326/1999 Sb.
ZÁKON
ze dne 30. listopadu 1999
o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů
Změna: 140/2001 Sb. (část)
Změna: 140/2001 Sb.
Změna: 140/2001 Sb. (část)
Změna: 151/2002 Sb., 217/2002 Sb.
Změna: 222/2003 Sb. (část)
Změna: 222/2003 Sb.
Změna: 217/2002 Sb. (část), 222/2003 Sb. (část)
Změna: 436/2004 Sb.
Změna: 539/2004 Sb.
Změna: 559/2004 Sb.
Změna: 428/2005 Sb.
Změna: 501/2004 Sb., 428/2005 Sb. (část)
Změna: 161/2006 Sb.
Změna: 230/2006 Sb.
Změna: 161/2006 Sb. (část)
Změna: 136/2006 Sb., 165/2006 Sb.
Změna: 112/2006 Sb.
Změna: 170/2007 Sb., 217/2002 Sb. (část), 428/2005 Sb. (část), 161/2006
Sb. (část), 165/2006 Sb. (část)
Změna: 217/2002 Sb., 222/2003 Sb. (část), 428/2005 Sb. (část), 161/2006
Sb. (část), 165/2006 Sb. (část), 379/2007 Sb.
Změna: 140/2008 Sb.
Změna: 124/2008 Sb.
Změna: 379/2007 Sb. (část)
Změna: 379/2007 Sb. (část), 129/2008 Sb., 274/2008 Sb., 382/2008 Sb.
Změna: 47/2009 Sb.
Změna: 197/2009 Sb.
Změna: 306/2008 Sb., 41/2009 Sb., 278/2009 Sb.
Změna: 227/2009 Sb.
Změna: 424/2010 Sb.
Změna: 274/2008 Sb. (část), 281/2009 Sb., 427/2010 Sb.
Změna: 73/2011 Sb.
Změna: 427/2010 Sb. (část)
Změna: 303/2011 Sb., 329/2011 Sb., 341/2011 Sb.
Změna: 375/2011 Sb.
Změna: 222/2012 Sb.
Změna: 427/2010 Sb. (část)
Změna: 494/2012 Sb.
Změna: 103/2013 Sb.
Změna: 103/2013 Sb. (část)
Změna: 103/2013 Sb. (část), 303/2013 Sb., 312/2013 Sb., 344/2013 Sb.
Změna: 101/2014 Sb.
Změna: 203/2015 Sb.
Změna: 318/2015 Sb. (část)
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
POBYT CIZINCŮ NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY
HLAVA I
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
(1) Tento zákon upravuje v návaznosti na přímo použitelný právní
předpis Evropských společenství^1) podmínky vstupu cizince na území
České republiky (dále jen "území") a vycestování cizince z území,
stanoví podmínky pobytu cizince na území a vymezuje působnost Policie
České republiky (dále jen "policie"), Ministerstva vnitra (dále jen
"ministerstvo") a Ministerstva zahraničních věcí v této oblasti státní
správy.
(2) Cizincem se rozumí fyzická osoba, která není státním občanem České
republiky,^1a) včetně občana Evropské unie.^1b)
(3) Úprava vstupu, pobytu a vycestování občana Evropské unie^1b) se
vztahuje i na občana státu, který je vázán mezinárodní smlouvou
sjednanou s Evropským společenstvím^1c) a na občana státu, který je
vázán Smlouvou o Evropském hospodářském prostoru,^1d) pokud tato
smlouva nestanoví jinak.
§ 2
Působnost zákona
Tento zákon se nevztahuje na cizince, který
a) je žadatelem o udělení mezinárodní ochrany, azylantem anebo osobou
požívající doplňkové ochrany^2) nebo podal proti rozhodnutí soudu o
žalobě proti rozhodnutí ve věci mezinárodní ochrany kasační stížnost,
nestanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis jinak,
b) pobývá na území na základě zvláštního právního předpisu upravujícího
přechodný pobyt cizích ozbrojených sil na území,^3)
c) požádal Českou republiku o udělení oprávnění k pobytu za účelem
poskytnutí dočasné ochrany na území, a cizince, který pobývá na území
na základě uděleného oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany,
pokud tento zákon nebo zvláštní právní předpis^3a) nestanoví jinak.
HLAVA II
VSTUP NA ÚZEMÍ
§ 3
(1) Cizinec je oprávněn vstoupit na území přes hraniční přechod v místě
a čase určeném k provádění hraniční kontroly.
(2) Hraničním přechodem se rozumí
a) místo vymezené mezinárodní smlouvou, jíž je Česká republika vázána,
(dále jen "mezinárodní smlouva") určené pro překračování státních
hranic České republiky za podmínek stanovených mezinárodní smlouvou
nebo tímto zákonem,
b) mezinárodní letiště, které je vnější hranicí podle zvláštního
právního předpisu,^3a) pokud splňuje tyto podmínky:
1. bylo jako mezinárodní letiště určeno podle zvláštního právního
předpisu^4) a
2. provozovatel letiště splnil bezpečnostní podmínky stanovené ve
zvláštním právním předpisu,^3a)
c) vnitřní hranice^3a) nebo
d) prostor mezistátního vlaku a paluba lodě mezistátní osobní nebo
nákladní lodní přepravy v době, kdy je v tomto prostoru prováděna
hraniční kontrola.
§ 4
(1) Cizinec je povinen podrobit se hraniční kontrole bez odkladu po
překročení státních hranic, pokud je hraniční kontrola prováděna na
území, nebo překročit státní hranice bez odkladu po ukončení hraniční
kontroly, pokud je prováděna mimo území. Na vnitřní hranici se hraniční
kontrola provádí v případě přijetí rozhodnutí vlády o zajišťování
ochrany vnitřních hranic podle zvláštního právního předpisu.^3a)
(2) Policie potvrdí v souladu s přímo použitelným právním předpisem
Evropských společenství^1) cizinci vstup na území vyznačením otisku
vstupního razítka do jeho cestovního dokladu.
(3) Provádí-li policie hraniční kontrolu na základě mezinárodní smlouvy
mimo území, má tato kontrola a na jejím základě provedené úkony stejné
právní účinky jako hraniční kontrola provedená na území.
§ 5
(1) Podmínky vstupu na území a provádění hraniční kontroly stanoví
přímo použitelný právní předpis Evropských společenství^1).
(2) Při vstupu na území je cizinec při hraniční kontrole povinen
prokázat splnění podmínek stanovených přímo použitelným předpisem
Evropských společenství^1) a dále je na požádání povinen
a) vyplnit a podepsat hraniční průvodku,
b) strpět ověření pravosti cestovního dokladu a ověření své totožnosti
pomocí osobních údajů zapsaných v cestovním dokladu, popřípadě
porovnání biometrických údajů zpracovaných v nosiči dat prostřednictvím
technického zařízení umožňujícího srovnání aktuálně zobrazených
biometrických údajů cizince s biometrickými údaji zpracovanými v nosiči
dat cestovního dokladu, jde-li o cestovní doklad, který obsahuje nosič
dat s biometrickými údaji.
(3) Povinnost předložit cestovní doklad se nevztahuje na cizince, který
je mladší 15 let a je zapsán do cestovního dokladu jiného cizince.
(4) Splnění podmínek podle odstavce 1 a odstavce 2 písm. a) se
nevztahuje na cizince, který je
a) přebírán od orgánu cizího státu podle zvláštního zákona^5),
b) přes území provážen (§ 152), nebo
c) na území předáván podle mezinárodní smlouvy nebo přímo použitelného
právního předpisu Evropských společenství.
(5) Občan Evropské unie a rodinný příslušník občana Evropské unie je
povinen při hraniční kontrole předložit policii cestovní doklad.
Nemá-li občan Evropské unie cestovní doklad nebo nemůže-li si jej
obstarat, policie mu při hraniční kontrole umožní, aby svou totožnost a
skutečnost, že je občanem členského státu Evropské unie, prokázal jiným
dokladem. Nemá-li rodinný příslušník občana Evropské unie cestovní
doklad nebo nemůže-li si jej obstarat, policie mu při hraniční kontrole
umožní, aby svou totožnost a skutečnost, že je rodinným příslušníkem
občana Evropské unie, prokázal jiným dokladem.
(6) Rodinný příslušník občana Evropské unie, který sám není občanem
Evropské unie, je dále povinen při hraniční kontrole policii předložit
vízum opravňující k pobytu na území, vztahuje-li se na něho vízová
povinnost.
§ 6
zrušen
§ 7
zrušen
§ 8
zrušen
§ 9
Odepření vstupu na území
(1) Policie odepře cizinci vstup na území, jestliže
a) nemá platný cestovní doklad,
b) předloží padělaný nebo pozměněný cestovní doklad, vízum nebo
povolení k pobytu,
c) nepředloží vízum, podléhá-li cizinec vízové povinnosti nebo povolení
k pobytu,
d) nepředloží doklady prokazující účel a zabezpečení podmínek pobytu na
území,
e) nemá dostatečné množství prostředků k pobytu na území a k
vycestování z území,
f) je nežádoucí osobou (§ 154),
g) je zařazen do informačního systému vytvořeného státy, které jsou
vázány mezinárodními smlouvami o odstraňování kontrol na společných
hranicích^5a) (dále jen "smluvní stát"), za účelem získání přehledu o
cizincích, jimž nelze umožnit vstup na území smluvních států (dále jen
"informační systém smluvních států"); to neplatí, je-li cizinci uděleno
vízum opravňující pouze k pobytu na území,
h) je důvodné nebezpečí, že by cizinec mohl při svém pobytu na území
ohrozit bezpečnost státu, závažným způsobem narušit veřejný pořádek
nebo ohrozit mezinárodní vztahy České republiky,
i) je důvodné nebezpečí, že by cizinec mohl při svém pobytu na území
jiného smluvního státu ohrozit jeho bezpečnost nebo v něm závažným
způsobem narušit veřejný pořádek anebo ohrozit mezinárodní vztahy
smluvních států, nebo
j) je důvodné podezření, že cizinec trpí nemocí, která je uvedena v
seznamu stanoveném vyhláškou Ministerstva zdravotnictví (§ 182a odst.
1) (dále jen "závažná nemoc").
(2) Cizinci, kterému bylo uděleno vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem
převzetí povolení k dlouhodobému pobytu nebo povolení k trvalému
pobytu, může policie odepřít vstup na území z důvodu uvedeného v
odstavci 1 písm. a), b), f) až j).
(3) Policie odepře vstup na území
a) občanu Evropské unie,
1. nemá-li platný cestovní doklad a nesplňuje-li podmínky podle § 5
odst. 5,
2. předloží-li padělaný nebo pozměněný cestovní doklad nebo povolení k
pobytu,
3. je-li důvodné podezření, že trpí závažnou nemocí,
4. je-li důvodné nebezpečí, že by při svém pobytu na území mohl ohrozit
bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek, nebo
5. je-li zařazen do evidence nežádoucích osob a příslušný orgán, který
uplatnil podnět na zařazení občana Evropské unie do této evidence (§
154 odst. 2), poskytne dodatečné informace, po jejichž vyhodnocení lze
mít za to, že trvá důvodné nebezpečí, že by mohl při svém pobytu na
území ohrozit bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušit veřejný
pořádek,
b) rodinnému příslušníkovi občana Evropské unie, který sám není občanem
Evropské unie,
1. z důvodů uvedených v písmenu a),
2. nepředloží-li vízum, podléhá-li vízové povinnosti, nebo povolení k
pobytu,
3. je-li důvodné nebezpečí, že by mohl ohrozit bezpečnost jiného
smluvního státu nebo v něm závažným způsobem narušit veřejný pořádek,
4. je-li zařazen do informačního systému smluvních států a příslušný
orgán, který rodinného příslušníka do tohoto systému zařadil, poskytne
dodatečné informace, po jejichž vyhodnocení lze mít za to, že trvá
důvodné nebezpečí, že by mohl při svém pobytu na území jiného smluvního
státu ohrozit jeho bezpečnost nebo závažným způsobem narušit veřejný
pořádek.
(4) Policie vydá rozhodnutí o odepření vstupu, jestliže odepře vstup na
území občanu Evropské unie^1b) z důvodů uvedených v odstavci 3 písm.
a). Obdobně policie postupuje i v případě rodinného příslušníka občana
Evropské unie^1b), pokud rodinný příslušník tohoto občana Evropské unie
doprovází nebo pokud rodinný příslušník prokáže, že tento občan
Evropské unie pobývá na území. Rozhodnutí o odepření vstupu se nevydá,
je-li důvodem odepření vstupu pravomocné rozhodnutí soudu o trestu
vyhoštění z území nebo pravomocné rozhodnutí o správním vyhoštění.
(5) Cizinec, kterému byl odepřen vstup na území, je povinen bez
zbytečného odkladu vycestovat zpět do zahraničí, není-li dále stanoveno
jinak.
§ 10
(1) Povinnost cizince, kterému byl odepřen vstup na území, vycestovat
zpět do zahraničí, se nevztahuje na cizince, pokud
a) je bezprostředně ohrožen jeho život z důvodu úrazu nebo náhlého
onemocnění,
b) by mu neposkytnutí neodkladné zdravotní péče způsobilo trvalé
chorobné změny, nebo
c) je mu nezbytné poskytnout v souvislosti s porodem neodkladnou
zdravotní péči.
(2) Vyžaduje-li zdravotní stav cizince, na kterého se podle odstavce 1
nevztahuje povinnost vycestovat, bezodkladný převoz k poskytovateli
zdravotních služeb, zajistí policie jeho dopravu k poskytovateli
zdravotních služeb na území.
(3) Cizinec, na kterého se podle odstavce 1 nevztahuje povinnost
vycestovat, je oprávněn setrvat na území pouze po dobu nezbytně nutnou;
setrvání na území se nepovažuje za pobyt podle tohoto zákona. Pro účely
poskytnutí zdravotní péče a rozsahu oprávnění policie se na takového
cizince hledí jako na cizince zajištěného podle hlavy XI. Je-li cizinec
přijat k poskytnutí zdravotní péče podle odstavce 1 k poskytovateli
zdravotních služeb poskytujícího ústavní péči, může policie upustit od
střežení cizince po dobu jeho hospitalizace.
(4) Policie cizince dopraví na hraniční přechod za účelem jeho
vycestování zpět do zahraničí, jakmile je s ohledem na svůj zdravotní
stav schopen vycestovat.
§ 11
zrušen
§ 11a
zrušen
§ 12
zrušen
§ 13
Prostředky k pobytu na území
(1) Zajištění prostředků k pobytu na území se prokazuje, není-li dále
stanoveno jinak, předložením
a) peněžních prostředků alespoň ve výši
1. 0,5násobku částky existenčního minima stanovené zvláštním právním
předpisem^6) (dále jen "částka existenčního minima") na 1 den pobytu,
jestliže tento pobyt nemá vcelku přesáhnout dobu 30 dnů,
2. 15násobku částky existenčního minima, jestliže má pobyt na území
přesáhnout dobu 30 dnů, s tím, že tato částka se za každý celý měsíc
předpokládaného pobytu na území zvyšuje o 2násobek částky existenčního
minima,
3. 50násobku částky existenčního minima, jestliže se jedná o pobyt za
účelem podnikání, který má vcelku přesáhnout 90 dnů, nebo
b) dokladu potvrzujícího zaplacení služeb spojených s pobytem cizince
na území nebo dokladu potvrzujícího, že služby budou poskytnuty
bezplatně.
(2) Zajištění prostředků k pobytu na území ve výši uvedené v odstavci 1
písm. a), jde-li o pobyt na území delší než 3 měsíce, se prokazuje
a) výpisem z účtu vedeného v bance nebo jiné finanční instituci
znějícím na jméno cizince, ze kterého vyplývá, že cizinec může během
pobytu na území disponovat peněžními prostředky ve výši uvedené v
odstavci 1 písm. a),
b) jiným dokladem o finančním zajištění, ze kterého vyplývá, že cizinec
může disponovat peněžními prostředky ve výši uvedené v odstavci 1 písm.
a) nebo má zajištěnu úhradu nákladů spojených s jeho pobytem na území,
nebo
c) platnou mezinárodně uznávanou platební kartou; na požádání je
cizinec povinen současně předložit výpis z účtu vedeného v bance nebo
jiné finanční instituci, ze kterého vyplývá, že může disponovat
peněžními prostředky ve výši uvedené v odstavci 1 písm. a).
(3) Cizinec, který bude na území studovat, může předložit jako doklad o
zajištění prostředků k pobytu závazek vydaný státním orgánem nebo
právnickou osobou, že zajistí pobyt cizince na území poskytnutím
peněžních prostředků ve výši částky existenčního minima na 1 měsíc
předpokládaného pobytu, nebo doklad o tom, že veškeré náklady spojené s
jeho studiem a pobytem budou uhrazeny přijímací organizací (školou).
Pokud částka v závazku této výše nedosahuje, je cizinec povinen
předložit doklad o vlastnictví peněžních prostředků ve výši rozdílu
mezi částkou existenčního minima a závazkem na dobu předpokládaného
pobytu, nejvýše však 6násobek částky existenčního minima. Doklad o
zajištění prostředků k pobytu lze nahradit rozhodnutím či smlouvou o
přidělení grantu získaného na základě mezinárodní smlouvy, kterou je
Česká republika vázána.
(4) Cizinec, který nedosáhl věku 18 let, je povinen prokázat zajištění
prostředků k pobytu podle odstavce 1 v poloviční výši.
§ 14
Hraniční průvodka
Hraniční průvodkou se rozumí evidenční doklad obsahující údaje o jménu
a příjmení, dnu, měsíci a roku narození cizince a spolucestujících
cizinců mladších 15 let, o sérii a číslu cestovního dokladu cizince,
jeho státním občanství a pohlaví. Hraniční průvodka dále obsahuje číslo
víza, tovární značku vozidla, s nímž vstupuje na území, mezinárodní
poznávací značku a státní poznávací značku tohoto vozidla a jeho barvu,
datum a místo vstupu na území a datum vycestování z území, účel a místo
pobytu na území.
§ 15
Pozvání
(1) Rozsah údajů uvedených v pozvání k pobytu cizince na území, který
nepřesáhne dobu 3 měsíců, stanoví přímo použitelný právní předpis
Evropských společenství^27).
(2) V pozvání k pobytu cizince na území delšímu než 3 měsíce se zvoucí
osoba zavazuje, že uhradí náklady
a) spojené s obživou cizince po dobu pobytu na území až do vycestování
z území,
b) spojené s ubytováním cizince po dobu pobytu na území až do
vycestování z území,
c) spojené s poskytnutím zdravotních služeb po dobu pobytu na území až
do vycestování z území, případně též s převozem nemocného nebo ostatků
zemřelého,
d) spojené s pobytem zajištěného cizince na území a jeho vycestováním z
území.
§ 15a
(1) Rodinným příslušníkem občana Evropské unie^1b) se pro účely tohoto
zákona rozumí jeho
a) manžel,
b) rodič, jde-li o občana Evropské unie^1b) mladšího 21 let, kterého
vyživuje a se kterým žije ve společné domácnosti,
c) dítě mladší 21 let nebo takové dítě manžela občana Evropské unie a
d) nezaopatřený přímý příbuzný ve vzestupné nebo sestupné linii nebo
takový příbuzný manžela občana Evropské unie.
(2) Za nezaopatřenou osobu se podle odstavce 1 písm. d) se považuje
občanem Evropské unie nebo jeho manželem vyživovaný cizinec, který
a) se nejdéle do 26 let věku soustavně připravuje na budoucí povolání,
b) se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat
výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, anebo
c) z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopen
vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.
(3) Ustanovení tohoto zákona, týkající se rodinného příslušníka občana
Evropské unie, se obdobně použijí i na cizince, který hodnověrným
způsobem doloží, že
a) je příbuzným občana Evropské unie neuvedeným v odstavci 1, pokud
1. ve státě, jehož je občanem, nebo ve státě, ve kterém měl povolen
trvalý či dlouhodobý pobyt, žil s občanem Evropské unie ve společné
domácnosti,
2. je občanem Evropské unie vyživovaný, nebo
3. se o sebe z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu
nedokáže sám postarat bez osobní péče občana Evropské unie, anebo
b) má s občanem Evropské unie trvalý vztah obdobný vztahu rodinnému a
žije s ním ve společné domácnosti.
(4) Ustanovení tohoto zákona týkající se rodinného příslušníka občana
Evropské unie se použijí i na cizince, který je rodinným příslušníkem
státního občana České republiky^1a).
HLAVA III
PŘECHODNÝ POBYT NA ÚZEMÍ
Díl 1
Přechodný pobyt na území
§ 16
(1) Cizinec pobývá na území přechodně
a) po překročení státních hranic České republiky a po ukončení hraniční
kontroly, nebyl-li mu v rámci hraniční kontroly policií odepřen vstup
na území,
b) po překročení státních hranic, není-li hraniční kontrola prováděna,
nebo
c) ode dne narození na území, za podmínek stanovených tímto zákonem (§
88).
(2) Přechodný pobyt podle odstavce 1 písm. a) počíná dnem a hodinou
překročení státních hranic České republiky, je-li hraniční kontrola
prováděna mimo území, nebo dnem a hodinou ukončení hraniční kontroly,
je-li tato prováděna na státních hranicích České republiky nebo po
překročení těchto hranic.
§ 17
Cizinec může pobývat na území přechodně
a) bez víza,
b) na základě krátkodobého víza uděleného podle přímo použitelného
právního předpisu Evropských společenství^27),
c) na základě dlouhodobého víza, povolení k dlouhodobému pobytu nebo
povolení k přechodnému pobytu, nebo
d) na základě výjezdního příkazu.
§ 17a
zrušen
§ 17b
Dlouhodobé vízum
Dlouhodobým vízem je vízum k pobytu nad 90 dnů.
Díl 2
Přechodný pobyt na území bez víza
§ 18
Cizinec může pobývat na území přechodně bez víza,
a) stanoví-li tak přímo použitelný právní předpis Evropských
společenství^6a) a není-li v souladu s tímto právním předpisem
mezinárodní smlouvou nebo nařízením vlády [§ 181 písm. a)] stanoveno
jinak,
b) stanoví-li tak v souladu s přímo použitelným právním předpisem
Evropských společenství^6a) mezinárodní smlouva nebo vláda svým
nařízením [§ 181 písm. b)],
c) je-li občanem Evropské unie,^1b)
d) je-li
1. ve výkonu zabezpečovací detence, vazby nebo ve výkonu trestu odnětí
svobody; tento cizinec současně může po dobu tohoto výkonu pobývat na
území i bez cestovního dokladu,
2. umístěn v policejní cele^7) nebo v zařízení pro zajištění cizinců
(dále jen "zařízení") (§ 130); tento cizinec současně může po dobu
tohoto umístění pobývat na území i bez cestovního dokladu,
3. mladší 15 let po dobu hospitalizace, pokud přicestoval s jiným
cizincem, v jehož cestovním dokladu je zapsán, a tento cizinec
vycestoval z území; cizinec mladší 15 let může po dobu hospitalizace
pobývat na území i bez cestovního dokladu, anebo
4. jako nezletilé dítě na základě předběžného opatření příslušného
orgánu umístěn do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc^28)
anebo do ústavu pro péči o děti nebo na základě předběžného opatření
příslušného orgánu nebo rozhodnutí příslušného orgánu sociálně-právní
ochrany dětí svěřen do péče fyzické osoby,
5. držitelem dokladu o povolení k pobytu na území jiného smluvního
státu a doba pobytu na území nepřekročí 3 měsíce,
6. žákem, který není státním příslušníkem členského státu Evropské
unie, ale který má bydliště v jiném členském státě Evropské unie a
cestuje na školní výlet v rámci Evropské unie jako člen skupiny žáků,
doprovázené učitelem, a je uveden na seznamu žáků vydaném školou na
jednotném formuláři^7b), v němž se uvede totožnost žáků, účel a délka
jejich pobytu anebo průjezdu,
7. rodinným příslušníkem občana Evropské unie, který sám není občanem
Evropské unie, držitelem pobytové karty rodinného příslušníka občana
Evropské unie nebo průkazu trvalého pobytu na území jiného členského
státu Evropské unie a doba pobytu na území nepřekročí 3 měsíce, nebo
e) je-li rodinným příslušníkem občana Evropské unie, jehož krátkodobé
vízum pozbylo platnost, pokud na území pobývá s občanem Evropské unie a
doba pobytu na území nepřekročí 3 měsíce.
§ 19
Ukončení přechodného pobytu na území, k němuž se vízum nevyžaduje, a
zánik tohoto pobytu
(1) Pobyt cizince na území, k němuž se vízum nevyžaduje, policie
ukončí, jestliže cizinec
a) úmyslně závažným způsobem narušil veřejný pořádek,
b) poruší povinnost stanovenou tímto zákonem,
c) pobývá na území bez platného cestovního dokladu, pokud k tomu není
oprávněn podle tohoto zákona nebo při pobytové kontrole policie zjistí
skutečnost podle § 9 odst. 1 písm. b), f), g), h), i) nebo j),
d) na žádost policie neprokáže zajištění prostředků k pobytu na území
(§ 13) nebo nepředloží ověřené pozvání (§ 15 a 180), nebo
e) na území pobývá na cestovní doklad, který byl orgánem státu, který
jej vydal, prohlášen za neplatný nebo odcizený,
za podmínky, že důsledky budou přiměřené důvodu pro ukončení pobytu.
Při posuzování přiměřenosti policie přihlíží zejména k dopadům ukončení
pobytu do soukromého a rodinného života cizince.
(2) Pobyt cizince na území, k němuž se vízum nevyžaduje, zaniká,
jestliže cizinec na území pobývá v rozporu s mezinárodní smlouvou nebo
nařízením vlády vydaným podle § 181.
(3) Policie ukončí pobyt podle odstavce 1 udělením výjezdního příkazu.
Výjezdní příkaz policie udělí i v případě zániku pobytu podle odstavce
2. Cizinec je povinen vycestovat z území v době stanovené výjezdním
příkazem, není-li zahájeno řízení o vyhoštění cizince z území podle
tohoto zákona (dále jen "správní vyhoštění").
Díl 3
Přechodný pobyt na území na krátkodobá víza
nadpis vypuštěn
§ 20
(1) Podmínky udělování krátkodobého víza, důvody jeho neudělení,
podmínky prodloužení doby pobytu na krátkodobé vízum a důvody zrušení
jeho platnosti stanoví přímo použitelný právní předpis Evropských
společenství^27). O důvodech neudělení krátkodobého víza nebo zrušení
jeho platnosti je cizinec informován na jednotném formuláři^27).
(2) Krátkodobé vízum na hraničním přechodu uděluje a do cestovního
dokladu vyznačuje policie.
(3) Žádost o prodloužení doby pobytu na území na krátkodobé vízum
podává cizinec policii.
(4) Rodinný příslušník občana Evropské unie^1b), který sám není občanem
Evropské unie a na území hodlá cestovat společně s tímto občanem
Evropské unie nebo cestovat za tímto občanem, který již na území
pobývá, je oprávněn podat žádost o udělení krátkodobého víza také na
hraničním přechodu.
(5) Rodinnému příslušníkovi občana Evropské unie^1b), který sám není
občanem Evropské unie a na území hodlá cestovat společně s tímto
občanem Evropské unie nebo cestovat za tímto občanem, který již na
území pobývá, se krátkodobé vízum neudělí, jestliže
a) předloží padělaný nebo pozměněný cestovní doklad,
b) je důvodné podezření, že trpí závažnou nemocí,
c) je důvodné nebezpečí, že by při pobytu na území mohl ohrozit
bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek,
d) je zařazen do informačního systému smluvních států a příslušný
orgán, který rodinného příslušníka do tohoto systému zařadil, poskytne
dodatečné informace, po jejichž vyhodnocení lze mít za to, že trvá
důvodné nebezpečí, že by mohl při pobytu na území jiného smluvního
státu ohrozit jeho bezpečnost nebo závažným způsobem narušit veřejný
pořádek, nebo
e) se dopustil obcházení tohoto zákona s cílem získat vízum k pobytu na
území, zejména pokud účelově uzavřel manželství.
(6) Zastupitelský úřad písemně informuje rodinného příslušníka občana
Evropské unie, který sám není občanem Evropské unie a na území hodlá
cestovat společně s tímto občanem Evropské unie nebo cestovat za tímto
občanem, který již na území pobývá, o důvodech neudělení víza a o jeho
oprávnění požádat ve lhůtě do 15 dnů ode dne doručení oznámení o
neudělení víza Ministerstvo zahraničních věcí o nové posouzení důvodů
neudělení víza (§ 180e) a následné možnosti přezkoumání důvodů
neudělení víza soudem. V případě neudělení víza na hraničním přechodu
informace o oprávnění požádat o nové posouzení důvodů neudělení víza
ministerstvo (§ 180e) a následné možnosti přezkoumání důvodů neudělení
víza soudem sděluje policie.
§ 21
zrušen
nadpis vypuštěn
§ 22
zrušen
§ 23
zrušen
nadpis vypuštěn
§ 24
zrušen
§ 25
zrušen
nadpis vypuštěn
§ 26
zrušen
§ 26a
zrušen
§ 27
zrušen
§ 28
zrušen
§ 29
zrušen
nadpis vypuštěn
§ 29a
zrušen
§ 29b
zrušen
Díl 4
Přechodný pobyt na území na dlouhodobé vízum nebo na povolení k
dlouhodobému pobytu
Oddíl 1
Vízum k pobytu nad 90 dnů
§ 30
(1) Vízum k pobytu nad 90 dnů uděluje ministerstvo na žádost cizince,
který hodlá pobývat na území za účelem vyžadujícím pobyt na území delší
než 3 měsíce. Vízum k pobytu nad 90 dnů nelze udělit za účelem
zaměstnání.
(2) Vízum k pobytu nad 90 dnů se dále uděluje cizinci za účelem
převzetí povolení k trvalému pobytu, povolení k dlouhodobému pobytu za
účelem společného soužití rodiny, studia nebo vědeckého výzkumu,
povolení k dlouhodobému pobytu vydaného podle § 42 odst. 3, § 42g anebo
§ 42i nebo za účelem podání žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu
vydávaného Ministerstvem zahraničních věcí (§ 49).
(3) Vízum podle odstavců 1 a 2 se uděluje s dobou platnosti na 6
měsíců.
(4) Vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem převzetí povolení k
dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny, studia nebo
vědeckého výzkumu, povolení k dlouhodobému pobytu vydaného podle § 42
odst. 3, § 42g anebo § 42i nebo povolení k trvalému pobytu opravňuje
cizince k pobytu na území po dobu 60 dnů. Vízum k pobytu nad 90 dnů za
účelem podání žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu vydávaného
Ministerstvem zahraničních věcí opravňuje k pobytu po dobu 30
pracovních dnů. V případě, že převzetí povolení podle věty první nebo
podání žádosti podle věty druhé brání důvody na vůli cizince nezávislé,
považuje se doba pobytu po vstupu cizince na území za prodlouženou až
do doby, než tyto důvody pominou. Cizinec je povinen po zániku důvodů
podle věty třetí tyto důvody neprodleně oznámit ministerstvu, jde-li o
vízum udělené za účelem převzetí povolení k dlouhodobému pobytu za
účelem společného soužití rodiny, studia nebo vědeckého výzkumu,
povolení k dlouhodobému pobytu vydaného podle § 42 odst. 3, § 42g anebo
§ 42i nebo povolení k trvalému pobytu, nebo Ministerstvu zahraničních
věcí, jde-li o vízum udělené za účelem podání žádosti o povolení k
dlouhodobému pobytu vydávaného tímto ministerstvem.
(5) Žádost o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem výzkumu je na
území oprávněn podat cizinec, který je držitelem povolení k
dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu na území jiného
členského státu Evropské unie^29), pokud plnění účelu tohoto pobytu
vyžaduje pobyt cizince na území delší než 3 měsíce.
§ 31
Náležitosti žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů
(1) K žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů je cizinec povinen
předložit
a) cestovní doklad,
b) doklad potvrzující účel pobytu na území,
c) prostředky k pobytu na území (§ 13),
d) doklad o zajištění ubytování po dobu pobytu na území,
e) fotografie; to neplatí, pokud bude pořizován obrazový záznam
cizince.
(2) K žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem výzkumu je
cizinec, který je držitelem povolení k pobytu za účelem vědeckého
výzkumu na území jiného členského státu Evropské unie^29), povinen
předložit
a) dohodu o hostování uzavřenou s výzkumnou organizací, která má sídlo
na území tohoto členského státu,
b) náležitosti podle odstavce 1 písm. a) a e),
c) písemné vyjádření výzkumné organizace (§ 42f odst. 1) o účelu jeho
pobytu na území a
d) na požádání doklady uvedené v odstavci 4.
(3) K žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem podnikání je
cizinec povinen předložit náležitosti podle odstavce 1 písm. a), c) až
e) a doklad o zápisu do příslušného rejstříku, seznamu nebo
evidence^30).
(4) K žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů je cizinec na požádání
dále povinen předložit
a) doklad obdobný výpisu z evidence Rejstříku trestů jako podklad k
posouzení trestní zachovalosti (§ 174) vydaného státem, jehož je
cizinec státním občanem, jakož i státy, v nichž cizinec pobýval v
posledních 3 letech nepřetržitě po dobu delší než 6 měsíců, nebo čestné
prohlášení v případě, že tento stát takový doklad nevydává; doklad
nelze vyžadovat od cizince mladšího 15 let,
b) lékařskou zprávu, že netrpí závažnou nemocí; o předložení lékařské
zprávy lze požádat pouze v případě důvodného podezření, že závažnou
nemocí trpí.
(5) Povinnost předložit k žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů
prostředky k pobytu na území podle odstavce 1 písm. c) se nevztahuje na
manžela azylanta nebo osoby požívající doplňkové ochrany podle
zvláštního právního předpisu^2), jehož manželství s azylantem nebo
osobou požívající doplňkové ochrany vzniklo před vstupem na území, na
nezletilé dítě azylanta nebo osoby požívající doplňkové ochrany nebo na
nezletilé dítě manžela azylanta nebo osoby požívající doplňkové
ochrany. Namísto cestovního dokladu podle odstavce 1 písm. a) jsou
cizinci uvedení ve větě první k žádosti o udělení víza k pobytu nad 90
dnů oprávněni předložit i jiný doklad vydaný státem, jehož jsou občanem
nebo v němž pobývají, z něhož lze zjistit údaje o jejich totožnosti a
občanství.
(6) Dokladem o zajištění ubytování podle odstavce 1 písm. d) se rozumí
doklad o vlastnictví bytu nebo domu, doklad o oprávněnosti užívání bytu
anebo domu nebo písemné potvrzení osoby, která je vlastníkem nebo
oprávněným uživatelem bytu nebo domu, s jejím úředně ověřeným podpisem,
kterým je cizinci udělen souhlas s ubytováním. Ubytování může být
zajištěno pouze v objektu, který je podle zvláštního právního
předpisu^31) označen číslem popisným nebo evidenčním, popřípadě
orientačním číslem, a je podle stavebního zákona určen pro bydlení,
ubytování nebo rekreaci. Pokud je písemné potvrzení o souhlasu podle
věty první podáváno elektronicky, musí být podepsáno uznávaným
elektronickým podpisem; to neplatí, je-li potvrzení dodáno
prostřednictvím datové schránky.
(7) Před vyznačením víza k pobytu nad 90 dnů je cizinec povinen
předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na
území, které odpovídá podmínkám uvedeným v § 180j. Současně je povinen
na požádání předložit doklad o zaplacení pojistného, uvedeného na
dokladu o cestovním zdravotním pojištění. To neplatí, jde-li o případy
uvedené v § 180j odst. 4.
§ 32
zrušen
§ 33
Vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území
(1) Ministerstvo udělí vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění
pobytu na území cizinci,
a) kterému ve vycestování z území brání překážka na jeho vůli nezávislá
nebo jsou-li splněny podmínky podle § 179 odst. 5,
b) který je svědkem nebo poškozeným v trestním řízení a jeho účast na
řízení je nezbytná,
c) který v době platnosti oprávnění k pobytu, jehož platnost nelze
prodloužit, požádal na území o vydání povolení k trvalému pobytu, pokud
je k tomu podle § 69 oprávněn a o této žádosti nebylo rozhodnuto v době
platnosti oprávnění k pobytu cizince na území, nebo
d) který podal žalobu proti rozhodnutí ministerstva, kterým byla
zrušena platnost víza k pobytu nad 90 dnů nebo povolení k dlouhodobému
pobytu anebo byla zamítnuta žádost o prodloužení platnosti povolení k
dlouhodobému pobytu nebo žádost o povolení k trvalému pobytu, za
podmínky, že současně podal návrh na přiznání odkladného účinku této
žaloby.
(2) Žádost o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu
na území podle odstavce 1 se podává na území ministerstvu.
(3) Ministerstvo dále udělí vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění
pobytu na území cizinci, jehož vycestování z území není možné (§ 120a).
(4) Vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území
vyznačuje do cestovního dokladu ministerstvo.
(5) Dobu platnosti víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na
území ministerstvo stanoví na dobu nezbytně nutnou, nejdéle však na
dobu 6 měsíců.
(6) Cizinec, kterému bylo uděleno vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem
strpění pobytu na území z důvodu podle odstavce 1 písm. a), je povinen
na požádání ministerstva prokázat, že překážka vycestování z území
trvá; brání-li tomuto prokázání překážka na vůli cizince nezávislá, lze
prokázání nahradit čestným prohlášením.
§ 34
Náležitosti žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem
strpění pobytu na území
K žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu
na území je cizinec povinen předložit
a) cestovní doklad, je-li jeho držitelem a neuplynula-li doba platnosti
cestovního dokladu,
b) ověřenou kopii dokladu potvrzujícího existenci důvodu podle § 33
odst. 1 písm. a); nemůže-li předložit takový doklad z důvodů na jeho
vůli nezávislých, lze tento doklad nahradit čestným prohlášením,
c) fotografie,
d) doklad potvrzující existenci důvodu podle § 33 odst. 1 písm. b),
e) doklad o cestovním zdravotním pojištění, které odpovídá podmínkám
uvedeným v § 180j a na požádání doklad o zaplacení pojistného,
uvedeného na dokladu o cestovním zdravotním pojištění, jde-li o cizince
podle § 33 odst. 1 písm. c); to neplatí, jde-li o případy uvedené v §
180j odst. 4,
f) doklad o podání žaloby a návrhu na přiznání odkladného účinku této
žaloby, jde-li o cizince podle § 33 odst. 1 písm. d).
nadpis vypuštěn
§ 35
Prodloužení doby pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů
(1) Dobu pobytu na území, která je kratší než doba platnosti víza k
pobytu nad 90 dnů, ministerstvo na žádost cizince opakovaně prodlouží
za podmínky, že trvá stejný účel, pro který bylo vízum uděleno, nejdéle
však do doby skončení platnosti tohoto víza.
(2) K žádosti o prodloužení doby pobytu na území na vízum k pobytu nad
90 dnů je cizinec povinen předložit náležitosti podle § 31 odst. 1
písm. a) až d) a na požádání náležitost podle § 31 odst. 4 písm. b).
Dále je cizinec povinen předložit doklad o cestovním zdravotním
pojištění po dobu pobytu na území, které odpovídá podmínkám uvedeným v
§ 180j. Současně je na požádání povinen předložit doklad o zaplacení
pojistného, uvedeného na dokladu o cestovním zdravotním pojištění.
Povinnost předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu
pobytu na území neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180j odst. 4.
Cizinec je dále povinen na žádost ministerstva předložit v případě
změny podoby i fotografie.
(3) Dobu pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů nelze prodloužit,
pokud ministerstvo shledá důvod pro zahájení řízení o zrušení platnosti
tohoto víza (§ 37).
§ 36
Prodloužení doby platnosti víza a doby pobytu na území na vízum k
pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území
(1) K žádosti o prodloužení doby platnosti víza a doby pobytu na vízum
k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území je cizinec
povinen předložit náležitosti podle § 34 písm. a), b), d) a e) a v
případě změny podoby na žádost ministerstva i fotografie.
(2) Cizinec, kterému bylo uděleno vízum podle § 33 odst. 3, je povinen
k žádosti o prodloužení doby platnosti víza a doby pobytu na vízum k
pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území předložit
náležitost podle § 34 písm. a), sdělit nebo doložit skutečnosti
prokazující trvání důvodů znemožňujících vycestování a v případě změny
podoby na žádost ministerstva předložit i fotografie.
(3) Dobu platnosti víza a dobu pobytu na území na vízum k pobytu nad 90
dnů za účelem strpění pobytu na území nelze prodloužit, pokud
ministerstvo shledá důvod pro zahájení řízení o zrušení platnosti
tohoto víza (§ 38).
§ 37
Zrušení platnosti víza k pobytu nad 90 dnů
(1) Ministerstvo zruší platnost víza k pobytu nad 90 dnů, jestliže
cizinec
a) byl pravomocně odsouzen za spáchání úmyslného trestného činu,
b) neplní účel, pro který bylo vízum uděleno, nebo
c) o zrušení platnosti víza požádá.
(2) Ministerstvo dále zruší platnost víza k pobytu nad 90 dnů, jestliže
a) cizinec v žádosti o udělení víza uvedl nepravdivé údaje nebo k
žádosti předložil padělané anebo pozměněné doklady nebo doklady, v
nichž uvedené údaje podstatné pro posouzení žádosti neodpovídají
skutečnosti,
b) cizinec přestal splňovat některou z podmínek pro udělení víza,
c) policie při pobytové kontrole [§ 167 písm. d)] zjistí skutečnost
podle § 9 odst. 1 písm. a) nebo b) a
1. cizinec ve lhůtě stanovené policií nepředloží potvrzení o tom, že
požádal o vydání nového cestovního dokladu, nebo
2. ačkoli je důvod pro vydání cizineckého pasu nebo cestovního průkazu
totožnosti, cizinec o vydání tohoto cestovního dokladu nepožádá,
d) cestovní doklad cizince byl orgánem státu, který jej vydal,
prohlášen za neplatný nebo odcizený a cizinec nepředloží potvrzení
podle písmene c) bodu 1 nebo z důvodu podle písmene c) bodu 2,
e) cizinec nesplnil povinnost podle § 88 odst. 2,
f) jiný stát Evropské unie nebo smluvní stát uplatňující společný
postup ve věci vyhošťování rozhodl o vyhoštění cizince ze svého
území^9a) z důvodu odsouzení cizince k trestu odnětí svobody v délce
nejméně 1 rok anebo pro důvodné podezření, že spáchal závažnou trestnou
činnost nebo takovou činnost připravuje na území některého státu
Evropské unie nebo smluvního státu uplatňujícího společný postup ve
věci vyhošťování, a dále z důvodů porušení právních předpisů
upravujících vstup a pobyt cizinců na jejich území, anebo
g) cizinec při pobytové kontrole nepředloží doklad o cestovním
zdravotním pojištění, které odpovídá podmínkám uvedeným v § 180i nebo §
180j, a to ani ve lhůtě stanovené policií; to neplatí, jde-li o případy
uvedené v § 180j odst. 4,
za podmínky, že důsledky tohoto rozhodnutí budou přiměřené důvodu pro
zrušení platnosti víza. Při posuzování přiměřenosti ministerstvo
přihlíží zejména k dopadům tohoto rozhodnutí do soukromého a rodinného
života cizince.
(3) Ministerstvo v rozhodnutí, kterým zruší platnost víza k pobytu nad
90 dnů, stanoví lhůtu k vycestování z území a udělí cizinci výjezdní
příkaz; cizinec je povinen ve stanovené lhůtě z území vycestovat.
§ 38
Zrušení platnosti víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na
území
(1) Cizinec je povinen požádat o zrušení platnosti víza k pobytu nad 90
dnů za účelem strpění pobytu na území uděleného z důvodu podle § 33
odst. 1 písm. a) nejpozději do 3 dnů po zániku překážky vycestování a u
víza uděleného podle § 33 odst. 3 nejpozději do 5 dnů po zániku důvodů
znemožňujících vycestování.
(2) Ministerstvo zruší platnost víza k pobytu nad 90 dnů za účelem
strpění pobytu na území, jestliže pominuly důvody, pro které bylo toto
vízum uděleno, a cizinec nepožádal o zrušení platnosti víza ve lhůtě
podle předchozího odstavce anebo bylo-li vízum uděleno podle § 33 odst.
1 písm. d) a soud žalobě nepřiznal odkladný účinek.
(3) Ministerstvo v rozhodnutí o zrušení platnosti víza k pobytu nad 90
dnů za účelem strpění pobytu na území stanoví lhůtu k vycestování z
území a udělí cizinci výjezdní příkaz; cizinec je povinen ve stanovené
lhůtě z území vycestovat.
§ 39
zrušen
Oddíl 2
Přechodný pobyt na území na diplomatické vízum a zvláštní vízum
§ 40
(1) Diplomatickým vízem se rozumí vízum k pobytu nad 90 dnů udělené
cizinci na základě oficiální žádosti a označené jako "Diplomatické
vízum". Diplomatické vízum lze vyznačit do diplomatického pasu nebo
jiného cestovního dokladu cizince, který požívá příslušných výsad a
imunit.
(2) Zvláštním vízem se rozumí vízum k pobytu nad 90 dnů, udělené
cizinci na základě oficiální žádosti a označené jako "Zvláštní vízum".
Zvláštní vízum lze vyznačit do služebního pasu nebo jiného cestovního
dokladu cizince, který požívá příslušných výsad a imunit.
(3) K žádosti o udělení diplomatického nebo zvláštního víza je cizinec
povinen předložit cestovní doklad a fotografie. Před vyznačením víza je
cizinec povinen na požádání předložit doklad o cestovním zdravotním
pojištění po dobu pobytu na území, které odpovídá podmínkám uvedeným v
§ 180j; na požádání je cizinec současně povinen předložit doklad o
zaplacení pojistného uvedeného na dokladu o cestovním zdravotním
pojištění. Věta druhá se nepoužije, jde-li o případy uvedené v § 180j
odst. 4.
(4) Diplomatické vízum a zvláštní vízum uděluje zastupitelský úřad.
§ 41
Prohlášení neplatnosti diplomatického víza a zvláštního víza
Diplomatické vízum nebo zvláštní vízum prohlašuje za neplatné
Ministerstvo zahraničních věcí.
Oddíl 3
Přechodný pobyt na území na základě povolení k dlouhodobému pobytu
§ 42
Povolení k dlouhodobému pobytu
(1) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu je oprávněn podat cizinec,
který na území pobývá na vízum k pobytu nad 90 dnů, hodlá na území
přechodně pobývat po dobu delší než 6 měsíců a trvá-li stejný účel
pobytu.
(2) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu je dále oprávněn podat
cizinec, který na území pobýval na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem
strpění pobytu podle § 33 odst. 1 písm. a) až c) nebo § 33 odst. 3 a
následně na území pobývá na povolení k dlouhodobému pobytu za účelem
strpění pobytu vydaného podle § 43, pobývá-li na území nepřetržitě po
dobu nejméně 3 let.
(3) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu je dále oprávněn podat
manžel, nezletilé nebo zletilé nezaopatřené dítě manžela nebo takové
dítě cizince, který žádá o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za
účelem vědeckého výzkumu nebo již za tímto účelem na území pobývá (dále
jen "rodinný příslušník výzkumného pracovníka"). K žádosti je rodinný
příslušník výzkumného pracovníka povinen předložit náležitosti uvedené
v § 31 odst. 1 písm. a), c) až e) a prokázat, že je rodinným
příslušníkem výzkumného pracovníka; na požádání je dále povinen
předložit náležitosti uvedené v § 31 odst. 4. Před vyznačením víza k
pobytu nad 90 dnů za účelem převzetí povolení k dlouhodobému pobytu je
rodinný příslušník výzkumného pracovníka povinen předložit doklad o
cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území, které odpovídá
podmínkám uvedeným v § 180j. Současně je povinen na požádání předložit
doklad o zaplacení pojistného uvedeného na dokladu o cestovním
zdravotním pojištění. To neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180j
odst. 4.
(4) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu je dále oprávněn podat
cizinec, který na území pobývá jako člen personálu zastupitelského
úřadu cizího státu nebo mezinárodní vládní organizace akreditované v
České republice anebo jako jeho rodinný příslušník registrovaný
Ministerstvem zahraničních věcí.
(5) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu podle odstavce 1, 2 nebo 4
se podává ministerstvu a žádost o povolení k dlouhodobému pobytu podle
odstavce 3 se podává na zastupitelském úřadu na úředním tiskopisu.
Podat žádost o povolení k dlouhodobému pobytu ministerstvu je dále
oprávněn rodinný příslušník výzkumného pracovníka, který je držitelem
víza k pobytu nad 90 dnů. V žádosti je cizinec povinen uvést údaje v
rozsahu žádosti o povolení k trvalému pobytu.
(6) Cizinec je oprávněn pobývat na území po dobu uvedenou v průkazu o
povolení k pobytu, není-li dále stanoveno jinak.
§ 42a
Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny na
území
(1) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného
soužití rodiny na území^9c) (dále jen "společné soužití rodiny") je
oprávněn podat cizinec, který je
a) manželem cizince s povoleným pobytem,
b) nezletilým nebo zletilým nezaopatřeným dítětem cizince s povoleným
pobytem,
c) nezletilým nebo zletilým nezaopatřeným dítětem manžela cizince s
povoleným pobytem,
d) nezletilým cizincem, který byl cizinci s povoleným pobytem na území
nebo jeho manželu rozhodnutím příslušného orgánu svěřen do náhradní
rodinné péče, nebo který byl cizincem s povoleným pobytem na území nebo
jeho manželem osvojen anebo jehož poručníkem nebo manželem jeho
poručníka je cizinec s povoleným pobytem na území, pokud se bude péče o
nezletilého cizince vykonávat na území,
e) rodičem nezletilého cizince, kterému byl udělen azyl podle
zvláštního právního předpisu^2); nemá-li tento nezletilý cizinec
rodiče, je oprávněn žádost podat jiný jeho přímý příbuzný ve vzestupné
linii, a není-li takového příbuzného, je žádost oprávněn podat poručník
nezletilého cizince,
f) osamělým cizincem starším 65 let nebo bez ohledu na věk cizincem,
který se o sebe nedokáže ze zdravotních důvodů sám postarat, jde-li o
sloučení rodiny s rodičem nebo dítětem s povoleným pobytem na území.
(2) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného
soužití rodiny je dále oprávněn podat cizinec, který před vstupem na
území pobýval na území jiného členského státu Evropské unie jako
rodinný příslušník držitele povolení k dlouhodobému pobytu za účelem
výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci^32) (dále jen „modrá
karta“). Žádost je cizinec povinen podat ve lhůtě do 1 měsíce ode dne
vstupu na území.
(3) Cizinec podle odstavce 1, kterému byl na území povolen pobyt nebo
udělen azyl, se pro účely tohoto zákona považuje za nositele oprávnění
ke sloučení rodiny.
(4) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného
soužití rodiny podává cizinec na zastupitelském úřadu.
(5) V průběhu pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů nebo na
povolení k dlouhodobému pobytu vydané za jiným účelem může cizinec
žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití
rodiny podat na území ministerstvu.
(6) Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny
se cizinci udělí, jestliže
a) cizinec, se kterým má být umožněno společné soužití rodiny, je
držitelem povolení k dlouhodobému pobytu nebo povolení k trvalému
pobytu a pobývá na území po dobu nejméně 15 měsíců; jde-li o sloučení
manželů, současně musí každý z nich dosáhnout věku 20 let,
b) cizinec, se kterým má být umožněno společné soužití rodiny, pobývá
na území po dobu nejméně 6 měsíců a je držitelem povolení vydaného
podle § 42g,
c) manželu, se kterým má být umožněno společné soužití rodiny, byl
udělen azyl podle zvláštního právního předpisu^2), pokud manželství
vzniklo před jeho vstupem na území,
d) nezletilému cizinci, se kterým má být umožněno společné soužití
rodiny, byl udělen azyl podle zvláštního právního předpisu^2),
e) jde o cizince podle odstavce 1 písm. d) nebo f), nebo
f) cizinec, se kterým má být umožněno společné soužití rodiny, je
držitelem modré karty.
(7) V případě polygamního manželství nelze povolení k dlouhodobému
pobytu za účelem společného soužití rodiny vydat cizinci, jehož manžel
je nositelem oprávnění ke sloučení rodiny a již na území s jinou
manželkou pobývá.
§ 42b
Náležitosti k žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem
společného soužití rodiny
(1) K žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem
společného soužití rodiny je cizinec povinen předložit
a) náležitosti uvedené v § 31 odst. 1 písm. a), d) a e),
b) doklad potvrzující příbuzenský vztah; jde-li o žádost o vydání
povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny s
nositelem oprávnění ke sloučení rodiny, kterému byl udělen azyl podle
zvláštního právního předpisu^2), lze příbuzenský vztah prokázat i jiným
věrohodným způsobem, není-li předložení dokladu možné,
c) souhlas rodiče, popřípadě jiného zákonného zástupce nebo poručníka s
pobytem dítěte na území, pokud nejde o společné soužití rodiny s tímto
rodičem, zákonným zástupcem nebo poručníkem; to neplatí, pokud cizinec
prokáže, že tento doklad nemůže z důvodů na jeho vůli nezávislých
předložit nebo pokud již dítě pobývá na území,
d) doklad prokazující, že úhrnný měsíční příjem rodiny po sloučení
nebude nižší než součet
1. částek životních minim^9d) členů rodiny a
2. nejvyšší částky normativních nákladů na bydlení stanovených pro
účely příspěvku na bydlení zvláštním právním předpisem^9e) nebo částky,
kterou cizinec věrohodně prokáže jako částku skutečných odůvodněných
nákladů vynakládaných na bydlení rodiny.
Za příjem se považuje příjem započitatelný podle zákona o životním a
existenčním minimu, s výjimkou jednorázového příjmu, přídavku na dítě,
podpory v nezaměstnanosti, podpory při rekvalifikaci a dávek v systému
pomoci v hmotné nouzi; pro účely výpočtu příjmu se § 8 odst. 2 až 4
zákona o životním a existenčním minimu nepoužije.
(2) K žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem
společného soužití rodiny je cizinec, který pobýval jako rodinný
příslušník držitele modré karty v jiném členském státě Evropské
unie^32), dále povinen předložit doklad o oprávnění k pobytu, který mu
jako rodinnému příslušníkovi držitele modré karty vydal jiný členský
stát Evropské unie.
(3) Byla-li žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem
společného soužití rodiny s nositelem oprávnění ke sloučení rodiny,
kterému byl udělen azyl podle zvláštního právního předpisu^2), podána
ve lhůtě do 3 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení
azylu, je cizinec povinen k žádosti předložit pouze cestovní doklad a
fotografie a prokázat příbuzenský vztah způsobem podle odstavce 1 písm.
b).
(4) K žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem
společného soužití rodiny je cizinec na požádání dále povinen přiložit
doklady uvedené v § 31 odst. 4.
(5) Před vyznačením víza k pobytu nad 90 dnů za účelem převzetí
povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny je
cizinec povinen předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění po
dobu pobytu na území, které odpovídá podmínkám uvedeným v § 180j.
Současně je povinen na požádání předložit doklad o zaplacení pojistného
uvedeného na dokladu o cestovním zdravotním pojištění. To neplatí,
jde-li o případy uvedené v § 180j odst. 4.
§ 42c
Povolení k dlouhodobému pobytu rezidenta jiného členského státu
Evropské unie
(1) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu na území je oprávněn podat
držitel povolení k trvalému pobytu s přiznaným právním postavením
dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropském společenství na území
jiného členského státu Evropské unie^47) (dále jen „rezident jiného
členského státu Evropské unie“), pokud na území hodlá pobývat přechodně
po dobu delší než 3 měsíce.
(2) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu podle odstavce 1 podává
rezident jiného členského státu Evropské unie na zastupitelském úřadu
nebo na území ministerstvu. Na území je rezident jiného členského státu
Evropské unie povinen žádost podat v době platnosti oprávnění k
přechodnému pobytu na území, a to nejpozději do 3 měsíců ode dne vstupu
na území.
(3) K žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu podle odstavce 1
je žadatel povinen předložit
a) doklad prokazující přiznání právního postavení rezidenta jiného
členského státu Evropské unie,
b) doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území,
které odpovídá podmínkám uvedeným v § 180j, a na požádání doklad o
zaplacení pojistného uvedeného na dokladu o cestovním zdravotním
pojištění; to neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180j odst. 4,
c) doklad prokazující , že úhrnný měsíční příjem žadatele a společně s
ním posuzovaných osob pobývajících na území nebude nižší než součet
částek životních minim^9d) žadatele a s ním společně posuzovaných osob
a nejvyšší částky normativních nákladů na bydlení stanovených pro účely
příspěvku na bydlení zvláštním právním předpisem^9e) nebo částky,
kterou žadatel věrohodně prokáže jako částku skutečných odůvodněných
nákladů vynakládaných na bydlení své a společně posuzovaných osob;
společně posuzovanými osobami se pro účely tohoto zákona rozumí osoby
uvedené v § 4 odst. 1 zákona o životním a existenčním minimu za
podmínek uvedených v § 4 odst. 2 a 3 zákona o životním a existenčním
minimu; za příjem se považuje příjem započitatelný podle zákona o
životním a existenčním minimu, s výjimkou jednorázového příjmu,
přídavku na dítě, podpory v nezaměstnanosti, podpory při rekvalifikaci
a dávek v systému pomoci v hmotné nouzi; pro účely výpočtu příjmu se §
8 odst. 2 až 4 zákona o životním a existenčním minimu nepoužije,
d) náležitosti uvedené v § 31 odst. 1, s výjimkou náležitosti podle §
31 odst. 1 písm. c), a
e) na požádání náležitosti podle § 31 odst. 4.
(4) K žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem
zaměstnání je žadatel povinen předložit pracovní smlouvu, dohodu o
pracovní činnosti, dohodu o provedení práce nebo smlouvu o smlouvě
budoucí, v níž se strany zavazují v ujednané lhůtě uzavřít základní
pracovněprávní vztah, a náležitosti uvedené v § 31 odst. 1 písm. a), d)
a e). Na požádání je žadatel povinen dále předložit náležitosti podle §
31 odst. 4.
(5) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu je oprávněn podat i rodinný
příslušník rezidenta jiného členského státu Evropské unie, pokud má s
ním povolen pobyt za účelem společného soužití rodiny na území státu,
který rezidentovi jiného členského státu Evropské unie toto právní
postavení přiznal, nebo mu bylo na území tohoto státu právní postavení
rezidenta jiného členského státu Evropské unie přiznáno.
(6) Rodinný příslušník rezidenta jiného členského státu Evropské unie
je povinen prokázat splnění podmínky podle odstavce 5 a k žádosti
předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění podle odstavce 3
písm. b), doklad prokazující , že úhrnný měsíční příjem žadatele a
společně s ním posuzovaných osob [odstavec 3 písm. c)] nebude nižší než
součet částek životních minim^9d) žadatele a s ním společně
posuzovaných osob a nejvyšší částky normativních nákladů na bydlení
stanovených pro účely příspěvku na bydlení zvláštním právním
předpisem^9e) nebo částky, kterou žadatel věrohodně prokáže jako částku
skutečných odůvodněných nákladů vynakládaných na bydlení své a společně
posuzovaných osob; a dále náležitosti uvedené v § 31 odst. 1 písm. a),
d) a e). Na požádání je rodinný příslušník povinen dále předložit
náležitosti podle § 31 odst. 4.
§ 42d
Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia na území
(1) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia na
území^9f) je oprávněn podat na zastupitelském úřadu cizinec, pokud na
území hodlá pobývat přechodně po dobu delší než 3 měsíce a jde-li o
studium podle § 64, s výjimkou vzdělávání v základní škole, střední
škole nebo v konzervatoři, které není uskutečňováno v rámci výměnného
programu nebo odborné praxe prováděné za úplatu.
(2) K žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu podle odstavce 1
je cizinec povinen
a) předložit náležitosti uvedené v § 31 odst. 1 písm. a), b), d) a e),
b) předložit souhlas rodiče, popřípadě jiného zákonného zástupce nebo
poručníka, s jeho pobytem na území, je-li nezletilý,
c) prokázat zajištění prostředků k pobytu na území (§ 13), jde-li o
studium na vysoké škole nebo neplacenou odbornou praxi; v ostatních
případech doklad o tom, že náklady na pobyt cizince přebírá tuzemská
hostitelská organizace,
d) na požádání předložit náležitosti podle § 31 odst. 4.
(3) Před vyznačením víza k pobytu nad 90 dnů za účelem převzetí
povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia na území je cizinec
povinen předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu
pobytu na území, které odpovídá podmínkám uvedeným v § 180j. Současně
je povinen na požádání předložit doklad o zaplacení pojistného
uvedeného na dokladu o cestovním zdravotním pojištění. To neplatí,
jde-li o případy uvedené v § 180j odst. 4.
§ 42e
Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území
(1) Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území^9g) vydá
ministerstvo na žádost cizinci, který je
a) pravděpodobnou obětí trestného činu obchodování s lidmi^9h), nebo
b) osobou, pro kterou bylo organizováno anebo umožněno nedovolené
překročení státní hranice^9i), nebo osobou, které bylo napomáháno k
neoprávněnému pobytu na území^9i), jejíž svědectví je významné pro
odhalení pachatele nebo organizované skupiny zabývající se
organizováním anebo umožněním nedovoleného překročení státní hranice
nebo napomáháním k neoprávněnému pobytu na území
za podmínky, že spolupracuje s orgány činnými v trestním řízení na
trestním řízení vedeném o podezření ze spáchání tohoto trestného činu a
nespolupracuje s podezřelým ze spáchání tohoto trestného činu. Povolení
k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území ministerstvo vydá na
žádost dále cizinci, jehož spolupráce s orgány činnými v trestním
řízení je významná pro předejití, odhalení, prověřování anebo
vyšetřování zločinu nebo jiného úmyslného trestného činu, k jehož
stíhání zavazuje vyhlášená mezinárodní smlouva, za podmínky, že
spolupracuje s orgány činnými v trestním řízení a nespolupracuje s
podezřelým ze spáchání tohoto trestného činu.
(2) Cizinec podle odstavce 1 musí být neprodleně v jazyce, ve kterém je
schopen se dorozumět, poučen orgánem činným v trestním řízení nebo
ministerstvem o právu požádat o povolení k dlouhodobému pobytu za
účelem ochrany na území a o podmínkách tohoto pobytu. Cizinci je ode
dne, kdy byl poučen podle věty první, poskytnuta lhůta 1 měsíce pro
rozhodnutí, zda bude spolupracovat s orgánem činným v trestním řízení;
platnost této lhůty může být ukončena, pokud cizinec přestal splňovat
některou z podmínek podle odstavce 1, je-li to nezbytné pro zajištění
ochrany veřejného pořádku nebo bezpečnosti státu anebo cizinec o
zrušení platnosti poskytnuté lhůty požádá. V průběhu poskytnuté lhůty
nelze cizince vyhostit či jinak ukončit jeho pobyt na území a lze s ním
vést řízení o udělení mezinárodní ochrany podle zvláštního právního
předpisu^2). Běh lhůty nemá vliv na řízení o správním vyhoštění cizince
nebo na řízení o jeho předání podle mezinárodní smlouvy, která je
součástí právního řádu České republiky.
(3) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území
opatřenou potvrzením orgánu činného v trestním řízení o splnění
podmínek podle odstavce 1 podává cizinec ministerstvu. Žádost o vydání
povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území může podat i
žadatel o udělení mezinárodní ochrany^2).
(4) K žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na
území je cizinec povinen předložit cestovní doklad, je-li jeho
držitelem, a to i tehdy uplynula-li doba jeho platnosti, doklad o
zajištění ubytování po dobu pobytu na území a fotografie.
(5) Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území může dále
ministerstvo vydat na žádost cizinci, který je
a) manželem,
b) nezletilým nebo zletilým nezaopatřeným dítětem, nebo
c) z důvodu omezení svéprávnosti rozhodnutím příslušného orgánu svěřen
do péče cizince uvedeného v odstavci 1,
pokud se v době podání žádosti tento cizinec zdržoval na území a
důvodem pobytu je společné soužití rodiny. K žádosti o vydání povolení
k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území je cizinec povinen
prokázat skutečnosti uvedené v písmenu a), b) nebo c), předložit
cestovní doklad, je-li jeho držitelem, a to i tehdy, uplynula-li doba
jeho platnosti, a fotografie.
(6) Nemůže-li si cizinec, kterému byla podle odstavce 2 poskytnuta
lhůta pro rozhodnutí, zda bude spolupracovat s orgánem činným v
trestním řízení, žadatel o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem
ochrany na území nebo cizinec, kterému bylo toto povolení vydáno,
zajistit ubytování, zajistí mu ubytování ministerstvo nebo právnická
osoba. Ministerstvo může zajistit ubytování i cizinci uvedenému v
odstavci 5. Ministerstvo může na základě písemně uzavřené smlouvy
přispět právnické osobě na úhradu nákladů spojených s ubytováním
cizince.
§ 42f
Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu
(1) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého
výzkumu^29) je oprávněn podat na zastupitelském úřadu cizinec, který
uzavřel s výzkumnou organizací dohodu o hostování^9j) a hodlá na území
přechodně pobývat po dobu delší než 3 měsíce (dále jen "výzkumný
pracovník"). Výzkumnou organizací se pro účely tohoto zákona rozumí
veřejná výzkumná instituce, vysoká škola^9k) nebo jiná výzkumná
organizace zapsaná do seznamu výzkumných organizací schválených pro
přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí vedeného podle
zvláštního právního předpisu^9j). Výzkumnou činností se rozumí též
činnost akademického pracovníka nebo hostujícího profesora u veřejné
výzkumné instituce nebo jiné výzkumné organizace zapsané do seznamu
výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků
ze třetích zemí podle zvláštního právního předpisu^9j).
(2) V průběhu pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů nebo na
povolení k dlouhodobému pobytu vydané za jiným účelem může výzkumný
pracovník žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého
výzkumu podat na území ministerstvu.
(3) K žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem
vědeckého výzkumu je výzkumný pracovník povinen předložit
a) dohodu o hostování^9j),
b) náležitosti uvedené v § 31 odst. 1 písm. a) a e),
c) písemný závazek výzkumné organizace, že uhradí případné náklady
spojené s pobytem výzkumného pracovníka na území po skončení platnosti
oprávnění k pobytu na území, včetně nákladů spojených s jeho
vycestováním z území, pokud tyto náklady vznikly do 6 měsíců ode dne
skončení platnosti dohody o hostování^9j) a byly hrazeny z veřejných
prostředků, a
d) na požádání náležitosti uvedené v § 31 odst. 4.
(4) Před vyznačením víza k pobytu nad 90 dnů za účelem převzetí
povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu je výzkumný
pracovník povinen předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění,
které odpovídá podmínkám uvedeným v § 180j, a to ode dne vstupu na
území České republiky do doby, než se na něho bude vztahovat pojištění
podle zvláštního právního předpisu^33). Současně je povinen na požádání
předložit doklad o zaplacení pojistného uvedeného na dokladu o
cestovním zdravotním pojištění. To neplatí, jde-li o případy uvedené v
§ 180j odst. 4.
(5) Po dobu platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem
vědeckého výzkumu se držitel tohoto povolení pro účely úhrady
poskytování zdravotních služeb považuje za cizince s povoleným trvalým
pobytem.
