85/1996 Sb.



ZÁKON



ze dne 13. března 1996



o advokacii



Změna: 210/1999 Sb.



Změna: 120/2001 Sb.



Změna: 6/2002 Sb.



Změna: 228/2002 Sb. (část)



Změna: 349/2002 Sb.



Změna: 228/2002 Sb. (část)



Změna: 192/2003 Sb.



Změna: 228/2002 Sb., 237/2004 Sb.



Změna: 284/2004 Sb.



Změna: 555/2004 Sb.



Změna: 284/2004 Sb. (část)



Změna: 205/2005 Sb. (část)



Změna: 205/2005 Sb.



Změna: 79/2006 Sb.



Změna: 312/2006 Sb., 296/2007 Sb.



Změna: 254/2008 Sb.



Změna: 314/2008 Sb.



Změna: 219/2009 Sb.



Změna: 227/2009 Sb.



Změna: 214/2011 Sb.



Změna: 193/2012 Sb., 202/2012 Sb.



Změna: 303/2013 Sb.



Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:



ČÁST PRVNÍ



ÚVODNÍ USTANOVENÍ



§ 1



(1) Tento zákon upravuje podmínky, za nichž mohou být poskytovány

právní služby, jakož i poskytování právních služeb advokáty (dále jen

"výkon advokacie").



(2) Poskytováním právních služeb se rozumí zastupování v řízení před

soudy a jinými orgány, obhajoba v trestních věcech, udělování právních

porad, sepisování listin, zpracovávání právních rozborů a další formy

právní pomoci, jsou-li vykonávány soustavně a za úplatu. Poskytováním

právních služeb se rozumí rovněž činnost opatrovníka pro řízení

ustanoveného podle zvláštního právního předpisu^1), je-li vykonávána

advokátem.



§ 2



(1) Právní služby na území České republiky jsou oprávněni poskytovat za

podmínek stanovených tímto zákonem a způsobem v něm uvedeným



a) advokáti,



b) fyzické osoby, které



1. jsou státními příslušníky členského státu Evropské unie, smluvního

státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské

konfederace (dále jen „domovský stát“), anebo jsou státními příslušníky

jiného státu a jsou v některém z domovských států trvale usazeni, a



2. v domovském státě získaly oprávnění poskytovat právní služby pod

profesním označením domovského státu, které bylo oznámeno ve sdělení

Ministerstva spravedlnosti, vyhlášeném ve Sbírce zákonů



(dále jen "evropský advokát").



(2) Ustanovením odstavce 1 není dotčeno oprávnění



a) notářů, soudních exekutorů, patentových zástupců a daňových

poradců,^1a) popřípadě dalších osob, jimž zvláštní zákon svěřuje

poskytovat právní služby,



b) zaměstnance právnické nebo fyzické osoby, člena družstva nebo

příslušníka ozbrojených sborů poskytovat právní služby osobě, k níž je

v pracovněprávním nebo pracovním vztahu anebo ve služebním poměru,

pokud je poskytování právních služeb součástí jeho povinností

vyplývajících z tohoto pracovněprávního nebo pracovního vztahu anebo

služebního poměru.



§ 2a



Každý má právo na svobodnou volbu advokáta; tím není dotčeno ustanovení

§ 18 odst. 2 a zvláštní právní předpisy upravující ustanovení advokáta

soudem.



§ 3



(1) Advokát je při poskytování právních služeb nezávislý; je vázán

právními předpisy a v jejich mezích příkazy klienta.



(2) Advokáti poskytují právní služby ve všech věcech.



(3) Ustanovením odstavce 2 není dotčeno omezení rozsahu oprávnění

advokátů poskytovat právní služby stanovené tímto zákonem (§ 5a odst.

2).



ČÁST DRUHÁ



ADVOKÁT



HLAVA PRVNÍ



Předpoklady pro výkon advokacie



§ 4



Advokátem je ten, kdo je zapsán v seznamu advokátů vedeném Českou

advokátní komorou (dále jen "Komora").



§ 5



(1) Komora zapíše na základě písemné žádosti do seznamu advokátů

každého,



a) kdo je plně svéprávný,



b) kdo získal vysokoškolské vzdělání v oboru právo



1. v magisterském studijním programu studiem na vysoké škole v České

republice^1b), nebo



2. studiem na vysoké škole v zahraničí, pokud je takové vzdělání v

České republice uznáváno za rovnocenné vzdělání uvedenému v bodě 1 na

základě mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, anebo

pokud takové vzdělání bylo uznáno podle zvláštního právního

předpisu^1d), a současně takové vzdělání odpovídá obsahem a rozsahem

obecnému vzdělání, které lze získat v magisterském studijním programu v

oboru právo na vysoké škole v České republice,



c) kdo vykonával po dobu alespoň tří let právní praxi jako advokátní

koncipient,



d) kdo je bezúhonný,



e) komu nebylo uloženo kárné opatření vyškrtnutí ze seznamu advokátů

nebo na něhož se hledí, jako by mu toto kárné opatření nebylo uloženo,



f) kdo nebyl vyškrtnut ze seznamu advokátů podle § 7b odst. 1 písm. e)

nebo f), nebo uplynula-li od vyškrtnutí doba pěti let, a insolvenční

řízení bylo v této době pravomocně skončeno^1d)



g) kdo není v pracovním nebo ve služebním poměru, s výjimkou pracovního

poměru



1. ke Komoře nebo k obdobné profesní organizaci advokátů v některém z

domovských států,



2. k advokátovi, k právnické osobě podle § 15 odst. 1 (dále jen

„společnost“), nebo k zahraniční právnické osobě oprávněné poskytovat

právní služby podle § 35s odst. 1 (dále jen „zahraniční společnost“),



3. jehož předmětem je výkon vědecké, pedagogické, literární,

publicistické nebo umělecké činnosti,

ani nevykonává jinou činnost neslučitelnou s výkonem advokacie,



h) kdo složil advokátní zkoušku,



i) kdo uhradil Komoře poplatek, který stanoví stavovský předpis nejvýše

částkou 10 000 Kč, a



j) kdo po splnění podmínek uvedených pod písmeny a) až i) složil do

rukou předsedy Komory tento slib: "Slibuji na svou čest a svědomí, že

budu ctít právo a etiku povolání advokáta a chránit lidská práva.

Slibuji, že budu dodržovat povinnost mlčenlivosti a dbát důstojnosti

advokátního stavu.



(2) Do doby právní praxe advokátního koncipienta podle odstavce 1 písm.

c) se započítává dovolená na zotavenou čerpaná v době trvání této

praxe. Nevykonává-li advokátní koncipient právní praxi z důvodů

překážek v práci na jeho straně nebo z důvodu omluvené nepřítomnosti v

práci, započítávají se mu tyto doby do doby právní praxe nejvýše v

rozsahu 70 pracovních dnů v každém roce jejího trvání.



§ 5a



(1) Komora zapíše na základě písemné žádosti po složení slibu do

seznamu advokátů každého, kdo splňuje podmínky uvedené v § 5 odst. 1

písm. a) a d) až g) a i) a



a) prokáže, že je oprávněn poskytovat právní služby způsobem uvedeným v

§ 3 v jiném státě za podmínek slučitelných s tímto zákonem, a



b) složí uznávací zkoušku (§ 54 odst. 3).



(2) Advokát, který byl zapsán do seznamu advokátů podle odstavce 1, je

oprávněn poskytovat právní služby pouze v oblasti práva státu, v němž

získal oprávnění k poskytování právních služeb, a v oblasti práva

mezinárodního.



§ 5b



(1) Komora zapíše na základě písemné žádosti po složení slibu do

seznamu advokátů evropského advokáta, který splňuje podmínky uvedené v

§ 5 odst. 1 písm. a) a d) až g) a i) a který prokáže, že



a) poskytoval v České republice bez podstatnějších přerušení právní

služby jako usazený evropský advokát (§ 35l odst. 1) po dobu alespoň

tří let,



b) právní služby podle písmena a) poskytoval v oblasti práva České

republiky.



(2) Prokáže-li žadatel o zápis do seznamu advokátů, který nesplňuje

podmínku uvedenou v odstavci 1 písm. b), v pohovoru před tříčlennou

komisí jmenovanou předsedou Komory, že jeho znalosti o právu České

republiky a stavovských předpisů, jakož i zkušenosti získané v průběhu

dosavadního poskytování právních služeb jsou dostatečné k výkonu

advokacie, může Komora splnění této podmínky zcela nebo zčásti

prominout.



§ 5c



Komora zapíše na základě písemné žádosti po složení slibu do seznamu

advokátů státního příslušníka některého z domovských států nebo

státního příslušníka jiného státu trvale usazeného v některém z

domovských států, který splňuje podmínky uvedené v § 5 odst. 1 písm. a)

a d) až g) a i) a který



a) prokáže, že splnil podmínky profesního vzdělání a praxe stanovené v

tomto státě k získání oprávnění k poskytování právních služeb pod

profesním označením podle § 2 odst. 1 písm. b), a



b) složí zkoušku způsobilosti (§ 54 odst. 2).



§ 5d



(1) Komora vydá advokátovi nejpozději do jednoho týdne po zápisu do

seznamu advokátů osvědčení o zápisu do seznamu advokátů a identifikační

průkaz advokáta. Vzor, náležitosti a způsob používání identifikačního

průkazu advokáta stanoví prováděcí právní předpis; prováděcí právní

předpis může též stanovit dobu platnosti identifikačního průkazu

advokáta. V osvědčení a v identifikačním průkazu advokáta Komora

vyznačí omezení rozsahu poskytování právních služeb podle § 5a odst. 2.



(2) Osvědčením nebo identifikačním průkazem podle odstavce 1 prokazuje

advokát oprávnění k poskytování právních služeb.



(3) První identifikační průkaz vydá Komora advokátovi bezplatně; za

vydání nového identifikačního průkazu může Komora stavovským předpisem

stanovit poplatek, a to nejvýše částkou 1 000 Kč.



(4) Ten, kdo byl vyškrtnut ze seznamu advokátů podle § 7b odst. 1 písm.

d) až g), je povinen Komoře neprodleně odevzdat osvědčení o zápisu do

seznamu advokátů a vrátit identifikační průkaz advokáta. Odevzdání

osvědčení a vrácení identifikačního průkazu advokáta v případě

pozastavení výkonu advokacie a jejich navrácení advokátovi v případě

zániku pozastavení výkonu advokacie upraví stavovský předpis.



§ 5e



(1) Zápis do seznamu advokátů zaznamená Komora v seznamu advokátů bez

odkladu, nejpozději ve lhůtě uvedené v § 5d odst. 1.



(2) Komora současně se zaznamenáním zápisu do seznamu advokátů sdělí

advokátovi identifikační číslo osoby, které mu bylo přiděleno správcem

registru podle jiného zákona^1c); to neplatí, pokud je advokát

zaměstnaným advokátem nebo pokud bylo advokátovi identifikační číslo

osoby již přiděleno.



§ 5f



Advokát, který byl zapsán do seznamu advokátů podle § 5a, je oprávněn

požádat o nový zápis do seznamu advokátů podle § 5 odst. 1 nebo § 5c,

pokud splní podmínky pro zápis do seznamu advokátů uvedené v těchto

ustanoveních.



§ 5g



Tomu, kdo prokáže právní zájem, Komora osvědčí, zda splňuje podmínky

pro zápis do seznamu advokátů podle § 5 odst. 1 písm. b), c) a h).



§ 6



(1) Za advokátní zkoušku se pokládá též justiční zkouška, soudcovská

zkouška, jednotná soudcovská zkouška, jednotná soudcovská a advokátní

zkouška, prokurátorská zkouška, závěrečná zkouška státního zástupce,

arbitrážní zkouška a notářská zkouška a exekutorská zkouška; Komora

může uznat i jinou odbornou zkoušku v oblasti právní praxe za zkoušku

advokátní.



(2) Za praxi advokátního koncipienta se pokládá též praxe soudce,

prokurátora, státního zástupce, státního arbitra, státního notáře,

notáře, justičního čekatele, právního čekatele prokuratury,

arbitrážního čekatele, právního čekatele státního zastupitelství,

notářského kandidáta a notářského koncipienta, exekutora, exekutorského

kandidáta a exekutorského koncipienta, soudce Ústavního soudu,

asistenta soudce Ústavního soudu nebo Nejvyššího soudu anebo Nejvyššího

správního soudu, asistenta Veřejného ochránce práv, asistenta soudce a

asistenta státního zástupce, činnost zaměstnance Ministerstva

spravedlnosti, který získal vysokoškolské vzdělání v oboru právo

požadované podle § 37 odst. 1 písm. b), a který se samostatně podílí na

tvorbě návrhů obecně závazných právních předpisů; Komora může uznat za

právní praxi advokátního koncipienta i jinou právní praxi.



(3) Jinou odbornou zkoušku v oblasti právní praxe podle odstavce 1 lze

uznat za advokátní zkoušku pouze v souvislosti se žádostí o zápis do

seznamu advokátů; jinou právní praxi podle odstavce 2 lze uznat za

právní praxi advokátního koncipienta pouze v souvislosti se žádostí o

vykonání advokátní zkoušky nebo se žádostí o zápis do seznamu advokátů.



§ 7



(1) Komora umožní do devíti měsíců od doručení písemné žádosti vykonat

po uhrazení poplatku, který stanoví stavovský předpis nejvýše částkou

10 000 Kč, (dále jen "poplatek za zkoušku")



a) advokátní zkoušku (§ 54 odst. 1) každému, kdo prokáže, že splňuje

podmínky uvedené v § 5 odst. 1 písm. a) až d),



b) zkoušku způsobilosti (§ 54 odst. 2) státnímu příslušníkovi některého

z domovských států, který prokáže, že splňuje podmínky uvedené v § 5

odst. 1 písm. a) a d) až g) a v § 5c písm. a),



c) uznávací zkoušku (§ 54 odst. 3) každému, kdo prokáže, že splňuje

podmínky uvedené v § 5 odst. 1 písm. a) a d) až g) a v § 5a odst. 1

písm. a).



(2) Komora vyrozumí uchazeče o tom, zda splňuje podmínky pro vykonání

zkoušky podle odstavce 1 nejpozději do čtyř měsíců po doručení žádosti

o vykonání zkoušky.



(3) Ten, kdo při některé ze zkoušek uvedených v odstavci 1 neuspěl,

může do jednoho měsíce ode dne jejího konání požádat písemně Komoru,

aby mu umožnila její opakování. Komora opakování zkoušky po uhrazení

poplatku za zkoušku umožní, a to tak, aby se opakovaná zkouška konala

nejdříve po uplynutí doby šesti měsíců ode dne konání zkoušky, při

které žadatel neuspěl. Zkoušku lze opakovat pouze dvakrát.



(4) Ten, kdo při některé ze zkoušek uvedených v odstavci 1 neuspěl a

nepodal ve lhůtě podle odstavce 3 žádost o její opakování, anebo ten,

kdo při některé ze zkoušek uvedených v odstavci 1 neuspěl ani při jejím

druhém opakování, může podat další žádost o vykonání zkoušky nejdříve

po uplynutí doby tří let ode dne konání zkoušky, při které naposledy

neuspěl. Ten, kdo takto požádá o vykonání advokátní zkoušky, musí dále

prokázat, že v posledních třech letech před podáním žádosti vykonával

alespoň po dobu dalších dvou let právní praxi advokátního koncipienta;

jinak platí ustanovení odstavce 1 obdobně.



(5) Komora umožní v městech, kde lze vykonat advokátní zkoušku, do

jednoho měsíce od doručení písemné žádosti o složení slibu a zápis do

seznamu advokátů složení slibu každému, kdo prokáže, že splňuje

podmínky uvedené v § 5 odst. 1 písm. a) až h) nebo v § 5a až 5c. Komora

zapíše žadatele do seznamu advokátů ke dni složení slibu nebo k

pozdějšímu dni uvedenému v žádosti, nepřesahuje-li doba mezi složením

slibu a tímto dnem tři měsíce; jinak Komora žádost zamítne s tím, že

uznání jiné zkoušky nebo uznání jiné praxe podle § 6 anebo prominutí

podmínky pro zápis do seznamu advokátů podle § 5b odst. 2 pozbývají

platnosti.



Vyškrtnutí ze seznamu advokátů



§ 7a



Oprávnění k výkonu advokacie zaniká vyškrtnutím ze seznamu advokátů:



a) nastane-li některá ze skutečností uvedených v § 7b,



b) rozhodne-li o tom Komora v případech uvedených v § 8 a 10.



§ 7b



(1) Ten,



a) kdo zemřel, je vyškrtnut ze seznamu advokátů ke dni úmrtí,



b) kdo byl prohlášen za mrtvého, je vyškrtnut ze seznamu advokátů ke

dni právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého,



c) kdo byl omezen ve svéprávnosti, je vyškrtnut ze seznamu advokátů ke

dni právní moci rozhodnutí soudu, kterým byla jeho svéprávnost omezena,



d) komu bylo uloženo kárné opatření vyškrtnutí ze seznamu advokátů, je

vyškrtnut ze seznamu advokátů ke dni právní moci rozhodnutí o uložení

tohoto kárného opatření,



e) vůči komu byl prohlášen konkurs, je vyškrtnut ze seznamu advokátů ke

dni právní moci rozhodnutí o prohlášení konkursu,



f) kdo je společníkem společnosti nebo zahraniční společnosti, vůči níž

byl prohlášen konkurs, je vyškrtnut ze seznamu advokátů ke dni právní

moci rozhodnutí o prohlášení konkursu,



g) kdo podal Komoře písemnou žádost o vyškrtnutí ze seznamu advokátů,

opatřenou úředně ověřeným podpisem, je vyškrtnut ze seznamu advokátů

uplynutím kalendářního měsíce, ve kterém byla žádost o vyškrtnutí ze

seznamu advokátů Komoře doručena úřední ověření podpisu se nevyžaduje,

pokud advokát doručí žádost o vyškrtnutí ze seznamu advokátů osobně

předsedovi Komory nebo jím pověřenému zaměstnanci Komory a tuto žádost

před ním podepíše.



(2) Vyškrtnutí ze seznamu advokátů podle odstavce 1 zaznamená Komora v

seznamu advokátů bez odkladu, nejpozději však do jednoho měsíce poté,

co se o něm dozvěděla. O záznamu Komora písemně vyrozumí toho, jehož se

záznam týká, jde-li o důvody vyškrtnutí uvedené v odstavci 1 písm. d)

až g); v ostatních případech vyrozumí Komora písemně o záznamu osoby

jemu blízké, jsou-li jí známy.



§ 8



(1) Ze seznamu advokátů vyškrtne Komora toho,



a) kdo byl zapsán do seznamu advokátů, ačkoliv nesplňuje některou z

podmínek v tomto zákoně uvedených,



b) kdo byl pravomocně odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody za

úmyslný trestný čin spáchaný v souvislosti s výkonem advokacie,



c) kdo byl pravomocně odsouzen za jiný úmyslný trestný čin, než je

uveden v písmenu b), nebo kdo byl za trestný čin uvedený v písmenu b)

odsouzen k jinému trestu než nepodmíněnému trestu odnětí svobody, pokud

tato trestná činnost ohrožuje důvěru v řádný výkon advokacie,



d) kdo je v prodlení delším než 6 měsíců se zaplacením příspěvku na

činnost Komory nebo jiné platby podle § 30 odst. 1 a příspěvek nebo

jinou platbu nezaplatil ani do jednoho měsíce poté, co byl k tomu

Komorou vyzván s poučením o následcích nezaplacení; za stejných

podmínek Komora vyškrtne ze seznamu advokátů toho, kdo je statutárním

orgánem společnosti nebo zahraniční společnosti anebo vedoucím

organizační složky zahraniční společnosti, jestliže k platbě podle § 30

odst. 1 je povinna tato společnost nebo zahraniční společnost.



