218/2000 Sb.
ZÁKON
ze dne 27. června 2000
o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů
(rozpočtová pravidla)
Změna: 493/2000 Sb.
Změna: 141/2001 Sb.
Změna: 187/2001 Sb.
Změna: 450/2001 Sb.
Změna: 320/2001 Sb.
Změna: 202/2002 Sb.
Změna: 320/2002 Sb.
Změna: 479/2003 Sb.
Změna: 479/2003 Sb. (část), 186/2004 Sb., 257/2004 Sb.
Změna: 482/2004 Sb.
Změna: 436/2004 Sb.
Změna: 1/2005 Sb.
Změna: 127/2005 Sb.
Změna: 377/2005 Sb.
Změna: 361/2005 Sb.
Změna: 546/2005 Sb.
Změna: 130/2006 Sb.
Změna: 230/2006 Sb.
Změna: 138/2006 Sb., 140/2006 Sb.
Změna: 112/2006 Sb.
Změna: 174/2007 Sb.
Změna: 270/2007 Sb.
Změna: 26/2008 Sb.
Změna: 109/2009 Sb.
Změna: 154/2009 Sb.
Změna: 214/2009 Sb.
Změna: 417/2009 Sb., 421/2009 Sb.
Změna: 267/2006 Sb., 214/2007 Sb., 306/2008 Sb.
Změna: 139/2010 Sb.
Změna: 199/2010 Sb.
Změna: 227/2009 Sb.
Změna: 281/2009 Sb., 427/2010 Sb.
Změna: 30/2011 Sb.
Změna: 73/2011 Sb.
Změna: 465/2011 Sb.
Změna: 366/2011 Sb., 370/2011 Sb.
Změna: 171/2012 Sb.
Změna: 428/2011 Sb., 456/2011 Sb., 457/2011 Sb., 407/2012 Sb., 501/2012
Sb.
Změna: 303/2013 Sb., 344/2013 Sb.
Změna: 250/2014 Sb.
Změna: 25/2015 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
ROZPOČTOVÁ PRAVIDLA
HLAVA I
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
Tento zákon upravuje
a) tvorbu, funkce a obsah střednědobého výhledu státního rozpočtu (dále
jen "střednědobý výhled"), státního rozpočtu a státního závěrečného
účtu,
b) příjmy a výdaje státního rozpočtu,
c) státní finanční aktiva a pasiva,
d) finanční hospodaření organizačních složek státu, zařízení státu
majících obdobné postavení jako organizační složka státu,^1)
Bezpečnostní informační služby^1a) (dále jen "organizační složka
státu") a příspěvkových organizací zřízených organizačními složkami
státu (dále jen "příspěvková organizace"),
e) finanční kontrolu,
f) podmínky zřizování státních fondů,
g) způsob řízení státní pokladny a řízení státního dluhu,
h) hospodaření s prostředky soustředěnými v Národním fondu.
§ 2
Základní ustanovení
(1) Vláda může financovat činnosti, kterými zajišťuje funkce státu,
pouze prostřednictvím státního rozpočtu a Národního fondu, pokud
zvláštní zákon nestanoví jinak.^2)
(2) Rozpočtový rok je shodný s rokem kalendářním.
(3) Na peněžní prostředky státního rozpočtu není právní nárok,
nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak.
(4) V rozpočtech organizačních složek státu, při sledování plnění
státního rozpočtu, při sledování čerpání rezervního fondu organizačních
složek státu, v rozpočtech státních fondů a při pohybech na účtech
státních finančních aktiv a financujících položek podle § 3 písm. i) se
uplatňuje jednotné třídění příjmů a výdajů (dále jen "rozpočtová
skladba"), které stanoví Ministerstvo financí (dále jen "ministerstvo")
vyhláškou.
(5) Z důvodů zvláštního charakteru činnosti může ministerstvo vydat pro
zpravodajské služby České republiky^2a) zvláštní postupy pro jejich
finanční hospodaření^2b).
§ 3
Pojmy
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) dotací peněžní prostředky státního rozpočtu, státních finančních
aktiv nebo Národního fondu poskytnuté právnickým nebo fyzickým osobám
na stanovený účel,
b) návratnou finanční výpomocí prostředky státního rozpočtu, státních
finančních aktiv nebo Národního fondu poskytnuté, nestanoví-li zvláštní
zákon jinak, bezúročně právnickým nebo fyzickým osobám na stanovený
účel, které je povinen jejich příjemce vrátit do státního rozpočtu,
státních finančních aktiv nebo Národního fondu,
c) jinými peněžními prostředky státu peněžní prostředky státních
finančních aktiv, příspěvkových organizací, státních fondů a fondů
organizačních složek státu,
d) finančním vypořádáním dotace nebo návratné finanční výpomoci,
přehled o čerpání a použití prostředků a vrácení nepoužitých
prostředků,
e) neoprávněným použitím peněžních prostředků státního rozpočtu, jiných
peněžních prostředků státu, prostředků poskytnutých ze státního
rozpočtu, státních finančních aktiv, státního fondu nebo Národního
fondu, jejich výdej, jehož provedením byla porušena povinnost stanovená
právním předpisem, rozhodnutím, případně dohodou o poskytnutí těchto
prostředků, nebo porušení podmínek, za kterých byly příslušné peněžní
prostředky poskytnuty, porušení účelu nebo podmínek, za kterých byly
prostředky zařazeny do státního rozpočtu nebo přesunuty rozpočtovým
opatřením a v rozporu se stanoveným účelem nebo podmínkami vydány; dále
se jím rozumí i to, nelze-li prokázat, jak byly tyto peněžní prostředky
použity,
f) zadržením peněžních prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu,
státního fondu, státních finančních aktiv nebo Národního fondu porušení
povinnosti vrácení prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu,
státního fondu, státních finančních aktiv nebo Národního fondu ve
stanoveném termínu,
g) správci kapitol státního rozpočtu (dále jen "správci kapitol")
ústřední orgány státní správy a další organizační složky státu,
stanoví-li zvláštní zákon, že tyto organizační složky státu mají
samostatnou kapitolu ve státním rozpočtu nebo že mají postavení
ústředního orgánu státní správy nebo že mají postavení ústředního
orgánu státní správy pro rozpočtové účely,
h) peněžními prostředky státní pokladny souhrn peněžních prostředků na
1. příjmových a výdajových účtech státního rozpočtu,
2. účtech státních finančních aktiv,
3. účtech ministerstva pro řízení likvidity státní pokladny a pro
řízení státního dluhu, s výjimkou účtů, které ministerstvo za tímto
účelem zřizuje v bankách a pobočkách zahraničních bank^4) (dále jen
„banka“),
4. účtech finančních a celních úřadů, na kterých jsou spravovány daňové
příjmy, které jsou následně určeny rozpočtům územních samosprávných
celků^3), státním fondům, Národnímu fondu, rezervním fondům
organizačních složek státu, do státních finančních aktiv a na účtech
určených ke správě peněžních prostředků z vybraných cel určených k
odvodům do vlastních zdrojů Evropské unie^3a),
5. účtech rezervních fondů organizačních složek státu a účtech fondů
kulturních a sociálních potřeb organizačních složek státu,
6. účtech cizích prostředků, účtech, u kterých z povahy příjmů a výdajů
dané právním předpisem vyplývá, že nejsou součástí příjmů nebo výdajů
státního rozpočtu, samostatných běžných účtech závodního stravování,
účtech sdružených prostředků (§ 72),
7. účtech příspěvkových organizací,
8. účtech státních fondů a Národního fondu,
9. zvláštních účtech ministerstva podle zákona, kterým se ruší Fond
národního majetku České republiky,
10. účtech státní organizace Správa železniční dopravní cesty určených
k příjmu dotací ze státního rozpočtu, státních fondů a Národního fondu,
11. účtech územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí
určených k příjmu dotací a návratných finančních výpomocí ze státního
rozpočtu, státních fondů, Národního fondu; tyto účty územních
samosprávných celků jsou určeny též k příjmu výnosů daní nebo podílu na
nich, převáděných těmto příjemcům správcem daně podle zákona
upravujícího rozpočtové určení daní, pokud územní samosprávný celek
tuto možnost nevyloučí písemným oznámením ministerstvu a správci daně,
12. účtech Regionálních rad regionů soudržnosti určených k příjmu
dotací a návratných finančních výpomocí ze státního rozpočtu a
Národního fondu na financování programů spolufinancovaných z rozpočtu
Evropské unie podle zákona upravujícího podporu regionálního rozvoje,
13. účtech veřejných výzkumných institucí určených k příjmu podpor
výzkumných záměrů nebo projektů výzkumu a vývoje ze státního rozpočtu
podle zákonů upravujících veřejné výzkumné instituce a podporu výzkumu
a vývoje a dotací na další činnost ze státního rozpočtu,
14. účtech veřejných vysokých škol určených k příjmu příspěvků ze
státního rozpočtu na vzdělávací a vědeckou, výzkumnou, vývojovou a
inovační, uměleckou nebo další tvůrčí činnost, k příjmu podpor výzkumu,
experimentálního vývoje a inovací ze státního rozpočtu podle zákona
upravujícího vysoké školy a dotací ze státního rozpočtu a Národního
fondu,
15. účtech dalších právnických osob vedených se souhlasem ministerstva
u České národní banky,
i) financujícími položkami peněžní operace spojené s řízením státního
dluhu s výjimkou peněžních operací na účtech řízení likvidity státní
pokladny; jsou jimi zejména výnosy z prodeje státních dluhopisů, úvěry
přijaté k překonání pokladního schodku státního rozpočtu, krátkodobé i
dlouhodobé přijaté úvěry, změna stavu na bankovních účtech, které
nejsou vkladovými účty, umořování jistiny státního dluhu, a za účelem
řízení likvidity nákup a prodej cenných papírů nebo vklady, které
nejsou vázány na určitou lhůtu,
j) programem nebo projektem spolufinancovaným z rozpočtu Evropské unie
soubor věcných, časových a finančních podmínek pro činnosti k dosažení
stanovených cílů Evropské unie, a to prostřednictvím orgánů, subjektů a
fondů uvedených v článku 175 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU,
Euratom) č. 966/2012 nebo Fondu evropské pomoci nejchudším osobám^4a),
k) peněžními prostředky státního rozpočtu i peněžní prostředky přijaté
organizační složkou státu ze zahraničí a vydané prostřednictvím
státního rozpočtu,
l) realizací státní záruky zaplacení zaručené částky státem za
dlužníka, jehož ručitelem stát byl, věřiteli dlužníka na základě
ručitelské smlouvy, kterou stát s věřitelem ve prospěch dlužníka
uzavřel, ručitelského prohlášení nebo záruční listiny, které stát
věřiteli ve prospěch dlužníka vystavil, nebo zákona, který státu
ručitelskou povinnost ukládá,
m) výdaji na vládní úvěry platby vývozcům na základě smluv o částečné
úhradě vyváženého zboží a služeb, které s nimi uzavřela Česká
republika, a smluv České republiky o vládních úvěrech s cizími státy;
vývozcem se pro účely tohoto ustanovení rozumí fyzická osoba s trvalým
pobytem nebo právnická osoba se sídlem na území České republiky, která
je podnikatelem^4d) a uskutečňuje vývoz do států, s nimiž má Česká
republika smlouvy o vládních úvěrech; smlouvou o vládním úvěru se pro
účely tohoto ustanovení rozumí smlouva České republiky s cizím státem,
podle níž je tento stát povinen jí finanční prostředky, které na
částečné úhrady vydala, splácet,
n) výdaji na provozní potřeby výdaje organizační složky státu kromě
výdajů na programy (§ 12 odst. 1),
o) rozpočtovým systémem informační systém veřejné správy spravovaný
ministerstvem, v němž se
1. soustřeďují údaje potřebné pro sestavení státního rozpočtu,
střednědobého výhledu za oblast státního rozpočtu a rozpočtového
provizoria, pro hodnocení plnění státního rozpočtu a pro hospodaření v
rozpočtovém provizoriu,
2. sestavuje státní rozpočet, střednědobý výhled za oblast státního
rozpočtu a rozpočtové provizorium,
3. mění údaje na základě změny zákona o státním rozpočtu,
4. provádějí rozpočtová opatření,
5. stanoví výše finančních prostředků, které je možno vynaložit na
úhradu závazků (dále jen „rezervace“),
6. vedou rozpočty organizačních složek státu a chronologické evidence
rozpočtových opatření,
7. zpracovávají údaje předané Českou národní bankou o provedených
operacích za státní rozpočet,
8. zobrazuje plnění státního rozpočtu dle rozpočtové skladby a vznik,
evidence a snižování nároků z nespotřebovaných výdajů.
§ 3a
V případě nesouladu údajů vedených v rozpočtovém systému s údaji
vedenými mimo rozpočtový systém se považují za správné údaje vedené v
rozpočtovém systému.
HLAVA II
STŘEDNĚDOBÝ VÝHLED, STÁTNÍ ROZPOČET A ROZPOČTOVÉ PROVIZORIUM
§ 4
Střednědobý výhled
(1) Zároveň s návrhem státního rozpočtu se zpracovává střednědobý
výhled, který obsahuje očekávané příjmy a výdaje státního rozpočtu a
státních fondů na jednotlivá léta, na která je sestavován, a to v
členění podle rozpočtové skladby, a předpoklady a záměry, na základě
nichž se tyto příjmy a výdaje očekávají. Práce na sestavení
střednědobého výhledu řídí ministerstvo.
(2) Pokud střednědobý výhled očekává schodek státního rozpočtu,
obsahuje i předpokládaný způsob jeho financování.
(3) Střednědobý výhled se sestavuje na období 2 let bezprostředně
následujících po roce, na který je předkládán státní rozpočet; jeho
součástí jsou ukazatele podle odstavce 1 za rok, na který se předkládá
státní rozpočet. U výdajů na programy nebo projekty spolufinancované z
rozpočtu Evropské unie odpovídá období střednědobého výhledu době
jejich financování. U závazků státu vyplývajících ze schválených
koncesních smluv^4e) odpovídá období střednědobého výhledu době trvání
závazku. V případě úvěrů, na které byla poskytnuta státní záruka,
odpovídá období střednědobého výhledu stanovené době jejich splácení.
(4) Střednědobý výhled vypracovává ministerstvo v součinnosti se
správci kapitol, územními samosprávnými celky a státními fondy a
předkládá jej vládě společně s návrhem státního rozpočtu. Termín pro
předání podkladů pro vypracování střednědobého výhledu, jejich rozsah a
strukturu stanoví ministerstvo vyhláškou.
(5) Vláda projedná návrh střednědobého výhledu současně s návrhem
státního rozpočtu. Schválený střednědobý výhled předkládá vláda
samostatně na vědomí Poslanecké sněmovně současně s návrhem zákona o
státním rozpočtu.
§ 5
Státní rozpočet
(1) Státní rozpočet představuje finanční vztahy, které zabezpečují
financování některých funkcí státu v rozpočtovém roce. K tomuto účelu
státní rozpočet soustřeďuje rozpočtové příjmy vymezené tímto nebo
zvláštním zákonem.
(2) Státní rozpočet obsahuje očekávané příjmy, jakož i odhadované
výdaje státního rozpočtu v rozpočtovém roce a financující položky.
(3) Státní rozpočet jako souhrn finančních dokumentů zahrnuje zákon o
státním rozpočtu, rozpis ukazatelů státního rozpočtu, podrobné rozpočty
organizačních složek státu a změny těchto dokumentů.
(4) Příjmy a výdaje státního rozpočtu se člení na kapitoly státního
rozpočtu (dále jen "kapitola").
(5) Státní rozpočet vychází ze střednědobého výhledu s tím, že
ukazatele výdajů na programy nebo projekty spolufinancované z rozpočtu
Evropské unie jsou pro vypracování návrhu zákona o státním rozpočtu
závazné.
(6) Státní rozpočet obsahuje i dotační vztahy k rozpočtům územních
samosprávných celků a státních fondů.
(7) Závazné ukazatele státního rozpočtu stanoví zákon o státním
rozpočtu na příslušný rok.
§ 6
Příjmy státního rozpočtu
(1) Příjmy státního rozpočtu tvoří, pokud zvláštní zákon nestanoví
jinak,
a) výnosy daní včetně příslušenství,
b) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku
zaměstnanosti a pojistné na úrazové pojištění včetně penále,
c) výnosy z podílu na clech, který je podle práva Evropské unie^5a)
ponechán členským státům na úhradu nákladů spojených s jejich výběrem a
výnosy ze sankcí a úhrad exekučních nákladů v celním řízení,
d) příjmy z činnosti organizačních složek státu a odvody příspěvkových
organizací,
e) odvod zbývajícího zisku České národní banky,^6)
f) sankce za porušení rozpočtové kázně,
g) správní a soudní poplatky,
h) úhrady spojené s realizací státních záruk,
i) příjmy z prodeje a nájmu majetku České republiky, se kterým
hospodaří organizační složka státu, a příjmy z prodeje nemovitého
majetku České republiky, se kterým hospodaří příspěvkové organizace; to
neplatí pro příjmy z prodeje majetku České republiky nabytého darem a
děděním [§ 48 odst. 2 písm. c)] a majetku České republiky, se kterým je
příslušné hospodařit Ministerstvo obrany [§ 48 odst. 2 písm. d)],
j) splátky návratných finančních výpomocí poskytnutých ze státního
rozpočtu,
k) peněžní dary poskytnuté organizačním složkám státu použité v běžném
rozpočtovém roce,
l) výnosy z majetkových účastí státu,
m) výnosy z cenných papírů, jejichž nákup byl realizován z prostředků
státního rozpočtu,
n) penále za neoprávněně použité nebo zadržené prostředky poskytnuté z
Národního fondu,
o) prostředky, které byly připsány nebo odvedeny na účty Národního
fondu a nemohou být zařazeny mezi prostředky uvedené v § 37 odst. 1,
p) prostředky získané od Národního fondu za prostředky vydané ze
státního rozpočtu podle § 38,
q) pokuty,
r) další příjmy stanovené tímto zákonem nebo zvláštním právním
předpisem.
(2) Pro účely tohoto zákona se příspěvky a dotace poskytnuté ze
zahraničí (dále jen "prostředky poskytnuté ze zahraničí") organizačním
složkám státu použité v běžném rozpočtovém roce považují za příjmy
státního rozpočtu. Za prostředky poskytnuté ze zahraničí se považují i
prostředky poskytnuté České republice z rozpočtu Evropské unie a
přijaté organizačními složkami státu z Národního fondu.
§ 7
Výdaje státního rozpočtu
(1) Ze státního rozpočtu se hradí
a) výdaje na činnost organizačních složek státu a výdaje na činnost
příspěvkových organizací v jejich působnosti, kterými jsou příspěvky na
provoz, dotace na financování programů a akcí (§ 12 a 13), dotace na
úhradu provozních výdajů, které jsou nebo mají být kryty z rozpočtu
Evropské unie včetně stanoveného podílu státního rozpočtu na
financování těchto výdajů, a dotace na úhradu provozních výdajů podle
mezinárodních smluv, na základě kterých jsou České republice svěřeny
peněžní prostředky z finančního mechanismu Evropského hospodářského
prostoru, finančního mechanismu Norska a z programu švýcarsko-české
spolupráce (dále jen „finanční mechanismus“),
b) výdaje na dávky důchodového pojištění, dávky nemocenského pojištění,
dávky úrazového pojištění, dávky státní sociální podpory, ostatní
sociální dávky, výdaje na podporu v nezaměstnanosti, podporu při
rekvalifikaci a na aktivní politiku zaměstnanosti,
c) dotace a návratné finanční výpomoci územním samosprávným celkům na
jinou než podnikatelskou činnost,
d) dotace a návratné finanční výpomoci právnickým a fyzickým osobám na
podnikatelskou činnost,^7)
e) dotace spolkům^8) a příspěvky politickým stranám,^9)
f) dotace právnickým osobám, které jsou založeny nebo zřízeny k
poskytování zdravotních, kulturních, vzdělávacích a sociálních služeb a
k poskytování sociálně-právní ochrany dětí,^10) a fyzickým osobám,
které takové služby nebo sociálně-právní ochranu dětí poskytují, a to
výhradně na tyto účely,
g) dotace státním fondům a návratné finanční výpomoci,
h) dotace fyzickým osobám, které nevyvíjejí podnikatelskou činnost a
zabývají se chovem včel, drží plemeníky za účelem zajištění přirozené
plemenitby hospodářských zvířat^11) nebo jsou vlastníky nebo nájemci
lesa,
i) dotace nadacím, nadačním fondům, ústavům a obecně prospěšným
společnostem,
j) dotace a návratné finanční výpomoci Regionálním radám regionů
soudržnosti^11a),
k) dotace dobrovolným svazkům obcí,
l) peněžité vklady státu do akciových společností,^11b)
m) nákup cenných papírů,
n) peněžní dary poskytnuté do zahraničí,
o) vklady, příspěvky mezinárodním organizacím a dotace,
p) výdaje na realizaci státních záruk,
r) výdaje související s plněním závazků k Evropským společenstvím,
s) příspěvky fyzickým osobám podle zvláštního zákona,
t) výdaje související s dluhovou službou,
u) další výdaje stanovené zvláštním zákonem,
v) výdaje na vládní úvěry,
w) dotace fyzickým a právnickým osobám, které nevyvíjejí podnikatelskou
činnost, na výstavbu, opravy, modernizace a rekonstrukce bytového fondu
a na výstavbu technické infrastruktury,
x) dotace Podpůrnému a garančnímu rolnickému a lesnickému fondu a. s.,
na financování hlavních činností vymezených jeho zakladatelem,
y) dotace a návratné finanční výpomoci evropským seskupením pro územní
spolupráci^11a).
(2) Výdaje podle odstavce 1 písm. l) až n) mohou být uskutečněny pouze
s předchozím souhlasem vlády.
(3) Ze státního rozpočtu se poskytují Národnímu fondu prostředky určené
jako zálohy na úhradu realizovaných kursových rozdílů vzniklých na
bankovních účtech Národního fondu. Záloha je čerpána v případě, že
kursové ztráty převyšují kursové zisky za běžný rozpočtový rok. V
případě, že kursové zisky převyšují kursové ztráty za běžný rozpočtový
rok, tento rozdíl zvyšuje výši poskytnuté zálohy. Ke konci běžného
rozpočtového roku se tyto prostředky vyúčtovávají. Zůstatek zálohy po
vyúčtování se do státního rozpočtu nepřevádí a použije se v
následujících letech.
(4) Ze státního rozpočtu se převádějí do Národního fondu prostředky ve
výši výdajů, které byly z Národního fondu vynaloženy na projekty
spolufinancované z rozpočtu Evropské unie, o kterých správce kapitoly
dodatečně rozhodl, že budou financovány pouze ze státního rozpočtu; na
základě tohoto rozhodnutí správce kapitoly nelze zvýšit rozpočet výdajů
příslušné kapitoly.
§ 8
Vypracování návrhu zákona o státním rozpočtu
(1) Návrh zákona o státním rozpočtu vypracovává ministerstvo v
součinnosti se správci kapitol, územními samosprávnými celky,
dobrovolnými svazky obcí, Regionálními radami regionů soudržnosti a
státními fondy. Celkové výdaje státního rozpočtu v tomto návrhu
ministerstvo stanoví na základě částky střednědobého výdajového rámce
(§ 8a odst. 1) obsaženého v usnesení Poslanecké sněmovny k vládnímu
návrhu zákona o státním rozpočtu na běžný rok, která je v něm uvedena
jako částka na rok bezprostředně následující po běžném roce (dále jen
"další rok"), a to tak, že tyto výdaje tuto částku nepřekročí. Není-li
takové usnesení nebo v něm není tato částka obsažena, stanoví je na
základě částky střednědobého výdajového rámce, která je jakožto částka
na další rok uvedena v usnesení Poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu
zákona o státním rozpočtu na rok bezprostředně předcházející běžnému
roku (dále jen "minulý rok"). Ministerstvo tuto částku upraví (§ 8a
odst. 3) a rozdělí na výdaje státního rozpočtu a výdaje jednotlivých
státních fondů. Takto určenou částku výdajů státního rozpočtu uvede v
návrhu zákona o státním rozpočtu jako celkové výdaje tohoto rozpočtu.
Je-li střednědobý výdajový rámec změněn dalšími usneseními Poslanecké
sněmovny, ministerstvo je při stanovení celkových výdajů státního
rozpočtu povinno se řídit jen těmi z nich, které Poslanecká sněmovna
schválila do 30. června běžného roku.
(2) Ministerstvo řídí práce na vypracování návrhu zákona o státním
rozpočtu. Správci kapitol, státní fondy, územní samosprávné celky,
dobrovolné svazky obcí, Regionální rady regionů soudržnosti a jiné
právnické a fyzické osoby, které požadují prostředky ze státního
rozpočtu nebo poskytnutí státní záruky, jsou povinni předložit
ministerstvu údaje potřebné pro vypracování návrhu zákona o státním
rozpočtu v termínu, rozsahu a struktuře, které stanoví ministerstvo
vyhláškou. To se netýká kapitol Kancelář prezidenta republiky,
Poslanecká sněmovna, Senát, Ústavní soud, Nejvyšší kontrolní úřad a
Kancelář Veřejného ochránce práv. Obce a dobrovolné svazky obcí
předkládají údaje prostřednictvím krajů, které tyto údaje předkládají
ministerstvu s tím, že dobrovolné svazky obcí tak činí prostřednictvím
kraje, kde mají své sídlo. Hlavní město Praha předkládá údaje přímo
ministerstvu. Podklady pro sestavení návrhu výdajů státního rozpočtu na
financování programů (§ 12 odst. 1) předkládají obce a dobrovolné
svazky obcí vždy přímo příslušnému správci kapitoly. Činnost krajů
podle věty čtvrté je přenesenou působností.
(3) Návrh celkových příjmů a celkových výdajů kapitol Poslanecká
sněmovna, Senát, Kancelář prezidenta republiky, Ústavní soud, Nejvyšší
kontrolní úřad a Kancelář veřejného ochránce práv předloží správci
těchto kapitol rozpočtovému výboru Poslanecké sněmovny, který o
návrzích rozhodne do 20. června běžného roku.
(4) Pokud nedojde k rozhodnutí podle odstavce 3 ve stanoveném termínu a
návrh předložený správcem kapitoly nepřekročí celkové výdaje této
kapitoly podle posledního schváleného zákona o státním rozpočtu,
považuje se návrh předložený správcem kapitoly za schválený. Pokud
návrh předložený správcem kapitoly překročí celkové výdaje této
kapitoly podle věty první, podléhají tyto vyšší výdaje schválení
ministerstvem.
(5) Na základě návrhů schválených podle odstavce 3, nebo určených podle
odstavce 4, vypracují správci kapitol uvedených v odstavci 3 návrhy
rozpočtů svých kapitol v rozpočtovém systému.
