56/2001 Sb.



ZÁKON



ze dne 10. ledna 2001 o podmínkách provozu vozidel na pozemních

komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti

za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících

zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění

zákona č. 307/1999 Sb.



Změna: 478/2001 Sb.



Změna: 175/2002 Sb.



Změna: 320/2002 Sb.



Změna: 193/2003 Sb.



Změna: 103/2004 Sb., 237/2004 Sb., 186/2004 Sb.



Změna: 411/2005 Sb., 226/2006 Sb.



Změna: 342/2006 Sb.



Změna: 311/2006 Sb.



Změna: 226/2006 Sb. (část)



Změna: 170/2007 Sb.



Změna: 137/2008 Sb.



Změna: 124/2008 Sb.



Změna: 383/2008 Sb.



Změna: 347/2009 Sb.



Změna: 227/2009 Sb.



Změna: 297/2009 Sb.



Změna: 30/2011 Sb.



Změna: 152/2011 Sb.



Změna: 341/2011 Sb.



Změna: 457/2011 Sb., 18/2012 Sb.



Změna: 169/2013 Sb.



Změna: 239/2013 Sb. (část)



Změna: 239/2013 Sb.



Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:



ČÁST PRVNÍ



ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ



§ 1



Předmět úpravy



(1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie^16) a

upravuje tyto podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích:



a) registraci vozidel,



b) technické požadavky na provoz silničních vozidel a zvláštních

vozidel a schvalování jejich technické způsobilosti,



c) práva a povinnosti osob, které vyrábějí, dovážejí a uvádějí na trh

vozidla,



d) práva a povinnosti vlastníků a provozovatelů vozidel,



e) práva a povinnosti stanice technické kontroly a stanice měření emisí

a



f) kontroly technického stavu vozidel v provozu.



(2) Zákon upravuje výkon státní správy a státního dozoru v oblasti

podmínek provozu vozidel na pozemních komunikacích.



(3) Zákon se nevztahuje na vojenská vozidla.^1)



§ 2



Základní pojmy



(1) Silniční vozidlo je motorové nebo nemotorové vozidlo, které je

vyrobené za účelem provozu na pozemních komunikacích pro přepravu osob,

zvířat nebo věcí.



(2) Zvláštní vozidlo je vozidlo vyrobené k jiným účelům než k provozu

na pozemních komunikacích, které může být při splnění podmínek

stanovených tímto zákonem k provozu na pozemních komunikacích

schváleno.



(3) Přípojné vozidlo je silniční nemotorové vozidlo určené k tažení

jiným vozidlem, s nímž je spojeno do soupravy.



(4) Historickým vozidlem je vozidlo, které je zapsáno v registru

historických a sportovních vozidel a kterému byl vydán průkaz

historického vozidla.



(5) Systém vozidla je jakýkoliv konstrukční systém vozidla, na který se

vztahují technické požadavky stanovené prováděcím právním předpisem.

Systémem vozidla jsou například brzdy nebo zařízení pro snížení emise.



(6) Konstrukční část vozidla je součást vozidla, jejíž typ musí být

schvalován nezávisle na vozidle, pokud tak stanoví prováděcí právní

předpis, a na kterou se vztahují technické požadavky stanovené

prováděcím právním předpisem. Konstrukční částí vozidla je například

svítilna.



(7) Samostatný technický celek vozidla je součást, jejíž typ může být

schvalován nezávisle na vozidle, ale pouze ve vztahu k jednomu typu

vozidla nebo více typům vozidel, pokud tak stanoví prováděcí právní

předpis, a na kterou se vztahují technické požadavky stanovené

prováděcím právním předpisem. Samostatným technickým celkem vozidla je

například zadní nárazník vozidla, pevná nebo výměnná nástavba vozidla.



(8) Kategorie vozidla je skupina vozidel, která mají stejné technické

podmínky stanovené prováděcím právním předpisem.



(9) Výrobcem vozidla, systému vozidla, konstrukční části vozidla nebo

samostatného technického celku vozidla je osoba, která odpovídá za

dodržení technických požadavků stanovených tímto zákonem a podmínek

stanovených v rozhodnutí o schválení typu vozidla, systému vozidla,

konstrukční části vozidla nebo samostatného technického celku vozidla a

za zajištění shody vyráběných vozidel s typem vozidla, systému vozidla,

konstrukční části vozidla, samostatného technického celku vozidla,

jehož typ byl schválen.



(10) Typem silničního vozidla se rozumí silniční vozidla určité

kategorie, jež se shodují alespoň v základních znacích. Typ vozidla

může zahrnovat varianty a verze. Základní znaky pro určení typů

vozidel, variant a verzí stanoví pro jednotlivé kategorie prováděcí

právní předpis.



(11) Typem systému, konstrukční části nebo samostatného technického

celku vozidla se rozumí systémy, konstrukční části nebo samostatné

technické celky, jež se shodují alespoň v základních znacích. Základní

znaky pro určení typů systémů, konstrukčních částí a samostatných

technických celků stanoví prováděcí právní předpis.



(12) Nové vozidlo je nově vyrobené vozidlo, které dosud nebylo žádným

způsobem provozováno v České republice ani v jiném státě, ani nebylo

používáno ke zkušebním či předváděcím účelům.



(13) Prodejním místem se rozumí místo, kde jsou nově vyrobené osobní

automobily vystaveny nebo nabízeny k prodeji nebo k pronájmu

zákazníkům; tímto místem se rozumí i veletrh, pokud jsou na něm nově

vyrobené osobní automobily nabízeny veřejnosti.



(14) Zkušební stanice je stanice technické kontroly pověřená

Ministerstvem dopravy (dále jen „ministerstvo“) k provádění technické

kontroly jednotlivých vozidel a výměnných nástaveb nebo malých sérií

vozidel před schválením jejich technické způsobilosti k provozu na

pozemních komunikacích.



(15) Provozovatelem silničního vozidla je osoba, která je v registru

silničních vozidel zapsána jako vlastník tohoto vozidla, není-li jako

jeho provozovatel v registru silničních vozidel zapsána jiná osoba.



(16) Sportovním vozidlem je vozidlo, které je zapsáno v registru

historických a sportovních vozidel a kterému byl vydán průkaz

sportovního vozidla.



(17) Členským státem se rozumí členský stát Evropské unie, jiný smluvní

stát Dohody o Evropském hospodářském prostoru a Švýcarská konfederace.



§ 3



Druhy vozidel



(1) Silniční vozidla a zvláštní vozidla se rozdělují na jednotlivé

druhy a kategorie.



(2) Silniční vozidla se rozdělují na tyto základní druhy:



a) motocykly,



b) osobní automobily,



c) autobusy,



d) nákladní automobily,



e) speciální vozidla,



f) přípojná vozidla,



g) ostatní silniční vozidla.



(3) Zvláštní vozidla se rozdělují na tyto základní druhy:



a) zemědělské nebo lesnické traktory a jejich přípojná vozidla,



b) pracovní stroje samojízdné,



c) pracovní stroje přípojné,



d) nemotorové pracovní stroje nebo nemotorová vozidla tažená nebo

tlačená pěšky jdoucí osobou,



e) vozíky pro invalidy s motorickým pohonem, pokud jejich šířka nebo

délka přesahuje jeden metr, jejich konstrukční rychlost převyšuje 6

km.h-1 nebo jejich maximální přípustná hmotnost převyšuje 450 kg.



Pro účely tohoto zákona se zvláštním vozidlem rozumí i mobilní stroj,

průmyslové zařízení schopné přepravy nebo vozidlo bez karoserie, ve

kterých je zabudován spalovací motor.



(4) Silniční vozidla a zvláštní vozidla se rozdělují do základních

kategorií L, M, N, O, S, T a R. Rozdělení silničních vozidel a

zvláštních vozidel do kategorií, další členění jednotlivých kategorií a

jejich technický popis a způsob zařazení vozidel do kategorií stanoví

prováděcí právní předpis.



ČÁST DRUHÁ



REGISTR A REGISTRACE SILNIČNÍHO VOZIDLA



§ 4



Registr silničních vozidel



(1) Registr silničních vozidel je informačním systémem veřejné správy

podle zvláštního zákona^17), jehož správcem je ministerstvo. Registr

silničních vozidel obsahuje evidenci



a) silničních vozidel, vlastníků a provozovatelů těchto vozidel,



b) silničních vozidel členů diplomatické mise,



c) ztracených, odcizených, poškozených a zničených osvědčení o

registraci silničního vozidla, technických průkazů silničního vozidla a

tabulek s přidělenou státní poznávací značkou (dále jen „registrační

značka“),



d) přidělených zvláštních registračních značek a ztracených,

odcizených, poškozených a zničených tabulek s přidělenou zvláštní

registrační značkou,



e) vyrobených formulářů osvědčení o registraci silničního vozidla a

technického průkazu silničního vozidla opatřených identifikačními znaky

a vyrobených a nevydaných tabulek registrační značky vozidla a



f) technických údajů schválených typů silničních vozidel.



(2) V registru silničních vozidel se u silničního vozidla uvádí



a) údaje o vlastníkovi a provozovateli, není-li totožný s vlastníkem,

kterými jsou



1. jméno, popřípadě jména a příjmení, adresa místa trvalého pobytu,

dlouhodobého pobytu, přechodného pobytu v délce alespoň 6 měsíců nebo

jiného povoleného pobytu a rodné číslo, pokud bylo přiděleno, popřípadě

datum narození,



2. obchodní firma nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení, popřípadě

odlišující dodatek, adresa trvalého pobytu, dlouhodobého pobytu,

přechodného pobytu v délce alespoň 6 měsíců nebo jiného povoleného

pobytu, adresa místa podnikání a identifikační číslo osoby, pokud bylo

přiděleno, jedná-li se o podnikající fyzickou osobu, a



3. obchodní firma nebo název, adresa sídla a identifikační číslo osoby,

pokud bylo přiděleno, jedná-li se o právnickou osobu,



b) registrační značka, datum přidělení registrační značky,



c) číslo technického průkazu silničního vozidla, datum a místo jeho

vydání,



d) číslo osvědčení o registraci silničního vozidla,



e) datum první registrace silničního vozidla,



f) stát poslední registrace, číslo technického průkazu silničního

vozidla vydaného ve státě poslední registrace a registrační značka

silničního vozidla, není-li státem poslední registrace Česká republika,



g) údaje o odnětí osvědčení o registraci silničního vozidla a

technického průkazu silničního vozidla vydaného jiným členským státem,



h) údaje o vyřazení silničního vozidla z provozu a zániku silničního

vozidla,



i) údaje o vyvezení silničního vozidla do jiného státu,



j) údaj o tom, zda záznam v registru byl proveden na základě žádosti

podané v zastoupení na základě plné moci,



k) údaje o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla

(dále jen „pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“) sdělené Českou

kanceláří pojistitelů^2).



(3) V registru silničních vozidel se dále u silničního vozidla uvádí



a) účel, pro který je silniční vozidlo určeno,



b) druh a kategorie silničního vozidla,



c) značka silničního vozidla, obchodní název stanovený výrobcem, typ

vozidla,



d) identifikační číslo silničního vozidla (VIN), není-li, pak výrobní

číslo podvozku silničního vozidla,



e) údaje o výrobci silničního vozidla, podvozku, motoru a karoserie

silničního vozidla v rozsahu podle odstavce 2 písm. a),



f) typ, výkon a zdvihový objem motoru a palivo,



g) typ, výrobní číslo a barva karoserie, počet míst k sezení a stání,

popřípadě lůžek, rozměry ložné plochy, objem skříně nebo cisterny,



h) údaj o celkových rozměrech silničního vozidla,



i) největší technicky přípustná hmotnost, největší povolená hmotnost a

provozní hmotnost silničního motorového vozidla a největší technicky

přípustná hmotnost na nápravu a největší povolená hmotnost na nápravu,



j) druh spojovacího zařízení, největší technicky přípustná hmotnost

naloženého přípojného vozidla, největší povolená hmotnost přípojného

vozidla, největší technicky přípustná hmotnost naložené jízdní soupravy

a největší povolená hmotnost soupravy,



k) stupeň plnění emisní úrovně,



l) údaje o technických prohlídkách a technické způsobilosti silničního

vozidla,



m) údaje o schválení technické způsobilosti silničního vozidla,



n) údaje o povolení přestavby silničního vozidla a hromadné přestavby

typu silničního vozidla.



(4) V registru silničních vozidel se u zvláštní registrační značky

podle § 38a a 38b uvádí



a) údaje o osobě, které byla přidělena, v rozsahu podle odstavce 2

písm. a) a



b) datum přidělení a odnětí zvláštní registrační značky.



(5) V registru silničních vozidel se u schváleného typu silničního

vozidla uvádí technické údaje v rozsahu uvedeném v prohlášení o shodě

nebo v rozsahu uvedeném v § 30 odst. 2 písm. b).



(6) Rozsah a obsah údajů podle odstavce 2 písm. g), h), i) a k) a podle

odstavce 3 uváděných v registru silničních vozidel stanoví prováděcí

právní předpis.



§ 4a



(1) Ministerstvo vnitra, Policie České republiky nebo Český statistický

úřad poskytují Ministerstvu dopravy a obecním úřadům obcí s rozšířenou

působností pro výkon působnosti podle tohoto zákona



a) referenční údaje ze základního registru obyvatel,



b) referenční údaje ze základního registru právnických osob,

podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci,



c) údaje z agendového informačního systému evidence obyvatel a



d) údaje z agendového informačního systému cizinců.



(2) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. a) jsou



a) příjmení,



b) jméno, popřípadě jména,



c) adresa místa pobytu,



d) datum úmrtí; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého,

den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který

subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní

moci tohoto rozhodnutí a



e) státní občanství, popřípadě více státních občanství.



(3) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. b) jsou



a) obchodní firma nebo název nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení,



b) datum vzniku nebo datum zápisu do evidence podle zvláštních právních

předpisů,



c) datum zániku nebo datum výmazu z evidence podle zvláštních právních

předpisů,



d) právní forma,



e) statutární orgán a



f) adresa sídla právnické osoby nebo adresa místa podnikání fyzické

osoby.



(4) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. c) jsou



a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,



b) datum narození,



c) rodné číslo,



d) státní občanství,



e) adresa místa trvalého pobytu,



f) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům,



g) datum úmrtí a



h) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden

jako den smrti nebo den, který občan prohlášený za mrtvého nepřežil.



(5) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. d) jsou



a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,



b) datum narození,



c) rodné číslo,



d) státní občanství, popřípadě více státních občanství,



e) druh a adresa místa pobytu,



f) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu,



g) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům,



h) datum úmrtí a



i) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden

jako den smrti nebo den, který cizinec prohlášený za mrtvého nepřežil.



(6) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru

obyvatel, se využijí z agendového informačního systému evidence

obyvatel nebo agendového informačního systému cizinců, pouze pokud jsou

ve tvaru předcházejícím současný stav.



(7) Z informačního systému stanic technické kontroly se obecním úřadům

obcí s rozšířenou působností pro účely vedení registru silničních

vozidel poskytují údaje o technických prohlídkách.



§ 5



nadpis vypustěn



(1) Ministerstvo zapisuje v registru silničních vozidel údaje a jejich

změny do evidence podle § 4 odst. 1 písm. b), e) a f). Obecní úřad obce

s rozšířenou působností zapisuje v registru silničních vozidel údaje a

jejich změny do evidence podle § 4 odst. 1 písm. a), c) a d).



(2) Údaje do evidence podle § 4 odst. 1 písm. a) a c) zapisuje obecní

úřad obce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu má

provozovatel vozidla trvalý pobyt, dlouhodobý pobyt nebo přechodný

pobyt v délce alespoň 6 měsíců v kalendářním roce, jedná-li se o občana

jiného členského státu, nebo jiný povolený pobyt, jedná-li se o

fyzickou osobu, nebo sídlo nebo místo podnikání, jedná-li se o

právnickou nebo podnikající fyzickou osobu. Údaje do evidence podle § 4

odst. 1 písm. d) zapisuje obecní úřad obce s rozšířenou působností, v

jehož správním obvodu má držitel zvláštní registrační značky nebo její

tabulky sídlo, jedná-li se o právnickou osobu, nebo místo podnikání,

jedná-li se o podnikající fyzickou osobu.



(3) Ministerstvo zajistí Policii České republiky a Vojenské policii

výdej údajů z registru silničních vozidel s výjimkou evidence podle § 4

odst. 1 písm. b) způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup.



(4) Ministerstvo zajistí způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý

přístup výdej údajů z registru silničních vozidel s výjimkou evidence

podle § 4 odst. 1 písm. b)



a) obecní policii v rozsahu nezbytném ke zjištění totožnosti

provozovatele vozidla, kterým byl na území obce spáchán přestupek,



b) krajským úřadům a obecním úřadům obcí s rozšířenou působností v

rozsahu nezbytném pro účely provádění kontroly a vedení řízení o

správním deliktu podle tohoto zákona, zákona o pozemních komunikacích

nebo zákona o silničním provozu a



c) Hasičskému záchrannému sboru České republiky pro účely záchranných a

likvidačních prací a plánování a realizace krizových opatření.



(5) Ministerstvo zajistí způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý

přístup výdej údajů z registru silničních vozidel s výjimkou evidence

podle § 4 odst. 1 písm. b) v rozsahu



a) podle § 4 odst. 2 písm. a), § 4 odst. 3 písm. b), h) a i) a § 4

odst. 4 písm. a)



1. provozovateli systému elektronického mýtného pro účely vymáhání

dlužného mýtného a



2. Celní správě České republiky pro účely výkonu dozoru nad plněním

povinností provozovatele vozidel v systému elektronického mýtného,



b) podle § 4 odst. 2 písm. a) a b) a § 4 odst. 4 písm. a) České

inspekci životního prostředí pro účely provádění kontroly a vedení

řízení o správním deliktu podle zvláštního zákona a



c) podle § 4 odst. 2 písm. a), b), e) a f) a § 4 odst. 3 písm. b), f),

k) a n) Ministerstvu životního prostředí pro účely distribuce emisních

plaket podle zvláštního zákona.



(6) Obecní úřad obce s rozšířenou působností poskytne na žádost údaje z

registru silničních vozidel a) fyzické nebo právnické osobě, která

prokáže právní zájem na poskytnutí údajů; právní zájem neprokazuje

vlastník nebo provozovatel silničního vozidla, jedná-li se o údaje k

tomuto vozidlu, a b) orgánu veřejné moci v rozsahu nezbytném k výkonu

jeho působnosti.



(7) Ministerstvo zabezpečuje automatizovanou výměnu údajů o silničních

vozidlech, jejich vlastnících a provozovatelích podle předpisu Evropské

unie^18). Za tímto účelem ministerstvo



a) zajistí způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup výdej

údajů podle § 4 odst. 2 písm. a) až f), h) a i) a § 4 odst. 3 písm. b)

až e) a údajů o odcizení silničního vozidla příslušnému orgánu jiného

členského státu Evropské unie podle předpisu Evropské unie^18) na

základě jeho požadavku; údaje o odcizení silničního vozidla pro tento

účel poskytne Policie České republiky způsobem umožňujícím dálkový a

nepřetržitý přístup z policejní evidence,



b) předá požadavek Policie České republiky, Celní správy nebo

Hasičského záchranného sboru České republiky na poskytnutí údajů o

silničních vozidlech, jejich vlastnících a provozovatelích příslušnému

orgánu jiného členského státu Evropské unie podle předpisu Evropské

unie^18) a poskytnuté údaje a



c) předá požadavek obecního úřadu obce s rozšířenou působností na

poskytnutí údajů o silničních vozidlech, jejich vlastnících a

provozovatelích příslušnému orgánu jiného členského státu Evropské unie

podle předpisu Evropské unie^18) a poskytnuté údaje.



(8) Prováděcí právní předpis stanoví způsob vedení registru silničních

vozidel, způsob a formu zápisu údajů do registru silničních vozidel,

podrobnosti o údajích zapisovaných do registru silničních vozidel a

vzor žádosti o poskytnutí údajů z registru silničních vozidel.



§ 6



(1) Silniční motorové vozidlo a přípojné vozidlo provozované na

pozemních komunikacích musí být zapsáno v registru silničních vozidel,

pokud má osoba, která ho provozuje, na území České republiky



a) trvalý pobyt, dlouhodobý pobyt nebo, jedná-li se o občana jiného

členského státu, přechodný pobyt v délce alespoň 6 měsíců v kalendářním

roce, nebo jí byl udělen azyl, nebo



b) sídlo, jedná-li se o právnickou osobu.



(2) Je-li silniční motorové vozidlo nebo přípojné vozidlo provozováno

na pozemních komunikacích v mezinárodním provozu podle mezinárodní

smlouvy o silničním provozu^19) po dobu, která nepřesáhne 6 měsíců v

kalendářním roce, odstavec 1 se nepoužije.



(3) Obecní úřad obce s rozšířenou působností zapíše silniční motorové

vozidlo nebo přípojné vozidlo do registru silničních vozidel na základě

písemné žádosti vlastníka silničního vozidla, popřípadě společné

žádosti vlastníka a osoby, která je v žádosti uvedena jako provozovatel

silničního vozidla, pokud



a) technická způsobilost silničního vozidla k provozu na pozemních

komunikacích byla schválena,



b) je splněna povinnost pojištění odpovědnosti z provozu vozidla^5)

týkající se takového vozidla,



c) byla při pořízení silničního vozidla z jiného členského státu

zaplacena daň z přidané hodnoty, stanoví-li tak zvláštní právní

předpis,



d) silniční vozidlo není vedeno jako pohřešované nebo odcizené v

Schengenském informačním systému^20) nebo v informačním systému Policie

České republiky nebo tato informace není zjištěna postupem podle § 5

odst. 7 a



e) provozovatel silničního vozidla má na území České republiky



1. trvalý pobyt, dlouhodobý pobyt nebo, jedná-li se o občana jiného

členského státu, přechodný pobyt v délce alespoň 6 měsíců v kalendářním

roce, nebo jí byl udělen azyl, nebo



2. sídlo, jedná-li se o právnickou osobu.



(4) Žádost o zápis silničního vozidla do registru silničních vozidel

musí obsahovat



a) údaj o druhu a kategorii silničního vozidla, značku a obchodní název

stanovený výrobcem, typ silničního vozidla, obchodní označení, číslo

technického průkazu silničního vozidla, číslo schválení technické

způsobilosti silničního vozidla a účel, pro který je silniční vozidlo

určeno,



b) údaje o vlastníkovi silničního vozidla podle § 4 odst. 2 písm. a),



c) údaje o provozovateli silničního vozidla podle § 4 odst. 2 písm. a),

není-li vlastník současně provozovatelem tohoto vozidla,



d) u silničních motorových vozidel, která jsou vybavena podle přímo

použitelného předpisu Evropské unie^1a) záznamovým zařízením, též

žádost o vydání paměťové karty podniku a



e) úředně ověřený podpis nebo uznávaný elektronický podpis^21)

žadatele; to neplatí, pokud obecní úřad obce s rozšířenou působností

při podání žádosti ověří totožnost žadatele nebo je žadatel zastoupen

na základě plné moci.



(5) K žádosti o zápis silničního vozidla do registru silničních vozidel

žadatel přiloží



a) doklad o technické způsobilosti vozidla, kterým je



1. technický průkaz silničního vozidla,



2. prohlášení o shodě, nebyl-li technický průkaz vydán,



3. osvědčení o registraci silničního vozidla vydané jiným členským

státem a, byl-li vydán, i technický průkaz tohoto silničního vozidla,



4. rozhodnutí obecního úřadu obce s rozšířenou působností o schválení

technické způsobilosti jednotlivě dovezeného silničního vozidla, nebo



5. osvědčení o jednotlivém schválení vozidla s platností ve všech

členských státech,



b) doklad o technické prohlídce, jedná-li se o provozované silniční

vozidlo, s výjimkou vozidel podle § 40 odst. 2 až 4,



c) protokol o evidenční kontrole silničního vozidla, nejedná-li se o

nové vozidlo,



d) zelenou kartu vydanou podle zákona o pojištění odpovědnosti z

provozu vozidla^5),



e) doklad o povolení k pobytu, o udělení azylu na území České republiky

nebo o délce přechodného pobytu, nemá-li provozovatel silničního

vozidla trvalý pobyt na území České republiky,



f) potvrzení o zaplacení daně z přidané hodnoty v případě pořízení

nového dopravního prostředku z jiného členského státu a



g) dokumentaci obsahující údaje v rozsahu potřebném pro vydání

technického průkazu vozidla, pokud nejsou obsaženy v dokladu podle

písmene a).



(6) Prokazuje-li se zmocnění k zastoupení při zápisu silničního vozidla

do registru silničních vozidel písemnou plnou mocí, musí být plná moc

podepsána úředně ověřeným podpisem nebo uznávaným elektronickým

podpisem^21) zmocnitele.



(7) Vzor žádosti o zápis silničního vozidla do registru silničních

vozidel stanoví prováděcí právní předpis.



§ 7



(1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností při zápisu silničního

vozidla do registru silničních vozidel žadateli



a) vydá technický průkaz nebo zapíše do technického průkazu silničního

vozidla údaje o vlastníkovi silničního vozidla a údaje o provozovateli

silničního vozidla, není-li vlastník současně provozovatelem silničního

vozidla, a registrační značku,



b) vydá osvědčení o registraci silničního vozidla a



c) odejme osvědčení o registraci silničního vozidla a technický průkaz

silničního vozidla, pokud byl vydán, jedná-li se o vozidlo registrované

v jiném členském státě, a předá je ministerstvu na jeho vyžádání.



(2) Pokud nepřidělí registrační značku postupem podle § 7b, obecní úřad

obce s rozšířenou působností při zápisu silničního vozidla do registru

silničních vozidel dále přidělí k silničnímu vozidlu registrační značku

a vydá žadateli tabulky s přidělenou registrační značkou v počtu

odpovídajícím kategorii vozidla.



(3) Registrační značka je tvořena kombinací velkých písmen latinské

abecedy a arabských číslic.



(4) Při vydání tabulek s registrační značkou podle odstavce 2 obecní

úřad obce s rozšířenou působností opatří jednu z vydaných tabulek

nálepkou, na níž vyznačí termín pravidelné technické prohlídky.



(5) Ministerstvo oznámí do dvou měsíců od zápisu silničního vozidla do

registru silničních vozidel příslušnému orgánu jiného členského státu

odejmutí osvědčení o registraci a technického průkazu silničního

vozidla, které bylo ke dni podání žádosti o registraci zapsáno v

registru jiného členského státu. Na žádost příslušného orgánu jiného

členského státu vrátí ministerstvo odňaté osvědčení o registraci a

technický průkaz tomuto orgánu do 6 měsíců od jejich odejmutí.



(6) Prováděcí právní předpis stanoví vzor technického průkazu a způsob

provádění zápisu v technickém průkazu silničního vozidla, vzor

osvědčení o registraci silničního vozidla, a druhy, formu, obsah a

strukturu registrační značky a provedení tabulky s registrační značkou.



§ 7a



(1) Pokud s s žádostí o zápis silničního motorového vozidla, které je

vybaveno podle přímo použitelného předpisu Evropské unie^1a) záznamovým

zařízením, do registru silničních vozidel byla podána žádost o vydání

paměťové karty podniku, obecní úřad obce s rozšířenou působností ověří

na základě této žádosti, zda jsou splněny podmínky pro vydání paměťové

karty podniku žadateli, a pokud nezjistí skutečnosti, které jsou v

rozporu s podmínkami pro vydání paměťové karty podniku, vydá žadateli

do 15 pracovních dnů ode dne doručení žádosti paměťovou kartu podniku.

Jde-li o silniční motorové vozidlo, které je vybaveno podle přímo

použitelného předpisu Evropské unie^1a) záznamovým zařízením až po jeho

registraci, vydá obecní úřad obce s rozšířenou působností žadateli

paměťovou kartu podniku do 15 pracovních dnů od doručení žádosti o její

vydání.



(2) Vydání paměťové karty podniku se považuje za vydání osvědčení podle

části čtvrté správního řádu^6a).



(3) Vzor paměťové karty podniku stanoví v souladu s přímo použitelným

předpisem Evropské unie^1a) prováděcí právní předpis.



§ 7b



neplatil



§ 7c



neplatil



§ 7d



neplatil



§ 7e



(1) Ztrátu, zničení nebo odcizení tabulky s přidělenou registrační

značkou je vlastník nebo provozovatel silničního vozidla povinen

neprodleně oznámit obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností.



