250/2000 Sb.



ZÁKON



ze dne 7. července 2000



o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů



Změna: 450/2001 Sb.



Změna: 320/2001 Sb.



Změna: 320/2002 Sb.



Změna: 421/2004 Sb.



Změna: 557/2004 Sb.



Změna: 557/2004 Sb. (část), 562/2004 Sb.



Změna: 635/2004 Sb.



Změna: 342/2005 Sb.



Změna: 245/2006 Sb.



Změna: 138/2006 Sb., 140/2006 Sb.



Změna: 270/2007 Sb.



Změna: 27/2008 Sb.



Změna: 477/2008 Sb.



Změna: 421/2009 Sb.



Změna: 306/2008 Sb.



Změna: 227/2009 Sb.



Změna: 281/2009 Sb.



Změna: 465/2011 Sb., 466/2011 Sb.



Změna: 458/2011 Sb.



Změna: 171/2012 Sb.



Změna: 303/2013 Sb.



Změna: 24/2015 Sb.



Změna: 24/2015 Sb. (část)



Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:



ČÁST PRVNÍ



OBECNÁ USTANOVENÍ



§ 1



Předmět úpravy a působnost zákona



(1) Tento zákon upravuje tvorbu, postavení, obsah a funkce rozpočtů

územních samosprávných celků,^1) jimiž jsou obce^2) a kraje,^3) a

stanoví pravidla hospodaření s finančními prostředky územních

samosprávných celků. Upravuje také zřizování nebo zakládání právnických

osob územních samosprávných celků.



(2) Ustanoveními tohoto zákona se řídí také hospodaření dobrovolných

svazků obcí^2) (dále jen "svazek obcí"), pokud tento zákon nestanoví

jinak, a zřizování příspěvkových organizací v oblasti školství svazkem

obcí.



(3) Ustanovení tohoto zákona, která se vztahují na rozpočty a finanční

hospodaření obcí, platí ve statutárních městech^2) a v hlavním městě

Praze rovněž pro jejich městské části nebo obvody. Obsah rozpočtu

městských částí nebo obvodů, včetně struktury jejich příjmů a výdajů,

stanoví město ve své pravomoci.



(4) Ustanoveními části druhé a třetí tohoto zákona se řídí také

hospodaření Regionálních rad regionů soudržnosti^2a) s výjimkou

ustanovení § 7 až 10.



ČÁST DRUHÁ



FINANČNÍ HOSPODAŘENÍ ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ



§ 2



Nástroje finančního hospodaření



(1) Finanční hospodaření územních samosprávných celků a svazků obcí se

řídí jejich ročním rozpočtem a rozpočtovým výhledem.



(2) Územní samosprávný celek a svazek obcí vede účetnictví podle

zvláštního zákona.^4)



§ 3



Rozpočtový výhled



(1) Rozpočtový výhled je pomocným nástrojem územního samosprávného

celku nebo svazku obcí sloužícím pro střednědobé finanční plánování

rozvoje jeho hospodářství. Sestavuje se na základě uzavřených smluvních

vztahů a přijatých závazků zpravidla na 2 až 5 let následujících po

roce, na který se sestavuje roční rozpočet (§ 4).



(2) Rozpočtový výhled obsahuje souhrnné základní údaje o příjmech a

výdajích, zejména o dlouhodobých závazcích a pohledávkách, o finančních

zdrojích a potřebách dlouhodobě realizovaných záměrů. U dlouhodobých

závazků se uvedou jejich dopady na hospodaření územního samosprávného

celku nebo svazku obcí po celou dobu trvání závazku.



§ 4



Rozpočet územního samosprávného celku a svazku obcí



(1) Rozpočet územního samosprávného celku a svazku obcí je finančním

plánem, jímž se řídí financování činnosti územního samosprávného celku

a svazku obcí.



(2) Rozpočtový rok je shodný s rokem kalendářním.



(3) Při zpracování ročního rozpočtu se vychází z rozpočtového výhledu.



(4) Rozpočet se sestavuje zpravidla jako vyrovnaný. Může být schválen

jako přebytkový, jestliže některé příjmy daného roku jsou určeny k

využití až v následujících letech nebo jsou-li určeny ke splácení

jistiny úvěrů z předchozích let.



(5) Rozpočet může být schválen jako schodkový jen v případě, že schodek

bude možné uhradit



a) finančními prostředky z minulých let, nebo



b) smluvně zabezpečenou půjčkou,^5) úvěrem,^6) návratnou finanční

výpomocí nebo příjmem z prodeje komunálních dluhopisů územního

samosprávného celku (dále jen "návratné zdroje").



(6) Kladný zůstatek finančních prostředků rozpočtového hospodaření

běžného roku se převádí k použití v dalším roce, a to ke krytí

rozpočtových výdajů, anebo se převádí do peněžních fondů (§ 5).



(7) Schodek hospodaření se uhrazuje z finančních prostředků z minulých

let nebo se kryje z návratných zdrojů splatných z rozpočtu v

následujících letech.



§ 5



Peněžní fondy územních samosprávných celků a svazků obcí



(1) Územní samosprávný celek a svazek obcí může zřizovat peněžní fondy,

a to pro konkrétní účely anebo bez účelového určení.



(2) Zdrojem peněžních fondů územního samosprávného celku nebo svazku

obcí mohou být zejména



a) přebytky hospodaření z minulých let,



b) příjmy běžného roku, které nejsou určeny k využití v běžném roce,



c) převody prostředků z rozpočtu během roku do účelových peněžních

fondů.



§ 6



Obsah rozpočtu



(1) Obsahem rozpočtu jsou jeho příjmy a výdaje a ostatní peněžní

operace, včetně tvorby a použití peněžních fondů, pokud není dále

uvedeno, že probíhají mimo rozpočet.



(2) Mimo rozpočet se uskutečňují peněžní operace týkající se



a) cizích prostředků,



b) sdružených prostředků.



(3) Podnikatelská činnost územního samosprávného celku nebo svazku obcí

se sleduje mimo rozpočtové příjmy a výdaje. Její výsledek se promítne

do rozpočtu a je součástí závěrečného účtu územního samosprávného celku

nebo svazku obcí.



§ 7



Příjmy rozpočtu obce



(1) Příjmy rozpočtu obce tvoří zejména



a) příjmy z vlastního majetku a majetkových práv,



b) příjmy z výsledků vlastní činnosti,



c) příjmy z hospodářské činnosti právnických osob, pokud jsou podle

tohoto nebo jiného zákona příjmem obce, která organizaci zřídila nebo

založila,



d) příjmy z vlastní správní činnosti včetně příjmů z výkonů státní

správy, k nimž je obec pověřena podle zvláštních zákonů, zejména ze

správních poplatků z této činnosti, příjmy z vybraných pokut a odvodů

uložených v pravomoci obce podle tohoto zákona nebo zvláštních zákonů,

pokud není dále stanoveno jinak,



e) příjmy z místních poplatků podle zvláštního zákona,^7)



f) výnosy daní nebo podíly na nich podle zvláštního zákona,^8)



g) dotace ze státního rozpočtu a ze státních fondů,



h) dotace z rozpočtu kraje,



i) prostředky získané správní činností ostatních orgánů státní správy,

např. z jimi ukládaných pokut a jiných peněžních odvodů a sankcí,

jestliže jsou podle zvláštních zákonů příjmem obce,



j) přijaté peněžité dary a příspěvky,



k) jiné příjmy, které podle zvláštních zákonů patří do příjmů obce.



(2) Obec může použít prostředky poskytnuté prostřednictvím Národního

fondu.



(3) Obec může k úhradě svých potřeb použít též návratných zdrojů (§ 4

odst. 5 písm. b).



(4) Obec může ke krytí dočasného časového nesouladu mezi čerpáním

rozpočtovaných výdajů a plněním rozpočtových příjmů určených k jejich

úhradě použít návratnou finanční výpomoc ze státního rozpočtu, z

rozpočtu kraje nebo z rozpočtu jiné obce. Návratná finanční výpomoc je

bezúročná. Její opožděné splácení se považuje za zadržení peněžních

prostředků.



§ 8



Příjmy rozpočtu kraje



(1) Příjmy rozpočtu kraje tvoří zejména



a) příjmy z vlastního majetku a majetkových práv,



b) příjmy z výsledků vlastní činnosti,



c) příjmy z hospodářské činnosti organizace, pokud jsou podle tohoto

nebo jiného zákona příjmem rozpočtu kraje, který organizaci zřídil nebo

založil,



d) příjmy ze správní činnosti včetně příjmů z výkonů státní správy, k

nimž je kraj pověřen podle zvláštních zákonů, zejména správní poplatky

z této činnosti a dále příjmy z vybraných pokut uložených v pravomoci

kraje podle tohoto zákona nebo zvláštních zákonů, pokud není dále

stanoveno jinak,



e) výnosy daní nebo podíly na nich podle zvláštního zákona,^8)



f) dotace ze státního rozpočtu a ze státních fondů,



g) přijaté peněžité dary a příspěvky,



h) jiné příjmy, které podle zvláštních zákonů patří do příjmů kraje,



i) prostředky získané správní činností ostatních orgánů státní správy,

např. z jimi ukládaných pokut a jiných peněžních odvodů a sankcí,

jestliže jsou podle zvláštních zákonů příjmem kraje.



(2) Kraj může použít prostředky poskytnuté prostřednictvím Národního

fondu.



(3) Kraj může k úhradě svých potřeb použít též návratných zdrojů (§ 4

odst. 5 písm. b).



(4) Kraj může ke krytí dočasného časového nesouladu mezi čerpáním

rozpočtovaných výdajů a plněním rozpočtových příjmů určených k jejich

úhradě použít návratnou finanční výpomoc ze státního rozpočtu nebo z

rozpočtu jiného kraje. Návratná finanční výpomoc je bezúročná. Její

opožděné splácení se považuje za zadržení peněžních prostředků.



§ 9



Výdaje rozpočtu obce



(1) Z rozpočtu obce se hradí zejména



a) závazky vyplývající pro obec z plnění povinností uložených jí

zákony,



b) výdaje na vlastní činnost obce v její samostatné působnosti, zejména

výdaje spojené s péčí o vlastní majetek a jeho rozvoj,



c) výdaje spojené s výkonem státní správy, ke které je obec pověřena

zákonem,



d) závazky vyplývající pro obec z uzavřených smluvních vztahů v jejím

hospodaření a ze smluvních vztahů vlastních organizací, jestliže k nim

přistoupila,



e) závazky přijaté v rámci spolupráce s jinými obcemi nebo s dalšími

subjekty, včetně příspěvků na společnou činnost,



f) úhrada úroků z přijatých půjček a úvěrů,



g) výdaje na emise vlastních dluhopisů a na úhradu výnosů z nich

náležejících jejich vlastníkům,



h) výdaje na podporu subjektů provádějících veřejně prospěšné činnosti

a na podporu soukromého podnikání prospěšného pro obec,



i) jiné výdaje uskutečněné v rámci působnosti obce, včetně darů a

příspěvků na sociální nebo jiné humanitární účely.



(2) Vedle výdajů podle odstavce 1 hradí obec ze svého rozpočtu i

splátky přijatých půjček, úvěrů a návratných výpomocí a splátky jistiny

vlastních dluhopisů jejich vlastníkům.



