Advanced Search

rozpočtová pravidla


Published: 2000
Read law translated into English here: https://www.global-regulation.com/translation/czech-republic/506947/rozpotov-pravidla.html

Subscribe to a Global-Regulation Premium Membership Today!

Key Benefits:

Subscribe Now for only USD$40 per month.
218/2000 Sb.



ZÁKON



ze dne 27. června 2000



o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů



(rozpočtová pravidla)



Změna: 493/2000 Sb.



Změna: 141/2001 Sb.



Změna: 187/2001 Sb.



Změna: 450/2001 Sb.



Změna: 320/2001 Sb.



Změna: 202/2002 Sb.



Změna: 320/2002 Sb.



Změna: 479/2003 Sb.



Změna: 479/2003 Sb. (část), 186/2004 Sb., 257/2004 Sb.



Změna: 482/2004 Sb.



Změna: 436/2004 Sb.



Změna: 1/2005 Sb.



Změna: 127/2005 Sb.



Změna: 377/2005 Sb.



Změna: 361/2005 Sb.



Změna: 546/2005 Sb.



Změna: 130/2006 Sb.



Změna: 230/2006 Sb.



Změna: 138/2006 Sb., 140/2006 Sb.



Změna: 112/2006 Sb.



Změna: 174/2007 Sb.



Změna: 270/2007 Sb.



Změna: 26/2008 Sb.



Změna: 109/2009 Sb.



Změna: 154/2009 Sb.



Změna: 214/2009 Sb.



Změna: 417/2009 Sb., 421/2009 Sb.



Změna: 267/2006 Sb., 214/2007 Sb., 306/2008 Sb.



Změna: 139/2010 Sb.



Změna: 199/2010 Sb.



Změna: 227/2009 Sb.



Změna: 281/2009 Sb., 427/2010 Sb.



Změna: 30/2011 Sb.



Změna: 73/2011 Sb.



Změna: 465/2011 Sb.



Změna: 366/2011 Sb., 370/2011 Sb.



Změna: 171/2012 Sb.



Změna: 428/2011 Sb., 456/2011 Sb., 457/2011 Sb., 407/2012 Sb., 501/2012

Sb.



Změna: 303/2013 Sb., 344/2013 Sb.



Změna: 250/2014 Sb.



Změna: 25/2015 Sb.



Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:



ČÁST PRVNÍ



ROZPOČTOVÁ PRAVIDLA



HLAVA I



ÚVODNÍ USTANOVENÍ



§ 1



Předmět úpravy



Tento zákon upravuje



a) tvorbu, funkce a obsah střednědobého výhledu státního rozpočtu (dále

jen "střednědobý výhled"), státního rozpočtu a státního závěrečného

účtu,



b) příjmy a výdaje státního rozpočtu,



c) státní finanční aktiva a pasiva,



d) finanční hospodaření organizačních složek státu, zařízení státu

majících obdobné postavení jako organizační složka státu,^1)

Bezpečnostní informační služby^1a) (dále jen "organizační složka

státu") a příspěvkových organizací zřízených organizačními složkami

státu (dále jen "příspěvková organizace"),



e) finanční kontrolu,



f) podmínky zřizování státních fondů,



g) způsob řízení státní pokladny a řízení státního dluhu,



h) hospodaření s prostředky soustředěnými v Národním fondu.



§ 2



Základní ustanovení



(1) Vláda může financovat činnosti, kterými zajišťuje funkce státu,

pouze prostřednictvím státního rozpočtu a Národního fondu, pokud

zvláštní zákon nestanoví jinak.^2)



(2) Rozpočtový rok je shodný s rokem kalendářním.



(3) Na peněžní prostředky státního rozpočtu není právní nárok,

nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak.



(4) V rozpočtech organizačních složek státu, při sledování plnění

státního rozpočtu, při sledování čerpání rezervního fondu organizačních

složek státu, v rozpočtech státních fondů a při pohybech na účtech

státních finančních aktiv a financujících položek podle § 3 písm. i) se

uplatňuje jednotné třídění příjmů a výdajů (dále jen "rozpočtová

skladba"), které stanoví Ministerstvo financí (dále jen "ministerstvo")

vyhláškou.



(5) Z důvodů zvláštního charakteru činnosti může ministerstvo vydat pro

zpravodajské služby České republiky^2a) zvláštní postupy pro jejich

finanční hospodaření^2b).



§ 3



Pojmy



Pro účely tohoto zákona se rozumí



a) dotací peněžní prostředky státního rozpočtu, státních finančních

aktiv nebo Národního fondu poskytnuté právnickým nebo fyzickým osobám

na stanovený účel,



b) návratnou finanční výpomocí prostředky státního rozpočtu, státních

finančních aktiv nebo Národního fondu poskytnuté, nestanoví-li zvláštní

zákon jinak, bezúročně právnickým nebo fyzickým osobám na stanovený

účel, které je povinen jejich příjemce vrátit do státního rozpočtu,

státních finančních aktiv nebo Národního fondu,



c) jinými peněžními prostředky státu peněžní prostředky státních

finančních aktiv, příspěvkových organizací, státních fondů a fondů

organizačních složek státu,



d) finančním vypořádáním dotace nebo návratné finanční výpomoci,

přehled o čerpání a použití prostředků a vrácení nepoužitých

prostředků,



e) neoprávněným použitím peněžních prostředků státního rozpočtu, jiných

peněžních prostředků státu, prostředků poskytnutých ze státního

rozpočtu, státních finančních aktiv, státního fondu nebo Národního

fondu, jejich výdej, jehož provedením byla porušena povinnost stanovená

právním předpisem, rozhodnutím, případně dohodou o poskytnutí těchto

prostředků, nebo porušení podmínek, za kterých byly příslušné peněžní

prostředky poskytnuty, porušení účelu nebo podmínek, za kterých byly

prostředky zařazeny do státního rozpočtu nebo přesunuty rozpočtovým

opatřením a v rozporu se stanoveným účelem nebo podmínkami vydány; dále

se jím rozumí i to, nelze-li prokázat, jak byly tyto peněžní prostředky

použity,



f) zadržením peněžních prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu,

státního fondu, státních finančních aktiv nebo Národního fondu porušení

povinnosti vrácení prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu,

státního fondu, státních finančních aktiv nebo Národního fondu ve

stanoveném termínu,



g) správci kapitol státního rozpočtu (dále jen "správci kapitol")

ústřední orgány státní správy a další organizační složky státu,

stanoví-li zvláštní zákon, že tyto organizační složky státu mají

samostatnou kapitolu ve státním rozpočtu nebo že mají postavení

ústředního orgánu státní správy nebo že mají postavení ústředního

orgánu státní správy pro rozpočtové účely,



h) peněžními prostředky státní pokladny souhrn peněžních prostředků na



1. příjmových a výdajových účtech státního rozpočtu,



2. účtech státních finančních aktiv,



3. účtech ministerstva pro řízení likvidity státní pokladny a pro

řízení státního dluhu, s výjimkou účtů, které ministerstvo za tímto

účelem zřizuje v bankách a pobočkách zahraničních bank^4) (dále jen

„banka“),



4. účtech finančních a celních úřadů, na kterých jsou spravovány daňové

příjmy, které jsou následně určeny rozpočtům územních samosprávných

celků^3), státním fondům, Národnímu fondu, rezervním fondům

organizačních složek státu, do státních finančních aktiv a na účtech

určených ke správě peněžních prostředků z vybraných cel určených k

odvodům do vlastních zdrojů Evropské unie^3a),



5. účtech rezervních fondů organizačních složek státu a účtech fondů

kulturních a sociálních potřeb organizačních složek státu,



6. účtech cizích prostředků, účtech, u kterých z povahy příjmů a výdajů

dané právním předpisem vyplývá, že nejsou součástí příjmů nebo výdajů

státního rozpočtu, samostatných běžných účtech závodního stravování,

účtech sdružených prostředků (§ 72),



7. účtech příspěvkových organizací,



8. účtech státních fondů a Národního fondu,



9. zvláštních účtech ministerstva podle zákona, kterým se ruší Fond

národního majetku České republiky,



10. účtech státní organizace Správa železniční dopravní cesty určených

k příjmu dotací ze státního rozpočtu, státních fondů a Národního fondu,



11. účtech územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí

určených k příjmu dotací a návratných finančních výpomocí ze státního

rozpočtu, státních fondů, Národního fondu; tyto účty územních

samosprávných celků jsou určeny též k příjmu výnosů daní nebo podílu na

nich, převáděných těmto příjemcům správcem daně podle zákona

upravujícího rozpočtové určení daní, pokud územní samosprávný celek

tuto možnost nevyloučí písemným oznámením ministerstvu a správci daně,



12. účtech Regionálních rad regionů soudržnosti určených k příjmu

dotací a návratných finančních výpomocí ze státního rozpočtu a

Národního fondu na financování programů spolufinancovaných z rozpočtu

Evropské unie podle zákona upravujícího podporu regionálního rozvoje,



13. účtech veřejných výzkumných institucí určených k příjmu podpor

výzkumných záměrů nebo projektů výzkumu a vývoje ze státního rozpočtu

podle zákonů upravujících veřejné výzkumné instituce a podporu výzkumu

a vývoje a dotací na další činnost ze státního rozpočtu,



14. účtech veřejných vysokých škol určených k příjmu příspěvků ze

státního rozpočtu na vzdělávací a vědeckou, výzkumnou, vývojovou a

inovační, uměleckou nebo další tvůrčí činnost, k příjmu podpor výzkumu,

experimentálního vývoje a inovací ze státního rozpočtu podle zákona

upravujícího vysoké školy a dotací ze státního rozpočtu a Národního

fondu,



15. účtech dalších právnických osob vedených se souhlasem ministerstva

u České národní banky,



i) financujícími položkami peněžní operace spojené s řízením státního

dluhu s výjimkou peněžních operací na účtech řízení likvidity státní

pokladny; jsou jimi zejména výnosy z prodeje státních dluhopisů, úvěry

přijaté k překonání pokladního schodku státního rozpočtu, krátkodobé i

dlouhodobé přijaté úvěry, změna stavu na bankovních účtech, které

nejsou vkladovými účty, umořování jistiny státního dluhu, a za účelem

řízení likvidity nákup a prodej cenných papírů nebo vklady, které

nejsou vázány na určitou lhůtu,



j) programem nebo projektem spolufinancovaným z rozpočtu Evropské unie

soubor věcných, časových a finančních podmínek pro činnosti k dosažení

stanovených cílů Evropské unie, a to prostřednictvím orgánů, subjektů a

fondů uvedených v článku 175 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU,

Euratom) č. 966/2012 nebo Fondu evropské pomoci nejchudším osobám^4a),



k) peněžními prostředky státního rozpočtu i peněžní prostředky přijaté

organizační složkou státu ze zahraničí a vydané prostřednictvím

státního rozpočtu,



l) realizací státní záruky zaplacení zaručené částky státem za

dlužníka, jehož ručitelem stát byl, věřiteli dlužníka na základě

ručitelské smlouvy, kterou stát s věřitelem ve prospěch dlužníka

uzavřel, ručitelského prohlášení nebo záruční listiny, které stát

věřiteli ve prospěch dlužníka vystavil, nebo zákona, který státu

ručitelskou povinnost ukládá,



m) výdaji na vládní úvěry platby vývozcům na základě smluv o částečné

úhradě vyváženého zboží a služeb, které s nimi uzavřela Česká

republika, a smluv České republiky o vládních úvěrech s cizími státy;

vývozcem se pro účely tohoto ustanovení rozumí fyzická osoba s trvalým

pobytem nebo právnická osoba se sídlem na území České republiky, která

je podnikatelem^4d) a uskutečňuje vývoz do států, s nimiž má Česká

republika smlouvy o vládních úvěrech; smlouvou o vládním úvěru se pro

účely tohoto ustanovení rozumí smlouva České republiky s cizím státem,

podle níž je tento stát povinen jí finanční prostředky, které na

částečné úhrady vydala, splácet,



n) výdaji na provozní potřeby výdaje organizační složky státu kromě

výdajů na programy (§ 12 odst. 1),



o) rozpočtovým systémem informační systém veřejné správy spravovaný

ministerstvem, v němž se



1. soustřeďují údaje potřebné pro sestavení státního rozpočtu,

střednědobého výhledu za oblast státního rozpočtu a rozpočtového

provizoria, pro hodnocení plnění státního rozpočtu a pro hospodaření v

rozpočtovém provizoriu,



2. sestavuje státní rozpočet, střednědobý výhled za oblast státního

rozpočtu a rozpočtové provizorium,



3. mění údaje na základě změny zákona o státním rozpočtu,



4. provádějí rozpočtová opatření,



5. stanoví výše finančních prostředků, které je možno vynaložit na

úhradu závazků (dále jen „rezervace“),



6. vedou rozpočty organizačních složek státu a chronologické evidence

rozpočtových opatření,



7. zpracovávají údaje předané Českou národní bankou o provedených

operacích za státní rozpočet,



8. zobrazuje plnění státního rozpočtu dle rozpočtové skladby a vznik,

evidence a snižování nároků z nespotřebovaných výdajů.



§ 3a



V případě nesouladu údajů vedených v rozpočtovém systému s údaji

vedenými mimo rozpočtový systém se považují za správné údaje vedené v

rozpočtovém systému.



HLAVA II



STŘEDNĚDOBÝ VÝHLED, STÁTNÍ ROZPOČET A ROZPOČTOVÉ PROVIZORIUM



§ 4



Střednědobý výhled



(1) Zároveň s návrhem státního rozpočtu se zpracovává střednědobý

výhled, který obsahuje očekávané příjmy a výdaje státního rozpočtu a

státních fondů na jednotlivá léta, na která je sestavován, a to v

členění podle rozpočtové skladby, a předpoklady a záměry, na základě

nichž se tyto příjmy a výdaje očekávají. Práce na sestavení

střednědobého výhledu řídí ministerstvo.



(2) Pokud střednědobý výhled očekává schodek státního rozpočtu,

obsahuje i předpokládaný způsob jeho financování.



(3) Střednědobý výhled se sestavuje na období 2 let bezprostředně

následujících po roce, na který je předkládán státní rozpočet; jeho

součástí jsou ukazatele podle odstavce 1 za rok, na který se předkládá

státní rozpočet. U výdajů na programy nebo projekty spolufinancované z

rozpočtu Evropské unie odpovídá období střednědobého výhledu době

jejich financování. U závazků státu vyplývajících ze schválených

koncesních smluv^4e) odpovídá období střednědobého výhledu době trvání

závazku. V případě úvěrů, na které byla poskytnuta státní záruka,

odpovídá období střednědobého výhledu stanovené době jejich splácení.



(4) Střednědobý výhled vypracovává ministerstvo v součinnosti se

správci kapitol, územními samosprávnými celky a státními fondy a

předkládá jej vládě společně s návrhem státního rozpočtu. Termín pro

předání podkladů pro vypracování střednědobého výhledu, jejich rozsah a

strukturu stanoví ministerstvo vyhláškou.



(5) Vláda projedná návrh střednědobého výhledu současně s návrhem

státního rozpočtu. Schválený střednědobý výhled předkládá vláda

samostatně na vědomí Poslanecké sněmovně současně s návrhem zákona o

státním rozpočtu.



§ 5



Státní rozpočet



(1) Státní rozpočet představuje finanční vztahy, které zabezpečují

financování některých funkcí státu v rozpočtovém roce. K tomuto účelu

státní rozpočet soustřeďuje rozpočtové příjmy vymezené tímto nebo

zvláštním zákonem.



(2) Státní rozpočet obsahuje očekávané příjmy, jakož i odhadované

výdaje státního rozpočtu v rozpočtovém roce a financující položky.



(3) Státní rozpočet jako souhrn finančních dokumentů zahrnuje zákon o

státním rozpočtu, rozpis ukazatelů státního rozpočtu, podrobné rozpočty

organizačních složek státu a změny těchto dokumentů.



(4) Příjmy a výdaje státního rozpočtu se člení na kapitoly státního

rozpočtu (dále jen "kapitola").



(5) Státní rozpočet vychází ze střednědobého výhledu s tím, že

ukazatele výdajů na programy nebo projekty spolufinancované z rozpočtu

Evropské unie jsou pro vypracování návrhu zákona o státním rozpočtu

závazné.



(6) Státní rozpočet obsahuje i dotační vztahy k rozpočtům územních

samosprávných celků a státních fondů.



(7) Závazné ukazatele státního rozpočtu stanoví zákon o státním

rozpočtu na příslušný rok.



§ 6



Příjmy státního rozpočtu



(1) Příjmy státního rozpočtu tvoří, pokud zvláštní zákon nestanoví

jinak,



a) výnosy daní včetně příslušenství,



b) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku

zaměstnanosti a pojistné na úrazové pojištění včetně penále,



c) výnosy z podílu na clech, který je podle práva Evropské unie^5a)

ponechán členským státům na úhradu nákladů spojených s jejich výběrem a

výnosy ze sankcí a úhrad exekučních nákladů v celním řízení,



d) příjmy z činnosti organizačních složek státu a odvody příspěvkových

organizací,



e) odvod zbývajícího zisku České národní banky,^6)



f) sankce za porušení rozpočtové kázně,



g) správní a soudní poplatky,



h) úhrady spojené s realizací státních záruk,



i) příjmy z prodeje a nájmu majetku České republiky, se kterým

hospodaří organizační složka státu, a příjmy z prodeje nemovitého

majetku České republiky, se kterým hospodaří příspěvkové organizace; to

neplatí pro příjmy z prodeje majetku České republiky nabytého darem a

děděním [§ 48 odst. 2 písm. c)] a majetku České republiky, se kterým je

příslušné hospodařit Ministerstvo obrany [§ 48 odst. 2 písm. d)],



j) splátky návratných finančních výpomocí poskytnutých ze státního

rozpočtu,



k) peněžní dary poskytnuté organizačním složkám státu použité v běžném

rozpočtovém roce,



l) výnosy z majetkových účastí státu,



m) výnosy z cenných papírů, jejichž nákup byl realizován z prostředků

státního rozpočtu,



n) penále za neoprávněně použité nebo zadržené prostředky poskytnuté z

Národního fondu,



o) prostředky, které byly připsány nebo odvedeny na účty Národního

fondu a nemohou být zařazeny mezi prostředky uvedené v § 37 odst. 1,



p) prostředky získané od Národního fondu za prostředky vydané ze

státního rozpočtu podle § 38,



q) pokuty,



r) další příjmy stanovené tímto zákonem nebo zvláštním právním

předpisem.



(2) Pro účely tohoto zákona se příspěvky a dotace poskytnuté ze

zahraničí (dále jen "prostředky poskytnuté ze zahraničí") organizačním

složkám státu použité v běžném rozpočtovém roce považují za příjmy

státního rozpočtu. Za prostředky poskytnuté ze zahraničí se považují i

prostředky poskytnuté České republice z rozpočtu Evropské unie a

přijaté organizačními složkami státu z Národního fondu.



§ 7



Výdaje státního rozpočtu



(1) Ze státního rozpočtu se hradí



a) výdaje na činnost organizačních složek státu a výdaje na činnost

příspěvkových organizací v jejich působnosti, kterými jsou příspěvky na

provoz, dotace na financování programů a akcí (§ 12 a 13), dotace na

úhradu provozních výdajů, které jsou nebo mají být kryty z rozpočtu

Evropské unie včetně stanoveného podílu státního rozpočtu na

financování těchto výdajů, a dotace na úhradu provozních výdajů podle

mezinárodních smluv, na základě kterých jsou České republice svěřeny

peněžní prostředky z finančního mechanismu Evropského hospodářského

prostoru, finančního mechanismu Norska a z programu švýcarsko-české

spolupráce (dále jen „finanční mechanismus“),



b) výdaje na dávky důchodového pojištění, dávky nemocenského pojištění,

dávky úrazového pojištění, dávky státní sociální podpory, ostatní

sociální dávky, výdaje na podporu v nezaměstnanosti, podporu při

rekvalifikaci a na aktivní politiku zaměstnanosti,



c) dotace a návratné finanční výpomoci územním samosprávným celkům na

jinou než podnikatelskou činnost,



d) dotace a návratné finanční výpomoci právnickým a fyzickým osobám na

podnikatelskou činnost,^7)



e) dotace spolkům^8) a příspěvky politickým stranám,^9)



f) dotace právnickým osobám, které jsou založeny nebo zřízeny k

poskytování zdravotních, kulturních, vzdělávacích a sociálních služeb a

k poskytování sociálně-právní ochrany dětí,^10) a fyzickým osobám,

které takové služby nebo sociálně-právní ochranu dětí poskytují, a to

výhradně na tyto účely,



g) dotace státním fondům a návratné finanční výpomoci,



h) dotace fyzickým osobám, které nevyvíjejí podnikatelskou činnost a

zabývají se chovem včel, drží plemeníky za účelem zajištění přirozené

plemenitby hospodářských zvířat^11) nebo jsou vlastníky nebo nájemci

lesa,



i) dotace nadacím, nadačním fondům, ústavům a obecně prospěšným

společnostem,



j) dotace a návratné finanční výpomoci Regionálním radám regionů

soudržnosti^11a),



k) dotace dobrovolným svazkům obcí,



l) peněžité vklady státu do akciových společností,^11b)



m) nákup cenných papírů,



n) peněžní dary poskytnuté do zahraničí,



o) vklady, příspěvky mezinárodním organizacím a dotace,



p) výdaje na realizaci státních záruk,



r) výdaje související s plněním závazků k Evropským společenstvím,



s) příspěvky fyzickým osobám podle zvláštního zákona,



t) výdaje související s dluhovou službou,



u) další výdaje stanovené zvláštním zákonem,



v) výdaje na vládní úvěry,



w) dotace fyzickým a právnickým osobám, které nevyvíjejí podnikatelskou

činnost, na výstavbu, opravy, modernizace a rekonstrukce bytového fondu

a na výstavbu technické infrastruktury,



x) dotace Podpůrnému a garančnímu rolnickému a lesnickému fondu a. s.,

na financování hlavních činností vymezených jeho zakladatelem,



y) dotace a návratné finanční výpomoci evropským seskupením pro územní

spolupráci^11a).



(2) Výdaje podle odstavce 1 písm. l) až n) mohou být uskutečněny pouze

s předchozím souhlasem vlády.



(3) Ze státního rozpočtu se poskytují Národnímu fondu prostředky určené

jako zálohy na úhradu realizovaných kursových rozdílů vzniklých na

bankovních účtech Národního fondu. Záloha je čerpána v případě, že

kursové ztráty převyšují kursové zisky za běžný rozpočtový rok. V

případě, že kursové zisky převyšují kursové ztráty za běžný rozpočtový

rok, tento rozdíl zvyšuje výši poskytnuté zálohy. Ke konci běžného

rozpočtového roku se tyto prostředky vyúčtovávají. Zůstatek zálohy po

vyúčtování se do státního rozpočtu nepřevádí a použije se v

následujících letech.



(4) Ze státního rozpočtu se převádějí do Národního fondu prostředky ve

výši výdajů, které byly z Národního fondu vynaloženy na projekty

spolufinancované z rozpočtu Evropské unie, o kterých správce kapitoly

dodatečně rozhodl, že budou financovány pouze ze státního rozpočtu; na

základě tohoto rozhodnutí správce kapitoly nelze zvýšit rozpočet výdajů

příslušné kapitoly.



§ 8



Vypracování návrhu zákona o státním rozpočtu



(1) Návrh zákona o státním rozpočtu vypracovává ministerstvo v

součinnosti se správci kapitol, územními samosprávnými celky,

dobrovolnými svazky obcí, Regionálními radami regionů soudržnosti a

státními fondy. Celkové výdaje státního rozpočtu v tomto návrhu

ministerstvo stanoví na základě částky střednědobého výdajového rámce

(§ 8a odst. 1) obsaženého v usnesení Poslanecké sněmovny k vládnímu

návrhu zákona o státním rozpočtu na běžný rok, která je v něm uvedena

jako částka na rok bezprostředně následující po běžném roce (dále jen

"další rok"), a to tak, že tyto výdaje tuto částku nepřekročí. Není-li

takové usnesení nebo v něm není tato částka obsažena, stanoví je na

základě částky střednědobého výdajového rámce, která je jakožto částka

na další rok uvedena v usnesení Poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu

zákona o státním rozpočtu na rok bezprostředně předcházející běžnému

roku (dále jen "minulý rok"). Ministerstvo tuto částku upraví (§ 8a

odst. 3) a rozdělí na výdaje státního rozpočtu a výdaje jednotlivých

státních fondů. Takto určenou částku výdajů státního rozpočtu uvede v

návrhu zákona o státním rozpočtu jako celkové výdaje tohoto rozpočtu.

Je-li střednědobý výdajový rámec změněn dalšími usneseními Poslanecké

sněmovny, ministerstvo je při stanovení celkových výdajů státního

rozpočtu povinno se řídit jen těmi z nich, které Poslanecká sněmovna

schválila do 30. června běžného roku.



(2) Ministerstvo řídí práce na vypracování návrhu zákona o státním

rozpočtu. Správci kapitol, státní fondy, územní samosprávné celky,

dobrovolné svazky obcí, Regionální rady regionů soudržnosti a jiné

právnické a fyzické osoby, které požadují prostředky ze státního

rozpočtu nebo poskytnutí státní záruky, jsou povinni předložit

ministerstvu údaje potřebné pro vypracování návrhu zákona o státním

rozpočtu v termínu, rozsahu a struktuře, které stanoví ministerstvo

vyhláškou. To se netýká kapitol Kancelář prezidenta republiky,

Poslanecká sněmovna, Senát, Ústavní soud, Nejvyšší kontrolní úřad a

Kancelář Veřejného ochránce práv. Obce a dobrovolné svazky obcí

předkládají údaje prostřednictvím krajů, které tyto údaje předkládají

ministerstvu s tím, že dobrovolné svazky obcí tak činí prostřednictvím

kraje, kde mají své sídlo. Hlavní město Praha předkládá údaje přímo

ministerstvu. Podklady pro sestavení návrhu výdajů státního rozpočtu na

financování programů (§ 12 odst. 1) předkládají obce a dobrovolné

svazky obcí vždy přímo příslušnému správci kapitoly. Činnost krajů

podle věty čtvrté je přenesenou působností.



(3) Návrh celkových příjmů a celkových výdajů kapitol Poslanecká

sněmovna, Senát, Kancelář prezidenta republiky, Ústavní soud, Nejvyšší

kontrolní úřad a Kancelář veřejného ochránce práv předloží správci

těchto kapitol rozpočtovému výboru Poslanecké sněmovny, který o

návrzích rozhodne do 20. června běžného roku.



(4) Pokud nedojde k rozhodnutí podle odstavce 3 ve stanoveném termínu a

návrh předložený správcem kapitoly nepřekročí celkové výdaje této

kapitoly podle posledního schváleného zákona o státním rozpočtu,

považuje se návrh předložený správcem kapitoly za schválený. Pokud

návrh předložený správcem kapitoly překročí celkové výdaje této

kapitoly podle věty první, podléhají tyto vyšší výdaje schválení

ministerstvem.