§ 42g
Zaměstnanecká karta
(1) Zaměstnaneckou kartou se rozumí povolení k dlouhodobému pobytu
opravňující cizince k přechodnému pobytu na území delšímu než 3 měsíce
a k výkonu zaměstnání na pracovní pozici, na kterou byla zaměstnanecká
karta vydána, nebo na pracovní pozici, ke které byl udělen souhlas
ministerstva podle odstavce 7. Cizince, u kterého je podle zákona o
zaměstnanosti vyžadováno povolení k zaměstnání nebo který je uveden v §
98 zákona o zaměstnanosti, opravňuje zaměstnanecká karta k pobytu na
území za účelem zaměstnání^49).
(2) Žádost o vydání zaměstnanecké karty je oprávněn podat cizinec,
pokud
a) je účelem jeho pobytu na území zaměstnání na jedné z pracovních
pozic uvedených v centrální evidenci volných pracovních míst
obsaditelných držiteli zaměstnanecké karty,
b) uzavřel pracovní smlouvu, dohodu o pracovní činnosti nebo smlouvu o
smlouvě budoucí, v níž se strany zavazují v ujednané lhůtě uzavřít
pracovní smlouvu nebo dohodu o pracovní činnosti obsahující ustanovení,
ze kterého vyplývá, že bez ohledu na rozsah práce měsíční mzda, plat
nebo odměna cizince nebude nižší než základní sazba měsíční minimální
mzdy; týdenní pracovní doba v každém základním pracovněprávním vztahu
musí činit nejméně 15 hodin a
c) má odbornou způsobilost pro výkon požadovaného zaměstnání a tato
podmínka vyplývá z charakteru zaměstnání nebo ji stanoví mezinárodní
smlouva, zejména
1. má požadované vzdělání; v odůvodněných případech, zejména v případě
důvodných pochybností, zda cizinec má požadované vzdělání nebo zda toto
vzdělání odpovídá charakteru zaměstnání, je na žádost ministerstva
povinen prokázat, že jeho zahraniční vzdělání bylo uznáno příslušným
orgánem České republiky,
2. má požadovanou odbornou kvalifikaci, pokud je podle zvláštního
právního předpisu^35) vyžadována, a
3. splňuje podmínky pro výkon regulovaného povolání, jde-li o takové
povolání.
(3) Žádost o vydání zaměstnanecké karty je dále oprávněn podat cizinec,
kterému bylo vydáno na danou pracovní pozici povolení k zaměstnání,
je-li podle zákona o zaměstnanosti vyžadováno, a cizinec splňuje
podmínku uvedenou v odstavci 2 písm. b). Cizinec, který v postavení
společníka, člena statutárního orgánu nebo jiného orgánu obchodní
společnosti anebo v postavení člena družstva nebo člena statutárního
orgánu nebo jiného orgánu družstva plní pro tuto právnickou osobu úkoly
vyplývající z předmětu její činnosti, je oprávněn podat žádost o vydání
zaměstnanecké karty, bylo-li mu vydáno povolení k zaměstnání.
(4) Cizinec uvedený v § 98 zákona o zaměstnanosti je oprávněn žádost o
vydání zaměstnanecké karty podat, pokud splňuje podmínku uvedenou v
odstavci 2 písm. b).
(5) Žádost o vydání zaměstnanecké karty se podává na zastupitelském
úřadu. V průběhu pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů nebo na
povolení k dlouhodobému pobytu vydané za jiným účelem může cizinec
žádost o vydání zaměstnanecké karty podat ministerstvu.
(6) Ministerstvo zaměstnaneckou kartu vydá cizinci, bude-li zjištěno
splnění podmínek uvedených v odstavci 2 písm. b) a c) a Úřad práce
České republiky - krajská pobočka nebo pobočka pro hlavní město Prahu
vydal závazné stanovisko, že další zaměstnávání cizince lze vzhledem k
situaci na trhu práce povolit, jde-li o cizince, který není uveden v
odstavci 3 nebo 4 a
a) na území pobývá na základě víza k pobytu nad 90 dnů,
b) je již na území zaměstnán a bylo mu pro tyto účely vydáno povolení k
zaměstnání, ačkoli k vydání zaměstnanecké karty není podle zákona o
zaměstnanosti vyžadováno, a
c) žádá o vydání zaměstnanecké karty na zaměstnání u téhož
zaměstnavatele a na stejnou pracovní pozici, kterou již vykonává.
(7) Změna zaměstnavatele nebo pracovního zařazení držitele
zaměstnanecké karty anebo zaměstnání cizince na další pracovní pozici
nebo u dalšího zaměstnavatele podléhá předchozímu souhlasu
ministerstva. Ministerstvo udělí na žádost držitele zaměstnanecké karty
se změnou souhlas, pokud jsou splněny podmínky uvedené v odstavci 2 a
neexistují-li důvody uvedené v § 56, s výjimkou důvodu uvedeného v § 56
odst. 1 písm. f). K žádosti o udělení souhlasu se změnou podle věty
první je cizinec povinen předložit náležitost podle § 42h odst. 1 písm.
c) a dále náležitost podle § 42h odst. 1 písm. d), pokud je k výkonu
požadovaného zaměstnání nutná jiná odborná způsobilost nebo pokud
doklad, kterým odbornou způsobilost prokázal při vydání zaměstnanecké
karty, pozbyl platnosti.
(8) Odstavec 7 se nepoužije, jedná-li se o cizince uvedeného v § 98
zákona o zaměstnanosti nebo cizince, kterému bylo vydáno na novou
pracovní pozici povolení k zaměstnání, je-li podle zákona o
zaměstnanosti vyžadováno; cizinec je v případě změny zaměstnavatele
nebo pracovního zařazení anebo zaměstnání na další pracovní pozici nebo
u dalšího zaměstnavatele povinen takovou skutečnost oznámit
ministerstvu do 3 pracovních dnů ode dne, kdy k ní došlo.
§ 42h
Náležitosti k žádosti o vydání zaměstnanecké karty
(1) K žádosti o vydání zaměstnanecké karty je cizinec povinen předložit
a) náležitosti podle § 31 odst. 1 písm. a), d) a e),
b) na požádání náležitosti podle § 31 odst. 4,
c) pracovní smlouvu, dohodu o pracovní činnosti nebo smlouvu o smlouvě
budoucí splňující podmínky uvedené v § 42g odst. 2 písm. b),
d) doklady k prokázání odborné způsobilosti pro výkon požadovaného
zaměstnání podle § 42g odst. 2 písm. c), jde-li o žádost podle § 42g
odst. 2 nebo cizince uvedeného v § 42g odst. 6,
e) povolení k zaměstnání, jde-li o žádost podle § 42g odst. 3, a
f) doklad prokazující, že se jedná o cizince uvedeného v § 98 zákona o
zaměstnanosti, jde-li o žádost podle § 42g odst. 4.
(2) Před vyznačením víza k pobytu nad 90 dnů za účelem převzetí
zaměstnanecké karty je cizinec povinen předložit doklad o cestovním
zdravotním pojištění, které odpovídá podmínkám uvedeným v § 180j, a to
na dobu pobytu ode dne vstupu na území do doby, než se na něho bude
vztahovat pojištění podle zvláštního právního předpisu^33), a na
požádání doklad o zaplacení pojistného uvedeného na dokladu o cestovním
zdravotním pojištění; to neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180j
odst. 4.
§ 42i
Modrá karta
(1) Žádost o vydání modré karty^32) je oprávněn podat cizinec, pokud na
území hodlá pobývat přechodně po dobu delší než 3 měsíce a bude
zaměstnán na pracovní pozici vyžadující vysokou kvalifikaci, která
podle zvláštního právního předpisu^8e) může být obsazena cizincem,
který není občanem Evropské unie, nejde-li o
a) žadatele o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého
výzkumu,
b) rodinného příslušníka občana Evropské unie, pokud občan Evropské
unie pobývá na území,
c) rezidenta jiného členského státu Evropské unie, který na území
pobývá na základě povolení k dlouhodobému pobytu podle § 42c za účelem
zaměstnání nebo podnikání,
d) cizince, který na území pobývá v souladu s mezinárodní smlouvou
usnadňující vstup a dočasný pobyt některých kategorií fyzických osob v
souvislosti s obchodem a investicemi, kterou je Česká republika vázána,
e) cizince, který na území pobývá na základě oprávnění k pobytu za
účelem sezónního zaměstnání, nebo
f) cizince, který je zaměstnancem zaměstnavatele z jiného členského
státu Evropské unie vyslaným k výkonu práce v rámci nadnárodního
poskytování služeb na území^34).
(2) Za vysokou kvalifikaci podle odstavce 1 se považuje řádně ukončené
vysokoškolské vzdělání nebo vyšší odborné vzdělání, pokud studium
trvalo aspoň 3 roky.
(3) Žádost o vydání modré karty podává cizinec na zastupitelském úřadu.
Na území je oprávněn žádost o vydání modré karty podat ministerstvu
cizinec, který pobývá na území
a) na vízum k pobytu nad 90 dnů nebo na povolení k dlouhodobému pobytu,
nebo
b) jako držitel modré karty vydané jiným členským státem Evropské unie
a žádost podá ve lhůtě do 1 měsíce ode dne vstupu na území.
(4) Modrá karta opravňuje cizince k pobytu na území a k výkonu
zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci po dobu v ní uvedenou.
(5) Jde-li o výkon zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci a jedná
se o regulované povolání, ministerstvo rozhodne o vydání modré karty po
vyjádření příslušného uznávacího orgánu^35).
(6) Ministerstvo žádost o vydání modré karty zamítne, jestliže
a) cizinec předložil padělané anebo pozměněné náležitosti nebo v nichž
uvedené údaje podstatné pro posouzení žádosti neodpovídají skutečnosti,
nebo
b) jsou zjištěny skutečnosti uvedené v § 9 odst. 1 písm. f), g), h), i)
nebo j),
c) se nejedná o zaměstnání na pracovní pozici vyžadující vysokou
kvalifikaci, která podle zvláštního právního předpisu^8e) může být
obsazena cizincem, který není občanem Evropské unie.
(7) Ministerstvo v modré kartě v rubrice druh povolení vyznačí záznam
„MODRÁ KARTA EU“.
(8) Skončí-li držiteli modré karty pracovní poměr v době její
platnosti, je povinen tuto skutečnost ve lhůtě do 3 pracovních dnů
oznámit ministerstvu.
(9) Změna zaměstnavatele nebo pracovního zařazení držitele modré karty
podléhá během prvních dvou let pobytu na území předchozímu souhlasu
ministerstva. Ministerstvo souhlas s uvedenými změnami udělí na žádost
držitele modré karty, pokud držitel této karty podmínky uvedené v
odstavci 1 i nadále splňuje. Po uplynutí dvou let pobytu na území je
držitel modré karty povinen tyto změny oznámit ministerstvu ve lhůtě do
3 pracovních dnů.
(10) Ministerstvo po posouzení žádosti o vydání modré karty písemně
informuje zaměstnavatele o tom, že cizinec splnil podmínky pro vydání
modré karty; v informaci uvede jméno, popřípadě jména, příjmení a
státní občanství cizince, datum, od kdy splňuje podmínky pro vydání
modré karty, označení pracovní pozice, pro kterou bude modrá karta
vydána, číslo modré karty vydané cizinci a datum jejího převzetí.
§ 42j
Náležitosti k žádosti o vydání modré karty
(1) K žádosti o vydání modré karty je cizinec povinen předložit
a) náležitosti podle § 31 odst. 1 písm. a), d) a e),
b) pracovní smlouvu pro výkon zaměstnání vyžadujícího vysokou
kvalifikaci sjednanou na dobu nejméně jednoho roku na zákonem
stanovenou týdenní pracovní dobu, která dále obsahuje výši sjednané
hrubé měsíční nebo roční mzdy odpovídající alespoň výši 1,5násobku
průměrné hrubé roční mzdy vyhlášené sdělením Ministerstva práce a
sociálních věcí,
c) doklady potvrzující vysokou kvalifikaci,
d) jde-li o výkon regulovaného povolání, doklad o splnění podmínek pro
výkon takového povolání,
e) na požádání náležitosti podle § 31 odst. 4.
(2) Cizinec, který před podáním žádosti o vydání modré karty na území
pobýval jako držitel modré karty v jiném členském státě Evropské unie,
je dále povinen předložit doklad prokazující úhrnný měsíční příjem
rodiny podle § 42b odst. 1 písm. d).
(3) Před vyznačením víza k pobytu nad 90 dnů za účelem převzetí modré
karty je cizinec povinen předložit doklad o cestovním zdravotním
pojištění, které odpovídá podmínkám uvedeným v § 180j, a to na dobu
pobytu ode dne vstupu na území do doby, než se na něho bude vztahovat
pojištění podle zvláštního právního předpisu^32), a na požádání doklad
o zaplacení pojistného uvedeného na dokladu o cestovním zdravotním
pojištění; to neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180j odst. 4.
§ 43
Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území
(1) Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území
uděluje ministerstvo na žádost cizince, kterému bylo uděleno vízum k
pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území podle § 33, pokud
pobyt cizince na území bude delší než 6 měsíců a trvají-li důvody, pro
které bylo toto vízum uděleno.
(2) Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území se
dále udělí na žádost cizince, kterému skončila platnost povolení k
dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území nebo mu bylo toto
povolení zrušeno z důvodu ukončení trestního řízení, a probíhá řízení
proti zaměstnavateli o vyplacení dlužné mzdy a tato mzda nebyla cizinci
vyplacena.
§ 44
(1) Cizinec, který podal žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu
na zastupitelském úřadu a bylo mu uděleno vízum podle § 30 odst. 4, je
povinen za účelem vydání průkazu o povolení k pobytu se do 3 pracovních
dnů ode dne vstupu na území osobně dostavit na ministerstvo ke
zpracování údajů nezbytných pro vydání průkazu o povolení k pobytu, a
to včetně pořízení biometrických údajů cizince a jeho podpisu, který je
určen k jeho dalšímu digitálnímu zpracování; podpis se nepořídí, pokud
cizinci v jeho provedení brání těžko překonatelná překážka. Cizinec,
který podal žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu na území
ministerstvu a splňuje podmínky pro vydání povolení k dlouhodobému
pobytu, je povinen se na výzvu osobně dostavit ke zpracování údajů
nezbytných pro vydání průkazu o povolení k pobytu, a to včetně pořízení
biometrických údajů cizince a jeho podpisu, který je určen k jeho
dalšímu digitálnímu zpracování; podpis se nepořídí, pokud cizinci v
jeho provedení brání těžko překonatelná překážka.
(2) Cizinci, který podal žádost o vydání zaměstnanecké karty nebo modré
karty, ministerstvo po pořízení biometrických údajů vydá potvrzení o
splnění podmínek pro vydání povolení k dlouhodobému pobytu.
(3) Cizinec je povinen ve lhůtě stanovené ministerstvem, nejpozději
však do 60 dnů ode dne pořízení biometrických údajů, dostavit se na
ministerstvo k převzetí průkazu o povolení k pobytu.
(4) Povolení k dlouhodobému pobytu ministerstvo vydává s dobou
platnosti
a) potřebnou k dosažení účelu, který vyžaduje pobyt na území, kratší
než 1 rok,
b) 1 rok, jde-li o přechodný pobyt za účelem studia s předpokládanou
dobou pobytu delší než 1 rok nebo povolení k dlouhodobému pobytu za
účelem strpění pobytu,
c) odpovídající v případě společného soužití rodiny době platnosti
průkazu o povolení k pobytu, který byl vydán nositeli oprávnění ke
sloučení rodiny, nejméně však na 1 rok,
d) 2 roky v případě společného soužití rodiny, bylo-li nositeli
oprávnění ke sloučení rodiny vydáno povolení k trvalému pobytu,
e) odpovídající v případě rodinného příslušníka rezidenta jiného
členského státu Evropské unie době platnosti průkazu o povolení k
pobytu, který byl vydán tomuto rezidentovi,
f) odpovídající době stanovené ve smlouvě o dobrovolné službě mládeže v
tuzemské hostitelské organizaci, jde-li o vydání povolení k
dlouhodobému pobytu za účelem studia na území podle § 42d,
g) odpovídající v případě rodinného příslušníka výzkumného pracovníka
době platnosti povolení k dlouhodobému pobytu vydaného výzkumnému
pracovníkovi, nebo
h) 2 roky v ostatních případech.
(5) Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území
ministerstvo vydává s platností na dobu potřebnou k dosažení účelu
pobytu, nejméně však na dobu 6 měsíců.
(6) Zaměstnanecká karta se vydává na dobu, na kterou byla uzavřena
pracovní smlouva nebo dohoda o pracovní činnosti, nejdéle však na dobu
2 let; v případě cizince uvedeného v § 42g odst. 3 se zaměstnanecká
karta vydává na dobu platnosti odpovídající době uvedené v povolení k
zaměstnání.
(7) Modrá karta se vydává s dobou platnosti o 3 měsíce delší, než je
doba, na niž byla uzavřena pracovní smlouva, nejdéle však na 2 roky.
(8) Modrá karta podle § 42i se považuje za platnou
a) do doby nabytí právní moci rozhodnutí o prodloužení doby její
platnosti, pokud byla žádost o vydání modré karty podána v době
platnosti modré karty,
b) do doby, než jiný členský stát Evropské unie rozhodne o žádosti o
vydání modré karty, pokud byla žádost o vydání modré karty podána v
době platnosti modré karty podle § 42i,
c) do doby vycestování cizince z území, pokud mu jiný členský stát
Evropské unie vydal modrou kartu,
d) po dobu 3 měsíců ode dne, kdy jiný členský stát Evropské unie
nevyhověl žádosti cizince o vydání modré karty.
(9) Modrá karta vydaná jiným členským státem Evropské unie se na území
považuje za platnou do doby nabytí právní moci rozhodnutí o vydání
modré karty podle § 42i, pokud v době platnosti modré karty vydané
jiným členským státem Evropské unie cizinec požádal o vydání modré
karty podle § 42i a o jejím vydání nebylo rozhodnuto v době platnosti
modré karty vydané jiným členským státem Evropské unie.
(10) Na platnost povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného
soužití rodiny vydaného rodinnému příslušníkovi držitele modré karty a
na platnost takového oprávnění vydaného jiným členským státem Evropské
unie se odstavce 8 a 9 vztahují obdobně.
§ 44a
(1) Dobu platnosti povolení k dlouhodobému pobytu lze opakovaně
prodloužit, a to
a) na dobu stanovenou v § 44 odst. 5,
b) nejdéle na dobu stanovenou v § 44 odst. 4 písm. a), b), e) až h),
c) na dobu platnosti povolení k dlouhodobému pobytu, které bylo vydáno
nositeli oprávnění ke sloučení rodiny, jde-li o dobu platnosti povolení
k dlouhodobému pobytu podle § 44 odst. 4 písm. c),
d) na dobu 5 let, jde-li o dobu platnosti povolení k dlouhodobému
pobytu podle § 44 odst. 4 písm. d),
e) nejdéle na dobu stanovenou v § 44 odst. 7, jde-li o modrou kartu.
(2) Platnost povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia na území
(§ 42d) lze prodloužit opakovaně, vždy však nejdéle o 2 roky, pokud
bylo vydáno za účelem vzdělávání ve vyšší odborné škole nebo studia na
vysoké škole. Pokud bylo toto povolení vydáno za účelem neplacené
odborné praxe, lze jej prodloužit pouze jednou na dobu odpovídající
době stanovené ve smlouvě o odborné praxi v tuzemské hostitelské
organizaci. V ostatních případech se platnost tohoto povolení
neprodlužuje.
(3) Žádost o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu
přijímá a rozhoduje o ní ministerstvo. Na prodloužení platnosti
povolení k dlouhodobému pobytu se § 35 odst. 2 a 3, § 36, § 46 odst. 3
a 7 a § 47 vztahuje obdobně. Jde-li o žádost o prodloužení platnosti
zaměstnanecké karty, použije se § 47 odst. 2 obdobně na oprávnění k
výkonu zaměstnání na pracovní pozici, na kterou byla zaměstnanecká
karta vydána. Jde-li o žádost o vydání zaměstnanecké karty podle § 42g
odst. 6, použije se § 47 odst. 2 obdobně na oprávnění k výkonu
zaměstnání na pracovní pozici, kterou již cizinec vykonává a na kterou
žádá o vydání zaměstnanecké karty. Věta třetí a čtvrtá neplatí, jde-li
o pracovní pozici, na kterou je podle zákona o zaměstnanosti vyžadováno
povolení k zaměstnání. Pokud ministerstvo žádost zamítne z důvodu, že
Úřad práce České republiky - krajská pobočka nebo pobočka pro hlavní
město Prahu vydal závazné stanovisko, že další zaměstnávání cizince
nelze vzhledem k situaci na trhu práce povolit, zaniká oprávnění k
výkonu zaměstnání ode dne následujícího po dni oznámení tohoto
rozhodnutí; odkladný účinek odvolání proti tomuto rozhodnutí se na
oprávnění k výkonu zaměstnání nevztahuje. O oznámení rozhodnutí podle
předchozí věty ministerstvo bez zbytečného odkladu informuje Úřad práce
České republiky - krajskou pobočku nebo pobočku pro hlavní město Prahu.
(4) K žádosti o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu
vydaného za účelem společného soužití rodiny je cizinec povinen
předložit náležitosti podle § 42b odst. 1 písm. a), c) a d) a dále
doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území, které
odpovídá podmínkám uvedeným v § 180j. Na požádání je současně povinen
předložit doklad o zaplacení pojistného uvedeného na dokladu o
cestovním zdravotním pojištění. To neplatí, jde-li o případy uvedené v
§ 180j odst. 4. Jestliže byl nositeli oprávnění ke sloučení rodiny
udělen azyl, je cizinec povinen předložit pouze cestovní doklad.
Platnost povolení k dlouhodobému pobytu vydaného za účelem společného
soužití rodiny nelze prodloužit, je-li důvod pro zahájení řízení o
zrušení platnosti tohoto povolení (§ 46a).
(5) K žádosti o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu
vydaného rezidentovi jiného členského státu Evropské unie je cizinec
povinen předložit náležitosti podle § 42c odst. 3, s výjimkou dokladu
obdobného výpisu z evidence Rejstříku trestů vydaného státem, jehož je
občanem nebo v němž pobýval, a lékařské zprávy, že netrpí závažnou
nemocí. K žádosti o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému
pobytu za účelem podnikání je dále povinen předložit náležitost podle §
46 odst. 7. K žádosti o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému
pobytu za účelem zaměstnání je cizinec povinen předložit pracovní
smlouvu, dohodu o pracovní činnosti nebo dohodu o provedení práce a
náležitosti uvedené v § 31 odst. 1 písm. a), d) a e).
(6) K žádosti o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za
účelem studia na území vydaného podle § 42d je cizinec povinen
a) předložit náležitosti podle § 31 odst. 1 písm. a), b), d) a e),
b) předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na
území, které odpovídá podmínkám uvedeným v § 180j, a současně na
požádání předložit doklad o zaplacení pojistného uvedeného na dokladu o
cestovním zdravotním pojištění. To neplatí, jde-li o případy uvedené v
§ 180j odst. 4,
c) prokázat zajištění prostředků k pobytu na území (§ 13), jde-li o
studium na vysoké škole nebo neplacenou odbornou praxi; v ostatních
případech doklad o tom, že náklady na pobyt cizince přebírá tuzemská
hostitelská organizace,
d) předložit souhlas rodiče, případně jiného zákonného zástupce nebo
poručníka, s jeho pobytem na území, je-li nezletilý.
(7) Žádost o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za
účelem ochrany na území se podává ministerstvu. K žádosti je cizinec
povinen předložit náležitosti podle § 42e odst. 4, s výjimkou
fotografie. V případě změny podoby je cizinec povinen na požádání
předložit i fotografie.
(8) K žádosti o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za
účelem vědeckého výzkumu je výzkumný pracovník povinen předložit
cestovní doklad a náležitosti uvedené v § 42f odst. 3 písm. a) a c) a
na požádání lékařskou zprávu, že netrpí závažnou nemocí. Platnost
povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu nelze
prodloužit, pokud ministerstvo shledá důvod pro zahájení řízení o
zrušení platnosti tohoto povolení (§ 46d). Rodinný příslušník
výzkumného pracovníka je povinen k žádosti o prodloužení platnosti
povolení k dlouhodobému pobytu předložit náležitosti uvedené v § 31
odst. 1 písm. a) a c) až e) a prokázat, že je rodinným příslušníkem
výzkumného pracovníka.
(9) Platnost zaměstnanecké karty lze při splnění podmínek uvedených v §
42g odst. 2 písm. b) a c), § 42g odst. 3 nebo 4 opakovaně prodloužit na
dobu, na kterou byla uzavřena pracovní smlouva nebo dohoda o pracovní
činnosti, vždy však nejdéle na dobu 2 let; v případě cizince, kterému
byla vydána zaměstnanecká karta podle § 42g odst. 3, se platnost
zaměstnanecké karty prodlouží na dobu odpovídající době uvedené v
rozhodnutí o prodloužení povolení k zaměstnání. Žádost o prodloužení
platnosti zaměstnanecké karty se podává ministerstvu. K žádosti je
cizinec povinen předložit
a) náležitosti podle § 31 odst. 1 písm. a) a d),
b) pracovní smlouvu nebo dohodu o pracovní činnosti splňující podmínky
uvedené v § 42g odst. 2 písm. b) na dobu, na kterou žádá o prodloužení
platnosti zaměstnanecké karty,
c) rozhodnutí o prodloužení povolení k zaměstnání, jde-li o cizince,
kterému byla vydána zaměstnanecká karta podle § 42g odst. 3,
d) doklady k prokázání odborné způsobilosti pro výkon požadovaného
zaměstnání podle § 42g odst. 2 písm. c), jde-li o cizince, kterému byla
vydána zaměstnanecká karta podle § 42g odst. 2, pokud doklad, kterým
cizinec prokázal ministerstvu svoji odbornou způsobilost při vydání
zaměstnanecké karty, pozbyl platnosti,
e) na požádání náležitosti podle § 31 odst. 4 a
f) fotografie v případě změny podoby.
(10) Ministerstvo platnost zaměstnanecké karty neprodlouží,
nesplňuje-li cizinec podmínky uvedené v § 42g odst. 2 písm. b) a c), §
42g odst. 3 nebo 4 anebo je-li důvod pro zahájení řízení o zrušení
platnosti zaměstnanecké karty (§ 46e), a dále, jestliže Úřad práce
České republiky - krajská pobočka nebo pobočka pro hlavní město Prahu
vydal závazné stanovisko, že další zaměstnávání cizince nelze vzhledem
k situaci na trhu práce povolit.
(11) Žádost o prodloužení platnosti modré karty se podává ministerstvu.
K žádosti je cizinec povinen předložit náležitosti podle § 42j odst. 1
písm. a) až d), s výjimkou fotografie.
(12) Splňuje-li cizinec podmínky pro prodloužení platnosti povolení k
dlouhodobému pobytu, je povinen se na výzvu osobně dostavit na
ministerstvo ke zpracování údajů nezbytných pro vydání průkazu o
povolení k pobytu, a to včetně pořízení biometrických údajů cizince a
jeho podpisu, který je určen k jeho dalšímu digitálnímu zpracování;
podpis se nepořídí, pokud cizinci v jeho provedení brání těžko
překonatelná překážka.
(13) Cizinec je povinen ve lhůtě stanovené ministerstvem, nejpozději
však do 60 dnů ode dne pořízení biometrických údajů, dostavit se na
ministerstvo k převzetí průkazu o povolení k pobytu.
§ 45
(1) Cizinec, který hodlá na území pobývat za jiným účelem, než který mu
byl povolen, je povinen požádat ministerstvo o udělení nového povolení
k dlouhodobému pobytu. Nové povolení k dlouhodobému pobytu nelze udělit
v případech uvedených v § 33 odst. 1 nebo 3 s výjimkou případů
uvedených v § 42 odst. 2. Cizinec, který hodlá na území pobývat za
účelem podnikání, může o takovou změnu požádat, pokud je držitelem
platného povolení k dlouhodobému pobytu a na území pobývá po dobu delší
než 2 roky.
(2) Cizinec s povoleným dlouhodobým pobytem za účelem společného
soužití rodiny je oprávněn po 3 letech pobytu na území nebo po dosažení
věku 18 let požádat ministerstvo o vydání povolení k dlouhodobému
pobytu za jiným účelem.
(3) Cizinec s povoleným dlouhodobým pobytem za účelem společného
soužití rodiny, který je pozůstalou osobou po nositeli oprávnění ke
sloučení rodiny, je oprávněn požádat ministerstvo o vydání povolení k
dlouhodobému pobytu za jiným účelem, jestliže
a) ke dni úmrtí nositele oprávnění ke sloučení rodiny pobýval na území
nepřetržitě po dobu nejméně 2 let; podmínka nepřetržitého pobytu
neplatí, pokud cizinec v důsledku uzavření sňatku s nositelem oprávnění
ke sloučení rodiny pozbyl státní občanství České republiky, nebo
b) k úmrtí nositele oprávnění ke sloučení rodiny došlo v důsledku
pracovního úrazu nebo nemoci z povolání.
(4) Cizinec s povoleným dlouhodobým pobytem za účelem společného
soužití rodiny je oprávněn požádat o vydání povolení k dlouhodobému
pobytu za jiným účelem v případě rozvodu s nositelem oprávnění ke
sloučení rodiny, pobýval-li ke dni rozvodu na území nepřetržitě po dobu
nejméně 2 let a manželství trvalo nejméně 5 let; podmínka nepřetržitého
pobytu a doby trvání manželství neplatí, pokud tento cizinec v důsledku
uzavření sňatku s nositelem oprávnění ke sloučení rodiny pozbyl státní
občanství České republiky.
(5) K žádosti podle odstavce 3 nebo 4 je cizinec povinen předložit
a) cestovní doklad,
b) doklad potvrzující splnění podmínky podle odstavce 3 nebo 4,
c) doklad o zajištění ubytování na území,
d) doklad podle § 42b odst. 1 písm. d) nebo povolení k zaměstnání,
e) doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území,
které odpovídá podmínkám uvedeným v § 180j a na požádání doklad o
zaplacení pojistného uvedeného na dokladu o cestovním zdravotním
pojištění; to neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180j odst. 4,
f) fotografie.
(6) Oprávnění podat žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu z
důvodu podle odstavce 3 nebo 4 zaniká uplynutím 1 roku ode dne, kdy
tento důvod nastal.
(7) Cizinec s povoleným dlouhodobým pobytem za účelem ochrany na území
je oprávněn po splnění účelu pobytu nebo po 1 roce pobytu na území
požádat ministerstvo o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za jiným
účelem. Ministerstvo dlouhodobý pobyt za jiným účelem nepovolí, jsou-li
zjištěny důvody pro zrušení povolení k dlouhodobému pobytu za účelem
ochrany na území podle § 46c odst. 1 písm. a) až c).
§ 46
(1) Pro povolení k dlouhodobému pobytu platí obdobně § 31 odst. 1, §
33, 34, 37, 38, § 55 odst. 1, § 56, § 58 odst. 3 a § 62 odst. 1
vztahující se na dlouhodobé vízum. K žádosti o vydání povolení k
dlouhodobému pobytu podle § 42 je cizinec dále povinen předložit doklad
o cestovním zdravotním pojištění, které odpovídá podmínkám uvedeným v §
180j. Současně je povinen na požádání předložit doklad o zaplacení
pojistného uvedeného na dokladu o cestovním zdravotním pojištění. To
neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180j odst. 4.
(2) Pro povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na
území z důvodu uvedeného v § 33 odst. 1 písm. a) platí obdobně § 56
vztahující se na vízum k pobytu nad 90 dnů. Pro povolení k dlouhodobému
pobytu za účelem strpění pobytu na území podle § 43 odst. 2 platí
obdobně § 31 odst. 1, § 37, § 55 odst. 1, § 56, § 58 odst. 3 a § 62
odst. 1 vztahující se na dlouhodobé vízum. K žádosti je cizinec povinen
dále předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění, které odpovídá
podmínkám uvedeným v § 180j, a na požádání doklad o zaplacení
pojistného uvedeného na dokladu o cestovním zdravotním pojištění; to
neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180j odst. 4.
(3) Pro povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití
rodiny nebo za účelem vědeckého výzkumu platí obdobně § 55 odst. 1, §
56 odst. 1 písm. a) až c), e), g) a h), § 56 odst. 2 písm. a) a § 62
odst. 1.
(4) Pro povolení k dlouhodobému pobytu rezidenta jiného členského státu
Evropské unie a jeho rodinného příslušníka, který má na území tohoto
státu povolen pobyt za účelem společného soužití rodiny s rezidentem,
platí obdobně § 55 odst. 1, § 56 odst. 1 písm. c), e), g), § 56 odst. 2
písm. a) a § 62 odst. 1 vztahující se na dlouhodobé vízum.
(5) Pro povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia na území (§
42d) platí obdobně § 37, § 55 odst. 1, § 56 odst. 1 písm. a) až c), e),
g), h), § 56 odst. 2 písm. a) a § 62 odst. 1 vztahující se na
dlouhodobé vízum.
(6) Pro zaměstnaneckou kartu platí obdobně § 55 odst. 1, § 58 odst. 3 a
§ 62 odst. 1 vztahující se na dlouhodobé vízum. Ministerstvo
zaměstnaneckou kartu nevydá
a) z důvodů uvedených v § 56, s výjimkou důvodu uvedeného v § 56 odst.
1 písm. f),
b) nesplňuje-li cizinec podmínku uvedenou v § 42g odst. 2, 3 nebo 4,
nebo
c) jestliže jde o žádost o vydání zaměstnanecké karty podanou cizincem
uvedeným v § 42g odst. 6 a Úřad práce České republiky - krajská pobočka
nebo pobočka pro hlavní město Prahu vydal závazné stanovisko, že další
zaměstnávání cizince nelze vzhledem k situaci na trhu práce povolit.
(7) K žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem
podnikání je cizinec povinen předložit
a) náležitosti podle § 31 odst. 1 písm. a), d) a e),
b) doklad prokazující, že úhrnný měsíční příjem cizince a společně s
ním posuzovaných osob pobývajících na území nebude nižší než součet
částek životních minim^9d) cizince a s ním společně posuzovaných osob a
nejvyšší částky normativních nákladů na bydlení stanovených pro účely
příspěvku na bydlení zvláštním právním předpisem^9e) nebo částky,
kterou cizinec věrohodně prokáže jako částku skutečných odůvodněných
nákladů vynakládaných na bydlení své a společně posuzovaných osob;
společně posuzovanými osobami se pro účely tohoto zákona rozumí osoby
uvedené v § 4 odst. 1 zákona o životním a existenčním minimu za
podmínek uvedených v § 4 odst. 2 a 3 zákona o životním a existenčním
minimu; za příjem se považuje příjem započitatelný podle zákona o
životním a existenčním minimu, s výjimkou jednorázového příjmu,
přídavku na dítě, podpory v nezaměstnanosti, podpory při rekvalifikaci
a dávek v systému pomoci v hmotné nouzi; pro účely výpočtu příjmu se §
8 odst. 2 až 4 zákona o životním a existenčním minimu nepoužije,
c) doklad o zápisu do příslušného rejstříku, seznamu nebo evidence^30),
d) potvrzení příslušného finančního úřadu o tom, že nemá vymahatelné
nedoplatky, a potvrzení okresní správy sociálního zabezpečení o tom, že
nemá splatné nedoplatky na pojistném na sociální zabezpečení a
příspěvku na státní politiku zaměstnanosti^36) včetně penále. Není-li
cizinec daňovým subjektem nebo plátcem pojistného na sociální
zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, předloží
doklad vydaný finančním úřadem nebo okresní správou sociálního
zabezpečení potvrzující tuto skutečnost,
e) jde-li o cizince, který je statutárním orgánem obchodní společnosti
anebo družstva nebo jeho členem, dále potvrzení příslušného finančního
úřadu o tom, že tato obchodní společnost nebo družstvo nemá vymahatelné
nedoplatky, a potvrzení okresní správy sociálního zabezpečení o tom, že
tato obchodní společnost nebo družstvo nemá splatné nedoplatky na
pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku
zaměstnanosti včetně penále,
f) na požádání platební výměr daně z příjmu.
(8) Jde-li o vydání povolení k dlouhodobému pobytu cizinci, který je
zařazen do informačního systému smluvních států, ministerstvo projedná
vydání tohoto povolení se smluvním státem^5a), který cizince do tohoto
systému zařadil; v řízení přihlédne ke skutečnostem, které smluvní stát
vedly k zařazení cizince do tohoto systému. Vydání povolení k
dlouhodobému pobytu ministerstvo oznámí smluvnímu státu, který cizince
do informačního systému smluvních států zařadil.
§ 46a
Zrušení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného
soužití rodiny
(1) Na žádost cizince ministerstvo platnost povolení k dlouhodobému
pobytu za účelem společného soužití rodiny zruší.
(2) Ministerstvo dále zruší platnost povolení k dlouhodobému pobytu za
účelem společného soužití rodiny, jestliže
a) cizinec byl pravomocně odsouzen za spáchání úmyslného trestného
činu,
b) jiný stát Evropské unie nebo smluvní stát uplatňující společný
postup ve věci vyhošťování rozhodl o vyhoštění cizince ze svého
území^9a) z důvodu odsouzení cizince k trestu odnětí svobody v délce
nejméně 1 rok anebo pro důvodné podezření, že spáchal závažnou trestnou
činnost nebo takovou činnost připravuje na území některého státu
Evropské unie nebo smluvního státu uplatňujícího společný postup ve
věci vyhošťování, a dále z důvodů porušení právních předpisů
upravujících vstup a pobyt cizinců na jejich území,
c) cizinec při pobytové kontrole nepředloží doklad o cestovním
zdravotním pojištění, které odpovídá podmínkám uvedeným v § 180j, a to
ani ve lhůtě stanovené policií; to neplatí, jde-li o případy uvedené v
§ 180j odst. 4,
d) bylo zjištěno, že by cizinec mohl při dalším pobytu na území ohrozit
bezpečnost České republiky nebo závažným způsobem narušit veřejný
pořádek,
e) cizinec přestal splňovat podmínky prokazované podle § 42b odst. 1
písm. c) nebo d),
f) zjistí, že náležitosti předložené k žádosti o vydání nebo
prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem
společného soužití rodiny jsou padělané anebo pozměněné nebo údaje
podstatné pro posouzení žádosti v nich uvedené neodpovídají
skutečnosti,
g) cizinec nemá na území zajištěno ubytování,
h) cizinec by mohl při dalším pobytu na území ohrozit veřejné zdraví
tím, že trpí závažnou nemocí, pokud k takovému onemocnění došlo před
vstupem cizince na území,
i) cizinec neplní účel, pro který bylo toto povolení vydáno,
j) zjistí, že se cizinec dopustil obcházení tohoto zákona s cílem
získat toto povolení, zejména pokud účelově uzavřel manželství nebo
jeho účelově prohlášeným souhlasem bylo určeno otcovství,
k) požádal nositel oprávnění ke sloučení rodiny o zrušení povolení k
dlouhodobému pobytu nebo mu bylo toto povolení zrušeno, nebo
l) držiteli modré karty byla platnost modré karty zrušena anebo mu
nebyla prodloužena nebo jiným členským státem Evropské unie nebylo
vyhověno jeho žádosti o vydání modré karty a platnost modré karty
vydané na území skončila,
za podmínky, že důsledky tohoto rozhodnutí budou přiměřené důvodu pro
zrušení platnosti. Při posuzování přiměřenosti ministerstvo přihlíží
zejména k dopadům tohoto rozhodnutí do soukromého a rodinného života
cizince.
(3) Ministerstvo v rozhodnutí stanoví lhůtu k vycestování z území a
cizinci udělí výjezdní příkaz; cizinec je povinen ve stanovené lhůtě z
území vycestovat.
§ 46b
Zrušení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu rezidenta jiného
členského státu Evropské unie
(1) Na žádost rezidenta jiného členského státu Evropské unie^7c)
ministerstvo platnost jeho povolení k dlouhodobému pobytu rezidenta
jiného členského státu Evropské unie zruší.
(2) Ministerstvo dále zruší platnost povolení k dlouhodobému pobytu
rezidenta jiného členského státu Evropské unie, jestliže
a) byl držitel tohoto povolení pravomocně odsouzen za spáchání
úmyslného trestného činu,
b) je-li důvodné nebezpečí, že by držitel tohoto povolení mohl při
dalším pobytu na území závažným způsobem narušit veřejný pořádek nebo
ohrozit bezpečnost České republiky,
c) jiný stát Evropské unie nebo smluvní stát uplatňující společný
postup ve věci vyhošťování rozhodl o vyhoštění držitele tohoto povolení
ze svého území^9a) z důvodu odsouzení k trestu odnětí svobody v délce
nejméně 1 rok anebo pro důvodné podezření, že spáchal závažnou trestnou
činnost nebo takovou činnost připravuje na území některého státu
Evropské unie nebo smluvního státu uplatňujícího společný postup ve
věci vyhošťování,
d) držitel tohoto povolení neplní účel, pro který bylo toto povolení
vydáno, s výjimkou případů uvedených v § 46 odst. 8,
e) držitel tohoto povolení při pobytové kontrole nepředloží doklad o
cestovním zdravotním pojištění, které odpovídá podmínkám uvedeným v §
180j, a to ani ve lhůtě stanovené policií; to neplatí, jde-li o případy
uvedené v § 180j odst. 4,
f) držitel tohoto povolení nemá na území zajištěno ubytování,
g) úhrnný měsíční příjem držitele tohoto povolení a společně s ním
posuzovaných osob [§ 42c odst. 3 písm. c)] nedosahuje částky živobytí
společně posuzovaných osob^9o), nebo
h) stát, který držiteli tohoto povolení přiznal právní postavení
rezidenta jiného členského státu Evropské unie, rozhodl o zrušení
tohoto právního postavení a současně o zrušení povolení k trvalému
pobytu na svém území
za podmínky, že důsledky tohoto rozhodnutí budou přiměřené důvodu pro
zrušení platnosti. Při posuzování přiměřenosti ministerstvo přihlíží
zejména k dopadům tohoto rozhodnutí do soukromého a rodinného života
držitele tohoto povolení.
(3) Při zrušení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu rezidenta
jiného členského státu Evropské unie ministerstvo zruší i povolení k
dlouhodobému pobytu na území vydaného jeho rodinnému příslušníkovi za
podmínky, že toto rozhodnutí bude přiměřené z hlediska zásahu do jeho
soukromého nebo rodinného života. Ministerstvo postupuje vůči rodinnému
příslušníkovi rezidenta jiného členského státu Evropské unie obdobně i
v případě, že platnost povolení k dlouhodobému pobytu rezidenta jiného
členského státu Evropské unie zanikla na základě rozhodnutí o
vyhoštění.
(4) Ministerstvo v rozhodnutí stanoví lhůtu k vycestování z území a
rezidentovi jiného členského státu Evropské unie nebo jeho rodinnému
příslušníkovi udělí výjezdní příkaz; rezident jiného členského státu
Evropské unie nebo jeho rodinný příslušník je povinen ve stanovené
lhůtě z území vycestovat.
§ 46c
Zrušení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na
území
(1) Ministerstvo zruší platnost povolení k dlouhodobému pobytu za
účelem ochrany na území^9g), jestliže
a) cizinec přestal plnit podmínky pro vydání tohoto povolení podle §
42e odst. 1,
b) je to nezbytné pro zajištění ochrany veřejného pořádku nebo
bezpečnosti státu, nebo
c) cizinec o zrušení tohoto povolení požádá.
(2) Ministerstvo v rozhodnutí o zrušení platnosti povolení k
dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území stanoví lhůtu k
vycestování z území a cizinci udělí výjezdní příkaz; cizinec je povinen
ve stanovené lhůtě z území vycestovat.
(3) Postup podle odstavce 2 neplatí, byl-li z důvodu uděleného povolení
k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území odložen výkon
rozhodnutí o správním vyhoštění cizince nebo odloženo jeho předání
podle mezinárodní smlouvy. V tomto případě policie dokončí správní
vyhoštění cizince nebo jeho předání podle mezinárodní smlouvy.
(4) Orgán činný v trestním řízení je povinen neprodleně ministerstvo
informovat o skutečnostech odůvodňujících zrušení platnosti povolení k
dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území.
(5) Vykonatelností rozhodnutí o zrušení platnosti povolení k
dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území vydaného cizinci podle §
42e odst. 1 současně zaniká platnost povolení k dlouhodobému pobytu za
účelem ochrany na území vydaného cizinci podle § 42e odst. 5; o této
skutečnosti ministerstvo cizince informuje.
(6) Ministerstvo udělí výjezdní příkaz cizinci, kterému zanikla
platnost povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území
podle odstavce 5; cizinec je povinen ve lhůtě stanovené výjezdním
příkazem z území vycestovat.
§ 46d
Zrušení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého
výzkumu
(1) Na žádost výzkumného pracovníka ministerstvo platnost jeho povolení
k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu zruší.
(2) Ministerstvo dále zruší platnost povolení k dlouhodobému pobytu za
účelem vědeckého výzkumu, jestliže
a) výzkumný pracovník byl pravomocně odsouzen za spáchání úmyslného
trestného činu,
b) jiný stát Evropské unie nebo smluvní stát uplatňující společný
postup ve věci vyhošťování rozhodl o vyhoštění výzkumného pracovníka ze
svého území^9a) z důvodu jeho odsouzení k trestu odnětí svobody v délce
nejméně 1 rok anebo pro důvodné podezření, že spáchal závažnou trestnou
činnost nebo takovou činnost připravuje na území některého státu
Evropské unie nebo smluvního státu uplatňujícího společný postup ve
věci vyhošťování, a dále z důvodů porušení právních předpisů
upravujících vstup a pobyt cizinců na jejich území,
c) bylo zjištěno, že by výzkumný pracovník mohl při dalším pobytu na
území ohrozit bezpečnost České republiky nebo závažným způsobem narušit
veřejný pořádek anebo ohrozit veřejné zdraví tím, že trpí závažnou
nemocí,
d) výzkumná organizace, která s výzkumným pracovníkem uzavřela dohodu o
hostování^9j), byla vyřazena ze seznamu výzkumných organizací
schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí
vedeného podle zvláštního právního předpisu^9j); to neplatí, pokud
výzkumný pracovník uzavřel dohodu o hostování^9j) s jinou výzkumnou
organizací, která je v tomto seznamu zapsána,
e) výzkumný pracovník přestal splňovat podmínky prokazované podle § 42f
odst. 3,
f) zjistí, že náležitosti předložené k žádosti o vydání nebo
prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem
vědeckého výzkumu jsou padělané anebo pozměněné nebo údaje podstatné
pro posouzení žádosti v nich uvedené neodpovídají skutečnosti, nebo
g) výzkumný pracovník neplní účel, pro který bylo toto povolení vydáno,
za podmínky, že důsledky tohoto rozhodnutí budou přiměřené důvodu pro
zrušení platnosti. Při posuzování přiměřenosti ministerstvo přihlíží
zejména k dopadům tohoto rozhodnutí do soukromého a rodinného života
výzkumného pracovníka.
(3) Ministerstvo v rozhodnutí stanoví lhůtu k vycestování z území a
výzkumnému pracovníkovi udělí výjezdní příkaz; výzkumný pracovník je
povinen ve stanovené lhůtě z území vycestovat.
§ 46e
Zrušení platnosti zaměstnanecké karty
(1) Ministerstvo zruší platnost zaměstnanecké karty z důvodů uvedených
v § 37 a dále, jestliže
a) cizinci nebyla uznána odborná kvalifikace příslušným uznávacím
orgánem^35),
b) pracovní poměr cizince skončil; v případě rozvázání pracovního
poměru cizince výpovědí z některého z důvodů uvedených v § 52 písm. a)
až e) zákoníku práce nebo dohodou z týchž důvodů anebo okamžitým
zrušením podle § 56 zákoníku práce se zaměstnanecká karta zruší,
jestliže doba trvání nezaměstnanosti cizince přesáhla 3 po sobě jdoucí
měsíce a cizinec v této lhůtě nepožádal ministerstvo o udělení souhlasu
podle § 42g odst. 7 nebo mu tento souhlas nebyl udělen,
c) dohoda o pracovní činnosti skončila; v případě zrušení dohody o
pracovní činnosti výpovědí danou zaměstnavatelem se zaměstnanecká karta
zruší, jestliže doba trvání nezaměstnanosti cizince přesáhla 1 měsíc a
cizinec v této lhůtě nepožádal ministerstvo o udělení souhlasu podle §
42g odst. 7 nebo mu tento souhlas nebyl udělen, nebo
d) zanikla platnost povolení k zaměstnání cizince nebo bylo cizinci
povolení k zaměstnání odejmuto; v případě rozvázání pracovního poměru
cizince výpovědí z některého z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až e)
zákoníku práce nebo dohodou z týchž důvodů anebo okamžitým zrušením
podle § 56 zákoníku práce se zaměstnanecká karta zruší, nebylo-li
cizinci ve lhůtě 3 měsíců ode dne následujícího po dni skončení
pracovního poměru vydáno nové povolení k zaměstnání nebo cizinec v této
lhůtě nepožádal ministerstvo o udělení souhlasu podle § 42g odst. 7
nebo mu tento souhlas nebyl udělen.
(2) Ministerstvo v rozhodnutí, kterým zruší platnost zaměstnanecké
karty, stanoví lhůtu k vycestování z území a udělí cizinci výjezdní
příkaz; cizinec je povinen ve stanovené lhůtě z území vycestovat.
§ 46f
Zrušení platnosti modré karty
(1) Ministerstvo zruší platnost modré karty, jestliže
a) její držitel o zrušení platnosti modré karty požádá,
b) zjistí, že náležitosti předložené k žádosti o vydání modré karty
nebo prodloužení její platnosti jsou padělané anebo pozměněné nebo
údaje podstatné pro posouzení žádosti v nich uvedené neodpovídají
skutečnosti,
c) její držitel přestal splňovat některou z podmínek pro vydání modré
karty,
d) její držitel neplní účel, pro který byla modrá karta vydána,
e) její držitel neoznámil ministerstvu do 3 pracovních dnů skončení
pracovního poměru nebo změnu pracovního zařazení; to neplatí, pokud
splnění této povinnosti držiteli modré karty zabránily důvody na jeho
vůli nezávislé,
f) doba trvání nezaměstnanosti držitele modré karty přesáhla 3 po sobě
jdoucí měsíce,
g) k nezaměstnanosti držitele modré karty došlo opakovaně po dobu
platnosti modré karty; to neplatí, pokud pracovní poměr skončil z
některého z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až e) zákoníku práce nebo
dohodou z týchž důvodů anebo okamžitým zrušením podle § 56 zákoníku
práce,
h) její držitel nemá na území zajištěno ubytování, nebo
i) jejímu držiteli nebyla uznána odborná kvalifikace příslušným
uznávacím orgánem^35).
(2) Ministerstvo dále zruší platnost modré karty, jestliže
a) její držitel byl pravomocně odsouzen za spáchání úmyslného trestného
činu,
b) jiný stát Evropské unie nebo smluvní stát uplatňující společný
postup ve věci vyhošťování rozhodl o vyhoštění jejího držitele ze svého
území z důvodu odsouzení k trestu odnětí svobody v délce nejméně 1 rok
anebo pro důvodné podezření, že spáchal závažnou trestnou činnost nebo
takovou činnost připravuje na území některého státu Evropské unie nebo
smluvního státu uplatňujícího společný postup ve věci vyhošťování,
c) je důvodné nebezpečí, že by její držitel mohl při dalším pobytu na
území závažným způsobem narušit veřejný pořádek nebo ohrozit bezpečnost
státu, nebo
d) její držitel podal žádost o příspěvek na živobytí, doplatek na
bydlení nebo mimořádnou okamžitou pomoc ze systému pomoci v hmotné
nouzi,
za podmínky, že důsledky tohoto rozhodnutí budou přiměřené důvodu pro
zrušení platnosti modré karty. Při posuzování přiměřenosti ministerstvo
přihlíží zejména k dopadům tohoto rozhodnutí do soukromého a rodinného
života držitele modré karty.
(3) Ministerstvo v rozhodnutí, kterým zruší platnost modré karty,
stanoví lhůtu k vycestování z území a cizinci udělí výjezdní příkaz;
cizinec je povinen ve stanovené lhůtě z území vycestovat.
§ 47
nadpis vypuštěn
(1) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu je cizinec povinen podat
nejdříve 90 a nejpozději 14 dnů před uplynutím platnosti víza k pobytu
nad 90 dnů. V případě, že podání žádosti ve lhůtě podle předchozí věty
zabrání důvody na vůli cizince nezávislé, je cizinec oprávněn tuto
žádost podat do 3 pracovních dnů po zániku těchto důvodů; vízum se do
doby zániku tohoto oprávnění považuje za platné.
(2) Pokud doba platnosti víza k pobytu nad 90 dnů uplyne před
rozhodnutím žádosti o povolení dlouhodobého pobytu, ačkoliv žádost byla
podána ve lhůtě podle odstavce 1, považuje se vízum za platné do doby
nabytí právní moci rozhodnutí o podané žádosti.
(3) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu podle § 42 odst. 4 je
cizinec povinen podat v době platnosti povolení k dlouhodobému pobytu
vydaného Ministerstvem zahraničních věcí nebo v době přechodného pobytu
podle § 18 písm. a) nebo b) a ve lhůtě stanovené v odstavci 1. Na
uvedené žádosti se obdobně vztahuje i ustanovení odstavce 2.
§ 48
Pro účely úhrady poskytování zdravotních služeb, nelze-li úhradu
zajistit jiným způsobem, se za cizince, kterému bylo uděleno oprávnění
k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany na území podle zvláštního
právního předpisu^3a) (dále jen "cizinec požívající dočasné ochrany"),
považuje cizinec,
a) kterému bylo uděleno vízum podle § 33 odst. 1 písm. a) a b), § 33
odst. 3 nebo povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na
území (§ 43),
b) který je uveden v § 42e odst. 1 za podmínek a ve lhůtě podle § 42e
odst. 2,
c) který podal žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem
ochrany na území,
d) kterému bylo povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na
území vydáno,
e) který je uveden v § 42e odst. 5, a to ode dne podání žádosti, nebo
f) který je uveden v § 18 písm. d) bodě 4, a to ode dne nabytí právní
moci předběžného opatření příslušného orgánu.
§ 48a
(1) Ministerstvo na žádost cizince podanou ve lhůtě podle § 42e odst.
2, cizince, který podal žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za
účelem ochrany na území, a cizince, kterému bylo toto povolení vydáno,
rozhodne o poskytnutí finančního příspěvku až do výše
a) 1,6násobku částky životního minima žadatele stanovené zvláštním
právním předpisem^9d), je-li posuzován bez společně posuzovaných osob
[§ 42c odst. 3 písm. c)],
b) 1,5násobku částky životního minima žadatele a společně s ním
posuzovaných osob, jsou-li společně posuzovány 2 až 3 osoby,
c) 1,4násobku částky životního minima žadatele a společně s ním
posuzovaných osob, jsou-li společně posuzovány 4 osoby,
d) 1,3násobku částky životního minima žadatele a společně s ním
posuzovaných osob, je-li společně posuzováno 5 a více osob.
(2) Výše finančního příspěvku se stanoví s ohledem na majetkové poměry
cizince. Finanční příspěvek lze poskytnout ode dne, kdy byl cizinec
poučen podle § 42e odst. 2. Finanční příspěvek se na žádost cizince
poskytuje za dobu 1 měsíce. Finanční příspěvek lze přiznat a vyplatit
nejdříve od počátku kalendářního měsíce, ve kterém bylo zahájeno řízení
o jeho poskytnutí. Finanční příspěvek lze přiznat i opakovaně.
(3) Žadatel o finanční příspěvek podle odstavce 1 je povinen uvést své
finanční a majetkové poměry, popřípadě finanční a majetkové poměry své
rodiny formou čestného prohlášení a doložit je všemi dostupnými
doklady.
(4) Po dobu zajištění cizince v zařízení se finanční příspěvek
neposkytuje. Finanční příspěvek nelze dále poskytnout, pokud
a) odpovědnost za úhradu pobytových nákladů nese právnická nebo fyzická
osoba (§ 15 a 180),
b) žadatel o finanční příspěvek uvedl nepravdivé údaje o svých
finančních nebo majetkových poměrech nebo o finančních nebo majetkových
poměrech své rodiny, nebo
c) žadatel o finanční příspěvek neoznámil skutečnosti rozhodné pro
poskytnutí finančního příspěvku nebo změnu těchto skutečností.
§ 48b
(1) Je-li cizinci, kterému byla poskytnuta lhůta na rozhodnutí, zda
bude spolupracovat s orgánem činným v trestním řízení (§ 42e odst. 2),
cizinci, který podal žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem
ochrany na území, nebo cizinci, kterému bylo toto povolení vydáno,
poskytnuta právnickou osobou zabývající se poskytováním právní pomoci
cizincům tato pomoc bezplatně, může ministerstvo právnické osobě
přispět na úhradu nákladů spojených s poskytováním právní pomoci na
základě písemně uzavřené smlouvy.
(2) Žadatel o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území
je oprávněn pobývat na území do nabytí právní moci rozhodnutí o jeho
žádosti; to neplatí, pokud orgán činný v trestním řízení nepotvrdil, že
žádost o vydání tohoto povolení splňuje podmínky podle § 42e odst. 1.
(3) Po dobu platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany
na území se držitel tohoto povolení pro účely zaměstnání nebo studia
považuje za cizince s povoleným trvalým pobytem.
Oddíl 4
nadpis vypuštěn
§ 49
Přechodný pobyt na území na základě povolení k dlouhodobému pobytu
vydávaného Ministerstvem zahraničních věcí
(1) Ministerstvo zahraničních věcí vydává povolení k dlouhodobému
pobytu členům personálu zastupitelského úřadu cizího státu nebo
mezinárodní vládní organizace akreditované v České republice anebo
jejich rodinným příslušníkům registrovaným Ministerstvem zahraničních
věcí. Toto povolení lze vydat nejdéle na dobu platnosti jejich
registrace.
(2) O povolení k dlouhodobému pobytu je člen personálu zastupitelského
úřadu cizího státu nebo mezinárodní vládní organizace akreditované v
České republice anebo jejich rodinný příslušník registrovaný
Ministerstvem zahraničních věcí, s výjimkou osob pobývajících na území
podle § 18 písm. a) nebo b), povinen požádat během pobytu na území
České republiky, ke kterému jej opravňuje vízum k pobytu nad 90 dnů za
účelem podání žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu vydávaného
Ministerstvem zahraničních věcí.
(3) Člen personálu zastupitelského úřadu cizího státu nebo mezinárodní
vládní organizace akreditované v České republice anebo jejich rodinný
příslušník je oprávněn pobývat na území po dobu uvedenou v povolení k
dlouhodobému pobytu.
(4) Dobu platnosti povolení k dlouhodobému pobytu lze opakovaně
prodloužit.
(5) Povolení k dlouhodobému pobytu prohlašuje za neplatné Ministerstvo
zahraničních věcí.
Díl 5
Výjezdní příkaz a rozhodnutí o povinnosti opustit území
§ 50
Výjezdní příkaz
(1) Výjezdní příkaz je doklad, který z moci úřední uděluje
a) policie po zrušení nebo uplynutí platnosti krátkodobého víza, po
ukončení přechodného pobytu na území nebo v tranzitním prostoru
mezinárodního letiště, k němuž se vízum nevyžaduje, nebo při správním
vyhoštění,
b) ministerstvo po zrušení nebo uplynutí platnosti dlouhodobého víza,
po zamítnutí žádosti o povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu,
pokud uplynula platnost víza, po zrušení nebo zániku platnosti povolení
k dlouhodobému pobytu nebo povolení k trvalému pobytu, po zrušení
přechodného pobytu občanu Evropské unie^1b), po ukončení přechodného
pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie nebo po ukončení
poskytování ochrany na území podle zvláštního právního předpisu^2),
^3a).
(2) Výjezdní příkaz dále uděluje Ministerstvo zahraničních věcí po
uplynutí doby platnosti nebo po prohlášení neplatnosti diplomatického
nebo zvláštního víza (§ 41), po uplynutí doby platnosti nebo po
prohlášení neplatnosti povolení k dlouhodobému pobytu vydávaného tímto
ministerstvem (§ 49 odst. 5) anebo po ukončení přechodného pobytu na
území, k němuž se vízum nevyžaduje.
(3) Výjezdní příkaz opravňuje cizince k přechodnému pobytu na území po
dobu, která je nezbytná k provedení neodkladných úkonů, a k vycestování
z území.
(4) Doba přechodného pobytu cizince na výjezdní příkaz nesmí být delší
než 60 dnů, dobu pobytu stanoví a ve výjezdním příkazu vyznačuje
policie, Ministerstvo zahraničních věcí nebo ministerstvo.
(5) Při ukončení pobytu občanu Evropské unie^1b) nebo jeho rodinnému
příslušníkovi se stanoví doba pobytu na výjezdní příkaz minimálně na 1
měsíc. Podmínka stanovení minimální doby pobytu neplatí, pokud je
důvodné nebezpečí, že by cizinec mohl při svém pobytu na území ohrozit
bezpečnost státu, závažným způsobem narušit veřejný pořádek nebo je
zjištěno, že trpí závažnou nemocí.
(6) Výjezdní příkaz obsahuje údaje o totožnosti cizince, číslo
cestovního dokladu a dobu, ve které je cizinec povinen z území
vycestovat; v zájmu ochrany bezpečnosti státu, udržení veřejného
pořádku nebo ochrany veřejného zdraví anebo v zájmu plnění mezinárodní
smlouvy může být vycestování vázáno podmínkou spočívající v určení
hraničního přechodu pro vycestování z území.
(7) Výjezdní příkaz má tvar štítku, který policie, ministerstvo nebo
Ministerstvo zahraničních věcí vyznačí do cestovního dokladu, v
odůvodněných případech může být výjezdní příkaz vyznačen mimo cestovní
doklad.
§ 50a
Rozhodnutí o povinnosti opustit území
(1) Pobývá-li cizinec, který je držitelem platného oprávnění k pobytu
vydaného jiným členským státem Evropské unie, na území neoprávněně,
policie mu vydá rozhodnutí o povinnosti opustit území.
(2) Postup podle odstavce 1 se nepoužije, pokud by cizinec mohl při
pobytu na území ohrozit bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušit
veřejný pořádek.
(3) Rozhodnutí o povinnosti opustit území policie vydá dále
a) cizinci staršímu 15 let, který nevyužil možnosti dobrovolné
repatriace podle zvláštního právního předpisu^2), za účelem opuštění
území, jestliže
1. nepodal žádost o udělení mezinárodní ochrany, ačkoliv k tomu byl
vyzván,
2. nevycestoval po pravomocném ukončení řízení ve věci mezinárodní
ochrany z území ve lhůtě stanovené výjezdním příkazem nebo ve lhůtě do
30 dnů, nebyl-li cizinci výjezdní příkaz udělen, nebo
3. mu uplynula doba oprávnění k pobytu na území uděleného osobě
požívající doplňkové ochrany (§ 124b), nebo
b) cizinci, který neoprávněně vstoupil nebo pobýval na území a má být
předán podle mezinárodní smlouvy sjednané s jiným členským státem
Evropské unie přede dnem 13. ledna 2009 nebo přímo použitelného
právního předpisu Evropských společenství^37) (§ 129).
(4) Policie v rozhodnutí podle odstavců 1 a 3 stanoví dobu k opuštění
území, a to v rozmezí 7 až 60 dní. Pokud by podle rozhodnutí podle
odstavců 1 a 3 měla doba k opuštění území začít běžet v době trvání
zajištění cizince, začíná tato doba běžet ode dne ukončení zajištění.
Pokud v průběhu doby k opuštění území je cizinec zajištěn, běh této
doby se zajištěním přerušuje.
Díl 6
Společná ustanovení k dlouhodobému vízu
§ 51
(1) Dlouhodobým vízem se rozumí povolení, které po dobu platnosti
opravňuje cizince ke vstupu a pobytu na území a vycestování z území,
pokud tento zákon nestanoví jinak.
(2) Na udělení dlouhodobého víza není právní nárok.
(3) Dlouhodobé vízum je platné po dobu v něm vyznačenou.
(4) Dlouhodobé vízum nelze udělit občanu Evropské unie^1b).
(5) Dlouhodobé vízum se považuje za udělené jeho vyznačením.
§ 52
V zájmu ochrany bezpečnosti státu, udržení veřejného pořádku nebo
ochrany veřejného zdraví anebo v zájmu plnění mezinárodní smlouvy může
být
a) dlouhodobé vízum vázáno podmínkou spočívající v určení hraničního
přechodu pro vstup nebo vycestování z území,
b) zkrácena doba platnosti dlouhodobého víza.
§ 53
(1) Žádost o udělení dlouhodobého víza se podává na zastupitelském
úřadu, pokud tento zákon nestanoví jinak. Žádost je cizinec oprávněn
podat pouze na zastupitelském úřadu ve státě, jehož je cizinec občanem,
popřípadě jenž vydal cestovní doklad, jehož je cizinec držitelem, nebo
ve státě, ve kterém má cizinec povolen dlouhodobý nebo trvalý pobyt; to
neplatí, jde-li o cizince, který je uveden v právním předpise vydaném
podle § 182 odst. 1 písm. e).
(2) Žádost o udělení dlouhodobého víza se podává na úředním tiskopisu.
(3) Žádost o udělení dlouhodobého víza se považuje za nepřípustnou,
jestliže
a) k ní nebyly předloženy náležitosti podle § 31,
b) cizinec odmítl pořízení otisků prstů nebo obrazového záznamu,
c) nebyla podána na úředním tiskopisu, nebo
d) nebyla podána na příslušném zastupitelském úřadu.
(4) Zastupitelský úřad cizinci, který podal nepřípustnou žádost o
udělení dlouhodobého víza, vrátí tiskopis žádosti, veškeré předložené
náležitosti a správní poplatek; současně cizince písemně informuje o
důvodech nepřípustnosti žádosti.
(5) Zastupitelský úřad je oprávněn v souvislosti s podáním žádosti
cizince o udělení dlouhodobého víza snímat otisky prstů a pořizovat
obrazové záznamy.
§ 54
nadpis vypuštěn
V žádosti o udělení dlouhodobého víza je cizinec povinen uvést své
jméno a příjmení, ostatní jména, pohlaví, den, měsíc a rok narození,
místo a stát narození, státní občanství současné a při narození, jméno
a příjmení otce a matky, rodinný stav, místo trvalého pobytu v cizině a
telefonické spojení, druh, číslo a údaj o datu vydání a platnosti
cestovního dokladu včetně označení orgánu, který jej vydal, a jde-li o
cizince s povoleným pobytem na území jiného státu, i údaj o tom, zda je
oprávněn se na jeho území vrátit, včetně údaje o čísle a platnosti
příslušného dokladu, povolání, zaměstnavatele a jeho adresu včetně
telefonického spojení (u studentů název a adresu školy), cíl cesty,
dobu pobytu, počet vstupů a účel pobytu na území, zamýšlený den
příjezdu a odjezdu, místo vstupu na území, v případě průjezdu jeho
trasu, a zda již obdržel příslušné povolení pro vstup na území cílového
státu včetně jeho platnosti a označení orgánu, který povolení vydal,
zamýšlený dopravní prostředek, způsob zajištění úhrady nákladů
spojených s pobytem, adresu pobytu na území včetně telefonického či
jiného spojení, údaje k případné zvoucí osobě, v rozsahu příjmení,
jméno a adresa pobytu na území, nebo jde-li o právnickou osobu, její
název, sídlo a jméno a příjmení oprávněné osoby, upřesňující informace
k účelu pobytu na území, údaje k vízům uděleným v posledních 3 letech
včetně doby jejich platnosti, údaje o předchozím pobytu na území
smluvních států, údaje k manželu a dětem v rozsahu jméno a příjmení,
ostatní jména, den, měsíc, rok a místo narození.