(2) Pokud bylo k silničnímu vozidlu vydáno více tabulek s přidělenou

registrační značkou, odevzdá vlastník nebo provozovatel silničního

vozidla tabulky, které nebyly ztraceny, zničeny nebo odcizeny, spolu s

oznámením podle odstavce 1.



(3) Obecní úřad obce s rozšířenou působností na základě oznámení podle

odstavce 1 přidělí silničnímu vozidlu novou registrační značku a vydá

tabulky s touto značkou; je-li současně s oznámením podána žádost o

přidělení registrační značky na přání, postupuje podle § 7b.



(4) Prováděcí právní předpis stanoví vzor oznámení podle odstavce 1.



§ 7f



(1) Ztrátu, zničení, odcizení nebo poškození technického průkazu

silničního vozidla nebo osvědčení o registraci silničního vozidla je

vlastník nebo provozovatel silničního vozidla povinen neprodleně

oznámit obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností a požádat o vydání

nového technického průkazu nebo osvědčení o registraci silničního

vozidla. Poškozený technický průkaz silničního vozidla nebo osvědčení o

registraci silničního vozidla odevzdá vlastník nebo provozovatel

silničního vozidla spolu s žádostí.



(2) Obecní úřad obce s rozšířenou působností na základě žádosti podle

odstavce 1 vydá žadateli nový technický průkaz silničního vozidla nebo

osvědčení o registraci silničního vozidla.



(3) Prováděcí právní předpis stanoví vzor žádosti o vydání nového

technického průkazu silničního vozidla a osvědčení o registraci

silničního vozidla a způsob provádění zápisu údajů v novém technickém

průkazu silničního vozidla nebo osvědčení o registraci silničního

vozidla a jejich rozsah.



§ 7g



Ministerstvo zajišťuje výrobu tabulek registračních značek a poskytuje

tyto tabulky obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností na základě

jeho požadavku. Obecní úřad obce s rozšířenou působností sděluje

ministerstvu požadavky na poskytnutí tabulek registračních značek

průběžně tak, aby byl schopen zabezpečit jejich vydávání.



§ 7h



(1) Silniční vozidlo člena diplomatické mise zapisuje do registru

silničních vozidel ministerstvo. Na zápis silničního vozidla člena

diplomatické mise do registru silničních vozidel a související činnosti

se § 6 odst. 3 písm. a) a b), § 7 a 7d až 7f použijí obdobně.



(2) Ministerstvo vnitra, Ministerstvo obrany, Generální inspekce

bezpečnostních sborů a zpravodajské služby vedou evidenci silničních

vozidel používaných pro své účely a zapisují silniční vozidla do této

evidence. Ministerstvo vnitra dále vede evidenci silničních vozidel

používaných pro účely Celní správy České republiky a pro účely orgánů

Finanční správy České republiky a zapisuje silniční vozidla do této

evidence. Na obsah evidence silničních vozidel podle vět první a druhé

se použijí § 4 odst. 1 písm. a) a d) a § 4 odst. 2 a 3 obdobně. Na

činnosti související se zápisem těchto silničních vozidel se § 7

použije obdobně. Vozidla ozbrojených sil České republiky se evidují

podle zvláštního zákona^22).



nadpis vypuštěn



§ 8



Žádost o zápis změny vlastníka silničního vozidla



(1) Zápis změny vlastníka silničního vozidla v registru silničních

vozidel provádí obecní úřad obce s rozšířenou působností



a) v případě převodu vlastnického práva na základě společné žádosti

dosavadního a nového vlastníka silničního vozidla a nového

provozovatele silničního vozidla, není-li totožný s dosavadním nebo

novým vlastníkem,



b) v případě přechodu vlastnického práva na základě



1. žádosti nového vlastníka silničního vozidla, nebo



2. oznámení Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových,

přešlo-li vlastnictví k silničnímu vozidlu na stát odúmrtí, zabavením

nebo propadnutím věci.



(2) Žádost o zápis změny vlastníka silničního vozidla nebo oznámení se

podává do 10 pracovních dnů ode dne



a) převodu vlastnického práva k silničnímu vozidlu, nebo



b) přechodu vlastnického práva k silničnímu vozidlu nebo nabytí právní

moci rozhodnutí soudu v dědickém řízení.



(3) Žádost o zápis změny vlastníka silničního vozidla obsahuje vedle

obecných náležitostí podání údaje o novém vlastníkovi a provozovateli

silničního vozidla podle § 4 odst. 2 písm. a); je-li provozovatel

totožný s novým vlastníkem silničního vozidla, údaje o provozovateli se

v žádosti neuvádí. Žádost podle odstavce 1 písm. a) musí být opatřena

úředně ověřenými podpisy nebo uznávanými elektronickými podpisy

žadatelů; to neplatí, pokud obecní úřad obce s rozšířenou působností

při podání žádosti ověří totožnost žadatele nebo je žadatel zastoupen

na základě plné moci.



(4) K žádosti o zápis změny vlastníka silničního vozidla se přiloží



a) v případě převodu vlastnického práva



1. technický průkaz a osvědčení o registraci silničního vozidla,



2. protokol o evidenční kontrole silničního vozidla, který není starší

než 14 dní, a



3. zelená karta vydaná podle zákona o pojištění odpovědnosti z provozu

vozidla^5), není-li silniční vozidlo vyřazené z provozu,



b) v případě přechodu vlastnického práva



1. doklad o nabytí vlastnického práva k silničnímu vozidlu a



2. doklady podle písmene a); technický průkaz a osvědčení o registraci

silničního vozidla se přikládají, má-li je žadatel k dispozici.



(5) K oznámení se přiloží doklad o nabytí vlastnického práva k

silničnímu vozidlu a technický průkaz a osvědčení o registraci

silničního vozidla, má-li je Úřad pro zastupování státu ve věcech

majetkových k dispozici.



(6) Prokazuje-li se zmocnění k zastoupení při podání žádosti o zápis

změny vlastníka silničního vozidla podle odstavce 1 písm. a) písemnou

plnou mocí, musí být plná moc opatřena úředně ověřeným podpisem nebo

uznávaným elektronickým podpisem zmocnitele.



(7) K žádosti o zápis změny vlastníka silničního vozidla se může vedle

žadatelů uvedených v odstavci 1 písm. a) připojit další osoba, pokud

nabyla vlastnické právo k silničnímu vozidlu před podáním žádosti ve

lhůtě podle odstavce 2, a



a) vlastnické právo k silničnímu vozidlu nabyla tato osoba v rámci

výkonu podnikatelské činnosti zcizitele, nebo



b) je tato osoba podnikatelem a osoba, která na ní vlastnictví

převedla, má být zapsána jako provozovatel silničního vozidla.



§ 9



Žádost o zápis změny provozovatele silničního vozidla



(1) Zápis změny provozovatele silničního vozidla v registru silničních

vozidel provádí obecní úřad obce s rozšířenou působností na základě



a) společné žádosti vlastníka silničního vozidla a nového provozovatele

silničního vozidla, nebo



b) žádosti provozovatele silničního vozidla, má-li být novým

provozovatelem silničního vozidla jeho vlastník.



(2) Žádost o zápis změny provozovatele silničního vozidla obsahuje

vedle obecných náležitostí podání údaje o novém provozovateli

silničního vozidla podle § 4 odst. 2 písm. a). Ustanovení § 8 odst. 3

věty druhé, § 8 odst. 4 písm. a) a § 8 odst. 6 se použijí obdobně.



(3) Je-li podána žádost podle odstavce 1 písm. b) a technický průkaz má

v držení vlastník silničního vozidla, vyzve jej obecní úřad obce s

rozšířenou působností k jeho předložení.



(4) Vzor žádosti o zápis změny vlastníka nebo provozovatele silničního

vozidla stanoví prováděcí právní předpis.



§ 10



Zápis změny vlastníka nebo provozovatele silničního vozidla



(1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností zapíše změnu vlastníka

nebo provozovatele silničního vozidla v registru silničních vozidel na

základě žádosti nebo oznámení, jsou-li splněny podmínky podle § 6 odst.

3 písm. d) a e). Při zápisu změny vlastníka nebo provozovatele

silničního vozidla obecní úřad obce s rozšířenou působností dále



a) zapíše údaje o novém vlastníku nebo provozovateli do technického

průkazu silničního vozidla,



b) odejme dosavadní osvědčení o registraci silničního vozidla a vydá

nové osvědčení a



c) přidělí silničnímu vozidlu registrační značku a vydá tabulky s

přidělenou registrační značkou, pokud byl použit postup podle § 7c.



(2) Po provedení úkonů podle odstavce 1 obecní úřad obce s rozšířenou

působností předá technický průkaz silničního vozidla, osvědčení o

registraci silničního vozidla a popřípadě tabulky s přidělenou

registrační značkou nově zapsanému vlastníkovi nebo provozovateli

silničního vozidla.



(3) Je-li podána žádost podle § 8 odst. 7, považuje se pro účely

odstavců 1 a 2 za nového vlastníka silničního vozidla osoba, která

nabyla silniční vozidlo jako poslední.



nadpis vypuštěn



§ 11



Změna ostatních údajů v registru silničních vozidel



(1) O zápis změny údaje v registru silničních vozidel jiného, než je

změna vlastníka nebo provozovatele silničního vozidla, je povinen

požádat obecní úřad obce s rozšířenou působností do 10 pracovních dnů

ode dne, kdy změna nastala,



a) vlastník silničního vozidla, jedná-li se o změnu údaje uvedeného v §

4 odst. 4 písm. a), nebo



b) provozovatel silničního vozidla.



(2) K žádosti podle odstavce 1 se přiloží



a) technický průkaz,



b) osvědčení o registraci silničního vozidla, nejedná-li se o vozidlo

dočasně nebo dlouhodobě vyřazené z provozu na pozemních komunikacích,



c) další doklady osvědčující změnu zapisovaných údajů, pokud se jedná o

změny technických údajů o silničním vozidle.



(3) Pokud je předmětem žádosti podle odstavce 1 zápis změny údaje v

registru silničních vozidel na základě výměny podstatné části

mechanismu nebo konstrukce silničního vozidla, k žádosti se dále

přiloží



a) doklad o nabytí této části,



b) protokol o technické prohlídce provedené po výměně této podstatné

části a



c) rozhodnutí obecního úřadu obce s rozšířenou působností o schválení

technické způsobilosti po provedené výměně, jedná-li se o přestavbu

silničního vozidla.



(4) Obecní úřad obce s rozšířenou působností na základě žádosti podle

odstavce 1



a) zapíše změnu údaje do registru silničních vozidel,



b) vyznačí změnu údaje v technickém průkazu silničního vozidla a



c) vydá nové osvědčení o registraci silničního vozidla v případě změny

údajů uváděných v osvědčení o registraci silničního vozidla.



§ 12



Vyřazení silničního vozidla z provozu



(1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností vyřadí silniční vozidlo z

provozu



a) na základě žádosti vlastníka silničního vozidla, nebo



b) zaniklo-li pojištění odpovědnosti z provozu vozidla^5) a ve lhůtě 14

dnů od zániku pojištění odpovědnosti z provozu vozidla nebyla uzavřena

nová pojistná smlouva o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla

týkající se téhož silničního vozidla, na základě které vznikla

nejpozději uplynutím této lhůty povinnost pojistníka platit pojistné a

povinnost pojistitele poskytnout pojistné plnění pro případ pojistné

události.



(2) Vlastník silničního vozidla spolu s žádostí o vyřazení silničního

vozidla z provozu odevzdá obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností

osvědčení o registraci silničního vozidla a všechny vydané tabulky s

přidělenou registrační značkou a předloží technický průkaz silničního

vozidla k vyznačení záznamu o jeho vyřazení z provozu.



(3) Vlastník silničního vozidla vyřazeného z provozu je povinen



a) zabezpečit toto vozidlo takovým způsobem, aby neohrožovalo nebo

nepoškozovalo životní prostředí, a



b) neodstraňovat podstatné části vyřazeného silničního vozidla, zejména

karoserii s vyznačeným identifikačním číslem silničního vozidla a

motor.



(4) Trvá-li vyřazení silničního vozidla z provozu déle než 12 po sobě

jdoucích kalendářních měsíců, je vlastník vyřazeného silničního vozidla

povinen bez zbytečného odkladu po uplynutí této lhůty oznámit obecnímu

úřadu obce s rozšířenou působností adresu místa, kde je vyřazené

silniční vozidlo umístěno a účel jeho využití.



(5) Bylo-li silniční vozidlo odcizeno, požádá vlastník silničního

vozidla o jeho vyřazení z provozu bez zbytečného odkladu poté, co se o

odcizení silničního vozidla dozvěděl; k žádosti přiloží policejní

protokol. Doklady a tabulky podle odstavce 2 k žádosti přiloží, má-li

je k dispozici. Odstavce 3 a 4 se nepoužijí.



(6) Bylo-li silniční vozidlo vyřazeno z provozu podle odstavce 1 písm.

b), je vlastník silničního vozidla povinen obecnímu úřadu obce s

rozšířenou působností do 10 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o

vyřazení silničního vozidla z provozu



a) odevzdat osvědčení o registraci silničního vozidla a všechny vydané

tabulky s přidělenou registrační značkou,



b) předložit technický průkaz silničního vozidla k vyznačení záznamu o

jeho vyřazení z provozu a



c) oznámit údaje podle odstavce 4.



(7) Obecní úřad obce s rozšířenou působností ukončí vyřazení silničního

vozidla z provozu na žádost jeho vlastníka, pokud



a) je k silničnímu vozidlu splněna povinnost pojištění odpovědnosti z

provozu vozidla a



b) má silniční vozidlo platné osvědčení o technické způsobilosti vydané

stanicí měření emisí a stanicí technické kontroly.



(8) Obecní úřad obce s rozšířenou působností současně s rozhodnutím o

ukončení vyřazení silničního vozidla z provozu vrátí vlastníkovi

silničního vozidla osvědčení o registraci silničního vozidla a tabulky

s přidělenou registrační značkou a vyznačí ukončení vyřazení z provozu

v technickém průkazu silničního vozidla. Pokud byl použit postup podle

§ 7c, obecní úřad obce s rozšířenou působností přidělí k silničnímu

vozidlu registrační značku a vydá tabulky s přidělenou registrační

značkou.



nadpis vypuštěn



§ 13



Zánik silničního vozidla



(1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností zapíše zánik silničního

vozidla v registru silničních vozidel na základě



a) žádosti vlastníka silničního vozidla, pokud silniční vozidlo



1. bylo předáno provozovateli zařízení ke sběru autovraků^23) bez

odstranění svých podstatných částí,



2. bylo ekologicky zlikvidováno oprávněnou osobou v jiném členském

státě nebo



3. bylo zničeno, nebo



b) oznámení obecního úřadu nebo vlastníka pozemní komunikace, který

postupem podle zvláštního zákona^24) předal silniční vozidlo

provozovateli zařízení ke sběru autovraků.



(2) Zničením silničního motorového vozidla se rozumí takový stav

silničního vozidla způsobený jeho havárií, živelní pohromou nebo jiným

obdobným způsobem, ve kterém vozidlo nelze předat provozovateli

zařízení ke sběru autovraků; za zničení silničního motorového vozidla

se nepovažuje jeho rozebrání.



(3) Vlastník silničního vozidla požádá o zápis zániku silničního

vozidla nejpozději do 10 dnů ode dne, kdy došlo ke skutečnosti uvedené

v odstavci 1 písm. a). K žádosti přiloží



a) doklad o ekologické likvidaci silničního vozidla vydaný oprávněnou

osobou v jiném členském státě, jedná-li se o skutečnost podle odstavce

1 písm. a) bod 2,



b) doklad potvrzující zničení silničního vozidla, jedná-li se o

skutečnost podle odstavce 1 písm. a) bod 3,



c) technický průkaz silničního vozidla,



d) osvědčení o registraci silničního vozidla a



e) všechny vydané tabulky s přidělenou registrační značkou.



(4) Doklady a tabulky podle odstavce 3 písm. c) až e) se k žádosti

nepřikládají, pokud byly zničeny spolu s vozidlem.



(5) Splnění podmínky podle odstavce 1 písm. a) bod 1 ověří obecní úřad

obce s rozšířenou působností v evidenci podle zvláštního právního

předpisu^23).



(6) Obecní úřad obce s rozšířenou působností při zápisu zániku

silničního vozidla dále



a) odebere osvědčení o registraci silničního vozidla a všechny vydané

tabulky s přidělenou registrační značkou a



b) vyznačí v technickém průkazu silničního vozidla záznam o zániku

technické způsobilosti vozidla a skončení platnosti technického

průkazu.



§ 14



Vývoz



(1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností na žádost vlastníka

silničního vozidla přidělí k tomuto vozidlu registrační značku s

omezenou platností pro vývoz do jiného státu a vydá tabulky s touto

přidělenou registrační značkou v počtu odpovídajícím kategorii vozidla.



(2) Spolu se žádostí podle odstavce 1 se odevzdají všechny vydané

tabulky s registrační značkou, která byla k silničnímu vozidlu dosud

přidělena, a předloží osvědčení o registraci silničního vozidla a

technický průkaz silničního vozidla k provedení záznamu o vývozu do

jiného státu.



(3) Prováděcí právní předpis stanoví vzor žádosti o přidělení

registrační značky pro vývoz do jiného státu, formu, obsah a strukturu

registrační značky pro vývoz do jiného státu, dobu její platnosti,

provedení tabulky s touto registrační značkou a způsob jejího umístění

na silničním vozidle.



§ 14a



Paměťová karta dílny



(1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností ověří na základě žádosti

metrologického střediska autorizovaného k ověřování záznamového

zařízení podle zvláštního právního předpisu^6b), zda jsou splněny

podmínky pro vydání paměťové karty dílny pro údržbu, seřizování a

opravu záznamových zařízení podle přímo použitelného předpisu Evropské

unie^1a), a pokud nezjistí skutečnosti, které jsou v rozporu s

podmínkami pro vydání paměťové karty dílny, vydá ji do 15 pracovních

dnů od doručení žádosti.



(2) Vydání paměťové karty dílny se považuje za vydání osvědčení podle

části čtvrté správního řádu^6a).



(3) Paměťová karta dílny platí 1 rok ode dne vydání.



(4) Držitel paměťové karty dílny je povinen nahlásit změny údajů,

poškození, odcizení nebo ztrátu paměťové karty dílny do 10 pracovních

dnů od vzniku těchto skutečností obecnímu úřadu obce s rozšířenou

působností. Obecní úřad obce s rozšířenou působností vydá do 5

pracovních dnů od doručení oznámení uvedených skutečností náhradní

paměťovou kartu dílny.



(5) Jestliže držitel paměťové karty dílny pozbyl oprávnění k výkonu

autorizované činnosti podle zvláštního právního předpisu^6b), je

povinen ji odevzdat do 10 pracovních dnů ode dne právní moci rozhodnutí

o pozbytí autorizace na příslušném obecním úřadu obce s rozšířenou

působností.



(6) Vzor paměťové karty dílny stanoví v souladu s přímo použitelným

předpisem Evropské unie^1a) prováděcí právní předpis.



ČÁST TŘETÍ



SCHVALOVÁNÍ SILNIČNÍCH VOZIDEL



HLAVA I



ÚVODNÍ USTANOVENÍ



§ 15



Silniční vozidla, jejich systémy, konstrukční části nebo samostatné

technické celky nebo nedokončená silniční vozidla lze uvádět na trh

pouze, pokud je schválena jejich technická způsobilost.



HLAVA II



SCHVALOVÁNÍ TYPU



§ 16



nadpis vypuštěn



(1) Typ silničního vozidla, jeho systému, konstrukční části nebo

samostatného technického celku schvaluje ministerstvo na žádost

výrobce.



(2) Ministerstvo schválí typ silničního vozidla, jeho systému,

konstrukční části nebo samostatného technického celku, na který se

nepoužijí příslušné předpisy Evropské unie^16), pokud



a) typ silničního vozidla, jeho systému, konstrukční části nebo

samostatného technického celku



1. odpovídá údajům obsaženým v dokumentaci přiložené k žádosti o

schválení typu a



2. splňuje technické požadavky na bezpečnost silničního provozu a

ochranu života a zdraví člověka a životního prostředí (dále jen

„technické požadavky“) a



b) výrobce je způsobilý zajistit shodu výroby silničních vozidel,

jejich systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků

se schváleným typem.



(3) Při schválení typu silničního vozidla podle odstavce 2 ministerstvo

povolí výjimku ze splnění technických požadavků, pokud technické

charakteristiky typu silničního vozidla zajišťují srovnatelnou úroveň

bezpečnosti silničního provozu a ochrany života a zdraví člověka a

životního prostředí jako technické požadavky.



(4) Ministerstvo schválí typ silničního vozidla, jeho systému,

konstrukční části nebo samostatného technického celku, na který se

použijí příslušné předpisy Evropské unie^16), pokud



a) typ silničního vozidla, jeho systému, konstrukční části nebo

samostatného technického celku



1. odpovídá údajům obsaženým v dokumentaci přiložené k žádosti o

schválení typu a



2. splňuje harmonizované technické požadavky na bezpečnost silničního

provozu a ochranu života a zdraví člověka a životního prostředí (dále

jen „harmonizované technické požadavky“) a



b) výrobce je způsobilý zajistit shodu výroby silničních vozidel,

jejich systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků

se schváleným typem.



(5) Při schválení typu silničního vozidla podle odstavce 4 ministerstvo

povolí výjimku ze splnění harmonizovaných technických požadavků, pokud



a) technické charakteristiky typu silničního vozidla zajišťují

srovnatelnou úroveň bezpečnosti silničního provozu a ochrany života a

zdraví člověka a životního prostředí jako harmonizované technické

požadavky a



b) jedná se o typ silničního vozidla, které bude vyráběno a uváděno na

trh v omezeném počtu kusů (dále jen „silniční vozidlo v malé sérii“).



(6) Ministerstvo schválí typ systému silničního vozidla, jeho

konstrukční části nebo samostatného technického celku, na který se

použije mezinárodní smlouva v oblasti schvalování technické

způsobilosti, kterou je Česká republika vázána^7), pokud



a) typ systému silničního vozidla, jeho konstrukční části nebo

samostatného technického celku



1. odpovídá údajům obsaženým v dokumentaci přiložené k žádosti o

schválení typu a



2. splňuje technické požadavky přijaté na základě této mezinárodní

smlouvy na bezpečnost silničního provozu a ochranu života a zdraví

člověka a životního prostředí (dále jen „mezinárodní technické

požadavky“) a



b) výrobce je způsobilý zajistit shodu výroby systémů silničních

vozidel, jejich konstrukčních částí nebo samostatných technických celků

se schváleným typem.



(7) Ministerstvo neschválí typ silničního vozidla, jeho systému,

konstrukční části nebo samostatného technického celku, který splňuje

technické požadavky, harmonizované technické požadavky nebo mezinárodní

technické požadavky, pokud představuje závažné nebezpečí pro bezpečnost

silničního provozu, životní prostředí nebo život nebo zdraví člověka.



(8) Schválení typu silničního vozidla, jeho systému, konstrukční části

nebo samostatného technického celku podle odstavců 2, 3 nebo 5 je

platné pouze na území České republiky. Schválení typu silničního

vozidla, jeho systému, konstrukční části nebo samostatného technického

celku podle odstavců 4 nebo 6 je platné ve všech členských státech.



(9) Prováděcí právní předpis stanoví silniční vozidla, jejich systémy,

konstrukční části nebo samostatné technické celky, na které se

nepoužijí příslušné předpisy Evropské unie, technické požadavky,

harmonizované technické požadavky a mezinárodní technické požadavky,

způsob zajištění shody výroby silničních vozidel, jejich systémů,

konstrukčních částí nebo samostatných technických celků se schváleným

typem, a nejvyšší počet silničních vozidel v malé sérii.



§ 17



Žádost o schválení typu



(1) Žádost o schválení typu lze podat pro typ



a) silničního vozidla, jehož systémy a samostatné technické celky

nejsou typově schváleny (dále jen „jednorázové schválení typu“),



b) silničního vozidla, jehož všechny konstrukční části a samostatné

technické celky jsou typově schváleny a alespoň jeden jeho systém je

typově schválen (dále jen „kombinované schválení typu“),



c) silničního vozidla, jehož všechny systémy, konstrukční části a

samostatné technické celky jsou typově schváleny (dále jen „postupné

schválení typu“),



d) systému vozidla,



e) konstrukční části vozidla, nebo



f) samostatného technického celku vozidla.



(2) Pro každý typ, o jehož schválení se žádá, musí být podána

samostatná žádost. Různá řízení o schválení typu nelze spojit do

společného řízení.



(3) Výrobce, který nemá sídlo nebo místo podnikání na území členského

státu, je pro celé řízení o schválení typu podle § 16 odst. 4 povinen

ustanovit zmocněnce, který má na území členského státu sídlo nebo místo

podnikání nebo trvalý nebo obdobný pobyt.



(4) Žádost o schválení typu musí obsahovat



a) obchodní označení silničního vozidla, jeho systémů, konstrukční

části nebo samostatného technického celku silničního vozidla, značku a

obchodní název stanovený výrobcem a popis typu silničního vozidla,



b) údaj o tom, zda se žádá o



1. schválení typu podle § 16 odst. 2, 4 nebo 6,



2. jednorázové, kombinované nebo postupné schválení typu, jde-li o

schválení typu silničního vozidla,



3. povolení výjimky podle § 16 odst. 3 nebo 5 a



c) údaj o počtu silničních vozidel, které budou vyrobeny, jde-li o typ

silničního vozidla v malé sérii.



(5) K žádosti o schválení typu žadatel přiloží



a) výpis z obchodního nebo obdobného rejstříku vedeného ve státě sídla

nebo místa podnikání žadatele, pokud nemá sídlo nebo místo podnikání na

území České republiky,



b) dokumentaci obsahující technické údaje o typu, jehož schválení je

požadováno, v listinné nebo elektronické podobě,



c) prohlášení o tom, že žádost o schválení téhož typu nebyla podána u

příslušného orgánu jiného členského státu, jedná-li se o schválení typu

podle § 16 odst. 4,



d) osvědčení o schválení typu systému vozidla, konstrukčních částí

vozidla nebo samostatného technického celku vozidla, včetně schvalovací

dokumentace, bylo-li vydáno,



e) popis opatření k zajištění shody výroby vozidel, jejich systémů,

konstrukčních částí nebo samostatných technických celků se schváleným

typem a



f) popis způsobu zajištění evidence počtu vyrobených silničních

vozidel, jde-li o typ silničního vozidla v malé sérii.



(6) Ministerstvo je oprávněno vyžádat si pro potřeby ověření splnění

podmínek podle § 16 odst. 2 až 6 od žadatele další údaje neuvedené v

žádosti o schválení typu nebo v přílohách k této žádosti, které jsou

nezbytné k rozhodnutí o této žádosti.



(7) Rozsah a obsah dokumentace obsahující technické údaje o typu

stanoví prováděcí právní předpis.



§ 18



nadpis vypuštěn



Ministerstvo zastaví řízení o schválení typu podle § 16 odst. 4, pokud

zjistí, že



a) u orgánu jiného členského státu bylo zahájeno řízení o schválení

totožného typu s platností ve všech členských státech, nebo



b) orgán jiného členského státu schválil totožný typ s platností ve

všech členských státech.



§ 19



Ověření shodnosti výroby



(1) Splnění podmínky podle § 16 odst. 2 písm. b), § 16 odst. 4 písm. b)

nebo § 16 odst. 6 písm. b) ověří ministerstvo. Náklady na toto ověření

nese žadatel. Pokud výroba silničních vozidel, jejich systémů,

konstrukčních částí nebo samostatných technických celků nebo její část

probíhá v jiném členském státě, může ministerstvo požádat o ověření

splnění těchto podmínek příslušný orgán tohoto státu.



(2) Na žádost orgánu jiného členského státu, který vede řízení o

schválení typu, ověří ministerstvo způsobilost výrobce zajistit shodu

výroby silničních vozidel, jejich systémů, konstrukčních částí nebo

samostatných technických celků se schváleným typem, pokud výroba nebo

její část probíhá na území České republiky a výrobce provedení ověření

umožnil. Ministerstvo bez zbytečného odkladu sdělí výsledek tohoto

ověření orgánu, který o ověření požádal.



(3) Prováděcí právní předpis stanoví způsob ověření podle odstavců 1 a

2 a náležitosti sdělení podle odstavce 2.



