6/2002 Sb.
ZÁKON
ze dne 30. listopadu 2001
o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně
některých dalších zákonů
(zákon o soudech a soudcích)
Změna: 151/2002 Sb. (část)
Změna: 228/2002 Sb.
Změna: 349/2002 Sb.
Změna: 151/2002 Sb.
Změna: 192/2003 Sb.
Změna: 349/2002 Sb. (část)
Změna: 441/2003 Sb.
Změna: 192/2003 Sb. (část)
Změna: 626/2004 Sb.
Změna: 349/2005 Sb.
Změna: 413/2005 Sb.
Změna: 79/2006 Sb.
Změna: 233/2006 Sb.
Změna: 342/2006 Sb.
Změna: 397/2006 Sb.
Změna: 264/2006 Sb.
Změna: 221/2006 Sb.
Změna: 184/2008 Sb.
Změna: 314/2008 Sb.
Změna: 7/2009 Sb.
Změna: 217/2009 Sb.
Změna: 41/2009 Sb.
Změna: 227/2009 Sb.
Změna: 294/2010 Sb.
Změna: 294/2010 Sb. (část)
Změna: 215/2011 Sb.
Změna: 142/2012 Sb.
Změna: 303/2013 Sb.
Změna: 314/2008 Sb. (část)
Změna: 185/2014 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
SOUDY, SOUDCI, PŘÍSEDÍCÍ A STÁTNÍ SPRÁVA SOUDŮ
HLAVA I
SOUDY
Díl 1
Soustava, organizace a činnost soudů
Oddíl 1
Hlavní zásady činnosti soudů
§ 1
Soudnictví v České republice vykonávají nezávislé soudy.
§ 2
Soudy
a) projednávají a rozhodují spory a jiné věci patřící do jejich
pravomoci podle zákonů o občanském soudním řízení,
b) projednávají a rozhodují trestní věci patřící do jejich pravomoci
podle zákonů o trestním řízení,
c) rozhodují v dalších případech stanovených zákonem nebo mezinárodní
smlouvou, s níž vyslovil souhlas Parlament, jíž je Česká republika
vázána a která byla vyhlášena.
§ 3
(1) V řízení před soudem rozhoduje senát nebo samosoudce; obsazení
soudu stanoví zákony o řízení před soudy.
(2) V rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem se na rozhodovací
a jiné činnosti soudů podílejí justiční čekatelé, asistenti soudců,
vyšší soudní úředníci, soudní tajemníci a soudní vykonavatelé.
§ 4
Před soudem jsou si všichni rovni.
§ 5
(1) Každý se může domáhat ochrany svých práv před soudem zákonem
stanoveným způsobem.
(2) Každý má právo, aby jeho věc byla soudem projednána a rozhodnuta
bez zbytečných průtahů.
§ 6
(1) Řízení před soudy je ústní a veřejné. Výjimky stanoví zákon.
(2) Rozsudky se vyhlašují jménem republiky a vždy veřejně.
(3) Uskutečňovat obrazové nebo zvukové přenosy a pořizovat obrazové
záznamy v průběhu soudního jednání lze jen s předchozím souhlasem
předsedy senátu nebo samosoudce. S vědomím předsedy senátu nebo
samosoudce lze pořizovat zvukové záznamy; kdyby způsob jejich provádění
mohl narušit průběh nebo důstojnost jednání, může předseda senátu nebo
samosoudce jejich pořizování zakázat.
§ 7
(1) Do budovy soudu nebo na místo, kde soud jedná, je zakázáno
vstupovat se zbraní nebo s jinými předměty, které jsou způsobilé
ohrozit život nebo zdraví anebo pořádek. Tento zákaz se nevztahuje na
soudce a na příslušníky ozbrojených sil a ozbrojených sborů, jestliže
vstupují do budovy soudu nebo na místo, kde soud jedná, v souvislosti s
plněním svých služebních povinností.
(2) Každý je povinen podrobit se osobní prohlídce a prohlídce všech
věcí, které má u sebe, za účelem zjištění, zda neporušuje zákaz podle
odstavce 1. Tato povinnost se nevztahuje na státní zástupce, advokáty,
notáře a soudní exekutory, nestanoví-li předseda příslušného soudu
jinak.
(3) Odstavce 1 a 2 se rovněž nevztahují na osoby, o nichž to stanoví v
jednotlivých případech předseda příslušného soudu.
Oddíl 2
Soustava soudů
§ 8
Soustavu soudů tvoří Nejvyšší soud, Nejvyšší správní soud, vrchní
soudy, krajské soudy a okresní soudy. Soudy jsou účetními jednotkami.
§ 9
(1) V obvodu hlavního města Prahy působnost krajského soudu vykonává
Městský soud v Praze a působnost okresních soudů vykonávají obvodní
soudy.
(2) V obvodu města Brna vykonává působnost okresního soudu Městský soud
v Brně.
Oddíl 3
Obvody a sídla soudů
§ 10
Nejvyšší soud
Sídlem Nejvyššího soudu je Brno.
§ 11
Vrchní a krajské soudy
(1) Názvy, obvody a sídla vrchních soudů jsou stanoveny v příloze č. 1
k tomuto zákonu.
(2) Názvy, obvody a sídla krajských soudů jsou stanoveny v příloze č. 2
k tomuto zákonu.
§ 12
Okresní soudy
(1) Názvy, obvody a sídla okresních soudů jsou stanoveny v příloze č. 3
k tomuto zákonu.
(2) Názvy a obvody obvodních soudů v hlavním městě Praze jsou stanoveny
v příloze č. 4 k tomuto zákonu; při určení obvodů obvodních soudů se
vychází ze členění hlavního města Prahy na městské části ke dni nabytí
účinnosti tohoto zákona. Sídlem obvodních soudů v Praze je hlavní město
Praha.
(3) Sídlem Městského soudu v Brně je město Brno.
§ 13
Pobočky krajských a okresních soudů
(1) Pobočky krajských soudů, jejich názvy a sídla jsou stanoveny v
přílohách č. 5 a 6 k tomuto zákonu.
(2) Pobočky okresních soudů, jejich názvy a sídla jsou stanoveny v
příloze č. 7 k tomuto zákonu.
(3) Pobočky krajských soudů uvedené v příloze č. 6 k tomuto zákonu
zahájí svou činnost dnem, který stanoví zvláštní zákon.
Oddíl 4
Organizace a činnost soudů
Nejvyšší soud
§ 14
(1) Nejvyšší soud jako vrcholný soudní orgán ve věcech patřících do
pravomoci soudů v občanském soudním řízení a v trestním řízení
zajišťuje jednotu a zákonnost rozhodování tím, že
a) rozhoduje o mimořádných opravných prostředcích v případech
stanovených zákony o řízení před soudy,
b) rozhoduje v jiných případech stanovených zvláštním právním předpisem
nebo mezinárodní smlouvou, s níž vyslovil souhlas Parlament, jíž je
Česká republika vázána a která byla vyhlášena.
(2) Nejvyšší soud dále rozhoduje
a) o uznání a vykonatelnosti rozhodnutí cizozemských soudů, vyžaduje-li
to zvláštní právní předpis nebo mezinárodní smlouva, s níž vyslovil
souhlas Parlament, jíž je Česká republika vázána a která byla
vyhlášena,
b) v dalších případech stanovených zvláštním právním předpisem nebo
mezinárodní smlouvou, s níž vyslovil souhlas Parlament, jíž je Česká
republika vázána a která byla vyhlášena.
(3) Nejvyšší soud sleduje a vyhodnocuje pravomocná rozhodnutí soudů v
občanském soudním řízení a v trestním řízení a na jejich základě v
zájmu jednotného rozhodování soudů zaujímá stanoviska k rozhodovací
činnosti soudů ve věcech určitého druhu.
§ 15
(1) Nejvyšší soud se skládá z předsedy soudu, místopředsedů soudu,
předsedů kolegií, předsedů senátů a dalších soudců.
(2) Rozhodovací činnost Nejvyššího soudu vykonávají soudci. Předseda a
místopředsedové Nejvyššího soudu vykonávají kromě rozhodovací činnosti
také státní správu Nejvyššího soudu v rozsahu stanoveném tímto zákonem.
Předsedové kolegií kromě rozhodovací činnosti též organizují a řídí
činnost kolegií. Předsedové senátu kromě rozhodovací činnosti též
organizují a řídí činnost senátů.
§ 16
Asistenti soudců Nejvyššího soudu
(1) Soudci Nejvyššího soudu je jmenován alespoň jeden asistent soudce.
Pracovní poměr asistenta soudce vzniká jmenováním a řídí se zákoníkem
práce, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(2) Asistenta soudce jmenuje a odvolává předseda Nejvyššího soudu na
návrh soudce, o jehož asistenta se jedná. Funkce asistenta soudce se
považuje za zrušenou, zanikne-li funkce příslušného soudce.
(3) Asistentem soudce může být jmenován bezúhonný občan, který má
vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu v oblasti
práva na vysoké škole v České republice. Podmínku bezúhonnosti
nesplňuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen za trestný čin, pokud se na
něj nehledí jako by odsouzen nebyl.
(4) Asistent soudce je povinen zachovávat mlčenlivost o věcech, o
kterých se dozvěděl v souvislosti s výkonem své funkce, a to i po
zániku funkce. Této povinnosti jej může zprostit předseda Nejvyššího
soudu.
§ 17
(1) Soudci Nejvyššího soudu tvoří podle úseku své činnosti trestní
kolegium, občanskoprávní kolegium a obchodní kolegium.
(2) Plénum Nejvyššího soudu může na návrh předsedy Nejvyššího soudu
rozhodnout o sloučení občanskoprávního kolegia a obchodního kolegia na
občanskoprávní a obchodní kolegium, je-li to vhodné pro výkon
soudnictví u Nejvyššího soudu.
(3) Došlo-li ke sloučení občanskoprávního kolegia a obchodního kolegia
a důvody k tomuto opatření pominuly, postupuje se při jejich opětovném
rozdělení obdobně podle odstavce 2.
§ 18
(1) Občanskoprávní kolegium a obchodní kolegium mohou vykonávat svou
působnost na společném jednání.
(2) Předseda Nejvyššího soudu určí, který z předsedů kolegií společné
jednání občanskoprávního kolegia a obchodního kolegia svolá a bude jej
řídit.
§ 19
(1) Nejvyšší soud rozhoduje v senátech nebo ve velkých senátech
kolegií. Ve velkých senátech kolegií (dále jen "velký senát") rozhoduje
jen tehdy, jestliže jim byla věc postoupena podle § 20.
(2) Senáty se skládají z předsedy senátu a 2 soudců, nestanoví-li tento
zákon nebo zvláštní právní předpis jinak.
(3) Velké senáty se skládají z 9 soudců příslušného kolegia. Tvoří-li
však kolegium více než 27 soudců, skládá se velký senát tohoto kolegia
z jedné třetiny všech soudců kolegia; nepředstavuje-li jedna třetina
všech soudců kolegia celé liché číslo, skládá se velký senát z takového
počtu soudců, který odpovídá celému lichému číslu vyššímu než 9, které
bezprostředně následuje po tomto podílu.
(4) V každém kolegiu se vytváří jen jeden velký senát. Jeden z členů
velkého senátu je ustanoven jeho předsedou. Předseda velkého senátu je
určen na kalendářní rok v rozvrhu práce předsedou Nejvyššího soudu.
§ 20
(1) Dospěl-li senát Nejvyššího soudu při svém rozhodování k právnímu
názoru, který je odlišný od právního názoru již vyjádřeného v
rozhodnutí Nejvyššího soudu, postoupí věc k rozhodnutí velkému senátu.
Při postoupení věci svůj odlišný názor zdůvodní.
(2) Jde-li o právní názor o procesním právu, ustanovení odstavce 1
neplatí, ledaže senát jednomyslně dospěl k závěru, že řešená procesní
otázka má po právní stránce zásadní význam.
(3) Odstavce 1 a 2 neplatí, byl-li odlišný právní názor již vysloven ve
stanovisku Nejvyššího soudu, zaujatému podle § 14 odst. 3.
§ 21
(1) V zájmu jednotného rozhodování soudů může předseda Nejvyššího soudu
nebo předseda kolegia Nejvyššího soudu anebo velký senát na základě
vyhodnocení pravomocných rozhodnutí soudů navrhnout příslušnému kolegiu
zaujetí stanoviska podle § 14 odst. 3. K zaujetí stanoviska je potřebný
souhlas většiny všech členů kolegia.
(2) Jde-li o otázky týkající se dvou nebo více kolegií nebo mezi nimi
sporné, může předseda Nejvyššího soudu v zájmu jednotného rozhodování
soudů na základě vyhodnocení pravomocných rozhodnutí soudů navrhnout
zaujetí stanoviska podle § 14 odst. 3 plénu Nejvyššího soudu.
(3) Před zaujetím stanoviska si Nejvyšší soud může vyžádat vyjádření
správních úřadů a jiných orgánů, předsedů vrchních a krajských soudů a
jiných fyzických nebo právnických osob.
§ 22
(1) Předseda Nejvyššího soudu vydává po projednání v plénu jednací řád
Nejvyššího soudu.
(2) V jednacím řádu Nejvyšší soud upraví zejména podrobněji postup při
výkonu soudnictví, při jednání kolegií a pléna, při společném jednání
více kolegií, při vytváření senátů a velkých senátů, při tvorbě rozvrhu
práce, při prověrkách rozhodovací činnosti soudců Nejvyššího soudu, při
sledování a vyhodnocování pravomocných rozhodnutí soudů, při zaujímání
stanovisek podle § 14 odst. 3 a při vydávání Sbírky soudních rozhodnutí
a stanovisek a vnitřní organizaci soudu.
§ 23
(1) Plénum Nejvyššího soudu se skládá z předsedy, místopředsedů,
předsedů kolegií, předsedů senátů a ostatních soudců Nejvyššího soudu.
(2) Plénum Nejvyššího soudu se může platně usnášet za přítomnosti
nejméně dvou třetin svých členů. K přijetí usnesení je třeba souhlasu
nadpoloviční většiny přítomných členů; k zaujetí stanoviska, ke
sloučení občanskoprávního kolegia a obchodního kolegia nebo k jejich
opětovnému rozdělení je však třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech
členů.
(3) Plénum svolává, určuje jeho program a řídí jeho jednání předseda
Nejvyššího soudu. Předseda Nejvyššího soudu je povinen svolat plénum,
požádá-li o to nejméně třetina všech soudců Nejvyššího soudu; v takovém
případě předseda Nejvyššího soudu určí program pléna podle návrhu toho,
kdo o svolání pléna požádal.
(4) Zasedání pléna jsou neveřejná.
(5) Ministr spravedlnosti má právo zúčastnit se zasedání pléna. Na
zasedání pléna je možné přizvat předsedy vrchních a krajských soudů a
další osoby.
§ 24
(1) Nejvyšší soud vydává Sbírku soudních rozhodnutí a stanovisek, ve
které se v zájmu jednotného rozhodování soudů uveřejňují
a) stanoviska Nejvyššího soudu zaujatá kolegii nebo plénem podle § 14
odst. 3,
b) vybraná rozhodnutí Nejvyššího soudu a ostatních soudů.
(2) Výběr rozhodnutí podle odstavce 1 písm. b) provádí příslušná
kolegia. Usnáší se o tom nadpoloviční většinou všech svých členů.
(3) Před provedením výběru podle odstavce 2 si Nejvyšší soud může
vyžádat vyjádření správních úřadů a jiných orgánů, předsedů vrchních a
krajských soudů a jiných fyzických nebo právnických osob.
(4) Vydávání Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek řídí předseda
Nejvyššího soudu, který tím může pověřit místopředsedu Nejvyššího
soudu.
Vrchní soudy
§ 25
Vrchní soudy
a) rozhodují v případech stanovených zákony o řízení před soudy jako
soudy druhého stupně ve věcech, v nichž rozhodovaly v prvním stupni
krajské soudy, které patří do jejich obvodu,
b) rozhodují v dalších zákonem stanovených případech.
§ 26
(1) Vrchní soud se skládá z předsedy soudu, místopředsedů soudu,
předsedů senátů a dalších soudců.
(2) Rozhodovací činnost vrchního soudu vykonávají soudci. Předseda a
místopředsedové vrchního soudu vykonávají kromě rozhodovací činnosti
také státní správu vrchního soudu v rozsahu stanoveném tímto zákonem.
Předsedové senátu kromě rozhodovací činnosti též organizují a řídí
činnost senátů.
(3) V rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem se na rozhodovací
činnosti vrchního soudu podílejí vyšší soudní úředníci a soudní
tajemníci.
§ 27
Vrchní soud rozhoduje v senátech složených z předsedy senátu a 2
soudců, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak.
§ 28
(1) Předseda vrchního soudu dává na základě pravomocných rozhodnutí
vrchního soudu a soudů, které patří do obvodu vrchního soudu,
Nejvyššímu soudu podněty ke sjednocení rozhodování soudů.
(2) Je-li o to požádán Nejvyšším soudem, podává předseda vrchního soudu
vyjádření před zaujetím stanoviska Nejvyšším soudem (§ 14 odst. 3).
Krajské soudy
§ 29
Krajské soudy
a) rozhodují v případech stanovených zákony o řízení před soudy jako
soudy druhého stupně ve věcech, v nichž rozhodovaly v prvním stupni
okresní soudy, které patří do jejich obvodu,
b) rozhodují v případech stanovených zákony o řízení před soudy jako
soudy prvního stupně,
c) rozhodují ve věcech správního soudnictví v případech stanovených
zákonem,
d) rozhodují v dalších zákonem stanovených případech.
§ 30
(1) Krajský soud se skládá z předsedy soudu, místopředsedů soudu,
předsedů senátů a dalších soudců.
(2) Rozhodovací činnost krajského soudu vykonávají soudci a přísedící.
Předseda a místopředsedové krajského soudu vykonávají kromě rozhodovací
činnosti také státní správu krajského soudu a státní správu okresních
soudů, které patří do jeho obvodu, v rozsahu stanoveném tímto zákonem.
Předsedové senátu kromě rozhodovací činnosti též organizují a řídí
činnost senátů.
(3) V rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem se na rozhodovací
činnosti krajského soudu podílejí vyšší soudní úředníci, justiční
čekatelé a soudní tajemníci.
§ 31
(1) Krajský soud rozhoduje v senátech. Samosoudci rozhodují v případech
stanovených zákony o řízení před soudy.
(2) Senáty krajského soudu se skládají z
a) předsedy senátu a 2 přísedících, jestliže rozhodují jako soudy
prvního stupně v trestních věcech,
b) předsedy senátu a 2 soudců v ostatních případech.
(3) Samosoudcem je předseda senátu nebo soudce. Předsedou senátu může
být pouze soudce.
§ 32
(1) Předseda krajského soudu dává na základě pravomocných rozhodnutí
krajského soudu a okresních soudů, které patří do obvodu krajského
soudu, Nejvyššímu soudu podněty ke sjednocení rozhodování soudů; jde-li
o pravomocná rozhodnutí krajského soudu ve správním soudnictví, podává
podněty k přijetí stanoviska Nejvyššímu správnímu soudu.
(2) Je-li o to požádán Nejvyšším soudem, podává předseda krajského
soudu vyjádření před zaujetím stanoviska Nejvyšším soudem (§ 14 odst.
3); obdobně postupuje, je-li o vyjádření požádán před přijetím
stanoviska Nejvyšším správním soudem.
Okresní soudy
§ 33
Okresní soudy
a) rozhodují jako soudy prvního stupně, nestanoví-li zákony o řízení
před soudy jinak,
b) rozhodují v dalších zákonem stanovených případech.
§ 34
(1) Okresní soud se skládá z předsedy soudu, místopředsedy nebo
místopředsedů soudu, předsedů senátů a dalších soudců.
(2) Rozhodovací činnost okresního soudu vykonávají soudci a přísedící.
Předseda a místopředseda nebo místopředsedové okresního soudu
vykonávají kromě rozhodovací činnosti také státní správu okresního
soudu v rozsahu stanoveném tímto zákonem. Předsedové senátu kromě
rozhodovací činnosti též organizují a řídí činnost senátů.
(3) V rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem se na rozhodovací
činnosti okresního soudu podílejí vyšší soudní úředníci, justiční
čekatelé, soudní tajemníci a soudní vykonavatelé.
§ 35
(1) Okresní soud rozhoduje v případech stanovených zákony o řízení před
soudy v senátech; v ostatních případech rozhoduje samosoudcem.
(2) Senáty okresního soudu se skládají z předsedy senátu a 2
přísedících.
(3) Samosoudcem je předseda senátu nebo soudce. Předsedou senátu může
být pouze soudce.
§ 36
Předseda okresního soudu dává na základě pravomocných rozhodnutí
okresního soudu Nejvyššímu soudu podněty ke sjednocení rozhodování
soudů.
Asistenti soudců vrchních, krajských a okresních soudů
§ 36a
(1) Soudci vrchního, krajského nebo okresního soudu může být jmenován
asistent soudce. Pracovní poměr asistenta soudce vzniká jmenováním a
řídí se zákoníkem práce, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(2) Asistenta soudce jmenuje předseda příslušného soudu na návrh
soudce, o jehož asistenta se jedná; asistenta odvolává předseda soudu i
bez návrhu. Funkce asistenta soudce se považuje za zrušenou, zanikne-li
funkce příslušného soudce.
(3) Asistentem soudce může být jmenován bezúhonný občan, který má
vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu v oblasti
práva na vysoké škole v České republice. Podmínku bezúhonnosti
nesplňuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen za trestný čin, pokud se na
něj nehledí, jako by odsouzen nebyl.
(4) Asistent soudce vykonává jednotlivé úkony soudního řízení z
pověření soudce, pokud tak stanoví zvláštní zákon nebo rozvrh práce.
(5) Asistent soudce je oprávněn podílet se na rozhodovací činnosti
soudu v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem pro vyšší soudní
úředníky; na jeho postavení se přiměřeně použijí ustanovení upravující
postavení vyšších soudních úředníků.
Oddíl 5
Úprava působnosti některých soudů
§ 37
Obvodní soud pro Prahu 2 je příslušný k řízení v trestních věcech proti
pachatelům trestných činů spáchaných porušením právních předpisů
silničního, železničního, leteckého a plavebního provozu a provozu
podzemní dráhy, včetně trestného činu ohrožení pod vlivem návykové
látky podle § 274 trestního zákoníku, v nichž by jinak byly příslušné
podle zákona o trestním řízení soudním obvodní soudy v hlavním městě
Praze.
§ 38
Nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak, je Obvodní soud pro Prahu 6
příslušný místo okresních soudů, Městského soudu v Brně a obvodních
soudů v hlavním městě Praze k řízení v trestních věcech týkajících se
občanů České republiky, jde-li o výkon rozhodnutí cizozemského soudu
podle mezinárodní smlouvy, s níž vyslovil souhlas Parlament, jíž je
Česká republika vázána a která byla vyhlášena.
§ 39
(1) Městský soud v Praze rozhoduje jako soud prvního stupně ve věcech
veřejných rejstříků právnických a fyzických osob z obvodu Městského
soudu v Praze a Krajského soudu v Praze.
(2) Ve věcech průmyslového vlastnictví^1a) a ochrany práv k odrůdám^1b)
je příslušný věcně a místně jako soud prvního stupně Městský soud v
Praze.
Oddíl 6
Vnitřní organizace soudů a rozvrh práce
§ 40
(1) Základem vnitřní organizace soudu jsou soudní oddělení vytvořená
podle senátů nebo samosoudců; takto vytvořený počet soudních oddělení
odpovídá tomu, jaké počty soudců stanovilo Ministerstvo spravedlnosti
(dále jen "ministerstvo") pro každý soud [§ 123 odst. 1 písm. a)].
(2) U Nejvyššího soudu se soudní oddělení vytváří v rámci jednotlivých
kolegií.
(3) U krajských a okresních soudů, v jejichž obvodu jsou zřízeny
pobočky (§ 13), se vytváří soudní oddělení též v rámci poboček.
(4) Administrativní a jiné kancelářské práce pro jedno nebo více
soudních oddělení provádí soudní kancelář. Společné útvary vykonávají
úkony pro celý soud.
§ 41
(1) Rozdělení jednotlivých věcí, které mají být u soudu projednány a
rozhodnuty, do soudních oddělení se řídí rozvrhem práce.
(2) Rozvrh práce vydává na období kalendářního roku předseda soudu po
projednání s příslušnou soudcovskou radou; rozvrh práce musí být vydán
nejpozději do konce předchozího kalendářního roku. V průběhu
kalendářního roku může předseda soudu po projednání s příslušnou
soudcovskou radou rozvrh práce změnit, jen jestliže to vyžaduje potřeba
nového rozdělení prací u soudu.
(3) Vydaný rozvrh práce je veřejně přístupný; každý má právo do něho
nahlížet a činit si z něj výpisy nebo opisy.
§ 42
(1) V rozvrhu práce soudu se zejména
a) jmenovitě určují soudci tvořící senát, samosoudci, přísedící,
asistenti soudců, vyšší soudní úředníci, soudní tajemníci a soudní
vykonavatelé, kteří budou působit v jednotlivých soudních odděleních,
b) stanoví okruh věcí, které se projednávají a rozhodují na pobočce
soudu (§ 13),
c) stanoví způsob rozdělení věcí mezi jednotlivá soudní oddělení,
d) určují soudci, kteří budou zastupovat v jednotlivých odděleních
soudce, kteří nemohou věc z důvodu nepřítomnosti nebo vyloučení anebo z
jiných důvodů stanovených zákonem projednat a rozhodnout,
e) určuje zastupování asistentů soudců, vyšších soudních úředníků,
soudních tajemníků a soudních vykonavatelů působících v jednotlivých
soudních odděleních pro případ, že nemohou provést úkony ve věci z
důvodu nepřítomnosti nebo vyloučení anebo z jiných vážných důvodů.
(2) Věci se rozdělují mezi jednotlivá soudní oddělení podle jejich
druhu, určeného předmětem řízení v jednotlivé věci, ledaže jde o věci,
jejichž povaha nebo význam takové opatření nevyžadují. Způsob rozdělení
věcí musí být současně stanoven tak, aby byla zajištěna specializace
soudců podle zvláštních právních předpisů, aby věci, které se
projednávají a rozhodují na pobočce soudu, připadly soudnímu oddělení
působícímu na této pobočce, aby pracovní vytížení jednotlivých soudních
oddělení bylo, pokud je to možné, stejné a aby v den, kdy věc soudu
došla, bylo nepochybné, do kterého soudního oddělení náleží; je-li v
rámci jednotlivých úseků určeno rozvrhem práce více soudních oddělení,
rozdělují se mezi ně věci ve stanovených poměrech vždy postupně. Způsob
rozdělení insolvenčních věcí musí být dále stanoven tak, aby
insolvenční věci dlužníků, kteří tvoří koncern, projednávalo stejné
soudní oddělení.
(3) Změna rozvrhu práce je účinná ode dne jejího vydání, nebyla-li
stanovena její pozdější účinnost.
(4) Rozvrhem práce pro příští kalendářní rok nebo změnou rozvrhu práce
nesmí být dotčeno rozdělení věcí a, pokud je to možné, ani zařazení
soudců a přísedících do jednotlivých soudních oddělení, provedené před
jejich účinností. To neplatí, nebyl-li ve věci učiněn žádný úkon nebo
došlo-li ke zřízení nového soudního oddělení nebo jeho zrušení.
§ 43
(1) Předseda soudu zařazuje justiční čekatele do jednotlivých soudních
oddělení v souladu s účelem jejich přípravné služby.
(2) Zařazení justičního čekatele do soudního oddělení ani změna v tomto
zařazení se nepovažuje za opatření týkající se rozvrhu práce.
§ 44
(1) Nemůže-li věc v určeném soudním oddělení projednat a rozhodnout
soudce nebo senát stanovený rozvrhem práce [§ 42 odst. 1 písm. a) a
d)], předseda soudu stanoví, který jiný soudce nebo senát věc projedná
a rozhodne.
(2) Brání-li náhlá překážka nebo překážka krátkodobé povahy soudci,
vyššímu soudnímu úředníku, soudnímu tajemníku, soudnímu vykonavateli
nebo justičnímu čekateli provést ve věci jednotlivé úkony, určí
předseda soudu, kdo místo něj potřebné úkony provede.
§ 45
(1) Podrobnosti vnitřní organizace a rozvrhu práce okresních, krajských
a vrchních soudů stanoví ministerstvo vyhláškou.
(2) Podrobnosti vnitřní organizace a rozvrhu práce Nejvyššího soudu
stanoví jeho jednací řád.
Díl 2
Soudcovské rady
Oddíl 1
Ustanovení soudcovských rad a jejich obsazení
§ 46
(1) Soudcovské rady se zřizují u Nejvyššího soudu, vrchních soudů a
krajských soudů.
(2) Soudcovská rada se zřizuje též u okresního soudu, k němuž je
přiděleno nebo přeloženo k výkonu funkce více než 10 soudců.
(3) U okresních soudů, k nimž je přiděleno nebo přeloženo k výkonu
funkce méně než 11 soudců, vykonává působnost soudcovské rady
shromáždění všech soudců.
(4) Soudcovská rada je poradním orgánem předsedy soudu.
§ 47
(1) Soudcovská rada se skládá z 5 členů, není-li dále stanoveno jinak.
(2) Soudcovská rada okresního soudu, k němuž je přiděleno nebo
přeloženo k výkonu funkce méně než 30 soudců, se skládá ze 3 členů.
(3) Funkce člena soudcovské rady je neslučitelná s funkcí předsedy a
místopředsedy soudu a u Nejvyššího soudu též s funkcí předsedy kolegia.
§ 48
(1) Soudcovskou radu svolává, určuje její program a řídí její jednání
předseda soudcovské rady. Předseda soudcovské rady je povinen svolat
soudcovskou radu, požádá-li o to její člen nebo předseda soudu anebo
místopředseda soudu.
(2) Zasedání soudcovské rady jsou neveřejná. Předseda nebo
místopředseda soudu se mohou účastnit zasedání soudcovské rady, činit
návrhy a vyjadřovat se k projednávaným otázkám. Na zasedání soudcovské
rady mohou být přizvány další osoby.
(3) Soudcovská rada se může platně usnášet za přítomnosti nadpoloviční
většiny svých členů. K přijetí usnesení je třeba souhlasu nadpoloviční
většiny všech členů soudcovské rady.
§ 49
(1) Vykonává-li působnost soudcovské rady okresního soudu shromáždění
všech soudců, svolává shromáždění, určuje jeho program a řídí jeho
jednání předseda okresního soudu. Předseda okresního soudu je povinen
svolat shromáždění všech soudců, požádá-li o to nejméně třetina všech
soudců působících u okresního soudu.
(2) Zasedání shromáždění všech soudců okresního soudu jsou neveřejná.
Na zasedání mohou být přizvány další osoby.
(3) Shromáždění všech soudců se může platně usnášet za přítomnosti
nadpoloviční většiny všech soudců okresního soudu. K přijetí usnesení
je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných soudců okresního
soudu.
Oddíl 2
Působnost soudcovských rad
§ 50
(1) Soudcovská rada Nejvyššího soudu
a) vyjadřuje se ke kandidátům na jmenování do funkce předsedy kolegia a
předsedy senátu Nejvyššího soudu,
b) vyjadřuje se k soudcům, kteří mají být přiděleni nebo přeloženi k
výkonu funkce u Nejvyššího soudu nebo kteří mají být přeloženi od
Nejvyššího soudu k jinému soudu,
c) projednává návrhy rozvrhu práce Nejvyššího soudu a jeho změn,
d) vyjadřuje se k zásadním otázkám státní správy Nejvyššího soudu,
e) může požádat předsedu Nejvyššího soudu o svolání pléna Nejvyššího
soudu a navrhnout mu program zasedání pléna,
f) zrušeno,
g) zrušeno,
h) plní i další úkoly, stanoví-li to tento zákon nebo zvláštní právní
předpisy.
(2) Návrhy podle odstavce 1 písm. a), b), c) a d) předkládá soudcovské
radě předseda Nejvyššího soudu; současně určí lhůtu, v níž má být návrh
soudcovskou radou projednán, která nesmí být kratší než 5 pracovních
dnů. Nevyjádří-li se soudcovská rada v této lhůtě, platí, že s návrhem
souhlasí.
§ 51
(1) Soudcovská rada vrchního soudu
a) vyjadřuje se ke kandidátům na jmenování do funkce předsedy a
místopředsedy vrchního soudu,
b) vyjadřuje se k soudcům, kteří mají být přiděleni nebo přeloženi k
výkonu funkce u vrchního soudu nebo kteří mají být přeloženi od
vrchního soudu k jinému soudu,
c) vyjadřuje se k soudcům, kteří mají být jmenováni předsedou senátu
vrchního soudu,
d) projednává návrhy rozvrhu práce vrchního soudu a jeho změn,
e) vyjadřuje se k zásadním otázkám státní správy vrchního soudu,
f) zrušeno,
g) zrušeno,
h) plní i další úkoly, stanoví-li to tento zákon nebo zvláštní právní
předpisy.
(2) Návrhy podle odstavce 1 písm. a) a b) předkládá soudcovské radě
ministerstvo. Návrhy podle odstavce 1 písm. c), d) a e) předkládá
soudcovské radě předseda vrchního soudu. V návrhu se určí lhůta, v níž
má být návrh soudcovskou radou projednán, která nesmí být kratší než 5
pracovních dnů; nevyjádří-li se soudcovská rada v této lhůtě, platí, že
s návrhem souhlasí.
§ 52
(1) Soudcovská rada krajského soudu
a) vyjadřuje se ke kandidátům na jmenování do funkce předsedy a
místopředsedy krajského soudu,
b) vyjadřuje se k soudcům, kteří mají být přiděleni nebo přeloženi k
výkonu funkce u krajského soudu nebo kteří mají být přeloženi od
krajského soudu k jinému soudu,
c) vyjadřuje se k soudcům, kteří mají být jmenováni předsedou senátu
krajského soudu,
d) projednává návrhy rozvrhu práce krajského soudu a jeho změn,
e) vyjadřuje se k zásadním otázkám státní správy krajského soudu,
f) zrušeno,
g) zrušeno,
h) plní i další úkoly, stanoví-li to tento zákon nebo zvláštní právní
předpisy.
