o pobytu cizinců na území České republiky


Published: 1999

Subscribe to a Global-Regulation Premium Membership Today!

Key Benefits:

Subscribe Now for only USD$20 per month, or Get a Day Pass for only USD$4.99.
326/1999 Sb.



ZÁKON



ze dne 30. listopadu 1999



o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů



Změna: 140/2001 Sb. (část)



Změna: 140/2001 Sb.



Změna: 140/2001 Sb. (část)



Změna: 151/2002 Sb., 217/2002 Sb.



Změna: 222/2003 Sb. (část)



Změna: 222/2003 Sb.



Změna: 217/2002 Sb. (část), 222/2003 Sb. (část)



Změna: 436/2004 Sb.



Změna: 539/2004 Sb.



Změna: 559/2004 Sb.



Změna: 428/2005 Sb.



Změna: 501/2004 Sb., 428/2005 Sb. (část)



Změna: 161/2006 Sb.



Změna: 230/2006 Sb.



Změna: 161/2006 Sb. (část)



Změna: 136/2006 Sb., 165/2006 Sb.



Změna: 112/2006 Sb.



Změna: 170/2007 Sb., 217/2002 Sb. (část), 428/2005 Sb. (část), 161/2006

Sb. (část), 165/2006 Sb. (část)



Změna: 217/2002 Sb., 222/2003 Sb. (část), 428/2005 Sb. (část), 161/2006

Sb. (část), 165/2006 Sb. (část), 379/2007 Sb.



Změna: 140/2008 Sb.



Změna: 124/2008 Sb.



Změna: 379/2007 Sb. (část)



Změna: 379/2007 Sb. (část), 129/2008 Sb., 274/2008 Sb., 382/2008 Sb.



Změna: 47/2009 Sb.



Změna: 197/2009 Sb.



Změna: 306/2008 Sb., 41/2009 Sb., 278/2009 Sb.



Změna: 227/2009 Sb.



Změna: 424/2010 Sb.



Změna: 274/2008 Sb. (část), 281/2009 Sb., 427/2010 Sb.



Změna: 73/2011 Sb.



Změna: 427/2010 Sb. (část)



Změna: 303/2011 Sb., 329/2011 Sb., 341/2011 Sb.



Změna: 375/2011 Sb.



Změna: 222/2012 Sb.



Změna: 427/2010 Sb. (část)



Změna: 494/2012 Sb.



Změna: 103/2013 Sb.



Změna: 103/2013 Sb. (část)



Změna: 103/2013 Sb. (část), 303/2013 Sb., 312/2013 Sb., 344/2013 Sb.



Změna: 101/2014 Sb.



Změna: 203/2015 Sb.



Změna: 318/2015 Sb. (část)



Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:



ČÁST PRVNÍ



POBYT CIZINCŮ NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY



HLAVA I



ÚVODNÍ USTANOVENÍ



§ 1



Předmět úpravy



(1) Tento zákon upravuje v návaznosti na přímo použitelný právní

předpis Evropských společenství^1) podmínky vstupu cizince na území

České republiky (dále jen "území") a vycestování cizince z území,

stanoví podmínky pobytu cizince na území a vymezuje působnost Policie

České republiky (dále jen "policie"), Ministerstva vnitra (dále jen

"ministerstvo") a Ministerstva zahraničních věcí v této oblasti státní

správy.



(2) Cizincem se rozumí fyzická osoba, která není státním občanem České

republiky,^1a) včetně občana Evropské unie.^1b)



(3) Úprava vstupu, pobytu a vycestování občana Evropské unie^1b) se

vztahuje i na občana státu, který je vázán mezinárodní smlouvou

sjednanou s Evropským společenstvím^1c) a na občana státu, který je

vázán Smlouvou o Evropském hospodářském prostoru,^1d) pokud tato

smlouva nestanoví jinak.



§ 2



Působnost zákona



Tento zákon se nevztahuje na cizince, který



a) je žadatelem o udělení mezinárodní ochrany, azylantem anebo osobou

požívající doplňkové ochrany^2) nebo podal proti rozhodnutí soudu o

žalobě proti rozhodnutí ve věci mezinárodní ochrany kasační stížnost,

nestanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis jinak,



b) pobývá na území na základě zvláštního právního předpisu upravujícího

přechodný pobyt cizích ozbrojených sil na území,^3)



c) požádal Českou republiku o udělení oprávnění k pobytu za účelem

poskytnutí dočasné ochrany na území, a cizince, který pobývá na území

na základě uděleného oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany,

pokud tento zákon nebo zvláštní právní předpis^3a) nestanoví jinak.



HLAVA II



VSTUP NA ÚZEMÍ



§ 3



(1) Cizinec je oprávněn vstoupit na území přes hraniční přechod v místě

a čase určeném k provádění hraniční kontroly.



(2) Hraničním přechodem se rozumí



a) místo vymezené mezinárodní smlouvou, jíž je Česká republika vázána,

(dále jen "mezinárodní smlouva") určené pro překračování státních

hranic České republiky za podmínek stanovených mezinárodní smlouvou

nebo tímto zákonem,



b) mezinárodní letiště, které je vnější hranicí podle zvláštního

právního předpisu,^3a) pokud splňuje tyto podmínky:



1. bylo jako mezinárodní letiště určeno podle zvláštního právního

předpisu^4) a



2. provozovatel letiště splnil bezpečnostní podmínky stanovené ve

zvláštním právním předpisu,^3a)



c) vnitřní hranice^3a) nebo



d) prostor mezistátního vlaku a paluba lodě mezistátní osobní nebo

nákladní lodní přepravy v době, kdy je v tomto prostoru prováděna

hraniční kontrola.



§ 4



(1) Cizinec je povinen podrobit se hraniční kontrole bez odkladu po

překročení státních hranic, pokud je hraniční kontrola prováděna na

území, nebo překročit státní hranice bez odkladu po ukončení hraniční

kontroly, pokud je prováděna mimo území. Na vnitřní hranici se hraniční

kontrola provádí v případě přijetí rozhodnutí vlády o zajišťování

ochrany vnitřních hranic podle zvláštního právního předpisu.^3a)



(2) Policie potvrdí v souladu s přímo použitelným právním předpisem

Evropských společenství^1) cizinci vstup na území vyznačením otisku

vstupního razítka do jeho cestovního dokladu.



(3) Provádí-li policie hraniční kontrolu na základě mezinárodní smlouvy

mimo území, má tato kontrola a na jejím základě provedené úkony stejné

právní účinky jako hraniční kontrola provedená na území.



§ 5



(1) Podmínky vstupu na území a provádění hraniční kontroly stanoví

přímo použitelný právní předpis Evropských společenství^1).



(2) Při vstupu na území je cizinec při hraniční kontrole povinen

prokázat splnění podmínek stanovených přímo použitelným předpisem

Evropských společenství^1) a dále je na požádání povinen



a) vyplnit a podepsat hraniční průvodku,



b) strpět ověření pravosti cestovního dokladu a ověření své totožnosti

pomocí osobních údajů zapsaných v cestovním dokladu, popřípadě

porovnání biometrických údajů zpracovaných v nosiči dat prostřednictvím

technického zařízení umožňujícího srovnání aktuálně zobrazených

biometrických údajů cizince s biometrickými údaji zpracovanými v nosiči

dat cestovního dokladu, jde-li o cestovní doklad, který obsahuje nosič

dat s biometrickými údaji.



(3) Povinnost předložit cestovní doklad se nevztahuje na cizince, který

je mladší 15 let a je zapsán do cestovního dokladu jiného cizince.



(4) Splnění podmínek podle odstavce 1 a odstavce 2 písm. a) se

nevztahuje na cizince, který je



a) přebírán od orgánu cizího státu podle zvláštního zákona^5),



b) přes území provážen (§ 152), nebo



c) na území předáván podle mezinárodní smlouvy nebo přímo použitelného

právního předpisu Evropských společenství.



(5) Občan Evropské unie a rodinný příslušník občana Evropské unie je

povinen při hraniční kontrole předložit policii cestovní doklad.

Nemá-li občan Evropské unie cestovní doklad nebo nemůže-li si jej

obstarat, policie mu při hraniční kontrole umožní, aby svou totožnost a

skutečnost, že je občanem členského státu Evropské unie, prokázal jiným

dokladem. Nemá-li rodinný příslušník občana Evropské unie cestovní

doklad nebo nemůže-li si jej obstarat, policie mu při hraniční kontrole

umožní, aby svou totožnost a skutečnost, že je rodinným příslušníkem

občana Evropské unie, prokázal jiným dokladem.



(6) Rodinný příslušník občana Evropské unie, který sám není občanem

Evropské unie, je dále povinen při hraniční kontrole policii předložit

vízum opravňující k pobytu na území, vztahuje-li se na něho vízová

povinnost.



§ 6



zrušen



§ 7



zrušen



§ 8



zrušen



§ 9



Odepření vstupu na území



(1) Policie odepře cizinci vstup na území, jestliže



a) nemá platný cestovní doklad,



b) předloží padělaný nebo pozměněný cestovní doklad, vízum nebo

povolení k pobytu,



c) nepředloží vízum, podléhá-li cizinec vízové povinnosti nebo povolení

k pobytu,



d) nepředloží doklady prokazující účel a zabezpečení podmínek pobytu na

území,



e) nemá dostatečné množství prostředků k pobytu na území a k

vycestování z území,



f) je nežádoucí osobou (§ 154),



g) je zařazen do informačního systému vytvořeného státy, které jsou

vázány mezinárodními smlouvami o odstraňování kontrol na společných

hranicích^5a) (dále jen "smluvní stát"), za účelem získání přehledu o

cizincích, jimž nelze umožnit vstup na území smluvních států (dále jen

"informační systém smluvních států"); to neplatí, je-li cizinci uděleno

vízum opravňující pouze k pobytu na území,



h) je důvodné nebezpečí, že by cizinec mohl při svém pobytu na území

ohrozit bezpečnost státu, závažným způsobem narušit veřejný pořádek

nebo ohrozit mezinárodní vztahy České republiky,



i) je důvodné nebezpečí, že by cizinec mohl při svém pobytu na území

jiného smluvního státu ohrozit jeho bezpečnost nebo v něm závažným

způsobem narušit veřejný pořádek anebo ohrozit mezinárodní vztahy

smluvních států, nebo



j) je důvodné podezření, že cizinec trpí nemocí, která je uvedena v

seznamu stanoveném vyhláškou Ministerstva zdravotnictví (§ 182a odst.

1) (dále jen "závažná nemoc").



(2) Cizinci, kterému bylo uděleno vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem

převzetí povolení k dlouhodobému pobytu nebo povolení k trvalému

pobytu, může policie odepřít vstup na území z důvodu uvedeného v

odstavci 1 písm. a), b), f) až j).



(3) Policie odepře vstup na území



a) občanu Evropské unie,



1. nemá-li platný cestovní doklad a nesplňuje-li podmínky podle § 5

odst. 5,



2. předloží-li padělaný nebo pozměněný cestovní doklad nebo povolení k

pobytu,



3. je-li důvodné podezření, že trpí závažnou nemocí,



4. je-li důvodné nebezpečí, že by při svém pobytu na území mohl ohrozit

bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek, nebo



5. je-li zařazen do evidence nežádoucích osob a příslušný orgán, který

uplatnil podnět na zařazení občana Evropské unie do této evidence (§

154 odst. 2), poskytne dodatečné informace, po jejichž vyhodnocení lze

mít za to, že trvá důvodné nebezpečí, že by mohl při svém pobytu na

území ohrozit bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušit veřejný

pořádek,



b) rodinnému příslušníkovi občana Evropské unie, který sám není občanem

Evropské unie,



1. z důvodů uvedených v písmenu a),



2. nepředloží-li vízum, podléhá-li vízové povinnosti, nebo povolení k

pobytu,



3. je-li důvodné nebezpečí, že by mohl ohrozit bezpečnost jiného

smluvního státu nebo v něm závažným způsobem narušit veřejný pořádek,



4. je-li zařazen do informačního systému smluvních států a příslušný

orgán, který rodinného příslušníka do tohoto systému zařadil, poskytne

dodatečné informace, po jejichž vyhodnocení lze mít za to, že trvá

důvodné nebezpečí, že by mohl při svém pobytu na území jiného smluvního

státu ohrozit jeho bezpečnost nebo závažným způsobem narušit veřejný

pořádek.



(4) Policie vydá rozhodnutí o odepření vstupu, jestliže odepře vstup na

území občanu Evropské unie^1b) z důvodů uvedených v odstavci 3 písm.

a). Obdobně policie postupuje i v případě rodinného příslušníka občana

Evropské unie^1b), pokud rodinný příslušník tohoto občana Evropské unie

doprovází nebo pokud rodinný příslušník prokáže, že tento občan

Evropské unie pobývá na území. Rozhodnutí o odepření vstupu se nevydá,

je-li důvodem odepření vstupu pravomocné rozhodnutí soudu o trestu

vyhoštění z území nebo pravomocné rozhodnutí o správním vyhoštění.



(5) Cizinec, kterému byl odepřen vstup na území, je povinen bez

zbytečného odkladu vycestovat zpět do zahraničí, není-li dále stanoveno

jinak.



§ 10



(1) Povinnost cizince, kterému byl odepřen vstup na území, vycestovat

zpět do zahraničí, se nevztahuje na cizince, pokud



a) je bezprostředně ohrožen jeho život z důvodu úrazu nebo náhlého

onemocnění,



b) by mu neposkytnutí neodkladné zdravotní péče způsobilo trvalé

chorobné změny, nebo



c) je mu nezbytné poskytnout v souvislosti s porodem neodkladnou

zdravotní péči.



(2) Vyžaduje-li zdravotní stav cizince, na kterého se podle odstavce 1

nevztahuje povinnost vycestovat, bezodkladný převoz k poskytovateli

zdravotních služeb, zajistí policie jeho dopravu k poskytovateli

zdravotních služeb na území.



(3) Cizinec, na kterého se podle odstavce 1 nevztahuje povinnost

vycestovat, je oprávněn setrvat na území pouze po dobu nezbytně nutnou;

setrvání na území se nepovažuje za pobyt podle tohoto zákona. Pro účely

poskytnutí zdravotní péče a rozsahu oprávnění policie se na takového

cizince hledí jako na cizince zajištěného podle hlavy XI. Je-li cizinec

přijat k poskytnutí zdravotní péče podle odstavce 1 k poskytovateli

zdravotních služeb poskytujícího ústavní péči, může policie upustit od

střežení cizince po dobu jeho hospitalizace.



(4) Policie cizince dopraví na hraniční přechod za účelem jeho

vycestování zpět do zahraničí, jakmile je s ohledem na svůj zdravotní

stav schopen vycestovat.



§ 11



zrušen



§ 11a



zrušen



§ 12



zrušen



§ 13



Prostředky k pobytu na území



(1) Zajištění prostředků k pobytu na území se prokazuje, není-li dále

stanoveno jinak, předložením



a) peněžních prostředků alespoň ve výši



1. 0,5násobku částky existenčního minima stanovené zvláštním právním

předpisem^6) (dále jen "částka existenčního minima") na 1 den pobytu,

jestliže tento pobyt nemá vcelku přesáhnout dobu 30 dnů,



2. 15násobku částky existenčního minima, jestliže má pobyt na území

přesáhnout dobu 30 dnů, s tím, že tato částka se za každý celý měsíc

předpokládaného pobytu na území zvyšuje o 2násobek částky existenčního

minima,



3. 50násobku částky existenčního minima, jestliže se jedná o pobyt za

účelem podnikání, který má vcelku přesáhnout 90 dnů, nebo



b) dokladu potvrzujícího zaplacení služeb spojených s pobytem cizince

na území nebo dokladu potvrzujícího, že služby budou poskytnuty

bezplatně.



(2) Zajištění prostředků k pobytu na území ve výši uvedené v odstavci 1

písm. a), jde-li o pobyt na území delší než 3 měsíce, se prokazuje



a) výpisem z účtu vedeného v bance nebo jiné finanční instituci

znějícím na jméno cizince, ze kterého vyplývá, že cizinec může během

pobytu na území disponovat peněžními prostředky ve výši uvedené v

odstavci 1 písm. a),



b) jiným dokladem o finančním zajištění, ze kterého vyplývá, že cizinec

může disponovat peněžními prostředky ve výši uvedené v odstavci 1 písm.

a) nebo má zajištěnu úhradu nákladů spojených s jeho pobytem na území,

nebo



c) platnou mezinárodně uznávanou platební kartou; na požádání je

cizinec povinen současně předložit výpis z účtu vedeného v bance nebo

jiné finanční instituci, ze kterého vyplývá, že může disponovat

peněžními prostředky ve výši uvedené v odstavci 1 písm. a).



(3) Cizinec, který bude na území studovat, může předložit jako doklad o

zajištění prostředků k pobytu závazek vydaný státním orgánem nebo

právnickou osobou, že zajistí pobyt cizince na území poskytnutím

peněžních prostředků ve výši částky existenčního minima na 1 měsíc

předpokládaného pobytu, nebo doklad o tom, že veškeré náklady spojené s

jeho studiem a pobytem budou uhrazeny přijímací organizací (školou).

Pokud částka v závazku této výše nedosahuje, je cizinec povinen

předložit doklad o vlastnictví peněžních prostředků ve výši rozdílu

mezi částkou existenčního minima a závazkem na dobu předpokládaného

pobytu, nejvýše však 6násobek částky existenčního minima. Doklad o

zajištění prostředků k pobytu lze nahradit rozhodnutím či smlouvou o

přidělení grantu získaného na základě mezinárodní smlouvy, kterou je

Česká republika vázána.



(4) Cizinec, který nedosáhl věku 18 let, je povinen prokázat zajištění

prostředků k pobytu podle odstavce 1 v poloviční výši.



§ 14



Hraniční průvodka



Hraniční průvodkou se rozumí evidenční doklad obsahující údaje o jménu

a příjmení, dnu, měsíci a roku narození cizince a spolucestujících

cizinců mladších 15 let, o sérii a číslu cestovního dokladu cizince,

jeho státním občanství a pohlaví. Hraniční průvodka dále obsahuje číslo

víza, tovární značku vozidla, s nímž vstupuje na území, mezinárodní

poznávací značku a státní poznávací značku tohoto vozidla a jeho barvu,

datum a místo vstupu na území a datum vycestování z území, účel a místo

pobytu na území.



§ 15



Pozvání



(1) Rozsah údajů uvedených v pozvání k pobytu cizince na území, který

nepřesáhne dobu 3 měsíců, stanoví přímo použitelný právní předpis

Evropských společenství^27).



(2) V pozvání k pobytu cizince na území delšímu než 3 měsíce se zvoucí

osoba zavazuje, že uhradí náklady



a) spojené s obživou cizince po dobu pobytu na území až do vycestování

z území,



b) spojené s ubytováním cizince po dobu pobytu na území až do

vycestování z území,



c) spojené s poskytnutím zdravotních služeb po dobu pobytu na území až

do vycestování z území, případně též s převozem nemocného nebo ostatků

zemřelého,



d) spojené s pobytem zajištěného cizince na území a jeho vycestováním z

území.



§ 15a



(1) Rodinným příslušníkem občana Evropské unie^1b) se pro účely tohoto

zákona rozumí jeho



a) manžel,



b) rodič, jde-li o občana Evropské unie^1b) mladšího 21 let, kterého

vyživuje a se kterým žije ve společné domácnosti,



c) dítě mladší 21 let nebo takové dítě manžela občana Evropské unie a



d) nezaopatřený přímý příbuzný ve vzestupné nebo sestupné linii nebo

takový příbuzný manžela občana Evropské unie.



(2) Za nezaopatřenou osobu se podle odstavce 1 písm. d) se považuje

občanem Evropské unie nebo jeho manželem vyživovaný cizinec, který



a) se nejdéle do 26 let věku soustavně připravuje na budoucí povolání,



b) se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat

výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, anebo



c) z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopen

vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.



(3) Ustanovení tohoto zákona, týkající se rodinného příslušníka občana

Evropské unie, se obdobně použijí i na cizince, který hodnověrným

způsobem doloží, že



a) je příbuzným občana Evropské unie neuvedeným v odstavci 1, pokud



1. ve státě, jehož je občanem, nebo ve státě, ve kterém měl povolen

trvalý či dlouhodobý pobyt, žil s občanem Evropské unie ve společné

domácnosti,



2. je občanem Evropské unie vyživovaný, nebo



3. se o sebe z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu

nedokáže sám postarat bez osobní péče občana Evropské unie, anebo



b) má s občanem Evropské unie trvalý vztah obdobný vztahu rodinnému a

žije s ním ve společné domácnosti.



(4) Ustanovení tohoto zákona týkající se rodinného příslušníka občana

Evropské unie se použijí i na cizince, který je rodinným příslušníkem

státního občana České republiky^1a).



HLAVA III



PŘECHODNÝ POBYT NA ÚZEMÍ



Díl 1



Přechodný pobyt na území



§ 16



(1) Cizinec pobývá na území přechodně



a) po překročení státních hranic České republiky a po ukončení hraniční

kontroly, nebyl-li mu v rámci hraniční kontroly policií odepřen vstup

na území,



b) po překročení státních hranic, není-li hraniční kontrola prováděna,

nebo



c) ode dne narození na území, za podmínek stanovených tímto zákonem (§

88).



(2) Přechodný pobyt podle odstavce 1 písm. a) počíná dnem a hodinou

překročení státních hranic České republiky, je-li hraniční kontrola

prováděna mimo území, nebo dnem a hodinou ukončení hraniční kontroly,

je-li tato prováděna na státních hranicích České republiky nebo po

překročení těchto hranic.



§ 17



Cizinec může pobývat na území přechodně



a) bez víza,



b) na základě krátkodobého víza uděleného podle přímo použitelného

právního předpisu Evropských společenství^27),



c) na základě dlouhodobého víza, povolení k dlouhodobému pobytu nebo

povolení k přechodnému pobytu, nebo



d) na základě výjezdního příkazu.



§ 17a



zrušen



§ 17b



Dlouhodobé vízum



Dlouhodobým vízem je vízum k pobytu nad 90 dnů.



Díl 2



Přechodný pobyt na území bez víza



§ 18



Cizinec může pobývat na území přechodně bez víza,



a) stanoví-li tak přímo použitelný právní předpis Evropských

společenství^6a) a není-li v souladu s tímto právním předpisem

mezinárodní smlouvou nebo nařízením vlády [§ 181 písm. a)] stanoveno

jinak,



b) stanoví-li tak v souladu s přímo použitelným právním předpisem

Evropských společenství^6a) mezinárodní smlouva nebo vláda svým

nařízením [§ 181 písm. b)],



c) je-li občanem Evropské unie,^1b)



d) je-li



1. ve výkonu zabezpečovací detence, vazby nebo ve výkonu trestu odnětí

svobody; tento cizinec současně může po dobu tohoto výkonu pobývat na

území i bez cestovního dokladu,



2. umístěn v policejní cele^7) nebo v zařízení pro zajištění cizinců

(dále jen "zařízení") (§ 130); tento cizinec současně může po dobu

tohoto umístění pobývat na území i bez cestovního dokladu,



3. mladší 15 let po dobu hospitalizace, pokud přicestoval s jiným

cizincem, v jehož cestovním dokladu je zapsán, a tento cizinec

vycestoval z území; cizinec mladší 15 let může po dobu hospitalizace

pobývat na území i bez cestovního dokladu, anebo



4. jako nezletilé dítě na základě předběžného opatření příslušného

orgánu umístěn do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc^28)

anebo do ústavu pro péči o děti nebo na základě předběžného opatření

příslušného orgánu nebo rozhodnutí příslušného orgánu sociálně-právní

ochrany dětí svěřen do péče fyzické osoby,



5. držitelem dokladu o povolení k pobytu na území jiného smluvního

státu a doba pobytu na území nepřekročí 3 měsíce,



6. žákem, který není státním příslušníkem členského státu Evropské

unie, ale který má bydliště v jiném členském státě Evropské unie a

cestuje na školní výlet v rámci Evropské unie jako člen skupiny žáků,

doprovázené učitelem, a je uveden na seznamu žáků vydaném školou na

jednotném formuláři^7b), v němž se uvede totožnost žáků, účel a délka

jejich pobytu anebo průjezdu,



7. rodinným příslušníkem občana Evropské unie, který sám není občanem

Evropské unie, držitelem pobytové karty rodinného příslušníka občana

Evropské unie nebo průkazu trvalého pobytu na území jiného členského

státu Evropské unie a doba pobytu na území nepřekročí 3 měsíce, nebo



e) je-li rodinným příslušníkem občana Evropské unie, jehož krátkodobé

vízum pozbylo platnost, pokud na území pobývá s občanem Evropské unie a

doba pobytu na území nepřekročí 3 měsíce.



§ 19



Ukončení přechodného pobytu na území, k němuž se vízum nevyžaduje, a

zánik tohoto pobytu



(1) Pobyt cizince na území, k němuž se vízum nevyžaduje, policie

ukončí, jestliže cizinec



a) úmyslně závažným způsobem narušil veřejný pořádek,



b) poruší povinnost stanovenou tímto zákonem,



c) pobývá na území bez platného cestovního dokladu, pokud k tomu není

oprávněn podle tohoto zákona nebo při pobytové kontrole policie zjistí

skutečnost podle § 9 odst. 1 písm. b), f), g), h), i) nebo j),



d) na žádost policie neprokáže zajištění prostředků k pobytu na území

(§ 13) nebo nepředloží ověřené pozvání (§ 15 a 180), nebo



e) na území pobývá na cestovní doklad, který byl orgánem státu, který

jej vydal, prohlášen za neplatný nebo odcizený,



za podmínky, že důsledky budou přiměřené důvodu pro ukončení pobytu.

Při posuzování přiměřenosti policie přihlíží zejména k dopadům ukončení

pobytu do soukromého a rodinného života cizince.



(2) Pobyt cizince na území, k němuž se vízum nevyžaduje, zaniká,

jestliže cizinec na území pobývá v rozporu s mezinárodní smlouvou nebo

nařízením vlády vydaným podle § 181.



(3) Policie ukončí pobyt podle odstavce 1 udělením výjezdního příkazu.

Výjezdní příkaz policie udělí i v případě zániku pobytu podle odstavce

2. Cizinec je povinen vycestovat z území v době stanovené výjezdním

příkazem, není-li zahájeno řízení o vyhoštění cizince z území podle

tohoto zákona (dále jen "správní vyhoštění").



Díl 3



Přechodný pobyt na území na krátkodobá víza



nadpis vypuštěn



§ 20



(1) Podmínky udělování krátkodobého víza, důvody jeho neudělení,

podmínky prodloužení doby pobytu na krátkodobé vízum a důvody zrušení

jeho platnosti stanoví přímo použitelný právní předpis Evropských

společenství^27). O důvodech neudělení krátkodobého víza nebo zrušení

jeho platnosti je cizinec informován na jednotném formuláři^27).



(2) Krátkodobé vízum na hraničním přechodu uděluje a do cestovního

dokladu vyznačuje policie.



(3) Žádost o prodloužení doby pobytu na území na krátkodobé vízum

podává cizinec policii.



(4) Rodinný příslušník občana Evropské unie^1b), který sám není občanem

Evropské unie a na území hodlá cestovat společně s tímto občanem

Evropské unie nebo cestovat za tímto občanem, který již na území

pobývá, je oprávněn podat žádost o udělení krátkodobého víza také na

hraničním přechodu.



(5) Rodinnému příslušníkovi občana Evropské unie^1b), který sám není

občanem Evropské unie a na území hodlá cestovat společně s tímto

občanem Evropské unie nebo cestovat za tímto občanem, který již na

území pobývá, se krátkodobé vízum neudělí, jestliže



a) předloží padělaný nebo pozměněný cestovní doklad,



b) je důvodné podezření, že trpí závažnou nemocí,



c) je důvodné nebezpečí, že by při pobytu na území mohl ohrozit

bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek,



d) je zařazen do informačního systému smluvních států a příslušný

orgán, který rodinného příslušníka do tohoto systému zařadil, poskytne

dodatečné informace, po jejichž vyhodnocení lze mít za to, že trvá

důvodné nebezpečí, že by mohl při pobytu na území jiného smluvního

státu ohrozit jeho bezpečnost nebo závažným způsobem narušit veřejný

pořádek, nebo



e) se dopustil obcházení tohoto zákona s cílem získat vízum k pobytu na

území, zejména pokud účelově uzavřel manželství.



(6) Zastupitelský úřad písemně informuje rodinného příslušníka občana

Evropské unie, který sám není občanem Evropské unie a na území hodlá

cestovat společně s tímto občanem Evropské unie nebo cestovat za tímto

občanem, který již na území pobývá, o důvodech neudělení víza a o jeho

oprávnění požádat ve lhůtě do 15 dnů ode dne doručení oznámení o

neudělení víza Ministerstvo zahraničních věcí o nové posouzení důvodů

neudělení víza (§ 180e) a následné možnosti přezkoumání důvodů

neudělení víza soudem. V případě neudělení víza na hraničním přechodu

informace o oprávnění požádat o nové posouzení důvodů neudělení víza

ministerstvo (§ 180e) a následné možnosti přezkoumání důvodů neudělení

víza soudem sděluje policie.



§ 21



zrušen



nadpis vypuštěn



§ 22



zrušen



§ 23



zrušen



nadpis vypuštěn



§ 24



zrušen



§ 25



zrušen



nadpis vypuštěn



§ 26



zrušen



§ 26a



zrušen



§ 27



zrušen



§ 28



zrušen



§ 29



zrušen



nadpis vypuštěn



§ 29a



zrušen



§ 29b



zrušen



Díl 4



Přechodný pobyt na území na dlouhodobé vízum nebo na povolení k

dlouhodobému pobytu



Oddíl 1



Vízum k pobytu nad 90 dnů



§ 30



(1) Vízum k pobytu nad 90 dnů uděluje ministerstvo na žádost cizince,

který hodlá pobývat na území za účelem vyžadujícím pobyt na území delší

než 3 měsíce. Vízum k pobytu nad 90 dnů nelze udělit za účelem

zaměstnání.



(2) Vízum k pobytu nad 90 dnů se dále uděluje cizinci za účelem

převzetí povolení k trvalému pobytu, povolení k dlouhodobému pobytu za

účelem společného soužití rodiny, studia nebo vědeckého výzkumu,

povolení k dlouhodobému pobytu vydaného podle § 42 odst. 3, § 42g anebo

§ 42i nebo za účelem podání žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu

vydávaného Ministerstvem zahraničních věcí (§ 49).



(3) Vízum podle odstavců 1 a 2 se uděluje s dobou platnosti na 6

měsíců.



(4) Vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem převzetí povolení k

dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny, studia nebo

vědeckého výzkumu, povolení k dlouhodobému pobytu vydaného podle § 42

odst. 3, § 42g anebo § 42i nebo povolení k trvalému pobytu opravňuje

cizince k pobytu na území po dobu 60 dnů. Vízum k pobytu nad 90 dnů za

účelem podání žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu vydávaného

Ministerstvem zahraničních věcí opravňuje k pobytu po dobu 30

pracovních dnů. V případě, že převzetí povolení podle věty první nebo

podání žádosti podle věty druhé brání důvody na vůli cizince nezávislé,

považuje se doba pobytu po vstupu cizince na území za prodlouženou až

do doby, než tyto důvody pominou. Cizinec je povinen po zániku důvodů

podle věty třetí tyto důvody neprodleně oznámit ministerstvu, jde-li o

vízum udělené za účelem převzetí povolení k dlouhodobému pobytu za

účelem společného soužití rodiny, studia nebo vědeckého výzkumu,

povolení k dlouhodobému pobytu vydaného podle § 42 odst. 3, § 42g anebo

§ 42i nebo povolení k trvalému pobytu, nebo Ministerstvu zahraničních

věcí, jde-li o vízum udělené za účelem podání žádosti o povolení k

dlouhodobému pobytu vydávaného tímto ministerstvem.



(5) Žádost o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem výzkumu je na

území oprávněn podat cizinec, který je držitelem povolení k

dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu na území jiného

členského státu Evropské unie^29), pokud plnění účelu tohoto pobytu

vyžaduje pobyt cizince na území delší než 3 měsíce.



§ 31



Náležitosti žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů



(1) K žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů je cizinec povinen

předložit



a) cestovní doklad,



b) doklad potvrzující účel pobytu na území,



c) prostředky k pobytu na území (§ 13),



d) doklad o zajištění ubytování po dobu pobytu na území,



e) fotografie; to neplatí, pokud bude pořizován obrazový záznam

cizince.



(2) K žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem výzkumu je

cizinec, který je držitelem povolení k pobytu za účelem vědeckého

výzkumu na území jiného členského státu Evropské unie^29), povinen

předložit



a) dohodu o hostování uzavřenou s výzkumnou organizací, která má sídlo

na území tohoto členského státu,



b) náležitosti podle odstavce 1 písm. a) a e),



c) písemné vyjádření výzkumné organizace (§ 42f odst. 1) o účelu jeho

pobytu na území a



d) na požádání doklady uvedené v odstavci 4.



(3) K žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem podnikání je

cizinec povinen předložit náležitosti podle odstavce 1 písm. a), c) až

e) a doklad o zápisu do příslušného rejstříku, seznamu nebo

evidence^30).



(4) K žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů je cizinec na požádání

dále povinen předložit



a) doklad obdobný výpisu z evidence Rejstříku trestů jako podklad k

posouzení trestní zachovalosti (§ 174) vydaného státem, jehož je

cizinec státním občanem, jakož i státy, v nichž cizinec pobýval v

posledních 3 letech nepřetržitě po dobu delší než 6 měsíců, nebo čestné

prohlášení v případě, že tento stát takový doklad nevydává; doklad

nelze vyžadovat od cizince mladšího 15 let,



b) lékařskou zprávu, že netrpí závažnou nemocí; o předložení lékařské

zprávy lze požádat pouze v případě důvodného podezření, že závažnou

nemocí trpí.



(5) Povinnost předložit k žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů

prostředky k pobytu na území podle odstavce 1 písm. c) se nevztahuje na

manžela azylanta nebo osoby požívající doplňkové ochrany podle

zvláštního právního předpisu^2), jehož manželství s azylantem nebo

osobou požívající doplňkové ochrany vzniklo před vstupem na území, na

nezletilé dítě azylanta nebo osoby požívající doplňkové ochrany nebo na

nezletilé dítě manžela azylanta nebo osoby požívající doplňkové

ochrany. Namísto cestovního dokladu podle odstavce 1 písm. a) jsou

cizinci uvedení ve větě první k žádosti o udělení víza k pobytu nad 90

dnů oprávněni předložit i jiný doklad vydaný státem, jehož jsou občanem

nebo v němž pobývají, z něhož lze zjistit údaje o jejich totožnosti a

občanství.



(6) Dokladem o zajištění ubytování podle odstavce 1 písm. d) se rozumí

doklad o vlastnictví bytu nebo domu, doklad o oprávněnosti užívání bytu

anebo domu nebo písemné potvrzení osoby, která je vlastníkem nebo

oprávněným uživatelem bytu nebo domu, s jejím úředně ověřeným podpisem,

kterým je cizinci udělen souhlas s ubytováním. Ubytování může být

zajištěno pouze v objektu, který je podle zvláštního právního

předpisu^31) označen číslem popisným nebo evidenčním, popřípadě

orientačním číslem, a je podle stavebního zákona určen pro bydlení,

ubytování nebo rekreaci. Pokud je písemné potvrzení o souhlasu podle

věty první podáváno elektronicky, musí být podepsáno uznávaným

elektronickým podpisem; to neplatí, je-li potvrzení dodáno

prostřednictvím datové schránky.



(7) Před vyznačením víza k pobytu nad 90 dnů je cizinec povinen

předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na

území, které odpovídá podmínkám uvedeným v § 180j. Současně je povinen

na požádání předložit doklad o zaplacení pojistného, uvedeného na

dokladu o cestovním zdravotním pojištění. To neplatí, jde-li o případy

uvedené v § 180j odst. 4.



§ 32



zrušen



§ 33



Vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území



(1) Ministerstvo udělí vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění

pobytu na území cizinci,



a) kterému ve vycestování z území brání překážka na jeho vůli nezávislá

nebo jsou-li splněny podmínky podle § 179 odst. 5,



b) který je svědkem nebo poškozeným v trestním řízení a jeho účast na

řízení je nezbytná,



c) který v době platnosti oprávnění k pobytu, jehož platnost nelze

prodloužit, požádal na území o vydání povolení k trvalému pobytu, pokud

je k tomu podle § 69 oprávněn a o této žádosti nebylo rozhodnuto v době

platnosti oprávnění k pobytu cizince na území, nebo



d) který podal žalobu proti rozhodnutí ministerstva, kterým byla

zrušena platnost víza k pobytu nad 90 dnů nebo povolení k dlouhodobému

pobytu anebo byla zamítnuta žádost o prodloužení platnosti povolení k

dlouhodobému pobytu nebo žádost o povolení k trvalému pobytu, za

podmínky, že současně podal návrh na přiznání odkladného účinku této

žaloby.



(2) Žádost o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu

na území podle odstavce 1 se podává na území ministerstvu.



(3) Ministerstvo dále udělí vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění

pobytu na území cizinci, jehož vycestování z území není možné (§ 120a).



(4) Vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území

vyznačuje do cestovního dokladu ministerstvo.



(5) Dobu platnosti víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na

území ministerstvo stanoví na dobu nezbytně nutnou, nejdéle však na

dobu 6 měsíců.



(6) Cizinec, kterému bylo uděleno vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem

strpění pobytu na území z důvodu podle odstavce 1 písm. a), je povinen

na požádání ministerstva prokázat, že překážka vycestování z území

trvá; brání-li tomuto prokázání překážka na vůli cizince nezávislá, lze

prokázání nahradit čestným prohlášením.



§ 34



Náležitosti žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem

strpění pobytu na území



K žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu

na území je cizinec povinen předložit



a) cestovní doklad, je-li jeho držitelem a neuplynula-li doba platnosti

cestovního dokladu,



b) ověřenou kopii dokladu potvrzujícího existenci důvodu podle § 33

odst. 1 písm. a); nemůže-li předložit takový doklad z důvodů na jeho

vůli nezávislých, lze tento doklad nahradit čestným prohlášením,



c) fotografie,



d) doklad potvrzující existenci důvodu podle § 33 odst. 1 písm. b),



e) doklad o cestovním zdravotním pojištění, které odpovídá podmínkám

uvedeným v § 180j a na požádání doklad o zaplacení pojistného,

uvedeného na dokladu o cestovním zdravotním pojištění, jde-li o cizince

podle § 33 odst. 1 písm. c); to neplatí, jde-li o případy uvedené v §

180j odst. 4,



f) doklad o podání žaloby a návrhu na přiznání odkladného účinku této

žaloby, jde-li o cizince podle § 33 odst. 1 písm. d).



nadpis vypuštěn



§ 35



Prodloužení doby pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů



(1) Dobu pobytu na území, která je kratší než doba platnosti víza k

pobytu nad 90 dnů, ministerstvo na žádost cizince opakovaně prodlouží

za podmínky, že trvá stejný účel, pro který bylo vízum uděleno, nejdéle

však do doby skončení platnosti tohoto víza.



(2) K žádosti o prodloužení doby pobytu na území na vízum k pobytu nad

90 dnů je cizinec povinen předložit náležitosti podle § 31 odst. 1

písm. a) až d) a na požádání náležitost podle § 31 odst. 4 písm. b).

Dále je cizinec povinen předložit doklad o cestovním zdravotním

pojištění po dobu pobytu na území, které odpovídá podmínkám uvedeným v

§ 180j. Současně je na požádání povinen předložit doklad o zaplacení

pojistného, uvedeného na dokladu o cestovním zdravotním pojištění.

Povinnost předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu

pobytu na území neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180j odst. 4.

Cizinec je dále povinen na žádost ministerstva předložit v případě

změny podoby i fotografie.



(3) Dobu pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů nelze prodloužit,

pokud ministerstvo shledá důvod pro zahájení řízení o zrušení platnosti

tohoto víza (§ 37).



§ 36



Prodloužení doby platnosti víza a doby pobytu na území na vízum k

pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území



(1) K žádosti o prodloužení doby platnosti víza a doby pobytu na vízum

k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území je cizinec

povinen předložit náležitosti podle § 34 písm. a), b), d) a e) a v

případě změny podoby na žádost ministerstva i fotografie.



(2) Cizinec, kterému bylo uděleno vízum podle § 33 odst. 3, je povinen

k žádosti o prodloužení doby platnosti víza a doby pobytu na vízum k

pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území předložit

náležitost podle § 34 písm. a), sdělit nebo doložit skutečnosti

prokazující trvání důvodů znemožňujících vycestování a v případě změny

podoby na žádost ministerstva předložit i fotografie.



(3) Dobu platnosti víza a dobu pobytu na území na vízum k pobytu nad 90

dnů za účelem strpění pobytu na území nelze prodloužit, pokud

ministerstvo shledá důvod pro zahájení řízení o zrušení platnosti

tohoto víza (§ 38).



§ 37



Zrušení platnosti víza k pobytu nad 90 dnů



(1) Ministerstvo zruší platnost víza k pobytu nad 90 dnů, jestliže

cizinec



a) byl pravomocně odsouzen za spáchání úmyslného trestného činu,



b) neplní účel, pro který bylo vízum uděleno, nebo



c) o zrušení platnosti víza požádá.



(2) Ministerstvo dále zruší platnost víza k pobytu nad 90 dnů, jestliže



a) cizinec v žádosti o udělení víza uvedl nepravdivé údaje nebo k

žádosti předložil padělané anebo pozměněné doklady nebo doklady, v

nichž uvedené údaje podstatné pro posouzení žádosti neodpovídají

skutečnosti,



b) cizinec přestal splňovat některou z podmínek pro udělení víza,



c) policie při pobytové kontrole [§ 167 písm. d)] zjistí skutečnost

podle § 9 odst. 1 písm. a) nebo b) a



1. cizinec ve lhůtě stanovené policií nepředloží potvrzení o tom, že

požádal o vydání nového cestovního dokladu, nebo



2. ačkoli je důvod pro vydání cizineckého pasu nebo cestovního průkazu

totožnosti, cizinec o vydání tohoto cestovního dokladu nepožádá,



d) cestovní doklad cizince byl orgánem státu, který jej vydal,

prohlášen za neplatný nebo odcizený a cizinec nepředloží potvrzení

podle písmene c) bodu 1 nebo z důvodu podle písmene c) bodu 2,



e) cizinec nesplnil povinnost podle § 88 odst. 2,



f) jiný stát Evropské unie nebo smluvní stát uplatňující společný

postup ve věci vyhošťování rozhodl o vyhoštění cizince ze svého

území^9a) z důvodu odsouzení cizince k trestu odnětí svobody v délce

nejméně 1 rok anebo pro důvodné podezření, že spáchal závažnou trestnou

činnost nebo takovou činnost připravuje na území některého státu

Evropské unie nebo smluvního státu uplatňujícího společný postup ve

věci vyhošťování, a dále z důvodů porušení právních předpisů

upravujících vstup a pobyt cizinců na jejich území, anebo



g) cizinec při pobytové kontrole nepředloží doklad o cestovním

zdravotním pojištění, které odpovídá podmínkám uvedeným v § 180i nebo §

180j, a to ani ve lhůtě stanovené policií; to neplatí, jde-li o případy

uvedené v § 180j odst. 4,



za podmínky, že důsledky tohoto rozhodnutí budou přiměřené důvodu pro

zrušení platnosti víza. Při posuzování přiměřenosti ministerstvo

přihlíží zejména k dopadům tohoto rozhodnutí do soukromého a rodinného

života cizince.



(3) Ministerstvo v rozhodnutí, kterým zruší platnost víza k pobytu nad

90 dnů, stanoví lhůtu k vycestování z území a udělí cizinci výjezdní

příkaz; cizinec je povinen ve stanovené lhůtě z území vycestovat.



§ 38



Zrušení platnosti víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na

území



(1) Cizinec je povinen požádat o zrušení platnosti víza k pobytu nad 90

dnů za účelem strpění pobytu na území uděleného z důvodu podle § 33

odst. 1 písm. a) nejpozději do 3 dnů po zániku překážky vycestování a u

víza uděleného podle § 33 odst. 3 nejpozději do 5 dnů po zániku důvodů

znemožňujících vycestování.



(2) Ministerstvo zruší platnost víza k pobytu nad 90 dnů za účelem

strpění pobytu na území, jestliže pominuly důvody, pro které bylo toto

vízum uděleno, a cizinec nepožádal o zrušení platnosti víza ve lhůtě

podle předchozího odstavce anebo bylo-li vízum uděleno podle § 33 odst.

1 písm. d) a soud žalobě nepřiznal odkladný účinek.



(3) Ministerstvo v rozhodnutí o zrušení platnosti víza k pobytu nad 90

dnů za účelem strpění pobytu na území stanoví lhůtu k vycestování z

území a udělí cizinci výjezdní příkaz; cizinec je povinen ve stanovené

lhůtě z území vycestovat.



§ 39



zrušen



Oddíl 2



Přechodný pobyt na území na diplomatické vízum a zvláštní vízum



§ 40



(1) Diplomatickým vízem se rozumí vízum k pobytu nad 90 dnů udělené

cizinci na základě oficiální žádosti a označené jako "Diplomatické

vízum". Diplomatické vízum lze vyznačit do diplomatického pasu nebo

jiného cestovního dokladu cizince, který požívá příslušných výsad a

imunit.



(2) Zvláštním vízem se rozumí vízum k pobytu nad 90 dnů, udělené

cizinci na základě oficiální žádosti a označené jako "Zvláštní vízum".

Zvláštní vízum lze vyznačit do služebního pasu nebo jiného cestovního

dokladu cizince, který požívá příslušných výsad a imunit.



(3) K žádosti o udělení diplomatického nebo zvláštního víza je cizinec

povinen předložit cestovní doklad a fotografie. Před vyznačením víza je

cizinec povinen na požádání předložit doklad o cestovním zdravotním

pojištění po dobu pobytu na území, které odpovídá podmínkám uvedeným v

§ 180j; na požádání je cizinec současně povinen předložit doklad o

zaplacení pojistného uvedeného na dokladu o cestovním zdravotním

pojištění. Věta druhá se nepoužije, jde-li o případy uvedené v § 180j

odst. 4.



(4) Diplomatické vízum a zvláštní vízum uděluje zastupitelský úřad.



§ 41



Prohlášení neplatnosti diplomatického víza a zvláštního víza



Diplomatické vízum nebo zvláštní vízum prohlašuje za neplatné

Ministerstvo zahraničních věcí.



Oddíl 3



Přechodný pobyt na území na základě povolení k dlouhodobému pobytu



§ 42



Povolení k dlouhodobému pobytu



(1) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu je oprávněn podat cizinec,

který na území pobývá na vízum k pobytu nad 90 dnů, hodlá na území

přechodně pobývat po dobu delší než 6 měsíců a trvá-li stejný účel

pobytu.



(2) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu je dále oprávněn podat

cizinec, který na území pobýval na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem

strpění pobytu podle § 33 odst. 1 písm. a) až c) nebo § 33 odst. 3 a

následně na území pobývá na povolení k dlouhodobému pobytu za účelem

strpění pobytu vydaného podle § 43, pobývá-li na území nepřetržitě po

dobu nejméně 3 let.



(3) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu je dále oprávněn podat

manžel, nezletilé nebo zletilé nezaopatřené dítě manžela nebo takové

dítě cizince, který žádá o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za

účelem vědeckého výzkumu nebo již za tímto účelem na území pobývá (dále

jen "rodinný příslušník výzkumného pracovníka"). K žádosti je rodinný

příslušník výzkumného pracovníka povinen předložit náležitosti uvedené

v § 31 odst. 1 písm. a), c) až e) a prokázat, že je rodinným

příslušníkem výzkumného pracovníka; na požádání je dále povinen

předložit náležitosti uvedené v § 31 odst. 4. Před vyznačením víza k

pobytu nad 90 dnů za účelem převzetí povolení k dlouhodobému pobytu je

rodinný příslušník výzkumného pracovníka povinen předložit doklad o

cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území, které odpovídá

podmínkám uvedeným v § 180j. Současně je povinen na požádání předložit

doklad o zaplacení pojistného uvedeného na dokladu o cestovním

zdravotním pojištění. To neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180j

odst. 4.



(4) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu je dále oprávněn podat

cizinec, který na území pobývá jako člen personálu zastupitelského

úřadu cizího státu nebo mezinárodní vládní organizace akreditované v

České republice anebo jako jeho rodinný příslušník registrovaný

Ministerstvem zahraničních věcí.



(5) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu podle odstavce 1, 2 nebo 4

se podává ministerstvu a žádost o povolení k dlouhodobému pobytu podle

odstavce 3 se podává na zastupitelském úřadu na úředním tiskopisu.

Podat žádost o povolení k dlouhodobému pobytu ministerstvu je dále

oprávněn rodinný příslušník výzkumného pracovníka, který je držitelem

víza k pobytu nad 90 dnů. V žádosti je cizinec povinen uvést údaje v

rozsahu žádosti o povolení k trvalému pobytu.



(6) Cizinec je oprávněn pobývat na území po dobu uvedenou v průkazu o

povolení k pobytu, není-li dále stanoveno jinak.



§ 42a



Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny na

území



(1) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného

soužití rodiny na území^9c) (dále jen "společné soužití rodiny") je

oprávněn podat cizinec, který je



a) manželem cizince s povoleným pobytem,



b) nezletilým nebo zletilým nezaopatřeným dítětem cizince s povoleným

pobytem,



c) nezletilým nebo zletilým nezaopatřeným dítětem manžela cizince s

povoleným pobytem,



d) nezletilým cizincem, který byl cizinci s povoleným pobytem na území

nebo jeho manželu rozhodnutím příslušného orgánu svěřen do náhradní

rodinné péče, nebo který byl cizincem s povoleným pobytem na území nebo

jeho manželem osvojen anebo jehož poručníkem nebo manželem jeho

poručníka je cizinec s povoleným pobytem na území, pokud se bude péče o

nezletilého cizince vykonávat na území,



e) rodičem nezletilého cizince, kterému byl udělen azyl podle

zvláštního právního předpisu^2); nemá-li tento nezletilý cizinec

rodiče, je oprávněn žádost podat jiný jeho přímý příbuzný ve vzestupné

linii, a není-li takového příbuzného, je žádost oprávněn podat poručník

nezletilého cizince,



f) osamělým cizincem starším 65 let nebo bez ohledu na věk cizincem,

který se o sebe nedokáže ze zdravotních důvodů sám postarat, jde-li o

sloučení rodiny s rodičem nebo dítětem s povoleným pobytem na území.



(2) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného

soužití rodiny je dále oprávněn podat cizinec, který před vstupem na

území pobýval na území jiného členského státu Evropské unie jako

rodinný příslušník držitele povolení k dlouhodobému pobytu za účelem

výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci^32) (dále jen „modrá

karta“). Žádost je cizinec povinen podat ve lhůtě do 1 měsíce ode dne

vstupu na území.



(3) Cizinec podle odstavce 1, kterému byl na území povolen pobyt nebo

udělen azyl, se pro účely tohoto zákona považuje za nositele oprávnění

ke sloučení rodiny.



(4) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného

soužití rodiny podává cizinec na zastupitelském úřadu.



(5) V průběhu pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů nebo na

povolení k dlouhodobému pobytu vydané za jiným účelem může cizinec

žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití

rodiny podat na území ministerstvu.



(6) Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny

se cizinci udělí, jestliže



a) cizinec, se kterým má být umožněno společné soužití rodiny, je

držitelem povolení k dlouhodobému pobytu nebo povolení k trvalému

pobytu a pobývá na území po dobu nejméně 15 měsíců; jde-li o sloučení

manželů, současně musí každý z nich dosáhnout věku 20 let,



b) cizinec, se kterým má být umožněno společné soužití rodiny, pobývá

na území po dobu nejméně 6 měsíců a je držitelem povolení vydaného

podle § 42g,



c) manželu, se kterým má být umožněno společné soužití rodiny, byl

udělen azyl podle zvláštního právního předpisu^2), pokud manželství

vzniklo před jeho vstupem na území,



d) nezletilému cizinci, se kterým má být umožněno společné soužití

rodiny, byl udělen azyl podle zvláštního právního předpisu^2),



e) jde o cizince podle odstavce 1 písm. d) nebo f), nebo



f) cizinec, se kterým má být umožněno společné soužití rodiny, je

držitelem modré karty.



(7) V případě polygamního manželství nelze povolení k dlouhodobému

pobytu za účelem společného soužití rodiny vydat cizinci, jehož manžel

je nositelem oprávnění ke sloučení rodiny a již na území s jinou

manželkou pobývá.



§ 42b



Náležitosti k žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem

společného soužití rodiny



(1) K žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem

společného soužití rodiny je cizinec povinen předložit



a) náležitosti uvedené v § 31 odst. 1 písm. a), d) a e),



b) doklad potvrzující příbuzenský vztah; jde-li o žádost o vydání

povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny s

nositelem oprávnění ke sloučení rodiny, kterému byl udělen azyl podle

zvláštního právního předpisu^2), lze příbuzenský vztah prokázat i jiným

věrohodným způsobem, není-li předložení dokladu možné,



c) souhlas rodiče, popřípadě jiného zákonného zástupce nebo poručníka s

pobytem dítěte na území, pokud nejde o společné soužití rodiny s tímto

rodičem, zákonným zástupcem nebo poručníkem; to neplatí, pokud cizinec

prokáže, že tento doklad nemůže z důvodů na jeho vůli nezávislých

předložit nebo pokud již dítě pobývá na území,



d) doklad prokazující, že úhrnný měsíční příjem rodiny po sloučení

nebude nižší než součet



1. částek životních minim^9d) členů rodiny a



2. nejvyšší částky normativních nákladů na bydlení stanovených pro

účely příspěvku na bydlení zvláštním právním předpisem^9e) nebo částky,

kterou cizinec věrohodně prokáže jako částku skutečných odůvodněných

nákladů vynakládaných na bydlení rodiny.



Za příjem se považuje příjem započitatelný podle zákona o životním a

existenčním minimu, s výjimkou jednorázového příjmu, přídavku na dítě,

podpory v nezaměstnanosti, podpory při rekvalifikaci a dávek v systému

pomoci v hmotné nouzi; pro účely výpočtu příjmu se § 8 odst. 2 až 4

zákona o životním a existenčním minimu nepoužije.



(2) K žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem

společného soužití rodiny je cizinec, který pobýval jako rodinný

příslušník držitele modré karty v jiném členském státě Evropské

unie^32), dále povinen předložit doklad o oprávnění k pobytu, který mu

jako rodinnému příslušníkovi držitele modré karty vydal jiný členský

stát Evropské unie.



(3) Byla-li žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem

společného soužití rodiny s nositelem oprávnění ke sloučení rodiny,

kterému byl udělen azyl podle zvláštního právního předpisu^2), podána

ve lhůtě do 3 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení

azylu, je cizinec povinen k žádosti předložit pouze cestovní doklad a

fotografie a prokázat příbuzenský vztah způsobem podle odstavce 1 písm.

b).



(4) K žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem

společného soužití rodiny je cizinec na požádání dále povinen přiložit

doklady uvedené v § 31 odst. 4.



(5) Před vyznačením víza k pobytu nad 90 dnů za účelem převzetí

povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny je

cizinec povinen předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění po

dobu pobytu na území, které odpovídá podmínkám uvedeným v § 180j.

Současně je povinen na požádání předložit doklad o zaplacení pojistného

uvedeného na dokladu o cestovním zdravotním pojištění. To neplatí,

jde-li o případy uvedené v § 180j odst. 4.



§ 42c



Povolení k dlouhodobému pobytu rezidenta jiného členského státu

Evropské unie



(1) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu na území je oprávněn podat

držitel povolení k trvalému pobytu s přiznaným právním postavením

dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropském společenství na území

jiného členského státu Evropské unie^47) (dále jen „rezident jiného

členského státu Evropské unie“), pokud na území hodlá pobývat přechodně

po dobu delší než 3 měsíce.



(2) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu podle odstavce 1 podává

rezident jiného členského státu Evropské unie na zastupitelském úřadu

nebo na území ministerstvu. Na území je rezident jiného členského státu

Evropské unie povinen žádost podat v době platnosti oprávnění k

přechodnému pobytu na území, a to nejpozději do 3 měsíců ode dne vstupu

na území.



(3) K žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu podle odstavce 1

je žadatel povinen předložit



a) doklad prokazující přiznání právního postavení rezidenta jiného

členského státu Evropské unie,



b) doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území,

které odpovídá podmínkám uvedeným v § 180j, a na požádání doklad o

zaplacení pojistného uvedeného na dokladu o cestovním zdravotním

pojištění; to neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180j odst. 4,



c) doklad prokazující , že úhrnný měsíční příjem žadatele a společně s

ním posuzovaných osob pobývajících na území nebude nižší než součet

částek životních minim^9d) žadatele a s ním společně posuzovaných osob

a nejvyšší částky normativních nákladů na bydlení stanovených pro účely

příspěvku na bydlení zvláštním právním předpisem^9e) nebo částky,

kterou žadatel věrohodně prokáže jako částku skutečných odůvodněných

nákladů vynakládaných na bydlení své a společně posuzovaných osob;

společně posuzovanými osobami se pro účely tohoto zákona rozumí osoby

uvedené v § 4 odst. 1 zákona o životním a existenčním minimu za

podmínek uvedených v § 4 odst. 2 a 3 zákona o životním a existenčním

minimu; za příjem se považuje příjem započitatelný podle zákona o

životním a existenčním minimu, s výjimkou jednorázového příjmu,

přídavku na dítě, podpory v nezaměstnanosti, podpory při rekvalifikaci

a dávek v systému pomoci v hmotné nouzi; pro účely výpočtu příjmu se §

8 odst. 2 až 4 zákona o životním a existenčním minimu nepoužije,



d) náležitosti uvedené v § 31 odst. 1, s výjimkou náležitosti podle §

31 odst. 1 písm. c), a



e) na požádání náležitosti podle § 31 odst. 4.



(4) K žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem

zaměstnání je žadatel povinen předložit pracovní smlouvu, dohodu o

pracovní činnosti, dohodu o provedení práce nebo smlouvu o smlouvě

budoucí, v níž se strany zavazují v ujednané lhůtě uzavřít základní

pracovněprávní vztah, a náležitosti uvedené v § 31 odst. 1 písm. a), d)

a e). Na požádání je žadatel povinen dále předložit náležitosti podle §

31 odst. 4.



(5) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu je oprávněn podat i rodinný

příslušník rezidenta jiného členského státu Evropské unie, pokud má s

ním povolen pobyt za účelem společného soužití rodiny na území státu,

který rezidentovi jiného členského státu Evropské unie toto právní

postavení přiznal, nebo mu bylo na území tohoto státu právní postavení

rezidenta jiného členského státu Evropské unie přiznáno.



(6) Rodinný příslušník rezidenta jiného členského státu Evropské unie

je povinen prokázat splnění podmínky podle odstavce 5 a k žádosti

předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění podle odstavce 3

písm. b), doklad prokazující , že úhrnný měsíční příjem žadatele a

společně s ním posuzovaných osob [odstavec 3 písm. c)] nebude nižší než

součet částek životních minim^9d) žadatele a s ním společně

posuzovaných osob a nejvyšší částky normativních nákladů na bydlení

stanovených pro účely příspěvku na bydlení zvláštním právním

předpisem^9e) nebo částky, kterou žadatel věrohodně prokáže jako částku

skutečných odůvodněných nákladů vynakládaných na bydlení své a společně

posuzovaných osob; a dále náležitosti uvedené v § 31 odst. 1 písm. a),

d) a e). Na požádání je rodinný příslušník povinen dále předložit

náležitosti podle § 31 odst. 4.



§ 42d



Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia na území



(1) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia na

území^9f) je oprávněn podat na zastupitelském úřadu cizinec, pokud na

území hodlá pobývat přechodně po dobu delší než 3 měsíce a jde-li o

studium podle § 64, s výjimkou vzdělávání v základní škole, střední

škole nebo v konzervatoři, které není uskutečňováno v rámci výměnného

programu nebo odborné praxe prováděné za úplatu.



(2) K žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu podle odstavce 1

je cizinec povinen



a) předložit náležitosti uvedené v § 31 odst. 1 písm. a), b), d) a e),



b) předložit souhlas rodiče, popřípadě jiného zákonného zástupce nebo

poručníka, s jeho pobytem na území, je-li nezletilý,



c) prokázat zajištění prostředků k pobytu na území (§ 13), jde-li o

studium na vysoké škole nebo neplacenou odbornou praxi; v ostatních

případech doklad o tom, že náklady na pobyt cizince přebírá tuzemská

hostitelská organizace,



d) na požádání předložit náležitosti podle § 31 odst. 4.



(3) Před vyznačením víza k pobytu nad 90 dnů za účelem převzetí

povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia na území je cizinec

povinen předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu

pobytu na území, které odpovídá podmínkám uvedeným v § 180j. Současně

je povinen na požádání předložit doklad o zaplacení pojistného

uvedeného na dokladu o cestovním zdravotním pojištění. To neplatí,

jde-li o případy uvedené v § 180j odst. 4.



§ 42e



Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území



(1) Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území^9g) vydá

ministerstvo na žádost cizinci, který je



a) pravděpodobnou obětí trestného činu obchodování s lidmi^9h), nebo



b) osobou, pro kterou bylo organizováno anebo umožněno nedovolené

překročení státní hranice^9i), nebo osobou, které bylo napomáháno k

neoprávněnému pobytu na území^9i), jejíž svědectví je významné pro

odhalení pachatele nebo organizované skupiny zabývající se

organizováním anebo umožněním nedovoleného překročení státní hranice

nebo napomáháním k neoprávněnému pobytu na území



za podmínky, že spolupracuje s orgány činnými v trestním řízení na

trestním řízení vedeném o podezření ze spáchání tohoto trestného činu a

nespolupracuje s podezřelým ze spáchání tohoto trestného činu. Povolení

k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území ministerstvo vydá na

žádost dále cizinci, jehož spolupráce s orgány činnými v trestním

řízení je významná pro předejití, odhalení, prověřování anebo

vyšetřování zločinu nebo jiného úmyslného trestného činu, k jehož

stíhání zavazuje vyhlášená mezinárodní smlouva, za podmínky, že

spolupracuje s orgány činnými v trestním řízení a nespolupracuje s

podezřelým ze spáchání tohoto trestného činu.



(2) Cizinec podle odstavce 1 musí být neprodleně v jazyce, ve kterém je

schopen se dorozumět, poučen orgánem činným v trestním řízení nebo

ministerstvem o právu požádat o povolení k dlouhodobému pobytu za

účelem ochrany na území a o podmínkách tohoto pobytu. Cizinci je ode

dne, kdy byl poučen podle věty první, poskytnuta lhůta 1 měsíce pro

rozhodnutí, zda bude spolupracovat s orgánem činným v trestním řízení;

platnost této lhůty může být ukončena, pokud cizinec přestal splňovat

některou z podmínek podle odstavce 1, je-li to nezbytné pro zajištění

ochrany veřejného pořádku nebo bezpečnosti státu anebo cizinec o

zrušení platnosti poskytnuté lhůty požádá. V průběhu poskytnuté lhůty

nelze cizince vyhostit či jinak ukončit jeho pobyt na území a lze s ním

vést řízení o udělení mezinárodní ochrany podle zvláštního právního

předpisu^2). Běh lhůty nemá vliv na řízení o správním vyhoštění cizince

nebo na řízení o jeho předání podle mezinárodní smlouvy, která je

součástí právního řádu České republiky.



(3) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území

opatřenou potvrzením orgánu činného v trestním řízení o splnění

podmínek podle odstavce 1 podává cizinec ministerstvu. Žádost o vydání

povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území může podat i

žadatel o udělení mezinárodní ochrany^2).



(4) K žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na

území je cizinec povinen předložit cestovní doklad, je-li jeho

držitelem, a to i tehdy uplynula-li doba jeho platnosti, doklad o

zajištění ubytování po dobu pobytu na území a fotografie.



(5) Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území může dále

ministerstvo vydat na žádost cizinci, který je



a) manželem,



b) nezletilým nebo zletilým nezaopatřeným dítětem, nebo



c) z důvodu omezení svéprávnosti rozhodnutím příslušného orgánu svěřen

do péče cizince uvedeného v odstavci 1,



pokud se v době podání žádosti tento cizinec zdržoval na území a

důvodem pobytu je společné soužití rodiny. K žádosti o vydání povolení

k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území je cizinec povinen

prokázat skutečnosti uvedené v písmenu a), b) nebo c), předložit

cestovní doklad, je-li jeho držitelem, a to i tehdy, uplynula-li doba

jeho platnosti, a fotografie.



(6) Nemůže-li si cizinec, kterému byla podle odstavce 2 poskytnuta

lhůta pro rozhodnutí, zda bude spolupracovat s orgánem činným v

trestním řízení, žadatel o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem

ochrany na území nebo cizinec, kterému bylo toto povolení vydáno,

zajistit ubytování, zajistí mu ubytování ministerstvo nebo právnická

osoba. Ministerstvo může zajistit ubytování i cizinci uvedenému v

odstavci 5. Ministerstvo může na základě písemně uzavřené smlouvy

přispět právnické osobě na úhradu nákladů spojených s ubytováním

cizince.



§ 42f



Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu



(1) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého

výzkumu^29) je oprávněn podat na zastupitelském úřadu cizinec, který

uzavřel s výzkumnou organizací dohodu o hostování^9j) a hodlá na území

přechodně pobývat po dobu delší než 3 měsíce (dále jen "výzkumný

pracovník"). Výzkumnou organizací se pro účely tohoto zákona rozumí

veřejná výzkumná instituce, vysoká škola^9k) nebo jiná výzkumná

organizace zapsaná do seznamu výzkumných organizací schválených pro

přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí vedeného podle

zvláštního právního předpisu^9j). Výzkumnou činností se rozumí též

činnost akademického pracovníka nebo hostujícího profesora u veřejné

výzkumné instituce nebo jiné výzkumné organizace zapsané do seznamu

výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků

ze třetích zemí podle zvláštního právního předpisu^9j).



(2) V průběhu pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů nebo na

povolení k dlouhodobému pobytu vydané za jiným účelem může výzkumný

pracovník žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého

výzkumu podat na území ministerstvu.



(3) K žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem

vědeckého výzkumu je výzkumný pracovník povinen předložit



a) dohodu o hostování^9j),



b) náležitosti uvedené v § 31 odst. 1 písm. a) a e),



c) písemný závazek výzkumné organizace, že uhradí případné náklady

spojené s pobytem výzkumného pracovníka na území po skončení platnosti

oprávnění k pobytu na území, včetně nákladů spojených s jeho

vycestováním z území, pokud tyto náklady vznikly do 6 měsíců ode dne

skončení platnosti dohody o hostování^9j) a byly hrazeny z veřejných

prostředků, a



d) na požádání náležitosti uvedené v § 31 odst. 4.



(4) Před vyznačením víza k pobytu nad 90 dnů za účelem převzetí

povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu je výzkumný

pracovník povinen předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění,

které odpovídá podmínkám uvedeným v § 180j, a to ode dne vstupu na

území České republiky do doby, než se na něho bude vztahovat pojištění

podle zvláštního právního předpisu^33). Současně je povinen na požádání

předložit doklad o zaplacení pojistného uvedeného na dokladu o

cestovním zdravotním pojištění. To neplatí, jde-li o případy uvedené v

§ 180j odst. 4.



(5) Po dobu platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem

vědeckého výzkumu se držitel tohoto povolení pro účely úhrady

poskytování zdravotních služeb považuje za cizince s povoleným trvalým

pobytem.