§ 10



Výdaje rozpočtu kraje



(1) Z rozpočtu kraje se hradí zejména



a) závazky vyplývající pro kraj z plnění povinností uložených

zvláštními právními předpisy,



b) výdaje na činnost orgánů kraje v jeho samostatné působnosti, zejména

výdaje spojené s péčí o vlastní majetek a jeho rozvoj,



c) výdaje spojené s výkonem státní správy, ke které je kraj pověřen

zvláštními právními předpisy,



d) závazky vyplývající pro kraj z uzavřených smluvních vztahů v jeho

hospodaření a ze smluvních vztahů vlastních organizací, jestliže k nim

přistoupil,



e) dotace do rozpočtů obcí v kraji,



f) závazky přijaté v rámci spolupráce s jinými územními celky nebo s

dalšími subjekty, včetně příspěvků na společnou činnost,



g) úhrada úroků z přijatých půjček a úvěrů,



h) výdaje na emise vlastních dluhopisů a na úhradu výnosů z nich

náležejících jejich vlastníkům,



i) výdaje na podporu subjektů provádějících veřejně prospěšné činnosti

a na podporu soukromého podnikání prospěšného pro kraj,



j) jiné výdaje uskutečněné v rámci působnosti kraje, včetně darů a

příspěvků na sociální nebo jiné humanitární účely,



k) dotace Regionální radě regionu soudržnosti.



(2) Vedle výdajů podle odstavce 1 hradí kraj ze svého rozpočtu i

splátky přijatých půjček, úvěrů a návratných finančních výpomocí a

splátky jistiny vlastních dluhopisů jejich vlastníkům.



Dotace a návratná finanční výpomoc



§ 10a



(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí



a) poskytovatelem územní samosprávný celek, městská část hlavního města

Prahy, svazek obcí nebo Regionální rada regionu soudržnosti,



b) dotací peněžní prostředky poskytnuté z rozpočtu územního

samosprávného celku, městské části hlavního města Prahy, svazku obcí

nebo Regionální rady regionu soudržnosti právnické nebo fyzické osobě

na stanovený účel, s výjimkou příspěvku podle § 28 odst. 4 a § 31 odst.

1 písm. b),



c) návratnou finanční výpomocí peněžní prostředky poskytnuté bezúročně

z rozpočtu územního samosprávného celku, městské části hlavního města

Prahy, svazku obcí nebo Regionální rady regionu soudržnosti právnické

nebo fyzické osobě na stanovený účel, které je jejich příjemce povinen

vrátit do rozpočtu poskytovatele ve stanovené lhůtě,



d) finančním vypořádáním dotace přehled o čerpání a použití

poskytnutých peněžních prostředků a o vrácení nepoužitých peněžních

prostředků do rozpočtu poskytovatele,



e) finančním vypořádáním návratné finanční výpomoci přehled o čerpání a

použití poskytnutých peněžních prostředků a o jejich vrácení do

rozpočtu poskytovatele,



f) programem pro poskytování dotací nebo návratných finančních výpomocí

(dále jen „program“) souhrn věcných, časových a finančních podmínek

podpory účelu určeného poskytovatelem v programu.



(2) Dotace nebo návratná finanční výpomoc se poskytuje na účel určený

poskytovatelem v programu (§ 10c), na jiný účel určený žadatelem v

žádosti nebo na účel stanovený zvláštním právním předpisem^22). Na

dotaci nebo návratnou finanční výpomoc není právní nárok, nestanoví-li

zvláštní právní předpis jinak^22).



(3) Dotaci nebo návratnou finanční výpomoc, s výjimkou návratné

finanční výpomoci podle § 34 odst. 1, lze poskytnout na základě žádosti

o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci prostřednictvím

veřejnoprávní smlouvy (dále jen „žádost“), popřípadě na základě

povinnosti vyplývající ze zvláštního právního předpisu^22); žádost

obsahuje alespoň



a) jméno a příjmení, datum narození a adresu bydliště žadatele o dotaci

nebo návratnou finanční výpomoc, je-li žadatel fyzickou osobou, a je-li

tato fyzická osoba podnikatelem, také identifikační číslo osoby,

bylo-li přiděleno, nebo, je-li žadatel právnickou osobou, název,

popřípadě obchodní firmu, sídlo a identifikační číslo osoby, bylo-li

přiděleno,



b) požadovanou částku,



c) účel, na který žadatel chce dotaci nebo návratnou finanční výpomoc

použít,



d) dobu, v níž má být dosaženo účelu, u návratné finanční výpomoci i

lhůty pro navrácení poskytnutých peněžních prostředků a výši

jednotlivých splátek,



e) odůvodnění žádosti,



f) je-li žadatel právnickou osobou, identifikaci



1. osob zastupujících právnickou osobu s uvedením právního důvodu

zastoupení,



2. osob s podílem v této právnické osobě,



3. osob, v nichž má přímý podíl, a o výši tohoto podílu,



g) seznam případných příloh žádosti,



h) den vyhotovení žádosti a podpis osoby zastupující žadatele, v

případě zastoupení na základě plné moci i plnou moc.



(4) Nevyhoví-li poskytovatel žádosti, sdělí bez zbytečného odkladu

žadateli, že jeho žádosti nebylo vyhověno a důvod nevyhovění žádosti.



(5) Veřejnoprávní smlouva o poskytnutí dotace nebo návratné finanční

výpomoci obsahuje alespoň



a) název, sídlo, identifikační číslo poskytovatele dotace nebo návratné

finanční výpomoci,



b) jméno a příjmení, datum narození a adresu bydliště, je-li příjemce

dotace nebo návratné finanční výpomoci fyzickou osobou, a je-li tato

fyzická osoba podnikatelem, také identifikační číslo osoby, bylo-li

přiděleno, nebo, je-li příjemce dotace nebo návratné finanční výpomoci

právnickou osobou, název, popřípadě obchodní firmu, sídlo a

identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno,



c) číslo bankovního účtu poskytovatele a příjemce dotace nebo návratné

finanční výpomoci, nebo způsob, jakým budou prostředky poskytnuty,



d) poskytovanou částku nebo částku, do jejíž výše může být dotace nebo

návratná finanční výpomoc poskytnuta; u dotace nebo návratné finanční

výpomoci, jejíž součástí jsou peněžní prostředky kryté ze státního

rozpočtu, z rozpočtu státního fondu nebo z Národního fondu, výši

takových peněžních prostředků a zdroj jejich krytí; u dotace, která

není poskytována jednorázově, výši jednotlivých částek nebo způsob

jejich stanovení a termíny jejich poskytnutí,



e) účel, na který jsou poskytované peněžní prostředky určeny,



f) dobu, v níž má být stanoveného účelu dosaženo,



g) u návratné finanční výpomoci lhůty pro navrácení poskytnutých

peněžních prostředků a výši jednotlivých splátek,



h) podmínky, které je příjemce povinen při použití peněžních prostředků

splnit,



i) případně další podmínky související s účelem, na nějž byly peněžní

prostředky poskytnuty, které je příjemce povinen dodržet,



j) dobu pro předložení finančního vypořádání dotace nebo návratné

finanční výpomoci a číslo účtu, na který mají být nepoužité peněžní

prostředky nebo návratná finanční výpomoc vráceny,



k) je-li příjemcem dotace nebo návratné finanční výpomoci právnická

osoba, povinnosti příjemce v případě přeměny nebo zrušení právnické

osoby s likvidací,



l) den podpisu smlouvy smluvními stranami a jejich podpisy.



(6) Ve veřejnoprávní smlouvě o poskytnutí dotace lze z podmínek

stanovených podle odstavce 5 písm. i) vymezit podmínky, jejichž

porušení bude považováno za méně závažné, za které se uloží odvod za

porušení rozpočtové kázně nižší, než odpovídá výši neoprávněně

použitých nebo zadržených peněžních prostředků. Ve veřejnoprávní

smlouvě o poskytnutí dotace se pro stanovení nižšího odvodu uvede pevná

částka, procento nebo procentní rozmezí, v jehož rámci bude odvod

stanoven. Procento nebo procentní rozmezí se stanoví z poskytnutých

prostředků, v souvislosti s jejichž použitím došlo k porušení

rozpočtové kázně.



(7) Podmínky poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, jejíž

součástí jsou peněžní prostředky, které poskytovatel dotace nebo

návratné finanční výpomoci obdržel ze státního rozpočtu, z rozpočtu

státního fondu nebo z Národního fondu, musí být v souladu s podmínkami,

za kterých byly poskytovateli dotace nebo návratné finanční výpomoci

peněžní prostředky poskytnuty.



(8) Ve veřejnoprávní smlouvě o poskytnutí dotace může poskytovatel

stanovit výdaje nebo náklady, jejichž výše nemusí být prokazována a

které budou vyúčtovány paušální částkou; paušální výdaje nebo náklady

se stanoví



a) procentem ze skutečně vynaložených a prokázaných, poskytovatelem

stanovených výdajů nebo nákladů,



b) na základě poskytovatelem stanovených jednotkových nákladů, nebo



c) jako pevná částka pokrývající veškeré výdaje nebo náklady nebo

jejich část.



§ 10b



(1) Spory z právních poměrů při poskytnutí dotace nebo návratné

finanční výpomoci rozhoduje podle správního řádu



a) Ministerstvo financí, je-li jednou ze smluvních stran kraj, svazek

obcí, jehož členem je hlavní město Praha, nebo Regionální rada regionu

soudržnosti,



b) krajský úřad v přenesené působnosti, je-li smluvní stranou obec nebo

svazek obcí, jehož členem není hlavní město Praha, v jehož správním

obvodu se obec nachází nebo v jehož správním obvodu má svazek obcí

sídlo,



c) Magistrát hlavního města Prahy v přenesené působnosti, je-li jednou

ze smluvních stran městská část hlavního města Prahy.



(2) Ministerstvo financí plní úkoly nadřízeného správního orgánu

krajských úřadů a Magistrátu hlavního města Prahy ve vztahu k

povinnosti stanovené v odstavci 1.



(3) Proti rozhodnutí vydanému podle odstavce 1 nelze podat odvolání ani

rozklad.



§ 10c



(1) Poskytovatel zveřejní program na své úřední desce způsobem

umožňujícím dálkový přístup nejpozději 30 dnů před počátkem lhůty podle

odstavce 2 písm. f). Poskytovatel, kterým je svazek obcí, zveřejní

program na úředních deskách členských obcí způsobem umožňujícím dálkový

přístup nejpozději 30 dnů před počátkem lhůty podle odstavce 2 písm.

f). Program se zveřejňuje nejméně po dobu 90 dnů ode dne zveřejnění.



(2) Program obsahuje alespoň



a) účel, na který mohou být peněžní prostředky poskytnuty,



b) důvody podpory stanoveného účelu,



c) předpokládaný celkový objem peněžních prostředků vyčleněných v

rozpočtu na podporu stanoveného účelu,



d) maximální výši dotace nebo návratné finanční výpomoci v jednotlivém

případě, nebo kritéria pro stanovení výše dotace,



e) okruh způsobilých žadatelů,



f) lhůtu pro podání žádosti,



g) kritéria pro hodnocení žádosti,



h) lhůtu pro rozhodnutí o žádosti,



i) podmínky pro poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci,



j) vzor žádosti, případně obsah jejích příloh.