(6) Návrh zákona o státním rozpočtu a návrh střednědobého výdajového
rámce (§ 8a odst. 1) předkládá ministerstvo ke schválení vládě. Vláda
je předkládá Poslanecké sněmovně ve lhůtě podle zvláštního zákona.^11d)
§ 8a
Střednědobý výdajový rámec
(1) Střednědobý výdajový rámec tvoří celkové výdaje státního rozpočtu a
státních fondů na každý z roků, na které je sestavován střednědobý
výhled, s výjimkou dotací státním fondům. Stanoví jej na návrh vlády
Poslanecká sněmovna svým usnesením, a to vždy jednou částkou.
(2) Částka střednědobého výdajového rámce na první rok střednědobého
výhledu vychází z částky střednědobého výdajového rámce na týž rok
uvedené ve střednědobém výdajovém rámci v usnesení Poslanecké sněmovny
k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu na běžný rok, a to tak, že
se k ní mohou přičíst nebo od ní odečíst výdaje
a) způsobené významně jiným vývojem spotřebitelských cen, než se
očekával při stanovení této částky,
b) vyvolané zákonem o rozpočtovém určení daní, bude-li jeho důsledkem
zvýšení nebo snížení výdajů státního rozpočtu, jestliže se při
stanovení této částky s těmito důsledky nepočítalo,
c) ve výši příjmů prostředků z rozpočtu Evropské unie a z finančních
mechanismů, se kterými se při stanovení této částky počítalo v jiné
výši,
d) ve výši až dvě promile z této částky, jestliže je to třeba k tomu,
aby byly vzaty v úvahu vlivy, s kterými se při stanovení této částky
nepočítalo,
e) způsobené mimořádnými situacemi, s kterými se při stanovení této
částky nepočítalo.
(3) Při vypracovávání návrhu zákona o státním rozpočtu na další rok se
částka střednědobého výdajového rámce uvedená v usnesení Poslanecké
sněmovny k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu na běžný rok
upraví pro účely částky, která má být uvedena jako celkové výdaje
státního rozpočtu na další rok, obdobně podle odstavce 2 s výjimkou
úpravy podle písmene d), místo níž se provede úprava nejvýše o jedno
promile.
(4) Vláda v případě, že jí navrhovaná částka střednědobého výdajového
rámce na první rok střednědobého výhledu není shodná s částkou
střednědobého výdajového rámce na týž rok stanovenou Poslaneckou
sněmovnou v usnesení k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu na
běžný rok jakožto částka střednědobého výdajového rámce na druhý rok
střednědobého výhledu, vypracovává odůvodnění této změny. Vypracovává i
odůvodnění změny částky střednědobého výdajového rámce na další rok
stanovené v usnesení k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu na
běžný rok jakožto částka střednědobého výdajového rámce na první rok
střednědobého výhledu v navrhovanou částku celkových výdajů státního
rozpočtu na další rok. Odůvodnění těchto změn předkládá vláda
Poslanecké sněmovně zároveň s návrhem zákona o státním rozpočtu na
další rok.
§ 8b
Lhůty některých prací vykonávaných vládou, ministerstvem, správci
kapitol a státními fondy při vypracování návrhu státního rozpočtu,
střednědobého výhledu a střednědobých výdajových rámců
(1) Ministerstvo předloží vládě předběžný návrh
a) částky střednědobého výdajového rámce na další rok upravené podle §
8a odst. 3,
b) částky střednědobého výdajového rámce na první rok střednědobého
výhledu po případné změně podle § 8a odst. 2,
c) částky střednědobého výdajového rámce na druhý rok střednědobého
výhledu do 15. dubna běžného roku. Vláda jej projedná do 30. dubna
téhož roku.
(2) Na základě částek podle odstavce 1 a případných úkolů, které
ministerstvu v souvislosti s jejich dalším použitím uložila vláda,
vypracuje ministerstvo
a) pro návrh zákona o státním rozpočtu na další rok předběžný návrh
příjmů a výdajů v členění podle kapitol,
b) pro návrh usnesení Poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu zákona o
státním rozpočtu na další rok návrh částek střednědobého výdajového
rámce,
c) pro návrh střednědobého výhledu předběžný návrh příjmů a výdajů
státního rozpočtu a státních fondů v členění podle kapitol a státních
fondů,
d) pro účely sdělení podle odstavce 3 věty druhé návrh celkových výdajů
jednotlivých státních fondů a předloží je vládě do 31. května běžného
roku. Vláda je projedná a po případných úpravách je jakožto předběžný
návrh schválí do 20. června téhož roku.
(3) Ministerstvo oznámí částky schválené vládou podle odstavce 2
správcům kapitol do 30. června běžného roku. Společně s těmito údaji
oznámí ministerstvo správcům kapitol další závazné číselné údaje.
Správci kapitol postupují obdobně vůči organizačním složkám státu v
jejich působnosti. Příslušní správci kapitol sdělí částky pro státní
fondy neprodleně těmto fondům.
(4) Na základě částek oznámených podle odstavce 3 vypracují
a) správci kapitol pro návrh státního rozpočtu na další rok návrhy
rozpočtů svých kapitol,
b) pro návrh střednědobého výhledu
1. správci kapitol návrh příjmů a výdajů svých kapitol,
2. státní fondy návrh svých příjmů a výdajů
a předloží je ministerstvu do 31. července běžného roku.
(5) Ministerstvo předloží návrh zákona o státním rozpočtu na další rok
a návrh střednědobého výhledu vládě do 31. srpna běžného roku.
§ 9
Rozpočtové provizorium
(1) Není-li Poslaneckou sněmovnou schválen zákon o státním rozpočtu na
příslušný rozpočtový rok před prvním dnem rozpočtového roku, hospodaří
organizační složka státu v době od prvního dne rozpočtového roku do dne
nabytí účinnosti zákona o státním rozpočtu na tento rozpočtový rok
(dále jen „období rozpočtového provizoria“) podle ukazatelů
rozpočtového provizoria.
(2) Ukazatele rozpočtového provizoria stanoví v rozpočtovém systému
ministerstvo v součinnosti se správci kapitol jako závazné ukazatele
čerpání výdajů pro období rozpočtového provizoria. Správci kapitol
rozepíší tyto ukazatele na organizační složky státu ve své působnosti.
Organizační složky státu na základě tohoto rozpisu zpracují svůj
rozpočet a vloží jej do rozpočtového systému.
(3) Ukazatele podle odstavce 2 se zpracovávají na jednotlivé měsíce.
Jejich nejvyšší možná celková výše je jedna dvanáctina celkových výdajů
státního rozpočtu stanovených posledním schváleným zákonem o státním
rozpočtu. Měsíční ukazatele stanovené pro výdaje se sčítají.
(4) Je-li Poslaneckou sněmovnou schválen zákon o státním rozpočtu na
příslušný rozpočtový rok před prvním dnem rozpočtového roku, avšak
nenabude-li v tento den účinnosti, řídí se rozpočtové hospodaření v
období rozpočtového provizoria tímto schváleným zákonem o státním
rozpočtu.
(5) V období rozpočtového provizoria čerpají organizační složky státu
prostředky do výše jim stanovených závazných ukazatelů.
(6) Organizační složky státu jsou v období rozpočtového provizoria
oprávněny k přesunům prostředků v rámci jednotlivých závazných
ukazatelů.
(7) Příjmy a výdaje uskutečněné v období rozpočtového provizoria se
stávají příjmy státního rozpočtu a výdaji státního rozpočtu dnem nabytí
účinnosti zákona o státním rozpočtu na příslušný rok.
§ 10
Kapitoly
(1) Příjmy a výdaje státního rozpočtu se člení na kapitoly, které
vyjadřují okruh působnosti a odpovědnosti ústředních orgánů státní
správy^12) a dalších organizačních složek státu, stanoví-li zvláštní
zákon že tyto organizační složky státu mají samostatnou kapitolu ve
státním rozpočtu nebo že mají postavení ústředního orgánu státní
správy, popřípadě že mají postavení ústředního orgánu státní správy pro
rozpočtové účely.
(2) Rozpočet kapitoly obsahuje rozpočtové příjmy a výdaje správce
kapitoly, příjmy a výdaje organizačních složek státu v jeho působnosti,
výdaje na činnost příspěvkových organizací, uvedené v § 7 odst. 1 písm.
a) a odvody příspěvkových organizací v jeho působnosti. Rozpočet
kapitoly obsahuje též dotace a návratné finanční výpomoci ze státního
rozpočtu pro fyzické a další právnické osoby na úkoly a činnosti, které
jsou v působnosti správce kapitoly. V rámci závazných ukazatelů
stanovených zákonem o státním rozpočtu mohou správci kapitol tvořit
rozpisové rezervy.
(3) Příjmy a výdaje státního rozpočtu, které mají všeobecný charakter,
a nepatří tak do okruhu působnosti určitého správce kapitoly, nebo
výdaje státního rozpočtu, jejichž výše pro jednotlivé kapitoly není v
době schvalování zákona o státním rozpočtu na příslušný rozpočtový rok
známa, tvoří kapitolu Všeobecná pokladní správa. Součástí kapitoly
Všeobecná pokladní správa je i vládní rozpočtová rezerva. Správcem
kapitoly Všeobecná pokladní správa je ministerstvo.
(4) Příjmy a výdaje státního rozpočtu spojené s řízením likvidity
státní pokladny a řízením státního dluhu tvoří kapitolu Státní dluh.
Správcem kapitoly Státní dluh je ministerstvo.
(5) Příjmy a výdaje na účtech státních finančních aktiv, s výjimkou
operací spojených s řízením likvidity státní pokladny a řízením
státního dluhu, tvoří kapitolu Operace státních finančních aktiv.
Příjmy ani výdaji státního rozpočtu nejsou převody mezi dvěma účty
státních finančních aktiv a operace investování peněžních prostředků
jaderného účtu a účtu rezervy pro důchodovou reformu, případně dalších
účtů, pokud tak dále stanoví tento zákon, s výjimkou realizovaných
výnosů z tohoto investování. Správcem kapitoly Operace státních
finančních aktiv je ministerstvo.
§ 11
Plnění závazků z Evropské dohody zakládající přidružení mezi Českou
republikou na jedné straně a Evropskými společenstvími a jejich
členskými státy na straně druhé
Financování programů (§ 12 a 13) a poskytování dotací a návratných
finančních výpomocí podle tohoto zákona nebo zvláštních právních
předpisů musí být v souladu se zákonem o veřejné podpoře.^13)
§ 11a
Plnění závazků vyplývajících z práva Evropské unie, týkajících se
jejích vlastních zdrojů
Systém vlastních zdrojů a financování rozpočtu Evropské unie se řídí
rozhodnutím Rady 2014/335/EU, Euratom ze dne 26. května 2014 o systému
vlastních zdrojů Evropské unie.
HLAVA III
ÚČAST STÁTNÍHO ROZPOČTU NA FINANCOVÁNÍ PROGRAMU A POSKYTOVÁNÍ DOTACÍ A
NÁVRATNÝCH FINANČNÍCH VÝPOMOCÍ ZE STÁTNÍHO ROZPOČTU
DÍL 1
Účast státního rozpočtu na financování programu
§ 12
Programy
(1) Programem se rozumí soubor věcných, časových a finančních podmínek
konkrétních akcí na pořízení nebo technické zhodnocení hmotného a
nehmotného dlouhodobého majetku^14), s výjimkou drobného hmotného a
nehmotného dlouhodobého majetku^14a).
(2) Dokumentace programu obsahuje
a) identifikační údaje programu, jeho případné členění na podprogramy a
harmonogram jeho přípravy a realizace,
b) bilanci potřeb a zdrojů financování programu a jeho jednotlivých
podprogramů,
c) specifikaci cílů programu a podprogramu spolu s jejich
technicko-ekonomickým zdůvodněním a vyhodnocením efektivnosti
vynaložených finančních prostředků.
(3) Věcné, časové a finanční ukazatele konkrétních akcí se evidují v
Informačním systému programového financování (dále jen „informační
systém“), nestanoví- li zvláštní právní předpis jinak.
(4) Informační systém spravuje ministerstvo, které stanovuje jeho
strukturu a obsah, řídí jeho aktualizaci prováděnou správci
rozpočtových kapitol a zabezpečuje datové výstupy pro vypracování
návrhů státního rozpočtu, státního závěrečného účtu a střednědobého
výhledu.
(5) Z informačního systému jsou předávány údaje do rozpočtového
systému.
(6) Registraci akce v informačním systému provádí příslušný správce
rozpočtové kapitoly na základě investičního záměru obsahujícího věcné,
časové a finanční určení akce, její technicko-ekonomické zdůvodnění a
vyjádření efektivnosti vložených prostředků spolu se specifikací
požadavků na zabezpečení provozu budované nebo obnovované kapacity.
(7) Registraci akce podle odstavce 6 financované účelově určenými
prostředky státního rozpočtu podle § 13 odst. 3 písm. a) nebo c), její
zadání a změnu závazně určených parametrů lze provést jen se souhlasem
ministerstva.
§ 13
Účast státního rozpočtu na financování programu
(1) Účastí státního rozpočtu na financování programu se rozumí
a) výdaje na financování programů uvedené v odstavci 3,
b) poskytování státní záruky za úvěry přijaté právnickými nebo
fyzickými osobami.
(2) Výši účasti státního rozpočtu na financování programu stanoví na
základě posouzení dokumentace programu
a) vláda, je-li účast státního rozpočtu nejméně 5 000 000 000 Kč,
b) ministerstvo, je-li účast státního rozpočtu nižší než 5 000 000 000
Kč.
(3) Výdaje na financování programu jsou účelově určené prostředky
státního rozpočtu a člení se na
a) individuálně posuzované výdaje organizační složky státu, které jsou
účelově určené na financování konkrétní akce, zpravidla vyšší než 200
000 000 Kč,
b) systémově určené výdaje organizačních složek státu na financování
vymezeného okruhu finančních potřeb, v jejichž rámci stanoví správce
kapitoly výdaje na konkrétní akce,
c) individuální dotace právnickým a fyzickým osobám účelově určené na
financování konkrétní akce, zpravidla vyšší než 200 000 000 Kč,
d) systémové dotace stanovené na financování vymezeného okruhu
finančních potřeb, v jejichž rámci poskytne správce kapitoly dotaci
právnickým nebo fyzickým osobám na konkrétní akce,
e) návratné finanční výpomoci poskytnuté právnickým nebo fyzickým
osobám na financování konkrétních akcí nebo vymezeného okruhu
finančních potřeb.
(4) Pravidla postupu ministerstva, správců kapitol a investorů pro
přípravu, schvalování a realizaci programů a akcí a jejich evidenci v
informačním systému a pro jejich závěrečné vyhodnocování stanoví
ministerstvo v dohodě s Ministerstvem pro místní rozvoj vyhláškou.
DÍL 2
Poskytování dotací a návratných finančních výpomocí ze státního
rozpočtu a řízení o jejich odnětí
§ 14
(1) Na dotaci nebo návratnou finanční výpomoc není právní nárok, pokud
zvláštní právní předpis nestanoví jinak.
(2) Dotaci nebo návratnou finanční výpomoc ze státního rozpočtu může
poskytnout ústřední orgán státní správy, Úřad práce České republiky,
Akademie věd České republiky, Grantová agentura České republiky,
Technologická agentura České republiky nebo organizační složka státu,
kterou určí zvláštní zákon (dále jen "poskytovatel").
(3) O poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci rozhoduje
poskytovatel na základě žádosti příjemce. Žádost o dotaci nebo
návratnou finanční výpomoc obsahuje
a) údaje podle odstavce 4 písm. a) a b),
b) požadovanou částku,
c) účel, na který žadatel chce dotaci nebo návratnou finanční výpomoc
použít,
d) lhůtu, v níž má být tohoto účelu dosaženo, a
e) je-li žadatel právnickou osobou, informaci o identifikaci
1. osob jednajících jeho jménem s uvedením, zda jednají jako jeho
statutární orgán nebo jednají na základě udělené plné moci,
2. osob s podílem v této právnické osobě,
3. osob, v nichž má podíl, a o výši tohoto podílu.
(4) Vyhoví-li poskytovatel žádosti o poskytnutí dotace nebo návratné
finanční výpomoci, vydá písemné rozhodnutí, které obsahuje
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození, rodné číslo,
bylo-li přiděleno, a adresu trvalého pobytu, je-li příjemce dotace nebo
návratné finanční výpomoci fyzickou osobou a je-li tato fyzická osoba
podnikatelem, také identifikační číslo; název, adresu sídla a
identifikační číslo osoby, je-li příjemce dotace nebo návratné finanční
výpomoci právnickou osobou,
b) název a adresu poskytovatele,
c) poskytovanou částku nebo částku, do jejíž výše může být dotace nebo
návratná finanční výpomoc poskytnuta,
d) účel, na který je poskytovaná částka určena,
e) lhůtu, v níž má být stanoveného účelu dosaženo,
f) u návratné finanční výpomoci lhůty pro navrácení poskytnutých
peněžních prostředků a částky jednotlivých splátek,
g) případné další podmínky, které musí příjemce v souvislosti s
použitím dotace nebo návratné finanční výpomoci splnit,
h) u dotací a návratných finančních výpomocí, jejichž součástí jsou
peněžní prostředky podle § 44 odst. 2 písm. b), d), f) nebo h), částku
těchto prostředků (§ 44 odst. 6),
i) den vydání rozhodnutí,
j) seznam fyzických a právnických osob placených z prostředků
poskytnutých ze státního rozpočtu, na které se nevztahuje zákon o
veřejných zakázkách,
k) ostatní povinnosti, které příjemce v souvislosti s poskytnutím
dotace nebo návratné finanční výpomoci plní a jejichž nedodržení není
neoprávněným použitím podle § 3 písm. e).
(5) Na rozhodnutí podle odstavce 4 se nevztahují obecné předpisy o
správním řízení^15) a je vyloučeno jeho soudní přezkoumání.^15a)
(6) V rozhodnutí o poskytnutí dotace může poskytovatel stanovit, že
nesplnění některých podmínek podle odstavce 4 písm. g) nebo porušení
povinnosti stanovené právním předpisem bude postiženo odvodem za
porušení rozpočtové kázně nižším, než kolik činí celková částka dotace.
Při stanovení nižšího odvodu uvede poskytovatel procentní rozmezí nebo
pevný procentní podíl vztahující se buď k celkové částce dotace, nebo k
částce, ve které byla porušena rozpočtová kázeň, nebo stanoví pevnou
částku odvodu; přitom přihlédne k závažnosti porušení rozpočtové kázně
a jeho vlivu na dodržení účelu dotace.
(7) Poskytovatel může v rozhodnutí o dotaci stanovit u programů nebo
projektů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie a finančních
mechanismů výdaje nebo náklady, které budou vyúčtovány jako
paušální^15b), jejichž výše nemusí být prokazována. Paušální výdaje
nebo náklady se stanoví
a) procentem ze skutečně vynaložených a prokázaných, poskytovatelem
stanovených výdajů nebo nákladů projektu,
b) na základě poskytovatelem stanovených jednotkových nákladů, nebo
c) jako pevná částka pokrývající veškeré výdaje či náklady projektu
nebo jejich část.
(8) V případě poskytnutí dotace do rozpočtu kraje nebo Regionální rady
regionu soudržnosti, kdy kraj nebo Regionální rada regionu soudržnosti
má povinnost takto získané prostředky poskytnout právnické nebo fyzické
osobě, lze kraj nebo Regionální radu regionu soudržnosti v rozhodnutí o
poskytnutí dotace zavázat, že vrátí ve stanovené lhůtě do státního
rozpočtu a v případě finančních prostředků podle § 44 odst. 2 písm. d)
a f) do Národního fondu finanční prostředky, které příslušná právnická
nebo fyzická osoba vrátila do rozpočtu kraje nebo Regionální rady
regionu soudržnosti jako sankci za porušení rozpočtové kázně podle
zvláštního právního předpisu, anebo finanční prostředky, které
příslušná právnická nebo fyzická osoba vrátila kraji nebo Regionální
radě regionu soudržnosti jako nepoužité.
(9) Odstavec 6 a přiměřeně odstavce 7 a 8 se použijí též pro
poskytování dotací z Národního fondu.
(10) Příjemce dotace nebo návratné finanční výpomoci je povinen ji s
poskytovatelem vypořádat v rámci finančního vypořádání (§ 75).
(11) Při poskytování návratné finanční výpomoci je poskytovatel povinen
vést evidenci podle zvláštního právního předpisu^16) o pohledávkách
vznikajících z jejího poskytnutí a rozpočtovat a evidovat její splátky.
(12) Fyzická nebo právnická osoba, která zaplatila za pořízení věcí
nebo služeb, obstarání výkonů, provedení prací nebo za nabytí práv
peněžními prostředky z dotace a uplatnila nárok na odpočet daně z
přidané hodnoty, do kterého zahrnula i částku, na jejíž odpočet měla
právo z důvodu tohoto pořízení, nesmí tuto částku zahrnout do
finančního vypořádání dotace. Jestliže ji do něj zahrnula a nárok na
odpočet uplatnila až poté, je povinna do měsíce od uplatnění nároku
odvést částku odpočtu na účet finančního vypořádání.
(13) Poskytovatel
a) může změnit v rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné finanční
výpomoci práva nebo povinnosti uvedené v odstavci 4 písm. c), e) až h,
j) a k) na základě žádosti příjemce,
b) provede písemně opravu zřejmých nesprávností, kterými jsou zejména
chyby v psaní a počtech, vydáním opravného rozhodnutí, které doručí
příjemci dotace nebo návratné finanční výpomoci.
§ 14a
(1) Jestliže příjemce dotace nebo návratné finanční výpomoci, který má
právní formu obchodní společnosti nebo družstva, se chce zúčastnit
fúze, rozdělení nebo převodu jmění na společníka jako zanikající
obchodní společnost nebo zanikající družstvo, a má zájem, aby na
právního nástupce přešly práva a povinnosti z rozhodnutí o poskytnutí
dotace nebo návratné finanční výpomoci (dále jen „žadatel“), je povinen
nejpozději 60 dnů přede dnem zveřejnění projektu fúze, rozdělení nebo
převodu jmění na společníka požádat o souhlas s přechodem práv a
povinností z rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné finanční
výpomoci toho, kdo mu dotaci nebo návratnou finanční výpomoc poskytl.
(2) K žádosti podle odstavce 1 přiloží žadatel návrh projektu fúze,
rozdělení nebo převodu jmění na společníka a jeho odůvodnění, zejména s
ohledem na skutečnost, zda i poté, co nastanou účinky fúze, rozdělení
nebo převodu jmění na společníka, bude účel, pro který byla dotace nebo
návratná finanční výpomoc poskytnuta, zachován. Návrh projektu
rozdělení musí obsahovat i určení, na jakého právního nástupce mají
práva a povinnosti z rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné
finanční výpomoci přejít.
(3) Poskytovatel si může ve lhůtě pěti pracovních dnů ode dne obdržení
žádosti vyžádat od žadatele doplňující informace tak, aby mohl řádně
žádost posoudit, se stanovením doby, do kdy musí být informace
poskytnuta. Nebudou-li žadatelem poskytnuty požadované informace ve
stanovené době, může poskytovatel žádost zamítnout. Ustanovení § 14b se
použije obdobně.
(4) Poskytovatel žádosti vyhoví, není-li fúzí, rozdělením nebo převodem
jmění na společníka ohrožen účel, pro který byla dotace nebo návratná
finanční výpomoc poskytnuta, nejsou-li tu jiné závažné důvody, které by
udělení takového souhlasu bránily.
(5) Rozhodnutí, jímž poskytovatel uděluje souhlas s přechodem práv a
povinností z poskytnuté dotace nebo návratné finanční výpomoci, musí
obsahovat i určení osoby, na kterou práva a povinnosti z poskytnuté
dotace nebo návratné finanční výpomoci mají přejít, a označení
rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, jehož
se týká souhlas s přechodem práv a povinností.
(6) Právní účinky rozhodnutí podle odstavce 5 nastávají dnem právních
účinků fúze, rozdělení nebo převodu jmění na společníka.
§ 14b
Jestliže poskytovatel s přechodem práv a povinností z rozhodnutí o
poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci nesouhlasí, žádost o
souhlas podle § 14a odst. 1 zamítne a rozhodne o povinnosti příjemce
vrátit vyplacenou dotaci nebo návratnou finanční výpomoc nebo její část
v závislosti na době, po kterou byly plněny podmínky jejího poskytnutí,
nebo na tom, do jaké míry je ohrožen její účel, a to ve lhůtě určené v
rozhodnutí, nejpozději však do dne podání návrhu na zápis fúze,
rozdělení nebo převodu jmění na společníka do obchodního rejstříku nebo
do zahraničního obchodního rejstříku. Nejsou-li prostředky podle věty
první vráceny v určené lhůtě, je příjemce povinen vrátit tyto
prostředky spolu s úrokem ve výši, která odpovídá ročně výši repo sazby
stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního měsíce
předcházejícího kalendářnímu měsíci, ve kterém došlo k vrácení dotace
poskytovateli, zvýšené o 10 procentních bodů; úrok se počítá ode dne
následujícího po uplynutí lhůty.
§ 14c
Nemá-li příjemce dotace zájem, aby práva a povinnosti z rozhodnutí o
dotaci nebo návratné finanční výpomoci přešla při fúzi, rozdělení nebo
převodu jmění na společníka na jeho právního nástupce, vrátí příjemce
vyplacenou dotaci nebo návratnou finanční výpomoc spolu s úrokem, který
odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro
poslední den kalendářního měsíce předcházejícího kalendářnímu měsíci,
ve kterém došlo k vrácení dotace poskytovateli, zvýšené o 10
procentních bodů, nejpozději 60 dnů přede dnem zveřejnění projektu
fúze, rozdělení nebo převodu jmění na společníka. Úrok se počítá ode
dne, kdy prostředky dotace byly připsány na účet příjemce, byly poprvé
čerpány z rozpočtového výdajového účtu nebo byly čerpány z účtů ve
vybraných bankách (§ 16 odst. 2).
§ 14d
(1) Zanikající obchodní společnost nebo družstvo oznámí způsobem, jakým
byl zveřejněn projekt fúze, rozdělení nebo převodu jmění na společníka,
ještě před podáním návrhu na zápis fúze, rozdělení nebo převodu jmění
na společníka obchodnímu rejstříku nebo zahraničnímu obchodnímu
rejstříku, že
a) vrátila dotaci nebo návratnou finanční výpomoc podle § 14c,
b) byl udělen souhlas s přechodem práv a povinností z rozhodnutí o
poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci podle § 14a odst. 5,
nebo
c) byl zamítnut souhlas s přechodem práv a povinností z rozhodnutí o
poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci podle § 14b a že byla
splněna povinnost uložená tímto rozhodnutím.