§ 42g



Zaměstnanecká karta



(1) Zaměstnaneckou kartou se rozumí povolení k dlouhodobému pobytu

opravňující cizince k přechodnému pobytu na území delšímu než 3 měsíce

a k výkonu zaměstnání na pracovní pozici, na kterou byla zaměstnanecká

karta vydána, nebo na pracovní pozici, ke které byl udělen souhlas

ministerstva podle odstavce 7. Cizince, u kterého je podle zákona o

zaměstnanosti vyžadováno povolení k zaměstnání nebo který je uveden v §

98 zákona o zaměstnanosti, opravňuje zaměstnanecká karta k pobytu na

území za účelem zaměstnání^49).



(2) Žádost o vydání zaměstnanecké karty je oprávněn podat cizinec,

pokud



a) je účelem jeho pobytu na území zaměstnání na jedné z pracovních

pozic uvedených v centrální evidenci volných pracovních míst

obsaditelných držiteli zaměstnanecké karty,



b) uzavřel pracovní smlouvu, dohodu o pracovní činnosti nebo smlouvu o

smlouvě budoucí, v níž se strany zavazují v ujednané lhůtě uzavřít

pracovní smlouvu nebo dohodu o pracovní činnosti obsahující ustanovení,

ze kterého vyplývá, že bez ohledu na rozsah práce měsíční mzda, plat

nebo odměna cizince nebude nižší než základní sazba měsíční minimální

mzdy; týdenní pracovní doba v každém základním pracovněprávním vztahu

musí činit nejméně 15 hodin a



c) má odbornou způsobilost pro výkon požadovaného zaměstnání a tato

podmínka vyplývá z charakteru zaměstnání nebo ji stanoví mezinárodní

smlouva, zejména



1. má požadované vzdělání; v odůvodněných případech, zejména v případě

důvodných pochybností, zda cizinec má požadované vzdělání nebo zda toto

vzdělání odpovídá charakteru zaměstnání, je na žádost ministerstva

povinen prokázat, že jeho zahraniční vzdělání bylo uznáno příslušným

orgánem České republiky,



2. má požadovanou odbornou kvalifikaci, pokud je podle zvláštního

právního předpisu^35) vyžadována, a



3. splňuje podmínky pro výkon regulovaného povolání, jde-li o takové

povolání.



(3) Žádost o vydání zaměstnanecké karty je dále oprávněn podat cizinec,

kterému bylo vydáno na danou pracovní pozici povolení k zaměstnání,

je-li podle zákona o zaměstnanosti vyžadováno, a cizinec splňuje

podmínku uvedenou v odstavci 2 písm. b). Cizinec, který v postavení

společníka, člena statutárního orgánu nebo jiného orgánu obchodní

společnosti anebo v postavení člena družstva nebo člena statutárního

orgánu nebo jiného orgánu družstva plní pro tuto právnickou osobu úkoly

vyplývající z předmětu její činnosti, je oprávněn podat žádost o vydání

zaměstnanecké karty, bylo-li mu vydáno povolení k zaměstnání.



(4) Cizinec uvedený v § 98 zákona o zaměstnanosti je oprávněn žádost o

vydání zaměstnanecké karty podat, pokud splňuje podmínku uvedenou v

odstavci 2 písm. b).



(5) Žádost o vydání zaměstnanecké karty se podává na zastupitelském

úřadu. V průběhu pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů nebo na

povolení k dlouhodobému pobytu vydané za jiným účelem může cizinec

žádost o vydání zaměstnanecké karty podat ministerstvu.



(6) Ministerstvo zaměstnaneckou kartu vydá cizinci, bude-li zjištěno

splnění podmínek uvedených v odstavci 2 písm. b) a c) a Úřad práce

České republiky - krajská pobočka nebo pobočka pro hlavní město Prahu

vydal závazné stanovisko, že další zaměstnávání cizince lze vzhledem k

situaci na trhu práce povolit, jde-li o cizince, který není uveden v

odstavci 3 nebo 4 a



a) na území pobývá na základě víza k pobytu nad 90 dnů,



b) je již na území zaměstnán a bylo mu pro tyto účely vydáno povolení k

zaměstnání, ačkoli k vydání zaměstnanecké karty není podle zákona o

zaměstnanosti vyžadováno, a



c) žádá o vydání zaměstnanecké karty na zaměstnání u téhož

zaměstnavatele a na stejnou pracovní pozici, kterou již vykonává.



(7) Změna zaměstnavatele nebo pracovního zařazení držitele

zaměstnanecké karty anebo zaměstnání cizince na další pracovní pozici

nebo u dalšího zaměstnavatele podléhá předchozímu souhlasu

ministerstva. Ministerstvo udělí na žádost držitele zaměstnanecké karty

se změnou souhlas, pokud jsou splněny podmínky uvedené v odstavci 2 a

neexistují-li důvody uvedené v § 56, s výjimkou důvodu uvedeného v § 56

odst. 1 písm. f). K žádosti o udělení souhlasu se změnou podle věty

první je cizinec povinen předložit náležitost podle § 42h odst. 1 písm.

c) a dále náležitost podle § 42h odst. 1 písm. d), pokud je k výkonu

požadovaného zaměstnání nutná jiná odborná způsobilost nebo pokud

doklad, kterým odbornou způsobilost prokázal při vydání zaměstnanecké

karty, pozbyl platnosti.



(8) Odstavec 7 se nepoužije, jedná-li se o cizince uvedeného v § 98

zákona o zaměstnanosti nebo cizince, kterému bylo vydáno na novou

pracovní pozici povolení k zaměstnání, je-li podle zákona o

zaměstnanosti vyžadováno; cizinec je v případě změny zaměstnavatele

nebo pracovního zařazení anebo zaměstnání na další pracovní pozici nebo

u dalšího zaměstnavatele povinen takovou skutečnost oznámit

ministerstvu do 3 pracovních dnů ode dne, kdy k ní došlo.



§ 42h



Náležitosti k žádosti o vydání zaměstnanecké karty



(1) K žádosti o vydání zaměstnanecké karty je cizinec povinen předložit



a) náležitosti podle § 31 odst. 1 písm. a), d) a e),



b) na požádání náležitosti podle § 31 odst. 4,



c) pracovní smlouvu, dohodu o pracovní činnosti nebo smlouvu o smlouvě

budoucí splňující podmínky uvedené v § 42g odst. 2 písm. b),



d) doklady k prokázání odborné způsobilosti pro výkon požadovaného

zaměstnání podle § 42g odst. 2 písm. c), jde-li o žádost podle § 42g

odst. 2 nebo cizince uvedeného v § 42g odst. 6,



e) povolení k zaměstnání, jde-li o žádost podle § 42g odst. 3, a



f) doklad prokazující, že se jedná o cizince uvedeného v § 98 zákona o

zaměstnanosti, jde-li o žádost podle § 42g odst. 4.



(2) Před vyznačením víza k pobytu nad 90 dnů za účelem převzetí

zaměstnanecké karty je cizinec povinen předložit doklad o cestovním

zdravotním pojištění, které odpovídá podmínkám uvedeným v § 180j, a to

na dobu pobytu ode dne vstupu na území do doby, než se na něho bude

vztahovat pojištění podle zvláštního právního předpisu^33), a na

požádání doklad o zaplacení pojistného uvedeného na dokladu o cestovním

zdravotním pojištění; to neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180j

odst. 4.



§ 42i



Modrá karta



(1) Žádost o vydání modré karty^32) je oprávněn podat cizinec, pokud na

území hodlá pobývat přechodně po dobu delší než 3 měsíce a bude

zaměstnán na pracovní pozici vyžadující vysokou kvalifikaci, která

podle zvláštního právního předpisu^8e) může být obsazena cizincem,

který není občanem Evropské unie, nejde-li o



a) žadatele o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého

výzkumu,



b) rodinného příslušníka občana Evropské unie, pokud občan Evropské

unie pobývá na území,



c) rezidenta jiného členského státu Evropské unie, který na území

pobývá na základě povolení k dlouhodobému pobytu podle § 42c za účelem

zaměstnání nebo podnikání,



d) cizince, který na území pobývá v souladu s mezinárodní smlouvou

usnadňující vstup a dočasný pobyt některých kategorií fyzických osob v

souvislosti s obchodem a investicemi, kterou je Česká republika vázána,



e) cizince, který na území pobývá na základě oprávnění k pobytu za

účelem sezónního zaměstnání, nebo



f) cizince, který je zaměstnancem zaměstnavatele z jiného členského

státu Evropské unie vyslaným k výkonu práce v rámci nadnárodního

poskytování služeb na území^34).



(2) Za vysokou kvalifikaci podle odstavce 1 se považuje řádně ukončené

vysokoškolské vzdělání nebo vyšší odborné vzdělání, pokud studium

trvalo aspoň 3 roky.



(3) Žádost o vydání modré karty podává cizinec na zastupitelském úřadu.

Na území je oprávněn žádost o vydání modré karty podat ministerstvu

cizinec, který pobývá na území



a) na vízum k pobytu nad 90 dnů nebo na povolení k dlouhodobému pobytu,

nebo



b) jako držitel modré karty vydané jiným členským státem Evropské unie

a žádost podá ve lhůtě do 1 měsíce ode dne vstupu na území.



(4) Modrá karta opravňuje cizince k pobytu na území a k výkonu

zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci po dobu v ní uvedenou.



(5) Jde-li o výkon zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci a jedná

se o regulované povolání, ministerstvo rozhodne o vydání modré karty po

vyjádření příslušného uznávacího orgánu^35).



(6) Ministerstvo žádost o vydání modré karty zamítne, jestliže



a) cizinec předložil padělané anebo pozměněné náležitosti nebo v nichž

uvedené údaje podstatné pro posouzení žádosti neodpovídají skutečnosti,

nebo



b) jsou zjištěny skutečnosti uvedené v § 9 odst. 1 písm. f), g), h), i)

nebo j),



c) se nejedná o zaměstnání na pracovní pozici vyžadující vysokou

kvalifikaci, která podle zvláštního právního předpisu^8e) může být

obsazena cizincem, který není občanem Evropské unie.



(7) Ministerstvo v modré kartě v rubrice druh povolení vyznačí záznam

„MODRÁ KARTA EU“.



(8) Skončí-li držiteli modré karty pracovní poměr v době její

platnosti, je povinen tuto skutečnost ve lhůtě do 3 pracovních dnů

oznámit ministerstvu.



(9) Změna zaměstnavatele nebo pracovního zařazení držitele modré karty

podléhá během prvních dvou let pobytu na území předchozímu souhlasu

ministerstva. Ministerstvo souhlas s uvedenými změnami udělí na žádost

držitele modré karty, pokud držitel této karty podmínky uvedené v

odstavci 1 i nadále splňuje. Po uplynutí dvou let pobytu na území je

držitel modré karty povinen tyto změny oznámit ministerstvu ve lhůtě do

3 pracovních dnů.



(10) Ministerstvo po posouzení žádosti o vydání modré karty písemně

informuje zaměstnavatele o tom, že cizinec splnil podmínky pro vydání

modré karty; v informaci uvede jméno, popřípadě jména, příjmení a

státní občanství cizince, datum, od kdy splňuje podmínky pro vydání

modré karty, označení pracovní pozice, pro kterou bude modrá karta

vydána, číslo modré karty vydané cizinci a datum jejího převzetí.



§ 42j



Náležitosti k žádosti o vydání modré karty



(1) K žádosti o vydání modré karty je cizinec povinen předložit



a) náležitosti podle § 31 odst. 1 písm. a), d) a e),



b) pracovní smlouvu pro výkon zaměstnání vyžadujícího vysokou

kvalifikaci sjednanou na dobu nejméně jednoho roku na zákonem

stanovenou týdenní pracovní dobu, která dále obsahuje výši sjednané

hrubé měsíční nebo roční mzdy odpovídající alespoň výši 1,5násobku

průměrné hrubé roční mzdy vyhlášené sdělením Ministerstva práce a

sociálních věcí,



c) doklady potvrzující vysokou kvalifikaci,



d) jde-li o výkon regulovaného povolání, doklad o splnění podmínek pro

výkon takového povolání,



e) na požádání náležitosti podle § 31 odst. 4.



(2) Cizinec, který před podáním žádosti o vydání modré karty na území

pobýval jako držitel modré karty v jiném členském státě Evropské unie,

je dále povinen předložit doklad prokazující úhrnný měsíční příjem

rodiny podle § 42b odst. 1 písm. d).



(3) Před vyznačením víza k pobytu nad 90 dnů za účelem převzetí modré

karty je cizinec povinen předložit doklad o cestovním zdravotním

pojištění, které odpovídá podmínkám uvedeným v § 180j, a to na dobu

pobytu ode dne vstupu na území do doby, než se na něho bude vztahovat

pojištění podle zvláštního právního předpisu^32), a na požádání doklad

o zaplacení pojistného uvedeného na dokladu o cestovním zdravotním

pojištění; to neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180j odst. 4.



§ 43



Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území



(1) Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území

uděluje ministerstvo na žádost cizince, kterému bylo uděleno vízum k

pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území podle § 33, pokud

pobyt cizince na území bude delší než 6 měsíců a trvají-li důvody, pro

které bylo toto vízum uděleno.



(2) Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území se

dále udělí na žádost cizince, kterému skončila platnost povolení k

dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území nebo mu bylo toto

povolení zrušeno z důvodu ukončení trestního řízení, a probíhá řízení

proti zaměstnavateli o vyplacení dlužné mzdy a tato mzda nebyla cizinci

vyplacena.



§ 44



(1) Cizinec, který podal žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu

na zastupitelském úřadu a bylo mu uděleno vízum podle § 30 odst. 4, je

povinen za účelem vydání průkazu o povolení k pobytu se do 3 pracovních

dnů ode dne vstupu na území osobně dostavit na ministerstvo ke

zpracování údajů nezbytných pro vydání průkazu o povolení k pobytu, a

to včetně pořízení biometrických údajů cizince a jeho podpisu, který je

určen k jeho dalšímu digitálnímu zpracování; podpis se nepořídí, pokud

cizinci v jeho provedení brání těžko překonatelná překážka. Cizinec,

který podal žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu na území

ministerstvu a splňuje podmínky pro vydání povolení k dlouhodobému

pobytu, je povinen se na výzvu osobně dostavit ke zpracování údajů

nezbytných pro vydání průkazu o povolení k pobytu, a to včetně pořízení

biometrických údajů cizince a jeho podpisu, který je určen k jeho

dalšímu digitálnímu zpracování; podpis se nepořídí, pokud cizinci v

jeho provedení brání těžko překonatelná překážka.



(2) Cizinci, který podal žádost o vydání zaměstnanecké karty nebo modré

karty, ministerstvo po pořízení biometrických údajů vydá potvrzení o

splnění podmínek pro vydání povolení k dlouhodobému pobytu.



(3) Cizinec je povinen ve lhůtě stanovené ministerstvem, nejpozději

však do 60 dnů ode dne pořízení biometrických údajů, dostavit se na

ministerstvo k převzetí průkazu o povolení k pobytu.



(4) Povolení k dlouhodobému pobytu ministerstvo vydává s dobou

platnosti



a) potřebnou k dosažení účelu, který vyžaduje pobyt na území, kratší

než 1 rok,



b) 1 rok, jde-li o přechodný pobyt za účelem studia s předpokládanou

dobou pobytu delší než 1 rok nebo povolení k dlouhodobému pobytu za

účelem strpění pobytu,



c) odpovídající v případě společného soužití rodiny době platnosti

průkazu o povolení k pobytu, který byl vydán nositeli oprávnění ke

sloučení rodiny, nejméně však na 1 rok,



d) 2 roky v případě společného soužití rodiny, bylo-li nositeli

oprávnění ke sloučení rodiny vydáno povolení k trvalému pobytu,



e) odpovídající v případě rodinného příslušníka rezidenta jiného

členského státu Evropské unie době platnosti průkazu o povolení k

pobytu, který byl vydán tomuto rezidentovi,



f) odpovídající době stanovené ve smlouvě o dobrovolné službě mládeže v

tuzemské hostitelské organizaci, jde-li o vydání povolení k

dlouhodobému pobytu za účelem studia na území podle § 42d,



g) odpovídající v případě rodinného příslušníka výzkumného pracovníka

době platnosti povolení k dlouhodobému pobytu vydaného výzkumnému

pracovníkovi, nebo



h) 2 roky v ostatních případech.



(5) Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území

ministerstvo vydává s platností na dobu potřebnou k dosažení účelu

pobytu, nejméně však na dobu 6 měsíců.



(6) Zaměstnanecká karta se vydává na dobu, na kterou byla uzavřena

pracovní smlouva nebo dohoda o pracovní činnosti, nejdéle však na dobu

2 let; v případě cizince uvedeného v § 42g odst. 3 se zaměstnanecká

karta vydává na dobu platnosti odpovídající době uvedené v povolení k

zaměstnání.



(7) Modrá karta se vydává s dobou platnosti o 3 měsíce delší, než je

doba, na niž byla uzavřena pracovní smlouva, nejdéle však na 2 roky.



(8) Modrá karta podle § 42i se považuje za platnou



a) do doby nabytí právní moci rozhodnutí o prodloužení doby její

platnosti, pokud byla žádost o vydání modré karty podána v době

platnosti modré karty,



b) do doby, než jiný členský stát Evropské unie rozhodne o žádosti o

vydání modré karty, pokud byla žádost o vydání modré karty podána v

době platnosti modré karty podle § 42i,



c) do doby vycestování cizince z území, pokud mu jiný členský stát

Evropské unie vydal modrou kartu,



d) po dobu 3 měsíců ode dne, kdy jiný členský stát Evropské unie

nevyhověl žádosti cizince o vydání modré karty.



(9) Modrá karta vydaná jiným členským státem Evropské unie se na území

považuje za platnou do doby nabytí právní moci rozhodnutí o vydání

modré karty podle § 42i, pokud v době platnosti modré karty vydané

jiným členským státem Evropské unie cizinec požádal o vydání modré

karty podle § 42i a o jejím vydání nebylo rozhodnuto v době platnosti

modré karty vydané jiným členským státem Evropské unie.



(10) Na platnost povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného

soužití rodiny vydaného rodinnému příslušníkovi držitele modré karty a

na platnost takového oprávnění vydaného jiným členským státem Evropské

unie se odstavce 8 a 9 vztahují obdobně.



§ 44a



(1) Dobu platnosti povolení k dlouhodobému pobytu lze opakovaně

prodloužit, a to



a) na dobu stanovenou v § 44 odst. 5,



b) nejdéle na dobu stanovenou v § 44 odst. 4 písm. a), b), e) až h),



c) na dobu platnosti povolení k dlouhodobému pobytu, které bylo vydáno

nositeli oprávnění ke sloučení rodiny, jde-li o dobu platnosti povolení

k dlouhodobému pobytu podle § 44 odst. 4 písm. c),



d) na dobu 5 let, jde-li o dobu platnosti povolení k dlouhodobému

pobytu podle § 44 odst. 4 písm. d),



e) nejdéle na dobu stanovenou v § 44 odst. 7, jde-li o modrou kartu.



(2) Platnost povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia na území

(§ 42d) lze prodloužit opakovaně, vždy však nejdéle o 2 roky, pokud

bylo vydáno za účelem vzdělávání ve vyšší odborné škole nebo studia na

vysoké škole. Pokud bylo toto povolení vydáno za účelem neplacené

odborné praxe, lze jej prodloužit pouze jednou na dobu odpovídající

době stanovené ve smlouvě o odborné praxi v tuzemské hostitelské

organizaci. V ostatních případech se platnost tohoto povolení

neprodlužuje.



(3) Žádost o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu

přijímá a rozhoduje o ní ministerstvo. Na prodloužení platnosti

povolení k dlouhodobému pobytu se § 35 odst. 2 a 3, § 36, § 46 odst. 3

a 7 a § 47 vztahuje obdobně. Jde-li o žádost o prodloužení platnosti

zaměstnanecké karty, použije se § 47 odst. 2 obdobně na oprávnění k

výkonu zaměstnání na pracovní pozici, na kterou byla zaměstnanecká

karta vydána. Jde-li o žádost o vydání zaměstnanecké karty podle § 42g

odst. 6, použije se § 47 odst. 2 obdobně na oprávnění k výkonu

zaměstnání na pracovní pozici, kterou již cizinec vykonává a na kterou

žádá o vydání zaměstnanecké karty. Věta třetí a čtvrtá neplatí, jde-li

o pracovní pozici, na kterou je podle zákona o zaměstnanosti vyžadováno

povolení k zaměstnání. Pokud ministerstvo žádost zamítne z důvodu, že

Úřad práce České republiky - krajská pobočka nebo pobočka pro hlavní

město Prahu vydal závazné stanovisko, že další zaměstnávání cizince

nelze vzhledem k situaci na trhu práce povolit, zaniká oprávnění k

výkonu zaměstnání ode dne následujícího po dni oznámení tohoto

rozhodnutí; odkladný účinek odvolání proti tomuto rozhodnutí se na

oprávnění k výkonu zaměstnání nevztahuje. O oznámení rozhodnutí podle

předchozí věty ministerstvo bez zbytečného odkladu informuje Úřad práce

České republiky - krajskou pobočku nebo pobočku pro hlavní město Prahu.



(4) K žádosti o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu

vydaného za účelem společného soužití rodiny je cizinec povinen

předložit náležitosti podle § 42b odst. 1 písm. a), c) a d) a dále

doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území, které

odpovídá podmínkám uvedeným v § 180j. Na požádání je současně povinen

předložit doklad o zaplacení pojistného uvedeného na dokladu o

cestovním zdravotním pojištění. To neplatí, jde-li o případy uvedené v

§ 180j odst. 4. Jestliže byl nositeli oprávnění ke sloučení rodiny

udělen azyl, je cizinec povinen předložit pouze cestovní doklad.

Platnost povolení k dlouhodobému pobytu vydaného za účelem společného

soužití rodiny nelze prodloužit, je-li důvod pro zahájení řízení o

zrušení platnosti tohoto povolení (§ 46a).



(5) K žádosti o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu

vydaného rezidentovi jiného členského státu Evropské unie je cizinec

povinen předložit náležitosti podle § 42c odst. 3, s výjimkou dokladu

obdobného výpisu z evidence Rejstříku trestů vydaného státem, jehož je

občanem nebo v němž pobýval, a lékařské zprávy, že netrpí závažnou

nemocí. K žádosti o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému

pobytu za účelem podnikání je dále povinen předložit náležitost podle §

46 odst. 7. K žádosti o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému

pobytu za účelem zaměstnání je cizinec povinen předložit pracovní

smlouvu, dohodu o pracovní činnosti nebo dohodu o provedení práce a

náležitosti uvedené v § 31 odst. 1 písm. a), d) a e).



(6) K žádosti o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za

účelem studia na území vydaného podle § 42d je cizinec povinen



a) předložit náležitosti podle § 31 odst. 1 písm. a), b), d) a e),



b) předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na

území, které odpovídá podmínkám uvedeným v § 180j, a současně na

požádání předložit doklad o zaplacení pojistného uvedeného na dokladu o

cestovním zdravotním pojištění. To neplatí, jde-li o případy uvedené v

§ 180j odst. 4,



c) prokázat zajištění prostředků k pobytu na území (§ 13), jde-li o

studium na vysoké škole nebo neplacenou odbornou praxi; v ostatních

případech doklad o tom, že náklady na pobyt cizince přebírá tuzemská

hostitelská organizace,



d) předložit souhlas rodiče, případně jiného zákonného zástupce nebo

poručníka, s jeho pobytem na území, je-li nezletilý.



(7) Žádost o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za

účelem ochrany na území se podává ministerstvu. K žádosti je cizinec

povinen předložit náležitosti podle § 42e odst. 4, s výjimkou

fotografie. V případě změny podoby je cizinec povinen na požádání

předložit i fotografie.



(8) K žádosti o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za

účelem vědeckého výzkumu je výzkumný pracovník povinen předložit

cestovní doklad a náležitosti uvedené v § 42f odst. 3 písm. a) a c) a

na požádání lékařskou zprávu, že netrpí závažnou nemocí. Platnost

povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu nelze

prodloužit, pokud ministerstvo shledá důvod pro zahájení řízení o

zrušení platnosti tohoto povolení (§ 46d). Rodinný příslušník

výzkumného pracovníka je povinen k žádosti o prodloužení platnosti

povolení k dlouhodobému pobytu předložit náležitosti uvedené v § 31

odst. 1 písm. a) a c) až e) a prokázat, že je rodinným příslušníkem

výzkumného pracovníka.



(9) Platnost zaměstnanecké karty lze při splnění podmínek uvedených v §

42g odst. 2 písm. b) a c), § 42g odst. 3 nebo 4 opakovaně prodloužit na

dobu, na kterou byla uzavřena pracovní smlouva nebo dohoda o pracovní

činnosti, vždy však nejdéle na dobu 2 let; v případě cizince, kterému

byla vydána zaměstnanecká karta podle § 42g odst. 3, se platnost

zaměstnanecké karty prodlouží na dobu odpovídající době uvedené v

rozhodnutí o prodloužení povolení k zaměstnání. Žádost o prodloužení

platnosti zaměstnanecké karty se podává ministerstvu. K žádosti je

cizinec povinen předložit



a) náležitosti podle § 31 odst. 1 písm. a) a d),



b) pracovní smlouvu nebo dohodu o pracovní činnosti splňující podmínky

uvedené v § 42g odst. 2 písm. b) na dobu, na kterou žádá o prodloužení

platnosti zaměstnanecké karty,



c) rozhodnutí o prodloužení povolení k zaměstnání, jde-li o cizince,

kterému byla vydána zaměstnanecká karta podle § 42g odst. 3,



d) doklady k prokázání odborné způsobilosti pro výkon požadovaného

zaměstnání podle § 42g odst. 2 písm. c), jde-li o cizince, kterému byla

vydána zaměstnanecká karta podle § 42g odst. 2, pokud doklad, kterým

cizinec prokázal ministerstvu svoji odbornou způsobilost při vydání

zaměstnanecké karty, pozbyl platnosti,



e) na požádání náležitosti podle § 31 odst. 4 a



f) fotografie v případě změny podoby.



(10) Ministerstvo platnost zaměstnanecké karty neprodlouží,

nesplňuje-li cizinec podmínky uvedené v § 42g odst. 2 písm. b) a c), §

42g odst. 3 nebo 4 anebo je-li důvod pro zahájení řízení o zrušení

platnosti zaměstnanecké karty (§ 46e), a dále, jestliže Úřad práce

České republiky - krajská pobočka nebo pobočka pro hlavní město Prahu

vydal závazné stanovisko, že další zaměstnávání cizince nelze vzhledem

k situaci na trhu práce povolit.



(11) Žádost o prodloužení platnosti modré karty se podává ministerstvu.

K žádosti je cizinec povinen předložit náležitosti podle § 42j odst. 1

písm. a) až d), s výjimkou fotografie.



(12) Splňuje-li cizinec podmínky pro prodloužení platnosti povolení k

dlouhodobému pobytu, je povinen se na výzvu osobně dostavit na

ministerstvo ke zpracování údajů nezbytných pro vydání průkazu o

povolení k pobytu, a to včetně pořízení biometrických údajů cizince a

jeho podpisu, který je určen k jeho dalšímu digitálnímu zpracování;

podpis se nepořídí, pokud cizinci v jeho provedení brání těžko

překonatelná překážka.



(13) Cizinec je povinen ve lhůtě stanovené ministerstvem, nejpozději

však do 60 dnů ode dne pořízení biometrických údajů, dostavit se na

ministerstvo k převzetí průkazu o povolení k pobytu.



§ 45



(1) Cizinec, který hodlá na území pobývat za jiným účelem, než který mu

byl povolen, je povinen požádat ministerstvo o udělení nového povolení

k dlouhodobému pobytu. Nové povolení k dlouhodobému pobytu nelze udělit

v případech uvedených v § 33 odst. 1 nebo 3 s výjimkou případů

uvedených v § 42 odst. 2. Cizinec, který hodlá na území pobývat za

účelem podnikání, může o takovou změnu požádat, pokud je držitelem

platného povolení k dlouhodobému pobytu a na území pobývá po dobu delší

než 2 roky.



(2) Cizinec s povoleným dlouhodobým pobytem za účelem společného

soužití rodiny je oprávněn po 3 letech pobytu na území nebo po dosažení

věku 18 let požádat ministerstvo o vydání povolení k dlouhodobému

pobytu za jiným účelem.



(3) Cizinec s povoleným dlouhodobým pobytem za účelem společného

soužití rodiny, který je pozůstalou osobou po nositeli oprávnění ke

sloučení rodiny, je oprávněn požádat ministerstvo o vydání povolení k

dlouhodobému pobytu za jiným účelem, jestliže



a) ke dni úmrtí nositele oprávnění ke sloučení rodiny pobýval na území

nepřetržitě po dobu nejméně 2 let; podmínka nepřetržitého pobytu

neplatí, pokud cizinec v důsledku uzavření sňatku s nositelem oprávnění

ke sloučení rodiny pozbyl státní občanství České republiky, nebo



b) k úmrtí nositele oprávnění ke sloučení rodiny došlo v důsledku

pracovního úrazu nebo nemoci z povolání.



(4) Cizinec s povoleným dlouhodobým pobytem za účelem společného

soužití rodiny je oprávněn požádat o vydání povolení k dlouhodobému

pobytu za jiným účelem v případě rozvodu s nositelem oprávnění ke

sloučení rodiny, pobýval-li ke dni rozvodu na území nepřetržitě po dobu

nejméně 2 let a manželství trvalo nejméně 5 let; podmínka nepřetržitého

pobytu a doby trvání manželství neplatí, pokud tento cizinec v důsledku

uzavření sňatku s nositelem oprávnění ke sloučení rodiny pozbyl státní

občanství České republiky.



(5) K žádosti podle odstavce 3 nebo 4 je cizinec povinen předložit



a) cestovní doklad,



b) doklad potvrzující splnění podmínky podle odstavce 3 nebo 4,



c) doklad o zajištění ubytování na území,



d) doklad podle § 42b odst. 1 písm. d) nebo povolení k zaměstnání,



e) doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území,

které odpovídá podmínkám uvedeným v § 180j a na požádání doklad o

zaplacení pojistného uvedeného na dokladu o cestovním zdravotním

pojištění; to neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180j odst. 4,



f) fotografie.



(6) Oprávnění podat žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu z

důvodu podle odstavce 3 nebo 4 zaniká uplynutím 1 roku ode dne, kdy

tento důvod nastal.



(7) Cizinec s povoleným dlouhodobým pobytem za účelem ochrany na území

je oprávněn po splnění účelu pobytu nebo po 1 roce pobytu na území

požádat ministerstvo o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za jiným

účelem. Ministerstvo dlouhodobý pobyt za jiným účelem nepovolí, jsou-li

zjištěny důvody pro zrušení povolení k dlouhodobému pobytu za účelem

ochrany na území podle § 46c odst. 1 písm. a) až c).



§ 46



(1) Pro povolení k dlouhodobému pobytu platí obdobně § 31 odst. 1, §

33, 34, 37, 38, § 55 odst. 1, § 56, § 58 odst. 3 a § 62 odst. 1

vztahující se na dlouhodobé vízum. K žádosti o vydání povolení k

dlouhodobému pobytu podle § 42 je cizinec dále povinen předložit doklad

o cestovním zdravotním pojištění, které odpovídá podmínkám uvedeným v §

180j. Současně je povinen na požádání předložit doklad o zaplacení

pojistného uvedeného na dokladu o cestovním zdravotním pojištění. To

neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180j odst. 4.



(2) Pro povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na

území z důvodu uvedeného v § 33 odst. 1 písm. a) platí obdobně § 56

vztahující se na vízum k pobytu nad 90 dnů. Pro povolení k dlouhodobému

pobytu za účelem strpění pobytu na území podle § 43 odst. 2 platí

obdobně § 31 odst. 1, § 37, § 55 odst. 1, § 56, § 58 odst. 3 a § 62

odst. 1 vztahující se na dlouhodobé vízum. K žádosti je cizinec povinen

dále předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění, které odpovídá

podmínkám uvedeným v § 180j, a na požádání doklad o zaplacení

pojistného uvedeného na dokladu o cestovním zdravotním pojištění; to

neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180j odst. 4.



(3) Pro povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití

rodiny nebo za účelem vědeckého výzkumu platí obdobně § 55 odst. 1, §

56 odst. 1 písm. a) až c), e), g) a h), § 56 odst. 2 písm. a) a § 62

odst. 1.



(4) Pro povolení k dlouhodobému pobytu rezidenta jiného členského státu

Evropské unie a jeho rodinného příslušníka, který má na území tohoto

státu povolen pobyt za účelem společného soužití rodiny s rezidentem,

platí obdobně § 55 odst. 1, § 56 odst. 1 písm. c), e), g), § 56 odst. 2

písm. a) a § 62 odst. 1 vztahující se na dlouhodobé vízum.



(5) Pro povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia na území (§

42d) platí obdobně § 37, § 55 odst. 1, § 56 odst. 1 písm. a) až c), e),

g), h), § 56 odst. 2 písm. a) a § 62 odst. 1 vztahující se na

dlouhodobé vízum.



(6) Pro zaměstnaneckou kartu platí obdobně § 55 odst. 1, § 58 odst. 3 a

§ 62 odst. 1 vztahující se na dlouhodobé vízum. Ministerstvo

zaměstnaneckou kartu nevydá



a) z důvodů uvedených v § 56, s výjimkou důvodu uvedeného v § 56 odst.

1 písm. f),



b) nesplňuje-li cizinec podmínku uvedenou v § 42g odst. 2, 3 nebo 4,

nebo



c) jestliže jde o žádost o vydání zaměstnanecké karty podanou cizincem

uvedeným v § 42g odst. 6 a Úřad práce České republiky - krajská pobočka

nebo pobočka pro hlavní město Prahu vydal závazné stanovisko, že další

zaměstnávání cizince nelze vzhledem k situaci na trhu práce povolit.



(7) K žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem

podnikání je cizinec povinen předložit



a) náležitosti podle § 31 odst. 1 písm. a), d) a e),



b) doklad prokazující, že úhrnný měsíční příjem cizince a společně s

ním posuzovaných osob pobývajících na území nebude nižší než součet

částek životních minim^9d) cizince a s ním společně posuzovaných osob a

nejvyšší částky normativních nákladů na bydlení stanovených pro účely

příspěvku na bydlení zvláštním právním předpisem^9e) nebo částky,

kterou cizinec věrohodně prokáže jako částku skutečných odůvodněných

nákladů vynakládaných na bydlení své a společně posuzovaných osob;

společně posuzovanými osobami se pro účely tohoto zákona rozumí osoby

uvedené v § 4 odst. 1 zákona o životním a existenčním minimu za

podmínek uvedených v § 4 odst. 2 a 3 zákona o životním a existenčním

minimu; za příjem se považuje příjem započitatelný podle zákona o

životním a existenčním minimu, s výjimkou jednorázového příjmu,

přídavku na dítě, podpory v nezaměstnanosti, podpory při rekvalifikaci

a dávek v systému pomoci v hmotné nouzi; pro účely výpočtu příjmu se §

8 odst. 2 až 4 zákona o životním a existenčním minimu nepoužije,



c) doklad o zápisu do příslušného rejstříku, seznamu nebo evidence^30),



d) potvrzení příslušného finančního úřadu o tom, že nemá vymahatelné

nedoplatky, a potvrzení okresní správy sociálního zabezpečení o tom, že

nemá splatné nedoplatky na pojistném na sociální zabezpečení a

příspěvku na státní politiku zaměstnanosti^36) včetně penále. Není-li

cizinec daňovým subjektem nebo plátcem pojistného na sociální

zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, předloží

doklad vydaný finančním úřadem nebo okresní správou sociálního

zabezpečení potvrzující tuto skutečnost,



e) jde-li o cizince, který je statutárním orgánem obchodní společnosti

anebo družstva nebo jeho členem, dále potvrzení příslušného finančního

úřadu o tom, že tato obchodní společnost nebo družstvo nemá vymahatelné

nedoplatky, a potvrzení okresní správy sociálního zabezpečení o tom, že

tato obchodní společnost nebo družstvo nemá splatné nedoplatky na

pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku

zaměstnanosti včetně penále,



f) na požádání platební výměr daně z příjmu.



(8) Jde-li o vydání povolení k dlouhodobému pobytu cizinci, který je

zařazen do informačního systému smluvních států, ministerstvo projedná

vydání tohoto povolení se smluvním státem^5a), který cizince do tohoto

systému zařadil; v řízení přihlédne ke skutečnostem, které smluvní stát

vedly k zařazení cizince do tohoto systému. Vydání povolení k

dlouhodobému pobytu ministerstvo oznámí smluvnímu státu, který cizince

do informačního systému smluvních států zařadil.



§ 46a



Zrušení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného

soužití rodiny



(1) Na žádost cizince ministerstvo platnost povolení k dlouhodobému

pobytu za účelem společného soužití rodiny zruší.



(2) Ministerstvo dále zruší platnost povolení k dlouhodobému pobytu za

účelem společného soužití rodiny, jestliže



a) cizinec byl pravomocně odsouzen za spáchání úmyslného trestného

činu,



b) jiný stát Evropské unie nebo smluvní stát uplatňující společný

postup ve věci vyhošťování rozhodl o vyhoštění cizince ze svého

území^9a) z důvodu odsouzení cizince k trestu odnětí svobody v délce

nejméně 1 rok anebo pro důvodné podezření, že spáchal závažnou trestnou

činnost nebo takovou činnost připravuje na území některého státu

Evropské unie nebo smluvního státu uplatňujícího společný postup ve

věci vyhošťování, a dále z důvodů porušení právních předpisů

upravujících vstup a pobyt cizinců na jejich území,



c) cizinec při pobytové kontrole nepředloží doklad o cestovním

zdravotním pojištění, které odpovídá podmínkám uvedeným v § 180j, a to

ani ve lhůtě stanovené policií; to neplatí, jde-li o případy uvedené v

§ 180j odst. 4,



d) bylo zjištěno, že by cizinec mohl při dalším pobytu na území ohrozit

bezpečnost České republiky nebo závažným způsobem narušit veřejný

pořádek,



e) cizinec přestal splňovat podmínky prokazované podle § 42b odst. 1

písm. c) nebo d),



f) zjistí, že náležitosti předložené k žádosti o vydání nebo

prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem

společného soužití rodiny jsou padělané anebo pozměněné nebo údaje

podstatné pro posouzení žádosti v nich uvedené neodpovídají

skutečnosti,



g) cizinec nemá na území zajištěno ubytování,



h) cizinec by mohl při dalším pobytu na území ohrozit veřejné zdraví

tím, že trpí závažnou nemocí, pokud k takovému onemocnění došlo před

vstupem cizince na území,



i) cizinec neplní účel, pro který bylo toto povolení vydáno,



j) zjistí, že se cizinec dopustil obcházení tohoto zákona s cílem

získat toto povolení, zejména pokud účelově uzavřel manželství nebo

jeho účelově prohlášeným souhlasem bylo určeno otcovství,



k) požádal nositel oprávnění ke sloučení rodiny o zrušení povolení k

dlouhodobému pobytu nebo mu bylo toto povolení zrušeno, nebo



l) držiteli modré karty byla platnost modré karty zrušena anebo mu

nebyla prodloužena nebo jiným členským státem Evropské unie nebylo

vyhověno jeho žádosti o vydání modré karty a platnost modré karty

vydané na území skončila,



za podmínky, že důsledky tohoto rozhodnutí budou přiměřené důvodu pro

zrušení platnosti. Při posuzování přiměřenosti ministerstvo přihlíží

zejména k dopadům tohoto rozhodnutí do soukromého a rodinného života

cizince.



(3) Ministerstvo v rozhodnutí stanoví lhůtu k vycestování z území a

cizinci udělí výjezdní příkaz; cizinec je povinen ve stanovené lhůtě z

území vycestovat.



§ 46b



Zrušení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu rezidenta jiného

členského státu Evropské unie



(1) Na žádost rezidenta jiného členského státu Evropské unie^7c)

ministerstvo platnost jeho povolení k dlouhodobému pobytu rezidenta

jiného členského státu Evropské unie zruší.



(2) Ministerstvo dále zruší platnost povolení k dlouhodobému pobytu

rezidenta jiného členského státu Evropské unie, jestliže



a) byl držitel tohoto povolení pravomocně odsouzen za spáchání

úmyslného trestného činu,



b) je-li důvodné nebezpečí, že by držitel tohoto povolení mohl při

dalším pobytu na území závažným způsobem narušit veřejný pořádek nebo

ohrozit bezpečnost České republiky,



c) jiný stát Evropské unie nebo smluvní stát uplatňující společný

postup ve věci vyhošťování rozhodl o vyhoštění držitele tohoto povolení

ze svého území^9a) z důvodu odsouzení k trestu odnětí svobody v délce

nejméně 1 rok anebo pro důvodné podezření, že spáchal závažnou trestnou

činnost nebo takovou činnost připravuje na území některého státu

Evropské unie nebo smluvního státu uplatňujícího společný postup ve

věci vyhošťování,



d) držitel tohoto povolení neplní účel, pro který bylo toto povolení

vydáno, s výjimkou případů uvedených v § 46 odst. 8,



e) držitel tohoto povolení při pobytové kontrole nepředloží doklad o

cestovním zdravotním pojištění, které odpovídá podmínkám uvedeným v §

180j, a to ani ve lhůtě stanovené policií; to neplatí, jde-li o případy

uvedené v § 180j odst. 4,



f) držitel tohoto povolení nemá na území zajištěno ubytování,



g) úhrnný měsíční příjem držitele tohoto povolení a společně s ním

posuzovaných osob [§ 42c odst. 3 písm. c)] nedosahuje částky živobytí

společně posuzovaných osob^9o), nebo



h) stát, který držiteli tohoto povolení přiznal právní postavení

rezidenta jiného členského státu Evropské unie, rozhodl o zrušení

tohoto právního postavení a současně o zrušení povolení k trvalému

pobytu na svém území



za podmínky, že důsledky tohoto rozhodnutí budou přiměřené důvodu pro

zrušení platnosti. Při posuzování přiměřenosti ministerstvo přihlíží

zejména k dopadům tohoto rozhodnutí do soukromého a rodinného života

držitele tohoto povolení.



(3) Při zrušení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu rezidenta

jiného členského státu Evropské unie ministerstvo zruší i povolení k

dlouhodobému pobytu na území vydaného jeho rodinnému příslušníkovi za

podmínky, že toto rozhodnutí bude přiměřené z hlediska zásahu do jeho

soukromého nebo rodinného života. Ministerstvo postupuje vůči rodinnému

příslušníkovi rezidenta jiného členského státu Evropské unie obdobně i

v případě, že platnost povolení k dlouhodobému pobytu rezidenta jiného

členského státu Evropské unie zanikla na základě rozhodnutí o

vyhoštění.



(4) Ministerstvo v rozhodnutí stanoví lhůtu k vycestování z území a

rezidentovi jiného členského státu Evropské unie nebo jeho rodinnému

příslušníkovi udělí výjezdní příkaz; rezident jiného členského státu

Evropské unie nebo jeho rodinný příslušník je povinen ve stanovené

lhůtě z území vycestovat.



§ 46c



Zrušení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na

území



(1) Ministerstvo zruší platnost povolení k dlouhodobému pobytu za

účelem ochrany na území^9g), jestliže



a) cizinec přestal plnit podmínky pro vydání tohoto povolení podle §

42e odst. 1,



b) je to nezbytné pro zajištění ochrany veřejného pořádku nebo

bezpečnosti státu, nebo



c) cizinec o zrušení tohoto povolení požádá.



(2) Ministerstvo v rozhodnutí o zrušení platnosti povolení k

dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území stanoví lhůtu k

vycestování z území a cizinci udělí výjezdní příkaz; cizinec je povinen

ve stanovené lhůtě z území vycestovat.



(3) Postup podle odstavce 2 neplatí, byl-li z důvodu uděleného povolení

k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území odložen výkon

rozhodnutí o správním vyhoštění cizince nebo odloženo jeho předání

podle mezinárodní smlouvy. V tomto případě policie dokončí správní

vyhoštění cizince nebo jeho předání podle mezinárodní smlouvy.



(4) Orgán činný v trestním řízení je povinen neprodleně ministerstvo

informovat o skutečnostech odůvodňujících zrušení platnosti povolení k

dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území.



(5) Vykonatelností rozhodnutí o zrušení platnosti povolení k

dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území vydaného cizinci podle §

42e odst. 1 současně zaniká platnost povolení k dlouhodobému pobytu za

účelem ochrany na území vydaného cizinci podle § 42e odst. 5; o této

skutečnosti ministerstvo cizince informuje.



(6) Ministerstvo udělí výjezdní příkaz cizinci, kterému zanikla

platnost povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území

podle odstavce 5; cizinec je povinen ve lhůtě stanovené výjezdním

příkazem z území vycestovat.



§ 46d



Zrušení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého

výzkumu



(1) Na žádost výzkumného pracovníka ministerstvo platnost jeho povolení

k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu zruší.



(2) Ministerstvo dále zruší platnost povolení k dlouhodobému pobytu za

účelem vědeckého výzkumu, jestliže



a) výzkumný pracovník byl pravomocně odsouzen za spáchání úmyslného

trestného činu,



b) jiný stát Evropské unie nebo smluvní stát uplatňující společný

postup ve věci vyhošťování rozhodl o vyhoštění výzkumného pracovníka ze

svého území^9a) z důvodu jeho odsouzení k trestu odnětí svobody v délce

nejméně 1 rok anebo pro důvodné podezření, že spáchal závažnou trestnou

činnost nebo takovou činnost připravuje na území některého státu

Evropské unie nebo smluvního státu uplatňujícího společný postup ve

věci vyhošťování, a dále z důvodů porušení právních předpisů

upravujících vstup a pobyt cizinců na jejich území,



c) bylo zjištěno, že by výzkumný pracovník mohl při dalším pobytu na

území ohrozit bezpečnost České republiky nebo závažným způsobem narušit

veřejný pořádek anebo ohrozit veřejné zdraví tím, že trpí závažnou

nemocí,



d) výzkumná organizace, která s výzkumným pracovníkem uzavřela dohodu o

hostování^9j), byla vyřazena ze seznamu výzkumných organizací

schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí

vedeného podle zvláštního právního předpisu^9j); to neplatí, pokud

výzkumný pracovník uzavřel dohodu o hostování^9j) s jinou výzkumnou

organizací, která je v tomto seznamu zapsána,



e) výzkumný pracovník přestal splňovat podmínky prokazované podle § 42f

odst. 3,



f) zjistí, že náležitosti předložené k žádosti o vydání nebo

prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem

vědeckého výzkumu jsou padělané anebo pozměněné nebo údaje podstatné

pro posouzení žádosti v nich uvedené neodpovídají skutečnosti, nebo



g) výzkumný pracovník neplní účel, pro který bylo toto povolení vydáno,



za podmínky, že důsledky tohoto rozhodnutí budou přiměřené důvodu pro

zrušení platnosti. Při posuzování přiměřenosti ministerstvo přihlíží

zejména k dopadům tohoto rozhodnutí do soukromého a rodinného života

výzkumného pracovníka.



(3) Ministerstvo v rozhodnutí stanoví lhůtu k vycestování z území a

výzkumnému pracovníkovi udělí výjezdní příkaz; výzkumný pracovník je

povinen ve stanovené lhůtě z území vycestovat.



§ 46e



Zrušení platnosti zaměstnanecké karty



(1) Ministerstvo zruší platnost zaměstnanecké karty z důvodů uvedených

v § 37 a dále, jestliže



a) cizinci nebyla uznána odborná kvalifikace příslušným uznávacím

orgánem^35),



b) pracovní poměr cizince skončil; v případě rozvázání pracovního

poměru cizince výpovědí z některého z důvodů uvedených v § 52 písm. a)

až e) zákoníku práce nebo dohodou z týchž důvodů anebo okamžitým

zrušením podle § 56 zákoníku práce se zaměstnanecká karta zruší,

jestliže doba trvání nezaměstnanosti cizince přesáhla 3 po sobě jdoucí

měsíce a cizinec v této lhůtě nepožádal ministerstvo o udělení souhlasu

podle § 42g odst. 7 nebo mu tento souhlas nebyl udělen,



c) dohoda o pracovní činnosti skončila; v případě zrušení dohody o

pracovní činnosti výpovědí danou zaměstnavatelem se zaměstnanecká karta

zruší, jestliže doba trvání nezaměstnanosti cizince přesáhla 1 měsíc a

cizinec v této lhůtě nepožádal ministerstvo o udělení souhlasu podle §

42g odst. 7 nebo mu tento souhlas nebyl udělen, nebo



d) zanikla platnost povolení k zaměstnání cizince nebo bylo cizinci

povolení k zaměstnání odejmuto; v případě rozvázání pracovního poměru

cizince výpovědí z některého z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až e)

zákoníku práce nebo dohodou z týchž důvodů anebo okamžitým zrušením

podle § 56 zákoníku práce se zaměstnanecká karta zruší, nebylo-li

cizinci ve lhůtě 3 měsíců ode dne následujícího po dni skončení

pracovního poměru vydáno nové povolení k zaměstnání nebo cizinec v této

lhůtě nepožádal ministerstvo o udělení souhlasu podle § 42g odst. 7

nebo mu tento souhlas nebyl udělen.



(2) Ministerstvo v rozhodnutí, kterým zruší platnost zaměstnanecké

karty, stanoví lhůtu k vycestování z území a udělí cizinci výjezdní

příkaz; cizinec je povinen ve stanovené lhůtě z území vycestovat.



§ 46f



Zrušení platnosti modré karty



(1) Ministerstvo zruší platnost modré karty, jestliže



a) její držitel o zrušení platnosti modré karty požádá,



b) zjistí, že náležitosti předložené k žádosti o vydání modré karty

nebo prodloužení její platnosti jsou padělané anebo pozměněné nebo

údaje podstatné pro posouzení žádosti v nich uvedené neodpovídají

skutečnosti,



c) její držitel přestal splňovat některou z podmínek pro vydání modré

karty,



d) její držitel neplní účel, pro který byla modrá karta vydána,



e) její držitel neoznámil ministerstvu do 3 pracovních dnů skončení

pracovního poměru nebo změnu pracovního zařazení; to neplatí, pokud

splnění této povinnosti držiteli modré karty zabránily důvody na jeho

vůli nezávislé,



f) doba trvání nezaměstnanosti držitele modré karty přesáhla 3 po sobě

jdoucí měsíce,



g) k nezaměstnanosti držitele modré karty došlo opakovaně po dobu

platnosti modré karty; to neplatí, pokud pracovní poměr skončil z

některého z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až e) zákoníku práce nebo

dohodou z týchž důvodů anebo okamžitým zrušením podle § 56 zákoníku

práce,



h) její držitel nemá na území zajištěno ubytování, nebo



i) jejímu držiteli nebyla uznána odborná kvalifikace příslušným

uznávacím orgánem^35).



(2) Ministerstvo dále zruší platnost modré karty, jestliže



a) její držitel byl pravomocně odsouzen za spáchání úmyslného trestného

činu,



b) jiný stát Evropské unie nebo smluvní stát uplatňující společný

postup ve věci vyhošťování rozhodl o vyhoštění jejího držitele ze svého

území z důvodu odsouzení k trestu odnětí svobody v délce nejméně 1 rok

anebo pro důvodné podezření, že spáchal závažnou trestnou činnost nebo

takovou činnost připravuje na území některého státu Evropské unie nebo

smluvního státu uplatňujícího společný postup ve věci vyhošťování,



c) je důvodné nebezpečí, že by její držitel mohl při dalším pobytu na

území závažným způsobem narušit veřejný pořádek nebo ohrozit bezpečnost

státu, nebo



d) její držitel podal žádost o příspěvek na živobytí, doplatek na

bydlení nebo mimořádnou okamžitou pomoc ze systému pomoci v hmotné

nouzi,



za podmínky, že důsledky tohoto rozhodnutí budou přiměřené důvodu pro

zrušení platnosti modré karty. Při posuzování přiměřenosti ministerstvo

přihlíží zejména k dopadům tohoto rozhodnutí do soukromého a rodinného

života držitele modré karty.



(3) Ministerstvo v rozhodnutí, kterým zruší platnost modré karty,

stanoví lhůtu k vycestování z území a cizinci udělí výjezdní příkaz;

cizinec je povinen ve stanovené lhůtě z území vycestovat.



§ 47



nadpis vypuštěn



(1) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu je cizinec povinen podat

nejdříve 90 a nejpozději 14 dnů před uplynutím platnosti víza k pobytu

nad 90 dnů. V případě, že podání žádosti ve lhůtě podle předchozí věty

zabrání důvody na vůli cizince nezávislé, je cizinec oprávněn tuto

žádost podat do 3 pracovních dnů po zániku těchto důvodů; vízum se do

doby zániku tohoto oprávnění považuje za platné.



(2) Pokud doba platnosti víza k pobytu nad 90 dnů uplyne před

rozhodnutím žádosti o povolení dlouhodobého pobytu, ačkoliv žádost byla

podána ve lhůtě podle odstavce 1, považuje se vízum za platné do doby

nabytí právní moci rozhodnutí o podané žádosti.



(3) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu podle § 42 odst. 4 je

cizinec povinen podat v době platnosti povolení k dlouhodobému pobytu

vydaného Ministerstvem zahraničních věcí nebo v době přechodného pobytu

podle § 18 písm. a) nebo b) a ve lhůtě stanovené v odstavci 1. Na

uvedené žádosti se obdobně vztahuje i ustanovení odstavce 2.



§ 48



Pro účely úhrady poskytování zdravotních služeb, nelze-li úhradu

zajistit jiným způsobem, se za cizince, kterému bylo uděleno oprávnění

k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany na území podle zvláštního

právního předpisu^3a) (dále jen "cizinec požívající dočasné ochrany"),

považuje cizinec,



a) kterému bylo uděleno vízum podle § 33 odst. 1 písm. a) a b), § 33

odst. 3 nebo povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na

území (§ 43),



b) který je uveden v § 42e odst. 1 za podmínek a ve lhůtě podle § 42e

odst. 2,



c) který podal žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem

ochrany na území,



d) kterému bylo povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na

území vydáno,



e) který je uveden v § 42e odst. 5, a to ode dne podání žádosti, nebo



f) který je uveden v § 18 písm. d) bodě 4, a to ode dne nabytí právní

moci předběžného opatření příslušného orgánu.



§ 48a



(1) Ministerstvo na žádost cizince podanou ve lhůtě podle § 42e odst.

2, cizince, který podal žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za

účelem ochrany na území, a cizince, kterému bylo toto povolení vydáno,

rozhodne o poskytnutí finančního příspěvku až do výše



a) 1,6násobku částky životního minima žadatele stanovené zvláštním

právním předpisem^9d), je-li posuzován bez společně posuzovaných osob

[§ 42c odst. 3 písm. c)],



b) 1,5násobku částky životního minima žadatele a společně s ním

posuzovaných osob, jsou-li společně posuzovány 2 až 3 osoby,



c) 1,4násobku částky životního minima žadatele a společně s ním

posuzovaných osob, jsou-li společně posuzovány 4 osoby,



d) 1,3násobku částky životního minima žadatele a společně s ním

posuzovaných osob, je-li společně posuzováno 5 a více osob.



(2) Výše finančního příspěvku se stanoví s ohledem na majetkové poměry

cizince. Finanční příspěvek lze poskytnout ode dne, kdy byl cizinec

poučen podle § 42e odst. 2. Finanční příspěvek se na žádost cizince

poskytuje za dobu 1 měsíce. Finanční příspěvek lze přiznat a vyplatit

nejdříve od počátku kalendářního měsíce, ve kterém bylo zahájeno řízení

o jeho poskytnutí. Finanční příspěvek lze přiznat i opakovaně.



(3) Žadatel o finanční příspěvek podle odstavce 1 je povinen uvést své

finanční a majetkové poměry, popřípadě finanční a majetkové poměry své

rodiny formou čestného prohlášení a doložit je všemi dostupnými

doklady.



(4) Po dobu zajištění cizince v zařízení se finanční příspěvek

neposkytuje. Finanční příspěvek nelze dále poskytnout, pokud



a) odpovědnost za úhradu pobytových nákladů nese právnická nebo fyzická

osoba (§ 15 a 180),



b) žadatel o finanční příspěvek uvedl nepravdivé údaje o svých

finančních nebo majetkových poměrech nebo o finančních nebo majetkových

poměrech své rodiny, nebo



c) žadatel o finanční příspěvek neoznámil skutečnosti rozhodné pro

poskytnutí finančního příspěvku nebo změnu těchto skutečností.



§ 48b



(1) Je-li cizinci, kterému byla poskytnuta lhůta na rozhodnutí, zda

bude spolupracovat s orgánem činným v trestním řízení (§ 42e odst. 2),

cizinci, který podal žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem

ochrany na území, nebo cizinci, kterému bylo toto povolení vydáno,

poskytnuta právnickou osobou zabývající se poskytováním právní pomoci

cizincům tato pomoc bezplatně, může ministerstvo právnické osobě

přispět na úhradu nákladů spojených s poskytováním právní pomoci na

základě písemně uzavřené smlouvy.



(2) Žadatel o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území

je oprávněn pobývat na území do nabytí právní moci rozhodnutí o jeho

žádosti; to neplatí, pokud orgán činný v trestním řízení nepotvrdil, že

žádost o vydání tohoto povolení splňuje podmínky podle § 42e odst. 1.



(3) Po dobu platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany

na území se držitel tohoto povolení pro účely zaměstnání nebo studia

považuje za cizince s povoleným trvalým pobytem.



Oddíl 4



nadpis vypuštěn



§ 49



Přechodný pobyt na území na základě povolení k dlouhodobému pobytu

vydávaného Ministerstvem zahraničních věcí



(1) Ministerstvo zahraničních věcí vydává povolení k dlouhodobému

pobytu členům personálu zastupitelského úřadu cizího státu nebo

mezinárodní vládní organizace akreditované v České republice anebo

jejich rodinným příslušníkům registrovaným Ministerstvem zahraničních

věcí. Toto povolení lze vydat nejdéle na dobu platnosti jejich

registrace.



(2) O povolení k dlouhodobému pobytu je člen personálu zastupitelského

úřadu cizího státu nebo mezinárodní vládní organizace akreditované v

České republice anebo jejich rodinný příslušník registrovaný

Ministerstvem zahraničních věcí, s výjimkou osob pobývajících na území

podle § 18 písm. a) nebo b), povinen požádat během pobytu na území

České republiky, ke kterému jej opravňuje vízum k pobytu nad 90 dnů za

účelem podání žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu vydávaného

Ministerstvem zahraničních věcí.



(3) Člen personálu zastupitelského úřadu cizího státu nebo mezinárodní

vládní organizace akreditované v České republice anebo jejich rodinný

příslušník je oprávněn pobývat na území po dobu uvedenou v povolení k

dlouhodobému pobytu.



(4) Dobu platnosti povolení k dlouhodobému pobytu lze opakovaně

prodloužit.



(5) Povolení k dlouhodobému pobytu prohlašuje za neplatné Ministerstvo

zahraničních věcí.



Díl 5



Výjezdní příkaz a rozhodnutí o povinnosti opustit území



§ 50



Výjezdní příkaz



(1) Výjezdní příkaz je doklad, který z moci úřední uděluje



a) policie po zrušení nebo uplynutí platnosti krátkodobého víza, po

ukončení přechodného pobytu na území nebo v tranzitním prostoru

mezinárodního letiště, k němuž se vízum nevyžaduje, nebo při správním

vyhoštění,



b) ministerstvo po zrušení nebo uplynutí platnosti dlouhodobého víza,

po zamítnutí žádosti o povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu,

pokud uplynula platnost víza, po zrušení nebo zániku platnosti povolení

k dlouhodobému pobytu nebo povolení k trvalému pobytu, po zrušení

přechodného pobytu občanu Evropské unie^1b), po ukončení přechodného

pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie nebo po ukončení

poskytování ochrany na území podle zvláštního právního předpisu^2),

^3a).



(2) Výjezdní příkaz dále uděluje Ministerstvo zahraničních věcí po

uplynutí doby platnosti nebo po prohlášení neplatnosti diplomatického

nebo zvláštního víza (§ 41), po uplynutí doby platnosti nebo po

prohlášení neplatnosti povolení k dlouhodobému pobytu vydávaného tímto

ministerstvem (§ 49 odst. 5) anebo po ukončení přechodného pobytu na

území, k němuž se vízum nevyžaduje.



(3) Výjezdní příkaz opravňuje cizince k přechodnému pobytu na území po

dobu, která je nezbytná k provedení neodkladných úkonů, a k vycestování

z území.



(4) Doba přechodného pobytu cizince na výjezdní příkaz nesmí být delší

než 60 dnů, dobu pobytu stanoví a ve výjezdním příkazu vyznačuje

policie, Ministerstvo zahraničních věcí nebo ministerstvo.



(5) Při ukončení pobytu občanu Evropské unie^1b) nebo jeho rodinnému

příslušníkovi se stanoví doba pobytu na výjezdní příkaz minimálně na 1

měsíc. Podmínka stanovení minimální doby pobytu neplatí, pokud je

důvodné nebezpečí, že by cizinec mohl při svém pobytu na území ohrozit

bezpečnost státu, závažným způsobem narušit veřejný pořádek nebo je

zjištěno, že trpí závažnou nemocí.



(6) Výjezdní příkaz obsahuje údaje o totožnosti cizince, číslo

cestovního dokladu a dobu, ve které je cizinec povinen z území

vycestovat; v zájmu ochrany bezpečnosti státu, udržení veřejného

pořádku nebo ochrany veřejného zdraví anebo v zájmu plnění mezinárodní

smlouvy může být vycestování vázáno podmínkou spočívající v určení

hraničního přechodu pro vycestování z území.



(7) Výjezdní příkaz má tvar štítku, který policie, ministerstvo nebo

Ministerstvo zahraničních věcí vyznačí do cestovního dokladu, v

odůvodněných případech může být výjezdní příkaz vyznačen mimo cestovní

doklad.



§ 50a



Rozhodnutí o povinnosti opustit území



(1) Pobývá-li cizinec, který je držitelem platného oprávnění k pobytu

vydaného jiným členským státem Evropské unie, na území neoprávněně,

policie mu vydá rozhodnutí o povinnosti opustit území.



(2) Postup podle odstavce 1 se nepoužije, pokud by cizinec mohl při

pobytu na území ohrozit bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušit

veřejný pořádek.



(3) Rozhodnutí o povinnosti opustit území policie vydá dále



a) cizinci staršímu 15 let, který nevyužil možnosti dobrovolné

repatriace podle zvláštního právního předpisu^2), za účelem opuštění

území, jestliže



1. nepodal žádost o udělení mezinárodní ochrany, ačkoliv k tomu byl

vyzván,



2. nevycestoval po pravomocném ukončení řízení ve věci mezinárodní

ochrany z území ve lhůtě stanovené výjezdním příkazem nebo ve lhůtě do

30 dnů, nebyl-li cizinci výjezdní příkaz udělen, nebo



3. mu uplynula doba oprávnění k pobytu na území uděleného osobě

požívající doplňkové ochrany (§ 124b), nebo



b) cizinci, který neoprávněně vstoupil nebo pobýval na území a má být

předán podle mezinárodní smlouvy sjednané s jiným členským státem

Evropské unie přede dnem 13. ledna 2009 nebo přímo použitelného

právního předpisu Evropských společenství^37) (§ 129).



(4) Policie v rozhodnutí podle odstavců 1 a 3 stanoví dobu k opuštění

území, a to v rozmezí 7 až 60 dní. Pokud by podle rozhodnutí podle

odstavců 1 a 3 měla doba k opuštění území začít běžet v době trvání

zajištění cizince, začíná tato doba běžet ode dne ukončení zajištění.

Pokud v průběhu doby k opuštění území je cizinec zajištěn, běh této

doby se zajištěním přerušuje.



Díl 6



Společná ustanovení k dlouhodobému vízu



§ 51



(1) Dlouhodobým vízem se rozumí povolení, které po dobu platnosti

opravňuje cizince ke vstupu a pobytu na území a vycestování z území,

pokud tento zákon nestanoví jinak.



(2) Na udělení dlouhodobého víza není právní nárok.



(3) Dlouhodobé vízum je platné po dobu v něm vyznačenou.



(4) Dlouhodobé vízum nelze udělit občanu Evropské unie^1b).



(5) Dlouhodobé vízum se považuje za udělené jeho vyznačením.



§ 52



V zájmu ochrany bezpečnosti státu, udržení veřejného pořádku nebo

ochrany veřejného zdraví anebo v zájmu plnění mezinárodní smlouvy může

být



a) dlouhodobé vízum vázáno podmínkou spočívající v určení hraničního

přechodu pro vstup nebo vycestování z území,



b) zkrácena doba platnosti dlouhodobého víza.



§ 53



(1) Žádost o udělení dlouhodobého víza se podává na zastupitelském

úřadu, pokud tento zákon nestanoví jinak. Žádost je cizinec oprávněn

podat pouze na zastupitelském úřadu ve státě, jehož je cizinec občanem,

popřípadě jenž vydal cestovní doklad, jehož je cizinec držitelem, nebo

ve státě, ve kterém má cizinec povolen dlouhodobý nebo trvalý pobyt; to

neplatí, jde-li o cizince, který je uveden v právním předpise vydaném

podle § 182 odst. 1 písm. e).



(2) Žádost o udělení dlouhodobého víza se podává na úředním tiskopisu.



(3) Žádost o udělení dlouhodobého víza se považuje za nepřípustnou,

jestliže



a) k ní nebyly předloženy náležitosti podle § 31,



b) cizinec odmítl pořízení otisků prstů nebo obrazového záznamu,



c) nebyla podána na úředním tiskopisu, nebo



d) nebyla podána na příslušném zastupitelském úřadu.



(4) Zastupitelský úřad cizinci, který podal nepřípustnou žádost o

udělení dlouhodobého víza, vrátí tiskopis žádosti, veškeré předložené

náležitosti a správní poplatek; současně cizince písemně informuje o

důvodech nepřípustnosti žádosti.



(5) Zastupitelský úřad je oprávněn v souvislosti s podáním žádosti

cizince o udělení dlouhodobého víza snímat otisky prstů a pořizovat

obrazové záznamy.



§ 54



nadpis vypuštěn



V žádosti o udělení dlouhodobého víza je cizinec povinen uvést své

jméno a příjmení, ostatní jména, pohlaví, den, měsíc a rok narození,

místo a stát narození, státní občanství současné a při narození, jméno

a příjmení otce a matky, rodinný stav, místo trvalého pobytu v cizině a

telefonické spojení, druh, číslo a údaj o datu vydání a platnosti

cestovního dokladu včetně označení orgánu, který jej vydal, a jde-li o

cizince s povoleným pobytem na území jiného státu, i údaj o tom, zda je

oprávněn se na jeho území vrátit, včetně údaje o čísle a platnosti

příslušného dokladu, povolání, zaměstnavatele a jeho adresu včetně

telefonického spojení (u studentů název a adresu školy), cíl cesty,

dobu pobytu, počet vstupů a účel pobytu na území, zamýšlený den

příjezdu a odjezdu, místo vstupu na území, v případě průjezdu jeho

trasu, a zda již obdržel příslušné povolení pro vstup na území cílového

státu včetně jeho platnosti a označení orgánu, který povolení vydal,

zamýšlený dopravní prostředek, způsob zajištění úhrady nákladů

spojených s pobytem, adresu pobytu na území včetně telefonického či

jiného spojení, údaje k případné zvoucí osobě, v rozsahu příjmení,

jméno a adresa pobytu na území, nebo jde-li o právnickou osobu, její

název, sídlo a jméno a příjmení oprávněné osoby, upřesňující informace

k účelu pobytu na území, údaje k vízům uděleným v posledních 3 letech

včetně doby jejich platnosti, údaje o předchozím pobytu na území

smluvních států, údaje k manželu a dětem v rozsahu jméno a příjmení,

ostatní jména, den, měsíc, rok a místo narození.