§ 10d



(1) Poskytovatel, s výjimkou svazku obcí, zveřejní veřejnoprávní

smlouvu o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci a její

dodatky na své úřední desce způsobem umožňujícím dálkový přístup do 30

dnů ode dne uzavření smlouvy nebo jejího dodatku. Veřejnoprávní smlouva

o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci do výše 50 000 Kč

se nezveřejňuje; pokud uzavřením dodatku k veřejnoprávní smlouvě bude

dotace nebo návratná finanční výpomoc zvýšena nad 50 000 Kč,

poskytovatel zveřejní veřejnoprávní smlouvu a její dodatek na své

úřední desce způsobem umožňujícím dálkový přístup do 30 dnů ode dne

uzavření dodatku. Veřejnoprávní smlouva včetně dodatků musí být

zveřejněna nejméně po dobu 3 let ode dne zveřejnění.



(2) Poskytovatel, kterým je svazek obcí, zveřejní veřejnoprávní smlouvu

o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci a její dodatky na

úředních deskách členských obcí způsobem umožňujícím dálkový přístup do

30 dnů ode dne uzavření smlouvy nebo jejího dodatku. Veřejnoprávní

smlouva o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci do výše 50

000 Kč se nezveřejňuje; pokud uzavřením dodatku k této veřejnoprávní

smlouvě bude dotace nebo návratná finanční výpomoc zvýšena nad 50 000

Kč, svazek obcí zveřejní veřejnoprávní smlouvu a její dodatek na

úředních deskách členských obcí způsobem umožňující dálkový přístup do

30 dnů ode dne uzavření dodatku. Veřejnoprávní smlouva včetně dodatků

musí být zveřejněna nejméně po dobu 3 let ode dne zveřejnění.



(3) Obsahuje-li povinně zveřejňovaná veřejnoprávní smlouva nebo její

dodatek informace, které jsou podle zvláštního právního předpisu^23)

vyloučeny ze zpřístupnění, zveřejní se smlouva nebo její dodatek bez

informací vyloučených ze zpřístupnění včetně uvedení důvodu vyloučení.

Ze zveřejnění jsou vyloučeny údaje, o kterých to stanoví přímo

použitelný předpis Evropské unie^24).



ČÁST TŘETÍ



ROZPOČTOVÝ PROCES



§ 11



Vypracování rozpočtu územního samosprávného celku



(1) Územní samosprávný celek vypracovává svůj roční rozpočet v

návaznosti na svůj rozpočtový výhled a na základě údajů z rozpisu

platného státního rozpočtu nebo rozpočtového provizoria, jímž



a) státní rozpočet určuje své vztahy k rozpočtům krajů nebo

jednotlivých obcí,



b) rozpočet kraje určuje své vztahy k rozpočtům obcí v kraji.



(2) V případě, že se územní samosprávný celek podílí na realizaci

programu nebo projektu spolufinancovaného z rozpočtu Evropské unie,

musí jeho rozpočet na příslušný kalendářní rok obsahovat stanovený

objem finančních prostředků účelově určených na spolufinancování

programu nebo projektu Evropské unie.



(3) Územní samosprávný celek zveřejní návrh svého rozpočtu po dobu

nejméně 15 dnů přede dnem jeho projednávání na zasedání zastupitelstva

územního samosprávného celku^10) na své úřední desce a způsobem

umožňujícím dálkový přístup. Na úřední desce může být návrh rozpočtu

zveřejněn v užším rozsahu, který obsahuje alespoň údaje o příjmech a

výdajích rozpočtu v třídění podle nejvyšších jednotek druhového třídění

rozpočtové skladby. Způsobem umožňujícím dálkový přístup se zveřejňuje

úplné znění návrhu rozpočtu. Připomínky k návrhu rozpočtu mohou občané

příslušného územního samosprávného celku uplatnit buď písemně ve lhůtě

stanovené při jeho zveřejnění, nebo ústně při jeho projednávání na

zasedání zastupitelstva.



§ 11a



Zveřejnění návrhu rozpočtu Regionální rady regionu soudržnosti



Regionální rada regionu soudržnosti zveřejní návrh svého rozpočtu po

dobu nejméně 15 dnů přede dnem jeho projednávání na zasedání výboru

Regionální rady regionu soudržnosti na své informační tabuli a způsobem

umožňujícím dálkový přístup. Na informační tabuli může být návrh

rozpočtu zveřejněn v užším rozsahu, který obsahuje alespoň údaje o

příjmech a výdajích rozpočtu v třídění podle nejvyšších jednotek

druhového třídění rozpočtové skladby. Způsobem umožňujícím dálkový

přístup se zveřejňuje úplné znění návrhu rozpočtu. Připomínky k návrhu

rozpočtu mohou občané kraje, jehož územím je vymezen region

soudržnosti, uplatnit písemně ve lhůtě stanovené při jeho zveřejnění.



§ 12



Rozpočtová skladba



(1) Rozpočet územního samosprávného celku a rozpočet svazku obcí se

zpracovává v třídění podle rozpočtové skladby, kterou stanoví

Ministerstvo financí vyhláškou.



(2) Orgány územního samosprávného celku a orgány svazku obcí

projednávají rozpočet při jeho schvalování v třídění podle rozpočtové

skladby tak, aby schválený rozpočet vyjadřoval závazné ukazatele, jimiž

se mají povinně řídit



a) výkonné orgány územního samosprávného celku a svazku obcí při

hospodaření podle rozpočtu,



b) právnické osoby zřízené nebo založené v působnosti územního

samosprávného celku při svém hospodaření,



c) právnické osoby zřízené v působnosti svazku obcí,



d) další osoby, které mají být příjemci dotací nebo příspěvků z

rozpočtu.



§ 13



Rozpočtové provizorium



(1) Nebude-li rozpočet schválen před 1. lednem rozpočtového roku, řídí

se rozpočtové hospodaření územního samosprávného celku nebo svazku obcí

v době do schválení rozpočtu pravidly rozpočtového provizoria.



(2) Pravidla rozpočtového provizoria potřebná k zajištění plynulosti

hospodaření na vlastní úrovni i na úrovni nižších stupňů rozpočtové

soustavy a u právnických osob financovaných z územních rozpočtů stanoví



a) zastupitelstvo kraje pro hospodaření kraje,



b) zastupitelstvo obce pro hospodaření obce,



c) orgány svazku obcí pro hospodaření svazku obcí.



(3) Rozpočtové příjmy a výdaje uskutečněné v době rozpočtového

provizoria se stávají příjmy a výdaji rozpočtu po jeho schválení.



§ 14



Rozpis rozpočtu



(1) Po schválení rozpočtu v zastupitelstvu územního samosprávného celku

a orgánech svazku obcí se jeho rozpis provádí neprodleně.



(2) Součástí rozpisu rozpočtu je sdělení závazných ukazatelů rozpočtu

těm subjektům, které jsou povinny se jimi řídit.



(3) Při rozpisu rozpočtu se rozpočet člení podle podrobné rozpočtové

skladby.



§ 15



Hospodaření podle rozpočtu a kontrola



(1) Územní samosprávný celek a svazek obcí uskutečňuje své finanční

hospodaření v souladu se schváleným rozpočtem a vykonává kontrolu svého

hospodaření podle zvláštního právního předpisu upravujícího finanční

kontrolu ve veřejné správě^10a) po celý rozpočtový rok.



(2) Územní samosprávný celek a svazek obcí vykonává kontrolu

hospodaření jím zřízených nebo založených právnických osob.



§ 16



Změny rozpočtu



(1) Rozpočet může být po jeho schválení změněn z důvodu



a) změny v organizaci hospodářství financovaného rozpočtem (organizační

změny),



b) změny právních předpisů ovlivňujících výši rozpočtovaných příjmů

nebo výdajů (metodické změny); patří mezi ně také cenové změny

ovlivněné změnami právní úpravy regulovaných cen, nebo



c) změny objektivně působících skutečností ovlivňujících plnění

rozpočtu příjmů či výdajů (věcné změny).



(2) Změna rozpočtu se provádí rozpočtovým opatřením. Rozpočtová

opatření se evidují podle časové posloupnosti. Rozpočtová opatření se

uskutečňují povinně, a to i jde-li o změny ve finančních vztazích k

jinému rozpočtu, o změny závazných ukazatelů vůči jiným osobám nebo

jestliže hrozí nebezpečí vzniku rozpočtového schodku.



(3) Rozpočtovým opatřením je



a) přesun rozpočtových prostředků, při němž se jednotlivé příjmy nebo

výdaje navzájem ovlivňují, aniž by se změnil jejich celkový objem nebo

schválený rozdíl celkových příjmů a výdajů,



b) použití nových, rozpočtem nepředvídaných příjmů k úhradě nových,

rozpočtem nezajištěných výdajů, čímž se zvýší celkový objem rozpočtu,



c) vázání rozpočtových výdajů, jestliže je jejich krytí ohroženo

neplněním rozpočtových příjmů; tímto opatřením se objem rozpočtu

snižuje.



(4) Rozpočtové opatření se provádí před provedením rozpočtově

nezajištěného výdaje. Po provedení rozpočtově nezajištěného výdaje lze

rozpočtové opatření provést pouze při živelní pohromě nebo havárii

ohrožující životy a majetek, při plnění peněžní povinnosti uložené

pravomocným rozhodnutím, při obdržení dotace před koncem kalendářního

roku nebo pokud se jedná o finančních prostředky podle § 28 odst. 12.



§ 17



Závěrečný účet



(1) Po skončení kalendářního roku se údaje o ročním hospodaření

územního samosprávného celku a svazku obcí souhrnně zpracovávají do

závěrečného účtu.



(2) V závěrečném účtu jsou obsaženy údaje o plnění rozpočtu příjmů a

výdajů v plném členění podle rozpočtové skladby, údaje o hospodaření s

majetkem a o dalších finančních operacích, včetně tvorby a použití

peněžních fondů v tak podrobném členění a obsahu, aby bylo možné

zhodnotit finanční hospodaření územního samosprávného celku a svazku

obcí a jimi zřízených nebo založených právnických osob.



(3) Součástí závěrečného účtu je vyúčtování finančních vztahů ke

státnímu rozpočtu, rozpočtům krajů, obcí, státním fondům, Národnímu

fondu a jiným rozpočtům a k hospodaření dalších osob.



(4) Územní samosprávný celek a svazek obcí jsou povinny dát si

přezkoumat své hospodaření za uplynulý kalendářní rok.^11) Přezkoumání

hospodaření upravuje zvláštní právní předpis.^11b)



(5) Zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření je součástí závěrečného

účtu při jeho projednávání v orgánech územního samosprávného celku a

svazku obcí.



(6) Územní samosprávný celek zveřejní návrh svého závěrečného účtu

včetně zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření^21) po dobu nejméně 15

dnů přede dnem jeho projednávání na zasedání zastupitelstva územního

samosprávného celku^10) na své úřední desce a způsobem umožňujícím

dálkový přístup. Na úřední desce může být návrh závěrečného účtu

zveřejněn v užším rozsahu, který obsahuje alespoň údaje o plnění příjmů

a výdajů rozpočtu v třídění podle nejvyšších jednotek druhového třídění

rozpočtové skladby a závěr zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření.

Způsobem umožňujícím dálkový přístup se zveřejňuje úplné znění návrhu

závěrečného účtu včetně celé zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření.

Připomínky k návrhu závěrečného účtu mohou občané příslušného územního

samosprávného celku uplatnit písemně ve lhůtě stanovené při jeho

zveřejnění, nebo ústně při jeho projednávání na zasedání

zastupitelstva.



(7) Projednání závěrečného účtu se uzavírá vyjádřením



a) souhlasu s celoročním hospodařením, a to bez výhrad, nebo



b) souhlasu s výhradami, na základě nichž přijme územní samosprávný

celek a svazek obcí opatření potřebná k nápravě zjištěných chyb a

nedostatků; přitom vyvodí závěry vůči osobám, které svým jednáním

způsobily územnímu samosprávnému celku nebo svazku obcí škodu.