§ 55
Náležitosti žádosti o udělení dlouhodobého víza
(1) Náležitosti k žádosti o udělení dlouhodobého víza nesmí být starší
180 dnů, s výjimkou cestovního dokladu, matričních dokladů a fotografie
cizince, pokud odpovídá jeho skutečné podobě.
(2) Předložení náležitostí k žádosti o udělení dlouhodobého víza se s
výjimkou cestovního dokladu nevyžaduje, jde-li o udělení dlouhodobého
víza v zájmu České republiky.
(3) Cizinec žádající o udělení dlouhodobého víza je povinen na požádání
strpět sejmutí otisků prstů a pořízení obrazového záznamu.
§ 56
Důvody neudělení dlouhodobého víza
(1) Dlouhodobé vízum, s výjimkou víza k pobytu nad 90 dnů za účelem
strpění pobytu na území z důvodu podle § 33 odst. 3, ministerstvo
cizinci neudělí, jestliže
a) se cizinec na požádání ministerstva nebo zastupitelského úřadu
nedostaví k pohovoru nebo nepředloží ve stanovené lhůtě doklady za
účelem ověření údajů uvedených v žádosti o dlouhodobé vízum nebo
jestliže se i přes provedení pohovoru nebo vyhodnocení předložených
dokladů nepodaří tyto údaje ověřit,
b) cizinec vyplní žádost o udělení dlouhodobého víza nepravdivě,
c) je cizinec evidován v evidenci nežádoucích osob,
d) má poznatky o tom, že by náklady spojené s pobytem cizince na území
nesla Česká republika,
e) předloží padělané anebo pozměněné náležitosti nebo údaje podstatné
pro posouzení žádosti v nich uvedené neodpovídají skutečnosti,
f) cizinec podal žádost o udělení dlouhodobého víza za účelem
zaměstnání; ministerstvo v písemné informaci o důvodech neudělení
dlouhodobého víza podle odstavce 4 cizince poučí, že je oprávněn
požádat o vydání zaměstnanecké karty,
g) jsou zjištěny skutečnosti uvedené v § 9 odst. 1 písm. a), b), g),
h), i) nebo j),
h) jsou zjištěny skutečnosti nasvědčující tomu, že cizinec po skončení
pobytu stanoveného dlouhodobým vízem neopustí území nebo že dlouhodobé
vízum hodlá zneužít k jinému účelu, než je uveden v žádosti o udělení
dlouhodobého víza,
i) před vyznačením dlouhodobého víza nepředloží doklad o cestovním
zdravotním pojištění po dobu pobytu na území, které odpovídá podmínkám
uvedeným v § 180j, a na požádání doklad o zaplacení pojistného
uvedeného na dokladu o cestovním zdravotním pojištění, nejde-li o
případy uvedené v § 180j odst. 4,
j) pobyt cizince na území není v zájmu České republiky nebo je zjištěna
jiná závažná překážka pobytu cizince na území, nebo
k) cizinec neuhradil pokutu nebo náklady řízení vzniklé v souvislosti s
řízením vedeným podle tohoto zákona.
(2) Dlouhodobé vízum, s výjimkou víza k pobytu nad 90 dnů za účelem
strpění pobytu na území z důvodu podle § 33 odst. 3, ministerstvo
cizinci neudělí, jestliže
a) nesplňuje podmínku trestní zachovalosti (§ 174), nebo
b) v uplynulých 5 letech porušil povinnost stanovenou tímto zákonem,
za podmínky, že důsledky neudělení dlouhodobého víza budou přiměřené
důvodu pro neudělení dlouhodobého víza. Při posuzování přiměřenosti
ministerstvo přihlíží zejména k dopadům tohoto neudělení do soukromého
a rodinného života cizince.
(3) K důvodu podle odstavce 1 nebo 2 se nepřihlédne, jde-li o udělení
dlouhodobého víza v zájmu České republiky nebo v zájmu plnění
mezinárodního závazku.
(4) Ministerstvo písemně informuje cizince o důvodech neudělení
dlouhodobého víza a o jeho oprávnění požádat ve lhůtě do 15 dnů ode dne
doručení informace o neudělení dlouhodobého víza o nové posouzení
důvodů neudělení dlouhodobého víza (§ 180e).
(5) Jde-li o udělení dlouhodobého víza cizinci, který je zařazen do
informačního systému smluvních států, ministerstvo projedná udělení
víza se smluvním státem, který cizince do tohoto systému zařadil; v
řízení přihlédne ke skutečnostem, které smluvní stát vedly k zařazení
cizince do tohoto systému. Udělení víza ministerstvo oznámí smluvnímu
státu, který cizince do informačního systému smluvních států zařadil.
§ 57
(1) Zastupitelský úřad je oprávněn před odesláním žádosti o udělení
dlouhodobého víza ministerstvu k této žádosti uplatnit stanovisko.
Ministerstvo k tomuto stanovisku při udělování dlouhodobého víza
přihlédne. Pokud cizinec před vyznačením dlouhodobého víza nepředloží
doklad o cestovním zdravotním pojištění nebo doklad o zaplacení
pojistného uvedeného na dokladu o cestovním zdravotním pojištění,
byl-li vyžádán, a dlouhodobé vízum mu z tohoto důvodu nebude uděleno,
zastupitelský úřad tuto skutečnost oznámí ministerstvu; to neplatí,
jde-li o případy uvedené v § 180j odst. 4.
(2) Zastupitelský úřad je oprávněn provést pohovor se žadatelem o
dlouhodobé vízum; jde-li o žadatele o udělení víza k pobytu nad 90 dnů
za účelem podnikání, zastupitelský úřad provede pohovor vždy, a to
zejména s cílem zjistit bližší skutečnosti týkající se uváděného účelu
pobytu na území. O provedeném pohovoru zastupitelský úřad sepíše
záznam, který obsahuje zejména údaje umožňující identifikaci žadatele,
vylíčení průběhu pohovoru, datum, jméno a příjmení nebo služební číslo
a podpis osoby provádějící pohovor a podpis žadatele.
(3) Stanovisko zastupitelského úřadu k žádosti o udělení dlouhodobého
víza se žadateli o dlouhodobé vízum ani jeho zástupci nezpřístupňuje.
§ 58
Vyznačování dlouhodobého víza
(1) Dlouhodobé vízum do cestovního dokladu vyznačuje zastupitelský
úřad, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(2) V odůvodněných případech může být dlouhodobé vízum vyznačeno mimo
cestovní doklad.
(3) V dlouhodobém vízu lze vyznačit jeden nebo více účelů pobytu.
§ 59
zrušen
§ 60
(1) Žádost o prodloužení doby pobytu na území na dlouhodobé vízum nebo
prodloužení doby platnosti dlouhodobého víza podává cizinec
ministerstvu.
(2) O prodloužení doby pobytu na území na dlouhodobé vízum nebo
prodloužení doby platnosti dlouhodobého víza je cizinec oprávněn
požádat u dlouhodobých víz nejdříve 90 dnů a nejpozději 14 dnů před
uplynutím doby povoleného pobytu na území nebo doby platnosti
dlouhodobého víza.
(3) V případě, že podání žádosti ve lhůtě podle odstavce 2 zabrání
důvody na vůli cizince nezávislé, je cizinec oprávněn tuto žádost podat
do 3 pracovních dnů po zániku těchto důvodů; dlouhodobé vízum se do
doby zániku oprávnění považuje za platné.
(4) Pokud doba platnosti dlouhodobého víza nebo doba pobytu na toto
dlouhodobé vízum uplyne před rozhodnutím o jejím prodloužení, ačkoli
žádost byla podána ve lhůtě podle odstavce 2 nebo 3, považuje se
dlouhodobé vízum za platné a doba pobytu na toto dlouhodobé vízum za
prodlouženou do nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
(5) Dobu platnosti dlouhodobého víza nelze prodloužit, pokud tento
zákon nestanoví jinak.
(6) Důvody pro neprodloužení doby pobytu na území na dlouhodobé vízum
nebo pro neprodloužení doby platnosti dlouhodobého víza jsou obdobné
jako důvody pro neudělení dlouhodobého víza.
(7) Pokud o žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem
strpění pobytu na území podle § 33 odst. 1 písm. c) nebylo rozhodnuto v
době platnosti oprávnění k pobytu cizince na území, považuje se jeho
další pobyt na území za pobyt na toto vízum, a to až do rozhodnutí o
žádosti.
§ 61
zrušen
§ 62
Zánik platnosti dlouhodobého víza
(1) Platnost dlouhodobého víza zanikne, jakmile nabyl právní moci
rozsudek ukládající trest vyhoštění^10) nebo je vykonatelné rozhodnutí
o správním vyhoštění.
(2) Platnost dlouhodobého víza uděleného podle § 30 odst. 2 zaniká
převzetím povolení k trvalému pobytu, povolení k dlouhodobému pobytu za
účelem společného soužití rodiny, za účelem studia nebo vědeckého
výzkumu, povolení k dlouhodobému pobytu vydaného rodinnému
příslušníkovi výzkumného pracovníka, zaměstnanecké karty, modré karty
nebo povolení k dlouhodobému pobytu vydávaného Ministerstvem
zahraničních věcí.
(3) Platnost víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území
uděleného podle § 33 odst. 3 dále zaniká dnem nabytí právní moci
rozhodnutí o udělení azylu nebo doplňkové ochrany podle zvláštního
právního předpisu^2).
(4) Po vycestování cizince z území zanikne platnost víza k pobytu nad
90 dnů za účelem strpění pobytu na území. Platnost ostatních
dlouhodobých víz není vycestováním cizince z území dotčena.
§ 63
zrušen
§ 64
Studium
(1) Studiem se pro účely tohoto zákona rozumí
a) střední vzdělávání a vyšší odborné vzdělávání v oborech vzdělání ve
střední škole, konzervatoři nebo vyšší odborné škole, zapsané do
rejstříku škol a školských zařízení^10a), a studium v akreditovaných
studijních programech na vysoké škole^9k),
b) účast na jazykové a odborné přípravě ke studiu akreditovaného
studijního programu vysoké školy organizované veřejnou vysokou školou,
nebo účast na jazykovém a odborném kurzu pořádaném v rámci programu
Evropské unie nebo na základě mezinárodní smlouvy,
c) stipendijní pobyt realizovaný na základě platných mezinárodních
smluv prováděných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy,
platného stipendijního programu Ministerstva školství, mládeže a
tělovýchovy, stipendijního programu Evropské unie nebo na základě
rozhodnutí vlády České republiky,
d) odborná praxe určená k získání praktických a odborných zkušeností
cizincem, uskutečňovaná v tuzemské hostitelské organizaci v době jeho
studia na tuzemské nebo zahraniční vysoké škole anebo v době nejvýše 5
let po ukončení studia na vysoké škole, organizačně zajišťovaná nebo
koordinovaná tuzemskou vysokou školou, Akademií věd České republiky
nebo k tomuto účelu Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy
akreditovanou právnickou osobou se sídlem na území nebo právnickou
osobou se sídlem mimo území, která má na území organizační složku,
e) odborná praxe a dobrovolná služba mládeže ve věku od 18 do 25 let,
určená k získání praktických, odborných zkušeností cizincem,
uskutečňovaná v tuzemské hostitelské organizaci jako součást projektu
programu nebo iniciativ Evropské unie, popřípadě obdobného státního
programu a organizačně zajišťovaná nebo koordinovaná k tomuto účelu
Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy akreditovanou právnickou
osobou se sídlem na území nebo právnickou osobou se sídlem mimo území,
která má na území organizační složku,
f) výměna zkušeností a studijní pobyty osob odpovědných za vzdělávání a
rozvoj lidských zdrojů, pokud tyto činnosti jsou vykonávány v rámci
programů nebo iniciativ Evropské unie nebo v rámci mezinárodních smluv.
(2) Pro účely vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia na
území (§ 42d) se vzděláváním ve střední škole nebo v konzervatoři
rozumí pouze vzdělávání v rámci výměnného programu uskutečňovaného v
tuzemské hostitelské organizaci a odbornou praxí pouze odborná praxe
bezplatná.
HLAVA IV
TRVALÝ POBYT NA ÚZEMÍ
nadpis vypuštěn
§ 64a
zrušen
§ 64b
zrušen
Díl 1
§ 65
(1) Cizinec je oprávněn pobývat na území v rámci trvalého pobytu na
základě
a) povolení k trvalému pobytu, nebo
b) rozhodnutí příslušného orgánu o svěření tohoto cizince do náhradní
výchovy^10c), je-li splněna podmínka podle § 87 odst. 1.
(2) Ustanovení této hlavy se nevztahuje na občana Evropské unie^1b) a s
výjimkou § 83 až 85 na jeho rodinného příslušníka.
Povolení k trvalému pobytu
§ 66
(1) Povolení k trvalému pobytu se bez podmínky předchozího
nepřetržitého pobytu na území vydá cizinci
a) který o vydání tohoto povolení žádá z humanitárních důvodů, zejména
1. je-li manželem azylanta a manželství vzniklo před vstupem azylanta
na území,
2. je-li nezletilým dítětem azylanta nebo dítětem, které je závislé na
péči azylanta, pokud nepožádá o udělení azylu, nebo
3. byl-li v minulosti státním občanem České republiky,
b) který o vydání tohoto povolení žádá z jiných důvodů hodných
zvláštního zřetele,
c) na jeho žádost, pokud je jeho pobyt na území v zájmu České
republiky, nebo
d) který o vydání tohoto povolení žádá jako nezletilé nebo zletilé
nezaopatřené dítě cizince, jenž na území pobývá na základě povolení k
trvalému pobytu, je-li důvodem žádosti společné soužití těchto cizinců.
(2) Povolení k trvalému pobytu se dále na žádost vydá cizinci, kterému
předchozí povolení k trvalému pobytu na území bylo zrušeno z důvodu
podle § 77 odst. 1 písm. c) nebo d), pokud od nabytí právní moci
rozhodnutí neuplynula doba 3 let.
§ 67
(1) Povolení k trvalému pobytu se po 4 letech nepřetržitého pobytu na
území vydá na žádost cizinci, který na území pobývá v rámci přechodného
pobytu po ukončení řízení o udělení mezinárodní ochrany za podmínky, že
nejméně poslední dva roky probíhalo poslední řízení o udělení
mezinárodní ochrany, včetně případného řízení o kasační stížnosti,
pokud tato stížnost byla podána v zákonné lhůtě. Do doby pobytu podle
věty první se započítává doba pobytu na území na dlouhodobé vízum, na
povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu a doba pobytu po dobu
řízení o udělení mezinárodní ochrany, včetně případného řízení o
kasační stížnosti. Nepřetržitost pobytu na území je zachována, pokud
cizinec podal žádost o udělení mezinárodní ochrany nejpozději do 7 dnů
po skončení přechodného pobytu na dlouhodobé vízum nebo na povolení k
dlouhodobému anebo trvalému pobytu; to neplatí, pokud platnost těchto
pobytových oprávnění byla zrušena.
(2) Povolení k trvalému pobytu se vydá, je-li žadatelem cizinec, který
a) je mladší 18 let,
b) se není schopen o sebe sám postarat z důvodu dlouhodobě nepříznivého
zdravotního stavu, nebo
c) je osamělý a starší 65 let.
(3) Povolení k trvalému pobytu se může při splnění podmínek uvedených v
odstavci 1 dále vydat, je-li žadatelem cizinec,
a) který je rodičem cizince uvedeného v odstavci 2 písm. a) nebo b),
b) kterému byl rozhodnutím příslušného orgánu cizinec uvedený v
odstavci 2 písm. a) nebo b) svěřen do péče, nebo
c) který je jiným přímým příbuzným ve vzestupné nebo sestupné linii
cizince uvedeného v odstavci 2, na jehož osobní péči je cizinec uvedený
v odstavci 2 závislý.
(4) Žádost je při splnění podmínek v odstavci 1 oprávněn podat i
cizinec, který o vydání tohoto povolení žádá z jiných důvodů hodných
zvláštního zřetele.
(5) Žádost lze podat ministerstvu nejpozději do 2 měsíců po pravomocném
ukončení řízení o udělení mezinárodní ochrany.
(6) Povolení k trvalému pobytu může být vydáno cizinci uvedenému v
odstavci 3 pouze bylo-li toto povolení vydáno cizinci uvedenému v
odstavci 2.
(7) Splnění podmínky nepřetržitého pobytu na území a podmínky, že
nejméně poslední dva roky probíhalo poslední řízení o udělení
mezinárodní ochrany, včetně případného řízení o kasační stížnosti, lze
prominout z důvodů hodných zvláštního zřetele, zejména je-li oprávněným
cizincem osoba mladší 15 let nebo nepříznivý zdravotní stav žadatele
nastal za pobytu na území.
(8) Splnění podmínky podat žádost nejpozději do 2 měsíců po pravomocném
ukončení řízení o udělení mezinárodní ochrany lze prominout cizinci
uvedenému v odstavci 3, pokud řízení o jeho žádosti o udělení
mezinárodní ochrany skončilo dříve než řízení o žádosti o udělení
mezinárodní ochrany cizince uvedeného v odstavci 2.
§ 68
(1) Povolení k trvalému pobytu se na žádost vydá cizinci po 5 letech
nepřetržitého pobytu na území.
(2) Do doby pobytu podle odstavce 1 se započítává doba pobytu na území
na dlouhodobé vízum, na povolení k dlouhodobému pobytu a doba pobytu v
postavení azylanta nebo osoby požívající doplňkové ochrany podle
zvláštního právního předpisu^2). Doba pobytu na území za účelem studia
se započítává jednou polovinou. Jednou polovinou se dále započítává
doba, po kterou bylo vedeno řízení o udělení mezinárodní ochrany, které
vedlo k rozhodnutí o udělení azylu nebo doplňkové ochrany, a to včetně
doby řízení o žalobě nebo o kasační stížnosti; bylo-li řízení o udělení
mezinárodní ochrany vedeno déle než 18 měsíců, započítává se tato doba
v celém rozsahu. Do doby pobytu podle odstavce 1 se nezapočítává doba,
po kterou byl cizinec vyslán zahraničním zaměstnavatelem nebo
zahraniční právnickou nebo fyzickou osobou, a dále doba, po kterou
cizinec na území pobýval za účelem zaměstnání závislého na střídání
ročního období nebo vypomáhal s domácími pracemi za stravu, ubytování a
kapesné určené k uspokojování jeho základních sociálních, kulturních
nebo vzdělávacích potřeb (au pair).
(3) Do doby pobytu podle odstavce 1 se započítávají i období
nepřítomnosti cizince na území v průběhu této doby pobytu, pokud tato
jednotlivá období nepřítomnosti nepřesáhla 6 po sobě jdoucích měsíců a
pokud ve svém souhrnu nepřesáhla 10 měsíců, a dále období nepřítomnosti
cizince na území, které nepřesáhlo 12 po sobě jdoucích měsíců, pokud
byl cizinec pracovně vyslán do zahraničí. Nepřetržitost pobytu je dále
zachována, pokud jedno období nepřítomnosti cizince na území nebylo
delší než 12 po sobě jdoucích měsíců ze závažných důvodů, zejména
jde-li o těhotenství a narození dítěte, závažné onemocnění anebo
studium nebo odborné školení, přičemž toto období se do doby pobytu
podle odstavce 1 nezapočítává.
(4) Povolení k trvalému pobytu se na žádost dále vydá cizinci, který
splnil podmínku 5 let nepřetržitého pobytu na území členských států
Evropské unie jako držitel modré karty, pokud jako držitel modré karty
nepřetržitě pobývá na území po dobu nejméně 2 let; do doby 5 let
nepřetržitého pobytu na území členských států se nezapočítává doba
pobytu na území jiného členského státu Evropské unie, pokud na jeho
území držitel modré karty vydané tímto členským státem Evropské unie
pobýval po dobu kratší než 18 měsíců. Do požadované doby nepřetržitého
pobytu se započítávají i období nepřítomnosti držitele modré karty na
území členských států Evropské unie, pokud jednotlivá období
nepřítomnosti nepřesáhla 12 po sobě jdoucích měsíců a pokud v souhrnu
nepřesáhla 18 měsíců. Toto ustanovení se obdobně použije i na rodinné
příslušníky držitele modré karty, kterému bylo vydáno povolení k
dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny na území.
(5) Žádost o povolení k trvalému pobytu je oprávněn podat i cizinec,
který v době splnění podmínek podle předchozích odstavců pobývá mimo
území. Jestliže platnost povolení k dlouhodobému pobytu na území skončí
cizinci v době jeho nepřítomnosti na území, musí být žádost podána
nejpozději do 6 měsíců od skončení platnosti tohoto povolení.
§ 69
nadpis vypuštěn
(1) Žádost o povolení k trvalému pobytu podle § 66 se podává na
zastupitelském úřadu, pokud není dále stanoveno jinak.
(2) Žádost o povolení k trvalému pobytu podle § 66 odst. 1 písm. a)
nebo b) lze podat též ministerstvu, pokud cizinec, jemuž má být
povolení k trvalému pobytu vydáno,
a) pobývá na území v rámci přechodného pobytu a je manželem nebo
nezletilým dítětem cizince, jemuž byl udělen azyl z důvodů uvedených ve
zvláštním právním předpise^11),
b) pobývá na území na základě uděleného víza k pobytu nad 90 dnů nebo
povolení k dlouhodobému pobytu, nebo
c) pobývá na území na základě vydaného povolení k dlouhodobému pobytu
za účelem ochrany na území, pokud jeho spolupráce s orgánem činným v
trestním řízení přispěla k prokázání trestného činu obchodování s lidmi
nebo prokázání organizování nebo umožnění nedovoleného překročení
státní hranice.
(3) Žádost o povolení k trvalému pobytu podle § 66 odst. 1 písm. c)
podává cizinec ministerstvu, pokud pobývá na území v rámci přechodného
pobytu; ministerstvu podává žádost rovněž cizinec žádající o povolení k
trvalému pobytu podle § 67.
(4) Žádost o povolení k trvalému pobytu podle § 66 odst. 1 písm. d) lze
podat též ministerstvu, pokud cizinec, jemuž má být povolení k trvalému
pobytu vydáno, pobývá na území v rámci přechodného pobytu.
(5) Žádost o povolení k trvalému pobytu podle § 68 odst. 1 podává
cizinec ministerstvu, pokud na území pobývá na dlouhodobé vízum,
povolení k dlouhodobému pobytu nebo na základě dokladu vydaného k
pobytu na území podle zvláštního právního předpisu^2), ^3a); žádost
podle § 68 odst. 5 je oprávněn podat též na zastupitelském úřadu.
§ 69a
zrušen
§ 69b
zrušen
§ 70
nadpis vypuštěn
(1) Žádost o povolení k trvalému pobytu se podává na úředním tiskopisu.
V žádosti je cizinec povinen uvést
a) své jméno, příjmení a ostatní jména, všechna dřívější příjmení, den,
měsíc a rok narození, místo a stát narození, státní občanství, rodinný
stav, nejvyšší dosažené vzdělání, povolání, zaměstnání před příchodem
na území (pracovní zařazení, název a adresa zaměstnavatele), účel
pobytu na území, zaměstnání po vstupu na území (pracovní zařazení,
název a adresa zaměstnavatele), poslední bydliště v cizině, adresu
místa pobytu na území, předchozí pobyt na území delší než 3 měsíce
(důvod a místo pobytu), den vstupu na území, číslo a platnost
cestovního dokladu,
b) jméno, příjmení a ostatní jména, dřívější příjmení, státní
občanství, datum narození, místo a stát narození, bydliště a povolání
manžele nebo manželky,
c) jméno, příjmení a ostatní jména, datum narození, státní občanství,
bydliště a povolání rodičů,
d) jméno, příjmení a ostatní jména, datum a místo narození, státní
občanství, bydliště a povolání dětí, a
e) jméno, příjmení a ostatní jména, datum narození, státní občanství,
bydliště a povolání sourozenců.
(2) Cizinec je povinen k žádosti o povolení k trvalému pobytu předložit
a) fotografie,
b) cestovní doklad,
c) doklad potvrzující účel pobytu na území, například rodný list,
oddací list nebo jinou listinu dokládající příbuzenský vztah, doklad o
tom, že cizinec byl v minulosti státním občanem České republiky1); to
neplatí, jde-li o cizince, který žádá o povolení k trvalému pobytu
podle § 68,
d) doklad o zajištění prostředků k trvalému pobytu na území (§ 71 odst.
1); to neplatí, jde-li o cizince, který žádá o povolení k trvalému
pobytu podle § 67 nebo jde-li o cizince podle § 87, který žádá o
povolení k trvalému pobytu po dosažení věku 18 let z důvodu podle § 66
odst. 1 písm. a),
e) doklad obdobný výpisu z evidence Rejstříku trestů jako podklad k
posouzení trestní zachovalosti (§ 174) vydaný státem, jehož je cizinec
státním občanem nebo v němž má trvalé bydliště, jakož i státy, v nichž
cizinec v posledních 3 letech pobýval nepřetržitě po dobu delší než 6
měsíců, nebo čestné prohlášení v případě, že tento stát takový doklad
nevydává; tato povinnost se nevztahuje na cizince mladšího 15 let a na
cizince staršího 15 let, jemuž bylo uděleno vízum k pobytu nad 90 dnů
za účelem strpění pobytu na území nebo povolení k dlouhodobému pobytu
za účelem strpění pobytu na území, jemuž byla udělena doplňková ochrana
podle zvláštního právního předpisu^2), nebo který žádá o povolení k
trvalému pobytu podle § 67; cizinec, který žádá o povolení k trvalému
pobytu podle § 68 odst. 1, nebo, jde-li o cizince podle § 87, který
žádá o povolení k trvalému pobytu po dosažení věku 18 let z důvodů
podle § 66 odst. 1 písm. a), je povinen předložit doklad obdobný výpisu
z evidence Rejstříku trestů, je-li o to požádán,
f) doklad o zajištění ubytování na území (§ 71 odst. 2),
g) souhlas rodiče, popřípadě jiného zákonného zástupce nebo poručníka,
s trvalým pobytem dítěte na území, pokud nejde o společné soužití
rodiny s tímto rodičem, zákonným zástupcem nebo poručníkem; to neplatí,
pokud cizinec prokáže, že tento doklad nemůže z důvodů na jeho vůli
nezávislých předložit nebo pokud již dítě pobývá na území,
h) doklad prokazující požadovanou znalost českého jazyka vydaný školou,
která je uvedena v seznamu škol oprávněných provádět zkoušky znalosti
českého jazyka stanoveném vyhláškou Ministerstva školství, mládeže a
tělovýchovy (§ 182a odst. 2), není-li dále stanoveno jinak.
(3) Cizinec, který je manželem nebo nezletilým dítětem azylanta^2) nebo
dítětem, které je závislé na péči azylanta, anebo cizinec, který žádá o
povolení k trvalému pobytu podle § 66 odst. 1 písm. a) nebo b) a pobývá
na území na základě povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na
území, je povinen k žádosti o povolení k trvalému pobytu předložit
náležitosti podle odstavce 2 písm. a) až c) a f).
(4) Cizinec žádající o povolení k trvalému pobytu podle § 66 je povinen
na požádání zastupitelského úřadu nebo ministerstva předložit lékařskou
zprávu, že netrpí závažnou nemocí. O předložení lékařské zprávy lze
požádat pouze v případě důvodného podezření, že cizinec závažnou nemocí
trpí.
(5) Doklad prokazující požadovanou znalost českého jazyka podle
odstavce 2 písm. h) se nevyžaduje od cizince, který
a) nedosáhl věku 15 let,
b) prokáže, že v průběhu 20 let předcházejících podání žádosti o
povolení trvalého pobytu byl nejméně 1 školní rok nepřetržitě žákem
základní anebo střední školy nebo nejméně 1 akademický rok studoval
vysokou školu s českým vyučovacím jazykem anebo studijní program
zaměřený na český jazyk na vysoké škole,
c) prokáže, že absolvoval jinou obecně uznávanou zkoušku z českého
jazyka, která svou náročností dosahuje minimálně úrovně stanovené
vyhláškou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy [§ 182a odst. 2
písm. a)], pokud je tato skutečnost Ministerstvem školství, mládeže a
tělovýchovy potvrzena,
d) žádá o povolení k trvalému pobytu podle § 66 nebo 67 nebo po zániku
oprávnění k trvalému pobytu podle § 87 odst. 7 písm. a) bodu 4,
e) prokáže, že má tělesné nebo mentální postižení, mající vliv na jeho
schopnost komunikovat, nebo
f) dosáhl věku 60 let.
(6) Ministerstvo je v případě důvodné pochybnosti, že cizinec má
požadovanou znalost českého jazyka v rozsahu stanoveném vyhláškou
Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy [§ 182a odst. 2 písm. a)],
oprávněno doklad prokazující požadovanou znalost českého jazyka neuznat
a požadovat vykonání zkoušky před komisí stanovenou Ministerstvem
školství, mládeže a tělovýchovy; vykonání zkoušky cizinec nehradí. Nový
doklad prokazující požadovanou znalost českého jazyka v tomto případě
cizinci vydá Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.
§ 71
nadpis vypuštěn
(1) Za doklad o zajištění prostředků k trvalému pobytu na území se
považuje doklad prokazující, že příjem cizince je pravidelný a úhrnný
měsíční příjem cizince a společně s ním posuzovaných osob pobývajících
na území [§ 42c odst. 3 písm. c)] nebude nižší než součet částek
životních minim^9d) cizince a s ním společně posuzovaných osob a
nejvyšší částky normativních nákladů na bydlení stanovených pro účely
příspěvku na bydlení zvláštním právním předpisem^9e) nebo částky,
kterou cizinec věrohodně prokáže jako částku skutečných odůvodněných
nákladů vynakládaných na bydlení své a společně posuzovaných osob.
Jde-li o cizince podle § 66 může být tento doklad nahrazen dokladem o
příslibu poskytnutí prostředků k zajištění trvalého pobytu na území z
prostředků veřejných rozpočtů. Za příjem podle věty první se považuje
příjem započitatelný podle zákona o životním a existenčním minimu, s
výjimkou jednorázového příjmu, přídavku na dítě, podpory v
nezaměstnanosti, podpory při rekvalifikaci a dávek v systému pomoci v
hmotné nouzi; pro účely výpočtu příjmu se § 8 odst. 2 až 4 zákona o
životním a existenčním minimu nepoužije. Příjem cizince lze prokázat
zejména potvrzením zaměstnavatele o výši průměrného čistého měsíčního
výdělku, jde-li o příjmy ze závislé činnosti, nebo daňovým přiznáním z
příjmů fyzických osob, jde-li o příjmy ze samostatné činnosti. Pokud
nelze prokázat příjem jiným věrohodným způsobem, lze jako doklad o
zajištění prostředků k trvalému pobytu předložit výpisy z účtu vedeného
v bance za posledních 6 měsíců, ze kterých vyplývá, že cizinec takovými
příjmy disponuje, nebo platební výměr daně z příjmu.
(2) Dokladem o zajištění ubytování podle § 70 odst. 2 písm. f) se
rozumí doklad o vlastnictví bytu nebo domu, doklad o oprávněnosti
užívání bytu anebo domu nebo písemné potvrzení osoby, která je
vlastníkem nebo oprávněným uživatelem bytu nebo domu, s jejím úředně
ověřeným podpisem, kterým je cizinci udělen souhlas s ubytováním.
Ubytování může být zajištěno pouze v objektu, který je podle zvláštního
právního předpisu^31) označen číslem popisným nebo evidenčním,
popřípadě orientačním číslem, a je podle stavebního zákona určen pro
bydlení, ubytování nebo rekreaci. Úřední ověření se nevyžaduje,
podepíše-li oprávněná osoba podle věty první souhlas před pověřeným
zaměstnancem ministerstva. Pokud je písemné potvrzení o souhlasu podle
věty první podáváno elektronicky, musí být podepsáno uznávaným
elektronickým podpisem; to neplatí, je-li potvrzení dodáno
prostřednictvím datové schránky.
§ 72
Náležitosti žádosti o povolení k trvalému pobytu nesmí být starší 180
dnů, s výjimkou cestovního dokladu, rodného listu, oddacího listu,
dokladu prokazujícího požadovanou znalost českého jazyka a fotografie
cizince, pokud odpovídá jeho skutečné podobě.
§ 73
Ministerstvo bez zbytečného odkladu sdělí Ústřední pojišťovně Všeobecné
zdravotní pojišťovny České republiky k zařazení do registru pojištěnců
všeobecného zdravotního pojištění^12) den, kdy rozhodnutí o povolení k
trvalému pobytu nebo jeho zrušení nabylo právní moci.
§ 74
(1) Cizinec je povinen se ve lhůtě 3 pracovních dnů od vstupu na území
osobně dostavit k převzetí rozhodnutí o vydání povolení k trvalému
pobytu.
(2) Cizinec je povinen po převzetí rozhodnutí o vydání povolení k
trvalému pobytu se na výzvu osobně dostavit na ministerstvo ke
zpracování údajů nezbytných pro vydání průkazu o povolení k pobytu, a
to včetně pořízení biometrických údajů cizince a jeho podpisu, který je
určen k jeho dalšímu digitálnímu zpracování; podpis se nepořídí, pokud
cizinci v jeho provedení brání těžko překonatelná překážka. Cizinec je
povinen ve lhůtě stanovené ministerstvem, nejpozději však do 60 dnů ode
dne pořízení biometrických údajů, dostavit se na ministerstvo k
převzetí průkazu o povolení k pobytu.
Důvody pro nevydání, zánik platnosti a zrušení platnosti povolení k
trvalému pobytu
§ 75
nadpis vypuštěn
(1) Ministerstvo žádost o vydání povolení k trvalému pobytu zamítne,
jestliže
a) cizinec k žádosti předloží padělané anebo pozměněné náležitosti nebo
náležitosti, v nichž uvedené údaje podstatné pro posouzení žádosti
neodpovídají skutečnosti,
b) v případě polygamního manželství nositel oprávnění ke sloučení
rodiny již na území s jinou manželkou pobývá,
c) je cizinec evidován v evidenci nežádoucích osob (§ 154),
d) se cizinec bez vážného důvodu nedostaví k výslechu (§ 169 odst. 2),
odmítne vypovídat nebo ve výpovědi uvede nepravdivé skutečnosti,
e) v řízení jsou zjištěny skutečnosti podle § 77 odst. 1 písm. a) nebo
e), nebo
f) v řízení nejsou potvrzeny důvody uvedené v žádosti o povolení k
trvalému pobytu podle § 66 nebo nejsou splněny podmínky podle § 67 nebo
§ 68.
(2) Ministerstvo žádost o vydání povolení k trvalému pobytu dále
zamítne, jestliže
a) cizinec je zařazen do informačního systému smluvních států,
b) cizinec nepředloží doklad o zajištění prostředků k trvalému pobytu
na území,
c) cizinec nesplňuje podmínku trestní zachovalosti (§ 174),
d) cizinec žádající o povolení k trvalému pobytu podle § 66 trpí
závažnou nemocí,
e) v řízení jsou zjištěny skutečnosti podle § 77 odst. 2 písm. g),
f) je důvodné nebezpečí, že by cizinec mohl ohrozit bezpečnost státu
nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek, nebo
g) cizinec závažným způsobem narušil veřejný pořádek nebo ohrozil
bezpečnost jiného členského státu Evropské unie,
za podmínky, že toto rozhodnutí bude přiměřené z hlediska jeho zásahu
do soukromého nebo rodinného života cizince.
(3) K důvodům podle odstavce 1 nebo 2 ministerstvo nemusí přihlédnout,
jde-li o vydání povolení k trvalému pobytu v zájmu České republiky nebo
z důvodu plnění mezinárodního závazku.
(4) K důvodu podle odstavce 2 písm. a) se nepřihlédne, jde-li o vydání
povolení k trvalému pobytu z humanitárních nebo jiných důvodů hodných
zvláštního zřetele.
(5) Jde-li o vydání povolení k trvalému pobytu podle odstavce 3 nebo 4,
ministerstvo projedná vydání tohoto povolení se smluvním státem, který
cizince zařadil do informačního systému smluvních států, a v řízení
přihlédne ke skutečnostem, které vedly k tomuto zařazení. Vydání
povolení k trvalému pobytu ministerstvo oznámí smluvnímu státu, který
cizince do informačního systému smluvních států zařadil.
§ 76
Platnost povolení k trvalému pobytu zaniká
a) nabytím státního občanství České republiky,
b) nabytím právní moci rozsudku ukládajícího cizinci trest
vyhoštění^10) nebo vykonatelností rozhodnutí o správním vyhoštění,
c) jestliže jiný členský stát Evropské unie cizinci přiznal právní
postavení rezidenta jiného členského státu Evropské unie^7c), nebo
d) úmrtím cizince nebo právní mocí rozhodnutí soudu o prohlášení
cizince za mrtvého.
§ 77
(1) Ministerstvo zruší platnost povolení k trvalému pobytu, jestliže
a) zjistí, že se cizinec dopustil obcházení tohoto zákona s cílem
získat povolení k trvalému pobytu, zejména pokud účelově uzavřel
manželství nebo jeho účelově prohlášeným souhlasem bylo určeno
otcovství,
b) cizinci byl trvalý pobyt povolen na základě předložených padělaných
anebo pozměněných náležitostí nebo náležitostí, v nichž uvedené údaje
podstatné pro posouzení žádosti neodpovídají skutečnosti,
c) cizinec pobýval mimo území států Evropské unie nepřetržitě po dobu
delší než 12 měsíců, pokud nebyla odůvodněna závažnými důvody, zejména
těhotenstvím a narozením dítěte, závažným onemocněním, studiem nebo
odborným školením anebo pracovním vysláním do zahraničí,
d) cizinec pobýval mimo území nepřetržitě po dobu delší než 6 let,
e) je to odůvodněno plněním závazku vyplývajícího z mezinárodní
smlouvy,
f) o to cizinec požádá, nebo
g) cizinec, bývalý držitel modré karty, nebo jeho rodinný příslušník,
pobýval mimo území členských států Evropské unie nepřetržitě po dobu
delší než 24 měsíců.
(2) Ministerstvo platnost povolení k trvalému pobytu dále zruší,
jestliže
a) cizinec opakovaně závažným způsobem naruší veřejný pořádek nebo
práva a svobody druhých anebo je důvodné nebezpečí, že by mohl ohrozit
bezpečnost státu,
b) zanikne do 5 let po vydání povolení k trvalému pobytu důvod, pro
který bylo podle § 66 odst. 1 písm. a) bodu 1 nebo § 66 odst. 1 písm.
b) povolení k trvalému pobytu vydáno,
c) byla zrušena platnost povolení k trvalému pobytu uděleného tomu, kdo
o cizince, držitele tohoto povolení, pečoval,
d) cizinec nesplnil povinnost podle § 88 odst. 3,
e) cizinec je zařazen do informačního systému smluvních států a
příslušný orgán, který cizince do tohoto systému zařadil, poskytne
dodatečné informace, po jejichž vyhodnocení lze mít za to, že trvá
důvodné nebezpečí, že by mohl při svém pobytu na území jiného smluvního
státu ohrozit jeho bezpečnost nebo závažným způsobem narušit veřejný
pořádek,
f) byl cizinec pravomocně odsouzen soudem České republiky za spáchání
úmyslného trestného činu k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, nebo
g) jiný členský stát Evropské unie nebo smluvní stát uplatňující
společný postup ve věci vyhošťování rozhodl o vyhoštění cizince ze
svého území^9a) z důvodu odsouzení cizince k trestu odnětí svobody v
délce nejméně 1 rok anebo pro důvodné podezření, že spáchal závažnou
trestnou činnost nebo takovou činnost připravuje na území některého
státu Evropské unie nebo smluvního státu uplatňujícího společný postup
ve věci vyhošťování, a dále z důvodů porušení právních předpisů
upravujících vstup a pobyt cizinců na jejich území,
za podmínky, že toto rozhodnutí bude přiměřené z hlediska jeho zásahu
do soukromého nebo rodinného života cizince.
(3) Ministerstvo v rozhodnutí o zrušení platnosti povolení k trvalému
pobytu podle odstavců 1 a 2 stanoví lhůtu k vycestování z území a udělí
cizinci výjezdní příkaz; cizinec je povinen ve stanovené lhůtě z území
vycestovat.
nadpis vypuštěn
§ 78
zrušen
§ 79
zrušen
§ 80
zrušen
nadpis vypuštěn
§ 81
zrušen
§ 82
zrušen
Díl 2
Právní postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropském
společenství na území
§ 83
nadpis vypuštěn
(1) Ministerstvo v rozhodnutí o povolení k trvalému pobytu přizná
cizinci právní postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropském
společenství na území^7c) (dále jen "rezident na území"), jestliže
cizinec
a) splnil podmínku 5 let nepřetržitého pobytu na území (§ 68),
b) nenarušil závažným způsobem veřejný pořádek nebo neohrozil
bezpečnost státu nebo jiného členského státu Evropské unie a
c) prokázal zajištění prostředků k trvalému pobytu na území podle § 71.
(2) Ministerstvo právní postavení rezidenta na území dále přizná
cizinci s povolením k trvalému pobytu na území, kterému toto právní
postavení nebylo přiznáno současně s vydáním povolení k trvalému
pobytu, pokud o to cizinec písemně požádá a splňuje podmínky podle
odstavce 1.
(3) Ministerstvo právní postavení rezidenta na území dále přizná
cizinci, který je držitelem modré karty, jestliže splnil podmínku 5 let
nepřetržitého pobytu na území členských států Evropské unie jako
držitel modré karty a po dobu dvou let jako držitel modré karty
nepřetržitě pobývá na území. Do požadované doby 5 let nepřetržitého
pobytu na území členských států Evropské unie se nezapočítává doba
pobytu na území jiného členského státu Evropské unie, pokud na jeho
území držitel modré karty vydané tímto členským státem Evropské unie
pobýval po dobu kratší než 18 měsíců. Toto ustanovení se obdobně
použije i na rodinné příslušníky držitele modré karty, kterým bylo
umožněno společné soužití rodiny na území členských států Evropské
unie.
(4) Cizinec, kterému právní postavení rezidenta na území bylo zrušeno
(§ 85 odst. 1), je oprávněn požádat o opětovné přiznání tohoto právního
postavení, pokud ode dne pravomocného rozhodnutí o zrušení právního
postavení rezidenta na území uplynulo alespoň 5 let a prokáže zajištění
prostředků k trvalému pobytu na území podle § 71. Ministerstvo právní
postavení rezidenta na území cizinci přizná, pokud na území pobývá po
uvedenou dobu nepřetržitě (§ 68), pominuly důvody zrušení tohoto
právního postavení a není-li důvodné nebezpečí, že by mohl závažným
způsobem narušit veřejný pořádek nebo ohrozit bezpečnost státu nebo
jiného členského státu Evropské unie.
§ 84
nadpis vypuštěn
(1) Ministerstvo uvede rezidentu na území do průkazu o povolení k
pobytu záznam "povolení k pobytu pro dlouhodobě pobývajícího rezidenta
- ES"^7c).
(2) Ministerstvo do průkazu o povolení k pobytu dále uvede záznam
„Mezinárodní ochrana udělena [název členského státu] dne [datum]“,
jde-li o cizince, kterému jiný členský stát Evropské unie udělil
mezinárodní ochranu. Záznam se uvede, pouze pokud je rozhodnutí o
udělení mezinárodní ochrany nadále platné.
§ 85
nadpis vypuštěn
(1) Ministerstvo rozhodnutím zruší platnost rozhodnutí o přiznání
právního postavení rezidenta na území, nejsou-li důvody pro zrušení
platnosti povolení k trvalému pobytu, jestliže
a) rezident na území závažným způsobem narušil veřejný pořádek nebo
ohrozil bezpečnost státu, nebo
b) jiný členský stát Evropské unie rozhodl o ukončení přechodného
pobytu rezidenta na území na svém území z důvodu závažného porušení
veřejného pořádku.
(2) Ministerstvo po nabytí právní moci rozhodnutí podle odstavce 1 v
průkazu o povolení k pobytu zneplatní záznam "povolení k pobytu pro
dlouhodobě pobývajícího rezidenta - ES"^7c).
(3) Platnost rozhodnutí o přiznání právního postavení rezidenta na
území zaniká zrušením platnosti povolení k trvalému pobytu.
Díl 3
nadpis vypuštěn
§ 86
zrušen
Díl 4
Pobyt cizince svěřeného do náhradní výchovy rozhodnutím příslušného
orgánu
§ 87
(1) Cizinec mladší 18 let svěřený do náhradní výchovy rozhodnutím
příslušného orgánu^10c) je oprávněn trvale pobývat na území, je-li
alespoň jedna fyzická osoba, jíž je cizinec svěřen, přihlášena k
trvalému pobytu na území nebo se na území nachází ústav, ve kterém je
cizinec umístěn.
(2) Oprávnění podle odstavce 1 vzniká dnem nabytí právní moci
rozhodnutí o svěření cizince do náhradní výchovy; ministerstvo po
předložení tohoto rozhodnutí cizinci vydá potvrzení o oprávnění k
trvalému pobytu na území.
(3) Cizinec podle odstavce 1 je oprávněn do dosažení věku 15 let
pobývat na území bez cestovního dokladu.
(4) Ministerstvo na požádání vydá cizinci podle odstavce 1 průkaz o
povolení k pobytu. K žádosti je cizinec povinen předložit cestovní
doklad a fotografie.
(5) Cizinec podle odstavce 1 je povinen požádat o vydání průkazu o
povolení k pobytu nejpozději do 30 dnů po dosažení věku 15 let.
(6) Oprávnění k trvalému pobytu cizince svěřeného do náhradní výchovy
před dosažením věku 15 let zaniká, jestliže
a) osoba, jíž byl cizinec svěřen do náhradní výchovy, písemně oznámí
ministerstvu, že se cizinec tohoto oprávnění vzdává; oznámení musí být
opatřeno jejím ověřeným podpisem,
b) cizinec nabude státního občanství České republiky podle zvláštního
právního předpisu^1a),
c) skončí náhradní výchova podle odstavce 1, nebo
d) fyzická osoba podle odstavce 1 se odhlásí z trvalého pobytu na
území.
(7) Oprávnění k trvalému pobytu cizince svěřeného do náhradní výchovy
po dosažení věku 15 let zaniká, jestliže
a) cizinec
1. je pravomocně odsouzen soudem České republiky za spáchání úmyslného
trestného činu k nepodmíněnému trestu odnětí svobody,
2. oznámí ministerstvu, že se tohoto oprávnění vzdává; k oznámení
připojí souhlas zákonného zástupce s jeho ověřeným podpisem,
3. nabude státního občanství České republiky podle zvláštního právního
předpisu^1a), nebo
4. dosáhne věku 18 let; to neplatí, je-li rozhodnutím soudu svéprávnost
cizince omezena, nebo do rozhodnutí o žádosti podle § 66 odst. 1 písm.
a), podá-li ji cizinec do 60 dnů po dosažení věku 18 let,
b) skončí náhradní výchova podle odstavce 1 před dosažením věku 18 let
cizince, nebo
c) fyzická osoba podle odstavce 1 se odhlásí z trvalého pobytu na
území.
(8) Dnem, kdy oprávnění k trvalému pobytu zaniklo podle odstavce 6 nebo
7, současně zaniká platnost potvrzení o oprávnění k trvalému pobytu na
území a platnost průkazu o povolení k pobytu, pokud byl cizinci vydán.
(9) Ustanovení § 117d a 117e se vztahují na cizince s oprávněním k
trvalému pobytu obdobně.
(10) Byl-li cizinec svěřen do náhradní výchovy před dosažením věku 15
let, považuje se jeho pobyt na území po dosažení věku 15 let za pobyt
podle § 65 odst. 1 písm. a).
HLAVA IVa
POBYT OBČANA EVROPSKÉ UNIE A JEHO RODINNÝCH PŘÍSLUŠNÍKŮ NA ÚZEMÍ
Díl 1
Přechodný pobyt
§ 87a
(1) Ministerstvo vydá občanu Evropské unie^1b) na jeho žádost potvrzení
o přechodném pobytu na území, pokud občan Evropské unie
a) hodlá na území pobývat přechodně po dobu delší než 3 měsíce^13) a
b) neohrozil bezpečnost státu nebo závažným způsobem nenarušil veřejný
pořádek.
(2) K žádosti o vydání potvrzení o přechodném pobytu na území občan
Evropské unie předloží
a) cestovní doklad,
b) doklad potvrzující účel pobytu, jde-li o zaměstnání, podnikání nebo
jinou výdělečnou činnost^13a) anebo studium,
c) fotografie,
d) doklad o zdravotním pojištění; to neplatí, je-li účelem pobytu
zaměstnání, podnikání nebo jiná výdělečná činnost^13a), a
e) doklad o zajištění ubytování na území.
(3) Rodinný příslušník občana Evropské unie, který sám je občanem
Evropské unie a hodlá na území pobývat přechodně po dobu delší než 3
měsíce^13) společně s občanem Evropské unie, je povinen k žádosti
předložit náležitosti podle odstavce 2, s výjimkou náležitosti podle
odstavce 2 písm. b), doklad potvrzující, že je rodinným příslušníkem
občana Evropské unie, a jde-li o cizince podle § 15a odst. 1 písm. d),
také doklad potvrzující, že je nezaopatřenou osobou.
§ 87b
(1) Rodinný příslušník občana Evropské unie, který sám není občanem
Evropské unie a hodlá na území pobývat přechodně po dobu delší než 3
měsíce^13) společně s občanem Evropské unie, je povinen požádat
ministerstvo o povolení k přechodnému pobytu. Žádost je povinen podat
ve lhůtě do 3 měsíců ode dne vstupu na území.
(2) K žádosti o vydání povolení k přechodnému pobytu je rodinný
příslušník povinen předložit náležitosti podle § 87a odst. 2, s
výjimkou náležitosti podle § 87a odst. 2 písm. b), doklad potvrzující,
že je rodinným příslušníkem občana Evropské unie, a jde-li o cizince
podle § 15a odst. 1 písm. d), také doklad potvrzující, že je
nezaopatřenou osobou.
(3) Ministerstvo vydá rodinnému příslušníkovi povolení k přechodnému
pobytu formou pobytové karty rodinného příslušníka občana Evropské
unie.
nadpis vypuštěn
§ 87c
(1) Občanu Evropské unie^1b), který na území pobývá jako člen personálu
zastupitelského úřadu cizího státu nebo mezinárodní vládní organizace
akreditované v České republice, a jeho rodinnému příslušníku
registrovanému Ministerstvem zahraničních věcí, který sám je občanem
Evropské unie, vydá na požádání potvrzení o přechodném pobytu na území
Ministerstvo zahraničních věcí.
(2) Rodinný příslušník občana Evropské unie, který na území pobývá jako
člen personálu zastupitelského úřadu cizího státu nebo mezinárodní
vládní organizace akreditované v České republice, jenž sám není občanem
Evropské unie a je registrován Ministerstvem zahraničních věcí, je
povinen požádat o povolení k přechodnému pobytu ve lhůtě do 3 měsíců
ode dne vstupu na území. Rodinnému příslušníku podle věty první vydá
Ministerstvo zahraničních věcí povolení k přechodnému pobytu formou
pobytové karty rodinného příslušníka občana Evropské unie.
(3) K žádosti podle odstavců 1 a 2 občan Evropské unie^1b) nebo jeho
rodinný příslušník předloží cestovní doklad a fotografie. Rodinný
příslušník občana Evropské unie předloží také doklad potvrzující, že je
rodinným příslušníkem občana Evropské unie.
§ 87d
Důvody pro zamítnutí žádosti o vydání potvrzení o přechodném pobytu na
území a zánik jeho platnosti a důvody pro zrušení přechodného pobytu
občanu Evropské unie
(1) Ministerstvo žádost o vydání potvrzení o přechodném pobytu na území
zamítne, jestliže
a) žadatel se stal neodůvodnitelnou zátěží systému dávek pro osoby se
zdravotním postižením nebo systému pomoci v hmotné nouzi České
republiky (§ 106 odst. 3), s výjimkou osob, na které se vztahuje přímo
použitelný právní předpis Evropských společenství^13b),
b) je důvodné nebezpečí, že by žadatel mohl ohrozit bezpečnost státu
nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek,
c) je žadatel evidován v evidenci nežádoucích osob (§ 154) a trvá
důvodné nebezpečí, že by mohl při svém pobytu na území ohrozit
bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek.
(2) Ministerstvo rozhodnutím zruší přechodný pobyt na území občanu
Evropské unie^1b), jestliže
a) se stal neodůvodnitelnou zátěží systému dávek pro osoby se
zdravotním postižením nebo systému pomoci v hmotné nouzi České
republiky (§ 106 odst. 3), s výjimkou osob, na které se vztahuje přímo
použitelný právní předpis Evropských společenství^13b),
b) ohrožuje bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušuje veřejný
pořádek, není-li zahájeno řízení o správním vyhoštění, nebo
c) ohrožuje veřejné zdraví tím, že trpí závažnou nemocí, pokud k
takovému onemocnění došlo do 3 měsíců po vstupu na území,
za podmínky, že rozhodnutí o zrušení přechodného pobytu na území bude
přiměřené z hlediska jeho zásahu do soukromého nebo rodinného života
občana Evropské unie.
(3) Ministerstvo v rozhodnutí o zrušení přechodného pobytu občana
Evropské unie^1b) na území stanoví lhůtu k vycestování z území a udělí
občanu Evropské unie výjezdní příkaz; občan Evropské unie je povinen ve
stanovené lhůtě z území vycestovat.
(4) Na zánik platnosti potvrzení o přechodném pobytu na území se § 76
písm. a), b) a d) použije obdobně.
§ 87e
Důvody pro zamítnutí žádosti o vydání povolení k přechodnému pobytu
(1) Na zamítnutí žádosti o vydání povolení k přechodnému pobytu se
důvody podle § 87d odst. 1 vztahují obdobně. Ministerstvo žádost dále
zamítne, jestliže žadatel
a) ohrožuje veřejné zdraví tím, že trpí závažnou nemocí, pokud k
takovému onemocnění došlo do 3 měsíců po vstupu na území,
b) je zařazen do informačního systému smluvních států a příslušný
orgán, který žadatele do tohoto systému zařadil, poskytne dodatečné
informace, po jejichž vyhodnocení lze mít za to, že trvá důvodné
nebezpečí, že by mohl při svém pobytu na území jiného smluvního státu
ohrozit jeho bezpečnost nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek,
nebo
c) se dopustil obcházení tohoto zákona s cílem získat povolení k
přechodnému pobytu na území, zejména pokud účelově uzavřel manželství
nebo jeho účelově prohlášeným souhlasem bylo určeno otcovství,
d) se bez vážného důvodu nedostaví k výslechu (§ 169 odst. 2), odmítne
vypovídat nebo ve výpovědi uvede nepravdivé skutečnosti.
(2) K důvodu podle odstavce 1 písm. a) se přihlédne pouze za podmínky,
že rozhodnutí o zamítnutí žádosti bude přiměřené z hlediska jeho zásahu
do soukromého nebo rodinného života žadatele.
(3) K důvodu podle odstavce 1 písm. b) se nepřihlédne, jde-li o vydání
povolení k přechodnému pobytu v zájmu České republiky, z humanitárních
anebo z jiných důvodů hodných zvláštního zřetele, nebo z důvodu plnění
mezinárodního závazku. Ministerstvo projedná vydání povolení k
přechodnému pobytu se smluvním státem, který žadatele zařadil do
informačního systému smluvních států, a v řízení přihlédne ke
skutečnostem, které vedly k tomuto zařazení. Vydání povolení k
přechodnému pobytu ministerstvo oznámí smluvnímu státu, který žadatele
do informačního systému smluvních států zařadil.
§ 87f
Důvody ukončení přechodného pobytu rodinného příslušníka občana
Evropské unie
(1) Ministerstvo ukončí rodinnému příslušníkovi občana Evropské
unie^1b), který sám není občanem Evropské unie, přechodný pobyt na
území, pokud o to požádá nebo z důvodů uvedených v § 87e.
(2) Ministerstvo dále ukončí rodinnému příslušníkovi občana Evropské
unie přechodný pobyt na území, pokud
a) občanu Evropské unie byl zrušen přechodný pobyt na území; to
neplatí, pokud rodinný příslušník občana Evropské unie skutečně pečuje
o dítě, a to po dobu vzdělávání dítěte občana Evropské unie v základní,
střední a vyšší odborné škole nebo konzervatoři anebo studia tohoto
dítěte na vysoké škole,
b) občan Evropské unie v době přechodného pobytu na území zemřel; to
neplatí, zdržoval-li se rodinný příslušník občana Evropské unie na
území po dobu alespoň 1 roku před úmrtím občana Evropské unie, nebo
c) manželství s občanem Evropské unie zaniklo na základě pravomocného
rozhodnutí soudu o rozvodu manželství nebo o prohlášení manželství za
neplatné; to neplatí jestliže
1. rodinnému příslušníku občana Evropské unie bylo rozhodnutím
příslušného orgánu^10c) nebo dohodou manželů svěřeno do výchovy dítě
občana Evropské unie nebo mu bylo přiznáno právo pravidelného osobního
styku s dítětem občana Evropské unie pouze na území, nebo
2. před zahájením řízení o rozvodu nebo řízení o prohlášení manželství
za neplatné toto manželství trvalo alespoň 3 roky a v době trvání
manželství měl rodinný příslušník občana Evropské unie na území povolen
pobyt nejméně 1 rok,
za podmínky, že toto rozhodnutí bude přiměřené z hlediska jeho zásahu
do soukromého nebo rodinného života rodinného příslušníka.
(3) Ministerstvo v rozhodnutí o ukončení přechodného pobytu rodinného
příslušníka občana Evropské unie stanoví lhůtu k vycestování z území a
udělí rodinnému příslušníkovi výjezdní příkaz; rodinný příslušník je
povinen ve stanovené lhůtě z území vycestovat.
(4) Na zánik platnosti povolení k přechodnému pobytu rodinného
příslušníka občana Evropské unie se § 76 písm. a), b) a d) použije
obdobně.
Díl 2
Povolení k trvalému pobytu
§ 87g
(1) Ministerstvo vydá občanu Evropské unie^1b) na jeho žádost povolení
k trvalému pobytu^13)
a) po 5 letech jeho nepřetržitého přechodného pobytu na území,
b) jestliže v době skončení zaměstnání, podnikání nebo jiné výdělečné
činnosti^13a) dosáhl věku stanoveného pro vznik nároku na starobní
důchod^13c) nebo pro vznik nároku na starobní důchod před dosažením
důchodového věku^13d) a o tento důchod přiznávaný před dosažením
důchodového věku požádal, pokud tuto činnost vykonával na území
posledních 12 měsíců před podáním žádosti o povolení k trvalému pobytu
a nepřetržitě na území pobývá po dobu nejméně 3 let,
c) jestliže skončil zaměstnání, podnikání nebo jinou výdělečnou
činnost^13a) z důvodu vzniku invalidity třetího stupně a pobývá na
území nepřetržitě po dobu nejméně 2 let; podmínka doby nepřetržitého
pobytu na území neplatí, pokud občanu Evropské unie vznikl nárok na
invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně z důvodu pracovního
úrazu nebo nemoci z povolání^13e),
d) jestliže je zaměstnán, podniká nebo provozuje jinou výdělečnou
činnost na území jiného členského státu Evropské unie a zpravidla se
každý den nebo alespoň jednou týdně vrací na území, pokud na území
dříve nepřetržitě pobýval a současně zde byl zaměstnán, podnikal nebo
provozoval jinou výdělečnou činnost po dobu nejméně 3 let, nebo
e) jde-li o občana Evropské unie mladšího 18 let, který byl svěřen do
náhradní výchovy rozhodnutím příslušného orgánu.
(2) Ministerstvo vydá občanu Evropské unie^1b) na jeho žádost povolení
k trvalému pobytu^13), jestliže občan Evropské unie o vydání tohoto
povolení žádá z humanitárních důvodů nebo z jiných důvodů hodných
zvláštního zřetele.
(3) Ministerstvo vydá občanu Evropské unie^1b) na jeho žádost povolení
k trvalému pobytu, pokud je jeho pobyt na území v zájmu České
republiky.
(4) Pro účely vydání povolení k trvalému pobytu podle odstavce 1 písm.
b) nebo c) se doba výkonu zaměstnání, podnikání nebo jiné výdělečné
činnosti^13a) na území jiného členského státu Evropské unie považuje za
dobu činnosti vykonávané na území za podmínky, že občan Evropské unie
byl zaměstnán, podnikal nebo provozoval jinou výdělečnou činnost na
území jiného členského státu Evropské unie a zpravidla se každý den
nebo alespoň jednou týdně vracel na území.
(5) Podmínka doby pobytu na území a podmínka doby trvání zaměstnání,
podnikání nebo jiné výdělečné činnosti^13a) stanovená v odstavci 1
písm. b) nebo c) neplatí, jde-li o občana Evropské unie, který je
manželem státního občana České republiky^1a) nebo jehož manžel pozbyl
státní občanství České republiky v důsledku sňatku s ním nebo nabytím
jeho státního občanství.
(6) Doba, po kterou je občan Evropské unie^1b) veden v evidenci
uchazečů o zaměstnání Úřadu práce České republiky - krajské pobočky
nebo pobočky pro hlavní město Prahu, se započítává do požadované doby
zaměstnání podle odstavce 1 písm. b) nebo d), za podmínky, že byl
občanu Evropské unie^1b) ukončen pracovní poměr z důvodů na jeho vůli
nezávislých.
(7) Podmínka nepřetržitého přechodného pobytu je zachována, pokud
nepřítomnost občana Evropské unie^1b) na území nepřesáhne celkem 6
měsíců ročně, nebo přesáhne-li tuto dobu
a) z důvodu plnění povinné vojenské služby, nebo
b) pokud jedna nepřítomnost nebude delší než 12 po sobě jdoucích
měsíců, a to ze závažných důvodů, zejména jde-li o těhotenství a
narození dítěte, závažné onemocnění, studium nebo odborné školení,
anebo z důvodu pracovního vyslání do zahraničí.
(8) Na občana Evropské unie mladšího 18 let, který byl svěřen do
náhradní výchovy rozhodnutím příslušného orgánu, se ustanovení § 87
použije obdobně.
nadpis vypuštěn
§ 87h
(1) Ministerstvo vydá rodinnému příslušníkovi občana Evropské unie na
jeho žádost povolení k trvalému pobytu^13)
a) po 5 letech jeho nepřetržitého přechodného pobytu na území,
b) po 2 letech jeho nepřetržitého přechodného pobytu na území, pokud je
nejméně 1 rok rodinným příslušníkem státního občana České
republiky^1a), který je na území přihlášen k trvalému pobytu, nebo
rodinným příslušníkem občana jiného členského státu Evropské unie^1b),
kterému bylo vydáno povolení k trvalému pobytu na území,
c) jestliže je pozůstalou osobou po státním občanu České republiky^1a),
který byl na území přihlášen k trvalému pobytu, nebo
d) jestliže je pozůstalou osobou po občanu jiného členského státu
Evropské unie^1b), který na území pobýval za účelem výkonu zaměstnání,
podnikání nebo jiné výdělečné činnosti, a
1. ke dni úmrtí pobýval občan jiného členského státu Evropské unie na
území nepřetržitě po dobu nejméně 2 let,
2. k úmrtí občana jiného členského státu Evropské unie došlo v důsledku
pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, nebo
3. pozbyl státní občanství České republiky v důsledku sňatku s tímto
občanem jiného členského státu Evropské unie nebo nabytím jeho státního
občanství.
(2) Ministerstvo vydá rodinnému příslušníkovi občana Evropské unie na
jeho žádost povolení k trvalému pobytu
a) pokud je jeho pobyt na území v zájmu České republiky, nebo
b) z humanitárních důvodů, zejména
1. z důvodu péče o občana Evropské unie^1b), který se z důvodu
dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nedokáže sám o sebe postarat,
nebo
2. žádá-li o vydání tohoto povolení jako nezletilé nebo zletilé
nezaopatřené dítě státního občana České republiky^1a), který je na
území přihlášen k trvalému pobytu, nebo jako nezletilé nebo zletilé
nezaopatřené dítě občana jiného členského státu Evropské unie^1b),
kterému bylo vydáno povolení k trvalému pobytu na území, je-li důvodem
žádosti jejich společné soužití.
(3) Na nepřetržitost přechodného pobytu rodinného příslušníka občana
Evropské unie na území se § 87g odst. 7 vztahuje obdobně. Do doby
nepřetržitého pobytu podle odstavce 1 písm. a) se započítává i doba
pobytu na základě dokladu vydaného k pobytu na území podle zvláštního
právního předpisu ^2), ^3a), pokud se na rodinného příslušníka občana
Evropské unie tento zvláštní právní předpis již nevztahuje.
§ 87i
(1) K žádosti o povolení k trvalému pobytu občan Evropské unie^1b) nebo
jeho rodinný příslušník předloží
a) cestovní doklad,
b) doklad potvrzující splnění podmínky podle § 87g odst. 1, jde-li o
občana Evropské unie, nebo doklad potvrzující splnění podmínky podle §
87h odst. 1, jde-li o jeho rodinného příslušníka,
c) fotografie a
d) doklad o zajištění ubytování.
(2) Dokladem o zajištění ubytování podle odstavce 1 písm. d) se rozumí
doklad o vlastnictví bytu nebo domu, doklad o oprávněnosti užívání bytu
anebo domu nebo písemné potvrzení osoby, která je vlastníkem nebo
oprávněným uživatelem bytu nebo domu, s jejím úředně ověřeným podpisem,
kterým je občanu Evropské unie^1b) nebo jeho rodinnému příslušníku
udělen souhlas s ubytováním. Ubytování může být zajištěno pouze v
objektu, který je podle zvláštního právního předpisu^31) označen číslem
popisným nebo evidenčním, popřípadě orientačním číslem, a je podle
stavebního zákona určen pro bydlení, ubytování nebo rekreaci. Úřední
ověření se nevyžaduje, podepíše-li oprávněná osoba podle věty první
souhlas před pověřeným zaměstnancem ministerstva. Pokud je písemné
potvrzení o souhlasu podle věty první podáváno elektronicky, musí být
podepsáno uznávaným elektronickým podpisem; to neplatí, je-li potvrzení
dodáno prostřednictvím datové schránky.
§ 87j
(1) Namísto písemného vyhotovení rozhodnutí se vydá občanu Evropské
unie nebo jeho rodinnému příslušníkovi, který je občanem Evropské unie,
pouze průkaz o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie (§ 87r),
a jeho rodinnému příslušníkovi, který není občanem Evropské unie, pouze
průkaz o povolení k trvalému pobytu (§ 87t)^12a). Spolu s průkazem
podle věty první se občanu Evropské unie nebo jeho rodinnému
příslušníkovi vydá i potvrzení o povoleném pobytu na území.
(2) Ministerstvo bez zbytečného odkladu sdělí Ústřední pojišťovně
Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky k zařazení do registru
pojištěnců všeobecného zdravotního pojištění^12) den, kdy nabylo
rozhodnutí o povolení k trvalému pobytu nebo jeho zrušení právní moci.