(2) Návrhy podle odstavce 1 písm. a) a b) předkládá soudcovské radě
ministerstvo. Návrhy podle odstavce 1 písm. c), d) a e) předkládá
soudcovské radě předseda krajského soudu. V návrhu se určí lhůta, v níž
má být návrh soudcovskou radou projednán, která nesmí být kratší než 5
pracovních dnů; nevyjádří-li se soudcovská rada v této lhůtě, platí, že
s návrhem souhlasí.
§ 53
(1) Soudcovská rada okresního soudu
a) vyjadřuje se ke kandidátům na jmenování do funkce předsedy a
místopředsedy okresního soudu,
b) vyjadřuje se k soudcům, kteří mají být přiděleni nebo přeloženi k
výkonu funkce u okresního soudu nebo kteří mají být přeloženi od
okresního soudu k jinému soudu,
c) projednává návrhy rozvrhu práce okresního soudu a jeho změn,
d) vyjadřuje se k zásadním otázkám státní správy okresního soudu,
e) zrušeno,
f) plní i další úkoly, stanoví-li to tento zákon nebo zvláštní právní
předpisy.
(2) Návrh podle odstavce 1 písm. a) a b) předkládá soudcovské radě
ministerstvo. Návrhy podle odstavce 1 písm. c) a d) předkládá
soudcovské radě předseda okresního soudu. V návrhu se určí lhůta, v níž
má být návrh soudcovskou radou projednán, která nesmí být kratší než 5
pracovních dnů; nevyjádří-li se soudcovská rada v této lhůtě, platí, že
s návrhem souhlasí.
Oddíl 3
Volby soudcovských rad a jejich funkční období
§ 54
(1) Členy soudcovských rad a jejich 3 náhradníky volí shromáždění všech
soudců, kteří byli přiděleni nebo přeloženi k výkonu funkce k
příslušnému soudu.
(2) Shromáždění všech soudců podle odstavce 1 svolává a řídí předseda
soudu. Shromáždění musí být svoláno nejpozději 1 měsíc před uplynutím
funkčního období dosavadní soudcovské rady.
§ 55
(1) Členem a náhradníkem soudcovské rady může být zvolen jen soudce,
který je přidělen nebo přeložen k příslušnému soudu, je bezúhonný a
souhlasí se svým zvolením.
(2) Za bezúhonného nemůže být považován ten, komu bylo pravomocným
rozhodnutím uloženo kárné opatření, nebylo-li kárné opatření zahlazeno,
nebo kdo byl pravomocně odsouzen za trestný čin a takové odsouzení
nebylo důvodem zániku funkce soudce, nehledí-li se na něj, jako by
nebyl odsouzen.
§ 56
(1) Volby soudcovské rady jsou přímé, rovné a tajné. Volbu je možno
vykonat pouze osobně.
(2) Každý soudce může hlasovat nejvýše pro tolik kandidátů, kolik má
soudcovská rada členů, a jednomu kandidátu může dát jen 1 hlas, jinak
je jeho hlas neplatný.
(3) Do soudcovské rady jsou zvoleni kandidáti s nejvyšším počtem
získaných platných hlasů. Kandidáti na dalších 3 místech se stávají
náhradníky. Při rovnosti hlasů se pořadí kandidátů určí losem.
(4) Námitky proti platnosti voleb mohou být podány jen před skončením
shromáždění všech soudců, svolaného k provedení volby. O námitkách
rozhodne s konečnou platností shromáždění všech soudců; jakýkoliv
přezkum tohoto rozhodnutí je vyloučen.
§ 57
(1) Soudcovská rada na svém prvním zasedání zvolí ze svých členů
předsedu.
(2) Soudcovská rada může kdykoliv ze svých členů zvolit jiného
předsedu; touto volbou je současně odvolán její dosavadní předseda.
(3) O zvolení svého předsedy soudcovská rada informuje předsedu soudu.
§ 58
(1) Funkční období soudcovské rady trvá 5 let.
(2) Nemá-li soudcovská rada stanovený počet členů (§ 47 odst. 1 a 2)
proto, že již nemůže být doplněna náhradníkem, končí její funkční
období uplynutím 2 kalendářních měsíců následujících po měsíci, v němž
tento stav nastal.
(3) Soudcovská rada vykonává svou působnost i po uplynutí funkčního
období, dokud nebude zvolena nová soudcovská rada.
§ 59
(1) Funkce člena soudcovské rady zaniká
a) zánikem funkce soudce,
b) přeložením k výkonu funkce soudce k jinému soudu,
c) jmenováním do funkce předsedy nebo místopředsedy soudu, u Nejvyššího
soudu též do funkce předsedy kolegia,
d) uplynutím kalendářního měsíce, v němž bylo předsedovi soudu doručeno
oznámení o vzdání se funkce člena soudcovské rady,
e) nevykonává-li funkci soudce ze zdravotních nebo jiných důvodů po
dobu 6 po sobě následujících měsíců,
f) přestal-li soudce splňovat podmínku bezúhonnosti podle § 55 odst. 2.
(2) Funkce člena soudcovské rady v případech podle odstavce 1 zaniká
dnem bezprostředně následujícím po dni, v němž nastala některá z
rozhodných skutečností.
(3) Funkce náhradníka soudcovské rady zaniká obdobně podle odstavce 1.
(4) Zanikne-li členu soudcovské rady jeho funkce, stává se členem
soudcovské rady v pořadí první náhradník.
HLAVA II
SOUDCI A PŘÍSEDÍCÍ
Díl 1
Ustanovování soudců a přísedících
Oddíl 1
Obecná ustanovení
§ 60
Předpoklady pro funkci soudce a přísedícího
(1) Soudcem nebo přísedícím může být ustanoven státní občan České
republiky (dále jen "občan"), který je plně svéprávný a bezúhonný,
jestliže jeho zkušenosti a morální vlastnosti dávají záruku, že bude
svou funkci řádně zastávat, v den ustanovení dosáhl věku nejméně 30 let
a souhlasí se svým ustanovením za soudce nebo přísedícího a s
přidělením k určitému soudu.
(2) Podmínku bezúhonnosti podle odstavce 1 nesplňuje ten, kdo byl
pravomocně odsouzen za trestný čin, jestliže se na něj podle zvláštního
právního předpisu nebo rozhodnutí prezidenta republiky nehledí, jako by
nebyl odsouzen.
(3) Předpokladem pro ustanovení soudcem je též vysokoškolské vzdělání
získané řádným ukončením studia v magisterském studijním programu v
oblasti práva na vysoké škole v České republice a složení odborné
justiční zkoušky.
(4) Další předpoklady pro ustanovení soudcem nebo přísedícím stanoví
zvláštní právní předpis.^1)
(5) Za odbornou justiční zkoušku se považuje též advokátní zkouška,
závěrečná zkouška právního čekatele, notářská zkouška a odborná
exekutorská zkouška. Stejné účinky má výkon funkce soudce Ústavního
soudu alespoň po dobu 2 let.
§ 61
Funkční období
(1) Soudci jsou jmenováni do funkce bez časového omezení.
(2) Přísedící jsou voleni do funkce na dobu 4 let.
§ 62
Slib
(1) Soudci po jmenování do funkce a přísedící po zvolení do funkce
skládají tento slib: "Slibuji na svou čest a svědomí, že se budu řídit
právním řádem České republiky, že jej budu vykládat podle svého
nejlepšího vědomí a svědomí a že v souladu s ním budu rozhodovat
nezávisle, nestranně a spravedlivě.".
(2) Složení slibu se neopakuje, byl-li přísedící zvolen znovu.
(3) Slib skládají
a) soudci do rukou prezidenta republiky,
b) přísedící do rukou předsedy soudu, k němuž byli zvoleni.
(4) Odmítnutí složení slibu nebo jeho složení s výhradou má za
následek, že se na soudce hledí, jako by nebyl jmenován a na
přísedícího jako by nebyl zvolen.
Oddíl 2
Jmenování soudců a volba přísedících
§ 63
Jmenování soudců
Soudce jmenuje do funkce prezident republiky.
Volba přísedících
§ 64
(1) Přísedící okresních soudů volí zastupitelstva obcí v obvodu
příslušného okresního soudu. V hlavním městě Praze volí přísedící
obvodních soudů zastupitelstva městské části v obvodu příslušného
obvodního soudu.
(2) Přísedící krajských soudů volí zastupitelstva krajů, jejichž území
je alespoň zčásti v obvodu příslušného krajského soudu. V hlavním městě
Praze volí přísedící Městského soudu v Praze zastupitelstvo hlavního
města Prahy.
(3) Kandidáty do funkce přísedícího navrhují členové příslušného
zastupitelstva. K navrženým kandidátům si zastupitelstvo vyžádá
vyjádření předsedy příslušného soudu.
(4) Přísedícím může být zvolen občan, který je přihlášen k trvalému
pobytu^2) v obvodu zastupitelstva, jímž je do funkce volen, a v obvodu
soudu, pro který je do funkce volen, nebo který v těchto obvodech
pracuje.
§ 65
(1) Počet přísedících, kteří mají být pro příslušný okresní nebo
krajský soud zvoleni, stanoví předseda příslušného soudu. Při stanovení
počtu přísedících je třeba přihlížet k tomu, aby jednotliví přísedící
zpravidla nezasedali více než 20 dnů v kalendářním roce.
(2) Je-li v obvodu příslušného soudu více zastupitelstev nebo patří-li
do obvodu příslušného soudu území více krajů, stanoví předseda
příslušného soudu potřebný počet přísedících zvlášť pro jednotlivá
zastupitelstva; přihlíží přitom k počtu obyvatelstva příslušné obce,
její městské části, kraje nebo části území v obvodu soudu.
§ 66
(1) Přísedící vykonává svou funkci ode dne následujícího po dni složení
slibu. Jestliže slib neskládá (§ 62 odst. 2), vykonává přísedící svou
funkci ode dne následujícího po dni zvolení.
(2) Osvědčení o zvolení vydá předseda příslušného soudu přísedícímu po
složení slibu nebo, jestliže slib neskládá, po opětovném zvolení.
Oddíl 3
Přidělování soudců
§ 67
(1) Po složení slibu ministr spravedlnosti přidělí soudce na základě
jeho předchozího souhlasu k výkonu funkce k určitému okresnímu soudu,
nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak. Ministr spravedlnosti může
výjimečně soudce přidělit na základě jeho předchozího souhlasu k výkonu
funkce ke krajskému nebo vrchnímu anebo Nejvyššímu soudu, jestliže
vykonával právnickou činnost v případě krajského a vrchního soudu
nejméně 8 let a v případě Nejvyššího soudu nejméně po dobu 10 let,
pokud jeho vysoké odborné znalosti dávají záruky řádného výkonu funkce
u příslušného soudu.
(2) Odvolá-li dodatečně soudce svůj předchozí souhlas s přidělením k
určitému soudu, hledí se na něho, jako by nebyl jmenován.
(3) Při přidělení k výkonu funkce k určitému soudu stanoví ministr
spravedlnosti se souhlasem soudce též den jeho nástupu do funkce. Den
nástupu do funkce musí být stanoven nejpozději do 3 měsíců od jmenování
do funkce; nevysloví-li soudce s nástupem do funkce v této lhůtě
souhlas, hledí se na něho, jako by nebyl jmenován.
§ 68
(1) Soudce přiděleného k výkonu funkce k určitému soudu podle § 67 nebo
přeloženého k jinému soudu podle § 71 a 72 lze s jeho souhlasem na dobu
nejdéle tří let v zájmu řádného výkonu soudnictví dočasně přidělit k
jinému soudu, popřípadě v zájmu využití jeho zkušeností k Justiční
akademii.
(2) O dočasném přidělení rozhodne
a) předseda krajského soudu po projednání s předsedou soudu, k němuž je
soudce přidělen podle § 67 nebo přeložen podle § 71 a 72 k výkonu
funkce, jde-li o dočasné přidělení soudce k jinému okresnímu soudu v
obvodu téhož krajského soudu nebo k příslušnému krajskému soudu a
souhlasí-li s dočasným přidělením předseda soudu, k němuž má být soudce
dočasně přidělen,
b) ministr spravedlnosti po projednání s předsedou soudu, k němuž je
soudce přidělen podle § 67 nebo přeložen podle § 71 a 72 k výkonu
funkce, jde-li o dočasné přidělení soudce k Justiční akademii,
c) v ostatních případech ministr spravedlnosti na návrh příslušného
předsedy krajského soudu, vrchního soudu, Nejvyššího soudu nebo
Nejvyššího správního soudu, k němuž má být soudce dočasně přidělen, po
projednání s předsedou soudu, k němuž je soudce přidělen podle § 67
nebo přeložen podle § 71 a 72 k výkonu funkce; předseda krajského soudu
podává návrh též tehdy, jde-li o dočasné přidělení soudce k okresnímu
soudu v obvodu jeho působnosti.
(3) Soudce dočasně přidělený k jinému soudu má po dobu přidělení
a) právo na zajištění přiměřeného ubytování na náklady státu v sídle
soudu, k němuž byl dočasně přidělen, nelze-li po něm oprávněně
požadovat, aby denně konal k výkonu funkce u tohoto soudu cestu z místa
svého bydliště,
b) právo na náhradu za používání jiného než služebního silničního
motorového vozidla k cestě z místa svého bydliště k soudu, k němuž byl
dočasně přidělen, a zpět, bylo-li to dohodnuto; výše této náhrady se
řídí právními předpisy upravujícími náhrady za používání silničních
motorových vozidel při pracovních cestách konaných zaměstnanci v
pracovním poměru,
c) právo na náhradu prokázaných jízdních výdajů vynaložených na cestu z
místa svého bydliště k soudu, k němuž byl dočasně přidělen, a zpět,
nemá-li za vykonanou cestu právo na náhradu podle písmena b).
(4) Ustanovení odstavce 3 platí obdobně, byl-li soudce dočasně přidělen
k ministerstvu nebo k Justiční akademii.
§ 69
(1) Soudce přiděleného k výkonu funkce k určitému okresnímu soudu podle
§ 67 nebo přeloženého k okresnímu soudu podle § 71 i bez jeho souhlasu
může ministr spravedlnosti se souhlasem předsedů obou dotčených soudů
dočasně přidělit na dobu nejdéle 1 roku k jinému okresnímu soudu,
není-li možné jinak zajistit u tohoto soudu řádný výkon soudnictví. Po
dobu 5 let od skončení dočasného přidělení soudce nelze bez jeho
souhlasu znovu dočasně přidělit k jinému soudu.
(2) Ustanovení § 68 odst. 2 písm. c) a § 68 odst. 3 platí obdobně. Při
rozhodování o dočasném přidělení podle odstavce 1 ministr spravedlnosti
přihlédne také k osobním a rodinným poměrům soudce.
§ 70
K výkonu funkce k Nejvyššímu soudu lze soudce přidělit jen se souhlasem
předsedy tohoto soudu.
§ 70a
(1) Za dočasné přidělení se též považuje, pokud je soudce se svým
souhlasem nebo na svou žádost přidělen v zájmu využití zkušeností k
orgánu nebo organizaci se sídlem mimo území České republiky, do mírové
nebo záchranné operace nebo k humanitární pomoci mimo území České
republiky na dobu nepřesahující 5 let nebo jedno funkční období.
(2) O dočasném přidělení podle odstavce 1 rozhoduje ministr
spravedlnosti.
§ 70b
Za dočasné přidělení ke kárnému soudu se též považuje výkon funkce
soudce senátu kárného soudu^6).
Oddíl 4
Překládání soudců
§ 71
(1) Soudce přiděleného k výkonu funkce k určitému soudu lze s jeho
souhlasem nebo na jeho žádost přeložit k výkonu funkce na jiný soud.
(2) K Nejvyššímu soudu může být přeložen soudce, který má právní praxi
po dobu nejméně 10 let a který svými odbornými znalostmi a zkušenostmi
dává záruky řádného výkonu této funkce.
(3) Ke krajskému nebo vrchnímu soudu může být přeložen soudce, který má
právní praxi nejméně 8 let a který svými odbornými znalostmi a
zkušenostmi dává záruky řádného výkonu této funkce.
(4) Při překládání soudce k soudu vyššího stupně se přihlíží k dosažené
odborné úrovni překládaného soudce.
§ 72
(1) Dojde-li zákonem ke změně v organizaci soudů, ke změně příslušnosti
soudů nebo ke změně obvodů soudů a nelze-li řádný výkon soudnictví
zajistit jinak, lze soudce i bez jeho souhlasu nebo žádosti přeložit na
jiný soud.
(2) Nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak, lze podle odstavce 1
soudce přeložit pouze na jiný soud téhož stupně v rámci obvodu soudu o
jeden stupeň vyššího nebo na soud o jeden stupeň nižší v obvodu soudu,
k němuž byl soudce přidělen k výkonu funkce, a to nejpozději do 6
měsíců ode dne nabytí účinnosti zákona, který zakládá důvod pro toto
přeložení. K vyššímu soudu lze soudce přeložit jen za podmínek
uvedených v § 71 odst. 2 a 3.
(3) Z téhož důvodu nelze soudce přeložit opakovaně.
(4) Soudci, který byl přeložen podle odstavců 1 a 2, náleží dosavadní
plat podle zvláštního právního předpisu,^3) je-li vyšší než plat, který
by mu náležel při přeložení podle § 71.
§ 73
(1) O přeložení soudce rozhodne ministr spravedlnosti po projednání s
předsedou soudu, k němuž je soudce překládán, popřípadě s předsedou
příslušného krajského soudu, jde-li o přeložení soudce k okresnímu
soudu v jeho obvodu, a po projednání s předsedou soudu, z něhož je
soudce překládán, popřípadě s předsedou příslušného krajského soudu,
jde-li o přeložení soudce okresního soudu v jeho obvodu. Proti tomuto
rozhodnutí není odvolání přípustné.
(2) Není-li stanoveno jinak, platí pro řízení a rozhodnutí přiměřeně
ustanovení správního řádu.
(3) K výkonu funkce k Nejvyššímu soudu nebo k Nejvyššímu správnímu
soudu lze soudce přeložit jen se souhlasem předsedy tohoto soudu.
Díl 2
Postavení soudců a přísedících
Oddíl 1
Obecná ustanovení
§ 74
(1) Funkce soudce a přísedícího je veřejnou funkcí.
(2) Funkce soudce není slučitelná s funkcemi a činnostmi, o nichž to
stanoví zákon. S výjimkou funkce předsedy soudu nebo místopředsedy
soudu nesmí soudce současně s výkonem funkce soudce zastávat žádnou
jinou funkci ve veřejné správě. Funkce přísedícího není slučitelná s
funkcí člena komory Parlamentu, jakož i s jinými činnostmi, o nichž to
stanoví zákon.
§ 75
(1) Stát zabezpečuje nezávislost soudců též jejich hmotným
zabezpečením.
(2) Platové poměry soudců upravuje zvláštní právní předpis.^3)
§ 76
(1) Pro činy spáchané při výkonu funkce soudce nebo v souvislosti s
výkonem této funkce lze soudce trestně stíhat nebo vzít do vazby jen se
souhlasem prezidenta republiky.
(2) Orgán, který zahájil trestní stíhání proti soudci, o tom vyrozumí
ministerstvo a předsedu příslušného soudu.
§ 77
Orgán, který zahájil trestní stíhání proti přísedícímu, o tom vyrozumí
předsedu příslušného soudu a zastupitelstvo, které přísedícího zvolilo.
§ 78
(1) Odpovědnost za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím, rozhodnutím
o vazbě, trestu nebo ochranném opatření a nesprávným úředním postupem
se řídí zvláštním právním předpisem.^4)
(2) Zvláštní právní předpis^4) stanoví, kdy a v jaké míře může být na
soudci vymáhána regresní úhrada.
Oddíl 2
Práva a povinnosti soudců a přísedících
§ 79
(1) Soudci a přísedící jsou při výkonu své funkce nezávislí a jsou
vázáni pouze zákonem. Jsou povinni vykládat jej podle svého nejlepšího
vědomí a svědomí a rozhodovat v přiměřených lhůtách bez průtahů,
nestranně a spravedlivě a na základě skutečností zjištěných v souladu
se zákonem.
(2) Nikdo nesmí narušovat nebo ohrožovat nezávislost a nestrannost
soudců a přísedících.
§ 80
(1) Soudce a přísedící je povinen vykonávat svědomitě svou funkci a při
výkonu funkce a v občanském životě se zdržet všeho, co by mohlo narušit
důstojnost soudcovské funkce nebo ohrozit důvěru v nezávislé, nestranné
a spravedlivé rozhodování soudů.
(2) V zájmu záruk nezávislosti a nestrannosti výkonu soudcovské funkce
soudce zejména
a) je povinen prosazovat a obhajovat nezávislost soudnictví a jeho
dobrou pověst,
b) je povinen chovat se tak, aby nezavdal příčinu ke snížení důvěry v
soudnictví a důstojnosti soudcovské funkce,
c) je povinen odmítnout jakýkoliv zásah, nátlak, vliv, přání nebo
žádost, jejichž důsledkem by mohlo být ohrožení nezávislosti
soudnictví,
d) se nesmí při výkonu své funkce nechat ovlivnit zájmy politických
stran, veřejným míněním a sdělovacími prostředky,
e) musí vystupovat nezaujatě a ke stranám nebo účastníkům řízení
přistupovat bez ekonomických, sociálních, rasových, etnických,
sexuálních, náboženských nebo jiných předsudků,
f) dbá svým chováním o to, aby jeho nestrannost nebyla důvodně
zpochybňována.
(3) Soudce je povinen vykonávat svou funkci v souladu se zájmem na
řádném výkonu soudnictví. Při své rozhodovací činnosti soudce zejména
a) je povinen poskytnout každému účastníku řízení nebo straně soudního
řízení anebo jejich zástupcům plnou možnost k uplatnění jejich práv;
nesmí však od nich, s výjimkou případů stanovených zákony o řízení před
soudy, jednostranně přijímat nebo jim podávat informace nebo s nimi
jednat o skutkové podstatě projednávané věci nebo o procesních
otázkách, které na ni mohou mít vliv,
b) dbá o to, aby jeho rozhodnutí bylo srozumitelně a pečlivě
odůvodněno.
(4) Soudce je povinen při své činnosti mimo výkon funkce soudce a při
výkonu svých politických práv si počínat tak, aby tato činnost
neohrožovala nebo nenarušovala důvěru v nezávislé, nestranné a
spravedlivé rozhodování soudu nebo nenarušovala důstojnost soudcovské
funkce anebo mu nebránila v řádném výkonu funkce soudce.
(5) Soudce je povinen ve svém osobním životě svým chováním dbát o to,
aby nenarušovalo důstojnost soudcovské funkce a neohrožovalo nebo
nenarušovalo důvěru v nezávislé, nestranné a spravedlivé rozhodování
soudů. Soudce zejména
a) nesmí umožnit, aby jeho funkce byla zneužita k prosazování
soukromých zájmů,
b) nesmí působit jako rozhodce nebo zprostředkovatel řešení právního
sporu, zastupovat účastníky soudního řízení nebo jako zmocněnec
poškozeného nebo zúčastněné osoby v soudním nebo správním řízení, s
výjimkou zákonného zastoupení a případů, v nichž půjde o zastupování
dalšího účastníka řízení, v němž je účastníkem i sám soudce.
(6) Soudce je povinen zachovávat náležitou úctu k ostatním soudcům,
jiným osobám vykonávajícím právnická povolání a k ostatním zaměstnancům
soudu a k účastníkům nebo stranám soudního řízení. Ve vztahu k
zástupcům účastníků nebo zástupcům stran soudního řízení je povinen se
zdržet projevů sympatií, náklonnosti nebo negativních postojů.
§ 81
(1) Soudce je povinen i po zániku soudcovské funkce zachovávat
mlčenlivost o všem, o čem se dozvěděl v souvislosti s výkonem své
funkce, ledaže by byl této povinnosti zproštěn zvláštním právním
předpisem nebo osobou k tomu povolanou.
(2) Soudce může zprostit povinnosti mlčenlivosti z vážných důvodů
předseda soudu; jde-li o předsedu okresního soudu, předseda příslušného
krajského soudu, jde-li o předsedu krajského soudu, předseda
příslušného vrchního soudu, a jde-li o předsedu vrchního soudu,
předseda Nejvyššího soudu. Předsedu Nejvyššího soudu může z vážných
důvodů zprostit povinnosti mlčenlivosti prezident republiky.
§ 82
(1) Soudce nese odpovědnost za svou odbornou úroveň při výkonu
soudcovské funkce.
(2) Soudce je povinen dbát soustavným vzděláváním o prohlubování svých
odborných právních a dalších znalostí potřebných pro řádný výkon
funkce. K tomu vedle samostatného studia využívá zejména vzdělávací
akce, organizované Justiční akademií, případně soudy a vysokými
školami.
§ 83
(1) Soudce přispívá svými znalostmi a zkušenostmi při odborné přípravě
a při odborném vzdělávání soudců, státních zástupců, justičních a
právních čekatelů a dalších zaměstnanců soudů a státních
zastupitelství, organizovaném Justiční akademií, ministerstvem, soudem
nebo státním zastupitelstvím.
(2) Nebrání-li tomu plnění jeho povinností při výkonu soudnictví, může
soudce přispívat svými znalostmi a zkušenostmi též při odborné přípravě
notářů, advokátů, soudních exekutorů, advokátních koncipientů,
notářských koncipientů, notářských kandidátů, exekutorských koncipientů
a exekutorských kandidátů.
(3) Využít znalostí a schopností soudce k odborné přípravě a k
odbornému vzdělávání podle odstavců 1 a 2 lze jen s jeho souhlasem.
(4) Výkon činností podle odstavců 1 a 2 se považuje za výkon soudcovské
funkce.
Oddíl 3
Pracovní vztah soudců
§ 84
(1) Pracovní vztah soudce vzniká dnem, který je stanoven jako den
nástupu do funkce, a zaniká dnem zániku funkce soudce.
(2) Rozvržení pracovní doby, popřípadě pružnou pracovní dobu a její
formu v pracovním řádu stanoví předseda soudu pro soudce tak, aby byl u
soudu zajištěn řádný výkon soudnictví.
(3) K zajištění řádného výkonu soudnictví může předseda soudu nařídit
soudci pracovní pohotovost na pracovišti, v místě jeho bydliště nebo na
jiném vhodném místě. Pracovní pohotovost na pracovišti může být soudci
nařízena v rozsahu nejvýše 400 hodin v kalendářním roce. Při nařizování
pracovní pohotovosti předseda soudu dbá o rovnoměrné zatížení všech
soudců.
(4) Nestanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis jinak,
použijí se na pracovní vztah soudce přiměřeně ustanovení zákoníku práce
a jiných pracovněprávních předpisů.
§ 85
Soudce nesmí ode dne, který je stanoven jako den nástupu do funkce, až
do zániku funkce soudce kromě výkonu funkce soudce a funkcionáře soudu,
anebo činností spojených s dočasným přidělením k ministerstvu nebo k
Justiční akademii, zastávat žádnou jinou placenou funkci ani vykonávat
jinou výdělečnou činnost s výjimkou správy vlastního majetku a činnosti
vědecké, pedagogické, literární, publicistické a umělecké a činnosti v
poradních orgánech ministerstva, vlády a v orgánech komor
Parlamentu,^5) a to za předpokladu, že taková činnost nenarušuje
důstojnost soudcovské funkce nebo neohrožuje důvěru v nezávislost a
nestrannost soudnictví.
Oddíl 4
Kárná odpovědnost soudců a funkcionářů soudu
§ 86
Obecné ustanovení
Soudce, předseda soudu, místopředseda soudu, předseda kolegia
Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu jsou kárně odpovědni
za kárné provinění.
§ 87
Kárné provinění
(1) Kárným proviněním soudce je zaviněné porušení povinností soudce,
jakož i zaviněné chování nebo jednání, jímž soudce narušuje důstojnost
soudcovské funkce nebo ohrožuje důvěru v nezávislé, nestranné, odborné
a spravedlivé rozhodování soudů.
(2) Kárným proviněním předsedy soudu, místopředsedy soudu, předsedy
kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu je též
zaviněné porušení povinností spojených s funkcí předsedy soudu,
místopředsedy soudu, předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího
správního soudu.
§ 88
Kárná opatření
(1) Za kárné provinění podle § 87 odst. 1 lze uložit soudci podle
závažnosti kárného provinění některé z těchto kárných opatření:
a) důtku,
b) snížení platu až o 30 % na dobu nejvíce 1 roku a při opětovném
kárném provinění, jehož se soudce dopustil v době před zahlazením
kárného opatření, na dobu nejvíce 2 let,
c) odvolání z funkce předsedy senátu,
d) odvolání z funkce soudce.
„(2) Za kárné provinění podle § 87 odst. 2 lze uložit předsedovi soudu,
místopředsedovi soudu, předsedovi kolegia Nejvyššího soudu nebo
Nejvyššího správního soudu podle závažnosti kárného provinění některé z
těchto kárných opatření:
a) důtku,
b) odnětí zvýšení platového koeficientu za výkon funkce předsedy soudu,
místopředsedy soudu, předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího
správního soudu na dobu nejvíce 1 roku a při opětovném kárném
provinění, jehož se předseda soudu, místopředseda soudu, předseda
kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu dopustil v
době před zahlazením kárného opatření, na dobu nejvíce 2 let,
c) snížení platu až o 30 % na dobu nejvíce 1 roku a při opětovném
kárném provinění, jehož se předseda soudu, místopředseda soudu,
předseda kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu
dopustil v době před zahlazením kárného opatření, na dobu nejvíce 2
let,
d) odvolání z funkce předsedy soudu, místopředsedy soudu, předsedy
kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu.
(3) Od uložení kárného opatření lze upustit, jestliže projednání
kárného provinění je postačující.
(4) Za více kárných provinění téhož soudce, předsedy soudu,
místopředsedy soudu nebo předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo
Nejvyššího správního soudu, projednaných ve společném řízení, se uloží
kárné opatření podle ustanovení vztahujícího se na kárné provinění
nejpřísněji postižitelné.
(5) Kárné opatření podle odstavce 1 písm. b) a odstavce 2 písm. b) a c)
se vůči kárně postiženému soudci nebo předsedovi soudu, místopředsedovi
soudu, předsedovi kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního
soudu uplatní od prvního dne měsíce následujícího po dni právní moci
rozhodnutí o uložení kárného opatření.
§ 88a
Drobné nedostatky v práci nebo drobné poklesky v chování může orgán
státní správy soudů, který je oprávněn podat návrh na zahájení kárného
řízení, vyřídit tím, že je soudci, předsedovi soudu, místopředsedovi
soudu, předsedovi kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního
soudu vytkne, je-li to postačující.
§ 89
Zánik kárné odpovědnosti
Odpovědnost soudce a předsedy soudu, místopředsedy soudu, předsedy
kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu za kárné
provinění zaniká, nebyl-li do 3 let od jeho spáchání podán návrh na
zahájení kárného řízení.
§ 90
Řízení ve věcech kárné odpovědnosti soudců a předsedů soudu,
místopředsedů soudu, předsedů kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího
správního soudu upravuje zvláštní právní předpis.^6)
Oddíl 5
Nezpůsobilost soudce k výkonu funkce
§ 91
Soudce je nezpůsobilý vykonávat soudcovskou funkci, jestliže
a) mu nepříznivý zdravotní stav dlouhodobě nedovoluje vykonávat jeho
funkci,
b) byl pravomocně odsouzen za trestný čin a takové odsouzení nebylo
důvodem k zániku funkce soudce podle § 94 písm. c), jestliže čin, za
který byl soudce odsouzen, svou povahou zpochybňuje důvěryhodnost jeho
dalšího setrvání v soudcovské funkci, nebo
c) byl v posledních 5 letech před podáním návrhu na zahájení řízení o
způsobilosti soudce vykonávat svou funkci nejméně třikrát pravomocně
uznán vinným kárným proviněním, jestliže tato skutečnost zpochybňuje
důvěryhodnost jeho dalšího setrvání v soudcovské funkci.
§ 92
(1) O tom, že je soudce podle § 91 nezpůsobilý vykonávat svou funkci,
se rozhodne na návrh, který je oprávněn podat ministr spravedlnosti
nebo předseda soudu, k němuž byl soudce přidělen nebo přeložen.
(2) Řízení o návrhu na zjištění nezpůsobilosti soudce vykonávat z
důvodů uvedených v § 91 upravuje zvláštní právní předpis.^6)
Oddíl 6
Některá ustanovení o postavení přísedícího
§ 93
Náhrady za vykonávání funkce přísedícího
(1) Přísedícím, kteří jsou v pracovním poměru nebo v obdobném vztahu,
přísluší za dobu, po kterou vykonávají funkci přísedícího nebo plní
jiné povinnosti spojené s touto funkcí, náhrada mzdy ve výši průměrného
výdělku. Náhradu mzdy je povinen poskytovat stát.
(2) Přísedícím, kteří nejsou v pracovním poměru, nahrazuje ušlý výdělek
za dobu výkonu funkce přísedícího nebo jiných povinností spojených s
touto funkcí stát. Způsob a výši náhrady stanoví ministerstvo
vyhláškou.
(3) Stát hradí přísedícím hotové výdaje, které vzniknou vykonáváním
funkce přísedícího nebo jiných povinností spojených s touto funkcí.
Způsob náhrad stanoví ministerstvo vyhláškou.
(4) Přísedícím přísluší mimo náhrady podle předchozích odstavců za
každý den jednání paušální náhrada za výkon jejich funkce. Tuto
paušální náhradu vyplácí stát ve výši, kterou určí ministerstvo
vyhláškou.
Díl 3
Zánik funkce soudce a funkce přísedícího
Oddíl 1
Zánik funkce
Zánik funkce soudce
§ 94
Funkce soudce zaniká
a) uplynutím kalendářního roku, v němž soudce dosáhl věku 70 let,
b) dnem právní moci rozhodnutí, kterým bylo zjištěno, že je z důvodu
uvedeného v § 91 nezpůsobilý vykonávat soudcovskou funkci,
c) dnem právní moci rozhodnutí, kterým byl odsouzen pro trestný čin
spáchaný úmyslně nebo odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody
pro trestný čin spáchaný z nedbalosti,
d) zrušeno,
e) dnem právní moci rozhodnutí, kterým mu bylo uloženo kárné opatření
odvolání z funkce soudce [§ 88 odst. 1 písm. d)],
f) dnem právní moci rozhodnutí, kterým byl soudce omezen ve
svéprávnosti,
g) dnem, kdy soudce pozbyl státní občanství České republiky,
h) smrtí nebo dnem právní moci rozhodnutí, kterým byl soudce prohlášen
za mrtvého.