§ 55



Náležitosti žádosti o udělení dlouhodobého víza



(1) Náležitosti k žádosti o udělení dlouhodobého víza nesmí být starší

180 dnů, s výjimkou cestovního dokladu, matričních dokladů a fotografie

cizince, pokud odpovídá jeho skutečné podobě.



(2) Předložení náležitostí k žádosti o udělení dlouhodobého víza se s

výjimkou cestovního dokladu nevyžaduje, jde-li o udělení dlouhodobého

víza v zájmu České republiky.



(3) Cizinec žádající o udělení dlouhodobého víza je povinen na požádání

strpět sejmutí otisků prstů a pořízení obrazového záznamu.



§ 56



Důvody neudělení dlouhodobého víza



(1) Dlouhodobé vízum, s výjimkou víza k pobytu nad 90 dnů za účelem

strpění pobytu na území z důvodu podle § 33 odst. 3, ministerstvo

cizinci neudělí, jestliže



a) se cizinec na požádání ministerstva nebo zastupitelského úřadu

nedostaví k pohovoru nebo nepředloží ve stanovené lhůtě doklady za

účelem ověření údajů uvedených v žádosti o dlouhodobé vízum nebo

jestliže se i přes provedení pohovoru nebo vyhodnocení předložených

dokladů nepodaří tyto údaje ověřit,



b) cizinec vyplní žádost o udělení dlouhodobého víza nepravdivě,



c) je cizinec evidován v evidenci nežádoucích osob,



d) má poznatky o tom, že by náklady spojené s pobytem cizince na území

nesla Česká republika,



e) předloží padělané anebo pozměněné náležitosti nebo údaje podstatné

pro posouzení žádosti v nich uvedené neodpovídají skutečnosti,



f) cizinec podal žádost o udělení dlouhodobého víza za účelem

zaměstnání; ministerstvo v písemné informaci o důvodech neudělení

dlouhodobého víza podle odstavce 4 cizince poučí, že je oprávněn

požádat o vydání zaměstnanecké karty,



g) jsou zjištěny skutečnosti uvedené v § 9 odst. 1 písm. a), b), g),

h), i) nebo j),



h) jsou zjištěny skutečnosti nasvědčující tomu, že cizinec po skončení

pobytu stanoveného dlouhodobým vízem neopustí území nebo že dlouhodobé

vízum hodlá zneužít k jinému účelu, než je uveden v žádosti o udělení

dlouhodobého víza,



i) před vyznačením dlouhodobého víza nepředloží doklad o cestovním

zdravotním pojištění po dobu pobytu na území, které odpovídá podmínkám

uvedeným v § 180j, a na požádání doklad o zaplacení pojistného

uvedeného na dokladu o cestovním zdravotním pojištění, nejde-li o

případy uvedené v § 180j odst. 4,



j) pobyt cizince na území není v zájmu České republiky nebo je zjištěna

jiná závažná překážka pobytu cizince na území, nebo



k) cizinec neuhradil pokutu nebo náklady řízení vzniklé v souvislosti s

řízením vedeným podle tohoto zákona.



(2) Dlouhodobé vízum, s výjimkou víza k pobytu nad 90 dnů za účelem

strpění pobytu na území z důvodu podle § 33 odst. 3, ministerstvo

cizinci neudělí, jestliže



a) nesplňuje podmínku trestní zachovalosti (§ 174), nebo



b) v uplynulých 5 letech porušil povinnost stanovenou tímto zákonem,



za podmínky, že důsledky neudělení dlouhodobého víza budou přiměřené

důvodu pro neudělení dlouhodobého víza. Při posuzování přiměřenosti

ministerstvo přihlíží zejména k dopadům tohoto neudělení do soukromého

a rodinného života cizince.



(3) K důvodu podle odstavce 1 nebo 2 se nepřihlédne, jde-li o udělení

dlouhodobého víza v zájmu České republiky nebo v zájmu plnění

mezinárodního závazku.



(4) Ministerstvo písemně informuje cizince o důvodech neudělení

dlouhodobého víza a o jeho oprávnění požádat ve lhůtě do 15 dnů ode dne

doručení informace o neudělení dlouhodobého víza o nové posouzení

důvodů neudělení dlouhodobého víza (§ 180e).



(5) Jde-li o udělení dlouhodobého víza cizinci, který je zařazen do

informačního systému smluvních států, ministerstvo projedná udělení

víza se smluvním státem, který cizince do tohoto systému zařadil; v

řízení přihlédne ke skutečnostem, které smluvní stát vedly k zařazení

cizince do tohoto systému. Udělení víza ministerstvo oznámí smluvnímu

státu, který cizince do informačního systému smluvních států zařadil.



§ 57



(1) Zastupitelský úřad je oprávněn před odesláním žádosti o udělení

dlouhodobého víza ministerstvu k této žádosti uplatnit stanovisko.

Ministerstvo k tomuto stanovisku při udělování dlouhodobého víza

přihlédne. Pokud cizinec před vyznačením dlouhodobého víza nepředloží

doklad o cestovním zdravotním pojištění nebo doklad o zaplacení

pojistného uvedeného na dokladu o cestovním zdravotním pojištění,

byl-li vyžádán, a dlouhodobé vízum mu z tohoto důvodu nebude uděleno,

zastupitelský úřad tuto skutečnost oznámí ministerstvu; to neplatí,

jde-li o případy uvedené v § 180j odst. 4.



(2) Zastupitelský úřad je oprávněn provést pohovor se žadatelem o

dlouhodobé vízum; jde-li o žadatele o udělení víza k pobytu nad 90 dnů

za účelem podnikání, zastupitelský úřad provede pohovor vždy, a to

zejména s cílem zjistit bližší skutečnosti týkající se uváděného účelu

pobytu na území. O provedeném pohovoru zastupitelský úřad sepíše

záznam, který obsahuje zejména údaje umožňující identifikaci žadatele,

vylíčení průběhu pohovoru, datum, jméno a příjmení nebo služební číslo

a podpis osoby provádějící pohovor a podpis žadatele.



(3) Stanovisko zastupitelského úřadu k žádosti o udělení dlouhodobého

víza se žadateli o dlouhodobé vízum ani jeho zástupci nezpřístupňuje.



§ 58



Vyznačování dlouhodobého víza



(1) Dlouhodobé vízum do cestovního dokladu vyznačuje zastupitelský

úřad, pokud tento zákon nestanoví jinak.



(2) V odůvodněných případech může být dlouhodobé vízum vyznačeno mimo

cestovní doklad.



(3) V dlouhodobém vízu lze vyznačit jeden nebo více účelů pobytu.



§ 59



zrušen



§ 60



(1) Žádost o prodloužení doby pobytu na území na dlouhodobé vízum nebo

prodloužení doby platnosti dlouhodobého víza podává cizinec

ministerstvu.



(2) O prodloužení doby pobytu na území na dlouhodobé vízum nebo

prodloužení doby platnosti dlouhodobého víza je cizinec oprávněn

požádat u dlouhodobých víz nejdříve 90 dnů a nejpozději 14 dnů před

uplynutím doby povoleného pobytu na území nebo doby platnosti

dlouhodobého víza.



(3) V případě, že podání žádosti ve lhůtě podle odstavce 2 zabrání

důvody na vůli cizince nezávislé, je cizinec oprávněn tuto žádost podat

do 3 pracovních dnů po zániku těchto důvodů; dlouhodobé vízum se do

doby zániku oprávnění považuje za platné.



(4) Pokud doba platnosti dlouhodobého víza nebo doba pobytu na toto

dlouhodobé vízum uplyne před rozhodnutím o jejím prodloužení, ačkoli

žádost byla podána ve lhůtě podle odstavce 2 nebo 3, považuje se

dlouhodobé vízum za platné a doba pobytu na toto dlouhodobé vízum za

prodlouženou do nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.



(5) Dobu platnosti dlouhodobého víza nelze prodloužit, pokud tento

zákon nestanoví jinak.



(6) Důvody pro neprodloužení doby pobytu na území na dlouhodobé vízum

nebo pro neprodloužení doby platnosti dlouhodobého víza jsou obdobné

jako důvody pro neudělení dlouhodobého víza.



(7) Pokud o žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem

strpění pobytu na území podle § 33 odst. 1 písm. c) nebylo rozhodnuto v

době platnosti oprávnění k pobytu cizince na území, považuje se jeho

další pobyt na území za pobyt na toto vízum, a to až do rozhodnutí o

žádosti.



§ 61



zrušen



§ 62



Zánik platnosti dlouhodobého víza



(1) Platnost dlouhodobého víza zanikne, jakmile nabyl právní moci

rozsudek ukládající trest vyhoštění^10) nebo je vykonatelné rozhodnutí

o správním vyhoštění.



(2) Platnost dlouhodobého víza uděleného podle § 30 odst. 2 zaniká

převzetím povolení k trvalému pobytu, povolení k dlouhodobému pobytu za

účelem společného soužití rodiny, za účelem studia nebo vědeckého

výzkumu, povolení k dlouhodobému pobytu vydaného rodinnému

příslušníkovi výzkumného pracovníka, zaměstnanecké karty, modré karty

nebo povolení k dlouhodobému pobytu vydávaného Ministerstvem

zahraničních věcí.



(3) Platnost víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území

uděleného podle § 33 odst. 3 dále zaniká dnem nabytí právní moci

rozhodnutí o udělení azylu nebo doplňkové ochrany podle zvláštního

právního předpisu^2).



(4) Po vycestování cizince z území zanikne platnost víza k pobytu nad

90 dnů za účelem strpění pobytu na území. Platnost ostatních

dlouhodobých víz není vycestováním cizince z území dotčena.



§ 63



zrušen



§ 64



Studium



(1) Studiem se pro účely tohoto zákona rozumí



a) střední vzdělávání a vyšší odborné vzdělávání v oborech vzdělání ve

střední škole, konzervatoři nebo vyšší odborné škole, zapsané do

rejstříku škol a školských zařízení^10a), a studium v akreditovaných

studijních programech na vysoké škole^9k),



b) účast na jazykové a odborné přípravě ke studiu akreditovaného

studijního programu vysoké školy organizované veřejnou vysokou školou,

nebo účast na jazykovém a odborném kurzu pořádaném v rámci programu

Evropské unie nebo na základě mezinárodní smlouvy,



c) stipendijní pobyt realizovaný na základě platných mezinárodních

smluv prováděných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy,

platného stipendijního programu Ministerstva školství, mládeže a

tělovýchovy, stipendijního programu Evropské unie nebo na základě

rozhodnutí vlády České republiky,



d) odborná praxe určená k získání praktických a odborných zkušeností

cizincem, uskutečňovaná v tuzemské hostitelské organizaci v době jeho

studia na tuzemské nebo zahraniční vysoké škole anebo v době nejvýše 5

let po ukončení studia na vysoké škole, organizačně zajišťovaná nebo

koordinovaná tuzemskou vysokou školou, Akademií věd České republiky

nebo k tomuto účelu Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy

akreditovanou právnickou osobou se sídlem na území nebo právnickou

osobou se sídlem mimo území, která má na území organizační složku,



e) odborná praxe a dobrovolná služba mládeže ve věku od 18 do 25 let,

určená k získání praktických, odborných zkušeností cizincem,

uskutečňovaná v tuzemské hostitelské organizaci jako součást projektu

programu nebo iniciativ Evropské unie, popřípadě obdobného státního

programu a organizačně zajišťovaná nebo koordinovaná k tomuto účelu

Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy akreditovanou právnickou

osobou se sídlem na území nebo právnickou osobou se sídlem mimo území,

která má na území organizační složku,



f) výměna zkušeností a studijní pobyty osob odpovědných za vzdělávání a

rozvoj lidských zdrojů, pokud tyto činnosti jsou vykonávány v rámci

programů nebo iniciativ Evropské unie nebo v rámci mezinárodních smluv.



(2) Pro účely vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia na

území (§ 42d) se vzděláváním ve střední škole nebo v konzervatoři

rozumí pouze vzdělávání v rámci výměnného programu uskutečňovaného v

tuzemské hostitelské organizaci a odbornou praxí pouze odborná praxe

bezplatná.



HLAVA IV



TRVALÝ POBYT NA ÚZEMÍ



nadpis vypuštěn



§ 64a



zrušen



§ 64b



zrušen



Díl 1



§ 65



(1) Cizinec je oprávněn pobývat na území v rámci trvalého pobytu na

základě



a) povolení k trvalému pobytu, nebo



b) rozhodnutí příslušného orgánu o svěření tohoto cizince do náhradní

výchovy^10c), je-li splněna podmínka podle § 87 odst. 1.



(2) Ustanovení této hlavy se nevztahuje na občana Evropské unie^1b) a s

výjimkou § 83 až 85 na jeho rodinného příslušníka.



Povolení k trvalému pobytu



§ 66



(1) Povolení k trvalému pobytu se bez podmínky předchozího

nepřetržitého pobytu na území vydá cizinci



a) který o vydání tohoto povolení žádá z humanitárních důvodů, zejména



1. je-li manželem azylanta a manželství vzniklo před vstupem azylanta

na území,



2. je-li nezletilým dítětem azylanta nebo dítětem, které je závislé na

péči azylanta, pokud nepožádá o udělení azylu, nebo



3. byl-li v minulosti státním občanem České republiky,



b) který o vydání tohoto povolení žádá z jiných důvodů hodných

zvláštního zřetele,



c) na jeho žádost, pokud je jeho pobyt na území v zájmu České

republiky, nebo



d) který o vydání tohoto povolení žádá jako nezletilé nebo zletilé

nezaopatřené dítě cizince, jenž na území pobývá na základě povolení k

trvalému pobytu, je-li důvodem žádosti společné soužití těchto cizinců.



(2) Povolení k trvalému pobytu se dále na žádost vydá cizinci, kterému

předchozí povolení k trvalému pobytu na území bylo zrušeno z důvodu

podle § 77 odst. 1 písm. c) nebo d), pokud od nabytí právní moci

rozhodnutí neuplynula doba 3 let.



§ 67



(1) Povolení k trvalému pobytu se po 4 letech nepřetržitého pobytu na

území vydá na žádost cizinci, který na území pobývá v rámci přechodného

pobytu po ukončení řízení o udělení mezinárodní ochrany za podmínky, že

nejméně poslední dva roky probíhalo poslední řízení o udělení

mezinárodní ochrany, včetně případného řízení o kasační stížnosti,

pokud tato stížnost byla podána v zákonné lhůtě. Do doby pobytu podle

věty první se započítává doba pobytu na území na dlouhodobé vízum, na

povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu a doba pobytu po dobu

řízení o udělení mezinárodní ochrany, včetně případného řízení o

kasační stížnosti. Nepřetržitost pobytu na území je zachována, pokud

cizinec podal žádost o udělení mezinárodní ochrany nejpozději do 7 dnů

po skončení přechodného pobytu na dlouhodobé vízum nebo na povolení k

dlouhodobému anebo trvalému pobytu; to neplatí, pokud platnost těchto

pobytových oprávnění byla zrušena.



(2) Povolení k trvalému pobytu se vydá, je-li žadatelem cizinec, který



a) je mladší 18 let,



b) se není schopen o sebe sám postarat z důvodu dlouhodobě nepříznivého

zdravotního stavu, nebo



c) je osamělý a starší 65 let.



(3) Povolení k trvalému pobytu se může při splnění podmínek uvedených v

odstavci 1 dále vydat, je-li žadatelem cizinec,



a) který je rodičem cizince uvedeného v odstavci 2 písm. a) nebo b),



b) kterému byl rozhodnutím příslušného orgánu cizinec uvedený v

odstavci 2 písm. a) nebo b) svěřen do péče, nebo



c) který je jiným přímým příbuzným ve vzestupné nebo sestupné linii

cizince uvedeného v odstavci 2, na jehož osobní péči je cizinec uvedený

v odstavci 2 závislý.



(4) Žádost je při splnění podmínek v odstavci 1 oprávněn podat i

cizinec, který o vydání tohoto povolení žádá z jiných důvodů hodných

zvláštního zřetele.



(5) Žádost lze podat ministerstvu nejpozději do 2 měsíců po pravomocném

ukončení řízení o udělení mezinárodní ochrany.



(6) Povolení k trvalému pobytu může být vydáno cizinci uvedenému v

odstavci 3 pouze bylo-li toto povolení vydáno cizinci uvedenému v

odstavci 2.



(7) Splnění podmínky nepřetržitého pobytu na území a podmínky, že

nejméně poslední dva roky probíhalo poslední řízení o udělení

mezinárodní ochrany, včetně případného řízení o kasační stížnosti, lze

prominout z důvodů hodných zvláštního zřetele, zejména je-li oprávněným

cizincem osoba mladší 15 let nebo nepříznivý zdravotní stav žadatele

nastal za pobytu na území.



(8) Splnění podmínky podat žádost nejpozději do 2 měsíců po pravomocném

ukončení řízení o udělení mezinárodní ochrany lze prominout cizinci

uvedenému v odstavci 3, pokud řízení o jeho žádosti o udělení

mezinárodní ochrany skončilo dříve než řízení o žádosti o udělení

mezinárodní ochrany cizince uvedeného v odstavci 2.



§ 68



(1) Povolení k trvalému pobytu se na žádost vydá cizinci po 5 letech

nepřetržitého pobytu na území.



(2) Do doby pobytu podle odstavce 1 se započítává doba pobytu na území

na dlouhodobé vízum, na povolení k dlouhodobému pobytu a doba pobytu v

postavení azylanta nebo osoby požívající doplňkové ochrany podle

zvláštního právního předpisu^2). Doba pobytu na území za účelem studia

se započítává jednou polovinou. Jednou polovinou se dále započítává

doba, po kterou bylo vedeno řízení o udělení mezinárodní ochrany, které

vedlo k rozhodnutí o udělení azylu nebo doplňkové ochrany, a to včetně

doby řízení o žalobě nebo o kasační stížnosti; bylo-li řízení o udělení

mezinárodní ochrany vedeno déle než 18 měsíců, započítává se tato doba

v celém rozsahu. Do doby pobytu podle odstavce 1 se nezapočítává doba,

po kterou byl cizinec vyslán zahraničním zaměstnavatelem nebo

zahraniční právnickou nebo fyzickou osobou, a dále doba, po kterou

cizinec na území pobýval za účelem zaměstnání závislého na střídání

ročního období nebo vypomáhal s domácími pracemi za stravu, ubytování a

kapesné určené k uspokojování jeho základních sociálních, kulturních

nebo vzdělávacích potřeb (au pair).



(3) Do doby pobytu podle odstavce 1 se započítávají i období

nepřítomnosti cizince na území v průběhu této doby pobytu, pokud tato

jednotlivá období nepřítomnosti nepřesáhla 6 po sobě jdoucích měsíců a

pokud ve svém souhrnu nepřesáhla 10 měsíců, a dále období nepřítomnosti

cizince na území, které nepřesáhlo 12 po sobě jdoucích měsíců, pokud

byl cizinec pracovně vyslán do zahraničí. Nepřetržitost pobytu je dále

zachována, pokud jedno období nepřítomnosti cizince na území nebylo

delší než 12 po sobě jdoucích měsíců ze závažných důvodů, zejména

jde-li o těhotenství a narození dítěte, závažné onemocnění anebo

studium nebo odborné školení, přičemž toto období se do doby pobytu

podle odstavce 1 nezapočítává.



(4) Povolení k trvalému pobytu se na žádost dále vydá cizinci, který

splnil podmínku 5 let nepřetržitého pobytu na území členských států

Evropské unie jako držitel modré karty, pokud jako držitel modré karty

nepřetržitě pobývá na území po dobu nejméně 2 let; do doby 5 let

nepřetržitého pobytu na území členských států se nezapočítává doba

pobytu na území jiného členského státu Evropské unie, pokud na jeho

území držitel modré karty vydané tímto členským státem Evropské unie

pobýval po dobu kratší než 18 měsíců. Do požadované doby nepřetržitého

pobytu se započítávají i období nepřítomnosti držitele modré karty na

území členských států Evropské unie, pokud jednotlivá období

nepřítomnosti nepřesáhla 12 po sobě jdoucích měsíců a pokud v souhrnu

nepřesáhla 18 měsíců. Toto ustanovení se obdobně použije i na rodinné

příslušníky držitele modré karty, kterému bylo vydáno povolení k

dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny na území.



(5) Žádost o povolení k trvalému pobytu je oprávněn podat i cizinec,

který v době splnění podmínek podle předchozích odstavců pobývá mimo

území. Jestliže platnost povolení k dlouhodobému pobytu na území skončí

cizinci v době jeho nepřítomnosti na území, musí být žádost podána

nejpozději do 6 měsíců od skončení platnosti tohoto povolení.



§ 69



nadpis vypuštěn



(1) Žádost o povolení k trvalému pobytu podle § 66 se podává na

zastupitelském úřadu, pokud není dále stanoveno jinak.



(2) Žádost o povolení k trvalému pobytu podle § 66 odst. 1 písm. a)

nebo b) lze podat též ministerstvu, pokud cizinec, jemuž má být

povolení k trvalému pobytu vydáno,



a) pobývá na území v rámci přechodného pobytu a je manželem nebo

nezletilým dítětem cizince, jemuž byl udělen azyl z důvodů uvedených ve

zvláštním právním předpise^11),



b) pobývá na území na základě uděleného víza k pobytu nad 90 dnů nebo

povolení k dlouhodobému pobytu, nebo



c) pobývá na území na základě vydaného povolení k dlouhodobému pobytu

za účelem ochrany na území, pokud jeho spolupráce s orgánem činným v

trestním řízení přispěla k prokázání trestného činu obchodování s lidmi

nebo prokázání organizování nebo umožnění nedovoleného překročení

státní hranice.



(3) Žádost o povolení k trvalému pobytu podle § 66 odst. 1 písm. c)

podává cizinec ministerstvu, pokud pobývá na území v rámci přechodného

pobytu; ministerstvu podává žádost rovněž cizinec žádající o povolení k

trvalému pobytu podle § 67.



(4) Žádost o povolení k trvalému pobytu podle § 66 odst. 1 písm. d) lze

podat též ministerstvu, pokud cizinec, jemuž má být povolení k trvalému

pobytu vydáno, pobývá na území v rámci přechodného pobytu.



(5) Žádost o povolení k trvalému pobytu podle § 68 odst. 1 podává

cizinec ministerstvu, pokud na území pobývá na dlouhodobé vízum,

povolení k dlouhodobému pobytu nebo na základě dokladu vydaného k

pobytu na území podle zvláštního právního předpisu^2), ^3a); žádost

podle § 68 odst. 5 je oprávněn podat též na zastupitelském úřadu.



§ 69a



zrušen



§ 69b



zrušen



§ 70



nadpis vypuštěn



(1) Žádost o povolení k trvalému pobytu se podává na úředním tiskopisu.

V žádosti je cizinec povinen uvést



a) své jméno, příjmení a ostatní jména, všechna dřívější příjmení, den,

měsíc a rok narození, místo a stát narození, státní občanství, rodinný

stav, nejvyšší dosažené vzdělání, povolání, zaměstnání před příchodem

na území (pracovní zařazení, název a adresa zaměstnavatele), účel

pobytu na území, zaměstnání po vstupu na území (pracovní zařazení,

název a adresa zaměstnavatele), poslední bydliště v cizině, adresu

místa pobytu na území, předchozí pobyt na území delší než 3 měsíce

(důvod a místo pobytu), den vstupu na území, číslo a platnost

cestovního dokladu,



b) jméno, příjmení a ostatní jména, dřívější příjmení, státní

občanství, datum narození, místo a stát narození, bydliště a povolání

manžele nebo manželky,



c) jméno, příjmení a ostatní jména, datum narození, státní občanství,

bydliště a povolání rodičů,



d) jméno, příjmení a ostatní jména, datum a místo narození, státní

občanství, bydliště a povolání dětí, a



e) jméno, příjmení a ostatní jména, datum narození, státní občanství,

bydliště a povolání sourozenců.



(2) Cizinec je povinen k žádosti o povolení k trvalému pobytu předložit



a) fotografie,



b) cestovní doklad,



c) doklad potvrzující účel pobytu na území, například rodný list,

oddací list nebo jinou listinu dokládající příbuzenský vztah, doklad o

tom, že cizinec byl v minulosti státním občanem České republiky1); to

neplatí, jde-li o cizince, který žádá o povolení k trvalému pobytu

podle § 68,



d) doklad o zajištění prostředků k trvalému pobytu na území (§ 71 odst.

1); to neplatí, jde-li o cizince, který žádá o povolení k trvalému

pobytu podle § 67 nebo jde-li o cizince podle § 87, který žádá o

povolení k trvalému pobytu po dosažení věku 18 let z důvodu podle § 66

odst. 1 písm. a),



e) doklad obdobný výpisu z evidence Rejstříku trestů jako podklad k

posouzení trestní zachovalosti (§ 174) vydaný státem, jehož je cizinec

státním občanem nebo v němž má trvalé bydliště, jakož i státy, v nichž

cizinec v posledních 3 letech pobýval nepřetržitě po dobu delší než 6

měsíců, nebo čestné prohlášení v případě, že tento stát takový doklad

nevydává; tato povinnost se nevztahuje na cizince mladšího 15 let a na

cizince staršího 15 let, jemuž bylo uděleno vízum k pobytu nad 90 dnů

za účelem strpění pobytu na území nebo povolení k dlouhodobému pobytu

za účelem strpění pobytu na území, jemuž byla udělena doplňková ochrana

podle zvláštního právního předpisu^2), nebo který žádá o povolení k

trvalému pobytu podle § 67; cizinec, který žádá o povolení k trvalému

pobytu podle § 68 odst. 1, nebo, jde-li o cizince podle § 87, který

žádá o povolení k trvalému pobytu po dosažení věku 18 let z důvodů

podle § 66 odst. 1 písm. a), je povinen předložit doklad obdobný výpisu

z evidence Rejstříku trestů, je-li o to požádán,



f) doklad o zajištění ubytování na území (§ 71 odst. 2),



g) souhlas rodiče, popřípadě jiného zákonného zástupce nebo poručníka,

s trvalým pobytem dítěte na území, pokud nejde o společné soužití

rodiny s tímto rodičem, zákonným zástupcem nebo poručníkem; to neplatí,

pokud cizinec prokáže, že tento doklad nemůže z důvodů na jeho vůli

nezávislých předložit nebo pokud již dítě pobývá na území,



h) doklad prokazující požadovanou znalost českého jazyka vydaný školou,

která je uvedena v seznamu škol oprávněných provádět zkoušky znalosti

českého jazyka stanoveném vyhláškou Ministerstva školství, mládeže a

tělovýchovy (§ 182a odst. 2), není-li dále stanoveno jinak.



(3) Cizinec, který je manželem nebo nezletilým dítětem azylanta^2) nebo

dítětem, které je závislé na péči azylanta, anebo cizinec, který žádá o

povolení k trvalému pobytu podle § 66 odst. 1 písm. a) nebo b) a pobývá

na území na základě povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na

území, je povinen k žádosti o povolení k trvalému pobytu předložit

náležitosti podle odstavce 2 písm. a) až c) a f).



(4) Cizinec žádající o povolení k trvalému pobytu podle § 66 je povinen

na požádání zastupitelského úřadu nebo ministerstva předložit lékařskou

zprávu, že netrpí závažnou nemocí. O předložení lékařské zprávy lze

požádat pouze v případě důvodného podezření, že cizinec závažnou nemocí

trpí.



(5) Doklad prokazující požadovanou znalost českého jazyka podle

odstavce 2 písm. h) se nevyžaduje od cizince, který



a) nedosáhl věku 15 let,



b) prokáže, že v průběhu 20 let předcházejících podání žádosti o

povolení trvalého pobytu byl nejméně 1 školní rok nepřetržitě žákem

základní anebo střední školy nebo nejméně 1 akademický rok studoval

vysokou školu s českým vyučovacím jazykem anebo studijní program

zaměřený na český jazyk na vysoké škole,



c) prokáže, že absolvoval jinou obecně uznávanou zkoušku z českého

jazyka, která svou náročností dosahuje minimálně úrovně stanovené

vyhláškou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy [§ 182a odst. 2

písm. a)], pokud je tato skutečnost Ministerstvem školství, mládeže a

tělovýchovy potvrzena,



d) žádá o povolení k trvalému pobytu podle § 66 nebo 67 nebo po zániku

oprávnění k trvalému pobytu podle § 87 odst. 7 písm. a) bodu 4,



e) prokáže, že má tělesné nebo mentální postižení, mající vliv na jeho

schopnost komunikovat, nebo



f) dosáhl věku 60 let.



(6) Ministerstvo je v případě důvodné pochybnosti, že cizinec má

požadovanou znalost českého jazyka v rozsahu stanoveném vyhláškou

Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy [§ 182a odst. 2 písm. a)],

oprávněno doklad prokazující požadovanou znalost českého jazyka neuznat

a požadovat vykonání zkoušky před komisí stanovenou Ministerstvem

školství, mládeže a tělovýchovy; vykonání zkoušky cizinec nehradí. Nový

doklad prokazující požadovanou znalost českého jazyka v tomto případě

cizinci vydá Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.



§ 71



nadpis vypuštěn



(1) Za doklad o zajištění prostředků k trvalému pobytu na území se

považuje doklad prokazující, že příjem cizince je pravidelný a úhrnný

měsíční příjem cizince a společně s ním posuzovaných osob pobývajících

na území [§ 42c odst. 3 písm. c)] nebude nižší než součet částek

životních minim^9d) cizince a s ním společně posuzovaných osob a

nejvyšší částky normativních nákladů na bydlení stanovených pro účely

příspěvku na bydlení zvláštním právním předpisem^9e) nebo částky,

kterou cizinec věrohodně prokáže jako částku skutečných odůvodněných

nákladů vynakládaných na bydlení své a společně posuzovaných osob.

Jde-li o cizince podle § 66 může být tento doklad nahrazen dokladem o

příslibu poskytnutí prostředků k zajištění trvalého pobytu na území z

prostředků veřejných rozpočtů. Za příjem podle věty první se považuje

příjem započitatelný podle zákona o životním a existenčním minimu, s

výjimkou jednorázového příjmu, přídavku na dítě, podpory v

nezaměstnanosti, podpory při rekvalifikaci a dávek v systému pomoci v

hmotné nouzi; pro účely výpočtu příjmu se § 8 odst. 2 až 4 zákona o

životním a existenčním minimu nepoužije. Příjem cizince lze prokázat

zejména potvrzením zaměstnavatele o výši průměrného čistého měsíčního

výdělku, jde-li o příjmy ze závislé činnosti, nebo daňovým přiznáním z

příjmů fyzických osob, jde-li o příjmy ze samostatné činnosti. Pokud

nelze prokázat příjem jiným věrohodným způsobem, lze jako doklad o

zajištění prostředků k trvalému pobytu předložit výpisy z účtu vedeného

v bance za posledních 6 měsíců, ze kterých vyplývá, že cizinec takovými

příjmy disponuje, nebo platební výměr daně z příjmu.



(2) Dokladem o zajištění ubytování podle § 70 odst. 2 písm. f) se

rozumí doklad o vlastnictví bytu nebo domu, doklad o oprávněnosti

užívání bytu anebo domu nebo písemné potvrzení osoby, která je

vlastníkem nebo oprávněným uživatelem bytu nebo domu, s jejím úředně

ověřeným podpisem, kterým je cizinci udělen souhlas s ubytováním.

Ubytování může být zajištěno pouze v objektu, který je podle zvláštního

právního předpisu^31) označen číslem popisným nebo evidenčním,

popřípadě orientačním číslem, a je podle stavebního zákona určen pro

bydlení, ubytování nebo rekreaci. Úřední ověření se nevyžaduje,

podepíše-li oprávněná osoba podle věty první souhlas před pověřeným

zaměstnancem ministerstva. Pokud je písemné potvrzení o souhlasu podle

věty první podáváno elektronicky, musí být podepsáno uznávaným

elektronickým podpisem; to neplatí, je-li potvrzení dodáno

prostřednictvím datové schránky.



§ 72



Náležitosti žádosti o povolení k trvalému pobytu nesmí být starší 180

dnů, s výjimkou cestovního dokladu, rodného listu, oddacího listu,

dokladu prokazujícího požadovanou znalost českého jazyka a fotografie

cizince, pokud odpovídá jeho skutečné podobě.



§ 73



Ministerstvo bez zbytečného odkladu sdělí Ústřední pojišťovně Všeobecné

zdravotní pojišťovny České republiky k zařazení do registru pojištěnců

všeobecného zdravotního pojištění^12) den, kdy rozhodnutí o povolení k

trvalému pobytu nebo jeho zrušení nabylo právní moci.



§ 74



(1) Cizinec je povinen se ve lhůtě 3 pracovních dnů od vstupu na území

osobně dostavit k převzetí rozhodnutí o vydání povolení k trvalému

pobytu.



(2) Cizinec je povinen po převzetí rozhodnutí o vydání povolení k

trvalému pobytu se na výzvu osobně dostavit na ministerstvo ke

zpracování údajů nezbytných pro vydání průkazu o povolení k pobytu, a

to včetně pořízení biometrických údajů cizince a jeho podpisu, který je

určen k jeho dalšímu digitálnímu zpracování; podpis se nepořídí, pokud

cizinci v jeho provedení brání těžko překonatelná překážka. Cizinec je

povinen ve lhůtě stanovené ministerstvem, nejpozději však do 60 dnů ode

dne pořízení biometrických údajů, dostavit se na ministerstvo k

převzetí průkazu o povolení k pobytu.



Důvody pro nevydání, zánik platnosti a zrušení platnosti povolení k

trvalému pobytu



§ 75



nadpis vypuštěn



(1) Ministerstvo žádost o vydání povolení k trvalému pobytu zamítne,

jestliže



a) cizinec k žádosti předloží padělané anebo pozměněné náležitosti nebo

náležitosti, v nichž uvedené údaje podstatné pro posouzení žádosti

neodpovídají skutečnosti,



b) v případě polygamního manželství nositel oprávnění ke sloučení

rodiny již na území s jinou manželkou pobývá,



c) je cizinec evidován v evidenci nežádoucích osob (§ 154),



d) se cizinec bez vážného důvodu nedostaví k výslechu (§ 169 odst. 2),

odmítne vypovídat nebo ve výpovědi uvede nepravdivé skutečnosti,



e) v řízení jsou zjištěny skutečnosti podle § 77 odst. 1 písm. a) nebo

e), nebo



f) v řízení nejsou potvrzeny důvody uvedené v žádosti o povolení k

trvalému pobytu podle § 66 nebo nejsou splněny podmínky podle § 67 nebo

§ 68.



(2) Ministerstvo žádost o vydání povolení k trvalému pobytu dále

zamítne, jestliže



a) cizinec je zařazen do informačního systému smluvních států,



b) cizinec nepředloží doklad o zajištění prostředků k trvalému pobytu

na území,



c) cizinec nesplňuje podmínku trestní zachovalosti (§ 174),



d) cizinec žádající o povolení k trvalému pobytu podle § 66 trpí

závažnou nemocí,



e) v řízení jsou zjištěny skutečnosti podle § 77 odst. 2 písm. g),



f) je důvodné nebezpečí, že by cizinec mohl ohrozit bezpečnost státu

nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek, nebo



g) cizinec závažným způsobem narušil veřejný pořádek nebo ohrozil

bezpečnost jiného členského státu Evropské unie,



za podmínky, že toto rozhodnutí bude přiměřené z hlediska jeho zásahu

do soukromého nebo rodinného života cizince.



(3) K důvodům podle odstavce 1 nebo 2 ministerstvo nemusí přihlédnout,

jde-li o vydání povolení k trvalému pobytu v zájmu České republiky nebo

z důvodu plnění mezinárodního závazku.



(4) K důvodu podle odstavce 2 písm. a) se nepřihlédne, jde-li o vydání

povolení k trvalému pobytu z humanitárních nebo jiných důvodů hodných

zvláštního zřetele.



(5) Jde-li o vydání povolení k trvalému pobytu podle odstavce 3 nebo 4,

ministerstvo projedná vydání tohoto povolení se smluvním státem, který

cizince zařadil do informačního systému smluvních států, a v řízení

přihlédne ke skutečnostem, které vedly k tomuto zařazení. Vydání

povolení k trvalému pobytu ministerstvo oznámí smluvnímu státu, který

cizince do informačního systému smluvních států zařadil.



§ 76



Platnost povolení k trvalému pobytu zaniká



a) nabytím státního občanství České republiky,



b) nabytím právní moci rozsudku ukládajícího cizinci trest

vyhoštění^10) nebo vykonatelností rozhodnutí o správním vyhoštění,



c) jestliže jiný členský stát Evropské unie cizinci přiznal právní

postavení rezidenta jiného členského státu Evropské unie^7c), nebo



d) úmrtím cizince nebo právní mocí rozhodnutí soudu o prohlášení

cizince za mrtvého.



§ 77



(1) Ministerstvo zruší platnost povolení k trvalému pobytu, jestliže



a) zjistí, že se cizinec dopustil obcházení tohoto zákona s cílem

získat povolení k trvalému pobytu, zejména pokud účelově uzavřel

manželství nebo jeho účelově prohlášeným souhlasem bylo určeno

otcovství,



b) cizinci byl trvalý pobyt povolen na základě předložených padělaných

anebo pozměněných náležitostí nebo náležitostí, v nichž uvedené údaje

podstatné pro posouzení žádosti neodpovídají skutečnosti,



c) cizinec pobýval mimo území států Evropské unie nepřetržitě po dobu

delší než 12 měsíců, pokud nebyla odůvodněna závažnými důvody, zejména

těhotenstvím a narozením dítěte, závažným onemocněním, studiem nebo

odborným školením anebo pracovním vysláním do zahraničí,



d) cizinec pobýval mimo území nepřetržitě po dobu delší než 6 let,



e) je to odůvodněno plněním závazku vyplývajícího z mezinárodní

smlouvy,



f) o to cizinec požádá, nebo



g) cizinec, bývalý držitel modré karty, nebo jeho rodinný příslušník,

pobýval mimo území členských států Evropské unie nepřetržitě po dobu

delší než 24 měsíců.



(2) Ministerstvo platnost povolení k trvalému pobytu dále zruší,

jestliže



a) cizinec opakovaně závažným způsobem naruší veřejný pořádek nebo

práva a svobody druhých anebo je důvodné nebezpečí, že by mohl ohrozit

bezpečnost státu,



b) zanikne do 5 let po vydání povolení k trvalému pobytu důvod, pro

který bylo podle § 66 odst. 1 písm. a) bodu 1 nebo § 66 odst. 1 písm.

b) povolení k trvalému pobytu vydáno,



c) byla zrušena platnost povolení k trvalému pobytu uděleného tomu, kdo

o cizince, držitele tohoto povolení, pečoval,



d) cizinec nesplnil povinnost podle § 88 odst. 3,



e) cizinec je zařazen do informačního systému smluvních států a

příslušný orgán, který cizince do tohoto systému zařadil, poskytne

dodatečné informace, po jejichž vyhodnocení lze mít za to, že trvá

důvodné nebezpečí, že by mohl při svém pobytu na území jiného smluvního

státu ohrozit jeho bezpečnost nebo závažným způsobem narušit veřejný

pořádek,



f) byl cizinec pravomocně odsouzen soudem České republiky za spáchání

úmyslného trestného činu k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, nebo



g) jiný členský stát Evropské unie nebo smluvní stát uplatňující

společný postup ve věci vyhošťování rozhodl o vyhoštění cizince ze

svého území^9a) z důvodu odsouzení cizince k trestu odnětí svobody v

délce nejméně 1 rok anebo pro důvodné podezření, že spáchal závažnou

trestnou činnost nebo takovou činnost připravuje na území některého

státu Evropské unie nebo smluvního státu uplatňujícího společný postup

ve věci vyhošťování, a dále z důvodů porušení právních předpisů

upravujících vstup a pobyt cizinců na jejich území,



za podmínky, že toto rozhodnutí bude přiměřené z hlediska jeho zásahu

do soukromého nebo rodinného života cizince.



(3) Ministerstvo v rozhodnutí o zrušení platnosti povolení k trvalému

pobytu podle odstavců 1 a 2 stanoví lhůtu k vycestování z území a udělí

cizinci výjezdní příkaz; cizinec je povinen ve stanovené lhůtě z území

vycestovat.



nadpis vypuštěn



§ 78



zrušen



§ 79



zrušen



§ 80



zrušen



nadpis vypuštěn



§ 81



zrušen



§ 82



zrušen



Díl 2



Právní postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropském

společenství na území



§ 83



nadpis vypuštěn



(1) Ministerstvo v rozhodnutí o povolení k trvalému pobytu přizná

cizinci právní postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropském

společenství na území^7c) (dále jen "rezident na území"), jestliže

cizinec



a) splnil podmínku 5 let nepřetržitého pobytu na území (§ 68),



b) nenarušil závažným způsobem veřejný pořádek nebo neohrozil

bezpečnost státu nebo jiného členského státu Evropské unie a



c) prokázal zajištění prostředků k trvalému pobytu na území podle § 71.



(2) Ministerstvo právní postavení rezidenta na území dále přizná

cizinci s povolením k trvalému pobytu na území, kterému toto právní

postavení nebylo přiznáno současně s vydáním povolení k trvalému

pobytu, pokud o to cizinec písemně požádá a splňuje podmínky podle

odstavce 1.



(3) Ministerstvo právní postavení rezidenta na území dále přizná

cizinci, který je držitelem modré karty, jestliže splnil podmínku 5 let

nepřetržitého pobytu na území členských států Evropské unie jako

držitel modré karty a po dobu dvou let jako držitel modré karty

nepřetržitě pobývá na území. Do požadované doby 5 let nepřetržitého

pobytu na území členských států Evropské unie se nezapočítává doba

pobytu na území jiného členského státu Evropské unie, pokud na jeho

území držitel modré karty vydané tímto členským státem Evropské unie

pobýval po dobu kratší než 18 měsíců. Toto ustanovení se obdobně

použije i na rodinné příslušníky držitele modré karty, kterým bylo

umožněno společné soužití rodiny na území členských států Evropské

unie.



(4) Cizinec, kterému právní postavení rezidenta na území bylo zrušeno

(§ 85 odst. 1), je oprávněn požádat o opětovné přiznání tohoto právního

postavení, pokud ode dne pravomocného rozhodnutí o zrušení právního

postavení rezidenta na území uplynulo alespoň 5 let a prokáže zajištění

prostředků k trvalému pobytu na území podle § 71. Ministerstvo právní

postavení rezidenta na území cizinci přizná, pokud na území pobývá po

uvedenou dobu nepřetržitě (§ 68), pominuly důvody zrušení tohoto

právního postavení a není-li důvodné nebezpečí, že by mohl závažným

způsobem narušit veřejný pořádek nebo ohrozit bezpečnost státu nebo

jiného členského státu Evropské unie.



§ 84



nadpis vypuštěn



(1) Ministerstvo uvede rezidentu na území do průkazu o povolení k

pobytu záznam "povolení k pobytu pro dlouhodobě pobývajícího rezidenta

- ES"^7c).



(2) Ministerstvo do průkazu o povolení k pobytu dále uvede záznam

„Mezinárodní ochrana udělena [název členského státu] dne [datum]“,

jde-li o cizince, kterému jiný členský stát Evropské unie udělil

mezinárodní ochranu. Záznam se uvede, pouze pokud je rozhodnutí o

udělení mezinárodní ochrany nadále platné.



§ 85



nadpis vypuštěn



(1) Ministerstvo rozhodnutím zruší platnost rozhodnutí o přiznání

právního postavení rezidenta na území, nejsou-li důvody pro zrušení

platnosti povolení k trvalému pobytu, jestliže



a) rezident na území závažným způsobem narušil veřejný pořádek nebo

ohrozil bezpečnost státu, nebo



b) jiný členský stát Evropské unie rozhodl o ukončení přechodného

pobytu rezidenta na území na svém území z důvodu závažného porušení

veřejného pořádku.



(2) Ministerstvo po nabytí právní moci rozhodnutí podle odstavce 1 v

průkazu o povolení k pobytu zneplatní záznam "povolení k pobytu pro

dlouhodobě pobývajícího rezidenta - ES"^7c).



(3) Platnost rozhodnutí o přiznání právního postavení rezidenta na

území zaniká zrušením platnosti povolení k trvalému pobytu.



Díl 3



nadpis vypuštěn



§ 86



zrušen



Díl 4



Pobyt cizince svěřeného do náhradní výchovy rozhodnutím příslušného

orgánu



§ 87



(1) Cizinec mladší 18 let svěřený do náhradní výchovy rozhodnutím

příslušného orgánu^10c) je oprávněn trvale pobývat na území, je-li

alespoň jedna fyzická osoba, jíž je cizinec svěřen, přihlášena k

trvalému pobytu na území nebo se na území nachází ústav, ve kterém je

cizinec umístěn.



(2) Oprávnění podle odstavce 1 vzniká dnem nabytí právní moci

rozhodnutí o svěření cizince do náhradní výchovy; ministerstvo po

předložení tohoto rozhodnutí cizinci vydá potvrzení o oprávnění k

trvalému pobytu na území.



(3) Cizinec podle odstavce 1 je oprávněn do dosažení věku 15 let

pobývat na území bez cestovního dokladu.



(4) Ministerstvo na požádání vydá cizinci podle odstavce 1 průkaz o

povolení k pobytu. K žádosti je cizinec povinen předložit cestovní

doklad a fotografie.



(5) Cizinec podle odstavce 1 je povinen požádat o vydání průkazu o

povolení k pobytu nejpozději do 30 dnů po dosažení věku 15 let.



(6) Oprávnění k trvalému pobytu cizince svěřeného do náhradní výchovy

před dosažením věku 15 let zaniká, jestliže



a) osoba, jíž byl cizinec svěřen do náhradní výchovy, písemně oznámí

ministerstvu, že se cizinec tohoto oprávnění vzdává; oznámení musí být

opatřeno jejím ověřeným podpisem,



b) cizinec nabude státního občanství České republiky podle zvláštního

právního předpisu^1a),



c) skončí náhradní výchova podle odstavce 1, nebo



d) fyzická osoba podle odstavce 1 se odhlásí z trvalého pobytu na

území.



(7) Oprávnění k trvalému pobytu cizince svěřeného do náhradní výchovy

po dosažení věku 15 let zaniká, jestliže



a) cizinec



1. je pravomocně odsouzen soudem České republiky za spáchání úmyslného

trestného činu k nepodmíněnému trestu odnětí svobody,



2. oznámí ministerstvu, že se tohoto oprávnění vzdává; k oznámení

připojí souhlas zákonného zástupce s jeho ověřeným podpisem,



3. nabude státního občanství České republiky podle zvláštního právního

předpisu^1a), nebo



4. dosáhne věku 18 let; to neplatí, je-li rozhodnutím soudu svéprávnost

cizince omezena, nebo do rozhodnutí o žádosti podle § 66 odst. 1 písm.

a), podá-li ji cizinec do 60 dnů po dosažení věku 18 let,



b) skončí náhradní výchova podle odstavce 1 před dosažením věku 18 let

cizince, nebo



c) fyzická osoba podle odstavce 1 se odhlásí z trvalého pobytu na

území.



(8) Dnem, kdy oprávnění k trvalému pobytu zaniklo podle odstavce 6 nebo

7, současně zaniká platnost potvrzení o oprávnění k trvalému pobytu na

území a platnost průkazu o povolení k pobytu, pokud byl cizinci vydán.



(9) Ustanovení § 117d a 117e se vztahují na cizince s oprávněním k

trvalému pobytu obdobně.



(10) Byl-li cizinec svěřen do náhradní výchovy před dosažením věku 15

let, považuje se jeho pobyt na území po dosažení věku 15 let za pobyt

podle § 65 odst. 1 písm. a).



HLAVA IVa



POBYT OBČANA EVROPSKÉ UNIE A JEHO RODINNÝCH PŘÍSLUŠNÍKŮ NA ÚZEMÍ



Díl 1



Přechodný pobyt



§ 87a



(1) Ministerstvo vydá občanu Evropské unie^1b) na jeho žádost potvrzení

o přechodném pobytu na území, pokud občan Evropské unie



a) hodlá na území pobývat přechodně po dobu delší než 3 měsíce^13) a



b) neohrozil bezpečnost státu nebo závažným způsobem nenarušil veřejný

pořádek.



(2) K žádosti o vydání potvrzení o přechodném pobytu na území občan

Evropské unie předloží



a) cestovní doklad,



b) doklad potvrzující účel pobytu, jde-li o zaměstnání, podnikání nebo

jinou výdělečnou činnost^13a) anebo studium,



c) fotografie,



d) doklad o zdravotním pojištění; to neplatí, je-li účelem pobytu

zaměstnání, podnikání nebo jiná výdělečná činnost^13a), a



e) doklad o zajištění ubytování na území.



(3) Rodinný příslušník občana Evropské unie, který sám je občanem

Evropské unie a hodlá na území pobývat přechodně po dobu delší než 3

měsíce^13) společně s občanem Evropské unie, je povinen k žádosti

předložit náležitosti podle odstavce 2, s výjimkou náležitosti podle

odstavce 2 písm. b), doklad potvrzující, že je rodinným příslušníkem

občana Evropské unie, a jde-li o cizince podle § 15a odst. 1 písm. d),

také doklad potvrzující, že je nezaopatřenou osobou.



§ 87b



(1) Rodinný příslušník občana Evropské unie, který sám není občanem

Evropské unie a hodlá na území pobývat přechodně po dobu delší než 3

měsíce^13) společně s občanem Evropské unie, je povinen požádat

ministerstvo o povolení k přechodnému pobytu. Žádost je povinen podat

ve lhůtě do 3 měsíců ode dne vstupu na území.



(2) K žádosti o vydání povolení k přechodnému pobytu je rodinný

příslušník povinen předložit náležitosti podle § 87a odst. 2, s

výjimkou náležitosti podle § 87a odst. 2 písm. b), doklad potvrzující,

že je rodinným příslušníkem občana Evropské unie, a jde-li o cizince

podle § 15a odst. 1 písm. d), také doklad potvrzující, že je

nezaopatřenou osobou.



(3) Ministerstvo vydá rodinnému příslušníkovi povolení k přechodnému

pobytu formou pobytové karty rodinného příslušníka občana Evropské

unie.



nadpis vypuštěn



§ 87c



(1) Občanu Evropské unie^1b), který na území pobývá jako člen personálu

zastupitelského úřadu cizího státu nebo mezinárodní vládní organizace

akreditované v České republice, a jeho rodinnému příslušníku

registrovanému Ministerstvem zahraničních věcí, který sám je občanem

Evropské unie, vydá na požádání potvrzení o přechodném pobytu na území

Ministerstvo zahraničních věcí.



(2) Rodinný příslušník občana Evropské unie, který na území pobývá jako

člen personálu zastupitelského úřadu cizího státu nebo mezinárodní

vládní organizace akreditované v České republice, jenž sám není občanem

Evropské unie a je registrován Ministerstvem zahraničních věcí, je

povinen požádat o povolení k přechodnému pobytu ve lhůtě do 3 měsíců

ode dne vstupu na území. Rodinnému příslušníku podle věty první vydá

Ministerstvo zahraničních věcí povolení k přechodnému pobytu formou

pobytové karty rodinného příslušníka občana Evropské unie.



(3) K žádosti podle odstavců 1 a 2 občan Evropské unie^1b) nebo jeho

rodinný příslušník předloží cestovní doklad a fotografie. Rodinný

příslušník občana Evropské unie předloží také doklad potvrzující, že je

rodinným příslušníkem občana Evropské unie.



§ 87d



Důvody pro zamítnutí žádosti o vydání potvrzení o přechodném pobytu na

území a zánik jeho platnosti a důvody pro zrušení přechodného pobytu

občanu Evropské unie



(1) Ministerstvo žádost o vydání potvrzení o přechodném pobytu na území

zamítne, jestliže



a) žadatel se stal neodůvodnitelnou zátěží systému dávek pro osoby se

zdravotním postižením nebo systému pomoci v hmotné nouzi České

republiky (§ 106 odst. 3), s výjimkou osob, na které se vztahuje přímo

použitelný právní předpis Evropských společenství^13b),



b) je důvodné nebezpečí, že by žadatel mohl ohrozit bezpečnost státu

nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek,



c) je žadatel evidován v evidenci nežádoucích osob (§ 154) a trvá

důvodné nebezpečí, že by mohl při svém pobytu na území ohrozit

bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek.



(2) Ministerstvo rozhodnutím zruší přechodný pobyt na území občanu

Evropské unie^1b), jestliže



a) se stal neodůvodnitelnou zátěží systému dávek pro osoby se

zdravotním postižením nebo systému pomoci v hmotné nouzi České

republiky (§ 106 odst. 3), s výjimkou osob, na které se vztahuje přímo

použitelný právní předpis Evropských společenství^13b),



b) ohrožuje bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušuje veřejný

pořádek, není-li zahájeno řízení o správním vyhoštění, nebo



c) ohrožuje veřejné zdraví tím, že trpí závažnou nemocí, pokud k

takovému onemocnění došlo do 3 měsíců po vstupu na území,



za podmínky, že rozhodnutí o zrušení přechodného pobytu na území bude

přiměřené z hlediska jeho zásahu do soukromého nebo rodinného života

občana Evropské unie.



(3) Ministerstvo v rozhodnutí o zrušení přechodného pobytu občana

Evropské unie^1b) na území stanoví lhůtu k vycestování z území a udělí

občanu Evropské unie výjezdní příkaz; občan Evropské unie je povinen ve

stanovené lhůtě z území vycestovat.



(4) Na zánik platnosti potvrzení o přechodném pobytu na území se § 76

písm. a), b) a d) použije obdobně.



§ 87e



Důvody pro zamítnutí žádosti o vydání povolení k přechodnému pobytu



(1) Na zamítnutí žádosti o vydání povolení k přechodnému pobytu se

důvody podle § 87d odst. 1 vztahují obdobně. Ministerstvo žádost dále

zamítne, jestliže žadatel



a) ohrožuje veřejné zdraví tím, že trpí závažnou nemocí, pokud k

takovému onemocnění došlo do 3 měsíců po vstupu na území,



b) je zařazen do informačního systému smluvních států a příslušný

orgán, který žadatele do tohoto systému zařadil, poskytne dodatečné

informace, po jejichž vyhodnocení lze mít za to, že trvá důvodné

nebezpečí, že by mohl při svém pobytu na území jiného smluvního státu

ohrozit jeho bezpečnost nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek,

nebo



c) se dopustil obcházení tohoto zákona s cílem získat povolení k

přechodnému pobytu na území, zejména pokud účelově uzavřel manželství

nebo jeho účelově prohlášeným souhlasem bylo určeno otcovství,



d) se bez vážného důvodu nedostaví k výslechu (§ 169 odst. 2), odmítne

vypovídat nebo ve výpovědi uvede nepravdivé skutečnosti.



(2) K důvodu podle odstavce 1 písm. a) se přihlédne pouze za podmínky,

že rozhodnutí o zamítnutí žádosti bude přiměřené z hlediska jeho zásahu

do soukromého nebo rodinného života žadatele.



(3) K důvodu podle odstavce 1 písm. b) se nepřihlédne, jde-li o vydání

povolení k přechodnému pobytu v zájmu České republiky, z humanitárních

anebo z jiných důvodů hodných zvláštního zřetele, nebo z důvodu plnění

mezinárodního závazku. Ministerstvo projedná vydání povolení k

přechodnému pobytu se smluvním státem, který žadatele zařadil do

informačního systému smluvních států, a v řízení přihlédne ke

skutečnostem, které vedly k tomuto zařazení. Vydání povolení k

přechodnému pobytu ministerstvo oznámí smluvnímu státu, který žadatele

do informačního systému smluvních států zařadil.



§ 87f



Důvody ukončení přechodného pobytu rodinného příslušníka občana

Evropské unie



(1) Ministerstvo ukončí rodinnému příslušníkovi občana Evropské

unie^1b), který sám není občanem Evropské unie, přechodný pobyt na

území, pokud o to požádá nebo z důvodů uvedených v § 87e.



(2) Ministerstvo dále ukončí rodinnému příslušníkovi občana Evropské

unie přechodný pobyt na území, pokud



a) občanu Evropské unie byl zrušen přechodný pobyt na území; to

neplatí, pokud rodinný příslušník občana Evropské unie skutečně pečuje

o dítě, a to po dobu vzdělávání dítěte občana Evropské unie v základní,

střední a vyšší odborné škole nebo konzervatoři anebo studia tohoto

dítěte na vysoké škole,



b) občan Evropské unie v době přechodného pobytu na území zemřel; to

neplatí, zdržoval-li se rodinný příslušník občana Evropské unie na

území po dobu alespoň 1 roku před úmrtím občana Evropské unie, nebo



c) manželství s občanem Evropské unie zaniklo na základě pravomocného

rozhodnutí soudu o rozvodu manželství nebo o prohlášení manželství za

neplatné; to neplatí jestliže



1. rodinnému příslušníku občana Evropské unie bylo rozhodnutím

příslušného orgánu^10c) nebo dohodou manželů svěřeno do výchovy dítě

občana Evropské unie nebo mu bylo přiznáno právo pravidelného osobního

styku s dítětem občana Evropské unie pouze na území, nebo



2. před zahájením řízení o rozvodu nebo řízení o prohlášení manželství

za neplatné toto manželství trvalo alespoň 3 roky a v době trvání

manželství měl rodinný příslušník občana Evropské unie na území povolen

pobyt nejméně 1 rok,



za podmínky, že toto rozhodnutí bude přiměřené z hlediska jeho zásahu

do soukromého nebo rodinného života rodinného příslušníka.



(3) Ministerstvo v rozhodnutí o ukončení přechodného pobytu rodinného

příslušníka občana Evropské unie stanoví lhůtu k vycestování z území a

udělí rodinnému příslušníkovi výjezdní příkaz; rodinný příslušník je

povinen ve stanovené lhůtě z území vycestovat.



(4) Na zánik platnosti povolení k přechodnému pobytu rodinného

příslušníka občana Evropské unie se § 76 písm. a), b) a d) použije

obdobně.



Díl 2



Povolení k trvalému pobytu



§ 87g



(1) Ministerstvo vydá občanu Evropské unie^1b) na jeho žádost povolení

k trvalému pobytu^13)



a) po 5 letech jeho nepřetržitého přechodného pobytu na území,



b) jestliže v době skončení zaměstnání, podnikání nebo jiné výdělečné

činnosti^13a) dosáhl věku stanoveného pro vznik nároku na starobní

důchod^13c) nebo pro vznik nároku na starobní důchod před dosažením

důchodového věku^13d) a o tento důchod přiznávaný před dosažením

důchodového věku požádal, pokud tuto činnost vykonával na území

posledních 12 měsíců před podáním žádosti o povolení k trvalému pobytu

a nepřetržitě na území pobývá po dobu nejméně 3 let,



c) jestliže skončil zaměstnání, podnikání nebo jinou výdělečnou

činnost^13a) z důvodu vzniku invalidity třetího stupně a pobývá na

území nepřetržitě po dobu nejméně 2 let; podmínka doby nepřetržitého

pobytu na území neplatí, pokud občanu Evropské unie vznikl nárok na

invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně z důvodu pracovního

úrazu nebo nemoci z povolání^13e),



d) jestliže je zaměstnán, podniká nebo provozuje jinou výdělečnou

činnost na území jiného členského státu Evropské unie a zpravidla se

každý den nebo alespoň jednou týdně vrací na území, pokud na území

dříve nepřetržitě pobýval a současně zde byl zaměstnán, podnikal nebo

provozoval jinou výdělečnou činnost po dobu nejméně 3 let, nebo



e) jde-li o občana Evropské unie mladšího 18 let, který byl svěřen do

náhradní výchovy rozhodnutím příslušného orgánu.



(2) Ministerstvo vydá občanu Evropské unie^1b) na jeho žádost povolení

k trvalému pobytu^13), jestliže občan Evropské unie o vydání tohoto

povolení žádá z humanitárních důvodů nebo z jiných důvodů hodných

zvláštního zřetele.



(3) Ministerstvo vydá občanu Evropské unie^1b) na jeho žádost povolení

k trvalému pobytu, pokud je jeho pobyt na území v zájmu České

republiky.



(4) Pro účely vydání povolení k trvalému pobytu podle odstavce 1 písm.

b) nebo c) se doba výkonu zaměstnání, podnikání nebo jiné výdělečné

činnosti^13a) na území jiného členského státu Evropské unie považuje za

dobu činnosti vykonávané na území za podmínky, že občan Evropské unie

byl zaměstnán, podnikal nebo provozoval jinou výdělečnou činnost na

území jiného členského státu Evropské unie a zpravidla se každý den

nebo alespoň jednou týdně vracel na území.



(5) Podmínka doby pobytu na území a podmínka doby trvání zaměstnání,

podnikání nebo jiné výdělečné činnosti^13a) stanovená v odstavci 1

písm. b) nebo c) neplatí, jde-li o občana Evropské unie, který je

manželem státního občana České republiky^1a) nebo jehož manžel pozbyl

státní občanství České republiky v důsledku sňatku s ním nebo nabytím

jeho státního občanství.



(6) Doba, po kterou je občan Evropské unie^1b) veden v evidenci

uchazečů o zaměstnání Úřadu práce České republiky - krajské pobočky

nebo pobočky pro hlavní město Prahu, se započítává do požadované doby

zaměstnání podle odstavce 1 písm. b) nebo d), za podmínky, že byl

občanu Evropské unie^1b) ukončen pracovní poměr z důvodů na jeho vůli

nezávislých.



(7) Podmínka nepřetržitého přechodného pobytu je zachována, pokud

nepřítomnost občana Evropské unie^1b) na území nepřesáhne celkem 6

měsíců ročně, nebo přesáhne-li tuto dobu



a) z důvodu plnění povinné vojenské služby, nebo



b) pokud jedna nepřítomnost nebude delší než 12 po sobě jdoucích

měsíců, a to ze závažných důvodů, zejména jde-li o těhotenství a

narození dítěte, závažné onemocnění, studium nebo odborné školení,

anebo z důvodu pracovního vyslání do zahraničí.



(8) Na občana Evropské unie mladšího 18 let, který byl svěřen do

náhradní výchovy rozhodnutím příslušného orgánu, se ustanovení § 87

použije obdobně.



nadpis vypuštěn



§ 87h



(1) Ministerstvo vydá rodinnému příslušníkovi občana Evropské unie na

jeho žádost povolení k trvalému pobytu^13)



a) po 5 letech jeho nepřetržitého přechodného pobytu na území,



b) po 2 letech jeho nepřetržitého přechodného pobytu na území, pokud je

nejméně 1 rok rodinným příslušníkem státního občana České

republiky^1a), který je na území přihlášen k trvalému pobytu, nebo

rodinným příslušníkem občana jiného členského státu Evropské unie^1b),

kterému bylo vydáno povolení k trvalému pobytu na území,



c) jestliže je pozůstalou osobou po státním občanu České republiky^1a),

který byl na území přihlášen k trvalému pobytu, nebo



d) jestliže je pozůstalou osobou po občanu jiného členského státu

Evropské unie^1b), který na území pobýval za účelem výkonu zaměstnání,

podnikání nebo jiné výdělečné činnosti, a



1. ke dni úmrtí pobýval občan jiného členského státu Evropské unie na

území nepřetržitě po dobu nejméně 2 let,



2. k úmrtí občana jiného členského státu Evropské unie došlo v důsledku

pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, nebo



3. pozbyl státní občanství České republiky v důsledku sňatku s tímto

občanem jiného členského státu Evropské unie nebo nabytím jeho státního

občanství.



(2) Ministerstvo vydá rodinnému příslušníkovi občana Evropské unie na

jeho žádost povolení k trvalému pobytu



a) pokud je jeho pobyt na území v zájmu České republiky, nebo



b) z humanitárních důvodů, zejména



1. z důvodu péče o občana Evropské unie^1b), který se z důvodu

dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nedokáže sám o sebe postarat,

nebo



2. žádá-li o vydání tohoto povolení jako nezletilé nebo zletilé

nezaopatřené dítě státního občana České republiky^1a), který je na

území přihlášen k trvalému pobytu, nebo jako nezletilé nebo zletilé

nezaopatřené dítě občana jiného členského státu Evropské unie^1b),

kterému bylo vydáno povolení k trvalému pobytu na území, je-li důvodem

žádosti jejich společné soužití.



(3) Na nepřetržitost přechodného pobytu rodinného příslušníka občana

Evropské unie na území se § 87g odst. 7 vztahuje obdobně. Do doby

nepřetržitého pobytu podle odstavce 1 písm. a) se započítává i doba

pobytu na základě dokladu vydaného k pobytu na území podle zvláštního

právního předpisu ^2), ^3a), pokud se na rodinného příslušníka občana

Evropské unie tento zvláštní právní předpis již nevztahuje.



§ 87i



(1) K žádosti o povolení k trvalému pobytu občan Evropské unie^1b) nebo

jeho rodinný příslušník předloží



a) cestovní doklad,



b) doklad potvrzující splnění podmínky podle § 87g odst. 1, jde-li o

občana Evropské unie, nebo doklad potvrzující splnění podmínky podle §

87h odst. 1, jde-li o jeho rodinného příslušníka,



c) fotografie a



d) doklad o zajištění ubytování.



(2) Dokladem o zajištění ubytování podle odstavce 1 písm. d) se rozumí

doklad o vlastnictví bytu nebo domu, doklad o oprávněnosti užívání bytu

anebo domu nebo písemné potvrzení osoby, která je vlastníkem nebo

oprávněným uživatelem bytu nebo domu, s jejím úředně ověřeným podpisem,

kterým je občanu Evropské unie^1b) nebo jeho rodinnému příslušníku

udělen souhlas s ubytováním. Ubytování může být zajištěno pouze v

objektu, který je podle zvláštního právního předpisu^31) označen číslem

popisným nebo evidenčním, popřípadě orientačním číslem, a je podle

stavebního zákona určen pro bydlení, ubytování nebo rekreaci. Úřední

ověření se nevyžaduje, podepíše-li oprávněná osoba podle věty první

souhlas před pověřeným zaměstnancem ministerstva. Pokud je písemné

potvrzení o souhlasu podle věty první podáváno elektronicky, musí být

podepsáno uznávaným elektronickým podpisem; to neplatí, je-li potvrzení

dodáno prostřednictvím datové schránky.



§ 87j



(1) Namísto písemného vyhotovení rozhodnutí se vydá občanu Evropské

unie nebo jeho rodinnému příslušníkovi, který je občanem Evropské unie,

pouze průkaz o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie (§ 87r),

a jeho rodinnému příslušníkovi, který není občanem Evropské unie, pouze

průkaz o povolení k trvalému pobytu (§ 87t)^12a). Spolu s průkazem

podle věty první se občanu Evropské unie nebo jeho rodinnému

příslušníkovi vydá i potvrzení o povoleném pobytu na území.



(2) Ministerstvo bez zbytečného odkladu sdělí Ústřední pojišťovně

Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky k zařazení do registru

pojištěnců všeobecného zdravotního pojištění^12) den, kdy nabylo

rozhodnutí o povolení k trvalému pobytu nebo jeho zrušení právní moci.



