů a přístup koncových

uživatelů k těmto seznamům,



d) informační službu o telefonních číslech účastníků veřejně dostupné

telefonní služby, dostupnou pro koncové uživatele,



e) služby veřejných telefonních automatů nebo jiných obdobných

technických prostředků umožňujících přístup k veřejně dostupné

telefonní službě,



f) přístup zdravotně postižených osob k veřejně dostupné telefonní

službě, k informační službě o telefonních číslech a k účastnickým

seznamům rovnocenný s přístupem, který využívají ostatní koncoví

uživatelé, zejména prostřednictvím speciálně vybavených

telekomunikačních koncových zařízení, nebo



g) doplňkové služby ke službám uvedeným v písmenech a) a b), kterými

jsou:



1. postupné splácení ceny za zřízení připojení k veřejné komunikační

síti pro spotřebitele,



2. bezplatné selektivní zamezení odchozích volání, odesílání prémiových

textových nebo multimediálních zpráv nebo, je-li to technicky

proveditelné, přístupu k podobným službám se zvýšenou cenou anebo

volání na určené druhy čísel pro účastníka,



3. bezplatné položkové vyúčtování ceny pro účastníka,



4. poskytování informací na žádost účastníka o nižších cenách nebo

výhodnějších cenových plánech a podmínkách, za nichž jsou uplatňovány,

jsou-li tyto informace dostupné, a



5. kontrola výdajů účastníka spojených s využíváním veřejně dostupné

telefonní služby, včetně bezplatného upozornění spotřebitele v případě

neobvyklého nebo nadměrně zvýšeného využívání této služby.



Uložením povinnosti podle písmene g) bodu 3 není dotčeno ustanovení §

64 odst. 3. Služby podle písmen a) a b) musí umožnit systém

předplatného pro spotřebitele (§ 44).



(3) Podnikatelům poskytujícím veřejně dostupnou telefonní službu, kteří

podali přihlášku a vyhověli podmínkám účasti ve výběrovém řízení, Úřad

uloží povinnost umožnit osobám se zvláštními sociálními potřebami v

souladu s § 44 a 45 výběr cen nebo cenových plánů, které se liší od

cenových plánů poskytovaných za normálních obchodních podmínek, tak,

aby tyto osoby měly přístup a mohly využívat dílčí služby a veřejně

dostupnou telefonní službu (dále jen "zvláštní ceny"). Pro výběrové

řízení a určení podnikatelů se použije přiměřeně ustanovení § 39.

Využití zvláštních cen nesmí tyto osoby omezovat ve využívání všech

veřejně dostupných služeb elektronických komunikací poskytovaných

jinými podnikateli. Zvláštní ceny se poskytují osobě se zvláštními

sociálními potřebami, která se prokáže podnikateli poskytujícímu

veřejně dostupnou telefonní službu, kterému byla uložena povinnost

poskytovat zvláštní ceny, doklady podle § 43 odst. 5. Ztráty vzniklé

tomuto podnikateli poskytováním zvláštních cen hradí stát

prostřednictvím Úřadu. Pro výpočet ztráty a její úhradu se použijí

ustanovení § 48 a § 49 odst. 1 a 4 obdobně.



(4) Osobou se zvláštními sociálními potřebami se pro účely tohoto

zákona rozumí koncový uživatel, který je zdravotně postiženou osobou

podle § 43 odst. 4 písm. a), b), c) nebo d).



(5) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu, který

poskytuje zvláštní ceny podle odstavce 3, vede pro účely kontroly

čerpání cenového zvýhodnění seznam osob, kterým byla zvláštní cena

přiznána.



(6) Poskytovatelem univerzální služby se rozumí osoba, které byla

uložena povinnost poskytovat jednu nebo více dílčích služeb uvedených v

odstavci 2 nebo poskytovat zvláštní ceny podle odstavce 3.



(7) Osoba, které byla zvláštní cena přiznána, je povinna informovat

podnikatele poskytujícího veřejně dostupnou telefonní službu, kterému

byla uložena povinnost poskytovat zvláštní ceny, o všech skutečnostech,

které mají vliv na podmínky pro poskytnutí zvláštní ceny.



(8) Vláda stanoví nařízením doklady, kterými se osoby se zvláštními

sociálními potřebami prokazují podnikateli poskytujícímu veřejně

dostupnou telefonní službu, který poskytuje zvláštní ceny podle

odstavce 3, výši cenového zvýhodnění pro tyto osoby, náležitosti

seznamů osob podle odstavce 5 a dobu uchovávání těchto seznamů.



§ 39



Určení poskytovatele univerzální služby



(1) Úřad svůj záměr uložit nebo zrušit jednotlivé povinnosti podle § 38

odst. 2 a 3 (dále jen "povinnost poskytovat univerzální službu") na

celém území státu nebo na jeho části konzultuje s dotčenými subjekty

podle § 130. V oznámení uvede zejména



a) dílčí služby včetně jejich rozsahu, jež budou předmětem povinnosti

poskytovat univerzální službu, a území, jehož se bude uložení

povinnosti poskytovat univerzální službu týkat,



b) odůvodnění záměru uložit povinnost poskytovat univerzální službu,



c) podmínky, které Úřad zamýšlí stanovit v rámci povinnosti poskytovat

univerzální službu.



(2) Po vyhodnocení výsledků konzultace podle odstavce 1 Úřad povinnost

poskytovat dílčí službu neuloží, zjistí-li, že poskytování dotčené

služby na celém území státu nebo na jeho části je zajištěno za podmínek

srovnatelných s požadavky na zajištění univerzální služby podle tohoto

dílu, aniž by bylo nutné povinnosti uvedené v § 38 odst. 2 a 3 uložit.

Jinak vyhlásí výběrové řízení.



(3) Úřad rozhodnutím zruší uložené povinnosti uvedené v § 38 odst. 2 a

3, zjistí-li na základě konzultace podle odstavce 1, že poskytování

dotčené služby na celém území státu nebo na jeho části bude zajištěno

za podmínek srovnatelných s požadavky na zajištění univerzální služby

podle tohoto dílu, aniž by bylo nutné povinnosti uvedené v § 38 odst. 2

a 3 uložit. Úřad alespoň jednou za dva roky přezkoumává, zda trvají

důvody, na jejichž základě byla uložena povinnost uvedená v § 38 odst.

2 a 3. Pokud Úřad na základě přezkumu zjistí, že důvody uložení

povinnosti poskytovat dílčí službu podle § 38 odst. 2 a 3 netrvají,

rozhodne o zrušení této povinnosti včetně vypořádání úhrady čistých

nákladů na její poskytování za dobu, kdy byla tato služba poskytována.



(4) Kritéria hodnocení žádostí o poskytování univerzální služby stanoví

Úřad v souladu se zásadami uvedenými v § 6. Kritéria zahrnují zejména



a) finanční, technické a odborné podmínky podnikatele pro poskytování

univerzální služby,



b) požadavek, aby náklady na poskytování univerzální služby v

požadovaném rozsahu a kvalitě byly co nejnižší.



(5) Podmínky účasti ve výběrovém řízení stanoví Úřad v souladu se

zásadami uvedenými v § 6. Přihláška podnikatele do výběrového řízení

musí obsahovat konkrétní návrh výpočtu ročních čistých nákladů na

poskytování univerzální služby, který je v souladu s § 48 odst. 2 až 4,

a jejich předpokládanou celkovou výši.



(6) Úřad je oprávněn po žadateli požadovat, aby předložil nezbytné

doklady, kterými prokáže, že může podmínky spojené s oprávněním splnit.



(7) Vyhlášení výběrového řízení Úřad uveřejní podle § 125, spolu se

lhůtou pro podání přihlášek, se všemi podmínkami účasti, požadavky na

kvalitu a rozsah poskytovaných služeb, a s kritérii hodnocení žádostí o

poskytování univerzální služby.



(8) Úřad rozhodnutím uloží povinnost poskytovat univerzální službu

podnikateli, který podal přihlášku ve lhůtě podle odstavce 7, vyhověl

podmínkám účasti ve výběrovém řízení a nejlépe vyhověl stanoveným

kritériím hodnocení žádostí. Odůvodněné rozhodnutí Úřad oznámí všem

podnikatelům, kteří podali přihlášku ve lhůtě podle odstavce 7.



(9) Úřad ukládá povinnost poskytovat univerzální službu na celém území

státu nebo na jeho části jednomu nebo několika podnikatelům tak, aby

byla zajištěna v kterémkoliv pevném místě dostupnost všech dílčích

služeb poskytovaných v rámci univerzální služby pro všechny koncové

uživatele na celém území státu.



(10) Úřad zprávu o průběhu a výsledcích výběrového řízení a rozhodnutí

o uložení povinnosti podle odstavce 8 uveřejní.



(11) Na výběrové řízení se přiměřeně použijí ustanovení o obchodní

veřejné soutěži podle obchodního zákoníku.



(12) Úřad je oprávněn vyhlášené výběrové řízení zrušit, a to i po lhůtě

stanovené pro předkládání žádostí. Zrušení výběrového řízení Úřad

uveřejní.



(13) Nepodá-li žádný podnikatel přihlášku do výběrového řízení ve lhůtě

podle odstavce 7 nebo nebude-li vybrán žádný subjekt pro nesplnění

podmínek účasti nebo pro nevyhovění kritériím hodnocení žádostí, Úřad

uloží rozhodnutím povinnost poskytovat univerzální službu podniku s

významnou tržní silou nebo, neexistuje-li na relevantním trhu podnik s

významnou tržní silou, uloží tuto povinnost subjektu, který nejlépe

vyhovuje kritériím hodnocení žádostí. Úřad současně rozhodnutím stanoví

v souladu s § 45 cenu, za jakou bude v takovém případě univerzální

služba poskytována. Úřad provede kvalifikovaný odhad předběžné výše

čistých nákladů.



(14) V případě, že podnikatel, kterému byla uložena povinnost

poskytovat některou z dílčích služeb, hodlá převést svou síť určenou

pro poskytování služeb připojení v pevném místě k veřejné komunikační

síti a přístupu v pevném místě k veřejně dostupné telefonní službě,

nebo její podstatnou část na jinou právnickou osobu, je povinen tuto

skutečnost předem v přiměřené lhůtě písemně oznámit Úřadu. V oznámení

Úřadu je povinen uvést



a) údaje v rozsahu podle § 13 odst. 3,



b) údaje o nabyvateli v rozsahu podle § 13 odst. 3,



c) vymezení druhu a územního rozsahu sítě, které se převod týká,



d) informace o finančních, technických a odborných předpokladech

nabyvatele, zejména ve vztahu k zajištění pokračování povinnosti

poskytovat univerzální službu,



e) datum, ke kterému bude síť na nabyvatele převedena.



(15) Úřad posoudí dopad převodu vlastnictví sítě, nebo její podstatné

části na poskytování služeb připojení v pevném místě k veřejné

komunikační síti a poskytování veřejně dostupné telefonní služby podle

§ 40 a po konzultaci podle § 130 vydá rozhodnutí o zachování, změně,

nebo zrušení povinnosti poskytovat některou z dílčích služeb.



§ 40



Připojení k veřejné komunikační síti a přístup k veřejně dostupné

telefonní službě



(1) Poskytovatel univerzální služby, jemuž byla uložena povinnost podle

§ 38 odst. 2 písm. a), je povinen vyhovět všem přiměřeným požadavkům

uživatelů na jedno připojení v pevném místě k veřejné komunikační síti.



(2) Připojením v pevném místě k veřejné komunikační síti se rozumí

zřízení a zprovoznění koncového bodu sítě v pevném místě.



(3) Poskytovatel univerzální služby, jemuž byla uložena povinnost podle

§ 38 odst. 2 písm. b), je povinen vyhovět všem přiměřeným požadavkům

uživatelů na přístup v pevném místě k veřejně dostupné telefonní

službě.



(4) Přístupem v pevném místě k veřejně dostupné telefonní službě se

rozumí provozování koncového bodu sítě.



(5) Připojení k veřejné komunikační síti a přístup k veřejně dostupné

telefonní službě musí umožnit koncovým uživatelům uskutečňovat národní

a mezinárodní telefonní volání, faksimilní komunikaci a přenos dat

rychlostmi dostatečnými pro funkční přístup k internetu, s ohledem na

technologie užívané většinou účastníků a technickou proveditelnost.



(6) Nemůže-li poskytovatel univerzální služby uvedený v odstavcích 1 a

3 z důvodů na jeho straně vyhovět přiměřenému požadavku ve lhůtě

stanovené podle hodnoty parametrů kvality nebo závazných výkonnostních

cílů, je povinen písemně sdělit uživateli do 1 měsíce od obdržení

požadavku tuto skutečnost a lhůtu, do které jeho požadavek uspokojí, a

současně o této situaci informovat Úřad.



(7) Prováděcí právní předpis stanoví charakteristiky přiměřených

požadavků podle odstavců 1 a 3 a podmínky přístupu k internetu podle

odstavce 5.



§ 41



Účastnické seznamy a informace o telefonních číslech



(1) Poskytovatel univerzální služby, jemuž byla uložena povinnost podle

§ 38 odst. 2 písm. c), je v souladu s § 95 a 96 povinen vést,

distribuovat, vydávat a nejméně jednou ročně aktualizovat účastnický

seznam všech podnikatelů poskytujících veřejně dostupné telefonní

služby. Tento účastnický seznam se vydává v tištěné formě nebo způsobem

umožňujícím dálkový přístup. Poskytovatel univerzální služby je povinen

poskytnout tento účastnický seznam účastníkovi na jeho vyžádání.



(2) Poskytovatel univerzální služby, jemuž byla uložena povinnost podle

§ 38 odst. 2 písm. d), je v souladu s § 96 povinen poskytovat koncovým

uživatelům, včetně uživatelů veřejných telefonních automatů, úplnou

informační službu o telefonních číslech účastníků všech podnikatelů

poskytujících veřejně dostupné telefonní služby.



(3) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu je

povinen



a) předat poskytovatelům univerzální služby podle odstavců 1 a 2

bezodkladně poté, co byli tito poskytovatelé určeni, osobní údaje svých

účastníků-fyzických osob a identifikační údaje svých účastníků-

právnických osob, pokud k jejich uveřejnění dali účastníci souhlas.

Osobní údaje fyzických osob a identifikační údaje právnických osob se

uveřejní v rozsahu, v jakém dali tito účastníci s uveřejněním souhlas.

Podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu je povinen

účastníky bezplatně informovat před vyžádáním jejich souhlasu k

uveřejnění jejich osobních a identifikačních údajů o účelu účastnického

seznamu a o dalších možnostech využití údajů založených na

vyhledávacích funkcích v elektronických verzích účastnického seznamu,



b) alespoň jednou za 3 měsíce předávat poskytovatelům univerzální

služby podle odstavců 1 a 2 aktualizaci údajů uvedených v písmenu a).



Předávající strana má nárok na úhradu účelně vynaložených nákladů.

Poskytovatelé univerzální služby jsou povinni zacházet s těmito údaji

nediskriminačním způsobem, zejména je zakázáno upřednostňovat informace

o vlastních účastnících na úkor informací o účastnících ostatních

podnikatelů poskytujících veřejně dostupné telefonní služby. Pokud je

poskytovatel univerzální služby podle odstavce 1 zároveň podnikatelem

poskytujícím veřejně dostupnou telefonní službu, řídí se udělování

souhlasu k uveřejnění údajů jeho účastníků podmínkami podle písmene a).



(4) Uložení povinnosti poskytovat univerzální službu podle odstavců 1 a

2 nebrání vydávání telefonních seznamů a poskytování informačních

služeb o účastnických číslech jinými subjekty v souladu s § 95 a 96.



(5) Osobními údaji podle odstavce 3 jsou jméno, popřípadě jména,

příjmení, popřípadě pseudonym, adresa trvalého pobytu, telefonní číslo

a adresa elektronické pošty. U podnikající fyzické osoby se osobní

údaje doplňují o adresu sídla podnikání. Identifikačními údaji podle

odstavce 3 jsou obchodní firma nebo název nepodnikající právnické

osoby, adresa sídla, popřípadě adresa sídla organizační složky, adresa

a telefonní číslo provozovny a adresa elektronické pošty.



(6) Součástí účastnického seznamu nebo databáze, podle nichž se

poskytují informace o telefonních číslech účastníků, mohou být pouze

osobní nebo identifikační údaje v rozsahu podle odstavce 5. Na základě

smlouvy lze v seznamu uveřejnit i další údaje účastníka. Osobní a

identifikační údaje o účastnících, kteří k jejich uveřejnění nedali

souhlas, nesmí být uveřejněny. Neuveřejnění, oprava, ověření a

odstraňování osobních nebo identifikačních údajů z účastnického seznamu

je pro dotčeného účastníka bezplatné.



§ 42



Veřejné telefonní automaty a jiné obdobné technické prostředky

umožňující přístup k veřejně dostupné telefonní službě



(1) Poskytovatel univerzální služby, jemuž byla uložena povinnost podle

§ 38 odst. 2 písm. e), je povinen ve stanovené geografické oblasti

uspokojovat přiměřené potřeby koncových uživatelů týkající se počtu

veřejných telefonních automatů nebo jiných obdobných technických

prostředků umožňujících přístup k veřejně dostupné telefonní službě,

geografického pokrytí, kvality poskytované služby a dostupnosti, včetně

potřeb zdravotně postižených koncových uživatelů.



(2) Poskytovatel univerzální služby uvedený v odstavci 1 je povinen

zabezpečovat bezplatný přístup koncových uživatelů



a) k veřejným telefonním automatům nebo jiným obdobným technickým

prostředkům umožňujícím přístup k veřejně dostupné telefonní službě a

jejich nepřetržité fungování,



b) k číslům tísňových volání (§ 33) bez nutnosti použití platebních

prostředků.



§ 43



Zvláštní opatření pro zdravotně postižené osoby



(1) Poskytovatel univerzální služby, jemuž byla uložena povinnost podle

§ 38 odst. 2 písm. f), je povinen poskytovat zdravotně postiženým

osobám přístup k veřejně dostupné telefonní službě tak aby pro ně byla

cenově dostupná a umožnila rovnocenný přístup, který využívají ostatní

koncoví uživatelé, včetně přístupu k číslům tísňového volání, k

účastnickým seznamům, k informační službě o telefonních číslech

účastníků a možnost výběru operátora nebo podnikatele poskytujícího

veřejně dostupné služby elektronických komunikací.



(2) Poskytovatel univerzální služby podle odstavce 1 je povinen

zdravotně postiženým osobám zejména



a) pronajmout nebo prodat, požádají-li o to, jedno speciálně vybavené

telekomunikační koncové zařízení přiměřené jejich zdravotnímu postižení

za cenu standardního telekomunikačního koncového zařízení,



b) zabezpečovat bezbariérový přístup k vybraným veřejným telefonním

automatům, jejich dostupnost a zvláštní vybavení.^19)



(3) Charakteristiky funkcí speciálně vybavených telekomunikačních

koncových zařízení, která jsou uvedena v odstavci 2, pro různé druhy

zdravotního postižení stanoví prováděcí právní předpis.



(4) Zdravotně postiženými osobami se pro účely tohoto zákona rozumí



a) držitel průkazu ZTP z důvodu úplné nebo praktické hluchoty,



b) držitel průkazu ZTP/P,



c) osoba závislá na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně

těžká závislost), stupni III (těžká závislost) nebo stupni IV (úplná

závislost)^20) nebo, jde-li o nezletilou osobu, účastník, který o ni

osobně pečuje, nebo



d) účastník, který vychovává nebo který osobně pečuje o nezletilou

osobu, která mu byla svěřena do péče nahrazující péči rodičů na základě

rozhodnutí příslušného orgánu a která je držitelem průkazu podle

písmene a) nebo b).



(5) Vláda stanoví nařízením doklady, kterými fyzická osoba prokazuje

poskytovateli univerzální služby zdravotní postižení.



§ 44



Doplňkové služby



(1) Systémem předplatného se rozumí služba, jejímž prostřednictvím si

spotřebitel může předplatit přístup k veřejné komunikační síti a

využívání veřejně dostupné telefonní služby.



(2) Selektivním zamezením podle § 38 odst. 2 písm. g) bodu 2 se rozumí

bezplatně poskytovaná služba, která účastníku umožňuje na jeho žádost

zamezit odchozí volání, odesílání prémiových textových nebo

multimediálních zpráv, je-li to technicky proveditelné, nebo přístup k

jiným podobným službám se zvýšenou cenou anebo zamezit volání na

požadované typy čísel nebo skupiny čísel.



(3) Položkovým vyúčtováním ceny se rozumí bezplatné vyúčtování ceny

obsahující rozpis jednotlivých volání. Neobsahuje položky za volání,

která účastník neplatí, včetně volání na čísla určená pro bezplatné

volání.



(4) Poskytovatel univerzální služby je povinen umožnit účastníkovi

přiměřenou úroveň kontroly jeho výdajů, a to způsobem umožňujícím

dálkový přístup. Součástí této kontroly je i bezplatné upozornění v

případě neobvyklého nebo nadměrně zvýšeného využívání služby

elektronických komunikací, které má vliv na výdaje spotřebitele.



(5) Rozsah vyúčtování ceny uvedeného v odstavci 3 stanoví prováděcí

právní předpis.



§ 45



Cenová dostupnost



(1) Úřad na základě svého sledování a vyhodnocování vývoje úrovně cen

univerzální služby s ohledem na spotřebitelské ceny, inflaci a

průměrnou mzdu obyvatel posuzuje cenovou dostupnost univerzální služby,

nebo dílčích služeb dostupných na trhu v případě, že k jejich

poskytování nebyl žádný podnikatel podle § 39 určen.



(2) Poskytovatel univerzální služby je povinen uplatňovat jednotné ceny

na území státu nebo jeho části, kde poskytuje tuto službu, a

respektovat ceny stanovené Úřadem podle tohoto zákona. Úřad při

zajišťování dostupnosti univerzální služby bude minimalizovat nezbytné

zásahy do běžných obchodních podmínek.



§ 46



Podmínky poskytování dalších služeb



Jestliže poskytovatel univerzální služby poskytuje další služby nebo

telekomunikační koncová zařízení nad rámec povinností uložených podle §

38 odst. 2 písm. a) až g) nebo povinnosti podle § 38 odst. 3, je

povinen stanovit smluvní podmínky (§ 63) tak, aby účastník nemusel

platit za ty služby elektronických komunikací nebo ta telekomunikační

koncová zařízení, které nejsou nezbytné nebo nejsou vyžadovány pro

poskytnutí požadované dílčí služby.



§ 47



Kvalita univerzální služby



(1) Poskytovatel univerzální služby je povinen plnit hodnoty parametrů

kvality a výkonnostní cíle jednotlivých dílčích služeb.



(2) Poskytovatel univerzální služby je povinen každoročně uveřejňovat a

současně Úřadu předkládat informace o výsledcích poskytování

univerzální služby a vyhodnocení výkonnostních cílů podle stavu k 31.

prosinci kalendářního roku, a to nejpozději do 31. března následujícího

kalendářního roku.



(3) Úřad je oprávněn opatřením obecné povahy stanovit obsah, formu a

způsob uveřejnění informací podle odstavce 2 s cílem, aby koncoví

uživatelé měli přístup k úplným, srovnatelným a přehledným údajům.



(4) V případě důvodných pochybností ohledně přesnosti a srovnatelnosti

údajů o plnění výkonnostních cílů, které poskytovatel univerzální

služby předkládá Úřadu podle odstavce 2, je Úřad oprávněn rozhodnout o

ověření těchto údajů třetím subjektem, u něhož je zajištěna nestrannost

a nezávislost na poskytovateli univerzální služby. Náklady na ověření

nese dotčený poskytovatel univerzální služby.



(5) Parametry kvality univerzální služby, jejich mezní hodnoty a

výkonnostní cíle stanoví prováděcí právní předpis.



§ 48



Výpočet čistých nákladů na poskytování univerzální služby



(1) Úřad vypočítá čisté náklady na poskytování univerzální služby

postupem podle odstavců 2 až 7. Byl-li poskytovatel univerzální služby

vybrán ve výběrovém řízení, vychází Úřad z výpočtu čistých nákladů na

poskytování univerzální služby navrženého poskytovatelem v přihlášce do

výběrového řízení podle § 39 odst. 5.



(2) Čistými náklady se rozumí náklady, které se vypočítají jako rozdíl

mezi efektivně a účelně vynaloženými náklady podnikatele s povinností

poskytovat univerzální službu a efektivně a účelně vynaloženými náklady

podnikatele bez povinnosti poskytovat univerzální službu, včetně

přiměřené míry návratnosti investic a se zohledněním nákladů, kterým by

se podnikatel vyhnul, kdyby neměl povinnost poskytovat univerzální

službu, a se zohledněním tržních výhod, které vznikly podnikateli při

poskytování univerzální služby. Čisté náklady se počítají za kalendářní

rok, v němž měl poskytovatel univerzální služby povinnost poskytovat

dílčí službu (dále jen "zúčtovací období").



(3) Čisté náklady mohou zahrnovat pouze náklady na plnění povinností

uvedených v § 38 odst. 2. Výpočet čistých nákladů na splnění

jednotlivých povinností uložených v rámci univerzální služby se provádí

pro každou povinnost odděleně; je zakázáno dvojí zaúčtování jakýchkoli

přímých nebo nepřímých nákladů a tržních výhod.



(4) Celkové čisté náklady na poskytování univerzální služby všemi

dotčenými podnikateli se vypočítají jako součet čistých nákladů na

splnění jednotlivých povinností uložených v rámci univerzální služby.



(5) Úplné podklady umožňující správný výpočet čistých nákladů za

zúčtovací období předloží poskytovatel univerzální služby Úřadu do 31.

července kalendářního roku následujícího po zúčtovacím období.

Poskytovatel univerzální služby odpovídá za správnost a úplnost jím

předloženého výpočtu a předložených dokladů a podkladů. Výpočet čistých

nákladů provádí Úřad na základě výpočtu čistých nákladů, provedeného

poskytovatelem univerzální služby podle odstavců 2 a 3 a účetních

dokladů, popřípadě dalších podkladů poskytovatele univerzální služby,

kterými musí být tyto výpočty doloženy. Pokud Úřad zjistí, že podklady

poskytovatele univerzální služby jsou neúplné nebo mají nedostatky,

stanoví poskytovateli přiměřenou lhůtu k jejich doplnění, popřípadě k

opravě. Neprovede-li poskytovatel ve stanovené lhůtě nápravu, Úřad

nezahrne náklady na splnění povinnosti uložené v rámci univerzální

služby, které se neúplná či nedostatečná dokumentace týká, do čistých

nákladů na poskytování univerzální služby.



(6) Úřad ověří správnost a úplnost podkladů do 6 týdnů od jejich

předložení nebo doplnění podle odstavce 5, popřípadě ověřením pověří

třetí subjekt, u něhož je zajištěna nestrannost a nezávislost na

poskytovateli univerzální služby. Závěry ověření, výsledek a způsob

výpočtu čistých nákladů na poskytování univerzální služby Úřad

uveřejní. Chyby v psaní, počtech a jiné zřejmé nesprávnosti Úřad opraví

a bezodkladně uveřejní.



(7) Postup Úřadu při výpočtu a stanovení čistých nákladů na poskytování

univerzální služby, včetně kritérií posuzování neúnosné zátěže, postupu

pro výpočet čistých nákladů na poskytování dílčí služby, postup pro

vymezení tržních výhod podle odstavce 2 a doklady, kterými musí být

tyto výpočty doloženy, stanoví prováděcí právní předpis.



§ 49



Financování univerzální služby



(1) Žádost o úhradu čistých nákladů je poskytovatel univerzální služby

povinen podat Úřadu nejpozději do 31. července kalendářního roku

následujícího po zúčtovacím období.



(2) Úřad rozhodne, zda výše čistých nákladů na poskytování univerzální

služby stanovená podle § 48 představuje pro jejího poskytovatele

neúnosnou zátěž. V případě, že výše čistých nákladů představuje pro

tohoto poskytovatele neúnosnou zátěž, Úřad současně rozhodne o výši

úhrady těchto nákladů. Lhůta, ve které musí být částka poukázána

poskytovateli univerzální služby, nesmí být delší než 3 měsíce ode dne

právní moci rozhodnutí podle věty druhé.



(3) Čisté náklady podle odstavce 2 hradí stát prostřednictvím Úřadu.



(4) Došlo-li k čerpání úhrady nákladů na poskytování univerzální služby

podle odstavce 2 na základě nesprávných nebo neúplných údajů

poskytovatele univerzální služby, Úřad toto své rozhodnutí zruší a

znovu ve věci výše úhrady nákladů na poskytování univerzální služby

rozhodne. Poskytovatel univerzální služby je povinen neoprávněně

čerpané finanční prostředky vrátit nejpozději do 15 dnů ode dne právní

moci rozhodnutí, jímž bylo Úřadem rozhodnuto o úhradě nákladů na

poskytování univerzální služby v nové výši nebo úhrada nebyla přiznána.

Poskytovatel univerzální služby je zároveň povinen zaplatit penále za

neoprávněné čerpání finančních prostředků ve výši 1 promile denně z

částky rovnající se rozdílu částky uvedené ve zrušeném rozhodnutí o

výši úhrady nákladů na poskytování univerzální služby a částky uvedené

v novém rozhodnutí ve věci podle věty první. Penále je příjmem státního

rozpočtu. Úřad může z důvodu zamezení tvrdosti penále snížit nebo

výjimečně i prominout.



§ 50



Obsah výroční zprávy univerzální služby



(1) Úřad uveřejní výroční zprávu za dané zúčtovací období, jejíž

součástí je alespoň



a) výsledek výpočtu čistých nákladů na splnění jednotlivých povinností

uložených v rámci univerzální služby a celkové čisté náklady na

poskytování univerzální služby,



b) určení tržních výhod, které vznikly poskytovatelům univerzální

služby v souvislosti s jejím poskytováním, včetně jejich peněžního

vyčíslení, a



c) informace o provedených úhradách čistých nákladů,



(2) Výroční zpráva univerzální služby tvoří součást výroční zprávy o

činnosti Úřadu podle § 110.



Díl 7



Analýza relevantních trhů a určení podniku s významnou tržní silou



§ 51



Analýza relevantních trhů



(1) Úřad provádí analýzu relevantních trhů stanovených podle § 52 za

účelem zjištění, zda tyto trhy jsou efektivně konkurenční. Analýzu trhu

Úřad vydává jako opatření obecné povahy. Efektivně konkurenčním trhem

není trh, na němž působí jeden nebo více podniků s významnou tržní

silou a kde nápravná opatření vnitrostátního práva nebo práva Evropské

unie v oblasti hospodářské soutěže nepostačují k řešení daného

problému. Informaci o zahájení provádění analýzy relevantního trhu Úřad

uveřejní.



(2) Úřad provádí analýzu relevantních trhů v intervalu 1 až 3 roky ode

dne nabytí právní moci rozhodnutí, kterým podniku s významnou tržní

silou uložil povinnosti podle odstavce 5, popřípadě ode dne nabytí

účinnosti opatření obecné povahy, kterým Úřad vydal analýzu

relevantního trhu, kterou byl relevantní trh shledán efektivně

konkurenčním. Tuto lhůtu může Úřad výjimečně prodloužit nejvýše o další

3 roky, oznámí-li to s odůvodněním Komisi a ta do jednoho měsíce od

oznámení nevznese proti prodloužení lhůty námitky.



(3) V případě, že Komise vydá změnu doporučení o relevantních

trzích^23), Úřad provede novou analýzu relevantních trhů do dvou let

ode dne vydání tohoto doporučení za předpokladu, že se jedná o trhy,

které dosud nebyly Komisi Úřadem oznámeny.



(4) Výsledky analýzy Úřad po konzultaci podle § 130 a 131 uveřejní

včetně stanoviska Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. V případě

zjištění, že trh není efektivně konkurenční, Úřad jako součást výsledků

analýzy uvede návrh na stanovení podniku s významnou tržní silou a

návrh povinností uvedených v odstavci 5, 6 nebo 12, které hodlá uložit

za účelem nápravy.



(5) Úřad podle výsledku analýzy relevantního trhu stanoví rozhodnutím

podnik s významnou tržní silou a uloží mu jednu nebo zároveň několik z

následujících povinností



a) průhlednosti podle § 82,



b) nediskriminace podle § 81,



c) oddělené evidence nákladů a výnosů podle § 86,



d) přístupu k specifickým síťovým prvkům a přiřazeným prostředkům podle

§ 84,



e) umožnění volby a předvolby operátora podle § 70 odst. 1, nebo



f) související s regulací cen podle § 56 a 57.

Účastníkem tohoto řízení je pouze podnik, o jehož právech a

povinnostech má být rozhodováno.



(6) Úřad je oprávněn kromě povinností uvedených v odstavci 5 uložit

rozhodnutím podnikům s významnou tržní silou jiné povinnosti týkající

se přístupu nebo propojení. Úřad uloží tyto jiné povinnosti po obdržení

souhlasného stanoviska Komise.



(7) V případě, že Úřad na základě analýzy relevantního trhu dojde k

závěru, že uložením povinností podle odstavců 5 a 6 nebylo dosaženo

účinné hospodářské soutěže a že zároveň přetrvávají významné problémy

či tržní selhání v souvislosti s poskytováním služeb přístupu nebo

propojení na velkoobchodním trhu, může jako mimořádné opatření uložit

podniku s významnou tržní silou, který je vertikálně integrován,

povinnost funkční separace podle § 86a.



(8) Pokud povinnosti podle odstavců 5, 6, 7 a 12 na relevantním trhu

již existují, Úřad vydá rozhodnutí o zachování, změně nebo zrušení

těchto povinností.



(9) Zjistí-li Úřad na základě zpracované analýzy, že relevantní trh je

efektivně konkurenční nebo není nadále relevantním trhem podle § 52

odst. 1, rozhodne o zrušení stanovení podniku s významnou tržní silou a

povinností uložených podle odstavců 5, 6, 7 a 12.



(10) Rozhodnutí podle odstavců 5 až 13 Úřad uveřejní podle § 125.



(11) V případě nadnárodních trhů Úřad postupuje v souladu s právem

Evropské unie a provede společně s dotčenými národními regulačními

úřady analýzu relevantního trhu a popřípadě stanoví rozhodnutím podnik

s významnou tržní silou na daném trhu. Po projednání s dotčenými

národními regulačními úřady Úřad rozhodne o uložení, zachování, změně

nebo zrušení povinností uvedených v odstavcích 5, 6, 7 a 12.

Nadnárodním trhem se pro účely tohoto zákona rozumí trh určený

rozhodnutím Komise, který pokrývá území Evropské unie nebo jeho

podstatnou část a nachází se v České republice a nejméně v jednom

dalším členském státě.



(12) Stanovil-li Úřad podle odstavce 3 podnik s významnou tržní silou

na některém relevantním trhu pro koncové uživatele a dospěl-li po

provedení konzultace v souladu s § 130 a 131 k závěru, že nápravy

nebude dosaženo uložením povinností podle odstavce 5, je oprávněn

tomuto podniku nebo těmto podnikům rozhodnutím zakázat



a) neodůvodněné nebo nepřiměřené zvýhodňování některých koncových

uživatelů,



b) nepřiměřené vzájemné vázání služeb,



c) účtování neúměrně vysokých cen, nebo



d) omezování hospodářské soutěže stanovením dumpingových cen.



(13) Podnik, který byl na jednom relevantním trhu stanoven jako podnik

s významnou tržní silou, může být jako takový podnik stanoven i na

jiném úzce souvisejícím relevantním trhu, pokud jsou vazby mezi těmito

trhy takové, že umožňují přenesení tržní síly z jednoho relevantního

trhu na druhý, čímž se posiluje tržní síla tohoto podniku. Úřad může po

provedení analýzy druhého trhu uložit i na tomto trhu povinnosti podle

odstavce 5 písm. a) až c) a f). Pokud není uložení těchto povinností

dostatečné, může mu na tomto trhu uložit i povinnosti podle odstavce

12.



§ 52



Relevantní trh



(1) Úřad stanoví opatřením obecné povahy pro účely tohoto zákona

relevantní trhy v oboru elektronických komunikací, včetně kritérií pro

vymezení relevantního trhu a kritérií pro hodnocení významné tržní

síly, s přihlédnutím k rozhodnutím, doporučením a pokynům Komise.^23) V

odůvodnění opatření obecné povahy Úřad uvede kromě svého zdůvodnění i

stanovisko Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.



(2) V případě, že Úřad hodlá vymezit další relevantní trhy, než jsou

stanoveny opatřením podle odstavce 1, návrh vymezení takových trhů

konzultuje podle § 130 a 131.



§ 53



Podnik s významnou tržní silou



(1) Právnická nebo fyzická osoba podnikající v oblasti elektronických

komunikací, která má samostatně nebo ve spojení s jedním nebo více

subjekty na relevantním trhu takové ekonomické postavení, které jí

umožňuje chovat se ve značné míře nezávisle na konkurenci, zákaznících

a spotřebitelích, je podnikem s významnou tržní silou.



(2) Podnik s významnou tržní silou na relevantním trhu se považuje za

podnik s významnou tržní silou i na úzce souvisejícím trhu, pokud vazby

mezi těmito trhy umožňují přenesení tržního vlivu z relevantního trhu

na související trh, a tím vedou k posílení celkové tržní síly tohoto

subjektu.



(3) Na relevantním trhu může být označen jeden subjekt jako podnik se

samostatnou významnou tržní silou nebo více subjektů se společnou

významnou tržní silou.



(4) Kritéria pro posuzování, zda má více subjektů společnou významnou

tržní sílu, stanoví prováděcí právní předpis.



Díl 8



Ceny a regulace cen



Ceny



§ 54



(1) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických

komunikací a poskytovatel univerzální služby je povinen



a) uveřejnit ceny služeb a jejich změny, včetně určených podmínek,

podle zvláštního právního předpisu^24) před nabytím platnosti těchto

cen, a to i způsobem umožňujícím dálkový přístup,



b) předkládat v elektronické formě platné ceny služeb a jejich změny,

včetně určených podmínek bezodkladně na vyžádání Úřadu.



(2) Úřad uveřejňuje srovnávací přehled o aktuálních cenách, kvalitě a

podmínkách poskytování veřejně dostupné služby elektronických

komunikací jednotlivých podnikatelů, a to ve formě, která umožňuje

koncovým uživatelům tyto údaje jednoduchým způsobem vzájemně porovnat.



§ 55



(1) Podnikatel, který je povinen poskytovat službu podle § 34, a podnik

s významnou tržní silou na relevantním trhu, který je povinen

poskytovat službu podle § 70, sjedná ceny za propojení v souvislosti s

poskytováním těchto služeb tak, aby tyto ceny byly nákladově

orientovány.



(2) Nákladově orientovanou cenou se rozumí cena, která zahrnuje

efektivně a účelně vynaložené náklady a přiměřený zisk. Tato cena se

sjedná tak, aby zajistila návratnost investic v přiměřeném časovém

období a zohlednila příslušná rizika, včetně rizik spojených s

investicemi do nových sítí.



(3) V případě, že ceny za poskytování služeb podle § 34 nebo § 70 jsou

účtovány přímo účastníkovi, je dotčená osoba povinna sjednat tyto ceny

tak, aby neodrazovaly účastníky od využívání těchto služeb.



§ 56



Regulace cen



(1) Při regulaci cen v oblasti elektronických komunikací postupuje Úřad

podle tohoto zákona. Regulací cen se rozumí stanovení nebo přímé

usměrňování výše cen bez daně z přidané hodnoty.



(2) Úřad je oprávněn uplatnit regulaci cen, včetně podmínek

ovlivňujících cenu, za univerzální službu poskytovanou poskytovatelem

univerzální služby a za služby poskytované podnikem s významnou tržní

silou na relevantním trhu rozhodnutím o ceně.



(3) Úřad sleduje a vyhodnocuje vývoj úrovně cen, jež jsou nebo mohou

být podle odstavce 2 předmětem regulace cen v oblasti elektronických

komunikací.



(4) Úřad je povinen při uplatňování cenové regulace brát do úvahy

ochranu zájmů subjektu, jehož ceny jsou regulovány tak, aby cena

plynoucí z rozhodnutí Úřadu byla přinejmenším nákladová; to neplatí pro

služby podle § 43.



§ 57



Uplatnění regulace cen



(1) V případě, že analýza relevantního trhu souvisejícího s propojením

nebo přístupem provedená podle § 51 prokáže, že tento trh není

efektivně konkurenční zejména tím, že by mohlo docházet k uplatňování

nepřiměřeně vysoké nebo nepřiměřeně nízké ceny v neprospěch koncových

uživatelů, a jestliže by opatření podle § 51 odst. 3 písm. a) až f)

nevedla k nápravě, je Úřad oprávněn uplatnit regulaci cen na tomto

relevantním trhu vydáním rozhodnutí o ceně.



(2) V případě, že analýza relevantního trhu pro koncové uživatele

provedená podle § 51 prokáže, že tento trh není efektivně konkurenční,

a jestliže by opatření podle odstavce 1 nevedlo k nápravě, je Úřad

oprávněn uplatnit regulaci cen na tomto relevantním trhu vydáním

rozhodnutí o ceně.



(3) Při uplatnění regulace cen podle odstavců 1 a 2 vůči podniku s

významnou tržní silou je Úřad povinen v rozhodnutí o ceně zohlednit

investice provedené dotčeným podnikem, příslušná rizika a umožnit mu

návratnost investic v přiměřeném časovém období.