§ 17a



Zveřejnění návrhu závěrečného účtu Regionální rady regionu soudržnosti



Regionální rada regionu soudržnosti zveřejní návrh svého závěrečného

účtu včetně zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření^21) po dobu

nejméně 15 dnů přede dnem jeho projednávání na zasedání výboru

Regionální rady regionu soudržnosti na své informační tabuli a způsobem

umožňujícím dálkový přístup. Na informační tabuli může být návrh

závěrečného účtu zveřejněn v užším rozsahu, který obsahuje alespoň

údaje o plnění příjmů a výdajů rozpočtu v třídění podle nejvyšších

jednotek druhového třídění rozpočtové skladby a závěr zprávy o výsledku

přezkoumání hospodaření. Způsobem umožňujícím dálkový přístup se

zveřejňuje úplné znění návrhu závěrečného účtu včetně celé zprávy o

výsledku přezkoumání hospodaření. Připomínky k návrhu závěrečného účtu

mohou občané kraje, jehož územím je vymezen region soudržnosti,

uplatnit písemně ve lhůtě stanovené při jeho zveřejnění.



§ 18



Časové použití rozpočtu



(1) Do plnění rozpočtu se zahrnují jen takové příjmy, které byly

skutečně přijaty, resp. takové finanční operace, které byly uskutečněny

v kalendářním roce.



(2) Do plnění výdajů se zařazuje jen takové čerpání prostředků, které

se uskutečnilo v kalendářním roce.



(3) Pro zařazení příjmu nebo výdaje do plnění rozpočtu v kalendářním

roce je rozhodující datum připsání anebo odepsání prostředků na

bankovních účtech.



(4) Územní samosprávný celek a svazek obcí může přijímat nebo

poskytovat zálohy na věcná plnění smluv, která se uskuteční až v

následujícím roce.



(5) Územní samosprávný celek a svazek obcí stanoví časovou použitelnost

dotací nebo příspěvků ze svého rozpočtu jejich příjemcům, a to

zpravidla na období do konce rozpočtového roku nebo i do pozdějšího

termínu, jestliže to odpovídá účelu poskytnutých peněžních prostředků.



§ 19



Účelovost rozpočtových prostředků



(1) Účelovost rozpočtových prostředků se určí



a) individuálně ve vztahu ke konkrétnímu úkolu,



b) odvětvově ve vztahu k potřebám daného odvětví, nebo



c) územně ve vztahu k potřebám vymezeného území nebo jeho části anebo

místa.



(2) Územní samosprávný celek a svazek obcí je povinen respektovat účel

použití rozpočtových prostředků, který vyplývá



a) z účelu přijatých dotací ze státního rozpočtu, ze státních fondů, z

Národního fondu anebo z jiného územního rozpočtu, nebo



b) z uzavřených smluv, podle nichž přijímá účelové rozpočtové

prostředky od jiných osob, včetně účelových darů, příspěvků či půjček.



§ 20



Návratnost nepoužitých rozpočtových prostředků



(1) Rozpočtové prostředky územního samosprávného celku nebo svazku obcí

nevyužité do konce roku nepropadají, ale převádějí se do dalšího roku.

Případná jejich účelovost se přitom zachovává.



(2) Výjimkou z ustanovení odstavce 1 jsou nevyužité účelově a časově

vymezené dotace nebo příspěvky, které poskytovatel požaduje po skončení

roku vyúčtovat a nespotřebované peněžní prostředky vrátit. Vrácené

rozpočtové prostředky jsou výdajem toho roku, kdy se uskuteční.



(3) Územní samosprávný celek i svazek obcí může při poskytování

vlastních rozpočtových prostředků jiným osobám požadovat návratnost

nepoužitých rozpočtových prostředků podle odstavce 2. Vrácené

rozpočtové prostředky jsou v tom případě příjmem jejich rozpočtu v

roce, v němž k jejich vrácení došlo.



§ 21



Kompenzační peněžní operace



(1) Kompenzační operací se do údajů o plnění rozpočtu zařazují



a) vrácené přijaté zálohy a vrácené neoprávněně přijaté peněžní

prostředky, a to ve stejné výši, ale v záporné hodnotě příjmů téhož

rozpočtového roku,



b) vrácené poskytnuté zálohy a vrácené neoprávněně vydané peněžní

prostředky, a to ve stejné výši, ale v záporné hodnotě výdajů téhož

rozpočtového roku.



(2) Podle odstavce 1 se postupuje také v případě,



a) že v daném rozpočtovém roce dojde ke vzájemné náhradě uskutečněných

výdajů mezi osobami řídícími se rozpočtovou skladbou, nebo



b) jestliže rozpočet zprostředkovává vztahy mezi rozpočtem vyššího

stupně a rozpočty nižších stupňů.



§ 22



Porušení rozpočtové kázně



(1) Porušením rozpočtové kázně je každé neoprávněné použití nebo

zadržení peněžních prostředků poskytnutých jako dotace nebo návratná

finanční výpomoc z rozpočtu



a) územního samosprávného celku,



b) městské části hlavního města Prahy,



c) Regionální rady regionu soudržnosti, nebo



d) svazku obcí.



(2) Neoprávněným použitím peněžních prostředků podle odstavce 1 je

jejich použití, kterým byla porušena povinnost stanovená právním

předpisem, přímo použitelným předpisem Evropské unie, veřejnoprávní

smlouvou nebo při poskytnutí peněžních prostředků podle zvláštního

právního předpisu^22). Dnem porušení rozpočtové kázně je den, kdy byly

poskytnuté peněžní prostředky neoprávněně použity nebo den jejich

připsání na účet příjemce u dotací poskytovaných zpětně. Za neoprávněné

použití peněžních prostředků podle odstavce 1 se považuje také



a) porušení povinnosti, která souvisí s účelem, na který byly peněžní

prostředky poskytnuty, stanovené právním předpisem, přímo použitelným

předpisem Evropské unie, veřejnoprávní smlouvou nebo při poskytnutí

peněžních prostředků podle zvláštního právního předpisu^22), ke kterému

došlo po připsání peněžních prostředků na účet příjemce,



b) porušení povinnosti stanovené v písmeni a), ke kterému došlo před

připsáním peněžních prostředků na účet příjemce a které ke dni připsání

trvá; den připsání peněžních prostředků na účet příjemce se považuje za

den porušení rozpočtové kázně,



c) neprokáže-li příjemce peněžních prostředků, jak byly tyto prostředky

použity.



(3) Zadržením peněžních prostředků podle odstavce 1 je porušení

povinnosti vrácení poskytnutých prostředků ve stanoveném termínu; dnem

porušení rozpočtové kázně je v tomto případě den následující po dni, v

němž marně uplynul termín stanovený pro vrácení poskytnutých

prostředků.



(4) Fyzická nebo právnická osoba, která porušila rozpočtovou kázeň, je

povinna provést odvod za porušení rozpočtové kázně do rozpočtu, z něhož

jí byly peněžní prostředky poskytnuty.



(5) Při neoprávněném použití peněžních prostředků podle odstavce 2 věty

první nebo podle odstavce 2 písm. c) anebo při zadržení peněžních

prostředků podle odstavce 3 odpovídá odvod za porušení rozpočtové kázně

výši neoprávněně použitých nebo zadržených prostředků. Odvody za

porušení rozpočtové kázně při použití téže dotace nebo návratné

finanční výpomoci se sčítají, s výjimkou odvodů za porušení rozpočtové

kázně porušením pravidel pro zadávání veřejných zakázek. Za porušení

pravidel pro zadávání veřejných zakázek se uloží odvod ve výši

nejzávažnějšího porušení těchto pravidel u stejné zakázky, nestanoví-li

veřejnoprávní smlouva o poskytnutí peněžních prostředků jinak. Při

neoprávněném použití peněžních prostředků podle odstavce 2 písm. a)

nebo b) odpovídá odvod za porušení rozpočtové kázně výši poskytnutých

prostředků, ledaže se podle veřejnoprávní smlouvy o poskytnutí

peněžních prostředků za porušení méně závažné povinnosti uloží podle §

10a odst. 6 odvod nižší. Při porušení několika méně závažných

povinností se odvody za porušení rozpočtové kázně sčítají, nestanoví-li

veřejnoprávní smlouva jinak. Odvody za porušení rozpočtové kázně lze

uložit pouze do výše peněžních prostředků poskytnutých ke dni porušení

rozpočtové kázně. Při podezření na porušení rozpočtové kázně může

poskytovatel peněžních prostředků pozastavit jejich poskytnutí, a to až

do výše předpokládaného odvodu. Pokud orgán příslušný podle odstavce 9

nebo 11 uloží odvod za porušení rozpočtové kázně, v rozhodnutí uvede,

že z uloženého odvodu bude odvedena pouze částka ve výši rozdílu mezi

uloženým odvodem a peněžními prostředky neposkytnutými z důvodu

podezření na porušení rozpočtové kázně. Pokud orgán příslušný podle

odstavce 9 nebo 11 odvod neuloží, poskytovatel peněžních prostředků

poskytne pozastavené peněžní prostředky příjemci.



(6) Poskytovatel písemně vyzve příjemce dotace k provedení opatření k

nápravě^10a) v jím stanovené lhůtě, domnívá-li se na základě

kontrolního zjištění^10a), že příjemce dotace porušil méně závažnou

podmínku podle § 10a odst. 6, za níž byla dotace poskytnuta a u níž

poskytovatel stanovil, že její nesplnění bude postiženo nižším odvodem,

než kolik činí celková částka dotace a jejíž povaha umožňuje nápravu v

náhradní lhůtě. V rozsahu, v jakém příjemce dotace provedl opatření k

nápravě, platí, že nedošlo k porušení rozpočtové kázně. Poskytovatel

písemně vyzve příjemce dotace k vrácení dotace nebo její části ve

stanovené lhůtě, zjistí-li na základě kontroly, že příjemce dotace

porušil povinnost stanovenou právním předpisem, která souvisí s účelem,

na který byly peněžní prostředky poskytnuty, nedodržel účel dotace nebo

podmínku, za které byla dotace poskytnuta, u níž nelze vyzvat k

provedení opatření k nápravě. V rozsahu, v jakém příjemce dotace vrátil

dotaci nebo její část, platí, že nedošlo k porušení rozpočtové kázně.

Výzva k provedení opatření k nápravě a výzva k vrácení dotace nebo její

části není pro příjemce dotace závazná. Poskytovatel vhodným způsobem

bez zbytečného odkladu informuje o vydání výzvy k provedení opatření k

nápravě, o vydání výzvy k vrácení dotace a o tom, zda příjemce dotace

výzvě vyhověl, orgán příslušný podle odstavce 9 nebo 11 k rozhodnutí o

uložení odvodu.



(7) Odvod za porušení rozpočtové kázně se neuloží, pokud jeho celková

výše za všechna porušení rozpočtové kázně při použití téže dotace nebo

návratné finanční výpomoci nepřesáhne 1 000 Kč.



(8) Za prodlení s odvodem za porušení rozpočtové kázně je ten, kdo

rozpočtovou kázeň porušil, povinen zaplatit penále ve výši 1 promile z

částky odvodu za každý den prodlení, nejvýše však do výše tohoto

odvodu. Penále se počítá ode dne následujícího po dni, kdy došlo k

porušení rozpočtové kázně, do dne, připsání peněžních prostředků na

účet poskytovatele. Pokud poskytovatel rozhodl podle odstavce 5 věty

sedmé, penále se počítá z částky, kterou je příjemce povinen odvést.