§ 20



Ověření technických požadavků



(1) Splnění technických požadavků, harmonizovaných technických

požadavků nebo mezinárodních technických požadavků, shodnost typu

silničního vozidla, jeho systému, konstrukční části nebo samostatného

technického celku s údaji v dokumentaci a srovnatelnou úroveň

bezpečnosti silničního provozu a ochrany života a zdraví člověka a

životního prostředí podle § 16 odst. 3 nebo 5 ověří ministerstvo nebo

technická zkušebna. Náklady na toto ověření nese žadatel.



(2) U postupného schválení typu ověří ministerstvo pouze platnost

osvědčení o schválení typu systémů vozidla, jeho konstrukčních částí a

samostatných technických celků, jejich vzájemný soulad a soulad s typem

silničního vozidla vymezeným v žádosti. U kombinovaného schválení typu

postupuje ministerstvo obdobně u těch systémů vozidla, jeho

konstrukčních částí a samostatných technických celků, které jsou typově

schváleny.



(3) Ministerstvo je oprávněno vyžádat si od výrobce silniční vozidla,

jejich konstrukční části nebo samostatné technické celky v počtu

potřebném pro provedení zkoušek.



(4) Prováděcí právní předpis stanoví rozsah a způsob ověření podle

odstavce 1 a způsob určení počtu silničních vozidel, jejich

konstrukčních částí nebo samostatných technických celků potřebných pro

provedení zkoušek.



§ 21



Schválení typu



(1) Pokud ministerstvo schválí typ silničního vozidla, jeho systému,

konstrukční části nebo samostatného technického celku, vydá žadateli

místo písemného vyhotovení rozhodnutí osvědčení o schválení typu.

Přílohou osvědčení o schválení typu je dokumentace přiložená k žádosti

o schválení typu a kopie zkušebních protokolů (dále jen „schvalovací

dokumentace“) a seznam schvalovací dokumentace v listinné nebo

elektronické podobě.



(2) Pokud konstrukční část vozidla nebo samostatný technický celek

vozidla splňuje technické požadavky nebo harmonizované technické

požadavky pouze ve spojení s jinou konstrukční částí nebo samostatným

technickým celkem, ministerstvo v písemném vyhotovení rozhodnutí o

schválení typu odpovídajícím způsobem omezí použití této konstrukční

části nebo samostatného technického celku vozidla.



(3) Pokud se jedná o typ silničního vozidla v malé sérii, ministerstvo

v písemném vyhotovení rozhodnutí o schválení typu uvede počet vozidel,

která budou vyrobena a uvedena na trh.



(4) Prováděcí právní předpis stanoví vzor osvědčení o schválení typu,

náležitosti seznamu schvalovací dokumentace a způsob vyplnění osvědčení

o schválení typu.



§ 22



nadpis vypuštěn



(1) Pokud byl schvalovaný typ již schválen jiným členským státem s

platností na jeho území, provede se ověření podle § 20 jen v rozsahu,

ve kterém není splnění příslušných podmínek prokázáno tímto schválením.



(2) Ministerstvo zašle na žádost držitele osvědčení o schválení typu

pro účely prodeje, registrace nebo uvedení do provozu silničního

vozidla v jiném členském státě kopii osvědčení o schválení typu

silničního vozidla podle § 16 odst. 5 a schvalovací dokumentace

příslušnému orgánu tohoto státu.



(3) Pokud ministerstvo obdrží od příslušného orgánu jiného členského

státu kopii osvědčení o schválení typu silničního vozidla v malé sérii

s platností na území tohoto státu a kopii schvalovací dokumentace,

rozhodne o tom, zda uzná takto schválený typ silničního vozidla.

Ministerstvo takto schválený typ silničního vozidla uzná, pokud z

obdržené kopie osvědčení a schvalovací dokumentace vyplývá, že jsou

splněny podmínky podle § 16 odst. 5. Kopii rozhodnutí ministerstvo

zašle příslušnému orgánu jiného členského státu.



§ 23



Prohlášení o shodě a značka schválení typu



(1) Výrobce je povinen každé vyrobené silniční vozidlo, jehož typ je

schválen,



a) opatřit prohlášením o shodě a označit značkou schválení typu, nebo



b) označit značkou schválení typu.



(2) Výrobce zajistí, aby prohlášení o shodě obsahovala ochranné prvky k

zabránění padělání. Pouze výrobce je oprávněn vydávat duplikáty

prohlášení o shodě.



(3) Výrobce je povinen každou vyrobenou konstrukční část vozidla nebo

samostatný technický celek vozidla, jehož typ je schválen, označit

výrobní nebo obchodní značkou, číslem typu nebo identifikačním číslem

typu a značkou schválení typu.



(4) Prováděcí právní předpis stanoví, pro které kategorie silničních

vozidel se vydává prohlášení o shodě a které kategorie silničních

vozidel se označují pouze značkou schválení typu, které konstrukční

části vozidla nebo samostatné technické celky vozidla se označují

značkou schválení typu, náležitosti prohlášení o shodě a duplikátu

prohlášení o shodě a vzhled značky schválení typu.



nadpis vypuštěn



§ 24



Změna schválení typu



(1) O změně schválení typu rozhoduje ministerstvo na základě písemné

žádosti výrobce. Žádost o změnu schválení typu musí obsahovat údaje

podle § 17 odst. 4 písm. a) a vymezení údajů obsažených ve schvalovací

dokumentaci, kterých se změna týká. K žádosti musí být přiloženy

přílohy podle § 17 odst. 5 písm. b).



(2) Ministerstvo schválí změny již schváleného typu, pokud



a) nedojde ke změně základních znaků typu a



b) po provedení změny budou splněny podmínky pro schválení typu podle §

16.



(3) Ministerstvo schválí změny formou rozšíření schválení typu a vydá

žadateli nové osvědčení, schvalovací dokumentaci a případně i seznam

schvalovací dokumentace s vyznačenými změnami a datem jejich provedení,

pokud



a) ověření splnění podmínek podle odstavce 2 proběhlo postupem podle §

20,



b) se změny týkají údajů uvedených v osvědčení o schválení typu, nebo



c) se o provedení změny žádá v souvislosti s nabytím účinnosti

prováděcího právního předpisu, kterým se stanoví nové technické

požadavky, harmonizované technické požadavky nebo mezinárodní technické

požadavky.



(4) Pokud se jedná o jiné změny schválení typu než změny uvedené v

odstavci 3, ministerstvo je schválí formou revize schválení typu a ve

schvalovací dokumentaci a případně i v seznamu schvalovací dokumentace

vyznačí příslušné změny a datum jejich provedení.



(5) Způsob vyznačování rozšíření schválení typu nebo revize schválení

typu stanoví prováděcí právní předpis.



§ 25



Zrušení rozhodnutí o schválení typu



(1) Ministerstvo zruší rozhodnutí o schválení typu, jestliže



a) výrobce neodstraní nedostatky zjištěné při dohledu nad výrobou ve

lhůtě podle § 28c odst. 1, pokud uvedl na trh vyrobená silniční

vozidla, jejich systémy, konstrukční části nebo samostatné technické

celky, které nejsou shodné se schváleným typem,



b) výrobce při výrobě silničních vozidel, jejich systémů, konstrukčních

částí nebo samostatných technických celků a jejich uvádění na trh

nedodržuje podmínky schválení typu nebo povinnosti stanovené v § 28

odst. 1 písm. a), b), d), e) a q),



c) byla ukončena výroba schváleného typu silničního vozidla, jeho

konstrukční části nebo samostatného technického celku, nebo



d) o to výrobce požádal.



(2) Výrobce je povinen oznámit ministerstvu ukončení výroby schváleného

typu silničního vozidla, jeho konstrukční části nebo samostatného

technického celku, pokud již nehodlá výrobu obnovit.



(3) Pokud silniční vozidla, jejich systémy, konstrukční části nebo

samostatné technické celky, jejichž typ je schválen, představují

závažné nebezpečí pro bezpečnost provozu na pozemních komunikacích,

životní prostředí nebo život a zdraví člověka, ministerstvo zakáže

jejich výrobci nebo dovozci uvádění na trh po dobu nejdéle šesti

měsíců.



§ 26



Pozbytí platnosti schválení typu



(1) Pokud nabude účinnosti prováděcí právní předpis, kterým se stanoví

nové technické požadavky, harmonizované technické požadavky nebo

mezinárodní technické požadavky vztahující se na schválený typ

silničního vozidla, jeho systémy, konstrukční části nebo samostatné

technické celky a schválený typ novým požadavkům neodpovídá, pozbývá

rozhodnutí o schválení typu platnosti dnem nabytí účinnosti tohoto

prováděcího právního předpisu.



(2) Silniční vozidla vyrobená ve shodě se schváleným typem lze po

pozbytí platnosti schváleného typu podle odstavce 1 uvádět na trh pouze

na základě povolení ministerstva. Ministerstvo na žádost výrobce povolí

uvedení silničních vozidel podle věty první na trh, pokud



a) se tato vozidla v den pozbytí platnosti schválení typu nacházela na

území některého členského státu a nebyla zapsána v registru silničních

vozidel nebo obdobné evidenci jiného členského státu a



b) výrobce doloží technické nebo ekonomické důvody, jež brání splnění

nových technických požadavků nebo harmonizovaných technických požadavků

u těchto vozidel.



(3) V povolení ministerstvo uvede počet silničních vozidel, které lze

uvést na trh, a jejich identifikační čísla (VIN), a dobu, po kterou lze

silniční vozidla na trh uvádět a která nesmí překročit 12 měsíců.



(4) Prováděcí právní předpis stanoví nejvyšší počet silničních vozidel,

jejichž uvedení na trh lze podle odstavců 2 a 3 povolit.



§ 27



Technické zkušebny



(1) Ministerstvo na žádost povolí provozování technické zkušebny

právnické osobě, která



a) je vybavena přístroji a dalším technickým zařízením nezbytným k

provádění činností podle § 20 odst. 1 a disponuje prostorami stavebně

upravenými pro výkon těchto činností,



b) má zaveden dostatečný systém vnitřní organizace a řízení a



c) zabezpečí, že tyto zkoušky budou prováděny odborně způsobilými

osobami.



(2) V povolení provozu technické zkušebny ministerstvo uvede kategorii

činností, pro kterou žadatel doložil splnění podmínek podle odstavce 1

a kterou je technická zkušebna oprávněna vykonávat.



(3) Zaměstnanci provozovatele technické zkušebny jsou povinni

zachovávat mlčenlivost o údajích, s nimiž se seznámí při provádění

činností podle § 20 odst. 1. Tato povinnost trvá i po skončení

pracovního poměru. Povinnosti zachovávat mlčenlivost mohou být tyto

osoby zproštěny pouze osobou, v jejímž zájmu tuto povinnost mají, anebo

ve veřejném zájmu vedoucím zaměstnancem, a to písemně s uvedením

rozsahu a účelu.



(4) O provedení ověření podle § 20 odst. 1 pořídí technická zkušebna

zkušební protokol a neprodleně po jeho pořízení jej zašle ministerstvu.



(5) Ministerstvo odejme povolení k provozování technické zkušebny,

pokud její provozovatel



a) přestal splňovat podmínky pro vydání povolení,



b) opakovaně vykonává činnosti, k jejichž výkonu není podle odstavce 2

oprávněn, nebo



c) o odnětí povolení požádal.



(6) Prováděcí právní předpis stanoví kategorie činností technických

zkušeben, požadavky na přístroje a další nezbytné technické zařízení a

na prostory potřebné pro výkon činnosti technické zkušebny, požadavky

na systém vnitřní organizace a řízení a způsob posuzování splnění

těchto požadavků a vzor zkušebního protokolu.



§ 28



Povinnosti výrobce a akreditovaného zástupce



(1) Každý výrobce, který je držitelem osvědčení o schválení typu, je

povinen



a) zajistit výrobu a účinnou kontrolu pomocí systému řízení jakosti a

kontroly výroby,



b) zajistit provádění zkoušek vyrobených silničních vozidel, jejich

systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků na

zkušebním zařízení určeném pro ověřování shodnosti každého vyrobeného

silničního vozidla, jeho systému, konstrukční části nebo samostatného

technického celku se schváleným typem,



c) zajistit, aby výsledky zkoušek byly zaznamenávány do zkušebních knih

a aby záznamy o zkouškách byly dostupné alespoň po dobu 10 let,



d) zajistit, aby pro každý typ byly prováděny nejméně zkoušky stanovené

prováděcím právním předpisem, a analyzovat jejich výsledky,



e) zajistit, aby po každé zkoušce vzorků nebo zkušebních dílů, při

které se prokáže neshodnost se schváleným typem, byla přijata opatření

k obnovení shodnosti příslušné výroby,



f) na výzvu ministerstva poskytnout ministerstvu silniční vozidlo, jeho

konstrukční část nebo samostatný technický celek pro ověření plnění

podmínek schválení typu a umožnit ministerstvu jejich ověření a

poskytnout potřebné informace pro toto ověření; po ukončení zkoušek

ministerstvo vrátí vozidlo nebo jeho část výrobci, pokud nebude

dohodnuto jinak,



g) sledovat jím vyrobená silniční vozidla nebo systémy vozidla,

konstrukční části vozidla nebo samostatné technické celky vozidla v

provozu a na základě analýz poruch silničních vozidel nebo jejich

systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků činit

opatření pro udržení jejich technické způsobilosti podle písmene q),



h) umožnit ministerstvu pravidelné ověřování kontrolních postupů

užívaných výrobcem pro zajištění shodnosti,



i) umožnit ministerstvu kontrolu výroby a předložit kontrolující osobě

zkušební knihy, záznamy o výrobě a umožnit jí odebrání vzorků ke

zkoušení,



j) zajistit náhradní díly nejméně po dobu pěti let po ukončení výroby

nebo dovozu,



k) poskytnout každému na vyžádání informace nezbytné k provozování

silničního vozidla a informace o technických údajích silničního vozidla

z doby jeho prvního uvedení do provozu, pokud je má k dispozici,



l) poskytnout každému na vyžádání informace nezbytné k použití systému

vozidla, konstrukční části vozidla nebo samostatného technického celku

vozidla a jejich technické údaje, pokud je má k dispozici,



m) zajistit, aby pro každý nově vyrobený osobní automobil byl v

prodejním místě připojen štítek a plakát s údaji o spotřebě pohonných

hmot a emisích CO2 obsaženými v osvědčení o schválení typu tohoto

vozidla; rozměry, obsah štítku a plakátu a jejich umístění při prodeji

silničního vozidla stanoví prováděcí právní předpis,



n) zajistit, aby v propagačním materiálu k nově vyrobenému osobnímu

automobilu byly zřetelně uvedeny údaje o spotřebě pohonných hmot a

emisích CO2 obsažené v osvědčení o schválení typu tohoto vozidla; je-li

v propagačním materiálu uvedeno více typů nově vyrobených osobních

automobilů, lze tyto údaje nahradit uvedením údajů o nejnižší a

nejvyšší spotřebě pohonných hmot a emisí CO2 u těchto typů,



o) opatřit silniční vozidlo identifikačním číslem silničního vozidla

(VIN),



p) vést elektronickou evidenci prohlášení o shodě vydaných podle § 23

odst. 1 ve formátu stanoveném prováděcím právním předpisem a na výzvu

předat údaje z této evidence ministerstvu,



q) při zjištění, že u jím vyrobených vozidel již uvedených na trh jeden

nebo více systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických

celků představuje závažné nebezpečí pro bezpečnost provozu na pozemních

komunikacích, životní prostředí nebo život nebo zdraví člověka, oznámit

toto zjištění ministerstvu a neprodleně zajistit odstranění těchto

nedostatků,



r) vydat k vozidlu technický průkaz, má-li být uvedeno na trh v České

republice a podléhá povinné registraci podle tohoto zákona, a



s) vydat k vozidlu technické osvědčení, má-li být uvedeno na trh v

České republice a nepodléhá povinné registraci podle tohoto zákona.



(2) Výrobce je povinen pro účely plnění povinností podle odstavce 1

ustanovit svého zástupce, který má na území některého z členských států

sídlo nebo místo podnikání nebo trvalý nebo obdobný pobyt, pokud



a) nemá sídlo nebo místo podnikání na území některého z členských států

a



b) typ jím vyráběného silničního vozidla, jeho systému, konstrukční

části nebo samostatného technického celku byl schválen podle § 16 odst.

4.



(3) Zahraniční výrobce může pověřit jednoho nebo více akreditovaných

zástupců uváděním jím vyrobených vozidel na trh na území České

republiky; akreditovaný zástupce vykonává svoji činnost na základě

povolení ministerstva. Ministerstvo výkon činnosti akreditovaného

zástupce povolí na základě žádosti podnikající fyzické osoby nebo

právnické osoby, která má na území České republiky místo podnikání,

sídlo nebo organizační složku zapsanou v obchodním rejstříku a je

zahraničním výrobcem písemně pověřena k výkonu této činnosti.



(4) Akreditovaný zástupce, který uvádí na trh silniční vozidla, jejich

systémy, konstrukční části nebo samostatné technické celky, jejichž typ

je schválen příslušným orgánem jiného členského státu, je povinen pro

tato silniční vozidla, jejich systémy, konstrukční části nebo

samostatné technické celky plnit povinnosti uvedené v odstavci 1 písm.

f), j), k), l), m), n), p), q), r) a s). Výzvu podle odstavce 1 písm.

f) je ministerstvo oprávněno vůči akreditovanému zástupci učinit pouze,

pokud má důvodné podezření, že silniční vozidlo, jeho systém,

konstrukční část nebo samostatný technický celek mohou ohrozit

bezpečnost silničního provozu, život nebo zdraví člověka nebo životní

prostředí; důvody pro takové podezření musí být ve výzvě uvedeny.



(5) Ministerstvo povolení k výkonu činnosti akreditovaného zástupce

odejme, pokud akreditovaný zástupce



a) přestal splňovat podmínky pro jeho vydání,



b) opakovaně porušil své povinnosti podle odstavce 4, nebo



c) o odnětí požádal.



§ 28a



Nedokončené silniční vozidlo



(1) Na schvalování typu nedokončeného silničního vozidla a povinnosti

výrobce nedokončeného vozidla se § 16 až 28 použijí obdobně. Za

nedokončené vozidlo se považuje i dokončené vozidlo, které výrobce

přestavuje nebo upravuje.



(2) Splnění technických požadavků nebo harmonizovaných technických

požadavků se ověřuje v rozsahu podle stupně dokončení silničního

vozidla.



(3) Pro schválení typu nedokončeného silničního vozidla, pro jehož

výrobu se používá jiné typově schválené nedokončené silniční vozidlo,

musí žadatel dále doložit, že výrobce typově schváleného nedokončeného

vozidla mu poskytne technické údaje a dokumentaci nezbytnou pro další

stupeň výroby.



(4) Doba, na kterou lze povolit uvádění nedokončených silničních

vozidel na trh podle § 26, nesmí překročit 18 měsíců.



§ 28b



Rovnocennost schválení typu



Za rovnocenné vůči schválení typu podle tohoto zákona se pro účely

uvádění na trh a pro účely kombinovaného a postupného schválení typu

považuje



a) schválení typu příslušným orgánem jiného členského státu s platností

ve všech členských státech,



b) schválení typu příslušným orgánem státu, který je smluvní stranou

mezinárodní smlouvy v oblasti schvalování technické způsobilosti,

kterou je Česká republika vázána^7), v souladu s touto mezinárodní

smlouvou, nebo



c) schválení typu uznané podle § 22 odst. 3.



§ 28c



Dohled nad výrobou



(1) Ministerstvo provádí dohled nad výrobou silničních vozidel,

nedokončených silničních vozidel, systémů vozidel, konstrukčních částí

vozidel nebo samostatných technických celků vozidel, jejichž typ je

schválen podle § 16. Zjistí-li, že výrobce porušuje při výrobě

povinnosti stanovené tímto zákonem a osvědčením o schválení typu, je

oprávněno podle povahy zjištěných nedostatků uložit výrobci povinnost

odstranit tyto nedostatky a jejich příčiny a stanovit způsob jejich

odstranění; k tomu mu stanoví lhůtu.



(2) Může-li být bezprostředně ohrožen život nebo zdraví osob nebo

bezpečnost provozu na pozemních komunikacích, je ministerstvo oprávněno

v řízení na místě zakázat výrobci nebo akreditovanému zástupci uvádění

silničních vozidel, nedokončených silničních vozidel, systémů,

konstrukčních částí nebo samostatných technických celků vozidel na trh

a zadržet osvědčení o schválení typu silničního vozidla, nedokončeného

silničního vozidla nebo systému vozidla, konstrukční části vozidla nebo

samostatného technického celku. Ministerstvo zahájí do 10 dnů ode dne

zadržení osvědčení o schválení typu řízení ve věci zrušení rozhodnutí o

schválení typu.



§ 28d



Výrobce je povinen postoupit ministerstvu nejpozději při prvním uvedení

silničního vozidla na trh v České republice údaje do evidence

technických údajů typů silničních vozidel v rozsahu podle § 4 odst. 5.

Pokud výrobce nemá na území České republiky sídlo nebo místo podnikání,

má tuto povinnost osoba, která silniční vozidla uvádí na trh v České

republice. Způsob a formu předání údajů do evidence technických údajů

typů silničních vozidel stanoví prováděcí právní předpis.



HLAVA III



SCHVALOVÁNÍ TECHNICKÉ ZPŮSOBILOSTI JEDNOTLIVĚ VYROBENÉHO SILNIČNÍHO

VOZIDLA



§ 29



(1) Výrobou jednotlivého silničního vozidla se rozumí výroba silničního

vozidla podle vlastní konstrukce nebo s využitím systému vozidla,

konstrukční části vozidla a samostatného technického celku vozidla, na

něž byla vydána rozhodnutí o schválení typu.



(2) O povolení výroby jednotlivého silničního motorového vozidla musí

výrobce předem písemně požádat obecní úřad obce s rozšířenou

působností. Příslušným k vydání povolení je obecní úřad obce s

rozšířenou působností, v jehož správním obvodu má výrobce sídlo nebo

bydliště nebo místo podnikání, liší-li se od místa bydliště.



§ 30



Žádost o povolení výroby jednotlivého silničního vozidla



(1) Žádost výrobce o povolení výroby jednotlivého silničního vozidla

musí obsahovat



a) obchodní firmu, sídlo a identifikační číslo, je-li žadatelem

právnická osoba, nebo jméno, příjmení, obchodní firmu, jde-li o

podnikatele, rodné číslo, místo trvalého nebo povoleného pobytu, je-li

žadatelem fyzická osoba,



b) druh a kategorii silničního vozidla,



c) účel, pro který má být silniční vozidlo používáno,



d) způsob zajištění záručního a pozáručního servisu.



(2) Žádost musí být doložena těmito doklady:



a) ověřenou kopií smlouvy nebo listiny o zřízení nebo založení

právnické osoby nebo u právnických osob zapsaných v obchodním rejstříku

výpisem z obchodního rejstříku, u fyzických osob podnikatelů ověřenou

kopií živnostenského oprávnění,



b) technickým popisem silničního vozidla v rozsahu údajů uváděných v

technickém průkazu vozidla, včetně údajů o předpokládaných provozních,

jízdních a dynamických vlastnostech,



c) nákresem sestavy silničního vozidla s uvedením rozměrů a hmotností,



d) návodem k údržbě a obsluze vozidla v českém jazyce,



e) osvědčeními o schválení typu systémů vozidla, konstrukčních částí a

samostatných technických celků vozidla, které tvoří silniční vozidlo,

nebo technickým protokolem.



Rozhodnutí o technické způsobilosti jednotlivě vyrobeného silničního

vozidla



§ 31



(1) Technickou způsobilost jednotlivě vyrobeného silničního vozidla

schvaluje obecní úřad obce s rozšířenou působností, který vydal

povolení k výrobě jednotlivého silničního motorového vozidla. Obecní

úřad obce s rozšířenou působností rozhodne na základě posouzení shody

vlastností jednotlivě vyrobeného silničního vozidla s požadavky

stanovenými prováděcím právním předpisem. Obecní úřad obce s rozšířenou

působností může uložit provedení zkoušek jednotlivě vyrobeného

silničního vozidla na náklady výrobce.



(2) Technická způsobilost každého jednotlivě vyrobeného silničního

vozidla se schvaluje samostatně.



(3) Na žádost o schválení technické způsobilosti jednotlivě vyrobeného

silničního vozidla se vztahuje § 30. K žádosti musí být dále přiložen

technický protokol vydaný zkušební stanicí a protokol o technické

prohlídce, pokud se jedná o vozidlo, které podléhá režimu pravidelných

technických prohlídek podle § 40. Technickým protokolem se dokládá

splnění podmínek uložených v rozhodnutí o povolení výroby a splnění

technických požadavků stanovených prováděcím právním předpisem,

protokolem o technické prohlídce se dokládá technická způsobilost

vozidla k provozu na pozemních komunikacích.



(4) Obecní úřad obce s rozšířenou působností rozhodne nejpozději ve

lhůtě do 60 dnů ode dne doručení písemné žádosti výrobce doložené

předepsanými doklady.



(5) Obecní úřad obce s rozšířenou působností na žádost výrobce,

vlastníka nebo provozovatele jednotlivě vyrobeného silničního vozidla

vydá seznam technických požadavků, podle kterých byla schválena

technická způsobilost jednotlivě vyrobeného silničního vozidla pro

účely jeho prodeje, registrace nebo uvedení do provozu v jiném členském

státu.



§ 32



Obecní úřad obce s rozšířenou působností v rozhodnutí o technické

způsobilosti jednotlivě vyrobeného silničního vozidla uvede



a) obchodní firmu, sídlo a identifikační číslo, je-li žadatelem

právnická osoba, nebo jméno, příjmení, obchodní firmu, jde-li o

podnikatele, rodné číslo, místo trvalého nebo povoleného pobytu, je-li

žadatelem fyzická osoba,



b) druh a kategorii silničního vozidla,



c) účel, pro který má být silniční vozidlo používáno,



d) způsob zajištění záručního a pozáručního servisu silničního vozidla.



§ 33



(1) V případě kladného rozhodnutí o schválení technické způsobilosti

jednotlivě vyrobeného silničního vozidla vydá obecní úřad obce s

rozšířenou působností technický průkaz silničního vozidla, jedná-li se

o silniční vozidlo, které podléhá registraci. U silničních vozidel,

která nepodléhají registraci, vydá obecní úřad obce s rozšířenou

působností technické osvědčení silničního vozidla.



(2) Vzor technického průkazu a technického osvědčení silničního vozidla

stanoví prováděcí právní předpis.



§ 33a



Ustanovení § 31 až § 33 se použijí obdobně i na silniční vozidlo

jednotlivě vyrobené v jiném členském státu, jehož technická způsobilost

nebyla schválena v jiném členském státu; příslušný je obecní úřad obce

s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu má žadatel sídlo nebo

bydliště nebo místo podnikání, liší-li se od místa bydliště.



§ 33b



(1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností vydá na základě žádosti

osvědčení o jednotlivém schválení vozidla s platností ve všech

členských státech ve lhůtě 60 dnů ode dne podání žádosti, pokud

jednotlivě vyrobené silniční vozidlo splňuje technické požadavky

stanovené prováděcím právním předpisem; příslušný je obecní úřad s

rozšířenou působností, v jehož správním obvodu má žadatel sídlo nebo

bydliště. Na žádost o vydání osvědčení o jednotlivém schválení vozidla

s platností ve všech členských státech se vztahuje § 30. K žádosti musí

být dále přiložen technický protokol vydaný zkušební stanicí, který

dokládá splnění příslušných technických požadavků.



(2) Vydá-li obecní úřad obce s rozšířenou působností osvědčení podle

odstavce 1, nelze u silničního vozidla použít postup podle § 31 až §

33.



HLAVA IV



TECHNICKÁ ZPŮSOBILOST JEDNOTLIVĚ DOVEZENÉHO SILNIČNÍHO VOZIDLA



§ 34



(1) Technickou způsobilost jednotlivě dovezeného silničního vozidla

schvaluje obecní úřad obce s rozšířenou působností na základě písemné

žádosti. Příslušným je obecní úřad obce s rozšířenou působností, v

jehož správním obvodu má žadatel sídlo nebo bydliště nebo místo

podnikání, liší-li se od místa bydliště.



(2) Technická způsobilost jednotlivě dovezeného silničního vozidla se

neschvaluje podle této hlavy, pokud se jedná o



a) silniční vozidlo, u něhož je státem poslední registrace jiný členský

stát,



b) silniční vozidlo, jehož technická způsobilost je schválena

příslušným orgánem jiného členského státu, je-li schválení platné ve

všech členských státech,



c) silniční vozidlo, jehož typ byl uznán podle § 22 odst. 3, nebo



d) silniční vozidlo, na jehož schválení se použije § 33a.