§ 87k



Důvody pro zamítnutí žádosti o povolení k trvalému pobytu



(1) Ministerstvo žádost o povolení k trvalému pobytu zamítne, jestliže



a) je důvodné nebezpečí, že by žadatel mohl ohrozit bezpečnost státu

nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek,



b) se žadatel dopustil obcházení tohoto zákona s cílem získat povolení

k trvalému pobytu, zejména pokud účelově uzavřel manželství nebo jeho

účelově prohlášeným souhlasem bylo určeno otcovství,



c) je žadatel evidován v evidenci nežádoucích osob (§ 154) a trvá

důvodné nebezpečí, že by mohl při svém pobytu na území ohrozit

bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek,



d) žadatel je zařazen do informačního systému smluvních států, jde-li o

rodinného příslušníka občana Evropské unie, který sám není občanem

Evropské unie^1b) a příslušný orgán, který žadatele do tohoto systému

zařadil, poskytne dodatečné informace, po jejichž vyhodnocení lze mít

za to, že trvá důvodné nebezpečí, že by mohl při svém pobytu na území

jiného smluvního státu ohrozit jeho bezpečnost nebo závažným způsobem

narušit veřejný pořádek,



e) žadatel ohrožuje veřejné zdraví tím, že trpí závažnou nemocí, pokud

o povolení k trvalému pobytu žádá bez podmínky předchozího

nepřetržitého pobytu na území a k takovému onemocnění došlo do 3 měsíců

po vstupu na území,



f) se žadatel bez vážného důvodu nedostaví k výslechu (§ 169 odst. 2),

odmítne vypovídat nebo ve výpovědi uvede nepravdivé skutečnosti, nebo



g) v řízení nejsou potvrzeny důvody podle § 87g nebo 87h.



(2) K důvodu podle odstavce 1 písm. d) se nepřihlédne, jde-li o vydání

povolení k trvalému pobytu v zájmu České republiky, z humanitárních

anebo z jiných důvodů hodných zvláštního zřetele, nebo z důvodu plnění

mezinárodního závazku. Ministerstvo projedná vydání povolení k trvalému

pobytu se smluvním státem, který rodinného příslušníka občana Evropské

unie zařadil do informačního systému smluvních států, a v řízení

přihlédne ke skutečnostem, které vedly k tomuto zařazení. Vydání

povolení k trvalému pobytu ministerstvo oznámí smluvnímu státu, který

rodinného příslušníka občana Evropské unie do informačního systému

smluvních států zařadil.



nadpis vypuštěn



nadpis vypuštěn



§ 87l



Důvody pro zrušení a zánik platnosti povolení k trvalému pobytu



(1) Ministerstvo rozhodnutím zruší povolení k trvalému pobytu, jestliže

držitel tohoto povolení



a) ohrožuje bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušuje veřejný

pořádek, není-li zahájeno řízení o správním vyhoštění,



b) je rodinným příslušníkem občana Evropské unie, který sám není

občanem Evropské unie^1b), a je zařazen do informačního systému

smluvních států, a příslušný orgán, který držitele povolení k trvalému

pobytu do tohoto systému zařadil, poskytne dodatečné informace, po

jejichž vyhodnocení lze mít za to, že trvá důvodné nebezpečí, že by

mohl při svém pobytu na území jiného smluvního státu ohrozit jeho

bezpečnost nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek,



c) se dopustil obcházení tohoto zákona s cílem získat povolení k

trvalému pobytu, zejména pokud účelově uzavřel manželství nebo jeho

účelově prohlášeným souhlasem bylo určeno otcovství, nebo



d) nepobývá na území po dobu delší než 2 po sobě jdoucí roky,



za podmínky, že rozhodnutí bude přiměřené z hlediska zásahu do jeho

soukromého nebo rodinného života.



(2) Ministerstvo rozhodnutím dále zruší povolení k trvalému pobytu,

jestliže o to držitel tohoto povolení požádá.



§ 87m



Na zánik povolení k trvalému pobytu se § 76 písm. a), b) nebo d)

vztahuje obdobně.



Díl 3



Potvrzení a průkazy



§ 87n



Potvrzení o přechodném pobytu na území



(1) Potvrzení o přechodném pobytu na území je veřejnou listinou.



(2) Potvrzením o přechodném pobytu na území jeho držitel prokazuje své

jméno, příjmení a ostatní jména, datum a místo narození, státní

příslušnost, adresu místa hlášeného pobytu na území, rodné číslo a

další skutečnosti týkající se přechodného pobytu na území.



§ 87o



Pobytová karta rodinného příslušníka občana Evropské unie



(1) Pobytová karta rodinného příslušníka občana Evropské unie je

veřejnou listinou; vyhotovuje se v jazyce českém a zpravidla ve dvou

cizích jazycích podle mezinárodních zvyklostí.



(2) Pobytová karta rodinného příslušníka občana Evropské unie se vydává

jako samostatný doklad, kterým jeho držitel prokazuje své jméno,

příjmení a ostatní jména, datum a místo narození, státní příslušnost,

číslo cestovního dokladu, adresu místa hlášeného pobytu na území, rodné

číslo a další skutečnosti týkající se přechodného pobytu na území.



(3) Pobytová karta rodinného příslušníka občana Evropské unie se vydává

na dobu shodnou s předpokládanou dobou pobytu občana Evropské unie,

nejvýše však na 5 let. Platnost pobytové karty lze o stejnou dobu

prodloužit, a to i opakovaně. O prodloužení platnosti pobytové karty je

rodinný příslušník občana Evropské unie povinen požádat před skončením

platnosti této karty.



§ 87p



Prodloužení doby platnosti pobytové karty rodinného příslušníka občana

Evropské unie



(1) K žádosti o prodloužení doby platnosti pobytové karty rodinného

příslušníka občana Evropské unie je žadatel povinen předložit

náležitosti podle § 87a odst. 2 písm. a), d), e) a doklad potvrzující,

že pobývá na území společně s občanem Evropské unie; pokud došlo ke

změně podoby žadatele, je dále povinen předložit fotografie

odpovídající jeho skutečné podobě.



(2) Ministerstvo dobu platnosti pobytové karty rodinného příslušníka

občana, Evropské unie neprodlouží, shledá-li důvod pro ukončení

přechodného pobytu na území podle § 87f.



nadpis vypuštěn



§ 87r



Průkaz o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie



(1) Průkaz o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie je

veřejnou listinou; vyhotovuje se v jazyce českém a zpravidla ve dvou

cizích jazycích podle mezinárodních zvyklostí.



(2) Průkaz o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie se vydává

jako samostatný doklad, kterým jeho držitel prokazuje své jméno,

příjmení a ostatní jména, datum a místo narození, státní příslušnost,

číslo cestovního dokladu, adresu místa hlášeného pobytu na území, rodné

číslo a další skutečnosti týkající se pobytu na území.



(3) Průkaz o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie se vydává

s dobou platnosti 10 let. Platnost průkazu lze prodloužit o 10 let, a

to i opakovaně.



§ 87s



Prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k trvalému pobytu občana

Evropské unie



(1) Občan Evropské unie je povinen požádat ministerstvo o prodloužení

doby platnosti průkazu o povolení k trvalému pobytu občana Evropské

unie nejpozději ve lhůtě do 15 dnů po skončení platnosti průkazu.



(2) V případě, že podání žádosti ve lhůtě podle odstavce 1 zabrání

důvody na vůli žadatele nezávislé, je žadatel povinen tuto žádost podat

do 3 pracovních dnů po zániku těchto důvodů.



(3) K žádosti o prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k

trvalému pobytu občana Evropské unie je žadatel povinen předložit

cestovní doklad; pokud došlo ke změně podoby žadatele, je dále povinen

předložit fotografie odpovídající jeho skutečné podobě.



(4) Ministerstvo dobu platnosti průkazu o povolení k trvalému pobytu

občana Evropské unie neprodlouží, shledá-li důvod pro zrušení platnosti

povolení k trvalému pobytu (§ 87l).



nadpis vypuštěn



§ 87t



Průkaz o povolení k trvalému pobytu



(1) Průkaz o povolení k trvalému pobytu je veřejnou listinou;

vyhotovuje se v jazyce českém a zpravidla ve dvou cizích jazycích podle

mezinárodních zvyklostí.



(2) Průkaz o povolení k trvalému pobytu se vydává jako samostatný

doklad, kterým jeho držitel prokazuje své jméno, příjmení a ostatní

jména, datum a místo narození, státní příslušnost, číslo cestovního

dokladu, adresu místa hlášeného pobytu na území, rodné číslo a další

skutečnosti týkající se pobytu na území.



(3) Na průkaz o povolení k trvalému pobytu se § 87r odst. 3 a § 87s

vztahují obdobně.



Díl 5



Společná ustanovení



§ 87u



(1) Jméno, popřípadě jména, a příjmení občana Evropské unie nebo jeho

rodinného příslušníka se v potvrzení o přechodném pobytu na území,

pobytové kartě rodinného příslušníka občana Evropské unie, průkazu o

povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie nebo v průkazu o

povolení k trvalému pobytu uvedou podle tvaru uvedeného latinkou v

cestovním dokladu. Pokud byl občanu Evropské unie nebo jeho rodinnému

příslušníkovi vydán matričním úřadem České republiky rodný nebo oddací

list znějící na jméno, popřípadě jména, a příjmení v jiném tvaru,

vyznačí ministerstvo tuto skutečnost formou záznamu v potvrzení o

přechodném pobytu na území, pobytové kartě rodinného příslušníka občana

Evropské unie, průkazu o povolení k trvalému pobytu občana Evropské

unie nebo v průkazu o povolení k trvalému pobytu včetně uvedení jména,

popřípadě jmen, a příjmení ve tvaru uvedeném v rodném a oddacím listu.



(2) Po nabytí právní moci rozhodnutí soudu o omezení svéprávnosti

občana Evropské unie nebo jeho rodinného příslušníka, vyznačí tuto

skutečnost ministerstvo do potvrzení o přechodném pobytu na území,

pobytové karty rodinného příslušníka občana Evropské unie, průkazu o

povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie nebo průkazu o povolení

k trvalému pobytu.



§ 87v



(1) Občan Evropské unie, který žádá o vydání potvrzení o přechodném

pobytu na území náhradou za potvrzení ztracené, zničené, odcizené nebo

poškozené, je povinen předložit cestovní doklad a poškozené potvrzení.



(2) Občan Evropské unie nebo jeho rodinný příslušník, který žádá o

vydání pobytové karty rodinného příslušníka občana Evropské unie,

průkazu o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie nebo průkazu

o povolení k trvalému pobytu náhradou za průkaz ztracený, zničený,

odcizený nebo poškozený, je povinen předložit fotografie, cestovní

doklad a poškozený průkaz; obdobně se postupuje i v případě, že žádá o

vydání průkazu po skončení jeho platnosti podle § 87z odst. 2. Žádá-li

občan Evropské unie nebo jeho rodinný příslušník o vydání průkazu po

skončení jeho platnosti z důvodu podle § 87z odst. 1 písm. g), je

povinen předložit fotografie, cestovní doklad a doklad o zajištění

ubytování.



(3) Občan Evropské unie nebo jeho rodinný příslušník, který žádá o

provedení změny v pobytové kartě rodinného příslušníka občana Evropské

unie, průkazu o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie nebo

průkazu o povolení k trvalému pobytu, je povinen předložit cestovní

doklad, průkaz, ve kterém má být změna provedena, a doklad prokazující

požadovanou změnu. Nelze-li požadovanou změnu do průkazu již vyznačit,

vydá se jeho držiteli nový průkaz; v takovém případě je jeho držitel

povinen předložit fotografie. V potvrzení o přechodném pobytu na území

se změna neprovádí; ministerstvo vydá jeho držiteli nové potvrzení o

přechodném pobytu na území.



§ 87w



Náležitosti žádosti o vydání potvrzení o přechodném pobytu na území,

pobytové karty rodinného příslušníka občana Evropské unie, průkazu o

povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie nebo průkazu o povolení

k trvalému pobytu nebo prodloužení doby platnosti pobytové karty

rodinného příslušníka občana Evropské unie nesmí být starší 180 dnů, s

výjimkou cestovního dokladu, rodného nebo oddacího listu a fotografie,

pokud odpovídá skutečné podobě žadatele.



§ 87x



(1) Žádost o vydání potvrzení o přechodném pobytu na území, pobytové

karty rodinného příslušníka občana Evropské unie, průkazu o povolení k

trvalému pobytu občana Evropské unie nebo průkazu o povolení k trvalému

pobytu nebo prodloužení doby platnosti průkazů je žadatel oprávněn

podat ministerstvu.



(2) Žádost o vydání potvrzení o přechodném pobytu na území, pobytové

karty rodinného příslušníka občana Evropské unie, průkazu o povolení k

trvalému pobytu občana Evropské unie nebo průkazu o povolení k trvalému

pobytu nebo prodloužení doby platnosti průkazů se podává na úředním

tiskopisu. Žadatel je povinen v žádosti uvést



a) své jméno, příjmení a ostatní jména, všechna dřívější příjmení, den,

měsíc a rok narození, místo a stát narození, státní občanství, rodinný

stav, povolání, zaměstnání před příchodem na území (pracovní zařazení,

název a adresa zaměstnavatele), účel pobytu na území, zaměstnání po

vstupu na území (pracovní zařazení, název a adresa zaměstnavatele),

poslední bydliště v cizině, adresu místa pobytu na území, předchozí

pobyt na území delší než 3 měsíce (důvod a místo pobytu), den vstupu na

území, číslo a platnost cestovního dokladu,



b) jméno, příjmení a ostatní jména, dřívější příjmení, státní

občanství, datum narození, místo a stát narození a bydliště manžele

nebo manželky a



c) jméno, příjmení a ostatní jména, datum narození, státní občanství a

bydliště rodičů a dětí.



§ 87y



Rodinný příslušník občana Evropské unie, který sám není občanem

Evropské unie a na území pobývá společně s občanem Evropské unie, je

oprávněn pobývat na území do nabytí právní moci rozhodnutí o jeho

žádosti; po tuto dobu se jeho pobyt na území považuje za pobyt

přechodný. Oprávnění pobývat na území do nabytí právní moci rozhodnutí

o žádosti neplatí, pokud nabylo právní moci rozhodnutí o správním

vyhoštění, o ukončení přechodného pobytu nebo o zrušení trvalého pobytu

rodinného příslušníka občana Evropské unie, nebo se jedná o opakovaně

podanou žádost, v níž nejsou uvedeny nové skutečnosti, které rodinný

příslušník občana Evropské unie nemohl uplatnit v řízení o předchozí

žádosti.



§ 87z



Skončení platnosti průkazů



(1) Platnost pobytové karty rodinného příslušníka občana Evropské unie,

průkazu o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie nebo průkazu

o povolení k trvalému pobytu skončí



a) uplynutím doby v něm uvedené,



b) ohlášením jeho ztráty nebo odcizení,



c) nabytím právní moci rozhodnutí soudu o omezení svéprávnosti držitele

průkazu,



d) nabytím právní moci rozhodnutí o zrušení povolení k trvalému nebo

přechodnému pobytu držitele průkazu,



e) nabytím státního občanství České republiky,



f) úmrtím držitele průkazu nebo nabytím právní moci rozhodnutí soudu o

prohlášení držitele průkazu za mrtvého, nebo



g) zrušením údaje o místu hlášeného pobytu občana Evropské unie nebo

jeho rodinného příslušníka na území; to neplatí, pokud z důvodu pobytu

na území jiného členského státu Evropské unie držitel průkazu zruší

ubytování na území.



(2) Ministerstvo zruší platnost pobytové karty rodinného příslušníka

občana Evropské unie, průkazu o povolení k trvalému pobytu občana

Evropské unie nebo průkazu o povolení k trvalému pobytu, jestliže



a) je průkaz poškozen tak, že zápisy v něm uvedené jsou nečitelné nebo

je porušena jeho celistvost,



b) průkaz obsahuje nesprávné údaje nebo neoprávněně provedené změny,

nebo



c) fotografie v průkazu neodpovídá skutečné podobě jeho držitele.



(3) Je-li držitel průkazu přítomen a plně uzná důvody pro zrušení

platnosti průkazu, lze odůvodnění rozhodnutí nahradit vlastnoručně

podepsaným prohlášením držitele průkazu, že se zrušením jeho platnosti

souhlasí. Odvolání proti rozhodnutí není v tomto případě přípustné.



§ 87aa



Skončení platnosti potvrzení o přechodném pobytu na území



(1) Platnost potvrzení o přechodném pobytu na území skončí



a) ohlášením jeho ztráty nebo odcizení,



b) nabytím státního občanství České republiky,



c) nabytím právní moci rozhodnutí soudu o omezení svéprávnosti držitele

potvrzení,



d) nabytím právní moci rozhodnutí o zrušení přechodného pobytu na území

občanu Evropské unie, nebo dnem, ve kterém občan Evropské unie o

zrušení platnosti potvrzení požádal,



e) úmrtím držitele potvrzení nebo nabytím právní moci rozhodnutí soudu

o prohlášení držitele potvrzení za mrtvého,



f) zrušením údaje o místu hlášeného pobytu občana Evropské unie na

území, nebo



g) ohlášením držitele potvrzení o ukončení pobytu na území.



(2) Ministerstvo rozhodne o zrušení platnosti potvrzení o přechodném

pobytu na území, jestliže potvrzení



a) je poškozeno tak, že zápisy v něm uvedené jsou nečitelné nebo je

porušena jeho celistvost, nebo



b) obsahuje nesprávné údaje nebo neoprávněně provedené změny.



(3) Je-li držitel potvrzení o přechodném pobytu na území přítomen a

plně uzná důvody pro zrušení platnosti potvrzení, lze odůvodnění

rozhodnutí nahradit vlastnoručně podepsaným prohlášením držitele

potvrzení, že se zrušením jeho platnosti souhlasí. Odvolání proti

rozhodnutí není v tomto případě přípustné.



HLAVA V



POBYT CIZINCE NAROZENÉHO NA ÚZEMÍ



§ 88



(1) Narodí-li se cizinec na území, považuje se jeho pobyt na tomto

území po dobu pobytu jeho zákonného zástupce, nejdéle však po dobu 60

dnů ode dne narození, za přechodný, není-li dále stanoveno jinak.



(2) Pobývá-li zákonný zástupce narozeného cizince na území na vízum, je

povinen v době podle odstavce 1 podat za narozeného cizince žádost o

udělení stejného druhu víza, a to policii v místě, kde je hlášen k

pobytu na území, pobývá-li na území na krátkodobé vízum, nebo

ministerstvu, pobývá-li na území na dlouhodobé vízum. Tato povinnost

neplatí, pokud narozený cizinec v době podle odstavce 1 vycestuje z

území.



(3) Pobývá-li zákonný zástupce narozeného cizince na území na základě

povolení k dlouhodobému pobytu nebo povolení k trvalému pobytu, je

povinen v době podle odstavce 1 podat za narozeného cizince žádost o

vydání povolení k dlouhodobému pobytu, nebo o udělení povolení k

trvalému pobytu. V případě podání žádosti o povolení trvalého pobytu se

pobyt narozeného cizince od okamžiku narození do právní moci rozhodnutí

o této žádosti považuje za pobyt trvalý.



(4) Doba podle odstavce 1 se považuje za prodlouženou, pokud podání

žádosti v této době zabránily důvody na vůli cizince nezávislé, do

doby, než tyto důvody pominou. Cizinec je povinen důvody podle věty

první neprodleně oznámit policii, pobývá-li na území na krátkodobé

vízum, nebo ministerstvu, pobývá-li na území na dlouhodobé vízum,

povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu.



§ 89



(1) K žádosti podle § 88 odst. 2 je zákonný zástupce narozeného cizince

povinen předložit



a) cestovní doklad dítěte; v případě zákonného zástupce, který je

cizincem, lze předložení cestovního dokladu nahradit předložením

vlastního cestovního dokladu, ve kterém je dítě zapsáno,



b) rodný list dítěte,



c) doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území nebo

čestné prohlášení, že uhradí náklady spojené s poskytnutím zdravotních

služeb dítěti.



(2) K žádosti podle § 88 odst. 3 je zákonný zástupce narozeného cizince

povinen předložit náležitosti podle odstavce 1 písm. a) a b).



HLAVA VI



VYCESTOVÁNÍ CIZINCE Z ÚZEMÍ



§ 90



(1) Postup policie při hraniční kontrole a při vycestování cizince z

území stanoví přímo použitelný právní předpis Evropských

společenství^1).



(2) Policie potvrdí v souladu s přímo použitelným právním předpisem

Evropských společenství1) cizinci vycestování z území vyznačením otisku

výstupního razítka do jeho cestovního dokladu.



§ 91



Policie občanu Evropské unie a jeho rodinnému příslušníku, který

cestuje do jiného členského státu Evropské unie, umožní vycestování z

území i bez cestovního dokladu, pokud



a) občan Evropské unie předloží jiný doklad prokazující jeho totožnost

a skutečnost, že je občanem členského státu Evropské unie, nebo průkaz

o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie,



b) rodinný příslušník občana Evropské unie, který sám není občanem

Evropské unie, předloží jiný doklad prokazující jeho totožnost a

skutečnost, že je rodinným příslušníkem občana Evropské unie, nebo

pobytovou kartu rodinného příslušníka občana Evropské unie anebo průkaz

o povolení k trvalému pobytu.



§ 92



Odepření vycestování z území



Cizinci, který na území ponechá cizince mladšího 15 let, jehož je

zákonným zástupcem, policie rozhodnutím, které vydá na místě^38),

odepře vycestování z území, pokud při hraniční kontrole nepředloží



a) potvrzení ověřené policií, že cizinec mladší 15 let pobývá na území

s cestovním dokladem a má uděleno vízum, je-li podmínkou pobytu na

území, a že fyzická osoba starší 18 let nebo právnická osoba se

zavázaly, že uhradí náklady spojené s obživou cizince, s jeho

ubytováním a léčením po dobu pobytu na území až do vycestování z území

a náklady vzniklé policii v souvislosti s případným rozhodnutím o

správním vyhoštění, nebo



b) potvrzení poskytovatele zdravotních služeb, že cizinec mladší 15 let

je hospitalizován; policie povolí vycestování z území i při

nepředložení potvrzení poskytovatele zdravotních služeb, pokud zákonný

zástupce podepíše čestné prohlášení, že jeho vycestování není v rozporu

se zájmy cizince, kterého ponechává na území.



HLAVA VII



HLÁŠENÍ MÍSTA POBYTU NA ÚZEMÍ



§ 93



(1) Cizinec je povinen do 3 pracovních dnů ode dne vstupu na území

ohlásit na policii místo pobytu na území (§ 97); to neplatí, pokud jde

o cizince mladšího 15 let, člena personálu zastupitelského úřadu cizího

státu nebo mezinárodní vládní organizace akreditované v České

republice, jeho rodinného příslušníka registrovaného Ministerstvem

zahraničních věcí nebo cizince, kterému ministerstvo zajišťuje

ubytování. Povinnost ohlásit místo pobytu na policii se dále nevztahuje

na cizince, který tuto povinnost splnil u ubytovatele [§ 103 písm. b)].



(2) Občan Evropské unie^1b) je povinen ohlásit na policii místo pobytu

na území ve lhůtě do 30 dnů ode dne vstupu na území, pokud jeho

předpokládaný pobyt bude delší než 30 dnů; tato povinnost se rovněž

vztahuje na rodinného příslušníka občana Evropské unie, pokud tento

občan pobývá na území. Povinnost ohlásit místo pobytu na policii se

nevztahuje na cizince, který tuto povinnost splnil u ubytovatele [§ 103

písm. b)].



(3) Z ohlášení místa pobytu cizince na území nevyplývají žádná práva k

objektu ani k vlastníkovi nemovitosti, v níž je cizinec přihlášen k

pobytu.



§ 93a



zrušen



§ 94



zrušen



§ 95



Povinnost hlásit pobyt na území se nevztahuje na cizince, který je ve

výkonu zabezpečovací detence, vazby, ve výkonu trestu odnětí svobody

nebo který je umístěn v policejní cele^7) nebo v zařízení (§ 130).



§ 96



(1) Fyzická osoba, které byl cizinec svěřen do náhradní výchovy,^13)

nebo právnická osoba, která zajišťuje cizinci ústavní péči, je povinna

přihlásit cizince mladšího 15 let nebo cizince, jehož omezená

svéprávnost neumožňuje podle tohoto zákona provedení takového úkonu, k

trvalému pobytu na území do 3 pracovních dnů ode dne vzniku oprávnění k

trvalému pobytu (§ 87).



(2) Osoba uvedená v předchozím odstavci předloží policii rozhodnutí

soudu nebo rozhodnutí orgánu sociálně právní ochrany dítěte a v případě

fyzické osoby i doklad prokazující, že je přihlášena k trvalému pobytu

na území.



§ 97



Cizinec nebo osoba uvedená v § 96 odst. 1 jsou povinni při hlášení

pobytu na území sdělit policii vyplněním přihlašovacího tiskopisu

jméno, příjmení přihlašovaného cizince, den, měsíc, rok a místo jeho

narození, jeho státní občanství, trvalé bydliště v zahraničí, číslo

cestovního dokladu a víza, je-li v cestovním dokladu vyznačeno, počátek

a místo pobytu, předpokládanou dobu a účel pobytu na území a státní

poznávací značku motorového vozidla, se kterým na území přicestoval.



§ 98



Hlášení změn



(1) Cizinec, kterému byla vydána pobytová karta rodinného příslušníka

občana Evropské unie a občan Evropské unie, který splnil ohlašovací

povinnost podle § 93 odst. 2 nebo kterému bylo vydáno potvrzení o

přechodném pobytu na území, anebo kterému byl na území povolen trvalý

pobyt, je povinen hlásit změnu pobytu na území do 30 pracovních dnů ode

dne změny ministerstvu. Povinnost se na cizince vztahuje, pokud

předpokládaná změna místa pobytu bude delší než 180 dnů. Ministerstvo o

změně pobytu neprodleně informuje policii.



(2) Za cizince podle § 87, jehož omezená svéprávnost neumožňuje podle

tohoto zákona provedení takového úkonu, hlásí změnu osoba uvedená v §

96 odst. 1.



(3) Cizinec, který pobývá na území na vízum k pobytu nad 90 dnů, nebo

na povolení k dlouhodobému pobytu, je povinen hlásit změnu místa pobytu

na území do 30 dnů ode dne změny ministerstvu. Povinnost se na cizince

vztahuje, pokud předpokládaná změna místa pobytu bude delší než 30 dnů.



(4) Cizinec, který je oprávněn k přechodnému pobytu na území bez víza,

je povinen hlásit změnu místa pobytu na území do 30 dnů ode dne změny

policii příslušné podle nového místa pobytu, pokud je mu známo, že

změna místa pobytu bude delší než 90 dnů.



(5) Změny podle předchozích odstavců hlásí cizinec nebo osoba podle §

96 odst. 1 vyplněním přihlašovacího tiskopisu; na požádání je ten, kdo

hlásí změnu, povinen předložit doklady prokazující pravdivost údajů

uvedených v tiskopisu.



§ 98a



Zrušení údaje o místu hlášeného pobytu cizince na území



(1) Ministerstvo zruší údaj o místu hlášeného pobytu na území uvedeného

v dokladu cizince, kterému byl povolen trvalý pobyt na území, nebo v

dokladu vydaném podle tohoto zákona občanu Evropské unie nebo jeho

rodinnému příslušníkovi k přechodnému pobytu na území,



a) byl-li zápis tohoto údaje proveden na základě pozměněných,

neplatných nebo padělaných dokladů nebo nepravdivě nebo nesprávně

uvedených skutečností,



b) byl-li objekt, na jehož adrese je cizinec hlášen k pobytu na území,

odstraněn nebo zanikl,



c) pokud ubytování nesplňuje podmínky uvedené v § 100 písm. d), nebo



d) zaniklo-li právo užívat objekt nebo vymezenou část objektu, na jehož

adrese je cizinec hlášen k pobytu na území, a neužívá-li tento objekt

nebo jeho vymezenou část.



(2) Ministerstvo zruší údaj o místě hlášeného pobytu podle odstavce 1

písm. d) na návrh vlastníka nebo osoby oprávněné k užívání objektu nebo

jeho vymezené části; existenci uvedeného důvodu je navrhovatel povinen

prokázat.



(3) Místem pobytu cizince po zrušení údaje o místu hlášeného pobytu na

území je sídlo správního orgánu, který tento údaj úředně zrušil.



Ubytovatel a jeho povinnosti



§ 99



(1) Ubytovatelem se pro účely tohoto zákona rozumí každý, kdo poskytuje

ubytování za úhradu nebo ubytovává více než 5 cizinců, s výjimkou

případu, kdy lze ubytované cizince a ubytovatele považovat za osoby

blízké.



(2) Ubytováním se pro účely tohoto zákona rozumí vztah založený

smlouvou o ubytování, nájemní smlouvou, podnájemní smlouvou nebo

smlouvou s obdobným obsahem.



§ 100



Ubytovatel je povinen



a) neprodleně policii oznámit úmrtí ubytovaného cizince,



b) umožnit policii vstup do míst, kde se může cizinec zdržovat, jde-li

o místo užívané pro podnikání nebo provozování jiné hospodářské

činnosti, pokud tímto vstupem nebude porušeno právo cizince na soukromí

nebo rodinný život,



c) oznámit policii ubytování cizince (§ 102),



d) zajistit cizinci ubytování, které není zjevně nepřiměřené úrovni

ubytování poskytovaného ostatními ubytovateli v objektech obdobného

určení v obci, popřípadě okresu nebo kraji. Srovnání úrovně ubytování

se provádí zejména posouzením přiměřenosti počtu ubytovaných osob s

přihlédnutím k zajištěným hygienickým podmínkám a k podlahové ploše

místnosti pro ubytování, která musí činit nejméně



1. 8 m2, je-li ubytována jedna osoba,



2. 12,6 m2, jsou-li ubytovány dvě osoby; na každou další ubytovanou

osobu se k podlahové ploše připočítává 5 m2,



e) cizinci na požádání vydat potvrzení o ubytování s uvedením jména,

příjmení, ulice, místa a doby ubytování,



f) vést domovní knihu a na požádání policie ji předložit ke kontrole;

při zahájení kontroly je povinen předložit domovní knihu obsahující

údaje k cizincům ubytovaným v té době.



§ 101



Domovní kniha



(1) Domovní kniha je dokument, do kterého ubytovatel zapisuje jméno a

příjmení ubytovaného cizince, den, měsíc a rok narození, státní

občanství, číslo cestovního dokladu, počátek a konec ubytování.



(2) Domovní knihu pro účely kontroly podle § 100 písm. f) vede

ubytovatel v písemné podobě; digitalizovaná podoba je pro účely

kontroly vyloučena.



(3) Zápisy do domovní knihy musí být provedeny přehledně a

srozumitelně. Tyto zápisy musí být uspořádány postupně z hlediska

časového.



(4) Domovní knihu ubytovatel uchovává po dobu 6 let od provedení

posledního zápisu.



(5) S osobními údaji vedenými v domovní knize lze nakládat jen způsobem

stanoveným zvláštním právním předpisem.^15)



§ 102



Oznámení ubytování



(1) Ubytovatel je povinen oznámit ubytování cizince do 3 pracovních dnů

po jeho ubytování.



(2) Oznámení podle odstavce 1 učiní útvaru policie.



(3) Povinnost oznámit ubytování lze splnit



a) předložením vyplněného přihlašovacího tiskopisu, nebo



b) prostřednictvím technických nosičů dat a jejich telekomunikačním

přenosem v rozsahu údajů vedených v domovní knize, je-li takový přenos

možný.



(4) Oznamuje-li ubytovatel ubytování cizince způsobem stanoveným v

odstavci 3 písm. b), přihlašovací tiskopis uschová po dobu 6 let od

ubytování cizince.



HLAVA VIII



POVINNOSTI



§ 103



Povinnosti cizince



Cizinec je mimo povinností stanovených v jiných ustanoveních tohoto

zákona dále povinen



a) dostavit se první pracovní den následující po dni propuštění ze

zabezpečovací detence, z vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody na

policii, pokud není držitelem platného cestovního dokladu a víza, je-li

podmínkou jeho pobytu na území,



b) předložit ubytovateli cestovní doklad, průkaz o povolení k pobytu,

potvrzení o přechodném pobytu na území, pobytovou kartu rodinného

příslušníka občana Evropské unie, průkaz o povolení k trvalému pobytu

nebo průkaz o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie a osobně

vyplnit a podepsat přihlašovací tiskopis (§ 97); povinnost osobního

vyplnění a podepsání přihlašovacího tiskopisu se nevztahuje na cizince

mladší 15 let věku,



c) uvádět v řízení podle tohoto zákona pravdivě a úplně všechny

požadované údaje v rozsahu stanoveném tímto zákonem,



d) na požádání policie prokázat totožnost předložením cestovního

dokladu, průkazu o povolení k pobytu nebo identifikačního průkazu

vydaného Ministerstvem zahraničních věcí osobám požívajícím výsad a

imunit podle mezinárodního práva, popřípadě způsobem stanoveným v § 177

odst. 3, a ve lhůtě stanovené policií doložit, že splňuje podmínky

pobytu na území; občan Evropské unie je povinen prokázat totožnost

předložením cestovního dokladu nebo jiného dokladu prokazujícího

totožnost, včetně občanství některého z jiných členských států Evropské

unie, anebo předložením průkazu o povolení k trvalému pobytu občana

Evropské unie; rodinný příslušník občana Evropské unie, který sám není

občanem Evropské unie, je povinen prokázat totožnost předložením

cestovního dokladu nebo pobytové karty rodinného příslušníka občana

Evropské unie anebo průkazu o povolení k trvalému pobytu, nemá-li tento

doklad nebo průkaz, může totožnost prokázat jiným dokladem, současně

však musí prokázat, že je rodinným příslušníkem občana Evropské unie,



e) hlásit změnu příjmení, osobního stavu, změnu údajů v cestovním

dokladu, změnu údajů v dokladu vydaném podle tohoto zákona; změnu je

cizinec povinen ohlásit orgánu, který mu vydal doklad opravňující k

pobytu na území, a to do 3 pracovních dnů ode dne, kdy změna nastala, a

jde-li o občana Evropské unie nebo jeho rodinného příslušníka, ve lhůtě

do 15 pracovních dnů,



f) chránit doklady vydané podle tohoto zákona před ztrátou, odcizením,

poškozením nebo zneužitím a dbát, aby obsahovaly pravdivé údaje,



g) při změně podoby bez zbytečného odkladu požádat o vydání nového

dokladu obsahujícího fotografii,



h) odevzdat bez zbytečného odkladu doklad vydaný podle tohoto zákona,

který je neplatný nebo zaplněný úředními záznamy, a to i po zániku

oprávnění k trvalému pobytu nebo zániku platnosti povolení k trvalému

pobytu; doklad je cizinec povinen odevzdat orgánu, který mu tento

doklad vydal,



i) odevzdat nejpozději 3 dny před ukončením pobytu na území doklad

vydaný podle tohoto zákona, s výjimkou víza a cestovního průkazu

totožnosti, byl-li vydán za účelem vycestování z území; doklad je

cizinec povinen odevzdat orgánu, který mu tento doklad vydal,



j) ohlásit ztrátu, zničení, poškození nebo odcizení dokladu vydaného

podle tohoto zákona do 3 pracovních dnů ode dne, kdy tato událost

nastala; nastala-li tato událost na území, ohlásí ji cizinec orgánu,

který mu tento doklad vydal, nastala-li tato událost v zahraničí,

ohlásí ji cizinec zastupitelskému úřadu; obdobně je cizinec povinen

ohlásit nález nebo získání dokladu, jehož ztrátu nebo odcizení dříve

ohlásil,



k) strpět snímání daktyloskopických otisků a pořizování obrazových

záznamů prováděné podle tohoto zákona v souvislosti s prohlášením víza

za neplatné, řízením o povinnosti opustit území, řízením o správním

vyhoštění, správním vyhoštěním, zajištěním za účelem správního

vyhoštění, zjišťováním totožnosti, plněním závazků vyplývajících z

mezinárodní smlouvy nebo z přímo použitelného právního předpisu

Evropských společenství a na požádání strpět snímání daktyloskopických

otisků a pořizování obrazových záznamů při podání žádosti o udělení

víza a při ověřování totožnosti držitele víza,



l) podrobit se v případech, kdy to odůvodňuje jeho zdravotní stav,

lékařskému vyšetření a dalším opatřením k omezení vzniku a šíření

přenosných onemocnění,



m) neprodleně ohlásit policii ztrátu nebo odcizení cestovního dokladu

podle § 108 odst. 1 písm. a), b), c), g) nebo h),



n) pobývat na území pouze s platným cestovním dokladem a vízem, pokud

tento zákon nestanoví jinak,



o) na požádání policie prokázat zajištění prostředků k pobytu; to

neplatí, jde-li o občana Evropské unie^1b), jeho rodinného příslušníka

nebo o cizince, který na území pobývá na základě povolení k

dlouhodobému pobytu za účelem ochrany,



p) v případě, že na území ponechá cizince mladšího 15 let, jehož je

zákonným zástupcem, požádat příslušný orgán policie nebo poskytovatele

zdravotních služeb o vydání potvrzení podle § 92, a toto potvrzení

předložit při vycestování z území při hraniční kontrole,



r) předložit při pobytové kontrole doklad o cestovním zdravotním

pojištění podle § 180i nebo § 180j; to neplatí, jde-li o případy

uvedené v § 180j odst. 4,



s) na požádání policie nebo ministerstva, je-li držitelem oprávnění k

pobytu vydaného za účelem podnikání, prokázat provozování živnosti nebo

výkon jiné podnikatelské činnosti podle zvláštního právního předpisu,



t) strpět aktuální pořízení biometrických údajů zvláštním technickým

zařízením za účelem ověření pravosti průkazu o povolení k pobytu nebo

ověření totožnosti.



§ 104



Povinnost dopravce



(1) Letecký dopravce nesmí z území státu, který není smluvním státem,

na území dopravit cizince, který nemá cestovní doklad nebo vízum, je-li

vzhledem k účelu a cíli cesty potřebné nebo je-li podmínkou pobytu v

tranzitním prostoru mezinárodního letiště na území.



(2) Provozovatel vodní dopravy a provozovatel na pravidelných

autobusových linkách nesmí z území státu, který není smluvním státem,

na území dopravit cizince, který nemá cestovní doklad nebo vízum, je-li

vzhledem k účelu a cíli cesty potřebné.



(3) Dopravce^15a) je povinen na základě pokynu policie zajistit v

souladu s přímo použitelným právním předpisem Evropských

společenství^15b) dopravu cizince do zahraničí, pokud byl cizinci

odepřen vstup na území. Povinnost dopravit cizince do zahraničí se dále

vztahuje na leteckého dopravce, který cizince



a) dopravil na území, jestliže cizinec nepředloží cestovní doklad nebo

letištní průjezdní vízum, je-li podmínkou pobytu v tranzitním prostoru

mezinárodního letiště na území,



b) dopravil na území a tento nebo jiný dopravce ho odmítl dopravit do

cílového státu, nebo



c) přepravoval přes území, pokud byl cizinci odepřen vstup na území

jiného státu.



Dopravu do zahraničí je dopravce povinen zajistit nejpozději ve lhůtě

do 48 hodin od obdržení pokynu policie, jde-li o provozovatele vodní

nebo pozemní dopravy, anebo ve lhůtě do 7 dnů, jde-li o leteckého

dopravce; běh lhůty se staví po dobu řízení o udělení mezinárodní

ochrany podle zvláštního právního předpisu^2) nebo po dobu pobytu

cizince u poskytovatele zdravotních služeb podle § 10.



(4) Letecký dopravce, který cizince na území dopravil, je dále povinen

na základě pokynu policie zajistit dopravu cizince do zahraničí,



a) byla-li cizinci zrušena platnost letištního průjezdního víza a

cizinec odmítá pokračovat v cestě do jiného státu, nebo



b) jde-li o cizince pobývajícího v tranzitním prostoru mezinárodního

letiště, který odmítá pokračovat v cestě do jiného státu a jsou

zjištěny důvody uvedené v § 9 odst. 1 písm. f), g), h) nebo i).



(5) Dopravce je povinen nést náklady^15c) spojené s pobytem cizince na

území nebo v tranzitním prostoru mezinárodního letiště na území do

doby, než bude v souladu s přímo použitelným právním předpisem

Evropských společenství^15b) dopraven do zahraničí.



§ 105



Povinnost soudu, ústavu pro výkon zabezpečovací detence, vazební

věznice a věznice



(1) Soud, který pravomocně rozhodl



a) o odsouzení cizince,



b) o omezení svéprávnosti cizince,



c) o prohlášení cizince za mrtvého nebo nezvěstného,



d) o rozvodu, zrušení registrovaného partnerství (dále jen

"partnerství") nebo neplatnosti či neexistenci manželství nebo

partnerství v případech, kdy účastníkem řízení je cizinec,



e) o ustanovení poručníka nezletilému cizinci, kdy poručníkem nebo

manželem poručníka je cizinec, nebo



f) o svěření nezletilého cizince do náhradní rodinné péče cizinci s

oprávněním k pobytu na území nebo jeho manželu,



informuje o této skutečnosti útvar policie příslušný podle místa

hlášeného pobytu cizince; v případě pochybností při určení příslušného

útvaru policie informuje soud útvar policie příslušný podle sídla

soudu.



(2) Ústav pro výkon zabezpečovací detence, vazební věznice nebo věznice

informuje neprodleně útvar policie místně příslušný podle sídla ústavu

pro výkon zabezpečovací detence, vazební věznice nebo věznice o

rozhodnutí o propuštění cizince ze zabezpečovací detence, z vazby nebo

o ukončení výkonu trestu odnětí svobody cizince.



(3) Policie informace obdržené podle odstavce 1 nebo 2 neprodleně

postoupí ministerstvu, týkají-li se cizince, kterému bylo uděleno

dlouhodobé vízum nebo byl povolen dlouhodobý nebo trvalý pobyt, nebo

občana Evropské unie nebo jeho rodinného příslušníka.



§ 106



Povinnosti orgánů státní správy



(1) Úřad práce České republiky - krajské pobočky a pobočka pro hlavní

město Prahu jsou povinny neprodleně písemně oznámit ministerstvu



a) nenastoupení cizince na pracovní místo uvedené v povolení k

zaměstnání nebo na pracovní místo obsaditelné držitelem zaměstnanecké

karty anebo určené pro držitele modré karty,



b) ukončení zaměstnání cizince před uplynutím doby, na kterou bylo

vydáno povolení k zaměstnání, zaměstnanecká karta nebo modrá karta; v

případě, že zaměstnání bylo ukončeno výpovědí z některého z důvodů

uvedených v § 52 písm. a) až e) zákoníku práce nebo dohodou z týchž

důvodů anebo okamžitým zrušením podle § 56 zákoníku práce, i důvod

ukončení zaměstnání,



a dále jsou povinny neprodleně zaslat ministerstvu kopii rozhodnutí o

udělení, neudělení, prodloužení, neprodloužení nebo odejmutí povolení k

zaměstnání



(2) Živnostenský úřad neprodleně písemně oznámí ministerstvu přerušení,

pozastavení, zánik anebo zrušení živnostenského oprávnění cizince,

kterému bylo uděleno dlouhodobé vízum nebo vydáno povolení k

dlouhodobému pobytu.



(3) Obecní úřady obcí s rozšířenou působností a pověřené obecní úřady

jsou povinny neprodleně písemně oznámit ministerstvu, že se občan

Evropské unie nebo jeho rodinný příslušník přechodně pobývající na

území stal neodůvodnitelnou zátěží systému pomoci v hmotné nouzi nebo

že držitel modré karty podal žádost o příspěvek na živobytí, doplatek

na bydlení nebo mimořádnou okamžitou pomoc. Úřad práce České republiky

- krajské pobočky a pobočka pro hlavní město Prahu jsou povinny

neprodleně písemně oznámit ministerstvu, že se občan Evropské unie nebo

jeho rodinný příslušník přechodně pobývající na území stal

neodůvodnitelnou zátěží systému dávek pro osoby se zdravotním

postižením.



(4) Orgán pomoci v hmotné nouzi^9o) je povinen neprodleně písemně

oznámit ministerstvu, že úhrnný měsíční příjem rezidenta jiného

členského státu Evropské unie nebo jeho rodinného příslušníka, kterým

bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu, a společně s ním

posuzovaných osob [§ 42c odst. 3 písm. c)], nedosahuje částky živobytí

společně posuzovaných osob.



(5) Je-li cizinci vydána zaměstnanecká karta, jsou Úřad práce České

republiky - generální ředitelství, případně další úřady, povinny

neprodleně hlásit ministerstvu skutečnosti, které jsou jim známy a

mohou být důvodem pro zrušení platnosti zaměstnanecké karty.



(6) Příslušný uznávací orgán podle zvláštního právního předpisu^35)

informuje ministerstvo o rozhodnutí vydaném v řízení o uznání odborné

kvalifikace týkající se držitele zaměstnanecké karty nebo modré karty.



(7) Soud, který je určený k vedení obchodního rejstříku, nebo správní

orgán, který je příslušný k vedení rejstříku, seznamu nebo evidence

podnikajících fyzických osob podle zvláštního právního předpisu^30),

neprodleně písemně oznámí ministerstvu změnu nebo výmaz zápisu cizince

v tomto rejstříku, seznamu nebo evidenci; to neplatí, jde-li o občana

Evropské unie.



(8) Okresní správa sociálního zabezpečení neprodleně písemně oznámí

ministerstvu, že cizinec ohlásil přerušení nebo ukončení výkonu

samostatné výdělečné činnosti; to neplatí, jde-li o občana Evropské

unie.



(9) Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty práce neprodleně

písemně oznámí ministerstvu zaměstnání cizince bez povolení k pobytu,

bez povolení k zaměstnání, je-li podle zákona o zaměstnanosti

vyžadováno, nebo v rozporu se zaměstnaneckou kartou nebo modrou kartou;

tuto skutečnost oznámí Státní úřad inspekce práce a oblastní

inspektoráty práce neprodleně též odboru cizinecké policie krajského

ředitelství policie příslušnému podle místa zaměstnání cizince.



§ 107



Povinnosti jiných osob



(1) Kdo nalezne či jinak získá cestovní doklad uvedený v § 108 odst. 1,

průkaz o povolení k pobytu, potvrzení o přechodném pobytu na území,

průkaz o povolení k trvalému pobytu, pobytovou kartu rodinného

příslušníka občana Evropské unie nebo průkaz o povolení k trvalému

pobytu občana Evropské unie, je povinen je neprodleně odevzdat policii.



(2) Kdo zajišťuje ubytování cizince, je povinen na jeho žádost vydat

doklad o zajištění ubytování s uvedením doby, po kterou je ubytování

zajištěno.



(3) Zvoucí osoba je povinna uhradit majetkovou i nemajetkovou újmu,

která vznikne státu nedodržením závazků uvedených v pozvání ověřeném

policií.



(4) Ten, kdo se zavázal podle § 15, je povinen neprodleně oznámit

odstoupení od svého závazku policii. Od závazku podle § 15 nelze

odstoupit v průběhu pobytu pozvaného cizince na území.



(5) Vysoká škola nebo vyšší odborná škola je povinna neprodleně písemně

oznámit ministerstvu nezahájení, přerušení nebo ukončení studia

držitele víza k pobytu nad 90 dnů za účelem studia nebo povolení k

dlouhodobému pobytu za účelem studia.



(6) Výzkumná organizace, která s cizincem uzavřela dohodu o

hostování^9j), neprodleně písemně oznámí ministerstvu ukončení

platnosti této dohody nebo sdělí skutečnosti, které brání dalšímu

pokračování dohody o hostování.



(7) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy neprodleně písemně

oznámí ministerstvu vyřazení výzkumné organizace ze seznamu výzkumných

organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích

zemí vedeného podle zvláštního právního předpisu^9j).



(8) Fyzická nebo právnická osoba, která zaměstnala cizince a pracovní

poměr byl skončen z některého z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až e)

zákoníku práce anebo dohodou z týchž důvodů nebo okamžitým zrušením

podle § 56 zákoníku práce před uplynutím doby, na kterou bylo cizinci

vydáno povolení k zaměstnání, zaměstnanecká karta nebo modrá karta a z

tohoto důvodu mu byla nebo má být zrušena platnost oprávnění k pobytu

vydaného za účelem zaměstnání, je povinna uhradit náklady spojené s

poskytnutím zdravotních služeb cizinci v období od skončení pracovního

poměru do vycestování cizince z území, nejdéle však po dobu, na kterou

bylo vydáno povolení k zaměstnání, zaměstnanecká karta nebo modrá

karta; to neplatí, pokud úhrada těchto nákladů je zajištěna jiným

způsobem.



(9) Fyzická nebo právnická osoba, která zaměstnala držitele

zaměstnanecké karty nebo modré karty, je povinna ministerstvu

neprodleně písemně oznámit předpokládanou změnu pracovního zařazení

držitele zaměstnanecké karty nebo modré karty.



(10) Poskytovatel zdravotních služeb je povinen nejméně 24 hodin předem

informovat policii o ukončení pobytu cizince ve zdravotnickém zařízení

podle § 10 a 126b.



HLAVA IX



CESTOVNÍ DOKLAD



§ 108



(1) Za cestovní doklad se pro účely tohoto zákona považuje



a) veřejná listina, která je jako cestovní doklad uznaná Českou

republikou,



b) veřejná listina, která splňuje podmínky podle odstavce 2,



c) průkaz totožnosti občana Evropské unie,^1b)



d) cizinecký pas s územní platností do všech států světa,



e) cestovní průkaz totožnosti, nebo



f) cestovní doklad vydaný Českou republikou na základě mezinárodní

smlouvy,



g) náhradní cestovní doklad Evropské unie,^15e)



h) seznam žáků cestujících na školní výlet v rámci Evropské unie,^7b)

obsahuje-li



1. fotografie žáků, kteří nejsou schopni se prokázat průkazem

totožnosti obsahujícím fotografii,



2. potvrzení členského státu Evropské unie, ve kterém má žák místo

bydliště, že žák je oprávněn se do tohoto státu vrátit, a za

předpokladu, že členský stát Evropské unie, ve kterém má žák místo

bydliště, oznámil České republice, že má seznam žáků uznávat jako

cestovní doklad.



(2) Za cestovní doklad podle odstavce 1 písm. b) lze pro účely tohoto

zákona uznat veřejnou listinu vydanou cizím státem za účelem cestování

do zahraničí, pokud z hlediska jejího provedení a jazyka, v němž jsou

uvedeny údaje, odpovídá mezinárodním zvyklostem, její územní platnost

zahrnuje území a lze z ní zjistit



a) údaje o státním občanství cizince,



b) údaje o jeho totožnosti,



c) fotografii držitele,



d) údaj o době platnosti.



(3) Cestovní doklad podle odstavce 1 písm. a) a b) pro účely udělení

dlouhodobého víza nesmí být starší 10 let, musí obsahovat nejméně 2

volné stránky a doba jeho platnosti musí být delší nejméně o 3 měsíce,

než je doba platnosti dlouhodobého víza; to neplatí, jde-li o udělení

víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území.



§ 109



(1) Cizinecký pas, cestovní průkaz totožnosti a cestovní doklad podle §

108 odst. 1 písm. f) se vydává na žádost cizince, pokud není dále

stanoveno jinak.



(2) Cizinci, který pozbude v zahraničí některý z dokladů uvedených v

odstavci 1, vydá na jeho žádost zastupitelský úřad cestovní průkaz

totožnosti k cestě do České republiky; podmínkou vydání je souhlas

orgánu, který doklad vydal.



(3) Cestovní doklady uvedené v odstavci 1 jsou veřejné listiny.



§ 110



zrušen



§ 111



(1) V žádosti o vydání cizineckého pasu, cestovního průkazu totožnosti

nebo cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. f) cizinec uvede své

příjmení, jméno, ostatní jména, pohlaví, rodné číslo, bylo-li cizinci

přiděleno den, měsíc, rok narození, místo a stát narození, státní

občanství a místo, kde je hlášen k pobytu na území. K žádosti o vydání

cestovního průkazu totožnosti nebo cestovního dokladu podle § 108 odst.

1 písm. f), který neobsahuje nosič dat s biometrickými údaji, dále

připojí fotografie.



(2) K žádosti o vydání cizineckého pasu podle § 113 odst. 3 je cizinec

povinen připojit fotografii.



(3) V cizineckém pasu, cestovním průkazu totožnosti nebo v cestovním

dokladu podle § 108 odst. 1 písm. f) lze uvést všechny údaje uvedené v

odstavci 1 a opatřit jej fotografií cizince žádajícího o vydání tohoto

dokladu. Cizinecký pas vydaný podle § 113 odst. 1 a 2 bude dále opatřen

nosičem dat s biometrickými údaji, jimiž jsou údaje o zobrazení

obličeje a údaje o otiscích prstů.



§ 112



Při provádění změn v cestovních dokladech uvedených v § 108 odst. 1

písm. d), e) a f), které neobsahují nosič dat s biometrickými údaji, se

postupuje obdobně jako při jejich vydání; fotografie se nevyžadují.



§ 113



nadpis vypuštěn



(1) Cizinecký pas, který je opatřen nosičem dat s biometrickými údaji,

se vydává s dobou platnosti na 10 let; cizincům mladším 15 let s dobou

platnosti na 5 let, cizincům požívajícím doplňkové ochrany s dobou

platnosti odpovídající platnosti průkazu o povolení k pobytu osoby

požívající doplňkové ochrany podle zvláštního právního předpisu^2) a

cizincům požívajícím dočasné ochrany s dobou platnosti odpovídající

platnosti průkazu cizince požívajícího dočasné ochrany podle zvláštního

právního předpisu^3a). Cizinecký pas se vydá ve lhůtě do 30 dnů ode dne

podání žádosti. Cizinci, jemuž je vydáván cizinecký pas s nosičem dat s

biometrickými údaji, se na jeho žádost ověří správnost osobních údajů

uvedených ve vydávaném cizineckém pasu, funkčnost nosiče dat s

biometrickými údaji a správnost v něm zpracovávaných biometrických

údajů. Funkčnost nosiče dat a správnost v něm zpracovaných

biometrických údajů se ověřuje pomocí technického zařízení umožňujícího

srovnání aktuálně zobrazených biometrických údajů cizince s

biometrickými údaji zpracovanými v nosiči dat cizineckého pasu. V

případě zjištění nefunkčnosti nosiče dat s biometrickými údaji,

popřípadě zjištění nesprávnosti v něm zpracovaných osobních údajů, nebo

v případě zjištění nesprávnosti osobních údajů, zpracovaných v

cizineckém pasu, má cizinec právo na vydání nového cizineckého pasu.



(2) Cizinci mladšímu 12 let, pokud přímo použitelný právní předpis

Evropských společenství^15f) nestanoví odlišnou věkovou hranici, nebo

cizinci, u něhož není možné z důvodů anatomických nebo fyziologických

změn, popřípadě zdravotního postižení prstů rukou, pořídit otisky prstů

rukou, se vydá cizinecký pas s nosičem dat, v němž jsou z biometrických

údajů zpracovány pouze údaje o zobrazení obličeje. V nosiči dat je v

tomto případě uveden údaj, že nosič dat neobsahuje otisky prstů rukou

cizince. Cizinecký pas se vydá ve lhůtě do 30 dnů ode dne podání

žádosti a platí pro něj doba platnosti uvedená v odstavci 1.



(3) Cizinci, který žádá o vydání cizineckého pasu ve lhůtě kratší než

30 dnů, se vydá cizinecký pas bez nosiče dat s biometrickými údaji a

bez strojově čitelných údajů, který neobsahuje digitální zpracování

fotografie ani podpisu cizince, ve lhůtě do 15 dnů ode dne podání

žádosti; tento doklad se vydává s dobou platnosti 6 měsíců, nebo s

dobou platnosti odpovídající platnosti průkazu cizince požívajícího

dočasné ochrany podle zvláštního právního předpisu^3a), anebo s dobou

platnosti odpovídající platnosti průkazu o povolení k pobytu osoby

požívající doplňkové ochrany podle zvláštního právního předpisu^2),

je-li kratší než 6 měsíců. Cizinecký pas bez nosiče dat s biometrickými

údaji a bez strojově čitelných údajů, který neobsahuje digitální

zpracování fotografie ani podpisu cizince, se dále vydá cizinci

uvedenému v odstavci 7 písm. a), pokud překážka na vůli cizince

nezávislá, pro niž si nemůže opatřit cestovní doklad, je pouze dočasné

povahy.



(4) Cizinecký pas vydávaný podle odstavce 1 nebo 2 obsahuje strojově

čitelnou zónu. Do strojově čitelné zóny se údaje zapisují v tomto

pořadí: typ dokladu, kód vydávajícího státu, příjmení, jméno, popřípadě

jména cizince, číslo cizineckého pasu, státní občanství, datum

narození, pohlaví, doba platnosti cizineckého pasu, rodné číslo a

kontrolní číslice, které jsou číselným vyjádřením vybraných údajů ve

strojově čitelné zóně.



(5) Platnost cizineckého pasu nelze prodloužit. Cizinecký pas ztrácí

platnost dnem právní moci rozhodnutí o zrušení platnosti povolení k

trvalému pobytu nebo dnem zániku oprávnění k trvalému pobytu podle § 87

anebo odejmutím nebo zánikem oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí

dočasné ochrany na území podle zvláštního právního předpisu^3a).



(6) Údaje zpracované v nosiči dat s biometrickými údaji (odstavec 1)

nelze zpracovávat jiným způsobem, než jaký stanoví zákon.



(7) Cizinecký pas vydá ministerstvo



a) na žádost cizince, který pobývá na území na základě povolení k

trvalému pobytu, nemá platný cestovní doklad a doloží, že si jej nemůže

nezávisle na své vůli opatřit,



b) na žádost cizince, který je oprávněn k trvalému pobytu podle § 87,

pokud nemá platný cestovní doklad,



c) cizinci požívajícímu dočasné ochrany podle zvláštního právního

předpisu^3a), který není držitelem cestovního dokladu,



d) na žádost cizince, jemuž byla udělena doplňková ochrana podle

zvláštního právního předpisu^2), který nemá platný cestovní doklad a

doloží, že si jej nemůže z důvodů nezávislých na své vůli opatřit.



(8) Držitel cizineckého pasu, který obsahuje nosič dat s biometrickými

údaji, je oprávněn u kteréhokoliv orgánu příslušného k vydání tohoto

pasu nebo u zastupitelského úřadu požádat o ověření funkčnosti nosiče

dat a správnosti v něm zpracovaných biometrických údajů. V případě

zjištění nefunkčnosti nosiče dat s biometrickými údaji, popřípadě

zjištění nesprávnosti v něm zpracovaných osobních údajů, nebo v případě

zjištění nesprávnosti osobních údajů, zpracovaných v cizineckém pase,

má cizinec právo na vydání nového cizineckého pasu; vydání nového

cizineckého pasu v tomto případě podléhá správnímu poplatku pouze

tehdy, pokud nefunkčnost nosiče dat s biometrickými údaji byla

způsobena okolnostmi, o nichž cizinec prokazatelně věděl, že mohou

způsobit poškození nebo nefunkčnost nosiče dat s biometrickými údaji.



(9) Biometrické údaje lze použít výlučně pro ověřování pravosti

cizineckého pasu a ověření totožnosti cizince pomocí osobních údajů

zapsaných v cizineckém pasu, popřípadě porovnání biometrických údajů

(odstavec 1) zpracovaných v nosiči dat prostřednictvím technického

zařízení umožňujícího srovnání aktuálně zobrazených biometrických údajů

cizince s biometrickými údaji zpracovanými v nosiči dat cizineckého

pasu.



§ 114



Cestovní průkaz totožnosti



(1) Cestovní průkaz totožnosti k vycestování vydá policie na žádost

cizince



a) který nemá platný cestovní doklad a nemůže si z důvodů nezávislých

na jeho vůli opatřit cestovní doklad jiným způsobem, nebo



b) mladšímu 15 let, který je hospitalizován a jehož zákonný zástupce

vycestoval z území a podepsal čestné prohlášení podle § 92 písm. b).



(2) Cizinci podle odstavce 1 vydá policie cestovní průkaz totožnosti s

dobou platnosti nejdéle na 180 dnů a s územní platností do všech států

světa.



(3) Policie vydá cestovní průkaz totožnosti cizinci, který pobývá na

území bez platného cestovního dokladu, po prohlášení krátkodobého víza

za neplatné.



(4) Cestovní průkaz totožnosti k vycestování vydá policie rovněž

cizinci, o jehož vyhoštění bylo pravomocně rozhodnuto a který nemá jiný

cestovní doklad.



(5) Cestovní průkaz totožnosti k vycestování vydá ministerstvo na

žádost cizince,



a) který nemá platný cestovní doklad a nemůže si z důvodů nezávislých

na jeho vůli opatřit cestovní doklad jiným způsobem, byl-li mu na území

povolen dlouhodobý pobyt,



b) kterému bylo uděleno vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění

pobytu na území podle § 33 odst. 1 písm. a) nebo b) nebo vízum k pobytu

nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území podle zvláštního právního

předpisu^2), pokud pobývá na území bez platného cestovního dokladu,

nebo



c) kterému bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění

pobytu na území z důvodů podle § 33 odst. 1 písm. a) nebo b), pokud

pobývá na území bez platného cestovního dokladu.



Cizinci podle písmene a) se cestovní průkaz totožnosti vydá s dobou

platnosti nejdéle na 180 dnů a s územní platností do všech států světa;

cizinci podle písmene b) a c) s dobou platnosti nejdéle na 365 dnů a s

územní platností do všech států světa.



(6) Ministerstvo vydá cestovní průkaz totožnosti cizinci, který pobývá

na území bez platného cestovního dokladu, po



a) nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení platnosti víza k pobytu nad

90 dnů,



b) udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území

podle § 33 odst. 3; doba platnosti tohoto průkazu se stanoví podle doby

platnosti uděleného víza,



c) nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení platnosti povolení k

dlouhodobému nebo trvalému pobytu,



d) ukončení poskytování ochrany na území podle zvláštního právního

předpisu ^2), ^3a),



e) zániku oprávnění k trvalému pobytu (§ 87),



f) vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na

území z důvodů podle § 33 odst. 3; doba platnosti tohoto průkazu se

stanoví podle doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu, nebo



g) vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území,

pokud si nemůže z důvodů nezávislých na jeho vůli opatřit cestovní

doklad jiným způsobem; cestovní průkaz totožnosti se vydá s územní

platností do všech států světa a dobou platnosti shodnou s dobou

platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území.



(7) Zastupitelský úřad na pokyn ministerstva vydá cestovní průkaz

totožnosti cizinci, kterému bylo uděleno dlouhodobé vízum a je



a) manželem azylanta nebo osoby požívající doplňkové ochrany, jehož

manželství s azylantem nebo osobou požívající doplňkové ochrany vzniklo

před vstupem na území, nebo



b) nezletilým dítětem azylanta nebo osoby požívající doplňkové ochrany

anebo nezletilým dítětem manžela azylanta nebo osoby požívající

doplňkové ochrany,

pokud tento cizinec nemá platný cestovní doklad a nemůže si ho z důvodů

na jeho vůli nezávislých opatřit nebo mu hrozí důvodné nebezpečí vážné

újmy^39) při použití cestovního dokladu, jehož je držitelem.



§ 115



Důvody pro odnětí a pro nevydání cizineckého pasu, cestovního průkazu

totožnosti nebo cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. f)



(1) Cizinecký pas, cestovní průkaz totožnosti nebo cestovní doklad

podle § 108 odst. 1 písm. f) se cizinci nevydá nebo vydaný doklad

odejme, jestliže pominuly důvody pro jeho vydání.



(2) Cizinecký pas, cestovní průkaz totožnosti nebo cestovní doklad

podle § 108 odst. 1 písm. f) se nevydá nebo vydaný doklad odejme, pokud

jde o cizince, proti kterému



a) je nařízen výkon rozhodnutí pro neplnění vyživovací povinnosti nebo

peněžitých závazků, nebo



b) je vedeno trestní stíhání nebo který nevykonal trest odnětí svobody

uložený soudem, jestliže mu trest nebyl prominut nebo výkon trestu

nebyl promlčen,

za podmínky, že toto rozhodnutí bude přiměřené z hlediska jeho zásahu

do soukromého nebo rodinného života cizince



(3) Cizinecký pas se nevydá z důvodu podle § 113 odst. 7 písm. d),

je-li



a) důvodné nebezpečí, že by tím mohla být ohrožena bezpečnost České

republiky anebo závažným způsobem narušen veřejný pořádek, nebo



b) cizinec zařazen do informačního systému smluvních států.



§ 115a



Náhradní cestovní doklad Evropské unie



(1) Náhradní cestovní doklad Evropské unie^15e) vydá zastupitelský úřad

na žádost občana Evropské unie,^1b) jehož cestovní doklad byl ztracen,

odcizen, zničen, popřípadě není dočasně k dispozici, jestliže stát,

jehož je žadatel občanem, nemá na území státu, kde se občan nachází,

stálé diplomatické nebo konzulární zastoupení, není v něm zastoupen

jinak, anebo jeho zastoupení není dosažitelné. Podmínkou pro vydání

náhradního cestovního dokladu Evropské unie je, aby stát, jehož je

žadatel občanem, s tím vyslovil souhlas.



(2) Náhradní cestovní doklad Evropské unie lze vydat pro jedinou cestu

do členského státu Evropské unie, jehož je žadatel občanem nebo ve

kterém má trvalé bydliště, anebo ve výjimečném případě do jiného státu.



(3) V žádosti o vydání náhradního cestovního dokladu Evropské unie

uvede žadatel své jméno, popřípadě jména, příjmení, pohlaví, tělesnou

výšku, datum, místo a stát narození, státní občanství, adresu místa

trvalého bydliště, kontaktní adresu a odůvodnění žádosti. K žádosti

dále předloží jemu dostupné dokumenty, prokazující totožnost a státní

občanství, uvede stát, do něhož hodlá cestovat, a připojí fotografie.



(4) Náhradní cestovní doklad Evropské unie vydá zastupitelský úřad s

dobou platnosti přiměřenou době nezbytně nutné k uskutečnění cesty, pro

niž se náhradní cestovní doklad Evropské unie vydává.



(5) Kopii vydaného náhradního cestovního dokladu Evropské unie zašle

zastupitelský úřad příslušnému orgánu státu Evropské unie, jehož je

žadatel občanem.



§ 116



Neplatnost cestovního dokladu



Cestovní doklad se pro účely tohoto zákona považuje za neplatný,

jestliže



a) uplynula doba platnosti v něm uvedená,



b) byl poškozen tak, že zápisy v něm uvedené jsou nečitelné,



c) je porušena jeho celistvost,



d) obsahuje nesprávné údaje nebo neoprávněně provedené změny,



e) fotografie v dokladu neodpovídá skutečné podobě držitele, nebo



f) držitel tohoto dokladu zemřel nebo byl prohlášen za mrtvého.



§ 117



Zadržení cestovního dokladu



(1) Policie zadrží při hraniční kontrole nebo pobytové kontrole



a) cestovní doklad, pokud nebyl vydán na jméno kontrolovaného cizince a



1. cizinec se tímto dokladem prokazuje jako vlastním, nebo



2. cizinec hodnověrně nezdůvodní, proč má takový cestovní doklad v

držení,



b) cestovní doklad podle § 108 odst. 1 písm. d), e) nebo f), pokud jej

lze považovat za neplatný podle tohoto zákona,



c) cestovní doklad podle § 108 odst. 1 písm. a), b), c), g) nebo h),

pokud je orgánem státu, který jej vydal, prohlášen za neplatný nebo

odcizený.



(2) Bylo-li rozhodnuto nebo lze-li důvodně očekávat, že bude rozhodnuto

o odnětí cestovního dokladu, může tento cestovní doklad zadržet orgán

činný v trestním řízení.