(4) Jestliže cena uplatněná podle § 55 odst. 3 odrazuje účastníka od

využívání služeb podle § 34 nebo § 70, je Úřad oprávněn uplatnit

regulaci cen těchto služeb vydáním rozhodnutí o ceně. Při uplatnění

regulace ceny za přenositelnost telefonních čísel pro účastníky Úřad

nesmí stanovit specifické nebo společné ceny.



§ 58



Způsob regulace cen



(1) Způsoby regulace cen, které je Úřad oprávněn uplatnit za podmínek

stanovených v § 57, jsou



a) stanovení minimálních nebo maximálních cen,



b) usměrňování vývoje cen stanovením podmínek, kterými jsou



1. maximální rozsah možného zvýšení ceny ve vymezeném období,



2. maximální podíl, v němž je možné promítnout do ceny zvýšení cen

určených vstupů ve vymezeném období,



3. závazný postup při tvorbě ceny nebo při její kalkulaci, včetně

povinnosti nákladové orientace, stanovení efektivně a účelně

vynaložených nákladů a přiměřeného zisku, nebo



4. závazný postup při tvorbě cen na souvisejících maloobchodních trzích

u vertikálně integrovaného podniku, včetně uložení zákazu stlačování

marží a povinnosti zajistit replikovatelnost nabídek,



c) časově omezený zákaz zvyšování cen nad dosud platnou úroveň na

relevantním trhu (dále jen "cenové moratorium"); cenové moratorium lze

stanovit nejdéle na dobu 12 měsíců.



(2) Při regulaci ceny podle odstavce 1 písm. a) může Úřad stanovit cenu

vycházející z cen srovnatelných trhů.



(3) Způsoby regulace cen lze účelně spojovat.



§ 59



Rozhodnutí o ceně



(1) Rozhodnutí o ceně musí obsahovat v odůvodnění i metodu postupu

Úřadu, která byla podkladem k rozhodnutí. Úřad návrh rozhodnutí o ceně

konzultuje podle § 130 a 131.



(2) Rozhodnutí o ceně Úřad uveřejní.



§ 60



Povinnosti podniku s významnou tržní silou



(1) Podnik s významnou tržní silou na relevantním trhu, který má na

základě rozhodnutí Úřadu povinnost nákladové orientace cen, je povinen

na žádost Úřadu prokázat, že uplatněné ceny jsou nákladově orientované

a jsou v souladu s metodikou oddělené evidence nákladů podle § 86. Pro

kontrolu výpočtu nákladů může Úřad použít metody, které nejsou závislé

na metodách používaných dotčeným podnikem s významnou tržní silou,

popřípadě použít ceny srovnatelných trhů.



(2) Dojde-li Úřad na základě kontroly podle odstavce 1 k závěru, že

dotčená osoba neplní povinnosti nákladové orientace cen, uloží tomuto

subjektu rozhodnutím povinnost tyto ceny upravit. Toto rozhodnutí musí

obsahovat odůvodnění.



HLAVA IV



Práva a povinnosti podnikatelů, účastníků, spotřebitelů a koncových

uživatelů



Díl 1



Poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací a

zajišťování veřejných komunikačních sítí



§ 61



(1) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických

komunikací je povinen poskytovat tuto službu nepřetržitě po všechny dny

v roce, nestanoví-li zákon jinak, a v kvalitě stanovené podle 71.



(2) V případech, kdy je ohroženo nebo přerušeno nepřetržité poskytování

veřejně dostupné služby elektronických komunikací, je Úřad oprávněn

rozhodnout o opatřeních nezbytných k udržení nebo obnovení tohoto

poskytování a v případě potřeby uloží podnikateli, který poskytuje

dílčí službu podle § 38 odst. 2, aby zajistil další poskytování této

dílčí služby těm uživatelům, u kterých je její nepřetržité poskytování

ohroženo nebo přerušeno.



(3) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu je

povinen zajistit nepřetržitý přístup k číslům tísňového volání, vyjma

případů uvedených v § 33 odst. 11, a k evropským harmonizovaným číslům

.



(4) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu je

povinen vést aktuální databázi všech svých účastníků veřejně dostupné

telefonní služby. Podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní

službu prostřednictvím mobilní sítě elektronických komunikací v této

databázi vede rovněž jemu dostupné údaje o aktivovaných předplacených

kartách v jeho mobilní síti. Podnikatel poskytující veřejně dostupnou

telefonní službu je oprávněn pro účely databáze účastníků získávat a

používat jejich rodná čísla.



(5) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických

komunikací neodpovídá při poskytování této služby za obsah přenášených

zpráv.



(6) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu

umožňující mezinárodní volání je povinen zajišťovat uskutečnění všech

mezinárodních volání do Evropského telefonního číslovacího prostoru.

Cena za tato volání musí být obdobná jako cena, kterou si tento

podnikatel účtuje za volání do i z členských států Evropské unie. Právo

podnikatele na úhradu nákladů za přenos těchto volání v jeho síti není

tímto dotčeno.



§ 62



(1) Podnikatel zajišťující sítě elektronických komunikací, nebo

poskytující služby elektronických komunikací je povinen používat pro

poskytování služeb, určování technických rozhraní a síťových funkcí v

míře nezbytně nutné pro zabezpečení interoperability služeb a k

rozšíření možností výběru pro uživatele normy a specifikace, jejichž

seznam je uveřejňován v Úředním věstníku Evropské unie jako základ pro

podporu harmonizovaného zajišťování sítí elektronických komunikací,

poskytování služeb elektronických komunikací, přiřazených prostředků a

přiřazených služeb.



(2) Pokud normy nebo specifikace podle odstavce 1 nebyly uveřejněny,

použijí se normy nebo specifikace přijaté evropskými organizacemi pro

normalizaci. Pokud takové normy a specifikace neexistují, použijí se

přiměřeně mezinárodní normy nebo doporučení přijatá Mezinárodní

telekomunikační unií (ITU), Evropskou konferencí správ pošt a

telekomunikací (CEPT), Mezinárodní organizací pro normalizaci (ISO)

nebo Mezinárodní elektrotechnickou komisí (IEC).



(3) S využitím norem a specifikací uvedených v odstavcích 1 a 2 Úřad

sestavuje síťové plány, které jsou podnikatelé zajišťující sítě

elektronických komunikací nebo poskytující služby elektronických

komunikací povinni dodržovat. Síťové plány Úřad vydává jako opatření

obecné povahy.



§ 63



Náležitosti smlouvy o poskytování veřejně dostupné služby

elektronických komunikací a připojení k veřejné komunikační síti a

uveřejňování informací



(1) Ve smlouvě o poskytování veřejně dostupné služby elektronických

komunikací nebo připojení k veřejné komunikační síti musí být

srozumitelným, úplným a snadno přístupným způsobem uvedeno vždy



a) u podnikatele poskytujícího služby nebo zajišťujícího přístup k síti

jméno, popřípadě jména, příjmení, bydliště a identifikační číslo nebo

obchodní firma, jde-li o fyzickou podnikající osobu, nebo obchodní

firma nebo název, sídlo (místo podnikání) a identifikační číslo,

popřípadě sídlo organizační složky na území České republiky, a

identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jméno, popřípadě jména, a

příjmení osoby oprávněné jednat jménem této právnické osoby, jde-li o

právnickou osobu,



b) je-li uživatelem



1. podnikající právnická osoba, obchodní firma nebo název, sídlo,

popřípadě sídlo organizační složky na území České republiky, a

identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jméno, popřípadě jména,

příjmení a bydliště osoby oprávněné jednat jménem této právnické osoby,



2. podnikající fyzická osoba, jméno, popřípadě jména, a příjmení,

popřípadě obchodní firma, bydliště, místo podnikání a identifikační

číslo, bylo-li přiděleno,



3. nepodnikající osoba, jméno, popřípadě jména, a příjmení, bydliště,

datum narození nebo rodné číslo fyzické osoby, bylo-li přiděleno, nebo

název a sídlo, popřípadě sídlo organizační složky na území České

republiky, popřípadě identifikační číslo právnické osoby,



c) popis poskytované služby, zejména



1. informace, zda je poskytován přístup k číslům tísňového volání, a

údaje o lokalizaci volajícího na čísla tísňového volání, popřípadě o

omezení přístupu k číslům tísňového volání,



2. informace o veškerých podmínkách omezujících přístup ke službám a

aplikacím nebo možnosti jejich využívání,



3. minimální nabízená a minimální zaručená úroveň kvality poskytované

služby a zejména lhůta pro zahájení jejího poskytování, popřípadě datum

zahájení,



4. informace o postupech zavedených s cílem měřit a řídit provoz v síti

elektronických komunikací, které se využívají k zabránění naplnění

kapacity připojení či jejího překročení, a o tom, jaký vliv mohou mít

tyto postupy na kvalitu poskytované služby,



5. informace o omezeních týkajících se užívání koncových zařízení,



6. informace o právech účastníka vyplývajících z § 95,



d) nabídka druhů servisních služeb a služeb zákaznické podpory, včetně

způsobů, jakými lze tyto služby využívat,



e) údaje o ceně, popřípadě způsobu určení ceny, a způsobu získávání

aktuálních informací o všech platných cenách služeb,



f) informace o termínech a způsobu vyúčtování ceny a placení, a

případné rozdíly v ceně u různých způsobů placení nebo při různých

formách vyúčtování,



g) doba, na kterou je smlouva uzavřena, a výpovědní doba,



h) podmínky pro obnovení a ukončení služby, včetně podmínek minimálního

využívání služby, které musí být splněny, aby bylo možné využívat výhod

z propagačních nabídek,



i) způsob uplatnění reklamace vad poskytované služby a reklamace

vyúčtování cen za poskytnuté služby, včetně údajů o tom, kde a v jakých

lhůtách lze reklamaci uplatnit,



j) smluvní pokuty nebo jiná sankční ustanovení za nedodržení nebo

porušení smluvních povinností ze strany podnikatele poskytujícího

službu nebo zajišťujícího přístup k síti nebo ze strany účastníka,



k) ujednání o náhradě škody a vrácení peněz, která budou použita v

případě nedodržení úrovně kvality služby stanovené ve smlouvě nebo v

případě přerušení poskytování služby nebo připojení,



l) informaci o způsobu řešení sporů týkajících se předmětu smlouvy mimo

soudní nebo správní řízení,



m) způsob vyrozumění účastníka o změně smluvních podmínek,



n) druhy opatření, která může podnikatel přijmout v případě narušení

bezpečnosti a integrity své sítě, bezpečnosti služby nebo při zjištění

jejich ohrožení nebo zranitelnosti,



o) výše ceny za přenesení telefonního čísla a popřípadě dalších

identifikátorů účastníka a podmínky přenesení,



p) v případě ukončení smlouvy před uplynutím doby trvání, na kterou je

smlouva uzavřena, ať již výpovědí, nebo dohodou smluvních stran,

informace o výši úhrady, která nesmí být v případě smlouvy uzavřené se

spotřebitelem vyšší než jedna pětina součtu měsíčních paušálů

zbývajících do konce sjednané doby trvání smlouvy, nebo jedna pětina

součtu minimálního sjednaného měsíčního plnění zbývajících do konce

sjednané doby trvání smlouvy, a výše úhrady nákladů spojených s

telekomunikačním koncovým zařízením, které bylo účastníkovi poskytnuto

za zvýhodněných podmínek,



q) rozhodnutí účastníka o uvedení jeho osobních, nebo identifikačních

údajů v účastnickém seznamu v souladu s § 41 odst. 3.



(2) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických

komunikací nebo zajišťující veřejnou komunikační síť uveřejní v každé

své provozovně návrh smlouvy podle odstavce 1 a současně ji zpřístupní

způsobem umožňujícím dálkový přístup.



(3) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických

komunikací nebo zajišťující veřejnou komunikační síť je povinen

zpřístupnit informace o svých službách. Úřad může prováděcím právním

předpisem stanovit způsob a rozsah povinnosti informovat



a) účastníky o cenách platných pro všechna volání na čísla a služby, na

něž se vztahují zvláštní cenové podmínky,



b) účastníky o jakékoliv změně přístupu k číslům tísňového volání nebo

změně při lokalizaci volajícího na čísla tísňového volání,



c) účastníky o jakékoliv změně podmínek omezujících přístup ke službám

a aplikacím nebo možnosti jejich využívání,



d) o všech postupech zavedených poskytovatelem k měření a řízení

provozu, aby se zabránilo naplnění kapacity připojení či jejího

překročení, a o tom, jaký vliv tyto postupy mohou mít na kvalitu

služby,



e) účastníky o jejich právu rozhodnout o tom, zda mají být jejich

osobní nebo identifikační údaje uvedeny v účastnickém seznamu v souladu

s § 41 odst. 3, a o tom, v jakém rozsahu tyto údaje budou uvedeny,



f) pravidelně zdravotně postižené účastníky o podrobnostech stávajících

produktů a služeb jim určeným.



(4) Uživatel, který požaduje připojení k veřejné komunikační síti nebo

přístup k veřejně dostupné službě elektronických komunikací, má právo

uzavřít smlouvu s jedním nebo s více podnikateli, kteří takové služby

poskytují. To neplatí v případě, pokud jsou dány okolnosti vylučující

uzavření smlouvy podle tohoto zákona nebo zvláštního právního předpisu.



(5) Úřad může podnikateli poskytujícímu veřejně dostupnou službu

elektronických komunikací nebo zajišťující připojení k veřejné

komunikační síti uložit rozhodnutím, aby provedl změnu smlouvy nebo

jejího zveřejněného návrhu pro veřejně dostupnou službu elektronických

komunikací nebo pro zajištění připojení k veřejné komunikační síti,

jsou-li v rozporu s tímto zákonem nebo prováděcími právními předpisy k

tomuto zákonu nebo v rozporu se zákonem obsahujícím pravidla ochrany

spotřebitele, a to z důvodu nekalých, klamavých nebo agresivních

obchodních praktik nebo z důvodu diskriminace spotřebitele^24a).



(6) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických

komunikací nebo zajišťující připojení k veřejné komunikační síti je

povinen nejméně 1 měsíc před nabytím účinnosti změny smlouvy uveřejnit

informaci o této změně v každé své provozovně a způsobem umožňujícím

dálkový přístup. Zároveň je podnikatel povinen informovat účastníka o

uveřejnění. Pokud se jedná o podstatnou změnu smlouvy vedoucí ke

zhoršení postavení účastníka, je podnikatel povinen prokazatelně

informovat účastníka, jehož smlouva obsahuje ustanovení o úhradě v

případě ukončení smlouvy před uplynutím doby trvání, na kterou je

smlouva uzavřena, rovněž o jeho právu ukončit smlouvu ke dni nabytí

účinnosti změny, a to bez této úhrady, jestliže nové podmínky nebude

účastník akceptovat. Informaci je podnikatel povinen poskytnout

účastníkovi způsobem, který si účastník zvolil pro zasílání vyúčtování.

Právo ukončit smlouvu podle tohoto ustanovení nevzniká, pokud dojde ke

změně smlouvy na základě změny právní úpravy nebo v případě změny

smlouvy podle odstavce 5.



(7) V případě, že podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu

elektronických komunikací nebo zajišťující připojení k veřejné

komunikační síti uzavírá se spotřebitelem smlouvu na dobu určitou,

nesmí tato doba při prvním uzavření smlouvy pro danou službu

elektronických komunikací přesáhnout 24 měsíců. Podnikatel poskytující

veřejně dostupnou službu elektronických komunikací nebo zajišťující

připojení k veřejné komunikační síti je povinen umožnit uživateli

uzavření smlouvy i na dobu nejvýše 12 měsíců; tím není vyloučena

možnost uzavření smlouvy na delší dobu v případě, že o to uživatel

požádá.



(8) Smluvní ujednání, která by obsahovala takové podmínky a postupy pro

ukončení smlouvy, které jsou odrazující od změny poskytovatele služeb

elektronických komunikací, jsou neplatná.



(9) Uzavírá-li se, nebo mění smlouva o poskytování veřejně dostupné

služby elektronických komunikací nebo připojení k veřejné komunikační

síti za použití prostředku komunikace na dálku, je podnikatel

poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací nebo

zajištující připojení k veřejné komunikační sítí povinen bezodkladně po

uzavření smlouvy nebo její změny poskytnout spotřebiteli informace

podle odstavce 1 písemně, a to v elektronické nebo listinné formě.

Lhůta pro odstoupení spotřebitele od smlouvy nebo její změny uzavřené

mimo prostory obvyklé k podnikání^62) nebo při použití prostředků

komunikace na dálku^63) začíná běžet dnem následujícím po dni předání

těchto informací.



(10) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických

komunikací nebo zajišťující veřejnou komunikační síť je povinen

informovat spotřebitele způsobem, který si zvolil pro zasílání

vyúčtování, a to nejdříve 3 měsíce a nejpozději 1 měsíc před uplynutím

účinnosti smlouvy obsahující ujednání o automatickém prodloužení

smlouvy, o možnosti a způsobu, jak ukončit smlouvu.



(11) Smlouvu o poskytování veřejně dostupné služby elektronických

komunikací nebo připojení k veřejné komunikační síti uzavřenou se

spotřebitelem na dobu určitou je možné vypovědět za podmínek

uplatňovaných podnikatelem poskytujícím veřejně dostupnou službu

elektronických komunikací nebo zajištujícím připojení k veřejné

komunikační síti podle odstavce 1 písm. g) a h) pro smlouvy na dobu

neurčitou a v souladu s odstavcem 1 písm. p).



§ 64



Vyúčtování ceny, reklamace



(1) Účastník, který je koncovým uživatelem, popřípadě uživatel veřejně

dostupné služby elektronických komunikací, je povinen uhradit za

poskytnutou službu cenu ve výši platné v době poskytnutí této služby.



(2) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických

komunikací je povinen ve formě podle odstavce 5 poskytovat bezplatně

podle výběru účastníka, který je koncovým uživatelem, popřípadě

uživatele, tato vyúčtování ceny za poskytnuté služby:



a) vyúčtování ceny podle druhu služby, nebo



b) souhrnné vyúčtování ceny jednou položkou.

Vyúčtování ceny neobsahuje položky za volání nebo jiné služby

elektronických komunikací, které účastník, který je koncovým

uživatelem, neplatí, včetně volání na čísla pro přístup ke službám na

účet volaného. U předplacených karet se vyúčtování ceny neposkytuje.



(3) Je-li podnikatel uvedený v odstavci 2 poskytovatelem univerzální

služby s povinností podle § 38 odst. 2 písm. g) bodu 3, poskytne

spotřebiteli jen jedno bezplatné vyúčtování ceny podle výběru

spotřebitele.



(4) Podnikatel, včetně poskytovatele univerzální služby, který

předkládá vyúčtování ceny obsahující rozpis jednotlivých volání,

poskytne na žádost účastníka, který je koncovým uživatelem, za úplatu i

vhodnou alternativu tohoto vyúčtování ceny zajišťující zvýšenou ochranu

soukromí tohoto účastníka, například neuvedením části volaného čísla ve

vyúčtování ceny.



(5) Po dohodě s účastníkem, který je koncovým uživatelem, popřípadě

uživatelem, podnikatel předloží vyúčtování ceny i v jiné formě než

elektronické.



(6) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických

komunikací je povinen ve vyúčtování ceny vyznačit zúčtovací období,

které nesmí být delší než 90 kalendářních dnů a v případě poskytování

univerzální služby 35 kalendářních dnů, nedohodne-li s účastníkem,

který je koncovým uživatelem, jiné období, a zajistit podání vyúčtování

ceny tak, aby mohlo být tomuto účastníkovi dodáno do 15 dnů ode dne

ukončení zúčtovacího období, a to způsobem stanoveným zákonem o

poštovních službách nebo jiným způsobem, byl-li tento jiný způsob

dodání s účastníkem, který je koncovým uživatelem, popřípadě

uživatelem, dohodnut.



(7) Účastník, který je koncovým uživatelem, popřípadě uživatel má právo

uplatnit reklamaci na vyúčtování ceny nebo na poskytovanou veřejně

dostupnou službu elektronických komunikací.



(8) Reklamaci na vyúčtování ceny je účastník, který je koncovým

uživatelem, popřípadě uživatel oprávněn uplatnit bez zbytečného

odkladu, nejpozději do 2 měsíců ode dne dodání vyúčtování ceny za

poskytnutou službu, jinak právo zanikne. Není-li vzhledem k druhu

poskytované služby vyúčtování ceny dodáváno, je oprávněn reklamaci

uplatnit do 2 měsíců ode dne poskytnutí služby. Podání reklamace nemá

odkladný účinek vůči splnění povinnosti uhradit vyúčtovanou cenu, Úřad

je však v odůvodněných případech oprávněn na žádost tohoto účastníka,

popřípadě uživatele rozhodnout, že podání reklamace má odkladný účinek.

Proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat.



(9) Reklamaci na poskytovanou službu je účastník, který je koncovým

uživatelem, popřípadě uživatel oprávněn uplatnit bez zbytečného

odkladu, nejpozději do 2 měsíců ode dne vadného poskytnutí služby,

jinak právo zanikne.



(10) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických

komunikací je povinen vyřídit reklamaci na vyúčtování ceny nebo na

poskytování služby bez zbytečného odkladu, nejpozději do 1 měsíce ode

dne doručení reklamace. Vyžaduje-li vyřízení reklamace projednání se

zahraničním provozovatelem, je povinen reklamaci vyřídit nejpozději do

2 měsíců ode dne jejího doručení. Doručení vyřízení reklamace musí být

provedeno prokazatelným způsobem.



(11) Pokud se strany nedohodnou jinak, je podnikatel poskytující

veřejně dostupnou službu elektronických komunikací povinen v případě,

že dojde k vyúčtování ceny za službu v neprospěch účastníka, který je

koncovým uživatelem, vrátit mu rozdíl ceny způsobem a ve lhůtách

stanovených všeobecnými podmínkami služby, nejpozději však do 1 měsíce

od vyřízení reklamace. Po splnění těchto povinností a uspokojení těchto

práv uživatele není podnikatel poskytující službu povinen uhrazovat

uživatelům služby náhradu škody, která jim vznikne v důsledku přerušení

služby.



(12) Pokud službu bylo možno využít jen částečně, anebo ji nebylo možno

využít vůbec pro závadu technického nebo provozního charakteru na

straně podnikatele poskytujícího službu, je tento povinen zajistit

odstranění závady a přiměřeně snížit cenu nebo po dohodě s účastníkem,

který je koncovým uživatelem, zajistit poskytnutí služby náhradním

způsobem. Podnikatel poskytující službu elektronických komunikací není

povinen nahradit jejím uživatelům škodu, která jim vznikne v důsledku

přerušení služby nebo vadného poskytnutí služby.



(13) Rozsah vyúčtování ceny podle odstavce 2 písm. a) stanoví Úřad

prováděcím právním předpisem.



§ 65



Neplacení nebo opožděné placení účtu



(1) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických

komunikací je povinen před započetím poskytování služby prokazatelně

upozornit účastníka na důsledky neplacení telefonních účtů. Náklady za

prokazatelné upozornění hradí podnikatel poskytující veřejně dostupnou

službu elektronických komunikací.



(2) Nezaplatil-li účastník ve lhůtě splatnosti uvedené na vyúčtování

ceny za poskytnuté služby, podnikatel uvedený v odstavci 1 jej

prokazatelně upozorní a stanoví náhradní lhůtu plnění ne kratší než 1

týden ode dne dodání upozornění. Po marném uplynutí náhradní lhůty může

podnikatel účastníku omezit poskytování dotčené samostatně účtované

služby zamezením aktivního přístupu ke službě, s výjimkou uskutečňování

volání na čísla tísňového volání. Cena za prokazatelné upozornění musí

být nákladově orientovaná.



(3) Podnikatel uvedený v odstavci 1 může ukončit smluvní vztah nebo

nezřídit účastníkovi přístup k veřejně dostupné službě elektronických

komunikací v případech, kdy účastník úmyslně uvedl nesprávné osobní

nebo identifikační údaje nebo soustavně opožděně platil nebo soustavně

neplatil cenu za služby uvedené ve vyúčtování ceny, a to pouze po

prokazatelném upozornění účastníka. Soustavným opožděným placením se

pro účely tohoto ustanovení rozumí zaplacení nejméně 2 po sobě jdoucích

vyúčtování ceny po lhůtě splatnosti. Soustavným neplacením se pro účely

tohoto ustanovení rozumí existence nejméně 3 nezaplacených vyúčtování

ceny.



§ 66



Informační a operátorské služby



(1) Podnikatel, který přiděluje telefonní čísla účastníkům, je povinen

na žádost osoby, která poskytuje veřejně dostupné informační služby o

telefonních číslech nebo poskytuje účastnické seznamy, předat jí osobní

a identifikační údaje účastníků, kteří s uveřejněním vyslovili souhlas,

a to za podmínek podle § 41 odst. 3 písm. b) věty poslední a v rozsahu

podle § 41 odst. 5. Podnikatel podle věty první je povinen účastníky

před vyžádáním jejich souhlasu k uveřejnění jejich osobních a

identifikačních údajů informovat o účelu účastnického seznamu a o

dalších možnostech využití údajů založených na vyhledávacích funkcích v

elektronických verzích účastnického seznamu. Tyto údaje v rozsahu, v

jakém dali tito účastníci s uveřejněním souhlas, předá ve smluveném

formátu, za rovných a objektivních podmínek a v cenách, které jsou

nákladově orientované a nediskriminační. Předávající strana u

předávaných údajů rovněž vždy uvede, zda účastník sdělil, že si nepřeje

být kontaktován za účelem marketingu.



(2) Podnikatel zajišťující veřejnou telefonní síť je povinen umožnit

všem koncovým uživatelům veřejné telefonní sítě přístup k operátorským

službám a nejméně k jedné informační službě o telefonních číslech

účastníků všech podnikatelů poskytujících veřejně dostupné telefonní

služby.



§ 67



Identifikace zlomyslných nebo obtěžujících volání



(1) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu je

povinen na žádost svého účastníka a na jeho náklady zajistit službu

identifikace účastnického čísla, z kterého byla uskutečněna zlomyslná

nebo obtěžující volání, a to zpětně u konkrétních volání, která

účastník označí jako zlomyslná nebo obtěžující, nejpozději však do 2

měsíců ode dne uskutečnění takového volání.



(2) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu je

povinen v případě žádosti poskytnout podnikateli podle odstavce 1 údaje

nezbytné pro identifikaci účastnického čísla, z kterého byla

uskutečněna zlomyslná nebo obtěžující volání, a to zpětně u konkrétních

volání, která účastník označí jako zlomyslná nebo obtěžující,

nejpozději však do 2 měsíců ode dne uskutečnění takového volání.



(3) Službou identifikace účastnického čísla podle odstavce 1 se rozumí

poskytnutí údajů o fyzických a právnických osobách uvedených v § 41

odst. 5, a to i tehdy, pokud účastník odmítl uveřejnění podle § 41

odst. 6.



§ 68



Služba televize širokého formátu



(1) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť, jejímž

prostřednictvím jsou šířeny digitální televizní služby, je povinen

provozovat tuto síť tak, aby umožňovala šíření služeb a programů

televize širokého formátu. Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační

síť, která přijímá a dále vysílá programy nebo služby televize širokého

formátu, je povinen zachovat tento široký formát.



(2) Službou televize širokého formátu se rozumí služba, která se skládá

zcela nebo částečně z poskytování programů vyrobených a zpracovaných

tak, aby mohly být zobrazeny v širokém formátu s plnou výškou; formát

16 : 9 je referenčním formátem pro služby televize širokého formátu.



§ 69



Podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu a, je-li to

technicky možné, podnikatel zajišťující přístup k veřejné komunikační

síti je povinen svým účastníkům bezplatně umožnit



a) hlášení poruch prostřednictvím jeho sítě,



b) informace prostřednictvím automatických hlásek, které informují

volajícího účastníka o změnách účastnických čísel v jeho síti,



c) volání na čísla tísňového volání.



§ 69a



(1) Aniž je dotčeno ustanovení § 38, Úřad může po provedení veřejné

konzultace podle § 130 ve všeobecném oprávnění stanovit podnikatelům

poskytujícím veřejně dostupnou telefonní službu nebo zajišťujícím

přístup k veřejné komunikační síti podmínky týkající se povinnosti

poskytovat koncovému uživateli doplňkové služby podle § 38 a, je-li to

technicky proveditelné a ekonomicky přijatelné, službu multifrekvenční

tónové volby a zobrazení telefonního čísla volajícího účastníka.



(2) Úřad povinnost poskytovat povinnosti v odstavci 1 neuloží,

zjistí-li, že poskytování těchto služeb je zajištěno.



§ 69b



Aniž je dotčeno ustanovení § 43, Úřad může po provedení veřejné

konzultace podle § 130 ve všeobecném oprávnění stanovit podnikatelům

poskytujícím veřejně dostupnou službu elektronických komunikací

podmínky týkající se povinnosti poskytovat zdravotně postiženým osobám

přístup k veřejně dostupným službám elektronických komunikací

rovnocenný s přístupem, který využívají ostatní koncoví uživatelé, a

umožnit jim stejnou možnost výběru mezi službami, jakou mají ostatní

koncoví uživatelé.



§ 70



Volba a předvolba operátora



(1) Úřad v souladu s § 51 rozhodnutím uloží podniku s významnou tržní

silou v oblasti připojení účastníků k veřejné telefonní síti a jejího

používání v pevném místě povinnost umožnit svým účastníkům přístup ke

službám kteréhokoliv propojeného podnikatele poskytujícího veřejně

dostupnou telefonní službu



a) volbou kódu příslušného podnikatele poskytujícího veřejně dostupnou

telefonní službu při jednotlivých voláních (volba operátora) a



b) trvalým nastavením kódu podnikatele poskytujícího veřejně dostupnou

telefonní službu (předvolba operátora), který může být potlačen při

jednotlivém volání volbou podle písmene a).



(2) Úřad je oprávněn na základě požadavku uživatelů rozhodnout postupem

podle § 51 o zavedení služeb uvedených v odstavci 1 i v jiných sítích

nebo jiným způsobem, přičemž zohlední povinnosti a podmínky uvedené v §

84.



(3) Technické a organizační podmínky pro realizaci volby a předvolby

operátora a zásady pro účtování ceny mezi podnikateli v souvislosti s

volbou a předvolbou operátora stanoví Úřad opatřením obecné povahy.



§ 71



Kvalita služby



(1) Úřad je oprávněn po konzultaci podle § 130 uložit podnikateli

zajišťujícímu veřejnou komunikační síť nebo poskytujícímu veřejně

dostupnou službu elektronických komunikací, aby uveřejňoval přehled o

aktuálních cenách, kvalitě a podmínkách jím poskytovaných veřejně

dostupných služeb elektronických komunikací a opatřeních přijatých s

cílem zajistit rovnocenný přístup i pro zdravotně postižené uživatele,

a to ve formě, která umožňuje koncovým uživatelům tyto údaje

jednoduchým způsobem vzájemně porovnat. Uvedený podnikatel uveřejňuje

tyto informace ve všech svých provozovnách a též způsobem umožňujícím

dálkový přístup. Podnikatel je povinen poskytnout Úřadu na jeho

vyžádání tyto informace ještě před jejich uveřejněním.



(2) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu je

povinen průběžně poskytovat Úřadu informace podle odstavce 1 pro účely

jejich uveřejnění podle § 54 odst. 2.



(3) Parametry kvality poskytovaných služeb, které mají být měřeny,

obsah, formu a způsob uveřejnění informací podle odstavce 1 a případné

postupy pro vyhodnocování kvality stanoví Úřad opatřením obecné povahy.



(4) Úřad je oprávněn po konzultaci podle § 130 a 131 uložit podnikateli

provozujícímu veřejnou komunikační síť požadavky na zajištění minimální

kvality služeb.



§ 72



Povinnost šíření určeného rozhlasového a televizního programu a služeb

ve veřejném zájmu



(1) Úřad podnikateli, prostřednictvím jehož veřejné komunikační sítě je

poskytovaná služba šíření rozhlasového a televizního vysílání, kterou

využívají koncoví uživatelé jako hlavní prostředek příjmu rozhlasového

a televizního vysílání, uloží rozhodnutím povinnost šířit určený

rozhlasový nebo televizní program a s tímto programem související

služby.



(2) Úřad povinnost uvedenou v odstavci 1 uloží jen na základě

zvláštního právního předpisu.^11)



§ 72a



(1) Služba šíření rozhlasového a televizního vysílání se zajišťuje na

základě písemné smlouvy uzavřené mezi provozovatelem rozhlasového a

televizního vysílání^11),^16) a podnikatelem poskytujícím tuto službu

elektronických komunikací.



(2) Podnikatel poskytující službu šíření rozhlasového a televizního

vysílání je povinen jednat o uzavření smlouvy podle odstavce 1 v

případě, kdy je o to požádán provozovatelem rozhlasového a televizního

vysílání.



(3) Podnikatel poskytující službu šíření rozhlasového a televizního

vysílání je povinen smlouvu podle odstavce 1 uzavřít, pokud požadavky

provozovatele rozhlasového a televizního vysílání nejsou v rozporu s

návrhem smlouvy podle § 72b, odpovídají technickým parametrům jeho

sítě, v jejich důsledku by nemohlo dojít k narušení integrity jeho sítě

a požadovaná cena není nižší než nákladově orientovaná cena.



(4) Nedojde-li k uzavření smlouvy podle odstavce 1, je Úřad oprávněn na

základě návrhu kterékoliv smluvní strany rozhodnout spor. Pro

rozhodnutí sporu platí obdobně § 127. Součástí návrhu smluvní strany na

rozhodnutí sporu musí být návrh smlouvy se specifikací jeho sporných

částí.



(5) Podání opravného prostředku proti rozhodnutí podle odstavce 4 nemá

odkladný účinek.



§ 72b



(1) Má-li být předmětem smlouvy podle § 72a odst. 1 šíření zemského

digitálního televizního vysílání, je podnikatel poskytující službu

šíření rozhlasového a televizního vysílání povinen vypracovat návrh

smlouvy o poskytování této služby, který musí obsahovat kromě

náležitostí podle § 63 odst. 3 všeobecné smluvní podmínky uvedené v

odstavci 2, a uveřejnit jej v každé své provozovně a též způsobem

umožňujícím dálkový přístup. Smlouvu lze uzavřít nejdříve jeden měsíc

po zveřejnění jejího návrhu. Pro změny návrhu smlouvy se použije toto

ustanovení obdobně.



(2) Všeobecné smluvní podmínky obsahují návrh cen rozdělený na ceny

celkové a ceny dílčí, návrh ceny za šíření jednotkového objemu datového

toku a návrh technického řešení, který zahrnuje údaje o



a) minimálním a maximálním pokrytí obyvatelstva signálem,



b) dostupnosti, spolehlivosti a kvalitě signálu,



c) minimálním a maximálním disponibilním datovém toku pro jeden

televizní program včetně možnosti statistického multiplexování,



d) minimálním a maximálním disponibilním datovém toku pro jeden

rozhlasový program,



e) předpokládaném rozsahu pokrytí území,



f) použitém standardu zdrojového kódování,



g) použitém ochranném intervalu,



h) podmínkách týkajících se převzetí dat elektronických programových

průvodců (EPG) k šíření,



i) podmínkách případného členění programu v rámci vysílací sítě,



j) předpokládaném termínu zahájení poskytování služby šíření vysílání,



k) časovém harmonogramu rozvoje vysílací sítě, pokud není vybudována v

plném rozsahu,



l) podmínkách výstavby doplňujících vysílačů v rámci jednokmitočtové

vysílací sítě,



m) velikosti datového toku vyhrazeného pro ostatní doplňkové a

informační služby,



n) velikosti datového toku vyhrazeného pro služební informace a potřeby

operátora sítě,



o) parametrech a směrech přenosu televizního signálu mezi studii

provozovatele rozhlasového a televizního vysílání, popřípadě údaje o

kontribučním systému, pokud je tato služba nabízena.



§ 72c



Podnikatel zajišťující síť elektronických komunikací pro zemské

digitální televizní vysílání a podnikatel poskytující službu šíření

rozhlasového a televizního vysílání v této síti sdělí Úřadu údaje o

volné kapacitě datového toku sítě elektronických komunikací a o rozsahu

a struktuře využívaného datového toku vždy k 31. prosinci každého

kalendářního roku do konce následujícího kalendářního měsíce a při

změně těchto údajů do pěti dnů ode dne uskutečnění změny. Údaje podle

předchozí věty zveřejňuje podnikatel v každé své provozovně a též

způsobem umožňujícím dálkový přístup. Úřad tyto údaje zveřejňuje

způsobem umožňujícím dálkový přístup.



Díl 2



Přístroje



§ 73



(1) Přístrojem se pro účely tohoto zákona rozumí zařízení, které je

rádiovým zařízením nebo telekomunikačním koncovým zařízením anebo

obojím.



(2) Stanoví-li zvláštní právní předpis^25),^26) pro přístroje technické

požadavky (dále jen "technické požadavky"), tyto přístroje nesmí být

uváděny do provozu ani provozovány, pokud technické požadavky

nesplňují.



(3) Rádiovým zařízením se rozumí výrobek nebo jeho důležitá část,

schopný komunikace na základě vyzařování nebo příjmu rádiových vln s

použitím rádiového spektra přiděleného pro zemské nebo kosmické

radiokomunikace.



(4) Telekomunikačním koncovým zařízením se rozumí výrobek nebo jeho

důležitá část, umožňující komunikaci a určený k připojení přímo nebo

nepřímo k rozhraní veřejné komunikační sítě.



(5) Veřejným telefonním automatem se rozumí telekomunikační koncové

zařízení, kterým je veřejně dostupný telefonní přístroj, k jehož užití

mohou být používány jako platební prostředky zejména mince, platební

karty nebo předplacené karty, včetně karet s kódy volby. Toto

telekomunikační koncové zařízení může být vybaveno i pro poskytování

dalších služeb.



(6) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť je povinen umožnit

připojení telekomunikačního koncového zařízení ke vhodnému rozhraní,

pokud toto koncové zařízení splňuje technické požadavky.



(7) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť je povinen

uveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup a oznámit Úřadu typy

rozhraní, která nabízí pro připojení přístrojů, a jejich technické

specifikace. Tyto povinnosti musí splnit nejpozději 1 měsíc před tím,

než budou veřejné telekomunikační služby poskytované prostřednictvím

těchto typů rozhraní k dispozici. Změny technické specifikace je

povinen oznámit Úřadu a uveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup,

a to nejpozději 3 měsíce přede dnem jejich provedení.



(8) Technické specifikace uvedené v odstavci 7 musí být natolik

podrobné, aby umožňovaly konstruovat přístroje schopné využívat všechny

veřejně dostupné služby elektronických komunikací, které jsou

prostřednictvím příslušných rozhraní poskytovány. Technické specifikace

musí obsahovat veškeré informace nezbytné k tomu, aby výrobci mohli

provádět příslušné zkoušky s ohledem na technické požadavky platné pro

přístroje.



(9) Úřad vede seznam typů rozhraní oznámených podle odstavce 7 a

oznamuje tyto typy Komisi.



§ 74



(1) Úřad může rozhodnout o vyřazení přístroje, který nesplňuje

technické požadavky, z provozu. Rozhodnutí podle odstavce 2 Úřad rovněž

uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.



(2) Pokud Úřad rozhodne o vyřazení přístroje z provozu, musí v

odůvodnění uvést, zda k neshodě s technickými požadavky došlo



a) nesprávným použitím harmonizovaných norem,



b) nedostatky v harmonizovaných normách,



c) nesplněním technických požadavků.



Úřad oznamuje Komisi každé takové rozhodnutí a důvody pro své

rozhodnutí. Každý takový podnět Úřad uveřejní způsobem umožňujícím

dálkový přístup.



(3) Úřad dá podnět orgánu, v jehož kompetenci je dozor nad uváděním

přístrojů na trh,^27) aby zakázal nebo omezil uvádění na trh nebo stáhl

z trhu rádiová zařízení, která způsobují škodlivou interferenci

existujících služeb elektronických komunikací nebo by způsobovala

škodlivou interferenci plánovaných služeb elektronických komunikací v

kmitočtových pásmech využívaných na území České republiky.



(4) Úřad může omezit uvádění rádiových zařízení do provozu pouze z

důvodů zajištění účelného využívání rádiového spektra, zabránění

škodlivé interferenci nebo z důvodu ochrany veřejného zdraví.

Ustanovení odstavce 1 ani podmínky uvedené v oprávnění pro poskytování

příslušné služby elektronických komunikací tímto nejsou dotčeny.



(5) Úřad může povolit podnikateli zajišťujícímu veřejnou komunikační

síť na jeho žádost, aby odmítl připojit, odpojil nebo vyřadil z provozu

přístroj, který splňuje technické požadavky, pokud tento přístroj

způsobuje poškození sítě nebo škodlivou interferenci anebo narušuje

funkčnost sítě. Každé takové povolení Úřad oznámí Komisi a současně jej

uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.



(6) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť může za mimořádných

okolností přístroj odpojit, je-li to nezbytné pro ochranu sítě a

jestliže uživateli neprodleně nabídne alternativní bezplatné řešení.

Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť o tom bez odkladu

vyrozumí Úřad. Informaci o každém takovém vyrozumění Úřad uveřejní

způsobem umožňujícím dálkový přístup.



§ 75



(1) Je-li to technicky proveditelné, je podnikatel poskytující veřejně

dostupnou telefonní službu prostřednictvím veřejné mobilní telefonní

sítě povinen na základě písemné žádosti Policie České republiky a na

její náklady pro účely trestního řízení znemožnit na požadovanou dobu,

nejdéle však na dobu povoleného odposlechu, provozování koncového

mobilního telekomunikačního zařízení (mobilní telefonní přístroj) ve

veřejné mobilní telefonní síti, který umožňuje šifrování, kódování nebo

jiný způsob utajení přenášené zprávy účastníkem.