(2) O vyškrtnutí ze seznamu advokátů podle odstavce 1 písm. a) je

Komora oprávněna rozhodnout pouze do jednoho roku ode dne, kdy se o

nesplnění podmínky pro zápis do seznamu advokátů dozvěděla; to neplatí,

jde-li o podmínku uvedenou v § 5 odst. 1 písm. a), b) nebo d) anebo v §

5a odst. 1 písm. a).



(3) Vyškrtnutí ze seznamu advokátů zaznamená Komora v seznamu advokátů

bez odkladu, nejpozději však do jednoho měsíce poté, co se rozhodnutí o

vyškrtnutí stalo vykonatelným.



Pozastavení výkonu advokacie



§ 8a



K pozastavení výkonu advokacie dochází,



a) nastane-li některá ze skutečností uvedených v § 8b,



b) rozhodne-li o tom Komora v případech uvedených v § 9 a 10.



§ 8b



(1) Advokátovi,



a) vůči kterému byl prohlášen konkurs, je pozastaven výkon advokacie

dnem, kdy nastaly účinky prohlášení konkursu,



b) který je společníkem společnosti nebo zahraniční společnosti, vůči

níž byl prohlášen konkurs, je pozastaven výkon advokacie dnem, kdy

nastaly účinky prohlášení konkursu,



c) kterému bylo uloženo kárné opatření dočasného zákazu výkonu

advokacie [§ 32 odst. 3 písm. d)], je pozastaven výkon advokacie dnem,

kdy nabylo právní moci rozhodnutí o uložení tohoto kárného opatření,



d) který byl vzat do vazby, je pozastaven výkon advokacie dnem, kdy se

stalo vykonatelným rozhodnutí o vzetí do vazby,



e) který nastoupil výkon trestu odnětí svobody, je pozastaven výkon

advokacie dnem nástupu výkonu tohoto trestu. Ustanovení § 8 odst. 1

písm. b) a c) tím není dotčeno,



f) kterému byl uložen trest zákazu činnosti^1e) spočívající v zákazu

výkonu advokacie, je pozastaven výkon advokacie dnem, kdy nabylo právní

moci rozhodnutí, kterým byl tento trest uložen. Ustanovení § 8 odst. 1

písm. a) a c) tím není dotčeno,



g) který vykonává advokacii v pracovním poměru (§ 15a), je pozastaven

výkon advokacie dnem, kdy byl pozastaven výkon advokacie advokátovi,

který je jeho zaměstnavatelem, nebo dnem, kdy byl pozastaven výkon

advokacie poslednímu ze společníků společnosti nebo zahraniční

společnosti, která je jeho zaměstnavatelem.



(2) Pozastavení výkonu advokacie podle odstavce 1 zaznamená Komora v

seznamu advokátů bez odkladu, nejpozději však do jednoho měsíce poté,

co se o něm dozvěděla; o záznamu Komora advokáta písemně vyrozumí.



§ 9



(1) Komora pozastaví advokátovi výkon advokacie



a) vznikl-li mu pracovní poměr nebo služební poměr, s výjimkou

pracovních poměrů uvedených v § 5 odst. 1 písm. g) nebo pracovního

poměru podle § 15a, anebo začal-li vykonávat jinou činnost

neslučitelnou s výkonem advokacie,



b) brání-li mu ve vykonávání advokacie po dobu delší čtyř měsíců jiná

překážka.



(2) Komora může pozastavit advokátovi výkon advokacie,



a) byla-li na něho v trestním řízení podána obžaloba, návrh na

schválení dohody o vině a trestu nebo návrh na potrestání pro úmyslný

trestný čin, anebo bylo-li proti němu pro takový trestný čin zahájeno

trestní stíhání a skutečnosti nasvědčující tomu, že byl takový trestný

čin spáchán, ohrožují důvěru v další řádný výkon advokacie tímto

advokátem; výkon advokacie může být z těchto důvodů pozastaven nejdéle

do dne, kdy nabude právní moci rozhodnutí, kterým se trestní řízení

končí,



b) bylo-li zahájeno řízení o omezení jeho svéprávnosti, a to nejdéle do

dne, kdy nabude právní moci rozhodnutí, kterým se toto řízení končí,



c) bylo-li zahájeno insolvenční řízení, v němž se řeší úpadek nebo

hrozící úpadek advokáta nebo společnosti nebo zahraniční společnosti,

jíž je společníkem.



(3) Komora může na návrh kárného žalobce (§ 46 odst. 3 a § 51 odst. 2)

pozastavit výkon advokacie advokátovi, proti kterému bylo zahájeno

kárné řízení, jestliže



a) skutečnosti nasvědčující tomu, že se advokát dopustil kárného

provinění, jsou natolik závažné, že další výkon advokacie kárně

obviněným advokátem ohrožuje důvěru v řádný výkon advokacie, a



b) od zahájení kárného řízení uplynul více než 1 rok, protože jednání v

kárném řízení bylo v této době nejméně třikrát odročeno z důvodů

spočívajících na straně kárně obviněného advokáta,



a to nejdéle do dne, kdy nabude právní moci rozhodnutí, kterým se toto

kárné řízení končí.



(4) Pozastavení výkonu advokacie zaznamená Komora v seznamu advokátů

bez odkladu, nejpozději však do jednoho měsíce poté, co se rozhodnutí o

pozastavení výkonu advokacie stalo vykonatelným.



§ 9a



(1) o dobu pozastavení výkonu advokacie



a) advokát není oprávněn poskytovat právní služby,



b) advokát není oprávněn vykonávat další činnosti podle § 56, pokud

podmínkou jejich výkonu je oprávnění vykonávat advokacii,



c) zaniká členství advokáta v orgánech Komory uvedených v § 41 odst. 1

písm. b), d) až f),



d) advokát nemůže být volen nebo jmenován do orgánů Komory uvedených v

v § 41 odst. 1 písm. b), d) až f).



(2) Pozastavením výkonu advokacie



a) nezaniká účast advokáta ve sdružení podle § 14 nebo ve společnosti;

účast advokáta v zahraniční společnosti nezaniká, pokud právní předpisy

domovského státu, v němž má zahraniční společnost sídlo, nestanoví

jinak,



b) není dotčena povinnost advokáta uvedená v § 24a odst. 1,



c) nezaniká povinnost advokáta provádět platby podle § 30 odst. 1,



d) není dotčena kárná odpovědnost advokáta, a to i pokud jde o kárné

provinění, ke kterému došlo v době pozastavení výkonu advokacie.



§ 9b



(1) Pozastavení výkonu advokacie zaniká



a) dnem, kdy pominula okolnost, která byla důvodem k pozastavení výkonu

advokacie, a v případech podle § 9 odst. 2 písm. a) nebo b) anebo § 9

odst. 3 dnem, kdy uplynula doba, po kterou byl výkon advokacie

pozastaven,



b) dnem právní moci rozhodnutí, kterým bylo rozhodnutí o pozastavení

výkonu advokacie zrušeno nebo změněno (§ 55 odst. 7).



(2) Zánik pozastavení výkonu advokacie zaznamená Komora v seznamu

advokátů bez prodlení, nejpozději však do jednoho měsíce poté, co se o

něm dozvěděla; o záznamu Komora advokáta písemně vyrozumí



§ 10



(1) Dojde-li u advokáta, který byl zapsán do seznamu advokátů podle §

5a, k pozastavení či zániku oprávnění poskytovat právní služby v

cizině, pozastaví mu Komora výkon advokacie podle tohoto zákona,

popřípadě jej ze seznamu advokátů vyškrtne.



(2) Komora informuje bez odkladu v potřebném rozsahu příslušný orgán

cizího státu o pozastavení výkonu advokacie advokátovi, který byl

zapsán do seznamu advokátů podle § 5a, jakož i o vyškrtnutí tohoto

advokáta ze seznamu advokátů.



(3) Byl-li pozastaven výkon advokacie advokátovi, který byl zapsán do

seznamu advokátů podle § 5b, anebo byl-li tento advokát ze seznamu

advokátů vyškrtnut, informuje Komora bez odkladu v potřebném rozsahu o

těchto skutečnostech orgán domovského státu, od něhož získal oprávnění

k poskytování právních služeb pod profesním označením podle § 2 odst. 1

písm. b) (dále jen "příslušný orgán domovského státu").



(4) Komora informuje bez odkladu v potřebném rozsahu příslušný orgán

členského státu Evropské unie nebo domovského státu, ve kterém advokát

zapsaný do seznamu advokátů podle § 5 odst. 1 nebo § 57 poskytuje

právní služby v postavení obdobném usazenému evropskému advokátovi

podle tohoto zákona, o pozastavení výkonu advokacie tomuto advokátovi,

jakož i o vyškrtnutí tohoto advokáta ze seznamu advokátů.



HLAVA DRUHÁ



Způsob výkonu advokacie



§ 11



(1) Advokát vykonává advokacii



a) samostatně, nebo



b) společně s jinými advokáty jako společník společnosti podle

občanského zákoníku (dále jen „sdružení“), nebo jako společník

společnosti podle § 15 anebo jako společník zahraniční společnosti,

nebo



c) v pracovním poměru podle § 15a.



(2) Komora vede seznam sdružení, společností a zahraničních

společností; ustanovení zvláštních právních předpisů tím nejsou

dotčena.



§ 12



(1) Při výkonu advokacie je advokát povinen používat označení

„advokát“.



(2) Ze společného jména sdružení nebo z obchodní firmy společnosti musí

být zřejmé, že se jedná o sdružení nebo společnost, jejichž předmětem

činnosti je výkon advokacie.



(3) Podrobnosti o používání označení podle odstavce 1 a společného

jména sdružení a obchodní firmy společnosti podle odstavce 2 stanoví

stavovský předpis; za podmínek stanovených stavovským předpisem jsou

advokát, sdružení nebo společnost oprávněni používat dodatků

vztahujících se k poskytovaným právním službám.



(4) Advokát, poskytující právní služby jménem zahraniční společnosti

podle § 35s, používá obchodní firmu nebo název této zahraniční

společnosti nebo její organizační složky podle zápisu v obchodním

rejstříku.



§ 13



(1) Advokát musí mít na území České republiky sídlo, které se zapisuje

do seznamu advokátů.



(2) Vykonává-li advokát advokacii samostatně nebo ve sdružení, je jeho

sídlo podle odstavce 1 sídlem podnikatele podle zvláštních právních

předpisů.



(3) Sídlo advokáta, který vykonává advokacii ve společnosti, musí být

shodné se sídlem této společnosti podle zvláštních právních předpisů.



(4) Sídlem advokáta vykonávajícího advokacii v pracovním poměru (§ 15a

odst. 1) k jinému advokátovi nebo ke společnosti je sídlo jeho

zaměstnavatele podle odstavce 1 nebo podle odstavce 3.



nadpis vypuštěn



§ 14



Sdružení



(1) Advokáti se mohou sdružit za účelem společného výkonu advokacie; v

takovém případě si upraví vzájemné vztahy písemnou smlouvou podle

občanského zákoníku. Společníky sdružení mohou být pouze advokáti a

jsou povinni vykonávat advokacii pod společným jménem. K dosažení

sjednaného účelu sdružení jsou jeho jednotliví společníci oprávněni

zaměstnávat další advokáty podle § 15a; tito advokáti nejsou společníky

sdružení.



(2) Majetek získaný při společném výkonu advokacie se stává

spoluvlastnictvím všech společníků sdružení, nestanoví-li smlouva

jinak. Má-li podle smlouvy rozhodovat o správě společných věcí většina

hlasů společníků, náleží každému ze společníků jeden hlas, nestanoví-li

smlouva jinak. Správou společných věcí nelze pověřit třetí osobu.



(3) Advokáti, kteří jsou společníky sdružení, musí mít společné sídlo;

dojde-li k porušení této povinnosti, nastávají účinky doručení i tehdy,

když písemnost určená některému ze společníků sdružení je doručena

kterémukoliv jinému společníkovi.



(4) Advokát, který je společníkem sdružení, nemůže ode dne vzniku

účasti do dne jejího zániku současně vykonávat advokacii samostatně,

jako společník společnosti nebo jako společník zahraniční společnosti,

v jiném sdružení, ani v pracovním poměru.



(5) Ustanovení odstavců 1 až 4 se nepoužijí, dohodnou-li se advokáti na

společném poskytování právních služeb v jednom nebo více případech.



§ 15



Společnost



(1) Advokáti mohou vykonávat advokacii jako společníci veřejné obchodní

společnosti, komanditní společnosti nebo společnosti s ručením

omezeným, pokud předmětem podnikání takové společnosti je pouze výkon

advokacie a jejími společníky jsou pouze advokáti; předmětem podnikání

veřejné obchodní společnosti může být i výkon činnosti insolvenčního

správce podle zvláštního právního předpisu^4a).



(2) Nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro společnost

ustanovení zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a

družstev.



(3) Advokát je oprávněn vykonávat advokacii ve společnosti až po svém

zápisu jako společníka společnosti do obchodního rejstříku a po zápisu

splnění vkladové povinnosti v plném rozsahu do obchodního rejstříku;

oprávnění advokáta vykonávat do té doby advokacii samostatně, ve

sdružení nebo v jiné společnosti tím není dotčeno.



(4) Advokáti, kteří jsou společníky společnosti, vykonávají advokacii

jménem společnosti a na její účet. Pokud výkon advokacie jménem

společnosti nepřipouštějí v jednotlivých případech zvláštní právní

předpisy^4c), vykonávají advokáti advokacii vlastním jménem a na účet

společnosti; to samé platí i v případě, byl-li advokát, který je

společníkem společnosti, k poskytnutí právních služeb určen podle

tohoto zákona. Jako účastník právních vztahů založených v souvislosti s

poskytováním právních služeb advokátem vykonávajícím advokacii ve

společnosti vystupuje vůči klientovi, jakož i vůči třetím osobám, vždy

společnost; tyto právní vztahy se řídí tímto zákonem (§ 24 odst. 2 a 3)

a zvláštními právními předpisy.



(5) Jednatel společnosti s ručením omezeným může být jmenován pouze z

řad jejích společníků; prokuristou společnosti může být ustanoven pouze

advokát. Na advokáty, kteří jsou jednateli nebo prokuristy společnosti,

se vztahuje povinnost mlčenlivosti podle § 21, pokud se jedná o

skutečnosti týkající se poskytování právních služeb touto společností.



(6) Vyškrtnutím ze seznamu advokátů účast společníka ve společnosti

zanikne a vznikne mu právo na vyplacení vypořádacího podílu podle

zvláštního právního předpisu.



(7) Dědicem obchodního podílu ve společnosti může být jen advokát;

právo dědice, který není advokátem, na vyplacení vypořádacího podílu

podle zvláštních právních předpisů tím není dotčeno.



(8) Advokát, který vykonává advokacii jako společník společnosti,

nemůže současně vykonávat advokacii samostatně, ve sdružení, jako

společník jiné společnosti nebo jako společník zahraniční společnosti,

ani v pracovním poměru (§ 15a).



(9) Ustanovení § 18 odst. 1, § 19, 20, § 22 odst. 1, § 23, 25, 28 a 29

se použijí pro společnost přiměřeně.



Výkon advokacie v pracovním poměru



§ 15a



(1) Advokát může vykonávat advokacii v pracovním poměru k jinému

advokátovi nebo ke společnosti anebo k zahraniční společnosti (dále jen

"zaměstnaný advokát").



(2) Není-li dále stanoveno jinak, řídí se pracovněprávní vztahy

zaměstnaných advokátů zákoníkem práce.



(3) Advokát může být zaměstnancem pouze jednoho advokáta nebo jedné

společnosti anebo jedné zahraniční společnosti; zaměstnaný advokát není

oprávněn vykonávat současně advokacii samostatně ani společně s jinými

advokáty.



(4) Zaměstnaný advokát je povinen používat při výkonu advokacie

označení "advokát" spolu s označením svého zaměstnavatele; jiných

označení nebo dodatků podle § 12 je zaměstnaný advokát oprávněn

používat pouze po dohodě se svým zaměstnavatelem.



(5) Zaměstnaný advokát není oprávněn uzavřít jako zaměstnavatel

pracovněprávní vztah s jiným advokátem nebo s advokátním koncipientem

[§ 37 odst. 1 písm. e)] anebo v souvislosti s výkonem advokacie

zaměstnávat další osoby.



(6) Při výkonu advokacie postupuje zaměstnaný advokát podle ustanovení

§ 3 odst. 1 a § 16 s tím, že je přitom povinen řídit se pokyny

zaměstnavatele, pokud tyto pokyny nejsou v rozporu s právními nebo

stavovskými předpisy anebo s pokyny klienta.



§ 15b



(1) Zaměstnaný advokát vykonává advokacii jménem zaměstnavatele a na

jeho účet; se souhlasem zaměstnavatele je zaměstnaný advokát oprávněn

vykonávat advokacii i vlastním jménem a na účet zaměstnavatele, pokud



a) zvláštní právní předpisy výkon advokacie zaměstnaným advokátem

jménem zaměstnavatele v jednotlivých případech nepřipouštějí,



b) mají právní služby spočívat v zastupování v řízení před soudy nebo

jinými orgány, včetně obhajoby v trestním řízení.



(2) Byl-li zaměstnaný advokát k poskytování právních služeb podle

tohoto zákona určen nebo podle zvláštních právních předpisů ustanoven,

poskytuje právní služby vlastním jménem a na účet zaměstnavatele.



§ 15c



Škoda způsobená zaměstnaným advokátem zaměstnavateli při poskytování

právních služeb podle § 15a a 15b nebo v přímé souvislosti s ním je

škodou způsobenou při plnění pracovních úkolů; zaměstnaný advokát za

tuto škodu zaměstnavateli odpovídá podle zákoníku práce.



§ 15d



(1) V případě, že se advokát, který doposud vykonával advokacii

samostatně, stane zaměstnaným advokátem, přecházejí dnem vzniku

pracovního poměru jeho dosavadní práva a povinnosti ve vztahu ke

klientům na jeho zaměstnavatele, nedohodne-li se advokát s klientem do

dne vzniku pracovního poměru jinak nebo neučiní-li klient do dne vzniku

pracovního poměru jiné opatření. Advokát je povinen informovat své

klienty o tom, že se stane zaměstnaným advokátem, do 3 dnů ode dne

uzavření pracovní smlouvy, nejpozději však do 15 dnů přede dnem vzniku

pracovního poměru.



(2) Předmětem přechodu práv a povinností podle odstavce 1 není

povinnost zaměstnaného advokáta k náhradě újmy podle § 24 odst. 1,

jakož i povinnost k vrácení věcí, včetně peněžních prostředků

poskytnutých klientem. Na zaměstnavatele nepřecházejí také další

povinnosti a práva vyplývající z původního smluvního vztahu mezi

advokátem a klientem, pokud by byl zaměstnavatel v důsledku jejich

přechodu vůči tomuto advokátovi bezdůvodně zvýhodněn nebo znevýhodněn

anebo pokud by splnění těchto povinností nebylo možno po zaměstnavateli

spravedlivě požadovat.



Trvalá spolupráce mezi advokáty



§ 15e



(1) Advokát, vykonávající advokacii samostatně, může trvale poskytovat

právní služby pro jiného advokáta vykonávajícího advokacii samostatně,

pro společnost nebo pro zahraniční společnost, na základě smlouvy,

kterou o trvalém poskytování právních služeb uzavře s jiným advokátem,

společností nebo zahraniční společností (dále jen „smlouva o trvalé

spolupráci“). Smlouva o trvalé spolupráci musí mít písemnou formu a

nesmí omezovat nezávislost advokáta při poskytování právních služeb

podle § 3 odst. 1 a § 16.



(2) Advokát, vykonávající advokacii samostatně, může trvale poskytovat

právní služby též advokátům ve sdružení, pokud uzavře smlouvu o trvalé

spolupráci alespoň s některým ze společníků sdružení a ostatní

společníci sdružení s tím písemně vysloví souhlas.



(3) Ustanovení § 19 není ustanoveními odstavců 1 a 2 dotčeno.