§ 87k
Důvody pro zamítnutí žádosti o povolení k trvalému pobytu
(1) Ministerstvo žádost o povolení k trvalému pobytu zamítne, jestliže
a) je důvodné nebezpečí, že by žadatel mohl ohrozit bezpečnost státu
nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek,
b) se žadatel dopustil obcházení tohoto zákona s cílem získat povolení
k trvalému pobytu, zejména pokud účelově uzavřel manželství nebo jeho
účelově prohlášeným souhlasem bylo určeno otcovství,
c) je žadatel evidován v evidenci nežádoucích osob (§ 154) a trvá
důvodné nebezpečí, že by mohl při svém pobytu na území ohrozit
bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek,
d) žadatel je zařazen do informačního systému smluvních států, jde-li o
rodinného příslušníka občana Evropské unie, který sám není občanem
Evropské unie^1b) a příslušný orgán, který žadatele do tohoto systému
zařadil, poskytne dodatečné informace, po jejichž vyhodnocení lze mít
za to, že trvá důvodné nebezpečí, že by mohl při svém pobytu na území
jiného smluvního státu ohrozit jeho bezpečnost nebo závažným způsobem
narušit veřejný pořádek,
e) žadatel ohrožuje veřejné zdraví tím, že trpí závažnou nemocí, pokud
o povolení k trvalému pobytu žádá bez podmínky předchozího
nepřetržitého pobytu na území a k takovému onemocnění došlo do 3 měsíců
po vstupu na území,
f) se žadatel bez vážného důvodu nedostaví k výslechu (§ 169 odst. 2),
odmítne vypovídat nebo ve výpovědi uvede nepravdivé skutečnosti, nebo
g) v řízení nejsou potvrzeny důvody podle § 87g nebo 87h.
(2) K důvodu podle odstavce 1 písm. d) se nepřihlédne, jde-li o vydání
povolení k trvalému pobytu v zájmu České republiky, z humanitárních
anebo z jiných důvodů hodných zvláštního zřetele, nebo z důvodu plnění
mezinárodního závazku. Ministerstvo projedná vydání povolení k trvalému
pobytu se smluvním státem, který rodinného příslušníka občana Evropské
unie zařadil do informačního systému smluvních států, a v řízení
přihlédne ke skutečnostem, které vedly k tomuto zařazení. Vydání
povolení k trvalému pobytu ministerstvo oznámí smluvnímu státu, který
rodinného příslušníka občana Evropské unie do informačního systému
smluvních států zařadil.
nadpis vypuštěn
nadpis vypuštěn
§ 87l
Důvody pro zrušení a zánik platnosti povolení k trvalému pobytu
(1) Ministerstvo rozhodnutím zruší povolení k trvalému pobytu, jestliže
držitel tohoto povolení
a) ohrožuje bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušuje veřejný
pořádek, není-li zahájeno řízení o správním vyhoštění,
b) je rodinným příslušníkem občana Evropské unie, který sám není
občanem Evropské unie^1b), a je zařazen do informačního systému
smluvních států, a příslušný orgán, který držitele povolení k trvalému
pobytu do tohoto systému zařadil, poskytne dodatečné informace, po
jejichž vyhodnocení lze mít za to, že trvá důvodné nebezpečí, že by
mohl při svém pobytu na území jiného smluvního státu ohrozit jeho
bezpečnost nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek,
c) se dopustil obcházení tohoto zákona s cílem získat povolení k
trvalému pobytu, zejména pokud účelově uzavřel manželství nebo jeho
účelově prohlášeným souhlasem bylo určeno otcovství, nebo
d) nepobývá na území po dobu delší než 2 po sobě jdoucí roky,
za podmínky, že rozhodnutí bude přiměřené z hlediska zásahu do jeho
soukromého nebo rodinného života.
(2) Ministerstvo rozhodnutím dále zruší povolení k trvalému pobytu,
jestliže o to držitel tohoto povolení požádá.
§ 87m
Na zánik povolení k trvalému pobytu se § 76 písm. a), b) nebo d)
vztahuje obdobně.
Díl 3
Potvrzení a průkazy
§ 87n
Potvrzení o přechodném pobytu na území
(1) Potvrzení o přechodném pobytu na území je veřejnou listinou.
(2) Potvrzením o přechodném pobytu na území jeho držitel prokazuje své
jméno, příjmení a ostatní jména, datum a místo narození, státní
příslušnost, adresu místa hlášeného pobytu na území, rodné číslo a
další skutečnosti týkající se přechodného pobytu na území.
§ 87o
Pobytová karta rodinného příslušníka občana Evropské unie
(1) Pobytová karta rodinného příslušníka občana Evropské unie je
veřejnou listinou; vyhotovuje se v jazyce českém a zpravidla ve dvou
cizích jazycích podle mezinárodních zvyklostí.
(2) Pobytová karta rodinného příslušníka občana Evropské unie se vydává
jako samostatný doklad, kterým jeho držitel prokazuje své jméno,
příjmení a ostatní jména, datum a místo narození, státní příslušnost,
číslo cestovního dokladu, adresu místa hlášeného pobytu na území, rodné
číslo a další skutečnosti týkající se přechodného pobytu na území.
(3) Pobytová karta rodinného příslušníka občana Evropské unie se vydává
na dobu shodnou s předpokládanou dobou pobytu občana Evropské unie,
nejvýše však na 5 let. Platnost pobytové karty lze o stejnou dobu
prodloužit, a to i opakovaně. O prodloužení platnosti pobytové karty je
rodinný příslušník občana Evropské unie povinen požádat před skončením
platnosti této karty.
§ 87p
Prodloužení doby platnosti pobytové karty rodinného příslušníka občana
Evropské unie
(1) K žádosti o prodloužení doby platnosti pobytové karty rodinného
příslušníka občana Evropské unie je žadatel povinen předložit
náležitosti podle § 87a odst. 2 písm. a), d), e) a doklad potvrzující,
že pobývá na území společně s občanem Evropské unie; pokud došlo ke
změně podoby žadatele, je dále povinen předložit fotografie
odpovídající jeho skutečné podobě.
(2) Ministerstvo dobu platnosti pobytové karty rodinného příslušníka
občana, Evropské unie neprodlouží, shledá-li důvod pro ukončení
přechodného pobytu na území podle § 87f.
nadpis vypuštěn
§ 87r
Průkaz o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie
(1) Průkaz o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie je
veřejnou listinou; vyhotovuje se v jazyce českém a zpravidla ve dvou
cizích jazycích podle mezinárodních zvyklostí.
(2) Průkaz o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie se vydává
jako samostatný doklad, kterým jeho držitel prokazuje své jméno,
příjmení a ostatní jména, datum a místo narození, státní příslušnost,
číslo cestovního dokladu, adresu místa hlášeného pobytu na území, rodné
číslo a další skutečnosti týkající se pobytu na území.
(3) Průkaz o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie se vydává
s dobou platnosti 10 let. Platnost průkazu lze prodloužit o 10 let, a
to i opakovaně.
§ 87s
Prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k trvalému pobytu občana
Evropské unie
(1) Občan Evropské unie je povinen požádat ministerstvo o prodloužení
doby platnosti průkazu o povolení k trvalému pobytu občana Evropské
unie nejpozději ve lhůtě do 15 dnů po skončení platnosti průkazu.
(2) V případě, že podání žádosti ve lhůtě podle odstavce 1 zabrání
důvody na vůli žadatele nezávislé, je žadatel povinen tuto žádost podat
do 3 pracovních dnů po zániku těchto důvodů.
(3) K žádosti o prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k
trvalému pobytu občana Evropské unie je žadatel povinen předložit
cestovní doklad; pokud došlo ke změně podoby žadatele, je dále povinen
předložit fotografie odpovídající jeho skutečné podobě.
(4) Ministerstvo dobu platnosti průkazu o povolení k trvalému pobytu
občana Evropské unie neprodlouží, shledá-li důvod pro zrušení platnosti
povolení k trvalému pobytu (§ 87l).
nadpis vypuštěn
§ 87t
Průkaz o povolení k trvalému pobytu
(1) Průkaz o povolení k trvalému pobytu je veřejnou listinou;
vyhotovuje se v jazyce českém a zpravidla ve dvou cizích jazycích podle
mezinárodních zvyklostí.
(2) Průkaz o povolení k trvalému pobytu se vydává jako samostatný
doklad, kterým jeho držitel prokazuje své jméno, příjmení a ostatní
jména, datum a místo narození, státní příslušnost, číslo cestovního
dokladu, adresu místa hlášeného pobytu na území, rodné číslo a další
skutečnosti týkající se pobytu na území.
(3) Na průkaz o povolení k trvalému pobytu se § 87r odst. 3 a § 87s
vztahují obdobně.
Díl 5
Společná ustanovení
§ 87u
(1) Jméno, popřípadě jména, a příjmení občana Evropské unie nebo jeho
rodinného příslušníka se v potvrzení o přechodném pobytu na území,
pobytové kartě rodinného příslušníka občana Evropské unie, průkazu o
povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie nebo v průkazu o
povolení k trvalému pobytu uvedou podle tvaru uvedeného latinkou v
cestovním dokladu. Pokud byl občanu Evropské unie nebo jeho rodinnému
příslušníkovi vydán matričním úřadem České republiky rodný nebo oddací
list znějící na jméno, popřípadě jména, a příjmení v jiném tvaru,
vyznačí ministerstvo tuto skutečnost formou záznamu v potvrzení o
přechodném pobytu na území, pobytové kartě rodinného příslušníka občana
Evropské unie, průkazu o povolení k trvalému pobytu občana Evropské
unie nebo v průkazu o povolení k trvalému pobytu včetně uvedení jména,
popřípadě jmen, a příjmení ve tvaru uvedeném v rodném a oddacím listu.
(2) Po nabytí právní moci rozhodnutí soudu o omezení svéprávnosti
občana Evropské unie nebo jeho rodinného příslušníka, vyznačí tuto
skutečnost ministerstvo do potvrzení o přechodném pobytu na území,
pobytové karty rodinného příslušníka občana Evropské unie, průkazu o
povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie nebo průkazu o povolení
k trvalému pobytu.
§ 87v
(1) Občan Evropské unie, který žádá o vydání potvrzení o přechodném
pobytu na území náhradou za potvrzení ztracené, zničené, odcizené nebo
poškozené, je povinen předložit cestovní doklad a poškozené potvrzení.
(2) Občan Evropské unie nebo jeho rodinný příslušník, který žádá o
vydání pobytové karty rodinného příslušníka občana Evropské unie,
průkazu o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie nebo průkazu
o povolení k trvalému pobytu náhradou za průkaz ztracený, zničený,
odcizený nebo poškozený, je povinen předložit fotografie, cestovní
doklad a poškozený průkaz; obdobně se postupuje i v případě, že žádá o
vydání průkazu po skončení jeho platnosti podle § 87z odst. 2. Žádá-li
občan Evropské unie nebo jeho rodinný příslušník o vydání průkazu po
skončení jeho platnosti z důvodu podle § 87z odst. 1 písm. g), je
povinen předložit fotografie, cestovní doklad a doklad o zajištění
ubytování.
(3) Občan Evropské unie nebo jeho rodinný příslušník, který žádá o
provedení změny v pobytové kartě rodinného příslušníka občana Evropské
unie, průkazu o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie nebo
průkazu o povolení k trvalému pobytu, je povinen předložit cestovní
doklad, průkaz, ve kterém má být změna provedena, a doklad prokazující
požadovanou změnu. Nelze-li požadovanou změnu do průkazu již vyznačit,
vydá se jeho držiteli nový průkaz; v takovém případě je jeho držitel
povinen předložit fotografie. V potvrzení o přechodném pobytu na území
se změna neprovádí; ministerstvo vydá jeho držiteli nové potvrzení o
přechodném pobytu na území.
§ 87w
Náležitosti žádosti o vydání potvrzení o přechodném pobytu na území,
pobytové karty rodinného příslušníka občana Evropské unie, průkazu o
povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie nebo průkazu o povolení
k trvalému pobytu nebo prodloužení doby platnosti pobytové karty
rodinného příslušníka občana Evropské unie nesmí být starší 180 dnů, s
výjimkou cestovního dokladu, rodného nebo oddacího listu a fotografie,
pokud odpovídá skutečné podobě žadatele.
§ 87x
(1) Žádost o vydání potvrzení o přechodném pobytu na území, pobytové
karty rodinného příslušníka občana Evropské unie, průkazu o povolení k
trvalému pobytu občana Evropské unie nebo průkazu o povolení k trvalému
pobytu nebo prodloužení doby platnosti průkazů je žadatel oprávněn
podat ministerstvu.
(2) Žádost o vydání potvrzení o přechodném pobytu na území, pobytové
karty rodinného příslušníka občana Evropské unie, průkazu o povolení k
trvalému pobytu občana Evropské unie nebo průkazu o povolení k trvalému
pobytu nebo prodloužení doby platnosti průkazů se podává na úředním
tiskopisu. Žadatel je povinen v žádosti uvést
a) své jméno, příjmení a ostatní jména, všechna dřívější příjmení, den,
měsíc a rok narození, místo a stát narození, státní občanství, rodinný
stav, povolání, zaměstnání před příchodem na území (pracovní zařazení,
název a adresa zaměstnavatele), účel pobytu na území, zaměstnání po
vstupu na území (pracovní zařazení, název a adresa zaměstnavatele),
poslední bydliště v cizině, adresu místa pobytu na území, předchozí
pobyt na území delší než 3 měsíce (důvod a místo pobytu), den vstupu na
území, číslo a platnost cestovního dokladu,
b) jméno, příjmení a ostatní jména, dřívější příjmení, státní
občanství, datum narození, místo a stát narození a bydliště manžele
nebo manželky a
c) jméno, příjmení a ostatní jména, datum narození, státní občanství a
bydliště rodičů a dětí.
§ 87y
Rodinný příslušník občana Evropské unie, který sám není občanem
Evropské unie a na území pobývá společně s občanem Evropské unie, je
oprávněn pobývat na území do nabytí právní moci rozhodnutí o jeho
žádosti; po tuto dobu se jeho pobyt na území považuje za pobyt
přechodný. Oprávnění pobývat na území do nabytí právní moci rozhodnutí
o žádosti neplatí, pokud nabylo právní moci rozhodnutí o správním
vyhoštění, o ukončení přechodného pobytu nebo o zrušení trvalého pobytu
rodinného příslušníka občana Evropské unie, nebo se jedná o opakovaně
podanou žádost, v níž nejsou uvedeny nové skutečnosti, které rodinný
příslušník občana Evropské unie nemohl uplatnit v řízení o předchozí
žádosti.
§ 87z
Skončení platnosti průkazů
(1) Platnost pobytové karty rodinného příslušníka občana Evropské unie,
průkazu o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie nebo průkazu
o povolení k trvalému pobytu skončí
a) uplynutím doby v něm uvedené,
b) ohlášením jeho ztráty nebo odcizení,
c) nabytím právní moci rozhodnutí soudu o omezení svéprávnosti držitele
průkazu,
d) nabytím právní moci rozhodnutí o zrušení povolení k trvalému nebo
přechodnému pobytu držitele průkazu,
e) nabytím státního občanství České republiky,
f) úmrtím držitele průkazu nebo nabytím právní moci rozhodnutí soudu o
prohlášení držitele průkazu za mrtvého, nebo
g) zrušením údaje o místu hlášeného pobytu občana Evropské unie nebo
jeho rodinného příslušníka na území; to neplatí, pokud z důvodu pobytu
na území jiného členského státu Evropské unie držitel průkazu zruší
ubytování na území.
(2) Ministerstvo zruší platnost pobytové karty rodinného příslušníka
občana Evropské unie, průkazu o povolení k trvalému pobytu občana
Evropské unie nebo průkazu o povolení k trvalému pobytu, jestliže
a) je průkaz poškozen tak, že zápisy v něm uvedené jsou nečitelné nebo
je porušena jeho celistvost,
b) průkaz obsahuje nesprávné údaje nebo neoprávněně provedené změny,
nebo
c) fotografie v průkazu neodpovídá skutečné podobě jeho držitele.
(3) Je-li držitel průkazu přítomen a plně uzná důvody pro zrušení
platnosti průkazu, lze odůvodnění rozhodnutí nahradit vlastnoručně
podepsaným prohlášením držitele průkazu, že se zrušením jeho platnosti
souhlasí. Odvolání proti rozhodnutí není v tomto případě přípustné.
§ 87aa
Skončení platnosti potvrzení o přechodném pobytu na území
(1) Platnost potvrzení o přechodném pobytu na území skončí
a) ohlášením jeho ztráty nebo odcizení,
b) nabytím státního občanství České republiky,
c) nabytím právní moci rozhodnutí soudu o omezení svéprávnosti držitele
potvrzení,
d) nabytím právní moci rozhodnutí o zrušení přechodného pobytu na území
občanu Evropské unie, nebo dnem, ve kterém občan Evropské unie o
zrušení platnosti potvrzení požádal,
e) úmrtím držitele potvrzení nebo nabytím právní moci rozhodnutí soudu
o prohlášení držitele potvrzení za mrtvého,
f) zrušením údaje o místu hlášeného pobytu občana Evropské unie na
území, nebo
g) ohlášením držitele potvrzení o ukončení pobytu na území.
(2) Ministerstvo rozhodne o zrušení platnosti potvrzení o přechodném
pobytu na území, jestliže potvrzení
a) je poškozeno tak, že zápisy v něm uvedené jsou nečitelné nebo je
porušena jeho celistvost, nebo
b) obsahuje nesprávné údaje nebo neoprávněně provedené změny.
(3) Je-li držitel potvrzení o přechodném pobytu na území přítomen a
plně uzná důvody pro zrušení platnosti potvrzení, lze odůvodnění
rozhodnutí nahradit vlastnoručně podepsaným prohlášením držitele
potvrzení, že se zrušením jeho platnosti souhlasí. Odvolání proti
rozhodnutí není v tomto případě přípustné.
HLAVA V
POBYT CIZINCE NAROZENÉHO NA ÚZEMÍ
§ 88
(1) Narodí-li se cizinec na území, považuje se jeho pobyt na tomto
území po dobu pobytu jeho zákonného zástupce, nejdéle však po dobu 60
dnů ode dne narození, za přechodný, není-li dále stanoveno jinak.
(2) Pobývá-li zákonný zástupce narozeného cizince na území na vízum, je
povinen v době podle odstavce 1 podat za narozeného cizince žádost o
udělení stejného druhu víza, a to policii v místě, kde je hlášen k
pobytu na území, pobývá-li na území na krátkodobé vízum, nebo
ministerstvu, pobývá-li na území na dlouhodobé vízum. Tato povinnost
neplatí, pokud narozený cizinec v době podle odstavce 1 vycestuje z
území.
(3) Pobývá-li zákonný zástupce narozeného cizince na území na základě
povolení k dlouhodobému pobytu nebo povolení k trvalému pobytu, je
povinen v době podle odstavce 1 podat za narozeného cizince žádost o
vydání povolení k dlouhodobému pobytu, nebo o udělení povolení k
trvalému pobytu. V případě podání žádosti o povolení trvalého pobytu se
pobyt narozeného cizince od okamžiku narození do právní moci rozhodnutí
o této žádosti považuje za pobyt trvalý.
(4) Doba podle odstavce 1 se považuje za prodlouženou, pokud podání
žádosti v této době zabránily důvody na vůli cizince nezávislé, do
doby, než tyto důvody pominou. Cizinec je povinen důvody podle věty
první neprodleně oznámit policii, pobývá-li na území na krátkodobé
vízum, nebo ministerstvu, pobývá-li na území na dlouhodobé vízum,
povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu.
§ 89
(1) K žádosti podle § 88 odst. 2 je zákonný zástupce narozeného cizince
povinen předložit
a) cestovní doklad dítěte; v případě zákonného zástupce, který je
cizincem, lze předložení cestovního dokladu nahradit předložením
vlastního cestovního dokladu, ve kterém je dítě zapsáno,
b) rodný list dítěte,
c) doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území nebo
čestné prohlášení, že uhradí náklady spojené s poskytnutím zdravotních
služeb dítěti.
(2) K žádosti podle § 88 odst. 3 je zákonný zástupce narozeného cizince
povinen předložit náležitosti podle odstavce 1 písm. a) a b).
HLAVA VI
VYCESTOVÁNÍ CIZINCE Z ÚZEMÍ
§ 90
(1) Postup policie při hraniční kontrole a při vycestování cizince z
území stanoví přímo použitelný právní předpis Evropských
společenství^1).
(2) Policie potvrdí v souladu s přímo použitelným právním předpisem
Evropských společenství1) cizinci vycestování z území vyznačením otisku
výstupního razítka do jeho cestovního dokladu.
§ 91
Policie občanu Evropské unie a jeho rodinnému příslušníku, který
cestuje do jiného členského státu Evropské unie, umožní vycestování z
území i bez cestovního dokladu, pokud
a) občan Evropské unie předloží jiný doklad prokazující jeho totožnost
a skutečnost, že je občanem členského státu Evropské unie, nebo průkaz
o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie,
b) rodinný příslušník občana Evropské unie, který sám není občanem
Evropské unie, předloží jiný doklad prokazující jeho totožnost a
skutečnost, že je rodinným příslušníkem občana Evropské unie, nebo
pobytovou kartu rodinného příslušníka občana Evropské unie anebo průkaz
o povolení k trvalému pobytu.
§ 92
Odepření vycestování z území
Cizinci, který na území ponechá cizince mladšího 15 let, jehož je
zákonným zástupcem, policie rozhodnutím, které vydá na místě^38),
odepře vycestování z území, pokud při hraniční kontrole nepředloží
a) potvrzení ověřené policií, že cizinec mladší 15 let pobývá na území
s cestovním dokladem a má uděleno vízum, je-li podmínkou pobytu na
území, a že fyzická osoba starší 18 let nebo právnická osoba se
zavázaly, že uhradí náklady spojené s obživou cizince, s jeho
ubytováním a léčením po dobu pobytu na území až do vycestování z území
a náklady vzniklé policii v souvislosti s případným rozhodnutím o
správním vyhoštění, nebo
b) potvrzení poskytovatele zdravotních služeb, že cizinec mladší 15 let
je hospitalizován; policie povolí vycestování z území i při
nepředložení potvrzení poskytovatele zdravotních služeb, pokud zákonný
zástupce podepíše čestné prohlášení, že jeho vycestování není v rozporu
se zájmy cizince, kterého ponechává na území.
HLAVA VII
HLÁŠENÍ MÍSTA POBYTU NA ÚZEMÍ
§ 93
(1) Cizinec je povinen do 3 pracovních dnů ode dne vstupu na území
ohlásit na policii místo pobytu na území (§ 97); to neplatí, pokud jde
o cizince mladšího 15 let, člena personálu zastupitelského úřadu cizího
státu nebo mezinárodní vládní organizace akreditované v České
republice, jeho rodinného příslušníka registrovaného Ministerstvem
zahraničních věcí nebo cizince, kterému ministerstvo zajišťuje
ubytování. Povinnost ohlásit místo pobytu na policii se dále nevztahuje
na cizince, který tuto povinnost splnil u ubytovatele [§ 103 písm. b)].
(2) Občan Evropské unie^1b) je povinen ohlásit na policii místo pobytu
na území ve lhůtě do 30 dnů ode dne vstupu na území, pokud jeho
předpokládaný pobyt bude delší než 30 dnů; tato povinnost se rovněž
vztahuje na rodinného příslušníka občana Evropské unie, pokud tento
občan pobývá na území. Povinnost ohlásit místo pobytu na policii se
nevztahuje na cizince, který tuto povinnost splnil u ubytovatele [§ 103
písm. b)].
(3) Z ohlášení místa pobytu cizince na území nevyplývají žádná práva k
objektu ani k vlastníkovi nemovitosti, v níž je cizinec přihlášen k
pobytu.
§ 93a
zrušen
§ 94
zrušen
§ 95
Povinnost hlásit pobyt na území se nevztahuje na cizince, který je ve
výkonu zabezpečovací detence, vazby, ve výkonu trestu odnětí svobody
nebo který je umístěn v policejní cele^7) nebo v zařízení (§ 130).
§ 96
(1) Fyzická osoba, které byl cizinec svěřen do náhradní výchovy,^13)
nebo právnická osoba, která zajišťuje cizinci ústavní péči, je povinna
přihlásit cizince mladšího 15 let nebo cizince, jehož omezená
svéprávnost neumožňuje podle tohoto zákona provedení takového úkonu, k
trvalému pobytu na území do 3 pracovních dnů ode dne vzniku oprávnění k
trvalému pobytu (§ 87).
(2) Osoba uvedená v předchozím odstavci předloží policii rozhodnutí
soudu nebo rozhodnutí orgánu sociálně právní ochrany dítěte a v případě
fyzické osoby i doklad prokazující, že je přihlášena k trvalému pobytu
na území.
§ 97
Cizinec nebo osoba uvedená v § 96 odst. 1 jsou povinni při hlášení
pobytu na území sdělit policii vyplněním přihlašovacího tiskopisu
jméno, příjmení přihlašovaného cizince, den, měsíc, rok a místo jeho
narození, jeho státní občanství, trvalé bydliště v zahraničí, číslo
cestovního dokladu a víza, je-li v cestovním dokladu vyznačeno, počátek
a místo pobytu, předpokládanou dobu a účel pobytu na území a státní
poznávací značku motorového vozidla, se kterým na území přicestoval.
§ 98
Hlášení změn
(1) Cizinec, kterému byla vydána pobytová karta rodinného příslušníka
občana Evropské unie a občan Evropské unie, který splnil ohlašovací
povinnost podle § 93 odst. 2 nebo kterému bylo vydáno potvrzení o
přechodném pobytu na území, anebo kterému byl na území povolen trvalý
pobyt, je povinen hlásit změnu pobytu na území do 30 pracovních dnů ode
dne změny ministerstvu. Povinnost se na cizince vztahuje, pokud
předpokládaná změna místa pobytu bude delší než 180 dnů. Ministerstvo o
změně pobytu neprodleně informuje policii.
(2) Za cizince podle § 87, jehož omezená svéprávnost neumožňuje podle
tohoto zákona provedení takového úkonu, hlásí změnu osoba uvedená v §
96 odst. 1.
(3) Cizinec, který pobývá na území na vízum k pobytu nad 90 dnů, nebo
na povolení k dlouhodobému pobytu, je povinen hlásit změnu místa pobytu
na území do 30 dnů ode dne změny ministerstvu. Povinnost se na cizince
vztahuje, pokud předpokládaná změna místa pobytu bude delší než 30 dnů.
(4) Cizinec, který je oprávněn k přechodnému pobytu na území bez víza,
je povinen hlásit změnu místa pobytu na území do 30 dnů ode dne změny
policii příslušné podle nového místa pobytu, pokud je mu známo, že
změna místa pobytu bude delší než 90 dnů.
(5) Změny podle předchozích odstavců hlásí cizinec nebo osoba podle §
96 odst. 1 vyplněním přihlašovacího tiskopisu; na požádání je ten, kdo
hlásí změnu, povinen předložit doklady prokazující pravdivost údajů
uvedených v tiskopisu.
§ 98a
Zrušení údaje o místu hlášeného pobytu cizince na území
(1) Ministerstvo zruší údaj o místu hlášeného pobytu na území uvedeného
v dokladu cizince, kterému byl povolen trvalý pobyt na území, nebo v
dokladu vydaném podle tohoto zákona občanu Evropské unie nebo jeho
rodinnému příslušníkovi k přechodnému pobytu na území,
a) byl-li zápis tohoto údaje proveden na základě pozměněných,
neplatných nebo padělaných dokladů nebo nepravdivě nebo nesprávně
uvedených skutečností,
b) byl-li objekt, na jehož adrese je cizinec hlášen k pobytu na území,
odstraněn nebo zanikl,
c) pokud ubytování nesplňuje podmínky uvedené v § 100 písm. d), nebo
d) zaniklo-li právo užívat objekt nebo vymezenou část objektu, na jehož
adrese je cizinec hlášen k pobytu na území, a neužívá-li tento objekt
nebo jeho vymezenou část.
(2) Ministerstvo zruší údaj o místě hlášeného pobytu podle odstavce 1
písm. d) na návrh vlastníka nebo osoby oprávněné k užívání objektu nebo
jeho vymezené části; existenci uvedeného důvodu je navrhovatel povinen
prokázat.
(3) Místem pobytu cizince po zrušení údaje o místu hlášeného pobytu na
území je sídlo správního orgánu, který tento údaj úředně zrušil.
Ubytovatel a jeho povinnosti
§ 99
(1) Ubytovatelem se pro účely tohoto zákona rozumí každý, kdo poskytuje
ubytování za úhradu nebo ubytovává více než 5 cizinců, s výjimkou
případu, kdy lze ubytované cizince a ubytovatele považovat za osoby
blízké.
(2) Ubytováním se pro účely tohoto zákona rozumí vztah založený
smlouvou o ubytování, nájemní smlouvou, podnájemní smlouvou nebo
smlouvou s obdobným obsahem.
§ 100
Ubytovatel je povinen
a) neprodleně policii oznámit úmrtí ubytovaného cizince,
b) umožnit policii vstup do míst, kde se může cizinec zdržovat, jde-li
o místo užívané pro podnikání nebo provozování jiné hospodářské
činnosti, pokud tímto vstupem nebude porušeno právo cizince na soukromí
nebo rodinný život,
c) oznámit policii ubytování cizince (§ 102),
d) zajistit cizinci ubytování, které není zjevně nepřiměřené úrovni
ubytování poskytovaného ostatními ubytovateli v objektech obdobného
určení v obci, popřípadě okresu nebo kraji. Srovnání úrovně ubytování
se provádí zejména posouzením přiměřenosti počtu ubytovaných osob s
přihlédnutím k zajištěným hygienickým podmínkám a k podlahové ploše
místnosti pro ubytování, která musí činit nejméně
1. 8 m2, je-li ubytována jedna osoba,
2. 12,6 m2, jsou-li ubytovány dvě osoby; na každou další ubytovanou
osobu se k podlahové ploše připočítává 5 m2,
e) cizinci na požádání vydat potvrzení o ubytování s uvedením jména,
příjmení, ulice, místa a doby ubytování,
f) vést domovní knihu a na požádání policie ji předložit ke kontrole;
při zahájení kontroly je povinen předložit domovní knihu obsahující
údaje k cizincům ubytovaným v té době.
§ 101
Domovní kniha
(1) Domovní kniha je dokument, do kterého ubytovatel zapisuje jméno a
příjmení ubytovaného cizince, den, měsíc a rok narození, státní
občanství, číslo cestovního dokladu, počátek a konec ubytování.
(2) Domovní knihu pro účely kontroly podle § 100 písm. f) vede
ubytovatel v písemné podobě; digitalizovaná podoba je pro účely
kontroly vyloučena.
(3) Zápisy do domovní knihy musí být provedeny přehledně a
srozumitelně. Tyto zápisy musí být uspořádány postupně z hlediska
časového.
(4) Domovní knihu ubytovatel uchovává po dobu 6 let od provedení
posledního zápisu.
(5) S osobními údaji vedenými v domovní knize lze nakládat jen způsobem
stanoveným zvláštním právním předpisem.^15)
§ 102
Oznámení ubytování
(1) Ubytovatel je povinen oznámit ubytování cizince do 3 pracovních dnů
po jeho ubytování.
(2) Oznámení podle odstavce 1 učiní útvaru policie.
(3) Povinnost oznámit ubytování lze splnit
a) předložením vyplněného přihlašovacího tiskopisu, nebo
b) prostřednictvím technických nosičů dat a jejich telekomunikačním
přenosem v rozsahu údajů vedených v domovní knize, je-li takový přenos
možný.
(4) Oznamuje-li ubytovatel ubytování cizince způsobem stanoveným v
odstavci 3 písm. b), přihlašovací tiskopis uschová po dobu 6 let od
ubytování cizince.
HLAVA VIII
POVINNOSTI
§ 103
Povinnosti cizince
Cizinec je mimo povinností stanovených v jiných ustanoveních tohoto
zákona dále povinen
a) dostavit se první pracovní den následující po dni propuštění ze
zabezpečovací detence, z vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody na
policii, pokud není držitelem platného cestovního dokladu a víza, je-li
podmínkou jeho pobytu na území,
b) předložit ubytovateli cestovní doklad, průkaz o povolení k pobytu,
potvrzení o přechodném pobytu na území, pobytovou kartu rodinného
příslušníka občana Evropské unie, průkaz o povolení k trvalému pobytu
nebo průkaz o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie a osobně
vyplnit a podepsat přihlašovací tiskopis (§ 97); povinnost osobního
vyplnění a podepsání přihlašovacího tiskopisu se nevztahuje na cizince
mladší 15 let věku,
c) uvádět v řízení podle tohoto zákona pravdivě a úplně všechny
požadované údaje v rozsahu stanoveném tímto zákonem,
d) na požádání policie prokázat totožnost předložením cestovního
dokladu, průkazu o povolení k pobytu nebo identifikačního průkazu
vydaného Ministerstvem zahraničních věcí osobám požívajícím výsad a
imunit podle mezinárodního práva, popřípadě způsobem stanoveným v § 177
odst. 3, a ve lhůtě stanovené policií doložit, že splňuje podmínky
pobytu na území; občan Evropské unie je povinen prokázat totožnost
předložením cestovního dokladu nebo jiného dokladu prokazujícího
totožnost, včetně občanství některého z jiných členských států Evropské
unie, anebo předložením průkazu o povolení k trvalému pobytu občana
Evropské unie; rodinný příslušník občana Evropské unie, který sám není
občanem Evropské unie, je povinen prokázat totožnost předložením
cestovního dokladu nebo pobytové karty rodinného příslušníka občana
Evropské unie anebo průkazu o povolení k trvalému pobytu, nemá-li tento
doklad nebo průkaz, může totožnost prokázat jiným dokladem, současně
však musí prokázat, že je rodinným příslušníkem občana Evropské unie,
e) hlásit změnu příjmení, osobního stavu, změnu údajů v cestovním
dokladu, změnu údajů v dokladu vydaném podle tohoto zákona; změnu je
cizinec povinen ohlásit orgánu, který mu vydal doklad opravňující k
pobytu na území, a to do 3 pracovních dnů ode dne, kdy změna nastala, a
jde-li o občana Evropské unie nebo jeho rodinného příslušníka, ve lhůtě
do 15 pracovních dnů,
f) chránit doklady vydané podle tohoto zákona před ztrátou, odcizením,
poškozením nebo zneužitím a dbát, aby obsahovaly pravdivé údaje,
g) při změně podoby bez zbytečného odkladu požádat o vydání nového
dokladu obsahujícího fotografii,
h) odevzdat bez zbytečného odkladu doklad vydaný podle tohoto zákona,
který je neplatný nebo zaplněný úředními záznamy, a to i po zániku
oprávnění k trvalému pobytu nebo zániku platnosti povolení k trvalému
pobytu; doklad je cizinec povinen odevzdat orgánu, který mu tento
doklad vydal,
i) odevzdat nejpozději 3 dny před ukončením pobytu na území doklad
vydaný podle tohoto zákona, s výjimkou víza a cestovního průkazu
totožnosti, byl-li vydán za účelem vycestování z území; doklad je
cizinec povinen odevzdat orgánu, který mu tento doklad vydal,
j) ohlásit ztrátu, zničení, poškození nebo odcizení dokladu vydaného
podle tohoto zákona do 3 pracovních dnů ode dne, kdy tato událost
nastala; nastala-li tato událost na území, ohlásí ji cizinec orgánu,
který mu tento doklad vydal, nastala-li tato událost v zahraničí,
ohlásí ji cizinec zastupitelskému úřadu; obdobně je cizinec povinen
ohlásit nález nebo získání dokladu, jehož ztrátu nebo odcizení dříve
ohlásil,
k) strpět snímání daktyloskopických otisků a pořizování obrazových
záznamů prováděné podle tohoto zákona v souvislosti s prohlášením víza
za neplatné, řízením o povinnosti opustit území, řízením o správním
vyhoštění, správním vyhoštěním, zajištěním za účelem správního
vyhoštění, zjišťováním totožnosti, plněním závazků vyplývajících z
mezinárodní smlouvy nebo z přímo použitelného právního předpisu
Evropských společenství a na požádání strpět snímání daktyloskopických
otisků a pořizování obrazových záznamů při podání žádosti o udělení
víza a při ověřování totožnosti držitele víza,
l) podrobit se v případech, kdy to odůvodňuje jeho zdravotní stav,
lékařskému vyšetření a dalším opatřením k omezení vzniku a šíření
přenosných onemocnění,
m) neprodleně ohlásit policii ztrátu nebo odcizení cestovního dokladu
podle § 108 odst. 1 písm. a), b), c), g) nebo h),
n) pobývat na území pouze s platným cestovním dokladem a vízem, pokud
tento zákon nestanoví jinak,
o) na požádání policie prokázat zajištění prostředků k pobytu; to
neplatí, jde-li o občana Evropské unie^1b), jeho rodinného příslušníka
nebo o cizince, který na území pobývá na základě povolení k
dlouhodobému pobytu za účelem ochrany,
p) v případě, že na území ponechá cizince mladšího 15 let, jehož je
zákonným zástupcem, požádat příslušný orgán policie nebo poskytovatele
zdravotních služeb o vydání potvrzení podle § 92, a toto potvrzení
předložit při vycestování z území při hraniční kontrole,
r) předložit při pobytové kontrole doklad o cestovním zdravotním
pojištění podle § 180i nebo § 180j; to neplatí, jde-li o případy
uvedené v § 180j odst. 4,
s) na požádání policie nebo ministerstva, je-li držitelem oprávnění k
pobytu vydaného za účelem podnikání, prokázat provozování živnosti nebo
výkon jiné podnikatelské činnosti podle zvláštního právního předpisu,
t) strpět aktuální pořízení biometrických údajů zvláštním technickým
zařízením za účelem ověření pravosti průkazu o povolení k pobytu nebo
ověření totožnosti.
§ 104
Povinnost dopravce
(1) Letecký dopravce nesmí z území státu, který není smluvním státem,
na území dopravit cizince, který nemá cestovní doklad nebo vízum, je-li
vzhledem k účelu a cíli cesty potřebné nebo je-li podmínkou pobytu v
tranzitním prostoru mezinárodního letiště na území.
(2) Provozovatel vodní dopravy a provozovatel na pravidelných
autobusových linkách nesmí z území státu, který není smluvním státem,
na území dopravit cizince, který nemá cestovní doklad nebo vízum, je-li
vzhledem k účelu a cíli cesty potřebné.
(3) Dopravce^15a) je povinen na základě pokynu policie zajistit v
souladu s přímo použitelným právním předpisem Evropských
společenství^15b) dopravu cizince do zahraničí, pokud byl cizinci
odepřen vstup na území. Povinnost dopravit cizince do zahraničí se dále
vztahuje na leteckého dopravce, který cizince
a) dopravil na území, jestliže cizinec nepředloží cestovní doklad nebo
letištní průjezdní vízum, je-li podmínkou pobytu v tranzitním prostoru
mezinárodního letiště na území,
b) dopravil na území a tento nebo jiný dopravce ho odmítl dopravit do
cílového státu, nebo
c) přepravoval přes území, pokud byl cizinci odepřen vstup na území
jiného státu.
Dopravu do zahraničí je dopravce povinen zajistit nejpozději ve lhůtě
do 48 hodin od obdržení pokynu policie, jde-li o provozovatele vodní
nebo pozemní dopravy, anebo ve lhůtě do 7 dnů, jde-li o leteckého
dopravce; běh lhůty se staví po dobu řízení o udělení mezinárodní
ochrany podle zvláštního právního předpisu^2) nebo po dobu pobytu
cizince u poskytovatele zdravotních služeb podle § 10.
(4) Letecký dopravce, který cizince na území dopravil, je dále povinen
na základě pokynu policie zajistit dopravu cizince do zahraničí,
a) byla-li cizinci zrušena platnost letištního průjezdního víza a
cizinec odmítá pokračovat v cestě do jiného státu, nebo
b) jde-li o cizince pobývajícího v tranzitním prostoru mezinárodního
letiště, který odmítá pokračovat v cestě do jiného státu a jsou
zjištěny důvody uvedené v § 9 odst. 1 písm. f), g), h) nebo i).
(5) Dopravce je povinen nést náklady^15c) spojené s pobytem cizince na
území nebo v tranzitním prostoru mezinárodního letiště na území do
doby, než bude v souladu s přímo použitelným právním předpisem
Evropských společenství^15b) dopraven do zahraničí.
§ 105
Povinnost soudu, ústavu pro výkon zabezpečovací detence, vazební
věznice a věznice
(1) Soud, který pravomocně rozhodl
a) o odsouzení cizince,
b) o omezení svéprávnosti cizince,
c) o prohlášení cizince za mrtvého nebo nezvěstného,
d) o rozvodu, zrušení registrovaného partnerství (dále jen
"partnerství") nebo neplatnosti či neexistenci manželství nebo
partnerství v případech, kdy účastníkem řízení je cizinec,
e) o ustanovení poručníka nezletilému cizinci, kdy poručníkem nebo
manželem poručníka je cizinec, nebo
f) o svěření nezletilého cizince do náhradní rodinné péče cizinci s
oprávněním k pobytu na území nebo jeho manželu,
informuje o této skutečnosti útvar policie příslušný podle místa
hlášeného pobytu cizince; v případě pochybností při určení příslušného
útvaru policie informuje soud útvar policie příslušný podle sídla
soudu.
(2) Ústav pro výkon zabezpečovací detence, vazební věznice nebo věznice
informuje neprodleně útvar policie místně příslušný podle sídla ústavu
pro výkon zabezpečovací detence, vazební věznice nebo věznice o
rozhodnutí o propuštění cizince ze zabezpečovací detence, z vazby nebo
o ukončení výkonu trestu odnětí svobody cizince.
(3) Policie informace obdržené podle odstavce 1 nebo 2 neprodleně
postoupí ministerstvu, týkají-li se cizince, kterému bylo uděleno
dlouhodobé vízum nebo byl povolen dlouhodobý nebo trvalý pobyt, nebo
občana Evropské unie nebo jeho rodinného příslušníka.
§ 106
Povinnosti orgánů státní správy
(1) Úřad práce České republiky - krajské pobočky a pobočka pro hlavní
město Prahu jsou povinny neprodleně písemně oznámit ministerstvu
a) nenastoupení cizince na pracovní místo uvedené v povolení k
zaměstnání nebo na pracovní místo obsaditelné držitelem zaměstnanecké
karty anebo určené pro držitele modré karty,
b) ukončení zaměstnání cizince před uplynutím doby, na kterou bylo
vydáno povolení k zaměstnání, zaměstnanecká karta nebo modrá karta; v
případě, že zaměstnání bylo ukončeno výpovědí z některého z důvodů
uvedených v § 52 písm. a) až e) zákoníku práce nebo dohodou z týchž
důvodů anebo okamžitým zrušením podle § 56 zákoníku práce, i důvod
ukončení zaměstnání,
a dále jsou povinny neprodleně zaslat ministerstvu kopii rozhodnutí o
udělení, neudělení, prodloužení, neprodloužení nebo odejmutí povolení k
zaměstnání
(2) Živnostenský úřad neprodleně písemně oznámí ministerstvu přerušení,
pozastavení, zánik anebo zrušení živnostenského oprávnění cizince,
kterému bylo uděleno dlouhodobé vízum nebo vydáno povolení k
dlouhodobému pobytu.
(3) Obecní úřady obcí s rozšířenou působností a pověřené obecní úřady
jsou povinny neprodleně písemně oznámit ministerstvu, že se občan
Evropské unie nebo jeho rodinný příslušník přechodně pobývající na
území stal neodůvodnitelnou zátěží systému pomoci v hmotné nouzi nebo
že držitel modré karty podal žádost o příspěvek na živobytí, doplatek
na bydlení nebo mimořádnou okamžitou pomoc. Úřad práce České republiky
- krajské pobočky a pobočka pro hlavní město Prahu jsou povinny
neprodleně písemně oznámit ministerstvu, že se občan Evropské unie nebo
jeho rodinný příslušník přechodně pobývající na území stal
neodůvodnitelnou zátěží systému dávek pro osoby se zdravotním
postižením.
(4) Orgán pomoci v hmotné nouzi^9o) je povinen neprodleně písemně
oznámit ministerstvu, že úhrnný měsíční příjem rezidenta jiného
členského státu Evropské unie nebo jeho rodinného příslušníka, kterým
bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu, a společně s ním
posuzovaných osob [§ 42c odst. 3 písm. c)], nedosahuje částky živobytí
společně posuzovaných osob.
(5) Je-li cizinci vydána zaměstnanecká karta, jsou Úřad práce České
republiky - generální ředitelství, případně další úřady, povinny
neprodleně hlásit ministerstvu skutečnosti, které jsou jim známy a
mohou být důvodem pro zrušení platnosti zaměstnanecké karty.
(6) Příslušný uznávací orgán podle zvláštního právního předpisu^35)
informuje ministerstvo o rozhodnutí vydaném v řízení o uznání odborné
kvalifikace týkající se držitele zaměstnanecké karty nebo modré karty.
(7) Soud, který je určený k vedení obchodního rejstříku, nebo správní
orgán, který je příslušný k vedení rejstříku, seznamu nebo evidence
podnikajících fyzických osob podle zvláštního právního předpisu^30),
neprodleně písemně oznámí ministerstvu změnu nebo výmaz zápisu cizince
v tomto rejstříku, seznamu nebo evidenci; to neplatí, jde-li o občana
Evropské unie.
(8) Okresní správa sociálního zabezpečení neprodleně písemně oznámí
ministerstvu, že cizinec ohlásil přerušení nebo ukončení výkonu
samostatné výdělečné činnosti; to neplatí, jde-li o občana Evropské
unie.
(9) Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty práce neprodleně
písemně oznámí ministerstvu zaměstnání cizince bez povolení k pobytu,
bez povolení k zaměstnání, je-li podle zákona o zaměstnanosti
vyžadováno, nebo v rozporu se zaměstnaneckou kartou nebo modrou kartou;
tuto skutečnost oznámí Státní úřad inspekce práce a oblastní
inspektoráty práce neprodleně též odboru cizinecké policie krajského
ředitelství policie příslušnému podle místa zaměstnání cizince.
§ 107
Povinnosti jiných osob
(1) Kdo nalezne či jinak získá cestovní doklad uvedený v § 108 odst. 1,
průkaz o povolení k pobytu, potvrzení o přechodném pobytu na území,
průkaz o povolení k trvalému pobytu, pobytovou kartu rodinného
příslušníka občana Evropské unie nebo průkaz o povolení k trvalému
pobytu občana Evropské unie, je povinen je neprodleně odevzdat policii.
(2) Kdo zajišťuje ubytování cizince, je povinen na jeho žádost vydat
doklad o zajištění ubytování s uvedením doby, po kterou je ubytování
zajištěno.
(3) Zvoucí osoba je povinna uhradit majetkovou i nemajetkovou újmu,
která vznikne státu nedodržením závazků uvedených v pozvání ověřeném
policií.
(4) Ten, kdo se zavázal podle § 15, je povinen neprodleně oznámit
odstoupení od svého závazku policii. Od závazku podle § 15 nelze
odstoupit v průběhu pobytu pozvaného cizince na území.
(5) Vysoká škola nebo vyšší odborná škola je povinna neprodleně písemně
oznámit ministerstvu nezahájení, přerušení nebo ukončení studia
držitele víza k pobytu nad 90 dnů za účelem studia nebo povolení k
dlouhodobému pobytu za účelem studia.
(6) Výzkumná organizace, která s cizincem uzavřela dohodu o
hostování^9j), neprodleně písemně oznámí ministerstvu ukončení
platnosti této dohody nebo sdělí skutečnosti, které brání dalšímu
pokračování dohody o hostování.
(7) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy neprodleně písemně
oznámí ministerstvu vyřazení výzkumné organizace ze seznamu výzkumných
organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích
zemí vedeného podle zvláštního právního předpisu^9j).
(8) Fyzická nebo právnická osoba, která zaměstnala cizince a pracovní
poměr byl skončen z některého z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až e)
zákoníku práce anebo dohodou z týchž důvodů nebo okamžitým zrušením
podle § 56 zákoníku práce před uplynutím doby, na kterou bylo cizinci
vydáno povolení k zaměstnání, zaměstnanecká karta nebo modrá karta a z
tohoto důvodu mu byla nebo má být zrušena platnost oprávnění k pobytu
vydaného za účelem zaměstnání, je povinna uhradit náklady spojené s
poskytnutím zdravotních služeb cizinci v období od skončení pracovního
poměru do vycestování cizince z území, nejdéle však po dobu, na kterou
bylo vydáno povolení k zaměstnání, zaměstnanecká karta nebo modrá
karta; to neplatí, pokud úhrada těchto nákladů je zajištěna jiným
způsobem.
(9) Fyzická nebo právnická osoba, která zaměstnala držitele
zaměstnanecké karty nebo modré karty, je povinna ministerstvu
neprodleně písemně oznámit předpokládanou změnu pracovního zařazení
držitele zaměstnanecké karty nebo modré karty.
(10) Poskytovatel zdravotních služeb je povinen nejméně 24 hodin předem
informovat policii o ukončení pobytu cizince ve zdravotnickém zařízení
podle § 10 a 126b.
HLAVA IX
CESTOVNÍ DOKLAD
§ 108
(1) Za cestovní doklad se pro účely tohoto zákona považuje
a) veřejná listina, která je jako cestovní doklad uznaná Českou
republikou,
b) veřejná listina, která splňuje podmínky podle odstavce 2,
c) průkaz totožnosti občana Evropské unie,^1b)
d) cizinecký pas s územní platností do všech států světa,
e) cestovní průkaz totožnosti, nebo
f) cestovní doklad vydaný Českou republikou na základě mezinárodní
smlouvy,
g) náhradní cestovní doklad Evropské unie,^15e)
h) seznam žáků cestujících na školní výlet v rámci Evropské unie,^7b)
obsahuje-li
1. fotografie žáků, kteří nejsou schopni se prokázat průkazem
totožnosti obsahujícím fotografii,
2. potvrzení členského státu Evropské unie, ve kterém má žák místo
bydliště, že žák je oprávněn se do tohoto státu vrátit, a za
předpokladu, že členský stát Evropské unie, ve kterém má žák místo
bydliště, oznámil České republice, že má seznam žáků uznávat jako
cestovní doklad.
(2) Za cestovní doklad podle odstavce 1 písm. b) lze pro účely tohoto
zákona uznat veřejnou listinu vydanou cizím státem za účelem cestování
do zahraničí, pokud z hlediska jejího provedení a jazyka, v němž jsou
uvedeny údaje, odpovídá mezinárodním zvyklostem, její územní platnost
zahrnuje území a lze z ní zjistit
a) údaje o státním občanství cizince,
b) údaje o jeho totožnosti,
c) fotografii držitele,
d) údaj o době platnosti.
(3) Cestovní doklad podle odstavce 1 písm. a) a b) pro účely udělení
dlouhodobého víza nesmí být starší 10 let, musí obsahovat nejméně 2
volné stránky a doba jeho platnosti musí být delší nejméně o 3 měsíce,
než je doba platnosti dlouhodobého víza; to neplatí, jde-li o udělení
víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území.
§ 109
(1) Cizinecký pas, cestovní průkaz totožnosti a cestovní doklad podle §
108 odst. 1 písm. f) se vydává na žádost cizince, pokud není dále
stanoveno jinak.
(2) Cizinci, který pozbude v zahraničí některý z dokladů uvedených v
odstavci 1, vydá na jeho žádost zastupitelský úřad cestovní průkaz
totožnosti k cestě do České republiky; podmínkou vydání je souhlas
orgánu, který doklad vydal.
(3) Cestovní doklady uvedené v odstavci 1 jsou veřejné listiny.
§ 110
zrušen
§ 111
(1) V žádosti o vydání cizineckého pasu, cestovního průkazu totožnosti
nebo cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. f) cizinec uvede své
příjmení, jméno, ostatní jména, pohlaví, rodné číslo, bylo-li cizinci
přiděleno den, měsíc, rok narození, místo a stát narození, státní
občanství a místo, kde je hlášen k pobytu na území. K žádosti o vydání
cestovního průkazu totožnosti nebo cestovního dokladu podle § 108 odst.
1 písm. f), který neobsahuje nosič dat s biometrickými údaji, dále
připojí fotografie.
(2) K žádosti o vydání cizineckého pasu podle § 113 odst. 3 je cizinec
povinen připojit fotografii.
(3) V cizineckém pasu, cestovním průkazu totožnosti nebo v cestovním
dokladu podle § 108 odst. 1 písm. f) lze uvést všechny údaje uvedené v
odstavci 1 a opatřit jej fotografií cizince žádajícího o vydání tohoto
dokladu. Cizinecký pas vydaný podle § 113 odst. 1 a 2 bude dále opatřen
nosičem dat s biometrickými údaji, jimiž jsou údaje o zobrazení
obličeje a údaje o otiscích prstů.
§ 112
Při provádění změn v cestovních dokladech uvedených v § 108 odst. 1
písm. d), e) a f), které neobsahují nosič dat s biometrickými údaji, se
postupuje obdobně jako při jejich vydání; fotografie se nevyžadují.
§ 113
nadpis vypuštěn
(1) Cizinecký pas, který je opatřen nosičem dat s biometrickými údaji,
se vydává s dobou platnosti na 10 let; cizincům mladším 15 let s dobou
platnosti na 5 let, cizincům požívajícím doplňkové ochrany s dobou
platnosti odpovídající platnosti průkazu o povolení k pobytu osoby
požívající doplňkové ochrany podle zvláštního právního předpisu^2) a
cizincům požívajícím dočasné ochrany s dobou platnosti odpovídající
platnosti průkazu cizince požívajícího dočasné ochrany podle zvláštního
právního předpisu^3a). Cizinecký pas se vydá ve lhůtě do 30 dnů ode dne
podání žádosti. Cizinci, jemuž je vydáván cizinecký pas s nosičem dat s
biometrickými údaji, se na jeho žádost ověří správnost osobních údajů
uvedených ve vydávaném cizineckém pasu, funkčnost nosiče dat s
biometrickými údaji a správnost v něm zpracovávaných biometrických
údajů. Funkčnost nosiče dat a správnost v něm zpracovaných
biometrických údajů se ověřuje pomocí technického zařízení umožňujícího
srovnání aktuálně zobrazených biometrických údajů cizince s
biometrickými údaji zpracovanými v nosiči dat cizineckého pasu. V
případě zjištění nefunkčnosti nosiče dat s biometrickými údaji,
popřípadě zjištění nesprávnosti v něm zpracovaných osobních údajů, nebo
v případě zjištění nesprávnosti osobních údajů, zpracovaných v
cizineckém pasu, má cizinec právo na vydání nového cizineckého pasu.
(2) Cizinci mladšímu 12 let, pokud přímo použitelný právní předpis
Evropských společenství^15f) nestanoví odlišnou věkovou hranici, nebo
cizinci, u něhož není možné z důvodů anatomických nebo fyziologických
změn, popřípadě zdravotního postižení prstů rukou, pořídit otisky prstů
rukou, se vydá cizinecký pas s nosičem dat, v němž jsou z biometrických
údajů zpracovány pouze údaje o zobrazení obličeje. V nosiči dat je v
tomto případě uveden údaj, že nosič dat neobsahuje otisky prstů rukou
cizince. Cizinecký pas se vydá ve lhůtě do 30 dnů ode dne podání
žádosti a platí pro něj doba platnosti uvedená v odstavci 1.
(3) Cizinci, který žádá o vydání cizineckého pasu ve lhůtě kratší než
30 dnů, se vydá cizinecký pas bez nosiče dat s biometrickými údaji a
bez strojově čitelných údajů, který neobsahuje digitální zpracování
fotografie ani podpisu cizince, ve lhůtě do 15 dnů ode dne podání
žádosti; tento doklad se vydává s dobou platnosti 6 měsíců, nebo s
dobou platnosti odpovídající platnosti průkazu cizince požívajícího
dočasné ochrany podle zvláštního právního předpisu^3a), anebo s dobou
platnosti odpovídající platnosti průkazu o povolení k pobytu osoby
požívající doplňkové ochrany podle zvláštního právního předpisu^2),
je-li kratší než 6 měsíců. Cizinecký pas bez nosiče dat s biometrickými
údaji a bez strojově čitelných údajů, který neobsahuje digitální
zpracování fotografie ani podpisu cizince, se dále vydá cizinci
uvedenému v odstavci 7 písm. a), pokud překážka na vůli cizince
nezávislá, pro niž si nemůže opatřit cestovní doklad, je pouze dočasné
povahy.
(4) Cizinecký pas vydávaný podle odstavce 1 nebo 2 obsahuje strojově
čitelnou zónu. Do strojově čitelné zóny se údaje zapisují v tomto
pořadí: typ dokladu, kód vydávajícího státu, příjmení, jméno, popřípadě
jména cizince, číslo cizineckého pasu, státní občanství, datum
narození, pohlaví, doba platnosti cizineckého pasu, rodné číslo a
kontrolní číslice, které jsou číselným vyjádřením vybraných údajů ve
strojově čitelné zóně.
(5) Platnost cizineckého pasu nelze prodloužit. Cizinecký pas ztrácí
platnost dnem právní moci rozhodnutí o zrušení platnosti povolení k
trvalému pobytu nebo dnem zániku oprávnění k trvalému pobytu podle § 87
anebo odejmutím nebo zánikem oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí
dočasné ochrany na území podle zvláštního právního předpisu^3a).
(6) Údaje zpracované v nosiči dat s biometrickými údaji (odstavec 1)
nelze zpracovávat jiným způsobem, než jaký stanoví zákon.
(7) Cizinecký pas vydá ministerstvo
a) na žádost cizince, který pobývá na území na základě povolení k
trvalému pobytu, nemá platný cestovní doklad a doloží, že si jej nemůže
nezávisle na své vůli opatřit,
b) na žádost cizince, který je oprávněn k trvalému pobytu podle § 87,
pokud nemá platný cestovní doklad,
c) cizinci požívajícímu dočasné ochrany podle zvláštního právního
předpisu^3a), který není držitelem cestovního dokladu,
d) na žádost cizince, jemuž byla udělena doplňková ochrana podle
zvláštního právního předpisu^2), který nemá platný cestovní doklad a
doloží, že si jej nemůže z důvodů nezávislých na své vůli opatřit.
(8) Držitel cizineckého pasu, který obsahuje nosič dat s biometrickými
údaji, je oprávněn u kteréhokoliv orgánu příslušného k vydání tohoto
pasu nebo u zastupitelského úřadu požádat o ověření funkčnosti nosiče
dat a správnosti v něm zpracovaných biometrických údajů. V případě
zjištění nefunkčnosti nosiče dat s biometrickými údaji, popřípadě
zjištění nesprávnosti v něm zpracovaných osobních údajů, nebo v případě
zjištění nesprávnosti osobních údajů, zpracovaných v cizineckém pase,
má cizinec právo na vydání nového cizineckého pasu; vydání nového
cizineckého pasu v tomto případě podléhá správnímu poplatku pouze
tehdy, pokud nefunkčnost nosiče dat s biometrickými údaji byla
způsobena okolnostmi, o nichž cizinec prokazatelně věděl, že mohou
způsobit poškození nebo nefunkčnost nosiče dat s biometrickými údaji.
(9) Biometrické údaje lze použít výlučně pro ověřování pravosti
cizineckého pasu a ověření totožnosti cizince pomocí osobních údajů
zapsaných v cizineckém pasu, popřípadě porovnání biometrických údajů
(odstavec 1) zpracovaných v nosiči dat prostřednictvím technického
zařízení umožňujícího srovnání aktuálně zobrazených biometrických údajů
cizince s biometrickými údaji zpracovanými v nosiči dat cizineckého
pasu.
§ 114
Cestovní průkaz totožnosti
(1) Cestovní průkaz totožnosti k vycestování vydá policie na žádost
cizince
a) který nemá platný cestovní doklad a nemůže si z důvodů nezávislých
na jeho vůli opatřit cestovní doklad jiným způsobem, nebo
b) mladšímu 15 let, který je hospitalizován a jehož zákonný zástupce
vycestoval z území a podepsal čestné prohlášení podle § 92 písm. b).
(2) Cizinci podle odstavce 1 vydá policie cestovní průkaz totožnosti s
dobou platnosti nejdéle na 180 dnů a s územní platností do všech států
světa.
(3) Policie vydá cestovní průkaz totožnosti cizinci, který pobývá na
území bez platného cestovního dokladu, po prohlášení krátkodobého víza
za neplatné.
(4) Cestovní průkaz totožnosti k vycestování vydá policie rovněž
cizinci, o jehož vyhoštění bylo pravomocně rozhodnuto a který nemá jiný
cestovní doklad.
(5) Cestovní průkaz totožnosti k vycestování vydá ministerstvo na
žádost cizince,
a) který nemá platný cestovní doklad a nemůže si z důvodů nezávislých
na jeho vůli opatřit cestovní doklad jiným způsobem, byl-li mu na území
povolen dlouhodobý pobyt,
b) kterému bylo uděleno vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění
pobytu na území podle § 33 odst. 1 písm. a) nebo b) nebo vízum k pobytu
nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území podle zvláštního právního
předpisu^2), pokud pobývá na území bez platného cestovního dokladu,
nebo
c) kterému bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění
pobytu na území z důvodů podle § 33 odst. 1 písm. a) nebo b), pokud
pobývá na území bez platného cestovního dokladu.
Cizinci podle písmene a) se cestovní průkaz totožnosti vydá s dobou
platnosti nejdéle na 180 dnů a s územní platností do všech států světa;
cizinci podle písmene b) a c) s dobou platnosti nejdéle na 365 dnů a s
územní platností do všech států světa.
(6) Ministerstvo vydá cestovní průkaz totožnosti cizinci, který pobývá
na území bez platného cestovního dokladu, po
a) nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení platnosti víza k pobytu nad
90 dnů,
b) udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území
podle § 33 odst. 3; doba platnosti tohoto průkazu se stanoví podle doby
platnosti uděleného víza,
c) nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení platnosti povolení k
dlouhodobému nebo trvalému pobytu,
d) ukončení poskytování ochrany na území podle zvláštního právního
předpisu ^2), ^3a),
e) zániku oprávnění k trvalému pobytu (§ 87),
f) vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na
území z důvodů podle § 33 odst. 3; doba platnosti tohoto průkazu se
stanoví podle doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu, nebo
g) vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území,
pokud si nemůže z důvodů nezávislých na jeho vůli opatřit cestovní
doklad jiným způsobem; cestovní průkaz totožnosti se vydá s územní
platností do všech států světa a dobou platnosti shodnou s dobou
platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území.
(7) Zastupitelský úřad na pokyn ministerstva vydá cestovní průkaz
totožnosti cizinci, kterému bylo uděleno dlouhodobé vízum a je
a) manželem azylanta nebo osoby požívající doplňkové ochrany, jehož
manželství s azylantem nebo osobou požívající doplňkové ochrany vzniklo
před vstupem na území, nebo
b) nezletilým dítětem azylanta nebo osoby požívající doplňkové ochrany
anebo nezletilým dítětem manžela azylanta nebo osoby požívající
doplňkové ochrany,
pokud tento cizinec nemá platný cestovní doklad a nemůže si ho z důvodů
na jeho vůli nezávislých opatřit nebo mu hrozí důvodné nebezpečí vážné
újmy^39) při použití cestovního dokladu, jehož je držitelem.
§ 115
Důvody pro odnětí a pro nevydání cizineckého pasu, cestovního průkazu
totožnosti nebo cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. f)
(1) Cizinecký pas, cestovní průkaz totožnosti nebo cestovní doklad
podle § 108 odst. 1 písm. f) se cizinci nevydá nebo vydaný doklad
odejme, jestliže pominuly důvody pro jeho vydání.
(2) Cizinecký pas, cestovní průkaz totožnosti nebo cestovní doklad
podle § 108 odst. 1 písm. f) se nevydá nebo vydaný doklad odejme, pokud
jde o cizince, proti kterému
a) je nařízen výkon rozhodnutí pro neplnění vyživovací povinnosti nebo
peněžitých závazků, nebo
b) je vedeno trestní stíhání nebo který nevykonal trest odnětí svobody
uložený soudem, jestliže mu trest nebyl prominut nebo výkon trestu
nebyl promlčen,
za podmínky, že toto rozhodnutí bude přiměřené z hlediska jeho zásahu
do soukromého nebo rodinného života cizince
(3) Cizinecký pas se nevydá z důvodu podle § 113 odst. 7 písm. d),
je-li
a) důvodné nebezpečí, že by tím mohla být ohrožena bezpečnost České
republiky anebo závažným způsobem narušen veřejný pořádek, nebo
b) cizinec zařazen do informačního systému smluvních států.
§ 115a
Náhradní cestovní doklad Evropské unie
(1) Náhradní cestovní doklad Evropské unie^15e) vydá zastupitelský úřad
na žádost občana Evropské unie,^1b) jehož cestovní doklad byl ztracen,
odcizen, zničen, popřípadě není dočasně k dispozici, jestliže stát,
jehož je žadatel občanem, nemá na území státu, kde se občan nachází,
stálé diplomatické nebo konzulární zastoupení, není v něm zastoupen
jinak, anebo jeho zastoupení není dosažitelné. Podmínkou pro vydání
náhradního cestovního dokladu Evropské unie je, aby stát, jehož je
žadatel občanem, s tím vyslovil souhlas.
(2) Náhradní cestovní doklad Evropské unie lze vydat pro jedinou cestu
do členského státu Evropské unie, jehož je žadatel občanem nebo ve
kterém má trvalé bydliště, anebo ve výjimečném případě do jiného státu.
(3) V žádosti o vydání náhradního cestovního dokladu Evropské unie
uvede žadatel své jméno, popřípadě jména, příjmení, pohlaví, tělesnou
výšku, datum, místo a stát narození, státní občanství, adresu místa
trvalého bydliště, kontaktní adresu a odůvodnění žádosti. K žádosti
dále předloží jemu dostupné dokumenty, prokazující totožnost a státní
občanství, uvede stát, do něhož hodlá cestovat, a připojí fotografie.
(4) Náhradní cestovní doklad Evropské unie vydá zastupitelský úřad s
dobou platnosti přiměřenou době nezbytně nutné k uskutečnění cesty, pro
niž se náhradní cestovní doklad Evropské unie vydává.
(5) Kopii vydaného náhradního cestovního dokladu Evropské unie zašle
zastupitelský úřad příslušnému orgánu státu Evropské unie, jehož je
žadatel občanem.
§ 116
Neplatnost cestovního dokladu
Cestovní doklad se pro účely tohoto zákona považuje za neplatný,
jestliže
a) uplynula doba platnosti v něm uvedená,
b) byl poškozen tak, že zápisy v něm uvedené jsou nečitelné,
c) je porušena jeho celistvost,
d) obsahuje nesprávné údaje nebo neoprávněně provedené změny,
e) fotografie v dokladu neodpovídá skutečné podobě držitele, nebo
f) držitel tohoto dokladu zemřel nebo byl prohlášen za mrtvého.
§ 117
Zadržení cestovního dokladu
(1) Policie zadrží při hraniční kontrole nebo pobytové kontrole
a) cestovní doklad, pokud nebyl vydán na jméno kontrolovaného cizince a
1. cizinec se tímto dokladem prokazuje jako vlastním, nebo
2. cizinec hodnověrně nezdůvodní, proč má takový cestovní doklad v
držení,
b) cestovní doklad podle § 108 odst. 1 písm. d), e) nebo f), pokud jej
lze považovat za neplatný podle tohoto zákona,
c) cestovní doklad podle § 108 odst. 1 písm. a), b), c), g) nebo h),
pokud je orgánem státu, který jej vydal, prohlášen za neplatný nebo
odcizený.