(2) Žádost podle odstavce 1 musí obsahovat číslo jednací, pod kterým je

rozhodnutí soudu o souhlasu se znemožněním provozování koncového

mobilního telekomunikačního zařízení u Policie České republiky vedeno,

a musí být podepsaná odpovědnou osobou.



(3) Nehledě k ustanovení odstavců 1 a 2, je-li to technicky

proveditelné a ekonomicky přiměřené, je podnikatel poskytující veřejně

dostupnou telefonní službu prostřednictvím veřejné mobilní telefonní

sítě povinen na písemnou žádost Policie České republiky znemožnit

provozování odcizeného koncového mobilního telekomunikačního zařízení

(mobilní telefonní přístroj) ve veřejné mobilní telefonní síti. Tím

není dotčeno právo účastníka požadovat zablokování identifikační

účastnické karty (SIM karta) u podnikatele poskytujícího veřejně

dostupnou telefonní službu prostřednictvím veřejné mobilní telefonní

sítě.



(4) Žádost podle odstavce 3 musí být doložena protokolem Policie České

republiky o oznámení odcizení věci a souhlasem dotčeného vlastníka

odcizeného zařízení se znemožněním provozování tohoto zařízení ve

veřejné mobilní telefonní síti.



(5) Žádosti podle odstavců 1 a 3 mohou být zaslány prostřednictvím

datové schránky nebo i elektronickými prostředky, jsou-li podepsány

uznávaným elektronickým podpisem podle zvláštního právního

předpisu.^28)



Díl 3



Pronájem okruhů



§ 76



(1) Pronájmem okruhů se rozumí služba elektronických komunikací

spočívající v pronájmu přenosové kapacity mezi koncovými body sítí

elektronických komunikací.



(2) Osoba poskytující službu pronájmu okruhů je povinna v případě

ohrožení bezpečnosti sítě, integrity sítě, vzájemné spolupráce služeb a

ochrany dat omezit přístup ke službě pronájmu okruhů. Omezení přístupu

ke službě je tato osoba povinna bezodkladně oznámit Úřadu.



§ 77



zrušen



Díl 4



Propojení a přístup k sítím elektronických komunikací a přiřazeným

prostředkům



§ 78



(1) Přístupem se rozumí zpřístupnění prostředků nebo služeb na základě

stanovených podmínek, výlučně nebo nevýlučně jinému podnikateli, za

účelem poskytování služeb elektronických komunikací, včetně případů,

kdy jsou použity k předávání služeb informační společnosti nebo služeb

přenosu obsahu. Přístupem se rozumí zejména



a) přístup k síťovým prvkům a přiřazeným prostředkům, který může

zahrnovat připojení zařízení po pevných nebo jiných než pevných

prostředcích; zahrnuje zejména zpřístupnění účastnického vedení a

prostředků a služeb nezbytných k poskytování služeb prostřednictvím

účastnického vedení,



b) přístup k fyzické infrastruktuře včetně budov, stožárů a prostředků

pro vedení kabelů,



c) přístup k příslušným softwarovým systémům včetně systémů podpory

provozu,



d) přístup k převodu čísel nebo k systémům nabízejícím obdobnou funkci,



e) přístup k pevným a mobilním sítím, zejména pro roaming,



f) přístup k systému podmíněného přístupu,



g) přístup ke službám virtuálních sítí,



h) propojení veřejných komunikačních sítí,



i) přístup k informačním systémům nebo databázím pro objednávání,

žádosti o údržbu, opravy a fakturaci.



(2) Propojením se rozumí fyzické a logické spojení veřejných

komunikačních sítí za účelem umožnění komunikace uživatelům jednoho

podnikatele s uživateli téhož nebo jiného podnikatele, nebo umožnění

přístupu ke službám poskytovaným jiným podnikatelem. Služby mohou být

poskytovány podnikateli, jejichž sítě se propojují, nebo jinými

subjekty, které mají přístup k síti a splňují požadavky podle tohoto

zákona.



(3) Propojení je specifickým druhem přístupu zřízeného mezi veřejnými

komunikačními sítěmi, kde bodem přístupu je propojovací bod mezi těmito

sítěmi. Propojení může být přímé nebo nepřímé. Nepřímým propojením se

rozumí propojení 2 veřejných komunikačních sítí prostřednictvím veřejné

komunikační sítě třetího podnikatele zajišťujícího veřejnou komunikační

síť.



(4) Účastnickým vedením se rozumí fyzické spojení koncového bodu sítě s

hlavním rozvaděčem nebo obdobným zařízením ve veřejné pevné komunikační

síti.



§ 79



(1) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť je oprávněn nebo v

případě, kdy je požádán jiným podnikatelem, který podle § 13 oznámil

podnikání, povinen jednat o propojení za účelem poskytování veřejně

dostupných služeb elektronických komunikací tak, aby bylo zajištěno

poskytování a interoperabilita těchto služeb na území členských států.



(2) Aniž by byly dotčeny povinnosti uložené tímto zákonem nebo na jeho

základě podnikům s významnou tržní silou, Úřad je oprávněn po

konzultaci podle § 130 a 131 rozhodnutím uložit



a) podnikateli, který ovládá přístup ke koncovým uživatelům,

povinnosti, včetně povinnosti umožnit zpřístupnění prostředků nebo

služeb podle § 78, k zajištění spojení od koncového bodu ke koncovému

bodu, v odůvodněných případech včetně propojení sítí, ve lhůtě

stanovené Úřadem,



b) operátoru povinnosti poskytovat za spravedlivých, přiměřených a

nediskriminujících podmínek přístup k rozhraní aplikačních programů

(API) nebo k elektronickým programovým průvodcům,



c) podnikateli, který ovládá přístup ke koncovým uživatelům, v

odůvodněných případech a nezbytné míře povinnosti k zajištění

interoperability jím poskytovaných služeb.



(3) Podání opravného prostředku proti rozhodnutí podle odstavce 2 písm.

a) nemá odkladný účinek.



§ 80



(1) Přístup se zajišťuje na základě písemné smlouvy uzavřené mezi

operátorem a podnikatelem poskytujícím veřejně dostupnou službu

elektronických komunikací. Propojení sítí se zajišťuje na základě

písemné smlouvy uzavřené mezi operátory.



(2) V případě změn a dodatků smlouvy o přístupu nebo smlouvy o

propojení se použijí odstavce 4 až 7 obdobně.



(3) Minimální náležitosti, které musí obsahovat návrh smlouvy o

přístupu nebo o propojení sítí, stanoví prováděcí právní předpis.



(4) Podnikatel podle odstavce 1, který požádal o uzavření smlouvy o

přístupu nebo propojení, je povinen nejpozději do 10 dnů ode dne

uzavření smlouvy předat Úřadu její úplné znění, včetně příloh.



(5) Pokud se oslovený podnikatel podle odstavce 1 rozhodl odmítnout

uzavření smlouvy o přístupu nebo propojení, neprodleně písemně o

odmítnutí informuje odmítnutého podnikatele a zároveň uvede konkrétní

důvody odmítnutí, a to zejména



a) technické důvody,



b) ekonomické důvody,



c) organizační důvody, nebo



d) další důvody, které měly vliv na jeho rozhodnutí o odmítnutí

navrhovaného řešení.



Tyto informace zašle odmítající podnikatel podle odstavce 1 současně

Úřadu.



(6) Úřad vstoupí z vlastního podnětu, je-li to nezbytné pro naplnění

cílů regulace uvedených v § 5, nebo z podnětu kterékoliv dotčené strany

do jednání podnikatelů o smlouvě o přístupu nebo o smlouvě o propojení

sítí. Úřad ke sporné části návrhu smlouvy nebo k důvodům odmítnutí

podle odstavce 5 vydá stanovisko, které sdělí smluvním stranám.



(7) Nedojde-li k uzavření písemné smlouvy o přístupu nebo smlouvy o

propojení sítí do 2 měsíců ode dne zahájení jednání o návrhu smlouvy,

rozhodne Úřad na základě návrhu kterékoliv smluvní strany spor o

přístupu nebo propojení postupem podle § 127. Součástí návrhu smluvní

strany na rozhodnutí sporu musí být návrh smlouvy se specifikací jeho

sporných částí. Dnem zahájení jednání se rozumí den, kdy smluvní strana

prokazatelně předala návrh smlouvy druhé smluvní straně.



§ 81



(1) Úřad je oprávněn v souladu s § 51 rozhodnutím uložit podniku s

významnou tržní silou na relevantním trhu povinnost, aby při

poskytování přístupu nebo propojení uplatňoval rovnocenné podmínky za

rovnocenných okolností pro ostatní podnikatele poskytující rovnocenné

služby a poskytoval jim služby a informace za stejných podmínek a ve

stejné kvalitě, v jaké je poskytuje pro služby vlastní, vlastních

organizačních složek, popřípadě svým dceřiným společnostem nebo

společníkům nebo uvnitř podnikatelského seskupení.^30)



(2) Podnikatel je povinen využívat informace poskytnuté od jiného

podnikatele před, v průběhu nebo po sjednání smlouvy o přístupu nebo

smlouvy o propojení sítí pouze k účelu, pro který mu byly poskytnuty.

Při nakládání s takto předanými nebo uloženými informacemi tyto

informace nesmí sdělit svým nepříslušným útvarům, dceřiným

společnostem, společníkům nebo akcionářům, ani jiným podnikatelům,

kterým by takové informace mohly přinést konkurenční výhodu. Tím není

dotčena povinnost poskytovat informace Úřadu podle § 115.



§ 82



(1) Úřad je oprávněn v souladu s § 51 rozhodnutím uložit podniku s

významnou tržní silou na relevantním trhu povinnost uveřejňovat v

nezbytně nutném rozsahu informace týkající se přístupu k síti nebo

propojení sítí elektronických komunikací, jako jsou účetní informace,

smluvní podmínky, technické specifikace, síťové charakteristiky, včetně

podmínek omezujících přístup ke službám a aplikacím nebo jejich

využívání, a ceny.



(2) Úřad je oprávněn v souladu s § 51 rozhodnutím uložit podniku s

významnou tržní silou na relevantním trhu povinnost uveřejnit

referenční nabídku přístupu nebo propojení s uvedením popisu

příslušných nabídek rozdělených na části podle potřeb trhu a

souvisejících smluvních podmínek včetně cen. Tento subjekt nesmí v

referenční nabídce přístupu nebo propojení požadovat, aby podnikatelé

žádající přístup nebo propojení platili za prostředky a

provozně-technické služby, které nejsou nezbytné pro požadovanou

službu. Tím není dotčena povinnost uveřejnit referenční nabídku podle §

85 odst. 1.



(3) Úřad je oprávněn rozhodnout o změně v referenční nabídce přístupu

nebo propojení, pokud tato nabídka nevede k důslednému plnění

povinností podle tohoto zákona.



(4) Rozsah, formu a způsob uveřejnění informací podle odstavce 1 a

náležitosti referenční nabídky podle odstavce 2 a její rozsah a formu

stanoví Úřad opatřením obecné povahy.



§ 83



Podmínky přístupu ke službám digitálního televizního a rozhlasového

vysílání



(1) Rozhraním pro aplikační programy (API) se rozumí softwarová

rozhraní mezi aplikacemi poskytovanými provozovateli rozhlasového a

televizního vysílání nebo poskytovateli digitálních interaktivních

televizních služeb a mezi digitálním televizním zařízením.



(2) Digitálním televizním zařízením se rozumí přídavné zařízení určené

pro připojení k televiznímu přijímači nebo integrované v digitálním

televizním přijímači, které umožňuje příjem digitálního rozhlasového a

televizního vysílání a využívání digitálních interaktivních televizních

služeb.



(3) Systémem podmíněného přístupu (dále jen "brána") se rozumí jakékoli

technické zařízení nebo opatření zajišťující, aby se přístup k

chráněnému rozhlasovému nebo televiznímu vysílání uskutečnil ve

srozumitelné formě. Takový přístup je podmíněný předplatným nebo jinou

formou předchozího individuálního oprávnění.



(4) Smí se používat pouze brána, která bez ohledu na přenosové

prostředky vysílání technicky zabezpečí efektivní předávání řídících

funkcí, které umožní podnikatelům zajišťujícím přenos signálů

digitálního rozhlasového nebo televizního vysílání na místní nebo

regionální úrovni úplné řízení služeb, které bránu využívají.



(5) Nezávisle na přenosových prostředcích jsou podnikatelé poskytující

službu šíření chráněného obsahu, na jejichž službách závisí

provozovatelé digitálního rozhlasového a televizního vysílání při

pokrývání všech skupin potenciálních diváků nebo posluchačů, povinni

nabízet těmto provozovatelům na spravedlivém, přiměřeném a

nediskriminačním základě služby, které umožňují příjem digitálně

vysílaných služeb těchto provozovatelů divákům nebo posluchačům

oprávněným k tomuto příjmu prostřednictvím brány, kterou spravují

provozovatelé digitálního rozhlasového a televizního vysílání.



(6) Zjistí-li Úřad na základě analýzy relevantního trhu, že žádný

subjekt nemá významnou tržní sílu na trhu služby šíření digitálního

rozhlasového a televizního vysílání ke koncovým uživatelům, může bez

ohledu na ustanovení odstavců 4 a 5 změnit nebo zrušit povinnosti pro

podnikatele poskytujícího službu šíření, a to pouze do té míry, aby

taková změna nebo zrušení povinností



a) negativně neovlivnila přístup koncových uživatelů k digitálnímu

rozhlasovému a televiznímu vysílání a programovým kanálům a službám

specifikovaným v souladu s § 72,



b) negativně do budoucna neohrozila efektivní hospodářskou soutěž na

trzích digitálního televizního a rozhlasového vysílání pro koncové

uživatele nebo na trzích systémů podmíněného přístupu a jiných

přiřazených prostředků.



Úřad musí vyrozumět s dostatečným předstihem subjekty dotčené změnou

nebo zrušením uvedených povinností.



(7) Úřad je oprávněn vlastníkům rozhraní pro aplikační programy (API)

uložit, aby poskytovali provozovatelům rozhlasového a televizního

vysílání pro účely poskytování digitálních interaktivních televizních

služeb koncovým uživatelům, včetně zdravotně postižených osob, za

spravedlivých, přiměřených a nediskriminujících podmínek veškeré

informace nezbytné k poskytování všech služeb podporovaných rozhraním

pro aplikační programy (API) v plně funkční formě. Tito vlastníci mají

právo na úhradu účelně a prokazatelně vynaložených nákladů za

poskytnutí informací.



(8) Podnikatel poskytující službu šíření digitálního rozhlasového a

televizního vysílání je povinen zajišťovat ve své síti službu šíření

služeb přímo souvisejících s programem^11). Úřad stanoví všeobecným

oprávněním podle § 10 podmínky pro zajišťování elektronického

programového průvodce. Podmínkami, které jsou stanoveny Úřadem podle

tohoto ustanovení, nejsou dotčeny povinnosti stanovené Radou pro

rozhlasové a televizní vysílání ve vztahu ke způsobu prezentace

elektronického programového průvodce a podobných přehledových a

naváděcích pomůcek v rámci regulace obsahu.



(9) Držitel individuálního oprávnění k využívání rádiových kmitočtů pro

zemské digitální rozhlasové a televizní vysílání je povinen



a) umožnit šíření rozhlasových a televizních programů, jejichž

minimální počet, technickou kvalitu a další podmínky šíření stanoví

Úřad podle § 22 v přídělu rádiových kmitočtů,



b) zajistit poskytování služby elektronického programového průvodce,

který je šířen jako součást souhrnného datového toku a musí obsahovat

informace o všech rozhlasových a televizních programech v tomto datovém

toku obsažených,



c) využívat přidělený rádiový kmitočet tak, aby pro služby šíření

služeb informační společnosti nebylo využíváno více než 20 % přenosové

kapacity sítě elektronických komunikací.



§ 84



Přístup k prostředkům a sdílení kapacit



(1) Úřad je oprávněn v souladu s § 51 rozhodnutím uložit podniku s

významnou tržní silou na relevantním trhu zajišťujícímu veřejnou

komunikační síť povinnost vyhovět přiměřeným požadavkům jiného

podnikatele na využívání a přístup k jeho specifickým síťovým prvkům a

přiřazeným prostředkům s cílem zajistit trvalé konkurenční prostředí na

relevantním trhu v zájmu koncových uživatelů a spotřebitelů.



(2) Úřad je oprávněn rozhodnutím podle odstavce 1 uložit zejména

povinnost



a) poskytovat přístup třetím stranám ke specifikovaným síťovým prvkům

nebo prostředkům, včetně zpřístupnění prvků sítě, které nejsou aktivní,

nebo účastnického vedení, s cílem mimo jiné umožnit volbu nebo

předvolbu operátora a nabídku dalšího prodeje účastnického vedení,



b) nezrušit přístup k již poskytnutým prostředkům, pokud podnik

využívající přístup plní své závazky plynoucí z uzavřené smlouvy o

přístupu,



c) poskytovat specifikované služby za účelem dalšího prodeje třetími

stranami,



d) poskytovat volný přístup k technickým rozhraním, protokolům nebo k

jiným klíčovým technologiím, které jsou nezbytné pro interoperabilitu

služeb nebo služby virtuálních sítí,



e) poskytovat společné umístění nebo jiné formy sdílení přiřazených

prostředků,



f) poskytovat specifikované služby potřebné k zajištění

interoperability služeb mezi koncovými body (služba konec - konec) pro

uživatele včetně prostředků pro služby inteligentních sítí nebo

roamingu ve veřejných komunikačních sítích,



g) poskytovat přístup k systémům provozní podpory nebo podobným

softwarovým systémům nezbytným k zajištění spravedlivé hospodářské

soutěže při poskytování služeb,



h) propojovat sítě nebo síťová zařízení,



i) poskytovat přístup k přiřazeným službám.



Úřad je oprávněn v rozhodnutí o uložení povinnosti přístupu stanovit k

těmto povinnostem technické nebo provozní podmínky tak, aby byl

zajištěn běžný provoz sítě na základě principu spravedlnosti,

proporcionality a včasnosti.



(3) Podnik, kterému byla uložena povinnost podle odstavce 2, je povinen

zveřejnit referenční nabídku. Náležitosti a podmínky, které musí

referenční nabídka obsahovat, stanoví Úřad opatřením obecné povahy.



(4) Úřad je oprávněn po konzultaci podle § 130 rozhodnout na základě

žádosti podnikatele, který podle § 13 oznámil podnikání, o uložení

povinnosti podnikateli zajišťujícímu veřejnou komunikační síť, který

využívá cizí nemovitost podle § 104, sdílet své přiřazené prostředky

nebo svůj majetek, prostřednictvím nichž je cizí nemovitost využívána,

nebo povinnosti přijmout opatření pro koordinaci prací ve veřejném

zájmu. Tuto povinnost je Úřad oprávněn uložit, pokud z důvodu ochrany

životního prostředí, veřejného zdraví, veřejné bezpečnosti, nebo z

důvodu splnění cílů územního plánování nelze tyto prostředky zřídit

samostatně. Úřad je povinen v rámci veřejné konzultace podle § 130

oslovit i vlastníky dotčených nemovitostí. V rozhodnutí o uložení

povinnosti Úřad stanoví, kromě technické specifikace způsobu sdílení,

nebo koordinace, také pravidla pro rozdělení nákladů na sdílení

přiřazených prostředků a majetku, pokud se na tom podnikatelé podle

věty první nedohodnou. Je-li více žadatelů, Úřad rozhodne podle pořadí

došlých žádostí.



(5) Úřad je oprávněn po konzultaci podle § 130 rozhodnout o uložení

povinnosti sdílet kabelové rozvody v budovách, nebo až po první

soustřeďovací nebo rozvodný bod, pokud se jedná o umístění mimo budovu,

a to v případě, že by zdvojení kabelového rozvodu bylo ekonomicky

neefektivní nebo fyzicky neproveditelné. Úřad je povinen v rámci

veřejné konzultace podle § 130 oslovit i vlastníky dotčených

nemovitostí. Tuto povinnost lze na žádost podnikatele, který oznámil

podnikání podle § 13, uložit podnikateli zajišťujícímu veřejnou

komunikační síť, který využívá cizí nemovitosti podle § 104, nebo

vlastníkovi kabelového rozvodu. V rozhodnutí o uložení povinnosti

sdílení kabelového rozvodu Úřad stanoví, kromě technické specifikace

způsobu sdílení, pokud se na tom osoby podle věty třetí nedohodnou,

také pravidla pro rozdělení nákladů na sdílení včetně nákladů vloženého

kapitálu s ohledem na riziko, které toto sdílení představuje.



(6) Úřad při ukládání povinností podle odstavců 2 až 5 zohlední zejména



a) technickou a ekonomickou životnost využití nebo instalace

konkurenčních zařízení, na základě vývoje trhu, se zohledněním

charakteru a druhu dotyčného přístupu nebo propojení, včetně možnosti

využití dalších služeb přístupu poskytovaných na vyšší úrovni

distribučního řetězce,



b) proveditelnost poskytování navrhovaného přístupu, s ohledem na

dostupnou kapacitu,



c) ochranu počáteční investice vlastníka zařízení s přihlédnutím k

financování z veřejného rozpočtu a rizikům plynoucím z počáteční

investice vlastníka, a náklady vlastníka zařízení na jeho údržbu,



d) potřebu dlouhodobé ochrany konkurenčního prostředí se zaměřením na

účinnou hospodářskou soutěž v oblasti sítí a infrastruktury,



e) práva duševního vlastnictví,



f) poskytování celoevropských služeb,



g) ochranu vlastníků dotčených nemovitostí,



h) zda v případě rozhodování o uložení povinnosti sdílet přiřazené

prostředky podle odstavce 4 z důvodu splnění cílů územního plánování

podnikatel, na jehož návrh se rozhoduje, ke dni podání návrhu již

podstoupil řádný proces vyjednávání s vlastníkem přiřazeného prostředku

a prokázal, že vyčerpal všechna technická a jiná možná řešení jak

vybudovat jeho vlastní, nezávislé přiřazené prostředky.



(7) Podnik s významnou tržní silou na relevantním trhu, kterému byla

uložena povinnost podle odstavce 2, může při jednání o návrhu smlouvy o

přístupu nebo smlouvy o propojení odmítnout takový návrh v případě, že

požadovaný přístup nebo propojení neodpovídá technickým parametrům nebo

by narušil integritu sítě.



(8) Odmítl-li podnikatel podle odstavce 7 návrh smlouvy o přístupu nebo

propojení, je povinen nejpozději do 15 pracovních dnů od obdržení

tohoto návrhu požádat Úřad o souhlas s odmítnutím návrhu smlouvy a

uvést důvody takového odmítnutí. Nevydá-li Úřad rozhodnutí o souhlasu

do 15 pracovních dnů od obdržení žádosti o souhlas, platí, že s

odmítnutím návrhu smlouvy souhlasí.



§ 85



Zpřístupnění účastnického vedení



(1) Podnik s významnou tržní silou na relevantním trhu zajišťující

veřejnou komunikační síť, kterému byla uložena povinnost zpřístupnit

účastnické vedení, je povinen uveřejnit referenční nabídku pro

zpřístupnění účastnického vedení.



(2) Úsekem účastnického vedení se rozumí část účastnického vedení,

která spojuje koncový bod sítě se soustřeďovacím bodem nebo se

specifikovaným mezilehlým přístupovým bodem veřejné pevné komunikační

sítě.



(3) Zpřístupněním účastnického vedení se rozumí plné zpřístupnění

účastnického vedení nebo sdílený přístup k účastnickému vedení.



(4) Plným zpřístupněním účastnického vedení se rozumí poskytování

přístupu k účastnickému vedení nebo k úseku účastnického vedení, které

opravňuje k využívání celé kapacity infrastruktury sítě.



(5) Sdíleným přístupem k účastnickému vedení se rozumí poskytování

přístupu k účastnickému vedení nebo k úseku účastnického vedení, které

opravňuje k využívání určené části kapacity infrastruktury sítě, jako

je část kmitočtu nebo její ekvivalent.



(6) Náležitosti a podmínky, které musí referenční nabídka zpřístupnění

účastnického vedení obsahovat, stanoví Úřad opatřením obecné

povahy^31).



Díl 5



Oddělená evidence nákladů a výnosů



§ 86



(1) Poskytovatel univerzální služby a subjekt, vůči kterému byla

uplatněna regulace cen na trhu pro koncové uživatele, je povinen vést

oddělenou evidenci nákladů a výnosů.



(2) Úřad je oprávněn v souladu s § 51 uložit povinnost vést oddělenou

evidenci nákladů a výnosů subjektu



a) poskytujícímu přístup nebo propojení a kterého postupem podle § 51

určil jako podnik s významnou tržní silou na relevantním trhu; Úřad

rozhodne, na které činnosti související s propojením nebo přístupem se

povinnost vést oddělenou evidenci nákladů a výnosů vztahuje, nebo



b) který je uveden v § 83 odst. 5.



Úřad je oprávněn uložit povinnost vést oddělenou evidenci nákladů a

výnosů subjektu uvedenému v písmenu a) také na souvisejících

maloobchodních trzích.



(3) Pro účely oddělené evidence nákladů a výnosů Úřad opatřením obecné

povahy stanoví metodiku účelového členění nákladů a výnosů a jejich

přiřazování a určí strukturu vykazovaných informací.



(4) Subjekt uvedený v odstavcích 1 a 2 je povinen předložit výsledky

oddělené evidence nákladů a výnosů k ověření shody s metodikou uvedenou

v opatření vydaném podle odstavce 3 nezávislému kvalifikovanému

subjektu do 1 měsíce po uveřejnění své účetní závěrky^32) a závěry

ověřování uveřejnit.



(5) Úřad je oprávněn subjektu uvedenému v odstavcích 1 a 2 rozhodnutím

uložit povinnost, aby doložil výpočet svých cen účtovaných jiným

podnikatelům, kteří nejsou koncovými uživateli, a vnitropodnikových cen

za komunikační činnosti podle oddělené evidence nákladů a výnosů k

zajištění nediskriminace a k zabránění neodůvodněnému křížovému

financování.



(6) Subjekt uvedený v odstavci 1 je povinen Úřadu na jeho žádost a v

jím stanovené lhůtě doložit výpočet cen, které účtuje koncovým

uživatelům, podle oddělené evidence nákladů a výnosů.



(7) Subjekt uvedený v odstavcích 1 a 2 je povinen předkládat Úřadu na

jeho žádost a v jím stanovené lhůtě roční výsledky oddělené evidence

nákladů a výnosů a účetní údaje včetně údajů o výnosech získaných od

třetích stran. Úřad může takové informace uveřejnit v souladu se

zvláštním právním předpisem^33) a s pravidly Evropské unie pro obchodní

tajemství.



(8) Podnikatel zajišťující veřejné komunikační sítě nebo poskytující

veřejně dostupné služby elektronických komunikací, který má zvláštní

nebo výhradní práva na poskytování služeb v jiných odvětvích v České

republice nebo v jiném členském státě Evropské unie, je povinen



a) vést oddělenou evidenci nákladů a výnosů, včetně položkového rozpisu

odepisovaného majetku, pro činnosti spojené se zajišťováním těchto sítí

nebo poskytováním služeb elektronických komunikací způsobem, v takových

podrobnostech a s použitím systému přiřazování nákladů a výnosů, které

jsou vyžadovány od subjektů uvedených v odstavcích 1 a 2, nebo



b) strukturálně oddělit činnosti, které jsou spojeny se zajišťováním

těchto sítí nebo poskytováním služeb elektronických komunikací.



Tato povinnost neplatí pro podnikatele, jehož roční obrat v činnostech,

které jsou spojeny se zajišťováním sítí, nebo poskytováním veřejně

dostupných služeb elektronických komunikací, je nižší než ekvivalent 50

000 000 EUR vyjádřený v Kč.



(9) Subjekt zajišťující veřejné komunikační sítě nebo poskytující

veřejně dostupné služby elektronických komunikací, na něhož se

nevztahují ustanovení zvláštního právního předpisu^33) a který není

malým nebo středně velkým podnikatelem podle kritérií stanovených

účetními pravidly práva Evropské unie, je povinen vypracovat svou

finanční zprávu, předložit ji k ověření Úřadem určenému nezávislému

kvalifikovanému subjektu a publikovat ji. Tento požadavek se vztahuje i

na oddělené účetnictví požadované podle odstavce 8 písm. a).



Díl 6



Funkční a dobrovolná separace



§ 86a



Funkční separace



(1) Funkční separací se u vertikálně integrovaného podniku rozumí

oddělení nebo převedení činnosti spojené s velkoobchodním poskytováním

služeb přístupu na oddělenou hospodářskou jednotku, která je nezávisle

provozovaná, beze změny vlastnické struktury tohoto vertikálně

integrovaného podniku.



(2) Oddělenou hospodářskou jednotkou se pro účely tohoto zákona rozumí

část podniku, která je z hlediska své organizace, rozhodování a

účetnictví při své činnosti oddělena od vertikálně integrovaného

podniku.



(3) Oddělená hospodářská jednotka musí poskytovat služby přístupu a

Úřadem určené služby elektronických komunikací všem podnikatelům,

včetně hospodářských jednotek v rámci vertikálně integrovaného podniku,

ve stejných lhůtách a za stejných smluvních podmínek, včetně podmínek

týkajících se úrovně cen a poskytovaných služeb, a prostřednictvím

stejných systémů a procesů.



(4) Úřad může uložit povinnost funkční separace jen po předchozím

schválení žádosti Komisí. Tato žádost musí obsahovat:



a) zjištění potvrzující závěry Úřadu podle § 51 odst. 7,



b) odůvodněné posouzení, ze kterého vyplývá, že je málo pravděpodobné,

že bude v přiměřené době dosaženo účinné a trvající hospodářské soutěže

v oblasti sítí elektronických komunikací a přiřazených prostředků,



c) analýzu očekávaného dopadu uložení této povinnosti na odvětví

elektronických komunikací, zejména pokud jde o sociální a územní

soudržnost a dále dopad na podnik s významnou tržní silou a další

dotčené subjekty, zaměstnance oddělené hospodářské jednotky, motivaci

podnikatele investovat do odvětví elektronických komunikací,

hospodářskou soutěž, spotřebitele a na Úřad a



d) analýzu prokazující, že uložení této povinnosti je nejúčinnějším

možným nápravným opatřením pro řešení problémů hospodářské soutěže.



(5) Návrh rozhodnutí o uložení funkční separace, který se předkládá

Komisi ke schválení, musí obsahovat



a) přesný popis a úroveň separace, zahrnující zejména právní postavení

oddělené hospodářské jednotky,



b) údaje o aktivech oddělené hospodářské jednotky a o produktech nebo

službách, které bude tato jednotka poskytovat,



c) pravidla vedení oddělené hospodářské jednotky, která zajišťují

nezávislost jejích zaměstnanců na vedení vertikálně integrovaného

podniku, kterému byla uložena povinnost funkční separace, a

odpovídající motivační strukturu,



d) pravidla pro zajištění plnění uložených povinností,



e) pravidla pro zajištění průhlednosti provozních postupů, zejména ve

vztahu k dalším dotčeným podnikům a



f) program sledování dodržování uložených povinností, včetně zveřejnění

výroční zprávy.



(6) Poté, co Komise schválí žádost a návrh rozhodnutí, provede Úřad

koordinovaným způsobem analýzy všech trhů, které se vztahují k

přístupové síti. Na základě výsledku těchto analýz Úřad rozhodne o

uložení, zachování, změně nebo zrušení povinnosti podle § 51 na těchto

trzích.



(7) Podnik, jemuž byla uložena povinnost funkční separace, může dále

podléhat kterékoliv z povinností uvedených v § 51 na jakémkoliv

konkrétním trhu, na němž je označen za podnik s významnou tržní silou,

nebo jakýmkoliv jiným povinnostem, jejichž uložení Komise schválila.



§ 86b



Dobrovolná separace a převedení přístupové sítě



(1) V případě, že podnikatel s významnou tržní silou na jednom nebo

více relevantních trzích hodlá



a) převést svá aktiva tvořící přístupovou síť, nebo její podstatnou

část na jinou právnickou osobu, se kterou není z hlediska své právní

formy, organizace a rozhodování spojen, nebo



b) provést dobrovolnou separaci, informuje o tom Úřad předem a včas

tak, aby mu umožnil posoudit dopad zamýšleného postupu. Podnikatel také

informuje Úřad o každé změně tohoto záměru, jakož i o konečném výsledku

procesu podle písmene b).



(2) Úřad následně provede koordinovaným postupem analýzy všech

relevantních trhů, které se vztahují k přístupové síti, a na základě

svého posouzení rozhodne o uložení, zachování, změně nebo zrušení

uložených povinností podle § 51.



(3) Právně nebo provozně oddělený subjekt může podléhat kterékoliv z

povinností uvedených v § 51 na jakémkoliv konkrétním trhu, na němž je

označen za podnik s významnou tržní silou, nebo jakýmkoliv jiným

povinnostem, jejichž uložení Komise schválila.



HLAVA V



Ochrana údajů, služeb a sítí elektronických komunikací



Díl 1



Ochrana osobních, provozních a lokalizačních údajů a důvěrnost

komunikací



§ 87



(1) Práva a povinnosti související s ochranou osobních údajů neupravené

v tomto dílu se řídí zvláštním právním předpisem.^34)



(2) Souhlasem podle zvláštního právního předpisu^35) se pro účely

tohoto dílu rozumí rovněž souhlas učiněný pomocí elektronických

prostředků, zejména vyplněním elektronického formuláře na internetu.



(3) Dozor nad dodržováním povinností při zpracování osobních údajů

podle tohoto zákona vykonává Úřad pro ochranu osobních údajů podle

zvláštního právního předpisu.^34)



§ 88



Zabezpečení ochrany osobních, provozních a lokalizačních údajů a

důvěrnosti komunikací



(1) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických

komunikací je povinen



a) zajistit technicky a organizačně bezpečnost poskytované služby s

ohledem na ochranu osobních údajů fyzických osob v souladu se zvláštním

právním předpisem, ochranu provozních a lokalizačních údajů a důvěrnost

komunikací fyzických a právnických osob při poskytování této služby;

pokud je to nutné, ochranu zajistí po písemné dohodě i v součinnosti s

podnikatelem zajišťujícím veřejnou komunikační síť,



b) zpracovat pro zajištění ochrany údajů a důvěrnosti komunikací podle

písmene a) vnitřní technicko-organizační předpis; ochranu údajů a

důvěrnost komunikací zajistí s ohledem na stávající technické možnosti

a na náklady potřebné k zajištění ochrany na úrovni odpovídající

existujícímu riziku porušení ochrany,



c) informovat dotčené účastníky o specifickém riziku porušení

bezpečnosti sítě ve vztahu k ochraně údajů podle písmene a), a pokud

toto riziko přesahuje rozsah jím přijímaných opatření, je povinen

účastníky informovat i o veškerých možnostech docílení nápravy, včetně

souvisejících nákladů,



d) vytvořit vnitřní postupy pro vyřizování žádostí o přístup k osobním

údajům uživatelů; na žádost Úřadu pro ochranu osobních údajů mu

podnikatelé poskytující veřejně dostupnou službu elektronických

komunikací poskytnou informace o těchto postupech, počtu přijatých

žádostí, o právním odůvodnění těchto žádostí a o jejich zodpovězení.



(2) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických

komunikací je povinen předložit Úřadu na jeho vyžádání předpis uvedený

v odstavci 1 písm. b). Zjistí-li Úřad, že je předpis uvedený v odstavci

1 písm. c) v rozporu s tímto zákonem, sdělí tuto skutečnost bezodkladně

dotčenému podnikateli a stanoví mu přiměřenou lhůtu k odstranění

nedostatků.



(3) Úřad je, po předchozím vyžádání předpisu uvedeného v odstavci 1

písm. b), oprávněn u podnikatelů poskytujících veřejně dostupnou službu

elektronických komunikací kontrolovat dodržování tohoto předpisu, s

výjimkou kontroly plnění povinností týkajících se ochrany osobních

údajů.



(4) V případě porušení ochrany osobních údajů fyzické osoby je povinen

podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických

komunikací oznámit bez zbytečného odkladu tuto skutečnost Úřadu pro

ochranu osobních údajů. Toto oznámení obsahuje popis důsledků porušení

ochrany a technická ochranná opatření, která podnikatel přijal, nebo

navrhuje přijmout.



(5) V případě, že je porušení ochrany osobních údajů uživatele podle

odstavce 4 způsobilé ovlivnit zvláště závažným způsobem soukromí

fyzické osoby a nebo podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu

elektronických komunikací neprovedl opatření, kterými by měl být tento

stav napraven a která by byla dostatečná k ochraně ohrožených osobních

údajů v souladu s posouzením Úřadu pro ochranu osobních údajů, oznámí

tuto skutečnost také dotčené fyzické osobě a Úřadu pro ochranu osobních

údajů. V tomto oznámení podnikatel uvede povahu porušení ochrany

osobních údajů, doporučení k provedení zásahů zmírňujících dopad

porušení ochrany osobních údajů a kontaktní informační místo.



(6) Úřad pro ochranu osobních údajů je oprávněn po prošetření vzniklého

stavu porušení ochrany podle odstavce 4 uložit podnikateli

poskytujícímu veřejně dostupnou službu elektronických komunikací

povinnost, aby dotčenou fyzickou osobu o porušení ochrany údajů

informoval, pokud již tak neučinil sám.



(7) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických

komunikací vede pouze pro účely přezkumu plnění povinností podle

odstavců 4 a 5 přehled porušení ochrany osobních údajů, včetně

informací o okolnostech porušení, jeho dopadech a opatření přijatých k

nápravě stavu. Prováděcí právní předpis může stanovit podrobnější

podmínky, za nichž je podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu

elektronických komunikací povinen oznámit porušení ochrany osobních

údajů, formát tohoto oznámení a způsob, jakým se má oznámení učinit.



§ 88a



(1) Právnická nebo fyzická osoba zajišťující veřejnou komunikační síť

nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je

povinna zajistit, aby provozní a lokalizační údaje uchovávané podle §

97 odst. 3 měly stejnou kvalitu a podléhaly stejnému zabezpečení a

ochraně před neoprávněným přístupem, změnou, zničením, ztrátou anebo

odcizením nebo jiným neoprávněným zpracováním nebo využitím, jako údaje

podle § 88; tímto nejsou dotčeny povinnosti stanovené zvláštním právním

předpisem^34).



(2) Právnická nebo fyzická osoba zajišťující veřejnou komunikační síť

nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je

povinna zpracovat pro zajištění ochrany údajů podle odstavce 1 vnitřní

technicko-organizační předpis; ochranu údajů zajistí s ohledem na

stávající technické možnosti a na náklady potřebné k zajištění ochrany

na úrovni odpovídající existujícímu riziku porušení ochrany. Pro

ochranu údajů podle tohoto ustanovení se ustanovení § 88 odst. 2 až 7

použijí obdobně.



§ 89



Důvěrnost komunikací



(1) Podnikatelé zajišťující veřejné komunikační sítě nebo poskytující

veřejně dostupné služby elektronických komunikací jsou povinni zajistit

technicky a organizačně důvěrnost zpráv a s nimi spojených provozních a

lokalizačních údajů, které se přenášejí prostřednictvím jejich veřejné

komunikační sítě a veřejně dostupných služeb elektronických komunikací.

Zejména nepřipustí odposlech, ukládání zpráv nebo jiné druhy zachycení

nebo sledování zpráv a s nimi spojených údajů osobami jinými, než jsou

uživatelé, bez souhlasu dotčených uživatelů, pokud zákon nestanoví

jinak.^36) To nebrání technickému ukládání údajů, které je nezbytné pro

přenos zpráv, aniž by byla dotčena zásada důvěrnosti.



(2) Zprávou se rozumí jakákoli informace, která se vyměňuje nebo

přenáší mezi konečným počtem účastníků nebo uživatelů prostřednictvím

veřejně dostupné služby elektronických komunikací, s výjimkou informace

přenášené jako součást veřejného rozhlasového nebo televizního vysílání

sítí elektronických komunikací, nelze-li ji přiřadit k určitelnému

účastníkovi nebo uživateli, který tuto informaci přijímá.



(3) Každý, kdo hodlá používat nebo používá sítě elektronických

komunikací k ukládání údajů nebo k získávání přístupu k údajům uloženým

v koncových zařízeních účastníků nebo uživatelů, je povinen tyto

účastníky nebo uživatele předem prokazatelně informovat o rozsahu a

účelu jejich zpracování a je povinen nabídnout jim možnost takové

zpracování odmítnout. Tato povinnost neplatí pro technické ukládání

nebo přístup výhradně pro potřeby přenosu zprávy prostřednictvím sítě

elektronických komunikací nebo je-li to nezbytné pro potřeby

poskytování služby informační společnosti, která je výslovně vyžádána

účastníkem nebo uživatelem.



(4) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující

veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinen na žádost

účastníka bezplatně a ve formě umožňující další elektronické zpracování

dat poskytnout mu provozní a lokalizační údaje, které má k dispozici na

základě tohoto zákona, pokud je nemohl účastník pro poruchu na jeho

zařízení v důsledku kybernetického bezpečnostního incidentu^62)

zachytit nebo uložit. Údaje podnikatel předá, je-li to technicky možné,

bezodkladně, nejpozději však do 3 dnů ode dne doručení žádosti nebo v

případě probíhající komunikace ode dne jejího uskutečnění.