(2) Právní nástupce příjemce dotace nebo návratné finanční výpomoci
odpovídá za porušení rozpočtové kázně i v případě, že k porušení
rozpočtové kázně došlo předtím, než nastaly právní účinky fúze,
rozdělení nebo převodu jmění na společníka, i když na něj práva a
povinnosti z rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné finanční
výpomoci nepřešly. Je-li právních nástupců příjemce více, odpovídají za
porušení rozpočtové kázně všichni společně a nerozdílně.
(3) Ustanovení § 14a až § 14d odst. 1 a 2 se použijí přiměřeně i při
přemístění sídla české obchodní společnosti nebo družstva do zahraničí
a při slučování, splývání a rozdělování školských právnických osob.
§ 14e
(1) Poskytovatel nemusí vyplatit dotaci nebo její část, domnívá-li se,
že její příjemce v přímé souvislosti s ní porušil povinnosti stanovené
právním předpisem nebo nedodržel účel dotace nebo podmínky, za kterých
byla dotace poskytnuta; je-li stanoven nižší odvod za porušení
rozpočtové kázně podle § 14 odst. 6, výše nevyplacené části dotace musí
být stanovena v rámci částek vypočítaných podle § 14 odst. 6. Přitom v
rámci procentního rozmezí přihlédne poskytovatel k závažnosti porušení
a jeho vlivu na dodržení účelu dotace. Nevyplatit dotaci nebo její část
nelze při nedodržení povinnosti podle § 14 odst. 4 písm. k).
(2) Poskytovatel o opatření podle odstavce 1 bez zbytečného odkladu
vhodným způsobem informuje příjemce. Příjemce může do 15 dnů ode dne,
kdy tuto informaci obdržel, podat poskytovateli proti tomuto opatření
námitky. O námitkách rozhoduje ten, kdo stojí v čele poskytovatele.
(3) V rozhodnutí o námitkách se rozhodne o tom, zda opatření
poskytovatele bylo plně oprávněné, částečně oprávněné nebo zda
oprávněné nebylo. Proti rozhodnutí o námitkách se nelze odvolat.
(4) Bylo-li opatření poskytovatele v rozhodnutí o námitkách posouzeno
jako plně oprávněné, poskytovatel dotaci nebo její část příjemci
nevyplatí. Bylo-li posouzeno jako částečně oprávněné, poskytovatel
vyplatí příjemci část dotace, kterou mu neoprávněně nevyplatil. Bylo-li
posouzeno jako neoprávněné, poskytovatel příjemci vyplatí nevyplacenou
dotaci nebo její část. Poskytovatel vyplatí příjemci dotaci nebo její
část, kterou mu neoprávněně nevyplatil, do pěti pracovních dnů ode dne
právní moci rozhodnutí o námitkách.
(5) Poskytovatel informuje o opatření podle odstavce 1 a o rozhodnutí o
námitkách podle odstavce 3 vhodným způsobem bez zbytečného odkladu
finanční úřad.
(6) Provede-li poskytovatel opatření podle odstavce 1, může pokračovat
v proplácení zbývající části dotace.
§ 14f
(1) Poskytovatel bez zbytečného odkladu písemně vyzve příjemce dotace k
provedení opatření k nápravě^22) v jím stanovené lhůtě, pokud se na
základě kontrolního zjištění domnívá, že příjemce dotace v přímé
souvislosti s ní porušil podmínku,
a) za které byla dotace poskytnuta,
b) u níž poskytovatel podle § 14 odst. 6 stanovil, že její nesplnění
bude postiženo nižším odvodem, než kolik činí celková částka dotace, a
c) jejíž povaha umožňuje nápravu v náhradní lhůtě.
(2) V rozsahu, v jakém příjemce dotace provedl opatření k nápravě podle
odstavce 1 nebo vrátil dotaci nebo její část podle odstavce 3, platí,
že nedošlo k porušení rozpočtové kázně.
(3) Poskytovatel písemně vyzve příjemce dotace k vrácení dotace nebo
její části v jím stanovené lhůtě, pokud se na základě kontrolního
zjištění domnívá, že příjemce dotace v přímé souvislosti s ní
a) porušil povinnost stanovenou právním předpisem, s výjimkou
povinnosti podle § 14 odst. 4 písm. k),
b) nedodržel účel dotace, nebo
c) porušil jinou podmínku, za které byla dotace poskytnuta a u které
nelze vyzvat k provedení opatření k nápravě podle odstavce 1.
(4) Výše částky navržené ve výzvě k vrácení dotace nebo její části musí
být stanovena v rámci částek vypočítaných podle § 14 odst. 6.
(5) Vrácená dotace nebo její část se dnem jejího vrácení započítává do
plnění povinnosti provést odvod za porušení rozpočtové kázně.
(6) Částku vrácenou na základě výzvy k vrácení dotace nebo její části
přijímá poskytovatel na účet cizích prostředků a poté ji rozdělí a
zašle na jednotlivé účty obdobně podle § 44a odst. 2 a 3.
(7) Poskytovatel bez zbytečného odkladu vhodným způsobem informuje
příslušný finanční úřad o
a) vydání výzvy k provedení opatření k nápravě a o vydání výzvy k
vrácení dotace,
b) tom, jak bylo na výzvu reagováno.
§ 15
(1) Řízení o odnětí dotace nebo návratné finanční výpomoci může být
zahájeno, došlo-li po vydání rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo
návratné finanční výpomoci
a) k vázání prostředků státního rozpočtu,
b) ke zjištění, že údaje, na jejichž základě byla dotace nebo návratná
finanční výpomoc poskytnuta, byly neúplné nebo nepravdivé,
c) ke zjištění, že rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné
finanční výpomoci bylo vydáno v rozporu se zákonem nebo právem Evropské
unie, nebo
d) ke zjištění, že nemůže být splněn řádně nebo včas účel, na který
byla dotace poskytnuta, pokud již nedošlo k porušení rozpočtové kázně,
e) k vydání rozhodnutí Evropské komise o navrácení^16a) nebo o
prozatímním navrácení^16b) veřejné podpory,
f) ke zjištění, že byl umožněn výkon nelegální práce^34); odejmout je
možné prostředky poskytnuté v období až 12 měsíců před zjištěním.
(2) Na řízení podle odstavce 1 se vztahují obecné předpisy o správním
řízení.^15)
(3) Bylo-li rozhodnuto o odnětí dotace nebo návratné finanční výpomoci
z důvodů uvedených v odstavci 1 písm. a) a c), není možné uložit
vrácení dotace nebo její části nebo předčasné vrácení návratné finanční
výpomoci nebo její části, která již byla příjemci z účtu státního
rozpočtu odeslána.
DÍL 3
Způsob poskytnutí dotace a návratné finanční výpomoci ze státního
rozpočtu
§ 16
(1) Dotace a návratná finanční výpomoc se poskytují převodem z účtu
poskytovatele na bankovní účet příjemce, nebo prostřednictvím oprávněné
osoby, uznaného chovatelského sdružení nebo zájmového sdružení podle
zvláštních zákonů^16a) na bankovní účet příjemce, nebo jinou formou,
nebo umožněním čerpání z rozpočtového výdajového účtu do výše peněžních
prostředků rezervovaných postupem podle § 34 odst. 4.
(2) Výdaje státního rozpočtu určené na financování programů, které jsou
a) účelově určené na reprodukci majetku, který není ve vlastnictví
České republiky,
b) podmínkou čerpání úvěrů se státní zárukou,
c) podmínkou čerpání prostředků fondů Evropské unie nebo z finančních
mechanismů,
d) hrazeny z úvěrů přijatých Českou republikou,
se mohou poskytovat formou zálohových výdajů jednotlivých poskytovatelů
převáděných do vybraných bank na základě smluv uzavřených s těmito
bankami ministerstvem.
(3) Postup ministerstva a poskytovatelů při uzavírání a realizaci smluv
podle odstavce 2 o poskytování bankovních služeb spočívajících v
provádění úhrad prací a dodávek a způsob a termíny vypořádání záloh se
státním rozpočtem na konci roku stanoví po dohodě s Českou národní
bankou ministerstvo vyhláškou.
DÍL 4
Dohoda o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci
§ 17
Dotace nebo návratné finanční výpomoci mohou být poskytovány na základě
dohod uzavíraných mezi poskytovatelem a žadatelem (dále jen "dohoda"),
stanoví-li tak zvláštní zákon. Zvláštní zákon vždy také stanoví
náležitosti takových dohod.
DÍL 5
Poskytování a zveřejňování informací o dotacích a návratných finančních
výpomocích
§ 18
Na poskytování informací ministerstvu o dotacích a návratných
finančních výpomocích se nevztahuje povinnost mlčenlivosti podle
zvláštního právního předpisu.^17)
§ 18a
(1) Poskytovatel předává ministerstvu veškeré dokumenty a údaje, s
výjimkami uvedenými v odstavci 2, které jsou rozhodné pro poskytování
dotací a návratných finančních výpomocí a kterými se při rozhodování o
nich řídí, a to bez ohledu na to, jaké osoby jsou jejich původci.
Poskytovatel je povinen zajistit úplnost dokumentů a údajů určených ke
zveřejnění, jakož i vyloučení dokumentů a údajů podle odstavce 2, a
předat je ministerstvu v elektronické podobě ve formátu, který stanoví
ministerstvo sdělením ve Finančním zpravodaji. Ministerstvo je
zveřejňuje na svých internetových stránkách.
(2) Ze zveřejnění podle odstavce 1 jsou vyloučeny
a) dokumenty a údaje týkající se dotací poskytovaných jako podpora
výzkumu, experimentálního vývoje a inovací podle zákona upravujícího
podporu výzkumu, experimentálního vývoje a inovací^36),
b) dokumenty a údaje, jejichž zveřejněním by bylo porušeno právo jejich
autora rozhodnout o jejich zveřejnění nebo právo užít autorské
dílo^37),
c) dokumenty a údaje, o kterých to stanoví přímo použitelný předpis
Evropské unie^38),
d) utajované informace^39),
e) citlivé údaje^40),
f) dokumenty a údaje týkající se poskytování dotací fyzickým osobám a
organizacím v zemích s nedemokratickou formou vlády.
(3) Vychází-li poskytovatel při rozhodování o dotacích a návratných
finančních výpomocích z údajů, které jejich původce podává ústně, musí
zajistit jejich záznam tak, aby mohly být zveřejněny na internetových
stránkách.
(4) Dokumenty a údaje se zveřejňují tak, aby bylo zřejmé, kdo je kdy
komu předložil a v jaké souvislosti. Informaci o tom předá ministerstvu
poskytovatel. Opakující se dokumenty a údaje se zveřejňovat nemusejí,
ale stačí uvést na ně odkaz. To platí i pro dokumenty a údaje
zveřejněné na internetových stránkách někým jiným než poskytovatelem.
(5) Dokumenty a údaje podle odstavce 1 předá ministerstvu poskytovatel
bez zbytečného odkladu poté, kdy vznikly nebo kdy je obdržel.
Ministerstvo je zveřejní bez zbytečného odkladu po jejich obdržení.
Je-li stanoven termín pro přijímání určitých dotací, zveřejní
ministerstvo žádosti o dotace nejdříve v den následující po uplynutí
stanoveného termínu a nejpozději desátý den po uplynutí termínu. K tomu
poskytovatel předá ministerstvu potřebné informace. Ministerstvo
správnost ani úplnost dokumentů a údajů, které od poskytovatele
převzalo ke zveřejnění, neprověřuje.
(6) Zveřejnění dokumentů a údajů týkajících se poskytování dotací a
návratných finančních výpomocí na internetových stránkách trvá po dobu
alespoň 10 let, a to bez ohledu na skutečnosti, které nastaly po jejich
zveřejnění.
DÍL 6
Poskytování dotací ze státního rozpočtu do rozpočtů územních
samosprávných celků
§ 19
(1) Kritéria pro výpočet výše dotace poskytované ze státního rozpočtu
do rozpočtu kraje stanoví každoročně zákon o státním rozpočtu, pokud
tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak.
(2) Dotace ze státního rozpočtu do rozpočtů obcí se poskytují
prostřednictvím krajů, v jejichž obvodu leží příslušné obce pokud tento
nebo zvláštní zákon nestanoví jinak. Činnost krajů podle věty první je
činností vykonávanou v přenesené působnosti.
HLAVA IV
HODNOCENÍ PLNĚNÍ STÁTNÍHO ROZPOČTU, ROZPOČTŮ STÁTNÍCH FONDŮ, ROZPOČTŮ
ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ, DOBROVOLNÝCH SVAZKŮ OBCÍ A REGIONÁLNÍCH
RAD REGIONŮ SOUDRŽNOSTI A ÚČELOVOST PROSTŘEDKŮ STÁTNÍHO ROZPOČTU
§ 20
Hodnocení plnění státního rozpočtu, rozpočtů státních fondů, rozpočtů
územních samosprávných celků, dobrovolných svazků obcí a Regionálních
rad regionů soudržnosti
(1) Za plnění státního rozpočtu odpovídá vláda Poslanecké sněmovně.
Vláda předkládá Poslanecké sněmovně po skončení pololetí zprávu, v níž
hodnotí vývoj ekonomiky a plnění státního rozpočtu; zpráva obsahuje
rovněž hodnocení plnění rozpočtů územních samosprávných celků,
dobrovolných svazků obcí, Regionálních rad regionů soudržnosti a vývoje
státních finančních aktiv, stavu státních záruk, vývoje státního dluhu,
jejich podrobnou analýzu, výhled plnění do konce roku a v případě
odchýlení od schváleného státního rozpočtu informaci o krocích k
zajištění stability rozpočtového hospodaření.
(2) Ministerstvo dále průběžně hodnotí pokladní plnění státního
rozpočtu a podává o něm po uplynutí prvního a třetího kalendářního
čtvrtletí informaci vládě tak, aby ji vláda předložila do konce měsíce
následujícího po uplynutí kalendářního čtvrtletí rozpočtovému výboru
Poslanecké sněmovny.
(3) Zprávu podle odstavce 1 poté, kdy ji Poslanecká sněmovna vezme na
vědomí, a informaci podle odstavce 2 poté, co ji vezme na vědomí
rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny, ministerstvo uveřejní v
elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup.
(4) Správci kapitol, organizační složky státu, příspěvkové organizace,
územní samosprávné celky, dobrovolné svazky obcí, Regionální rady
regionů soudržnosti, státní fondy a ostatní příjemci prostředků
poskytnutých ze státního rozpočtu jsou povinni předkládat údaje
potřebné pro průběžné hodnocení plnění státního rozpočtu. Povinnost
předkládat údaje potřebné pro průběžné hodnocení plnění státního
rozpočtu se vztahuje i na právnické a fyzické osoby, za které byla
poskytnuta státní záruka k zajištění splátek úvěrů. Územní samosprávné
celky, státní fondy, dobrovolné svazky obcí a Regionální rady regionů
soudržnosti jsou povinny předkládat údaje potřebné pro průběžné
hodnocení svých rozpočtů. Obce a dobrovolné svazky obcí předkládají
údaje prostřednictvím krajů s tím, že dobrovolné svazky obcí tak činí
prostřednictvím kraje, kde mají své sídlo. Kraje, hlavní město Praha a
Regionální rady regionů soudržnosti předkládají údaje ministerstvu.
Údaje týkající se financování programů předkládají obce a dobrovolné
svazky obcí přímo příslušnému správci kapitoly. Činnost krajů podle
věty čtvrté je přenesenou působností.
(5) Nesplnění povinnosti předložit údaje je důvodem, aby další
poskytování rozpočtových prostředků bylo pozastaveno, a to až do
splnění uvedené povinnosti. Odpovědnost podle zvláštního předpisu tím
není dotčena.^16)
(6) Způsob, termíny předkládání údajů a jejich rozsah stanoví
ministerstvo vyhláškou.
§ 21
Účelovost prostředků státního rozpočtu
(1) Účelovost prostředků státního rozpočtu je dána závaznými ukazateli
státního rozpočtu.
(2) Při přesunu prostředků mezi kapitolami státního rozpočtu zůstává
zachována účelovost, která je dána závazným ukazatelem státního
rozpočtu, jestliže se nejedná o rozpočtové opatření podle § 24 odst. 1
písm. a).
(3) Účelově přesunuté prostředky nemohou být předmětem dalšího
rozpočtového opatření, kterým by se měnil účel jejich použití. V
případě, že nebudou spotřebovány v běžném rozpočtovém roce, mohou být v
letech následujících použity pouze na stanovený účel.
(4) Účelovost použití prostředků kapitoly Všeobecná pokladní správa v
rámci závazných ukazatelů zákona o státním rozpočtu nebo při přesunech
podle § 24 odst. 1 písm. a) stanoví ministerstvo. Účelovost použití
prostředků vládní rozpočtové rezervy stanoví vláda nebo na základě
jejího pověření ministr financí.
HLAVA V
ÚHRADA POTŘEB ROZPOČTOVĚ NEZAJIŠTĚNÝCH, ROZPOČTOVÁ OPATŘENÍ A VLÁDNÍ
ROZPOČTOVÁ REZERVA
§ 22
Úhrada potřeb rozpočtově nezajištěných
(1) Vznikne-li organizační složce státu v průběhu roku potřeba úhrady
rozpočtově nezajištěné, zajistí ji hospodárnějším provedením jiných
úkolů, odsunutím či omezením některého jiného, méně naléhavého úkolu,
nebo použitím mimorozpočtových zdrojů organizační složky státu (§ 45
odst. 3). Před provedením takovéto úhrady je třeba provést rozpočtové
opatření.
(2) Vznikne-li u příspěvkové organizace v průběhu roku potřeba úhrady
finančně nezajištěné, je třeba ji zajistit omezeným provedením
některých úkolů v daném rozpočtovém období, a to po projednání se
zřizovatelem v rámci stanovených nákladů, vyššími výnosy, použitím
prostředků fondů příspěvkové organizace nebo zvýšením příspěvku na
činnost z rozpočtu zřizovatele.
(3) Na úhradu potřeby rozpočtově nezajištěné lze poskytnout prostředky
z vládní rozpočtové rezervy (§ 27).
Rozpočtová opatření
§ 23
(1) Rozpočtovým opatřením se rozumí
a) přesun prostředků státního rozpočtu v rámci závazných ukazatelů a
mezi závaznými ukazateli stanovenými zákonem o státním rozpočtu nebo v
rámci závazných ukazatelů a mezi závaznými ukazateli stanovenými
správcem kapitoly; závazné ukazatele stanovené správcem kapitoly jsou
jím stanovené příjmy a výdaje podrobněji členěné v rámci závazných
ukazatelů stanovených zákonem o státním rozpočtu,
b) povolené překročení rozpočtu výdajů, kterým nedochází ke změně
závazného ukazatele,
c) vázání prostředků státního rozpočtu v rámci rozpočtu, kterým
nedochází ke změně závazného ukazatele,
d) souvztažné zvýšení příjmů a výdajů státního rozpočtu podle § 24
odst. 1 písm. d) a § 24 odst. 4,
e) snížení nebo přesun příjmů za předpokladu, že se nezmění saldo
rozpočtu příjmů a výdajů kapitoly,
f) snížení nebo zvýšení jednoho závazného ukazatele rozpočtu výdajů.
(2) Rozpočtové opatření se považuje za provedené změnou údajů v
rozpočtovém systému podle § 25 odst. 10.
§ 24
(1) Vláda nebo na základě jejího pověření ministr financí může
a) povolit uskutečnění nezbytných výdajů nezabezpečených ve státním
rozpočtu, zajistí-li úhradu úsporami na jiných výdajích státního
rozpočtu, a to do výše v daném roce nepřesahující 5 % celkového objemu
schváleného rozpočtu výdajů kapitoly, u které se úprava provádí, a
nepřesahující 10 % celkového objemu závazného ukazatele v kapitole, u
kterého se úprava provádí,
b) povolit snížení některého příjmu z činnosti, a to bez omezení, za
předpokladu, že se nezmění saldo rozpočtu příjmů a výdajů kapitoly,
c) provést přesun prostředků odpovídajících rozpočtovanému podílu
spolufinancování ze státního rozpočtu v návaznosti na rozhodnutí Komise
Evropských společenství o změně v umístění prostředků poskytnutých z
rozpočtu Evropské unie. Na tyto přesuny se nevztahuje omezení podle
písmene a) a podle odstavce 3,
d) bez dopadu na saldo státního rozpočtu zvýšit celkové příjmy a výdaje
státního rozpočtu a zvýšit příslušné ukazatele jednotlivých kapitol
státního rozpočtu ve výši částky převedené z rezervních fondů
organizačních složek státu podle § 48 odst. 7, jestliže mají být
použity pro jinou organizační složku státu, nebo na jiný účel,
e) povolit bez omezení přesuny prostředků zabezpečených ve státním
rozpočtu, jestliže je dodržena jejich účelovost daná závazným
ukazatelem státního rozpočtu,
f) povolit přesun příjmů, rozpočtovaných jako příjmy z rozpočtu
Evropské unie nebo z finančních mechanismů, souvztažně s přesunem
výdajů rozpočtovaných jako výdaje spolufinancované z rozpočtu Evropské
unie nebo z finančních mechanismů, bez dopadu na saldo rozpočtu příjmů
a výdajů kapitoly,
g) povolit snížení nebo zvýšení jednoho závazného ukazatele rozpočtu
výdajů do 10 % částky schválené zákonem o státním rozpočtu za
předpokladu, že se nezmění saldo příjmů a výdajů kapitoly.
(2) Omezení pěti a deseti procenty podle odstavce 1 písm. a) neplatí
pro použití vládní rozpočtové rezervy rozpočtované v kapitole Všeobecná
pokladní správa a pro kapitoly Operace státních finančních aktiv a
Státní dluh.
(3) Povolit přesun mezi závaznými ukazateli nebo změnu jednoho
ukazatele státního rozpočtu v rámci kapitoly nad 10 % každého ukazatele
může Rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny.
(4) Ministr financí může zvýšit celkové příjmy a výdaje státního
rozpočtu beze změny jeho salda a příslušné navazující závazné ukazatele
o částku, o kterou očekávané výdaje na financování programů nebo
projektů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie budou vyšší, než
stanovil zákon o státním rozpočtu. Toto zmocnění lze využít po
vyčerpání všech prostředků rozpočtovaných na financování programů nebo
projektů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie a všech
prostředků, které byly převedeny do rezervních fondů na tento účel, a
po vyčerpání nároků podle § 47.
(5) Písemnou žádost o provedení rozpočtového opatření podle odstavce 1
lze podat ministerstvu nejpozději do 30. listopadu běžného rozpočtového
roku. Ministerstvo vyřídí žádost o rozpočtové opatření ve lhůtě do 30
kalendářních dnů, nejpozději do 15. prosince běžného rozpočtového roku.
(6) Písemnou žádost o provedení rozpočtového opatření podle odstavce 1,
které mění závazné ukazatele výdajů na financování programů, lze podat
v termínech, které stanoví ministerstvo vyhláškou, nejpozději však do
30. listopadu běžného rozpočtového roku.
(7) O rozpočtových opatřeních podle odstavce 1 informuje vláda
Poslaneckou sněmovnu ve zprávách o plnění státního rozpočtu, nebo
jestliže o to Poslanecká sněmovna požádá.
(8) Rozpočtová opatření podle odstavce 1 a podle § 25 odst. 1 písm. d)
a snížení nároků podle § 47 odst. 6 písm. c) týkající se kapitol
Kanceláře prezidenta republiky, Poslanecká sněmovna, Senát, Ústavní
soud, Nejvyšší kontrolní úřad a Kancelář Veřejného ochránce práv mohou
být provedena pouze se souhlasem Poslanecké sněmovny nebo jí určeného
orgánu.
§ 24a
Vyhoví-li ministerstvo žádosti o rozpočtové opatření obsahující
náležitosti podle § 26 odst. 2, stanoví obdobně podle § 14 odst. 4
náležitosti, za kterých mají být prostředky použity, případně může při
přesunech podle § 24 odst. 1 písm. e) nebo f) stanovit nižší odvod za
porušení rozpočtové kázně. V tom případě postupuje podle § 14 odst. 6
obdobně.
§ 25
(1) Organizační složky státu jsou
a) oprávněny k přesunům prostředků státního rozpočtu v rámci
jednotlivých závazných ukazatelů stanovených zákonem o státním rozpočtu
nebo stanovených správcem kapitoly,
b) oprávněny k překročení závazných ukazatelů výdajů o použití
mimorozpočtových zdrojů (§ 45 odst. 3), o použití úspor z minulých let
(§ 47) a o přijatá plnění za pojistné události; změny závazných
ukazatelů výdajů v jiných případech může organizační složce povolit
správce kapitoly v rámci rozpočtu kapitoly,
c) povinny vázat prostředky státního rozpočtu, jestliže neplní
rozpočtované příjmy s výjimkou příjmů z výnosů daní, z podílu na clech,
pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku
zaměstnanosti, z pokut nebo příjmů, které byly rozpočtovány jako příjem
z rozpočtu Evropské unie, z finančních mechanismů a v rozpočtovém roce
nebyly připsány na příjmový účet státního rozpočtu zřízený pro
organizační složku státu, pokud v písmenu e) není stanoveno jinak; tyto
prostředky poskytnuté z rozpočtu Evropské unie, z finančních mechanismů
v následujících letech se stávají příjmem rozpočtového roku, ve kterém
byly přijaty a pro účely hodnocení plnění rozpočtu se neposuzují jako
součást plnění rozpočtovaných příjmů organizační složky státu a ani o
jejich výši nelze překročit výdaje státního rozpočtu,
d) povinny vázat prostředky státního rozpočtu, jestliže o tom rozhodla
vláda,
e) povinny vázat prostředky státního rozpočtu v případě dodatečného
rozhodnutí správce kapitoly o tom, že projekty spolufinancované z
rozpočtu Evropské unie budou financovány pouze ze státního rozpočtu;
vázání se provede ve výši, která odpovídá částce vynaložené na
financování daného projektu jako podíl spolufinancovaný z rozpočtu
Evropské unie, snížené o výdaje, které byly převedeny do Národního
fondu podle § 7 odst. 4.
(2) Ustanovení odstavce 1 písm. c) se nevztahuje na kapitolu Státní
dluh a kapitolu Operace státních finančních aktiv.
(3) Nemůže-li organizační složka státu zajistit vyrovnání úbytku
příjmů, o který je povinna vázat prostředky státního rozpočtu vázáním
odpovídající části běžných výdajů, oznámí tuto skutečnost svému
zřizovateli, který rozhodne, jakým způsobem zajistí rozpočtované saldo
kapitoly.
(4) Nemůže-li organizační složka státu zajistit úhradu nutného výdaje,
protože na jeho úhradu byla do jejího rozpočtu zařazena částka
nepostačující nebo která nebyla rozpočtována, je povinna zajistit
prostředky státního rozpočtu na úhradu tohoto výdaje přednostně
přesunem prostředků uvnitř svého rozpočtu.