(2) Bylo-li rozhodnuto nebo lze-li důvodně očekávat, že bude rozhodnuto
o odnětí cestovního dokladu, může tento cestovní doklad zadržet orgán
činný v trestním řízení.
(3) Policie vydá držiteli cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm.
d), e) nebo f) potvrzení o jeho zadržení a zadržený doklad bezodkladně
předá útvaru policie příslušnému podle místa pobytu držitele na území,
a jde-li o cestovní průkaz totožnosti vydaný podle § 114 odst. 5 a 6
nebo o cizinecký pas vydaný podle § 113 odst. 7, ministerstvu, s
uvedením důvodů jeho zadržení; útvar policie nebo ministerstvo podle
předchozí věty rozhodne o odnětí zadrženého dokladu nebo o jeho vrácení
do 15 dnů poté, co obdržel oznámení. V případě zadržení podle odstavce
1 písm. b) doklad po 60 dnech ode dne předání zničí, pokud tento doklad
není důkazním prostředkem v trestním řízení.
(4) Policie vydá držiteli cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm.
a), b), c), g) nebo h) potvrzení o jeho zadržení a tento doklad bez
zbytečného odkladu předá Ministerstvu zahraničních věcí, pokud nejde o
doklad padělaný, pozměněný nebo o doklad, který je důkazním prostředkem
v trestním řízení.
HLAVA IXa
PRŮKAZ O POVOLENÍ K POBYTU
§ 117a
Průkaz o povolení k pobytu
(1) Průkaz o povolení k pobytu je veřejnou listinou, vydávanou cizincům
s povoleným dlouhodobým nebo trvalým pobytem na území.
(2) Průkaz o povolení k pobytu se vydává jako samostatný doklad
obsahující nosič dat s biometrickými údaji, jimiž jsou údaje o
zobrazení obličeje a údaje o otiscích prstů. Cizinci mladšímu 6 let,
pokud přímo použitelný právní předpis Evropských společenství^40)
nestanoví odlišnou věkovou hranici, nebo cizinci, u něhož není možné
pořídit otisky prstů rukou z důvodů anatomických nebo fyziologických
změn, popřípadě zdravotního postižení prstů rukou, se vydá průkaz o
povolení k pobytu, v němž jsou z biometrických údajů zpracovány pouze
údaje o zobrazení obličeje. V nosiči dat je v tomto případě uveden
údaj, že nosič dat neobsahuje otisky prstů rukou cizince.
(3) Průkaz o povolení k pobytu obsahuje údaje stanovené přímo
použitelným právním předpisem Evropských společenství^40) a dále
a) v případě povolení k dlouhodobému pobytu
1. druh a účel pobytu,
2. rodné číslo,
3. místo hlášeného pobytu na území,
4. záznam o omezení svéprávnosti,
5. záznam podle § 117b odst. 4,
6. záznam podle § 42i odst. 7,
7. záznam podle § 117b odst. 1,
8. digitální zpracování podpisu cizince,
b) v případě povolení k trvalému pobytu
1. druh pobytu,
2. rodné číslo,
3. místo hlášeného pobytu na území,
4. záznam o omezení svéprávnosti,
5. záznam podle § 84,
6. záznam podle § 117b odst. 1,
7. záznam podle § 117b odst. 2,
8. digitální zpracování podpisu cizince.
(4) Ministerstvo pořídí biometrické údaje cizince a jeho podpis, určený
k dalšímu digitálnímu zpracování; podpis se nepořídí, pokud cizinci v
jeho provedení brání těžko překonatelná překážka. Současně zpracuje s
využitím údajů, které jsou o cizinci vedené v informačním systému
cizinců, protokol, který obsahuje údaje nezbytné pro vydání průkazu o
povolení k pobytu.
(5) Ministerstvo před předáním průkazu o povolení k pobytu prověří
jedinečnost vazby mezi cizincem a vydaným průkazem, a to s využitím
biometrických údajů zpracovaných v nosiči dat průkazu o povolení k
pobytu.
(6) Při předání průkazu o povolení k pobytu ministerstvo cizince
prokazatelně poučí o podmínkách užívání průkazu tak, aby nedošlo k jeho
poškození nebo zneužití. Při předání průkazu o povolení k pobytu
ministerstvo ověří správnost osobních údajů uvedených ve vydávaném
průkazu o povolení k pobytu, funkčnost nosiče dat s biometrickými údaji
a správnost v něm zpracovávaných biometrických údajů. Funkčnost nosiče
dat a správnost v něm zpracovaných biometrických údajů se ověřuje
pomocí technického zařízení umožňujícího srovnání aktuálně zobrazených
biometrických údajů cizince s biometrickými údaji zpracovanými v nosiči
dat průkazu o povolení k pobytu. V případě zjištění nefunkčnosti nosiče
dat s biometrickými údaji, popřípadě zjištění nesprávnosti v něm
zpracovaných osobních údajů, nebo v případě zjištění nesprávnosti
osobních údajů, zpracovaných v průkazu o povolení k pobytu, se cizinci
vydá nový průkaz o povolení k pobytu.
(7) Držitel průkazu o povolení k pobytu je oprávněn požádat
ministerstvo o ověření funkčnosti nosiče dat. V případě zjištění
nefunkčnosti nosiče dat s biometrickými údaji se cizinci vydá nový
průkaz o povolení k pobytu; vydání nového průkazu v tomto případě
podléhá správnímu poplatku pouze tehdy, pokud nefunkčnost nosiče dat s
biometrickými údaji byla způsobena okolnostmi, o nichž cizinec
prokazatelně věděl, že mohou způsobit poškození nebo nefunkčnost nosiče
dat s biometrickými údaji.
(8) Biometrické údaje lze využívat výlučně pro ověřování pravosti
průkazu o povolení k pobytu a ověření totožnosti cizince, a to
porovnáním biometrických údajů zpracovaných v nosiči dat s údaji
vedenými v informačním systému cizinců nebo porovnáním biometrických
údajů zpracovaných v nosiči dat s aktuálně zobrazenými biometrickými
údaji cizince, pořízenými v průběhu prokazování totožnosti s pomocí
technického zařízení. Pokud cizinec nemůže pro účely ověření totožnosti
předložit průkaz o povolení k pobytu, jehož je držitelem, popřípadě
pokud nosič dat s biometrickými údaji v průkazu o povolení k pobytu
není funkční, provede se ověření totožnosti cizince pořízením otisků
prstů cizince a jejich porovnáním s biometrickými údaji vedenými pro
tyto účely v informačním systému cizinců.
§ 117b
Zapisování údajů do průkazu o povolení k pobytu
(1) Jméno, popřípadě jména, a příjmení cizince se v průkazu o povolení
k pobytu uvedou podle tvaru uvedeného latinkou v cestovním dokladu.
Pokud byl cizinci vydán matričním úřadem České republiky rodný nebo
oddací list znějící na jméno, popřípadě jména, a příjmení v jiném
tvaru, vyznačí ministerstvo tuto skutečnost formou záznamu v průkazu o
povolení k pobytu včetně uvedení jména, popřípadě jmen, a příjmení ve
tvaru uvedeném v rodném a oddacím listu.
(2) V průkazu o povolení k pobytu ministerstvo vyznačí záznam „BÝVALÝ
DRŽITEL MODRÉ KARTY EU“, pokud žadatel o povolení trvalého pobytu byl
držitelem modré karty, který pro vydání tohoto povolení splňuje
podmínky podle § 68 a 83.
(3) Údaj o omezení svéprávnosti cizince se vyznačí do průkazu o
povolení k pobytu po nabytí právní moci rozhodnutí soudu.
(4) Ministerstvo vyznačí do průkazu o povolení k pobytu údaj o přístupu
na trh práce; to neplatí, jde-li o držitele modré karty, povolení k
dlouhodobému pobytu rezidenta jiného členského státu Evropské unie nebo
povolení k trvalému pobytu.
§ 117c
Doba platnosti průkazu o povolení k pobytu
(1) Průkaz o povolení k pobytu cizince s povoleným dlouhodobým pobytem
se vydává na dobu platnosti povolení k dlouhodobému pobytu podle § 44
odst. 4 až 7 nebo § 44a odst. 1 a 2.
(2) Průkaz o povolení k pobytu cizince s povoleným trvalým pobytem se
vydává s dobou platnosti 10 let, a jde-li o cizince mladšího 15 let, s
dobou platnosti 5 let.
§ 117d
Prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k pobytu cizince s
povoleným trvalým pobytem
(1) Dobu platnosti průkazu o povolení k pobytu cizince s povoleným
trvalým pobytem lze prodloužit, a to i opakovaně, o 10 let, a jde-li o
cizince mladšího 15 let, o 5 let.
(2) Cizinec je povinen požádat ministerstvo o prodloužení doby
platnosti průkazu o povolení k pobytu ve lhůtě 90 dnů před uplynutím
této doby.
(3) V případě, že podání žádosti ve lhůtě podle odstavce 2 zabrání
důvody na vůli cizince nezávislé, je cizinec povinen tuto žádost podat
do 3 pracovních dnů po zániku těchto důvodů.
(4) K žádosti o prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k pobytu
je cizinec povinen předložit cestovní doklad.
(5) Dobu platnosti průkazu o povolení k pobytu ministerstvo
neprodlouží, shledá-li důvod pro zrušení povolení k trvalému pobytu
podle § 77.
(6) Splňuje-li cizinec podmínky pro prodloužení platnosti průkazu o
povolení k pobytu, je povinen se na výzvu osobně dostavit na
ministerstvo ke zpracování údajů nezbytných pro vydání průkazu o
povolení k pobytu, a to včetně pořízení biometrických údajů cizince a
jeho podpisu, který je určen k jeho dalšímu digitálnímu zpracování;
podpis se nepořídí, pokud cizinci v jeho provedení brání těžko
překonatelná překážka. Cizinec je povinen ve lhůtě stanovené
ministerstvem, nejpozději však do 60 dnů ode dne pořízení biometrických
údajů, dostavit se na ministerstvo k převzetí průkazu o povolení k
pobytu.
§ 117e
(1) Cizinec, který žádá o vydání průkazu o povolení k pobytu náhradou
za průkaz ztracený, zničený, odcizený anebo poškozený nebo náhradou za
průkaz o povolení k pobytu, jehož nosič dat s biometrickými údaji je
nefunkční, je povinen předložit cestovní doklad a poškozený průkaz nebo
průkaz s nefunkčním nosičem dat s biometrickými údaji. Obdobně se
postupuje i v případě, že cizinec žádá o vydání průkazu o povolení k
pobytu po skončení nebo zrušení jeho platnosti podle § 117f.
(2) Cizinec, který žádá o provedení změny v průkazu o povolení k
pobytu, je povinen předložit cestovní doklad, průkaz o povolení k
pobytu a doklad prokazující požadovanou změnu.
(3) Cizinec, který žádá o vydání průkazu o povolení k pobytu po
skončení jeho platnosti z důvodu podle § 117f odst. 1 písm. g), je
povinen předložit cestovní doklad, průkaz, jehož platnost skončila, a
doklad o zajištění ubytování (§ 71 odst. 2).
(4) Cizinec uvedený v odstavcích 1 až 3 je povinen se pro účely vydání
nového průkazu o povolení k pobytu na výzvu osobně dostavit na
ministerstvo ke zpracování údajů nezbytných pro vydání průkazu o
povolení k pobytu, a to včetně pořízení biometrických údajů cizince a
jeho podpisu, který je určen k jeho dalšímu digitálnímu zpracování;
podpis se nepořídí, pokud cizinci v jeho provedení brání těžko
překonatelná překážka. Cizinec je povinen ve lhůtě stanovené
ministerstvem, nejpozději však do 60 dnů ode dne pořízení biometrických
údajů, dostavit se na ministerstvo k převzetí průkazu o povolení k
pobytu.
§ 117f
Skončení nebo zrušení platnosti průkazu o povolení k pobytu
(1) Platnost průkazu o povolení k pobytu skončí
a) uplynutím doby v něm uvedené,
b) ohlášením jeho ztráty, odcizení nebo zničení,
c) nabytím právní moci rozhodnutí soudu o omezení svéprávnosti cizince,
d) nabytím právní moci rozhodnutí o zrušení povolení k pobytu,
e) nabytím státního občanství České republiky,
f) úmrtím cizince nebo nabytím právní moci rozhodnutí soudu o
prohlášení cizince za mrtvého,
g) zrušením údaje o místu hlášeného pobytu cizince na území; to
neplatí, jde-li o rezidenta na území (§ 83), který z důvodu pobytu na
území jiného členského státu Evropské unie zrušil ubytování na území,
nebo
h) dnem vydání nového průkazu o povolení k pobytu na základě žádosti
cizince o prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k pobytu v
případě, že doba platnosti dosavadního průkazu k tomuto dni neuplynula.
(2) Ministerstvo zruší platnost průkazu o povolení k pobytu, jestliže
a) je průkaz poškozen tak, že zápisy v něm uvedené jsou nečitelné nebo
je porušena jeho celistvost,
b) průkaz obsahuje nesprávné údaje nebo neoprávněně provedené změny,
c) fotografie v průkazu neodpovídá skutečné podobě jeho držitele, nebo
d) průkaz obsahuje nefunkční nosič s biometrickými údaji.
(3) Je-li držitel průkazu o povolení k pobytu přítomen a plně uzná
důvody pro zrušení platnosti průkazu, lze odůvodnění rozhodnutí
nahradit vlastnoručně podepsaným prohlášením držitele průkazu, že se
zrušením jeho platnosti souhlasí. Odvolání proti rozhodnutí není v
tomto případě přípustné.
§ 117g
Vydávání průkazů o povolení k pobytu bez nosiče dat s biometrickými
údaji
(1) Ministerstvo může vydávat průkazy o povolení k pobytu bez nosiče
dat s biometrickými údaji, které neobsahují digitální zpracování
podpisu cizince, jestliže
a) došlo k technické závadě na zařízení zabezpečujícím zpracování údajů
nezbytných pro vydání průkazu o povolení k pobytu obsahujícího nosič
dat s biometrickými údaji anebo pořízení biometrických údajů a podpisu
cizince určeného k dalšímu digitálnímu zpracování, nebo na zařízení
zabezpečujícím přenos údajů nezbytných pro výrobu průkazu o povolení k
pobytu obsahujícího nosič dat s biometrickými údaji anebo na výrobní
technologii, pokud tato technická závada trvá déle než 7 kalendářních
dnů, nebo
b) v důsledku katastrofy nebo jiné mimořádné události nelze vydávat
průkazy o povolení k pobytu obsahující nosič dat s biometrickými údaji.
(2) Průkazy o povolení k pobytu bez nosiče dat s biometrickými údaji se
vydávají s dobou platnosti 6 měsíců, a to ve formě štítku, který se
vyznačuje do cestovního dokladu cizince.
(3) Pokud skutečnosti uvedené v odstavci 1 písm. a) a b) nastaly poté,
kdy pro vydání průkazu o povolení k pobytu obsahujícího nosič dat s
biometrickými údaji již byly pořízeny biometrické údaje cizince a jeho
podpis určený k digitálnímu zpracování, vedou se tyto údaje v provozním
informačním systému podle § 158a odst. 4 a poté, kdy uvedené
skutečnosti pominou, jsou neprodleně využity pro vydání tohoto průkazu
o povolení k pobytu.
(4) Pokud byl cizinci vydán průkaz o povolení k pobytu bez nosiče dat s
biometrickými údaji, je povinen se na výzvu osobně dostavit na
ministerstvo ke zpracování údajů nezbytných pro vydání průkazu o
povolení k pobytu, a to včetně pořízení biometrických údajů cizince a
jeho podpisu, který je určen k jeho dalšímu digitálnímu zpracování;
výzvu ministerstvo cizinci doručí neprodleně poté, kdy pominou důvody k
vydání průkazu o povolení k pobytu podle odstavce 1.
(5) Průkaz o povolení k pobytu obsahující nosič dat s biometrickými
údaji je cizinci vydán nejpozději ke dni skončení platnosti průkazu o
povolení k pobytu bez nosiče dat s biometrickými údaji. Vydání průkazu
o povolení k pobytu podle věty první nepodléhá správnímu poplatku.
(6) K převzetí průkazu o povolení k pobytu obsahujícího nosič dat s
biometrickými údaji vydaného namísto průkazu o povolení k pobytu bez
nosiče dat s biometrickými údaji vyzve cizince ministerstvo neprodleně
po jeho dodání výrobcem tohoto dokladu. Převzetím průkazu o povolení k
pobytu obsahujícího nosič dat s biometrickými údaji podle věty první
zaniká platnost průkazu o povolení k pobytu bez nosiče dat s
biometrickými údaji.
HLAVA X
SPRÁVNÍ VYHOŠTĚNÍ
§ 118
(1) Správním vyhoštěním se rozumí ukončení pobytu cizince na území,
které je spojeno se stanovením doby k vycestování z území a doby, po
kterou nelze umožnit cizinci vstup na území členských států Evropské
unie. Dobu, po kterou nelze umožnit cizinci vstup na území členských
států Evropské unie, stanoví policie v rozhodnutí o správním vyhoštění
cizince. V odůvodněných případech lze rozhodnutím stanovit hraniční
přechod pro vycestování z území.
(2) Správním vyhoštěním občana Evropské unie nebo jeho rodinného
příslušníka se rozumí ukončení pobytu občana Evropské unie nebo jeho
rodinného příslušníka na území, které je spojeno se stanovením doby k
vycestování z území a doby, po kterou nelze umožnit cizinci vstup na
území.
(3) Doba k vycestování z území se stanoví v rozmezí 7 až 60 dnů. Je-li
rozhodnutí o správním vyhoštění vydáno podle § 119 odst. 1 písm. a), je
policie oprávněna stanovit dobu k vycestování z území kratší než 7 dní.
Pokud by podle rozhodnutí o správním vyhoštění měla doba k vycestování
z území začít běžet v době trvání zajištění cizince, začíná tato doba
běžet ode dne ukončení zajištění. Pokud v průběhu doby k vycestování z
území je cizinec zajištěn, běh této doby se zajištěním přerušuje.
(4) Do doby, po kterou nelze umožnit cizinci vstup na území členských
států Evropské unie nebo občanovi Evropské unie anebo jeho rodinnému
příslušníkovi umožnit vstup na území, se nezapočítává doba, po kterou
není rozhodnutí o správním vyhoštění vykonatelné.
(5) Pro účely správního vyhoštění se za přechodný pobyt na území
považuje i neoprávněné zdržování se cizince na území nebo zdržování se
cizince v tranzitním prostoru mezinárodního letiště anebo pobyt na
vízum udělené podle zvláštního zákona^2) nebo pobyt do právní moci
rozhodnutí ministerstva o udělení oprávnění k pobytu za účelem
poskytnutí dočasné ochrany na území^3a) nebo soudu o žalobě ve věci
dočasné ochrany. Nebude-li v takovém případě rozhodnuto o správním
vyhoštění, protože důsledkem tohoto rozhodnutí by byl nepřiměřený zásah
do soukromého nebo rodinného života cizince, policie cizinci udělí
výjezdní příkaz. Cizinec je povinen vycestovat z území v době stanovené
výjezdním příkazem.
(6) Hromadné správní vyhoštění cizinců na základě jednoho rozhodnutí se
zakazuje.
§ 119
Správní vyhoštění z přechodného pobytu na území
(1) Policie vydá rozhodnutí o správním vyhoštění cizince, který pobývá
na území přechodně, s dobou, po kterou nelze cizinci umožnit vstup na
území členských států Evropské unie, a zařadí cizince do informačního
systému smluvních států,
a) až na 10 let,
1. je-li důvodné nebezpečí, že by cizinec mohl při pobytu na území
ohrozit bezpečnost státu užitím síly při prosazování politických cílů,
prováděním činnosti ohrožující základy demokratického státu nebo
směřující k narušení celistvosti území anebo jiným obdobným způsobem,
nebo
2. je-li důvodné nebezpečí, že by cizinec mohl při pobytu na území
závažným způsobem narušit veřejný pořádek,
b) až na 5 let,
1. prokáže-li se cizinec při hraniční nebo pobytové kontrole dokladem,
který je padělán, anebo dokladem jiné osoby jako dokladem vlastním,
2. prokáže-li se cizinec při pobytové nebo hraniční kontrole při
vycestování z území cestovním dokladem, jenž je neplatný z důvodů
uvedených v § 116 písm. a), b), c) nebo d),
3. je-li cizinec na území zaměstnán bez oprávnění k pobytu anebo
povolení k zaměstnání, ačkoli je toto povolení podmínkou výkonu
zaměstnání, nebo na území provozuje dani podléhající výdělečnou činnost
bez oprávnění podle zvláštního právního předpisu^16) anebo bez povolení
k zaměstnání cizince zaměstnal nebo takové zaměstnání cizinci
zprostředkoval,
4. jestliže cizinec jednal nebo měl jednat za právnickou osobu, která
cizince bez povolení k zaměstnání zaměstnala anebo která takové
zaměstnání zprostředkovala,
5. nepodrobí-li se cizinec na výzvu policie hraniční kontrole,
6. překročí-li cizinec státní hranice v úkrytu nebo se o takové jednání
pokusí,
7. překročí-li cizinec státní hranice mimo hraniční přechod,
8. neprokáže-li cizinec věrohodným způsobem, že na území smluvních
států pobývá po dobu, po kterou je na tomto území oprávněn pobývat
přechodně bez víza nebo na krátkodobé vízum, nebo
9. porušuje-li cizinec opakovaně právní předpis, je-li vydání
rozhodnutí o správním vyhoštění přiměřené porušení tímto předpisem
stanovené povinnosti, nebo maří-li výkon soudních nebo správních
rozhodnutí,
c) až na 3 roky,
1. pobývá-li cizinec na území bez cestovního dokladu, ač k tomu není
oprávněn,
2. pobývá-li cizinec na území bez víza, ač k tomu není oprávněn, nebo
bez platného oprávnění k pobytu,
3. uvedl-li cizinec v řízení podle tohoto zákona nepravdivé informace s
úmyslem ovlivnit rozhodování správního orgánu, nebo
4. je-li důvodné nebezpečí, že by cizinec mohl při pobytu na území
závažným způsobem ohrozit veřejné zdraví tím, že trpí závažnou nemocí.
(2) Rozhodnutí o správním vyhoštění občana Evropské unie^1b) nebo jeho
rodinného příslušníka, který na území pobývá přechodně, lze vydat pouze
v případě, že občan Evropské unie^1b) nebo jeho rodinný příslušník
a) ohrožuje bezpečnost státu,
b) závažným způsobem narušuje veřejný pořádek; to neplatí, jde-li o
občana Evropské unie, který pobývá na území nepřetržitě po dobu nejméně
10 let, nebo
c) ohrožuje veřejné zdraví tím, že trpí závažnou nemocí, pokud k
takovému onemocnění došlo do 3 měsíců po vstupu na území.
(3) Doba, po kterou nelze občanu Evropské unie nebo jeho rodinnému
příslušníkovi umožnit vstup na území, se stanoví až na 10 let, jde-li o
správní vyhoštění z důvodu uvedeného v odstavci 2 písm. a) anebo b),
nebo až na 3 roky, jde-li o správní vyhoštění z důvodu uvedeného v
odstavci 2 písm. c).
(4) Rozhodnutí o správním vyhoštění cizince, který na území pobývá na
základě povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití
rodiny, studia nebo vědeckého výzkumu na území, lze vydat pouze v
případě, že ohrožuje bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušuje
veřejný pořádek anebo ohrožuje veřejné zdraví tím, že trpí závažnou
nemocí, a s ohledem na závažnost jeho jednání nepostačuje zrušení
platnosti tohoto povolení. Rozhodnutí o správním vyhoštění cizince
podle věty první z důvodu ochrany veřejného zdraví však nelze vydat,
došlo-li k onemocnění cizince až po převzetí povolení k dlouhodobému
pobytu za účelem společného soužití rodiny nebo za účelem studia na
území.
(5) Rozhodnutí o správním vyhoštění cizince, který na území pobývá na
základě povolení k dlouhodobému pobytu rezidenta jiného členského státu
Evropské unie, lze vydat pouze v případě, že tento cizinec ohrožuje
bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušuje veřejný pořádek, a s
ohledem na závažnost jeho jednání nepostačuje zrušení platnosti tohoto
povolení; souhlasí-li s takovým postupem příslušný orgán členského
státu Evropské unie, který rezidentovi jiného členského státu Evropské
unie toto právní postavení přiznal, policie cizince vyhostí mimo území
států Evropské unie, které jsou vázány zvláštním právním předpisem
Evropských společenství^7c).
(6) Rozhoduje-li policie o správním vyhoštění cizince, který na území
pobývá na základě povolení k dlouhodobému pobytu rezidenta jiného
členského státu Evropské unie, kterému jiný členský stát Evropské unie
udělil mezinárodní ochranu, prověří u příslušného orgánu tohoto
členského státu, zda je rozhodnutí ve věci mezinárodní ochrany nadále
platné. Je-li rozhodnutí ve věci mezinárodní ochrany nadále platné,
rozhodne policie o správním vyhoštění cizince z území. Mimo území
členských států Evropské unie lze takového cizince vyhostit pouze v
případě, že ohrožuje bezpečnost České republiky nebo byl pravomocně
odsouzen za zvlášť závažný zločin a příslušný orgán jiného členského
státu Evropské unie s takovým postupem souhlasí.
(7) Rozhodnutí o správním vyhoštění cizince, který požádal Českou
republiku o mezinárodní ochranu, je vykonatelné po nabytí právní moci
rozhodnutí, jímž se
a) mezinárodní ochrana neuděluje,
b) žádost o udělení mezinárodní ochrany zamítá jako zjevně nedůvodná,
c) řízení o udělení mezinárodní ochrany zastavuje, nebo
d) azyl nebo doplňková ochrana odnímá,
jestliže marně uplynula lhůta pro podání žaloby proti rozhodnutí
ministerstva ve věci mezinárodní ochrany nebo jestliže podle zvláštního
právního předpisu^2) podání žaloby proti rozhodnutí ministerstva ve
věci mezinárodní ochrany nemá odkladný účinek. Rozhodnutí o správním
vyhoštění není vykonatelné, přizná-li soud na žádost cizince jeho
žalobě odkladný účinek.
(8) Rozhodnutí o správním vyhoštění cizince, který požádal o oprávnění
k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany na území podle zvláštního
právního předpisu^3a), je vykonatelné po nabytí právní moci rozhodnutí
o zamítnutí žádosti nebo po nabytí právní moci rozhodnutí o zastavení
řízení o této žádosti, jestliže marně uplynula lhůta pro podání žaloby
proti rozhodnutí ministerstva ve věci dočasné ochrany nebo soud
nevyhověl jeho žádosti o přiznání odkladného účinku žaloby ve věci
dočasné ochrany anebo soud přiznání odkladného účinku zrušil.
(9) Jde-li o nezletilého cizince bez doprovodu (§ 180c), ustanoví mu
neprodleně policie pro řízení o správním vyhoštění opatrovníka. Policie
o ustanovení opatrovníka nezletilého cizince bez doprovodu vyrozumí a
poučí jej o úkolech opatrovníka.
§ 119a
(1) Rozhodnutí o správním vyhoštění podle § 119 odst. 1 písm. b) bodů 6
a 7 se nevydá, jestliže cizinec žádající o mezinárodní ochranu podle
zvláštního právního předpisu^2) na území přichází přímo ze státu, kde
mu hrozí pronásledování nebo vážná újma^16a), a na území vstoupí nebo
pobývá bez povolení a sám se bez prodlení přihlásí policii nebo
ministerstvu a prokáže závažný důvod pro svůj neoprávněný vstup nebo
pobyt.
(2) Rozhodnutí o správním vyhoštění podle § 119 nelze vydat, jestliže
jeho důsledkem by byl nepřiměřený zásah do soukromého nebo rodinného
života cizince.
(3) Rozhodnutí o správním vyhoštění nezletilého občana Evropské unie
podle § 119 lze vydat pouze z důvodu ohrožení bezpečnosti státu, nebo
je-li to v jeho zájmu v souladu s Úmluvou o právech dítěte.
(4) Rozhodnutí o správním vyhoštění podle § 119 nelze vykonat, jde-li o
cizince, který požádal o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za
účelem ochrany na území nebo mu takové povolení bylo vydáno; řízení o
správním vyhoštění, které nebylo ukončeno před vydáním povolení k
dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území, policie zastaví.
(5) Policie cizinci, kterému bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu
za účelem ochrany na území, zruší rozhodnutí o správním vyhoštění podle
§ 119, pokud jeho spolupráce s orgánem činným v trestním řízení
přispěla k odhalení nebo odsouzení pachatele trestné činnosti anebo s
ohledem na poskytnutou spolupráci by mohl být po vycestování z území
ohrožen jeho život nebo zdraví. Policie dále zruší rozhodnutí o
správním vyhoštění jeho rodinnému příslušníkovi, kterému bylo vydáno
povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území.
(6) Policie občanu Evropské unie, který požádal o vydání potvrzení o
přechodném pobytu na území nebo o povolení trvalého pobytu, zruší
rozhodnutí o správním vyhoštění, pokud netrvá důvodné nebezpečí, že by
mohl při svém pobytu na území ohrozit bezpečnost státu, závažným
způsobem narušit veřejný pořádek nebo ohrozit veřejné zdraví. Obdobně
policie postupuje, jde-li o rodinného příslušníka občana Evropské unie,
který požádal o vydání povolení k přechodnému nebo trvalému pobytu.
(7) Rozhodnutí o správním vyhoštění se nevydává, jde-li o předání
cizince podle mezinárodní smlouvy sjednané s jiným členským státem
Evropské unie přede dnem 13. ledna 2009.
§ 120
Správní vyhoštění cizince s povolením k trvalému pobytu
(1) Policie vydá rozhodnutí o správním vyhoštění cizince s povolením k
trvalému pobytu s dobou, po kterou nelze cizinci umožnit vstup na
území, až na
a) 10 let, je-li důvodné nebezpečí, že by cizinec mohl při pobytu na
území ohrozit bezpečnost státu užitím síly při prosazování politických
cílů, prováděním činnosti ohrožující základy demokratického státu nebo
směřující k narušení celistvosti území anebo jiným obdobným způsobem,
b) 10 let, je-li důvodné nebezpečí, že by cizinec mohl při pobytu na
území závažným způsobem narušit veřejný pořádek, nebo
c) 3 roky, nesplní-li cizinec povinnost podle § 77 odst. 3.
(2) Rozhodnutí o správním vyhoštění občana Evropské unie^1b) nebo jeho
rodinného příslušníka, kterému bylo uděleno povolení k trvalému pobytu,
lze vydat pouze v případě, že závažným způsobem ohrožuje bezpečnost
státu nebo závažným způsobem narušuje veřejný pořádek a s ohledem na
závažnost jeho jednání nepostačuje odnětí oprávnění k pobytu.
Rozhodnutí o správním vyhoštění nelze vydat, jde-li o
a) nezletilého občana Evropské unie, ledaže by správní vyhoštění bylo v
jeho nejlepším zájmu, nebo
b) občana Evropské unie, který na území pobývá po dobu delší než 10
let, ledaže ohrožuje bezpečnost státu zvlášť závažným způsobem.
(3) Doba, po kterou nelze občanu Evropské unie nebo jeho rodinnému
příslušníkovi umožnit vstup na území, se stanoví až na 10 let.
(4) Rozhodnutí o vyhoštění nelze vydat, jestliže jeho důsledkem by byl
nepřiměřený zásah do soukromého nebo rodinného života cizince.
§ 120a
(1) Policie v rámci rozhodování o správním vyhoštění podle § 119 a 120
je povinna si vyžádat závazné stanovisko^9b) ministerstva, zda
vycestování cizince je možné (§ 179); to neplatí, rozhoduje-li policie
o správním vyhoštění při vycestování cizince na hraničním přechodu a
cizinec výslovně uvede, že jeho vycestování je možné.
(2) Vzniknou-li důvody znemožňující vycestování cizince po dni nabytí
právní moci rozhodnutí o vyhoštění, policie vydá nové rozhodnutí ve
věci podle zvláštního právního předpisu^5d) po vyžádání závazného
stanoviska ministerstva podle odstavce 1.
(3) Ministerstvo vydá závazné stanovisko bezodkladně.
(4) Není-li vycestování cizince podle odstavce 1 nebo 2 možné, policie
tuto skutečnost uvede v rozhodnutí o správním vyhoštění a cizinci udělí
vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území (§ 33 odst.
3).
(5) Pominou-li důvody znemožňující cizinci vycestování, policie vydá
nové rozhodnutí ve věci podle zvláštního právního předpisu5d). Dnem
nabytí právní moci tohoto rozhodnutí zaniká platnost víza uděleného
podle § 33 odst. 3 nebo povolení k dlouhodobému pobytu za účelem
strpění pobytu na území; policie cizinci udělí výjezdní příkaz a
stanoví lhůtu, ve které je povinen vycestovat z území.
(6) Cizinec, jehož vycestování podle odstavce 1 nebo 2 není možné, je
oprávněn neprodleně po vydání rozhodnutí o správním vyhoštění požádat
ministerstvo o udělení mezinárodní ochrany podle zvláštního právního
předpisu^2). Nepožádá-li cizinec podle věty první nejpozději do dvou
měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o správním vyhoštění,
oprávnění požádat o mezinárodní ochranu zaniká. Oprávnění požádat
nezaniká, pokud podání žádosti zabránily důvody na vůli cizince
nezávislé a cizinec žádost podá do 3 dnů po pominutí takových důvodů.
(7) Platnost rozhodnutí o správním vyhoštění dále zaniká, byl-li
cizinci udělen azyl. Jde-li o rozhodnutí o správním vyhoštění podle §
119 odst. 1 písm. a), platnost rozhodnutí o správním vyhoštění zaniká,
je-li rozhodnutí, kterým se uděluje azyl, platné po dobu rovnající se
době stanovené v rozhodnutí o správním vyhoštění pro omezení vstupu
cizince na území.
(8) Platnost rozhodnutí o správním vyhoštění zaniká, je-li rozhodnutí,
kterým byla udělena doplňková ochrana nebo byl povolen dlouhodobý pobyt
za účelem strpění pobytu na území, platné po dobu
a) rovnající se době stanovené v rozhodnutí o správním vyhoštění pro
omezení vstupu cizince na území, jde-li o rozhodnutí podle § 119 odst.
1 písm. a) nebo b), anebo podle § 120 odst. 1 písm. a) nebo b),
b) rovnající se jedenapůlnásobku doby stanovené v rozhodnutí o správním
vyhoštění pro omezení vstupu cizince na území, jde-li o rozhodnutí
podle § 119 odst. 1 písm. c) nebo § 120 odst. 1 písm. c).
(9) Doba stanovená v odstavci 7 a 8 počíná běžet dnem nabytí právní
moci rozhodnutí o udělení azylu anebo doplňkové ochrany nebo o vydání
povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území.
(10) Policie informuje cizince, který se na území zdržuje neoprávněně a
se kterým bylo zahájeno řízení o správním vyhoštění z důvodu podle §
119 odst. 1 písm. b) bodu 3, o právu požadovat po zaměstnavateli
nevyplacenou mzdu nebo plat, a to včetně případných nákladů na zaslání
mzdy nebo platu do státu, jehož je cizinec občanem, nebo v případě, že
je osobou bez státního občanství, do státu svého posledního trvalého
bydliště, popřípadě do jiného státu, ve kterém má povolen pobyt. Dále
cizinci sdělí, že má právo informovat příslušný orgán inspekce
práce^41) o porušení právní povinnosti zaměstnavatelem.
§ 121
Vysloví-li jiný stát souhlas s přijetím osoby bez státního občanství,
může být vyhoštěna na základě správního vyhoštění do tohoto státu.
§ 122
Podmínky k odstranění tvrdosti správního vyhoštění
(1) V době, po kterou nelze podle rozhodnutí o správním vyhoštění
cizinci umožnit vstup na území, policie cizinci udělí vízum nebo povolí
vstup na území, jestliže důsledkem neudělení víza nebo nepovolení
vstupu by byl nepřiměřený zásah do soukromého nebo rodinného života
cizince.
(2) V době, po kterou nelze podle rozhodnutí o správním vyhoštění
cizinci umožnit vstup na území, policie udělí vízum nebo povolí vstup
na území, pokud účelem pobytu na území je předvolání státního orgánu
České republiky a nelze-li věc vyřídit z ciziny.
(3) Dobu pobytu podle odstavců 1 a 2 lze stanovit nejdéle na 30 dnů.
(4) Po neudělení víza nebo nepovolení vstupu na území policie
neprodleně sepíše záznam obsahující zdůvodnění tohoto rozhodnutí.
(5) Policie může na žádost cizince vydat nové rozhodnutí^5d), kterým
zruší platnost rozhodnutí o správním vyhoštění, jestliže
a) pominuly důvody jeho vydání a uplynula polovina doby, po kterou
nelze cizinci umožnit vstup na území, nebo
b) jde o cizince, který prokáže, že dobrovolně vycestoval z území v
době stanovené v rozhodnutí o správním vyhoštění, a zrušení platnosti
rozhodnutí o správním vyhoštění bude přiměřené vzhledem k důvodům, pro
které bylo vydáno, nebo
c) se jedná o cizince svěřeného do náhradní výchovy (§ 87), který
dosáhl věku 18 let a podle vyjádření orgánu sociálně-právní ochrany
dětí tento cizinec projevuje snahu o integraci na území.
(6) Policie může na žádost občana Evropské unie nebo jeho rodinného
příslušníka vydat nové rozhodnutí^5d), kterým zruší platnost rozhodnutí
o správním vyhoštění, jestliže
a) došlo k podstatné změně okolností, které byly důvodem vydání
rozhodnutí o správním vyhoštění, nebo
b) se jedná o cizince svěřeného do náhradní výchovy (§ 87), který
dosáhl věku 18 let a podle vyjádření orgánu sociálně-právní ochrany
dětí tento cizinec projevuje snahu o integraci na území.
(7) Policie vydá na žádost cizince, který se po nabytí právní moci
rozhodnutí o správním vyhoštění stal občanem jiného členského státu
Evropské unie, nové rozhodnutí^5d), kterým zruší rozhodnutí o správním
vyhoštění, pokud nehrozí nebezpečí, že by mohl při svém pobytu na území
ohrozit bezpečnost státu, závažným způsobem narušit veřejný pořádek
nebo ohrozit veřejné zdraví. Obdobně policie postupuje v případě
cizince, který se po pravomocném rozhodnutí o správním vyhoštění stal
rodinným příslušníkem občana Evropské unie.
§ 123
Úhrada nákladů spojených se správním vyhoštěním
(1) Náklady spojené se správním vyhoštěním zahrnují náklady na
ubytování a stravování, přepravní náklady a ostatní nutné peněžní
náklady. Do nákladů spojených se správním vyhoštěním se dále zahrnují
náklady podle věty první za cizince ubytovaného v zařízení společně s
cizincem zajištěným za účelem správního vyhoštění.
(2) Jde-li o správní vyhoštění cizince, který byl na území zaměstnán
bez povolení k zaměstnání, je-li podle zvláštního právního předpisu^8e)
vyžadováno, nebo platného oprávnění k pobytu, je povinen náklady
spojené se správním vyhoštěním podle odstavce 1 uhradit ten, kdo
cizince zaměstnal. Nelze-li náklady spojené se správním vyhoštěním
takto uhradit, je povinen tyto náklady nebo jejich zbývající část
uhradit ten, kdo uzavřel se zaměstnavatelem jako subdodavatelem dohodu,
v rámci jejíhož plnění zaměstnavatel cizince zaměstnával, nebo každý,
kdo na základě svých existujících obchodních smluvních vztahů věděl
nebo vědět měl a mohl o zaměstnávání cizinců bez povolení k zaměstnání
nebo platného oprávnění k pobytu u zaměstnavatele. Věta první a druhá
se nepoužijí v případě
a) zaměstnavatele, který prokáže, že splnil povinnosti stanovené
právními předpisy upravujícími zaměstnávání a pobyt cizinců a nevěděl,
že povolení k pobytu předložené cizincem je padělkem,
b) toho, kdo uzavřel se zaměstnavatelem jako subdodavatelem dohodu
podle věty druhé, který prokáže, že splnil povinnosti stanovené
právními předpisy upravujícími zaměstnávání a pobyt cizinců a nevěděl,
že povolení k pobytu předložené cizincem je padělkem.
(3) Nehradí-li náklady spojené se správním vyhoštěním osoba uvedená v
odstavci 2 a pokud tyto náklady nebyly uhrazeny z finanční záruky
složené cizincem nebo složitelem podle § 123c, je povinen tyto náklady
uhradit cizinec, který má být vyhoštěn na základě rozhodnutí o správním
vyhoštění.
(4) Neuhradí-li cizinec ve stanovené lhůtě náklady spojené se správním
vyhoštěním a nebyly-li náklady uhrazeny z finanční záruky, jsou povinni
tyto náklady nebo jejich zbývající část uhradit postupně v pořadí
a) osoba, která se k tomu zavázala v pozvání ověřeném policií, nebo
jde-li o výzkumného pracovníka, výzkumná organizace, která se k tomu
písemně zavázala; výzkumná organizace uhradí náklady spojené se
správním vyhoštěním vzniklé do 6 měsíců ode dne skončení platnosti
dohody o hostování^9j),
b) ten, kdo cizinci zprostředkoval zaměstnání bez povolení k
zaměstnání,
c) ten, kdo zaměstnal cizince a pracovní poměr byl skončen z některého
z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až e) zákoníku práce anebo dohodou z
týchž důvodů nebo okamžitým zrušením podle § 56 zákoníku práce před
uplynutím doby, na kterou bylo cizinci vydáno povolení k zaměstnání,
zaměstnanecká karta nebo modrá karta, pokud tento cizinec po zrušení
platnosti oprávnění k pobytu za účelem zaměstnání z území nevycestoval;
to neplatí, pokud cizinec z území nevycestoval a ten, kdo cizince
zaměstnal, věrohodně prokáže, že cizinci zajistil úhradu nákladů
spojených s vycestováním do státu, jehož je občanem, nebo do státu, ve
kterém má povolen pobyt,
d) ten, kdo cizinci zprostředkoval zaměstnání a pracovní poměr byl
skončen z některého z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až e) zákoníku
práce anebo dohodou z týchž důvodů nebo okamžitým zrušením podle § 56
zákoníku práce před uplynutím doby, na kterou bylo cizinci vydáno
povolení k zaměstnání, zaměstnanecká karta nebo modrá karta, pokud
tento cizinec po zrušení platnosti oprávnění k pobytu za účelem
zaměstnání z území nevycestoval; to neplatí, pokud věrohodně prokáže,
že cizinci zajistil úhradu nákladů spojených s vycestováním do státu,
jehož je občanem, nebo do státu, ve kterém má povolen pobyt,
e) dopravce, který nesplnil povinnost podle § 104.
(5) Policie nebo ministerstvo rozhodnutím stanoví, v jaké lhůtě a výši
je osoba podle odstavců 2 až 4 povinna náklady spojené se správním
vyhoštěním nebo jejich zbývající část uhradit. Odvolání není proti
tomuto rozhodnutí přípustné.
(6) Nebyly-li náklady spojené se správním vyhoštěním uhrazeny podle
odstavců 2 až 4, nese tyto náklady do doby jejich úhrady
a) policie, jde-li o cizince zajištěného podle zvláštního právního
předpisu^42), nebo
b) ministerstvo v ostatních případech.
§ 123a
Dobrovolný návrat
(1) Ministerstvo může nést, je-li to ve veřejném zájmu, náklady spojené
s dobrovolným návratem cizince,
a) který je zajištěn za účelem správního vyhoštění,
b) kterému byla rozhodnutím o správním vyhoštění stanovena lhůta k
vycestování z území, nebo
c) který na území pobývá bez platného oprávnění k pobytu, pokud se
osobně dostavil na policii, hodlá dobrovolně opustit území a bylo mu
následně vydáno rozhodnutí o správním vyhoštění,
do země, jejímž je občanem, nebo do jiného státu, který cizinci umožní
vstup na své území.
(2) Cizinec je povinen ministerstvu dodatečně uhradit přepravní náklady
v poloviční výši; do doby uhrazení bude cizinec zařazen do evidence
nežádoucích osob [§ 154 odst. 4 písm. b)].
(3) Žádost o dobrovolný návrat je cizinec oprávněn podat policii nebo
ministerstvu
a) v době svého zajištění v zařízení, nebo
b) po nabytí právní moci rozhodnutí o správním vyhoštění za podmínky,
že dosud neuplynula lhůta stanovená k vycestování.
(4) O žádosti cizince o dobrovolný návrat ministerstvo rozhodne bez
zbytečného odkladu.
HLAVA XI
ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ ZA ÚČELEM VYCESTOVÁNÍ CIZINCE Z ÚZEMÍ A ZAJIŠTĚNÍ
CIZINCE
§ 123b
Zvláštní opatření za účelem vycestování cizince z území
(1) Zvláštním opatřením za účelem vycestování cizince z území (dále jen
„zvláštní opatření za účelem vycestování“) je
a) povinnost cizince oznámit policii adresu místa pobytu, zdržovat se
tam, každou jeho změnu oznámit následující pracovní den policii a
pravidelně se osobně hlásit policii ve lhůtě stanovené policií, nebo
b) složení peněžních prostředků ve volně směnitelné měně ve výši
předpokládaných nákladů spojených se správním vyhoštěním (dále jen
„finanční záruka“) cizincem, kterému je zvláštní opatření za účelem
vycestování uloženo; peněžní prostředky za cizince může složit státní
občan České republiky nebo cizinec s povoleným dlouhodobým anebo
trvalým pobytem na území (dále jen „složitel“).
(2) Zvláštní opatření za účelem vycestování lze uložit, je-li důvodné
nebezpečí, že cizinec v době stanovené v rozhodnutí o správním
vyhoštění k vycestování z území nevycestuje.
(3) O druhu a způsobu výkonu zvláštního opatření za účelem vycestování
rozhoduje policie. Při rozhodování o uložení zvláštního opatření
policie zkoumá, zda jeho uložením neohrozí výkon správního vyhoštění, a
přihlíží k dopadům tohoto rozhodnutí do soukromého a rodinného života
cizince.
(4) Policie zvláštní opatření za účelem vycestování neuloží, jde-li o
nezletilého cizince bez doprovodu.
(5) Výrok o uložení zvláštního opatření za účelem vycestování je
zpravidla součástí rozhodnutí o správním vyhoštění. Odvolání proti
výroku o uložení zvláštního opatření za účelem vycestování nemá
odkladný účinek.
(6) Cizinec je povinen splnit povinnost uloženou mu v rozhodnutí o
uložení zvláštního opatření za účelem vycestování a vycestovat z území
v době stanovené v rozhodnutí o správním vyhoštění.
(7) V případě, že cizinec závažným způsobem poruší povinnost uloženou
mu rozhodnutím o uložení zvláštního opatření za účelem vycestování nebo
v době k vycestování stanovené v rozhodnutí o správním vyhoštění
nevycestuje, policie takového cizince zajistí. V případě, že splnění
povinnosti zabrání důvody na vůli cizince nezávislé, je cizinec povinen
povinnost splnit neprodleně po zániku těchto důvodů.
§ 123c
Finanční záruka
(1) Finanční záruka se skládá na účet policie a je vratná po
vycestování cizince z území nebo poté, co mu byl povolen dlouhodobý
anebo trvalý pobyt nebo pobyt podle zvláštního právního předpisu^2),
uděleno dlouhodobé vízum nebo vydáno povolení k přechodnému pobytu.
Policie se s cizincem nebo složitelem dohodne na způsobu vrácení
finanční záruky. Náklady na vrácení finanční záruky nese složitel nebo
cizinec.
(2) Cizinec nebo složitel je po splnění podmínek stanovených v odstavci
1 oprávněn do 5 let ode dne složení finanční záruky policii požádat o
vrácení finanční záruky.
(3) V případě, že cizinec z území vycestoval, je povinen žádost podat
osobně prostřednictvím zastupitelského úřadu ve státě, jehož je
občanem, ve státě, ve kterém má povolen pobyt, nebo ve státě, který
není členským státem Evropské unie nebo smluvním státem^5a). Složil-li
finanční záruku složitel, je cizinec, za kterého byla finanční záruka
složena, povinen se bez zbytečného odkladu po vycestování z území
osobně ohlásit na zastupitelském úřadě ve státě, jehož je občanem, nebo
ve státě, ve kterém má povolen pobyt; zastupitelský úřad policii
potvrdí ohlášení se cizince na zastupitelském úřadě.
(4) Policie zamítne žádost o vrácení finanční záruky, jestliže
a) cizinec z území nevycestoval a nebyl mu povolen dlouhodobý anebo
trvalý pobyt nebo pobyt podle zvláštního právního předpisu^2), ^3a),
b) cizinec žádost nepodal osobně,
c) cizinec žádost nepodal prostřednictvím zastupitelského úřadu ve
státě, jehož je občanem, nebo ve státě, ve kterém má povolen pobyt,
nebo
d) cizinec se osobně neohlásil na zastupitelském úřadě ve státě, jehož
je občanem, nebo ve státě, ve kterém má povolen pobyt, žádá-li o
vrácení finanční záruky složitel.
(5) Policie je oprávněna finanční záruku použít na úhradu nákladů
spojených se správním vyhoštěním cizince z území, jestliže cizinec
nevycestuje ve stanovené době a pobývá na území neoprávněně.
(6) Finanční záruka připadne státu, jestliže cizinec nebo složitel ve
lhůtě do 5 let ode dne složení finanční záruky nepožádal o její vrácení
nebo nebyly v této době splněny podmínky pro její vrácení.
(7) O důvodech, pro které finanční záruka může být použita na úhradu
nákladů spojených se správním vyhoštěním nebo připadnout státu, musí
být cizinec nebo složitel poučen před jejím složením.
§ 124
Zajištění cizince za účelem správního vyhoštění
(1) Policie je oprávněna zajistit cizince staršího 15 let, jemuž bylo
doručeno oznámení o zahájení řízení o správním vyhoštění anebo o jehož
správním vyhoštění již bylo pravomocně rozhodnuto nebo mu byl uložen
jiným členským státem Evropské unie zákaz vstupu platný pro území
členských států Evropské unie a nepostačuje uložení zvláštního opatření
za účelem vycestování, pokud
a) je nebezpečí, že by cizinec mohl ohrozit bezpečnost státu nebo
závažným způsobem narušit veřejný pořádek,
b) je nebezpečí, že by cizinec mohl mařit nebo ztěžovat výkon
rozhodnutí o správním vyhoštění,
c) cizinec nevycestoval z území v době stanovené v rozhodnutí o
správním vyhoštění,
d) cizinec závažným způsobem porušil povinnost uloženou mu rozhodnutím
o uložení zvláštního opatření za účelem vycestování, nebo
e) je cizinec evidován v informačním systému smluvních států.
(2) V řízení o zajištění cizince za účelem správního vyhoštění je
vydání rozhodnutí prvním úkonem v řízení. Odvolání, obnova řízení ani
přezkumné řízení nejsou přípustné.
(3) Policie v rozhodnutí o zajištění stanoví dobu trvání zajištění s
přihlédnutím k předpokládané složitosti přípravy výkonu správního
vyhoštění. Při stanovení doby trvání zajištění je policie povinna
zohlednit případy nezletilých cizinců bez doprovodu a rodin či jiných
osob s dětmi. Je-li to nezbytné k pokračování přípravy výkonu správního
vyhoštění, je policie oprávněna dobu trvání zajištění prodloužit, a to
i opakovaně. V řízení o prodloužení doby trvání zajištění cizince za
účelem správního vyhoštění je vydání rozhodnutí prvním úkonem v řízení.
Odvolání, obnova řízení ani přezkumné řízení nejsou přípustné.
(4) Je-li rozhodováno o zajištění nezletilého cizince bez doprovodu (§
180c), ustanoví mu policie neprodleně opatrovníka. Policie o ustanovení
opatrovníka nezletilého cizince bez doprovodu vyrozumí a poučí jej o
úkolech opatrovníka.
(5) Policie je oprávněna zajistit nezletilého cizince bez doprovodu,
pouze je-li důvodné nebezpečí, že by mohl ohrozit bezpečnost státu nebo
závažným způsobem narušit veřejný pořádek. V případě důvodné
pochybnosti, že jde o nezletilého cizince bez doprovodu, je policie
oprávněna cizince zajistit z důvodů uvedených v odstavci 1 do doby, než
je zjištěn jeho skutečný věk. Policie zahájí úkony ke zjištění věku
nezletilého cizince bez doprovodu bezodkladně po jeho zajištění.
(6) Policie zajištěného cizince poučí o oprávnění podat policii žádost
o propuštění ze zařízení, a dále o oprávnění podat ve správním
soudnictví žalobu proti rozhodnutí o zajištění nebo prodloužení doby
trvání zajištění. Jde-li o nezletilého cizince bez doprovodu, poučí
policie o těchto oprávněních opatrovníka.
§ 124a
Policie je oprávněna za účelem správního vyhoštění zajistit cizince,
který učinil prohlášení o mezinárodní ochraně nebo podal žádost o
mezinárodní ochranu, jestliže již bylo o jeho vyhoštění pravomocně
rozhodnuto nebo je řízení o správním vyhoštění zahájeno z důvodů podle
§ 119 odst. 1 písm. a), anebo § 119 odst. 1 písm. b) bodu 6 nebo 7.
§ 124b
Zajištění cizince za účelem vycestování
(1) Policie zajistí na dobu nezbytně nutnou cizince staršího 15 let,
který nevyužil možnosti dobrovolné repatriace podle zvláštního právního
předpisu^2), za účelem jeho vycestování z území, jestliže
a) nepodal žádost o mezinárodní ochranu, ačkoliv k tomu byl vyzván,
b) nevycestoval po pravomocném ukončení řízení ve věci mezinárodní
ochrany z území ve lhůtě stanovené výjezdním příkazem nebo ve lhůtě do
30 dnů, nebyl-li cizinci výjezdní příkaz udělen,
c) mu uplynula doba oprávnění k pobytu na území uděleného osobě
požívající doplňkové ochrany.
(2) O zajištění cizince za účelem vycestování policie neprodleně sepíše
záznam obsahující údaje o totožnosti zajištěného cizince, datu, času a
místu zajištění.
(3) Nelze-li vycestování cizince z území uskutečnit ve lhůtě do 48
hodin, policie v řízení o zajištění cizince za účelem vycestování vydá
rozhodnutí, které je prvním úkonem v řízení. Odvolání, obnova řízení
ani přezkumné řízení nejsou přípustné.
(4) Policie v rozhodnutí o zajištění stanoví dobu trvání zajištění s
přihlédnutím k předpokládané složitosti přípravy vycestování cizince.
Je-li to nezbytné k pokračování přípravy vycestování cizince z území,
je policie oprávněna dobu trvání zajištění prodloužit, a to i
opakovaně. V řízení o prodloužení doby trvání zajištění cizince za
účelem vycestování je vydání rozhodnutí prvním úkonem v řízení.
Odvolání, obnova řízení ani přezkumné řízení nejsou přípustné.
(5) Na zajištění za účelem vycestování se ustanovení § 123, 123a a
hlavy XII použijí obdobně.
(6) Odstavec 1 se nepoužije,
a) je-li důvod zajištění podle odstavce 1 písm. b) nebo c) zjištěn na
hraničním přechodu při vycestování cizince z území, nebo
b) má-li cizinec přepravní doklad pro vycestování z území (letenku,
jízdenku), ale nemohl vycestovat ve lhůtě podle odstavce 1 písm. b) z
důvodů na jeho vůli nezávislých.
§ 125
(1) Doba zajištění nesmí překročit 180 dnů a počítá se od okamžiku
omezení osobní svobody. V případě cizince mladšího 18 let nebo rodiny s
nezletilými dětmi nesmí doba zajištění překročit 90 dnů.
(2) Policie je oprávněna prodlužovat dobu trvání zajištění podle § 124
i nad dobu stanovenou v odstavci 1 větě první za podmínky, že vyhoštění
cizince je uskutečnitelné v době trvání zajištění, pokud cizinec
a) v průběhu zajištění zmařil výkon správního vyhoštění, nebo
b) uvádí nepravdivé údaje, které jsou nezbytné pro zajištění náhradního
cestovního dokladu.
(3) Doba trvání zajištění nesmí překročit v souhrnu 545 dnů a počítá se
od okamžiku omezení osobní svobody. O prodloužení doby trvání zajištění
vydá policie rozhodnutí, které je prvním úkonem v řízení. Odvolání,
obnova řízení ani přezkumné řízení nejsou přípustné.
(4) O zajištění cizince za účelem správního vyhoštění policie
neprodleně vyrozumí jeho příbuzného s povoleným pobytem na území; je-li
zajištěným nezletilý cizinec bez doprovodu, vyrozumí policie orgán
sociálně-právní ochrany dítěte. Policie vyrozumí o zajištění cizince za
účelem správního vyhoštění též příslušnou diplomatickou misi nebo
konzulární úřad cizího státu, pokud má sídlo na území a pokud o to
cizinec nebo opatrovník jménem zajištěného nezletilého cizince bez
doprovodu požádá, nestanoví-li jinak mezinárodní smlouva; to neplatí,
jde-li o zajištění cizince, který požádal Českou republiku o
mezinárodní ochranu podle zvláštního právního předpisu^2).
§ 126
Policie je povinna
a) po celou dobu zajištění cizince zkoumat, zda důvody zajištění
trvají,
b) neprodleně po zajištění poučit zajištěného cizince v jazyce, ve
kterém je cizinec schopen se dorozumět, o možnosti podat policii žádost
o propuštění ze zařízení a soudního přezkumu zákonnosti zajištění a
rozhodnutí o prodloužení doby trvání zajištění nebo rozhodnutí o
nepropuštění ze zařízení. Nelze-li tento jazyk zjistit a nelze-li toto
seznámení provést ani jiným způsobem, policie cizince poučí předáním
písemně vyhotoveného poučení v jazycích českém, anglickém,
francouzském, německém, čínském, ruském, arabském, hindském a
španělském o možnosti podat policii žádost o propuštění ze zařízení a
soudního přezkumu zákonnosti zajištění a rozhodnutí o prodloužení doby
trvání zajištění nebo rozhodnutí o nepropuštění ze zařízení. O předání
písemně vyhotoveného poučení policie sepíše záznam.
§ 126a
(1) Policie na pokyn ministerstva bezodkladně přeruší zajištění, je-li
důvodné nebezpečí, že
a) cizinec, kterému byla poskytnuta lhůta na rozhodnutí, zda bude
spolupracovat s orgánem činným v trestním řízení, (§ 42e odst. 2), nebo
b) cizinec, který podal žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za
účelem ochrany na území,
by mohl být při dalším pobytu v zařízení ohrožen na životě nebo zdraví
v souvislosti se spoluprací s orgánem činným v trestním řízení.
(2) Po dobu přerušení zajištění se staví běh lhůty podle § 125 odst. 1.
(3) Je-li důvodné nebezpečí, že cizinec uprchne, nebo zneužívá-li
přerušení zajištění, policie na pokyn ministerstva přerušení zajištění
podle odstavce 1 bezodkladně zruší.
(4) Proti rozhodnutí podle odstavců 1 a 3 odvolání, obnova řízení ani
přezkumné řízení nejsou přípustné.
§ 126b
(1) Je-li zajištěný cizinec přijat do zdravotnického zařízení lůžkové
péče podle § 176 mimo zařízení, může policie upustit od střežení
cizince po dobu umístění cizince do tohoto zdravotnického zařízení.
(2) Jde-li podle vyjádření ošetřujícího lékaře o poškození zdraví
zajištěného cizince trvalého charakteru nebo z charakteru onemocnění
cizince lze předpokládat, že jeho pobyt ve zdravotnickém zařízení podle
odstavce 1 za účelem poskytnutí zdravotních služeb bude delší než doba
scházející do uplynutí 180 dnů ode dne zajištění, policie zajištění
ukončí. Při ukončení zajištění policie cizinci udělí vízum k pobytu nad
90 dnů za účelem strpění pobytu na území z důvodu překážky na jeho vůli
nezávislé, která brání jeho vycestování; platnost víza stanoví na dobu
potřebnou k vycestování cizince z území, nejdéle na dobu 1 roku.
(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nepoužijí, pokud k poškození zdraví
došlo vlastním úmyslným jednáním cizince.
§ 127
(1) Zajištění musí být bez zbytečného odkladu ukončeno
a) po zániku důvodu pro zajištění,
b) rozhodne-li soud ve správním soudnictví o zrušení rozhodnutí o
zajištění cizince, o zrušení rozhodnutí o prodloužení doby trvání
zajištění nebo o zrušení rozhodnutí o nepropuštění ze zařízení,
c) je-li vydáno rozhodnutí o propuštění ze zařízení,
d) je-li cizinci udělen azyl nebo doplňková ochrana,^2)
e) je-li cizinci povolen dlouhodobý pobyt za účelem ochrany na území,
nebo
f) rozhodlo-li ministerstvo o povinnosti cizince setrvat v přijímacím
středisku nebo v zařízení pro zajištění cizinců až do vycestování podle
zvláštního právního předpisu^48).
(2) Prohlášení o úmyslu požádat o mezinárodní ochranu v průběhu
zajištění není důvodem pro ukončení zajištění.
§ 128
(1) Zajištěného cizince, kterému má být na základě pravomocného
rozhodnutí o správním vyhoštění ukončen pobyt na území, dopraví policie
na hraniční přechod za účelem vycestování z území; to neplatí v
případě, že zajištěný cizinec předloží potvrzení o podání žaloby.
Policie rovněž dopraví na hraniční přechod zajištěného cizince po
zamítnutí žaloby proti rozhodnutí o správním vyhoštění a cizince, který
byl zajištěn za účelem vycestování podle § 124b.
(2) Policie je oprávněna ponechat cizince podle odstavce 1 v zařízení
po dobu nezbytně nutnou, než zajistí podmínky pro vycestování cizince z
území.
(3) Jde-li o nezletilého cizince bez doprovodu, policie provede úkony
podle odstavců 1 a 2 teprve poté, co stát, kam bude nezletilý cizinec
bez doprovodu vyhoštěn, sdělil, že nezletilému cizinci bez doprovodu
bude zajištěno přijetí odpovídající jeho věku.
§ 129
Zajištění cizince za účelem jeho předání nebo průvozu
(1) Policie zajistí na dobu nezbytně nutnou cizince, který neoprávněně
vstoupil nebo pobýval na území, za účelem jeho předání podle
mezinárodní smlouvy sjednané s jiným členským státem Evropské unie
přede dnem 13. ledna 2009 nebo přímo použitelného právního předpisu
Evropských společenství^37); policie na dobu nezbytně nutnou zajistí i
prováženého cizince v případě, že jeho průvoz nelze z objektivních
důvodů dokončit bez nutné přestávky.
(2) O zajištění policie neprodleně sepíše záznam obsahující údaje o
totožnosti zajištěného cizince, datu, čase a místu zajištění a důvod
předání nebo průvozu.
(3) Nelze-li předání cizince nebo dokončení jeho průvozu uskutečnit ve
lhůtě do 48 hodin, a jde-li o průvoz leteckou cestou podle § 152 ve
lhůtě do 72 hodin, policie v řízení o zajištění cizince za účelem jeho
předání nebo průvozu vydá rozhodnutí, které je prvním úkonem v řízení.
Odvolání, obnova řízení ani přezkumné řízení nejsou přípustné.
(4) Policie je oprávněna zajistit nezletilého cizince bez doprovodu,
pouze je-li důvodné nebezpečí, že by mohl ohrozit bezpečnost státu či
závažným způsobem narušit veřejný pořádek. Policie je oprávněna v
případě důvodné pochybnosti, že jde o nezletilého cizince bez
doprovodu, takového cizince zajistit do doby, než je zjištěn jeho
skutečný věk. Policie zahájí úkony ke zjištění věku nezletilého cizince
bez doprovodu bezodkladně po jeho zajištění.
(5) Policie v rozhodnutí o zajištění stanoví dobu trvání zajištění s
přihlédnutím k předpokládané složitosti přípravy předání nebo průvozu
cizince. Je-li to nezbytné k pokračování přípravy předání nebo průvozu,
je policie oprávněna dobu trvání zajištění prodloužit, a to i
opakovaně. V řízení o prodloužení doby trvání zajištění cizince za
účelem předání nebo průvozu je vydání rozhodnutí prvním úkonem v
řízení. Odvolání, obnova řízení ani přezkumné řízení nejsou přípustné.
(6) Policie je povinna jednat tak, aby byl cizinec předán nebo byl
průvoz cizince územím dokončen v nejbližším možném termínu ode dne
zajištění.
§ 129a
Žádost o propuštění ze zařízení
(1) Cizinec je oprávněn podat policii žádost o propuštění ze zařízení,
ve které je povinen uvést veškeré rozhodné skutečnosti, kterých se
dovolává a označit důkazy. Policie cizince nevyzývá k odstranění vad
žádosti. Policie zkoumá, zda trvají důvody, pro které byl cizinec
zajištěn, popřípadě pro které byla doba zajištění prodloužena, nebo zda
jsou splněny podmínky pro uložení zvláštního opatření za účelem
vycestování. O žádosti policie rozhodne bez zbytečného odkladu.
(2) Policie cizince poučí o oprávnění podat ve správním soudnictví
žalobu proti rozhodnutí o nepropuštění ze zařízení; jde-li o
nezletilého cizince bez doprovodu, poučí o tom opatrovníka.
(3) Žádost o propuštění ze zařízení je cizinec oprávněn podat nejdříve
po uplynutí 30 dní od nabytí právní moci rozhodnutí o zajištění,
rozhodnutí o prodloužení doby zajištění cizince nebo rozhodnutí o
nepropuštění ze zařízení, nepodal-li žalobu proti takovému rozhodnutí,
nebo nejdříve po uplynutí 30 dní od právní moci posledního rozhodnutí o
jeho žalobě proti rozhodnutí o zajištění cizince, rozhodnutí o
prodloužení doby zajištění cizince nebo proti rozhodnutí o nepropuštění
ze zařízení.
(4) Policie je oprávněna cizince vyslechnout, je-li to nezbytné pro
zjištění skutečného stavu věci. Cizinec je povinen vypovídat. Policie
cizince před výslechem poučí o důsledcích odmítnutí výpovědi a
nepravdivé nebo neúplné výpovědi.
(5) O výslechu svědka policie cizince ani jeho zástupce předem
nevyrozumívá. Cizinec ani jeho zástupce není oprávněn být přítomen
výslechu svědka. Policie je oprávněna upustit od provedení výslechu
cizince nebo výslechu svědka a předvolat je v jinou dobu, pokud byli za
účelem zjištění skutečného stavu věci předvoláni na stejnou dobu a
jeden z nich se k podání výpovědi nedostaví. Policie seznámí cizince s
obsahem protokolu o výslechu svědka poté, co byl proveden výslech
cizince; do doby provedení výslechu cizince je protokol o výslechu
svědka vyloučen z nahlížení do spisu.
(6) Policie umožní cizinci na jeho žádost vyjádřit se k podkladům pro
vydání rozhodnutí.
(7) Odvolání, obnova řízení ani přezkumné řízení nejsou přípustné.
HLAVA XII
ZAŘÍZENÍ
§ 130
(1) Rozhodnutí o zajištění cizince se zpravidla vykonává v zařízení.
(2) Zařízení provozuje ministerstvo prostřednictvím jím zřízené
organizační složky státu (dále jen "provozovatel").