§ 90



Provozní údaje



(1) Provozními údaji se rozumí jakékoli údaje zpracovávané pro potřeby

přenosu zprávy sítí elektronických komunikací nebo pro její účtování.



(2) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující

veřejně dostupnou službu elektronických komunikací, který zpracovává a

ukládá provozní údaje, včetně příslušných lokalizačních údajů,

vztahujících se k uživateli nebo účastníku, je musí smazat nebo učinit

anonymními, jakmile již nejsou potřebné pro přenos zprávy, s výjimkou

případů uvedených v ustanoveních odstavců 3 až 6. Povinnost právnické

nebo fyzické osoby zajišťující veřejnou komunikační síť nebo

poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací

zachovávat provozní a lokalizační údaje podle § 97 zůstává nedotčena.



(3) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující

veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinen uchovávat

provozní údaje služby poskytnuté účastníkovi nebo uživateli do doby

rozhodnutí sporu podle § 129 odst. 3 nebo do konce doby, během níž může

být vyúčtování ceny nebo poskytnutí služby elektronických komunikací

právně napadeno nebo úhrada vymáhána.



(4) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující

veřejně dostupnou službu elektronických komunikací může zpracovávat

provozní údaje nezbytné pro vyúčtování ceny za službu poskytnutou

účastníkovi nebo uživateli za přístup pouze do konce doby, během níž

může být úhrada vymáhána.



(5) Podnikatelé zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující

veřejně dostupnou službu elektronických komunikací si mohou vzájemně

předávat data související s poskytováním služby, a to údaje o

účastnících spojení, pro zajištění propojení a přístupu k síti, ke

vzájemnému vyúčtování a k identifikaci zneužívání sítě a služeb

elektronických komunikací. Zneužíváním sítě a služeb elektronických

komunikací se rozumí opakované prodlení se zaplacením ceny podle § 64,

nebo uskutečnění zlomyslného nebo obtěžujícího volání.



(6) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických

komunikací může pro účely marketingu služeb elektronických komunikací

nebo pro poskytování služeb s přidanou hodnotou zpracovávat údaje

uvedené v odstavci 1 pouze v rozsahu a v trvání nezbytném pro tyto

služby nebo marketing, pokud k tomu dal předem souhlas účastník nebo

uživatel, ke kterému se údaje vztahují. Účastník nebo uživatel může

svůj souhlas se zpracováním provozních údajů kdykoliv odvolat.



(7) Službou s přidanou hodnotou se rozumí jakákoli služba, pro niž je

potřebné zpracování provozních údajů nebo lokalizačních údajů jiných

než provozních, nad rámec toho, co je nezbytné pro přenos zprávy nebo

její účtování.



(8) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických

komunikací je povinen informovat dotčeného účastníka nebo uživatele o

provozních údajích, které jsou zpracovávány, a o době, po kterou mohou

být tyto údaje zpracovávány pro potřeby uvedené v odstavcích 3 až 5.

Pro účely uvedené v odstavci 6 je podnikatel povinen informovat

účastníka nebo uživatele, ke kterému se údaje vztahují, ještě před

získáním jeho souhlasu.



(9) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť a podnikatel

poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je

povinen zajistit, aby zpracování provozních údajů podle odstavců 2 až 6

bylo omezeno na



a) osoby, které k tomu oprávnil a které zajišťují účtování nebo řízení

provozu, zákaznické dotazy, odhalování podvodů, marketing služeb

elektronických komunikací nebo které poskytují služby s přidanou

hodnotou, a



b) rozsah, který je nezbytný pro potřeby činností uvedených v písmenu

a).



§ 91



Lokalizační údaje



(1) Lokalizačními údaji se rozumí jakékoli údaje zpracovávané v síti

elektronických komunikací nebo službou elektronických komunikací, které

určují zeměpisnou polohu telekomunikačního koncového zařízení uživatele

veřejně dostupné služby elektronických komunikací.



(2) Provádí-li podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nebo

poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací

zpracování lokalizačních údajů jiných než provozních, které se vztahují

k uživateli nebo účastníku, musí tyto údaje učinit anonymními nebo

získat souhlas uživatele nebo účastníka se zpracováním v rozsahu a

trvání nezbytném pro poskytování služeb s přidanou hodnotou. Před

získáním souhlasu je povinen informovat dotčeného uživatele nebo

účastníka o druhu lokalizačních údajů jiných než provozních, které

budou zpracovávány, o účelu a délce zpracování a o tom, zda budou údaje

předány třetí straně za účelem poskytování služeb s přidanou hodnotou.

Uživatel a účastník může kdykoliv svůj souhlas se zpracováním odvolat.



(3) Dal-li uživatel nebo účastník souhlas se zpracováním lokalizačních

údajů jiných než provozních, podnikatel zajišťující veřejnou

komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu

elektronických komunikací je povinen mu umožnit přechodně odmítnout

zpracování údajů podle odstavce 2 pro každé spojení do sítě nebo pro

každý přenos zprávy, a to bezplatně a za použití jednoduchých

prostředků.



(4) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť, podnikatel

poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací a

podnikatel poskytující služby s přidanou hodnotou je povinen zajistit,

aby údaje podle odstavců 2 a 3 zpracovávaly pouze osoby, které jsou k

tomu jimi zmocněny a oprávněny podle vnitřního technicko-organizačního

předpisu ve smyslu § 88 odst. 1 písm. b); zpracování musí být omezeno

na rozsah, který je nezbytný pro potřeby těchto činností.



§ 92



Zobrazení účastnického čísla



(1) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu je

povinen, je-li nabízena možnost zobrazení účastnického čísla



a) volajícího účastníka, nabídnout volajícímu účastníkovi možnost

bezplatně zamezit zobrazení jeho účastnického čísla pro každé

jednotlivé volání, a to za použití jednoduchých prostředků. Volající

účastník musí mít tuto možnost pro každé účastnické číslo,



b) volajícího účastníka, nabídnout volanému účastníkovi možnost zamezit

zobrazení účastnického čísla volajícího účastníka u příchozích volání,

a to za použití jednoduchých prostředků a v odůvodněných případech,

kterými jsou zejména pracoviště řešící osobní krizové situace,

například linky důvěry, je použití této funkce bezplatné,



c) volajícího účastníka a zobrazení tohoto čísla je uvedeno ještě před

sestavením volání, nabídnout volanému účastníkovi možnost odmítnout

příchozí volání, u kterých volající účastník zamezil zobrazení svého

účastnického čísla, a to za použití jednoduchých prostředků,



d) volaného účastníka, nabídnout volanému účastníkovi možnost zamezit

zobrazení svého účastnického čísla volajícímu účastníkovi, a to za

použití jednoduchých prostředků a bezplatně.



(2) Ustanovení odstavce 1 písm. a) platí i pro volání z členských států

Evropské unie směřující do třetích států. Ustanovení odstavce 1 písm.

b), c) a d) platí i pro příchozí hovory ze třetích států.



(3) Je-li nabízeno zobrazení účastnického čísla volaného nebo

volajícího, je podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu

elektronických komunikací povinen informovat veřejnost o možnostech

podle odstavce 1.



(4) Podnikatel zajišťující veřejnou telefonní síť nebo poskytující

veřejně dostupnou telefonní službu je oprávněn zrušit zamezení

zobrazení účastnického čísla volajícího účastníka



a) přechodně na základě žádosti účastníka, který vyžaduje vysledování

zlomyslného nebo obtěžujícího volání; v takovém případě je povinen

uchovat a dotčenému účastníkovi zpřístupnit údaje obsahující

identifikaci volajícího účastníka a



b) zpracovávat lokalizační údaje při přenosu volání na každé číslo

tísňového volání příslušného pracoviště pro příjem těchto volání, a to

i přes dočasný zákaz nebo neexistenci souhlasu dotčeného účastníka.



(5) Podnikatel zajišťující veřejnou telefonní síť nebo poskytující

veřejně dostupnou telefonní službu uveřejní ve svých provozovnách a

způsobem umožňujícím dálkový přístup postupy závazné pro uskutečnění

obou možností uvedených v odstavci 4 a informuje o nich své účastníky.



§ 93



Zneužití elektronické adresy odesílatele



Použít adresu elektronické pošty pro odeslání zprávy nebo zpráv třetím

osobám bez souhlasu držitele této adresy elektronické pošty je

zakázáno.



§ 94



Přesměrování volání



(1) Podnikatel zajišťující veřejnou telefonní síť nebo poskytující

veřejně dostupnou telefonní službu je povinen zajistit, aby každý

účastník měl možnost bezplatně zamezit automatickému přesměrování

volání třetí stranou do koncového zařízení účastníka, a to pomocí

jednoduchých prostředků.



(2) V případě, že při poskytování veřejně dostupné služby

elektronických komunikací dochází k automatickému nebo skrytému

přesměrování na jinou službu, na službu jiného podnikatele nebo k

sestavení nového spojení, a tím současně ke zvýšení účtované ceny, je

osoba poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací se

zvýšenou cenou povinna bezplatně sdělit uživateli tuto skutečnost a

umožnit mu přerušit spojení před tím, než bude přesměrování nebo

sestavení nového spojení uskutečněno. V případě, kdy dochází k

přesměrování nebo sestavení nového spojení, a tím současně ke zvýšení

účtované ceny, bez upozornění uživatele osobou poskytující veřejně

dostupnou službu elektronických komunikací se zvýšenou cenou, rozhodne

Úřad o přerušení poskytování takové služby.



Seznamy účastníků



§ 95



(1) Každý, kdo shromažďuje osobní údaje účastníků k vydání seznamu

účastníků, jehož účelem je vyhledávání podrobného kontaktu o osobě na

základě jejího jména nebo případně nezbytného minimálního množství

dalších identifikačních prvků, je povinen



a) informovat bezplatně a před zařazením údajů dotčených účastníků do

seznamu tyto účastníky o účelu tištěného nebo elektronického seznamu

účastníků, který bude k dispozici veřejnosti přímo nebo prostřednictvím

informačních služeb dotazů, a o dalších možnostech využití založených

na vyhledávacích funkcích obsažených v elektronických verzích seznamu,



b) získat předem souhlas účastníků s uveřejněním jejich osobních údajů

podle § 41 odst. 5 a zajistit, aby účastníci měli možnost stanovit,

které osobní údaje z rozsahu relevantního pro účely seznamu stanovenými

vydavatelem mají být uvedeny ve veřejném seznamu; dále je povinen

zajistit, aby účastníci měli možnost tyto údaje ověřovat a žádat jejich

opravu a jejich odstranění. Současně je povinen zajistit, aby účastníci

nebo uživatelé mohli u svých osobních údajů uvést, že si nepřejí být

kontaktováni za účelem marketingu. Neuvedení ve veřejném seznamu

účastníků, ověřování, opravení a odstranění osobních údajů ze seznamu a

uvedení údaje, že si účastník nebo uživatel nepřeje být kontaktován za

účelem marketingu, je bezplatné.



(2) Bude-li účel veřejného seznamu jiný, než je vyhledávání podrobného

kontaktu o osobě na základě jejího jména nebo případně nezbytného

minimálního množství dalších identifikačních prvků, je každý, kdo

zamýšlí vydat takový seznam účastníků, povinen vyžádat si od dotčených

účastníků další souhlas.



§ 96



(1) Je zakázáno prostřednictvím sítí nebo služeb elektronických

komunikací nabízet marketingovou reklamu nebo jiný obdobný způsob

nabídky zboží nebo služeb účastníkům nebo uživatelům, kteří ve veřejném

seznamu podle § 95 odst. 1 písm. b) nebo § 95 odst. 2 uvedli, že si

nepřejí být kontaktováni za účelem marketingu.



(2) Je zakázáno využívat síť nebo službu elektronických komunikací pro

účely přímého marketingu prostřednictvím automatických systémů volání

bez lidské účasti (automatická volací zařízení), faksimilních přístrojů

nebo elektronické pošty, nedal-li k tomu dotčený účastník nebo uživatel

předem souhlas.



(3) Podnikatel, který poskytuje službu dotazů na účastnická čísla nebo

jiné obdobné údaje, nesmí poskytovat údaje účastníka, které veřejný

seznam neobsahuje.



(4) Ustanovení § 95 a 96 se vztahují obdobně i na údaje účastníků,

kteří jsou právnickými osobami.



(5) Poskytovatel veřejně dostupných služeb elektronických komunikací,

jehož obchodní zájmy jsou poškozovány porušováním povinností podle

odstavců 1 až 4, je oprávněn domáhat se soudní ochrany jménem svých

účastníků, jejichž práva byla tímto jednáním poškozena. Tím není

dotčeno oprávnění účastníka domáhat se svých nároků u soudu sám.



Odposlech a záznam zpráv



§ 97



(1) Právnická nebo fyzická osoba zajišťující veřejnou komunikační síť

nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je

povinna na náklady žadatele zřídit a zabezpečit v určených bodech své

sítě rozhraní pro připojení koncového telekomunikačního zařízení pro

odposlech a záznam zpráv



a) Policii České republiky pro účely stanovené zvláštním právním

předpisem^36),



b) Bezpečnostní informační službě pro účely stanovené zvláštním právním

předpisem^37),



c) Vojenskému zpravodajství pro účely stanovené zvláštním právním

předpisem^37a).



(2) Orgány uvedené v odstavci 1 prokazují své oprávnění k odposlechu a

záznamu zpráv předáním písemné žádosti, která obsahuje číslo jednací,

pod kterým je rozhodnutí soudu u tohoto orgánu vedeno, a která je

podepsána osobou odpovědnou u orgánu uvedeného v odstavci 1 za

vykonávání odposlechu a záznamu zpráv. V případě odposlechu a záznamu

zpráv Policií České republiky podle zvláštních právních předpisů^36) se

v písemné žádosti uvádí číslo jednací, pod kterým je souhlas uživatele

odposlouchávané stanice u Policie České republiky veden.



(3) Právnická nebo fyzická osoba zajišťující veřejnou komunikační síť

nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je

povinna uchovávat po dobu 6 měsíců provozní a lokalizační údaje, které

jsou vytvářeny nebo zpracovávány při zajišťování jejích veřejných

komunikačních sítí a při poskytovávání jejích veřejně dostupných služeb

elektronických komunikací^37b). Provozní a lokalizační údaje týkající

se neúspěšných pokusů o volání je právnická nebo fyzická osoba

zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou

službu elektronických komunikací povinna uchovávat pouze tehdy, jsou-li

tyto údaje vytvářeny nebo zpracovávány a zároveň uchovávány nebo

zaznamenávány. Současně je tato právnická nebo fyzická osoba povinna

zajistit, aby při plnění povinnosti podle věty první a druhé nebyl

uchováván obsah zpráv a takto uchovávaný dále předáván. Právnická nebo

fyzická osoba, která provozní a lokalizační údaje uchovává, je na

požádání povinna je bezodkladně poskytnout



a) orgánům činným v trestním řízení pro účely a při splnění podmínek

stanovených zvláštním právním předpisem^59),



b) Policii České republiky pro účely zahájeného pátrání po konkrétní

hledané nebo pohřešované osobě, zjištění totožnosti osoby neznámé

totožnosti nebo totožnosti nalezené mrtvoly, předcházení nebo

odhalování konkrétních hrozeb v oblasti terorismu nebo prověřování

chráněné osoby a při splnění podmínek stanovených zvláštním právním

předpisem^60),



c) Bezpečnostní informační službě pro účely a při splnění podmínek

stanovených zvláštním právním předpisem^37),



d) Vojenskému zpravodajství pro účely a při splnění podmínek

stanovených zvláštním právním předpisem^37a),



e) České národní bance pro účely a při splnění podmínek stanovených

zvláštním právním předpisem^61).

Po uplynutí doby podle věty první je právnická nebo fyzická osoba,

která provozní a lokalizační údaje uchovává, povinna je zlikvidovat,

pokud nebyly poskytnuty orgánům oprávněným k jejich využívání podle

zvláštního právního předpisu nebo pokud tento zákon nestanoví jinak (§

90).



(4) Provozními a lokalizačními údaji podle odstavce 3 jsou zejména

údaje vedoucí k dohledání a identifikaci zdroje a adresáta komunikace a

dále údaje vedoucí ke zjištění data, času, způsobu a doby trvání

komunikace. Rozsah provozních a lokalizačních údajů uchovávaných podle

odstavce 3, formu a způsob jejich předávání orgánům oprávněným k

využívání podle zvláštního právního předpisu a způsob jejich likvidace

stanoví prováděcí právní předpis.



(5) Právnická nebo fyzická osoba poskytující veřejně dostupnou

telefonní službu je povinna na žádost poskytnout informace z databáze

všech svých účastníků veřejně dostupné telefonní služby orgánu

oprávněnému k jejich vyžádání podle zvláštního právního předpisu, a to

na jeho náklady. Formu a rozsah poskytovaných informací stanoví

prováděcí právní předpis.



(6) Zavede-li právnická nebo fyzická osoba zajišťující veřejnou

komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu

elektronických komunikací při této činnosti kódování, kompresi,

šifrování nebo jiný způsob přenosu vedoucí k nesrozumitelnosti

přenášených zpráv, je povinna zajistit, aby v koncových bodech pro

připojení zařízení uvedených v odstavci 1 byly požadované zprávy a s

nimi spojené provozní a lokalizační údaje poskytovány srozumitelným

způsobem.



(7) Z plnění povinností podle odstavců 1, 3 a 5 náleží právnické nebo

fyzické osobě od oprávněného subjektu, který si úkon vyžádal nebo jej

nařídil, úhrada efektivně vynaložených nákladů. Výši a způsob úhrady

efektivně vynaložených nákladů stanoví prováděcí právní předpis.



(8) Osoba uvedená v odstavci 1 a její zaměstnanci jsou povinni

zachovávat mlčenlivost o vyžádaném nebo uskutečněném odposlechu a

záznamu zpráv podle odstavců 1 a 2 a vyžádání a poskytnutí údajů podle

odstavců 3 a 5 a s tím souvisejících skutečnostech.



(9) Technické a provozní podmínky a body pro připojení koncového

telekomunikačního zařízení pro odposlech nebo záznam zpráv stanoví

prováděcí právní předpis.



(10) Právnická nebo fyzická osoba zajišťující veřejnou komunikační síť

nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je

povinna vést evidenci



a) počtu případů, ve kterých na základě žádosti poskytla provozní a

lokalizační údaje orgánům oprávněným k jejich vyžádání,



b) doby, která v jednotlivých případech uplynula ode dne, kdy zahájila

uchovávání provozních a lokalizačních údajů do dne, kdy o tyto údaje

oprávněný orgán požádal, a



c) počtu případů, kdy nemohla žádosti o poskytnutí provozních a

lokalizačních údajů vyhovět.



(11) Právnická nebo fyzická osoba zajišťující veřejnou komunikační síť

nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je

povinna předávat Úřadu evidenci uvedenou v odstavci 10 souhrnně vždy za

uplynulý kalendářní rok, a to v elektronické formě, nejpozději do 31.

ledna následujícího kalendářního roku. Předávaná evidence nesmí

obsahovat osobní a identifikační údaje. Úřad souhrn obdržených evidencí

neprodleně předá Komisi.



(12) Formu evidence předávané podle odstavce 11 a způsob jejího

předávání Úřadu stanoví prováděcí právní předpis.



Díl 2



Bezpečnost a integrita veřejných komunikačních sítí a služeb

elektronických komunikací



§ 98



Bezpečnost a integrita veřejných komunikačních sítí a služeb

elektronických komunikací



(1) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující

veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinen

zajišťovat bezpečnost a integritu své sítě a bezpečnost služeb, které

poskytuje. Za tím účelem je podnikatel zejména povinen přijmout

technicko-organizační pravidla vytvořená v souladu se síťovými plány

podle odstavce 2. S ohledem na technické možnosti tato pravidla zajistí

takovou úroveň bezpečnosti, která odpovídá míře existujícího rizika s

cílem předejít nebo minimalizovat dopad událostí na uživatele a na

vzájemně propojené sítě. Bezpečností sítě a služby se rozumí jejich

schopnost odolávat náhodným incidentům nebo neoprávněným či svévolným

zásahům, které závažně narušují dostupnost nebo interoperabilitu služeb

a integritu sítí.



(2) Pro zajištění integrity veřejných komunikačních sítí Úřad vydává

síťové plány (§ 62), ve kterých vymezí základní vlastnosti těchto sítí

a jejich rozhraní, které jsou nezbytné pro vzájemné propojování

veřejných komunikačních sítí, pro přístup k nim, pro připojování

neveřejných komunikačních sítí a zajištění kontinuity dodávek služeb,

které jsou prostřednictvím veřejných komunikačních služeb poskytovány.



(3) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující

veřejně dostupnou službu elektronických komunikací může v případech,

kdy hrozí nebo dojde k závažnému narušení bezpečnosti a integrity jeho

sítě z důvodů poškození nebo zničení elektronického komunikačního

zařízení, zejména vlivem velkých provozních havárií nebo živelních

pohrom, přerušit poskytování služby nebo odepřít přístup ke službě.

Přerušení nebo odepření musí být omezeno pouze na dobu nezbytně nutnou,

a je-li to technicky možné, musí být zachován přístup k číslům

tísňového volání.



(4) O závažném narušení bezpečnosti a ztrátě integrity sítě, rozsahu a

důvodech přerušení poskytování služby nebo odepření přístupu k ní,

přijatých opatřeních a o předpokládaném termínu odstranění příčiny

podle odstavce 3 je podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť

nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací

povinen bezodkladně informovat Úřad, subjekty provozující pracoviště

pro příjem tísňového volání a vhodným způsobem i uživatele. Rozsah a

formu předávání informací stanoví Úřad prováděcím právním předpisem.

Úřad může v případě, že je zveřejnění těchto informací ve veřejném

zájmu, informovat o tom vhodným způsobem veřejnost.



(5) Úřad předkládá každoročně Komisi a Evropské agentuře pro bezpečnost

sítí a informací (ENISA) souhrnnou zprávu za předchozí kalendářní rok,

která informuje o oznámeních a opatřeních přijatých podle odstavců 3 a

4, a to v rozsahu a formátu stanoveném Komisí.



(6) Podnikateli zajišťujícímu veřejnou komunikační síť nebo

poskytujícímu veřejně dostupnou službu elektronických komunikací může

Úřad uložit povinnost provést bezpečnostní audit. Tento audit musí být

proveden kvalifikovaným nezávislým subjektem a na náklady podnikatele.

Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující

veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je dále povinen na

žádost Úřadu předložit mu informace potřebné k posouzení bezpečnosti a

integrity sítí a bezpečnosti služeb, bezpečnostní audit a jeho

výsledky.



§ 99



Bezpečnost, integrita a poskytování služeb za krizových stavů



(1) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující

veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je za krizového

stavu povinen podle svých technicko-organizačních pravidel zabezpečit

bezpečnost a integritu své sítě a interoperabilitu poskytovaných

služeb. Náležitosti uvedených technicko-organizačních pravidel stanoví

Úřad prováděcím právním předpisem.



(2) Podnikatel uvedený v odstavci 1 je povinen předložit Úřadu na jeho

vyžádání dokumenty specifikující technicko-organizační pravidla podle

odstavce 1 a umožnit Úřadu kontrolovat dodržování těchto pravidel. Úřad

je oprávněn při zjištění rozporu těchto dokumentů s právními předpisy

sdělit dotčenému podnikateli tuto skutečnost a stanovit mu přiměřenou

lhůtu k odstranění nedostatků.



(3) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující

veřejně dostupnou telefonní službu je oprávněn při nebezpečí vzniku

krizové situace a za krizového stavu^39) na žádost Ministerstva vnitra

poskytovat přednostně připojení k veřejné komunikační síti a přístup k

veřejně dostupné telefonní službě účastníkům krizové komunikace podle

zvláštního právního předpisu^38). Za tímto účelem je v rozsahu nezbytně

nutném oprávněn omezit nebo přerušit poskytování veřejně dostupné

telefonní služby. O omezení nebo přerušení poskytování veřejně dostupné

telefonní služby, včetně jeho rozsahu, je povinen bezprostředně

informovat Úřad. Toto omezení může trvat pouze po dobu nezbytně nutnou

a musí být zachován přístup k číslům tísňového volání.



(4) Podnikatel uvedený v odstavci 1 je za krizového stavu povinen

bezodkladně informovat Úřad o ohrožení nebo narušení bezpečnosti a

integrity své sítě a bezpečnosti služeb, včetně přijatých nebo

zamýšlených opatření k nápravě a o předpokládaném termínu odstranění

příčiny.



Díl 3



Ochrana elektronických komunikací



§ 100



Povinnosti provozovatelů



(1) Provozovatelé strojů, přístrojů a zařízení (dále jen "zařízení"),

jejichž provozováním vzniká vysokofrekvenční energie, jsou povinni

zajistit, aby vysokofrekvenční energie těchto zařízení nezpůsobovala

rušení provozu elektronických komunikačních zařízení a sítí, popřípadě

rušení poskytování služeb elektronických komunikací nebo provozování

radiokomunikačních služeb, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak.



(2) Rušením provozu se rozumí elektromagnetické rušení, které zhoršuje,

znemožňuje nebo opakovaně přerušuje provoz elektronického komunikačního

zařízení, sítě elektronických komunikací, popřípadě poskytování služeb

elektronických komunikací nebo provozování radiokomunikačních služeb.



(3) Dojde-li k rušení provozu elektronického komunikačního zařízení

nebo sítě, poskytování služeb elektronických komunikací nebo

provozování radiokomunikačních služeb, je provozovatel zařízení

rušícího provoz povinen učinit vhodná ochranná opatření. Neprovede-li

provozovatel rušícího zařízení ochranná opatření sám, provede je

provozovatel rušeného elektronického komunikačního zařízení nebo sítě

na náklady provozovatele rušícího zařízení.



(4) Vzniklo-li rušení provozu nedodržením podmínek stanovených pro

provoz zařízení, nese náklady na ochranná opatření provozovatel tohoto

zařízení, jinak nese náklady provozovatel zařízení později uvedeného do

provozu nebo změněného. Pokud rušené zařízení neodpovídá požadavkům na

odolnost,^40) ponese náklady na ochranná opatření provozovatel tohoto

zařízení. Jinak nese tyto náklady provozovatel zařízení později

zřízeného nebo změněného.



(5) Dojde-li k rušení příjmu rozhlasového nebo televizního vysílání,

které je na daném území provozováno provozovatelem vysílání nebo

provozovatelem převzatého vysílání podle zvláštního právního

předpisu,^11) provozem amatérské radiokomunikační služby, je Úřad

oprávněn uložit držiteli oprávnění k využívání rádiových kmitočtů pro

tuto amatérskou radiokomunikační službu podmínky k odstranění rušení. V

případě, že rušení vzniká pouze vlivem nedostatečné odolnosti

přijímacího zařízení, informuje Úřad provozovatele rušeného přijímacího

zařízení o možných podmínkách vedoucích k odstranění rušení.



(6) Úřad zjišťuje zdroje rušení provozu elektronických komunikačních

zařízení a sítí, poskytování služeb elektronických komunikací nebo

provozování radiokomunikačních služeb. V případě zjištění zdroje rušení

postupuje Úřad obdobně podle § 114. V odůvodněných případech Úřad vydá

předběžné opatření k okamžitému odstavení zdroje rušení bez předchozí

výzvy.



(7) V případě, že provozovatel zařízení rušícího provoz neodstraní

zdroj rušení provozu ve lhůtě stanovené mu Úřadem ve výzvě nebo v

předběžném opatření, Úřad rozhodne o odstranění zdroje rušení. Úřad

může provést odstranění zdroje rušení nebo jiná vhodná opatření sám,

není-li provozovatel rušícího zařízení znám nebo je prokazatelně

nedosažitelný nebo nečinný. Náklady na odstranění zdroje rušení nese

jeho provozovatel; není-li znám, nese náklady Úřad.



(8) Úřad zjišťuje přednostně rušení provozu elektronických

komunikačních zařízení a sítí Ministerstva obrany a ozbrojených sil

České republiky, Ministerstva vnitra, Bezpečnostní informační služby,

Policie České republiky, Generální inspekce bezpečnostních sborů,

Hasičského záchranného sboru České republiky, poskytovatelů

zdravotnické záchranné služby, Celní správy České republiky a Vězeňské

služby a justiční stráže České republiky.



(9) Za rušení provozu elektronických komunikačních zařízení a sítí,

poskytování služeb elektronických komunikací nebo provozování

radiokomunikačních služeb se považuje i rušení způsobené

elektromagnetickým stíněním nebo odrazy elektromagnetických vln

stavbami nebo činnostmi souvisejícími s prováděním stavby. To neplatí v

případě, že stavba nebo činnost související s prováděním stavby byla

zahájena dříve než provoz elektronického komunikačního zařízení nebo

sítě. Změna stavby nebo provozu elektronického komunikačního zařízení

nebo sítě se v příslušné části považuje za novou stavbu nebo nové

zahájení provozu elektronického komunikačního zařízení nebo sítě.

Provozovatel elektronických komunikačních zařízení a sítí, podnikatel

poskytující službu elektronických komunikací nebo provozovatel

radiokomunikačních služeb, jehož provoz je rušen, je povinen vyzvat

vlastníka nebo stavebníka dotčené stavby k uzavření dohody o vhodných

opatřeních k odstranění tohoto rušení. Nedojde-li k dohodě, rozhodne o

způsobu odstranění rušení na návrh jedné ze stran a po projednání s

Úřadem příslušný stavební úřad podle zvláštního právního předpisu.^41)

Není-li toto rozhodnutí vzhledem k povaze věci v působnosti příslušného

stavebního úřadu, rozhodne o způsobu odstranění rušení Úřad. Náklady na

odstranění rušení stavbami nese vlastník dotčené stavby, náklady na

odstranění rušení činnostmi souvisejícími s prováděním stavby nese

stavebník.



(10) Spory o výši efektivně a účelně vynaložených nákladů na ochranná

opatření k odstranění rušení rozhodne soud.



(11) Úřad je povinen při výkonu rozhodnutí o odstranění zdroje rušení

podle odstavce 7 co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených

nemovitostí.



(12) Osoby pověřené Úřadem k výkonu rozhodnutí o odstranění zdroje

rušení podle odstavce 7 jsou za účelem výkonu tohoto rozhodnutí

oprávněny v nezbytném rozsahu vstupovat nebo vjíždět na cizí

nemovitosti, na nichž jsou zdroje rušení umístěny.



§ 101



Styk komunikačních vedení veřejné komunikační sítě s okolím



(1) Stavebníci staveb, vodohospodářských děl nebo zařízení, jejichž

provedení je spojeno se zemními pracemi, jsou povinni v rámci řízení

podle stavebního řádu doložit žádost o vydání příslušného rozhodnutí

vyjádřením provozovatele veřejné komunikační sítě o existenci

nadzemních nebo podzemních vedení komunikačních sítí ve staveništi od

těch podnikatelů zajišťujících veřejné komunikační sítě, které sdělí

stavební úřad. Stavební úřad stanoví v rozhodnutí podmínky k ochraně

vedení komunikační sítě.



(2) Osoby, které budou provádět stavební práce podle odstavce 1, jsou

povinny provést opatření, aby nedošlo k poškození vedení komunikační

sítě. To se týká i provádění hluboké orby na zemědělských pozemcích,

zemních prací a terénních úprav.



(3) Komunikační vedení veřejné komunikační sítě může křížit

energetická, vodovodní, kanalizační a jiná vedení, zásobárny přírodních

vod, území chráněná podle zvláštních právních předpisů, dráhy, pozemní

komunikace, vodní a jiná díla a jejich ochranná pásma nebo se jich

jinak dotknout, a to způsobem přiměřeným ochraně životního prostředí

tak, aby byly co nejméně dotčeny zájmy zúčastněných vlastníků.

Ustanovení zvláštního právního předpisu není tímto dotčeno.^42)



(4) Komunikační vedení veřejné komunikační sítě může být kříženo nebo

jinak dotčeno energetickými, vodovodními, kanalizačními a jinými

vedeními, dráhou nebo pozemní komunikací, a to způsobem, který

nezpůsobí rušení provozu elektronických komunikačních zařízení a sítí

nebo poskytování služeb elektronických komunikací.



(5) Ustanovení odstavců 3 a 4 platí pro souběh komunikačního vedení

veřejné komunikační sítě s uvedenými vedeními a jejich ochrannými pásmy

obdobně.



Díl 4



Ochranná pásma



§ 102



Ochranné pásmo komunikačního vedení



(1) Ochranné pásmo podzemního komunikačního vedení vzniká dnem nabytí

právní moci rozhodnutí vydaného podle zvláštního právního předpisu.^43)



(2) Ochranné pásmo podzemního komunikačního vedení činí 1,5 m po

stranách krajního vedení.



(3) V ochranném pásmu podzemního komunikačního vedení je zakázáno



a) bez souhlasu jeho vlastníka nebo rozhodnutí stavebního úřadu

provádět zemní práce nebo terénní úpravy,



b) bez souhlasu jeho vlastníka nebo rozhodnutí stavebního úřadu

zřizovat stavby či umísťovat konstrukce nebo jiná podobná zařízení,



c) bez souhlasu jeho vlastníka vysazovat trvalé porosty.



(4) Činnosti v ochranném pásmu podzemního komunikačního vedení, které

by znemožňovaly nebo podstatně znesnadňovaly přístup k tomuto vedení

nebo které by mohly ohrozit bezpečnost a spolehlivost jeho provozu, je

možné vykonávat jen po předchozím souhlasu vlastníka vedení.



(5) Ochranné pásmo nadzemního komunikačního vedení vzniká dnem nabytí

právní moci rozhodnutí vydaného podle zvláštního právního

předpisu^43),^44). Parametry tohoto ochranného pásma, rozsah omezení a

podmínky ochrany stanoví na návrh vlastníka tohoto vedení příslušný

stavební úřad v tomto rozhodnutí. Přitom musí být šetřeno práv

vlastníků nemovitostí nacházejících se v ochranném pásmu nadzemního

komunikačního vedení.



§ 103



Ochranné pásmo rádiového zařízení a rádiového směrového spoje



(1) Ochranné pásmo rádiového zařízení a rádiového směrového spoje

vzniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí vydaného podle zvláštního

právního předpisu.^44) Parametry těchto ochranných pásem, rozsah

omezení a podmínky ochrany stanoví na návrh vlastníka těchto zařízení a

spojů příslušný stavební úřad v tomto rozhodnutí. Přitom musí být

šetřeno práv vlastníků nemovitostí nacházejících se v ochranném pásmu

rádiového zařízení a rádiového směrového spoje.



(2) V řízeních o ochranných pásmech nadzemního komunikačního vedení,

rádiového zařízení a rádiového směrového spoje je Úřad dotčeným

správním úřadem.



Díl 5



Oprávnění k využívání cizích nemovitostí



§ 104



(1) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť, který podle 8

odst. 2 oznámil podnikání, je oprávněn v souladu s podmínkami

stanovenými v rozhodnutí vydaném podle zvláštního právního předpisu^43)

a za splnění dále stanovených podmínek zřizovat a provozovat na cizím

pozemku nebo v něm



a) nadzemní nebo podzemní komunikační vedení veřejné komunikační sítě,

včetně jejich opěrných bodů nadzemního nebo vytyčovacích bodů

podzemního komunikačního vedení, telefonní budky a přípojná komunikační

vedení veřejné komunikační sítě, přetínat tyto pozemky vodiči a

zřizovat v nich vedení veřejné komunikační sítě, jakož i související

elektrické přípojky,



b) anténní stožáry včetně antén rádiových zařízení veřejné komunikační

sítě, související elektronická komunikační zařízení veřejné komunikační

sítě a související elektrické přípojky,



c) anténní stožáry včetně antén rádiových směrových spojů veřejné

komunikační sítě, související elektronická komunikační zařízení veřejné

komunikační sítě a související elektrické přípojky.



(2) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť, který podle § 8

odst. 2 oznámil podnikání, je oprávněn za splnění dále stanovených

podmínek zřizovat a provozovat na cizí stavbě nebo v ní



a) vnitřní komunikační vedení veřejné komunikační sítě včetně koncových

bodů veřejné komunikační sítě a souvisejících rozvaděčů, veřejné

telefonní automaty a přípojná komunikační vedení veřejné komunikační

sítě, jakož i související elektrické přípojky,



b) anténní stožáry nebo anténní nosiče včetně antén rádiových zařízení

veřejné komunikační sítě a jejich přípojných komunikačních vedení,

související elektronická komunikační zařízení veřejné komunikační sítě,

připojení na vnitřní elektrické rozvody a související elektrické

přípojky,



c) anténní stožáry nebo anténní nosiče včetně antén rádiových směrových

spojů veřejné komunikační sítě a jejich přípojných komunikačních

vedení, související elektronická komunikační zařízení veřejné

komunikační sítě, připojení na vnitřní elektrické rozvody a související

elektrické přípojky.



(3) Pro zajištění výkonu oprávnění uvedených v odstavcích 1 a 2 písm.

b) a c) uzavře podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť s

vlastníkem dotčené nemovitosti písemnou smlouvu o smlouvě budoucí o

zřízení věcného břemene k části dotčené nemovitosti za jednorázovou

náhradu a po ukončení výstavby a zaměření polohy vedení smlouvu o

zřízení věcného břemene ke skutečně dotčené části nemovitosti. Na návrh

podnikatele zajišťujícího veřejnou komunikační síť je možno k zajištění

výkonu oprávnění uvedených v odstavcích 1 písm. b) a c) a 2 písm. b) a

c) s vlastníkem dotčené nemovitosti uzavřít i jinou písemnou smlouvu. K

výkonu oprávnění podle odstavce 2 písm. a) postačuje k umístění

vnitřních komunikačních vedení a komunikačních zařízení písemný souhlas

vlastníka nemovitosti.



(4) Nedojde-li s vlastníkem dotčené nemovitosti k uzavření písemné

smlouvy o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene podle odstavce 3

nebo prokáže-li podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť, že

vlastník dotčené nemovitosti není znám nebo není určen anebo proto, že

je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo je-li vlastnictví

nemovitosti sporné, či vlastník v dispozici s ní omezen, rozhodne o

návrhu podnikatele zajišťujícího veřejnou komunikační síť na zřízení

věcného břemene vyvlastňovací úřad podle zvláštního právního

předpisu^44a). Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť může

vykonávat oprávnění uvedená v rozhodnutí vyvlastňovacího úřadu o

omezení vlastnického práva k dotčené nemovitosti ode dne vykonatelnosti

tohoto rozhodnutí.



(5) Omezení vlastnického práva nesmí být provedeno ve větším rozsahu,

než je k dosažení účelu uvedeného v odstavcích 1 a 2 nezbytné.



(6) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť je dále na základě

prokazatelného oznámení vlastníkovi, popřípadě správci nebo uživateli

dotčené nemovitosti oprávněn



a) v nezbytném rozsahu vstupovat nebo vjíždět na cizí nemovitosti v

souvislosti s činnostmi uvedenými v odstavcích 1 a 2 a při přípravě

projektové dokumentace, opravách a údržbě komunikačních vedení a

elektronických komunikačních zařízení umístěných na cizích

nemovitostech,



b) v nezbytném rozsahu kácet a oklesťovat dřeviny ohrožující bezpečný a

spolehlivý provoz komunikačních vedení a elektronických komunikačních

zařízení, a to v souladu s podmínkami stanovenými zvláštním právním

předpisem.^42)



Prokazatelným oznámením se rozumí oznámení data a účelu vstupu či

vjezdu na dotčenou nemovitost nebo kácení či oklešťování dřevin

rostoucích na této nemovitosti, včetně oznámení činností, které v této

souvislosti budou na nemovitosti vykonávány. Oznámení musí být učiněno

s dostatečným předstihem.



(7) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť je povinen při

výkonu oprávnění podle odstavců 1, 2, 6 a 13 co nejvíce šetřit práv

vlastníků dotčených nemovitostí. Po skončení prací je povinen uvést

nemovitosti do předchozího stavu, a není-li to možné s ohledem na

povahu provedených prací, do stavu odpovídajícího předchozímu účelu

nebo užívání dotčené nemovitosti a bezprostředně prokazatelně oznámit

tuto skutečnost vlastníku, popřípadě správci nebo uživateli dotčené

nemovitosti. Po vykácení nebo okleštění dřevin je povinen na svůj

náklad provést likvidaci vzniklého klestu a zbytků po těžbě,

nedohodne-li se s vlastníkem dotčené nemovitosti jinak.



(8) Oprávnění uvedená v odstavcích 1 a 2 nenahrazují povinnosti

podnikatele zajišťujícího veřejnou komunikační síť podle zvláštního

právního předpisu.^41)



(9) Nadzemním komunikačním vedením se rozumí drátové, kabelové nebo

bezdrátové vedení, včetně souvisejícího elektronického komunikačního

zařízení, postavené nad zemí, vně nebo uvnitř budov. Opěrnými body

nadzemního komunikačního vedení jsou konstrukce nesoucí nebo

podpírající vodiče nebo kabely či související elektronická komunikační

zařízení tohoto vedení (sloup, střešník, zední konzola, anténní stožár,

anténní nosič).



(10) Síť elektronických komunikací (včetně stožárů, nadzemního i

podzemního komunikačního vedení a jejich opěrných a vytyčovacích bodů)

není součástí pozemku ve smyslu jiného právního předpisu^64) a je ve

smyslu jiného právního předpisu^64) považována za inženýrskou síť.