Penále za porušení rozpočtové kázně podle odstavce 2 písm. b) se počítá

ode dne následujícího po dni, do kterého měl příjemce odvod na základě

platebního výměru uhradit. Penále, které v jednotlivých případech

nepřesáhne 1 000 Kč, se neuloží.



(9) O uložení odvodu a penále podle odstavců 4 až 8 za porušení

rozpočtové kázně rozhoduje v samostatné působnosti



a) u obce obecní úřad,



b) u městské části hlavního města Prahy úřad městské části,



c) u hlavního města Prahy Magistrát hlavního města Prahy,



d) u kraje krajský úřad.



(10) Rozhodnutí podle odstavce 9 písm. a) přezkoumává v přenesené

působnosti krajský úřad podle zvláštního právního předpisu^13),

rozhodnutí podle odstavce 9 písm. b) přezkoumává v přenesené působnosti

Magistrát hlavního města Prahy podle zvláštního právního předpisu^14).

Rozhodnutí podle odstavce 9 písm. c) a d) přezkoumává Ministerstvo

financí. Správní orgán v řízení o odvolání přezkoumává rozhodnutí podle

odstavce 9 z hlediska souladu s právními předpisy; rozhodnutí může

pouze zrušit a řízení zastavit, nebo zrušit a věc vrátit k novému

projednání úřadu, který rozhodnutí vydal, nebo odvolání zamítnout a

rozhodnutí potvrdit.



(11) O uložení odvodu a penále podle odstavců 4 až 8 za porušení

rozpočtové kázně rozhoduje



a) u svazku obcí orgán určený k tomu stanovami, jinak orgán, který

jedná jménem svazku obcí navenek,



b) u Regionální rady regionu soudržnosti úřad Regionální rady regionu

soudržnosti.



(12) Odvolacím orgánem proti rozhodnutí podle odstavce 11 písm. a) je

krajský úřad v přenesené působnosti, příslušný podle sídla svazku obcí.

Odvolacím orgánem proti rozhodnutí podle odstavce 11 písm. b) je

Ministerstvo financí.



(13) Odvod a penále podle odstavců 4 až 8 lze uložit do 10 let

počítaných od 1. ledna roku následujícího po roce, v němž došlo k

porušení rozpočtové kázně.



(14) Prominutí nebo částečné prominutí povinnosti odvodu a penále podle

odstavců 4 až 8 může z důvodů hodných zvláštního zřetele povolit orgán,

který o poskytnutí peněžních prostředků rozhodl, na základě písemné

žádosti toho, kdo porušil rozpočtovou kázeň; o prominutí nebo částečném

prominutí rozhoduje poskytovatel stejným postupem, jakým rozhodl o

poskytnutí peněžních prostředků^25). Žádost o prominutí nebo částečné

prominutí lze podat nejpozději do 1 roku ode dne nabytí právní moci

platebního výměru, kterým byl odvod nebo penále, o jehož prominutí je

žádáno, vyměřen. Lhůta 1 roku neběží ode dne



a) podání návrhu na obnovu řízení podle daňového řádu do dne

pravomocného skončení obnoveného řízení nebo do dne pravomocného

zamítnutí návrhu na obnovu řízení,



b) zahájení přezkumného řízení podle daňového řádu do dne pravomocného

skončení tohoto řízení,



c) zahájení řízení podle soudního řádu správního o žalobě proti

rozhodnutí správce daně do dne pravomocného skončení tohoto řízení nebo

do dne pravomocného skončení řízení o kasační stížnosti.



(15) Při správě odvodů a penále podle odstavců 9 a 11 se postupuje

podle daňového řádu. Porušitel rozpočtové kázně má při správě odvodů za

porušení rozpočtové kázně postavení daňového subjektu.



(16) Územní samosprávný celek poskytuje na vyžádání informace získané

při správě odvodů za porušení rozpočtové kázně orgánu oprávněnému ke

kontrole těchto poskytnutých prostředků.



§ 22a



Správní delikty



(1) Územní samosprávný celek, svazek obcí, městská část hlavního města

Prahy nebo Regionální rada regionu soudržnosti se dopustí správního

deliktu tím, že



a) v rozporu s § 2 odst. 1 nezpracuje rozpočtový výhled,



b) v rozporu s § 10c odst. 1 nezveřejní program,



c) v rozporu s § 10d odst. 1 a 2 nezveřejní veřejnoprávní smlouvu o

poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci včetně dodatků,



d) v rozporu s § 13 odst. 1 nehospodaří podle pravidel rozpočtového

provizoria,



e) neprovede změny schváleného rozpočtu podle § 16 odst. 2,



f) zpracuje rozpočet v rozporu s § 12 odst. 1,



g) v rozporu s § 14 neprovede rozpis schváleného rozpočtu,



h) v rozporu s § 15 odst. 1 nevykonává kontrolu svého hospodaření, nebo



i) v rozporu s § 17 odst. 4 nezajistí přezkoumání svého hospodaření za

uplynulý kalendářní rok.



(2) Územní samosprávný celek nebo městská část hlavního města Prahy se

dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s



a) § 11 odst. 2 zpracuje a schválí rozpočet,



b) § 11 odst. 3 nezveřejní návrh rozpočtu, nebo



c) § 17 odst. 6 nezveřejní návrh závěrečného účtu.



(3) Regionální rada regionu soudržnosti se dopustí správního deliktu

tím, že v rozporu s



a) § 11 odst. 2 zpracuje a schválí rozpočet,



b) § 11a nezveřejní návrh rozpočtu, nebo



c) § 17a nezveřejní návrh závěrečného účtu.



(4) Svazek obcí se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s



a) § 39 odst. 3 zpracuje a schválí rozpočet,



b) § 39 odst. 4 nezveřejní návrh rozpočtu, nebo



c) § 39 odst. 6 nezveřejní návrh závěrečného účtu.



(5) Za správní delikt podle odstavců 1 až 4 se uloží pokuta do 1 000

000 Kč.



§ 22b



Společná ustanovení



(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že

vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení

právní povinnosti zabránila.



(2) Při určení výměry pokuty se přihlédne k závažnosti správního

deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k

okolnostem, za nichž byl spáchán.



(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže

správní orgán o něm nezahájil řízení do 2 let ode dne, kdy se o něm

dozvěděl, nejpozději však do 4 let ode dne, kdy byl spáchán.



(4) Správní delikty podle tohoto zákona, kterých se dopustila obec nebo

dobrovolný svazek obcí, jehož členem není hlavní město Praha, v prvním

stupni projednává v přenesené působnosti krajský úřad, v jehož správním

obvodu se obec nachází nebo v jehož správním obvodu má dobrovolný

svazek obcí sídlo. Správní delikty podle tohoto zákona, kterých se

dopustila městská část hlavního města Prahy, v prvním stupni projednává

v přenesené působnosti Magistrát hlavního města Prahy.



(5) Správní delikty podle tohoto zákona, kterých se dopustil kraj,

Regionální rada regionu soudržnosti, hlavní město Praha nebo dobrovolný

svazek obcí, jehož členem je hlavní město Praha, v prvním stupni

projednává Ministerstvo financí.



(6) Pokuty vybírá a vymáhá orgán, který je uložil. Příjem z pokut je

příjmem rozpočtu, ze kterého je hrazena činnost správního orgánu, který

pokutu uložil.



ČÁST ČTVRTÁ



ORGANIZACE ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ



§ 23



Druhy organizací územních samosprávných celků



(1) Územní samosprávný celek může ve své pravomoci k plnění svých

úkolů, zejména k hospodářskému využívání svého majetku a k zabezpečení

veřejně prospěšných činností



a) zřizovat vlastní organizační složky jako svá zařízení bez právní

subjektivity,



b) zřizovat příspěvkové organizace jako právnické osoby, které

zpravidla ve své činnosti nevytvářejí zisk,



c) zakládat obchodní společnosti,^15) a to akciové společnosti a

společnosti s ručením omezeným,



d) zakládat ústavy podle zvláštního zákona^16),



e) zřizovat školské právnické osoby podle zvláštního právního

předpisu,^16a)



f) zřizovat veřejné výzkumné instituce podle zvláštního zákona^16b).



(2) Územní samosprávný celek se může spolu s jinými osobami stát

účastníkem (společníkem) na činnostech jiných osob, zejména obchodních

společností nebo obecně prospěšných společností, na jejichž činnosti se

podílí svým majetkem včetně peněžních prostředků.



Organizační složky územního samosprávného celku



§ 24



Vznik organizačních složek územního samosprávného celku



(1) Organizační složka územního samosprávného celku (dále jen

"organizační složka") vzniká rozhodnutím zastupitelstva územního

samosprávného celku. Organizační složka hospodaří jménem svého

zřizovatele a není účetní jednotkou. Tuto formu svého hospodaření volí

územní samosprávný celek pro takové činnosti, které



a) nevyžadují velký počet zaměstnanců,



b) nepotřebují složité a rozsáhlé strojní nebo jiné technické vybavení,



c) nejsou vnitřně odvětvově či jinak organizačně členěné,



d) nevstupují do složitých ekonomických nebo právních vztahů.



(2) Pracovníci organizační složky jsou zaměstnanci zřizovatele, pokud

zvláštní zákon nestanoví jinak.



(3) Zřizovatel jmenuje vedoucího organizační složky a určí jeho práva a

povinnosti.



§ 25



Hospodaření organizačních složek



(1) Územní samosprávný celek má ve svém rozpočtu obsaženy veškeré

příjmy a výdaje svých organizačních složek. Rozpočet organizační složky

je součástí rozpočtu jejího zřizovatele. Organizační složka je povinna

dbát, aby dosahovala příjmů stanovených rozpočtem a plnila určené úkoly

nejhospodárnějším způsobem.



(2) Územní samosprávný celek dává oprávnění k dispozicím s rozpočtem

organizační složky jednak svému úřadu, jednak také podle potřeby

odpovědnému vedoucímu organizační složky. Při dělbě těchto oprávnění

vychází z místních podmínek činnosti organizační složky, s přihlédnutím

k povaze úkolů, které prostřednictvím své organizační složky

zabezpečuje.



(3) Na organizační složku přenáší zřizovatel oprávnění disponovat jen s

takovými peněžními prostředky, které souvisejí s její běžnou,

pravidelnou činností, již je nutné zabezpečovat operativně. Tyto

prostředky poskytuje zřizovatel organizační složce formou provozní

zálohy v hotovosti nebo zřízením běžného účtu u banky.



(4) Pokud zřizovatel přenesl na organizační složku oprávnění disponovat

s peněžními prostředky, vedoucí této organizační složky odpovídá za

hospodaření, vedení pokladní služby a úplnost podkladů pro účetní

záznamy zřizovatele.



(5) Organizační složka je povinna vyúčtovat provozní zálohu po ukončení

období, na něž byla poskytnuta, nejpozději však do 31. prosince

rozpočtového roku.



(6) Zřizovatel může pověřit svou organizační složku vybíráním některých

rozpočtových příjmů z její činnosti. Organizační složka tyto příjmy

vybírá buď v hotovosti nebo pomocí svého běžného účtu. Z vybraných

příjmů nesmí organizační složka hradit výdaje.



(7) Rozpočtové příjmy je organizační složka povinna odvést na účet

svého zřizovatele nejpozději koncem každého měsíce.