(5) Na základě návrhů schválených podle odstavce 3, nebo určených podle

odstavce 4, vypracují správci kapitol uvedených v odstavci 3 návrhy

rozpočtů svých kapitol v rozpočtovém systému.



(6) Návrh zákona o státním rozpočtu a návrh střednědobého výdajového

rámce (§ 8a odst. 1) předkládá ministerstvo ke schválení vládě. Vláda

je předkládá Poslanecké sněmovně ve lhůtě podle zvláštního zákona.^11d)



§ 8a



Střednědobý výdajový rámec



(1) Střednědobý výdajový rámec tvoří celkové výdaje státního rozpočtu a

státních fondů na každý z roků, na které je sestavován střednědobý

výhled, s výjimkou dotací státním fondům. Stanoví jej na návrh vlády

Poslanecká sněmovna svým usnesením, a to vždy jednou částkou.



(2) Částka střednědobého výdajového rámce na první rok střednědobého

výhledu vychází z částky střednědobého výdajového rámce na týž rok

uvedené ve střednědobém výdajovém rámci v usnesení Poslanecké sněmovny

k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu na běžný rok, a to tak, že

se k ní mohou přičíst nebo od ní odečíst výdaje



a) způsobené významně jiným vývojem spotřebitelských cen, než se

očekával při stanovení této částky,



b) vyvolané zákonem o rozpočtovém určení daní, bude-li jeho důsledkem

zvýšení nebo snížení výdajů státního rozpočtu, jestliže se při

stanovení této částky s těmito důsledky nepočítalo,



c) ve výši příjmů prostředků z rozpočtu Evropské unie a z finančních

mechanismů, se kterými se při stanovení této částky počítalo v jiné

výši,



d) ve výši až dvě promile z této částky, jestliže je to třeba k tomu,

aby byly vzaty v úvahu vlivy, s kterými se při stanovení této částky

nepočítalo,



e) způsobené mimořádnými situacemi, s kterými se při stanovení této

částky nepočítalo.



(3) Při vypracovávání návrhu zákona o státním rozpočtu na další rok se

částka střednědobého výdajového rámce uvedená v usnesení Poslanecké

sněmovny k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu na běžný rok

upraví pro účely částky, která má být uvedena jako celkové výdaje

státního rozpočtu na další rok, obdobně podle odstavce 2 s výjimkou

úpravy podle písmene d), místo níž se provede úprava nejvýše o jedno

promile.



(4) Vláda v případě, že jí navrhovaná částka střednědobého výdajového

rámce na první rok střednědobého výhledu není shodná s částkou

střednědobého výdajového rámce na týž rok stanovenou Poslaneckou

sněmovnou v usnesení k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu na

běžný rok jakožto částka střednědobého výdajového rámce na druhý rok

střednědobého výhledu, vypracovává odůvodnění této změny. Vypracovává i

odůvodnění změny částky střednědobého výdajového rámce na další rok

stanovené v usnesení k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu na

běžný rok jakožto částka střednědobého výdajového rámce na první rok

střednědobého výhledu v navrhovanou částku celkových výdajů státního

rozpočtu na další rok. Odůvodnění těchto změn předkládá vláda

Poslanecké sněmovně zároveň s návrhem zákona o státním rozpočtu na

další rok.



§ 8b



Lhůty některých prací vykonávaných vládou, ministerstvem, správci

kapitol a státními fondy při vypracování návrhu státního rozpočtu,

střednědobého výhledu a střednědobých výdajových rámců



(1) Ministerstvo předloží vládě předběžný návrh



a) částky střednědobého výdajového rámce na další rok upravené podle §

8a odst. 3,



b) částky střednědobého výdajového rámce na první rok střednědobého

výhledu po případné změně podle § 8a odst. 2,



c) částky střednědobého výdajového rámce na druhý rok střednědobého

výhledu do 15. dubna běžného roku. Vláda jej projedná do 30. dubna

téhož roku.



(2) Na základě částek podle odstavce 1 a případných úkolů, které

ministerstvu v souvislosti s jejich dalším použitím uložila vláda,

vypracuje ministerstvo



a) pro návrh zákona o státním rozpočtu na další rok předběžný návrh

příjmů a výdajů v členění podle kapitol,



b) pro návrh usnesení Poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu zákona o

státním rozpočtu na další rok návrh částek střednědobého výdajového

rámce,



c) pro návrh střednědobého výhledu předběžný návrh příjmů a výdajů

státního rozpočtu a státních fondů v členění podle kapitol a státních

fondů,



d) pro účely sdělení podle odstavce 3 věty druhé návrh celkových výdajů

jednotlivých státních fondů a předloží je vládě do 31. května běžného

roku. Vláda je projedná a po případných úpravách je jakožto předběžný

návrh schválí do 20. června téhož roku.



(3) Ministerstvo oznámí částky schválené vládou podle odstavce 2

správcům kapitol do 30. června běžného roku. Společně s těmito údaji

oznámí ministerstvo správcům kapitol další závazné číselné údaje.

Správci kapitol postupují obdobně vůči organizačním složkám státu v

jejich působnosti. Příslušní správci kapitol sdělí částky pro státní

fondy neprodleně těmto fondům.



(4) Na základě částek oznámených podle odstavce 3 vypracují



a) správci kapitol pro návrh státního rozpočtu na další rok návrhy

rozpočtů svých kapitol,



b) pro návrh střednědobého výhledu



1. správci kapitol návrh příjmů a výdajů svých kapitol,



2. státní fondy návrh svých příjmů a výdajů



a předloží je ministerstvu do 31. července běžného roku.



(5) Ministerstvo předloží návrh zákona o státním rozpočtu na další rok

a návrh střednědobého výhledu vládě do 31. srpna běžného roku.



§ 9



Rozpočtové provizorium



(1) Není-li Poslaneckou sněmovnou schválen zákon o státním rozpočtu na

příslušný rozpočtový rok před prvním dnem rozpočtového roku, hospodaří

organizační složka státu v době od prvního dne rozpočtového roku do dne

nabytí účinnosti zákona o státním rozpočtu na tento rozpočtový rok

(dále jen „období rozpočtového provizoria“) podle ukazatelů

rozpočtového provizoria.



(2) Ukazatele rozpočtového provizoria stanoví v rozpočtovém systému

ministerstvo v součinnosti se správci kapitol jako závazné ukazatele

čerpání výdajů pro období rozpočtového provizoria. Správci kapitol

rozepíší tyto ukazatele na organizační složky státu ve své působnosti.

Organizační složky státu na základě tohoto rozpisu zpracují svůj

rozpočet a vloží jej do rozpočtového systému.



(3) Ukazatele podle odstavce 2 se zpracovávají na jednotlivé měsíce.

Jejich nejvyšší možná celková výše je jedna dvanáctina celkových výdajů

státního rozpočtu stanovených posledním schváleným zákonem o státním

rozpočtu. Měsíční ukazatele stanovené pro výdaje se sčítají.



(4) Je-li Poslaneckou sněmovnou schválen zákon o státním rozpočtu na

příslušný rozpočtový rok před prvním dnem rozpočtového roku, avšak

nenabude-li v tento den účinnosti, řídí se rozpočtové hospodaření v

období rozpočtového provizoria tímto schváleným zákonem o státním

rozpočtu.



(5) V období rozpočtového provizoria čerpají organizační složky státu

prostředky do výše jim stanovených závazných ukazatelů.



(6) Organizační složky státu jsou v období rozpočtového provizoria

oprávněny k přesunům prostředků v rámci jednotlivých závazných

ukazatelů.



(7) Příjmy a výdaje uskutečněné v období rozpočtového provizoria se

stávají příjmy státního rozpočtu a výdaji státního rozpočtu dnem nabytí

účinnosti zákona o státním rozpočtu na příslušný rok.



§ 10



Kapitoly



(1) Příjmy a výdaje státního rozpočtu se člení na kapitoly, které

vyjadřují okruh působnosti a odpovědnosti ústředních orgánů státní

správy^12) a dalších organizačních složek státu, stanoví-li zvláštní

zákon že tyto organizační složky státu mají samostatnou kapitolu ve

státním rozpočtu nebo že mají postavení ústředního orgánu státní

správy, popřípadě že mají postavení ústředního orgánu státní správy pro

rozpočtové účely.



(2) Rozpočet kapitoly obsahuje rozpočtové příjmy a výdaje správce

kapitoly, příjmy a výdaje organizačních složek státu v jeho působnosti,

výdaje na činnost příspěvkových organizací, uvedené v § 7 odst. 1 písm.

a) a odvody příspěvkových organizací v jeho působnosti. Rozpočet

kapitoly obsahuje též dotace a návratné finanční výpomoci ze státního

rozpočtu pro fyzické a další právnické osoby na úkoly a činnosti, které

jsou v působnosti správce kapitoly. V rámci závazných ukazatelů

stanovených zákonem o státním rozpočtu mohou správci kapitol tvořit

rozpisové rezervy.



(3) Příjmy a výdaje státního rozpočtu, které mají všeobecný charakter,

a nepatří tak do okruhu působnosti určitého správce kapitoly, nebo

výdaje státního rozpočtu, jejichž výše pro jednotlivé kapitoly není v

době schvalování zákona o státním rozpočtu na příslušný rozpočtový rok

známa, tvoří kapitolu Všeobecná pokladní správa. Součástí kapitoly

Všeobecná pokladní správa je i vládní rozpočtová rezerva. Správcem

kapitoly Všeobecná pokladní správa je ministerstvo.



(4) Příjmy a výdaje státního rozpočtu spojené s řízením likvidity

státní pokladny a řízením státního dluhu tvoří kapitolu Státní dluh.

Správcem kapitoly Státní dluh je ministerstvo.



(5) Příjmy a výdaje na účtech státních finančních aktiv, s výjimkou

operací spojených s řízením likvidity státní pokladny a řízením

státního dluhu, tvoří kapitolu Operace státních finančních aktiv.

Příjmy ani výdaji státního rozpočtu nejsou převody mezi dvěma účty

státních finančních aktiv a operace investování peněžních prostředků

jaderného účtu a účtu rezervy pro důchodovou reformu, případně dalších

účtů, pokud tak dále stanoví tento zákon, s výjimkou realizovaných

výnosů z tohoto investování. Správcem kapitoly Operace státních

finančních aktiv je ministerstvo.



§ 11



Plnění závazků z Evropské dohody zakládající přidružení mezi Českou

republikou na jedné straně a Evropskými společenstvími a jejich

členskými státy na straně druhé



Financování programů (§ 12 a 13) a poskytování dotací a návratných

finančních výpomocí podle tohoto zákona nebo zvláštních právních

předpisů musí být v souladu se zákonem o veřejné podpoře.^13)



§ 11a



Plnění závazků vyplývajících z práva Evropské unie, týkajících se

jejích vlastních zdrojů



Systém vlastních zdrojů a financování rozpočtu Evropské unie se řídí

rozhodnutím Rady 2014/335/EU, Euratom ze dne 26. května 2014 o systému

vlastních zdrojů Evropské unie.



HLAVA III



ÚČAST STÁTNÍHO ROZPOČTU NA FINANCOVÁNÍ PROGRAMU A POSKYTOVÁNÍ DOTACÍ A

NÁVRATNÝCH FINANČNÍCH VÝPOMOCÍ ZE STÁTNÍHO ROZPOČTU



DÍL 1



Účast státního rozpočtu na financování programu



§ 12



Programy



(1) Programem se rozumí soubor věcných, časových a finančních podmínek

konkrétních akcí na pořízení nebo technické zhodnocení hmotného a

nehmotného dlouhodobého majetku^14), s výjimkou drobného hmotného a

nehmotného dlouhodobého majetku^14a).



(2) Dokumentace programu obsahuje



a) identifikační údaje programu, jeho případné členění na podprogramy a

harmonogram jeho přípravy a realizace,



b) bilanci potřeb a zdrojů financování programu a jeho jednotlivých

podprogramů,



c) specifikaci cílů programu a podprogramu spolu s jejich

technicko-ekonomickým zdůvodněním a vyhodnocením efektivnosti

vynaložených finančních prostředků.



(3) Věcné, časové a finanční ukazatele konkrétních akcí se evidují v

Informačním systému programového financování (dále jen „informační

systém“), nestanoví- li zvláštní právní předpis jinak.



(4) Informační systém spravuje ministerstvo, které stanovuje jeho

strukturu a obsah, řídí jeho aktualizaci prováděnou správci

rozpočtových kapitol a zabezpečuje datové výstupy pro vypracování

návrhů státního rozpočtu, státního závěrečného účtu a střednědobého

výhledu.



(5) Z informačního systému jsou předávány údaje do rozpočtového

systému.



(6) Registraci akce v informačním systému provádí příslušný správce

rozpočtové kapitoly na základě investičního záměru obsahujícího věcné,

časové a finanční určení akce, její technicko-ekonomické zdůvodnění a

vyjádření efektivnosti vložených prostředků spolu se specifikací

požadavků na zabezpečení provozu budované nebo obnovované kapacity.



(7) Registraci akce podle odstavce 6 financované účelově určenými

prostředky státního rozpočtu podle § 13 odst. 3 písm. a) nebo c), její

zadání a změnu závazně určených parametrů lze provést jen se souhlasem

ministerstva.



§ 13



Účast státního rozpočtu na financování programu



(1) Účastí státního rozpočtu na financování programu se rozumí



a) výdaje na financování programů uvedené v odstavci 3,



b) poskytování státní záruky za úvěry přijaté právnickými nebo

fyzickými osobami.



(2) Výši účasti státního rozpočtu na financování programu stanoví na

základě posouzení dokumentace programu



a) vláda, je-li účast státního rozpočtu nejméně 5 000 000 000 Kč,



b) ministerstvo, je-li účast státního rozpočtu nižší než 5 000 000 000

Kč.



(3) Výdaje na financování programu jsou účelově určené prostředky

státního rozpočtu a člení se na



a) individuálně posuzované výdaje organizační složky státu, které jsou

účelově určené na financování konkrétní akce, zpravidla vyšší než 200

000 000 Kč,



b) systémově určené výdaje organizačních složek státu na financování

vymezeného okruhu finančních potřeb, v jejichž rámci stanoví správce

kapitoly výdaje na konkrétní akce,



c) individuální dotace právnickým a fyzickým osobám účelově určené na

financování konkrétní akce, zpravidla vyšší než 200 000 000 Kč,



d) systémové dotace stanovené na financování vymezeného okruhu

finančních potřeb, v jejichž rámci poskytne správce kapitoly dotaci

právnickým nebo fyzickým osobám na konkrétní akce,



e) návratné finanční výpomoci poskytnuté právnickým nebo fyzickým

osobám na financování konkrétních akcí nebo vymezeného okruhu

finančních potřeb.



(4) Pravidla postupu ministerstva, správců kapitol a investorů pro

přípravu, schvalování a realizaci programů a akcí a jejich evidenci v

informačním systému a pro jejich závěrečné vyhodnocování stanoví

ministerstvo v dohodě s Ministerstvem pro místní rozvoj vyhláškou.



DÍL 2



Poskytování dotací a návratných finančních výpomocí ze státního

rozpočtu a řízení o jejich odnětí



§ 14



(1) Na dotaci nebo návratnou finanční výpomoc není právní nárok, pokud

zvláštní právní předpis nestanoví jinak.



(2) Dotaci nebo návratnou finanční výpomoc ze státního rozpočtu může

poskytnout ústřední orgán státní správy, Úřad práce České republiky,

Akademie věd České republiky, Grantová agentura České republiky,

Technologická agentura České republiky nebo organizační složka státu,

kterou určí zvláštní zákon (dále jen "poskytovatel").



(3) O poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci rozhoduje

poskytovatel na základě žádosti příjemce. Žádost o dotaci nebo

návratnou finanční výpomoc obsahuje



a) údaje podle odstavce 4 písm. a) a b),



b) požadovanou částku,



c) účel, na který žadatel chce dotaci nebo návratnou finanční výpomoc

použít,



d) lhůtu, v níž má být tohoto účelu dosaženo, a



e) je-li žadatel právnickou osobou, informaci o identifikaci



1. osob jednajících jeho jménem s uvedením, zda jednají jako jeho

statutární orgán nebo jednají na základě udělené plné moci,



2. osob s podílem v této právnické osobě,



3. osob, v nichž má podíl, a o výši tohoto podílu.



(4) Vyhoví-li poskytovatel žádosti o poskytnutí dotace nebo návratné

finanční výpomoci, vydá písemné rozhodnutí, které obsahuje



a) jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození, rodné číslo,

bylo-li přiděleno, a adresu trvalého pobytu, je-li příjemce dotace nebo

návratné finanční výpomoci fyzickou osobou a je-li tato fyzická osoba

podnikatelem, také identifikační číslo; název, adresu sídla a

identifikační číslo osoby, je-li příjemce dotace nebo návratné finanční

výpomoci právnickou osobou,



b) název a adresu poskytovatele,



c) poskytovanou částku nebo částku, do jejíž výše může být dotace nebo

návratná finanční výpomoc poskytnuta,



d) účel, na který je poskytovaná částka určena,



e) lhůtu, v níž má být stanoveného účelu dosaženo,



f) u návratné finanční výpomoci lhůty pro navrácení poskytnutých

peněžních prostředků a částky jednotlivých splátek,



g) případné další podmínky, které musí příjemce v souvislosti s

použitím dotace nebo návratné finanční výpomoci splnit,



h) u dotací a návratných finančních výpomocí, jejichž součástí jsou

peněžní prostředky podle § 44 odst. 2 písm. b), d), f) nebo h), částku

těchto prostředků (§ 44 odst. 6),



i) den vydání rozhodnutí,



j) seznam fyzických a právnických osob placených z prostředků

poskytnutých ze státního rozpočtu, na které se nevztahuje zákon o

veřejných zakázkách,



k) ostatní povinnosti, které příjemce v souvislosti s poskytnutím

dotace nebo návratné finanční výpomoci plní a jejichž nedodržení není

neoprávněným použitím podle § 3 písm. e).



(5) Na rozhodnutí podle odstavce 4 se nevztahují obecné předpisy o

správním řízení^15) a je vyloučeno jeho soudní přezkoumání.^15a)



(6) V rozhodnutí o poskytnutí dotace může poskytovatel stanovit, že

nesplnění některých podmínek podle odstavce 4 písm. g) nebo porušení

povinnosti stanovené právním předpisem bude postiženo odvodem za

porušení rozpočtové kázně nižším, než kolik činí celková částka dotace.

Při stanovení nižšího odvodu uvede poskytovatel procentní rozmezí nebo

pevný procentní podíl vztahující se buď k celkové částce dotace, nebo k

částce, ve které byla porušena rozpočtová kázeň, nebo stanoví pevnou

částku odvodu; přitom přihlédne k závažnosti porušení rozpočtové kázně

a jeho vlivu na dodržení účelu dotace.



(7) Poskytovatel může v rozhodnutí o dotaci stanovit u programů nebo

projektů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie a finančních

mechanismů výdaje nebo náklady, které budou vyúčtovány jako

paušální^15b), jejichž výše nemusí být prokazována. Paušální výdaje

nebo náklady se stanoví



a) procentem ze skutečně vynaložených a prokázaných, poskytovatelem

stanovených výdajů nebo nákladů projektu,



b) na základě poskytovatelem stanovených jednotkových nákladů, nebo



c) jako pevná částka pokrývající veškeré výdaje či náklady projektu

nebo jejich část.



(8) V případě poskytnutí dotace do rozpočtu kraje nebo Regionální rady

regionu soudržnosti, kdy kraj nebo Regionální rada regionu soudržnosti

má povinnost takto získané prostředky poskytnout právnické nebo fyzické

osobě, lze kraj nebo Regionální radu regionu soudržnosti v rozhodnutí o

poskytnutí dotace zavázat, že vrátí ve stanovené lhůtě do státního

rozpočtu a v případě finančních prostředků podle § 44 odst. 2 písm. d)

a f) do Národního fondu finanční prostředky, které příslušná právnická

nebo fyzická osoba vrátila do rozpočtu kraje nebo Regionální rady

regionu soudržnosti jako sankci za porušení rozpočtové kázně podle

zvláštního právního předpisu, anebo finanční prostředky, které

příslušná právnická nebo fyzická osoba vrátila kraji nebo Regionální

radě regionu soudržnosti jako nepoužité.



(9) Odstavec 6 a přiměřeně odstavce 7 a 8 se použijí též pro

poskytování dotací z Národního fondu.



(10) Příjemce dotace nebo návratné finanční výpomoci je povinen ji s

poskytovatelem vypořádat v rámci finančního vypořádání (§ 75).



(11) Při poskytování návratné finanční výpomoci je poskytovatel povinen

vést evidenci podle zvláštního právního předpisu^16) o pohledávkách

vznikajících z jejího poskytnutí a rozpočtovat a evidovat její splátky.



(12) Fyzická nebo právnická osoba, která zaplatila za pořízení věcí

nebo služeb, obstarání výkonů, provedení prací nebo za nabytí práv

peněžními prostředky z dotace a uplatnila nárok na odpočet daně z

přidané hodnoty, do kterého zahrnula i částku, na jejíž odpočet měla

právo z důvodu tohoto pořízení, nesmí tuto částku zahrnout do

finančního vypořádání dotace. Jestliže ji do něj zahrnula a nárok na

odpočet uplatnila až poté, je povinna do měsíce od uplatnění nároku

odvést částku odpočtu na účet finančního vypořádání.



(13) Poskytovatel



a) může změnit v rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné finanční

výpomoci práva nebo povinnosti uvedené v odstavci 4 písm. c), e) až h,

j) a k) na základě žádosti příjemce,



b) provede písemně opravu zřejmých nesprávností, kterými jsou zejména

chyby v psaní a počtech, vydáním opravného rozhodnutí, které doručí

příjemci dotace nebo návratné finanční výpomoci.



§ 14a



(1) Jestliže příjemce dotace nebo návratné finanční výpomoci, který má

právní formu obchodní společnosti nebo družstva, se chce zúčastnit

fúze, rozdělení nebo převodu jmění na společníka jako zanikající

obchodní společnost nebo zanikající družstvo, a má zájem, aby na

právního nástupce přešly práva a povinnosti z rozhodnutí o poskytnutí

dotace nebo návratné finanční výpomoci (dále jen „žadatel“), je povinen

nejpozději 60 dnů přede dnem zveřejnění projektu fúze, rozdělení nebo

převodu jmění na společníka požádat o souhlas s přechodem práv a

povinností z rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné finanční

výpomoci toho, kdo mu dotaci nebo návratnou finanční výpomoc poskytl.



(2) K žádosti podle odstavce 1 přiloží žadatel návrh projektu fúze,

rozdělení nebo převodu jmění na společníka a jeho odůvodnění, zejména s

ohledem na skutečnost, zda i poté, co nastanou účinky fúze, rozdělení

nebo převodu jmění na společníka, bude účel, pro který byla dotace nebo

návratná finanční výpomoc poskytnuta, zachován. Návrh projektu

rozdělení musí obsahovat i určení, na jakého právního nástupce mají

práva a povinnosti z rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné

finanční výpomoci přejít.



(3) Poskytovatel si může ve lhůtě pěti pracovních dnů ode dne obdržení

žádosti vyžádat od žadatele doplňující informace tak, aby mohl řádně

žádost posoudit, se stanovením doby, do kdy musí být informace

poskytnuta. Nebudou-li žadatelem poskytnuty požadované informace ve

stanovené době, může poskytovatel žádost zamítnout. Ustanovení § 14b se

použije obdobně.



(4) Poskytovatel žádosti vyhoví, není-li fúzí, rozdělením nebo převodem

jmění na společníka ohrožen účel, pro který byla dotace nebo návratná

finanční výpomoc poskytnuta, nejsou-li tu jiné závažné důvody, které by

udělení takového souhlasu bránily.



(5) Rozhodnutí, jímž poskytovatel uděluje souhlas s přechodem práv a

povinností z poskytnuté dotace nebo návratné finanční výpomoci, musí

obsahovat i určení osoby, na kterou práva a povinnosti z poskytnuté

dotace nebo návratné finanční výpomoci mají přejít, a označení

rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, jehož

se týká souhlas s přechodem práv a povinností.



(6) Právní účinky rozhodnutí podle odstavce 5 nastávají dnem právních

účinků fúze, rozdělení nebo převodu jmění na společníka.



§ 14b



Jestliže poskytovatel s přechodem práv a povinností z rozhodnutí o

poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci nesouhlasí, žádost o

souhlas podle § 14a odst. 1 zamítne a rozhodne o povinnosti příjemce

vrátit vyplacenou dotaci nebo návratnou finanční výpomoc nebo její část

v závislosti na době, po kterou byly plněny podmínky jejího poskytnutí,

nebo na tom, do jaké míry je ohrožen její účel, a to ve lhůtě určené v

rozhodnutí, nejpozději však do dne podání návrhu na zápis fúze,

rozdělení nebo převodu jmění na společníka do obchodního rejstříku nebo

do zahraničního obchodního rejstříku. Nejsou-li prostředky podle věty

první vráceny v určené lhůtě, je příjemce povinen vrátit tyto

prostředky spolu s úrokem ve výši, která odpovídá ročně výši repo sazby

stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního měsíce

předcházejícího kalendářnímu měsíci, ve kterém došlo k vrácení dotace

poskytovateli, zvýšené o 10 procentních bodů; úrok se počítá ode dne

následujícího po uplynutí lhůty.



§ 14c



Nemá-li příjemce dotace zájem, aby práva a povinnosti z rozhodnutí o

dotaci nebo návratné finanční výpomoci přešla při fúzi, rozdělení nebo

převodu jmění na společníka na jeho právního nástupce, vrátí příjemce

vyplacenou dotaci nebo návratnou finanční výpomoc spolu s úrokem, který

odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro

poslední den kalendářního měsíce předcházejícího kalendářnímu měsíci,

ve kterém došlo k vrácení dotace poskytovateli, zvýšené o 10

procentních bodů, nejpozději 60 dnů přede dnem zveřejnění projektu

fúze, rozdělení nebo převodu jmění na společníka. Úrok se počítá ode

dne, kdy prostředky dotace byly připsány na účet příjemce, byly poprvé

čerpány z rozpočtového výdajového účtu nebo byly čerpány z účtů ve

vybraných bankách (§ 16 odst. 2).



§ 14d



(1) Zanikající obchodní společnost nebo družstvo oznámí způsobem, jakým

byl zveřejněn projekt fúze, rozdělení nebo převodu jmění na společníka,

ještě před podáním návrhu na zápis fúze, rozdělení nebo převodu jmění

na společníka obchodnímu rejstříku nebo zahraničnímu obchodnímu

rejstříku, že



a) vrátila dotaci nebo návratnou finanční výpomoc podle § 14c,



b) byl udělen souhlas s přechodem práv a povinností z rozhodnutí o

poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci podle § 14a odst. 5,

nebo



c) byl zamítnut souhlas s přechodem práv a povinností z rozhodnutí o

poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci podle § 14b a že byla

splněna povinnost uložená tímto rozhodnutím.