(11) Oprávnění z věcných břemen vzniklých podle tohoto zákona, či podle

předchozích právních úprav přecházejí na právní nástupce podnikatelů,

zajišťujících veřejnou komunikační síť, vlastníky či nabyvatele těchto

vedení, či jejich části, jsou-li tito zároveň podnikateli zajišťujícími

veřejnou komunikační síť.



(12) Podzemním komunikačním vedením se rozumí kabelové vedení, včetně

kabelových souborů a zařízení uložených pod povrchem země a kabelových

rozvaděčů umístěných nad úrovní terénu. Kabelovými soubory a zařízeními

jsou zejména spojky, kabelové doplňky, průběžné zesilovače, opakovače,

zařízení k ochraně kabelu před korozí, před přepětím, zařízení pro

tlakovou ochranu kabelu, ochranné trubky kabelů. Vytyčovacími body

podzemního komunikačního vedení jsou kabelové označníky, patníky nebo

sloupky určující polohu kabelových souborů a zařízení, křižovatky

kabelů s komunikacemi, dráhou, vodními toky, polohové změny trasy

kabelu v obcích nebo ve volném terénu.



(13) V případě poruchy nebo přerušení provozu komunikačního vedení nebo

elektronického komunikačního zařízení je podnikatel oprávněný podle

odstavců 1 a 2 oprávněn za účelem odstranění poruchy nebo přerušení

provozu vstoupit na nemovitost, na níž je toto vedení nebo elektronické

komunikační zařízení umístněno, bez souhlasu vlastníka, popřípadě

správce nebo uživatele podle odstavce 6, nebylo-li ani při vynaložení

přiměřeného úsilí možné vlastníkovi, popřípadě správci nebo uživateli

dotčené nemovitosti vstup s dostatečným předstihem oznámit a takový

souhlas získat. V takovém případě je tento podnikatel povinen

bezodkladně oznámit vlastníku, popřípadě správci nebo uživateli dotčené

nemovitosti provedení prací, jejich místo zabezpečit a zajistit

následně uvedení dotčené nemovitosti do předchozího, popřípadě

náležitého stavu.



(14) Dojde-li mezi vlastníkem nemovitosti a podnikatelem zajišťujícím

veřejnou komunikační síť ke sporu o rozsahu oprávnění uvedených v

odstavcích 1, 2 a 6, rozhodne na návrh jedné ze stran sporu příslušný

stavební úřad v součinnosti s Úřadem.



(15) Právní vztahy odpovědnosti za škodu způsobenou podnikatelem

zajišťujícím veřejnou komunikační síť v souvislosti s omezením

vlastnického práva vlastníka nemovitosti pro účely uvedené v odstavcích

1, 2 a 6 se řídí občanským zákoníkem.



(16) Vlastník domu, bytu nebo nebytového prostoru je povinen umožnit

uživateli tohoto domu, bytu nebo nebytového prostoru



a) příjem rozhlasového a televizního vysílání provozovatelů vysílání

podle zvláštního právního předpisu^11) za podmínky, že v místě příjmu

je signál přiměřené kvality,



b) zřízení vnitřního komunikačního vedení veřejné komunikační sítě

včetně rozvaděče a koncového bodu sítě.



Vznikne-li tím škoda na stavbě, je ten, kdo škodu způsobil, povinen ji

nahradit; této odpovědnosti se nemůže zprostit. Dojde-li mezi

vlastníkem domu, bytu nebo nebytového prostoru a uživatelem tohoto

domu, bytu nebo nebytového prostoru ke sporu o rozsahu těchto

povinností, rozhodne na návrh jedné ze stran sporu příslušný stavební

úřad v součinnosti s Úřadem.



(17) Stavebník, který vyvolal překládku nadzemního nebo podzemního

vedení veřejné komunikační sítě elektronických komunikací, nese náklady

nezbytné úpravy dotčeného úseku vedení sítě elektronických komunikací,

a to na úrovni stávajícího technického řešení. Náklady související s

modernizací či zvýšením přenosové kapacity nadzemního nebo podzemního

vedení sítě elektronických komunikací nese vlastník tohoto vedení.



HLAVA VI



Státní správa v oblasti elektronických komunikací



Díl 1



Správní úřady v oblasti elektronických komunikací



§ 105



Působnost Ministerstva



(1) Ministerstvo



a) předkládá vládě návrh státní politiky elektronických komunikací a

sleduje její realizaci,



b) předkládá vládě návrhy hlavních zásad státní politiky v

elektronických komunikacích,



c) zabezpečuje mezinárodní vztahy v oblasti elektronických komunikací

na úrovni vlád, vládních i nevládních organizací, s výjimkou vztahů,

jejichž zabezpečováním vláda pověří Úřad,



d) zabezpečuje ve věcech elektronických komunikací plnění závazků

vyplývajících z mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána

a které jsou vyhlášeny ve Sbírce zákonů nebo Sbírce mezinárodních

smluv, anebo závazků vyplývajících z členství České republiky v

mezinárodních organizacích, s výjimkou závazků plněných Úřadem v

případech stanovených vládou,



e) vykonává státní statistickou službu,^45)



f) spolupracuje s příslušnými ministerstvy členských států v oblasti

elektronických komunikací,



g) oznamuje Komisi regulační úřady v oblasti elektronických komunikací

a poskytuje jí další vyžádané informace,



h) v rámci své působnosti zastupuje Českou republiku v orgánech

Evropské unie.



(2) Při výkonu své činnosti Ministerstvo vychází rovněž z příslušných

rozhodnutí, doporučení, pokynů a stanovisek vydaných orgány Evropské

unie a z hlavních zásad státní politiky v elektronických komunikacích.

Rozhodne-li se Ministerstvo nepostupovat podle doporučení Komise,

kterým se harmonizuje uplatňování práva Evropské unie upravujícího

oblast elektronických komunikací, bezodkladně o tom informuje Komisi

spolu s odůvodněním takového postupu.



§ 106



Poskytování informací Ministerstvu



(1) Úřad poskytne na žádost Ministerstvu veškeré informace, které jsou

pro Ministerstvo nezbytné k plnění činností, k nimž je podle tohoto

zákona Ministerstvo příslušné.



(2) Nemá-li informace podle odstavce 1 k dispozici Úřad, poskytne je

Ministerstvu na jeho žádost a v jím stanovené přiměřené lhůtě, formě a

rozsahu osoba vykonávající činnost podle tohoto zákona. Součástí

žádosti Ministerstva je odůvodnění včetně uvedení účelu, pro který

Ministerstvo informace, údaje a podklady vyžaduje. Ministerstvo

nevyžaduje více informací, než je přiměřené účelu, pro který jsou

získávány.



(3) Osoba vykonávající činnost podle tohoto zákona předá podle odstavce

2 Ministerstvu i informace, údaje a podklady, které obsahují osobní

údaje, skutečnosti, které jsou předmětem obchodního tajemství, nebo

skutečnosti, které jsou předmětem ochrany podle zvláštního právního

předpisu.



(4) Informace, podklady a údaje předané podle odstavců 1 až 3 je

Ministerstvo povinno chránit před zneužitím.



§ 107



Organizace Úřadu



(1) Úřad má pětičlennou Radu Úřadu (dále jen "Rada"). Jeden z členů

Rady je předsedou Rady. Předseda řídí činnost Rady, v jeho

nepřítomnosti řídí její činnost jím pověřený člen Rady. Předseda Rady

jedná jménem Úřadu a stojí v jeho čele. Předseda Rady se považuje za

služební orgán a je oprávněn dávat státnímu zaměstnanci příkazy k

výkonu státní služby podle zákona o státní službě. Ve stanovených

případech rozhoduje Rada.



(2) Členy Rady a jejího předsedu jmenuje a odvolává vláda na návrh

ministra průmyslu a obchodu. Funkční období členů Rady je 5 let. Každý

rok je jmenován jeden člen Rady. Do funkce předsedy Rady je člen Rady

jmenován na dobu zbývající do konce jeho členství v Radě, nejvýše však

na dobu 3 let.



(3) Do funkce člena Rady může být jmenován občan České republiky, který



a) je plně způsobilý k právním úkonům,



b) je bezúhonný; za bezúhonného se nepovažuje občan, který byl

pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin, pokud jeho odsouzení pro

trestné činy nebylo zahlazeno anebo se na něj z jiného důvodu hledí,

jako by nebyl odsouzen; za bezúhonného se dále nepovažuje občan, který

nesplňuje podmínky stanovené zvláštním právním předpisem,^46)



c) má praxi v rozsahu minimálně 5 let v oboru elektronických

komunikací, ekonomie nebo práva,



d) má ukončené vysokoškolské studium v magisterském studijním programu.



(4) S funkcí člena Rady je neslučitelná funkce poslance nebo senátora,

soudce, státního zástupce, jakákoli funkce ve veřejné správě, funkce

člena orgánů územní samosprávy a funkce v politické straně nebo v

politickém hnutí.



(5) Funkce člena Rady zaniká



a) uplynutím funkčního období,



b) odvoláním,



c) vzdáním se funkce,



d) nabytím funkce neslučitelné s funkcí člena Rady,



e) nabytím právní moci rozsudku soudu o omezení jeho způsobilosti k

právním úkonům nebo o spáchání úmyslného trestného činu, nebo



f) úmrtím nebo prohlášením za mrtvého.



(6) Člena Rady vláda může odvolat v případě hrubého nebo opakovaného

méně závažného porušení jeho povinností, nemoci trvale znemožňující

vykonávání jeho úkolů nebo nevykonává-li svou funkci po dobu delší než

6 měsíců. Vláda na návrh ministra průmyslu a obchodu bezodkladně

jmenuje nového člena Rady na zbývající část funkčního období odvolaného

člena.



(7) Funkce předsedy Rady zaniká v okamžiku zániku jeho funkce člena

Rady podle odstavců 5 a 6. Rozhodnutí o odvolání z funkce člena, včetně

odůvodnění, se doručí odvolanému předsedovi Rady a zároveň ho zveřejní

v den zániku funkce. Vláda na návrh ministra průmyslu a obchodu

bezodkladně jmenuje nového předsedu Rady na zbývající část funkčního

období odvolaného předsedy Rady.



(8) Rada rozhoduje hlasováním. Každý člen Rady má jeden hlas.

Rozhodnutí Rady je přijato, pokud pro něj hlasovali alespoň 3 její

členové. O hlasování se vede protokol, který podepisují všichni

přítomní členové Rady a osoba, která byla pověřena sepsáním protokolu;

při nahlížení do spisu je vyloučeno nahlížet do tohoto protokolu.



(9) Rada



a) schvaluje



1. statut Úřadu,



2. plán činnosti Úřadu,



3. návrh rozpočtu Úřadu a závěrečný účet Úřadu,



4. jednací řád Rady, spisový a podpisový řád Úřadu,



5. zprávy o činnosti Úřadu,



6. návrhy prováděcích právních předpisů,



b) rozhoduje o



1. opravných prostředcích proti rozhodnutím vydaným předsedou Rady,



2. opatřeních obecné povahy,



3. rozhodnutích o ceně,



4. určení poskytovatele univerzální služby (§ 39) a



5. stanovení podniku s významnou tržní silou a o uložení povinností

takovému subjektu (§ 51).



(10) Proti rozhodnutí Rady není přípustný opravný prostředek.



(11) Předseda Rady v prvním stupni rozhoduje v řízení podle § 22, 22a,

22b, 23 a 127. Stanoví-li zákon, že o věci rozhoduje Úřad, statut Úřadu

může stanovit, že v daném případě, s výjimkou ustanovení odstavce 8, v

prvním stupni rozhoduje předseda Rady.



(12) Členové Rady a její předseda jsou odměňováni podle zvláštního

právního předpisu^46a).



§ 108



Působnost Úřadu



(1) Úřad podle tohoto zákona



a) vydává všeobecná oprávnění, rozhoduje o jejich změně nebo zrušení a

vede evidenci podnikatelů v elektronických komunikacích,



b) vydává opatření obecné povahy,



c) provádí analýzy relevantních trhů v oblasti elektronických

komunikací, určuje podniky s významnou tržní silou (§ 53) a ukládá jim

zvláštní povinnosti,



d) stanovuje poskytovatele univerzální služby v elektronických

komunikacích a přezkoumává poskytování univerzální služby,



e) stanovuje čisté náklady na poskytování univerzální služby, rozhoduje

o povinnosti vrátit finanční prostředky neoprávněně čerpané na úhradu

čistých nákladů poskytování univerzální služby a rozhoduje, zda výše

čistých nákladů představuje pro jejího poskytovatele neúnosnou zátěž,



f) vydává rozhodnutí o ceně a vykonává kontrolu cen v oblasti

elektronických komunikací,



g) rozhoduje ve sporech, stanoví-li tak tento zákon,



h) spolupracuje s příslušnými národními regulačními orgány členských

států, Evropskou agenturou pro bezpečnost sítí a informací (ENISA),

Sdružením BEREC a s Komisí,



i) ukládá povinnosti nepeněžitého plnění,



j) ověřuje odbornou způsobilost k obsluze vysílacích rádiových

zařízení,



k) vykonává působnost uznávacího orgánu podle zvláštního právního

předpisu^18) při uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti pro

přístup k regulované činnosti v oblasti elektronických komunikací nebo

pro její výkon na území České republiky, pokud byla odborná kvalifikace

pro výkon této činnosti získána nebo tato činnost vykonávána mimo

Českou republiku státními příslušníky členských států Evropské unie

nebo jejich rodinnými příslušníky,



l) stanovuje, vybírá a vymáhá poplatky,



m) vykonává kontrolu elektronických komunikací, vyhledává a odstraňuje

zdroje rušení,



n) ukládá, vybírá a vymáhá pokuty za porušení povinností,



o) vykonává správu rádiových kmitočtů a čísel, včetně vedení jejich

databáze,



p) provádí výběrová řízení a monitorování dodržování závazků

vyplývajících držitelům přídělů rádiových kmitočtů z výběrových řízení,



q) zabezpečuje harmonizaci využívání rádiového spektra a harmonizaci

číslovacích plánů,



r) zřizuje a spravuje radiokomunikační účet,



s) předkládá Ministerstvu věcné návrhy právních předpisů v oblasti

elektronických komunikací a spolupracuje s Ministerstvem na jejich

přípravě,



t) vydává prováděcí právní předpisy v oblasti elektronických komunikací

v rozsahu zmocnění podle tohoto zákona,



u) zabezpečuje oznamovací a informační povinnost ve vztahu ke Komisi v

otázkách patřících do jeho působnosti,



v) vykonává státní statistickou službu,



w) zabezpečuje mezinárodní vztahy v oblasti elektronických komunikací v

případech stanovených vládou,



x) získává a zpracovává v rámci statistického zjišťování údaje z

oblasti elektronických komunikací od subjektů vykonávajících

komunikační činnosti a fyzických osob za podmínek stanovených zvláštním

právním předpisem^45) a poskytuje jednotlivé údaje získané při

statistickém zjišťování Ministerstvu,



y) zabezpečuje vydávání Telekomunikačního věstníku prostřednictvím

portálu veřejné správy,



z) rozhoduje o uložení povinnosti změnit smlouvu nebo její zveřejněný

návrh pro veřejně dostupnou službu elektronických komunikací nebo pro

zajištění připojení k veřejné komunikační síti podle § 63 odst. 5,



aa) je exekučním správním orgánem pro vymáhání povinností stanovených

tímto zákonem nebo uložených z moci úřední na jeho základě,



bb) provozuje informační systémy podle tohoto zákona a automatizovaný

systém monitorování kmitočtového spektra.



(2) Úřad vykonává i další činnosti, pokud to vyplývá z ustanovení

tohoto zákona anebo jiných právních předpisů.^2)



(3) Při výkonu své působnosti Úřad vychází rovněž z příslušných

rozhodnutí, doporučení, pokynů a stanovisek vydaných orgány Evropské

unie, Evropskou agenturou pro bezpečnost sítí a informací (ENISA) a

Sdružením BEREC a z hlavních zásad státní politiky v elektronických

komunikacích. Rozhodne-li se Úřad nepostupovat podle doporučení Komise,

kterým se harmonizuje uplatňování práva Evropské unie upravujícího

oblast elektronických komunikací, bezodkladně o tom informuje Komisi

spolu s odůvodněním takového postupu.



§ 109



Vyloučení střetu zájmů



(1) Zaměstnanci zařazení do Ministerstva nebo Úřadu, vedoucí

organizačního útvaru, který pracuje pro ministra průmyslu a obchodu,

poradci a zaměstnanci, kteří vykonávají další jinak označené činnosti

pro ministra průmyslu a obchodu, a náměstci ministra průmyslu a obchodu

nesmějí podnikat v oblasti elektronických komunikací, přijímat účast ve

statutárních, řídících a kontrolních orgánech podnikatelů

vykonávajících činnosti v působnosti tohoto zákona, vykonávat

poradenskou anebo jinou odbornou pomoc ve věcech elektronických

komunikací nebo jinak působit ve prospěch takových podnikatelů.



(2) Člen Rady má povinnost podle odstavce 1 rovněž po dobu 6 měsíců po

skončení výkonu funkce v Radě. Po tuto dobu mu náleží každý měsíc plat

ve výši jeho průměrného měsíčního platu za dobu výkonu funkce.



(3) Člen Rady nesmí být v pracovním poměru k Ministerstvu, ani

vykonávat jinou výdělečnou činnost pro Ministerstvo.



§ 110



Vztah Úřadu k Parlamentu a k vládě České republiky



(1) Úřad je povinen zpracovat každoročně výroční zprávu o své činnosti

za předchozí kalendářní rok, která obsahuje zejména informace o

aktuálním stavu a vývoji v oblasti elektronických komunikací, o

vydaných opatřeních obecné povahy, rozhodnutích a rozhodnutích o ceně,

o uplatňování příslušného práva Evropské unie^1) upravujícího oblast

elektronických komunikací, o výsledcích kontrol dodržování povinností

stanovených zákonem a o potřebě přijetí právních předpisů v oblasti

elektronických komunikací. Výroční zpráva rovněž obsahuje plánovaný

rozpočet Úřadu a přehled výsledků hospodaření, včetně uvedení nákladů

na výkon regulace za předchozí kalendářní rok a plánovaných nákladů na

svou činnost ve stejném členění na rok následující. Součástí výroční

zprávy je vždy výroční zpráva univerzální služby (§ 50).



(2) Výroční zprávu je Úřad povinen předložit Poslanecké sněmovně a

Senátu Parlamentu a vládě České republiky nejpozději do konce května

každého kalendářního roku. Současně je povinen ji uveřejnit.



(3) Úřad je povinen na vyžádání poskytnout Poslanecké sněmovně a Senátu

Parlamentu České republiky a vládě České republiky vysvětlení a

dodatečné informace k obsahu výroční zprávy. Projednávání výroční

zprávy ve vládě České republiky je povinen zúčastnit se alespoň jeden

člen Rady. Členové Rady jsou povinni se zúčastnit projednávání výroční

zprávy Poslaneckou sněmovnou a Senátem Parlamentu České republiky,

jestliže o to byli Poslaneckou sněmovnou nebo Senátem Parlamentu České

republiky požádáni.



§ 111



Spolupráce s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže



(1) Úřad a Úřad pro ochranu hospodářské soutěže si vzájemně poskytují

podněty, informace a jiné formy součinnosti potřebné k plnění úkolů,

které jim stanoví právní předpisy. Při předávání informací je příjemce

povinen zajistit stejnou úroveň důvěrnosti jako předávající. Před

vydáním rozhodnutí podle § 51, před uložením sankce za porušení

takového rozhodnutí a při provádění analýz relevantního trhu podle § 51

a 52 Úřad umožní Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zaujmout k věci

stanovisko; pokud Úřad pro ochranu hospodářské soutěže nezaujme k věci

stanovisko do 1 měsíce ode dne doručení návrhu Úřadu, má se za to, že k

tomuto návrhu nemá výhrady.



(2) Úřad sděluje Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže na jeho žádost

stanovisko, zda jednání soutěžitele je porušením povinnosti stanovené

tímto zákonem nebo rozhodnutím vydaným na jeho základě.



(3) Úřad a Úřad pro ochranu hospodářské soutěže při plnění úkolů

vzájemně spolupracují, vyžadují navzájem stanoviska k připravovaným

rozhodnutím vydávaným v mezích jejich působnosti a usilují při tom o

dosažení shody těchto stanovisek.



§ 112



Spolupráce s Radou pro rozhlasové a televizní vysílání



(1) Úřad a Rada pro rozhlasové a televizní vysílání si vzájemně

poskytují podněty, informace a jiné formy součinnosti potřebné k plnění

úkolů, které jim stanoví právní předpisy. Při předávání informací je

příjemce povinen zajistit stejnou úroveň důvěrnosti jako předávající.



(2) Zjistí-li Úřad v rámci své činnosti, že existují nevyužité kmitočty

v pásmu určeném výhradně pro rozhlasové a televizní vysílání, informuje

o tom bezodkladně Radu pro rozhlasové a televizní vysílání.



(3) Úřad



a) zpracovává v součinnosti s Radou pro rozhlasové a televizní vysílání

část plánu přidělení kmitočtových pásem určených pro rozhlasovou

službu,



b) předává Radě pro rozhlasové a televizní vysílání na základě její

žádosti zkoordinované kmitočty pro rozhlasové a televizní vysílání,

včetně jejich technických parametrů,



c) poskytuje Radě pro rozhlasové a televizní vysílání aktuální údaje

(databázi) o provozovaných vysílacích rádiových zařízeních pro

rozhlasové a televizní vysílání,



d) spolupracuje s Radou pro rozhlasové a televizní vysílání při své

kontrolní činnosti,



e) informuje Radu pro rozhlasové a televizní vysílání o vydání

rozhodnutí podle § 19, 22a a 22b, pokud se týká rádiových kmitočtů pro

rozhlasovou službu.



(4) Úřad vydává Radě pro rozhlasové a televizní vysílání na její

vyžádání^11) stanoviska, která obsahují diagram využití rádiových

kmitočtů pro požadovaný územní rozsah rozhlasového nebo televizního

vysílání a údaje o případném omezení doby využívání těchto rádiových

kmitočtů, jsou-li předem známy. Diagramem využití rádiových kmitočtů se

rozumí grafické plošné znázornění předpokládaného území pokrytého

signálem rozhlasového nebo televizního vysílání.



Kontrola elektronických komunikací



§ 113



(1) Úřad vykonává kontrolu elektronických komunikací.



(2) Při výkonu státní kontroly elektronických komunikací Úřad

kontroluje plnění povinností a podmínek stanovených tímto zákonem,

prováděcími právními předpisy, opatřeními obecné povahy, rozhodnutími a

rozhodnutími o ceně vydanými na základě tohoto zákona. Úřad dále

kontroluje využívání rádiových kmitočtů a čísel.



(3) Při kontrole využívání rádiových kmitočtů kontrolující zjišťují

dodržování podmínek stanovených v přídělu rádiových kmitočtů,

všeobecném oprávnění nebo v individuálním oprávnění k využívání

rádiových kmitočtů i monitorováním rádiových kmitočtů. Monitorování

rádiových kmitočtů je zpravidla prováděno bez předchozího upozornění

osob využívajících rádiové kmitočty, které mají být monitorovány.



(4) Je-li to nezbytně nutné pro identifikaci osob využívajících rádiové

kmitočty, jsou kontrolující při kontrole využívání rádiových kmitočtů

monitorováním oprávněni se seznamovat s obsahem přenášených zpráv.

Jinak se kontrola využívání rádiových kmitočtů provádí jejich

monitorováním bez odposlechu a záznamu zpráv. Kontrolující nesmějí

obsah přenášených zpráv sdělovat jiným osobám než odesílateli nebo

adresátovi přenášených zpráv, popřípadě jimi zmocněnému zástupci ani

umožnit jiným osobám, aby získávaly informace o obsahu přenášených

zpráv.



(5) Způsob stanovení území pokrytého signálem televizního vysílání,

metodu stanovení intenzity elektromagnetického pole a z tohoto odvozené

pokrytí obyvatel signálem televizního vysílání stanoví prováděcí právní

předpis.



(6) Způsob stanovení území pokrytého signálem zemského analogového

rozhlasového vysílání v kmitočtovém pásmu 87,5 - 108 MHz a zemského

digitálního rozhlasového vysílání v kmitočtových pásmech 174 - 230 MHz

a 1452 - 1479,5 MHz, metodu stanovení intenzity elektromagnetického

pole a z tohoto odvozené pokrytí obyvatel signálem rozhlasového

vysílání stanoví prováděcí právní předpis.



(7) Kontrola cen spočívá



a) ve zjišťování, zda prodávající nebo kupující neporušují ustanovení

tohoto zákona nebo rozhodnutí o ceně vydané Úřadem,



b) v ověřování správnosti předkládaných podkladů pro potřeby

vyhodnocování vývoje cen, regulace cen a pro řízení o porušení

ustanovení tohoto zákona nebo rozhodnutí o ceně vydané Úřadem.



(8) Pověření ke kontrole může mít formu průkazu, jehož vzor stanoví

prováděcí právní předpis.



(9) Při kontrole čísel Úřad zjišťuje dodržování podmínek stanovených

pro jejich využívání tímto zákonem, prováděcími právními předpisy,

opatřeními obecné povahy a rozhodnutími vydanými na základě tohoto

zákona. Kontrola čísel je zpravidla prováděná bez předchozího

upozornění osob využívajících tato čísla pro poskytování služeb nebo

přístupu k sítím elektronických komunikací.



§ 114



(1) Zjistí-li Úřad, že osoba vykonávající komunikační činnost podle

tohoto zákona (dále jen „povinná osoba“) nesplní podmínky nebo nesplní

zvláštní povinnosti stanovené všeobecným oprávněním, oprávněním k

využívání rádiových kmitočtů nebo oprávněním k využívání čísel, nebo

nesplní zvláštní povinnosti uvedené v § 11, vyzve povinnou osobu, aby

odstranila zjištěné nedostatky ve lhůtě do 1 měsíce. Úřad může stanovit

lhůtu kratší v případě opakovaného porušení podmínek nebo povinností,

nebo jestliže s ní povinná osoba projeví souhlas. Úřad v odůvodněných

případech může stanovit lhůtu delší než 1 měsíc. Povinná osoba

bezodkladně písemně oznámí Úřadu odstranění zjištěných nedostatků.



(2) Zjistí-li Úřad, že porušení povinností a podmínek uvedených v

odstavci 1 představuje bezprostřední a závažné ohrožení veřejného

pořádku, veřejné bezpečnosti nebo zdraví a bezpečnosti osob nebo hrozí

způsobením vážné hospodářské nebo jiné újmy ostatním podnikatelům

poskytujícím služby nebo uživatelům sítí nebo služeb elektronických

komunikací anebo jiným osobám, vydá bezodkladně rozhodnutí o opatření k

nápravě. Toto opatření je platné nejdéle po dobu tří měsíců. Pokud

během této doby povinná osoba nezjedná nápravu, lze platnost tohoto

opatření prodloužit až o další tři měsíce.



(3) Úřad může rozhodnout o přerušení, nebo ukončení poskytování určité

služby elektronických komunikací nebo souboru služeb, pokud by toto

poskytování mohlo vést ke značnému narušení hospodářské soutěže, a to

do doby, než podnikatel poskytující tuto službu začne plnit uložené

povinnosti podle § 84 odst. 1.



Poskytování informací Úřadu



§ 115



(1) Povinná osoba poskytne Úřadu na jeho žádost a v jím stanovené

přiměřené lhůtě, formě a rozsahu úplné a pravdivé informace včetně

finančních a údaje a podklady, které jsou nezbytné k plnění činností, k

nimž je podle tohoto zákona Úřad příslušný. Součástí žádosti Úřadu je

odůvodnění včetně uvedení účelu, pro který Úřad informace, údaje a

podklady vyžaduje. Úřad nevyžaduje více informací, než je přiměřené

účelu, pro který jsou získávány.



(2) Povinná osoba předá Úřadu i informace, údaje a podklady podle

odstavce 1, které obsahují osobní údaje, skutečnosti, které jsou

předmětem obchodního tajemství, nebo skutečnosti, které jsou předmětem

ochrany podle zvláštního právního předpisu.^48)



(3) Úřad je oprávněn za podmínek podle odstavce 1 vyžadovat informace,

údaje a podklady zejména pro



a) kvalifikovaný odhad výše čistých nákladů univerzální služby (§ 39) a

pro výpočet čistých nákladů na poskytování univerzální služby,



b) kontrolu plnění parametrů kvality a plnění výkonnostních cílů

univerzální služby (§ 47),



c) kontrolu plnění povinnosti zaplatit poplatky uvedené v § 133,



d) kontrolu plnění zvláštních povinností uvedených v § 11,



e) kontrolu plnění povinností a podmínek stanovených všeobecným

oprávněním, oprávněním k využívání rádiových kmitočtů nebo oprávněním k

využívání čísel,



f) posuzování žádosti o udělení oprávnění k využívání rádiových

kmitočtů nebo oprávnění k využívání čísel,



g) uveřejňování srovnávacích přehledů o kvalitě a cenách služeb

elektronických komunikací v zájmu spotřebitelů,



h) analýzu trhu za účelem zajištění efektivně konkurenčního trhu,



i) regulaci cen,



j) řešení sporů, zejména sporů o přístupu a sporů ve věcech vyúčtování

ceny za poskytnutou službu,



k) kontrolu plnění povinností stanovených v přímo použitelném předpisu

Evropské unie^5a),



l) zabezpečení efektivního využívání rádiových kmitočtů a jejich

účelnou správu,



m) sbírání informací o budoucím rozvoji sítí nebo služeb včetně změn

topologie sítí, pokud by mohly mít dopad na poskytování služeb na daném

velkoobchodním trhu,



n) kontrolu plnění povinností uvedených v § 98, 99 a § 55 odst. 1,



o) posuzování sdílení prostředků nebo majetku podle § 84 odst. 4, a to

informace o povaze, dostupnosti a místa umístění těchto prostředků.



(4) Informace, údaje a podklady podle odstavce 3, s výjimkou písmene

g), nesmí Úřad požadovat od podnikatele před zahájením komunikační

činnosti nebo v rámci podmínek pro zahájení takové činnosti. Informace

uvedené v odstavci 3 písm. e) je Úřad oprávněn vyžadovat pouze pro

účely kontroly zahájené z vlastního podnětu nebo v případě, kdy Úřad

obdrží stížnost nebo jinou informaci o porušování stanovených podmínek.



(5) Úřad je oprávněn provést kontrolu informací, údajů a podkladů

předložených podle odstavců 1 až 3. Úřad při kontrole postupuje podle

zvláštního právního předpisu.^47)



(6) Informace, podklady a údaje předané povinnou osobou podle odstavců

1 až 3 je Úřad povinen chránit před zneužitím.



(7) Ustanovením odstavců 1 až 5 není dotčeno právo Úřadu požadovat

informace, údaje a podklady podle zvláštních právních předpisů.



(8) Úřad dále shromažďuje dostupné informace o obecném předmětu

opravných prostředků, počtu žalob podaných podle § 246 občanského

soudního řádu a podle soudního řádu správního, délce řízení o těchto

opravných prostředcích a o počtu rozhodnutí, kterými byla nařízena

předběžná opatření, a to v elektronické podobě. Tyto informace Úřad

poskytne Komisi nebo Sdružení BEREC na základě jejich odůvodněné

žádosti.



Díl 2



Spolupráce s Komisí a s příslušnými národními orgány členských států



§ 116



(1) Ministerstvo v rámci své působnosti spolupracuje s příslušnými

ministerstvy členských států a s Komisí, a to zejména v oblasti

strategického plánování, koordinaci a harmonizaci využívání rádiového

spektra, a ve vztahu ke Komisi zabezpečuje oznamovací a informační

povinnost v otázkách patřících do jeho působnosti.



(2) Ministerstvo v rámci své působnosti zastupuje Českou republiku v

poradních sborech a výborech Komise.



(3) Ministerstvo zachovává důvěrnost informací, které mu byly předány

orgány členských států jako důvěrné.



§ 117



(1) Úřad v rámci své působnosti spolupracuje s příslušnými národními

regulačními orgány členských států. Dále se Úřad v rámci své působnosti

účastní jednání příslušných poradních sborů a výborů Komise a Sdružení

BEREC. Úřad se subjekty uvedenými v tomto odstavci spolupracuje zejména

v oblasti strategického plánování, koordinaci a harmonizaci využívání

rádiového spektra.



(2) Ve vztahu ke Komisi Úřad zabezpečuje oznamovací a informační

povinnost v otázkách patřících do jeho působnosti, zejména poskytuje

Komisi informaci o uplatňování příslušného práva Evropské unie

upravujícího oblast elektronických komunikací, svou výroční zprávu a

další informace, které si Komise vyžádá.



(3) Úřad je oprávněn poskytnout jemu dostupné informace regulačnímu

orgánu v jiném členském státě na základě odůvodněné žádosti takového

regulačního orgánu. Úřad zachovává důvěrnost informací, které mu byly

předány jinými regulačními orgány, včetně regulačních orgánů členských

států, jako důvěrné.



(4) Poskytne-li Úřad Komisi informaci, kterou si dříve vyžádal od

podnikatele, bezodkladně o tom tohoto podnikatele informuje.



HLAVA VII



Správní delikty



§ 118



Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob



(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního

deliktu tím, že



a) podniká v oblasti elektronických komunikací v rozporu s § 8,



b) poruší některou z podmínek všeobecného oprávnění podle § 10 odst. 1,



c) v rozporu s § 13 neoznámí předem Úřadu zahájení komunikační

činnosti, nebo změny údajů, které uvedla v oznámení o komunikační

činnosti, nebo neoznámí ukončení komunikační činnosti,



d) využívá rádiové kmitočty, pro jejichž využívání je třeba oprávnění k

využívání rádiových kmitočtů podle § 17 odst. 1, bez tohoto oprávnění,



e) využívá číslo v rozporu s číslovacím plánem podle § 29 odst. 1,



f) využívá číslo bez oprávnění k využívání čísel podle § 30 odst. 1,

nebo v rozporu s tímto oprávněním,



g) využívá údaje v databázi k jinému účelu, než stanoví § 33 odst. 3,



h) použije bránu v rozporu s § 83 odst. 4,



i) v rozporu s § 93 použije adresu elektronické pošty pro odeslání

zprávy nebo zpráv třetím osobám bez souhlasu držitele adresy

elektronické pošty,



j) využívá síť nebo službu elektronických komunikací v rozporu s § 96

odst. 1 nebo 2,



k) v rozporu s § 96 odst. 3 jako podnikatel, který poskytuje službu

dotazů na účastnická čísla nebo jiné obdobné údaje, poskytuje údaje

účastníka, které veřejný seznam neobsahuje,



l) nesplní při vykonávání komunikační činnosti některou z podmínek

opatření obecné povahy vydaným Úřadem podle § 9 odst. 2, § 16 odst. 2,

§ 34 odst. 4, § 47 odst. 3, § 62 odst. 3, § 70 odst. 3, § 71 odst. 3, §

82 odst. 4, § 85 odst. 6, § 86 odst. 3,



m) jako držitel oprávnění k využívání čísel v rozporu s § 32 odst. 3

neoznámí změnu skutečností, na základě kterých mu bylo toto oprávnění

uděleno,



n) jako právní nástupce osoby, která byla držitelem přídělu rádiových

kmitočtů, neinformuje o svém nástupnictví podle § 22c odst. 3 nebo §

22d odst. 2,



o) v rozporu s § 73 odst. 2 uvede do provozu nebo provozuje přístroj,

který nesplňuje technické požadavky,



p) poruší některý ze zákazů v ochranném pásmu podzemního komunikačního

vedení podle § 102 odst. 3,



q) poruší omezení nebo podmínku ochrany ochranného pásma nadzemního

komunikačního vedení stanovené v rozhodnutí příslušného stavebního

úřadu podle § 102 odst. 5 nebo ochranného pásma rádiového zařízení a

rádiového směrového spoje stanovené v rozhodnutí příslušného stavebního

úřadu podle § 103 odst. 1, nebo



r) v rozporu s § 102 odst. 4 vykonává v ochranném pásmu podzemního

komunikačního vedení činnost, která znemožňuje nebo podstatně

znesnadňuje přístup k tomuto vedení, nebo která by mohla ohrozit

bezpečnost a spolehlivost jeho provozu, bez předchozího souhlasu

vlastníka vedení.



(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba jako držitel oprávnění k

využívání rádiových kmitočtů podle § 17 odst. 1 se dopustí správního

deliktu tím, že



a) využívá rádiové kmitočty v rozporu s tímto oprávněním,



b) v rozporu s § 19 odst. 7 nezajistí ukončení provozu vysílacích

rádiových stanic bezprostředně po skončení platnosti tohoto oprávnění,



c) v rozporu s § 18 odst. 5 neoznámí změnu skutečností, na základě

kterých jí bylo toto oprávnění uděleno,



d) jako držitel oprávnění k využívání rádiových kmitočtů neinformuje

Úřad o pronájmu tohoto oprávnění podle § 19a odst. 4,



e) pronajme toto oprávnění v rozporu s § 19a odst. 1, nebo



f) v rozporu s § 26 odst. 2 nezajistí, aby obsluhu vysílacích rádiových

zařízení prováděla pouze osoba, která má platný průkaz odborné

způsobilosti.



(3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba jako držitel oprávnění k

využívání rádiových kmitočtů pro experimentální účely podle § 19b se

dopustí správního deliktu tím, že



a) v rozporu s § 19b odst. 11 neoznámí změnu skutečností, na základě

kterých mu bylo toto oprávnění uděleno, nebo



b) neposkytne Úřadu informace podle § 19b odst. 14.



(4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba jako provozovatel

zařízení, jehož provozem vzniká vysokofrekvenční energie, se dopustí

správního deliktu tím, že



a) v rozporu s § 100 odst. 1 nezajistí, aby vysokofrekvenční energie

těchto zařízení nezpůsobovala rušení provozu elektronických

komunikačních zařízení a sítí nebo rušení poskytování služeb

elektronických komunikací nebo provozování radiokomunikačních služeb,

nebo



b) v rozporu s § 100 odst. 3 neučiní vhodná ochranná opatření, dojde-li

k rušení provozu elektronického komunikačního zařízení, sítě,

poskytování služeb elektronických komunikací nebo provozování

radiokomunikačních služeb.



(5) Právnická nebo podnikající fyzická osoba jako povinná osoba se

dopustí správního deliktu tím, že



a) v rozporu s § 114 odst. 1 neodstraní ve stanovené lhůtě zjištěné

nedostatky nebo o jejich odstranění bezodkladně neinformuje Úřad, nebo



b) nepředloží informace, údaje nebo podklady vyžádané Úřadem podle §

115.



(6) Podnikatel se dopustí správního deliktu tím, že



a) v rozporu s § 23 odst. 1 uzavře smlouvu o převodu přídělu bez

souhlasu Úřadu,



b) diskriminuje jiného podnikatele poskytujícího službu elektronických

komunikací, pokud jde o číselné řady používané pro přístup k jeho

službám podle § 30 odst. 10,



c) nesplní povinnost používat normy, specifikace nebo doporučení podle

§ 62 odst. 1 nebo 2,



d) využívá poskytnuté informace v rozporu se stanoveným účelem nebo

nezabezpečuje zachování jejich důvěrnosti podle § 81 odst. 2,



e) nepředá Úřadu úplné znění smlouvy nebo její změny a dodatky podle §

80 odst. 3,



f) v rozporu s § 80 odst. 5 neinformuje odmítnutého podnikatele o

odmítnutí nebo neuvede jeho důvody nebo tyto informace nezašle Úřadu,

nebo



g) v rozporu s § 30 odst. 11 uzavře smlouvu o převodu oprávnění k

využívání čísel bez souhlasu Úřadu.



(7) Držitel oprávnění k využívání čísla se dopustí správního deliktu

tím, že



a) neprovede technické úpravy při změně číslovacího plánu podle § 29

odst. 3, nebo



b) bezprostředně po skončení platnosti oprávnění k využívání čísel

nezajistí, aby bylo ukončeno využívání čísel na základě tohoto

oprávnění podle § 36 odst. 8.



(8) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu se

dopustí správního deliktu tím, že



a) nezajistí uživatelům nepřetržitý přístup k číslům tísňového volání

nebo k evropským harmonizovaným číslům podle § 61 odst. 3 nebo neumožní

svým účastníkům bezplatné volání na tato čísla podle § 69 písm. c),



b) nesplní povinnost ohledně přesměrování volání podle § 94 odst. 1,



c) neposkytne informace z databáze účastníků podle § 97 odst. 5,



d) poruší povinnost zajistit volání na evropská harmonizovaná čísla

podle § 33a odst. 1,



e) nezajistí informování účastníků a uživatelů podle § 33a odst. 2,



f) nevede aktuální databázi všech svých účastníků a dostupných údajů o

aktivovaných předplacených kartách podle § 61 odst. 4,



g) nepředá dostupné osobní nebo identifikační údaje účastníků pro

informační a operátorské služby podle § 66 odst. 1,



h) nezajistí službu identifikace zlomyslných nebo obtěžujících volání

podle § 67,



i) nesplní povinnost podle § 69 písm. a) nebo b),



j) jako podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu

prostřednictvím veřejné mobilní telefonní sítě nesplní povinnost podle

§ 75 odst. 1 nebo 3,



k) poruší povinnost ohledně zobrazení účastnického čísla podle § 92,



l) nepředá údaje o účastnících pro účely vedení telefonních seznamů

nebo pro účely informační služby podle § 41 odst. 3, nebo



m) nezajišťuje uskutečnění všech mezinárodních volání do Evropského

telefonního číslovacího prostoru podle § 61 odst. 6.