(5) Výdaje uskutečněné před provedením rozpočtového opatření nad výši
stanovenou závazným ukazatelem jsou neoprávněným použitím prostředků
státního rozpočtu. Výdaje uskutečněné před provedením rozpočtového
opatření nad výši rozpočtovanou podle paragrafů a položek rozpočtové
skladby jsou neoprávněným použitím prostředků státního rozpočtu.
Ustanovení věty druhé se nevztahuje na výběr záloh v hotovosti z
bankovního účtu do pokladny, jestliže není možné v okamžiku jejich
výběru přesně určit paragraf a položku rozpočtové skladby.
(6) Má-li dojít ke změně závazných ukazatelů z důvodu změny
podřízenosti nebo převodu úkolů mezi organizačními složkami státu,
předloží organizační složky státu, kterých se takové opatření týká,
svému zřizovateli oboustranně odsouhlasené protokoly obsahující návrhy
na vzájemné přesuny prostředků státního rozpočtu. Pokud ke změnám
závazných ukazatelů nejsou oprávněni správci kapitol, předloží je
správce kapitoly ministerstvu. Ministerstvo provede požadovaná
rozpočtová opatření, neshledá-li v návrzích na jejich provedení
nesrovnalosti.
(7) Organizační složka státu může vázat výdaje účelově určené závaznými
ukazateli zákona o státním rozpočtu pouze se souhlasem ministerstva.
(8) Organizační složka státu nesmí použít rozpočtové prostředky vázané
v rozpočtu k přesunům ani k uskutečnění rozpočtových výdajů bez
souhlasu orgánu, který vázání nařídil nebo odsouhlasil.
(9) Organizační složka státu může provádět přesuny prostředků státního
rozpočtu ve vlastní pravomoci tak, aby výdaje mohly být realizovány
nejpozději do 31. prosince běžného rozpočtového roku.
(10) Rozpočtové opatření se provádí změnou údajů vedených v rozpočtovém
systému.
(11) Chronologické evidence všech rozpočtových opatření provedených v
průběhu roku jsou vedeny v rozpočtovém systému. Zpracovávají se v celém
rozsahu rozpočtové skladby.
(12) Prostředky státního rozpočtu, které jsou v rozpočtovém systému
rezervovány postupem podle § 34 odst. 4, nemohou být předmětem
rozpočtového opatření.
§ 26
(1) Náležitosti žádosti o rozpočtové opatření jsou
a) druh rozpočtového opatření podle a) a c) až f),
b) výše částky, která je předmětem rozpočtového opatření,
c) podrobné zdůvodnění navrhovaného rozpočtového opatření,
d) v případě požadavku na zvýšení výdajů i návrh na jejich krytí a
doložení možnosti či nemožnosti krytí v rámci rozpočtu dané kapitoly na
základě dosavadního skutečného čerpání jejího rozpočtu,
e) v případě návrhu na snížení výdajů označení organizační složky
státu, které má případně být o tyto prostředky rozpočet zvýšen,
f) v případě žádosti o snížení rozpočtovaných příjmů návrh na snížení
výdajů ve stejné výši,
g) název závazných ukazatelů, kterých se navrhované rozpočtové opatření
týká, včetně uvedení položky a paragrafu,
h) aktualizované údaje informačního systému podle § 12 odst. 4.
(2) Organizační složka státu, jejíž rozpočet výdajů se snižuje podle §
24 odst. 1 písm. e) nebo f), může stanovit obdobně podle § 14 odst. 4
náležitosti, za kterých mají být prostředky použity. Může také stanovit
nižší odvod za porušení rozpočtové kázně vztahující se buď k celkové
částce přesunu nebo k částce, ve které byla porušena rozpočtová kázeň.
V tomto případě postupuje podle § 14 odst. 6 obdobně. V případě, že se
při takovém přesunu snižuje rozpočet kapitoly, uplatňuje požadované
náležitosti správce kapitoly při žádosti o rozpočtové opatření. Obdobně
postupuje organizační složka státu, která určuje účel nebo podmínky, za
kterých mohou být prostředky zařazeny do státního rozpočtu.
(3) Organizační složka státu, jejíž rozpočet se snižuje podle odstavce
2, může postupovat podle § 14f obdobně, jestliže realizátorem projektu
je organizační složka státu. Vrácení přesunutých prostředků se provádí
rozpočtovým opatřením, mají-li být vráceny do státního rozpočtu, v
ostatních případech je organizační složka státu, jejíž rozpočet byl
snížen, přijímá na účet cizích prostředků a postupuje v souladu s § 44a
odst. 1.
§ 27
Vládní rozpočtová rezerva
(1) Pro zajištění rozpočtového hospodaření se ke krytí nezbytných a
nepředvídaných výdajů vytváří ve státním rozpočtu vládní rozpočtová
rezerva. Vládní rozpočtová rezerva se tvoří nejméně ve výši 0,3 %
výdajů státního rozpočtu na příslušný rozpočtový rok.
(2) O použití vládní rozpočtové rezervy rozhoduje vláda a v rozsahu jí
určeném ministr financí.
(3) O použití vládní rozpočtové rezervy podává vláda zprávu Poslanecké
sněmovně ve zprávách o plnění státního rozpočtu.
HLAVA VI
STÁTNÍ FONDY
§ 28
(1) Pro finanční zabezpečení zvlášť stanovených úkolů a hospodaření s
prostředky pro ně určenými se zřizují státní fondy jako právnické
osoby. Každý státní fond se zřizuje zákonem.
(2) V zákoně, kterým se státní fond zřizuje, musí být stanoven orgán,
do jehož působnosti státní fond patří, a stanoveny finanční zdroje
státního fondu, způsoby jejich použití a stanoven způsob financování
správních výdajů státního fondu; správní výdaje zahrnují výdaje spojené
s činností zaměstnanců státního fondu a úhrady výdajů členům orgánů
státního fondu stanovené zákonem.
(3) Jsou-li správní výdaje státního fondu financovány z dotací ze
státního rozpočtu, vztahují se na použití těchto prostředků právní
předpisy upravující hospodaření organizačních složek státu.
(4) Zůstatky prostředků státního fondu se převádějí do následujícího
rozpočtového roku.
(5) Název státního fondu musí obsahovat označení "státní fond".
(6) Poskytování dotací a návratných finančních výpomocí ze státního
fondu včetně způsobu jejich poskytnutí upraví zvláštní právní předpis.
HLAVA VII
STÁTNÍ ZÁVĚREČNÝ ÚČET A VYPRACOVÁNÍ JEHO NÁVRHU
§ 29
Státní závěrečný účet
(1) Státní závěrečný účet obsahuje údaje o výsledcích rozpočtového
hospodaření minulého roku.
(2) Součástí státního závěrečného účtu jsou závěrečné účty kapitol
zpracovávané a předkládané Poslanecké sněmovně samostatně jejich
správci.
(3) Přílohu státního závěrečného účtu tvoří souhrnné údaje o výsledcích
rozpočtového hospodaření územních samosprávných celků, dobrovolných
svazků obcí, Regionálních rad regionů soudržnosti, informace o hlavních
výsledcích hospodaření státních fondů, přehled o státních finančních
aktivech a pasivech, přehled o státních zárukách a přehled o stavech
fondů organizačních složek státu.
(4) Státní závěrečný účet po projednání v Poslanecké sněmovně uveřejní
ministerstvo spolu se stanoviskem Poslanecké sněmovny v elektronické
podobě způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup.
§ 30
Návrh státního závěrečného účtu
(1) Návrh státního závěrečného účtu vypracovává ministerstvo v
součinnosti se správci kapitol, územními samosprávnými celky,
dobrovolnými svazky obcí, Regionálními radami regionů soudržnosti a
státními fondy a předkládá jej vládě. Současně předkládá návrh na
použití přebytku rozpočtového hospodaření nebo na úhradu jeho schodku.
(2) Správci kapitol, územní samosprávné celky, dobrovolné svazky obcí,
Regionální rady regionů soudržnosti a státní fondy jsou povinni
předložit ministerstvu údaje potřebné pro vypracování návrhu státního
závěrečného účtu. Obce a dobrovolné svazky obcí předkládají údaje
prostřednictvím krajů s tím, že dobrovolné svazky obcí tak činí
prostřednictvím kraje, kde mají své sídlo. Kraje, hlavní město Praha a
Regionální rady regionů soudržnosti předkládají údaje ministerstvu.
Údaje týkající se financování programů (§ 12) předkládají obce a
dobrovolné svazky obcí vždy přímo příslušnému správci kapitoly.
Strukturu, termíny a rozsah předkládaných údajů potřebných pro
vypracování návrhu státního závěrečného účtu stanoví ministerstvo
vyhláškou. Činnost krajů podle věty druhé je přenesenou působností.
(3) Ministerstvo řídí práce na vypracování návrhů státního závěrečného
účtu a závěrečných účtů kapitol, územních samosprávných celků,
dobrovolných svazků obcí, Regionálních rad regionů soudržnosti a
státních fondů.
(4) Správci kapitol sestavují o výsledcích rozpočtového hospodaření
minulého roku návrh závěrečného účtu své kapitoly v rozsahu a
termínech, které stanoví ministerstvo vyhláškou ve shodném členění, v
jakém byl sestaven státní rozpočet. Správce kapitoly jej projednává v
příslušných výborech Poslanecké sněmovny před projednáváním návrhu
státního závěrečného účtu Poslaneckou sněmovnou. Po tomto projednání
jej uveřejní v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový a
nepřetržitý přístup.
(5) Návrh státního závěrečného účtu podává vláda Poslanecké sněmovně
nejpozději do 30. dubna roku následujícího po hodnoceném rozpočtovém
roce.
(6) Je-li saldo hospodaření státního rozpočtu odlišné od salda
stanoveného v zákoně o státním rozpočtu, rozhodne o použití přebytku
nebo o úhradě schodku na návrh vlády Poslanecká sněmovna. Pokud
Poslanecká sněmovna při projednávání návrhu státního závěrečného účtu
rozhodne, že přebytek, případně jeho část se použije k financování
výdajů státního rozpočtu v běžném rozpočtovém roce, převedou se tyto
prostředky do příjmů státního rozpočtu běžného rozpočtového roku.
HLAVA VIII
MIMOŘÁDNÝ STÁTNÍ ZÁVĚREČNÝ ÚČET, NOUZOVÝ STÁTNÍ ROZPOČET A VÁLEČNÝ
STÁTNÍ ROZPOČET
§ 31
Vypracování návrhu mimořádného státního závěrečného účtu a návrhu
nouzového státního rozpočtu po vyhlášení stavu ohrožení státu
(1) Po vyhlášení stavu ohrožení státu^18) vypracovává ministerstvo
návrh mimořádného státního závěrečného účtu a návrh nouzového státního
rozpočtu na zbytek roku. Při sestavování návrhu mimořádného státního
závěrečného účtu postupuje podle ustanovení § 29 a 30 a při vypracování
návrhu nouzového státního rozpočtu postupuje podle ustanovení § 8 s
přihlédnutím k možnému nebezpečí časového prodlení.
(2) Návrh mimořádného státního závěrečného účtu za období do nabytí
účinnosti zákona o nouzovém státním rozpočtu vypracovává ministerstvo
ve spolupráci se správci kapitol a předkládá jej vládě.
(3) Návrh nouzového státního rozpočtu vypracovává ministerstvo ve
spolupráci se správci kapitol a do 15 dnů ode dne vyhlášení stavu
ohrožení státu jej předloží vládě.
§ 32
Vypracování návrhu mimořádného státního závěrečného účtu a návrhu
válečného státního rozpočtu po vyhlášení válečného stavu
(1) Po vyhlášení válečného stavu^19) vypracovává ministerstvo návrh
mimořádného státního závěrečného účtu a návrh válečného státního
rozpočtu na zbytek roku.
(2) Při zpracování návrhu mimořádného státního závěrečného účtu a
návrhu válečného rozpočtu postupuje ministerstvo obdobně podle § 31.
HLAVA IX
ŘÍZENÍ STÁTNÍ POKLADNY, ŘÍZENÍ STÁTNÍHO DLUHU A STÁTNÍ FINANČNÍ AKTIVA
A PASIVA
DÍL 1
Řízení státní pokladny a řízení státního dluhu
§ 33
Správa peněžních prostředků státní pokladny
(1) Peněžní prostředky státní pokladny jsou odděleně vedeny na účtech
uvedených v § 3 písm. h) (dále jen „účty podřízené státní pokladně“).
(2) Souhrnné účty státní pokladny a účty podřízené státní pokladně vede
Česká národní banka v korunách českých a v jednotné evropské měně,
případně v dalších měnách dohodnutých ve smlouvě podle odstavce 4. K
účtům poskytuje Česká národní banka platební služby^41). Účty podřízené
státní pokladně jsou podřízeny jednotlivým souhrnným účtům státní
pokladny, a to podle jednotlivých měn, ve kterých jsou účty podřízené
státní pokladně vedeny.
(3) Celkový součet peněžních prostředků na účtech podřízených
jednotlivým souhrnným účtům státní pokladny nesmí být záporný.
(4) Obsah a rozsah činností týkajících se vedení souhrnných účtů státní
pokladny, včetně podmínek úročení zůstatků na těchto účtech, určuje
smlouva mezi ministerstvem a Českou národní bankou.
(5) Zůstatky účtů podřízených státní pokladně jsou součástí vládní
finanční statistiky a jejich evidenci zajišťuje ministerstvo.
(6) Organizační složky státu a právnické osoby, které mají finanční
vztah ke státní pokladně, jsou povinny poskytovat ministerstvu
informace pro průběžné sledování vývoje peněžních prostředků a pro
kontrolu jejich použití, a to podle pravidel stanovených ministerstvem.
(7) Úroky ze souhrnného účtu jsou příjmem státního rozpočtu a úhrady za
bankovní služby u účtů podle § 3 písm. h) bodů 1 až 9 jsou výdajem
státního rozpočtu.
(8) Majitelé účtů podle § 3 písm. h) bodů 10 až 15 mohou převést
peněžní prostředky na nich vedené na účty, které nejsou podřízeny
státní pokladně. Peněžní prostředky státní pokladny vedené na účtech
podle § 3 písm. h) bodů 1 až 9 nesmějí být vedeny mimo účty podřízené
státní pokladně. Ministerstvo může kontrolovat dodržování této
povinnosti. Majitelům účtů podle § 3 písm. h) bodů 10 až 15 je Česká
národní banka oprávněna ve vztahu k těmto účtům poskytovat pouze
platební služby podle zákona o platebním styku^41a) spočívající v
provedení převodu peněžních prostředků z platebního účtu, k němuž dává
platební příkaz plátce, jestliže poskytovatel neposkytuje uživateli
převáděné peněžní prostředky jako úvěr, a to i za použití platebního
prostředku spočívajícího v aplikaci elektronického bankovnictví.
(9) Majitelé účtů podle § 3 písm. h) bodů 10 až 15 obdrží od
ministerstva namísto úroku peněžní plnění tento úrok nahrazující; v
tomto případě Česká národní banka neověřuje rezervaci postupem podle §
34 odst. 5. Výši peněžního plnění nahrazujícího úrok stanoví
ministerstvo oznámením na svých internetových stránkách.
(10) Platební režim výdajů zpravodajských služeb České republiky^2a) se
řídí zvláštním režimem dohodnutým s ministerstvem.
§ 34
Řízení likvidity státní pokladny
(1) Ministerstvo provádí opatření potřebná k překonání pokladního
nesouladu mezi příjmy a výdaji státního rozpočtu až do výše 15 %
celkových výdajů státního rozpočtu, schválených zákonem o státním
rozpočtu, nebo rozpočtového provizoria, přijetím zápůjčky, úvěru nebo
vydáním a prodejem státních dluhopisů. Oprávnění k překonání pokladního
nesouladu mezi příjmy a výdaji státního rozpočtu se zvyšuje v případě
zákonem schváleného schodku státního rozpočtu, a to o výši tohoto
schodku, a dále v případě časového nesouladu mezi výdaji peněžních
prostředků rozpočtovaných jako vlastní zdroje Evropské unie vycházející
z daně z přidané hodnoty a založené na hrubém národním důchodu^11f) a
požadavky na tyto vlastní zdroje stanovenými rozpočtem Evropské unie, a
to do výše tohoto nesouladu .
(2) Ministerstvo je oprávněno řešit krytí schodku státního rozpočtu
předchozího roku vydáním státních dluhopisů až do doby konečného
rozhodnutí Poslanecké sněmovny o způsobu řešení tohoto schodku.
(3) Přebytky prostředků na jednotlivých souhrnných účtech státní
pokladny může ministerstvo krátkodobě ukládat nebo investovat na
finančním trhu nebo z nich poskytovat krátkodobé zápůjčky a úvěry
právnickým osobám podle § 35 odst. 5 a jiným státům; disponibilní
zůstatky peněžních prostředků na jednotlivých účtech podřízených
souhrnným účtům státní pokladny se těmito operacemi nemění. Ustanovení
§ 36 odst. 6 tím není dotčeno.
(4) Dříve než organizační složce státu vznikne právní důvod pro výdej
peněžních prostředků státního rozpočtu, rezervuje organizační složka
státu příslušná k platbě předpokládanou výši těchto prostředků ve svém
rozpočtu, a to v rozsahu třídění daného rozpočtovou skladbou. Takto
stanovenou výši rezervace může organizační složka státu měnit, nebo
může rezervaci zrušit. Předběžná řídící kontrola podle zvláštního
právního předpisu^22) musí být provedena před provedením rezervace.
Nebyla-li úhrada výdeje provedena do konce rozpočtového roku, musí být
rezervace potvrzena nejpozději do konce ledna následujícího
rozpočtového roku, a to vždy před provedením platby.
(5) Česká národní banka ověřuje provedení rezervace peněžních
prostředků v rozpočtovém systému podle odstavce 4 po předání platebního
příkazu na vrub účtu organizační složky státu. Nejsou-li v rozpočtu
organizační složky státu odpovídající peněžní prostředky rezervovány,
Česká národní banka platební příkaz odmítne. Česká národní banka
neověřuje rezervaci, jde-li o výběry hotovostí, transakce provedené
prostřednictvím platební karty a při účtování cen za poskytnuté
platební služby Českou národní bankou. V případech, kdy rozpočtový
systém není v provozu, provádí Česká národní banka platby na pokyn
ministerstva.
(6) Ministerstvo je oprávněno stanovovat termíny a rozsah platebního
režimu výdajů státního rozpočtu a povolovat jeho výjimky.
(7) Činnosti uvedené v odstavci 3 může na základě dohody ministerstvo
vykonávat také prostřednictvím České národní banky.
(8) Na účty ministerstva pro řízení likvidity státní pokladny a pro
řízení státního dluhu včetně účtů zřízených v bankách a pobočkách
zahraničních bank mohou plynout příjmy podle § 6 odst. 1 a mohou se z
nich hradit výdaje podle § 7 odst. 1, jestliže souvisejí s řízením
likvidity státní pokladny nebo řízením státního dluhu. Tyto příjmy a
výdaje se za určitou dobu, nejdéle za jeden měsíc, mohou sečíst a
vzájemně započíst; v tom případě se jejich saldo do tří pracovních dnů
po posledním dni této doby vypořádá se státním rozpočtem, kapitolou
Státní dluh. Účty ministerstva pro řízení likvidity státní pokladny a
pro řízení státního dluhu včetně účtů zřízených v bankách a pobočkách
zahraničních bank vedené v jednotné evropské měně, případně v dalších
měnách mohou dále zprostředkovávat cizoměnové platby ze státního
rozpočtu a do něj.
§ 35
Výkon činností v souvislosti s řízením státního dluhu
(1) Ministerstvo nebo právnická osoba jím zřízená podle zvláštního
zákona jsou v souvislosti s řízením státního dluhu oprávněny
a) sjednávat obchody s investičními nástroji a cennými papíry nabývat,
zcizovat a právně zatěžovat investiční nástroje a cenné papíry, zejména
obchodovat na vlastní účet se státními dluhopisy a dalšími investičními
nástroji; tyto obchody je ministerstvo oprávněno sjednávat s tuzemskými
či zahraničními osobami, a to samostatně nebo prostřednictvím jiné
osoby,
b) organizovat trh se státními dluhopisy,
c) provozovat platební systém podle zákona upravujícího platební styk;
tento platební systém se nepovažuje za platební systém s
neodvolatelností zúčtování^20),
d) vést evidenci zaknihovaných státních dluhopisů a provádět
související činnosti; tato evidence je samostatnou evidencí podle
zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, vede se též v
evidenci emise a provozní řád pro její vedení stanoví ministerstvo,
e) provozovat vypořádací systém podle zákona upravujícího podnikání na
kapitálovém trhu pro státní dluhopisy; existence a název tohoto
vypořádacího systému se Komisi Evropských společenství nenahlašuje,
f) provádět úschovu a správu státních dluhopisů a jiných cenných
papírů, vést evidenci imobilizovaných státních dluhopisů, nebo
zaknihovaných cenných papírů, nebo
g) zabezpečovat další činnosti spojené s řízením státního dluhu.
(2) Činnosti uvedené v odstavci 1 písm. a) může na základě dohody s
ministerstvem vykonávat tuzemská nebo zahraniční osoba, je-li k výkonu
takové činnosti oprávněna; činnost uvedenou v odstavci 1 písm. a) může
na základě dohody ministerstvo vykonávat také prostřednictvím České
národní banky.
(3) Výkon činností uvedených v odstavci 1, pokud je vykonává
ministerstvo nebo právnická osoba zřízená podle jiného právního
předpisu ministerstvem, nepodléhá dohledu České národní banky a není k
němu třeba povolení, registrace nebo jiné podnikatelské oprávnění.
(4) Ministerstvo v rámci výkonu řízení státního dluhu vytváří na účtech
ministerstva pro řízení likvidity státní pokladny a pro řízení státního
dluhu rezervu peněžních prostředků z vydávání a prodeje státních
dluhopisů, z přijatých zápůjček a úvěrů, z dalších zdrojů financování
státního dluhu a ze sjednaných finančních zajištění nebo srovnatelných
zajištění podle práva cizího státu jako zdroje ministerstva pro
vyloučení tržních rizik, rizik z neumístění státních dluhopisů na
finančním trhu a dalších rizik souvisejících s financováním schodku
státního rozpočtu a státního dluhu a jako zdroje pro plnění dluhů ze
smluv, jimiž se sjednává finanční zajištění nebo srovnatelné zajištění
podle práva cizího státu. Ministerstvo je oprávněno rezervu peněžních
prostředků ukládat nebo investovat na finančním trhu. Tyto peněžní
prostředky a operace s nimi související podléhají evidenci ve státních
finančních aktivech.
(5) Ministerstvo je oprávněno přijímat zápůjčky nebo úvěry od
právnických osob a jiných států nebo poskytovat zápůjčky nebo úvěry
právnickým osobám, za jejichž dluhy z hlavní činnosti ručí podle
zvláštního zákona Česká republika, státním fondům a dalším právnickým
osobám, rozhodne-li vláda, že zápůjčka nebo úvěr jsou nezbytné k
odvrácení škod v národním hospodářství. V souvislosti s tím je
ministerstvo oprávněno pro tyto právnické osoby sjednávat obchody s
investičními nástroji, včetně derivátů k omezení úrokových a měnových
či jiných rizik těchto právnických osob.
(6) Zápůjčky a úvěry poskytnuté podle § 34 odst. 3 a podle odstavce 5
nejsou výdajem státního rozpočtu, splátky těchto zápůjček a úvěrů
nejsou příjmem státního rozpočtu a úroky a jiné příjmy z těchto
zápůjček a úvěrů jsou příjmem státního rozpočtu.
(7) Ministerstvo může vydávat státní dluhopisy na úhradu rozpočtovaného
schodku státního rozpočtu bez zahrnutí rozpočtovaného salda kapitoly
Operace státních finančních aktiv, na úhradu jmenovitých hodnot nebo
jistin státního dluhu, včetně jmenovitých hodnot nebo jistin derivátů
souvisejících s úhradou jmenovitých hodnot nebo jistin státního dluhu,
za účelem vytváření rezervy peněžních prostředků podle odstavce 4, za
účelem poskytování zápůjček a úvěrů právnickým osobám podle odstavce 5,
za účelem plnění dluhů ze smluv, jimiž se sjednává finanční zajištění
nebo srovnatelné zajištění podle práva cizího státu, nebo rozhodla-li
tak vláda. V souvislosti s řízením likvidity státní pokladny a řízením
státního dluhu lze státní dluhopisy při jejich vydání zapsat nejprve na
majetkový účet ministerstva v příslušné evidenci.
DÍL 2
Státní finanční aktiva a pasiva
§ 36
(1) Ministerstvo vykonává správu státních finančních aktiv a pasiv.
(2) Státními finančními aktivy jsou
a) peněžní prostředky převedené z výsledků rozpočtového hospodaření
minulých let na základě rozhodnutí Poslanecké sněmovny a další peněžní
prostředky, o kterých tak rozhodla vláda nebo Poslanecká sněmovna, nebo
peněžní prostředky stanovené zvláštním právním předpisem^21),
b) majetkové účasti státu v obchodních společnostech a cenné papíry,
jejichž majitelem je stát a se kterými není příslušný hospodařit
některý správce kapitoly,
c) pohledávky státu z úvěrů a návratných finančních výpomocí
poskytnutých ze státních finančních aktiv, jakož i pohledávky ze
státních záruk realizovaných ze státních finančních aktiv a pohledávky
státu, které mu postoupily jiné subjekty,
d) jiné pohledávky ministerstva mimo běžné hospodaření.
(3) Součástí státních finančních aktiv je také zvláštní účet rezervy
pro důchodovou reformu, na který ministerstvo za každý rok, ve kterém
byly příjmy pojistného na důchodové pojištění včetně příjmů z penále a
pokut připadajících na důchodové pojištění spolu s částkou ve výši 7,2
% výnosu daně z přidané hodnoty připadajícího na státní rozpočet vyšší
než výdaje na dávky důchodového pojištění včetně výdajů spojených s
výběrem pojistného na důchodové pojištění a výplatou dávek důchodového
pojištění, převádí ze státního rozpočtu částku ve výši rozdílu těchto
příjmů a výdajů. Ministerstvo stanoví způsob výpočtu rozdílu těchto
příjmů a výdajů vyhláškou. Příjmy tohoto účtu tvoří i peněžní
prostředky poukázané na něj podle zvláštních právních předpisů. Peněžní
prostředky tohoto účtu se používají na důchodovou reformu, a to podle
usnesení Poslanecké sněmovny na návrh vlády. O použitou částku se
zvyšuje rozpočet výdajů státního rozpočtu a mění se financující
položky, jestliže použití nebylo rozpočtováno. Ministerstvo je
oprávněno dočasně volné prostředky vedené na tomto účtu ukládat do bank
nebo investovat do státních dluhopisů a do dluhopisů České národní
banky, jakož i do dluhopisů vydaných členskými státy Organizace pro
hospodářskou spolupráci a rozvoj, a dluhopisů vydaných centrálními
bankami těchto států nebo Evropskou centrální bankou. Pro investování
prostředků účtu se použije ustanovení § 35 odst. 1 a v § 35 odst. 2
obdobně. Výnosy z investování jsou příjmem tohoto účtu. Zprávy o
hospodaření s peněžními prostředky účtu jsou součástí státního
závěrečného účtu.