(3) Žádost o schválení technické způsobilosti jednotlivě dovezeného

silničního vozidla musí obsahovat



a) druh a kategorii silničního vozidla, výrobce silničního vozidla,

značku a obchodní název stanovený výrobcem, typ vozidla a obchodní

označení vozidla,



b) účel, pro který má být silniční vozidlo používáno, a



c) údaj o tom, zda jsou požadovány výjimky z technických požadavků.



(4) K žádosti o schválení technické způsobilosti jednotlivě dovezeného

silničního vozidla žadatel přiloží



a) osvědčení o registraci silničního motorového vozidla nebo přípojného

vozidla, bylo-li vydáno, a technický průkaz silničního motorového

vozidla nebo přípojného vozidla, byl-li vydán, nebo jiný doklad o

schválení technické způsobilosti vozidla,



b) protokol o evidenční kontrole,



c) doklad o celním odbavení vozidla^8a), pokud bylo silniční vozidlo

dovezeno z jiného než členského státu, a



d) technický protokol vydaný zkušební stanicí.



§ 35



(1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností schválí technickou

způsobilost jednotlivě dovezeného silničního vozidla, pokud silniční

vozidlo splňuje technické požadavky, které byly použitelné pro danou

kategorii vozidla v České republice v době výroby vozidla, jedná-li se

o



a) nové silniční vozidlo



1. jednotlivě schválené příslušným orgánem jiného členského státu, nebo



2. jehož typ je schválen příslušným orgánem jiného členského státu,



b) o silniční vozidlo člena diplomatické mise, nebo



c) o silniční vozidlo jednotek požární ochrany^25).



(2) Obecní úřad obce s rozšířenou působností schválí technickou

způsobilost jednotlivě dovezeného silničního vozidla, které není

uvedeno v odstavci 1, pokud



a) splňuje technické požadavky, které byly použitelné pro danou

kategorii vozidla v České republice v době výroby vozidla,



b) od jeho první registrace v jiném státě neuplynula ke dni vystavení

jednotné celní deklarace doba delší než



1. 8 let, jedná-li se o vozidlo kategorie M1, M2, N1, L, O, T nebo S,

nebo



2. 5 let, jedná-li se o vozidla ostatních kategorií, a



c) splňuje emisní limity ve výfukových plynech podle normy EURO 2,

jedná-li se o silniční vozidlo kategorie M1, M2 nebo N1.



(3) Splnění podmínek podle odstavce 1 nebo 2 seprokazuje technickým

protokolem vydaným zkušebnístanicí. U vozidel podle odstavce 1 písm. a)

se na postupzkušební stanice použije § 22 odst. 1 obdobně.



(4) Pokud obecní úřad obce s rozšířenou působností schválí technickou

způsobilost jednotlivě dovezeného silničního vozidla, uvede v

rozhodnutí údaje v rozsahu potřebném pro vydání technického průkazu

vozidla, jedná-li se o silniční vozidlo, které podléhá registraci. U

silničních vozidel, která nepodléhají registraci, vydá obecní úřad obce

s rozšířenou působností technické osvědčení silničního vozidla.



HLAVA V



VÝJIMKY Z TECHNICKÝCH POŽADAVKŮ NA JEDNOTLIVĚ VYROBENÁ A JEDNOTLIVĚ

DOVEZENÁ SILNIČNÍ VOZIDLA



§ 35a



(1) Pro účely schválení technické způsobilosti jednotlivě vyrobeného

nebo jednotlivě dovezeného silničního vozidla může ministerstvo povolit

na žádost výjimku z technických požadavků, které musí takto schvalované

vozidlo splňovat, pokud nedojde k ohrožení bezpečnosti provozu na

pozemních komunikacích, životního prostředí nebo života nebo zdraví

člověka. Výjimku nelze udělit z technických požadavků týkajících se



a) brzd,



b) vnějšího hluku,



c) emise škodlivin ve výfukových plynech a



d) odrušení vozidla a elektromagnetické kompatibility.



(2) U silničních vozidel členů diplomatických misí může ministerstvo

udělit výjimku i z technických požadavků uvedených v odstavci 1 písm.

a) až d) za podmínky, že



a) vlastník tohoto silničního vozidla při ukončení diplomatické mise

vyveze silniční vozidlo z České republiky, nebo



b) jiný člen diplomatické mise požádá o registraci tohoto silničního

vozidla v registru vozidel.



ČÁST ČTVRTÁ



VOZIDLO V PROVOZU



HLAVA I



SILNIČNÍ VOZIDLO V PROVOZU



§ 36



(1) Na pozemních komunikacích lze provozovat pouze takové silniční

vozidlo, které je technicky způsobilé k provozu na pozemních

komunikacích podle tohoto zákona.



(2) Pro zkušební provoz může být na pozemních komunikacích provozováno

silniční vozidlo jen na základě povolení vydaného ministerstvem po

ověření podmínek stanovených prováděcím právním předpisem.



(3) Provozovatel silničního vozidla je povinen udržovat vozidlo v

řádném technickém stavu podle pokynů pro obsluhu a údržbu stanovených

výrobcem.



(4) Technický stav silničních vozidel v provozu na pozemních

komunikacích je oprávněna v rámci dohledu na bezpečnost silničního

provozu kontrolovat Policie České republiky podle zvláštního zákona.^9)



§ 37



Technicky nezpůsobilé silniční vozidlo k provozu



Silniční vozidlo je technicky nezpůsobilé k provozu na pozemních

komunikacích, pokud



a) pro závady v technickém stavu bezprostředně ohrožuje bezpečnost

provozu na pozemních komunikacích,



b) poškozuje životní prostředí nad míru stanovenou prováděcím právním

předpisem,



c) provozovatel vozidla neprokáže jeho technickou způsobilost k provozu

na pozemních komunikacích způsobem stanoveným tímto zákonem,



d) byly na vozidle provedeny neschválené změny anebo zásahy do

identifikátorů vozidla, například VIN.



§ 38



Silniční motorová vozidla a jejich přípojná vozidla v provozu



(1) Provozovatel silničního vozidla nesmí provozovat na pozemních

komunikacích vozidlo,



a) které je technicky nezpůsobilé k provozu,



b) které není zaregistrováno v registru silničních vozidel v České

republice nebo v registru silničních vozidel jiného státu,



c) na němž není umístěna tabulka s registrační značkou, přidělenou k

tomuto vozidlu obecním úřadem obce s rozšířenou působností nebo

příslušným orgánem jiného státu, způsobem umožňujícím identifikaci

vozidla,



d) k němuž není splněna povinnost pojištění odpovědnosti z provozu

vozidla,^5)



e) které nemá platné osvědčení o technické způsobilosti vydané stanicí

měření emisí a stanicí technické kontroly nebo



f) které nemá identifikační údaje v souladu s údaji uvedenými v

registru silničních vozidel nebo v osvědčení o registraci silničního

vozidla nebo technickém průkazu zvláštního vozidla.



(2) Provozovatel silničního vozidla musí při jízdě do zahraničí umístit

na silničním motorovém vozidle mezinárodní rozlišovací značku České

republiky. Mezinárodní rozlišovací značka České republiky obsahuje

označení CZ.



(3) Prováděcí právní předpis stanoví způsob umístění tabulky s

registrační značkou na vozidlo.



§ 38a



Zkušební provoz



(1) Silniční vozidlo, jehož technická způsobilost nebyla schválena, lze

na pozemních komunikacích provozovat pouze na základě povolení

ministerstva za účelem zkušebních jízd při vývoji, výrobě nebo

schvalování silničního vozidla, jeho systémů, konstrukčních částí nebo

samostatných technických celků (dále jen „zkušební provoz“).



(2) Žádost o povolení zkušebního provozu může podat



a) výrobce pro silniční vozidla, jejich systémy, konstrukční části nebo

samostatné technické celky, které vyvíjí nebo vyrábí, nebo



b) provozovatel technické zkušebny, pro silniční vozidla, jejich

systémy, konstrukční části nebo samostatné technické celky, u kterých

technická zkušebna ověřuje splnění technických požadavků.



(3) Ministerstvo zkušební provoz povolí, pokud žadatel doloží, že z

hlediska svého technického vybavení, personálního zabezpečení a

organizační struktury zajistí, aby při zkušebním provozu nedošlo k

ohrožení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích, životního

prostředí nebo života nebo zdraví člověka. Ministerstvo může pro tento

účel v rozhodnutí o povolení stanovit podmínky zkušebního provozu.



(4) Ministerstvo na základě povolení zkušebního provozu přidělí

žadateli zvláštní registrační značky. Tabulky s přidělenými zvláštními

registračními značkami předá ministerstvo obecnímu úřadu obce s

rozšířenou působností, v jehož správním obvodu má žadatel sídlo nebo

místo podnikání, který je spolu s dokladem osvědčujícím přidělení

zvláštní registrační značky a knihou jízd vydá žadateli. Knihu jízd lze

vydat opakovaně na žádost výrobce nebo provozovatele technické

zkušebny; k žádosti se přiloží použitá kniha jízd.



(5) Výrobce nebo provozovatel technické zkušebny, kterým byl povolen

zkušební provoz, jsou povinni



a) provozovat na pozemních komunikacích silniční vozidlo, jehož

technická způsobilost nebyla schválena, pouze za účelem zkušebního

provozu,



b) zajistit, aby při zkušebním provozu nedošlo k ohrožení bezpečnosti

provozu na pozemních komunikacích, životního prostředí nebo života nebo

zdraví člověka,



c) užívat tabulky s přidělenými zvláštními registračními značkami pouze

za účelem zkušebního provozu,



d) vést záznam o každé provedené zkušební jízdě silničního vozidla v

knize jízd,



e) používat při zkušebním provozu pouze silniční vozidlo, které

opatřili tabulkou s přidělenou zvláštní registrační značkou,



f) vybavit před zahájením zkušební jízdy silniční vozidlo dokladem

osvědčujícím přidělení zvláštní registrační značky a knihou jízd se

záznamem o prováděné zkušební jízdě,



g) mít po celou dobu trvání zkušebního provozu sjednáno pojištění

odpovědnosti za škody způsobené při tomto provozu a



h) oznámit ministerstvu změnu podmínek podle odstavce 3, na základě

kterých povolilo zkušební provoz, do 15 dnů ode dne, kdy změna nastala.



(6) Ministerstvo odejme povolení zkušebního provozu, pokud výrobce nebo

provozovatel technické zkušebny opakovaně nebo závažným způsobem

porušili povinnosti podle odstavce 5 nebo podmínky stanovené v

povolení.



§ 38b



Manipulační provoz a jízda z místa prodeje do místa registrace



(1) Silniční vozidlo, jehož technická způsobilost byla schválena a

které není zapsáno v registru silničních vozidel, lze na pozemních

komunikacích provozovat pouze



a) na základě povolení obecního úřadu obce s rozšířenou působností, v

jehož správním obvodu má žadatel sídlo nebo místo podnikání, za účelem

distribuce a prodeje silničního vozidla (dále jen „manipulační

provoz“), nebo



b) za účelem jízdy z místa prodeje do místa registrace silničního

vozidla.



(2) Obecní úřad obce s rozšířenou působností povolí manipulační provoz

na žádost



a) výrobce pro jím vyráběná silniční vozidla,



b) dovozce pro jím dovážená silniční vozidla, nebo



c) prodejce pro jím prodávaná silniční vozidla.



(3) Obecní úřad obce s rozšířenou působností na základě povolení

manipulačního provozu přidělí žadateli zvláštní registrační značky

silničního vozidla a vydá tabulky s těmito značkami, doklad osvědčující

přidělení zvláštní registrační značky a knihu jízd. Knihu jízd lze

vydat opakovaně na žádost výrobce, dovozce nebo prodejce; k žádosti se

přiloží použitá kniha jízd.



(4) Výrobce, dovozce nebo prodejce, kterým byl povolen manipulační

provoz, jsou povinni



a) užívat tabulky s přidělenými zvláštními registračními značkami pouze

za účelem manipulačního provozu,



b) vést záznam o každé provedené jízdě silničního vozidla v knize jízd,



c) používat při manipulačním provozu pouze silniční vozidlo, které

opatřili tabulkou s přidělenou zvláštní registrační značkou,



d) vybavit před zahájením jízdy silniční vozidlo dokladem osvědčujícím

přidělení zvláštní registrační značky a knihou jízd se záznamem o

prováděné jízdě a



e) mít po celou dobu trvání manipulačního provozu sjednáno pojištění

odpovědnosti za škody způsobené při tomto provozu.



(5) Silniční vozidlo, které je na pozemních komunikacích provozováno

podle odstavce 1 písm. b), musí být opatřeno platnou tabulkou se

zvláštní registrační značkou. Obecní úřad obce s rozšířenou působností

přidělí prodejci na jeho žádost zvláštní registrační značky pro tento

účel a vydá tabulky s těmito značkami a evidenční knihu. Evidenční

knihu lze vydat opakovaně na žádost prodejce; k žádosti se přiloží

použitá evidenční kniha.



(6) Prodejce je oprávněn umístit tabulku se zvláštní registrační

značkou přidělenou podle odstavce 5 pouze na silniční vozidlo, které

prodal; tato registrační značka je platná po dobu 10 dnů ode dne

umístění. Prodejce na zvláštní registrační značce s omezenou platností

vyznačí dobu její platnosti a umístění značky zaznamená v evidenční

knize.



(7) Obecní úřad obce s rozšířenou působností odejme



a) povolení manipulačního provozu, pokud výrobce, dovozce nebo prodejce

opakovaně nebo závažným způsobem porušil povinnosti podle odstavce 4,

nebo



b) zvláštní registrační značky přidělené podle odstavce 5, pokud

prodejce opakovaně nebo závažným způsobem porušil povinnosti podle

odstavce 6.



§ 38c



(1) Na žádost výrobce, provozovatele technické zkušebny nebo prodejce

povolí ministerstvo jízdu silničního vozidla do jiného státu při

zkušebním nebo manipulačním provozu, pokud jde o jednorázovou jízdu

silničního vozidla, která začíná a končí na území České republiky a

jejím účelem je



a) provedení zkušebních úkonů nebo přestavba, kterou nelze provést na

území České republiky, nebo



b) propagace silničního vozidla při jeho prodeji.



(2) Obecní úřad obce s rozšířenou působností vydá na žádost výrobci,

provozovateli technické zkušebny nebo prodejci, kterým byla povolena

jízda silničního vozidla do jiného státu podle odstavce 1, osvědčení o

registraci silničního vozidla, jehož platnost omezí na dobu trvání

jízdy do jiného státu; doba platnosti nesmí překročit 6 měsíců.

Příslušným k vydání osvědčení o registraci silničního vozidla je obecní

úřad obce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu má žadatel

sídlo nebo místo podnikání.



(3) Výrobce, provozovatel technické zkušebny, prodejce nebo dovozce,

kterým byly přiděleny zvláštní registrační značky, doloží příslušnému

obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností řádné vedení dokladů

vydaných podle § 38a a 38b a trvání pojištění v průběhu dvanáctého

měsíce ode dne přidělení zvláštní registrační značky nebo ode dne

předchozího doložení řádného vedení dokladů a trvání pojištění.



(4) Ztrátu, odcizení, zničení nebo poškození tabulky s přidělenou

zvláštní registrační značkou nebo dokladů vydaných podle § 38a a 38b

nebo odstavce 2 oznámí jejich držitel úřadu obce s rozšířenou

působností, který je vydal, do 15 dnů ode dne, kdy ke ztrátě, odcizení,

zničení nebo poškození došlo; poškozené tabulky nebo doklady odevzdá

spolu s oznámením. Na základě oznámení obecní úřad obce s rozšířenou

působností vydá novou tabulku s přidělenou zvláštní registrační značkou

nebo doklady.



(5) Tabulky s přidělenými zvláštními registračními značkami a doklady

vydané podle § 38a, 38b nebo odstavce 2 jsou jejich držitelé povinni

odevzdat obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, který je vydal,



a) do 5 dnů ode dne



1. odnětí povolení zkušebního nebo manipulačního provozu,



2. odnětí přidělených zvláštních registračních značek, nebo



3. uplynutí doby platnosti osvědčení o registraci vozidla, nebo



b) bez zbytečného prodlení poté, co se vydané tabulky nebo doklady

staly nepotřebnými pro další činnost jejich držitele.



(6) Prováděcí právní předpis stanoví druhy zvláštních registračních

značek a jejich formu, obsah a strukturu, provedení tabulek se zvláštní

registrační značkou a způsob jejich umístění na silniční vozidlo,

formální a obsahové náležitosti dokladu osvědčujícího přidělení

zvláštní registrační značky, knihy jízd a evidenční knihy, způsob

vedení knihy jízd a evidenční knihy a způsob vyznačení platnosti na

tabulce se zvláštní registrační značkou.



§ 39



Provozovatel silničního vozidla je na svůj náklad povinen přistavit

silniční vozidlo k pravidelné technické prohlídce a silniční motorové

vozidlo i k pravidelnému měření emisí ve lhůtách stanovených tímto

zákonem.



§ 40



Pravidelné technické prohlídky



(1) Provozovatel silničního vozidla přistaví k technické prohlídce



a) osobní automobil, nákladní automobil, jehož přípustná hmotnost

nepřevyšuje 3 500 kg, motocykl, přípojné vozidlo, jehož přípustná

hmotnost nepřevyšuje 3 500 kg, kromě nebrzděného přívěsu, jehož

přípustná hmotnost nepřevyšuje 750 kg, nejpozději ve lhůtě čtyř let po

prvním zápisu silničního vozidla do registru silničních vozidel (dále

jen "zaregistrování silničního vozidla") a potom pravidelně nejpozději

ve lhůtách dvou let,



b) nákladní automobil, jehož přípustná hmotnost převyšuje 3 500 kg,

speciální automobil, autobus, silniční vozidlo s právem přednosti v

jízdě, vozidlo taxislužby, vozidlo půjčovny automobilů určené k nájmu,

kromě nebrzděného přívěsu, jehož přípustná hmotnost nepřevyšuje 750 kg,

přípojné vozidlo, jehož přípustná hmotnost převyšuje 3 500 kg,

nejpozději ve lhůtě jednoho roku po zaregistrování silničního vozidla a

potom pravidelně nejpozději v jednoročních lhůtách,



c) nebrzděný přívěs, jehož přípustná hmotnost nepřevyšuje 750 kg,

motocykl, jehož zdvihový objem pístového spalovacího motoru pohonu

silničního vozidla nepřevyšuje 50 cm3 nebo jehož nejvyšší konstrukční

rychlost nepřevyšuje 50 km.h-1, s výjimkou motocyklu opatřeného

šlapadly, nejpozději ve lhůtě šest let po zaregistrování silničního

vozidla a potom pravidelně nejpozději ve lhůtách čtyř let.



(2) Provozovatel silničního vozidla uvedeného v odstavci 1 písm. a)

dovezeného z jiného členského státu, ve kterém bylo registrováno, od

jehož první registrace uplynuly méně než čtyři roky, přistaví silniční

vozidlo k technické prohlídce nejpozději ve lhůtě čtyř let po první

registraci a potom pravidelně nejpozději ve lhůtách dvou let.



(3) Provozovatel silničního vozidla uvedeného v odstavci 1 písm. b)

dovezeného z jiného členského státu, ve kterém bylo registrováno, od

jehož první registrace uplynul méně než jeden rok, přistaví silniční

vozidlo k technické prohlídce nejpozději ve lhůtě jednoho roku po první

registraci a potom pravidelně nejpozději v jednoročních lhůtách.



(4) Provozovatel silničního vozidla uvedeného v odstavci 1 písm. c)

dovezeného z jiného členského státu, ve kterém bylo registrováno, od

jehož první registrace uplynulo méně než šest let, přistaví silniční

vozidlo k technické prohlídce nejpozději ve lhůtě šesti let po první

registraci a potom pravidelně nejpozději ve lhůtách čtyř let.



(5) Provozovatel dovezeného silničního vozidla, které bylo registrováno

v zahraničí, neuvedeného v odstavcích 2 až 4 přistaví silniční vozidlo

k technické prohlídce před registrací silničního vozidla v České

republice a potom pravidelně nejpozději ve lhůtách stanovených v

odstavci 1 podle druhu silničních vozidel, s výjimkou silničního

vozidla uvedeného v odstavci 1 písm. a), které přistaví provozovatel

silničního vozidla po první technické prohlídce pravidelně nejpozději

ve lhůtách dvou let.



§ 41



Pravidelné měření emisí



Provozovatel silničního motorového vozidla uvedeného v § 40, s výjimkou

motocyklu, jehož provozní hmotnost je nižší než 400 kg, a elektromobilu

přistaví toto silniční vozidlo k pravidelnému měření emisí jeden měsíc

před ukončením platnosti technické prohlídky ve lhůtách stanovených pro

jeho pravidelnou technickou prohlídku.



§ 42



Lhůta pro přistavení silničního vozidla k pravidelné technické

prohlídce a k pravidelnému měření emisí se počítá ode dne

zaregistrování silničního vozidla u příslušného obecnímu úřadu obce s

rozšířenou působností a potom vždy ode dne provedení pravidelné

technické prohlídky zapsané v technickém průkazu silničního motorového

vozidla a pravidelného měření emisí zapsaného v osvědčení o měření

emisí nebo ode dne zákonem stanovené povinnosti přistavit vozidlo k

pravidelné technické prohlídce a pravidelnému měření emisí.



Měření emisí



§ 43



Měřením emisí se rozumí kontrola technického stavu částí silničního

motorového vozidla, motoru a příslušenství ovlivňujícího tvorbu

škodlivých emisí ve výfukových plynech, změření hodnot parametrů a

vlastností popisujících emisní chování silničního motorového vozidla,

jejich seřízení a případné odstranění zjištěných závad.



§ 44



(1) Kontrolou technického stavu částí silničního motorového vozidla,

motoru a příslušenství ovlivňujícího tvorbu škodlivých emisí ve

výfukových plynech, se u silničních motorových vozidel se zážehovými

motory s neřízenými emisními systémy, včetně systémů s neřízenými

katalyzátory, rozumí



a) kontrola stavu skupin a dílů ovlivňujících emisi výfukových plynů a

znečišťování prostředí,



b) kontrola parametrů základního seřízení motoru zahřátého na provozní

teplotu při volnoběhu a při zvýšených otáčkách, včetně měření obsahu

oxidu uhelnatého ve výfukovém plynu při současném měření obsahu

nespálených uhlovodíků.



(2) Kontrolou technického stavu částí silničního motorového vozidla,

motoru a příslušenství ovlivňujícího tvorbu škodlivých emisí ve

výfukových plynech u silničních vozidel se zážehovými motory s řízenými

katalytickými systémy se rozumí



a) kontrola stavu skupin a dílů ovlivňujících emisi výfukových plynů a

znečišťování prostředí,



b) kontrola funkce řídicího systému motoru,



c) kontrola obsahu oxidu uhelnatého ve výfukovém plynu při volnoběhu a

při zvýšených otáčkách a kontrola hodnoty součinitele přebytku vzduchu

lambda ve zvýšených otáčkách u motoru zahřátého na provozní teplotu.



(3) Kontrolou technického stavu částí silničního motorového vozidla,

motoru a příslušenství ovlivňujícího tvorbu škodlivých emisí ve

výfukových plynech se u silničních motorových vozidel se zážehovými

motory s řízenými katalytickými systémy a systémem palubní diagnostiky

EOBD rozumí



a) kontrola stavu skupin a dílů ovlivňujících emisi výfukových plynů a

znečišťování prostředí,



b) kontrola funkce řídicího systému EOBD,



c) kontrola obsahu oxidu uhelnatého ve výfukovém plynu při volnoběhu a

při zvýšených otáčkách a kontrola hodnoty součinitele přebytku vzduchu

lambda ve zvýšených otáčkách u motoru zahřátého na provozní teplotu.



(4) Kontrolou technického stavu částí silničního motorového vozidla,

motoru a příslušenství ovlivňujícího tvorbu škodlivých emisí ve

výfukových plynech se u silničních vozidel se vznětovými motory rozumí



a) kontrola stavu skupin a dílů ovlivňujících emisi výfukových plynů a

znečišťování prostředí,



b) kontrola seřízení motoru zahřátého na provozní teplotu, zejména

volnoběžných a maximálních otáček; u motorů s řízeným emisním systémem

i kontrola funkce řídicího systému motoru,



c) změření kouřivosti metodou volné akcelerace.



(5) Před měřením emisí se kontrolují doklady silničního vozidla.

Ověřují se identifikační údaje vozidla a motoru, homologační štítky a

správnost údajů o měření emisí.



(6) Měření emisí se provádí v rozsahu, způsobem a s použitím přístrojů

a zařízení, které stanoví prováděcí právní předpis. Přístroje pro

měření emisí, stanovené prováděcím právním předpisem, schvaluje

ministerstvo na základě zkoušek provedených pověřenou zkušebnou.

Přístroje musí být metrologicky navázány.



§ 45



Hodnocení a vyznačování měření emisí



(1) Stanice měření emisí při měření emisí silničního motorového vozidla

hodnotí, zda části silničního motorového vozidla, motoru a

příslušenství ovlivňující tvorbu škodlivých emisí jsou úplné,

nepoškozené, funkční a bez zjevných vad a zda hodnoty parametrů a

vlastností emisního chování silničního vozidla po provedeném měření

emisí a odstranění zjištěných závad nepřekračují limity stanovené

prováděcím právním předpisem.



(2) Fyzická osoba, která vozidlo k měření emisí přistavila, je

oprávněna být při jejich měření přítomna; přitom je povinna řídit se

pokyny zaměstnanců provozovatele stanice měření emisí pro zachování

bezpečnosti při měření emisí.



(3) O provedeném měření emisí vyhotoví stanice měření emisí protokol o

měření emisí silničního motorového vozidla obsahující i ověření shody

údaje o typu motoru a předá jej žadateli.



(4) Druhy přístrojů, způsob metrologického zajištění, postup při

vyznačování měření emisí, způsob hodnocení technického stavu částí

silničního motorového vozidla, motoru a příslušenství při měření emisí

stanoví prováděcí právní předpis.



§ 46



zrušen



§ 47



Technická prohlídka



(1) Technickou prohlídkou silničního vozidla se rozumí kontrola

technického stavu, činnosti ústrojí a zařízení silničního vozidla a

evidenční kontrola silničního vozidla.



(2) Kontrolou technického stavu silničního vozidla se rozumí kontrola



a) brzdové soustavy,



b) řízení,



c) náprav, kol, pneumatik, pérování, hřídelů, kloubů,



d) podvozku a karoserie,



e) světelných zařízení a světelné signalizace,



f) ostatního ústrojí a zařízení, zejména elektrického zařízení a

vedení, rychloměru a tachografu, palivové soustavy, těsnosti motoru a

převodovky, spojky, řazení rychlostních stupňů, vytápění a větracího

systému, spojovacího zařízení, výfukové soustavy, odrušení, hluku,



g) předepsané a zvláštní výbavy.



(3) Při zahájení kontroly technického stavu silničního vozidla podle

odstavce 2 musí být u silničního motorového vozidla předložen protokol

o měření emisí s kladným výsledkem.



(4) Přístroje pro provádění technické prohlídky stanovené prováděcím

právním předpisem schvaluje ministerstvo na základě zkoušek provedených

pověřenou zkušebnou. Přístroje musí být metrologicky ověřeny a

navázány.



(5) Fyzická osoba, která vozidlo k technické prohlídce přistavila, je

oprávněna být při této technické prohlídce přítomna; přitom je povinna

řídit se pokyny zaměstnanců provozovatele stanice technické kontroly

pro zachování bezpečnosti při technické prohlídce.



Hodnocení technického stavu a technické způsobilosti silničního

motorového vozidla k provozu a vyznačení výsledku technické prohlídky



§ 48



(1) Stanice technické kontroly při kontrole technického stavu

silničního vozidla podle § 47 odst. 2 zjišťuje, zda technický stav a

činnost ústrojí a částí vozidla je bez závad nebo má závady porovnáním

skutečného technického stavu vozidla s podmínkami stanovenými pro

technický stav vozidla tímto zákonem a prováděcím právním předpisem.



(2) Stanice technické kontroly nesmí při technické prohlídce seřizovat

a opravovat silniční vozidlo, s výjimkou jednoduchého seřízení

světlometů, pokud to umožňuje stav a přístupnost seřizovacích prvků.