(9) Podnikatel zajišťující veřejnou telefonní síť se dopustí správního

deliktu tím, že



a) nesplní povinnost ohledně přesměrování volání podle § 94 odst. 1,

nebo



b) neumožní všem koncovým uživatelům veřejné telefonní sítě přístup k

operátorským službám a nejméně k jedné informační službě podle § 66

odst. 2.



(10) Poskytovatel univerzální služby se dopustí správního deliktu tím,

že



a) neumožňuje účastníkovi přiměřenou úroveň kontroly jeho výdajů podle

§ 44 odst. 4,



b) neuplatňuje jednotné ceny nebo nerespektuje ceny stanovené Úřadem

podle § 45 odst. 2,



c) neplní mezní hodnoty parametrů kvality nebo výkonnostních cílů

jednotlivých služeb podle § 47 odst. 1,



d) neuveřejní informace v souladu s § 54 odst. 1 písm. a) nebo

nepředloží platné ceny Úřadu podle § 54 odst. 1 písm. b),



e) nevede oddělenou evidenci nákladů a výnosů podle § 86 odst. 1,



f) nepředloží výsledky oddělené evidence k ověření podle § 86 odst. 4,



g) neuveřejní závěry ověření výsledků oddělené evidence podle § 86

odst. 4,



h) nedoloží výpočet cen podle § 86 odst. 5 nebo 6,



i) nepředloží roční výsledky oddělené evidence nebo účetní údaje podle

§ 86 odst. 7,



j) nesdělí nebo sdělí opožděně uživateli nemožnost splnění povinnosti

podle § 40 odst. 1 nebo odst. 3, nebo nesdělí nebo sdělí opožděně

náhradní lhůtu podle § 40 odst. 6 pro splnění povinnosti podle § 40

odst. 1 nebo 3,



k) nezachází s údaji o účastnících nediskriminačním způsobem podle § 41

odst. 3,



l) neuveřejní nebo nepředloží Úřadu informace podle § 47 odst. 2,



m) neumožňuje koncovým uživatelům uskutečňovat národní a mezinárodní

telefonní volání, faksimilní komunikaci a přenos dat rychlostmi

dostatečnými pro funkční přístup k internetu podle § 40 odst. 5,



n) neplní některou z povinností podle § 41 odst. 1,



o) uveřejní identifikační údaje bez souhlasu účastníka nebo neumožní

bezplatné neuveřejnění, opravu, ověření anebo odstranění

identifikačních údajů z účastnického seznamu v rozporu s § 41 odst. 6,



p) nezabezpečuje bezplatný přístup koncových uživatelů podle § 42 odst.

2,



q) v rozporu s § 39 odst. 14 neoznámí předem, že hodlá převést svou síť

určenou pro poskytování služeb připojení v pevném místě k veřejné

komunikační síti a přístupu v pevném místě k veřejně dostupné telefonní

službě, nebo její podstatnou část na jinou právnickou osobu, nebo



r) neposkytuje zdravotně postiženým osobám přístup k veřejně dostupné

telefonní službě podle § 43 odst. 1.



(11) Podnik s významnou tržní silou se dopustí správního deliktu tím,

že



a) nesjednává ceny v souladu s § 55 odst. 1 nebo 3,



b) v rozporu s § 60 odst. 1 neprokáže Úřadu, že uplatněné ceny jsou

nákladově orientované,



c) nevede oddělenou evidenci nákladů a výnosů podle § 86 odst. 1,



d) uplatňuje ceny, které neodrážejí skutečné náklady při zohlednění

míry návratnosti investic nebo nejsou v souladu s metodikou oddělené

evidence nákladů podle § 86, ačkoliv má povinnost nákladové orientace

cen,



e) nesplní povinnost týkající se přístupu uloženou Úřadem podle § 84

odst. 2,



f) odmítne návrh smlouvy o přístupu nebo o propojení v rozporu s § 84

odst. 7,



g) nepožádá Úřad o souhlas s odmítnutím návrhu smlouvy podle § 84 odst.

8,



h) neposkytne Úřadu informace podle § 86b odst. 1,



i) neuveřejní referenční nabídku pro zpřístupnění účastnického vedení s

náležitostmi a podmínkami stanovenými podle § 85,



j) neuveřejní referenční nabídku pro využívání a přístup ke specifickým

síťovým prvkům a přiřazeným prostředkům podle § 84 odst. 3,



k) neuplatňuje ceny v souladu s povinností uloženou podle § 51 odst. 5

písm. f),



l) neplní povinnosti uložené podle § 51 odst. 5 písm. a) až e), 6, 7

nebo 12,



m) využívá informace poskytnuté od jiného podnikatele před, v průběhu

nebo po sjednání smlouvy o přístupu nebo smlouvy o propojení sítí nebo

s nimi nakládá v rozporu s § 81 odst. 2,



n) nepředloží výsledky oddělené evidence k ověření podle § 86 odst. 4,



o) neuveřejní závěry ověření výsledků oddělené evidence podle § 86

odst. 4,



p) nedoloží výpočet cen podle § 86 odst. 5 nebo 6,



q) nepředloží roční výsledky oddělené evidence nebo účetní údaje podle

§ 86 odst. 7.



(12) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických

komunikací se dopustí správního deliktu tím, že



a) nesplní některou povinnost při zabezpečení ochrany údajů a

důvěrnosti komunikací podle § 88 odst. 1, 2, 4, 5 nebo 6,



b) nepostupuje podle § 64 odst. 12,



c) neinformuje účastníka nebo uživatele o zpracování provozních údajů

podle § 90 odst. 8 s výjimkou osobních údajů,



d) zpracovává provozní údaje v rozporu s § 90 odst. 6,



e) nesdělí uživateli informace podle § 94 odst. 2,



f) nezajistí, aby koncoví uživatelé z jiných členských států měli

přístup k negeografickým telefonním číslům na území České republiky

podle § 35,



g) neuveřejní informace v souladu s § 54 odst. 1 písm. a) nebo

nepředloží platné ceny Úřadu podle § 54 odst. 1 písm. b),



h) neinformuje koncové uživatele o zavedení zvláštního režimu pro

volání mezi příhraničními oblastmi podle § 29 odst. 2,



i) neposkytuje službu elektronických komunikací nepřetržitě podle § 61

odst. 1 v kvalitě podle § 71,



j) nevyřídí reklamaci na vyúčtování ceny nebo poskytování služby podle

§ 64 odst. 10 nebo nevrátí rozdíl ceny podle odst. 11,



k) neposkytne vyúčtování ceny za poskytnuté služby podle § 64 odst. 2,

4, 5 nebo 6,



l) neupozorní předem prokazatelně účastníka na důsledky neplacení

telefonních účtů podle § 65 odst. 1,



m) postupuje při opožděném placení nebo neplacení telefonního účtu

účastníkem v rozporu s § 65 odst. 2 nebo 3,



n) v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím

roaming ve veřejných mobilních komunikačních sítích v Unii^65)



1. nestanoví ceny za poskytování služeb elektronických komunikací,



2. neposkytuje služby elektronických komunikací za stanovených

podmínek,



3. nezajistí transparentnost maloobchodní ceny roamingu,



4. nezavede oddělený prodej roamingových služeb za stanovených

podmínek, nebo



5. neprovádí oddělený prodej roamingových služeb, nebo



o) v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím

oddělený prodej regulovaných maloobchodních roamingových služeb v

Unii^66)



1. zavede technické řešení odděleného prodeje roamingových služeb jiným

než stanoveným způsobem, nebo



2. neposkytuje informace uživatelům.



(13) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť se dopustí

správního deliktu tím, že



a) nesplní některou z povinností při šíření služeb a programů televize

širokého formátu podle § 68 odst. 1,



b) nesplní některou z povinností podle § 69,



c) neuveřejní nebo neoznámí Úřadu způsobem, v rozsahu a ve lhůtách

stanovených v § 73 odst. 7 a 8 typy rozhraní a jejich technické

specifikace, která nabízí pro připojení přístrojů, nebo změny těchto

technických specifikací,



d) nezajistí bezodkladný a bezplatný dálkový přístup do databáze a

zpětný přenos údajů podle § 33 odst. 3 písm. b),



e) odmítne připojit, odpojí nebo vyřadí z provozu přístroj bez povolení

Úřadu podle § 74 odst. 5 nebo odpojí přístroj, aniž by byly splněny

podmínky podle § 74 odst. 6,



f) neplní povinnost šířit určitý rozhlasový nebo televizní program a s

tímto programem související služby podle § 72 odst. 1,



g) nejedná podle § 79 odst. 1 o propojení, ačkoliv byl o to požádán

jiným podnikatelem, který podle § 13 oznámil podnikání,



h) nezřídí nebo nevede aktuální databázi účastníků, včetně svých

účastníků, podle § 33 odst. 3 písm. a),



i) neznemožní ve své síti přístup telekomunikačního koncového zařízení,

ze kterého byla uskutečňována zlomyslná volání, k veřejné komunikační

síti podle § 33 odst. 9,



j) nesplní povinnost sdílení uloženou Úřadem podle § 84 odst. 4,



k) nesplní některou z povinností podle § 104 odst. 7, nebo



l) neumožní připojení telekomunikačního koncového zařízení k rozhraní

podle § 73 odst. 6, nebo



m) nesplní povinnost vztahující se k povinnosti umožnit velkoobchodní

roamingový přístup za podmínek uvedených v přímo použitelném předpisu

Evropské unie o roamingu ve veřejných mobilních komunikačních sítích v

Unii^65).



(14) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující

veřejně dostupnou službu elektronických komunikací se dopustí správního

deliktu tím, že



a) nesjednává ceny v souladu s § 55 odst. 1 nebo 3,



b) nezřídí nebo nezabezpečí v určených bodech své sítě rozhraní pro

připojení koncového telekomunikačního zařízení pro odposlech a záznam

zpráv podle § 97 odst. 1,



c) v rozporu s § 97 odst. 3 neuchovává provozní a lokalizační údaje,

nepředá je oprávněnému orgánu, po uplynutí doby uchovávání je

nezlikviduje nebo nezajistí, aby nebyl uchováván obsah zpráv anebo

takto uchovávaný dále předáván,



d) nezajistí srozumitelnost zpráv a s nimi spojených provozních a

lokalizačních údajů podle § 97 odst. 6,



e) poruší povinnost zachovávat mlčenlivost podle § 97 odst. 8,



f) nevede evidenci podle § 97 odst. 10 nebo tuto evidenci nepředá podle

§ 97 odst. 11,



g) neinformuje Úřad nebo uživatele v rozsahu a způsobem podle § 98

odst. 4,



h) nezajistí bezpečnost a integritu své sítě nebo bezpečnost služeb,

které poskytuje, podle § 98 odst.1,



i) nesplní některou z povinností k zabezpečení bezpečnosti a integrity

své sítě a interoperability poskytovaných služeb podle § 99 odst. 1, 2

nebo 4,



j) jako podnikatel, který má zvláštní nebo výhradní práva na

poskytování služeb v jiném odvětví v České republice nebo v jiném

členském státě Evropské unie, nevede oddělenou evidenci nákladů a

výnosů podle § 86 odst. 8 písm. a) nebo strukturálně neoddělí činnosti

podle § 86 odst. 8 písm. b),



k) ohrozí důvěrnost zpráv a s nimi spojených provozních a lokalizačních

údajů porušením některé z povinností podle § 89 odst. 1 nebo § 91 odst.

2, 3 nebo 4,



l) iniciuje přenos telefonního čísla, aniž by o to účastník požádal,



m) nezajistí pro účastníky veřejně dostupné telefonní služby možnost

ponechat si své telefonní číslo podle § 34 odst. 1,



n) v rozporu s § 34 odst. 4 překročí lhůtu pro přenesení čísla

stanovenou opatřením obecné povahy, anebo v rozporu s § 34 odst. 5

překročí dobu jednoho pracovního dne, po kterou není účastníkovi během

procesu přenesení telefonního čísla na tomto čísle poskytována veřejně

dostupná služba elektronických komunikací,



o) nesplní povinnost informovat uživatele o ceně za volání na čísla s

vyjádřenou cenou uloženou mu Úřadem podle § 35 odst. 2,



p) nesplní povinnost zablokovat přístup k číslům nebo službám uloženou

mu Úřadem podle § 35 odst. 3,



q) nesplní povinnost zadržet platby podle § 35 odst. 3 nebo 4,



r) neuveřejní v každé své provozovně a způsobem umožňujícím dálkový

přístup pro koncové uživatele návrh smlouvy podle § 63 odst. 2,



s) nezpřístupní informace podle § 63 odst. 3,



t) neumožní uživateli uzavřít smlouvu podle § 63 odst. 4,



u) neprovede ve stanovené lhůtě změnu smlouvy nebo neprovede změnu

zveřejněného návrhu smlouvy podle § 63 odst. 5,



v) nevyrozumí účastníka v zákonem stanovené lhůtě o změně smlouvy nebo

o jeho právu bez sankce vypovědět smlouvu podle § 63 odst. 6,



w) uzavře smlouvu se spotřebitelem nebo uživatelem v rozporu s § 63

odst. 7,



x) nesplní povinnost uveřejnit přehled o aktuálních cenách, kvalitě a

podmínkách jím poskytovaných veřejně dostupných služeb elektronických

komunikací a opatřeních přijatých s cílem zajistit rovnocenný přístup i

pro zdravotně postižené uživatele uloženou Úřadem podle § 71 odst. 1,



y) ohrozí důvěrnost zpráv a s nimi spojených provozních a lokalizačních

údajů porušením některé z povinností podle § 90 odst. 2, 3, 4 nebo 5,



z) neomezí zpracování údajů podle § 90 odst. 9,



aa) nepodrobí se bezpečnostnímu auditu nebo nepředloží Úřadu údaje

podle § 98 odst. 6,



ab) neuvede ve smlouvě o poskytování veřejně dostupné služby

elektronických komunikací nebo zajišťující připojení k veřejné

komunikační síti všechny informace podle § 63 odst. 1 nebo jsou uvedené

informace v rozporu s tímto ustanovením,



ac) neposkytne spotřebiteli informace podle § 63 odst. 9 nebo 10,



ad) uplatňuje podmínky pro ukončení smlouvy na dobu určitou v rozporu s

§ 63 odst. 11, nebo



ae) v rozporu s § 89 odst. 4 neposkytne údaje, nebo je poskytne

opožděně.



(15) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující

veřejně dostupnou službu elektronických komunikací se dále dopustí

správního deliktu tím, že nesplní některou z povinností při zabezpečení

ochrany údajů podle § 88a odst. 1 nebo 2.



(16) Podnikatel poskytující službu šíření chráněného obsahu se dopustí

správního deliktu tím, že



a) nenabízí všem provozovatelům rozhlasového a televizního vysílání

služby v souladu s § 83 odst. 5,



b) nevede oddělenou evidenci nákladů a výnosů podle § 86 odst. 2,



c) nepředloží výsledky oddělené evidence k ověření podle § 86 odst. 4,



d) neuveřejní závěry ověření výsledků oddělené evidence podle § 86

odst. 4,



e) nedoloží výpočet cen podle § 86 odst. 5 nebo 6,



f) nepředloží roční výsledky oddělené evidence nebo účetní údaje podle

§ 86 odst. 7.



(17) Podnikatel poskytující službu šíření rozhlasového a televizního

vysílání se dopustí správního deliktu tím, že



a) nejedná o uzavření smlouvy podle § 72a odst. 2,



b) neuzavře smlouvu podle § 72a odst. 3, nebo



c) nevypracuje nebo neuveřejní návrh smlouvy včetně všeobecných

smluvních podmínek podle § 72b odst. 1.



(18) Držitel oprávnění k využívání rádiových kmitočtů pro zemské

digitální rozhlasové a televizní vysílání se dopustí správního deliktu

tím, že



a) nezajistí poskytování služby elektronického programového průvodce

podle § 83 odst. 9 písm. b),



b) neumožní šíření rozhlasových a televizních programů podle § 83 odst.

9 písm. a), nebo



c) nevyužívá přidělený rádiový kmitočet podle § 83 odst. 9 písm. c).



(19) Podnikatel zajišťující síť elektronických komunikací pro zemské

digitální televizní vysílání nebo podnikatel poskytující službu šíření

rozhlasového a televizního vysílání v této síti se dopustí správního

deliktu tím, že nesdělí Úřadu údaje o volné kapacitě datového toku

podle § 72c.



(20) Podnikatel poskytující službu šíření digitálního rozhlasového a

televizního vysílání se dopustí správního deliktu tím, že nezajistí ve

své síti službu šíření služeb přímo souvisejících s programem podle §

83 odst. 8.



(21) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických

komunikací pro originaci národních volání se dopustí správního deliktu

tím, že



a) poruší povinnost umožnit bezplatné volání na čísla tísňového volání

podle § 33 odst. 1 nebo nepředá osobní nebo identifikační údaje

účastníků pro lokalizaci, popřípadě identifikaci volajícího podle § 33

odst. 2, nebo



b) nezajistí informování veřejnosti o existenci a používání čísel

tísňového volání podle § 33 odst. 5.



(22) Za správní delikt podle § 118 se uloží pokuta do



a) 2 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. n) až

r), odstavce 2 písm. f), odstavce 3 písm. b), odstavce 5, odstavce 6

písm. g) nebo odstavce 14 písm. ad),



b) 10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. m),

odstavce 2 písm. c) až e), odstavce 3 písm. a), odstavce 8 písm. d) až

m), odstavce 10 písm. j) až r), odstavce 12 písm. f) až o), odstavce 13

písm. i) až m), odstavce 14 písm. k) až ad) nebo odstavce 15,



c) 20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) až

l), odstavce 2 písm. a), b), odstavce 4, odstavce 6 písm. a) až f),

odstavce 7, odstavce 8 písm. a) až c), odstavce 9, odstavce 10 písm. a)

až i), odstavce 11, odstavce 12 písm. a) až e), odstavce 13 písm. a) až

h), odstavce 14 písm. a) až j), odstavce 16, 17, 18, 19, 20 nebo 21.



§ 119



Přestupky



(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že



a) uskutečňuje zlomyslná volání,



b) poruší některou z podmínek všeobecného oprávnění podle § 10 odst. 1,



c) využívá rádiové kmitočty, pro jejichž využívání je třeba oprávnění k

využívání rádiových kmitočtů podle § 17 odst. 1, bez tohoto oprávnění,



d) v rozporu s § 26 odst. 2 obsluhuje některé z vysílacích rádiových

zařízení uvedených v § 26 odst. 1 bez platného průkazu odborné

způsobilosti k obsluze těchto zařízení,



e) uskutečňuje zlomyslná volání na číslo tísňového volání,



f) využívá zvláštní ceny podle § 38, ačkoliv není osobou se zvláštními

sociálními potřebami, nebo ačkoliv není osobou, jíž byla daná zvláštní

cena přiznána,



g) v rozporu s § 73 odst. 2 uvede do provozu nebo provozuje přístroj,

který nesplňuje technické požadavky,



h) v rozporu s § 93 použije adresu elektronické pošty pro odeslání

zprávy nebo zpráv třetím osobám bez souhlasu držitele adresy

elektronické pošty,



i) v rozporu s § 96 odst. 1 nabídne marketingovou reklamu nebo jiný

obdobný způsob nabídky zboží nebo služeb účastníkovi nebo uživateli,

který uvedl, že si nepřeje být kontaktován za účelem marketingu,



j) poruší některý ze zákazů v ochranném pásmu podzemního komunikačního

vedení podle § 102 odst. 3,



k) poruší omezení nebo podmínku ochrany ochranného pásma nadzemního

komunikačního vedení stanovené v rozhodnutí příslušného stavebního

úřadu podle § 102 odst. 5 nebo ochranného pásma rádiového zařízení a

rádiového směrového spoje, stanovené v rozhodnutí příslušného

stavebního úřadu podle § 103 odst. 1,



l) v rozporu s § 102 odst. 4 vykonává v ochranném pásmu podzemního

komunikačního vedení činnost, která znemožňuje nebo podstatně

znesnadňuje přístup k tomuto vedení, nebo která by mohla ohrozit

bezpečnost a spolehlivost jeho provozu, bez předchozího souhlasu

vlastníka vedení, nebo



m) nesplní při vykonávání komunikační činnosti některou z podmínek

opatření obecné povahy vydaným Úřadem podle § 9 odst. 2, § 16 odst. 2,

§ 34 odst. 4, § 47 odst. 3, § 62 odst. 3, § 70 odst. 3, § 71 odst. 3, §

82 odst. 4, § 85 odst. 6 a § 86 odst. 3.



(2) Fyzická osoba jako držitel oprávnění k využívání rádiových kmitočtů

podle § 17 odst. 1 se dopustí přestupku tím, že



a) využívá rádiové kmitočty v rozporu s tímto oprávněním,



b) v rozporu s § 18 odst. 5 neoznámí změnu skutečností, na základě

kterých jí bylo toto oprávnění uděleno,



c) v rozporu s § 19 odst. 7 nezajistí ukončení provozu vysílacích

rádiových stanic bezprostředně po skončení platnosti tohoto oprávnění.



(3) Fyzická osoba jako držitel oprávnění k využívání rádiových kmitočtů

pro experimentální účely podle § 19b se dopustí přestupku tím, že



a) v rozporu s § 19b odst. 11 neoznámí změnu skutečností, na základě

kterých mu bylo toto oprávnění uděleno, nebo



b) neposkytne Úřadu informace podle § 19b odst. 14.



(4) Fyzická osoba jako osoba, které byla přiznána zvláštní cena, se

dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 38 odst. 7 neinformuje

podnikatele, kterému byla uložena povinnost poskytovat zvláštní ceny, o

všech skutečnostech, které mají vliv na podmínky pro poskytnutí

zvláštní ceny.



(5) Fyzická osoba jako provozovatel zařízení, jehož provozem vzniká

vysokofrekvenční energie, se dopustí přestupku tím, že



a) v rozporu s § 100 odst. 1 nezajistí, aby vysokofrekvenční energie

těchto zařízení nezpůsobovala rušení provozu elektronických

komunikačních zařízení a sítí nebo rušení poskytování služeb

elektronických komunikací nebo provozování radiokomunikačních služeb,

nebo



b) v rozporu s § 100 odst. 3 neučiní vhodná ochranná opatření, dojde-li

k rušení provozu elektronického komunikačního zařízení, sítě,

poskytování služeb elektronických komunikací nebo provozování

radiokomunikačních služeb.



(6) Fyzická osoba jako povinná osoba se dopustí přestupku tím, že



a) v rozporu s § 114 odst. 1 neodstraní ve stanovené lhůtě zjištěné

nedostatky nebo o jejich odstranění bezodkladně neinformuje Úřad, nebo



b) nepředloží informace, údaje nebo podklady vyžádané Úřadem podle §

115.



(7) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) až d) a f) až m) a za

přestupek podle odstavců 2 až 6 lze uložit pokutu do 100 000 Kč. Za

přestupek podle odstavce 1 písm. e) lze uložit pokutu do 200 000 Kč.



§ 120



nadpis vypuštěn



(1) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává

Úřad.



(2) Pokuty vybírá a vymáhá Úřad.



(3) Sazba pokuty za správní delikt podle tohoto zákona se zvyšuje na

dvojnásobek, nejvýše však na částku 40 000 000 Kč, jestliže je týž

správní delikt spáchán opakovaně. Správní delikt je spáchán opakovaně,

pokud ode dne, kdy rozhodnutí o uložení pokuty za týž správní delikt

nabylo právní moci, neuplynuly 2 roky.



(4) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti

správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a

k okolnostem, za nichž byl spáchán.



(5) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže

správní orgán o něm nezahájil řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm

dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán.



(6) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že

vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení

právní povinnosti zabránila.



(7) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické

osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona o

odpovědnosti a postihu právnické osoby.



§ 121



zrušen



HLAVA VIII



Ustanovení o řízení



Díl 1



Obecná ustanovení o řízení



§ 122



Vztah ke správnímu řádu



(1) V případě uplatnění regulace cen na trzích pro koncové uživatele

nejsou koncoví uživatelé účastníky řízení.



(2) Úřad může uložit pořádkovou pokutu až do výše 100 000 Kč.



(3) V řízení s velkým počtem účastníků doručuje Úřad účastníkům

písemnosti veřejnou vyhláškou, s výjimkou předvolání a rozhodnutí ve

věci samé. Lhůta pro podávání námitek proti konceptu výrokové části a

odůvodnění rozhodnutí a pro podávání návrhů na doplnění řízení nesmí

být kratší než 10 dnů.



(4) Splnění povinnosti uložené podniku s významnou tržní silou nebo

podnikateli podle § 33 odst. 8, § 38 odst. 2, § 38 odst. 3, § 51 odst.

5, 6, 7 a 12, § 57 odst. 1 a 4, § 60 odst. 2, § 61 odst. 2, § 63 odst.

5, § 69a, § 69b, § 70, § 71 odst. 1, § 72 odst. 1, § 74 odst. 1, § 79

odst. 2, § 82, § 83 odst. 7, § 84, § 86 odst. 2 a 5, § 100 odst. 7 a §

114 odst. 2 a 3 lze vymáhat ukládáním donucovacích pokut až do celkové

výše 10 000 000 Kč.



(5) V případě, kde tento zákon stanoví, že Úřad, předseda Rady nebo

Rada změní nebo může změnit vydané rozhodnutí, Úřad, předseda Rady nebo

Rada provede nové řízení a vydá nové rozhodnutí ve věci^48b).



§ 123



Opravný prostředek



(1) O rozkladu nebo odvolání proti rozhodnutí Úřadu, které v prvním

stupni nevydal předseda Rady, rozhoduje předseda Rady.



(2) Pokud v prvním stupni vydal rozhodnutí předseda Rady, při

rozhodování o odvolání nebo rozkladu v Radě nehlasuje.



§ 124



Opatření obecné povahy



(1) Opatření obecné povahy jsou závazná pro právnické a fyzické osoby

vykonávající komunikační činnosti podle § 7. Součástí odůvodnění

opatření obecné povahy je vypořádání připomínek vzešlých z konzultace

podle § 130 a 131.



(2) Opatření obecné povahy nabývá účinnosti patnáctým dnem ode dne

uveřejnění v Telekomunikačním věstníku, nestanoví-li Úřad počátek

účinnosti pozdější. Vyžaduje-li to veřejný zájem, lze stanovit dřívější

počátek účinnosti opatření obecné povahy, nejdříve však dnem

uveřejnění.



§ 125



Uveřejňování



(1) Opatření obecné povahy, rozhodnutí, informace a další dokumenty

nebo skutečnosti, pro které tento zákon požaduje uveřejnění Úřadem,

Úřad uveřejní v rozsahu podle odstavců 2 a 3 v Telekomunikačním

věstníku nebo na elektronické úřední desce Úřadu způsobem umožňujícím

dálkový přístup. Dnem uveřejnění v Telekomunikačním věstníku je den

vydání příslušné částky Telekomunikačního věstníku, uvedený v jejím

záhlaví, prostřednictvím portálu veřejné správy.^49)



(2) Úřad v Telekomunikačním věstníku uveřejňuje



a) opatření obecné povahy v plném znění, jeho změny a zrušení,



b) rozhodnutí o ceně v plném znění, jeho změny a zrušení,



c) výsledky analýzy relevantních trhů (§ 51),



d) vyhlášení, změny, ukončení a výsledky výběrového řízení konaného na

základě tohoto zákona,



e) sdělení o vydaných rozhodnutích Úřadu uvedených v odstavci 3 písm.

a),



f) síťové plány (§ 62).



V Telekomunikačním věstníku Úřad uveřejňuje též sdělení o opravě

tiskové chyby.



(3) Na elektronické úřední desce Úřad bezodkladně uveřejňuje zejména



a) rozhodnutí Úřadu o sporech mezi osobami vykonávajícími komunikační

činnosti a rozhodnutí Rady uvedená v § 107 odst. 8 písm. b) bodech 3 až

5 v plném znění,



b) rozhodnutí Úřadu o sporech mezi osobou vykonávající komunikační

činnost a účastníkem, popřípadě uživatelem v plném znění v případě, že

předmět sporu se týká většího počtu účastníků, popřípadě uživatelů,



c) informace, ostatní dokumenty a skutečnosti podle tohoto zákona.



(4) Úřad je povinen uveřejňovat zejména informace



a) o právech, povinnostech, podmínkách, postupech a poplatcích v

souvislosti se všeobecným oprávněním, přídělem, individuálním

oprávněním k využívání rádiových kmitočtů a oprávněním k využívání

čísel,



b) o zvláštních povinnostech uložených subjektům podle § 11,



c) o určení relevantních trhů podle § 52.



(5) Úřad je dále povinen uveřejňovat informace týkající se postupů a

podmínek spojených s právy na výstavbu sítí elektronických komunikací

podle zvláštního právního předpisu^41) a informace týkající se sítí pro

rozhlasovou službu podle zvláštního právního předpisu^11).



(6) Jsou-li informace podle odstavce 4 písm. a) a odstavce 5 k

dispozici u různých úřadů veřejné správy, Úřad vytvoří uživatelský

přehled dostupnosti těchto informací, včetně informací o příslušných

úřadech veřejné správy.



(7) Úřad dbá na přehlednost, uživatelskou dostupnost a aktualizaci

uveřejněných informací.



(8) Úřad neuveřejní údaje, které jsou předmětem obchodního tajemství^5)

nebo jejichž uveřejnění brání zvláštní právní předpis,^34),^48) zejména

informace o podnikatelích, o jejich obchodních vztazích nebo o jejich

nákladových položkách. To nebrání uveřejňování informací o podmínkách

spojených s udílením práv využívat rádiové spektrum, nejsou-li tyto

informace důvěrného charakteru.



(9) Ustanovením odstavce 8 není dotčeno plnění povinností Úřadu

poskytnout informace oprávněným orgánům.



§ 126



Telekomunikační věstník



(1) Telekomunikační věstník je publikační sbírka správních úřadů v

oblasti elektronických komunikací.



(2) Název "Telekomunikační věstník" je dovoleno užívat pouze pro

označení Telekomunikačního věstníku podle tohoto zákona.



(3) Formu Telekomunikačního věstníku, způsob uveřejňování údajů

uvedených v § 125 odst. 2 a způsob jejich předávání k uveřejnění

stanoví prováděcí právní předpis.



Díl 2



Rozhodování sporů



Oddíl 1



Rozhodování sporů mezi osobami vykonávajícími komunikační činnosti



§ 127



(1) Předseda Rady rozhoduje spory mezi osobami vykonávajícími

komunikační činnosti (§ 7) nebo mezi těmito osobami a jinými

podnikateli působícími v jiném členském státě, v jejichž prospěch

existuje povinnost přístupu nebo propojení na základě návrhu kterékoliv

ze stran sporu, pokud se spor týká povinností uložených tímto zákonem

nebo na jeho základě. Podání návrhu podléhá správnímu poplatku. Lhůta

pro vydání rozhodnutí činí 4 měsíce, ve zvláště složitých případech 6

měsíců.



(2) Za řádně neomluvenou nebo opakovanou neúčast na řádně oznámeném

ústním jednání nebo za neposkytnutí součinnosti je předseda Rady

oprávněn uložit dotčené osobě pořádkovou pokutu až do výše 100 000 Kč,

a to i opakovaně.



(3) Úřad rozhodnutí o sporu uveřejní.



(4) Předseda Rady přizná účastníku řízení, který měl ve věci plný

úspěch, náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění

práva proti účastníku řízení, který ve věci úspěch neměl. Měl-li

účastník řízení ve věci úspěch jen částečný, může předseda Rady náhradu

nákladů poměrně rozdělit, popřípadě rozhodnout, že žádný z účastníků

řízení nemá na náhradu nákladů právo. I když měl účastník řízení ve

věci úspěch jen částečný, může mu předseda Rady přiznat plnou náhradu

nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo

záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze

předsedy Rady. Předseda Rady přizná náhradu nákladů řízení v plné výši

účastníkovi také v případě, že byl pro chování dalšího účastníka řízení

vzat zpět návrh, který byl účastníkem podán důvodně.



(5) Pro případ sporu, k jehož řešení je současně příslušný regulační

úřad jiného členského státu, postupuje předseda Rady podle ustanovení

tohoto zákona ve spolupráci s regulačním úřadem tohoto jiného členského

státu. Předseda Rady je oprávněn odmítnout projednání sporu podle § 128

jen se souhlasným stanoviskem regulačního orgánu jiného členského

státu. Úřad může konzultovat se Sdružením BEREC věcnou problematiku

sporu.



(6) K řešení sporů rozhodovaných postupem podle odstavců 1 až 4 lze

sjednat rozhodčí smlouvu podle zákona o rozhodčím řízení a o výkonu

rozhodčích nálezů, pokud jde o spory o plnění povinnosti k peněžitému

plnění.



§ 128



Odmítnutí rozhodování sporu



(1) Úřad je oprávněn odmítnout rozhodnout spor podle § 127, pokud na

základě ústního jednání za účasti všech stran sporu dojde k závěru, že

jiné způsoby řešení by lépe přispěly k včasnému vyřešení sporu v

souladu s § 5 odst. 2 až 4. Úřad vydá o odmítnutí rozhodnout spor

rozhodnutí, proti kterému nelze podat opravný prostředek.



(2) V případě nevyřešení sporu do 4 měsíců ode dne vydání rozhodnutí

podle odstavce 1 postupuje Úřad na návrh jedné ze stran podle § 127,

pokud se strana, která podala návrh na rozhodnutí sporu k Úřadu,

neobrátila na soud.



(3) Návrh na zahájení řízení o rozhodnutí sporu podle § 127, který se

týká sporu mezi stranami, z nichž ani jedna není podnikem s významnou

tržní silou na relevantním trhu, je podnětem k šetření, o jehož

přijetí, odmítnutí či postoupení jinému orgánu Úřad písemně uvědomí

navrhovatele bez vydání rozhodnutí.



Oddíl 2



Rozhodování účastnických sporů



§ 129



(1) Úřad rozhoduje spory mezi osobou vykonávající komunikační činnost

(§ 7) na straně jedné, a účastníkem, popřípadě uživatelem na straně

druhé, na základě návrhu kterékoliv ze stran sporu, pokud se spor týká

povinností uložených tímto zákonem nebo na jeho základě. Úřad rovněž

rozhoduje spory v případech, kdy na straně osoby vykonávající

komunikační činnost (§ 7) nebo účastníka, popřípadě uživatele, došlo ke

změně na jinou osobu, zejména z důvodu postoupení pohledávky, převzetí

dluhu, přistoupení k závazku^49a).Podání návrhu podléhá správnímu

poplatku. Lhůta pro vydání rozhodnutí činí 4 měsíce, ve zvláště

složitých případech 6 měsíců.



(2) Návrh na rozhodnutí sporu podle odstavce 1, který se týká

povinnosti účastníka, popřípadě uživatele, k peněžitému plnění, se

podává Úřadu na elektronickém formuláři. Vzory formulářů návrhů a

technické náležitosti jejich užívání stanoví prováděcí právní předpis.

Úřad formuláře zpřístupní způsobem umožňujícím dálkový přístup.



(3) Nevyhoví-li podnikatel poskytující veřejně dostupné služby

elektronických komunikací reklamaci podané podle § 64 odst. 7 až 9, je

účastník, popřípadě uživatel oprávněn podat u Úřadu návrh na zahájení

řízení o námitce proti vyřízení reklamace bez zbytečného odkladu,

nejpozději však do 1 měsíce ode dne doručení vyřízení reklamace nebo

marného uplynutí lhůty pro její vyřízení (§ 64 odst. 10), jinak právo

uplatnit námitku zanikne. Podáním námitky není dotčena povinnost podle

§ 64 odst. 1, Úřad je však v odůvodněných případech oprávněn na žádost

účastníka, popřípadě uživatele rozhodnout, že podáním námitky se

splnění povinnosti podle § 64 odst. 1 odkládá až do rozhodnutí o

námitce. Proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat. Úřad přizná náhradu

nákladů řízení v plné výši účastníkovi také v případě, že byl pro

chování dalšího účastníka řízení vzat zpět návrh, který byl účastníkem

podán důvodně.



(4) Úřad přizná účastníku řízení, který měl ve věci plný úspěch,

náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva

proti účastníku řízení, který ve věci úspěch neměl. Měl-li účastník

řízení ve věci úspěch jen částečný, může Úřad náhradu nákladů poměrně

rozdělit, popřípadě rozhodnout, že žádný z účastníků řízení nemá na

náhradu nákladů právo. I když měl účastník řízení ve věci úspěch jen

částečný, může mu Úřad přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li

neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši

plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze Úřadu.



(5) K řešení sporu podle odstavce 2 lze sjednat rozhodčí smlouvu podle

zákona o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů.



(6) Pro doručování v řízení podle odstavců 1 až 4 se obdobně použijí

ustanovení zvláštního zákona upravujícího postup soudu a účastníků v

občanském soudním řízení^58).



Díl 3



Konzultace



§ 130



Konzultace s dotčenými subjekty



(1) Úřad je povinen při výkonu své působnosti konzultovat



a) návrhy opatření obecné povahy a rozhodnutí o ceně,



b) rozhodnutí mající významný vliv na relevantní trh,



c) jiné úkony Úřadu, stanoví-li povinnost konzultace tento zákon,



(dále jen "opatření") s dotčenými subjekty, zejména se sdruženími

koncových uživatelů a spotřebitelů, včetně zdravotně postižených, a

sdruženími výrobců a podnikatelů zajišťujících sítě anebo poskytujících

služby elektronických komunikací, a to formou veřejné konzultace.

Účelem konzultace je, v souladu s naplněním zásad transparentnosti a

objektivity, získání připomínek, stanovisek a názorů dotčených subjektů

k návrhu opatření přijímaných Úřadem.



(2) Konzultace podle odstavce 1 se nevztahuje na rozhodování sporů

podle tohoto zákona.



(3) Dotýká-li se navrhované opatření ochrany hospodářské soutěže, Úřad

je v rámci konzultace podle odstavce 1 konzultuje rovněž s Úřadem pro

ochranu hospodářské soutěže, dotýká-li se rozhlasového nebo televizního

vysílání, rovněž s Radou pro rozhlasové a televizní vysílání, a

dotýká-li se ochrany osobních údajů, rovněž s Úřadem pro ochranu

osobních údajů.



(4) S Ministerstvem je Úřad povinen v rámci konzultace podle odstavce 1

konzultovat navrhovaná opatření v případech, kdy si to Ministerstvo

vyžádá.



(5) Pro účely veřejných konzultací podle odstavce 1 Úřad zřídí a

spravuje diskusní místo, kde způsobem umožňujícím dálkový přístup

zveřejňuje návrhy opatření, umožňuje předkládání připomínek a

uveřejňuje výsledek konzultace.



(6) K návrhu opatření Úřadu se může kdokoliv, jehož práva, povinnosti

nebo zájmy mohou být opatřením přímo dotčeny, vyjádřit způsobem podle

odstavce 8 nebo uplatnit písemné připomínky u Úřadu do 1 měsíce ode dne

uveřejnění návrhu. Hrozí-li nebezpečí z prodlení, je Úřad oprávněn tuto

dobu přiměřeně zkrátit. Lhůta k uplatnění připomínek však nesmí být

kratší než 5 pracovních dnů.



(7) Výsledky veřejné konzultace, včetně vypořádání připomínek, Úřad

uveřejní na elektronické úřední desce do 1 měsíce od uplynutí lhůty pro

předkládání připomínek.



(8) Úřad stanoví pravidla pro vedení konzultace na diskusním místě

podle odstavce 5.



§ 131



Konzultace s Komisí a jinými členskými státy



(1) Pokud opatření podle § 51, 52, 59, 79, 80 a 84 ovlivní obchod mezi

členskými státy, Úřad návrh opatření společně s odůvodněním po

provedení konzultace podle § 130 zpřístupní Komisi, Sdružení BEREC a

regulačním úřadům ostatních členských států. Jsou-li součástí návrhu

opatření skutečnosti, které jsou předmětem obchodního tajemství, Úřad

tyto skutečnosti takto označí.



(2) Úřad v co nejvyšší míře zohlední připomínky regulačních úřadů

ostatních členských států, Sdružení BEREC a Komise, byly-li podány ve

lhůtě do 1 měsíce od oznámení podle odstavce 1.



(3) Pokud by navrhované opatření podle odstavce 1, jehož předmětem je

definovat relevantní trh nebo označit podnik jako podnik mající

samostatně nebo společně s jinými podniky významnou tržní sílu, podle

stanoviska Komise vytvořilo překážku pro jednotný trh nebo má-li Komise

vážné pochybnosti o jeho slučitelnosti s právními předpisy Evropské

unie, zejména s cíli uvedenými v § 5, odloží Úřad přijetí tohoto

opatření a vyčká rozhodnutí Komise. Pokud Komise do 2 měsíců od konce

lhůty podle odstavce 2 rozhodnutí nevydá, je Úřad oprávněn navrhované

opatření přijmout. Pokud Komise rozhodne, že je návrh opatření nutné

vzít zpět, Úřad návrh opatření vezme zpět a do šesti měsíců ode dne

vydání rozhodnutí Komise jej změní nebo rozhodne o zastavení řízení. V

případě, že Úřad opatření změní, provede veřejnou konzultaci a

postupuje v souladu s odstavcem 1.



(4) Pokud by navrhované opatření uvedené v § 51 odst. 3 nebo § 79 odst.