(8) Peněžní průběh svého hospodaření vede organizační složka v peněžním

deníku v plném členění podle rozpočtové skladby. Údaje z peněžního

deníku se převádějí do rozpočtu příjmů a výdajů zřizovatele, a to v jím

stanoveném termínu, nejméně však měsíčně a nejpozději před koncem roku.



(9) Nevyčerpanou zálohu je organizační složka povinna vrátit

zřizovateli v jím stanoveném termínu, nejpozději před koncem roku.



(10) Zřizovatel kontroluje hospodaření se svěřeným majetkem a s

peněžními prostředky organizační složky.



§ 26



Zřizovací listina organizačních složek



O vzniku organizační složky vydá zřizovatel zřizovací listinu, která

musí obsahovat



a) úplný název zřizovatele; je-li jím obec, uvede se také její zařazení

do okresu,



b) název a sídlo organizační složky; název musí vylučovat možnost

záměny s názvy jiných organizačních složek zřizovatele,



c) vymezení účelu a tomu odpovídajícího předmětu činnosti,



d) označení osob oprávněných jednat za organizační složku,



e) vymezení majetku ve vlastnictví zřizovatele, pokud se organizační

složce předává do správy k jejímu vlastnímu hospodářskému využití,



f) vymezení takových majetkových práv, které organizační složce umožní,

aby majetek svěřený podle písmena e) mohla řádně využívat pro účely,

pro něž byla zřízena, a v rámci vymezené pravomoci o něj pečovat,



g) okruh příjmů a výdajů rozpočtu zřizovatele souvisejících s její

činností, které zřizovatel svěřuje do její působnosti, a způsob jejich

použití, a to na rozdíl od zbývajících příjmů a výdajů organizační

složky, které zřizovatel o jejím hospodaření sleduje podle rozpočtové

skladby a zabezpečuje je ve svém rozpočtu,



h) způsob vedení odděleného účetnictví o příjmech a výdajích

organizační složky svěřených jí do její působnosti podle písmena g),

včetně případného zřízení a využívání samostatného bankovního účtu, a

způsob vyúčtování prostředků sledovaných na tomto účtu a popř. také

způsob stanovení a vyúčtování zúčtovatelných záloh poskytovaných na

její provozní výdaje,



i) vymezení doby, na kterou je organizační složka zřízena.



Příspěvkové organizace územních samosprávných celků



§ 27



Zřizování, změny a zrušení příspěvkových organizací



(1) Územní samosprávný celek zřizuje příspěvkové organizace pro takové

činnosti ve své působnosti, které jsou zpravidla neziskové a jejichž

rozsah, struktura a složitost vyžadují samostatnou právní subjektivitu.



(2) Zřizovatel vydá o vzniku příspěvkové organizace zřizovací listinu,

která musí obsahovat



a) úplný název zřizovatele, je-li jím obec, uvede se také její zařazení

do okresu,



b) název, sídlo příspěvkové organizace a její identifikační číslo;

název musí vylučovat možnost záměny s názvy jiných příspěvkových

organizací,



c) vymezení hlavního účelu a tomu odpovídajícího předmětu činnosti,



d) označení statutárních orgánů a způsob, jakým vystupují jménem

organizace,



e) vymezení majetku ve vlastnictví zřizovatele, který se příspěvkové

organizaci předává k hospodaření (dále jen „svěřený majetek“),



f) vymezení práv, která organizaci umožní, aby se svěřeným majetkem

mohla plnit hlavní účel k němuž byla zřízena; zejména se uvedou práva a

povinnosti spojené s jeho plným efektivním a ekonomicky účelným

využitím, s péčí o jeho ochranu, rozvoj a zvelebení, podmínky pro jeho

případnou další investiční výstavbu, dále pravidla pro výrobu a prodej

zboží, pokud jsou předmětem činnosti organizace, práva a povinnosti

spojená s případným pronajímáním svěřeného majetku jiným subjektům a

podobně,



g) okruhy doplňkové činnosti navazující na hlavní účel příspěvkové

organizace, kterou jí zřizovatel povolí k tomu, aby mohla lépe využívat

všechny své hospodářské možnosti a odbornost svých zaměstnanců; tato

činnost nesmí narušovat plnění hlavního účelu organizace a sleduje se

odděleně,



h) vymezení doby, na kterou je organizace zřízena.



(3) Příspěvková organizace hospodaří se svěřeným majetkem v rozsahu

stanoveném zřizovací listinou.



(4) Příspěvková organizace nabývá majetek pro svého zřizovatele,

nestanoví-li tento zákon jinak. Zřizovatel může stanovit, ve kterých

případech je k nabytí takového majetku třeba jeho předchozí písemný

souhlas.



(5) Do svého vlastnictví může příspěvková organizace nabýt pouze

majetek potřebný k výkonu činnosti, pro kterou byla zřízena, a to



a) bezúplatným převodem od svého zřizovatele,



b) darem s předchozím písemným souhlasem zřizovatele,



c) děděním; bez předchozího písemného souhlasu zřizovatele je

příspěvková organizace povinna dědictví odmítnout, nebo



d) jiným způsobem na základě rozhodnutí zřizovatele.



(6) Pokud se stane majetek, který příspěvková organizace nabyla do

svého vlastnictví podle odstavce 5 písm. a), pro ni trvale nepotřebný,

nabídne ho přednostně bezúplatně zřizovateli. Nepřijme-li zřizovatel

písemnou nabídku, může příspěvková organizace po jeho předchozím

písemném souhlasu majetek převést do vlastnictví jiné osoby za podmínek

stanovených zřizovatelem.



(7) Ke vzniku, k rozdělení, sloučení, splynutí nebo zrušení příspěvkové

organizace dochází dnem určeným zřizovatelem v rozhodnutí, jímž též

určí, v jakém rozsahu přechází její majetek, práva a závazky na nové

anebo přejímající organizace. Rozhodne-li zřizovatel o zrušení

organizace, přechází uplynutím dne uvedeného v jeho rozhodnutí o

zrušení její majetek, práva a závazky na zřizovatele. Ke sloučení nebo

splynutí příspěvkové organizace může dojít pouze u příspěvkových

organizací téhož zřizovatele.



(8) Údaje podle odstavce 2 a skutečnosti podle odstavce 7 se zveřejňují

v Ústředním věstníku České republiky. Zřizovatel je povinen oznámit je

Ústřednímu věstníku České republiky do 15 dnů ode dne, kdy k uvedené

skutečnosti došlo.



(9) Zřizovatel provádí kontrolu hospodaření příspěvkové organizace.



(10) Příspěvková organizace se zapisuje do obchodního rejstříku; návrh

na zápis podává zřizovatel.



§ 28



Finanční hospodaření příspěvkových organizací



(1) Příspěvková organizace hospodaří s peněžními prostředky získanými

vlastní činností a s peněžními prostředky přijatými z rozpočtu svého

zřizovatele. Dále hospodaří s prostředky svých fondů, s peněžitými dary

od fyzických a právnických osob, včetně peněžních prostředků

poskytnutých z Národního fondu a ze zahraničí.



(2) Příspěvková organizace dále hospodaří



a) s dotací na úhradu provozních výdajů, které jsou nebo mají být kryty

z rozpočtu Evropské unie, včetně stanoveného podílu státního rozpočtu

na financování těchto výdajů,



b) s dotací na úhradu provozních výdajů podle mezinárodních smluv, na

základě kterých jsou České republice svěřeny peněžní prostředky z

finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru, z finančního

mechanismu Norska a programu švýcarsko-české spolupráce.



(3) Pokud se prostředky poskytnuté podle odstavce 2 nespotřebují do

konce kalendářního roku, převádějí se do rezervního fondu jako zdroj

financování v následujících letech a mohou se použít pouze na stanovený

účel. V rezervním fondu se tyto zdroje sledují odděleně. Prostředky,

které na stanovený účel nebyly použity, podléhají finančnímu vypořádání

se státním rozpočtem za rok, ve kterém byl splněn účel, na který byla

dotace poskytnuta.



(4) Zřizovatel poskytuje příspěvek na provoz své příspěvkové organizaci

zpravidla v návaznosti na výkony nebo jiná kritéria jejích potřeb.



(5) Pokud příspěvková organizace vytváří ve své doplňkové činnosti

zisk, může jej použít jen ve prospěch své hlavní činnosti; zřizovatel

může organizaci povolit jiné využití tohoto zdroje.



(6) Příspěvkové organizaci může její zřizovatel uložit odvod do svého

rozpočtu, jestliže



a) její plánované výnosy překračují její plánované náklady, a to jako

závazný ukazatel rozpočtu, nebo



b) její investiční zdroje jsou větší, než je jejich potřeba užití podle

rozhodnutí zřizovatele.



(7) Příspěvková organizace se dopustí porušení rozpočtové kázně tím, že



a) použije finanční prostředky, které obdrží z rozpočtu svého

zřizovatele, v rozporu se stanoveným účelem,



b) převede do svého peněžního fondu více finančních prostředků, než

stanoví tento zákon nebo než rozhodl zřizovatel,



c) použije prostředky svého peněžního fondu na jiný účel nebo v jiné

výši, než stanoví tento zákon nebo jiný právní předpis,



d) použije své provozní prostředky na účel, na který měly být použity

prostředky jejího peněžního fondu podle tohoto zákona,



e) překročí stanovený nebo přípustný objem prostředků na platy, pokud

toto překročení do 31. prosince nekryla ze svého fondu odměn, nebo



f) neprovede odvod podle odstavce 6 ve lhůtě stanovené zřizovatelem.



(8) Za porušení rozpočtové kázně uloží zřizovatel příspěvkové

organizaci odvod do svého rozpočtu ve výši neoprávněně použitých

prostředků, a to nejpozději do 1 roku ode dne, kdy porušení rozpočtové

kázně zjistil, nejdéle však do 3 let ode dne, kdy k porušení rozpočtové

kázně došlo.



(9) Zřizovatel může z důvodu zamezení tvrdosti snížit nebo prominout

odvod za porušení rozpočtové kázně na základě písemné žádosti

příspěvkové organizace podané do 1 roku od uložení odvodu.



(10) Ustanovení odstavců 7 až 9 se nevztahují na porušení rozpočtové

kázně při nakládání s prostředky poskytnutými příspěvkové organizaci z

rozpočtu zřizovatele, které zřizovatel obdržel ze státního rozpočtu, z

rozpočtu státního fondu, z rozpočtu Regionální rady regionu soudržnosti

nebo z Národního fondu za účelem, aby je na základě svého rozhodnutí

poskytnul právnické nebo fyzické osobě. V takovém případě se postupuje

podle § 22.



(11) Vztah rozpočtu příspěvkové organizace k rozpočtu zřizovatele lze

během roku změnit v neprospěch příspěvkové organizace jen ze závažných,

objektivně působících příčin.



(12) Nestanoví-li zvláštní zákon jinak, rozpočet zřizovatele

zprostředkovává vztah příspěvkové organizace ke státnímu rozpočtu, k

rozpočtu Regionální rady regionu soudržnosti a k Národnímu fondu;

jde-li o příspěvkovou organizaci zřízenou obcí, též k rozpočtu kraje.



§ 29



Peněžní fondy příspěvkových organizací



(1) Příspěvková organizace tvoří tyto peněžní fondy:



a) rezervní fond,



b) fond investic,



c) fond odměn,



d) fond kulturních a sociálních potřeb.