(3) Stanice technické kontroly při evidenční kontrole silničního

vozidla zjišťuje



a) soulad skutečného stavu silničního vozidla a jeho identifikačních

údajů s údaji uvedenými v technickém průkazu silničního vozidla a v

osvědčení o registraci silničního vozidla a



b) stav počítače ujeté vzdálenosti silničního vozidla.



(4) O provedení technické prohlídky silničního vozidla vyhotoví stanice

technické kontroly na základě záznamníku závad protokol o technické

prohlídce a předá jej fyzické osobě, která vozidlo k technické

prohlídce přistavila.



(5) Rozsah a způsob provádění technických prohlídek a jejich druhy,

identifikační údaje vozidla, kontrolní úkony, technické podmínky pro

hodnocení výsledku technické prohlídky a způsob vyznačování provedení

technických prohlídek stanoví prováděcí právní předpis.



§ 48a



Informační systém stanic technické kontroly



(1) Informační systém stanic technické kontroly slouží k evidenci a

vyhodnocování činnosti stanic technické kontroly, k sestavení protokolů

o technické prohlídce a k evidenci kontrolních nálepek. V informačním

systému stanic technické kontroly jsou obsaženy údaje o zahájení a

provedení technické prohlídky, o vozidlech, na kterých byla technická

prohlídka provedena, o závadách zjištěných v průběhu technické

prohlídky a údaje o kontrolních technicích provádějících technické

prohlídky.



(2) Informační systém stanic technické kontroly je informačním systémem

veřejné správy podle zvláštního právního předpisu^17).



(3) Správcem informačního systému stanic technické kontroly je

ministerstvo.



(4) Provozovatelé stanic technické kontroly předávají údaje podle

odstavce 1 správci informačního systému stanic technické kontroly.

Formu, obsah a způsob předávání údajů správci informačního systému

stanic technické kontroly stanoví prováděcí právní předpis.



(5) Správce informačního systému stanic technické kontroly zřídí

přístup do informačního systému stanic technické kontroly provozovateli

stanice technické kontroly do 3 pracovních dnů ode dne doručení



a) kopie osvědčení k provozování stanice technické kontroly zaslaného

krajským úřadem podle § 57 odst. 4, nebo



b) žádosti provozovatele stanice technické kontroly o zřízení přístupu

s přiloženou kopií osvědčení, pokud byla žádost doručena dříve než

kopie osvědčení podle písmene a).



(6) Správce informačního systému stanic technické kontroly po zřízení

přístupu podle odstavce 5 doručí zaměstnancům provozovatele stanice

technické kontroly, kteří absolvovali školení pro používání tohoto

systému, do vlastních rukou přístupové údaje pro přístup do

informačního systému stanic technické kontroly. Školení pro používání

informačního systému stanic technické kontroly zajišťuje jeho správce.



(7) Ministerstvo umožní nepřetržitý dálkový přístup k informacím z

informačního systému stanic technické kontroly



a) Policii České republiky a Vojenské policii,



b) krajským úřadům v rozsahu nezbytném pro účely provádění kontroly a

vedení řízení o správním deliktu podle tohoto zákona nebo pro účely

vedení jiného řízení podle tohoto zákona a



c) obecním úřadům obcí s rozšířenou působností v rozsahu údajů o

zahájení a provedení technické prohlídky a údajů o vozidlech, na

kterých byla technická prohlídka provedena.



(8) Ustanovení odstavců 1 až 6 se nevztahují na stanice technické

kontroly, které provádějí pouze technické prohlídky vozidel

Ministerstva vnitra, Ministerstva obrany, Policie České republiky,

Celní správy České republiky, orgánů Finanční správy České republiky,

Bezpečnostní informační služby nebo Generální inspekce bezpečnostních

sborů (dále jen „neveřejná stanice technické kontroly“).



§ 49



Technickou prohlídkou silničního vozidla ve stanici technické kontroly

mohou být zjištěny tyto stupně závad na technickém stavu vozidla, jeho

ústrojí a částech:



a) lehká závada, která nemá vliv na bezpečnost provozu na pozemních

komunikacích,



b) vážná závada, která ovlivňuje provozní vlastnosti vozidla a

nepříznivě působí na životní prostředí, ale neohrožuje bezprostředně

bezpečnost jízdy vozidla nebo provoz na pozemních komunikacích,



c) nebezpečná závada, která bezprostředně ohrožuje bezpečnost jízdy

silničního vozidla nebo provoz na pozemních komunikacích.



§ 50



(1) Silniční vozidlo je technicky způsobilé k provozu na pozemních

komunikacích, pokud technickou prohlídkou silničního vozidla, jeho

ústrojí a částí nebyly zjištěny žádné závady nebo jen lehké závady.



(2) Stanice technické kontroly vyznačí zápisem do technického průkazu

vozidla den, měsíc a rok provedení pravidelné technické prohlídky

silničního vozidla. Na zadní tabulku registrační značky silničního

vozidla umístí stanice technické kontroly kontrolní nálepku o kontrole

technické způsobilosti silničního vozidla s vyznačením měsíce a roku

příští pravidelné technické prohlídky silničního vozidla.



§ 51



(1) Zjistí-li se technickou prohlídkou silničního vozidla nebo

kontrolou technického stavu silničního vozidla podle zvláštního

právního předpisu^26) nebo obdobnou kontrolou v jiném členském státě

vážná závada, je vozidlo technicky způsobilé k provozu pouze na dobu 30

dnů ode dne vyznačení zápisu výsledku technické prohlídky silničního

vozidla v technickém průkazu vozidla nebo ode dne vydání dokladu o

výsledku kontroly technického stavu. Provozovatel silničního vozidla je

povinen v této lhůtě přistavit silniční vozidlo s odstraněnou vážnou

závadou stanici technické kontroly k provedení prohlídky způsobu

odstranění vážné závady.



(2) Při zjištění vážné závady platí pro postup stanice technické

kontroly § 50 odst. 2 obdobně.



(3) Pokud provozovatel silničního vozidla nepostupuje způsobem uvedeným

v odstavci 1 nebo bude-li při prohlídce způsobu odstranění vážné závady

zjištěna tato závada opakovaně, je vozidlo technicky nezpůsobilé k

provozu (§ 37) a nesmí být v provozu používáno. Provozovatel je povinen

zajistit na vlastní náklad jeho odtažení ze stanice technické kontroly.



§ 52



(1) Pokud je technickou prohlídkou silničního vozidla zjištěna

nebezpečná závada, je vozidlo technicky nezpůsobilé k provozu a nesmí

být používáno v provozu. Provozovatel je povinen zajistit na vlastní

náklad



a) odtažení vozidla ze stanice technické kontroly,



b) odstranění nebezpečné závady,



c) přistavení silničního vozidla k opakované technické prohlídce.



(2) Stanice technické kontroly při zjištění nebezpečné závady odstraní

kontrolní nálepku o technické způsobilosti silničního vozidla ze zadní

tabulky registrační značky a provede zápis o výsledku technické

prohlídky silničního vozidla v technickém průkazu vozidla.



(3) Pokud je nebezpečná závada zjištěna kontrolou technického stavu

silničního vozidla podle zvláštního právního předpisu^26) nebo obdobnou

kontrolou v jiném členském státě, použije se odstavec 1 písm. b) a c)

obdobně.



§ 52a



(1) Obdrží-li ministerstvo od příslušného orgánu jiného členského státu

doklad o výsledku kontroly technického stavu silničního vozidla

zapsaného v registru silničních vozidel, z nějž vyplývá, že u

silničního vozidla byla zjištěna vážná nebo nebezpečná závada, postoupí

neprodleně tento doklad příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou

působností.



(2) Obdrží-li ministerstvo doklad o kontrole technického stavu

silničního vozidla podle zvláštního právního předpisu^26), z něhož

vyplývá, že u silničního vozidla registrovaného v jiném členském státě

byla zjištěna vážná nebo nebezpečná závada, postoupí neprodleně tento

doklad příslušnému orgánu tohoto členského státu.



§ 52b



Technická prohlídka silničních vozidel konstrukčně určených k pohybu na

sněhu nebo ledu může být provedena v místě určeném příslušným krajským

úřadem mobilním způsobem. Měření emisí silničních vozidel konstrukčně

určených k pohybu na sněhu nebo ledu může být provedeno v místě určeném

příslušným obecním úřadem obce s rozšířenou působností mobilním

způsobem. Technickou prohlídku lze na určeném místě provést tehdy,

pokud to místní a klimatické podmínky umožňují.



§ 53



(1) Výrobu a distribuci kontrolních nálepek technické způsobilosti

silničního motorového vozidla a tiskopisů, protokolů o měření emisí

vozidla zajišťuje ministerstvo prostřednictvím pověřených organizací.



(2) Vzory protokolu o technické prohlídce vozidla, záznamníku závad,

protokolu o měření emisí vozidla a kontrolní nálepky technické

způsobilosti vozidla a způsob jejího vyplnění a umístění na tabulku s

registrační značkou stanoví prováděcí právní předpis.



HLAVA II



STANICE TECHNICKÉ KONTROLY



§ 54



Oprávnění k provozování stanice technické kontroly



(1) Stanice technické kontroly je pracoviště specializované na

provádění technických prohlídek silničních vozidel.



(2) Stanici technické kontroly může provozovat právnická nebo fyzická

osoba, která má k jejímu provozování oprávnění udělené a osvědčení

vydané krajským úřadem. Příslušným k rozhodování o udělení oprávnění je

krajský úřad, v jehož správním obvodu bude provozovatel stanice

technické kontroly vykonávat svoji činnost.



(3) Oprávnění může krajský úřad udělit žadateli jen tehdy, je-li záměr

provozovat stanici technické kontroly v souladu se stanoveným způsobem

a rozsahem pokrytí správního obvodu činnostmi stanic technické

kontroly.



(4) Krajský úřad, je-li splněna podmínka podle odstavce 3, udělí

žadateli oprávnění k provozování stanice technické kontroly za těchto

dalších podmínek:



a) žadatel, statutární orgán nebo členové statutárního orgánu právnické

osoby dosáhli věku 18 let, jsou způsobilí k právním úkonům a bezúhonní,



b) žadatel nesmí být právně nebo ekonomicky spjat s výrobou, prodejem

nebo opravou vozidel nebo jejich součástí tak, že současně provozuje

výrobu nebo opravy vozidel nebo jejich součástí, pro něž žádá o udělení

oprávnění k provozování stanice technické kontroly, po celou dobu

provozování stanice technické kontroly,



c) žadatel splňuje podmínky nestrannosti, nezávislosti a věrohodnosti,



d) žadatel zajistí, aby prohlídky ve stanici technické kontroly

prováděly jen osoby bezúhonné, které jsou držiteli profesního osvědčení

kontrolního technika,



e) žádost o udělení oprávnění obsahuje předepsané náležitosti a kladná

stanoviska příslušných orgánů podle § 55 odst. 2,



f) žadatel zajistí, aby stanice technické kontroly byla vybavena

přístroji a dalším technickým zařízením a programovým vybavením

nezbytným k řádnému provádění technických prohlídek a souvisejících

úkonů a aby měla stavební uspořádání potřebné pro výkon své činnosti.



(5) Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona nepovažuje ten, kdo byl

pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně k nepodmíněnému

trestu odnětí svobody v trvání alespoň jednoho roku, pro trestný čin

spáchaný úmyslně, jehož skutková podstata souvisí s podnikáním, nebo

pro trestný čin spáchaný z nedbalosti, jehož skutková podstata souvisí

s předmětem podnikání, pokud se na něho nehledí, jako by nebyl

odsouzen. Za účelem zjištění, zda žadatel splňuje podmínku bezúhonnosti

podle odstavce 4 písm. a) a odstavce 5, si krajský úřad vyžádá podle

zvláštního právního předpisu^9b) výpis z evidence Rejstříku trestů.

Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence

Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem

umožňujícím dálkový přístup.



(6) Druhy stanic technické kontroly, požadavky na přístroje a další

technické zařízení a programové vybavení nezbytné k řádnému provádění

technických prohlídek a souvisejících úkonů, požadavky na stavební

uspořádání potřebné pro výkon činnosti stanice technické kontroly,

způsob metrologického zajištění přístrojů a způsob a rozsah pokrytí

správního obvodu činnostmi stanic technické kontroly stanoví prováděcí

právní předpis.



§ 55



Žádost o udělení oprávnění k provozování stanice technické kontroly



(1) Žádost o udělení oprávnění k provozování stanice technické kontroly

musí obsahovat



a) druh stanice technické kontroly,



b) adresu, popřípadě jiný údaj o umístění provozovny stanice technické

kontroly, a



c) termín předpokládaného zahájení provozu.



(2) K žádosti žadatel přikládá



a) popis objektu, příjezdových komunikací a parkoviště,



b) seznam technologického vybavení kontrolní linky,



c) kladné vyjádření stavebního úřadu, v jehož územním obvodu má být

stanice technické kontroly provozována, k záměru provozovat stanici

technické kontroly z hlediska územního plánu, ochrany životního

prostředí a popřípadě jiného veřejného zájmu,



d) údaj o omezení provádění technických prohlídek pouze pro určitá

vozidla, jedná-li se o neveřejnou stanici technické kontroly, a



e) prohlášení žadatele, že není právně nebo ekonomicky spjat s výrobou,

prodejem nebo opravou vozidel nebo jejich součástí tak, že současně

provozuje výrobu nebo opravy vozidel nebo jejich součástí, pro něž žádá

o udělení oprávnění k provozování stanice technické kontroly.



§ 56



Rozhodnutí o oprávnění k provozování stanice technické kontroly



(1) Krajský úřad v rozhodnutí o udělení oprávnění k provozování stanice

technické kontroly uvede



a) druh stanice technické kontroly,



b) adresu provozovny stanice technické kontroly,



c) kapacitu stanice technické kontroly,



d) technické vybavení stanice technické kontroly,



e) stavební uspořádání stanice technické kontroly a



f) omezení provádění technických prohlídek pouze pro určitá vozidla,

jedná-li se o neveřejnou stanici technické kontroly.



(2) Krajský úřad v rozhodnutí o udělení oprávnění k provozování stanice

technické kontroly stanoví lhůtu pro zahájení provozu stanice technické

kontroly v délce 24 měsíců ode dne nabytí právní moci tohoto

rozhodnutí. Po dobu řízení o vydání osvědčení podle § 57 a územního a

stavebního řízení tato lhůta neběží. Není-li provoz stanice technické

kontroly v této lhůtě zahájen, pozbývá udělené oprávnění platnosti dnem

následujícím po dni, ve kterém lhůta uplynula. Krajský úřad může na

žádost držitele oprávnění lhůtu přiměřeně prodloužit, pokud hrozí, že

ji nebude možné dodržet z důvodů, které držitel oprávnění nezpůsobil,

nemohl předpokládat ani jim nemohl zabránit.



(3) Jde-li o udělení oprávnění k provozování stanice technické kontroly

osobě, které dosud nebylo přiděleno identifikační číslo osoby, přidělí

jí krajský úřad identifikační číslo osoby současně s vydáním rozhodnutí

podle odstavce 1; identifikační číslo v takovém případě poskytne

správce základního registru právnických osob, podnikajících fyzických

osob a orgánů veřejné moci^9c).



(4) Před změnou skutečností uvedených v rozhodnutí o udělení oprávnění

k provozování stanice technické kontroly podle odstavce 1 je

provozovatel stanice technické kontroly povinen podat krajskému úřadu

žádost o vydání nového rozhodnutí. Krajský úřad takové žádosti vyhoví,

pouze jsou-li splněny podmínky podle § 54.



§ 57



Osvědčení k provozování stanice technické kontroly



(1) Stanice technické kontroly musí mít ke dni zahájení provozu

osvědčení. Osvědčení vydává krajský úřad, který rozhodoval o udělení

oprávnění k provozování stanice technické kontroly na základě žádosti

provozovatele stanice technické kontroly.



(2) Osvědčením krajský úřad osvědčí provozovateli, že stanice technické

kontroly



a) splňuje podmínky odborné způsobilosti osob zajišťujících provozování

stanice technické kontroly,



b) splňuje podmínky stanovené tímto zákonem pro provozování stanice

technické kontroly,



c) má vnitřní organizační strukturu, systém vnitřní kontroly a systém

řízení jakosti pro provádění technických prohlídek ve stanici technické

kontroly v souladu s prováděcím právním předpisem.



(3) Osvědčení k provozování stanice technické kontroly se vydává na

dobu neurčitou.



(4) Kopii osvědčení krajský úřad zašle ministerstvu.



(5) Způsob ověření plnění podmínek k provozování stanice technické

kontroly a požadavky na vnitřní organizační strukturu, systém vnitřní

kontroly a systém řízení jakosti pro provádění technických prohlídek ve

stanici technické kontroly stanoví prováděcí právní předpis.



§ 58



Povinnosti provozovatele stanice technické kontroly



(1) Provozovatel stanice technické kontroly je povinen zajistit po

celou dobu provozování stanice technické kontroly, aby



a) technické prohlídky vozidel byly prováděny osobami, které jsou

držiteli platného profesního osvědčení kontrolního technika a nebyla

jim zakázána činnost podle § 82 odst. 3,



b) technické kontroly jednotlivých druhů vozidel a výměnných nástaveb

nebo malých sérií vozidel před schválením jejich technické způsobilosti

k provozu na pozemních komunikacích byly prováděny osobami, které jsou

držiteli platného osvědčení k provádění technických kontrol vozidel

před schválením jejich technické způsobilosti k provozu na pozemních

komunikacích,



c) stanice technické kontroly byla provozována v souladu s rozhodnutím

o udělení oprávnění k provozování stanice technické kontroly podle § 56

a s podmínkami podle § 54,



d) přístroje a zařízení používané k provádění technických prohlídek

vozidel byly schváleny a metrologicky navázány podle zvláštního

právního předpisu,



e) technické prohlídky jednotlivých kategorií vozidel byly prováděny v

rozsahu, způsobem a v souladu s technickými podmínkami pro hodnocení

výsledku technických prohlídek a se stanoveným způsobem vyznačování

technických prohlídek podle § 48,



f) údaje o zahájení technické prohlídky a údaje ze záznamníku závad

byly neprodleně po jejich pořízení vkládány do informačního systému

stanic technické kontroly,



g) byly řádně zpracovávány záznamníky závad a protokoly o technické

prohlídce vozidel podle § 48 odst. 5 a § 53 odst. 2,



h) byly uveřejněny informace o způsobu a rozsahu technických prohlídek

prováděných ve stanici technické kontroly v elektronické podobě

způsobem umožňujícím dálkový přístup nebo vyvěšením na veřejně

přístupném místě nebo jejich poskytováním na vyžádání a



i) stanice technické kontroly měla vnitřní organizační strukturu,

systém vnitřní kontroly a systém řízení jakosti pro provádění

technických prohlídek podle prováděcího právního předpisu.



(2) Provozovatel stanice technické kontroly je povinen příslušnému

krajskému úřadu písemně oznámit změny týkající se údajů uvedených v

žádosti a dokladů podle § 55 nebo podle § 56 odst. 4 do 10 pracovních

dnů ode dne, kdy k těmto změnám došlo.



(3) Provozovatel stanice technické kontroly je povinen na základě

vnitřní kontroly prováděné v rámci systému vnitřní kontroly podle § 57

odst. 2 písm. c) předložit krajskému úřadu vždy nejpozději do 31.

března písemnou zprávu o výsledku vnitřní kontroly za období

předchozího kalendářního roku. Náležitosti zprávy o výsledku vnitřní

kontroly stanoví prováděcí právní předpis.



§ 58a



Krajský úřad nejméně jednou za 3 roky provádí kontrolu dodržování

povinností provozovatele stanice technické kontroly vyplývajících z

tohoto zákona a provozování stanice technické kontroly v souladu s

rozhodnutím o oprávnění k provozování stanice technické kontroly.



§ 59



Odnětí oprávnění k provozování stanice technické kontroly



Krajský úřad odejme oprávnění k provozování stanice technické kontroly,

jestliže



a) při provádění technických prohlídek jsou opakovaně závažným způsobem

porušeny povinnosti stanovené tímto zákonem,



b) provozovatel stanice technické kontroly přestal splňovat podmínky

pro jeho vydání, nebo



c) o to provozovatel stanice technické kontroly požádal.



§ 59a



Pokud je současně s žádostí o odnětí oprávnění k provozování stanice

technické kontroly podle § 59 písm. c) doručena krajskému úřadu žádost

o udělení oprávnění k provozování stejné stanice technické kontroly při

nezměněných podmínkách podle § 56 odst. 1 právnickou nebo fyzickou

osobou, na kterou provozovatel hodlá převést provozování stanice

technické kontroly, krajský úřad rozhodne o obou žádostech ve společném

řízení. Podmínka podle § 54 odst. 3 se v takovém případě považuje za

splněnou.



§ 59b



Stanice technické kontroly provádějící technické prohlídky vozidel

určených k přepravě nebezpečných věcí



(1) Provádět technické prohlídky vozidel určených k přepravě

nebezpečných věcí z hlediska plnění požadavků stanovených mezinárodní

smlouvou^14) může pouze stanice technické kontroly, jejíž provozovatel

je držitelem platného oprávnění k provádění technických prohlídek

vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí.



(2) Ministerstvo vydá právnické nebo podnikající fyzické osobě na

základě písemné žádosti oprávnění k provádění technických prohlídek

vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí nejvýše na dobu 5 let,

pokud



a) je žadatel držitelem oprávnění a osvědčení k provozování stanice

technické kontroly,



b) alespoň jedna osoba provádějící technické prohlídky v stanici

technické kontroly provozované žadatelem, v níž mají být prováděny

technické prohlídky vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí, je

odborně způsobilá pro provádění těchto prohlídek,



c) žadatel vlastní nebo má právo užívat technické vybavení nezbytné k

provádění technických prohlídek vozidel určených k přepravě

nebezpečných věcí a



d) je záměr provádět technické prohlídky vozidel určených k přepravě

nebezpečných věcí v souladu se stanoveným způsobem a rozsahem pokrytí

území České republiky činnostmi stanic technické kontroly provádějících

technické prohlídky vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí.



(3) Podmínky pro vydání oprávnění k provádění technických prohlídek

vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí podle odstavce 1 musí

držitel oprávnění splňovat po celou dobu jeho platnosti.



(4) Ministerstvo na žádost držitele platného oprávnění k provádění

technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí

prodlouží platnost tohoto oprávnění vždy nejvýše o dobu, na kterou může

být oprávnění podle odstavce 2 uděleno, jsou-li splněny podmínky podle

odstavce 2.



(5) Ministerstvo odejme oprávnění k provádění technických prohlídek

vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí, jestliže



a) při provádění prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných

věcí jsou závažným způsobem nebo opakovaně porušeny povinnosti

stanovené tímto zákonem,



b) právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je jeho držitelem,

přestala splňovat podmínky pro vydání tohoto oprávnění, nebo



c) o to držitel oprávnění požádal.



(6) Osoba podle odstavce 2 písm. b) je odborně způsobilá pro provádění

technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí,

pokud



a) je držitelem platného profesního osvědčení kontrolního technika s

potřebným rozsahem způsobilosti provádět technické prohlídky,



b) absolvovala výuku spočívající v teoretické přípravě a praktickém

výcviku provádění technických prohlídek vozidel určených k přepravě

nebezpečných věcí na kontrolních linkách stanice technické kontroly a



c) složila závěrečnou zkoušku odborné způsobilosti k provádění

technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí.



(7) Výuku podle odstavce 6 písm. b) zajišťuje právnická osoba zřízená

ministerstvem nebo technická zkušebna, a to na základě pověření

ministerstvem. Závěrečné zkoušky odborné způsobilosti k provádění

technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí

provádí ministerstvo, které si za tím účelem zřídí nejméně tříčlennou

zkušební komisi. Členy zkušební komise jmenuje ministerstvo z odborníků

v oblasti dopravy. Předsedou zkušební komise je zaměstnanec

ministerstva. O výsledku zkoušky vydá ministerstvo doklad.



(8) Základní technické vybavení nezbytné pro provádění technických

prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí, způsob a

rozsah pokrytí území České republiky činnostmi stanic technické

kontroly provádějících technické prohlídky vozidel určených k přepravě

nebezpečných věcí, potřebný rozsah způsobilosti provádět technické

prohlídky, učební osnovu výuky, rozsah znalostí potřebných pro úspěšné

absolvování závěrečné zkoušky odborné způsobilosti k provádění

technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí a

způsob provádění, organizování a hodnocení závěrečné zkoušky odborné

způsobilosti k provádění technických prohlídek vozidel určených k

přepravě nebezpečných věcí před zkušební komisí stanoví prováděcí

právní předpis.



Profesní osvědčení kontrolního technika



§ 60



(1) Provádět technické prohlídky vozidel ve stanici technické kontroly

mohou osoby, které jsou držiteli profesního osvědčení kontrolního

technika. O vydání profesního osvědčení kontrolního technika rozhoduje

ministerstvo. V případě zamítnutí žádosti vydá ministerstvo rozhodnutí

podle správního řádu.



(2) Profesní osvědčení kontrolního technika vydá ministerstvo osobě,

která



a) má alespoň ukončené střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru

vzdělání technického směru a odbornou praxi v autoopravárenství nejméně

2 roky nebo má ukončené střední vzdělání s výučním listem v oboru

vzdělání technického směru a odbornou praxi v autoopravárenství nejméně

6 let,



b) dosáhla věku 21 let,



c) je držitelem řidičského oprávnění pro skupiny vozidel, jejichž

technické prohlídky bude ve stanici technické kontroly provádět; pro

vozidla kategorie M2 a M3 postačí řidičské oprávnění pro skupiny C nebo

C1,



d) absolvovala výuku spočívající v teoretické přípravě a praktickém

výcviku na kontrolních linkách stanice technické kontroly (dále jen

„výuka v základním kurzu“),



e) složila závěrečnou zkoušku odborné způsobilosti k provádění

technických prohlídek,



f) je bezúhonná; za bezúhonného se pro účely tohoto zákona nepovažuje

ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně k

nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání alespoň jednoho roku, pro

trestný čin spáchaný úmyslně, jehož skutková podstata souvisí s

podnikáním, nebo pro trestný čin spáchaný z nedbalosti, jehož skutková

podstata souvisí s předmětem podnikání, pokud se na něho nehledí, jako

by nebyl odsouzen.



(3) Za účelem zjištění, zda osoba splňuje podmínku bezúhonnosti podle

odstavce 2 písm. f), si ministerstvo vyžádá podle zvláštního právního

předpisu^9b) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu

z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se

předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový

přístup.



(4) V profesním osvědčení kontrolního technika ministerstvo uvede

rozsah způsobilosti provádět technické prohlídky ve stanici technické

kontroly. Vzor tiskopisu profesního osvědčení kontrolního technika

stanoví prováděcí právní předpis.



§ 61



(1) Profesní osvědčení kontrolního technika se vydává na dobu 3 let ode

dne složení závěrečné zkoušky odborné způsobilosti k provádění

technických prohlídek.



(2) Ministerstvo záznamem do profesního osvědčení kontrolního technika

prodlouží jeho platnost na dobu tří let od uplynutí jeho dosavadní

platnosti na žádost držitele, který



a) v posledním roce platnosti profesního osvědčení kontrolního technika

absolvoval prohlubovací kurz a složil zkoušku odborné způsobilosti

kontrolního technika a



b) splňuje podmínky pro vydání profesního osvědčení kontrolního

technika podle § 60 odst. 2 písm. c) a f).



(3) Ministerstvo vydá fyzické osobě, která byla držitelem profesního

osvědčení kontrolního technika, od jehož konce platnosti uplynuly

nejvýše 2 roky, na její žádost nové profesní osvědčení kontrolního

technika, pokud



a) absolvovala prohlubovací kurz a složila zkoušku odborné způsobilosti

kontrolního technika v době po uplynutí platnosti profesního osvědčení

kontrolního technika a



b) splňuje podmínky pro vydání profesního osvědčení kontrolního

technika podle § 60 odst. 2 písm. c) a f).



(4) Ministerstvo rozhodne o odnětí profesního osvědčení kontrolního

technika, pokud jeho držitel závažným způsobem nebo opakovaně porušil

své povinnosti při provádění technických prohlídek nebo přestal-li

splňovat podmínky pro jeho vydání podle § 60 odst. 2 písm. c) nebo f).

Pokud bylo profesní osvědčení odňato z důvodu porušování povinností při

provádění technických prohlídek, lze o vydání nového osvědčení požádat

nejdříve po 5 letech od odnětí předchozího osvědčení.