(4) Advokát, poskytující právní služby na základě smlouvy o trvalé

spolupráci (dále jen „spolupracující advokát“), může spolupracovat

pouze s jedním advokátem nebo s jednou společností nebo s jednou

zahraniční společností anebo s jedním sdružením; ustanovení § 14 odst.

5 tím není dotčeno.



§ 15f



(1) Smlouva o trvalé spolupráci musí obsahovat



a) vymezení předmětu a rozsahu právních služeb poskytovaných

spolupracujícím advokátem,



b) vymezení vzájemných vztahů a způsobu koordinace při poskytování

právních služeb spolupracujícím advokátem,



c) vymezení způsobu materiálně technického zabezpečení při poskytování

právních služeb spolupracujícím advokátem, například případným

pronájmem kanceláře spolupracujícímu advokátovi, jejím vybavením nebo

společným využíváním administrativně technických prostředků,



d) ujednání, zda spolupracující advokát bude poskytovat právní služby

podle smlouvy o trvalé spolupráci svým jménem nebo jménem advokáta,

společnosti, zahraniční společnosti nebo sdružení, se kterými

spolupracuje, popřípadě jak a za jakých podmínek bude jméno advokáta,

společnosti, zahraniční společnosti nebo sdružení při poskytování

právních služeb na základě smlouvy o trvalé spolupráci užíváno,



e) stanovení způsobu vyúčtování právních služeb poskytnutých

spolupracujícím advokátem na základě smlouvy o trvalé spolupráci.



(2) Pokud spolupracující advokát poskytuje právní služby na základě

smlouvy o trvalé spolupráci, je povinen na to klienta předem upozornit.



(3) Na základě smlouvy o trvalé spolupráci nelze poskytovat právní

služby v případech, kdy byl spolupracující advokát k poskytování

právních služeb podle tohoto zákona určen nebo podle zvláštních

právních předpisů ustanoven; ustanovení § 16 odst. 1 tím není dotčeno.



HLAVA TŘETÍ



Práva a povinnosti advokátů



§ 16



(1) Advokát je povinen chránit a prosazovat práva a oprávněné zájmy

klienta a řídit se jeho pokyny. Pokyny klienta však není vázán, jsou-li

v rozporu s právním nebo stavovským předpisem; o tom je advokát povinen

klienta přiměřeně poučit.



(2) Při výkonu advokacie je advokát povinen jednat čestně a svědomitě;

je povinen využívat důsledně všechny zákonné prostředky a v jejich

rámci uplatnit v zájmu klienta vše, co podle svého přesvědčení pokládá

za prospěšné.



§ 17



Advokát postupuje při výkonu advokacie tak, aby nesnižoval důstojnost

advokátního stavu; za tím účelem je zejména povinen dodržovat pravidla

profesionální etiky a pravidla soutěže. Pravidla profesionální etiky a

pravidla soutěže stanoví stavovský předpis.



§ 17a



(1) V trestním řízení před soudem, v řízení před Nejvyšším soudem,

Nejvyšším správním soudem a Ústavním soudem je advokát povinen používat

stavovský oděv advokáta.



(2) Komora stavovským předpisem stanoví vzhled stavovského oděvu

advokáta.



(3) Komora je oprávněna na základě provedeného výběrového řízení určit

jednoho nebo více dodavatelů stavovského oděvu.



§ 18



(1) Advokát je oprávněn poskytnutí právních služeb odmítnout, pokud

nebyl podle zvláštních předpisů ustanoven nebo Komorou k poskytnutí

právních služeb podle odstavce 2 určen; ustanovení § 19 tím není

dotčeno.



(2) Ten, kdo nesplňuje podmínky pro ustanovení advokáta soudem podle

zvláštních právních předpisů^7c) a ani se nemůže domoci poskytnutí

právních služeb podle tohoto zákona (dále jen "žadatel"), má právo, aby

mu Komora na základě jeho včasného návrhu advokáta určila. V téže věci

však může být žadateli určen Komorou advokát pouze jednou; to neplatí,

odmítne-li v této věci dříve určený advokát poskytnout právní služby z

důvodů uvedených v § 19. V rozhodnutí o určení advokáta Komora vymezí

věc, v níž je advokát povinen právní služby poskytnout, jakož i rozsah

těchto služeb. Komora může v rozhodnutí o určení advokáta stanovit i

další podmínky poskytnutí právních služeb, včetně povinnosti poskytnout

právní pomoc bezplatně nebo za sníženou odměnu, pokud to odůvodňují

příjmové a majetkové poměry žadatele. Komorou určený advokát je povinen

právní služby žadateli poskytnout za Komorou určených podmínek. To

neplatí, jsou-li dány důvody pro odmítnutí poskytnutí právních služeb

uvedené v § 19 nebo jde-li o zjevně bezdůvodné uplatňovaní nebo bránění

práva; v těchto případech advokát o důvodech neposkytnutí právních

služeb bez odkladu písemně vyrozumí žadatele a Komoru. Určení advokáta

Komorou nenahrazuje plnou moc vyžadovanou zvláštními právními předpisy

k obhajobě toho, jemuž byl advokát Komorou určen, v trestním řízení

nebo k jeho zastupování v jiném řízení.



(3) Pokud žadatel žádá, aby mu byly právní služby určeným advokátem

poskytnuty bezplatně nebo za sníženou odměnu, je povinen současně s

podáním návrhu na určení advokáta Komorou prokázat, že jeho příjmové a

majetkové poměry takové poskytnutí právních služeb odůvodňují; způsob

prokazování příjmových a majetkových poměrů žadatele, jakož i rozsah

údajů, které je žadatel povinen Komoře sdělit, stanoví Ministerstvo

spravedlnosti po předchozím vyjádření Komory vyhláškou.



(4) Komora určení advokáta kdykoli zruší, pokud během poskytování

právních služeb tímto advokátem v příslušné věci pominou důvody, na

základě kterých byl advokát Komorou určen. Nedohodne-li se advokát s

klientem jinak nebo neučiní-li klient jiné opatření, je advokát povinen

po dobu 15 dnů ode dne, kdy došlo ke zrušení jeho určení k poskytování

právních služeb, činit veškeré neodkladné úkony tak, aby klient

neutrpěl na svých právech nebo oprávněných zájmech újmu. To neplatí,

pokud klient advokátovi sdělí, že na splnění této povinnosti netrvá.



(5) Povinnost určeného advokáta poskytnout právní služby bezplatně nebo

za sníženou odměnu Komora kdykoli, popřípadě i se zpětnou účinností,

zruší nebo změní, jestliže se po dobu poskytování právních služeb

určeným advokátem ukáže, že poměry klienta poskytnutí právních služeb

bezplatně nebo za sníženou odměnu neodůvodňují, popřípadě

neodůvodňovaly.



(6) Mají-li být právní služby určeným advokátem poskytnuty bezplatně

nebo za sníženou odměnu, Komora dbá na to, aby k takovému poskytnutí

právních služeb byli advokáti určováni rovnoměrně, a to i s ohledem na

složitost věci, ve které mají být právní služby poskytnuty, a na možné

náklady, které mohou určenému advokátovi v souvislosti s poskytnutím

právních služeb vzniknout.



§ 19



(1) Advokát je povinen poskytnutí právních služeb odmítnout, jestliže



a) v téže věci nebo ve věci související již poskytl právní služby

jinému, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy toho, kdo o poskytnutí

právních služeb žádá,



b) osobě, jejíž zájmy jsou v rozporu se zájmy toho, kdo o právní služby

žádá, poskytl již v téže věci nebo věci související právní služby

advokát, s nímž vykonává advokacii ve společně (§ 11 odst. 1), nebo v

případě zaměstnaného advokáta advokát, který je jeho zaměstnavatelem,

anebo advokát, který je zaměstnancem stejného zaměstnavatele,



c) by informace, kterou má o jiném klientovi nebo o bývalém klientovi,

mohla toho, kdo o poskytnutí právních služeb žádá, neoprávněně

zvýhodnit,



d) projednání věci se zúčastnil advokát, případně osoba advokátovi

blízká,



e) zájmy toho, kdo o poskytnutí právních služeb žádá, jsou v rozporu se

zájmy advokáta nebo osoby advokátovi blízké.



(2) Účastí na projednání věci podle odstavce 1 písm. d) není

poskytování právních služeb advokátem nebo osobami uvedenými v § 2

odst.2.



§ 20



(1) Advokát je povinen smlouvu o poskytování právních služeb vypovědět,

popřípadě požádat o zrušení ustanovení nebo požádat Komoru o určení

jiného advokáta, zjistí-li dodatečně skutečnosti uvedené v § 19.



(2) Advokát je oprávněn smlouvu o poskytování právních služeb

vypovědět, popřípadě požádat o zrušení ustanovení nebo požádat Komoru o

určení jiného advokáta, dojde-li k narušení nezbytné důvěry mezi ním a

klientem nebo neposkytuje-li klient potřebnou součinnost. Advokát je

oprávněn takto postupovat také tehdy, pokud klient přes poučení

advokátem o tom, že jeho pokyny jsou v rozporu s právním nebo

stavovským předpisem, trvá na tom, aby advokát přesto postupoval podle

těchto pokynů.



(3) Advokát je oprávněn smlouvu o poskytování právních služeb

vypovědět, nesložil-li klient přiměřenou zálohu na odměnu za poskytnutí

právních služeb, ačkoliv byl o to advokátem požádán.



(4) Klient je oprávněn smlouvu o poskytování právních služeb vypovědět

kdykoliv, a to i bez udání důvodu.



(5) Výpovědní dobu je možné sjednat pouze pro případ výpovědi smlouvy o

poskytování právních služeb ze strany advokáta podle odstavce 2 věty

první nebo ze strany klienta; výpovědní doba však nesmí být delší než

tři měsíce.



(6) Nedohodne-li se advokát s klientem jinak nebo neučiní-li klient

jiné opatření, je advokát povinen po dobu 15 dnů ode dne, kdy smlouva o

poskytování právních služeb na základě výpovědi podle odstavců 1 až 5

nebo z jiného důvodu zanikla, činit veškeré neodkladné úkony tak, aby

klient neutrpěl na svých právech nebo oprávněných zájmech újmu. To

neplatí, pokud klient advokátovi sdělí, že na splnění této povinnosti

netrvá.



§ 21



(1) Advokát je povinen zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o

nichž se dozvěděl v souvislosti s poskytováním právních služeb.



(2) Povinnosti mlčenlivosti může advokáta zprostit pouze klient a po

jeho smrti či zániku právní nástupce klienta; má-li klient více

právních nástupců, ke zproštění advokáta povinnosti mlčenlivosti je

potřebný souhlasný projev všech právních nástupců klienta. Zbavení

povinnosti mlčenlivosti advokáta klientem nebo jeho právním nástupcem

anebo jeho právními nástupci musí být provedeno písemnou formou a musí

být adresováno advokátovi; v řízení před soudem tak lze učinit i ústně

do protokolu. I poté je však advokát povinen zachovávat mlčenlivost,

je-li z okolností případu zřejmé, že ho klient nebo jeho právní

nástupce této povinnosti zprostil pod nátlakem nebo v tísni.



(3) Advokát nemá povinnost mlčenlivosti ve vztahu k osobě, kterou

pověřuje provedením jednotlivých úkonů právních služeb, pokud je tato

osoba povinna sama tuto povinnost zachovávat.



(4) Povinností mlčenlivosti není advokát vázán v rozsahu nezbytném pro

řízení před soudem nebo jiným orgánem, je-li předmětem řízení spor mezi

ním a klientem nebo jeho právním nástupcem; povinností mlčenlivosti

není advokát vázán též v řízení podle § 55, v řízení o žalobě proti

rozhodnutí Komory anebo v řízení o kasační stížnosti proti rozhodnutí

soudu o této žalobě podle zvláštního právního předpisu^8a), jakož i v

řízení ve věcech uvedených v § 55b, a to v rozsahu nezbytném pro

ochranu jeho práv nebo právem chráněných zájmů jako advokáta.



(5) Povinností mlčenlivosti advokáta nejsou dotčeny jeho povinnosti

jako daňového subjektu stanovené zvláštními předpisy o správě daní a

poplatků;^9) i v tomto případě je však advokát povinen zachovávat

mlčenlivost o povaze věci, ve které právní služby poskytl nebo

poskytuje.



(6) Povinnosti mlčenlivosti se advokát nemůže dovolávat v kárném

řízení, jakož i vůči advokátovi, který byl pověřen předsedou kontrolní

rady provedením přípravných úkonů k prověření, zda došlo ke kárnému

provinění (§ 33 odst. 3). Povinnosti mlčenlivosti se advokát nemůže

dovolávat při plnění povinností podle zákona o některých opatřeních

proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu,

jakož i vůči zástupci Komory při provádění úkonů podle odstavce 10.



(7) Povinností mlčenlivosti není dotčena zákonem uložená povinnost

překazit spáchání trestného činu.^10)



(8) Povinnost mlčenlivosti trvá i po vyškrtnutí ze seznamu advokátů.



(9) Povinnost mlčenlivosti v rozsahu stanoveném v odstavcích 1 až 8 se

vztahuje obdobně i na



a) zaměstnance advokáta nebo společnosti anebo zahraniční společnosti,

jakož i na jiné osoby, které se s advokátem nebo ve společnosti anebo v

zahraniční společnosti podílejí na poskytování právních služeb,



b) členy orgánů Komory a její zaměstnance, jakož i na všechny osoby,

které se účastní kárného řízení, včetně advokátů pověřených předsedou

kontrolní rady provedením přípravných úkonů k prověření, zda došlo ke

kárnému provinění (§ 33 odst. 3).



(10) Členové orgánů Komory, její zaměstnanci a advokáti pověření

předsedou kontrolní rady provedením přípravných úkonů k prověření, zda

došlo ke kárnému provinění, nejsou vázáni povinností mlčenlivosti podle

odstavce 9 v rozsahu nezbytném pro řízení před soudem ve věcech

uvedených v odstavci 4 části věty za středníkem. Členové orgánů Komory

a její zaměstnanci nejsou dále vázáni povinností mlčenlivosti v rozsahu

nezbytném ke splnění informační povinnosti podle § 10 odst. 2 až 4, §

35d a § 35r odst. 1, 2 a 4.



§ 22



(1) Advokacie se vykonává zpravidla za odměnu; od klienta lze žádat

přiměřenou zálohu.



(2) Zaměstnaný advokát vykonává advokacii za mzdu stanovenou podle

zvláštních právních předpisů^10a), kterou mu poskytuje jeho

zaměstnavatel.



(3) Způsob určení odměny a náhrad advokáta, který vykonává advokacii

samostatně nebo společně s jinými advokáty (§ 11 odst. 1), případně i

jejich výši, stanoví Ministerstvo spravedlnosti po předchozím vyjádření

Komory vyhláškou.



§ 23



Byl-li advokát ustanoven, hradí jeho odměnu stát.



§ 23a



Je-li advokát, společnost nebo zahraniční společnost plátcem daně z

přidané hodnoty, náleží advokátovi, společnosti nebo zahraniční

společnosti k odměně a k náhradám podle § 22 nebo 23 rovněž částka

odpovídající této dani, kterou jsou povinni advokát nebo společnost z

odměny a z náhrad odvést podle zvláštního právního předpisu^10b).



§ 24



(1) Advokát odpovídá klientovi za újmu, kterou mu způsobil v

souvislosti s výkonem advokacie. Advokát odpovídá za újmu způsobenou

klientovi i tehdy, byla-li újma způsobena v souvislosti s výkonem

advokacie jeho zástupcem nebo jiným jeho zaměstnancem než zaměstnaným

advokátem; odpovědnost těchto osob za újmu způsobenou zaměstnavateli

podle zvláštních právních předpisů tím není dotčena.



(2) Vykonává-li advokát advokacii ve společnosti nebo v zahraniční

společnosti, odpovídá klientovi za újmu podle odstavce 1 tato

společnost nebo zahraniční společnost.



(3) Za újmu způsobenou v souvislosti s výkonem advokacie zaměstnaným

advokátem odpovídá klientovi zaměstnavatel advokáta, a to i v případě

uvedeném v § 15b.



(4) Advokát nebo společnost se odpovědnosti podle odstavců 1 až 3

zprostí, prokáží-li, že újmě nemohlo být zabráněno ani při vynaložení

veškerého úsilí, které lze na nich požadovat.



§ 24a



(1) Advokát, který vykonává advokacii samostatně nebo ve sdružení, musí

být pojištěn pro případ odpovědnosti za újmu, za kterou klientovi

odpovídá podle § 24 odst. 1, jakož i pro případ vzniku povinnosti k

náhradě újmy, k jejímuž splnění je advokát vykonávající advokacii ve

sdružení podle zvláštních právních předpisů povinen z důvodu solidární

odpovědnosti. Advokát, který vykonává advokacii ve veřejné obchodní

společnosti nebo jako komplementář komanditní společnosti, musí být v

rámci pojištění společnosti nebo samostatně pojištěn pro případ vzniku

závazku k náhradě škody, za kterou odpovídá podle § 24 odst. 2 tato

společnost, a advokát je podle zvláštních právních předpisů povinen k

jeho splnění z důvodu ručení jako její společník.



(2) Minimální limit pojistného plnění z pojištění advokátů podle

odstavce 1 stanoví Komora stavovským předpisem.



§ 24b



(1) Společnost s ručením omezeným a komanditní společnost musejí být od

vzniku do dne svého zrušení pojištěny pro případ odpovědnosti za újmu,

za kterou klientovi odpovídají podle § 24 odst. 2 (dále jen „pojištění

společnosti“); pojištění společnosti je předpokladem pro její zápis do

obchodního rejstříku.



(2) Minimální limit pojistného plnění z pojištění společnosti musí

činit nejméně 50 000 000 Kč za každého společníka společnosti s ručením

omezeným, kterému nebyl pozastaven výkon advokacie, nebo nejméně 10 000

000 Kč za každého komanditistu komanditní společnosti, kterému nebyl

pozastaven výkon advokacie.



(3) Dojde-li ke zvýšení počtu společníků ve společnosti s ručením

omezeným nebo komanditistů komanditní společnosti anebo k zániku

pozastavení výkonu advokacie společníka společnosti s ručením omezeným

nebo komanditisty komanditní společnosti, musí být pojistné plnění z

pojištění společnosti zvýšeno tak, aby odpovídalo minimálnímu limitu

pojistného plnění z pojištění společnosti podle odstavce 2, a to ode

dne, kdy k takové změně došlo.



(4) Stejnopis nebo úředně ověřená kopie pojistné smlouvy o pojištění

společnosti, popřípadě doklad vydaný pojišťovnou nebo jinou příslušnou

osobou, dosvědčující pojištění společnosti (dále jen „doklad o

pojištění společnosti“) musejí být připojeny k návrhu na zápis

společnosti nebo každého nového společníka společnosti do obchodního

rejstříku a ukládají se do sbírky listin v obchodním rejstříku, a to

včetně stejnopisů nebo úředně ověřených kopií změn dokladu o pojištění

společnosti.



(5) Společnost je povinna předložit Komoře stejnopis nebo úředně

ověřenou kopii dokladu o pojištění společnosti



a) do konce kalendářního roku, který předchází kalendářnímu roku, na

nějž se pojištění společnosti vztahuje,



b) do jednoho týdne ode dne, kdy došlo ke změně uvedené v odstavci 3,

anebo



c) do jednoho týdne ode dne, kdy o to Komora požádá.



(6) Nesplní-li společnost povinnost podle odstavce 5 anebo zjistí-li

Komora, že společnost není pojištěna podle odstavců 1 až 3, podá Komora

bez odkladu soudu podle zvláštních právních předpisů návrh na zrušení

společnosti a její likvidaci^4c).