(3) Zařízení se dělí na část s mírným režimem zajištění (dále jen "část
s mírným režimem") a část s přísným režimem zajištění (dále jen "část s
přísným režimem"). Část s mírným režimem může být dále rozdělena na
další části, do kterých je bez souhlasu provozovatele a bez doprovodu
provozovatele nebo policie vstup cizincům zakázán.
(4) Policie neprodleně po nabytí právní moci rozhodnutí o zajištění
dopraví zajištěného cizince do zařízení určeného provozovatelem.
§ 131
nadpis vypuštěn
Provozovatel seznámí zajištěného cizince při jeho umístění do zařízení,
nebo neprodleně po něm, s právy a povinnostmi, které se vztahují k
pobytu cizince v zařízení, a s vnitřním řádem zařízení. Seznámení se
provede v mateřském jazyce cizince nebo v jazyce, kterým je cizinec
schopen se dorozumět. Seznámení se dále provede v případě změn práv a
povinností, které se vztahují k pobytu cizince v zařízení, nebo
vnitřního řádu zařízení. Informace o právech a povinnostech zajištěného
cizince a vnitřní řád zařízení jsou umístěny tak, aby byly přístupny
všem zajištěným cizincům.
§ 132
nadpis vypuštěn
(1) Část s mírným režimem tvoří ubytovací místnost, společné sociální a
kulturní zařízení a další prostor, v němž se mohou zajištění cizinci
volně pohybovat, stanovený vnitřním řádem zařízení.
(2) Část s přísným režimem je oddělena od části s mírným režimem a
tvoří ji ubytovací místnost a prostor určený pro vycházky.
§ 132a
Provozovatel je oprávněn v souladu s účelem zařízení a v zájmu
zajištění bezpečnosti zajištěných cizinců a ostatních osob ubytovaných
v zařízení instalovat prostředky audiovizuální techniky v prostorách
tohoto zařízení, s výjimkou ubytovacích místností, sociálních zařízení
a prostor, v nichž probíhají osobní prohlídky cizinců.
§ 133
nadpis vypuštěn
(1) Ubytovací místnost v části s mírným režimem je vybavena lůžky,
skříňkami na uložení osobních věcí, stolkem a židlemi v počtu
odpovídajícímu počtu ubytovaných cizinců.
(2) Ubytovací místnost v části s přísným režimem je vybavena lůžky,
stolkem, židlemi v počtu odpovídajícímu počtu ubytovaných cizinců,
sanitárním zařízením odděleným od zbývajícího prostoru neprůhlednou
zástěnou a signalizačním (přivolávacím) zařízením. Tato místnost je
uzamykatelná pouze z vnější strany.
§ 134
nadpis vypuštěn
(1) Provozovatel zajištěnému cizinci za podmínek stanovených tímto
zákonem
a) poskytne lůžko, židli, skříňku na uložení osobních věcí, stravu a
základní hygienické prostředky,
b) umožní přijímat a odesílat písemná sdělení bez omezení,
c) umožní přijímat návštěvy,
d) podle možností zajistí knihy, denní tisk a časopisy včetně
zahraničních, pokud jsou distribuovány v České republice,
e) umožní podat žádost nebo jiný podnět státním orgánům České republiky
nebo mezinárodním organizacím za účelem uplatnění jeho práv a tyto
neprodleně odešle,
f) na jeho žádost zajistí bez zbytečného odkladu rozmluvu s vedoucím
zařízení nebo jeho zástupcem nebo s policií v zařízení,
g) umožní nepřetržitý osmihodinový spánek v době nočního klidu,
h) umožní volný pohyb v rámci části s mírným režimem a styk s ostatními
cizinci umístěnými v této části.
(2) Provozovatel zajistí lékařskou prohlídku zajištěného cizince, další
nezbytná diagnostická a laboratorní vyšetření a očkování a preventivní
opatření stanovená orgánem ochrany veřejného zdraví.
(3) Provozovatel zajištěnému cizinci umístěnému v části s přísným
režimem umožní v rámci určeného prostoru vycházku v trvání nejméně 1
hodiny denně, ke které ho doprovodí policie. Policie může vycházku ze
závažného důvodu omezit nebo zrušit. O omezení nebo zrušení vycházky
sepíše bez zbytečného odkladu záznam.
(4) Provozovatel může zajištěnému cizinci zajistit psychologické a
sociální služby a další služby a věci nezbytné pro zajištění pobytu
cizince v zařízení.
§ 135
nadpis vypuštěn
(1) Policie umístí zajištěného cizince na návrh provozovatele nebo na
základě vlastních poznatků do části s přísným režimem, pokud
a) je agresivní nebo vyžaduje zvýšený dohled z jiného závažného důvodu,
b) opakovaně závažným způsobem poruší vnitřní řád zařízení, nebo
c) opakovaně závažným způsobem poruší povinnost nebo zákaz podle tohoto
zákona.
(2) Zajištěného cizince mladšího 18 let lze do části s přísným režimem
umístit pouze z důvodu podle odstavce 1 písm. a) nebo c).
(3) Policie sepíše o umístění zajištěného cizince do části s přísným
režimem neprodleně záznam a v něm uvede podrobnosti o důvodech tohoto
umístění a poučení o možnosti proti umístění do části s přísným režimem
podat stížnost ministerstvu (§ 148 odst. 2). Policie zajištěného
cizince se záznamem seznámí. Záznam podepsaný zajištěným cizincem,
policistou a tlumočníkem, byl-li ustanoven, policie uloží do spisu
zajištěného cizince. Odmítne-li cizinec záznam podepsat, policie to do
záznamu poznamená.
(4) Je-li zajištěný cizinec umístěn v části s přísným režimem po dobu
delší než 48 hodin, policie o tomto umístění vydá rozhodnutí. Odvolání,
obnova řízení ani přezkumné řízení nejsou přípustné.
(5) Do části s přísným režimem lze cizince umístit na dobu nezbytnou,
nejdéle však na 30 dnů. Policie v průběhu umístění zajištěného cizince
v části s přísným režimem zkoumá trvání důvodu pro toto umístění.
Dopustil-li se cizinec v době podle věty první jednání podle odstavce 1
nebo trvá-li důvod pro zvýšený dohled, policie dobu umístění v části s
přísným režimem rozhodnutím prodlouží o 30 dnů, jinak cizince
neprodleně umístí do části s mírným režimem. Odvolání, obnova řízení
ani přezkumné řízení nejsou přípustné.
§ 136
nadpis vypuštěn
(1) Zajištěný cizinec je povinen
a) dodržovat vnitřní řád zařízení,
b) šetřit majetek zařízení,
c) řídit se pokynem policie nebo provozovatele vydaným při plnění úkolů
v souvislosti se zajištěním,
d) vyvarovat se jednání, které by mařilo účel zajištění,
e) strpět omezení svých práv, zejména práva na soukromí a svobodu
pohybu a pobytu, v rozsahu nezbytném pro dosažení účelu zajištění nebo
pro ochranu veřejného zdraví,
f) dodržovat noční klid.
(2) Zajištěný cizinec je dále povinen strpět preventivní vstupní,
periodickou a výstupní, a je-li to nezbytné, i mimořádnou lékařskou
prohlídku v rozsahu určeném lékařem včetně nezbytných diagnostických a
laboratorních vyšetření a očkování a preventivní opatření stanovené
orgánem ochrany veřejného zdraví. Lékařská prohlídka zajištěného
cizince je prováděna bez přítomnosti policie nebo provozovatele,
nerozhodne-li lékař jinak. Nelze-li úkon pro odpor zajištěného cizince
provést, je policie oprávněna tento odpor překonat. Přitom nesmí
bránícímu se zajištěnému cizinci způsobit újmu zjevně nepřiměřenou
závažnosti protiprávního jednání.
(3) Zajištěný cizinec po dobu umístění do zařízení nesmí
a) vnášet, vyrábět, přechovávat nebo konzumovat alkohol a jiné návykové
látky,
b) vnášet, vyrábět nebo přechovávat věci způsobilé vážně ohrozit zdraví
nebo život člověka nebo poškodit majetek,
c) vnášet nebo přechovávat věci, které by svým množstvím nebo povahou
mohly narušit pořádek nebo škodit zdraví, nebo elektronické komunikační
zařízení,
d) opustit zařízení bez souhlasu policie.
§ 137
nadpis vypuštěn
(1) Policie je oprávněna při umístění zajištěného cizince do zařízení
provést jeho osobní prohlídku a prohlídku jeho věcí za účelem zjištění,
zda u sebe nemá cestovní doklad, doklad totožnosti nebo písemnost
potvrzující jeho totožnost nebo státní občanství, peněžní prostředky
nebo věc, jejíž vnášení do zařízení, vyrábění nebo přechovávání v
zařízení je zakázáno.
(2) Policie je oprávněna provést osobní prohlídku a prohlídku věcí
zajištěného cizince také na žádost provozovatele nebo v případě
důvodného podezření, že tento cizinec může mít u sebe cestovní doklad,
doklad totožnosti nebo písemnost potvrzující jeho totožnost nebo státní
občanství nebo věc, jejíž vnášení do zařízení, vyrábění nebo
přechovávání v zařízení je zakázáno.
(3) Osobní prohlídku provádí osoba stejného pohlaví. O provedení
prohlídky policie sepíše záznam.
(4) Policie cestovní doklad, doklad totožnosti, písemnost potvrzující
jeho totožnost nebo státní občanství, peněžní prostředky a věci,
jejichž vnášení do zařízení, vyrábění nebo přechovávání v zařízení je
zakázáno, nalezené při osobní prohlídce, prohlídce věcí nebo jiným
způsobem, zadrží.
(5) Policie zadržené věci předá, s výjimkou cestovního dokladu, dokladu
totožnosti, písemnosti potvrzující jeho totožnost nebo státní
občanství, zbraní podle zvláštního právního předpisu^18) a věcí^19),
jejichž držení je v rozporu s právním řádem České republiky, spolu se
seznamem těchto věcí k úschově provozovateli.
§ 138
nadpis vypuštěn
(1) Provozovatel vydá vnitřní řád zařízení, ve kterém stanoví
a) pravidla poskytovaných zdravotních služeb a poskytované,
psychologické a sociální péče,
b) časový rozvrh poskytování stravy,
c) pravidla a nabídku kulturního a sportovního vyžití,
d) pravidla výdeje základních hygienických potřeb, obuvi, oděvů a
prádla,
e) režim návštěv,
f) prostor vymezený pro vycházky a časový rozvrh vycházek pro přísný
režim zajištění,
g) prostory, kam je vstup cizincům bez doprovodu policie nebo
pracovníka zařízení zakázán,
h) způsob realizace povinné školní docházky,
i) dobu, kdy je v části s mírným režimem zajištění přístupný prostor
vymezený pro vycházky,
j) místa vyhrazená pro kouření,
k) časový rozvrh pro zajištění nákupů věcí denní potřeby, knih, novin a
časopisů,
l) další nezbytné organizačně technické podrobnosti.
(2) Ve vnitřním řádu zařízení, v němž pobývají rodiče s dětmi a
nezletilí cizinci bez doprovodu, provozovatel stanoví také nabídku
kulturního, sportovního a dalšího vyžití specificky pro různé věkové
kategorie.
(3) Vnitřní řád zařízení je vydán v jazyce českém, anglickém,
francouzském, německém, ruském, španělském, čínském, arabském,
vietnamském, hindském, popřípadě v dalším jazyce, je-li to pro
informování zajištěných cizinců nezbytné.
§ 139
nadpis vypuštěn
Rozdělení rodiny v rámci zařízení je možné v případě umístění některého
člena rodiny v části s přísným režimem.
§ 140
nadpis vypuštěn
(1) Provozovatel je oprávněn ubytovat v části s mírným režimem cizince,
vůči kterému má zajištěný cizinec vyživovací povinnost nebo jej má v
péči, nelze-li zajistit péči o něj jiným způsobem (dále jen "ubytovaný
cizinec"). Ubytovanému cizinci poskytne stravu a další služby jako
zajištěnému cizinci. Je-li ubytovaný cizinec schopen uvědomit si
omezení spojená s pobytem v zařízení, přihlíží se k projevu jeho vůle.
(2) Ubytovaný cizinec může zařízení opustit, má-li zajištěnu péči jiným
způsobem. Jde-li o nezletilého nebo osobu s omezenou svéprávností, může
opustit zařízení jen po písemném souhlasu zákonného zástupce.
(3) Na ubytovaného cizince se § 131, § 134 odst. 1, 2 a 4, § 136 odst.
1 písm. a) až c) a f), § 136 odst. 2, § 136 odst. 3 písm. a) až c), §
143, § 144 odst. 1 až 3 a § 145 vztahují obdobně.
§ 141
nadpis vypuštěn
(1) Při určení ubytovacích prostor provozovatel podle možností zařízení
přihlíží k náboženským, etnickým či národnostním zvláštnostem,
příbuzenským a rodinným vztahům, věku nebo zdravotnímu stavu.
(2) Odděleně se umisťují
a) nezletilí cizinci bez doprovodu od cizinců zletilých,
b) muži od žen; výjimku lze učinit v případě osob blízkých^14).
(3) Cizinec mladší 18 let nebo cizinec s omezenou svéprávností je
umístěn spolu s osobou blízkou nebo s osobou, které byl svěřen do péče.
§ 142
nadpis vypuštěn
(1) Provozovatel je cizinci umístěnému v zařízení, který podléhá
povinné školní docházce podle zvláštního zákona^19a), povinen umožnit
plnění této povinnosti.
(2) Cizinec může opustit zařízení za účelem plnění povinné školní
docházky, není-li zajištěna v zařízení, a za účelem dalších činností
podporujících rozvoj jeho osobnosti. V odůvodněných případech dopravu
zajišťuje provozovatel zařízení.
(3) Provozovatel hradí cizinci umístěnému v zařízení, který plní
povinnou školní docházku, učebnice a školní potřeby, pokud nejsou
hrazeny státem a není schopen si tyto uhradit jinak.
§ 143
nadpis vypuštěn
(1) Zajištěnému cizinci se poskytuje strava odpovídající zásadám
správné výživy a zdravotnímu stavu cizince třikrát denně, v případě
dětí do 18 let pětkrát denně.
(2) Při výběru stravy se podle možností přihlíží k požadavkům
kulturních a náboženských tradic zajištěného cizince.
§ 144
nadpis vypuštěn
(1) Zajištěný cizinec má právo na přijetí návštěvy dvakrát týdně v
trvání jedné hodiny a počtu nejvýše 4 osob současně přítomných. V
odůvodněných případech může vedoucí zařízení nebo jeho zástupce, po
dohodě s policií, povolit častější přijetí návštěvy nebo delší dobu
jejího trvání; dovolují-li to kapacitní možnosti místností určených k
přijímání návštěv, může být zvýšen i počet osob.
(2) Návštěvy probíhají v místnostech k tomu určených. Provozovatel je
oprávněn návštěvu přerušit nebo ukončit, pokud zajištěný cizinec nebo
návštěvník závažným způsobem naruší klid nebo pořádek v zařízení nebo
pokud ohrozí život nebo zdraví osob v zařízení.
(3) Zajištěný cizinec má právo přijímat v zařízení návštěvy advokáta
nebo zástupce právnické osoby, který prokáže, že předmětem její
činnosti je oprávnění poskytovat právní pomoc cizincům. Za právnickou
osobu jedná k tomu pověřený její zaměstnanec nebo člen, který má
vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních právních
předpisů vyžadováno pro výkon advokacie.
(4) Návštěva zajištěného cizince umístěného v přísném režimu probíhá za
přítomnosti policie.
§ 145
nadpis vypuštěn
(1) Zajištěný cizinec může jednou za týden přijmout balíček s
potravinami, knihami a věcmi osobní potřeby do hmotnosti 5 kg. Omezení
se nevztahuje na balíčky s oblečením zasílaným za účelem jeho výměny.
Balíčky určené zajištěnému cizinci přebírá provozovatel.
(2) Policie balíčky na žádost provozovatele zkontroluje. Policie vyjme
a zadrží věci, jejichž vnášení do zařízení, vyrábění nebo přechovávání
v zařízení je zakázáno. Zadržené věci, s výjimkou věcí^19), jejichž
držení je v rozporu s právním řádem České republiky, spolu s jejich
soupisem předá neprodleně provozovateli, který je odešle zpět
odesílateli na jeho náklady, pokud vedoucí zařízení nerozhodne o jejich
úschově a vydání zajištěnému cizinci při propuštění ze zařízení.
(3) Zajištěný cizinec může přijímat bez omezení peníze, které mu byly
do zařízení poslány nebo předány jiným způsobem; peněžní prostředky je
povinen uložit do úschovy provozovateli. Nepředá-li cizinec peněžní
prostředky do úschovy provozovateli, policie tyto peníze cizinci zadrží
a předá je do úschovy provozovateli s jejich soupisem. Provozovatel na
žádost cizince může přijmout do úschovy další věci, zejména cennosti a
dokumenty. Provozovatel pořídí soupis peněžních prostředků a věcí a
zajistí jejich bezpečné uložení.
(4) Cizinec, který má u provozovatele uschované peněžní prostředky, je
může čerpat na nákup věcí denní potřeby, knih, novin nebo časopisů, a
to jedenkrát týdně částku do 300 Kč. Nákup zajistí provozovatel na
základě písemné objednávky cizince v intervalech stanovených vnitřním
řádem zařízení. Převzetí věcí a jejich vyúčtování cizinec potvrdí svým
podpisem; provozovatel vynaloženou částku zaznamená v soupisu
uschovaných peněžních prostředků.
§ 146
nadpis vypuštěn
(1) Provozovatel je oprávněn použít uschované peněžní prostředky
zajištěného cizince, jsou-li v české nebo jiné volně směnitelné měně, k
úhradě, byť i částečné, výdajů spojených s jeho správním vyhoštěním.
Při použití uschovaných peněžních prostředků postupuje provozovatel
tak, aby cizinci při jeho propuštění ze zařízení bylo z jeho
uschovaných peněžních prostředků vydáno alespoň 400,- Kč, má-li cizinec
uschované peněžní prostředky v nižší částce, vydá se mu celá uschovaná
částka; to neplatí, je-li cizinec bezprostředně po propuštění ze
zařízení předán do azylového zařízení nebo je dopraven policií na
hraniční přechod za účelem vycestování z území.
(2) Provozovatel vydá zajištěnému cizinci doklad o peněžních
prostředcích použitých podle odstavce 1.
§ 147
nadpis vypuštěn
(1) Provozovatel při propuštění ze zařízení vydá zajištěnému cizinci
peníze a jiné věci, které byly zadrženy nebo převzaty do úschovy, s
výjimkou věcí, jejichž držení je v rozporu s právním řádem České
republiky, a peněz, které byly v průběhu pobytu v zařízení cizinci
vyplaceny v hotovosti nebo byly použity podle § 146. Finanční
prostředky v jiné než volně směnitelné měně zajištěnému cizinci vydá v
plné výši.
(2) Policie při propuštění ze zařízení vydá cizinci zadržený cestovní
doklad, doklad totožnosti a písemnost potvrzující jeho totožnost nebo
státní občanství; je-li cizinec po propuštění ze zařízení eskortován na
hraniční přechod z důvodu správního vyhoštění nebo předání podle
mezinárodní smlouvy, vydá mu policie cestovní doklad, doklad totožnosti
a písemnost potvrzující jeho totožnost nebo státní občanství až na
hraničním přechodu. Je-li nebezpečí, že by cizinec cestovní doklad,
doklad totožnosti nebo písemnost potvrzující jeho totožnost nebo státní
občanství zničil nebo se ho zbavil, aby tím znemožnil správní vyhoštění
nebo předání podle mezinárodní smlouvy, předá policie cestovní doklad,
doklad totožnosti a písemnost potvrzující jeho totožnost nebo státní
občanství dopravci nebo orgánu státu, na jehož území cizince podle
mezinárodní smlouvy vrací či předává.
§ 148
nadpis vypuštěn
(1) Dozor nad dodržováním ustanovení této hlavy ve vztahu k cizincům
zajištěným v zařízení provádí ministerstvo. Dozorová pravomoc podle
zvláštních právních předpisů není dotčena.
(2) Stížnost pro porušení ustanovení této hlavy podává cizinec
ministerstvu. Ministerstvo stížnost vyřídí do 30 dnů ode dne jejího
doručení. O způsobu vyřízení stížnosti musí být stěžovatel vyrozuměn.
Proti způsobu vyřízení stížnosti lze podat ministru vnitra návrh na
jeho přezkoumání.
§ 149
nadpis vypuštěn
O kontrole výkonu zajištění prováděné jiným orgánem než ministerstvem
je třeba vyrozumět provozovatele a policii v zařízení.
§ 150
nadpis vypuštěn
(1) Provozovatel pro zajištění vnitřního provozu zařízení, vedení
soustavy jeho účetních záznamů a zajištění práv a právem chráněných
zájmů cizinců umístěných v zařízení a cizinců v tomto zařízení
ubytovaných vede provozní informační systém^43), jehož je správcem. V
provozním informačním systému jsou vedeny osobní údaje identifikující
cizince, včetně údajů citlivých, pokud je jejich zpracování nezbytné
pro plnění povinností provozovatele k ochraně zdraví cizince a jeho
základních práv, a dále údaje, jejichž zpracování je nezbytné pro
plnění úkolů provozovatele souvisejících s plněním povinností a
oprávnění, které má vůči cizinci podle tohoto zákona, a se zajištěním
vnitřního provozu zařízení, jeho organizací a financováním. Provozní
informační systém nevyužívá vazeb na informační systémy veřejné správy
ani na informační systém cizinců.
(2) Údaje evidované podle odstavce 1 se zlikvidují neprodleně po
ukončení zajištění nebo ubytování cizince v zařízení, s výjimkou údajů,
které jsou účetními záznamy podle zákona o účetnictví, údajů o jménu,
popřípadě jménech, příjmení a datu narození cizince nezbytných pro
identifikaci účetních záznamů, údajů o zahájení a ukončení doby pobytu
cizince v zařízení, údajů o finančních prostředcích složených cizincem
do úschovy v zařízení a účelu a rozsahu jejich užívání. Údaje, které se
nezlikvidují neprodleně po ukončení pobytu cizince v zařízení, se
uchovávají po dobu 5 let počínajících koncem účetního období, kterého
se týkají, popřípadě plynoucích od data ukončení zajištění nebo
ubytování cizince v zařízení; po uplynutí této doby se zlikvidují.
§ 151
zrušen
HLAVA XIII
PRŮVOZ CIZINCE A NEŽÁDOUCÍ OSOBA
Průvoz cizince
§ 152
(1) Průvozem cizince přes území se pro účely tohoto zákona rozumí vstup
a pobyt na území a vycestování cizince z území prováděné policií
nezávisle na vůli cizince; jde-li o průvoz uskutečňovaný leteckou
cestou s mezipřistáním na území^20) (dále jen "průvoz leteckou
cestou"), rozumí se takovým průvozem vstup a pobyt cizince v tranzitním
prostoru mezinárodního letiště na území a vycestování cizince z
tranzitního prostoru mezinárodního letiště prováděné policií nezávisle
na vůli cizince.
(2) Policie provádí průvoz cizince přes území na základě mezinárodní
smlouvy nebo na základě vyžádání příslušného orgánu členského státu
Evropské unie nebo jiného státu, který uplatňuje společný postup^20),
jde-li o průvoz leteckou cestou.
(3) Policie může provedení průvozu odepřít, je-li dán důvod podle
mezinárodní smlouvy, nebo jde-li o průvoz leteckou cestou, jestliže
a) je cizinec na území obviněn z trestného činu nebo je hledán z důvodu
výkonu trestu,
b) průvoz jinými státy nebo přijetí zemí určení nejsou proveditelné,
c) průvoz cizince do země určení vyžaduje změnu letiště na území,
d) požadovaná pomoc není v určitém okamžiku z praktických důvodů možná,
nebo
e) by cizinec mohl ohrozit bezpečnost státu, závažným způsobem narušit
veřejný pořádek, ohrozit veřejné zdraví nebo obdobný zájem chráněný na
základě závazku vyplývajícího z mezinárodní smlouvy.
(4) Policie je oprávněna požádat o zajištění průvozu územím jiného
státu na základě mezinárodní smlouvy. Vyžaduje-li předání cizince
leteckou cestou do země určení mezipřistání na území jiného členského
státu Evropské unie nebo jiného státu, který uplatňuje společný
postup^20), jde-li o průvoz leteckou cestou, je policie oprávněna
požádat jeho příslušný orgán o zajištění průvozu při mezipřistání na
území tohoto státu.
§ 153
(1) Policie prováženému cizinci po celou dobu průvozu omezí osobní
svobodu a svobodu pohybu. Jde-li o průvoz leteckou cestou, policie
zajistí dohled nad cizincem po dobu mezipřistání a v případě potřeby
provádí eskortní činnost v souvislosti se vstupem prováženého cizince
do tranzitního prostoru mezinárodního letiště a omezí osobní svobodu a
svobodu pohybu cizinci až do okamžiku jeho nástupu do letadla při
odletu. V případě průvozu leteckou cestou nesmí provážený cizinec
opustit tranzitní prostor mezinárodního letiště; to neplatí, je-li to
nezbytné z důvodů uvedených v odstavci 5 nebo § 129 odst. 3.
(2) Policie po převzetí prováženého cizince převezme do úschovy jeho
cestovní doklad.
(3) Cizinec je povinen strpět osobní prohlídku provedenou policií,
jejímž cílem je zjistit, zda u sebe nemá zbraň nebo jinou věc, která je
způsobilá ohrozit život nebo zdraví cizince nebo jiných osob; osobní
prohlídku cizince provádí osoba stejného pohlaví.
(4) Prováženému cizinci poskytuje policie stravu zpravidla každých 6
hodin od omezení jeho svobody.
(5) Jestliže provážený cizinec onemocní, ublíží si na zdraví nebo se
pokusí o sebevraždu, policie učiní potřebná opatření směřující k
ochraně jeho života a zdraví, zejména poskytne první pomoc, zajistí
poskytnutí zdravotních služeb včetně vyjádření lékaře, zda zdravotní
stav cizince umožňuje dokončení průvozu prováženého cizince.
(6) Úhradu zdravotních služeb poskytnutých prováženému cizinci
zajišťuje ministerstvo.
Nežádoucí osoba
§ 154
(1) Nežádoucí osobou se rozumí cizinec, jemuž nelze umožnit vstup na
území z důvodu, že by tento cizinec při pobytu na území mohl ohrozit
bezpečnost státu, závažným způsobem narušit veřejný pořádek, ohrozit
veřejné zdraví nebo ochranu práv a svobod druhých nebo obdobný zájem
chráněný na základě závazku vyplývajícího z mezinárodní smlouvy.
(2) Policie rozhodne o označení cizince za nežádoucí osobu na základě
vlastních poznatků, požadavku ústředního správního úřadu České
republiky, požadavku zpravodajské služby České republiky anebo závazku
vyplývajícího z mezinárodní smlouvy.
(3) Policie označí cizince za nežádoucí osobu na základě
a) pravomocného rozhodnutí soudu o trestu vyhoštění z území,^10) nebo
b) pravomocného rozhodnutí o správním vyhoštění.
(4) Policie dále označí za nežádoucí osobu cizince, v jehož případě
a) náklady spojené se správním vyhoštěním nese policie nebo
ministerstvo (§ 123 odst. 6),
b) náklady spojené s dobrovolným návratem nese ministerstvo a cizinec
neuhradil přepravní náklady v poloviční výši (§ 123a odst. 2), nebo
c) náklady spojené s vycestováním do zahraničí nese ministerstvo a
cizinec neuhradil přepravní náklady (§ 124b).
(5) Ten, kdo žádá o zařazení cizince do evidence nežádoucích osob podle
odstavce 1, musí dbát na zachování přiměřenosti mezi důvodem pro toto
zařazení a důsledky tohoto zařazení. Policie je oprávněna požadovat po
tom, kdo uplatňuje požadavek podle odstavce 1, prokázání přiměřenosti
podle předchozí věty, pokud tato přiměřenost není prokázána v
požadavku. Při prokazování přiměřenosti je třeba zejména posuzovat
dopady tohoto rozhodnutí do soukromého a rodinného života cizince.
(6) Cizinec označený za nežádoucí osobu je evidován v evidenci
nežádoucích osob. Je-li důvodné nebezpečí, že cizinec označený za
nežádoucí osobu může závažným způsobem narušit veřejný pořádek nebo
ohrozit bezpečnost smluvních států, policie zařadí do informačního
systému smluvních států údaje v rozsahu stanoveném přímo použitelným
právním předpisem Evropských společenství^20a); to neplatí v případě
občana Evropské unie^1b) nebo občana smluvního státu.
(7) Policie cizinci jeho zařazení do evidence nežádoucích osob
nesděluje.
§ 155
(1) Policie přezkoumá důvody, které vedly k zařazení cizince do
evidence nežádoucích osob podle § 154 odst. 2, jedenkrát ročně nebo
vždy, má-li poznatky tyto důvody zpochybňující, a na základě tohoto
přezkumu cizince v evidenci ponechá nebo jej z této evidence neprodleně
vyřadí. Nemůže-li sama tyto důvody objektivně přezkoumat, požádá o
jejich přezkum toho, kdo uplatnil požadavek na označení cizince za
nežádoucí osobu.
(2) Policie cizince z evidence nežádoucích osob vyřadí, jestliže bylo
pravomocné rozhodnutí soudu nebo správního orgánu (§ 154 odst. 3)
vykonáno, po prominutí trestu vyhoštění nebo jeho amnestování
prezidentem republiky nebo po zrušení platnosti rozhodnutí o správním
vyhoštění soudem nebo správním orgánem. Cizince zařazeného do evidence
nežádoucích osob z důvodu uvedeného v § 154 odst. 4 písm. a) policie z
evidence nežádoucích osob vyřadí po dodatečné úhradě nákladů spojených
se správním vyhoštěním policii nebo ministerstvu, nejpozději však po 6
letech od ukončení zajištění nebo uplynutí doby stanovené k
vycestování. Cizince zařazeného do evidence nežádoucích osob z důvodu
uvedeného v § 154 odst. 4 písm. b) nebo c) policie z evidence
nežádoucích osob vyřadí po dodatečné úhradě přepravních nákladů
ministerstvu, nejpozději však po 6 letech od jeho zařazení do evidence
nežádoucích osob.
(3) Při vyřazení cizince z evidence nežádoucích osob vyřadí policie z
informačního systému smluvních států údaje, které tam byly vloženy
podle § 154 odst. 6.
HLAVA XIV
SPRÁVNÍ DELIKTY
§ 156
Přestupky
(1) Cizinec se dopustí přestupku tím, že
a) vstoupí na území v rozporu s § 3 odst. 1,
b) v rozporu s § 4 odst. 1 se vyhne hraniční kontrole prováděné na
území nebo bez odkladu nepřekročí státní hranici po ukončení hraniční
kontroly prováděné mimo území,
c) v rozporu s § 9 odst. 5 nebo § 180h odst. 2 nevycestuje zpět do
zahraničí,
d) nesplní povinnost podle § 117d odst. 2,
e) jako rodinný příslušník občana Evropské unie, který sám není občanem
Evropské unie, nesplní povinnost podle § 87b odst. 1,
f) nesplní povinnost podle § 93 odst. 1 nebo 2,
g) jako zákonný zástupce cizince narozeného na území nesplní povinnost
podle § 88 odst. 2 nebo 3,
h) nesplní povinnost podle § 103 písm. h), j), m) nebo n),
i) nesplní povinnost podle § 103 písm. b), d), e), r) nebo v rozporu s
§ 103 písm. c) uvede v řízení podle tohoto zákona nepravdivé nebo
neúplné údaje,
j) při pobytové nebo hraniční kontrole při vycestování se prokáže
cestovním dokladem, jenž je neplatný z důvodu podle § 116 písm. a), b),
c) nebo d),
k) v rozporu s § 136 odst. 3 písm. d) opustí bez souhlasu policie
zařízení nebo zdravotnické zařízení lůžkové péče, do kterého byl ze
zdravotních důvodů umístěn v průběhu zajištění,
l) úmyslně zničí nebo poškodí doklad vydaný podle tohoto zákona,
m) při hraniční nebo pobytové kontrole se prokáže předmětem listinné
povahy jako cestovním dokladem, ač se o takový doklad nejedná,
n) provede nebo si nechá provést neoprávněně změny v dokladech
opravňujících ke vstupu na území nebo v dokladech vydaných podle tohoto
zákona,
o) předloží cestovní doklad vydaný jinému cizinci nebo cestovní doklad
vydaný podle zvláštního právního předpisu^21) jako doklad vlastní,
p) předloží pozměněné doklady nebo doklady vystavené jiné osobě
požadované podle tohoto zákona, nebo
r) nesplní povinnost podle § 74 odst. 2 nebo § 117d odst. 6.
(2) Fyzická osoba se jako ubytovatel dopustí přestupku tím, že
a) nesplní některou z povinností podle § 100,
b) vede nebo uchovává domovní knihu v rozporu s § 101, nebo
c) nesplní povinnost podle § 102 odst. 4.
(3) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a) nesplní povinnost podle § 107 odst. 1,
b) jako osoba, která zajišťuje ubytování cizince, nesplní povinnost
podle § 107 odst. 2, nebo
c) jako osoba, která se zavázala podle § 15, nesplní povinnost podle §
107 odst. 4.
(4) Za přestupek lze uložit pokutu do
a) 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2,
b) 10 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b), k), n),
o) nebo r),
c) 5 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. h), j), l),
anebo p) nebo podle odstavce 3,
d) 3 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c) až g), i)
nebo m).
(5) V blokovém řízení lze uložit pokutu do 3 000 Kč.
§ 156a
zrušen
§ 157
Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob
(1) Letecký dopravce se dopustí správního deliktu tím, že
a) poruší zákaz dopravy cizince na území podle § 104 odst. 1, nebo
b) nedopraví cizince do zahraničí v případě uvedeném v § 104 odst. 4.
(2) Provozovatel vodní dopravy nebo provozovatel na pravidelných
autobusových linkách se dopustí správního deliktu tím, že poruší zákaz
dopravy cizince na území podle § 104 odst. 2.
(3) Dopravce uvedený v přímo použitelném právním předpisu Evropských
společenství^15a), jímž se stanoví pravidla, kterými se řídí opatření
na ochranu hranic ve vztahu k osobám překračujícím hranice členských
států Evropské unie, se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s §
104 odst. 3 nezajistí dopravu do zahraničí cizince, kterému mu byl
odepřen vstup na území.
(4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako ubytovatel dopustí
správního deliktu tím, že
a) nesplní některou z povinností podle § 100,
b) vede nebo uchovává domovní knihu v rozporu s § 101, nebo
c) nesplní povinnost podle § 102 odst. 4.
(5) Vysoká škola nebo vyšší odborná škola se dopustí správního deliktu
tím, že nesplní povinnost podle § 107 odst. 5.
(6) Výzkumná organizace, která s cizincem uzavřela dohodu o hostování,
se dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost podle § 107
odst. 6.
(7) Za správní delikt se uloží pokuta
a) od 100 000 Kč do 500 000 Kč za každého cizince, jde-li o správní
delikt podle odstavce 1 nebo 2 a cizinec byl dopraven z území státu,
který není smluvním státem, anebo jde-li o správní delikt podle
odstavce 3,
b) do 50 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 4, 5 nebo 6.
(8) Správní delikt podle odstavce 4 lze projednat v blokovém řízení
uložením pokuty do 5 000 Kč.
(9) Na blokové řízení se použijí obdobně ustanovení zvláštního právního
předpisu upravujícího blokové řízení za přestupek.
nadpis vypuštěn
§ 157a
Společná ustanovení ke správním deliktům
(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že
vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení
právní povinnosti zabránila.
(2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti
správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a
k okolnostem, za nichž byl spáchán.
(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže
správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku, kdy se o něm dozvěděl,
nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.
(4) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické
osoby^21a) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení
zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.
(5) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni řízení
projednávají orgány policie uvedené v § 161 odst. 1 nebo ministerstvo.
Je-li správní delikt spáchán porušením povinnosti, jejíž dodržování
podléhá dozoru policie, projedná jej orgán policie, je-li správní
delikt spáchán porušením povinnosti, jejíž dodržování podléhá dozoru
ministerstva, projedná jej ministerstvo. Je-li k projednání správního
deliktu příslušných více správních orgánů, projedná jej ten z nich,
který nejdříve zahájí správní řízení nebo zjistí porušení povinnosti.
§ 157b
zrušen
HLAVA XV
INFORMAČNÍ SYSTÉMY
§ 158
(1) Policie při výkonu působnosti podle tohoto zákona provozuje
informační systém cizinců, jehož je správcem a který obsahuje jméno,
popřípadě jména, příjmení, včetně dřívějších jmen a příjmení, den,
měsíc a rok narození, pohlaví a státní příslušnost cizince, jeho rodné
číslo, nebo jiný identifikační údaj sdělený tímto cizincem, obrazový
záznam, například fotografii, cizince a jeho daktyloskopické otisky.
Dále se v informačním systému cizinců o cizinci vedou
a) údaje v rozsahu
1. žádosti o udělení víza (§ 54), povolení k dlouhodobému pobytu (§ 42
odst. 5), povolení k trvalému pobytu (§ 70 odst. 1),
2. žádosti o vydání potvrzení o přechodném pobytu na území, pobytové
karty rodinného příslušníka občana Evropské unie, průkazu o povolení k
trvalému pobytu občana Evropské unie nebo průkazu o povolení k trvalému
pobytu (§ 87x),
3. žádosti o vydání cizineckého pasu, cestovního průkazu totožnosti a
cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. f) (§ 111 odst. 1),
4. výjezdního příkazu (§ 50 odst. 6), hraniční průvodky (§ 14),
tiskopisu pozvání (§ 180 odst. 2) a přihlašovacího tiskopisu (§ 97),
b) údaje o
1. dni, měsíci a roku vydání víza nebo dokladu podle tohoto zákona,
jeho číslu, druhu a době platnosti,
2. dni, měsíci a roku ověření pozvání nebo jeho odepření,
3. dni, měsíci a roku, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o zamítnutí
žádosti o vydání dokladu podle tohoto zákona a o důvodu zamítnutí,
4. dni, měsíci a roku vydání výjezdního příkazu, jeho číslu a o době
jeho platnosti,
5. zrušení, zániku nebo skončení platnosti víza nebo dokladu vydaného
podle tohoto zákona, včetně uvedení jeho druhu a čísla, a důvodu
zrušení, zániku nebo skončení platnosti,
6. hodině, dni, měsíci, roku a místu překročení státních hranic a o
odepření vstupu nebo odepření vycestování,
7. důvodu zařazení do evidence nežádoucích osob s uvedením doby
platnosti omezení vstupu na území,
8. důvodu povolení vstupu na území podle § 122 odst. 1 nebo 2,
9. zařazení do informačního systému smluvních států jiným smluvním
státem s uvedením doby platnosti omezení vstupu na území smluvních
států a o orgánu jiného státu, který cizince do systému zařadil,
10. dni, měsíci a roku, kdy bylo vydáno rozhodnutí o správním nebo
soudním vyhoštění, a kdy toto rozhodnutí nabylo právní moci, a o důvodu
pro jeho vydání,
11. dni, měsíci a roku překročení státních hranic při průvozu přes
území a o orgánu, který o průvoz požádal, a orgánu, který provedení
průvozu umožnil,
12. dni, měsíci a roku nabytí právní moci rozhodnutí o správním deliktu
podle tohoto zákona, označení správního deliktu podle zákonného
ustanovení, skutkových okolnostech případu podle výroku rozhodnutí,
způsobu vyřízení a údaje vztahující se k vybírání a vymáhání uložené
pokuty,
13. druhu, číslu a době platnosti ztraceného nebo odcizeného dokladu a
o datu ohlášení ztráty nebo odcizení dokladu,
14. zákazu pobytu^46), místu zákazu pobytu a době jeho trvání,
15. zaměstnavateli, pracovním zařazení a místě výkonu práce držitele
zaměstnanecké karty nebo modré karty,
c) údaje
1. umožňující určit orgán, který rozhodoval ve věci, o které se vedou
údaje podle písmene b),
2. umožňující určit spis vedený k cizinci a založený ve věci, o které
se vedou údaje podle písmene b),
3. vztahující se k průběhu řízení ve věci, o které se vedou údaje podle
písmene b), a výkonu rozhodnutí podle tohoto zákona,
d) údaje o
1. omezení svéprávnosti,
2. rodinném stavu, datu a místu uzavření manželství, datu nabytí právní
moci rozhodnutí soudu o prohlášení manželství za neplatné, datu nabytí
právní moci rozhodnutí soudu o neexistenci manželství, datu zániku
manželství smrtí jednoho z manželů, nebo datu nabytí právní moci
rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z manželů za mrtvého a dni, který
byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako
den smrti, popřípadě jako den, který manžel prohlášený za mrtvého
nepřežil, anebo datu nabytí právní moci rozhodnutí soudu o rozvodu
manželství,
3. datu a místu vzniku partnerství, datu nabytí právní moci rozhodnutí
soudu o neplatnosti nebo o neexistenci partnerství, datu zániku
partnerství smrtí jednoho z partnerů, nebo datu nabytí právní moci
rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z partnerů za mrtvého a dni,
který byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden
jako den smrti, popřípadě jako den, který partner prohlášený za mrtvého
nepřežil, anebo datu nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zrušení
partnerství,
4. dni, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za nezvěstného uveden
jako den, kdy nastaly účinky prohlášení nezvěstnosti, a datum nabytí
právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení za nezvěstného,
5. datu, místu a okrese úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území, o státu, ve
kterém k úmrtí došlo, popřípadě datu úmrtí,
6. dni, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden
jako den smrti, popřípadě jako den, který cizinec prohlášený za mrtvého
nepřežil,
jde-li o cizince s povoleným trvalým pobytem na území, s povoleným
přechodným pobytem na území na dobu delší než 90 dnů, o občana Evropské
unie, který na území hodlá přechodně pobývat po dobu delší než 3
měsíce, a o cizince, kterému byla udělena mezinárodní ochrana nebo
dočasná ochrana podle zvláštního právního předpisu^2),
e) údaje o
1. stupni osvojení,
2. původním a novém jménu, popřípadě jménech, a příjmení osvojence,
3. původním a novém rodném čísle osvojence,
4. datu a místu narození,
5. rodných číslech osvojitelů; v případě, že osvojiteli nebylo
přiděleno rodné číslo, údaje o jménu, popřípadě jménech, příjmení a
datu narození osvojitele,
6. rodných číslech otce a matky; pokud jim nebylo přiděleno, údaje o
jejich jménu, popřípadě jménech, příjmení a datu narození; tyto údaje
se nevedou, pokud se jedná o osvojence narozeného ženě s trvalým
pobytem na území, která jej porodila a písemně požádala o utajení své
osoby v souvislosti s porodem,
7. datu nabytí právní moci rozhodnutí o osvojení nebo rozhodnutí o
zrušení osvojení,
jde-li o cizince s povoleným trvalým pobytem na území, s povoleným
přechodným pobytem na území na dobu delší než 90 dnů, o občana Evropské
unie, který na území hodlá přechodně pobývat po dobu delší než 3
měsíce, a o cizince, kterému byla udělena mezinárodní ochrana nebo
dočasná ochrana podle zvláštního právního předpisu^2),
f) údaje o jménu, popřípadě jménech, a příjmení
1. zletilého cizince, který je nezaopatřeným dítětem cizince,
2. nezletilého cizince, který byl cizinci s oprávněním k pobytu na
území nebo jeho manželu rozhodnutím příslušného orgánu svěřen do
náhradní rodinné péče, nebo který byl cizincem s oprávněním k pobytu na
území nebo jeho manželem osvojen anebo jehož poručníkem nebo manželem
jeho poručníka je cizinec,
3. osamělého cizince staršího 65 let nebo bez ohledu na věk cizince,
který se o sebe nedokáže ze zdravotních důvodů sám postarat, jde-li o
sloučení rodiny s rodičem nebo dítětem s oprávněním k pobytu na území,
4. cizince, který je nezaopatřeným přímým příbuzným ve vzestupné nebo
sestupné linii nebo takovým příbuzným manžela občana Evropské unie,
5. rodiče nezletilého cizince, kterému byla udělena mezinárodní ochrana
nebo dočasná ochrana podle zvláštního právního předpisu^2), a jeho
rodné číslo; jde-li o cizince, kterému nebylo přiděleno rodné číslo,
jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození,
g) údaj o tom, že cizinec je zapsán do dodatku stálého seznamu voličů
pro volby do zastupitelstev obcí, nebo údaj o tom, že cizinec je zapsán
do seznamu voličů pro volby do Evropského parlamentu,
h) biometrické údaje zpracované v nosiči dat průkazu o povolení k
pobytu,
i) záznam o poskytnutí údajů.
(2) Informační systém cizinců podle odstavce 1 obsahuje rovněž údaje o
cizincích, kterým byla udělena mezinárodní ochrana nebo dočasná ochrana
podle zvláštního právního předpisu^2), a to v rozsahu údajů uvedených v
odstavci 9; tyto údaje poskytuje do informačního systému cizinců
ministerstvo.
(3) Na žádost cizince lze v informačním systému cizinců podle odstavce
1 vést údaj o adrese, na kterou mu mají být doručovány písemnosti podle
tohoto zákona nebo zvláštního právního předpisu. Adresu podle věty
první, její změnu, nebo zrušení, může cizinec ohlásit policii nebo
ministerstvu.
(4) Policie při výkonu působnosti podle tohoto zákona dále provozuje
informační systémy obsahující údaje o
a) dni, měsíci a roku nabytí právní moci rozhodnutí o správním deliktu
podle tohoto zákona, jehož pachatelem je právnická nebo podnikající
fyzická osoba, označení správního deliktu podle zákonného ustanovení,
skutkových okolnostech případu uvedených ve výroku rozhodnutí a údaje
vztahující se k vybírání a vymáhání uložené pokuty,
b) zvoucí osobě v rozsahu tiskopisu pozvání (§ 180 odst. 2), jménu,
příjmení, dni, měsíci a roku narození a státní příslušnosti zvaného
cizince, o skutečnostech, které byly důvodem pro odepření ověření
pozvání a o porušení závazku přijatého v pozvání, a údaje o orgánu,
který ve věci jednal,
c) číslu a druhu dokladu, který byl orgánem vydávajícího státu
prohlášen za neplatný, včetně důvodu neplatnosti.
(5) Policie je oprávněna provozovat další informační systém, pokud je
jeho provozování nezbytnou podmínkou plnění úkolu podle tohoto zákona.
V tomto informačním systému mohou být obsaženy toliko údaje získané při
plnění tohoto úkolu.
(6) Údaje vedené v informačních systémech podle odstavců 4 a 5 mohou
být obsaženy i v informačním systému cizinců podle odstavce 1, pokud
mají vztah k cizinci, který je v tomto informačním systému evidován.
(7) Údaj z informačního systému vedeného podle tohoto zákona lze
sdružovat s údajem obsaženým v jiném informačním systému vedeném podle
zvláštního právního předpisu, pokud je to nezbytné pro plnění úkolu
uloženého tímto zákonem.
(8) Ministerstvo je oprávněno v rámci své působnosti stanovené tímto
zákonem vkládat do informačního systému cizinců podle odstavce 1 a
odstavce 4 písm. c) údaje získané v rámci plnění úkolů ministerstva a
údaje z informačních systémů podle odstavců 1, 4 a 5 využívat pro svou
činnost.
(9) Z informačního systému cizinců podle odstavce 1 se poskytují tyto
údaje:
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b) datum narození,
c) pohlaví,
d) místo a stát, kde se cizinec narodil; v případě, že se narodil na
území, místo a okres narození,
e) rodné číslo,
f) státní občanství, popřípadě státní příslušnost,
g) druh a adresa místa pobytu na území, popřípadě adresa, na kterou
mají být doručovány písemnosti podle jiného právního předpisu,
h) číslo a platnost oprávnění k pobytu,
i) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu na území,
j) omezení svéprávnosti,
k) správní nebo soudní vyhoštění a doba, po kterou není cizinci umožněn
vstup na území,
l) zařazení do státního integračního programu, jde-li o cizince s
udělenou mezinárodní ochranou,
m) rodinný stav, datum a místo uzavření manželství, datum nabytí právní
moci rozhodnutí soudu o prohlášení manželství za neplatné, datum nabytí
právní moci rozhodnutí soudu o neexistenci manželství, datum zániku
manželství smrtí jednoho z manželů, nebo datum nabytí právní moci
rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z manželů za mrtvého a den, který
byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako
den smrti, popřípadě jako den, který manžel prohlášený za mrtvého
nepřežil, anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o rozvodu
manželství,
n) datum a místo vzniku partnerství, datum nabytí právní moci
rozhodnutí soudu o neplatnosti nebo o neexistenci partnerství, datum
zániku partnerství smrtí jednoho z partnerů, nebo datum nabytí právní
moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z partnerů za mrtvého a den,
který byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden
jako den smrti, popřípadě jako den, který partner prohlášený za mrtvého
nepřežil, anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zrušení
partnerství,
o) jméno, popřípadě jména, příjmení, státní občanství, popřípadě státní
příslušnost manžela nebo partnera a jeho rodné číslo; je-li manžel nebo
partner cizinec, který nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě
jména, příjmení a datum narození,
p) jméno, popřípadě jména, příjmení, státní občanství, popřípadě státní
příslušnost dítěte, pokud je cizincem, a jeho rodné číslo; v případě,
že dítěti nebylo rodné číslo přiděleno, jméno, popřípadě jména,
příjmení a datum narození,
q) jméno, popřípadě jména, příjmení, státní občanství, popřípadě státní
příslušnost otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce, pokud
jsou cizinci, a jejich rodné číslo; v případě, že jeden z rodičů nebo
jiný zákonný zástupce nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě
jména, příjmení a datum narození,
r) o osvojenci, pokud je cizincem:
1. stupeň osvojení,
2. původní a nové jméno, popřípadě jména, příjmení osvojence,
3. původní a nové rodné číslo osvojence,
4. datum a místo narození, státní občanství, popřípadě státní
příslušnost,
5. rodná čísla osvojitelů; v případě, že osvojiteli nebylo přiděleno
rodné číslo, údaje o jménu, popřípadě jménech, příjmení a datu narození
osvojitele,
6. rodná čísla otce a matky; pokud jim nebylo přiděleno, údaje o jejich
jménu, popřípadě jménech, příjmení a datu narození; tyto údaje se
nevedou, pokud se jedná o osvojence narozeného ženě s trvalým pobytem
na území, která jej porodila a písemně požádala o utajení své osoby v
souvislosti s porodem,
7. datum nabytí právní moci rozhodnutí o osvojení nebo rozhodnutí o
zrušení osvojení,
s) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za nezvěstného uveden
jako den, kdy nastaly účinky prohlášení nezvěstnosti, a datum nabytí
právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení za nezvěstného,
t) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území, stát, ve
kterém k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí,
u) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden
jako den smrti, popřípadě jako den, který cizinec prohlášený za mrtvého
nepřežil,
v) jméno, popřípadě jména, příjmení
1. zletilého cizince, který je nezaopatřeným dítětem cizince,
2. nezletilého cizince, který byl cizinci s oprávněním k pobytu na
území nebo jeho manželu rozhodnutím příslušného orgánu svěřen do
náhradní rodinné péče, nebo který byl cizincem s oprávněním k pobytu na
území nebo jeho manželem osvojen anebo jehož poručníkem nebo manželem
jeho poručníka je cizinec,
3. osamělého cizince staršího 65 let nebo bez ohledu na věk cizince,
který se o sebe nedokáže ze zdravotních důvodů sám postarat, jde-li o
sloučení rodiny s rodičem nebo dítětem s oprávněním k pobytu na území,
4. cizince, který je nezaopatřeným přímým příbuzným ve vzestupné nebo
sestupné linii nebo takovým příbuzným manžela občana Evropské unie,
5. rodiče nezletilého cizince, kterému byla udělena mezinárodní ochrana
nebo dočasná ochrana podle zvláštního právního předpisu^2), a jeho
rodné číslo; jde-li o cizince, kterému nebylo přiděleno rodné číslo,
jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození,
w) o tom, že cizinec je zapsán do dodatku stálého seznamu voličů pro
volby do zastupitelstev obcí, nebo o tom, že cizinec je zapsán do
seznamu voličů pro volby do Evropského parlamentu,
x) zákaz pobytu^46), místo zákazu pobytu a doba jeho trvání,
y) o zaměstnavateli, pracovním zařazení a místě výkonu práce držitele
zaměstnanecké karty nebo modré karty,
pokud jsou tyto údaje vedeny o cizincích s povoleným trvalým pobytem na
území, s povoleným přechodným pobytem na území na dobu delší než 90
dnů, o občanech Evropské unie, kteří na území hodlají přechodně pobývat
po dobu delší než 3 měsíce, a o cizincích, kterým byla udělena
mezinárodní ochrana nebo dočasná ochrana podle zvláštního právního
předpisu^2), a to v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem a
způsobem umožňujícím dálkový přístup. Za podmínek stanovených tímto
zákonem se poskytuje rovněž záznam o poskytnutí údajů.
(10) V informačním systému cizinců se o údajích uvedených v odstavci 9
zpracovávají a vedou rovněž jejich změny, a to včetně dat, ke kterým
tyto změny nastaly, jsou-li policii známa.
(11) O poskytnutí údajů z informačního systému cizinců se provede
záznam o datu a hodině výdeje údajů a jejich poskytnutém rozsahu s
uvedením označení orgánu veřejné moci, kterému byly poskytnuty.
(12) Z informačního systému cizinců se zahraničním třetím osobám ani
orgánům cizích států neposkytují podle odstavce 9 údaje o cizincích s
udělenou mezinárodní ochranou.
(13) V případech, kdy byly podle odstavce 9 na základě zvláštního
právního předpisu poskytnuty údaje za účelem zajišťování
a) bezpečnosti státu,
b) obrany,
c) veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti,
d) předcházení, vyšetřování, odhalování a stíhání trestných činů,
e) významného hospodářského nebo finančního zájmu České republiky nebo
Evropské unie včetně měnové, rozpočtové a daňové oblasti, nebo
f) ochrany subjektu údajů
a subjekt, kterému byly tyto údaje poskytnuty, písemně prohlásí, že
záznam o poskytnutí údajů nelze po dobu trvání skutečností podle písmen
a) až f) zpřístupnit, lze tak učinit výlučně pro plnění úkolů orgánu
činnému v trestním řízení, jde-li o trestný čin související s účelem
poskytnutí údajů, nebo orgánu vykonávajícímu dozor nad zpracováním
osobních údajů podle jiného právního předpisu. Policie má k tomuto
záznamu o poskytnutí údaje přístup pouze v rozsahu nezbytně nutném pro
účely výkonu činnosti správce podle zvláštního právního předpisu.
(14) Subjekt, kterému mají být poskytnuty údaje podle odstavce 13, je
povinen policii oznámit údaje umožňující identifikaci subjektu a
identifikaci fyzické osoby požadující poskytnutí údajů jeho jménem a
dále oznámit, kdy byla ukončena doba trvání zajištění účelu uvedeného v
odstavci 13, pro který by mu byly údaje poskytnuty. Prohlášení podle
odstavce 13 a oznámení podle věty první mohou být zaslána i
elektronickými prostředky.
(15) Subjekty, kterým jsou podle zvláštního právního předpisu
poskytovány osobní údaje podle odstavce 9,
a) nejsou oprávněny k jejich shromažďování, předávání a využívání mimo
působnost stanovenou zvláštním právním předpisem a
b) jsou povinny zajistit ochranu dat před náhodným nebo neoprávněným
přístupem nebo zpracováváním.
(16) Policie využívá údaje vedené v jiných informačních systémech
veřejné správy pro účely zjištění správnosti údajů vedených v
informačním systému cizinců.
(17) Policie poskytuje z informačního systému cizinců podle odstavce 1
ministerstvu za účelem správy informačního systému datových schránek
údaje v rozsahu
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, případně jejich změna, rodné
příjmení,
b) datum narození,
c) místo a stát, na jehož území se narodil,
d) rodné číslo, bylo-li přiděleno, a jeho změny,
e) státní občanství,
f) adresa místa pobytu na území,
g) omezení svéprávnosti,
h) datum úmrtí,
i) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden
jako den úmrtí.
(18) Jménem, popřípadě jmény, a příjmením cizince se v odstavcích 1, 9
a 17 rozumí jméno, popřípadě jména, a příjmení uvedená latinkou v
cestovním dokladu a rovněž jméno, popřípadě jména, a příjmení uvedená v
matriční knize.
§ 158a
(1) Ministerstvo zahraničních věcí při výkonu působnosti podle tohoto
zákona provozuje informační systém, který obsahuje údaje o jménu,
popřípadě jménech, příjmení, všech dřívějších jménech a příjmeních,
dnu, měsíci a roku narození, pohlaví a státní příslušnosti, obrazový
záznam, například fotografii, cizince, jeho otisky prstů, rodné číslo,
nebo jiný identifikační údaj sdělený tímto cizincem, a další údaje
a) v rozsahu žádosti o udělení víza (§ 54), o povolení k dlouhodobému
pobytu (§ 42 odst. 5), o vydání potvrzení o přechodném pobytu na území
nebo pobytové karty rodinného příslušníka občana Evropské unie (§ 87x),
o vydání cestovního průkazu totožnosti (§ 111 odst. 1), žádosti o
vydání náhradního cestovního dokladu Evropské unie (§ 115a),
b) o způsobu vyřízení žádosti podané podle tohoto zákona, a to číslo,
druh, datum vydání, doba platnosti víza nebo dokladu a označení orgánu,
který vízum nebo doklad vydal; v případě zamítnutí žádosti datum, důvod
a označení příslušného orgánu, který ve věci rozhodl,
c) o udělení výjezdního příkazu, a to číslo cestovního dokladu, číslo
výjezdního příkazu, datum vydání, doba platnosti a označení orgánu,
který výjezdní příkaz udělil,
d) o zrušení nebo skončení platnosti víza nebo dokladu vydaného podle
tohoto zákona, a to druh, číslo víza nebo dokladu, důvod a označení
orgánu, který ve věci rozhodl,
e) umožňující určit spis vedený k cizinci a založený ve věci podle
písmen a) až d) a další údaje vztahující se k průběhu řízení podle
písmen a) až d).
(2) Ministerstvo při výkonu působnosti podle tohoto zákona provozuje
informační systém o cizincích žádajících o vydání povolení k
dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území. Tento informační systém
obsahuje
a) údaje v rozsahu žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu (§ 42 odst.
5),
b) důvod uvedený v potvrzení vydaném orgánem činným v trestním řízení,
včetně údajů o tomto orgánu,
c) rodné číslo nebo jiný identifikační údaj sdělený cizincem,
d) údaj o způsobu vyřízení žádosti, číslu a druhu dokladu, dni, měsíci
a roku vydání a době platnosti dokladu,
e) den, měsíc a rok nabytí právní moci rozhodnutí o zamítnutí žádosti a
důvod tohoto zamítnutí,
f) den, měsíc a rok vydání výjezdního příkazu, jeho číslo, dobu
platnosti a údaje o orgánu, který výjezdní příkaz vydal,
g) údaje umožňující určit spis vedený k cizinci a založený ve věci
podle písmen a) až f) a další údaje vztahující se k průběhu řízení
podle písmen a) až f).
(3) Ministerstvo při výkonu působnosti podle tohoto zákona dále
provozuje informační systém o cizincích žádajících o vydání cizineckého
pasu podle § 113 odst. 1 a 2. Tento informační systém obsahuje údaje v
rozsahu žádosti o vydání cizineckého pasu, včetně biometrických údajů.
(4) Ministerstvo při výkonu působnosti podle tohoto zákona dále pro
účely vydávání průkazu o povolení k pobytu a zpracování protokolu podle
§ 117a odst. 4 vede provozní informační systém o cizincích žádajících o
vydání povolení k dlouhodobému anebo trvalému pobytu, prodloužení
platnosti povolení k dlouhodobému pobytu, prodloužení platnosti průkazu
o povolení k pobytu vydaného cizinci s povoleným trvalým pobytem,
vydání průkazu o povolení k pobytu náhradou za průkaz ztracený,
zničený, odcizený anebo poškozený nebo náhradou za průkaz o povolení k
pobytu, jehož nosič dat s biometrickými údaji je nefunkční, a to v
rozsahu cizincem podané žádosti. Správcem provozního informačního
systému podle věty první je ministerstvo. V provozním informačním
systému jsou vedeny rovněž biometrické údaje, které byly pořízeny za
účelem vydání průkazu o povolení k pobytu, a digitální zpracování
podpisu cizince.
(5) Údaje vedené v informačním systému podle odstavce 4 se po převzetí
průkazu o povolení k pobytu cizincem zlikvidují, s výjimkou
biometrických údajů, které jsou ministerstvem předány do informačního
systému cizinců.
(6) Pokud si cizinec nepřevezme průkaz o povolení k pobytu, údaje
vedené o tomto cizinci v provozním informačním systému podle odstavce
4, a to včetně údajů biometrických, se zlikvidují po uplynutí 60 dnů
ode dne dodání vyrobeného průkazu o povolení k pobytu ministerstvu.
(7) Ministerstvo zahraničních věcí a ministerstvo jsou oprávněna v
rozsahu nezbytném pro plnění úkolů podle tohoto zákona využívat údaje
vedené podle odstavce 1.
(8) Ministerstvo práce a sociálních věcí poskytuje ministerstvu a
Ministerstvu zahraničních věcí pro účely plnění jejich úkolů
souvisejících s vydáváním, rušením a zánikem zaměstnanecké karty nebo
modré karty údaje z centrální evidence volných pracovních míst
obsaditelných držiteli zaměstnanecké karty a modré karty způsobem
umožňujícím dálkový přístup v rozsahu
a) identifikační údaje zaměstnavatele, u něhož je evidováno volné
pracovní místo obsaditelné držiteli zaměstnanecké karty nebo modré
karty; poskytovanými identifikačními údaji jsou u
1. fyzické osoby jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodné
příjmení, státní občanství, rodné číslo nebo datum a místo narození,
nebylo-li rodné číslo přiděleno, bydliště osoby,
2. právnické osoby obchodní firma nebo název, sídlo, identifikační
číslo osoby,
3. fyzické osoby, která je podnikatelem, obchodní firma nebo jméno,
popřípadě jména, příjmení, rodné číslo, místo podnikání, identifikační
číslo, bylo-li přiděleno,
4. zahraniční osoby údaje uvedené pod bodem 2 nebo 3 a umístění
organizační složky v České republice,
b) druh práce a místo výkonu práce,
c) předpoklady a požadavky stanovené pro zastávání pracovního místa,
d) informace o pracovních a mzdových podmínkách,
e) informace o tom, zda volné pracovní místo obsaditelné držiteli
zaměstnanecké karty nebo modré karty je vyhrazené nebo vhodné pro osobu
se zdravotním postižením,
f) informace o tom, zda jde o zaměstnání na dobu neurčitou nebo určitou
a jeho předpokládaná délka.
(9) Z údajů poskytovaných podle odstavce 8 lze v konkrétním případě
použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného
úkolu ministerstvem nebo Ministerstvem zahraničních věcí.
§ 158b
(1) Matriční úřad oznamuje policii za účelem provozování informačního
systému cizinců údaje o matričních událostech a matričních
skutečnostech cizinců, které zapisuje do matričních knih.
(2) Matriční úřad poskytuje podle odstavce 1 o cizincích údaje v
rozsahu
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b) datum narození,
c) pohlaví,
d) místo a okres, popřípadě stát narození,
e) rodné číslo,
f) státní občanství, popřípadě více státních občanství,
g) rodinný stav, datum a místo uzavření manželství, datum nabytí právní
moci rozhodnutí soudu o prohlášení manželství za neplatné, datum nabytí
právní moci rozhodnutí soudu o neexistenci manželství, datum zániku
manželství smrtí jednoho z manželů, nebo datum nabytí právní moci
rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z manželů za mrtvého a den, který
byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako
den smrti, popřípadě jako den, který manžel prohlášený za mrtvého
nepřežil, anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o rozvodu
manželství,
h) datum a místo vzniku partnerství, datum nabytí právní moci
rozhodnutí soudu o neplatnosti nebo o neexistenci partnerství, datum
zániku partnerství smrtí jednoho z partnerů, nebo datum nabytí právní
moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z partnerů za mrtvého a den,
který byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden
jako den smrti, popřípadě jako den, který partner prohlášený za mrtvého
nepřežil, anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zrušení
partnerství,
i) jméno, popřípadě jména, příjmení, státní občanství, popřípadě více
státních občanství manžela nebo partnera a jeho rodné číslo; je-li
manžel nebo partner cizinec, který nemá přiděleno rodné číslo, jméno,
popřípadě jména, příjmení a datum narození,
j) jméno, popřípadě jména, příjmení, státní občanství, popřípadě více
státních občanství dítěte, pokud je cizincem, a jeho rodné číslo; v
případě, že dítěti nebylo rodné číslo přiděleno, jméno, popřípadě
jména, příjmení a datum narození,
k) jméno, popřípadě jména, příjmení, státní občanství, popřípadě více
státních občanství otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce,
pokud jsou cizinci, a jejich rodné číslo; v případě, že jeden z rodičů
nebo jiný zákonný zástupce nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě
jména, příjmení a datum narození,
l) o osvojenci, pokud je cizincem
1. stupeň osvojení,
2. původní a nové jméno, popřípadě jména, příjmení osvojence,
3. původní a nové rodné číslo osvojence,
4. datum a místo narození, státní občanství, popřípadě více státních
občanství,
5. rodná čísla osvojitelů; v případě, že osvojiteli nebylo přiděleno
rodné číslo, údaje o jménu, popřípadě jménech, příjmení a datu narození
osvojitele,
6. rodná čísla otce a matky; pokud jim nebylo přiděleno, údaje o jejich
jménu, popřípadě jménech, příjmení a datu narození; tyto údaje se
neoznamují, pokud se jedná o osvojence narozeného ženě s trvalým
pobytem na území, která jej porodila a písemně požádala o utajení své
osoby v souvislosti s porodem,
7. datum nabytí právní moci rozhodnutí o osvojení nebo rozhodnutí o
zrušení osvojení,
m) datum, místo a okres úmrtí, den, který byl v rozhodnutí soudu o
prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který
cizinec prohlášený za mrtvého nepřežil.
(3) Poskytovanými údaji podle odstavce 2 písm. a), i) až k) a l) bodů
2, 5 a 6 se rozumí jméno, popřípadě jména, a příjmení uvedená v
matričním dokladu a rovněž jméno, popřípadě jména, a příjmení uvedená
latinkou v cestovním dokladu cizince, pokud byl matričnímu úřadu
předložen.
§ 158c
Obecní úřad oznamuje policii údaj o zápisu cizince do dodatku stálého
seznamu voličů pro volby do zastupitelstev obcí, údaj o vyškrtnutí
cizince z dodatku stálého seznamu voličů pro volby do zastupitelstev
obcí, údaj o zápisu cizince do seznamu voličů pro volby do Evropského
parlamentu a údaj o vyškrtnutí cizince ze seznamu voličů pro volby do
Evropského parlamentu.