(3) Policie vydá držiteli cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm.

d), e) nebo f) potvrzení o jeho zadržení a zadržený doklad bezodkladně

předá útvaru policie příslušnému podle místa pobytu držitele na území,

a jde-li o cestovní průkaz totožnosti vydaný podle § 114 odst. 5 a 6

nebo o cizinecký pas vydaný podle § 113 odst. 7, ministerstvu, s

uvedením důvodů jeho zadržení; útvar policie nebo ministerstvo podle

předchozí věty rozhodne o odnětí zadrženého dokladu nebo o jeho vrácení

do 15 dnů poté, co obdržel oznámení. V případě zadržení podle odstavce

1 písm. b) doklad po 60 dnech ode dne předání zničí, pokud tento doklad

není důkazním prostředkem v trestním řízení.



(4) Policie vydá držiteli cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm.

a), b), c), g) nebo h) potvrzení o jeho zadržení a tento doklad bez

zbytečného odkladu předá Ministerstvu zahraničních věcí, pokud nejde o

doklad padělaný, pozměněný nebo o doklad, který je důkazním prostředkem

v trestním řízení.



HLAVA IXa



PRŮKAZ O POVOLENÍ K POBYTU



§ 117a



Průkaz o povolení k pobytu



(1) Průkaz o povolení k pobytu je veřejnou listinou, vydávanou cizincům

s povoleným dlouhodobým nebo trvalým pobytem na území.



(2) Průkaz o povolení k pobytu se vydává jako samostatný doklad

obsahující nosič dat s biometrickými údaji, jimiž jsou údaje o

zobrazení obličeje a údaje o otiscích prstů. Cizinci mladšímu 6 let,

pokud přímo použitelný právní předpis Evropských společenství^40)

nestanoví odlišnou věkovou hranici, nebo cizinci, u něhož není možné

pořídit otisky prstů rukou z důvodů anatomických nebo fyziologických

změn, popřípadě zdravotního postižení prstů rukou, se vydá průkaz o

povolení k pobytu, v němž jsou z biometrických údajů zpracovány pouze

údaje o zobrazení obličeje. V nosiči dat je v tomto případě uveden

údaj, že nosič dat neobsahuje otisky prstů rukou cizince.



(3) Průkaz o povolení k pobytu obsahuje údaje stanovené přímo

použitelným právním předpisem Evropských společenství^40) a dále



a) v případě povolení k dlouhodobému pobytu



1. druh a účel pobytu,



2. rodné číslo,



3. místo hlášeného pobytu na území,



4. záznam o omezení svéprávnosti,



5. záznam podle § 117b odst. 4,



6. záznam podle § 42i odst. 7,



7. záznam podle § 117b odst. 1,



8. digitální zpracování podpisu cizince,



b) v případě povolení k trvalému pobytu



1. druh pobytu,



2. rodné číslo,



3. místo hlášeného pobytu na území,



4. záznam o omezení svéprávnosti,



5. záznam podle § 84,



6. záznam podle § 117b odst. 1,



7. záznam podle § 117b odst. 2,



8. digitální zpracování podpisu cizince.



(4) Ministerstvo pořídí biometrické údaje cizince a jeho podpis, určený

k dalšímu digitálnímu zpracování; podpis se nepořídí, pokud cizinci v

jeho provedení brání těžko překonatelná překážka. Současně zpracuje s

využitím údajů, které jsou o cizinci vedené v informačním systému

cizinců, protokol, který obsahuje údaje nezbytné pro vydání průkazu o

povolení k pobytu.



(5) Ministerstvo před předáním průkazu o povolení k pobytu prověří

jedinečnost vazby mezi cizincem a vydaným průkazem, a to s využitím

biometrických údajů zpracovaných v nosiči dat průkazu o povolení k

pobytu.



(6) Při předání průkazu o povolení k pobytu ministerstvo cizince

prokazatelně poučí o podmínkách užívání průkazu tak, aby nedošlo k jeho

poškození nebo zneužití. Při předání průkazu o povolení k pobytu

ministerstvo ověří správnost osobních údajů uvedených ve vydávaném

průkazu o povolení k pobytu, funkčnost nosiče dat s biometrickými údaji

a správnost v něm zpracovávaných biometrických údajů. Funkčnost nosiče

dat a správnost v něm zpracovaných biometrických údajů se ověřuje

pomocí technického zařízení umožňujícího srovnání aktuálně zobrazených

biometrických údajů cizince s biometrickými údaji zpracovanými v nosiči

dat průkazu o povolení k pobytu. V případě zjištění nefunkčnosti nosiče

dat s biometrickými údaji, popřípadě zjištění nesprávnosti v něm

zpracovaných osobních údajů, nebo v případě zjištění nesprávnosti

osobních údajů, zpracovaných v průkazu o povolení k pobytu, se cizinci

vydá nový průkaz o povolení k pobytu.



(7) Držitel průkazu o povolení k pobytu je oprávněn požádat

ministerstvo o ověření funkčnosti nosiče dat. V případě zjištění

nefunkčnosti nosiče dat s biometrickými údaji se cizinci vydá nový

průkaz o povolení k pobytu; vydání nového průkazu v tomto případě

podléhá správnímu poplatku pouze tehdy, pokud nefunkčnost nosiče dat s

biometrickými údaji byla způsobena okolnostmi, o nichž cizinec

prokazatelně věděl, že mohou způsobit poškození nebo nefunkčnost nosiče

dat s biometrickými údaji.



(8) Biometrické údaje lze využívat výlučně pro ověřování pravosti

průkazu o povolení k pobytu a ověření totožnosti cizince, a to

porovnáním biometrických údajů zpracovaných v nosiči dat s údaji

vedenými v informačním systému cizinců nebo porovnáním biometrických

údajů zpracovaných v nosiči dat s aktuálně zobrazenými biometrickými

údaji cizince, pořízenými v průběhu prokazování totožnosti s pomocí

technického zařízení. Pokud cizinec nemůže pro účely ověření totožnosti

předložit průkaz o povolení k pobytu, jehož je držitelem, popřípadě

pokud nosič dat s biometrickými údaji v průkazu o povolení k pobytu

není funkční, provede se ověření totožnosti cizince pořízením otisků

prstů cizince a jejich porovnáním s biometrickými údaji vedenými pro

tyto účely v informačním systému cizinců.



§ 117b



Zapisování údajů do průkazu o povolení k pobytu



(1) Jméno, popřípadě jména, a příjmení cizince se v průkazu o povolení

k pobytu uvedou podle tvaru uvedeného latinkou v cestovním dokladu.

Pokud byl cizinci vydán matričním úřadem České republiky rodný nebo

oddací list znějící na jméno, popřípadě jména, a příjmení v jiném

tvaru, vyznačí ministerstvo tuto skutečnost formou záznamu v průkazu o

povolení k pobytu včetně uvedení jména, popřípadě jmen, a příjmení ve

tvaru uvedeném v rodném a oddacím listu.



(2) V průkazu o povolení k pobytu ministerstvo vyznačí záznam „BÝVALÝ

DRŽITEL MODRÉ KARTY EU“, pokud žadatel o povolení trvalého pobytu byl

držitelem modré karty, který pro vydání tohoto povolení splňuje

podmínky podle § 68 a 83.



(3) Údaj o omezení svéprávnosti cizince se vyznačí do průkazu o

povolení k pobytu po nabytí právní moci rozhodnutí soudu.



(4) Ministerstvo vyznačí do průkazu o povolení k pobytu údaj o přístupu

na trh práce; to neplatí, jde-li o držitele modré karty, povolení k

dlouhodobému pobytu rezidenta jiného členského státu Evropské unie nebo

povolení k trvalému pobytu.



§ 117c



Doba platnosti průkazu o povolení k pobytu



(1) Průkaz o povolení k pobytu cizince s povoleným dlouhodobým pobytem

se vydává na dobu platnosti povolení k dlouhodobému pobytu podle § 44

odst. 4 až 7 nebo § 44a odst. 1 a 2.



(2) Průkaz o povolení k pobytu cizince s povoleným trvalým pobytem se

vydává s dobou platnosti 10 let, a jde-li o cizince mladšího 15 let, s

dobou platnosti 5 let.



§ 117d



Prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k pobytu cizince s

povoleným trvalým pobytem



(1) Dobu platnosti průkazu o povolení k pobytu cizince s povoleným

trvalým pobytem lze prodloužit, a to i opakovaně, o 10 let, a jde-li o

cizince mladšího 15 let, o 5 let.



(2) Cizinec je povinen požádat ministerstvo o prodloužení doby

platnosti průkazu o povolení k pobytu ve lhůtě 90 dnů před uplynutím

této doby.



(3) V případě, že podání žádosti ve lhůtě podle odstavce 2 zabrání

důvody na vůli cizince nezávislé, je cizinec povinen tuto žádost podat

do 3 pracovních dnů po zániku těchto důvodů.



(4) K žádosti o prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k pobytu

je cizinec povinen předložit cestovní doklad.



(5) Dobu platnosti průkazu o povolení k pobytu ministerstvo

neprodlouží, shledá-li důvod pro zrušení povolení k trvalému pobytu

podle § 77.



(6) Splňuje-li cizinec podmínky pro prodloužení platnosti průkazu o

povolení k pobytu, je povinen se na výzvu osobně dostavit na

ministerstvo ke zpracování údajů nezbytných pro vydání průkazu o

povolení k pobytu, a to včetně pořízení biometrických údajů cizince a

jeho podpisu, který je určen k jeho dalšímu digitálnímu zpracování;

podpis se nepořídí, pokud cizinci v jeho provedení brání těžko

překonatelná překážka. Cizinec je povinen ve lhůtě stanovené

ministerstvem, nejpozději však do 60 dnů ode dne pořízení biometrických

údajů, dostavit se na ministerstvo k převzetí průkazu o povolení k

pobytu.



§ 117e



(1) Cizinec, který žádá o vydání průkazu o povolení k pobytu náhradou

za průkaz ztracený, zničený, odcizený anebo poškozený nebo náhradou za

průkaz o povolení k pobytu, jehož nosič dat s biometrickými údaji je

nefunkční, je povinen předložit cestovní doklad a poškozený průkaz nebo

průkaz s nefunkčním nosičem dat s biometrickými údaji. Obdobně se

postupuje i v případě, že cizinec žádá o vydání průkazu o povolení k

pobytu po skončení nebo zrušení jeho platnosti podle § 117f.



(2) Cizinec, který žádá o provedení změny v průkazu o povolení k

pobytu, je povinen předložit cestovní doklad, průkaz o povolení k

pobytu a doklad prokazující požadovanou změnu.



(3) Cizinec, který žádá o vydání průkazu o povolení k pobytu po

skončení jeho platnosti z důvodu podle § 117f odst. 1 písm. g), je

povinen předložit cestovní doklad, průkaz, jehož platnost skončila, a

doklad o zajištění ubytování (§ 71 odst. 2).



(4) Cizinec uvedený v odstavcích 1 až 3 je povinen se pro účely vydání

nového průkazu o povolení k pobytu na výzvu osobně dostavit na

ministerstvo ke zpracování údajů nezbytných pro vydání průkazu o

povolení k pobytu, a to včetně pořízení biometrických údajů cizince a

jeho podpisu, který je určen k jeho dalšímu digitálnímu zpracování;

podpis se nepořídí, pokud cizinci v jeho provedení brání těžko

překonatelná překážka. Cizinec je povinen ve lhůtě stanovené

ministerstvem, nejpozději však do 60 dnů ode dne pořízení biometrických

údajů, dostavit se na ministerstvo k převzetí průkazu o povolení k

pobytu.



§ 117f



Skončení nebo zrušení platnosti průkazu o povolení k pobytu



(1) Platnost průkazu o povolení k pobytu skončí



a) uplynutím doby v něm uvedené,



b) ohlášením jeho ztráty, odcizení nebo zničení,



c) nabytím právní moci rozhodnutí soudu o omezení svéprávnosti cizince,



d) nabytím právní moci rozhodnutí o zrušení povolení k pobytu,



e) nabytím státního občanství České republiky,



f) úmrtím cizince nebo nabytím právní moci rozhodnutí soudu o

prohlášení cizince za mrtvého,



g) zrušením údaje o místu hlášeného pobytu cizince na území; to

neplatí, jde-li o rezidenta na území (§ 83), který z důvodu pobytu na

území jiného členského státu Evropské unie zrušil ubytování na území,

nebo



h) dnem vydání nového průkazu o povolení k pobytu na základě žádosti

cizince o prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k pobytu v

případě, že doba platnosti dosavadního průkazu k tomuto dni neuplynula.



(2) Ministerstvo zruší platnost průkazu o povolení k pobytu, jestliže



a) je průkaz poškozen tak, že zápisy v něm uvedené jsou nečitelné nebo

je porušena jeho celistvost,



b) průkaz obsahuje nesprávné údaje nebo neoprávněně provedené změny,



c) fotografie v průkazu neodpovídá skutečné podobě jeho držitele, nebo



d) průkaz obsahuje nefunkční nosič s biometrickými údaji.



(3) Je-li držitel průkazu o povolení k pobytu přítomen a plně uzná

důvody pro zrušení platnosti průkazu, lze odůvodnění rozhodnutí

nahradit vlastnoručně podepsaným prohlášením držitele průkazu, že se

zrušením jeho platnosti souhlasí. Odvolání proti rozhodnutí není v

tomto případě přípustné.



§ 117g



Vydávání průkazů o povolení k pobytu bez nosiče dat s biometrickými

údaji



(1) Ministerstvo může vydávat průkazy o povolení k pobytu bez nosiče

dat s biometrickými údaji, které neobsahují digitální zpracování

podpisu cizince, jestliže



a) došlo k technické závadě na zařízení zabezpečujícím zpracování údajů

nezbytných pro vydání průkazu o povolení k pobytu obsahujícího nosič

dat s biometrickými údaji anebo pořízení biometrických údajů a podpisu

cizince určeného k dalšímu digitálnímu zpracování, nebo na zařízení

zabezpečujícím přenos údajů nezbytných pro výrobu průkazu o povolení k

pobytu obsahujícího nosič dat s biometrickými údaji anebo na výrobní

technologii, pokud tato technická závada trvá déle než 7 kalendářních

dnů, nebo



b) v důsledku katastrofy nebo jiné mimořádné události nelze vydávat

průkazy o povolení k pobytu obsahující nosič dat s biometrickými údaji.



(2) Průkazy o povolení k pobytu bez nosiče dat s biometrickými údaji se

vydávají s dobou platnosti 6 měsíců, a to ve formě štítku, který se

vyznačuje do cestovního dokladu cizince.



(3) Pokud skutečnosti uvedené v odstavci 1 písm. a) a b) nastaly poté,

kdy pro vydání průkazu o povolení k pobytu obsahujícího nosič dat s

biometrickými údaji již byly pořízeny biometrické údaje cizince a jeho

podpis určený k digitálnímu zpracování, vedou se tyto údaje v provozním

informačním systému podle § 158a odst. 4 a poté, kdy uvedené

skutečnosti pominou, jsou neprodleně využity pro vydání tohoto průkazu

o povolení k pobytu.



(4) Pokud byl cizinci vydán průkaz o povolení k pobytu bez nosiče dat s

biometrickými údaji, je povinen se na výzvu osobně dostavit na

ministerstvo ke zpracování údajů nezbytných pro vydání průkazu o

povolení k pobytu, a to včetně pořízení biometrických údajů cizince a

jeho podpisu, který je určen k jeho dalšímu digitálnímu zpracování;

výzvu ministerstvo cizinci doručí neprodleně poté, kdy pominou důvody k

vydání průkazu o povolení k pobytu podle odstavce 1.



(5) Průkaz o povolení k pobytu obsahující nosič dat s biometrickými

údaji je cizinci vydán nejpozději ke dni skončení platnosti průkazu o

povolení k pobytu bez nosiče dat s biometrickými údaji. Vydání průkazu

o povolení k pobytu podle věty první nepodléhá správnímu poplatku.



(6) K převzetí průkazu o povolení k pobytu obsahujícího nosič dat s

biometrickými údaji vydaného namísto průkazu o povolení k pobytu bez

nosiče dat s biometrickými údaji vyzve cizince ministerstvo neprodleně

po jeho dodání výrobcem tohoto dokladu. Převzetím průkazu o povolení k

pobytu obsahujícího nosič dat s biometrickými údaji podle věty první

zaniká platnost průkazu o povolení k pobytu bez nosiče dat s

biometrickými údaji.



HLAVA X



SPRÁVNÍ VYHOŠTĚNÍ



§ 118



(1) Správním vyhoštěním se rozumí ukončení pobytu cizince na území,

které je spojeno se stanovením doby k vycestování z území a doby, po

kterou nelze umožnit cizinci vstup na území členských států Evropské

unie. Dobu, po kterou nelze umožnit cizinci vstup na území členských

států Evropské unie, stanoví policie v rozhodnutí o správním vyhoštění

cizince. V odůvodněných případech lze rozhodnutím stanovit hraniční

přechod pro vycestování z území.



(2) Správním vyhoštěním občana Evropské unie nebo jeho rodinného

příslušníka se rozumí ukončení pobytu občana Evropské unie nebo jeho

rodinného příslušníka na území, které je spojeno se stanovením doby k

vycestování z území a doby, po kterou nelze umožnit cizinci vstup na

území.



(3) Doba k vycestování z území se stanoví v rozmezí 7 až 60 dnů. Je-li

rozhodnutí o správním vyhoštění vydáno podle § 119 odst. 1 písm. a), je

policie oprávněna stanovit dobu k vycestování z území kratší než 7 dní.

Pokud by podle rozhodnutí o správním vyhoštění měla doba k vycestování

z území začít běžet v době trvání zajištění cizince, začíná tato doba

běžet ode dne ukončení zajištění. Pokud v průběhu doby k vycestování z

území je cizinec zajištěn, běh této doby se zajištěním přerušuje.



(4) Do doby, po kterou nelze umožnit cizinci vstup na území členských

států Evropské unie nebo občanovi Evropské unie anebo jeho rodinnému

příslušníkovi umožnit vstup na území, se nezapočítává doba, po kterou

není rozhodnutí o správním vyhoštění vykonatelné.



(5) Pro účely správního vyhoštění se za přechodný pobyt na území

považuje i neoprávněné zdržování se cizince na území nebo zdržování se

cizince v tranzitním prostoru mezinárodního letiště anebo pobyt na

vízum udělené podle zvláštního zákona^2) nebo pobyt do právní moci

rozhodnutí ministerstva o udělení oprávnění k pobytu za účelem

poskytnutí dočasné ochrany na území^3a) nebo soudu o žalobě ve věci

dočasné ochrany. Nebude-li v takovém případě rozhodnuto o správním

vyhoštění, protože důsledkem tohoto rozhodnutí by byl nepřiměřený zásah

do soukromého nebo rodinného života cizince, policie cizinci udělí

výjezdní příkaz. Cizinec je povinen vycestovat z území v době stanovené

výjezdním příkazem.



(6) Hromadné správní vyhoštění cizinců na základě jednoho rozhodnutí se

zakazuje.



§ 119



Správní vyhoštění z přechodného pobytu na území



(1) Policie vydá rozhodnutí o správním vyhoštění cizince, který pobývá

na území přechodně, s dobou, po kterou nelze cizinci umožnit vstup na

území členských států Evropské unie, a zařadí cizince do informačního

systému smluvních států,



a) až na 10 let,



1. je-li důvodné nebezpečí, že by cizinec mohl při pobytu na území

ohrozit bezpečnost státu užitím síly při prosazování politických cílů,

prováděním činnosti ohrožující základy demokratického státu nebo

směřující k narušení celistvosti území anebo jiným obdobným způsobem,

nebo



2. je-li důvodné nebezpečí, že by cizinec mohl při pobytu na území

závažným způsobem narušit veřejný pořádek,



b) až na 5 let,



1. prokáže-li se cizinec při hraniční nebo pobytové kontrole dokladem,

který je padělán, anebo dokladem jiné osoby jako dokladem vlastním,



2. prokáže-li se cizinec při pobytové nebo hraniční kontrole při

vycestování z území cestovním dokladem, jenž je neplatný z důvodů

uvedených v § 116 písm. a), b), c) nebo d),



3. je-li cizinec na území zaměstnán bez oprávnění k pobytu anebo

povolení k zaměstnání, ačkoli je toto povolení podmínkou výkonu

zaměstnání, nebo na území provozuje dani podléhající výdělečnou činnost

bez oprávnění podle zvláštního právního předpisu^16) anebo bez povolení

k zaměstnání cizince zaměstnal nebo takové zaměstnání cizinci

zprostředkoval,



4. jestliže cizinec jednal nebo měl jednat za právnickou osobu, která

cizince bez povolení k zaměstnání zaměstnala anebo která takové

zaměstnání zprostředkovala,



5. nepodrobí-li se cizinec na výzvu policie hraniční kontrole,



6. překročí-li cizinec státní hranice v úkrytu nebo se o takové jednání

pokusí,



7. překročí-li cizinec státní hranice mimo hraniční přechod,



8. neprokáže-li cizinec věrohodným způsobem, že na území smluvních

států pobývá po dobu, po kterou je na tomto území oprávněn pobývat

přechodně bez víza nebo na krátkodobé vízum, nebo



9. porušuje-li cizinec opakovaně právní předpis, je-li vydání

rozhodnutí o správním vyhoštění přiměřené porušení tímto předpisem

stanovené povinnosti, nebo maří-li výkon soudních nebo správních

rozhodnutí,



c) až na 3 roky,



1. pobývá-li cizinec na území bez cestovního dokladu, ač k tomu není

oprávněn,



2. pobývá-li cizinec na území bez víza, ač k tomu není oprávněn, nebo

bez platného oprávnění k pobytu,



3. uvedl-li cizinec v řízení podle tohoto zákona nepravdivé informace s

úmyslem ovlivnit rozhodování správního orgánu, nebo



4. je-li důvodné nebezpečí, že by cizinec mohl při pobytu na území

závažným způsobem ohrozit veřejné zdraví tím, že trpí závažnou nemocí.



(2) Rozhodnutí o správním vyhoštění občana Evropské unie^1b) nebo jeho

rodinného příslušníka, který na území pobývá přechodně, lze vydat pouze

v případě, že občan Evropské unie^1b) nebo jeho rodinný příslušník



a) ohrožuje bezpečnost státu,



b) závažným způsobem narušuje veřejný pořádek; to neplatí, jde-li o

občana Evropské unie, který pobývá na území nepřetržitě po dobu nejméně

10 let, nebo



c) ohrožuje veřejné zdraví tím, že trpí závažnou nemocí, pokud k

takovému onemocnění došlo do 3 měsíců po vstupu na území.



(3) Doba, po kterou nelze občanu Evropské unie nebo jeho rodinnému

příslušníkovi umožnit vstup na území, se stanoví až na 10 let, jde-li o

správní vyhoštění z důvodu uvedeného v odstavci 2 písm. a) anebo b),

nebo až na 3 roky, jde-li o správní vyhoštění z důvodu uvedeného v

odstavci 2 písm. c).



(4) Rozhodnutí o správním vyhoštění cizince, který na území pobývá na

základě povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití

rodiny, studia nebo vědeckého výzkumu na území, lze vydat pouze v

případě, že ohrožuje bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušuje

veřejný pořádek anebo ohrožuje veřejné zdraví tím, že trpí závažnou

nemocí, a s ohledem na závažnost jeho jednání nepostačuje zrušení

platnosti tohoto povolení. Rozhodnutí o správním vyhoštění cizince

podle věty první z důvodu ochrany veřejného zdraví však nelze vydat,

došlo-li k onemocnění cizince až po převzetí povolení k dlouhodobému

pobytu za účelem společného soužití rodiny nebo za účelem studia na

území.



(5) Rozhodnutí o správním vyhoštění cizince, který na území pobývá na

základě povolení k dlouhodobému pobytu rezidenta jiného členského státu

Evropské unie, lze vydat pouze v případě, že tento cizinec ohrožuje

bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušuje veřejný pořádek, a s

ohledem na závažnost jeho jednání nepostačuje zrušení platnosti tohoto

povolení; souhlasí-li s takovým postupem příslušný orgán členského

státu Evropské unie, který rezidentovi jiného členského státu Evropské

unie toto právní postavení přiznal, policie cizince vyhostí mimo území

států Evropské unie, které jsou vázány zvláštním právním předpisem

Evropských společenství^7c).



(6) Rozhoduje-li policie o správním vyhoštění cizince, který na území

pobývá na základě povolení k dlouhodobému pobytu rezidenta jiného

členského státu Evropské unie, kterému jiný členský stát Evropské unie

udělil mezinárodní ochranu, prověří u příslušného orgánu tohoto

členského státu, zda je rozhodnutí ve věci mezinárodní ochrany nadále

platné. Je-li rozhodnutí ve věci mezinárodní ochrany nadále platné,

rozhodne policie o správním vyhoštění cizince z území. Mimo území

členských států Evropské unie lze takového cizince vyhostit pouze v

případě, že ohrožuje bezpečnost České republiky nebo byl pravomocně

odsouzen za zvlášť závažný zločin a příslušný orgán jiného členského

státu Evropské unie s takovým postupem souhlasí.



(7) Rozhodnutí o správním vyhoštění cizince, který požádal Českou

republiku o mezinárodní ochranu, je vykonatelné po nabytí právní moci

rozhodnutí, jímž se



a) mezinárodní ochrana neuděluje,



b) žádost o udělení mezinárodní ochrany zamítá jako zjevně nedůvodná,



c) řízení o udělení mezinárodní ochrany zastavuje, nebo



d) azyl nebo doplňková ochrana odnímá,



jestliže marně uplynula lhůta pro podání žaloby proti rozhodnutí

ministerstva ve věci mezinárodní ochrany nebo jestliže podle zvláštního

právního předpisu^2) podání žaloby proti rozhodnutí ministerstva ve

věci mezinárodní ochrany nemá odkladný účinek. Rozhodnutí o správním

vyhoštění není vykonatelné, přizná-li soud na žádost cizince jeho

žalobě odkladný účinek.



(8) Rozhodnutí o správním vyhoštění cizince, který požádal o oprávnění

k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany na území podle zvláštního

právního předpisu^3a), je vykonatelné po nabytí právní moci rozhodnutí

o zamítnutí žádosti nebo po nabytí právní moci rozhodnutí o zastavení

řízení o této žádosti, jestliže marně uplynula lhůta pro podání žaloby

proti rozhodnutí ministerstva ve věci dočasné ochrany nebo soud

nevyhověl jeho žádosti o přiznání odkladného účinku žaloby ve věci

dočasné ochrany anebo soud přiznání odkladného účinku zrušil.



(9) Jde-li o nezletilého cizince bez doprovodu (§ 180c), ustanoví mu

neprodleně policie pro řízení o správním vyhoštění opatrovníka. Policie

o ustanovení opatrovníka nezletilého cizince bez doprovodu vyrozumí a

poučí jej o úkolech opatrovníka.



§ 119a



(1) Rozhodnutí o správním vyhoštění podle § 119 odst. 1 písm. b) bodů 6

a 7 se nevydá, jestliže cizinec žádající o mezinárodní ochranu podle

zvláštního právního předpisu^2) na území přichází přímo ze státu, kde

mu hrozí pronásledování nebo vážná újma^16a), a na území vstoupí nebo

pobývá bez povolení a sám se bez prodlení přihlásí policii nebo

ministerstvu a prokáže závažný důvod pro svůj neoprávněný vstup nebo

pobyt.



(2) Rozhodnutí o správním vyhoštění podle § 119 nelze vydat, jestliže

jeho důsledkem by byl nepřiměřený zásah do soukromého nebo rodinného

života cizince.



(3) Rozhodnutí o správním vyhoštění nezletilého občana Evropské unie

podle § 119 lze vydat pouze z důvodu ohrožení bezpečnosti státu, nebo

je-li to v jeho zájmu v souladu s Úmluvou o právech dítěte.



(4) Rozhodnutí o správním vyhoštění podle § 119 nelze vykonat, jde-li o

cizince, který požádal o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za

účelem ochrany na území nebo mu takové povolení bylo vydáno; řízení o

správním vyhoštění, které nebylo ukončeno před vydáním povolení k

dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území, policie zastaví.



(5) Policie cizinci, kterému bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu

za účelem ochrany na území, zruší rozhodnutí o správním vyhoštění podle

§ 119, pokud jeho spolupráce s orgánem činným v trestním řízení

přispěla k odhalení nebo odsouzení pachatele trestné činnosti anebo s

ohledem na poskytnutou spolupráci by mohl být po vycestování z území

ohrožen jeho život nebo zdraví. Policie dále zruší rozhodnutí o

správním vyhoštění jeho rodinnému příslušníkovi, kterému bylo vydáno

povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území.



(6) Policie občanu Evropské unie, který požádal o vydání potvrzení o

přechodném pobytu na území nebo o povolení trvalého pobytu, zruší

rozhodnutí o správním vyhoštění, pokud netrvá důvodné nebezpečí, že by

mohl při svém pobytu na území ohrozit bezpečnost státu, závažným

způsobem narušit veřejný pořádek nebo ohrozit veřejné zdraví. Obdobně

policie postupuje, jde-li o rodinného příslušníka občana Evropské unie,

který požádal o vydání povolení k přechodnému nebo trvalému pobytu.



(7) Rozhodnutí o správním vyhoštění se nevydává, jde-li o předání

cizince podle mezinárodní smlouvy sjednané s jiným členským státem

Evropské unie přede dnem 13. ledna 2009.



§ 120



Správní vyhoštění cizince s povolením k trvalému pobytu



(1) Policie vydá rozhodnutí o správním vyhoštění cizince s povolením k

trvalému pobytu s dobou, po kterou nelze cizinci umožnit vstup na

území, až na



a) 10 let, je-li důvodné nebezpečí, že by cizinec mohl při pobytu na

území ohrozit bezpečnost státu užitím síly při prosazování politických

cílů, prováděním činnosti ohrožující základy demokratického státu nebo

směřující k narušení celistvosti území anebo jiným obdobným způsobem,



b) 10 let, je-li důvodné nebezpečí, že by cizinec mohl při pobytu na

území závažným způsobem narušit veřejný pořádek, nebo



c) 3 roky, nesplní-li cizinec povinnost podle § 77 odst. 3.



(2) Rozhodnutí o správním vyhoštění občana Evropské unie^1b) nebo jeho

rodinného příslušníka, kterému bylo uděleno povolení k trvalému pobytu,

lze vydat pouze v případě, že závažným způsobem ohrožuje bezpečnost

státu nebo závažným způsobem narušuje veřejný pořádek a s ohledem na

závažnost jeho jednání nepostačuje odnětí oprávnění k pobytu.

Rozhodnutí o správním vyhoštění nelze vydat, jde-li o



a) nezletilého občana Evropské unie, ledaže by správní vyhoštění bylo v

jeho nejlepším zájmu, nebo



b) občana Evropské unie, který na území pobývá po dobu delší než 10

let, ledaže ohrožuje bezpečnost státu zvlášť závažným způsobem.



(3) Doba, po kterou nelze občanu Evropské unie nebo jeho rodinnému

příslušníkovi umožnit vstup na území, se stanoví až na 10 let.



(4) Rozhodnutí o vyhoštění nelze vydat, jestliže jeho důsledkem by byl

nepřiměřený zásah do soukromého nebo rodinného života cizince.



§ 120a



(1) Policie v rámci rozhodování o správním vyhoštění podle § 119 a 120

je povinna si vyžádat závazné stanovisko^9b) ministerstva, zda

vycestování cizince je možné (§ 179); to neplatí, rozhoduje-li policie

o správním vyhoštění při vycestování cizince na hraničním přechodu a

cizinec výslovně uvede, že jeho vycestování je možné.



(2) Vzniknou-li důvody znemožňující vycestování cizince po dni nabytí

právní moci rozhodnutí o vyhoštění, policie vydá nové rozhodnutí ve

věci podle zvláštního právního předpisu^5d) po vyžádání závazného

stanoviska ministerstva podle odstavce 1.



(3) Ministerstvo vydá závazné stanovisko bezodkladně.



(4) Není-li vycestování cizince podle odstavce 1 nebo 2 možné, policie

tuto skutečnost uvede v rozhodnutí o správním vyhoštění a cizinci udělí

vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území (§ 33 odst.

3).



(5) Pominou-li důvody znemožňující cizinci vycestování, policie vydá

nové rozhodnutí ve věci podle zvláštního právního předpisu5d). Dnem

nabytí právní moci tohoto rozhodnutí zaniká platnost víza uděleného

podle § 33 odst. 3 nebo povolení k dlouhodobému pobytu za účelem

strpění pobytu na území; policie cizinci udělí výjezdní příkaz a

stanoví lhůtu, ve které je povinen vycestovat z území.



(6) Cizinec, jehož vycestování podle odstavce 1 nebo 2 není možné, je

oprávněn neprodleně po vydání rozhodnutí o správním vyhoštění požádat

ministerstvo o udělení mezinárodní ochrany podle zvláštního právního

předpisu^2). Nepožádá-li cizinec podle věty první nejpozději do dvou

měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o správním vyhoštění,

oprávnění požádat o mezinárodní ochranu zaniká. Oprávnění požádat

nezaniká, pokud podání žádosti zabránily důvody na vůli cizince

nezávislé a cizinec žádost podá do 3 dnů po pominutí takových důvodů.



(7) Platnost rozhodnutí o správním vyhoštění dále zaniká, byl-li

cizinci udělen azyl. Jde-li o rozhodnutí o správním vyhoštění podle §

119 odst. 1 písm. a), platnost rozhodnutí o správním vyhoštění zaniká,

je-li rozhodnutí, kterým se uděluje azyl, platné po dobu rovnající se

době stanovené v rozhodnutí o správním vyhoštění pro omezení vstupu

cizince na území.



(8) Platnost rozhodnutí o správním vyhoštění zaniká, je-li rozhodnutí,

kterým byla udělena doplňková ochrana nebo byl povolen dlouhodobý pobyt

za účelem strpění pobytu na území, platné po dobu



a) rovnající se době stanovené v rozhodnutí o správním vyhoštění pro

omezení vstupu cizince na území, jde-li o rozhodnutí podle § 119 odst.

1 písm. a) nebo b), anebo podle § 120 odst. 1 písm. a) nebo b),



b) rovnající se jedenapůlnásobku doby stanovené v rozhodnutí o správním

vyhoštění pro omezení vstupu cizince na území, jde-li o rozhodnutí

podle § 119 odst. 1 písm. c) nebo § 120 odst. 1 písm. c).



(9) Doba stanovená v odstavci 7 a 8 počíná běžet dnem nabytí právní

moci rozhodnutí o udělení azylu anebo doplňkové ochrany nebo o vydání

povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území.



(10) Policie informuje cizince, který se na území zdržuje neoprávněně a

se kterým bylo zahájeno řízení o správním vyhoštění z důvodu podle §

119 odst. 1 písm. b) bodu 3, o právu požadovat po zaměstnavateli

nevyplacenou mzdu nebo plat, a to včetně případných nákladů na zaslání

mzdy nebo platu do státu, jehož je cizinec občanem, nebo v případě, že

je osobou bez státního občanství, do státu svého posledního trvalého

bydliště, popřípadě do jiného státu, ve kterém má povolen pobyt. Dále

cizinci sdělí, že má právo informovat příslušný orgán inspekce

práce^41) o porušení právní povinnosti zaměstnavatelem.



§ 121



Vysloví-li jiný stát souhlas s přijetím osoby bez státního občanství,

může být vyhoštěna na základě správního vyhoštění do tohoto státu.



§ 122



Podmínky k odstranění tvrdosti správního vyhoštění



(1) V době, po kterou nelze podle rozhodnutí o správním vyhoštění

cizinci umožnit vstup na území, policie cizinci udělí vízum nebo povolí

vstup na území, jestliže důsledkem neudělení víza nebo nepovolení

vstupu by byl nepřiměřený zásah do soukromého nebo rodinného života

cizince.



(2) V době, po kterou nelze podle rozhodnutí o správním vyhoštění

cizinci umožnit vstup na území, policie udělí vízum nebo povolí vstup

na území, pokud účelem pobytu na území je předvolání státního orgánu

České republiky a nelze-li věc vyřídit z ciziny.



(3) Dobu pobytu podle odstavců 1 a 2 lze stanovit nejdéle na 30 dnů.



(4) Po neudělení víza nebo nepovolení vstupu na území policie

neprodleně sepíše záznam obsahující zdůvodnění tohoto rozhodnutí.



(5) Policie může na žádost cizince vydat nové rozhodnutí^5d), kterým

zruší platnost rozhodnutí o správním vyhoštění, jestliže



a) pominuly důvody jeho vydání a uplynula polovina doby, po kterou

nelze cizinci umožnit vstup na území, nebo



b) jde o cizince, který prokáže, že dobrovolně vycestoval z území v

době stanovené v rozhodnutí o správním vyhoštění, a zrušení platnosti

rozhodnutí o správním vyhoštění bude přiměřené vzhledem k důvodům, pro

které bylo vydáno, nebo



c) se jedná o cizince svěřeného do náhradní výchovy (§ 87), který

dosáhl věku 18 let a podle vyjádření orgánu sociálně-právní ochrany

dětí tento cizinec projevuje snahu o integraci na území.



(6) Policie může na žádost občana Evropské unie nebo jeho rodinného

příslušníka vydat nové rozhodnutí^5d), kterým zruší platnost rozhodnutí

o správním vyhoštění, jestliže



a) došlo k podstatné změně okolností, které byly důvodem vydání

rozhodnutí o správním vyhoštění, nebo



b) se jedná o cizince svěřeného do náhradní výchovy (§ 87), který

dosáhl věku 18 let a podle vyjádření orgánu sociálně-právní ochrany

dětí tento cizinec projevuje snahu o integraci na území.



(7) Policie vydá na žádost cizince, který se po nabytí právní moci

rozhodnutí o správním vyhoštění stal občanem jiného členského státu

Evropské unie, nové rozhodnutí^5d), kterým zruší rozhodnutí o správním

vyhoštění, pokud nehrozí nebezpečí, že by mohl při svém pobytu na území

ohrozit bezpečnost státu, závažným způsobem narušit veřejný pořádek

nebo ohrozit veřejné zdraví. Obdobně policie postupuje v případě

cizince, který se po pravomocném rozhodnutí o správním vyhoštění stal

rodinným příslušníkem občana Evropské unie.



§ 123



Úhrada nákladů spojených se správním vyhoštěním



(1) Náklady spojené se správním vyhoštěním zahrnují náklady na

ubytování a stravování, přepravní náklady a ostatní nutné peněžní

náklady. Do nákladů spojených se správním vyhoštěním se dále zahrnují

náklady podle věty první za cizince ubytovaného v zařízení společně s

cizincem zajištěným za účelem správního vyhoštění.



(2) Jde-li o správní vyhoštění cizince, který byl na území zaměstnán

bez povolení k zaměstnání, je-li podle zvláštního právního předpisu^8e)

vyžadováno, nebo platného oprávnění k pobytu, je povinen náklady

spojené se správním vyhoštěním podle odstavce 1 uhradit ten, kdo

cizince zaměstnal. Nelze-li náklady spojené se správním vyhoštěním

takto uhradit, je povinen tyto náklady nebo jejich zbývající část

uhradit ten, kdo uzavřel se zaměstnavatelem jako subdodavatelem dohodu,

v rámci jejíhož plnění zaměstnavatel cizince zaměstnával, nebo každý,

kdo na základě svých existujících obchodních smluvních vztahů věděl

nebo vědět měl a mohl o zaměstnávání cizinců bez povolení k zaměstnání

nebo platného oprávnění k pobytu u zaměstnavatele. Věta první a druhá

se nepoužijí v případě



a) zaměstnavatele, který prokáže, že splnil povinnosti stanovené

právními předpisy upravujícími zaměstnávání a pobyt cizinců a nevěděl,

že povolení k pobytu předložené cizincem je padělkem,



b) toho, kdo uzavřel se zaměstnavatelem jako subdodavatelem dohodu

podle věty druhé, který prokáže, že splnil povinnosti stanovené

právními předpisy upravujícími zaměstnávání a pobyt cizinců a nevěděl,

že povolení k pobytu předložené cizincem je padělkem.



(3) Nehradí-li náklady spojené se správním vyhoštěním osoba uvedená v

odstavci 2 a pokud tyto náklady nebyly uhrazeny z finanční záruky

složené cizincem nebo složitelem podle § 123c, je povinen tyto náklady

uhradit cizinec, který má být vyhoštěn na základě rozhodnutí o správním

vyhoštění.



(4) Neuhradí-li cizinec ve stanovené lhůtě náklady spojené se správním

vyhoštěním a nebyly-li náklady uhrazeny z finanční záruky, jsou povinni

tyto náklady nebo jejich zbývající část uhradit postupně v pořadí



a) osoba, která se k tomu zavázala v pozvání ověřeném policií, nebo

jde-li o výzkumného pracovníka, výzkumná organizace, která se k tomu

písemně zavázala; výzkumná organizace uhradí náklady spojené se

správním vyhoštěním vzniklé do 6 měsíců ode dne skončení platnosti

dohody o hostování^9j),



b) ten, kdo cizinci zprostředkoval zaměstnání bez povolení k

zaměstnání,



c) ten, kdo zaměstnal cizince a pracovní poměr byl skončen z některého

z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až e) zákoníku práce anebo dohodou z

týchž důvodů nebo okamžitým zrušením podle § 56 zákoníku práce před

uplynutím doby, na kterou bylo cizinci vydáno povolení k zaměstnání,

zaměstnanecká karta nebo modrá karta, pokud tento cizinec po zrušení

platnosti oprávnění k pobytu za účelem zaměstnání z území nevycestoval;

to neplatí, pokud cizinec z území nevycestoval a ten, kdo cizince

zaměstnal, věrohodně prokáže, že cizinci zajistil úhradu nákladů

spojených s vycestováním do státu, jehož je občanem, nebo do státu, ve

kterém má povolen pobyt,



d) ten, kdo cizinci zprostředkoval zaměstnání a pracovní poměr byl

skončen z některého z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až e) zákoníku

práce anebo dohodou z týchž důvodů nebo okamžitým zrušením podle § 56

zákoníku práce před uplynutím doby, na kterou bylo cizinci vydáno

povolení k zaměstnání, zaměstnanecká karta nebo modrá karta, pokud

tento cizinec po zrušení platnosti oprávnění k pobytu za účelem

zaměstnání z území nevycestoval; to neplatí, pokud věrohodně prokáže,

že cizinci zajistil úhradu nákladů spojených s vycestováním do státu,

jehož je občanem, nebo do státu, ve kterém má povolen pobyt,



e) dopravce, který nesplnil povinnost podle § 104.



(5) Policie nebo ministerstvo rozhodnutím stanoví, v jaké lhůtě a výši

je osoba podle odstavců 2 až 4 povinna náklady spojené se správním

vyhoštěním nebo jejich zbývající část uhradit. Odvolání není proti

tomuto rozhodnutí přípustné.



(6) Nebyly-li náklady spojené se správním vyhoštěním uhrazeny podle

odstavců 2 až 4, nese tyto náklady do doby jejich úhrady



a) policie, jde-li o cizince zajištěného podle zvláštního právního

předpisu^42), nebo



b) ministerstvo v ostatních případech.



§ 123a



Dobrovolný návrat



(1) Ministerstvo může nést, je-li to ve veřejném zájmu, náklady spojené

s dobrovolným návratem cizince,



a) který je zajištěn za účelem správního vyhoštění,



b) kterému byla rozhodnutím o správním vyhoštění stanovena lhůta k

vycestování z území, nebo



c) který na území pobývá bez platného oprávnění k pobytu, pokud se

osobně dostavil na policii, hodlá dobrovolně opustit území a bylo mu

následně vydáno rozhodnutí o správním vyhoštění,



do země, jejímž je občanem, nebo do jiného státu, který cizinci umožní

vstup na své území.



(2) Cizinec je povinen ministerstvu dodatečně uhradit přepravní náklady

v poloviční výši; do doby uhrazení bude cizinec zařazen do evidence

nežádoucích osob [§ 154 odst. 4 písm. b)].



(3) Žádost o dobrovolný návrat je cizinec oprávněn podat policii nebo

ministerstvu



a) v době svého zajištění v zařízení, nebo



b) po nabytí právní moci rozhodnutí o správním vyhoštění za podmínky,

že dosud neuplynula lhůta stanovená k vycestování.



(4) O žádosti cizince o dobrovolný návrat ministerstvo rozhodne bez

zbytečného odkladu.



HLAVA XI



ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ ZA ÚČELEM VYCESTOVÁNÍ CIZINCE Z ÚZEMÍ A ZAJIŠTĚNÍ

CIZINCE



§ 123b



Zvláštní opatření za účelem vycestování cizince z území



(1) Zvláštním opatřením za účelem vycestování cizince z území (dále jen

„zvláštní opatření za účelem vycestování“) je



a) povinnost cizince oznámit policii adresu místa pobytu, zdržovat se

tam, každou jeho změnu oznámit následující pracovní den policii a

pravidelně se osobně hlásit policii ve lhůtě stanovené policií, nebo



b) složení peněžních prostředků ve volně směnitelné měně ve výši

předpokládaných nákladů spojených se správním vyhoštěním (dále jen

„finanční záruka“) cizincem, kterému je zvláštní opatření za účelem

vycestování uloženo; peněžní prostředky za cizince může složit státní

občan České republiky nebo cizinec s povoleným dlouhodobým anebo

trvalým pobytem na území (dále jen „složitel“).



(2) Zvláštní opatření za účelem vycestování lze uložit, je-li důvodné

nebezpečí, že cizinec v době stanovené v rozhodnutí o správním

vyhoštění k vycestování z území nevycestuje.



(3) O druhu a způsobu výkonu zvláštního opatření za účelem vycestování

rozhoduje policie. Při rozhodování o uložení zvláštního opatření

policie zkoumá, zda jeho uložením neohrozí výkon správního vyhoštění, a

přihlíží k dopadům tohoto rozhodnutí do soukromého a rodinného života

cizince.



(4) Policie zvláštní opatření za účelem vycestování neuloží, jde-li o

nezletilého cizince bez doprovodu.



(5) Výrok o uložení zvláštního opatření za účelem vycestování je

zpravidla součástí rozhodnutí o správním vyhoštění. Odvolání proti

výroku o uložení zvláštního opatření za účelem vycestování nemá

odkladný účinek.



(6) Cizinec je povinen splnit povinnost uloženou mu v rozhodnutí o

uložení zvláštního opatření za účelem vycestování a vycestovat z území

v době stanovené v rozhodnutí o správním vyhoštění.



(7) V případě, že cizinec závažným způsobem poruší povinnost uloženou

mu rozhodnutím o uložení zvláštního opatření za účelem vycestování nebo

v době k vycestování stanovené v rozhodnutí o správním vyhoštění

nevycestuje, policie takového cizince zajistí. V případě, že splnění

povinnosti zabrání důvody na vůli cizince nezávislé, je cizinec povinen

povinnost splnit neprodleně po zániku těchto důvodů.



§ 123c



Finanční záruka



(1) Finanční záruka se skládá na účet policie a je vratná po

vycestování cizince z území nebo poté, co mu byl povolen dlouhodobý

anebo trvalý pobyt nebo pobyt podle zvláštního právního předpisu^2),

uděleno dlouhodobé vízum nebo vydáno povolení k přechodnému pobytu.

Policie se s cizincem nebo složitelem dohodne na způsobu vrácení

finanční záruky. Náklady na vrácení finanční záruky nese složitel nebo

cizinec.



(2) Cizinec nebo složitel je po splnění podmínek stanovených v odstavci

1 oprávněn do 5 let ode dne složení finanční záruky policii požádat o

vrácení finanční záruky.



(3) V případě, že cizinec z území vycestoval, je povinen žádost podat

osobně prostřednictvím zastupitelského úřadu ve státě, jehož je

občanem, ve státě, ve kterém má povolen pobyt, nebo ve státě, který

není členským státem Evropské unie nebo smluvním státem^5a). Složil-li

finanční záruku složitel, je cizinec, za kterého byla finanční záruka

složena, povinen se bez zbytečného odkladu po vycestování z území

osobně ohlásit na zastupitelském úřadě ve státě, jehož je občanem, nebo

ve státě, ve kterém má povolen pobyt; zastupitelský úřad policii

potvrdí ohlášení se cizince na zastupitelském úřadě.



(4) Policie zamítne žádost o vrácení finanční záruky, jestliže



a) cizinec z území nevycestoval a nebyl mu povolen dlouhodobý anebo

trvalý pobyt nebo pobyt podle zvláštního právního předpisu^2), ^3a),



b) cizinec žádost nepodal osobně,



c) cizinec žádost nepodal prostřednictvím zastupitelského úřadu ve

státě, jehož je občanem, nebo ve státě, ve kterém má povolen pobyt,

nebo



d) cizinec se osobně neohlásil na zastupitelském úřadě ve státě, jehož

je občanem, nebo ve státě, ve kterém má povolen pobyt, žádá-li o

vrácení finanční záruky složitel.



(5) Policie je oprávněna finanční záruku použít na úhradu nákladů

spojených se správním vyhoštěním cizince z území, jestliže cizinec

nevycestuje ve stanovené době a pobývá na území neoprávněně.



(6) Finanční záruka připadne státu, jestliže cizinec nebo složitel ve

lhůtě do 5 let ode dne složení finanční záruky nepožádal o její vrácení

nebo nebyly v této době splněny podmínky pro její vrácení.



(7) O důvodech, pro které finanční záruka může být použita na úhradu

nákladů spojených se správním vyhoštěním nebo připadnout státu, musí

být cizinec nebo složitel poučen před jejím složením.



§ 124



Zajištění cizince za účelem správního vyhoštění



(1) Policie je oprávněna zajistit cizince staršího 15 let, jemuž bylo

doručeno oznámení o zahájení řízení o správním vyhoštění anebo o jehož

správním vyhoštění již bylo pravomocně rozhodnuto nebo mu byl uložen

jiným členským státem Evropské unie zákaz vstupu platný pro území

členských států Evropské unie a nepostačuje uložení zvláštního opatření

za účelem vycestování, pokud



a) je nebezpečí, že by cizinec mohl ohrozit bezpečnost státu nebo

závažným způsobem narušit veřejný pořádek,



b) je nebezpečí, že by cizinec mohl mařit nebo ztěžovat výkon

rozhodnutí o správním vyhoštění,



c) cizinec nevycestoval z území v době stanovené v rozhodnutí o

správním vyhoštění,



d) cizinec závažným způsobem porušil povinnost uloženou mu rozhodnutím

o uložení zvláštního opatření za účelem vycestování, nebo



e) je cizinec evidován v informačním systému smluvních států.



(2) V řízení o zajištění cizince za účelem správního vyhoštění je

vydání rozhodnutí prvním úkonem v řízení. Odvolání, obnova řízení ani

přezkumné řízení nejsou přípustné.



(3) Policie v rozhodnutí o zajištění stanoví dobu trvání zajištění s

přihlédnutím k předpokládané složitosti přípravy výkonu správního

vyhoštění. Při stanovení doby trvání zajištění je policie povinna

zohlednit případy nezletilých cizinců bez doprovodu a rodin či jiných

osob s dětmi. Je-li to nezbytné k pokračování přípravy výkonu správního

vyhoštění, je policie oprávněna dobu trvání zajištění prodloužit, a to

i opakovaně. V řízení o prodloužení doby trvání zajištění cizince za

účelem správního vyhoštění je vydání rozhodnutí prvním úkonem v řízení.

Odvolání, obnova řízení ani přezkumné řízení nejsou přípustné.



(4) Je-li rozhodováno o zajištění nezletilého cizince bez doprovodu (§

180c), ustanoví mu policie neprodleně opatrovníka. Policie o ustanovení

opatrovníka nezletilého cizince bez doprovodu vyrozumí a poučí jej o

úkolech opatrovníka.



(5) Policie je oprávněna zajistit nezletilého cizince bez doprovodu,

pouze je-li důvodné nebezpečí, že by mohl ohrozit bezpečnost státu nebo

závažným způsobem narušit veřejný pořádek. V případě důvodné

pochybnosti, že jde o nezletilého cizince bez doprovodu, je policie

oprávněna cizince zajistit z důvodů uvedených v odstavci 1 do doby, než

je zjištěn jeho skutečný věk. Policie zahájí úkony ke zjištění věku

nezletilého cizince bez doprovodu bezodkladně po jeho zajištění.



(6) Policie zajištěného cizince poučí o oprávnění podat policii žádost

o propuštění ze zařízení, a dále o oprávnění podat ve správním

soudnictví žalobu proti rozhodnutí o zajištění nebo prodloužení doby

trvání zajištění. Jde-li o nezletilého cizince bez doprovodu, poučí

policie o těchto oprávněních opatrovníka.



§ 124a



Policie je oprávněna za účelem správního vyhoštění zajistit cizince,

který učinil prohlášení o mezinárodní ochraně nebo podal žádost o

mezinárodní ochranu, jestliže již bylo o jeho vyhoštění pravomocně

rozhodnuto nebo je řízení o správním vyhoštění zahájeno z důvodů podle

§ 119 odst. 1 písm. a), anebo § 119 odst. 1 písm. b) bodu 6 nebo 7.



§ 124b



Zajištění cizince za účelem vycestování



(1) Policie zajistí na dobu nezbytně nutnou cizince staršího 15 let,

který nevyužil možnosti dobrovolné repatriace podle zvláštního právního

předpisu^2), za účelem jeho vycestování z území, jestliže



a) nepodal žádost o mezinárodní ochranu, ačkoliv k tomu byl vyzván,



b) nevycestoval po pravomocném ukončení řízení ve věci mezinárodní

ochrany z území ve lhůtě stanovené výjezdním příkazem nebo ve lhůtě do

30 dnů, nebyl-li cizinci výjezdní příkaz udělen,



c) mu uplynula doba oprávnění k pobytu na území uděleného osobě

požívající doplňkové ochrany.



(2) O zajištění cizince za účelem vycestování policie neprodleně sepíše

záznam obsahující údaje o totožnosti zajištěného cizince, datu, času a

místu zajištění.



(3) Nelze-li vycestování cizince z území uskutečnit ve lhůtě do 48

hodin, policie v řízení o zajištění cizince za účelem vycestování vydá

rozhodnutí, které je prvním úkonem v řízení. Odvolání, obnova řízení

ani přezkumné řízení nejsou přípustné.



(4) Policie v rozhodnutí o zajištění stanoví dobu trvání zajištění s

přihlédnutím k předpokládané složitosti přípravy vycestování cizince.

Je-li to nezbytné k pokračování přípravy vycestování cizince z území,

je policie oprávněna dobu trvání zajištění prodloužit, a to i

opakovaně. V řízení o prodloužení doby trvání zajištění cizince za

účelem vycestování je vydání rozhodnutí prvním úkonem v řízení.

Odvolání, obnova řízení ani přezkumné řízení nejsou přípustné.



(5) Na zajištění za účelem vycestování se ustanovení § 123, 123a a

hlavy XII použijí obdobně.



(6) Odstavec 1 se nepoužije,



a) je-li důvod zajištění podle odstavce 1 písm. b) nebo c) zjištěn na

hraničním přechodu při vycestování cizince z území, nebo



b) má-li cizinec přepravní doklad pro vycestování z území (letenku,

jízdenku), ale nemohl vycestovat ve lhůtě podle odstavce 1 písm. b) z

důvodů na jeho vůli nezávislých.



§ 125



(1) Doba zajištění nesmí překročit 180 dnů a počítá se od okamžiku

omezení osobní svobody. V případě cizince mladšího 18 let nebo rodiny s

nezletilými dětmi nesmí doba zajištění překročit 90 dnů.



(2) Policie je oprávněna prodlužovat dobu trvání zajištění podle § 124

i nad dobu stanovenou v odstavci 1 větě první za podmínky, že vyhoštění

cizince je uskutečnitelné v době trvání zajištění, pokud cizinec



a) v průběhu zajištění zmařil výkon správního vyhoštění, nebo



b) uvádí nepravdivé údaje, které jsou nezbytné pro zajištění náhradního

cestovního dokladu.



(3) Doba trvání zajištění nesmí překročit v souhrnu 545 dnů a počítá se

od okamžiku omezení osobní svobody. O prodloužení doby trvání zajištění

vydá policie rozhodnutí, které je prvním úkonem v řízení. Odvolání,

obnova řízení ani přezkumné řízení nejsou přípustné.



(4) O zajištění cizince za účelem správního vyhoštění policie

neprodleně vyrozumí jeho příbuzného s povoleným pobytem na území; je-li

zajištěným nezletilý cizinec bez doprovodu, vyrozumí policie orgán

sociálně-právní ochrany dítěte. Policie vyrozumí o zajištění cizince za

účelem správního vyhoštění též příslušnou diplomatickou misi nebo

konzulární úřad cizího státu, pokud má sídlo na území a pokud o to

cizinec nebo opatrovník jménem zajištěného nezletilého cizince bez

doprovodu požádá, nestanoví-li jinak mezinárodní smlouva; to neplatí,

jde-li o zajištění cizince, který požádal Českou republiku o

mezinárodní ochranu podle zvláštního právního předpisu^2).



§ 126



Policie je povinna



a) po celou dobu zajištění cizince zkoumat, zda důvody zajištění

trvají,



b) neprodleně po zajištění poučit zajištěného cizince v jazyce, ve

kterém je cizinec schopen se dorozumět, o možnosti podat policii žádost

o propuštění ze zařízení a soudního přezkumu zákonnosti zajištění a

rozhodnutí o prodloužení doby trvání zajištění nebo rozhodnutí o

nepropuštění ze zařízení. Nelze-li tento jazyk zjistit a nelze-li toto

seznámení provést ani jiným způsobem, policie cizince poučí předáním

písemně vyhotoveného poučení v jazycích českém, anglickém,

francouzském, německém, čínském, ruském, arabském, hindském a

španělském o možnosti podat policii žádost o propuštění ze zařízení a

soudního přezkumu zákonnosti zajištění a rozhodnutí o prodloužení doby

trvání zajištění nebo rozhodnutí o nepropuštění ze zařízení. O předání

písemně vyhotoveného poučení policie sepíše záznam.



§ 126a



(1) Policie na pokyn ministerstva bezodkladně přeruší zajištění, je-li

důvodné nebezpečí, že



a) cizinec, kterému byla poskytnuta lhůta na rozhodnutí, zda bude

spolupracovat s orgánem činným v trestním řízení, (§ 42e odst. 2), nebo



b) cizinec, který podal žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za

účelem ochrany na území,



by mohl být při dalším pobytu v zařízení ohrožen na životě nebo zdraví

v souvislosti se spoluprací s orgánem činným v trestním řízení.



(2) Po dobu přerušení zajištění se staví běh lhůty podle § 125 odst. 1.



(3) Je-li důvodné nebezpečí, že cizinec uprchne, nebo zneužívá-li

přerušení zajištění, policie na pokyn ministerstva přerušení zajištění

podle odstavce 1 bezodkladně zruší.



(4) Proti rozhodnutí podle odstavců 1 a 3 odvolání, obnova řízení ani

přezkumné řízení nejsou přípustné.



§ 126b



(1) Je-li zajištěný cizinec přijat do zdravotnického zařízení lůžkové

péče podle § 176 mimo zařízení, může policie upustit od střežení

cizince po dobu umístění cizince do tohoto zdravotnického zařízení.



(2) Jde-li podle vyjádření ošetřujícího lékaře o poškození zdraví

zajištěného cizince trvalého charakteru nebo z charakteru onemocnění

cizince lze předpokládat, že jeho pobyt ve zdravotnickém zařízení podle

odstavce 1 za účelem poskytnutí zdravotních služeb bude delší než doba

scházející do uplynutí 180 dnů ode dne zajištění, policie zajištění

ukončí. Při ukončení zajištění policie cizinci udělí vízum k pobytu nad

90 dnů za účelem strpění pobytu na území z důvodu překážky na jeho vůli

nezávislé, která brání jeho vycestování; platnost víza stanoví na dobu

potřebnou k vycestování cizince z území, nejdéle na dobu 1 roku.



(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nepoužijí, pokud k poškození zdraví

došlo vlastním úmyslným jednáním cizince.



§ 127



(1) Zajištění musí být bez zbytečného odkladu ukončeno



a) po zániku důvodu pro zajištění,



b) rozhodne-li soud ve správním soudnictví o zrušení rozhodnutí o

zajištění cizince, o zrušení rozhodnutí o prodloužení doby trvání

zajištění nebo o zrušení rozhodnutí o nepropuštění ze zařízení,



c) je-li vydáno rozhodnutí o propuštění ze zařízení,



d) je-li cizinci udělen azyl nebo doplňková ochrana,^2)



e) je-li cizinci povolen dlouhodobý pobyt za účelem ochrany na území,

nebo



f) rozhodlo-li ministerstvo o povinnosti cizince setrvat v přijímacím

středisku nebo v zařízení pro zajištění cizinců až do vycestování podle

zvláštního právního předpisu^48).



(2) Prohlášení o úmyslu požádat o mezinárodní ochranu v průběhu

zajištění není důvodem pro ukončení zajištění.



§ 128



(1) Zajištěného cizince, kterému má být na základě pravomocného

rozhodnutí o správním vyhoštění ukončen pobyt na území, dopraví policie

na hraniční přechod za účelem vycestování z území; to neplatí v

případě, že zajištěný cizinec předloží potvrzení o podání žaloby.

Policie rovněž dopraví na hraniční přechod zajištěného cizince po

zamítnutí žaloby proti rozhodnutí o správním vyhoštění a cizince, který

byl zajištěn za účelem vycestování podle § 124b.



(2) Policie je oprávněna ponechat cizince podle odstavce 1 v zařízení

po dobu nezbytně nutnou, než zajistí podmínky pro vycestování cizince z

území.



(3) Jde-li o nezletilého cizince bez doprovodu, policie provede úkony

podle odstavců 1 a 2 teprve poté, co stát, kam bude nezletilý cizinec

bez doprovodu vyhoštěn, sdělil, že nezletilému cizinci bez doprovodu

bude zajištěno přijetí odpovídající jeho věku.



§ 129



Zajištění cizince za účelem jeho předání nebo průvozu



(1) Policie zajistí na dobu nezbytně nutnou cizince, který neoprávněně

vstoupil nebo pobýval na území, za účelem jeho předání podle

mezinárodní smlouvy sjednané s jiným členským státem Evropské unie

přede dnem 13. ledna 2009 nebo přímo použitelného právního předpisu

Evropských společenství^37); policie na dobu nezbytně nutnou zajistí i

prováženého cizince v případě, že jeho průvoz nelze z objektivních

důvodů dokončit bez nutné přestávky.



(2) O zajištění policie neprodleně sepíše záznam obsahující údaje o

totožnosti zajištěného cizince, datu, čase a místu zajištění a důvod

předání nebo průvozu.



(3) Nelze-li předání cizince nebo dokončení jeho průvozu uskutečnit ve

lhůtě do 48 hodin, a jde-li o průvoz leteckou cestou podle § 152 ve

lhůtě do 72 hodin, policie v řízení o zajištění cizince za účelem jeho

předání nebo průvozu vydá rozhodnutí, které je prvním úkonem v řízení.

Odvolání, obnova řízení ani přezkumné řízení nejsou přípustné.



(4) Policie je oprávněna zajistit nezletilého cizince bez doprovodu,

pouze je-li důvodné nebezpečí, že by mohl ohrozit bezpečnost státu či

závažným způsobem narušit veřejný pořádek. Policie je oprávněna v

případě důvodné pochybnosti, že jde o nezletilého cizince bez

doprovodu, takového cizince zajistit do doby, než je zjištěn jeho

skutečný věk. Policie zahájí úkony ke zjištění věku nezletilého cizince

bez doprovodu bezodkladně po jeho zajištění.



(5) Policie v rozhodnutí o zajištění stanoví dobu trvání zajištění s

přihlédnutím k předpokládané složitosti přípravy předání nebo průvozu

cizince. Je-li to nezbytné k pokračování přípravy předání nebo průvozu,

je policie oprávněna dobu trvání zajištění prodloužit, a to i

opakovaně. V řízení o prodloužení doby trvání zajištění cizince za

účelem předání nebo průvozu je vydání rozhodnutí prvním úkonem v

řízení. Odvolání, obnova řízení ani přezkumné řízení nejsou přípustné.



(6) Policie je povinna jednat tak, aby byl cizinec předán nebo byl

průvoz cizince územím dokončen v nejbližším možném termínu ode dne

zajištění.



§ 129a



Žádost o propuštění ze zařízení



(1) Cizinec je oprávněn podat policii žádost o propuštění ze zařízení,

ve které je povinen uvést veškeré rozhodné skutečnosti, kterých se

dovolává a označit důkazy. Policie cizince nevyzývá k odstranění vad

žádosti. Policie zkoumá, zda trvají důvody, pro které byl cizinec

zajištěn, popřípadě pro které byla doba zajištění prodloužena, nebo zda

jsou splněny podmínky pro uložení zvláštního opatření za účelem

vycestování. O žádosti policie rozhodne bez zbytečného odkladu.



(2) Policie cizince poučí o oprávnění podat ve správním soudnictví

žalobu proti rozhodnutí o nepropuštění ze zařízení; jde-li o

nezletilého cizince bez doprovodu, poučí o tom opatrovníka.



(3) Žádost o propuštění ze zařízení je cizinec oprávněn podat nejdříve

po uplynutí 30 dní od nabytí právní moci rozhodnutí o zajištění,

rozhodnutí o prodloužení doby zajištění cizince nebo rozhodnutí o

nepropuštění ze zařízení, nepodal-li žalobu proti takovému rozhodnutí,

nebo nejdříve po uplynutí 30 dní od právní moci posledního rozhodnutí o

jeho žalobě proti rozhodnutí o zajištění cizince, rozhodnutí o

prodloužení doby zajištění cizince nebo proti rozhodnutí o nepropuštění

ze zařízení.



(4) Policie je oprávněna cizince vyslechnout, je-li to nezbytné pro

zjištění skutečného stavu věci. Cizinec je povinen vypovídat. Policie

cizince před výslechem poučí o důsledcích odmítnutí výpovědi a

nepravdivé nebo neúplné výpovědi.



(5) O výslechu svědka policie cizince ani jeho zástupce předem

nevyrozumívá. Cizinec ani jeho zástupce není oprávněn být přítomen

výslechu svědka. Policie je oprávněna upustit od provedení výslechu

cizince nebo výslechu svědka a předvolat je v jinou dobu, pokud byli za

účelem zjištění skutečného stavu věci předvoláni na stejnou dobu a

jeden z nich se k podání výpovědi nedostaví. Policie seznámí cizince s

obsahem protokolu o výslechu svědka poté, co byl proveden výslech

cizince; do doby provedení výslechu cizince je protokol o výslechu

svědka vyloučen z nahlížení do spisu.



(6) Policie umožní cizinci na jeho žádost vyjádřit se k podkladům pro

vydání rozhodnutí.



(7) Odvolání, obnova řízení ani přezkumné řízení nejsou přípustné.



HLAVA XII



ZAŘÍZENÍ



§ 130



(1) Rozhodnutí o zajištění cizince se zpravidla vykonává v zařízení.



(2) Zařízení provozuje ministerstvo prostřednictvím jím zřízené

organizační složky státu (dále jen "provozovatel").



(3) Zařízení se dělí na část s mírným režimem zajištění (dále jen "část

s mírným režimem") a část s přísným režimem zajištění (dále jen "část s

přísným režimem"). Část s mírným režimem může být dále rozdělena na

další části, do kterých je bez souhlasu provozovatele a bez doprovodu

provozovatele nebo policie vstup cizincům zakázán.



(4) Policie neprodleně po nabytí právní moci rozhodnutí o zajištění

dopraví zajištěného cizince do zařízení určeného provozovatelem.