§ 61a



Povinnosti kontrolního technika



(1) Kontrolní technik je povinen při provádění technických prohlídek

vozidel



a) provádět technické prohlídky v rozsahu, způsobem a v souladu s

technickými podmínkami pro hodnocení výsledku technických prohlídek

podle § 48,



b) v průběhu technické prohlídky vyznačovat zjištěné závady a jejich

hodnocení stupněm závad do záznamníku závad v souladu s § 48 odst. 5 a

vložit údaje o výsledku technické prohlídky do informačního systému

stanic technické kontroly nebo za tímto účelem dokumentaci předat osobě

určené provozovatelem stanice technické kontroly a



c) na vyžádání informovat fyzickou osobu, která vozidlo k technické

prohlídce přistavila, o hodnocení technického stavu vozidla stupni

závad.



(2) Kontrolní technik je povinen neprodleně oznámit ministerstvu odnětí

nebo pozbytí řidičského oprávnění nebo ztrátu bezúhonnosti.



§ 62



(1) Výuku v základním kurzu a v prohlubovacím kurzu spočívající v

teoretické přípravě a praktickém výcviku na kontrolních linkách stanice

technické kontroly zajišťuje právnická osoba zřízená ministerstvem nebo

technická zkušebna, a to na základě pověření ministerstvem. Závěrečné

zkoušky odborné způsobilosti k provádění technických prohlídek a

zkoušky odborné způsobilosti odborného technika provádí ministerstvo,

které si za tím účelem zřídí nejméně tříčlennou zkušební komisi. Členy

zkušební komise jmenuje ministerstvo z odborníků v oblasti dopravy.

Předsedou komise je zaměstnanec ministerstva.



(2) Výuka v prohlubovacím kurzu je prohlubováním kvalifikace podle

zákoníku práce.



(3) Učební osnovu výuky v základním a prohlubovacím kurzu, rozsah

znalostí potřebných pro úspěšné absolvování závěrečné zkoušky odborné

způsobilosti k provádění technických prohlídek a zkoušky odborné

způsobilosti kontrolního technika a způsob provádění, organizování a

hodnocení závěrečné zkoušky odborné způsobilosti k provádění

technických prohlídek a zkoušky odborné způsobilosti kontrolního

technika před zkušební komisí stanoví prováděcí právní předpis.



HLAVA III



STANICE MĚŘENÍ EMISÍ



§ 63



Oprávnění k provozování stanice měření emisí



(1) Stanice měření emisí je pracoviště specializované na měření emisí

vozidel, které je zřízeno:



a) v opravně motorových vozidel, která je pověřena výrobcem vozidla

nebo výrobcem systému vozidla ovlivňujícího tvorbu škodlivých emisí ve

výfukových plynech vozidla, nebo v jiném zařízení provádějícím

diagnostiku, údržbu, opravy nebo zkoušení silničních motorových

vozidel,



b) při stanici technické kontroly.



(2) Stanice měření emisí se dělí na typy stanic měření emisí podle

druhu vozidel a druhu motorů na stanice měření emisí pro vozidla



a) poháněná zážehovými motory,



b) poháněná vznětovými motory,



c) poháněná motory upravenými na pohon zkapalněným ropným plynem nebo

stlačeným zemním plynem.



(3) Stanici měření emisí může provozovat právnická nebo fyzická osoba,

která má k jejímu provozování oprávnění udělené a osvědčení vydané

obecním úřadem obce s rozšířenou působností. Příslušným k rozhodování o

udělení oprávnění a k vydání osvědčení je obecní úřad obce s rozšířenou

působností, v jehož správním obvodu bude stanice měření emisí

provozována.



(4) Obecní úřad obce s rozšířenou působností udělí žadateli oprávnění k

provozování stanice měření emisí za těchto podmínek:



a) statutární orgán nebo členové statutárního orgánu žadatele dosáhli

věku 18 let, jsou způsobilí k právním úkonům a bezúhonní, jedná-li se o

právnickou osobu, fyzická osoba dosáhla věku 18 let, je způsobilá k

právním úkonům a bezúhonná,



b) žadatel má provozní a technické vybavení nezbytné k provozování

stanice měření emisí.



(5) Pro vymezení bezúhonnosti platí ustanovení § 54 odst. 5. Za účelem

zjištění, zda osoba podle § 63 odst. 4 písm. a) a § 54 odst. 4 splňuje

podmínku bezúhonnosti, si obecní úřad obce s rozšířenou působností

vyžádá podle zvláštního právního předpisu^9b) výpis z evidence

Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a

výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a

to způsobem umožňujícím dálkový přístup.



(6) Základní provozní a technické vybavení jednotlivých druhů stanic

měření emisí stanoví prováděcí právní předpis.



§ 64



Žádost o udělení oprávnění k provozování stanice měření emisí



(1) Žádost o udělení oprávnění k provozování stanice měření emisí

obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností musí obsahovat



a) značky, obchodní názvy stanovené výrobcem a typy vozidel, u nichž

bude prováděno měření emisí,



b) místo, kde bude stanice měření emisí provozována.



(2) K žádosti žadatel přikládá



a) popis objektu, příjezdových komunikací a parkoviště,



b) seznam technologického vybavení stanice měření emisí,



c) kladné vyjádření stavebního úřadu, v jehož územním obvodu má být

stanice měření emisí zřízena, k záměru provozovat stanici měření emisí

z hlediska územního plánu a ochrany životního prostředí, popřípadě

jiného veřejného zájmu,



d) stanovisko hygienické služby,



e) doklad o pověření výrobce vozidla nebo výrobce systému vozidla

ovlivňujícího tvorbu škodlivých emisí ve výfukových plynech vozidla

zřídit specializované pracoviště opravny.



§ 65



Rozhodnutí o oprávnění k provozování stanice měření emisí



(1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností v rozhodnutí o oprávnění k

provozování stanice měření emisí uvede



a) typ stanice měření emisí,



b) typy a značky vozidel, u nichž je stanice měření emisí oprávněna

provádět měření emisí,



c) místo, kde bude stanice měření emisí provozována,



d) datum zahájení provozu,



e) rozsah provádění měření emisí,



f) další podmínky pro zahájení činnosti provozování stanice měření

emisí.



(2) Jde-li o udělení oprávnění k provozování stanice měření emisí

osobě, které dosud nebylo přiděleno identifikační číslo osoby, přidělí

jí obecní úřad obce s rozšířenou působností identifikační číslo osoby

současně s vydáním rozhodnutí podle odstavce 1; identifikační číslo v

takovém případě poskytne správce základního registru právnických osob,

podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci^9c).



(3) Kopii rozhodnutí o oprávnění k provozování stanice měření emisí

zašle obecní úřad obce s rozšířenou působností ministerstvu.



§ 66



(1) Stanice měření emisí musí mít ke dni zahájení provozu osvědčení.

Osvědčení vydává obecní úřad obce s rozšířenou působností, který

rozhodoval o udělení oprávnění k provozování stanice měření emisí na

základě žádosti provozovatele stanice měření emisí. Kopii vydaného

osvědčení obecní úřad obce s rozšířenou působností zašle ministerstvu.



(2) Osvědčením provozovatel stanice měření emisí dokládá, že



a) splňuje podmínky odborné způsobilosti osob zajišťujících provozování

stanice měření emisí,



b) splňuje podmínky stanovené tímto zákonem pro provozování stanice

měření emisí,



c) má vnitřní organizační strukturu a systém řízení pro zajištění

měření emisí.



(3) V osvědčení musí být uvedeny



a) typ stanice měření emisí,



b) značky a typy vozidel, u nichž bude prováděno měření emisí,



c) rozsah provádění měření emisí a



d) seznam technického vybavení stanice měření emisí.



(4) Způsob ověření plnění podmínek k provozování stanice měření emisí

stanoví prováděcí právní předpis.



§ 67



Povinnosti provozovatele stanice měření emisí



(1) Provozovatel stanice měření emisí je povinen zajistit po celou dobu

provozování stanice měření emisí, aby



a) měření emisí vozidel bylo prováděno osobami, které jsou držiteli

profesního osvědčení odborné způsobilosti mechanika (dále jen "profesní

osvědčení mechanika") (§ 69),



b) technické vybavení a uspořádání stanice měření emisí, včetně

manipulačních prostor, zařízení na odsávání výfukových plynů, větrání,

vytápění, bylo v souladu s osvědčením vydaným podle § 66 a prováděcím

právním předpisem,



c) přístroje a zařízení používané k provádění měření emisí vozidel byly

schváleny a metrologicky navázány podle zvláštního právního předpisu,



d) měření emisí bylo prováděno v rozsahu a způsobem podle § 44 a 45 a

při vyznačování měření emisí bylo postupováno způsobem stanoveným

prováděcím právním předpisem.



(2) Provozovatel stanice měření emisí je povinen oznámit obecnímu úřadu

obce s rozšířenou působností změny týkající se údajů a dokladů, které

jsou stanoveny jako náležitosti žádosti podle § 64 odst. 1 a 2.



§ 67a



Povinnosti mechanika



Mechanik je povinen



a) provádět měření emisí v rozsahu a způsobem podle § 44 a 45 a při

vyznačování měření emisí postupovat způsobem stanoveným prováděcím

právním předpisem a



b) neprodleně oznámit ministerstvu veškeré skutečnosti týkající se

bezprostředně výkonu funkce mechanika a jejich změny, zejména ztrátu

bezúhonnosti.



§ 68



Odnětí oprávnění k provozování stanice měření emisí



Obecní úřad obce s rozšířenou působností odejme oprávnění k provozování

stanice měření emisí, jestliže



a) při provádění měření emisí jsou závažným způsobem porušovány

povinnosti stanovené tímto zákonem,



b) ministerstvo v rámci výkonu státního odborného dozoru nařídilo

zastavení provádění měření emisí,



c) provozovatel stanice měření emisí přestal splňovat podmínky pro jeho

vydání, nebo



d) o to provozovatel stanice měření emisí požádal.



Profesní osvědčení mechanika



§ 69



(1) Provádět měření emisí ve stanici měření emisí mohou osoby, které

jsou držiteli profesního osvědčení mechanika. O vydání profesního

osvědčení mechanika rozhoduje ministerstvo. V případě zamítnutí žádosti

vydá ministerstvo rozhodnutí podle správního řádu.



(2) Profesní osvědčení mechanika vydá ministerstvo osobě, která



a) má alespoň ukončené střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru

vzdělání technického směru a odbornou praxi nejméně 2 roky nebo má

ukončené střední vzdělání s výučním listem v oboru vzdělání technického

směru a odbornou praxi nejméně 6 let,



b) absolvovala výuku spočívající v teoretické a praktické přípravě na

měření emisí pro vozidla poháněná zážehovými motory, nebo pro vozidla

poháněná vznětovými motory, anebo pro vozidla poháněná motory

upravenými na pohon zkapalněným ropným plynem nebo stlačeným zemním

plynem (dále jen „výuka v základním kurzu“),



c) složila závěrečnou zkoušku odborné způsobilosti k provádění měření

emisí a



d) je bezúhonná; pro posouzení bezúhonnosti se použije § 60 odst. 2

písm. f) obdobně.



(3) V profesním osvědčení mechanika ministerstvo uvede rozsah

způsobilosti provádět měření emisí ve stanici měření emisí. Vzor

tiskopisu profesního osvědčení mechanika stanoví prováděcí právní

předpis.



§ 70



(1) Profesní osvědčení mechanika se vydává na dobu 3 let ode dne

složení závěrečné zkoušky odborné způsobilosti k provádění měření

emisí.



(2) Ministerstvo záznamem do profesního osvědčení mechanika prodlouží

jeho platnost na dobu 3 let od uplynutí jeho dosavadní platnosti na

žádost držitele, který



a) v posledním roce platnosti profesního osvědčení mechanika absolvoval

prohlubovací kurz a složil zkoušku odborné způsobilosti mechanika a



b) splňuje podmínku pro vydání profesního osvědčení mechanika podle §

69 odst. 2 písm. d).



(3) Ministerstvo vydá fyzické osobě, která byla držitelem profesního

osvědčení mechanika, od jehož konce platnosti uplynuly nejvýše 2 roky,

na její žádost nové profesní osvědčení mechanika, pokud



a) absolvovala prohlubovací kurz a složila zkoušku odborné způsobilosti

mechanika v době po uplynutí platnosti profesního osvědčení mechanika a



b) splňuje podmínku pro vydání profesního osvědčení mechanika podle §

69 odst. 2 písm. d).



(4) Ministerstvo rozhodne o odnětí profesního osvědčení mechanika,

pokud jeho držitel závažným způsobem nebo opakovaně porušil své

povinnosti při provádění měření emisí vozidel nebo přestal splňovat

podmínku pro jeho vydání podle § 69 odst. 2 písm. d). Pokud bylo

profesní osvědčení odňato z důvodu porušování povinností při provádění

měření emisí vozidel, lze o vydání nového osvědčení požádat nejdříve po

5 letech od odnětí předchozího osvědčení.



§ 71



(1) Výuku v základním kurzu a v prohlubovacím kurzu spočívající v

teoretické a praktické přípravě na měření emisí zajišťuje právnická

osoba zřízená ministerstvem nebo technická zkušebna, a to na základě

pověření ministerstvem. Závěrečné zkoušky odborné způsobilosti k

provádění měření emisí a zkoušky odborné způsobilosti mechanika provádí

ministerstvo, které si za tím účelem zřídí nejméně tříčlennou zkušební

komisi. Členy zkušební komise jmenuje ministerstvo z odborníků v

oblasti dopravy. Předsedou zkušební komise je zaměstnanec ministerstva.



(2) Výuka v prohlubovacím kurzu je prohlubováním kvalifikace podle

zákoníku práce.



(3) Učební osnovu výuky v základním a prohlubovacím kurzu, rozsah

znalostí potřebných pro úspěšné absolvování závěrečné zkoušky odborné

způsobilosti k provádění měření emisí a zkoušky odborné způsobilosti

kontrolního technika a způsob provádění, organizování a hodnocení

závěrečné zkoušky odborné způsobilosti k provádění měření emisí a

zkoušky odborné způsobilosti mechanika před zkušební komisí stanoví

prováděcí právní předpis.



HLAVA IV



ZKUŠEBNÍ STANICE



§ 72



(1) Ministerstvo vydá oprávnění stanici technické kontroly k provádění

technické kontroly jednotlivých druhů vozidel a výměnných nástaveb nebo

malých sérií vozidel před schválením jejich technické způsobilosti k

provozu na pozemních komunikacích, pokud splňuje tyto požadavky:



a) je držitelem oprávnění k provozování stanice technické kontroly,



b) alespoň jeden zaměstnanec je držitelem platného osvědčení k

provádění technických kontrol vozidel před schválením jejich technické

způsobilosti k provozu na pozemních komunikacích,



c) činnosti budou vykonávat fyzické osoby, které jsou pro tyto činnosti

odborně způsobilé a mají povinnost zachovávat státní, obchodní nebo

služební tajemství.



(2) Ministerstvo rozhodne o vydání osvědčení k provádění technických

kontrol vozidel před schválením jejich technické způsobilosti k provozu

na pozemních komunikacích, jestliže žadatel



a) je držitelem profesního osvědčení kontrolního technika,



b) úspěšně absolvoval základní nebo zdokonalovací výcvik v teoretické

přípravě a praktické výuce,



c) složil závěrečnou zkoušku odborné způsobilosti.



(3) Podrobnosti o druzích zkušebních stanic, vzory tiskopisů oprávnění

podle odstavce 1 a osvědčení k provozování zkušebních stanic a

podrobnosti o způsobu získání odborné způsobilosti k provádění

technických kontrol vozidel před schválením jejich technické

způsobilosti k provozu na pozemních komunikacích stanoví prováděcí

právní předpis.



HLAVA V



REGISTR STANIC TECHNICKÉ KONTROLY A STANIC MĚŘENÍ EMISÍ



§ 72a



(1) Registr stanic technické kontroly a stanic měření emisí je

informačním systémem veřejné správy podle zvláštního zákona^17), jehož

správcem je ministerstvo.



(2) V registru stanic technické kontroly a stanic měření emisí se

evidují



a) údaje o provozovateli stanice technické kontroly nebo stanice měření

emisí, kterými jsou



1. obchodní firma nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení, popřípadě

odlišující dodatek, adresa bydliště, adresa místa podnikání a

identifikační číslo osoby, pokud bylo přiděleno, jedná-li se o

podnikající fyzickou osobou, a



2. obchodní firma nebo název, adresa sídla a identifikační číslo osoby,

pokud bylo přiděleno, jedná-li se o právnickou osobu,



b) údaje o uděleném oprávnění k provozování stanice technické kontroly

nebo stanice měření emisí a osvědčení k provozování stanice technické

kontroly nebo stanice měření emisí a



c) údaje o kontrolních technicích stanic technické kontroly a

mechanicích stanic měření emisí, kterými jsou



1. jméno, popřípadě jména, a příjmení a adresa bydliště,



2. stanice technické kontroly nebo stanice měření emisí, pro kterou

vykonávají svou činnost, a



3. identifikační údaje o uděleném osvědčení kontrolního technika nebo

mechanika.



(3) Na poskytování údajů do registru stanic technické kontroly a stanic

měření emisí se § 4a odst. 1 až 6 použijí obdobně.



(4) Údaje a jejich změny zapisuje do registru stanic technické kontroly

a stanic měření emisí ministerstvo.



ČÁST PÁTÁ



PŘESTAVBA SILNIČNÍHO VOZIDLA



§ 73



(1) Přestavbou silničního vozidla je změna nebo úprava podstatných

částí mechanismu nebo konstrukce provozovaného silničního vozidla.



(2) Za změnu podstatných částí mechanismu nebo konstrukce silničního

vozidla se považují



a) změna druhu pohonu, vestavění jiného typu motoru,



b) změna karoserie, pérování vozidla a kol způsobující změnu povoleného

zatížení,



c) změna druhu karoserie nebo nástavby, pro které se mění účel a způsob

použití silničního vozidla,



d) změna kategorie vozidla.



(3) Největší povolenou hmotnost silničního vozidla lze snížit jen v

případě přestavby vozidla na speciální vozidlo jednoúčelového využití.



(4) Přestavbou vozidla nesmí být změněna kategorie vozidla, jestliže se

na nově vzniklou kategorii vztahují přísnější technické požadavky

stanovené prováděcím právním předpisem pro brzdy vozidla, vnější hluk

vozidla, emise škodlivin ve výfukových plynech vozidla nebo prvky

aktivní a pasivní bezpečnosti.



(5) Přestavbu vozidla výměnou karoserie lze povolit jen v rámci jedné

typové řady vozidla.



(6) Nahrazuje-li se nebo doplňuje-li se vozidlo novou nebo jinou

součástí nebo výbavou, musí tato součást nebo výbava splňovat podmínky

stanovené tímto zákonem.



(7) O přestavbu silničního vozidla se nejedná, jestliže výrobce vozidla

prohlásí podstatnou část mechanismu nebo konstrukce silničního vozidla

za náhradní díl k tomuto vozidlu.



§ 74



(1) Přestavbu silničního vozidla, které je registrováno v registru

silničních vozidel, povoluje příslušný obecní úřad obce s rozšířenou

působností na základě písemné žádosti, pokud jsou splněny podmínky pro

přestavbu stanovené prováděcím právním předpisem.



(2) Hromadnou přestavbu typu silničního vozidla povoluje ministerstvo

na základě písemné žádosti, pokud jsou splněny podmínky pro hromadnou

přestavbu stanovené prováděcím právním předpisem.



(3) Žádost o povolení přestavby silničního vozidla nebo hromadné

přestavby typu silničního vozidla musí obsahovat



a) obchodní jméno, sídlo a právní formu právnické osoby a její

identifikační číslo, pokud bylo přiděleno, je-li žadatelem právnická

osoba, nebo jméno a příjmení, pobyt, obchodní jméno, rodné číslo a

identifikační číslo fyzické osoby, pokud bylo přiděleno, je-li

žadatelem fyzická osoba,



b) druh a kategorii silničního vozidla,



c) účel, pro který má být silniční vozidlo používáno.



(4) Žádost musí být doložena těmito doklady:



a) podrobným popisem přestavby silničního vozidla,



b) návrhem na změnu údajů zapisovaných v technickém průkazu silničního

vozidla,



c) technickým popisem a výkresovou dokumentací systému vozidla,

konstrukční části vozidla nebo samostatného technického celku vozidla,

pokud nebyla schválena jejich technická způsobilost typu,



d) technickým protokolem vydaným zkušební stanicí a u hromadné

přestavby vozidla pověřenou zkušebnou.



ČÁST ŠESTÁ



VÝBAVA A NÁHRADNÍ DÍLY



§ 75



(1) Výbavou vozidla jsou věci, které jsou určeny k zajištění provozu,

údržby a opravám vozidla, nebo k ochraně a zajištění přepravovaných

osob nebo nákladů před újmou na zdraví, poškozením nebo před

nepříznivými vlivy různého charakteru, nebo pro zvýšení komfortu jízdy

a příjem nebo předávání informací z vozidla, například náhradní kolo,

nářadí, výstražný trojúhelník, prostředky pro připevnění nákladů,

lékárnička, jednotka úpravy vzduchu, rádiový přijímač.



(2) Náhradním dílem jsou věci, které jsou určeny k nahrazení původního

samostatného technického celku nebo konstrukční části vozidla. Náhradní

díl, na který se vztahuje schvalování typu, musí splňovat technické

požadavky stanovené prováděcím právním předpisem.



§ 76



(1) Výbavu lze použít, pokud svou konstrukcí a technickým stavem

odpovídá technickým požadavkům stanoveným prováděcím právním předpisem.

Výbava, která je určena prováděcím právním předpisem, musí mít

schválenou technickou způsobilost.



(2) Na schvalování technické způsobilosti výbavy se vztahuje část třetí

tohoto zákona.



§ 77



Provozní hmoty a maziva



(1) Provozní hmotou motorového vozidla se rozumí zejména kapalina do

brzdového systému vozidla a kapalina do chladicího systému pro chlazení

motoru motorového vozidla. Mazivem jsou mazací oleje a mazací tuky pro

zajištění technické způsobilosti motorového vozidla k provozu.



(2) K pohonu motoru vozidla a k plnění mazacích, chladicích a jiných

systémů a zařízení vozidla lze používat pouze pohonné hmoty^10) a

provozní hmoty předepsané výrobcem tohoto motoru, systému nebo

zařízení, nebo výrobcem vozidla. Provozní hmoty používané v provozu

silničních motorových vozidel musí svou jakostí splňovat požadavky

stanovené zvláštními právními předpisy^11) a českými technickými

normami.



ČÁST SEDMÁ



ZVLÁŠTNÍ VOZIDLA



§ 78



(1) Zvláštní vozidlo lze provozovat, pokud svou konstrukcí a technickým

stavem odpovídá technickým požadavkům stanoveným prováděcím právním

předpisem a má schválenou technickou způsobilost k provozu podle tohoto

zákona.



(2) Na schvalování technické způsobilosti zvláštního vozidla k provozu

se vztahuje část třetí tohoto zákona a na jeho přestavbu se vztahuje

část pátá tohoto zákona.



(3) Doba, po kterou lze traktory uvádět na trh podle § 26 odst. 3,

nesmí překročit 24 měsíců nebo 30 měsíců, jedná-li se o nedokončené

traktory.



(4) Prováděcí právní předpis stanoví jednotlivé druhy mobilních strojů,

průmyslových zařízení schopných přepravy nebo vozidel bez karoserie, ve

kterých je zabudován spalovací motor, přípustné hodnoty emisí

znečisťujících látek ve výfukových plynech a podrobnosti schvalování

typu spalovacích motorů, způsob vypracování a podávání zpráv

mezinárodním orgánům a organizacím.



§ 79



(1) Pro registraci a postup při schvalování technické způsobilosti

zemědělských a lesnických traktorů a jejich přípojných vozidel a

samojízdných pracovních strojů platí část druhá a část třetí tohoto

zákona. Pro provoz zemědělských a lesnických traktorů a jejich

přípojných vozidel platí dále část čtvrtá s výjimkou § 40 odst. 1.



(2) Povinné registraci nepodléhá pracovní stroj přípojný, který je

účelově a technicky určen pro práce v zemědělství; toto vozidlo však

lze registrovat na žádost jeho vlastníka.



(3) Pro zvláštní vozidla nepodléhající registraci vozidel v registru

silničních vozidel vydá výrobce technické osvědčení zvláštního vozidla.

Pro zvláštní vozidla registrovaná v registru silničních vozidel vydá

výrobce technický průkaz zvláštního vozidla.



(4) Provozovatel zemědělského nebo lesnického traktoru a jejich

přípojného vozidla přistaví k technické prohlídce toto zvláštní vozidlo

nejpozději ve lhůtě čtyř let po jeho prvním zaregistrování v registru

silničních vozidel a potom pravidelně nejpozději ve lhůtách čtyř let.



(5) Technická prohlídka zemědělských a lesnických traktorů a jejich

přípojných vozidel může být provedena v místě určeném příslušným

krajským úřadem mobilním způsobem. Měření emisí zemědělských a

lesnických traktorů může být provedeno v místě určeném příslušným

obecním úřadem obce s rozšířenou působností mobilním způsobem.



(6) Vzor technického osvědčení zvláštního vozidla a technického průkazu

zvláštního motorového vozidla a osvědčení o registraci zvláštního

motorového vozidla a zvláštního přípojného vozidla a podrobnosti o

způsobu provádění technické prohlídky a měření emisí mobilním způsobem

stanoví prováděcí právní předpis.



ČÁST OSMÁ



HISTORICKÁ A SPORTOVNÍ VOZIDLA



§ 79a



Registr historických a sportovních vozidel



(1) Registr historických a sportovních vozidel vedou obecní úřady obcí

s rozšířenou působností v sídle kraje, s výjimkou Středočeského kraje,

kde vede registr historických a sportovních vozidel Městský úřad v

Kolíně a v Praze Magistrát hlavního města Prahy. Místně příslušným

úřadem pro registraci historického nebo sportovního vozidla je obecní

úřad obce s rozšířenou působností v sídle kraje, v jehož správním

obvodu má provozovatel historického nebo sportovního vozidla místo

bydliště, nebo místo podnikání, liší-li se od místa bydliště nebo

sídlo, ve Středočeském kraji je místně příslušným úřadem pro registraci

historického nebo sportovního vozidla Městský úřad v Kolíně a v Praze

je místně příslušným úřadem Magistrát hlavního města Prahy.



(2) Při registraci historického vozidla místně příslušný úřad na

základě předložení protokolu o platném testování vydá průkaz

historického vozidla a osvědčení o registraci vozidla. Historickému

vozidlu přidělí zvláštní registrační značku pro historická vozidla a

vydá tabulku s registrační značkou pro historické vozidlo.



(3) Při registraci sportovního vozidla místně příslušný úřad vydá

technický průkaz vozidla. Sportovnímu vozidlu přidělí zvláštní

registrační značku pro sportovní vozidlo a vydá tabulku se zvláštní

registrační značkou pro sportovní vozidlo. Vydání registrační značky

pro sportovní vozidlo vyznačí místně příslušný úřad v technickém

průkazu a v průkazu sportovního vozidla, který vydává právnická osoba,

které bylo uděleno oprávnění Mezinárodní automobilovou federací

(Fédération Internationale de l'Automobile) nebo Mezinárodní

motocyklovou federací (Fédération Internationale de Motocyclisme).



(4) Pro registr historických a sportovních vozidel platí § 4 odst. 2

písm. a), b) až e) a k), § 4 odst. 3 písm. a) až j), l), m) a n), § 4a

odst. 1 až 6 a § 6 odst. 3, 4 a 5 obdobně.



(5) Prováděcí právní předpis stanoví způsob a podmínky registrace

historického a sportovního vozidla a vzor průkazu historického vozidla.



§ 79b



Historické a sportovní vozidlo v provozu



(1) Historické vozidlo lze provozovat na pozemních komunikacích, pokud

splnilo podmínky testování, kterým se nahrazuje technická prohlídka

vozidla.



(2) Testování historického vozidla provádí právnická osoba, která má

udělené oprávnění Mezinárodní federací historických vozidel (Fédération

Internationale des Véhicules Anciens) nebo Mezinárodní automobilovou

federací. Výsledek testování vyznačí právnická osoba v průkazu

historického vozidla. Výsledek testování platí nejdéle do 31. května

kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, ve kterém se

testování historického vozidla provedlo.



(3) Historické vozidlo nelze provozovat na pozemních komunikacích za

účelem podnikání a běžného denního užívání pro vlastní potřeby.