(2) Zůstatky peněžních fondů se po skončení roku převádějí do

následujícího roku.



§ 30



Rezervní fond



(1) Rezervní fond se tvoří ze zlepšeného výsledku hospodaření

příspěvkové organizace na základě schválení jeho výše zřizovatelem po

skončení roku, sníženého o případné převody do fondu odměn. Zlepšený

výsledek hospodaření příspěvkové organizace je vytvořen tehdy, jestliže

skutečné výnosy jejího hospodaření jsou spolu s přijatým provozním

příspěvkem větší než její provozní náklady. Rozdělení zlepšeného

výsledku hospodaření do rezervního fondu a do fondu odměn schvaluje

zřizovatel. Zdrojem rezervního fondu mohou být též peněžní dary a

prostředky převedené podle § 28 odst. 3.



(2) Rezervní fond, s výjimkou účelově určených peněžních darů a

prostředků převedených podle § 28 odst. 3, používá příspěvková

organizace



a) k dalšímu rozvoji své činnosti,



b) k časovému překlenutí dočasného nesouladu mezi výnosy a náklady,



c) k úhradě případných sankcí uložených jí za porušení rozpočtové

kázně,



d) k úhradě své ztráty za předchozí léta.



(3) Účelově určené peněžní dary se použijí v souladu s jejich určením.



(4) Zřizovatel může dát příspěvkové organizaci souhlas k tomu, aby část

svého rezervního fondu, s výjimkou účelově určených peněžních darů a

prostředků převedených podle § 28 odst. 3, použila k posílení svého

fondu investic.



§ 31



Fond investic



(1) Fond investic vytváří příspěvková organizace k financování svých

investičních potřeb. Jeho zdrojem jsou



a) peněžní prostředky ve výši odpisů hmotného a nehmotného dlouhodobého

majetku^4) prováděné podle zřizovatelem schváleného odpisového plánu,



b) investiční příspěvek z rozpočtu zřizovatele,



c) investiční dotace ze státních fondů a jiných veřejných rozpočtů,



d) příjmy z prodeje svěřeného dlouhodobého hmotného majetku, jestliže

to zřizovatel podle svého rozhodnutí připustí,



e) peněžní dary a příspěvky od jiných subjektů, jsou-li určené nebo

použitelné k investičním účelům,



f) příjmy z prodeje dlouhodobého hmotného majetku ve vlastnictví

příspěvkové organizace,



g) převody z rezervního fondu ve výši povolené zřizovatelem.



(2) Fond investic příspěvkové organizace se používá



a) na pořízení a technické zhodnocení hmotného a nehmotného

dlouhodobého majetku, s výjimkou drobného hmotného a nehmotného

dlouhodobého majetku,



b) k úhradě investičních úvěrů nebo půjček,



c) k odvodu do rozpočtu zřizovatele, pokud takový odvod uložil,



d) k navýšení peněžních prostředků určených na financování údržby a

oprav majetku, který příspěvková organizace používá pro svou činnost.



(3) Ke krytí investičních potřeb lze se souhlasem zřizovatele použít

též investičních úvěrů nebo půjček.



§ 32



Fond odměn



(1) Fond odměn je tvořen ze zlepšeného výsledku hospodaření příspěvkové

organizace, a to do výše jeho 80 %, nejvýše však do výše 80 % objemu

prostředků na platy stanoveného zřizovatelem nebo zvláštním právním

předpisem, a peněžními dary účelově určenými na platy.



(2) Převod peněžních prostředků do fondu odměn schvaluje zřizovatel.



(3) Z fondu odměn se hradí odměny zaměstnancům. Přednostně se z fondu

odměn hradí případné překročení stanoveného objemu prostředků na platy.



§ 33



Fond kulturních a sociálních potřeb



(1) Fond kulturních a sociálních potřeb je tvořen základním přídělem na

vrub nákladů příspěvkové organizace z ročního objemu nákladů

zúčtovaných na platy a náhrady platů, popřípadě na mzdy a náhrady mzdy

a odměny za pracovní pohotovost, na odměny a ostatní plnění za

vykonávanou práci.



(2) Fond kulturních a sociálních potřeb je naplňován zálohově z roční

plánované výše v souladu s jeho schváleným rozpočtem. Vyúčtování

skutečného základního přídělu se provede v rámci účetní závěrky.



(3) Fond kulturních a sociálních potřeb je tvořen k zabezpečování

kulturních, sociálních a dalších potřeb a je určen zaměstnancům v

pracovním poměru k příspěvkové organizaci, žákům středních odborných

učilišť a učilišť, interním vědeckým aspirantům, důchodcům, kteří při

prvém odchodu do starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro

invaliditu třetího stupně pracovali u příspěvkové organizace, případně

rodinným příslušníkům zaměstnanců a jiným fyzickým nebo i právnickým

osobám.



(4) Další příjmy, výši tvorby a hospodaření s fondem kulturních a

sociálních potřeb stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.



§ 33a



zrušen



§ 33b



Stravování a stravovací služby



Závodní stravování zabezpečuje příspěvková organizace ve vlastních

zařízeních závodního stravování nebo prostřednictvím jiné právnické

osoby, fyzické osoby nebo organizační složky státu pro své zaměstnance,

žáky středních odborných učilišť nebo speciálních odborných učilišť,

odborných učilišť a učilišť, pokud není jejich stravování zajištěno

podle zvláštních právních předpisů, žákům, studentům a vědeckým

aspirantům po dobu jejich činnosti v příspěvkové organizaci, pokud není

jejich stravování zajištěno podle zvláštních právních předpisů.

Příspěvková organizace může v souladu s kolektivní smlouvou zabezpečit

závodní stravování ve vlastních stravovacích zařízeních též důchodcům,

kteří v ní pracovali při odchodu do důchodu, a zaměstnancům činným u

příspěvkové organizace na základě dohod o pracích konaných mimo

pracovní poměr. Příspěvková organizace může poskytnout závodní

stravování též občanům, k jejichž stravování se zavázala smlouvou o

závodním stravování s jinou právnickou osobou, fyzickou osobou nebo

organizační složkou státu, a zaměstnancům jiných zaměstnavatelů, kteří

jsou u ní na pracovní cestě nebo pro ni jinak činní. Náklady na závodní

stravování a jejich úhradu upraví Ministerstvo financí vyhláškou.



§ 34



Úvěry, půjčky a ručení příspěvkové organizace



(1) Příspěvková organizace je oprávněna uzavírat smlouvy o půjčce^5)

nebo o úvěru^6) jen po předchozím písemném souhlasu zřizovatele. Tento

souhlas se nevyžaduje v případě půjček zaměstnancům z fondu kulturních

a sociálních potřeb. K dočasnému krytí svých potřeb může získat od

svého zřizovatele návratnou finanční výpomoc, jestliže je její vrácení

zabezpečeno jejími výnosy běžného roku, nejpozději však do 31. března

následujícího roku, nestanoví-li zřizovatel lhůtu delší.



(2) Příspěvková organizace není oprávněna ručit za závazky třetích

osob, ani jinak je zajišťovat.



§ 35



Nákup na splátky příspěvkovými organizacemi



Příspěvková organizace může pořizovat věci nákupem na splátky nebo

smlouvou o nájmu s právem koupě jen po předchozím písemném souhlasu

zřizovatele.



§ 36



Nakládání s cennými papíry příspěvkovými organizacemi



Příspěvková organizace není oprávněna nakupovat akcie či jiné cenné

papíry. Přijímat je jako protihodnotu za své pohledávky vůči jiným

subjektům je oprávněna jen s předchozím písemným souhlasem zřizovatele.

Příspěvková organizace nesmí vystavovat nebo akceptovat směnky, ani být

směnečným ručitelem.



§ 37



Poskytování darů příspěvkovými organizacemi



Příspěvková organizace není oprávněna poskytovat dary jiným subjektům,

s výjimkou obvyklých peněžitých nebo věcných darů svým zaměstnancům a

jiným osobám ze svého fondu kulturních a sociálních potřeb a s výjimkou

postupu podle § 27 odst. 6.



§ 37a



Zřizování a zakládání právnických osob



Příspěvková organizace nesmí



a) zřizovat nebo zakládat právnické osoby,



b) mít majetkovou účast v právnické osobě zřízené nebo založené za

účelem podnikání.



§ 37b



Předchozí souhlas



(1) Předchozí souhlas zřizovatele podle tohoto zákona, nebo stanoví-li

tak zřizovatel podle § 27 odst. 4, se uděluje vždy pouze pro jedno

právní jednání a je jeho součástí, s výjimkou peněžitého daru účelově

neurčeného, k jehož přijetí může zřizovatel udělit předchozí souhlas

společný pro více právních jednání. Není-li předchozí souhlas udělen, k

právnímu jednání se nepřihlíží.



(2) Do doby, než právní jednání nabude účinnosti, lze předchozí souhlas

dodatečně odvolat, jestliže po jeho udělení vyjdou najevo podstatné

skutečnosti pro rozhodnutí o udělení předchozího souhlasu, které nebyly

známy v době rozhodování a měly by na výsledek rozhodnutí podstatný

vliv.



(3) Pokud si zřizovatel příspěvkové organizace vyhradí udělení

předchozího souhlasu k nabytí majetku podle § 27 odst. 4, je povinen

oznámit tuto skutečnost v Ústředním věstníku České republiky.



ČÁST PÁTÁ



HOSPODAŘENÍ SVAZKU OBCÍ



§ 38



Majetek svazku obcí



(1) Svazek obcí hospodaří s majetkem, který ze svého vlastního majetku

vložily do svazku obcí jeho členské obce podle stanov svazku obcí,^18)

a dále s majetkem, který získal svou vlastní činností.



(2) Majetek vložený obcí do hospodaření svazku obcí zůstává ve

vlastnictví obce. Orgány svazku obcí s ním mohou nakládat jen v souladu

s majetkovými právy, která na ně členská obec přenesla podle stanov

svazku obcí. Majetková práva k vlastnímu majetku obcí, která jsou

vyhrazena obecnímu zastupitelstvu,^19) nelze převést na orgány svazku

obcí.



§ 39



Finanční hospodaření svazku obcí



(1) Svazek obcí hospodaří podle svého rozpočtu (§ 4).



(2) Obsahem rozpočtu svazku obcí jsou jeho příjmy a výdaje vyplývající

z jeho činností v souladu s jeho stanovami.



(3) V případě, že se svazek obcí podílí na realizaci programu nebo

projektu spolufinancovaného z rozpočtu Evropské unie, musí jeho

rozpočet na příslušný kalendářní rok obsahovat stanovený objem

finančních prostředků účelově určených na spolufinancování programu

nebo projektu Evropské unie.



(4) Svazek obcí zveřejní návrh svého rozpočtu po dobu nejméně 15 dnů

přede dnem jeho projednávání na zasedání příslušného orgánu svazku obcí

na úředních deskách členských obcí a způsobem umožňujícím dálkový

přístup. Na úředních deskách může být návrh rozpočtu zveřejněn v užším

rozsahu, který obsahuje alespoň údaje o příjmech a výdajích rozpočtu v

třídění podle nejvyšších jednotek druhového třídění rozpočtové skladby.

Způsobem umožňujícím dálkový přístup se zveřejňuje úplné znění návrhu

rozpočtu. Připomínky k návrhu rozpočtu mohou občané členských obcí

uplatnit písemně ve lhůtě stanovené při jeho zveřejnění, nebo ústně při

jeho projednávání na zasedání příslušného orgánu svazku obcí.