§ 159
(1) Žadateli lze, pokud není dále stanoveno jinak, z informačního
systému poskytnout pouze údaje, které potřebuje k plnění úkolů
stanovených zákonem v rozsahu příjmení, jméno, rodné příjmení, datum a
místo narození, státní občanství, rodné číslo, místo a druh pobytu na
území. Tento rozsah lze rozšířit, pokud je to podmínkou splnění úkolů
podle zákona a požadované údaje nelze získat jiným způsobem. Takto
získané údaje neopravňují k jejich shromažďování, předávání a využívání
nad rámec stanovených oprávnění ve smyslu zvláštních právních předpisů.
(2) Cizinci lze na žádost podle zvláštního právního předpisu^23) sdělit
údaje v rozsahu uvedeném v odstavci 1.
(3) Údaje z informačních systémů vedených podle § 158 a § 158a odst. 1
se poskytují státním orgánům, pokud je potřebují k plnění svých úkolů,
pokud tento zákon nestanoví jinak. Zpravodajské služby a Generální
inspekce bezpečnostních sborů mohou při plnění úkolů podle zvláštních
právních předpisů^46) využívat údaje vedené v informačních systémech
podle věty první, včetně údajů osobních, a to způsobem umožňujícím
nepřetržitý a dálkový přístup.
(4) Policie předá údaje z informačních systémů vedených podle § 158 v
rozsahu stanoveném smlouvou sjednanou Evropskými společenstvími
příslušným orgánům státu, který není členským státem Evropské unie,
pokud je touto smlouvou Česká republika vázána. Policie dále předá
údaje z informačních systémů vedených podle § 158 zastupitelskému úřadu
státu, jehož je cizinec občanem, a to v rozsahu nezbytném pro vydání
náhradního cestovního dokladu.
(5) Ministerstvo zahraničních věcí předá údaje z informačních systémů
vedených podle § 158a odst. 1 v rozsahu stanoveném smlouvou sjednanou
Evropskými společenstvími příslušným orgánům státu, který není členským
státem Evropské unie, pokud je touto smlouvou Česká republika vázána.
(6) Ministerstvo předá údaje o cizinci, kterému bylo vydáno povolení k
dlouhodobému pobytu rezidenta jiného členského státu Evropské unie,
příslušnému orgánu státu Evropské unie, který cizinci přiznal právní
postavení rezidenta jiného členského státu Evropské unie nebo mu
povolil pobyt za účelem společného soužití rodiny; ministerstvo
informuje tento orgán o zrušení platnosti tohoto povolení k pobytu na
území nebo o vyhoštění rezidenta jiného členského státu Evropské unie,
včetně údaje o jeho vycestování z území.
(7) Ministerstvo předá údaje o cizinci, kterému bylo přiznáno právní
postavení rezidenta na území^7c), příslušnému orgánu jiného členského
státu Evropské unie, který dříve tomuto cizinci přiznal právní
postavení rezidenta na území jiného členského státu.
(8) Ministerstvo předá údaje o cizinci, kterému byla podle § 85 odst. 1
písm. b) zrušena platnost rozhodnutí o přiznání právního postavení
rezidenta na území^7c), příslušnému orgánu jiného členského státu
Evropské unie, který rozhodl o ukončení přechodného pobytu rezidenta na
území na svém území z důvodu závažného porušení veřejného pořádku.
(9) Ministerstvo neprodleně předá policii údaje o jménu a příjmení,
dni, měsíci a roku narození a státní příslušnosti cizince, kterému byla
zamítnuta žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem
ochrany na území nebo byla zrušena platnost tohoto povolení, a dále
údaje o dni, měsíci a roku, kdy rozhodnutí nabylo právní moci, a době
platnosti výjezdního příkazu. Ministerstvo policii předá rovněž údaje
potřebné podle § 182b.
(10) Policie nebo ministerstvo na žádost sdělí vlastníkovi nebo osobě
oprávněné k užívání objektu nebo vymezené části objektu jméno,
popřípadě jména, příjmení, datum narození a státní občanství cizince, k
němuž vede údaj o místě hlášeného pobytu odpovídající adrese jím
vlastněného nebo oprávněně užívaného objektu nebo jeho vymezené části.
(11) Ministerstvo předá příslušnému orgánu jiného členského státu
Evropské unie údaje o držiteli modré karty vydané tímto členským státem
Evropské unie, který na území požádal o vydání modré karty. Příslušnému
orgánu jiného členského státu Evropské unie ministerstvo dále předá
údaje o vydání modré karty nebo o zamítnutí takové žádosti.
§ 160
(1) Údaje v informačních systémech podle § 158 a § 158a mohou být
uchovávány v písemné formě, na technických nosičích dat nebo způsobem
kombinujícím uvedené formy a ve stejné formě i přenášeny, s výjimkou
údajů biometrických, které jsou zpracovávány vždy v elektronické
podobě. Údaje vedené v informačním systému cizinců podle § 158 odst. 1
vedené o cizincích s povoleným trvalým pobytem na území, s povoleným
přechodným pobytem na území na dobu delší než 90 dnů, o občanech
Evropské unie, kteří na území hodlají přechodně pobývat po dobu delší
než 3 měsíce, a o cizincích, kterým byla udělena mezinárodní ochrana
nebo dočasná ochrana podle zvláštního právního předpisu^2), v rozsahu
stanoveném v § 158 odst. 9 se uchovávají na technických nosičích dat.
(2) Údaje evidované technickými nosiči dat se uchovávají po dobu
a) 20 let od doby ukončení pobytu cizince na území, jde-li o přechodný
nebo trvalý pobyt, nebo ode dne nabytí státního občanství České
republiky,
b) 15 let od uplynutí doby platnosti cizineckého pasu podle § 113 odst.
1 a 2, s výjimkou daktyloskopických otisků a dalších údajů vedených
ministerstvem o cizincích žádajících o vydání tohoto pasu, které se
uchovávají po dobu 60 dnů ode dne dodání vyrobeného cizineckého pasu
ministerstvu,
c) 10 let od uplynutí lhůty, po kterou byl cizinec zařazen do evidence
nežádoucích osob,
d) 10 let od vzniku evidenční skutečnosti, jedná-li se o informaci
týkající se ztráty nebo odcizení cestovních dokladů uvedených v § 108 a
o cestovních dokladech uvedených v § 108 odst. 1 písm. a), b), c), g)
nebo h), které byly orgány vydávajícího státu prohlášeny za neplatné,
e) 5 let od uplynutí doby platnosti cizineckého pasu podle § 113 odst.
3, cestovního průkazu totožnosti nebo cestovního dokladu podle § 108
odst. 1 písm. f), nebo
f) 5 let od vzniku skutečnosti podléhající evidování v ostatních
případech.
(3) Údaje evidované v písemné formě se uchovávají po dobu
a) 10 let od doby ukončení pobytu cizince na území, jde-li o přechodný
nebo trvalý pobyt nebo ode dne nabytí státního občanství České
republiky,
b) 5 let od uplynutí lhůty, po kterou byl cizinec zařazen do evidence
nežádoucích osob,
c) 5 let od uplynutí doby platnosti cizineckého pasu, cestovního
průkazu totožnosti nebo cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm.
f),
d) 3 roky následující po roce, během něhož došlo ke vzniku skutečnosti
podléhající evidování v případě údajů uchovávaných na zastupitelském
úřadu s výjimkou spisové dokumentace žádostí o krátkodobá víza, kdy
bylo zastupitelským úřadem rozhodnuto o neudělení krátkodobého víza,
jeho prohlášení za neplatné nebo zrušení jeho platnosti, nebo
e) 5 let od vzniku skutečnosti podléhající evidování v ostatních
případech.
(4) Tvoří-li evidenční informaci k cizinci údaje sdružené ve smyslu §
158 odst. 7, je doba uchování kompletní informace totožná s nejdelší
dobou stanovenou pro jednu z částí sdružené informace.
(5) Doba uchování informací evidovaných v informačních systémech podle
§ 158 odst. 4 a 5 nesmí přesáhnout dobu 30 let.
(6) Uplyne-li doba stanovená v odstavcích 2, 3, 4 nebo 5, se údaj
zlikviduje, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak.^24)
(7) Biometrické údaje vedené v informačním systému cizinců, které byly
pořízeny v souvislosti s vydáním průkazu o povolení k pobytu, se
zlikvidují 60 dnů po skončení nebo zrušení platnosti průkazu o povolení
k pobytu, v souvislosti s jehož vydáním byly tyto údaje pořízeny.
§ 160a
Přístup k informačnímu systému smluvních států
V souladu s přímo použitelným právním předpisem Evropských
společenství^20a) a mezinárodní smlouvou o odstraňování kontrol na
společných hranicích^5a) mají přístup k údajům vedeným v informačním
systému smluvních států
a) ministerstvo,
b) ředitelství služby cizinecké policie a jeho detašovaná pracoviště,
c) odbor cizinecké policie krajského ředitelství policie (dále jen
„odbor cizinecké policie“),
d) Ministerstvo zahraničních věcí,
e) zastupitelský úřad.
HLAVA XVI
PŮSOBNOST POLICIE A MINISTERSTVA ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ A OPRÁVNĚNÍ POLICIE
§ 161
Státní správa vykonávaná policií a místní příslušnost
(1) Působnost správních orgánů podle tohoto zákona vykonávají v rámci
policie
a) ředitelství služby cizinecké policie a jeho detašovaná pracoviště,
b) odbory cizinecké policie,
(2) Místní příslušnost správního orgánu podle odstavce 1 se stanoví
podle místa, kde je cizinec hlášen k pobytu; jde-li o cizince, který
nemusí hlásit pobyt, podle místa, kde se převážně zdržuje.
§ 161a
Policie neprodleně postoupí ministerstvu informace získané při plnění
úkolů podle tohoto zákona, týkají-li se cizince, kterému oprávnění k
pobytu na území vydalo ministerstvo, a mohou být důvodem pro zahájení
řízení o zrušení platnosti tohoto oprávnění.
§ 162
zrušen
§ 163
Ředitelství služby cizinecké policie
(1) Ředitelství služby cizinecké policie
a) zabezpečuje plnění úkolů vyplývajících z přímo použitelného právního
předpisu Evropských společenství nebo závazků vyplývajících z
mezinárodní smlouvy,
b) rozhoduje o zařazení cizince do informačního systému smluvních států
a o jeho vyřazení z tohoto systému,
c) provozuje informační systémy podle § 158 v rozsahu své působnosti,
d) metodicky řídí a kontroluje činnost odborů cizinecké policie,
e) rozhoduje o označení osoby za nežádoucí, jejím zařazení do evidence
nežádoucích osob a vyřazení z této evidence,
f) ve správním řízení
1. vykonává působnost nadřízeného správního orgánu ve vztahu k odborům
cizinecké policie (§ 164),
2. rozhoduje o žádosti o zrušení platnosti rozhodnutí o správním
vyhoštění nebo o zrušení platnosti takového rozhodnutí podle § 119a
odst. 5 a 6,
3. vyžaduje závazné stanovisko^9b) ministerstva, zda vycestování
cizince je možné,
4. rozhoduje o žádosti cizince o propuštění ze zařízení podle § 129a,
g) podává žádost o povolení průvozu leteckou cestou u příslušného
orgánu členského státu Evropské unie nebo jiného státu, který uplatňuje
společný postup^20), jde-li o průvoz leteckou cestou, vyřizuje žádosti
o povolení průvozu leteckou cestou,
h) provádí eskortní činnost v souvislosti s vyhošťováním cizinců nebo v
souvislosti s policejním průvozem cizinců přes území anebo průvozem
leteckou cestou,
i) zabezpečuje cestovní a přepravní doklady (letenky, jízdenky apod.) a
uděluje výjezdní příkaz pro cizince vyhošťovaného z území nebo
zajištěného podle § 124b,
j) vyžaduje výpis nebo opis z evidence Rejstříku trestů^24a); žádost a
výpis nebo opis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické
podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.
k) pořizuje obrazové záznamy a snímá daktyloskopické otisky při podání
žádosti o udělení víza, při ověřování totožnosti držitele víza, v
souvislosti s prohlášením víza za neplatné, řízením o správním
vyhoštění, správním vyhoštěním, zajištěním cizince za účelem správního
vyhoštění, zjišťováním totožnosti, plněním závazků vyplývajících z
mezinárodní smlouvy nebo z přímo použitelného právního předpisu
Evropských společenství anebo v souvislosti s poskytnutím dočasné
ochrany,
l) provádí hraniční kontrolu,
m) rozhoduje o udělení krátkodobého víza na hraničním přechodu,
n) rozhoduje o odepření vstupu cizince na území a o zrušení platnosti
víza,
o) v souvislosti s rozhodnutím o odepření vstupu cizinci na území
provádí nezbytné úkony s cílem zajistit, aby cizinec bez zbytečného
odkladu vycestoval zpět do zahraničí,
p) rozhoduje o odepření vycestování z území,
q) provádí pobytovou kontrolu,
r) provádí zadržení cestovního dokladu podle § 117 odst. 1 nebo
dokladu, jehož platnost skončila podle § 86, 87z nebo 87aa,
s) rozhoduje o přestupcích a správních deliktech podle tohoto zákona,
t) rozhoduje o udělení víza nebo povolení vstupu na území podle § 122,
u) provádí v souladu se závazky České republiky vzniklými na základě
mezinárodních smluv o odstraňování kontrol na společných hranicích
konzultace při udělování víz,
v) posuzuje, zda veřejná listina podle § 108 odst. 1 písm. b) splňuje
podmínky podle § 108 odst. 2,
w) prověřuje, zda se cizinec nedopustil obcházení tohoto zákona s cílem
získat oprávnění k pobytu,
x) rozhoduje o správním vyhoštění cizinců, o povinnosti opustit území
(§ 50a), o uložení zvláštního opatření za účelem vycestování (§ 123b) a
o vrácení finanční záruky nebo jejím propadnutí státu (§ 123c),
y) vydává potvrzení o zadržení cestovního dokladu podle § 117,
z) vydává pokyn dopravci zajistit dopravu cizince do zahraničí podle §
104 odst. 3 a 4; pokud dopravce tuto povinnost ve stanovené lhůtě
nesplní, zajistí dopravu cizince cestou jiného dopravce a uhradí
náklady s tím spojené.
(2) Ředitelství služby cizinecké policie dále
a) rozhoduje o zajištění cizince za účelem správního vyhoštění,
zajištění podle § 124b nebo za účelem plnění závazků vyplývajících z
mezinárodní smlouvy,
b) rozhoduje o umístění cizince do zařízení,
c) rozhoduje o úhradě nákladů spojených se správním vyhoštěním
zajištěného cizince, je-li cizinec zajištěn podle zvláštního právního
předpisu^42),
d) zajišťuje dopravu a střežení cizince, kterému byl odepřen vstup na
území, pokud jeho zdravotní stav vyžaduje bezodkladný převoz k
poskytovateli zdravotních služeb, a od něj zpět na hraniční přechod,
e) v zařízení zabezpečuje vnější ostrahu části s mírným režimem; v
části s přísným režimem zabezpečuje vnější a vnitřní ostrahu,
f) provádí eskortu cizinců mezi jednotlivými zařízeními; zabezpečuje
přepravu a střežení cizinců zajištěných v zařízení k lékařskému
ošetření k poskytovateli zdravotních služeb, k uskutečnění konzulární
návštěvy, k provedení úkonů v trestním řízení, k provedení dalších
úkonů souvisejících s účelem zajištění, anebo k soudu a zpět.
(3) Inspektorát cizinecké policie na mezinárodním letišti je příslušný
k plnění úkolů podle odstavce 1 písm. a), c), f) bodu 3, h), k) až s),
u), v), x) až z) a podle odstavce 2 písm. a) a b). Dále rozhoduje o
udělení výjezdního příkazu, o prodloužení platnosti letištního
průjezdního víza, o vydání cestovního průkazu totožnosti, o ukončení
přechodného pobytu na území, k němuž se vízum nevyžaduje, a o ukončení
pobytu v tranzitním prostoru mezinárodního letiště.
§ 164
Odbor cizinecké policie
(1) Odbor cizinecké policie
a) zabezpečuje plnění úkolů vyplývajících z přímo použitelného právního
předpisu Evropských společenství nebo závazků vyplývajících z
mezinárodní smlouvy,
b) provozuje informační systémy podle § 158 odst. 1 v rozsahu své
působnosti,
c) provádí pobytovou kontrolu,
d) vyžaduje výpis nebo opis z evidence Rejstříku trestů^24a); žádost a
výpis nebo opis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické
podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup,
e) rozhoduje v rozsahu své působnosti o vydání a odnětí cestovního
průkazu totožnosti,
f) rozhoduje o prodloužení platnosti a doby pobytu na krátkodobé vízum,
o ukončení přechodného pobytu na území, k němuž se vízum nevyžaduje, a
uděluje výjezdní příkaz,
g) rozhoduje o zrušení platnosti krátkodobého víza,
h) rozhoduje v rozsahu své působnosti o přestupcích a správních
deliktech podle tohoto zákona,
i) rozhoduje o správním vyhoštění cizinců, o uložení povinnosti opustit
území (§ 50a), o uložení zvláštního opatření za účelem vycestování (§
123b) a o vrácení finanční záruky nebo jejím propadnutí státu (§ 123c),
j) rozhoduje o dodatečném potvrzení údaje o datu a místu vstupu cizince
na území (§ 180d),
k) rozhoduje o hrazení nákladů spojených s pobytem zajištěného cizince
na území a jeho vycestováním z území, je-li cizinec zajištěn podle
zvláštního právního předpisu^42),
l) provádí zadržení cestovního dokladu podle § 117 odst. 1,
m) ověřuje pozvání,
n) plní funkci ohlašovacího orgánu v rozsahu vymezeném tímto zákonem,
o) provádí eskortní činnost v souvislosti s vyhošťováním cizinců nebo v
souvislosti s policejním průvozem cizinců přes území anebo průvozem
leteckou cestou,
p) pořizuje obrazové záznamy a snímá daktyloskopické otisky při podání
žádosti o udělení víza, při ověřování totožnosti držitele víza, v
souvislosti s prohlášením víza za neplatné, řízením o správním
vyhoštění, správním vyhoštěním, zajištěním cizince za účelem správního
vyhoštění, zjišťováním totožnosti, plněním závazků vyplývajících z
mezinárodní smlouvy nebo z přímo použitelného právního předpisu
Evropských společenství anebo v souvislosti s poskytnutím dočasné
ochrany,
q) vyžaduje závazné stanovisko^9b) ministerstva, zda vycestování
cizince je možné,
r) vydává potvrzení o zadržení cestovního dokladu podle § 117,
s) ověřuje potvrzení podle § 92 písm. a),
t) prověřuje, zda se cizinec nedopustil obcházení tohoto zákona s cílem
získat oprávnění k pobytu,
u) zajišťuje dopravu a střežení cizince, kterému byl odepřen vstup na
území, pokud jeho zdravotní stav vyžaduje bezodkladný převoz k
poskytovateli zdravotních služeb, a od něj zpět na hraniční přechod,
v) rozhoduje o zajištění cizince za účelem správního vyhoštění,
zajištění podle § 124b nebo za účelem plnění závazků vyplývajících z
mezinárodní smlouvy,
w) rozhoduje o umístění cizince do zařízení,
x) provádí eskortu cizinců mezi jednotlivými zařízeními; zabezpečuje
přepravu a střežení cizinců zajištěných v zařízení k lékařskému
ošetření k poskytovateli zdravotních služeb, k uskutečnění konzulární
návštěvy, k provedení úkonů v trestním řízení, k provedení dalších
úkonů souvisejících s účelem zajištění, anebo k soudu a zpět,
y) posuzuje, zda veřejná listina podle § 108 odst. 1 písm. b) splňuje
podmínky podle § 108 odst. 2.
(2) Odbor cizinecké policie, v době platnosti rozhodnutí o zajišťování
ochrany vnitřních hranic podle zvláštního právního předpisu^3b), dále
a) provádí hraniční kontrolu,
b) rozhoduje o udělení krátkodobého víza na hraničním přechodu,
c) rozhoduje o odepření vstupu cizince na území nebo o zrušení
platnosti víza,
d) v souvislosti s rozhodnutím o odepření vstupu cizinci na území
provádí nezbytné úkony s cílem zajistit, aby cizinec bez zbytečného
odkladu vycestoval zpět do zahraničí,
e) rozhoduje o odepření vycestování z území.
§ 165
Působnost ministerstva
Ministerstvo v rámci působnosti ve věcech vstupu a pobytu cizinců na
území a jejich vycestování z tohoto území
a) vykonává dozor nad policií při výkonu státní správy,
b) plní úkoly nadřízeného správního orgánu vůči ředitelství služby
cizinecké policie,
c) rozhoduje o udělení dlouhodobého víza, o prodloužení doby pobytu a
platnosti dlouhodobého víza,
d) zřizuje a provozuje zařízení,
e) rozhoduje o úhradě nákladů spojených se správním vyhoštěním
zajištěného cizince, pokud o jejich úhradě nerozhoduje policie [§ 123
odst. 6 písm. a)],
f) rozhoduje o prodloužení doby platnosti průkazu cizinci, kterému bylo
vydáno povolení k trvalému pobytu,
g) pořizuje biometrické údaje v souvislosti s vydáním cizineckého pasu
podle § 113 odst. 1 a 2 nebo průkazu o povolení k pobytu podle § 117a,
h) rozhoduje o vydání a odnětí cizineckého pasu a v rozsahu své
působnosti o vydání a odnětí cestovního průkazu totožnosti,
i) vydává potvrzení o oprávnění k trvalému pobytu na území,
j) rozhoduje o vydání povolení k dlouhodobému pobytu, povolení k
přechodnému pobytu, o prodloužení platnosti těchto oprávnění k pobytu a
o povolení k trvalému pobytu,
k) rozhoduje o přiznání a o zrušení postavení dlouhodobě pobývajícího
rezidenta na území,
l) rozhoduje o přestupcích nebo správních deliktech podle tohoto zákona
v rozsahu své působnosti,
m) požaduje od policie prověření informací a dokladů předkládaných či
sdělovaných cizinci, které jsou podkladem pro řízení či rozhodování
podle písmen c), e), h), j), k) a l),
n) rozhoduje o vydání zaměstnanecké karty a modré karty, o prodloužení
nebo zrušení její platnosti a uděluje souhlas se změnou zaměstnavatele
nebo pracovního zařazení držitele zaměstnanecké karty nebo modré karty,
o) je oprávněno do informačního systému podle § 158 odst. 1 vkládat
údaje a v rozsahu nezbytném pro plnění úkolů podle tohoto zákona
využívat údaje vedené v informačních systémech podle § 158,
p) je oprávněno v centrální evidenci volných pracovních míst
obsaditelných držiteli zaměstnanecké karty doplňovat údaje o vyřízení
žádosti o vydání zaměstnanecké karty a v centrální evidenci volných
pracovních míst obsaditelných držiteli modré karty doplňovat údaje o
vyřízení žádosti o vydání modré karty,
r) plní další úkoly podle tohoto zákona.
§ 165a
Oprávnění ministerstva
(1) Ministerstvo je oprávněno
a) snímat daktyloskopické otisky a pořizovat obrazové záznamy na
základě přímo použitelného právního předpisu Evropských
společenství^5a) v souvislosti s vydáním cizineckého pasu,
b) při plnění úkolů podle tohoto zákona požadovat vysvětlení
související s plněním úkolů,
c) vyžadovat od policie prověření informací a dokladů předkládaných
cizinci nebo získaných v rámci vlastní činnosti v souvislosti s plněním
úkolů podle tohoto zákona,
d) požadovat po cizinci prokázání totožnosti v souvislosti s plněním
úkolů podle tohoto zákona,
e) účastnit se pobytových kontrol prováděných policií,
f) vydávat pokyny policii nebo zastupitelským úřadům k udělení víza.
(2) Ministerstvo je dále oprávněno v řízení podle tohoto zákona
požadovat vydání výpisu nebo opisu z evidence Rejstříku trestů^24a). V
řízení o vydání povolení k dlouhodobému pobytu a v řízení o prodloužení
doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu si vždy vyžádá výpis z
evidence Rejstříku trestů a v řízení o vydání povolení k trvalému
pobytu si vždy vyžádá opis z evidence Rejstříku trestů.
(3) Žádost o výpis nebo opis z evidence Rejstříku trestů^24a) a výpis
nebo opis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické
podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(4) Ministerstvo při výkonu státní správy podle tohoto zákona využívá
referenční údaje ze základního registru obyvatel^24b), kterými jsou
a) příjmení,
b) jméno, popřípadě jména,
c) adresa místa pobytu,
d) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v
cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,
e) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území
České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí
došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den,
který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt
údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto
rozhodnutí,
f) státní občanství, popřípadě více státních občanství.
(5) Ministerstvo při výkonu státní správy podle tohoto zákona využívá z
agendového informačního systému evidence obyvatel tyto údaje o státních
občanech České republiky:
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b) datum narození,
c) pohlaví,
d) místo a okres narození, pokud se narodil v cizině, místo a stát
narození,
e) rodné číslo,
f) státní občanství, popřípadě více státních občanství,
g) adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa
trvalého pobytu, popřípadě též adresa, na kterou mají být doručovány
písemnosti podle jiného právního předpisu,
h) počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu
trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území,
i) omezení svéprávnosti a jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné
číslo opatrovníka; nebylo-li opatrovníkovi rodné číslo přiděleno,
datum, místo a okres narození; je-li opatrovníkem orgán místní správy,
název a adresa sídla,
j) jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo otce, matky,
popřípadě jiného zákonného zástupce; v případě, že jeden z rodičů nebo
jiný zákonný zástupce nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě
jména, příjmení a datum narození; je-li jiným zákonným zástupcem dítěte
právnická osoba, název a adresa sídla,
k) rodinný stav, datum, místo a okres uzavření manželství, došlo-li k
uzavření manželství mimo území, místo a stát; datum nabytí právní moci
rozhodnutí soudu o prohlášení manželství za neplatné, datum nabytí
právní moci rozhodnutí soudu o neexistenci manželství, datum zániku
manželství smrtí jednoho z manželů, nebo datum nabytí právní moci
rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z manželů za mrtvého a den, který
byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako
den smrti, popřípadě jako den, který manžel prohlášený za mrtvého
nepřežil, anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o rozvodu
manželství,
l) datum a místo vzniku partnerství, datum nabytí právní moci
rozhodnutí soudu o neplatnosti nebo o neexistenci registrovaného
partnerství, datum zániku registrovaného partnerství smrtí jednoho z
registrovaných partnerů, nebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu
o prohlášení jednoho z registrovaných partnerů za mrtvého a den, který
byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako
den smrti, popřípadě jako den, který registrovaný partner prohlášený za
mrtvého nepřežil, anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o
zrušení registrovaného partnerství,
m) jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo manžela nebo
registrovaného partnera; je-li manželem nebo registrovaným partnerem
fyzická osoba, která nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě
jména, příjmení manžela nebo registrovaného partnera a datum jeho
narození,
n) jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo dítěte; je-li dítě
cizinec, který nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména,
příjmení dítěte a datum jeho narození,
o) o osvojenci údaje v rozsahu
1. stupeň osvojení,
2. původní a nové jméno, popřípadě jména, příjmení osvojence,
3. původní a nové rodné číslo osvojence,
4. datum, místo a okres narození,
5. rodná čísla osvojitelů; v případě, že osvojiteli nebylo přiděleno
rodné číslo, údaje o jménu, popřípadě jménech, příjmení a datu narození
osvojitele,
6. rodná čísla otce a matky; pokud jim nebylo přiděleno, jejich jméno,
popřípadě jména, příjmení a datum narození,
7. datum nabytí právní moci rozhodnutí o osvojení nebo rozhodnutí o
zrušení osvojení,
p) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za nezvěstného uveden
jako den, kdy nastaly účinky prohlášení nezvěstnosti, a datum nabytí
právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení za nezvěstného,
q) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České
republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo,
r) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden
jako den smrti, popřípadě jako den, který občan prohlášený za mrtvého
nepřežil.
Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru
obyvatel, se využijí z agendového informačního systému evidence
obyvatel, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.
(6) Ministerstvo při výkonu státní správy podle tohoto zákona využívá z
evidence občanských průkazů tyto údaje:
a) jméno, popřípadě jména, příjmení,
b) rodné číslo,
c) číslo, popřípadě série občanského průkazu,
d) doba platnosti občanského průkazu,
e) digitální zpracování podoby občana a jeho podpisu
f) čísla, popřípadě série ztracených, odcizených, zničených nebo
neplatných občanských průkazů,
g) čísla vydaných potvrzení o občanském průkazu a pro každé potvrzení
dobu jeho platnosti.
(7) Ministerstvo při výkonu státní správy podle tohoto zákona využívá z
evidence cestovních dokladů tyto údaje:
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b) rodné číslo,
c) číslo a druh vydaného cestovního dokladu,
d) doba platnosti cestovního dokladu,
e) digitální zpracování fotografie a podpisu držitele,
f) o ztracených, odcizených nebo neplatných cestovních dokladech: číslo
a druh cestovního dokladu,
g) číslo a druh cestovního dokladu, který byl jeho držitelem vydán nebo
který mu byl odejmut v souvislosti se zákazem vycestování do zahraničí.
§ 166
Působnost Ministerstva zahraničních věcí
(1) Ministerstvo zahraničních věcí vykonává státní správu ve věcech
povolování pobytu cizinců na území požívajících výsad a imunit podle
mezinárodního práva.
(2) Ministerstvo zahraničních věcí vykonává státní správu ve věcech
udělování víz v rozsahu stanoveném tímto zákonem prostřednictvím
zastupitelského úřadu.
§ 167
Oprávnění policie
(1) Policie je oprávněna
a) vyžadovat výpis nebo opis z evidence Rejstříku trestů^24a); žádost a
výpis nebo opis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické
podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup,
b) snímat daktyloskopické otisky a pořizovat obrazové záznamy při
podání žádosti o udělení víza, při ověřování totožnosti držitele víza,
v souvislosti s prohlášením víza za neplatné, řízením o správním
vyhoštění, správním vyhoštěním, zajištěním za účelem správního
vyhoštění se zjišťováním totožnosti, plněním závazků vyplývajících z
mezinárodní smlouvy nebo z přímo použitelného právního předpisu
Evropských společenství,
c) při plnění úkolů podle tohoto zákona požadovat vysvětlení
související s plněním úkolů,
d) provádět pobytovou kontrolu
1. cizince za účelem zjištění, zda se na území zdržuje oprávněně a zda
splňuje podmínky pobytu na území podle tohoto zákona,
2. cizince nebo jiných osob za účelem zjištění, zda dodržují povinnosti
stanovené tímto zákonem,
e) v souvislosti s hraniční nebo pobytovou kontrolou požadovat po
cizinci prokázání totožnosti,
f) vstupovat do ubytovacích zařízení za podmínek stanovených tímto
zákonem a kontrolovat domovní knihy,
g) provádět osobní prohlídku a prohlídku věcí, pokud tak stanoví tento
zákon,
h) zapsat do cestovního dokladu, že cizinci bylo uloženo rozhodnutí o
správním vyhoštění,
i) zadržet peněžní prostředky cizince zajištěného podle zvláštního
právního předpisu^16b),
j) použít peněžní prostředky cizince zadržené podle písmene i) k
úhradě, byť i částečné, nákladů spojených s pobytem zajištěného cizince
na území a jeho vycestováním z území,
k) při plnění úkolů podle tohoto zákona prověřovat, zda se cizinec
nedopustil obcházení tohoto zákona s cílem získat oprávnění k pobytu,
l) snímat daktyloskopické otisky a pořizovat obrazové záznamy na
základě přímo použitelného právního předpisu Evropských
společenství^5a) v souvislosti s vydáním cestovního dokladu podle
zvláštního právního předpisu^2),
m) zadržet doklad, jehož platnost skončila podle § 86, 87z nebo 87aa; o
zadržení dokladu vydá cizinci potvrzení,
n) v souvislosti s odepřením vstupu cizince na území vyzvat cizince k
vycestování bez zbytečného odkladu zpět do zahraničí a provést nezbytné
úkony s cílem zajistit, aby cizinec zpět do zahraničí bez zbytečného
odkladu vycestoval.
(2) Policie je oprávněna při pobytové kontrole, prováděné podle
odstavce 1 písm. d), vstupovat do objektů a na pracoviště
zaměstnavatele v případě důvodného podezření, že se v nich zdržují
cizinci. Toto oprávnění má policie i po skončení pracovní, prodejní
nebo provozní doby.
(3) Na kontrolní činnost prováděnou policií podle tohoto zákona se
zákon o kontrole nevztahuje.
(4)
zrušen
(5) Policie při výkonu státní správy podle tohoto zákona využívá
referenční údaje ze základního registru obyvatel, kterými jsou
a) příjmení,
b) jméno, popřípadě jména,
c) adresa místa pobytu,
d) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v
cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,
e) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území
České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí
došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den,
který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt
údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto
rozhodnutí,
f) státní občanství, popřípadě více státních občanství.
(6) Policie při výkonu státní správy podle tohoto zákona využívá z
agendového informačního systému evidence obyvatel údaje o státních
občanech České republiky v rozsahu
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b) datum narození,
c) pohlaví,
d) místo a okres narození, pokud se narodil v cizině, místo a stát
narození,
e) rodné číslo,
f) státní občanství, popřípadě více státních občanství,
g) adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa
trvalého pobytu, popřípadě též adresa, na kterou mají být doručovány
písemnosti podle jiného právního předpisu,
h) počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu
trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území,
i) omezení svéprávnosti a jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné
číslo opatrovníka; nebylo-li opatrovníkovi rodné číslo přiděleno,
datum, místo a okres narození; je-li opatrovníkem orgán místní správy,
název a adresa sídla,
j) jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo otce, matky,
popřípadě jiného zákonného zástupce; v případě, že jeden z rodičů nebo
jiný zákonný zástupce nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě
jména, příjmení a datum narození; je-li jiným zákonným zástupcem dítěte
právnická osoba, název a adresa sídla,
k) rodinný stav, datum, místo a okres uzavření manželství, došlo-li k
uzavření manželství mimo území, místo a stát; datum nabytí právní moci
rozhodnutí soudu o prohlášení manželství za neplatné, datum nabytí
právní moci rozhodnutí soudu o neexistenci manželství, datum zániku
manželství smrtí jednoho z manželů, nebo datum nabytí právní moci
rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z manželů za mrtvého a den, který
byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako
den smrti, popřípadě jako den, který manžel prohlášený za mrtvého
nepřežil, anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o rozvodu
manželství,
l) datum, místo a okres vzniku partnerství, došlo-li ke vzniku
partnerství mimo území, místo a stát, datum nabytí právní moci
rozhodnutí soudu o neplatnosti nebo o neexistenci partnerství, datum
zániku partnerství smrtí jednoho z registrovaných partnerů, nebo datum
nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z
registrovaných partnerů za mrtvého a den, který byl v pravomocném
rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti,
popřípadě jako den, který registrovaný partner prohlášený za mrtvého
nepřežil, anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zrušení
partnerství,
m) jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo manžela nebo
registrovaného partnera; je-li manželem nebo registrovaným partnerem
fyzická osoba, která nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě
jména, příjmení manžela nebo registrovaného partnera a datum jeho
narození,
n) jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo dítěte; je-li dítě
cizinec, který nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména,
příjmení dítěte a datum jeho narození,
o) o osvojenci údaje v rozsahu
1. stupeň osvojení,
2. původní a nové jméno, popřípadě jména, příjmení osvojence,
3. původní a nové rodné číslo osvojence,
4. datum, místo a okres narození, u dítěte, které se narodilo v cizině,
místo a stát narození,
5. jméno, popřípadě jména, příjmení a rodná čísla osvojitelů; v
případě, že osvojiteli nebylo přiděleno rodné číslo, údaje o jménu,
popřípadě jménech, příjmení a datu narození osvojitele,
6. jméno, popřípadě jména, příjmení a rodná čísla otce a matky; pokud
jim nebylo přiděleno, jejich jméno, popřípadě jména, příjmení a datum
narození,
7. datum nabytí právní moci rozhodnutí o osvojení nebo rozhodnutí o
zrušení osvojení,
p) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za nezvěstného uveden
jako den, kdy nastaly účinky prohlášení nezvěstnosti, a datum nabytí
právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení za nezvěstného,
q) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České
republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo,
r) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden
jako den smrti, popřípadě jako den, který občan prohlášený za mrtvého
nepřežil.
Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru
obyvatel, se využijí z agendového informačního systému evidence
obyvatel, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.
(7) Policie při výkonu státní správy podle tohoto zákona využívá z
agendového informačního systému evidence občanských průkazů údaje v
rozsahu
a) jméno, popřípadě jména, příjmení,
b) rodné číslo,
c) číslo, popřípadě série občanského průkazu,
d) datum skončení platnosti občanského průkazu,
e) digitální zpracování podoby občana a jeho podpisu,
f) čísla, popřípadě série ztracených, odcizených, zničených nebo
neplatných občanských průkazů,
g) čísla vydaných potvrzení o občanském průkazu a pro každé potvrzení
dobu jeho platnosti.
(8) Policie při výkonu státní správy podle tohoto zákona využívá z
agendového informačního systému evidence cestovních dokladů údaje v
rozsahu
a) jméno, popřípadě jména, příjmení,
b) rodné číslo,
c) číslo a druh vydaného cestovního dokladu,
d) datum skončení platnosti cestovního dokladu,
e) digitální zpracování fotografie a podpisu držitele,
f) číslo a druh ztracených, odcizených nebo neplatných cestovních
dokladů,
g) číslo a druh cestovního dokladu, který byl jeho držitelem vydán nebo
který mu byl odejmut v souvislosti se zákazem vycestování do zahraničí.
HLAVA XVII
SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ A SOUDNÍ PŘEZKUM
Správní řízení
§ 168
Ustanovení části druhé a třetí správního řádu se nevztahují na řízení
podle § 9 (s výjimkou řízení podle § 9 odst. 4), § 10, § 19 odst. 1, §
20, 30, 33, 36, § 38 odst. 1, § 40, 41, 49, 50, 52, § 53 odst. 3, § 122
odst. 1 a 2, § 123a, § 135 odst. 3, § 148, § 154 odst. 2, § 155 odst.
1, § 180, 180b, 180d, 180e a 180h.
§ 169
Odchylky od správního řádu
(1) Pokud nelze rozhodnutí vydat bezodkladně, rozhodnutí se vydá:
a) ve lhůtě 120 dnů ode dne podání žádosti o vydání povolení k
dlouhodobému pobytu rezidenta jiného členského státu Evropské unie a
jeho rodinného příslušníka,
b) ve lhůtě 180 dnů ode dne podání žádosti o vydání povolení k trvalému
pobytu,
c) ve lhůtě 270 dnů ode dne podání žádosti o vydání povolení k
dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny na území,
d) ve lhůtě 60 dnů ode dne podání žádosti o vydání povolení k
dlouhodobému pobytu za účelem studia, vědeckého výzkumu nebo vydání
povolení k dlouhodobému pobytu rodinnému příslušníkovi výzkumného
pracovníka podle § 42 odst. 3,
e) ve lhůtě 60 dnů ode dne podání žádosti o vydání povolení k
dlouhodobému pobytu, povolení k trvalému pobytu podle § 69, je-li
žádost podaná na území, povolení k přechodnému pobytu a povolení k
trvalému pobytu podle § 87g a 87h,
f) ve lhůtě 90 dnů ode dne podání žádosti o vydání modré karty,
g) ve lhůtě 180 dnů ode dne podání žádosti o vydání povolení k
dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny s držitelem
modré karty na území,
h) ve lhůtě 60 dnů ode dne podání žádosti o vydání zaměstnanecké karty;
ve lhůtě 90 dnů ode dne podání žádosti o vydání zaměstnanecké karty ve
zvlášť složitých případech nebo pokud ministerstvo žádalo o vydání
závazného stanoviska podle odstavce 15.
(2) Správní orgán je oprávněn vyslechnout účastníka řízení, je-li to
nezbytné pro zjištění skutečného stavu věci, zejména pro posouzení, zda
se nejedná o obcházení tohoto zákona cizincem s cílem získat oprávnění
k pobytu na území, zejména zda účelově neuzavřel manželství nebo zda
jeho účelově prohlášeným souhlasem nebylo určeno otcovství. Účastník
řízení je povinen vypovídat pravdivě a nesmí nic zamlčet. Správní orgán
účastníka řízení před výslechem poučí o důsledcích odmítnutí výpovědi a
nepravdivé nebo neúplné výpovědi.
(3) Odvolání proti rozhodnutí o odepření vstupu na území, proti
rozhodnutí o povinnosti opustit územ nebo proti rozhodnutí o odnětí
cizineckého pasu, cestovního průkazu totožnosti nebo cestovního dokladu
podle § 108 odst. 1 písm. f), proti rozhodnutí podle odstavce 10 anebo
proti rozhodnutí o zrušení platnosti průkazu o povolení k pobytu,
pobytové karty rodinného příslušníka občana Evropské unie, průkazu o
povolení k trvalému pobytu a průkazu o povolení k trvalému pobytu
občana Evropské unie nemá odkladný účinek.
(4) O správním vyhoštění rozhodne policie do 7 dnů od zahájení řízení;
nemůže-li policie v této lhůtě rozhodnout, je povinna o tom účastníka
řízení s uvedením důvodů uvědomit.
(5) Proti rozhodnutí o správním vyhoštění lze podat odvolání do 5 dnů
ode dne oznámení tohoto rozhodnutí; jde-li o rozhodnutí o správním
vyhoštění cizince mladšího 18 let, činí lhůta pro odvolání 15 dnů ode
dne oznámení tohoto rozhodnutí. Odvolání proti rozhodnutí o správním
vyhoštění má vždy odkladný účinek.
(6) Proti rozhodnutí o povinnosti opustit území lze podat odvolání do 5
dnů ode dne oznámení tohoto rozhodnutí; jde-li o rozhodnutí o
povinnosti opustit území cizince mladšího 18 let, činí lhůta pro
odvolání 15 dnů ode dne oznámení tohoto rozhodnutí.
(7) Proti rozhodnutí o propadnutí finanční záruky podle § 123c odst. 3
lze podat odvolání do 5 dnů ode dne oznámení tohoto rozhodnutí.
(8) Usnesením se také zastaví řízení o žádosti, jestliže cizinec
a) který podal žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu nebo
prodloužení jeho platnosti, se ve lhůtě nebo na výzvu podle § 44 odst.
1 nebo § 44a odst. 12 nedostaví na ministerstvo ke zpracování údajů
nezbytných pro vydání průkazu o povolení k pobytu nebo ve lhůtě podle §
44 odst. 3 nebo § 44a odst. 13 nepřevezme průkaz o povolení k pobytu,
pokud v této lhůtě nesdělí, že mu v tomto úkonu brání důvody nezávislé
na jeho vůli,
b) který podal žádost na území, nepřevezme povolení k trvalému pobytu
ve lhůtě do 30 dnů ode dne vyrozumění, pokud v této lhůtě nesdělí, že
převzetí brání důvody nezávislé na jeho vůli,
c) podal na území žádost o povolení k dlouhodobému nebo trvalému
pobytu, ač k podání žádosti na území není oprávněn
d) podal žádost o prodloužení doby pobytu na vízum k pobytu nad 90 dnů,
žádost o povolení k dlouhodobému pobytu nebo žádost o prodloužení
platnosti povolení k dlouhodobému pobytu v době, kdy k tomu není
oprávněn,
e) podal opakovaně žádost o vydání povolení k dlouhodobému nebo
trvalému pobytu, aniž uvedl nové skutečnosti, které nebyly předmětem
řízení o jím dříve podané žádosti,
f) podal žádost o udělení mezinárodní ochrany podle zvláštního právního
předpisu^2), nebo
g) podal žádost o vydání modré karty, ač k tomu není oprávněn podle §
42i odst. 1.
(9) Žádost o prodloužení doby pobytu na vízum k pobytu nad 90 dnů nebo
žádost o prodloužení doby platnosti tohoto víza ministerstvo vyřídí ve
lhůtě do 14 dnů.
(10) Vyjdou-li po vydání rozhodnutí o žádosti o vydání povolení k
dlouhodobému nebo trvalému pobytu podané na zastupitelském úřadu najevo
nové skutečnosti, jež by jinak byly důvodem zamítnutí této žádosti,
toto rozhodnutí, je-li nepravomocné, se zruší.
(11) Řízení o žádosti podané podle § 42e, která není opatřena
potvrzením orgánu činného v trestním řízení, není zahájeno a
ministerstvo věc usnesením odloží. Usnesení se pouze poznamená do
spisu.
(12) Zastupitelský úřad je oprávněn provést kontrolu žádosti a
náležitostí předložených k žádosti o vydání povolení k dlouhodobému
nebo trvalému pobytu; nemá-li žádost předepsané náležitosti nebo
trpí-li jinými vadami, pomůže zastupitelský úřad cizinci nedostatky
odstranit na místě nebo ho vyzve k jejich odstranění a poskytne mu k
tomu přiměřenou lhůtu. Do doby odstranění nedostatků žádosti nebo
uplynutí lhůty podle věty první neběží lhůta pro vyřízení žádosti o
vydání povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu. Zastupitelský úřad
je dále oprávněn vyslechnout žadatele o vydání povolení k dlouhodobému
nebo trvalému pobytu, je-li to za podmínek uvedených v odstavci 2
nezbytné pro zjištění skutečného stavu věci.
(13) Cizinec, který není uveden v právním předpise vydaném podle § 182
odst. 1 písm. e), je povinen požádat o vydání povolení k dlouhodobému
nebo trvalému pobytu pouze na zastupitelském úřadu ve státě, jehož je
cizinec státním příslušníkem, popřípadě jenž vydal cestovní doklad,
jehož je cizinec držitelem, nebo ve státě, ve kterém má cizinec povolen
dlouhodobý nebo trvalý pobyt. Nesplní-li cizinec tuto povinnost, řízení
o žádosti není zahájeno a zastupitelský úřad věc usnesením odloží.
Usnesení se pouze poznamená do spisu.
(14) Žádost o povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu je cizinec
povinen podat osobně. Zastupitelský úřad může v odůvodněných případech
od povinnosti podle věty první upustit.
(15) V rámci rozhodování o žádosti o prodloužení platnosti
zaměstnanecké karty ministerstvo vyžádá závazné stanovisko Úřadu práce
České republiky - krajské pobočky nebo pobočky pro hlavní město Prahu,
zda další zaměstnávání cizince lze vzhledem k situaci na trhu práce
povolit; to neplatí, jde-li o cizince, který požádal o prodloužení
zaměstnanecké karty, která mu byla vydána podle § 42g odst. 3 nebo 4.
Závazné stanovisko ministerstvo dále vyžádá v rámci rozhodování o
žádosti o vydání zaměstnanecké karty podané cizincem uvedeným v § 42g
odst. 6. Úřad práce České republiky - krajská pobočka nebo pobočka pro
hlavní město Prahu závazné stanovisko k zaměstnání cizince doručí
ministerstvu do 15 pracovních dnů ode dne obdržení žádosti o závazné
stanovisko; neučiní-li tak v této lhůtě, má se za to, že se
zaměstnáváním cizince souhlasí.
§ 170
(1) Žádost o udělení dlouhodobého víza, s výjimkou diplomatického víza
nebo zvláštního víza, a žádost o prodloužení doby platnosti víza k
pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území je cizinec povinen
podat osobně. Zastupitelský úřad nebo ministerstvo může v odůvodněných
případech od povinnosti podle předchozí věty upustit.
(2) Zastupitelský úřad může stanovit povinnost předem si sjednat termín
podání žádosti. Zastupitelský úřad umožní cizinci podání žádosti
nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy cizinec o stanovení termínu podání
žádosti požádal.
(3) Žádost o udělení krátkodobého víza rodinnému příslušníkovi občana
Evropské unie^1b), který sám není občanem Evropské unie, vyřídí
zastupitelský úřad ve lhůtě do 14 dnů ode dne podání žádosti.
(4) Žádost o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu
na území podle § 33 odst. 1 vyřídí ministerstvo ve lhůtě do 30 dnů ode
dne podání žádosti.
(5) Žádost o udělení diplomatického víza nebo zvláštního víza anebo
víza k pobytu nad 90 dnů udělovaného cizinci za účelem podání žádosti o
povolení k dlouhodobému pobytu vydávaného Ministerstvem zahraničních
věcí (§ 30 odst. 2) vyřídí Ministerstvo zahraničních věcí nebo
zastupitelský úřad do 60 dnů ode dne podání žádosti.
(6) Žádost o udělení víza k pobytu nad 90 dnů ministerstvo vyřídí ve
lhůtě do 90 dnů, ve zvlášť složitých případech do 120 dnů ode dne
podání žádosti. Žádost o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem
studia nebo za účelem pedagogické činnosti nebo za účelem výzkumu
vyřídí ministerstvo ve lhůtě do 60 dnů ode dne podání žádosti.
(7) Žádost o prodloužení pobytu na území na vízum k pobytu do 90 dnů
policie vyřídí ve lhůtě do 7 dnů ode dne podání žádosti; žádost o
prodloužení platnosti víza nebo doby pobytu na území na vízum k pobytu
nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území vyřídí ministerstvo do 30
dnů.
(8) Po ukončení řízení se vízum vyznačí do cestovního dokladu nebo do
jiného dokladu za podmínek stanovených tímto zákonem nebo se žadateli
při podání žádosti na území sdělí, že se jeho žádosti nevyhovuje, anebo
při podání žádosti v zahraničí mu zastupitelský úřad vrátí cestovní
doklad.
§ 170a
(1) Zřizuje se Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců (dále
jen „komise“). Komise je organizační součástí ministerstva, které
zajišťuje její činnost. Komise je nadřízeným správním orgánem
ministerstva ve věcech, v nichž ministerstvo rozhoduje v prvním stupni
a v dalších případech stanovených zákonem.
(2) Nadřízeným správním orgánem komise je ministr vnitra.
(3) Předsedu a ostatní členy komise jmenuje a odvolává ministr vnitra.
Členem komise může být ustanoven státní občan České republiky, který je
bezúhonný a spolehlivý. Předpokladem pro ustanovení členem komise je
dále vysokoškolské vzdělání právnického směru získané řádným ukončením
studia v magisterském studijním programu.
(4) Podmínku bezúhonnosti nesplňuje ten,
a) kdo byl pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čin, nebo byl v
posledních 5 letech pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný z
nedbalosti, jestliže by jednání, kterým spáchal trestný čin, mohlo
ohrozit důvěru v rozhodování komise,
b) jehož trestní stíhání pro úmyslný trestný čin bylo na základě
pravomocného rozhodnutí o schválení narovnání zastaveno, a od tohoto
rozhodnutí ještě neuplynulo 5 let, jestliže by jednání, kterým spáchal
trestný čin, mohlo ohrozit důvěru v rozhodování komise,
c) jehož trestní stíhání pro úmyslný trestný čin bylo pravomocně
podmíněně zastaveno, a od uplynutí zkušební doby nebo lhůty, v níž může
být rozhodnuto, že se osvědčil, neuplynulo ještě 5 let, nebo bylo v
trestním řízení, které bylo proti němu vedeno, rozhodnuto o podmíněném
odložení podání návrhu na potrestání a od tohoto rozhodnutí ještě
neuplynulo 5 let, jestliže by jednání, kterým spáchal trestný čin,
mohlo ohrozit důvěru v rozhodování komise, pokud se na něho nehledí,
jako by nebyl odsouzen.
(5) Bezúhonnost se prokazuje výpisem z evidence Rejstříku trestů.
Ministr vnitra je oprávněn si vyžádat výpis z evidence Rejstříku trestů
podle zvláštního právního předpisu. Žádost o vydání výpisu z evidence
Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v
elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(6) Podmínku spolehlivosti nesplňuje ten, kdo byl v posledních 3 letech
opakovaně pravomocně uznán vinným z přestupku
a) na úseku státní správy spáchaného tím, že úmyslně uvedl nesprávný
nebo neúplný údaj správnímu orgánu anebo mu požadovaný údaj zatajil, ač
měl povinnost takový údaj uvést, úmyslně uvedl nesprávný nebo neúplný
údaj správnímu orgánu anebo mu požadovaný údaj zatajil za účelem
získání neoprávněné výhody, úmyslně podal nepravdivou nebo neúplnou
svědeckou výpověď ve správním řízení, úmyslně uvedl nepravdivý údaj v
čestném prohlášení u správního orgánu nebo úmyslně neoprávněně
vystupoval jako úřední osoba,
b) proti veřejnému pořádku,
c) proti občanskému soužití,
d) proti majetku,
e) podle zákona upravujícího zabezpečování státní politiky
zaměstnanosti^44) spáchaného tím, že zprostředkoval zaměstnání bez
povolení nebo umožnil výkon nelegální práce, nebo
f) podle tohoto zákona.
(7) Spolehlivost se prokazuje čestným prohlášením.
(8) Předseda rozhoduje o rozdělení věcí mezi senáty komise, zařazuje
členy komise do senátů a jmenuje předsedy senátů.
(9) Komise schvaluje svůj jednací řád. Členové komise jsou ve svém
rozhodování na ministerstvu nezávislí.
§ 170b
(1) Proti rozhodnutí ministerstva lze podat odvolání ke komisi.
(2) Komise jedná a rozhoduje v tříčlenných senátech; většina členů
senátu musí být odborníci, kteří nejsou zařazeni v ministerstvu.
(3) Jednotlivými úkony v řízení, s výjimkou vydání rozhodnutí, mohou
být pověřeny úřední osoby zaměstnané v ministerstvu, které nejsou členy
komise.
(4) Rozhodnutí podepisuje předseda senátu.
Soudní přezkum
§ 171
Z přezkoumání soudem jsou vyloučena
a) rozhodnutí o neudělení víza; to neplatí, jde-li o neudělení víza
rodinnému příslušníkovi občana Evropské unie,
b) rozhodnutí o odepření vstupu; to neplatí, jde-li o odepření vstupu
občanu Evropské unie nebo jeho rodinnému příslušníkovi,
c) zrušeno
d) rozhodnutí o ukončení pobytu, pokud se cizinec před zahájením řízení
o ukončení pobytu zdržoval na území nebo v tranzitním prostoru
mezinárodního letiště neoprávněně.
§ 172
Žaloba
(1) Žaloba proti správnímu rozhodnutí^26) musí být podána do 30 dnů od
doručení rozhodnutí správního orgánu v posledním stupni nebo ode dne
sdělení jiného rozhodnutí správního orgánu, pokud není dále stanoveno
jinak. Zmeškání lhůty nelze prominout.
(2) Žaloba proti správnímu rozhodnutí o vyhoštění musí být podána do 10
dnů od doručení rozhodnutí správního orgánu v posledním stupni.
Zmeškání lhůty nelze prominout.
(3) Žaloba proti rozhodnutí o vyhoštění cizince má odkladný účinek na
vykonatelnost rozhodnutí; to neplatí, pokud byl cizinec vyhoštěn z
důvodu ohrožení bezpečnosti státu.
(4) Žaloba proti rozhodnutí o zajištění cizince nebo proti rozhodnutí o
prodloužení doby trvání zajištění cizince nebo proti rozhodnutí o
nepropuštění ze zařízení se podává prostřednictvím policie nebo u
příslušného soudu. V případě, že je žaloba podána prostřednictvím
policie, policie předloží soudu žalobu, vyjádření k žalobě a správní
spis do 5 dnů ode dne doručení žaloby. V případě, že je žaloba podána u
příslušného soudu, vyžádá si soud správní spis. Policie předloží soudu
vyjádření k žalobě a správní spis do 5 dnů. Zároveň policie své
vyjádření k žalobě doručí cizinci.
(5) O žalobě proti rozhodnutí o zajištění cizince a o žalobě proti
rozhodnutí o prodloužení doby trvání zajištění cizince nebo proti
rozhodnutí o nepropuštění ze zařízení soud rozhodne do 7 pracovních dní
ode dne doručení správního spisu soudu. Soud nařídí k projednání věci
jednání, navrhne-li to účastník řízení nejpozději do 5 dnů ode dne
podání žaloby nebo je-li to nezbytné. O tom musí být cizinec v
rozhodnutí policie poučen. Rozhodne-li soud o zrušení napadeného
rozhodnutí, doručí rozsudek účastníkům řízení bezprostředně po
vyhlášení rozsudku při jednání, nebo, bylo-li rozhodováno bez nařízení
jednání, doručí soud rozsudek účastníkům řízení do 24 hodin od jeho
vydání.
(6) K řízení o žalobě proti správnímu rozhodnutí je místně příslušný
krajský soud, v jehož obvodu je cizinec v den podání žaloby hlášen k
pobytu; jde-li o cizince, který nemusí hlásit pobyt, krajský soud, v
jehož obvodu se převážně zdržuje, a v ostatních případech krajský soud,
v jehož obvodu byl zjištěn pobyt cizince na území. Pobývá-li cizinec v
zahraničí, je místně příslušný krajský soud, v jehož obvodu by měl
cizinec po vstupu na území splnit ohlašovací povinnost. To neplatí,
jde-li o rozhodnutí o správním vyhoštění, rozhodnutí o povinnosti
uhradit náklady spojené se správním vyhoštěním, rozhodnutí o zajištění,
rozhodnutí o prodloužení doby trvání zajištění, rozhodnutí o umístění
cizince do části s přísným režimem zajištění a rozhodnutí o správním
deliktu.
(7) O žalobě proti rozhodnutí o správním vyhoštění soud rozhodne do 60
dnů.
HLAVA XVIII
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
§ 173
Cizinec, jemuž byla vydána pobytová karta rodinného příslušníka občana
Evropské unie, průkaz o povolení k pobytu nebo průkaz o povolení k
trvalému pobytu, je oprávněn vstupovat na území, pobývat na něm a
vycestovat z území bez víza.
§ 174
Trestní zachovalost
(1) Za trestně zachovalého se pro účely tohoto zákona považuje cizinec,
který nemá
a) ve výpisu z evidence Rejstříku trestů záznam, že byl pravomocně
odsouzen za spáchání trestného činu,
b) v dokladu cizího státu obdobném výpisu z evidence Rejstříku trestů
záznam, že byl odsouzen za jednání, které naplňuje znaky trestného
činu.
(2) Za účelem doložení trestní zachovalosti si příslušný orgán vyžádá
výpis z evidence Rejstříku trestů^24a). Žádost a výpis z evidence
Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem
umožňujícím dálkový přístup.
(3) Trestní zachovalost se dokládá výpisem z evidence Rejstříku trestů,
který není starší 6 měsíců, nebo obdobnými doklady vydanými státem,
jehož je cizinec občanem, jakož i státy, v nichž se cizinec zdržoval v
posledních 3 letech nepřetržitě po dobu delší než 6 měsíců; v případě,
že stát takový doklad nevydává, lze jej nahradit čestným prohlášením.
§ 174a
Přiměřenost
Při posuzování přiměřenosti dopadů rozhodnutí podle tohoto zákona
správní orgán zohlední zejména závažnost nebo druh protiprávního
jednání cizince, délku pobytu cizince na území, jeho věk, zdravotní
stav, povahu a pevnost rodinných vztahů, ekonomické poměry, společenské
a kulturní vazby navázané na území a intenzitu vazeb ke státu, jehož je
cizinec státním občanem, nebo v případě, že je osobou bez státního
občanství, ke státu jeho posledního trvalého bydliště.
§ 175
nadpis vypuštěn
Česká republika převezme na území cizince, kterému vydala modrou kartu,
pokud jeho žádost o vydání modré karty k pobytu na území jiného
členského státu Evropské unie byla zamítnuta, a to i přes skutečnost,
že platnost modré karty vydané k pobytu na území skončila nebo byla
zrušena. Obdobná povinnost se vztahuje i na rodinné příslušníky
držitele modré karty, kterým bylo vydáno povolení k pobytu za účelem
společného soužití rodiny na území.
§ 176
Zdravotní služby po dobu zajištění cizince
(1) Cizinci se po dobu zajištění na území poskytnou zdravotní služby
a) neodkladná péče při stavech, které
1. bezprostředně ohrožují život,
2. mohou vést prohlubováním chorobných změn k náhlému úmrtí,
3. způsobí bez rychlého poskytnutí zdravotních služeb trvalé chorobné
změny,
4. působí náhlé utrpení a bolest,
5. způsobují změny chování a jednání postiženého, ohrožují jeho samého
nebo jeho okolí, nebo
6. se týkají těhotenství a porodu, s výjimkou umělého přerušení
těhotenství na žádost cizince,
b) v souvislosti s nařízenou karanténou nebo jiným opatřením v
souvislosti s ochranou veřejného zdraví.
(2) Náklady na zdravotní služby poskytnuté podle odstavce 1 nebo podle
§ 134 odst. 2 hradí stát, a to i tehdy, pokud bylo zajištění přerušeno.
(3) Nelze-li zdravotní služby poskytnout v zařízení, zajistí
ministerstvo poskytnutí těchto služeb u poskytovatele zdravotních
služeb mimo zařízení.
(4) Způsobil-li si cizinec v době zajištění újmu na zdraví svévolně, má
povinnost uhradit náklady léčení, včetně skutečně vynaložených nákladů
na ostrahu a dopravu k poskytovateli zdravotních služeb a zpět.
(5) V případě, kdy náklady poskytnutých zdravotních služeb hradí stát a
nejedná se o žadatele o udělení mezinárodní ochrany, zajišťuje úhradu
nákladů
a) ministerstvo za cizince zajištěného v zařízení,
b) policie v ostatních případech.
(6) Zdravotní služby se cizinci ve výkonu zabezpečovací detence, vazby
nebo ve výkonu trestu odnětí svobody poskytují v rozsahu uvedeném v
odstavci 1 a v § 134 odst. 2. Náklady za poskytnuté zdravotní služby
podle věty první, které nejsou hrazeny podle zvláštního právního
předpisu nebo mezinárodní smlouvy, hradí stát. Zdravotní služby
poskytnuté cizinci na jeho žádost nad rámec vymezený ve větě první
hradí cizinec z vlastních prostředků.
§ 176a
Zdravotní služby ve zvláštních případech
(1) Cizinci se v průběhu doby k vycestování z území stanovené podle §
50a nebo § 118 odst. 3 na území poskytnou zdravotní služby
a) neodkladná a základní související léčba při stavech, které
1. bezprostředně ohrožují život,
2. mohou vést prohlubováním chorobných změn k náhlému úmrtí,
3. způsobí bez rychlého poskytnutí zdravotních služeb trvalé chorobné
změny,
4. ohrožují jeho samého nebo jeho okolí, nebo
5. se týkají těhotenství a porodu, s výjimkou umělého přerušení
těhotenství na žádost cizince,
b) v souvislosti s nařízenou karanténou nebo jiným opatřením v
souvislosti s ochranou veřejného zdraví.
(2) Náklady na zdravotní služby hradí stát, pokud potřeba zdravotních
služeb vznikla po stanovení doby k vycestování z území podle § 50a nebo
§ 118 odst. 3.
(3) V případě, kdy náklady za poskytnuté zdravotní služby hradí stát a
nejedná se o cizince, který učinil prohlášení o úmyslu požádat o
mezinárodní ochranu nebo je žadatelem o udělení mezinárodní ochrany,
zajišťuje úhradu nákladů ministerstvo.
§ 176b
Úhrada pobytu cizince v přijímacím středisku na mezinárodním letišti po
pravomocném ukončení řízení o udělení mezinárodní ochrany
(1) Cizinec, který je v době nabytí právní moci rozhodnutí podle
zvláštního právního předpisu^2) umístěn v přijímacím středisku na
mezinárodním letišti, si hradí náklady spojené s pobytem v tomto
středisku až do vycestování mimo území z vlastních prostředků.
(2) Cizinci uvedenému v odstavci 1 se poskytnou zdravotní služby v
souvislosti s úrazem nebo náhlým onemocněním, nařízenou karanténou nebo
jiným opatřením v souvislosti s ochranou veřejného zdraví. Náklady
spojené s poskytnutím zdravotních služeb si hradí cizinec z vlastních
prostředků.
(3) Nemůže-li cizinec náklady podle odstavců 1 a 2 hradit, byť i
částečně, z vlastních prostředků a není-li jejich úhrada zajištěna
jinak, nese tyto náklady stát. Úhradu nákladů zajišťuje ministerstvo.
§ 176c
Úhrada nákladů spojených se zajištěním cizince za účelem předání nebo
průvozu
(1) Při úhradě nákladů spojených se zajištěním cizince za účelem
předání nebo průvozu podle mezinárodní smlouvy nebo zajištěním cizince
za účelem průvozu leteckou cestou (§ 152 a 153) se postupuje obdobně
jako při úhradě nákladů spojených se zajištěním cizince za účelem
správního vyhoštění.
(2) Do nákladů spojených se zajištěním cizince za účelem předání podle
mezinárodní smlouvy se započítávají náklady, které policii nebo
ministerstvu vznikly od zajištění cizince do doby jeho předání
příslušnému orgánu druhého smluvního státu.
(3) Náklady spojené se zajištěním průvozu cizince na základě
mezinárodní smlouvy nebo průvozu leteckou cestou podle § 152 a 153 se
hradí pouze tehdy, jde-li o cizince, který na území pobývá a jehož
návrat na území státu jeho občanství nebo na území jiného státu, který
cizince převezme, vyžaduje zajištění jeho průvozu přes území jiného
státu za asistence příslušných orgánů tohoto státu. V takovém případě
se do nákladů zahrnou i náklady spojené s průvozem provedeným
příslušnými orgány státu, jehož územím byl cizinec na žádost provážen.
§ 177
Totožnost
(1) Totožností se pro účely tohoto zákona rozumí prokázání jména,
příjmení, dne, měsíce a roku narození a státního občanství nebo
posledního trvalého bydliště mimo území.
(2) Pro účely vyhoštění lze prokázání totožnosti nahradit
daktyloskopickými otisky, obrazovým záznamem cizince a údaji, které
policie k cizinci zjistila.
§ 178
Procesní způsobilost
Za procesně způsobilého se pro účely tohoto zákona považuje cizinec
starší 15 let, který je schopen projevit svou vůli a samostatně jednat.
§ 178a
(1) Osamělým cizincem se pro účely tohoto zákona rozumí cizinec
svobodný, ovdovělý nebo rozvedený.
(2) Nezaopatřenost dítěte se posuzuje podle zákona o státní sociální
podpoře. Pro účely tohoto zákona se nezaopatřeným dítětem rozumí rovněž
cizinec nejdéle do 26 let věku, který nepřetržitě studuje na střední
nebo vysoké škole v cizině a Ministerstvo školství, mládeže a
tělovýchovy nevydalo rozhodnutí o tom, že toto studium je postaveno na
roveň studia na středních nebo vysokých školách v České republice.
§ 178b
(1) Zaměstnáním se pro účely tohoto zákona rozumí výkon činnosti, ke
které cizinec potřebuje povolení k zaměstnání^8e), zaměstnaneckou kartu
nebo modrou kartu. Za zaměstnání se rovněž považuje plnění úkolů
vyplývajících z předmětu činnosti právnické osoby zajišťovaných
společníkem, statutárním orgánem nebo členem statutárního nebo jiného
orgánu obchodní společnosti pro obchodní společnost nebo členem
družstva nebo členem statutárního nebo jiného orgánu družstva pro
družstvo.
(2) Zaměstnavatelem se pro účely tohoto zákona rozumí právnická nebo
fyzická osoba, která cizince zaměstnala, a cizinec pro výkon takové
činnosti potřebuje povolení k zaměstnání^8e), zaměstnaneckou kartu nebo
modrou kartu. Za zaměstnavatele se rovněž považuje právnická osoba, pro
kterou cizinec v postavení společníka, statutárního orgánu anebo člena
statutárního orgánu nebo jiného orgánu obchodní společnosti nebo v
postavení člena družstva nebo člena statutárního orgánu nebo jiného
orgánu družstva plní úkoly vyplývající z předmětu činnosti této
právnické osoby, pokud se k takovému plnění úkolů vyžaduje podle
zvláštního právního předpisu^8e) povolení k zaměstnání.