(2) Právní nástupce příjemce dotace nebo návratné finanční výpomoci

odpovídá za porušení rozpočtové kázně i v případě, že k porušení

rozpočtové kázně došlo předtím, než nastaly právní účinky fúze,

rozdělení nebo převodu jmění na společníka, i když na něj práva a

povinnosti z rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné finanční

výpomoci nepřešly. Je-li právních nástupců příjemce více, odpovídají za

porušení rozpočtové kázně všichni společně a nerozdílně.



(3) Ustanovení § 14a až § 14d odst. 1 a 2 se použijí přiměřeně i při

přemístění sídla české obchodní společnosti nebo družstva do zahraničí

a při slučování, splývání a rozdělování školských právnických osob.



§ 14e



(1) Poskytovatel nemusí vyplatit dotaci nebo její část, domnívá-li se,

že její příjemce v přímé souvislosti s ní porušil povinnosti stanovené

právním předpisem nebo nedodržel účel dotace nebo podmínky, za kterých

byla dotace poskytnuta; je-li stanoven nižší odvod za porušení

rozpočtové kázně podle § 14 odst. 6, výše nevyplacené části dotace musí

být stanovena v rámci částek vypočítaných podle § 14 odst. 6. Přitom v

rámci procentního rozmezí přihlédne poskytovatel k závažnosti porušení

a jeho vlivu na dodržení účelu dotace. Nevyplatit dotaci nebo její část

nelze při nedodržení povinnosti podle § 14 odst. 4 písm. k).



(2) Poskytovatel o opatření podle odstavce 1 bez zbytečného odkladu

vhodným způsobem informuje příjemce. Příjemce může do 15 dnů ode dne,

kdy tuto informaci obdržel, podat poskytovateli proti tomuto opatření

námitky. O námitkách rozhoduje ten, kdo stojí v čele poskytovatele.



(3) V rozhodnutí o námitkách se rozhodne o tom, zda opatření

poskytovatele bylo plně oprávněné, částečně oprávněné nebo zda

oprávněné nebylo. Proti rozhodnutí o námitkách se nelze odvolat.



(4) Bylo-li opatření poskytovatele v rozhodnutí o námitkách posouzeno

jako plně oprávněné, poskytovatel dotaci nebo její část příjemci

nevyplatí. Bylo-li posouzeno jako částečně oprávněné, poskytovatel

vyplatí příjemci část dotace, kterou mu neoprávněně nevyplatil. Bylo-li

posouzeno jako neoprávněné, poskytovatel příjemci vyplatí nevyplacenou

dotaci nebo její část. Poskytovatel vyplatí příjemci dotaci nebo její

část, kterou mu neoprávněně nevyplatil, do pěti pracovních dnů ode dne

právní moci rozhodnutí o námitkách.



(5) Poskytovatel informuje o opatření podle odstavce 1 a o rozhodnutí o

námitkách podle odstavce 3 vhodným způsobem bez zbytečného odkladu

finanční úřad.



(6) Provede-li poskytovatel opatření podle odstavce 1, může pokračovat

v proplácení zbývající části dotace.



§ 14f



(1) Poskytovatel bez zbytečného odkladu písemně vyzve příjemce dotace k

provedení opatření k nápravě^22) v jím stanovené lhůtě, pokud se na

základě kontrolního zjištění domnívá, že příjemce dotace v přímé

souvislosti s ní porušil podmínku,



a) za které byla dotace poskytnuta,



b) u níž poskytovatel podle § 14 odst. 6 stanovil, že její nesplnění

bude postiženo nižším odvodem, než kolik činí celková částka dotace, a



c) jejíž povaha umožňuje nápravu v náhradní lhůtě.



(2) V rozsahu, v jakém příjemce dotace provedl opatření k nápravě podle

odstavce 1 nebo vrátil dotaci nebo její část podle odstavce 3, platí,

že nedošlo k porušení rozpočtové kázně.



(3) Poskytovatel písemně vyzve příjemce dotace k vrácení dotace nebo

její části v jím stanovené lhůtě, pokud se na základě kontrolního

zjištění domnívá, že příjemce dotace v přímé souvislosti s ní



a) porušil povinnost stanovenou právním předpisem, s výjimkou

povinnosti podle § 14 odst. 4 písm. k),



b) nedodržel účel dotace, nebo



c) porušil jinou podmínku, za které byla dotace poskytnuta a u které

nelze vyzvat k provedení opatření k nápravě podle odstavce 1.



(4) Výše částky navržené ve výzvě k vrácení dotace nebo její části musí

být stanovena v rámci částek vypočítaných podle § 14 odst. 6.



(5) Vrácená dotace nebo její část se dnem jejího vrácení započítává do

plnění povinnosti provést odvod za porušení rozpočtové kázně.



(6) Částku vrácenou na základě výzvy k vrácení dotace nebo její části

přijímá poskytovatel na účet cizích prostředků a poté ji rozdělí a

zašle na jednotlivé účty obdobně podle § 44a odst. 2 a 3.



(7) Poskytovatel bez zbytečného odkladu vhodným způsobem informuje

příslušný finanční úřad o



a) vydání výzvy k provedení opatření k nápravě a o vydání výzvy k

vrácení dotace,



b) tom, jak bylo na výzvu reagováno.



§ 15



(1) Řízení o odnětí dotace nebo návratné finanční výpomoci může být

zahájeno, došlo-li po vydání rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo

návratné finanční výpomoci



a) k vázání prostředků státního rozpočtu,



b) ke zjištění, že údaje, na jejichž základě byla dotace nebo návratná

finanční výpomoc poskytnuta, byly neúplné nebo nepravdivé,



c) ke zjištění, že rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné

finanční výpomoci bylo vydáno v rozporu se zákonem nebo právem Evropské

unie, nebo



d) ke zjištění, že nemůže být splněn řádně nebo včas účel, na který

byla dotace poskytnuta, pokud již nedošlo k porušení rozpočtové kázně,



e) k vydání rozhodnutí Evropské komise o navrácení^16a) nebo o

prozatímním navrácení^16b) veřejné podpory,



f) ke zjištění, že byl umožněn výkon nelegální práce^34); odejmout je

možné prostředky poskytnuté v období až 12 měsíců před zjištěním.



(2) Na řízení podle odstavce 1 se vztahují obecné předpisy o správním

řízení.^15)



(3) Bylo-li rozhodnuto o odnětí dotace nebo návratné finanční výpomoci

z důvodů uvedených v odstavci 1 písm. a) a c), není možné uložit

vrácení dotace nebo její části nebo předčasné vrácení návratné finanční

výpomoci nebo její části, která již byla příjemci z účtu státního

rozpočtu odeslána.



DÍL 3



Způsob poskytnutí dotace a návratné finanční výpomoci ze státního

rozpočtu



§ 16



(1) Dotace a návratná finanční výpomoc se poskytují převodem z účtu

poskytovatele na bankovní účet příjemce, nebo prostřednictvím oprávněné

osoby, uznaného chovatelského sdružení nebo zájmového sdružení podle

zvláštních zákonů^16a) na bankovní účet příjemce, nebo jinou formou,

nebo umožněním čerpání z rozpočtového výdajového účtu do výše peněžních

prostředků rezervovaných postupem podle § 34 odst. 4.



(2) Výdaje státního rozpočtu určené na financování programů, které jsou



a) účelově určené na reprodukci majetku, který není ve vlastnictví

České republiky,



b) podmínkou čerpání úvěrů se státní zárukou,



c) podmínkou čerpání prostředků fondů Evropské unie nebo z finančních

mechanismů,



d) hrazeny z úvěrů přijatých Českou republikou,



se mohou poskytovat formou zálohových výdajů jednotlivých poskytovatelů

převáděných do vybraných bank na základě smluv uzavřených s těmito

bankami ministerstvem.



(3) Postup ministerstva a poskytovatelů při uzavírání a realizaci smluv

podle odstavce 2 o poskytování bankovních služeb spočívajících v

provádění úhrad prací a dodávek a způsob a termíny vypořádání záloh se

státním rozpočtem na konci roku stanoví po dohodě s Českou národní

bankou ministerstvo vyhláškou.



DÍL 4



Dohoda o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci



§ 17



Dotace nebo návratné finanční výpomoci mohou být poskytovány na základě

dohod uzavíraných mezi poskytovatelem a žadatelem (dále jen "dohoda"),

stanoví-li tak zvláštní zákon. Zvláštní zákon vždy také stanoví

náležitosti takových dohod.



DÍL 5



Poskytování a zveřejňování informací o dotacích a návratných finančních

výpomocích



§ 18



Na poskytování informací ministerstvu o dotacích a návratných

finančních výpomocích se nevztahuje povinnost mlčenlivosti podle

zvláštního právního předpisu.^17)



§ 18a



(1) Poskytovatel předává ministerstvu veškeré dokumenty a údaje, s

výjimkami uvedenými v odstavci 2, které jsou rozhodné pro poskytování

dotací a návratných finančních výpomocí a kterými se při rozhodování o

nich řídí, a to bez ohledu na to, jaké osoby jsou jejich původci.

Poskytovatel je povinen zajistit úplnost dokumentů a údajů určených ke

zveřejnění, jakož i vyloučení dokumentů a údajů podle odstavce 2, a

předat je ministerstvu v elektronické podobě ve formátu, který stanoví

ministerstvo sdělením ve Finančním zpravodaji. Ministerstvo je

zveřejňuje na svých internetových stránkách.



(2) Ze zveřejnění podle odstavce 1 jsou vyloučeny



a) dokumenty a údaje týkající se dotací poskytovaných jako podpora

výzkumu, experimentálního vývoje a inovací podle zákona upravujícího

podporu výzkumu, experimentálního vývoje a inovací^36),



b) dokumenty a údaje, jejichž zveřejněním by bylo porušeno právo jejich

autora rozhodnout o jejich zveřejnění nebo právo užít autorské

dílo^37),



c) dokumenty a údaje, o kterých to stanoví přímo použitelný předpis

Evropské unie^38),



d) utajované informace^39),



e) citlivé údaje^40),



f) dokumenty a údaje týkající se poskytování dotací fyzickým osobám a

organizacím v zemích s nedemokratickou formou vlády.



(3) Vychází-li poskytovatel při rozhodování o dotacích a návratných

finančních výpomocích z údajů, které jejich původce podává ústně, musí

zajistit jejich záznam tak, aby mohly být zveřejněny na internetových

stránkách.



(4) Dokumenty a údaje se zveřejňují tak, aby bylo zřejmé, kdo je kdy

komu předložil a v jaké souvislosti. Informaci o tom předá ministerstvu

poskytovatel. Opakující se dokumenty a údaje se zveřejňovat nemusejí,

ale stačí uvést na ně odkaz. To platí i pro dokumenty a údaje

zveřejněné na internetových stránkách někým jiným než poskytovatelem.



(5) Dokumenty a údaje podle odstavce 1 předá ministerstvu poskytovatel

bez zbytečného odkladu poté, kdy vznikly nebo kdy je obdržel.

Ministerstvo je zveřejní bez zbytečného odkladu po jejich obdržení.

Je-li stanoven termín pro přijímání určitých dotací, zveřejní

ministerstvo žádosti o dotace nejdříve v den následující po uplynutí

stanoveného termínu a nejpozději desátý den po uplynutí termínu. K tomu

poskytovatel předá ministerstvu potřebné informace. Ministerstvo

správnost ani úplnost dokumentů a údajů, které od poskytovatele

převzalo ke zveřejnění, neprověřuje.



(6) Zveřejnění dokumentů a údajů týkajících se poskytování dotací a

návratných finančních výpomocí na internetových stránkách trvá po dobu

alespoň 10 let, a to bez ohledu na skutečnosti, které nastaly po jejich

zveřejnění.



DÍL 6



Poskytování dotací ze státního rozpočtu do rozpočtů územních

samosprávných celků



§ 19



(1) Kritéria pro výpočet výše dotace poskytované ze státního rozpočtu

do rozpočtu kraje stanoví každoročně zákon o státním rozpočtu, pokud

tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak.



(2) Dotace ze státního rozpočtu do rozpočtů obcí se poskytují

prostřednictvím krajů, v jejichž obvodu leží příslušné obce pokud tento

nebo zvláštní zákon nestanoví jinak. Činnost krajů podle věty první je

činností vykonávanou v přenesené působnosti.



HLAVA IV



HODNOCENÍ PLNĚNÍ STÁTNÍHO ROZPOČTU, ROZPOČTŮ STÁTNÍCH FONDŮ, ROZPOČTŮ

ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ, DOBROVOLNÝCH SVAZKŮ OBCÍ A REGIONÁLNÍCH

RAD REGIONŮ SOUDRŽNOSTI A ÚČELOVOST PROSTŘEDKŮ STÁTNÍHO ROZPOČTU



§ 20



Hodnocení plnění státního rozpočtu, rozpočtů státních fondů, rozpočtů

územních samosprávných celků, dobrovolných svazků obcí a Regionálních

rad regionů soudržnosti



(1) Za plnění státního rozpočtu odpovídá vláda Poslanecké sněmovně.

Vláda předkládá Poslanecké sněmovně po skončení pololetí zprávu, v níž

hodnotí vývoj ekonomiky a plnění státního rozpočtu; zpráva obsahuje

rovněž hodnocení plnění rozpočtů územních samosprávných celků,

dobrovolných svazků obcí, Regionálních rad regionů soudržnosti a vývoje

státních finančních aktiv, stavu státních záruk, vývoje státního dluhu,

jejich podrobnou analýzu, výhled plnění do konce roku a v případě

odchýlení od schváleného státního rozpočtu informaci o krocích k

zajištění stability rozpočtového hospodaření.



(2) Ministerstvo dále průběžně hodnotí pokladní plnění státního

rozpočtu a podává o něm po uplynutí prvního a třetího kalendářního

čtvrtletí informaci vládě tak, aby ji vláda předložila do konce měsíce

následujícího po uplynutí kalendářního čtvrtletí rozpočtovému výboru

Poslanecké sněmovny.



(3) Zprávu podle odstavce 1 poté, kdy ji Poslanecká sněmovna vezme na

vědomí, a informaci podle odstavce 2 poté, co ji vezme na vědomí

rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny, ministerstvo uveřejní v

elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup.



(4) Správci kapitol, organizační složky státu, příspěvkové organizace,

územní samosprávné celky, dobrovolné svazky obcí, Regionální rady

regionů soudržnosti, státní fondy a ostatní příjemci prostředků

poskytnutých ze státního rozpočtu jsou povinni předkládat údaje

potřebné pro průběžné hodnocení plnění státního rozpočtu. Povinnost

předkládat údaje potřebné pro průběžné hodnocení plnění státního

rozpočtu se vztahuje i na právnické a fyzické osoby, za které byla

poskytnuta státní záruka k zajištění splátek úvěrů. Územní samosprávné

celky, státní fondy, dobrovolné svazky obcí a Regionální rady regionů

soudržnosti jsou povinny předkládat údaje potřebné pro průběžné

hodnocení svých rozpočtů. Obce a dobrovolné svazky obcí předkládají

údaje prostřednictvím krajů s tím, že dobrovolné svazky obcí tak činí

prostřednictvím kraje, kde mají své sídlo. Kraje, hlavní město Praha a

Regionální rady regionů soudržnosti předkládají údaje ministerstvu.

Údaje týkající se financování programů předkládají obce a dobrovolné

svazky obcí přímo příslušnému správci kapitoly. Činnost krajů podle

věty čtvrté je přenesenou působností.



(5) Nesplnění povinnosti předložit údaje je důvodem, aby další

poskytování rozpočtových prostředků bylo pozastaveno, a to až do

splnění uvedené povinnosti. Odpovědnost podle zvláštního předpisu tím

není dotčena.^16)



(6) Způsob, termíny předkládání údajů a jejich rozsah stanoví

ministerstvo vyhláškou.



§ 21



Účelovost prostředků státního rozpočtu



(1) Účelovost prostředků státního rozpočtu je dána závaznými ukazateli

státního rozpočtu.



(2) Při přesunu prostředků mezi kapitolami státního rozpočtu zůstává

zachována účelovost, která je dána závazným ukazatelem státního

rozpočtu, jestliže se nejedná o rozpočtové opatření podle § 24 odst. 1

písm. a).



(3) Účelově přesunuté prostředky nemohou být předmětem dalšího

rozpočtového opatření, kterým by se měnil účel jejich použití. V

případě, že nebudou spotřebovány v běžném rozpočtovém roce, mohou být v

letech následujících použity pouze na stanovený účel.



(4) Účelovost použití prostředků kapitoly Všeobecná pokladní správa v

rámci závazných ukazatelů zákona o státním rozpočtu nebo při přesunech

podle § 24 odst. 1 písm. a) stanoví ministerstvo. Účelovost použití

prostředků vládní rozpočtové rezervy stanoví vláda nebo na základě

jejího pověření ministr financí.



HLAVA V



ÚHRADA POTŘEB ROZPOČTOVĚ NEZAJIŠTĚNÝCH, ROZPOČTOVÁ OPATŘENÍ A VLÁDNÍ

ROZPOČTOVÁ REZERVA



§ 22



Úhrada potřeb rozpočtově nezajištěných



(1) Vznikne-li organizační složce státu v průběhu roku potřeba úhrady

rozpočtově nezajištěné, zajistí ji hospodárnějším provedením jiných

úkolů, odsunutím či omezením některého jiného, méně naléhavého úkolu,

nebo použitím mimorozpočtových zdrojů organizační složky státu (§ 45

odst. 3). Před provedením takovéto úhrady je třeba provést rozpočtové

opatření.



(2) Vznikne-li u příspěvkové organizace v průběhu roku potřeba úhrady

finančně nezajištěné, je třeba ji zajistit omezeným provedením

některých úkolů v daném rozpočtovém období, a to po projednání se

zřizovatelem v rámci stanovených nákladů, vyššími výnosy, použitím

prostředků fondů příspěvkové organizace nebo zvýšením příspěvku na

činnost z rozpočtu zřizovatele.



(3) Na úhradu potřeby rozpočtově nezajištěné lze poskytnout prostředky

z vládní rozpočtové rezervy (§ 27).



Rozpočtová opatření



§ 23



(1) Rozpočtovým opatřením se rozumí



a) přesun prostředků státního rozpočtu v rámci závazných ukazatelů a

mezi závaznými ukazateli stanovenými zákonem o státním rozpočtu nebo v

rámci závazných ukazatelů a mezi závaznými ukazateli stanovenými

správcem kapitoly; závazné ukazatele stanovené správcem kapitoly jsou

jím stanovené příjmy a výdaje podrobněji členěné v rámci závazných

ukazatelů stanovených zákonem o státním rozpočtu,



b) povolené překročení rozpočtu výdajů, kterým nedochází ke změně

závazného ukazatele,



c) vázání prostředků státního rozpočtu v rámci rozpočtu, kterým

nedochází ke změně závazného ukazatele,



d) souvztažné zvýšení příjmů a výdajů státního rozpočtu podle § 24

odst. 1 písm. d) a § 24 odst. 4,



e) snížení nebo přesun příjmů za předpokladu, že se nezmění saldo

rozpočtu příjmů a výdajů kapitoly,



f) snížení nebo zvýšení jednoho závazného ukazatele rozpočtu výdajů.



(2) Rozpočtové opatření se považuje za provedené změnou údajů v

rozpočtovém systému podle § 25 odst. 10.



§ 24



(1) Vláda nebo na základě jejího pověření ministr financí může



a) povolit uskutečnění nezbytných výdajů nezabezpečených ve státním

rozpočtu, zajistí-li úhradu úsporami na jiných výdajích státního

rozpočtu, a to do výše v daném roce nepřesahující 5 % celkového objemu

schváleného rozpočtu výdajů kapitoly, u které se úprava provádí, a

nepřesahující 10 % celkového objemu závazného ukazatele v kapitole, u

kterého se úprava provádí,



b) povolit snížení některého příjmu z činnosti, a to bez omezení, za

předpokladu, že se nezmění saldo rozpočtu příjmů a výdajů kapitoly,



c) provést přesun prostředků odpovídajících rozpočtovanému podílu

spolufinancování ze státního rozpočtu v návaznosti na rozhodnutí Komise

Evropských společenství o změně v umístění prostředků poskytnutých z

rozpočtu Evropské unie. Na tyto přesuny se nevztahuje omezení podle

písmene a) a podle odstavce 3,



d) bez dopadu na saldo státního rozpočtu zvýšit celkové příjmy a výdaje

státního rozpočtu a zvýšit příslušné ukazatele jednotlivých kapitol

státního rozpočtu ve výši částky převedené z rezervních fondů

organizačních složek státu podle § 48 odst. 7, jestliže mají být

použity pro jinou organizační složku státu, nebo na jiný účel,



e) povolit bez omezení přesuny prostředků zabezpečených ve státním

rozpočtu, jestliže je dodržena jejich účelovost daná závazným

ukazatelem státního rozpočtu,



f) povolit přesun příjmů, rozpočtovaných jako příjmy z rozpočtu

Evropské unie nebo z finančních mechanismů, souvztažně s přesunem

výdajů rozpočtovaných jako výdaje spolufinancované z rozpočtu Evropské

unie nebo z finančních mechanismů, bez dopadu na saldo rozpočtu příjmů

a výdajů kapitoly,



g) povolit snížení nebo zvýšení jednoho závazného ukazatele rozpočtu

výdajů do 10 % částky schválené zákonem o státním rozpočtu za

předpokladu, že se nezmění saldo příjmů a výdajů kapitoly.



(2) Omezení pěti a deseti procenty podle odstavce 1 písm. a) neplatí

pro použití vládní rozpočtové rezervy rozpočtované v kapitole Všeobecná

pokladní správa a pro kapitoly Operace státních finančních aktiv a

Státní dluh.



(3) Povolit přesun mezi závaznými ukazateli nebo změnu jednoho

ukazatele státního rozpočtu v rámci kapitoly nad 10 % každého ukazatele

může Rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny.



(4) Ministr financí může zvýšit celkové příjmy a výdaje státního

rozpočtu beze změny jeho salda a příslušné navazující závazné ukazatele

o částku, o kterou očekávané výdaje na financování programů nebo

projektů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie budou vyšší, než

stanovil zákon o státním rozpočtu. Toto zmocnění lze využít po

vyčerpání všech prostředků rozpočtovaných na financování programů nebo

projektů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie a všech

prostředků, které byly převedeny do rezervních fondů na tento účel, a

po vyčerpání nároků podle § 47.



(5) Písemnou žádost o provedení rozpočtového opatření podle odstavce 1

lze podat ministerstvu nejpozději do 30. listopadu běžného rozpočtového

roku. Ministerstvo vyřídí žádost o rozpočtové opatření ve lhůtě do 30

kalendářních dnů, nejpozději do 15. prosince běžného rozpočtového roku.



(6) Písemnou žádost o provedení rozpočtového opatření podle odstavce 1,

které mění závazné ukazatele výdajů na financování programů, lze podat

v termínech, které stanoví ministerstvo vyhláškou, nejpozději však do

30. listopadu běžného rozpočtového roku.



(7) O rozpočtových opatřeních podle odstavce 1 informuje vláda

Poslaneckou sněmovnu ve zprávách o plnění státního rozpočtu, nebo

jestliže o to Poslanecká sněmovna požádá.



(8) Rozpočtová opatření podle odstavce 1 a podle § 25 odst. 1 písm. d)

a snížení nároků podle § 47 odst. 6 písm. c) týkající se kapitol

Kanceláře prezidenta republiky, Poslanecká sněmovna, Senát, Ústavní

soud, Nejvyšší kontrolní úřad a Kancelář Veřejného ochránce práv mohou

být provedena pouze se souhlasem Poslanecké sněmovny nebo jí určeného

orgánu.



§ 24a



Vyhoví-li ministerstvo žádosti o rozpočtové opatření obsahující

náležitosti podle § 26 odst. 2, stanoví obdobně podle § 14 odst. 4

náležitosti, za kterých mají být prostředky použity, případně může při

přesunech podle § 24 odst. 1 písm. e) nebo f) stanovit nižší odvod za

porušení rozpočtové kázně. V tom případě postupuje podle § 14 odst. 6

obdobně.



§ 25



(1) Organizační složky státu jsou



a) oprávněny k přesunům prostředků státního rozpočtu v rámci

jednotlivých závazných ukazatelů stanovených zákonem o státním rozpočtu

nebo stanovených správcem kapitoly,



b) oprávněny k překročení závazných ukazatelů výdajů o použití

mimorozpočtových zdrojů (§ 45 odst. 3), o použití úspor z minulých let

(§ 47) a o přijatá plnění za pojistné události; změny závazných

ukazatelů výdajů v jiných případech může organizační složce povolit

správce kapitoly v rámci rozpočtu kapitoly,



c) povinny vázat prostředky státního rozpočtu, jestliže neplní

rozpočtované příjmy s výjimkou příjmů z výnosů daní, z podílu na clech,

pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku

zaměstnanosti, z pokut nebo příjmů, které byly rozpočtovány jako příjem

z rozpočtu Evropské unie, z finančních mechanismů a v rozpočtovém roce

nebyly připsány na příjmový účet státního rozpočtu zřízený pro

organizační složku státu, pokud v písmenu e) není stanoveno jinak; tyto

prostředky poskytnuté z rozpočtu Evropské unie, z finančních mechanismů

v následujících letech se stávají příjmem rozpočtového roku, ve kterém

byly přijaty a pro účely hodnocení plnění rozpočtu se neposuzují jako

součást plnění rozpočtovaných příjmů organizační složky státu a ani o

jejich výši nelze překročit výdaje státního rozpočtu,



d) povinny vázat prostředky státního rozpočtu, jestliže o tom rozhodla

vláda,



e) povinny vázat prostředky státního rozpočtu v případě dodatečného

rozhodnutí správce kapitoly o tom, že projekty spolufinancované z

rozpočtu Evropské unie budou financovány pouze ze státního rozpočtu;

vázání se provede ve výši, která odpovídá částce vynaložené na

financování daného projektu jako podíl spolufinancovaný z rozpočtu

Evropské unie, snížené o výdaje, které byly převedeny do Národního

fondu podle § 7 odst. 4.



(2) Ustanovení odstavce 1 písm. c) se nevztahuje na kapitolu Státní

dluh a kapitolu Operace státních finančních aktiv.



(3) Nemůže-li organizační složka státu zajistit vyrovnání úbytku

příjmů, o který je povinna vázat prostředky státního rozpočtu vázáním

odpovídající části běžných výdajů, oznámí tuto skutečnost svému

zřizovateli, který rozhodne, jakým způsobem zajistí rozpočtované saldo

kapitoly.



(4) Nemůže-li organizační složka státu zajistit úhradu nutného výdaje,

protože na jeho úhradu byla do jejího rozpočtu zařazena částka

nepostačující nebo která nebyla rozpočtována, je povinna zajistit

prostředky státního rozpočtu na úhradu tohoto výdaje přednostně

přesunem prostředků uvnitř svého rozpočtu.