2 podle stanoviska Komise vytvořilo překážku pro jednotný trh nebo

má-li Komise vážné pochybnosti o jeho slučitelnosti s právními předpisy

Evropské unie, zejména s cíli uvedenými v § 5, odloží Úřad přijetí

tohoto opatření. Úřad následující 3 měsíce po oznámení stanoviska

Komise spolupracuje s Komisí a Sdružením BEREC na úpravě opatření s

ohledem na cíle uvedené v § 5. Pokud během této lhůty vydá Komise

doporučení, v němž požaduje, aby Úřad opatření změnil nebo vzal zpět,

nebo rozhodnutí o stažení svých výhrad, Úřad do 1 měsíce od jeho vydání

přijme výsledné opatření a jeho přijetí sdělí Komisi. Tuto lhůtu lze

prodloužit tak, aby Úřad mohl uskutečnit veřejnou konzultaci podle §

130. Pokud se výsledné opatření odchyluje od doporučení Komise, Úřad

svůj postup odůvodní.



(5) Úřad sděluje Komisi a Sdružení BEREC každé přijaté opatření uvedené

v odstavci 1.



(6) V případě naléhavé potřeby jednat v zájmu ochrany hospodářské

soutěže a ochrany zájmů uživatelů je Úřad oprávněn v souladu se zásadou

proporcionality přijmout opatření odchylně od postupu podle odstavců 1

až 3. Platnost tohoto opatření je omezena nejvýše na dobu 2 měsíců.

Úřad poskytne opatření bezodkladně po jeho přijetí, v souladu s

odstavcem 1, a s odůvodněním potřeby vyloučení postupu podle odstavců 1

až 3, Komisi, Sdružení BEREC a regulačním úřadům ostatních členských

států. Úřad s ohledem na připomínky Komise, Sdružení BEREC nebo

regulačních úřadů jiných členských států podle odstavců 2 a 3 opatření

zruší, změní, nebo prodlouží dobu jeho platnosti.



HLAVA IX



Společná, přechodná a závěrečná ustanovení



§ 132



(1) Ustanovení tohoto zákona se použijí, nestanoví-li mezinárodní

smlouva, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve

Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, jinak.



(2) Při vydávání opatření obecné povahy podle tohoto zákona se ode dne

nabytí jeho účinnosti postupuje podle ustanovení správního řádu o

vydávání opatření obecné povahy.



§ 133



Poplatky



(1) Úřad vyměřuje, vybírá a vymáhá



a) správní poplatky,



b) poplatky za právo využívat rádiové kmitočty (§ 24),



c) poplatky za právo využívat čísla (§ 37).



(2) Poplatky podle odstavce 1 písm. a) a c) jsou příjmem státního

rozpočtu České republiky. Poplatky podle odstavce 1 písm. b) jsou

příjmem státního rozpočtu České republiky a radiokomunikačního účtu v

poměru, který vláda stanoví nařízením.



§ 134



(1) Ministerstvo vnitra, Český statistický úřad nebo Policie České

republiky poskytuje Úřadu pro účely výkonu státní správy



a) referenční údaje ze základního registru obyvatel,



b) údaje z agendového informačního systému evidence obyvatel,



c) údaje z agendového informačního systému cizinců,



d) referenční údaje ze základního registru osob.



(2) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. a) jsou



a) příjmení,



b) jméno, popřípadě jména,



c) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v

cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,



d) adresa místa pobytu, případně též adresa, na kterou mají být

doručovány písemnosti podle zvláštního právního předpisu,



e) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území

České republiky, datum úmrtí a stát, na jehož území k úmrtí došlo;

je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v

rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů

prohlášený za mrtvého nepřežil,



f) státní občanství, popřípadě více státních občanství,



g) čísla elektronicky čitelných identifikačních dokladů^50),



h) záznam o zřízení datové schránky a identifikátor datové schránky,

je-li tato datová schránka zpřístupněna.



(3) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. b) jsou



a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení včetně předchozích

příjmení,



b) rodné číslo,



c) pohlaví,



d) adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa

trvalého pobytu, popřípadě adresa, na kterou mají být doručovány

písemnosti podle zvláštního právního předpisu,



e) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům včetně údajů

vedených o opatrovníkovi,



f) počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu

trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České

republiky,



g) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné číslo otce, matky, popřípadě

jiného zákonného zástupce; v případě, že jeden z rodičů nebo jiný

zákonný zástupce nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména,

příjmení, datum narození; je-li jiným zákonným zástupcem dítěte

právnická osoba, název a adresa sídla,



h) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné číslo manžela, nebo

registrovaného partnera; je-li manželem, nebo registrovaným partnerem

fyzická osoba, která nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě

jména, příjmení manžela, nebo registrovaného partnera a datum jeho

narození,



i) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné číslo dítěte; je-li cizinec,

který nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení

dítěte a datum jeho narození.



(4) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. c) jsou



a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,



b) rodné číslo, bylo-li přiděleno,



c) pohlaví,



d) druh a adresa místa pobytu, popřípadě adresa, na kterou mají být

doručovány písemnosti podle zvláštního právního předpisu^51),



e) číslo a platnost oprávnění k pobytu,



f) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu na území České

republiky,



g) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům.



(5) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru

obyvatel, se využijí z agendového informačního systému evidence

obyvatel nebo agendového informačního systému cizinců, pouze pokud jsou

ve tvaru předcházejícím současný stav.



(6) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. d) jsou



a) obchodní firma nebo název právnické osoby nebo jméno, popřípadě

jména, a příjmení podnikající fyzické osoby,



b) datum vzniku nebo datum zápisu do evidence podle zvláštních právních

předpisů,



c) datum zániku nebo datum výmazu z evidence podle zvláštních právních

předpisů,



d) právní forma,



e) záznam o zřízení datové schránky a identifikátor datové schránky,

je-li tato datová schránka zpřístupněna,



f) statutární orgán vyjádřený referenční vazbou na registr obyvatel

anebo na registr osob nebo údajem o jménu, popřípadě jménech, příjmení

a bydlišti u zahraniční fyzické osoby,



g) právní stav,



h) adresa sídla právnické osoby nebo adresa místa podnikání fyzické

osoby ve formě referenční vazby (kódu adresního místa) na referenční

údaj o adrese v registru územní identifikace.



(7) Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen

takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.



§ 134a



(1) Ministerstvo vnitra poskytuje Úřadu pro účely výkonu státní správy

z evidence občanských průkazů^52)



a) jméno, popřípadě jména, příjmení občana,



b) číslo, popřípadě sérii občanského průkazu,



c) datum vydání občanského průkazu a data vydání předchozích občanských

průkazů,



d) označení úřadu, který občanský průkaz vydal,



e) datum skončení platnosti občanského průkazu a data skončení

platnosti předchozích občanských průkazů,



f) čísla, popřípadě série ztracených, odcizených nebo neplatných

občanských průkazů a datum ohlášení ztráty nebo odcizení občanského

průkazu,



g) rodné číslo.



(2) Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen

takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu. Údaje se

poskytují v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup.



§ 135



zrušen



Přechodná ustanovení



§ 136



(1) Pokud není uvedeno jinak, řídí se tímto zákonem i právní vztahy v

oblasti elektronických komunikací vzniklé podle právních předpisů

platných do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.



(2) Za protiprávní jednání, k němuž došlo přede dnem nabytí účinnosti

tohoto zákona a které splňuje znaky protiprávního jednání rovněž podle

tohoto zákona, lze uložit pokutu podle sazeb uvedených v předpisech

platných do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejsou-li sazby podle

tohoto zákona příznivější.



(3) Řízení zahájená a nedokončená přede dnem nabytí účinnosti tohoto

zákona dokončí správní úřady, které řízení zahájily, podle dosavadních

právních předpisů. Úřad může zastavit řízení ve věcech přístupu

zahájená z podnětu Úřadu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona

pouze se souhlasem všech účastníků řízení.



(4) Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, která s

ohledem na ustanovení tohoto zákona není nutné dokončit, Úřad ke dni

nabytí účinnosti tohoto zákona zastaví.



(5) Telekomunikační licence vydané podle zákona č. 151/2000 Sb., o

telekomunikacích a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších

předpisů, jsou platné do 1 měsíce ode dne, kdy nabude účinnosti

opatření obecné povahy o všeobecném oprávnění, které upravuje

příslušnou komunikační činnost.



(6) Úřad je povinen udělit příděl rádiových kmitočtů, obsahující ve

stejném rozsahu stejná práva a povinnosti, které se vztahují k těmto

rádiovým kmitočtům a jsou uvedené v platných telekomunikačních

licencích vydaných na základě dřívějších právních předpisů, nejpozději

do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.



(7) Osvědčení o registraci vydaná podle zákona č. 151/2000 Sb., o

telekomunikacích a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších

předpisů, jsou platná do 1 měsíce ode dne, kdy nabude účinnosti

opatření obecné povahy o všeobecném oprávnění, které upravuje

příslušnou komunikační činnost.



(8) Generální licence vydaná podle zákona č. 151/2000 Sb., o

telekomunikacích a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších

předpisů, se považuje za všeobecné oprávnění podle tohoto zákona až do

doby vydání nového všeobecného oprávnění, nejdéle však 5 měsíců ode dne

nabytí účinnosti tohoto zákona.



(9) Úřad je povinen vydat všeobecná oprávnění podle § 9 do 5 měsíců ode

dne nabytí účinnosti tohoto zákona.



(10) Provozovatelé veřejných telekomunikačních sítí a podnikatelé

poskytující telekomunikační služby, kteří vykonávají telekomunikační

činnosti na základě telekomunikační licence nebo osvědčení o registraci

podle generální licence, jsou povinni splnit oznamovací povinnost podle

§ 13 nejpozději do 1 měsíce ode dne vydání všeobecného oprávnění.



(11) Povolení k provozování vysílacích rádiových zařízení a rozhodnutí

o přidělení čísla vydaná podle zákona č. 151/2000 Sb., o

telekomunikacích a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších

předpisů, zůstávají v platnosti do doby v nich uvedené, s výjimkou

části týkající se výše poplatků za přidělené kmitočty nebo čísla v nich

uvedená; tato část povolení nebo rozhodnutí pozbývá platnosti dnem

nabytí účinnosti tohoto zákona. Tato povolení nebo rozhodnutí se

považují za oprávnění k využívání rádiových kmitočtů nebo oprávnění k

využívání čísel podle tohoto zákona. Povolení k provozování vysílacích

rádiových zařízení pro amatérskou radiokomunikační službu vydaná podle

dosavadních právních předpisů se považují za individuální oprávnění k

využívání rádiových kmitočtů operátorů třídy A.



(12) Kmitočtové plány a číslovací plány vydané podle zákona č. 151/2000

Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších

předpisů, zůstávají v platnosti do doby vydání příslušných prováděcích

předpisů podle § 16 odst. 1 a § 29 odst. 4 a opatření obecné povahy

podle § 16 odst. 2.



(13) Podnikatelé zajišťující veřejnou komunikační síť jsou povinni do 2

měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona oznámit Úřadu a uveřejnit

způsobem umožňujícím dálkový přístup typy rozhraní a jejich technické

specifikace, která nabízejí pro připojení přístrojů. Technické

specifikace musí být zpracovány způsobem stanoveným v § 73 odst. 9.



(14) Podnikatel zajišťující veřejnou mobilní telefonní síť musí

povinnost uvedenou v § 34 splnit nejpozději do 6 měsíců ode dne nabytí

účinnosti opatření obecné povahy specifikující technické podmínky. Úřad

je povinen vydat opatření obecné povahy podle § 34 odst. 4 do 2 měsíců

ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.



(15) Platnost průkazů zvláštní způsobilosti k obsluze vysílacích

rádiových zařízení, s výjimkou průkazů pro obsluhu vysílacích rádiových

zařízení pro amatérskou radiokomunikační službu, vydaných podle

dosavadních právních předpisů se nemění. Průkazy zvláštní způsobilosti

pro obsluhu vysílacích rádiových zařízení pro amatérskou

radiokomunikační službu vydané podle dosavadních právních předpisů

(dále jen "průkaz radioamatéra") pozbývají platnosti dnem 30. dubna

2007. Úřad v této lhůtě vymění průkaz radioamatéra na základě žádosti

držitele takového průkazu za průkaz odborné způsobilosti HAREC.



(16) Živnostenské oprávnění vydané pro koncesovanou živnost

"Poskytování telekomunikačních služeb" zaniká dnem, kdy osoba, která na

jeho základě podniká, oznámila vykonávání komunikační činnosti podle §

13 tohoto zákona, nejpozději však uplynutím 1 roku ode dne nabytí

účinnosti tohoto zákona.



(17) Řízení o vydání živnostenského oprávnění pro vázanou živnost

"Poskytování telekomunikačních služeb" zahájená přede dnem nabytí

účinnosti tohoto zákona a k tomuto dni nedokončená se zastavují.



(18) Dal-li držitel licence k provozování rozhlasového nebo televizního

vysílání souhlas k udělení povolení k provozování vysílacích rádiových

zařízení podle předchozích předpisů nebo souhlas k udělení rádiových

kmitočtů, a to v rozsahu souboru technických parametrů uvedených v jeho

licenci, provozovateli sítě určené k šíření a přenosu rozhlasového a

televizního vysílání, má právo na přidělení těchto kmitočtů Úřadem v

případě, že smluvní vztah mezi ním a provozovatelem sítě zanikne. Toto

právo náleží držiteli licence po dobu platnosti jeho licence, tak jak

je stanovena ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona.



(19) Subjekt, který shromažďuje osobní údaje účastníků za účelem vydání

seznamu účastníků, je povinen informovat účastníky pevné nebo mobilní

veřejně dostupné telefonní služby, jejichž osobní údaje byly uvedeny v

seznamu účastníků vydaném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, o

jejich oprávněních uvedených v § 95 odst. 1 a 2. Tento subjekt je

povinen nejpozději do 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona

se dotázat dotčených účastníků, zda mohou jejich osobní údaje zůstat

uvedeny v tomto seznamu. V případě, že účastník bude požadovat změnu

nebo vyškrtnutí těchto údajů, je uvedený subjekt povinen to bez odkladu

bezplatně uskutečnit. Pokud jde o seznamy tištěné, popřípadě v

elektronické podobě na nosiči dat, které již byly vydány, platí tato

povinnost uvedeného subjektu pro nejbližší aktualizaci seznamu.



(20) Obsahuje-li zvláštní právní předpis ustanovení o



a) telekomunikačním provozu, rozumí se tím přenášená zpráva podle

tohoto zákona,



b) údajích o telekomunikačním provozu, rozumí se tím provozní a

lokalizační údaje související s přenášenou zprávou podle tohoto zákona,



c) telekomunikační službě, rozumí se tím služba elektronických

komunikací podle tohoto zákona,



d) telekomunikační síti, rozumí se tím síť elektronických komunikací

podle tohoto zákona.



§ 137



(1) Úřad je povinen provést první analýzu všech částí trhu

elektronických komunikací postupem podle § 51 tak, aby mohl být zjištěn

stav relevantních trhů podle § 52 odst. 1, případně dalších trhů podle

§ 52 odst. 2. Úřad při této analýze použije konzultační postupy podle §

130 a 131 a při uveřejňování postupuje podle § 125. Úřad je povinen

ukončit tuto analýzu nejpozději do 9 měsíců ode dne nabytí účinnosti

tohoto zákona.



(2) Nejpozději do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona je

Úřad povinen na základě analýzy podle odstavce 1 přezkoumat povinnosti

držitelů licence s výrazným podílem na trhu zachované podle dosavadních

právních předpisů, rozhodnout o zachování těchto povinností, jejich

změně nebo zrušení a rozhodnout o uložení povinností uvedených v § 51

podnikům s významnou tržní silou.



(3) V rámci analýzy podle odstavce 1 Úřad prověří, zda poměry na trhu

nejsou v oblasti cen pro koncové uživatele významně deformovány

křížovým financováním veřejné telefonní služby poskytované podnikem s

významnou tržní silou prostřednictvím veřejné pevné telekomunikační

sítě. V případě zjištění takové deformace cen Úřad uloží rozhodnutím

dotčené osobě povinnosti podle § 51 tak, aby došlo k nápravě Úřadem

zjištěného stavu nejpozději do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto

rozhodnutí Úřadu.



§ 138



(1) Poskytovatel veřejné telekomunikační služby pronájmu

telekomunikačních okruhů, který byl na základě telekomunikační licence

udělené podle zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně

dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, povinen poskytovat tuto

službu ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, je povinen ji poskytovat

nadále do doby vydání rozhodnutí Úřadu podle § 137 odst. 2. Tuto službu

poskytuje za podmínek a v rozsahu stanoveném dosavadními právními

předpisy, pokud tento zákon nestanoví jinak.



(2) Poskytovatel veřejné telekomunikační služby pronájmu

telekomunikačních okruhů uvedený v odstavci 1 je povinen vést oddělenou

evidenci nákladů, tržeb a výnosů podle schválené metodiky v souladu s

opatřením Úřadu vydaným podle zákona č. 151/2000 Sb., o

telekomunikacích a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších

předpisů, a předkládat Úřadu roční zprávu o vývoji nákladů, tržeb,

výnosů a ziskovosti, včetně vloženého kapitálu ve lhůtě stanovené

Úřadem do doby vydání rozhodnutí Úřadu podle § 137 odst. 2.



§ 139



(1) Smlouvy o přístupu k síti, zvláštním přístupu k síti, propojení

sítí anebo o zpřístupnění účastnického vedení uzavřené podle zákona č.

151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, ve znění

pozdějších předpisů, zůstávají v platnosti, pokud se smluvní strany

nedohodnou jinak. Tyto smlouvy se považují za smlouvy uzavřené podle

tohoto zákona.



(2) Do doby vydání rozhodnutí Úřadu podle § 137 odst. 2 je provozovatel

veřejné telekomunikační sítě a poskytovatel veřejné telekomunikační

služby, který byl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona označen

jako subjekt s výrazným podílem na trhu, povinen při poskytování

přístupu nebo propojení anebo zpřístupnění účastnického vedení dodržet

stávající povinnosti týkající se přístupu k síti, propojení sítí a

zpřístupnění účastnického vedení stanovené podle zákona č. 151/2000

Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších

předpisů. Jedná se o



a) povinnost nediskriminace,



b) povinnost poskytnout Úřadu uzavřenou smlouvu o propojení sítí nebo o

přístupu k síti za účelem jejího uveřejnění,



c) povinnost oznamovat Úřadu a uveřejňovat v Telekomunikačním věstníku

referenční nabídky propojení a zpřístupnění účastnického vedení a



d) povinnost vést oddělenou evidenci nákladů, tržeb a výnosů podle

schválené metodiky v souladu s opatřením Úřadu vydaným podle zákona č.

151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, ve znění

pozdějších předpisů, a předkládat Úřadu roční zprávu o vývoji nákladů,

tržeb, výnosů a ziskovosti, včetně vloženého kapitálu ve lhůtě

stanovené Úřadem.



§ 140



Provozovatel veřejné pevné telekomunikační sítě, který byl ke dni

nabytí účinnosti tohoto zákona povinen ve své síti podle číslovacího

plánu umožnit svým účastníkům přístup ke službám kteréhokoliv s

uvedenými sítěmi propojeného poskytovatele veřejných telekomunikačních

služeb, kromě služby pronájmu okruhů, a to jak formou nastavení

předvolby čísel, tak krátkou individuální volbou čísel pro jednotlivá

volání, je povinen tyto služby poskytovat nejméně do doby vydání

rozhodnutí Úřadu podle § 137 odst. 2.



§ 141



zrušen



§ 142



(1) Opatření Českého telekomunikačního úřadu vydaná podle zákona č.

151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, ve znění

pozdějších předpisů, zůstávají v platnosti 12 měsíců ode dne nabytí

účinnosti tohoto zákona, pokud tento zákon nestanoví jinak.



(2) Cenová rozhodnutí vydaná podle zákona č. 151/2000 Sb., o

telekomunikacích a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších

předpisů, zůstávají v platnosti do vydání věcně příslušných rozhodnutí

o ceně (§ 57 až 59) Úřadem, nejdéle však do 12 měsíců ode dne nabytí

účinnosti tohoto zákona. Tato rozhodnutí o ceně je Úřad po dobu 12

měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona oprávněn vydat bez

předchozí analýzy trhu. V takovém případě je však jejich účinnost

omezena nejdéle do doby vydání rozhodnutí o uložení povinností podnikům

s významnou tržní silou podle § 137 odst. 2.



(3) Uzavřené smlouvy a vydané všeobecné podmínky pro poskytování

veřejné telekomunikační služby podle zákona č. 151/2000 Sb., o

telekomunikacích a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších

předpisů, se považují za smlouvy uzavřené a všeobecné podmínky vydané

podle tohoto zákona.



(4) Pokud smlouva na poskytování veřejné telekomunikační služby uvedená

v odstavci 3 není v souladu s ustanoveními tohoto zákona, je podnikatel

povinen ji uvést s nimi do souladu nejpozději do 4 měsíců ode dne

nabytí účinnosti tohoto zákona.



(5) Pokud všeobecné podmínky uvedené v odstavci 2 nejsou v souladu s

ustanoveními tohoto zákona, je podnikatel povinen je uvést do souladu s

ustanoveními tohoto zákona do 4 měsíců ode dne nabytí jeho účinnosti.



§ 143



(1) Poskytovatel univerzální služby, který byl povinen poskytovat tuto

službu podle zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně

dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, je povinen poskytovat

tuto službu i po dni nabytí účinnosti tohoto zákona v rozsahu a za

podmínek dle dosavadních právních předpisů. Povinnost poskytovat

univerzální službu trvá až do doby, než Úřad rozhodne podle odstavce 2.



(2) Úřad do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona přezkoumá,

zda poskytování univerzální služby, včetně cenové dostupnosti, je v

souladu s ustanoveními hlavy III dílu 6; nejpozději do 9 měsíců ode dne

nabytí účinnosti tohoto zákona Úřad uloží rozhodnutím povinnosti

poskytovat dílčí služby podle § 39.



(3) Poskytovatel univerzální služby uvedený v odstavci 1 je povinen

vést oddělenou evidenci nákladů, tržeb a výnosů podle schválené

metodiky v souladu s opatřením Úřadu vydaným podle zákona č. 151/2000

Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších

předpisů, a předkládat Úřadu roční zprávu o vývoji nákladů, tržeb,

výnosů a ziskovosti, včetně vloženého kapitálu ve lhůtě stanovené

Úřadem.



(4) Poskytovatel univerzální služby uvedený v odstavci 1 je povinen

předložit Úřadu do 4 měsíců po určení nového poskytovatele podle

odstavce 2 vyúčtování prokazatelné ztráty vypočítané podle zákona č.

151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, ve znění

pozdějších předpisů. Tento poskytovatel má nárok na úhradu prokazatelné

ztráty v roce, ve kterém nabyl tento zákon účinnosti, a to za období do

doby rozhodnutí Úřadu podle odstavce 2. Tento poskytovatel je povinen

umožnit ověření výše prokazatelné ztráty způsobem uvedeným v

dosavadních právních předpisech. Na výše uvedenou prokazatelnou ztrátu

jsou povinni přispívat podnikatelé, kteří byli v příslušném období

držiteli telekomunikační licence. Výpočet podílu a platby se řídí

ustanoveními právních předpisů platných před účinností tohoto zákona.



§ 144



Poskytovatel veřejně dostupné dálnopisné a telegrafní služby, který byl

povinen poskytovat tyto služby podle zákona č. 151/2000 Sb., o

telekomunikacích a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších

předpisů, je povinen tyto služby poskytovat do konce roku 2005.



§ 145



(1) Podnikatel poskytující službu šíření a přenosu rozhlasového a

televizního signálu, který byl na základě telekomunikační licence

udělené podle zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně

dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, povinen poskytovat tyto

služby ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, je povinen je poskytovat

i nadále, nejméně do doby vydání rozhodnutí Úřadu podle § 137 odst. 2.

Tyto služby poskytuje za podmínek a v rozsahu stanoveném dosavadními

právními předpisy, pokud tento zákon nestanoví jinak.



(2) Byl-li podnikatel podle odstavce 1 povinen vést oddělenou evidenci

nákladů, tržeb a výnosů podle schválené metodiky v souladu s opatřením

Úřadu vydaným podle zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o

změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a předkládat Úřadu

roční zprávu o vývoji nákladů, tržeb, výnosů a ziskovosti, včetně

vloženého kapitálu ve lhůtě stanovené Úřadem, je povinen tuto povinnost

plnit do doby vydání rozhodnutí Úřadu podle § 137 odst. 2.



§ 146



Úřad do 1 měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona zřídí

radiokomunikační účet. Úřad do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto

zákona zřídí databáze podle § 14, 15 a 28.



§ 147



(1) Věcná břemena vzniklá přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a

jiné dohody, včetně dohod o náhradě za omezení vlastnického práva,

sloužící k výkonu oprávnění podle § 90 odst. 1 písm. a) a b) zákona č.

151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, ve znění

pozdějších předpisů, uzavřené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona

zůstávají nedotčeny.



(2) Nedošlo-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona mezi

podnikatelem a vlastníkem nemovitosti k dohodě pro výkon oprávnění

podle § 90 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 151/2000 Sb. a k dohodě o

náhradě za omezení vlastnického práva, rozhodne o zřízení věcného

břemene a o výši náhrady vyvlastňovací úřad podle tohoto zákona, pokud

s výkonem oprávnění nebylo započato.



(3) Vznikla-li ve prospěch podnikatelů zajišťujících veřejnou

komunikační síť, kteří realizovali výstavbu veřejné komunikační sítě

před nabytím účinnosti tohoto zákona, věcná břemena k výkonu oprávnění

podle § 90 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 151/2000 Sb. nebo

vzniknou-li takovým podnikatelům věcná břemena pro výkon oprávnění

podle § 90 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 151/2000 Sb. nebo § 104

odst. 1 písm. a) a b) tohoto zákona po nabytí účinnosti tohoto zákona,

přecházejí oprávnění z takových věcných břemen i na nabyvatele veřejné

komunikační sítě či její části, pokud jsou tito nabyvatelé podnikateli

zajišťujícími veřejnou komunikační síť, a to bez ohledu na skutečnost,

zda se nabyvateli veřejné komunikační sítě stali před či po nabytí

účinnosti tohoto zákona.



(4) Oprávnění z věcných břemen podle odstavce 3 vzniká nabyvatelům

veřejné komunikační sítě



a) v okamžiku vzniku věcných břemen, vzniknou-li věcná břemena po

nabytí účinnosti tohoto zákona a došlo-li nejpozději k okamžiku vzniku

věcného břemene k převodu veřejné komunikační sítě na nabyvatele,



b) v okamžiku nabytí účinnosti tohoto zákona, vzniklo-li věcné břemeno

před nabytím účinnosti tohoto zákona a došlo-li současně před nabytím

účinnosti tohoto zákona i k převodu veřejné komunikační sítě na

nabyvatele,



c) v okamžiku nabytí veřejné komunikační sítě nabyvatelem, bude-li

veřejná komunikační síť převedena na nabyvatele až po vzniku věcného

břemene a po nabytí účinnosti tohoto zákona.



§ 148



Ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona



a) se zrušuje Český telekomunikační úřad zřízený podle zákona č.

151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, ve znění

pozdějších předpisů,



b) přecházejí práva a povinnosti z pracovněprávních a jiných vztahů z

Českého telekomunikačního úřadu zřízeného podle zákona č. 151/2000 Sb.,

o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších

předpisů, na Úřad,



c) je Úřad příslušný hospodařit s majetkem státu, s nímž k tomuto dni

hospodařil Český telekomunikační úřad zřízený podle zákona č. 151/2000

Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších

předpisů.



§ 149



(1) Po dni nabytí účinnosti tohoto zákona vláda jmenuje jednoho člena

Rady Úřadu na 1 rok, jednoho na 2 roky, jednoho na 3 roky, jednoho na 4

roky a jednoho na 5 let.



(2) Pokud tento zákon nestanoví jinak, vztahují se na členy Rady

ustanovení zákoníku práce, a to až do dne nabytí účinnosti služebního

zákona.



Závěrečná ustanovení



§ 150



Zmocnění



(1) Vláda vydá nařízení k provedení § 24 odst. 5, § 27 odst. 8, § 37

odst. 2, § 38 odst. 8, § 43 odst. 5, § 133 odst. 2.



(2) Ministerstvo vydá vyhlášku k provedení § 16 odst. 1, 7 a 8, § 26

odst. 5, § 29 odst. 4, § 40 odst. 7, § 43 odst. 3, § 47 odst. 5, § 48

odst. 7, § 53 odst. 4, § 80 odst. 3, § 113 odst. 8 a § 126 odst. 3.



(3) Ministerstvo vydá ve spolupráci s Ministerstvem vnitra vyhlášku k

provedení § 33 odst. 9 a § 97 odst. 4.



(4) Ministerstvo vnitra vydá vyhlášku k provedení § 97 odst. 5 a 9.



(5) Úřad vydá vyhlášku k provedení § 33 odst. 4, § 44 odst. 5, § 63

odst. 3, § 64 odst. 13, § 97 odst. 7 a 12, § 98 odst. 4, § 99 odst. 1,

§ 113 odst. 6 a 7 a § 129 odst. 2.



(6) Úřad pro ochranu osobních údajů může vydat vyhlášku k provedení §

88 odst. 7.



§ 151



Zrušuje se:



1. Zákon č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů.



2. Nařízení vlády č. 181/2000 Sb., kterým se stanoví výše poplatků za

přidělené kmitočty a za přidělená čísla.



3. Vyhláška č. 182/2000 Sb., o schvalovací značce pro telekomunikační

koncová a rádiová zařízení.



4. Vyhláška č. 191/2000 Sb., o technických podmínkách pro připojení a

provoz zařízení pro odposlouchávání a zaznamenávání telekomunikačního

provozu.



5. Vyhláška č. 195/2000 Sb., kterou se stanoví druhy a charakteristika

koncových bodů a rozhraní veřejné telekomunikační sítě.



6. Vyhláška č. 196/2000 Sb., kterou se stanoví charakteristiky,

parametry a ukazatele kvality služeb poskytovaných v rámci univerzální

služby držiteli telekomunikační licence.



7. Vyhláška č. 197/2000 Sb., o rozsahu pronájmu telekomunikačních

okruhů a o jejich technických parametrech.



8. Vyhláška č. 198/2000 Sb., o náležitostech návrhu na uzavření smlouvy

o propojení a přístupu k síti a o technických a provozních podmínkách

přístupu k síti a propojení sítí a připojení neveřejných

telekomunikačních sítí k veřejným telekomunikačním sítím.



9. Vyhláška č. 199/2000 Sb., o způsobu prokazování finanční

způsobilosti k vykonávání telekomunikační činnosti.



10. Vyhláška č. 200/2000 Sb., o způsobu tvorby volacích značek, jejich

používání a o druzích radiokomunikačních služeb, pro které jsou

vyžadovány.



11. Vyhláška č. 201/2000 Sb., o technických a provozních podmínkách

amatérské radiokomunikační služby.



12. Vyhláška č. 202/2000 Sb., o náležitostech přihlášky ke zkoušce k

prokázání zvláštní způsobilosti k obsluze vysílacích rádiových

zařízení, o rozsahu znalostí potřebných pro jednotlivé druhy zvláštní

způsobilosti, o způsobu provádění zkoušek, o druzích průkazů

způsobilosti a době jejich platnosti.



13. Vyhláška č. 92/2001 Sb., kterou se stanoví seznam speciálně

vybavených koncových telefonních zařízení.



14. Vyhláška č. 235/2001 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o výpočtu a

úhradě prokazatelné ztráty z poskytování univerzální služby držitelem

telekomunikační licence.



ČÁST DRUHÁ



Změna zákona o vodovodech a kanalizacích



§ 152



V zákoně č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou

potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích),

ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č.

20/2004 Sb. a zákona č. 167/2004 Sb., se část pátá zrušuje.



ČÁST TŘETÍ



Změna zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím

soudního řádu správního



§ 153



V zákoně č. 151/2002 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s

přijetím soudního řádu správního, ve znění zákona č. 436/2004 Sb., se

část dvanáctá zrušuje.



ČÁST ČTVRTÁ



Změna zákona, kterým se mění zákon o technických požadavcích na výrobky



§ 154



V zákoně č. 205/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 22/1997 Sb., o

technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých

zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se část

třetí zrušuje.



ČÁST PÁTÁ



Změna zákona o změně zákonů souvisejících s přijetím služebního zákona



§ 155



V zákoně č. 309/2002 Sb., o změně zákonů souvisejících s přijetím

zákona o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o

odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních

úřadech (služební zákon), ve znění zákona č. 123/2003 Sb., zákona č.

274/2003 Sb., zákona č. 281/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č.

424/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 326/2004 Sb., zákona č.

436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb., se část

dvacátá čtvrtá zrušuje.



ČÁST ŠESTÁ



Změna zákona, kterým se provádějí některá opatření v soustavě

ústředních orgánů státní správy a mění některé zákony



§ 156



V zákoně č. 517/2002 Sb., kterým se provádějí některá opatření v

soustavě ústředních orgánů státní správy a mění některé zákony, ve

znění zákona č. 41/2004 Sb., se část šestá zrušuje.



ČÁST SEDMÁ



Změna zákona, kterým se mění zákon o telekomunikacích



§ 157



V zákoně č. 225/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 151/2000 Sb., o

telekomunikacích a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších

předpisů, a zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně

některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění zákona č.

517/2002 Sb., se část první zrušuje.



ČÁST OSMÁ



Změna zákona o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky



§ 158



V zákoně č. 436/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 555/1992 Sb., o

Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, ve znění pozdějších

předpisů, a některé další zákony, se část čtvrtá zrušuje.



ČÁST DEVÁTÁ



Změna zákona, kterým se mění některé zákony související s oblastí

evidence obyvatel



§ 159



V zákoně č. 53/2004 Sb., kterým se mění některé zákony související s

oblastí evidence obyvatel, se část jedenáctá zrušuje.



ČÁST DESÁTÁ



Změna zákona, kterým se mění živnostenský zákon



§ 160



V zákoně č. 167/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 455/1991 Sb., o

živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších

předpisů, a některé související zákony, se část čtvrtá zrušuje.



ČÁST JEDENÁCTÁ



Změna zákona o živnostenském podnikání



§ 161



Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon),

ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č.

600/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č.

38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č.

200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č.

94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č.

19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č.

79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 280/1997 Sb., zákona č.

15/1998 Sb., zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č.

167/1998 Sb., zákona č. 159/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č.

358/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č.

27/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č.

122/2000 Sb., zákona č. 123/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č.

149/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č.

247/2000 Sb., zákona č. 249/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č.

309/2000 Sb., zákona č. 362/2000 Sb., zákona č. 409/2000 Sb., zákona č.

458/2000 Sb., zákona č. 61/2001 Sb., zákona č. 100/2001 Sb., zákona č.

120/2001 Sb., zákona č. 164/2001 Sb., zákona č. 256/2001 Sb., zákona č.

274/2001 Sb., zákona č. 477/2001 Sb., zákona č. 478/2001 Sb., zákona č.

501/2001 Sb., zákona č. 86/2002 Sb., zákona č. 119/2002 Sb., zákona č.

174/2002 Sb., zákona č. 281/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č.

320/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb.,

zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 130/2003 Sb., zákona č. 162/2003 Sb.,

zákona č. 224/2003 Sb., zákona č. 228/2003 Sb., zákona č. 274/2003 Sb.,

zákona č. 354/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 38/2004 Sb.,

zákona č. 119/2004 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb.,

zákona č. 326/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb. a zákona č. 695/2004

Sb., se mění takto:



1. V § 3 odst. 3 písmeno i) včetně poznámky pod čarou č. 19 zní:



"i) vykonávání komunikační činnosti podle zvláštního právního

předpisu,^19)



19) Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně

některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích).".



2. V příloze č. 2 SKUPINA 205: Elektrické přístroje se text

"Poskytování telekomunikačních služeb" zrušuje.



ČÁST DVANÁCTÁ



Změna zákona o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen



§ 162



V § 2b zákona č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v

oblasti cen, ve znění zákona č. 135/1994 Sb., zákona č. 151/2000 Sb. a

zákona č. 320/2002 Sb., odstavec 2 zní:



"(2) Český telekomunikační úřad vykonává působnost při uplatňování,

regulaci a kontrole cen poštovních služeb do zahraničí a služeb

souvisejících s poskytováním poštovních služeb do zahraničí a

zahraničních poštovních služeb.^1) Ministerstvo nevykonává působnost

při uplatňování, regulaci, sjednávání a kontrole cen v oblasti

elektronických komunikací.".



ČÁST TŘINÁCTÁ



Změna krizového zákona



§ 163



Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů

(krizový zákon), ve znění zákona č. 320/2002 Sb., se mění takto:



1. V § 12 se v nadpise slova "a spojů" zrušují a odstavec 1 zní:



"(1) Ministerstvo dopravy v době krizového stavu je oprávněno uložit

provozovateli dráhy, drážní dopravy, silniční dopravy, letadel, letišť,

vnitrozemské vodní dopravy a veřejných přístavů, jakož i vlastníku a

provozovateli ostatních objektů, zařízení a dopravních cest sloužících

dopravě povinnosti k zabezpečování dopravních potřeb.".



2.



zrušen



ČÁST ČTRNÁCTÁ



Změna zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání



§ 164



V zákoně č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního

vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 309/2002 Sb.,

zákona č. 274/2003 Sb. a zákona č. 341/2004 Sb., se za § 24 vkládá nový

§ 24a, který zní:



"§ 24a



(1) Ustanovení tohoto zákona týkající se souboru technických parametrů

se nevztahují na zemské digitální vysílání.



(2) Územní rozsah zemského digitálního vysílání Rada stanoví v souladu

se stanoviskem Českého telekomunikačního úřadu výčtem okresů, popřípadě

obvodů hlavního města Prahy zcela anebo zčásti pokrytých vysíláním.".



ČÁST PATNÁCTÁ



Změna rozpočtových pravidel



§ 165



V § 36 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně

některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona

č. 482/2004 Sb., se na konci odstavce 3 doplňuje věta "Součástí

státních finančních aktiv je rovněž radiokomunikační účet zřízený podle

zvláštního právního předpisu.".



ČÁST ŠESTNÁCTÁ



Změna zákona o správních poplatcích



§ 166



Zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č.

10/1993 Sb., zákona č. 72/1993 Sb., zákona č. 72/1994 Sb., zákona č.

85/1994 Sb., zákona č. 273/1994Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č.

118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 301/1995 Sb., zákona č.

151/1997 Sb., zákona č. 305/1997 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č.

157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č.

166/1999 Sb., zákona č. 167/1999 Sb., zákona č. 223/1999 Sb., zákona č.

326/1999 Sb., zákona č. 352/1999 Sb., zákona č. 357/1999 Sb., zákona č.

360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č.

62/2000 Sb., zákona č. 117/2000 Sb., zákona č. 133/2000 Sb., zákona č.

151/2000 Sb., zákona č. 153/2000 Sb., zákona č. 156/2000 Sb., zákona č.

158/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 307/2000 Sb., zákona č.

365/2000 Sb., zákona č. 140/2001 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č.

76/2002 Sb., zákona č. 107/2002 Sb., zákona č. 120/2002 Sb., zákona č.

149/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 129/2003 Sb., zákona č.

131/2003 Sb., zákona č. 148/2003 Sb., zákona č. 149/2003 Sb., zákona č.

219/2003 Sb., zákona č. 274/2003 Sb. a zákona č. 276/2003 Sb., se mění

takto:



1. Položka 155 zní:

"Položka 155

Podání námitky proti vyřízení reklamace Kč 100,-".



2. Položka 156 zní:

"Položka 156

a) Vydání průkazu odborné způsobilosti pro obsluhu

aa) radiotelefonních a radiotelegrafních

vysílacích rádiových zařízení

umístěných na palubách letadel a lodí

- radiotelefonních Kč 400,-

- radiotelegrafních Kč 600,-

ab) radiotelefonních a radiotelegrafních

pozemních vysílacích rádiových

zařízení pohyblivé letecké

a pohyblivé plavební služby

- radiotelefonních Kč 300,-

- radiotelegrafních Kč 400,-

ac) radiotelefonních a radiotelegrafních

pozemních vysílacích rádiových

zařízení provozovaných v pásmu

krátkých vln

- radiotelefonních Kč 300,-

- radiotelegrafních Kč 400,-

ad) vysílacích rádiových zařízení pro

amatérskou radiokomunikační službu Kč 400,-

b) Prodloužení platnosti nebo provedení změn

v průkazu odborné způsobilosti Kč 200,-".



3. Položka 157 zní:

"Položka 157

Vydání osvědčení o oznámení komunikační činnosti Kč 1 000,-

Vydání osvědčení o sdělení změny oznámených údajů Kč 500,-".



4. Položka 158 zní:

"Položka 158

a) Podání návrhu na rozhodnutí sporu,

s výjimkou sporu o plnění povinnosti

k peněžitému plnění, mezi osobou vykonávající

komunikační činnost na straně jedné,

a účastníkem, popřípadě uživatelem

na straně druhé Kč 200,-

b) Podání návrhu na rozhodnutí sporu, s výjimkou

sporu o plnění povinnosti k peněžitému plnění,

mezi osobami vykonávajícími komunikační

činnosti Kč 10 000,-

c) Podání návrhu na rozhodnutí sporu o plnění

povinnosti k peněžitému plnění

4 % z této částky, nejméně Kč 200,-



Poznámka:

Poplatek podle položky v písmeni c) se vybere nejvýše ve výši Kč

500 000.".