§ 131



nadpis vypuštěn



Provozovatel seznámí zajištěného cizince při jeho umístění do zařízení,

nebo neprodleně po něm, s právy a povinnostmi, které se vztahují k

pobytu cizince v zařízení, a s vnitřním řádem zařízení. Seznámení se

provede v mateřském jazyce cizince nebo v jazyce, kterým je cizinec

schopen se dorozumět. Seznámení se dále provede v případě změn práv a

povinností, které se vztahují k pobytu cizince v zařízení, nebo

vnitřního řádu zařízení. Informace o právech a povinnostech zajištěného

cizince a vnitřní řád zařízení jsou umístěny tak, aby byly přístupny

všem zajištěným cizincům.



§ 132



nadpis vypuštěn



(1) Část s mírným režimem tvoří ubytovací místnost, společné sociální a

kulturní zařízení a další prostor, v němž se mohou zajištění cizinci

volně pohybovat, stanovený vnitřním řádem zařízení.



(2) Část s přísným režimem je oddělena od části s mírným režimem a

tvoří ji ubytovací místnost a prostor určený pro vycházky.



§ 132a



Provozovatel je oprávněn v souladu s účelem zařízení a v zájmu

zajištění bezpečnosti zajištěných cizinců a ostatních osob ubytovaných

v zařízení instalovat prostředky audiovizuální techniky v prostorách

tohoto zařízení, s výjimkou ubytovacích místností, sociálních zařízení

a prostor, v nichž probíhají osobní prohlídky cizinců.



§ 133



nadpis vypuštěn



(1) Ubytovací místnost v části s mírným režimem je vybavena lůžky,

skříňkami na uložení osobních věcí, stolkem a židlemi v počtu

odpovídajícímu počtu ubytovaných cizinců.



(2) Ubytovací místnost v části s přísným režimem je vybavena lůžky,

stolkem, židlemi v počtu odpovídajícímu počtu ubytovaných cizinců,

sanitárním zařízením odděleným od zbývajícího prostoru neprůhlednou

zástěnou a signalizačním (přivolávacím) zařízením. Tato místnost je

uzamykatelná pouze z vnější strany.



§ 134



nadpis vypuštěn



(1) Provozovatel zajištěnému cizinci za podmínek stanovených tímto

zákonem



a) poskytne lůžko, židli, skříňku na uložení osobních věcí, stravu a

základní hygienické prostředky,



b) umožní přijímat a odesílat písemná sdělení bez omezení,



c) umožní přijímat návštěvy,



d) podle možností zajistí knihy, denní tisk a časopisy včetně

zahraničních, pokud jsou distribuovány v České republice,



e) umožní podat žádost nebo jiný podnět státním orgánům České republiky

nebo mezinárodním organizacím za účelem uplatnění jeho práv a tyto

neprodleně odešle,



f) na jeho žádost zajistí bez zbytečného odkladu rozmluvu s vedoucím

zařízení nebo jeho zástupcem nebo s policií v zařízení,



g) umožní nepřetržitý osmihodinový spánek v době nočního klidu,



h) umožní volný pohyb v rámci části s mírným režimem a styk s ostatními

cizinci umístěnými v této části.



(2) Provozovatel zajistí lékařskou prohlídku zajištěného cizince, další

nezbytná diagnostická a laboratorní vyšetření a očkování a preventivní

opatření stanovená orgánem ochrany veřejného zdraví.



(3) Provozovatel zajištěnému cizinci umístěnému v části s přísným

režimem umožní v rámci určeného prostoru vycházku v trvání nejméně 1

hodiny denně, ke které ho doprovodí policie. Policie může vycházku ze

závažného důvodu omezit nebo zrušit. O omezení nebo zrušení vycházky

sepíše bez zbytečného odkladu záznam.



(4) Provozovatel může zajištěnému cizinci zajistit psychologické a

sociální služby a další služby a věci nezbytné pro zajištění pobytu

cizince v zařízení.



§ 135



nadpis vypuštěn



(1) Policie umístí zajištěného cizince na návrh provozovatele nebo na

základě vlastních poznatků do části s přísným režimem, pokud



a) je agresivní nebo vyžaduje zvýšený dohled z jiného závažného důvodu,



b) opakovaně závažným způsobem poruší vnitřní řád zařízení, nebo



c) opakovaně závažným způsobem poruší povinnost nebo zákaz podle tohoto

zákona.



(2) Zajištěného cizince mladšího 18 let lze do části s přísným režimem

umístit pouze z důvodu podle odstavce 1 písm. a) nebo c).



(3) Policie sepíše o umístění zajištěného cizince do části s přísným

režimem neprodleně záznam a v něm uvede podrobnosti o důvodech tohoto

umístění a poučení o možnosti proti umístění do části s přísným režimem

podat stížnost ministerstvu (§ 148 odst. 2). Policie zajištěného

cizince se záznamem seznámí. Záznam podepsaný zajištěným cizincem,

policistou a tlumočníkem, byl-li ustanoven, policie uloží do spisu

zajištěného cizince. Odmítne-li cizinec záznam podepsat, policie to do

záznamu poznamená.



(4) Je-li zajištěný cizinec umístěn v části s přísným režimem po dobu

delší než 48 hodin, policie o tomto umístění vydá rozhodnutí. Odvolání,

obnova řízení ani přezkumné řízení nejsou přípustné.



(5) Do části s přísným režimem lze cizince umístit na dobu nezbytnou,

nejdéle však na 30 dnů. Policie v průběhu umístění zajištěného cizince

v části s přísným režimem zkoumá trvání důvodu pro toto umístění.

Dopustil-li se cizinec v době podle věty první jednání podle odstavce 1

nebo trvá-li důvod pro zvýšený dohled, policie dobu umístění v části s

přísným režimem rozhodnutím prodlouží o 30 dnů, jinak cizince

neprodleně umístí do části s mírným režimem. Odvolání, obnova řízení

ani přezkumné řízení nejsou přípustné.



§ 136



nadpis vypuštěn



(1) Zajištěný cizinec je povinen



a) dodržovat vnitřní řád zařízení,



b) šetřit majetek zařízení,



c) řídit se pokynem policie nebo provozovatele vydaným při plnění úkolů

v souvislosti se zajištěním,



d) vyvarovat se jednání, které by mařilo účel zajištění,



e) strpět omezení svých práv, zejména práva na soukromí a svobodu

pohybu a pobytu, v rozsahu nezbytném pro dosažení účelu zajištění nebo

pro ochranu veřejného zdraví,



f) dodržovat noční klid.



(2) Zajištěný cizinec je dále povinen strpět preventivní vstupní,

periodickou a výstupní, a je-li to nezbytné, i mimořádnou lékařskou

prohlídku v rozsahu určeném lékařem včetně nezbytných diagnostických a

laboratorních vyšetření a očkování a preventivní opatření stanovené

orgánem ochrany veřejného zdraví. Lékařská prohlídka zajištěného

cizince je prováděna bez přítomnosti policie nebo provozovatele,

nerozhodne-li lékař jinak. Nelze-li úkon pro odpor zajištěného cizince

provést, je policie oprávněna tento odpor překonat. Přitom nesmí

bránícímu se zajištěnému cizinci způsobit újmu zjevně nepřiměřenou

závažnosti protiprávního jednání.



(3) Zajištěný cizinec po dobu umístění do zařízení nesmí



a) vnášet, vyrábět, přechovávat nebo konzumovat alkohol a jiné návykové

látky,



b) vnášet, vyrábět nebo přechovávat věci způsobilé vážně ohrozit zdraví

nebo život člověka nebo poškodit majetek,



c) vnášet nebo přechovávat věci, které by svým množstvím nebo povahou

mohly narušit pořádek nebo škodit zdraví, nebo elektronické komunikační

zařízení,



d) opustit zařízení bez souhlasu policie.



§ 137



nadpis vypuštěn



(1) Policie je oprávněna při umístění zajištěného cizince do zařízení

provést jeho osobní prohlídku a prohlídku jeho věcí za účelem zjištění,

zda u sebe nemá cestovní doklad, doklad totožnosti nebo písemnost

potvrzující jeho totožnost nebo státní občanství, peněžní prostředky

nebo věc, jejíž vnášení do zařízení, vyrábění nebo přechovávání v

zařízení je zakázáno.



(2) Policie je oprávněna provést osobní prohlídku a prohlídku věcí

zajištěného cizince také na žádost provozovatele nebo v případě

důvodného podezření, že tento cizinec může mít u sebe cestovní doklad,

doklad totožnosti nebo písemnost potvrzující jeho totožnost nebo státní

občanství nebo věc, jejíž vnášení do zařízení, vyrábění nebo

přechovávání v zařízení je zakázáno.



(3) Osobní prohlídku provádí osoba stejného pohlaví. O provedení

prohlídky policie sepíše záznam.



(4) Policie cestovní doklad, doklad totožnosti, písemnost potvrzující

jeho totožnost nebo státní občanství, peněžní prostředky a věci,

jejichž vnášení do zařízení, vyrábění nebo přechovávání v zařízení je

zakázáno, nalezené při osobní prohlídce, prohlídce věcí nebo jiným

způsobem, zadrží.



(5) Policie zadržené věci předá, s výjimkou cestovního dokladu, dokladu

totožnosti, písemnosti potvrzující jeho totožnost nebo státní

občanství, zbraní podle zvláštního právního předpisu^18) a věcí^19),

jejichž držení je v rozporu s právním řádem České republiky, spolu se

seznamem těchto věcí k úschově provozovateli.



§ 138



nadpis vypuštěn



(1) Provozovatel vydá vnitřní řád zařízení, ve kterém stanoví



a) pravidla poskytovaných zdravotních služeb a poskytované,

psychologické a sociální péče,



b) časový rozvrh poskytování stravy,



c) pravidla a nabídku kulturního a sportovního vyžití,



d) pravidla výdeje základních hygienických potřeb, obuvi, oděvů a

prádla,



e) režim návštěv,



f) prostor vymezený pro vycházky a časový rozvrh vycházek pro přísný

režim zajištění,



g) prostory, kam je vstup cizincům bez doprovodu policie nebo

pracovníka zařízení zakázán,



h) způsob realizace povinné školní docházky,



i) dobu, kdy je v části s mírným režimem zajištění přístupný prostor

vymezený pro vycházky,



j) místa vyhrazená pro kouření,



k) časový rozvrh pro zajištění nákupů věcí denní potřeby, knih, novin a

časopisů,



l) další nezbytné organizačně technické podrobnosti.



(2) Ve vnitřním řádu zařízení, v němž pobývají rodiče s dětmi a

nezletilí cizinci bez doprovodu, provozovatel stanoví také nabídku

kulturního, sportovního a dalšího vyžití specificky pro různé věkové

kategorie.



(3) Vnitřní řád zařízení je vydán v jazyce českém, anglickém,

francouzském, německém, ruském, španělském, čínském, arabském,

vietnamském, hindském, popřípadě v dalším jazyce, je-li to pro

informování zajištěných cizinců nezbytné.



§ 139



nadpis vypuštěn



Rozdělení rodiny v rámci zařízení je možné v případě umístění některého

člena rodiny v části s přísným režimem.



§ 140



nadpis vypuštěn



(1) Provozovatel je oprávněn ubytovat v části s mírným režimem cizince,

vůči kterému má zajištěný cizinec vyživovací povinnost nebo jej má v

péči, nelze-li zajistit péči o něj jiným způsobem (dále jen "ubytovaný

cizinec"). Ubytovanému cizinci poskytne stravu a další služby jako

zajištěnému cizinci. Je-li ubytovaný cizinec schopen uvědomit si

omezení spojená s pobytem v zařízení, přihlíží se k projevu jeho vůle.



(2) Ubytovaný cizinec může zařízení opustit, má-li zajištěnu péči jiným

způsobem. Jde-li o nezletilého nebo osobu s omezenou svéprávností, může

opustit zařízení jen po písemném souhlasu zákonného zástupce.



(3) Na ubytovaného cizince se § 131, § 134 odst. 1, 2 a 4, § 136 odst.

1 písm. a) až c) a f), § 136 odst. 2, § 136 odst. 3 písm. a) až c), §

143, § 144 odst. 1 až 3 a § 145 vztahují obdobně.



§ 141



nadpis vypuštěn



(1) Při určení ubytovacích prostor provozovatel podle možností zařízení

přihlíží k náboženským, etnickým či národnostním zvláštnostem,

příbuzenským a rodinným vztahům, věku nebo zdravotnímu stavu.



(2) Odděleně se umisťují



a) nezletilí cizinci bez doprovodu od cizinců zletilých,



b) muži od žen; výjimku lze učinit v případě osob blízkých^14).



(3) Cizinec mladší 18 let nebo cizinec s omezenou svéprávností je

umístěn spolu s osobou blízkou nebo s osobou, které byl svěřen do péče.



§ 142



nadpis vypuštěn



(1) Provozovatel je cizinci umístěnému v zařízení, který podléhá

povinné školní docházce podle zvláštního zákona^19a), povinen umožnit

plnění této povinnosti.



(2) Cizinec může opustit zařízení za účelem plnění povinné školní

docházky, není-li zajištěna v zařízení, a za účelem dalších činností

podporujících rozvoj jeho osobnosti. V odůvodněných případech dopravu

zajišťuje provozovatel zařízení.



(3) Provozovatel hradí cizinci umístěnému v zařízení, který plní

povinnou školní docházku, učebnice a školní potřeby, pokud nejsou

hrazeny státem a není schopen si tyto uhradit jinak.



§ 143



nadpis vypuštěn



(1) Zajištěnému cizinci se poskytuje strava odpovídající zásadám

správné výživy a zdravotnímu stavu cizince třikrát denně, v případě

dětí do 18 let pětkrát denně.



(2) Při výběru stravy se podle možností přihlíží k požadavkům

kulturních a náboženských tradic zajištěného cizince.



§ 144



nadpis vypuštěn



(1) Zajištěný cizinec má právo na přijetí návštěvy dvakrát týdně v

trvání jedné hodiny a počtu nejvýše 4 osob současně přítomných. V

odůvodněných případech může vedoucí zařízení nebo jeho zástupce, po

dohodě s policií, povolit častější přijetí návštěvy nebo delší dobu

jejího trvání; dovolují-li to kapacitní možnosti místností určených k

přijímání návštěv, může být zvýšen i počet osob.



(2) Návštěvy probíhají v místnostech k tomu určených. Provozovatel je

oprávněn návštěvu přerušit nebo ukončit, pokud zajištěný cizinec nebo

návštěvník závažným způsobem naruší klid nebo pořádek v zařízení nebo

pokud ohrozí život nebo zdraví osob v zařízení.



(3) Zajištěný cizinec má právo přijímat v zařízení návštěvy advokáta

nebo zástupce právnické osoby, který prokáže, že předmětem její

činnosti je oprávnění poskytovat právní pomoc cizincům. Za právnickou

osobu jedná k tomu pověřený její zaměstnanec nebo člen, který má

vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních právních

předpisů vyžadováno pro výkon advokacie.



(4) Návštěva zajištěného cizince umístěného v přísném režimu probíhá za

přítomnosti policie.



§ 145



nadpis vypuštěn



(1) Zajištěný cizinec může jednou za týden přijmout balíček s

potravinami, knihami a věcmi osobní potřeby do hmotnosti 5 kg. Omezení

se nevztahuje na balíčky s oblečením zasílaným za účelem jeho výměny.

Balíčky určené zajištěnému cizinci přebírá provozovatel.



(2) Policie balíčky na žádost provozovatele zkontroluje. Policie vyjme

a zadrží věci, jejichž vnášení do zařízení, vyrábění nebo přechovávání

v zařízení je zakázáno. Zadržené věci, s výjimkou věcí^19), jejichž

držení je v rozporu s právním řádem České republiky, spolu s jejich

soupisem předá neprodleně provozovateli, který je odešle zpět

odesílateli na jeho náklady, pokud vedoucí zařízení nerozhodne o jejich

úschově a vydání zajištěnému cizinci při propuštění ze zařízení.



(3) Zajištěný cizinec může přijímat bez omezení peníze, které mu byly

do zařízení poslány nebo předány jiným způsobem; peněžní prostředky je

povinen uložit do úschovy provozovateli. Nepředá-li cizinec peněžní

prostředky do úschovy provozovateli, policie tyto peníze cizinci zadrží

a předá je do úschovy provozovateli s jejich soupisem. Provozovatel na

žádost cizince může přijmout do úschovy další věci, zejména cennosti a

dokumenty. Provozovatel pořídí soupis peněžních prostředků a věcí a

zajistí jejich bezpečné uložení.



(4) Cizinec, který má u provozovatele uschované peněžní prostředky, je

může čerpat na nákup věcí denní potřeby, knih, novin nebo časopisů, a

to jedenkrát týdně částku do 300 Kč. Nákup zajistí provozovatel na

základě písemné objednávky cizince v intervalech stanovených vnitřním

řádem zařízení. Převzetí věcí a jejich vyúčtování cizinec potvrdí svým

podpisem; provozovatel vynaloženou částku zaznamená v soupisu

uschovaných peněžních prostředků.



§ 146



nadpis vypuštěn



(1) Provozovatel je oprávněn použít uschované peněžní prostředky

zajištěného cizince, jsou-li v české nebo jiné volně směnitelné měně, k

úhradě, byť i částečné, výdajů spojených s jeho správním vyhoštěním.

Při použití uschovaných peněžních prostředků postupuje provozovatel

tak, aby cizinci při jeho propuštění ze zařízení bylo z jeho

uschovaných peněžních prostředků vydáno alespoň 400,- Kč, má-li cizinec

uschované peněžní prostředky v nižší částce, vydá se mu celá uschovaná

částka; to neplatí, je-li cizinec bezprostředně po propuštění ze

zařízení předán do azylového zařízení nebo je dopraven policií na

hraniční přechod za účelem vycestování z území.



(2) Provozovatel vydá zajištěnému cizinci doklad o peněžních

prostředcích použitých podle odstavce 1.



§ 147



nadpis vypuštěn



(1) Provozovatel při propuštění ze zařízení vydá zajištěnému cizinci

peníze a jiné věci, které byly zadrženy nebo převzaty do úschovy, s

výjimkou věcí, jejichž držení je v rozporu s právním řádem České

republiky, a peněz, které byly v průběhu pobytu v zařízení cizinci

vyplaceny v hotovosti nebo byly použity podle § 146. Finanční

prostředky v jiné než volně směnitelné měně zajištěnému cizinci vydá v

plné výši.



(2) Policie při propuštění ze zařízení vydá cizinci zadržený cestovní

doklad, doklad totožnosti a písemnost potvrzující jeho totožnost nebo

státní občanství; je-li cizinec po propuštění ze zařízení eskortován na

hraniční přechod z důvodu správního vyhoštění nebo předání podle

mezinárodní smlouvy, vydá mu policie cestovní doklad, doklad totožnosti

a písemnost potvrzující jeho totožnost nebo státní občanství až na

hraničním přechodu. Je-li nebezpečí, že by cizinec cestovní doklad,

doklad totožnosti nebo písemnost potvrzující jeho totožnost nebo státní

občanství zničil nebo se ho zbavil, aby tím znemožnil správní vyhoštění

nebo předání podle mezinárodní smlouvy, předá policie cestovní doklad,

doklad totožnosti a písemnost potvrzující jeho totožnost nebo státní

občanství dopravci nebo orgánu státu, na jehož území cizince podle

mezinárodní smlouvy vrací či předává.



§ 148



nadpis vypuštěn



(1) Dozor nad dodržováním ustanovení této hlavy ve vztahu k cizincům

zajištěným v zařízení provádí ministerstvo. Dozorová pravomoc podle

zvláštních právních předpisů není dotčena.



(2) Stížnost pro porušení ustanovení této hlavy podává cizinec

ministerstvu. Ministerstvo stížnost vyřídí do 30 dnů ode dne jejího

doručení. O způsobu vyřízení stížnosti musí být stěžovatel vyrozuměn.

Proti způsobu vyřízení stížnosti lze podat ministru vnitra návrh na

jeho přezkoumání.



§ 149



nadpis vypuštěn



O kontrole výkonu zajištění prováděné jiným orgánem než ministerstvem

je třeba vyrozumět provozovatele a policii v zařízení.



§ 150



nadpis vypuštěn



(1) Provozovatel pro zajištění vnitřního provozu zařízení, vedení

soustavy jeho účetních záznamů a zajištění práv a právem chráněných

zájmů cizinců umístěných v zařízení a cizinců v tomto zařízení

ubytovaných vede provozní informační systém^43), jehož je správcem. V

provozním informačním systému jsou vedeny osobní údaje identifikující

cizince, včetně údajů citlivých, pokud je jejich zpracování nezbytné

pro plnění povinností provozovatele k ochraně zdraví cizince a jeho

základních práv, a dále údaje, jejichž zpracování je nezbytné pro

plnění úkolů provozovatele souvisejících s plněním povinností a

oprávnění, které má vůči cizinci podle tohoto zákona, a se zajištěním

vnitřního provozu zařízení, jeho organizací a financováním. Provozní

informační systém nevyužívá vazeb na informační systémy veřejné správy

ani na informační systém cizinců.



(2) Údaje evidované podle odstavce 1 se zlikvidují neprodleně po

ukončení zajištění nebo ubytování cizince v zařízení, s výjimkou údajů,

které jsou účetními záznamy podle zákona o účetnictví, údajů o jménu,

popřípadě jménech, příjmení a datu narození cizince nezbytných pro

identifikaci účetních záznamů, údajů o zahájení a ukončení doby pobytu

cizince v zařízení, údajů o finančních prostředcích složených cizincem

do úschovy v zařízení a účelu a rozsahu jejich užívání. Údaje, které se

nezlikvidují neprodleně po ukončení pobytu cizince v zařízení, se

uchovávají po dobu 5 let počínajících koncem účetního období, kterého

se týkají, popřípadě plynoucích od data ukončení zajištění nebo

ubytování cizince v zařízení; po uplynutí této doby se zlikvidují.



§ 151



zrušen



HLAVA XIII



PRŮVOZ CIZINCE A NEŽÁDOUCÍ OSOBA



Průvoz cizince



§ 152



(1) Průvozem cizince přes území se pro účely tohoto zákona rozumí vstup

a pobyt na území a vycestování cizince z území prováděné policií

nezávisle na vůli cizince; jde-li o průvoz uskutečňovaný leteckou

cestou s mezipřistáním na území^20) (dále jen "průvoz leteckou

cestou"), rozumí se takovým průvozem vstup a pobyt cizince v tranzitním

prostoru mezinárodního letiště na území a vycestování cizince z

tranzitního prostoru mezinárodního letiště prováděné policií nezávisle

na vůli cizince.



(2) Policie provádí průvoz cizince přes území na základě mezinárodní

smlouvy nebo na základě vyžádání příslušného orgánu členského státu

Evropské unie nebo jiného státu, který uplatňuje společný postup^20),

jde-li o průvoz leteckou cestou.



(3) Policie může provedení průvozu odepřít, je-li dán důvod podle

mezinárodní smlouvy, nebo jde-li o průvoz leteckou cestou, jestliže



a) je cizinec na území obviněn z trestného činu nebo je hledán z důvodu

výkonu trestu,



b) průvoz jinými státy nebo přijetí zemí určení nejsou proveditelné,



c) průvoz cizince do země určení vyžaduje změnu letiště na území,



d) požadovaná pomoc není v určitém okamžiku z praktických důvodů možná,

nebo



e) by cizinec mohl ohrozit bezpečnost státu, závažným způsobem narušit

veřejný pořádek, ohrozit veřejné zdraví nebo obdobný zájem chráněný na

základě závazku vyplývajícího z mezinárodní smlouvy.



(4) Policie je oprávněna požádat o zajištění průvozu územím jiného

státu na základě mezinárodní smlouvy. Vyžaduje-li předání cizince

leteckou cestou do země určení mezipřistání na území jiného členského

státu Evropské unie nebo jiného státu, který uplatňuje společný

postup^20), jde-li o průvoz leteckou cestou, je policie oprávněna

požádat jeho příslušný orgán o zajištění průvozu při mezipřistání na

území tohoto státu.



§ 153



(1) Policie prováženému cizinci po celou dobu průvozu omezí osobní

svobodu a svobodu pohybu. Jde-li o průvoz leteckou cestou, policie

zajistí dohled nad cizincem po dobu mezipřistání a v případě potřeby

provádí eskortní činnost v souvislosti se vstupem prováženého cizince

do tranzitního prostoru mezinárodního letiště a omezí osobní svobodu a

svobodu pohybu cizinci až do okamžiku jeho nástupu do letadla při

odletu. V případě průvozu leteckou cestou nesmí provážený cizinec

opustit tranzitní prostor mezinárodního letiště; to neplatí, je-li to

nezbytné z důvodů uvedených v odstavci 5 nebo § 129 odst. 3.



(2) Policie po převzetí prováženého cizince převezme do úschovy jeho

cestovní doklad.



(3) Cizinec je povinen strpět osobní prohlídku provedenou policií,

jejímž cílem je zjistit, zda u sebe nemá zbraň nebo jinou věc, která je

způsobilá ohrozit život nebo zdraví cizince nebo jiných osob; osobní

prohlídku cizince provádí osoba stejného pohlaví.



(4) Prováženému cizinci poskytuje policie stravu zpravidla každých 6

hodin od omezení jeho svobody.



(5) Jestliže provážený cizinec onemocní, ublíží si na zdraví nebo se

pokusí o sebevraždu, policie učiní potřebná opatření směřující k

ochraně jeho života a zdraví, zejména poskytne první pomoc, zajistí

poskytnutí zdravotních služeb včetně vyjádření lékaře, zda zdravotní

stav cizince umožňuje dokončení průvozu prováženého cizince.



(6) Úhradu zdravotních služeb poskytnutých prováženému cizinci

zajišťuje ministerstvo.



Nežádoucí osoba



§ 154



(1) Nežádoucí osobou se rozumí cizinec, jemuž nelze umožnit vstup na

území z důvodu, že by tento cizinec při pobytu na území mohl ohrozit

bezpečnost státu, závažným způsobem narušit veřejný pořádek, ohrozit

veřejné zdraví nebo ochranu práv a svobod druhých nebo obdobný zájem

chráněný na základě závazku vyplývajícího z mezinárodní smlouvy.



(2) Policie rozhodne o označení cizince za nežádoucí osobu na základě

vlastních poznatků, požadavku ústředního správního úřadu České

republiky, požadavku zpravodajské služby České republiky anebo závazku

vyplývajícího z mezinárodní smlouvy.



(3) Policie označí cizince za nežádoucí osobu na základě



a) pravomocného rozhodnutí soudu o trestu vyhoštění z území,^10) nebo



b) pravomocného rozhodnutí o správním vyhoštění.



(4) Policie dále označí za nežádoucí osobu cizince, v jehož případě



a) náklady spojené se správním vyhoštěním nese policie nebo

ministerstvo (§ 123 odst. 6),



b) náklady spojené s dobrovolným návratem nese ministerstvo a cizinec

neuhradil přepravní náklady v poloviční výši (§ 123a odst. 2), nebo



c) náklady spojené s vycestováním do zahraničí nese ministerstvo a

cizinec neuhradil přepravní náklady (§ 124b).



(5) Ten, kdo žádá o zařazení cizince do evidence nežádoucích osob podle

odstavce 1, musí dbát na zachování přiměřenosti mezi důvodem pro toto

zařazení a důsledky tohoto zařazení. Policie je oprávněna požadovat po

tom, kdo uplatňuje požadavek podle odstavce 1, prokázání přiměřenosti

podle předchozí věty, pokud tato přiměřenost není prokázána v

požadavku. Při prokazování přiměřenosti je třeba zejména posuzovat

dopady tohoto rozhodnutí do soukromého a rodinného života cizince.



(6) Cizinec označený za nežádoucí osobu je evidován v evidenci

nežádoucích osob. Je-li důvodné nebezpečí, že cizinec označený za

nežádoucí osobu může závažným způsobem narušit veřejný pořádek nebo

ohrozit bezpečnost smluvních států, policie zařadí do informačního

systému smluvních států údaje v rozsahu stanoveném přímo použitelným

právním předpisem Evropských společenství^20a); to neplatí v případě

občana Evropské unie^1b) nebo občana smluvního státu.



(7) Policie cizinci jeho zařazení do evidence nežádoucích osob

nesděluje.



§ 155



(1) Policie přezkoumá důvody, které vedly k zařazení cizince do

evidence nežádoucích osob podle § 154 odst. 2, jedenkrát ročně nebo

vždy, má-li poznatky tyto důvody zpochybňující, a na základě tohoto

přezkumu cizince v evidenci ponechá nebo jej z této evidence neprodleně

vyřadí. Nemůže-li sama tyto důvody objektivně přezkoumat, požádá o

jejich přezkum toho, kdo uplatnil požadavek na označení cizince za

nežádoucí osobu.



(2) Policie cizince z evidence nežádoucích osob vyřadí, jestliže bylo

pravomocné rozhodnutí soudu nebo správního orgánu (§ 154 odst. 3)

vykonáno, po prominutí trestu vyhoštění nebo jeho amnestování

prezidentem republiky nebo po zrušení platnosti rozhodnutí o správním

vyhoštění soudem nebo správním orgánem. Cizince zařazeného do evidence

nežádoucích osob z důvodu uvedeného v § 154 odst. 4 písm. a) policie z

evidence nežádoucích osob vyřadí po dodatečné úhradě nákladů spojených

se správním vyhoštěním policii nebo ministerstvu, nejpozději však po 6

letech od ukončení zajištění nebo uplynutí doby stanovené k

vycestování. Cizince zařazeného do evidence nežádoucích osob z důvodu

uvedeného v § 154 odst. 4 písm. b) nebo c) policie z evidence

nežádoucích osob vyřadí po dodatečné úhradě přepravních nákladů

ministerstvu, nejpozději však po 6 letech od jeho zařazení do evidence

nežádoucích osob.



(3) Při vyřazení cizince z evidence nežádoucích osob vyřadí policie z

informačního systému smluvních států údaje, které tam byly vloženy

podle § 154 odst. 6.



HLAVA XIV



SPRÁVNÍ DELIKTY



§ 156



Přestupky



(1) Cizinec se dopustí přestupku tím, že



a) vstoupí na území v rozporu s § 3 odst. 1,



b) v rozporu s § 4 odst. 1 se vyhne hraniční kontrole prováděné na

území nebo bez odkladu nepřekročí státní hranici po ukončení hraniční

kontroly prováděné mimo území,



c) v rozporu s § 9 odst. 5 nebo § 180h odst. 2 nevycestuje zpět do

zahraničí,



d) nesplní povinnost podle § 117d odst. 2,



e) jako rodinný příslušník občana Evropské unie, který sám není občanem

Evropské unie, nesplní povinnost podle § 87b odst. 1,



f) nesplní povinnost podle § 93 odst. 1 nebo 2,



g) jako zákonný zástupce cizince narozeného na území nesplní povinnost

podle § 88 odst. 2 nebo 3,



h) nesplní povinnost podle § 103 písm. h), j), m) nebo n),



i) nesplní povinnost podle § 103 písm. b), d), e), r) nebo v rozporu s

§ 103 písm. c) uvede v řízení podle tohoto zákona nepravdivé nebo

neúplné údaje,



j) při pobytové nebo hraniční kontrole při vycestování se prokáže

cestovním dokladem, jenž je neplatný z důvodu podle § 116 písm. a), b),

c) nebo d),



k) v rozporu s § 136 odst. 3 písm. d) opustí bez souhlasu policie

zařízení nebo zdravotnické zařízení lůžkové péče, do kterého byl ze

zdravotních důvodů umístěn v průběhu zajištění,



l) úmyslně zničí nebo poškodí doklad vydaný podle tohoto zákona,



m) při hraniční nebo pobytové kontrole se prokáže předmětem listinné

povahy jako cestovním dokladem, ač se o takový doklad nejedná,



n) provede nebo si nechá provést neoprávněně změny v dokladech

opravňujících ke vstupu na území nebo v dokladech vydaných podle tohoto

zákona,



o) předloží cestovní doklad vydaný jinému cizinci nebo cestovní doklad

vydaný podle zvláštního právního předpisu^21) jako doklad vlastní,



p) předloží pozměněné doklady nebo doklady vystavené jiné osobě

požadované podle tohoto zákona, nebo



r) nesplní povinnost podle § 74 odst. 2 nebo § 117d odst. 6.



(2) Fyzická osoba se jako ubytovatel dopustí přestupku tím, že



a) nesplní některou z povinností podle § 100,



b) vede nebo uchovává domovní knihu v rozporu s § 101, nebo



c) nesplní povinnost podle § 102 odst. 4.



(3) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že



a) nesplní povinnost podle § 107 odst. 1,



b) jako osoba, která zajišťuje ubytování cizince, nesplní povinnost

podle § 107 odst. 2, nebo



c) jako osoba, která se zavázala podle § 15, nesplní povinnost podle §

107 odst. 4.



(4) Za přestupek lze uložit pokutu do



a) 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2,



b) 10 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b), k), n),

o) nebo r),



c) 5 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. h), j), l),

anebo p) nebo podle odstavce 3,



d) 3 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c) až g), i)

nebo m).



(5) V blokovém řízení lze uložit pokutu do 3 000 Kč.



§ 156a



zrušen



§ 157



Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob



(1) Letecký dopravce se dopustí správního deliktu tím, že



a) poruší zákaz dopravy cizince na území podle § 104 odst. 1, nebo



b) nedopraví cizince do zahraničí v případě uvedeném v § 104 odst. 4.



(2) Provozovatel vodní dopravy nebo provozovatel na pravidelných

autobusových linkách se dopustí správního deliktu tím, že poruší zákaz

dopravy cizince na území podle § 104 odst. 2.



(3) Dopravce uvedený v přímo použitelném právním předpisu Evropských

společenství^15a), jímž se stanoví pravidla, kterými se řídí opatření

na ochranu hranic ve vztahu k osobám překračujícím hranice členských

států Evropské unie, se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s §

104 odst. 3 nezajistí dopravu do zahraničí cizince, kterému mu byl

odepřen vstup na území.



(4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako ubytovatel dopustí

správního deliktu tím, že



a) nesplní některou z povinností podle § 100,



b) vede nebo uchovává domovní knihu v rozporu s § 101, nebo



c) nesplní povinnost podle § 102 odst. 4.



(5) Vysoká škola nebo vyšší odborná škola se dopustí správního deliktu

tím, že nesplní povinnost podle § 107 odst. 5.



(6) Výzkumná organizace, která s cizincem uzavřela dohodu o hostování,

se dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost podle § 107

odst. 6.



(7) Za správní delikt se uloží pokuta



a) od 100 000 Kč do 500 000 Kč za každého cizince, jde-li o správní

delikt podle odstavce 1 nebo 2 a cizinec byl dopraven z území státu,

který není smluvním státem, anebo jde-li o správní delikt podle

odstavce 3,



b) do 50 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 4, 5 nebo 6.



(8) Správní delikt podle odstavce 4 lze projednat v blokovém řízení

uložením pokuty do 5 000 Kč.



(9) Na blokové řízení se použijí obdobně ustanovení zvláštního právního

předpisu upravujícího blokové řízení za přestupek.



nadpis vypuštěn



§ 157a



Společná ustanovení ke správním deliktům



(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že

vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení

právní povinnosti zabránila.



(2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti

správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a

k okolnostem, za nichž byl spáchán.



(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže

správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku, kdy se o něm dozvěděl,

nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.



(4) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické

osoby^21a) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení

zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.



(5) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni řízení

projednávají orgány policie uvedené v § 161 odst. 1 nebo ministerstvo.

Je-li správní delikt spáchán porušením povinnosti, jejíž dodržování

podléhá dozoru policie, projedná jej orgán policie, je-li správní

delikt spáchán porušením povinnosti, jejíž dodržování podléhá dozoru

ministerstva, projedná jej ministerstvo. Je-li k projednání správního

deliktu příslušných více správních orgánů, projedná jej ten z nich,

který nejdříve zahájí správní řízení nebo zjistí porušení povinnosti.



§ 157b



zrušen



HLAVA XV



INFORMAČNÍ SYSTÉMY



§ 158



(1) Policie při výkonu působnosti podle tohoto zákona provozuje

informační systém cizinců, jehož je správcem a který obsahuje jméno,

popřípadě jména, příjmení, včetně dřívějších jmen a příjmení, den,

měsíc a rok narození, pohlaví a státní příslušnost cizince, jeho rodné

číslo, nebo jiný identifikační údaj sdělený tímto cizincem, obrazový

záznam, například fotografii, cizince a jeho daktyloskopické otisky.

Dále se v informačním systému cizinců o cizinci vedou



a) údaje v rozsahu



1. žádosti o udělení víza (§ 54), povolení k dlouhodobému pobytu (§ 42

odst. 5), povolení k trvalému pobytu (§ 70 odst. 1),



2. žádosti o vydání potvrzení o přechodném pobytu na území, pobytové

karty rodinného příslušníka občana Evropské unie, průkazu o povolení k

trvalému pobytu občana Evropské unie nebo průkazu o povolení k trvalému

pobytu (§ 87x),



3. žádosti o vydání cizineckého pasu, cestovního průkazu totožnosti a

cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. f) (§ 111 odst. 1),



4. výjezdního příkazu (§ 50 odst. 6), hraniční průvodky (§ 14),

tiskopisu pozvání (§ 180 odst. 2) a přihlašovacího tiskopisu (§ 97),



b) údaje o



1. dni, měsíci a roku vydání víza nebo dokladu podle tohoto zákona,

jeho číslu, druhu a době platnosti,



2. dni, měsíci a roku ověření pozvání nebo jeho odepření,



3. dni, měsíci a roku, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o zamítnutí

žádosti o vydání dokladu podle tohoto zákona a o důvodu zamítnutí,



4. dni, měsíci a roku vydání výjezdního příkazu, jeho číslu a o době

jeho platnosti,



5. zrušení, zániku nebo skončení platnosti víza nebo dokladu vydaného

podle tohoto zákona, včetně uvedení jeho druhu a čísla, a důvodu

zrušení, zániku nebo skončení platnosti,



6. hodině, dni, měsíci, roku a místu překročení státních hranic a o

odepření vstupu nebo odepření vycestování,



7. důvodu zařazení do evidence nežádoucích osob s uvedením doby

platnosti omezení vstupu na území,



8. důvodu povolení vstupu na území podle § 122 odst. 1 nebo 2,



9. zařazení do informačního systému smluvních států jiným smluvním

státem s uvedením doby platnosti omezení vstupu na území smluvních

států a o orgánu jiného státu, který cizince do systému zařadil,



10. dni, měsíci a roku, kdy bylo vydáno rozhodnutí o správním nebo

soudním vyhoštění, a kdy toto rozhodnutí nabylo právní moci, a o důvodu

pro jeho vydání,



11. dni, měsíci a roku překročení státních hranic při průvozu přes

území a o orgánu, který o průvoz požádal, a orgánu, který provedení

průvozu umožnil,



12. dni, měsíci a roku nabytí právní moci rozhodnutí o správním deliktu

podle tohoto zákona, označení správního deliktu podle zákonného

ustanovení, skutkových okolnostech případu podle výroku rozhodnutí,

způsobu vyřízení a údaje vztahující se k vybírání a vymáhání uložené

pokuty,



13. druhu, číslu a době platnosti ztraceného nebo odcizeného dokladu a

o datu ohlášení ztráty nebo odcizení dokladu,



14. zákazu pobytu^46), místu zákazu pobytu a době jeho trvání,



15. zaměstnavateli, pracovním zařazení a místě výkonu práce držitele

zaměstnanecké karty nebo modré karty,



c) údaje



1. umožňující určit orgán, který rozhodoval ve věci, o které se vedou

údaje podle písmene b),



2. umožňující určit spis vedený k cizinci a založený ve věci, o které

se vedou údaje podle písmene b),



3. vztahující se k průběhu řízení ve věci, o které se vedou údaje podle

písmene b), a výkonu rozhodnutí podle tohoto zákona,



d) údaje o



1. omezení svéprávnosti,



2. rodinném stavu, datu a místu uzavření manželství, datu nabytí právní

moci rozhodnutí soudu o prohlášení manželství za neplatné, datu nabytí

právní moci rozhodnutí soudu o neexistenci manželství, datu zániku

manželství smrtí jednoho z manželů, nebo datu nabytí právní moci

rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z manželů za mrtvého a dni, který

byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako

den smrti, popřípadě jako den, který manžel prohlášený za mrtvého

nepřežil, anebo datu nabytí právní moci rozhodnutí soudu o rozvodu

manželství,



3. datu a místu vzniku partnerství, datu nabytí právní moci rozhodnutí

soudu o neplatnosti nebo o neexistenci partnerství, datu zániku

partnerství smrtí jednoho z partnerů, nebo datu nabytí právní moci

rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z partnerů za mrtvého a dni,

který byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden

jako den smrti, popřípadě jako den, který partner prohlášený za mrtvého

nepřežil, anebo datu nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zrušení

partnerství,



4. dni, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za nezvěstného uveden

jako den, kdy nastaly účinky prohlášení nezvěstnosti, a datum nabytí

právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení za nezvěstného,



5. datu, místu a okrese úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území, o státu, ve

kterém k úmrtí došlo, popřípadě datu úmrtí,



6. dni, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden

jako den smrti, popřípadě jako den, který cizinec prohlášený za mrtvého

nepřežil,



jde-li o cizince s povoleným trvalým pobytem na území, s povoleným

přechodným pobytem na území na dobu delší než 90 dnů, o občana Evropské

unie, který na území hodlá přechodně pobývat po dobu delší než 3

měsíce, a o cizince, kterému byla udělena mezinárodní ochrana nebo

dočasná ochrana podle zvláštního právního předpisu^2),



e) údaje o



1. stupni osvojení,



2. původním a novém jménu, popřípadě jménech, a příjmení osvojence,



3. původním a novém rodném čísle osvojence,



4. datu a místu narození,



5. rodných číslech osvojitelů; v případě, že osvojiteli nebylo

přiděleno rodné číslo, údaje o jménu, popřípadě jménech, příjmení a

datu narození osvojitele,



6. rodných číslech otce a matky; pokud jim nebylo přiděleno, údaje o

jejich jménu, popřípadě jménech, příjmení a datu narození; tyto údaje

se nevedou, pokud se jedná o osvojence narozeného ženě s trvalým

pobytem na území, která jej porodila a písemně požádala o utajení své

osoby v souvislosti s porodem,



7. datu nabytí právní moci rozhodnutí o osvojení nebo rozhodnutí o

zrušení osvojení,

jde-li o cizince s povoleným trvalým pobytem na území, s povoleným

přechodným pobytem na území na dobu delší než 90 dnů, o občana Evropské

unie, který na území hodlá přechodně pobývat po dobu delší než 3

měsíce, a o cizince, kterému byla udělena mezinárodní ochrana nebo

dočasná ochrana podle zvláštního právního předpisu^2),



f) údaje o jménu, popřípadě jménech, a příjmení



1. zletilého cizince, který je nezaopatřeným dítětem cizince,



2. nezletilého cizince, který byl cizinci s oprávněním k pobytu na

území nebo jeho manželu rozhodnutím příslušného orgánu svěřen do

náhradní rodinné péče, nebo který byl cizincem s oprávněním k pobytu na

území nebo jeho manželem osvojen anebo jehož poručníkem nebo manželem

jeho poručníka je cizinec,



3. osamělého cizince staršího 65 let nebo bez ohledu na věk cizince,

který se o sebe nedokáže ze zdravotních důvodů sám postarat, jde-li o

sloučení rodiny s rodičem nebo dítětem s oprávněním k pobytu na území,



4. cizince, který je nezaopatřeným přímým příbuzným ve vzestupné nebo

sestupné linii nebo takovým příbuzným manžela občana Evropské unie,



5. rodiče nezletilého cizince, kterému byla udělena mezinárodní ochrana

nebo dočasná ochrana podle zvláštního právního předpisu^2), a jeho

rodné číslo; jde-li o cizince, kterému nebylo přiděleno rodné číslo,

jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození,



g) údaj o tom, že cizinec je zapsán do dodatku stálého seznamu voličů

pro volby do zastupitelstev obcí, nebo údaj o tom, že cizinec je zapsán

do seznamu voličů pro volby do Evropského parlamentu,



h) biometrické údaje zpracované v nosiči dat průkazu o povolení k

pobytu,



i) záznam o poskytnutí údajů.



(2) Informační systém cizinců podle odstavce 1 obsahuje rovněž údaje o

cizincích, kterým byla udělena mezinárodní ochrana nebo dočasná ochrana

podle zvláštního právního předpisu^2), a to v rozsahu údajů uvedených v

odstavci 9; tyto údaje poskytuje do informačního systému cizinců

ministerstvo.



(3) Na žádost cizince lze v informačním systému cizinců podle odstavce

1 vést údaj o adrese, na kterou mu mají být doručovány písemnosti podle

tohoto zákona nebo zvláštního právního předpisu. Adresu podle věty

první, její změnu, nebo zrušení, může cizinec ohlásit policii nebo

ministerstvu.



(4) Policie při výkonu působnosti podle tohoto zákona dále provozuje

informační systémy obsahující údaje o



a) dni, měsíci a roku nabytí právní moci rozhodnutí o správním deliktu

podle tohoto zákona, jehož pachatelem je právnická nebo podnikající

fyzická osoba, označení správního deliktu podle zákonného ustanovení,

skutkových okolnostech případu uvedených ve výroku rozhodnutí a údaje

vztahující se k vybírání a vymáhání uložené pokuty,



b) zvoucí osobě v rozsahu tiskopisu pozvání (§ 180 odst. 2), jménu,

příjmení, dni, měsíci a roku narození a státní příslušnosti zvaného

cizince, o skutečnostech, které byly důvodem pro odepření ověření

pozvání a o porušení závazku přijatého v pozvání, a údaje o orgánu,

který ve věci jednal,



c) číslu a druhu dokladu, který byl orgánem vydávajícího státu

prohlášen za neplatný, včetně důvodu neplatnosti.



(5) Policie je oprávněna provozovat další informační systém, pokud je

jeho provozování nezbytnou podmínkou plnění úkolu podle tohoto zákona.

V tomto informačním systému mohou být obsaženy toliko údaje získané při

plnění tohoto úkolu.



(6) Údaje vedené v informačních systémech podle odstavců 4 a 5 mohou

být obsaženy i v informačním systému cizinců podle odstavce 1, pokud

mají vztah k cizinci, který je v tomto informačním systému evidován.



(7) Údaj z informačního systému vedeného podle tohoto zákona lze

sdružovat s údajem obsaženým v jiném informačním systému vedeném podle

zvláštního právního předpisu, pokud je to nezbytné pro plnění úkolu

uloženého tímto zákonem.



(8) Ministerstvo je oprávněno v rámci své působnosti stanovené tímto

zákonem vkládat do informačního systému cizinců podle odstavce 1 a

odstavce 4 písm. c) údaje získané v rámci plnění úkolů ministerstva a

údaje z informačních systémů podle odstavců 1, 4 a 5 využívat pro svou

činnost.



(9) Z informačního systému cizinců podle odstavce 1 se poskytují tyto

údaje:



a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,



b) datum narození,



c) pohlaví,



d) místo a stát, kde se cizinec narodil; v případě, že se narodil na

území, místo a okres narození,



e) rodné číslo,



f) státní občanství, popřípadě státní příslušnost,



g) druh a adresa místa pobytu na území, popřípadě adresa, na kterou

mají být doručovány písemnosti podle jiného právního předpisu,



h) číslo a platnost oprávnění k pobytu,



i) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu na území,



j) omezení svéprávnosti,



k) správní nebo soudní vyhoštění a doba, po kterou není cizinci umožněn

vstup na území,



l) zařazení do státního integračního programu, jde-li o cizince s

udělenou mezinárodní ochranou,



m) rodinný stav, datum a místo uzavření manželství, datum nabytí právní

moci rozhodnutí soudu o prohlášení manželství za neplatné, datum nabytí

právní moci rozhodnutí soudu o neexistenci manželství, datum zániku

manželství smrtí jednoho z manželů, nebo datum nabytí právní moci

rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z manželů za mrtvého a den, který

byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako

den smrti, popřípadě jako den, který manžel prohlášený za mrtvého

nepřežil, anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o rozvodu

manželství,



n) datum a místo vzniku partnerství, datum nabytí právní moci

rozhodnutí soudu o neplatnosti nebo o neexistenci partnerství, datum

zániku partnerství smrtí jednoho z partnerů, nebo datum nabytí právní

moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z partnerů za mrtvého a den,

který byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden

jako den smrti, popřípadě jako den, který partner prohlášený za mrtvého

nepřežil, anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zrušení

partnerství,



o) jméno, popřípadě jména, příjmení, státní občanství, popřípadě státní

příslušnost manžela nebo partnera a jeho rodné číslo; je-li manžel nebo

partner cizinec, který nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě

jména, příjmení a datum narození,



p) jméno, popřípadě jména, příjmení, státní občanství, popřípadě státní

příslušnost dítěte, pokud je cizincem, a jeho rodné číslo; v případě,

že dítěti nebylo rodné číslo přiděleno, jméno, popřípadě jména,

příjmení a datum narození,



q) jméno, popřípadě jména, příjmení, státní občanství, popřípadě státní

příslušnost otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce, pokud

jsou cizinci, a jejich rodné číslo; v případě, že jeden z rodičů nebo

jiný zákonný zástupce nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě

jména, příjmení a datum narození,



r) o osvojenci, pokud je cizincem:



1. stupeň osvojení,



2. původní a nové jméno, popřípadě jména, příjmení osvojence,



3. původní a nové rodné číslo osvojence,



4. datum a místo narození, státní občanství, popřípadě státní

příslušnost,



5. rodná čísla osvojitelů; v případě, že osvojiteli nebylo přiděleno

rodné číslo, údaje o jménu, popřípadě jménech, příjmení a datu narození

osvojitele,



6. rodná čísla otce a matky; pokud jim nebylo přiděleno, údaje o jejich

jménu, popřípadě jménech, příjmení a datu narození; tyto údaje se

nevedou, pokud se jedná o osvojence narozeného ženě s trvalým pobytem

na území, která jej porodila a písemně požádala o utajení své osoby v

souvislosti s porodem,



7. datum nabytí právní moci rozhodnutí o osvojení nebo rozhodnutí o

zrušení osvojení,



s) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za nezvěstného uveden

jako den, kdy nastaly účinky prohlášení nezvěstnosti, a datum nabytí

právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení za nezvěstného,



t) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území, stát, ve

kterém k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí,



u) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden

jako den smrti, popřípadě jako den, který cizinec prohlášený za mrtvého

nepřežil,



v) jméno, popřípadě jména, příjmení



1. zletilého cizince, který je nezaopatřeným dítětem cizince,



2. nezletilého cizince, který byl cizinci s oprávněním k pobytu na

území nebo jeho manželu rozhodnutím příslušného orgánu svěřen do

náhradní rodinné péče, nebo který byl cizincem s oprávněním k pobytu na

území nebo jeho manželem osvojen anebo jehož poručníkem nebo manželem

jeho poručníka je cizinec,



3. osamělého cizince staršího 65 let nebo bez ohledu na věk cizince,

který se o sebe nedokáže ze zdravotních důvodů sám postarat, jde-li o

sloučení rodiny s rodičem nebo dítětem s oprávněním k pobytu na území,



4. cizince, který je nezaopatřeným přímým příbuzným ve vzestupné nebo

sestupné linii nebo takovým příbuzným manžela občana Evropské unie,



5. rodiče nezletilého cizince, kterému byla udělena mezinárodní ochrana

nebo dočasná ochrana podle zvláštního právního předpisu^2), a jeho

rodné číslo; jde-li o cizince, kterému nebylo přiděleno rodné číslo,

jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození,



w) o tom, že cizinec je zapsán do dodatku stálého seznamu voličů pro

volby do zastupitelstev obcí, nebo o tom, že cizinec je zapsán do

seznamu voličů pro volby do Evropského parlamentu,



x) zákaz pobytu^46), místo zákazu pobytu a doba jeho trvání,



y) o zaměstnavateli, pracovním zařazení a místě výkonu práce držitele

zaměstnanecké karty nebo modré karty,



pokud jsou tyto údaje vedeny o cizincích s povoleným trvalým pobytem na

území, s povoleným přechodným pobytem na území na dobu delší než 90

dnů, o občanech Evropské unie, kteří na území hodlají přechodně pobývat

po dobu delší než 3 měsíce, a o cizincích, kterým byla udělena

mezinárodní ochrana nebo dočasná ochrana podle zvláštního právního

předpisu^2), a to v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem a

způsobem umožňujícím dálkový přístup. Za podmínek stanovených tímto

zákonem se poskytuje rovněž záznam o poskytnutí údajů.



(10) V informačním systému cizinců se o údajích uvedených v odstavci 9

zpracovávají a vedou rovněž jejich změny, a to včetně dat, ke kterým

tyto změny nastaly, jsou-li policii známa.



(11) O poskytnutí údajů z informačního systému cizinců se provede

záznam o datu a hodině výdeje údajů a jejich poskytnutém rozsahu s

uvedením označení orgánu veřejné moci, kterému byly poskytnuty.



(12) Z informačního systému cizinců se zahraničním třetím osobám ani

orgánům cizích států neposkytují podle odstavce 9 údaje o cizincích s

udělenou mezinárodní ochranou.



(13) V případech, kdy byly podle odstavce 9 na základě zvláštního

právního předpisu poskytnuty údaje za účelem zajišťování



a) bezpečnosti státu,



b) obrany,



c) veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti,



d) předcházení, vyšetřování, odhalování a stíhání trestných činů,



e) významného hospodářského nebo finančního zájmu České republiky nebo

Evropské unie včetně měnové, rozpočtové a daňové oblasti, nebo



f) ochrany subjektu údajů



a subjekt, kterému byly tyto údaje poskytnuty, písemně prohlásí, že

záznam o poskytnutí údajů nelze po dobu trvání skutečností podle písmen

a) až f) zpřístupnit, lze tak učinit výlučně pro plnění úkolů orgánu

činnému v trestním řízení, jde-li o trestný čin související s účelem

poskytnutí údajů, nebo orgánu vykonávajícímu dozor nad zpracováním

osobních údajů podle jiného právního předpisu. Policie má k tomuto

záznamu o poskytnutí údaje přístup pouze v rozsahu nezbytně nutném pro

účely výkonu činnosti správce podle zvláštního právního předpisu.



(14) Subjekt, kterému mají být poskytnuty údaje podle odstavce 13, je

povinen policii oznámit údaje umožňující identifikaci subjektu a

identifikaci fyzické osoby požadující poskytnutí údajů jeho jménem a

dále oznámit, kdy byla ukončena doba trvání zajištění účelu uvedeného v

odstavci 13, pro který by mu byly údaje poskytnuty. Prohlášení podle

odstavce 13 a oznámení podle věty první mohou být zaslána i

elektronickými prostředky.



(15) Subjekty, kterým jsou podle zvláštního právního předpisu

poskytovány osobní údaje podle odstavce 9,



a) nejsou oprávněny k jejich shromažďování, předávání a využívání mimo

působnost stanovenou zvláštním právním předpisem a



b) jsou povinny zajistit ochranu dat před náhodným nebo neoprávněným

přístupem nebo zpracováváním.



(16) Policie využívá údaje vedené v jiných informačních systémech

veřejné správy pro účely zjištění správnosti údajů vedených v

informačním systému cizinců.



(17) Policie poskytuje z informačního systému cizinců podle odstavce 1

ministerstvu za účelem správy informačního systému datových schránek

údaje v rozsahu



a) jméno, popřípadě jména, příjmení, případně jejich změna, rodné

příjmení,



b) datum narození,



c) místo a stát, na jehož území se narodil,



d) rodné číslo, bylo-li přiděleno, a jeho změny,



e) státní občanství,



f) adresa místa pobytu na území,



g) omezení svéprávnosti,



h) datum úmrtí,



i) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden

jako den úmrtí.



(18) Jménem, popřípadě jmény, a příjmením cizince se v odstavcích 1, 9

a 17 rozumí jméno, popřípadě jména, a příjmení uvedená latinkou v

cestovním dokladu a rovněž jméno, popřípadě jména, a příjmení uvedená v

matriční knize.



§ 158a



(1) Ministerstvo zahraničních věcí při výkonu působnosti podle tohoto

zákona provozuje informační systém, který obsahuje údaje o jménu,

popřípadě jménech, příjmení, všech dřívějších jménech a příjmeních,

dnu, měsíci a roku narození, pohlaví a státní příslušnosti, obrazový

záznam, například fotografii, cizince, jeho otisky prstů, rodné číslo,

nebo jiný identifikační údaj sdělený tímto cizincem, a další údaje



a) v rozsahu žádosti o udělení víza (§ 54), o povolení k dlouhodobému

pobytu (§ 42 odst. 5), o vydání potvrzení o přechodném pobytu na území

nebo pobytové karty rodinného příslušníka občana Evropské unie (§ 87x),

o vydání cestovního průkazu totožnosti (§ 111 odst. 1), žádosti o

vydání náhradního cestovního dokladu Evropské unie (§ 115a),



b) o způsobu vyřízení žádosti podané podle tohoto zákona, a to číslo,

druh, datum vydání, doba platnosti víza nebo dokladu a označení orgánu,

který vízum nebo doklad vydal; v případě zamítnutí žádosti datum, důvod

a označení příslušného orgánu, který ve věci rozhodl,



c) o udělení výjezdního příkazu, a to číslo cestovního dokladu, číslo

výjezdního příkazu, datum vydání, doba platnosti a označení orgánu,

který výjezdní příkaz udělil,



d) o zrušení nebo skončení platnosti víza nebo dokladu vydaného podle

tohoto zákona, a to druh, číslo víza nebo dokladu, důvod a označení

orgánu, který ve věci rozhodl,



e) umožňující určit spis vedený k cizinci a založený ve věci podle

písmen a) až d) a další údaje vztahující se k průběhu řízení podle

písmen a) až d).



(2) Ministerstvo při výkonu působnosti podle tohoto zákona provozuje

informační systém o cizincích žádajících o vydání povolení k

dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území. Tento informační systém

obsahuje



a) údaje v rozsahu žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu (§ 42 odst.

5),



b) důvod uvedený v potvrzení vydaném orgánem činným v trestním řízení,

včetně údajů o tomto orgánu,



c) rodné číslo nebo jiný identifikační údaj sdělený cizincem,



d) údaj o způsobu vyřízení žádosti, číslu a druhu dokladu, dni, měsíci

a roku vydání a době platnosti dokladu,



e) den, měsíc a rok nabytí právní moci rozhodnutí o zamítnutí žádosti a

důvod tohoto zamítnutí,



f) den, měsíc a rok vydání výjezdního příkazu, jeho číslo, dobu

platnosti a údaje o orgánu, který výjezdní příkaz vydal,



g) údaje umožňující určit spis vedený k cizinci a založený ve věci

podle písmen a) až f) a další údaje vztahující se k průběhu řízení

podle písmen a) až f).



(3) Ministerstvo při výkonu působnosti podle tohoto zákona dále

provozuje informační systém o cizincích žádajících o vydání cizineckého

pasu podle § 113 odst. 1 a 2. Tento informační systém obsahuje údaje v

rozsahu žádosti o vydání cizineckého pasu, včetně biometrických údajů.



(4) Ministerstvo při výkonu působnosti podle tohoto zákona dále pro

účely vydávání průkazu o povolení k pobytu a zpracování protokolu podle

§ 117a odst. 4 vede provozní informační systém o cizincích žádajících o

vydání povolení k dlouhodobému anebo trvalému pobytu, prodloužení

platnosti povolení k dlouhodobému pobytu, prodloužení platnosti průkazu

o povolení k pobytu vydaného cizinci s povoleným trvalým pobytem,

vydání průkazu o povolení k pobytu náhradou za průkaz ztracený,

zničený, odcizený anebo poškozený nebo náhradou za průkaz o povolení k

pobytu, jehož nosič dat s biometrickými údaji je nefunkční, a to v

rozsahu cizincem podané žádosti. Správcem provozního informačního

systému podle věty první je ministerstvo. V provozním informačním

systému jsou vedeny rovněž biometrické údaje, které byly pořízeny za

účelem vydání průkazu o povolení k pobytu, a digitální zpracování

podpisu cizince.



(5) Údaje vedené v informačním systému podle odstavce 4 se po převzetí

průkazu o povolení k pobytu cizincem zlikvidují, s výjimkou

biometrických údajů, které jsou ministerstvem předány do informačního

systému cizinců.



(6) Pokud si cizinec nepřevezme průkaz o povolení k pobytu, údaje

vedené o tomto cizinci v provozním informačním systému podle odstavce

4, a to včetně údajů biometrických, se zlikvidují po uplynutí 60 dnů

ode dne dodání vyrobeného průkazu o povolení k pobytu ministerstvu.



(7) Ministerstvo zahraničních věcí a ministerstvo jsou oprávněna v

rozsahu nezbytném pro plnění úkolů podle tohoto zákona využívat údaje

vedené podle odstavce 1.



(8) Ministerstvo práce a sociálních věcí poskytuje ministerstvu a

Ministerstvu zahraničních věcí pro účely plnění jejich úkolů

souvisejících s vydáváním, rušením a zánikem zaměstnanecké karty nebo

modré karty údaje z centrální evidence volných pracovních míst

obsaditelných držiteli zaměstnanecké karty a modré karty způsobem

umožňujícím dálkový přístup v rozsahu



a) identifikační údaje zaměstnavatele, u něhož je evidováno volné

pracovní místo obsaditelné držiteli zaměstnanecké karty nebo modré

karty; poskytovanými identifikačními údaji jsou u



1. fyzické osoby jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodné

příjmení, státní občanství, rodné číslo nebo datum a místo narození,

nebylo-li rodné číslo přiděleno, bydliště osoby,



2. právnické osoby obchodní firma nebo název, sídlo, identifikační

číslo osoby,



3. fyzické osoby, která je podnikatelem, obchodní firma nebo jméno,

popřípadě jména, příjmení, rodné číslo, místo podnikání, identifikační

číslo, bylo-li přiděleno,



4. zahraniční osoby údaje uvedené pod bodem 2 nebo 3 a umístění

organizační složky v České republice,



b) druh práce a místo výkonu práce,



c) předpoklady a požadavky stanovené pro zastávání pracovního místa,



d) informace o pracovních a mzdových podmínkách,



e) informace o tom, zda volné pracovní místo obsaditelné držiteli

zaměstnanecké karty nebo modré karty je vyhrazené nebo vhodné pro osobu

se zdravotním postižením,



f) informace o tom, zda jde o zaměstnání na dobu neurčitou nebo určitou

a jeho předpokládaná délka.



(9) Z údajů poskytovaných podle odstavce 8 lze v konkrétním případě

použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného

úkolu ministerstvem nebo Ministerstvem zahraničních věcí.



§ 158b



(1) Matriční úřad oznamuje policii za účelem provozování informačního

systému cizinců údaje o matričních událostech a matričních

skutečnostech cizinců, které zapisuje do matričních knih.



(2) Matriční úřad poskytuje podle odstavce 1 o cizincích údaje v

rozsahu



a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,



b) datum narození,



c) pohlaví,



d) místo a okres, popřípadě stát narození,



e) rodné číslo,



f) státní občanství, popřípadě více státních občanství,



g) rodinný stav, datum a místo uzavření manželství, datum nabytí právní

moci rozhodnutí soudu o prohlášení manželství za neplatné, datum nabytí

právní moci rozhodnutí soudu o neexistenci manželství, datum zániku

manželství smrtí jednoho z manželů, nebo datum nabytí právní moci

rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z manželů za mrtvého a den, který

byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako

den smrti, popřípadě jako den, který manžel prohlášený za mrtvého

nepřežil, anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o rozvodu

manželství,



h) datum a místo vzniku partnerství, datum nabytí právní moci

rozhodnutí soudu o neplatnosti nebo o neexistenci partnerství, datum

zániku partnerství smrtí jednoho z partnerů, nebo datum nabytí právní

moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z partnerů za mrtvého a den,

který byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden

jako den smrti, popřípadě jako den, který partner prohlášený za mrtvého

nepřežil, anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zrušení

partnerství,



i) jméno, popřípadě jména, příjmení, státní občanství, popřípadě více

státních občanství manžela nebo partnera a jeho rodné číslo; je-li

manžel nebo partner cizinec, který nemá přiděleno rodné číslo, jméno,

popřípadě jména, příjmení a datum narození,



j) jméno, popřípadě jména, příjmení, státní občanství, popřípadě více

státních občanství dítěte, pokud je cizincem, a jeho rodné číslo; v

případě, že dítěti nebylo rodné číslo přiděleno, jméno, popřípadě

jména, příjmení a datum narození,



k) jméno, popřípadě jména, příjmení, státní občanství, popřípadě více

státních občanství otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce,

pokud jsou cizinci, a jejich rodné číslo; v případě, že jeden z rodičů

nebo jiný zákonný zástupce nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě

jména, příjmení a datum narození,



l) o osvojenci, pokud je cizincem



1. stupeň osvojení,



2. původní a nové jméno, popřípadě jména, příjmení osvojence,



3. původní a nové rodné číslo osvojence,



4. datum a místo narození, státní občanství, popřípadě více státních

občanství,



5. rodná čísla osvojitelů; v případě, že osvojiteli nebylo přiděleno

rodné číslo, údaje o jménu, popřípadě jménech, příjmení a datu narození

osvojitele,



6. rodná čísla otce a matky; pokud jim nebylo přiděleno, údaje o jejich

jménu, popřípadě jménech, příjmení a datu narození; tyto údaje se

neoznamují, pokud se jedná o osvojence narozeného ženě s trvalým

pobytem na území, která jej porodila a písemně požádala o utajení své

osoby v souvislosti s porodem,



7. datum nabytí právní moci rozhodnutí o osvojení nebo rozhodnutí o

zrušení osvojení,



m) datum, místo a okres úmrtí, den, který byl v rozhodnutí soudu o

prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který

cizinec prohlášený za mrtvého nepřežil.



(3) Poskytovanými údaji podle odstavce 2 písm. a), i) až k) a l) bodů

2, 5 a 6 se rozumí jméno, popřípadě jména, a příjmení uvedená v

matričním dokladu a rovněž jméno, popřípadě jména, a příjmení uvedená

latinkou v cestovním dokladu cizince, pokud byl matričnímu úřadu

předložen.



§ 158c



Obecní úřad oznamuje policii údaj o zápisu cizince do dodatku stálého

seznamu voličů pro volby do zastupitelstev obcí, údaj o vyškrtnutí

cizince z dodatku stálého seznamu voličů pro volby do zastupitelstev

obcí, údaj o zápisu cizince do seznamu voličů pro volby do Evropského

parlamentu a údaj o vyškrtnutí cizince ze seznamu voličů pro volby do

Evropského parlamentu.



§ 159



(1) Žadateli lze, pokud není dále stanoveno jinak, z informačního

systému poskytnout pouze údaje, které potřebuje k plnění úkolů

stanovených zákonem v rozsahu příjmení, jméno, rodné příjmení, datum a

místo narození, státní občanství, rodné číslo, místo a druh pobytu na

území. Tento rozsah lze rozšířit, pokud je to podmínkou splnění úkolů

podle zákona a požadované údaje nelze získat jiným způsobem. Takto

získané údaje neopravňují k jejich shromažďování, předávání a využívání

nad rámec stanovených oprávnění ve smyslu zvláštních právních předpisů.



(2) Cizinci lze na žádost podle zvláštního právního předpisu^23) sdělit

údaje v rozsahu uvedeném v odstavci 1.