(4) Pohledávky z poskytnutých návratných finančních výpomocí, majetkové
účasti státu v obchodních společnostech a cenné papíry, jejichž
majitelem je stát a se kterými jsou příslušní hospodařit správci
kapitol, nejsou součástí státních finančních aktiv a ministerstvo má
povinnost je evidovat mimo státní finanční aktiva. Termíny pro předání
údajů o stavu tohoto finančního majetku, jejich rozsah a strukturu
stanoví ministerstvo vyhláškou.
(5) Státní finanční aktiva vytvořená z výsledků rozpočtového
hospodaření minulých let lze použít pouze se souhlasem Poslanecké
sněmovny. O použití ostatních státních finančních aktiv rozhoduje vláda
nebo na základě jejího zmocnění ministr financí. To platí i pro
poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci ze státních
finančních aktiv. Na poskytnutí dotace a návratné finanční výpomoci ze
státních finančních aktiv a jejich odnětí se vztahuje § 14 odst. 1, 3
až 6 a 10 až 13 a § 15 obdobně.
(6) Ministerstvo je v rámci výkonu řízení státních finančních aktiv a v
rámci výkonu řízení účtů vedených na základě zvláštního právního
předpisu mimo státní rozpočet a státní finanční aktiva^21a) oprávněno
nabývat, zcizovat a právně zatěžovat státní dluhopisy a nabývat a
zcizovat dluhopisy vydávané Českou národní bankou. Ministerstvo je v
rámci výkonu řízení státních finančních aktiv a v rámci výkonu řízení
účtů vedených na základě zvláštního právního předpisu mimo státní
rozpočet a státní finanční aktiva^21a) dále oprávněno sjednávat obchody
s ostatními investičními nástroji včetně derivátů k omezení úrokových a
měnových či jiných rizik. Tyto obchody je ministerstvo oprávněno
sjednávat s tuzemskými či zahraničními osobami, a to samostatně nebo na
smluvním základě s využitím služeb obchodníků s cennými papíry,
zahraničních obchodníků s cennými papíry nebo České národní banky.
(7) Státními finančními pasivy jsou
a) dluhy státu odpovídající jmenovitým hodnotám jím vydaných dluhopisů;
do státních finančních pasiv však nevstupují dluhy státu z dluhopisů,
které byly při jejich vydání zapsány nejprve na majetkový účet, který
vede ministerstvo v příslušné evidenci, po dobu, co jsou na tomto účtu
zapsány, jakož i vlastní dluhopisy nabyté státem jako jejich emitentem
před datem jejich splatnosti,
b) dluhy ze státem přijatých zápůjček a úvěrů,
c) dluhy ze státem vystavených směnek,
d) dluhy z nesplacené části upsaného kapitálu majetkových účastí
evidovaných ve státních finančních aktivech.
(8) Státní dluh tvoří státní finanční pasiva uvedená v odstavci 7 písm.
a) až c) zohledňující jmenovité hodnoty nebo jistiny derivátů a
jmenovité hodnoty státních dluhopisů, které jsou předmětem finančního
zajištění nebo srovnatelného zajištění podle práva cizího státu.
(9) Vláda předkládá Poslanecké sněmovně zprávu o očekávaném vývoji
státních finančních aktiv a pasiv spolu s návrhem zákona o státním
rozpočtu.
HLAVA X
HOSPODAŘENÍ S PROSTŘEDKY NÁRODNÍHO FONDU
§ 37
Národní fond
(1) Národní fond je souhrn
a) peněžních prostředků, které svěřuje Evropské unie České republice k
realizaci programů nebo projektů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské
unie prostřednictvím strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a
Evropského rybářského fondu^4a),
b) peněžních prostředků přechodového nástroje (Transition Facility) a
c) peněžních prostředků finančních mechanismů, které jsou České
republice svěřeny na základě mezinárodních smluv, včetně úroků z nich.
(2) Ministerstvo jako platební orgán koordinuje řízení finančních toků
prostředků poskytnutých z rozpočtu Evropské unie Národnímu fondu a
spravuje tyto prostředky. Ministerstvo koordinuje řízení finančních
toků prostředků poskytnutých z finančních mechanismů a spravuje tyto
prostředky.
(3) Peněžní prostředky soustředěné prostřednictvím Národního fondu se
používají v souladu s principy rozpočtového výhledu a závazky
vyplývajícími pro Českou republiku z práva Evropské unie nebo z
mezinárodní smlouvy.
(4) Hospodaření a kontrola peněžních prostředků soustředěných
prostřednictvím Národního fondu se řídí ustanoveními tohoto zákona
vztahujícími se k rozpočtovému hospodaření a kontrole, nestanoví-li
tento zákon, právo Evropské unie nebo mezinárodní smlouva, jíž je Česká
republika vázána, jinak.
(5) Zůstatky peněžních prostředků na účtech Národního fondu se
převádějí do následujícího roku.
(6) Při poskytování dotací z Národního fondu podle odstavce 1 a řízení
o jejich odnětí se postupuje podle § 14 a 15 obdobně, nestanoví-li
právo Evropské unie nebo mezinárodní smlouva, jíž je Česká republika
vázána, jinak. Rozhodnutí je vydáváno na dobu uskutečňování daného
projektu.
§ 38
Důsledky porušení kázně při hospodaření s peněžními prostředky
Národního fondu
(1) Nestanoví-li tento zákon jinak, postupuje se při porušení kázně při
hospodaření s peněžními prostředky v Národním fondu podle § 44 a 44a.
(2) Částky neoprávněně použitých nebo zadržených prostředků
poskytnutých z Národního fondu je ten, kdo je neoprávněně použil nebo
zadržel, povinen odvést do Národního fondu. Penále je povinen odvést do
státního rozpočtu [§ 6 odst. 1 písm. n)].
(3) Požádá-li Evropská komise o vrácení neoprávněně použitých nebo
zadržených prostředků z rozpočtu Evropské unie poskytnutých z Národního
fondu, převedou se tyto prostředky z Národního fondu do rozpočtu
Evropské unie. Nejsou-li tyto prostředky v Národním fondu, odvedou se
ze státního rozpočtu; po vrácení neoprávněně použitých nebo zadržených
prostředků do Národního fondu jsou odvedeny z Národního fondu do
státního rozpočtu.
(4) Ze státního rozpočtu se hradí úrok uložený Evropskou komisí za
nesplnění povinnosti podle odstavce 3.
(5) Je-li splněna povinnost podle odstavce 3 a zbývají-li peněžní
prostředky odvedené do Národního fondu podle odstavce 2, převedou se z
Národního fondu na ostatní zdroje společného financování v poměru, v
jakém se tyto zdroje na společném financování podílely.
HLAVA XI
FINANČNÍ KONTROLA
§ 39
nadpis vypuštěn
(1) Správce kapitoly je odpovědný za hospodaření s prostředky státního
rozpočtu a jinými peněžními prostředky státu ve své kapitole.
(2) Ministerstvo, finanční úřady, správci kapitol a kraje zajišťují
kontrolu hospodaření s prostředky státního rozpočtu, prostředky
poskytnutými ze státního rozpočtu, jinými peněžními prostředky státu,
prostředky Národního fondu a prostředky poskytnutými z Národního fondu
podle zvláštního právního předpisu upravujícího finanční kontrolu^22)
(dále jen „finanční kontrola“).
(3) Správce kapitoly soustavně sleduje a vyhodnocuje hospodárnost,
efektivnost a účelnost vynakládání výdajů ve své kapitole. Je-li
zřizovatelem organizační složky státu nebo příspěvkové organizace nebo
funkci zřizovatele vykonává, působí při jejím řízení k tomu, aby
vynakládání výdajů bylo co nejhospodárnější, nejefektivnější a
nejúčelnější.
§ 40
zrušen
§ 41
zrušen
§ 42
zrušen
§ 43
Jsou-li prostředky ze zahraničí poskytovány prostřednictvím státního
rozpočtu, postupuje se při jejich finanční kontrole podle zvláštního
právního předpisu.^22)
HLAVA XII
PORUŠENÍ ROZPOČTOVÉ KÁZNĚ
§ 44
(1) Porušením rozpočtové kázně je
a) neoprávněné použití peněžních prostředků státního rozpočtu a jiných
peněžních prostředků státu,
b) neoprávněné použití nebo zadržení peněžních prostředků poskytnutých
ze státního rozpočtu, státního fondu, Národního fondu nebo státních
finančních aktiv jejich příjemcem,
c) neprovedení odvodu příspěvkovou organizací podle § 53 odst. 6,
d) neuložení odvodu zřizovatelem podle § 54 odst. 3,
e) neprovedení odvodu stanoveného zřizovatelem příspěvkové organizaci
podle § 54 odst. 3,
f) porušení ustanovení § 45 odst. 2 organizační složkou státu,
g) neprovedení odvodu podle § 45 odst. 10 a § 52 odst. 4,
h) nepřevedení prostředků, které byly soustředěny na účtu cizích
prostředků v rámci finančního vypořádání, na účet státního rozpočtu v
termínech stanovených pro finanční vypořádání vztahů se státním
rozpočtem vyhláškou vydanou podle § 75 tohoto zákona,
i) nevrácení prostředků podle § 14 odst. 8 v termínu stanoveném v
rozhodnutí o poskytnutí dotace poskytovatelem do státního rozpočtu nebo
Národního fondu,
j) porušení povinnosti stanovené právním předpisem, rozhodnutím nebo
dohodou o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, které
přímo souvisí s účelem, na který byla dotace nebo návratná finanční
výpomoc poskytnuta a ke kterému došlo před přijetím peněžních
prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu, státního fondu, Národního
fondu nebo státních finančních aktiv a které trvá v okamžiku přijetí
prostředků na účet příjemce; prvním dnem porušení rozpočtové kázně je
den jejich přijetí příjemcem; penále za porušení rozpočtové kázně se
počítá ode dne následujícího po dni, do kterého měl příjemce na základě
platebního výměru odvod uhradit.
(2) Pro účely postihu za neoprávněné použití peněžních prostředků
státního rozpočtu a poskytnutých ze státního rozpočtu a nakládání s
odvody za toto neoprávněné použití se peněžní prostředky státního
rozpočtu a poskytnuté ze státního rozpočtu člení na
a) prostředky státního rozpočtu kryté prostředky z rozpočtu Evropské
unie kromě prostředků krytých z Národního fondu,
b) prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu kryté prostředky z
rozpočtu Evropské unie kromě prostředků krytých z Národního fondu,
c) prostředky státního rozpočtu kryté prostředky z Národního fondu,
d) prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu kryté prostředky z
Národního fondu,
e) prostředky státního rozpočtu na předfinancování výdajů, které mají
být kryty prostředky z Národního fondu,
f) prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu na předfinancování
výdajů, které mají být kryty prostředky z Národního fondu,
g) prostředky státního rozpočtu na předfinancování výdajů, které mají
být kryty prostředky z rozpočtu Evropské unie kromě prostředků z
Národního fondu,
h) prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu na předfinancování
výdajů, které mají být kryty prostředky z rozpočtu Evropské unie kromě
prostředků z Národního fondu,
i) ostatní prostředky státního rozpočtu,
j) ostatní prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu.
(3) Peněžními prostředky
a) podle odstavce 2 písm. a), c), e) a g) se rozumějí peněžní
prostředky státního rozpočtu označené za takové organizační složkou
státu, která je ve svém rozpočtu výdajů rozpočtuje,
b) podle odstavce 2 písm. b), d), f) a h) se rozumějí peněžní
prostředky vydané organizační složkou státu, která je za takové označí,
c) podle odstavce 2 písm. i) se rozumějí peněžní prostředky státního
rozpočtu jiné než podle odstavce 2 písm. a), c), e) a g),
d) podle odstavce 2 písm. j) se rozumějí peněžní prostředky poskytnuté
ze státního rozpočtu jiné než podle odstavce 2 písm. b), d), f) a h).
(4) Organizační složka státu označí
za peněžní prostředky
a) podle odstavce 2 písm. a) peněžní prostředky rozpočtované v jejím
rozpočtu výdajů ve výši, v níž obdržela na svůj příjmový účet státního
rozpočtu peněžní prostředky z rozpočtu Evropské unie kromě prostředků z
Národního fondu, nebo ve výši, již jí oznámil správce kapitoly,
b) podle odstavce 2 písm. b) peněžní prostředky podle písmene a), které
poskytla,
c) podle odstavce 2 písm. c) peněžní prostředky rozpočtované v jejím
rozpočtu výdajů ve výši, v níž obdržela na svůj příjmový účet státního
rozpočtu peněžní prostředky z Národního fondu, nebo ve výši, již jí
oznámil správce kapitoly,
d) podle odstavce 2 písm. d) peněžní prostředky podle písmene c), které
poskytla,
e) podle odstavce 2 písm. e) peněžní prostředky ve výši, v níž má
obdržet na svůj příjmový účet státního rozpočtu peněžní prostředky z
Národního fondu, nebo ve výši, již jí oznámil správce kapitoly,
f) podle odstavce 2 písm. f) peněžní prostředky podle písmene e), které
poskytla,
g) podle odstavce 2 písm. g) peněžní prostředky ve výši, v níž má
obdržet na svůj příjmový účet státního rozpočtu peněžní prostředky z
rozpočtu Evropské unie kromě prostředků z Národního fondu, nebo ve
výši, kterou jí oznámil správce kapitoly,
h) podle odstavce 2 písm. h) peněžní prostředky označené podle písmene
g), které poskytla.
(5) Správce kapitoly oznámí organizační složce státu, že část peněžních
prostředků rozpočtovaných v jejím rozpočtu výdajů jsou peněžní
prostředky
a) podle odstavce 2 písm. a), a výši této části, jestliže obdržel na
svůj příjmový účet státního rozpočtu peněžní prostředky z rozpočtu
Evropské unie kromě prostředků z Národního fondu,
b) podle odstavce 2 písm. c), a výši této části, jestliže obdržel na
svůj příjmový účet státního rozpočtu peněžní prostředky z Národního
fondu,
c) podle odstavce 2 písm. e), a výši této části, jestliže má obdržet na
svůj příjmový účet státního rozpočtu peněžní prostředky z Národního
fondu,
d) podle odstavce 2 písm. g), a výši této části, jestliže má obdržet na
svůj příjmový účet státního rozpočtu peněžní prostředky z rozpočtu
Evropské unie kromě prostředků z Národního fondu.
(6) Organizační složka státu, která poskytuje dotaci nebo návratnou
finanční výpomoc podle § 14 na výdaje, které mají být zcela nebo zčásti
financovány peněžními prostředky podle odstavce 2 písm. b), d), f) nebo
h), uvede v rozhodnutí na základě předpisů Evropských společenství,
kolik tyto peněžní prostředky činí [§ 14 odst. 4 písm. h)].
§ 44a
(1) Organizační složka státu, která porušila rozpočtovou kázeň, je
povinna provést prostřednictvím místně příslušného finančního úřadu
odvod za porušení rozpočtové kázně do
a) státního rozpočtu, jestliže porušila rozpočtovou kázeň
1. podle § 44 odst. 1 písm. a) tím, že neoprávněně použila peněžní
prostředky státního rozpočtu podle § 44 odst. 2 písm. i),
2. podle § 44 odst. 1 písm. a) tím, že neoprávněně použila peněžní
prostředky svých mimorozpočtových fondů,
3. podle § 44 odst. 1 písm. d), f), g) a h),
b) státního fondu, jestliže porušila rozpočtovou kázeň podle § 44 odst.
1 písm. b) tím, že neoprávněně použila nebo zadržela peněžní prostředky
poskytnuté ze státního fondu,^23) mimo prostředky poskytnuté ze
státního fondu na programy nebo projekty spolufinancované z rozpočtu
Evropské unie, které jsou státním fondem označeny jako prostředky
odpovídající spolufinancování z rozpočtu Evropské unie,
c) státních finančních aktiv, jestliže porušila rozpočtovou kázeň podle
§ 44 odst. 1 písm. a) tím, že neoprávněně použila peněžní prostředky
státních finančních aktiv, nebo jestliže porušila rozpočtovou kázeň
podle § 44 odst. 1 písm. b) tím, že neoprávněně použila nebo zadržela
peněžní prostředky poskytnuté ze státních finančních aktiv,
d) Národního fondu, jestliže porušila rozpočtovou kázeň podle § 44
odst. 1 písm. b) tím, že neoprávněně použila nebo zadržela peněžní
prostředky podle § 44 odst. 2 písm. c) nebo e) nebo prostředky
poskytnuté ze státního fondu na programy nebo projekty spolufinancované
z rozpočtu Evropské unie, které jsou státním fondem označeny jako
prostředky odpovídající spolufinancování z rozpočtu Evropské unie,
e) svého rezervního fondu, jestliže porušila rozpočtovou kázeň podle §
44 odst. 1 písm. a) tím, že neoprávněně použila peněžní prostředky
státního rozpočtu podle § 44 odst. 2 písm. a) nebo g).
(2) Příspěvková organizace, která porušila rozpočtovou kázeň podle § 44
odst. 1 písm. a), c) nebo e), je povinna provést prostřednictvím místně
příslušného finančního úřadu odvod za porušení rozpočtové kázně do
státního rozpočtu.
(3) Fyzická osoba nebo právnická osoba jiná než stát, která porušila
rozpočtovou kázeň, je povinna provést prostřednictvím místně
příslušného finančního úřadu odvod za porušení rozpočtové kázně do
a) státního rozpočtu, jestliže porušila rozpočtovou kázeň podle § 44
odst. 1 písm. b) tím, že neoprávněně použila nebo zadržela peněžní
prostředky podle § 44 odst. 2 písm. j) nebo jestliže porušila
rozpočtovou kázeň podle § 44 odst. 1 písm. i) nebo j),
b) státního fondu, jestliže není státním fondem a porušila rozpočtovou
kázeň podle § 44 odst. 1 písm. b) tím, že neoprávněně použila nebo
zadržela peněžní prostředky poskytnuté z tohoto státního fondu, mimo
prostředky poskytnuté ze státního fondu na programy nebo projekty
spolufinancované z rozpočtu Evropské unie, které jsou státním fondem
označeny jako prostředky odpovídající spolufinancování z rozpočtu
Evropské unie,
c) státních finančních aktiv, jestliže porušila rozpočtovou kázeň podle
§ 44 odst. 1 písm. b) tím, že neoprávněně použila nebo zadržela peněžní
prostředky poskytnuté ze státních finančních aktiv,
d) Národního fondu, jestliže porušila rozpočtovou kázeň podle § 44
odst. 1 písm. b) tím, že neoprávněně použila nebo zadržela peněžní
prostředky poskytnuté z Národního fondu, nebo tím, že neoprávněně
použila nebo zadržela peněžní prostředky podle § 44 odst. 2 písm. d)
nebo f) nebo prostředky poskytnuté ze státního fondu na programy nebo
projekty spolufinancované z rozpočtu Evropské unie, které jsou státním
fondem označeny jako prostředky odpovídající spolufinancování z
rozpočtu Evropské unie nebo jestliže porušila rozpočtovou kázeň podle §
44 odst. 1 písm. i) nebo j),
e) rezervního fondu organizační složky státu, která jí poskytla dotaci
nebo návratnou finanční výpomoc, jestliže porušila rozpočtovou kázeň
podle § 44 odst. 1 písm. b) tím, že neoprávněně použila nebo zadržela
peněžní prostředky podle § 44 odst. 2 písm. b) nebo h).
(4) Odvod za porušení rozpočtové kázně činí
a) v případě neoprávněného použití prostředků dotace pevnou částku
podle § 14 odst. 6, nebo, pokud v rozhodnutí o ní bylo uvedeno jedno
nebo více procentních rozmezí nebo pevný procentní podíl pro stanovení
nižšího odvodu za porušení rozpočtové kázně podle § 14 odst. 6,
finančním úřadem stanovenou částku vycházející z procentního rozmezí
nebo pevného procentního podílu uvedeného v rozhodnutí, a to pro každý
jednotlivý případ; při stanovení částky odvodu vezme finanční úřad v
úvahu závažnost porušení povinnosti, jeho vliv na dodržení účelu dotace
a hospodárnost uložené sankce; v případě neoprávněného použití
prostředků přesunutých podle § 24a nebo § 26 odst. 2 postupuje finanční
úřad obdobně,
b) v ostatních případech částku, v jaké byla porušena rozpočtová kázeň.
(5) V případě vícenásobného porušení povinností uvedených v právních
předpisech a porušení podmínek stanovených v rozhodnutí pro poskytnutí
dotace při zadávání veřejných zakázek bude uložen odvod za porušení
rozpočtové kázně ve výši nejvyššího odvodu stanoveného podle § 14 odst.
6, nestanoví- li výslovně poskytovatel dotace nebo organizační složka
státu v souladu s § 24a a § 26 odst. 2 jinak.
(6) Odvod za porušení rozpočtové kázně se neuloží, jestliže jeho výše v
souhrnu za všechna porušení ve vztahu k jedné poskytnuté dotaci nebo
celkovým použitým prostředkům nepřesahuje 1 000 Kč.
(7) Do plnění povinnosti provést odvod za porušení rozpočtové kázně,
kterým je neoprávněné použití nebo zadržení prostředků návratné
finanční výpomoci, se započítávají i splátky této výpomoci uskutečněné
ode dne porušení rozpočtové kázně.
(8) Při neoprávněném použití prostředků dotace nebo návratné finanční
výpomoci, jejíž součástí byly prostředky podle § 44 odst. 2 písm. b),
d), f) nebo h) nebo při zadržení takové návratné finanční výpomoci se
odvod za porušení rozpočtové kázně rozdělí na odvod pro státní rozpočet
a odvod pro rezervní fond organizační složky státu, která dotaci nebo
návratnou finanční výpomoc poskytla, nebo pro Národní fond ve stejném
poměru, v jakém tato dotace nebo návratná finanční výpomoc byla z
těchto prostředků složena [§ 14 odst. 4 písm. h) a § 44 odst. 6].
Obdržel-li porušitel rozpočtové kázně na stejný účel více dotací nebo
návratných finančních výpomocí, počítá se tento poměr z celkové částky,
a to ke dni neoprávněného použití.
(9) Odvod za porušení rozpočtové kázně nemůže být vyšší než celková
částka dotace, která byla vyplacena ke dni porušení rozpočtové kázně;
ustanovení § 44 odst. 1 písm. j) není tímto dotčeno.
(10) Za prodlení s odvodem za porušení rozpočtové kázně je porušitel
rozpočtové kázně povinen zaplatit penále ve výši 1 promile z částky
odvodu za každý den prodlení, nejvýše však do výše tohoto odvodu.
Penále se počítá ode dne následujícího po dni, kdy došlo k porušení
rozpočtové kázně, do dne, kdy byly prostředky odvedeny nebo u
návratných finančních výpomocí vráceny. Příjemce penále je stejný jako
příjemce odvodu s výjimkou případů, kdy příjemcem odvodu je Národní
fond. V těchto případech je příjemcem penále státní rozpočet [§ 6 odst.
1 písm. n)]. Penále, které v jednotlivých případech nepřesáhne 500 Kč,
se nevyměří.
(11) Správu odvodů za porušení rozpočtové kázně a penále vykonávají
finanční úřady podle daňového řádu^24a). Porušitel rozpočtové kázně má
při správě odvodů za porušení rozpočtové kázně postavení daňového
subjektu. Finanční úřad poskytuje na vyžádání informace získané při
správě odvodů správnímu orgánu, který rozhodl o poskytnutí prostředků
ze státního rozpočtu, státních finančních aktiv, státního fondu nebo
Národního fondu, a orgánu oprávněnému ke kontrole těchto poskytnutých
prostředků, jakož i ke kontrole použití prostředků státního rozpočtu
nebo jiných peněžních prostředků státu, jde-li o informace týkající se
správy odvodu za porušení rozpočtové kázně; to platí i pro příslušný
orgán Evropské unie a správní orgán, který se podílí na správě těchto
prostředků poskytnutých ze zahraničí. Penále, které vzniklo v důsledku
porušení rozpočtové kázně před vyměřením, je splatné do 30 dnů ode dne
doručení platebního výměru. Odvod a penále lze vyměřit do 10 let od 1.
ledna roku následujícího po roce, v němž došlo k porušení rozpočtové
kázně.
(12) Generální finanční ředitelství může z důvodů hodných zvláštního
zřetele zcela nebo zčásti prominout odvod za porušení rozpočtové kázně
nebo penále za prodlení s ním, s výjimkou odvodu neoprávněně použitých
nebo zadržených peněžních prostředků podle § 44 odst. 2 písm. a) a b).
(13) O prominutí nebo částečné prominutí odvodu za porušení rozpočtové
kázně nebo penále může Generální finanční ředitelství požádat fyzická
osoba, právnická osoba nebo organizační složka státu, která se porušení
rozpočtové kázně dopustila, a to prostřednictvím finančního úřadu,
který tento odvod nebo penále uložil. Žádost o prominutí nebo částečné
prominutí lze podat nejpozději do 1 roku ode dne nabytí právní moci
platebního výměru, kterým byl odvod nebo penále, o jehož prominutí je
žádáno, vyměřen. Lhůta 1 roku neběží ode dne
a) podání návrhu na obnovu řízení podle daňového řádu do dne
pravomocného skončení obnoveného řízení nebo do dne pravomocného
zamítnutí návrhu na obnovu řízení,
b) zahájení přezkumného řízení podle daňového řádu do dne pravomocného
skončení tohoto řízení,
c) zahájení řízení podle soudního řádu správního o žalobě proti
rozhodnutí správce daně do dne pravomocného skončení tohoto řízení nebo
do dne pravomocného skončení řízení o kasační stížnosti.
HLAVA XIII
HOSPODAŘENÍ ORGANIZAČNÍCH SLOŽEK STÁTU A PŘÍSPĚVKOVÝCH ORGANIZACÍ
DÍL 1
Hospodaření organizačních složek státu
§ 45
(1) Organizační složka státu hospodaří s prostředky státního rozpočtu,
které jí stanoví správce kapitoly v rámci rozpočtu kapitoly, pokud
zvláštní právní předpis nestanoví jinak, minimálně v rozsahu členění
závazných ukazatelů daných zákonem o státním rozpočtu. Její příjmy jsou
příjmy státního rozpočtu a výdaje jsou výdaji státního rozpočtu,
nestanoví-li tento zákon jinak. Rozpočet organizační složky státu může
zahrnovat pouze příjmy a výdaje související s činnostmi vymezenými ve
zřizovací listině nebo příjmy a výdaje související s činnostmi
stanovenými jí zákonem.