§ 24c



(1) Komora sjednává pro advokáty, vykonávající advokacii samostatně

nebo jako společníci sdružení, pojištění pro případ odpovědnosti za

újmu, za kterou klientovi odpovídají podle § 24 odst. 1 (dále jen

„hromadné pojištění advokátů“). Pojistnou smlouvu o hromadném pojištění

advokátů uveřejní Komora ve Věstníku. Advokát je povinen zaplatit

Komoře pojistné z hromadného pojištění advokátů do konce kalendářního

roku, který předchází kalendářnímu roku, na nějž se hromadné pojištění

advokátů vztahuje.



(2) Pokud advokát nechce být hromadného pojištění advokátů účasten,

předloží nejpozději do uplynutí lhůty podle odstavce 1 Komoře stejnopis

nebo úředně ověřenou kopii pojistné smlouvy, popřípadě doklad vydaný

pojišťovnou nebo jinou příslušnou osobou, dosvědčující, že je pro

příslušný kalendářní rok pojištěn samostatně; minimální limit

pojistného plnění z takto sjednaného pojištění však nesmí být nikdy

nižší, než kolik by činil v případě hromadného pojištění advokátů.



§ 25



(1) O poskytování právních služeb je advokát povinen vést přiměřenou

dokumentaci.



(2) Ustanovením odstavce 1 nejsou dotčeny zvláštní předpisy o

účetnictví.^11)



§ 25a



(1) Advokát je oprávněn nahradit úřední ověření podpisu vyžadované

zvláštními právními předpisy svým prohlášením se stejnými účinky, pokud

advokát listinu sám sepsal nebo ji jednající osoba před advokátem

vlastnoručně podepsala (dále jen "prohlášení o pravosti podpisu").



(2) Prohlášení o pravosti podpisu musí být vyhotoveno na listině nebo

na listině s ní pevně spojené a musí obsahovat



a) běžné číslo knihy o prohlášeních o pravosti podpisu,



b) jméno, příjmení, bydliště, popřípadě místo pobytu, a datum narození

jednající osoby,



c) údaj, jak byla zjištěna totožnost jednající osoby, včetně označení

druhu a čísla dokladu,



d) prohlášení advokáta, že listina jím byla sepsána nebo, že byla před

ním jednající osobou vlastnoručně podepsána,



e) datum a místo, kde bylo prohlášení o pravosti podpisu advokátem

učiněno,



f) jméno a příjmení advokáta, jeho evidenční číslo podle zápisu v

seznamu advokátů a jeho podpis, a v případě uvedeném v odstavci 5 jméno

a příjmení advokáta, jeho evidenční číslo podle zápisu v seznamu

advokátů, jméno a příjmení advokátního koncipienta a jeho evidenční

číslo podle zápisu v seznamu advokátních koncipientů a jeho podpis s

dodatkem „v zastoupení“.



(3) Advokát je povinen předložit Komoře před prvním jím učiněným

prohlášením o pravosti podpisu vzor svého podpisu, který musí být

úředně ověřen; úřední ověření podpisu advokáta nemůže být prohlášením o

pravosti podpisu nahrazeno.



(4) Advokát je povinen vést evidenci o všech učiněných prohlášeních o

pravosti podpisu formou knihy o prohlášeních o pravosti podpisu, kterou

vydá advokátovi za úplatu Komora.



(5) Advokát může být při činění prohlášení o pravosti podpisu zastoupen

podle § 26 advokátním koncipientem, který vykonával právní praxi

advokátního koncipienta po dobu alespoň dvou let; ustanovení odstavce 3

se na advokátního koncipienta použije obdobně.



(6) Podrobnosti o povinnostech advokáta a advokátního koncipienta podle

předchozích odstavců stanoví stavovský předpis.



§ 25b



Advokát zapůjčí příslušný svazek knihy o prohlášeních o pravosti

podpisu, popřípadě umožní pořízení opisu nebo výpisu z tohoto svazku

Komoře, Ministerstvu spravedlnosti při výkonu jeho působnosti podle §

52b, soudu, orgánu činnému v trestním řízení nebo znalci, který byl

ustanoven v řízení před státním nebo jiným orgánem, pokud znalec nemůže

podat znalecký posudek bez seznámení se s ním.



§ 25c



V souvislosti s poskytováním právních služeb může advokát provádět

autorizovanou konverzi dokumentů postupem podle zvláštního právního

předpisu^11a).



§ 26



(1) Advokát se v rámci svého pověření může dát zastoupit jiným

advokátem.



(2) Nestanoví-li zvláštní předpis jinak,12) může advokáta při

jednotlivých úkonech právní pomoci zastoupit i zaměstnanec advokáta

nebo advokátní koncipient.



§ 27



(1) Brání-li advokátovi, který vykonává advokacii samostatně, jakákoliv

překážka ve vykonávání advokacie a neučiní-li jiné opatření za účelem

ochrany práv nebo právem chráněných zájmů svých klientů, je povinen

ustanovit bez odkladu, nejpozději však do jednoho měsíce ode dne, kdy

taková překážka vznikla, jiného advokáta po dohodě s ním svým zástupcem

(§ 26 odst. 1) a klienty o tom bezodkladně písemně vyrozumět;

ustanovení § 29 odst. 2 tím není dotčeno. Poruší-li advokát tuto

povinnost, určí zástupce Komora s tím, že podle okolností případu určí

i výši náhrady, kterou je povinen advokát zástupci poskytnout.



(2) Nedohodne-li se zástupce advokáta, určený Komorou podle odstavce 1

věty druhé, s klientem do jednoho měsíce ode dne, kdy byl klient o

určení zástupce vyrozuměn, jinak nebo neučiní-li klient v této lhůtě

jiné opatření, přecházejí na zástupce ve vztahu ke klientovi práva a

povinnosti zastupovaného advokáta, vyplývající ze smlouvy o poskytování

právních služeb, včetně práv a povinností vyplývajících ze zastupování

klienta v řízení před soudy nebo jinými orgány a práv a povinností

obhájce v trestním řízení. To platí i v případě, kdy byl vztah mezi

klientem a advokátem založen určením podle § 18 odst. 2 nebo

ustanovením podle zvláštních právních předpisů. Komora tento přechod

práv a povinností na žádost zástupce osvědčí. Ustanovení § 19 a 20 se

použijí pro zástupce advokáta určeného Komorou podle odstavce 1 věty

druhé obdobně.



(3) Předmětem přechodu práv a povinností podle odstavce 2 není

povinnost zastupovaného advokáta k náhradě újmy (§ 24 odst. 1), jakož i

povinnost k vrácení věcí, včetně peněžních prostředků poskytnutých

klientem. Na zástupce nepřecházejí také další povinnosti a práva

vyplývající z původního smluvního vztahu mezi advokátem a klientem,

pokud by byl zástupce v důsledku jejich přechodu vůči tomuto advokátovi

bezdůvodně zvýhodněn nebo znevýhodněn anebo pokud by splnění těchto

povinností nebylo možno po zástupci spravedlivě požadovat.



(4) Pokud byl advokát, který vykonával advokacii samostatně, vyškrtnut

ze seznamu advokátů, určí Komora jiného advokáta jeho nástupcem,

popřípadě učiní jiná vhodná opatření k ochraně práv a právem chráněných

zájmů klientů vyškrtnutého advokáta; určený nástupce bezodkladně

písemně vyrozumí tyto klienty o přijatých opatřeních. Pokud je to

vzhledem k okolnostem případu třeba, může Komora určit nástupcem

vyškrtnutého advokáta i více advokátů. Ustanovení odstavců 2 a 3,

upravující přechod práv a povinností mezi zastoupeným advokátem a jeho

zástupcem, platí pro přechod práv a povinností mezi advokátem

vyškrtnutým ze seznamu advokátů a jeho nástupcem obdobně.



(5) Zemřel-li advokát, který vykonával advokacii samostatně, soud na

návrh Komory jmenuje nástupce zemřelého advokáta, pokud se jmenováním

souhlasí, správcem té části pozůstalosti, kterou zemřelý advokát

používal k výkonu advokacie.



§ 28



(1) Advokát nebo advokátní koncipient jsou v zájmu cti a vážnosti

advokátního stavu povinni před tím, než proti jinému advokátovi nebo

advokátnímu koncipientovi zahájí soudní nebo jiné řízení ve věci

související s výkonem advokacie, využít smírčího řízení před orgány

Komory; to neplatí, je-li alespoň jedním z účastníků sporu třetí osoba.



(2) Smírčí řízení je zpravidla vedeno před předsedou Komory nebo jiným

členem jejího představenstva; jeho účelem je vést účastníky sporu k

jeho vyřešení smírem.



(3) Podrobnosti o smírčím řízení stanoví stavovský předpis.



§ 29



(1) Advokát je povinen oznámit Komoře bez odkladu po zahájení výkonu

advokacie své sídlo, způsob, jakým vykonává advokacii, jakož i další

skutečnosti nezbytné pro vedení seznamu advokátů stanovené stavovským

předpisem; advokát je povinen oznámit Komoře bez odkladu i změny těchto

skutečností, a to do jednoho týdne poté, co nastaly.



(2) Advokát je povinen oznámit Komoře ve lhůtě uvedené v odstavci 1

veškeré skutečnosti, které by mohly být důvodem k pozastavení výkonu

advokacie nebo k vyškrtnutí ze seznamu advokátů.



§ 30



(1) Advokát je povinen platit příspěvky na činnost Komory a odvody do

sociálního fondu Komory, popřípadě provádět další platby předvídané

tímto zákonem [§ 43 písm. c)].



(2) Splatné dluhy vzniklé na základě povinností podle odstavce 1

nezanikají vyškrtnutím ze seznamu advokátů; to neplatí, jde-li o

vyškrtnutí z důvodů uvedených v § 7b odst. 1 písm. a) až c).



§ 31



Advokát nebo společnost anebo zahraniční společnost, která zaměstnává

advokátního koncipienta, jsou povinny vytvářet takové pracovní

podmínky, které advokátnímu koncipientovi umožní řádnou přípravu na

povolání advokáta; advokátnímu koncipientovi musí být zejména umožněna

účast na školeních pořádaných Komorou, řádná příprava na advokátní

zkoušku, jakož i účast u advokátní zkoušky.



HLAVA ČTVRTÁ



Kárná odpovědnost a kárné řízení



§ 32



(1) Advokát a advokátní koncipient jsou kárně odpovědni za kárné

provinění.



(2) Kárným proviněním je závažné nebo opětovné zaviněné porušení

povinností stanovených advokátovi nebo advokátnímu koncipientovi tímto

nebo zvláštním zákonem nebo stavovským předpisem.



(3) Advokátovi lze za kárné provinění uložit některé z těchto kárných

opatření:



a) napomenutí,



b) veřejné napomenutí,



c) pokutu až do výše stonásobku minimální měsíční mzdy stanovené

zvláštním právním předpisem,^13)



d) dočasný zákaz výkonu advokacie uložený na dobu od šesti měsíců do

tří let,



e) vyškrtnutí ze seznamu advokátů.



(4) Advokátnímu koncipientovi lze za kárné provinění uložit některé z

těchto kárných opatření:



a) napomenutí,



b) veřejné napomenutí,



c) pokutu až do výše dvacetinásobku minimální měsíční mzdy stanovené

zvláštním právním předpisem,^13)



d) vyškrtnutí ze seznamu advokátních koncipientů.



(5) Jedná-li se o méně závažné porušení povinností, lze od uložení

kárného opatření advokátovi nebo advokátnímu koncipientovi upustit,

pokud samotné projednání kárného provinění je možno považovat za

postačující.



(6) Výnos pokut připadá Komoře.



§ 33



(1) O tom, zda se advokát nebo advokátní koncipient dopustil kárného

provinění, a o uložení kárného opatření rozhoduje v kárném řízení

zahájeném na základě kárné žaloby podané kárným žalobcem (§ 46 odst. 3

a § 51 odst. 2) tříčlenný kárný senát složený ze členů kárné komise

Komory. Účastníky kárného řízení jsou kárný žalobce a advokát nebo

advokátní koncipient, proti němuž je kárné řízení zahájeno (dále jen

"kárně obviněný").



(2) Kárná žaloba musí být podána do šesti měsíců ode dne, kdy se kárný

žalobce o kárném provinění dozvěděl, nejpozději však do dvou let ode

dne, kdy ke kárnému provinění došlo. Do šestiměsíční lhůty se

nezapočítává doba, po kterou byly činěny přípravné úkony k prověření,

zda ke kárnému provinění došlo; tato doba nesmí být delší dvou měsíců.



(3) Má-li v kárném řízení vystupovat jako kárný žalobce předseda

kontrolní rady, je oprávněn pověřit jiného advokáta po dohodě s ním

provedením přípravných úkonů potřebných k prověření, zda došlo ke

kárnému provinění; takto pověřený advokát má, pokud jde o písemnosti a

jiné dokumenty advokátů, oprávnění člena kontrolní rady podle § 46

odst. 4 věty druhé.



(4) Kárně obviněný může být v kárném řízení zastoupen advokátem. Kárně

obviněnému, který není zastoupen, ustanoví kárný senát opatrovníka,

jestliže to vyžaduje ochrana jeho zájmů, zejména byl-li stižen duševní

poruchou nebo chorobou, která mu brání náležitě se hájit. Opatrovníkem

ustanoví kárný senát jiného advokáta po dohodě s ním.



(5) Kárně obviněný má právo vyjádřit se ke všem skutečnostem, které

jsou mu kladeny za vinu; má právo hájit se a navrhovat důkazy, které by

měly být provedeny.



(6) V kárném řízení lze vyslýchat svědky, znalce nebo účastníky, jen

když se dobrovolně dostaví a poskytnou výpověď. Také jiné důkazy lze

provádět jen tehdy, jsou-li dobrovolně poskytnuty. Důkazy, které nelze

takto provést, provede na dožádání Komory a na její náklady soud; soud

je povinen dožádání vyhovět, nejde-li o provedení důkazu podle zákona

nepřípustného. Soud přitom učiní veškerá rozhodnutí, která jsou k

provedení dožádáním požadovaného důkazu potřebná.



§ 33a



(1) Náklady kárného řízení, které v kárném řízení vznikly účastníkovi

kárného řízení, nese účastník. Komora nese náklady spojené s činností

kárného senátu a odvolacího senátu, náklady na tlumočníka a náklady

spojené s prováděním důkazů.



(2) Vyslovil-li kárný senát v rozhodnutí, kterým se kárné řízení končí,

že kárně obviněný se dopustil kárného provinění, zaváže současně v

rozhodnutí kárně obviněného k náhradě nákladů kárného řízení, které

nese Komora podle odstavce 1, a to jednorázovou částkou stanovenou v

přiměřené výši stavovským předpisem.



(3) Komora nahradí svědkovi hotové výdaje a výdělek, který mu

prokazatelně ušel. Nárok je třeba uplatnit u Komory do tří dnů od

výslechu, jinak zaniká; o tom musí být svědek poučen.



(4) Náhrada hotových výdajů a poskytování odměn znalcům a tlumočníkům

se řídí zvláštními právními předpisy.^13a)



§ 34



(1) Pro rozhodnutí v kárném řízení je rozhodující skutkový a právní

stav v době, kdy ke kárnému provinění došlo; pozdější právní úpravy se

použije, jestliže je to pro kárně obviněného příznivější.



(2) Písemné vyhotovení rozhodnutí, kterým se kárné řízení končí, musí

obsahovat výrok, odůvodnění a poučení o opravném prostředku, a musí být

doručeno účastníkům; v případě uvedeném v § 33a odst. 2 obsahuje

písemné vyhotovení rozhodnutí i výrok ukládající povinnost k náhradě

nákladů kárného řízení.



(3) Doručené rozhodnutí, kterým se kárné řízení končí a proti kterému

se nelze odvolat, je v právní moci a je vykonatelné, nejde-li o případ

uvedený v odstavci 4. Ostatní rozhodnutí nabývají právní moci jejich

vyhlášením; není-li kárným řádem vyhlášení předepsáno, nabývají

rozhodnutí právní moci jejich přijetím.



(4) Byla-li jako kárné opatření uložena pokuta, je třeba ji zaplatit do

patnácti dnů od právní moci rozhodnutí, nestanoví-li rozhodnutí lhůtu

delší nebo nestanoví-li rozhodnutí, že pokuta má být zaplacena ve

splátkách. Rozhodnutí ukládající toto kárné opatření je vykonatelné,

jakmile uplyne lhůta k plnění.



(5) Ustanovení odstavce 4 se použije obdobně i pro rozhodnutí

ukládající povinnost k náhradě nákladů řízení.



§ 34a



(1) Kárný senát může ve věci rozhodnout bez nařízení jednání kárným

příkazem, pokud je skutkový stav spolehlivě zjištěn doposud opatřenými

důkazy.



(2) Kárným příkazem lze uložit pouze kárné opatření napomenutí anebo

kárné opatření pokuty do výše desetinásobku minimální měsíční mzdy

stanovené zvláštním právním předpisem13), je-li kárně obviněným

advokát, nebo do výše dvojnásobku minimální měsíční mzdy stanovené

zvláštním právním předpisem13), je-li kárně obviněným advokátní

koncipient; ustanovení § 32 odst. 5 tím není dotčeno.



(3) Kárný příkaz má povahu rozhodnutí, kterým kárný senát vyslovil, že

kárně obviněný se dopustil kárného provinění. Účinky spojené s

vyhlášením rozhodnutí kárného senátu nastávají doručením písemného

vyhotovení kárného příkazu kárně obviněnému.



§ 34b



(1) Písemné vyhotovení kárného příkazu musí obsahovat výrok ve věci

samé, výrok ukládající povinnost k náhradě nákladů kárného řízení (§

33a odst. 2) a poučení o právu podat odpor, včetně upozornění, že v

případě, kdy kárně obviněný odpor nepodá, nebude již nařizováno jednání

kárného senátu k projednání věci (§ 34d odst. 1).



(2) Písemné vyhotovení kárného příkazu se doručuje kárně obviněnému a

kárnému žalobci; má-li kárně obviněný zástupce nebo opatrovníka (§ 33

odst. 4), doručuje se písemné vyhotovení kárného příkazu i jim.



§ 34c



(1) Kárně obviněný, kárný žalobce a zástupce kárně obviněného nebo jeho

opatrovník (dále jen "oprávněná osoba") mohou podat proti kárnému

příkazu odpor; odpor je třeba podat do 15 dnů od doručení písemného

vyhotovení kárného příkazu. Zástupci kárně obviněného nebo jeho

opatrovníkovi končí lhůta k podání odporu týmž dnem jako kárně

obviněnému.



(2) Po doručení písemného vyhotovení kárného příkazu se oprávněná osoba

může svého práva na podání odporu výslovně vzdát.



§ 34d



(1) Byl-li proti kárnému příkazu podán oprávněnou osobou ve lhůtě

uvedené v § 34c odst. 1 odpor, kárný příkaz se zrušuje a předseda

kárného senátu nařídí k projednání věci jednání; při dalším

projednávání věci není kárný senát vázán právní kvalifikací ani druhem

nebo výměrou kárného opatření, které byly obsaženy v kárném příkazu.



(2) Nebyl-li ve lhůtě uvedené v § 34c odst. 1 podán proti kárnému

příkazu žádnou z oprávněných osob odpor, nabývá kárný příkaz dnem

následujícím po dni uplynutí této lhůty právní moci a je vykonatelný.

Pokud se všechny oprávněné osoby před uplynutím lhůty uvedené v § 34c

odst. 1 výslovně vzdaly práva na podání odporu (§ 34c odst. 2), nabývá

kárný příkaz právní moci a je vykonatelný dnem následujícím po dni, kdy

kárný senát obdržel takové vyjádření od poslední z oprávněných osob.



§ 34e



Byl-li vydán kárný příkaz, může kárný žalobce vzít kárnou žalobu zpět

do doby, než je písemné vyhotovení kárného příkazu doručeno některé z

oprávněných osob; zpětvzetím kárné žaloby se kárný příkaz zrušuje a

kárné řízení se zastaví.



§ 35



(1) Proti rozhodnutí kárného senátu v kárném řízení, kterým se toto

řízení před kárným senátem končí, může účastník kárného řízení podat do

patnácti dnů od doručení jeho písemného vyhotovení odvolání; odvolání

má odkladný účinek. Ustanovení věty první neplatí v případě, kdy kárný

senát rozhodl kárným příkazem.