(4) Sportovní vozidlo lze provozovat na pozemních komunikacích, jen

pokud byla schválena jeho technická způsobilost a splnilo podmínky

testování a prohlídku ve stanici technické kontroly.



(5) Testování sportovního vozidla provádí právnická osoba, které bylo

uděleno oprávnění Mezinárodní automobilovou federací nebo Mezinárodní

motocyklovou federací. Výsledek testování vyznačí právnická osoba v

technickém průkazu vozidla. Výsledek testování platí nejdéle do 30.

dubna kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, ve kterém se

testování sportovního vozidla provedlo.



(6) Sportovní vozidlo lze provozovat na pozemních komunikacích jen za

těchto podmínek:



a) ve sportovním průkazu vozidla je vyznačen platný výsledek testování

vozidla a osvědčení o technické způsobilosti vozidla vyznačené v

technickém průkazu,



b) vozidlo je provozováno za účelem sportovní soutěže organizované

právnickou osobou, které bylo uděleno oprávnění Mezinárodní

automobilovou federací nebo Mezinárodní motocyklovou federací,



c) ministerstvo vyznačilo ve sportovním průkazu na základě platného

výsledku testování vozidla povolení k provozu sportovního vozidla na

pozemních komunikacích.



(7) Prováděcí právní předpis stanoví podmínky provozu historického a

sportovního vozidla, způsob a podmínky testování historického a

sportovního vozidla a vzor žádosti o provedení testování historického a

sportovního vozidla.



§ 79c



(1) Provozovatel silničního vozidla, které je registrováno v registru

silničních vozidel a které je podle pravidelné technické prohlídky

technicky způsobilé k provozu na pozemních komunikacích, může požádat o

provedení testování tohoto silničního vozidla.



(2) Testování silničního vozidla uvedené v odstavci 1 provádí právnická

osoba uvedená v § 79b odst. 2. Výsledek testování se uvede v protokolu

o testování, který právnická osoba vydá provozovateli silničního

vozidla. Výsledek testování platí nejdéle do 31. května kalendářního

roku následujícího po kalendářním roce, ve kterém se testování

historického vozidla provedlo.



(3) Provozovatel silničního vozidla uvedeného v odstavci 1 může

předložit protokol o platném testování silničního vozidla místně

příslušnému úřadu pro registraci historického vozidla uvedeného v § 79a

odst. 1 a požádat o uznání testování silničního vozidla. Místně

příslušný úřad ověří platnost protokolu o testování a vydá

provozovateli silničního vozidla doklad o uznání testování silničního

vozidla na historickou původnost. Doklad o uznání testování silničního

vozidla na historickou původnost je platný do dne ukončení platnosti

protokolu o platném testování, který je jím uznáván, nejdéle však do

31. května kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, ve

kterém se testování historického vozidla provedlo.



(4) Prováděcí právní předpis stanoví způsob a podmínky testování

silničního vozidla podle odstavce 1, vzor žádosti o uznání testování

silničního vozidla a vzor dokladu o uznání testování silničního vozidla

na historickou původnost.



ČÁST DEVÁTÁ



STÁTNÍ SPRÁVA A STÁTNÍ DOZOR



§ 80



(1) Státní správu a státní dozor ve věcech podmínek provozu vozidel na

pozemních komunikacích vykonávají podle tohoto zákona a v rozsahu jím

vymezeném, podle mezinárodních smluv, kterými je Česká republika

vázána, ministerstvo, krajské úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou

působností a Česká obchodní inspekce.



(2) Ministerstvo



a) je správcem registru silničních vozidel,



b) rozhoduje o udělení, změnách a odnětí technické způsobilosti typu

silničního vozidla, systému vozidla, konstrukční části vozidla nebo

samostatného technického celku vozidla a výbavy silničního vozidla,



c) povoluje provozování technické zkušebny,



d) rozhoduje o uznání typu silničního vozidla v malé sérii schváleného

jiným členským státem s platností na území tohoto státu,



e) rozhoduje o udělení výjimky z technických požadavků pro účely

povolení výroby jednotlivého silničního vozidla a schválení technické

způsobilosti jednotlivě vyrobeného nebo dovezeného vozidla,



f) provádí dohled nad výrobou silničních vozidel, systémů vozidel,

konstrukčních částí vozidel nebo samostatných technických celků vozidel

z hlediska schvalování typu,



g) ukládá výrobcům silničních vozidel, systémů vozidel, konstrukčních

částí vozidel nebo samostatných technických celků vozidel způsob a

lhůtu k odstranění nedostatků a jejich příčin zjištěných při dohledu

nad výrobou z hlediska schvalování typu,



h) rozhoduje o zastavení výroby silničních vozidel, systémů vozidel,

konstrukčních částí vozidel nebo samostatných technických celků vozidel

nebo výbavy silničních vozidel, anebo jejich uvádění do provozu, je-li

výrobou a provozováním bezprostředně ohrožen život nebo zdraví osob a

bezpečnost provozu na pozemních komunikacích,



i) vydává a odnímá profesní osvědčení kontrolního technika, osvědčení

kontrolního technika pro vydávání technických protokolů vozidel před

jejich schválením k provozu na pozemních komunikacích a profesní

osvědčení mechanika,



j) vede evidenci vydaných profesních osvědčení kontrolního technika,

osvědčení kontrolního technika pro vydávání technických protokolů

kontroly jednotlivých druhů vozidel, výměnných nástaveb nebo malých

sérií vozidel před jejich schválením k provozu na pozemních

komunikacích a profesních osvědčení mechanika,



k) pověřuje stanice technické kontroly prováděním technické kontroly

jednotlivých vozidel a výměnných nástaveb před schválením jejich

technické způsobilosti k provozu na pozemních komunikacích,



l) schvaluje technickou způsobilost výbavy silničních vozidel,



m) schvaluje technickou způsobilost typu zvláštních vozidel k provozu

na pozemních komunikacích,



n) vede registr stanic technické kontroly a stanic měření emisí,



o) vydává a odnímá osvědčení o schválení měřicího přístroje nebo

zařízení používaného k provádění technických prohlídek a k měření

emisí,



p) každoročně vydává průvodce o spotřebě paliva a emisích, který je

spotřebitelům zdarma dostupný v prodejních místech,



q) zajišťuje v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie^1a)

výrobu a na základě požadavků obecních úřadů obcí s rozšířenou

působností i distribuci paměťových karet vozidla a paměťových

servisních karet,



r) vede centrální seznam autorizovaných metrologických středisek

oprávněných k této činnosti podle zvláštního právního předpisu^6b),



s) vede centrální seznam paměťových karet dílny,



t) vede centrální seznam paměťových karet podniku,



u) oznamuje příslušnému orgánu jiného členského státu Evropské unie

odejmutí osvědčení o registraci a technického průkazu silničního

motorového vozidla, nebo přípojného vozidla, které bylo ke dni podání

žádosti o registraci zapsáno v registru jiného členského státu Evropské

unie,



v) vrací příslušnému orgánu jiného členského státu Evropské unie na

jeho žádost odňaté osvědčení o registraci a technický průkaz silničního

motorového vozidla, nebo přípojného vozidla, které bylo ke dni podání

žádosti o registraci zapsáno v registru tohoto jiného členského státu

Evropské unie,



w) je správcem informačního systému stanic technické kontroly a



x) zveřejňuje statistiky silničních vozidel zapsaných v registru

silničních vozidel.



(3) Krajský úřad



a) rozhoduje o udělení, změně a odnětí oprávnění k provozování stanice

technické kontroly,



b) vydává osvědčení k provozování stanice technické kontroly.



(4) Obecní úřad obce s rozšířenou působností



a) rozhoduje o zápisu silničního vozidla do registru vozidel, provádí

zápisy změn údajů zapisovaných v registru,



b) přiděluje silničním motorovým vozidlům registrační značku a vydává

tabulky s registrační značkou,



c) vydává osvědčení o registraci a technický průkaz silničního vozidla

nebo technické osvědčení silničního vozidla,



d) rozhoduje o trvalém, dlouhodobém a dočasném vyřazení silničního

vozidla,



e) schvaluje technickou způsobilost jednotlivě vyrobeného nebo

přestavěného silničního vozidla,



f) schvaluje technickou způsobilost jednotlivě dovezeného vozidla,



g) provádí zápisy údajů v technickém průkazu silničního vozidla,



h) rozhoduje o udělení a odnětí oprávnění k provozování stanice měření

emisí,



i) vydává osvědčení k provozování stanice měření emisí,



j) objednává u ministerstva paměťové karty podniku a paměťové karty

dílny,



k) vydává a odebírá paměťovou kartu podniku a paměťovou kartu dílny,



l) předává ministerstvu údaje pro vedení centrálního seznamu paměťových

karet podniku a paměťových karet dílny,



m) odnímá při registraci osvědčení o registraci silničního motorového

vozidla nebo přípojného vozidla a technický průkaz silničního

motorového vozidla, nebo přípojného vozidla, pokud byl vydán, jedná-li

se o vozidlo registrované v jiném členském státě Evropské unie, a

předává je ministerstvu.



(5) Obecní úřad obce s rozšířenou působností v sídle kraje, Městský

úřad v Kolíně a Magistrát hlavního města Prahy



a) vede registr historických a sportovních vozidel,



b) přiděluje historickým vozidlům zvláštní registrační značku pro

historické vozidlo a přiděluje tabulku se zvláštní registrační značkou

pro historické vozidlo,



c) vydává osvědčení o registraci a průkaz historického vozidla,



d) vydává technický průkaz vozidla, přiděluje sportovním vozidlům

zvláštní registrační značku pro sportovní vozidlo a přiděluje tabulku

se zvláštní registrační značkou pro sportovní vozidlo,



e) registruje historické vozidlo na základě protokolu o platném

testování historického vozidla,



f) schvaluje technickou způsobilost sportovního vozidla a registruje na

základě protokolu o testování sportovního vozidla,



g) vede údaje o testování historických a sportovních vozidel.



(6) Česká obchodní inspekce kontroluje podle zvláštního právního

předpisu^12) umístění, rozměry a obsah štítku a plakátu s údaji o

spotřebě pohonných hmot a emisích CO2 v souladu s prováděcím právním

předpisem při prodeji nově vyrobeného osobního automobilu a dodržování

povinnosti výrobce stanovené v § 24 odst. 2 písm. n).



§ 81



Státní odborný dozor



(1) Státní odborný dozor ve věcech podmínek provozu vozidel na

pozemních komunikacích vykonávají podle tohoto zákona ministerstvo,

krajské úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností a podle

zvláštního právního předpisu^5) Policie České republiky a Celní správa

České republiky. Při výkonu státního odborného dozoru ministerstvo,

krajské úřady a obecní úřady obcí s rozšířenou působností kontrolují

plnění povinností a podmínek stanovených tímto zákonem. Zjišťují, zda

osoby, jimž ukládá tento zákon povinnosti ve věcech podmínek provozu

vozidel na pozemních komunikacích, (dále jen "povinné osoby") plní

uložené povinnosti a zda dodržují podmínky stanovené v rozhodnutích

vydaných ministerstvem nebo krajskými úřady nebo obecními úřady obcí s

rozšířenou působností.



(2) Vrchní státní dozor ve věcech podmínek provozu vozidel na pozemních

komunikacích vykonává ministerstvo. Při výkonu vrchního státního dozoru

dozírá ministerstvo na výkon státního odborného dozoru krajskými úřady

a obecními úřady obcí s rozšířenou působností podle tohoto zákona.



§ 82



(1) Při výkonu státního odborného dozoru je pověřená osoba povinna

prokázat se dokladem o pověření. Doklad o pověření obsahuje jméno a

příjmení pověřené osoby, její datum narození, fotografii a věcný a

územní rozsah pověření.



(2) Zjistí-li osoby pověřené výkonem státního odborného dozoru porušení

povinností stanovených tímto zákonem a dalšími právními předpisy k

zajištění bezpečnosti provozu vozidel na pozemních komunikacích, uloží

podle povahy a rozsahu zjištěných nedostatků kontrolovanému subjektu

způsob a lhůtu k odstranění jejich příčin.



(3) Zjistí-li osoba pověřená výkonem státního odborného dozoru závažné

porušení povinností kontrolním technikem, zejména při provádění

evidenční kontroly, nebo pokud by porušení povinnosti mohlo vést k

ohrožení bezpečnosti silničního provozu nebo života a zdraví člověka,

zakáže v řízení na místě tomuto kontrolnímu technikovi činnost a zákaz

činnosti neprodleně oznámí provozovateli příslušné stanice technické

kontroly a ministerstvu. Ministerstvo tuto skutečnost zaznamená do

informačního systému stanic technické kontroly a do 30 dnů od obdržení

oznámení zahájí řízení o odnětí profesního osvědčení kontrolního

technika. Zákaz činnosti uložený podle věty první trvá do doby nabytí

právní moci rozhodnutí vydaného v řízení o odnětí profesního osvědčení

kontrolního technika nebo do uplynutí lhůty podle věty druhé, nebylo-li

takové řízení zahájeno.



(4) Zjistí-li osoba pověřená výkonem státního odborného dozoru závažné

závady v činnosti stanice technické kontroly nebo v činnosti stanice

měření emisí, je oprávněna nařídit okamžité zastavení provádění

technických prohlídek a technických nebo evidenčních kontrol ve stanici

technické kontroly nebo měření emisí ve stanici měření emisí a

vyrozumět o tom správní orgán příslušný k projednání věci podle § 84

odst. 4.



(5) Osoba pověřená výkonem státního odborného dozoru může bezprostředně

po provedení technické prohlídky nebo měření emisí vyzvat fyzickou

osobu, která vozidlo k technické prohlídce nebo měření emisí

přistavila, aby na dobu nezbytně nutnou přistavila zkontrolované

vozidlo k opakované částečné nebo celkové technické prohlídce nebo k

měření emisí, pokud má důvodné pochybnosti o dodržení stanoveného

rozsahu a postupu provádění technických prohlídek nebo měření emisí

nebo o tom, že vozidlo je technicky způsobilé k provozu na pozemních

komunikacích. Fyzická osoba, která vozidlo k technické prohlídce nebo

měření emisí přistavila, je povinna na základě výzvy osoby pověřené

státním dozorem přistavit silniční vozidlo k opakované technické

prohlídce nebo k měření emisí. Bezprostředně opakovanou technickou

prohlídku nebo měření emisí provede bezplatně kontrolní technik nebo

mechanik pod dozorem osoby pověřené výkonem státního odborného dozoru.



Správní delikty



§ 83



Přestupky



(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že



a) provozuje na pozemních komunikacích silniční vozidlo, které v

rozporu s § 6 odst. 1 není zapsáno v registru silničních vozidel,



b) nepožádá v rozporu s § 8 odst. 2 o zápis změny vlastníka silničního

vozidla,



c) nepožádá v rozporu s § 11 odst. 1 o zápis změny jiného údaje v

registru silničních vozidel,



d) jako vlastník silničního vozidla v rozporu s § 12 odst. 3

nezabezpečí vyřazené silniční vozidlo takovým způsobem, aby

neohrožovalo nebo nepoškozovalo životní prostředí, nebo odstraní

některou z jeho podstatných částí,



e) jako vlastník silničního vozidla v rozporu s § 12 odst. 4 neoznámí

adresu místa, kde je vyřazené silniční vozidlo umístěno a účel jeho

využití,



f) jako vlastník silničního vozidla v rozporu s § 12 odst. 6 neodevzdá

osvědčení o registraci silničního vozidla a všechny vydané tabulky s

přidělenou registrační značkou, nepředloží technický průkaz nebo

neoznámí adresu místa, kde je vyřazené silniční vozidlo umístěno a účel

jeho využití,



g) jako vlastník silničního vozidla nepožádá v rozporu s § 13 odst. 3 o

zápis zániku silničního vozidla,



h) jako zaměstnanec technické zkušebny v rozporu s § 27 odst. 3

nezachová mlčenlivost,



i) jako provozovatel silničního vozidla v rozporu s § 38 odst. 1 písm.

a) provozuje na pozemních komunikacích vozidlo, které je technicky

nezpůsobilé k provozu,



j) jako provozovatel silničního vozidla v rozporu s § 38 odst. 1 písm.

b) provozuje na pozemních komunikacích silniční vozidlo, které není

zapsáno v registru silničních vozidel nebo v registru silničních

vozidel jiného státu,



k) jako provozovatel silničního vozidla v rozporu s § 38 odst. 1 písm.

c) provozuje na pozemních komunikacích silniční vozidlo, na němž není

způsobem umožňujícím identifikaci vozidla umístěna tabulka s

registrační značkou, přidělenou k tomuto vozidlu obecním úřadem obce s

rozšířenou působností nebo příslušným orgánem jiného státu,



l) jako provozovatel silničního vozidla v rozporu s § 38 odst. 1 písm.

f) provozuje na pozemních komunikacích vozidlo, které nemá

identifikační údaje v souladu s údaji uvedenými v registru silničních

vozidel, nebo v osvědčení o registraci silničního vozidla nebo

technickém průkazu zvláštního vozidla,



m) v rozporu s § 60 odst. 1 provádí technické prohlídky silničních

vozidel bez profesního osvědčení kontrolního technika,



n) jako kontrolní technik v rozporu s § 61a odst. 1 písm. a) neprovede

technickou prohlídku ve stanoveném rozsahu, způsobem a v souladu s

technickými podmínkami pro hodnocení výsledku technických prohlídek,



o) jako kontrolní technik v rozporu s § 61a odst. 1 písm. b) nevyznačí

zjištěné závady a jejich hodnocení stupněm závad do záznamníku závad,



p) jako kontrolní technik v rozporu § 61a odst. 1 písm. b) nevloží

údaje o výsledku technické prohlídky do informačního systému stanic

technické kontroly nebo nepředá dokumentaci osobě určené provozovatelem

stanice technické kontroly,



q) jako kontrolní technik v rozporu s § 61a odst. 2 neoznámí

skutečnosti týkající se výkonu funkce kontrolního technika,



r) jako mechanik v rozporu s § 67a písm. a) nepostupuje stanoveným

způsobem nebo ve stanoveném rozsahu při měření emisí nebo při

vyznačování měření emisí,



s) jako mechanik v rozporu s § 67a písm. b) neoznámí skutečnosti

týkající se výkonu funkce mechanika nebo jejich změny, nebo



t) v rozporu s § 69 odst. 1 provádí měření emisí silničních vozidel bez

profesního osvědčení mechanika.



(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. l) lze uložit pokutu do 5 000

000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. a) až k) a m) až t) lze

uložit pokutu do 50 000 Kč. V blokovém řízení lze za přestupky podle

odstavce 1 písm. b) a i) uložit pokutu do 5 000 Kč. Ostatní přestupky

nelze projednat v blokovém řízení.



§ 83a



Správní delikty právnických osob a podnikajících fyzických osob



(1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního

deliktu tím, že



a) jako provozovatel vozidla vybaveného záznamovým zařízením podle

přímo použitelného předpisu Evropské unie^1a) nebo jako držitel

paměťové karty dílny v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské

unie^1a) poškodí nebo pozmění údaje v tomto záznamovém zařízení,



b) provozuje na pozemních komunikacích silniční vozidlo, které v

rozporu s § 6 odst. 1 není zapsáno v registru silničních vozidel,



c) jako provozovatel silničního vozidla v rozporu s § 38 odst. 1 písm.

c) provozuje na pozemních komunikacích silniční vozidlo, na němž není

způsobem umožňujícím identifikaci vozidla umístěna tabulka s

registrační značkou, přidělenou k tomuto vozidlu obecním úřadem obce s

rozšířenou působností nebo příslušným orgánem jiného státu,



d) nepožádá v rozporu s § 8 odst. 2 o zápis změny vlastníka silničního

vozidla,



e) nepožádá v rozporu s § 11 odst. 1 o zápis změny jiného údaje v

registru silničních vozidel,



f) jako vlastník silničního vozidla v rozporu s § 12 odst. 3

nezabezpečí vyřazené silniční vozidlo takovým způsobem, aby

neohrožovalo nebo nepoškozovalo životní prostředí, nebo odstraní

některou z jeho podstatných částí,



g) jako vlastník silničního vozidla v rozporu s § 12 odst. 4 neoznámí

adresu místa, kde je vyřazené silniční vozidlo umístěno a účel jeho

využití,



h) jako vlastník silničního vozidla v rozporu s § 12 odst. 6 neodevzdá

osvědčení o registraci silničního vozidla a všechny vydané tabulky s

přidělenou registrační značkou, nepředloží technický průkaz nebo

neoznámí adresu místa, kde je vyřazené silniční vozidlo umístěno a účel

jeho využití,



i) jako vlastník silničního vozidla nepožádá v rozporu s § 13 odst. 3 o

zápis zániku silničního vozidla,



j) jako držitel paměťové karty dílny v rozporu s § 14a odst. 4

nenahlásí změny údajů, poškození, odcizení nebo ztrátu paměťové karty

dílny

,



k) jako držitel paměťové karty dílny v rozporu s § 14a odst. 5

neodevzdá tuto kartu,



l) v rozporu s § 15 uvede na trh silniční vozidlo, systém vozidla,

konstrukční část vozidla, samostatný technický celek vozidla nebo

nedokončené silniční vozidlo, jejichž technická způsobilost nebyla

schválena,



m) jako provozovatel silničního vozidla v rozporu s § 38 odst. 1 písm.

a) provozuje na pozemních komunikacích vozidlo, které je technicky

nezpůsobilé k provozu,



n) jako provozovatel silničního vozidla v rozporu s § 38 odst. 1 písm.

b) provozuje na pozemních komunikacích silniční vozidlo, které není

zapsáno v registru silničních vozidel nebo v registru silničních

vozidel jiného státu,



o) jako provozovatel silničního vozidla v rozporu s § 38 odst. 1 písm.

f) provozuje na pozemních komunikacích vozidlo, které nemá

identifikační údaje v souladu s údaji uvedenými v registru silničních

vozidel, nebo v osvědčení o registraci silničního vozidla nebo

technickém průkazu zvláštního vozidla,



p) provozuje stanici technické kontroly v rozporu s § 57 odst. 1 bez

osvědčení k provozování stanice technické kontroly, nebo



q) provozuje stanici měření emisí v rozporu s § 66 odst. 1 bez

osvědčení.



(2) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel

stanice technické kontroly dopustí správního deliktu tím, že



a) v rozporu s § 48 odst. 4 nepředá protokol o technické prohlídce,



b) v rozporu s § 48a odst. 4 nepředá správci informačního systému

stanic technické kontroly údaje podle § 48a odst. 1,



c) v rozporu s § 58 odst. 1 písm. a) nezajistí, aby technické prohlídky

vozidel byly prováděny osobami, které jsou držiteli platného profesního

osvědčení kontrolního technika a nebyla jim zakázána činnost podle § 82

odst. 3,



d) v rozporu s § 58 odst. 1 písm. b) nezajistí, aby technické kontroly

jednotlivých druhů vozidel a výměnných nástaveb nebo malých sérií

vozidel před schválením jejich technické způsobilosti k provozu na

pozemních komunikacích byly prováděny osobami, které jsou držiteli

platného osvědčení k provádění technických kontrol vozidel před

schválením jejich technické způsobilosti k provozu na pozemních

komunikacích,



e) v rozporu s § 58 odst. 1 písm. c) neprovozuje stanici technické

kontroly v souladu s rozhodnutím o udělení oprávnění k provozování

stanice technické kontroly a s podmínkami podle § 54,



f) v rozporu s § 58 odst. 1 písm. d) nezajistí, aby přístroje a

zařízení používané k provádění technických prohlídek vozidel byly

schváleny a metrologicky navázány,



g) v rozporu s § 58 odst. 1 písm. e) nezajistí, aby technické prohlídky

jednotlivých kategorií vozidel byly prováděny v rozsahu, způsobem a v

souladu s technickými podmínkami pro hodnocení výsledku technických

prohlídek a se stanoveným způsobem vyznačování technických prohlídek,



h) v rozporu s § 58 odst. 1 písm. f) nezajistí, aby údaje o zahájení

technické prohlídky a údaje ze záznamníku závad byly neprodleně po

jejich pořízení vloženy do informačního systému,



i) v rozporu s § 58 odst. 1 písm. g) nezajistí řádné zpracování

záznamníku závad a protokolu o technické prohlídce vozidla,



j) v rozporu s § 58 odst. 2 neoznámí změny údajů nebo dokladů, nebo



k) v rozporu s § 58 odst. 3 nepředloží písemnou zprávu o výsledku

vnitřní kontroly.



(3) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel

stanice měření emisí dopustí správního deliktu tím, že



a) provozuje stanici měření emisí v rozporu s podmínkami stanovenými v

rozhodnutí o oprávnění k jejímu provozování podle § 65 odst. 1 písm.

c), e) a f), nebo



b) v rozporu s § 67 odst. 1 písm. a) nezajistí, aby měření emisí

vozidel byla prováděna osobami, které jsou držiteli platného profesního

osvědčení mechanika,



c) v rozporu s § 67 odst. 1 písm. b) nezajistí, aby technické vybavení

a uspořádání druhu stanice měření emisí, včetně manipulačních prostor,

zařízení na odsávání výfukových plynů, větrání, vytápění, bylo v

souladu s osvědčením vydaným podle § 66 a prováděcím právním předpisem,



d) v rozporu s § 67 odst. 1 písm. c) nezajistí, aby přístroje a

zařízení používané k provádění měření emisí vozidel byly schváleny a

metrologicky navázány,



e) v rozporu s § 67 odst. 1 písm. d) nezajistí, aby bylo postupováno

stanoveným způsobem a ve stanoveném rozsahu při měření emisí a při

vyznačování měření emisí.



(4) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, které byla

přidělena zvláštní registrační značka, se dopustí správního deliktu

tím, že



a) v rozporu s § 38a odst. 5 písm. b) nezajistí, aby při zkušebním

provozu nebyla ohrožena bezpečnost silničního provozu, životní

prostředí a život a zdraví člověka,



b) v rozporu s § 38a odst. 5 písm. c) použije tabulky s přidělenými

zvláštními registračními značkami za jiným účelem, než je zkušební

provoz,



c) v rozporu s § 38a odst. 5 písm. d) nevede záznam o každé provedené

zkušební jízdě silničního vozidla v knize jízd,



d) v rozporu s § 38a odst. 5 písm. g) nemá sjednáno pojištění

odpovědnosti za škody způsobené při zkušebním provozu,



e) v rozporu s § 38b odst. 4 písm. a) použije tabulky s přidělenými

zvláštními registračními značkami za jiným účelem, než je manipulační

provoz,



f) v rozporu s § 38b odst. 4 písm. b) nevede záznam o každé provedené

jízdě silničního vozidla v knize jízd, nebo



g) v rozporu s § 38b odst. 4 písm. e) nemá sjednáno pojištění

odpovědnosti za škody způsobené při manipulačním provozu.



(5) Za správní delikt podle odstavce 1 písm. l) se uloží pokuta do 10

000 000 Kč, za správní delikt podle odstavce 1 písm. o), odstavce 2

písm. e) a g) a odstavce 3 písm. c) a e) pokuta do 5 000 000 Kč, za

správní delikt podle odstavce 1 písm. a), j), k), n), p) a q), odstavce

2 písm. c), d), f) a h) a odstavce 3 písm. a), b) a d) pokuta do 500

000 Kč a za správní delikt podle odstavce 1 písm. b) až i) a m),

odstavce 2 písm. a), b), i), j) a k) a odstavce 4 pokuta do 50 000 Kč.



(6) Jestliže je správní delikt podle odstavce 1 písm. l) spáchán

hromadným uváděním na trh silničních vozidel, systému vozidla,

konstrukční části vozidla, samostatných technických celků vozidla nebo

nedokončených vozidel, uloží se pokuta do 50 000 000 Kč.



Společná ustanovení



§ 84



(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že

vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení

povinnosti zabránila.



(2) Při určení výměry pokuty právnické osobě nebo podnikající fyzické

osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu

jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.



(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže o

něm příslušný orgán nezahájil řízení do 2 let ode dne, kdy se o něm

dověděl, nejpozději však do 4 let ode dne, kdy byl spáchán.



(4) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává



a) ministerstvo, jde-li o přestupky podle § 83 odst. 1 písm. h), q) a

s) a správní delikty podle § 83a odst. 1 písm. l),



b) krajský úřad, jde-li o přestupky podle § 83 odst. 1 písm. m) až p) a

správní delikty podle § 83a odst. 1 písm. p) a § 83a odst. 2, a



c) obecní úřad obce s rozšířenou působností, jde-li o přestupky podle §

83 odst. 1 písm. a) až g), i) až l), r) a t) a správní delikty podle §

83a odst. 1 písm. a) až k) a m) až o) a q) a § 83a odst. 3 a 4.