5. Položka 159 se zrušuje.



6. Položka 160 zní:

"Položka 160

a) Vydání rozhodnutí o oprávnění k využívání

čísel Kč 5 000,-

b) Prodloužení platnosti nebo provedení změn

v oprávnění k využívání čísel Kč 500,-



Poznámka:

Poplatek podle této položky se nevybere, přiděluje-li správní

orgán čísla pro tísňová volání, hlášení poruch, hovory

s ohlašovnou národních a mezinárodních hovorů a informace

(hlásky), které informují volajícího účastníka o změnách

účastnických čísel.".



7. Položka 161 zní:

"Položka 161

a) Vydání rozhodnutí o individuálním oprávnění

k využívání rádiových kmitočtů

aa) pro šíření a přenos rozhlasového nebo

televizního vysílání (rozhlasová služba) Kč 7 000,-

ab) pro pevnou službu Kč 5 000,-

ac) pro amatérskou radiokomunikační službu Kč 500,-

ad) pro ostatní radiokomunikační služby Kč 3 000,-

b) Prodloužení platnosti nebo provedení změn

v individuálním oprávnění k využívání

rádiových kmitočtů

aa) pro šíření a přenos rozhlasového

a televizního vysílání (rozhlasová

služba) Kč 500,-

ab) pro pevnou službu Kč 500,-

ac) pro amatérskou radiokomunikační službu Kč 200,-

ad) pro ostatní radiokomunikační služby Kč 500,-



Poznámka:

Poplatek podle této položky se nevybere za vydání rozhodnutí podle

§ 25 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích

a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických

komunikacích).".



ČÁST SEDMNÁCTÁ



Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní

správy České republiky



§ 167



V § 18 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních

orgánů státní správy České republiky, ve znění zákona č. 517/2002 Sb. a

zákona č. 95/2005 Sb., se slovo "telekomunikace" nahrazuje slovy

"elektronické komunikace".



ČÁST OSMNÁCTÁ



zrušena



§ 168



zrušen



ČÁST DEVATENÁCTÁ



Změna zákona o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv



§ 169



Zákon č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv,

ve znění zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 114/2003 Sb., se mění

takto:



1. V § 1 písm. e) se slovo "a" za slovem "úřady" nahrazuje čárkou a za

slovo "bankou" se vkládají slova "a Českým telekomunikačním úřadem".



2. V § 2 písm. a) se za slova "Ústavního soudu" vkládají slova "a

rozsudky Nejvyššího správního soudu".



ČÁST DVACÁTÁ



zrušena



§ 170



zrušen



ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ



Změna soudního řádu správního



§ 171



Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění zákona č. 192/2003

Sb., zákona č. 22/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 436/2004

Sb. a zákona č. 555/2004 Sb., se mění takto:



1. V § 4 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se

písmeno c), které zní:



"c) o zrušení opatření obecné povahy nebo jeho částí pro rozpor se

zákonem.".



2. V § 48 odst. 2 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní:



"e) senát nebo samosoudce, který má o návrhu rozhodnout, dospěl k

závěru, že opatření obecné povahy nebo jeho část, kterého bylo ve věci

použito, je v rozporu se zákonem, podá-li návrh na jeho zrušení,".



Dosavadní písmeno e) se označuje jako písmeno f).



3. V části třetí hlavě druhé se za díl 6 vkládá nový díl 7, který

včetně nadpisu zní:



"Díl 7



Řízení o zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části



§ 101a



(1) Návrh na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho částí je oprávněn

podat ten, kdo tvrdí, že byl na svých právech opatřením obecné povahy,

vydaným správním orgánem, zkrácen. Pokud je podle zákona současně

oprávněn ve věci, ve které bylo opatřením obecné povahy užito, podat ve

správním soudnictví žalobu nebo jiný návrh, může navrhnout zrušení

opatření obecné povahy jen společně s takovým návrhem.



(2) Návrh na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho částí, vydaného

obcí nebo krajem, může podat též Ministerstvo vnitra.



(3) Návrh na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho částí, vydaného

krajem, může podat též obec.



(4) Odpůrcem je ten, kdo vydal opatření obecné povahy, jehož zrušení

nebo zrušení jeho části je navrhováno.



§ 101b



Účast dalších osob na řízení (§ 34) je vyloučena.



§ 101c



K řízení o zrušení opatření obecné povahy nebo jeho částí je příslušný

Nejvyšší správní soud.



§ 101d



Rozsudek a jeho účinky



(1) Při rozhodování soud posuzuje soulad opatření obecné povahy se

zákonem, a to, zda ten, kdo je vydal, postupoval v mezích své

působnosti a pravomoci a zda opatření obecné povahy bylo vydáno zákonem

stanoveným způsobem. Přitom není vázán právními důvody návrhu.



(2) Dojde-li soud k závěru, že opatření obecné povahy nebo jeho části

jsou v rozporu se zákonem, nebo že ten, kdo je vydal, překročil meze

své působnosti a pravomoci, anebo že opatření obecné povahy nebylo

vydáno zákonem stanoveným způsobem, opatření obecné povahy nebo jeho

části zruší dnem, který v rozsudku určí. Není-li návrh důvodný, soud

jej zamítne. Soud o návrhu na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho

částí rozhodne do třiceti dnů poté, kdy návrh došel soudu.



(3) Bylo-li na základě opatření obecné povahy, které bylo zrušeno, nebo

bylo-li na základě části opatření obecné povahy, která byla zrušena,

rozhodnuto o správním deliktu a toto rozhodnutí nabylo právní moci, ale

nebylo dosud vykonáno, je zrušení takového opatření obecné povahy nebo

jeho části důvodem pro obnovu řízení podle ustanovení příslušného

procesního předpisu.



(4) Práva a povinnosti z právních vztahů vzniklých před zrušením

opatření obecné povahy nebo jeho části zůstávají nedotčena.



(5) Na náhradu nákladů nemá žádný z účastníků řízení právo.".



ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ



Změna zákona o ochraně hospodářské soutěže



§ 172



Zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně

některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění zákona

č. 340/2004 Sb. a zákona č. 484/2004 Sb., se mění takto:



1. V § 1 se doplňuje odstavec 9, který včetně poznámky pod čarou č. 4a

zní:



"(9) Tento zákon se rovněž nevztahuje na jednání soutěžitelů, které je

porušením povinnosti stanovené zákonem o elektronických

komunikacích^4a) nebo rozhodnutím vydaným na jeho základě.



4a) Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně

dalších zákonů (zákon o elektronických komunikacích).".



2. V § 11 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který včetně

poznámky pod čarou č. 5a zní:



"(2) Ustanovení odstavce 1 písm. f) se nevztahuje na jednání

soutěžitelů, které je vykonáváním komunikační činnosti^5a) podle zákona

o elektronických komunikacích.



5a) § 6 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně

dalších zákonů (zákon o elektronických komunikacích).".



ČÁST DVACÁTÁ TŘETÍ



Změna zákona o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce

představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců



§ 173



V zákoně č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s

výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a

soudců, ve znění zákona č. 138/1996 Sb., zákona č. 287/1997 Sb., zákona

č. 155/2000 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona

č. 420/2002 Sb., zákona č. 425/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona

č. 427/2003 Sb., zákona 49/2004 Sb. a zákona č. 359/2004 Sb., se v

části druhé za hlavu šestou vkládá hlava sedmá, která zní:



"HLAVA SEDMÁ



Náležitosti člena Rady a předsedy Rady Českého telekomunikačního úřadu



Plat



§ 27a



Členům Rady Českého telekomunikačního úřadu náleží plat určený z

platové základny platovým koeficientem ve výši 1,424.



§ 27b



Předsedovi Rady Českého telekomunikačního úřadu náleží plat určený z

platové základny platovým koeficientem ve výši 1,932.".



ČÁST DVACÁTÁ ČTVRTÁ



Změna zákona č. 427/2003 Sb.



§ 174



V § 1 zákona č. 427/2003 Sb., kterým se pro léta 2004, 2005 a 2006

stanoví mimořádné opatření při určování výše platu a některých náhrad

výdajů spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých

státních orgánů, soudců a státních zástupců, výše dalšího platu těchto

osob za první pololetí roku 2004 a kterým se mění některé související

zákony, ve znění zákona č. 359/2004 Sb., se za písmeno f) vkládá nové

písmeno g), které zní:



"g) člena a předsedy Rady Českého telekomunikačního úřadu,".



Dosavadní písmena g) až n) se označují jako písmena h) až o).



ČÁST DVACÁTÁ PÁTÁ



Změna zákona č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších

předpisů



§ 175



Zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění zákona č. 36/1993

Sb., zákona č. 253/1994 Sb., zákona č. 301/1995 Sb., zákona č. 39/2001

Sb. a zákona č. 231/2001 Sb., se mění takto:



1. V § 2 odst. 1 se za slovo "programů" vkládají slova " , popřípadě

dalšího multimediálního obsahu a doplňkových služeb".



2. V § 3 odst. 1 písm. a) se za slovo "provozuje" vkládá slovo

"analogové", slovo "celoplošných" se zrušuje a na konci textu písmene

a) se doplňují slova "tak, aby v souběhu zemského analogového a

zemského digitálního vysílání byla pro obyvatele České republiky

zajištěna možnost příjmu těchto televizních programů v rozsahu podle

odstavce 3".



3. V § 3 odst. 1 se za písmeno a) vkládají nová písmena b) a c), která

včetně poznámky pod čarou č. 1a znějí:



"b) provozuje zemské digitální televizní vysílání televizních programů

uvedených v písmenu a) a dalších alespoň dvou televizních programů

zahrnutých v souhrnném datovém toku složeném z dílčích datových toků

náležejících televizním a rozhlasovým programům, multimediálnímu obsahu

a doplňkovým službám veřejné služby v oblasti televizního a

rozhlasového vysílání, upravených pro společné šíření prostřednictvím

zemské sítě vysílacích rádiových zařízení s plánovaným pokrytím alespoň

95 % obyvatel České republiky počítaných podle údajů vyplývajících z

posledního sčítání lidu^1a) (dále jen "multiplex veřejné služby"),



c) jako provozovatel multiplexu veřejné služby sestavuje společně s

Českým rozhlasem souhrnný datový tok a odpovídá za jeho správu a jeho

předání k šíření zemskou sítí vysílacích rádiových zařízení,



1a) § 12 odst. 2 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve

znění pozdějších předpisů.".



Dosavadní písmena b) až j) se označují jako písmena d) až l).



4. V § 3 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 1b zní:



"(2) Státní orgán, který vykonává správu kmitočtového spektra podle

zvláštního právního předpisu,^1b) vyhradí v součinnosti s Radou pro

rozhlasové a televizní vysílání pro Českou televizi rádiové kmitočty

umožňující provozování vysílání v rozsahu stanoveném v odstavci 1 písm.

a) a b).



1b) Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně

některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích).".



5. V § 3 odstavec 3 zní:



"(3) Celoplošným televizním vysíláním se pro účely tohoto zákona rozumí

vysílání, v jehož rámci může určitý televizní program a s tímto

programem související povinné doplňkové služby přijímat alespoň 95 %

obyvatel České republiky počítaných podle údajů vyplývajících z

posledního sčítání lidu^1a).".



6. Za § 3 se vkládá nový § 3a, který včetně poznámky pod čarou č. 1c

zní:



"§ 3a



(1) V multiplexu veřejné služby musí být alespoň 80 % souhrnného

datového toku vyhrazeno šíření televizních a rozhlasových programů.

Zbývající část souhrnného datového toku multiplexu veřejné služby lze

využít k šíření doplňkových služeb.



(2) Česká televize je povinna umístit v multiplexu veřejné služby

vysílání programů Českého rozhlasu v rozsahu, jímž Český rozhlas

naplňuje veřejnou službu v oblasti zemského digitálního rozhlasového

vysílání podle zvláštního právního předpisu.^1c) Náklady spojené s

provozováním multiplexu veřejné služby Česká televize účtuje Českému

rozhlasu, popřípadě poskytovatelům doplňkových služeb, podle výše

jejich podílu na souhrnném datovém toku multiplexu veřejné služby.



(3) Televizní programy šířené prostřednictvím multiplexu veřejné služby

může Česká televize digitálně šířit rovněž prostřednictvím družic a

kabelových sítí.



1c) § 3 odst. 1 písm. b) zákona č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve

znění pozdějších předpisů.".



Dosavadní poznámka pod čarou č. 1c se označuje jako poznámka pod čarou

č. 1d, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou.



§ 176



Přechodná ustanovení



(1) Digitální vysílání televizních programů uvedených v § 3 odst. 1

písm. a) zákona č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění účinném ode

dne nabytí účinnosti tohoto zákona, Česká televize zahájí do 60 dnů ode

dne, kdy s podnikatelem zajišťujícím síť elektronických komunikací

uzavře smlouvu o šíření multiplexu veřejné služby. Digitální vysílání

dalších alespoň dvou televizních programů Česká televize zahájí

postupně podle své ekonomické, organizační a technické připravenosti.



(2) Podmínky šíření programů, popřípadě doplňkových služeb, Českého

rozhlasu prostřednictvím multiplexu veřejné služby sjedná Česká

televize s Českým rozhlasem smlouvou. Oběma stranami ověřený návrh této

smlouvy předloží generální ředitel České televize k informaci Radě

České televize alespoň 30 dnů před dohodnutým dnem zahájení zemského

digitálního rozhlasového vysílání Českého rozhlasu.



ČÁST DVACÁTÁ ŠESTÁ



Změna zákona č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění pozdějších

předpisů



§ 177



Zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění zákona č. 36/1993

Sb., zákona č. 253/1994 Sb., zákona č. 301/1995 Sb., zákona č. 135/1997

Sb. a zákona č. 192/2002 Sb., se mění takto:



1. V § 2 odst. 1 se za slovo "programů" vkládají slova " , popřípadě

dalšího multimediálního obsahu a doplňkových služeb".



2. V § 3 odst. 1 písm. a) se za slovo "provozuje" vkládá slovo

"analogové".



3. V § 3 odst. 1 se za písmeno a) vkládají nová písmena b) a c), která

včetně poznámky pod čarou č. 1a znějí:



"b) provozuje zemské digitální rozhlasové vysílání šířením 3

celoplošných rozhlasových programů, uvedených v písmenu a),

prostřednictvím multiplexu veřejné služby;^1a) kromě těchto

rozhlasových programů má Český rozhlas právo šířit prostřednictvím

multiplexu veřejné služby další rozhlasové programy, další

multimediální obsah a doplňkové služby; rozhlasové programy, další

multimediální obsah a doplňkové služby šířené prostřednictvím

multiplexu veřejné služby může Český rozhlas digitálně šířit rovněž

prostřednictvím družic a kabelových sítí,



c) provozuje zemské digitální vysílání tak, aby zajistil naplňování

úkolů veřejné služby v oblasti rozhlasového vysílání, které odpovídá

stavu rozvoje vysílacích technologií a služeb. Využívá přitom zejména

části kmitočtového spektra umožňující pokrytí území České republiky

rozhlasovými programy a dalším obsahem v pásmu vyhrazeném podle národní

kmitočtové tabulky pro zemské digitální rozhlasové vysílání, a to

zejména ve III. televizním pásmu,



1a) § 3 odst. 1 písm. b) zákona č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve

znění pozdějších předpisů.".



Dosavadní písmena b) až f) se označují jako písmena d) až h) a

dosavadní poznámky pod čarou č. 1a až 1c se označují jako poznámky pod

čarou č. 1b až 1d, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou.



4. V § 3 odst. 3 větě první se za slovo "provozování" vkládá slovo

"analogového".



5. Poznámka pod čarou č. 1b zní:



"1b) Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně

některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích).".



6. V § 3 odst. 4 se za slova "programem se" vkládají slova "pro účely

tohoto zákona" a číslo "70" se nahrazuje číslem "95".



§ 178



Přechodná ustanovení



(1) Český rozhlas zahájí digitální vysílání rozhlasových programů

uvedených v § 3 odst. 1 písm. b) zákona č. 484/1991 Sb., o Českém

rozhlasu, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,

postupně podle své ekonomické, organizační a technické připravenosti.



(2) Podmínky šíření svých programů, popřípadě dalšího multimediálního

obsahu a doplňkových služeb, prostřednictvím multiplexu veřejné služby

sjedná Český rozhlas s Českou televizí smlouvou. Oběma stranami ověřený

návrh této smlouvy předloží generální ředitel Českého rozhlasu k

informaci Radě Českého rozhlasu alespoň 30 dnů před dohodnutým dnem

zahájení zemského digitálního rozhlasového vysílání Českého rozhlasu.



ČÁST DVACÁTÁ SEDMÁ



ÚČINNOST



§ 179



Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého měsíce následujícího

po dni jeho vyhlášení.



Zaorálek v. r.



Klaus v. r.



Gross v. r.



Vybraná ustanovení novel



Čl.IV zákona č. 235/2006 Sb.



zrušen



Čl.LXXI zákona č. 261/2007 Sb.



Přechodné ustanovení



Rozhodnutí o uložení povinnosti poskytovat zvláštní ceny vydaná Českým

telekomunikačním úřadem podle zákona č. 127/2005 Sb., ve znění zákona

č. 310/2006 Sb., zůstávají v platnosti do právní moci rozhodnutí

Českého telekomunikačního úřadu o uložení povinnosti poskytovat

zvláštní ceny podle tohoto zákona. Český telekomunikační úřad vydá

rozhodnutí, kterým se ukládá povinnost poskytovat zvláštní ceny podle

tohoto zákona, nejpozději do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto

zákona.



Čl.II zákona č. 304/2007 Sb.



Přechodná ustanovení



1. Vláda stanoví nařízením Technický plán přechodu zemského analogového

televizního vysílání na zemské digitální televizní vysílání (dále jen

"Technický plán přechodu") za účelem sestavení sítě elektronických

komunikací pro multiplex veřejné služby, dalších sítí pro celoplošné

zemské digitální televizní vysílání a jedné sítě umožňující regionální

zemské digitální televizní vysílání. Technický plán přechodu stanoví

pravidla pro přechod zemského analogového televizního vysílání na

zemské digitální televizní vysílání, zejména lhůty, podmínky a způsob

postupu při procesu rozvoje sítí elektronických komunikací pro zemské

digitální televizní vysílání, včetně lhůt, podmínek a způsobu vypínání

zemského analogového televizního vysílání tak, aby mimo případy, kdy to

neumožňují přírodní nebo odůvodněné technické překážky, při vypnutí

zemského analogového televizního vysílání v rámci jedné územní oblasti

nedošlo ke zmenšení území pokrytého signálem zemského televizního

vysílání programů provozovatelů vysílání s licencí dotčených vypnutím v

dané územní oblasti. V Technickém plánu přechodu se rovněž stanoví

minimální rozsah pokrytí území zemským digitálním televizním signálem

ke dni dokončení přechodu zemského analogového televizního vysílání na

zemské digitální televizní vysílání. Zemské analogové televizní

vysílání se ukončí dnem 31. prosince 2012, nestanoví-li vláda v

Technickém plánu přechodu termín dřívější, nejdříve však dnem 10. října

2010.



2. Opatření obecné povahy Českého telekomunikačního úřadu č.

OOP/15/12.2006/39, kterým se stanoví Technický plán přechodu zemského

analogového televizního vysílání na zemské digitální televizní

vysílání, vydané podle čl. IV zákona č. 235/2006 Sb., se dnem nabytí

účinnosti nařízení vlády podle bodu 1 zrušuje.



3. V období ode dne nabytí účinnosti nařízení vlády podle bodu 1 do dne

dokončení přechodu zemského analogového televizního vysílání na zemské

digitální televizní vysílání stanoví výši, popřípadě způsob výpočtu, a

dobu splatnosti poplatku podle § 24 odst. 2 písm. d) zákona č. 127/2005

Sb., ve znění tohoto zákona, vláda nařízením v závislosti na druhu

televizního vysílání a v závislosti na průběhu přechodu zemského

analogového televizního vysílání na zemské digitální televizní vysílání

s ohledem na dobu souběhu zemského analogového a zemského digitálního

televizního vysílání podle Technického plánu přechodu.



4. Údaje podle § 72c zákona č. 127/2005 Sb., ve znění tohoto zákona,

sdělí podnikatel zajišťující síť elektronických komunikací a podnikatel

poskytující službu šíření rozhlasového a televizního vysílání Českému

telekomunikačnímu úřadu poprvé do 90 dnů ode dne nabytí účinnosti

tohoto zákona.



Čl. II zákona č. 153/2010 Sb.



Přechodná ustanovení



1. Lhůta podle § 22b odst. 2 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických

komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o

elektronických komunikacích), ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti

tohoto zákona, pro držitele přídělu rádiových kmitočtů, jemuž byl

příděl udělen přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, počíná běžet

dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Tím nejsou dotčeny termíny

stanovené nařízením vlády o technickém plánu přechodu.



2. Operátor sítě elektronických komunikací, jejímž prostřednictvím je

poskytována služba šíření zemského televizního vysílání, má nárok na

náhradu nákladů vynaložených na zajištění primárního signálu pro

navazující rádiová vysílací zařízení malého výkonu, pokud k jeho ztrátě

došlo v souvislosti s plněním nařízení vlády o technickém plánu

přechodu, pokud tato rádiová zařízení leží vně územní oblasti, ve které

došlo k vypnutí analogového vysílače velkého výkonu, nebo leží v této

oblasti, ale v předmětné lokalitě pokryté zemským analogovým televizním

vysíláním z takového rádiového zařízení není zajištěno pokrytí zemským

digitálním televizním vysíláním.



3. Pokud o to provozovatel regionálního zemského digitálního

televizního vysílání s licencí v případě programu, který byl šířen

prostřednictvím zemského analogového televizního vysílání na sdílených

kmitočtech s provozovatelem celoplošného zemského analogového

televizního vysílání s licencí přede dnem nabytí účinnosti zákona č.

235/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 231/2001 Sb., o provozování

rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění

pozdějších předpisů, a některé další zákony, požádá, je operátor sítě

elektronických komunikací, jejímž prostřednictvím má být tento program

šířen digitálně v rámci části datového toku využívané pro šíření

celoplošného programu, se kterým byl šířen analogově na sdílených

kmitočtech, povinen nejpozději do 90 dnů ode dne doručení žádosti

tohoto provozovatele regionálního televizního vysílání zajistit

odpovídající technické členění této sítě za účelem realizace

regionálního vysílání, pokud tím nedojde k narušení integrity sítě. Za

splnění této povinnosti má operátor nárok na náhradu nákladů podle § 27

odst. 4 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně

některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích),

ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.



4. Pokud o to provozovatel celoplošného zemského digitálního

televizního vysílání s licencí v případě programu, který má být podle

platných licenčních podmínek regionálně odpojován, požádá, je operátor

sítě elektronických komunikací povinen nejpozději do 90 dnů ode dne

doručení žádosti tohoto provozovatele zajistit odpovídající technické

členění této sítě za účelem realizace regionálního vysílání, pokud tím

nedojde k narušení integrity sítě. Za splnění této povinnosti má

operátor nárok na náhradu nákladů podle § 27 odst. 4 zákona č. 127/2005

Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících

zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění účinném ode dne

nabytí účinnosti tohoto zákona.



5. Úhrada nákladů podle bodu 2, 3 nebo 4 se poskytne, pokud tyto

náklady vznikly a byly vynaloženy operátorem sítě elektronických

komunikacích v době ode dne nabytí účinnosti nařízení vlády o

technickém plánu přechodu do dne ukončení zemského analogového

televizního vysílání v České republice.



6. Úhrada nákladů podle bodu 2, 3 nebo 4 se poskytuje z prostředků

radiokomunikačního účtu [§ 27 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických

komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o

elektronických komunikacích), ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti

tohoto zákona]. O nároku na úhradu nákladů rozhoduje na základě žádosti

Český telekomunikační úřad. Žádost o úhradu nákladů musí operátor sítě

elektronických komunikací podat nejpozději do 3 měsíců ode dne

vynaložení nákladů nebo do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto

zákona, jinak právo zanikne. V případech podle bodu 2, 3 nebo 4 stanoví

Český telekomunikační úřad výši úhrady nákladů jako rozdíl mezi výší

prokázaných efektivně a účelně vynaložených nákladů a výší nákladů,

které by operátor sítě elektronických komunikací vynaložil, pokud by

nedošlo ke ztrátě primárního signálu nebo pokud by neměl povinnost

zajistit odpovídající technické členění sítě za účelem realizace

regionálního vysílání.



7. Do 31. prosince 2012 může Český telekomunikační úřad využít

prostředky radiokomunikačního účtu i pro vyhodnocování případů podle

bodů 2, 3 a 4, monitorování stavu a rozsahu šíření televizního signálu,

analýzu dostupnosti televizního vysílání a efektivního využívání

rádiových kmitočtů, popřípadě úhradu mimořádných nákladů souvisejících

s jeho činností v těchto případech a případech podle bodu 6. Český

telekomunikační úřad může ve lhůtě podle věty první využít prostředky

radiokomunikačního účtu i k úhradě nákladů na zajištění úkolů

souvisejících s harmonizací správy spektra v rámci přípravy a realizace

opatření vyplývajících z harmonizace využití spektra na úrovni

Evropského společenství navazujících na ukončení přechodu zemského

analogového televizního vysílání na zemské digitální televizní

vysílání, včetně přípravy a realizace využití digitální dividendy,

vzniklé v důsledku ukončení zemského analogového televizního vysílání v

České republice.



8. Peněžní prostředky čerpané z radiokomunikačního účtu podle bodu 7

nesmí v kalendářním roce přesáhnout výši 10 % příjmů radiokomunikačního

účtu za bezprostředně předcházející kalendářní rok.



9. V době ode dne účinnosti tohoto zákona do dne 31. prosince 2012

převádí Český telekomunikační úřad na radiokomunikační účet peněžní

prostředky v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem podle § 27

odst. 6 a § 133 odst. 2 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických

komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o

elektronických komunikacích), ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti

tohoto zákona, zvýšené o 6 % z celkového výnosu z vybraných poplatků za

využívání rádiových kmitočtů.



10. Práva a povinnosti Českého telekomunikačního úřadu, poskytovatelů

univerzální služby a plátců na účet univerzální služby při výpočtu a

úhradě čistých nákladů na poskytování univerzální služby a stanovování,

vybírání a vymáhání plateb na účet univerzální služby a s nimi

souvisejících penále, jakož i práva a povinnosti týkající se vedení

účtu univerzální služby, obsahu výroční zprávy univerzální služby a

poskytování informací Českému telekomunikačnímu úřadu pro výpočet výše

platby na účet univerzální služby za zúčtovací období univerzální

služby skončené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se řídí

zákonem o elektronických komunikacích a jeho prováděcími právními

předpisy, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.



11. V případě, že u platby na účet univerzální služby stanovené podle

zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, ve

znění pozdějších předpisů, nebo podle zákona o elektronických

komunikacích, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto

zákona, dojde k zániku plátce bez právního nástupce nebo k odpisu

nedoplatku pro nedobytnost, bude poskytovateli univerzální služby

platba uhrazena prostřednictvím účtu univerzální služby ze státního

rozpočtu, a to do 90 dnů od zániku plátce bez právního nástupce nebo od

odpisu nedoplatku pro nedobytnost. Pokud po uhrazení této platby podle

předchozí věty, provedené v návaznosti na odpis nedoplatku pro

nedobytnost, dojde k dodatečné úhradě platby plátcem nebo třetí osobou,

je tato dodatečně uhrazená platba příjmem státního rozpočtu.



12. Po vyrovnání všech práv a povinností podle bodů 10 a 11 Český

telekomunikační úřad zruší účet univerzální služby a případný zůstatek

na účtu převede na radiokomunikační účet. Ode dne 1. ledna 2011 do dne

zrušení účtu univerzální služby se pro účely správy placení hledí na

prostředky na účtu jako na prostředky veřejného rozpočtu^22).



13. Předseda Rady Českého telekomunikačního úřadu je povinen do šesti

měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona doplnit příděly rádiových

kmitočtů vydané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona o specifikaci

rádiových kmitočtů podle § 22 odst. 2 písm. a) zákona č. 127/2005 Sb.,

o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů

(zákon o elektronických komunikacích), ve znění účinném ode dne nabytí

účinnosti tohoto zákona. Předseda Rady Českého telekomunikačního úřadu

přitom zohlednění stav využívání rádiových kmitočtů a podmínky

stanovené Plánem využití rádiového spektra (§ 16).



Čl. II zákona č. 468/2011 Sb.



Přechodná ustanovení



1. V případě, že bylo v Plánu využití rádiového spektra v určitém

kmitočtovém pásmu zmírněno omezení zásady technologické neutrality a

neutrality vůči službám uplatněné podle § 16a zákona č. 127/2005 Sb.,

ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, může držitel

přídělu rádiových kmitočtů, jemuž byl tento příděl udělen přede dnem

25. května 2011 a tento příděl má dobu platnosti alespoň pět let po dni

25. května 2011, do dne 25. května 2016 podat u Úřadu žádost o

přezkoumání tohoto přídělu ve vztahu k tomuto omezení.



2. Úřad před vydáním rozhodnutí o přezkoumání přídělu podle bodu 1

sdělí držiteli přídělu, v jakém rozsahu bude tento příděl změněn, a

současně mu sdělí lhůtu, ve které může vzít žádost o přezkoumání zpět.

V případě, že držitel tohoto přídělu vezme v dané lhůtě svou žádost o

přezkoumání zpět, zůstává tento příděl v platnosti až do skončení doby

jeho platnosti, nebo do pěti let od podání žádosti o přezkoumání v

závislosti na tom, která skutečnost nastane dříve.



3. Ode dne 25. května 2016 je Úřad oprávněn změnit všechna individuální

oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, příděly rádiových kmitočtů a

všeobecná oprávnění, která budou v rozporu s Plánem využití rádiového

spektra v části upravující omezení technologické neutrality a

neutrality vůči službám podle § 16a zákona č. 127/2005 Sb., ve znění

ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.



4. Úřad je povinen uvést plán využití rádiového spektra do souladu s

ustanovením § 16 odst. 4 zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném ode

dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do dvanácti měsíců ode dne nabytí

účinnosti tohoto zákona.



5. Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických

komunikací nebo zajišťující připojení k veřejné komunikační síti je

povinen uvést smlouvy o poskytování veřejně dostupné služby

elektronických komunikací a připojení k veřejné komunikační síti a

uveřejňování informací do souladu s příslušnými ustanoveními zákona č.

127/2005 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona

do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.



6. Do 31. prosince 2012 se do výše čerpání úhrady výdajů podle § 27

odst. 2 zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí

účinnosti tohoto zákona, započítává i čerpání úhrad nákladů podle čl.

II bodů 7 a 8 zákona č. 153/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 127/2005

Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících

zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších

předpisů, a některé další zákony. Do 31. prosince 2012 je Úřad oprávněn

čerpat úhradu výdajů podle § 27 odst. 2 zákona č. 127/2005 Sb., ve

znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, kromě podmínky

uvedené v tomto ustanovení pouze v případě, pokud tím nedojde k omezení

uspokojení nároků oprávněných subjektů též podle čl. II bodů 2 až 4

zákona č. 153/2010 Sb.



7. Za předpokladu, že do dne nabytí účinnosti tohoto zákona nebyl

omezen počet práv podle § 20 zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném

do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, uplyne doba platnosti přídělu

rádiových kmitočtů vydaného podle § 136 odst. 5 zákona č. 127/2005 Sb.,

ve znění účinném do dne účinnosti tohoto zákona, za 12 měsíců ode dne

účinnosti tohoto zákona, pokud nebude v této době postupem podle § 20

odst. 1 a 3 zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí

účinnosti tohoto zákona, omezen počet práv. V tomto případě je příděl

nadále platný po dobu platnosti v něm uvedenou.



8. Pokud byla platnost individuálního oprávnění k využívání rádiových

kmitočtů v rozhodnutí podle § 18 nebo § 19 zákona č. 127/2005 Sb., ve

znění účinném do dne účinnosti tohoto zákona, stanovena delší, než činí

doba platnosti přídělu rádiových kmitočtů, na jehož základě bylo

individuální oprávnění k využívání rádiových kmitočtů vydáno, pozbývá

takové individuální oprávnění platnosti nejpozději dnem právní moci

rozhodnutí o udělení přídělu podle bodu 10.



9. Pokud v době do 1 roku přede dnem účinnosti tohoto zákona došlo k

ukončení platnosti přídělu rádiových kmitočtů uplynutím doby, na kterou

byl tento udělen, postupuje Úřad přiměřeně podle § 20 odst. 4 a 5

zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném ode dne účinnosti tohoto

zákona.



10. Úprava doručování podle § 129 odst. 5 zákona č. 127/2005 Sb., ve

znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije i na

správní řízení zahájená a nedokončená před nabytím účinnosti tohoto

zákona.



11. Dokud nenabudou účinnosti vyhlášky Úřadu vydané na základě § 44

odst. 5, § 64 odst. 13 a § 99 odst. 1, postupuje se podle dosavadních

opatření obecné povahy.



Čl. II zákona č. 214/2013 Sb.



Přechodné ustanovení



Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických

komunikací nebo zajišťující připojení k veřejné komunikační síti je

povinen do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona uvést

smlouvy o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací

a připojení k veřejné komunikační síti a uveřejňování informací do

souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 127/2005 Sb., o

elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů

(zákon o elektronických komunikacích), ve znění účinném ode dne nabytí

účinnosti tohoto zákona.



1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/19/ES o přístupu k sítím

elektronických komunikací a přiřazeným zařízením a o jejich vzájemném

propojení (přístupová směrnice). Směrnice Evropského parlamentu a Rady

2002/20/ES o oprávnění pro sítě a služby elektronických komunikací

(autorizační směrnice).



Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES o společném

předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací (rámcová

směrnice).



Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/22/ES o univerzální službě a

právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací

(směrnice o univerzální službě).



Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES o zpracování osobních

údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (Směrnice

o soukromí a elektronických komunikacích).



Směrnice Komise 2002/77/ES o hospodářské soutěži na trzích sítí a

služeb elektronických komunikací.



Směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/5/ES o rádiových a koncových

telekomunikačních zařízeních a vzájemném uznávání jejich shody.



Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/136/ES, kterou se mění

směrnice 2002/22/ES o univerzální službě a právech uživatelů týkajících

se sítí a služeb elektronických komunikací, směrnice 2002/58/ES o

zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických

komunikací a nařízení (ES) č. 2006/2004 o spolupráci mezi

vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování zákonů na

ochranu zájmů spotřebitele.



Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/140/ES, kterou se mění

směrnice 2002/21/ES o společném předpisovém rámci pro sítě a služby

elektronických komunikací, směrnice 2002/19/ES o přístupu k sítím

elektronických komunikací a přiřazeným zařízením a o jejich vzájemném

propojení a směrnice 2002/20/ES o oprávnění pro sítě a služby

elektronických komunikací.



2) Zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých

zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění pozdějších předpisů.



3) Například zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a

o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č.

101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve

znění pozdějších předpisů, zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve

znění pozdějších předpisů.



5) Například § 60, 60a, 70 trestního zákona.



5a) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších

předpisů.



5a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 717/2007 ze dne 27.

června 2007 o roamingu ve veřejných mobilních telefonních sítích ve

Společenství a o změně směrnice 2002/21/ES.



5b) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 717/2007 ze dne 27.

června 2007 o roamingu ve veřejných mobilních telefonních sítích ve

Společenství a o změně směrnice 2002/21 ES.



6) § 2 písm. b) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně

některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.



7) Čl. 2 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České

republiky.



8) Nařízení vlády č. 480/2000 Sb., o ochraně zdraví před neionizujícím

zářením.



9) Zákon č. 110/1998 Sb.



10) § 40 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších

předpisů.



10a) Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech.



10a) Rozhodnutí Komise 2007/344/ES ze dne 16. května 2007 o

harmonizované dostupnosti informací o využívání spektra ve

Společenství.



10b) Rozhodnutí Komise 2007/344 ES ze dne 16. května 2007 o

harmonizované dostupnosti informací o využívání spektra ve

Společenství.



11) Zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního

vysílání, ve znění pozdějších předpisů.



12) Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví, ve znění pozdějších

předpisů.



13) Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších

předpisů.



14) Zákon č. 61/2000 Sb., o námořní plavbě.



15) § 1 odst. 7 zákona č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky.



16) Zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších

předpisů.



Zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění pozdějších předpisů.



16a) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/214/ES, kterou se mění

směrnice Rady č. 87/372/EHS o frekvenčních pásmech vyhrazených pro

koordinované zavedení veřejných celoevropských buňkových digitálních

pozemních mobilních komunikačních systémů ve Společenství.



16b) § 473 až 475a a § 477 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve

znění pozdějších předpisů.



16c) § 175f zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění

pozdějších předpisů.



17) Vyhláška č. 138/2000 Sb., o radiotelefonním provozu na

vnitrozemských vodních cestách.



18) Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné

způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o

změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace).



18a) Rozhodnutí Komise 2007/116/ES ze dne 15. února 2007 o vyhrazení

vnitrostátního číselného rozsahu pro harmonizovaná čísla

harmonizovaných služeb se sociální hodnotou.



19) Vyhláška č. 369/2001 Sb., o obecných technických požadavcích

zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a

orientace.



20) § 8 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách.



21) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění

pozdějších předpisů.



22) § 2 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád.



23) Čl. 15 odst. 1 a 3 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES

o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických

komunikací (rámcová směrnice).



24) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.



24a) Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších

předpisů.



25) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o

změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.



26) Nařízení vlády č. 426/2000 Sb., kterým se stanoví technické

požadavky na rádiová a na telekomunikační koncová zařízení, ve znění

pozdějších předpisů.



27) Zákon č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění

pozdějších předpisů.



28) Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých

dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších

předpisů.



29) Rozhodnutí Komise č. 2003/548/ES o minimálním souboru pronajatých

okruhů s harmonizovanými vlastnostmi a o souvisejících normách podle

článku 18 směrnice o univerzální službě.



30) § 66a zákona č. 513/1991 Sb.



31) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/19/ES o přístupu k sítím

elektronických komunikací a přiřazeným zařízením a o jejich vzájemném

propojení (přístupová směrnice), příloha II.



32) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.



33) Zákon č. 513/1991 Sb.



34) Zákon č. 101/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.



35) § 5 zákona č. 101/2000 Sb.



36) § 88 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní

řád), ve znění pozdějších předpisů.



37) § 6 až 8 zákona č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě,

ve znění pozdějších předpisů.



37a) § 9 a 10 zákona č. 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství.



37b) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/24/ES ze dne 15. března

2006 o uchovávání údajů vytvářených nebo zpracovávaných v souvislosti s

poskytováním veřejně dostupných služeb elektronických komunikací nebo

veřejných komunikačních sítí a o změně směrnice 2002/58/ES.



38) § 18 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o

změně některých zákonů.



39) Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů

(krizový zákon).



Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky.



40) Nařízení vlády č. 18/2003 Sb., kterým se stanoví technické

požadavky na výrobky z hlediska jejich elektromagnetické kompatibility.



41) Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu

(stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.



42) Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění

pozdějších předpisů.



43) § 32 odst. 1 písm. a) zákona č. 50/1976 Sb.



44) § 32 odst. 1 písm. c) zákona č. 50/1976 Sb.



44a) Zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k

pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění).



45) Zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění

pozdějších předpisů.



46) Zákon č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady

pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a

Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky,

ve znění pozdějších předpisů.



46a) Zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s

výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a

soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů.



47) Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších

předpisů.



48) Zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně

některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.



Zákon č. 240/2000 Sb.



48a) § 152 odst. 5 správního řádu.



48b) § 101 písm. e) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.



49) § 2 písm. r) a § 4 odst. 1 písm. i) zákona č. 365/2000 Sb., o

informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších

zákonů, ve znění pozdějších předpisů.



49a) Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník.



Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.



50) Například zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech ve znění

pozdějších předpisů, zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o

změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění

pozdějších předpisů, (zákon o cestovních dokladech), ve znění

pozdějších předpisů, zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č.

283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů,

(zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 326/1999 Sb., o

pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve

znění pozdějších předpisů.



51) Například § 46b písm. a) občanského soudního řádu.



52) Zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, ve znění pozdějších

předpisů.



53) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších

předpisů.



53) Nařízení Rady (ES) č. 139/2004 ze dne 20. ledna 2004 o kontrole

spojování podniků.



54) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně

některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení

vlády č. 1/2008 Sb., o ochraně zdraví před neionizujícím zářením, ve

znění nařízení vlády č. 106/2010 Sb.



55) § 147 správního řádu.



56) § 37 odst. 4 správního řádu.



57) Doporučení Mezinárodní telekomunikační unie E.169 a E.152.



57a) § 146 správního řádu.



58) Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších

předpisů.



59) Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve

znění pozdějších předpisů.



60) Zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění

pozdějších předpisů.



Zákon č. 137/2001 Sb., o zvláštní ochraně svědka a dalších osob v

souvislosti s trestním řízením a o změně zákona č. 99/1963 Sb.,

občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.



61) Zákon č. 15/1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitálového trhu a o

změně a doplnění dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.



62) § 7 odst. 2 zákona č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti a o

změně souvisejících zákonů (zákon o kybernetické bezpečnosti).



63) § 53 odst. 7 občanského zákoníku.



64) Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.



65) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 531/2012 ze dne 13.

června 2012 o roamingu ve veřejných mobilních komunikačních sítích v

Unii.



66) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1203/2012 ze dne 14. prosince

2012 o odděleném prodeji regulovaných maloobchodních roamingových

služeb v Unii.