(3) Údaje z informačních systémů vedených podle § 158 a § 158a odst. 1

se poskytují státním orgánům, pokud je potřebují k plnění svých úkolů,

pokud tento zákon nestanoví jinak. Zpravodajské služby a Generální

inspekce bezpečnostních sborů mohou při plnění úkolů podle zvláštních

právních předpisů^46) využívat údaje vedené v informačních systémech

podle věty první, včetně údajů osobních, a to způsobem umožňujícím

nepřetržitý a dálkový přístup.



(4) Policie předá údaje z informačních systémů vedených podle § 158 v

rozsahu stanoveném smlouvou sjednanou Evropskými společenstvími

příslušným orgánům státu, který není členským státem Evropské unie,

pokud je touto smlouvou Česká republika vázána. Policie dále předá

údaje z informačních systémů vedených podle § 158 zastupitelskému úřadu

státu, jehož je cizinec občanem, a to v rozsahu nezbytném pro vydání

náhradního cestovního dokladu.



(5) Ministerstvo zahraničních věcí předá údaje z informačních systémů

vedených podle § 158a odst. 1 v rozsahu stanoveném smlouvou sjednanou

Evropskými společenstvími příslušným orgánům státu, který není členským

státem Evropské unie, pokud je touto smlouvou Česká republika vázána.



(6) Ministerstvo předá údaje o cizinci, kterému bylo vydáno povolení k

dlouhodobému pobytu rezidenta jiného členského státu Evropské unie,

příslušnému orgánu státu Evropské unie, který cizinci přiznal právní

postavení rezidenta jiného členského státu Evropské unie nebo mu

povolil pobyt za účelem společného soužití rodiny; ministerstvo

informuje tento orgán o zrušení platnosti tohoto povolení k pobytu na

území nebo o vyhoštění rezidenta jiného členského státu Evropské unie,

včetně údaje o jeho vycestování z území.



(7) Ministerstvo předá údaje o cizinci, kterému bylo přiznáno právní

postavení rezidenta na území^7c), příslušnému orgánu jiného členského

státu Evropské unie, který dříve tomuto cizinci přiznal právní

postavení rezidenta na území jiného členského státu.



(8) Ministerstvo předá údaje o cizinci, kterému byla podle § 85 odst. 1

písm. b) zrušena platnost rozhodnutí o přiznání právního postavení

rezidenta na území^7c), příslušnému orgánu jiného členského státu

Evropské unie, který rozhodl o ukončení přechodného pobytu rezidenta na

území na svém území z důvodu závažného porušení veřejného pořádku.



(9) Ministerstvo neprodleně předá policii údaje o jménu a příjmení,

dni, měsíci a roku narození a státní příslušnosti cizince, kterému byla

zamítnuta žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem

ochrany na území nebo byla zrušena platnost tohoto povolení, a dále

údaje o dni, měsíci a roku, kdy rozhodnutí nabylo právní moci, a době

platnosti výjezdního příkazu. Ministerstvo policii předá rovněž údaje

potřebné podle § 182b.



(10) Policie nebo ministerstvo na žádost sdělí vlastníkovi nebo osobě

oprávněné k užívání objektu nebo vymezené části objektu jméno,

popřípadě jména, příjmení, datum narození a státní občanství cizince, k

němuž vede údaj o místě hlášeného pobytu odpovídající adrese jím

vlastněného nebo oprávněně užívaného objektu nebo jeho vymezené části.



(11) Ministerstvo předá příslušnému orgánu jiného členského státu

Evropské unie údaje o držiteli modré karty vydané tímto členským státem

Evropské unie, který na území požádal o vydání modré karty. Příslušnému

orgánu jiného členského státu Evropské unie ministerstvo dále předá

údaje o vydání modré karty nebo o zamítnutí takové žádosti.



§ 160



(1) Údaje v informačních systémech podle § 158 a § 158a mohou být

uchovávány v písemné formě, na technických nosičích dat nebo způsobem

kombinujícím uvedené formy a ve stejné formě i přenášeny, s výjimkou

údajů biometrických, které jsou zpracovávány vždy v elektronické

podobě. Údaje vedené v informačním systému cizinců podle § 158 odst. 1

vedené o cizincích s povoleným trvalým pobytem na území, s povoleným

přechodným pobytem na území na dobu delší než 90 dnů, o občanech

Evropské unie, kteří na území hodlají přechodně pobývat po dobu delší

než 3 měsíce, a o cizincích, kterým byla udělena mezinárodní ochrana

nebo dočasná ochrana podle zvláštního právního předpisu^2), v rozsahu

stanoveném v § 158 odst. 9 se uchovávají na technických nosičích dat.



(2) Údaje evidované technickými nosiči dat se uchovávají po dobu



a) 20 let od doby ukončení pobytu cizince na území, jde-li o přechodný

nebo trvalý pobyt, nebo ode dne nabytí státního občanství České

republiky,



b) 15 let od uplynutí doby platnosti cizineckého pasu podle § 113 odst.

1 a 2, s výjimkou daktyloskopických otisků a dalších údajů vedených

ministerstvem o cizincích žádajících o vydání tohoto pasu, které se

uchovávají po dobu 60 dnů ode dne dodání vyrobeného cizineckého pasu

ministerstvu,



c) 10 let od uplynutí lhůty, po kterou byl cizinec zařazen do evidence

nežádoucích osob,



d) 10 let od vzniku evidenční skutečnosti, jedná-li se o informaci

týkající se ztráty nebo odcizení cestovních dokladů uvedených v § 108 a

o cestovních dokladech uvedených v § 108 odst. 1 písm. a), b), c), g)

nebo h), které byly orgány vydávajícího státu prohlášeny za neplatné,



e) 5 let od uplynutí doby platnosti cizineckého pasu podle § 113 odst.

3, cestovního průkazu totožnosti nebo cestovního dokladu podle § 108

odst. 1 písm. f), nebo



f) 5 let od vzniku skutečnosti podléhající evidování v ostatních

případech.



(3) Údaje evidované v písemné formě se uchovávají po dobu



a) 10 let od doby ukončení pobytu cizince na území, jde-li o přechodný

nebo trvalý pobyt nebo ode dne nabytí státního občanství České

republiky,



b) 5 let od uplynutí lhůty, po kterou byl cizinec zařazen do evidence

nežádoucích osob,



c) 5 let od uplynutí doby platnosti cizineckého pasu, cestovního

průkazu totožnosti nebo cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm.

f),



d) 3 roky následující po roce, během něhož došlo ke vzniku skutečnosti

podléhající evidování v případě údajů uchovávaných na zastupitelském

úřadu s výjimkou spisové dokumentace žádostí o krátkodobá víza, kdy

bylo zastupitelským úřadem rozhodnuto o neudělení krátkodobého víza,

jeho prohlášení za neplatné nebo zrušení jeho platnosti, nebo



e) 5 let od vzniku skutečnosti podléhající evidování v ostatních

případech.



(4) Tvoří-li evidenční informaci k cizinci údaje sdružené ve smyslu §

158 odst. 7, je doba uchování kompletní informace totožná s nejdelší

dobou stanovenou pro jednu z částí sdružené informace.



(5) Doba uchování informací evidovaných v informačních systémech podle

§ 158 odst. 4 a 5 nesmí přesáhnout dobu 30 let.



(6) Uplyne-li doba stanovená v odstavcích 2, 3, 4 nebo 5, se údaj

zlikviduje, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak.^24)



(7) Biometrické údaje vedené v informačním systému cizinců, které byly

pořízeny v souvislosti s vydáním průkazu o povolení k pobytu, se

zlikvidují 60 dnů po skončení nebo zrušení platnosti průkazu o povolení

k pobytu, v souvislosti s jehož vydáním byly tyto údaje pořízeny.



§ 160a



Přístup k informačnímu systému smluvních států



V souladu s přímo použitelným právním předpisem Evropských

společenství^20a) a mezinárodní smlouvou o odstraňování kontrol na

společných hranicích^5a) mají přístup k údajům vedeným v informačním

systému smluvních států



a) ministerstvo,



b) ředitelství služby cizinecké policie a jeho detašovaná pracoviště,



c) odbor cizinecké policie krajského ředitelství policie (dále jen

„odbor cizinecké policie“),



d) Ministerstvo zahraničních věcí,



e) zastupitelský úřad.



HLAVA XVI



PŮSOBNOST POLICIE A MINISTERSTVA ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ A OPRÁVNĚNÍ POLICIE



§ 161



Státní správa vykonávaná policií a místní příslušnost



(1) Působnost správních orgánů podle tohoto zákona vykonávají v rámci

policie



a) ředitelství služby cizinecké policie a jeho detašovaná pracoviště,



b) odbory cizinecké policie,



(2) Místní příslušnost správního orgánu podle odstavce 1 se stanoví

podle místa, kde je cizinec hlášen k pobytu; jde-li o cizince, který

nemusí hlásit pobyt, podle místa, kde se převážně zdržuje.



§ 161a



Policie neprodleně postoupí ministerstvu informace získané při plnění

úkolů podle tohoto zákona, týkají-li se cizince, kterému oprávnění k

pobytu na území vydalo ministerstvo, a mohou být důvodem pro zahájení

řízení o zrušení platnosti tohoto oprávnění.



§ 162



zrušen



§ 163



Ředitelství služby cizinecké policie



(1) Ředitelství služby cizinecké policie



a) zabezpečuje plnění úkolů vyplývajících z přímo použitelného právního

předpisu Evropských společenství nebo závazků vyplývajících z

mezinárodní smlouvy,



b) rozhoduje o zařazení cizince do informačního systému smluvních států

a o jeho vyřazení z tohoto systému,



c) provozuje informační systémy podle § 158 v rozsahu své působnosti,



d) metodicky řídí a kontroluje činnost odborů cizinecké policie,



e) rozhoduje o označení osoby za nežádoucí, jejím zařazení do evidence

nežádoucích osob a vyřazení z této evidence,



f) ve správním řízení



1. vykonává působnost nadřízeného správního orgánu ve vztahu k odborům

cizinecké policie (§ 164),



2. rozhoduje o žádosti o zrušení platnosti rozhodnutí o správním

vyhoštění nebo o zrušení platnosti takového rozhodnutí podle § 119a

odst. 5 a 6,



3. vyžaduje závazné stanovisko^9b) ministerstva, zda vycestování

cizince je možné,



4. rozhoduje o žádosti cizince o propuštění ze zařízení podle § 129a,



g) podává žádost o povolení průvozu leteckou cestou u příslušného

orgánu členského státu Evropské unie nebo jiného státu, který uplatňuje

společný postup^20), jde-li o průvoz leteckou cestou, vyřizuje žádosti

o povolení průvozu leteckou cestou,



h) provádí eskortní činnost v souvislosti s vyhošťováním cizinců nebo v

souvislosti s policejním průvozem cizinců přes území anebo průvozem

leteckou cestou,



i) zabezpečuje cestovní a přepravní doklady (letenky, jízdenky apod.) a

uděluje výjezdní příkaz pro cizince vyhošťovaného z území nebo

zajištěného podle § 124b,



j) vyžaduje výpis nebo opis z evidence Rejstříku trestů^24a); žádost a

výpis nebo opis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické

podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.



k) pořizuje obrazové záznamy a snímá daktyloskopické otisky při podání

žádosti o udělení víza, při ověřování totožnosti držitele víza, v

souvislosti s prohlášením víza za neplatné, řízením o správním

vyhoštění, správním vyhoštěním, zajištěním cizince za účelem správního

vyhoštění, zjišťováním totožnosti, plněním závazků vyplývajících z

mezinárodní smlouvy nebo z přímo použitelného právního předpisu

Evropských společenství anebo v souvislosti s poskytnutím dočasné

ochrany,



l) provádí hraniční kontrolu,



m) rozhoduje o udělení krátkodobého víza na hraničním přechodu,



n) rozhoduje o odepření vstupu cizince na území a o zrušení platnosti

víza,



o) v souvislosti s rozhodnutím o odepření vstupu cizinci na území

provádí nezbytné úkony s cílem zajistit, aby cizinec bez zbytečného

odkladu vycestoval zpět do zahraničí,



p) rozhoduje o odepření vycestování z území,



q) provádí pobytovou kontrolu,



r) provádí zadržení cestovního dokladu podle § 117 odst. 1 nebo

dokladu, jehož platnost skončila podle § 86, 87z nebo 87aa,



s) rozhoduje o přestupcích a správních deliktech podle tohoto zákona,



t) rozhoduje o udělení víza nebo povolení vstupu na území podle § 122,



u) provádí v souladu se závazky České republiky vzniklými na základě

mezinárodních smluv o odstraňování kontrol na společných hranicích

konzultace při udělování víz,



v) posuzuje, zda veřejná listina podle § 108 odst. 1 písm. b) splňuje

podmínky podle § 108 odst. 2,



w) prověřuje, zda se cizinec nedopustil obcházení tohoto zákona s cílem

získat oprávnění k pobytu,



x) rozhoduje o správním vyhoštění cizinců, o povinnosti opustit území

(§ 50a), o uložení zvláštního opatření za účelem vycestování (§ 123b) a

o vrácení finanční záruky nebo jejím propadnutí státu (§ 123c),



y) vydává potvrzení o zadržení cestovního dokladu podle § 117,



z) vydává pokyn dopravci zajistit dopravu cizince do zahraničí podle §

104 odst. 3 a 4; pokud dopravce tuto povinnost ve stanovené lhůtě

nesplní, zajistí dopravu cizince cestou jiného dopravce a uhradí

náklady s tím spojené.



(2) Ředitelství služby cizinecké policie dále



a) rozhoduje o zajištění cizince za účelem správního vyhoštění,

zajištění podle § 124b nebo za účelem plnění závazků vyplývajících z

mezinárodní smlouvy,



b) rozhoduje o umístění cizince do zařízení,



c) rozhoduje o úhradě nákladů spojených se správním vyhoštěním

zajištěného cizince, je-li cizinec zajištěn podle zvláštního právního

předpisu^42),



d) zajišťuje dopravu a střežení cizince, kterému byl odepřen vstup na

území, pokud jeho zdravotní stav vyžaduje bezodkladný převoz k

poskytovateli zdravotních služeb, a od něj zpět na hraniční přechod,



e) v zařízení zabezpečuje vnější ostrahu části s mírným režimem; v

části s přísným režimem zabezpečuje vnější a vnitřní ostrahu,



f) provádí eskortu cizinců mezi jednotlivými zařízeními; zabezpečuje

přepravu a střežení cizinců zajištěných v zařízení k lékařskému

ošetření k poskytovateli zdravotních služeb, k uskutečnění konzulární

návštěvy, k provedení úkonů v trestním řízení, k provedení dalších

úkonů souvisejících s účelem zajištění, anebo k soudu a zpět.



(3) Inspektorát cizinecké policie na mezinárodním letišti je příslušný

k plnění úkolů podle odstavce 1 písm. a), c), f) bodu 3, h), k) až s),

u), v), x) až z) a podle odstavce 2 písm. a) a b). Dále rozhoduje o

udělení výjezdního příkazu, o prodloužení platnosti letištního

průjezdního víza, o vydání cestovního průkazu totožnosti, o ukončení

přechodného pobytu na území, k němuž se vízum nevyžaduje, a o ukončení

pobytu v tranzitním prostoru mezinárodního letiště.



§ 164



Odbor cizinecké policie



(1) Odbor cizinecké policie



a) zabezpečuje plnění úkolů vyplývajících z přímo použitelného právního

předpisu Evropských společenství nebo závazků vyplývajících z

mezinárodní smlouvy,



b) provozuje informační systémy podle § 158 odst. 1 v rozsahu své

působnosti,



c) provádí pobytovou kontrolu,



d) vyžaduje výpis nebo opis z evidence Rejstříku trestů^24a); žádost a

výpis nebo opis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické

podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup,



e) rozhoduje v rozsahu své působnosti o vydání a odnětí cestovního

průkazu totožnosti,



f) rozhoduje o prodloužení platnosti a doby pobytu na krátkodobé vízum,

o ukončení přechodného pobytu na území, k němuž se vízum nevyžaduje, a

uděluje výjezdní příkaz,



g) rozhoduje o zrušení platnosti krátkodobého víza,



h) rozhoduje v rozsahu své působnosti o přestupcích a správních

deliktech podle tohoto zákona,



i) rozhoduje o správním vyhoštění cizinců, o uložení povinnosti opustit

území (§ 50a), o uložení zvláštního opatření za účelem vycestování (§

123b) a o vrácení finanční záruky nebo jejím propadnutí státu (§ 123c),



j) rozhoduje o dodatečném potvrzení údaje o datu a místu vstupu cizince

na území (§ 180d),



k) rozhoduje o hrazení nákladů spojených s pobytem zajištěného cizince

na území a jeho vycestováním z území, je-li cizinec zajištěn podle

zvláštního právního předpisu^42),



l) provádí zadržení cestovního dokladu podle § 117 odst. 1,



m) ověřuje pozvání,



n) plní funkci ohlašovacího orgánu v rozsahu vymezeném tímto zákonem,



o) provádí eskortní činnost v souvislosti s vyhošťováním cizinců nebo v

souvislosti s policejním průvozem cizinců přes území anebo průvozem

leteckou cestou,



p) pořizuje obrazové záznamy a snímá daktyloskopické otisky při podání

žádosti o udělení víza, při ověřování totožnosti držitele víza, v

souvislosti s prohlášením víza za neplatné, řízením o správním

vyhoštění, správním vyhoštěním, zajištěním cizince za účelem správního

vyhoštění, zjišťováním totožnosti, plněním závazků vyplývajících z

mezinárodní smlouvy nebo z přímo použitelného právního předpisu

Evropských společenství anebo v souvislosti s poskytnutím dočasné

ochrany,



q) vyžaduje závazné stanovisko^9b) ministerstva, zda vycestování

cizince je možné,



r) vydává potvrzení o zadržení cestovního dokladu podle § 117,



s) ověřuje potvrzení podle § 92 písm. a),



t) prověřuje, zda se cizinec nedopustil obcházení tohoto zákona s cílem

získat oprávnění k pobytu,



u) zajišťuje dopravu a střežení cizince, kterému byl odepřen vstup na

území, pokud jeho zdravotní stav vyžaduje bezodkladný převoz k

poskytovateli zdravotních služeb, a od něj zpět na hraniční přechod,



v) rozhoduje o zajištění cizince za účelem správního vyhoštění,

zajištění podle § 124b nebo za účelem plnění závazků vyplývajících z

mezinárodní smlouvy,



w) rozhoduje o umístění cizince do zařízení,



x) provádí eskortu cizinců mezi jednotlivými zařízeními; zabezpečuje

přepravu a střežení cizinců zajištěných v zařízení k lékařskému

ošetření k poskytovateli zdravotních služeb, k uskutečnění konzulární

návštěvy, k provedení úkonů v trestním řízení, k provedení dalších

úkonů souvisejících s účelem zajištění, anebo k soudu a zpět,



y) posuzuje, zda veřejná listina podle § 108 odst. 1 písm. b) splňuje

podmínky podle § 108 odst. 2.



(2) Odbor cizinecké policie, v době platnosti rozhodnutí o zajišťování

ochrany vnitřních hranic podle zvláštního právního předpisu^3b), dále



a) provádí hraniční kontrolu,



b) rozhoduje o udělení krátkodobého víza na hraničním přechodu,



c) rozhoduje o odepření vstupu cizince na území nebo o zrušení

platnosti víza,



d) v souvislosti s rozhodnutím o odepření vstupu cizinci na území

provádí nezbytné úkony s cílem zajistit, aby cizinec bez zbytečného

odkladu vycestoval zpět do zahraničí,



e) rozhoduje o odepření vycestování z území.



§ 165



Působnost ministerstva



Ministerstvo v rámci působnosti ve věcech vstupu a pobytu cizinců na

území a jejich vycestování z tohoto území



a) vykonává dozor nad policií při výkonu státní správy,



b) plní úkoly nadřízeného správního orgánu vůči ředitelství služby

cizinecké policie,



c) rozhoduje o udělení dlouhodobého víza, o prodloužení doby pobytu a

platnosti dlouhodobého víza,



d) zřizuje a provozuje zařízení,



e) rozhoduje o úhradě nákladů spojených se správním vyhoštěním

zajištěného cizince, pokud o jejich úhradě nerozhoduje policie [§ 123

odst. 6 písm. a)],



f) rozhoduje o prodloužení doby platnosti průkazu cizinci, kterému bylo

vydáno povolení k trvalému pobytu,



g) pořizuje biometrické údaje v souvislosti s vydáním cizineckého pasu

podle § 113 odst. 1 a 2 nebo průkazu o povolení k pobytu podle § 117a,



h) rozhoduje o vydání a odnětí cizineckého pasu a v rozsahu své

působnosti o vydání a odnětí cestovního průkazu totožnosti,



i) vydává potvrzení o oprávnění k trvalému pobytu na území,



j) rozhoduje o vydání povolení k dlouhodobému pobytu, povolení k

přechodnému pobytu, o prodloužení platnosti těchto oprávnění k pobytu a

o povolení k trvalému pobytu,



k) rozhoduje o přiznání a o zrušení postavení dlouhodobě pobývajícího

rezidenta na území,



l) rozhoduje o přestupcích nebo správních deliktech podle tohoto zákona

v rozsahu své působnosti,



m) požaduje od policie prověření informací a dokladů předkládaných či

sdělovaných cizinci, které jsou podkladem pro řízení či rozhodování

podle písmen c), e), h), j), k) a l),



n) rozhoduje o vydání zaměstnanecké karty a modré karty, o prodloužení

nebo zrušení její platnosti a uděluje souhlas se změnou zaměstnavatele

nebo pracovního zařazení držitele zaměstnanecké karty nebo modré karty,



o) je oprávněno do informačního systému podle § 158 odst. 1 vkládat

údaje a v rozsahu nezbytném pro plnění úkolů podle tohoto zákona

využívat údaje vedené v informačních systémech podle § 158,



p) je oprávněno v centrální evidenci volných pracovních míst

obsaditelných držiteli zaměstnanecké karty doplňovat údaje o vyřízení

žádosti o vydání zaměstnanecké karty a v centrální evidenci volných

pracovních míst obsaditelných držiteli modré karty doplňovat údaje o

vyřízení žádosti o vydání modré karty,



r) plní další úkoly podle tohoto zákona.



§ 165a



Oprávnění ministerstva



(1) Ministerstvo je oprávněno



a) snímat daktyloskopické otisky a pořizovat obrazové záznamy na

základě přímo použitelného právního předpisu Evropských

společenství^5a) v souvislosti s vydáním cizineckého pasu,



b) při plnění úkolů podle tohoto zákona požadovat vysvětlení

související s plněním úkolů,



c) vyžadovat od policie prověření informací a dokladů předkládaných

cizinci nebo získaných v rámci vlastní činnosti v souvislosti s plněním

úkolů podle tohoto zákona,



d) požadovat po cizinci prokázání totožnosti v souvislosti s plněním

úkolů podle tohoto zákona,



e) účastnit se pobytových kontrol prováděných policií,



f) vydávat pokyny policii nebo zastupitelským úřadům k udělení víza.



(2) Ministerstvo je dále oprávněno v řízení podle tohoto zákona

požadovat vydání výpisu nebo opisu z evidence Rejstříku trestů^24a). V

řízení o vydání povolení k dlouhodobému pobytu a v řízení o prodloužení

doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu si vždy vyžádá výpis z

evidence Rejstříku trestů a v řízení o vydání povolení k trvalému

pobytu si vždy vyžádá opis z evidence Rejstříku trestů.



(3) Žádost o výpis nebo opis z evidence Rejstříku trestů^24a) a výpis

nebo opis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické

podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.



(4) Ministerstvo při výkonu státní správy podle tohoto zákona využívá

referenční údaje ze základního registru obyvatel^24b), kterými jsou



a) příjmení,



b) jméno, popřípadě jména,



c) adresa místa pobytu,



d) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v

cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,



e) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území

České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí

došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den,

který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt

údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto

rozhodnutí,



f) státní občanství, popřípadě více státních občanství.



(5) Ministerstvo při výkonu státní správy podle tohoto zákona využívá z

agendového informačního systému evidence obyvatel tyto údaje o státních

občanech České republiky:



a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,



b) datum narození,



c) pohlaví,



d) místo a okres narození, pokud se narodil v cizině, místo a stát

narození,



e) rodné číslo,



f) státní občanství, popřípadě více státních občanství,



g) adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa

trvalého pobytu, popřípadě též adresa, na kterou mají být doručovány

písemnosti podle jiného právního předpisu,



h) počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu

trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území,



i) omezení svéprávnosti a jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné

číslo opatrovníka; nebylo-li opatrovníkovi rodné číslo přiděleno,

datum, místo a okres narození; je-li opatrovníkem orgán místní správy,

název a adresa sídla,



j) jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo otce, matky,

popřípadě jiného zákonného zástupce; v případě, že jeden z rodičů nebo

jiný zákonný zástupce nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě

jména, příjmení a datum narození; je-li jiným zákonným zástupcem dítěte

právnická osoba, název a adresa sídla,



k) rodinný stav, datum, místo a okres uzavření manželství, došlo-li k

uzavření manželství mimo území, místo a stát; datum nabytí právní moci

rozhodnutí soudu o prohlášení manželství za neplatné, datum nabytí

právní moci rozhodnutí soudu o neexistenci manželství, datum zániku

manželství smrtí jednoho z manželů, nebo datum nabytí právní moci

rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z manželů za mrtvého a den, který

byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako

den smrti, popřípadě jako den, který manžel prohlášený za mrtvého

nepřežil, anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o rozvodu

manželství,



l) datum a místo vzniku partnerství, datum nabytí právní moci

rozhodnutí soudu o neplatnosti nebo o neexistenci registrovaného

partnerství, datum zániku registrovaného partnerství smrtí jednoho z

registrovaných partnerů, nebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu

o prohlášení jednoho z registrovaných partnerů za mrtvého a den, který

byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako

den smrti, popřípadě jako den, který registrovaný partner prohlášený za

mrtvého nepřežil, anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o

zrušení registrovaného partnerství,



m) jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo manžela nebo

registrovaného partnera; je-li manželem nebo registrovaným partnerem

fyzická osoba, která nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě

jména, příjmení manžela nebo registrovaného partnera a datum jeho

narození,



n) jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo dítěte; je-li dítě

cizinec, který nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména,

příjmení dítěte a datum jeho narození,



o) o osvojenci údaje v rozsahu



1. stupeň osvojení,



2. původní a nové jméno, popřípadě jména, příjmení osvojence,



3. původní a nové rodné číslo osvojence,



4. datum, místo a okres narození,



5. rodná čísla osvojitelů; v případě, že osvojiteli nebylo přiděleno

rodné číslo, údaje o jménu, popřípadě jménech, příjmení a datu narození

osvojitele,



6. rodná čísla otce a matky; pokud jim nebylo přiděleno, jejich jméno,

popřípadě jména, příjmení a datum narození,



7. datum nabytí právní moci rozhodnutí o osvojení nebo rozhodnutí o

zrušení osvojení,



p) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za nezvěstného uveden

jako den, kdy nastaly účinky prohlášení nezvěstnosti, a datum nabytí

právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení za nezvěstného,



q) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České

republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo,



r) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden

jako den smrti, popřípadě jako den, který občan prohlášený za mrtvého

nepřežil.



Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru

obyvatel, se využijí z agendového informačního systému evidence

obyvatel, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.



(6) Ministerstvo při výkonu státní správy podle tohoto zákona využívá z

evidence občanských průkazů tyto údaje:



a) jméno, popřípadě jména, příjmení,



b) rodné číslo,



c) číslo, popřípadě série občanského průkazu,



d) doba platnosti občanského průkazu,



e) digitální zpracování podoby občana a jeho podpisu



f) čísla, popřípadě série ztracených, odcizených, zničených nebo

neplatných občanských průkazů,



g) čísla vydaných potvrzení o občanském průkazu a pro každé potvrzení

dobu jeho platnosti.



(7) Ministerstvo při výkonu státní správy podle tohoto zákona využívá z

evidence cestovních dokladů tyto údaje:



a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,



b) rodné číslo,



c) číslo a druh vydaného cestovního dokladu,



d) doba platnosti cestovního dokladu,



e) digitální zpracování fotografie a podpisu držitele,



f) o ztracených, odcizených nebo neplatných cestovních dokladech: číslo

a druh cestovního dokladu,



g) číslo a druh cestovního dokladu, který byl jeho držitelem vydán nebo

který mu byl odejmut v souvislosti se zákazem vycestování do zahraničí.



§ 166



Působnost Ministerstva zahraničních věcí



(1) Ministerstvo zahraničních věcí vykonává státní správu ve věcech

povolování pobytu cizinců na území požívajících výsad a imunit podle

mezinárodního práva.



(2) Ministerstvo zahraničních věcí vykonává státní správu ve věcech

udělování víz v rozsahu stanoveném tímto zákonem prostřednictvím

zastupitelského úřadu.



§ 167



Oprávnění policie



(1) Policie je oprávněna



a) vyžadovat výpis nebo opis z evidence Rejstříku trestů^24a); žádost a

výpis nebo opis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické

podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup,



b) snímat daktyloskopické otisky a pořizovat obrazové záznamy při

podání žádosti o udělení víza, při ověřování totožnosti držitele víza,

v souvislosti s prohlášením víza za neplatné, řízením o správním

vyhoštění, správním vyhoštěním, zajištěním za účelem správního

vyhoštění se zjišťováním totožnosti, plněním závazků vyplývajících z

mezinárodní smlouvy nebo z přímo použitelného právního předpisu

Evropských společenství,



c) při plnění úkolů podle tohoto zákona požadovat vysvětlení

související s plněním úkolů,



d) provádět pobytovou kontrolu



1. cizince za účelem zjištění, zda se na území zdržuje oprávněně a zda

splňuje podmínky pobytu na území podle tohoto zákona,



2. cizince nebo jiných osob za účelem zjištění, zda dodržují povinnosti

stanovené tímto zákonem,



e) v souvislosti s hraniční nebo pobytovou kontrolou požadovat po

cizinci prokázání totožnosti,



f) vstupovat do ubytovacích zařízení za podmínek stanovených tímto

zákonem a kontrolovat domovní knihy,



g) provádět osobní prohlídku a prohlídku věcí, pokud tak stanoví tento

zákon,



h) zapsat do cestovního dokladu, že cizinci bylo uloženo rozhodnutí o

správním vyhoštění,



i) zadržet peněžní prostředky cizince zajištěného podle zvláštního

právního předpisu^16b),



j) použít peněžní prostředky cizince zadržené podle písmene i) k

úhradě, byť i částečné, nákladů spojených s pobytem zajištěného cizince

na území a jeho vycestováním z území,



k) při plnění úkolů podle tohoto zákona prověřovat, zda se cizinec

nedopustil obcházení tohoto zákona s cílem získat oprávnění k pobytu,



l) snímat daktyloskopické otisky a pořizovat obrazové záznamy na

základě přímo použitelného právního předpisu Evropských

společenství^5a) v souvislosti s vydáním cestovního dokladu podle

zvláštního právního předpisu^2),



m) zadržet doklad, jehož platnost skončila podle § 86, 87z nebo 87aa; o

zadržení dokladu vydá cizinci potvrzení,



n) v souvislosti s odepřením vstupu cizince na území vyzvat cizince k

vycestování bez zbytečného odkladu zpět do zahraničí a provést nezbytné

úkony s cílem zajistit, aby cizinec zpět do zahraničí bez zbytečného

odkladu vycestoval.



(2) Policie je oprávněna při pobytové kontrole, prováděné podle

odstavce 1 písm. d), vstupovat do objektů a na pracoviště

zaměstnavatele v případě důvodného podezření, že se v nich zdržují

cizinci. Toto oprávnění má policie i po skončení pracovní, prodejní

nebo provozní doby.



(3) Na kontrolní činnost prováděnou policií podle tohoto zákona se

zákon o kontrole nevztahuje.



(4)



zrušen



(5) Policie při výkonu státní správy podle tohoto zákona využívá

referenční údaje ze základního registru obyvatel, kterými jsou



a) příjmení,



b) jméno, popřípadě jména,



c) adresa místa pobytu,



d) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v

cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,



e) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území

České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí

došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den,

který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt

údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto

rozhodnutí,



f) státní občanství, popřípadě více státních občanství.



(6) Policie při výkonu státní správy podle tohoto zákona využívá z

agendového informačního systému evidence obyvatel údaje o státních

občanech České republiky v rozsahu



a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,



b) datum narození,



c) pohlaví,



d) místo a okres narození, pokud se narodil v cizině, místo a stát

narození,



e) rodné číslo,



f) státní občanství, popřípadě více státních občanství,



g) adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa

trvalého pobytu, popřípadě též adresa, na kterou mají být doručovány

písemnosti podle jiného právního předpisu,



h) počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu

trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území,



i) omezení svéprávnosti a jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné

číslo opatrovníka; nebylo-li opatrovníkovi rodné číslo přiděleno,

datum, místo a okres narození; je-li opatrovníkem orgán místní správy,

název a adresa sídla,



j) jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo otce, matky,

popřípadě jiného zákonného zástupce; v případě, že jeden z rodičů nebo

jiný zákonný zástupce nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě

jména, příjmení a datum narození; je-li jiným zákonným zástupcem dítěte

právnická osoba, název a adresa sídla,



k) rodinný stav, datum, místo a okres uzavření manželství, došlo-li k

uzavření manželství mimo území, místo a stát; datum nabytí právní moci

rozhodnutí soudu o prohlášení manželství za neplatné, datum nabytí

právní moci rozhodnutí soudu o neexistenci manželství, datum zániku

manželství smrtí jednoho z manželů, nebo datum nabytí právní moci

rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z manželů za mrtvého a den, který

byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako

den smrti, popřípadě jako den, který manžel prohlášený za mrtvého

nepřežil, anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o rozvodu

manželství,



l) datum, místo a okres vzniku partnerství, došlo-li ke vzniku

partnerství mimo území, místo a stát, datum nabytí právní moci

rozhodnutí soudu o neplatnosti nebo o neexistenci partnerství, datum

zániku partnerství smrtí jednoho z registrovaných partnerů, nebo datum

nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z

registrovaných partnerů za mrtvého a den, který byl v pravomocném

rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti,

popřípadě jako den, který registrovaný partner prohlášený za mrtvého

nepřežil, anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zrušení

partnerství,



m) jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo manžela nebo

registrovaného partnera; je-li manželem nebo registrovaným partnerem

fyzická osoba, která nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě

jména, příjmení manžela nebo registrovaného partnera a datum jeho

narození,



n) jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo dítěte; je-li dítě

cizinec, který nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména,

příjmení dítěte a datum jeho narození,



o) o osvojenci údaje v rozsahu



1. stupeň osvojení,



2. původní a nové jméno, popřípadě jména, příjmení osvojence,



3. původní a nové rodné číslo osvojence,



4. datum, místo a okres narození, u dítěte, které se narodilo v cizině,

místo a stát narození,



5. jméno, popřípadě jména, příjmení a rodná čísla osvojitelů; v

případě, že osvojiteli nebylo přiděleno rodné číslo, údaje o jménu,

popřípadě jménech, příjmení a datu narození osvojitele,



6. jméno, popřípadě jména, příjmení a rodná čísla otce a matky; pokud

jim nebylo přiděleno, jejich jméno, popřípadě jména, příjmení a datum

narození,



7. datum nabytí právní moci rozhodnutí o osvojení nebo rozhodnutí o

zrušení osvojení,



p) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za nezvěstného uveden

jako den, kdy nastaly účinky prohlášení nezvěstnosti, a datum nabytí

právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení za nezvěstného,



q) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České

republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo,



r) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden

jako den smrti, popřípadě jako den, který občan prohlášený za mrtvého

nepřežil.



Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru

obyvatel, se využijí z agendového informačního systému evidence

obyvatel, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.



(7) Policie při výkonu státní správy podle tohoto zákona využívá z

agendového informačního systému evidence občanských průkazů údaje v

rozsahu



a) jméno, popřípadě jména, příjmení,



b) rodné číslo,



c) číslo, popřípadě série občanského průkazu,



d) datum skončení platnosti občanského průkazu,



e) digitální zpracování podoby občana a jeho podpisu,



f) čísla, popřípadě série ztracených, odcizených, zničených nebo

neplatných občanských průkazů,



g) čísla vydaných potvrzení o občanském průkazu a pro každé potvrzení

dobu jeho platnosti.



(8) Policie při výkonu státní správy podle tohoto zákona využívá z

agendového informačního systému evidence cestovních dokladů údaje v

rozsahu



a) jméno, popřípadě jména, příjmení,



b) rodné číslo,



c) číslo a druh vydaného cestovního dokladu,



d) datum skončení platnosti cestovního dokladu,



e) digitální zpracování fotografie a podpisu držitele,



f) číslo a druh ztracených, odcizených nebo neplatných cestovních

dokladů,



g) číslo a druh cestovního dokladu, který byl jeho držitelem vydán nebo

který mu byl odejmut v souvislosti se zákazem vycestování do zahraničí.



HLAVA XVII



SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ A SOUDNÍ PŘEZKUM



Správní řízení



§ 168



Ustanovení části druhé a třetí správního řádu se nevztahují na řízení

podle § 9 (s výjimkou řízení podle § 9 odst. 4), § 10, § 19 odst. 1, §

20, 30, 33, 36, § 38 odst. 1, § 40, 41, 49, 50, 52, § 53 odst. 3, § 122

odst. 1 a 2, § 123a, § 135 odst. 3, § 148, § 154 odst. 2, § 155 odst.

1, § 180, 180b, 180d, 180e a 180h.



§ 169



Odchylky od správního řádu



(1) Pokud nelze rozhodnutí vydat bezodkladně, rozhodnutí se vydá:



a) ve lhůtě 120 dnů ode dne podání žádosti o vydání povolení k

dlouhodobému pobytu rezidenta jiného členského státu Evropské unie a

jeho rodinného příslušníka,



b) ve lhůtě 180 dnů ode dne podání žádosti o vydání povolení k trvalému

pobytu,



c) ve lhůtě 270 dnů ode dne podání žádosti o vydání povolení k

dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny na území,



d) ve lhůtě 60 dnů ode dne podání žádosti o vydání povolení k

dlouhodobému pobytu za účelem studia, vědeckého výzkumu nebo vydání

povolení k dlouhodobému pobytu rodinnému příslušníkovi výzkumného

pracovníka podle § 42 odst. 3,



e) ve lhůtě 60 dnů ode dne podání žádosti o vydání povolení k

dlouhodobému pobytu, povolení k trvalému pobytu podle § 69, je-li

žádost podaná na území, povolení k přechodnému pobytu a povolení k

trvalému pobytu podle § 87g a 87h,



f) ve lhůtě 90 dnů ode dne podání žádosti o vydání modré karty,



g) ve lhůtě 180 dnů ode dne podání žádosti o vydání povolení k

dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny s držitelem

modré karty na území,



h) ve lhůtě 60 dnů ode dne podání žádosti o vydání zaměstnanecké karty;

ve lhůtě 90 dnů ode dne podání žádosti o vydání zaměstnanecké karty ve

zvlášť složitých případech nebo pokud ministerstvo žádalo o vydání

závazného stanoviska podle odstavce 15.



(2) Správní orgán je oprávněn vyslechnout účastníka řízení, je-li to

nezbytné pro zjištění skutečného stavu věci, zejména pro posouzení, zda

se nejedná o obcházení tohoto zákona cizincem s cílem získat oprávnění

k pobytu na území, zejména zda účelově neuzavřel manželství nebo zda

jeho účelově prohlášeným souhlasem nebylo určeno otcovství. Účastník

řízení je povinen vypovídat pravdivě a nesmí nic zamlčet. Správní orgán

účastníka řízení před výslechem poučí o důsledcích odmítnutí výpovědi a

nepravdivé nebo neúplné výpovědi.



(3) Odvolání proti rozhodnutí o odepření vstupu na území, proti

rozhodnutí o povinnosti opustit územ nebo proti rozhodnutí o odnětí

cizineckého pasu, cestovního průkazu totožnosti nebo cestovního dokladu

podle § 108 odst. 1 písm. f), proti rozhodnutí podle odstavce 10 anebo

proti rozhodnutí o zrušení platnosti průkazu o povolení k pobytu,

pobytové karty rodinného příslušníka občana Evropské unie, průkazu o

povolení k trvalému pobytu a průkazu o povolení k trvalému pobytu

občana Evropské unie nemá odkladný účinek.



(4) O správním vyhoštění rozhodne policie do 7 dnů od zahájení řízení;

nemůže-li policie v této lhůtě rozhodnout, je povinna o tom účastníka

řízení s uvedením důvodů uvědomit.



(5) Proti rozhodnutí o správním vyhoštění lze podat odvolání do 5 dnů

ode dne oznámení tohoto rozhodnutí; jde-li o rozhodnutí o správním

vyhoštění cizince mladšího 18 let, činí lhůta pro odvolání 15 dnů ode

dne oznámení tohoto rozhodnutí. Odvolání proti rozhodnutí o správním

vyhoštění má vždy odkladný účinek.



(6) Proti rozhodnutí o povinnosti opustit území lze podat odvolání do 5

dnů ode dne oznámení tohoto rozhodnutí; jde-li o rozhodnutí o

povinnosti opustit území cizince mladšího 18 let, činí lhůta pro

odvolání 15 dnů ode dne oznámení tohoto rozhodnutí.



(7) Proti rozhodnutí o propadnutí finanční záruky podle § 123c odst. 3

lze podat odvolání do 5 dnů ode dne oznámení tohoto rozhodnutí.



(8) Usnesením se také zastaví řízení o žádosti, jestliže cizinec



a) který podal žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu nebo

prodloužení jeho platnosti, se ve lhůtě nebo na výzvu podle § 44 odst.

1 nebo § 44a odst. 12 nedostaví na ministerstvo ke zpracování údajů

nezbytných pro vydání průkazu o povolení k pobytu nebo ve lhůtě podle §

44 odst. 3 nebo § 44a odst. 13 nepřevezme průkaz o povolení k pobytu,

pokud v této lhůtě nesdělí, že mu v tomto úkonu brání důvody nezávislé

na jeho vůli,



b) který podal žádost na území, nepřevezme povolení k trvalému pobytu

ve lhůtě do 30 dnů ode dne vyrozumění, pokud v této lhůtě nesdělí, že

převzetí brání důvody nezávislé na jeho vůli,



c) podal na území žádost o povolení k dlouhodobému nebo trvalému

pobytu, ač k podání žádosti na území není oprávněn



d) podal žádost o prodloužení doby pobytu na vízum k pobytu nad 90 dnů,

žádost o povolení k dlouhodobému pobytu nebo žádost o prodloužení

platnosti povolení k dlouhodobému pobytu v době, kdy k tomu není

oprávněn,



e) podal opakovaně žádost o vydání povolení k dlouhodobému nebo

trvalému pobytu, aniž uvedl nové skutečnosti, které nebyly předmětem

řízení o jím dříve podané žádosti,



f) podal žádost o udělení mezinárodní ochrany podle zvláštního právního

předpisu^2), nebo



g) podal žádost o vydání modré karty, ač k tomu není oprávněn podle §

42i odst. 1.



(9) Žádost o prodloužení doby pobytu na vízum k pobytu nad 90 dnů nebo

žádost o prodloužení doby platnosti tohoto víza ministerstvo vyřídí ve

lhůtě do 14 dnů.



(10) Vyjdou-li po vydání rozhodnutí o žádosti o vydání povolení k

dlouhodobému nebo trvalému pobytu podané na zastupitelském úřadu najevo

nové skutečnosti, jež by jinak byly důvodem zamítnutí této žádosti,

toto rozhodnutí, je-li nepravomocné, se zruší.



(11) Řízení o žádosti podané podle § 42e, která není opatřena

potvrzením orgánu činného v trestním řízení, není zahájeno a

ministerstvo věc usnesením odloží. Usnesení se pouze poznamená do

spisu.



(12) Zastupitelský úřad je oprávněn provést kontrolu žádosti a

náležitostí předložených k žádosti o vydání povolení k dlouhodobému

nebo trvalému pobytu; nemá-li žádost předepsané náležitosti nebo

trpí-li jinými vadami, pomůže zastupitelský úřad cizinci nedostatky

odstranit na místě nebo ho vyzve k jejich odstranění a poskytne mu k

tomu přiměřenou lhůtu. Do doby odstranění nedostatků žádosti nebo

uplynutí lhůty podle věty první neběží lhůta pro vyřízení žádosti o

vydání povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu. Zastupitelský úřad

je dále oprávněn vyslechnout žadatele o vydání povolení k dlouhodobému

nebo trvalému pobytu, je-li to za podmínek uvedených v odstavci 2

nezbytné pro zjištění skutečného stavu věci.



(13) Cizinec, který není uveden v právním předpise vydaném podle § 182

odst. 1 písm. e), je povinen požádat o vydání povolení k dlouhodobému

nebo trvalému pobytu pouze na zastupitelském úřadu ve státě, jehož je

cizinec státním příslušníkem, popřípadě jenž vydal cestovní doklad,

jehož je cizinec držitelem, nebo ve státě, ve kterém má cizinec povolen

dlouhodobý nebo trvalý pobyt. Nesplní-li cizinec tuto povinnost, řízení

o žádosti není zahájeno a zastupitelský úřad věc usnesením odloží.

Usnesení se pouze poznamená do spisu.



(14) Žádost o povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu je cizinec

povinen podat osobně. Zastupitelský úřad může v odůvodněných případech

od povinnosti podle věty první upustit.



(15) V rámci rozhodování o žádosti o prodloužení platnosti

zaměstnanecké karty ministerstvo vyžádá závazné stanovisko Úřadu práce

České republiky - krajské pobočky nebo pobočky pro hlavní město Prahu,

zda další zaměstnávání cizince lze vzhledem k situaci na trhu práce

povolit; to neplatí, jde-li o cizince, který požádal o prodloužení

zaměstnanecké karty, která mu byla vydána podle § 42g odst. 3 nebo 4.

Závazné stanovisko ministerstvo dále vyžádá v rámci rozhodování o

žádosti o vydání zaměstnanecké karty podané cizincem uvedeným v § 42g

odst. 6. Úřad práce České republiky - krajská pobočka nebo pobočka pro

hlavní město Prahu závazné stanovisko k zaměstnání cizince doručí

ministerstvu do 15 pracovních dnů ode dne obdržení žádosti o závazné

stanovisko; neučiní-li tak v této lhůtě, má se za to, že se

zaměstnáváním cizince souhlasí.



§ 170



(1) Žádost o udělení dlouhodobého víza, s výjimkou diplomatického víza

nebo zvláštního víza, a žádost o prodloužení doby platnosti víza k

pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území je cizinec povinen

podat osobně. Zastupitelský úřad nebo ministerstvo může v odůvodněných

případech od povinnosti podle předchozí věty upustit.



(2) Zastupitelský úřad může stanovit povinnost předem si sjednat termín

podání žádosti. Zastupitelský úřad umožní cizinci podání žádosti

nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy cizinec o stanovení termínu podání

žádosti požádal.



(3) Žádost o udělení krátkodobého víza rodinnému příslušníkovi občana

Evropské unie^1b), který sám není občanem Evropské unie, vyřídí

zastupitelský úřad ve lhůtě do 14 dnů ode dne podání žádosti.



(4) Žádost o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu

na území podle § 33 odst. 1 vyřídí ministerstvo ve lhůtě do 30 dnů ode

dne podání žádosti.



(5) Žádost o udělení diplomatického víza nebo zvláštního víza anebo

víza k pobytu nad 90 dnů udělovaného cizinci za účelem podání žádosti o

povolení k dlouhodobému pobytu vydávaného Ministerstvem zahraničních

věcí (§ 30 odst. 2) vyřídí Ministerstvo zahraničních věcí nebo

zastupitelský úřad do 60 dnů ode dne podání žádosti.



(6) Žádost o udělení víza k pobytu nad 90 dnů ministerstvo vyřídí ve

lhůtě do 90 dnů, ve zvlášť složitých případech do 120 dnů ode dne

podání žádosti. Žádost o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem

studia nebo za účelem pedagogické činnosti nebo za účelem výzkumu

vyřídí ministerstvo ve lhůtě do 60 dnů ode dne podání žádosti.



(7) Žádost o prodloužení pobytu na území na vízum k pobytu do 90 dnů

policie vyřídí ve lhůtě do 7 dnů ode dne podání žádosti; žádost o

prodloužení platnosti víza nebo doby pobytu na území na vízum k pobytu

nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území vyřídí ministerstvo do 30

dnů.



(8) Po ukončení řízení se vízum vyznačí do cestovního dokladu nebo do

jiného dokladu za podmínek stanovených tímto zákonem nebo se žadateli

při podání žádosti na území sdělí, že se jeho žádosti nevyhovuje, anebo

při podání žádosti v zahraničí mu zastupitelský úřad vrátí cestovní

doklad.



§ 170a



(1) Zřizuje se Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců (dále

jen „komise“). Komise je organizační součástí ministerstva, které

zajišťuje její činnost. Komise je nadřízeným správním orgánem

ministerstva ve věcech, v nichž ministerstvo rozhoduje v prvním stupni

a v dalších případech stanovených zákonem.



(2) Nadřízeným správním orgánem komise je ministr vnitra.



(3) Předsedu a ostatní členy komise jmenuje a odvolává ministr vnitra.

Členem komise může být ustanoven státní občan České republiky, který je

bezúhonný a spolehlivý. Předpokladem pro ustanovení členem komise je

dále vysokoškolské vzdělání právnického směru získané řádným ukončením

studia v magisterském studijním programu.



(4) Podmínku bezúhonnosti nesplňuje ten,



a) kdo byl pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čin, nebo byl v

posledních 5 letech pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný z

nedbalosti, jestliže by jednání, kterým spáchal trestný čin, mohlo

ohrozit důvěru v rozhodování komise,



b) jehož trestní stíhání pro úmyslný trestný čin bylo na základě

pravomocného rozhodnutí o schválení narovnání zastaveno, a od tohoto

rozhodnutí ještě neuplynulo 5 let, jestliže by jednání, kterým spáchal

trestný čin, mohlo ohrozit důvěru v rozhodování komise,



c) jehož trestní stíhání pro úmyslný trestný čin bylo pravomocně

podmíněně zastaveno, a od uplynutí zkušební doby nebo lhůty, v níž může

být rozhodnuto, že se osvědčil, neuplynulo ještě 5 let, nebo bylo v

trestním řízení, které bylo proti němu vedeno, rozhodnuto o podmíněném

odložení podání návrhu na potrestání a od tohoto rozhodnutí ještě

neuplynulo 5 let, jestliže by jednání, kterým spáchal trestný čin,

mohlo ohrozit důvěru v rozhodování komise, pokud se na něho nehledí,

jako by nebyl odsouzen.



(5) Bezúhonnost se prokazuje výpisem z evidence Rejstříku trestů.

Ministr vnitra je oprávněn si vyžádat výpis z evidence Rejstříku trestů

podle zvláštního právního předpisu. Žádost o vydání výpisu z evidence

Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v

elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup.



(6) Podmínku spolehlivosti nesplňuje ten, kdo byl v posledních 3 letech

opakovaně pravomocně uznán vinným z přestupku



a) na úseku státní správy spáchaného tím, že úmyslně uvedl nesprávný

nebo neúplný údaj správnímu orgánu anebo mu požadovaný údaj zatajil, ač

měl povinnost takový údaj uvést, úmyslně uvedl nesprávný nebo neúplný

údaj správnímu orgánu anebo mu požadovaný údaj zatajil za účelem

získání neoprávněné výhody, úmyslně podal nepravdivou nebo neúplnou

svědeckou výpověď ve správním řízení, úmyslně uvedl nepravdivý údaj v

čestném prohlášení u správního orgánu nebo úmyslně neoprávněně

vystupoval jako úřední osoba,



b) proti veřejnému pořádku,



c) proti občanskému soužití,



d) proti majetku,



e) podle zákona upravujícího zabezpečování státní politiky

zaměstnanosti^44) spáchaného tím, že zprostředkoval zaměstnání bez

povolení nebo umožnil výkon nelegální práce, nebo



f) podle tohoto zákona.



(7) Spolehlivost se prokazuje čestným prohlášením.



(8) Předseda rozhoduje o rozdělení věcí mezi senáty komise, zařazuje

členy komise do senátů a jmenuje předsedy senátů.



(9) Komise schvaluje svůj jednací řád. Členové komise jsou ve svém

rozhodování na ministerstvu nezávislí.



§ 170b



(1) Proti rozhodnutí ministerstva lze podat odvolání ke komisi.



(2) Komise jedná a rozhoduje v tříčlenných senátech; většina členů

senátu musí být odborníci, kteří nejsou zařazeni v ministerstvu.



(3) Jednotlivými úkony v řízení, s výjimkou vydání rozhodnutí, mohou

být pověřeny úřední osoby zaměstnané v ministerstvu, které nejsou členy

komise.



(4) Rozhodnutí podepisuje předseda senátu.



Soudní přezkum



§ 171



Z přezkoumání soudem jsou vyloučena



a) rozhodnutí o neudělení víza; to neplatí, jde-li o neudělení víza

rodinnému příslušníkovi občana Evropské unie,



b) rozhodnutí o odepření vstupu; to neplatí, jde-li o odepření vstupu

občanu Evropské unie nebo jeho rodinnému příslušníkovi,



c) zrušeno



d) rozhodnutí o ukončení pobytu, pokud se cizinec před zahájením řízení

o ukončení pobytu zdržoval na území nebo v tranzitním prostoru

mezinárodního letiště neoprávněně.



§ 172



Žaloba



(1) Žaloba proti správnímu rozhodnutí^26) musí být podána do 30 dnů od

doručení rozhodnutí správního orgánu v posledním stupni nebo ode dne

sdělení jiného rozhodnutí správního orgánu, pokud není dále stanoveno

jinak. Zmeškání lhůty nelze prominout.



(2) Žaloba proti správnímu rozhodnutí o vyhoštění musí být podána do 10

dnů od doručení rozhodnutí správního orgánu v posledním stupni.

Zmeškání lhůty nelze prominout.



(3) Žaloba proti rozhodnutí o vyhoštění cizince má odkladný účinek na

vykonatelnost rozhodnutí; to neplatí, pokud byl cizinec vyhoštěn z

důvodu ohrožení bezpečnosti státu.



(4) Žaloba proti rozhodnutí o zajištění cizince nebo proti rozhodnutí o

prodloužení doby trvání zajištění cizince nebo proti rozhodnutí o

nepropuštění ze zařízení se podává prostřednictvím policie nebo u

příslušného soudu. V případě, že je žaloba podána prostřednictvím

policie, policie předloží soudu žalobu, vyjádření k žalobě a správní

spis do 5 dnů ode dne doručení žaloby. V případě, že je žaloba podána u

příslušného soudu, vyžádá si soud správní spis. Policie předloží soudu

vyjádření k žalobě a správní spis do 5 dnů. Zároveň policie své

vyjádření k žalobě doručí cizinci.



(5) O žalobě proti rozhodnutí o zajištění cizince a o žalobě proti

rozhodnutí o prodloužení doby trvání zajištění cizince nebo proti

rozhodnutí o nepropuštění ze zařízení soud rozhodne do 7 pracovních dní

ode dne doručení správního spisu soudu. Soud nařídí k projednání věci

jednání, navrhne-li to účastník řízení nejpozději do 5 dnů ode dne

podání žaloby nebo je-li to nezbytné. O tom musí být cizinec v

rozhodnutí policie poučen. Rozhodne-li soud o zrušení napadeného

rozhodnutí, doručí rozsudek účastníkům řízení bezprostředně po

vyhlášení rozsudku při jednání, nebo, bylo-li rozhodováno bez nařízení

jednání, doručí soud rozsudek účastníkům řízení do 24 hodin od jeho

vydání.



(6) K řízení o žalobě proti správnímu rozhodnutí je místně příslušný

krajský soud, v jehož obvodu je cizinec v den podání žaloby hlášen k

pobytu; jde-li o cizince, který nemusí hlásit pobyt, krajský soud, v

jehož obvodu se převážně zdržuje, a v ostatních případech krajský soud,

v jehož obvodu byl zjištěn pobyt cizince na území. Pobývá-li cizinec v

zahraničí, je místně příslušný krajský soud, v jehož obvodu by měl

cizinec po vstupu na území splnit ohlašovací povinnost. To neplatí,

jde-li o rozhodnutí o správním vyhoštění, rozhodnutí o povinnosti

uhradit náklady spojené se správním vyhoštěním, rozhodnutí o zajištění,

rozhodnutí o prodloužení doby trvání zajištění, rozhodnutí o umístění

cizince do části s přísným režimem zajištění a rozhodnutí o správním

deliktu.



(7) O žalobě proti rozhodnutí o správním vyhoštění soud rozhodne do 60

dnů.



HLAVA XVIII



SPOLEČNÁ USTANOVENÍ



§ 173



Cizinec, jemuž byla vydána pobytová karta rodinného příslušníka občana

Evropské unie, průkaz o povolení k pobytu nebo průkaz o povolení k

trvalému pobytu, je oprávněn vstupovat na území, pobývat na něm a

vycestovat z území bez víza.



§ 174



Trestní zachovalost



(1) Za trestně zachovalého se pro účely tohoto zákona považuje cizinec,

který nemá



a) ve výpisu z evidence Rejstříku trestů záznam, že byl pravomocně

odsouzen za spáchání trestného činu,



b) v dokladu cizího státu obdobném výpisu z evidence Rejstříku trestů

záznam, že byl odsouzen za jednání, které naplňuje znaky trestného

činu.



(2) Za účelem doložení trestní zachovalosti si příslušný orgán vyžádá

výpis z evidence Rejstříku trestů^24a). Žádost a výpis z evidence

Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem

umožňujícím dálkový přístup.



(3) Trestní zachovalost se dokládá výpisem z evidence Rejstříku trestů,

který není starší 6 měsíců, nebo obdobnými doklady vydanými státem,

jehož je cizinec občanem, jakož i státy, v nichž se cizinec zdržoval v

posledních 3 letech nepřetržitě po dobu delší než 6 měsíců; v případě,

že stát takový doklad nevydává, lze jej nahradit čestným prohlášením.



§ 174a



Přiměřenost



Při posuzování přiměřenosti dopadů rozhodnutí podle tohoto zákona

správní orgán zohlední zejména závažnost nebo druh protiprávního

jednání cizince, délku pobytu cizince na území, jeho věk, zdravotní

stav, povahu a pevnost rodinných vztahů, ekonomické poměry, společenské

a kulturní vazby navázané na území a intenzitu vazeb ke státu, jehož je

cizinec státním občanem, nebo v případě, že je osobou bez státního

občanství, ke státu jeho posledního trvalého bydliště.



§ 175



nadpis vypuštěn



Česká republika převezme na území cizince, kterému vydala modrou kartu,

pokud jeho žádost o vydání modré karty k pobytu na území jiného

členského státu Evropské unie byla zamítnuta, a to i přes skutečnost,

že platnost modré karty vydané k pobytu na území skončila nebo byla

zrušena. Obdobná povinnost se vztahuje i na rodinné příslušníky

držitele modré karty, kterým bylo vydáno povolení k pobytu za účelem

společného soužití rodiny na území.



§ 176



Zdravotní služby po dobu zajištění cizince



(1) Cizinci se po dobu zajištění na území poskytnou zdravotní služby



a) neodkladná péče při stavech, které



1. bezprostředně ohrožují život,



2. mohou vést prohlubováním chorobných změn k náhlému úmrtí,



3. způsobí bez rychlého poskytnutí zdravotních služeb trvalé chorobné

změny,



4. působí náhlé utrpení a bolest,



5. způsobují změny chování a jednání postiženého, ohrožují jeho samého

nebo jeho okolí, nebo



6. se týkají těhotenství a porodu, s výjimkou umělého přerušení

těhotenství na žádost cizince,



b) v souvislosti s nařízenou karanténou nebo jiným opatřením v

souvislosti s ochranou veřejného zdraví.



(2) Náklady na zdravotní služby poskytnuté podle odstavce 1 nebo podle

§ 134 odst. 2 hradí stát, a to i tehdy, pokud bylo zajištění přerušeno.



(3) Nelze-li zdravotní služby poskytnout v zařízení, zajistí

ministerstvo poskytnutí těchto služeb u poskytovatele zdravotních

služeb mimo zařízení.



(4) Způsobil-li si cizinec v době zajištění újmu na zdraví svévolně, má

povinnost uhradit náklady léčení, včetně skutečně vynaložených nákladů

na ostrahu a dopravu k poskytovateli zdravotních služeb a zpět.



(5) V případě, kdy náklady poskytnutých zdravotních služeb hradí stát a

nejedná se o žadatele o udělení mezinárodní ochrany, zajišťuje úhradu

nákladů



a) ministerstvo za cizince zajištěného v zařízení,



b) policie v ostatních případech.



(6) Zdravotní služby se cizinci ve výkonu zabezpečovací detence, vazby

nebo ve výkonu trestu odnětí svobody poskytují v rozsahu uvedeném v

odstavci 1 a v § 134 odst. 2. Náklady za poskytnuté zdravotní služby

podle věty první, které nejsou hrazeny podle zvláštního právního

předpisu nebo mezinárodní smlouvy, hradí stát. Zdravotní služby

poskytnuté cizinci na jeho žádost nad rámec vymezený ve větě první

hradí cizinec z vlastních prostředků.



§ 176a



Zdravotní služby ve zvláštních případech



(1) Cizinci se v průběhu doby k vycestování z území stanovené podle §

50a nebo § 118 odst. 3 na území poskytnou zdravotní služby



a) neodkladná a základní související léčba při stavech, které



1. bezprostředně ohrožují život,



2. mohou vést prohlubováním chorobných změn k náhlému úmrtí,



3. způsobí bez rychlého poskytnutí zdravotních služeb trvalé chorobné

změny,



4. ohrožují jeho samého nebo jeho okolí, nebo



5. se týkají těhotenství a porodu, s výjimkou umělého přerušení

těhotenství na žádost cizince,



b) v souvislosti s nařízenou karanténou nebo jiným opatřením v

souvislosti s ochranou veřejného zdraví.



(2) Náklady na zdravotní služby hradí stát, pokud potřeba zdravotních

služeb vznikla po stanovení doby k vycestování z území podle § 50a nebo

§ 118 odst. 3.



(3) V případě, kdy náklady za poskytnuté zdravotní služby hradí stát a

nejedná se o cizince, který učinil prohlášení o úmyslu požádat o

mezinárodní ochranu nebo je žadatelem o udělení mezinárodní ochrany,

zajišťuje úhradu nákladů ministerstvo.



§ 176b



Úhrada pobytu cizince v přijímacím středisku na mezinárodním letišti po

pravomocném ukončení řízení o udělení mezinárodní ochrany



(1) Cizinec, který je v době nabytí právní moci rozhodnutí podle

zvláštního právního předpisu^2) umístěn v přijímacím středisku na

mezinárodním letišti, si hradí náklady spojené s pobytem v tomto

středisku až do vycestování mimo území z vlastních prostředků.



(2) Cizinci uvedenému v odstavci 1 se poskytnou zdravotní služby v

souvislosti s úrazem nebo náhlým onemocněním, nařízenou karanténou nebo

jiným opatřením v souvislosti s ochranou veřejného zdraví. Náklady

spojené s poskytnutím zdravotních služeb si hradí cizinec z vlastních

prostředků.



(3) Nemůže-li cizinec náklady podle odstavců 1 a 2 hradit, byť i

částečně, z vlastních prostředků a není-li jejich úhrada zajištěna

jinak, nese tyto náklady stát. Úhradu nákladů zajišťuje ministerstvo.



§ 176c



Úhrada nákladů spojených se zajištěním cizince za účelem předání nebo

průvozu



(1) Při úhradě nákladů spojených se zajištěním cizince za účelem

předání nebo průvozu podle mezinárodní smlouvy nebo zajištěním cizince

za účelem průvozu leteckou cestou (§ 152 a 153) se postupuje obdobně

jako při úhradě nákladů spojených se zajištěním cizince za účelem

správního vyhoštění.



(2) Do nákladů spojených se zajištěním cizince za účelem předání podle

mezinárodní smlouvy se započítávají náklady, které policii nebo

ministerstvu vznikly od zajištění cizince do doby jeho předání

příslušnému orgánu druhého smluvního státu.



(3) Náklady spojené se zajištěním průvozu cizince na základě

mezinárodní smlouvy nebo průvozu leteckou cestou podle § 152 a 153 se

hradí pouze tehdy, jde-li o cizince, který na území pobývá a jehož

návrat na území státu jeho občanství nebo na území jiného státu, který

cizince převezme, vyžaduje zajištění jeho průvozu přes území jiného

státu za asistence příslušných orgánů tohoto státu. V takovém případě

se do nákladů zahrnou i náklady spojené s průvozem provedeným

příslušnými orgány státu, jehož územím byl cizinec na žádost provážen.



§ 177



Totožnost



(1) Totožností se pro účely tohoto zákona rozumí prokázání jména,

příjmení, dne, měsíce a roku narození a státního občanství nebo

posledního trvalého bydliště mimo území.



(2) Pro účely vyhoštění lze prokázání totožnosti nahradit

daktyloskopickými otisky, obrazovým záznamem cizince a údaji, které

policie k cizinci zjistila.



§ 178



Procesní způsobilost



Za procesně způsobilého se pro účely tohoto zákona považuje cizinec

starší 15 let, který je schopen projevit svou vůli a samostatně jednat.



§ 178a



(1) Osamělým cizincem se pro účely tohoto zákona rozumí cizinec

svobodný, ovdovělý nebo rozvedený.



(2) Nezaopatřenost dítěte se posuzuje podle zákona o státní sociální

podpoře. Pro účely tohoto zákona se nezaopatřeným dítětem rozumí rovněž

cizinec nejdéle do 26 let věku, který nepřetržitě studuje na střední

nebo vysoké škole v cizině a Ministerstvo školství, mládeže a

tělovýchovy nevydalo rozhodnutí o tom, že toto studium je postaveno na

roveň studia na středních nebo vysokých školách v České republice.



§ 178b



(1) Zaměstnáním se pro účely tohoto zákona rozumí výkon činnosti, ke

které cizinec potřebuje povolení k zaměstnání^8e), zaměstnaneckou kartu

nebo modrou kartu. Za zaměstnání se rovněž považuje plnění úkolů

vyplývajících z předmětu činnosti právnické osoby zajišťovaných

společníkem, statutárním orgánem nebo členem statutárního nebo jiného

orgánu obchodní společnosti pro obchodní společnost nebo členem

družstva nebo členem statutárního nebo jiného orgánu družstva pro

družstvo.



(2) Zaměstnavatelem se pro účely tohoto zákona rozumí právnická nebo

fyzická osoba, která cizince zaměstnala, a cizinec pro výkon takové

činnosti potřebuje povolení k zaměstnání^8e), zaměstnaneckou kartu nebo

modrou kartu. Za zaměstnavatele se rovněž považuje právnická osoba, pro

kterou cizinec v postavení společníka, statutárního orgánu anebo člena

statutárního orgánu nebo jiného orgánu obchodní společnosti nebo v

postavení člena družstva nebo člena statutárního orgánu nebo jiného

orgánu družstva plní úkoly vyplývající z předmětu činnosti této

právnické osoby, pokud se k takovému plnění úkolů vyžaduje podle

zvláštního právního předpisu^8e) povolení k zaměstnání.



(3) Povinnosti stanovené tímto zákonem podnikateli se na statutární

orgán nebo člena statutárního orgánu obchodní společnosti nebo družstva

vztahují obdobně.