(2) O odvolání rozhoduje tříčlenný senát ustanovený z členů odvolací

kárné komise (dále jen „odvolací senát“).



(3) Odvolací senát Komory v odvolacím řízení rozhodnutí zruší nebo

odvolání zamítne a rozhodnutí potvrdí. Zruší-li odvolací senát Komory

odvoláním napadené rozhodnutí, rozhodne ve věci samé nebo ji vrátí

kárnému senátu k dalšímu řízení a rozhodnutí; kárný senát je v tomto

případě vázán právním názorem odvolacího senátu.



§ 35a



(1) Rozhodnutí o uložení kárného opatření napomenutí, vyškrtnutí ze

seznamu advokátů nebo vyškrtnutí ze seznamu advokátních koncipientů je

vykonáno dnem, kdy nabylo právní moci.



(2) Rozhodnutí o uložení kárného opatření veřejného napomenutí vykoná

předseda Komory jeho uveřejněním ve Věstníku České advokátní komory

(dále jen "Věstník"); je vykonáno dnem, který je uveden v záhlaví

příslušné částky Věstníku jako den jejího rozeslání. Rozhodnutí nelze

vykonat, uplynula-li ode dne, kdy se stalo vykonatelným, doba delší

šesti měsíců.



(3) Rozhodnutí ukládající kárné opatření dočasného zákazu výkonu

advokacie je vykonáno dnem, kdy uplynula doba zákazu uvedená v

rozhodnutí. Tato doba počíná běžet dnem, kdy se rozhodnutí stalo

vykonatelným; byla-li vykonatelnost rozhodnutí odložena, její běh se

přerušuje.



(4) Rozhodnutí o uložení kárného opatření pokuty je vykonáno dnem

zaplacení pokuty Komoře ve výši stanovené v rozhodnutí; pokud má být

pokuta zaplacena ve splátkách, je rozhodnutí vykonáno dnem zaplacení

poslední splátky. Vykonatelné rozhodnutí o uložení kárného opatření

pokuty je podkladem pro výkon rozhodnutí a exekučním titulem podle

zvláštních právních předpisů^14). Pokud má být pokuta zaplacena ve

splátkách, je Komora oprávněna podat návrh na výkon rozhodnutí i v

případě, že některá ze splátek nebyla včas zaplacena; výkon rozhodnutí

se v takovém případě týká celé dosud nezaplacené částky pokuty. Toto

oprávnění však může Komora použít nejpozději do splatnosti nejblíže

příští splátky.



(5) Rozhodnutí ukládající povinnost k náhradě nákladů kárného řízení je

vykonáno dnem zaplacení částky nákladů řízení (§ 33a odst. 2) Komoře.

Nebyla-li povinnost k náhradě nákladů kárného řízení splněna ve lhůtě

podle tohoto zákona nebo ve lhůtě stanovené v rozhodnutí, platí pro

výkon rozhodnutí ukládajícího povinnost k náhradě nákladů kárného

řízení ustanovení odstavce 4 o výkonu rozhodnutí o uložení kárného

opatření pokuty obdobně.



§ 35b



Na advokáta nebo advokátního koncipienta se pro účely kárného řízení

hledí, jako by se nedopustil kárného provinění, popřípadě jako by mu

nebylo uloženo kárné opatření



a) dnem právní moci rozhodnutí, kterým bylo od uložení kárného opatření

upuštěno,



b) dnem, kdy rozhodnutí o uložení kárného opatření napomenutí nebo

veřejného napomenutí bylo vykonáno, bylo-li mu uloženo kárné opatření

napomenutí nebo veřejného napomenutí. Nebylo-li rozhodnutí o uložení

kárného opatření veřejného napomenutí vykonáno ve lhůtě uvedené v § 35a

odst. 2, hledí se dnem uplynutí této lhůty na toho, komu bylo uloženo,

jako by se kárného provinění nedopustil,



c) uplynula-li ode dne, kdy rozhodnutí o uložení kárného opatření bylo

vykonáno, doba jednoho roku, bylo-li mu uloženo kárné opatření pokuty

nebo kárné opatření dočasného zákazu výkonu advokacie,



d) uplynula-li ode dne vyškrtnutí ze seznamu advokátů doba pěti let,

bylo-li advokátovi uloženo kárné opatření vyškrtnutí ze seznamu

advokátů,



e) uplynula-li ode dne vyškrtnutí doba tří let, bylo-li advokátnímu

koncipientovi uloženo kárné opatření vyškrtnutí ze seznamu advokátních

koncipientů.



§ 35c



(1) Skončilo-li kárné řízení rozhodnutím, které nabylo právní moci, lze

v něm proti témuž kárně obviněnému a pro téže kárné provinění

pokračovat, jen byla-li povolena obnova kárného řízení; obnovu kárného

řízení nelze povolit, bylo-li pravomocným rozhodnutím kárné řízení

zastaveno.



(2) Návrh na povolení obnovy kárného řízení může podat jeho účastník,

vyjdou-li najevo nové skutečnosti nebo důkazy, které bez zavinění

účastníka nemohly být v kárném řízení uplatněny, a které by mohly samy

o sobě nebo ve spojení se skutečnostmi a důkazy, známými již dříve,

vést k příznivějšímu rozhodnutí pro kárně obviněného.



(3) Návrh na obnovu kárného řízení lze podat do šesti měsíců ode dne,

kdy se účastník kárného řízení, který obnovu kárného řízení navrhuje,

dozvěděl o důvodu obnovy podle odstavce 2, nebo ode dne, kdy jej mohl

uplatnit; návrh není přípustný proti rozhodnutí, kterým nebylo

rozhodnuto ve věci samé.



(4) O návrhu na povolení obnovy kárného řízení rozhoduje za tím účelem

zvlášť ustavený kárný senát; kárný senát návrh na povolení obnovy

kárného řízení buď zamítne, nebo obnovu kárného řízení povolí. Proti

rozhodnutí o návrhu na povolení obnovy kárného řízení může jeho

účastník podat odvolání (§ 35).



(5) Jestliže rozhodnutí, kterým byla obnova kárného řízení povolena,

nabylo právní moci, všechna dosavadní rozhodnutí v kárném řízení

přijatá se zrušují a kárný senát, který obnovu kárného řízení povolil,

věc v kárném řízení znovu projedná.



§ 35d



(1) Komora informuje bez odkladu v potřebném rozsahu příslušný orgán

cizího státu o zahájení a o výsledku kárného řízení proti advokátovi,

který byl zapsán do seznamu advokátů podle § 5a.



(2) Komora informuje bez odkladu v potřebném rozsahu příslušný orgán

členského státu Evropské unie nebo domovského státu, ve kterém advokát

zapsaný do seznamu advokátů podle § 5 odst. 1 nebo § 57 poskytuje

právní služby v postavení obdobném usazenému evropskému advokátovi

podle tohoto zákona, o zahájení a výsledku kárného řízení proti tomuto

advokátovi.



§ 35e



(1) Podrobnosti o kárném řízení stanoví kárný řád.



(2) Nestanoví-li tento zákon nebo kárný řád něco jiného nebo

nevyplývá-li něco jiného z povahy věci, použijí se v kárném řízení

přiměřeně ustanovení trestního řádu.



ČÁST TŘETÍ



EVROPSKÝ ADVOKÁT



HLAVA PRVNÍ



HOSTUJÍCÍ EVROPSKÝ ADVOKÁT



§ 35f



Hostujícím evropským advokátem^14a) je evropský advokát, který

poskytuje právní služby na území České republiky dočasně nebo

příležitostně.



§ 35g



Hostující evropský advokát je povinen používat při poskytování právních

služeb profesní označení podle § 2 odst. 1 písm. b) s uvedením

příslušného orgánu domovského státu; toto označení musí být vyjádřeno v

oficiálním jazyku nebo v jednom z oficiálních jazyků domovského státu.



§ 35h



(1) Hostující evropský advokát nemůže být společníkem sdružení (§ 14)

ani společníkem společnosti (§ 15).



(2) Hostující evropský advokát není oprávněn účastnit se sněmu a nemůže

být volen do orgánů Komory.



(3) Hostující evropský advokát není oprávněn sepisovat smlouvy o

převodu nemovitostí, zástavní smlouvy, jejichž předmětem je nemovitost,

a smlouvy o převodu nebo nájmu podniku nebo jeho části, pokud se týkají

nemovitosti; hostující evropský advokát není oprávněn činit prohlášení

o pravosti podpisu (§ 25a).



§ 35i



(1) Při poskytování právních služeb spočívajících v zastupování v

řízení před soudy nebo jinými orgány, včetně obhajoby v trestním

řízení, je hostující evropský advokát povinen dodržovat povinnosti,

které jsou stanoveny právním nebo stavovským předpisem pro advokáty,

jakožto zástupce účastníků v tomto řízení. Pokud tyto předpisy některou

otázku neupravují, je hostující evropský advokát povinen dodržovat

povinnosti, které jsou stanoveny právními, stavovskými nebo jinými

předpisy domovského státu o poskytování právních služeb (dále jen

"předpisy domovského státu").



(2) Při poskytování jiných právních služeb, než které jsou uvedeny v

odstavci 1, je hostující evropský advokát povinen dodržovat povinnosti,

které jsou stanoveny předpisy domovského státu. Pokud předpisy

domovského státu některou otázku neupravují, použijí se při poskytování

právních služeb hostujícím evropským advokátem ustanovení § 3 odst. 1 a

2, § 16, 17, § 18 odst. 1, § 19 až 21, § 22 odst. 1, § 24 odst. 1 až 3,

§ 25, 26 a 28, jakož i ustanovení zvláštních právních předpisů, pokud

upravují poskytování právních služeb advokáty.



(3) Ustanovení tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů uvedená

v odstavci 2 se při poskytování právních služeb hostujícím evropským

advokátem nepoužijí, pokud dodržování povinností jimi stanovených nelze

po hostujícím evropském advokátovi vzhledem ke všem okolnostem, a

zejména ke skutečnosti, že se jedná o dočasné nebo příležitostné

poskytování právních služeb, rozumně požadovat; to však neplatí o

povinnostech uvedených v § 16, 17, § 19 až 21 a § 24 odst. 1 až 3.



§ 35j



(1) Poskytuje-li hostující evropský advokát na území České republiky

právní služby bez podstatnějších přerušení po dobu jednoho měsíce, je

povinen oznámit Komoře adresu místa v České republice pro doručování

písemností Komory, včetně rozhodnutí přijatých orgány Komory v řízeních

podle tohoto zákona. Pokud hostující evropský advokát tuto povinnost

nesplní, Komora písemnost uloží s tím, že účinky doručení písemnosti

(rozhodnutí) nastávají třetím dnem po uložení; to platí i v případě

písemností, které mají být doručeny do vlastních rukou hostujícího

evropského advokáta.



(2) Poskytuje-li hostující evropský advokát právní služby spočívající v

zastupování v řízení před soudy nebo jinými orgány, včetně obhajoby v

trestním řízení, je povinen ustanovit advokáta jako svého zmocněnce pro

doručování písemností (dále jen "zmocněnec pro doručování"); ustanovení

§ 35p tím není dotčeno. Hostující evropský advokát je povinen oznámit

soudu nebo jinému orgánu adresu sídla zmocněnce pro doručování při

prvním úkonu, který vůči němu učiní; soud nebo jiný orgán zasílá

písemnosti, včetně rozhodnutí, na adresu sídla zmocněnce pro

doručování. Pokud hostující evropský advokát tuto povinnost nesplní,

soud nebo jiný orgán písemnost uloží s tím, že účinky doručení

písemnosti (rozhodnutí) nastávají třetím dnem po uložení; to platí i v

případě písemností, které mají být doručeny do vlastních rukou

hostujícího evropského advokáta.



§ 35k



(1) Pokud je o to požádán, je hostující evropský advokát povinen

prokázat Komoře, soudu nebo jinému orgánu příslušným dokladem nebo

doklady vydanými v domovském státě své oprávnění poskytovat v domovském

státě právní služby pod profesním označením podle § 2 odst. 1 písm. b)

(dále jen "průkaz oprávnění"); průkaz oprávnění musí být hostujícím

evropským advokátem předložen s jeho překladem do českého jazyka.



(2) Dokud hostující evropský advokát nesplní povinnost podle odstavce

1, není oprávněn právní služby dále poskytovat.



HLAVA DRUHÁ



USAZENÝ EVROPSKÝ ADVOKÁT



§ 35l



(1) Usazeným evropským advokátem^14b) je evropský advokát, který je

zapsán do seznamu evropských advokátů vedeného Komorou.



(2) Usazený evropský advokát je oprávněn poskytovat právní služby na

území České republiky soustavně.



§ 35m



(1) Komora zapíše evropského advokáta do seznamu evropských advokátů do

jednoho měsíce od doručení písemné žádosti o zápis, ke které musí být

přiloženy



a) doklady prokazující, že evropský advokát splňuje podmínky podle § 2

odst. 1 písm. b) bodů 1 a 2,



b) doklad o splnění povinnosti podle § 24a,



c) doklad o tom, že evropský advokát uhradil Komoře poplatek, který

stanoví stavovský předpis nejvýše částkou 10 000 Kč.



(2) Komora evropského advokáta do seznamu evropských advokátů nezapíše,

pokud mu bylo uloženo kárné opatření dočasného zákazu poskytování

právních služeb (§ 35q odst. 2) a ode dne, kdy rozhodnutí o uložení

tohoto kárného opatření bylo vykonáno, neuplynula doba alespoň jednoho

roku.



(3) Usazený evropský advokát prokazuje oprávnění k poskytování právních

služeb podle tohoto zákona osvědčením o zápisu do seznamu evropských

advokátů nebo identifikačním průkazem usazeného evropského advokáta;

tyto dokumenty mu Komora vydá nejpozději do jednoho týdne po zápisu do

seznamu evropských advokátů.„Vzor, náležitosti a způsob používání

identifikačního průkazu usazeného evropského advokáta stanoví prováděcí

právní předpis; prováděcí právní předpis může též stanovit dobu

platnosti identifikačního průkazu usazeného evropského advokáta. Pro

osvědčení a identifikační průkaz usazeného evropského advokáta se

použije § 5d odst. 3 a 4 obdobně.



(4) Zápis do seznamu evropských advokátů zaznamená Komora v seznamu

evropských advokátů ve lhůtě uvedené v odstavci 3; Komora v téže lhůtě

informuje o zápisu do seznamu evropských advokátů v potřebném rozsahu

příslušný orgán domovského státu.



(5) Usazenému evropskému advokátovi se pozastavuje oprávnění k

poskytování právních služeb podle tohoto zákona, nastane-li některá ze

skutečností uvedených v § 8b odst. 1 písm. a), b), d) až g).



(6) Komora pozastaví usazenému evropskému advokátovi oprávnění k

poskytování právních služeb podle tohoto zákona v případech uvedených v

§ 9 odst. 1, jakož i v případě, kdy bylo pozastaveno jeho oprávnění

poskytovat v domovském státě právní služby pod profesním označením

podle § 2 odst. 1 písm. b); Komora může pozastavit usazenému evropskému

advokátovi oprávnění k poskytování právních služeb podle tohoto zákona

v případech uvedených v § 9 odst. 2 a 3.



(7) Usazený evropský advokát,



a) který zemřel, je vyškrtnut ze seznamu evropských advokátů ke dni

úmrtí,



b) který byl prohlášen za mrtvého, je vyškrtnut ze seznamu evropských

advokátů ke dni právní moci rozhodnutí o prohlášení za mrtvého,



c) kterému bylo uloženo kárné opatření dočasného zákazu poskytování

právních služeb (§ 35q odst. 2), je vyškrtnut ze seznamu evropských

advokátů ke dni právní moci rozhodnutí o uložení tohoto kárného

opatření,



d) který podal Komoře písemnou žádost o vyškrtnutí ze seznamu

evropských advokátů, opatřenou úředně ověřeným podpisem, je vyškrtnut

ze seznamu evropských advokátů uplynutím kalendářního měsíce, ve kterém

byla tato žádost Komoře doručena; úřední ověření podpisu se nevyžaduje,

pokud usazený evropský advokát doručí žádost osobně předsedovi Komory

nebo jím pověřenému zaměstnanci Komory a tuto žádost před ním podepíše,



e) který byl zapsán do seznamu advokátů (§ 5b), je vyškrtnut ze seznamu

evropských advokátů dnem zápisu do seznamu advokátů; tím není dotčeno

jeho oprávnění požívat současně též profesní označení svého domovského

státu ani jeho oprávnění podle § 35na.



(8) Komora usazeného evropského advokáta ze seznamu evropských advokátů

vyškrtne



a) jestliže přestal splňovat podmínku podle § 2 odst. 1 písm. b) bodu

1,



b) zaniklo-li jeho oprávnění poskytovat v domovském státě právní služby

podle § 2 odst. 1 písm. b) bodu 2, nebo



c) z důvodů uvedených v § 7b odst. 1 písm. e) a f) a v § 8 odst. 1

písm. b) až d).



(9) V případě pozastavení oprávnění usazeného evropského advokáta k

poskytování právních služeb podle tohoto zákona se použijí přiměřeně

ustanovení § 8b odst. 2, § 9 odst. 4, § 9a, 9b a § 55 odst. 7. V

případě vyškrtnutí usazeného evropského advokáta ze seznamu evropských

advokátů se použijí přiměřeně ustanovení § 7b odst. 2 a § 8 odst. 2 a

3.



(10) O pozastavení oprávnění usazeného evropského advokáta k

poskytování právních služeb podle tohoto zákona, jakož i o jeho

vyškrtnutí ze seznamu evropských advokátů informuje Komora bez odkladu,

nejpozději do jednoho týdne, příslušný orgán domovského státu.".



§ 35n



(1) Není-li dále stanoveno jinak, použijí se pro usazeného evropského

advokáta přiměřeně ustanovení tohoto zákona a stavovských předpisů o

právech a povinnostech advokátů, popřípadě ustanovení zvláštních

právních předpisů, pokud stanoví práva a povinnosti advokátů v

souvislosti s výkonem advokacie.



(2) Usazený evropský advokát je povinen používat při poskytování

právních služeb profesní označení podle § 2 odst. 1 písm. b); toto

označení musí být vyjádřeno v oficiálním jazyku nebo v jednom z

oficiálních jazyků domovského státu. K tomuto označení je usazený

evropský advokát povinen uvádět odkaz na jeho zápis do seznamu

evropských advokátů. Pokud usazený evropský advokát poskytuje právní

služby jménem zahraniční společnosti podle § 35s, platí ustanovení § 12

odst. 4 obdobně.



(3) Usazený evropský advokát je oprávněn uvádět ke svému označení podle

odstavce 2 i dodatek vyjadřující skutečnost, že v domovském státě,

popřípadě i v jiných cizích státech poskytuje právní služby společně s

jinými osobami jako účastník (společník) sdružení nebo právnické osoby

obdobné sdružení nebo společnosti podle tohoto zákona (§ 14 a 15).



(4) Usazený evropský advokát může být společníkem sdružení (§ 14) nebo

společníkem společnosti (§ 15) anebo vykonávat advokacii jako

zaměstnaný advokát (§ 15a).



(5) Usazený evropský advokát má právo účastnit se sněmu; nemůže však

být volen do orgánů Komory.



(6) Sídlo usazeného evropského advokáta (§ 13) se zapisuje do seznamu

evropských advokátů.



(7) Usazený evropský advokát se může v rámci svého oprávnění dát

zastoupit osobami uvedenými v § 26.



(8) Ustanovení § 27 odst. 4 a § 30 odst. 2 se použije v případě

vyškrtnutí usazeného evropského advokáta ze seznamu evropských

advokátů.