§ 95
(1) Soudce se může své funkce vzdát.
(2) Funkce soudce zanikne uplynutím 3 kalendářních měsíců následujících
po měsíci, v němž bylo oznámení soudce o vzdání se funkce doručeno
prezidentu republiky. Stejnopis oznámení o vzdání se funkce je soudce
povinen neprodleně doručit předsedovi příslušného soudu.
Zánik funkce přísedícího
§ 96
Funkce přísedícího zaniká
a) uplynutím funkčního období, na které byl do funkce zvolen,
b) dnem právní moci rozhodnutí, kterým byl odsouzen pro trestný čin
spáchaný úmyslně nebo odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody
pro trestný čin spáchaný z nedbalosti,
c) dnem právní moci rozhodnutí, kterým byl přísedící omezen ve
svéprávnosti,
d) dnem, kdy přísedící pozbyl státní občanství České republiky,
e) smrtí nebo dnem právní moci rozhodnutí, kterým byl přísedící
prohlášen za mrtvého.
§ 97
(1) Na návrh příslušného předsedy soudu může být přísedící ze své
funkce odvolán zastupitelstvem, které ho zvolilo, jestliže
a) závažným způsobem porušil povinnosti přísedícího,
b) přestal splňovat předpoklady uvedené v § 60 odst. 1 a 4,
c) jeho zdravotní stav mu nedovoluje řádně vykonávat povinnosti
přísedícího.
(2) Před rozhodnutím o odvolání přísedícího z funkce si zastupitelstvo
vyžádá jeho vyjádření.
(3) Funkce přísedícího zaniká dnem rozhodnutí zastupitelstva o jeho
odvolání.
§ 98
(1) Přísedící se může své funkce vzdát.
(2) Funkce přísedícího zanikne dnem následujícím po dni, v němž bylo
oznámení přísedícího o vzdání se funkce doručeno zastupitelstvu, které
ho do funkce zvolilo.
Oddíl 2
Dočasné zproštění výkonu funkce
Dočasné zproštění výkonu funkce soudce
§ 99
(1) Ministr spravedlnosti dočasně zprostí výkonu funkce soudce,
a) byl-li jmenován soudcem Ústavního soudu, a to na dobu výkonu této
funkce,
b) stal-li se soudcem nebo asistentem soudce mezinárodního soudu nebo
byl-li pověřen výkonem obdobné funkce u mezinárodního soudu, a to na
dobu výkonu této funkce,
c) byl-li dočasně přidělen k ministerstvu nebo Justiční akademii podle
§ 68 odst. 1, a to na dobu tohoto dočasného přidělení,
d) byl-li dočasně přidělen k orgánu nebo organizaci se sídlem mimo
území České republiky, do mírové nebo záchranné operace nebo k
humanitární pomoci mimo území České republiky (§ 70a), a to na dobu
tohoto dočasného přidělení.
(2) K dočasnému zproštění výkonu soudcovské funkce dojde dnem, v němž
bylo soudci doručeno rozhodnutí o dočasném zproštění, nebyl-li v
rozhodnutí uveden den pozdější.
(3) Po dobu dočasného zproštění výkonu funkce podle odstavce 1 písm. a)
soudci plat a další náležitosti spojené s výkonem funkce soudce podle
zvláštního právního předpisu^3) nenáleží. Po dobu dočasného zproštění
funkce podle odstavce 1 písm. b) a d) náleží soudci plat a další
náležitosti spojené s výkonem funkce soudce podle zvláštního právního
předpisu^3), není-li s výkonem funkce u mezinárodního soudu, u orgánu
nebo organizace se sídlem mimo území České republiky nebo v mírové nebo
záchranné operaci anebo s výkonem funkce v rámci humanitární pomoci
mimo území České republiky spojeno poskytování odměny. Po dobu
dočasného zproštění výkonu funkce podle odstavce 1 písm. c) náleží
soudci plat a další náležitosti spojené s výkonem funkce soudce podle
zvláštního právního předpisu^3).
(4) Soudce dočasně zproštěný výkonu funkce soudce podle odstavce 1
písm. b) a d) má nárok na náhrady nákladů poskytované při výkonu funkce
v zahraničí, pokud tyto náklady nehradí ten, u něhož tuto funkci
vykonává.
(5) Vláda stanoví nařízením náhrady nákladů poskytovaných při výkonu
funkce soudce v zahraničí, a to náhradu
a) zvýšených životních nákladů,
b) zvýšených vybavovacích výdajů,
c) jízdních výdajů a výdajů za ubytování,
d) výdajů spojených s přepravou osobních věcí.
§ 100
(1) Ministr spravedlnosti může dočasně zprostit výkonu funkce soudce,
a) který je trestně stíhán, a to do pravomocného skončení trestního
stíhání,
b) je-li kárně stíhán pro takové kárné provinění, pro které je v kárné
žalobě navrženo uložení kárného opatření odvolání z funkce, a to na
dobu do pravomocného skončení kárného řízení,
c) bylo-li z důvodu uvedeného v § 91 zahájeno řízení o jeho
nezpůsobilosti vykonávat soudcovskou funkci, a to na dobu do
pravomocného skončení tohoto řízení.
(2) Po dobu dočasného zproštění výkonu funkce podle odstavce 1 soudci
náleží 50 % platu, na který vznikl soudci ke dni účinnosti dočasného
zproštění výkonu funkce a po dobu trvání dočasného zproštění výkonu
funkce nárok podle zvláštního právního předpisu.^3) Nedošlo-li k zániku
funkce, doplatí se soudci zbývající část platu, jestliže by mu na něj
jinak vznikl nárok; to neplatí, byl-li soudce pravomocně odsouzen pro
trestný čin.
(3) Ustanovení § 99 odst. 2 platí obdobně.
(4) Proti rozhodnutí o dočasném zproštění výkonu funkce podle odstavce
1 písm. b) může soudce do 5 pracovních dnů od jeho doručení podat
námitky k soudu, příslušnému podle zvláštního právního předpisu ke
kárnému řízení;^7a) podání námitek nemá odkladný účinek.
§ 100a
(1) Ministr spravedlnosti může dočasně zprostit výkonu funkce předsedu
nebo místopředsedu soudu
a) za podmínek stanovených v § 100 odst. 1 písm. a) a c).
(2) Po dobu dočasného zproštění výkonu funkce podle odstavce 1
předsedovi nebo místopředsedovi soudu nenáleží zvýšení platového
koeficientu spojené s jeho funkcí podle zvláštního právního
předpisu^6a). Nedošlo-li k zániku funkce předsedy nebo místopředsedy
soudu, doplatí se předsedovi nebo místopředsedovi soudu zbývající část
platu, jestliže by mu na něj jinak vznikl nárok; to neplatí, byl-li
soudce pravomocně odsouzen pro trestný čin.
(3) Ustanovení § 99 odst. 2 platí obdobně.
§ 101
Dočasné zproštění výkonu funkce přísedícího
(1) Přísedící může být dočasně zproštěn výkonu své funkce, jestliže
a) je trestně stíhán, a to do pravomocného skončení trestního stíhání,
b) byl podán návrh na jeho odvolání, a to na dobu do rozhodnutí o
návrhu na odvolání.
(2) O dočasném zproštění výkonu funkce přísedícího rozhoduje předseda
příslušného soudu.
(3) K dočasnému zproštění výkonu funkce přísedícího dojde dnem, v němž
mu bylo doručeno rozhodnutí o dočasném zproštění, nebyl-li v rozhodnutí
uveden den pozdější.
Díl 4
Funkcionáři soudu
Oddíl 1
Jmenování
§ 102
(1) Předsedu Nejvyššího soudu jmenuje z řad soudců prezident republiky.
(2) Funkční období předsedy a místopředsedů Nejvyššího soudu je 10 let.
(3) Předsedy kolegií a předsedy senátů Nejvyššího soudu jmenuje z řad
soudců tohoto soudu předseda Nejvyššího soudu.
(4) Předsedy kolegií a předsedy senátů Nejvyššího správního soudu
jmenuje ze soudců tohoto soudu předseda Nejvyššího správního soudu.
(5) Funkční období předsedů kolegií Nejvyššího soudu a Nejvyššího
správního soudu je 5 let.
§ 103
(1) Předsedu vrchního soudu jmenuje z řad soudců na návrh ministra
spravedlnosti prezident republiky. Místopředsedy vrchního soudu jmenuje
z řad soudců na návrh předsedy vrchního soudu ministr spravedlnosti.
(2) Funkční období předsedy a místopředsedy vrchního soudu je 7 let.
(3) Předsedy senátů vrchního soudu jmenuje z řad soudců tohoto soudu
předseda vrchního soudu.
§ 104
(1) Předsedu krajského soudu jmenuje z řad soudců na návrh ministra
spravedlnosti prezident republiky. Místopředsedy krajského soudu
jmenuje z řad soudců na návrh předsedy krajského soudu ministr
spravedlnosti.
(2) Funkční období předsedy a místopředsedy krajského soudu je 7 let.
(3) Předsedy senátů krajského soudu jmenuje z řad soudců tohoto soudu
předseda krajského soudu.
§ 105
(1) Předsedu okresního soudu jmenuje z řad soudců na návrh předsedy
krajského soudu ministr spravedlnosti. Místopředsedu nebo místopředsedy
okresního soudu jmenuje z řad soudců na návrh předsedy okresního soudu
ministr spravedlnosti.
(2) Funkční období předsedy a místopředsedy okresního soudu je 7 let.
(3) Předsedy senátů okresního soudu jmenuje z řad soudců tohoto soudu
předseda krajského soudu, do jehož obvodu okresní soud patří.
§ 105a
zrušen
Oddíl 2
Zánik funkce
§ 106
Předsedu soudu, místopředsedu soudu, předsedu kolegia Nejvyššího soudu
nebo kolegia Nejvyššího správního soudu lze z této funkce odvolat pouze
rozhodnutím kárného soudu v kárném řízení podle zvláštního právního
předpisu^6).
§ 107
(1) Předseda senátu může být z funkce odvolán jen na základě
pravomocného rozhodnutí o uložení kárného opatření podle § 88 odst. 1
písm. c).
(2) Funkce uvedená v odstavci 1 zaniká dnem právní moci rozhodnutí o
uložení kárného opatření podle § 88 odst. 1 písm. c).
§ 108
(1) Funkce předsedy a místopředsedy soudu, předsedy kolegia Nejvyššího
soudu nebo Nejvyššího správního soudu a předsedy senátu dále zaniká
a) zánikem funkce soudce,
b) vzdáním se funkce.
(2) Funkce předsedy soudu, místopředsedy soudu a předsedy kolegia podle
§ 102 až 105 zaniká rovněž uplynutím funkčního období.
(3) Podle odstavce 1 písm. b) funkce zaniká dnem, v němž bylo oznámení
o vzdání se funkce doručeno tomu, kdo soudce do funkce jmenoval.
(4) Zánik funkce předsedy nebo místopředsedy soudu, předsedy kolegia
Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu a předsedy senátu nemá
za následek zánik funkce soudce.
Díl 5
Justiční čekatelé
Přípravná služba justičních čekatelů
§ 109
(1) Účelem přípravné služby justičních čekatelů (dále jen "přípravná
služba") je odborně připravit justiční čekatele pro výkon funkce
soudce.
(2) Obsahovou náplň přípravné služby a její organizaci upraví
ministerstvo vyhláškou.
§ 110
(1) Přípravná služba trvá 36 měsíců.
(2) Do doby přípravné služby se započítává dovolená na zotavenou
čerpaná v době výkonu přípravné služby. Nevykonává-li justiční čekatel
přípravnou službu z důvodu překážek v práci na jeho straně nebo
omluvené nepřítomnosti v práci, započítají se mu do doby přípravné
služby nejvýše v rozsahu 70 pracovních dnů v každém roce jejího trvání.
(3) Do doby přípravné služby se započte doba výkonu funkce státního
zástupce, asistenta státního zástupce, právního čekatele, soudce
Ústavního soudu a asistenta soudce, praxe advokáta a advokátního
koncipienta, notáře, notářského kandidáta, notářského koncipienta,
soudního exekutora, exekutorského kandidáta, exekutorského koncipienta,
činnost zaměstnance ministerstva, který získal vysokoškolské vzdělání v
rámci magisterského studijního programu v oblasti práva na vysoké škole
a který se samostatně podílí na tvorbě návrhů obecně závazných právních
předpisů, a asistenta Veřejného ochránce práv.
(4) Ministerstvo může započítat na žádost justičního čekatele do doby
přípravné služby dobu jiné právnické činnosti, jestliže justiční
čekatel získal za jejího trvání zkušenosti potřebné pro výkon
soudcovské funkce; takto započtená doba nesmí přesahovat 24 měsíců.
§ 111
(1) Přípravná služba se vykonává v pracovním poměru založeném pracovní
smlouvou. Za stát pracovní smlouvu s justičním čekatelem uzavírá a v
pracovněprávních vztazích s justičním čekatelem za něj jedná krajský
soud.
(2) Do pracovního poměru justičního čekatele může být přijat jen ten,
kdo splňuje předpoklady pro výkon funkce soudce podle § 60 odst. 1 až 4
s výjimkou věku, zkušeností a odborné justiční zkoušky.
(3) Postup při výběru justičních čekatelů a při jejich přijímání do
pracovního poměru upraví ministerstvo vyhláškou.
§ 112
(1) Pracovní poměr s justičním čekatelem se sjedná na dobu určitou v
trvání 40 měsíců. Nedosáhne-li doba přípravné služby v době trvání
pracovního poměru délky 36 měsíců, lze se souhlasem justičního čekatele
pracovní poměr prodloužit o dobu potřebnou k dosažení této délky
přípravné služby, nejdéle však o 20 měsíců. Pracovní poměr s justičním
čekatelem se vždy prodlouží o potřebnou dobu, jestliže nedosáhl dobu
přípravné služby v trvání 36 měsíců v důsledku plnění branné
povinnosti, výkonu civilní služby nebo pro nepřítomnost v práci z
důvodu těhotenství nebo péče o nezletilé dítě po dobu mateřské nebo
rodičovské dovolené.
(2) Justiční čekatel skládá při nástupu do práce do rukou předsedy
krajského soudu tento slib: "Slibuji na svou čest a svědomí, že se budu
řídit právním řádem České republiky, že se budu svědomitě připravovat
na výkon funkce soudce a že si osvojím zásady soudcovské etiky.".
Odmítnutí složení slibu nebo jeho složení s výhradou má za následek
zánik pracovního poměru. Den odmítnutí složení slibu nebo jeho složení
s výhradou je dnem zániku pracovního poměru.
(3) Nestanoví-li tento zákon jinak, řídí se pracovní poměr justičního
čekatele ustanoveními zákoníku práce.
§ 113
(1) Justiční čekatel je oprávněn vykonávat úkony soudu za podmínek a v
rozsahu stanoveném ve zvláštním právním předpisu.
(2) Justiční čekatel je povinen i po skončení pracovního poměru
zachovávat mlčenlivost o všem, o čem se dozvěděl při výkonu své
činnosti, ve stejném rozsahu jako soudce. Zprostit této povinnosti ho
může ze závažných důvodů předseda krajského soudu.
Odborná justiční zkouška
§ 114
(1) Účelem odborné justiční zkoušky je ověřit, zda uchazeč má potřebné
vědomosti a zda je náležitě odborně připraven k výkonu funkce soudce.
(2) Odborná justiční zkouška se skládá před zkušební komisí jmenovanou
ministrem spravedlnosti. Zkušební komise má 5 členů a skládá se ze
soudců, zaměstnanců působících na ministerstvu a dalších odborníků
právní teorie a praxe.
(3) Odborná justiční zkouška se skládá z písemné a ústní části. Je
zaměřena především na odvětví práva, která soudy aplikují při výkonu
své působnosti, a na právní předpisy, které se vztahují k organizaci
soudů a k postavení a povinnostem soudců.
(4) Podrobnosti o odborné justiční zkoušce stanoví ministerstvo
vyhláškou.
§ 115
(1) Ministerstvo umožní justičnímu čekateli na jeho žádost podanou
prostřednictvím příslušného krajského soudu do konce předposledního
měsíce trvání jeho pracovního poměru vykonat odbornou justiční zkoušku;
den konání zkoušky určí po ukončení přípravné služby, nejpozději 1
týden před skončením pracovního poměru. Brání-li justičnímu čekateli ve
vykonání odborné justiční zkoušky důležitá překážka, určí ministerstvo
jiný den konání zkoušky do 1 měsíce ode dne, kdy se dozvědělo, že
překážka odpadla; pracovní poměr čekatele se v tomto případě prodlužuje
tak, aby skončil uplynutím týdne po dni, který byl stanoven k vykonání
odborné justiční zkoušky, nejdéle o 6 měsíců.
(2) Požádá-li justiční čekatel, který neuspěl při odborné justiční
zkoušce, před skončením pracovního poměru o její opakování, umožní mu
ministerstvo odbornou justiční zkoušku opakovat do 6 měsíců od podání
žádosti; odbornou justiční zkoušku lze opakovat pouze jednou. Pracovní
poměr justičního čekatele se v takovém případě prodlužuje do dne, který
byl určen k vykonání opakované odborné justiční zkoušky.
§ 116
(1) Pracovní poměr justičního čekatele, který složil odbornou justiční
zkoušku, lze s jeho souhlasem změnit na pracovní poměr na dobu
neurčitou. V případě, že byl justiční čekatel jmenován soudcem nebo se
stal vyšším soudním úředníkem, pracovní poměr končí dnem, který
předchází dni, který byl stanoven jako den nástupu do této funkce.
(2) V době trvání pracovního poměru podle odstavce 1 vykonává justiční
čekatel úkony soudu svěřené podle zvláštního právního předpisu vyššímu
soudnímu úředníkovi.
§ 117
(1) Požádá-li vyšší soudní úředník, který splňuje předpoklady pro výkon
funkce soudce podle § 60 odst. 1 až 4 s výjimkou odborné justiční
zkoušky, souhlasu s ustanovením za soudce a s přidělením k určitému
soudu, a který vykonává funkci vyššího soudního úředníka po dobu
nejméně 5 let, umožní mu ministerstvo vykonat odbornou justiční zkoušku
nejpozději do 3 měsíců od doručení žádosti.
(2) Vyšší soudní úředník, který neuspěl při odborné justiční zkoušce,
může požádat o její opakování po uplynutí 3 měsíců ode dne jejího
konání. Ministerstvo mu umožní opakovat odbornou justiční zkoušku do 6
měsíců od doručení žádosti.
(3) Vyšší soudní úředník, který neuspěl ani při opakované odborné
justiční zkoušce, nemůže podat novou žádost o vykonání odborné justiční
zkoušky před uplynutím 5 let ode dne konání opakované justiční zkoušky.
(4) Za stejných podmínek umožní ministerstvo vykonat odbornou justiční
zkoušku soudci Ústavního soudu a dále asistentovi soudce Ústavního
soudu, Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu, asistentovi
Veřejného ochránce práv, asistentovi soudce vrchního, krajského nebo
okresního soudu, pokud vykonával právní praxi podle § 110 alespoň 3
roky.
HLAVA III
STÁTNÍ SPRÁVA SOUDŮ
Díl 1
Obecná ustanovení
§ 118
Úkoly státní správy soudů
(1) Úkolem státní správy soudů je vytvářet soudům podmínky k řádnému
výkonu soudnictví, zejména po stránce personální, organizační,
hospodářské, finanční a výchovné, a dohlížet způsobem a v mezích tímto
zákonem stanovených na řádné plnění úkolů soudům svěřených.
(2) Výkon státní správy soudů nesmí zasahovat do nezávislosti soudů.
§ 119
Orgány státní správy soudů
(1) Ústředním orgánem státní správy soudů je ministerstvo.
(2) Orgány státní správy soudů jsou předseda a místopředsedové
Nejvyššího soudu, předseda a místopředseda Nejvyššího správního soudu a
předsedové a místopředsedové vrchních, krajských a okresních soudů.
(3) V rozsahu a za podmínek stanovených zákonem se na státní správě
soudu podílejí předsedové senátů, ostatní soudci a zaměstnanci působící
u příslušného soudu.
Díl 2
Výkon státní správy soudů
§ 120
(1) Ministerstvo vykonává státní správu vrchních, krajských a okresních
soudů v rozsahu stanoveném tímto zákonem buď přímo nebo prostřednictvím
předsedů těchto soudů; státní správu okresních soudů může vykonávat též
prostřednictvím předsedů krajských soudů.
(2) Státní správu Nejvyššího soudu vykonává ministerstvo
prostřednictvím předsedy tohoto soudu.
(3) Státní správu Nejvyššího správního soudu a její výkon upravuje
zvláštní právní předpis.^7b)
(4) Ve věcech majetku státu a státního rozpočtu vykonává ministerstvo
státní správu soudů vždy prostřednictvím jejich předsedů.^7c)
§ 121
(1) Předseda Nejvyššího soudu a předsedové vrchních, krajských a
okresních soudů vykonávají státní správu soudů v rozsahu stanoveném
tímto zákonem.
(2) Místopředsedové Nejvyššího soudu a místopředsedové vrchních soudů
vykonávají státní správu těchto soudů v rozsahu určeném jejich
předsedou.
(3) Místopředsedové krajského soudu vykonávají státní správu krajského
soudu a okresních soudů v jeho obvodu v rozsahu určeném předsedou
krajského soudu.
(4) Místopředseda, popřípadě místopředsedové okresního soudu vykonávají
státní správu tohoto soudu v rozsahu určeném jeho předsedou.
(5) Předseda Nejvyššího soudu, vrchního soudu, krajského soudu a
okresního soudu může při zachování vlastní odpovědnosti pověřit
jednotlivými úkony státní správy s jejich souhlasem předsedy senátu a
ostatní soudce příslušného soudu.
§ 122
Orgány státní správy soudů vykonávají v případech stanovených tímto
zákonem nebo zvláštním právním předpisem státní správu soudů s
přihlédnutím k vyjádřením příslušných soudcovských rad.
§ 122a
Ředitel správy soudu
(1) Ředitel správy soudu v rozsahu stanoveném tímto zákonem zajišťuje
provoz soudu a některé další činnosti související s výkonem státní
správy soudů; odpovědnost předsedy soudu jako orgánu státní správy
soudu tím není dotčena. Předseda soudu si může vyhradit věci, které
rozhoduje přímo.
(2) Ředitele správy soudu jmenuje a odvolává^7d) předseda soudu. Funkce
ředitele správy soudu je vykonávána v pracovním poměru.
Díl 3
Výkon státní správy soudů a působnost jejích orgánů
§ 123
(1) Ministerstvo vykonává státní správu Nejvyššího soudu a vrchních,
krajských a okresních soudů tím, že
a) zajišťuje chod soudů po stránce organizační, zejména každoročně
stanoví s ohledem na množství projednávaných věcí pro každý soud počty
soudců, asistentů, vyšších soudních úředníků, soudních tajemníků,
vykonavatelů a dalších zaměstnanců u něj působících; u Nejvyššího soudu
je stanoví po dohodě s předsedou tohoto soudu a u ostatních soudů po
vyjádření příslušného předsedy soudu,
b) zajišťuje způsobem stanoveným tímto zákonem chod soudů po stránce
personální,
c) zajišťuje chod soudů tím, že zabezpečuje financování jejich
hospodaření a materiálního zabezpečení v rozsahu stanoveném zvláštními
právními předpisy a provádí kontroly hospodaření,^7e)
d) stanoví krajským soudům v rámci schváleného rozpočtu kapitoly
prostředky státního rozpočtu určené na hospodaření krajského soudu a
okresních soudů v jeho obvodu minimálně v rozsahu členění závazných
ukazatelů daných zákonem o státním rozpočtu,
e) řídí a kontroluje výkon státní správy prováděný předsedy soudů ve
věcech majetku státu a státního rozpočtu a stanoví působnost k výkonu
státní správy soudů prováděnému předsedy soudů v ostatních věcech,
f) řídí a organizuje přípravnou službu justičních čekatelů, zejména
stanoví pro každý krajský soud počty justičních čekatelů, provádí
započtení doby výkonu jiné právnické funkce nebo praxe do přípravné
služby (§ 110 odst. 3) a rozhoduje o započtení doby výkonu jiné
právnické činnosti do přípravné služby (§ 110 odst. 4),
g) organizuje a zajišťuje odborné justiční zkoušky (§ 114 až 117),
h) schvaluje statut Justiční akademie a dohlíží na její vzdělávací a
jinou činnost,
i) organizuje a řídí odbornou přípravu vyšších soudních úředníků,
soudních vykonavatelů a dalších zaměstnanců soudů,
j) koordinuje a usměrňuje odbornou průpravu přísedících k výkonu jejich
funkce,
k) sleduje chod práce soudních kanceláří,
l) organizuje a řídí výkon znalecké a tlumočnické činnosti v rozsahu
stanoveném zvláštním právním předpisem,^8)
m) usměrňuje a řídí využívání informačních technologií,
n) organizuje, řídí a kontroluje zabezpečení úkolů obranného a
civilního nouzového plánování, ochrany utajovaných informací,
bezpečnosti osob a majetku, požární ochrany a úkolů bezpečnosti a
ochrany zdraví při práci,
o) plní další úkoly, stanoví-li tak tento zákon nebo zvláštní právní
předpisy.
(2) Ministerstvo sleduje a hodnotí postup vrchních, krajských a
okresních soudů v řízení a rozhodování pouze z hlediska dodržování
zásad důstojnosti jednání a soudcovské etiky a zda v řízení nedochází
ke zbytečným průtahům. K tomuto účelu ministerstvo, a to i s využitím
elektronické evidence věcí, vedených u jednotlivých soudů,
a) sleduje a vyhodnocuje stav soudních agend na základě výkazů a
justiční statistiky,
b) provádí prověrky soudních spisů a prověrky úrovně soudních jednání,
c) vyřizuje stížnosti fyzických a právnických osob na postup soudů
(dále jen "stížnosti").
(3) Ministerstvo sleduje postup vrchních, krajských a okresních soudů
při tvorbě a změnách rozvrhu práce, vydané rozvrhy práce a rozdělování
věcí podle rozvrhu práce.
(4) Získá-li ministerstvo v rámci plnění svých úkolů poznatky o
nejednotnosti soudního rozhodování, dává Nejvyššímu soudu podněty k
zaujetí stanoviska podle § 14 odst. 3.
§ 124
(1) Předseda Nejvyššího soudu vykonává státní správu Nejvyššího soudu
tím, že
a) zajišťuje chod soudu po stránce personální a organizační, zejména
tím, že zajišťuje řádné obsazení Nejvyššího soudu soudci, asistenty
soudců, odbornými a dalšími zaměstnanci a vyřizuje personální věci
soudců,
b) dbá o odbornost soudců a vytváří podmínky pro její zvyšování,
c) pečuje o zvyšování odborné úrovně asistentů soudců a ostatních
zaměstnanců působících u Nejvyššího soudu,
d) dohlíží na řádný chod soudních kanceláří,
e) zajišťuje poskytování informací soudem podle zvláštního právního
předpisu,^9)
f) kontroluje činnost ředitele správy Nejvyššího soudu,
g) zajišťuje bezpečnost Nejvyššího soudu a úkoly krizového řízení,
h) plní další úkoly, stanoví-li tak tento zákon nebo zvláštní právní
předpisy.
(2) Předseda Nejvyššího soudu dbá o důstojnost jednání a dodržování
zásad soudcovské etiky v řízeních, vedených u Nejvyššího soudu, a o to,
aby v těchto řízeních nedocházelo ke zbytečným průtahům. K tomu účelu,
a to i s využitím elektronické evidence věcí, vedených u Nejvyššího
soudu,
a) provádí prověrky soudních spisů,
b) dohlíží na úroveň soudních jednání,
c) vyřizuje stížnosti.
(3) Předseda Nejvyššího soudu sleduje postup Nejvyššího soudu při
rozdělování věcí podle rozvrhu práce.
(4) V rámci úkolů uvedených v odstavci 2 písm. a) a b) podává předseda
Nejvyššího soudu ministerstvu podněty ke stížnostem pro porušení
zákona, má-li za to, že jsou splněny podmínky podle zákona o trestním
řízení soudním (trestní řád).
(5) Ředitel správy Nejvyššího soudu, s výjimkou úkonů, ke kterým je
podle tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů oprávněn pouze
předseda soudu,
a) zajišťuje provoz soudu po stránce hospodářské, materiální a
finanční,
b) vyřizuje personální věci zaměstnanců působících u Nejvyššího soudu s
výjimkou soudců,
c) zajišťuje řádný chod soudních kanceláří,
d) plní další úkoly související s výkonem státní správy Nejvyššího
soudu podle pokynů předsedy soudu.
§ 125
(1) Předseda vrchního soudu vykonává státní správu vrchního soudu tím,
že
a) zajišťuje chod soudu po stránce personální a organizační, zejména
tím, že zajišťuje řádné obsazení soudu vyššími soudními úředníky,
soudními tajemníky a dalšími zaměstnanci a vyřizuje personální věci
soudců,
b) dbá o odbornost soudců a vytváří podmínky pro její zvyšování,
c) pečuje o zvyšování odborné úrovně vyšších soudních úředníků,
soudních tajemníků a ostatních zaměstnanců působících u vrchního soudu,
d) dohlíží na řádný chod soudních kanceláří,
e) zajišťuje poskytování informací soudem podle zvláštního právního
předpisu,^9)
f) kontroluje činnost ředitele správy vrchního soudu,
g) zajišťuje bezpečnost soudu a úkoly krizového řízení,
h) plní další úkoly, stanoví-li tak tento zákon nebo zvláštní právní
předpisy.
(2) Předseda vrchního soudu dbá o důstojnost jednání a dodržování zásad
soudcovské etiky v řízeních, vedených u vrchního soudu, a o to, aby v
těchto řízeních nedocházelo ke zbytečným průtahům. K tomu účelu, a to i
s využitím elektronické evidence věcí, vedených u vrchního soudu,
a) provádí prověrky soudních spisů,
b) dohlíží na úroveň soudního jednání,
c) vyřizuje stížnosti.
(3) V rámci úkolů uvedených v odstavci 2 písm. a) a b) podává předseda
vrchního soudu ministerstvu podněty ke stížnostem pro porušení zákona,
má-li za to, že jsou splněny podmínky podle zákona o trestním řízení
soudním (trestní řád).
(4) Ředitel správy vrchního soudu, s výjimkou úkonů, ke kterým je podle
tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů oprávněn pouze předseda
soudu,
a) zajišťuje provoz soudu po stránce hospodářské, materiální a
finanční,
b) vyřizuje personální věci zaměstnanců působících u tohoto soudu s
výjimkou soudců,
c) zajišťuje řádný chod soudních kanceláří,
d) plní další úkoly související s výkonem státní správy soudu podle
pokynů předsedy soudu.
§ 126
(1) Předseda krajského soudu vykonává státní správu krajského soudu a
okresních soudů v jeho obvodu tím, že
a) zajišťuje chod krajského soudu po stránce personální a organizační;
za tím účelem zejména stanoví počty přísedících tohoto soudu, zajišťuje
řádné obsazení soudu vyššími soudními úředníky, soudními tajemníky a
dalšími zaměstnanci a vyřizuje personální věci soudců,
b) prostředky státního rozpočtu, stanovené správcem kapitoly státního
rozpočtu, rozepisuje pro hospodaření krajského soudu a pro hospodaření
okresních soudů v jeho obvodu minimálně v rozsahu členění závazných
ukazatelů daných zákonem o státním rozpočtu nebo správcem kapitoly
státního rozpočtu,
c) pro účely rozpočtových opatření a vystavování limitů podle
rozpočtových pravidel plní vůči okresním soudům v jeho obvodu funkci
správce kapitoly státního rozpočtu,
d) dbá o odbornost soudců a vytváří podmínky pro její zvyšování,
e) pečuje o zvyšování odborné úrovně vyšších soudních úředníků,
soudních tajemníků, soudních vykonavatelů a ostatních zaměstnanců
působících u krajského soudu a u okresních soudů v jeho obvodu,
f) s přihlédnutím k vyjádření Justiční akademie zajišťuje výběr
justičních čekatelů a s vybranými uchazeči uzavírá pracovní smlouvu,
g) řídí a kontroluje přípravnou službu justičních čekatelů v obvodu
krajského soudu a její výkon,
h) řídí a kontroluje výkon státní správy okresních soudů prováděný
jejich předsedy,
i) pečuje o odbornou průpravu přísedících krajského soudu k výkonu
jejich funkce a organizuje a koordinuje odbornou průpravu přísedících
okresních soudů k výkonu jejich funkce,
j) dohlíží na řádný chod soudních kanceláří,
k) dohlíží na vedení seznamu znalců a tlumočníků,
l) zajišťuje poskytování informací krajským soudem podle zvláštního
právního předpisu,^9)
m) kontroluje činnost ředitele správy krajského soudu,
n) zajišťuje bezpečnost krajského soudu a úkoly krizového řízení,
o) plní další úkoly, stanoví-li tak tento zákon nebo zvláštní právní
předpisy.
(2) Předseda krajského soudu dbá o důstojnost jednání a dodržování
zásad soudcovské etiky v řízeních, vedených u krajského soudu a u
okresních soudů v jeho obvodu, a o to, aby v těchto řízeních
nedocházelo ke zbytečným průtahům. K tomu účelu, a to i s využitím
elektronické evidence věcí, vedených u krajského a okresních soudů,
a) provádí prověrky soudních spisů,
b) dohlíží na úroveň soudních jednání,
c) vyřizuje stížnosti.
(3) V rámci úkolů uvedených v odstavci 2 písm. a) a b) podává předseda
krajského soudu ministerstvu podněty ke stížnostem pro porušení zákona,
má-li za to, že jsou splněny podmínky podle zákona o trestním řízení
soudním (trestní řád). Má-li za to, že podnět podaný nebo postoupený mu
předsedou okresního soudu nesplňuje podmínky podle zákona o trestním
řízení soudním (trestní řád), postoupí ho se svým stanoviskem
ministerstvu.
(4) Ředitel správy krajského soudu, s výjimkou úkonů, ke kterým je
podle tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů oprávněn pouze
předseda soudu,
a) zajišťuje provoz soudu po stránce hospodářské, materiální a
finanční,
b) vyřizuje personální věci zaměstnanců působících u tohoto soudu s
výjimkou soudců,
c) zajišťuje řádný chod soudních kanceláří,
d) plní další úkoly související s výkonem státní správy soudu podle
pokynů předsedy soudu.