(4) Za zaměstnání se pro účely tohoto zákona nepovažuje, jde-li o

cizince vyslaného svým zahraničním zaměstnavatelem za účelem zvyšování

dovedností a kvalifikace na základě smlouvy s českou právnickou nebo

fyzickou osobou k výkonu jeho práce u tohoto zahraničního

zaměstnavatele mimo území České republiky. Vláda rozhodne, kdy může být

cizinec vyslán do české právnické nebo fyzické osoby za účelem podle

věty první. Celková doba pobytu cizince podle věty první nesmí

přesáhnout 6 měsíců^50).



§ 178c



Právní mocí rozhodnutí o povolení k trvalému pobytu zaniká platnost

dříve vydaného pobytového oprávnění. Udělením pobytového oprávnění

podle zvláštního právního předpisu^2), ^3a) zaniká platnost oprávnění k

pobytu vydaného podle tohoto zákona.



§ 178d



(1) Policie informuje Veřejného ochránce práv s přiměřeným předstihem o

každém výkonu správního vyhoštění, předání nebo průvozu cizince a

poskytuje pověřenému zaměstnanci Kanceláře Veřejného ochránce práv

nezbytnou součinnost.



(2) Policie předává Veřejnému ochránci práv kopie rozhodnutí o správním

vyhoštění, rozhodnutí o zajištění, rozhodnutí o prodloužení doby trvání

zajištění, rozhodnutí o přerušení zajištění, rozhodnutí o nepropuštění

ze zařízení, rozhodnutí o umístění zajištěného cizince do části s

přísným režimem a rozhodnutí o prodloužení umístění zajištěného cizince

do části s přísným režimem a informuje jej o rozhodnutích soudu o

žalobách podaných proti těmto rozhodnutím.



§ 179



Důvody znemožňující vycestování



(1) Vycestování cizince není možné v případě důvodné obavy, že pokud by

byl cizinec vrácen do státu, jehož je státním občanem, nebo v případě,

že je osobou bez státního občanství, do státu svého posledního trvalého

bydliště, by mu hrozilo skutečné nebezpečí vážné újmy podle odstavce 2

a že nemůže nebo není ochoten z důvodu takového nebezpečí využít

ochrany státu, jehož je státním občanem, nebo svého posledního trvalého

bydliště.



(2) Za vážnou újmu se podle tohoto zákona považuje



a) uložení nebo vykonání trestu smrti,



b) mučení nebo nelidské či ponižující zacházení nebo trestání,



c) vážné ohrožení života nebo lidské důstojnosti z důvodu svévolného

násilí v situacích mezinárodního nebo vnitřního ozbrojeného konfliktu,

nebo



d) pokud by vycestování cizince bylo v rozporu s mezinárodními závazky

České republiky.



(3) Ustanovení odstavce 1 neplatí, je-li důvodné podezření, že cizinec



a) se dopustil trestného činu proti míru, válečného trestného činu nebo

trestného činu proti lidskosti ve smyslu mezinárodních dokumentů

obsahujících ustanovení o těchto trestných činech,



b) spáchal zvlášť závažný zločin,



c) se dopustil činů, které jsou v rozporu se zásadami a cíli Organizace

spojených národů, nebo



d) představuje nebezpečí pro bezpečnost státu.



(4) Ustanovení odstavce 1 dále neplatí, pokud cizinec



a) ke spáchání činů uvedených v odstavci 3 podněcuje nebo se na jejich

spáchání účastní, nebo



b) se mimo území dopustil jednoho či několika trestných činů odlišných

od trestných činů uvedených v odstavci 3, opustil-li stát, jehož je

cizinec občanem, nebo v případě osoby bez státního občanství stát

jejího posledního trvalého bydliště s cílem vyhnout se trestnímu

stíhání za ně, za předpokladu, že jde o skutky, za něž lze v České

republice udělit trest odnětí svobody.



(5) V případě podle odstavce 3 nebo 4 se umožní cizinci vyhledat si

nejdéle do 60 dnů přijetí v jiném státě. Pokud cizinec doloží, že

přijetí v jiném státě nezískal, umožní mu policie podat žádost o

udělení víza [§ 33 odst. 1 písm. a)].



§ 180



Ověření pozvání a odepření tohoto ověření



(1) Pozvání ověřuje policie na žádost fyzické nebo právnické osoby.



(2) Pozvání se podává na úředním tiskopise. Zvoucí fyzická osoba v

pozvání uvede své jméno, příjmení, rodné číslo, den, měsíc a rok

narození a místo pobytu na území. Zvoucí právnická osoba v pozvání dále

uvede svůj název, sídlo a identifikační číslo osoby a pozvání opatří

svým razítkem a jménem, příjmením a podpisem oprávněné osoby

(statutárního orgánu). Zvoucí osoba v pozvání dále uvede údaje o zvaném

cizinci v rozsahu jméno, příjmení a ostatní jména, den, měsíc a rok

narození, státní příslušnost, bydliště v zahraničí, číslo cestovního

dokladu, účel cesty a dobu, na kterou cizince zve na území.



(3) Policie pozvání ověří do 7 pracovních dnů ode dne podání žádosti o

ověření pozvání.



(4) Zvoucí fyzická osoba je povinna dostavit se na policii sedmý

pracovní den ode dne podání žádosti o ověření pozvání, po dohodě s

policií i dříve, k vyzvednutí ověřeného pozvání. Obdobná povinnost

platí i pro zástupce zvoucí právnické osoby.



(5) Policie odepře ověření pozvání



a) jestliže zvaný cizinec je evidován v evidenci nežádoucích osob,



b) jestliže zvoucí osoba na požádání policie neprokáže schopnost splnit

závazek podle § 15,



c) jestliže zvoucí osoba porušila závazek podle § 15 nebo povinnost

podle § 100,



d) při zjištění důvodu podle § 9 odst. 1 písm. h), nebo i),



e) jestliže zvoucí osoba úřední tiskopis vyplnila nečitelně, neúplně

nebo nepravdivě, nebo



f) jestliže zvoucí osoba neuzavřela cestovní zdravotní pojištění

ačkoliv čestně prohlásila, že tak učiní.



(6) Na požádání policie je zvoucí osoba povinna schopnost splnění

závazku obsaženého v pozvání prokázat tím, že:



a) disponuje prostředky k pobytu zvaného cizince v rozsahu stanoveném v

§ 13,



b) disponuje prostředky ve výši 0,25 násobku částky existenčního

minima^6) za každý den pobytu na území, pokud cizinec nebude ubytován u

zvoucí osoby,



c) předloží doklad o uzavření cestovního zdravotního pojištění ve

prospěch zvaného cizince nebo čestně prohlásí, že takové pojištění

uzavře před vstupem cizince na území, anebo pro případnou úhradu

nákladů v rozsahu stanoveném v nebo § 180j disponuje částkou nejméně 60

000 EUR,



d) disponuje prostředky pro úhradu nákladů spojených s vycestováním

zvaného cizince z území ve výši odpovídající ceně letenky do státu,

jehož cestovní doklad vlastní, nebo do státu jeho trvalého pobytu.



Prokázání schopnosti splnění závazku podle písmen a) až d) nezbavuje

zvoucí osobu povinnosti uhradit případné náklady v rozsahu závazku

přijatého v pozvání v jejich skutečné výši.



(7) Policie v případě odepření ověření pozvání tuto skutečnost zvoucí

osobě sdělí při jejím dostavení se na policii. Na žádost zvoucí osoby

tuto skutečnost bez uvedení důvodu pro odepření písemně potvrdí.



(8) Ověření policie vyznačí na pozvání.



§ 180a



Zastupitelský úřad ověřuje, zda osoba, která vydala doklad o cestovním

zdravotním pojištění, je oprávněna takový doklad vydávat.



§ 180b



Identifikační průkaz vydávaný Ministerstvem zahraničních věcí



(1) Identifikační průkaz je veřejná listina platná pouze na území České

republiky, kterou členům personálu zastupitelského úřadu cizího státu

nebo mezinárodní vládní organizace akreditované v České republice nebo

jejich rodinným příslušníkům vydává Ministerstvo zahraničních věcí.



(2) Identifikační průkaz je dokladem totožnosti, průkaz obsahuje rovněž

údaje o rozsahu výsad a imunit, kterých jeho držitel požívá na území

České republiky po dobu registrace Ministerstvem zahraničních věcí.



(3) Identifikační průkaz prohlašuje za neplatný Ministerstvo

zahraničních věcí.



§ 180c



Nezletilý cizinec bez doprovodu



Pro účely tohoto zákona se rozumí nezletilým cizincem bez doprovodu

cizinec ve věku 15 až 18 let, který přicestuje na území bez doprovodu

zletilé osoby odpovídající za něj podle právního řádu platného na území

státu, jehož občanství cizinec mladší 18 let má, nebo v případě, že je

osobou bez státního občanství, na území státu jeho posledního bydliště,

a to po takovou dobu, po kterou se skutečně nenachází v péči takovéto

osoby; nezletilým cizincem bez doprovodu se rozumí i cizinec mladší 18

let, který byl ponechán bez doprovodu poté, co přicestoval na

území^9c).



§ 180d



Dodatečné potvrzení údaje o vstupu do cestovního dokladu cizince



Policie cizinci, který v cestovním dokladu nemá vyznačeno datum a místo

vstupu na území, na požádání a za podmínek stanovených přímo

použitelným právním předpisem Evropských společenství^1) tyto údaje

dodatečně potvrdí.



§ 180e



Nové posouzení důvodů neudělení víza, prohlášení krátkodobého víza za

neplatné nebo zrušení jeho platnosti a nové posouzení důvodů odepření

vstupu cizince na území



(1) Cizinec je oprávněn požádat o nové posouzení důvodů



a) neudělení krátkodobého víza,



b) neudělení dlouhodobého víza,



c) odepření vstupu na území podle § 9 odst. 1 nebo 2, nebo



d) prohlášení krátkodobého víza za neplatné nebo zrušení jeho

platnosti.



(2) Žádost o nové posouzení důvodů podle odstavce 1 podává cizinec u

správního orgánu, který rozhodnutí vydal, písemně ve lhůtě do 15 dnů

ode dne doručení sdělení o neudělení víza, zrušení platnosti

krátkodobého víza nebo prohlášení krátkodobého víza za neplatné nebo

ode dne, kdy mu byl odepřen vstup na území; podání žádosti nemá

odkladný účinek. Pokud sdělení nebylo možné cizinci doručit, počíná

lhůta pro podání žádosti běžet dnem, který následuje po uplynutí 180

dní ode dne podání žádosti o vízum.



(3) Žádost o nové posouzení důvodů podle odstavce 1 musí obsahovat

údaje o tom, kdo ji podává, a v čem je spatřován rozpor s právními

předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo.

Důvodem žádosti nemohou být skutečnosti, které cizinec nedoložil nebo

neuvedl v žádosti o udělení víza nebo v souvislosti s odepřením vstupu

na území.



(4) Správní orgán, u kterého se žádost podává, ji postoupí ve lhůtě 5

dnů ode dne jejího doručení správnímu orgánu příslušnému k jejímu

posouzení, neshledá-li důvod pro udělení krátkodobého víza nebo

dlouhodobého víza, povolení vstupu nebo zachování platnosti

krátkodobého víza. Správní orgán, u kterého se žádost podává, může

dotčené rozhodnutí zrušit nebo změnit, pokud tím plně vyhoví žádosti o

nové posouzení důvodů podle odstavce 1.



(5) Žádost o nové posouzení důvodů podle odstavce 1 posuzuje v rozsahu

své působnosti Ministerstvo zahraničních věcí, ministerstvo a

Ředitelství služby cizinecké policie.



(6) Ministerstvo zahraničních věcí posuzuje soulad důvodů neudělení

krátkodobého víza, zrušení platnosti krátkodobého víza nebo prohlášení

krátkodobého víza za neplatné, o kterých rozhodl zastupitelský úřad, s

důvody stanovenými přímo použitelným právním předpisem Evropské unie.

Ministerstvo zahraničních věcí dále posuzuje soulad důvodů zrušení

platnosti krátkodobého víza uděleného cizinci, který na území požívá

příslušných výsad a imunit, s důvody stanovenými přímo použitelným

právním předpisem Evropské unie, a jde-li o rodinného příslušníka

občana Evropské unie, s důvody uvedenými v § 20 odst. 5. V rámci nového

posuzování souladu důvodů neudělení krátkodobého víza je Ministerstvo

zahraničních věcí povinno vyžádat si závazné stanovisko policie v

případech, kdy důvodem jeho nevydání bylo nesouhlasné stanovisko

policie; policie vydá stanovisko bezodkladně.



(7) Ministerstvo posuzuje soulad důvodů neudělení krátkodobého víza na

hraničním přechodu s důvody stanovenými přímo použitelným právním

předpisem Evropských společenství^6a), a jde-li o rodinného příslušníka

občana Evropské unie, s důvody uvedenými v § 20 odst. 5, soulad důvodů

odepření vstupu na území s důvody stanovenými v § 9 odst. 1 nebo 2 s

výjimkou případů, kdy takové posouzení přísluší Ředitelství služby

cizinecké policie. Komise zřízená podle § 170a posuzuje soulad důvodů

neudělení dlouhodobého víza s důvody uvedenými v § 56.



(8) Ředitelství služby cizinecké policie posuzuje soulad důvodů zrušení

platnosti krátkodobého víza, není-li stanovena působnost Ministerstva

zahraničních věcí, s důvody stanovenými přímo použitelným právním

předpisem Evropských společenství^27) a v době platnosti rozhodnutí o

zajišťování ochrany vnitřních hranic podle zvláštního právního

předpisu^3b), rovněž posuzuje soulad důvodů neudělení krátkodobého víza

na hraničním přechodu s důvody stanovenými přímo použitelným právním

předpisem Evropských společenství^6a), a jde-li o rodinného příslušníka

občana Evropské unie, s důvody uvedenými v § 20 odst. 5, soulad důvodů

odepření vstupu na území s důvody stanovenými v § 9 odst. 1 nebo 2.



(9) Příslušný orgán písemně informuje cizince o výsledku nového

posouzení důvodů neudělení krátkodobého víza, prohlášení krátkodobého

víza za neplatné anebo zrušení jeho platnosti nebo důvodů odepření

vstupu na území ve lhůtě do 30 dnů ode dne doručení žádosti a o

výsledku nového posouzení důvodů neudělení dlouhodobého víza ve lhůtě

do 60 dnů ode dne doručení žádosti.



§ 180f



Partnerství



(1) Pokud je v tomto zákoně uveden pojem "manžel", "manželství" nebo

"dítě manžela", rozumí se tím i partner, partnerství, dítě jednoho z

partnerů nebo dítě svěřené do péče partnera.



(2) Za partnera se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která

prokáže, že vstoupila do úředně potvrzeného trvalého společenství dvou

osob stejného pohlaví.



(3) Partnerstvím se pro účely tohoto zákona rozumí úředně potvrzené

trvalé společenství dvou osob stejného pohlaví podle odstavce 2.



§ 180g



Úhrada nákladů spojených s výukou českého jazyka a zkouškou znalostí

českého jazyka



Cizinec je povinen hradit náklady spojené s výukou českého jazyka a

zkouškou znalostí českého jazyka v rozsahu stanoveném zvláštním právním

předpisem^10a).



§ 180h



Ukončení pobytu v tranzitním prostoru mezinárodního letiště



(1) Pobyt cizince v tranzitním prostoru mezinárodního letiště policie

ukončí, jsou-li zjištěny důvody uvedené v § 9 odst. 1 písm. f), g), h)

nebo i).



(2) Cizinec je povinen vycestovat zpět do zahraničí ve lhůtě stanovené

výjezdním příkazem, není-li zahájeno řízení o vyhoštění cizince z území

podle tohoto zákona.



§ 180i



Doklad o cestovním zdravotním pojištění při pobytu do 90 dnů



(1) Požadavky na cestovní zdravotní pojištění stanoví přímo použitelný

právní předpis Evropských společenství^27).



(2) Doklad o cestovním zdravotním pojištění podle odstavce 1 se od

cizince nevyžaduje, pokud je zdravotně pojištěn podle zvláštního

právního předpisu^33), pokud jsou náklady spojené s poskytnutím

zdravotních služeb hrazeny na základě mezinárodní smlouvy nebo pokud

cizinec prokáže, že jsou tyto služby hrazeny jiným způsobem, a to na

základě písemného závazku právnické osoby, je-li pobyt cizince na území

přínosný pro rozvoj duchovních hodnot, ochranu lidských práv a nebo

jiných humanitárních hodnot, ochranu přírodního prostředí, kulturních

památek a tradic, rozvoj vědy, vzdělání, tělovýchovy a sportu, nebo na

základě písemného závazku státního orgánu. Předložení dokladu o

cestovním zdravotním pojištění se nevyžaduje od cizince, který si

nemohl z důvodů na jeho vůli nezávislých zajistit takové pojištění na

území státu svého pobytu nebo od cizince uvedeného v § 42b odst. 3; v

takovém případě je cizinec povinen pojištění sjednat bez zbytečného

odkladu za pobytu na území, nejpozději do 3 pracovních dnů ode dne

vstupu na území. Předložení dokladu o cestovním zdravotním pojištění se

dále nevyžaduje, pokud zastupitelský úřad od jeho vyžádání při udělení

diplomatického nebo zvláštního víza upustil, pobývá-li cizinec na území

v zájmu České republiky nebo jde-li o občana Evropské unie nebo jeho

rodinného příslušníka.



§ 180j



Doklad o cestovním zdravotním pojištění při pobytu nad 90 dnů



(1) Dokladem o cestovním zdravotním pojištění při pobytu nad 90 dnů se

pro účely tohoto zákona rozumí doklad, kterým cizinec prokazuje

pojištění kryjící náklady, které je povinen uhradit po dobu svého

pobytu na území v případě poskytnutí nutné a neodkladné zdravotní péče,

včetně nákladů spojených s převozem nebo, v případě jeho úmrtí

spojených s převozem jeho tělesných ostatků, do státu, jehož cestovní

doklad vlastní, popřípadě do jiného státu, ve kterém má povolen pobyt.

Výše sjednaného limitu pojistného plnění na jednu pojistnou událost

činí nejméně 60 000 EUR, a to bez spoluúčasti pojištěného na výše

uvedených nákladech.



(2) Cestovní zdravotní pojištění podle odstavce 1 může být sjednáno:



a) u pojišťovny oprávněné provozovat toto pojištění na území^45),



b) u pojišťovny, která je oprávněna takové pojištění provozovat v

ostatních členských státech Evropské unie anebo ve státě, který je

vázán Smlouvou o Evropském hospodářském prostoru^1d), nebo ve státě,

jehož cestovní doklad cizinec vlastní, popřípadě v jiném státě, ve

kterém má cizinec povolen pobyt.



(3) V případě pojištění uzavřeného v zahraničí cizinec současně s

dokladem o cestovním zdravotním pojištění podle odstavce 1 předloží:



a) úředně ověřené překlady pojistné smlouvy a všeobecných pojistných

podmínek do českého jazyka, prokazující uzavření cestovního zdravotního

pojištění, především pak rozsahu pojištění, limitu pojistného plnění 60

000 EUR a skutečnosti, že pojištění je uzavřeno bez spoluúčasti

pojištěného,



b) na požádání doklad o úhradě pojistného za pojištění na celou dobu

požadovaného pobytu na území.



(4) Doklad o cestovním zdravotním pojištění podle odstavce 1 se od

cizince nevyžaduje, je-li zdravotně pojištěn podle zvláštního právního

předpisu^33), jsou-li náklady spojené s poskytnutím zdravotních služeb

hrazeny na základě mezinárodní smlouvy nebo pokud cizinec prokáže, že

jsou tyto služby hrazeny jiným způsobem, a to na základě písemného

závazku právnické osoby, je-li pobyt cizince na území přínosný pro

rozvoj duchovních hodnot, ochranu lidských práv anebo jiných

humanitárních hodnot, ochranu přírodního prostředí, kulturních památek

a tradic, rozvoj vědy, vzdělání, tělovýchovy a sportu, na základě

písemného závazku státního orgánu nebo na základě závazku obsaženého v

policií ověřeném pozvání podle § 15.



(5) Cestovní zdravotní pojištění v případě žádosti o vízum k pobytu nad

90 dnů, je-li o něj žádáno na území, nebo o prodloužení doby pobytu na

území, může být sjednáno pouze u pojišťovny oprávněné provozovat toto

pojištění na území^45) a musí být sjednáno v rozsahu komplexní

zdravotní péče ve smyslu odstavce 7.



(6) Pojistná smlouva týkající se pojištění podle odstavce 1 nesmí

vylučovat poskytnutí pojistného plnění v případě úrazu, ke kterému

došlo z důvodu úmyslného jednání, zavinění nebo spoluzavinění

pojištěného ani v důsledku požití alkoholu, omamných nebo

psychotropních látek pojištěným.



(7) Komplexní zdravotní péčí se rozumí zdravotní péče poskytnutá

pojištěnému smluvními poskytovateli zdravotních služeb pojistitele bez

přímé úhrady nákladů na léčení pojištěným s cílem zachovat jeho

zdravotní stav z doby před uzavřením pojistné smlouvy. Z tohoto

pojištění nesmí být vyloučena preventivní ani dispenzární zdravotní

péče ani zdravotní péče související s těhotenstvím pojištěné matky a

porodem jejího dítěte.



(8) Ministerstvo zdravotnictví stanoví vyhláškou, doklady kterých

pojišťoven z třetích zemí nelze uznávat jako doklady o cestovním

zdravotním pojištění podle odstavce 1.



§ 180k



Působnost stanovená podle tohoto zákona obecnímu úřadu obce s

rozšířenou působností a pověřenému obecnímu úřadu je přenesenou

působností.



HLAVA XIX



ZMOCŇOVACÍ A PŘECHODNÁ USTANOVENÍ



Zmocňovací ustanovení



§ 181



Vláda České republiky může v rozsahu stanoveném přímo použitelným

právním předpisem Evropských společenství^6a) nařízením stanovit, že



a) na cizince se zrušení vízové povinnosti nevztahuje; v nařízení

stanoví okruh osob, jejichž pobyt na území je podmíněn udělením víza,



b) cizinec může na území pobývat bez víza po dobu uvedenou v tomto

nařízení; v nařízení vymezí okruh osob, jejichž pobyt na území není

podmíněn udělením víza.



§ 182



(1) Ministerstvo právním předpisem stanoví



a) náležitosti fotografie a počet fotografií vyžadovaných od cizince

podle tohoto zákona,



b) po projednání s Ministerstvem zahraničních věcí v návaznosti na

přímo použitelný právní předpis Evropských společenství^27), kteří

cizinci mohou pobývat v tranzitním prostoru mezinárodního letiště na

území pouze na základě uděleného letištního průjezdního víza,



c) výši nákladů na ubytování, stravování a přepravu po území cizince

zajištěného za účelem správního vyhoštění,



d) po projednání s Ministerstvem zahraničních věcí technické podmínky a

postup při pořizování a dalším zpracovávání biometrických údajů, včetně

postupu při pořizování biometrických údajů u cizinců s neobvyklými

anatomickými nebo fyziologickými předpoklady pro zobrazení obličeje

nebo pořízení otisků prstů na pravé a levé ruce,



e) po projednání s Ministerstvem zahraničních věcí seznam zemí, jejichž

státní příslušníci jsou oprávněni požádat o udělení víza, vydání

povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu na jiném zastupitelském

úřadu než ve státě, jehož je cizinec státním příslušníkem, popřípadě

jenž vydal cestovní doklad, jehož je cizinec držitelem, nebo ve státě,

ve kterém má cizinec povolen dlouhodobý nebo trvalý pobyt,



f) technické podmínky a postup při pořizování biometrických údajů a

podpisu cizince pro účely vydání průkazu o povolení k pobytu,



g) vzor tiskopisu protokolu podle § 117a odst. 4 a podmínky jeho

zpracování.



(2) Ministerstvo vyhlašuje sdělením ve Sbírce zákonů seznam hraničních

přechodů a rozsah provozu na těchto přechodech.



§ 182a



(1) Ministerstvo zdravotnictví stanoví vyhláškou seznam nemocí, které

by mohly ohrozit veřejné zdraví, a seznam nemocí a postižení, které by

mohly závažným způsobem ohrozit veřejný pořádek.



(2) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v dohodě s

ministerstvem stanoví pro účely získání povolení k trvalému pobytu na

území podle hlavy IV vyhláškou



a) rozsah požadované znalosti českého jazyka,



b) seznam škol oprávněných provádět pro tyto účely výuku českého jazyka

a zkoušky znalosti českého jazyka,



c) vzor dokladu prokazujícího požadovanou znalost českého jazyka.



(3) Ministerstvo práce a sociálních věcí pro účely vydávání modrých

karet vyhlašuje sdělením ve Sbírce zákonů průměrnou hrubou roční mzdu v

České republice vždy s účinností od 1. května kalendářního roku na dobu

12 kalendářních měsíců.



§ 182b



Policie je oprávněna pro informaci veřejnosti zveřejnit způsobem

umožňujícím dálkový přístup čísla ztracených, odcizených nebo

neplatných cizineckých pasů, cestovních průkazů totožnosti, průkazů o

povolení k pobytu, průkazů o pobytu rodinného příslušníka občana

Evropské unie, průkazů o povolení k trvalému pobytu a průkazů o

povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie a datum ohlášení ztráty

nebo odcizení těchto dokladů. Obdobně policie postupuje v případě

zveřejnění jednacího čísla ztracených, odcizených nebo neplatných

potvrzení o přechodném pobytu na území vydaných občanům Evropské unie.



Přechodná ustanovení



§ 183



(1) Správní řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona

se dokončí podle právních předpisů platných v době zahájení řízení.



(2) Víza udělená a rozhodnutí učiněná přede dnem nabytí účinnosti

tohoto zákona se považují za víza a rozhodnutí podle tohoto zákona,

pokud není dále stanoveno jinak.



(3) Trvalý pobyt povolený podle dosavadního právního předpisu se

považuje za povolení k pobytu.



(4) Kde jiné předpisy hovoří o povolení k pobytu krátkodobému nebo

dlouhodobému, rozumí se jím přechodný pobyt na území podle tohoto

zákona.



(5) Cestovní průkaz totožnosti a průkaz o povolení k pobytu cizince

vydané podle dosavadních právních předpisů se považují za vydané podle

tohoto zákona po dobu platnosti v něm vyznačenou.



(6) Uchovávací doba písemných informací evidovaných před účinností

tohoto zákona se řídí předpisy platnými v době jejich zaevidování,

pokud nepřesahuje dobu podle § 160 odst. 5. Přesahuje-li vyznačená

uchovávací lhůta lhůtu podle § 160 odst. 5 nebo není-li u jednotlivých

evidovaných spisů uchovávací lhůta vyznačena, provozovatel tyto

evidenční materiály posoudí z hlediska jejich dalšího uchovávání podle

zvláštního právního předpisu^24) a materiály nemající archivní hodnotu

zničí.



(7) Vytřídění současných evidenčních fondů provede jejich provozovatel

ve lhůtě do 30 let ode dne účinnosti tohoto zákona.



(8) Platnost rozhodnutí o zákazu pobytů uložených podle dosavadních

předpisů není dotčena. Tato rozhodnutí se považují za rozhodnutí o

správním vyhoštění.



(9) Dosavadní rozhodnutí vlády o zrušení vízové povinnosti zůstávají v

platnosti po dobu 24 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona.



§ 184



zrušen



§ 184a



Česká republika na základě závazků, které převzala ratifikací Úmluvy o

právech dítěte,^27) jakožto mezinárodní smlouvy o lidských právech a

základních svobodách podle čl. 10 Ústavy České republiky, a s odkazem

zejména na ustanovení čl. 23 odst. 2 a 3, čl. 24 odst. 1 a 2 Úmluvy se

zavazuje uhradit zdravotní péči poskytnutou novorozenci narozenému v

období od 1. ledna 2000 do dne účinnosti tohoto zákona cizincům, kteří

mají právo trvalého pobytu na území na základě povolení k pobytu za

podmínky, že novorozenec v tomto období nebyl zdravotně pojištěn.

Úhrada péče se provede ze zvláštního účtu, který za tímto účelem z

prostředků státního rozpočtu zřídí Ministerstvo zdravotnictví.



ČÁST DRUHÁ



zrušena



§ 185



zrušen



ČÁST TŘETÍ



Novela zákona o správních poplatcích



§ 186



Správní poplatky



Příloha k zákonu č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění

zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 72/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb.,

zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb.,

zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 301/1995 Sb., zákona č. 151/1997 Sb.,

zákona č. 305/1997 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb.,

zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 166/1999 Sb.,

zákona č. 167/1999 Sb. a zákona č. 223/1999 Sb., se mění takto:



1. V položce 99 písm. a) se zrušují slova "nebo cestovního průkazu

totožnosti".



2. V položce 99 osvobození zní:



"Osvobození:



Od poplatku je osvobozeno vydání cestovní přílohy dětem do 15 let.".



3. V položce 99 se doplňuje poznámka, která včetně nadpisu zní:



"Poznámka:



Správní orgán nevybere poplatek za vydání cestovního dokladu z moci

úřední.".



4. Položka 100, včetně poznámky zní:



"Položka 100



a) Povolení k pobytu cizinci Kč 1 000,-



b) Povolení k pobytu cizinci mladšímu 15 let Kč 500,-



c) Prodloužení platnosti průkazu povolení k pobytu

pro cizince Kč 1 000,-



d) Provedení změny v průkazu povolení k pobytu pro

cizince (za každou změnu) Kč 300,-



e) Vydání průkazu povolení k pobytu pro cizince

náhradou za průkaz poškozený, zničený, ztracený

nebo odcizený Kč 1 000,-



Poznámka:



Správní orgán nevybere poplatek za vydání průkazu povolení k pobytu

náhradou za rozhodnutí o povolení k pobytu a za vydání tohoto průkazu

náhradou za potvrzení o oprávnění k trvalému pobytu.".



5. Položka 101, včetně osvobození, zmocnění a poznámky zní:



"Položka 101



a) Udělení českého víza k pobytu na území České

republiky na hraničním přechodu České republiky Kč 1 500,-



b) Udělení víza k pobytu nad 90 dnů na území České

republiky Kč 1 000,-



c) Udělení průjezdního víza jednosměrného, výjezdního

víza, víza za účelem strpění pobytu na území

České republiky Kč 200,-



d) Prodloužení doby pobytu na vízum k pobytu do 90 dnů

uděleného na hraničním přechodu České republiky nebo

českým zastupitelským úřadem Kč 200,-



e) Prodloužení doby pobytu na vízum k pobytu nad 90 dnů,

včetně prodloužení jeho platnosti Kč 1 000,-



f) Prodloužení platnosti víza za účelem strpění pobytu

Kč 200,-



g) Ověření pozvání cizince do České republiky Kč 200,-



Osvobození:



Od poplatků podle této položky je osvobozeno:



a) Udělení, prodloužení platnosti nebo doby pobytu na české vízum z

důvodů zdravotnické pomoci.



b) Udělení nebo prodloužení platnosti českého víza cizinci mladšímu 15

let. Za udělení českého víza se považuje i zapsání dítěte mladšího 15

let narozeného na území České republiky do víza zákonného zástupce. Od

poplatku podle této položky je osvobozeno i prodloužení doby pobytu na

české vízum pro cizince mladšího 15 let.



c) Udělení českého víza na hraničním přechodu České republiky cizinci,

který požádal o dočasnou ochranu, a udělení českého víza opravňujícího

cizince k pobytu za účelem dočasné ochrany, o které požádal na území

České republiky, včetně prodloužení jeho platnosti.



Zmocnění:



1. Správní orgán může od poplatku podle této položky upustit nebo

poplatek snížit, je-li zachována vzájemnost.



2. Správní orgán může od poplatku podle této položky upustit, jde-li o

udělení českého víza na hraničním přechodu za účelem nezbytného pobytu

na území České republiky při letecké tranzitní přepravě, při nouzovém

přistání letadla nebo v jiných případech nouze nezaviněných cizincem

anebo je-li cizinec vrácen zpět na území České republiky orgány cizího

státu.



Poznámka:



Správní orgán vybere poplatek podle písmene e) této položky i v

případě, je-li prodlužována pouze doba pobytu.



Správní orgán nevybere poplatek, pokud provádí zpoplatňovaný úkon podle

této položky z moci úřední.".



6. Položka 132 bod 1 zní:



"1. Udělení



a) Víza k pobytu do 90 dnů jednorázového, průjezdního

víza jednosměrného, letištního víza jednosměrného Kč 800,-



b) Víza k pobytu do 90 dnů vícenásobného Kč 3 000,-



c) Víza k pobytu nad 90 dnů Kč 1 500,-



d) Průjezdního víza obousměrného, letištního víza

obousměrného Kč 1 200,-



e) Průjezdního víza bez omezení počtu cest Kč 3 000,-".



7. V položce 132 osvobození zní:



"Osvobození:



Od poplatků podle této položky je osvobozeno



- udělení diplomatického víza nebo zvláštního víza, je-li zachována

vzájemnost,



- udělení českého víza významným osobám, osobám mladším 15 let nebo z

důvodů zdravotnické a humanitární pomoci,



- udělení víza za účelem převzetí povolení k pobytu,



- udělení víza za účelem studia, je-li zachována vzájemnost.".



8. Položka 153 písmeno a) zní:



"a) o vydání Povolení k pobytu Kč 200,-".



ČÁST ČTVRTÁ



Novela zákona o cestovních dokladech



§ 187



Zákon č. 216/1991 Sb., o cestovních dokladech a cestování do zahraničí,

ve znění zákona č. 150/1996 Sb., se mění takto:



Ustanovení § 5 odst. 3, § 11 a 26 se zrušují.



ČÁST PÁTÁ



Novela občanského soudního řádu



§ 188



Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967

Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982

Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991

Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993

Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994

Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995

Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995 Sb., nálezu Ústavního

soudu č. 31/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu č.

269/1996 Sb., zákona č. 202/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č.

15/1998 Sb., zákona č. 91/1998 Sb. a zákona č. 165/1998 Sb., se mění

takto:



1. V § 120 odst. 2 se za slova "znovuobnovení jejich činnosti" doplňuje

čárka a vkládají se slova "v řízení o zákonnosti zajištění cizince a o

jeho propuštění".



2. Za § 200n se vkládají nové § 200o až 200u, které včetně nadpisu a

poznámky pod čarou č. 34e) zní:



"Řízení o zákonnosti zajištění cizince a o jeho propuštění



§ 200o



(1) Jestliže orgán Policie České republiky (dále jen "policie")

pravomocně rozhodl podle zvláštního právního předpisu^34e) o zajištění

cizince, může se cizinec obrátit na soud s návrhem, aby přezkoumal

zákonnost pravomocného rozhodnutí o zajištění a nařídil propuštění.

Podání návrhu nemá odkladný účinek na vykonatelnost rozhodnutí.



(2) Jestliže nebylo ukončeno zajištění cizince podle zvláštního

právního předpisu,^34e) může se cizinec obrátit na soud s návrhem, aby

nařídil jeho propuštění na svobodu z důvodu, že nejsou splněny podmínky

pro trvání jeho zajištění stanovené zvláštním právním předpisem.



(3) Návrh podle odstavce 1 musí kromě obecných náležitostí (§ 42 odst.

4) obsahovat označení účastníků řízení, označení rozhodnutí, které

napadá, uvedení důvodů, v čem navrhovatel spatřuje nezákonnost

rozhodnutí, označení důkazů, jichž se navrhovatel dovolává, a musí být

z něj patrno, čeho se navrhovatel domáhá.



(4) Návrh podle odstavce 2 musí kromě obecných náležitostí (§ 42 odst.

4, § 79 odst. 1) obsahovat označení rozhodnutí, jímž bylo pravomocně

rozhodnuto o zajištění navrhovatele, musí být uvedeno, v jakých

skutečnostech navrhovatel spatřuje nezákonnost trvání zajištění,

označení důkazů, jichž se navrhovatel dovolává, a musí z něj být

patrno, čeho se navrhovatel domáhá.



(5) Navrhovatel je povinen k návrhu připojit listinné důkazy, jichž se

dovolává, pokud nejde o listinné důkazy, které jsou obsaženy ve spisech

odpůrce, které se vydaného rozhodnutí týkají.



§ 200p



(1) K řízení je příslušný soud, v jehož obvodu je zařízení pro

zajištění cizinců (dále jen "zařízení"), v němž je navrhovatel povinen

se zdržovat; pokud navrhovatel v době podání návrhu není do zařízení

umístěn, je k řízení příslušný soud, v jehož obvodu je sídlo orgánu

policie, který rozhodl o zajištění navrhovatele.



(2) Účastníky řízení jsou navrhovatel a příslušný orgán policie, který

vydal rozhodnutí o zajištění.



§ 200q



(1) Návrh se podává u příslušného soudu nebo prostřednictvím orgánu

policie, který vydal rozhodnutí o zajištění.



(2) Soud si vyžádá spisy, které se zajištění navrhovatele týkají. Orgán

policie je povinen je neprodleně soudu předložit. Je-li návrh podán

prostřednictvím orgánu policie, je tento orgán povinen k návrhu

připojit spisy, které se navrhovatele týkají, a doručit je spolu s

návrhem do 24 hodin příslušnému soudu.



§ 200r



(1) Příslušný orgán policie, který vydal napadené rozhodnutí, je

povinen umožnit navrhovateli účast při jednání.



(2) Jednání není třeba nařizovat, jestliže z obsahu spisu je

nepochybné, že rozhodnutí o zajištění je nezákonné nebo že nejsou

splněny zákonné podmínky pro trvání zajištění.



§ 200s



(1) Je-li podán návrh podle § 200o odst. 1, soud provede důkazy

potřebné pro posouzení správnosti napadeného rozhodnutí a pro

posouzení, zda důvody zajištění trvají; důvod zajištění nemůže být

měněn. Důkazy provedené v řízení, jež předcházelo napadenému

rozhodnutí, může soud vzít za svá skutková zjištění, pokud je

navrhovatel ve svém návrhu nezpochybnil.



(2) Pro přezkoumávání zákonnosti rozhodnutí je pro soud rozhodující

skutkový stav, který tu byl v době vydání napadeného rozhodnutí. K

vadám řízení před orgánem policie soud přihlédne, jen jestliže vzniklé

vady mohly mít vliv na zákonnost napadeného rozhodnutí.



(3) Dojde-li soud k závěru, že napadené rozhodnutí je zákonné,

rozhodne, že se návrh zamítá; jinak napadené rozhodnutí zruší a nařídí

propuštění navrhovatele na svobodu. Byl-li návrh zamítnut, avšak

důvody, pro než bylo napadené rozhodnutí vydáno, již pominuly, rozhodne

o propuštění navrhovatele na svobodu.



§ 200t



Dojde-li soud po projednání návrhu podle § 200o odst. 2 k závěru, že

nejsou splněny podmínky pro trvání zajištění stanovené zvláštním

právním předpisem, rozhodne o propuštění navrhovatele na svobodu.

Byl-li návrh zamítnut, přísluší navrhovateli právo domáhat se ze

stejných důvodů dalšího přezkoumání zákonnosti trvání zajištění

nejdříve po uplynutí 3 týdnů od právní moci rozhodnutí.



§ 200u



(1) Soud je povinen návrh projednat přednostně a s největším

urychlením.



(2) Soud rozhoduje usnesením.



(3) Proti usnesení soudu nejsou opravné prostředky přípustné.



(4) Doručením navrhovateli je usnesení vykonatelné.



(5) Nařídil-li soud usnesením propuštění navrhovatele na svobodu při

jednání, doručí toto usnesení účastníkům řízení bezprostředně po jeho

vyhlášení. Bylo-li rozhodováno bez jednání, doručí soud usnesení

účastníkům řízení do 24 hodin od jeho vydání. Orgán policie, který

vydal rozhodnutí o zajištění, je v obou případech po doručení usnesení

povinen neprodleně učinit opatření, aby orgán policie, který provozuje

zařízení, v němž je navrhovatel zajištěn, navrhovatele bez průtahů

propustil.



34e) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a

o změně některých zákonů



ČÁST ŠESTÁ



ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ



§ 189



Zrušovací ustanovení



Zrušují se:



1. Zákon č. 123/1992 Sb., o pobytu cizinců na území České a Slovenské

Federativní Republiky.



2. Zákon č. 190/1994 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 123/1992

Sb., o pobytu cizinců na území České a Slovenské Federativní Republiky.



3. Článek I zákona č. 150/1996 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č.

123/1992 Sb., o pobytu cizinců na území České a Slovenské Federativní

Republiky.



§ 190



Účinnost



Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2000.



Klaus v. r.



Havel v. r.



v z. Špidla v. r.



Vybraná ustanovení novel



Čl.II zákona č. 140/2001 Sb.



Přechodné ustanovení



Ustanovení § 175 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území

České republiky a o změně některých zákonů, ve znění čl. I bodu 125

tohoto zákona platí i pro jinou mezinárodní smlouvu, která upravuje

podmínky pro vstup cizince na území, jeho pobyt na něm a vycestování

cizince z území, pokud vstoupila v platnost před dnem 1. července 2001.



Čl.IV zákona č. 217/2002 Sb.



PŘECHODNÁ USTANOVENÍ



1. Držitel průkazu o povolení k pobytu vydaného přede dnem účinnosti

tohoto zákona se považuje za cizince, kterému byl povolen trvalý pobyt

na území podle tohoto zákona. Držiteli průkazu podle věty první vydá

policie potvrzení o povolení trvalého pobytu, učiní tak nejpozději při

prvém prodloužení platnosti tohoto průkazu; potvrzení o povolení

trvalého pobytu se považuje za správní rozhodnutí o povolení trvalého

pobytu.



2. Občan Evropské unie,^1b) který je držitelem průkazu o povolení k

pobytu vydaného přede dnem účinnosti tohoto zákona, je povinen ve lhůtě

do 180 dnů po nabytí účinnosti tohoto ustanovení dostavit se na policii

k výměně tohoto průkazu za průkaz o povolení k pobytu pro státního

příslušníka členského státu Evropských společenství; policie cizinci

současně vydá potvrzení podle bodu 1.



3. Občan Evropské unie,^1b) který je držitelem průkazu o povolení k

pobytu vydaného po dni účinnosti tohoto zákona, je povinen ve lhůtě do

180 dnů po nabytí účinnosti tohoto ustanovení dostavit se na policii k

výměně průkazu za průkaz o povolení k pobytu pro státního příslušníka

členského státu Evropských společenství.



4. Občan Evropské unie,^1b) který na území pobývá na základě víza k

pobytu nad 90 dnů, je povinen ve lhůtě do 180 dnů po nabytí účinnosti

tohoto ustanovení dostavit se na policii za účelem vydání průkazu o

povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských

společenství a zneplatnění víza.



5. Rodinný příslušník, který není občanem Evropské unie^1b) a na území

pobývá na základě víza k pobytu nad 90 dnů, je povinen ve lhůtě do 180

dnů po nabytí účinnosti tohoto ustanovení dostavit se na policii za

účelem vydání průkazu o povolení k pobytu a zneplatnění víza.



6. Řízení zahájená přede dnem účinnosti tohoto zákona se dokončí podle

tohoto zákona; to neplatí o řízení o správním deliktu, které se dokončí

podle dosavadní právní úpravy.



7. Žádost o povolení k pobytu podaná občanem Evropské unie^1b) před

účinností tohoto ustanovení se považuje za žádost o povolení k trvalému

pobytu.



8. Žádost o povolení k pobytu podaná rodinným příslušníkem občana

Evropské unie^1b) před účinností tohoto ustanovení se považuje za

žádost o povolení k trvalému pobytu, pokud jsou splněny podmínky podle

tohoto zákona.



9. Žádost o vízum k pobytu nad 90 dnů podaná občanem Evropské unie^1b)

před účinností tohoto ustanovení se považuje za žádost o povolení k

přechodnému pobytu.



10. Žádost o vízum k pobytu nad 90 dnů podaná rodinným příslušníkem

občana Evropské unie^1b) před účinností tohoto ustanovení se považuje

za žádost o povolení k přechodnému pobytu, pokud jsou splněny podmínky

podle tohoto zákona.



11. Cizinec, který je oprávněn k přechodnému pobytu na území bez víza a

na území vstoupil přede dnem účinnosti tohoto ustanovení, je povinen

splnit ohlašovací povinnost podle dosavadní právní úpravy.



Čl.II zákona č. 222/2003 Sb.



Přechodná ustanovení



1. Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí

podle právních předpisů platných v době zahájení řízení.



2. Žádost o prodloužení doby platnosti víza za účelem strpění pobytu na

území podaná přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se považuje za

žádost o udělení povolení k dlouhodobého pobytu za účelem strpění

pobytu na území, jsou-li splněny podmínky podle § 43; policie vydá

cizinci průkaz o povolení k pobytu.



3. Kde se v jiných právních předpisech hovoří o pobytu cizince na

dlouhodobé vízum, rozumí se tím pobyt na vízum k pobytu nad 90 dnů a

pobyt na povolení k dlouhodobému pobytu.



4. Kde se v jiných právních předpisech hovoří o vízu za účelem strpění

pobytu, rozumí se tím vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění

pobytu na území a povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění

pobytu na území.



5. Do doby nabytí účinnosti bodu 39 uvedeného v čl. I se cizinec,

kterému bylo uděleno vízum podle § 7 odst. 1 písm. a) zákona č.

326/1999 Sb., ve znění tohoto zákona, pro účely úhrady poskytování

zdravotní péče považuje za cizince, kterému bylo uděleno oprávnění k

pobytu za účelem dočasné ochrany,^3a) nelze-li úhradu zajistit jiným

způsobem.



6. Dočasná ochrana poskytnutá podle dosavadní právní úpravy se považuje

za dočasnou ochranu podle zákona o dočasné ochraně cizinců ode dne

nabytí jeho účinnosti.



7. Tiskopisy žádostí o udělení víza podle dosavadní právní úpravy lze

používat i nadále, nejdéle však ke dni vstupu smlouvy o přistoupení

České republiky k Evropské unii v platnost.



Čl.II zákona č. 428/2005 Sb.



Přechodná ustanovení



1. Žádost o vízum k pobytu nad 90 dnů podaná přede dnem nabytí

účinnosti tohoto zákona za účelem společného soužití rodiny se považuje

za žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného

soužití rodiny.



2. Řízení o žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem

společného soužití rodiny podané přede dnem nabytí účinnosti tohoto

zákona se dokončí podle zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném ode

dne nabytí účinnosti tohoto zákona.



3. Žádost o prodloužení doby pobytu na vízum k pobytu nad 90 dnů za

účelem společného soužití rodiny se považuje za žádost o vydání

povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny.



4. Žádost o prodloužení platnosti průkazu o povolení k dlouhodobému

pobytu podaná přede dnem nabytí účinnosti zákona se vyřídí podle zákona

č. 326/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto

zákona.



5. Držitel víza k pobytu nad 90 dnů, které přede dnem nabytí účinnosti

tohoto zákona bylo uděleno za účelem společného soužití rodiny v

rozsahu stanoveném v § 42a odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění

účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, je povinen ve lhůtě do

31. prosince 2005 dostavit se na policii k výměně tohoto víza za průkaz

o povolení k pobytu.



6. Vyznačení víza se provede po předložení dokladu o cestovním

zdravotním pojištění.



7. Změny režimu zajištění budou prováděny v jednotlivých zařízeních

postupně ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do 31. prosince 2005;

do doby změny tohoto režimu policie plní úkoly podle dosavadní právní

úpravy.



8. Pravomoci ke zřizování a provozování zařízení podle hlavy XII zákona

č. 326/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto

zákona, přecházejí na ministerstvo dnem 1. ledna 2006.



Čl.XXIV zákona č. 112/2006 Sb.



Přechodné ustanovení



Řízení o žádostech o udělení víza, vydání povolení k dlouhodobému

pobytu nebo povolení k trvalému pobytu podané přede dnem nabytí

účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadní právní úpravy.



Čl.VII zákona č. 136/2006 Sb.



1. Řízení zahájené do dne nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí

podle zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti

tohoto zákona.



2. Cestovní doklady s nosičem dat obsahujícím biometrické údaje o

otiscích prstů se vydávají ode dne 1. dubna 2009.



Čl.II zákona č. 161/2006 Sb.



Přechodná ustanovení



1. Žádost o vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem studia podaná podle

zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto

zákona, se považuje za žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu

za účelem studia na území podle zákona č. 326/1999 Sb., ve znění

účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jsou-li splněny

podmínky podle § 42d zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném ode dne

nabytí účinnosti tohoto zákona.



2. Řízení o žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem

studia podaná podle zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném do dne

nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 326/1999

Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jsou-li

splněny podmínky podle § 42d zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném

ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.



3. Řízení o žádosti o vydání povolení k pobytu podané podle zákona č.

326/1999 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona,

se dokončí podle zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném do dne nabytí

účinnosti tohoto zákona.



4. Žádost o prodloužení doby pobytu na vízum k pobytu nad 90 dnů za

účelem studia podaná podle zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném do

dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za žádost o vydání

povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia na území podle zákona

č. 326/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto

zákona, jsou-li splněny podmínky podle § 42d zákona č. 326/1999 Sb., ve

znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.



5. Policie žádost cizince o přiznání právního postavení rezidenta na

území podle § 83 odst. 2 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném ode

dne nabytí účinnosti tohoto zákona, podanou do 1 roku po nabytí

účinnosti tohoto zákona vyřídí ve lhůtě do 180 dnů ode dne podání

žádosti.



6. Oprávnění k trvalému pobytu, které vzniklo cizinci svěřenému do

náhradní výchovy rozhodnutím příslušného orgánu^10c) do dne nabytí

účinnosti tohoto zákona, se považuje za pobyt podle § 65 odst. 1 zákona

č. 326/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto

zákona, pokud ke dni účinnosti tohoto zákona od dosažení jeho

zletilosti neuplynulo více než 30 dnů.



7. Řízení o žádosti o vydání povolení k přechodnému nebo trvalému

pobytu podané občanem Evropské unie nebo jeho rodinným příslušníkem

podle zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti

tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 326/1999 Sb., ve znění

účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.



8. Občan Evropské unie, který je držitelem průkazu o povolení k pobytu

pro státního příslušníka Evropských společenství vydaného za účelem

přechodného pobytu na území podle zákona č. 326/1999 Sb., ve znění

účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, je oprávněn v době

platnosti průkazu požádat policii o jeho výměnu za potvrzení o

přechodném pobytu na území podle zákona č. 326/1999 Sb., ve znění

účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.



9. Rodinný příslušník občana Evropské unie, který sám není občanem

Evropské unie, je oprávněn v době platnosti průkazu o povolení k pobytu

vydaného za účelem přechodného pobytu na území podle zákona č. 326/1999

Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, požádat o

jeho výměnu za průkaz o pobytu rodinného příslušníka občana Evropské

unie podle zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí

účinnosti tohoto zákona, a byl-li průkaz vydán za účelem trvalého

pobytu podle zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném do dne nabytí

účinnosti tohoto zákona, je oprávněn požádat o jeho výměnu za průkaz o

povolení k trvalému pobytu podle zákona č. 326/1999 Sb., ve znění

účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.



10. Povolení k pobytu vydaná podle zákona č. 326/1999 Sb., ve znění

účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za povolení

k trvalému pobytu podle zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném ode

dne nabytí účinnosti tohoto zákona.



11. Průkaz o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu

Evropských společenství podle zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném

do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za průkaz o povolení

k trvalému pobytu občana Evropské unie podle zákona č. 326/1999 Sb., ve

znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a lze jej vydávat

do 31. prosince 2007.



12. Řízení o správním vyhoštění zahájená podle zákona č. 326/1999 Sb.,

ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí

podle zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti

tohoto zákona.



13. Žádost o vrácení jistoty, která nebyla použita k úhradě nákladů

spojených se správním vyhoštěním cizince z území, je cizinec oprávněn

podat podle zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném do dne nabytí

účinnosti tohoto zákona, nejpozději do 1 roku ode dne, kdy mu skončila

platnost víza. Zastupitelský úřad je povinen jistotu, která nebyla

použita k úhradě nákladů podle věty první, cizinci vrátit.



Čl.II zákona č. 379/2007 Sb.



Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí

podle zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti

tohoto zákona.



Čl. II zákona č. 427/2010 Sb.



Přechodná ustanovení



1. Řízení podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky,

zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne

neskončené, se dokončí a práva a povinnosti s ním související se

posuzují podle zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném do dne nabytí

účinnosti tohoto zákona.



2. Průkazy o povolení k pobytu vydané podle zákona č. 326/1999 Sb., ve

znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za

průkazy o povolení k pobytu podle zákona č. 326/1999 Sb., ve znění

účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.



3. Průkaz o povolení k pobytu rodinného příslušníka občana Evropské

unie podle zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném do dne nabytí

účinnosti tohoto zákona, se považuje za pobytovou kartu rodinného

příslušníka občana Evropské unie podle zákona č. 326/1999 Sb., ve znění

účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a lze jej vydávat

nejdéle do 31. prosince 2012.



4. Řízení o udělení, prodloužení platnosti a doby pobytu na dlouhodobé

vízum, povolení k dlouhodobému pobytu, povolení k přechodnému pobytu,

prodloužení doby platnosti těchto oprávnění a řízení o zrušení

platnosti povolení k dlouhodobému pobytu nebo povolení k přechodnému

pobytu zahájená do 31. prosince 2010 dokončí ministerstvo podle

dosavadní právní úpravy.



5. Podmínky trvání zajištění cizince, o kterém bylo rozhodnuto podle

zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto

zákona, se posuzují podle zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném ode

dne nabytí účinnosti tohoto zákona.



Čl. II zákona č. 101/2014 Sb.



Přechodná ustanovení



1. Řízení podle zákona č. 326/1999 Sb., zahájené přede dnem nabytí

účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne neskončené, se dokončí a práva

a povinnosti s ním související se posuzují podle zákona č. 326/1999

Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.



2. Cizinec pobývající na území České republiky na základě víza k pobytu

nad 90 dnů za účelem zaměstnání uděleného podle zákona č. 326/1999 Sb.,

ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, není po

nabytí účinnosti tohoto zákona oprávněn požádat o vydání povolení k

dlouhodobému pobytu podle § 42 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném

ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, je však oprávněn požádat o

vydání zaměstnanecké karty podle zákona č. 326/1999 Sb., ve znění

účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.



3. Zelená karta vydaná podle zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném

přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstává v platnosti po dobu

v ní uvedenou a ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se považuje za

zaměstnaneckou kartu.



Čl. IV zákona č. 314/2015 Sb.



neplatil



Čl. XII zákona č. 318/2015 Sb.



Přechodná ustanovení



1.



neplatil



2. V době od 15. prosince 2015 do 31. prosince 2015 nelze podat žádost

o vydání cizineckého pasu se strojově čitelnými údaji a s nosičem dat s

biometrickými údaji ani jej převzít.



1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 562/2006 ze dne 15.

března 2006, kterým se stanoví kodex Společenství o pravidlech

upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex).



1a) Smlouva o založení Evropského společenství.



1b) Smlouva o založení Evropského společenství.



1c) Například Smlouva Evropských společenství a členských států na

straně jedné a Švýcarskou konfederací.



1d) Přílohy V a VIII Smlouvy o Evropském hospodářském prostoru.



2) Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o

Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu),

ve znění pozdějších předpisů.



3) Zákon č. 310/1999 Sb., o pobytu ozbrojených sil jiných států na

území České republiky.



3a) Zákon č. 216/2002 Sb., o ochraně státních hranic České republiky a

o změně některých zákonů (zákon o ochraně státních hranic).



3a) Zákon č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců.



4) Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění

zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon),

ve znění zákona č. 189/1999 Sb.



4a) Nařízení Rady ES č. 2133/2004 ze dne 13. prosince 2004, kterým se

příslušným orgánům členských států ukládá povinnost systematicky

opatřovat otiskem razítka cestovní doklady státním příslušníkům třetích

zemí při překročení vnějších hranic členských států a kterým se k

tomuto účelu mění prováděcí úmluva k Schengenské dohodě a Společná

příručka.



5) Hlava dvacátá pátá trestního řádu.



5a) Dohoda mezi vládami států Hospodářské unie Beneluxu, Spolkové

republiky Německo a Francouzské republiky o postupném odstraňování

kontrol na společných hranicích, podepsaná v Schengenu v Lucemburském

velkovévodství dne 14. června 1985.



Úmluva podepsaná dne 19. června 1990 v Schengenu mezi Belgickým

královstvím, Spolkovou republikou Německo, Francouzskou republikou,

Lucemburským velkovévodstvím a Nizozemským královstvím k provedení

dohody podepsané dne 14. června 1985 o postupném odstraňování kontrol

na společných hranicích.



5b) Hlava dvacátá pátá trestního řádu.



5c) Rozhodnutí Rady 2004/574/ES ze dne 29. dubna 2004, kterým se mění

část II Společné příručky.



5d) § 101 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.



6) § 5 odst. 1 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu.



6a) Nařízení Rady (ES) č. 539/2001 ze dne 15. března 2001, kterým se

stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při

překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí,

jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni, v

platném znění.



7) § 26 až 32 zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve

znění zákona č. 163/1993 Sb.



7a) § 18 odst. 1 zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví.



7b) Rozhodnutí Rady o společné akci přijaté Radou na základě čl. K.3

odst. 2 písm. b) Smlouvy o Evropské unii týkající se možnosti cestování

žáků ze třetích zemí s bydlištěm v některém členském státě

(94/795/JVV).



7c) Směrnice Rady 2003/109/ES ze dne 25. listopadu 2003 o právním

postavení státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou dlouhodobě

pobývajícími rezidenty.



8b) Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a

doplnění souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.



8c) Rozhodnutí Rady 2004/17/ES ze dne 22. prosince 2003, kterým se mění

část V bod 1.4 Společné konzulární instrukce a část I bod 4.1.2

Společné příručky, s ohledem na zařazení požadavku na doklad o uzavření

cestovního zdravotního pojištění mezi doklady pro udělení jednotného

vstupního víza.



8d) Úmluva k provedení Schengenské dohody podepsané dne 14. června 1985

mezi vládami států Hospodářské unie Beneluxu, Spolkové republiky

Německo a Francouzské republiky o postupném odstraňování kontrol na

společných hranicích.



Rozhodnutí výkonného výboru SCH/Com (99)13 ze dne 28. dubna 1999 o

konečném znění Společné příručky a Společné konzulární instrukce.



Rozhodnutí Rady 2004/17/ES ze dne 22. prosince 2003, kterým se mění

část V bod 1.4 Společné konzulární instrukce a část I bod 4.1.2

Společné příručky, s ohledem na zařazení požadavku na doklad o uzavření

cestovního zdravotního pojištění mezi doklady pro udělení jednotného

vstupního víza.



8e) Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.



8f) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský

zákon), ve znění pozdějších předpisů.



8g) Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví.



9) Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších

předpisů.



9a) Směrnice Rady 2001/40/ES ze dne 28. května 2001 o vzájemném

uznávání rozhodnutí o vyhoštění státních příslušníků třetích zemí.



9b) § 149 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.



9c) Směrnice Rady 2003/86/ES ze dne 22. září 2003 o právu na sloučení

rodiny.



9d) § 2 a 3 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu.



9e) § 26 odst. 1 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve

znění pozdějších předpisů.



9f) Směrnice Rady 2004/114/ES ze dne 13. prosince 2004 o podmínkách

přijímání státních příslušníků třetích zemí za účelem studia, výměnných

pobytů žáků, neplacené odborné přípravy nebo dobrovolné služby.



9g) Směrnice Rady 2004/81/ES ze dne 29. dubna 2004, týkající se

vydávání povolení k pobytu občanům třetích zemí, kteří se stali oběťmi

obchodování s lidmi nebo kteří se stali objekty převaděčství a

spolupracují s příslušnými orgány.



9h) § 232a trestního zákona.



9i) § 171a a 171d trestního zákona.



9j) Zákon č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích, ve znění

zákona č. 379/2007 Sb.



9k) Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění

dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších

předpisů.



9n) § 26 odst. 1 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve

znění pozdějších předpisů.



9o) § 24 odst. 2 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi.



10) § 57 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších

předpisů.



10a) Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším

odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších

předpisů.



10b) Například § 114 zákona č. 561/2004 Sb.



10c) Zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů.



11) § 12 zákona č. 325/1999 Sb., ve znění zákona č. 2/2002 Sb. a zákona

č. 165/2006 Sb.



11a) Vyhláška č. 326/2000 Sb., o způsobu označování ulic a ostatních

veřejných prostranství názvy, o způsobu použití a umístění čísel k

označení budov, o náležitostech a přečíslování budov a o postupu a

oznamování čísel a dokladech potřebných k přidělení čísel, ve znění

vyhlášky č. 193/2001 Sb.



11b) § 17a zákona č. 94/1963 Sb.



11c) § 27 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní

pojištění, ve znění pozdějších předpisů.



12) § 27 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní

pojištění, ve znění zákona č. 15/1993 Sb., zákona č. 59/1995 Sb.,

zákona č. 176/2002 Sb. a zákona č. 438/2004 Sb.



12a) § 151 zákona č. 500/2004 Sb.



13) Směrnice Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie

a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území

členských států.



13a) Například obchodní zákoník, živnostenský zákon, zákon č. 220/1991

Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České

lékárnické komoře, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 85/1996

Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů.



13b) Nařízení Rady (EHS) č. 1612/68 ze dne 15. října 1968 o volném

pohybu pracovníků uvnitř Společenství.



13c) § 32 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.



13d) § 30 a 31 zákona č. 155/1995 Sb.



13e) § 25 a § 38 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb.



13f) Například Směrnice Rady 68/360/EHS, o odstranění omezení pohybu a

pobytu pracovníků členských států a jejich rodinných příslušníků uvnitř

Společenství.



14) § 116 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších

předpisů.



15) Zákon č. 256/1992 Sb., o ochraně osobních údajů v informačních

systémech.



15a) Článek 2 bod 14 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č.

562/2006.



15b) Příloha V, část A odstavec 3 písm. a) Nařízení Evropského

parlamentu a Rady (ES) č. 562/2006.



15c) Článek 3 Směrnice Rady 2001/51/ES ze dne 28. června 2001, kterou

se doplňuje článek 26 úmluvy k provedení Schengenské dohody ze dne 14.

června 1985.



15e) Rozhodnutí zástupců vlád členských států zasedajících v Radě ze

dne 25. června 1996 o zavedení náhradního cestovního dokladu

(96/409/SZBP).



15f) Nařízení Rady (ES) č. 2252/2004 ze dne 13. prosince 2004 o normách

pro bezpečnost a biometrické prvky v cestovních pasech a cestovních

dokladech vydávaných členskými státy, v platném znění.



16) Například zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání

(živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.



16a) § 2 odst. 7 a § 14a odst. 2 zákona č. 325/1999 Sb., ve znění

zákona č. 165/2006 Sb.



16b) § 15 zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění

zákona č. 326/1999 Sb.



17a) Nařízení Rady (ES) č. 343/2003 ze dne 18. února 2003, kterým se

stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k

posuzování žádosti o azyl podané státním příslušníkem třetí země v

některém z členských států.



18) Zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu a o změně

zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a

pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných

zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č.

13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění

pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském

podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o

zbraních), ve znění pozdějších předpisů.



19) § 1 odst. 2 a 3 zákona č. 37/1989 Sb., o ochraně před alkoholismem

a jinými toxikomaniemi.



Zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších

zákonů, ve znění pozdějších předpisů.



19a) § 36 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním,

středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon).



20) Směrnice Rady 2003/110/ES ze dne 25. listopadu 2003 o pomoci při

tranzitu za účelem vyhoštění leteckou cestou.



20a) Nařízení Rady (ES) č. 871/2004 ze dne 29. dubna 2004 o zavedení

některých nových funkcí v Schengenském informačním systému, včetně boje

proti terorismu.



21) Zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č.

283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů,

(zákon o cestovních dokladech), ve znění pozdějších předpisů.



21a) § 2 odst. 2 obchodního zákoníku.



21b) Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších

předpisů.



23) § 17 písm. l) zákona č. 256/1992 Sb.



24) Zákon č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění zákona č. 343/1992

Sb.



24a) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších

předpisů.



24b) Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech.



24c) Část druhá a třetí správního řádu.



26) § 244 až 250k zákona č. 99/1963 Sb.



27) Sdělení č. 104/1991 Sb., o sjednání Úmluvy o právech dítěte.



26b) Rozhodnutí výkonného výboru SCH/Com (99)13 ze dne 28. dubna 1999 o

konečném znění Společné příručky a Společné konzulární instrukce.



27) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 810/2009 ze dne 13.

července 2009 o kodexu Společenství o vízech (vízový kodex).



28) § 42 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve

znění zákona č. 518/2002 Sb., zákona č. 315/2004 Sb., zákona č.

134/2006 Sb. a zákona č. 176/2007 Sb.



29) Směrnice Rady 2005/71/ES ze dne 12. října 2005 o zvláštním postupu

pro přijímání státních příslušníků třetích zemí pro účely vědeckého

výzkumu.



30) Například zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání

(živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 513/1991

Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 160/1992

Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních, ve znění

pozdějších předpisů, zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve

znění pozdějších předpisů.



31) Vyhláška č. 326/2000 Sb., o způsobu označování ulic a ostatních

veřejných prostranství názvy, o způsobu použití a umístění čísel k

označení budov, o náležitostech ohlášení o přečíslování budov a o

postupu a oznamování přidělení čísel a dokladech potřebných k přidělení

čísel, ve znění vyhlášky č. 193/2001 Sb.



32) Směrnice Rady 2009/50/ES o podmínkách pro vstup a pobyt státních

příslušníků třetích zemí za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího

vysokou kvalifikaci.



33) Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a

doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.



Nařízení Rady (EHS) č. 1408/71 ze dne 14. června 1971 o uplatňování

systémů sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby, osoby samostatně

výdělečně činné a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci

Společenství.



Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 o koordinaci

systémů sociálního zabezpečení.



34) § 319 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění

zákona č. 362/2007 Sb.



35) Například zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a

jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a

některých příslušníků jiných států a o změně některých zákonů (zákon o

uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů, zákon č.

95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a

specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře,

zubního lékaře a farmaceuta, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č.

96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu

nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících

s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů

(zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších

předpisů.



36) Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a

příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších

předpisů.



37) Nařízení Rady (ES) č. 343/2003 ze dne 18. února 2003, kterým se

stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k

posuzování žádosti o azyl podané státním příslušníkem třetí země v

některém z členských států.



38) § 143 správního řádu.



39) § 14a odst. 2 zákona č. 325/1999 Sb., ve znění zákona č. 165/2006

Sb.



40) Nařízení Rady (ES) č. 1030/2002 ze dne 13. června 2002, kterým se

stanoví jednotný vzor povolení k pobytu pro státní příslušníky třetích

zemí, ve znění nařízení Rady (ES) č. 380/2008.



41) Zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších

předpisů.



42) § 27 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky.



43) § 2 písm. u) zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech

veřejné správy a o změně některých dalších zákonů.



44) Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších

předpisů.



45) Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví.



46) § 75 trestního zákoníku.



§ 15a zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění zákona č.

494/2012 Sb.



47) Směrnice Rady 2003/109/ES ze dne 25. listopadu 2003 o právním

postavení státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou dlouhodobě

pobývajícími rezidenty.



48) § 46a zákona č. 325/1999 Sb., ve znění zákona č. 379/2007 Sb.,

zákona č. 427/2010 Sb. a zákona č. 103/2013 Sb.



49) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/98/EU ze dne 13.

prosince 2011 o jednotném postupu vyřizování žádostí o jednotné

povolení k pobytu a práci na území členského státu pro státní

příslušníky třetích zemí a o společném souboru práv pracovníků ze

třetích zemí oprávněně pobývajících v některém členském státě.



50) § 98a zákona č. 435/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.