(5) Výdaje uskutečněné před provedením rozpočtového opatření nad výši

stanovenou závazným ukazatelem jsou neoprávněným použitím prostředků

státního rozpočtu. Výdaje uskutečněné před provedením rozpočtového

opatření nad výši rozpočtovanou podle paragrafů a položek rozpočtové

skladby jsou neoprávněným použitím prostředků státního rozpočtu.

Ustanovení věty druhé se nevztahuje na výběr záloh v hotovosti z

bankovního účtu do pokladny, jestliže není možné v okamžiku jejich

výběru přesně určit paragraf a položku rozpočtové skladby.



(6) Má-li dojít ke změně závazných ukazatelů z důvodu změny

podřízenosti nebo převodu úkolů mezi organizačními složkami státu,

předloží organizační složky státu, kterých se takové opatření týká,

svému zřizovateli oboustranně odsouhlasené protokoly obsahující návrhy

na vzájemné přesuny prostředků státního rozpočtu. Pokud ke změnám

závazných ukazatelů nejsou oprávněni správci kapitol, předloží je

správce kapitoly ministerstvu. Ministerstvo provede požadovaná

rozpočtová opatření, neshledá-li v návrzích na jejich provedení

nesrovnalosti.



(7) Organizační složka státu může vázat výdaje účelově určené závaznými

ukazateli zákona o státním rozpočtu pouze se souhlasem ministerstva.



(8) Organizační složka státu nesmí použít rozpočtové prostředky vázané

v rozpočtu k přesunům ani k uskutečnění rozpočtových výdajů bez

souhlasu orgánu, který vázání nařídil nebo odsouhlasil.



(9) Organizační složka státu může provádět přesuny prostředků státního

rozpočtu ve vlastní pravomoci tak, aby výdaje mohly být realizovány

nejpozději do 31. prosince běžného rozpočtového roku.



(10) Rozpočtové opatření se provádí změnou údajů vedených v rozpočtovém

systému.



(11) Chronologické evidence všech rozpočtových opatření provedených v

průběhu roku jsou vedeny v rozpočtovém systému. Zpracovávají se v celém

rozsahu rozpočtové skladby.



(12) Prostředky státního rozpočtu, které jsou v rozpočtovém systému

rezervovány postupem podle § 34 odst. 4, nemohou být předmětem

rozpočtového opatření.



§ 26



(1) Náležitosti žádosti o rozpočtové opatření jsou



a) druh rozpočtového opatření podle a) a c) až f),



b) výše částky, která je předmětem rozpočtového opatření,



c) podrobné zdůvodnění navrhovaného rozpočtového opatření,



d) v případě požadavku na zvýšení výdajů i návrh na jejich krytí a

doložení možnosti či nemožnosti krytí v rámci rozpočtu dané kapitoly na

základě dosavadního skutečného čerpání jejího rozpočtu,



e) v případě návrhu na snížení výdajů označení organizační složky

státu, které má případně být o tyto prostředky rozpočet zvýšen,



f) v případě žádosti o snížení rozpočtovaných příjmů návrh na snížení

výdajů ve stejné výši,



g) název závazných ukazatelů, kterých se navrhované rozpočtové opatření

týká, včetně uvedení položky a paragrafu,



h) aktualizované údaje informačního systému podle § 12 odst. 4.



(2) Organizační složka státu, jejíž rozpočet výdajů se snižuje podle §

24 odst. 1 písm. e) nebo f), může stanovit obdobně podle § 14 odst. 4

náležitosti, za kterých mají být prostředky použity. Může také stanovit

nižší odvod za porušení rozpočtové kázně vztahující se buď k celkové

částce přesunu nebo k částce, ve které byla porušena rozpočtová kázeň.

V tomto případě postupuje podle § 14 odst. 6 obdobně. V případě, že se

při takovém přesunu snižuje rozpočet kapitoly, uplatňuje požadované

náležitosti správce kapitoly při žádosti o rozpočtové opatření. Obdobně

postupuje organizační složka státu, která určuje účel nebo podmínky, za

kterých mohou být prostředky zařazeny do státního rozpočtu.



(3) Organizační složka státu, jejíž rozpočet se snižuje podle odstavce

2, může postupovat podle § 14f obdobně, jestliže realizátorem projektu

je organizační složka státu. Vrácení přesunutých prostředků se provádí

rozpočtovým opatřením, mají-li být vráceny do státního rozpočtu, v

ostatních případech je organizační složka státu, jejíž rozpočet byl

snížen, přijímá na účet cizích prostředků a postupuje v souladu s § 44a

odst. 1.



§ 27



Vládní rozpočtová rezerva



(1) Pro zajištění rozpočtového hospodaření se ke krytí nezbytných a

nepředvídaných výdajů vytváří ve státním rozpočtu vládní rozpočtová

rezerva. Vládní rozpočtová rezerva se tvoří nejméně ve výši 0,3 %

výdajů státního rozpočtu na příslušný rozpočtový rok.



(2) O použití vládní rozpočtové rezervy rozhoduje vláda a v rozsahu jí

určeném ministr financí.



(3) O použití vládní rozpočtové rezervy podává vláda zprávu Poslanecké

sněmovně ve zprávách o plnění státního rozpočtu.



HLAVA VI



STÁTNÍ FONDY



§ 28



(1) Pro finanční zabezpečení zvlášť stanovených úkolů a hospodaření s

prostředky pro ně určenými se zřizují státní fondy jako právnické

osoby. Každý státní fond se zřizuje zákonem.



(2) V zákoně, kterým se státní fond zřizuje, musí být stanoven orgán,

do jehož působnosti státní fond patří, a stanoveny finanční zdroje

státního fondu, způsoby jejich použití a stanoven způsob financování

správních výdajů státního fondu; správní výdaje zahrnují výdaje spojené

s činností zaměstnanců státního fondu a úhrady výdajů členům orgánů

státního fondu stanovené zákonem.



(3) Jsou-li správní výdaje státního fondu financovány z dotací ze

státního rozpočtu, vztahují se na použití těchto prostředků právní

předpisy upravující hospodaření organizačních složek státu.



(4) Zůstatky prostředků státního fondu se převádějí do následujícího

rozpočtového roku.



(5) Název státního fondu musí obsahovat označení "státní fond".



(6) Poskytování dotací a návratných finančních výpomocí ze státního

fondu včetně způsobu jejich poskytnutí upraví zvláštní právní předpis.



HLAVA VII



STÁTNÍ ZÁVĚREČNÝ ÚČET A VYPRACOVÁNÍ JEHO NÁVRHU



§ 29



Státní závěrečný účet



(1) Státní závěrečný účet obsahuje údaje o výsledcích rozpočtového

hospodaření minulého roku.



(2) Součástí státního závěrečného účtu jsou závěrečné účty kapitol

zpracovávané a předkládané Poslanecké sněmovně samostatně jejich

správci.



(3) Přílohu státního závěrečného účtu tvoří souhrnné údaje o výsledcích

rozpočtového hospodaření územních samosprávných celků, dobrovolných

svazků obcí, Regionálních rad regionů soudržnosti, informace o hlavních

výsledcích hospodaření státních fondů, přehled o státních finančních

aktivech a pasivech, přehled o státních zárukách a přehled o stavech

fondů organizačních složek státu.



(4) Státní závěrečný účet po projednání v Poslanecké sněmovně uveřejní

ministerstvo spolu se stanoviskem Poslanecké sněmovny v elektronické

podobě způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup.



§ 30



Návrh státního závěrečného účtu



(1) Návrh státního závěrečného účtu vypracovává ministerstvo v

součinnosti se správci kapitol, územními samosprávnými celky,

dobrovolnými svazky obcí, Regionálními radami regionů soudržnosti a

státními fondy a předkládá jej vládě. Současně předkládá návrh na

použití přebytku rozpočtového hospodaření nebo na úhradu jeho schodku.



(2) Správci kapitol, územní samosprávné celky, dobrovolné svazky obcí,

Regionální rady regionů soudržnosti a státní fondy jsou povinni

předložit ministerstvu údaje potřebné pro vypracování návrhu státního

závěrečného účtu. Obce a dobrovolné svazky obcí předkládají údaje

prostřednictvím krajů s tím, že dobrovolné svazky obcí tak činí

prostřednictvím kraje, kde mají své sídlo. Kraje, hlavní město Praha a

Regionální rady regionů soudržnosti předkládají údaje ministerstvu.

Údaje týkající se financování programů (§ 12) předkládají obce a

dobrovolné svazky obcí vždy přímo příslušnému správci kapitoly.

Strukturu, termíny a rozsah předkládaných údajů potřebných pro

vypracování návrhu státního závěrečného účtu stanoví ministerstvo

vyhláškou. Činnost krajů podle věty druhé je přenesenou působností.



(3) Ministerstvo řídí práce na vypracování návrhů státního závěrečného

účtu a závěrečných účtů kapitol, územních samosprávných celků,

dobrovolných svazků obcí, Regionálních rad regionů soudržnosti a

státních fondů.



(4) Správci kapitol sestavují o výsledcích rozpočtového hospodaření

minulého roku návrh závěrečného účtu své kapitoly v rozsahu a

termínech, které stanoví ministerstvo vyhláškou ve shodném členění, v

jakém byl sestaven státní rozpočet. Správce kapitoly jej projednává v

příslušných výborech Poslanecké sněmovny před projednáváním návrhu

státního závěrečného účtu Poslaneckou sněmovnou. Po tomto projednání

jej uveřejní v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový a

nepřetržitý přístup.



(5) Návrh státního závěrečného účtu podává vláda Poslanecké sněmovně

nejpozději do 30. dubna roku následujícího po hodnoceném rozpočtovém

roce.



(6) Je-li saldo hospodaření státního rozpočtu odlišné od salda

stanoveného v zákoně o státním rozpočtu, rozhodne o použití přebytku

nebo o úhradě schodku na návrh vlády Poslanecká sněmovna. Pokud

Poslanecká sněmovna při projednávání návrhu státního závěrečného účtu

rozhodne, že přebytek, případně jeho část se použije k financování

výdajů státního rozpočtu v běžném rozpočtovém roce, převedou se tyto

prostředky do příjmů státního rozpočtu běžného rozpočtového roku.



HLAVA VIII



MIMOŘÁDNÝ STÁTNÍ ZÁVĚREČNÝ ÚČET, NOUZOVÝ STÁTNÍ ROZPOČET A VÁLEČNÝ

STÁTNÍ ROZPOČET



§ 31



Vypracování návrhu mimořádného státního závěrečného účtu a návrhu

nouzového státního rozpočtu po vyhlášení stavu ohrožení státu



(1) Po vyhlášení stavu ohrožení státu^18) vypracovává ministerstvo

návrh mimořádného státního závěrečného účtu a návrh nouzového státního

rozpočtu na zbytek roku. Při sestavování návrhu mimořádného státního

závěrečného účtu postupuje podle ustanovení § 29 a 30 a při vypracování

návrhu nouzového státního rozpočtu postupuje podle ustanovení § 8 s

přihlédnutím k možnému nebezpečí časového prodlení.



(2) Návrh mimořádného státního závěrečného účtu za období do nabytí

účinnosti zákona o nouzovém státním rozpočtu vypracovává ministerstvo

ve spolupráci se správci kapitol a předkládá jej vládě.



(3) Návrh nouzového státního rozpočtu vypracovává ministerstvo ve

spolupráci se správci kapitol a do 15 dnů ode dne vyhlášení stavu

ohrožení státu jej předloží vládě.



§ 32



Vypracování návrhu mimořádného státního závěrečného účtu a návrhu

válečného státního rozpočtu po vyhlášení válečného stavu



(1) Po vyhlášení válečného stavu^19) vypracovává ministerstvo návrh

mimořádného státního závěrečného účtu a návrh válečného státního

rozpočtu na zbytek roku.



(2) Při zpracování návrhu mimořádného státního závěrečného účtu a

návrhu válečného rozpočtu postupuje ministerstvo obdobně podle § 31.



HLAVA IX



ŘÍZENÍ STÁTNÍ POKLADNY, ŘÍZENÍ STÁTNÍHO DLUHU A STÁTNÍ FINANČNÍ AKTIVA

A PASIVA



DÍL 1



Řízení státní pokladny a řízení státního dluhu



§ 33



Správa peněžních prostředků státní pokladny



(1) Peněžní prostředky státní pokladny jsou odděleně vedeny na účtech

uvedených v § 3 písm. h) (dále jen „účty podřízené státní pokladně“).



(2) Souhrnné účty státní pokladny a účty podřízené státní pokladně vede

Česká národní banka v korunách českých a v jednotné evropské měně,

případně v dalších měnách dohodnutých ve smlouvě podle odstavce 4. K

účtům poskytuje Česká národní banka platební služby^41). Účty podřízené

státní pokladně jsou podřízeny jednotlivým souhrnným účtům státní

pokladny, a to podle jednotlivých měn, ve kterých jsou účty podřízené

státní pokladně vedeny.



(3) Celkový součet peněžních prostředků na účtech podřízených

jednotlivým souhrnným účtům státní pokladny nesmí být záporný.



(4) Obsah a rozsah činností týkajících se vedení souhrnných účtů státní

pokladny, včetně podmínek úročení zůstatků na těchto účtech, určuje

smlouva mezi ministerstvem a Českou národní bankou.



(5) Zůstatky účtů podřízených státní pokladně jsou součástí vládní

finanční statistiky a jejich evidenci zajišťuje ministerstvo.



(6) Organizační složky státu a právnické osoby, které mají finanční

vztah ke státní pokladně, jsou povinny poskytovat ministerstvu

informace pro průběžné sledování vývoje peněžních prostředků a pro

kontrolu jejich použití, a to podle pravidel stanovených ministerstvem.



(7) Úroky ze souhrnného účtu jsou příjmem státního rozpočtu a úhrady za

bankovní služby u účtů podle § 3 písm. h) bodů 1 až 9 jsou výdajem

státního rozpočtu.



(8) Majitelé účtů podle § 3 písm. h) bodů 10 až 15 mohou převést

peněžní prostředky na nich vedené na účty, které nejsou podřízeny

státní pokladně. Peněžní prostředky státní pokladny vedené na účtech

podle § 3 písm. h) bodů 1 až 9 nesmějí být vedeny mimo účty podřízené

státní pokladně. Ministerstvo může kontrolovat dodržování této

povinnosti. Majitelům účtů podle § 3 písm. h) bodů 10 až 15 je Česká

národní banka oprávněna ve vztahu k těmto účtům poskytovat pouze

platební služby podle zákona o platebním styku^41a) spočívající v

provedení převodu peněžních prostředků z platebního účtu, k němuž dává

platební příkaz plátce, jestliže poskytovatel neposkytuje uživateli

převáděné peněžní prostředky jako úvěr, a to i za použití platebního

prostředku spočívajícího v aplikaci elektronického bankovnictví.



(9) Majitelé účtů podle § 3 písm. h) bodů 10 až 15 obdrží od

ministerstva namísto úroku peněžní plnění tento úrok nahrazující; v

tomto případě Česká národní banka neověřuje rezervaci postupem podle §

34 odst. 5. Výši peněžního plnění nahrazujícího úrok stanoví

ministerstvo oznámením na svých internetových stránkách.



(10) Platební režim výdajů zpravodajských služeb České republiky^2a) se

řídí zvláštním režimem dohodnutým s ministerstvem.



§ 34



Řízení likvidity státní pokladny



(1) Ministerstvo provádí opatření potřebná k překonání pokladního

nesouladu mezi příjmy a výdaji státního rozpočtu až do výše 15 %

celkových výdajů státního rozpočtu, schválených zákonem o státním

rozpočtu, nebo rozpočtového provizoria, přijetím zápůjčky, úvěru nebo

vydáním a prodejem státních dluhopisů. Oprávnění k překonání pokladního

nesouladu mezi příjmy a výdaji státního rozpočtu se zvyšuje v případě

zákonem schváleného schodku státního rozpočtu, a to o výši tohoto

schodku, a dále v případě časového nesouladu mezi výdaji peněžních

prostředků rozpočtovaných jako vlastní zdroje Evropské unie vycházející

z daně z přidané hodnoty a založené na hrubém národním důchodu^11f) a

požadavky na tyto vlastní zdroje stanovenými rozpočtem Evropské unie, a

to do výše tohoto nesouladu .



(2) Ministerstvo je oprávněno řešit krytí schodku státního rozpočtu

předchozího roku vydáním státních dluhopisů až do doby konečného

rozhodnutí Poslanecké sněmovny o způsobu řešení tohoto schodku.



(3) Přebytky prostředků na jednotlivých souhrnných účtech státní

pokladny může ministerstvo krátkodobě ukládat nebo investovat na

finančním trhu nebo z nich poskytovat krátkodobé zápůjčky a úvěry

právnickým osobám podle § 35 odst. 5 a jiným státům; disponibilní

zůstatky peněžních prostředků na jednotlivých účtech podřízených

souhrnným účtům státní pokladny se těmito operacemi nemění. Ustanovení

§ 36 odst. 6 tím není dotčeno.



(4) Dříve než organizační složce státu vznikne právní důvod pro výdej

peněžních prostředků státního rozpočtu, rezervuje organizační složka

státu příslušná k platbě předpokládanou výši těchto prostředků ve svém

rozpočtu, a to v rozsahu třídění daného rozpočtovou skladbou. Takto

stanovenou výši rezervace může organizační složka státu měnit, nebo

může rezervaci zrušit. Předběžná řídící kontrola podle zvláštního

právního předpisu^22) musí být provedena před provedením rezervace.

Nebyla-li úhrada výdeje provedena do konce rozpočtového roku, musí být

rezervace potvrzena nejpozději do konce ledna následujícího

rozpočtového roku, a to vždy před provedením platby.



(5) Česká národní banka ověřuje provedení rezervace peněžních

prostředků v rozpočtovém systému podle odstavce 4 po předání platebního

příkazu na vrub účtu organizační složky státu. Nejsou-li v rozpočtu

organizační složky státu odpovídající peněžní prostředky rezervovány,

Česká národní banka platební příkaz odmítne. Česká národní banka

neověřuje rezervaci, jde-li o výběry hotovostí, transakce provedené

prostřednictvím platební karty a při účtování cen za poskytnuté

platební služby Českou národní bankou. V případech, kdy rozpočtový

systém není v provozu, provádí Česká národní banka platby na pokyn

ministerstva.



(6) Ministerstvo je oprávněno stanovovat termíny a rozsah platebního

režimu výdajů státního rozpočtu a povolovat jeho výjimky.



(7) Činnosti uvedené v odstavci 3 může na základě dohody ministerstvo

vykonávat také prostřednictvím České národní banky.



(8) Na účty ministerstva pro řízení likvidity státní pokladny a pro

řízení státního dluhu včetně účtů zřízených v bankách a pobočkách

zahraničních bank mohou plynout příjmy podle § 6 odst. 1 a mohou se z

nich hradit výdaje podle § 7 odst. 1, jestliže souvisejí s řízením

likvidity státní pokladny nebo řízením státního dluhu. Tyto příjmy a

výdaje se za určitou dobu, nejdéle za jeden měsíc, mohou sečíst a

vzájemně započíst; v tom případě se jejich saldo do tří pracovních dnů

po posledním dni této doby vypořádá se státním rozpočtem, kapitolou

Státní dluh. Účty ministerstva pro řízení likvidity státní pokladny a

pro řízení státního dluhu včetně účtů zřízených v bankách a pobočkách

zahraničních bank vedené v jednotné evropské měně, případně v dalších

měnách mohou dále zprostředkovávat cizoměnové platby ze státního

rozpočtu a do něj.



§ 35



Výkon činností v souvislosti s řízením státního dluhu



(1) Ministerstvo nebo právnická osoba jím zřízená podle zvláštního

zákona jsou v souvislosti s řízením státního dluhu oprávněny



a) sjednávat obchody s investičními nástroji a cennými papíry nabývat,

zcizovat a právně zatěžovat investiční nástroje a cenné papíry, zejména

obchodovat na vlastní účet se státními dluhopisy a dalšími investičními

nástroji; tyto obchody je ministerstvo oprávněno sjednávat s tuzemskými

či zahraničními osobami, a to samostatně nebo prostřednictvím jiné

osoby,



b) organizovat trh se státními dluhopisy,



c) provozovat platební systém podle zákona upravujícího platební styk;

tento platební systém se nepovažuje za platební systém s

neodvolatelností zúčtování^20),



d) vést evidenci zaknihovaných státních dluhopisů a provádět

související činnosti; tato evidence je samostatnou evidencí podle

zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, vede se též v

evidenci emise a provozní řád pro její vedení stanoví ministerstvo,



e) provozovat vypořádací systém podle zákona upravujícího podnikání na

kapitálovém trhu pro státní dluhopisy; existence a název tohoto

vypořádacího systému se Komisi Evropských společenství nenahlašuje,



f) provádět úschovu a správu státních dluhopisů a jiných cenných

papírů, vést evidenci imobilizovaných státních dluhopisů, nebo

zaknihovaných cenných papírů, nebo



g) zabezpečovat další činnosti spojené s řízením státního dluhu.



(2) Činnosti uvedené v odstavci 1 písm. a) může na základě dohody s

ministerstvem vykonávat tuzemská nebo zahraniční osoba, je-li k výkonu

takové činnosti oprávněna; činnost uvedenou v odstavci 1 písm. a) může

na základě dohody ministerstvo vykonávat také prostřednictvím České

národní banky.



(3) Výkon činností uvedených v odstavci 1, pokud je vykonává

ministerstvo nebo právnická osoba zřízená podle jiného právního

předpisu ministerstvem, nepodléhá dohledu České národní banky a není k

němu třeba povolení, registrace nebo jiné podnikatelské oprávnění.



(4) Ministerstvo v rámci výkonu řízení státního dluhu vytváří na účtech

ministerstva pro řízení likvidity státní pokladny a pro řízení státního

dluhu rezervu peněžních prostředků z vydávání a prodeje státních

dluhopisů, z přijatých zápůjček a úvěrů, z dalších zdrojů financování

státního dluhu a ze sjednaných finančních zajištění nebo srovnatelných

zajištění podle práva cizího státu jako zdroje ministerstva pro

vyloučení tržních rizik, rizik z neumístění státních dluhopisů na

finančním trhu a dalších rizik souvisejících s financováním schodku

státního rozpočtu a státního dluhu a jako zdroje pro plnění dluhů ze

smluv, jimiž se sjednává finanční zajištění nebo srovnatelné zajištění

podle práva cizího státu. Ministerstvo je oprávněno rezervu peněžních

prostředků ukládat nebo investovat na finančním trhu. Tyto peněžní

prostředky a operace s nimi související podléhají evidenci ve státních

finančních aktivech.



(5) Ministerstvo je oprávněno přijímat zápůjčky nebo úvěry od

právnických osob a jiných států nebo poskytovat zápůjčky nebo úvěry

právnickým osobám, za jejichž dluhy z hlavní činnosti ručí podle

zvláštního zákona Česká republika, státním fondům a dalším právnickým

osobám, rozhodne-li vláda, že zápůjčka nebo úvěr jsou nezbytné k

odvrácení škod v národním hospodářství. V souvislosti s tím je

ministerstvo oprávněno pro tyto právnické osoby sjednávat obchody s

investičními nástroji, včetně derivátů k omezení úrokových a měnových

či jiných rizik těchto právnických osob.



(6) Zápůjčky a úvěry poskytnuté podle § 34 odst. 3 a podle odstavce 5

nejsou výdajem státního rozpočtu, splátky těchto zápůjček a úvěrů

nejsou příjmem státního rozpočtu a úroky a jiné příjmy z těchto

zápůjček a úvěrů jsou příjmem státního rozpočtu.



(7) Ministerstvo může vydávat státní dluhopisy na úhradu rozpočtovaného

schodku státního rozpočtu bez zahrnutí rozpočtovaného salda kapitoly

Operace státních finančních aktiv, na úhradu jmenovitých hodnot nebo

jistin státního dluhu, včetně jmenovitých hodnot nebo jistin derivátů

souvisejících s úhradou jmenovitých hodnot nebo jistin státního dluhu,

za účelem vytváření rezervy peněžních prostředků podle odstavce 4, za

účelem poskytování zápůjček a úvěrů právnickým osobám podle odstavce 5,

za účelem plnění dluhů ze smluv, jimiž se sjednává finanční zajištění

nebo srovnatelné zajištění podle práva cizího státu, nebo rozhodla-li

tak vláda. V souvislosti s řízením likvidity státní pokladny a řízením

státního dluhu lze státní dluhopisy při jejich vydání zapsat nejprve na

majetkový účet ministerstva v příslušné evidenci.



DÍL 2



Státní finanční aktiva a pasiva



§ 36



(1) Ministerstvo vykonává správu státních finančních aktiv a pasiv.



(2) Státními finančními aktivy jsou



a) peněžní prostředky převedené z výsledků rozpočtového hospodaření

minulých let na základě rozhodnutí Poslanecké sněmovny a další peněžní

prostředky, o kterých tak rozhodla vláda nebo Poslanecká sněmovna, nebo

peněžní prostředky stanovené zvláštním právním předpisem^21),



b) majetkové účasti státu v obchodních společnostech a cenné papíry,

jejichž majitelem je stát a se kterými není příslušný hospodařit

některý správce kapitoly,



c) pohledávky státu z úvěrů a návratných finančních výpomocí

poskytnutých ze státních finančních aktiv, jakož i pohledávky ze

státních záruk realizovaných ze státních finančních aktiv a pohledávky

státu, které mu postoupily jiné subjekty,



d) jiné pohledávky ministerstva mimo běžné hospodaření.



(3) Součástí státních finančních aktiv je také zvláštní účet rezervy

pro důchodovou reformu, na který ministerstvo za každý rok, ve kterém

byly příjmy pojistného na důchodové pojištění včetně příjmů z penále a

pokut připadajících na důchodové pojištění spolu s částkou ve výši 7,2

% výnosu daně z přidané hodnoty připadajícího na státní rozpočet vyšší

než výdaje na dávky důchodového pojištění včetně výdajů spojených s

výběrem pojistného na důchodové pojištění a výplatou dávek důchodového

pojištění, převádí ze státního rozpočtu částku ve výši rozdílu těchto

příjmů a výdajů. Ministerstvo stanoví způsob výpočtu rozdílu těchto

příjmů a výdajů vyhláškou. Příjmy tohoto účtu tvoří i peněžní

prostředky poukázané na něj podle zvláštních právních předpisů. Peněžní

prostředky tohoto účtu se používají na důchodovou reformu, a to podle

usnesení Poslanecké sněmovny na návrh vlády. O použitou částku se

zvyšuje rozpočet výdajů státního rozpočtu a mění se financující

položky, jestliže použití nebylo rozpočtováno. Ministerstvo je

oprávněno dočasně volné prostředky vedené na tomto účtu ukládat do bank

nebo investovat do státních dluhopisů a do dluhopisů České národní

banky, jakož i do dluhopisů vydaných členskými státy Organizace pro

hospodářskou spolupráci a rozvoj, a dluhopisů vydaných centrálními

bankami těchto států nebo Evropskou centrální bankou. Pro investování

prostředků účtu se použije ustanovení § 35 odst. 1 a v § 35 odst. 2

obdobně. Výnosy z investování jsou příjmem tohoto účtu. Zprávy o

hospodaření s peněžními prostředky účtu jsou součástí státního

závěrečného účtu.