§ 127
(1) Předseda okresního soudu vykonává státní správu okresního soudu
tím, že
a) zajišťuje chod soudu po stránce personální a organizační; za tím
účelem zejména stanoví počty přísedících tohoto soudu, zajišťuje řádné
obsazení soudu vyššími soudními úředníky, soudními tajemníky, soudními
vykonavateli a dalšími zaměstnanci a vyřizuje personální věci soudců,
b) dohlíží na přípravnou službu justičních čekatelů po dobu jejího
výkonu u okresního soudu,
c) dbá o odbornost soudců a vytváří podmínky pro její zvyšování,
d) pečuje o zvyšování odborné úrovně vyšších soudních úředníků,
soudních tajemníků, soudních vykonavatelů a ostatních zaměstnanců
působících u tohoto soudu,
e) pečuje o odbornou průpravu přísedících okresního soudu k výkonu
jejich funkce,
f) dohlíží na řádný chod soudních kanceláří,
g) zajišťuje poskytování informací soudem podle zvláštního právního
předpisu,^9)
h) kontroluje činnost ředitele správy okresního soudu,
i) zajišťuje bezpečnost soudu a úkoly krizového řízení,
j) plní další úkoly, stanoví-li tak tento zákon nebo zvláštní právní
předpisy.
(2) Předseda okresního soudu dbá o důstojnost jednání a dodržování
zásad soudcovské etiky v řízeních, vedených u okresního soudu, a o to,
aby v těchto řízeních nedocházelo ke zbytečným průtahům. K tomu účelu,
a to i s využitím elektronické evidence věcí, vedených u okresního
soudu,
a) provádí prověrky soudních spisů,
b) dohlíží na úroveň soudních jednání,
c) vyřizuje stížnosti.
(3) V rámci úkolů uvedených v odstavci 2 písm. a) a b) podává předseda
okresního soudu předsedovi krajského soudu podněty ke stížnostem pro
porušení zákona, má-li za to, že jsou splněny podmínky podle zákona o
trestním řízení soudním (trestní řád). Má-li za to, že podnět
předložený mu předsedou senátu nebo jiným soudcem nesplňuje podmínky
podle zákona o trestním řízení soudním (trestní řád), předloží ho se
svým stanoviskem předsedovi krajského soudu.
(4) Ředitel správy okresního soudu, s výjimkou úkonů, ke kterým je
podle tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů oprávněn pouze
předseda soudu,
a) zajišťuje provoz soudu po stránce hospodářské, materiální a
finanční,
b) vyřizuje personální věci zaměstnanců působících u tohoto soudu s
výjimkou soudců,
c) zajišťuje řádný chod soudních kanceláří,
d) plní další úkoly související s výkonem státní správy soudu podle
pokynů předsedy soudu.
§ 128
(1) Zjistí-li příslušný orgán státní správy soudů, že soudce zaviněně
porušil své povinnosti při výkonu funkce nebo že chování soudce
narušuje důstojnost soudcovské funkce nebo ohrožuje důvěru v nezávislé,
nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování soudů, podá návrh na
zahájení řízení o kárné odpovědnosti soudců podle zvláštního právního
předpisu.^6)
(2) Návrh podle zvláštního právního předpisu^6) podá příslušný orgán
státní správy soudů také tehdy, je-li soudce nezpůsobilý vykonávat
soudcovskou funkci podle § 91, nebo pokud zjistí, že soudce, jmenovaný
předsedou nebo místopředsedou soudu, závažným způsobem porušuje
stanovené povinnosti při výkonu státní správy soudů.
Díl 4
Justiční akademie
§ 129
(1) Zřizuje se Justiční akademie se sídlem v Kroměříži. Justiční
akademie je organizační složkou státu a účetní jednotkou. Dohled nad
činností Justiční akademie vykonává ministerstvo.
(2) Justiční akademie zejména připravuje a po organizační a odborné
stránce zabezpečuje výchovně vzdělávací akce v rámci přípravy
justičních a právních čekatelů a soustavné vzdělávání soudců, státních
zástupců a dalších osob, působících v justici. Tuto činnost vykonává
Justiční akademie v úzké součinnosti se soudy a státními
zastupitelstvími tak, aby co nejlépe odpovídala jejich potřebám.
§ 130
(1) Orgány Justiční akademie jsou Rada Justiční akademie (dále jen
"Rada") a ředitel Justiční akademie (dále jen "ředitel").
(2) Rada řídí po odborné stránce výchovnou a vzdělávací činnost
Justiční akademie, zejména stanoví celkovou obsahovou náplň vzdělávací
činnosti, studijní programy jednotlivých vzdělávacích akcí a zásady
zařazování justičních čekatelů, vyšších soudních úředníků a dalších
osob do vzdělávání. Radu tvoří dva zástupci Nejvyššího soudu a dva
zástupci Nejvyššího správního soudu, jmenovaní a odvolávaní předsedy
těchto soudů, dva zástupci Nejvyššího státního zastupitelství,
jmenovaní a odvolávaní nejvyšším státním zástupcem, a předseda,
místopředseda a dalších sedm členů, jmenovaní a odvolávaní ministrem
spravedlnosti ze soudců, státních zástupců, advokátů, notářů, soudních
exekutorů, učitelů právnických fakult vysokých škol nebo jiných
odborníků; ministr spravedlnosti jmenuje členy Rady tak, aby většinu v
ní tvořili soudci a státní zástupci.
(3) Ředitel zajišťuje chod Justiční akademie po stránce personální,
pedagogické, organizační, materiální a finanční, a nestanoví-li tento
zákon jinak, jedná jejím jménem. Ředitele jmenuje a odvolává ministr
spravedlnosti po projednání s Radou.
(4) Výkon funkce člena Rady se považuje za překážku v práci z důvodu
jiného úkonu v obecném zájmu.^10) Člen Rady má právo na náhradu výdajů
v souvislosti s výkonem funkce člena Rady v rozsahu stanoveném právními
předpisy o poskytování cestovních náhrad.^11) Předsedovi,
místopředsedovi a členům Rady, kteří nejsou soudci a státní zástupci,
přísluší měsíční odměna za výkon funkce a náhrada výdajů, a to
předsedovi ve výši 0,3násobku platu a náhrady výdajů soudce krajského
soudu dle délky právní praxe, místopředsedovi ve výši 0,2násobku a
členu ve výši 0,1násobku.
§ 131
Vnitřní organizaci Justiční akademie a podrobnosti o její činnosti
upravuje statut, který vydává ministr spravedlnosti po projednání s
Radou.
§ 132
Justiční akademie v rámci své výchovné a vzdělávací činnosti zejména
a) organizuje a provádí adaptační kurzy, semináře a přednášky pro
justiční a právní čekatele a podílí se na výběru osob, které se
ucházejí o přijetí do pracovního poměru justičního nebo právního
čekatele,
b) připravuje a provádí vzdělávací akce zaměřené na zvyšování odborné
úrovně soudců a státních zástupců,
c) zajišťuje odborné vzdělávání dalších osob a plní další úkoly,
stanoví-li tak zvláštní právní předpis nebo ministerstvo.
§ 132a
Hospodářská činnost Justiční akademie
Justiční akademie může provozovat hospodářskou činnost mimo svoji
činnost hlavní, pro kterou byla zřízena (§ 129 odst. 2). Hospodářská
činnost nesmí ohrozit kvalitu, rozsah a dostupnost hlavní činnosti.
§ 133
(1) Vzdělávání na Justiční akademii zajišťují zejména lektoři, které
ustanovuje a odvolává Rada, a ostatní pedagogičtí zaměstnanci.
(2) Lektoři Justiční akademie jsou vybíráni ze soudců, státních
zástupců, advokátů, notářů, soudních exekutorů, akademických pracovníků
vysokých škol a dalších významných odborníků; u soudců a státních
zástupců, kteří budou vykonávat pedagogickou činnost při výkonu funkce
soudce nebo státního zástupce, Rada si před jejich jmenováním lektorem
Justiční akademie vyžádá vyjádření příslušného předsedy soudu nebo
vedoucího státního zástupce.
(3) Za pedagogickou činnost vykonávanou v pracovním poměru k Justiční
akademii náleží plat akademického pracovníka státní vysoké školy.
Díl 5
Posuzování odborné způsobilosti soudců
Hodnocení odborné způsobilosti
§ 134
zrušen
§ 135
zrušen
§ 136
zrušen
§ 137
zrušen
§ 138
zrušen
Rada
§ 139
zrušen
§ 140
zrušen
§ 141
zrušen
§ 142
zrušen
§ 143
zrušen
Řízení před Radou
§ 144
zrušen
§ 145
zrušen
§ 146
zrušen
§ 147
zrušen
§ 148
zrušen
§ 149
zrušen
§ 150
zrušen
§ 151
zrušen
§ 152
zrušen
nadpis vypuštěn
§ 153
zrušen
§ 154
zrušen
§ 155
zrušen
§ 156
zrušen
§ 157
zrušen
§ 158
zrušen
§ 159
zrušen
§ 160
zrušen
§ 161
zrušen
§ 162
zrušen
§ 163
zrušen
Díl 6
Stížnosti
Podání stížnosti
§ 164
(1) Fyzické a právnické osoby (dále jen "stěžovatel") jsou oprávněny
obracet se na orgány státní správy soudů se stížnostmi, jen jde-li o
průtahy v řízení nebo o nevhodné chování soudních osob anebo narušování
důstojnosti řízení před soudem. Zda jde o stížnost, se posuzuje podle
obsahu podání bez ohledu na to, jak bylo označeno.
(2) Stížností se nelze domáhat přezkoumání postupu soudu ve výkonu jeho
nezávislé rozhodovací činnosti.
(3) Anonymní podání se nevyřizují.
§ 165
Podání stížnosti nesmí být stěžovateli na újmu; to neplatí, jestliže se
obsahem svého podání dopustí trestného činu nebo přestupku.
§ 166
(1) Stížnost lze podat písemně nebo ústně; je-li podána ústně stížnost,
kterou nelze ihned vyřídit, sepíše o ní orgán státní správy soudu
písemný záznam.
(2) Stížnost se podává u toho orgánu státní správy soudu, který je
příslušný k jejímu vyřízení. Je-li stížnost podána u orgánu státní
správy soudu, kterému její vyřízení nepřísluší, postoupí ji neprodleně
orgánu příslušnému.
Postup při vyřizování stížnosti
§ 167
Ministerstvo vyřizuje
a) stížnosti na postup vrchního a krajského soudu, obsahuje-li podání
stížnost na průtahy v řízení nebo na nevhodné chování anebo narušování
důstojnosti řízení předsedou soudu,
b) podání, jejichž obsahem je nesouhlas se způsobem vyřízení stížnosti
v téže věci, vyřizované předsedou Nejvyššího soudu, předsedou vrchního
soudu nebo předsedou krajského soudu,
c) stížnosti, k jejichž vyřízení je podle § 168 až 171 příslušný jiný
orgán státní správy soudů, jestliže si jejich vyřízení vyhradilo.
§ 168
Předseda Nejvyššího soudu vyřizuje stížnosti, jejichž obsahem je
stížnost na průtahy v řízení, na nevhodné chování nebo narušování
důstojnosti řízení místopředsedy soudu, předsedy senátu, soudci,
asistenty soudců a dalšími zaměstnanci působícími u Nejvyššího soudu,
nebo předsedou vrchního soudu.
§ 169
Předseda vrchního soudu vyřizuje stížnosti, jejichž obsahem je stížnost
na průtahy v řízení, na nevhodné chování nebo narušování důstojnosti
řízení místopředsedou soudu, předsedy senátu, soudci, vyššími soudními
úředníky, soudními tajemníky a jinými zaměstnanci působícími u vrchního
soudu, nebo předsedou krajského soudu v obvodu tohoto soudu.
§ 170
Předseda krajského soudu vyřizuje
a) stížnosti, jejichž obsahem je stížnost na průtahy v řízení nebo na
nevhodné chování anebo narušování důstojnosti řízení místopředsedou
soudu, předsedy senátu, soudci, přísedícími, vyššími soudními úředníky,
soudními tajemníky a jinými zaměstnanci působícími u krajského soudu,
b) podání, jejichž obsahem je nesouhlas se způsobem vyřízení stížnosti
v téže věci, vyřizované předsedou okresního soudu, nejde-li o stížnosti
na průtahy v řízení,
c) stížnosti na postup okresního soudu, obsahuje-li podání stížnost na
průtahy v řízení nebo na nevhodné chování nebo narušování důstojnosti
řízení jeho předsedou,
d) stížnosti, k jejichž vyřízení by byl podle § 171 příslušný předseda
okresního soudu, je-li obsahem téže stížnosti i stížnost, k jejímuž
vyřízení je příslušný podle písmena a) nebo c).
§ 171
Předseda okresního soudu vyřizuje stížnosti, jejichž obsahem je
stížnost na průtahy, na nevhodné chování nebo narušování důstojnosti
řízení místopředsedou soudu, předsedy senátu, soudci, přísedícími,
vyššími soudními úředníky, soudními tajemníky, soudními vykonavateli a
jinými zaměstnanci působícími u okresního soudu.
Vyřízení stížnosti
§ 172
Orgán státní správy soudu je povinen prošetřit skutečnosti ve stížnosti
uvedené. Považuje-li to za vhodné, vyslechne stěžovatele, osoby, proti
nimž stížnost směřuje, popřípadě další osoby, které mohou přispět k
objasnění věci.
§ 173
(1) Stížnost musí být vyřízena do 2 měsíců, a jedná-li se o stížnost na
průtahy v řízení, do 1 měsíce ode dne jejího doručení orgánu státní
správy soudů příslušnému k jejímu vyřízení. O vyřízení stížnosti musí
být stěžovatel v této lhůtě vyrozuměn.
(2) Lhůtu stanovenou v odstavci 1 lze překročit jen tehdy, nelze-li v
jejím průběhu zajistit podklady potřebné pro vyřízení stížnosti. O tom,
že stížnost nelze vyřídit ve stanovené lhůtě, musí být stěžovatel
písemně vyrozuměn.
(3) Byla-li stížnost shledána důvodnou nebo částečně důvodnou, musí být
stěžovatel vyrozuměn o tom, jaká opatření byla přijata k odstranění
zjištěných závad. Byla-li porušena povinnost soudcem, platí ustanovení
§ 128 odst. 1.
(4) Vyrozumění se zasílají stěžovateli na adresu uvedenou ve stížnosti,
popřípadě na jinou adresu, která je příslušnému orgánu státní správy
soudů známa.
§ 174
(1) Má-li stěžovatel zato, že stížnost na nevhodné chování soudních
osob nebo narušování důstojnosti řízení, kterou podal u příslušného
orgánu státní správy soudu, jím nebyla řádně vyřízena, může požádat
a) ministerstvo, aby přešetřilo způsob vyřízení stížnosti vyřizované
předsedou Nejvyššího soudu, předsedou vrchního soudu nebo předsedou
krajského soudu,
b) předsedu krajského soudu, aby přešetřil způsob vyřízení stížnosti
vyřizované předsedou okresního soudu.
(2) Je-li v téže věci stěžovatelem podána další stížnost, aniž by
obsahovala nové skutečnosti, není třeba ji prošetřovat.
§ 174a
Návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu
(1) Má-li účastník nebo ten, kdo je stranou řízení, za to, že v tomto
řízení dochází k průtahům, může podat návrh soudu, aby určil lhůtu pro
provedení procesního úkonu, u kterého podle jeho názoru dochází k
průtahům v řízení (dále jen „návrh na určení lhůty“). Návrh na určení
lhůty k provedení procesního úkonu není podmíněn podáním stížnosti dle
§ 164.
(2) Návrh na určení lhůty se podává u soudu, vůči kterému jsou průtahy
v řízení namítány. Z návrhu musí být patrno, kdo jej podává (dále jen
"navrhovatel"), o jakou věc a jaký procesní úkon se jedná, v čem jsou
podle navrhovatele spatřovány průtahy v řízení a čeho se navrhovatel
domáhá; dále musí návrh obsahovat označení soudu, vůči němuž směřuje,
musí být podepsán a datován.
(3) Soud, vůči němuž jsou namítány průtahy v řízení, postoupí do 5
pracovních dnů ode dne doručení návrh na určení lhůty se svým
vyjádřením soudu příslušnému o návrhu rozhodnout; o svém postupu soud
navrhovatele informuje. To neplatí, pokud soud provede do 30 dnů ode
dne doručení návrhu všechny procesní úkony, u nichž podle navrhovatele
dochází k prodlení; v takovém případě se k návrhu dále nepřihlíží,
ledaže navrhovatel výslovně ve lhůtě 3 dnů ode dne, kdy se o provedení
úkonů dozví, prohlásí, že na návrhu trvá.
(4) Soudem příslušným o návrhu rozhodnout je v občanském soudním a
trestním řízení soud nejblíže vyššího stupně, směřuje-li návrh proti
okresnímu, krajskému nebo vrchnímu soudu, a Nejvyšší správní soud,
směřuje-li návrh proti krajskému soudu ve věci správního soudnictví;
směřuje-li návrh proti Nejvyššímu soudu nebo Nejvyššímu správnímu
soudu, rozhodne o něm jiný senát tohoto soudu, příslušný podle rozvrhu
práce (dále jen „příslušný soud“).
(5) Účastníkem řízení je navrhovatel. Nestanoví-li tento zákon jinak,
použijí se pro řízení o návrhu na určení lhůty přiměřeně ustanovení
části první a části třetí občanského soudního řádu.
(6) Příslušný soud rozhoduje o návrhu na určení lhůty usnesením. Návrh
odmítne, byl-li podán někým, kdo není k jeho podání oprávněn, anebo
jestliže navrhovatel neopravil nebo nedoplnil řádně návrh v určené
lhůtě, jinak o něm rozhodne bez jednání do 20 pracovních dnů ode dne,
kdy mu byla věc předložena nebo kdy byl návrh řádně opraven nebo
doplněn.
(7) Pokud soud, vůči němuž návrh na určení lhůty směřuje, již procesní
úkon, u kterého jsou v návrhu namítány průtahy v řízení, učinil,
příslušný soud návrh zamítne; stejně tak postupuje, dospěje-li k
závěru, že k průtahům v řízení nedochází.
(8) Dospěje-li příslušný soud k závěru, že návrh na určení lhůty je
oprávněný, protože s ohledem na složitost věci, význam předmětu řízení
pro navrhovatele, postup účastníků nebo stran řízení a na dosavadní
postup soudu dochází v řízení k průtahům, určí lhůtu pro provedení
procesního úkonu, u něhož jsou v návrhu namítány průtahy; touto lhůtou
je soud, příslušný k provedení procesního úkonu, vázán. Je-li návrh
uznán jako oprávněný, hradí náklady řízení o něm stát.
(9) Usnesení, kterým příslušný soud rozhodl o návrhu na určení lhůty,
se doručí navrhovateli a soudu, proti němuž byl návrh podán. Proti
rozhodnutí soudu o návrhu na určení lhůty nejsou přípustné opravné
prostředky.
HLAVA IV
SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ
§ 175
Orgány státní správy soudů postupují při výkonu své působnosti v
součinnosti se zájmovými organizacemi soudců, s nimiž projednávají
zejména
a) návrhy zákonů, které se podstatně dotýkají pravomoci soudů a způsobu
jejího výkonu,
b) zásadní opatření týkající se organizace soudů, postavení soudců a
výkonu státní správy soudů.
§ 175a
nadpis vypuštěn
Soud pro výkon působnosti podle tohoto zákona a jiných právních
předpisů využívá ze základního registru obyvatel tyto referenční údaje:
a) příjmení,
b) jméno, popřípadě jména,
c) adresa místa pobytu,
d) datum, místo a okres narození, u subjektu údajů, který se narodil v
cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,
e) datum, místo a okres úmrtí, jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území
České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí
došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den,
který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který nepřežil, a
datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí,
f) státní občanství, popřípadě více státních občanství.
§ 175b
(1) Soud pro výkon působnosti podle tohoto zákona a jiných právních
předpisů využívá z informačního systému evidence obyvatel tyto údaje:
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, včetně předchozích příjmení, rodné
příjmení,
b) datum narození,
c) pohlaví,
d) místo a okres narození, v případě narození v cizině místo a stát,
e) rodné číslo,
f) státní občanství, popřípadě více státních občanství,
g) adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa
trvalého pobytu, popřípadě též adresa, na kterou mají být doručovány
písemnosti podle jiného právního předpisu,
h) počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu
trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České
republiky,
i) schválení smlouvy o nápomoci nebo zastoupení členem domácnosti
včetně uvedení soudu, který smlouvu nebo zastoupení schválil, omezení
svéprávnosti, jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo
opatrovníka, nebylo-li mu přiděleno, datum, místo a okres jeho narození
a u opatrovníka, který se narodil v cizině, místo a stát, kde se
narodil; je-li opatrovníkem ustanoven orgán místní správy, název a
adresa sídla,
j) jméno, popřípadě jména, příjmení, včetně předchozích příjmení, rodné
číslo otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce; v případě, že
jeden z rodičů nebo jiný zákonný zástupce nemá přiděleno rodné číslo,
jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození; je-li jiným zákonným
zástupcem dítěte právnická osoba, název a adresa sídla,
k) rodinný stav, datum, místo a okres uzavření manželství, došlo-li k
uzavření manželství mimo území České republiky, místo a stát, datum
nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení manželství za
neplatné, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o neexistenci
manželství, datum zániku manželství smrtí jednoho z manželů, nebo datum
nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z manželů za
mrtvého a den, který byl v pravomocném rozhodnutí o prohlášení za
mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil,
anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o rozvodu manželství,
l) datum a místo vzniku registrovaného partnerství, datum nabytí právní
moci rozhodnutí soudu o neplatnosti nebo o neexistenci registrovaného
partnerství, datum zániku registrovaného partnerství smrtí jednoho z
registrovaných partnerů, nebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu
o prohlášení jednoho z registrovaných partnerů za mrtvého a den, který
byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako
den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil, anebo datum nabytí
právní moci rozhodnutí soudu o zrušení registrovaného partnerství,
m) jméno, popřípadě jména, příjmení, včetně předchozích příjmení, a
rodné číslo manžela nebo registrovaného partnera; je-li manželem nebo
partnerem fyzická osoba, která nemá přiděleno rodné číslo, jméno,
popřípadě jména, příjmení manžela nebo registrovaného partnera a datum
jeho narození,
n) jméno, popřípadě jména, příjmení, včetně předchozích příjmení, a
rodné číslo dítěte; je-li dítě cizinec, který nemá přiděleno rodné
číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení dítěte a datum jeho narození,
o) o osvojenci údaje v rozsahu
1. stupeň osvojení,
2. původní a nové jméno, popřípadě jména, příjmení osvojence,
3. původní a nové rodné číslo osvojence,
4. datum, místo a okres narození, u osvojence, který se narodil v
cizině, místo a stát, kde se narodil,
5. jméno, popřípadě jména, příjmení a rodná čísla osvojitelů, v
případě, že osvojiteli nebylo přiděleno rodné číslo, údaje o jménu,
popřípadě jménech, příjmení a datu narození osvojitele,
6. jméno, popřípadě jména, příjmení a rodná čísla otce a matky; pokud
jim nebylo přiděleno, jejich jméno, popřípadě jména, příjmení a datum
narození,
7. datum nabytí právní moci rozhodnutí o osvojení nebo rozhodnutí o
zrušení osvojení,
p) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za nezvěstného uveden
jako den, kdy nastaly účinky prohlášení nezvěstnosti, a datum nabytí
právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení za nezvěstného,
q) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České
republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo,
r) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden
jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil.
(2) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru
obyvatel, se využijí z informačního systému evidence obyvatel, pouze
pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.
(3) Soud pro výkon působnosti podle tohoto zákona a jiných právních
předpisů využívá z registru rodných čísel tyto údaje:
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodné příjmení nositele
rodného čísla, jejich případné změny,
b) rodné číslo,
c) v případě změny rodného čísla původní rodné číslo,
d) datum, místo a okres narození a u nositele rodného čísla, který se
narodil v cizině, stát, na jehož území se narodil.
§ 175c
(1) Soud pro výkon působnosti podle tohoto zákona a jiných právních
předpisů využívá z informačního systému cizinců tyto údaje:
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b) datum narození,
c) pohlaví,
d) místo a stát, kde se cizinec narodil; v případě, že se cizinec
narodil na území České republiky, místo a okres narození,
e) rodné číslo,
f) státní občanství, popřípadě více státních občanství, nebo státní
příslušnost,
g) druh a adresa místa pobytu na území České republiky, popřípadě
adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle jiného právního
předpisu,
h) číslo a platnost oprávnění k pobytu,
i) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu,
j) omezení svéprávnosti,
k) správní nebo soudní vyhoštění a doba, po kterou není umožněn vstup
na území České republiky,
l) rodinný stav, datum a místo uzavření manželství, datum nabytí právní
moci rozhodnutí soudu o prohlášení manželství za neplatné, datum nabytí
právní moci rozhodnutí soudu o neexistenci manželství, datum zániku
manželství smrtí jednoho z manželů, nebo datum nabytí právní moci
rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z manželů za mrtvého a den, který
byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako
den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil, anebo datum nabytí
právní moci rozhodnutí soudu o rozvodu manželství,
m) datum a místo vzniku registrovaného partnerství, datum nabytí právní
moci rozhodnutí soudu o neplatnosti nebo o neexistenci registrovaného
partnerství, datum zániku registrovaného partnerství smrtí jednoho z
registrovaných partnerů, nebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu
o prohlášení jednoho z registrovaných partnerů za mrtvého a den, který
byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako
den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil, anebo datum nabytí
právní moci rozhodnutí soudu o zrušení registrovaného partnerství,
n) jméno, popřípadě jména, příjmení manžela nebo registrovaného
partnera a jeho rodné číslo; je-li manžel nebo registrovaný partner
cizinec, který nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména,
příjmení a datum narození,
o) jméno, popřípadě jména, příjmení dítěte a jeho rodné číslo; v
případě, že dítěti nebylo rodné číslo přiděleno, jméno, popřípadě
jména, příjmení a datum narození,
p) o osvojenci údaje v rozsahu
1. stupeň osvojení,
2. původní a nové jméno, popřípadě jména, příjmení osvojence,
3. původní a nové rodné číslo osvojence,
4. datum, místo a okres narození, u osvojence, který se narodil v
cizině, místo a stát, kde se narodil,
5. jméno, popřípadě jména, příjmení a rodná čísla osvojitelů, v
případě, že osvojiteli nebylo přiděleno rodné číslo, údaje o jménu,
popřípadě jménech, příjmení a datu narození osvojitele,
6. jméno, popřípadě jména, příjmení a rodná čísla otce a matky; pokud
jim nebylo přiděleno, jejich jméno, popřípadě jména, příjmení a datum
narození,
7. datum nabytí právní moci rozhodnutí o osvojení nebo rozhodnutí o
zrušení osvojení,
r) jméno, popřípadě jména, příjmení otce, matky, popřípadě jiného
zákonného zástupce a jejich rodné číslo; v případě, že jeden z rodičů
nebo jiný zákonný zástupce nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě
jména, příjmení a datum narození,
s) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za nezvěstného uveden
jako den, kdy nastaly účinky prohlášení nezvěstnosti, a datum nabytí
právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení za nezvěstného,
t) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České
republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí,
u) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden
jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil,
v) jméno, popřípadě jména, příjmení
1. zletilého cizince, který je nezaopatřeným dítětem cizince,
2. nezletilého cizince, který byl cizinci s oprávněním k pobytu na
území nebo jeho manželu rozhodnutím příslušného orgánu svěřen do
náhradní rodinné péče, nebo který byl cizincem s oprávněním k pobytu na
území nebo jeho manželem osvojen anebo jehož poručníkem nebo manželem
jeho poručníka je cizinec,
3. osamělého cizince staršího 65 let nebo bez ohledu na věk cizince,
který se o sebe nedokáže ze zdravotních důvodů sám postarat, jde-li o
sloučení rodiny s rodičem nebo dítětem s oprávněním k pobytu na území,
4. cizince, který je nezaopatřeným přímým příbuzným ve vzestupné nebo
sestupné linii nebo takovým příbuzným manžela občana Evropské unie,
5. rodiče nezletilého cizince, kterému byla udělena mezinárodní ochrana
nebo dočasná ochrana, a jeho rodné číslo; jde-li o cizince, kterému
nebylo přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení a datum
narození.
s) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za nezvěstného uveden
jako den, kdy nastaly účinky prohlášení nezvěstnosti, a datum nabytí
právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení za nezvěstného,
(2) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru
obyvatel, se využijí z informačního systému cizinců, pouze pokud jsou
ve tvaru předcházejícím současný stav.
§ 175d
Soud pro výkon působnosti podle tohoto zákona a jiných právních
předpisů využívá z informačního systému evidence občanských průkazů o
občanských průkazech a jejich držitelích způsobem umožňujícím dálkový
přístup tyto údaje:
a) jméno, popřípadě jména, příjmení,
b) rodné číslo,
c) místo a okres narození, v případě narození v cizině místo a stát,
d) číslo, popřípadě série občanského průkazu,
e) datum vydání a datum převzetí občanského průkazu,
f) označení úřadu, který občanský průkaz vydal,
g) datum skončení platnosti občanského průkazu,
h) čísla, popřípadě série ztracených, odcizených, zničených nebo
neplatných občanských průkazů a datum ohlášení ztráty, odcizení, nebo
zničení občanského průkazu,
i) čísla vydaných potvrzení o občanském průkazu, doba jejich platnosti
a označení úřadu, který je vydal.
§ 175e
Soud pro výkon působnosti podle tohoto zákona a jiných právních
předpisů využívá z informačního systému evidence cestovních dokladů o
cestovních dokladech a jejich držitelích způsobem umožňujícím dálkový
přístup tyto údaje:
a) jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo,
b) místo a okres narození, v případě narození v cizině stát narození,
c) číslo a druh vydaného cestovního dokladu,
d) datum vydání cestovního dokladu,
e) datum převzetí cestovního dokladu,
f) datum skončení platnosti cestovního dokladu,
g) označení orgánu, který cestovní doklad vydal,
h) o ztracených, odcizených nebo neplatných cestovních dokladech číslo,
druh, datum vydání a datum skončení platnosti ztraceného, odcizeného
nebo neplatného cestovního dokladu a datum a místo ohlášení jeho ztráty
nebo odcizení.
§ 175f
Z využívaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen takové
údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.
§ 176
Ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona působí u Nejvyššího soudu kolegia
uvedená v § 17 odst. 1.
§ 177
Při rozvrhu práce na kalendářní rok 2002 a při jeho změnách se
nepoužije § 42 odst. 4.
§ 178
První shromáždění soudců k volbě soudcovských rad svolá předseda soudu
do 1 měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
§ 179
(1) Soudci jmenovaní do funkcí podle dosavadních předpisů se dnem
nabytí účinnosti tohoto zákona považují za soudce jmenované podle
tohoto zákona.
(2) Přísedící zvolení do funkcí podle dosavadních předpisů se dnem
nabytí účinnosti tohoto zákona považují za přísedící zvolené podle
tohoto zákona.
(3) Asistenti soudců Nejvyššího soudu, kteří jsou ke dni účinnosti
tohoto zákona činní jako asistenti soudců Nejvyššího soudu na základě
pracovní smlouvy, se považují za asistenty soudců podle tohoto zákona.
Jejich pracovní poměr se mění na pracovní poměr na dobu neurčitou
vzniklý jmenováním.
§ 180
Nestanoví-li mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána,
jinak, považuje se za vysokoškolské vzdělání podle § 60 odst. 3 též
vysokoškolské vzdělání získané v době před 1. lednem 1999 na právnické
fakultě vysoké školy se sídlem v České republice, vysokoškolské
vzdělání získané na právnické fakultě vysoké školy se sídlem na území
České a Slovenské Federativní Republiky nebo jejích právních předchůdců
a zahraniční vysokoškolské vzdělání v oblasti práva uznané podle
zvláštních právních předpisů.
§ 181
Funkce soudců, kteří dovršili věku 65 let do 31. prosince 1997, zaniká
dnem 31. prosince 2002; funkce soudců, kteří dovrší nebo dovršili věku
70 let do 31. prosince 2006, zaniká dnem 31. prosince 2007.
§ 182
Soudci jmenovaní do funkcí předsedů a místopředsedů soudů a do funkcí
předsedů senátů se považují za funkcionáře soudu jmenované podle tohoto
zákona.
§ 183
(1) Justiční čekatelé, kteří byli přijati do přípravné služby přede
dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a jejichž přípravná služba ke dni
nabytí účinnosti tohoto zákona trvá, se považují za justiční čekatele
podle tohoto zákona.
(2) Doba přípravné služby vykonané justičními čekateli podle
dosavadních předpisů se považuje za dobu přípravné služby vykonané
podle tohoto zákona.
§ 184
(1) Odborné justiční zkoušky vykonané podle dosavadních předpisů se
dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považují za odborné justiční
zkoušky podle tohoto zákona.
(2) U soudců, kteří vykonávají soudcovskou funkci ke dni nabytí
účinnosti tohoto zákona, se považují za odbornou justiční zkoušku podle
tohoto zákona i jiné odborné právní zkoušky, které měly podle
dosavadních předpisů stejné účinky jako odborná justiční zkouška nebo
které byly podle dosavadních předpisů uznány za odbornou justiční
zkoušku.
(3) Profesní zkoušku komerčního právníka může ministr spravedlnosti pro
účely tohoto zákona uznat za odbornou justiční zkoušku.
§ 185
zrušen
§ 186
Zrušovací ustanovení
Zrušují se:
1. Zákon č. 335/1991 Sb., o soudech a soudcích.
2. Zákon č. 17/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 335/1991
Sb., o soudech a soudcích, ve znění zákona č. 264/1992 Sb.
3. Zákon č. 239/1995 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 335/1991
Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů.
4. Zákon č. 436/1991 Sb., o některých opatřeních v soudnictví, o
volbách přísedících, jejich zproštění a odvolání z funkce a o státní
správě soudů České republiky.
5. Zákon č. 580/1991 Sb., kterým se doplňuje zákon č. 436/1991 Sb., o
některých opatřeních v soudnictví, o volbách přísedících, jejich
zproštění a odvolání z funkce a o státní správě soudů České republiky.