(2) Organizační složka státu je povinna dbát, aby dosahovala příjmů
stanovených rozpočtem a plnila určené úkoly nejhospodárnějším způsobem.
Prostředky, kterými disponuje, může používat na krytí nezbytných potřeb
a na opatření zakládající se na právních předpisech. Prostředky může
čerpat jen do výše závazných ukazatelů stanovených jí zákonem o státním
rozpočtu nebo správcem kapitoly v rámci rozpočtu kapitoly a v souladu s
věcným plněním, nestanoví-li tento zákon jinak (§ 24, 25 a 47).
(3) Organizační složka státu dále hospodaří s mimorozpočtovými zdroji,
kterými jsou prostředky fondů organizační složky státu, zisk získaný
hospodářskou činností vykonávanou na základě zvláštního zákona,
peněžité dary a prostředky poskytnuté ze zahraničí podle jejich
vymezení na základě právního aktu, kterým byly poskytnuty a prostředky
zvláštních účtů k financování obměn a záměn státních hmotných rezerv
podle zvláštního předpisu^24b). Mimorozpočtové zdroje se používají
prostřednictvím rozpočtu. Prostředky fondu kulturních a sociálních
potřeb se s výjimkou prostředků určených na financování reprodukce
dlouhodobého hmotného majetku a prostředků zvláštních účtů k
financování obměn a záměn státních hmotných rezerv používají přímo.
(4) Organizační složka státu sestavuje rozpočet příjmů a výdajů v
členění podle rozpočtové skladby. Veškeré rozpočtové příjmy dosažené v
rámci svého hospodaření soustřeďuje na svém příjmovém účtu státního
rozpočtu a uhrazuje všechny rozpočtové výdaje ze svého výdajového účtu
státního rozpočtu. Zůstatky těchto účtů Česká národní banka uspořádá
vždy ke dni 31. prosince tak, aby výsledný zůstatek těchto účtů byl
nulový.
(5) Každá organizační složka státu zřídí u České národní banky jeden
příjmový a jeden výdajový účet státního rozpočtu. Výjimku z důvodu
složité vnitřní organizační struktury organizační složky státu může
povolit ministerstvo. Ministerstvo může zřídit jeden příjmový a jeden
výdajový účet státního rozpočtu pro každou kapitolu, jejímž je
správcem.
(6) Organizační složky státu dále zřizují účty fondů tvořených podle
tohoto zákona, účet cizích prostředků, účet sdružených prostředků, a
účty, o kterých to stanoví zvláštní právní předpis nebo z povahy příjmů
a výdajů dané právním předpisem vyplývá, že nejsou součástí příjmů nebo
výdajů státního rozpočtu.^25) Ministerstvo zahraničních věcí zřizuje
zvláštní účet pro vedení zálohy k zajištění financování vnitřních
organizačních jednotek, které jsou zastupitelskými úřady České
republiky v zahraničí.
(7) Organizační složky státu mohou po předchozím souhlasu ministerstva
zřizovat u bank účty, ze kterých lze uskutečňovat výdaje související s
pracovní cestou prostřednictvím platebních karet při pracovních
cestách. Prostřednictvím platebních karet lze z těchto účtů
uskutečňovat další výdaje, jejichž úhradu není možné provést jiným
způsobem.
(8) Zůstatky na účtech podle odstavce 6 koncem roku nepropadají.
(9) Účet cizích prostředků se zřizuje pro oddělené uložení cizích
peněžních prostředků, zejména pro omylem došlé peněžní prostředky, mzdy
pracovníků organizační složky státu a s nimi související výdaje za
měsíc prosinec, vyplácené v lednu následujícího roku, prostředky, které
správci kapitol soustřeďují v rámci finančního vypořádání od příjemců
prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu, peněžní částky pacientů a
chovanců v léčebných a jiných ústavech a pro prostředky kulturních
fondů obyvatel ústavů sociální péče.
(10) Soustřeďovat příjmy na jiných účtech a uhrazovat výdaje z jiných
účtů může organizační složka státu jen v případech stanovených tímto
zákonem. Příjmy státního rozpočtu soustředěné na jiných než příjmových
účtech je organizační složka státu povinna do 30 pracovních dnů po
připsání částky na její účet, případně do 5 pracovních dnů od okamžiku,
kdy je nepochybné, že prostředky mají být příjmem státního rozpočtu
nebo je nepochybné, příjmem, které organizační složky státu mají být,
odvést do státního rozpočtu, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(11) Organizační složka státu je oprávněna překročit závazné ukazatele
výdajů státního rozpočtu podle jejich vymezení o příjmy podle zákona č.
133/1985 Sb., ve znění pozdějších předpisů, s výjimkou vybraných pokut,
a o prostředky přijaté z rozpočtu územního samosprávného celku, od jiné
právnické osoby nebo od fyzické osoby pro účely požární ochrany,
integrovaného záchranného systému a ochrany obyvatel prováděné
organizačními složkami státu zřízenými zákonem č. 238/2000 Sb. na
základě právního aktu, kterým byly poskytnuty.
(12) Ministerstvo zřídí účet u České národní banky, na který budou
převáděny peněžní prostředky určené jako vlastní zdroje Evropské
unie.^25a)
§ 46
(1) Organizační složka státu může převést prostředky na výplatu mezd,
náhrad mezd, platů, náhrad platů a ostatních plateb za provedenou práci
včetně výdajů s nimi souvisejících a včetně cestovného a ostatních
náhrad vyplácených současně se mzdou nebo platem na účet cizích
prostředků tak, že mohou být odepsány z účtů státního rozpočtu nejdříve
2 pracovní dny před termínem výplaty mezd nebo platů. Výdaji
souvisejícími s výplatou mezd nebo platů jsou pojistné na sociální
zabezpečení, pojistné na veřejné zdravotní pojištění a příděl do fondu
kulturních a sociálních potřeb.
(2) Organizační složka státu převede prostředky na výplatu mezd, náhrad
mezd, platů, náhrad platů a ostatních plateb za provedenou práci za
měsíc prosinec včetně výdajů s nimi souvisejících a včetně cestovného a
ostatních náhrad vyplácených současně se mzdou nebo platem do 31.
prosince běžného roku na účet cizích prostředků. Případně nevyčerpané
prostředky převede organizační složka státu z účtu cizích prostředků na
svůj příjmový účet v den výplatního termínu mezd nebo platů za měsíc
prosinec.
§ 47
(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) konečným rozpočtem výdajů organizační složky státu rozpočet těchto
výdajů upravený o všechna provedená rozpočtová opatření,
b) profilujícími výdaji výdaje
1. na platy státních zaměstnanců^42),
2. na platy a ostatní platby za provedenou práci^43) kromě platů
státních zaměstnanců,
3. na jejichž provedení dostává Česká republika peněžní prostředky nebo
jejich část z rozpočtu Evropské unie,
4. na jejichž provedení dostává Česká republika peněžní prostředky nebo
jejich část z finančních mechanismů,
5. na jejichž provedení dostává Česká republika peněžní prostředky nebo
jejich část od Organizace Severoatlantické smlouvy,
6. na programy podle § 13 odst. 3,
7. účelově určené podle § 21 odst. 3 a 4,
8. na výzkum a vývoj^25b),
9. na sociální dávky^25c),
c) neprofilujícími výdaji výdaje jiné než podle písmene b),
d) nároky z nespotřebovaných výdajů ke dni 1. ledna běžného roku rozdíl
mezi konečným rozpočtem výdajů na minulý rok a skutečnými rozpočtovými
výdaji za minulý rok zvýšený o nároky z nespotřebovaných výdajů ke dni
31. prosince minulého roku.
(2) Organizační složka státu vypočítá nároky z nespotřebovaných výdajů
ke dni 1. ledna běžného roku podle odstavce 1 písm. d). O částku těchto
nároků může překročit rozpočet výdajů běžného roku při dodržení
účelovosti podle odstavce 5. Každou částku, o kterou se při využívání
tohoto práva rozhodne tento rozpočet překročit, zanese do evidence
nároků z nespotřebovaných výdajů a zařadí na příslušnou položku a
paragraf rozpočtové skladby. Tím se stane oprávněnou překročit rozpočet
výdajů podle § 25 odst. 1 písm. b) a tato částka se stane součástí
konečného rozpočtu výdajů. O každou takovou částku se částka nároků z
nespotřebovaných výdajů sníží.
(3) Rozpočet výdajů nelze překročit způsobem stanoveným v odstavci 2 v
kapitolách Všeobecná pokladní správa a Státní dluh.
(4) Organizační složka státu člení nároky z nespotřebovaných výdajů
sestupně na
a) nároky z nespotřebovaných profilujících výdajů, kterými jsou nároky
z nespotřebovaných výdajů
1. na platy státních zaměstnanců^42),
2. na platy a ostatní platby za provedenou práci^43) kromě platů
státních zaměstnanců,
3. na jejichž provedení dostává Česká republika peněžní prostředky nebo
jejich část z rozpočtu Evropské unie; ty dále člení na nároky z
nespotřebovaných výdajů, které jsou nebo mají být kryty peněžními
prostředky z rozpočtu Evropské unie, a na nároky ze zbývající části
těchto nespotřebovaných výdajů; nároky z nespotřebovaných výdajů na
programy a projekty spolufinancované z rozpočtu Evropské unie člení
podle těchto programů a projektů,
4. na jejichž provedení dostává Česká republika peněžní prostředky nebo
jejich část z finančních mechanismů; ty dále člení na nároky z
nespotřebovaných výdajů, které jsou nebo mají být kryty peněžními
prostředky z těchto finančních mechanismů, a na nároky ze zbývající
části těchto nespotřebovaných výdajů,
5. na jejichž provedení dostává Česká republika peněžní prostředky nebo
jejich část od Organizace Severoatlantické smlouvy,
6. na programy podle § 13 odst. 3; ty dále člení podle jednotlivých
programů,
7. účelově určených podle § 21 odst. 3 a 4; ty dále člení podle
stanovených účelů,
8. na výzkum a vývoj^25b),
b) nároky z nespotřebovaných neprofilujících výdajů.
(5) Organizační složka státu používá částky z nároků z nespotřebovaných
profilujících výdajů na tytéž účely, na něž byly vyčleněny podle
odstavce 4, a u programů a projektů spolufinancovaných z rozpočtu
Evropské unie a programů podle § 13 odst. 3 na tytéž programy a
projekty, z nichž nároky vznikly. Částky z nároků z nespotřebovaných
neprofilujících výdajů používá na neprofilující výdaje; na profilující
výdaje je použije, rozhodne-li tak vláda.
(6) Nároky z nespotřebovaných výdajů se snižují
a) o částky, o které se organizační složka státu rozhodla překročit
rozpočet výdajů a které jako takové zanesla do evidence nároků z
nespotřebovaných výdajů,
b) o částky určené na programy a projekty spolufinancované z rozpočtu
Evropské unie a programy podle § 13 odst. 3, které již skončily,
c) o částky podle rozhodnutí vlády, případně, jestliže vláda tyto
částky nerozdělila podle jednotlivých organizačních složek státu nebo
podle odstavce 4, doplněné o rozhodnutí správce kapitoly,
d) o částky, u kterých organizační složka státu zjistila, že je již
nepoužije,
e) u profilujících výdajů o částky, u nichž pomine účel jejich
narozpočtování.
(7) Za každý měsíc se v rozpočtovém systému [§ 3 písm. o)] sestavuje
výkaz, který vychází z evidence nároků z nespotřebovaných výdajů. Jeho
rozsah, způsob sestavení, obsah a způsob předkládání stanoví
ministerstvo vyhláškou^44).
(8) Nárok nevzniká
a) není-li vykázán za minulý rok ve výkaze podle odstavce 7 za leden
běžného roku,
b) u profilujících výdajů podle odstavce 1 písm. b) bodu 9.
§ 48
(1) Organizační složka státu tvoří tyto peněžní fondy:
a) rezervní fond,
b) fond kulturních a sociálních potřeb.
(2) Zdrojem rezervního fondu jsou
a) prostředky poskytnuté ze zahraničí a peněžní dary,
b) odvody neoprávněně použitých nebo zadržených peněžních prostředků
podle § 44 odst. 2 písm. a), b), g) a h) a penále za prodlení s nimi,
c) příjmy z prodeje majetku, který organizační složka státu nabyla
darem nebo děděním,
d) prostředky poskytnuté z fondu zábrany škod podle zvláštního
zákona^45).
(3) Organizační složka státu člení prostředky v rezervním fondu podle
původu, a to na
a) prostředky poskytnuté ze zahraničí a peněžní dary, a to dále na
1. prostředky, které jí byly poskytnuty na určitý účel, a to podle
těchto účelů,
2. prostředky, které jí byly poskytnuty bez uvedení účelu,
b) odvody neoprávněně použitých nebo zadržených peněžních prostředků
podle § 44 odst. 2 písm. a), b), g) a h) a penále za prodlení s nimi;
tyto odvody a penále dále člení podle původních účelů; původním účelem
se rozumí účel, na který organizační složka státu určila dotace nebo
návratné finanční výpomoci, při jejichž používání jejich příjemci
porušili rozpočtovou kázeň a za to do jejího rezervního fondu tyto
odvody provedli a tato penále zaplatili,
c) příjmy z prodeje majetku, který pro Českou republiku nabyla
organizační složka státu darem nebo děděním,
d) prostředky poskytnuté z fondu zábrany škod podle zvláštního
zákona^45).
(4) Prostředky rezervního fondu používá organizační složka státu tak,
že
a) prostředky podle odstavce 3 písm. a), které jí byly poskytnuty na
určitý účel, používá na tento účel a prostředky, které jí byly
poskytnuty bez uvedení účelu, používá na výdaje na rozpočtem
nezajištěné provozní potřeby a na výdaje, které v mimořádných případech
povolí vláda,
b) prostředky podle odstavce 3 písm. b) používá na dotace a návratné
finanční výpomoci na původní účely,
c) prostředky podle odstavce 3 písm. c) používá na výdaje na reprodukci
majetku,
d) prostředky poskytnuté z fondu zábrany škod používá na úhradu
stanovenou zvláštním zákonem^46).
(5) Organizační složka státu, která přijala přímo do rezervního fondu
peněžní prostředky, které má povinnost po jejich použití na stanovený
účel vyúčtovat a nespotřebovaný zbytek vrátit, vrátí tento jejich
nespotřebovaný zbytek poskytovateli přímo z rezervního fondu. § 45
odst. 3 věta druhá se zde nepoužije.
(6) Prostředky rezervního fondu, které do něj byly převedeny podle §
44a odst. 1 písm. e) a odst. 3 písm. e) a které není možné použít na
příslušné programy a projekty [odstavec 4 písm. b)], protože už
skončily, organizační složka státu vrátí nejpozději ve lhůtách
finančního vypořádání se státním rozpočtem za rok, v kterém byl program
nebo projekt ukončen.“.
(7) O prostředcích převedených do rezervních fondů podle § 47 ve znění
účinném ode dne 7. září 2004 do dne 29. února 2008 může vláda
rozhodnout, že budou převedeny do příjmů státního rozpočtu kapitoly
Všeobecná pokladní správa a použity buď na snížení schodku státního
rozpočtu nebo podle § 24 odst. 1 písm. d).
(8) Fond kulturních a sociálních potřeb je tvořen základním přídělem z
rozpočtu organizační složky státu z ročního objemu nákladů zúčtovaných
na platy a náhrady platů, popřípadě na mzdy a náhrady mzdy a odměny za
pracovní pohotovost, na odměny a ostatní plnění za práci vykonávanou v
rámci odborného výcviku na produktivních činnostech žákům učilišť a na
stipendia interním vědeckým aspirantům a zaměstnancům na studijních
pobytech. Fond kulturních a sociálních potřeb je naplňován zálohově z
roční plánované výše v souladu s jeho schváleným rozpočtem. Vyúčtování
skutečného základního přídělu se provede v rámci účetní závěrky. Je
tvořen k zabezpečování kulturních, sociálních a dalších potřeb a je
určen zaměstnancům v pracovním poměru k zaměstnavateli, státním
zaměstnancům podle zákona o státní službě, příslušníkům ve služebním
poměru, soudcům, žákům středních odborných učilišť a učilišť, interním
vědeckým aspirantům, důchodcům, kteří při prvém odchodu do starobního
důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně
pracovali u zaměstnavatele, případně rodinným příslušníkům zaměstnanců
a jiným právnickým nebo fyzickým osobám. Další příjmy, výši tvorby a
hospodaření s fondem kulturních a sociálních potřeb stanoví
ministerstvo vyhláškou.
§ 49
(1) Organizační složka státu není, pokud tento zákon nestanoví jinak,
oprávněna přijímat ani poskytovat úvěry, přijímat půjčky, vystavovat
směnky ani je přijímat. Půjčky může poskytovat pouze z fondu kulturních
a sociálních potřeb nebo na základě zvláštního právního předpisu.^26)
Ministerstvo vystavuje jménem České republiky směnky nebo šeky k
vypořádání restitučních nároků oprávněných osob, kterým byla přiznána
náhrada podle zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve
znění pozdějších předpisů, nebo podle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě
vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění
pozdějších předpisů^35).
(2) Organizační složka státu může poskytovat dodavatelům zálohy nejvýše
na období jednoho čtvrtletí, a to v závislosti na věcném plnění dodávek
výrobků a služeb. Ke konci běžného rozpočtového roku musí být zálohy
vyúčtovány, a pokud výše zálohy přesahují výši měsíčního plnění, musí
být vráceny do rozpočtu. Podle věty první a druhé nemusí organizační
složka státu postupovat u záloh za dodávky elektřiny, plynu, vody,
tepla, u záloh mobilním operátorům, u záloh na pohonné hmoty
poskytovaných prostřednictvím platebních karet, u záloh poskytovaných
ke splnění povinnosti uložené zvláštním právním předpisem^26a) a u
předplatného novin a časopisů; záloha však v těchto případech nesmí být
poskytnuta na dobu delší než 12 měsíců. Při financování potřeb programů
je výše záloh stanovena správcem rozpočtové kapitoly.
(3) Z rozpočtu běžného roku kapitoly Ministerstvo práce a sociálních
věcí lze poskytnout České poště zálohu na výplatu důchodů v prvních
lednových dnech roku následujícího.
(4) Organizační složka státu hradí odvod za porušení rozpočtové kázně a
penále ze svého rozpočtu, a pokud jde o porušení pravidel hospodaření s
fondem kulturních a sociálních potřeb, z tohoto fondu.
(5) Organizační složka státu poskytuje peněžní dary pouze z fondu
kulturních a sociálních potřeb, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(6) Organizační složka státu může vynakládat peněžní prostředky na
peněžní a věcná ocenění pouze v případě, stanoví-li tak právní předpis.
Jde-li o ocenění udělované orgány moci výkonné, stanoví vláda nařízením
druhy ocenění, podmínky, za kterých jsou udělována, a orgány, které je
udělují.
(7) Organizační složka státu může kompenzovat výdaje přijatými příjmy,
jen jde-li o
a) prostředky vydané z rozpočtu a v tomtéž rozpočtovém roce do rozpočtu
vrácené,
b) dodatečnou náhradu dříve vynaložených výdajů v tomtéž rozpočtovém
roce, kterou jsou nahrazeny organizační složce státu výdaje, které
organizační složka státu zaplatila z provozně technických důvodů,
zejména úhradu telefonních poplatků, elektřiny, vodného a stočného,
c) náhradu mezd za práci prováděnou zaměstnanci organizační složky pro
jinou organizační složku nebo jiný subjekt.
(8) Kompenzovat lze jen konkrétní podle rozpočtové skladby přesně
identifikovaný výdaj, jehož úhrada vyplývá ze smluvních vztahů.
(9) Kompenzovat nelze výdaje, které organizační složka státu vynaložila
při poskytování služeb, které jsou předmětem činnosti, pro kterou byla
zřízena, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.
(10) Z příjmových účtů státního rozpočtu je možné vracet daně, odvody,
poplatky, podíl na clech podle § 6 odst. 1 písm. c), zálohy na tyto
příjmy, odvody za porušení rozpočtové kázně a pokuty, peněžité tresty a
kauce, nebo jejich části, a to včetně jejich příslušenství, existuje-li
k vracení právní důvod. Takto je možné vracet tyto příjmy nebo jejich
části i v letech, která následují po rozpočtovém roce, ve kterém došlo
k jejich přijetí do státního rozpočtu. Z příjmových účtů státního
rozpočtu je také možné v běžném rozpočtovém roce vracet na účty
Národního fondu prostředky, které byly v běžném rozpočtovém roce z
Národního fondu vynaloženy na projekty spolufinancované z rozpočtu
Evropské unie, a o kterých poskytovatel dodatečně rozhodl, že budou
financovány pouze ze státního rozpočtu.
(11) Organizační složka státu může za své zaměstnance hradit část
příspěvku na penzijní připojištění^12a), nebo doplňkové penzijní
spoření^34) a část pojistného na soukromé životní pojištění^12b), které
hradí zaměstnavatel pojišťovně na základě pojistné smlouvy uzavřené
mezi zaměstnancem jako pojistníkem a pojišťovnou pouze z fondu
kulturních a sociálních potřeb. Podmínky úhrady pojistného a jeho výši
upraví vyhláška o fondu kulturních a sociálních potřeb.
§ 50
(1) Organizační složka státu financuje programy ze svého rozpočtu v
rámci závazných ukazatelů stanovených zákonem o státním rozpočtu.
(2) Organizační složka státu může k posílení prostředků podle odstavce
1 použít prostředky fondu kulturních a sociálních potřeb, prostředky
rezervního fondu, prostředky získané hospodářskou činností vykonávanou
na základě zvláštního zákona, prostředky přijaté ze zvláštních účtů
vedených ministerstvem, na kterých jsou soustředěny finanční
prostředky, které přešly na stát ze zrušeného Fondu národního majetku
spolu s finančními prostředky z výnosu prodeje privatizovaného majetku
a ze zisku z účasti státu v obchodních společnostech a prostředky
přijaté od právnických a fyzických osob, pokud jsou poskytnuté na
reprodukci majetku. O tyto prostředky, převedené na příjmový účet
státního rozpočtu zřízený pro organizační složku státu, může
organizační složka státu překročit rozpočet výdajů na financování
reprodukce majetku. Nepoužitý zůstatek těchto prostředků převede
organizační složka státu nejpozději do 31. prosince běžného
rozpočtového roku na účet, ze kterého byly tyto prostředky převedeny.
§ 51
Zúčtování příjmů ve prospěch státního rozpočtu
(1) Ve prospěch státního rozpočtu na běžný rozpočtový rok se zúčtují
jen platby, které Česká národní banka obdrží nejpozději do 31. prosince
běžného rozpočtového roku.
(2) Organizační složka státu složí příjmy přijaté v hotovosti tak, aby
nejpozději do 31. prosince běžného rozpočtového roku byly připsány na
její příjmový rozpočtový účet.
(3) Nedoplatky z minulého roku a z let dřívějších přijaté po 1. lednu
běžného rozpočtového roku jsou rozpočtovým příjmem běžného rozpočtového
roku. Totéž platí, i když půjde o náhradu rozpočtového výdaje z
minulého roku.
§ 52
(1) Ministr zahraničních věcí a ministr obrany jsou oprávněni určit
vnitřní organizační jednotky svých ministerstev, které působí v
zahraničí a kterým se poskytuje záloha na financování jejich provozních
činností ze státního rozpočtu. Zálohy se poskytují v hotovosti nebo na
běžné účty, které je možné zřídit u bank v zahraničí.
(2) Vnitřní organizační jednotky Ministerstva obrany jsou povinny
zálohu vyúčtovat nejpozději k 31. prosinci rozpočtového roku, pokud
zvláštní právní předpis nestanoví jinak. Nejpozději ke dni vyúčtování
zálohy vrátí Ministerstvo obrany nevyčerpané zálohy poskytnuté podle
odstavce 1.
(3) Pokud ministr zahraničních věcí nebo ministr obrany určil vnitřní
organizační jednotky hospodařící se zálohou, musí též určit
zaměstnance, kteří odpovídají za hospodaření se zálohou, a uzavřít s
těmito zaměstnanci písemné dohody o odpovědnosti k ochraně hodnot
svěřených zaměstnanci k vyúčtování podle zvláštního právního
předpisu^27).
(4) Vnitřní organizační jednotka, která vybírá jiné rozpočtové příjmy,
než jsou výnosy daní, cel nebo pojistného na sociální zabezpečení, je
povinna je odvést na příjmový účet zřízený pro organizační složku státu
nejpozději koncem každého měsíce. Ministr zahraničních věcí nebo
ministr obranymůže nařídit odvod i v kratších lhůtách, a to stanovením
termínu nebo stanovením částky, při jejímž dosažení musí být příjmy
odvedeny.
(5) Jestliže je vnitřní organizační jednotka Ministerstva obrany
oprávněna vybírat příjmy státního rozpočtu, nesmí z nich hradit výdaje.
(6) Ministerstvo zahraničních věcí může pro vnitřní organizační
jednotky, které jsou zastupitelskými úřady České republiky v zahraničí,
zřídit běžné účty u bank v zahraničí k soustředění jejich příjmů a k
zajištění úhrady jejich výdajů. Tyto organizační jednotky jsou
oprávněny používat soustředěné příjmy přímo na úhradu výdajů s tím, že
Ministerstvo zahraničních věcí je povinno zajistit pravidelný souhrnný
měsíční odvod jejich příjmů do státního rozpočtu. Příjmy a výdaje
uskutečněné v zahraničí v období od 1. listopadu do 31. prosince těmito
organizačními jednotkami se považují za příjmy a výdaje bezprostředně
následujícího rozpočtového roku. Zálohy poskytované z účtu podle § 45
odst. 6 jsou zastupitelské úřady České republiky v zahraničí povinny
měsíčně vyúčtovat.
(7) Úroky z účtů podle odstavců 1 a 6 jsou příjmem státního rozpočtu a
úhrady za bankovní služby jsou výdajem státního rozpočtu. Zůstatky na
těchto účtech koncem roku nepropadají.