(4) Pohledávky z poskytnutých návratných finančních výpomocí, majetkové

účasti státu v obchodních společnostech a cenné papíry, jejichž

majitelem je stát a se kterými jsou příslušní hospodařit správci

kapitol, nejsou součástí státních finančních aktiv a ministerstvo má

povinnost je evidovat mimo státní finanční aktiva. Termíny pro předání

údajů o stavu tohoto finančního majetku, jejich rozsah a strukturu

stanoví ministerstvo vyhláškou.



(5) Státní finanční aktiva vytvořená z výsledků rozpočtového

hospodaření minulých let lze použít pouze se souhlasem Poslanecké

sněmovny. O použití ostatních státních finančních aktiv rozhoduje vláda

nebo na základě jejího zmocnění ministr financí. To platí i pro

poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci ze státních

finančních aktiv. Na poskytnutí dotace a návratné finanční výpomoci ze

státních finančních aktiv a jejich odnětí se vztahuje § 14 odst. 1, 3

až 6 a 10 až 13 a § 15 obdobně.



(6) Ministerstvo je v rámci výkonu řízení státních finančních aktiv a v

rámci výkonu řízení účtů vedených na základě zvláštního právního

předpisu mimo státní rozpočet a státní finanční aktiva^21a) oprávněno

nabývat, zcizovat a právně zatěžovat státní dluhopisy a nabývat a

zcizovat dluhopisy vydávané Českou národní bankou. Ministerstvo je v

rámci výkonu řízení státních finančních aktiv a v rámci výkonu řízení

účtů vedených na základě zvláštního právního předpisu mimo státní

rozpočet a státní finanční aktiva^21a) dále oprávněno sjednávat obchody

s ostatními investičními nástroji včetně derivátů k omezení úrokových a

měnových či jiných rizik. Tyto obchody je ministerstvo oprávněno

sjednávat s tuzemskými či zahraničními osobami, a to samostatně nebo na

smluvním základě s využitím služeb obchodníků s cennými papíry,

zahraničních obchodníků s cennými papíry nebo České národní banky.



(7) Státními finančními pasivy jsou



a) dluhy státu odpovídající jmenovitým hodnotám jím vydaných dluhopisů;

do státních finančních pasiv však nevstupují dluhy státu z dluhopisů,

které byly při jejich vydání zapsány nejprve na majetkový účet, který

vede ministerstvo v příslušné evidenci, po dobu, co jsou na tomto účtu

zapsány, jakož i vlastní dluhopisy nabyté státem jako jejich emitentem

před datem jejich splatnosti,



b) dluhy ze státem přijatých zápůjček a úvěrů,



c) dluhy ze státem vystavených směnek,



d) dluhy z nesplacené části upsaného kapitálu majetkových účastí

evidovaných ve státních finančních aktivech.



(8) Státní dluh tvoří státní finanční pasiva uvedená v odstavci 7 písm.

a) až c) zohledňující jmenovité hodnoty nebo jistiny derivátů a

jmenovité hodnoty státních dluhopisů, které jsou předmětem finančního

zajištění nebo srovnatelného zajištění podle práva cizího státu.



(9) Vláda předkládá Poslanecké sněmovně zprávu o očekávaném vývoji

státních finančních aktiv a pasiv spolu s návrhem zákona o státním

rozpočtu.



HLAVA X



HOSPODAŘENÍ S PROSTŘEDKY NÁRODNÍHO FONDU



§ 37



Národní fond



(1) Národní fond je souhrn



a) peněžních prostředků, které svěřuje Evropské unie České republice k

realizaci programů nebo projektů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské

unie prostřednictvím strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a

Evropského rybářského fondu^4a),



b) peněžních prostředků přechodového nástroje (Transition Facility) a



c) peněžních prostředků finančních mechanismů, které jsou České

republice svěřeny na základě mezinárodních smluv, včetně úroků z nich.



(2) Ministerstvo jako platební orgán koordinuje řízení finančních toků

prostředků poskytnutých z rozpočtu Evropské unie Národnímu fondu a

spravuje tyto prostředky. Ministerstvo koordinuje řízení finančních

toků prostředků poskytnutých z finančních mechanismů a spravuje tyto

prostředky.



(3) Peněžní prostředky soustředěné prostřednictvím Národního fondu se

používají v souladu s principy rozpočtového výhledu a závazky

vyplývajícími pro Českou republiku z práva Evropské unie nebo z

mezinárodní smlouvy.



(4) Hospodaření a kontrola peněžních prostředků soustředěných

prostřednictvím Národního fondu se řídí ustanoveními tohoto zákona

vztahujícími se k rozpočtovému hospodaření a kontrole, nestanoví-li

tento zákon, právo Evropské unie nebo mezinárodní smlouva, jíž je Česká

republika vázána, jinak.



(5) Zůstatky peněžních prostředků na účtech Národního fondu se

převádějí do následujícího roku.



(6) Při poskytování dotací z Národního fondu podle odstavce 1 a řízení

o jejich odnětí se postupuje podle § 14 a 15 obdobně, nestanoví-li

právo Evropské unie nebo mezinárodní smlouva, jíž je Česká republika

vázána, jinak. Rozhodnutí je vydáváno na dobu uskutečňování daného

projektu.



§ 38



Důsledky porušení kázně při hospodaření s peněžními prostředky

Národního fondu



(1) Nestanoví-li tento zákon jinak, postupuje se při porušení kázně při

hospodaření s peněžními prostředky v Národním fondu podle § 44 a 44a.



(2) Částky neoprávněně použitých nebo zadržených prostředků

poskytnutých z Národního fondu je ten, kdo je neoprávněně použil nebo

zadržel, povinen odvést do Národního fondu. Penále je povinen odvést do

státního rozpočtu [§ 6 odst. 1 písm. n)].



(3) Požádá-li Evropská komise o vrácení neoprávněně použitých nebo

zadržených prostředků z rozpočtu Evropské unie poskytnutých z Národního

fondu, převedou se tyto prostředky z Národního fondu do rozpočtu

Evropské unie. Nejsou-li tyto prostředky v Národním fondu, odvedou se

ze státního rozpočtu; po vrácení neoprávněně použitých nebo zadržených

prostředků do Národního fondu jsou odvedeny z Národního fondu do

státního rozpočtu.



(4) Ze státního rozpočtu se hradí úrok uložený Evropskou komisí za

nesplnění povinnosti podle odstavce 3.



(5) Je-li splněna povinnost podle odstavce 3 a zbývají-li peněžní

prostředky odvedené do Národního fondu podle odstavce 2, převedou se z

Národního fondu na ostatní zdroje společného financování v poměru, v

jakém se tyto zdroje na společném financování podílely.



HLAVA XI



FINANČNÍ KONTROLA



§ 39



nadpis vypuštěn



(1) Správce kapitoly je odpovědný za hospodaření s prostředky státního

rozpočtu a jinými peněžními prostředky státu ve své kapitole.



(2) Ministerstvo, finanční úřady, správci kapitol a kraje zajišťují

kontrolu hospodaření s prostředky státního rozpočtu, prostředky

poskytnutými ze státního rozpočtu, jinými peněžními prostředky státu,

prostředky Národního fondu a prostředky poskytnutými z Národního fondu

podle zvláštního právního předpisu upravujícího finanční kontrolu^22)

(dále jen „finanční kontrola“).



(3) Správce kapitoly soustavně sleduje a vyhodnocuje hospodárnost,

efektivnost a účelnost vynakládání výdajů ve své kapitole. Je-li

zřizovatelem organizační složky státu nebo příspěvkové organizace nebo

funkci zřizovatele vykonává, působí při jejím řízení k tomu, aby

vynakládání výdajů bylo co nejhospodárnější, nejefektivnější a

nejúčelnější.



§ 40



zrušen



§ 41



zrušen



§ 42



zrušen



§ 43



Jsou-li prostředky ze zahraničí poskytovány prostřednictvím státního

rozpočtu, postupuje se při jejich finanční kontrole podle zvláštního

právního předpisu.^22)



HLAVA XII



PORUŠENÍ ROZPOČTOVÉ KÁZNĚ



§ 44



(1) Porušením rozpočtové kázně je



a) neoprávněné použití peněžních prostředků státního rozpočtu a jiných

peněžních prostředků státu,



b) neoprávněné použití nebo zadržení peněžních prostředků poskytnutých

ze státního rozpočtu, státního fondu, Národního fondu nebo státních

finančních aktiv jejich příjemcem,



c) neprovedení odvodu příspěvkovou organizací podle § 53 odst. 6,



d) neuložení odvodu zřizovatelem podle § 54 odst. 3,



e) neprovedení odvodu stanoveného zřizovatelem příspěvkové organizaci

podle § 54 odst. 3,



f) porušení ustanovení § 45 odst. 2 organizační složkou státu,



g) neprovedení odvodu podle § 45 odst. 10 a § 52 odst. 4,



h) nepřevedení prostředků, které byly soustředěny na účtu cizích

prostředků v rámci finančního vypořádání, na účet státního rozpočtu v

termínech stanovených pro finanční vypořádání vztahů se státním

rozpočtem vyhláškou vydanou podle § 75 tohoto zákona,



i) nevrácení prostředků podle § 14 odst. 8 v termínu stanoveném v

rozhodnutí o poskytnutí dotace poskytovatelem do státního rozpočtu nebo

Národního fondu,



j) porušení povinnosti stanovené právním předpisem, rozhodnutím nebo

dohodou o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, které

přímo souvisí s účelem, na který byla dotace nebo návratná finanční

výpomoc poskytnuta a ke kterému došlo před přijetím peněžních

prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu, státního fondu, Národního

fondu nebo státních finančních aktiv a které trvá v okamžiku přijetí

prostředků na účet příjemce; prvním dnem porušení rozpočtové kázně je

den jejich přijetí příjemcem; penále za porušení rozpočtové kázně se

počítá ode dne následujícího po dni, do kterého měl příjemce na základě

platebního výměru odvod uhradit.



(2) Pro účely postihu za neoprávněné použití peněžních prostředků

státního rozpočtu a poskytnutých ze státního rozpočtu a nakládání s

odvody za toto neoprávněné použití se peněžní prostředky státního

rozpočtu a poskytnuté ze státního rozpočtu člení na



a) prostředky státního rozpočtu kryté prostředky z rozpočtu Evropské

unie kromě prostředků krytých z Národního fondu,



b) prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu kryté prostředky z

rozpočtu Evropské unie kromě prostředků krytých z Národního fondu,



c) prostředky státního rozpočtu kryté prostředky z Národního fondu,



d) prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu kryté prostředky z

Národního fondu,



e) prostředky státního rozpočtu na předfinancování výdajů, které mají

být kryty prostředky z Národního fondu,



f) prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu na předfinancování

výdajů, které mají být kryty prostředky z Národního fondu,



g) prostředky státního rozpočtu na předfinancování výdajů, které mají

být kryty prostředky z rozpočtu Evropské unie kromě prostředků z

Národního fondu,



h) prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu na předfinancování

výdajů, které mají být kryty prostředky z rozpočtu Evropské unie kromě

prostředků z Národního fondu,



i) ostatní prostředky státního rozpočtu,



j) ostatní prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu.



(3) Peněžními prostředky



a) podle odstavce 2 písm. a), c), e) a g) se rozumějí peněžní

prostředky státního rozpočtu označené za takové organizační složkou

státu, která je ve svém rozpočtu výdajů rozpočtuje,



b) podle odstavce 2 písm. b), d), f) a h) se rozumějí peněžní

prostředky vydané organizační složkou státu, která je za takové označí,



c) podle odstavce 2 písm. i) se rozumějí peněžní prostředky státního

rozpočtu jiné než podle odstavce 2 písm. a), c), e) a g),



d) podle odstavce 2 písm. j) se rozumějí peněžní prostředky poskytnuté

ze státního rozpočtu jiné než podle odstavce 2 písm. b), d), f) a h).



(4) Organizační složka státu označí

za peněžní prostředky



a) podle odstavce 2 písm. a) peněžní prostředky rozpočtované v jejím

rozpočtu výdajů ve výši, v níž obdržela na svůj příjmový účet státního

rozpočtu peněžní prostředky z rozpočtu Evropské unie kromě prostředků z

Národního fondu, nebo ve výši, již jí oznámil správce kapitoly,



b) podle odstavce 2 písm. b) peněžní prostředky podle písmene a), které

poskytla,



c) podle odstavce 2 písm. c) peněžní prostředky rozpočtované v jejím

rozpočtu výdajů ve výši, v níž obdržela na svůj příjmový účet státního

rozpočtu peněžní prostředky z Národního fondu, nebo ve výši, již jí

oznámil správce kapitoly,



d) podle odstavce 2 písm. d) peněžní prostředky podle písmene c), které

poskytla,



e) podle odstavce 2 písm. e) peněžní prostředky ve výši, v níž má

obdržet na svůj příjmový účet státního rozpočtu peněžní prostředky z

Národního fondu, nebo ve výši, již jí oznámil správce kapitoly,



f) podle odstavce 2 písm. f) peněžní prostředky podle písmene e), které

poskytla,



g) podle odstavce 2 písm. g) peněžní prostředky ve výši, v níž má

obdržet na svůj příjmový účet státního rozpočtu peněžní prostředky z

rozpočtu Evropské unie kromě prostředků z Národního fondu, nebo ve

výši, kterou jí oznámil správce kapitoly,



h) podle odstavce 2 písm. h) peněžní prostředky označené podle písmene

g), které poskytla.



(5) Správce kapitoly oznámí organizační složce státu, že část peněžních

prostředků rozpočtovaných v jejím rozpočtu výdajů jsou peněžní

prostředky



a) podle odstavce 2 písm. a), a výši této části, jestliže obdržel na

svůj příjmový účet státního rozpočtu peněžní prostředky z rozpočtu

Evropské unie kromě prostředků z Národního fondu,



b) podle odstavce 2 písm. c), a výši této části, jestliže obdržel na

svůj příjmový účet státního rozpočtu peněžní prostředky z Národního

fondu,



c) podle odstavce 2 písm. e), a výši této části, jestliže má obdržet na

svůj příjmový účet státního rozpočtu peněžní prostředky z Národního

fondu,



d) podle odstavce 2 písm. g), a výši této části, jestliže má obdržet na

svůj příjmový účet státního rozpočtu peněžní prostředky z rozpočtu

Evropské unie kromě prostředků z Národního fondu.



(6) Organizační složka státu, která poskytuje dotaci nebo návratnou

finanční výpomoc podle § 14 na výdaje, které mají být zcela nebo zčásti

financovány peněžními prostředky podle odstavce 2 písm. b), d), f) nebo

h), uvede v rozhodnutí na základě předpisů Evropských společenství,

kolik tyto peněžní prostředky činí [§ 14 odst. 4 písm. h)].



§ 44a



(1) Organizační složka státu, která porušila rozpočtovou kázeň, je

povinna provést prostřednictvím místně příslušného finančního úřadu

odvod za porušení rozpočtové kázně do



a) státního rozpočtu, jestliže porušila rozpočtovou kázeň



1. podle § 44 odst. 1 písm. a) tím, že neoprávněně použila peněžní

prostředky státního rozpočtu podle § 44 odst. 2 písm. i),



2. podle § 44 odst. 1 písm. a) tím, že neoprávněně použila peněžní

prostředky svých mimorozpočtových fondů,



3. podle § 44 odst. 1 písm. d), f), g) a h),



b) státního fondu, jestliže porušila rozpočtovou kázeň podle § 44 odst.

1 písm. b) tím, že neoprávněně použila nebo zadržela peněžní prostředky

poskytnuté ze státního fondu,^23) mimo prostředky poskytnuté ze

státního fondu na programy nebo projekty spolufinancované z rozpočtu

Evropské unie, které jsou státním fondem označeny jako prostředky

odpovídající spolufinancování z rozpočtu Evropské unie,



c) státních finančních aktiv, jestliže porušila rozpočtovou kázeň podle

§ 44 odst. 1 písm. a) tím, že neoprávněně použila peněžní prostředky

státních finančních aktiv, nebo jestliže porušila rozpočtovou kázeň

podle § 44 odst. 1 písm. b) tím, že neoprávněně použila nebo zadržela

peněžní prostředky poskytnuté ze státních finančních aktiv,



d) Národního fondu, jestliže porušila rozpočtovou kázeň podle § 44

odst. 1 písm. b) tím, že neoprávněně použila nebo zadržela peněžní

prostředky podle § 44 odst. 2 písm. c) nebo e) nebo prostředky

poskytnuté ze státního fondu na programy nebo projekty spolufinancované

z rozpočtu Evropské unie, které jsou státním fondem označeny jako

prostředky odpovídající spolufinancování z rozpočtu Evropské unie,



e) svého rezervního fondu, jestliže porušila rozpočtovou kázeň podle §

44 odst. 1 písm. a) tím, že neoprávněně použila peněžní prostředky

státního rozpočtu podle § 44 odst. 2 písm. a) nebo g).



(2) Příspěvková organizace, která porušila rozpočtovou kázeň podle § 44

odst. 1 písm. a), c) nebo e), je povinna provést prostřednictvím místně

příslušného finančního úřadu odvod za porušení rozpočtové kázně do

státního rozpočtu.



(3) Fyzická osoba nebo právnická osoba jiná než stát, která porušila

rozpočtovou kázeň, je povinna provést prostřednictvím místně

příslušného finančního úřadu odvod za porušení rozpočtové kázně do



a) státního rozpočtu, jestliže porušila rozpočtovou kázeň podle § 44

odst. 1 písm. b) tím, že neoprávněně použila nebo zadržela peněžní

prostředky podle § 44 odst. 2 písm. j) nebo jestliže porušila

rozpočtovou kázeň podle § 44 odst. 1 písm. i) nebo j),



b) státního fondu, jestliže není státním fondem a porušila rozpočtovou

kázeň podle § 44 odst. 1 písm. b) tím, že neoprávněně použila nebo

zadržela peněžní prostředky poskytnuté z tohoto státního fondu, mimo

prostředky poskytnuté ze státního fondu na programy nebo projekty

spolufinancované z rozpočtu Evropské unie, které jsou státním fondem

označeny jako prostředky odpovídající spolufinancování z rozpočtu

Evropské unie,



c) státních finančních aktiv, jestliže porušila rozpočtovou kázeň podle

§ 44 odst. 1 písm. b) tím, že neoprávněně použila nebo zadržela peněžní

prostředky poskytnuté ze státních finančních aktiv,



d) Národního fondu, jestliže porušila rozpočtovou kázeň podle § 44

odst. 1 písm. b) tím, že neoprávněně použila nebo zadržela peněžní

prostředky poskytnuté z Národního fondu, nebo tím, že neoprávněně

použila nebo zadržela peněžní prostředky podle § 44 odst. 2 písm. d)

nebo f) nebo prostředky poskytnuté ze státního fondu na programy nebo

projekty spolufinancované z rozpočtu Evropské unie, které jsou státním

fondem označeny jako prostředky odpovídající spolufinancování z

rozpočtu Evropské unie nebo jestliže porušila rozpočtovou kázeň podle §

44 odst. 1 písm. i) nebo j),



e) rezervního fondu organizační složky státu, která jí poskytla dotaci

nebo návratnou finanční výpomoc, jestliže porušila rozpočtovou kázeň

podle § 44 odst. 1 písm. b) tím, že neoprávněně použila nebo zadržela

peněžní prostředky podle § 44 odst. 2 písm. b) nebo h).



(4) Odvod za porušení rozpočtové kázně činí



a) v případě neoprávněného použití prostředků dotace pevnou částku

podle § 14 odst. 6, nebo, pokud v rozhodnutí o ní bylo uvedeno jedno

nebo více procentních rozmezí nebo pevný procentní podíl pro stanovení

nižšího odvodu za porušení rozpočtové kázně podle § 14 odst. 6,

finančním úřadem stanovenou částku vycházející z procentního rozmezí

nebo pevného procentního podílu uvedeného v rozhodnutí, a to pro každý

jednotlivý případ; při stanovení částky odvodu vezme finanční úřad v

úvahu závažnost porušení povinnosti, jeho vliv na dodržení účelu dotace

a hospodárnost uložené sankce; v případě neoprávněného použití

prostředků přesunutých podle § 24a nebo § 26 odst. 2 postupuje finanční

úřad obdobně,



b) v ostatních případech částku, v jaké byla porušena rozpočtová kázeň.



(5) V případě vícenásobného porušení povinností uvedených v právních

předpisech a porušení podmínek stanovených v rozhodnutí pro poskytnutí

dotace při zadávání veřejných zakázek bude uložen odvod za porušení

rozpočtové kázně ve výši nejvyššího odvodu stanoveného podle § 14 odst.

6, nestanoví- li výslovně poskytovatel dotace nebo organizační složka

státu v souladu s § 24a a § 26 odst. 2 jinak.



(6) Odvod za porušení rozpočtové kázně se neuloží, jestliže jeho výše v

souhrnu za všechna porušení ve vztahu k jedné poskytnuté dotaci nebo

celkovým použitým prostředkům nepřesahuje 1 000 Kč.



(7) Do plnění povinnosti provést odvod za porušení rozpočtové kázně,

kterým je neoprávněné použití nebo zadržení prostředků návratné

finanční výpomoci, se započítávají i splátky této výpomoci uskutečněné

ode dne porušení rozpočtové kázně.



(8) Při neoprávněném použití prostředků dotace nebo návratné finanční

výpomoci, jejíž součástí byly prostředky podle § 44 odst. 2 písm. b),

d), f) nebo h) nebo při zadržení takové návratné finanční výpomoci se

odvod za porušení rozpočtové kázně rozdělí na odvod pro státní rozpočet

a odvod pro rezervní fond organizační složky státu, která dotaci nebo

návratnou finanční výpomoc poskytla, nebo pro Národní fond ve stejném

poměru, v jakém tato dotace nebo návratná finanční výpomoc byla z

těchto prostředků složena [§ 14 odst. 4 písm. h) a § 44 odst. 6].

Obdržel-li porušitel rozpočtové kázně na stejný účel více dotací nebo

návratných finančních výpomocí, počítá se tento poměr z celkové částky,

a to ke dni neoprávněného použití.



(9) Odvod za porušení rozpočtové kázně nemůže být vyšší než celková

částka dotace, která byla vyplacena ke dni porušení rozpočtové kázně;

ustanovení § 44 odst. 1 písm. j) není tímto dotčeno.



(10) Za prodlení s odvodem za porušení rozpočtové kázně je porušitel

rozpočtové kázně povinen zaplatit penále ve výši 1 promile z částky

odvodu za každý den prodlení, nejvýše však do výše tohoto odvodu.

Penále se počítá ode dne následujícího po dni, kdy došlo k porušení

rozpočtové kázně, do dne, kdy byly prostředky odvedeny nebo u

návratných finančních výpomocí vráceny. Příjemce penále je stejný jako

příjemce odvodu s výjimkou případů, kdy příjemcem odvodu je Národní

fond. V těchto případech je příjemcem penále státní rozpočet [§ 6 odst.

1 písm. n)]. Penále, které v jednotlivých případech nepřesáhne 500 Kč,

se nevyměří.



(11) Správu odvodů za porušení rozpočtové kázně a penále vykonávají

finanční úřady podle daňového řádu^24a). Porušitel rozpočtové kázně má

při správě odvodů za porušení rozpočtové kázně postavení daňového

subjektu. Finanční úřad poskytuje na vyžádání informace získané při

správě odvodů správnímu orgánu, který rozhodl o poskytnutí prostředků

ze státního rozpočtu, státních finančních aktiv, státního fondu nebo

Národního fondu, a orgánu oprávněnému ke kontrole těchto poskytnutých

prostředků, jakož i ke kontrole použití prostředků státního rozpočtu

nebo jiných peněžních prostředků státu, jde-li o informace týkající se

správy odvodu za porušení rozpočtové kázně; to platí i pro příslušný

orgán Evropské unie a správní orgán, který se podílí na správě těchto

prostředků poskytnutých ze zahraničí. Penále, které vzniklo v důsledku

porušení rozpočtové kázně před vyměřením, je splatné do 30 dnů ode dne

doručení platebního výměru. Odvod a penále lze vyměřit do 10 let od 1.

ledna roku následujícího po roce, v němž došlo k porušení rozpočtové

kázně.



(12) Generální finanční ředitelství může z důvodů hodných zvláštního

zřetele zcela nebo zčásti prominout odvod za porušení rozpočtové kázně

nebo penále za prodlení s ním, s výjimkou odvodu neoprávněně použitých

nebo zadržených peněžních prostředků podle § 44 odst. 2 písm. a) a b).



(13) O prominutí nebo částečné prominutí odvodu za porušení rozpočtové

kázně nebo penále může Generální finanční ředitelství požádat fyzická

osoba, právnická osoba nebo organizační složka státu, která se porušení

rozpočtové kázně dopustila, a to prostřednictvím finančního úřadu,

který tento odvod nebo penále uložil. Žádost o prominutí nebo částečné

prominutí lze podat nejpozději do 1 roku ode dne nabytí právní moci

platebního výměru, kterým byl odvod nebo penále, o jehož prominutí je

žádáno, vyměřen. Lhůta 1 roku neběží ode dne



a) podání návrhu na obnovu řízení podle daňového řádu do dne

pravomocného skončení obnoveného řízení nebo do dne pravomocného

zamítnutí návrhu na obnovu řízení,



b) zahájení přezkumného řízení podle daňového řádu do dne pravomocného

skončení tohoto řízení,



c) zahájení řízení podle soudního řádu správního o žalobě proti

rozhodnutí správce daně do dne pravomocného skončení tohoto řízení nebo

do dne pravomocného skončení řízení o kasační stížnosti.



HLAVA XIII



HOSPODAŘENÍ ORGANIZAČNÍCH SLOŽEK STÁTU A PŘÍSPĚVKOVÝCH ORGANIZACÍ



DÍL 1



Hospodaření organizačních složek státu



§ 45



(1) Organizační složka státu hospodaří s prostředky státního rozpočtu,

které jí stanoví správce kapitoly v rámci rozpočtu kapitoly, pokud

zvláštní právní předpis nestanoví jinak, minimálně v rozsahu členění

závazných ukazatelů daných zákonem o státním rozpočtu. Její příjmy jsou

příjmy státního rozpočtu a výdaje jsou výdaji státního rozpočtu,

nestanoví-li tento zákon jinak. Rozpočet organizační složky státu může

zahrnovat pouze příjmy a výdaje související s činnostmi vymezenými ve

zřizovací listině nebo příjmy a výdaje související s činnostmi

stanovenými jí zákonem.