6. Zákon č. 23/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 436/1991
Sb., o některých opatřeních v soudnictví, o volbách přísedících, jejich
zproštění a odvolání z funkce a o státní správě soudů České republiky,
ve znění zákona č. 580/1991 Sb.
7. Zákon č. 284/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 436/1991
Sb., o některých opatřeních v soudnictví, o volbách přísedících, jejich
zproštění a odvolání z funkce a o státní správě soudů České republiky,
ve znění zákona č. 580/1991 Sb., zákona č. 23/1993 Sb. a zákona č.
171/1993 Sb.
8. Zákon č. 240/1995 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 436/1991
Sb., o některých opatřeních v soudnictví, o volbách přísedících, jejich
zproštění a odvolání z funkce a o státní správě soudů České republiky,
ve znění pozdějších předpisů.
9. Zákon č. 215/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 436/1991 Sb., o
některých opatřeních v soudnictví, o volbách přísedících, jejich
zproštění a odvolání z funkce a o státní správě soudů České republiky,
ve znění pozdějších předpisů.
10. Zákon č. 11/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 335/1991 Sb., o
soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 436/1991
Sb., o některých opatřeních v soudnictví, o volbách přísedících, jejich
zproštění a odvolání z funkce a o státní správě soudů České republiky,
ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 283/1993 Sb., o státním
zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů.
11. Vyhláška č. 576/1991 Sb., o zřízení poboček některých krajských a
okresních soudů.
12. Vyhláška č. 71/1993 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška č.
576/1991 Sb., o zřízení poboček některých krajských a okresních soudů.
13. Vyhláška č. 178/1993 Sb., kterou se mění vyhláška č. 576/1991 Sb.,
o zřízení poboček některých krajských a okresních soudů, ve znění
vyhlášky č. 71/1993 Sb.
14. Vyhláška č. 1/1994 Sb., kterou se doplňuje vyhláška č. 576/1991
Sb., o zřízení poboček některých krajských a okresních soudů, ve znění
vyhlášek č. 71/1993 Sb. a č. 178/1993 Sb.
15. Vyhláška č. 235/1994 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška č.
576/1991 Sb., o zřízení poboček některých krajských a okresních soudů,
ve znění vyhlášky č. 71/1993 Sb., vyhlášky č. 178/1993 Sb. a vyhlášky
č. 1/1994 Sb.
16. Vyhláška č. 293/1995 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška č.
576/1991 Sb., o zřízení poboček některých krajských a okresních soudů,
ve znění pozdějších předpisů.
17. Vyhláška č. 195/1997 Sb., kterou se mění vyhláška č. 576/1991 Sb.,
o zřízení poboček některých krajských a okresních soudů, ve znění
vyhlášky č. 71/1993 Sb., vyhlášky č. 178/1993 Sb., vyhlášky č. 1/1994
Sb., vyhlášky č. 235/1994 Sb. a vyhlášky č. 293/1995 Sb.
18. Vyhláška č. 190/2001 Sb., kterou se mění vyhláška č. 576/1991 Sb.,
o zřízení poboček některých krajských a okresních soudů, ve znění
pozdějších předpisů.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o advokacii
§ 187
V § 44 odst. 4 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění zákona č.
210/1999 Sb., se vkládá nové písmeno j), které zní:
"j) navrhovat ministru spravedlnosti 1 advokáta za člena Rady pro
odbornou způsobilost státních zástupců a jeho náhradníka,".
Dosavadní písmeno j) se označuje jako písmeno k).
ČÁST TŘETÍ
Změna notářského řádu
§ 188
zrušen
ČÁST ČTVRTÁ
zrušena
§ 189
zrušen
ČÁST PÁTÁ
Změna zákona o přestupcích
§ 190
Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění zákona č. 337/1992 Sb.,
zákona č. 344/1992 Sb., zákona č. 359/1992 Sb., zákona č. 67/1993 Sb.,
zákona č. 290/1993 Sb., zákona č. 134/1994 Sb., zákona č. 82/1995 Sb.,
zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 279/1995 Sb., zákona č. 289/1995 Sb.,
zákona č. 112/1998 Sb., zákona č. 168/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb.,
zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb.,
zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 361/2000 Sb.,
zákona č. 370/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 52/2001 Sb., zákona
č. 164/2001 Sb., zákona č. 254/2001 Sb., zákona č. 265/2001 Sb., zákona
č. 273/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb. a zákona č. 312/2001 Sb., se
mění takto:
1. V § 9 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se
odstavec 2, který včetně poznámky pod čarou č. 2a) zní:
"(2) Podle tohoto zákona se projednávají přestupky, kterých se
dopustili soudci, pokud nepožádají orgán příslušný k projednání
přestupku o projednání přestupku v kárném řízení podle zvláštního
právního předpisu.^2a)
2a) Zákon č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců a státních
zástupců.".
2. V § 10 odst. 1 se písmeno b) zrušuje.
Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno b).
3. V § 71 písm. c) se tečka na konci nahrazuje čárkou a doplňuje se
písmeno d), které zní:
"d) orgánu příslušnému podle zvláštního právního předpisu k projednání
přestupku osoby uvedené v § 9 odst. 2 v kárném2a) řízení, pokud tato
osoba o takové projednání požádala.".
ČÁST ŠESTÁ
Změna zákona č. 264/1992 Sb.
§ 191
V zákoně č. 264/1992 Sb., kterým se mění a doplňuje občanský zákoník,
zrušuje zákon o státním notářství a o řízení před státním notářstvím
(notářský řád) a mění a doplňují některé další zákony, se čl. X
zrušuje.
ČÁST SEDMÁ
Změna zákona č. 171/1993 Sb.
§ 192
V zákoně č. 171/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje občanský soudní
řád, se čl. III zrušuje.
ČÁST OSMÁ
Změna zákona č. 292/1993 Sb.
§ 193
V zákoně č. 292/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 141/1961
Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), zákon č. 21/1992 Sb., o
bankách, a zákon č. 335/1991 Sb., o soudech a soudcích, se čl. II
zrušuje.
ČÁST DEVÁTÁ
Změna zákona č. 202/1997 Sb.
§ 194
V zákoně č. 202/1997 Sb., kterým se mění a doplňuje občanský soudní řád
a kterým se mění zákon č. 436/1991 Sb., o některých opatřeních v
soudnictví, o volbách přísedících, jejich zproštění a odvolání z funkce
a o státní správě soudů České republiky, ve znění pozdějších předpisů,
se čl. II zrušuje.
ČÁST DESÁTÁ
Změna zákona č. 30/2000 Sb.
§ 195
V zákoně č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský
soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se
čl. VII zrušuje.
ČÁST JEDENÁCTÁ
Změna exekučního řádu
§ 196
V zákoně č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti
(exekuční řád) a o změně dalších zákonů, se část jedenáctá zrušuje.
ČÁST DVANÁCTÁ
ÚČINNOST
§ 197
(1) Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2002.
(2) Ustanovení § 69 pozbývá účinnosti dnem 31. prosince 2009.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
Příloha 1
NÁZVY, OBVODY A SÍDLA VRCHNÍCH SOUDŮ
1. Vrchní soud v Praze
Do obvodu Vrchního soudu v Praze patří obvody Městského soudu v Praze a
krajských soudů v Praze, Českých Budějovicích, Plzni, Ústí nad Labem a
v Hradci Králové.
Sídlem Vrchního soudu v Praze je hlavní město Praha.
2. Vrchní soud v Olomouci
Do obvodu Vrchního soudu v Olomouci patří obvody krajských soudů v Brně
a v Ostravě.
Sídlem Vrchního soudu v Olomouci je město Olomouc.
Příloha 2
NÁZVY, OBVODY A SÍDLA KRAJSKÝCH SOUDŮ
1. Městský soud v Praze
Do obvodu Městského soudu v Praze patří obvody obvodních soudů pro
Prahu 1, Prahu 2, Prahu 3, Prahu 4, Prahu 5, Prahu 6, Prahu 7, Prahu 8,
Prahu 9 a Prahu 10.
Sídlem Městského soudu v Praze je hlavní město Praha.
2. Krajský soud v Praze
Do obvodu Krajského soudu v Praze patří obvody okresních soudů v
Benešově, Berouně, Kladně, Kolíně, Kutné Hoře, Mělníku, Mladé
Boleslavi, Nymburku, Praha-východ, Praha-západ, v Příbrami a v
Rakovníku.
Sídlem Krajského soudu v Praze je hlavní město Praha.
3. Krajský soud v Českých Budějovicích
Do obvodu Krajského soudu v Českých Budějovicích patří obvody okresních
soudů v Českých Budějovicích, Českém Krumlově, Jindřichově Hradci,
Pelhřimově, Písku, Prachaticích, Strakonicích a v Táboře.
Sídlem Krajského soudu v Českých Budějovicích je město České
Budějovice.
4. Krajský soud v Plzni
Do obvodu Krajského soudu v Plzni patří obvody okresních soudů v
Domažlicích, Chebu, Klatovech, Karlových Varech, Plzeň-město,
Plzeň-jih, Plzeň-sever, v Rokycanech, Sokolově a v Tachově.
Sídlem Krajského soudu v Plzni je město Plzeň.
5. Krajský soud v Ústí nad Labem
Do obvodu Krajského soudu v Ústí nad Labem patří obvody okresních soudů
v České Lípě, Děčíně, Chomutově, Jablonci nad Nisou, Liberci,
Litoměřicích, Lounech, Mostě, Teplicích a v Ústí nad Labem.
Sídlem Krajského soudu v Ústí nad Labem je město Ústí nad Labem.
6. Krajský soud v Hradci Králové
Do obvodu Krajského soudu v Hradci Králové patří obvody okresních soudů
v Havlíčkově Brodu, Hradci Králové, Chrudimi, Jičíně, Náchodě,
Pardubicích, Rychnově nad Kněžnou, Semilech, Svitavách, Trutnově a v
Ústí nad Orlicí.
Sídlem Krajského soudu v Hradci Králové je město Hradec Králové.
7. Krajský soud v Brně
Do obvodu Krajského soudu v Brně patří obvody Městského soudu v Brně a
okresních soudů v Blansku, Brno-venkov, v Břeclavi, Hodoníně, Jihlavě,
Kroměříži, Prostějově, Třebíči, Uherském Hradišti, Vyškově, Zlíně,
Znojmu a ve Žďáru nad Sázavou.
Sídlem Krajského soudu v Brně je město Brno.
8. Krajský soud v Ostravě
Do obvodu Krajského soudu v Ostravě patří obvody okresních soudů v
Bruntále, Frýdku-Místku, Jeseníku, Karviné, Novém Jičíně, Olomouci,
Opavě, Ostravě, Přerově, Šumperku a ve Vsetíně.
Sídlem Krajského soudu v Ostravě je město Ostrava.
Příloha 3
NÁZVY, OBVODY A SÍDLA OKRESNÍCH SOUDŮ
1. Okresní soud v Benešově
Do obvodu Okresního soudu v Benešově patří území obcí Benešov,
Bernartice, Bílkovice, Blažejovice, Borovnice, Bukovany, Bystřice,
Ctiboř, Čakov, Čechtice, Čerčany, Červený Újezd, Český Šternberk,
Čtyřkoly, Děkanovice, Divišov, Dolní Kralovice, Drahňovice, Dunice,
Heřmaničky, Hradiště, Hulice, Hvězdonice, Chářovice, Chleby, Chlístov,
Chlum, Chmelná, Chocerady, Choratice, Chotýšany, Chrášťany, Jankov,
Javorník, Ješetice, Kamberk, Keblov, Kladruby, Kondrac, Kozmice,
Krhanice, Krňany, Křečovice, Křivsoudov, Kuňovice, Lešany, Libež,
Litichovice, Loket, Louňovice pod Blaníkem, Lštění, Maršovice, Mezno,
Miličín, Miřetice, Mnichovice, Mrač, Načeradec, Nemíž, Nespeky,
Netvořice, Neustupov, Neveklov, Olbramovice, Ostrov, Ostředek,
Pavlovice, Petroupim, Popovice, Poříčí nad Sázavou, Postupice,
Pravonín, Přestavlky u Čerčan, Psáře, Pyšely, Rabyně, Radošovice,
Rataje, Ratměřice, Řimovice, Sázava, Sedlec-Prčice, Slověnice, Smilkov,
Snět, Soběhrdy, Soutice, Stranný, Strojetice, Struhařov, Střezimíř,
Studený, Šetějovice, Tehov, Teplýšovice, Tichonice, Tisem, Tomice,
Trhový Štěpánov, Třebešice, Týnec nad Sázavou, Václavice, Veliš,
Vlašim, Vodslivy, Vojkov, Votice, Vracovice, Vranov, Vrchotovy
Janovice, Všechlapy, Vysoký Újezd, Xaverov, Zdislavice, Zvěstov.
Sídlem Okresního soudu v Benešově je město Benešov.
2. Okresní soud v Berouně
Do obvodu Okresního soudu v Berouně patří území obcí Bavoryně, Beroun,
Běštín, Broumy, Březová, Bubovice, Bykoš, Bzová, Cerhovice, Drozdov,
Felbabka, Hlásná Třebaň, Hořovice, Hostomice, Hředle, Hudlice, Hvozdec,
Hýskov, Chaloupky, Chlustina, Chodouň, Chrustenice, Chyňava, Jivina,
Karlštejn, Komárov, Koněprusy, Korno, Kotopeky, Králův Dvůr, Kublov,
Lážovice, Lhotka, Libomyšl, Liteň, Loděnice, Lochovice, Lužce, Malá
Víska, Málkov, Měňany, Mezouň, Mořina, Mořinka, Nenačovice, Nesvačily,
Neumětely, Nižbor, Nový Jáchymov, Olešná, Osek, Osov, Otmíče,
Otročiněves, Podbrdy, Podluhy, Praskolesy, Rpety, Skřipel, Skuhrov,
Srbsko, Stašov, Suchomasty, Svatá, Svatý Jan pod Skalou, Svinaře,
Tetín, Tlustice, Tmaň, Točník, Trubín, Trubská, Újezd, Velký Chlumec,
Vinařice, Vižina, Vráž, Všeradice, Vysoký Újezd, Zadní Třebaň,
Zahořany, Zaječov, Záluží, Zdice, Žebrák, Železná.
Sídlem Okresního soudu v Berouně je město Beroun.
3. Okresní soud v Blansku
Do obvodu Okresního soudu v Blansku patří území obcí Adamov, Bedřichov,
Běleč, Benešov, Blansko, Borotín, Bořitov, Boskovice, Brťov-Jeneč,
Brumov, Březina, Bukovice, Bukovina, Bukovinka, Býkovice, Cetkovice,
Crhov, Černá Hora, Černovice, Deštná, Dlouhá Lhota, Doubravice nad
Svitavou, Drnovice, Habrůvka, Hluboké Dvory, Hodonín, Holštejn, Horní
Poříčí, Horní Smržov, Chrudichromy, Jabloňany, Jedovnice, Kněževes,
Knínice u Boskovic, Kořenec, Kotvrdovice, Kozárov, Krasová, Krhov,
Křetín, Křtěnov, Křtiny, Kulířov, Kunčina Ves, Kunice, Kuničky,
Kunštát, Lazinov, Lažany, Letovice, Lhota Rapotina, Lhota u Lysic,
Lhota u Olešnice, Lipovec, Lipůvka, Lomnice, Louka, Lubě, Ludíkov,
Lysice, Makov, Malá Lhota, Malá Roudka, Míchov, Milonice, Němčice,
Nýrov, Obora, Ochoz u Tišnova, Okrouhlá, Olešnice, Olomučany, Osiky,
Ostrov u Macochy, Pamětice, Petrov, Petrovice, Prostřední Poříčí,
Rájec-Jestřebí, Ráječko, Rašov, Rohozec, Roubanina, Rozseč nad
Kunštátem, Rozsíčka, Rudice, Sebranice, Senetářov, Skalice nad
Svitavou, Skrchov, Sloup, Spešov, Strhaře, Stvolová, Sudice, Suchý,
Sulíkov, Světlá, Svinošice, Svitávka, Synalov, Šebetov,
Šebrov-Kateřina, Šošůvka, Štěchov, Tasovice, Uhřice, Újezd u Boskovic,
Újezd u Černé Hory, Unín, Úsobrno, Ústup, Valchov, Vanovice, Vavřinec,
Vážany, Velenov, Velké Opatovice, Vilémovice, Vísky, Voděrady, Vranová,
Vysočany, Závist, Zbraslavec, Zhoř, Žďár, Žďárná, Žernovník, Žerůtky.
Sídlem Okresního soudu v Blansku je město Blansko.
4. Okresní soud Brno-venkov
Do obvodu Okresního soudu Brno-venkov patří území obcí Babice nad
Svitavou, Babice u Rosic, Bílovice nad Svitavou, Biskoupky, Blažovice,
Blučina, Braníškov, Bratčice, Březina, Čebín, Česká, Čučice, Deblín,
Dolní Kounice, Domašov, Drásov, Hajany, Heroltice, Hlína, Holasice,
Hostěnice, Hradčany, Hrušovany u Brna, Hvozdec, Chudčice, Ivančice,
Javůrek, Jinačovice, Jiříkovice, Kanice, Ketkovice, Kobylnice,
Kovalovice, Kratochvilka, Kupařovice, Kuřim, Lažánky, Ledce,
Lelekovice, Lesní Hluboké, Litostrov, Lomnička, Lukovany, Malešovice,
Malhostovice, Maršov, Medlov, Mělčany, Měnín, Modřice, Mokrá-Horákov,
Moravany, Moravské Bránice, Moravské Knínice, Moutnice, Nebovidy,
Nelepeč-Žernůvka, Němčičky, Neslovice, Nesvačilka, Nosislav, Nová Ves,
Nové Bránice, Odrovice, Ochoz u Brna, Omice, Opatovice, Ořechov,
Oslavany, Ostopovice, Ostrovačice, Otmarov, Podolí, Ponětovice,
Popovice, Popůvky, Pozořice, Prace, Pravlov, Prštice, Předklášteří,
Příbram, Přibyslavice, Přísnotice, Radostice, Rajhrad, Rajhradice,
Rebešovice, Rosice, Rozdrojovice, Rudka, Řícmanice, Říčany, Říčky,
Sentice, Silůvky, Sivice, Skalička, Sobotovice, Sokolnice, Stanoviště,
Střelice, Svatoslav, Syrovice, Šerkovice, Šlapanice, Štěpánovice,
Telnice, Těšany, Tetčice, Tišnov, Trboušany, Troubsko, Tvarožná, Újezd
u Brna, Újezd u Rosic, Unkovice, Úsuší, Velatice, Veverská Bítýška,
Veverské Knínice, Viničné Šumice, Vohančice, Vojkovice, Vranov,
Všechovice, Vysoké Popovice, Zakřany, Zálesná Zhoř, Zastávka, Zbraslav,
Zbýšov, Žabčice, Žatčany, Želešice, Železné, Židlochovice.
Sídlem Okresního soudu Brno-venkov je město Brno.
5. Okresní soud v Bruntále
Do obvodu Okresního soudu v Bruntále patří území obcí Andělská Hora,
Bílčice, Bohušov, Brantice, Bruntál, Břidličná, Býkov-Láryšov, Čaková,
Dětřichov nad Bystřicí, Dívčí Hrad, Dlouhá Stráň, Dolní Moravice,
Dvorce, Heřmanovice, Hlinka, Holčovice, Horní Benešov, Horní Město,
Horní Životice, Hošťálkovy, Huzová, Janov, Jindřichov, Jiříkov, Karlova
Studánka, Karlovice, Krasov, Krnov, Křišťanovice, Leskovec nad
Moravicí, Lichnov, Liptaň, Lomnice, Ludvíkov, Malá Morávka, Malá
Štáhle, Město Albrechtice, Mezina, Milotice nad Opavou, Moravskoslezský
Kočov, Moravský Beroun, Norberčany, Nová Pláň, Nové Heřminovy, Oborná,
Osoblaha, Petrovice, Razová, Roudno, Rudná pod Pradědem, Rusín,
Rýmařov, Ryžoviště, Slezské Pavlovice, Slezské Rudoltice, Sosnová,
Stará Ves, Staré Heřminovy, Staré Město, Světlá Hora, Svobodné
Heřmanice, Široká Niva, Třemešná, Tvrdkov, Úvalno, Václavov u Bruntálu,
Valšov, Velká Štáhle, Vrbno pod Pradědem, Vysoká, Zátor.
Sídlem Okresního soudu v Bruntále je město Bruntál.
6. Okresní soud v Břeclavi
Do obvodu Okresního soudu v Břeclavi patří území obcí Bavory,
Boleradice, Borkovany, Bořetice, Brod nad Dyjí, Brumovice, Břeclav,
Březí, Bulhary, Cvrčovice, Diváky, Dobré Pole, Dolní Dunajovice, Dolní
Věstonice, Drnholec, Hlohovec, Horní Bojanovice, Horní Věstonice,
Hrušky, Hustopeče, Ivaň, Jevišovka, Kašnice, Klentnice, Klobouky u
Brna, Kobylí, Kostice, Krumvíř, Křepice, Kurdějov, Lanžhot, Lednice,
Mikulov, Milovice, Moravská Nová Ves, Moravský Žižkov, Morkůvky,
Němčičky, Nikolčice, Novosedly, Nový Přerov, Pasohlávky, Pavlov, Perná,
Podivín, Pohořelice, Popice, Pouzdřany, Přibice, Přítluky, Rakvice,
Sedlec, Starovice, Starovičky, Strachotín, Šakvice, Šitbořice,
Tvrdonice, Týnec, Uherčice, Valtice, Velké Bílovice, Velké Hostěrádky,
Velké Němčice, Velké Pavlovice, Vlasatice, Vranovice, Vrbice, Zaječí.
Sídlem Okresního soudu v Břeclavi je město Břeclav.
7. Okresní soud v České Lípě
Do obvodu Okresního soudu v České Lípě patří území obcí Bezděz, Blatce,
Blíževedly, Bohatice, Brniště, Cvikov, Častolovice, Česká Lípa, Doksy,
Dubá, Dubnice, Hamr na Jezeře, Holany, Horní Libchava, Horní Police,
Chlum, Chotovice, Jablonné v Podještědí, Janovice v Podještědí,
Jestřebí, Kamenický Šenov, Kozly, Kravaře, Krompach, Kunratice u
Cvikova, Kvítkov, Luka, Mařenice, Mimoň, Noviny pod Ralskem, Nový Bor,
Nový Oldřichov, Okna, Okrouhlá, Pertoltice pod Ralskem, Polevsko,
Provodín, Prysk, Radvanec, Ralsko, Skalice u České Lípy, Skalka u Doks,
Sloup v Čechách, Slunečná, Sosnová, Stráž pod Ralskem, Stružnice,
Stvolínky, Svojkov, Svor, Tachov, Tuhaň, Velenice, Velký Valtinov,
Volfartice, Vrchovany, Zahrádky, Zákupy, Žandov, Ždírec.
Sídlem Okresního soudu v České Lípě je město Česká Lípa.
8. Okresní soud v Českých Budějovicích
Do obvodu Okresního soudu v Českých Budějovicích patří území obcí
Adamov, Bečice, Borek, Borovany, Borovnice, Boršov nad Vltavou,
Bošilec, Branišov, Břehov, Čakov, Čejkovice, České Budějovice,
Čížkrajice, Dasný, Dívčice, Dobrá Voda u Českých Budějovic, Dobšice,
Dolní Bukovsko, Doubravice, Doudleby, Drahotěšice, Dříteň, Dubičné,
Dubné, Dynín, Habří, Hartmanice, Heřmaň, Hlavatce, Hlincová Hora,
Hluboká nad Vltavou, Homole, Horní Kněžeklady, Horní Stropnice, Hosín,
Hosty, Hradce, Hranice, Hrdějovice, Hůry, Hvozdec, Chotýčany,
Chrášťany, Jankov, Jílovice, Jivno, Kamenná, Kamenný Újezd, Komařice,
Kvítkovice, Ledenice, Libín, Libníč, Lipí, Lišov, Litvínovice,
Ločenice, Mazelov, Mladošovice, Modrá Hůrka, Mokrý Lom, Mydlovary,
Nákří, Nedabyle, Neplachov, Nová Ves, Nové Hrady, Olešnice, Olešník,
Ostrolovský Újezd, Petříkov, Pištín, Planá, Plav, Radošovice, Roudné,
Rudolfov, Římov, Sedlec, Slavče, Srubec, Staré Hodějovice, Strážkovice,
Strýčice, Střížov, Svatý Jan nad Malší, Ševětín, Štěpánovice, Temelín,
Trhové Sviny, Týn nad Vltavou, Úsilné, Včelná, Vidov, Vitín, Vlkov,
Vrábče, Vráto, Všemyslice, Záboří, Zahájí, Závraty, Zliv, Zvíkov,
Žabovřesky, Žár, Žimutice.
Sídlem Okresního soudu v Českých Budějovicích je město České
Budějovice.
9. Okresní soud v Českém Krumlově
Do obvodu Okresního soudu v Českém Krumlově patří území obcí Benešov
nad Černou, Besednice, Bohdalovice, Brloh, Bujanov, Černá v Pošumaví,
Český Krumlov, Dolní Dvořiště, Dolní Třebonín, Frymburk, Holubov, Horní
Dvořiště, Horní Planá, Hořice na Šumavě, Chlumec, Chvalšiny, Kájov,
Kaplice, Křemže, Lipno nad Vltavou, Loučovice, Malonty, Malšín,
Mirkovice, Mojné, Netřebice, Nová Ves, Omlenice, Pohorská Ves, Přední
Výtoň, Přídolí, Přísečná, Rožmberk nad Vltavou, Rožmitál na Šumavě,
Soběnov, Srnín, Střítež, Světlík, Velešín, Větřní, Věžovatá Pláně,
Vyšší Brod, Zlatá Koruna, Zubčice, Zvíkov a území vojenského újezdu
Boletice.
Sídlem Okresního soudu v Českém Krumlově je město Český Krumlov.
10. Okresní soud v Děčíně
Do obvodu Okresního soudu v Děčíně patří území obcí Arnoltice, Benešov
nad Ploučnicí, Bynovec, Česká Kamenice, Děčín, Dobkovice, Dobrná, Dolní
Habartice, Dolní Podluží, Dolní Poustevna, Doubice, Františkov nad
Ploučnicí, Heřmanov, Horní Habartice, Horní Podluží, Hřensko, Huntířov,
Chřibská, Janov, Janská, Jetřichovice, Jílové, Jiřetín pod Jedlovou,
Jiříkov, Kámen, Krásná Lípa, Kunratice, Kytlice, Labská Stráň, Lipová,
Lobendava, Ludvíkovice, Malá Veleň, Malšovice, Markvartice, Merboltice,
Mikulášovice, Rumburk, Růžová, Rybniště, Srbská Kamenice, Staré
Křečany, Starý Šachov, Šluknov, Těchlovice, Valkeřice, Varnsdorf, Velká
Bukovina, Velký Šenov, Verneřice, Veselé, Vilémov.
Sídlem Okresního soudu v Děčíně je město Děčín.
11. Okresní soud v Domažlicích
Do obvodu Okresního soudu v Domažlicích patří území obcí Babylon, Bělá
nad Radbuzou, Blížejov, Brnířov, Bukovec, Čečovice, Čermná, Černíkov,
Černovice, Česká Kubice, Díly, Domažlice, Drahotín, Draženov, Hlohová,
Hlohovčice, Holýšov, Hora Svatého Václava, Horní Kamenice, Horšovský
Týn, Hostouň, Hradiště, Hvožďany, Chocomyšl, Chodov, Chodská Lhota,
Chrastavice, Kanice, Kaničky, Kdyně, Klenčí pod Čerchovem, Koloveč,
Kout na Šumavě, Křenovy, Kvíčovice, Libkov, Loučim, Luženičky, Meclov,
Mezholezy (dříve okres Domažlice), Mezholezy (dříve okres Horšovský
Týn), Milavče, Mířkov, Mnichov, Močerady, Mrákov, Mutěnín, Nemanice,
Němčice, Neuměř, Nevolice, Nová Ves, Nový Kramolín, Osvračín, Otov,
Pařezov, Pasečnice, Pec, Pelechy, Poběžovice, Pocinovice, Poděvousy,
Postřekov, Puclice, Rybník, Semněvice, Spáňov, Srbice, Srby, Staňkov,
Stráž, Štichov, Tlumačov, Trhanov, Úboč, Újezd, Únějovice, Úsilov,
Velký Malahov, Vidice, Vlkanov, Všekary, Všepadly, Všeruby, Zahořany,
Ždánov.
Sídlem Okresního soudu v Domažlicích je město Domažlice.
12. Okresní soud ve Frýdku-Místku
Do obvodu Okresního soudu ve Frýdku-Místku patří území obcí Baška,
Bílá, Bocanovice, Brušperk, Bruzovice, Bukovec, Bystřice, Čeladná,
Dobrá, Dobratice, Dolní Domaslavice, Dolní Lomná, Dolní Tošanovice,
Fryčovice, Frýdek-Místek, Frýdlant nad Ostravicí, Hnojník, Horní
Bludovice, Horní Domaslavice, Horní Lomná, Horní Tošanovice, Hrádek,
Hrčava, Hukvaldy, Jablunkov, Janovice, Kaňovice, Komorní Lhotka,
Košařiska, Kozlovice, Krásná, Krmelín, Kunčice pod Ondřejníkem, Lhotka,
Lučina, Malenovice, Metylovice, Milíkov, Morávka, Mosty u Jablunkova,
Návsí, Nižní Lhoty, Nošovice, Nýdek, Ostravice, Palkovice, Paskov,
Pazderna, Písek, Pražmo, Pržno, Pstruží, Raškovice, Řeka, Řepiště,
Sedliště, Smilovice, Soběšovice, Stará Ves nad Ondřejnicí, Staré Hamry,
Staré Město, Staříč, Střítež, Sviadnov, Šenov, Třanovice, Třinec,
Václavovice, Vělopolí, Vendryně, Vojkovice, Vratimov, Vyšní Lhoty,
Žabeň, Žermanice.
Sídlem Okresního soudu ve Frýdku-Místku je město Frýdek-Místek.
13. Okresní soud v Havlíčkově Brodě
Do obvodu Okresního soudu v Havlíčkově Brodě patří území obcí Bačkov,
Bartoušov, Bělá, Bezděkov, Bojiště, Boňkov, Borek, Břevnice, Čachotín,
Čečkovice, Česká Bělá, Číhošť, Dlouhá Ves, Dolní Krupá, Dolní Město,
Dolní Sokolovec, Druhanov, Golčův Jeníkov, Habry, Havlíčkova Borová,
Havlíčkův Brod, Herálec, Heřmanice, Hněvkovice, Horní Krupá, Horní
Paseka, Horní Pohleď, Hradec, Hurtova Lhota, Chotěboř, Chrtníč,
Chřenovice, Jedlá, Jeřišno, Jilem, Jitkov, Kámen, Kamenná Lhota,
Klokočov, Knyk, Kochánov, Kojetín, Kouty, Kozlov, Kožlí, Kraborovice,
Krásná Hora, Krátká Ves, Krucemburk, Kunemil, Květinov, Kyjov, Kynice,
Lány, Ledeč nad Sázavou, Leškovice, Leština u Světlé, Libice nad
Doubravou, Lípa, Lipnice nad Sázavou, Lučice, Malčín, Maleč,
Michalovice, Modlíkov, Nejepín, Nová Ves u Chotěboře, Nová Ves u
Leštiny, Nová Ves u Světlé, Okrouhlice, Okrouhlička, Olešenka, Olešná,
Ostrov, Oudoleň, Ovesná Lhota, Pavlov, Podmoklany, Podmoky, Pohled,
Prosíčka, Přibyslav, Příseka, Radostín, Rozsochatec, Rušinov, Rybníček,
Sázavka, Sedletín, Skorkov, Skryje, Skuhrov, Slavětín, Slavíkov,
Slavníč, Sloupno, Služátky, Sobíňov, Stříbrné Hory, Světlá nad Sázavou,
Šlapanov, Štoky, Tis, Trpišovice, Uhelná Příbram, Úhořilka, Úsobí,
Vepříkov, Veselý Žďár, Věž, Věžnice, Vilémov, Vilémovice, Víska,
Vlkanov, Vysoká, Zvěstovice, Ždírec, Ždírec nad Doubravou, Žižkovo
Pole.
Sídlem Okresního soudu v Havlíčkově Brodě je město Havlíčkův Brod.
14. Okresní soud v Hodoníně
Do obvodu Okresního soudu v Hodoníně patří území obcí Archlebov,
Blatnice pod Svatým Antonínkem, Blatnička, Bukovany, Bzenec, Čejč,
Čejkovice, Čeložnice, Dambořice, Dolní Bojanovice, Domanín, Dražůvky,
Dubňany, Hodonín, Hovorany, Hroznová Lhota, Hrubá Vrbka, Hýsly,
Javorník, Ježov, Josefov, Karlín, Kelčany, Kněždub, Kostelec,
Kozojídky, Kuželov, Kyjov, Labuty, Lipov, Louka, Lovčice, Lužice, Malá
Vrbka, Mikulčice, Milotice, Moravany, Moravský Písek, Mutěnice,
Násedlovice, Nechvalín, Nenkovice, Nová Lhota, Nový Poddvorov,
Ostrovánky, Petrov, Prušánky, Radějov, Ratíškovice, Rohatec, Skalka,
Skoronice, Sobůlky, Starý Poddvorov, Stavěšice, Strážnice, Strážovice,
Sudoměřice, Suchov, Svatobořice-Mistřín, Syrovín, Šardice, Tasov,
Těmice, Terezín, Tvarožná Lhota, Uhřice, Vacenovice, Velká nad
Veličkou, Veselí nad Moravou, Věteřov, Vlkoš, Vnorovy, Vracov,
Vřesovice, Žádovice, Žarošice, Ždánice, Želetice, Žeravice, Žeraviny.
Sídlem Okresního soudu v Hodoníně je město Hodonín.