DÍL 2
Hospodaření příspěvkových organizací
§ 53
(1) Příspěvková organizace hospodaří s peněžními prostředky získanými
hlavní činností a s peněžními prostředky přijatými ze státního rozpočtu
pouze v rámci finančních vztahů stanovených zřizovatelem. Dále
příspěvková organizace hospodaří s prostředky svých fondů, s prostředky
získanými jinou činností, s peněžitými dary od fyzických a právnických
osob, s peněžními prostředky poskytnutými ze zahraničí a s peněžními
prostředky poskytnutými z rozpočtů územních samosprávných celků a
státních fondů, včetně prostředků poskytnutých České republice z
rozpočtu Evropské unie, z finančních mechanismů a přijatých
příspěvkovými organizacemi z Národního fondu. Hlavní činností je
činnost vymezená zřizovateli příspěvkové organizace zvláštním
zákonem^28) a vykonávaná příspěvkovou organizací. V případě příspěvkové
organizace zřízené zvláštním zákonem je hlavní činností činnost
vymezená zvláštním zákonem.
(2) Hospodaření příspěvkové organizace se řídí jejím rozpočtem, který
po zahrnutí příspěvku ze státního rozpočtu nebo stanovení odvodu do
státního rozpočtu musí být sestaven jako vyrovnaný. Rozpočet
příspěvkové organizace může zahrnovat pouze náklady a výnosy
související jen s jí poskytovanými službami, které jsou předmětem její
hlavní činnosti.
(3) Při sestavení rozpočtu nákladů a výnosů se použití prostředků
rezervního fondu a peněžních prostředků poskytnutých ze zahraničí v
průběhu roku vždy rozpočtuje. Tento postup nemusí být uplatněn při
použití prostředků z dotací poskytnutých podle § 54 odst. 1 písm. e) a
f) a převedených do rezervního fondu podle § 54 odst. 7.
(4) Příspěvková organizace je povinna dbát, aby plnila určené úkoly
nejhospodárnějším způsobem a dodržela stanovené finanční vztahy ke
státnímu rozpočtu. Peněžní prostředky, kterými disponuje, může používat
jen k účelům, na které jsou určeny, a to na krytí nezbytných potřeb, na
opatření zakládající se na právních předpisech a na krytí opatření
nutných k zabezpečení nerušeného chodu organizace. Úhrady, ke kterým se
příspěvková organizace zaváže v běžném roce, nesmí překračovat její
rozpočet na tento rok.
(5) Jestliže skutečná výše nákladů a výnosů v průběhu rozpočtového roku
neodpovídá jejich rozpočtované výši a je předpoklad, že může být
zhoršen rozpočtovaný hospodářský výsledek, je příspěvková organizace
povinna učinit opatření, která zajistí jeho vyrovnání.
(6) Příspěvková organizace je povinna do 15 pracovních dnů po připsání
částky na její účet odvést do státního rozpočtu příjmy z prodeje
nemovitého majetku České republiky, se kterým hospodaří, s výjimkou
příjmů z prodeje nemovitého majetku, který příspěvková organizace
nabyla darem nebo děděním.
§ 54
(1) Finanční vztahy stanovené zřizovatelem jsou
a) příspěvek na provoz ze státního rozpočtu nebo odvod z provozu do
státního rozpočtu,
b) individuální a systémové dotace na financování programů a akcí,
c) návratná finanční výpomoc,
d) odvod z odpisů,
e) dotace na úhradu provozních výdajů, které jsou nebo mají být kryty z
rozpočtu Evropské unie včetně stanoveného podílu státního rozpočtu na
financování těchto výdajů,
f) dotace na úhradu provozních výdajů podle mezinárodních smluv, na
základě kterých jsou České republice svěřeny peněžní prostředky z
finančních mechanismů včetně stanoveného podílu státního rozpočtu na
financování těchto výdajů.
(2) Příspěvek na provoz se stanoví v případě, že rozpočtované náklady
bez příspěvku ze státního rozpočtu překračují rozpočtované výnosy.
Odvod z provozu stanoví zřizovatel příspěvkové organizaci v případě, že
její rozpočtované výnosy překračují rozpočtované náklady. Výše
příspěvku na provoz nebo výše odvodu z provozu se stanoví jako rozdíl
objemu rozpočtovaných nákladů a výnosů hlavní činnosti. Výši příspěvku
na provoz a jeho čerpání během roku může zřizovatel vázat na předem
stanovené ukazatele, a to zpravidla na jednotku výkonů zabezpečovaných
příspěvkovou organizací. Pokud není příspěvek vázán na jednotku výkonů,
je organizace oprávněna čerpat příspěvek na činnost do výše závazně
stanovené zřizovatelem.
(3) Při významné změně podmínek, za nichž byl stanoven finanční vztah
ke státnímu rozpočtu, krátí zřizovatel příspěvkové organizaci stanovený
příspěvek nebo uloží nerozpočtovaný odvod z provozu nebo může zvýšit
stanovený příspěvek. Příspěvková organizace je povinna takovouto změnu
podmínek zřizovateli neprodleně oznámit. V případě stanovení
nerozpočtovaného odvodu z provozu stanoví zřizovatel termín splatnosti
odvodu.
(4) Návratnou finanční výpomoc lze poskytnout v případě, že zřizovatel
rozhodne o úhradě zhoršeného hospodářského výsledku podle § 55 odst. 2
písm. c). Návratná finanční výpomoc poskytnutá v případě, že zřizovatel
rozhodne o úhradě zhoršeného hospodářského výsledku podle § 55 odst. 2
písm. c), musí být vrácena do konce rozpočtového roku, v němž měl být
zhoršený hospodářský výsledek uhrazen.
(5) Odvod odpisů může zřizovatel stanovit
a) jestliže nepočítá s dalším rozvojem činnosti příspěvkové organizace
a postupně omezuje její činnost,
b) jestliže uvažuje o jejím zrušení,
c) v případě, kdy objem odpisů výrazně převyšuje reálné potřeby
příspěvkové organizace v oblasti reprodukce dlouhodobého majetku; v
tomto případě nesmí celkový odvod odpisů převyšovat objem odpisů z
nemovitého majetku.
(6) Odvody odpisů lze nařídit vždy pouze v běžném roce, a to do výše
zdrojů v tomto roce vytvořených.
(7) Pokud se prostředky poskytnuté podle odstavce 1 písm. e) a f)
nespotřebují do konce kalendářního roku, převádějí se do rezervního
fondu jako zdroj financování v následujících letech a mohou se použít
pouze na stanovený účel. V rezervním fondu se tyto zdroje sledují
odděleně. Prostředky, které na stanovený účel nebyly použity, podléhají
finančnímu vypořádání se státním rozpočtem za rok, ve kterém byl splněn
účel, na který byla dotace poskytnuta.
§ 55
(1) Hospodářský výsledek příspěvkové organizace je tvořen výsledkem
hospodaření z hlavní činnosti a ziskem vytvořeným v jiné činnosti po
zdanění.
(2) Jestliže hospodaření příspěvkové organizace za běžný rok skončí
ztrátou po zahrnutí příspěvku (dále jen "zhoršený hospodářský
výsledek"), je zřizovatel povinen projednat s příspěvkovou organizací
zabezpečení jeho úhrady do konce následujícího rozpočtového roku.
Úhrada zhoršeného hospodářského výsledku se zajistí
a) z rezervního fondu příspěvkové organizace,
b) z rozpočtu kapitoly zřizovatele, není-li dostatek prostředků v
rezervním fondu příspěvkové organizace,
c) ze zisku po zahrnutí příspěvku na provoz nebo odvodu z provozu (dále
jen "zlepšený hospodářský výsledek") příspěvkové organizace v
následujícím rozpočtovém roce, není-li dostatek prostředků ani v
rozpočtu kapitoly.
(3) Není-li zhoršený hospodářský výsledek uhrazen ani ze zlepšeného
hospodářského výsledku příspěvkové organizace podle odstavce 2 písm.
c), zruší zřizovatel příspěvkovou organizaci do konce roku
následujícího po roce, z jehož výsledku hospodaření měl být uhrazen
zhoršený hospodářský výsledek, pokud jej neuhradí z rozpočtu kapitoly.
Je-li to nezbytné, zajistí činnost doposud zajišťovanou příspěvkovou
organizací organizační složkou státu. K tomu není zapotřebí souhlasu
ministerstva.^1)
(4) V případě, že hospodaření příspěvkové organizace skončí zlepšeným
hospodářským výsledkem, použije se přednostně k úhradě jejího
zhoršeného hospodářského výsledku podle odstavce 2 písm. c) a dále k
úhradě zhoršeného hospodářského výsledku vzniklého před nabytím
účinnosti tohoto zákona.
(5) Ustanovení odstavců 2 a 3 se nevztahují na příspěvkové organizace,
které jsou financovány z veřejného zdravotního pojištění, a na
příspěvkové organizace zabezpečující specializované úkony hygienické a
protiepidemické, které jsou podkladem pro výkon státní kontroly v
ochraně veřejného zdraví.
§ 56
(1) Příspěvková organizace tvoří tyto peněžní fondy:
a) rezervní fond,
b) fond reprodukce majetku,
c) fond odměn,
d) fond kulturních a sociálních potřeb.
(2) Příspěvková organizace může rozdělovat do fondů zlepšený
hospodářský výsledek, jen pokud byl uhrazen případný zhoršený
hospodářský výsledek předchozího roku, popřípadě let, a to takto:
a) do fondu odměn do výše 80 % zlepšeného hospodářského výsledku
příspěvkové organizace, nejvýše však do výše 80 % limitu prostředků na
platy nebo přípustného objemu prostředků na platy,
b) do fondu reprodukce majetku do výše 25 % zlepšeného hospodářského
výsledku příspěvkové organizace,
c) do rezervního fondu bez omezení.
(3) Tvorbu jednotlivých fondů podle odstavce 2 provede příspěvková
organizace na základě schválení výše zlepšeného hospodářského výsledku
zřizovatelem v roce následujícím po roce, kdy byl zlepšený hospodářský
výsledek vytvořen.
(4) Zůstatky fondů k 31. prosinci se převádějí do následujícího
rozpočtového roku.
§ 57
(1) Rezervní fond se tvoří se zlepšeného hospodářského výsledku podle §
56 odst. 2 písm. c), z přijatých peněžních darů, z prostředků
převedených podle § 54 odst. 7 a z peněžních prostředků poskytnutých ze
zahraničí, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(2) Prostředků rezervního fondu lze použít
a) k úhradě zhoršeného hospodářského výsledku,
b) k úhradě sankcí,
c) k úhradě zhoršených hospodářských výsledků vzniklých před nabytím
účinnosti tohoto zákona podle § 55 odst. 2,
d) k doplnění fondu reprodukce majetku se souhlasem zřizovatele,
e) k překlenutí časového nesouladu mezi výnosy a náklady.
(3) K úhradě potřeb nezajištěných výnosy příspěvkové organizace nebo
příspěvkem zřizovatele na provoz lze rezervní fond použít v průběhu
roku pouze v případě, že jeho použití bylo rozpočtováno. V tomto
případě se jeho použití účtuje do výnosů příspěvkové organizace.
Nespotřebovaná část rozpočtovaná na krytí potřeb a převedená do výnosů
příspěvkové organizace se vrátí před zpracováním roční účetní závěrky
do rezervního fondu. Prostředky převedené do rezervního fondu podle §
54 odst. 7 lze v průběhu roku použít, i když jejich použití
rozpočtováno nebylo.
(4) Účelově určené peněžní dary a peněžní prostředky poskytnuté ze
zahraničí se použijí v souladu s jejich určením.
(5) Jestliže se zvýšil nebo snížil stav majetku majícího povahu zásob,
pohledávek a finančního majetku^28a) a alespoň 2 roky se podstatněji
nemění, lze o částku tohoto zvýšení nebo snížení zvýšit nebo snížit
fond oběžných aktiv v účetních pasivech a o tutéž částku v pasivech
snížit nebo zvýšit rezervní fond.
§ 58
(1) Fond reprodukce majetku se tvoří
a) z odpisů hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku,^16)
b) z přídělu ze zlepšeného hospodářského výsledku,
c) výnosy z prodeje dlouhodobého movitého hmotného a nehmotného
majetku,
d) z darů a z výnosů povolených veřejných sbírek určených na pořízení a
technické zhodnocení hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku,
e) výnosy z prodeje nemovitého majetku, který příspěvková organizace
nabyla ve prospěch státu darem nebo děděním,
f) prostředky poskytnutými ze zahraničí určenými účelově na pořízení a
technické zhodnocení hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku.
(2) Prostředků fondu reprodukce majetku se používá
a) na financování pořízení a technického zhodnocení hmotného a
nehmotného dlouhodobého majetku,
b) jako doplňkového zdroje financování oprav a udržování hmotného a
nehmotného dlouhodobého i krátkodobého majetku a na pořízení hmotného a
nehmotného krátkodobého majetku,
c) k úhradě úvěrů přijatých podle § 62 odst. 3.
(3) Prostředky fondu reprodukce majetku použité pro financování oprav a
údržby majetku podle odstavce 2 písm. b) se účtují do výnosů
příspěvkové organizace.
(4) Příspěvková organizace může při bezúplatném převodu nemovitého
majetku na organizační složku státu nebo příspěvkovou organizaci
převést současně z fondu reprodukce majetku prostředky ve výši oprávek
vytvořených k tomuto majetku.
§ 59
(1) Fond odměn je tvořen přídělem ze zlepšeného hospodářského výsledku.
(2) Z fondu odměn se hradí přednostně případné překročení prostředků na
platy, jehož výše se zjišťuje podle zvláštního právního předpisu.^29)
§ 60
Fond kulturních a sociálních potřeb je tvořen základním přídělem na
vrub nákladů příspěvkové organizace z ročního objemu nákladů
zúčtovaných na platy a náhrady platů, popřípadě na mzdy a náhrady mzdy
a odměny za pracovní pohotovost, na odměny a ostatní plnění za práci
vykonávanou v rámci odborného výcviku na produktivních činnostech žákům
učilišť a na stipendia interním vědeckým aspirantům a zaměstnancům na
studijních pobytech. Fond kulturních a sociálních potřeb je naplňován
zálohově z roční plánované výše v souladu s jeho schváleným rozpočtem.
Vyúčtování skutečného základního přídělu se provede v rámci účetní
závěrky. Je tvořen k zabezpečování kulturních, sociálních a dalších
potřeb a je určen zaměstnancům v pracovním poměru k zaměstnavateli,
státním zaměstnancům podle zákona o státní službě, příslušníkům ve
služebním poměru, soudcům, žákům středních odborných učilišť a učilišť,
interním vědeckým aspirantům, důchodcům, kteří při prvém odchodu do
starobního nebo důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího
stupně pracovali u zaměstnavatele, případně rodinným příslušníkům
zaměstnanců a jiným právnickým nebo fyzickým osobám. Další příjmy, výši
tvorby a hospodaření s fondem kulturních a sociálních potřeb stanoví
ministerstvo vyhláškou.
§ 61
Příspěvkové organizace hradí odvod za porušení rozpočtové kázně a
penále
a) z rezervního fondu; není-li v rezervním fondu dostatek prostředků,
mohou být odvod a penále uhrazeny na vrub nákladů hlavní činnosti,
b) z příslušného fondu, jde-li o porušení pravidel hospodaření s tímto
fondem; není-li v příslušném fondu dostatek prostředků, mohou být odvod
a penále uhrazeny na vrub nákladů hlavní činnosti.
§ 62
(1) Příspěvková organizace může poskytnout peněžní dary pouze z fondu
kulturních a sociálních potřeb.
(2) Příspěvková organizace může vynakládat peněžní prostředky na
peněžní a věcná ocenění pouze v případě, že tak stanoví zvláštní právní
předpis.
(3) Příspěvková organizace nesmí přijímat ani poskytovat půjčky a úvěry
a vystavovat směnky. Výjimku tvoří půjčky poskytnuté z fondu kulturních
a sociálních potřeb, dodavatelské úvěry na financování programů, které
mohou být přijaty pouze se souhlasem ministerstva, a u zdravotnických
zařízení úvěry, které mohou být přijaty na překlenutí dočasného
nedostatku peněžních prostředků, pokud je tento nedostatek způsoben
opožděnými úhradami zdravotnických výkonů od zdravotních pojišťoven.
(4) Příspěvková organizace může za své zaměstnance hradit část
příspěvku na penzijní připojištění^12a), nebo doplňkové penzijní
spoření^34) a část pojistného na soukromé životní pojištění^12b), které
hradí zaměstnavatel pojišťovně na základě pojistné smlouvy uzavřené
mezi zaměstnancem jako pojistníkem a pojišťovnou pouze z fondu
kulturních a sociálních potřeb. Podmínky úhrady pojistného a jeho výši
upraví vyhláška o fondu kulturních a sociálních potřeb.
§ 63
(1) Jiná činnost musí být sledována odděleně od hlavní činnosti. Pokud
příspěvková organizace vykonává jinou činnost, musí být její předmět a
rozsah doplněn do zřizovací listiny před jejím započetím.
(2) Jestliže je hospodářským výsledkem jiné činnosti k 30. září ztráta,
je statutární orgán příspěvkové organizace povinen zajistit, aby byla
do konce rozpočtového roku vyrovnána, nebo učinit opatření k ukončení
jiné činnosti tak, aby v této činnosti nebylo pokračováno po skončení
rozpočtového roku.
DÍL 3
Společná ustanovení pro hospodaření organizačních složek státu a
příspěvkových organizací
§ 64
(1) Jestliže organizační složka státu nebo příspěvková organizace
vznikne ze zákona a tento zákon nestanoví, kdo vůči ní plní funkci
zřizovatele, plní tuto funkci správce kapitoly, na jehož rozpočet je
napojena finančními vztahy.
(2) Je-li k některé úhradě organizační složky státu třeba souhlasu
zřizovatele a potřeba úhrady vznikne právě zřizovateli, je k souhlasu
příslušný správce kapitoly, a je-li tímto zřizovatelem správce
kapitoly, je k souhlasu příslušné ministerstvo.
§ 65
zrušen
§ 66
Některé finanční vztahy organizačních složek státu a příspěvkových
organizací
(1) Pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak, organizační složky
státu v působnosti jednoho správce kapitoly si při plnění svého
předmětu činnosti navzájem neposkytují peněžitá plnění. To platí také
pro organizační složku státu a jí zřízenou příspěvkovou organizaci.
(2) Organizační složky státu neposkytují náhrady za užívanou plochu na
pozemku nebo ve stavbě, se kterými hospodaří jiná organizační složka
státu nebo příspěvková organizace.
§ 67
Poskytování záloh zaměstnancům
(1) Organizační složky státu a příspěvkové organizace poskytují
vlastním zaměstnancům v odůvodněných případech na drobné a neodkladné
výdaje vynakládané v zájmu organizační složky státu nebo příspěvkové
organizace v hotovosti zálohy k vyúčtování
a) v předpokládané výši výdajů jako zálohy jednorázové, které musí být
vyúčtovány nejpozději do 10 pracovních dnů po splnění účelu, na který
byly poskytnuty, nebo
b) ve výši odpovídající předpokládané měsíční potřebě jako zálohy
stálé, které musí být vyúčtovány nejpozději do 10 pracovních dnů po
uplynutí kalendářního měsíce.
(2) Zaměstnanci, jimž byly jednorázové nebo stálé zálohy poskytnuty,
musí vyúčtování předložit tak, aby výdaje uskutečněné ze zálohy mohly
být zahrnuty ještě do nákladů roku, v němž byly zálohy poskytnuty;
zaměstnanci organizačních složek státu musí zálohy vyúčtovat tak, aby
nepoužité prostředky nezatěžovaly rozpočet roku, v němž byly zálohy
poskytnuty.
(3) Nelze-li uskutečnit výdaj, na který byla jednorázová záloha
poskytnuta, musí zaměstnanec vrátit zálohu nejpozději příští pracovní
den po zjištění této skutečnosti. Vydat zaměstnanci pro týž účel
jednorázovou zálohu lze jen po vyúčtování předchozí zálohy. Dodatečné
zvýšení jednorázové zálohy se za další zálohu nepovažuje.
(4) Zálohy podle odstavce 1 lze poskytovat pouze zaměstnancům, se
kterými zaměstnavatel uzavřel písemnou dohodu o odpovědnosti podle
zákoníku práce^27)
(5) Odstavce 1 a 4 se nevztahují na poskytování záloh na cestovní
náhrady podle zvláštního právního předpisu.^30)
§ 68
Zařízení sloužící ke vzdělávání a ubytování
(1) Organizační složka státu nebo příspěvková organizace hradí ve
vlastních zařízeních sloužících ke vzdělávání a ubytování
a) pořízení a technické zhodnocení majetku,
b) výdaje, případně náklady související s provozem těchto zařízení,
včetně údržby a oprav.
(2) Pokud se vlastní zařízení podle odstavce 1 využívají i k rekreačním
nebo sportovním účelům, hradí se poměrná úhrada výdajů, případně
nákladů podle odstavce 1 písm. b) pro tuto činnost z fondu kulturních a
sociálních potřeb.
(3) V ubytovacích zařízeních musí úhrada za ubytování odpovídat výdajům
a poměrné části odpisů, případně nákladům souvisejícím s poskytovanou
službou podle písmene b).
(4) Vlastnímu zaměstnanci může organizační složka státu nebo
příspěvková organizace uhradit částku až do výše 50 %, pokud zvláštní
právní předpis nestanoví jinak.
§ 69
Stravování a stravovací služby
Zabezpečuje-li organizační složka státu nebo příspěvková organizace
závodní stravování, zabezpečuje je ve vlastních zařízeních závodního
stravování nebo prostřednictvím jiné organizační složky státu,
právnické nebo fyzické osoby pro své zaměstnance, žáky středních
odborných učilišť nebo speciálních odborných učilišť, odborných učilišť
a učilišť, pokud není jejich stravování zajištěno podle zvláštních
právních předpisů, žákům, studentům a vědeckým aspirantům po dobu
jejich činnosti v organizační složce státu nebo příspěvkové organizaci,
pokud není jejich stravování zajištěno podle zvláštních právních
předpisů. Organizační složka státu nebo příspěvková organizace může v
souladu s kolektivní smlouvou zabezpečit závodní stravování ve
vlastních stravovacích zařízeních též důchodcům, kteří v ní pracovali
při odchodu do důchodu, a zaměstnancům činným u organizační složky
státu nebo příspěvkové organizace na základě dohod o pracích konaných
mimo pracovní poměr. Organizační složka státu nebo příspěvková
organizace může poskytnout závodní stravování též občanům, k jejichž
stravování se zavázala smlouvou o závodním stravování s jinou
organizační složkou státu, právnickou nebo fyzickou osobou, a
zaměstnancům jiných zaměstnavatelů, kteří jsou u ní na pracovní cestě
nebo pro ni jinak činní. Náklady na závodní stravování a jejich úhradu
upraví ministerstvo vyhláškou.
§ 70
Pojištění
(1) Organizační složka státu může pojistit pouze majetek České
republiky, se kterým hospodaří a to se souhlasem zřizovatele.
(2) Příspěvková organizace může pojistit pouze majetek České republiky,
se kterým hospodaří.
(3) Peněžní prostředky z pojistného plnění za každou pojistnou
událost^30a) může organizační složka státu, která v době jejich přijetí
škody způsobené touto pojistnou událostí dosud neuhradila, použít [§ 25
odst. 1 písm. b)] pouze na jejich úhradu. Jestli v době jejich přijetí
tyto škody uhradila dosud jen zčásti, použije je na úhradu zbylé části
škody a jejich zbytek na výdaje, které kvůli úhradě části škody nemohla
uskutečnit. Jestli v době jejich přijetí tyto škody uhradila již zcela,
použije je na výdaje, které kvůli úhradě škody nemohla uskutečnit, v
plné výši. To platí i pro výdaje, ke kterým získala organizační složka
státu oprávnění použitím částek z nároků z nespotřebovaných výdajů.
(4) Jiné pojištění než podle odstavců 1 a 2 může organizační složka
státu a příspěvková organizace uzavřít, jen stanoví-li tak zvláštní
zákon^31) nebo prováděcí právní předpis ke zvláštnímu zákonu.
§ 71
zrušen
§ 72
zrušen
HLAVA XIV
USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A PŘECHODNÁ
§ 73
Poskytování státních záruk
Česká republika poskytuje státní záruky, jen stanoví-li tak zvláštní
zákon. Za poskytnutí státní záruky zaplatí dlužník do státního rozpočtu
0,5 % ze zaručené částky, a to do 30 dnů ode dne nabytí účinnosti
zákona, kterým byla státní záruka poskytnuta.
§ 74
Ručení státu
Za závazky příspěvkových organizací vzniklé v souvislosti s
provozováním hlavní činnosti ručí stát.
§ 75
Organizační složky státu, příspěvkové organizace a příjemci dotací a
návratných finančních výpomocí provádějí finanční vypořádání vztahů se
státním rozpočtem, státními finančními aktivy nebo Národním fondem v
termínech a podle zásad, které stanoví ministerstvo vyhláškou.
§ 75a
Postup při dokončení řádného převodu daňových příjmů, které jsou určeny
k rozdělení mezi státní rozpočet, kraje, obce a některé státní fondy a
které již nebylo možno z časových důvodů převést z účtu státního
rozpočtu na účty oprávněných příjemců do konce rozpočtového roku,
upravuje zvláštní právní předpis.^33)
§ 75b
Generální finanční ředitelství vede centrální evidenci, v níž
zpracovává údaje o dotacích, návratných finančních výpomocích a dalších
obdobných transferech poskytovaných ze státního rozpočtu, státních
fondů, státních finančních aktiv a Národního fondu (dále jen "centrální
evidence dotací"). Jejich poskytovatelé jsou povinni do centrální
evidence dotací zaznamenávat údaje o nich a o jejich příjemcích,
případně tyto údaje do ní přenášet z jiných evidencí, pokud obsahují
stanovené údaje. Součást údajů o příjemci (fyzické osobě) je rodné
číslo. Obsah a rozsah údajů zaznamenávaných nebo přenášených do
centrální evidence dotací a postupy a lhůty, které při tomto
zaznamenávání a přenášení poskytovatelé plní, stanoví ministerstvo
vyhláškou.
Přechodná ustanovení
§ 76
O použití zůstatků fondů rezerv a rozvoje okresních úřadů vykázaných ke
dni účinnosti tohoto zákona rozhodne vláda.
§ 77
(1) Na prostředky státního rozpočtu poskytnuté před účinností tohoto
zákona a na státní záruky poskytnuté před účinností tohoto zákona se
vztahují dosavadní právní předpisy.
(2) V případě, že celkový objem státních záruk poskytnutých před
účinností tohoto zákona je větší než 40 % celkových výdajů státního
rozpočtu schválených zákonem o státním rozpočtu na příslušný rok, je
možné poskytnout státní záruku až po snížení objemu záruk pod tuto
hranici.
§ 78
Porušení rozpočtové kázně, ke kterému došlo před účinností tohoto
zákona a které bylo zjištěno za jeho účinnosti, se posuzuje podle
dosavadních právních předpisů. Penále, které v jednotlivých případech
nepřesáhne 3 000 Kč, se neuloží.