(5) Kontrolu hospodaření s majetkem svazku obcí a s jeho finančními

prostředky provádí orgán určený k tomu stanovami svazku obcí. Zprávy o

výsledcích této kontroly předkládá svazek obcí zastupitelstvům

členských obcí.



(6) Svazek obcí zveřejní návrh svého závěrečného účtu včetně zprávy o

výsledku přezkoumání hospodaření^21) po dobu nejméně 15 dnů přede dnem

jeho projednávání na zasedání příslušného orgánu svazku obcí na

úředních deskách členských obcí a způsobem umožňujícím dálkový přístup.

Na úředních deskách může být návrh závěrečného účtu zveřejněn v užším

rozsahu, který obsahuje alespoň údaje o plnění příjmů a výdajů rozpočtu

v třídění podle nejvyšších jednotek druhového třídění rozpočtové

skladby a závěr zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření. Způsobem

umožňujícím dálkový přístup se zveřejňuje úplné znění návrhu

závěrečného účtu včetně celé zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření.

Připomínky k návrhu závěrečného účtu mohou občané členských obcí

uplatnit písemně ve lhůtě stanovené při jeho zveřejnění, nebo ústně při

jeho projednávání na zasedání příslušného orgánu svazku obcí.



(7) Závěrečný účet svazku obcí se předkládá zastupitelstvům členských

obcí, a to neprodleně po jeho schválení v orgánu svazku obcí.



§ 39a



Druhy organizací svazku obcí



(1) Svazek obcí, jehož předmětem činnosti jsou úkoly v oblasti

školství, může zřizovat příspěvkové organizace a školské právnické

osoby, které vykonávají činnost školy nebo školského zařízení, a to za

podmínek stanovených zvláštním zákonem.^19a)



(2) O zřízení, změně a zrušení příspěvkové organizace podle odstavce 1

rozhoduje nejvyšší orgán svazku obcí, vymezený stanovami;^19b) tento

orgán také schvaluje zřizovací listinu příspěvkové organizace.



(3) Ostatní úkoly zřizovatele, pokud nejsou stanovami vyhrazeny

nejvyššímu orgánu svazku obcí, plní vůči příspěvkovým organizacím podle

odstavce 1 výkonný orgán svazku obcí, vymezený stanovami.^19b)



(4) Pokud není stanoveno jinak, vztahují se na příspěvkové organizace

podle odstavce 1 ustanovení § 27 až 37a obdobně.



§ 39b



zrušen



ČÁST ŠESTÁ



PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ



§ 40



Plnění závazků z Evropské dohody zakládající přidružení mezi Českou

republikou na jedné straně a Evropskými společenstvími a jejich

členskými státy na straně druhé



Poskytování finančních prostředků z rozpočtů krajů, obcí nebo svazků

obcí podle tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů musí být v

souladu se zvláštním zákonem upravujícím postup při posuzování

slučitelnosti veřejné podpory se závazky vyplývajícími z Evropské

dohody zakládající přidružení mezi Českou republikou na jedné straně a

Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně druhé.^20)



§ 41



Přechodná ustanovení



(1) Dosavadní rozpočtové organizace, k nimž funkce zřizovatele má před

účinností tohoto zákona obec, se s účinností tohoto zákona stávají

organizační složkou obce. Obec k tomu účelu rozhodnutím zastupitelstva

vydá zřizovací listinu organizační složky, a to nejpozději do 6 měsíců

ode dne účinnosti tohoto zákona. Při této organizační změně přecházejí

veškerá práva a povinnosti rozpočtové organizace na obec.



(2) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije v případě, že obec dosavadní

rozpočtovou organizaci přemění do 6 měsíců ode dne účinnosti tohoto

zákona na příspěvkovou organizaci. V tom případě se postupuje podle §

27. Touto změnou přecházejí všechna práva a povinnosti z dosavadní

rozpočtové organizace na příspěvkovou organizaci jako jejího právního

nástupce.



§ 42



Účinnost



Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001.



Klaus v. r.



Havel v. r.



Zeman v. r.



Vybraná ustanovení novel



Čl.II zákona č. 557/2004 Sb.



Přechodné ustanovení



Ustanovení čl. I bodů 1 až 11 a 13 tohoto zákona se použijí poprvé pro

rozpočtový rok 2005.



Čl. II zákona č. 477/2008 Sb.



Přechodná ustanovení



1. Majetek ve vlastnictví příspěvkové organizace ke dni nabytí

účinnosti tohoto zákona není ustanoveními tohoto zákona dotčen s

výjimkou majetku převedeného na ni bezúplatně zřizovatelem. S tímto

majetkem příspěvková organizace naloží podle § 27 odst. 6 zákona č.

250/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.



2. Zřizovatel přizpůsobí zřizovací listinu zákonu č. 250/2000 Sb., ve

znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 7 měsíců ode

dne nabytí jeho účinnosti.



3. Porušení rozpočtové kázně, ke kterému došlo přede dnem nabytí

účinnosti tohoto zákona, se posuzuje a odvod, penále a pokuta se uloží

podle zákona č. 250/2000 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti

tohoto zákona.



4. Řízení o uložení odvodu a penále nebo pokuty za porušení rozpočtové

kázně zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí

podle zákona č. 250/2000 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti

tohoto zákona.



Čl. IV zákona č. 465/2011 Sb.



Přechodná ustanovení



1. Pokud platební výměr, kterým se stanoví odvod za porušení rozpočtové

kázně nebo penále za prodlení s odvodem za porušení rozpočtové kázně,

nabyl právní moci do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zaniká právo

podat žádost o prominutí nebo částečné prominutí tohoto odvodu nebo

penále uplynutím 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Lhůta 1

roku neběží ode dne podání návrhu na obnovu řízení do dne pravomocného

skončení obnoveného řízení nebo do dne pravomocného zamítnutí obnovy

řízení, ode dne zahájení přezkumného řízení podle daňového řádu do dne

pravomocného skončení tohoto řízení a ode dne zahájení řízení podle

soudního řádu správního o žalobě proti rozhodnutí správce daně do dne

pravomocného skončení tohoto řízení nebo do dne pravomocného skončení

řízení o kasační stížnosti.



2. Pokud přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona příspěvková

organizace porušila rozpočtovou kázeň při nakládání s peněžními

prostředky poskytnutými z rozpočtu zřizovatele, které zřizovatel

obdržel ze státního rozpočtu, z rozpočtu státního fondu, z rozpočtu

Regionální rady regionu soudržnosti nebo z Národního fondu za účelem

jejich poskytnutí právnické nebo fyzické osobě na základě svého

rozhodnutí, a do dne nabytí účinnosti tohoto zákona nebyl odvod uložen,

uloží se podle zákona č. 250/2000 Sb., ve znění účinném do dne nabytí

účinnosti tohoto zákona.



3. Žádost podle § 28 odst. 9 zákona č. 250/2000 Sb., ve znění účinném

ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, o snížení nebo prominutí odvodu

za porušení rozpočtové kázně uloženého do dne nabytí účinnosti tohoto

zákona, je možno podat do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto

zákona.



Čl. II zákona č. 24/2015 Sb.



Přechodná ustanovení



1. Porušení rozpočtové kázně, ke kterému došlo přede dnem nabytí

účinnosti tohoto zákona, se posuzuje a odvod a penále se uloží podle

zákona č. 250/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti

tohoto zákona.



2. Řízení o uložení odvodu a penále za porušení rozpočtové kázně

zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle

zákona č. 250/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti

tohoto zákona.



3. Postup podle § 10d odst. 1 a 2 zákona č. 250/2000 Sb., ve znění

účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije i na

veřejnoprávní smlouvy o poskytnutí dotace nebo návratné finanční

výpomoci uzavřené ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, u nichž byla

žádost o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci

prostřednictvím veřejnoprávní smlouvy podána přede dnem nabytí

účinností tohoto zákona.



1) Čl. 99 a násl. ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České

republiky, ve znění ústavního zákona č. 347/1997 Sb.



2) Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení).



2a) § 16 zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve

znění zákona č. 138/2006 Sb.



3) Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení).



4) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.



5) § 657 a násl. občanského zákoníku.



6) § 497 a násl. obchodního zákoníku.



7) Zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších

předpisů.



8) Zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní

územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o

rozpočtovém určení daní).



9) § 37 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně

některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla).



10) § 84 zákona č. 128/2000 Sb.



§ 35 zákona č. 129/2000 Sb.



§ 59 zákona č. 131/2000 Sb.



10a) Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o

změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších

předpisů.



11) § 42 zákona č. 128/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.



§ 20 zákona č. 129/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.



§ 38 zákona č. 131/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.



11b) Zákon č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních

samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí.



13) § 67 odst. 1 písm. a) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské

zřízení), ve znění pozdějších předpisů.



14) § 81 odst. 3 písm. a) zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě

Praze.



15) Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších

předpisů.



16) Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.



16a) Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším

odborném a jiném vzdělávání (školský zákon).



16b) Zákon č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích.



18) § 50 zákona č. 128/2000 Sb.



19) § 85 zákona č. 128/2000 Sb.



19a) Zákon č. 561/2004 Sb.



19b) § 50 odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení).



20) Zákon č. 59/2000 Sb., o veřejné podpoře.



21) § 10 zákona č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních

samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí.



22) Například § 160 až 163 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním,

základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský

zákon), ve znění zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 343/2007 Sb., zákona

č. 42/2009 Sb. a zákona č. 458/2011 Sb., nebo zákon č. 108/2006 Sb., o

sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů.



23) Například zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně

některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.



24) Například čl. 111 a 112 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU)

č. 1306/2013 ze dne 17. prosince 2013 o financování, řízení a sledování

společné zemědělské politiky a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 352/78,

(ES) č. 165/94, (ES) č. 2799/98, (ES) č. 814/2000, (ES) č. 1290/2005 a

(ES) č. 485/2008, čl. 3 odst. 4 prováděcího nařízení Komise (EU) č.

184/2014 ze dne 25. února 2014, kterým se podle nařízení Evropského

parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 o společných ustanoveních o

Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu

soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském

námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu

pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a

Evropském námořním a rybářském fondu stanoví podmínky týkající se

systému pro elektronickou výměnu dat mezi členskými státy a Komisí a

kterým se podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1299/2013

o zvláštních ustanoveních týkajících se podpory z Evropského fondu pro

regionální rozvoj pro cíl Evropská územní spolupráce přijímá

nomenklatura kategorií zásahů pro podporu z Evropského fondu pro

regionální rozvoj v rámci cíle Evropská územní spolupráce, čl. 26

nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 480/2014 ze dne 3. března

2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.

1303/2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální

rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském

zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském

fondu a o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální

rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském

námořním a rybářském fondu.



25) § 87 zákona č. 128/2000 Sb., ve znění zákona č. 22/2004 Sb.



§ 101 zákona č. 128/2000 Sb., ve znění zákona č. 311/2002 Sb. a zákona

č. 313/2002 Sb.



§ 40 odst. 2 a § 58 odst. 2 zákona č. 129/2000 Sb.



§ 62 a 90 zákona č. 131/2000 Sb., ve znění zákona č. 22/2004 Sb.



§ 70 odst. 2 zákona č. 131/2000 Sb.



§ 94 zákona č. 131/2000 Sb., ve znění zákona č. 145/2001 Sb.



§ 16d odst. 5 zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje,

ve znění zákona č. 138/2006 Sb. a zákona č. 253/2011 Sb.