15. Okresní soud v Hradci Králové
Do obvodu Okresního soudu v Hradci Králové patří území obcí Babice,
Barchov, Běleč nad Orlicí, Benátky, Blešno, Boharyně, Černilov,
Černožice, Číštěves, Divec, Dobřenice, Dohalice, Dolní Přím, Habřina,
Hlušice, Hněvčeves, Holohlavy, Hořiněves, Hradec Králové, Hrádek,
Humburky, Hvozdnice, Chlumec nad Cidlinou, Chudeřice, Jeníkovice,
Káranice, Klamoš, Kobylice, Kosice, Kosičky, Králíky, Kratonohy,
Kunčice, Lejšovka, Lhota pod Libčany, Libčany, Libníkovice, Librantice,
Libřice, Lišice, Lodín, Lochenice, Lovčice, Lužany, Lužec nad Cidlinou,
Máslojedy, Měník, Mlékosrby, Mokrovousy, Myštěves, Mžany, Neděliště,
Nechanice, Nepolisy, Nové Město, Nový Bydžov, Obědovice, Ohnišťany,
Olešnice, Osice, Osičky, Petrovice, Písek, Prasek, Praskačka,
Předměřice nad Labem, Převýšov, Pšánky, Puchlovice, Račice nad
Trotinou, Radíkovice, Radostov, Roudnice, Sadová, Sendražice, Skalice,
Skřivany, Sloupno, Smidary, Smiřice, Smržov, Sovětice, Stará Voda,
Starý Bydžov, Stěžery, Stračov, Střezetice, Světí, Syrovátka, Šaplava,
Těchlovice, Třebechovice pod Orebem, Třesovice, Urbanice, Vinary,
Vrchovnice, Všestary, Výrava, Vysoká nad Labem, Zachrašťany,
Zdechovice.
Sídlem Okresního soudu v Hradci Králové je město Hradec Králové.
16. Okresní soud v Chebu
Do obvodu Okresního soudu v Chebu patří území obcí Aš, Dolní Žandov,
Drmoul, Františkovy Lázně, Hazlov, Hranice, Cheb, Krásná, Křižovatka,
Lázně Kynžvart, Libá, Lipová, Luby, Mariánské Lázně, Milhostov,
Milíkov, Mnichov, Nebanice, Nový Kostel, Odrava, Okrouhlá, Ovesné
Kladruby, Plesná, Podhradí, Pomezí nad Ohří, Poustka, Prameny, Skalná,
Stará Voda, Trstěnice, Třebeň, Tři Sekery, Tuřany, Valy, Velká
Hleďsebe, Velký Luh, Vlkovice, Vojtanov, Zádub-Závišín.
Sídlem Okresního soudu v Chebu je město Cheb.
17. Okresní soud v Chomutově
Do obvodu Okresního soudu v Chomutově patří území obcí Bílence, Blatno,
Boleboř, Březno, Černovice, Domašín, Droužkovice, Hora Svatého
Šebestiána, Hrušovany, Chbany, Chomutov, Jirkov, Kadaň, Kalek,
Klášterec nad Ohří, Kovářská, Kryštofovy Hamry, Křimov, Libědice,
Loučná, Málkov, Mašťov, Měděnec, Místo, Nezabylice, Okounov, Otvice,
Perštejn, Pesvice, Pětipsy, Račetice, Radonice, Rokle, Spořice,
Strupčice, Údlice, Vejprty, Veliká Ves, Vilémov, Vrskmaň, Všehrdy,
Všestudy, Výsluní, Vysoká Pec.
Sídlem Okresního soudu v Chomutově je město Chomutov.
18. Okresní soud v Chrudimi
Do obvodu Okresního soudu v Chrudimi patří území obcí Běstvina,
Biskupice, Bítovany, Bojanov, Bor u Skutče, Bořice, Bousov, Bylany,
Ctětín, Čankovice, České Lhotice, Dědová, Dolní Bezděkov, Dřenice,
Dvakačovice, Hamry, Heřmanův Městec, Hlinsko, Hluboká, Hodonín,
Holetín, Honbice, Horka, Horní Bradlo, Hošťalovice, Hrochův Týnec,
Hroubovice, Chrast, Chroustovice, Chrudim, Jeníkov, Jenišovice,
Kameničky, Kladno, Klešice, Kněžice, Kočí, Kostelec u Heřmanova Městce,
Krásné, Krouna, Křižanovice, Lány, Leština, Leštinka, Libkov,
Liboměřice, Licibořice, Lipovec, Lozice, Lukavice, Luže, Míčov-Sušice,
Miřetice, Mladoňovice, Morašice, Mrákotín, Nabočany, Načešice,
Nasavrky, Nové Hrady, Orel, Ostrov, Otradov, Perálec, Podhořany u
Ronova, Pokřikov, Prachovice, Proseč, Prosetín, Předhradí, Přestavlky,
Rabštejnská Lhota, Raná, Ronov nad Doubravou, Rosice, Rozhovice,
Řepníky, Řestoky, Seč, Skuteč, Slatiňany, Smrček, Sobětuchy, Stolany,
Stradouň, Střemošice, Studnice, Svídnice, Svratouch, Tisovec, Trhová
Kamenice, Trojovice, Třemošnice, Třibřichy, Tuněchody, Úherčice,
Úhřetice, Vápenný Podol, Včelákov, Vejvanovice, Vinary, Vítanov,
Vojtěchov, Vortová, Vrbatův Kostelec, Všeradov, Vysočina, Vyžice,
Zaječice, Zájezdec, Zderaz, Žlebské Chvalovice, Žumberk.
Sídlem Okresního soudu v Chrudimi je město Chrudim.
19. Okresní soud v Jablonci nad Nisou
Do obvodu Okresního soudu v Jablonci nad Nisou patří území obcí
Albrechtice v Jizerských horách, Bedřichov, Dalešice, Desná, Držkov,
Frýdštejn, Jablonec nad Nisou, Janov nad Nisou, Jenišovice, Jílové u
Držkova, Jiřetín pod Bukovou, Josefův Důl, Koberovy, Kořenov, Líšný,
Loužnice, Lučany nad Nisou, Malá Skála, Maršovice, Nová Ves nad Nisou,
Pěnčín, Plavy, Pulečný, Radčice, Rádlo, Rychnov u Jablonce nad Nisou,
Skuhrov, Smržovka, Tanvald, Velké Hamry, Vlastiboř, Zásada, Zlatá
Olešnice, Železný Brod.
Sídlem Okresního soudu v Jablonci nad Nisou je město Jablonec nad
Nisou.
20. Okresní soud v Jeseníku
Do obvodu Okresního soudu v Jeseníku patří území obcí Bělá pod
Pradědem, Bernartice, Bílá Voda, Černá Voda, Česká Ves, Hradec-Nová
Ves, Javorník, Jeseník, Lipová-lázně, Mikulovice, Ostružná, Písečná,
Skorošice, Stará Červená Voda, Supíkovice, Uhelná, Vápenná, Velká Kraš,
Velké Kunětice, Vidnava, Vlčice, Zlaté Hory, Žulová.
Sídlem Okresního soudu v Jeseníku je město Jeseník.
21. Okresní soud v Jihlavě
Do obvodu Okresního soudu v Jihlavě patří území obcí Arnolec, Batelov,
Bílý Kámen, Bítovčice, Bohuslavice, Borovná, Boršov, Brtnice, Brzkov,
Cejle, Cerekvička-Rosice, Černíč, Čížov, Dlouhá Brtnice, Dobronín,
Dobroutov, Dolní Cerekev, Dolní Vilímeč, Doupě, Dudín, Dušejov, Dvorce,
Dyjice, Hladov, Hodice, Hojkov, Horní Dubenky, Horní Myslová,
Hostětice, Hubenov, Hybrálec, Jamné, Jersín, Jezdovice, Ježená,
Jihlava, Jihlávka, Jindřichovice, Kalhov, Kaliště, Kamenice, Kamenná,
Klatovec, Knínice, Kostelec, Kostelní Myslová, Kozlov, Krahulčí,
Krasonice, Lhotka, Luka nad Jihlavou, Malý Beranov, Markvartice, Měšín,
Meziříčko, Milíčov, Mirošov, Mrákotín, Mysletice, Mysliboř, Nadějov,
Nevcehle, Nová Říše, Olšany, Olší, Opatov, Ořechov, Otín, Panenská
Rozsíčka, Panské Dubenky, Pavlov, Plandry, Polná, Puklice, Radkov,
Rančířov, Rantířov, Rohozná, Rozseč, Růžená, Rybné, Řásná, Řídelov,
Sedlatice, Sedlejov, Smrčná, Stáj, Stará Říše, Stonařov, Strachoňovice,
Střítež, Suchá, Svojkovice, Šimanov, Švábov, Telč, Třešť, Třeštice,
Urbanov, Ústí, Vanov, Vanůvek, Vápovice, Velký Beranov, Větrný Jeníkov,
Věžnice, Věžnička, Vílanec, Volevčice, Vyskytná nad Jihlavou, Vysoké
Studnice, Vystrčenovice, Záborná, Zadní Vydří, Zbilidy, Zbinohy,
Zdeňkov, Zhoř, Zvolenovice, Žatec, Ždírec.
Sídlem Okresního soudu v Jihlavě je město Jihlava.
22. Okresní soud v Jičíně
Do obvodu Okresního soudu v Jičíně patří území obcí Bačalky, Bašnice,
Běchary, Bílsko u Hořic, Boháňka, Borek, Brada-Rybníček, Březina,
Bříšťany, Budčeves, Bukvice, Butoves, Bystřice, Cerekvice nad Bystřicí,
Červená Třemešná, Češov, Dětenice, Dílce, Dobrá Voda u Hořic, Dolní
Lochov, Dřevěnice, Holín, Holovousy, Hořice, Cholenice, Chomutice,
Choteč, Chyjice, Jeřice, Jičín, Jičíněves, Jinolice, Kacákova Lhota,
Kbelnice, Kněžnice, Konecchlumí, Kopidlno, Kostelec, Kovač, Kozojedy,
Kyje, Lázně Bělohrad, Libáň, Libošovice, Libuň, Lískovice, Lukavec u
Hořic, Lužany, Markvartice, Miletín, Milovice u Hořic, Mladějov,
Mlázovice, Nemyčeves, Nevratice, Nová Paka, Ohařice, Ohaveč, Osek,
Ostroměř, Ostružno, Pecka, Petrovičky, Podhorní Újezd a Vojice,
Podhradí, Podůlší, Radim, Rašín, Rohoznice, Rokytňany, Samšina, Sběř,
Sedliště, Sekeřice, Slatiny, Slavhostice, Sobčice, Soběraz, Sobotka,
Stará Paka, Staré Hrady, Staré Místo, Staré Smrkovice, Střevač,
Sukorady, Svatojanský Újezd, Šárovcova Lhota, Tetín, Třebnouševes,
Třtěnice, Tuř, Úbislavice, Údrnice, Úhlejov, Újezd pod Troskami,
Úlibice, Valdice, Veliš, Vidochov, Vitiněves, Volanice, Vrbice, Vršce,
Vřesník, Vysoké Veselí, Zámostí-Blata, Zelenecká Lhota, Železnice,
Žeretice, Židovice, Žlunice.
Sídlem Okresního soudu v Jičíně je město Jičín.
23. Okresní soud v Jindřichově Hradci
Do obvodu Okresního soudu v Jindřichově Hradci patří území obcí
Báňovice, Bednárec, Bednáreček, Blažejov, Bořetín, Březina, Budeč,
Budíškovice, Cep, Cizkrajov, Červený Hrádek, České Velenice, Český
Rudolec, Číměř, Člunek, Dačice, Dešná, Deštná, Dívčí Kopy, Dobrohošť,
Dolní Pěna, Dolní Žďár, Domanín, Doňov, Drunče, Dunajovice, Dvory nad
Lužnicí, Frahelž, Hadravova Rosička, Halámky, Hamr, Hatín, Heřmaneč,
Horní Meziříčko, Horní Němčice, Horní Pěna, Horní Radouň, Horní
Skrýchov, Horní Slatina, Hospříz, Hrachoviště, Hříšice, Chlum u
Třeboně, Jarošov nad Nežárkou, Jilem, Jindřichův Hradec, Kačlehy,
Kamenný Malíkov, Kardašova Řečice, Klec, Kostelní Radouň, Kostelní
Vydří, Kunžak, Lásenice, Lodhéřov, Lomnice nad Lužnicí, Lužnice,
Majdalena, Nová Bystřice, Nová Olešná, Nová Včelnice, Nová Ves nad
Lužnicí, Novosedly nad Nežárkou, Okrouhlá Radouň, Peč, Písečné,
Pístina, Plavsko, Pleše, Pluhův Žďár, Polště, Ponědraž, Ponědrážka,
Popelín, Příbraz, Rapšach, Ratiboř, Rodvínov, Roseč, Rosička,
Slavonice, Smržov, Staňkov, Staré Hobzí, Staré Město pod Landštejnem,
Stráž nad Nežárkou, Strmilov, Stříbřec, Střížovice, Studená, Suchdol
nad Lužnicí, Světce, Třebětice, Třeboň, Újezdec, Velký Ratmírov,
Vícemil, Višňová, Vlčetinec, Volfířov, Vydří, Záblatí, Záhoří,
Zahrádky, Žďár, Županovice.
Sídlem Okresního soudu v Jindřichově Hradci je město Jindřichův Hradec.
24. Okresní soud v Karlových Varech
Do obvodu Okresního soudu v Karlových Varech patří území obcí Abertamy,
Andělská Hora, Bečov nad Teplou, Bochov, Boží Dar, Božičany, Březová,
Černava, Čichalov, Dalovice, Děpoltovice, Hájek, Horní Blatná, Hory,
Hroznětín, Chodov, Chyše, Jáchymov, Jenišov, Karlovy Vary, Kolová,
Krásné Údolí, Krásný Les, Kyselka, Merklín, Mírová, Nejdek, Nová Role,
Nové Hamry, Ostrov, Otovice, Otročín, Pernink, Potůčky, Pšov, Sadov,
Smolné Pece, Stanovice, Stráž nad Ohří, Stružná, Šemnice, Štědrá,
Teplá, Teplička, Toužim, Útvina, Valeč, Velichov, Verušičky, Vojkovice,
Vrbice, Vysoká Pec, Žlutice a území vojenského újezdu Hradiště.
Sídlem Okresního soudu v Karlových Varech je město Karlovy Vary.
25. Okresní soud v Karviné
Do obvodu Okresního soudu v Karviné patří území obcí Albrechtice,
Bohumín, Český Těšín, Dětmarovice, Dolní Lutyně, Doubrava, Havířov,
Horní Suchá, Chotěbuz, Karviná, Orlová, Petrovice u Karviné, Petřvald,
Rychvald, Stonava, Těrlicko.
Sídlem Okresního soudu v Karviné je město Karviná.
26. Okresní soud v Kladně
Do obvodu Okresního soudu v Kladně patří území obcí Běleč, Běloky,
Beřovice, Bílichov, Blevice, Brandýsek, Braškov, Bratronice, Buštěhrad,
Cvrčovice, Černuc, Doksy, Dolany, Drnek, Družec, Dřetovice, Dřínov,
Hobšovice, Horní Bezděkov, Hořešovice, Hořešovičky, Hospozín, Hostouň,
Hradečno, Hrdlív, Hřebeč, Chržín, Jarpice, Jedomělice, Jemníky, Kačice,
Kamenné Žehrovice, Kamenný Most, Kladno, Klobuky, Kmetiněves, Knovíz,
Koleč, Královice, Kutrovice, Kvílice, Kyšice, Ledce, Lhota,
Libochovičky, Libovice, Libušín, Lidice, Líský, Loucká, Makotřasy, Malé
Kyšice, Malé Přítočno, Malíkovice, Neprobylice, Neuměřice, Olovnice,
Otvovice, Páleč, Pavlov, Pchery, Pletený Újezd, Plchov, Podlešín,
Poštovice, Pozdeň, Přelíc, Řisuty, Sazená, Slaný, Slatina, Smečno,
Stehelčeves, Stochov, Stradonice, Studeněves, Svárov, Svinařov,
Šlapanice, Třebichovice, Třebíz, Třebusice, Tuchlovice, Tuřany, Uhy,
Unhošť, Velká Dobrá, Velké Přítočno, Velvary, Vinařice, Vraný,
Vrbičany, Zájezd, Zákolany, Zichovec, Zlonice, Zvoleněves, Želenice,
Žilina, Žižice.
Sídlem Okresního soudu v Kladně je město Kladno.
27. Okresní soud v Klatovech
Do obvodu Okresního soudu v Klatovech patří území obcí Běhařov, Běšiny,
Bezděkov, Biřkov, Bolešiny, Borovy, Břežany, Budětice, Bukovník,
Čachrov, Červené Poříčí, Číhaň, Čimice, Dešenice, Dlažov, Dlouhá Ves,
Dobršín, Dolany, Domoraz, Dražovice, Frymburk, Hamry, Hartmanice,
Hejná, Hlavňovice, Hnačov, Horažďovice, Horská Kvilda, Hrádek,
Hradešice, Chanovice, Chlístov, Chudenice, Chudenín, Janovice nad
Úhlavou, Javor, Ježovy, Jíno, Kaliště, Kašperské Hory, Kejnice,
Klatovy, Klenová, Kolinec, Kovčín, Křenice, Kvášňovice, Lomec, Malý
Bor, Maňovice, Měčín, Mezihoří, Mlýnské Struhadlo, Modrava, Mochtín,
Mokrosuky, Myslív, Myslovice, Nalžovské Hory, Nehodiv, Nezamyslice,
Nezdice, Nezdice na Šumavě, Nýrsko, Obytce, Olšany, Ostřetice, Pačejov,
Petrovice u Sušice, Plánice, Podmokly, Poleň, Prášily, Předslav, Rabí,
Rejštejn, Slatina, Soběšice, Srní, Strašín, Strážov, Stropčice, Sušice,
Svéradice, Švihov, Tužice, Týnec, Újezd u Plánice, Velhartice, Velké
Hydčice, Velký Bor, Vrhaveč, Vřeskovice, Zavlekov, Zborovy, Železná
Ruda, Žihobce, Žichovice.
Sídlem Okresního soudu v Klatovech je město Klatovy.
28. Okresní soud v Kolíně
Do obvodu Okresního soudu v Kolíně patří území obcí Barchovice,
Bečváry, Bělušice, Břežany I, Břežany II, Býchory, Cerhenice, Církvice,
Černé Voděrady, Červené Pečky, Český Brod, Dobřichov, Dolní Chvatliny,
Dománovice, Doubravčice, Drahobudice, Grunta, Horní Kruty, Hradešín,
Chotutice, Chrášťany, Jestřabí Lhota, Jevany, Kbel, Klášterní Skalice,
Klučov, Kolín, Konárovice, Konojedy, Kořenice, Kostelec nad Černými
Lesy, Kouřim, Kozojedy, Krakovany, Krupá, Krychnov, Křečhoř, Kšely,
Libenice, Libodřice, Lipec, Lošany, Malotice, Masojedy, Mrzky,
Nebovidy, Němčice, Nová Ves I, Nučice, Ohaře, Oleška, Oplany, Ovčáry,
Pašinka, Pečky, Plaňany, Polepy, Polní Chrčice, Polní Voděrady,
Poříčany, Prusice, Přehvozdí, Přistoupim, Přišimasy, Radim, Radovesnice
I, Radovesnice II, Ratboř, Ratenice, Rostoklaty, Skvrňov, Starý Kolín,
Stříbrná Skalice, Svojšice, Štíhlice, Tismice, Toušice, Třebovle, Tři
Dvory, Tuchoraz, Tuklaty, Týnec nad Labem, Uhlířská Lhota, Veletov,
Velim, Velký Osek, Veltruby, Vitice, Vlkančice, Volárna, Vrátkov,
Vrbčany, Vrbová Lhota, Výžerky, Vyžlovka, Zalešany, Zásmuky, Žabonosy,
Ždánice, Žiželice.
Sídlem Okresního soudu v Kolíně je město Kolín.
29. Okresní soud v Kroměříži
Do obvodu Okresního soudu v Kroměříži patří území obcí Bařice-Velké
Těšany, Bělov, Bezměrov, Blazice, Bořenovice, Brusné, Břest, Bystřice
pod Hostýnem, Cetechovice, Dřínov, Holešov, Honětice, Horní Lapač,
Hoštice, Hulín, Chomýž, Chropyně, Chvalčov, Chvalnov-Lísky, Jankovice,
Jarohněvice, Karolín, Komárno, Koryčany, Kostelany, Kostelec u
Holešova, Kroměříž, Kunkovice, Kurovice, Kvasice, Kyselovice,
Lechotice, Litenčice, Loukov, Lubná, Ludslavice, Lutopecny, Martinice,
Míškovice, Morkovice-Slížany, Mrlínek, Němčice, Nítkovice, Nová Dědina,
Osíčko, Pacetluky, Pačlavice, Počenice-Tetětice, Podhradní Lhota,
Prasklice, Pravčice, Prusinovice, Přílepy, Rajnochovice, Rataje,
Roštění, Roštín, Rusava, Rymice, Skaštice, Slavkov pod Hostýnem,
Soběsuky, Střílky, Střížovice, Sulimov, Troubky-Zdislavice, Třebětice,
Uhřice, Věžky, Vítonice, Vrbka, Zahnašovice, Záříčí, Zástřizly,
Zborovice, Zdounky, Zlobice, Žalkovice, Žeranovice.
Sídlem Okresního soudu v Kroměříži je město Kroměříž.
30. Okresní soud v Kutné Hoře
Do obvodu Okresního soudu v Kutné Hoře patří území obcí Adamov,
Bernardov, Bílé Podolí, Bludov, Bohdaneč, Brambory, Bratčice, Církvice,
Čáslav, Čejkovice, Černíny, Červené Janovice, Čestín, Dobrovítov, Dolní
Pohleď, Drobovice, Hlízov, Horka I, Horka II, Horky, Horušice,
Hostovlice, Hraběšín, Chabeřice, Chlístovice, Chotusice, Kácov, Kluky,
Kobylnice, Košice, Krchleby, Křesetice, Kutná Hora, Ledečko, Malešov,
Miskovice, Močovice, Nepoměřice, Nové Dvory, Okřesaneč, Onomyšl,
Opatovice I, Paběnice, Pertoltice, Petrovice I, Petrovice II, Podveky,
Potěhy, Rašovice, Rataje nad Sázavou, Rohozec, Řendějov, Samopše,
Semtěš, Schořov, Slavošov, Soběšín, Souňov, Staňkovice, Starkoč,
Sudějov, Suchdol, Svatý Mikuláš, Šebestěnice, Štipoklasy, Třebešice,
Třebětín, Třebonín, Tupadly, Uhlířské Janovice, Úmonín, Úžice,
Vavřinec, Vidice, Vinaře, Vlačice, Vlastějovice, Vlkaneč, Vodranty,
Vrdy, Záboří nad Labem, Zbizuby, Zbraslavice, Zbýšov, Zruč nad Sázavou,
Žáky, Žehušice, Žleby.
Sídlem Okresního soudu v Kutné Hoře je město Kutná Hora.
31. Okresní soud v Liberci
Do obvodu Okresního soudu v Liberci patří území obcí Bílá, Bílý Kostel
nad Nisou, Bílý Potok, Bulovka, Cetenov, Černousy, Český Dub, Čtveřín,
Dětřichov, Dlouhý Most, Dolní Řasnice, Frýdlant, Habartice, Hejnice,
Heřmanice, Hlavice, Hodkovice nad Mohelkou, Horní Řasnice, Hrádek nad
Nisou, Chotyně, Chrastava, Janův Důl, Jeřmanice, Jindřichovice pod
Smrkem, Kobyly, Krásný Les, Kryštofovo Údolí, Křižany, Kunratice, Lázně
Libverda, Lažany, Liberec, Mníšek, Nová Ves, Nové Město pod Smrkem,
Oldřichov v Hájích, Osečná, Paceřice, Pěnčín, Pertoltice, Proseč pod
Ještědem, Příšovice, Radimovice, Raspenava, Rynoltice, Soběslavice,
Stráž nad Nisou, Světlá pod Ještědem, Svijanský Újezd, Svijany,
Sychrov, Šimonovice, Višňová, Vlastibořice, Všelibice, Zdislava,
Žďárek.
Sídlem Okresního soudu v Liberci je město Liberec.
32. Okresní soud v Litoměřicích
Do obvodu Okresního soudu v Litoměřicích patří území obcí Bechlín,
Bohušovice nad Ohří, Brňany, Brozany nad Ohří, Brzánky, Bříza, Budyně
nad Ohří, Býčkovice, Ctiněves, Černěves, Černiv, Černouček, Čížkovice,
Děčany, Dlažkovice, Dobříň, Doksany, Dolánky nad Ohří, Drahobuz,
Dušníky, Evaň, Hlinná, Horní Beřkovice, Horní Řepčice, Hoštka, Hrobce,
Chodouny, Chodovlice, Chotěšov, Chotiměř, Chotiněves, Chudoslavice,
Jenčice, Kamýk, Keblice, Klapý, Kleneč, Kostomlaty pod Řípem, Krabčice,
Křesín, Křešice, Kyškovice, Levín, Lhotka nad Labem, Liběšice,
Libkovice pod Řípem, Libochovany, Libochovice, Libotenice, Litoměřice,
Lkáň, Lovečkovice, Lovosice, Lukavec, Malé Žernoseky, Malíč,
Martiněves, Michalovice, Miřejovice, Mlékojedy, Mnetěš, Mšené-lázně,
Nové Dvory, Oleško, Píšťany, Ploskovice, Podsedice, Polepy, Prackovice
nad Labem, Přestavlky, Račice, Račiněves, Radovesice, Rochov, Roudnice
nad Labem, Sedlec, Siřejovice, Slatina, Snědovice, Staňkovice,
Straškov-Vodochody, Sulejovice, Štětí, Terezín, Travčice, Trnovany,
Třebenice, Třebívlice, Třebušín, Úpohlavy, Úštěk, Vědomice, Velemín,
Velké Žernoseky, Vchynice, Vlastislav, Vražkov, Vrbice, Vrbičany,
Vrutice, Záluží, Žabovřesky nad Ohří, Žalhostice, Židovice, Žitenice.
Sídlem Okresního soudu v Litoměřicích je město Litoměřice.
33. Okresní soud v Lounech
Do obvodu Okresního soudu v Lounech patří území obcí Bitozeves, Blatno,
Blažim, Blšany, Blšany u Loun, Brodec, Břvany, Cítoliby, Čeradice,
Černčice, Deštnice, Dobroměřice, Domoušice, Holedeč, Hříškov, Hřivice,
Chlumčany, Chožov, Chraberce, Jimlín, Koštice, Kozly, Krásný Dvůr,
Kryry, Lenešice, Libčeves, Liběšice, Libočany, Libořice, Lipno, Lišany,
Líšťany, Louny, Lubenec, Měcholupy, Nepomyšl, Nová Ves, Nové Sedlo,
Obora, Očihov, Opočno, Panenský Týnec, Peruc, Petrohrad, Pnětluky,
Počedělice, Podbořanský Rohozec, Podbořany, Postoloprty, Raná, Ročov,
Slavětín, Smolnice, Staňkovice, Toužetín, Tuchořice, Úherce,
Velemyšleves, Veltěže, Vinařice, Vrbno nad Lesy, Vroutek, Vršovice,
Výškov, Zálužice, Zbrašín, Žatec, Želkovice, Žerotín, Žiželice.
Sídlem Okresního soudu v Lounech je město Louny.
34. Okresní soud v Mělníku
Do obvodu Okresního soudu v Mělníku patří území obcí Borek, Býkev,
Byšice, Cítov, Čečelice, Dobřeň, Dolní Beřkovice, Dolní Zimoř, Dřínov,
Dřísy, Horní Počaply, Hořín, Hostín, Hostín u Vojkovic, Chlumín,
Chorušice, Chvatěruby, Jeviněves, Kadlín, Kanina, Kly, Kokořín,
Konětopy, Kostelec nad Labem, Kozomín, Kralupy nad Vltavou, Křenek,
Ledčice, Lhota, Lhotka, Liběchov, Libiš, Liblice, Lobeč, Lužec nad
Vltavou, Malý Újezd, Medonosy, Mělnické Vtelno, Mělník, Mšeno,
Nebužely, Nedomice, Nelahozeves, Neratovice, Nosálov, Nová Ves,
Obříství, Ovčáry, Řepín, Spomyšl, Stránka, Střemy, Tišice, Tuhaň,
Tupadly, Újezdec, Úžice, Velký Borek, Veltrusy, Vidim, Vojkovice,
Vraňany, Všestudy, Všetaty, Vysoká, Zálezlice, Záryby, Zlončice,
Zlosyň, Želízy.
Sídlem Okresního soudu v Mělníku je město Mělník.
35. Okresní soud v Mladé Boleslavi
Do obvodu Okresního soudu v Mladé Boleslavi patří území obcí Bakov nad
Jizerou, Bělá pod Bezdězem, Benátky nad Jizerou, Bezno, Bílá Hlína,
Bítouchov, Boreč, Boseň, Bradlec, Branžež, Brodce, Březina, Březno,
Březovice, Bukovno, Ctiměřice, Čachovice, Čistá, Dalovice, Dlouhá
Lhota, Dobrovice, Dobšín, Dolní Bousov, Dolní Krupá, Dolní Slivno,
Dolní Stakory, Domousnice, Doubravička, Hlavenec, Horky nad Jizerou,
Horní Bukovina, Horní Slivno, Hrdlořezy, Hrušov, Husí Lhota, Charvatce,
Chocnějovice, Chotětov, Chudíř, Jabkenice, Jivina, Jizerní Vtelno,
Josefův Důl, Katusice, Klášter Hradiště nad Jizerou, Kluky, Kněžmost,
Kobylnice, Kochánky, Kolomuty, Koryta, Kosmonosy, Kosořice, Kostelní
Hlavno, Košátky, Kováň, Kovanec, Krásná Ves, Krnsko, Kropáčova Vrutice,
Ledce, Lhotky, Lipník, Loukov, Loukovec, Luštěnice, Mečeříž, Mladá
Boleslav, Mnichovo Hradiště, Mohelnice nad Jizerou, Mukařov, Němčice,
Nemyslovice, Nepřevázka, Neveklovice, Niměřice, Nová Telib, Nová Ves u
Bakova, Obrubce, Obruby, Pěčice, Pětikozly, Petkovy, Písková Lhota,
Plazy, Plužná, Prodašice, Předměřice nad Jizerou, Přepeře, Ptýrov,
Rabakov, Rohatsko, Rokytá, Rokytovec, Řepov, Řitonice, Sedlec, Semčice,
Sezemice, Skalsko, Smilovice, Sojovice, Sovínky, Strašnov, Strážiště,
Strenice, Sudoměř, Sudovo Hlavno, Sukorady, Tuřice, Ujkovice, Velké
Všelisy, Veselice, Vinařice, Vinec, Vlkava, Vrátno, Všejany, Zdětín,
Žďár, Žerčice, Židněves.
Sídlem Okresního soudu v Mladé Boleslavi je město Mladá Boleslav.
36. Okresní soud v Mostě
Do obvodu Okresního soudu v Mostě patří území obcí Bečov, Bělušice,
Braňany, Brandov, Český Jiřetín, Havraň, Hora Svaté Kateřiny, Horní
Jiřetín, Klíny, Korozluky, Lišnice, Litvínov, Lom, Louka u Litvínova,
Lužice, Malé Březno, Mariánské Radčice, Meziboří, Most, Nová Ves v
Horách, Obrnice, Patokryje, Polerady, Skršín, Volevčice, Želenice.
Sídlem Okresního soudu v Mostě je město Most.
37. Okresní soud v Náchodě
Do obvodu Okresního soudu v Náchodě patří území obcí Adršpach, Bezděkov
nad Metují, Bohuslavice, Borová, Božanov, Broumov, Brzice, Bukovice,
Černčice, Červená Hora, Červený Kostelec, Česká Čermná, Česká Metuje,
Česká Skalice, Dolany, Dolní Radechová, Hejtmánkovice, Heřmanice,
Heřmánkovice, Horní Radechová, Hořenice, Hořičky, Hronov, Hynčice,
Chvalkovice, Jaroměř, Jasenná, Jestřebí, Jetřichov, Kramolna, Křinice,
Lhota pod Hořičkami, Libchyně, Litoboř, Machov, Martínkovice, Mezilečí,
Mezilesí, Meziměstí, Nahořany, Náchod, Nové Město nad Metují, Nový
Hrádek, Nový Ples, Otovice, Police nad Metují, Provodov-Šonov,
Přibyslav, Rasošky, Rožnov, Rychnovek, Říkov, Sendraž, Slatina nad
Úpou, Slavětín nad Metují, Slavoňov, Stárkov, Studnice, Suchý Důl,
Šestajovice, Šonov, Teplice nad Metují, Velichovky, Velká Jesenice,
Velké Petrovice, Velké Poříčí, Velký Třebešov, Vernéřovice, Vestec,
Vlkov, Vršovka, Vysoká Srbská, Vysokov, Zábrodí, Zaloňov, Žďár nad
Metují, Žďárky, Žernov.
Sídlem Okresního soudu v Náchodě je město Náchod.
38. Okresní soud v Novém Jičíně
Do obvodu Okresního soudu v Novém Jičíně patří území obcí Albrechtičky,
Bartošovice, Bernartice nad Odrou, Bílov, Bílovec, Bítov, Bordovice,
Bravantice, Frenštát pod Radhoštěm, Fulnek, Heřmanice u Oder, Heřmánky,
Hladké Životice, Hodslavice, Hostašovice, Jakubčovice nad Odrou,
Jeseník nad Odrou, Jistebník, Kateřinice, Klimkovice, Kopřivnice,
Kujavy, Kunín, Lichnov, Luboměř, Mankovice, Mořkov, Mošnov, Nový Jičín,
Odry, Olbramice, Petřvald, Příbor, Pustějov, Rybí, Sedlnice, Skotnice,
Slatina, Spálov, Starý Jičín, Studénka, Suchdol nad Odrou, Šenov u
Nového Jičína, Štramberk, Tichá, Tísek, Trnávka, Trojanovice, Velké
Albrechtice, Veřovice, Vražné, Vrchy, Vřesina, Závišice, Zbyslavice,
Ženklava, Životice u Nového Jičína.
Sídlem Okresního soudu v Novém Jičíně je město Nový Jičín.