§ 35na



zrušen



HLAVA TŘETÍ



SPOLEČNÁ USTANOVENÍ



§ 35o



Evropský advokát je oprávněn poskytovat právní služby spočívající v

zastupování v řízení před soudy nebo jinými orgány, včetně obhajoby v

trestním řízení, a to i v těch případech, kdy zvláštní právní předpis

stanoví, že účastník řízení musí být zastoupen advokátem nebo že

zástupcem účastníka řízení může být jen advokát.



§ 35p



(1) Poskytuje-li evropský advokát právní služby spočívající v

zastupování v řízení před soudy nebo jinými orgány, včetně obhajoby v

trestním řízení, a stanoví-li zvláštní právní předpis, že účastník musí

být v tomto řízení zastoupen advokátem nebo že zástupcem účastníka může

být jen advokát, je evropský advokát povinen ustanovit advokáta po

dohodě s klientem jako svého konzultanta v otázkách procesního práva,

které budou v řízení řešeny, (dále jen "konzultant"); konzultantem může

evropský advokát ustanovit i zmocněnce pro doručování podle § 35j odst.

2.



(2) Evropský advokát je povinen oznámit soudu nebo jinému orgánu adresu

sídla konzultanta při prvním úkonu, který vůči němu učiní; dokud

evropský advokát tuto povinnost nesplní, není oprávněn právní služby

dále poskytovat.



(3) Nerozhodne-li soud nebo jiný orgán jinak, je konzultant oprávněn

být přítomen se souhlasem evropského advokáta při všech úkonech, u

kterých je oprávněn být přítomen jako zástupce (obhájce) evropský

advokát.



(4) Ustanoveními předchozích odstavců nejsou dotčeny zvláštní právní

předpisy upravující řízení před soudy nebo jinými orgány.



(5) Ustanovením odstavce 1 není dotčena odpovědnost evropského advokáta

za újmu podle § 24 odst. 1 až 3, ani jeho kárná odpovědnost (§ 35q

odst. 1).



Kárná odpovědnost a kárné řízení



§ 35q



(1) Evropský advokát je kárně odpovědný podle části druhé hlavy čtvrté

tohoto zákona.



(2) Evropskému advokátovi lze v kárném řízení uložit kárná opatření

uvedená v § 32 odst. 3 písm. a) až c) a kárné opatření dočasného zákazu

poskytování právních služeb na dobu jednoho roku až pěti let. Na

rozhodnutí o uložení kárného opatření dočasného zákazu poskytování

právních služeb se použijí přiměřeně ustanovení § 35a odst. 3 a § 35b

písm. c).



§ 35r



(1) Komora informuje v potřebném rozsahu příslušný orgán domovského

státu o skutečnosti, že předseda kontrolní rady hodlá zahájit proti

evropskému advokátovi kárné řízení.



(2) Nebylo-li možné splnit informační povinnost podle odstavce 1 z

důvodu nebezpečí z prodlení nebo bylo-li kárné řízení zahájeno na

základě kárné žaloby podané ministrem spravedlnosti, je Komora povinna

informovat bez odkladu v potřebném rozsahu příslušný orgán domovského

státu o zahájení kárného řízení proti evropskému advokátovi.



(3) V kárném řízení proti evropskému advokátovi si kárný senát nebo

odvolací senát před rozhodnutím ve věci samé zpravidla vyžádá jako

jeden z podkladů pro rozhodnutí i vyjádření příslušného orgánu

domovského státu.



(4) Komora informuje bez odkladu v potřebném rozsahu příslušný orgán

domovského státu o výsledku kárného řízení proti evropskému advokátovi.



ČÁST ČTVRTÁ



ZAHRANIČNÍ SPOLEČNOST



§ 35s



(1) Zahraniční společnost může na území České republiky poskytovat

právní služby, pokud



a) má sídlo nebo organizační složku svého podniku v některém z

domovských států,



b) jejími společníky jsou pouze advokáti nebo jiné fyzické osoby, které

jsou oprávněny poskytovat právní služby v některém z domovských států

pod profesním označením podle § 2 odst. 1 písm. b) bod 2,



c) předmětem jejího podnikání je pouze poskytování právních služeb,



d) zahraniční společnost nebo organizační složka jejího podniku je

podle zvláštních právních předpisů zapsána do obchodního rejstříku,



e) právní služby jsou poskytovány pouze advokáty nebo usazenými

evropskými advokáty.



(2) Jako statutární orgán zahraniční společnosti nebo vedoucí její

organizační složky může být do obchodního rejstříku zapsán pouze

advokát nebo usazený evropský advokát, který je společníkem zahraniční

společnosti. Jako prokurista zahraniční společnosti může být do

obchodního rejstříku zapsán pouze advokát nebo usazený evropský

advokát; ustanovení § 15 odst. 5 věta druhá se použije obdobně.



(3) Zahraniční společnost může zaměstnávat v pracovním poměru advokáty,

usazené evropské advokáty a advokátní koncipienty.



(4) Ustanovení § 15 odst. 4 a 8, § 18 odst. 1, § 19, 20, § 22 odst. 1,

§ 23, § 24 odst. 2 až 4, § 25, 28 a 29 se použijí pro zahraniční

společnost přiměřeně.



(5) Nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro zahraniční

společnost ustanovení zákona upravujícího právní poměry obchodních

společností a družstev.



§ 35t



(1) Každý společník zahraniční společnosti, který ručí za její dluhy

celým svým majetkem (dále jen „neomezeně ručící společník“), musí být

pro případ odpovědnosti zahraniční společnosti za újmu vzniklou v

souvislosti s poskytováním právních služeb na území České republiky ode

dne zápisu zahraniční společnosti nebo její organizační složky do

obchodního rejstříku pojištěn obdobně jako společník veřejné obchodní

společnosti nebo komplementář komanditní společnosti podle § 24a (dále

jen „pojištění společníků zahraniční společnosti“).



(2) Zahraniční společnost, která nemá žádné neomezeně ručící

společníky, musí být ode dne jejího zápisu nebo zápisu její organizační

složky do obchodního rejstříku pojištěna pro případ odpovědnosti za

újmu vzniklou v souvislosti s poskytováním právních služeb na území

České republiky obdobně jako společnost s ručením omezeným podle tohoto

zákona; zahraniční společnost, která má kromě jiných společníků alespoň

jednoho neomezeně ručícího společníka, musí být pojištěna obdobně jako

komanditní společnost podle tohoto zákona (dále jen „pojištění

zahraniční společnosti“).



(3) Zahraniční společnost je povinna předložit Komoře stejnopis nebo

úředně ověřenou kopii pojistné smlouvy o pojištění společníků

zahraniční společnosti nebo o pojištění zahraniční společnosti,

popřípadě doklad vydaný pojišťovnou nebo zahraniční pojišťovnou anebo

jinou příslušnou osobou, dosvědčující existenci co do podmínek a

rozsahu odpovídajícího pojištění společníků zahraniční společnosti nebo

pojištění zahraniční společnosti (dále jen „doklad o pojištění

zahraniční společnosti“), a to do konce kalendářního roku, ve kterém

byla zapsána do seznamu zahraničních společností, a dále vždy do konce

kalendářního roku, který předchází kalendářnímu roku, na nějž se

pojištění vztahuje, jakož i kdykoli jindy, pokud o to Komora požádá.



(4) Splnění podmínek uvedených v § 35s odst. 1 písm. a) až c) a

pojištění společníků zahraniční společnosti nebo pojištění zahraniční

společnosti je předpokladem zápisu zahraniční společnosti nebo její

organizační složky do obchodního rejstříku. Listiny dokládající

splňování podmínek uvedených v § 35s odst. 1 písm. a) až c) a doklad o

pojištění zahraniční společnosti musejí být připojeny k návrhu na zápis

zahraniční společnosti nebo její organizační složky do obchodního

rejstříku a ukládají se do sbírky listin obchodního rejstříku, včetně

jejich změn.



(5) Komora podá bez odkladu soudu návrh na výmaz zahraniční společnosti

nebo její organizační složky z obchodního rejstříku, pokud zjistí, že



a) zahraniční společnost nesplňuje podmínky uvedené v § 35s odst. 1

písm. a) až c) a e),



b) společníci zahraniční společnosti nejsou pojištěni podle § 35t odst.

1,



c) zahraniční společnost není pojištěna podle § 35t odst. 2,



d) zahraniční společnost nesplnila povinnost uvedenou v § 35t odst. 3.



§ 35u



Při přemístění sídla zahraniční společnosti na území České republiky se

použijí ustanovení § 35s a 35t obdobně.



ČÁST PÁTÁ



ADVOKÁTNÍ KONCIPIENT



§ 36



Advokátním koncipientem je ten, kdo je zapsán v seznamu advokátních

koncipientů vedeném Komorou.



§ 37



(1) Komora zapíše do seznamu advokátních koncipientů každého,



a) kdo je plně svéprávný,



b) kdo získal vysokoškolské vzdělání v oboru právo



1. v magisterském studijním programu studiem na vysoké škole v České

republice^1b), nebo



2. studiem na vysoké škole v zahraničí, pokud je takové vzdělání v

České republice uznáváno za rovnocenné vzdělání uvedenému v bodě 1 na

základě mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, anebo

pokud takové vzdělání bylo uznáno podle zvláštního právního

předpisu^1d), a současně takové vzdělání odpovídá obsahem a rozsahem

obecnému vzdělání, které lze získat v oboru právo na vysoké škole v

České republice,



c) kdo je bezúhonný,



d) komu nebylo uloženo kárné opatření vyškrtnutí ze seznamu advokátních

koncipientů nebo na něhož se hledí, jako by mu toto kárné opatření

nebylo uloženo, a



e) kdo je k advokátovi, usazenému evropskému advokátovi, ke společnosti

nebo k zahraniční společnosti v pracovním poměru sjednaném na

stanovenou týdenní pracovní dobu podle zvláštního právního

předpisu^14c).



(2) Splňuje-li žadatel podmínky uvedené v odstavci 1, Komora ho zapíše

do seznamu advokátních koncipientů na základě jeho písemné žádosti, a

to ke dni uvedenému v této žádosti; tento den však nesmí předcházet dni

vzniku pracovního poměru podle odstavce 1 písm. e) ani dni podání

žádosti. Není-li takový den v žádosti o zápis do seznamu advokátních

koncipientů uveden, zapíše Komora žadatele do seznamu koncipientů ke

dni podání žádosti. Zápis do seznamu advokátních koncipientů zaznamená

Komora v seznamu advokátních koncipientů bez odkladu, nejpozději do

jednoho týdne ode dne zápisu, a vydá advokátnímu koncipientovi

identifikační průkaz advokátního koncipienta; identifikačním průkazem

se advokátní koncipient prokazuje při výkonu právní praxe včetně při

zastupování advokáta na základě jeho pověření při jednotlivých úkonech

právní pomoci. Vzor, náležitosti a způsob používání identifikačního

průkazu advokátního koncipienta stanoví prováděcí právní předpis;

prováděcí právní předpis může též stanovit dobu platnosti

identifikačního průkazu advokátního koncipienta. Pro identifikační

průkazy advokátních koncipientů se použije § 5d odst. 3 a 4 obdobně.



(3) Komora advokátního koncipienta ze seznamu advokátních koncipientů

vyškrtne, zjistí-li, že nesplňuje některou z podmínek uvedených v

odstavci 1.



(4) Ten,



a) komu bylo uloženo kárné opatření vyškrtnutí ze seznamu advokátních

koncipientů, je vyškrtnut ze seznamu advokátních koncipientů ke dni

právní moci rozhodnutí o uložení tohoto kárného opatření,



b) kdo podal Komoře písemnou žádost o vyškrtnutí ze seznamu advokátních

koncipientů, opatřenou úředně ověřeným podpisem, je vyškrtnut ze

seznamu advokátních koncipientů uplynutím kalendářního měsíce, ve

kterém byla žádost o vyškrtnutí ze seznamu advokátních koncipientů

Komoře doručena; úřední ověření podpisu se nevyžaduje, pokud advokátní

koncipient doručí písemnou žádost o vyškrtnutí ze seznamu advokátních

koncipientů osobně předsedovi Komory nebo jím pověřenému zaměstnanci

Komory a tuto žádost před ním podepíše,



c) kdo byl zapsán do seznamu advokátů, je vyškrtnut ze seznamu

advokátních koncipientů dnem zápisu do seznamu advokátů,



d) kdo složil advokátní zkoušku, je vyškrtnut ze seznamu advokátních

koncipientů uplynutím šestého kalendářního měsíce následujícího po

měsíci, ve kterém byla zkouška složena; ustanovení písmen b) a c) tím

není dotčeno.



(5) Advokátnímu koncipientovi, který podal Komoře písemnou žádost o

pozastavení výkonu právní praxe advokátního koncipienta opatřenou

úředně ověřeným podpisem, je pozastaven výkon právní praxe advokátního

koncipienta uplynutím kalendářního měsíce, ve kterém byla tato žádost

Komoře doručena; úřední ověření podpisu se nevyžaduje, pokud advokátní

koncipient doručí žádost osobně předsedovi Komory nebo jím pověřenému

zaměstnanci Komory a tuto žádost před ním podepíše. Komora může

pozastavit advokátnímu koncipientovi výkon právní praxe z důvodů

uvedených v § 9 odst. 2 a 3. Advokátnímu koncipientovi je pozastaven

výkon právní praxe, byl-li vzat do vazby, nastoupil-li výkon trestu

odnětí svobody nebo byl-li mu uložen trest zákazu činnosti spočívající

v zákazu výkonu právní praxe advokátního koncipienta.



(6) V případě vyškrtnutí ze seznamu advokátních koncipientů nebo

pozastavení výkonu právní praxe advokátního koncipienta se ustanovení §

7b odst. 2, 8 odst. 3, § 8b odst. 1 písm. d) až e) a § 8b odst. 2, § 9

odst. 4, § 9a odst. 1 písm. a) a b) a § 9a odst. 2 písm. d) a § 9b

použijí přiměřeně.



§ 38



(1) Advokátní koncipient vykonává u advokáta nebo u společnosti anebo u

zahraniční společnosti právní praxi, jejímž cílem je získat pod vedením

a dohledem advokáta znalosti a osvojit si zkušenosti potřebné k výkonu

advokacie.



(2) Při výkonu právní praxe je koncipient povinen postupovat v souladu

s tímto zákonem a stavovskými předpisy. Advokátní koncipient je povinen

absolvovat vzdělávací akce, které stanoví Komora stavovským předpisem

jako součást právní praxe; účast na těchto vzdělávacích akcích se

považuje za výkon práce.



§ 39



Ustanovení § 16, 17, 17a, 21 a 29 se použijí pro advokátního

koncipienta přiměřeně.



ČÁST ŠESTÁ



KOMORA



§ 40



(1) Zřizuje se Komora se sídlem v Praze a s pobočkou v Brně. Pobočka

zejména zajišťuje působnost Komory pro evropské advokáty a advokáty se

sídlem v obvodu krajských soudů v Brně a Ostravě a pro jejich advokátní

koncipienty.



(2) Komora je samosprávnou stavovskou organizací všech advokátů.



(3) Komora vykonává veřejnou správu na úseku advokacie^15).



(4) Komora je právnickou osobou.



§ 41



(1) Komora má tyto orgány:



a) sněm,



b) představenstvo,



c) předsedu Komory,



d) kontrolní radu,



e) kárnou komisi,



f) odvolací kárnou komisi,



g) zkušební komisi pro advokátní zkoušky, zkoušky způsobilosti a

uznávací zkoušky (dále jen "zkušební komise Komory").



(2) Komora může zřizovat poradní orgány.



§ 42



Sněm



(1) Nejvyšším orgánem Komory je sněm.



(2) Právo účastnit se sněmu mají všichni advokáti. Zastoupení advokáta

na sněmu jiným advokátem není přípustné.



(3) Představenstvo svolává sněm tak, aby se sešel nejpozději do čtyř

let od předchozího sněmu.



(4) Představenstvo sněm svolá též tehdy, pokud o to písemně požádá v

průběhu dvou kalendářních měsíců alespoň třetina všech advokátů nebo

pokud o to požádá kontrolní rada. Představenstvo je v těchto případech

povinno svolat sněm nejpozději do dvou měsíců; pokud tak představenstvo

neučiní, je oprávněna svolat sněm kontrolní rada. Sněm musí být svolán

tak, aby se sešel nejdříve do jednoho a nejpozději do tří měsíců ode

dne svolání.



(5) Sněm je schopný se unášet bez ohledu na počet přítomných advokátů.

Usnesení sněmu je přijato, hlasovala-li pro něj nadpoloviční většina

přítomných advokátů. Při volbě členů a náhradníků orgánů Komory

rozhoduje počet hlasů odevzdaných jednotlivým kandidátům advokáty,

kteří se volby zúčastnili; je-li jen jeden kandidát, je ke zvolení

nutné, aby tento kandidát získal nadpoloviční většinu hlasů advokátů,

kteří se zúčastnili volby. K odvolání člena nebo náhradníka orgánů

Komory postačí alespoň tři pětiny hlasů advokátů, kteří se zúčastnili

hlasování o odvolání.



(6) Sněm se svolává pozvánkou uveřejněnou ve Věstníku; sněm je svolán

dnem, který je uveden v záhlaví příslušné částky Věstníku jako den

jejího rozeslání.



§ 43



Sněmu přísluší



a) volit z advokátů přímou a tajnou volbou na dobu čtyř let členy a

náhradníky představenstva, kontrolní rady, kárné komise a odvolací

kárné komise. Členy těchto orgánů Komory sněm také tajným hlasováním

odvolává,



b) schvalovat stavovským předpisem organizační řád Komory,



c) zřizovat stavovským předpisem sociální fond Komory, popřípadě i jiné

fondy a stanovit pravidla jejich tvorby a čerpání,



d) schvalovat stavovským předpisem výši plateb advokátů podle § 30

odst. 1, popřípadě stanovit zásady pro určení jejich výše

představenstvem,



e) schvalovat stavovským předpisem výši náhrad za ztrátu času

stráveného výkonem funkcí v orgánech Komory, popřípadě stanovit zásady

pro určení jejich výše představenstvem,



f) projednávat a schvalovat zprávu o činnosti ostatních orgánů Komory,



g) rušit nebo měnit rozhodnutí představenstva, vyjma rozhodnutí podle §

44 odst. 3. Práva, která ze zrušeného rozhodnutí představenstva vznikla

advokátům nebo jiným osobám, však nemohou být dotčena,



h) schvalovat volební řád (§ 49 odst. 2) a svůj jednací řád,



i) schvalovat stavovské předpisy přijaté představenstvem v případech,

které si vyhradí, a



j) usnášet se ve všech dalších věcech, které si vyhradí, s výjimkou

rozhodování v kárném řízení.



§ 44



Představenstvo



(1) Představenstvo je výkonným orgánem Komory.



(2) Představenstvo má jedenáct členů a pět náhradníků; klesne-li počet

členů představenstva pod počet stanovený tímto zákonem, je

představenstvo oprávněno doplnit z řad náhradníků členy nové.



(3) Představenstvu přísluší rozhodovat o



a) vyškrtnutí ze seznamu advokátů podle § 8 odst. 1 písm. a) a c),



b) vyškrtnutí ze seznamu advokátních koncipientů podle § 37 odst. 3 z

důvodu nesplňování podmínky uvedené v § 37 odst. 1 písm. c),



c) pozastavení výkonu advokacie podle § 9 odst. 2 písm. a) a c) nebo §

9 odst. 3,



d) pozastavení výkonu právní praxe advokátního koncipienta podle § 37

odst. 5 z důvodů uvedených v § 9 odst. 2 písm. a) a c) nebo § 9 odst.

3,



e) zrušení rozhodnutí o pozastavení výkonu advokacie podle § 55 odst.

7,



f) zrušení rozhodnutí, kterým nebyl výkon advokacie pozastaven podle §

55 odst. 8.



(4) Představenstvu dále přísluší



a) volit ze svých členů a odvolávat předsedu a místopředsedy Komory.