(3) Povinnosti stanovené tímto zákonem podnikateli se na statutární
orgán nebo člena statutárního orgánu obchodní společnosti nebo družstva
vztahují obdobně.
(4) Za zaměstnání se pro účely tohoto zákona nepovažuje, jde-li o
cizince vyslaného svým zahraničním zaměstnavatelem za účelem zvyšování
dovedností a kvalifikace na základě smlouvy s českou právnickou nebo
fyzickou osobou k výkonu jeho práce u tohoto zahraničního
zaměstnavatele mimo území České republiky. Vláda rozhodne, kdy může být
cizinec vyslán do české právnické nebo fyzické osoby za účelem podle
věty první. Celková doba pobytu cizince podle věty první nesmí
přesáhnout 6 měsíců^50).
§ 178c
Právní mocí rozhodnutí o povolení k trvalému pobytu zaniká platnost
dříve vydaného pobytového oprávnění. Udělením pobytového oprávnění
podle zvláštního právního předpisu^2), ^3a) zaniká platnost oprávnění k
pobytu vydaného podle tohoto zákona.
§ 178d
(1) Policie informuje Veřejného ochránce práv s přiměřeným předstihem o
každém výkonu správního vyhoštění, předání nebo průvozu cizince a
poskytuje pověřenému zaměstnanci Kanceláře Veřejného ochránce práv
nezbytnou součinnost.
(2) Policie předává Veřejnému ochránci práv kopie rozhodnutí o správním
vyhoštění, rozhodnutí o zajištění, rozhodnutí o prodloužení doby trvání
zajištění, rozhodnutí o přerušení zajištění, rozhodnutí o nepropuštění
ze zařízení, rozhodnutí o umístění zajištěného cizince do části s
přísným režimem a rozhodnutí o prodloužení umístění zajištěného cizince
do části s přísným režimem a informuje jej o rozhodnutích soudu o
žalobách podaných proti těmto rozhodnutím.
§ 179
Důvody znemožňující vycestování
(1) Vycestování cizince není možné v případě důvodné obavy, že pokud by
byl cizinec vrácen do státu, jehož je státním občanem, nebo v případě,
že je osobou bez státního občanství, do státu svého posledního trvalého
bydliště, by mu hrozilo skutečné nebezpečí vážné újmy podle odstavce 2
a že nemůže nebo není ochoten z důvodu takového nebezpečí využít
ochrany státu, jehož je státním občanem, nebo svého posledního trvalého
bydliště.
(2) Za vážnou újmu se podle tohoto zákona považuje
a) uložení nebo vykonání trestu smrti,
b) mučení nebo nelidské či ponižující zacházení nebo trestání,
c) vážné ohrožení života nebo lidské důstojnosti z důvodu svévolného
násilí v situacích mezinárodního nebo vnitřního ozbrojeného konfliktu,
nebo
d) pokud by vycestování cizince bylo v rozporu s mezinárodními závazky
České republiky.
(3) Ustanovení odstavce 1 neplatí, je-li důvodné podezření, že cizinec
a) se dopustil trestného činu proti míru, válečného trestného činu nebo
trestného činu proti lidskosti ve smyslu mezinárodních dokumentů
obsahujících ustanovení o těchto trestných činech,
b) spáchal zvlášť závažný zločin,
c) se dopustil činů, které jsou v rozporu se zásadami a cíli Organizace
spojených národů, nebo
d) představuje nebezpečí pro bezpečnost státu.
(4) Ustanovení odstavce 1 dále neplatí, pokud cizinec
a) ke spáchání činů uvedených v odstavci 3 podněcuje nebo se na jejich
spáchání účastní, nebo
b) se mimo území dopustil jednoho či několika trestných činů odlišných
od trestných činů uvedených v odstavci 3, opustil-li stát, jehož je
cizinec občanem, nebo v případě osoby bez státního občanství stát
jejího posledního trvalého bydliště s cílem vyhnout se trestnímu
stíhání za ně, za předpokladu, že jde o skutky, za něž lze v České
republice udělit trest odnětí svobody.
(5) V případě podle odstavce 3 nebo 4 se umožní cizinci vyhledat si
nejdéle do 60 dnů přijetí v jiném státě. Pokud cizinec doloží, že
přijetí v jiném státě nezískal, umožní mu policie podat žádost o
udělení víza [§ 33 odst. 1 písm. a)].
§ 180
Ověření pozvání a odepření tohoto ověření
(1) Pozvání ověřuje policie na žádost fyzické nebo právnické osoby.
(2) Pozvání se podává na úředním tiskopise. Zvoucí fyzická osoba v
pozvání uvede své jméno, příjmení, rodné číslo, den, měsíc a rok
narození a místo pobytu na území. Zvoucí právnická osoba v pozvání dále
uvede svůj název, sídlo a identifikační číslo osoby a pozvání opatří
svým razítkem a jménem, příjmením a podpisem oprávněné osoby
(statutárního orgánu). Zvoucí osoba v pozvání dále uvede údaje o zvaném
cizinci v rozsahu jméno, příjmení a ostatní jména, den, měsíc a rok
narození, státní příslušnost, bydliště v zahraničí, číslo cestovního
dokladu, účel cesty a dobu, na kterou cizince zve na území.
(3) Policie pozvání ověří do 7 pracovních dnů ode dne podání žádosti o
ověření pozvání.
(4) Zvoucí fyzická osoba je povinna dostavit se na policii sedmý
pracovní den ode dne podání žádosti o ověření pozvání, po dohodě s
policií i dříve, k vyzvednutí ověřeného pozvání. Obdobná povinnost
platí i pro zástupce zvoucí právnické osoby.
(5) Policie odepře ověření pozvání
a) jestliže zvaný cizinec je evidován v evidenci nežádoucích osob,
b) jestliže zvoucí osoba na požádání policie neprokáže schopnost splnit
závazek podle § 15,
c) jestliže zvoucí osoba porušila závazek podle § 15 nebo povinnost
podle § 100,
d) při zjištění důvodu podle § 9 odst. 1 písm. h), nebo i),
e) jestliže zvoucí osoba úřední tiskopis vyplnila nečitelně, neúplně
nebo nepravdivě, nebo
f) jestliže zvoucí osoba neuzavřela cestovní zdravotní pojištění
ačkoliv čestně prohlásila, že tak učiní.
(6) Na požádání policie je zvoucí osoba povinna schopnost splnění
závazku obsaženého v pozvání prokázat tím, že:
a) disponuje prostředky k pobytu zvaného cizince v rozsahu stanoveném v
§ 13,
b) disponuje prostředky ve výši 0,25 násobku částky existenčního
minima^6) za každý den pobytu na území, pokud cizinec nebude ubytován u
zvoucí osoby,
c) předloží doklad o uzavření cestovního zdravotního pojištění ve
prospěch zvaného cizince nebo čestně prohlásí, že takové pojištění
uzavře před vstupem cizince na území, anebo pro případnou úhradu
nákladů v rozsahu stanoveném v nebo § 180j disponuje částkou nejméně 60
000 EUR,
d) disponuje prostředky pro úhradu nákladů spojených s vycestováním
zvaného cizince z území ve výši odpovídající ceně letenky do státu,
jehož cestovní doklad vlastní, nebo do státu jeho trvalého pobytu.
Prokázání schopnosti splnění závazku podle písmen a) až d) nezbavuje
zvoucí osobu povinnosti uhradit případné náklady v rozsahu závazku
přijatého v pozvání v jejich skutečné výši.
(7) Policie v případě odepření ověření pozvání tuto skutečnost zvoucí
osobě sdělí při jejím dostavení se na policii. Na žádost zvoucí osoby
tuto skutečnost bez uvedení důvodu pro odepření písemně potvrdí.
(8) Ověření policie vyznačí na pozvání.
§ 180a
Zastupitelský úřad ověřuje, zda osoba, která vydala doklad o cestovním
zdravotním pojištění, je oprávněna takový doklad vydávat.
§ 180b
Identifikační průkaz vydávaný Ministerstvem zahraničních věcí
(1) Identifikační průkaz je veřejná listina platná pouze na území České
republiky, kterou členům personálu zastupitelského úřadu cizího státu
nebo mezinárodní vládní organizace akreditované v České republice nebo
jejich rodinným příslušníkům vydává Ministerstvo zahraničních věcí.
(2) Identifikační průkaz je dokladem totožnosti, průkaz obsahuje rovněž
údaje o rozsahu výsad a imunit, kterých jeho držitel požívá na území
České republiky po dobu registrace Ministerstvem zahraničních věcí.
(3) Identifikační průkaz prohlašuje za neplatný Ministerstvo
zahraničních věcí.
§ 180c
Nezletilý cizinec bez doprovodu
Pro účely tohoto zákona se rozumí nezletilým cizincem bez doprovodu
cizinec ve věku 15 až 18 let, který přicestuje na území bez doprovodu
zletilé osoby odpovídající za něj podle právního řádu platného na území
státu, jehož občanství cizinec mladší 18 let má, nebo v případě, že je
osobou bez státního občanství, na území státu jeho posledního bydliště,
a to po takovou dobu, po kterou se skutečně nenachází v péči takovéto
osoby; nezletilým cizincem bez doprovodu se rozumí i cizinec mladší 18
let, který byl ponechán bez doprovodu poté, co přicestoval na
území^9c).
§ 180d
Dodatečné potvrzení údaje o vstupu do cestovního dokladu cizince
Policie cizinci, který v cestovním dokladu nemá vyznačeno datum a místo
vstupu na území, na požádání a za podmínek stanovených přímo
použitelným právním předpisem Evropských společenství^1) tyto údaje
dodatečně potvrdí.
§ 180e
Nové posouzení důvodů neudělení víza, prohlášení krátkodobého víza za
neplatné nebo zrušení jeho platnosti a nové posouzení důvodů odepření
vstupu cizince na území
(1) Cizinec je oprávněn požádat o nové posouzení důvodů
a) neudělení krátkodobého víza,
b) neudělení dlouhodobého víza,
c) odepření vstupu na území podle § 9 odst. 1 nebo 2, nebo
d) prohlášení krátkodobého víza za neplatné nebo zrušení jeho
platnosti.
(2) Žádost o nové posouzení důvodů podle odstavce 1 podává cizinec u
správního orgánu, který rozhodnutí vydal, písemně ve lhůtě do 15 dnů
ode dne doručení sdělení o neudělení víza, zrušení platnosti
krátkodobého víza nebo prohlášení krátkodobého víza za neplatné nebo
ode dne, kdy mu byl odepřen vstup na území; podání žádosti nemá
odkladný účinek. Pokud sdělení nebylo možné cizinci doručit, počíná
lhůta pro podání žádosti běžet dnem, který následuje po uplynutí 180
dní ode dne podání žádosti o vízum.
(3) Žádost o nové posouzení důvodů podle odstavce 1 musí obsahovat
údaje o tom, kdo ji podává, a v čem je spatřován rozpor s právními
předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo.
Důvodem žádosti nemohou být skutečnosti, které cizinec nedoložil nebo
neuvedl v žádosti o udělení víza nebo v souvislosti s odepřením vstupu
na území.
(4) Správní orgán, u kterého se žádost podává, ji postoupí ve lhůtě 5
dnů ode dne jejího doručení správnímu orgánu příslušnému k jejímu
posouzení, neshledá-li důvod pro udělení krátkodobého víza nebo
dlouhodobého víza, povolení vstupu nebo zachování platnosti
krátkodobého víza. Správní orgán, u kterého se žádost podává, může
dotčené rozhodnutí zrušit nebo změnit, pokud tím plně vyhoví žádosti o
nové posouzení důvodů podle odstavce 1.
(5) Žádost o nové posouzení důvodů podle odstavce 1 posuzuje v rozsahu
své působnosti Ministerstvo zahraničních věcí, ministerstvo a
Ředitelství služby cizinecké policie.
(6) Ministerstvo zahraničních věcí posuzuje soulad důvodů neudělení
krátkodobého víza, zrušení platnosti krátkodobého víza nebo prohlášení
krátkodobého víza za neplatné, o kterých rozhodl zastupitelský úřad, s
důvody stanovenými přímo použitelným právním předpisem Evropské unie.
Ministerstvo zahraničních věcí dále posuzuje soulad důvodů zrušení
platnosti krátkodobého víza uděleného cizinci, který na území požívá
příslušných výsad a imunit, s důvody stanovenými přímo použitelným
právním předpisem Evropské unie, a jde-li o rodinného příslušníka
občana Evropské unie, s důvody uvedenými v § 20 odst. 5. V rámci nového
posuzování souladu důvodů neudělení krátkodobého víza je Ministerstvo
zahraničních věcí povinno vyžádat si závazné stanovisko policie v
případech, kdy důvodem jeho nevydání bylo nesouhlasné stanovisko
policie; policie vydá stanovisko bezodkladně.
(7) Ministerstvo posuzuje soulad důvodů neudělení krátkodobého víza na
hraničním přechodu s důvody stanovenými přímo použitelným právním
předpisem Evropských společenství^6a), a jde-li o rodinného příslušníka
občana Evropské unie, s důvody uvedenými v § 20 odst. 5, soulad důvodů
odepření vstupu na území s důvody stanovenými v § 9 odst. 1 nebo 2 s
výjimkou případů, kdy takové posouzení přísluší Ředitelství služby
cizinecké policie. Komise zřízená podle § 170a posuzuje soulad důvodů
neudělení dlouhodobého víza s důvody uvedenými v § 56.
(8) Ředitelství služby cizinecké policie posuzuje soulad důvodů zrušení
platnosti krátkodobého víza, není-li stanovena působnost Ministerstva
zahraničních věcí, s důvody stanovenými přímo použitelným právním
předpisem Evropských společenství^27) a v době platnosti rozhodnutí o
zajišťování ochrany vnitřních hranic podle zvláštního právního
předpisu^3b), rovněž posuzuje soulad důvodů neudělení krátkodobého víza
na hraničním přechodu s důvody stanovenými přímo použitelným právním
předpisem Evropských společenství^6a), a jde-li o rodinného příslušníka
občana Evropské unie, s důvody uvedenými v § 20 odst. 5, soulad důvodů
odepření vstupu na území s důvody stanovenými v § 9 odst. 1 nebo 2.
(9) Příslušný orgán písemně informuje cizince o výsledku nového
posouzení důvodů neudělení krátkodobého víza, prohlášení krátkodobého
víza za neplatné anebo zrušení jeho platnosti nebo důvodů odepření
vstupu na území ve lhůtě do 30 dnů ode dne doručení žádosti a o
výsledku nového posouzení důvodů neudělení dlouhodobého víza ve lhůtě
do 60 dnů ode dne doručení žádosti.
§ 180f
Partnerství
(1) Pokud je v tomto zákoně uveden pojem "manžel", "manželství" nebo
"dítě manžela", rozumí se tím i partner, partnerství, dítě jednoho z
partnerů nebo dítě svěřené do péče partnera.
(2) Za partnera se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která
prokáže, že vstoupila do úředně potvrzeného trvalého společenství dvou
osob stejného pohlaví.
(3) Partnerstvím se pro účely tohoto zákona rozumí úředně potvrzené
trvalé společenství dvou osob stejného pohlaví podle odstavce 2.
§ 180g
Úhrada nákladů spojených s výukou českého jazyka a zkouškou znalostí
českého jazyka
Cizinec je povinen hradit náklady spojené s výukou českého jazyka a
zkouškou znalostí českého jazyka v rozsahu stanoveném zvláštním právním
předpisem^10a).
§ 180h
Ukončení pobytu v tranzitním prostoru mezinárodního letiště
(1) Pobyt cizince v tranzitním prostoru mezinárodního letiště policie
ukončí, jsou-li zjištěny důvody uvedené v § 9 odst. 1 písm. f), g), h)
nebo i).
(2) Cizinec je povinen vycestovat zpět do zahraničí ve lhůtě stanovené
výjezdním příkazem, není-li zahájeno řízení o vyhoštění cizince z území
podle tohoto zákona.
§ 180i
Doklad o cestovním zdravotním pojištění při pobytu do 90 dnů
(1) Požadavky na cestovní zdravotní pojištění stanoví přímo použitelný
právní předpis Evropských společenství^27).
(2) Doklad o cestovním zdravotním pojištění podle odstavce 1 se od
cizince nevyžaduje, pokud je zdravotně pojištěn podle zvláštního
právního předpisu^33), pokud jsou náklady spojené s poskytnutím
zdravotních služeb hrazeny na základě mezinárodní smlouvy nebo pokud
cizinec prokáže, že jsou tyto služby hrazeny jiným způsobem, a to na
základě písemného závazku právnické osoby, je-li pobyt cizince na území
přínosný pro rozvoj duchovních hodnot, ochranu lidských práv a nebo
jiných humanitárních hodnot, ochranu přírodního prostředí, kulturních
památek a tradic, rozvoj vědy, vzdělání, tělovýchovy a sportu, nebo na
základě písemného závazku státního orgánu. Předložení dokladu o
cestovním zdravotním pojištění se nevyžaduje od cizince, který si
nemohl z důvodů na jeho vůli nezávislých zajistit takové pojištění na
území státu svého pobytu nebo od cizince uvedeného v § 42b odst. 3; v
takovém případě je cizinec povinen pojištění sjednat bez zbytečného
odkladu za pobytu na území, nejpozději do 3 pracovních dnů ode dne
vstupu na území. Předložení dokladu o cestovním zdravotním pojištění se
dále nevyžaduje, pokud zastupitelský úřad od jeho vyžádání při udělení
diplomatického nebo zvláštního víza upustil, pobývá-li cizinec na území
v zájmu České republiky nebo jde-li o občana Evropské unie nebo jeho
rodinného příslušníka.
§ 180j
Doklad o cestovním zdravotním pojištění při pobytu nad 90 dnů
(1) Dokladem o cestovním zdravotním pojištění při pobytu nad 90 dnů se
pro účely tohoto zákona rozumí doklad, kterým cizinec prokazuje
pojištění kryjící náklady, které je povinen uhradit po dobu svého
pobytu na území v případě poskytnutí nutné a neodkladné zdravotní péče,
včetně nákladů spojených s převozem nebo, v případě jeho úmrtí
spojených s převozem jeho tělesných ostatků, do státu, jehož cestovní
doklad vlastní, popřípadě do jiného státu, ve kterém má povolen pobyt.
Výše sjednaného limitu pojistného plnění na jednu pojistnou událost
činí nejméně 60 000 EUR, a to bez spoluúčasti pojištěného na výše
uvedených nákladech.
(2) Cestovní zdravotní pojištění podle odstavce 1 může být sjednáno:
a) u pojišťovny oprávněné provozovat toto pojištění na území^45),
b) u pojišťovny, která je oprávněna takové pojištění provozovat v
ostatních členských státech Evropské unie anebo ve státě, který je
vázán Smlouvou o Evropském hospodářském prostoru^1d), nebo ve státě,
jehož cestovní doklad cizinec vlastní, popřípadě v jiném státě, ve
kterém má cizinec povolen pobyt.
(3) V případě pojištění uzavřeného v zahraničí cizinec současně s
dokladem o cestovním zdravotním pojištění podle odstavce 1 předloží:
a) úředně ověřené překlady pojistné smlouvy a všeobecných pojistných
podmínek do českého jazyka, prokazující uzavření cestovního zdravotního
pojištění, především pak rozsahu pojištění, limitu pojistného plnění 60
000 EUR a skutečnosti, že pojištění je uzavřeno bez spoluúčasti
pojištěného,
b) na požádání doklad o úhradě pojistného za pojištění na celou dobu
požadovaného pobytu na území.
(4) Doklad o cestovním zdravotním pojištění podle odstavce 1 se od
cizince nevyžaduje, je-li zdravotně pojištěn podle zvláštního právního
předpisu^33), jsou-li náklady spojené s poskytnutím zdravotních služeb
hrazeny na základě mezinárodní smlouvy nebo pokud cizinec prokáže, že
jsou tyto služby hrazeny jiným způsobem, a to na základě písemného
závazku právnické osoby, je-li pobyt cizince na území přínosný pro
rozvoj duchovních hodnot, ochranu lidských práv anebo jiných
humanitárních hodnot, ochranu přírodního prostředí, kulturních památek
a tradic, rozvoj vědy, vzdělání, tělovýchovy a sportu, na základě
písemného závazku státního orgánu nebo na základě závazku obsaženého v
policií ověřeném pozvání podle § 15.
(5) Cestovní zdravotní pojištění v případě žádosti o vízum k pobytu nad
90 dnů, je-li o něj žádáno na území, nebo o prodloužení doby pobytu na
území, může být sjednáno pouze u pojišťovny oprávněné provozovat toto
pojištění na území^45) a musí být sjednáno v rozsahu komplexní
zdravotní péče ve smyslu odstavce 7.
(6) Pojistná smlouva týkající se pojištění podle odstavce 1 nesmí
vylučovat poskytnutí pojistného plnění v případě úrazu, ke kterému
došlo z důvodu úmyslného jednání, zavinění nebo spoluzavinění
pojištěného ani v důsledku požití alkoholu, omamných nebo
psychotropních látek pojištěným.
(7) Komplexní zdravotní péčí se rozumí zdravotní péče poskytnutá
pojištěnému smluvními poskytovateli zdravotních služeb pojistitele bez
přímé úhrady nákladů na léčení pojištěným s cílem zachovat jeho
zdravotní stav z doby před uzavřením pojistné smlouvy. Z tohoto
pojištění nesmí být vyloučena preventivní ani dispenzární zdravotní
péče ani zdravotní péče související s těhotenstvím pojištěné matky a
porodem jejího dítěte.
(8) Ministerstvo zdravotnictví stanoví vyhláškou, doklady kterých
pojišťoven z třetích zemí nelze uznávat jako doklady o cestovním
zdravotním pojištění podle odstavce 1.
§ 180k
Působnost stanovená podle tohoto zákona obecnímu úřadu obce s
rozšířenou působností a pověřenému obecnímu úřadu je přenesenou
působností.
HLAVA XIX
ZMOCŇOVACÍ A PŘECHODNÁ USTANOVENÍ
Zmocňovací ustanovení
§ 181
Vláda České republiky může v rozsahu stanoveném přímo použitelným
právním předpisem Evropských společenství^6a) nařízením stanovit, že
a) na cizince se zrušení vízové povinnosti nevztahuje; v nařízení
stanoví okruh osob, jejichž pobyt na území je podmíněn udělením víza,
b) cizinec může na území pobývat bez víza po dobu uvedenou v tomto
nařízení; v nařízení vymezí okruh osob, jejichž pobyt na území není
podmíněn udělením víza.
§ 182
(1) Ministerstvo právním předpisem stanoví
a) náležitosti fotografie a počet fotografií vyžadovaných od cizince
podle tohoto zákona,
b) po projednání s Ministerstvem zahraničních věcí v návaznosti na
přímo použitelný právní předpis Evropských společenství^27), kteří
cizinci mohou pobývat v tranzitním prostoru mezinárodního letiště na
území pouze na základě uděleného letištního průjezdního víza,
c) výši nákladů na ubytování, stravování a přepravu po území cizince
zajištěného za účelem správního vyhoštění,
d) po projednání s Ministerstvem zahraničních věcí technické podmínky a
postup při pořizování a dalším zpracovávání biometrických údajů, včetně
postupu při pořizování biometrických údajů u cizinců s neobvyklými
anatomickými nebo fyziologickými předpoklady pro zobrazení obličeje
nebo pořízení otisků prstů na pravé a levé ruce,
e) po projednání s Ministerstvem zahraničních věcí seznam zemí, jejichž
státní příslušníci jsou oprávněni požádat o udělení víza, vydání
povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu na jiném zastupitelském
úřadu než ve státě, jehož je cizinec státním příslušníkem, popřípadě
jenž vydal cestovní doklad, jehož je cizinec držitelem, nebo ve státě,
ve kterém má cizinec povolen dlouhodobý nebo trvalý pobyt,
f) technické podmínky a postup při pořizování biometrických údajů a
podpisu cizince pro účely vydání průkazu o povolení k pobytu,
g) vzor tiskopisu protokolu podle § 117a odst. 4 a podmínky jeho
zpracování.
(2) Ministerstvo vyhlašuje sdělením ve Sbírce zákonů seznam hraničních
přechodů a rozsah provozu na těchto přechodech.
§ 182a
(1) Ministerstvo zdravotnictví stanoví vyhláškou seznam nemocí, které
by mohly ohrozit veřejné zdraví, a seznam nemocí a postižení, které by
mohly závažným způsobem ohrozit veřejný pořádek.
(2) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v dohodě s
ministerstvem stanoví pro účely získání povolení k trvalému pobytu na
území podle hlavy IV vyhláškou
a) rozsah požadované znalosti českého jazyka,
b) seznam škol oprávněných provádět pro tyto účely výuku českého jazyka
a zkoušky znalosti českého jazyka,
c) vzor dokladu prokazujícího požadovanou znalost českého jazyka.
(3) Ministerstvo práce a sociálních věcí pro účely vydávání modrých
karet vyhlašuje sdělením ve Sbírce zákonů průměrnou hrubou roční mzdu v
České republice vždy s účinností od 1. května kalendářního roku na dobu
12 kalendářních měsíců.
§ 182b
Policie je oprávněna pro informaci veřejnosti zveřejnit způsobem
umožňujícím dálkový přístup čísla ztracených, odcizených nebo
neplatných cizineckých pasů, cestovních průkazů totožnosti, průkazů o
povolení k pobytu, průkazů o pobytu rodinného příslušníka občana
Evropské unie, průkazů o povolení k trvalému pobytu a průkazů o
povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie a datum ohlášení ztráty
nebo odcizení těchto dokladů. Obdobně policie postupuje v případě
zveřejnění jednacího čísla ztracených, odcizených nebo neplatných
potvrzení o přechodném pobytu na území vydaných občanům Evropské unie.
Přechodná ustanovení
§ 183
(1) Správní řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona
se dokončí podle právních předpisů platných v době zahájení řízení.
(2) Víza udělená a rozhodnutí učiněná přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona se považují za víza a rozhodnutí podle tohoto zákona,
pokud není dále stanoveno jinak.
(3) Trvalý pobyt povolený podle dosavadního právního předpisu se
považuje za povolení k pobytu.
(4) Kde jiné předpisy hovoří o povolení k pobytu krátkodobému nebo
dlouhodobému, rozumí se jím přechodný pobyt na území podle tohoto
zákona.
(5) Cestovní průkaz totožnosti a průkaz o povolení k pobytu cizince
vydané podle dosavadních právních předpisů se považují za vydané podle
tohoto zákona po dobu platnosti v něm vyznačenou.
(6) Uchovávací doba písemných informací evidovaných před účinností
tohoto zákona se řídí předpisy platnými v době jejich zaevidování,
pokud nepřesahuje dobu podle § 160 odst. 5. Přesahuje-li vyznačená
uchovávací lhůta lhůtu podle § 160 odst. 5 nebo není-li u jednotlivých
evidovaných spisů uchovávací lhůta vyznačena, provozovatel tyto
evidenční materiály posoudí z hlediska jejich dalšího uchovávání podle
zvláštního právního předpisu^24) a materiály nemající archivní hodnotu
zničí.
(7) Vytřídění současných evidenčních fondů provede jejich provozovatel
ve lhůtě do 30 let ode dne účinnosti tohoto zákona.
(8) Platnost rozhodnutí o zákazu pobytů uložených podle dosavadních
předpisů není dotčena. Tato rozhodnutí se považují za rozhodnutí o
správním vyhoštění.
(9) Dosavadní rozhodnutí vlády o zrušení vízové povinnosti zůstávají v
platnosti po dobu 24 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona.
§ 184
zrušen
§ 184a
Česká republika na základě závazků, které převzala ratifikací Úmluvy o
právech dítěte,^27) jakožto mezinárodní smlouvy o lidských právech a
základních svobodách podle čl. 10 Ústavy České republiky, a s odkazem
zejména na ustanovení čl. 23 odst. 2 a 3, čl. 24 odst. 1 a 2 Úmluvy se
zavazuje uhradit zdravotní péči poskytnutou novorozenci narozenému v
období od 1. ledna 2000 do dne účinnosti tohoto zákona cizincům, kteří
mají právo trvalého pobytu na území na základě povolení k pobytu za
podmínky, že novorozenec v tomto období nebyl zdravotně pojištěn.
Úhrada péče se provede ze zvláštního účtu, který za tímto účelem z
prostředků státního rozpočtu zřídí Ministerstvo zdravotnictví.
ČÁST DRUHÁ
zrušena
§ 185
zrušen
ČÁST TŘETÍ
Novela zákona o správních poplatcích
§ 186
Správní poplatky
Příloha k zákonu č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění
zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 72/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb.,
zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb.,
zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 301/1995 Sb., zákona č. 151/1997 Sb.,
zákona č. 305/1997 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb.,
zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 166/1999 Sb.,
zákona č. 167/1999 Sb. a zákona č. 223/1999 Sb., se mění takto:
1. V položce 99 písm. a) se zrušují slova "nebo cestovního průkazu
totožnosti".
2. V položce 99 osvobození zní:
"Osvobození:
Od poplatku je osvobozeno vydání cestovní přílohy dětem do 15 let.".
3. V položce 99 se doplňuje poznámka, která včetně nadpisu zní:
"Poznámka:
Správní orgán nevybere poplatek za vydání cestovního dokladu z moci
úřední.".
4. Položka 100, včetně poznámky zní:
"Položka 100
a) Povolení k pobytu cizinci Kč 1 000,-
b) Povolení k pobytu cizinci mladšímu 15 let Kč 500,-
c) Prodloužení platnosti průkazu povolení k pobytu
pro cizince Kč 1 000,-
d) Provedení změny v průkazu povolení k pobytu pro
cizince (za každou změnu) Kč 300,-
e) Vydání průkazu povolení k pobytu pro cizince
náhradou za průkaz poškozený, zničený, ztracený
nebo odcizený Kč 1 000,-
Poznámka:
Správní orgán nevybere poplatek za vydání průkazu povolení k pobytu
náhradou za rozhodnutí o povolení k pobytu a za vydání tohoto průkazu
náhradou za potvrzení o oprávnění k trvalému pobytu.".
5. Položka 101, včetně osvobození, zmocnění a poznámky zní:
"Položka 101
a) Udělení českého víza k pobytu na území České
republiky na hraničním přechodu České republiky Kč 1 500,-
b) Udělení víza k pobytu nad 90 dnů na území České
republiky Kč 1 000,-
c) Udělení průjezdního víza jednosměrného, výjezdního
víza, víza za účelem strpění pobytu na území
České republiky Kč 200,-
d) Prodloužení doby pobytu na vízum k pobytu do 90 dnů
uděleného na hraničním přechodu České republiky nebo
českým zastupitelským úřadem Kč 200,-
e) Prodloužení doby pobytu na vízum k pobytu nad 90 dnů,
včetně prodloužení jeho platnosti Kč 1 000,-
f) Prodloužení platnosti víza za účelem strpění pobytu
Kč 200,-
g) Ověření pozvání cizince do České republiky Kč 200,-
Osvobození:
Od poplatků podle této položky je osvobozeno:
a) Udělení, prodloužení platnosti nebo doby pobytu na české vízum z
důvodů zdravotnické pomoci.
b) Udělení nebo prodloužení platnosti českého víza cizinci mladšímu 15
let. Za udělení českého víza se považuje i zapsání dítěte mladšího 15
let narozeného na území České republiky do víza zákonného zástupce. Od
poplatku podle této položky je osvobozeno i prodloužení doby pobytu na
české vízum pro cizince mladšího 15 let.
c) Udělení českého víza na hraničním přechodu České republiky cizinci,
který požádal o dočasnou ochranu, a udělení českého víza opravňujícího
cizince k pobytu za účelem dočasné ochrany, o které požádal na území
České republiky, včetně prodloužení jeho platnosti.
Zmocnění:
1. Správní orgán může od poplatku podle této položky upustit nebo
poplatek snížit, je-li zachována vzájemnost.
2. Správní orgán může od poplatku podle této položky upustit, jde-li o
udělení českého víza na hraničním přechodu za účelem nezbytného pobytu
na území České republiky při letecké tranzitní přepravě, při nouzovém
přistání letadla nebo v jiných případech nouze nezaviněných cizincem
anebo je-li cizinec vrácen zpět na území České republiky orgány cizího
státu.
Poznámka:
Správní orgán vybere poplatek podle písmene e) této položky i v
případě, je-li prodlužována pouze doba pobytu.
Správní orgán nevybere poplatek, pokud provádí zpoplatňovaný úkon podle
této položky z moci úřední.".
6. Položka 132 bod 1 zní:
"1. Udělení
a) Víza k pobytu do 90 dnů jednorázového, průjezdního
víza jednosměrného, letištního víza jednosměrného Kč 800,-
b) Víza k pobytu do 90 dnů vícenásobného Kč 3 000,-
c) Víza k pobytu nad 90 dnů Kč 1 500,-
d) Průjezdního víza obousměrného, letištního víza
obousměrného Kč 1 200,-
e) Průjezdního víza bez omezení počtu cest Kč 3 000,-".
7. V položce 132 osvobození zní:
"Osvobození:
Od poplatků podle této položky je osvobozeno
- udělení diplomatického víza nebo zvláštního víza, je-li zachována
vzájemnost,
- udělení českého víza významným osobám, osobám mladším 15 let nebo z
důvodů zdravotnické a humanitární pomoci,
- udělení víza za účelem převzetí povolení k pobytu,
- udělení víza za účelem studia, je-li zachována vzájemnost.".
8. Položka 153 písmeno a) zní:
"a) o vydání Povolení k pobytu Kč 200,-".
ČÁST ČTVRTÁ
Novela zákona o cestovních dokladech
§ 187
Zákon č. 216/1991 Sb., o cestovních dokladech a cestování do zahraničí,
ve znění zákona č. 150/1996 Sb., se mění takto:
Ustanovení § 5 odst. 3, § 11 a 26 se zrušují.
ČÁST PÁTÁ
Novela občanského soudního řádu
§ 188
Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967
Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982
Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991
Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993
Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994
Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995
Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995 Sb., nálezu Ústavního
soudu č. 31/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu č.
269/1996 Sb., zákona č. 202/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č.
15/1998 Sb., zákona č. 91/1998 Sb. a zákona č. 165/1998 Sb., se mění
takto:
1. V § 120 odst. 2 se za slova "znovuobnovení jejich činnosti" doplňuje
čárka a vkládají se slova "v řízení o zákonnosti zajištění cizince a o
jeho propuštění".
2. Za § 200n se vkládají nové § 200o až 200u, které včetně nadpisu a
poznámky pod čarou č. 34e) zní:
"Řízení o zákonnosti zajištění cizince a o jeho propuštění
§ 200o
(1) Jestliže orgán Policie České republiky (dále jen "policie")
pravomocně rozhodl podle zvláštního právního předpisu^34e) o zajištění
cizince, může se cizinec obrátit na soud s návrhem, aby přezkoumal
zákonnost pravomocného rozhodnutí o zajištění a nařídil propuštění.
Podání návrhu nemá odkladný účinek na vykonatelnost rozhodnutí.
(2) Jestliže nebylo ukončeno zajištění cizince podle zvláštního
právního předpisu,^34e) může se cizinec obrátit na soud s návrhem, aby
nařídil jeho propuštění na svobodu z důvodu, že nejsou splněny podmínky
pro trvání jeho zajištění stanovené zvláštním právním předpisem.
(3) Návrh podle odstavce 1 musí kromě obecných náležitostí (§ 42 odst.
4) obsahovat označení účastníků řízení, označení rozhodnutí, které
napadá, uvedení důvodů, v čem navrhovatel spatřuje nezákonnost
rozhodnutí, označení důkazů, jichž se navrhovatel dovolává, a musí být
z něj patrno, čeho se navrhovatel domáhá.
(4) Návrh podle odstavce 2 musí kromě obecných náležitostí (§ 42 odst.
4, § 79 odst. 1) obsahovat označení rozhodnutí, jímž bylo pravomocně
rozhodnuto o zajištění navrhovatele, musí být uvedeno, v jakých
skutečnostech navrhovatel spatřuje nezákonnost trvání zajištění,
označení důkazů, jichž se navrhovatel dovolává, a musí z něj být
patrno, čeho se navrhovatel domáhá.
(5) Navrhovatel je povinen k návrhu připojit listinné důkazy, jichž se
dovolává, pokud nejde o listinné důkazy, které jsou obsaženy ve spisech
odpůrce, které se vydaného rozhodnutí týkají.
§ 200p
(1) K řízení je příslušný soud, v jehož obvodu je zařízení pro
zajištění cizinců (dále jen "zařízení"), v němž je navrhovatel povinen
se zdržovat; pokud navrhovatel v době podání návrhu není do zařízení
umístěn, je k řízení příslušný soud, v jehož obvodu je sídlo orgánu
policie, který rozhodl o zajištění navrhovatele.
(2) Účastníky řízení jsou navrhovatel a příslušný orgán policie, který
vydal rozhodnutí o zajištění.
§ 200q
(1) Návrh se podává u příslušného soudu nebo prostřednictvím orgánu
policie, který vydal rozhodnutí o zajištění.
(2) Soud si vyžádá spisy, které se zajištění navrhovatele týkají. Orgán
policie je povinen je neprodleně soudu předložit. Je-li návrh podán
prostřednictvím orgánu policie, je tento orgán povinen k návrhu
připojit spisy, které se navrhovatele týkají, a doručit je spolu s
návrhem do 24 hodin příslušnému soudu.
§ 200r
(1) Příslušný orgán policie, který vydal napadené rozhodnutí, je
povinen umožnit navrhovateli účast při jednání.
(2) Jednání není třeba nařizovat, jestliže z obsahu spisu je
nepochybné, že rozhodnutí o zajištění je nezákonné nebo že nejsou
splněny zákonné podmínky pro trvání zajištění.
§ 200s
(1) Je-li podán návrh podle § 200o odst. 1, soud provede důkazy
potřebné pro posouzení správnosti napadeného rozhodnutí a pro
posouzení, zda důvody zajištění trvají; důvod zajištění nemůže být
měněn. Důkazy provedené v řízení, jež předcházelo napadenému
rozhodnutí, může soud vzít za svá skutková zjištění, pokud je
navrhovatel ve svém návrhu nezpochybnil.
(2) Pro přezkoumávání zákonnosti rozhodnutí je pro soud rozhodující
skutkový stav, který tu byl v době vydání napadeného rozhodnutí. K
vadám řízení před orgánem policie soud přihlédne, jen jestliže vzniklé
vady mohly mít vliv na zákonnost napadeného rozhodnutí.
(3) Dojde-li soud k závěru, že napadené rozhodnutí je zákonné,
rozhodne, že se návrh zamítá; jinak napadené rozhodnutí zruší a nařídí
propuštění navrhovatele na svobodu. Byl-li návrh zamítnut, avšak
důvody, pro než bylo napadené rozhodnutí vydáno, již pominuly, rozhodne
o propuštění navrhovatele na svobodu.
§ 200t
Dojde-li soud po projednání návrhu podle § 200o odst. 2 k závěru, že
nejsou splněny podmínky pro trvání zajištění stanovené zvláštním
právním předpisem, rozhodne o propuštění navrhovatele na svobodu.
Byl-li návrh zamítnut, přísluší navrhovateli právo domáhat se ze
stejných důvodů dalšího přezkoumání zákonnosti trvání zajištění
nejdříve po uplynutí 3 týdnů od právní moci rozhodnutí.
§ 200u
(1) Soud je povinen návrh projednat přednostně a s největším
urychlením.
(2) Soud rozhoduje usnesením.
(3) Proti usnesení soudu nejsou opravné prostředky přípustné.
(4) Doručením navrhovateli je usnesení vykonatelné.
(5) Nařídil-li soud usnesením propuštění navrhovatele na svobodu při
jednání, doručí toto usnesení účastníkům řízení bezprostředně po jeho
vyhlášení. Bylo-li rozhodováno bez jednání, doručí soud usnesení
účastníkům řízení do 24 hodin od jeho vydání. Orgán policie, který
vydal rozhodnutí o zajištění, je v obou případech po doručení usnesení
povinen neprodleně učinit opatření, aby orgán policie, který provozuje
zařízení, v němž je navrhovatel zajištěn, navrhovatele bez průtahů
propustil.
34e) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a
o změně některých zákonů
ČÁST ŠESTÁ
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 189
Zrušovací ustanovení
Zrušují se:
1. Zákon č. 123/1992 Sb., o pobytu cizinců na území České a Slovenské
Federativní Republiky.
2. Zákon č. 190/1994 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 123/1992
Sb., o pobytu cizinců na území České a Slovenské Federativní Republiky.
3. Článek I zákona č. 150/1996 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č.
123/1992 Sb., o pobytu cizinců na území České a Slovenské Federativní
Republiky.
§ 190
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2000.
Klaus v. r.
Havel v. r.
v z. Špidla v. r.
Vybraná ustanovení novel
Čl.II zákona č. 140/2001 Sb.
Přechodné ustanovení
Ustanovení § 175 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území
České republiky a o změně některých zákonů, ve znění čl. I bodu 125
tohoto zákona platí i pro jinou mezinárodní smlouvu, která upravuje
podmínky pro vstup cizince na území, jeho pobyt na něm a vycestování
cizince z území, pokud vstoupila v platnost před dnem 1. července 2001.
Čl.IV zákona č. 217/2002 Sb.
PŘECHODNÁ USTANOVENÍ
1. Držitel průkazu o povolení k pobytu vydaného přede dnem účinnosti
tohoto zákona se považuje za cizince, kterému byl povolen trvalý pobyt
na území podle tohoto zákona. Držiteli průkazu podle věty první vydá
policie potvrzení o povolení trvalého pobytu, učiní tak nejpozději při
prvém prodloužení platnosti tohoto průkazu; potvrzení o povolení
trvalého pobytu se považuje za správní rozhodnutí o povolení trvalého
pobytu.
2. Občan Evropské unie,^1b) který je držitelem průkazu o povolení k
pobytu vydaného přede dnem účinnosti tohoto zákona, je povinen ve lhůtě
do 180 dnů po nabytí účinnosti tohoto ustanovení dostavit se na policii
k výměně tohoto průkazu za průkaz o povolení k pobytu pro státního
příslušníka členského státu Evropských společenství; policie cizinci
současně vydá potvrzení podle bodu 1.
3. Občan Evropské unie,^1b) který je držitelem průkazu o povolení k
pobytu vydaného po dni účinnosti tohoto zákona, je povinen ve lhůtě do
180 dnů po nabytí účinnosti tohoto ustanovení dostavit se na policii k
výměně průkazu za průkaz o povolení k pobytu pro státního příslušníka
členského státu Evropských společenství.
4. Občan Evropské unie,^1b) který na území pobývá na základě víza k
pobytu nad 90 dnů, je povinen ve lhůtě do 180 dnů po nabytí účinnosti
tohoto ustanovení dostavit se na policii za účelem vydání průkazu o
povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských
společenství a zneplatnění víza.
5. Rodinný příslušník, který není občanem Evropské unie^1b) a na území
pobývá na základě víza k pobytu nad 90 dnů, je povinen ve lhůtě do 180
dnů po nabytí účinnosti tohoto ustanovení dostavit se na policii za
účelem vydání průkazu o povolení k pobytu a zneplatnění víza.
6. Řízení zahájená přede dnem účinnosti tohoto zákona se dokončí podle
tohoto zákona; to neplatí o řízení o správním deliktu, které se dokončí
podle dosavadní právní úpravy.
7. Žádost o povolení k pobytu podaná občanem Evropské unie^1b) před
účinností tohoto ustanovení se považuje za žádost o povolení k trvalému
pobytu.
8. Žádost o povolení k pobytu podaná rodinným příslušníkem občana
Evropské unie^1b) před účinností tohoto ustanovení se považuje za
žádost o povolení k trvalému pobytu, pokud jsou splněny podmínky podle
tohoto zákona.
9. Žádost o vízum k pobytu nad 90 dnů podaná občanem Evropské unie^1b)
před účinností tohoto ustanovení se považuje za žádost o povolení k
přechodnému pobytu.
10. Žádost o vízum k pobytu nad 90 dnů podaná rodinným příslušníkem
občana Evropské unie^1b) před účinností tohoto ustanovení se považuje
za žádost o povolení k přechodnému pobytu, pokud jsou splněny podmínky
podle tohoto zákona.
11. Cizinec, který je oprávněn k přechodnému pobytu na území bez víza a
na území vstoupil přede dnem účinnosti tohoto ustanovení, je povinen
splnit ohlašovací povinnost podle dosavadní právní úpravy.
Čl.II zákona č. 222/2003 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí
podle právních předpisů platných v době zahájení řízení.
2. Žádost o prodloužení doby platnosti víza za účelem strpění pobytu na
území podaná přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se považuje za
žádost o udělení povolení k dlouhodobého pobytu za účelem strpění
pobytu na území, jsou-li splněny podmínky podle § 43; policie vydá
cizinci průkaz o povolení k pobytu.
3. Kde se v jiných právních předpisech hovoří o pobytu cizince na
dlouhodobé vízum, rozumí se tím pobyt na vízum k pobytu nad 90 dnů a
pobyt na povolení k dlouhodobému pobytu.
4. Kde se v jiných právních předpisech hovoří o vízu za účelem strpění
pobytu, rozumí se tím vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění
pobytu na území a povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění
pobytu na území.
5. Do doby nabytí účinnosti bodu 39 uvedeného v čl. I se cizinec,
kterému bylo uděleno vízum podle § 7 odst. 1 písm. a) zákona č.
326/1999 Sb., ve znění tohoto zákona, pro účely úhrady poskytování
zdravotní péče považuje za cizince, kterému bylo uděleno oprávnění k
pobytu za účelem dočasné ochrany,^3a) nelze-li úhradu zajistit jiným
způsobem.
6. Dočasná ochrana poskytnutá podle dosavadní právní úpravy se považuje
za dočasnou ochranu podle zákona o dočasné ochraně cizinců ode dne
nabytí jeho účinnosti.
7. Tiskopisy žádostí o udělení víza podle dosavadní právní úpravy lze
používat i nadále, nejdéle však ke dni vstupu smlouvy o přistoupení
České republiky k Evropské unii v platnost.
Čl.II zákona č. 428/2005 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Žádost o vízum k pobytu nad 90 dnů podaná přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona za účelem společného soužití rodiny se považuje
za žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného
soužití rodiny.
2. Řízení o žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem
společného soužití rodiny podané přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona se dokončí podle zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném ode
dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
3. Žádost o prodloužení doby pobytu na vízum k pobytu nad 90 dnů za
účelem společného soužití rodiny se považuje za žádost o vydání
povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny.
4. Žádost o prodloužení platnosti průkazu o povolení k dlouhodobému
pobytu podaná přede dnem nabytí účinnosti zákona se vyřídí podle zákona
č. 326/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona.
5. Držitel víza k pobytu nad 90 dnů, které přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona bylo uděleno za účelem společného soužití rodiny v
rozsahu stanoveném v § 42a odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění
účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, je povinen ve lhůtě do
31. prosince 2005 dostavit se na policii k výměně tohoto víza za průkaz
o povolení k pobytu.
6. Vyznačení víza se provede po předložení dokladu o cestovním
zdravotním pojištění.
7. Změny režimu zajištění budou prováděny v jednotlivých zařízeních
postupně ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do 31. prosince 2005;
do doby změny tohoto režimu policie plní úkoly podle dosavadní právní
úpravy.
8. Pravomoci ke zřizování a provozování zařízení podle hlavy XII zákona
č. 326/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona, přecházejí na ministerstvo dnem 1. ledna 2006.
Čl.XXIV zákona č. 112/2006 Sb.
Přechodné ustanovení
Řízení o žádostech o udělení víza, vydání povolení k dlouhodobému
pobytu nebo povolení k trvalému pobytu podané přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadní právní úpravy.
Čl.VII zákona č. 136/2006 Sb.
1. Řízení zahájené do dne nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí
podle zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti
tohoto zákona.
2. Cestovní doklady s nosičem dat obsahujícím biometrické údaje o
otiscích prstů se vydávají ode dne 1. dubna 2009.
Čl.II zákona č. 161/2006 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Žádost o vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem studia podaná podle
zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto
zákona, se považuje za žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu
za účelem studia na území podle zákona č. 326/1999 Sb., ve znění
účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jsou-li splněny
podmínky podle § 42d zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném ode dne
nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Řízení o žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem
studia podaná podle zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném do dne
nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 326/1999
Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jsou-li
splněny podmínky podle § 42d zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
3. Řízení o žádosti o vydání povolení k pobytu podané podle zákona č.
326/1999 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
se dokončí podle zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném do dne nabytí
účinnosti tohoto zákona.
4. Žádost o prodloužení doby pobytu na vízum k pobytu nad 90 dnů za
účelem studia podaná podle zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném do
dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za žádost o vydání
povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia na území podle zákona
č. 326/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona, jsou-li splněny podmínky podle § 42d zákona č. 326/1999 Sb., ve
znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
5. Policie žádost cizince o přiznání právního postavení rezidenta na
území podle § 83 odst. 2 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném ode
dne nabytí účinnosti tohoto zákona, podanou do 1 roku po nabytí
účinnosti tohoto zákona vyřídí ve lhůtě do 180 dnů ode dne podání
žádosti.
6. Oprávnění k trvalému pobytu, které vzniklo cizinci svěřenému do
náhradní výchovy rozhodnutím příslušného orgánu^10c) do dne nabytí
účinnosti tohoto zákona, se považuje za pobyt podle § 65 odst. 1 zákona
č. 326/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona, pokud ke dni účinnosti tohoto zákona od dosažení jeho
zletilosti neuplynulo více než 30 dnů.
7. Řízení o žádosti o vydání povolení k přechodnému nebo trvalému
pobytu podané občanem Evropské unie nebo jeho rodinným příslušníkem
podle zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti
tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 326/1999 Sb., ve znění
účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
8. Občan Evropské unie, který je držitelem průkazu o povolení k pobytu
pro státního příslušníka Evropských společenství vydaného za účelem
přechodného pobytu na území podle zákona č. 326/1999 Sb., ve znění
účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, je oprávněn v době
platnosti průkazu požádat policii o jeho výměnu za potvrzení o
přechodném pobytu na území podle zákona č. 326/1999 Sb., ve znění
účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
9. Rodinný příslušník občana Evropské unie, který sám není občanem
Evropské unie, je oprávněn v době platnosti průkazu o povolení k pobytu
vydaného za účelem přechodného pobytu na území podle zákona č. 326/1999
Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, požádat o
jeho výměnu za průkaz o pobytu rodinného příslušníka občana Evropské
unie podle zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona, a byl-li průkaz vydán za účelem trvalého
pobytu podle zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném do dne nabytí
účinnosti tohoto zákona, je oprávněn požádat o jeho výměnu za průkaz o
povolení k trvalému pobytu podle zákona č. 326/1999 Sb., ve znění
účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
10. Povolení k pobytu vydaná podle zákona č. 326/1999 Sb., ve znění
účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za povolení
k trvalému pobytu podle zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném ode
dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
11. Průkaz o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu
Evropských společenství podle zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném
do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za průkaz o povolení
k trvalému pobytu občana Evropské unie podle zákona č. 326/1999 Sb., ve
znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a lze jej vydávat
do 31. prosince 2007.
12. Řízení o správním vyhoštění zahájená podle zákona č. 326/1999 Sb.,
ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí
podle zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona.
13. Žádost o vrácení jistoty, která nebyla použita k úhradě nákladů
spojených se správním vyhoštěním cizince z území, je cizinec oprávněn
podat podle zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném do dne nabytí
účinnosti tohoto zákona, nejpozději do 1 roku ode dne, kdy mu skončila
platnost víza. Zastupitelský úřad je povinen jistotu, která nebyla
použita k úhradě nákladů podle věty první, cizinci vrátit.
Čl.II zákona č. 379/2007 Sb.
Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí
podle zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti
tohoto zákona.
Čl. II zákona č. 427/2010 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Řízení podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky,
zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne
neskončené, se dokončí a práva a povinnosti s ním související se
posuzují podle zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném do dne nabytí
účinnosti tohoto zákona.
2. Průkazy o povolení k pobytu vydané podle zákona č. 326/1999 Sb., ve
znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za
průkazy o povolení k pobytu podle zákona č. 326/1999 Sb., ve znění
účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
3. Průkaz o povolení k pobytu rodinného příslušníka občana Evropské
unie podle zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném do dne nabytí
účinnosti tohoto zákona, se považuje za pobytovou kartu rodinného
příslušníka občana Evropské unie podle zákona č. 326/1999 Sb., ve znění
účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a lze jej vydávat
nejdéle do 31. prosince 2012.
4. Řízení o udělení, prodloužení platnosti a doby pobytu na dlouhodobé
vízum, povolení k dlouhodobému pobytu, povolení k přechodnému pobytu,
prodloužení doby platnosti těchto oprávnění a řízení o zrušení
platnosti povolení k dlouhodobému pobytu nebo povolení k přechodnému
pobytu zahájená do 31. prosince 2010 dokončí ministerstvo podle
dosavadní právní úpravy.
5. Podmínky trvání zajištění cizince, o kterém bylo rozhodnuto podle
zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto
zákona, se posuzují podle zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném ode
dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl. II zákona č. 101/2014 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Řízení podle zákona č. 326/1999 Sb., zahájené přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne neskončené, se dokončí a práva
a povinnosti s ním související se posuzují podle zákona č. 326/1999
Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Cizinec pobývající na území České republiky na základě víza k pobytu
nad 90 dnů za účelem zaměstnání uděleného podle zákona č. 326/1999 Sb.,
ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, není po
nabytí účinnosti tohoto zákona oprávněn požádat o vydání povolení k
dlouhodobému pobytu podle § 42 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, je však oprávněn požádat o
vydání zaměstnanecké karty podle zákona č. 326/1999 Sb., ve znění
účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
3. Zelená karta vydaná podle zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném
přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstává v platnosti po dobu
v ní uvedenou a ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se považuje za
zaměstnaneckou kartu.
Čl. IV zákona č. 314/2015 Sb.
neplatil
Čl. XII zákona č. 318/2015 Sb.
Přechodná ustanovení
1.
neplatil
2. V době od 15. prosince 2015 do 31. prosince 2015 nelze podat žádost
o vydání cizineckého pasu se strojově čitelnými údaji a s nosičem dat s
biometrickými údaji ani jej převzít.
1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 562/2006 ze dne 15.
března 2006, kterým se stanoví kodex Společenství o pravidlech
upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex).
1a) Smlouva o založení Evropského společenství.
1b) Smlouva o založení Evropského společenství.
1c) Například Smlouva Evropských společenství a členských států na
straně jedné a Švýcarskou konfederací.
1d) Přílohy V a VIII Smlouvy o Evropském hospodářském prostoru.
2) Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o
Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu),
ve znění pozdějších předpisů.
3) Zákon č. 310/1999 Sb., o pobytu ozbrojených sil jiných států na
území České republiky.
3a) Zákon č. 216/2002 Sb., o ochraně státních hranic České republiky a
o změně některých zákonů (zákon o ochraně státních hranic).
3a) Zákon č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců.
4) Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění
zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon),
ve znění zákona č. 189/1999 Sb.
4a) Nařízení Rady ES č. 2133/2004 ze dne 13. prosince 2004, kterým se
příslušným orgánům členských států ukládá povinnost systematicky
opatřovat otiskem razítka cestovní doklady státním příslušníkům třetích
zemí při překročení vnějších hranic členských států a kterým se k
tomuto účelu mění prováděcí úmluva k Schengenské dohodě a Společná
příručka.
5) Hlava dvacátá pátá trestního řádu.
5a) Dohoda mezi vládami států Hospodářské unie Beneluxu, Spolkové
republiky Německo a Francouzské republiky o postupném odstraňování
kontrol na společných hranicích, podepsaná v Schengenu v Lucemburském
velkovévodství dne 14. června 1985.
Úmluva podepsaná dne 19. června 1990 v Schengenu mezi Belgickým
královstvím, Spolkovou republikou Německo, Francouzskou republikou,
Lucemburským velkovévodstvím a Nizozemským královstvím k provedení
dohody podepsané dne 14. června 1985 o postupném odstraňování kontrol
na společných hranicích.
5b) Hlava dvacátá pátá trestního řádu.
5c) Rozhodnutí Rady 2004/574/ES ze dne 29. dubna 2004, kterým se mění
část II Společné příručky.
5d) § 101 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.
6) § 5 odst. 1 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu.
6a) Nařízení Rady (ES) č. 539/2001 ze dne 15. března 2001, kterým se
stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při
překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí,
jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni, v
platném znění.
7) § 26 až 32 zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve
znění zákona č. 163/1993 Sb.
7a) § 18 odst. 1 zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví.
7b) Rozhodnutí Rady o společné akci přijaté Radou na základě čl. K.3
odst. 2 písm. b) Smlouvy o Evropské unii týkající se možnosti cestování
žáků ze třetích zemí s bydlištěm v některém členském státě
(94/795/JVV).
7c) Směrnice Rady 2003/109/ES ze dne 25. listopadu 2003 o právním
postavení státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou dlouhodobě
pobývajícími rezidenty.
8b) Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a
doplnění souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
8c) Rozhodnutí Rady 2004/17/ES ze dne 22. prosince 2003, kterým se mění
část V bod 1.4 Společné konzulární instrukce a část I bod 4.1.2
Společné příručky, s ohledem na zařazení požadavku na doklad o uzavření
cestovního zdravotního pojištění mezi doklady pro udělení jednotného
vstupního víza.
8d) Úmluva k provedení Schengenské dohody podepsané dne 14. června 1985
mezi vládami států Hospodářské unie Beneluxu, Spolkové republiky
Německo a Francouzské republiky o postupném odstraňování kontrol na
společných hranicích.
Rozhodnutí výkonného výboru SCH/Com (99)13 ze dne 28. dubna 1999 o
konečném znění Společné příručky a Společné konzulární instrukce.
Rozhodnutí Rady 2004/17/ES ze dne 22. prosince 2003, kterým se mění
část V bod 1.4 Společné konzulární instrukce a část I bod 4.1.2
Společné příručky, s ohledem na zařazení požadavku na doklad o uzavření
cestovního zdravotního pojištění mezi doklady pro udělení jednotného
vstupního víza.
8e) Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.
8f) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský
zákon), ve znění pozdějších předpisů.
8g) Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví.
9) Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších
předpisů.
9a) Směrnice Rady 2001/40/ES ze dne 28. května 2001 o vzájemném
uznávání rozhodnutí o vyhoštění státních příslušníků třetích zemí.
9b) § 149 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.
9c) Směrnice Rady 2003/86/ES ze dne 22. září 2003 o právu na sloučení
rodiny.
9d) § 2 a 3 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu.
9e) § 26 odst. 1 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve
znění pozdějších předpisů.
9f) Směrnice Rady 2004/114/ES ze dne 13. prosince 2004 o podmínkách
přijímání státních příslušníků třetích zemí za účelem studia, výměnných
pobytů žáků, neplacené odborné přípravy nebo dobrovolné služby.
9g) Směrnice Rady 2004/81/ES ze dne 29. dubna 2004, týkající se
vydávání povolení k pobytu občanům třetích zemí, kteří se stali oběťmi
obchodování s lidmi nebo kteří se stali objekty převaděčství a
spolupracují s příslušnými orgány.
9h) § 232a trestního zákona.
9i) § 171a a 171d trestního zákona.
9j) Zákon č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích, ve znění
zákona č. 379/2007 Sb.
9k) Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění
dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších
předpisů.
9n) § 26 odst. 1 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve
znění pozdějších předpisů.
9o) § 24 odst. 2 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi.
10) § 57 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších
předpisů.
10a) Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším
odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších
předpisů.
10b) Například § 114 zákona č. 561/2004 Sb.
10c) Zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů.
11) § 12 zákona č. 325/1999 Sb., ve znění zákona č. 2/2002 Sb. a zákona
č. 165/2006 Sb.
11a) Vyhláška č. 326/2000 Sb., o způsobu označování ulic a ostatních
veřejných prostranství názvy, o způsobu použití a umístění čísel k
označení budov, o náležitostech a přečíslování budov a o postupu a
oznamování čísel a dokladech potřebných k přidělení čísel, ve znění
vyhlášky č. 193/2001 Sb.
11b) § 17a zákona č. 94/1963 Sb.
11c) § 27 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní
pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
12) § 27 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní
pojištění, ve znění zákona č. 15/1993 Sb., zákona č. 59/1995 Sb.,
zákona č. 176/2002 Sb. a zákona č. 438/2004 Sb.
12a) § 151 zákona č. 500/2004 Sb.
13) Směrnice Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie
a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území
členských států.
13a) Například obchodní zákoník, živnostenský zákon, zákon č. 220/1991
Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České
lékárnické komoře, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 85/1996
Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů.
13b) Nařízení Rady (EHS) č. 1612/68 ze dne 15. října 1968 o volném
pohybu pracovníků uvnitř Společenství.
13c) § 32 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.
13d) § 30 a 31 zákona č. 155/1995 Sb.
13e) § 25 a § 38 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb.
13f) Například Směrnice Rady 68/360/EHS, o odstranění omezení pohybu a
pobytu pracovníků členských států a jejich rodinných příslušníků uvnitř
Společenství.
14) § 116 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších
předpisů.
15) Zákon č. 256/1992 Sb., o ochraně osobních údajů v informačních
systémech.
15a) Článek 2 bod 14 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č.
562/2006.
15b) Příloha V, část A odstavec 3 písm. a) Nařízení Evropského
parlamentu a Rady (ES) č. 562/2006.
15c) Článek 3 Směrnice Rady 2001/51/ES ze dne 28. června 2001, kterou
se doplňuje článek 26 úmluvy k provedení Schengenské dohody ze dne 14.
června 1985.
15e) Rozhodnutí zástupců vlád členských států zasedajících v Radě ze
dne 25. června 1996 o zavedení náhradního cestovního dokladu
(96/409/SZBP).
15f) Nařízení Rady (ES) č. 2252/2004 ze dne 13. prosince 2004 o normách
pro bezpečnost a biometrické prvky v cestovních pasech a cestovních
dokladech vydávaných členskými státy, v platném znění.
16) Například zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání
(živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
16a) § 2 odst. 7 a § 14a odst. 2 zákona č. 325/1999 Sb., ve znění
zákona č. 165/2006 Sb.
16b) § 15 zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění
zákona č. 326/1999 Sb.
17a) Nařízení Rady (ES) č. 343/2003 ze dne 18. února 2003, kterým se
stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k
posuzování žádosti o azyl podané státním příslušníkem třetí země v
některém z členských států.
18) Zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu a o změně
zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a
pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných
zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č.
13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění
pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském
podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o
zbraních), ve znění pozdějších předpisů.
19) § 1 odst. 2 a 3 zákona č. 37/1989 Sb., o ochraně před alkoholismem
a jinými toxikomaniemi.
Zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších
zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
19a) § 36 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním,
středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon).
20) Směrnice Rady 2003/110/ES ze dne 25. listopadu 2003 o pomoci při
tranzitu za účelem vyhoštění leteckou cestou.
20a) Nařízení Rady (ES) č. 871/2004 ze dne 29. dubna 2004 o zavedení
některých nových funkcí v Schengenském informačním systému, včetně boje
proti terorismu.
21) Zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č.
283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů,
(zákon o cestovních dokladech), ve znění pozdějších předpisů.
21a) § 2 odst. 2 obchodního zákoníku.
21b) Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších
předpisů.
23) § 17 písm. l) zákona č. 256/1992 Sb.
24) Zákon č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění zákona č. 343/1992
Sb.
24a) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších
předpisů.
24b) Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech.
24c) Část druhá a třetí správního řádu.
26) § 244 až 250k zákona č. 99/1963 Sb.
27) Sdělení č. 104/1991 Sb., o sjednání Úmluvy o právech dítěte.
26b) Rozhodnutí výkonného výboru SCH/Com (99)13 ze dne 28. dubna 1999 o
konečném znění Společné příručky a Společné konzulární instrukce.
27) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 810/2009 ze dne 13.
července 2009 o kodexu Společenství o vízech (vízový kodex).
28) § 42 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve
znění zákona č. 518/2002 Sb., zákona č. 315/2004 Sb., zákona č.
134/2006 Sb. a zákona č. 176/2007 Sb.
29) Směrnice Rady 2005/71/ES ze dne 12. října 2005 o zvláštním postupu
pro přijímání státních příslušníků třetích zemí pro účely vědeckého
výzkumu.
30) Například zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání
(živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 513/1991
Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 160/1992
Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních, ve znění
pozdějších předpisů, zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve
znění pozdějších předpisů.
31) Vyhláška č. 326/2000 Sb., o způsobu označování ulic a ostatních
veřejných prostranství názvy, o způsobu použití a umístění čísel k
označení budov, o náležitostech ohlášení o přečíslování budov a o
postupu a oznamování přidělení čísel a dokladech potřebných k přidělení
čísel, ve znění vyhlášky č. 193/2001 Sb.
32) Směrnice Rady 2009/50/ES o podmínkách pro vstup a pobyt státních
příslušníků třetích zemí za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího
vysokou kvalifikaci.
33) Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a
doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Nařízení Rady (EHS) č. 1408/71 ze dne 14. června 1971 o uplatňování
systémů sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby, osoby samostatně
výdělečně činné a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci
Společenství.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 o koordinaci
systémů sociálního zabezpečení.
34) § 319 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění
zákona č. 362/2007 Sb.
35) Například zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a
jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a
některých příslušníků jiných států a o změně některých zákonů (zákon o
uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů, zákon č.
95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a
specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře,
zubního lékaře a farmaceuta, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č.
96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu
nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících
s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů
(zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších
předpisů.
36) Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a
příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších
předpisů.
37) Nařízení Rady (ES) č. 343/2003 ze dne 18. února 2003, kterým se
stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k
posuzování žádosti o azyl podané státním příslušníkem třetí země v
některém z členských států.
38) § 143 správního řádu.
39) § 14a odst. 2 zákona č. 325/1999 Sb., ve znění zákona č. 165/2006
Sb.
40) Nařízení Rady (ES) č. 1030/2002 ze dne 13. června 2002, kterým se
stanoví jednotný vzor povolení k pobytu pro státní příslušníky třetích
zemí, ve znění nařízení Rady (ES) č. 380/2008.
41) Zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších
předpisů.
42) § 27 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky.
43) § 2 písm. u) zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech
veřejné správy a o změně některých dalších zákonů.
44) Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších
předpisů.
45) Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví.
46) § 75 trestního zákoníku.
§ 15a zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění zákona č.
494/2012 Sb.
47) Směrnice Rady 2003/109/ES ze dne 25. listopadu 2003 o právním
postavení státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou dlouhodobě
pobývajícími rezidenty.
48) § 46a zákona č. 325/1999 Sb., ve znění zákona č. 379/2007 Sb.,
zákona č. 427/2010 Sb. a zákona č. 103/2013 Sb.
49) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/98/EU ze dne 13.
prosince 2011 o jednotném postupu vyřizování žádostí o jednotné
povolení k pobytu a práci na území členského státu pro státní
příslušníky třetích zemí a o společném souboru práv pracovníků ze
třetích zemí oprávněně pobývajících v některém členském státě.
50) § 98a zákona č. 435/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.