39. Okresní soud v Nymburce
Do obvodu Okresního soudu v Nymburce patří území obcí Běrunice,
Bobnice, Bříství, Budiměřice, Černíky, Čilec, Činěves, Dlouhopolsko,
Dobšice, Dvory, Dymokury, Hořany, Hořátev, Hradčany, Hradištko, Hrubý
Jeseník, Chleby, Choťánky, Chotěšice, Choťovice, Chrást, Chroustov,
Jíkev, Jiřice, Jizbice, Kamenné Zboží, Kněžice, Kněžičky, Kolaje,
Kostelní Lhota, Kostomlátky, Kostomlaty nad Labem, Košík, Kounice,
Kouty, Kovanice, Krchleby, Křečkov, Křinec, Libice nad Cidlinou,
Loučeň, Lysá nad Labem, Mcely, Městec Králové, Milčice, Milovice,
Netřebice, Nový Dvůr, Nymburk, Odřepsy, Okřínek, Opočnice, Opolany,
Oseček, Oskořínek, Ostrá, Pátek, Písková Lhota, Písty, Pňov-Předhradí,
Poděbrady, Podmoky, Přerov nad Labem, Rožďalovice, Sadská, Sány,
Seletice, Semice, Senice, Sloveč, Sokoleč, Stará Lysá, Starý Vestec,
Straky, Stratov, Tatce, Třebestovice, Úmyslovice, Velenice, Velenka,
Vestec, Vlkov pod Oškobrhem, Vrbice, Všechlapy, Vykáň, Záhornice,
Zbožíčko, Zvěřínek, Žehuň, Žitovlice.
Sídlem Okresního soudu v Nymburce je město Nymburk.
40. Okresní soud v Olomouci
Do obvodu Okresního soudu v Olomouci patří území obcí Babice,
Bělkovice-Lašťany, Bílá Lhota, Bílsko, Blatec, Bohuňovice, Bouzov,
Bukovany, Bystročice, Bystrovany, Červenka, Daskabát, Dlouhá Loučka,
Dolany, Doloplazy, Domašov nad Bystřicí, Domašov u Šternberka,
Drahanovice, Dub nad Moravou, Dubčany, Grygov, Haňovice, Hlásnice,
Hlubočky, Hlušovice, Hněvotín, Hnojice, Horka nad Moravou, Horní
Loděnice, Hraničné Petrovice, Charváty, Cholina, Jívová, Komárov,
Kožušany-Tážaly, Krčmaň, Křelov-Břuchotín, Liboš, Lipina, Litovel,
Loučany, Loučka, Luběnice, Luká, Lutín, Lužice, Majetín, Medlov,
Měrotín, Mladeč, Mladějovice, Mrsklesy, Mutkov, Náklo, Náměšť na Hané,
Nová Hradečná, Olbramice, Olomouc, Paseka, Pňovice, Přáslavice,
Příkazy, Řídeč, Samotíšky, Savín, Senice na Hané, Senička, Skrbeň,
Slatinice, Slavětín, Strukov, Střeň, Suchonice, Svésedlice, Štarnov,
Štěpánov, Šternberk, Šumvald, Těšetice, Tovéř, Troubelice, Tršice,
Újezd, Uničov, Ústín, Velká Bystřice, Velký Týnec, Velký Újezd,
Věrovany, Vilémov, Želechovice, Žerotín a území vojenského újezdu
Libavá.
Sídlem Okresního soudu v Olomouci je město Olomouc.
41. Okresní soud v Opavě
Do obvodu Okresního soudu v Opavě patří území obcí Bělá, Bohuslavice,
Bolatice, Branka u Opavy, Bratříkovice, Brumovice, Březová, Budišov nad
Budišovkou, Budišovice, Čavisov, Čermná ve Slezsku, Darkovice, Děhylov,
Dobroslavice, Dolní Benešov, Dolní Lhota, Dolní Životice, Háj ve
Slezsku, Hať, Hlavnice, Hlubočec, Hlučín, Hněvošice, Holasovice, Horní
Lhota, Hrabyně, Hradec nad Moravicí, Chlebičov, Chuchelná,
Chvalíkovice, Jakartovice, Jezdkovice, Kobeřice, Kozmice, Kravaře,
Kružberk, Kyjovice, Lhotka u Litultovic, Litultovice, Ludgeřovice,
Markvartovice, Melč, Mikolajice, Mladecko, Mokré Lazce, Moravice,
Neplachovice, Nové Lublice, Nové Sedlice, Oldřišov, Opava, Otice, Píšť,
Pustá Polom, Radkov, Raduň, Rohov, Skřipov, Slavkov, Služovice, Staré
Těchanovice, Stěbořice, Strahovice, Sudice, Svatoňovice, Šilheřovice,
Štáblovice, Štěpánkovice, Štítina, Těškovice, Třebom, Uhlířov, Velká
Polom, Velké Heraltice, Velké Hoštice, Větřkovice, Vítkov, Vršovice,
Vřesina, Závada.
Sídlem Okresního soudu v Opavě je město Opava.
42. Okresní soud v Ostravě
Do obvodu Okresního soudu v Ostravě patří území obce Ostrava.
Sídlem Okresního soudu v Ostravě je město Ostrava.
43. Okresní soud v Pardubicích
Do obvodu Okresního soudu v Pardubicích patří území obcí Barchov,
Bezděkov, Borek, Brloh, Břehy, Bukovina nad Labem, Bukovina u Přelouče,
Bukovka, Býšť, Časy, Čeperka, Čepí, Černá u Bohdanče, Dašice, Dolany,
Dolní Roveň, Dolní Ředice, Dříteč, Dubany, Hlavečník, Holice, Holotín,
Horní Jelení, Horní Ředice, Hostovice, Hrobice, Choltice, Choteč,
Chrtníky, Chvaletice, Chvojenec, Chýšť, Jankovice, Jaroslav, Jedousov,
Jeníkovice, Jezbořice, Kasalice, Kladruby nad Labem, Kojice, Kostěnice,
Křičeň, Kunětice, Labské Chrčice, Lány u Dašic, Lázně Bohdaneč,
Libišany, Lipoltice, Litošice, Malé Výkleky, Mikulovice, Mokošín,
Morašice, Moravany, Němčice, Neratov, Opatovice nad Labem, Ostřešany,
Ostřetín, Pardubice, Plch, Poběžovice u Holic, Poběžovice u Přelouče,
Podůlšany, Pravy, Přelouč, Přelovice, Přepychy, Ráby, Radhošť,
Rohovládova Bělá, Rohoznice, Rokytno, Rybitví, Řečany nad Labem,
Selmice, Semín, Sezemice, Slepotice, Sopřeč, Sovolusky, Spojil, Srch,
Srnojedy, Staré Hradiště, Staré Jesenčany, Staré Ždánice, Starý
Mateřov, Stéblová, Stojice, Strašov, Svinčany, Svojšice, Tetov,
Trnávka, Trusnov, Třebosice, Turkovice, Týnišťko, Uhersko, Úhřetická
Lhota, Újezd u Přelouče, Újezd u Sezemic, Urbanice, Valy, Vápno,
Veliny, Veselí, Vlčí Habřina, Voleč, Vysoké Chvojno, Vyšehněvice,
Zdechovice, Žáravice, Živanice.
Sídlem Okresního soudu v Pardubicích je město Pardubice.
44. Okresní soud v Pelhřimově
Do obvodu Okresního soudu v Pelhřimově patří území obcí Arneštovice,
Bácovice, Bělá, Bohdalín, Bořetice, Bořetín, Božejov, Bratřice,
Budíkov, Buřenice, Bystrá, Cetoraz, Čáslavsko, Častrov, Čejov,
Čelistná, Černov, Černovice, Červená Řečice, Čížkov, Dehtáře, Dobrá
Voda, Dobrá Voda u Pacova, Dubovice, Důl, Eš, Hojanovice, Hojovice,
Horní Cerekev, Horní Rápotice, Horní Ves, Hořepník, Hořice, Humpolec,
Chýstovice, Chyšná, Jankov, Ježov, Jiřice, Kaliště, Kámen, Kamenice nad
Lipou, Kejžlice, Koberovice, Kojčice, Komorovice, Košetice,
Krasíkovice, Křeč, Křelovice, Křešín, Leskovice, Lesná,
Lhota-Vlasenice, Libkova Voda, Lidmaň, Litohošť, Lukavec, Martinice u
Onšova, Mezilesí, Mezná, Mladé Bříště, Mnich, Moraveč, Mysletín, Nová
Buková, Nová Cerekev, Nový Rychnov, Obrataň, Olešná, Ondřejov, Onšov,
Pacov, Pavlov, Pelhřimov, Píšť, Počátky, Polesí, Pošná, Proseč, Proseč
pod Křemešníkem, Putimov, Rodinov, Rovná, Rynárec, Řečice, Salačova
Lhota, Samšín, Sedlice, Senožaty, Staré Bříště, Stojčín, Střítež,
Střítež pod Křemešníkem, Svépravice, Syrov, Těchobuz, Těmice, Ústrašín,
Útěchovice, Útěchovice pod Stražištěm, Útěchovičky, Včelnička, Velká
Chyška, Velký Rybník, Veselá, Věžná, Vojslavice, Vokov, Vyklantice,
Vyskytná, Vysoká Lhota, Vystrkov, Zachotín, Zajíčkov, Zhořec, Zlátenka,
Želiv, Žirov, Žirovnice.
Sídlem Okresního soudu v Pelhřimově je město Pelhřimov.
45. Okresní soud v Písku
Do obvodu Okresního soudu v Písku patří území obcí Albrechtice nad
Vltavou, Bernartice, Borovany, Boudy, Božetice, Branice, Cerhonice,
Čimelice, Čížová, Dobev, Dolní Novosedly, Dražíč, Drhovle, Heřmaň,
Horosedly, Hrazany, Hrejkovice, Chyšky, Jetětice, Jickovice, Kestřany,
Kluky, Kostelec nad Vltavou, Kovářov, Kožlí, Králova Lhota, Křenovice,
Křižanov, Kučeř, Květov, Lety, Milevsko, Minice, Mirotice, Mirovice,
Mišovice, Myslín, Nerestce, Nevězice, Okrouhlá, Olešná, Orlík nad
Vltavou, Osek, Oslov, Ostrovec, Paseky, Písek, Podolí I, Probulov,
Protivín, Přeborov, Předotice, Přeštěnice, Putim, Rakovice, Ražice,
Sepekov, Skály, Slabčice, Smetanova Lhota, Stehlovice, Tálín, Temešvár,
Varvažov, Veselíčko, Vlastec, Vlksice, Vojníkov, Vráž, Vrcovice,
Záhoří, Zbelítov, Zběšičky, Zhoř, Zvíkovské Podhradí, Žďár.
Sídlem Okresního soudu v Písku je město Písek.
46. Okresní soud Plzeň-jih
Do obvodu Okresního soudu Plzeň-jih patří území obcí Blovice, Bolkov,
Borovno, Buková, Čižice, Čížkov, Čmelíny, Dnešice, Dobřany, Dolce,
Dolní Lukavice, Drahkov, Honezovice, Horní Lukavice, Horšice, Hradec,
Hradiště, Chlum, Chlumčany, Chlumy, Chocenice, Chotěšov, Chválenice,
Jarov, Kasejovice, Kbel, Klášter, Kotovice, Kozlovice, Kramolín,
Letiny, Letkov, Lhota, Lhůta, Lisov, Líšina, Losiná, Louňová, Lužany,
Měcholupy, Merklín, Mileč, Milínov, Míšov, Mladý Smolivec, Mohelnice,
Mokrouše, Nebílovy, Nekvasovy, Nepomuk, Netunice, Neurazy, Nezbavětice,
Nezdřev, Nezvěstice, Nová Ves, Nové Mitrovice, Oplot, Oselce, Otěšice,
Polánka, Prádlo, Předenice, Přestavlky, Přeštice, Příchovice, Ptenín,
Radkovice, Roupov, Řenče, Seč, Sedliště, Skašov, Soběkury, Spálené
Poříčí, Srby, Starý Plzenec, Stod, Střelice, Střížovice, Šťáhlavy,
Štěnovice, Štěnovický Borek, Tojice, Třebčice, Tymákov, Týniště,
Únětice, Útušice, Ves Touškov, Vlčí, Vlčtejn, Vrčeň, Vstiš, Zdemyslice,
Zemětice, Žákava, Ždírec, Žinkovy, Životice.
Sídlem Okresního soudu Plzeň-jih je město Plzeň.
47. Okresní soud Plzeň-město
Do obvodu Okresního soudu Plzeň-město patří území obce Plzeň.
Sídlem Okresního soudu Plzeň-město je město Plzeň.
48. Okresní soud Plzeň-sever
Do obvodu Okresního soudu Plzeň-sever patří území obcí Bdeněves,
Bezvěrov, Bílov, Blatnice, Blažim, Bohy, Brodeslavy, Bučí, Čeminy,
Černíkovice, Čerňovice, Česká Bříza, Dobříč, Dolany, Dolní Bělá, Dolní
Hradiště, Dražeň, Druztová, Dýšina, Heřmanova Huť, Hlince, Hněvnice,
Holovousy, Horní Bělá, Horní Bříza, Hromnice, Hvozd, Chotíkov, Chrást,
Chříč, Jarov, Kaceřov, Kaznějov, Kbelany, Kočín, Kopidlo, Koryta,
Kozojedy, Kozolupy, Kožlany, Kralovice, Krašovice, Krsy, Křelovice,
Kunějovice, Kyšice, Ledce, Líně, Líšťany, Líté, Lochousice, Loza,
Malesice, Manětín, Město Touškov, Mladotice, Mrtník, Myslinka, Nadryby,
Nečtiny, Nekmíř, Nevřeň, Nýřany, Obora, Ostrov u Bezdružic,
Pastuchovice, Pernarec, Pláně, Plasy, Plešnice, Pňovany, Potvorov,
Přehýšov, Příšov, Rochlov, Rybnice, Sedlec, Slatina, Studená,
Štichovice, Tatiná, Tis u Blatna, Tlučná, Trnová, Třemošná, Úherce,
Újezd nade Mží, Úlice, Úněšov, Úterý, Vejprnice, Velečín, Vochov,
Všehrdy, Všeruby, Výrov, Vysoká Libyně, Zahrádka, Zbůch, Zruč-Senec,
Žihle, Žilov.
Sídlem Okresního soudu Plzeň-sever je město Plzeň.
49. Okresní soud Praha-východ
Do obvodu Okresního soudu Praha-východ patří území obcí Babice, Bašť,
Bořanovice, Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Brázdim, Březí,
Čakovičky, Čelákovice, Čestlice, Dobročovice, Dobřejovice, Doubek,
Dřevčice, Herink, Horoušany, Hovorčovice, Hrusice, Husinec, Jenštejn,
Jirny, Kaliště, Kamenice, Káraný, Klecany, Klíčany, Klokočná, Kojetice,
Kostelec u Křížků, Křenice, Křížkový Újezdec, Kunice, Květnice, Lázně
Toušeň, Líbeznice, Louňovice, Máslovice, Měšice, Mirošovice,
Mnichovice, Modletice, Mochov, Mratín, Mukařov, Nehvizdy, Nová Ves,
Nový Vestec, Nupaky, Odolena Voda, Ondřejov, Panenské Břežany,
Pětihosty, Petříkov, Podolanka, Polerady, Popovičky, Postřižín,
Předboj, Přezletice, Radějovice, Radonice, Řehenice, Říčany, Sedlec,
Senohraby, Sibřina, Sluhy, Sluštice, Strančice, Struhařov, Sulice,
Svémyslice, Světice, Svojetice, Šestajovice, Škvorec, Tehov, Tehovec,
Úvaly, Veleň, Veliká Ves, Velké Popovice, Větrušice, Vodochody,
Všestary, Vyšehořovice, Zápy, Zdiby, Zeleneč, Zlatá, Zlonín, Zvánovice.
Sídlem Okresního soudu Praha-východ je hlavní město Praha.
50. Okresní soud Praha-západ
Do obvodu Okresního soudu Praha-západ patří území obcí Bojanovice,
Bratřínov, Březová-Oleško, Buš, Černolice, Černošice, Červený Újezd,
Číčovice, Čisovice, Davle, Dobrovíz, Dobříč, Dobřichovice, Dolany,
Dolní Břežany, Drahelčice, Holubice, Horoměřice, Hostivice, Hradišťko,
Hvozdnice, Choteč, Chrášťany, Chýně, Chýnice, Jeneč, Jesenice, Jílové u
Prahy, Jíloviště, Jinočany, Kamenný Přívoz, Karlík, Klínec, Kněževes,
Kosoř, Kytín, Lety, Libčice nad Vltavou, Libeř, Lichoceves, Líšnice,
Měchenice, Mníšek pod Brdy, Nučice, Ohrobec, Okoř, Okrouhlo, Ořech,
Petrov, Pohoří, Průhonice, Psáry, Ptice, Roblín, Roztoky, Rudná,
Řevnice, Řitka, Slapy, Statenice, Středokluky, Svrkyně, Štěchovice,
Tachlovice, Trnová, Třebotov, Tuchoměřice, Tursko, Úholičky, Úhonice,
Únětice, Velké Přílepy, Vestec, Vonoklasy, Vrané nad Vltavou, Všenory,
Zahořany, Zbuzany, Zlatníky-Hodkovice, Zvole.
Sídlem Okresního soudu Praha-západ je hlavní město Praha.
51. Okresní soud v Prachaticích
Do obvodu Okresního soudu v Prachaticích patří území obcí Babice,
Bohumilice, Bohunice, Borová Lada, Bošice, Budkov, Buk, Bušanovice,
Čkyně, Drslavice, Dub, Dvory, Horní Vltavice, Hracholusky, Husinec,
Chlumany, Chroboly, Chvalovice, Kratušín, Křišťanov, Ktiš, Kubova Huť,
Kvilda, Lažiště, Lčovice, Lenora, Lhenice, Lipovice, Lužice, Mahouš,
Malovice, Mičovice, Nebahovy, Němčice, Netolice, Nicov, Nová Pec, Nové
Hutě, Olšovice, Pěčnov, Prachatice, Radhostice, Stachy, Stožec,
Strážný, Strunkovice nad Blanicí, Svatá Maří, Šumavské Hoštice,
Těšovice, Tvrzice, Újezdec, Vacov, Vimperk, Vitějovice, Vlachovo Březí,
Volary, Vrbice, Záblatí, Zábrdí, Zálezly, Zbytiny, Zdíkov, Žárovná,
Želnava, Žernovice.
Sídlem Okresního soudu v Prachaticích je město Prachatice.
52. Okresní soud v Prostějově
Do obvodu Okresního soudu v Prostějově patří území obcí Alojzov,
Bedihošť, Bílovice-Lutotín, Biskupice, Bohuslavice, Bousín, Brodek u
Konice, Brodek u Prostějova, Březsko, Budětsko, Buková, Čehovice, Čechy
pod Kosířem, Čelčice, Čelechovice na Hané, Dětkovice, Dobrochov,
Dobromilice, Doloplazy, Drahany, Dřevnovice, Dzbel, Hačky, Hluchov,
Horní Štěpánov, Hradčany-Kobeřice, Hrdibořice, Hrubčice, Hruška, Hvozd,
Ivaň, Jesenec, Kladky, Klenovice na Hané, Klopotovice, Konice, Kostelec
na Hané, Koválovice-Osíčany, Kralice na Hané, Krumsín, Laškov, Lešany,
Lipová, Ludmírov, Malé Hradisko, Mořice, Mostkovice, Myslejovice,
Němčice nad Hanou, Nezamyslice, Niva, Obědkovice, Ohrozim, Ochoz,
Olšany u Prostějova, Ondratice, Otaslavice, Otinoves, Pěnčín, Pivín,
Plumlov, Polomí, Prostějov, Prostějovičky, Protivanov, Přemyslovice,
Ptení, Raková u Konice, Rakůvka, Rozstání, Seloutky, Skalka, Skřípov,
Slatinky, Smržice, Srbce, Stařechovice, Stínava, Stražisko, Suchdol,
Šubířov, Tištín, Tvorovice, Určice, Víceměřice, Vícov, Vincencov,
Vitčice, Vranovice-Kelčice, Vrbátky, Vrchoslavice, Vřesovice, Výšovice,
Zdětín, Želeč.
Sídlem Okresního soudu v Prostějově je město Prostějov.
53. Okresní soud v Přerově
Do obvodu Okresního soudu v Přerově patří území obcí Bělotín, Beňov,
Bezuchov, Bohuslávky, Bochoř, Brodek u Přerova, Buk, Býškovice,
Císařov, Citov, Čechy, Čelechovice, Černotín, Dobrčice, Dolní Nětčice,
Dolní Těšice, Dolní Újezd, Domaželice, Dřevohostice, Grymov, Hlinsko,
Horní Moštěnice, Horní Nětčice, Horní Těšice, Horní Újezd, Hrabůvka,
Hradčany, Hranice, Hustopeče nad Bečvou, Jindřichov, Kladníky, Klokočí,
Kojetín, Kokory, Křenovice, Křtomil, Lazníčky, Lazníky, Lhota, Lhotka,
Lipník nad Bečvou, Lipová, Líšná, Lobodice, Malhotice, Měrovice nad
Hanou, Milenov, Milotice nad Bečvou, Nahošovice, Nelešovice, Oldřichov,
Olšovec, Opatovice, Oplocany, Oprostovice, Osek nad Bečvou, Paršovice,
Partutovice, Pavlovice u Přerova, Podolí, Polkovice, Polom, Potštát,
Prosenice, Provodovice, Přerov, Přestavlky, Radíkov, Radkova Lhota,
Radkovy, Radotín, Radslavice, Radvanice, Rakov, Rokytnice, Rouské,
Říkovice, Skalička, Soběchleby, Sobíšky, Stará Ves, Stříbrnice, Střítež
nad Ludinou, Sušice, Šišma, Špičky, Teplice nad Bečvou, Tovačov,
Troubky, Tučín, Turovice, Týn nad Bečvou, Uhřičice, Ústí, Veselíčko,
Věžky, Vlkoš, Všechovice, Výkleky, Zábeštní Lhota, Zámrsky, Žákovice,
Želatovice.
Sídlem Okresního soudu v Přerově je město Přerov.
54. Okresní soud v Příbrami
Do obvodu Okresního soudu v Příbrami patří území obcí Bezděkov pod
Třemšínem, Bohostice, Bohutín, Borotice, Bratkovice, Březnice, Buková u
Příbramě, Bukovany, Cetyně, Čenkov, Čím, Daleké Dušníky, Dlouhá Lhota,
Dobříš, Dolní Hbity, Drahenice, Drahlín, Drásov, Drevníky, Drhovy,
Dubenec, Dublovice, Dubno, Háje, Hluboš, Hlubyně, Horčápsko,
Hřiměždice, Hudčice, Hvožďany, Chotilsko, Chrást, Chraštice, Jablonná,
Jesenice, Jince, Kamýk nad Vltavou, Klučenice, Kňovice, Korkyně, Kosova
Hora, Kotenčice, Koupě, Kozárovice, Krásná Hora nad Vltavou, Křepenice,
Křešín, Láz, Lazsko, Lešetice, Lhota u Příbramě, Malá Hraštice,
Milešov, Milín, Modřovice, Mokrovraty, Nalžovice, Narysov, Nečín,
Nedrahovice, Nechvalice, Nepomuk, Nestrašovice, Nová Ves pod Pleší,
Nové Dvory, Nový Knín, Občov, Obecnice, Obory, Obořiště, Ohrazenice,
Osečany, Ostrov, Ouběnice, Pečice, Petrovice, Pičín, Počaply, Počepice,
Podlesí, Prosenická Lhota, Příbram, Příčovy, Radětice, Radíč, Rosovice,
Rožmitál pod Třemšínem, Rybníky, Sádek, Sedlčany, Sedlice, Smolotely,
Solenice, Stará Huť, Starosedlský Hrádek, Suchodol, Svaté Pole, Svatý
Jan, Svojšice, Štětkovice, Těchařovice, Tochovice, Trhové Dušníky,
Třebsko, Tušovice, Velká Lečice, Věšín, Višňová, Volenice, Voznice,
Vrančice, Vranovice, Vševily, Vysoká u Příbramě, Vysoký Chlumec,
Zalužany, Zbenice, Zduchovice, Županovice a území vojenského újezdu
Brdy.
Sídlem Okresního soudu v Příbrami je město Příbram.
55. Okresní soud v Rakovníku
Do obvodu Okresního soudu v Rakovníku patří území obcí Bdín, Branov,
Břežany, Čistá, Děkov, Drahouš, Hořesedly, Hořovičky, Hostokryje,
Hracholusky, Hřebečníky, Hředle, Hvozd, Chrášťany, Janov, Jesenice,
Kalivody, Karlova Ves, Kněževes, Kolešov, Kolešovice, Kounov, Kozojedy,
Krakov, Krakovec, Kroučová, Krty, Krupá, Krušovice, Křivoklát, Lány,
Lašovice, Lišany, Lubná, Lužná, Malinová, Městečko, Milostín, Milý,
Mšec, Mšecké Žehrovice, Mutějovice, Nesuchyně, Nezabudice, Nové
Strašecí, Nový Dům, Olešná, Oráčov, Panoší Újezd, Pavlíkov, Petrovice,
Pochvalov, Přerubenice, Příčina, Přílepy, Pšovlky, Pustověty, Račice,
Rakovník, Roztoky, Ruda, Rynholec, Řeřichy, Řevničov, Senec, Senomaty,
Skryje, Slabce, Smilovice, Srbeč, Svojetín, Sýkořice, Šanov, Šípy,
Švihov, Třeboc, Třtice, Václavy, Velká Buková, Velká Chmelištná,
Všesulov, Všetaty, Zavidov, Zbečno, Žďár.
Sídlem Okresního soudu v Rakovníku je město Rakovník.
56. Okresní soud v Rokycanech
Do obvodu Okresního soudu v Rokycanech patří území obcí Bezděkov,
Břasy, Březina, Bujesily, Bušovice, Cekov, Čilá, Dobřív, Drahoňův
Újezd, Ejpovice, Hlohovice, Holoubkov, Hrádek, Hradiště, Hůrky,
Cheznovice, Chlum, Chomle, Kakejcov, Kamenec, Kamenný Újezd, Kařez,
Kařízek, Klabava, Kladruby, Kornatice, Lhota pod Radčem, Lhotka u
Radnic, Liblín, Líšná, Litohlavy, Medový Újezd, Mešno, Mirošov,
Mlečice, Mýto, Němčovice, Nevid, Osek, Ostrovec-Lhotka, Plískov,
Podmokly, Příkosice, Přívětice, Radnice, Raková, Rokycany, Sebečice,
Sirá, Skomelno, Skořice, Smědčice, Strašice, Svojkovice, Štítov, Těně,
Terešov, Těškov, Trokavec, Týček, Újezd u Svatého Kříže, Vejvanov,
Veselá, Vísky, Volduchy, Všenice, Zbiroh, Zvíkovec.
Sídlem Okresního soudu v Rokycanech je město Rokycany.
57. Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou
Do obvodu Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou patří území obcí
Albrechtice nad Orlicí, Bačetín, Bartošovice v Orlických horách, Bílý
Újezd, Bohdašín, Bolehošť, Borohrádek, Borovnice, Bystré, Byzhradec,
Častolovice, Čermná nad Orlicí, Černíkovice, České Meziříčí, Čestice,
Deštné v Orlických horách, Dobré, Dobruška, Dobřany, Doudleby nad
Orlicí, Hřibiny-Ledská, Chleny, Chlístov, Jahodov, Janov, Javornice,
Jílovice, Kostelec nad Orlicí, Kostelecké Horky, Kounov, Králova Lhota,
Krchleby, Kvasiny, Ledce, Lhoty u Potštejna, Libel, Liberk, Lično, Lípa
nad Orlicí, Lukavice, Lupenice, Mokré, Nová Ves, Očelice, Ohnišov,
Olešnice, Olešnice v Orlických horách, Opočno, Orlické Záhoří,
Osečnice, Pěčín, Podbřezí, Pohoří, Polom, Potštejn, Proruby, Přepychy,
Rohenice, Rokytnice v Orlických horách, Rybná nad Zdobnicí, Rychnov nad
Kněžnou, Říčky v Orlických horách, Sedloňov, Semechnice, Skuhrov nad
Bělou, Slatina nad Zdobnicí, Sněžné, Solnice, Svídnice, Synkov-Slemeno,
Trnov, Třebešov, Tutleky, Týniště nad Orlicí, Val, Vamberk, Voděrady,
Vrbice, Vysoký Újezd, Záměl, Zdelov, Zdobnice, Žďár nad Orlicí.
Sídlem Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou je město Rychnov nad
Kněžnou.
58. Okresní soud v Semilech
Do obvodu Okresního soudu v Semilech patří území obcí Bělá, Benecko,
Benešov u Semil, Bozkov, Bradlecká Lhota, Bukovina u Čisté, Bystrá nad
Jizerou, Čistá u Horek, Háje nad Jizerou, Harrachov, Holenice, Horka u
Staré Paky, Horní Branná, Hrubá Skála, Chuchelna, Jablonec nad Jizerou,
Jesenný, Jestřabí v Krkonoších, Jilemnice, Kacanovy, Karlovice,
Klokočí, Košťálov, Kruh, Ktová, Levínská Olešnice, Libštát, Lomnice nad
Popelkou, Loučky, Martinice v Krkonoších, Mírová pod Kozákovem,
Modřišice, Mříčná, Nová Ves nad Popelkou, Ohrazenice, Olešnice, Paseky
nad Jizerou, Peřimov, Poniklá, Přepeře, Příkrý, Radostná pod Kozákovem,
Rakousy, Rokytnice nad Jizerou, Roprachtice, Rovensko pod Troskami,
Roztoky u Jilemnice, Roztoky u Semil, Semily, Slaná, Stružinec,
Studenec, Svojek, Syřenov, Tatobity, Troskovice, Turnov, Veselá,
Víchová nad Jizerou, Vítkovice, Všeň, Vyskeř, Vysoké nad Jizerou,
Záhoří, Žernov.
Sídlem Okresního soudu v Semilech je město Semily.
59. Okresní soud v Sokolově
Do obvodu Okresního soudu v Sokolově patří území obcí Březová, Bublava,
Bukovany, Citice, Dasnice, Dolní Nivy, Dolní Rychnov, Habartov, Horní
Slavkov, Chlum Svaté Maří, Chodov, Jindřichovice, Josefov, Kaceřov,
Krajková, Královské Poříčí, Kraslice, Krásno, Kynšperk nad Ohří,
Libavské Údolí, Loket, Lomnice, Nová Ves, Nové Sedlo, Oloví, Přebuz,
Rotava, Rovná, Sokolov, Staré Sedlo, Stříbrná, Svatava, Šabina,
Šindelová, Tatrovice, Těšovice, Vintířov, Vřesová.
Sídlem Okresního soudu v Sokolově je město Sokolov.
60. Okresní soud ve Strakonicích
Do obvodu Okresního soudu ve Strakonicích patří území obcí Bavorov,
Bělčice, Bezdědovice, Bílsko, Blatná, Bratronice, Březí, Budyně,
Buzice, Cehnice, Čečelovice, Čejetice, Čepřovice, Čestice, Číčenice,
Doubravice, Drahonice, Drachkov, Drážov, Droužetice, Dřešín, Hajany,
Hájek, Hlupín, Horní Poříčí, Hornosín, Hoslovice, Hoštice, Chelčice,
Chlum, Chobot, Chrášťovice, Jinín, Kadov, Kalenice, Katovice, Kladruby,
Kocelovice, Krajníčko, Kraselov, Krašlovice, Krejnice, Krty-Hradec,
Kuřimany, Kváskovice, Lažánky, Lažany, Libějovice, Libětice,
Litochovice, Lnáře, Lom, Mačkov, Malenice, Mečichov, Měkynec,
Milejovice, Miloňovice, Mnichov, Mutěnice, Myštice, Nebřehovice,
Němčice, Němětice, Nihošovice, Nišovice, Nová Ves, Novosedly, Osek,
Paračov, Pivkovice, Pohorovice, Pracejovice, Předmíř, Přední Zborovice,
Předslavice, Přechovice, Přešťovice, Radějovice, Radomyšl, Radošovice,
Rovná, Řepice, Sedlice, Skály, Skočice, Slaník, Sousedovice, Stožice,
Strakonice, Strašice, Strunkovice nad Volyňkou, Střelské Hoštice,
Škvořetice, Štěchovice, Štěkeň, Tchořovice, Truskovice, Třebohostice,
Třešovice, Úlehle, Únice, Uzenice, Uzeničky, Vacovice, Velká Turná,
Vodňany, Volenice, Volyně, Záboří, Zahorčice, Zvotoky.
Sídlem Okresního soudu ve Strakonicích je město Strakonice.
61. Okresní soud ve Svitavách
Do obvodu Okresního soudu ve Svitavách patří území obcí Banín, Bělá nad
Svitavou, Bělá u Jevíčka, Benátky, Bezděčí u Trnávky, Biskupice,
Bohuňov, Bohuňovice, Borová, Borušov, Brněnec, Březina, Březinky,
Březiny, Březová nad Svitavou, Budislav, Bystré, Cerekvice nad Loučnou,
Čistá, Desná, Dětřichov, Dětřichov u Moravské Třebové, Dlouhá Loučka,
Dolní Újezd, Gruna, Hartinkov, Hartmanice, Horky, Horní Újezd, Hradec
nad Svitavou, Chmelík, Chornice, Chotěnov, Chotovice, Chrastavec,
Janov, Janůvky, Jaroměřice, Jarošov, Javorník, Jedlová, Jevíčko,
Kamenec u Poličky, Kamenná Horka, Karle, Koclířov, Korouhev, Koruna,
Křenov, Kukle, Kunčina, Květná, Lavičné, Linhartice, Litomyšl, Lubná,
Makov, Malíkov, Městečko Trnávka, Mikuleč, Mladějov na Moravě,
Morašice, Moravská Třebová, Nedvězí, Nová Sídla, Nová Ves u Jarošova,
Oldřiš, Opatov, Opatovec, Osík, Pohledy, Polička, Pomezí, Poříčí u
Litomyšle, Příluka, Pustá Kamenice, Pustá Rybná, Radiměř, Radkov,
Rohozná, Rozhraní, Rozstání, Rudná, Rychnov na Moravě, Řídký, Sádek,
Sebranice, Sedliště, Sklené, Slatina, Staré Město, Stašov, Strakov,
Suchá Lhota, Svitavy, Svojanov, Široký Důl, Študlov, Telecí, Trpín,
Trstěnice, Tržek, Třebařov, Újezdec, Útěchov, Vendolí, Vidlatá Seč,
Víska u Jevíčka, Vítějeves, Vranová Lhota, Vrážné, Vysoká, Želívsko.
Sídlem Okresního soudu ve Svitavách je město Svitavy.