Jeden místopředseda volený z advokátů se sídlem v územní působnosti

pobočky Komory dohlíží na činnost pobočky. Počet místopředsedů Komory

určí organizační řád,



b) přijímat stavovské předpisy, vyjma stavovských předpisů, jejichž

schválení podle tohoto zákona nebo usnesení sněmu přísluší sněmu. Pokud

si však sněm vyhradil schválení stavovského předpisu přijatého

představenstvem [§ 43 písm. i)], pozbude tento stavovský předpis

platnosti, neschválí-li jej nejbližší sněm; práva, která z tohoto

stavovského předpisu vznikla, však nemohou být dotčena,



c) vydávat Věstník,



d) hospodařit s prostředky sociálního fondu Komory, popřípadě dalších

fondů Komory,



e) svolávat sněm,



f) vyjadřovat se ke zkušebnímu řádu pro advokátní zkoušky, zkoušky

způsobilosti a uznávací zkoušky (dále jen "advokátní zkušební řád"),



g) vyjadřovat se ke kárnému řádu,



h) spravovat majetek Komory,



i) zajišťovat publikační, dokumentační, vzdělávací a studijní činnost

Komory,



j) zrušeno



k) činit veškerá opatření nezbytná k zajištění řádné činnosti Komory,

jakož i provádět další činnost podle tohoto zákona, pokud nepřísluší

jiným orgánům Komory.



(5) Představenstvo je povinno informovat pravidelně advokáty o činnosti

orgánů Komory.



(6) Představenstvo se schází zpravidla jednou měsíčně; zasedání

představenstva svolává předseda Komory.



§ 45



Předseda Komory



(1) Předseda Komory jedná jménem Komory ve všech věcech.



(2) Předsedovi Komory přísluší rozhodovat



a) o určení advokáta podle § 18 odst. 2 a o zrušení určení advokáta

podle § 18 odst. 4,



b) o určení zástupce advokáta podle § 27 odst. 1,



c) o určení nástupce advokáta § 27 odst. 4,



d) o vyškrtnutí ze seznamu advokátů podle § 8 odst. 1 písm. b), d) a §

10 odst. 1,



e) o vyškrtnutí ze seznamu advokátních koncipientů podle § 37 odst. 3 z

důvodu nesplňování podmínek uvedených v § 37 odst. 1 písm. a), b), d) a

e),



f) o pozastavení výkonu advokacie podle § 9 odst. 1 a odst. 2 písm. b)

a § 10 odst. 1,



g) o pozastavení výkonu právní praxe advokátního koncipienta podle § 37

odst. 5 z důvodu uvedeného v § 9 odst. 2 písm. b),



h) o pozastavení oprávnění usazeného evropského advokáta k poskytování

právních služeb podle tohoto zákona podle § 35m odst. 6,



i) o vyškrtnutí usazeného evropského advokáta ze seznamu evropských

advokátů podle § 35m odst. 8,



j) v dalších věcech stanovených tímto zákonem.



(3) Předseda Komory provádí záznamy v seznamu advokátů, v seznamu

advokátních koncipientů, v seznamu sdružení , společností a

zahraničních společností a v seznamu evropských advokátů.



(4) Předseda Komory je oprávněn činit další opatření nebo rozhodnutí,

která jsou svěřena do jeho působnosti tímto zákonem nebo stavovským

předpisem. V době mezi zasedáními představenstva je předseda Komory

oprávněn činit i jiná opatření nebo rozhodnutí nezbytná k zajištění

řádné činnosti orgánů Komory, pokud nejsou tímto zákonem nebo

stavovským předpisem vyhrazena jinému orgánu Komory.



§ 46



Kontrolní rada



(1) Kontrolní rada je kontrolním orgánem Komory.



(2) Kontrolní rada má 54 členů.



(3) Kontrolní rada volí ze svých členů a odvolává předsedu kontrolní

rady, a stanoví-li tak organizační řád, i místopředsedy kontrolní rady.

Předseda kontrolní rady je oprávněn vystupovat v kárném řízení podle

tohoto zákona jako kárný žalobce.



(4) Kontrolní radě přísluší dohlížet na dodržování tohoto zákona,

zvláštních právních předpisů včetně zákona o některých opatřeních proti

legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, pokud

souvisejí s výkonem advokacie nebo s činností Komory, jakož i

stavovských předpisů jinými orgány Komory, zaměstnanci Komory,

advokáty, evropskými advokáty a advokátními koncipienty. Advokáti,

evropští advokáti a advokátní koncipienti jsou povinni předložit členům

kontrolní rady veškeré jimi požadované písemnosti nebo jiné dokumenty

vzniklé v souvislosti s poskytováním právních služeb nebo, není-li to

dobře možné, umožnit členům kontrolní rady přístup k nim; stejnou

povinnost mají jiné orgány Komory a zaměstnanci Komory, pokud jde o

písemnosti nebo jiné dokumenty vzniklé v souvislosti s jejich činností.



(5) Kontrolní rada plní úkoly Komory stanovené zákonem o některých

opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování

terorismu; podrobnosti o postupu kontrolní rady a o povinnostech

advokátů vyplývajících z tohoto zvláštního právního předpisu stanoví

stavovský předpis.



(6) Má-li kontrolní rada za to, že rozhodnutí, vyjma rozhodnutí podle §

44 odst. 3, nebo jiné opatření představenstva, včetně jím přijatého

stavovského předpisu, je v rozporu s právním předpisem nebo usnesením

sněmu, je oprávněna jeho výkon pozastavit; pozastavení však pozbude

platnosti, pokud představenstvo pozastavené rozhodnutí potvrdí

dvoutřetinovou většinou všech svých členů. Kontrolní rada je oprávněna

pozastavit i výkon potvrzeného rozhodnutí; pozastaví-li takto potvrzené

rozhodnutí, je povinna požádat současně představenstvo o svolání sněmu

k rozhodnutí podle § 43 písm. g).



§ 47



Kárná komise



(1) Kárná komise vykonává působnost stanovenou tímto zákonem a kárným

řádem v kárném řízení.



(2) Kárná komise má 83 členů.



(3) Kárná komise volí ze svých členů a odvolává předsedu kárné komise,

a stanoví-li tak organizační řád, i místopředsedy kárné komise.

Předseda kárné komise jmenuje z členů kárné komise členy kárných senátů

(§ 33 odst. 1).



§ 47a



Odvolací kárná komise



(1) Odvolací kárná komise vykonává působnost stanovenou tímto zákonem a

kárným řádem v kárném řízení.



(2) Odvolací kárná komise má 11 členů.



(3) Členem odvolací kárné komise může být zvolen advokát, který dosáhl

věku 40 let a byl členem představenstva, kontrolní rady, nebo kárné

komise po dobu nejméně 3 let.



(4) Odvolací kárná komise volí ze svých členů a odvolává předsedu

odvolací kárné komise, a stanoví-li tak organizační řád, i

místopředsedy odvolací kárné komise. Předseda odvolací kárné komise

jmenuje z členů odvolací kárné komise členy odvolacích senátů (§ 35

odst. 2).



Společná ustanovení o orgánech Komory



§ 48



Funkce v orgánech Komory jsou čestné; za jejich výkon přísluší jen

náhrada hotových výdajů a náhrada za ztrátu času.



§ 49



(1) Podrobnosti o organizaci Komory a jejích orgánů stanoví organizační

řád a další stavovské předpisy.



(2) Podrobnosti o volbách do orgánů Komory, jakož i o odvolání jejich

členů stanoví volební řád.



ČÁST SEDMÁ



ČINNOST KOMORY V OBLASTI MEDIACE



§ 49a



(1) Komora zajišťuje vzdělávání advokátů v oblasti mediace a zajišťuje

pro ně zkoušky mediátorů podle zákona o mediaci.



(2) Není-li dále uvedeno jinak, použijí se pro obsah zkoušky a její

náležitosti obdobně ustanovení zákona o mediaci.



(3) Komora umožní do 6 měsíců od doručení žádosti vykonat po uhrazení

poplatku ve výši 5 000 Kč zkoušku mediátora každému advokátovi; pokud

advokát požaduje vykonat rovněž zkoušku z rodinné mediace, činí

poplatek 10 000 Kč. Poplatek je příjmem Komory.



(4) Na základě žádosti lze zkoušku mediátora vykonat v rámci advokátní

zkoušky, zkoušky způsobilosti nebo uznávací zkoušky; poplatek za

vykonání takovéto zkoušky se zvyšuje o 5 000 Kč. Pokud uchazeč požaduje

vykonat rovněž zkoušku z rodinné mediace, zvyšuje se poplatek o dalších

5 000 Kč.



(5) Advokát, který byl zapsán do seznamu mediátorů, je povinen tuto

skutečnost oznámit do 1 týdne Komoře; Komora tuto skutečnost bez

zbytečného odkladu zaznamená do seznamu advokátů nebo seznamu

evropských advokátů. Na žádost advokáta, který byl zapsán do seznamu

mediátorů, zaznamená Komora v seznamu advokátů nebo seznamu evropských

advokátů jeho zaměření v oblasti mediace.



§ 49b



(1) Zapsaný mediátor, který je advokátem, a hostující mediátor, který

je evropským advokátem, jsou kárně odpovědní za kárné provinění.



(2) Kárným proviněním podle odstavce 1 je závažné nebo opětovné

zaviněné porušení povinností stanovených mediátorovi zákonem o mediaci.



(3) Zapsanému mediátorovi, který je advokátem, lze za kárné provinění

uložit



a) napomenutí,



b) veřejné napomenutí,



c) pokutu až do výše stonásobku minimální měsíční mzdy stanovené jiným

právním předpisem, nebo



d) dočasný zákaz poskytování služeb mediátora uložený na dobu 6 měsíců

až 5 let.



(4) Hostujícímu mediátorovi, který je evropským advokátem podle jiného

právního předpisu, lze za kárné provinění uložit



a) napomenutí,



b) veřejné napomenutí, nebo



c) pokutu až do výše stonásobku minimální měsíční mzdy stanovené jiným

právním předpisem.



(5) O uložení kárného opatření podle odstavce 3 písm. d) je Komora

povinna bezodkladně informovat Ministerstvo spravedlnosti.



(6) Pro kárné řízení se přiměřeně použijí ustanovení tohoto zákona

upravující kárnou odpovědnost advokáta.



ČÁST OSMÁ



PŮSOBNOST MINISTERSTVA SPRAVEDLNOSTI



§ 50



(1) Komora je povinna do 30 dnů předložit Ministerstvu spravedlnosti

veškeré stavovské předpisy přijaté jejími orgány.



(2) Má-li ministr spravedlnosti za to, že stavovský předpis Komory je v

rozporu se zákonem, je oprávněn podat návrh na jeho přezkoumání soudem.



§ 51



(1) Ministerstvo spravedlnosti vydává právním předpisem po předchozím

vyjádření Komory kárný řád.



(2) Ministr spravedlnosti je oprávněn vystupovat v kárném řízení podle

tohoto zákona jako kárný žalobce.



(3) Ministr spravedlnosti je oprávněn podat návrh na zahájení řízení o

vyškrtnutí ze seznamu advokátů nebo ze seznamu evropských advokátů

anebo o pozastavení výkonu advokacie advokátů nebo evropských advokátů.



§ 52



(1) Ministerstvo spravedlnosti vydává právním předpisem po předchozím

vyjádření Komory advokátní zkušební řád.



(2) Ministr spravedlnosti jmenuje členy zkušební komise Komory, a to

nejméně jednu třetinu jejích členů na návrh Komory a jednu třetinu

jejích členů na návrh Nejvyššího soudu.



§ 52a



Ministerstvo spravedlnosti oznamuje sdělením vyhlášeným ve Sbírce

zákonů profesní označení podle § 2 odst. 1 písm. b).



§ 52b



Ministerstvo spravedlnosti vykonává státní dohled nad činností

advokátů, evropských advokátů a advokátních koncipientů podle § 25a a

nad činností advokátů podle § 25c.



§ 52c



Ministerstvo spravedlnosti po předchozím vyjádření Komory vydá vyhlášku

k provedení § 5d odst. 1, § 35m odst. 3 a § 37 odst. 2.



ČÁST DEVÁTÁ



USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ



Společná ustanovení



§ 53



(1) Stavovské předpisy upravují otázky svěřené jim tímto zákonem; dále

se jimi upravují



a) poplatek za zkoušku a podrobnosti o jeho placení,



b) poplatek za zápis do seznamu advokátů a poplatek za zápis do seznamu

evropských advokátů a podrobnosti o jejich placení,



c) podrobnosti o provádění plateb advokátů a usazených evropských

advokátů podle § 30 odst. 1,



d) pravidla vydávání Věstníku,



e) podrobnosti o jednotlivých způsobech výkonu advokacie,



f) podrobnosti o poskytování právních služeb advokáty, popřípadě

advokátními koncipienty,



g) podrobnosti o poskytování právních služeb evropskými advokáty,



h) podrobnosti o právech a povinnostech advokátů, advokátních

koncipientů a evropských advokátů, které jsou stanoveny tímto zákonem,

vyjma práv a povinností v kárném řízení a v řízení podle § 55,



i) podrobnosti o právech a povinnostech advokátů, advokátních

koncipientů a evropských advokátů, které jsou stanoveny zvláštním

právním předpisem, pokud souvisejí s výkonem advokacie.



(2) Komora vyhlašuje stavovské předpisy ve Věstníku; za den vyhlášení

se považuje den uvedený v záhlaví příslušné částky Věstníku jako den

jejího rozeslání.



(3) Stavovský předpis přijatý v souladu s tímto zákonem, který byl

vyhlášen způsobem uvedeným v odstavci 2, se stává závazným pro

advokáty, advokátní koncipienty a evropské advokáty třicátým dnem po

vyhlášení, nestanoví-li stavovský předpis datum pozdější.



(4) Stavovské předpisy uvedené v odstavci 1 písm. a) jsou závazné také

pro žadatele o umožnění vykonání advokátní zkoušky, zkoušky

způsobilosti nebo uznávací zkoušky.



(5) Ustanovení § 50 odst. 2 není odstavci 3 a 4 dotčeno.



§ 54



(1) Advokátní zkouškou se prověřují znalosti z právního řádu České

republiky včetně schopností výkladu a použití právních předpisů na

konkrétní případ, jakož i znalosti stavovských předpisů. Advokátní

zkoušku lze vykonat pouze v jazyce českém nebo slovenském.



(2) Zkouškou způsobilosti se ověřují znalosti uvedené v odstavci 1,

avšak s přihlédnutím ke skutečnosti, že žadatel o její vykonání již v

některém z členských států Evropské unie nebo domovských států splnil

podmínky k tomu, aby v tomto státě získal oprávnění k poskytování

právních služeb pod profesním označením podle § 2 odst. 1 písm. b).

Zkoušku způsobilosti lze vykonat pouze v jazyce českém nebo slovenském.



(3) Uznávací zkouškou se ověřují znalosti právních předpisů o

poskytování právních služeb a základní znalosti o právním řádu České

republiky; účelem uznávací zkoušky je i ověření znalostí stavovských

předpisů. Uznávací zkoušku lze vykonat i v některém z cizích jazyků

používaných běžně v mezinárodním styku.



(4) Advokátní zkoušky, zkoušky způsobilosti a uznávací zkoušky je možno

vykonat v Praze a v Brně, popřípadě i v jiném místě určeném Komorou.



(5) Podrobnosti o advokátní zkoušce, zkoušce způsobilosti a uznávací

zkoušce stanoví advokátní zkušební řád (§ 52 odst. 1).



Řízení



§ 55



(1) Ve věcech uvedených v § 44 odst. 3 a v § 45 odst. 2 postupují

orgány Komory podle správního řádu^15a), nestanoví-li tento zákon něco

jiného. Ustanovení § 10 a 11, 13, 58 až 63, § 71 odst. 3 až 5, § 73

odst. 1, § 80 až 100, 103 až 129, 135 až 139, 141 až 152 a 178

správního řádu se přitom nepoužijí.



(2) Účastník může být v řízení podle odstavce 1 zastoupen na základě

plné moci pouze advokátem; opatrovníkem účastníka řízení může být

ustanoven pouze advokát.



(3) V řízení podle odstavce 1 lze vyslýchat svědky, znalce nebo

účastníky, jakož i provádět jiné důkazy za podmínek uvedených v § 33

odst. 6.



(4) V řízení ve věcech, v nichž přísluší rozhodovat představenstvu (§

44 odst. 3), se vždy nařídí ústní jednání.



(5) Písemné vyhotovení rozhodnutí Komory, kterým se řízení podle

odstavce 1 končí, musí obsahovat výrok, odůvodnění a poučení o možnosti

podat proti rozhodnutí žalobu podle zvláštního právního předpisu^8a);

odůvodnění a poučení není třeba, bylo-li rozhodnutím vyhověno všem

účastníkům v plném rozsahu.



(6) Doručené rozhodnutí Komory je v právní moci.



(7) Komora může na návrh advokáta zrušit rozhodnutí o pozastavení

výkonu advokacie podle § 9 odst. 2 písm. a), pokud by další trvání

pozastavení výkonu advokacie vzhledem k osobním poměrům advokáta, k

okolnostem, které vyšly najevo po zahájení trestního stíhání, nebo k

době, kdy došlo k zahájení trestního stíhání, ztratilo na významu nebo

se stalo vůči advokátovi nepřiměřeně přísným; advokát je však oprávněn

takový návrh podat nejdříve po jednom roce ode dne právní moci

rozhodnutí o pozastavení výkonu advokacie. Ustanovení soudního řádu

správního o uspokojení navrhovatele tím nejsou dotčena^15b).



(8) Komora může na návrh kárného žalobce nebo i z moci úřední zrušit

rozhodnutí, kterým nebyl výkon advokacie podle § 9 odst. 2 písm. a)

pozastaven, a ve věci znovu rozhodnout, pokud by vzhledem k okolnostem,

které vyšly po tomto rozhodnutí najevo, byla ohrožena důvěra v další

řádný výkon advokacie advokátem, proti němuž je trestní stíhání vedeno.



(9) Vykonatelné rozhodnutí je podkladem pro výkon rozhodnutí a

exekučním titulem podle zvláštních právních předpisů^14).



§ 55a



zrušen



§ 55b



(1) Ten,



a) kdo nebyl ve lhůtách stanovených tímto zákonem zapsán do seznamu

advokátů, do seznamu advokátních koncipientů nebo do seznamu evropských

advokátů,



b) komu nebyly ve lhůtách stanovených tímto zákonem vydány osvědčení o

zápisu advokátů nebo osvědčení o zápisu do seznamu evropských advokátů,

identifikační průkaz advokáta, identifikační průkaz usazeného

evropského advokáta nebo identifikační průkaz advokátního koncipienta,



c) komu nebylo ve lhůtě stanovené tímto zákonem umožněno vykonat

advokátní zkoušku, zkoušku způsobilosti nebo uznávací zkoušku,



d) komu nebylo ve lhůtě stanovené tímto zákonem umožněno složení slibu,



e) o němž nebyl ve lhůtě stanovené tímto zákonem proveden v seznamu

advokátů, v seznamu advokátních koncipientů nebo v seznamu evropských

advokátů záznam uvedený v § 55c odst. 1 písm. a) nebo d),



f) o němž byl v rozporu s tímto zákonem proveden v seznamu advokátů, v

seznamu advokátních koncipientů nebo v seznamu evropských advokátů

záznam uvedený v § 55c odst. 1 písm. b) nebo c),



je oprávněn obrátit se na soud, aby o jeho právu rozhodl.



(2) Spory o plnění dluhů vzniklých na základě povinností uvedených v §

30 odst. 1 projednává a rozhoduje soud.