§ 79
Splátky vládních úvěrů poskytnutých před účinností tohoto zákona a
splácených za jeho účinnosti jsou příjmem státního rozpočtu.
§ 80
Státní fondy vzniklé podle dosavadních právních předpisů jsou povinny
upravit své právní poměry v souladu s tímto zákonem do dvou let od
nabytí jeho účinnosti.
HLAVA XV
ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ
§ 81
Zrušují se:
1. Zákon č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými
prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová
pravidla republiky),
2. zákon č. 166/1992 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní
rady č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými
prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová
pravidla republiky), ve znění zákona České národní rady č. 579/1991
Sb.,
3. zákon č. 57/1995 Sb., kterým se mění zákon České národní rady č.
576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České
republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve
znění pozdějších předpisů,
4. zákon č. 154/1995 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní
rady č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými
prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová
pravidla republiky), ve znění pozdějších předpisů,
5. zákon č. 160/1997 Sb., kterým se mění zákon České národní rady č.
576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České
republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve
znění pozdějších předpisů.
ČÁST DRUHÁ
zrušena
§ 82
zrušen
ČÁST TŘETÍ
zrušena
§ 83
zrušen
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona č. 579/1991 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok
1992 a o změně a doplnění zákona České národní rady č. 576/1990 Sb., o
pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí
v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění zákona č.
516/1992 Sb.
§ 84
V zákoně č. 579/1991 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok
1992 a o změně a doplnění zákona České národní rady č. 576/1990 Sb., o
pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí
v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění zákona č.
516/1992 Sb., se část druhá zrušuje.
ČÁST PÁTÁ
Změna zákona č. 321/1992 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České
národní rady č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich
působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve
znění pozdějších předpisů
§ 85
V zákoně č. 321/1992 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní
rady č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o
některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění zákona České
národní rady č. 266/1991 Sb. a zákona České národní rady č. 542/1991
Sb., se čl. III zrušuje.
ČÁST ŠESTÁ
Změna zákona č. 10/1993 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok
1993, o změně a doplnění některých zákonů České národní rady a
některých dalších předpisů, ve znění pozdějších předpisů
§ 86
V zákoně č. 10/1993 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok
1993, o změně a doplnění některých zákonů České národní rady a
některých dalších předpisů, ve znění zákona č. 166/1993 Sb., zákona č.
172/1993 Sb., zákona č. 331/1993 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č.
117/1995 Sb., zákona č. 236/1995 Sb. a zákona č. 48/1997 Sb., se část
čtvrtá zrušuje.
ČÁST SEDMÁ
Změna zákona č. 189/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České
národní rady č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými
prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová
pravidla republiky), ve znění pozdějších předpisů
§ 87
V zákoně č. 189/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 576/1990
Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky
a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění
zákona č. 579/1991 Sb., zákona č. 166/1992 Sb., zákona č. 516/1992 Sb.
a zákona č. 10/1993 Sb., a doplňuje zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování
v politických stranách a v politických hnutích, ve znění zákona č.
468/1991 Sb. a zákona č. 68/1993 Sb., se čl. I zrušuje.
ČÁST OSMÁ
Změna zákona č. 160/1995 Sb., kterým se mění a doplňují některé zákony
v souvislosti s přijetím zákona o důchodovém pojištění, ve znění
pozdějších předpisů
§ 88
V zákoně č. 160/1995 Sb., kterým se mění a doplňují některé zákony v
souvislosti s přijetím zákona o důchodovém pojištění, ve znění zákona
č. 48/1997 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 225/1999 Sb. a zákona
č. 360/1999 Sb., se čl. XV zrušuje.
ČÁST DEVÁTÁ
Změna zákona č. 360/1999 Sb., kterým se mění a doplňují některé zákony
v souvislosti s přijetím zákona o sociálně-právní ochraně dětí
§ 89
V zákoně č. 360/1999 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s
přijetím zákona o sociálně-právní ochraně dětí, se čl. VII zrušuje.
ČÁST DESÁTÁ
ÚČINNOST
§ 90
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
Vybraná ustanovení novel
Čl.II zákona č. 479/2003 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Do dne ukončení realizace společných programů v České republice,
které byly zahájeny do dne vstupu smlouvy o přistoupení České republiky
k Evropské unii v platnost, zahrnuje Národní fond i peněžní prostředky,
které svěřují Evropská společenství České republice k realizaci těchto
programů, a peněžní prostředky, které se zavázaly pro realizaci těchto
programů poskytnout jiné zahraniční zdroje, státní rozpočet, rozpočty
územních samosprávných celků a další veřejné zdroje a soukromé zdroje,
pokud není prokázáno užití těchto peněžních prostředků na stanovený
účel.
2. Ohledně prostředků podle bodu 1 ministerstvo není platebním orgánem,
ale prostřednictvím Národního fondu koordinuje řízení finančních toků a
dodržování postupů upravujících realizaci společných programů České
republiky a Evropských společenství a rozhoduje o peněžních
prostředcích soustředěných v Národním fondu v souladu se závazky
spojenými s přijímáním těchto peněžních prostředků.
3. Na prostředky převedené do rezervního fondu organizační složky státu
do 31. prosince 2003 se vztahují dosavadní právní předpisy.
4. Ustanovení § 75 rozpočtových pravidel ve znění tohoto zákona se
použije poprvé při finančním vypořádání se státním rozpočtem, státními
finančními aktivy nebo Národním fondem za rok 2004.
Čl.II zákona č. 482/2004 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Právní vztahy vzniklé podle rozpočtových pravidel účinných do dne
nabytí účinnosti tohoto zákona z neoprávněného použití nebo zadržení
peněžních prostředků poskytnutých přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona se posuzují podle dosavadních právních předpisů.
2. Peněžní prostředky, které jsou v rezervním fondu organizační složky
státu do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se i po dni nabytí
účinnosti tohoto zákona použijí podle dosavadních právních předpisů.
§ 54 zákona č. 377/2005 Sb.
Přechodné ustanovení
Organizační složka státu, jejíž účet rezervního fondu není veden u
České národní banky, je povinna nejpozději do 6 měsíců od účinnosti
tohoto zákona takový účet zrušit, zřídit namísto něj účet rezervního
fondu v České národní bance a na něj prostředky rezervního fondu
převést. Nesplnění této povinnosti je považováno za porušení rozpočtové
kázně ve smyslu § 44 odst. 1 písm. a).
Čl.V zákona č. 130/2006 Sb.
Přechodné ustanovení
Práva a povinnosti, které stanovily:
a) Postup při úpravě splátkových kalendářů návratných finančních
výpomocí a poskytování bonifikací v resortu zemědělství ze dne 7.
července 1995, MF ČR č.j.: 195/24220/1995 a MZe ČR č.j.: 1148/95-3000,
b) Dodatek k postupu při úpravě splátkových kalendářů návratných
finančních výpomocí a poskytování bonifikací v resortu zemědělství (MF
ČR č.j.: 195/24220/1995 a MZe ČR č.j.: 1148/95-3000), kterým se zvyšuje
bonifikace na 50 % (resp. 30 %), ze dne 28. května 1998, (MF ČR č.j.:
195/38353/97 a MZe ČR č.j.: 1811/97-3000),
c) Pokyn k udělení výjimek k přiznání bonifikace a k rozložení a
odložení splátek návratných finančních výpomocí poskytnutých v letech
1991 až 1995 včetně ze dne 27. října 1998, (MF ČR č.j.: 195/76442/1998
a MZe ČR č.j.: 3146/98-3000),
d) Podmínky k Postupu při úpravě splátkových kalendářů návratných
finančních výpomocí a poskytování bonifikací v resortu zemědělství (MF
ČR č.j.: 195/24220/1995 a MZe ČR č.j.: 1148/95-3000), k Dodatku k
Postupu při úpravě splátkových kalendářů návratných finančních výpomocí
a poskytování bonifikací v resortu zemědělství (MF ČR č.j.:
195/24220/1995 a MZe ČR č.j.: 1148/95-3000), kterým se zvyšuje
bonifikace na 50 % (resp. 30 %) (MF ČR č.j.: 195/38353/97 a MZe ČR
č.j.: 1811/97-3000), k Doplňku k Postupu při úpravě splátkových
kalendářů návratných finančních výpomocí a poskytování bonifikací v
resortu zemědělství (MF ČR č.j.: 195/24220/1995 a MZe ČR č.j.:
1148/95-3000), kterým se umožňuje rozložení nebo odložení splátek
návratných finančních výpomocí o další 1 až 2 roky (MF ČR č.j.:
195/54401/1998 a MZe ČR č.j.: 2374/98-3000), k Postupu při úpravě
splátkových kalendářů návratných finančních výpomocí u příjemců
postižených povodněmi v červenci 1997 (MF ČR č.j.: 195/84465/1997 a MZe
ČR č.j.: 3726/97-3000), k Pokynu k udělení výjimek k přiznání
bonifikace a k rozložení, odložení splátek návratných finančních
výpomocí poskytnutých v letech 1991 až 1995 včetně (MF ČR č.j.:
195/76442/1998 a MZe ČR č.j.: 3146/98-3000), kterými se umožňuje ještě
další rozložení nebo odložení splátek návratných finančních výpomocí o
1 až 3 roky, zvyšuje se bonifikace a prodlužuje se platnost a upravuje
se znění Pokynu ze dne 20. listopadu 2000, MZe č.j.: 2844/2000-1000 a
MF č.j.: 195/105129/2000,
se považují za platně vzniklé. Za platně vzniklé se považují i práva a
povinnosti vyplývající z dodatků ke smlouvám uzavřeným na základě
tohoto postupu, dodatku, pokynu a podmínek. Plnění podle těchto
smluvních ujednání se považují za platně uskutečněná.
Čl. II zákona č. 26/2008 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Organizační složka státu, jejíž mimorozpočtové účty fondů nejsou
vedeny u České národní banky, zřídí nejpozději do 6 měsíců ode dne
nabytí účinnosti tohoto zákona místo nich nové účty u České národní
banky, převede na ně prostředky z dosavadních účtů a dosavadní účty
poté zruší. Nepřevedení prostředků z dosavadních účtů na nové účty se
považuje za porušení rozpočtové kázně.
2. Peněžní prostředky vedené do dne nabytí účinnosti tohoto zákona na
zvláštním účtu důchodového pojištění a výnosy dividend vedené z
rozhodnutí vlády na zvláštním účtu státních finančních aktiv jako
prostředky pro důchodovou reformu převede správce kapitoly Operace
státních finančních aktiv neprodleně po dni nabytí účinnosti tohoto
zákona na účet rezervy pro důchodovou reformu a dosavadní účty poté
zruší.
3. Pro vynakládání výdajů ze státního rozpočtu na příspěvky fyzickým
osobám poskytované podle nařízení vlády, která nabyla účinnosti do dne
nabytí účinnosti tohoto zákona, platí § 7 zákona č. 218/2000 Sb., ve
znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
4. Peněžní prostředky v rezervních fondech organizačních složek státu
převedené do nich podle § 47 rozpočtových pravidel ve znění účinném do
dne nabytí účinnosti tohoto zákona se používají podle dosavadních
právních předpisů. Jestliže v rezervním fondu organizační složky státu
jsou prostředky účelově určené podle § 48 odst. 3 písm. e) bod 4 zákona
č. 218/2000 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto
zákona, které na stanovený účel už není možné použít, podléhají tyto
prostředky finančnímu vypořádání se státním rozpočtem za rok, ve kterém
organizační složka státu toto mohla zjistit.
5. Organizační složka státu nemůže překročit rozpočet výdajů podle § 47
zákona č. 218/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona, před vyčerpáním peněžních prostředků ve svém rezervním
fondu určených na stejné výdaje.
6. Prostředky soustředěné ve fondu státních záruk se nejpozději do 30
dnů následujících po dni nabytí účinnosti tohoto zákona převedou do
kapitoly Všeobecná pokladní správa státního rozpočtu.
7. Do ukončení financování opatření v rámci Operačního programu Rozvoj
venkova a multifunkční zemědělství jsou peněžní prostředky pro jeho
realizaci součástí Národního fondu.
Čl. VIII zákona č. 30/2011 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Řízení o prominutí odvodu za porušení rozpočtové kázně nebo penále
za prodlení s ním související, která do dne nabytí účinnosti tohoto
zákona nebyla Ministerstvem financí ukončena, dokončí Generální
finanční ředitelství.
2. Spisovou agendu Ministerstva financí týkající se řízení o prominutí
odvodu za porušení rozpočtové kázně nebo penále za prodlení s ním
související převezme Generální finanční ředitelství.
Čl. II zákona č. 465/2011 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Pokud platební výměr, kterým se stanoví odvod za porušení rozpočtové
kázně nebo penále za prodlení s odvodem za porušení rozpočtové kázně,
nabyl právní moci do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zaniká právo
podat žádost o prominutí nebo částečné prominutí tohoto odvodu nebo
penále uplynutím 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Lhůta 1
roku neběží ode dne podání návrhu na obnovu řízení do dne pravomocného
skončení obnoveného řízení nebo do dne pravomocného zamítnutí obnovy
řízení, ode dne zahájení přezkumného řízení podle daňového řádu do dne
pravomocného skončení tohoto řízení a ode dne zahájení řízení podle
soudního řádu správního o žalobě proti rozhodnutí správce daně do dne
pravomocného skončení tohoto řízení nebo do dne pravomocného skončení
řízení o kasační stížnosti.
2. Pokud ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona fúze, rozdělení nebo
převzetí jmění společníkem nejsou zapsány do obchodního rejstříku, byl
však již zveřejněn projekt fúze, rozdělení nebo převodu jmění na
společníka podle zákona upravujícího přeměny společností a družstev, §
14a až 14d zákona č. 218/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona, se nepoužijí a postupuje se podle dosavadních
právních předpisů.
Čl. II zákona č. 171/2012 Sb.
Přechodné ustanovení
Podle § 18a zákona č. 218/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona, poskytovatel nepostupuje, jestliže mu žádosti
o dotace nebo návratné finanční výpomoci došly před tímto dnem nebo
jestliže, jde-li o dotace nebo návratné finanční výpomoci poskytované
bez žádosti, začal před tímto dnem činit úkony k jejich poskytnutí.
Čl. II zákona č. 501/2012 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Částka střednědobého výdajového rámce na rok 2015 stanovená
Poslaneckou sněmovnou v usnesení k vládnímu návrhu zákona o státním
rozpočtu na rok 2013 se při předložení zákona o státním rozpočtu na rok
2014 upraví podle § 8a odst. 1 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění účinném
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Pozemkový fond České republiky, státní fondy, Národní fond a
organizační složky státu, které mají vedeny účty u bank, zřídí
nejpozději do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona místo
nich nové účty u České národní banky, převedou na ně prostředky z
dosavadních účtů u bank a dosavadní účty vedené u bank poté zruší.
Nepřevedení prostředků z dosavadních účtů na nové účty se považuje za
porušení rozpočtové kázně, na které se vztahují ustanovení § 44 a 44a
zákona č. 218/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona.
3. Příspěvkové organizace, které mají vedeny účty u bank, zřídí
nejpozději do 5 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona místo nich
nové účty u České národní banky, převedou na ně prostředky z
dosavadních účtů u bank a dosavadní účty vedené u bank poté zruší.
Nepřevedení prostředků z dosavadních účtů na nové účty se považuje za
porušení rozpočtové kázně, na které se vztahují ustanovení § 44 a 44a
zákona č. 218/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona.
4. Organizační složky státu zruší nejpozději do 3 měsíců ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona všechny účty, které jsou pro ně vedené, s
výjimkou účtů uvedených v § 45 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění účinném
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 5. Dotace a návratné finanční
výpomoci ze státního rozpočtu, státních fondů a Národního fondu, výnosy
daní nebo podíl na nich, podpory výzkumných záměrů nebo projektů
výzkumu a vývoje ze státního rozpočtu a příspěvky ze státního rozpočtu
na vzdělávací a vědeckou, výzkumnou, vývojovou a inovační, uměleckou
nebo další tvůrčí činnost, podpory výzkumu, experimentálního vývoje a
inovací ze státního rozpočtu podle zvláštního právního předpisu mohou
být subjektům uvedeným v § 3 písm. h) bodech 10 až 14 zákona č.
218/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
poskytovány na dosavadní účty vedené u bank nejdéle po dobu 3 měsíců
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Subjekty uvedené v § 3 písm. h)
bodech 10 až 14 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona, zřídí účty v České národní bance určené pro
příjem prostředků uvedených ve větě první ve lhůtě 3 měsíců ode dne
nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl. II zákona č. 25/2015 Sb.
Přechodné ustanovení
Právní vztahy vzniklé z rozhodnutí o poskytnutí dotace vydaných přede
dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se posuzují podle zákona č.
218/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona.
1) § 3, 7 a 51 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a
jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů.
1a) § 3 písm. a) zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách
České republiky, ve znění zákona č. 118/1995 Sb.
Zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění
pozdějších předpisů.
2) Například zákon č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního
prostředí, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 551/1991 Sb., o
Všeobecné zdravotní pojišťovně, ve znění pozdějších předpisů.
2a) Zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky,
ve znění pozdějších předpisů.
2b) Příloha č. 3 k nařízení vlády č. 522/2005 Sb., kterým se stanoví
seznam utajovaných informací.
3) Čl. 99 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky.
3a) Článek 2 odst. 1 písm. a) rozhodnutí Rady 2014/335/EU, Euratom ze
dne 26. května 2014 o systému vlastních zdrojů Evropské unie.
4) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.
4a) Nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 Evropského parlamentu a Rady ze
dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném
rozpočtu Unie a o zrušení nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1300/2013 ze dne 17.
prosince 2013 o Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení Rady (ES) č.
1084/2006.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1301/2013 ze dne 17.
prosince 2013 o Evropském fondu pro regionální rozvoj, o zvláštních
ustanoveních týkajících se cíle Investice pro růst a zaměstnanost a o
zrušení nařízení (ES) č. 1080/2006.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17.
prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro
regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti,
Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a
rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro
regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a
Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č.
1083/2006.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1304/2013 ze dne 17.
prosince 2013 o Evropském sociálním fondu a o zrušení nařízení Rady
(ES) č. 1081/2006. Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1305/2013
ze dne 17. prosince 2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského
zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a o zrušení nařízení Rady
(ES) č. 1698/2005.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 508/2014 ze dne 15.
května 2014 o Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení
Rady (ES) č. 2328/2003, (ES) č. 861/2006, (ES) č. 1198/2006 a (ES) č.
791/2007 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1255/2011.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 223/2014 ze dne 11.
března 2014 o Fondu evropské pomoci nejchudším osobám.
4d) § 2 odst. 2 obchodního zákoníku.
4e) § 16 zákona č. 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním
řízení (koncesní zákon).
5a) Článek 2 odst. 3 rozhodnutí Rady 2014/335/EU, Euratom ze dne 26.
května 2014 o systému vlastních zdrojů Evropské unie.
6) § 47 odst. 2 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance.
7) § 2 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.
8) Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.
9) Zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v
politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů.
10) Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí.
11) Zákon č. 240/1991 Sb., o šlechtění a plemenitbě hospodářských
zvířat, ve znění zákona č. 166/1999 Sb.
12) Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních
orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
11a) Zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění
pozdějších předpisů.
11b) § 28 zákona č. 219/2000 Sb., ve znění zákona č. 202/2002 Sb. a
zákona č. 88/2003 Sb.
11d) § 101 odst. 1 zákona č. 90/1995 Sb.
11e) § 19 odst. 2 zákona č. 77/2002 Sb., o akciové společnosti České
dráhy, státní organizaci Správa železniční dopravní cesty a o změně
zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, a
zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů,
ve znění zákona č. 179/2003 Sb.
11f) Článek 2 odst. 1 písm. b) a c) rozhodnutí Rady 2014/335/EU,
Euratom ze dne 26. května 2014 o systému vlastních zdrojů Evropské
unie.
12a) Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním
příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením,
ve znění pozdějších předpisů.
12b) § 23 odst. 2 písm. zo) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů,
ve znění pozdějších předpisů.
13) Zákon č. 59/2000 Sb., o veřejné podpoře.
14) § 25 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví.
14a) § 11 a 14 vyhlášky č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá
ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších
předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky.
15) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění
zákona č. 29/2000 Sb.
15a) § 6 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní.
15b) Čl. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1080/2006 ze
dne 5. července 2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj a o
zrušení nařízení (ES) č. 1783/1999, ve znění nařízení Evropského
parlamentu a Rady (ES) č. 397/2009.
Čl. 11 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1081/2006
ze dne 5. července 2006 o Evropském sociálním fondu a o zrušení
nařízení (ES) č. 1784/1999, ve znění nařízení Evropského parlamentu a
Rady (ES) č. 396/2009.
16) Zákon č. 563/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
16a) Čl. 14 Nařízení Rady (ES) č. 659/1999 ze dne 22. března 1999,
kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o založení
Evropského společenství.
16b) Čl. 11 Nařízení Rady (ES) č. 659/1999 ze dne 22. března 1999,
kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o založení
Evropského společenství.
17) § 22 odst. 1 zákona č. 256/1992 Sb., o ochraně osobních údajů v
informačních systémech.
17a) Například zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností
a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, nařízení
vlády č. 246/1998 Sb., kterým se stanoví seznamy utajovaných
skutečností, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 106/1999 Sb., o
svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.
18) Čl. 7 odst. 1 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České
republiky.
19) Čl. 43 odst. 1 ústavního zákona č. 1/1993 Sb.
20) § 62 zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku.
21) Zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších
předpisů.
21a) Například zákon č. 178/2005 Sb., o zrušení Fondu národního
majetku, ve znění pozdějších předpisů.
22) Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o
změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole).
23) Například § 2 odst. 2 zákona č. 104/2000 Sb., o Státním fondu
dopravní infrastruktury a o změně zákona č. 171/1991 Sb., o působnosti
orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a
o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších
předpisů, ve znění zákona č. 482/2004 Sb.
24a) Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád.
24b) § 6 odst. 1 zákona č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních
hmotných rezerv.
25) Nařízení vlády č. 137/1989 Sb., o závodním stravování.
25a) Článek 2 rozhodnutí Rady 2014/335/EU, Euratom ze dne 26. května
2014 o systému vlastních zdrojů Evropské unie.
25b) Příloha k vyhlášce č. 323/2002 Sb., ve znění vyhlášek č. 568/2002
Sb., č. 484/2003 Sb., č. 440/2006 Sb., č. 233/2007 Sb. a č. 306/2007
Sb., část C, pododdíly 108, 218, 228, 238, 248, 258, 328, 338, 348,
358, 368, 378, 380, 428, 438, 518, 528, 538, 548, 558 a 618 a paragraf
3212.
25c) Příloha k vyhlášce č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě, ve znění
vyhlášek č. 568/2002 Sb., č. 484/2003 Sb. a č. 440/2006 Sb., část C,
oddíl 41.
26) Zákon č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České republiky v
sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č.
182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon o
působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění
pozdějších předpisů.
26a) Například § 151 odst. 3 trestního řádu, § 140 odst. 2 a § 338i
odst. 5 občanského soudního řádu a § 71 odst. 6 obchodního zákoníku.
27) § 252 zákoníku práce.
28) Například zákon č. 2/1969 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon
č. 114/1993 Sb., o Kanceláři prezidenta republiky, ve znění pozdějších
předpisů.
28a) § 11 až 13 vyhlášky č. 505/2002 Sb., kterou se provádějí některá
ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších
předpisů, pro účetní jednotky, které jsou územními samosprávnými celky,
příspěvkovými organizacemi, státními fondy a organizačními složkami
státu.
29) Nařízení vlády č. 48/1995 Sb., o usměrňování výše prostředků
vynakládaných na platy a odměny za pracovní pohotovost v rozpočtových a
v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších
předpisů.
30) Zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění pozdějších
předpisů.
30a) § 788 občanského zákoníku. § 2 písm. s) zákona č. 363/1999 Sb., o
pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o
pojišťovnictví).
31) Například § 205d zákoníku práce, zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění
odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých
souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu
vozidla).
33) § 6 odst. 6 zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů
některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům
(zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění zákona č. 1/2005 Sb.
34) § 2 odst. 3 vyhlášky č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě.
34) Zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření.
35) § 6 odst. 4 zákona č. 178/2005 Sb., o zrušení Fondu národního
majetku České republiky a o působnosti Ministerstva financí při
privatizaci majetku České republiky (zákon o zrušení Fondu národního
majetku).
36) § 4 zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního
vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých
souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje
a inovací), ve znění zákona č. 110/2009 Sb.
37) § 11 odst. 1 a § 12 zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o
právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů
(autorský zákon), ve znění zákona č. 216/2006 Sb.
38) Čl. 37 nařízení Komise (ES) č. 1828/2006, kterým se stanoví
prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 o obecných
ustanoveních týkajících se Evropského fondu pro regionální rozvoj,
Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti a k nařízení Evropského
parlamentu a Rady (ES) č. 1080/2006 o Evropském fondu pro regionální
rozvoj.
39) § 2 písm. a) a § 21 odst. 1 zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně
utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti. Nařízení vlády č.
522/2005 Sb., kterým se stanoví seznam utajovaných informací, ve znění
nařízení vlády č. 240/2008 Sb.
40) § 4 písm. b) zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o
změně některých zákonů, ve znění zákona č. 177/2001 Sb., zákona č.
439/2004 Sb. a zákona č. 170/2007 Sb.
41) § 3 zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění zákona č.
139/2011 Sb.
41a) § 3 odst. 1 písm. c) bod 1 a písm. g) zákona č. 284/2009 Sb., o
platebním styku, ve znění pozdějších předpisů.
42) Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a
ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých
zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
42) Příloha k vyhlášce č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě, položka
5013.
43) Příloha k vyhlášce č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě, ve znění
vyhlášek č. 484/2003 Sb., č. 440/2006 Sb., č. 357/2009 Sb. a č.
464/2013 Sb., podseskupení položek 501 a 502 kromě položky 5013.
44) § 3 písm. b) vyhlášky č. 5/2014 Sb., o způsobu, termínech a rozsahu
údajů předkládaných pro hodnocení plnění státního rozpočtu, rozpočtů
státních fondů, rozpočtů územních samosprávných celků, rozpočtů
dobrovolných svazků obcí a rozpočtů regionálních rad regionů
soudržnosti.
45) § 23a zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu
způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů
(zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č.
160/2013 Sb.
46) § 23a odst. 3 písm. a) a b) zákona č. 168/1999 Sb., ve znění zákona
č. 160/2013 Sb.