(2) Organizační složka státu je povinna dbát, aby dosahovala příjmů

stanovených rozpočtem a plnila určené úkoly nejhospodárnějším způsobem.

Prostředky, kterými disponuje, může používat na krytí nezbytných potřeb

a na opatření zakládající se na právních předpisech. Prostředky může

čerpat jen do výše závazných ukazatelů stanovených jí zákonem o státním

rozpočtu nebo správcem kapitoly v rámci rozpočtu kapitoly a v souladu s

věcným plněním, nestanoví-li tento zákon jinak (§ 24, 25 a 47).



(3) Organizační složka státu dále hospodaří s mimorozpočtovými zdroji,

kterými jsou prostředky fondů organizační složky státu, zisk získaný

hospodářskou činností vykonávanou na základě zvláštního zákona,

peněžité dary a prostředky poskytnuté ze zahraničí podle jejich

vymezení na základě právního aktu, kterým byly poskytnuty a prostředky

zvláštních účtů k financování obměn a záměn státních hmotných rezerv

podle zvláštního předpisu^24b). Mimorozpočtové zdroje se používají

prostřednictvím rozpočtu. Prostředky fondu kulturních a sociálních

potřeb se s výjimkou prostředků určených na financování reprodukce

dlouhodobého hmotného majetku a prostředků zvláštních účtů k

financování obměn a záměn státních hmotných rezerv používají přímo.



(4) Organizační složka státu sestavuje rozpočet příjmů a výdajů v

členění podle rozpočtové skladby. Veškeré rozpočtové příjmy dosažené v

rámci svého hospodaření soustřeďuje na svém příjmovém účtu státního

rozpočtu a uhrazuje všechny rozpočtové výdaje ze svého výdajového účtu

státního rozpočtu. Zůstatky těchto účtů Česká národní banka uspořádá

vždy ke dni 31. prosince tak, aby výsledný zůstatek těchto účtů byl

nulový.



(5) Každá organizační složka státu zřídí u České národní banky jeden

příjmový a jeden výdajový účet státního rozpočtu. Výjimku z důvodu

složité vnitřní organizační struktury organizační složky státu může

povolit ministerstvo. Ministerstvo může zřídit jeden příjmový a jeden

výdajový účet státního rozpočtu pro každou kapitolu, jejímž je

správcem.



(6) Organizační složky státu dále zřizují účty fondů tvořených podle

tohoto zákona, účet cizích prostředků, účet sdružených prostředků, a

účty, o kterých to stanoví zvláštní právní předpis nebo z povahy příjmů

a výdajů dané právním předpisem vyplývá, že nejsou součástí příjmů nebo

výdajů státního rozpočtu.^25) Ministerstvo zahraničních věcí zřizuje

zvláštní účet pro vedení zálohy k zajištění financování vnitřních

organizačních jednotek, které jsou zastupitelskými úřady České

republiky v zahraničí.



(7) Organizační složky státu mohou po předchozím souhlasu ministerstva

zřizovat u bank účty, ze kterých lze uskutečňovat výdaje související s

pracovní cestou prostřednictvím platebních karet při pracovních

cestách. Prostřednictvím platebních karet lze z těchto účtů

uskutečňovat další výdaje, jejichž úhradu není možné provést jiným

způsobem.



(8) Zůstatky na účtech podle odstavce 6 koncem roku nepropadají.



(9) Účet cizích prostředků se zřizuje pro oddělené uložení cizích

peněžních prostředků, zejména pro omylem došlé peněžní prostředky, mzdy

pracovníků organizační složky státu a s nimi související výdaje za

měsíc prosinec, vyplácené v lednu následujícího roku, prostředky, které

správci kapitol soustřeďují v rámci finančního vypořádání od příjemců

prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu, peněžní částky pacientů a

chovanců v léčebných a jiných ústavech a pro prostředky kulturních

fondů obyvatel ústavů sociální péče.



(10) Soustřeďovat příjmy na jiných účtech a uhrazovat výdaje z jiných

účtů může organizační složka státu jen v případech stanovených tímto

zákonem. Příjmy státního rozpočtu soustředěné na jiných než příjmových

účtech je organizační složka státu povinna do 30 pracovních dnů po

připsání částky na její účet, případně do 5 pracovních dnů od okamžiku,

kdy je nepochybné, že prostředky mají být příjmem státního rozpočtu

nebo je nepochybné, příjmem, které organizační složky státu mají být,

odvést do státního rozpočtu, pokud tento zákon nestanoví jinak.



(11) Organizační složka státu je oprávněna překročit závazné ukazatele

výdajů státního rozpočtu podle jejich vymezení o příjmy podle zákona č.

133/1985 Sb., ve znění pozdějších předpisů, s výjimkou vybraných pokut,

a o prostředky přijaté z rozpočtu územního samosprávného celku, od jiné

právnické osoby nebo od fyzické osoby pro účely požární ochrany,

integrovaného záchranného systému a ochrany obyvatel prováděné

organizačními složkami státu zřízenými zákonem č. 238/2000 Sb. na

základě právního aktu, kterým byly poskytnuty.



(12) Ministerstvo zřídí účet u České národní banky, na který budou

převáděny peněžní prostředky určené jako vlastní zdroje Evropské

unie.^25a)



§ 46



(1) Organizační složka státu může převést prostředky na výplatu mezd,

náhrad mezd, platů, náhrad platů a ostatních plateb za provedenou práci

včetně výdajů s nimi souvisejících a včetně cestovného a ostatních

náhrad vyplácených současně se mzdou nebo platem na účet cizích

prostředků tak, že mohou být odepsány z účtů státního rozpočtu nejdříve

2 pracovní dny před termínem výplaty mezd nebo platů. Výdaji

souvisejícími s výplatou mezd nebo platů jsou pojistné na sociální

zabezpečení, pojistné na veřejné zdravotní pojištění a příděl do fondu

kulturních a sociálních potřeb.



(2) Organizační složka státu převede prostředky na výplatu mezd, náhrad

mezd, platů, náhrad platů a ostatních plateb za provedenou práci za

měsíc prosinec včetně výdajů s nimi souvisejících a včetně cestovného a

ostatních náhrad vyplácených současně se mzdou nebo platem do 31.

prosince běžného roku na účet cizích prostředků. Případně nevyčerpané

prostředky převede organizační složka státu z účtu cizích prostředků na

svůj příjmový účet v den výplatního termínu mezd nebo platů za měsíc

prosinec.



§ 47



(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí



a) konečným rozpočtem výdajů organizační složky státu rozpočet těchto

výdajů upravený o všechna provedená rozpočtová opatření,



b) profilujícími výdaji výdaje



1. na platy státních zaměstnanců^42),



2. na platy a ostatní platby za provedenou práci^43) kromě platů

státních zaměstnanců,



3. na jejichž provedení dostává Česká republika peněžní prostředky nebo

jejich část z rozpočtu Evropské unie,



4. na jejichž provedení dostává Česká republika peněžní prostředky nebo

jejich část z finančních mechanismů,



5. na jejichž provedení dostává Česká republika peněžní prostředky nebo

jejich část od Organizace Severoatlantické smlouvy,



6. na programy podle § 13 odst. 3,



7. účelově určené podle § 21 odst. 3 a 4,



8. na výzkum a vývoj^25b),



9. na sociální dávky^25c),



c) neprofilujícími výdaji výdaje jiné než podle písmene b),



d) nároky z nespotřebovaných výdajů ke dni 1. ledna běžného roku rozdíl

mezi konečným rozpočtem výdajů na minulý rok a skutečnými rozpočtovými

výdaji za minulý rok zvýšený o nároky z nespotřebovaných výdajů ke dni

31. prosince minulého roku.



(2) Organizační složka státu vypočítá nároky z nespotřebovaných výdajů

ke dni 1. ledna běžného roku podle odstavce 1 písm. d). O částku těchto

nároků může překročit rozpočet výdajů běžného roku při dodržení

účelovosti podle odstavce 5. Každou částku, o kterou se při využívání

tohoto práva rozhodne tento rozpočet překročit, zanese do evidence

nároků z nespotřebovaných výdajů a zařadí na příslušnou položku a

paragraf rozpočtové skladby. Tím se stane oprávněnou překročit rozpočet

výdajů podle § 25 odst. 1 písm. b) a tato částka se stane součástí

konečného rozpočtu výdajů. O každou takovou částku se částka nároků z

nespotřebovaných výdajů sníží.



(3) Rozpočet výdajů nelze překročit způsobem stanoveným v odstavci 2 v

kapitolách Všeobecná pokladní správa a Státní dluh.



(4) Organizační složka státu člení nároky z nespotřebovaných výdajů

sestupně na



a) nároky z nespotřebovaných profilujících výdajů, kterými jsou nároky

z nespotřebovaných výdajů



1. na platy státních zaměstnanců^42),



2. na platy a ostatní platby za provedenou práci^43) kromě platů

státních zaměstnanců,



3. na jejichž provedení dostává Česká republika peněžní prostředky nebo

jejich část z rozpočtu Evropské unie; ty dále člení na nároky z

nespotřebovaných výdajů, které jsou nebo mají být kryty peněžními

prostředky z rozpočtu Evropské unie, a na nároky ze zbývající části

těchto nespotřebovaných výdajů; nároky z nespotřebovaných výdajů na

programy a projekty spolufinancované z rozpočtu Evropské unie člení

podle těchto programů a projektů,



4. na jejichž provedení dostává Česká republika peněžní prostředky nebo

jejich část z finančních mechanismů; ty dále člení na nároky z

nespotřebovaných výdajů, které jsou nebo mají být kryty peněžními

prostředky z těchto finančních mechanismů, a na nároky ze zbývající

části těchto nespotřebovaných výdajů,



5. na jejichž provedení dostává Česká republika peněžní prostředky nebo

jejich část od Organizace Severoatlantické smlouvy,



6. na programy podle § 13 odst. 3; ty dále člení podle jednotlivých

programů,



7. účelově určených podle § 21 odst. 3 a 4; ty dále člení podle

stanovených účelů,



8. na výzkum a vývoj^25b),



b) nároky z nespotřebovaných neprofilujících výdajů.



(5) Organizační složka státu používá částky z nároků z nespotřebovaných

profilujících výdajů na tytéž účely, na něž byly vyčleněny podle

odstavce 4, a u programů a projektů spolufinancovaných z rozpočtu

Evropské unie a programů podle § 13 odst. 3 na tytéž programy a

projekty, z nichž nároky vznikly. Částky z nároků z nespotřebovaných

neprofilujících výdajů používá na neprofilující výdaje; na profilující

výdaje je použije, rozhodne-li tak vláda.



(6) Nároky z nespotřebovaných výdajů se snižují



a) o částky, o které se organizační složka státu rozhodla překročit

rozpočet výdajů a které jako takové zanesla do evidence nároků z

nespotřebovaných výdajů,



b) o částky určené na programy a projekty spolufinancované z rozpočtu

Evropské unie a programy podle § 13 odst. 3, které již skončily,



c) o částky podle rozhodnutí vlády, případně, jestliže vláda tyto

částky nerozdělila podle jednotlivých organizačních složek státu nebo

podle odstavce 4, doplněné o rozhodnutí správce kapitoly,



d) o částky, u kterých organizační složka státu zjistila, že je již

nepoužije,



e) u profilujících výdajů o částky, u nichž pomine účel jejich

narozpočtování.



(7) Za každý měsíc se v rozpočtovém systému [§ 3 písm. o)] sestavuje

výkaz, který vychází z evidence nároků z nespotřebovaných výdajů. Jeho

rozsah, způsob sestavení, obsah a způsob předkládání stanoví

ministerstvo vyhláškou^44).



(8) Nárok nevzniká



a) není-li vykázán za minulý rok ve výkaze podle odstavce 7 za leden

běžného roku,



b) u profilujících výdajů podle odstavce 1 písm. b) bodu 9.



§ 48



(1) Organizační složka státu tvoří tyto peněžní fondy:



a) rezervní fond,



b) fond kulturních a sociálních potřeb.



(2) Zdrojem rezervního fondu jsou



a) prostředky poskytnuté ze zahraničí a peněžní dary,



b) odvody neoprávněně použitých nebo zadržených peněžních prostředků

podle § 44 odst. 2 písm. a), b), g) a h) a penále za prodlení s nimi,



c) příjmy z prodeje majetku, který organizační složka státu nabyla

darem nebo děděním,



d) prostředky poskytnuté z fondu zábrany škod podle zvláštního

zákona^45).



(3) Organizační složka státu člení prostředky v rezervním fondu podle

původu, a to na



a) prostředky poskytnuté ze zahraničí a peněžní dary, a to dále na



1. prostředky, které jí byly poskytnuty na určitý účel, a to podle

těchto účelů,



2. prostředky, které jí byly poskytnuty bez uvedení účelu,



b) odvody neoprávněně použitých nebo zadržených peněžních prostředků

podle § 44 odst. 2 písm. a), b), g) a h) a penále za prodlení s nimi;

tyto odvody a penále dále člení podle původních účelů; původním účelem

se rozumí účel, na který organizační složka státu určila dotace nebo

návratné finanční výpomoci, při jejichž používání jejich příjemci

porušili rozpočtovou kázeň a za to do jejího rezervního fondu tyto

odvody provedli a tato penále zaplatili,



c) příjmy z prodeje majetku, který pro Českou republiku nabyla

organizační složka státu darem nebo děděním,



d) prostředky poskytnuté z fondu zábrany škod podle zvláštního

zákona^45).



(4) Prostředky rezervního fondu používá organizační složka státu tak,

že



a) prostředky podle odstavce 3 písm. a), které jí byly poskytnuty na

určitý účel, používá na tento účel a prostředky, které jí byly

poskytnuty bez uvedení účelu, používá na výdaje na rozpočtem

nezajištěné provozní potřeby a na výdaje, které v mimořádných případech

povolí vláda,



b) prostředky podle odstavce 3 písm. b) používá na dotace a návratné

finanční výpomoci na původní účely,



c) prostředky podle odstavce 3 písm. c) používá na výdaje na reprodukci

majetku,



d) prostředky poskytnuté z fondu zábrany škod používá na úhradu

stanovenou zvláštním zákonem^46).



(5) Organizační složka státu, která přijala přímo do rezervního fondu

peněžní prostředky, které má povinnost po jejich použití na stanovený

účel vyúčtovat a nespotřebovaný zbytek vrátit, vrátí tento jejich

nespotřebovaný zbytek poskytovateli přímo z rezervního fondu. § 45

odst. 3 věta druhá se zde nepoužije.



(6) Prostředky rezervního fondu, které do něj byly převedeny podle §

44a odst. 1 písm. e) a odst. 3 písm. e) a které není možné použít na

příslušné programy a projekty [odstavec 4 písm. b)], protože už

skončily, organizační složka státu vrátí nejpozději ve lhůtách

finančního vypořádání se státním rozpočtem za rok, v kterém byl program

nebo projekt ukončen.“.



(7) O prostředcích převedených do rezervních fondů podle § 47 ve znění

účinném ode dne 7. září 2004 do dne 29. února 2008 může vláda

rozhodnout, že budou převedeny do příjmů státního rozpočtu kapitoly

Všeobecná pokladní správa a použity buď na snížení schodku státního

rozpočtu nebo podle § 24 odst. 1 písm. d).



(8) Fond kulturních a sociálních potřeb je tvořen základním přídělem z

rozpočtu organizační složky státu z ročního objemu nákladů zúčtovaných

na platy a náhrady platů, popřípadě na mzdy a náhrady mzdy a odměny za

pracovní pohotovost, na odměny a ostatní plnění za práci vykonávanou v

rámci odborného výcviku na produktivních činnostech žákům učilišť a na

stipendia interním vědeckým aspirantům a zaměstnancům na studijních

pobytech. Fond kulturních a sociálních potřeb je naplňován zálohově z

roční plánované výše v souladu s jeho schváleným rozpočtem. Vyúčtování

skutečného základního přídělu se provede v rámci účetní závěrky. Je

tvořen k zabezpečování kulturních, sociálních a dalších potřeb a je

určen zaměstnancům v pracovním poměru k zaměstnavateli, státním

zaměstnancům podle zákona o státní službě, příslušníkům ve služebním

poměru, soudcům, žákům středních odborných učilišť a učilišť, interním

vědeckým aspirantům, důchodcům, kteří při prvém odchodu do starobního

důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně

pracovali u zaměstnavatele, případně rodinným příslušníkům zaměstnanců

a jiným právnickým nebo fyzickým osobám. Další příjmy, výši tvorby a

hospodaření s fondem kulturních a sociálních potřeb stanoví

ministerstvo vyhláškou.



§ 49



(1) Organizační složka státu není, pokud tento zákon nestanoví jinak,

oprávněna přijímat ani poskytovat úvěry, přijímat půjčky, vystavovat

směnky ani je přijímat. Půjčky může poskytovat pouze z fondu kulturních

a sociálních potřeb nebo na základě zvláštního právního předpisu.^26)

Ministerstvo vystavuje jménem České republiky směnky nebo šeky k

vypořádání restitučních nároků oprávněných osob, kterým byla přiznána

náhrada podle zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve

znění pozdějších předpisů, nebo podle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě

vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění

pozdějších předpisů^35).



(2) Organizační složka státu může poskytovat dodavatelům zálohy nejvýše

na období jednoho čtvrtletí, a to v závislosti na věcném plnění dodávek

výrobků a služeb. Ke konci běžného rozpočtového roku musí být zálohy

vyúčtovány, a pokud výše zálohy přesahují výši měsíčního plnění, musí

být vráceny do rozpočtu. Podle věty první a druhé nemusí organizační

složka státu postupovat u záloh za dodávky elektřiny, plynu, vody,

tepla, u záloh mobilním operátorům, u záloh na pohonné hmoty

poskytovaných prostřednictvím platebních karet, u záloh poskytovaných

ke splnění povinnosti uložené zvláštním právním předpisem^26a) a u

předplatného novin a časopisů; záloha však v těchto případech nesmí být

poskytnuta na dobu delší než 12 měsíců. Při financování potřeb programů

je výše záloh stanovena správcem rozpočtové kapitoly.



(3) Z rozpočtu běžného roku kapitoly Ministerstvo práce a sociálních

věcí lze poskytnout České poště zálohu na výplatu důchodů v prvních

lednových dnech roku následujícího.



(4) Organizační složka státu hradí odvod za porušení rozpočtové kázně a

penále ze svého rozpočtu, a pokud jde o porušení pravidel hospodaření s

fondem kulturních a sociálních potřeb, z tohoto fondu.



(5) Organizační složka státu poskytuje peněžní dary pouze z fondu

kulturních a sociálních potřeb, pokud tento zákon nestanoví jinak.



(6) Organizační složka státu může vynakládat peněžní prostředky na

peněžní a věcná ocenění pouze v případě, stanoví-li tak právní předpis.

Jde-li o ocenění udělované orgány moci výkonné, stanoví vláda nařízením

druhy ocenění, podmínky, za kterých jsou udělována, a orgány, které je

udělují.



(7) Organizační složka státu může kompenzovat výdaje přijatými příjmy,

jen jde-li o



a) prostředky vydané z rozpočtu a v tomtéž rozpočtovém roce do rozpočtu

vrácené,



b) dodatečnou náhradu dříve vynaložených výdajů v tomtéž rozpočtovém

roce, kterou jsou nahrazeny organizační složce státu výdaje, které

organizační složka státu zaplatila z provozně technických důvodů,

zejména úhradu telefonních poplatků, elektřiny, vodného a stočného,



c) náhradu mezd za práci prováděnou zaměstnanci organizační složky pro

jinou organizační složku nebo jiný subjekt.



(8) Kompenzovat lze jen konkrétní podle rozpočtové skladby přesně

identifikovaný výdaj, jehož úhrada vyplývá ze smluvních vztahů.



(9) Kompenzovat nelze výdaje, které organizační složka státu vynaložila

při poskytování služeb, které jsou předmětem činnosti, pro kterou byla

zřízena, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.



(10) Z příjmových účtů státního rozpočtu je možné vracet daně, odvody,

poplatky, podíl na clech podle § 6 odst. 1 písm. c), zálohy na tyto

příjmy, odvody za porušení rozpočtové kázně a pokuty, peněžité tresty a

kauce, nebo jejich části, a to včetně jejich příslušenství, existuje-li

k vracení právní důvod. Takto je možné vracet tyto příjmy nebo jejich

části i v letech, která následují po rozpočtovém roce, ve kterém došlo

k jejich přijetí do státního rozpočtu. Z příjmových účtů státního

rozpočtu je také možné v běžném rozpočtovém roce vracet na účty

Národního fondu prostředky, které byly v běžném rozpočtovém roce z

Národního fondu vynaloženy na projekty spolufinancované z rozpočtu

Evropské unie, a o kterých poskytovatel dodatečně rozhodl, že budou

financovány pouze ze státního rozpočtu.



(11) Organizační složka státu může za své zaměstnance hradit část

příspěvku na penzijní připojištění^12a), nebo doplňkové penzijní

spoření^34) a část pojistného na soukromé životní pojištění^12b), které

hradí zaměstnavatel pojišťovně na základě pojistné smlouvy uzavřené

mezi zaměstnancem jako pojistníkem a pojišťovnou pouze z fondu

kulturních a sociálních potřeb. Podmínky úhrady pojistného a jeho výši

upraví vyhláška o fondu kulturních a sociálních potřeb.



§ 50



(1) Organizační složka státu financuje programy ze svého rozpočtu v

rámci závazných ukazatelů stanovených zákonem o státním rozpočtu.



(2) Organizační složka státu může k posílení prostředků podle odstavce

1 použít prostředky fondu kulturních a sociálních potřeb, prostředky

rezervního fondu, prostředky získané hospodářskou činností vykonávanou

na základě zvláštního zákona, prostředky přijaté ze zvláštních účtů

vedených ministerstvem, na kterých jsou soustředěny finanční

prostředky, které přešly na stát ze zrušeného Fondu národního majetku

spolu s finančními prostředky z výnosu prodeje privatizovaného majetku

a ze zisku z účasti státu v obchodních společnostech a prostředky

přijaté od právnických a fyzických osob, pokud jsou poskytnuté na

reprodukci majetku. O tyto prostředky, převedené na příjmový účet

státního rozpočtu zřízený pro organizační složku státu, může

organizační složka státu překročit rozpočet výdajů na financování

reprodukce majetku. Nepoužitý zůstatek těchto prostředků převede

organizační složka státu nejpozději do 31. prosince běžného

rozpočtového roku na účet, ze kterého byly tyto prostředky převedeny.



§ 51



Zúčtování příjmů ve prospěch státního rozpočtu



(1) Ve prospěch státního rozpočtu na běžný rozpočtový rok se zúčtují

jen platby, které Česká národní banka obdrží nejpozději do 31. prosince

běžného rozpočtového roku.



(2) Organizační složka státu složí příjmy přijaté v hotovosti tak, aby

nejpozději do 31. prosince běžného rozpočtového roku byly připsány na

její příjmový rozpočtový účet.



(3) Nedoplatky z minulého roku a z let dřívějších přijaté po 1. lednu

běžného rozpočtového roku jsou rozpočtovým příjmem běžného rozpočtového

roku. Totéž platí, i když půjde o náhradu rozpočtového výdaje z

minulého roku.



§ 52



(1) Ministr zahraničních věcí a ministr obrany jsou oprávněni určit

vnitřní organizační jednotky svých ministerstev, které působí v

zahraničí a kterým se poskytuje záloha na financování jejich provozních

činností ze státního rozpočtu. Zálohy se poskytují v hotovosti nebo na

běžné účty, které je možné zřídit u bank v zahraničí.



(2) Vnitřní organizační jednotky Ministerstva obrany jsou povinny

zálohu vyúčtovat nejpozději k 31. prosinci rozpočtového roku, pokud

zvláštní právní předpis nestanoví jinak. Nejpozději ke dni vyúčtování

zálohy vrátí Ministerstvo obrany nevyčerpané zálohy poskytnuté podle

odstavce 1.



(3) Pokud ministr zahraničních věcí nebo ministr obrany určil vnitřní

organizační jednotky hospodařící se zálohou, musí též určit

zaměstnance, kteří odpovídají za hospodaření se zálohou, a uzavřít s

těmito zaměstnanci písemné dohody o odpovědnosti k ochraně hodnot

svěřených zaměstnanci k vyúčtování podle zvláštního právního

předpisu^27).



(4) Vnitřní organizační jednotka, která vybírá jiné rozpočtové příjmy,

než jsou výnosy daní, cel nebo pojistného na sociální zabezpečení, je

povinna je odvést na příjmový účet zřízený pro organizační složku státu

nejpozději koncem každého měsíce. Ministr zahraničních věcí nebo

ministr obranymůže nařídit odvod i v kratších lhůtách, a to stanovením

termínu nebo stanovením částky, při jejímž dosažení musí být příjmy

odvedeny.



(5) Jestliže je vnitřní organizační jednotka Ministerstva obrany

oprávněna vybírat příjmy státního rozpočtu, nesmí z nich hradit výdaje.



(6) Ministerstvo zahraničních věcí může pro vnitřní organizační

jednotky, které jsou zastupitelskými úřady České republiky v zahraničí,

zřídit běžné účty u bank v zahraničí k soustředění jejich příjmů a k

zajištění úhrady jejich výdajů. Tyto organizační jednotky jsou

oprávněny používat soustředěné příjmy přímo na úhradu výdajů s tím, že

Ministerstvo zahraničních věcí je povinno zajistit pravidelný souhrnný

měsíční odvod jejich příjmů do státního rozpočtu. Příjmy a výdaje

uskutečněné v zahraničí v období od 1. listopadu do 31. prosince těmito

organizačními jednotkami se považují za příjmy a výdaje bezprostředně

následujícího rozpočtového roku. Zálohy poskytované z účtu podle § 45

odst. 6 jsou zastupitelské úřady České republiky v zahraničí povinny

měsíčně vyúčtovat.



(7) Úroky z účtů podle odstavců 1 a 6 jsou příjmem státního rozpočtu a

úhrady za bankovní služby jsou výdajem státního rozpočtu. Zůstatky na

těchto účtech koncem roku nepropadají.



DÍL 2



Hospodaření příspěvkových organizací



§ 53



(1) Příspěvková organizace hospodaří s peněžními prostředky získanými

hlavní činností a s peněžními prostředky přijatými ze státního rozpočtu

pouze v rámci finančních vztahů stanovených zřizovatelem. Dále

příspěvková organizace hospodaří s prostředky svých fondů, s prostředky

získanými jinou činností, s peněžitými dary od fyzických a právnických

osob, s peněžními prostředky poskytnutými ze zahraničí a s peněžními

prostředky poskytnutými z rozpočtů územních samosprávných celků a

státních fondů, včetně prostředků poskytnutých České republice z

rozpočtu Evropské unie, z finančních mechanismů a přijatých

příspěvkovými organizacemi z Národního fondu. Hlavní činností je

činnost vymezená zřizovateli příspěvkové organizace zvláštním

zákonem^28) a vykonávaná příspěvkovou organizací. V případě příspěvkové

organizace zřízené zvláštním zákonem je hlavní činností činnost

vymezená zvláštním zákonem.