§ 55c



(1) Záznamem v seznamu advokátů, v seznamu advokátních koncipientů nebo

v seznamu evropských advokátů se rozumí vyznačení následujících

skutečností:



a) zápis do seznamu advokátů, do seznamu advokátních koncipientů nebo

do seznamu evropských advokátů,



b) vyškrtnutí ze seznamu advokátů, ze seznamu advokátních koncipientů

nebo ze seznamu evropských advokátů,



c) pozastavení výkonu advokacie nebo pozastavení výkonu právní praxe

advokátního koncipienta,



d) zánik pozastavení výkonu advokacie nebo zánik pozastavení výkonu

právní praxe advokátního koncipienta,



e) další skutečnosti stanovené stavovským předpisem.



(2) Komora uveřejňuje záznamy podle odstavce 1 písm. a) až d) ve

Věstníku.



§ 55d



(1) Seznam advokátů, seznam advokátních koncipientů a seznam evropských

advokátů jsou veřejnými seznamy; každý do nich může v sídle Komory

nahlédnout a pořizovat si z nich výpisy.



(2) Seznam advokátů, seznam advokátních koncipientů a seznam evropských

advokátů obsahují tyto osobní údaje advokátů, advokátních koncipientů

nebo evropských advokátů:



a) jméno a příjmení,



b) rodné číslo, a není-li přiděleno, datum narození,



c) adresu bydliště a sídla.



(3) Osvědčení podle § 5g a § 27 odst. 2, osvědčení o zápisu do seznamu

advokátů, osvědčení o zápisu do seznamu evropských advokátů,

identifikační průkaz advokáta, identifikační průkaz usazeného

evropského advokáta a identifikační průkaz advokátního koncipienta,

jakož i výpisy ze seznamu advokátů, ze seznamu advokátních koncipientů

a ze seznamu evropských advokátů vydané Komorou jsou veřejnými

listinami.



§ 55e



(1) Písemnosti určené advokátovi nebo usazenému evropskému advokátovi

doručuje Komora do jeho sídla; ustanovení § 14 odst. 4 tím nejsou

dotčena. Písemnosti určené hostujícímu evropskému advokátovi doručuje

Komora do místa uvedeného v § 35j odst. 1. Písemnosti určené

advokátnímu koncipientovi doručuje Komora do sídla advokáta, k němuž je

advokátní koncipient v pracovním poměru; je-li advokátní koncipient v

pracovním poměru ke společnosti (§ 15), doručuje Komora písemnosti

advokátnímu koncipientovi do sídla této společnosti nebo do sídla

kteréhokoliv advokáta, který je jejím společníkem.



(2) Výzva k zaplacení podle § 8 odst. 1 písm. d), kárná žaloba,

předvolání účastníka kárného řízení k jednání, kárný příkaz a další

rozhodnutí vydaná v kárném řízení, o nichž to stanoví kárný řád,

rozhodnutí vydaná v řízení podle § 55, jimiž se toto řízení končí,

jakož i rozhodnutí, kterým Komora změnila nebo zrušila své rozhodnutí

poté, co byla proti němu podána žaloba nebo opravný prostředek k soudu

(§ 55a), se doručují advokátovi, advokátnímu koncipientovi nebo

evropskému advokátovi do místa uvedeného v odstavci 1 do vlastních

rukou.



(3) Nestanoví-li tento zákon jinak, pro doručování písemností podle

odstavce 2 se použijí ustanovení správního řádu o doručování písemností

ve správním řízení, s výjimkou ustanovení § 20 odst. 6 a § 24 odst. 2

správního řádu^15a).



(4) Má-li advokát, advokátní koncipient nebo usazený evropský advokát v

kárném řízení nebo v řízení podle § 55 zástupce nebo opatrovníka,

doručují se písemnosti uvedené v odstavci 2 pouze tomuto zástupci nebo

opatrovníkovi.



(5) Předchozími odstavci není dotčeno ustanovení § 35j odst. 1 věta

druhá.



Správa cizího majetku advokátem



§ 56



(1) Advokát je oprávněn spravovat cizí majetek, včetně výkonu funkce

insolvenčního správce podle zvláštního právního předpisu^17).



(2) Ustanovení části druhé hlav druhé a třetí tohoto zákona se použijí

pro činnost advokáta podle odstavce 1, jakož i pro další činnosti

advokátů vykonávané podle zvláštních právních předpisů^17a) přiměřeně.

Advokát však nemá povinnost mlčenlivosti podle § 21 ohledně

skutečností, o nichž se dozvěděl v souvislosti s výkonem funkce

insolvenčního správce; ustanovení zvláštního právního předpisu^17b) o

povinnosti mlčenlivosti insolvenčního správce tím nejsou dotčena.



§ 56a



(1) Peníze, cenné papíry nebo jiný majetek přijatý advokátem do správy

je advokát povinen uložit na zvláštní účet u banky nebo u jiné osoby

oprávněné podle zvláštních právních předpisů k přijímání vkladů nebo ke

správě cenných papírů anebo jiného majetku.



(2) Klient je povinen uhradit advokátovi náklady se správou majetku

uvedeného v odstavci 1.



(3) Smlouvu o správě majetku, kopie klientem předložených dokladů,

plnou moc udělenou mu klientem, popřípadě další listiny vzniklé v

souvislosti se správou majetku podle předchozích odstavců, uschovává

advokát po dobu deseti let od ukončení správy.



(4) Podrobnosti o povinnostech advokáta podle předchozích odstavců

stanoví stavovský předpis.



Přechodná ustanovení



§ 57



(1) Advokáti zapsaní v seznamu advokátů vedeném podle dosavadních

předpisů se dnem účinnosti tohoto zákona stávají advokáty podle tohoto

zákona; Komora je zapíše do seznamu advokátů bez žádosti.



(2) Komerční právníci zapsaní v seznamu komerčních právníků vedeném

podle dosavadních předpisů se dnem účinnosti tohoto zákona stávají

advokáty podle tohoto zákona; Komora je zapíše do seznamu advokátů bez

žádosti.



§ 58



(1) Advokátní koncipienti zapsaní v seznamu advokátních koncipientů

vedeném podle dosavadních předpisů se dnem účinnosti tohoto zákona

stávají advokátními koncipienty podle tohoto zákona; Komora je zapíše

do seznamu advokátních koncipientů bez žádosti.



(2) Právní čekatelé komerčního právníka zapsaní v seznamu právních

čekatelů vedeném podle dosavadních předpisů se dnem účinnosti tohoto

zákona stávají advokátními koncipienty podle tohoto zákona; Komora je

zapíše do seznamu advokátních koncipientů bez žádosti.



(3) Praxe vykonaná advokátními koncipienty a čekateli komerčního

právníka podle dosavadních předpisů se považuje za právní praxi

advokátního koncipienta podle tohoto zákona.



§ 59



(1) Advokátní zkouška složená do dne účinnosti tohoto zákona podle

dosavadních předpisů se považuje za advokátní zkoušku podle tohoto

zákona.



(2) Zkouška komerčního právníka složená do dne účinnosti tohoto zákona

podle dosavadních předpisů se považuje za advokátní zkoušku podle

tohoto zákona.



(3) Advokátní zkouška složená do 31. prosince 1992 podle zákona

Slovenské národní rady č. 132/1990 Sb., o advokacii, se považuje za

advokátní zkoušku podle tohoto zákona.



§ 60



zrušen



§ 61



Za vysokoškolské vzdělání podle § 5 odst. 1 písm. b) a § 37 odst. 1

písm. b) se považuje též vysokoškolské vzdělání získané na právnické

fakultě vysoké školy se sídlem na území České a Slovenské Federativní

Republiky nebo jejích právních předchůdců.



§ 62



(1) Kárné opatření vyškrtnutí ze seznamu advokátů a disciplinární

opatření vyškrtnutí ze seznamu komerčních právníků uložená podle

dosavadních předpisů se považují za kárné opatření vyškrtnutí ze

seznamu advokátů podle § 5 odst. 1 písm. e) a § 8 odst. 1 písm. f).



(2) Návrh na zahájení kárného řízení podle tohoto zákona, došlo-li ke

skutku, který by mohl být považován za kárné provinění nebo

disciplinární provinění podle dosavadních předpisů, přede dnem

účinnosti zákona, je oprávněn jako kárný žalobce podat pouze předseda

kontrolní rady, a to ve lhůtách stanovených k podání návrhu na zahájení

kárného řízení nebo disciplinárního řízení těmito předpisy.



(3) Kárné řízení nebo disciplinární řízení zahájené přede dnem

účinnosti zákona podle dosavadních předpisů se dokončí podle těchto

předpisů; působnost kárných orgánů podle dosavadních předpisů

vykonávají v tomto řízení příslušné orgány Komory.



§ 63



Právo toho, kdo nebyl podle dosavadních předpisů zapsán do seznamu

advokátů nebo seznamu komerčních právníků, kdo byl z těchto seznamů

podle dosavadních předpisů vyškrtnut nebo komu byl podle dosavadních

předpisů pozastaven výkon advokacie nebo výkon činnosti komerčního

právníka, domáhat se ochrany u soudu, není tímto zákonem dotčeno.



§ 64



Do dob nebo lhůt uvedených v § 5 odst. 1 písm. e), § 7, § 8 odst. 2 a §

37 odst. 2 se započítávají doby nebo lhůty, které počaly běžet za

účinnosti nebo podle dosavadních předpisů.



§ 65



(1) Do zvolení představenstva podle tohoto zákona vykonává jeho

působnost představenstvo složené z členů představenstva České advokátní

komory a členů představenstva Komory komerčních právníků České

republiky zvolených podle dosavadních předpisů.



(2) Představenstvo uvedené v odstavci 1 zvolí ze svých členů předsedu a

popřípadě i místopředsedy Komory.



(3) Do dne konání prvního sněmu (§ 68) přísluší představenstvu vedle

jeho působnosti stanovené tímto zákonem i působnost sněmu podle § 43

písm. b) až f).



§ 66



(1) Do zvolení kontrolní rady podle tohoto zákona vykonává její

působnost kontrolní rada složená z členů revizní komise České advokátní

komory a členů dozorčí rady Komory komerčních právníků České republiky

zvolených podle dosavadních předpisů.



(2) Kontrolní rada uvedená v odstavci 1 zvolí ze svých členů předsedu a

popřípadě i místopředsedy kontrolní rady.



§ 67



(1) Do zvolení kárné komise podle tohoto zákona vykonává její působnost

kárná komise složená z členů kárné komise České advokátní komory a

členů disciplinární komise Komory komerčních právníků České republiky

zvolených podle dosavadních předpisů.



(2) Kárná komise uvedená v odstavci 1 zvolí ze svých členů předsedu a

popřípadě i místopředsedy kárné komise.



§ 68



Představenstvo uvedené v § 65 svolá první sněm podle tohoto zákona do

tří měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona.



§ 69



Dnem účinnosti tohoto zákona přecházejí práva a povinnosti České

advokátní komory zřízené zákonem České národní rady č. 128/1990 Sb., o

advokacii, a Komory komerčních právníků zřízené zákonem České národní

rady č. 209/1990 Sb., o komerčních právnících a právní pomoci jimi

poskytované, na Komoru.



Závěrečná ustanovení



§ 70



(1) Živnostenská oprávnění k poskytování právních služeb vzniklá podle

zvláštních předpisů^19) zanikají dnem účinnosti tohoto zákona.



(2) Společníci (členové) nebo orgány obchodních společností a družstev,

jejichž předmět podnikání (činnosti) zahrnuje poskytování právních

služeb, jsou povinni přizpůsobit společenskou smlouvu nebo stanovy a

právní poměry obchodní společnosti (družstva) tomuto zákonu do šesti

měsíců ode dne jeho účinnosti a podat v téže lhůtě návrh na příslušný

zápis v obchodním rejstříku; neučiní-li tak, použije se přiměřeně

ustanovení § 764 odst. 2 věta druhá a třetí obchodního zákoníku.



§ 71



Zrušují se:



1. zákon České národní rady č. 128/1990 Sb., o advokacii,



2. zákon České národní rady č. 209/1990 Sb., o komerčních právnících a

právní pomoci jimi poskytované.



§ 72



Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1996.



Uhde v. r.



Havel v. r.



Klaus v. r.



Vybraná ustanovení novel



Čl.II zákona č. 228/2002 Sb.



Přechodná ustanovení



1. O nový zápis do seznamu advokátů podle § 5f může požádat i advokát,

který byl zapsán do seznamu advokátů po složení uznávací zkoušky podle

dosavadních předpisů.



2. K vyškrtnutí ze seznamu advokátů podle § 7b odst. 1 písm. g) na

základě žádosti, která došla České advokátní komoře přede dnem nabytí

účinnosti tohoto zákona, dojde po uplynutí doby stanovené dosavadními

předpisy.



3. K vyškrtnutí ze seznamu advokátních koncipientů podle § 37 odst. 4

písm. b) na základě žádosti, která došla České advokátní komoře přede

dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dojde po uplynutí doby stanovené

dosavadními předpisy.



4. Řízení ve věcech uvedených v § 55 odst. 1 větě první, která byla

zahájena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dokončí orgán České

advokátní komory příslušný podle dosavadních předpisů.



5. Zkušební komise pro advokátní a uznávací zkoušky jmenovaná podle

dosavadních předpisů se považuje za zkušební komisi České advokátní

komory podle zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění tohoto

zákona.



Čl.III zákona č. 205/2005 Sb.



Přechodná ustanovení k části druhé



1. Délka volebního období stávajících členů a náhradníků

představenstva, kontrolní rady a kárné komise České advokátní komory se

řídí dosavadními právními předpisy.



2. Svolání sněmu stávajícím představenstvem České advokátní komory se

řídí dosavadními právními předpisy.



Čl.II zákona č. 79/2006 Sb.



Přechodná ustanovení



1. Při posuzování doby právní praxe advokátního koncipienta, která byla

vykonána přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, postupuje Česká

advokátní komora podle dosavadních předpisů.



2. Kárný příkaz lze vydat i v kárném řízení zahájeném přede dnem nabytí

účinnosti tohoto zákona, pokud se ve věci nekonalo před kárným senátem

jednání a jsou-li splněny podmínky pro vydání kárného příkazu stanovené

zákonem č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění účinném ode dne nabytí

účinnosti tohoto zákona.



3. Do doby jednoho roku, stanovené v § 55 odst. 7 zákona č. 85/1996

Sb., o advokacii, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto

zákona, se započítává i doba, která počala běžet přede dnem nabytí

účinnosti tohoto zákona.



4. Česká advokátní komora může rozhodnout podle § 55 odst. 8 zákona č.

85/1996 Sb., o advokacii, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti

tohoto zákona, o zrušení rozhodnutí, kterým nebyl výkon advokacie

pozastaven, pouze v případě, kdy toto rozhodnutí bylo přijato po dni

nabytí účinnosti tohoto zákona.



Čl. II zákona č. 219/2009 Sb.



Přechodná ustanovení



1. Advokátní koncipient, který složil advokátní zkoušku přede dnem

nabytí účinnosti tohoto zákona, a do tohoto dne nebyl zapsán do seznamu

advokátů, je vyškrtnut ze seznamu advokátních koncipientů uplynutím

třetího kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém tento

zákon nabyl účinnosti, pokud na konci této lhůty jeho zápis v seznamu

advokátních koncipientů nadále trvá.



2. Česká advokátní komora vydá advokátům, usazeným evropským advokátům

a advokátním koncipientům, kteří jsou ke dni účinnosti tohoto zákona

zapsáni v seznamu advokátů nebo v seznamu evropských advokátů anebo v

seznamu advokátních koncipientů, identifikační průkaz advokáta,

identifikační průkaz usazeného evropského advokáta nebo identifikační

průkaz advokátního koncipienta do dvou let ode dne účinnosti tohoto

zákona; Komora může stavovským předpisem stanovit za vydání takového

identifikačního průkazu poplatek, a to nejvýše částkou 1 000 Kč.



3. Do doby vydání identifikačního průkazu podle odstavce 2 mohou

advokáti a usazení evropští advokáti prokazovat oprávnění k poskytování

právních služeb a advokátní koncipienti výkon právní praxe dokumenty

vydanými podle dosavadních předpisů.



4. Do zvolení odvolací kárné komise rozhoduje o odvolání proti

rozhodnutí kárného senátu v kárném řízení odvolací senát, ustanovený

podle § 35 odst. 2 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění přede

dnem účinnosti tohoto zákona; tento kárný senát také dokončí odvolací

řízení proti rozhodnutí kárného senátu v kárném řízení, zahájená do dne

zvolení odvolací kárné komise.



Čl. XXVI zákona č. 303/2013 Sb.



Přechodné ustanovení



Povinnost být pojištěn podle § 24a, 24b nebo 35t zákona č. 85/1996 Sb.,

ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, musí advokát,

společnost s ručením omezeným, komanditní společnost, usazený evropský

advokát, společník zahraniční společnosti, který ručí za její dluhy

celým svým majetkem, a zahraniční společnost, která nemá žádné

neomezeně ručící společníky, splnit nejpozději do 1 roku ode dne nabytí

účinnosti tohoto zákona. Povinnost těchto osob být do uzavření pojistné

smlouvy podle věty první pojištěn podle dosavadních právních předpisů

tím není dotčena.



1) Zákon ČNR č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský

řád).



Zákon č. 237/1991 Sb., o patentových zástupcích, ve znění pozdějších

předpisů.



Zákon ČNR č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a o Komoře daňových

poradců České republiky.



Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti

(exekuční řád) a o změně dalších zákonů.



1a) Zákon ČNR č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský

řád).



Zákon č. 237/1991 Sb., o patentových zástupcích, ve znění pozdějších

předpisů.



Zákon ČNR č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a o Komoře daňových

poradců České republiky.



Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti

(exekuční řád) a o změně dalších zákonů.



1b) § 46 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a

doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších

předpisů.



1c) Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech.



1d) § 89 zákona č. 111/1998 Sb.



1e) § 49 a 50 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění

pozdějších předpisů.



4a) Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení

(insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.



4c) Například § 35 odst. 1 trestního řádu, § 24 a 25 občanského

soudního řádu, § 35 soudního řádu správního, § 29 až 31 zákona o

Ústavním soudu.



7c) Například § 30 odst. 2 občanského soudního řádu, § 35 odst. 7

soudního řádu správního, § 39 trestního řádu.



8a) Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších

předpisů.



9) Zákon ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění

pozdějších předpisů.



10) § 167 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších

předpisů.



10a) Zákon č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci

výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů, ve

znění pozdějších předpisů.



10a) Zákon č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o

průměrné mzdě, ve znění pozdějších předpisů.



10b) Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění

pozdějších předpisů.



11) Zejména zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších

předpisů.



11a) Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované

konverzi dokumentů.



12) § 35 odst. 1 trestního řádu.



§ 25 odst. 3 občanského soudního řádu.



§ 31 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu.



13) Nařízení vlády č. 303/1995 Sb., o minimální mzdě, ve znění

pozdějších předpisů.



13a) Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících.



Vyhláška č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících,

ve znění pozdějších předpisů.



14) § 274 písm. i) občanského soudního řádu.



§ 40 odst. 1 písm. g) zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a

exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění

pozdějších předpisů.



14a) Směrnice Rady č. 77/249/EHS ze dne 22. března 1997 o usnadnění

účinného výkonu volného pohybu služeb advokátů.



14b) Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 98/5/ES ze dne 16. února

1998 o usnadnění trvalého výkonu povolání advokáta v jiném členském

státě než v tom, ve kterém byla získána kvalifikace.



14c) § 83a odst. 1 a 5 zákoníku práce.



15) § 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.



15a) Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád.



15b) § 62 soudního řádu správního.



16) § 250l až 250s občanského soudního řádu.



16a) § 247 až 250k občanského soudního řádu.



17) § 8 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění

pozdějších předpisů.



17a) Například § 13 odst. 1 písm. d) zákona č. 455/1991 Sb., o

živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších

předpisů, § 70 odst. 3 obchodního zákoníku, § 9 odst. 3 zákona č.

77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění zákona č. 103/2001 Sb., § 50

odst. 3 a 4 zákona č. 328/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, § 28

a 29 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.



17b) Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení

(insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.



19) Zákon č. 455/1991 Sb.