(5) Přestupky podle § 83 odst. 1 písm. b) a i) mohou projednat orgány

Celní správy České republiky v blokovém řízení.



(6) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické

osoby^13a) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení

tohoto zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.



(7) Pokuty vybírá a vymáhá orgán, který je uložil. Pokuty uložené

obecním úřadem obce s rozšířenou působností jsou příjmem obce s

rozšířenou působností a pokuty uložené krajským úřadem jsou příjmem

kraje. Pokuty uložené ministerstvem a pokuty uložené v blokovém řízení

jsou příjmem státního rozpočtu.



ČÁST DESÁTÁ



SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ



Společná ustanovení



§ 85



zrušen



§ 86



Ustanovení tohoto zákona se použijí, jen pokud mezinárodní smlouva,

kterou je Česká republika vázána, nestanoví jinak.



§ 87



Za úkony ministerstva, krajského úřadu a obecního úřadu obce s

rozšířenou působností stanovené zvláštním právním předpisem^6) se

vybírají správní poplatky. Ostatní úkony ministerstva, krajského úřadu

a obecního úřadu obce s rozšířenou působností se provádějí za úhradu,

jejíž druh a výši stanoví prováděcí právní předpis.



§ 88



(1) Výrobci vozidel, jejich systémů, konstrukčních částí, samostatných

technických celků nebo výbavy silničního vozidla jsou povinni

poskytovat ministerstvu údaje o vyráběných vozidlech stanovené

mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána.



(2) Ministerstvo zabezpečuje vydávání Věstníku dopravy, ve kterém se

publikují instrukce upřesňující jednotnost provádění technických

kontrol ve zkušebních stanicích nebo pověřené zkušebně, technických

prohlídek a měření emisí ve stanicích technické kontroly a stanicích

měření emisí.



§ 88a



Působnosti stanovené krajskému úřadu nebo obecnímu úřadu obce s

rozšířenou působností podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené

působnosti.



§ 89



Přechodná ustanovení



(1) Sankce za protiprávní jednání podle tohoto zákona lze uložit pouze

za protiprávní jednání, k němuž došlo po účinnosti tohoto zákona.



(2) Provozovatel stanice technické kontroly a provozovatel stanice

měření emisí, kteří provozují stanici technické kontroly nebo stanici

měření emisí na základě platného oprávnění vydaného podle právního

předpisu platného před účinností tohoto zákona, jsou povinni nejpozději

do jednoho roku ode dne účinnosti tohoto zákona sdělit příslušnému

okresnímu úřadu údaje a doložit doklady vyžadované pro udělení

oprávnění k provozování stanice technické kontroly nebo stanice měření

emisí. Nesplní-li provozovatel tuto povinnost, pozbude dosavadní

oprávnění platnosti uplynutím posledního dne lhůty stanovené pro

sdělení údajů a doložení dokladů. Nesplní-li provozovatel na základě

sdělených údajů a předložených dokladů podmínky stanovené tímto zákonem

pro udělení oprávnění k provozování stanice technické kontroly nebo

stanice měření emisí, zahájí okresní úřad neprodleně řízení o odnětí

oprávnění k provozování stanice technické kontroly nebo stanice měření

emisí.



(3) Registrace silničních vozidel v evidenci dopravního inspektorátu

Policie České republiky provedená před účinností tohoto zákona se

považuje za registraci podle tohoto zákona.



(4) Technické průkazy vozidla, technická osvědčení vozidel, osvědčení o

technickém průkazu, výpisy technického osvědčení vydané podle právních

předpisů platných do dne nabytí účinnosti tohoto zákona se považují za

technické průkazy vozidla, technická osvědčení vozidel, osvědčení o

technickém průkazu, výpisy technického osvědčení vydané podle tohoto

zákona.



(5) Provozovatelé silničních motorových vozidel a přípojných vozidel

jsou povinni do tří let ode dne účinnosti tohoto zákona uvést údaje v

registru silničních vozidel vedeného podle tohoto zákona do stavu

odpovídajícího skutečnosti; pokud jde o vznik, změnu nebo zánik

zástavních práv, jsou provozovatelé silničních motorových vozidel a

přípojných vozidel povinni uvést údaje v registru silničních vozidel do

šesti měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona do stavu odpovídajícího

skutečnosti.



(6) Technická prohlídka a měření emisí provedené před nabytím účinnosti

tohoto zákona zapsané v technickém průkazu vozidla a v osvědčení o

měření emisí a vyznačené kontrolní nálepkou na státní poznávací značce,

umístěné na zadní části vozidla, se považují za technickou prohlídku a

měření emisí podle tohoto zákona.



(7) Osvědčení o odborné způsobilosti k provádění technických kontrol,

technických prohlídek nebo k měření emisí vydaná před nabytím účinnosti

tohoto zákona se považují za profesní osvědčení vydaná podle tohoto

zákona.



(8) Osvědčení o schválení technické způsobilosti typu silničního

vozidla, typu jiného vozidla a příslušenství, jejich částí a doplňků,

včetně jejich příloh, vydaná před nabytím účinnosti tohoto zákona se

považují za osvědčení vydaná podle tohoto zákona.



(9) Rozhodnutí vydaná dopravním inspektorátem Policie České republiky o

schválení technické způsobilosti jednotlivého vozidla vydaná před

účinností tohoto zákona se považují za rozhodnutí vydaná podle tohoto

zákona.



(10) Vozidla, na která se nevztahovala povinnost registrace podle

právních předpisů platných do účinnosti tohoto zákona, musí být

zaregistrována v registru silničních vozidel nejpozději ve lhůtě tří

let od účinnosti tohoto zákona. Pokud takovým vozidlem je dvoukolový

moped nebo motokolo (vozidla patřící do kategorie L podle přílohy

tohoto zákona) nebo pracovní stroj samojízdný (vozidlo patřící do

kategorie S podle přílohy tohoto zákona), registruje se jen na žádost

vlastníka. Na dvoukolový moped kategorie L1 a LA nepodléhající

registraci se nevztahují ustanovení § 38 odst. 1 písm. b), c), e) a f)

a § 39 a na motokolo kategorie LM a pracovní stroj samojízdný

nepodléhající registraci se nevztahují ustanovení § 38 odst. 1 písm. b)

až f) a § 39.



(11) Osvědčení o schválení měřicího přístroje nebo zařízení používaného

k provádění technických prohlídek a k měření emisí vydaná před nabytím

účinnosti tohoto zákona se považují za osvědčení vydaná podle tohoto

zákona.



(12) Technickou způsobilost silničního vozidla jednotlivě dovezeného do

30. června 2001 schvaluje okresní úřad na základě písemné žádosti podle

předpisů platných před nabytím účinnosti tohoto zákona. Příslušným je

okresní úřad, v jehož územním obvodu má žadatel pobyt nebo sídlo.



§ 90



(1) Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů zaměstnanců

Ministerstva vnitra, kteří ke dni účinnosti tohoto zákona vykonávají

činnosti v oblasti podmínek provozu vozidel na pozemních komunikacích

podle tohoto zákona, přecházejí ke dni účinnosti tohoto zákona z

Ministerstva vnitra na Ministerstvo dopravy.



(2) Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů zaměstnanců Policie

České republiky, kteří ke dni účinnosti tohoto zákona vykonávají

činnosti v oblasti podmínek provozu vozidel na pozemních komunikacích

podle tohoto zákona, přecházejí ke dni účinnosti tohoto zákona z

Policie České republiky na okresní úřady, v jejichž územním obvodu mají

tito zaměstnanci pracoviště.



§ 91



Závěrečná ustanovení



(1) Vláda stanoví nařízením výši nákladů a způsob úhrad podle § 7g

odst. 2.



(2) Ministerstvo vydá vyhlášku k provedení § 2 odst. 5 až 8, § 2 odst.

10 a 11, § 3 odst. 4, § 4 odst. 6, § 5 odst. 8, § 6 odst. 7, § 7 odst.

6, § 7a odst. 3, § 7b odst. 6, § 7d odst. 3, § 7e odst. 4, § 7f odst.

3, § 9 odst. 4, § 14 odst. 3, § 14a odst. 6, § 16 odst. 9, § 17 odst.

7, § 19 odst. 3, § 20 odst. 4, § 21 odst. 4, § 23 odst. 4, § 24 odst.

5, § 26 odst. 4, § 27 odst. 6, § 28 odst. 1 písm. d), m) a p), § 28d, §

31 odst. 1 a 3, § 33 odst. 2, § 33b odst. 1, § 36 odst. 2, § 38 odst.

3, § 38c odst. 6, § 44 odst. 6, § 45 odst. 1 a 4, § 47 odst. 4, § 48

odst. 1 a 5, § 48a odst. 4, § 53 odst. 2, § 54 odst. 6, § 57 odst. 5, §

58 odst. 3, § 59b odst. 8, § 60 odst. 4, § 62 odst. 3, § 63 odst. 6, §

66 odst. 4, § 67 odst. 1 písm. b) a d), § 69 odst. 3, § 71 odst. 3, §

72 odst. 3, § 74 odst. 1, § 75 odst. 2, § 76 odst. 1, § 78 odst. 1 a 4,

§ 79 odst. 6, § 79a odst. 5, § 79b odst. 7, § 79c odst. 4 a § 87.



(3) Ministerstvo životního prostředí vydá vyhlášku k provedení § 37

písm. b).



(4) Ministerstvo dopravy v dohodě s Ministerstvem životního prostředí a

Ministerstvem zemědělství vydá vyhlášku k provedení § 78 odst. 3.



(5) Výrobci silničních vozidel, systémů vozidel, konstrukčních částí

vozidel a samostatných technických celků vozidel, zvláštních vozidel a

ostatní osoby zúčastněné na schvalování nebo uznávání technické

způsobilosti typu jsou povinni dodržovat technické předpisy vydávané



a) na základě mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána,^7)

vydávané Evropskou hospodářskou komisí při Organizaci spojených národů,



b) na základě Evropské mezinárodní silniční dohody o přepravě

nebezpečných věcí (ADR),^14)



c) na základě Evropské dohody o práci osádek vozidel v mezinárodní

silniční dopravě (AETR),^15)



d) podle článku 7 Evropské dohody zakládající přidružení mezi Českou

republikou na jedné straně a Evropskými společenstvími a jejich

členskými státy na straně druhé,^11)



a to ve znění přijatém Českou republikou. Tyto technické předpisy se

uveřejňují ve Věstníku dopravy a jsou k dispozici na ministerstvu.



(6) Bližší podmínky k provedení technických předpisů uvedených v

odstavci 5 stanoví ministerstvo vyhláškou.



§ 92



Zrušují se:



1. Zákon č. 38/1995 Sb., o technických podmínkách provozu silničních

vozidel na pozemních komunikacích.



2. Zákon č. 355/1999 Sb., kterým se mění zákon č. 38/1995 Sb., o

technických podmínkách provozu silničních vozidel na pozemních

komunikacích.



ČÁST JEDENÁCTÁ



Změna zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla



§ 93



Zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou

provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o

pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999

Sb., se mění takto:



1. V § 2 písm. b) se slova "podléhá evidenci" nahrazují slovy "podléhá

registraci".



2. Poznámka pod čarou č. 9) zní:



"9) § 4 až 6 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na

pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění

odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých

souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu

vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb.".



3. V § 15 odst. 2 se slova "z centrální evidence vozidel" zrušují.



4. V § 15 odst. 3 se slovo "vnitra" nahrazuje slovy "dopravy a spojů".



5. V § 15 odst. 4 se slovo "vnitra" nahrazuje slovy "dopravy a spojů".



6. V § 15 odst. 9 se za slova "vyřazení vozidla" vkládají slova "z

registru^23)" a poznámka pod čarou č. 23), která zní:



"23) § 13 a 14 zákona č. 56/2001 Sb.".



ČÁST DVANÁCTÁ



§ 94



Účinnost



Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2001.



v z. Buzková v. r.



Havel v. r.



Zeman v. r.



Příl.



zrušena



Vybraná ustanovení novel



Čl. V zákona č. 103/2004 Sb.



Přechodné ustanovení k části druhé



Provozovatel stanice technické kontroly, který provozuje stanici

technické kontroly na základě platného oprávnění k provozování a

osvědčení k zahájení provozování stanice technické kontroly, je povinen

nejpozději do dvou let od účinnosti tohoto zákona doložit krajskému

úřadu doklady vyžadované pro vydání osvědčení k zahájení provozování

stanice technické kontroly. Nesplní-li provozovatel tuto povinnost,

pozbude dosavadní oprávnění platnosti uplynutím posledního dne lhůty

stanovené pro doložení dokladů krajskému úřadu. Nesplní-li provozovatel

stanice technické kontroly podmínky stanovené zákonem pro vydání

osvědčení k zahájení provozování stanice technické kontroly, zahájí

krajský úřad neprodleně řízení o odnětí oprávnění k provozování stanice

technické kontroly.



Čl. XV zákona č. 170/2007 Sb.



Přechodné ustanovení



V evidenci ztracených, odcizených, poškozených a zničených osvědčení o

registraci silničního motorového vozidla a přípojného vozidla,

technických průkazů silničního motorového vozidla a přípojného vozidla

a tabulek s přidělenou registrační značkou a v evidenci vyrobených

zúčtovatelných tiskopisů osvědčení o registraci silničního motorového

vozidla a přípojného vozidla a technického průkazu a vyrobených a

nevydaných tabulek registrační značky vozidla podle § 4 odst. 6 zákona

č. 56/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto

zákona, se evidují pouze doklady nebo tabulky s přidělenou registrační

značkou nahlášené jako ztracené, odcizené, poškozené nebo zničené ode

dne nabytí účinnosti tohoto zákona a tiskopisy nebo tabulky registrační

značky vyrobené ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.



Čl. II zákona č. 239/2013 Sb.



Přechodná ustanovení



1. Řízení o zápisu silničního vozidla do registru silničních vozidel a

zápisu změny údaje zapisovaného do registru silničních vozidel zahájená

přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle zákona č.

56/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto

zákona. Řízení o trvalém nebo dočasném vyřazení silničního vozidla z

registru silničních vozidel zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto

zákona se dokončí podle zákona č. 56/2001 Sb., ve znění účinném ode dne

nabytí účinnosti tohoto zákona.



2. Do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona může vlastník

silničního vozidla podat žádost o svůj zápis do registru silničních

vozidel pro vozidlo, u kterého není zapsán jeho vlastník. K žádosti

přiloží doklady podle § 8 odst. 4 písmeno a) zákona č. 56/2001 Sb., ve

znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a platné

osvědčení o technické způsobilosti vydané stanicí měření emisí a

stanicí technické kontroly. Po podání žádosti postupuje obecní úřad

obce s rozšířenou působností podle § 10 zákona č. 56/2001 Sb., ve znění

účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.



3. Silniční vozidlo, které je ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona

dočasně vyřazené z registru silničních vozidel, se považuje za silniční

vozidlo vyřazené z provozu.



4. Silniční vozidlo, které je ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona

trvale vyřazené z registru silničních vozidel, se považuje za silniční

vozidlo zaniklé. Silniční vozidlo se dále považuje za zaniklé, pokud ke

dni nabytí účinnosti tohoto zákona



a) je dočasně vyřazené z registru silničních vozidel po dobu

přesahující 18 měsíců a vlastník tohoto vozidla do 1 roku ode dne

nabytí účinnosti tohoto zákona neučiní oznámení podle § 12 odst. 4

zákona č. 56/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto

zákona, nebo



b) není u tohoto vozidla zapsán v registru silničních vozidel jeho

vlastník a do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona není

podána žádost o zápis vlastníka silničního vozidla do registru.



5. Obecní úřad obce s rozšířenou působností zapíše zánik silničního

vozidla podle bodu 4 do registru silničních vozidel.



6. Pokud zaniklo pojištění odpovědnosti z provozu vozidla přede dnem

nabytí účinnosti tohoto zákona a silniční vozidlo nebylo trvale

vyřazeno z registru silničních vozidel, započítává se do lhůty podle §

13a odst. 1 písm. b) zákona č. 56/2001 Sb., ve znění účinném ode dne

nabytí účinnosti tohoto zákona, i doba zániku pojištění odpovědnosti z

provozu vozidla přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.



7. Na provozovatele stanic technické kontroly zapojených do

informačního systému stanic technické kontroly ke dni nabytí účinnosti

tohoto zákona se postup podle § 48a odst. 5 zákona č. 56/2001 Sb., ve

znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona neuplatní.



8. Fyzická nebo právnická osoba, která je držitelem oprávnění k

provozování stanice technické kontroly uděleného okresním úřadem nebo

krajským úřadem podle § 54 zákona č. 56/2001 Sb., ve znění účinném do

dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a ke dni účinnosti tohoto zákona

nezahájila provoz stanice technické kontroly, je povinna zahájit provoz

stanice technické kontroly nejpozději do 24 měsíců ode dne nabytí

účinnosti tohoto zákona. Po dobu řízení o vydání osvědčení podle § 57 a

územního a stavebního řízení tato lhůta neběží. Není-li provoz stanice

technické kontroly zahájen v této lhůtě, pozbývá udělené oprávnění

platnosti dnem následujícím po dni, ve kterém lhůta uplynula. Krajský

úřad může na žádost držitele oprávnění lhůtu přiměřeně prodloužit,

pokud hrozí, že ji nebude možné dodržet z důvodů, které držitel

oprávnění nezpůsobil, nemohl předpokládat ani jim nemohl zabránit.



9. Provozovatel stanice technické kontroly, který je držitelem

oprávnění k provozování stanice technické kontroly uděleného okresním

úřadem nebo krajským úřadem podle § 54 zákona č. 56/2001 Sb., ve znění

účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, je povinen ve lhůtě 2

měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona krajskému úřadu oznámit současné

technické vybavení nebo stavební uspořádání stanice technické kontroly,

pokud v základním technickém vybavení nebo stavebním uspořádání stanice

technické kontroly došlo oproti jejich stavu v době vydání osvědčení k

provozování stanice technické kontroly ke změnám.



10. Provozovatel stanice technické kontroly, který je držitelem

oprávnění k provozování stanice technické kontroly uděleného okresním

úřadem nebo krajským úřadem podle § 54 zákona č. 56/2001 Sb., ve znění

účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, je povinen před změnou

základního technického vybavení nebo stavebního uspořádání stanice

technické kontroly podat krajskému úřadu žádost o změnu rozhodnutí o

udělení oprávnění k provozování stanice technické kontroly. Krajský

úřad žádosti o změnu rozhodnutí vyhoví, pouze budou-li splněny podmínky

podle § 54 zákona č. 56/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí

účinnosti tohoto zákona.



11. Profesní osvědčení kontrolního technika a profesní osvědčení

mechanika vydaná podle zákona č. 56/2001 Sb., ve znění účinném přede

dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pozbývají platnosti uplynutím



a) 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, byla-li vydána do

konce roku 2003,



b) 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, byla-li vydána v

letech 2004 až 2006,



c) 3 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, byla-li vydána v roce

2007 nebo později.



12. Ministerstvo dopravy (dále jen „ministerstvo“) vydá držiteli

profesního osvědčení kontrolního technika nebo profesního osvědčení

mechanika na jeho žádost nové profesní osvědčení kontrolního technika

nebo mechanika, pokud



a) v posledním roce platnosti profesního osvědčení kontrolního technika

nebo mechanika podle bodu 11 absolvoval prohlubovací kurz a složil

zkoušku odborné způsobilosti kontrolního technika nebo mechanika a



b) splňuje podmínku pro vydání profesního osvědčení kontrolního

technika podle § 60 odst. 2 písm. c) a f) zákona č. 56/2001 Sb., ve

znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo podmínku pro

vydání profesního osvědčení mechanika podle § 69 odst. 2 písm. d)

zákona č. 56/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto

zákona.



13. Silniční vozidla shodná se schváleným typem, jehož schválení je

platné ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona a nesplňuje požadavky

zákona č. 56/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto

zákona, nelze uvádět na trh



a) po 29. říjnu 2014, jedná-li se o vozidla kategorie N1, N2, N3, M2,

M3, O1, O2, O3 a O4 užívaná pouze pro zvláštní účely a o dokončená

vozidla kategorie N2 a N3,



b) po 29. říjnu 2013, jedná-li se o dokončená vozidla kategorie O1, O2,

O3 a O4,



c) po 29. dubnu 2013, jedná-li se o dokončená vozidla kategorie N1, a



d) ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jedná-li se o vozidla

neuvedená v písmenech a) až c).



14. Platné osvědčení vydané provozovateli stanice technické kontroly

podle § 57 zákona č. 56/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí

účinnosti tohoto zákona, se považuje za osvědčení k zahájení

provozování stanice technické kontroly vydané na dobu neurčitou.



15. Provozovatel stanice technické kontroly, který byl ministerstvem

pověřen prováděním technických prohlídek vozidel určených k přepravě

nebezpečných věcí přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je

oprávněn provádět technické prohlídky vozidel určených k přepravě

nebezpečných věcí i v době po nabytí účinnosti tohoto zákona, nejdéle

však 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Ministerstvo vydá

tomuto provozovateli stanice technické kontroly na jeho žádost, která

musí být podána nejpozději do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto

zákona, oprávnění k provádění technických prohlídek vozidel určených k

přepravě nebezpečných věcí, pokud žadatel doloží splnění podmínek

uvedených v § 59a odst. 2 písm. a) až c) zákona č. 56/2001 Sb., ve

znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.



16. Registrace akreditovaného zástupce podle zákona č. 56/2001 Sb., ve

znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za

povolení k výkonu činnosti akreditovaného zástupce podle zákona č.

56/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.



17. Používají-li jiné právní předpisy pojem „Centrální registr

silničních vozidel“, rozumí se tím registr silničních vozidel podle

zákona č. 56/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto

zákona.



1) Zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky.

Vyhláška č. 274/1999 Sb., kterou se stanoví druhy a kategorie

vojenských vozidel, schvalování jejich technické způsobilosti,

provádění technických prohlídek vojenských vozidel a zkoušek

technických zařízení vojenských vozidel.



1a) Nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 o záznamovém zařízení v silniční

dopravě, ve znění pozdějších předpisů.



2) § 15 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za

škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících

zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění

zákona č. 47/2004 Sb. a zákona č. 137/2008 Sb.



5) Zákon č. 168/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.



6) Zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších

předpisů.



6a) § 154 a následující zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.



6b) § 16 zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších

předpisů.



7) Dohoda o přijetí jednotných technických pravidel pro kolová vozidla,

zařízení a části, které se mohou montovat a/nebo užívat na kolových

vozidlech, a o podmínkách pro vzájemné uznávání homologací, udělených

na základě těchto pravidel, vyhlášená pod č. 176/1960 Sb., ve znění

změn vyhlášených pod č. 42/1996 Sb.



8) Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších

předpisů.



8a) Zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů.



9) Zákon č. 12/1997 Sb., o bezpečnosti a plynulosti provozu na

pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.



9b) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších

předpisů.



9c) Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších

předpisů.



10) § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách a

čerpacích stanicích pohonných hmot a o změně některých souvisejících

zákonů (zákon o pohonných hmotách).



11) Například zákon č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických

přípravcích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.



12) Zákon č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění

pozdějších předpisů.



13a) § 2 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění

pozdějších předpisů.



14) Vyhláška č. 64/1987 Sb., o Evropské dohodě o mezinárodní silniční

přepravě nebezpečných věcí (ADR), ve znění pozdějších předpisů.



15) Vyhláška č. 108/1976 Sb., o Evropské dohodě o práci osádek vozidel

v mezinárodní silniční dopravě (AETR), ve znění pozdějších předpisů.



16) Směrnice Rady 1999/37/ES ze dne 29. dubna 1999 o registračních

dokladech vozidel, ve znění směrnice Komise 2003/127/ES, směrnice Rady

2006/103/ES a Aktu o podmínkách přistoupení České republiky, Estonské

republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky,

Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky

Slovinsko a Slovenské republiky a o úpravách smluv, na nichž je

založena Evropská unie.



Směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/94/ES ze dne 13. prosince

1999 o dostupnosti informací pro spotřebitele o spotřebě paliva a

emisích CO2 při prodeji nových osobních automobilů, ve znění směrnice

Komise 2003/73/ES, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č.

1882/2003 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1137/2008.



Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/30/ES ze dne 6. června 2000

o silničních technických kontrolách užitkových vozidel provozovaných ve

Společenství, ve znění směrnice Komise 2003/26/ES a směrnice Komise

2010/47/EU.



Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/24/ES ze dne 18. března 2002

o schvalování typu dvoukolových a tříkolových motorových vozidel,

kterou se zrušuje směrnice Rady 92/61/EHS, ve znění směrnice Komise

2003/77/ES, směrnice Komise 2005/30/ES, směrnice Rady 2006/96/ES,

nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1137/2008 a Aktu o

podmínkách přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské

republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky,

Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské

republiky a o úpravách smluv, na nichž je založena Evropská unie.



Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/37/ES ze dne 26. května 2003

o schvalování typu zemědělských a lesnických traktorů, jejich

přípojných vozidel a výměnných tažených strojů, jakož i jejich systémů,

konstrukčních částí a samostatných technických celků a o zrušení

směrnice 74/150/EHS, ve znění směrnice Rady 2004/66/ES, směrnice Komise

2005/13/ES, směrnice Komise 2005/67/ES, směrnice Rady 2006/96/ES,

nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1137/2008, směrnice

Komise 2010/22/EU a směrnice Komise 2010/62/EU.



Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/46/ES ze dne 5. září 2007,

kterou se stanoví rámec pro schvalování motorových vozidel a jejich

přípojných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných

technických celků určených pro tato vozidla (rámcová směrnice), ve

znění nařízení Komise (ES) č. 1060/2008, nařízení Evropského parlamentu

a Rady (ES) č. 78/2009, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č.

79/2009, nařízení Komise (ES) č. 385/2009, nařízení Evropského

parlamentu a Rady (ES) č. 661/2009, směrnice Komise 2010/19/EU,

rozhodnutí Komise 2011/415/EU, nařízení Komise (EU) č. 371/2010,

nařízení Komise (EU) č. 183/2011, nařízení Komise (EU) č. 582/2011,

nařízení Komise (EU) č. 678/2011 a nařízení Komise (EU) č. 65/2012.



Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/40/ES ze dne 6. května 2009

o technických prohlídkách motorových vozidel a jejich přípojných

vozidel (přepracované znění), ve znění směrnice Komise 2010/48/EU.



Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/82/EU ze dne 25. října 2011

o usnadnění přeshraniční výměny informací o dopravních deliktech v

oblasti bezpečnosti silničního provozu.



17) Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o

změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.



18) Čl. 12 rozhodnutí Rady 2008/615/SVV ze dne 23. června 2008 o

posílení přeshraniční spolupráce, zejména v boji proti terorismu a

přeshraniční trestné činnosti. Čl. 4 směrnice Evropského parlamentu a

Rady 2011/82/EU ze dne 25. října 2011 o usnadnění přeshraniční výměny

informací o dopravních deliktech v oblasti bezpečnosti silničního

provozu.



19) Vídeňská úmluva o silničním provozu podepsaná dne 8. listopadu

1969.



20) Úmluva podepsaná dne 19. června 1990 v Schengenu mezi Belgickým

královstvím, Spolkovou republikou Německo, Francouzskou republikou,

Lucemburským velkovévodstvím a Nizozemským královstvím k provedení

dohody podepsané dne 14. června 1985 o postupném odstraňování kontrol

na společných hranicích.



Rozhodnutí Rady 2005/211/SVV ze dne 24. února 2005 o zavedení některých

nových funkcí v Schengenském informačním systému, včetně boje proti

terorismu.



Nařízení Rady (ES) č. 871/2004 ze dne 29. dubna 2004 o zavedení

některých nových funkcí Schengenského informačního systému, také se

zřetelem k boji proti terorismu.



21) Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých

dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších

předpisů.



22) Zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve

znění pozdějších předpisů.



23) Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších

zákonů, ve znění pozdějších předpisů.



24) § 19 odst. 3 zákona č. 13/1997 Sb.



§ 37 odst. 4 zákona č. 185/2001 Sb., ve znění zákona č. 188/2004 Sb.



25) § 65 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č.

237/2000 Sb.



26 § 6a zákona č. 361/2000 Sb., ve znění zákona č. 133/2011 Sb.