(2) Hospodaření příspěvkové organizace se řídí jejím rozpočtem, který

po zahrnutí příspěvku ze státního rozpočtu nebo stanovení odvodu do

státního rozpočtu musí být sestaven jako vyrovnaný. Rozpočet

příspěvkové organizace může zahrnovat pouze náklady a výnosy

související jen s jí poskytovanými službami, které jsou předmětem její

hlavní činnosti.



(3) Při sestavení rozpočtu nákladů a výnosů se použití prostředků

rezervního fondu a peněžních prostředků poskytnutých ze zahraničí v

průběhu roku vždy rozpočtuje. Tento postup nemusí být uplatněn při

použití prostředků z dotací poskytnutých podle § 54 odst. 1 písm. e) a

f) a převedených do rezervního fondu podle § 54 odst. 7.



(4) Příspěvková organizace je povinna dbát, aby plnila určené úkoly

nejhospodárnějším způsobem a dodržela stanovené finanční vztahy ke

státnímu rozpočtu. Peněžní prostředky, kterými disponuje, může používat

jen k účelům, na které jsou určeny, a to na krytí nezbytných potřeb, na

opatření zakládající se na právních předpisech a na krytí opatření

nutných k zabezpečení nerušeného chodu organizace. Úhrady, ke kterým se

příspěvková organizace zaváže v běžném roce, nesmí překračovat její

rozpočet na tento rok.



(5) Jestliže skutečná výše nákladů a výnosů v průběhu rozpočtového roku

neodpovídá jejich rozpočtované výši a je předpoklad, že může být

zhoršen rozpočtovaný hospodářský výsledek, je příspěvková organizace

povinna učinit opatření, která zajistí jeho vyrovnání.



(6) Příspěvková organizace je povinna do 15 pracovních dnů po připsání

částky na její účet odvést do státního rozpočtu příjmy z prodeje

nemovitého majetku České republiky, se kterým hospodaří, s výjimkou

příjmů z prodeje nemovitého majetku, který příspěvková organizace

nabyla darem nebo děděním.



§ 54



(1) Finanční vztahy stanovené zřizovatelem jsou



a) příspěvek na provoz ze státního rozpočtu nebo odvod z provozu do

státního rozpočtu,



b) individuální a systémové dotace na financování programů a akcí,



c) návratná finanční výpomoc,



d) odvod z odpisů,



e) dotace na úhradu provozních výdajů, které jsou nebo mají být kryty z

rozpočtu Evropské unie včetně stanoveného podílu státního rozpočtu na

financování těchto výdajů,



f) dotace na úhradu provozních výdajů podle mezinárodních smluv, na

základě kterých jsou České republice svěřeny peněžní prostředky z

finančních mechanismů včetně stanoveného podílu státního rozpočtu na

financování těchto výdajů.



(2) Příspěvek na provoz se stanoví v případě, že rozpočtované náklady

bez příspěvku ze státního rozpočtu překračují rozpočtované výnosy.

Odvod z provozu stanoví zřizovatel příspěvkové organizaci v případě, že

její rozpočtované výnosy překračují rozpočtované náklady. Výše

příspěvku na provoz nebo výše odvodu z provozu se stanoví jako rozdíl

objemu rozpočtovaných nákladů a výnosů hlavní činnosti. Výši příspěvku

na provoz a jeho čerpání během roku může zřizovatel vázat na předem

stanovené ukazatele, a to zpravidla na jednotku výkonů zabezpečovaných

příspěvkovou organizací. Pokud není příspěvek vázán na jednotku výkonů,

je organizace oprávněna čerpat příspěvek na činnost do výše závazně

stanovené zřizovatelem.



(3) Při významné změně podmínek, za nichž byl stanoven finanční vztah

ke státnímu rozpočtu, krátí zřizovatel příspěvkové organizaci stanovený

příspěvek nebo uloží nerozpočtovaný odvod z provozu nebo může zvýšit

stanovený příspěvek. Příspěvková organizace je povinna takovouto změnu

podmínek zřizovateli neprodleně oznámit. V případě stanovení

nerozpočtovaného odvodu z provozu stanoví zřizovatel termín splatnosti

odvodu.



(4) Návratnou finanční výpomoc lze poskytnout v případě, že zřizovatel

rozhodne o úhradě zhoršeného hospodářského výsledku podle § 55 odst. 2

písm. c). Návratná finanční výpomoc poskytnutá v případě, že zřizovatel

rozhodne o úhradě zhoršeného hospodářského výsledku podle § 55 odst. 2

písm. c), musí být vrácena do konce rozpočtového roku, v němž měl být

zhoršený hospodářský výsledek uhrazen.



(5) Odvod odpisů může zřizovatel stanovit



a) jestliže nepočítá s dalším rozvojem činnosti příspěvkové organizace

a postupně omezuje její činnost,



b) jestliže uvažuje o jejím zrušení,



c) v případě, kdy objem odpisů výrazně převyšuje reálné potřeby

příspěvkové organizace v oblasti reprodukce dlouhodobého majetku; v

tomto případě nesmí celkový odvod odpisů převyšovat objem odpisů z

nemovitého majetku.



(6) Odvody odpisů lze nařídit vždy pouze v běžném roce, a to do výše

zdrojů v tomto roce vytvořených.



(7) Pokud se prostředky poskytnuté podle odstavce 1 písm. e) a f)

nespotřebují do konce kalendářního roku, převádějí se do rezervního

fondu jako zdroj financování v následujících letech a mohou se použít

pouze na stanovený účel. V rezervním fondu se tyto zdroje sledují

odděleně. Prostředky, které na stanovený účel nebyly použity, podléhají

finančnímu vypořádání se státním rozpočtem za rok, ve kterém byl splněn

účel, na který byla dotace poskytnuta.



§ 55



(1) Hospodářský výsledek příspěvkové organizace je tvořen výsledkem

hospodaření z hlavní činnosti a ziskem vytvořeným v jiné činnosti po

zdanění.



(2) Jestliže hospodaření příspěvkové organizace za běžný rok skončí

ztrátou po zahrnutí příspěvku (dále jen "zhoršený hospodářský

výsledek"), je zřizovatel povinen projednat s příspěvkovou organizací

zabezpečení jeho úhrady do konce následujícího rozpočtového roku.

Úhrada zhoršeného hospodářského výsledku se zajistí



a) z rezervního fondu příspěvkové organizace,



b) z rozpočtu kapitoly zřizovatele, není-li dostatek prostředků v

rezervním fondu příspěvkové organizace,



c) ze zisku po zahrnutí příspěvku na provoz nebo odvodu z provozu (dále

jen "zlepšený hospodářský výsledek") příspěvkové organizace v

následujícím rozpočtovém roce, není-li dostatek prostředků ani v

rozpočtu kapitoly.



(3) Není-li zhoršený hospodářský výsledek uhrazen ani ze zlepšeného

hospodářského výsledku příspěvkové organizace podle odstavce 2 písm.

c), zruší zřizovatel příspěvkovou organizaci do konce roku

následujícího po roce, z jehož výsledku hospodaření měl být uhrazen

zhoršený hospodářský výsledek, pokud jej neuhradí z rozpočtu kapitoly.

Je-li to nezbytné, zajistí činnost doposud zajišťovanou příspěvkovou

organizací organizační složkou státu. K tomu není zapotřebí souhlasu

ministerstva.^1)



(4) V případě, že hospodaření příspěvkové organizace skončí zlepšeným

hospodářským výsledkem, použije se přednostně k úhradě jejího

zhoršeného hospodářského výsledku podle odstavce 2 písm. c) a dále k

úhradě zhoršeného hospodářského výsledku vzniklého před nabytím

účinnosti tohoto zákona.



(5) Ustanovení odstavců 2 a 3 se nevztahují na příspěvkové organizace,

které jsou financovány z veřejného zdravotního pojištění, a na

příspěvkové organizace zabezpečující specializované úkony hygienické a

protiepidemické, které jsou podkladem pro výkon státní kontroly v

ochraně veřejného zdraví.



§ 56



(1) Příspěvková organizace tvoří tyto peněžní fondy:



a) rezervní fond,



b) fond reprodukce majetku,



c) fond odměn,



d) fond kulturních a sociálních potřeb.



(2) Příspěvková organizace může rozdělovat do fondů zlepšený

hospodářský výsledek, jen pokud byl uhrazen případný zhoršený

hospodářský výsledek předchozího roku, popřípadě let, a to takto:



a) do fondu odměn do výše 80 % zlepšeného hospodářského výsledku

příspěvkové organizace, nejvýše však do výše 80 % limitu prostředků na

platy nebo přípustného objemu prostředků na platy,



b) do fondu reprodukce majetku do výše 25 % zlepšeného hospodářského

výsledku příspěvkové organizace,



c) do rezervního fondu bez omezení.



(3) Tvorbu jednotlivých fondů podle odstavce 2 provede příspěvková

organizace na základě schválení výše zlepšeného hospodářského výsledku

zřizovatelem v roce následujícím po roce, kdy byl zlepšený hospodářský

výsledek vytvořen.



(4) Zůstatky fondů k 31. prosinci se převádějí do následujícího

rozpočtového roku.



§ 57



(1) Rezervní fond se tvoří se zlepšeného hospodářského výsledku podle §

56 odst. 2 písm. c), z přijatých peněžních darů, z prostředků

převedených podle § 54 odst. 7 a z peněžních prostředků poskytnutých ze

zahraničí, pokud tento zákon nestanoví jinak.



(2) Prostředků rezervního fondu lze použít



a) k úhradě zhoršeného hospodářského výsledku,



b) k úhradě sankcí,



c) k úhradě zhoršených hospodářských výsledků vzniklých před nabytím

účinnosti tohoto zákona podle § 55 odst. 2,



d) k doplnění fondu reprodukce majetku se souhlasem zřizovatele,



e) k překlenutí časového nesouladu mezi výnosy a náklady.



(3) K úhradě potřeb nezajištěných výnosy příspěvkové organizace nebo

příspěvkem zřizovatele na provoz lze rezervní fond použít v průběhu

roku pouze v případě, že jeho použití bylo rozpočtováno. V tomto

případě se jeho použití účtuje do výnosů příspěvkové organizace.

Nespotřebovaná část rozpočtovaná na krytí potřeb a převedená do výnosů

příspěvkové organizace se vrátí před zpracováním roční účetní závěrky

do rezervního fondu. Prostředky převedené do rezervního fondu podle §

54 odst. 7 lze v průběhu roku použít, i když jejich použití

rozpočtováno nebylo.



(4) Účelově určené peněžní dary a peněžní prostředky poskytnuté ze

zahraničí se použijí v souladu s jejich určením.



(5) Jestliže se zvýšil nebo snížil stav majetku majícího povahu zásob,

pohledávek a finančního majetku^28a) a alespoň 2 roky se podstatněji

nemění, lze o částku tohoto zvýšení nebo snížení zvýšit nebo snížit

fond oběžných aktiv v účetních pasivech a o tutéž částku v pasivech

snížit nebo zvýšit rezervní fond.



§ 58



(1) Fond reprodukce majetku se tvoří



a) z odpisů hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku,^16)



b) z přídělu ze zlepšeného hospodářského výsledku,



c) výnosy z prodeje dlouhodobého movitého hmotného a nehmotného

majetku,



d) z darů a z výnosů povolených veřejných sbírek určených na pořízení a

technické zhodnocení hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku,



e) výnosy z prodeje nemovitého majetku, který příspěvková organizace

nabyla ve prospěch státu darem nebo děděním,



f) prostředky poskytnutými ze zahraničí určenými účelově na pořízení a

technické zhodnocení hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku.



(2) Prostředků fondu reprodukce majetku se používá



a) na financování pořízení a technického zhodnocení hmotného a

nehmotného dlouhodobého majetku,



b) jako doplňkového zdroje financování oprav a udržování hmotného a

nehmotného dlouhodobého i krátkodobého majetku a na pořízení hmotného a

nehmotného krátkodobého majetku,



c) k úhradě úvěrů přijatých podle § 62 odst. 3.



(3) Prostředky fondu reprodukce majetku použité pro financování oprav a

údržby majetku podle odstavce 2 písm. b) se účtují do výnosů

příspěvkové organizace.



(4) Příspěvková organizace může při bezúplatném převodu nemovitého

majetku na organizační složku státu nebo příspěvkovou organizaci

převést současně z fondu reprodukce majetku prostředky ve výši oprávek

vytvořených k tomuto majetku.



§ 59



(1) Fond odměn je tvořen přídělem ze zlepšeného hospodářského výsledku.



(2) Z fondu odměn se hradí přednostně případné překročení prostředků na

platy, jehož výše se zjišťuje podle zvláštního právního předpisu.^29)



§ 60



Fond kulturních a sociálních potřeb je tvořen základním přídělem na

vrub nákladů příspěvkové organizace z ročního objemu nákladů

zúčtovaných na platy a náhrady platů, popřípadě na mzdy a náhrady mzdy

a odměny za pracovní pohotovost, na odměny a ostatní plnění za práci

vykonávanou v rámci odborného výcviku na produktivních činnostech žákům

učilišť a na stipendia interním vědeckým aspirantům a zaměstnancům na

studijních pobytech. Fond kulturních a sociálních potřeb je naplňován

zálohově z roční plánované výše v souladu s jeho schváleným rozpočtem.

Vyúčtování skutečného základního přídělu se provede v rámci účetní

závěrky. Je tvořen k zabezpečování kulturních, sociálních a dalších

potřeb a je určen zaměstnancům v pracovním poměru k zaměstnavateli,

státním zaměstnancům podle zákona o státní službě, příslušníkům ve

služebním poměru, soudcům, žákům středních odborných učilišť a učilišť,

interním vědeckým aspirantům, důchodcům, kteří při prvém odchodu do

starobního nebo důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího

stupně pracovali u zaměstnavatele, případně rodinným příslušníkům

zaměstnanců a jiným právnickým nebo fyzickým osobám. Další příjmy, výši

tvorby a hospodaření s fondem kulturních a sociálních potřeb stanoví

ministerstvo vyhláškou.



§ 61



Příspěvkové organizace hradí odvod za porušení rozpočtové kázně a

penále



a) z rezervního fondu; není-li v rezervním fondu dostatek prostředků,

mohou být odvod a penále uhrazeny na vrub nákladů hlavní činnosti,



b) z příslušného fondu, jde-li o porušení pravidel hospodaření s tímto

fondem; není-li v příslušném fondu dostatek prostředků, mohou být odvod

a penále uhrazeny na vrub nákladů hlavní činnosti.



§ 62



(1) Příspěvková organizace může poskytnout peněžní dary pouze z fondu

kulturních a sociálních potřeb.



(2) Příspěvková organizace může vynakládat peněžní prostředky na

peněžní a věcná ocenění pouze v případě, že tak stanoví zvláštní právní

předpis.



(3) Příspěvková organizace nesmí přijímat ani poskytovat půjčky a úvěry

a vystavovat směnky. Výjimku tvoří půjčky poskytnuté z fondu kulturních

a sociálních potřeb, dodavatelské úvěry na financování programů, které

mohou být přijaty pouze se souhlasem ministerstva, a u zdravotnických

zařízení úvěry, které mohou být přijaty na překlenutí dočasného

nedostatku peněžních prostředků, pokud je tento nedostatek způsoben

opožděnými úhradami zdravotnických výkonů od zdravotních pojišťoven.



(4) Příspěvková organizace může za své zaměstnance hradit část

příspěvku na penzijní připojištění^12a), nebo doplňkové penzijní

spoření^34) a část pojistného na soukromé životní pojištění^12b), které

hradí zaměstnavatel pojišťovně na základě pojistné smlouvy uzavřené

mezi zaměstnancem jako pojistníkem a pojišťovnou pouze z fondu

kulturních a sociálních potřeb. Podmínky úhrady pojistného a jeho výši

upraví vyhláška o fondu kulturních a sociálních potřeb.



§ 63



(1) Jiná činnost musí být sledována odděleně od hlavní činnosti. Pokud

příspěvková organizace vykonává jinou činnost, musí být její předmět a

rozsah doplněn do zřizovací listiny před jejím započetím.



(2) Jestliže je hospodářským výsledkem jiné činnosti k 30. září ztráta,

je statutární orgán příspěvkové organizace povinen zajistit, aby byla

do konce rozpočtového roku vyrovnána, nebo učinit opatření k ukončení

jiné činnosti tak, aby v této činnosti nebylo pokračováno po skončení

rozpočtového roku.



DÍL 3



Společná ustanovení pro hospodaření organizačních složek státu a

příspěvkových organizací



§ 64



(1) Jestliže organizační složka státu nebo příspěvková organizace

vznikne ze zákona a tento zákon nestanoví, kdo vůči ní plní funkci

zřizovatele, plní tuto funkci správce kapitoly, na jehož rozpočet je

napojena finančními vztahy.



(2) Je-li k některé úhradě organizační složky státu třeba souhlasu

zřizovatele a potřeba úhrady vznikne právě zřizovateli, je k souhlasu

příslušný správce kapitoly, a je-li tímto zřizovatelem správce

kapitoly, je k souhlasu příslušné ministerstvo.



§ 65



zrušen



§ 66



Některé finanční vztahy organizačních složek státu a příspěvkových

organizací



(1) Pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak, organizační složky

státu v působnosti jednoho správce kapitoly si při plnění svého

předmětu činnosti navzájem neposkytují peněžitá plnění. To platí také

pro organizační složku státu a jí zřízenou příspěvkovou organizaci.



(2) Organizační složky státu neposkytují náhrady za užívanou plochu na

pozemku nebo ve stavbě, se kterými hospodaří jiná organizační složka

státu nebo příspěvková organizace.



§ 67



Poskytování záloh zaměstnancům



(1) Organizační složky státu a příspěvkové organizace poskytují

vlastním zaměstnancům v odůvodněných případech na drobné a neodkladné

výdaje vynakládané v zájmu organizační složky státu nebo příspěvkové

organizace v hotovosti zálohy k vyúčtování



a) v předpokládané výši výdajů jako zálohy jednorázové, které musí být

vyúčtovány nejpozději do 10 pracovních dnů po splnění účelu, na který

byly poskytnuty, nebo



b) ve výši odpovídající předpokládané měsíční potřebě jako zálohy

stálé, které musí být vyúčtovány nejpozději do 10 pracovních dnů po

uplynutí kalendářního měsíce.



(2) Zaměstnanci, jimž byly jednorázové nebo stálé zálohy poskytnuty,

musí vyúčtování předložit tak, aby výdaje uskutečněné ze zálohy mohly

být zahrnuty ještě do nákladů roku, v němž byly zálohy poskytnuty;

zaměstnanci organizačních složek státu musí zálohy vyúčtovat tak, aby

nepoužité prostředky nezatěžovaly rozpočet roku, v němž byly zálohy

poskytnuty.



(3) Nelze-li uskutečnit výdaj, na který byla jednorázová záloha

poskytnuta, musí zaměstnanec vrátit zálohu nejpozději příští pracovní

den po zjištění této skutečnosti. Vydat zaměstnanci pro týž účel

jednorázovou zálohu lze jen po vyúčtování předchozí zálohy. Dodatečné

zvýšení jednorázové zálohy se za další zálohu nepovažuje.



(4) Zálohy podle odstavce 1 lze poskytovat pouze zaměstnancům, se

kterými zaměstnavatel uzavřel písemnou dohodu o odpovědnosti podle

zákoníku práce^27)



(5) Odstavce 1 a 4 se nevztahují na poskytování záloh na cestovní

náhrady podle zvláštního právního předpisu.^30)



§ 68



Zařízení sloužící ke vzdělávání a ubytování



(1) Organizační složka státu nebo příspěvková organizace hradí ve

vlastních zařízeních sloužících ke vzdělávání a ubytování



a) pořízení a technické zhodnocení majetku,



b) výdaje, případně náklady související s provozem těchto zařízení,

včetně údržby a oprav.



(2) Pokud se vlastní zařízení podle odstavce 1 využívají i k rekreačním

nebo sportovním účelům, hradí se poměrná úhrada výdajů, případně

nákladů podle odstavce 1 písm. b) pro tuto činnost z fondu kulturních a

sociálních potřeb.



(3) V ubytovacích zařízeních musí úhrada za ubytování odpovídat výdajům

a poměrné části odpisů, případně nákladům souvisejícím s poskytovanou

službou podle písmene b).



(4) Vlastnímu zaměstnanci může organizační složka státu nebo

příspěvková organizace uhradit částku až do výše 50 %, pokud zvláštní

právní předpis nestanoví jinak.



§ 69



Stravování a stravovací služby



Zabezpečuje-li organizační složka státu nebo příspěvková organizace

závodní stravování, zabezpečuje je ve vlastních zařízeních závodního

stravování nebo prostřednictvím jiné organizační složky státu,

právnické nebo fyzické osoby pro své zaměstnance, žáky středních

odborných učilišť nebo speciálních odborných učilišť, odborných učilišť

a učilišť, pokud není jejich stravování zajištěno podle zvláštních

právních předpisů, žákům, studentům a vědeckým aspirantům po dobu

jejich činnosti v organizační složce státu nebo příspěvkové organizaci,

pokud není jejich stravování zajištěno podle zvláštních právních

předpisů. Organizační složka státu nebo příspěvková organizace může v

souladu s kolektivní smlouvou zabezpečit závodní stravování ve

vlastních stravovacích zařízeních též důchodcům, kteří v ní pracovali

při odchodu do důchodu, a zaměstnancům činným u organizační složky

státu nebo příspěvkové organizace na základě dohod o pracích konaných

mimo pracovní poměr. Organizační složka státu nebo příspěvková

organizace může poskytnout závodní stravování též občanům, k jejichž

stravování se zavázala smlouvou o závodním stravování s jinou

organizační složkou státu, právnickou nebo fyzickou osobou, a

zaměstnancům jiných zaměstnavatelů, kteří jsou u ní na pracovní cestě

nebo pro ni jinak činní. Náklady na závodní stravování a jejich úhradu

upraví ministerstvo vyhláškou.



§ 70



Pojištění



(1) Organizační složka státu může pojistit pouze majetek České

republiky, se kterým hospodaří a to se souhlasem zřizovatele.



(2) Příspěvková organizace může pojistit pouze majetek České republiky,

se kterým hospodaří.



(3) Peněžní prostředky z pojistného plnění za každou pojistnou

událost^30a) může organizační složka státu, která v době jejich přijetí

škody způsobené touto pojistnou událostí dosud neuhradila, použít [§ 25

odst. 1 písm. b)] pouze na jejich úhradu. Jestli v době jejich přijetí

tyto škody uhradila dosud jen zčásti, použije je na úhradu zbylé části

škody a jejich zbytek na výdaje, které kvůli úhradě části škody nemohla

uskutečnit. Jestli v době jejich přijetí tyto škody uhradila již zcela,

použije je na výdaje, které kvůli úhradě škody nemohla uskutečnit, v

plné výši. To platí i pro výdaje, ke kterým získala organizační složka

státu oprávnění použitím částek z nároků z nespotřebovaných výdajů.



(4) Jiné pojištění než podle odstavců 1 a 2 může organizační složka

státu a příspěvková organizace uzavřít, jen stanoví-li tak zvláštní

zákon^31) nebo prováděcí právní předpis ke zvláštnímu zákonu.



§ 71



zrušen



§ 72



zrušen



HLAVA XIV



USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A PŘECHODNÁ



§ 73



Poskytování státních záruk



Česká republika poskytuje státní záruky, jen stanoví-li tak zvláštní

zákon. Za poskytnutí státní záruky zaplatí dlužník do státního rozpočtu

0,5 % ze zaručené částky, a to do 30 dnů ode dne nabytí účinnosti

zákona, kterým byla státní záruka poskytnuta.



§ 74



Ručení státu



Za závazky příspěvkových organizací vzniklé v souvislosti s

provozováním hlavní činnosti ručí stát.



§ 75



Organizační složky státu, příspěvkové organizace a příjemci dotací a

návratných finančních výpomocí provádějí finanční vypořádání vztahů se

státním rozpočtem, státními finančními aktivy nebo Národním fondem v

termínech a podle zásad, které stanoví ministerstvo vyhláškou.



§ 75a



Postup při dokončení řádného převodu daňových příjmů, které jsou určeny

k rozdělení mezi státní rozpočet, kraje, obce a některé státní fondy a

které již nebylo možno z časových důvodů převést z účtu státního

rozpočtu na účty oprávněných příjemců do konce rozpočtového roku,

upravuje zvláštní právní předpis.^33)



§ 75b



Generální finanční ředitelství vede centrální evidenci, v níž

zpracovává údaje o dotacích, návratných finančních výpomocích a dalších

obdobných transferech poskytovaných ze státního rozpočtu, státních

fondů, státních finančních aktiv a Národního fondu (dále jen "centrální

evidence dotací"). Jejich poskytovatelé jsou povinni do centrální

evidence dotací zaznamenávat údaje o nich a o jejich příjemcích,

případně tyto údaje do ní přenášet z jiných evidencí, pokud obsahují

stanovené údaje. Součást údajů o příjemci (fyzické osobě) je rodné

číslo. Obsah a rozsah údajů zaznamenávaných nebo přenášených do

centrální evidence dotací a postupy a lhůty, které při tomto

zaznamenávání a přenášení poskytovatelé plní, stanoví ministerstvo

vyhláškou.



Přechodná ustanovení



§ 76



O použití zůstatků fondů rezerv a rozvoje okresních úřadů vykázaných ke

dni účinnosti tohoto zákona rozhodne vláda.



§ 77



(1) Na prostředky státního rozpočtu poskytnuté před účinností tohoto

zákona a na státní záruky poskytnuté před účinností tohoto zákona se

vztahují dosavadní právní předpisy.



(2) V případě, že celkový objem státních záruk poskytnutých před

účinností tohoto zákona je větší než 40 % celkových výdajů státního

rozpočtu schválených zákonem o státním rozpočtu na příslušný rok, je

možné poskytnout státní záruku až po snížení objemu záruk pod tuto

hranici.



§ 78



Porušení rozpočtové kázně, ke kterému došlo před účinností tohoto

zákona a které bylo zjištěno za jeho účinnosti, se posuzuje podle

dosavadních právních předpisů. Penále, které v jednotlivých případech

nepřesáhne 3 000 Kč, se neuloží.



§ 79



Splátky vládních úvěrů poskytnutých před účinností tohoto zákona a

splácených za jeho účinnosti jsou příjmem státního rozpočtu.



§ 80



Státní fondy vzniklé podle dosavadních právních předpisů jsou povinny

upravit své právní poměry v souladu s tímto zákonem do dvou let od

nabytí jeho účinnosti.