62. Okresní soud v Šumperku
Do obvodu Okresního soudu v Šumperku patří území obcí Bludov, Bohdíkov,
Bohuslavice, Bohutín, Branná, Bratrušov, Brníčko, Bušín, Dlouhomilov,
Dolní Studénky, Drozdov, Dubicko, Hanušovice, Horní Studénky, Hoštejn,
Hraběšice, Hrabišín, Hrabová, Hynčina, Chromeč, Jakubovice, Janoušov,
Jedlí, Jestřebí, Jindřichov, Kamenná, Klopina, Kolšov, Kopřivná, Kosov,
Krchleby, Lesnice, Leština, Libina, Lipinka, Líšnice, Loštice, Loučná
nad Desnou, Lukavice, Malá Morava, Maletín, Mírov, Mohelnice,
Moravičany, Nemile, Nový Malín, Olšany, Oskava, Palonín, Pavlov,
Písařov, Police, Postřelmov, Postřelmůvek, Rájec, Rapotín, Rejchartice,
Rohle, Rovensko, Ruda nad Moravou, Sobotín, Staré Město, Stavenice,
Sudkov, Svébohov, Šléglov, Štíty, Šumperk, Třeština, Úsov, Velké
Losiny, Vernířovice, Vikantice, Vikýřovice, Vyšehoří, Zábřeh, Zborov,
Zvole.
Sídlem Okresního soudu v Šumperku je město Šumperk.
63. Okresní soud v Táboře
Do obvodu Okresního soudu v Táboře patří území obcí Balkova Lhota,
Bečice, Bechyně, Běleč, Borkovice, Borotín, Bradáčov, Březnice,
Budislav, Čenkov u Bechyně, Černýšovice, Dírná, Dlouhá Lhota, Dobronice
u Bechyně, Dolní Hořice, Dolní Hrachovice, Drahov, Dráchov, Dražice,
Dražičky, Drhovice, Haškovcova Lhota, Hlasivo, Hlavatce, Hodětín,
Hodonice, Chotěmice, Chotoviny, Choustník, Chrbonín, Chýnov, Jedlany,
Jistebnice, Katov, Klenovice, Komárov, Košice, Košín, Krátošice, Krtov,
Libějice, Lom, Malšice, Mažice, Meziříčí, Mezná, Mladá Vožice, Mlýny,
Myslkovice, Nadějkov, Nasavrky, Nemyšl, Nová Ves u Chýnova, Nová Ves u
Mladé Vožice, Oldřichov, Opařany, Planá nad Lužnicí, Pohnánec, Pohnání,
Pojbuky, Přehořov, Psárov, Radenín, Radětice, Radimovice u Tábora,
Radimovice u Želče, Radkov, Rataje, Ratibořské Hory, Rodná, Roudná,
Řemíčov, Řepeč, Řípec, Sedlečko u Soběslavě, Sezimovo Ústí, Skalice,
Skopytce, Skrýchov u Malšic, Slapsko, Slapy, Smilovy Hory, Soběslav,
Stádlec, Sudoměřice u Bechyně, Sudoměřice u Tábora, Sviny, Svrabov,
Šebířov, Tábor, Třebějice, Tučapy, Turovec, Ústrašice, Val, Vesce,
Veselí nad Lužnicí, Vilice, Vlastiboř, Vlčeves, Vlkov, Vodice, Zadní
Střítež, Záhoří, Zálší, Zhoř u Mladé Vožice, Zhoř u Tábora, Zlukov,
Zvěrotice, Želeč, Žíšov.
Sídlem Okresního soudu v Táboře je město Tábor.
64. Okresní soud v Tachově
Do obvodu Okresního soudu v Tachově patří území obcí Benešovice,
Bezdružice, Bor, Brod nad Tichou, Broumov, Cebiv, Ctiboř, Částkov,
Černošín, Dlouhý Újezd, Erpužice, Halže, Horní Kozolupy, Hošťka,
Chodová Planá, Chodský Újezd, Kladruby, Kočov, Kokašice, Konstantinovy
Lázně, Kostelec, Kšice, Lesná, Lestkov, Lom u Tachova, Milíře, Obora,
Olbramov, Ošelín, Planá, Prostiboř, Přimda, Rozvadov, Skapce, Staré
Sedliště, Staré Sedlo, Stráž, Stříbro, Studánka, Sulislav, Svojšín,
Tachov, Tisová, Trpísty, Třemešné, Únehle, Vranov, Zadní Chodov,
Záchlumí, Zhoř.
Sídlem Okresního soudu v Tachově je město Tachov.
65. Okresní soud v Teplicích
Do obvodu Okresního soudu v Teplicích patří území obcí Bílina,
Bořislav, Bystřany, Bžany, Dubí, Duchcov, Háj u Duchcova, Hostomice,
Hrob, Hrobčice, Jeníkov, Kladruby, Kostomlaty pod Milešovkou, Košťany,
Krupka, Lahošt, Ledvice, Lukov, Měrunice, Mikulov, Modlany, Moldava,
Novosedlice, Ohníč, Osek, Proboštov, Rtyně nad Bílinou, Srbice, Světec,
Teplice, Újezdeček, Zabrušany, Žalany, Žim.
Sídlem Okresního soudu v Teplicích je město Teplice.
66. Okresní soud v Trutnově
Do obvodu Okresního soudu v Trutnově patří území obcí Batňovice,
Bernartice, Bílá Třemešná, Bílé Poličany, Borovnice, Borovnička,
Čermná, Černý Důl, Dolní Branná, Dolní Brusnice, Dolní Dvůr, Dolní
Kalná, Dolní Lánov, Dolní Olešnice, Doubravice, Dubenec, Dvůr Králové
nad Labem, Hajnice, Havlovice, Horní Brusnice, Horní Kalná, Horní
Maršov, Horní Olešnice, Hostinné, Hřibojedy, Chotěvice, Choustníkovo
Hradiště, Chvaleč, Janské Lázně, Jívka, Klášterská Lhota, Kocbeře,
Kohoutov, Královec, Kuks, Kunčice nad Labem, Lampertice, Lánov, Lanžov,
Libňatov, Libotov, Litíč, Malá Úpa, Malé Svatoňovice, Maršov u Úpice,
Mladé Buky, Mostek, Nemojov, Pec pod Sněžkou, Pilníkov, Prosečné,
Radvanice, Rtyně v Podkrkonoší, Rudník, Stanovice, Staré Buky, Strážné,
Suchovršice, Svoboda nad Úpou, Špindlerův Mlýn, Trotina, Trutnov,
Třebihošť, Úpice, Velké Svatoňovice, Velký Vřešťov, Vilantice, Vítězná,
Vlčice, Vlčkovice v Podkrkonoší, Vrchlabí, Zábřezí-Řečice, Zdobín,
Zlatá Olešnice, Žacléř.
Sídlem Okresního soudu v Trutnově je město Trutnov.
67. Okresní soud v Třebíči
Do obvodu Okresního soudu v Třebíči patří území obcí Babice, Bačice,
Bačkovice, Benetice, Biskupice-Pulkov, Blatnice, Bohušice, Bochovice,
Bransouze, Brtnička, Březník, Budišov, Budkov, Cidlina, Čáslavice,
Častohostice, Čechočovice, Čechtín, Červená Lhota, Číhalín, Číchov,
Čikov, Číměř, Dalešice, Dědice, Dešov, Dolní Lažany, Dolní Vilémovice,
Domamil, Dukovany, Hartvíkovice, Heraltice, Hluboké, Hodov, Horní
Heřmanice, Horní Smrčné, Horní Újezd, Horní Vilémovice, Hornice,
Hrotovice, Hroznatín, Hrutov, Hvězdoňovice, Chlístov, Chlum,
Chotěbudice, Jakubov u Moravských Budějovic, Jaroměřice nad Rokytnou,
Jasenice, Jemnice, Jinošov, Jiratice, Kamenná, Kdousov, Kladeruby nad
Oslavou, Klučov, Kněžice, Kojatice, Kojatín, Kojetice, Komárovice,
Koněšín, Kostníky, Kouty, Kozlany, Kožichovice, Krahulov, Kralice nad
Oslavou, Kramolín, Krhov, Krokočín, Kuroslepy, Láz, Lesná, Lesní
Jakubov, Lesonice, Lesůňky, Lhánice, Lhotice, Lipník, Litohoř,
Litovany, Lomy, Loukovice, Lovčovice, Lukov, Markvartice, Martínkov,
Mastník, Menhartice, Meziříčko, Mikulovice, Mladoňovice, Mohelno,
Moravské Budějovice, Myslibořice, Naloučany, Náměšť nad Oslavou,
Nárameč, Nimpšov, Nová Ves, Nové Syrovice, Nový Telečkov, Ocmanice,
Odunec, Okarec, Okřešice, Okříšky, Opatov, Oponešice, Oslavička,
Ostašov, Pálovice, Petrovice, Petrůvky, Pokojovice, Police, Popůvky,
Pozďatín, Přeckov, Předín, Přešovice, Přibyslavice, Příštpo, Pucov,
Pyšel, Rácovice, Račice, Radkovice u Budče, Radkovice u Hrotovic,
Radonín, Radošov, Radotice, Rapotice, Rohy, Rokytnice nad Rokytnou,
Rouchovany, Rudíkov, Římov, Sedlec, Senorady, Slavětice, Slavičky,
Slavíkovice, Smrk, Stařeč, Stropešín, Střítež, Studenec, Studnice,
Sudice, Svatoslav, Šebkovice, Štěměchy, Štěpkov, Tasov, Trnava,
Třebelovice, Třebenice, Třebíč, Třesov, Valdíkov, Valeč, Vícenice,
Vícenice u Náměště nad Oslavou, Vladislav, Vlčatín, Výčapy, Zahrádka,
Zárubice, Zašovice, Zvěrkovice, Želetava.
Sídlem Okresního soudu v Třebíči je město Třebíč.
68. Okresní soud v Uherském Hradišti
Do obvodu Okresního soudu v Uherském Hradišti patří území obcí Babice,
Bánov, Bílovice, Bojkovice, Boršice, Boršice u Blatnice, Břestek,
Březolupy, Březová, Buchlovice, Bystřice pod Lopeníkem, Částkov, Dolní
Němčí, Drslavice, Hluk, Horní Němčí, Hostějov, Hostětín, Hradčovice,
Huštěnovice, Jalubí, Jankovice, Kněžpole, Komňa, Korytná, Kostelany nad
Moravou, Košíky, Kudlovice, Kunovice, Lopeník, Medlovice, Mistřice,
Modrá, Nedachlebice, Nedakonice, Nezdenice, Nivnice, Ořechov, Ostrožská
Lhota, Ostrožská Nová Ves, Osvětimany, Pašovice, Pitín, Podolí,
Polešovice, Popovice, Prakšice, Rudice, Salaš, Slavkov, Staré Hutě,
Staré Město, Starý Hrozenkov, Strání, Stříbrnice, Stupava, Suchá Loz,
Sušice, Svárov, Šumice, Topolná, Traplice, Tučapy, Tupesy, Uherské
Hradiště, Uherský Brod, Uherský Ostroh, Újezdec, Vápenice, Vážany,
Velehrad, Veletiny, Vlčnov, Vyškovec, Záhorovice, Zlámanec, Zlechov,
Žitková.
Sídlem Okresního soudu v Uherském Hradišti je město Uherské Hradiště.
69. Okresní soud v Ústí nad Labem
Do obvodu Okresního soudu v Ústí nad Labem patří území obcí Dolní
Zálezly, Habrovany, Homole u Panny, Chabařovice, Chlumec, Chuderov,
Libouchec, Malé Březno, Malečov, Petrovice, Povrly, Přestanov, Ryjice,
Řehlovice, Stebno, Tašov, Telnice, Tisá, Trmice, Ústí nad Labem, Velké
Březno, Velké Chvojno, Zubrnice.
Sídlem Okresního soudu v Ústí nad Labem je město Ústí nad Labem.
70. Okresní soud v Ústí nad Orlicí
Do obvodu Okresního soudu v Ústí nad Orlicí patří území obcí
Albrechtice, Anenská Studánka, Běstovice, Bošín, Brandýs nad Orlicí,
Bučina, Bystřec, Cotkytle, Čenkovice, Červená Voda, Česká Rybná, Česká
Třebová, České Heřmanice, České Libchavy, České Petrovice, Damníkov,
Dlouhá Třebová, Dlouhoňovice, Dobříkov, Dolní Čermná, Dolní Dobrouč,
Dolní Morava, Domoradice, Džbánov, Hejnice, Helvíkovice, Hnátnice,
Horní Čermná, Horní Heřmanice, Horní Třešňovec, Hrádek, Hrušová,
Choceň, Jablonné nad Orlicí, Jamné nad Orlicí, Javorník, Jehnědí,
Kameničná, Klášterec nad Orlicí, Koldín, Kosořín, Králíky, Krasíkov,
Kunvald, Lanškroun, Letohrad, Libecina, Libchavy, Lichkov, Líšnice,
Lubník, Lukavice, Luková, Mistrovice, Mladkov, Mostek, Nasavrky, Nekoř,
Němčice, Orlické Podhůří, Orličky, Ostrov, Oucmanice, Pastviny,
Petrovice, Písečná, Plchovice, Podlesí, Přívrat, Pustina, Rudoltice,
Rybník, Řetová, Řetůvka, Sázava, Seč, Semanín, Skořenice, Slatina,
Sloupnice, Sobkovice, Sopotnice, Sruby, Strážná, Studené, Sudislav nad
Orlicí, Sudslava, Svatý Jiří, Šedivec, Tatenice, Těchonín, Tisová,
Trpík, Třebovice, Újezd u Chocně, Ústí nad Orlicí, Velká Skrovnice,
Verměřovice, Vlčkov, Voděrady, Vraclav, Vračovice-Orlov, Výprachtice,
Vysoké Mýto, Zádolí, Záchlumí, Zálší, Zámrsk, Zářecká Lhota, Žamberk,
Žampach, Žichlínek.
Sídlem Okresního soudu v Ústí nad Orlicí je město Ústí nad Orlicí.
71. Okresní soud ve Vsetíně
Do obvodu Okresního soudu ve Vsetíně patří území obcí Branky,
Bystřička, Dolní Bečva, Francova Lhota, Halenkov, Horní Bečva, Horní
Lideč, Hošťálková, Hovězí, Huslenky, Hutisko-Solanec, Choryně,
Jablůnka, Janová, Jarcová, Karolinka, Kateřinice, Kelč, Kladeruby,
Kunovice, Lačnov, Leskovec, Lešná, Lhota u Vsetína, Lidečko, Liptál,
Loučka, Lužná, Malá Bystřice, Mikulůvka, Nový Hrozenkov, Oznice,
Podolí, Police, Pozděchov, Prlov, Prostřední Bečva, Pržno, Ratiboř,
Rožnov pod Radhoštěm, Růžďka, Seninka, Střelná, Střítež nad Bečvou,
Študlov, Ústí, Valašská Bystřice, Valašská Polanka, Valašská Senice,
Valašské Meziříčí, Valašské Příkazy, Velká Lhota, Velké Karlovice,
Vidče, Vigantice, Vsetín, Zašová, Zděchov, Zubří.
Sídlem Okresního soudu ve Vsetíně je město Vsetín.
72. Okresní soud ve Vyškově
Do obvodu Okresního soudu ve Vyškově patří území obcí Bohaté Málkovice,
Bohdalice-Pavlovice, Bošovice, Brankovice, Bučovice, Dětkovice,
Dobročkovice, Dražovice, Drnovice, Drysice, Habrovany, Heršpice,
Hlubočany, Hodějice, Holubice, Hostěrádky-Rešov, Hoštice-Heroltice,
Hrušky, Hvězdlice, Chvalkovice, Ivanovice na Hané, Ježkovice, Kobeřice
u Brna, Kojátky, Komořany, Kozlany, Kožušice, Krásensko, Křenovice,
Křižanovice, Křižanovice u Vyškova, Kučerov, Letonice, Lovčičky, Luleč,
Lysovice, Malínky, Medlovice, Milešovice, Milonice, Moravské Málkovice,
Mouchnice, Němčany, Nemochovice, Nemojany, Nemotice, Nesovice,
Nevojice, Nížkovice, Nové Sady, Olšany, Orlovice, Otnice, Podbřežice,
Podivice, Podomí, Prusy-Boškůvky, Pustiměř, Račice-Pístovice,
Radslavice, Rašovice, Rostěnice-Zvonovice, Rousínov, Ruprechtov,
Rybníček, Slavkov u Brna, Snovídky, Studnice, Šaratice, Švábenice,
Topolany, Tučapy, Uhřice, Vážany, Vážany nad Litavou, Velešovice,
Vyškov, Zbýšov, Zelená Hora a území vojenského újezdu Březina.
Sídlem Okresního soudu ve Vyškově je město Vyškov.
73. Okresní soud ve Zlíně
Do obvodu Okresního soudu ve Zlíně patří území obcí Biskupice,
Bohuslavice u Zlína, Bratřejov, Brumov-Bylnice, Březnice, Březová,
Březůvky, Dešná, Dobrkovice, Dolní Lhota, Doubravy, Drnovice, Držková,
Fryšták, Halenkovice, Haluzice, Horní Lhota, Hostišová, Hrobice,
Hřivínův Újezd, Hvozdná, Jasenná, Jestřabí, Kaňovice, Karlovice,
Kašava, Kelníky, Komárov, Křekov, Lhota, Lhotsko, Lípa, Lipová, Loučka,
Ludkovice, Luhačovice, Lukov, Lutonina, Machová, Mysločovice,
Napajedla, Návojná, Nedašov, Nedašova Lhota, Neubuz, Oldřichovice,
Otrokovice, Petrůvka, Podhradí, Podkopná Lhota, Pohořelice, Poteč,
Pozlovice, Provodov, Racková, Rudimov, Sazovice, Sehradice, Slavičín,
Slopné, Slušovice, Spytihněv, Šanov, Šarovy, Štítná nad Vláří-Popov,
Tečovice, Tichov, Tlumačov, Trnava, Ublo, Újezd, Valašské Klobouky,
Velký Ořechov, Veselá, Vizovice, Vlachova Lhota, Vlachovice, Vlčková,
Všemina, Vysoké Pole, Zádveřice-Raková, Zlín, Žlutava.
Sídlem Okresního soudu ve Zlíně je město Zlín.
74. Okresní soud ve Znojmě
Do obvodu Okresního soudu ve Znojmě patří území obcí Bantice,
Běhařovice, Bezkov, Bítov, Blanné, Blížkovice, Bohutice, Bojanovice,
Borotice, Boskovštejn, Božice, Branišovice, Břežany, Citonice,
Ctidružice, Čejkovice, Čermákovice, Černín, Damnice, Dobelice,
Dobřínsko, Dobšice, Dolenice, Dolní Dubňany, Dyjákovice, Dyjákovičky,
Dyje, Džbánice, Grešlové Mýto, Havraníky, Hevlín, Hluboké Mašůvky,
Hnanice, Hodonice, Horní Břečkov, Horní Dubňany, Horní Dunajovice,
Horní Kounice, Hostěradice, Hostim, Hrabětice, Hrádek, Hrušovany nad
Jevišovkou, Chvalatice, Chvalovice, Jamolice, Jaroslavice, Jevišovice,
Jezeřany-Maršovice, Jiřice u Miroslavi, Jiřice u Moravských Budějovic,
Kadov, Korolupy, Kravsko, Krhovice, Křepice, Křídlůvky, Kubšice,
Kuchařovice, Kyjovice, Lančov, Lechovice, Lesná, Lesonice,
Litobratřice, Loděnice, Lubnice, Lukov, Mackovice, Mašovice, Medlice,
Mikulovice, Milíčovice, Miroslav, Miroslavské Knínice, Morašice,
Moravský Krumlov, Našiměřice, Němčičky, Nový Šaldorf-Sedlešovice,
Olbramkostel, Olbramovice, Oleksovice, Onšov, Oslnovice, Pavlice,
Petrovice, Plaveč, Plenkovice, Podhradí nad Dyjí, Podmolí, Podmyče,
Práče, Pravice, Prokopov, Prosiměřice, Přeskače, Rešice, Rozkoš,
Rudlice, Rybníky, Skalice, Slatina, Slup, Stálky, Starý Petřín,
Stošíkovice na Louce, Strachotice, Střelice, Suchohrdly, Suchohrdly u
Miroslavi, Šafov, Šanov, Šatov, Štítary, Šumice, Šumná, Tasovice,
Tavíkovice, Těšetice, Trnové Pole, Troskotovice, Trstěnice, Tulešice,
Tvořihráz, Uherčice, Újezd, Únanov, Valtrovice, Vedrovice, Velký
Karlov, Vémyslice, Vevčice, Višňové, Vítonice, Vracovice, Vranov nad
Dyjí, Vranovská Ves, Vratěnín, Vrbovec, Výrovice, Vysočany, Zálesí,
Zblovice, Znojmo, Želetice, Žerotice, Žerůtky.
Sídlem Okresního soudu ve Znojmě je město Znojmo.
75. Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou
Do obvodu Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou patří území obcí Baliny,
Blažkov, Blízkov, Bobrová, Bobrůvka, Bohdalec, Bohdalov, Bohuňov,
Borač, Borovnice, Borovník, Bory, Březejc, Březí, Březí nad Oslavou,
Březské, Budeč, Bukov, Bystřice nad Pernštejnem, Býšovec, Cikháj,
Černá, Černvír, Dalečín, Daňkovice, Dlouhé, Dobrá Voda, Dolní
Heřmanice, Dolní Libochová, Dolní Loučky, Dolní Rožínka, Doubravník,
Drahonín, Fryšava pod Žákovou horou, Hamry nad Sázavou, Herálec,
Heřmanov, Hodíškov, Horní Libochová, Horní Loučky, Horní Radslavice,
Horní Rožínka, Chlum-Korouhvice, Chlumek, Chlumětín, Jabloňov, Jámy,
Javorek, Jimramov, Jívoví, Kadolec, Kadov, Kaly, Karlov, Katov,
Kněževes, Koroužné, Kotlasy, Kozlov, Krásné, Krásněves, Křídla,
Křižánky, Křižanov, Křižínkov, Křoví, Kuklík, Kundratice, Kuřimská Nová
Ves, Kuřimské Jestřabí, Kyjov, Lavičky, Lhotka, Lísek, Líšná, Lubné,
Malá Losenice, Martinice, Matějov, Měřín, Milasín, Milešín, Mirošov,
Moravec, Moravecké Pavlovice, Nedvědice, Netín, Níhov, Nížkov, Nová
Ves, Nová Ves u Nového Města na Moravě, Nové Dvory, Nové Město na
Moravě, Nové Sady, Nové Veselí, Nový Jimramov, Nyklovice, Obyčtov,
Olší, Ořechov, Oslavice, Osová Bítýška, Osové, Ostrov nad Oslavou,
Otín, Pavlínov, Pavlov, Pernštejnské Jestřabí, Petráveč, Pikarec,
Písečné, Počítky, Poděšín, Podolí, Pokojov, Polnička, Prosatín,
Prosetín, Račice, Račín, Radenice, Radešín, Radešínská Svratka, Radkov,
Radňoves, Radňovice, Radostín, Radostín nad Oslavou, Rodkov, Rojetín,
Rosička, Rousměrov, Rovečné, Rozseč, Rozsochy, Rožná, Ruda, Rudolec,
Řečice, Řikonín, Sázava, Sazomín, Sejřek, Sirákov, Sklené, Sklené nad
Oslavou, Skorotice, Skryje, Skřinářov, Sněžné, Spělkov, Strachujov,
Stránecká Zhoř, Strážek, Střítež, Sulkovec, Světnov, Sviny, Svratka,
Škrdlovice, Štěpánov nad Svratkou, Tišnovská Nová Ves, Tři Studně,
Ubušínek, Uhřínov, Ujčov, Újezd, Újezd u Tišnova, Unčín, Vatín, Věcov,
Věchnov, Velká Bíteš, Velká Losenice, Velké Janovice, Velké Meziříčí,
Velké Tresné, Vepřová, Věstín, Věžná, Vídeň, Vidonín, Vír, Vlachovice,
Vlkov, Vojnův Městec, Vratislávka, Vysoké, Záblatí, Zadní Zhořec,
Znětínek, Zubří, Zvole, Ždánice, Žďár nad Sázavou, Žďárec.
Sídlem Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou je město Žďár nad Sázavou.
Příloha 4
NÁZVY A OBVODY OBVODNÍCH SOUDŮ V HLAVNÍM MĚSTĚ PRAZE
1. Obvodní soud pro Prahu 1
Do obvodu Obvodního soudu pro Prahu 1 patří území městské části Praha
1.
2. Obvodní soud pro Prahu 2
Do obvodu Obvodního soudu pro Prahu 2 patří území městské části Praha
2.
3. Obvodní soud pro Prahu 3
Do obvodu Obvodního soudu pro Prahu 3 patří území městské části Praha
3.
4. Obvodní soud pro Prahu 4
Do obvodu Obvodního soudu pro Prahu 4 náleží území městských částí
Praha 4, Praha 11, Praha 12, Praha-Kunratice, Praha-Libuš,
Praha-Šeberov a Praha-Újezd.
5. Obvodní soud pro Prahu 5
Do obvodu Obvodního soudu pro Prahu 5 patří území městských částí Praha
5, Praha 13, Praha-Lipence, Praha-Lochkov, Praha-Radotín,
Praha-Řeporyje, Praha-Slivenec, Praha-Velká Chuchle, Praha-Zbraslav a
Praha-Zličín.
6. Obvodní soud pro Prahu 6
Do obvodu Obvodního soudu pro Prahu 6 patří území městských částí Praha
6, Praha-Lysolaje, Praha-Nebušice, Praha-Přední Kopanina, Praha-Řepy a
Praha-Suchdol.
7. Obvodní soud pro Prahu 7
Do obvodu Obvodního soudu pro Prahu 7 patří území městských částí Praha
7 a Praha-Troja.
8. Obvodní soud pro Prahu 8
Do obvodu Obvodního soudu pro Prahu 8 patří území městských částí Praha
8, Praha-Březiněves, Praha-Dolní Chabry a Praha-Ďáblice.
9. Obvodní soud pro Prahu 9
Do obvodu Obvodního soudu pro Prahu 9 patří území městských částí Praha
9, Praha 14, Praha-Běchovice, Praha-Čakovice, Praha-Dolní Počernice,
Praha-Horní Počernice, Praha-Kbely, Praha-Klánovice, Praha-Koloděje,
Praha-Letňany, Praha-Satalice, Praha-Újezd nad Lesy a Praha-Vinoř.
10. Obvodní soud pro Prahu 10
Do obvodu Obvodního soudu pro Prahu 10 patří území městských částí
Praha 10, Praha 15, Praha-Benice, Praha-Dolní Měcholupy, Praha-Dubeč,
Praha-Kolovraty, Praha-Královice, Praha-Křeslice, Praha-Nedvězí,
Praha-Petrovice, Praha-Štěrboholy a Praha-Uhříněves.
Příloha 5
POBOČKY KRAJSKÝCH SOUDŮ, JEJICH NÁZVY A SÍDLA
1. Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci
V obvodu Krajského soudu v Ústí nad Labem se zřizuje pobočka v Liberci.
Sídlem pobočky je město Liberec.
2. Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci
V obvodu Krajského soudu v Ostravě se zřizuje pobočka v Olomouci.
Sídlem pobočky je město Olomouc.
3. Krajský soud České Budějovice - pobočka v Táboře
V obvodu Krajského soudu v Českých Budějovicích se zřizuje pobočka
v Táboře.
Sídlem pobočky je město Tábor.
Příloha 6
POBOČKY KRAJSKÝCH SOUDŮ, JEJICH NÁZVY A SÍDLA
1. Krajský soud v Plzni - pobočka v Karlových Varech
V obvodu Krajského soudu v Plzni se zřizuje pobočka v Karlových Varech.
Sídlem pobočky je město Karlovy Vary.
2. Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích
V obvodu Krajského soudu v Hradci Králové se zřizuje pobočka v
Pardubicích. Sídlem pobočky je město Pardubice.
3. Krajský soud v Brně - pobočka v Jihlavě
V obvodu Krajského soudu v Brně se zřizuje pobočka v Jihlavě.
Sídlem pobočky je město Jihlava.
4. Krajský soud v Brně - pobočka ve Zlíně
V obvodu Krajského soudu v Brně se zřizuje pobočka ve Zlíně.
Sídlem pobočky je město Zlín.
Příloha 7
POBOČKY OKRESNÍCH SOUDŮ, JEJICH NÁZVY A SÍDLA
1. Okresní soud v Bruntále - pobočka v Krnově
V obvodu Okresního soudu v Bruntále ze zřizuje pobočka v Krnově.
Sídlem pobočky je město Krnov.
2. Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově
V obvodu Okresního soudu v Karviné ze zřizuje pobočka v Havířově.
Sídlem pobočky je město Havířov.
3. Okresní soud ve Vsetíně - pobočka ve Valašském Meziříčí
V obvodu Okresního soudu ve Vsetíně ze zřizuje pobočka ve Valašském
Meziříčí.
Sídlem pobočky je město Valašské Meziříčí.
Vybraná ustanovení novel
Čl.X zákona č. 192/2003 Sb.
Požadavek dosažení věku 30 let se nevztahuje
a) na soudce a přísedící, kteří byli jmenováni do funkce soudce nebo
zvoleni do funkce přísedícího přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona,
b) na ustanovení soudcem u justičních čekatelů, jejichž pracovní poměr
trvá ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl.XV zákona č. 79/2006 Sb.
Přechodné ustanovení
Justiční čekatelé, kteří byli v pracovním poměru podle dosavadní právní
úpravy, jsou považováni za justiční čekatele podle tohoto zákona.
Čl. II zákona č. 314/2008 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Na řízení o kárných proviněních předsedy soudu, místopředsedy soudu,
předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu,
která byla spáchána do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se vztahuje
zákon č. 6/2002 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto
zákona.
2. Za kárné provinění, které bylo spácháno do dne nabytí účinnosti
tohoto zákona, nelze uložit opatření podle § 88 odst. 1 písm. b) zákona
č. 6/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
3. Došlo-li ke splnění podmínek podle § 91 písm. c) zákona č. 6/2002
Sb. zcela nebo částečně do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nelze
soudce považovat za nezpůsobilého vykonávat soudcovskou funkci.
4. Předsedům a místopředsedům vrchních, krajských a okresních soudů,
kteří byli jmenováni do své funkce v roce 1989 a dříve, končí funkční
období za 1 rok ode dne účinnosti tohoto zákona.
5. Předsedům a místopředsedům vrchních, krajských a okresních soudů,
kteří byli jmenováni do své funkce v roce 1990, končí funkční období za
2 roky ode dne účinnosti tohoto zákona.
6. Předsedům a místopředsedům vrchních, krajských a okresních soudů,
kteří byli jmenováni do své funkce v letech 1991 až 1994, končí funkční
období za 3 roky ode dne účinnosti tohoto zákona.
7. Předsedům a místopředsedům vrchních, krajských a okresních soudů,
kteří byli jmenováni do své funkce v letech 1995 až 1998, končí funkční
období za 4 roky ode dne účinnosti tohoto zákona.
8. Předsedům a místopředsedům vrchních, krajských a okresních soudů,
kteří byli jmenováni do své funkce v letech 1999 a 2000, končí funkční
období za 5 let ode dne účinnosti tohoto zákona.
9. Předsedům a místopředsedům vrchních, krajských a okresních soudů,
kteří byli jmenováni do své funkce v letech 2001 a 2002, končí funkční
období za 6 let ode dne účinnosti tohoto zákona.
10. Předsedům a místopředsedům vrchních, krajských a okresních soudů,
kteří byli jmenováni do své funkce v letech 2003 až 2007 a v roce 2008
přede dnem účinnosti tohoto zákona, končí funkční období za 7 let ode
dne účinnosti tohoto zákona.
11. Předsedovi Nejvyššího soudu, který byl jmenován do funkce přede
dnem 1. října 2008, končí funkční období dnem, kterým skončí funkční
období předsedovi Nejvyššího správního soudu podle části druhé čl. IV
tohoto zákona.
Čl. VIII zákona č. 217/2009 Sb.
Přechodné ustanovení
Tento zákon platí i pro rozvrh práce na kalendářní rok 2009. Předseda
soudu změní rozvrh práce tak, aby splňoval požadavky § 42 odst. 2
zákona č. 6/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž
tento zákon nabyl účinnosti.
Čl. II zákona č. 185/2014 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Předsedovi kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu,
který byl jmenován do funkce v roce 2009 a dříve, končí funkční období
za 1 rok ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Předsedovi kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu,
který byl jmenován do funkce v roce 2010, končí funkční období za 2
roky ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
3. Předsedovi kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu,
který byl jmenován do funkce v roce 2011, končí funkční období za 3
roky ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
4. Předsedovi kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu,
který byl jmenován do funkce v roce 2012, končí funkční období za 4
roky ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
5. Předsedovi kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu,
který byl jmenován do funkce v roce 2013 nebo v roce 2014 přede dnem
nabytí účinnosti tohoto zákona, končí funkční období za 5 let ode dne
nabytí účinnosti tohoto zákona.
1) Zákon č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady
pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a
Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky,
ve znění pozdějších předpisů.
1a) Zákon č. 221/2006 Sb., o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví a
o změně zákonů na ochranu průmyslového vlastnictví (zákon o vymáhání
práv z průmyslového vlastnictví).
1b) Zákon č. 408/2000 Sb., o ochraně práv k odrůdám rostlin a o změně
zákona č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin,
ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochraně práv k odrůdám), ve
znění zákona č. 147/2002 Sb., zákona č. 149/2002 Sb., zákona č.
219/2003 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb. a zákona
č. 554/2005 Sb.
2) § 10 až 12 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných
číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel).
3) Zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s
výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a
soudců, ve znění pozdějších předpisů.
4) Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu
veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně
zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve
znění zákona č. 120/2001 Sb.
5) § 49 odst. 6 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o
změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla).
6) Zákon č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců a státních zástupců.
6a) § 28 zákona č. 236/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
7) Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.
7a) § 3 odst. 2 písm. a) zákona č. 7/2002 Sb.
7b) Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění zákona č.
192/2003 Sb.
7c) § 7 a 8 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím
vystupování v právních vztazích.
§ 45 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
7d) § 27 odst. 4 zákoníku práce.
7e) Například zákon č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a
zákon č. 219/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
8) Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících.
9) Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění
pozdějších předpisů.
10) § 124 zákoníku práce.
11) Zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění pozdějších
předpisů.