HLAVA XV



ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ



§ 81



Zrušují se:



1. Zákon č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými

prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová

pravidla republiky),



2. zákon č. 166/1992 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní

rady č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými

prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová

pravidla republiky), ve znění zákona České národní rady č. 579/1991

Sb.,



3. zákon č. 57/1995 Sb., kterým se mění zákon České národní rady č.

576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České

republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve

znění pozdějších předpisů,



4. zákon č. 154/1995 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní

rady č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými

prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová

pravidla republiky), ve znění pozdějších předpisů,



5. zákon č. 160/1997 Sb., kterým se mění zákon České národní rady č.

576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České

republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve

znění pozdějších předpisů.



ČÁST DRUHÁ



zrušena



§ 82



zrušen



ČÁST TŘETÍ



zrušena



§ 83



zrušen



ČÁST ČTVRTÁ



Změna zákona č. 579/1991 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok

1992 a o změně a doplnění zákona České národní rady č. 576/1990 Sb., o

pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí

v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění zákona č.

516/1992 Sb.



§ 84



V zákoně č. 579/1991 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok

1992 a o změně a doplnění zákona České národní rady č. 576/1990 Sb., o

pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí

v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění zákona č.

516/1992 Sb., se část druhá zrušuje.



ČÁST PÁTÁ



Změna zákona č. 321/1992 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České

národní rady č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich

působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve

znění pozdějších předpisů



§ 85



V zákoně č. 321/1992 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní

rady č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o

některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění zákona České

národní rady č. 266/1991 Sb. a zákona České národní rady č. 542/1991

Sb., se čl. III zrušuje.



ČÁST ŠESTÁ



Změna zákona č. 10/1993 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok

1993, o změně a doplnění některých zákonů České národní rady a

některých dalších předpisů, ve znění pozdějších předpisů



§ 86



V zákoně č. 10/1993 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok

1993, o změně a doplnění některých zákonů České národní rady a

některých dalších předpisů, ve znění zákona č. 166/1993 Sb., zákona č.

172/1993 Sb., zákona č. 331/1993 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č.

117/1995 Sb., zákona č. 236/1995 Sb. a zákona č. 48/1997 Sb., se část

čtvrtá zrušuje.



ČÁST SEDMÁ



Změna zákona č. 189/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České

národní rady č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými

prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová

pravidla republiky), ve znění pozdějších předpisů



§ 87



V zákoně č. 189/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 576/1990

Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky

a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění

zákona č. 579/1991 Sb., zákona č. 166/1992 Sb., zákona č. 516/1992 Sb.

a zákona č. 10/1993 Sb., a doplňuje zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování

v politických stranách a v politických hnutích, ve znění zákona č.

468/1991 Sb. a zákona č. 68/1993 Sb., se čl. I zrušuje.



ČÁST OSMÁ



Změna zákona č. 160/1995 Sb., kterým se mění a doplňují některé zákony

v souvislosti s přijetím zákona o důchodovém pojištění, ve znění

pozdějších předpisů



§ 88



V zákoně č. 160/1995 Sb., kterým se mění a doplňují některé zákony v

souvislosti s přijetím zákona o důchodovém pojištění, ve znění zákona

č. 48/1997 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 225/1999 Sb. a zákona

č. 360/1999 Sb., se čl. XV zrušuje.



ČÁST DEVÁTÁ



Změna zákona č. 360/1999 Sb., kterým se mění a doplňují některé zákony

v souvislosti s přijetím zákona o sociálně-právní ochraně dětí



§ 89



V zákoně č. 360/1999 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s

přijetím zákona o sociálně-právní ochraně dětí, se čl. VII zrušuje.



ČÁST DESÁTÁ



ÚČINNOST



§ 90



Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001.



Klaus v. r.



Havel v. r.



Zeman v. r.



Vybraná ustanovení novel



Čl.II zákona č. 479/2003 Sb.



Přechodná ustanovení



1. Do dne ukončení realizace společných programů v České republice,

které byly zahájeny do dne vstupu smlouvy o přistoupení České republiky

k Evropské unii v platnost, zahrnuje Národní fond i peněžní prostředky,

které svěřují Evropská společenství České republice k realizaci těchto

programů, a peněžní prostředky, které se zavázaly pro realizaci těchto

programů poskytnout jiné zahraniční zdroje, státní rozpočet, rozpočty

územních samosprávných celků a další veřejné zdroje a soukromé zdroje,

pokud není prokázáno užití těchto peněžních prostředků na stanovený

účel.



2. Ohledně prostředků podle bodu 1 ministerstvo není platebním orgánem,

ale prostřednictvím Národního fondu koordinuje řízení finančních toků a

dodržování postupů upravujících realizaci společných programů České

republiky a Evropských společenství a rozhoduje o peněžních

prostředcích soustředěných v Národním fondu v souladu se závazky

spojenými s přijímáním těchto peněžních prostředků.



3. Na prostředky převedené do rezervního fondu organizační složky státu

do 31. prosince 2003 se vztahují dosavadní právní předpisy.



4. Ustanovení § 75 rozpočtových pravidel ve znění tohoto zákona se

použije poprvé při finančním vypořádání se státním rozpočtem, státními

finančními aktivy nebo Národním fondem za rok 2004.



Čl.II zákona č. 482/2004 Sb.



Přechodná ustanovení



1. Právní vztahy vzniklé podle rozpočtových pravidel účinných do dne

nabytí účinnosti tohoto zákona z neoprávněného použití nebo zadržení

peněžních prostředků poskytnutých přede dnem nabytí účinnosti tohoto

zákona se posuzují podle dosavadních právních předpisů.



2. Peněžní prostředky, které jsou v rezervním fondu organizační složky

státu do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se i po dni nabytí

účinnosti tohoto zákona použijí podle dosavadních právních předpisů.



§ 54 zákona č. 377/2005 Sb.



Přechodné ustanovení



Organizační složka státu, jejíž účet rezervního fondu není veden u

České národní banky, je povinna nejpozději do 6 měsíců od účinnosti

tohoto zákona takový účet zrušit, zřídit namísto něj účet rezervního

fondu v České národní bance a na něj prostředky rezervního fondu

převést. Nesplnění této povinnosti je považováno za porušení rozpočtové

kázně ve smyslu § 44 odst. 1 písm. a).



Čl.V zákona č. 130/2006 Sb.



Přechodné ustanovení



Práva a povinnosti, které stanovily:



a) Postup při úpravě splátkových kalendářů návratných finančních

výpomocí a poskytování bonifikací v resortu zemědělství ze dne 7.

července 1995, MF ČR č.j.: 195/24220/1995 a MZe ČR č.j.: 1148/95-3000,



b) Dodatek k postupu při úpravě splátkových kalendářů návratných

finančních výpomocí a poskytování bonifikací v resortu zemědělství (MF

ČR č.j.: 195/24220/1995 a MZe ČR č.j.: 1148/95-3000), kterým se zvyšuje

bonifikace na 50 % (resp. 30 %), ze dne 28. května 1998, (MF ČR č.j.:

195/38353/97 a MZe ČR č.j.: 1811/97-3000),



c) Pokyn k udělení výjimek k přiznání bonifikace a k rozložení a

odložení splátek návratných finančních výpomocí poskytnutých v letech

1991 až 1995 včetně ze dne 27. října 1998, (MF ČR č.j.: 195/76442/1998

a MZe ČR č.j.: 3146/98-3000),



d) Podmínky k Postupu při úpravě splátkových kalendářů návratných

finančních výpomocí a poskytování bonifikací v resortu zemědělství (MF

ČR č.j.: 195/24220/1995 a MZe ČR č.j.: 1148/95-3000), k Dodatku k

Postupu při úpravě splátkových kalendářů návratných finančních výpomocí

a poskytování bonifikací v resortu zemědělství (MF ČR č.j.:

195/24220/1995 a MZe ČR č.j.: 1148/95-3000), kterým se zvyšuje

bonifikace na 50 % (resp. 30 %) (MF ČR č.j.: 195/38353/97 a MZe ČR

č.j.: 1811/97-3000), k Doplňku k Postupu při úpravě splátkových

kalendářů návratných finančních výpomocí a poskytování bonifikací v

resortu zemědělství (MF ČR č.j.: 195/24220/1995 a MZe ČR č.j.:

1148/95-3000), kterým se umožňuje rozložení nebo odložení splátek

návratných finančních výpomocí o další 1 až 2 roky (MF ČR č.j.:

195/54401/1998 a MZe ČR č.j.: 2374/98-3000), k Postupu při úpravě

splátkových kalendářů návratných finančních výpomocí u příjemců

postižených povodněmi v červenci 1997 (MF ČR č.j.: 195/84465/1997 a MZe

ČR č.j.: 3726/97-3000), k Pokynu k udělení výjimek k přiznání

bonifikace a k rozložení, odložení splátek návratných finančních

výpomocí poskytnutých v letech 1991 až 1995 včetně (MF ČR č.j.:

195/76442/1998 a MZe ČR č.j.: 3146/98-3000), kterými se umožňuje ještě

další rozložení nebo odložení splátek návratných finančních výpomocí o

1 až 3 roky, zvyšuje se bonifikace a prodlužuje se platnost a upravuje

se znění Pokynu ze dne 20. listopadu 2000, MZe č.j.: 2844/2000-1000 a

MF č.j.: 195/105129/2000,



se považují za platně vzniklé. Za platně vzniklé se považují i práva a

povinnosti vyplývající z dodatků ke smlouvám uzavřeným na základě

tohoto postupu, dodatku, pokynu a podmínek. Plnění podle těchto

smluvních ujednání se považují za platně uskutečněná.



Čl. II zákona č. 26/2008 Sb.



Přechodná ustanovení



1. Organizační složka státu, jejíž mimorozpočtové účty fondů nejsou

vedeny u České národní banky, zřídí nejpozději do 6 měsíců ode dne

nabytí účinnosti tohoto zákona místo nich nové účty u České národní

banky, převede na ně prostředky z dosavadních účtů a dosavadní účty

poté zruší. Nepřevedení prostředků z dosavadních účtů na nové účty se

považuje za porušení rozpočtové kázně.



2. Peněžní prostředky vedené do dne nabytí účinnosti tohoto zákona na

zvláštním účtu důchodového pojištění a výnosy dividend vedené z

rozhodnutí vlády na zvláštním účtu státních finančních aktiv jako

prostředky pro důchodovou reformu převede správce kapitoly Operace

státních finančních aktiv neprodleně po dni nabytí účinnosti tohoto

zákona na účet rezervy pro důchodovou reformu a dosavadní účty poté

zruší.



3. Pro vynakládání výdajů ze státního rozpočtu na příspěvky fyzickým

osobám poskytované podle nařízení vlády, která nabyla účinnosti do dne

nabytí účinnosti tohoto zákona, platí § 7 zákona č. 218/2000 Sb., ve

znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.



4. Peněžní prostředky v rezervních fondech organizačních složek státu

převedené do nich podle § 47 rozpočtových pravidel ve znění účinném do

dne nabytí účinnosti tohoto zákona se používají podle dosavadních

právních předpisů. Jestliže v rezervním fondu organizační složky státu

jsou prostředky účelově určené podle § 48 odst. 3 písm. e) bod 4 zákona

č. 218/2000 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto

zákona, které na stanovený účel už není možné použít, podléhají tyto

prostředky finančnímu vypořádání se státním rozpočtem za rok, ve kterém

organizační složka státu toto mohla zjistit.



5. Organizační složka státu nemůže překročit rozpočet výdajů podle § 47

zákona č. 218/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti

tohoto zákona, před vyčerpáním peněžních prostředků ve svém rezervním

fondu určených na stejné výdaje.



6. Prostředky soustředěné ve fondu státních záruk se nejpozději do 30

dnů následujících po dni nabytí účinnosti tohoto zákona převedou do

kapitoly Všeobecná pokladní správa státního rozpočtu.



7. Do ukončení financování opatření v rámci Operačního programu Rozvoj

venkova a multifunkční zemědělství jsou peněžní prostředky pro jeho

realizaci součástí Národního fondu.



Čl. VIII zákona č. 30/2011 Sb.



Přechodná ustanovení



1. Řízení o prominutí odvodu za porušení rozpočtové kázně nebo penále

za prodlení s ním související, která do dne nabytí účinnosti tohoto

zákona nebyla Ministerstvem financí ukončena, dokončí Generální

finanční ředitelství.



2. Spisovou agendu Ministerstva financí týkající se řízení o prominutí

odvodu za porušení rozpočtové kázně nebo penále za prodlení s ním

související převezme Generální finanční ředitelství.



Čl. II zákona č. 465/2011 Sb.



Přechodná ustanovení



1. Pokud platební výměr, kterým se stanoví odvod za porušení rozpočtové

kázně nebo penále za prodlení s odvodem za porušení rozpočtové kázně,

nabyl právní moci do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zaniká právo

podat žádost o prominutí nebo částečné prominutí tohoto odvodu nebo

penále uplynutím 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Lhůta 1

roku neběží ode dne podání návrhu na obnovu řízení do dne pravomocného

skončení obnoveného řízení nebo do dne pravomocného zamítnutí obnovy

řízení, ode dne zahájení přezkumného řízení podle daňového řádu do dne

pravomocného skončení tohoto řízení a ode dne zahájení řízení podle

soudního řádu správního o žalobě proti rozhodnutí správce daně do dne

pravomocného skončení tohoto řízení nebo do dne pravomocného skončení

řízení o kasační stížnosti.



2. Pokud ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona fúze, rozdělení nebo

převzetí jmění společníkem nejsou zapsány do obchodního rejstříku, byl

však již zveřejněn projekt fúze, rozdělení nebo převodu jmění na

společníka podle zákona upravujícího přeměny společností a družstev, §

14a až 14d zákona č. 218/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí

účinnosti tohoto zákona, se nepoužijí a postupuje se podle dosavadních

právních předpisů.



Čl. II zákona č. 171/2012 Sb.



Přechodné ustanovení



Podle § 18a zákona č. 218/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí

účinnosti tohoto zákona, poskytovatel nepostupuje, jestliže mu žádosti

o dotace nebo návratné finanční výpomoci došly před tímto dnem nebo

jestliže, jde-li o dotace nebo návratné finanční výpomoci poskytované

bez žádosti, začal před tímto dnem činit úkony k jejich poskytnutí.



Čl. II zákona č. 501/2012 Sb.



Přechodná ustanovení



1. Částka střednědobého výdajového rámce na rok 2015 stanovená

Poslaneckou sněmovnou v usnesení k vládnímu návrhu zákona o státním

rozpočtu na rok 2013 se při předložení zákona o státním rozpočtu na rok

2014 upraví podle § 8a odst. 1 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění účinném

ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.



2. Pozemkový fond České republiky, státní fondy, Národní fond a

organizační složky státu, které mají vedeny účty u bank, zřídí

nejpozději do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona místo

nich nové účty u České národní banky, převedou na ně prostředky z

dosavadních účtů u bank a dosavadní účty vedené u bank poté zruší.

Nepřevedení prostředků z dosavadních účtů na nové účty se považuje za

porušení rozpočtové kázně, na které se vztahují ustanovení § 44 a 44a

zákona č. 218/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti

tohoto zákona.



3. Příspěvkové organizace, které mají vedeny účty u bank, zřídí

nejpozději do 5 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona místo nich

nové účty u České národní banky, převedou na ně prostředky z

dosavadních účtů u bank a dosavadní účty vedené u bank poté zruší.

Nepřevedení prostředků z dosavadních účtů na nové účty se považuje za

porušení rozpočtové kázně, na které se vztahují ustanovení § 44 a 44a

zákona č. 218/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti

tohoto zákona.



4. Organizační složky státu zruší nejpozději do 3 měsíců ode dne nabytí

účinnosti tohoto zákona všechny účty, které jsou pro ně vedené, s

výjimkou účtů uvedených v § 45 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění účinném

ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 5. Dotace a návratné finanční

výpomoci ze státního rozpočtu, státních fondů a Národního fondu, výnosy

daní nebo podíl na nich, podpory výzkumných záměrů nebo projektů

výzkumu a vývoje ze státního rozpočtu a příspěvky ze státního rozpočtu

na vzdělávací a vědeckou, výzkumnou, vývojovou a inovační, uměleckou

nebo další tvůrčí činnost, podpory výzkumu, experimentálního vývoje a

inovací ze státního rozpočtu podle zvláštního právního předpisu mohou

být subjektům uvedeným v § 3 písm. h) bodech 10 až 14 zákona č.

218/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,

poskytovány na dosavadní účty vedené u bank nejdéle po dobu 3 měsíců

ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Subjekty uvedené v § 3 písm. h)

bodech 10 až 14 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí

účinnosti tohoto zákona, zřídí účty v České národní bance určené pro

příjem prostředků uvedených ve větě první ve lhůtě 3 měsíců ode dne

nabytí účinnosti tohoto zákona.



Čl. II zákona č. 25/2015 Sb.



Přechodné ustanovení



Právní vztahy vzniklé z rozhodnutí o poskytnutí dotace vydaných přede

dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se posuzují podle zákona č.

218/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto

zákona.



1) § 3, 7 a 51 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a

jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů.



1a) § 3 písm. a) zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách

České republiky, ve znění zákona č. 118/1995 Sb.



Zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění

pozdějších předpisů.



2) Například zákon č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního

prostředí, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 551/1991 Sb., o

Všeobecné zdravotní pojišťovně, ve znění pozdějších předpisů.



2a) Zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky,

ve znění pozdějších předpisů.



2b) Příloha č. 3 k nařízení vlády č. 522/2005 Sb., kterým se stanoví

seznam utajovaných informací.



3) Čl. 99 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky.



3a) Článek 2 odst. 1 písm. a) rozhodnutí Rady 2014/335/EU, Euratom ze

dne 26. května 2014 o systému vlastních zdrojů Evropské unie.



4) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.



4a) Nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 Evropského parlamentu a Rady ze

dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném

rozpočtu Unie a o zrušení nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002.



Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1300/2013 ze dne 17.

prosince 2013 o Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení Rady (ES) č.

1084/2006.



Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1301/2013 ze dne 17.

prosince 2013 o Evropském fondu pro regionální rozvoj, o zvláštních

ustanoveních týkajících se cíle Investice pro růst a zaměstnanost a o

zrušení nařízení (ES) č. 1080/2006.



Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17.

prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro

regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti,

Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a

rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro

regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a

Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č.

1083/2006.



Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1304/2013 ze dne 17.

prosince 2013 o Evropském sociálním fondu a o zrušení nařízení Rady

(ES) č. 1081/2006. Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1305/2013

ze dne 17. prosince 2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského

zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a o zrušení nařízení Rady

(ES) č. 1698/2005.



Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 508/2014 ze dne 15.

května 2014 o Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení

Rady (ES) č. 2328/2003, (ES) č. 861/2006, (ES) č. 1198/2006 a (ES) č.

791/2007 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1255/2011.



Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 223/2014 ze dne 11.

března 2014 o Fondu evropské pomoci nejchudším osobám.



4d) § 2 odst. 2 obchodního zákoníku.



4e) § 16 zákona č. 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním

řízení (koncesní zákon).



5a) Článek 2 odst. 3 rozhodnutí Rady 2014/335/EU, Euratom ze dne 26.

května 2014 o systému vlastních zdrojů Evropské unie.



6) § 47 odst. 2 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance.



7) § 2 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.



8) Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.



9) Zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v

politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů.



10) Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí.



11) Zákon č. 240/1991 Sb., o šlechtění a plemenitbě hospodářských

zvířat, ve znění zákona č. 166/1999 Sb.



12) Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních

orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů.



11a) Zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění

pozdějších předpisů.



11b) § 28 zákona č. 219/2000 Sb., ve znění zákona č. 202/2002 Sb. a

zákona č. 88/2003 Sb.



11d) § 101 odst. 1 zákona č. 90/1995 Sb.



11e) § 19 odst. 2 zákona č. 77/2002 Sb., o akciové společnosti České

dráhy, státní organizaci Správa železniční dopravní cesty a o změně

zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, a

zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů,

ve znění zákona č. 179/2003 Sb.



11f) Článek 2 odst. 1 písm. b) a c) rozhodnutí Rady 2014/335/EU,

Euratom ze dne 26. května 2014 o systému vlastních zdrojů Evropské

unie.



12a) Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním

příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením,

ve znění pozdějších předpisů.



12b) § 23 odst. 2 písm. zo) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů,

ve znění pozdějších předpisů.



13) Zákon č. 59/2000 Sb., o veřejné podpoře.



14) § 25 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví.



14a) § 11 a 14 vyhlášky č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá

ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších

předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky.



15) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění

zákona č. 29/2000 Sb.



15a) § 6 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní.



15b) Čl. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1080/2006 ze

dne 5. července 2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj a o

zrušení nařízení (ES) č. 1783/1999, ve znění nařízení Evropského

parlamentu a Rady (ES) č. 397/2009.



Čl. 11 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1081/2006

ze dne 5. července 2006 o Evropském sociálním fondu a o zrušení

nařízení (ES) č. 1784/1999, ve znění nařízení Evropského parlamentu a

Rady (ES) č. 396/2009.



16) Zákon č. 563/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.



16a) Čl. 14 Nařízení Rady (ES) č. 659/1999 ze dne 22. března 1999,

kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o založení

Evropského společenství.



16b) Čl. 11 Nařízení Rady (ES) č. 659/1999 ze dne 22. března 1999,

kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o založení

Evropského společenství.



17) § 22 odst. 1 zákona č. 256/1992 Sb., o ochraně osobních údajů v

informačních systémech.



17a) Například zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností

a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, nařízení

vlády č. 246/1998 Sb., kterým se stanoví seznamy utajovaných

skutečností, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 106/1999 Sb., o

svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.



18) Čl. 7 odst. 1 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České

republiky.



19) Čl. 43 odst. 1 ústavního zákona č. 1/1993 Sb.



20) § 62 zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku.



21) Zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších

předpisů.



21a) Například zákon č. 178/2005 Sb., o zrušení Fondu národního

majetku, ve znění pozdějších předpisů.



22) Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o

změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole).



23) Například § 2 odst. 2 zákona č. 104/2000 Sb., o Státním fondu

dopravní infrastruktury a o změně zákona č. 171/1991 Sb., o působnosti

orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a

o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších

předpisů, ve znění zákona č. 482/2004 Sb.



24a) Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád.



24b) § 6 odst. 1 zákona č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních

hmotných rezerv.



25) Nařízení vlády č. 137/1989 Sb., o závodním stravování.



25a) Článek 2 rozhodnutí Rady 2014/335/EU, Euratom ze dne 26. května

2014 o systému vlastních zdrojů Evropské unie.



25b) Příloha k vyhlášce č. 323/2002 Sb., ve znění vyhlášek č. 568/2002

Sb., č. 484/2003 Sb., č. 440/2006 Sb., č. 233/2007 Sb. a č. 306/2007

Sb., část C, pododdíly 108, 218, 228, 238, 248, 258, 328, 338, 348,

358, 368, 378, 380, 428, 438, 518, 528, 538, 548, 558 a 618 a paragraf

3212.



25c) Příloha k vyhlášce č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě, ve znění

vyhlášek č. 568/2002 Sb., č. 484/2003 Sb. a č. 440/2006 Sb., část C,

oddíl 41.



26) Zákon č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České republiky v

sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č.

182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon o

působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění

pozdějších předpisů.



26a) Například § 151 odst. 3 trestního řádu, § 140 odst. 2 a § 338i

odst. 5 občanského soudního řádu a § 71 odst. 6 obchodního zákoníku.



27) § 252 zákoníku práce.



28) Například zákon č. 2/1969 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon

č. 114/1993 Sb., o Kanceláři prezidenta republiky, ve znění pozdějších

předpisů.



28a) § 11 až 13 vyhlášky č. 505/2002 Sb., kterou se provádějí některá

ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších

předpisů, pro účetní jednotky, které jsou územními samosprávnými celky,

příspěvkovými organizacemi, státními fondy a organizačními složkami

státu.



29) Nařízení vlády č. 48/1995 Sb., o usměrňování výše prostředků

vynakládaných na platy a odměny za pracovní pohotovost v rozpočtových a

v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších

předpisů.



30) Zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění pozdějších

předpisů.



30a) § 788 občanského zákoníku. § 2 písm. s) zákona č. 363/1999 Sb., o

pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o

pojišťovnictví).



31) Například § 205d zákoníku práce, zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění

odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých

souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu

vozidla).



33) § 6 odst. 6 zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů

některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům

(zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění zákona č. 1/2005 Sb.



34) § 2 odst. 3 vyhlášky č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě.



34) Zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření.



35) § 6 odst. 4 zákona č. 178/2005 Sb., o zrušení Fondu národního

majetku České republiky a o působnosti Ministerstva financí při

privatizaci majetku České republiky (zákon o zrušení Fondu národního

majetku).



36) § 4 zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního

vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých

souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje

a inovací), ve znění zákona č. 110/2009 Sb.



37) § 11 odst. 1 a § 12 zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o

právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů

(autorský zákon), ve znění zákona č. 216/2006 Sb.



38) Čl. 37 nařízení Komise (ES) č. 1828/2006, kterým se stanoví

prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 o obecných

ustanoveních týkajících se Evropského fondu pro regionální rozvoj,

Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti a k nařízení Evropského

parlamentu a Rady (ES) č. 1080/2006 o Evropském fondu pro regionální

rozvoj.



39) § 2 písm. a) a § 21 odst. 1 zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně

utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti. Nařízení vlády č.

522/2005 Sb., kterým se stanoví seznam utajovaných informací, ve znění

nařízení vlády č. 240/2008 Sb.



40) § 4 písm. b) zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o

změně některých zákonů, ve znění zákona č. 177/2001 Sb., zákona č.

439/2004 Sb. a zákona č. 170/2007 Sb.



41) § 3 zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění zákona č.

139/2011 Sb.



41a) § 3 odst. 1 písm. c) bod 1 a písm. g) zákona č. 284/2009 Sb., o

platebním styku, ve znění pozdějších předpisů.



42) Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a

ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých

zákonů, ve znění pozdějších předpisů.



42) Příloha k vyhlášce č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě, položka

5013.



43) Příloha k vyhlášce č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě, ve znění

vyhlášek č. 484/2003 Sb., č. 440/2006 Sb., č. 357/2009 Sb. a č.

464/2013 Sb., podseskupení položek 501 a 502 kromě položky 5013.



44) § 3 písm. b) vyhlášky č. 5/2014 Sb., o způsobu, termínech a rozsahu

údajů předkládaných pro hodnocení plnění státního rozpočtu, rozpočtů

státních fondů, rozpočtů územních samosprávných celků, rozpočtů

dobrovolných svazků obcí a rozpočtů regionálních rad regionů

soudržnosti.



45) § 23a zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu

způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů

(zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č.

160/2013 Sb.



46) § 23a odst. 3 písm. a) a b) zákona č. 168/1999 Sb., ve znění zákona

č. 160/2013 Sb.